Vestnik 1945 02 07

Entered as second class ;rail matter. January 3rd. 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXXIII.

WEST, TEXAS, ve stkedu, (Wednesday) 7. tinora (February) 1945.

CM ESKOSLOVENSKY YYbor pro slovanskou vzajemnost vydal loni a letos C nekolik knidek ye sbirce My a Slovane. Styky deskeho naroda se slovanskYm s yetern probira Josef Hejret v novem eisle tato sbirky, ktere prave vyglo a rozchazi se do sveta.

Thema, ktere Hejret zpradovava, je tak obs-ahle, de i pig vYberu nejzajimavej•gich fakt a nejvYmluvnej gich projevii knidip, vyrostla na 113 Stranek. Ned i tak podava, v mnoha ptipadech spige jenom ukazky nedli zevrubnY rozbor nazoria a skuteenYch projevil slovanske yzajernnosti, jak je zname z minulosti. Pfekvapi jiste kaddeho etenate, jak mnoho Ize povedeti i v knidce takto zalodene a ureene pro rychlou orientaci a pro poueeni o zakladnich vecech.

Vgiinneme si pkedevgim jedne veci, ktera p•i. eetbe HejretovYch kapitolek vystupujie do --poptedi. Cesky narod prd,ve proto, de se stal ma.padni vYspou slovanskeho sveta, otoeenou se ttech stran nevradivYmI a panoVaenYmi nemeckYmi sousedy, se ved.omim ptibuznosti s jinYmi slovanskYmi narody posiloval v zapase o b yti di nebyti. Zajem o slovanske narody posiloval v zapase o byti ei nebyti. Zaiem o slovanske narody nebyl tedy jenom ptedmetern studia nebo ueenYch rozprav, nYbrd opravdu diveini pottebou a jednou ze vzpruh narodniho divota.

Mame tedy ud ze . sttedoyeku, z doby, ktera naznala nacionalismu v to podobe, kterou mu vtisklo hnuti romanticke„ pozoruhodne prolevy fisili optiti easkY narodni stat o jine slovanske rise a tak zvY giti zaruky bezpednosti. Ctenattm, kteti si nemohou podle libosti zaskoeiti do nejake velike knihovny, se Hejret zavdeeil otiskem eeskeho ptekladu kusu, ktery je pelonou ukazkou nalady na dvote Ptemysla Otakara II. a kterY, kdyd se postavi do p•imeteneho svetla, uclaya zalladni ton eesko-polskYm stykam. Je to arci jenom naert noty, ktera, meta, jiti k slerskYm knidatfim z rodu Piastova, kdyd se na Cechy valilo nebezpeei nieiveho ypadu z Nemec — naert modna nebyl yypracovan na eisto a odeslan, avgak zasloudi si pozoru, protode pekne tlumoei hlavni my glenku: "Jsme Yam (t. j. Cegi Polakam) jakoby pevnYm pieedhradim spolehlive obrany." Kdybychom psali doma, s ptislugnou literaturou po ruce, jiste by Hejret ukazal, jak se tento motiv ozval pozdeji v instrukcich eeskYin poslilm do Polska za la y -sitkervolucajndstlr mluyei oeskYch stave roku 1619 a 1620, kdyd se snadili odvratiti Polsko od spojenectvi s dornem HabsburskYm. Zajimava, kapitola o ohiasu Ceske poroby v Polsku a ukazky z politickYch spist. Romano, Dmovskeho a Stanislava Szczepanowskeho, ktere Hejret uvadi v tap souvislosti, ukazuji, de i na polskee strane bylo porozum•ni pro povinnost spoleene obrany — zpravidla ygak spige mezi oposici nedli Yladnouci yrstvou.

Neobydejne instruktivni mapka, znazorklutici smery a vYsledky germanisadniho tiaku na vYchod, mela by pkijiti do eitanek na obou stranach, aby se na nemilou snad nekomu skutea-

OSLO 6.

SLOVANI. 0. Od102ilik.

cost pamatovalo, dokud je eas a dokud spolednd obrana ma je gte vyhlidky na fispech.

Kdo mud politickou konstelaci v pozdnfm sttedoveku, nepodivi se, de pokusy o vybudovani eesko-polske fronty byly vlastne nejkonkretnejAirn projevem slovanskeho vedomi. Mezi. easitYm narodem a jianimi Slovany byl rakousko-mad'arsky pas, mezi nami-a ruskYmi zememi rise polsko-litevska a vzdaienosti, ktere se. pii tehdej gich • dopravnich prosttedcich prodludovaly nedli zkracovaly. 0 zajmu, o sty-. cich a o cestach z Cech do rusks oblasti mame• ovgem i me stkedoveku zpravy nebo aspoki nepii-ma ktera Hejret vet ginou uvadi, a-. ygak elo-li o obranu proti sttedovelym projevfn D.rangu nach Osten, prvni my glenkou byla soueinnost eesko-polska. Jenom k dokresleni Hejretova naertu, jak je obsaden v kapitolce• Husitska revoluce a Polsko, uvadime nekolik: slov z rnanifestu rozeslaneho do deskeho krale. roku 1420; daluje se tam na Nem.ce, de "by dome. ptieiny nemeli, a ygak na na g jazyk vddy se zli-. stnie, a jako siz nagemu jazyku udinili v Rynue v Misni, v Prusich a jej vyhnali, taked nam mienie udisiti" Vidime z toho, de pled odima. politicky.ch nadelnikft husitske revoluce sta.]. 0bras slovanskYch kmena v girYch rovinach na. severe od deskych hor, ktere padly za abet ne-. mecke rozpinavosti pro nedostatek vnittni sou-. ertnosti a opory u vYhodneji polodenYch slovanskYch s•usedu. Pokusy zajistit si polskou: pomoc nabidkou Ceske koruny polskernu vychamely tedy z praktickYch atetelil a dobte. prornyglenYch planfi spoleene obrany.

Bylo-li tomu tak a ohla govalo-li se slovanske vedomi vecnYrni projekty, pak si jiste jeho vY-. yoj za..sloudil osvetleni prave v teto dobe. Probirame-ii kapitolku za kapitolkou, ukade se name. kdo se problerny slovanske spoluprace v nagem prostfedi obiral. Nebyly to podrudne zjevy, nY-brd, glo pokadde o vudci osobnosti z politickeho, nebo kulturniho sveta. Vime dobte — a pouka-?avail na to svorne i Havlieek i Masaryk, — de. v Ovahach o slovanske vmajemnosti bylo mnoho. blouznivych a nepromy glenYch prvku, ktere:. rozvoji slovanske myglenky spige pfekaely. nedli prospivaly. Proti nim bylo tteba stati na. strddi prave tak bedl ye, jako proti pokusum yyhlasiti tirsil.i o slcvanskou vzajemnost za hnutt podobne pangermanismu a tedy stejne nebez-. pedne snaham o rovnovahu ye svete, jako ne-• mecke sny o svetovlade. Mezi Omit° krajnostmi se veal< vinul proud zdraveho my gleni a uvadoyani, ktere zachycuje Hejret ye sye knidce..

Co napsal o vyvoji a praktickem uplatriovani slovanske my glenky v novej gi dobe, se opira easti o literaturu, dostupnou za hranicemi, a easti o studium soudobYch dokumentfi, nepoja-. tech jests v knidni soubory, a o osobni zku genosti. Jsou to Yet ginou veci, ktere se je gte neusaOily tak, aby se o nich mohi tici thrrinY soud..

Ctenat ma modnost porovnati nadeje, se kterY-. mi do noveho obdobi v dejinach slovanskych. arodit vstupoval T. G. Masaryk s qsledky po-

litiky rozlienYch slovanskYch state. Tu si v§inaneme zase pkedev girn kapitoly a syizelnern hledant testy, na ktere by se aspon v dfileditYch vecech se gly dva zapadoslovanske staty, Polska a Ceskoslovensko. Hejretilv vYklad ize povado-vati za. ptedbe,dny naert knihy o stycich obnoNeneho Polska se samostatn.Yrn Ceskoslovenskein, ktera by ukazala na podklade spolehlievYch svedectvi, z jakfich ptedpokladti jsme vychazeli v pokusech o spoleenY postup. Jsme po-vinni podati svou versi nejenoin sobs, nYbrd .svetu, protode ne glo jenom o mistni zapletky a pfechodne odcizeni, nYbrd o_ podstatnY vYsek svetove politiky.

Knidka te g i a Slovanstvo yychazi Ve chvill, kdy se ye sloyanskern svete odehrava pterod, pro jehod hloubku a gifieu bychom v dejinach marne hledali obdobu. Soy o ptichodu nejsilnej giho slovanskeho naroda na pomoc uti gte-nYm, kteryhni byly napineny projevy deskych buditelp od prvnich makmitO novelle divota na Ceske pude, se promenily ye skutednoSt viditelnou a hmatatelnou. Je tedy pravY Cas na pkehlidku a zhodnoceni minulosti a pro stanoveni smernic pro budoucnc•st. Ptehled vYvoje slovanske rny glenky na 'Ceske pUde ptichami prave ted' jako na zavolanou. Ctena • fun ptijdou jiste vhod kapitoly o rommanitYch projevech eeskeho zajmu o Slovanstvo a o pokusech vybudovati pravidelne styky eeskeho naroda s jinYmi Jsou to zastoupeny v gechny ptiblidne v torn pomeru, kterY jinn ureaije nejenom podetni sila, nybrd i intensita a mica eeakeho Majmu.

'Tak se dostalo na Sovetske Rasko, na Polsko, na balkanske Slovany — to je vitan naert prdce, kterou konali Cesi v Bulharsku no osmdesat let. Nechybi ani kapitolka o LudickYch Srbech, eeskemu srdci obzvlate blizkYch. Za hra-nicemi jsou vitany take texts eetyt opravdu pa-matnYch dokumentft. V ptilohdch ke knidce jsou otigteny v tornto easovem pokadi: bula, kterou paned Hadrian II. schvalil udivani slovanskeho jazyka pig bohosludbach, vmoornenutY 112 naert listiny Pkemysla Otakara II. polskym knidatilm, list Karla IV. sr:: ,, skeinu cati DuSanovi a manifest slovanskeho sjem77u r. 1^ .18 rr:ropskYm narodum, na jeho2 sepsani mel lvi PalackY. Tarn se etou vety, ktere plati i •dnes: '"Protod my Slovane zavrhujeme a v mame kadde panstvi pouhe sily, stavici se zakonum v bck; zavrhujeme . veecka privilegia i nadpravi, jakod i vaechny politicks rozdily stavfiv; daddeme bez vYminky rovnost pied zakonem i stejnou miru pra y a povinnosti pro kaddeho; kdedkoli mezi miliony i jeden parobek se rodi, tamt' je gte prave svobody ne-znaji.

Ano, svoboda, rovnost a bratrstvi v gech ye sta.tu dijicich test, jako pied tisiciletim, tak i dnes zase heslem nagim."

Knidka Hejretova ma jako doprovod textu Ctyri instruktivni mapy a je ozdobena ,,etytmi portrety, Dobrovskeho, HavlidkovYne, Palacketo a Masarykoqm,

Straits 1.

FELIX TEVER:

JEJi 111LADgi BRATR Bedisich jedl rychle, jaksi nedbale. Vraska na :jeho dele, ta vraska, kterou Lena znala, jet po,chazela od Unavy, nezmizela pti jidle, ani po prvni sklenici piva — nezmizela, jak mizivala :jindy. Madre °di Bedtichovy divaly se dnes kchladne, kamene.

"Nechutnaji ti ty fizky se smetanovou °maaou?" ptala se po chvili Lena, jen aby eimsi pterugila mleenr. "Upravila jsem je tak, jak je rad JIM." "Ah — nepozoroval jsem ani, nemam dnes chuti dbati malichernosti!" odvetil Bedtich •chladne.

Lena zamleela se na dlouhou chvili, necha.-vajic jidlo netknute na svem taliti "Mel jsi dnes nejakou mrzutost?" promluvila 7nova, kdy Bedtich jiz odkladal vidlidku a :nut.

"U koho pak jsi byl posledni nav§tevou?"

Bedtich chvilku neodpovidal, pohledl na serStru jen kosmYm, neptatelskym pohledem, pak jakoby se rozpormenul, jakoby ji chtel tici new velmi driletiteho, pravil, "Posledni nayStevou byl jsem u Salmonri, nerad tam chodim rem."

"Prod nerad? Je to jeden z nejstarAich tvYch volali te, sotva jsi promovoval!"

"OvSem pottebuji stale lekate, boji se smrti a mysli, te ji lekat dovede zatehnat. V torn dome jakoby vanul zcela zylaStni vzduch. Je cosi desne nehybrieho v tivote tohoto stareho kupce, kterY vzdav se jit obchodu tije ye spoleenosti tech dvou starchsleden. Jeden den plyne jim za druhYm bez starosti, ale take bez radosti. A ti tri lido tak pohromade sedi, bratr pokukuje nad novinami po sestrach, sestry pietou pozvolna sve puneochy — a najednou draty :se zastavi, jeden pohledne druhemu do oei, pak :zahledi se pled sebe a jakoby s takosti naslouchali, jak miji Bas." "To jsi se najednou rozpovidal," vsunula Lena a fizkost pojimala i ji.

"Ano, rozpovidal," odvetil Bedtich jaksi posmegne. "Rozpovidal — vtdy mi pti narSteve u tech lidi ptichazi na mysl: Hle tivot, ktery stoji — tivot stareho mladence, starchpanen. Ma to cosi podobneho tern stojatYm vociam v temnYch lesich. Frye zrcadli se je gte ye vode- kus jasne oblohy, stromovi stojici po btehu — pak pokryje se voda zelenou vodni rostlinou, nezrcadli se v ni nic vice ze tivota kolem bujiciho.

Voda jakoby spala pod svou pokryvkou mdle barvy, pak poeinaji se v ni roditi tie rYpary.

Ah!" — Bedtich umlkl na chvili. "Takova voda, to je jako tivot eloveka, kterY jen zivoti, kteil v sebe neptijima dojmy radosti a strasti pine proudiciho tivota! Tak mi to tam ptipada, u Salmonfa. Jinde je Sum a hluk, starost videti, zajem po okoli, pine podavani se tivotu, jak' lido tiji samotni, jaky budou dale zits jejich deti. Tam u Salmont celY tivot prosecli divajice se jeden na druheho — nemeli snad odvahy za,sahnout pine v tivotni Sum a ruch — nyni maji pino easu &kat, az si pro ne ptijde smrt."

"A prod mi toto vtie povidaS?" ptala se Lena zvolna. .Tak." Bedtich zabodl nyni zrak svrij v obraz na protejti stene visici. Lena pozorovala, jak se tomu vyhyba, aby ji do oei pohlednouti "Tak Leno, chtel jsem ti rici,ze mne pojiola brilza pied takovymto nehybn'm tivotem, kterY neroste dale. Jak bych to tekl, jak bych ti to vylotil," — a zarazil se zase, ale nyni pohledl Lene pine ye tvat a oei jeho zasvitily rozechvenim.

"Chtel jsem ti vlastne Mci cosi j ineho, Leno?

Dovedela jsi se od samotneho rady Botickeho, pro jakou ptieinu seSlo s me svatby s jeho dee' rou. Ja ti to netekl, ja to chranil, chtel jsem bYt \Tadi tobe getrnYm, ale ty — jakou bezmeznou nektrnosti odplatilas tuto mou getrnost Byla to hanebna slova, jaka jsi staremu radovi tekla; mute§ se diviti, ze je tento proti mne nyni poboutenejSi, ze chrani a hlide. svou dceru, te le nam uzmuta skorem kaki& motnost setkO.-

VESTNIK ni se. Byla to hruba, nektrna, ltiva slova! Styd' se za ne, Leno, styd' se! "Oi jsi veru tak sobecka, Cl mi chce skuteene pokaziti titesti? Anebo si myslik ze bych mohl bYt §t'asten, kdybych at do smrti mel s tebou tit jako netenatY, tick' dlovek, hyakany a ovladany star g'i sestrou! Nikoli, Leno, necht' je mezi nami jasno. Vim, ze jsem ti zavazan k velke vdeenosti, nikdy n.echci zapomenout, jakou obet' jsi mi ptinesla. Nikdy neptipustim, aby te chteli vypudit z meho domu. Molocha sobectvi tech, jejich srdce seschlo nedostatkem vlahy citove. Ty nechtej Molochu tomu obetovati mne a ujitit'uji te, tie i sve Stesti. Vzpomeri si, Leno, vzpomeri na vlastni mladi, na vlastni lasku, a rozumej, jak 3i mam rad, jak je mi za tetko titi bez ni.

To jsem ti chtel tici, tys mi velmi ublitila, ale nyni — jiz nikdy o tom slova nemluvme!"

Domiuviv vstal Bedtich a ubiral se rychle ke svemu pokoji, jehot dvete za sebou uzamkl. Lena povstala s velkYma, Siroce rozevtenYma ma a divala se na dvete, za kterymi byl bratr zmizel. Pozvolna jala se opakovati jeho slova, tie splYvala ji tato z pootertenYch rtri a ptece nechapala smysl jejich. Dlouho zristavala stati ztuhle., nehybna jako socha; ale tu ucitila, tie se jinx tivouci bytost pozvolne k ni bliti, te se ji lichotne o nohy "Ah — uboha. Maceno!" tekla zvolna a polednou jakoby porozumela, jakoby citila, jak se ji v srdci cosi lame. Zlomila se, zlomila ta nerozumna, riteSna, nadeje, kterou se posledni dobou tivila. On daval tem lidem za pravdu proti ni, on tadal, aby pokorne snesla, te ji chtel start' rada zaplatiti jeji lasku k bratrovi roenim diichodem, "Jak to bylo mane, jak to bylo mane?" Pozvolna, bolestne vchazelo porozumeni teto motnosti v jeji mozek.

Chvatne, va gnive uchopila Lena k ni se lichotici zvite ye svoji name. "On nas odkopl, Macidku, on nas odkopl, dtive tebe, pak mne!" zatieptala tie a zadrtene sizy hrozily ji udusit.

Od tohoto hovoru jakoby bylo nastalo mezi bratrem a sestrou jakesi dusne, na myslich obou jako miira tlaeici mleeni. Lena chodila po dome jako stin, Bede oei jeji stale byly °braceny kamsi v dal, v neurdito.

Wady zristavala Lena v zamy geni stati a pak jakoby zakolisala, zachytila se rychle nektereho kusu nabytku a zakptala: "Ne, ne, jeSte ne!" Po druhe vzpomenula, jak byla tehdy v tu temnou veeerni hodinu, po yypravoyani o iitrapach sveho mladi viozila ruce na bratrovu hlavu. S jakYrn sebeptemananim vypravila tehdy ze sebe slova: "Potehnej ti Buhr Uvolila se ptijmouti tam tu druhou za svoji Avakroyou. A nyni — Bedtich ji vyeital, te mu chce. syYm sobectvim stati v ceste ku Stesti. Jaka v tom byla spravedlnost! Kdyby mu to tekla, kdyby mu to vk vylotila. Lena zahledela se nekdy dlouze na uzameene dvete bratrova pokoje.

Tam sedaval nyni Bedtich cele dlouhe vedery, vyhledavaje samotu. A Lena porozurri.ela, jeho samota nebyla naprostou samotou, byla olivena upomirikami na jeho lasku. pojimal ji jakysi az poverdivY strach, nevstupovala nikdy do jeho pokoje, kdy vyhledaval tu svou samotu, yedela, te by tim zaplaSila stin te druhe, chvela se pted nim, jakoby se ji mohl pojednou objeviti, jakoby upominky na smavou Zdenieku byly matotnYm stinem dehosi straSidelneho. Pozvolna citila Lena, te je bratr jeji stale sam, jest samoten, i kdy poti ni sedi ye spoleene jizbe, oko jeho 'te bloudi kamsi do dalky, nevyhani ji sice z bytu, z techto jeji peei zatizenYch jizeb, ale z mozku, ze srdce jeho je jit davno vyhnana.

Nesouc dva vence z temnolisteho btedtanu, ubirala se Lena jednoho dne cestou vedouci ke htbitovu KoSitskemu.

"Bliti se nam den vSech diSieek!" ptipomenula nekolik dni pted tim pani Vaeliekova. Lena se zalekla, prvni to rok, kdy by byla malem zapomnela na rovy s yYch milYch. Nemela pamet, nernela pro nic smyslu od te doby, kdy po dome chodila nosic v sobe jaksi bolestny, k 'dinu dosud nedorostlY tamer, ale dik ptipomneni pani Veeliekove ubirala se v naznaeeny den na

Kaite.

samotna cestou vedouci kolem zahrady Kin.sOch a kdy minula posledni dam, jent za-

Ve stfedu, dne 7. imora 1945. branoval vYhledu v Udoli, zristala unavena stati. — Zde dole pod svahem zelenaveho vrchu rozkladal se hititov. Dlouha tada jeho hrobek treela s jakousi okazalosti do vzduchu, vedle kupilo se neptehledne mnotstvi pomnikri a kfitri.

Na hrobech mihotava svetelka, z nicht do podzimne chladneho vzduchu vystupovaly rizke pentlice dYmu. V temnou zeleri cypria spadal sem tam s holYch jiz vetAi stromil listnatych tluty, opozdenY, v kotoueek seschlY list. Nad mdle zelenavYm navSim klenula se obloha 11stopadoveho dne, obloha nemradici se vYhriatne temnYmi, rychle plujicimi mraky, neusmivajici se take ani jedinou easteekou modre, nadejne barvy, obloha hledici Sedou, bezvYtinamnou tvatnosti dolti na davy po hititove hemticiho se lidu, jsouc pohtitena jako v nesmirnou lhostejnost pro vSe to, co se tam dole pod ni deje.

"Hle, kolik tu lidstiva!" pomyslila Lena zahledergi se na htbitov. "Postavy pohybujici se sem tam, tile, chvatne mezi pomniky a hroby ptipadaji mi jak terrine, nepatrne teeky. A dnes v ten svatek mrt yYch, jake je to jejich pobihani, pachteni se bezifoelne, zbyteene!

Pobihaji tu chvilku, hmotdi se, pracuji, nenavideji se, nevrati na sebe, jeden chce druhemu vladnout, jeden chce druheho obelstit — a trva, to tak chvili — zdali deli Bas di kratSi — rtie jedno, v jiste dobe odveze katdeho z nich pohtebni vriz sem za branu mesta, sem do te Berne zeme. Ale povstanou tedky nove — zase se budou pilne po demsi shanet, pidit, tak dlouho, at take ony nastoupi cestu s yYch ptedchridcii.

TakovY je tivot; zdali hodno, aby v nem &or& pevne ptipoutal srdce k eloveku!"

Lena vytrhla se ze sveho sneni, vzpomnela, te je na ease sejiti dolri mezi rovy. Nikdy, v tech dobach, kdy se ji nejhate vedlo, nezapominala na hrob rodieri a na tech nekolik mal'ch rrivkri sy Ych tally zemtelYch sourozencri.

Sahla take nyni chvatne do kapsy sveho gatu, zdali doma nezapomnela pestrobarevne voskoye svidieky, jimit katdodenne zdobila hroby malYch deti. "Zdali pak by bylo nektere z tech tally zemtelYch ptipoutalo ke mne srdce ripllne uptimne? Snad, snad ptece." Tato otazka ji mane. Ale te vkchny zemtely, dues poprve Lena nelitovala — tivot zdal se ji byti tak krutYm, 'Stesti pro toho, kdo z neho zahy mohl unilmout ve chladnou, mleenlivou narud smrti.

Vstupovala jiz na hititov. Wine setleleho listi, eerne ten* smiSena, s dechem vadnoucich kvett na hrobech, ovanula ji skrane a jakoby ji vdechovala dlouho nepocienY klid ve zmitanou duSi. Tam v bytu sveho bratra poeinala bYti cizinkou, osobou trpenou, zde u hrobu sve rodiny — zde, kde i ona nalezne posledni svri.j ritulek — zde bude snad brzo jiz zcela doma!

A poeinal ji objimati ten zvlaani ponute tklivy klid posledni domoviny.

RychlYmi kroky blitila se k mistu hititova, na kterem mela svoje hroby, v§ak pojednou se zastavila. Nad kovanYm prostYm ktltem nad hrobem rodieri sklanela se mladistva, postava a ruka °aria v temnou rukavidku kladla na hrob venec z eerstvYch ruts. Pod dernYm kloboukem mladistve divky svitily se plavorude kadete.

Lena zarazila sve kroky. "To byla ona! Ta, ktera ji vytladila ze srdce bratrova, ta, ktera ji chtela vy gtvati z utulku bliticiho se stall." Lena pocitila dlouhe, bolestne pichnuti u srdce a musela se zadrteti o ktit u testy stojici, aby neklesla. A prod se vkradala at sem ke hrobu rodin? "Chtela ji snad vytlaeiti i odtud?" V srdci Lenine vzrialo se nyni bolestne rozhorleni.

Rychle a pevne ptistoupila blize. Veil* ptima, postava jeji vzptimila se jeSte vice, cede oko upjalo se chladne, vYhriltne ye tvat bojacne proti ni stojici Zderiky BotickYch. "Bezpochyby jste se zmYlila, sleeno!" tekla chladne. "Toto zde jsou me hroby a tadnY cizi elovek nema prava na ne vence klasti!"

"Ja chtela na hrob BedfichovYch rodieri — " Zdenieka zajikla se boj acne pohlednurAi v Leniny chladne planouci zraky.

Lena shYbla se rychle na hrob a smetla s neho neetrnou rukou Zden6in vtAec.

Ve stfedu, dne 7. Anora 1945.

Oddil Dopisovatelskfr Corpus Christi, Tex. Musel jsem, skrze nemoc moji mantelky se farmateni vzdat a ptestehovat se sem do Corpus na odporudeni Ted' bydlime u naei dcery, neb minim se zde usadit trvale.

Rad bych se seznamil s naeimi krajany a spolubratry SPJST a jak mi bude jen trochu motno, budu je vyhledavat. Doufam, to mne vyjdou nekteti vstfic a poradi v nedem, za cot budu jim vtem vdednY. Dnes se mi to zda, prave takove jako kdyt jsem prijel v roku 1907 do Texasu. Tehdy jsem mel mak), a dnes se mi zda, k nemam nic, jen stall hodne. Je to, ptatele hrozne se vmyslet do toho. Mel jsem domov, vee zatizene k farmovani a ted' jsem byl nucen \Tee vyprodat a zaCinat zase znovu. Byl jsem z yyklY pracovat cell dny, jak zada okolnost pti farmateni, a ted' nemam nic. Ve dne vyhliNm oknem na ulici, a v noel neni mono spat. Budu vdednY krajanum, kdyt mi daji ptiletitost v nejake praci vypomoci. Rad pujdu tam, kdo mne zavoid. Mnoho toho ut nepotrham, ale pomohu co mi bude motno, jen kdyt se mi ztrati dlouha nedinna chvile, net si zatidim nee° sam pro sebe. Ale to bude as prodam moji farmu.

Timto kondim. Pieji zdar veem v redakci Vestniku i techoslo yaka, zaroveri veem spolusestram a bratrfun pieji dobre zdravi a et'astnY novY rok! Na zdar! Vas` spolubratr, J. F. Janeik, 1713 Arlington, Corpus Christi, Texas.

V ZA BR. STEPANEM KELARKEM.

Houston, Texas.

Jak ten divot nas rychle ku ptedu plyne, veru si to z nas nikdo tak neuvedomi, at nahle chladna ruka smrti sahne na 'divot eloveka, ktereho jsme dobie znali, eloveka dobreho, rozumneho a pokrokovdho. Teprve si tekneme, zase odchazi jeden z nas tam, ,kde nic us neboli, nic ho netrapi, kde jsme si veichni rovni. Jak ten Cas leti a i na nas prs ijde tada.

Start pan Kelarek doekal se krasneho yeku 76 rokti. Zil v kruhu sve rodiny ye svern domove na fume v Crosby at do posledni chvile. Posledni Cas postonaval a kdyt zde v Houstone v nemocnici, zteaka zde yydrtel. Jen domil do Crosby mezi svoje, tikaval.

Tam jsem doma a mam-li umfit, at' umru tam v torn okoli, kde jsem veteinou ail. Rad si se svymi krajany z Crosby neb z vukoli podebatoval o torn naeem spolkovem livote, o zlepeeni veeho do budoucna. To byla asi jedina jeho tivotni zahava. Nebal se smrti. S takovym, at ptekvapujicim klidem diktoval svemu, bolesti zdrcenemu synu Janovi svoje pohtebni as vydechlo jeho dobre srdce na Pohi:ebni obtady mel pane, peveckY kroutek zapel pohtebni pisne. fteeniky mel od ZOBJ organisator br. Bartodej, na g mistoptedseda SPJST br. Marek, tajemnik br. Chupik a br. 0. Vala. Pak byly jeho pustatky zpopelneny. Vetim, ae mot Indio osadnikil z Crosby el-stab° ten ten doma, neb se s nim prilli rozlouCit veichni kdo ho znali a tech bylo hodne.

Rodina Kelarkova je v nalem narodnim a spolkovem tivote hodne znama, a o to se P ti -dirovalzesnuYpKkodlethsvje deti vychoyaval.

8koda ho staiiCka, bolestne se nas jeho odchod do neznama dotkl, aC jsme to odekavali.

Ale vime, ae milemu zesnulemu p. Kelarkovi je ua lope, to smrti vykoupen byl z bolesti a utrreni, ktere posledni Cas proZival, ale vim vSak ze sve zkutenosti, ae jeho dochod zanechal v dueich pozustalYch mnoho uptimneho talu a bolu. Vtdyt' to byl jejich tatiCek a staMeek. Bud'te veak =OM, ptejte mu po tech strastech toho klidneho spanku. A yam bud' ntechou, ae jste pro nej udelali co bylo ye vast moci. At to prvni hote pteboli — ptijde i uklidneni a budete mu ptati ten sladkY odpoCinek, kterY si pinou merou zasloutil. tas, ten pry je nejlepti lekat, kterY yeech-

VISTNiK

nu bolest a hote zahoji.

Proto prijmete pozustala rOdinO moil Uptimnou soustrast a vy, jeho krajan y v Crosby, mezi kterYmi stale tak rad til a vas miloval, vzpomerite si east() v dobrem na nej, neb kdyby katdY tolik dobra pro svuj narod udelal, bylo by dobie Zit. A ja mu pteji lib', klidny spanek. test budit jeho pamatce!

Za veechny, kteti ho znali a radi meli, Karla ttvrtnikova.

V Galveston, Texas..

Vatena, redakce Vestniku a mili etenati!

Nejprve pteji br. redaktorovl a veem eleSPJST v tomto roce etesti a zdravi.

• Zadatek tohoto roku zda se, ze slibne zaeina..

Spojenecka, vojska vitezi na veech frontach, odplata za yeechny zloeiny spachane, se blitf„, ten lid nezapomene a ptieini se odplatiti steiiVm zpilsob= m, cot bude spravedlive a pro pkieti generaci nemeckYch zutivcn yYstrahou.

Je jeete mnoho lidi, kteti :papoutkuji rozsevanou propagandu, ktera, vznikla v Nemec ku, jen aby ttietila porozumeni, spojeneckennt Usili, zviteziti. Mel by katclY vice ptemYeleti, ae nemeckY lid se nettiti ta,dne lti, Uskoku a nevinne krve, jen kdyt zaseji nesvar a ned0vern do SpojenYch narodu, kdyt nemohou zviteziti silou valeenou. 2adn$7 podezteni ani kritiku by nemel opakovati, neopak posiliti sebedtveru na domaci fronte, a tim posilime frontu bitevni!

Br. redaktor mel radost, ze dosud je zo,jem o spravnou aettinu, a my veichni, kteii j.sme Po leta pracovali, aby nak eeska tee ptedeasrid nezanikla, mame tet radost o oaiveni a prodlouteni 'Ceske feel v Americe. Kdya si uvedomime, ze zde v Texasu mame ileskou stolid na statni universite„ to hrdi marc.te bYti a udrtovati ji v naeem spolkovem tivot6 VetAinou na S • e druhe. generate, i kdyt neovlada jiste rozumi, podati navrh neb iisudek mirk anglicky, kdyi lope vysvetli, debatovati se mute Cesky a tim by si osvojili vice eeetinu. NekterY Glen tada vysvetleni anglicke, tak mu je ptelotiti. Zavadeti ptedeasne pro nekolik dlenu jazyk anglicky do spolkovych sini ,tim urychluje zanik teal, ba i sveho vodu.

Vidime z dopisu schopne dopisovatelky, jakYm zptisobem byla podeztivana s pane eitelnYm listkem, jet dostal statidek J. Bartok a pi. Kamila Fojtaekova zajimavYm dopisem opravila bezdfivodne podezteni. Kdyt takovYrai dopisy znechutime schopnYm liter4rnirm pracovnikum Cinnost v naeich easopisech, co budeme eisti? Vytizovani pozdrav0 2 neb m-noholi meli na vedeti, na naveteve; to si mame vytiditi osobnim dopisem.

Spolkova, einnost ve spolkovem organe oy eem jest na prvnim miste. Narodni a osvetove Cinnosti elanky jsou nutne, ale pekne, bavne eteni je nepostradatelne. Veichni vime, ae rodina StudnienYch v praci 2urnalisticke vynika a vyhledavarne zvlaete tyto vecne Clanky.

Br. Stareala jest schopnY dopisovatel, pi§te east°. Sestra pi. Mikeskova neochvejne obhajuje naei Ceskou 'tee, a pile vecne, nerozeili ji kritika, ani tadne naraaky, cot nezaslouti uznani nas vSech za jeji vytrvalost, i kdyby jeji &Ai nemluvily eesky? To neni duvod, abychom nectili jeji nazory pro Ceskou tea. jsem mela Zest poznati jejiho p. syna, lent studoval v Houstonu, to pekne eesky mluvil.

2e zapornenou miuviti nate deti, kdyt neslyei dlouho eesky mluvit, to se diviti nemusime, neb ve okoli, v zarnestnani, veude mluvi pouze anglicky, tak jen ty kratke chvile co jsou doma, take nema ptiletitost mluviti Cesky jakmile z domova odejde za svYm povoldnim.

Tez neni spravne, abychom chyby aneb podrYvani dobrYch pracovnik0 einnost neptipominali, ponevadt chyby a epatne jednani zamleovati jest to same jako souhlasiti s tim frskoenYm jednanim. Jest °pet spravnYm oceniti poctivou praci, at' jest to v obchode aneb ✓ organisaci.

Mateme si vziti ptiklad ve vlastnim okoli neb osade, ae nemusi to bYti vzornY karakter, ale obehod ma velice prosperujici, a opet to

Strand L lnuze bSrti OestnS7 a pddifq eloVek, obchdd ±1 vynaSi tolik itzkostlive poctivYm, jako terh,Meii umi obratiti ty dolary i tteba merle poctivYm zpilsobem! Poctiva prate a pracovuik je odmenen dtive nebo pozdeji, i kdyt zustava chudY, neb slova poctiveho na konec plati vice netii u nepoctiveho penize.

Br. redaktor jest spravny, kdyt zdtraziraje, ze kaIdY Glen ma pravo projeviti svoje nazory v natem spolkovem organu ,neb kdyt bude uraldena kritika, a se dlenove nemusi vedet jak se hospodati, a jaka, spoluprace je u natich vedoucich, tim zajiste neziskali bychom aweru vetejnosti. Vtdy otevtenYrn. poctivym • jednanim dtivera veeobecne je zajietena, a poctive jednani kritiku ku zlepeeni vtdy ptijme. Nespravedlive podez •ivani boll, a samortejme ku. ospravedlneni nekdy se voli i ptikra slova.

Nyni zyldete jest tieba si porozumeti, nebF nas ubitY narod bude pottebovati nati spolu- • praci za hranicemi. Pomocna akce jest v plnem proudu, a oveem ze jia do krajn, ktere jsou: jis svobodne a naziste byli vypuzeni spojenec-• kYmi vojsky, jsou jit zasilky dodavany. My ale, vime, ae na'Se vlastni zemC trpi nejdele — a naziste byli v: 2,dy i v miru neptatele deskemu harodu, — ae to pomoci budou pottebovati nejvioe. Proto naee sbirky tatstva budeme zasilati pies trstkedi C.N.S. v Chicagu, vYbradne na CervenV ktit do teskoslovenska, jakmile bude do R. O. S. doprava oteviena.

Nate odboaka T. G. Masaryk O.N.S. dekuje .srdedne ses. DuSkove a sestte Sholkove, jet ptipravily nekolik beden odloteneho eastva. Br..

Siller odvezl a u rodiny CihlatovYch bude yee• ku odeslani pfipraveno. Br..Clhlat jako sou-• • .kromnik disponuje vice vOlnYm easem, ma 0-• chotne ruce, a tak my veichni radi pomtteme,. co bude t •eba vypomoci. Dopravu hradi flak: odbodka do Chicaga.

Sol-raze koname pravidelne, jak sokolske, tak: odboeky, a mame radost, se i malt' zlomek kond sve poslani.

Pro dobro celku a udrteni deskych novin te veichni, kdo mate Cas a naladu. Na zdar!

1-Tedvika Stanovska:.

V rtad Pokrok Moulton, Cis. 27.

Sestry a bratti, kteti jste nebyli pfitomni v" posledni schazi, podavam zde vYsledek voleb utednikir pro rok 1945, a rice byli zvoleni sledj ici Pfedseda Jos. K. Dafilek, mistoptedseda Te;.resie Valenta, tajemnik Albert EolouhY, nik Jan Havlik, pokladnik Jos. nvestskY, yodel Adolf Dlouhy; tajemnik pro Nemoc. od-bor Frank Mieulka, Anna Ha ylik, Viola Fehr-kamp a Augusta Filip. Organisator Jan Havlik..

V teto schtizi bylo ujednano, by elenove na-• Leho tadu se dostavili do pkitti schtze, dru-hou nedeli v mesici imoru, co v nejveteinr. podtu. Bude nastoleni fitednik0 a dalei jin& jednani. Po schfizi budeme miti spoleenoui. svaeinu. Tak sestry jsou aadany, by pkinesly; neco dobreho k svaeine a bratfi se postaraiji ,abychom netrpeli zizni, bude-li moZno. Take chci pfipomenout tem, kteki si pfeji zaplatiti na nemocenskY odbor, necht' tak ueini co nejdkile. Nejlepe, p •ijd'te do schfize a odevzdejte svilj poplatek, kterY je '75 centu na Clena. Bratti a sestry, kteii si cheete zaplatit do piedu na celY rok, uointe tak co nejdtive, utettite tim fitedniktim trochu prate a jeete dostanete 4 procenta slevy.

Dale bylo by pi'anim nas iftednikt, byste navStevovali vice ty na se schtize v roce 1945 a pfi torn ziskali Cleny pro noSi Jednotu. Tak, bratfi a sestry, chopme se prate v tomto nastavajicim roce a pomorte naSim organisatoram ziskat Cleny a oni y am odevzdaji slu g za Clena.

-ny V padu epatneho podasi, schUzi budem odbYvat tketi nedeli v mesici, o 2 hodinach odpoledne. — S pozdravem, Albert DlouhY, taj.

V Nemocenska podpora je vec diste lidskosti: nornaha pottebnYm, pkindei ulevu, tell a zmirnuje finanene 1 citove. Pkistupte do Odboru Nem. Podpory!

Strana 4.

Sokolski Hlidka.

V nadeli 28. ledna Sokolska Lupa Jiini konala vYroeni schttzi v dallaske Sokolovne za aeasti zastupca sokolskYch Jednot. Schfize byza Jednotu Dallas sestra Marie li Toberna., za Houston br. J. J. Kelarek, za Fort Worth ses. Anna Milanova, za Galveston L. 0.

Hoaek, za Corpus Christi lar. Vaclav Kudera, za Ennis Jos. Vytopil, za San Antonio 'br. W. A. Nesuda, za Yukon, Oklahoma br. Ant. Kos, za Prahu, Okla., Ant. Kos, za Floresville taxing.

Dalai byli ptitomni einovnici upy: starosta Ben Ptevratil, mistostarosta V. Kraft, jednatel Ant. Kos, pokladnik W. A. Nesuda, nadelnik aupy Jos. Kos. Dalai: br. Ant. Tirk a sestra Fr. Tirkova, Joe Milan, M. Paulova. z Fort Worth; L. 0. Hoaek, Fr. Rendl, Leo Hamusek, Jim Cerny, N. Filipeova, naeelnice z Dallas.

Schuzi piedsedal br. starosta, B. Ptevratil a zapisovatelem byl br. Ant. Kos. Schtze mela pekna jednani, bylo povoleno jedno sto dolara na povaleenY fond pro deskou Sokolskou Obec v 6eskoslovensku, ktera po valce buds pottebovat tu nejvetai finandni pomoc, nebot' Nemci znicili vaechny sokolovny, ktere asi byly prvni, ktere znidili, protaa v nich byli vychovavani zdravi, narodni sokolici a sokolice. Doufame, 2e znovu sokolskY ruch v sokolovnach tam brzy nastane.

Ve schazi byly vyaracovany resoluce, kter se dekuje: naai velke Slovanske Podporujici Jednot y Statu Texas .; za projevenou ptizeri ye sjezdu v Corpus Christi, naaemu Sokolstvu.

V2dyt' tam, kde stava, sokolska jednota, tam take je tad SPJST a flak sokolati bratti a sestry jsou take dleny naai velike SPJST, kteti maji radi SPJST. a radi pomahaji v praci pro SPJST. Dale resoluce sestte Karla Otvrtnikove v Houstonu za jeji nekatnou praci na poll divadelnim, nebot' napsala uz tti pekna eeska divadla.

Dale resoluce naaim deskYm novinatum, obzylaate Vestniku a 6echoslovaku, za, jejich ptizeri, s jakou oni nam vychazeji vsttic v jejich sloupcich pro sokolskou praci.

Dale naaim mladYm sokolicim, ktere se sestrou Mary Tobernou v dale vydavaji v anglictedi zpravodaj zvanY "Spotlight", do ktereho -ptispivaji vaichni mladi sokolove a sokolice a posilaji tento zpravodaj elerram-sokolum, kteti slorili ye vojenske sluZbe a kteti jsou tomu velice radi, ze vedi co se doma deje. Ve valne schazi bylo jim povoleno koupiti sobe tiska.ci stroj, na kterem budou moci jeate lepai zpravodaj vydavati.

Ve schazi panovala sokolsko, nalada na zlepaeni prate v einnosti telocviene a vzdelasaci a teai se, ze a2 bratti ptijdou dornii • z yojenske slutby, Ze nastane lepai 2ivot v naalch sokolovnach. 2upni Cinovnici byli znovu zvoleni, a to: starosta Ben Ptevratil, mistostarosta V. Kraft, jednatsi Ant. Kos, pokiadnik W. A. Nesuda, nadelnik Jos. Kos, natelnice M. Filipcova, vzdelavatele, Franta Rendl a L. 0. Hoaek.

V br. L. 0. Hoakovi lupa ziskala dobreho sokolskeho dopisovatele a stareho sokolskeho pracovnika. Zupni misto zastalo v Dallas.

Sokolska kuchatky, ses. M. Ptevratilova a ejchanovra nam ptipravily chutnY obed a yeeer zas pane divadlo, ktere vypravili pilni man2ele J. Novotni.

Ze 2upni schaze vaichni odchazeli spokojeni, s chuti do prate, ktera, nas deka nda sokolskY zdar!

Posilam baseri napsanou naaim Jarkou, naeelnikem Americk.e Obce Sokols.ke, ktera -stoji za pteateni. jos. Vytopil.

RESOLUCE. Va2enemu elenstvu bratrske Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texasu.

Sokolska. 2upa Jiani, A. 0. S., na sve vYroedni schazi dne 28. ledna 1945 v Dallas, Texas, konane, dekuje elenstvu Jednoty, je2 svYmi zastupei na svem valnem sjezdu v Corpus Christi konanera, tak piesveddiy6 projoyllo

Vt8TtifIE znani praci sokolske. Slibujeme, ze verni zasadam nam tvarei Sokolstva atipenYmi vaemi silami pracovat budeme ku povzneaeni a zachovani narodniho Zivota a ,koneeneho jeho !ILE a bratrskeho souLti. Diky yam!

Resoludni vYbor: L. 0. Hokk, Franta Rendl, Jos. Vytopil.

RESOLUCE.

Sokolska 2upa Jani dekuje dasopistim, ktere otevtely sve sloupce naaim zpravam, tYkajicich se sokolske prate mezi naaimi krajany v Texasu.

Za ptizeri vaai jsme vain ycledni a doufame, ze i v budoucnosti nam budete venovati svoji ptizeri.

Rasolueni vYbor: L. 0. Hoaek, Franta Rendl, Jos. Vytopil.

RESOLUCE.

Mila sestro Karlo Otyrtnikova, v Houstonu, Texas.

Wind schtze zastupca. jednot Z' ' upy Ji2ni A. 0. S., konane dne 28. ledna, teai se nesmirne Tve tvardi praci v oboru divadelniho a pisemnictvi. Jsme radi, ze jsi jedna z nas. Hrdi, ue prate proste 'Zany z lidu naala pochopeni a obliby. Doufame, le na caste zapoeate vytrvaa a jeate mnohYmi pracemi naafi divadelni scenu rozmnoka. Tye praci zdar!

Resolueni vYbor: L. 0. Hoaek, Franta Rendl, Jos. Vytopil.

RESOLUCE.

Zastupci z valne schtize 2upy Ji2ni A. S. 0. dekuji Sokolska Jednote Dallaske za laskave a bezplatne propajeeni sve mistnosti ku odbYvani vYroeni sehtze. Dalai dik na.s. plati sestram, ktere ochotne ptipravily nam velmi chutnY °bed.

Dale dekujeme sokolkam, ktere po delai dobu vydavaji anglicke tedi zpravodaj "Spotlight", rozesilany vaem naaim hocham a divkam y e sluZbe S. S. a seznamuji je s pomery doma. Doufame, ze budete pokradovati v teto dobre praci a jeate jednou: Diky varn!

Resolutni vYbor: L. 0. Hokk, Franta Rendl, Jos. Vytopil.

Dallas, Texas.

Mili etenati Vestniku!

Pro nedostatek easu bude maj dopis dnes obchodne struenY. Ne2 to . na me zase nekdo prozradi, radeji se sama ptiznam, 2e jsem byla zase na toulce, tentokrat jen v sousednim state Oklahoma, vezme to vlakem 8-9 hodin dasu. Ptijela jsem yeas na divadlo a musim se ptiznat, 2e se mne to Irk velmi libilo. Divadlo bylo pekna vypravane a sehrane. Mela jsem ptilektost za dlouhou dobu videt divadlo z hlediate, moje misto v budce napovedy zastaval br. StranskY st. bych mu to velmi rada i naddle ponechala, umi to lepe ne2 ja, a pak to budka je i pro jeho rozmer pohodlnejai.

Pro kuchyri jsem zasoby objednala ne2 jsem odjela a me misto ptevzala sestra ejchanova.

Pomahaly ji sestry Pkevratilova a Hou2vidkOva, v poledne, yeeer sestra Machadova a Toberna, a bylo vae 0. K., mne se to bez prace mot libi.

Ale k veci. Oznamila jsem yam v ptedealem dopisu ze dne 17. ledna, 2e jsme zapodaly se sbirkou aatstva. Sestra F. Kopecka nam darovala 3 dtevene bedny, nechala je do Sokolovny zavezt a zaplatila od nich a my ji za jeji laskaYost dekujem. Prvni z clareu aatstva byla pi. F. Steinerova a pi. Pavelkova z Ennis sebou dovezia velkY balik zachovaleho aatstva, ktere mne pti divadle odevzdaly. Ve etvrtek pti naai eetne navativene schuzi poslala pi. Cepakova dva pekne kabaty a pi. Jureikova aatstvo, kabity, botky. Ulokla jsem to tam a tit' do to pr y -nibedymohvj.Alta'snikoh neodrazi, mama tam jeate d ye prazdne a jak nam pochybi, zaopattime druhe; jen prosim to ptineste co mate a znovu se ptimlouvam pro veci teple a zachovale. tetla jsem, 2e American Relief for Czecho• slovakia, Inc. odeslal ji2 20 tun obnokneho, ale k noAeni se hodieiho se S'atstva pies Rusko, di-

Ve stiedu, dne 7. Anon. 1945. le bude dodano do osvobozenYch kraja deskoslovenskYch. Za mesic listopad a prosinec bylo sebrano zde ye Spoj. Statech 46 tun aatstva. Pi2e po dobu jednoho roku budou pottebovat naafi pomoc a snad i dela. Hlad, nemoce, nahota a vaelijakY jinY nedostatek je bude tikt. Prato krajane mili, neochabujte a podpotte sve, jedni z nejbidnejaich. Na, uhrazeni vYloh se zasilkou beden mne zaslala sestra Zazvorkova z Ennis $5.00. Ta je v2dy mezi prvnimi se svoji pomoci.

Srdedne diky yam kdo jste uZ. ptispely. Oznamilo mne jich nekolik telefonem, 2e aatstvo ptinesou. Udirite tak brzo, prosim! V sobotu yeder je take Sokolovna otevtena, a ja, tam jsem, neb i druhe sestry to od vas ptijmou. Dosud se 2adnY neprihlasil, kdo by byl ochoten na Express zdarma dovezt, ale já vetim, 2e se tak stane.

Dale chci oznamit, ze jsem sbirku pro pojizdnou zdravotni poradnu ukoneila a penize lidera uz odeslala. Bylo mne scleleno, 2e do jiste doby maji bYt dye sberaci listiny, ktere mi zaslali, odeslane Rade t eskoslovenskYch Gen ye Velke Britanii v LondYne. Sebrala jsem v dobe jednoho mesice 32 dolart a jsem s vYsledkem sbirky spokojena. Podavem zde vYkaz cele sbirky a doufam, 2e br. redaktor bude tak laskav a Jake jednou s dodatkem druhYch clareu to uverejni.

Po $5.00 Krotaek 6eskYch Gen sidlem v Sokolovne a DarriskY Krou2ek Bingo v Sokolovne, p. a pi. S. Skotakovi $4.00, p. a pi. W. Nesudovi $3.00, pi. A. Herzanova, z Ennis $2.00, p. a pi. J. Valeikovi $1.50; po $1.00 pi. Ptevratilova, Kopecka, Steinerova, Malikova, Al. Jureakova, J. Hoakova, Stranska st., Stranska ml., Kraftova, Kucerova z Corpus Christi, Svitakova z Fort Worth, pi. Felcmanova, z Ennis 50c. Pi. Felcmanova, vaaich 50c me odevzdala pi. Rotreklova s podotknutim, at' je dame kde je toho tfeba, ptidala jsem k teto sbirce.

Vaem darciim vzdavam srdeene diky.

Navateva na divadle byla velmi pekna, Ennis, Fort Worth, Houston, Corpus byl detne zastoupen, radi jsme vas u nas uvideli a ptijd'te zase az zde divadlo bude, ale o2 Mani tu teeku.

S pozdravem vaem etenatam se znamena, Bo2ena Valeikova.

V PRODANA NEVESTA V TEXASU. Z Austinu ptichazi zprava, 2e oblibena eeska zpevohra "Prodana nevesta" od Beditcha Smetany bude spoleene provedena Universitni zpevoherni spoleenosti a Kolleji krasnYch umeni na Texaske statni universite v Austinu ye dnech 6., 7., 9. a 10. unora v Hogg Auditoriu. — Provedeni bude ri.diti Eric Delamarter, kapelnik Chicagskeho symfonickeho orchestru, kteryridil mnoho eeskYch hudebnich slavnosti.

Letos je na universite co host a' kapelnik. V hlavni aloze vystoupi Chase Baromeo, bYvalY elan Metropolitni operni spoleenosti, nyni profesor zpevu v ocideleni hudby a Floyd Townsly, bYvaly koncertni pevec a take elan profesorskeho sboru. Ti se sleenou Louise Lackland z oddeleni hudby avian' pevee. Vaechny •lohy jsou obsazeny vYbornYmi studentkami a studenty. Provedeni opery bude miti pro naaince Texasu velikY vYznam, proto2e ukaZe velikou umeleckou hodnotu Ceske hudby. Ji2 dnes je jiste, ze po valce mnozi studenti zpevu i hudby pajdou pokradovati ye studiu na slavnou hadebni konservatot do Prahy, tak iako v Praze ji2 studovalo sedm universitnich studentu'lexaskYch na slavne universite Karlov&

KALENDAft. 10. unora. Maikarni zabava u tacit!. gtefanik v Houston, Tex. 11. unora. Veselohru se zpevy "Zasnoubeni po tine" sehraji ochotnici Sokola i sine Moravan v sok. Narodni sini v Corpus Christi, Tex. 18. unora. Ostava jedenacte roenice otevteni nova budovy tadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Te,. s divadlem "Barea ma tajemstvi," je2 sehraje divadelni krouek Hiahol. Zaeatek vs 3:30 odpoledne.

18. unora. Spoleeenska thbava v Narodni sin! ye Fort Worth, Tex. ftadovi schtze ye 2:30 hod. odpoledne.

Ve sttedu, dne 7. rinora 1945.

nou apeluji na katdeho elena, kterY path k naSi Jednoty, aby se stal elenem NeMOcenskebo Odboru.

S bratrskYm pozdravem, Jos. Koliha Jr., teditel Nem. Odboru SPJST. V-

noty ptistoupil dne 12. prosince 1915. Certifikat A-2062 na $1,000.00.

Hlavni ttadovna timto vyslovuje pozristalYna nejhlubSi. soustrast.

J. F. Chupick, taj. Hla y. tkadovny.

Fayetteville, Texas.

Pohromy a ne gtesti musi bYti ve svete, aby byly pozadim, od nehot se milk Stesti odrateti.

Vdriuji schopnost k po2itku u eloveka. — K. Lamberk.

Cteni bratti a sestry:— Fayetteville, Texas.

Bratti a sestry:— Sdeluji varn, ze dosud bylo vyplaceno 60 pod_ por z toho rozpoatu, kterY byl udelan v rode 1944, pro Nem Odbor. CelkovY seznam Menu a obnos podpory, vyplaceny katdemu elenu, bude uvetejnen v ptiStim lisle nakho Vestniku.

Jelikot byl vydan novy rozpoeet, podinaje od 1. ledna t. r., na kterY Glen plat' 75 tenth, z eehot 3 centy ziistanou v pokladne mistniho tadu a 72 centil za elena se zaSle na vaSeho teditele Nem. Odboru, tedy laskave tadam bratry tajemniky a sestry tajemnice, aby,vzali toto na vedomost, a nezasilali celY obnos 75 centfi za elena zde na mne. ZaSlete pouze 72 centft za elena.

Take chci podat vysvetleni nekterYm tajemnikum, kteti mne psali, ze stanovy potaduji, aby si vzali bond (zaruku) na $500.00. Tedy odpovidam, toto se tYka Hlavniho teditele Nemocenskeho Odboru, a nikoliv mistnich *Citednika, jent fidi Nem. Odbor u jejich tadu. Ta zaletitOSt spada k rozhodnuti mistnimu tadu, zdat mistni fitednici Nem. Qdboru maji mit zaruku a na jak obnos.

Laskave Zadam, kdyt jsou zasilany poplatky do Nem. Odboru, aby byly take zaslana jmena clenu, za ktere ty poplatky jsou, a pak take dislo certifikatu katcleho takoveho alena. V odpoved' nekterYm tajemnikrim, prod tadame eislo certifikatu jest, te mame u nekterYch tadu Cleny se stejnYm jmenem, stejnYm statim, ad jsou to dve aneb tti rozdilne osoby, obzvlaSt' mezi elenkynemi. Tedy kdybysme men pouze star' udano na torn seznamu, co zde tajemnik zaSle, bylo by tetko rozhodnout, ktera ta elenkyne ma bYt zaneSena do nakho seznamu, kdyt si zaplati poplatek do Nem. Odboru. AvSak eislo certifikatu, vynajdern zde na nasich zaznamech v H. U. ktera ta elenkyne je to, co si poplatek na Nem. Odbor zaplatila.

Take mne bylo psano ohledne to 10 centove pokuty, kdyi si Clen sve poplatky nezaplati v Obdobi jednoho mesice, po ohlaSeni noveho rozpoetu. NemocenskY vYbor sjezdovY se rozhodl dad. toto do stanov, z to budou vYlohy s upominanim tech &end, kteti sve poplatky spravne a v Cas nezaplati, a tedy aby tito Cleni zaplatili vydani, ktere by jinak nemuselo bYt, kdy2 by v Cas sve poplatky zaplatili.

Jak asi vetSina z vas vi, mame mit u Nem. Odboru 2,000 elent neZli poenem podpory vyplacet. Tedy v minulem rozpoetu, na rok 1944, bylo 1700 elent, kteti sve poplatky do Nem. Odboru zaplatili, v pomerne kratkem, lee tech zbYvajicich 300 elenn, vzalo eas at do konce roku, neZli sve poplatky do Nem. Odboru zaplatili. Kdyby vSlchni Cleni, jakmile jest novY rozpodet oznamen ve Vestniku, zaplatili sve poplatky u mistnich HAM, totit mistnimu tajemniku Nem. Odboru, aneb kterY tad tajemnika pro Nem. Odbor nema, tedy tadovemu tajemniku, tak by to velmi krasne pracovalo, a podpory by byly okamtite vyplaceny. Proto, brad. ' a sestry, na vas apeluji, abyste sve poplatky zaslali aneb odevzdali bezodkladne va&mu mistnimu ntedniku, , kterY je zaSle ihned na teditele Nem. Odboru.

"Mini se, te nas NemocenskY Odbor dostoupi pottu elenri alespoti 5,000, neb jak videt z ktere sem na H. TT. pfichazi, jest mnoho novYch Olenri, co se do Nem. Odboru ptidavaji, kteti dosud k tornuto odboru nepattili. Tedy vy, ktell jste ji2 do Nem. Odboru patiili, neopomerite si zaplatit poplatek na ten nynejSI rozpokt, a vy, kteti jste k tomuto odboru jeAte nepatrili, tedy se starite eleny jeSte dnes.

PITA varn vSem hojnost zdravi a jeSte jed-

Strana

V2STN1K

Timto se yam oznamuje, ze behem mesice ledna 1945, Hlavni ttadovna vYplatila pojiSteni po nagch zemtelYch brattich a sestrach, jak nasleduje:

V

tmrti 'Oslo 3777. Ses. Lydia A. LeSikar, zamestnanim hospodyne, od tadu Cesky Prapor, Cislo 24, zemtela dne 28. pros. 1944, ye stall 39 let. Do Jednoty ptistoupila dne 12. dubna 1925.

Certifikat C-81 na $1,000.00.

Umrti eislo 3778. Br. Anton toZek, zamestnanim delnik, od tadu Jaromir, eislo 54, zemtel dne 23. prosince 1944, ve 'star:1 .61 let. Do Jednoty pristoupil dne 9. kvetna 1909. Certifikity A-6330 a B-1562, katclY na $1,000.00.

Umrti dislo 3779. Ses. Marie Mesieek, zamestnanim hospodyne ,od tadu Svaz Cechoslovant, Oslo 92, zemiela dne 23. prosince 1944, ye sta.ti 67 let. Do Jednoty pilstoupila dne 8. srpna 1909. Certifikat A-10891 na $500.00. tmrti eislo 3780. Br. Martin Juileek, zamestnanim rolnik, od kadu Komensky, eislo 20, zemtel dne 29. prosince 1944, ye stati 76 let. Do Jednoty ptistoupil dne 8. zaii 1907. Certifikat A-1172 na $1000.00.

Umrti Cislo 3781. Br. Jan Mechura, Sr., zamestnanim rolnik, od tadu 6echo-Moravan, 'dislo 106, zemtel dne 26. listopadu 1944, ve stall 89 let. Do Jednoty ptistoupil dne 6. kijna 1904. Certifikat A-10581 na $500.00.

Umrti Cislo 3782. Ses. Johana Stang, zamestnanim hospodyne, od tadu Rozkvet Svobody, eislo 140, zemtela dne 29. prosince 1944, ye stall 65 let. Do Jednoty ptistoupila dne 13. srpna 1911. Certifikat A-3436 na $1,000.00.

Umrti eislo 3783. Br. Vaelav Navara, na odpoCinku, od tadu Nove Kvety, eislo 35, zemtel dne 7. ledna 1945, ve stall 79 let. Do Jednoty ptistoupil dne 12. kvetna 1912. Certifikat A-10559 na $500.00.

Umrti Oslo 3784. Ses. Rosalie Ohlidal, zamestnanim hospodyne, od tadu Karel Jonas Cis. 28, zemtela dne 27. prosince 1944, ye stall 72 let. Do Jednoty ptistoupila dne 10. prosince 1916. Certifikat A-2044 na $1,000.00.

Umrti eislo 3785. Br. Frank H. Dostal, zamestnanim obchodnik, od tadu Karel JondS, els. 28, zemtel dne 25. prosince 1944, ye stall 55 let. Do Jednoty ptistoupil dne 14. prosince 1913. Certifikat A-4107 na $1,000.00.

Umrti Cislo 3786. Br. Vaelav Nemec, zamestnanim namotnik, od tadu Pokrok Dallas, Cis. 84, zemtel dne 2. ledna 1945, ye stall 65 let.. Do Jednoty ptistoupil dne 15. btezna 1913. Certifikat A-6377 na $1,000.00. tmrti eislo 3787. Br. John Junek, zamestnanim rolnik ad tadu Slovan, Cis 9, zemtel dne 13. ledna 1945, y e stall 64 let. Do Jednoty ptistoupil dne 22. dervna 1898. Certifikat A-3155 na $1,000.00. tmrti Cislo 3788. Br. Willie M. Godwin, zamestnanim banker, od tadu Fort Worth, eislo 154, zemtel dne 26. prosince 1944, ye stall 45 let.

Do Jednoty ptistoupil dne 24. listopadu 1943.

Certifikat H-101 na $1,000.00.

Umrti eislo 3789. Br. Stepan Kelarek, zamestnanim rolnik na odpoeinku, od tadu Prapor Magnolia Cis. 65, zemtel dne 10. ledna 1946, ye stall. 76 let. Do Jednoty ptistoupil dne 6. prosince 1906. Certifikat A-6408 na $1,000.00.

Umrti eislo 3790. Ses. Mary Mieulka, zamestnanim hospodyne, od tadu Cis. 30, zemtela dne 3. ledna 1945, ye stall 70 let. Do Jednoty ptistoupila dne 1. btezna 1898. Certifikat A-19823 na $250.00.

Umrti Cislo 3791. Br. Josef MalY, ,zaniestnanim rolnik, od tadu Karel JonaS, zerntel dne 13. ledria 1945, ye stall 6i. let. Do Jed.

0 O

I-

.11

Strana 6.

ADRESAit TAJEMNIKU RADil Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas Hlavni tiadovna: C. H. ChernoskS7, pfedseda, Houston, Texas.

Ed. L. Marek, einny mistopfedseda, Fayetteville, Texas.

J. F. Chupick, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Raym. UrbanovskY, te3etnik, Fayetteville, Tex. Jos., Koliha ml., pokladnik, Fayetteville, Tex. Aug. Kacif, pravni radce, Temple, Texas.

Dr. J. A. Halamieek, vrchni lekat, El Campo, Texas. keditele: Jos. Zemanek, Blessing, Tex., Karel Navratil, Temple, Tex., J. F. Kubala, Tioga, Tex., J. C. Eineigl, Yorktown, Tex., J. M. '8krabanelz, Danbury, Texas.

TiskovSr vSrbor: Jos. Hornak, College Station, Texas, Ant. Ondridkova, Dallas, Texas, Frances Olexova, Houston, Texas.

1. Pokrok Texasu - Fayetteville, Texas.

P. P. Baron, Fayetteville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik - Ranov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. SchAze 1 nedeli.

8. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schfixe 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlieek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 169, Hallettsville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

5. Tioga - Tioga. Chas. Hejnk, Tioga, Tex..

Rt. 1.

6. Moravki Bratii - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schfize 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schtze 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Berta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. SchAze 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. Jno. T. Skrabanek, Snook, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

10. TexaskY Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. Schfize 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 201. Schuze 2. ned.

Dubina. Alb. Midan, Route 3, 12. Dubina La Grange, Texas.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Box, Tex., Rt. 1. Schfize 2 ned. v Ines.

14. Veseli - Wesley. Ed. G. Vavra, Rt. 1, Brenham, Tex. Schtze 2. nedeli v mes.

15. Svornost Jiihu - Buckholts, Texas. Hilda Brtit, Rt. 2, Buckholts, Texas. Schuze 2. nedeli v 16. Bild Hora - Bila, Hora. Victor Melnar, Hallettsville, Tex., Rt. 1, Box 131. Schfize 3. nedeli v mesici.

17. NovY Tabor - Caldwell. J. H. Siptak, Caldwell, Tex. Se/laze 2. ned. v mesici.

18. Jan 2Fika - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. Velehrad. Fred Mieulka, 19. Velehrad Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 57. Schuze 2. nedeli v 20. Komenskli - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex, Schuze 2. nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY - Engle Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex.. Rt. 4, Box 159. Schaz 1 ned.

22. Jill Washington - Cat Springs. Alois Kircin, Sealy, Tex. Schuze 2 nedel. kaIde 3 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schuze 2 nedeli.

24. Cesky Prapor - Cyclone. Chas. Navratil, Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schuze 1. nedeli v mesici.

25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 2, Ennis, Texas. Schuze 2. nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu - Skidmore. Jos. Koliha, Fayetteville, Texas.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Albert DlouhY, Shiner, Tex., Rt. 3.

28. Karel Jonas - East Bernard. John.. Holedek, Wallis, Tex., Rt. 1. Se/laze 2 nedeli 29. Praha - Taylor. A. L. Boudn, Taylor, Texas. Rt. 1, Box 285. Schtze 2. nedeli.

Taiton. J. F. Fiala, ElCam80. Hvezda Jihu Do. Tex., Rt. 1. Schfize 1, nedeli v mes.

81. Pokrok Slovanfit - Yoakum. E. E. Bushek,.

Yoakum, Tex., First Nat'l Bank Bldg.

Schuze 2. nedeli katd5i 3. mesic.

32. Na ginec - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2, Bdx 123. Schtize 2. ned.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Vincen Chaloupka, Rt. 1 Beilville, Tex. Se/laze 2. ned.

VtSTNIX 34. SlovanSti Brett' - Morava. J. G. Charanza, Caldwell, Tex., Rt. 4. Schtze 2, nedeli.

85. Nova Kvety - Axtell. Adolf Mach, Axtell, Tex.. Rt. 1. Schase 2. nedeli v 86. West - West. Tex. Fr. Moueka, West, Tex. &Mize 2. sttedu v mesici.

37. Nova Vlast - Frydek. Norbert Jei. Sealy, 38. Osveta - Smithville. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas. Schuze 2. nedeli v Ines.

Smithville. Texas. Schuze 3. ned. v mes.

39. Bedheb Smetana - Bryan. John Romola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtze 2. ned. v mes.

40. Oechoslovan - Hillje. E. K. HajovskY, Rt. 3, Box 17, El Campo, Tex. Schuze 2. n.

41. Nova Ratolest - Port Lavaca. R. Machadek, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schtze 2 ned 42. Moravan - Sunny Side. John Machat, Brookshire, Tex., Rt. 1. Saline 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. Cali Bratii - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schfize 2. nedeli.

45. Viastenec - Shiner. J. H. Eltik, Rt. 2, Yoakum, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Frank V. Spanhel, Little River. Schuze 1. ned. v mes.

48. Vytehrad - Beyersville. Mrs. Milady Hejl, Rt. 2, Taylor, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vaclav Kvasankle, Rowena, Tex., Rt. 1. Schaz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Josef Bartot,-E1 Campo, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, vine, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

53. C' eskY Lev - Frelsburg. Rud. Katparek, Fayetteville, Rt. 2, Tex. Schtze 1 nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp, Rt. 2, Abbott. Texas.

55. HvezdnatY Prapor - Tours. A. E. Peter, West, Texas, Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton eermak - Corpus Christi. Chas.

Holasek, Rt. 2, Corpus Christi, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

67. Jan Hus - Gonzales. Jacob Cizek. Gonzales. Tex. 214 St Paul St. SchAze 1.. nedeli.

58. Columbus - Hungerford. Adolf G. Sabrtula, Wharton, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici o 9. hod. dopoledne.

59. Bratii Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schime 3. nedeli v mesici.

60. Bratii Svornosti - Wallis. Chas. Zalesak, Wallis, Tex., Rt. 1, Box 63. Schuze 2. nedeli kahlk tieti mesic.

61. Vesmir - Poth. Adolf Mieulka, Floresville, Tex., Rt. 4, Box 183. Schuze 1. nedeli kaidSr tteti mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave. Q1/2 Galveston, Texas. Schuze 1. etvrtek v 63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Schfne 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie ยงulak.

La Grange, Rt. 1, Tex. Schfize 2. nedeli kaalY tieti mesic.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Schfize 1. nedeli.

66. Slovanske Lipa - Waco. Roman Parma, So. 12th St., Waco, Texas. Schuze 3. nedeliv mesici.

67. Bluth Svobody - Schulenburg. Frank Holub, Rt. 3, Box 18, Schulenburg, Tex. Schfize 1. nedeli v mesici.

68. Vesinernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. Nykola H. Harbuz, Route 1, Buckholts, Tex. Schuze 2. nedeli.

70. Laskavost - Needville. Thos. Kolaja, Jr., Damon, Tex. Schtize 1. nedeli v mesici.

71. NovS* Raj - Penelope. Tom Piikryl, Penelope, Texas. Schuze 1. nedeli v mesici.

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Gunner, Rt. 1, Cameron. Schuze 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Wa gek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schfize 1. nedeli v tries.

Lovelady. Martin Svoboda, 74, Borovk Haj Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. SchOze 1. ned. kaidS7 tieti mesic.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kflian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schiffze 2. nedeli v mesici.

Ve stfedu, dne 7. anora 1945.

77 Hvezda Praporu - nomarton. Raymond PribvIa. Bomarton. Tex.. Rt. 2.

78. Dobrota - Dobrowolsid. John Dornak, inordanton. Tex. SChfiZe 1. nedAti v mes.

79. Corpus Christi - Corpus Christi. J. J. KrutinskY, Rt. 3, Box 143, Corpus Christi, Texas. Schuze 1. nedeli v mesici.

80. Tyra - Holland. Joe Beliaek, Rt. 1, Holland, Texas, Schtze 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rage - Needville, Texas. Inoc.

Petak, Needville, Texas.

82. Cechu Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

83. Srdc. Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schfize 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Frank Vodieka, Rt. 3, Mesquite, Tex. Schtze 3. nedeli.

85. Pokrok Haskell - Weinert. Jos. -CervenS7, Munday, Tex., Rt. 2. Schuze 2. ned. v mes.

86. SlovanskY Svaz - 212kov. 0. V. Vanieek, Rt. 4, Box 226, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody - Temple. Wm. J. Mikeska P. 0. Box 52, Temple, Texas. Schuze 2. etvrtek v mesici v tradovne br. Aug. Kacite, v Temple.

88. Pokrok Houstonu - Houston. Mrs. F. J. Olexa, 6402 Taggart, Houston 7, Texas.

Schuze 1. nedeli v mesici.

89. RtdovY Drat' - Rosebud. John Lanieek, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schuze 2. nedeli.

90. Slovanske Sdrtdeni - Stanford. Frank PustejovskY, Rt. 2, Stanford, Tex. Sehaze, 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. Lott'ak, Rt. 1, Crosby, Tex. Schtze 1. nedeli dopdledne.

92. Svaz Cechoslovana - Ft. Worth. John Chaloupka, 800 Rivercrest Road, Fort Worth, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. PustejoyskY, Hobson, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. T. J. Peeena, Wheelock, Tex, Schuze 1 nedeli v mesici.

95. Cesk..Y Den - Seymour. Emil Holub, Rt. 2, Seymour, Tex. Schuze 2. nedeli v mesici.

96. Krasna - Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

97. Placedo - Placedo. Joe L. Elaik, Da Costa.

Tex., P. 0. Box 105. Schuze 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 308. Schfize 2. nedeli.

99. Radhost' - Radhost. F. J. Orsak, Halletsvine, Tex., Rt. 4, Box 267. Schfize 2 nedeli.

100. Pokrok Mladeie - Sebesta. J. S. 8ebesta, Lyons, Tex., Star. Route. Schaz. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville - Gainsville. John Samek sr., Rt. 1, Gainsville, Tex. &Mize 2. nedeli v mesici.

Coupland. Raymond 102. Hvezda Mlade ge Machu, Taylor, Texas.

103. Pokrok Flatonia - Flatonia. Ed. J. Sandera, Box 136, Flatonia, Texas. Schtze 3. nedeli v mesici.

105. Hej Slovane - Gus. John Pla gek, Chriesman, Tex., Rt. 1, Box 104. Schuze 2. ned.

106. Cecho - Moravan - La Grange. E. H. Francke, La Grange, Texas.

107. Rozkvet Zapadu. - Floresville. V. F. Bayer, Rt. 2, Floresville, Texas. Schuze 2. nedeli.

108. Rosenberg - Rosenberg. Vine Abschneider, Rt. 1, Rosenberg, Tex. Schtze 3. nedeli v mesici.

109. RadeckY - Granger. Arnold Zrubek, Granger, Tex., Rt. 4. Schtze 2. nedeli.

110. Jan RosickY - Kaufman. Steve Novak, Rt. 2, Kaufman, Tex. Schuze 1. ned. v mes.

111. Jaroslav VrchlickSr - Sugerland. Stepan Bohumil Valeik, Stafford, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

112. F. B. Zdrfibek - Guy. J. H. Mikeska, Guy, Texas. Schuze 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West, Texas. Frank Lukatik, P. 0. Box 191, George West, Tex. 114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Rt. 1, Box 11A, Texas. Schtize 2. nedeli v mesici.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Boulika, Garwood. Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. W. W. Chaloupka, Rt 3, Caldwell, Tex. Schiff-โ ข ze 2. nedeli v mesici.

117. Robstown - Robstown. F. J. Moravek, Route 4, Robstown, Tex. Schtize 2. nedeli.

(Dokoneeni na strane 9.)

Ve sttedu, dne 7. imora 1945.

Stanovy Nemocenskeho Odboru S. P. J. S. T. Jmeno.

Tento odbor budit nazYvan Nemocensk Odbor S. P. J. S. T. (Sick Benefit Dep't. S. P. J. S. T.) tee'. teelem tohoto odboru (oddeleni) jest finanene podporovati eleny S. P. J. S. T. v padu iirazu anebo nemoci.

Oleni Hlavni I:Jtadovny ustanovi teditele pro NemocenskY Odbor, kteratto osoba musi patkit k tomuto odboru, schopna spravne tento odbor tidit, a ktera jest svolna zaruku v obnosu $500.00, si vyzvednoti od spoleenosti, kterou Hlavni ttadovna odporuei.

Poplatky na tuto zaruku se hradi z fondu reservniho, jak dale v techto stanovach a pravidlech uvedeno.

Slovo keditel se vztahuje na oboje pohlavi.

Povinnosti keditele.

Ptijima od mistnich tadovYch tajemnikt poplatky, zanag do knih ptijem, od ktereho tadu a vilbec vede ptesnY seznam v§ech Mena', kteti na NemocenskY Odbor plati. Uklada penize do spotitelny, ktera jest ureena Hlavni ttadovnou, a katclY tYden v pondeli ode'Sle obnos obdrtenY za ptedetlY tYclen na Hlavni titadovnu s udanim za ktere eisla tadu tyto obnosy byly ptijaty. V padu, ae osoba, ktera midi NemocenskY Odbor, by bydlela v miste kde Hlavni ttadovna senaleza, tedy budit poplatky ihned odevzdany Hlavni ttadovne, ktera vystavi stvrzenky za katdy tad, zvlatt', a tyto odevzda aneb ode'Ale na teditele Nemocenskeho Odboru, a tento pak za§le tyto stvrzenky okamtite tajemniku mistniho tadu, od ktereho byly poplatky obdrteny.

Za tuto praci obdrti teditel 7 centu z katdello elena, z katdeho ohlaeneho rozpoetu, a sice polovic obnosu jakmile obdrti poplatky od mistniho tadu a polovic obnosu at jest rozpoeet ukonden. editel ma jednou za mesic napsat dopis do nateho organu Vestniku, a povzbuzovat Cleny S. P. J. S. T. k ptistoupnuti do Nemocenskeho Odboru, a NA:thee snatit se, aby tento odbor zdarne pokraeoval. Mate podavat zpravy, ktere dokazuji prospetnost Nemocenskeho Odboru.

Reditel ma pram rozhodujici, zdat podpora ma bYt vyplacena ei zavrtena dle stanov.

ZadnY Bien neobdrti podporu, kterY nema sve poplatky zaplacene v Cas, kdy podporu tada. elenstvi.

• elenem tohoto odboru se mate stati katO glen pattici do S. P. J. S. T., kterY jest v dobrem zdravotnim stavu, kterY jest nejmene ye veku 16 let. eestni eleni mistnich kadu se neptijimaji.

2adosti o elenstvi, zaloteni odboeky u mistnich taciu a vtbec IT'echno tYkajici se Nemocenskeho Odboru se zasila ptimo na keditele.

Mistni tadovi tajemnici s katc1Srm poplatkem zaMou jmeno elena, za nejt jest poplatek zastati elena a eislo certifikatu, jakot i dislo tadu.

Clenam do Nemocenskeho Odboru ptistupujicim budou vystaveny karetky, na nicht bude jmeno elena, Cislo tadu, Cislo certifikatu, den obdrteni poplatku teditelem a podpis tohoto. Tato karetka bude zaslana na mistniho tajemnika tadoveho, anebo Nemocenskeho Odboru, kterY elenu tuto karetku odevzda.

Tato karetka musi bYti zaslana zaroveri se tadosti o podporu, kdy Olen b tuto tacia.

Olenove, pattici do Nemocenskeho Odboru u mistniho tadu, zvoli si tti elennY vYbor, kterY tadosti o podporu svymi jmeny ztvrdi, kdy byla takova tadost spravne vypinena a podepsana vlastnoruene tadajicim o podporu.

V padu, to tadatel neni mocen sraj podpis na listinu dat, takova tadost jest jednim ze tti elenne'ho nemocenskeho vYboru podepsana za teeeneho elena, a tento Olen zaroveri uda sve jmeno.

Strana 7.

VASTNIK Eady, nemajici nemocenskY vYbor, budit dost o podporu dana k podepsani bratrovi ptedsedovi a tajemniku tehot tadu.

Olenove, majici sve minule poplatky .zapravene, jsou poeitani co stati V padu, ze by tadajici o podporu byl sptiznen s nekterym elenem na nemocenskem vS7boru u mistniho tadu, jest povinnost bratra ptedsedy, aby ustanovil elena na vYbor, kterY neni sptiznen.

Poplatky. elenove vstupujici do tohoto odboru, zaplati poplatek 75 centu u sveho tadu, na kaidy pak dalM rozpoeet plati stejny poplatek.

Z tohoto poplatku tti (3) centy zastanou v pokladne mistniho tadu a ostatek 72 centu je zaslan na teditele a jakmile tento obnos jest obdrten, teditel tento rozdeli a site 7 centu plyne do fondu na placeni slutebneho, 5 centu plyne do fondu reservniho, 60 centu do fondu podparneho.

Fondy.

Fond na slutbu jest ten, z ktereho se vyplaci ouze slutba teditele.

Fond reservni jest ten, z nejt se plati na pottovni vydani, na knihy a vtechno pottebne vydani, spojene s tizenim tohoto odboru, vyjma slutby teditele.

Fond podparnY jest ten, ze ktereho se piaci elenum podpory.

Kaidy Glen ma sve poplatky do rozpodtu zaplatit do jednoho mesice od ohlateni rozpoCtu. KterY glen tak neueini at po obdobi jednoho mesice, budit pokutovan 10 centy a tento obnos jest ptipoeitan k obnosu 72 centu. tak te tajemnik tadovy zaRe na teditele obnos 82 centa.

Techto dal§ich 10 centu plyne do reservniho fondu.

Olen, kterY se u mistniho tadu nevyrovna do 60 dni, pozbYva elenstvi, a v padu, to by po tomto Case ptistoupil, budit povatovan co novY Clen. fte di t e 1 jest povinen si drtet spravne zaznamy rozlienYch fondu a ptesnY obnos katdeho, lee apinY obnos obdrtenY od tadu za ge na Hlavni Utadovnu.

Jakmile se dosahne poeet alent. 2,000 do ohla§eneho rozpoetu, tedy se poenou vyplacet tadosti o podporu.

Jakmile fond podparnY klesne pod $500.00 teditel ohlasi novY rozpoeet.

Podpory.

Olen tfAciajici o podporu, prost•ednictvim sveho tadu poda tadost o nemocenskou podporu. Tajemnik tadovY aneb tajemnik Nemocenskeho Odboru mistniho tadu, zatle spravne vypinenou tadost na teditele Nemocenskeho Odboru, kte0 tuto prohledne a odporuei aneb zavrhne vyplaceni podpory. tety lekakske, nemocnieni, atd., musi bYt ptipojene. bVt podpora vyplacena, teditel oznami bratru tajemnikovi H. 11. jmeno elena, certifikatu, eislo tadu a obnos podpory, kterd ma bYt vyplacena.

Tajemnik H. U. vystavi poukazku (voucher) a odetle aneb odevzda teditelovi obnos podpory tadane, a jakmile tento obdrti tuto poukazku, budit eislo teto, obnos a jmeno elena, kterY podporu ma obdrtet, zaneteno do protokolu, a necht' poukazka (voucher) je ihned zaslana na tajemnika tadu, ku kteremu glen obdrtujici podporu patti.

Jedno a pal centova podpora budit udelena at' jit operaci, pobytem v nemocnici, paralysou, rakovinou, nebo tuberkulosou stitenemu, jehot vydani einilo vic net $150.00.

TM etvrti centova podpora budit dana tern -samYrn, jicht vydani ptesahovalo $75.00.

Pal centova podpora budit dana tem samYm, jicht vydani bylo vic net $25.00 a neptesahovalo $75.00.

V padu nemoci Ci zraneni, kde lekatske vydani netinilo $25.00, e'en neni opravnen k podpote.

Jedinci trpici kloubovYm revmatismem neb vysokYin tlakem krve, nejsou k podpote °pra y -neni.

Olenkyne v dobe porodu, kde bylo zapottebi lekatskeho otetteni, jsou opravneny ku podpote $10.00.

elenkyne, tadajici tuto podporu, musi byt v Nemocenskem Odboru nemene 12 mesict pted porodem.

Tento odbor nikomu nehradi ztratu easu.

Olenove .nemoicenskeno odboru nejsou opravneni k podpote v nasledujicich ptipadech: (a) Za araz ye stavu opilosti. (b) Zraneni v sebevratednem amyslu. (c) Podvodna tadost o podporu, tvrdici nemoc, zatim co tadatel pracuje. (d) Neplaceni pkispevkt do Nemocenskeho Odboru, nebo kdy e'en byl suspendovan.

Olenove, zesnuvti behem dvou tYclna po zraneni, v tom ptipade jejich dedicove nemaji narok na podporu.

Olenove mohou obdrteti jenom jednu podporu behem dvanacti mesica Olenove, majici 10, 15, a 20 letou i jine pravidelne pojistky, jet SPJST. vydava, a to jim vypeti, mohou bYti nadale deny tohoto odboru, kdy sve poplatky tadne plati.

Rady, majici -nemocenskou podporu, zvoli si tti elennY nemocenskY vYbor, kterY vytettuje tadosti o podporu a je odporueuje (nebo zavrhne) a musi je pted odeslanim stvrdit svymi podpisy.

Olenove, kteti pti gi nasledkem arazu nebo nettesti o east neb celY ad, jako jest ztrata ruky nebo nohy a trvale zmrzadeni, dostanou podporu centu dle poCtu elent, net toliko jednou za rok, led musi miti sve poplatky zapravene.

Hlavni ttadovna S.P.J.S.T. neni v tadnem ptipade vazana neb zodpovedna za fond Odboru Podpory a neni naprosto zodpovedna za vyplaceni podpory z tohoto fondu nemocenskeho. Tento fond portstAva z dobrovolnYch pkispevkii Mena S. P. J. S. T. pro oleny nemocne a podpory mohou bYti vyplaceny dokud se nachazi penize v pokladne pro tento odbor.

Hlavni Utadovna oznami sta y nemocenskeho fondu kaide tti mesice s jejim pravidelnYm finanenim vYkazem, aby eleni meli ptehled skutedneho stavu odboru. fz)e, d ite 1 tohoto odboru jest povinen odevzdat knihy ku ptehlednuti H. T.J. kdykoliv tato jej potada.

V padu, to by bylo shledano, to tento odbor nemtte zdarne pokraeovat, at' pro ptieinu jakoukoliv, ponechava se pra y() Hlavni ttadovne tento odbor zruit aneb poplatky zvYtit.

Tyto stanovy a pravidla necht' jsou voditkern Nemocenskeho Odboru, podinaje od 1. ledna 1945.

Za vybor Nemocenskeho Odboru etrnacteho sjezdu S. P. J. S. T.: (Podpisy) Frank J. OltovskY, ptedseda Jos. Koliha, Jr., tajemnik W. F. Kutel Jakub Oitek Joseph Foit V Moulton, Texas.

Milo. a vatena redakce Vestnikui Doufam, ze mne uvetejnite techto par tadku, za bet Vam ptedem dekuji.

Mill a drazi ptatele, jette jednou jdu k yam s prosbou ,a to je naposled.

Rozhodla jsem se, to zas budu sbirat obnoene Aatstvo a obuv pro nae zubotene ee,skoslovensko, neb doufam, to bude brzy osvobozeno a bude mu tteba pomoci. Ptijmu vtechno s otevtenou naruei, nee° gatstva uz mam, tak aby toho byla brzo hodna boxna.

Ja s mojim staroutem jsme oba churavi, oba pies 80 mkt, ale ja chci je§te nee° pro nazi starou vlast vykonat, a i na pamatku mojich drahYch rodidu, kteti tam protili pal veku a nas tam vychovali a pak nas ptivezli sem do to drahe Ameriky, za cot jim libam jejich Tak, drazi mili, kteti nee° mate, ptivezte to sem ke me, a vzdalenejti, musite-li to poslat pc potte, ja yam pottu nahradim.

S pozdravem, Katekina Kubenka, (rozend Holubova.), z Netolic, Oechy.

VESTNfK

Strano,

tlkEDN± ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF '.i.EXAS. REDAKTOR FRANTA MOItKA — EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXirkS Kedplatne $1.50 roe. -,11),se .iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do H., wni ttadovn y ye Fayetteville, Tex.'s.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fa yetteville, Texas.

Veakere dopisy, pic edplatne a oznamky budtet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

PRAVDA ZVITEZ.t.!

Jak dlouho bude troet, vlasti mild, nee zasvitne ti sl.unce svobody?

Tti staleti jsi bidne jsouc neuznana mezi nartidy.

Tti staleti jsi otrokyni byla; z tvSTch mozolt pan pohodlne til; z tvS7ch horkSrch slzi jet jsi vyronila, by suchopar se mnohY zavodnil.

Tfi staleti! — Nemesis "pana smetla" a slunce svobody Ti vydlo zas.

Za kratko jako zahrada jsi zkvetla, lee, bohuael, na prilis kratkY eas.

Ne, neplaC, Vlasti, ted' jsi znama svetu!

Svet napravi co blazen zavinil.

Bud' rozumna a dilveru mej v kmeta, jenZ svobodu Ti pravou vydobyl.

Ptesilou pravda zadlapat se mute, lee spravedlnost nelze udolat; svoboda poslez zkvetne jako Hite, kdy svet pri pravde bude pevne stat!

Fr. Kodtit.

V

06 bychom se m li. pokusit. Z mnoha mist jsc.t vyslovovany stitnosti nad slab;"ani nav'Atevami fatlovSr ch schtzi, nad pohodlnosti Clenstva, ktere nerna dues toho zajmu o s ytj spolek jako .kdysi bVva.1, aC prave v dobe pfitomne mame tak mnohe dtiletite ukcly, k jejicht kni a provedenI je hojnYch nav gtev tieba. V gichni zajiste toutime pc nejakem osveteni v Aedivosti sfeho dennIho tivota a hledame pfiletitosti k posileni sveho srdce z v§ednich starosti a trampot. P.adove schtze,davaji nara tuto hledanou pfileitost, ovdem, fadove schrize konane promySlene v duchu skuteene bratrskem, no nich2 nasleduje yclua za.bava, nejaks-r krath program, spoleen, svceina a zpe y tech starch a milVch eesk-ch pisni. 6eska piseri je odkazem naaich dedt a otca. ma gi pionVil a zakladatele SPJST. radi zpivali. V tech krasmich ze stare vlasti, okfivali pisnich, jet zapominali na psoty a trampoty sveho tvrdeho aivota. Parnatuirne na to, to ye zpevu spojime tlukot svy. ch srdci a vyvolarne srdeenou a Pratelskou naladu, za ktere se pat dobfe pracuje.

Otivene schtrze se neuvehtelne osvedeily a osvedetiji, .cot; Znoto, prokaza.19., nedelni sehtze Mdu Jaromir Cis. 54. ve WeSt, do nit pozvani byli rifedni(j H1, fil'adovny, z nicht dostavili se brath mistopiedseda Ed. L. Marek a tajemnik J. F. Chup ick. :t-Zad Jarornir ma starostlive kedniky, zkudene a snolchlive eleny zabavniho vDooru, kteti se ku pfedu dohodnou na z yladtnostech potadu mesienich schrizi, at' uC je to obyeejna, odpoledni beseda se svaeinou, Ci z yla gtni nejake,' phletitost, zahuhujici rnimotadne

pozornosti. K nedelni schtzi phpojena byla udalost easove_ pripadna, zaslutha a pietni: ucteni matek synit vognii. A k •tornuto dtstojhemu obtadu byli pozvani na8i nejvyS'h Zde mate struenS7 priabeh nedelni, velrni detne eleny naVativene schtize radu Jaroinii(dostavili se i sestry a bratri kadt. sousednich), Predseda bratr Cervenka schtizi zahajil ve dye hodiny odpoledne uvitanim nafgtevnikt a predstavil bratry hlavni iiredniky. Po eteni a schvaleni zapisu tadovi idednici pfednesli svoje zpravy — fad stoji si' finanene velmi dobe, dluh na sin vyplacen, zakoupeno za tisic dola✓u iipisu a v poklachie je hotovost nekolika stovakri, vYsledne hospodateni zabavniho vSiboru za vedeni bratra Hugo Freunda •pfineslo vdeobecne uspokojeni elenstva a jeho uznani v podobe zvfdeni sluZneho tajemniku, Udetnimu, pokladnikovi i elenfim vYboru. ObvyklYm zpusobem piijati byli dva novi dva ptestoupili od kadu jineho. Tajemnik bratr Emil W. Popp ate pkipis teditele Nem. Fodpory a hlavniho pokladnika bratra Jos. Kolihy.

Ptedseda zbeZne eten3i dopis vysvetluje a vyzS,va eleny k ptistoupeni do Odb. Nem. Podpnry.

Volne navrhy odloleny na ptidte a pkichazi chvile dychtive eekana — obtad ucteni matek vojima. Pied stul ptedsednicky na vyhratene Cidle usedly za v§echny maminky dve sestry, majici nejvice synil na vojne a to: sestra Bud. Bartoriova, etyti hodi ye zbrani v zame •i, jeden z nich v zajeti v Nernecku a sestra Fred. Vano✓a, tki hodi ve zbrani, etvrtS7nejstardi z nich zemtel ye vojenskem tabote pied vyliladenim \Talky a pat* nejmladh, narukuje na vojnu tohoto mesice. Ptistupuje k nim br. Chupick a v patnacti Minutove keel, srdeene, slovy nehledan::7mi,'jak se pravi od srdce k srdci, objasnuje vYznam a clusledky matekstvi vribec, neporovna,7 telne sebezapteni srdce matetskeho, obrovske obeti, stateenost a skuteene hrdinstvi raatieek, jichZ• syni haji a bojuji za idealy ktest'anstvi, svobodu a volnost vaeho lidu. Zasiuhy rnaminek nemohou bYti dostateene odmeneny, ony ylastne Zadnou zvladtni odmenu neada,ii joji-h zlate srdce nepieje si vice, net aby jejich rolovani hodi vratili se z vitezneho bole co nejsnide a ony mohly je sevkit ve svem naruei, zulibat jejich tvake a dt'astn3"ral shledanim koneene uspokojiti srdce tesk/ive, dual znepokojenou, mysl stale u nich prodlevajici. Naprostii zjihnuti citt zayladlo ph skuteene tklive keei bratra tajemnika, kter3"7 pted zavereen:(7rni slovy poZ'adal tadovou iteetni sestru Mary Sula.kovu, aby uveden3"un spolusestram ptionula na prsa peknou v bronzu provedenou eestnou medalii (se etykmi resp. peti hvezdiekami). Na to feenik poctemirn sestram blahoptal — dlouhotrvajici potlesk ptitomnch doporovazel z.akoneeni vS7znamneho cbtadu. ita.clovr pliedseda vyzkva, druheho hosta, bratra mistoptedsedu Marka, aby ku elenstvu promluvil. Syrnpatick:cr spravee organisaeniho odboru SPJST. uvedl rozmarnYm zpOsobem; phlehav3'7-rni slovy na.Yazal na pfedchazejici obfad, ' pfipcjil svoje blahopMni poctenrm i v§em maminkam, majici syny u branne moci naroda a zaboeil na.obor mu svefenS'7: nabor elentz novS7ch. Velmi" svedeive objasnil vSitody pojistek nadi SPJST., poslani jeji mezi nadim lidem a dobro, hem sve 47 lete piasobnosti v Texasu vykonala.

Po to pfikroeil ku poslani Odboru Nem. Podbory poukazem, co uC vykonal a hlavne, co by mohl vykonati, budou-li eleni k tomuto pfistupovati, na jeho samaritanske hechetne riko177 mezi eleny poukazovat. Podobne osobni vysvetleni v fadov3'7ch schtzich mute vynesti mnoho utitku jako navgtevy hlavnich Utednikil ptinesou prim* i neprimy prospech cele Jednote.

Bratr Marek sklidil taktet dloula a zaslouten potlesk. Pied odroeenim pamatne schtze ptedseda vyzval pkitonmeho pofadatele organu °sloven/. plitomn3•Tch, cot' se stale, byt' s pfekaZkou, ze soboty na nedeli silne ochraotCl. N6,sledovala bohata, svaeina, pfatelskf7 rozhovor, mladi si zataneili ph tonech gramofonu, haste k pate hodine nas opustili — dobra vec se skuteene y ydatila. Pokuste se napodobiti tad Jaromir — uvidite v3isledky!

Platte svoje poplatky na rok lau piedu tak penize. teetnik fadu Yam povi o na poplateieh, kdyi tak budete platit.

Ve stfedu, dne 7. tmora .1945.

Vyznamne dny v tinoru. Dne 16. imora 1862 zaloten byl "Sokol" v Praze. 17. roku 1853 narodil se v Lounech basnik Jaroslav VrchlickS7 — zemiel 9. zati 1912 v DomaLicich. Dne 18. Unora 1923 zemtel v Praze dr. Alois Radin, politik a prvni es. ministr financi, narozen 18. kijna 1867 ✓Nechanicich v Cechach. 20. roku 1932 zemtel ✓Praze vynikajici eesky cestovatel E. 'St. Vraz (znam ze sySTch poutavSich ptednadek v osaclach Texasu). Narodil se 18. dubna 1860 v Trnovu v Bulharsku. 21. roku .1846. narodil se v 0sttedk.0 u Benedova v Oechach basnik a spi' sovatel Svatopluk tech; zerntel 23. fraora 1908 Praze. 22. roku 1883 narodil se v Usti nad Orlief Jaroslav Kocian, svetovSt virtuos na housle.

24. Unora 1849 narodil se v Ttebizi spisovatel Vaclav Bened-TtebizskST; zemfel 20. eervna 1884 v Mariansk3"7ch Laznich. 27. roku 1853 narodil se ve Stnticich u Vodrian spisovatel Josef HoleCek a 28. roku 1864 narodil se v Koline nad Labem dr. J. S. Machar, basnik a spisovatel, kterY Ll do pkevratu ye Vidni.

Od dob vradu Huai v patem stoleti, vpadu Mongolri ye ttinactem stoleti a Turku v patnactem stoleti, nebyly narody Evropy, jejich kultura a civilisace v tak hroznem nebezpeei jako za poslednich deset let vzestupu a barbarske vClky nemeckeho imperialismu a nacismu. Neni zia, netesti, zlodinu, apatnosti, kterYch by Nemci v teto valce nebyli dokonali a dovrdili.

Ddvali a davaji pinou volnost nejniZdim puclum eloyeka a spojuji hrfizy nejternnejdich dob lidskych dejin a vYtrZnosti nejbarbardtejdich divcdskYch herd s rafinovanosti moderni techniky tak. jako vytvotili syntesu (soubor) vflupku starodavneho otroctvi a sttedovekeho feudalismu (sGustavy lenni) s nejhordimi "vymoCenostmi moderniho kapitalismu: loupdivYm monopolismem mezinarodnich kartelri a Utoenfnn imperialismem. Oddhodili posledni tenkou roudku zdanliveho ktet'anstvi a vratili se k pohanstvi a hloupYin poveram "nordickYch" pralesii a. tropickYch dCungli, stlaeili vzdelani na nejnitdi riroveri, jaka, je v nadi dobe moans, zkomoliii yedu k nepoznani, ueinivde z ni katova pacholka k vyhubeni celYch narodfi. Nejvet,im pak nebezpeeim je, vyvolali a na pc yrch vylakali vdechny zle Zivly druhYch zemi, a druhYch narodri, to dodali odvahy vdern dpatn;Vm zloeinnSrin smerrim, hlavne fadismu a nacismu a to vCude zaseli badly zrady, slabosti, bszcharakternosti, ziskuchtivosti a poZitkafstvi, poddanosti a otrockeho ducha. Bude tteba nadlidske prate nejen k Gbnove materielniho Civota v obsazeiVch zemi a k navraceni ho na predvaleenou travel, riS7brt ohromnS7ch sil si vyZacia, i mordini a mravni obnova. Poraka Nemeska a vyhnani okupantu neznamena jedte zdaleka zniCeni nacismu, fadismu, protiCidovstvi a ostatnich nekesti s tim souvisejicich. Ke znieeni nacismu a jeho nefesti bude ihned vyuLti vdeho naddeni a moralniho vzletu osvobozovaciho boje. Ptedevdim vdak bude tfeba vynaloCiti vdechny tyto sily naddeni, stkadaneho hnevu a horlivosti k dokoneeni poraZky Nemecka, jeho zdolani a znedkodneni. doma nejake obno gene pradlo a gatstvo, ktere jest jegte k potiebe, pripra yte je, vyrerte, vytehlete, pospravte a vyeistete, aby ve cdne dobe mohlo bfli poslano tern chudaye stare vlasti, kteri to potfebuji. V osvobezenern eFAcslovensku bude tieba velke pomoci, nebo jeho lid piipraven byl Nemci a Mad'aty o vdechno.

Poslanec bratr Frant. G. gvadleriak, zastupujici ye 49. statni legislature distrikt Cis. 83., zamestnan je od ustaveni se nadi zakonodarny po celou dcbu, nebot' zaseda v nasledujicich vS7borech: diichod a dame — pojiAteni — zemedelstvi — lihoviny (tohoto vSrboru je mistoptedsedou) a honitba a rybolov. Bratr F. G. ' -vadleriak osvedeil se svird schopnostmi a rozhledem v posledni legislatufe, slou g volierim sveho distriktu a nepfimo nam faem ku eti stejne jako jeho kolega senator bratr L. Sulak.

Pcslanec F. G. Svadleiiak touto cestou tad& vo?lee, aby mu nezdrahave, naprosto otevfene svoje nahledy ohledne rilznSrch Gtazek, by seznal smYdleni a ptani lidu, jema usiluje slouCiti poctive, verne a fispekae. Dopisy adresujte: Hon. Frank G. 'Svadletiak, House of Representatives, Austin, Texas,

Ve stfedu, dne 7. imora 1945.

Evropa po padu Nemecka v roce 1945 nemiiie se vratit do siavu z roku 1938. Vgude budou zmeny, nekde vetsi, jinde men gi die toho, jak to tam v roce 1938 vypadalo a die toho, co politicky ten ei onen v roce 1938 a 1939 - a v letech portlejiich delal. Proto v kaide zemi evropske, osvobozene od nacistfi, je nutne boj o nove pomery. Politicks boje o mot, my glenkova vieni, trestani vinikfi za poraienfr fa gism a nacism I to je nevyhnutelne a musi pfijit vgude.

Co s Nemeckem, co s Nemci? SlysSime a eteme tu a tam takove hlasy: Potrestani vinnikt a od'Skodneni za znideni ano. Ale Zadne tvrdo• sti, 'Zadne hrube ochuzeni nemeckeho naroda!

Ktera, pak nemecka vlada by byla ochotna a dost silna vydati vinniky? Oakodneni, napravu? Kdyby Nemecko musilo vratit di zaplatit jenom to, co behem petileteho drancovani uloupilo a napravit jenom ty S - kody, ktere svevolne, bez nutnosti a nikoliv v zajmu vedeni valky zpilsobilo - co by potom z narodniho jmeni ztstalo? Kolik• let by Nemci musili pracovat, aby obnovili jenom to, co svevolne, bez nutnosti a nikoliv v zajmu vedeni valky A ty miliony civilnich obyvatel, vdetne Zen a deti a valednYch zajatct, kteki byli proste zavratcleni? Nikdy to nemeckY narod nenapravi a neodeini! I to nejkrajnejM, co bude Nemecku ulokno, i ten nejptisnejM trest, bude jenom malo oproti tomu, deho se tento narod v poslednich letech dopustil. Jaka pak odveta, jaka, pak pomsta, jako pals "oko za oko, zub za zub"! To by v celem Nemecku uz ani jednoho oka, ani jedineho zubu nezfistallo ... Co vkk musi bYti do vkch dtsledku provedeno, to je zajigteni miru proti nebezpeei nemeckeho imperialismu, zarueeni svobody a nezavislosti evropskYch ndrodt, s vyloueenim jakekoliv molnosti nove hospodatske nemecke nadvlady. Upine odzbrojeni, znideni vkho nemeckeho vojska. Cela nemecka armada musi do zajeti, musi bYt rozpuS'tena, vS'echny jeji zbrane, hodnosti, uniformy, odznaky, vyznamenani, prapory, symboly musi zmizeti. ValeenY prilmysl musi bYt znieen, telkY pramysl znaene omezen a clan pod kontrolu spojenct, stejne jako celY nemeckY hospodatskY zivot. Nemecko musi bYt odkazano na prostor mezi RYnem a Odrou. A tam musi nemeckY narod 'Zit pod spojeneckou vladou. Dokazal, neni schopen sam nad sebou vladnout. Odmita, odpovednost za sve veci. Odvolava, se na to, byl oklaman, obelhan, svaden a znasiliaen. Kdo nam ruei, '2e se neda zitra zase oklamati, obelhati, svesti a znasilniti? Neni jine pomoci, nee podkiditi jej poruenictvi jako nezletileteho. A bude-li kadit tak, jak 'radii as dosud v teto jako "zbesilY stroj," jak napsal Ehrenburg, pak to poruenictvi se bude podobat kazajce. Je to tvrda, smutna a skoro neuvetitelna vec, ale je to tvrda skutednost a nutnost. Jest se °W.vat, Z"e uvidime jests hrozne veci se strany Nemecka, ne'tli dojde ke koneenemu jeho vytizeni.

NA'S Texas zaujimi prvni misto svoji rozlohou mezi 48 staty Unie. A na prvnim mists je take pokud se Oka produkce: oleje, pfirodniho plynu, siry, baviny, viny, mohairu a nehoklaveho plynu helia.

Nenasytny kapital. Po Velke francouzske revoluci hospodatskY liberalism (ptedsudka prazdnY, svobodnY) otevtel pkirodni zdroje zemi a ptines1 narodtm zapadni civilisace spolu s rozvojem vedy a techniky netuknY rozkvet prfimyslu a obchodu. Nek tento system nestaeil v'Sak sam na kekni novYch problemt. Nesmirna bohatstvi, ktera po rozbiti feudalnich (lennich) pout poeala se hromaditi v nove vrstve pvivilegovanYch, stavala se postupem doby fidelem sama sobs a do svYch slu'teb zaptahla cele narody. Novodobe staty byly snikny na hlidade finanenich zajmu obrovskYch spoleenosti, ktere ye forme kartelt, trusta a velkehO bankovniho kapitalu si rozdelily svet na zajmove oblasti. Z velkYch a vzneknYch proklamaci o svobode eloveka a jeho nezadateln*ch pravech na At'astnY divot na zemi stala se jen nrazdna politicks hesla, jimi2 se Vidy znovu zaeind, nivrat, jakmile se mezinarodni kapital nepohodl o trhy a vjel si do vlast tak, 2e smirne porovnani se stalo nemanYm: V dobe vrcholne krise, kdy jde o jeho vlastni byti, tento kotistnickY kapital, kterY dovede jit stejne bezohledne proti narodtm cizim jako vlastnim, je slovne ocho-

VESTNIK ten k dalekosahlYm tstupk6m. Jakmile je vgak krise zvladnuta, dovede zcela neostySne obratit i proti tern, kdo2 mu nezmernYmi valednYmi obetmi a itrapami z ni pomahali, protcde podle skalniho ptesvedeeni mezinarodnich kapitalistickYch velmaia stars hra musi pokraeovati dal, i kdyby se z naroda meli stat Zebraci a lidstvo na pal vykrvacet. Mezinarodni kapital nezna bliZniho, nezna bratrstvi mezi narody --pro nej plati jen zisk a zisk za katclou cenu. Dle techto prokazanYch skutednosti mezinarodni politika stay& se vYrazem yule imperialismu, pro nej2 osud a Atesti zejmena malYcli narocit a jejich opravdova svoboda nejsou nieim. Male narody jsou neschopne branit se teinne a proti sve Tali a zajmum sveho lidu jsou nuceny eastnit se ve hie mocenskYch zajmu, do nid vkk nemaji prava mnoho mluvit.

Z Londyna se oznamuje, ie osvobozene eskoslovensko bude mit novou konstituci s decentralisovanou (odstiedenou) sprivou, zejmena pro Slovensko a tato nova administrate bude vybudovina zdola, od oboe pies okres k zemi a ke statu na podkladu lidove spravy a opravdu lidove demokracie.

V ftid eechoslovan, Cislo 40., Hillje, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Ve schtzi dne 14. ledna t. r. byli zvoleni sledujici akednici pro rok 1945 a site: Ptedseda Josef Rubesch, mistoptedseda Ed. J. Kresta, tajemnik Emil K. HajovskY, teetnik James HradeckY, , pokladnik Gilbert Hafernik, nemocenskY tajemnik Frank Kotlat vYbor eetni: Jos. J. Ka gpar, Frank S ' ablatura Jr. a Klement Bacak; vybor majetkovy: Ed. J. Kresta, Frank Knebel a Jan Kuldak; vYbor nemocensky: Ed. J. Kresta, Frank Kotlaf a Sophia HradeckY; vYbor zabavni: Mike Krauskopf a Ray. Polakk; vYbor resoludni: James HradeckY, Emil K. HajovskY a Vilem Tymel; tadovi lekaki: dr. Halamidek, dr. Weinheimer a dr.

Thildgen.

S bratrskYm pozdravem, Emil K. HajovskY, taj V ADRESAft TAJEMNIKU EADt. (Pokraeovani se strany 6.)

118. Kingsville - Kingsville. Frank Mil; Kingsville, Texas.

119. Slovanska Frileiitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, Schfize 1. nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balcar.

Caldwell. Tex.. Rt. 1. Sehfize 2. nedeli.

121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner. Tex.. Rt. 3. Schfize 1. nedeli v mss.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcmaz, Wallis, Tex.. Rt. 1, Box 84.

1U. Vgeslovan - Cistern. Dom. Vydrial. Flatonia, Tex.. Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mss.

124. SlovanskY Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Rt. 3, Shiner, Texas.

125. Touha - Westhoff. Louis Luka5, Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Schfize 2 nedeli.

126. Dubovy Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West.

Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

127. Pokrok Renedy - Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vanek, sr., Mart, Texas, Rt. 3. Schfize 2. nedeli.

129. Ladimir Klacel - Edge. Frank Wentreek, Wheelock Tex., Rt. 1, Box 45 Schtze 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. Bougla, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schfize 1. nedeli v mes.

131. Alamo - Thrall. Hy. Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 10. Schtze 2. nedeli v mesici 132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schilze 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressier, 122 Dulling Court, San Antonio 4, Te_ xas. Schtze 2. nedeli v mesici.

134. Brattejov - Crowell. Chas. Machae, Crowell. Texas.

135. Volna techie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - East Gate. Frant. Kalenda, Star Route, Dayton, Tex. Schtze 1. nedeli.

137. Taft - Taft. Mrs. W. J. Janaa, Route 1, Box 124, Sinton, Tex. Schtze 1 pondeli v mesici.

138. Vytrvalost - Ganado. C, M nado, Texas,

Strana 9, 139. V Boji za Svobodu - Danbury. E. J. Svoboda, Box 261, Danbury, Texas. &Mize se odbSTvaji 2. nedeli v mesici.

140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. techoslovdk - Mixville. Adolf Felcman, Sealy, Tex., Box 193. Schtze katdou 2. nedeli v mesici.

142. gtefanik - Houston. Alois Vaja, Fair banks, Tex., Rt. 1, Box 890, Schtze 1. ned.

143. Pkimoti - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schuze 2. nedeli v mesici.

144. Slavie - Nada. Robert Skuea, Nada. Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Schlize 1. nodeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Galveston, Tex., 5302-R 1/2 Box 176 Schuze 2. nedeli v mesici ye 3 hod. odpol.

147. Vesela Osada - Jourdanton. Tom Ventrdek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schuze 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton_- Blessing. Ben Vrana, Blessing, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

149. Tomag Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schilze 2. nedeli v 150. Aug. Haidukk - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schfize 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Mrs. Viola Macha, Wharton, Tex., P. 0. Box 934. Schtze 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua Dulce. Jan HranickY, Orange Grove, Tex. Schtz. 2 n.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Mei, La Salle, Texas. Schilze 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Fort Worth. John Beean, 2011 Clinton Ave., Ft. Worth, 6, Tex Schtze 2. nedeli v mesici.

155. Illava 'Dexasu - Austin. Raymund Prasatik, 717 Brown Bldg., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. Cyril PO,eek, 220 Magnolia, Baytown, Texas. Schtze 3. pondeli v mesici, veder.

157. Rozkvet na Plains - Littlefield. E. 8ilhan, Littlefield, Texas.

158. TexaskY Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Rt. 1, Kaufman, Tex. Schtze 1. nedeli.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. R. E. Bra, Rt. 3, Box 493, San Angelo, Texas. Schuze 3. nedeli v mesici.

Jourdanton. Joe L. Jutieek, 161. La Parita Jourdanton, Tex. Schtze 1. nedeli v mss.

162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. Joe Macek, Iowa Colony, Texas.

163. Markham - Markham. Frank Fojtik, Bay City, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

164. J. R. Kubena - Rio Hondo. Mrs. Gardina KriStof, Rt. 2, Harlingen, Texas.

V i 1sTEMECSA ZVERSTVA. DALg Jak je videt z rozsudku nemeckeho landgerichtu v Brne, provedli Nemci na mora yskoslovenskem pomezi trestnou vYpravu proti obyvatelstvu za to, 2e pomahali vlastenctm, ptechazejicim k partyzantm na Slovensko. Take Tisovci si nedavno pochvalovali v bratislavskYch novinach, 2e eistka na mora yske hranici u Makova byla fispe'Sna. Stvury, ktere se vydavaji za ochrance slovenskeho naroda, s neskrYvanYm poteg enim oznamily, 2e nemecke bandy vyhladily vesnice Gregug i, Magale a Raztoku.

Obyvatele pry byli davno znami jako podloudnici, ale krome toho poskytovali iikryt oechum, kteki se 'Aldan k partyzantm, dali jim pkistteM a pokrm a pomahali jim v gemi zptsoby, pti eem2 jim obstaravali take zpravodajskou sluthu. Mnozi z vesnieant se dokonce k partyzanam. Nedavno velka, skupina partyzanu se skryla ve vesnicich a jejich obyvatele to neoznamili ttadam. Trestna nemecka, vYprava vesnice vypalila, Cimz partyzani byli zbaveni tkrytu a ptistte gi. Za vgechriu tu zkazu jsou pry zodpovedni vesnieane, ktefi byli informovani, ze ka2d3"/, kdo pomand partyzanum anebo i neznamYm osobam, ktere by mohly byt partyzany, bude ptisne potrestan. Za takovou pomoc se pova'Z'uje poskytovani potravin, pristrai, gatstva a doddvani spra y. Byl-li nekdo ptinucen poskytnout nejakou pomoc partyzanum, mute bYt ptihlednuto k teto skuteenosti pouze tehdy, kdyz dotyend osoba podd o torn zpravu do 24 hodin

VISTNi

gitrana 10.

Ve stkedu, dne imora 1945.

11111MBUIIIIMIliilliMMIIMICUMMIIIIMMinunnumtzurutfinoniummiimmffimumumnismunnuturumminmaitmilimmiannnimummumumitutimmumanninrinronnamminmaummtuummiliontintintimilioliniiimmuummunatuumumnffinimimmiituaumuunilliiiiiininuilintillitEMUIffinInntlinnnitommilm

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

OFFICIAL ORGAN CF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

niIIIIIIIIIIM111110111111111111111111111111111111111MHIMMMIIIIIIMIIM111111111111111111111111111111111111111:111ifillnILIMMIMMIntinimmilmmitimminunimilmummimillinulunniniimmilinunimimmllummunilmimmumitimommmulliniffilimummimmuninimittmilnlintillnlilliffillItill11111IMIIIIIIIIIIIIIIIIIIIMIMIIMMIMMIUMMIIIMIIIMMMIMINIMilintitillinnOgill

Accept The Challenge Junior Membership GroWth

By Clara Bender In reviewing the history of juvenile work by fraternal organizations, we find that one of the first actual steps was taken in 1914 — thirty years ago. Then several societies took the leadership and established juvenile departments. This movement spread rapidly and was used most effectively by many old-line insurance companies as a channel through which adulit members could be reached and increased amounts of protection written. It also appears that very little consideration was given io juveniles earlier in the scheme of insurance, as historical references to this class of coverage are most meager.

Children usually are not personally interested in the insurance they carry in an old-line company, but they know about their fraternal Insurance because of their junior clubs. They also know something about he adult lodge and are truly interested, anticipating their transfer to the adult department. We, therefore, must devise ways and means of keeping up with the times by supplying activities that will interest, inspire, and attract the younger members.

Plans Must Be Available It is the belief of fraternalists generally that to properly develop interest and build juvenile membership, there must not only be available prepared plans of insurance for our boys and girls, but the scheme must include such other activities as will appeal directly to their young minds and hearts. The moulding of character and the giving of incentive to youth are noble and interesting services. This is a work that fraternal societies have undertaken along with other constructive movements.

We must provide long term plans, encouraging juvenile clubs to have a progam of activities for the year so that the children may anticipate the meetings. This has been accomplished in many societies through the preparation of annual programs and yearbooks. These programs really do increase interest and chart a course on which everybody is thinking and planning. The activities are associated with important dates, and thus the interest is maintained.

District conventions, without question, have been one of he most significant movements in recent years. District juvenile conventions have developed an incentive for accomplishment which has produced results. Many societies are holding these gatherings, at which awards are given following various constructive activities.

However, during the last year, junior conventions have had to be curtailed due to gas shortage.

Highest Ideals of Service As the children are our most precious possesion, all members of the committee were agreed throughout the whole basic consideration of juvenile work that the juvenile director must be selected with great care and appointed from the head office. The main thing is to find one who loves children and who is interested in working with young people, developing in them the highest ideals of service as well as accomplishment. ristrict organizers should be give•, sufficient compensation to interest them in juvenile work because this is to them, also, a means of constantly increasing insurance volume. District organizers should be required to visit juvenile clubs and assist the juvenile director. They

should also be made to sense their responsibility for the development and encouragement of juvenile special deputies. District organizers have every opportunity of organizing proper team work, which tends to bring about progress in the juvenile department.

In this age of intense specialization and centralization, we should not pass up the opportunity to do a constructive job in opening ways and means not only for increase of membership, but also for the development of the mental and spiritual qualities of our younger generation. We must„ strive relentlessly onward with a persistency that knows no stopping.

Gains in Juvenile Membership Notwithstanding the large number of members who had been transferred to the adult department at age sixteen, the majority of organizations have shown a net gain in the juvenile department during 1943 according to reports received, and while we are pleased with this achievement, we all fully realize that we have not made as much progress as we had hoped. If we will concentrate on plans of activity for juniors and help each other by reporting progress, nothing but success will folloW our combined experience.

The opportunities for greater growth still lie before us. This has been forcefully called to our attention in the words of William A. Sullivan, State Insurance Commissioner, who spoke before the Washington State Fraternal Congress.

He said: "The fraternal societies today have over one million juvenile members enrolled in their organizations. This represents approximately only 12% of the adult membership. It is, therefore, obvious that you are bringing only a small portion of eligible children into your societies. Your goal should be to add another •million to your juvenile membership, and by so doing, you will be rendering a service to them and you will be making a great contribution to our beloved country in these trying times."

This statement, coming to us from an insurance commissioner, commands attention. In speaking of the problem of juvenile delinquency due to present war conditions, the commissioner further said: "The whole population needs awakening to the fact that spiritual values are more important than material values. Therefore, the adult members of the fraternal societies should strive to set an example of fine morals and good citizenship for the juvenile members and in the years to come, these young people will be eternally grateful for starting them on the right pathway toward happiness and success."

Average Age Forty-Two A St atisticians Prediction for the Post-War World, by Mary Graham Lund, California.

But where is Mr. Average Age? In a wheel chair, I confess, And Mrs. A is running The creaking world I gUess.

Grandmother now can change a tire And little sisters knows Strange ways of woodcraft And how the wind blows.

A silver-haired grandfather At one end of the saw May help keep hcmefires burning, If there's no child labor law.

An old man of seventy-two, A sturdy boy of twelve To build for the future, To dig and to delve.

"Rain" Bob Howard Scanlon, Popular Radio Columnist who has been blind since the age of 10.

Rain; I doubt if there are many words with so much meaning.

Rain; you need only to say the word and your mind is filled with a thousand memories — a thousand impressions.

Rain; falling gently on parched fields of grain, bringing new life, turning the crustecl earth into rich, black soil.

Rain; falling in a deserted city street, the sound of it pattering on the leaves like a million tiny feet running through the trees, the fresh smell of it on the steaming pavement, the funny gurgling noise of it running through the gutters along the roofs.

Rain; coming toward you across the lake, blown in sheets on the wind, above it the ominous black clouds.

Rain; slanting across your window as you sit and watch it fall, soothing and comforting you, somehow washing away troubles.

Rain; coming after a heatwave, the first glorious breath of cool air, then the waring clap of thunder as the big round drops make brown patches on the sidewalks.

Rain; the joy of walking in a summer shower. Just walking, nowhere in particular, just to be out in it, to feel its coolness on your face and arms; to see it turning the leaves of bushes into emeralds. You feel alone and free, walking in the rain, thinking or just letting your imagination take you where it will. Far away or long ago, it doesn't matter in a summer shower.

There was the wonderful time when you were a child back on the farm. On rainy days you would always play in the haymow. When you were tired you would stretch out in the new hay and with its fragrance in your nostrils lie there listening to the rain on the barn roof.

There were the times in Sunday school when you listened to the story of Noah and the great flood. Remember how you tried to picture a world covered with water — a great expanse of water with the ark bravely floating through the storm? You think of the places you've seen, or would like to visit some day. Perhaps no place in particular, just wandering, letting your whims guide you. An excursion, or maybe a long auto trip to California over the Rockies, to the Grand Canyon, or Painted Desert. Maybe even a trip abroad with a long hike across the moors in a summer shower.

Then, suddenly your mind comes back to reality, the dreams are gone. The rain has stopped , and once again you are standing in your own street, back home. And there's a rainbow hanging in the sky somewhere over the next block. Your clothes are wet and your hair is rumpled from the wind and the rain. You sigh. All your dreams have gone. But there is the rainbow, there is grass, fresh and green, sparkling in the sun. Besides, you tell yourself, you have daydreamed enough for one day.

There's work to be done.

Yes, few words have more meaning, few words more memories clinging to them, than that one word — rain.

V A narrow mind begets obstinacy. — Dryden.

Ill can he rule the great that cannot each the small. — Spencer.

V The superiority of some men is merely local.

They are great because their associates are little. — Johnson.

V Men are tormented by the opinions they have of things, and not the things themselves.

— Montaigne.

Ve stfedu, dne 7. imora 1945.

Talks With German Prisoners The following conversations have been reproduced from memory by an English nurse in a special department of a hospital in England.

Having studied in Munich for several years, her knowledge was such as to enable her to discuss with her patients not only their wounds and ailments. All these conversations, which were carried on in quite an informal way, she put down in writing the very same day. We have chosen two particularly interesting types, giving their most characteristic utterances in the course of one week.

Patient claims to be 19 years old, but looks rather like 15. He comes from the Rheinpfalz and is happy to be understood in his language.

"That helps you more to get well than all the cures and medicines." Gradually his confidence is gained and soon he expresses criticism and doubts of the diagnosis and prescriptions of the English doctors, such as he would never have mentioned to the German Medical Officer. "Why plaster of Paris? An ordinary bandage would be much better — there is blood coming from the wound, it's dirty, — unhygienic." Again and again he voices the infusion of Goebbels' propaganda. But it is only very much later that this young Teuton, who from the Hitler Youth went straight into the army, makes a confession: "I am glad I did not injure myself as many others did, in the belief that their wounds would evoke compassion and save them from being maltreated . .

The captivity is regarded almost as a personal disgrace by the boy brought up in the spirit of Nazi-heroism: "No, I definitely would not be here if the English had not pulled me from a hole in the ground."

Question: "But aren't you glad to be out of all that?"

Answer (without hesitation) : "I would much rather be at the front where one can be of use!"

Question: "Do you still think it possible that Germany will win?" Answer (now passionately and full of conviction) : "Do you think the German eagle would perish? There have been black moments in the German history before. We must stand firm.

Even Frederick the Great has triumphed in the end." The boy turns to the adjoining bed: "I say, the lady thinks we shall not win the war.

What do you say?"

The one in the other bed is older, about 35, a peasant from Silesia, perhaps in his youth he was a Social Democrat: "I am not so clever -I don't know . . . " This reply makes the younger one's blood, boil. Nevertheless, he postpones a private discussion until no German-speaking witnesses are present. In the meantime he changes to less controversial subjects: Complaints about insufficient care by the Red Cross, about their longing for cigarettes and chocolates (one of the chief topics among the prisoners). He is also hungry for German books. "To read again in German, even if it were only a postage stamp!" Finally politics again. The boy picks up the thread where he left off: "We simply must win. Everything is destroyed and must be built up again much better. The British would never give us the money for that."

Question: "Why is it that you have such a bad opinion of us? Are you being treated badly by the English?"

Answer: "No, on the contrary. But they are only decent because they need us. Yes, even :f England should win. In that event more than ever. Perhaps you won't believe this. You see, Democracy- and Bolshevism are opposite extremes, and how would you manage the Russians without our help?"

He scans the latest Punch: A German warrior is caricatured, with a long beard like a savage. "Disgusting, no German soldier looks like that." "You don't think, do you, that the English look as you picture them in Simplicis-

ITESTNIK

Strana 11.

they will have to supply facts. Things which simus?" The boy, who lacks the slightest sense are a matter of course to us are bound to reof humor, does not reply to this. On the other present a sensation in a country poisoned by hand he asks with a comprehensive gesture: "I propaganda after 12 years of mental blackout.) suppose you have a lot of propaganda here?"

Question: "Your remarks do not exactly Answer: "Little, but we are being informed of sound like party doctrine. Aren't you a Nathe facts. And what about your Ministry of tional Socialist?"

Propaganda, your Goebbels?" No reply, the Answer: "No, but please do not ask any more. patient bites his lips.

That one at the end of the ward may be listenA popular subject of discussion is the quesing." tion of war guilt: "Half the English people do Question: "You Germans have treated the not know what they are fighting for. They conquered-nations as hostages, contrary to all alone are responsible for this war. After all, international conventions. Or do you think it the British declared war on Germany, and not right to exercise a terror, with mass executions the other way round. That is a historic fact." and gas chambers, such as did not even exist in Question: "But surely you know why they did the Middle Ages?" it. Hitler invaded Polish territory, and Great Answer: "Of course not. Every human being Britain had a pact with Poland. Could any has the right to live." country valuing justice and honor act difQuestion: "Even a Jew?" ferently than fulfilling its obligations?"

Answer (after some seconds of hesitating) : "Perhaps even a Jew . . . " Answer (actually the contents of all GoebQuestion: "You are against executions, bels' speeches, in a more primitive form) : against gas chambers, but you did not protest.

"Well our patience was exhausted through the Why not?" incredible Polish terror against German naAnswer: "What can one man do. He gets his tionals. Besides, we had to have breathing orders and there he goes. One can't throw space and to -split the iron ring of encircleeverything down. That is out of the question." ment. Sixteen days after this business was At these words even the seriously injured man settled the Fiihrer held his hand out to you. straightens up a little, almost as if he preAfter our Blitz victory in Holland and Belgium, pared himself to stand at attention. Strict Adolf Hitler did it for a second time. On both Prussian discipline which prevented national occasions you did not take his hand." uprising, for humanity and human rights, is Question: "As a German Nazi you know Mein stronger than man's better judgment, of which Kampf, don't you? After every pause you would he may be aware without being prepared to have gone further. The conquest of Great Briput into practice or even make sacrifices on its tain is after all, one of Hitler's aims. Does he behalf. say this in his book or doesn't he?"

Even the so-called "good German" remains a Answer (evasive): "Mein Kampf can only be robot. Until his love for taking orders has been read and understood properly by someone who uprooted, he will be separated by an insuperfeels German. This requires more than merely able psychological wall from the truly civilized the knowledge of the language — it requires world. harmony of the soul and the blood. Even if I V knew English ever so well, I would never be Ennis, Texas. able to read and absorb Shakespeare like an Dear Vestnik Readers: Englishman."

We had just finished mid-term exams. Ithink Question: "Do you mean to say that someI made pretty good grades. My hobby is collectthing in black and white may be given quite a ing or saving movie stars pictures and my different meaning in Germany from what it favorite sport is dancing. had when it was spoken and printed?"

Well as I had read the newspapers, I think Answer (embarrassed) : "Nno, no, it really is that the Germans are getting licked from Ruslike that, only a German can comprehend the sians. Wishing the Russians all the luck. meaning of Mein Kampf."

I'll say "hello" to all my friends in Granger More interesting than this youthful robot, and Dallas, Texas. Dorothy Kaderka, why don't also less accessible to Goebbels' demagogy, is you write in this good "ole" Vestnik to increase his 35-year-old Silesian neighbor. When the the English section. Hope to see your letter young boy was taken to a prisoner of war camp here soon. and his bed remained empty, so that there was Well, I must close and leave space for other no danger of spying, the other one talked more letters. Hope this letter won't reach wasteopenly.

"I am glad I am here and out of all this . basket. If anyone will correspond with me I'll answer any card or letter. My address is: Route mess. Five of my comrades with whom I was 2, Ennis, Texas. together from the first day, were killed at my "May God Bless you one and all." side. Then I was taken prisoner. Thank God. Mary Jakubik.

A reader, Miss, on your honor, when will my leg heal?"

V Answer: "I could not tell you. If all goes well, Thalia, Texas perhaps in four weeks' time. Otherwise it may Dear Readers, last two years." The patient is deeply depresI have a little time to spare so will drop a few sed. "Two years, how terrible. I want to go lines to the Vestnik. I haven't written for a home to my family in January, when the war long time, so will try to write a letter again. is over."

We had a job of moving a few days ago, but Question: "In January? Do you think Hitler our friends were kind enough to help us all out will win by then?" for a few days. I like my new home pretty Answer: "Oh no, I am not one of those kids, good although we still have a lot of work to be who believe in the miracle of some all-powerdone yet. ful secret weapons. But the others will win.

My cousin, George Koenig, who was in GerAfter the latest experiences (he shudders in many for a while, is now in a French hospital recollection) one gets more and more sceptical for a rest, suffering from frozen feet. It really as regards Germany. But no matter how — we must feel good to get a rest after such a hard only want to see the end!" time.

Question: "But only the day before yesterMy aunt and uncle, Mr. and Mrs. Ludwig Anday your comrade said he wanted to return to ders have three sons in the service. Raymond the front so as to be of use . " is a prisoner of the Germans for over a year.

Answer: "He must really still be very young.

The last time they heard from him he was O.K. We older people did not want this war. No, it Another son, Alphonse, is in a England hospital should never have come. Now everything is deat the present for a rest. Another son, George, stroyed. And in 1939, we were so well off, everywas home for a furlough for a few days. one was working."

Well I must close and leave some space for Question: "Don't you know it was unproducthe others, so come on Evelyn Kotrla, Irene Ertive work preparing only for the next war?" mis and Lucy Kret, write to the Vestnik someAnswer: "That is like a revelation to me. I time again. never thought about that."

Wishing everyone lots of luck.

(This probably typical phrase gives and imAgnes 'Yokel.

A reader, portant hint to the Allies, In the first place,

Strang 42.

OWNERS OF. BUILDING LOTS Karel apek There are two kinds of owners of building lots: the one who have them because they are meaning to 'build on them, and the ones who have them because they are not meaning to build on them.

The first type are mostly optimistic; they buy a piece of field about half a mile away from the last human habitation, believing that just along here is where the street will run one day; after which they lead their acqaintances to the site and assure them that here in the little hollow is where the house will stand, and yonder where that heap of stones is there will be a bench shadowed by a weeping willow, while over there by that rusty hoop there will be a blue pine. As a rule after a year and a day they really do begin building their house, then they move in, go out for their evening glass of beer with a revolver in their pockets, and declare that in another year or so there'll be a motor-bus running along here and then things will begin to look up.

The other owners of building sites are a completely different type. In the first place they usually acquire a building site in the centre of a built-up area: to the right are houses, to the left are houses, and in between them an empty space strewn with brickbats, broken stones and rubbish, fenced in with uneven planks gaping like broken teeth. This is the building site. Its owner is a melancholy and brooding individual; with remarkable zeal he keeps it in its state of desolation and hideousness so as to catch the attention of the passersby and remind them of the dark void which surrounds us. Man, thou art dust and to dust thou shalt return; in thy hunt for a livelyhood, stay they steps here and think of the vanity of all human 'exertion, of nirvana, of things beyond the grave. Somber and gloomy is the heart of this landlord; that and that only is why he holds back from building upon this gaping void, to express his revulsion from worldly things and give the wayfarer an opportunity of contemplating the desolation.

Not a bit of it! The landlord is thinking of no such things; he's only waiting to get a hundred crowns more per square yard. In the meantime he doesn't care a bit, fig, rap or damn that his building site appears like a festering wound in the side of the street; that thousands of people must daily avoid this rubbish patch because it has no pavement; that we are forced to live further and further away from our work while in the heart of built-up areas there are dirty enclosures where there might be homes for tens and hundreds of people. All this means nothing to the landlord: all he cares about is to keep a piece of disorder and desolation in the midst of the streets until human habitations grow dearer still, so that he can get a couple of hundred crowns more for each rod, pole or perch of dead earth. Really, this is a strange way of behaving, an odd onwership; the larger the property, the more hateful it is, the more glaringly it obtrudes upon the living and comely street. What fine little properties they would be if in the place of the National Museum there were a dirty enclosure, or a rubbish heap where the National Theatre stands! What a waste of two magnificent lots which ought to have been kept for another few decades till they could bring their owner in as much as land on Manhattan!

Roaming about the streets of Prague, I pondered over diverse torments which I would fain inflict upon the owners of building sites.

Choose which of the penalties commends itself to you most: 1. The owner of a site in a street which is mainly built shall be obliged to construct, maintain and keep clean a proper pavement besiae his site.

2. In densely populated quarters the owner of a te t Ilding site shall be oblige to construct a sand heap for children upon his site so that the empty space shall serve some useful purpose 3. If he will not do either of these things let

V213TNIS him at least be obliged to place or hang upon his building site a large placard with the inscription: "This place is kept in desolation by X. Y., address so and so," that the passers-by may at least know whom to curse.

V THE MARCH OF THE 57 Too often this war has been called on of massed endeavor, of mechanical obeisance to orders, of uniformity. And though this description contains some truth when the vastness of the military apparatus with which it is conducted is considered, yet every story from the front-line, or from the patriotic armies behind it, speaks of the heroism of individuals, of private sacrifices and personal sufferings. The following account of a small group of Czech patriots and their young leader, a lieutenant in his early twenties, is well fitted to draw our attention once more to the individual effort, to personal heroism, to the unorthodox methods of a group of men determined to join the fight against the powers of oppression in spite of seemingly unsurmountable odds.

Lieutenant K., an officer of the so-called "Army of the Protectorate of Bohemia," was sent with a group of 57 compatriots to the North of Italy; this small army of the "Protectorate" had originally been intended for police duties in its own country only, but shortage of man-power had forced the Germans to replace their greatly depleted divisions by all available means. And so, instead of guarding Bohemia, detachments of this army were sent to the various sorely tried fronts. Lieutenant K. and his 57 men came to be stationed somewhere near Turin, where, in due course, contact was established with the Italian partisans. The Czech group (which now called itself "Monte Lera," after a mountain to the west of Turin) fought together with the Italian patriots their first engagements against the Germans. It was their aim to cross the Alps and join up with the Czechoslovak Army, in action on the Western Front; in this they succeeded.

These are the bare facts which were communicated to the Czechoslovak High Command in France: they are contained in the Daily Routine Orders of this group. And behind these fact emerges the personality of the commander, a young man who had been at school when the tragedy of Munich was enacted; in whose mind the figure of President Ma saryk was a legend, a secretly cherished legend, rather than a reality, whose most impressirmable years had been spent in the darkness of oppression, whose ideas had been formulated upon hopes and had ever warred against usurper and his henchmen. What, then, would have been more natural than that this man should become hard and authoritarian, that his constant need of self-reliance had bred arrogance, his imposed silence a cynicism of despair? But this is what the first of these memorable Daily Routine Orders say: • "The first condition of the unity of any military group is discipline. Our exceptional position — that of a handful of Czechs absolutely alone in a hostile and foreign country — demands that the word unconditional be added.

On this day 47 comrades have declared their loyalty to my idea, 7 have declared themselves against it. Why these 7 have acted thus it is not for us to concern ourselves with — it is their own affair. Only those who have come forth voluntarily are members of the partisan group "Monte Lera."

This is the beginning of the journey. It leads over high mountains, through territory occupied by the enemy, through towns of friendly welcome, through woods where they must hide. Comrades are lost on the way, others catch up with the group — 57 set out on the dangerous route, 57 arrived in France.

There is none of the dictator's demagogy in these Routine Orders, none of his threats, none of his bullying; even when the need arises to use the word unconditional — that inevitable epithet of the dictator's vocabulary — its usage is explained, justified, qualified. A few days later:

Ve sttedu, dne 7. Anora

190.

"We shall never forget the example set by our dead of the last war — the Czech legionaries. We shall remember the words of President T. G. Masaryk: "I shall look upon yoirupon your conduct of our affairs."

When Hannibal crossed the Alps he had-to promise his troops the grapes and warmth, the wealth and fame of Italy to entice them. But our lieutenant is too honest to delude his men-.

All he can promise them is a continuationeer the fight, with more and better arms, and with more men: "This will not be the end of our work; we shall continue to fight in our Czechoslovak Army . . . until we can return home, into a free country ...

Five years of oppression, have not destroyed this man's love of freedom; five years — the first of his intellectual life — have not sufficed to undermine his liberal conception of human values, his longing after permanent ones. That the ideal of truth remains unsoiled in his mind is a great enough achievement; that he resisted the temptation of using any means but those inherent in the idea of truth to attain it is perhaps greater still.

J.PS. V NAZIS ACT LIKE LOCUSTS IN CZECHOSLOVAKIA According to a report issued by the Associated Press from London the head of the Czechoslovakian government delegation for the liberated territory charged on December 15, that the Germans are "acting like a plague of locusts" as they fall back in Czechoslovakia, stripping the country of all food and leaving its cities in ruins.

Fuller reports from Slovakia, published by the Czechoslovak Press Bureau on December, depict the country's destruction after the Germans marched in at the end of August. Slovakian administrative authorities were immediately supplanted by Germans. The first destructive wave by the Gestapo took place especially around Turciansky Sv. Martin, where the killing of forty-nine Slovaks was accomplished by much plundering. In the second wave, the German Army more thoroughly plundered houses everywhere, dispatching everything movable to Germany. People returning to their homes found them burned down, leaving them absolute beggars. The Germans outraged women and desecrated churches and shrines. Many factories were dismantled, among them the iron foundry at RUZomberok. In the remaining factories German commissars have been installed, and all material has been seized. Horses have been requisitioned.- The Germans stole medical supplies valued at 400 million Slovakian crowns, 2 million litres of petrol, 30,000 horses, and 5,000 motorcars. The Bratislava Government never protested against this and praised the Germans for their good conduct.

At that time, the German-Slovak trade negotiations were carried out under a German dictate. German demands were first: Slovakia is to feed the entire German Army in the country, regardless of the number and, if necessary, by requisitioning. All men and technical resources are at the Army's disposal. Second; To supply money at a minimum of 500 million crowns monthly. In consequence, new banknotes of 500, 100, and 10 crowns were issued.

Third: The Germans ordered the Slovak National Bank to hasten payments to Slovakian manufacturers supplying goods to Germany.

These three demands will cost Slovakia 3,000 million crowns by the end of the year. Fourth: Factories are to be allowed to produce only goods for Germany under the owners' personal responsibility.

These demands were outrageous. The Germans, however, never enforced them but simply carried away stocks, goods, and raw materials. Under the cloak of giving assistance, the Germans are plundering on a larger scale than they ever have done in past history; and consequently hatred has flared up against them and their Government.

Sttedu, dne 7. iinora 1945.

O MYSLIVCICH, MYSLIVNACH A TAJEMSTVI. 6, kdo by nevzpomne ltech na gich bodrtch myslivctt ve stare viasti a tech jejich vypravovan' o raznYch honeckYch pkihodach, hodne zpesttenYch znamou mysliveckou latinou. Takovit myslivna chovala v sobe zvlaatni kouzlo.

Byla obyeejne postavena na nejake mYtine a jeji obyatele till ta ktrochu samotalskt tivot, leda kdyt lesni, loft mel ku vYpomoci nejakeho ptirudiho, gvarneho adjunkta a k tomu mladistvou hezkou dceruaku. Tu pak ta myslivna byla svedkem zamilovaneho romanku a pan lesni, podobne znamosti, Casto prehledl nejakou malou nedbalost adjunktovu v pineni Jeho povinnosti.

I pekne pisnieky mame o tech myslivcich.

Veak mnozi z vas znate tuto: "Jet jsem ten malt myslivedek, sotva flintu nesu," . . . .

Kdyt takovy milostnY romanek je spfadan, tak je to ze zaatku tajemstvim, a jindy je to zase davnY romanek lasky, vzpominek na slastne okamtiky mladi, tech vaanivYch v3ibucht lasky, z nicht zbyla jen rana v srdci a nee° k ni. Pekna, latka k romanetu o lasce.

Nu a nee° podobneho odehraje se na jevigti Mdu Pokrok Houstonu pri oslave desetileteho vYroei otevteni jeho faclove budovy. Deset let je tomu, co jsme vstupovali jejimi portaly dovniff, abychom ji zvenei jak ptvabnou vyarioferrou panenku urteli take u vne, prohledli si to praci ntdich faclovYch sester, jak ji vykraalily. Libilla se nam zevne i zevnitf, pokochali jsme se pohledem na jeji, venkovskS7 i vnejai ha y. Midi jme z ni radost, takfka detskou. V to radosti bylo take i kus 1:)7chy, to na ge nadeje, nage dilo vyvrcholilo v nee° tak krasneho a to nejen pro nes, ale i pro nag e potomky, odkaz na g budoucim, peknY pomnik na gi 'Ceske narodnosti v metropoli Texasu. A tech deset let neubralo krasy to nagi tadove budove, je jeate hezei a vypravenejai. Tak jako mlada tenuaka, stale svou domacnost zvelebuje. A neni se co diviti, vt'dyt' ji vybudovala spoledne, svornost a obetavost fddollch sester a bratti a kteti stale o ni starostpeduji.

Emigranti v Nemecku.

New York.( 6TK.) BerlinskS'r sopis Das Schwartze Korps uvefejnir dne 4. ledna elanek, ve ktererr pig e: "Emigranti z Francie, Holandska a z Flander nejsou "emigranti" nYbrt pfislu gnici nova doby. Nebojuji proti nam, mibrt pro Nemecko Jsou ye sve zemi prondsledovani protote byli "koloboracioniste". Tito muti a jejich rodiny nepfiali sem jako cizinci. Musime s nimi dobfe zachazet a ctit je tak, jako by byli lide z nageho naroda. OCekavame proto, to katclY, kdo s nimi vejde do styku, bude jim pomahat jako sitS7m obeanum a nikoli jako ureitemu druhu hostu. Nem dovoleno, aby byli posilani od ittadu k iftadu, od mesta k mestu a nemohli si vybrat misto pro svou praci. Ptesto, to je nouze o ,pracovni sily, cizinci bez ptislugnYch papira teiko mohou praci nalezt."

Celt elane1r jasne naznaduje, jaka je asi situace v gech kvislingt, uprchlYch z osvobozenYch zemi do Nemecka. "Urditt druh hostt" znamena ye vaech tedich nevitane hosty a nerneckY narod s nimi take tak zachazi. Sluhove "panskeho naroda" nemohou nic jineho ()dekavat.

V &ef raise UNRRA pro Cm jmenovin LondYn. (6TK). eeskoslovenska vlada dala svilj souhlas ku jmenovani Petra. Ivanoviee Alexejeva jako tefa mise spojenecke pomoci a rehabilitace (UNRRA) pro Ceskoslovensko. P. I. Alexejev byl do nedavna idednikem sovetskeho komisaMtu pro zahranitni obcbod,,

arm&

vlsT

A ted' nee° pfedbetneho o to hie "Barea ma tajemstvi, jet sehraji pri teto slavnosti osvedeene sily divadelniho kroutku "Hlaholu." To BarCino tajemstvi vine se take k malemu romanku jej idivei lasky, kdy jeji pel ptivabu upoutal jako motflka miadeho pana, ted' nevim, byl-li baronem Ci nejakou jinou velieinou.

Stapel se v jeji puvabech, ssal lasku z pine diae ta kjak ten motSdek, at, at, ty thouci polibky vykouzlily Baree maleho andelieka.

Dalai east deje dovite se navativenirn teto hry a steastnenim se oslavy na geho desetileteho Ntrodi otevfeni na gi fadove sine Pokrok Houstonu v nedeli dne 18. imora a bud'te ujiateni, to budete mile pfekvapeni a pobavite se. V torn hereckem kadru teinkuji krome "taty na gi Ceske houstonske osady" bratra V. Langra jeate bratti: I. V. Putdek, Tim KostmlatskV, Jan Stehlik a Emil Vala a sestry: Ella Mikeska, Mary Johnson a Harriet Earl. Retie hry je v rukou sester Naomi Kostomlatsk3ich a Harriet Earloye. Jak vidite, same velmi dobre ochotnicke sily, dobfe navatevniktm naaich divadelnich her zname.

Slavnostni proslov bude miti br. rFank AnCinec a sestra Jennie Mae Frank, na ge zpevni umelkyne zpestfi na g program zpevnim eislem.

Tak se chystejte a nedejte si tak krasnou pfiletitost ujiti, at' v mesici imoru utijete humoru, nechte stranou rmut a tat dokud jeate karneval. A jestli jit bude po nem, tak to nebude S. P. Studnidn!j. nam vadit.

V ZACHRANCE SPOJENECKtCH VOJAKt. Jedna z nejneobvyklejaich pkihod teto valky dogla prave do LondYna. Hlavni hrdinkou je drobounka, tficetileta, Ceaka, matka nekolika Vzala si Itala. Zili ve stfedni east zeme, ktera byla diouho v nemeckch rukou. Asi ptede 2 lety pfiglo do mesta SS. 6e gka pfijala misto tlumodnice. Duvod? Vedela, to je poblit mesta tabor s anglickmi valeenSrmi zajatci. Snad by jim znalosti o pohybech nemeck3ich vojsk mohla pomOci. Prvni pfiletitost se naskytla za tSrden. Nalezla pod mostem dva anglick y vojaky, ktertm se podaillo uprchnout z tabora. Umela anglicky.

Dohovor byl kratkt. Za dvacet minut jit byli u

Napeti v Praze.

LondS7n. (CTK). Z Berlina se hlai zprava, ktera byla uvefejnena ye ived.skem Casopise, eerpand ze soutrorntch prament. Zprava zni: `Zpravy pfichazejici z Prahy oznanuji, to tam panuje nesmirne na)eti. Nejmenai jiskra stadi, aby na>tal prudkY vtbuch. Nemecke civilai obyvatelstvo a tfednici neopoiatuji se ukazovat na ulicich ve velkych skupinach. V gichni Nernci mail jit zavazadla ptipravena k odjezdu pro ptipad nejmengi znamky revoluce."

V New York. (ftK). Nakladatelstvi Random House v ,New Yorku vyda dne 19. imora roman Egona Hostovikeho "The Hideout". Jde o pteklad ieho posledniho romanu, lent vyael ' New Yorku Cesky pod nazvem tlryt". Pfeklad pokidila sleena Fern Long. Cena eini $1.75.

• ni v dome na prvni veeeii.

Mela jil dlouho ptipravenou organisaci, ktera ted' nahle zaeala pracovat. Pod odima Gestapa se day neuvetitelne veci. nedlOnhe u ni v dome bydlilo 40 spojeneckYch vojakn. stall civilni odevy, stravu, lekatske oLettent'a nakonec i zbrane.

Jejimi zestupci byli Luigi, protifagiatickt Ital, a Peter, Luxemburean. Dopravovali spojer necke vojaky do taborii italskYch partyzAruly horach. Nekteti z nich, pokud umeli nemeckY, meli nemecke prtkazy, s razitkem Gestapa. Po. hybovali se volne po krajme a 'dude se' vetejne legitimovali.

A nahle nastal v Cinnosti dramatickY obrat.

Zaeatkem listopadu 1943 poslali Nemci brigadu armady t. zv. samostatneho Slovenska do Italie. Nevetili loyalite slovenskYch vojalt0. It rtsi — a v torn meli pravdu, jak pozdeji uklizaia slovensla revolta, pti nit 80 procent slovenske armady pketlo k SpojenYm nfirodllm.

Nate hrdinka navazala se slovenskou brige.dou styk. Zanedlouho se dovedela, to se brigada ptemisti na jih, blite k front& V to dobe skrSrvala ve svem dome pet spojeneckYch zajatcil. Dva z nich byli anglieti dustojnici, kteti se chteli co nejrychleji dostat do rtima. A ukaglo se, to slovenske, brigada s radosti poskytla "lift" na svYch arrakinich autech dvema anglickYm clustojnikfun ze severu at do Aima. Ostatni tai zajatci, z nicht dva byli amerieti letci, da,li ptednost liftu at skoro ke fronte, bdkud jim slovenskr dustojnik za 50 kg nemecke mouky zaCidil pfechod ke spojenciim — do Neapole.

I jine transporty zorganisovala oeska tlumnanice za pomoci slovenske brigady. V jednom jell dva australati dtstojnici, anglickt kapitan a nekolik anglicktch poddtstojnikt.

Pozdej i dopravovala za pomoci australskeho letce spojenecke vojaky do italskl •ch partyzansk3ich jednotek v horach, a zajistila dokonce i jejich zasobovani.

Kdyt spojenci zahajili velkou ofensivu, situace se podstatne zmenila. I ptel3ehla matka s detmi k americkemu hlavnimu stanu, kde data sve zkugenosti k disposici. Tim se skoneilla einnost jednoho z nejdobrudruinej gich podniku v historii dopravnictvi.

DO CORPUS CHRISTI A OKOLI! Ochotnici Sokola, za spoluteinkovani ochotniki sine Moravan sehraji V

V

Sokolske Narodni Sini

ne 11. unora DIVADLO veselohru se zpevy od Rudy Matika

"Zasnoubeni po tine" OSOBY: Malina, statkal Jakub Nemec Mafenka, jeho dcera Frances Nemcovi Kadka, Lillian Strmiskova Barda, Annie Regmundove, jeho Celed' Josef, James Nemec Petr, Frank Kagpar Bumbal, vysloutilec Rud. Troubil Jan Prav', student Albert Regmund Alfons, kupec z Prahy Chas. Holasek HUDBA: V. KUtERA A A. SEVIANEK NAPOVEDA: V. SIJANSIck, ST.

Zaeatek ye 3 hodiny odpoledne.

PO DIVADLE SPOLEONA VEtErtE

VEtER TANEtNi ZABAVA Krajane jsou tadani o pfispevek do kuchyne. 6istS7 vttelek 2 celeho podniku jde na S. A. 0. T. Uctive zve Poiadalici bor.

Strana 14.

vEsTilfic

SlovanskST Vzijenrine Pojiit'ujici Spolek (SVPS) Proti Ohni a Bouii.

ZALOZEN 1. tERVENCE 1926.

Frank Andinec, ptedseda, Houston, Texas, Frank Zubik, mistoptedseda, College Station, Texas, F. V. Urbish, tajemnik, East Bernard, Texas, Jno. P. Trlica, pokladnik, Granger, Texas, C. H. Chernosky, pravni radce, Houston, Houston, Texas, F. A. BezecnSi, organisator, Schulenburg, Texas. Udetni vSrbor: Robert ervenka, West, Texas, Will A. Nesuda, Dallas, Texas, John Kahanek, Jr., Fort Worth, Texas.

FINAN5NI ZPRAVA Od 1. Zervenee 1944 do 31. prosince 1944.

PRIJEM: Poplatky proti ohni Poplatky proti bouti Pbenos pojigteni iirok z boncla SpojenSrch Stattl trok z okresnich bondu Urok z ptifeek hypoteky Splaceno na hypoteky Dividendy z "Building Loans" Poplatky proti vStuchu plynu Stavebni pojig teni proti ohni a bouti Poplatek na neobydlene domovy Prodej rtanS7ch zasob Zaplaceno Odbodkami na zaruku fitednikii 61enske poplatky

$15,535.83 2,936.80 13.47 230.10 525.00 761.13 4,173.43 175.00 69.56 21.61 4.16 6.41 53.40 204.00

Pfijem V bankach dne 30. eervne. 1944

$24,709.90 7,721.53

Souhrn

$32,431.43 .

VYDAN Pfehliteni vlastnictvi Vyplacene Skody proti ohni Vyplacene Skody proti bouti Vyplaceno za odhady T. U. C. C. Tax Witholding Tax Social Security Tax tlenstvi. v Texas Mutual Fire & Sorm Ass'n Dieta fitednikurn Cestovne Utednikam Najemne sine pti odbSrvani se/1 .rue Sluine fitedniktim yogtovne vgech fitedniku, znamky Telefon, telegraf, express Vracene rozpoety Zasoby do Utadovny a spravky stroja Pojiateni nalaytku v ttadovne Uvetejneni pulrocni zpravy tlenstvi mistnim odbodkam Macy na hypoteky Koupe U. S. Defense Bona.

$32,431.43

27.00 5,772.75 38.82 26.00 6.36 24.00 24.00 14.00 317.50 157.25 5.00 1,275.16 98.15 9.32 43.40 200.75 44.96 8.75 204.00 2,700.00 5,000.00 $15,997.17 15,997.17

Celkove vydani

$16,434.26

Balance v bankach FINANtlif ViKAZ 31. prosince 1944.

ZDROJE: Hotovost v bankach Hypoteky (Mortgage Loans) Stock, Liberty Loan Sc Guardian Federal Cestovni bondy U. S. Defense Bondy Zatizeni v Utadovne Uhrnem POVINNOSTI: Rozpoety zaplacene a poplatek do ptedu

$16,434.26 23,633.45 10,000.00 9,900.00 29,960.00 150.00 $90,077.71 9,281.90

ZI3S7va, distal° majetku dne 31. prosince 1944 OistST majetek dne 31. prosince 1944 tistS7 majetek dne 31. prosince 1943

$80,795.81 80,795.81 82,316.35

tistSr ptirtstek za rok 1944

$ 8,479.46

Houston, Texas, 20. ledna 1945.

Robert Oervenka, Will A. Nesuda, John Kahanek, Jr.

Ve sti. edu, dne imora tad Fort Worth, Cis. 154.

Fort Worth, Texas.

Ctend redakce, bratti a sestry!

Kdyl ted' mam na starosti jako dopisovatel tadu take nee° napsat, co se tady deje a dela, co2 je Cala prate, neb tady jen mame potad schtize. Kdy2 se konedne sejdeme v ten ureitSr den a vice nic ne2 ty obyeejne zabavy i tech u2 se vetgi nou gtitime a zastaneme vetginou doma.

Ale nezapomerite na schuzi 11.

(Mora, na dve hodiny, ale ne na etyti, aby ti, kteti . pkijdou na eas, nezmrzli. A take bude schuze sokolska po tadove schilzi. Mame zvolene nove Utedniky, a chceme, abythorn se tento rok udelali vice pfdtel. Ono z toho nic neni, kdy2 si nekteti delaji jak chteji, a nekoukaji, co si o tom budou druzi myslet. TakovYm zpusobem nas bude potad ulVvat. A potom si ptedstavte prod' jsme meli takove starosti a namahu se stavenim to nagi sine, kdy2 nemil2eme vetejnosti ukazat to na gi pravou li rchovu neb kulturu. .

Ale ja zaCnu psat za tad a rozepigi se o Sokolu. Ja. vim, 2e bude hodne kritika, ale ja, za to nemohu. Ono je to lepgi psat pravdu, ne2 bYt po tichu a neb psat kde jsem byl, a kdo tady byl, a nemain se s elm pekn3im chlubit. A tady jsou atednici Sokola Ft. Worth pro rok 1945: Ant. Tirk, starosta; John Bedan, jednatel; Anna Milan, ifeetnice; Jos. Vitek, pokladnik; John Jet, ptedseda zabavniho vS/boru a John Beean, nadelnik.

Ted' zas koneim jako dopisovatel tadu Cis. 154, John Bedan, taj. , V Z Krouiku eskSrch ten, Dallas, Tex. Prvniho anora na ge schfize se o bS7vala v ptitomnosti 36 Clenek milych no,vgtevnikt vgem znamY"ch, pi. Kueerova, a man2ele Dudin4i. z Corpus Christi a pi. 8" vadlenakdva, kterou te2 zname co bVvalou ,thovou z Ennis za svobodna. byli radi videni a te gi nas vane znani nagi krou2kove prate.

Pteeten dopis od bratra starosty Sokola, jen2 dekuje 2enam za celorani praci a pteje zdar v rote Diky! Tim se nam dostalo easteene dalgiho povzbuzeni.

Dale jsme se ujednaly, ze nage mesieni schaze zadnou ptesne v jednu hodinu. Nezapomerite.

Dekujeme za kartu od ml. parii Adamsove, bStvale Marty Valdikove.

Dale nam zaslal dopis Jerry Rotrekl z Nemecka. Pi ge kde uz vgude byl v Anglii, ye Francii a v Holandsku.

TakovV dopis a karty od tech mladYch dostat je radosti pro nas a si domfi neseme vzpominku na ne, nevyjimaje nagi 8pailheloyou, ktera si te2 kartkou na nas byla vzpornela..

Se sbiranim gatstva se Xi zadalo, co2 varn vypige ses. Valeikova, jen podotSrkam, 2e velkou bednu za tim adelem obstarala ses. Kopecks a byla dopravena do Sokolovny na jeji vSrlohy, za co2 ji Krou2ek 'Zen dekuje. Sestra Valdikove u2 mela nekolik svazkil a zadala skladat na to; oznamila, 2e ses. Zazvorkova z Ennis ji poslala $5 na vydani s • tou bednou spojene.

VCera jsme nemeli moc vydani ale za to peknY ptijem od pi. Kdderove $5, pi. 8 ramkove $1, p. Stranskeho $1, rodina S' ijanskS/ch $1. Divgem! y

Jeliko2 nag krou2ek bude oslavovat desate vS7rodi v dubnu, nage sestry se postaraji o pekny program na ten Cas. Vzaly,to do rukou ses.

Vrlova., rodina NovotnSrch, Ptevratilova, Toberna a ml. Stranska. Podrobnosti vam je gte, oznamim.

Anna Machadova.

0

Prot trpe trampotami

zitcpy Kdyi fankcionilni ssicpa se li ge a apitsobuje, fie se citite mizerne, jots nervosni a nesvi a trpite jejimi znaky-bolestmi blavy,pachnoucim de. chew, zkaienfm fialudkem, nezfiiivno• sti, ztratott spinku a nedostateenon anti k jidlu a mate pocit piepineneho ialudku nasledkem plynu a ned. muti-opatite si Dra. Petra easem vy• zkou g ene Hoboko a poulivejte ho piesne die navodu na nalepce. Jest vice nei poelsrujici prostiedek, jest tell idudeeni annost povzbuzujici lek, sloien5, z 18 plirody vlastnich leliebt4ch kainkti, bylin a Tooth)).

Hoboko pfim-eje vela 'stieva k Zinnosti a pomfilni jim jemne a Madce odetraniti vfiznonci odpadky; pomahl vypndid plyn zacpy poskytuje Zaludku onen skvelf poc it tepla. Chcete-11 ope't anti rozirastne vy od trampot zficpy a zarovell uleviti svensu ialudku, obstarejte si Hoboko dnes.

Of

NemAiete-11 ho koupiti ve velem sou. sedstyi, poilete si pro nail "seznamova. ci" nabidku Hoboko a obdrifte-.

ZDARMA 62,c2it: tihvi Dra. Petra LiS a s yk Olej Liniment-cproou. stiedek proti hnisani rF itleyu od revmatickYch a reuralgickfch bolesti, s y alcorYch bolesti zad, ztuhlYcb nebo bolayYch avail% namoienin nebo vyraknutin.

Dra. Petra Magolo-alkalickji prostiedsk od jist)%ch doCasnYch ludeanich nepoiadkti, jako zaiiyaci port. chy pHyodeinf pfebytkom kyseliny a pit. leni

Odeilete tento kupo 771 "zvlaitni nabidky"- Nyni I jest $1.00. Palate tuna I pawl yyplacenii II unc. Hoboko a zdarma 60¢ hodnoty zkuiebni 1 hihye kaideho, 1.66ivihe 01aja • Magolo.

C.O.D. (poplatek pfipoatin).

❑ Pfilo2en

❑

Jtaino• ,E0Dwoot...4_,,,, •Treo twietaanitse I1

Adresa • ...weitencriziar•atmroolozzaAaa Poltovni Ofadovna

- v.

---

1

I r2bi 81121:m.

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO.

hip.ea t D 2501 Washington Bieci.,Ce Chicago 268 Staniar St., Winnipe g, Man., Can. IIIMIIMINIMMY■OMMO L ema...........................

VESTNIIC

Ve stfedu, dne 7. unora 1945.

MRS. M. KERN S, Frontenac, Kans., piee: — "Zasilam $1.05 na Nonat. Je to ta nejlepei mast jakou jsme kdy meli a vtidycky nam pomohla. Tisicere diky." Tento dopis je pouze jednim z neseetneho poetu dopis0, ktere sme dostali a jimiti ocenovany jsou nevyrovnatelne viastnosti

NONAT Cena Nonat je poetou 55c a $1.05.

Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, raaeji pike na na g' adresu: R. C. MILLER & CO. P. 0. Box 285.

Altadena, Calif.

DR. THOMAS N. DeLANEY CoNt LEKAlk Bryle spravne ptipravend. as dle ttadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS OZNAMENI

Quality Liquor Store 2215 1/2 AIRLINE, HOUSTON Ma vYborne druhy kotalky, vina, kminky, Trinerovo Hotke Vino, eampariske a Dra Petra HoOoko na sklade a mnoho jinYch dobrYch napojii. Za poctivou ceau a oiasluhu ruci, bratr S. C. WOITON, Glen S. P. J. S. T. 35 rokii.

Dr. Chas. J. Hollub esid, Lekat a Operates.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon tliadovny: Preston 2553

Houston, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Byl jsem piekvapen, kdy jsem ve Vestniku den, tie se nevi, co se ma delati s penezi, ktere byly sjezdem povoleny pro studenty a studentky na statni universite v Austinu. Dle meho ptesvedeeni jest to velka ztrata pro ty studenty, kterYm i malt' obnos znamend velmi mnoho. Ja, to vim ze sve zku g enosti, nebot' ja jsem byl sam jeden z nich. Je to ne g testi pro ty studenty, kteti pottebuji a mohou dostati pomoc, nebot' takovi pottebuji penize okamZite. Krom studovani mush pracovati dlouhe hodiny za malo penez, take jim to ani nestaei, aby mohli uhajiti skromne Zivobyti.

Je jich mnoho, kteti se nasyti sotva jednou denne! Jak mohou pak jejich tela bYti silna a odolavati nemocem!

Studenti jsou mnohokrate spathe informovani o torn, 'tie mohou choditi do g koly a pH tom si praci ptivydelavati. Neni to tak snadne, jak se to zda; co takovY student zkusi!

Tako se da v takovych vecech komu raditi, to mush sam zkusiti na sve vlastni kidi a takova zkugenost jest draha.

Stydel bych se za to, kdybych to byl ja„, kterY jsem za to zodpovednY, ie okamEita pomoc pottebnYm studentilm se oddaluje. Takove veci se I maji vyfizovati co nejrychleji.

S pozdravem, Woodrow W. Mikeska.

0

Rad Krasna, cis. 96.

Cteni bratti a sestry!

Chci y am v g em sdelit, ze v nedeli 11. tento mesic nam ptipada tadova schtze.

Bude-li gpatne poeasi, tak o tyden pozdeji.

PrSi nam tu, jak ale trochu obeschne, honem Okla.

S bratrskYm pozdravem, John Marek, ta NOVY tESKY FILM

Sleena matinka

SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUZBA. V hodine tialu zarmoucenh naleznou Edward Pace pohtebni sta y pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou naei zasadou.

Poutava a velmi zajimava veselohra, v hlavni illoze, Vera Ferbasova, Theodor Pietek, V. Berankova, F. Vesely a jini. Piedebra velmi zajimavS* film z tiny.

EDWARD PACE Pohiebni reditel

EAST BERNARD, v nedeli 11. unora, o 8:30 hod. veeer.

tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

SAN ANTONIO, v pondeli 12. unora, v St. Ann's Parish Hall, 735 Fredericksburg Route, o 8:30 hod. veeer.

DR. N. B. McNUTT Zubni Lekai ttadovna nad Canada's Drug Co. TEXAS BRYAN,

C. H. ClIERNOSKI PRAVNiK Vytizuje veekere soudni zaletiitosti.

Otadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

IGIM1.1714.141RI

ifticl Columbus, cis. 58.

Hungerford, Texas.

Sdeluji elentm tadu Columbus, cis. 58, ze ptiSti schitze bude druhou nedeli 11. unora o 2 hodinach odpoledne. I-Iled'te se dostaviti vgichni, kteti jste pozadu s va g imi poplatky a zvla g t' na NemocenskY odbor je eas, aby poplatky byly zaslane, neb nekteti zaplatili poplatky jeden rok a druhy vynechali a potom mysli, ze jsou opravneni,na podporu, jsou tomu sami vinni.

Tak nezapomente a dostavte se IT pinem poetu, mame nove Utedniky tadove, tak to moZna bade lope pracovat. Na shledanou!

S pozdravem, A. L. Matueek.

RE K - BURNS

POHEEBNt DOMOV V hodine zarmutku najdete u rids nejlepei polatebni obsluhu a ceny levne.

BILL MAREK, ieditel.

Iez prodavaine pohiebni popod 1 mesice do 80 roll(' stall.

Ambulance y e d-ne i v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME Telefon 546.

CAMERON. TEXAS

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLUI:BA. Jsme pohotovi Vam poslouEt' bez roidilu jak daleko bydite bez jakehok.oliv zvldetniho poplatky.

S nami mfttiete mluviti desk:Y. My nabizime Pohfebni Poji gteni pro kaideho dlena rodiny.

ROGERS, v nedeli 18. unora, o 8 hodine veeer.

CAMERON, v pondeli 19. unora, v Nirodni sini, v uterk o 8 hodinach veeer.

SEATON, v Sefeikove sini, v litterk 20. unora, o8:30 veeer.

WEST, ye stredu 21. unora, o 2:30 hod. odpoledne, o 7 a 9 veeer.

ENNIS, ye etvrtek 22. unora, o 3 hod. odpoledne a o 8 veeer.

CALDWELL, v patek 23. unora, o 8 hodinach veeer.

Pr vni pronaky nachlazeni a kagle by y am maly okamilta pflpomenoutl tento vYbornY domact pflpravek znamf a obliben9 po 60 let .. • Lahodr4 .

POsobiv DET1 JEJ MAJi RADI . .

Co 13

a

SeverOv Balsam prat kattl.

VE VtECH PAEDNiCH LEKARNACH ANEB OBJ EONEJTE PRIMO

PETE E. ETIINGER FUNERAL ROME Elsie Pratak-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. U Texas.

A AVY

CROSBY, v nedeli 11. unora, pouze odpoledne o 3 hodinach.

LA GRANGE, v pondeli 13. unora, o 8 hodine veeer.

Lest and faund celumns cf Tokio news p apers are crowded these days. Every time an American buys a War Bond, the Japs lose face. Buy your 10% every pay day.

faclu ameatiffo 11, ONCIAA 18, UNORA 25. UNORA 4. biezna —

okrok Houston Syncopators - Rudy Zatopek - Frank Matela - J. R. Baba

VSTUPNE: MUll I DAMY 60c Tax included 0 zakusky a obeerstveni navetevnikt. jest A rStorem naleilto postarano.

Zibavni Vtbor.

V 20256 Na doptani: 20th and North Main.

Strana 1u.

*ESTIstfIC

Poutivejte k oznamovini

Maly Oznamovatel ...01101■11.011■■••

Mluvici strole pro sine aneb jednotlivce, take Ceske filmy Psohlavci a jine. nemoc. Michael Milkovic, 24848 Rushmore Ave., Little Neck, N. Y. (6-p)

Or, NA PRODEJ.

Or- Na prodej — 112 akrova farma le2ici asi dtyki, mile vkchodne od Moulton v okresu Lavaca, 62 akril v poli, zbytek pastr s celoroeni tekouci vodou, dostatek dteva, obydelni dtyr svetnicovk dam, barna a senik, dva kurniky, studna a ostatni venkovni budovy. Pozemek Cerny a piseenk. Prods se za mirnou cenu na mime splatky. J. F. Bcdka, (6-8-c) Hallettsville, Texas.

TABAK — dobrY na kouteni, 10 liber $4.50. Dopravu vyplatim, na C.O.D. neposilam. Joe Prohaska, (6-7p) Portland, Tenn.

1

gpic- Illedaji se dve stenografky, ktere by mimo anglietiny easteene ovladaly eekinu. Prace stalk, podminky obratem sdeli: Hlavni 1:31adovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te(6-dz.) xas.

Pkijme se slugne_devee neb mladsi 2ena k uklidu v domacnosti.

Jsme tti v rodine. Plat $15.00 tkdne, byt v mists, dobrk domov. — Dr. T. W. Kalb, 1626 North Blvd., Houston, (6-c-R) Texas. gip Pkijme se og ettovatelka pro 4 leta stare ditko, pohodlnk domov s ustkednim vytapenim, blizko kostela a busu, 2adne vateni a prani, mzda $15.00 tkdrie, uniformy zaopatfeny. Telefonujte collect Mrs. Joe C. Thompson, J-8-2121 Dallas, neb piste na 4217 Armstrong Pkway, (5-6-p) Dallas, Texas.

Mir Piijme se — anglicky mluvici bile—deVee neb"zena, usedle, k vkpomoci k opatrovani maleho Mete a konani domaci prate. $15.00 tk dne, dobra rodina, letest'anskk domov. — Mrs. W. A. Version, 1110 Lovett Blvd., Houston 6, Tex. (5-6c) MAM LISTOVY TABAK na prodej, &bre chuti, cena 45c Libra. Posts vyplacena. — Charles Smutek, Rt. 1, Portland, Tenn.

(5-6-p.)

Hledam spolehliveho d'elnika od 30 do 60 let stati, pracovat kolem domu a obdelavat asi 6 tan). korny.

Hlaste se u: James J. Hollub, Rt..5, (4-dz.-c) Schulerrburg, Texas.

Berlin zdeien.

New York. (6TK). BerlinskY korespondent gved. easopisu Stockholms Tidningen ze dne 23. ledna Liroce se rozepsal o zdekne nalade v perline, kde obyvatelstvo do posledniho okam'Ziku doufalo, 2e rusks ofensiva bude Yeas zastavena.

Korespondent plAe: "Dnes jsem videl mnoho lidi s bledkini tvalemi a malou nadeji, Ze jejich pkibuzni budou moci uteci z vkchodu. Tato obava je zvlate roz gThena v Berlins, proto2e Vkchodni Prusko bylo berlinskou evakuaeni provincii. Spousta Zen a deti z Berlina jsou nyni uprostked bitevniho pole. Boj o mista ye vlacich je hroznk. Jedna matka 5 deti, jako tisice jinkch matek, dostala jen 2 hodiny 6asu k odjezdu a pfijela do Berlina jen se 4 detmi, prototie pate bylo na ceste

zabito. Zavazadla se nerai s sebou brat. JinY muti mi rekl, tie jeho nejmladk dite ptijelo, ale nema 'tadne zpravy o sve Zene a ostatnich Mech. Pravdepodobne yeas neutekly."

Takove zpravy jsou pro Wince ov§em zoufale. Ale kdy2 detli kdysi zpravy o tisicich a tisicich ten, deti, starch a nemocnkch, vyhnankch ze svkch domovt, Stvankch po silnicich a kosenYch kulomety z nemeckkch letadel, radostne• se usmivali, pilkyvovali a dmuli prsa pYchou nad nemeckou vkkonnosti. Osud se obratil. Je to prozatim jen male., ale spravedliva odplata za miliony Memel ubitYch V Werich, a Voskovec poprve na Broadway.

New York. (6TK). V Alvin Theatre na 52. ulici byla ye etvrtek zahajena serie pfedstaveni Shakespearovy "Bouke" v interpretaci Margarety Websterove, ktera se snaL vystihnouti 2ivotnost, fantaAickou barvitost a 2ertovnost hry.

V hereckem ensemblu jsou velika zdej§i. jmena Vera Zorina (Ariel), Canada Lee (Kaliban) a Arnold Moss (Prospero) a do nal° se velmi dobie zaelenili Jan Werich a Jai Voskovec jako sluha a gagek. Obecensetvo i kritika ocenili opilk ykjev obou eesk:c'eh hercii s uznanim pochvalou.

Nevratil se.

New York. (ftK) Ptedseda presidia bratislayskeho nejvyAgiho kontrolniho dvora, Vidor Gemer, odjel dne 27. srpna na dovolenou do Tureanskeho Svateho Martina. Bratislayskk list si steluje, 2e se Vidor

nebo-li (RAZ V PEKLE"

v sobotu, dne 10. inora v

Stefinik Cis. 142 v Houstonu CENY: $3.00 — $2.00 — 1.00 VSTUPNE: PAN 65c — DAMA 35c I S DANI.

Zaeatek v 8:00 P. M. 5508 Nolda St. West End.

V. 220 79

1/...1111..1.0.1•1111.0111M04•111•0.1.0.110111.111 ■0•1111.0.1111114.11•1000111.0.6.0411111.0.111.41.0.011 ■0•1111100111100.111•111.11111111.

NA POtEST 11. ViRai OTEVRENI NOVA BUDOVY

v nedeli dne 18. bora bude sehrana fratka o thech jedndnich

FAIRFAX 1177-78-79

BUY UNITED STATE'S

AR BONDS

1•11.1

V Ceske sini iiidu Pokrok Houston C. 88

FOG LE-WEST

VICTORY

Zahavni vyhor.

(c)

01

FOB

Gemer nevratil na sve misto i pots, kdy mesto bylo "osvobozeno" Bratislayske vladni kruhy maji za to, tie Gemer odjel na dovolenou s myslem pfipojit se k hnuti odporu a pomahat partyzarram.

Maskarni Maya ....

-atoms 1.6■..

A quarter of a century of fair-dealing and clear-cut principles have made us the largest firm of funeral directors In the Southwest.

ye stfedu, dne 7. Unora 1945.

"BARtA MA TAJEMSTV OSOBY: Baron Lederkopf, majitel panstvi I. V. Puteek V. Langer Vaclav Hadraba, lesni Ella Mikeska Anidka, jeho dcera Bedisich Hlavaeek Tim Kostomlatskk John Stehlik Tonda Vykysal, facir Mary Johnson BaruAa, devedka Filomena, jeji dcera Harriet Earl Josef, sluha u Lederkopfa, Emil Vala Myslivci a honci.

Divadlo ridi sestra Harriet Earl.

Slavnostni proslov — hr. Frank Aneinec Zpev sestra Jennie Mae Frank

AND

Za6atek ve 3:30 hod. odpoledne

STAMPS

0 zakusky a napoje bude postarano.

Div. Kroutiek 1.11111,0•11111.1111111.0111K.M.01111111.0111 ■0•1111.0•1111/4.111•0•11■041.4.1■0•00.111■0•11111.0.111.11110.11110../.1....1.1.N.041■1111.4111111.0 ■IKV

/, Awe 7,5 v w

JACKSON BREWING COMPANY • NEW ORLEANS, LA..