Vestnik 1945 01 31

Qr 4rt Slovanske Podp or itct Jean* Stahl Texas, 40 41

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texts, under the Act of Congress RaNili (VOL.) XXXIII.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 31. ledna (January) 1945.

Au.gust, 24th, 1922. tiSLO 5.

NEDOSTATKY SPOJENECKR ODPLATY, LJA EHRENBURG v dlanku "My rudime za to, te budou souzeni", uvekejI nenem v "Soviet War News" dne 29. zaki m. r., pozastavuje se nad tim, ze Hitler, Himmler, Goring, Hess a ostatni arcizloeinci nejsou dosud na listine valediVch zloeincri, kterou sestavuje komise SpojetVch narodri pro valeene zloeiny v LonOne. Mohu k tomu Mei, ze na tuto listinu ptijdou velmi brzy. Je veak skuteenosti, 2e tam dosud nejsou. Prod? To neni vina komise nebo aspon ne vSthrattne jen jeji vina.

Pkieiny jsou hlubei.

Abychom porozumeli, prod dosud nejsou na listine londSrnske: komise SpojenS7ch narodri pro valedne zlodiny byla ziizena v tijnu 1943.

Jeji pravomoc byla vymezena Lordem Simonem v fedi, kterou pronesl v snemovne lordri dne 7. tijna 1942; tedy rok pied tim. Toto vymezeni pravomoci komise bylo spojeneckVmi vladami schwaleno na diplomaticke konferenci 20. kijna 1943. Brzy se ukazalo, ze je ptilie fake.

Zastupci nekterSrch statt proto prosazovali nejvetei rozeiteni pravomoci. Mezi nimi take za.stupce deskoslovenskS7. Mnoho tech vlad nebylo.

Rozeiteni proto provedeno nebylo v takovem rozsahu, jak toho vy Z . adovala spojenecka, prohlakni o potrestani valeenS7ch zlodinct, zejmena prohlakni vydana po keel Lorda Simone.

Komise tedy ma dosud za rikol ptedeveim vyeettit takove diny, ktere byly porueenim "zdkonri a zvykri valeanSTch" a ptipravit listiny osob, ktere pro toto porueeni "zakont a zvykft valedmich" mely nebo maji bSrt postaveny pied soud. Tedy ne take a 4otedeveim proto, ze ptipravili a rozpoutali tuto totalni valku t. j. valku slolenolf od poeatku do konce ze zloeincri, nStr2 ie porugili pravidla valky. Ptiprava a rozpoutani teto valky se jim za zlodin ye smyslu trestnim pkiditat nemela. Napadnout kteroukoliv spojeneckou zemi, samo o sobs pry neni zlodin, tikali nekteti lido, zodpovedni za tuto pravomoc komise. Zloein je, kdy si ritoenik pkepadene zemi nepodina tak, jak mu to "zakony a zvyky valeene" ptedpisuji a kdy tam dela, veci, temito "zakony a zvyky valeenS7mi" zakazane. , Pkijdu k tomuto zakladnimu omylu a nedostatku ve vymezeni pravomoci kornise v dagim odstavci.

Zde jen konstatuji, ze rikolem komise dosud je ptipravit listiny osob, ktere maji b3"Tt souzen7,; trestnimi soudy at' narodnimi nebo spojeneckmi soudy vojenslOmi nebo jednotnSrm trestnim soudem spojeneckS7m.

Nub, zde jsme u jadra pkipadu Adolfa Hitlera a jeho vedouciho gangu: podle planu nekterch "vlivnSr ch kruhri" Hitler a jeho vedouci gang nemaji bSrt souzeny soudy, nY7brt ma se proti nim ueinit "politicke opatteni." Jake, to se zatim netika. Mnozi lido mysli, ze to ma b3.t opatteni podobne "opatkeni" proti Hessovi.

Modnost "politickeho opatkeni" misto soudu a trestu plyne z prohlaksi Lorda Simona z 3. fijna 1944 a z prohlakni Mr. Churchilla z 4. tijna 1944. Lord Simon rortiolil aloeince na, dye

Dr. Bohuslav Eder kategorie, na vetei a merthi. Ti veal, arcizloeinci, neboli "master criminals" budou postieni t. zv. "adequate steps," ti menet. * — podtizeni — tresty vyneseny'rni trestnimi soudy. Mr. Churchill pak vS7slovne prohlasil, ze arcizloeinci neuniknou potrestani, ale to ze jests nutne neznamend, budou souzeni.

Od poeatku prate komise se tyto plany a manosti "politickeho rozhodnuti" v komisi zdtrazriovaly. Kdy2 se dela, retribueni akce spojencri vlastne takto fakticky rozdelovala na dve easti, na east trestne-soudni pro podtizene zloeince a na Cast politickou pro zlodince vedouci, neni divu, ze za teto situace tadne. vlada neptedloZila proti nim ob2alobu komisi, ktera die sve pravomoci mela vyeettovat pfipady, ktere mely piijit pied soud, a to tim vice, ze delegati vlad v komisi byli stale upozorriovani na to, '2e se s vedoucimi zlodinci v nekterSTch kruzich "zamSreli ne scudni trestni proces, ale politicke rozhodnuti," pry podle vzoru a ptipadu Napoleonova. Zde neni dosud jasno Tato nejasnost byla a je nebezpeend. Nebot' nehlede na to, de neni — jak Churchill sam nedavno prohlasil — moZno srovnavat Napoleona s Hitlerem, nikdo na celem svete nechape, prod se ma dostat Adolfu Hitlerovi a jeho vedoucimu gangu privilegium jakehosi "politickeho nakladani," kdy pro ty, kteti jeho rozkazy — skoro bez vSijimky oveern dobrovolne — provadeli, se chystaji trestni soudy. JakSi mravni a pravni drivod by to byl pro takove privilegium? Zadny. Naopak : takove privilegium by jen poekodilo celou retribuani akci tak, jako ji poSkodilo po minule ba vlastne ji zabilo.

Pod tlakem kritiky vetejneho mineni se vSak situace meni.

Hitler a jeho vedouci gang pkijdou na listinu valeenVch zlodincti, ptijdou, pakli se dostanou Zivi do rukou spojencri, take pied trestni soud, jak zasluhuji. a ne do vyhnanstvi no, ostrov Svate Heleny, jak by si jiste pakli. Takove "ptimetene kroky" by proste narody dnes nesnesly.

Ilja Ehrenburg ma pravdu a ne nektere "vlivne kruhy." Zname tyto "kruhy." Proces s Hitlerem a jeho gangem by jim nebyl ptijemn.V. V Rime se konal proces s guvernerem italske narodni banky Azzolinim a hle, ob2alovanS7 se ji2 nyni ve svid prospech dovolaval svedectvi bSrvaleho guvernera anglicke banky p. Montagu Normana. Hitler a jeho gang by se jiste dovoldvali ye svrij prospech svedectvi jimich a jeete vyanamnejeich lidi. Dokazovali by pisemnSrm materialem i svedky, ze jim bylo povoleno vyzbrojit se na totalni valku, de na to dostali od zapadnich finanenikil pottebne penize a od nekter3ich zapadnich politikri politick' souhlas.

Proto by proces s Hitlerem a jeho gangem byl nepkijemn3i. Je to vSak drivod k tomu, aby se poruSila vedouci zasada eels spojenecke retribudni akce, totit zasada spravedlnosti? Spravedlnost vykonava soud a ne politicke nejake teleso. "Politicks rozhodnuti'" neni vS7konem spravedlnosti, Obit aktem mod/. Prod ma 1:*ct Hitlerovi a jeho gangu uLetfeno poetaveni ob-

2alovaneho? Prcc nemaji bYt vekejne za sve zlodiny souzeni, odsouzeni a vel'ejne popraveni tak, jak byli ve vetejnem soudnim ptelideni v Charkove souzeni, svedky s yYch zlocinu usveddeni, rozsudkem soudu pied zraky ptibuznSth svS7ch obeti a celeho sv:1-ta, odsouzeni a pak vetejne popraveni nacistiCti bandits Ritz, Retzlaw a Langfeld?

Prod ma bYt Hitlerovi a jeho gangu uAetkena testa na popravike, , pa, tito jeho kati a po nii pujdou tisice ano statisice nemeckYch mueitelri a vran, podle prohldkni moskevske deklarace ze dne 1. listopadu 1943?

Prod ma bYt ze zdsady vyslovene moskevskou deklaraci ueinena v 7,;7jimka prave u Hitlera a jeho gangu? Proe se ma se spravedlnosti v jejich ptipade delat zase politick' obchod jako se udeal politick' obchod se zioeiny cisaie Vilema II. s tak katastrofalnimi dUsledky? Na tyto otazky se odpovida koktanim.

Zde je tuda jedna z poboufeni vefejneho mineni. Tato priCna by rnela bYt odstranena co nejaive. Otazka Hitlera a jeho gangu se musi vyjasnit co nejdrive. Phspivame k tomu take my a pfispejeme, doufarne s fispechem.

Vice zatim nelze iici. Prijde brzy Cas, kdy bude tedeno vSe. Ji2 dues je jisto: Adolf Hitler a ele-' nove zlotinecke bandy zvane Deutsche Reichsregierung" a "Oberkommando der Wehrmacht" budou brzy v Cele prvni — a nikoliv posledni — spojenecke listiny valeenYch zloainctl. To je prvni krok. DruhY krok n-msi ueiniti spojenecke vlady. Musi rozhodnout, cc s nimi. Rozhodnuti nemtide bYti jine ne2 soud po vzoru Charkova.

Pozn. red..— Koncem min. tYdne LondYn oznamil, ze komise SpojenYch narodri k vy'Settovani valeenych zlodineu schvalila j1Z ob2aloby proti Hitlerovi a 24 jinYm nacistum za to, 2e ustanovili vojenske soudy, ktere odsoudily k smrti asi 3,000 echlA pa zavraZdeni tiSskeho "protektora" Reinhcrda Heydricha roku 1942, kterS7 byl znam jako "kat." aeskoslovenska viada v LondYne krome toho piedlozila proti Hitlerovi devet dalSich obvineni (za rnasakry v osaclach Lidice a Lelaky), ktera vSak nebyla jeSte komisi schvalena. Oecthaslovaci ye svYch obZalobech vini celkern 279 nacistickYch dustojniku a civilnich .arednika i zrizencu, kdetto obvineni se strany jinch vlad vini bezmala tft podet, takle vSech obdalovanYch nacistil bude asi na '700 oscb.

Zlain piipra,7.7 a rozpoutani druhe svetove vaiky.

Kdo se spokojuje jen s prol asenimi politickVch vudcu mysli, ze prakticky Itechny zlodiny nacistii nebo faSistil a jejich pomahaet budou potrestany, a ze se tudiZ vSemi ternito zloeiny komise zabSrva. To je amyl.. V odstavci pr y y e skuteanosti je.-nimjse aznCil,jktomu Zde pojednarn o vCci podrobneji.

Spojenci si dosud nedali jasnou odpoved' na otazku zakladni a rozhodujici: Jsou pkiprava a rozpoutani teto totalni drthe svetove valky zloCiny nebo ne? Zda se, ze tato otdzka je 2ert. A zatim je ona pitdnletein velike. dosud neukonSpoko404 4a, $txane _i_J

ITESTNfit

Btraria 2.

FELIX TEVER:

JEJI 1111AD i BRAT, g

NM.

Jak by bylo motno titi bez neho, cot nebylo vlastni jeji jen jakymsi zrcadlem, v nemt se obrately ptihody i dojmy tivota bratrova, a kdyby tu tech ptihod a zajmu jiz nebylo, to musilo by to nebohe zrcadlo oslepnouti, tu b3lo by upine prazdno i v nem. A tu ptijdou taci lide, zcela cizi lide, kteti nieeho pro bratra nevytrpeli, kteti nieeho pro neho neuCinili, a ti lide mysli, to maji na neho jakehosi prava, ti lide chtell by zapuditi ji. V mysli Lenine vzriala se rozhoteenost proti rodine BotickYch tak velka, jakou nikdy pted tim nebyla pocitila. Ale zloba ustoupila v ns zase brzo dojmuti. "Bedtich volil mezi touto rodinou a sestrou a volil spravedli-ve!" Lena utiela si bilou svou zasterkou zrumenelou horkon tvat. "Jak to pravila sousedka kontrolorova? Bratr pry yypacia, jen ho do hrobu vlotit! Jaka to zlomyslna tenStina; v gak dobte tuSila, le mi toto slovo v mozku utkvi! 0vSem je trochu pobledlY a smuten, ale — to pfejde.

Laska je sen, klamny sen a kdyby se jednoho tine Becitich ze sna probudil a vial, to si ye snu kolem Sije utkal okovy! Cim mohla by mu bkti ta dista Zdenieka, ta bersrdeend, vypoditay a osoba, ktera si kladla tak krute podminky?"

A ktera jina na torn svete tena mohla by se o Bediicha starat tak, jak se starala ona, Lena.

Vzpomnela. jak se ji bratr pted kratkYm Casem se vim svetoval, jak ji povedel leccos, co by nebyl povedel jinemu, aspori tadne jine tene. Rozpomnela se na ty krasne veeery,, lake spolu travili pii vatnych hovorech, jak driverne opravdove otevirala se tu due duSi. A v letnich vederech zanikla k nim vane z kvetnate terasy, v time plapolal a hueel veselY oheri v krbu. A to vie, tot() vk, za Cim se pro ni uzaviral pojem Stesti, se zase vrati, vrati se to — vrati.

Tik, radostne divala se Lena pied sebe, odi jeji poeinaly blouditi pa eistYch Ctyrech stenach ritulne kuchyne, jaly se s jakymsi radostnYm zadostiueinenim pozorovati kaldk kousek na policich tu stojiciho nadobi, zahledely se dlouze v jasne se lesknouci, po matte zdedenou med'. A Lena musila si isci, ze ji toto dlouho tak neteSilo, jako dnes, nebyla tu cizinkou, a on se odvratil od bezcitnYch tech lidi kteti ji chteli odtud vypuditi.

Lena se rojednou hlasite zasmala a v mysli jeji se vzmahal vitezny vzdor. Hle, hie, chtela ji odtud vypudit — ti zloteeeni, bezcitni lide.

"Stesti pro bratra, ze se nedal chytit v jejlch leeky."

A svetim, hrdYm krokern jala se Lena prochazeti po kuchyni, proSla chodbou, v§emi pokoji, zadivala se na svou malou knihovnu a znova radostne, tie si tekla, ze ji odtud jit nikdo vypuditi nemrite.

Pojednou byla y 'Sak Lena z radostnYch poettri syYch vyruSena. Venku trhnuto prudce zvoncem. Lena se zachvela, tak prude vytrhlo ji toto zvoneni z jejiho sneni. A podruhe, silneji ozval se zvonek, a Lena si vzpomnela, to slutka odeSla, i spechala otevtit.

"NejakY nedoekavec," tekla si tise, kraeejic chodbou ke dvetim obydli, slySic tteti zazvoneni, prud'Si, silnej§ich ptedchozich. Otoeila klidem, oteviela dvete a zristala v nich ohromena, smrtelne zbledla stati — "Jsem rada BotickY," tekl za dveimi stojici pan a smeknul s chladnou zdvotilosti vysokY svrij cylindr.

"Bratr neni doma," odpovedela po chvili Lena.

"Moje navSteva neplati panu doktorovi Jesenskemu,•nYbr2 yarn, ctena, sleeno, s vami mluvit," tekl boubelatY pan rada, kterY se dnes zdal bYti mnohem mene boubelatYm netli jindy, jeho rumens tvat vykukovala jaksi ztrnule z vysokeho, pevne naSkrobeneho lance, jemut splYvala slova odrnetene, chladne se rtri.

Lena zristala chvili nerozhodne ye dvetich stati, pak podivala se panu radovi pine ye tvat.

Lekla se ho z podatku jako skuteeneho stra gidla, pak si v'Sak tekla, te tu pied ni stoji neptit-

teiska mocnost, a Lena mivala ye svem iivote piilis mnoho co einiti s neptatelskymi mocnostmi a uvykla behem Casu na to, divati se na ne neohrotene. Velke Aecle oko jeji upnulo se bodave a pevne v pane radovu tval, kdy tekla. "Prosim, vstupte, pane rado, jsem veru tadostiva!"

Po chvili sedel pan rada proti Lexie u stareho duboveho stolu, jednoho z tech kusri po LeninYch rodidich zdedeneho nabytku, od kterehot se tato odloutiti nemohla. Zdalo se, to se pan rada rozhliti kolem sebe, ale nebylo tomu tak.

Start pan daval blouditi °dim s yYm po prostornem pokoji, a to jen proto, aby se tyto nemusily setkati a patravYm, ledove chladnYm okem LeninYm. "Velectena sleeno, sleeno draha," zapoeinal koneene, zabodnuv odi ye hladkou plochu pied nim stojiciho stolu. "Sleeno draha — jsou v vote ptipady — situate — ale netieba, abych yam dlouze vyklacial — v gak budete vedeti, s jakou tadosti se pan bratr vas pted nedavnou dobou na mne obratil. A ja, sleeno, ptichazim k vain dues jako neSt'astnY otec, kterY velmi trpi zamilovanYm vrtochem sve dcery. Mam jedine dite a uchranil jsem ji vtdy pted katdou pohromou, pted katdou bolesti, talem — ale nyni — Zderika miluje vaSeho bratra, Zderika place, trapi se."

Pan rada ustal divaje se s odekavanim ye tvat sveho protejSku. Lena pokreila mleky rameny, tak jakoby Mei chtela: "Co je mi po torn, te se tva dcera trapi." tista jeji nevytkla v gak slova.

"Zderika se trapi," opakoval pan rada. "Kdyby tomu tak nebylo, col bych tu seal proti varn, col myslite, sleeno, to je mi to lehke se(let tu a prositi vas — skorem jako tebrak, prositi vas o to, co by se me dceti na desiti jinYch stranach nabizelo! VAS pan bratr stoji na torn, to s nim al do smrti spoleene bydleti musite.

Ale, sledno, rozvalte, prosim, rozvalte, Cim byste byla v dome mlade gvakrove. Rozvalme to spolu rozumne! Lena lije pro mule, mut pro l,enu — nikdy jinS7 nema prava se mezi ne piesti ani tchan, ani tchyne, ani gvakrova — a vy, sledno, nebyla byste v dome sve gvakrove nieim, pranieim. Kdelto jinak mohla byste samostatne. Vidite, sledno, Zderika je me jedine dite a mne nezaleti na penezich, jde-li o to, abych dceru St'astnou. A tak — ja sam uvoluji se upsati vam tak peknk, slu gnS7 roeni drichod, ze budete moci krasne, pohodlne, samostatne liti. Je to na vas, nestrijte tern mladkrn. v ceste, uvolte se sama, ze opustite bratra, jakmile se tento oleni."

Sotva pan rada domluvil, Lena vyskoeiv gi se idle stela tu vzptimene, hrde proti nemu.

"Pane rado, jste mi elovekem Alpine cizim — nechapu, to mul'ete bkt tak neritlocitnk, le mi nabizite penize. Jste snad z toho sveta, ve kterem se vgechno mule zaplatiti penezi, ale to yam musim iici, le jste se u nas obratil na nepravou adresu. Muj bratr nemohl by se nikdy cititi gt'asten v rodine, ye ktere mu kladou podminky tak krute." Lena uklonila se hrde doda.vajic: "Nevim, pane rado, co bychom si v veci dale co tici meli."

"Ale mejte pied s temi mladkmi slitovani!" zvolal pan rada a povstal rozeilene se sveho sedadla. "Melte k tern mladVm citu, sleeno, nejen Zderika i vas bratr se trapi, a jaka pak jste to sestra, kdy se mulete tak chladnSr m okem divati na ritrapy bratra sveho!"

"Mt j bratr?" zvolala Lena zasmav gi se kratce. "Nevim, pane rado, bratr bYval gt'asten, spokojen — nebyl to milj bratr, kterk vyhledal vas drim, byli jste to vy, kteti jste jej volali, byla to vase sleana dcera, ktera, mu snad koketovo.nim svkm hlavu spletla."

"Sleeno," vzktikl pan rada BotickY zhurta, "uratet se nedam; byl jsem ptipraven tak na mnohou staropanenskou trpkost, ale . . . " "Staropanenskou trpkost!" zvolala Lena. "UjiAt'uji vas, pane rado, to bych dnes nemusila bkt starou pannou, kdyby moji rodieove byli mlade mule tak do domu lakali, jako jste to s bratrem einil vy! Ujig t'uji vas, ze bych ji nemusila bkt, kdybych se nebyla o bratra sveho po celk svaj 2ivot starala. A nyni, nyni ptichazite vy, lide opine cizi a minite mit prava olouplti mne o tohoto bratra, vypuditi nine z domu

ImPat le OUP `11130449 OA jako stareho psa. Penize, penize mi nabizite!

Sllzy dcery va gi kiadete mi na svedomi, jakoby nee() vault, slzy lehkovalneho deveete, ktere se zakoukalo do pane tvate meho bratra a ktere, neziska-li tohoto, se po ease zrovna tak zadiva, do jine mulske tvate. Vain ja neustoupim, pane rado, a spojeni s va gi rodinou nepokladarn pro bratra za gtesti. Byla jsem site chuda, ale to se cit penezi neplati, vedela jsem vldy a i bratr to vedel, vychoval jsem ho, byla jsem mu matkou."

Nyni . stal zase pan rada proti Lene a tvat jeho byla bleda, jako bilk, na gkrobenk limed jeho kogile, a hias jeho chvel se zlosti, kdy zvolal: "Matkou, sleenou, to nikoli! Matka dovede pro sve dite v ge obetovat, i vlastni Stesti, ale vase Laska k bratrovl, je to chorobna, sobecka, laska stare panny, ktera se nikdy vlady spustit nechce. Laska rodidt, ta je jina, ta mne donutila jiti sem k yam, lebrati zde u vas, a slygel jsem pied, jak nesrdeena, ptepjata, pteueena dam vy jste! Ale nyni, sleano, ptesveddil jsem se, poznal jsem vas. — Budil Bohu porudeno, necht' se me negt'astne dite uklidni — do vagi rodiny, za takovouhle gvakrovou ji neprovdam a kdybyste mi nyni tekla, to ustupujete, ani tu bych si nepial sriatku toho. Navgtevovala byste ty mlade lidi a kakle vase slovo a kaklk vas pohled byl by jedem; jsem jist, le byste neustavala bratra sveho gtvati tak dlouho, at by ti mladi byli tak ne gt'astni, rortrpeeni, jako jste vy sama. To na rozloueenou, sledno, my dva se asi ut v tom lit neuvidime!"

A rychle, nechav dvefe za sebou otevtene, padil pan rada z domu, kde bydlela stara panna, ta nejkrutej gi osoba, jakou kdy v 2ivote poznal.

Tak alespori se panu radovi zdalo.

Od navgtevy rady Botickeho minulo nekolik dni. Lena citila, le ji stale je gte rozhorlenost, v jako se pti nav gteve starehro pana nalezala, vgemi Miami proudi. Jak zbytedne mnoho poklizela nyni Lena ye sve domacnosti, s jakou pill vyhledavala si rriznou tel gi hmotnou praci, pti nil se ji zdalo, to jeji rozhorlenost piece ponekud mini.

Nekdy zasmala se Lena hlasite, kdy s velkkm zadostiueinenim vzpomenula na slova, Jaka byla k panu radovi promluvila. "Dobte, jsem mu to mohla tici do pravdy, le byl jednou nucen poslechnouti pravdu. Ano, ano, stati v aivote, v jeho vtave, jako ye velke tladenici, ale umeti se pti torn °hank', umeti rozdavati gtulce v pravo, v levo, bez ohledu, zrani-li se ten neb onen. Vybojovati si timto zprisobem vet giho, girgiho mista zatladenim jinkch — ano, to je pojem o livote, jakk tad lide maji!"

Ale pojednou, uprostted posudku, jakk si rodine Botickkch utvotila, zrudla Lena v "Jak umel ten stark sobec slovem bodnout. Jako matka? Nikoli, sleeno, je to sobecka laska stare panny." A Lena sly gela stale, jakkm zvukem stall rada tato slova prona gel, a pak se ji zdalo, le ona netekla vlastne jemu pranic neptijemneho, ze ji slovy svkmi zbodal jenom on.

0 dva dny pozdeji ptigel Bedfich domft ponekud drive, nelli v posledni dobe chodival. Lena pohlednuvgi do jeho tvale, porozumela hned, to je bratr rozeilen. Jak kvapane otevtel dvete, jak zaviraje jimi bouchl a nyni — Lena vzktikla. Macena, zamilovana stara jeji koeka, vpletla se nejak ne gt'astne Bedtichovi v cestu, jindy byl by se ji Bedtich vyhnul — dnes — se l'alostr4m za.mriouknutim odletla Macena daleko do kouta.

"Prod pak jsi to zviie kopl?" ptala se Lena vyeitave.

"Eh tak — prod leze v cestu."

"Prof jsi negla s testy, Maceno?" tekla Lena vzavgi mourovatou koCku na klin, pohladila ji lichotive — a pojednou musila zadr2eti slzy — nevedela ani, prod ji to bylo tak Tito, le Bedfich nebohe zvite odkopl.

"Prosil bych o veeeti!" tekl bratr odkladaje klobouk a usazuje se na pohovku k prosttene mu jii stolu.

Lena pospigila do kuchyne a poslav gi slulku pro pivo vratila se brzo stavic pted bratra misu s kouticim se jidlern„

te stfedu, dne 31. ledna IN&

Oddil Dopisovatelskfr PIEMtLEJME, OPRAVUJME. Pige I. J. Gallia.

Prave jsem poslouchal presidentovo prohlageni a pfijimani jeho etvrtou 11Tritu co presidenta SpojenYch Statri, kterou2 udalost bezpochyby budou miti v gecky easopisy popsanu, take neni zapotfebi zde popisovat. Jen tolik dluZno upozornit na jeho usudek stran konstituce Sp. Statti, jak je to dillelite dilo, avgak pfi vgech opravach a dodatcich pokrok easu vyZaduje dalgi dodatky, to bylo jeho prohlageni. mai zet' Dickerson v Schenectady, New York, poslal mne nejnovej gi vydani ,obsahujlci 300 stranek a ktere je k dostani u "Committee of Constitutional Government, Inc.", 205 East 42 St., New York; za jeden dolar ($1.00) Odporueuji ctene redakci Vestniku, aby sobe objednala jeden svazek, a otiskovala jej ye Vestniku, postupne. Jest to velice dirilelite dilo, a kaldemu etenafi bude se zamlouvat. Jsou tam rrizne dodatky a Avahy od ptednich muAmeriky.

Take 1 fi moji nemoci pfemY gnim, zdali by nag pfigti sjezd souhlasil se mnou, aby nage stanovy byly opravene do to miry, aby kaZdY 'Olen mohl v padu potfeby, pouZit jistYch vsrhod za Eva, — ve zdravem stavu mel by 'Zit alespori do pet a sedmdesati let yeku sveho.

Tedy platil-li 40 let ve gkere poplatky, mel by b:yt sprogten dalgich platri a mohl tahnout etvrty dil jeho poji gteni, a za druhYch pet let )pet etvrtY dil, a aZ po jeho smrti aby jeho rodina dostala ten zbytek jeho pojistky, na lekafske a pohfebni vYlohy. A take pro nove pkistupujici eleny, podle mojiho nahledu, zemte-li do pet let sveho elenstvi, jeho rodina mela by dostati etvrtY dil jeho poji gteni. Zeinte-li mezi patYm a desatYm rokem sveho elenstvi, aby dostala polovinu jeho pojistky ,a zemfe-li mezi desatYm a patnactYm rokem jeho elenstvi, aby dostala fig etyrte one pojistky. A a a2 pc, patnactem roce teprve celY obnos, na jak byl pojigten. Ty prvni tti lhrity po vyplaceni zminenYch obnosri by zbavily Jednotu del giho platu.

TakovYm zatizenim Jednota by byla chromena v padu, by prvni lekafska prohlidka nebyla dosti opatrne lekatem prozkoumana, a lekaf by nepfigel na nejakY neduh, kterY x-Ray neda se vy gettiti, a pojigteneho rodina by nic neztratila jeliko2 by dostala vice jak etyfikrat tolik co tam vloleno bylo. A tern starYm, ktefi by darn etyticateho roku e'enstvi, by bylo vypomoleno a nahraZeno za jejich obeti prokazane za tech etyficet let.

Take mi napada my glenka, Ze kdy2 nage vlada poladuje osmnactilete obeany do vojenske sluthy, Ze by take od osmnacti let men dostat *pine volebni pra y() a pine zakonite obdanstvi. Pine obeanstvi miae zaiidit kongres Sp. Statfi a statni volebni pra y() mute zavest statni legislatura.

Pii mojim celoZivtnim opatrnem ziti, mel bych se dodkat pies sto let, ale ta moje dlouha nemoc mi stale sedi na zadech jako nejaka, pohadkova =Ira ,tak musim bojovat stale.

86 let bude pfigti mesic u konce.

Prijeky na dobre farmy v dobrem okoli mohly by bezpedne bYt Many do 20 neb 40 let, po 4 procenta. Cena pozemkri v Texas pujde nahoru. Domaci pfirust a novi pfistehovalci brzy zapini prazdna mista. Jelikot kdo bude moci, bude z Evropy utikat a nebude eekat tteti dnes snad Nemei chystaji, oni kterou snad sve lupieske a vraiedne plany nezmeni.

V Moravan, cis. 42, Sunny Side, Texas.

Ctend redakce, laskave tadame o uvefejneni techto par fadkil.

Oznameni schrize ze dne 14 ledna r. 1945 a zvoleni novYch rifednikil pro belici rok: Frank Eepka, pfedseda; Martin Hrbdeek, mistoptedseda; Frank Mynat, teetni; Adela St'astnY, pokiadnice; Rudolf Fojta gek, prfivodce; John Machad, tajemnik.

Strana 3.

VESTNik Na rieetnim vYbofe jsou: Styf §tefaxi, Vraja, Roulezd Drehn.

Te2 bylo udelano coditat kaldemu Menu 10 centri vice, co mimofadny poplatek na fadove yydani. Cleni, kteti dosabli 35 let, co delky veku u Jednoty a maji 75 roku, jsou sprogteni dtvrtletniho poplatku, a Vestnik, totiZ" Okla, A, jest-li si ho pfeji, museji si nan platit jak posavad $1.00 mane. Tak bylo usne geni posledniho sjezdu v Corpus Christi, a jenom potud, pokud solvence se udrZi na 104 procentech zakonite stupnice. Kdyby nahodou rimrti Menstva stouplo na neodekavanou miru a solvence se snilila pod neodekavanou miru, tak museji zaeit platit, at' jsou i staff, kteii budou jegte zit v tu dobu. Ale jsou eleni, co jsou u Jednoty u2 36 let, a tim ae pkistoupili v 18. roce sveho staff. a nemaji pfitomnou dobu ani jegte 57 rokri, tak ti nejsou tak et'astni a tech se to netYka, ale hledi na to levYm okem, tento dlanek dvoj smyslnY a nadelal mezi dleny tfidy A, moc mrzutosti. tleni se mezi sebou ha gtefi, a za to nernriZerne, 2e jsme se v gichni na raz nenarodili a nemame vYgi poZadovaneho stari, tfeba je tft doba 35 let davno ptejita, co jsou mnozi mezi eleny tfidy A, u Jednoty, ba i 36 let.

Ctene sestry a bratfi, take yam sdeluji, fad els. 42 dostal z Hlavni fitadovny stanovy ohledne nemocenske podpory ,a byly Cteny elenum ye schrizi pfitomnym, aby ti, co si pfeji nemocenskou podporu, vedeli jak se maji ale bylo nas malo. Tak v pfi gti schfizi oeekavame pinou nav gtevu elenstva, abychom mobil nemocenskY odbor zaloZit, neb je to ta vYhoda, co jsme je gte nikdy nemeli, tak spravedliva. Tam katdy jednotlivec dostane, na co si bude platit. Ov gem, kdo na tu podporu phstoupi, musi se podrobit lekatske prohlidce a pravidlrim obsaZenYch ye stanovach, aby v Cas nehody neb jak bude nemocen, veal jak se ma fidit.

Tak bratfi a sestry shora zmineneho fadu, dostavte se aspori do bkeznove schrize, do etyrtroeni. Take bude uprava na Vestnik, toti2 atvrt roan' odpada na 1. ledna 1945, ale jak jig shora uvedeno jest, eleni tfidy A jsou povinni platit na Vestnik jeden dolar roene.

Te2 tajemnik obdrZel z Hlavni fitadovny rirokovou sazbu pro ty eleny, kteti je gte nevynlatili sve eertifikaty, ani Arokri. Tak, kteti byste si pfali toto zaplatit, minete to udinit prostfednictvim fadu, ale pfijd'te do schtize.

A ti eleni, co dluZi je gte z minuleho roku, at' v rinoru, v pti gti schfizi to vyrovnaji, neb fad musi 20teho kaZdY mesic poplatky odeslat.

Jeg te vam musim, bratfi a sestry, sdelit, budeme v Unorove schOzi uvadet zas jednoho elena, jestli ho hlavni lekat nezamitne.

S bratrskYm pozdravem za fad Moravan: Frank ftepka, pkedseda, Jan Machad taj.

Orchard, Texas.

Bratte redaktore, bratfi a sestry!

Pospicham s Nonat hojivou naplasti na onu ranu, kterou jsem die tvrzeni br. John Nemeho v mem minulem dopisu zprisobil. Mili braal a sestry, jsem v Jednote pies 34 let, ale to jsem nevedel, ae Clen, kterY se domaha, aby stanovy a rrizna, sjezdova usne geni byla dodilovana jak elenstvem tak te2 i fitedniky, otevird stare rany. Ano br. N., stanovy nejsou tvoteny pouze pro eleny, ale take pro fifedniky. Bratti rifednici nejen 2e maji dohliZet, aby elenstvo ruzna sjezdova, usne geni dodrZovalo, ale sami maji jit alenstvu pkikladem. Br. NemY, ja, ne a nemohu pochopit, jak jsi mohl najit chlup v br.

Truksovem dopisu? Pfec br. T. ye svem dopisu haji na ge stanovy, kde dlanek 2. mezi jinYm doslovne pravi, mame pracovati o vgeobecne povznegeni spolurodakri na gich, jak v mravnim tak tea i v du gevnim a blahobytnem ohledu.

Nage stanovy nepravi nic o udrZovani dugevni chudoby mezi elenstvem. Nezaleli na torn, kdo to psal, ale zaleli na torn, aby elenstvo stab) na straai a nedovolilo, aby nektera sekta uplatrioyala svoje vlivy v na gi Jednote. Na ge Jednota byla zalolena pokrokovymi obeany na demokratickYch principech, jest tedy na nas, abysme ji i male takovou udrZeli. V jedne veci br. N. s Tebou *pine souhlasim a site, Ze to bylo velmi dobre, Ze v minulem sjezdu "4iritus s

Gainbrinem" nerneli pfistup do sjezdoVe mistnosti. Meli by i v budoucich sjezdech bfi. vyslanci na to pamatovati a die toho se fiditi.

Prosim, aby se zase nekdo nedomnival, ze jsem prohibieak. Ale kdepak! V2dyt' ja si s panein Nevgetou v2dy rad zazpivam: Svet se stale stejne todi, at' zeinte kral nebo koal, podle stare manYry oba pfijdou do diry.

Dohoti nam•vtechnem svice, nebudem pit, zpivat vice, proto fikam pfatele, flume hodne vesele.

Piva, vina, gtamprlieku a tee new na vidlidku, vkly at' srdce plapold, necht' praskne i stodola.

Dfiv net' bledY mesic vyjde snad zubata s kosou pfijde, fekne: Pojd' ty Jeniku, poves biznys na kliku.

Zanechag tu t* erm, deti a tva duge hned poleti snad k nebeskYm vyginam, aneb tam kde je 'deft& stan.

V2dyt' musime vgichni umfit, kaRlY koukej hodne dopfejme si vgeho vic — — — po smrti u2 nedostanem nic.

Bratr Chas. Holasek mne zase podezfive,, jsem zmenil po minulem sjezdu svoje zasady neb ideje. Ba ne, br. H., moje zasada vZdy byla, je a do smrti bude: Zij a nech take druhe Ziti.

A jestli nemohu memu spoluobeanu neb spolubratru pomoc poskytnout, nikdy mu nechci gkoditi, a kdo mne zblizka zna, ten Ti fekne, ae jsi na velikem omylu jestli se domniva g, Ze mam v srdci jed. A jestli jsem se die Tveho nahledu prohteg il proti mravopodestnosti s tim, Ze jsem poukazal na nedrislednost nekterYch odstupujicich bfi. fifednikri, a pfijdu-li za to do pekla, jsem rad, Ze tarn neprijdu sam, neb ses. P. P. Mikeskova z Caldwell se take dovolava ve V. C. 4, na str. 7. napravy ohledne tech stipendii, ktere bYvali bfi. po taylorskem sjezdu zruAM. WSJ mne velice br. H., Fe se v Tobe nyni probudil ntlocit, a jestli v budoucnu by nekterY br. s velikym "JA" chtel zase nekteremu bratru ublilit, Fe se jej zastane g . Na to se tegi, John GajevskY. V

El Campo, Texas.

Bratfi a sestry!

Oznamuji y am laskave, Fe jsme meli minulY mesic schfizi. ttednici jsou v g ichni znovu zvoleni, pouze vYbory mame voliti a ty jsou odloFeny do Witt schilze, dne 11. finora. Tedy bud'te tak laskavi a dostavte se do schrize, neb jste co nejsrdeeneji oeekavani.

Letog iho roku 'name nejakou zmenu v naFern nemocenskem odboru poji gteni. Letos piatime 75 oentri prvni poplatek. Tedy vice budeme platit a take vice dostanete v padu nemod. Prosim, bud'te tak laskavi, bratfi a sestry, pkihlaste se ye schrizi a nebo u mne, a ja yam laskave poslouZim. V loni v mesici lednu jsme ziskali 6 elenri pro nemocenske poji g teni a letos v lednu jsme ziskali 18 elenri. Tedy mam velikou radost, Ze tak krasne hned v lednu pokradujeme. V gechna a celo, test tern, kteti pamatuji na svoje zdravi, neb zdravi jest pokladem lidskeho tela.

Letos budi2 heslem: "Pamatujme na svoje zdravi!!" Bratti a sestry, vstupme do odboru nemocenskeho poji gteni u na geho bratrskeho spolku SPJST. PouZe 75 cent* prvni poplatek, a pfijimame eleny od 16 rokii vYge. Dale, prosim bratfi a sestry, mate u nageho fadu Cis. 40 Oechoslovan pkilaitost letos obdrZeti nejakou vYhru zdarma. Dame 3 ceny pine. zdarma. Neni toho mnoho, alespori nem Chci varn udelat nejakou radost, totii tern, co budou miti nemocenske pojigteni zaplacene.

Pkijd'te a pfesvedete se v nagi schfizi v finoru, a nebo jak budete moci, tak skoro, se ptihlaste se u mne: — Pfeji yam vg em mnoho zdaru v tomto novem roce a s br. pozdravem jsem Vag spolubratr, F. J. Kotlar, nemoc. odboru 6. 40.

Strana

4.

V28TNII

Rad Jaromir, Cis. 54., West, 'texas.

Bratii a sestry!

Ptigti nedeli, dne 4. Anora "ut zas" •bude schtze, a tak kdo mutes ptijd'te. Schtze bude jako obyeejne ye 2 hod. odpoledne.

Dnes, co toto pi gi je malt mrazik, ale je ta ma letos divna, neb jsme je gte ani zirriu nemeli, ac podasi mot pane neni, date', zamradeno a jestli jeden neb dva dny je pekne, tak pak je zase tYden o gklive, prgi a takove je to neptijemne, ze se ani od kamen nechce a jestli nekam jdete, tak katdY mluvi jen o valce a kdy bude Nemec poraten. Zpravy nejsou tet vesele, neb neni jednech novin, co by nam neptinesly, ze nektery z na gich domacich chlapci je zranen neb nezvestny a nekdy i mrtvy. Tak minulY tYden mame tri chlapce, Vilema oervenky, Jana Hanzlika od West a Eda, syn Antona Podsednika od Tours. Mantele Adolf Kocurkovi ztratili minulY t'den d ye deti, 4 a 2 roky stare, na zagkrt a zapal plic. Tedy maminky dejte pozor na ty vase malioke. Pak Jos. Jetkovi tet pohtbili svoji malou dcerugku, ale ta zemtela v nemocnici ye Waco. Zase nekolik 18 letYch mladika piljde z West na vojnu a mezi nimi je Rob. Vane, syn br. a ses. Fred Variovych, kteti jit maji 4 syny ve valce a ted' jde i ten posledni z domu. A berou je potad, nedbaji ze je ne; kteti nutne pottebuji, a zas nektere nechaji zde, i kdy jich neni nutne tteba. Vite, nekdo si to umi tak zaonaeit, ze mu v gecko projde, tak nic to nepomtte se rozeilovat a musi to nechat jak to heti. Co je se v gemi dopisovateli do Vestniku? B'valo tolik peknYch dopist, ale nyni jak kdyby v gichni spali, ale asi katdY radeji Cte net pige, tak jako ja. Co s pi. Annie Marinikovou v Temple? Co jste jit vgichni umteli?

Posilam vam vgem srdednY pozdrav s ptanim, by ta hrozna valka ut brzo skoneila a nagi chlapci ptisli brzo k nam zpatky, a mezitim se mejte dobte a v ge nejlepgi pteje tern nagim chlapetm - vojaktm rortrou genYm po ceIem svete, Ve zvlagtni schrizi bylo ujednano, ze v nagi ptigti tadove schtzi budou udeleny na gim tidovYm sestram, Teresii Bartoriove a Aneice Variove eestne vladni odznaky. ze maji 4 vojiny z rodiny ve vojsku Spoj. Statt, a proto zveme i okolni bratrske tady, kdo mute aby nas ptigti nedeli dne 4. imora na ystivili. tlenove Hlavni ttadovny odznaky jmenovanYm sestram odevzdaji.

Se srdeenYm pozdravem a na shledanou v nedeli dne 4. imora.

Marie Klausova, dop.

V Rid Ennis, cis. 25, Ennis, Texas Cteni spolubratti, kteki mate vyptjeeny knitky a mate je pteeteny, doneste je zpet do ptigti schtze; a jest-li je nemate pteeteny, talc si je ptedtete a doneste je take, neb bychom to radi dali trochu do potadku.

Joe tech.

V UPOZORNENi V gElVI ORGANISATORtiM kADU POKROK HOUSTONU CIS. 88!

Timto jsou vyzvani vgichni organisatoti tadu Pokrok Houstonu Cis. 88, aby se steastnili v pinem poetu ptigti nagi schtze dne 4. finora 1945, a podali sve zpravy za uplynulY rok sVe einnosti.

Se sesterskYm pozdravem, F. J. Olexova, taj.

KALENDA.k.

4. finora. Maikarni Pies v sini fadu Pokrok Cis. 84. v Dallas, Tex. 10. tinora. MaSkarni zibava u tadu Stet' nik v Houston, Tex. 11. 'Mora. Veselohru se zpCvy "Zasnoullean no. tine" sehraji ochotnici Sokola i sine MOravan- v sok. Narodni sini v Corpus Christi, Tex. 18. tinora. Oslava jedenicte roenice otevieni nova budovy ridu Pokrok Cis. 88. v Houston, Te,. s divadlem "Barra ma tajemstvi," jet sehraje divadelni krouZek Hlahol. Zatitek ye 3:30 odpoledne.

24. 'Mora. Kollekovi zahava. u tadu gitefitnik v Houston, Tex.

1.111111114413576MIS

Ve Stfedu,

IV1211r4gar.-AM

NAS PAL 1V PROJEV SOUSTRASTi. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Karel Jonas eis. 28. v East Bernard, Texas, projevujeme jmenem vgech Mena na geho kadu uptimne citenou soustrast portstale rodine nad ztratou milovaneho mantela a otce a na geho spolubratra Josef MalYho, kterY zemtel dne 13. ledna 1945 ye staff 64 let a uloten byl k yeenemu odpoCinku na katolickem htbitove v Hungerford, Texas.

Vime, zarmoucena rodino, ze Wee nesete ztratu zesnuleho, av gak budit vam.alespon steenou ttechou, i my, spolkovi bratfi a sestry soucitime s vami ye vagem zarmutku.

Tobe, mil' bratfe ptejeme lehke odpoeinuti a Best budit Tycji pamatce.

Usnegeno, aby jeden opis teto resoluce byl zaneten do tadove protokolni knihy, druhY aby byl zaslan portstale mantelce a original ma bYti zaslan k uvetejneni do Vestniku.

Dan° v East Bernard, Tex., dne 27. ledna 1945.

John Kleeka, Martin Brzak, John GajevskY, resoludni vYbor.

V Dallas, Texas.

Sestry a bratfi.

VYrodni schtze Sokolske upy Jitni konana byla za teasti zastupct texaskYch tel. jednot v sokolovne Jednoty Dallaske v nedeli 28. ledna.

PrObeh schtze, jig ptedsedal br. Ptevratil, byl vtele bratrskY a cele jednani zdarne. UCast v jednani vgech zastuperi nasvedeuje, ze tupa se rozhodla vyvinouti v tomto rote tsilovnejgi Cinnost a my v gichni tegime se z tohoto rozhodnuti a bratry a sestry na ge v Texasu k {least a spolupraci yyzYvame.

Nage texaske jednoty i z Oklahomy bud' podaly zpravy pisemne aneb delegati sve zpravy o stavu jednot a vykonane praci, o svYch telkostech, o zdirnem svem podinani.

T. J. Ennis, Fort Worth, Galveston, Houston, Corpus Christi, San Antonio a Dallas byly s yYmi delegaty zastoupene a duch vpravde bratrsky po rely den rokovani ovladal shromatdeni.

Veder pak na podest delegate sestry a bratfi Jednoty Dallas pod fizenim neima ynYch nagich merit. NovotnYch ptedvedli nam libivou zpevohru za velke teasti mnohYch jinYch navgtevnikt z blizka i ze vzdalenej gich osad.

Ennis byl jak obydejne nejpodetneji zastoupen a diky yam.

0 podrobnem jednani na gi vYrodni schtze budete zpraveni .bezpochybrie va gim pravidelnfm dopisovatelem, naim br. Vytopilem a jednatelem tupnim br. Kosem, ja, jen tu chci podotknouti, ze tupni dinovnici vgici byli znovuzvoleni a i sidlo tupy ponechano v Dallas na dali rok. Usne geno vyslati tupni delegaty do Corpus Christi k 15 leternu trvani br. jednoty a br. Franta Rendl poveten ttadem slavnostniho teenika. Jednotam byla ueinena sleva poplatitt za v gechny Cleny sve, kteti slouti v armade S. S. po celY ten Cas jejich slutby, dale usnegeno potiditi soupis faech tech, kteti sloutill v branne moci S. S., dale bylo s povdekem vzpomenuto na gi sestry spisovatelky K. otvrtnikove a uznany zasluhy o udr geni na gi feel snahou nagich netmornYch div. ochotnikt, kteti po etvrtstoleti a vice "tahnou na gi kulturni brazdu" tu Texasem east° ani nevzpomenuti. Tez vzpomenuto posledniho ptizniveho jednani sjezdu SPJST. a je gte jinYch dtletitYch zastojt, o kterych se v gichni mili ptatele vice dozvite z povolanej gich prament.

Mam z teto &chute mile vzpominky a upilmnou radost z prirbehu, i doufam a vetim, ze dle slibu tam sloteneho delegati i v gichni ostatni se ptieini, aby v rote 1945 list se k dobru °bratil. K dobru na gi tupy, sokolske vetve a k dobru nal deskoslovenske vetve tu v Texasu vubee a tomu zdar. Na shledanou vas, _ Amin Q. Hack, 4pni valolavatel.

dne 31. lechia'1948.

Seznam demi v branne naroda.

(Dodatek.) 'tad Ms. 90. Frank J. Matecha a Jim Neuman: itad els. 19. Daniel Kocich a Oskar C. Bueek: kid cis. 33. Sydney S. Jureak, Wilbert Otto Winkelmann a Willie Winkelmann. kid els. 145. Lionel Janek itid el.. 143. 8t'astnST Anton L., Kutach Henry L., Milberger James L., 26.,k Jerry R., MikuS James, Milberger Charlie, Tater Emil J., Horelka George L., Kutach George F., Repka Leroy V., Chanek Valerian a Repko. Willie E. kid eels. 42. St'astnY Ed, 8vastnS7 Viad., Machae F. J., Dreahn Leon T. a Kusak Frank.

Rid cis. 28. Lee J. BrodeckY, R. B. Boettcher Jr., Frank Barto g, Jesse Duckett, Emil W. Faltisek, Jr., Rob ert D. Fojtik, Filip Fojtik, John Genzer, Jimmie Holeeek, Chas. W. Holeeek, Frank Holelica, Lewis Janik, Rud. P. Janik, Louis G. Janik, Charlie E. Jochec, Adolf Jochec, Rudolf Jochec, Richard Kleeka, Rudolf Kleeka, August Kubena, Raymond Koudelka, Frank J. Koriatik, Wille Koval*, Josef Kovat, Frank A. KozelskY, Lud yik Kubricht, Frank J. Lepik, Jerome V. Laidolf, Willie Lupik, Albert Litvyk, Alfons Maly, Adolf Maly, Robert MikuA, Willie R. Mikug, Josef S. MikuS, Stanley Malik, Albert A. Morris, Willie A. Matula, Joe Novosad, Clem H. Novosad, Jerry J. Novosad, Norman N. Pustka, Rdolf W. Polak, Ladislav V. Pileik, Raymond V. Preisler, Leonard Sktivanek Jr., J. J. 8ulak, Eugene 8vec, August Talag, Joe F. Urbish, Fred Urbish, Justus J. Urban, Jahn Valeik, Gustav Ziedman, Morris.

Celkem dosud jest 55 a nozledujici byli propugteni do civilu: August Svec, Albert A. Malik, Lewis Hotelica, Willie Laidolf a Joe F. Tala§. Oznameni raneni byli: Chas. W. Holedek (dvakrat), Ludik KozelskY (jednou) a Filip Fojtik (jednou, a dnes se nachazi v McCloskey nemocnici).

V Jen honit'!

New York. (OTX) — Nemecka zpravodajski kanoelat DNB hlasila dne 23. ledna tuto zprivu: "Vrchni pracovni vtdce (Generalarbeitsfiihrer) Robert L. Leitner z fi gske pracovni slutby nemeckeho statniho ministerstva pro techy a Moravu poveteneho spravou "upy Cis. 111. (Praha) utrpel nedavno smrtelnY traz pti v'konu sve povinnosti Smrt tohoto inteligentniho vtdce s pevnou mysli a ptikladneho nirodniho socialisty, jehot kariera slibovala oslnujici budoucnost, znamena pro tigskeho pracovniho vtdce a fi gskou pracovni sluibu nenahraditelnou ztratu."

Zprava neodhalila ptieinu "smrtelneho Ara-

attIMIA:

.:ate

dne 31. ledna 1945.

Aby piatelstvi neuvadlo.

Mnozi z vas, te gi, jste jil zahajili sve putovani smerem k domovu, a — jak doufame — jeg te vetei poet bude zahy nasledovat. Pfejeme yam to z pina srdce, i kdy nem:I-lame kid, fie bychom to stejne nad gene ptali i sobe.

Vefim, le mnozi z vas zachovaji si pocity lasky k Anglii, kterd vam byla dobrou ochrankyni po dlouhe etyti roky a temet veichni jste tu ziskali anglicke ptatele. Co se stane s terni telskYmi svazky po valce? Nektere neblahe zjevy teto valky nas ptetiji, nu2e, ptieitime se, abychom udr2eli pri 2ivote tyto dobre vedlefei produkty valky. Ovgem, k udrgeni pkatelstvi je tkeba dvou, nicmene v tomoto ptipade i na vas.

Jak jste patrne jiz poznali, Anglicans jsou velmi plachYm narodem a proto mnozi z vaeich znd.mYch, kteti nejsou zrovna va gimi intimnimi Ptateli, ale piece jen by radi zftstali s vdmi v ptatelskYch stycich, budou se zdrahat ueiniti prvY krok v obave, le by snad zasahli do vaeeho domaciho 2ivota. A pkeva2na vet gina vaeich anglickYch znamYch neovlada vat jazyk, zatim co vy docela dobke hovotite naeirn. PrvYm a samortejmYm krokem k zachovani pfatelstvi je psani dopist. Je mi site znamo, 2e eeSi hrozne neradi pi gi dopisy, leC beda, kdybyste snad s psanim dopisu do Anglia Cekali al v rodine bude tzmrti. Nicmene i kdy nejste milovniky psani dopis-a, jste velmi zdvotilYm narodem a napieete-li "ulitkovY" dopis nekomu, kdo vam projevil laskavost za vageho pobytu v Anglii, pkijme to s velikSan nadtenim. Jen pro veechno na svete se nestyd'te za svou vadnou anglietinu. ;Vim, 'le se to but pige nee mluvi, ale gramaticke chyby dodaii vatemu dopisu ureitou pikantnost; a pak — je tu v2dy nejake dite, ktere nam pomffle rozluetit nespro.vne napsana slova.

Pigte hodne a napiete nam, jak se vam daft co delate a jak se vyvijeji veci u vas doma.

Nemate-li zyldetnich ptatel v Anglii, poglete pohlednici hostinskemu, kam jste chodili na pivo, nebo dienici v kavarne, i kdy to byla hrozna kava, kterou yam nosila; nemohla za to Ani netugite, jak velice se tu ocetiuji tyto drobne pozornosti. Vage pohlednice bude po mesice krdelit polidku nad krbem v zadni mistnosti hostince a ta earodejka, ktera vam michala ptieernY lektvar, jemu2 tikala ka,va, bude vzru gena pohledem na Hradeany. A pamatujte na pokud molno nejvice p •atel o vanocich. Poelete jim listky, ptipadne drobne darky. Nezaleli na torn, jak jsou levne, jenom hled'te, aby byly hodne Ceske.

Mnozi z vds jste videli Anglii jen v jejim strohem valeenem Aboru. LondYn v gak neni za normalnich okolnosti ponurYm mestem s frontami na autobusy a u restauraci. LondYn je jednim z neobydejne uchvacujicich mest na svete a ma, pro katdeho nem od sberatele starotitnosti po umelce, od bonvivanta po obdivovatele vYkladnich skiini. AnglickY venkov pak a pobteli skytaji ttolik kris, jako maloco na svete. Vrat'te se k nam, abyste tu ztravili sve prazdniny. Snad si budete moci yymenit pobyt s nekterYm ze s yYch anglickych ptatel a tim ueettite velke naklady, ptieemt obe strany se budou moci twit z ptitomnosti zname osoby.

Hovoite s Anglieany, kdykoliv se vam k tomu naskytne pkiletitost, a udrlujte si svou znalost live anglidtiny detbou novin a magazint. Tim si take zachovate 2ivou znalost o belnYch pomerech u nds, o torn, jak v ,poyaleene dobe 2ijeme a myslime, cot yarn elanek .v Ceskych novinach nikdy nemtfle tak ptesne povedet.

Nejkrasnejei by vgak bylo, kdybyste mohli sve deti poslati na pfaidniny do anglickYch rodin a pozvat anglicke deti k sobe. Nekteti z vas by snad dokonce mohli doptat svrm Mem, aby ztravily nejakY das v anglicke ekole nebo na universite. Ale to je tak va.2ny krok, ze si zasluhuje z ylattniho dlanku.

Po valce bude mit nat kral sveho vyslance v Praze, a my, kralovi poddani, doufame, le budeme mit v eskoslovensku mnoho vyslancil a ptatel.

VESTNIX

Nedostatky spojenecke odplaty.

(Pokradovani se strany 1.) eene diskuse a ptedmetem nekolika "dobrozdani" a "reportu." Haji se tvrdo gijne nazor, ptiprava a rozpoutani tato druhe svetove valky neni 2640 zloein. Pit to nikde ZadnY zakon na svete za zloein neprohlasil a trest nestanovil.

Proti tomu tvrdi a dokazuji jini, my deskoslovaned pravnici jsme mezi nimi a dokonce na mists vedoucim, 2e je to ziodin. Tvrdime, 2e jen tehdy milleme spravne posoudit a odsoudit nemecke zlodiny, kdy se na ne divame jako na prostkedek zioainne politiky, kdy si celou tuto valku lifted uvedomime jako valku zloeinnou, ptipravenou, rozpoutanou a vedenou vedome a zamerne jako neptehledna tada zloeint proti pravu mezinarodnimu i proti trestnim zakonum obsazenYch zemi, za zloeinnYm cfiem a se zioeinnYmi metodami. Odbornici pra ya mezinarodniho, kteti dosud haji nazor ptiprava a rozpoutani tato valky nejsou zloeiny, leji tipine, le tato valka neni obyeejna, tekneme "civilisovana valka," jakou chtelo zavest mezinarodni pravo, 2e jako takove. nebyla Wind a jich spojenci nikdy zamfelena a pkipkavena, nYbr2 le byla ptipravena a rozpoutana jako valka totalni.

Vgechny ueene diskuse o kriminalite nebo legalite ittodne valky nemaji ceny, pakli si pra y -nicepol2tazku,nedlijak,bstrni ittodria valka je nebo neni ziolin, nYbrZ zda tato konkretni, nacisty ptipravena a roku 1938 rozpoutani druha s yetova valka totalni je nebo neni ziodin. Diskutovat o papirovYch pojmech nema smyslu. Co to veak je "totalni valka"? Nejlepei dosud definici totalni valky podal Adolf Hitler.

Podle Rauschniga prohlasil mimo jine: a) "Nezaleknu se pied nieim. Zadne tak, zvane mezinarodni pravo, 2adne smlouvy mi nezabrani v torn, abych nepou2i1 Ohodne ktera se mi naskytne." b) Me chovani ye valce nebude rozdfine.

Nejstragnej gi valka je nejmirnejei. Rortitim hrilzu ptekvapujicim poulitim veech prostfedkn. Hlavni veci je nahlY zachvat nidiveho strachu ze smrti."

A podle toho Nemci valku pripravili, rozpou tali a ji vedou. Je to na strane Neinct valka biologicka, nebot' jeji tidal jest fysicke oslabeni a ptipadne vyhlazeni cizich narodu a ras, pokud se nedaji ptemenit na otroky.

ZloeinnY Ude' teto valky a prostkedku, jsou ztejmy kaldemu diteti na svete, nebot' i deti jsou mezi jejimi obetmi. Hitler vraldi i deti.

Celt' svet ji protiva, stamiliony evropskYch naroad na viastnim tele. A piece, — jaka to podivna vec — do mozkti mnohYch pravnikt, tak zvanych odbornikti prava mezinarodniho, tato strag na, zlodinna totalita valky dosud nepronikla. Je pry to pki nejmeneim sporne, zda ptiprava a rozpoutani teto valky je opravdu zloeinem.

Ba nekteki zylatt' pry velici odbornici prava mezinarodniho, mezi nimi jeden zdejei ueenY universitni profesor, haji vedeckYmi argumenty nazor, 2e ptiprava a rozpoutani tato druhe svetove valky je vlastne s hlediska platneho • prava vec docela legalni.

Prakticke dusledky takoveho nazoru by byly katastrofalni. Kdyby ptepadeni cizich zemi melo bYt uznano za din s hlediska prava mezinarodniho legalni, pak by dela tada zlodimi napathanYch okupantem byla beztrestna, protoie jen mezinarodni pravo okupantilm dovoluje, jako na pfiklad jsou konfiskace moviteho statniho majetku, vybirani da,ni, uladdani nueene price, pokud neni ye spojeni s vojenskymi operacemi, v jistych pkipadech t. zv. generalni devastate eili zpustoeeni celYch dasti zeme z duvodu "vojenske nutnosti" a uvezneni obyvatelstva celYch okresti v koncentradnich taborech atd. V kalde ueebnici mezinarodniho pra. va si mule etenat, kterY ma o to zajem, pketist cab, seznam opatteni, ktera okupantilni?'nfezi ' narodni pra y° dovoluje a ktere. jsou •S trestnifia:zakona obsazene zeme jasnYrni

Strana U. ny.

Takova je logika prava mezinarodniho, Mem kdy se vyklada podle stavu z roku, tekneme 1907. A tak se dosud bohulel vyklada. Jakoby od to doby se nebylo nic stalo, jako by nebylo hitlerisMu a faeismu a totalni valky Prav• kulha padesat nebo sto let za vYvojem polltickyn a technickYm a za masovou krirninalitou nacistickou a fa gistickou. Spravneji tedeno: ne' ani tak pravo, jako nekteti vykladadi prava.

Maji oyg em oporu v mezerach tohoto prava a v jeho nejainYch textech. Potirame rozhodne tyto uzkoprse vYklady, jimit se objektivne poma,hit nacistickYm a faeistickYm zloeinam uniknout zasloutenemu trestu. Potirame tyto vYklady jako namesidne, proto2e vtibec nebe-; rou ohled na skutednost, na nova fakta, na noye zjevy v iivote narodu od r. 1907 a dokonce ani ne na mezinarodni smlouvy jako je Pakt spolednosti narodfi, Zene yskY protokol, BriandKelloguy pakt a jine.

Hajime stanovisko, le Hitler a jeho vedouci gang a ostatni politieti a vojeneti viidci state Osy spachali damp pied r. 1938 celou tadu einti, ktere jsou pkipravou k teto valce a za ktere oni museji nest osobni a trestni zodpovednost, hajime stanovisko, le tito arcizloCinci, kteti jsou opravdovYmi hostes humani generis — nepfatele rodu lidskeho — v neleireim slova smyslu, spachali svfij vrcholnY zloein rozpoutanim teto valky, ptepadenim mirumilovnYch zemi a le proto nemohou mit v techto zemich \Tubed ladna prava ani ta ne, kterO, mezinarodni pravo okupanttun v r. 1907 ptiznalo, proto2e ziodinec, kterY vpadl do cizi zeme nemille mit, pakli pravo ma ztistat pravem, narok na to, aby v ni hospodatil jako loupelnik. Je to absurdni a pobutujici; ptidi se to zdravemu rozumu a nejzakladnejeimu smyslu pro spravedlnost.

Hitlerovsky loupe2nik nemille mit 2adneho prava v obsazene zemi, musi bYt souzen a odsouzen za vgechny Ciny v ni spachane, pokud jsou trestne podle zakont teto zeme, tak jako lupie, kterY vpadl do ciziho domu nemille mit pravo na to, aby ho v tomto dome zivili, stravovall a gatili.

Aveak nehlede k prakticky neblahym techto nazorn, ze ptiprava teto totalni valky 'a jeji rozpoutani nejsou zloeiny, je zde v sazce jests neco jineho: celY mravni a pravni zaklad lidske spolednosti vubec. Kdyby se neuznalo, le to, co nacismus a fa gismus na lidstvo po leta ptipravovaly a co na narody, podvedene i nekterYmi jich ylastnimi statniky spustily roku 1938 a v letech nasledujicich, neni zloeinem a site tim nejhoreim a nejstra gnejgim, jaky jen lze vymyslet, pak cela soustava na:§eho prava, at' mezinarodniho Ci trestniho, Ci jineho, by byla do zaklada ottesena a patrne upine vyvracena. Celt' zaklad ptieti spoleenosti, zaklad pokoje a miru by se zhroutil. To narody sveta zmudene fa gismem a nacismem ovgem neptipusti. Nebudou se pki tom ptat o radu zpatednickYch universitnich profesorti na zapade. Pujdou svou cestou za hlasem sveho pravniho svedomi a vedomi, za vedeni pravnikteti v teto veci, ktera neni jen veci paragraf0, jsou na strane civilisace a ne na strane tyranie. oeskosloven gti pravnici take v teto nejosudovejei otazce lidstva pkispivaji velmi vyclatne a iniciativne k te geni, jet bude v souladu se Spravedlnosti a s pottebou klidu a bezpeenosti v svobodne Evrope.

V Rozhlas napomina eechy.

New York. (oTK.). — "Protektoratni radio", ovladane nacisty, ve svem yysilani dne 8. ledna pisnilo veechny ty, kteti si pi eji nemeckou poralku, a mezi jinkm te2 se tam pravilo: "Nyni, kdy neptitel se ptibliluje, situace vyladuje, abychom prokazali, l‘e na ge chovani neni dvojsmyslne. Za nynejeich podminek joke pekne sny se mohou stat nesmirne ne-. bezpedne. Natal z na gich lidi — bohudik jejich poeet je neustdle men gi — dokonce pochybuji, ze ti, kteti se ye vzduchu a na zemi piibli2uji k eeskYm a mora yskYm mesthm, jsou opfavdovi neptatele." to ti Nemci trapeni. Nasazuji 'oeskosio:venskemu lidu,uz po 6 let lorYle mameni a oni neirdeenici se koukaji pies brYle a vidi dale pritele tam, lcde Nemci jen neptitele!.

Strana 6.

Houston, Texas.

Ctena redakce a. mill ptatele!

Jelikot nam zase nade gel mesic leden, zaea.tek to noveho roku, tak ptichazim i ja s moji trogkou k yam, a picanim, veselY a gt'astny celY rok vam vgem.

61ovek je tak zamestnanY v gemi temi myglenkami, to mu nekdy zustane rozum stat, a nedovedl by napsat ani to nejnutnej gi, a tak to mate i se mnou; a kdyt zase na mne veselej gi mysl pkijde, tak se hned chapu pera, abych to vyutila mezi vami a povedela vam ty moje sladkosti i tetkosti. KatclY z nas to mame urdene, at' bohad nebo chud'as, katdemu neco chybi. Chlapci bohatYch rodin tak se musi podileti na valednem poli, jako ti vojaekoye chudYch rodiet, v nebezpeei tivota. Mnoho bride tech, na ktere se hodi slova: 6im srdce, dim jsi zhtegilo, muj Bote, tolik bolu, to stale se jen loudit ma, co stale ma bYt spolu.

Ano, loudeni a zas jen loueeni, protiivaji ti moji znami i neznami. Byla jsem pozvana na nekolik takovYch loueicich vedirkt a vskutku, srdce zaboli, kde teprve dospivajici zdravY junak, ledva vy ggi gkolu dokondil, zas ho void vojenske, povinnost ha.iit na gi zem. A bYt to musi, jine pomoci neni a jen v nadeji, to valka nepotrva tak dlouho jiz, jako trva dosud. Co je tech, kteri plaei pro sve drab& jimt ustlano v zemi cizi k poslednimu odpoeinku. Tolik jsem se naplakala, kdyt jsem dostala znravu, to farate Bartone v Granger, ut druhY syn path. Pied rokem padl nejstar gi a tad' zase neimlad gi. ROdina farate Bartone mela dtvti chlapce, ktere jsem v gecky znala, jeden jeho chlapec je faratem zde v Houstone.

Vz' peky moje deti byly kitene faratem Bartonem.

Ano, mail tat ti pani farati take veci ulotene a nesou ten tetkY ktit tak state,ene a tak se snati drulaYm lidem chvile uleheit at pti torn sami nadnou. Farat Barton mel sve pravidPlne bohoslutby v Cor pus Christi pied svatky a kdvt ut se ubiral domt, na zpateeni testa byl stiten srdedni vadou a musel bYt Can do nemocnice. ale jak jsem slyg els. pokraduie ut lepe. A proto chtejme. stateene bojovat s rozlistostnenVmi city nyni, abychom se doekali radostnej gich chvil, a to ostatni ut priide samo, a my se zas vpravime do tech veselei gich chvil.

Ja po vanooriich svatcich bYvam =avidla tak dobte naladena, to b ych nebe darovaIa. a tak dokud mne ta nalada drti, musim yam napsat, to jsem bvla zvolena na cely rok co dopisovatelka od tadu za Kroutek Hlahol Cislo 88. Mile sestry, srdeene yam dekuji a sice dvakrate: jednou za to, to jste mne zvolily, a podruhe za to, to jste si na mne postihly.

Nanted jste mne zvolil y na nemocenskY vybor, ted' zas co dopisovatelku do Vestniku, tak u2 jsem tarn s varni cela.

Du p 12. ledna odbYval svoji prvni schtzi Kroutek Hlahol Cislo 88, kde se nova retiserky volily. nonevadt nage loriske, retiserka se nam ut codekovala, pani Frances Olexova, ktera za minulY rok nam tadu, a to tech neilepgich, her ptedvedla na jevi gti, za cot ji srdeene dekuieme, neb to je velice Wird, prate. Vlastne je tam nrace dost pro dva lidi; ale mnozi to neuznaji, tak neni divu, to ut se to sladkosti vzdala.

Na tent() rok jsme si zvolili retiserky dye, a to pani Jindfigku Earlovu a sleCnu Neomi Kostornlatskou, a vetim. ze ony nam dovedou pekne kusy na levi gte ptedvest, ponevadt ony oNs se v divadelni hie ut moc obetovaly. lOti lete jubileum na gi krasne sine nam pkirq dne na 18. imora, tak to se mame zase na co tO git. Tak vas zvu zblizka i zdali, divadlo je ut, vvbrane a obsazene dobrYmi herci, tak je nezklamejme a piajdeme v gichni.. Oni po celo dPnri praci 'meer jedou do zkou gky a nic za to nedostanou, jenom tro gku to pochvaly, tak jim k tomu pomotme. Tyto dni se na penize nehledi, katdY jich ma vice net kdykoliv jindy, a ten malt' peniz, co za vstupenku zaplatIte ani nepoznate, ze jste ho utratili a hercum udelate velikou radost. Vim to podle sebe.

Kdyt jsem hrala divadlo v Cameron, sin byla

VtSTNIK mala, tak to sedadla byla v gecka zabrana a po bocich vAude lido stali. Ja kdy2 jsem na jevigte prisla, pomyslim si, hle oni proto VSeci ptigli, to ja hraji. A tak za to jsem o tolik lepe hrala. Zdej gi herci se zrovna tak citi. Apo divadle si mttete na to samu vstupenku zatancovat, kde se velice lehounce tancuje, ponevadt podlaha je k tomu pfipravena. Ja kdyt si sahnu na eelo a je cele upocene, teprve si vzpomenu, to jsem na Studewood v sini a snatim se, abych to podle not dovedla. Kdybych se mela doma tolik zapotit, za nic bych to nedelala, jen to je to ten na g bell tivota.

Zivot na stall se nam zda, bYt dlouhY ale ye skuteenosti je velice kratkY, proto katiclY ma sobe i jinYm tivot co motna, nejvic zpiljemnit, na to mama na ge kostely a na ge spolkoye budovy, abychom se lepe poznali a poveseDivadelni kus na na gi oslavu se jmenuje "Barea ma tajemstvi", a jak jsem sly gela, kus je propleten samYm humorem, takte se budete ustavidne smat a to teprve at ja se yam tarn ptedstavim, nemusim yam ani nic tikat, budete se smat dal. V kuchyni bude take jidla dost, tak ty desetilete narozeniny oslavime dokonale, jenom kdyt nam pkijdete pomoci.

Vgimnete si oznamky v jinem miste ye Vestniku, abyste videli jak dobii herci hraji, pak vas bude nutkat v gecka ta ptetvatka, co elovek dovede, jen kdyt ma dobrou Nakonec je gte dekuji pani Kominkove v Crosby, Texas, za klobasy, ktere mne katclym rokem pogle, a take srdeene dekuji ctenYm Frank WoldikovYm za klobasy a krasnY kus slaniny; to je neco, co &ova ani timto easem nemtte koupit.

Tak vgecky vas zdravim a pteji to nejlepgi, bratru redaktoru mnoho trpelivosti s mojimi dopisy Kdybych byla vedela, to budu zas celY rok ho napalovat, byla bych se jiste gla jemu ptedstavit, kdyti tady v Houstone mel nejposledneji tee a potadala ho o slitovani se mnou. — S tictou, Anna Orsakova.

V El Campo, Texas.

Ctena redakce -a v gichni aloud. Vestnik!

Jsem zde zas, ale tentokrate jen kratieke, na upozorneni bratti a sester na geho tadu na to, to pro nedostatek elent v mesici prosinci, volby ttednikt odloteny do schtize lednove.

Ale bohutel, jen 4 Barto gi, a to je gte dva maIfidci, (ale take bratil), dva Rodove (nebo Rodi?), jeden teetnik a jeden pokladnik. Jen kdyt byl piltomen aspori pokladnik, nevim, nebYt ten pritonien, co bysme, byli s penezi udelali. Vybrano stra gnych penez. Jak videt, eleni si plati hodne na celY rok do ptedu, a tam ptestava bYt zajem o schtze, a budou radeji jezdit na ryby nebo na besedu.

Ovgem nyni odsekavanim gasolinu a getteni raft, je take tro gieku jako postaeitelna omluva. Nejhlavnej gi je spravne platit, a tro'gieku vYhoda a sleva, komu je to moino! Anon tentokrate ptijed'te do schtze tmorove, jak obyeejne prvni nedeli a zvolte si ttedniky. Odporuduji vgechni stare (ne na vek) krom jednoho mladgiho a hezeiho, na misto statieka Bartoge, co tajemnika!

Jo, ono se tekne zvolte si mlad gi, ale vetginou vYmluva: Ja neumim desky dist ani psat, to z to mladgi generace ,a tam videt jak to s nagi degtinou pokraCuje. Nentateme tvrdit, to by to bylo u nekterYch tadt lep gi, co se dovidame ze zprav ye Vestniku, ta sama povidadka.

Nag br. Joe Peterka, pteds., vtdy ptitomen, ale tentokrat nasledkem jeho mantelky sestry Peterkove nemoci, neptitomen. Ale nyni doufame, to uti je zdrava, cot ji v gichni pfejeme.

Ja zde ye Vestniku nage ptigti volby ptettesu. Ptedseda br. Joe Peterka. JA, kdysi pied lety, dal navrh na dosmrti, a tak to asi plati, a tomu nebude vYmluva, ze ut take starne, nic platna. Copak je to teprve asi 60tka, to ja„ jsem byl v nejlepgich letech. Br. Peterku znate ze sjezdt1 S.P.J.T.S. a vtdy delegat, take velike R.V.O.S. I tentokrate delegat do R.V.O.S. a ja nahradnik, ale nerad bych to nahrad'oval, neb on lepe vi jagaco. Ov gem, i ja, bych trefil pilkyvovat jak mnozi, ba jo!

Ve stfedu, dne 31. ledna 1945.

Br. Frank Rod, iidetnik, toho znate z poslednich sjezdt S.P.J.S.T., a jeho vYmluve, to take starne, bysme se vysmali, ba jo!

Br. J. J. Rod, pokladnik, se jako tentonc chce vzdat. Co pak tomu je houbec, hodi penize na banku, a tam to sprosttedkuji s Hlavni Utadovnou,a jako pak strachy, to by ho kdo obral. Tam vidite omluvy nepostaditelne.

Doekejte, cosi yam povim; ptijd'te co nejvice vas do schtize, budeme hrat si, jako chtici staarkovat, pro zvY geni platu. Nu, vgak vite jak to chodi. Vy elenove budete jako zamestnavatele. Vetginou vtitly stavkujici vyhrajou, a motna, te by to bylo u nas take tak. Ono vime, vgechno je ted' drah gi, i to jezdeni, a new hodne udelat pro dobro spolku darmo, vychazi z mody, ba jo! Ted' ptijde omluva moc a nebo jegte vice net moc postaditelna. Dosadit na stailoka Barto ge misto tajemnika, nejakeho gikovneho a hezeiho, a toho najdete, a mIadgiho. Motna, to by to mohlo bYt i tenskeho rodu, sestra Peterkova, &five take ut tajemnice, take je gte skoro mladice. Volit jednohlasne. ja, jsem z celeho na geho tadu nejstargi, krom br. Frank Kohouta (on je v Houstonu), ten ut ma asi 78 rokt. Ad take dlouhe roky Jednoty, piece ja dale, ua budu platit jen Polovici poplatkil, jestli do srpna doekam, ale rad bych, kdyt se zaeinam ted' mit ekstra fajriacky, ba jo! Ted' ut mam tro gieku na popiatkach slevu, ale jen mizernou dtvrtinku.

Tak jsem yam toho napovidal, ale je gte slovieko, ale vlastne jich vic.

Velice mne zajimal pravdivY dopis sestry Sparihelove z Houstonu. Vzal jsem onen Vestnik do schtze, a upozornil na onen pravdivY a zajimavY elanek, tYkajici se toho mizerneho u k ptidavani k Texasu. Udelal jsem skoro silim br. delegata v Corpus, onen elanek 'pteeist nahlas. Po pteeteni odpoved', to jestli si myslim, ae on by byl pro to, to to byl napad prof. Mieka. Jak sestra 8parihelova pise, to vydani s tim, ani o to tak nejde, ut jsme vyhodili ledakde, — ale to ut neopakovat, neb mame na to zapomenout — ale tak se mne zda, ura.tka zakladatelt na gi Jednoty! Jestli si nekdo mysli, to to u bylo pokrok k dobru, tak Stir jsem nevedomec! Br. Rod, mel pti sobe certifikat, a ut jsme mysleli, to tam ani nic eeskeho nenajdeme, ale ptec jen neco tro gieku. Br. Rod, delegat, pravil, to ten ptivesek, jako ten pokrok, ptijde at pa padesati rokach, at budeme muset obnovovat na g "charter".

Ja vtdy kikam, ptizpiisabovat se i my starsi vlasti, ktera nas piljala, a kde jsme ochraneni od stare vlasti poroby.

Pi. P. P. Mikeskova v Caldwell, dnes main jit dopis dopsan, a jegte pildam k tomu, to jsem Vag dopis se zajmem preeetl, a pti gte Vain na nejake body odpovim, ale ku ptedu teknu, to slugne. Sam br. redaktor mne vyzval, bych dale dopisoval, to vymeriovani nahledil slu g gno pro aenate, a ae-nYmzpilsobem,jprose to s ochotou etou. Proto bude-li libo, nitteme debatovat, a mil:tete mne vyvracet me nahledy, (vlastne ptesvecidenost), a ja, Vam budu slugne odpovidat, a snad mne nebudete obviriovat ze zlomyslnosti, zavrhovani a haneni vgeho, co je Ceske. S pi. Fojta gkovou ut jsme se dohodli, te budeme nejlep gi ptatele. Poslal jsem ji osobni dopis dosti dlouhY, a povedel jsem ji co jsem za hti gnika, a Cemu moc nevetim a v co mam nejvetgi dtiveru, a to je OervenY Krit. VCera jsem obdrtel od pi. Fojtagkove osobni dopis, kterY dokazuje, to je mezi nami vyjasneno.

S bratrskYm pozdravem a na zdareeky dava, Statieek Bartog.

V New York. (OTK.) — Arbeiter Zeitung, vychazejici v Schaffhausen, uvetejnil dne 30. prosince 1944 tuto zpravu: "Nejnovej gim nemeckjim vynalezem je motorisovana gibenice. General Witzleben a jeho spolupracovnici byli popraveni timto zpiisobem. Naciste musi tohoto prostkedku easto pottebovat, protote by jinak nestalo za to zmotorisovat i gibenici." Ve vra'2-ednYch nastrojich je nemeckY duch mimotadne vynalezavY. Zda se, ze tato "motorisovana" smrt je ureena jen pro ptislu gniky panske rasy.

Pokud se mezi sebou vratdi, nikdo proti tomu nic nema.

Ve ettedu, dne 31. ledna 1945.

Bez komentaie.

Vgichni dtenati se zajmem si pkeetou zpravy dopisovatehl ze v gech odbodek S.A.t.T. Je-li to zprava pote gujici, kde dopisovatel se zminuje o detne nav gtiveniCh schuzich, a o dobrem finandnim vYsledku zabav, potadanYch v narodni prospech, my etenati mime radost nad takovou zpravou, ba snad trochu zdvisti, le my nejsme na jejich mist& Pak-li pisatel si pozasteskne nad malYm zajmem ele• o dnegni pottebe pomoci nagemu narodu, kdy k nam zveda svoje zranene ruce v dobe tak pro ne talostne, jake nebylo, co jeho historie byla zaznamenana, pozastavime se nad patrnYm opomijenim schazi a podpory nagich podnika za dnegni valky oporoti dobe prvni svetove kaiseroviny. Zamyslime se nevesele a davame sami sobe otazky: Prod se tak deje? Kdo je vinen, to si musime stYskat? Jest tim vinna nage pfislugnost k vice spolkam, Clint se na ge obetavost rozdrobuje na vice stran? Sotva! Vtdyt' i ty ostatni spolky si stetuji na slabou nav gtevu schazi. Jest tim vinen nag hospodafskY pokrok, na ge lepgi finandni pomery, kdy jeden druheho jit tak nepottebujeme, jako jsme pottebovali tehdy, kdy jsme byli vice zadatednici a nemajetni? Snad jest to tim, ze jsme o tolik zestarli, kdy jit neni to energie, jakou jsme meli pied 25 lety. Mela by nas sice zastupovat na ge mladet, ktera k tomu ma daleko vice motnosti net jsme meli my, neznali americkYch zvyka a keel? Ano, mela a mohla by, kdyby nebylo toho ne gt'astneho slovidka "kdyby".

Ani tato vYmluva se mne nezda, v gak oprav• kdyt vidime a slygime, jak Ireane, kteti jsou zde po vice generaci usazeni, py gne se hlasi ku sve narodnosti, jak vtdy ptede vgemi prohlatuji "Je. jsem Ajry g !" Jegte lepgi ptiklad narn davaji tide. Tito, ad rortrou geni mezi jinYmi narody, bez svYch osad a Skol, svoji miadet udriuji po cele zemi v duchu jejich lidovske narodnosti, anit by jim to v oeich AmeriCana v tivote hospodatsicem a politickem • Prave naopak! Znalosti dvou fedi, spolednou svornou jednotnosti, daleko nas ptedhonili ,ad sem pfijeli na to same lodi, za tim samYm teelem jako my. Kdo jim pomaha? Dal bych na tuto otazku pravdivou odpoved', jente se bojim, aby se nekdo pro pravdu-nehneval, ad to odpoved' vam mute dati katcIY nestranny pozorovatel. Bud' maji tidovske rodiny lepgi deti nebo tidovske deti maji proziraA. 2. v M. vej gi rodide.

V

Videno z vezenskeho okna W. Tschuppik V nemecke propaganda projevuji se v posledni dobe tendence, z nicht w,e da, soudit na beznadejnY sta y veci v Nemecku. Pfeeetne elanky vedoucich nemeckYch lista piss o tom, to megt'acke obdobi je u konce. Tato propaganda sleduje dvoji cil: Jednak chce ukazat, to valka nevyhnutelne oddelila od sebe novY socialistickY svet a stare tivotni formy — a chce tak dostat spojence proti sobe. Soudasne nemeckY retim doufa, to by na anarchii v Evrope jenom vydelal. Druha otatka, ktere se ted' venuje v Nemecku hodne mista, je problem viny na 'crake. Nacisticka propaganda tvrdi, .2e valka byla nevyhnutelna a jeji ptidiny posunuje do nejasnYch historickYch dalek pied rokem 1933. Pozornost, ktera se teto otazce venuje, ma ptedev gim vnitropolitickY vYznam.

Mimo hranice Nemecka neni o teto veci ruznosti nazort. Kdo by si nevzpomel, jak se Hitler po dobyti Francie chvastal tim, prase on mel odvahu k valce. "Byli by Scheidemann, Muller, a jak se vgichni tito lido jmenovali„ — zvolal tehdy Hitler — "meli odvahu zadit valku?" Velmi pozoruhodne zjigteni vyjadfil v tomto smeru nedavnY list "Miinchner Neueste Nachrichten," kterY se zabYval otazkou, zda bylo Ize valku odvratit. Jeho odpoved' je neptimym ptiznanim nemecke viny na valce.

"Kdybychom byli pied zadatkem valky vedeli" pig e list — "kam nas tato valka zavede, byla by se veteina nas zhroutila. Kdybychom by-

Strana 7.

VtSTNIK 11 tugili, co nas deka, byli bychom byvali est jit v prvnim rote valky poratent Spojenecke nalety znieily toho tolik, ze neni pomy gleni na materialni obrodu. Nas tivot leii v ssutinach.

Sesta valedna zima vede nas cestou, ktera se snad zda mnohYm hrozna a neschadna; motna, to vgak zaleti v gechno na tom, zda tuto zimu vydrtime."

"Manchner Neueste Nachrichten" patti k tem nemeckYrn listum, jimt je dnes dovoleno licit situaci Nemecka v nejponurej gich, ba dokonce v apokalyptickYch barvach. Na torn neni nic divneho, nebot' Mnichov byl tetce postten a path k nejhat po gkozenYm mestam. Podle,vYcarskYch zprav je mesto dnes k nepoznani. Vgechny zname ulice a namesti zmizely, stejne jako pomniky, umelecke galerie a mnohe kostely. Nyni byl zboten i jeden z nejznamej gich symbolu mesta, t. zv. Frauenkirche.

Byly znideny obe jeji tupe, vysoke vete z 'dervenal° kamene, ozdobene zelenYmi kupulemi — t. zv. Frauentuerne. Ve srovnani se tkodami, zpilsobenYmi nemeckou armadou vgude v Evrope, a systematickou nemeckou strategii "vypalovani pady", neni tfeba ptipisovati znideni teto mnichovske stavby — jet byla samozfejme zasa2ena amyslne — ptehnanY vYznam.

Mel jsem vetioky pamatneho mnichovskeho kostela temet po cely jeden rok neustale pied ()alma. Videl jsem je z maleho, skoro az ke stropu vysunuteho okenka vezeaske cely mnichovskeho policejniho vezeni, kde jsem byl zavten v rote 1933. A tak je pochopitelne, na tyto dervene vete nemam nejpfijemnejgi vzpominky. Pro mne byly vtdycky symbolem tupeho a hloupeho omameni, jet se zmocnilo nemeckeho naroda v onom .roce. Zatim co se vezenim ozyval dnem i noci kfik tYranYch, hlaholily zvony kostela, jako by byla pti gla nejpotehnanej gi doba nemeckeho naroda. Kdo ztravil rozhodujici rok 1933 v nemeckem yezeni, nemohl zustat na pochybach o torn, co na Evropu deka_ V tomoto beznadejnem yezeni dogel jsem nejtivej gimi lekcemi k ptesveddeni, to nejde jenom o zmenu vladniho systemu a nastoleni nejhroznej gi tyranie. NemeckY narod progel napadnou promenou. Neodpovedni vyvrhelove se dostali k moci a vet gina naroda byla tak otupeld, 2e to nezjistila. Bohutel, video i v zahraniei jen malo politica a statniku cely rozsah tragedie. A piece nebyla analysa cele veci pfili g tetka a nebylo tteba zvla,Stniho vegteckeho nadani, abychom mohli pfedvidat dalgi vYvoj.

Kdyt jsem byl potom v rode 1933 propugten z vazby, vratil jsem se do Prahy a moje prvni testa vedla k dr. Bene govi, tehdy ministru zahraniel. Pamatuji pfesne, ze jsme mluvili o tom, jak dlouho potrva nynej gi system v Nemecku. Dr. Bene g patti k onem malo statnikam, kteti jiz tehdy dovedli zhodnotit udalost v jejich skuteenem dosahu. Ptedpovidal se zaratejici pfesnosti valku a konec hitlerissmu, i co se jeho easove existence tYee. To, co se nyni deje v Nemecku, pfekrodilo jit davno meze lidske fantasie. Ze Svcarska se dovidame, to podet poprav pfekroeil jit nyni 3.000 tYdne. Nemci jsou dakladnYmi organisatory dokonce i tehdy, kdyt jde o smrt a vrat&hi; a tak urdil Himmler za dny - poprav aterY a patek. Chce u getfit das a praci. "Manchner Neueste Nachrichten" maji se svYmi natky pravdu. Nemecko se nyni stalo jedinYm yelikYm vezenim a nejkrutejAi spravedlnost dejin meni je v nedohledne rumi gte a v nekonedny htbitov.

(Continental News).

V ad Svaz eechoslovanfi, Cis. 92, Ft. Worth, Tex. Mili bratti a sestry!

Ptichazim zase s par fadky, ptidat panu redaktorovi prate.

V minulem dopisu jsem vas napominala, byste se ptesne do schfize druhou nedeli v Unoru dostavili na tki hodiny odpoledne, ale tea sdeluji, to bude zahava potadana pti hudbe E. Honzy z Ennis 11. p. m.. Tedy zadatek schaze bude pfesne ye dye tticet odpoledne, jako vtdycky bYvala. Ptijd'te v gichni, by nas bylo co nejvice a schtize se brzy odbyla. Jak jsem psala v minulem dopisu, je hodne nedokonJ

dene price, tedy by se tre dalo do potadku v teto schazi a mohlo se pokradovat dale Pana Jeta v Temple east° vzpomind rodina Koppova, a ptejem Vam brzke uzdraveni, byste mohl brzo s latica vstat. A Annie, Ty mne tat nekdy napi g par tacikti. Pozdrav na babieltu Vanidkovou.

JeSte jednou jste v gichni -active na druhou nedeli v unoru odpoledne do schtze a veder na zahavu.

Dekuji panu redaktorovi za trp6livost, kterou venuje mYm dopistun.

S

pozdravem, Vlasta Dolkos.

Strana 8.

tlftEDNi ORGAN SLOV.ANSKE PODPORUJiCt JEDNOTY STATU TEXAS. Or kiCIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR .

Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAK PLTBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 roe. g -ibsc-iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do 1.7.1'cvn tifadovny ye Fayetteville, Tex, s.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, pfedplatne a oznamky budlet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

V4stnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Pet tisic elend v Odboru Nernacenstie podpo ry je naaim ciiem, jej tclosahnente pki uptimne napomoci • adovych Utedniku a pinem pochopeni ucelu tohoto samarltanskeho dobrovolneho oddeleni, jet dalo by se veinti ptipadne o- znaditi Pomahejme pottebnSnn. Nat hlavni pokladnik bratr Josef Koliha ml. byl poslednim sjezdem v Corpus Cristi ustanoven za feditele tohoto svepomocneho odboru a on snati se ze vaech sil, aby mu svetena Nemoc. Podpora konala nokud mono dobra co nejvice a nejfitinneji. Jak znamo, jedinec bez napomoci jinYch nemtte zmoci tetkY kikol a v natem ptipade spravce Nem. Od. bez kooperace dienstva nebude moci vybudovat tuto jab bylo by tadoucno, aby potetne co nejsilnejti mohia yypomahati pottebnSrm v mite nejltojnejti. V tomto eisle v anglicke east ma nas ptedseda bratr C. H. ChernoskSi vehni povzbudivS7 elanek ohledne zamerne agitate pro vtrUtt dlenstva N. Od., k jejimut vS7slednemu poslani stanovi pevriS7 cil, pet tisic tient, cot na podet eleristva SPJST. — asi 20,000 Mena — neni potadavek pranic vysokS7 a dokonce ut nedosatitelmi. Olanek bratra ptedsedy shrnuto obsahuje: aby ti:tednici sttedi, tadovi a organisatoki bratru Kolihovi pomahali k rortiteni elenstva v Odboru Nem. Podpory. Mistni tady maji si zvoliti vStor, kterSr by agitoval mezi eleny pro dlenstvi v O.N.P., vysvetloval jim ySihody a do pro timto poskytovane. Mnozi z nas podcenuji poslani N. P. dokud sami nebyli stiteni chorobou, delti nemoci.

Potom na lozi choravi jedinci vitaji pomoc jakehokoliv druhu, finaneni pomoc obzvlatte.

Odbor Nem. Podpory jest nejtlechetnejti slutbou lidskosti a upkimneho bratrstvi, jit nak mohutna SPJST. prokazuje. e5trnactY sjezd schvalil opray ene stanovy vCetne pravidla pro Odbor Nem. Podpory v timyslu, aby tento Odbor byl zleptenaelenstYu viihednejti. Ptispevky byly zy STteny, protote ony piiedsjezdove byly nizke a nestaeily na kryti potadovarnich podpor. Pki zaloteni O.N.P. Hlavni triadovna venovala do jeho fondu cbnos tisic dolara; protote nizke pii ispevky nepostadovaly, Hl. Ur. podpo •ila tento odbor dalti pomoci v podobe pet set dolanl, cot vtak jette nebylo dosti a dodatetne musela hraditi vSrlohy spojene s vytizovanim agendy odboru, atkoli mely Wit hrateny z spevkd pkislutrich elenu. etni dobte informov.ani &lent vedeli, to b .gvale ptispe yky jsou nepostaditelne k pinerli -aktilu N. P. a nasledovne svoje . elenstvi pozdeji.neobnovili. Mnozi eleni soudili, te by-utinilli ehybu p i=thlatenim se k N. P. dle ptedslezdoveho trite ni, kdy ptispeyky elenstva nestaeily na yyplaceni podpory, jet nakonec musely byt vyplacony z jineho zdroje.

Dneani uprava N. P. jest zasadne odlitna; hlavni fikednici uzuali, prospeSno, aby spravce odboru stanovil pro letoeit poplatek v daSti 75 cent4 etvrtletne ita ciena, aby se tak

VEaTl f nashromatdil fond pro vYplatu dochazejicich tadosti o podporu a zaroveri rostl zalotni fond k jakYmkoli budoucim nahodam. Vaichni pfizname, te tadni organisace neb institute nemute prospivat a bYt sobestadnou pokud nema pevneho zakladu. Jestlffe zalotena institute nema dostatek obetave, dobrovolne pomoci ku svemu vzrustu a postrada nezbytne finan'oni podpory, aby zapustila pevne kokeny a mohia se sama vydrtovati — takove, institute nema tryani, obracene vtak, ma-li nove zalotena instituce podporti a zajem velkeho poetu jedincti, z nicht katc1ST kona svuj dil prate a ptispiva penetne, motno-li i ttedte, aby mohl dosaten pottebnST fond zalotni, takova zajiste dosahne uspechu. Nemilteme pfec tadati net° za, nic — musime postaviti pevne zaklady, aby katc1Sr mel v instituci pinou cltiveru. "Wit' spusobili hlavni ittednici a keditele, stejne spflsobill tadovi fitednici a organisatoti a koneene vtichni eleni nateho Bratrstva men by pHstoupiti do O.N.P. a hledet tento rozmnotit.

Ptedseda bratr ChernoskSr tel ptikladem, pHhlasil pet elentl jeho rodiny. A doufa, te drusi budou ho nasledovati. Nynejti ptispevek 75 centa neni vysokSi a yypite-li br. Koliha dtyti takove rozpotty behem letotniho roku, sebran3i obnos postati na vS7platu vtech destmich tadosti o podporu a bude lze zapodit s hrornadenim mentiho zalotniho fondu pro budouci neotekavane nahody. Kdyby O.N.P. mel dnes zalohu v testi nekolik tisic dolarii pro neotekavane ne„hody — mel by nesporne vice da yery. Soudce Chernosk3i co nejvytti ittednik nati lidove pod'Arne organisace vznati apel k elenstvu: Staki-' te se eleny Odboru Nem. Podpory, ptistupujte bez proaeni, rozmnotte lady yyznavaeti "pomahejme potfebnYrn," necht' je nas pet tisic co nejspiae!

Boj proti kapitalu, vedenY lidmi nevedomYmi, je bojem nesmyslnYm. Kapitil je nutnY a je potehninim lidstvu. Kletbou lidstva je chudoba a to nutno potirat a pro ni nutno organisovat viechny sily, ktere je motile v tomto boji s-jednotit.

Ruski lavina vali se nezadriitelne vpfed. Ruske vojsko po etrnacti dnech velke zimni °fensivy ocIfizlo VYchodni Prusko, v nerrit uvazlo 20 divisi hitlerein, jeden proud armady maracala RokosovskYho bliti se k Baltiku, zatim co druha armada pod maraalem Zukovem ' obeala silne opevnenou Poznan a jeji motorisovane oddily p •ekrodily hranice provincie Brandenburg, ocitnuvae se 98 mil od Berlina. Rusove opanovali tadu mest prdmyslove bohate provincie Horniho Slerska, pfekroeili feku Odru na nekolika mistech, obeali sidelni /nest° Vratislavu, ptiblitili se na 40 mil k Mora yske Ostrave. Na Slovensku oddily Rude armady dobyly Bafdejova, Preaova, Koaic a jinYch dilletitYch osad ye vYchodnim Slovensku a pfiblitili se asi na 110 mil od hranic Moravy. Obrovske zastupy nemeckkch uprchlin proudi z prfnyslovV'th mest Slerska do vnitrozemi rite a vSlevy, ktere az dosud zaznamenany byly v zemich Nemci napadenSrch, odehravaji se nyni na Ode vlastniho Nemecka. Moskva oznamila obro yske ztraty zpasobene nenavidenSrm Germanism behem ruske ofensivy od 12. do 24. ledna. Pet mocrnich armed Sovett v teto kratke dobe zabilo 295,000 Nemat a zajalo 86,330; ztraty neptitele na YYzbroji v tete dobe dosahovaly 592 aeroplanii znieeno neb zajato, 2,995 tanku a motorisovanYch del, 7,982 kanonii riizne rate, 7,386 zakopovYch hmotditt, 20,000 kulometti, 34,019 nakladnich motorov3ich vozidel a velke mnotstvi jineho valeeneho materialu.

Pro nas, kteil rozeni jsme ve stare vlas4i, kde mime sve pokrevni pfibuzne a sve kofeny, jest price pro ts. Pomoenou akci svatou povinnosti — od krajand, kteti starou vlast nepoinali, ale hide se k ni hlasi a pracuji s nami pro pomoc oiebraeenemu lidu osvobozeneho teskoslovenska, jest to krisni a piikladna °bet', kterou nutno ceniti.

Bospodifske starosti Francie. Za okupace Francie zaplatila nacistiim v hotovosti 860 biliontii V dobe, potinajici 1. zatim 1939 a kontici 1. zatim 1944 vydala Francie 1,650 bilionu a z techto yYdajti bylo kryto: tfetina danerni, 600 biliont pokladnienirni poukazkami a 515 bilionu zalohami Narodni banky. Obeh ban-

Ve stfedu, dne-81: ledna-1945. kovek eini 620 bilionA frankt. Ve Francii bylo Upine znieeno 200,000 staveb a dalaich 800,000 bylo znieeno easteene. Je to o 100,000 vice nezli za prve svetove valky. Ve Francil je nyni 5,000,000 lidi, kteti nemaji ptibytkt. Francie mela-1. eervence 1939 celkem 2,900,000 tun cbchodniho lod'stva. Nyni ma jenom 850,000 tun; mela fadu nadhernYch ptistavt a dnes? MarsselilskY pfistav byl znieen z 95 procerit, Havre z 80 proc., Rouen 60, Nantes 60 proc. atd. Nektere pfistavy zejmena Brest, Lorient, St. Malo byly znieeny stoprocentne. Francouzske geleznice byly jedny z nejskvelejaich, nyni vtak bylo ztraceno 60 procent lokomotiv a 70 proc. nakladnich vorti. 2eleznieni zafizeni bylo anieeno: z 50 teleznienich dilen bylo znideno 29. Tato eisla nejlepe ukazuji rozsah francouzskYch rekonstrukenich ukolu. Francie bude chuda net neni vtak take zle bYti chudYm ye spoleenosti chudYch a zchudlY bude celY svet. Jsou detne svetlejai stranky v teto francouzske obtittle situaci: Francie ma imperium, kte•e je prosperujici. Tam jsou shromatdeny potraviny a suroviny. V nejblitaich mesicich bade motno dopravit z francouzskYch zamotskYch zemi: 300,000 tun ofecht, 200,000 tun cukru, 200,000 tun kavy, 260,000 hektolitru rumu. Francouzske zemedelstvi je neporukne, je tIeba jen stroju a lepai socialni organisace. FrancouzskY mysl byl poakozen — Francie dostane vtak uhli z Porufi a ze saarske oblasti. Dostane lokomotivy a nakladni vagony, ktere Nemci odvezli do Nemecka, po pfipade stroje nemecke. Francouzskou obnovu usnadni narodni jednota a v torn smeru situace Francie je lepai netli v jinYch osvobozenYch zemich. Francouzska, jednota mela by bYti pfikladem dalaim osvobozenYm narodum, protote jednota je zakladnim pfedpokladem Aspeane a rychle obnovy v katde osvcbozene zemi.

Po prvni sveiove valee jsme veilli, 'ie svet byl zachranen pro demokracii. Marne. 0 drake Fvetave valce jsme nechteli pfipustit pochybnosti. te diky ieleznemu odhodlini Anglie nepovolit v dot* kdy nemecky barbar pfejel vitezne pial Evropy, diky pomoci Ameriky a diky slavnYm viterstvim ruskYch armed mezinarodni banditism bude vyvricen i s koteny a te evropske narody tentokrat opravdu a na trvalo vydechnou svobodne.

Bembometne letouny zdehmnou lodi. Koncem roku 1939 ohrozily nernecke magneticke miny samou existenci spojeneckeho lod'stva.

Zoufala nouze si vynutila vedeckS7 a, technick vSTkon, jakernu neni rovno v historii valek Magneticka, mina byla vylovena neporutena z mote. I.I •edni zprava britskeho ministerstva letectvi dale pravi: "Jeji tajemstvi bylo oclhaleno statednosti a obratnosti dustojnika o ihned podniknuty zkoutky, aby se zjistilo, zda tento typ min, kterS, ihned vybuchl, jakmile se dostal do magnetickeho pole okolo jedouci lodi, mute knit ptiveden k v3ibuchu ze vzduchu letounem schopnSTm vyvolat podobne magneticke pole."

Za sedm dni natli brittti technikove odpoved' na magnetickou minu. Mnoho bombometi4ch letounft o dvou motorech bylo rychle vyzbrojeno zatizenim ve tvaru podkovy v prilmeru asi 50 stop, ktere bylo k letounu pkipojeno na kti dlech, na nose a na ocase. Uvnitt kovoveho ramu byla magneticka civka zasobovana elektrickSn proudem z pornocneho motoru vestaveneho do letounu. Tyto vzdutne minolovky zachre,nily spojenecke dopravni lod'stvo pied zkazou.

Po fadu mesictl, zatim co lodi byly opa,ticovany ochrannYm t. zv. degaussovacim zatizenim, za, jiat'ovaly letouny bezpeenou plavbu na TechnickY genius a pfizpitsobivost, jak.a nema' soupefe, spini zajiste nejnaroonejai toehnicke• potadavky letecke dopravy a civilniho letectvi budouci letecke doby.

Nate nifatevy. V sobotu dopoledne dojel do West feditel bratr Karel Navratil z Temple v zaletitostech Jednoty. K odhadu majetku, na nejt tadana byla piljeka u nati Jednoty, ptibral si bratry Aug. J. Morrise a Rob. lervenku. Po vyfizeni vaeho bratr Karel Navratil neprodlene vydal se na cestu dome. Navateva nas

Ve sttedu, dne 31. ledna 1945.

HattlY vojak potfebuje den nebo dva oddechu a dovolene z pfedni linie. Proto byly zfizeny rekreaani tabory v zazemi vgech Tam unaveni bojovnici najdou klid a odpodinek, jeho je tfeba i vojakurn, ktefi site nejsou jet na fronte, ale kteki se pilne pflpravuji a cvidi v taborech na ekoly, jet je eekaji. I oni potfebuji to a tam zmenu prostfedi na nekolik dne. Nabudou tak novYch sil. Preto valchni pHslugnici ozbrojene moci Spoj. State maji narok na dovolenou, jet se jim udeluje pokud toho Slutba dovoluje a mimo to pfiletitostne dostavaji etyficetiosmihodinove propustky ti, ktefi slouti v taborech blizko sveho domova, aby rnohli stravit dva dny jak se jim libi, bez omezeni, jet jim uklada vojenskY tivot. Jak utivaji techto drahocennYch chvil? Pro vetginu z nich je odpoved' velmi jednoducha, ponevadt maji radi veci jednoduche. Jen malo z nich touti po nejakYch zylatnostech. Ponejvice touts po nepatrnYch malidkostech — jet sice tvoti kofeni tivcita — jet v gak byly jejich kratochvill v dobach mirovYch jests &five, net oblekli vojenskY stejnokroj. Raduji se z katdeho maleho pfepychu, jet jim mete poskytnouti svoboda a na neji vzpominali po celou dobu odloudeni — raduji se ze vgeho co jim ptipomind domov. Vetglna vojake siouticich v taborech odjitdi na dovolenou dome ke svYm rodinam. BYti zase jednou doma je pro ne nejfet gim gtestim — a to plati nejenom pro vojiny. "At pfijde tatinek na dovolenou!" anebo "Ai pfijde mej mut na pHgti dovolenou!", to jsou chvile, na net se tegi desitky tisic ten a cloth Myglenka na jeden nebo dva dny dovolene s mantelem — vojakem je etecha a podpora pro nejednu ten% pracujici dobrovolne dlouhe hodiny v nektere z mnohYch tovaren v Soustati. Pro vet ginu vojaku znamena dovolend bYt pohromade se s yYmi milYmi, pohodli domova se vgemi vYhodami — mekka postel, horke, koupel, galek eaje a tfeba i snidani v posteli. A nad to je gte vedomi, ze jsou na dovolene, ze nemusi nikam pospichat anebo se za nedim honit a ze kratce mohou einit co se jim libi. Na dell dovolene jsou Potadavky vojaka samozfejrne vet gi tanec, filmove divadlo, veeirky u pfatel a pod. V tomto srneru kone, USO vse mozne, aby nezklamala sve vojaky. V mnoha divadlech dostavaji vojaci zlevnene vstupenky, ba nekdy zdarma. Ve vetgich mestech jsou pro vojiny na krat gi dovolene potadany zabavy, koncerty, dostavaji pohosteni, v rekreadnich budovach maji k upotfebeni praci potteby, telefon, knihovnidku, spoustu magazine; ho g' jsou zvani do rodin, provateni po mistech pamatnYch a die potfeby, nestadi-li ph hromadnYch navg tevach mast (na svatky vanoeni, velikonoeni a pod.) mistni organisace USO. postara se jim o ptenocovani v rodinach obeanskYch. Kdyt pak dovolena skoneila, v gichni se vraceji osveteni ke &qui jednotka,m k denni prici a lopote. Vzpominaji radi, co snamend svoboda a volnost civilniho tivota, za co bojuji a k demu se po skondeni valky zase vrati.

Jejich odhodllani znidit nacistickou tyranii a brutalitu etisku se pobytem doma je g te zvYgi, prtive tak jako vele zvitezit v nejkrat gi dobu, jen aby mir a svoboda se vratila ke v gem narodtun sveta.

Hudba pH prici. At' se to zda jakkoll pfekvakvapujici, je nicmene skuteenosti, ze hudba byla v Britanii z nejuspe gnej gich pornacek, ktere urnotnily delnikam, aby s radosti a chuti provadeli i nejjednotvarnejAi prate hromadne vYroby. Ze vgech druha rozhlasove hudby se tam nejvetSi oblibe te g ily pravidelne palhodinove programy taneeni hudby, vysilane tfikrat za 24 hodin — rano, odpoledne a veder. Zaeatek byl *net/len peed vice net 4 lety, v dervnu 1940, a at dosud bylo pro vice net 7,000 tovaren vysilano pfes 2,000 hodin taneeni hudby. Jake oblibe se tyto programy tally, to bylo zmeteno na vYrobnich dislicich tovaren, ye kterYch se rozhlas poslouchal — a projevovalo se to jak za poslechu, tak i po nem. Kdyt Po pravidelnern poslechu techto programs byl v nektere tovarne poslech zastaven, projevilo se to znaenYm poklesem vYrobnich Cislic. VYzkumem v g eobecneho edinku hudby y e valeenYch tovarnach se dospelo k nekterYm zajimavYm zku genostem. Tak na pHklad v tovarnach, kde byl zaveden poslech

VtsTNiK

techto programs — jsou nazvany "Hudba, pH praci" — stoupl vykon o 12-15 procent na dobu 1 1/2 hodiny po vysilani. Jedna tovarna la vzestup o 22.1 procent. PremernY delnik taneeni hudbe pfednost pfed kteroukoliv jinou, na druhern mists pfichazeji "hits", pak vojenska dechove, hudba spolu s lehkou hudbou. VYkon nestoupd, jestlite se hraje pfili g rychle nebo pfili g pomalu, a kdy zpevak zpiva, slova pisne, vYkon klesa, protote delnici se zastavuji, aby slygeli slova. Programy "Hudba praci" neobsahuji tadne slovni projevy ani ptestayky jakehokoli druhu. Vysilaji se pfesne v tutet dobu katcleho dne katdY tYden s naprostou pravidelnosti. Tlampade jsou v tovarnach pedlive rozmisteny tak, aby i v nejhluenejeic,th dilnach vgichni delnici sly geli katdy program.

V archivech rozhlasove stanice je mn.oho dopise od spray podnikil, jet mluvi o torn, jak vYkon stoupl, omyly pokiesly, jak znadne stoupl zajem delnika o jednotvarnou, stale se opakujici praci — to vge od doby, kdy programy byly zavedeny. Do glo ten mnoho pochvalnYch dopise orchestrem, ktere vytrvale po etyfi roky se staraly o za.bavu a pfinesly tak znaeny pfispevek k vYrobe. V dobach miru va gina chvalne znarnych orchestra putovala po cele zemekouli a hrala do rozhlasu, jeho viny byly zachycovany temef vgude. Dnes jsou tyto orchestry a mnohe jine tivotne deletite pro valedne SpojenYch narodu. Nejen, ze vysilaji pro branne silty, pro jednotky civilni obrany a pro delnictvo valeenYch tovaren. Cestuji take kfitem kratem po cele zemi, nav gtevuji kraje, v nicht se bojuje, a pravidelne koncertuji v tovarnach.

Znudeni, unaveni lido nejsou dobrou bojovou Je mnoho pfidin, prod po peti letech valeeneho hospodafeni jsou Anglieane stale nadgeni pro praci, boj a vitetstvi, zkratka, ze maji pozoruhodne vysokou bojovou moralku. Mezi tyto pkidiny vgak nutno poditat vgeobecne zdbavu a zejmena tanedni hudbu.

Bez ohledu na budouci silu planoYane svetoye organisace na tryale zajigteni mixt' — Rusko, Francie a eskosloyensko piimykaji se k sobs v nisi pevne politicks souruCenstvi, ktere bade miti dost vlastni silty a moci, aby po porake mezinarodniho fa gismu 'samo udrielo nemecky fagism na uzde.

Chtejme znat pravdu. Cele lidstvo stoji hospodafsky a spoleeensky teprve na samem okraji sveho moderniho vYvoje. Pro investice kapitalu jsou motnosti Pfimo nedozirne a proto dnegni churavici hospodafsky liberalni fad, ktery v zajmu syYch ziske lidu chce dat jen to, co musi a statu nejradeji nic, aekoli obracene jeho naroky veal statu jsou obrovske, techto inot'nosti nevidi a videt nechce. Pro neho nemaji deny. Pro hladove chudaky nelze peci chleba, protote nemaji dim platit. Hledaji se jen investice soukromohospodafsky vYnosne a tech je dim dale tim veal nedostatek. Odtud pak ona zoufala honba za novYmi trhy a odratovani poll, jicht se kapital jednou zmocnil, aby se chranil pfed konkurenci (souteti). Zde je tfeba hledat prameny imperialisticke politiky, ktera vehnala dneSni narody dvakrat v jedne generaci do stra glive tete a nideni hospoclafskYch statke, jakYch neni rovno v celYch dejinach lidstva. JedinYm spasnYm ke genim je politicks semknuti vegkereho pracujiciho lidu.

Spolehat se na mravouena kazani by znamenalo Cekat marne dal nejakYch par set let a snad dale. A spolehat se na gkolske vzdelani? I tyto velike nadeje na gi ptedchozi generace bolestne zklamaly; neni tteba se ani divat do Nemecka, kde desetitisice ueence., profesore, doktort, intenYra, vychovatelt, redaktora a pfislugnike vgech motnYch kuiturnich odvetvi pomahaji nejvetgim hrdlotezum, ktefi vubec kdy chodili po tvafi teto zeme, ubijet -miliony bezbrannYch lidi, upalovat je po tovarnicku a muMt a okradat cele narody. V katclem narodu najdeme nadpodet "vzdelanYch" lidi, ktefi 7P, miru dodovice, za vrtkou pfizen a emelt "shora", jsou ochotni k slut am jakYmkoli — lidi, kteki vyslovujice slovo narod, mail na mysli sebe, ktefi vtdy jdou s proudem a zlatou stkedni cestou. Mut° "vzdelancem" neni svateho nic, v jejich slovech se mail slovo Krista.

I

Strana 9.

Lincolna I Masaryka v We, jimi tenou ku pfedu jen sve vlastni zajmy. A budou sloutit tfeba dertu, jen kdy slibi vie. Z techto tad se rekrutuji ti mezinarodni Quisllinkove, Moravcove, Tisove a tady jinYch, na net neni dosud dobte videt, protote jsou lepe schovani.

Spoluprice Soveta pH potrestani YaleenYch Vgichni zodpovedni statnici SpojenYch narodu v pine shode se s yYmi narody, ye shode s historickou skuteenosti a pravdou, uznavaji, ze bez pomoci Sovetu by nebylo vojenskeho viterstvi Spojence a ze bez spoluprace Sovetskeho svazu by nemohl bit zajiaten trvalY mir. Tato spoluprace je tudit nutria a rozgiti se na vgechny oblasti tivota noveho spoleeenstvi narodu. Ona je nezbytne, pfirozene i pro espeene provedeni spojeneckYch deklaraci o potrestani valeenych vinnikft. Sovety jit zadaly trestat v dobu, kdy se jinde jests hovofilo.

Osvobozene narody, Lidice se timto tivYm kladem, je trestaji take — pfiklady jsou denne detnej gi. Ale pfes to Sovety dosud nejsou v ko misi SpojenYch narodu pro valedne zloeiny zastoupeny. Diivody? Pry otazka poetu zastupce nebo lepe tedeno zastoupeni onech svazovYch republik, na jejich ezemi byla nebo je valka a na jejich fizemi tedy Nemo' pachali sve ledne zloeiny. I tato otazka bude muset byt brzy rozfe gena, i zde by stale diplomaticke odkladani mohlo mit neblahe nasledky. Pfes to, ze Sovety nejsou v komisi zastoupeny, maji k ni stanovisko kladne a jsou ochotny dodati ji katdY material o nemeckYch zloeinech, kterY jejich statni komise pro valedne zlodiny sebrala.

Teto ochoty jiste bude poutito. Spravedlnost tentokrate pfijde dej se co dej. Skandal z doby po prvni svetove valce se opakovat nebude. SovetskY turnalista proslulY Ehrenburg spravne napsal: budou souzeni, rueime za to. Za to ruei vSechny narody spojeneckYch state. Jde jen o to, aby yeasnYrn odstranenim hlavnlch nedostatke, pfichod organisovane Spravedinosti byl lepe zajigten a urychlen.

V

Z osvobozene Evropy.

Francie. Socialisticka a komunisticka strana se dohodly utvotit stalY koordinaeni vYbor.

Katda strana vysiIa do nej po desiti Clench.

— Zdravotni pomery Francie se znadne zhorgily za valky. tmrtnost dett vzrostla proti mirovym easem v Lyons o 50%, v POW' vzrostla emrtnost u deti o 104%, u stare" o 87% a u dospelych o 67%. Zlep geni zasobovani je otazkou transportu. V Bretagni hniji brambory, ve stkedni Francii vinati netrpelive dekaji na transporty aby melt misto pro leto gni vino.

Pafit yeak stale hladovi: nekteti pekati musili zavtit sve prodejny a pfed zbYvajicimi se tisni fronty pracujicijho lidu.

Rumunsko. easopis "Oral, Noa" oznamil, sovetska mista jsou nyni spokojena s docilenYm pokrokem pti provadeni podminek Ministersky pfedseda Radescu pravil, ze do 16. prosinee musi v gechna ministerstva oznamit definitivni seznamy pro personalni stku. Vlada rozhodne o vgech ptipadech. tiednici, kteti by akci sabotovali, budou potrestani.

Finsko. "Pravda" uvefejnila elanek o kongresu finskYch socialnich demokratu. Mluvi o politickem bankrotu strany. Tanner vystoupil na sjezdu jako mluvei ve gkere reakce. Kongres podle sovetskeho listu ani neodsoudil, ani neschvalil Tannerovu politiku, s nit delnictvo nesouhlasi.

SSSR. UkrajinskY narod vyslovil dojemnYm zpilsobem svou vdednost mar galu Stalinoviosvoboditeli Ukrajiny. Zaslan mu byl svazek, v nemt nejlepei basnici dali vYraz lasce a vdednosti vgeho ukrajinskeho lidu. Poselstvi bylo podepsdno 9,316,973 pkislugniky pracujicich SteV ukrajinskeho naroda. Vyslovovina je v nem nadeje, k cela, sovetska zeme se raeastni obnovy Ukrajiny, Donbasu, Dneprostroje a gigantickYch jitnich metalurgickYch podnika.

V Bern. (ONA). Podle zprav dochazejicich z hodnovernYch lumina z Nemecka, v dusledku pora2ek na vYch. fronte nacisti zrychlili pravy k organizaci guerilly.

Jitraria 10.

Vt STNIE

Ve sttedu, dne 31. ledna 1945.

munimuumunummaimmnommueentastommurmitmeninnommummunnummimmeminmieffiumniumnmsimmumummiumsniminimmunnunammiumameernmeennusaimmuilliiiiillimilimIlimummmomniummumuminutmnnumilimiunimmuumuninommummunumunummoomitomm OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS BROTHERS AND SISTERS: When I say brothers and sisters, I mean all of you; I mean all of our members, and all of the officers of our local lodges, and all of our organizers, as well as all of the officers and directors of our Supreme Lodge. I think all of us should get behind the Sick Benefit Department and help Brother Koliha with his drive for increasing the membership in this Department up to 5,000 members.

It can be done if we all go to work on it. I know it is a big job for Brother Koliha and he needs the help and co-operation of all of us.

The officers of our Supreme Lodge should help; our organizers should help; our officers in the local lodges should help; and each local lodge should have a live and active committee in its lodge to enroll members in the Sick Benefit Department and to look after the collection of dues and to do all the work pertaining to this Department. Each member who is eligible should not wait until he is asked to become a member, but each should voluntarily become a member. Each should pay his assessment for himself and the other members of his family. Let us build- a Sick benefit Department in our Order, which will .really be worthwhile and one among the best of which all of us could be justly proud.

Many of us really do not appreciate what the Sick Benefit Department means until we get sick. When we get sick, we then welcome help from every source and of every kind, whether it be financial or otherwise. The Sick Benefit Department of our Order is one of the noblest services that our Order can render to its members and we owe it to ourselves and to our other members to exert every effort, so that this branch of service of our Order may be a success, Our Corpus Christi Convention has enacted By-Laws pertaining to the Sick Benefit Department so that the Department itself could be improved over the Sick Benefit Department that we had for four years prior to January 1st of this year. It is true that our assessments are now higher, but it was necessary to increase the assessment in order that we might raise more money to pay the prorata portion of the claims as they may accrue. For the four years next preceding the 1st of January of this year, the Sick Benefit assessment were too low and the Sick Benefit claims could not be paid, nor could any part of the operating expenses be paid which were incurred in connection therewith. All of us remember that when the Sick Benefit Department was started that our Slavonic Benevolent Order made a donation of $1,000.00 to get the Sick Benefit Department started. Assessments were made, but they were too low and the claims could not be paid. Then the Supreme Lodge made an additional donation of $500.00, but even this was barely enough, and in addition to this, whatever experises were incurred in connection with the operation and maintenance of this Department, they were also paid by the Supreme Lodge and not by the members of the Sick Benefit Department. Many of our well informed members knew that the assessments were too low and that the Sick Benefit Department could not maintain itself and could not prosper and as a result many of them did not become members. Many of our members felt that it would be wrong to become members of the Sick Benefit Department under the old set up when the assessments were insufficient and ultimately the sick benefit claims would have to be paid from sources other than from the assessmeats, as was actually the case But under the new setup, a different situation exists. The officers of the Supreme Lodge feel that the manager of the Sick Benefit Department should for

VESTNI. the first year make an assessment of '75 cents every quarter, so that there would be ample funds to pay the prorata portion of all claims that may accrue, and in addition thereto commence the creating of a reserve for any future contingency or contingencies.

All of us should know that no organization or institution can be established and maintain itself unless it has a firm foundation. If an in stitution is started and not enough sacrificial and free gratis work is done to build it up and not enough money is raised so that the Institution could maintain itself and build a reserve for the future, it cannot last, but on the other hand if an institution is started and everybody is interested and everybody does his share to build it up and is generous enough to • pay enough money into it, so that it can maintain itself and build up its necessary reserve, then it can maintain itself and build up its necessary reserve, then it is surely to go over and be a success. We should not expect something for nothing We should build on a firm foundation so that everybody would have confidence in it.

All of our eligible officers and directors of the Supreme Lodge, as well as the eligible officers of the local lodges, and our organizers, and all of our members should join and also become members of the Sick Benefit Department, and try to build it up.

I, for one, have put in five members for my family. I hope that many members of our Order will do likewise.

The present assessment of '75 cents is not too high, but if Brother Koliha will make four assessments a year, I believe it will be sufficient to pay the prorata portion of all of our honest claims and also start building a little reserve for future unexpected contingencies. If our Sick Benefit Department would have a reserve of a few thousand dollars for unexpected contingiencies, then the membership would have more confidence in it.

I am calling upon all of our members to give Brother Koliha our wholehearted support and especially I am calling upon the officers of all the local lodges to see to it that each lodge has an active Sick Benefit Committee appointed to canvass the eligible members and to have them join the Sick Benefit Department, so that a membership of at least 5,000 members can be enrolled into this Department within the next few months. I will be deeply grateful to you for everything that you can do for the building of this Department and this noble branch of service of our Order.

Very fraternally, C. H. Chernosky, President.

V SUBJECTION OF THE GERMAN ARMY -In 1934 the German Army recognized Hitler as its supreme commander on the condition that the Army was to remain completely independent of the National Socialist Party machine. At that time Hitler was faced with two alternatives: Consent to Roehm' plan for a Brown Army millions strong with the S.A. as kernel, the absorption of the German Army in this Volksarmee and a putch by the Generals, or the confirmation of an independent German Army and the savage suppression of the S.A. rebels to whom his rise in the first place was principally due.

The St. Bartholomew's Eve of June 30, 1934. was the reply of the grateful Fiihrer to his S.A. and his temporary capitulation to the Generals.

It procured his admission into society, and made tim tolerable to the General Staff as Hindenburg's successor. Himmler played a suitable part in this dirty business. He and his S.S. were the executioners of the S.A. leaders, since the Generals did not wish to soil their kid gloves with the blood of their countrymen.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

As a sign of gratitude, he was granted the incorporation of the Wagen S.S. in the Army in the event of war. The gentlemen at the War Ministry little dreamed then that this promise would one day jeopardize the victory which they had just won with so much difficulty.

On May 21, 1935, the agreement between Hitler and the Generals was formulated in law.

Paragraph 26, clause 1 of the Army, Laws runs: "The soldiers are not to take part in politics.

Membership of the National Socialist Party or of one of its organizations, or of the bodies affiliated to it shall be in abeyance during the period of service in the Army."

• For nearly ten years Hitler did not dare to repeal this order. True, its spirit has been violated many times, but the principle has remained in force. In the first few years of the Third Reich the Army actually became a place of refuge for men who were reluctant or afraid to don the party uniform, especially for exmembers of the conservative Stahlhelm and republican Reichsbanner circles. Since the outbreak of war the Generals have had no choice but to follow the suicidal strategy of the Party against their consciences or at least their judgment. The increasingly prominent position of the Waffen S.S. faciliated the disintegrating task of this cuckoo in the nest, the 1934 compromise. But the Army remained an independent body, and for a long time Rommel was the only general who dared publicly to refuse decorations from the Party, in defiance of the military regulations.

Since the beginning of this year more and more key positions in the General Staff have been given to Waffen S.S. men instead of professional officers as hitherto. Since the failure of the attack on Hitler, German officers of the highest rank have been hanged without revolutionary repercussions among officers or men.

When the Army, to show its loyalty to the Fiihrer, introduced the Hitler greeting "in grateful loyalty," it was evident that the direct fusion of Party and Army was imminent On October 1, 1944, a decree signed by Hitler, Goering, Keitel, Lammers and Bohrmann repealed Clause 1 of Paragraph 26 of the Army Law. But it is interesting that this measure of repeal is only now being published and exploited for propaganda. Nearly all the leading articles in the regimented Nazi Press state that "the Reich no longer rests upon two pillars, Party and Army, but upon a single one, the National Socialist doctrine in which the Army and the movement are united and fused."

At the same time it is emphasized that the activity of any member of the Forces within the Party and its formations is not forbidden by any military organization, but can be pursued without asking consent. Such activity is not merely a right, it is a duty. Party cells and theoretical Nazi courses will now shorten the free time of members of the Forces.

Officers are asked not to wait until they are called up, but to volunteer for work in the leadership of the Party.

Officers who have served in the occupied countries and been transferred to duties at home for reasons of health or other reasons are to devote their free time to the leadership of the Party and make use of "the valuable experience which they have gained," as the Order states.

Valuable. experience — we know the brutal methods of the German occupation authorities only too well. Thus we may assume that the Party is reckoning even now that peace and order will only be maintained at home by the application of the same methods.

Ve sttedu, dne 31. ledna 1945.

THE AMERICAN SOLDIER LAUGHS

By Avery Means, somewhere in the Pacific area

-

The very first cold, raw and damp, dreary day of my Army life I laughed and laughed more than I had in the whole civilian year that had passed. The civilian life that I left when I marched from the train to the tents.

Three hundred yards to a new world!

The first thing they issued me was laughter.

Unstinted, unlimited and almost uncontrolable.

I roared at the ill-fitting clothes; the spindleshanked, flat-bottomed, beer-bellied men in long naked lines; the tents that were cold and the stoves that were colder; the struggling non-coms who thrust rocks in our left hands, so we could know "column left" when it was shouted; the West Point antics in the midst of a swamp camp that threatened to go under for the third time if we privates slackened our ditching and draining for even a nose-blowing break; the spine-jarring truck rides; the rain, heat, sweat, extra work, long hours of guard and short hours of town freedom. I laughted at it all.

To my way of thinking this saved us from our enemies — who came later.

Laughing and working we didn't fully realize the terrific struggle ahead. So we blundered forward like young puppies. Perhaps, live young puppies will we "did tricks" that caused our ownes, the regular army and the War Department, to groan with embarrassment when neighboring countries sent high ranking generals to see us show off our new knowledge_of warfare. If we did tricks-then we are trained to do them now. Trained to pull tricks and surprises from our helmets to keep Joe Tojo and Hans Hun puzzled and retreating. And we are still laughing as we go. The confident laugh of men who know how.

The war correspondents will tell you the men are "grim, silent, tense, unjoking as they move forward." I don't agree. I have been in a bit of action in this war — more than a bit. The men are full of wise cracks, smiles and laughs even when death whistleS down toward them with steel thousand pound leers, saying, "How about it tonight, buddy? Wanna go up in a red mist with me?" I've seen two men in a foxhole trying to light a cigarette, and they were so nervous they couldn't light a haystack with flame thrower. One said, "Next time you shake around this way, keep on going, and I'll catch you in two shakes." It was silly to a point of infantile pity, but it broke the tension and the laughter almost drowned out the whump of the hitting bombs. They wanted a laugh and they got it — straight from the lips of a private of the line.

I've squatted in the darkness behind a cocoanut log barricade in a tight spot and watched Jap machine gun bullets slap the leaves off the trees above. The bullets were trace and the red line of fire angled up above us to a safety margin of about 30 degrees. Slim slid in behind me, looked up and muttered, "Those damn Japs always did have the wrong slant on things."

Maybe I didn't laugh, but the incident and the remark went into my memories and foxhole philosophy.

Laughter went out of Europe and the people were defeated. Laughter went with our men back into Europe and we are carrying the day.

Laughter is being carried back into the silent lands, and it wins many morale victories that count in the future operations. It gains the good will and saves us from always looking over our shoulders at casual civilians who might leave a knife carelessly sticking about your person.

This is not to imply that the GI's go through their war duties like a band of slap-happy hyenas. The people who laugh all the time are confined in institutions with plush-bottomed walls with bars that have no drinks!

It may not be a boisterous, roof-shaking laugh that you hear on the battle line, but a chuckle in a trench is more powerful than Pagliaci's musical guffaws at the Metropolitan Opera — if it comes at the right moment.

VESTN 1 K THE OFFENSIVE IN CZECHOSLOVAKIA

By A. Rostkov, Pravda War Correspondent There is a traffic jam of motor vehicles, carts and soldiers at the approaches to Michalovce which was liberated several days ago. Past us the Labcrec River flows swiftly and angrily; its muddy waters carry away logs, stumps, trees and the debris of wooden structures. The roar of the autumn torrent seems to find an accompaniment in the icy, wind howling from the mountain tops. Pontoon bridges sway on the water and it seems that at any moment the angry waves will tear them down and rush them away into the murky distance.

Once safely across the river, everybody hurries out of Michalovce to where' the battle for Czechoslovakia is raging in ankle-deep mud in the same icy wind. Soviet units gain ground steadily and reach the next river, the Ondava.

Here they are confronted with still greater difficulties. A month ago the Germans built hurried defenses to stop our troops from reaching the vital centers of Czechoslovakia. The enemy is endeavoring to benefit by the high autumn waters as much as possible. He is blowing up all the bridges and mining the land.

Each kilometer won in this mud represents a heroic exploit on the part of thousands of Soviet soldiers. And in this difficult advance to the West, they are finding encouragement in the warm support of the liberty-loving Slovak people. When you enter this small country, one of the constituent parts of Czechoslovakia, you immediately, become aware of the special respect and esteem of the inhabitants. No wounded man is allowed to go unattached. The people take the wounded into their homes, dress their wounds and nurse them as though they were long-lost members of the family.

The Slovaks have suffered too much at the hands of the Germans and rapacious Magyars during recent years. In the little Slovak village of Reveste, a peasant woman, Anna Borza, told us with tears and indignation how the Germans had confiscated her horse, cows and pigs, had eaten all her geese and chickens, and had carried off nearly her whole supply of wheat.

Thousands of young Slovaks have been driven into bondage in Germany. Many are pining in concentration camps and prisons while those who could no longer stand the fascist reign of terror took to the woods and mountains.

I spent a night in a poor peasant's but in the village of Velikie Zaluzhcy. The owner, a middle-aged man working in a brewery, his wife and children welcomed us like near and dear relatives, told us how many sleepless nights they had spent under the open sky in hiding from the Germans.

Men had spent a whole week in a haystack for fear of the Hitlerites, venturing forth only at twilight and eating only dry bread. The German command had issued an order driving the population into the interior of the country.

The Slovaks did not obey this order, for their eyes were turned to the East in hope and expectation. Therefore they hid. The Germans punished those who disobeyed the decree and turned many cottages in the Slovak region into ruins.

The Slovaks are welcoming the Soviet troops with sincere and profound joy, They are doing everything in their power to help in this difficult offensive. In one village, the inhabitants hid in a stone cellar during a battle. However, on seeing the first Soviet tommy gunners who had broken through, they all came out to welcome the liberators. These people were dirty and exhausted by their long stay in the dark, but their national ribbon was neatly pinned with pride on each chest.

Hundreds of people carrying bundles and leading children, exhausted and frozen, are coming along the roads towards the stream of troops. After long wanderings they are returning to their cities and villages to build a new, free life.

Information Bulletin Embassy of U.S.S.R.

Strana 11.

2,000-YEAR-OLD ROMAN AQUEDUCT STILL FUNCTIONS IN SWITZERLAND The large institution for mental patients at Konigsfelden in the canton of Argovie, Switzerland, receives even today its water through a system of pipes which was established almost 2,000 years ago by the Romans. In those early days the main camp of the Roman legions was at Vindonissa, the-present Windisch, near Konigsfelden and the spa of Baden. The warm springs. of the latter were much patronized by the Romans.

After the fall of the Roman Empire the water system of Vindonissa became forgotten. However, it was discovered anew in the 14th century when a Franciscan Abbey was founded on this spot.

It is interesting to note that the Roman builders brought the water underground, partly in pipes of lead a partly in wooden pipes encased in concrete, from an elevated water tower some 11/2 miles distant. The aqueduct was equipped with special protective devices against enemy destruction. After the canton of Berne acquired dominion of this Argovie district in 1415 the entire water system was once more put in order.

Besides the aqueducts of Rome and Pompei this Swiss System is the only one which is still in practical use today.

On the outskirts of the former Vindonissa are the remains of an amphitheatre, said to be the largest north of the Alps. The foundations of this huge place of entertainment were laid bare in 1897. External diameter measure 361 and •22 feet respectively, and those of the arena 210 and 167 feet. Since its excavation the amphitheatre has been partly reconstructed. It is being used for open-air dramatic performances. A rich collection of Roman finds is on display in the "Vindonissa Museum" in the nearby little town of Brugg.

V Seymour, Texas.

Dear Vestnik Readers, How is everyone? Here we are again in 1945, part of the Seymour gang — Hankie and Frankie.

Very few letters are appearing in the Vestnik lately. We are wondering whether everyone is so busy or lazy.

There is lot of cotton in the fields here yet.

I guess the people are lucky and won't have to pay too high of income tax.

It has been raining here quiet a bit. We could use some sunshine. And the winter is really tough this year. Putting the mud, rain and cold together that is a problem.

Each one of us have two brothers in Uncle Sam's service. Pvt. William Simaichl and Pvt. August Ermis were lucky to be able to spent part of their furlough at home with folks together. This was their first get-to-gether in eight months.

I, Frankie have a brother in service with the Engineers, stationed somewhere in Libia and one in Fort Lewis, Wash. on maneuvers now.

I, Hankie have a brother with the 4th Air Force in California and one at Fort Meade, Maryland.

Mr. and Mrs. Ed Ermis and family of Fort Worth came to visit us Sunday. We had the misfortune of loosing our home by fire.

One Czech boy, Pfc. Emil Ondra gek and a number of American lads were killed in action in France.

Why some of you boys don't drop a line or two in the Vestnik, and you girls too? Julie Matug, and Angine Orsak your letters were interesting.

Let us all join the march of dimes, attend the President's Balls wherever they are held.

Help those unfortunate children to get their health back!

We remain, Bye bye to all.

Frankie Simaichl and Hankie Ermis.

Nations and men are only the best when they are the gladdest. and deserve heaven when they enjoy it. — Richer.

VieSTNIE

Strana 12.

Before The Fall Of The Third Reich

By Professor J. L. Hromadka Princeton University 1. The 'Dance by the Gallows "And after these things I saw another angel come down from heven, having great power; and the earth was lightened with his glory.

And he cried mightily with a strong voice saying, Babylon the great is fallen, and has become the habitation of devils and the hold of every foul spirit, and a cage of every unclean and hateful bird." (Rev. 18, 1-2.)

From morning til night I hear these words of the New Testament prophet and apostle. "Rejoice over her (over her fall) thou heaven, and ye holy apostles and prophets; for God hath avenged you on her" (18,20). Events in the East, West and South of Europe are hastening the hour of reckoning and punishment. Of heavy punishment. Even those people who nurse anxious fears at the idea of vengeance, nevertheless feel that the elementary desire for justice and punishment cannot be silenced.

In the period of decline between the two wars we experienced modern man's feeling of disintegration. On the one hand there arose regimes founded on force, brutality and intimidation, while on the other hand the intellectuals of the West, both within and outside the Church, followed a line marked by a mood of such moral indifference and lethargy that not even hideous acts of violence and enslavement could move them from their "unbiassed attitude" and wise "objective attitude." The pampered educated man of the present had forgotten the old great virtues of righteous anger and indignation. He had forgotten that mankind cannot live without strict justice and punishment, without severe moral and legal principles. We have had to pass through the terrible agopy of the past five years in order to awaken from moral indifference and intellectual confusion, and to put an end to the mental decandence of Western intellectuals bred to sentimental pacifism and careless thinking.

To-day the very foundations of Germany have been shaken — of that Germany which was moulded by Bismarck and which for eighty years has striven to dominate Europe, to weaken the Western democracies, to subjugate the small nations of Central Europe and finally to smash the power of the Russian State. The blows which have been inflicted upon the German State have been far harder and more effective than the blows of 1918. In the East the vast strength bf the Soviet people has been built up — their military strength, their technical skill, their readiness for sacrifice and discipline, which has amazed all those who can recall the tottering condition of Tsarist Russia after the defeats of 1915 and 1916. It is no use our speculating now about what the world would have been like if Germany had been led by wise, skilful and patient statesmen, or if she had succeeded in gaining the co-operation of the Soviet Union. It was a possibility and for a considerable time a probability. Today 200 million stand on the frontiers of Germany as a terrible "Mene, mene, tekel, ufarsin." Then in the West the Allied armies are growing and pitilessly amassing their tanks which have already passed Paris and crossed the Rhine. An armada of planes roars in German skies. and within the country the millions of slaves forced to work 'against their brothers and friends are drawing up in line ready for battle.

But that is not all. The events of July haue presented a diabolical comedy as one monster in Germany has been making ready to swallow up another. The revolt on the part of senior Prussian officers against Hitler and the swastika has shown not only the disintegration of the forces upon which Tazi Germany stood, but also of the ideas and institutions upon which Germany of Bismarck, Wilhelm and Hindenburg rested. In nothing has terrible justice been shown more effectively and more

mercilessly than in the failure of the officers' revolt and in the annihilation of those who attempted to save at least the foundations of the 1870 Reich by the attack upon Hitler on the 20th July.

Those who look at events from the broad historical aspect feel a certain measure of relief at the failure of those authors of the Putsch. No one feels regret for those cold, selfseeking, aggressive, calculating men, who first attempted to dominate Germany and the world with Hitler's help, who served the Fuehrer only until Hitler showed himself to be of no further use but actually detrimental to their aims. The failure of July 20, 1944, sealed the downfall of the Second Reich. No one doubts that Hitler and his gang will fall. It is now quite certain that they will come to a dishonorable and inglorious end. But what we have always feared is that they might succeed in saving the Germany of 1870 and that the ideas and forces of that monstrous State would still have effect, although weakened, even after Hitler's downfall.

The Germany of 1870 was created by blood, the sword, violence and lies. You have the Germans talking about Deutsche Treue as of a special unique distinguishing mark of the German character and Nordic blood. Meanwhile, the history of modern Germany and the Third Reich is the history of treachery, crooked dealings, intrigues and lies. This was all tolerated by the representatives of the old regime and the German army. They tolerated the fraudulent staging of the Reichstag Fire; they tolerated the blood bath of June 30, 1934, Schleicher's death, and the overthrow of the Constitution after Hindenburg's death. They supported and instigated the secret armament of the Third Reich; they stood by the breaking of international promises and treaties; they tolerated the bloodthirsty concentration camps, the mass murders of cripples and mentally deficients, the massacre of Jews, the horror of which tears our hearts; they tolerated the base aggression against weak neighbors, the destruction and burning of vast territoriesof Russia, the shooting of women and children, the languishing of prisoners and the tears of the bereaved. And they not only tolerated this.

They contributed towards it with enthusiasm so long as Hitler's plans were successful and so long as the thought that they themselves were the masters and the wheel which drove everything. It was only when Hitler had lost his game of blood and lies that they attempted to murder him and save themselves, their prestige, their position and the foundations of the Reich.

We do not know what is happening in Germany or how many Generals and Junkers have lost their lives. But it is certain that by the unfathomable but omniscient judgment of God it has been ordained that Hitler should carry out the work of execution, that he should destroy the Prussian and Junker class, that he should smash the Second Reich, that is, the Reich of Bismarck and the Hohenzollerns, and that he himself should dig the grave of the Third Reich. It is the hideous night of Walpurgis, the dance of the witches by the gallows above the open grave of the criminals already condemned to death. It is the hideous, crippling spectre of crimes committed during the last ten years.

And what after that? What will come about in defeated Germany on the ruins of the Second and Third Reichs? That is one of the most terrible post-war questions. In 1918 German democracy was too weak to unite Germa ny and it was again too spiritless and shortsighted to turn the defeated Kaiser's Germany into a land .of lasting freedom and European collaboration. Who will take over the leadership of the German people when the Reich disintegrates from within and when the Allied forces sweep Germany clear? We do not know.

There is no organized opposition, there will be no old army, the ruling class will have been destroyed and only a ghastly memory will remain of the Nazis — what new forces will rise from the ruins of German power and "glory?,"

Ye stfedu, dne 31. leclna 1945.

We do not know. But we do know this much.

The world cannot set out upon a new epoch as though nothing had happened and as though the execution of a few Nazis were enough to solve the dispute between the free world and Germany. The new epoch will require tarreaching intervention in German life — and -a deep resolution on the part of the free nations jointly to build up a new world order on firm foundations. Justice is severe and will tolerate no spineless, morally confused sentimentality, but justice is sacred and exalted and will tolerate no base bloodthirstiness. The eyes of Justice are turned to what should be done, that the bacillus of ruin and tyranny, savagery and chaos may be destroyed.

What lies ahead of us?

An enormous burden of responsibility will rest with the victors. An excessively heavy burden. The fall of the Reich, with its eighty millions is in itself an event sufficient to make one shudder. But almost for six years that Reich has been the master of the whole continent of Europe. All the wheels of political and economic life have turned around it. The whole life of the continent has been organized by the Germans for total war. Its downfall will leave a vacuum which can only be filled by the Allied armies of occupation for a few years. Within a few years there will come an impatient cry that this country, whether under united rule or divided, should direct its own affairs. Which elements, and with that moral, political and cultural principles, will take over the rule of the nation? How will they try to bring the German lands within the community of Europe?

The task will be even harder in that European civilization is now lying almost in ruins — civilization in the sense of unity of principles and norms, ideals and strivings. France, who was the foremost representative of Western democracy, is still in agony and ruins and may experience severe civil disturbances. The whole Latin world is in the throes of a serious crisis. It is only when the shackles of Fascism and Nazism are everywhere cast aside that it will be seen what is left of the creative forces of Latin tradition and culture. Britain will be weary and America remote from the real interests of Europe. Who will take over the spiritual leadership of Europe, who will create the inner bond of the European community without which the small nations could so easily be once more engulfed in fresh disaster? If the spiritual, scientific, philolsophical and educational energies of the European victors are not sufficiently strong, the Germans will again take over leadership by means of their schools and universities, their scientific, theological and philosophical achievements.

The influence of the Germans in Central Europe (and even in the Soviet Union at one time)` and in America has been immense through the very medium of Universities, technical achievements and books. Their influence, often covert, often open, but always penetrating to a certain degree, is still to be continually met with. Will history be repeated? What will be the nature of new German influence? Will they be new revised versions of the Fichtes , and Hegels, the Wagners and Nietzsches, the Schopenhauers and Rosenbergs? Or will it be something new? A terrible struggle in the world of ideas and of the spirit lies ahead of us. The fate of the twenty-first century and perhaps of our whole civilization depends upon its outcome.

We are to-day living through a profound crisis of civilization — but from its very depths there rise new possibilities, possibilities on such a scale that it makes one's head reel. After the terrible downfall of the Second and Third Reichs a period will set in of large-scale construction, for which we shall need all our mental abilities, moral integrity and spiritual energies. The tradition of Czechoslovak spiritual life and civilization has been created and borne. forward by powerful conviction, pure faith and an ardent love for the poor and the weak. And it is this heritage which may make us the builders of a new order if we remain true• to it in heart and mind.

VeStfedu; dne 31. ledna 1943.

• HROUIKII ESICICH 2EN V ENNIS. Nemyslite sestry z nakho kroutjsme uz pfilis dlouho odpoolku, valy, ate je na ease, abychom se lase vzchopily k nejake praci? PMchazi doba, kdy katdoroene v tento das anebo o neco pozdeji jsme protily nekolik pfikryvek a protote zustaly nektere nabidky od lonskeho roku nevytizene, tedy by bylo záhocino, abychom to vyfidily ted', net pfijde prate v zahradkach a s kutaty. Proto jmenem kroutku vas vkchnY zvu k nal prvni schazi v tomto rote na nedeli odpoledne 4. anora do Nar. sine, na d ye hodiny odpoledne. Tam se dohodnem, jak minim& naddle pokraeovat. Je ale tteba, abychom se do teto schaze dostavily vkchny elenky. Ty vYmluvy odlotte a pfijd'te, kdyt bude poeasi dovolovat. V patu, to by bylo deftly°, nebo velka, zima, schaze se bude odbYvat o Uden pozdeji.

Bude take potfeba se dohodnouti, co z nags pokladnieky budeme chtiti podpofiti. Pomoci je potfeba na vkch stranach, jak eteme v novinach, a tak se vkchny dostavte k porade. A pfidejte se k natemu kroutku vy vkchny teny, kterYm jen trochu motno, katde z vas je potfeba k pomoci a rady vas mezi nami uvitame. ✓ poslednim Vestniku jsou velice zajimave debaty ohledne eeske Mei; diky Vam pani Mikeskova a pl. PojtaAkova, to jste takove zastankyne spravne edtiny.

S pozdravem vkm, Botena Radova.

V lad Novoltrad els. 3.

Cteni bratti a sestryl Sdeluji vam, v prosinci jsme schazi a volbu atednin neodbSrvali pro nedostatek elent. ,at v lednu se volbe. atednika odbyla, a zvoleni tito afednici na tento rok: Pfedseda Frank J. Kubenka, tajemnik Adolf J. Mika, po 33te, fleetnik Oldfich Motal po 22te zvoleni, pokladnik Ambrot Technik. froetni a nemocenskY vYbor start.

Bratti a sestry, kteil se chcete podileti na nemoc. podpofe, tak se co nejdfiv pfihlaste.

Schtze se odbYvaji zase prvni nedeli v mesici, o 2 hod. odpoledne.

Adolf J. Mika, tajemnik.

etraila

VZSTNIS Diskise o kdiginieh v Nemecku

Divas se nazpet na poslednich pet let sveho 2ivota a nema to tadnSt yYznam, co jsi jedl nebo jake jsi nosil gaty, bydlil-li jsi v komnate nadherneho domu nebo ve skrovne podkrovni komarce, jezdil-li jsi v elegantnim ooze nebo na smegne male karce; v gech veci tech se zahy zapomina,, nezanechavaji tadneho trvaleho dojmu. Jest v'Sak vel-

mi dulegito, mel-li jsi V dobe to dobre druhy, dobre pittele, s nimi1 poutala to laska bratrski — skoro stejne dtldito jako to, co jsi vyEmerson. konal sam.

New York. (CTK.) — V tisku z jihozapadniho Nemecka se objevila dne 17. listopadu tato zprava, otigtena v rubrice "Otazky a odpovedi": "Je neco gpatneho na torn, to nekdo dnes nosi elegantni kolichy, Nektere lidi i nepatrna nehoda i kdyt riskuje pfi tom, to bude na ptivede z rovnovahy. Takovi by I ulicich uraten?" Odpoved' zni: "Co ztroskotani lodi si to znamena bYti uraten 9 Jsou asi smdeeli gaty. kteki se chovaji jako luza. Ale my v Nemecku nername tadnou luzu, ponevadt tijeme jako lidska spoleenost. Dnes vice net kdy jindy je pravda, 'te v totalni valce a obrannem boji nezname tadriS7ch socialOchotnici Sokola, za spoluadinkovani ochotnika sine Moravan nich rozdila. Proto asi atklebky jsou sehraji jineho pavodu. Motna, to lido, ktefi maji jen jeden oblek, jsou zvlaV Ste zarakni rozdilem, ale nikdo nemute einit vfoitky normalne obleeerie tene proto, to nosi kotich.

Vtdyt' mohia tento platt' ziskat legalnim prostfedkem."

To je velmi pekne pfiznani. JakYmi jinYmi prostfedky net legalnimi jefte ziskavaji nemecke teny veselohru se zpevy od Rudy Matika kotich? V katcle slatne zemi si teny obyeejne kolichy kupuji nebo byly pro ne zakoupeny, v Nemecku je tomu fgak jinak. Je obecne znamo, OSOBY:, jak nemecke manklky a milenky Jakub Nemec Malina, statkaf navadely ve s yYch dopisech nemecFrances Nemeova Makenka, jeho dcera ke vojaky na ruske fronte, aby pro Lillian Strmiskova, Kaeka, ne kradli ruskYm tenam kotichy.

Annie Regmundova Barea, To ovkm je v oeich nacista take jeho &led' James Nemec Josef, "legalni" prostfedek. A v Nemecku Frank Kagpar Petr, nemaji tadnou luzu, ttebate se TiRud. Troubil Bumbal, vysloutilec de chovaji jako luza. A neni zloAlbert Regmund Jan PravY, student dejem, kdo se chova, jako zlodej. Ta- I Chas. Holasek Alfons, kupec z Prahy nemecka, "filosofie" nejlepe u- I HUDBA: V. KUtERA A A. gIMANEK kazuje, do jake hluboke moralni NAPOVEDA: V. SIJANSKY, ST. stoky cele Nemecko kieslo.

V Co se vgechno deje v Praze.

New York. (oTK). Der Neue Tag, PO DIVADLE SPOLEtNA VEOERE nemeckY easopis vychazejici v Praze, pfines1 dne 13. prosince tento inserat: "Zdravotni slutba. Po mnohaletYch zkuknostech byla jsem Krajane jsou tadani o pfispevek do kuchyne. 61,50 vkteeek Z povolana do Prahy jako nemecka celeho podniku jde na S. A. t. T. porodni asistentka. Frieda KorbaUctive zve nek, Praha V., Nuerenberger StrasPo' dajici vybor. se 2. poschodi.

Nemci v Praze tedy ut nedavefuji ani eeskYm porodnim babam. No ovkm. Co, kdyby takove Brunhilde oodvrhly nejake gkyrne z menecenne rasy! To nemecke damy v Praze, nedivejte se na svet eerne! Hitler za vas mysli na vkchny eventuality.

HlubokYm ialem sklieeni, oznamujeme vsem piatelim V a znamkm, ie nag milovanY otec a dedeeek, Cizi delnici provideji sabota v Nemecku.

New York. (6TK). vS-rcarsItSr ea-1 sopis Arbeiterzeitung z Schaffhauodegel tam, odkud neni navratu. Zemiel po dele trvajiei nemo- • 3enu dne 18. ledna napsal: "Za po31ednich nekolik tYdna se zjistilo, ci dne 10. ledna 1945, v 5 hodin rano, ye sail 75 let, U mesicii v nemeckYch valeenYch toydr-1 a 4 dni. nach se stavaji Caste sabotate, -Pohiebni obiady byly konany dne 11. ledna ve 2 hodiny v podnicich, ve kterYch jsou zarnestnani cizozemUi delnici. Neodpoledne v Crosby Funeral Home, za hojne ucasti piatel a mecka vefejnost i Gestapo je pfe-1 znamYch. Toho sameho dne byly jeho telesne pozfistatky do3vedeeno, to sabotat provadeji va- I vezeny do krematoria na hibitove Brookchire pri Houstenu a leeni zajatci nebo cizozenatti del- I tam zpopelneny v 5 hodin odpoledne. nici. Nikdo vSak nema•e nic doka-1 Chceme touto cestou vysloviti rase upiimne podehovazat, protote mezi cizinci se nenani a oceneni mnobYch laskavosti, ktere nam byly prokazany. set ani jedinY, kterY by nekoho uZylagte dekujeme bratrum Hlavni tradovny, J. F. Chupickovi dal. Nacisticke kruhy jsou velmi a Edward L. Markovi, W. 3. Bartodeji, organisatoru Z.6.B.J. a nervosni a maji bYt pro& V Menn0. S. Vallovi, za jejich krasne proslovy; nosieu• rakve, &imam heimu na pf. byly vyhozeny v noci kvetin, a viem ostatnim, kteki nam byli jakkmkoliv zpfisobem 21. na 22 prosinec do povetki dva I napomocni. vlaky s valeenYmi zasobami pfimo na nadrati. Fodobna •3kihoda se 1 Ty, nag milovanY °tee a dedeeku, pokoj Tvemu popell. stala tYden pled tim v Heidelberku, Jan 3. Kelarek, syn; Rosie Clawson, Vlasta kde musili po tom znovu postavit Marek a Frances Samson, dcery a. 188 viumeat, cele teleznieni nadrati. V obou truchici poziistali. padech se vinici nenalezli. Neni ,proto divu, to Nemci maji z cizoAmskYch delnikft velkS7 strach,1 zvlitet§ z jejich budouci einnosti."

DO CORPUS CHRISTI A OKOLi! Sokolske Narodni Sini

e the 11. tinora DIVADLO

"Zasnoubenft po tme"

Zacitek ye 3 hodiny odpoledne VEER TANS NI ZABAVA

Oznameni umrti a dikiivzclani, epan KeIarek

NOVA t ESKY FILM„

Sleena matinka Poutava, a velmi zajimava yeselohra, v hlavni tiloze, Vera Ferbasova, Theodor Pigtek, V. BeJiinkova, F. Vesely a jini. Piedehra velmi zajimavY film z tiny.

MOULTON, v nedeli 4. finora, - pouze odpoledne ,o 3 hodinach.

FAYETTEVILLE, ve etvrtek 8. imora, o 8 hodinich yeeer.

CROSBY, v nedeli 11. finora, pouze odpoledne o 3 hodinach.

EAST BERNARD, v nedeli 11. itnora, o 8:30 hod. veeer.

SAN ANTONIO, v pondeli 12. ftnora, v St. Ann's. Parish Hall, 735 Fredericksburg Route, o 8:30 hod.. veZer.

(pd.)

Strana i.

K na gemu povaleenemu programu.

JOsef Martinek (Pokraeovani.)

Ze stare vlasti bylo do Ameriky poslano mnoho missi odbornSrch, jicht elenove ve g li — ne ovgem velkou merou — ve styk s nami zde.

Bylo nekolik zajezdri vynikajicich pracovnikii vefejnYch z kruhri parlamentarnich i kulturnich, kteici Ameriku nav g tivili a zde jistou dobu prisobili a mezi nami pfednageli.

Poildany do Ameriky zajezdy ,5etruieni peveckYch, druistev sokols'kYch a delnickYch, sportovnich i pewit Narodniho divadla. S na g i strany potadany zase caste, temek kaZdoroeni YYpravy a zajezdy do stare vlasti. Uvadim zajezd pev. sboru Lyra, vypravy sokolske, delnicke, katolicke i svobodomyslnYch. ye stare vlasti publikavana byla rada knih o eeskoslovenske Americe a na g em odboji, pfede yg im monumentalni historicka. prate Toma g e tapka "Na g e Amerika", Vojta Beneg mnoha spisech odbornYch i popularnich budil g iroke 'porozumeni pro na g i yetev. Pfedna g ky o csl. Americe byly y e stare vlasti v'Zdy velmi popularni. Je nespraYne, pfehlfgela-li se tato einnost a byl-li zajem stare vlasti o nas posuzovan jednostranne jen podle nekritickYch referatri nekterYch praIskYch novin o vedech americkYch. Cs1. narodni rada v Praze venovala y e svem zahranienim oddeleni vtdy vecem americkYm pozornost. Pravda jest okm, 2e bezprostkedne po valce i pozdeji v stare vlasti zajem o Ameriku americkou pfevaloval VZdy zajem o ameriku krajanskou, a Ze to, co bylo v na g em zajmu konano, nam samYm zde neprospivalo tou merou, jak by bylo bYvalo tadoucno. Ale ta je pravda, to jsme pro styk se starou vlasti nemeli sami po valce vubec ani grogramu a zanedbali tak leccos, co by bYvalo mono 'pti dobre vuli tehdy uskuteenit.

2.) Nejd-CileLtej g im problemem pro nas po valce bude jednak nisi duchovni styk se starou vlasti a osveleni se jejim novSi m ovzdugim, jednak zamern4 vYchova novYch vlastnich vedoucich sil zejmena z kruhii drupe a tieti nagi generace, nebot' bez spineni teto podminky nemuk se nam podafiti podchytiti Massy teto generace pro na g girgi Lvot narodni v teto zemi. Se zfetelem na oba tyto rikoly odporueuji pfedev gim zfizeni stipendii pro nap e veiejne pracovniky, jet by jim umoZnily aspori rok pobytu y e stare vlasti, aby poznali z vlastni zkug enosti nove vornery, seznamili se blite s kulturni soudasnosti nakho naroda a novYmi proudy 'Zivota y efejneho.

Pozorovatele na gich domacieh pomelt v Americe musi zarazit do odi bijici fakt, to osl Amerika 'Zije kulturne v ovzdu g i let 1900-1914 a to i nejen v masse, ale i ve svYch nejlep gich pfedstavitelich. Z povaleeneho ruchu kulturniho u nas, necht. jde o literaturu, dramaticke umeni i hudbu pronikalyk nam jen zlomky. Nove proudeni umelecke ye stare vlasti g lo kolem nas.

Trochu noveho ruchu zanesla k nam za druhe sveto y e valky nova emigrate politicks, ale ta, at na male vYjimky, po valce se vr'ati do-

Ve stfedu, dne 31. ledna MS.

VESTNilt mu. Na g im fikolem je starat se, aby stall pracovnici osveti'ili se tiivym duchem a novin ovzdu gim domova a aby mladi melt pkiletiitost starou vlast dobke poznat. Organisovane zajezdy pracovnika obou techto skupin do stare vlasti a to nikoli jen na dva, letni mesice, ale alespoil na rok, s motinosti opravdu se na chvili s kulturnim 'tiivotem stare na g i vlasti snit 'povatiuji za pottebu nejvet g i, dirletiitej g i net zajezdy ze stare vlasti do Ameriky. Jen tak bude mono vytvokit novou vlastni zasobu energie a iniciativy tvurci, bez nit jsme zde odsouzeni k narodnimu tiivoteni.

Doporueuji proto zkizeni zminenYch roenich stipendii pro tyto pracovniky: 1 pro novinate a teeniky 2 pro cvieitele na g ich telovYchovnYch organisaci 3 pro ueitele na g ich jazykovrch gkol 4 pro pracovniky y e spolcich ochotnickS7ch a peveckSich 5 pro pracovniky v na g ich podparnYch jednotach 6 pro studenty vysokogkolske.

Pri budouci vS7mene studentt, jet bude jako prvni valce organisovana viadami neb ptislu g nYmi vychovatelskYrni institucemi bude tteba pkihlitiet k tomu, aby pti stejne kvalifikaci davana byla piednost studentam poLvajleim podpory Matiee Vy gg iho Vzdelani, aby meli motinost vedle sveho odborneho vzdelani do osobniho styku s kulturou na g eho naroda a tak nam zustali zachovdni pro pki g ti narodni praci.

Rovneti doporueuji, aby usilovano bylo o to, by cizi studenti oeskosloy enskeho piwodu na y ysokYch g kolach v 6eskoslovensku byli zpro;teni ikolneho, od cizincu obvykle poZadovaneho a aby nepoti'adovany byly od nich poplatky vy gg i net od domacich.

Oeskoslovenska Amerika zaslouti'r si teto pomoci ze stare vlasti tim co pro starou vlast vykonala v kritickYch dobach na g eho naroda i proto, to je take edsti naroda a to p odetnej g i neti obyvatelstvo naterYch zemi eeskoslovenskS7ch: Je nas v Americe jiste vice net je na obyvatel Podkarpatske Rusi. A je v zajmu narodnim, aby na to bran byl zretel. Posileni na g e prospeje ostatne posileni posice CSR v jedne z nejmocnej g ich zemi sveta a naopak tiivoreni nebo rozklad a rychlSi apadek na g i vetve by by nenahraditelnou ztratou vgendrodni.

3.) eeskoslovenska Tiskova, Kaneelif mela v New Yorku by miti i po valve starou, dobie vybavenou odboeku nejen pro zpravodajstvi v g eobecne americke, ale i specielne krajanske. Tato kancelat mela by mit stale davisovatele v Chicagu, San Francisku a Houstonu. Pri vSrberu pracovnich sil by melo bYt hlitieno k tomu, aby vybirany byly i z kruha na g ich zdej g ich novinatt, nomera dobte znal3"7ch: . Doba, kdy OTK nemela v Americe vabec vlastni odboeky a pfebirala zpravy americke jen z velkYch zpravodajskYch agentur, east° i rieamerickych, mela by pattit nenavratne minulosti. Je zapotrebi, abychom my men neprebirane, ptime a rychle zpravy z domova a aby na g i doma meli zase spolehlive, prime a rychle zpravy i o torn, co se deje mezi nami.

4.) Kratkavirin'tir . rozhlas v Praze, jen se vYborne osvecleil v r. 1938 a

v dobe valky v Bostonu, mel by byti rozkken a zavedeny v nem mimo jine i jazykove kursy de gtiny a slovengtiny.

Usnadneni kulturnich styku americko-eeskoslovenskYch by velmi prospelo jmenovani kulturnich pfidelencil k americkemu velvyslanectvi v Praze a k deskoslovenskemu y e Washingtone.

5.) Vydavateiske kruhy ye stare vlasti velmi by vrospely kultUrnimu na, gemu snatieni zalotienim "Kniiniee deskoslovenske Ameriky", ✓ nil by postupne vyclavany byly spisy eesko-americkYch spisovatepotizeny vYbery z hodnotnSrch praci star g ich a tak zachovany byly prate namnoze zapomenute a ztracene v starYch novinach. Tato knitnice mela by rovne'ti vydavati prate vlastivedne, eeskoslovenske vety e v Americe se t'lkajici.

Spravy vetejnYch eitaren y e stare vlasti mely by dbati toho, aby v nich vylo'tieny byly i na g e Ceske easopisy americke, zejmena v krajich, z nichti pochazi nejvet g i skupiny deskYch Pristehovalca v Americe.

6.) Posleze doporueuji, aby usilovano bylo u ptislu g nYch dinitela o to, by spisy v Ceskoslovensku vydane mely 137-t otiskovany v nagich krajanskYch easopisech bez pravidelneho autorskeho honorate za pau g alni poplatek, jenti by byl od\laden pensijnimu fonds esl. spisovatehl podle dohody, jiti by uzavtelo Sdrutieni deskYch novinata v Americe se spisovatelskS7mi korporacemi ve stare vlasti. Toteti meld by bYti zavedeno i pokud jde o poplatky autorske za provozovani divadelnich her a za material rozhlasovY, phpadne i filmovy. Nevytizeni otazky autorskYch poplatka vedlo v Americe k pfebirani vouze starch *ad — test vYjimkam a nebylo zdravo na g emu kulturnimu tiivotu.

Na g im doma jest si uvedomit, tie ohromnO, vet g ina deskSrch easopist a ochotnickYch spolka zapasi -Wee o existenci a nepatti vabec k to bohate Americe, jet v jejich ptedstavach tiije. Tento kulturni pHspevek stare vlasti nam zde byl by ostatne jen easteanou splatkou pomoci, poskytnute nami stare vlasti v dobe obou osvobozenskYch past Ptipo. jil bych k tomu je g te doporueeni, aby po valce zamezeno bylo stalYm tiadostem ze stare vlasti do Ameriky o podporu raznYch ,podnikt, jiti si na g i krajane doma mohou obstarat sami, zejmena pokud jde o stavby pomnika mistnich. Krajanske Americe bude tteba po valce napnout v g echny sily, aby mohla udrtiet narodni sve instituce zdejg i, jet udrtiet je v zajmu nejen nag em, ale i stare na g i vlasti. Tentokrate budeme to my, kdoti podpory budou spi g e pottebovat, net ji davat i kdy v prvSr ch dobach povaleenYch na g i krajane amerieti vykonaji v g e co je v jejich silach, by ptispeli ke zmirneni hroznYch nasledka valky v stare sve vlasti.

7). Na g e krajanska obec ve Spoj en3"I ch statech americkrch neni jedinou krajanskou obci v Americe.

Jsou i velke — a po valce jiste vzrostou — krajanske vetve v sousedni Kanade a v daleke Argentine a v ostatnich republikach latinske Ameriky. S temi by na g e vedouci narodni organisace v USA mely zastat ✓ 'tiivern styku, nebot' maji s nimi mnoho spoleeneho. Rovneti s krajanskYmi osadami v Africe, Australii a Novem Zelandu, kde vyrostly

za valky a jiste i po valce se nejen udrtii, ale i vzrostou.

Poznamenavam k tomato vytSreeni na g ich frkolt nahozenemu chvatu denni praoe, to jsem si y edom toho, to je net pinSt a snad i jednostrannS7. A prosil bych kolegy novinate i vetejne pracovniky, aby jej prostudovali a poslali sve piipominky, opravy a poznamky "Sclru2eni eeskYch novinata a radiovYch hlasatelt v Americe", po pade, aby se rozepsali o veci v novinach. Veiejna diskuse_o na g em programu povaleenem vedena, v tisku byla by nadmiru utiiteena. Uti by bylo zji g teno, jakY zajem o vec jest.

Zname sve bolesti a nemelo by nam bYt obtitino za teto zimy program svuj zpracovat tak, aby z jara mohi bYt ptedlotien ptisluenm einiteltm k fivaze a mohlo se zadit s provadenim tech elankt, ktere k tegeni budou zrale. Pokud jde o ripravu kulturnich styku se starou vlasti je jiste — a vime to ze zku g enosti po prvni valce — to co se nezatidi hned po valce, tetiko bude uplatriovat pozdej LondS7 n. (oTK). — Z Prahy zvrava o novYch 5 popravach provedenYch dne 21. prosince. Obetem se kladlo za vinu, ie podporovali neptatele He a tie se teastnili pti tvoteni Narodnich vYbort "pod vlivem rozhlasove propagandy emigradnich kruha". Popraveni byli: Josef Drabek, Miroslav a Ladislav Janal, Josef Vymetal a Jan Linhart.

Jeiich stati a pobyt zprava neoznamila. g la

Prvni pfiznaky nachlazeni a kagle by y am maly okarn2ite pfipomenoutI tento vYbornY domacf pfipravek zna. m9 a oblibeni, po 60 let ... Lahodn9 P0sobivS% .

DETI JEJ MAJI RADI

Coug Balsam

SeverOv Balsam proti

VE VeECH PREDNICH LEKARNACH ANEB OBJEDNEJTE PRIMO

Ve sttedu, dne 31. ledna AO. MRS. M. KERN S, Frontenac, Kans., pik: — "Zasilam $1.05 na Nonat. Je to to nejlep gi mast jakou jsme kdy meli a valycky nam mohla. Tisicere diky. Tento dopis je pouze jednim z nesdetneho podtu dopisti, ktere sme dostali a jimit ocenovany jsou nevyrovnatelne vlastnosti

krajan vyznamenan.

Cena Nonat je patou 55c a $1.05.

Ptejte se vakho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, racteji pike na naafi adresu: R. C. MILLER & CO. P. 0. Box 285.

Altadena, Calif.

DR. THOMAS N. DeLANEY o6N± LEKAR, BrYle spravne pfipravene.

Gas dle funluvy. t • adovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS OZNAMENI

Quality Liquor Store - 22153:z AIRLINE, HOUSTON Ma vYborne druhy kotalky, vina, kminky, Trinerovo Hake Vino, Lampanske a Dra Petra Hoboko na sklade a mnoho jinYch lobrYch napojt. Za poctivou cenu a obsluhu ruci, bratr S. C. WOITON, glen S. P. J. S. T. 35 rokii.

Dr. Chas. J. Hollub eskf Lekai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon afadovny: Preston 2553 SFR/WIVE VYKONANA POHAEBNi SLUZBA. V hodine tialu zarmouceni nateznou Edward Pace pOhfebni stay pohotovY k sympatickernu vyfizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemnoho pohfbu.

Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD PACE Pohfebni feditel

Btratut

V2STNIS

VrZERTEPLYN ktery jest zavinen

ZACPOU ulevte tea vaiemu Zaludku

•

Kdyi funkcionilni zicpa se vte*Se a zpitsobuje, fie se citite mizerne, kte nervosni a nesvi a trpite jejimi pH. snaky—bolestmi hlampichnoncim de.

Chem, zkaienYm ialndkem, neziiivnosti, ztritott spinku a nedostateenon chnti k jidlu a mite pocit piepineneho ialudkn nisledkem plynu a nad. mnti—opatite si Dra. Petra Casem vyzkon g ene Hoboko a pcndivejte ho piesne dle nivodu na nilepce. Jest vice nee poeisenjici prostfedek, jest tei l'aiudeeni Cinnost povzbnzujici lek, slozeny z 18 piirody vlastnich 1eliebns,ch kohnku, bylin a rostlin.

Hoboko pihneje zlenivela stieva k Cinnosti a pomihi jim jemne a Wadce odstraniti viznouci odpadky; pomilui vypudid plyn zicpy a poskytnje ialndkn on en skvelf posit tepla. Chcete-li opet zniti rozkoi grastne vy od trampot zicpy a ziroveii uleviti svemu ialndkn, obstarejte si Hoboko fines.

NemAlete-11 ho koupiti ve va g em sou. sedstvi, poilete si pro nagi "seznamova. e.r • nabidku Hoboko a obdrilte—, 60c hodnotu — zku`sebnich lahvi

ZDARMA

Dra. Petra Le givk Olej Liniment— pro stjedek proti hniefini — piinasi rychlou idevu od revmaticky. ch a neuralgickfth bolesti, evalovYch bolesti sad. ztuhlich nebo bolavy. ch svalfit, namoienin nebo vyraknutin.

Dra. Petra Magolo--alkalickt prosfiedek jistYch do5asnch ludecch m neporadkfi, jako zazivact chy pilvodermi piebytkem kyseliny a pi.

Z Austinu pfichazi zprava, te tam dne 24. ledna mantiele Rudolf 8vadleriakovi potadali vedirek, aby uctili 'Ceske studenty, sdrutiene v 6eskern Universitnim Klubu vtinec a jeho ptedsedu Joe Malika zvlake. Vedirku zteastnili se krome eetnYch studentek a studentil, take mantiele Rajmund Prasatikovi, bYvali studenti, mantiele Jan M. Sktivankovi a Dr. Mieek. Udastnikfun dostalo se pfatelskeho pfijeti a vYborneho pohokeni. Nedavno pfika z Texaske statni university zprava, tie do destneho spolku Friars byli jrnenovani tfi vynikajici universitni studenti.

Krajany jiste potek tie mezi nimi je mladY a uvedomelY naknec student Joe Malik, syn mantelii Jos. MalikovYch z Placedo.

Joe patti mezi nejlep gi i nejoblibenejk studenty na universite.

Kdyti byl eestne propuken z americkeho letectva, ke kteremu se phdal dobrovolne, vratil ,se na universitu pokraeovati studiu. Uei se take Ceske a ruske fedi. Stal se pfedsedou Universitniho eeskeho Klubu a uei jiti druhy rok Ceske fedi na austinske vys gj 'Skole, a to pine zdarma . .. V nekolika studentskYch spolcich zastava mista. Hlavni pfedmety jeho studia jsou dejiny a slovanske jazyky. V bfeznu bude graduovati, na cos jeupozornime. Dr. MICek, na g pro_ fesor, se tek, t* ie Joe ztstane na universite pokraeovati ve studiu a tie z nej bude jednou profesor slovanskYch jazykt nebo Clen americke diplomaticke slutiby pro slovanske zeme. Joe mluvi i pie eesky i rusky. Znalost techto slovanskych fedi stave se stale dtletitejk a studenti i z -jinYch state pfichaleji na Texaskou statni universitu, aby je studovali. Gegtine a rukine udi se nejen studenti eeskeho ptvodu, nYbrt i mnozi jini.

Nyni udi se na universite peti kursum eatiny a dtyfem ru gtiny. V oddeleni slovanskYch jazykt Dr. Ed. Mieek a Jan M. Skfivanek.

Kdo by se o studium na universite zajimal, at' napitie na adresu' Dr. Ed.Mieek, University Station, Austin 12, Texas. NovY gkolni semestr zone dne 1. btezna.

V Druha symfonie Martini opakovana v New Yorku.

New York. (6TK). — V Ater y' dne 23. ledna provedl The Philadelphia Orchestra na svem pfedplatnim koncerte v Cornegie Hall za fizeni Eugena Ormandy druhou syrnfonii od B. Martint. Zda se, tie toto dilo se stane jednim z nejoblibeneTSich z 'posledniho obdobi skladatelova; patrne proto, tie jeho vYraz je pomerne prostY a jasnY, od vety k vete na tivosti a intensite stoups a zabira do sveho ptediva zfejme motivy lidoveho rytmu a melodiky. Bylo poprve provedeno v fijnu 1943 v Clevelandu, pak v prosinci 1944 v New York Philharmony pod fizenim Rodzinskeho, od to doby pak nekolikrat jinde. Nyni opakoval je zde ve velmi jemne odstinenem a skvele vyvrcholenem provedeni Eugen.

Ormandy a docilil Uptimneho Chu, jeho byl teasten i pfitomnY skladatel.

V Os. wad hosti sovetske vojaky u Dunkirku.

LondYn. (GTK). — Oeskoslovenske. jednotka u Dunkirku pohostila 45 ptisluSnikt Rude armady z celkoveho poetu 800 sovetskYch obCant tiijicich v Lille, kteti uprchli z nemeckYch pracovnich a zajateckYch tabort. ye Francii. 6eskoslovengti vojini darovali svyrn hosttm bfitvy, holici depelky, mYdlo, hfebeny, ponotiky, knihy a kaile. Velitel 'deskoslovenske jednotky pravil: "Chteli bychom vas pfivitat tak, jako nag lid doma vita Rudou armadu". Katiclou zminku o Dr. Benegovi a Stalinovi pfijalo shromatideni s potleskem.

lent ifihy.

Odeilete tento kupon

uzvlaitni nabidky"— Nyni Pilloien Jest $1.00. Poilete mna 0 poitou vyplaceni II unc. Hoboko a zdarma 600 hodnoty zkuiebni lihve kaideho, Leeiv‘ho Olalls • Magolo.

D C.O.D. (poplatek piipeatin).

Janina. •CiaMotke

Glen — Telefon 3606 118 N. Fifth st , — Temple, Tex.

Adresa• isurr.raw.rx.r-r:asseassaxaacArs

Poitovai Ofadovna.

,

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. Dept. 811-riaj

DR. N. B. McNUTT

Washington Blvd., Chicago 12, 111.

258 Stanley St., Winnipeg, Man., Can.

2301

ZABAVY

Pokrok Houston

C. II. CHERNOM

J. R. Bei& 4. UNOR.A 11. UNORA - - - - Syncopators - Rudy Zatopek 18, UNORA - - Frank Matela 25. UNORA

PRA'VNiK Vyfizuje veLkere soudni zaletiitosti.

Ufadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

VSTUPNE: MUil I DAME 60c _ Tax included 0 zakusky a obderstveni nav§tevnikA jest vhorem naletite postarano.

Zabavni Whim.

V 20256 1140 ROBBIE ST. Na doptepi: 20th and North Hain.

Zubni Lekat 1..Tfadovna nad Canada's Drug Co. TEXAS BRYAN,

L

Podivejte k oznamovini

Dokumenty do Berchtesgadenu.

New York. (OTK) Svedsky easopis Stockholm Tidningen prines1 dne 23. ledna tuto zpravu od sveho berlinskeho zpravodaje: "Nernecka Wr/././..■■■•■ Ter Uptimna, nabidkal — Pfijmu vlada se rozhodla odvezti dillekte hospodyni, ktera ma zalibu na far- doklady ze vSech ministerstev v me a pteje si dobrY a stalY domov. Berline do Berchtesgadenu, kde byPfihla ky adresujte na: "Farmak", ly prave dokondeny obrovske opevc/o techoslo yak, West, Texas. (5-p) riovaci prate. Znalei tvrdi, ie tak zvand berchtesgadenska pevnost je Pkijme se o ettovatelka pro neproniknuteina. Nemci nahroma4 leta stare ditko, pohodlnY domov dili v pevnosti zasobu stfeliva, pos iisttednim vytapenim, blizko ko- travin a leeebnYch prostkedku na stela a busu, Zadne vakeni a prani, tadu let. VetSina VSech dfilditS7ch mzda $15.00 tYdne, uniformy zao- dokladil nacisticke strany je ji2 v patteny. Telefonujte collect Mrs. Berchtesgadenu uloiena. Statni fiJoe C. Thompson, J-8-2121 Dallas, fady se pravdepodobne odstehuji neb pike na 4217 Armstrong Pkway, nekam blizko Mnichova."

(5-6-p) Dallas, Texas.

ZkuSenost z valky ukazala, ze Zadar-+ Pkijme se — anglicky mluvici nd pevnost neni neproniknutelna. bile device neb iena, usedle, k vY- AZ se spojenci dostanou bliZe k doupomoci k opatrovani maleho ditete pet fYrera, pfesvedei se o tom na a konani domaci prate. $15.00 tY- vlastni V dobro. rodina, ktesranskY domov. — Mrs. W. A. Version, 1110 Memel viestavaji vetit Hitlerovi.

New York. (oTK). Nemecke CaLovett Blvd., Houston 6, Tex. (5-6c) sopisy otiskly dne 4. ledna tuto o , Pfijme se — deska kuchatka, zpravu: "V Bochumu se rozgifily $20.00 tYdne. Telefonujte "collect" nesmyslne povesti, podle kterSmh neb pi te na Mrs. V. A. Hollonon, gangsteil ze vzduchu shodili listky 4271 Bordeaux, Dallas, Texas, Tel. oznamujici datum jejich pfigtiho Lakeside 0440.

(5-p) naletu. Aekoliv rozumni lido se temto povestem smeji, mnoho jinSrchi tjar MAM LISTOVY TABAK na se tim poplanlo. Z toho dfivodu prodej, dobre chuti, cena 45c Lib- jednom prilmyslovem meste zatkla ra. Pats, vyplacena. — Charles policie 7 Zen a 3 mute, kteti povest Smutek, Rt. 1, Portland,-Tenn. rozSitovali. Zustali pies noc e e(5-6-p.) zeni a pak byli v Cele pruvodu vedeni mestem husim pochodem na Der Hledim spolehliveho delnika prochazku. Prvni osoba v eele od 30 do 60 let stall, pracovat kolem vodu musila nest Sat s timto nadomu, a obdelavat asi 6 alma korny. pisem: "My jsme roz ifovatele poHlaste se u: James J. Hollub, Rt. 5, vesti." Po to zfistali nejakou dobu Schulenburg, Texas.

(4-dz.-c) na pranYfi pied radnici. Podle poznamek davu na ulicich neni pochyPtijmou se mu2 se ienou k p- by, Ze obyvatelstvo souhlasilo s nopatrovani 47 akrove domoviny. Pra- vYmi policejnimi opatfenimi."

Kdysi bSrval na takovf7 pfeein te pozastave. z opatrovani 2 dojnYch krav a daniho dobytka, slepi- trest smrti. Od to doby se asi poeet ce, zahrada a men i produkce sena. vinika tolik rozmnail, Ze nemecke DobrY domov a vAe zafizeni pro spo- Ufady ti nemohou vS'echny odsuzolehlive man2ele. Porter Lindsley, vat k smrti. Neni tomu tak dlouho, 1209 Main St., Dallas, Tex. (4-5c) co se Nemci vychloubali fa:dinky sve "valky nerve." Nyni to pocit'uji sami na sobe.

POZEMKOVA LACE. V 110 alit michane pudy, lelici asi Hitler sbira fraky.

4 mile severne od West na terkoNew York. (ftK). — Stockholm vane ceste, na kolni a •poStovni ce- Tidningen ze Svedska otiskl od sveate. Asi 70 akrft jest pod pluhem, ho berlinskeho korespondenta dne zbytek pastr a louka. Domek o 4 13. ledna elanek, Ze "nemecke fifapokojich, slepiei vYchovna, stodo- dy uvefejnily v3'rzvu ve spojeni s la, dvojita gare.2 pro auto a trak- kampani zvanou "lidova ober." Jetor, 2 karniky, udirna, dve studne jim teelem je obstarat vYstroj pro s nevyeerpatelnou vodou, elektkina domobranu, z la:Ste v mestech pozavedena. Mono farmu hned stiZenYch bombardovanim. Ude' jsou vziti. Cena pouze $50.00 akr. — povinni odevzdat i fraky. K tomu se Robert oervenka, West, Tex. (5-p) podava toto vysvetleni: Takove odevy se e valce nepotfebuji a neDR. FRANK KENT budou ani po valce, protole Nemci Obnovil svoji praksI budou musit po vojne hodne pracovat a nebudou mit Cas na zabaOti, UAL Nosu a Chttitnu vu."

BRYLE MoZna, Ze pfi ti vSrzva bude od NavAtivi: z La grange HALLETSVILLE, 6. UNORA SCHULENBURG, 7. UNORA MOULTON, 8. UNORA

filall Oznamovatel bi

g

g

g

q

lids Zadat jeAte cylindry a bile rukavfoky, aby vYzbroj pro pkisluAniky domobrany byla kompletni. V V San Antonio krajane budou mit jednom se ovAem s nerneckYmi pfilektost spattit kresnY deskY film shodujeme: Mind budou mu- "Sleena matinka" v pondeli 12..Cmora, viz oznamku na Allem miste. sit po valce hodne pracovat.

Do San Antonio!

0411000111.0■10,

Tanecni abavy Wade.

PAD POKROK DALLAS, tiSLO 84, V DALLAS, TEXAS V EADOVE SINI NA

2625 Floyd ulici

g

MA KARNI PLES

v nedeii, dne 4. !bora 1945 Kapela F. J. Kubina

v nedeli, dne 18. iinora 1945 BUDE PO! ADANA JAKO OBYCEJNE Musky a obterstveni, vAeho bude dostatek Zabavni Vfbor.

yy

)

g

g

g

y

y

g

Nedostatek elektfiny v Praze.

New York. (OTK). NemeckY easopis Der Neue Tag, vychazejici v Praze, otiskl dne 7. ledna oznameni, ie "ministr Bertsh natidil spotteby elektrickeho proudu poeinajie 8. ledna o 30% proti spottebe proudu v dobe od zati do prosince 1944. Nejni i spotteba elektrickeho proudu na jednoho spottebitele tYdne dint 3 kwh,"

gg

• 1 0. .0 1 V Ceske sini i adu Pokrok Houston é, 88

411•10.411■1.0.111.41111,0111111111.411111

.

041.0.0.1■ 0■ 0

11 .

11111

1•1

PINIM41•11■0•11111.11•111.04111111.411.041111110.01111.0 ■01111111.04111111.

.

NA POOEST 11. VYROCi OTEVrtENi NOVE BUDOVY

v nedell. dne 18. tinora bude sehrana fratla o ttech jednanich

g

g

NMo

.111.0411111.10.0

"B RCA MA TAJEMSTVi" OSOBY: I. V. Puteek Baron Lederkopf, majitel panstvi V. Langer Vaclav Hadraba, lesni Ella Mikeska Anieka, jeho dcera Tim KostomlatskY Bed ich Hlavaeek John Stehlik Tonda Vykysal, facir Mary Johnson.

Baru6ka, devedka Harriet Earl Filomena, jeji dcera Emil Vala Josef, sluha u Lederkopfa, Myslivci a honci.

Divadlo tidi sestra Harriet Earl.

Slavnostni proslov — br. Frank AnZineo Zpiv — sestra Jennie Mae Frank

•

Zaeatek ye 3:30 hod. odpoledne 0 zakusky a napoje bude postarano.

Div. Krouiek "Mahon 1.1•04111111141.1111111.0■1004111111WANION.M.1111110.111110.111•11.4111•1.0•11111.041111111.0•MH.M.0•11100.100.010.11100111111.0•1•0

r ($tt 340161 e

„.

/ FIN "4 riff JACKSON -BREWING COMPANY

, •

NEW

‘,./JI ,f,M127 ORLEANS, LA.