Vestnik 1945 02 28

Entered as second class mail, matter, January 3rd, 1933 at W est. Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

RO5NIK (VOL.) XXXIII.

(Wednesday) 28. finora (February) 1945.

WEST, TEXAS, ve stredu,

POSLEDNI BENBUI

T

R'ESIDENT eeskoslovenske republiky dr. Eduard Bene g ueinil v sobotu 17. p "Mora na londYnskem rozhlase projev, v nemi oznamil eeskoslovenskemu . narodu, ze odjiedi z Velke Britanie pies SovetskY svaz do aeskoslovenska. Ve svern projevu tekl mimo jine toto: "Mluvim k yam naposledy z Velke Britanie za teto valky. Na g ilkol za hranicemi je spinen, uddlosti ze zati 1938 jsou odeineny a u&lost z btezna 1939 budou odeineny co nejcitive. Nemecko se zadina, propadavat do propasti. Po gest letech boje (Bene g opustil 6eskcslovensko dne 22. kijna 1938) vracime se se sv3imi spolubojovniky do vlasti, nekteti ihned, jini zitra a jegte jini pozdeji. Na gi yojaci zilstanou na bojigtich, dokud spojenci o nich nerozhodnou. Ale i oni se brzy vrati, proto2e my je budeme pottebovat i doma. Do vagich rukou sloelme mandaty, jee nam za hranicemi byly udeleny vS7vojem uddlosti, a ptedio21me yam vS7sledky sve prate. Vy, na g narod, rozhodnete, co se stane pak. Oe g a Slovaci rozhodnou spolee'ne.

Ruda, armada je fakticky pied branami Berlina, miliony Nemeti bloudi na Uteku, nemecka mesta jsou znie'ena, miliony nemeckSrch vojakt" i civilistil zabity .Hospoclatsk3;• zmatek v Nemecku bude brzy dopinen Upin-,;7m vnittnim zhroucenim politickSrm i mravnim.

Po gesti letech dostane se mu UpIna spravedlnosti a odplaty. Poraika na gich neptatel je ji2 na dosah ruky, jak bylo slavnostne konstantovano i na krymske konferenci."

President Bene g pak struene yyliail, eeho bylo. dosa2eno za hranicemi a jake ptipravy byly vykonany pro prvni iidobi po valce. Pokradoval takto: "Vraceje se z exilu Po v« ice, je2 byla spravne oznaeena za nejv;f ,t gi v delinach lidstva, chci nejcitive vyjadtit s ytj Zai a litost nad 'demi obetmi, ja si tato valka na nas vy2adala a snad je gte vy'eada, nad ve gkerSrm utrpenim, ponfeenim a strastmi, je.'4 jsrne my a vy vgichni doma v oesiqch zemich i m: Slovensku musili zakusit z rukou nemeck-j7en padouchil a nagich vlastnich zradet". Ale chci take vyjacitit velke dostiudineni nad skuteenosti, 2e tyto barbarske pangermanske nestvtiry se tak bidne hrouti, ze na ge chlvera byla zase obnovena a ze konec koncti piece jen Ye svete je je gte trochu spravedlnosti."

President pak tekl, ze s jeho nynej gim ri nvratem z Lond3'7na na Slovensko eeskoslovenska statni organisace za hranicemi vstupuje do stavu likvidace, a to klidne, harmonicky a citistojne. "Jakmile vstoupim na puclu republiky, bude utvotena prvni vlada doma. Bude zahrnovat ptedstavitele tech, kteti zfistali doma, a bude v3ihradne tidit na ge pomery doma.

Jakmile bude vytvotena nova vlada doma, pfestane existovat Statni rada v Lontine. fzidime se zasadou, 2e cele na ge statni zrizeni za hranicemi bylo ustaveno jedine pro zahrani6,ni pottebu."

Beneg zdiiraznil, ze nova vlada bude ptedStavovat narodni frontu, yaechny vrstvy na-

PROJEV Z LONIMA.

roda, a to pramyslove a zemedelske delnictvo, sttedni sta y a inteligenci. Bude tudi2 ptevalne siolena ze zastupcu vrstev, jee tvotily klad tri nekdej gich delnickS7 ch, socialistickSTch stran a jejich odoboroqch organisaci, nekdejAi strany katolicke a zemedelske. Take Slovanska, narodni rada bude zastoupena ye vlade. President Bene g pak pokraeoval takto: "Zdtrazriuji, ze i tato vlada bude pfechodnd, protole trvala vlada bude moci bYt ustavena teprve pak, az bude osvobozeno cele semi republiky a ae budou moci spoluprac"o-

vanski Podp. Jednota

s atu Texasu jest

bratrcrp-anisace v Texasu krajanska

JMENi: $4,300.000 eLENOVE A DITKY: 20.000 itADY: 164.

POJISTUJE DITKY od narozeni do 16 let.

Obydejne pojistky do 16 let za 20 a 30c Skolni a nadaeni pojistky.

20-lets splacene pojistky.

PRO DOSPELE: Doiivotni pojistky, Dvacetilete, Patnietilete splacene a nadaeni.

Starobni pojistky, ktere dospivaji v 65 letech.

Biizgi informaoe poda, mistni radovY organisator neb

1 v.

eiSLO 9.

iadovna F 1YETTEVILLE, TEXAS

vat vgechny politicks zivly 6ech a Moravy. Lide takto budouci formu na gi prvni vlady doma, nezamS7 g' lim nikterak prejudikovat otazce povaleeneho stranickeho ztizeni. Vim, ee nag narod si nepteje vratit se k ptedvaleenm stranickYm pomerum. Jsem ptesvedeen, ze po valce politicks strany projdou zasadnimi zmen.ami jak v seskupeni, tak i se ztetelem k osobarn."

President republiky pak zdtraznil, ze organisace statu po osvobozeni bude provadena zdola narodnimi vYbory, v niche budou zastoupeny vgechny vrstvy naroda, v gechny ttidy a odstiny. Zradci a kolaboranti budou z nich ptedem vyloueeni. V gechny vStory budou ztizeny volbou. Z mistnich vS7boril budou voleny v3"Tbory okresni, jee navzajem zvoli vStbory krajske. Vaechny kraje s ndmeckSim a

mad'arskYm obyvatelstvem budou do definitivniho upraveni minoritnich otazek spravovany vladnimi kornisati. Tyto oblasti budou zabezpeeeny vojenskS7mi silami.

Po ustaveni vlady a narodnich vYboru nebude mozno, aby president republiky a vlada zOstali dlouho bez prime parlamentni kontro, ly. Jakmile to jen bude mokio, inky by se konati volby do prozatimniho Narodniho shromoldeni o jedne komore, je't by do zvoleni radneho parlamentu vykonavalo vaechny hlavni funkce snernovny a udinilo pripravy pro dalai normalni vYvoj stavu, zylatte pro prvni radne parlamentni volby. Take otazka presidenta republiky bude musit bYt upravena demokratickYm zptisobem v dohode s fistavou.

President republiky vyzval pak narod doma, aby ve chvili velkSrch zmen neupadl do zmatku, aby nezadinal nesvary ye vlastnich radach, at' mezi skupinami nebo jednotlivci tak, aby se nedostal do obtiai, v jakS7ch dnes jsou nektere jine zeme. "V rozhodujici chvili musite mit odvahu udrZet poradek, abyste mohli vykonat statnicke any a osveddit vlastenectvi a oddanost.

Musite mit odvahu zadit budovat novS 7 stat beze strachu a poctive bez ohiedu na zajmy osobni nebo stranicke a ye shode s noySTmi poaadavky, jeZ" vyplynuly z druhe svetove valky."

6eskoslovensko bude demokratickS7 stat se -demi svobodami a zarukami pro sve obeany, jak Benea zdtraznil, stet "s vlastnim radem, vytvorenYm nami pro nas ye shode s natimi potrebami a vfai nateho lidu." Benea varoval posluchade, aby se nedali zastratit bolaevickS7m stratakem Goebbelsov3im: "Mame spojeneckou smlouvu se Sovety, ji2 vysoce ocehujerne a ji2 vkly spinime v duchu i liters, stejne jako Soyetsk3l' svaz to udini. Sovetskji svaz chce bYt naaim vernSrm pritelem a spojencem, ale preje si, abychom byli nezavisli, silni a teaili se trvalemu blahobytu. Tota si prejeme i my sami."

V zaveru rekl president republiky toto: "0pouatim Lontin s naaim ministrem zahranidi a nekolika politickSrmi funkcionati a odeberu se domil pies SovetskY svaz. Zastavim se v Moskva s nekolika dleny naai vlady a pak odjedu do republiky, do Koaic. Toto vaechno ma snad symbolickST vS7znam. Byl jsem na zapade a na vYchode a vaude tam jsem pracoval za podau nagich nepratel. Ale na ge koneone viterstvi se tentokrat zadina na v3ichode osvobozenim Slovenska. Na shledanou tudi2 zanedlouho v Kokcich, Banske Bystrici, Bratislava, Erne a Praze!"

(Om.) V Povinnosti kaideho Americkeho techoslovaka Texasu jest stati v kadach obrancil Ameriky a pomahati viestranne k viterstvi Spoj. Statii a jejich spojenci).. Sdruieni Amer. t echoslovakit Texasu — Stift. — jako americla organisace spolupracuje se Vgeml americkS■mi instutuce spolupracuje se ligemi americkYmi institucemi, jejichi programem jest pomahati teto zepracujte pro auto nasi novou vlas't a zaroveii pro rodnou zemi nagich piedk41

Strana 11.

VEST /4 I K

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATSKP ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

I. Z autorovych pameti.

(Misto ptedmluvy.)

Mrij Bote! Vystihnu-li, co toutim vyliditi?

Rad bych nesmirne. Pokusim se.

Za metro detstvi byla na ge rodina v blizkych ptatelskYch stycich s rodinou jakeho presidents, kterY dosloutiv kdesi mimo Oechy, ptesidlil do Prahy. NemYlim-li se, znali se oba otcove fit z Vidne, kdet travili spoleene east mladeho yeku. Kdyt pak pan president vratil se do Prahy, hlasil se ihned u sveho stareho ptitele. Rozumi se, to od tech eas v gelicos se zmenilo. Otec mrij jit byl clavno tenat, a pan president take. Dokonce i ja jik byl na svete, chodil jsem snad nekolikaty rok do gkoly.

Ptatelstvi videriskYch soudruhri pteneslo se zahy na cele rodiny, a to tou merou,ze v myth oCIch pan president brzy Se kvalifikoval na hodnost strYeka a pani presidentova na hodnost tetieky. Ptichazeli k nam east() na dab take my jsme u nich bYvali pies tu chvili. Panteky se vYborne spolu snagely.

Ale zda se, to by tito na gi ptatele nebyli utkveli v me pameti tak pevne. kdyby nebylo jedne zvla gte pronikave okolnosti.

Pan president mel totit dceru gku, rortomilou Konstancii, kolem nit se toho easu vlastne vge toeilo. i u nas, kdyt prisli na navgtevu.

Bylo to skuteene rortomile deveatko, neobydejne peelive vychovane a krasne jak obrazek.

Dnes, po tolika letech, domfglim se, to presidentovic ptesidlili do Prahy hlavne k vuIi Konstancii, ktera ku podivu rychle dospivala a jako rule se vyvijela. Co by byli &elan s devdetem v cizine, nebo kdesi na venkove? Piali si patrne uvesti Konstancii do girgiho sveta, ptipraviti ji k tivotu, kterY beztoho na ni eekal.

Podle toho tili. Davali spoleenost, chodili do divadla a koncertri, dinili znamosti, v demt jim nage rodina vgemotne pomahala. Ponenahlu zjevovala se tu a tam i Konstancie ye vetejnosti. Trochu brzy, ale cot kdyt Konstancie neobydejne zahy dospivala. Bystreho rozumu mela tehdat ji g tolik, co kterakoliv sledinka, a zprisobnosti je gte vice. Take jinak tomu pomery ptaly. Pani presidentovo, byla kdysi nejbohatgi nevestou nad tekou Loudnou!

Zvlagte milostiveho risudku dostavalo se rozkogne Konstancii ode — mne. vital jsem tehdat nemnoho jar tivota, ale to nevadilo, aby Konstancie, o nekolik let star gi, libila se mi tuze, velmi Zadali jsme ye vecech milostnYch ponekud brzy . pravda. Ostatne me milostne rozniceni bylo tak opravdove, to kdykoli k nam presidentovic s Konstancii prisli — vtcly ku podivu jsem byl hodnY a nikdy tadne ulidnictvi jsem nevyvedl. Naopak, pied Konstancii stave). jsem ptimo na odiv zprisobilost, bYti take snesitelnYm. Nepochybuji, to u2 k vuli tomu nage nezapomenutelna, maminka rada u nas vidala rozkognou Konstancii.

Ale muslin se take pochlubiti, to i ona mne obdatovala jakousi neobyeejnou pfizni. Mel jsem tehdat u dam gtesti. Konstancie mne milovala jako star gi sestra, hYekala mne jako mladgiho bratra. Udelala mne nejednu radost, i pamatuji urdite, to po nekolik let obohacovala spanilomysinost jeji mrij gtedroveeerni stromek. Ostatne vy givala umele v gelijake veci a davala je ptibuznYm i znamYm na gtedroveeerni stromek.

Net to jsou okolnosti vedlej gi, chtel jsem jen naznaeiti, ke Konstancie byla deveatkem dobromyslnYm, libeznYm, veselYm i velmi rozumnYm. Vzpominka na tuto mou detskou znamost vrcholl v okamtiku zvla gte pamatnem.

Bylo to jig nekolikatY rok po ptijezdu presidentovic do Prahy, kdyt v na gi rodine z Cista jasna zadali mluviti o tom, g' o Konstancie bude

pfigti masopust poprve uvedena do velkeho yefejneho plesu. Mluvili o onom nastavajicim plesu jako o velike udalosti --- ale mluvili v gelijak. Zejmena moje matka zaujala hned od poeatku proti chystanemu Umyslu stanovisko nevaln'e pfiznive. Namitala, ze Konstancie je vlastile jette dite, ke by ji je gte velmi dobke slugela panna a kratke sukenky, ye kterych jsem i ja ji tak rad vidal. Take otec muj nebyl pfilig nadgen pro to krychle uvadeni deveatka sotva detstvi odrostleho do vetejneho tivota. Start stile pak, mrzutY mladenec, nazval dokonce iimysl ten udinenYm blaznovstvim. Kam pry ti lide davaji stfizlivY rozum.

Ale namitky nedo gly patrne tadouciho pov gimnuti, a u presidentovic konany jit kolem noveho roku rozsahle ptipravy. Odtud byla Konstancie je gte vice ptedmetem pozornosti i rozmluv, net pied tim. Tetky, jakmile se segly, rokovaly takika vyhradne o toilette na gi mladieke krasavice, ktera v neekavani velikeho dne jaksi podivuhodne zvatnela. Snad sama citila, to je je gte ditetem, i nutila se vystihnouti naladu aspori o nekolik mesicu star gi ostbky Nevim, do fake miry se ji to podatilo, pamatuji se jen, to od tech Cas rada mne vytYkala moje , detinstvi, ano jednou i o klukovstvi jsem neco zaslechl. To jen proto, abych ji mel ye vetgi ride, abych si nemyslil, ke jsme sobe snad rovni. Konstancie nestala jiz tolik o mou lasku, jako spige o uznani, ke je ueinenou . sleeinkou, slednou!

Bud' jak bud', katdYm , dnem stall jsme blite neodkladne udalosti! Napjeti nastalo pak jegte vetgi, kdyt s jakymsi dobrosrdeenYm zdegenim konstatovali u nas, 2e Konstancie bude na onom slavnem, velkern plesu — pfedtaneenici.

Tu tepry nastaly novereci, obavy a vYklady.

To pry presidentovic piece nemeli tak hnat!

Ale stalo se! 4 jak bYva, nezbyti vede k Jakmile se ukazalo, ke rrizne namitky naprosto byly marl* vpravili se do situace i nagi.

Odtud umlkly v gechny kritiky, nikdo ut nemluvil o torn, te by dtevend panna lope slugela Konstancii, netli plesove gaty; katdY si jit jen ptal, aby to tedy dobte dopadlo, aby presidentoVic byli svrchovane spokojeni. I matka nage odtud mela na mysli jen to, aby Konstancie co nejlepe vyhlitela a co- nej gt'astneji pochodila.

Ostatne naletic ponekud do rodinne rady, mela jakysi vliv na Konstanciinu plesovou toilettu, ktera, podlehala kriteriu neobyeejne ptisnemu.

VIdyt' Konstancii katdY mel rad . .

Co2 divu, te za takovYeh okolnosti hledeno slavnemu dni vstkic s vgeobecnYm zajmem. K posledku byla nage matka skoro katdodenne presidentovic, a kdyt nepfi gla, poslali pro- ni.

"Co myslite, Karolino, neslugely by Konstancii lepe tyto stfevieky?" vitala pani presidentova, nagi matku jit na prahu, ukazujic nova objednane stfeviely.

"A co fikate teto stutce do vlasii?"

TakovYch otazek a porad bylo sto.

Ostatne o torn, jak bude konstancie ye svem plesovem havu vyhliteti, geptaly si nage damy pomalu zazraky. Nic nebylo dosti vzne gene a dosti drahe.

Ptirozeno tedy, ze slYchame po nekolik nedel stale mluviti jen o Konstancii a jeji plesove zati, a ja, podlehnul jsem ponenahlu jakemusi rozniceni, kteret ye mne mimovolne vznikalo.

Pfal jsem si nesmirne spatfiti ten den krasnou Konstancii tak, jak ji jit pfedem licili, popisovali, obdivovali, k jakemusi nadpozemskemu kouzlu a puvabu vynageli.

Proti vgemu nedani spinilo se pfani me beze vgech obtiki. Abych totit "taky nee° videl," vzala mne matka onen den s sebou k presidentovym damam.

Vzpominam techto chvil se vzrugenim.

Sotva se meal() stmivati, spechala matka "podivat se je gte naposled na Konstancii."

Chtela ji videt je gte pied samYm plesem, v pine zati stkvelosti.

Tehdat huste padal s nebe snih a vystlal mekkYm kobercem pratske ulice. Mestem proudil podivuhodnY ruch — mne se zdalo, ke v ge to jen k vrili plesu a Konstancii!

Kdyt jsem s matkou ptekroeil prah presidentovic nadherneho bytu, pojal mne razem nikdy pied tim nepocit'ovanSr full y a etas.

Ve stfedu, dne 28. imora 1945.

Ba, ba!

Jindy do krajnosti uklizenY a spotadany pfibytek pani presidentove vyhlitel dnes jako ohromnY jakYs pradelnik a sklad gatstva zaroyen. 0 nejakem potadku ani pomy gleni. Jit v ptedpokoji ukazovala se °dim nev gedni rozhazenost, cot tepr y v salonkU, v nemt jsem vedle jinych novYch veci obj evil take jakousi starou teng tinu, ktera pry pfigla udinit Konstancii dle nejnovej gi mody frisuru. Na pohovkach a na stolech letelo pino rozlienych, podivuhodnych drobnosti, zvlagte mne dojala u zrzatila zavegena snehobild, krajkovane, kogilka.

"To je Konstanciina?" vygeptl jsem mimovolne a zahledel se do ni. Jinde zas povaloval se hezounky tivritek, dervenobily, tedy narodni.

A cot tech stutek pestrYch a hedvabnYch! Inu, Mu! Ale nelad ten, pfekvapujici mne s podatku, jevil se mi ponenahlu v svetle docela ptiznivem.

Po rriznu povalujici se hromadky tinily jaksi dojem ptiznivY . . .

Zatim, co jsem se . takto rozhlitel, zmizela matka moje i ona obstarla ten gtina ve vedlejgim pokoji, kdet prave strojily, jak jsem zahy seznal, Konstancii. Chtel jsem tam taky, ale nepustily mne. 2e pry mne reknou, at bude eas, at bude Konstancie ustrojena. Pak pry mne zavolaji. Zatim abych pry jen zustal seat v torn prvnim pokoji.

NezbYvalo tedy, net trpelive eekati. ekal jsem ovgem malou veenost. Strojeni nemelo konce.

Dle vgeho bylo ye vedlej gim pokoji neobyeejne tivo. Nekolik tenskYch obklopovalo tam Konstancii, jejit stfibrnY hlasek doratel chvilemi at ke mne. Rozeznaval jsem jej zcela urCite. Slutka Pepi vybehla nekolikrate yen, vtdy nee° jineho chvatne shanejic, ale vracela se vkly zas rychle zpet. Pepi talovala na mne, pry se vkly Umyslne stavim ke dvetim, abych videl dovnitr. Neminula mne ov gem pfislugna dutka. At! Ale ponenahlu grum a gum, doratejici z yedlej giho pokoje, meal mne ponekud znepokojovati, ne-li rozeilovati, Star gi damy Leptaly si cosi neustale, chvilemi vyratelly ze sebe i hlasy obdivu. TYkaly se Konstancie. Nejvice mne vgak rozeililo, kdyt jsem zaslechnul protestujici hlas matein, aby Konstancii tak neutahovaly.

"Jegte yam tam omdli." Pani presidentova na to odpovedela ponekud resolutne, ke "jeji dcera neni z dragantu," a sama Konstancie zvolala: "Pepi, jegte trochu!" Ale pak si Konstancie take a hluboka oddechla.

Kdyt jsem pak zaslechl cupat Konstancii po pokoji v novYch stfeviekach, jejicht maliekost obdivoval jsem jit pied nekolika dny, odhodlal jsem se zaklepati na dvete.

"Smim lt?" tazal jsem se uctive.

"Ne!" znela kratka, odpoved'. Myslim, ze k sesileni tohoto ortele ptispela svYm hlaskem take Konstancie. Ne! tedy ne.

Nevim, jak bych vzrristajici svou netrpelivost byl dale ovladal, ale na gtesti oteviely se v torn okamtiku protej gi dvete, a jimi ve gel sam pan — president.

"Jette nejsou hotovy?" pravil ponekud nevrle, ohliteje se kolem a nevenuje mne tadne zvlagtni pozornosti.

"Ne!" ozval jsem se trochu zlomyslne, "jegte nejsou hotovy."

Pan president vrhnul se oddane do ktesla a dekal.

Tak jako dnes, nevidel jsem jej nikdy pied tim. PlesovY oblek a jakasi tadova stutka na prsou dodavala mu vzezteni neobyeejne Ani jsem si netroufal date se s nim do digkursu.

Pan president eekal ehvili, pak v gak prudce vstai a zaklepal na dvate: "Delejte, delejte!

Kodar jit deka!"

"Hned, hned!" ozvalo se zevniti. Pies to uplynula jegte hodno, chvile, net dlouho °dekavanY okamtik skuteene nastal.

Koneene rozevfely se dvete dokotan.

Ticho!

Pan president mechanicky vstol i hledel napjate vstfic. Zvedl ruce, jakoby k potlesku. Byl

spokojen.

Damy vstoupily. Jen to gustio.

Ve stkeciu, dne 28. ilnora 1945.

Oddil Dopisovatelslicr Ennis, Texas. etena, redakce Vestniku!

Je tu zase v Ennis uplakane poeasi, vody vg ude, na dvote se mohou husy koupat, ale my je nemame; take je ani vice nechel gkubat. Ji'Z jsem to prate husi moc za ty roky, co jsme zde v Ennis, udelala, a gettim jiz na posledni deku peti, pro moji malou vnualcu. Nechtela jsem nikdy menit petinu za deku petoyou, ale tehdy ty roky Maly deky pasy pies 12 paicu vysoke a nacpaly tam toho peti jak, ze byly moc take. Ale ted' zhotovene podobne jako z obchodu koupene, jsou pane.

Mne tu praci ukazala jedna pani z obchodu, kde budu jii cleat 13 deku, a to je negtastne aspori pro nas, tak budu muset udelat zase o jednu vice. Ano, tak jako loni jsme dostali telegram od sleeny Strochove z Los An-, geles, Calif, ze se bude vddvat s nagim synovcem Josef Zazvorkou 18. listopadu, a ten telegram ptigel v ten negtastnY den, dne 13. listopadu, kde jsem hned datum zpozorovala a mugovi tekla: negtastny den datovani. A take se s cle yeetem vice nese gel, neb ptigel k zabiti na ceste z Washingtonu do Los Angeles.

V Mexiku byli ye snehove bouti 4 dni, a al yyg li z gasolinu, aeroplan spadi dolt. Dostali jsme kufr tePrve nedavno; jedna -strana prorakna a spona k zavteni uralena, ve Ynitt asi mel bud' olej a neb voriavku, vg e tim bylo pottisnene. Tak jsem vg dy na ty 13ky, ge v ni neni nic dobreho.

Ve sttedu jsem zajela za pi. Juticovou, jestli by chtela jeti do Houstonu na divadlo, neb jsme chtely jeti jil dvakrat, a ona yidy nemohla. Ale tentokrate nemela "pas" na vlak, ale zaplatila, sobe listek a jely jsme v sobotu 17., kdy prave mela moje vnuoka tam narozeniny, tak jsme toho mely vice na 2 dny. Ptijely jsme tam po 2. hodine odpoledne, a vge mela na stole. Bylo to jen rodinne, tithe a pekne. Veeer sly decka s pi. Jutico you do divadla. Ona pani ma tam bratrance p. Hubadka a sesttenici, ale bylo na to Indio easu je videt. Odpoledne v sobotu jsme zajely k pi. Studniend ,jen na chvili, a pak v nedeli ye 2 hodiny jsme byly na sini Pokrok. Teprve se tam lide schazeli. Sedly jsme si bliZe jevi gte, abychom lepe slyg ely, byla s nami pi. Zazvorkova, syna meho Zena, a pi. Juticova ji v ge pfekladala a libilio se ji to od zaeatku divadla al do konce. Vg ak lido se tomu nasmali. Ve hie "Bar_ Ca ma tajemstvi" freinkoval za barona p. I V. Puteek, tak slova tako vyslovoval, jak ti baroni v Evrope a p. lesnimu pravil: Tak jste slyS'ela a rozumela jste!" a v2dy nejake to nemecke slovo ku konci tekl. Pan V. Langer hral lesniho — a jsa mu2skYm krejdim, u gil si pray Y oblek lesnickY, a v jeho velke filoze vypadal jako pravY lesnik, jake jste vidivali v Evrope. Sleena E. Mikeskove, a jeji protel gek, p.

KostomlatskY, hrali spolu krasne. Pan J. Stehlik, facir, hral pekneho komika, a k nemu pi.

Mary Johnson, y e hte freinkujici co devedka, a v tak dlouhe Uloze v nidem se nezastavila, g lo jim to velice pane; pi. Harriet Earlova, za jeji dceru, byla okouzlujici v tech jejich ritevakkach a deli spodni kalhotky, jak vrchni sukne, a pak p. E. Vala za sluhu, jak pravY sluha u baronil v Evrope. V gichni jste se ye vag ich Ulohach vyznamenali znamenite a pokradujte dale, neb jste lid obveselili ze ygech trampot a maji co druhYm vykladat, co nebyli ptitomni. Je to daleko tam k yam jeti odsud, ale jak se nam vyskytne ptilaitost, zase ptijedeme. Po divadle jsem potkala pi. Rendlovou z Dallas a pak se ztratili, a al jsme sly k vlaku, tak jsem je potkala. 2e pry byli v hostinci u p. Klimy na yeeeti. Jely jsme k vlaku v 10 hodin. Dovezli nas p. a pi. Earlovi a ph torn zavezli pi. Studnienou domri, a jel s nami i p.

Langer dolma. Pti g ly jsme do vlaku, dostaly jsme mista ,a byly jsme obe rady, ze nas p. _Earlovi v eas zavezli, neb pti glo jegte tolik li-

V Es TN IX

di, k mnozi museli stati. Diky yam, pi. Earlova, neb mela jste praci s divadlem, co jeho vedouci a je gte jste se o nas postarala a zavezia nas k vlaku.

Pani Kozova z Dallas, pozdravuje Te pi. 0lexova Sr., ze pry east° na Tebe vzpomina. A Tebe, pi. Valeikoya, pozdravuji v gichni z Houstonu.

MuZ nas eekal na nadrali v 6 hodin rano.

Trochu prgelo a chladno bylo v Ennis, doma vgak bylo teplo. Pozdrav tam na vas!

Zazvorkova.

V PitEKVAPENKA? V nedeli 18. Unora baneho roku, uspokadan byl v Dallaskem Sokole ptatelsky obed. tee': DobroeinnY :prospech a ptatelskY projev ku memu dovrgeni 65 let veku. Seznavam, ge jest jegte na svete dosti lidi dobre vale i srdce. 01(3= vek obyeejne po chutnem jidle ma dobre ndpady i wall. Maniele A. Silovi jsou si toho yedorni a dle toho obetave, nezi gtne ptipravili tento jidelni listek: Teleci tizky, peeene maso, jaternieky, jelitka, gula 2eny ptinesly salaty, ptikrmy a moue- • niky. Napoje: Sodovka, ka yo., Budejovickebeekove.

Soudim dle vesele nalady, eervenYch tvati, jiskticich oei, ze jsme se as 3 tucty rodin octli na chvili v "hanackom Veder soueet ptijmir na "PovaleenY fond" 70.00 dol. Vydani Zadne. Zde dtkaz, ze i male podniky mohou pti dobre ran bYti dobrym smeram zakladny. Srdeene diky manklinn PtevratiloyYm za darky i yam vaem za pomoc i ptatelstvi. Sokolsko Jed. Dallas zdar! Dik za propirjaeni mistnosti.

Vag ve vaInosti, Franta StranskY, st.

P. S. — Prod" toto pigi?

1). Za takove projevy i freel, jest to mou povinnosti.

2). Dary na dobre Ueely jsou vZ'dy pochvaly hodny.

3.) Ptani, by to bylo voditko dobrYch — Zdar!

V Snook, Texas.

Ctena. redakce:— Jii jest tomu dosti davno, co jsem posledne psala do na geho Vestniku, a abych nezapomela psat, nebot' jsem na tom zrovna tak jak jedna pani pig e, brzy nebudu vedet kde mam napsat ty rde "y", a nebo mekke "i", zkratka, Ze od pravopisu mam daleko, se rada ptiznam.

Ale to mne nic nevadi. Pan redaktor nam nage chyby rad opravi. Ale hlavni otazka jest, o dem psat, aby to etenate zajimalo? Myslim, ze jest nas vet gina, co radeji eteme, na piSeme, ale kdybychom to tak v gichni delali, tak co bysme aetli? Ja hned od mladi jsem mela velkou zalibu ve eteni, a po dnes jest to moji netvetg i zabavou. Castokrat ptijdou v Zivote takove chvile, ze vas nic nezajima, ale dobra, eetba vas zase ptivede do starYch koleji a na jine myglenky.

Jak vidim, nag i krajand se -dude dini Po celem Texasu ptispivaji na v gechny dobre freely, a sbiraji obno gene gativo. Ja jsem si jig tak east° myslela, ae jestli i my zde ye Snook bychom takoveho deco mohli konati, ale myslim, le co se tYka gativa, na venkove toho moc dobreho nezustane, a v dne gni dobe mnohe veci jsou teiz ko k dostani. Ale kdyby snad nekdo mel dobre a zachovale gativo, a nemel pro to sam pottebu, a chtel to darovat, tak se pkihlaste. Pani Olexova z Houstonu v poslednim .eisle Vestniku scleluje, jake gativo to ma bYti, a ta pan Vl. Maudr, ptedseda S.A.C.T. nam vysvetlue, jak si maine v to veci poeinatl. Rusove se pomalu, ale jiste, bliii k eeskoslovenskYm hranicim, jittenka svobody svita, a proto bude tteba pomoci. ' rubat z Na ptispeli: p, a pi. Jan S Noveho Tabora $1.00, p. a pi. Jos. 8um'Sal $1.00, p. a pi. Jan J. Fojt $2.00, p. a pi. F. M. Vajdak $2.00. Kdyby snad nekdo chteI na ten tee' ptispeti, ptihlaste se u mne a nebo u pi. Vlasta.

Fojt.

Strang I.

tines jest svatek 31E110 Washingtona, Otce Vlasti, venku fouka severak, v kamnech vesele praska oheri, na radio krasna hudba, a ja to vSechno nemohu postadit poslouchat a pti tom jegte i psat, tedy radeji ukoneim.

SrdeenY pozdrav v gem etenatrim Vestniku Marie Vajdakova.

V kid San Antonio, é. 133., San Antonio, Texas.

V posledni nagi schrizi eteny byly stanovy Nemocenskeho Odboru a al na nekolik bodii, jsou velmi prakticke. Maria, ae se to jen mne zda, k v nekterYch bodech mohly by bYt jinak, piece se mi zda, ge NemocenskY Odbor jednou bude u nagich elenri povalovan za tak jako pojigteni na 2ivot a snad jefte nebot' tady e'en je podpoken v dobe nejtvrdgi, v nemoci, a proto je a bude drile'2itY, a proto melo by se odporu tomu venovat vetgi,pede a pozornost a mel by se zlepgovat a zdokonalovat napotad.

Ptedne, ja myslim, ie N. 0. mel by miti silnY fond, nekkat a g klesne na $500.00 net se vypige rozpodet. Myslim, ge poplatek na N. 0. mely by se vybirat pravidelne a vybudovat N. fond. Pak by nestavala manost, le by iddajici o podporu, muses eekat mesic, neb mesice, nez podet elenstva dostoupi na 2000 Mena.

Ta pokuta 10c by se nemusela poeitat ja, myslim, man& to to vyvola nelasku a nechut' k odboru. Kdyi e'en pro neplaceni ma bYt suspendovan a nevyrovna-li se do 60 dni a zaplati-li po 60 dnech poplatek, ma povakvan bYt co novY e'en, tedy tim nezaplacenim v eas Glen nic neztrati, i kdy povalovan je po 60 dnech co novY e'en a tedy kaldy si kekne, net" bych platil ;pokutu, poelcom a pak budu zas dlenem bez pokuty. Kdyby nemocenska podpora delkou elenstvi se samodinne zvygovala, totia, e'en pattici do N. 0. jeden rok a v padu onemocneni obdriel by nahrady tekneme $15.00, a e'en pattici do N. 0. 10 let, obdrIel by, keknu $20.00 ,tu by se kalcly ptieinil, by jeho elenstvi nebylo pteru geno, aby se o tu ptednost sam neptipravil.

Pak zda see mi,ze elenky v dobe porodu mely by obdrkt vetsi podporu ne gli $10.00 a east toho paragrafu "kde bylo tteba lekatskeho ogetteni" mei by bYt vynechan, neb matka pti porodu ma mit "elate a nevydavat v sazku dva Dale elanek "C", kterY zni: "podvodna. "6.dost o podporu, tvrdici nemoc, zatim co iadatel pracuje", je trochu nejasnY, tteba je logickY. Moje mineni je, ge kdy2 odbor neplati za ztratu easu, k by se nemelo brat na vahu to, ie &en 'Zada o podporu a piece pracuje.

'Olen ku ptikladu mule dosti vaIne churavet a pki tom pracovat mule, je stale pod lekatskYm dohledem, musi pravidelne jit tteba jednou tYdne k prohlidce, musi pravidelne brat rrizne tteba velmi nakladne. Dle meho zdani je rozhodne opravnen k podpote, vgak dle toho elanku, mohl by bYt povalovan za podvodneho 2adate1e o podporu.

Ptal bych si, by tyto me nahledy podrobeny byly ptemYgleni a tteba kritice, neb tim dochime dobrou latku k vybudovani silneho Nez mocenskeho Odboru.

Jegte se chci zminit o neeem. Rozptedl se rozhovor o torn, l* e na 18. btezna ptipada 28. vYrodi zalokni tadu a miuveno neco, nemelo-li by se na ten den neco podniknout, vgak po vYmene nahledri ponechano k vypraveni zabavnimu vYboru. Necht' vYbor ten neco do ptigti schrize uspoilda. Jedno je jisto a site po schtzi bude spoleend svOdina a sestry jsou aadany, by dle manosti kaida syYm umenim ptispela, proto sestry, obracim se na vas se Zadosti za tad a volam: "Nenechte nas zahynouti hladem" a dle nejlepgi manosti pamatujte na schrizi a svaeinu. tet1 jsem v novinach, k na g mladiekY bratr Reuben W. Blanak byl ranen, v gak mluvil jsem s jeho maminkou, nagi sestrou M. Blanar a to mi sclelila, le jiz je zdravY, a tak asi ji g zase tarn nekde prohani gvaby.

Na zdar!

Louis Dressler, taj.

Strana 4.

DESETILETE JUSILEVAL Vzhledem ku rriznm okolnostern neoeekavali jsem tak velikou navgtevu ku °slave desetileteho v3irdei slavnostniho otevteni na gi tadoye budovy Pokrok Houstonu jako piedegleho leta. Lee vzdor tomu nav gteva pti °slave, uspotadane v nedeli dne 18. unora byla velika a jit o 3 hod. odpoledne bylo v dolej gich mistnostech pino a parkovni prostranstvi hodne zapinend automobily. V hotejk sini bylo rovne2 znadne zapineno.

Kratce potom zahajil ptedseda br. Frank Olexa slavnostni program po zapeni americke narodni hymny Star Spangled Banner na gi slovutni pevkyni, sestrou Jennie Mae Frankovou, ptedstavenim teenika oslavy, bSrvaleho ptedsedy, br. Frank Aneince.

TY2 v obgirnej gim proslovu vysvetlil pohnutky vedouci Clenstvo tadu ku vybudovani nove a nadherne budovy, na miste stare a nekcilikrate ptemodelovane budovy. Jedna velka vSlhoda byla, k tad vlastnil rozsahlST komplex parcelovaneho pozemku zakoupeneho pied 25 lety, kterat° koupe projevila se velmi vDlodnou. Dnes stoji budova na velmi frekventovane kti2ovatce 'eti ulic obchodniho sttedu. Bratr Frank Aneinec pak poukazal na svornS7 souhlas a nadgeni elenstva pro postaveni nove tadove budovy a na jeho pkikladnou obetuvost, 'Zadouci ku uskuteeneni tak nakladneho projektu, podotkna, ze jiz davno je tadova nova budova prosta v gech zavazkfr, zaplaceno v ge a nova zlepgeni provedena. V zaveru teei podekoval v gem pfitomnSrm za navgtevu s ptanim dal giho pokroku tadu Pokrok Houstonu.

Dalgim Cislem byl opet koncertni zpev sestry Jennie Mae Frankove, jet uchvatila vgechny ptitomne, jak bylo patrno z nad geneho aplausu. PianovS7 doprovod ku oboum zpevrim talentovane pevkyne obstarala obetave. a vSrborna pianistka, sestra Noemi KostomlastskSrch.

Pak se rozhrnula opona stanku divadelni Musy ku zapoeeti hry, fra gky o 3 jednanich "Barea ma tajemstvi," s nekolika merle znamYmi herdi.

Barona Lederkopfa-, majitele panstvi hral I. V. Puteek, s takovS7m peknS7m efektem, jako by byl opravdovSr baron, s opravdovou noblesou.

Lesniho Vaclava Hadrabu ptidelila rake "tatovi" nagi eeskoslovanske osady v Houstonu, bratilt V. Langrovi. Bude tu v Houstonu brzo 50 let, kde se na gi prvi Ede sem ptibyv gi k nemu obraceli v mnoha zalektostech. Mel dosti ob girnou roli a hral ji s vervou a zdatnosti stareho hereckeho veterana.

Bratr Tim KostomlatskSi jako lesni adjunkt Bedtich Hlavdeek mel velmi vdeenou filohu jako n.apadnik hezounke Anicky, dcery lesniho Hadraby, v podobnSrch rilohach ma jit &tile zkugenosti z jevi gte, zvlagte, kdy ma k tomu takovS7 spani1S7 divei zjev jako je sestra Ella Mikeskova. Vedli si na jevigti oba jak cukrujici se hrdlidky. Velmi pane sve Ulohy sehrali, jen co je pravda, oba maji za sebou celou tadu her na nagem jevigti.

Nevim, jestli bratr John Stehlik je novaekem na nagem jevigti neb ne, ale jeho vystupovani v osobe Tondy Vykysala, facira bylo pfekvapujicim, v'Zil se vjThorne do sve role a doufejmet, jej easteji uvidime.

Barug ku, deveeku, hrala sestra Mary Johnsonova, jiz znaji nav gtevnici nagich her velmi dobte. V nekterYch rolich ocita, se ve svemm iiv1u, ma jadrnY zpirsob mluvy a mimiku, coZ se zvlate projevilo v teto hie, kde mela dosti dlouhou rilohu, s rriznYmi variacemi ye vystupovani.

Sensaeni hereckS7 vS7kon provedla sestra Harriet Earlova., vystupujici jako Filomena, dcery Barugky, v roli naivniho venkovskeho 'deveete, jemuZ" je spoleeenskr "bon-ton" gpanelskou vesnici; tento vSrstup byl unikem, za kterk by se nemusela stydeti ani nejaka zativa hvezdieka z Hollywood. Jak jsem ji2 nekolikrate podotknul, nekteti z na gich hercri obeho pohlavf obeas tak zazati ye sve roli, ze je to ptekvapujicim.

Sluhu Josefa u barona Lederkopfa vystihi velmi dobte br. Emil Vala, tu gim, ze, tet je novaekem na nakm jeviSti. Mame tu dosti hereclOch talentu, ktere je jen nutno objeviti a ditl

V f STNfK jinn pkilegitost na jevigti se vyttibiti.

Reki hry vedly sestry Naomi KostomlatskYch a Harriet Earlova a pravim-li, ze tato hra byla velmi dobte sehrana, tlumoeim jen risudek tomOch nav gtevniku, vyjadtiv gich se, ze se vehni dobte pobavili a nasmali dosyta, libild se to kahlemu. Igevdeenou irlohu napovedky mela sestra Ida Hankova, jeji2 dva synove, Ernest a Frank slouk v branne moci SpojenYch Statft, Frank je kapitanem a Ernest, jen2 byl ptitomen °slave, jsa to nav gtevou u sve matky, je porueikem.

NeVim, ktere sestry to byly, ktere zrobily peknou lozni pokrYvku a jine veci a ktere se postaraly o jejich prodej, coZ ptineslo hezkSi vS7teZek, ale ony to asi samy oznami v tomto liste. Bylo to pro dobro na gich eeskYch vojinu, Bratr Josef Anton, zamestnanS7 u zdejkho nejvetgiho deniku, The Houston Chronicle, se postaral o vsunuti hezke oznamkove zpravidly o nagi slavnosti na oelnej gi misto onoho deniku. Ma tam mimotadnou typografickou praci, Tsr adujici si znaene znalosti linguisticke. Vysazuje tam onu encyclopedistickou stat' Frank Colbyho "My Word for It." Nee°, jako Uryvky z Naueneho Slovniku, ovgem ne Ottova, z Prahy.

Pro vysazovani cizich slov, vloudiv gich se behem dob v anglidtinu, najme oeskYch a latinskSich, je zapottebi pozorneho sazede v nich )dosti vygkoleneho. Posledne tam zminenS7 Colby podal pokud ptibliZno monov anglieine vysloveni jmena na gi republiky eeskoslovenske, Czechoslovakia, (Tschechoslovakia Ceskoslovensko) .

I tentokrate men jsme dosti nav gtevnikri z rfiznSTch mist. Z Dallas nas pfekvapili dva velmi dobti narodni pracovnicr, manZele Rendlovi, byli jsme potegeni pohovotiti si ptatelsky s nimi. Z Rosenbergu pripluli k nam po sougi bratr PodlipnSr se svou pani, jmenovec vS7valeho primatora Prahy, JUDra Podlipneho, sokola, Franko- a Rusofila. Z Ammannsville jsme uvitali bratra Vacka, znameho bratra a sestry KalouskovSrch, s choti a hned otytmi dcerami. Byli tam navAtevnici i z jirVch mist, lee odejda brzo domri, nemohl jsem se s nimi seznamiti.

Ku konci, myslim, .2e je spravno vzdati vgem teinkujicim v teto ()slave srdeenST dik za jejich namahu s ptipravami ku teto slavnosti, bratru Nezvalovi za tak pekne vyparadeni a lICeni herecke drukny a jinou vSrpomoc, rovdamam v .kuchyni. A me srdeene blahoptani tadu Pokrok Houstonu, ktere zajiste se mnou sdili velmi mnozi ku dovr geni prveho desetileteho vYroei trvani nove budovy spolu s ptanim mnoha zdaru do budoucna!

S. P. Studnierdr.

V Palacios, Texas.

Spolkovi bratti a sestry ulozili k veenemu odpoeinku dne 21. Unora naCeho spolubratra Karla Sklenatika a zakladajiciho elena nagi Jednoty. ZminenY bratr zemtel u sveho nejstargiho syna ve start 83 let.

Bratr Karel Sklenatik byl narozen ye Frygtaku, vyuden byl krejeim ye Vidni. Pak byl povolan k vojsku, svrij vYcvik prodelal v Krometiti, pak byl poslan do Bosny a Hercegoviny, kde si vysloukl sviij Cas, ,pak se vratil zpatky do Vidne, kde se olenil s Marii Holoubkovou.

Z Vidne jeli do Fry gtaku, kde si pronajal hostinec a ze prave , ten Cas se hodne krajanft stehovalo do teto zeme svobody, kterou on tak miloval, ale na svou starou vlast nikdy nezapomnel. Tak se svoji man'Zelkou a sedmi mesienim synem, u ktereho 19. imora dokoneil svoje putovani v torn slzavem udoli. Nebylo mu doptano, aby se doekal toho, kdy nage stara, vlast bude zase svobodna, jeho dny byly • seeteny a on musel jit tarn, odkud neni ji2 navratu. Jeho cesta v Americe byla ptimo na Fayetteville, kde podal farmatiti u pana Jurena, potom se ptistehoval na Frydek, kde byl na rente u bratra Franka Zapalky, kde mu zemtela jeho prni man'Zelka a take jeho nejmladgi syn Otik, kterS7 zerntel za gest tjidnil po mateine smrti. Z toho mista se odstehoval ku br. Janu Darikovi se dvema syny, Ladislavem a Edou, kterY bYva nyni v Ganado. Na to

se otienil po druhe, pojav za mantielku Terezil

Ve sttedu, dne 28. t norm 1945..

Veleovskou, ktera mela jednu dceru. Po to si koupil 180 akril farmu, ze ktere odprodal pisateli techto tadkft 60 akrt. Na teto farme br.

Sklenatik zil nZ do sve smrti. Jeho prvni manzelka dlouhe nemoci zemfela v r. 1909, kdy ji opatrovali ye dne v noci spolkovi bratti, nebot' tehdy je gte bylo trochu to bratrske lasky.

Nemohu tomu porozumet, prod ale tak malo elenri se toho pohtbu fleastnilo, kdyl Sealy' jsou dva tady a ze se nekdo nemohl dostati. Pisatel z mokre Matagordy udelal sto mil.

Bratr Sklenatik take naleZel k spolku Hermann Sohne, byl vSrbornSTm zpevakem, kde zpivaval u nemeckS7ch spolku a v rimnSrch eeskYch; nebylo jednoho Utadu, co by on nezastaval, nebot' ,byl velice dobrST poetat.

Pohtebni obtady vykonali dp. Klimieek. dp.

Kvetori ze Sealy a oblibenS7 dp. farat Nesvadba z Wallis. A nadarrno se netika, co krev poji, mote nerozdvoji, a 'di). farat Nesvadba na.pominal plitomne, abY'nezapominali na svou rodnou zemi a nestydeli se za svoji matetskou rec.

Dp. farati, ptijmete ode mne rnfij srdeenST dik za Vagi tee.

A zesnulemu br. Sklenatikovi at' je zeme lehka. To mu pteje rodina Domoradova.

V Houston, Texas.

Jak jste jiste jiz o torn &Iva 'oath, ze Ceske 'Zany v Houstonu budou odesilat Satstvo do zemi postiienS7ch valkou. Salo se nas nekolik v sini tadu Pokrok Houston 23. rinora ku vykonani teto price. Pti tom byla probirana otazka nagi dalgi Cinnosti a prate, ktere nam stale ptibSrva a je jiste, ze bude vice a vice zapothebi nagi vzajemne einnosti. A my chceme pomahati vg ude a jak daleko nag e manost dosahnouti maze A elovek kdy chce, vykona hodne, obzva g te zde v teto zemi, kde je nam tak dobte, a to je zasluhou ne tady na gi, ale tech nag ich hochri, kteti v gichni bojuji. Ov§em, nekdy slygime poznamky, ze ten a ten se vyhnul sve povinnosti v praci kterou kona., ale to neni pravda. Nekdo must i ty aeroplany a Done zbroje delat sekerou a kosami, by na gi hosi valku vyhrali.

Postupem teto valky nam ptibS7va kakISTm dnem mnoho ranenS7 ch vojinfi. Zde v Houstonu se stavi velka nemocnice pro vojiny od namotnictva, a zdej gi Navy Mothers volaji o nagi pomoc. Chteji zhotovit hodne pokrSrvek pro tuto nemocnici az bude postavena, -a my jim chceme pomoci. Za tim rieelem jsme se usnesly svolati schrizi do sine tadu Pokrok Houstonu na patek 9. bkezna 1945, zaeatek v 10 hodin rano. Sestry a v gecky Ceske 'Zany v Houstonu, vase pomoc bude srdeene vitana. Ptijd'te do teto schrize v gechny, abychom si mohly vzajemne promluviti o teto praci a jak bychom mohly co nejvice techto pokrSrvek zhotoviti za levne ceny. NemUeme spolehati jen na tiervenSt kHa, teno ma toho tolik, ze nestaei vgude, a my mama povinnost k temto na gim zraneaby oni meli vg e co pbtfebuji. nym Sestry a ptitelkyne, dnes na ge povinnosti jsou tak vane a Zadouci. Nechme minulost za sebou. Ptitomna doba nam ukazuje, ze neHjeme jen pro sebe, ale pro jine, a kdy't odejdeme, za nami zristane jen to, co jsme vykonaly.

Ku konci vam chci je gte ptipomenouti, budeme miti pti naSi schfizi malou hostinu.

Ti 6S se na shledanou s vami, patihelova.

V Jaromir, cis. 54, West, Texas.

Bratti a sestry!

Ptieti nedeli 4. btezna je nak pravidelna mesieni schuze a tak se dostavte v hojnem poetu, neb nam asi br. ptedseda vylai plan na pojiSteni proti trazu a o nemocenske podpoke tadu. Mela jsem v itmyslu psat (Rive, ale cosi mile do toho vlezlo, a tak je to at nyni.

S pozdravem Vase, Marie Klausova.

Pozn. red. — Pro nedostatek mista zatadili jsme toliko oznameni schilze a de gi 'Cast do-

pisu uvetejnena bude

v

dsle ptititim.

Ve stkedu, dne 28. imora 1945.

Milt' bratfe redaktore!

Ani jsem si nepomyslel, g e tak v kratkosti o misto v liste na gem Te budu obtegovat, avgak gel, nutnost vytaduje, abychom si tu vzpomeli dobre na g i pracovnice, ktere. nam znenahla ode gla do neznama.

Sokolka Marie Kraftova, na ge snativa, obetava a laskava narodni pracovnice, matka me teny a babieka myth hochri, opustila nas navtdy. Mrtvice skoneila z nenadani minulSr patek rano jeji plodnY tivot a uvalila na gi sokolskou rodinu v zarmutek a gal. Nage tupni schilze v patek odroeila se na Pfi gti patek z hluboke ticty k na gi zesnule sestfe a my litujeme, te nemohl jsi se br. Moudko sueastniti se smuteenich obtadii, co na g ceremonial. Byly ovgem kratke a tklive. Br. Vac Kraft sveril provedeni °Nadu nagemu starostovi tupnimu B. Pfevratilovi a po osloveni pfitomnYch, ph zvucich varhan vzpominali jsme nebotly a vgech tech Hdnoucich fad a to prate sokolske, ktera, nas tu zbkvajici bez vyhnuti eeke, a pro kterou pracovati nas na ge zesnula mama Kraftova, vtcly povzbuzovala.

Br. starosta tupni promluvil WM' anglicky k pfitomnYm v kapli a pak vyzdvihl vSrznam prate narodni sestry zesnule. Na to na g br.

Fr. StranskY dojemne promluvil o eiste lidskem vztahu pi. Kraftove v osade na gi, jeji vliv v praci mezi sestrami jejim pkikladem a °betavosti.

Kaple byla zapinena pfately rodiny zesnule a nelze je ani v gechny zde vyjmenovati. Mimo domacich prisli, sestry a bratfi z Ennis, Fort Wirth a jinSrch mist a vgem za teast a prokazanou posledni slutbu i za krasne dary kvetin, nosiorim rakve na posledni ceste, vfele diky vzdavame.

Telesna schranka na gi sestry Kraftove byla po obiadech v kapli odvezena do Restland Memorial Crematorium k zpopelneni, jak si to vgdy pfala.

My dekujeme z hloubi srdce v gem tem, ktefi. svoji pfltomnosti Attu svoji nebotce nagi projevili a jen doufame, ge mezeru zanechanou pevnej gi semknutim se, sestry a bratfi, vyplnime.

S pozdravem vgem Vain trvam, Vag ticte tupni vzdelavatel, L. 0. Hogek.

V Galveston, Texas.

Vatend redakce Vestniku a mili etenafi!

Techto par fadkri venuji milene a uptimne pHtelkyni, seestie Marii Kraftove, jet odegla do neznama nahle, od svYch drahYch, v patek dne 23. imora 1945. Vyslovuji z hloubi srdce soustrast v teto Vetke chvili, Vain br. V. Kraft a mild Va gi dcerug gkove a vnukilm a vgem-ceAni ,p.L0Ho pfateltim, jig vgichni budeme Wee postradati. Rodina Kraftova ma mnoho pfatel v Galvestone, a jako my jsme si jejich rodiny a prace spolkove a narodni vtdy vatili, ocenovali a po jejich odjezdu tetce postradali, tak oni vidy kdy meli pfiletitost, radi do Galvestonu zavitali a upihnne pfatele navgtivili.

V mem bolu me te gili a pkatelstvi nabidli, tak•e kdy jsem dostala tuto zpravu telefonicky, soucitim a protivam s poziistalSimi jejich krutSt zarmutek. Jen eas pomaloueku Koji vnittni rany, ktere se nikdy docela nezahoji. Vagi drahe matidky *smell bude s vami, neb kdy tale rany osudu musela protiti, zmutile snagela, a povzbuzeni v zarmutku vtdy mela. Nehynoucl pamet vtcly bude miti v nagich srdcich.

Venuje upkimna a vdeena pfitelkyne, H. Stanovsko,.

V Temple, Texas.

Ctene. redakce a mili &knoll!

Zas po dlouhe dobe chci napsat dopis do Vestniku, mam ted' mod ueeni ye gkole, main dobrou ueitelku, jmenuje se Mrs. Lawhon. Malou tfidu uei Miss Helen Mieulka. Mom obe ueitelky rada.

Na Valentina jsme meli spoleenou svaeinu, melt jsme se dobfe, a dostala jsem moc Valentint. Jenom kdyby ug prestalo pr8et, tak zle

VESTNIK se chodi do '8 koly, ale je gte to neni tak zle, co nagi vojaci zatiji, jak vidime na obrazkach.

Moji bratti, Albert a Charlie jsou kdesi Belgii, pigi jak je tam moc snehu. Moji bratti jsou ut skoro 18 mesich za vodou; stale slygiine pies radio, te za 18 mesicti jsou vymeneni za druhe, tak se tegime.

Albert mi pige, 'te rad Vestnik ete i Bratrske Listy. Vybizi mne, abych psala, ae vtdycky hled.a ye Vestniku znamY dopis. Tak etenati, kteti mate bratry na vojne, pi gte, to vite, re oni radi od syYch malSrch bratrit a sester dopis vidi. mai dopis je vgelijakY, ale prosim pana redaktora, aby mi ho opravil; jak umim, tak pigi.

To bude asi v gecko ,neb mam si jegte plat Skolni idohy a poslouchat radio, tak melte se vgici dobte. Jsem, Dorothy Martinek.

V Rid Laskavost, as, 70., Damon, Texas. ' Jak ten eas utika! Kdyt jsme v posledni schrizi jednali o zaloteni nemocenskeho odboru v na gem fadu a bylo nas tam jako obyeejne trochu malo pfitomno, bylo usne geno, aby se to odlotilo do pfigti schtme, a aby tajemnik uvedomil vgechny dleny, kteki se zajimaji o nemocenskS7 odbor, tak jsem si myslel, ge na to mam easu at at, a hle, p •igti nedeli jig bude schilze bfeznova, a ja, dosud ani ne gkrabnul perem. Vite, brat' a sestry, ono jest to moc pohodlnej gi kdy jest volna, chvile si sednout a Gist net psat. Ale bratki a sestry, kteki se zajimate o NemocenskY odbor zajiste jste eetli stanovy 0noho odboru a z nich si matete uoinit jen ten risudek, tento odbor bude mit vice dlenii, tim vice dobra mute laSti od neho oeekavano.

Na pkiklad, kdy NemocenskST odbor bude mit potadovankch 2000 elent a nemocnSr bratr neb sestra budou opravneni k 11/2 centove podpote, tato pkinese $30.00, kdy ale N. 0. bude mit 4,000 Men), tedy ten sam3i bratr neb sestra dostane $60.00, takte kdyby tento odbor mel 10,000 elenii a bratr onemocnel a mel $150.00 vyclani na iekake, nemocnici atd., tedy by byl opravnen a dostal by 150 dolarri. To by jig byla pomoc, ktera by stala za to. Proto brad'. a sestry neza pomerite a kteki si pfejete vstoupit do nemocenskeho odboru, tedy v nedeli 4. biezna se dostavte do schrize a uvidime, co se da Thos. Kolaja, Jr., taj.

V Rid Columbus, eislo 58., Hungerford, Texas.

Cteni brat' a sestry, 2. ledna konala se volba tadovYch iitednikh. Na gi dva stab: tilednici ut vzdali idadu, 'te ut to meli dost dlouho, tak at' to zas nesou mlad gi. Br. A. L. Matusek byl tajemnikem po 34 rokii a br. Ostoja Muniza byl heetnikem 23 rokti„ mimo toho byl po nekolik mkt ifeetnikem ve FrYdku. Dekujeme jim jmenem nagich bratru a sester tohoto fadu za je-, jich pili a slutbu, co v ge vykonali pro spolek SPJST. Piejeme si pokrok v budoucnosti. tfednici zvoleni pro letogi rok jsou jak nasleduji: Piedseda Louis Matu gek, teetni J. F. Va gek, tajemnik Adolf 8abrula, pokladnik Rudolf F Matugek, tajemnik nemocenskeho odboru A. L. Matugek, ridetni v3ibor Rudolf OtradovskY, Anton Navratil, F. J. 8ablatura; resolueni vybor, sestry Marie Matu gek, Ludmila Sabrsula a br.

Jos. Palinek. Schtize konany budou druhou nedeli v mesici ve 2 hodiny odpoledne. —S bratrskYm pozdravem, J. F. Vagek, Adolf 8abr gula, tajemnik.

V Houston, Texas.

Povatuji za svou povinost podekovat bratrrim a sestram a v gem p •ateltim, ktefi se segli v nedeli 18. imora v sini fadu 8tefanik, aby mne a moji mantelku piekvapili upominkou na nag' neda,vnY sriatek. Bylo to pro nas skuteene pfekvapeni, nebot' jsme se nenaddli, te mame tolik milSrch pfatel, jak mezi bratry a sestrami nag i mile Jednoty, tak i mezi krajany, ktefi se dostavill, aby nam k nagemu si atku blahopfali.

Nebudu vypisovat vase jmena, bylo vas tolik, snadno bych nektereho vynechal, proto dram pfatele, sestry a brat' dekujeme yam vgem co nejsrdeeneji za vat' hfejivS7 a nam tolik milST projev bratrske a sesterske lasky, take za pohosteni, ktereho se nam dostalo, jako za mnot-

Strana stvi potfebnfth veci, kterSrmi jste na gi mladou domacnost zasobili. Va ge pfatelstvi bude nam posilou na ‘dalg i eeste tivotem a vtdy budeme vzpnminat na, lasku, kterou jste nain projevili.

L_adik a Kristina Ermis, elenove fadu Stefanik cis. 142., SPJST. V PSYCHOLOGIE REPATRIACE. RePatriace stoji dnes v popfedi zajmu. Asi milion eeskoslovenskS7ch lidi, vyvezench na praci'o cele Evropy, vrati se do vlasti. Co tadaji tito lide od svS7 ch idaciii a zastuperi? Jake jsou potadavky techto lidi, ktefi tak dlouho eekaji na chvili, ag vlada veci.nagich se vrati do nagich rukou? To, jak se s nimi bude zachazet, ovlivni jejich postoj k nagim iii-adrim a natizenim. teka nas tu podobriSr problem jako Anglii 2 Ameriku s demobilisaci. Vime nejen ze zku:senosti dne gni Belgie a Francie, ale i ze zkugenosti let minulYch, ge pfechod od oposice ke konstruktivni praci neni snadnk. Casto, kdy jsme pozorovali, na pi-. v Norsku, zmenu v myslich obeant, citili jsme zavatnost tohoto probleinu. Pied obsazenim nemeli Norove radost z kritiky vlastnich pomerri. Naopak, pfizpilsobovali se jim, a byli velmi loyalni ke svS7m Ufadhm, kdetto u nas v kritice vlady a jeji politiky byl east() postoj rakouskeho odbojnika. Casto jsme- si kiadli otazku, zda Norove, ktefi nyni zvykli odboji, nepienesou nem z tohoto negativnfho stanoviska do postoje k osvobozenemu statu.

Podle rozhovora s na gimi chlapci a mu& kteif z organisace Todtovy nebo z nemeck„Ich lodi a pod., poznavame, ge jde o lidi z ruznSrch prostfedi a name inteligence, vgichni jsou vgak ohromeni svobodou a napineni kavanim. "Jakmile jsem se dostal z obsazene mine, ihned bych se byl pfihlasil do takoveho lidskeho torpeda, tak jsem byl pin nenavisti k Nemoilm," pravil dvacetiletY. hoch. To byla jeho prvni reakce. Tito lide jsou bez penez a vetgi.4 nou zbaveni sveho gatstva. Mame doklady o jim 'east° vzali dobrST civilni Odev a vymenili jej za chatrne uniformy. V prvni fade bude tedy nutno obleci, poi-adne nakrmit a dat jim nejake kapesne — pokud budou It v taborech. Avgak velmi bychom je podeeriovali, kdybychom si mysleli, ge staei postarat se jen o telt). Je nutne, aby pH styku s idady meli pocit, ze pfigli mezi sve. Je nano dat jim hned potfebnou kazeri i moralni podporu. Je ffeba zarhestnat je telesne i du gevne, zvla gte pH delgim pobytu v tabofe. Vgichni tito Tide eekaji na chvili, kdy to bude zase jejich stat, jejich elovek, kterY bude k nim za ne mluvit. Vliv i zodpovednost tohoto eloveka bude velika. Bude mush bYt dobrST psycholog, aby umel vygetfit inteligenci a vzdelini toho, koho ma pled sebou. Kaideho jednotlivce bude musit podchytit a pfivest k vedomi kolektivni zodpovednosti a povinnosti k vlastnimu statu. Je naprosto nespravne domnivat se, te elovek, kterk progel koncentraenim Cl pracovnim nemeck3im tabo, rem, je uz na v ge zvyk1S7. Tento omyl ueinily i mnohe velike organisace pro uprchliky. Prave naopak, nova v okamtiku, kdy vstoupil dosvobodneho sveta, je pfecitlivelST a vytaduje opatrneho zachazeni. Dovede se snad omezit v potitcich telesnSrch, tacia v gak, aby byl poklacian za pinopravneho obeana, kteremu je dan ureitSr ukol. Prace, ukol ve svete, budoucnost jeho i jeho rodiny, to jsou jeho nejdriletitesj gi pota,davky. Proto must mit jistotu, te se stat do to doby, net se vrati, postara o jeho rodinu. Podle zkugenosti s uprchliky z Norska a Danska do vedska vime, ae jsou a budou nad geni exisenci vlastni vlady, novou svobodou a samostatnosti. Horlive vytaduji spravedlnosti. Personal repatriaeniho tabora musi splriovat tento zakla,dni potadavek. Je tteba bezvadne organisace, aby kaidfr mel pocit,ze ma sve misto na slunci.

Vgichni uprchlici majl radost, naleznou-li v zemi iitoeig te dobfe vybudovank anarat sveho statu k jejich ochrane. Nejinak tomu bude, se na konci valky setkaji s vybudovans",m anaratem eeskoslovenske peee o repatrianty. Bude to obdobi, ktere urei postaveni elo-gs ka k jeho statu na dela dal gi leta. Protote se jedna o lidi mlade, je nezbytne, aby repatriaeni hiady vedli lide, kteki jsou si vedomi sve odpovednosti.

Strana 6.

Z Odboeky "Alamo" S.A.t.T., San Antonio, Tex. Nage odbodka konala mes. schfizi v nedeli 28. ledna 1945, v 7 hodin veer v St. Cecelia's Parish Hall, a byla zahajena na gim pfedsedou dp. John L. MotkovskYm za pfitomnosti hezkeho podtu dlenti a navgtevniku.

Pkistoupili dva novi eleni: dp. Anthony F. Drozd a Adolph Popp.

Pfeds. dp. MofkovskY oznamil, ae obdrgel dekovnY dopis od senatora Connaly-ho, Chairman Senate Foreign Relations Committee, za nag zajem pro prava malSrch narodtt.

Bylo usneseno poslat $5.00 na AmerickS7 oerveiV. kfig.

Po vykonani beZnYch zale gitosti schfize skondena s nadeji na brzict viteznY mir, a pfigti ustanovena na nedeli 25. finora ye 3:30 hod. odpoledne v St. Ann's Parish Hall. Pak se hraly taroky a bingo, rozpfedla se vesela zabava, a jak se kika, "dobra vec se podafila."

V pondeli yeeer 12. finora v St. Ann's Parish Hall pan Vagut nam pfedvedl eeskk film "Sledna matinka", poutava a velmi zajimava veselohra, a pfedehra veimi zajimavY' film z tiny.

Za odboaku "Alamo": Marie L. Kallus, taj.

V Dallas, Texas.

Cteni bratfi a sestry!

Bylo to v loni v 160 v fadove schtizi nam byly piedstaveny tfi nove elenkyne. Vgechny tfi byly v fade- del gi dobu, ale ae my nenutime noye eleny aby pfigli k uvedeni do faciu, tedy sve spolueleny navzajem nezname.

Br. tajemnik /lam ele,r1, 1zyne pfedstavil se slovy, ae se zaiimaji o praci spolkovou a mo g gi nejakY krougek.

-na,sizalo Od to doby se ve schfizi neukazaly, ale jedna se east° pfihlasi v anglickem oddeleni se sv'm peknYin dopisem. Jest to Mary Jukieek.

Tedy, Mary, tyto Padky plati•Tobe. Die Tqch dopist soudim, ae mag viohy. To jest dosti odvahy, zalogit krougek omladiny u Tveho du Jaro. Neboj se, ae my stafi elenove budeme brzdit Tvou praci, a svolej si sve zna.me, ktere path- k kadu do schtize v nedeli, kdy Sokol neodbYva sve schilze, neb veder nekterSt den.

Add Jaro ma jen fi •adovnu v sokolske budove, ale dosti na gich eleml jsou i sokoli, a nag fad vgdy vyjde vgemoZnou pomoci vstfic Sokolu, take neni obavy, ae by Sokol svou budovu neprofififeil novemu fladovernu klubu.

SviAi kroug ek si mfiZete vesti dle va geho pfani v jakekoli feel, jste vaichni nas deskYch rodiCIA deti a jsou-li ye vas viohy k uplatneni v d'eskSrch spolcich, vy sami se pozdeji pfihlasite.

Prvni vag i snahou jest dati se do hromady,seznamit se, udinit si zabayni veeirek, dale i nejakY program, tfeba i divadlo anglicize. V Sokolovne bylo ug sehran3"rch anglickSTch divadel a g adnY se proto neodnarodnil. I/. Ad Jaro ma vyhrazene v gechny 5. nedele v mesici, ale je nikdy skoro neupotkebi, tedy vy byste je mohly Nedevno jsem sly gela poznamku, ze kdyby nebyl fad sidlem v Sokolovne, ae by ziskal mnohem vice Mentz. Pravda, sokolove se poditaji za svobodafe, ale ti dne gni svobodafi, jejda, to jsou takove manly a tatove, a jejich deti? Chodi do vgech mognYch kostelii. Tak pied 20 — 30 lety, to ano, tenkrat tu aili svobodati, ale i oni byli velice dobIi lide. Hi gh, ze stare vlasti, otraveni rfiznYmi pomery, tam videli lid jak jest bohat gim utiskovanY, jak velici si to pongenosti zvykli, a proto chteli zde lid poudit, ae je zrovna tak dobrY, vzdela.nY, rozumnY jako ti druzi jsou. 2e1 toho, ae mnozi zadali se g tvanim viry jedne proti druhe a tim velice chybili a my dnes, kdybychom chteli poukazovat na takove veci, tedy bychom byli gpatm-mi pokrokafi. Vag me si pfesveddeni kag deho eloveka, tak jako si va gime sveho, naudme si vag it u neho, co jest pane, a o to nepekne se nestarejme.

Nam starm elentim jest velice te gko vzdati se toho spolkoveho givota a jest naafi svatou povinnosti udraeti co deskeho na dobu co

V ESTN1K nejdelgi, proto vy mladgi nemejte nem to za • zle, i nage doba pfijde, kdy radi ustupneme stranou. Net do to doby nechceme vas odstreft, nechceme vas ztratit, kdyt vy se nechcete neb nemuaete plizpusobit eeskernu vedeni, tak jako my stati to vedeme, tedy si zaloite kroutky omladiny ye vagich ladech a po Case se naudite miti radi svaj spolek, tak jako my stall ho mame radi. Cela naae Jednota jest tak vzorne vedenS7 spolek, ma po celem Texasu sve lady, jest to podnik milionovY, jest to naae, nas veech, mame bYt nad elm hrdYmi, a bylo by hanbou, kdybychom dopustili k upadani misto k vzestupu, bylo by hanbou ne nos starYch, ale vas mladYch, ae jste nedovedli udrtet, co yam vaai declove, otcove zanechali.

Vgechny easopisy, vaichni teanici hlasaji, proZdvame svetovou plemenu.

Je-li tomu tak, tedy bud'me Inezi prvnimi, odhod'me vaechny plehrady, ktere nas deli, vrat'me se zpet do spolkovYch mistnosti, schiizi orejme dale na roll nam dediane.

Zdar vaai, naei pra.ci!

Ant. Ondrtigkova.

V /tad La Parita cis. 161, Jourdanton, Texas.

Cteni bratfi a sestry:— Jelikog v nagem fadu na tento rok zfistaii zvoleni vaichni stall iffednici, tak take mne zustal ten stars' clad dopisovatelskY, aekoliv jsem jej epatne zastavala v minulem roce. Naee mesidni schtize odbYvame vady prvni nedeli v mesici, ale unorovou schazi jsme odbYvali at nedeli tleti, ponevadt prvni nedeli zde byl odbYvan pohteb zdej gi osadnice, Veroniky Z•t'alcove, ktera zemtela u svoji sestry a evagra, mantel-a Karla BeliekovYch. Zemlela ye velzu 66 let, svobodna, a do Texasu pkijela s rodiei ze stare vlasti, co dvoulete dite.. PtebYvala vtcly v okoli Granger, at v roce 1926 se ptistehovala s rodinou Beliekovou k Jourdanton, Texas. A jak tichY byl jeji aivot, tak ticha byla i jeji smrt, po asi 14 denni nemoci ,infiuenzy. Pohlbena byla na mestskem htbitove za obtada tesko-Mora yskYch Bratli, a obrady vykonal jak v dome smutku, tak i na hfbitove zdejei farat E. C'. Moehring. Zesnula mela krasnou rakev a pane aaty na tu posledni cestu, , a tea krasnYch kvetin od s yYch synovcil a neteli, ktefi svou tetu pomohli rodiefim do hrobu plipraviti a doprovoditi. A ae bylo na pohltu hodne elenti od nageho fadu, jako g i od fadu Vesela Osada, tak byla schtize odlogena na nedeli 18. imora.

V to schtizi byli plijati zase 2 novi elenove, a site Karel Mazur, co nova Glen a jeho manlelka s plestupni listinou od fadu Pokrok Roweny eis. 49, tak nag lad pomalu jde ku ptedu.

Nag' lad zaloten byl dne 9. ledna 1938 a to 11 novYch elenti a 13 ptestouplYch, jak ukazuje protokol to prvni schtze naeim prvnim tajemnikem sepsanY. Tajemnikem zvolen byl Chas. Belieek Jr. a zastaval ten clad ku spokojenosti veech Clem at do doby, kdy musel opustit svoji milou mantelku a dceruaku a stare rodine, bratry a sestry a jit hajit tu naei milou vlast a naai svobodu Tak ae ji g jest ph vojsku asi 15 mesicti a ted' nekde ve Francii.

Mame tam jit tech nakch spolubratli 13 a ted' ptijde v par dnech zase R. B. Ripple a Joe Netardus, tak z naeeho tadu, kterY ted' ma 104 eleny, budeme miti 15 vojakti, a z naeeho deskeho okoli jest jich jit pies 50 v branne moci U. S. Prvni ranenY nas spolubratr byl Joe Jutieek Jr., nekde v Anglii, poslal rodiam medal "purpurove srdce" ktere dostal za zraneni, ale mantele Jutiekovi dostali od nej psani, ae jest mimo nebezpedi, a piljde zase do boje.

Jelikot nag lad jia po dvakrat zasilal vanoeni listky tern brattim vojinam, tak v minule schtizi Ceti tajemnik- 3 dopisy s podelcovanim a pozdravy. 1. od br. Mike Tymraka z Belgie, od br. Chas. Belieka z Francie a br. Lidmile Ermise z New Guinea, cot nas vgechny Dale bylo hlasovano, aby na g lad daroval $10.00 na 6erveW7. Mit, cot bylo veemi hlasy pkijato. Take byly eteny stanovy nernocenskeho odboru a Jana elena 11-rata na promyeleni onech stanov do pfi gti schiize, a komu se to libi, aby se v ptiSti schtizi hlasil, a mtiiteme u

Ve stfedu, dne 28. &lora 1945. nas zalotit te2 nem. ocibodku Bleznova schtize se bude odbYvat 2. nedeli misto prvni nedele, u br. a ses. Jim ZezulovYch, o 2. hodine odpoledne.

Dne 15. anora dostali mantele Henry Rippleovi telegram, ae jejich vojin Fred, jent slouti p11 aeroplanech nekde v Italii, se nevratil z naletu nad Ra.kousko, ale veera dostali nentedni zpravu, ae ono letadlo se sneslo' za ruskou frontou, tak je nadeje, ae jejich syn a -nas spolubratr se et'astne domii navrati, eehot manteltim a rodine pteji zajiste elenove naaeho tadu bez rozdilu. Rodina Riplova jest v Jednote a v na g em fade 100 procentne zastoupena. Take jejich nejmladai syn ptijde v par dnech k namolni slab& Tak tam bu" dou mit mantele Ripplovi oba syny a jednoho tete, tak tam budou tea 100 procentne.

Tet jsem se sena minulY tYden se sp. br .

Chas Kunetkou, jent slouti tea v branne moci U. S. nekde v Kansasu a zde byl na dovolene se svoji rnan gelkou a malYm devadtkem.

Pane jemu to vojandina slu gi a rada jsem i jeho rodinku uvidela.

Take Joe Netardus ma brzy odejit k vojsku, ale nevim k demu se plihlasil Tak jest pfani nas veech, aby se nam vaichni ti spolubratti at'astne navratili domii, a pak to pekne oslavime.

Ano, mivali jsme pekne a vesele schtize, deti neco zazpivaly, ba i ty mlaclei maminky nas nejakou peknou pisni ptekvapily, ale ted' skorem katcla tam ma syna nebo 2 a ses. Ermisova 3, a tak misto pisni slyaime jen povzdechy a vypraveni, kde kterY ten vojdeek je, a co pike don't. My tam syna nemame, ale dovedu si pledstavit tu iizkost a bolest srdce tech matek, ktere tam svoje chlapce maji. My tam mame jednoho zete, tea v namolni slutbe jia 3. rok, 2 roky byl v Great Lakes nedaleko Chicaga, byl v hodnosti Petty Officer 1st class a_ zamestnan v pekarne. Ale pled Krismusem byl poslan do Kalifornie a posavad nevime kde nachazi, jen vime, ae jel pies mole. Jeho mantelka, naae dcera Lilly loSivala cele dva roky v Chicagu, tak se mohli east() videt. Ale ted' byla na par dni Boma, a ted' zase odjela do Los Angeles, Kalif. A tak jsou ty rodiny rortroueeny po celem svete.

Zda se mne, ae bych jia mela plestat, ale jeate nee° o torn deskem prapisu mam k dodani, a to jest slovieko, ktere easto vidim ye Vestniku, jest to slovieko "veici" misto "vaichni", cot je spravne v na gi feei spisovne. Nevim, jest-li to "vaici" je dialekt hanackY nebo slovenskY, vim ae mora yskY kikame "veeci". Take s tim podpisovanim to ty aenske spolusestry nemaji spravne. Ja a vaichni ve ekole jsme se ae jmeno, ktere mame po tatovi. nebo ptikladne po mame je prvni, s tim le jsme se narodili, a to kfestni ae nam bylo pficlano, a tak ja jsem se podpisovala Kolafova Frantiaka.

Ale kdyt jsem se provdala za Klemenka, tak mne ted' povezte vy chytfejei, mam-li se podepisovat napfed ktestnim jmenem, kdy2 to mne zastalo, nebo s pozdravem na vaecky etenate Vestniku Frantiaka Kfemenkova. l3ratle redaktore, nezlobte se, ae je toho tolik, neni to east°. — Netli jsem tento dopis odeslala, plijela sestra Ripplova, ze dostali psa_ ni od syna Fredy, ae je 0. K., ae museli sednouti za frontou, tak ae nepfijeli zpet, kdy byl jejich eas!

Pozn. red. Pravopisne pieeme: vaichni, vaechny, veechna; druhY a eestY pad vaechnech, tleti pad veechnem a sedmY pad veechnemi. Na ptikla,d pieeme — Komu Bah, tomu vaichni svati; na Vaechny svate (den), den V gech svat3'7ch. A v eeetine uaiva se take — veickni, veeckny, vaeckna. Pike easteji, pozdrav ct. rodine a yarn hojnost prospektu pojiateni.

V Dfilegite upozorneni! Kdyz pigete na 111. iii adovnu skrz jakoukoliv zale gitost Okajici se vagich poplatkfi neb dluhu proti va gemu eertifikatu, neb vageho pojigteni u S. P. J. S. T., ei ohledne dodayky Vestniku — udejte vidy lo neb sidlo va geho Mehl, neb eislo vageho certifikatu.

Ve sttedu, dne 28. anora 1945.

Orchard, Texas.

Bratte redaktore, bratti a sestry!

Se 'zajmem sleduji jit del gi dobu pronagene y e V. nahledy o deskem pravopisu a nejvice o torn choulostivem "ova". Chci dtenatstvu V. sdeliti, to ye Slersku na misto "ova" se poutivalo "kula". Kdyt na ptiklad mantel se jmenoval Varkodek, tak jeho tene se tikalo Varkoekula, ale ye spisech a romanech v gude bylo psano Varkodkova, a ne Varkoeek a neb Varkodkula. Nejzajimavej gi pobaveni s feint koncovkami a skloriovanim maji ueitele. Jednou se tazal ueitel: "Zaku, jak se jmenuje hvezda, kterou veeer nejdtiv vidime?" — Zak: "Veeernice." "Dobte," tikal ueitel. A jak se jmenuje hvezda, ktera sviti dame za jitra?"

— Zak: "Jitrnice.". Pak vyvolal ueitel jineho taka a tazal se jej: "Jak se jmenuje tena -zednika?" — Zak: "Zednice!" — "A jak by se dle toho jmenovala terra sklenate?" Zak: " Prosim, sklenice " Jednou zase knez vyueoval nabotenstvi, a mezi jin*m se tazal: "Zaku, jak zni sedme kazani?" — 'talc odpovedel: "Nepokradete!"

Knez na to: "Ale, ale, Josifku, piece se tika: nepokrade g !" — "No jo, velebnS7 pane, ja jsem piece neni vas rovriak, a proto jsem si netroufal Varn tykat!"

A nyni, dtive net napi gu nekterou dalgi yetu, z,azpivam yam piseri s panem Nevgetou: Od pondelka do soboty, vgade slyget stejnou tee: Spojenci to musi vyhrat, tot' vYznamna pro nos vec.

Potom vgichni zajasame, osvobozen narod, vlast, k stare vlasti lasku mame, katc1ST tech ma v riadrech slast.

Prapor eesk na Hraddanech slavnostne zas zavlaje, pak vojenska , deska hudba "K•de domov maj?" zahraje.

Naxod bude mit svtirj domov, nebude jit v okovech, doufejme, to slib se spini, nezastane pti slovech.

Kdyt jsi tech, tot vypni prsa, svobodna bude na ge zem, byli jsme jit v davn3ich dobach, till jsme a zas budem.

Nezlomi vzdor hruba pata, v riadrech srdce bude bit, nage prava jsou tak svata, proto narod bude A ted' neco o to nakaHive nemoci, ktera jak se zda, zachvatila takotka v gecky nage tady.

Lekati to jmenuji v latine: "slabenzis na ystevatorum tadoterium schuzensis", cot v eeskem ptekladu zni: slabe nav gtevy taclovSrch schtzi. Nezaleti na tom kde to Cteme, nebo kdo to pile, ale katO, kdo neztratil az dosud zajem o nag spolkovSr a spoleeenskS7 tivot, natika na slabe navg tevy tadov3"Tch schazi. A za katdSrm takor47m natkem najdeme nekoho, kdo nam t'ekne, ze na g el ptidinu to nemoci. Nejhorgi ale ph torn jest to, to je gte nikdo nenagel lek proti to nemoci.

Bratr redaktor v jeho redakenich avahach y e V. Cis. 6. nas vyzva. abychom si vzali za vzor tad Jaromir Cis. 54. Br. redaktore, my jsme u Jonaki lit razne navnady zkou geli, ale na to pravou jsme dosud netrefili. Nejdtive jsme to zaeali s Bunco party, ale netahlo to. Pak jsme ✓ nekolika schazich davali d ye 50c premie, a sice, kolik Mena bylo schtze ptltomno, tolik se napsalo else' a ty se daly do klobouku, a dva Cleni pti torn byli vtdy gt'astni, neb kdyt vytahli jista eisla, obdrteli po 50c. VS7sledek? dova pokladna by s tim o nekolik $$$ zkracena, ale tadneho cile se s tim nedosahlo. Pak jsme zaCli da.vat na tadove ritraty svaeiny. Koupily se klobasy, chleba, slab gi a take silnej gi obderstveni. Samo sebou se rozumi, to takova schtize ,se odbyla jedna, d y e a pak se ptikroCilo k vyprazdriovani talitku, cot se take odbylo bez velikeho pobizeni a k posledu byla za-

VtSTN1X hajena ofensiva na Southern Selekta a Grant Praiza a ti dva neptatele byli porateni v rychlosti blesku. VSisledek? Radova pokladna byla po takove schazi o 75 i vice dolart prazdneygi a icadova sin v ptigti schazi byla zase taktka prazdna.

Onehdy jsem mel debatu s jednim bratrem ohledne tech schazi a on mi tikal: "Vi g, Jane, dokud jsme byli merle civilisovani, pamatujeg si, ze nage schaze byly vtdy nattiskany? Vzpomen jen, jak pied 30 neb 25 lety jsme v kaide scherzi meli nejakS7 rumraich, kolikrat to glo na ostro a kdyt se to nemohlo dofinigovat (statieku Barto gi, je to spravne eesky?), v jedne schazi, nechali jsme si to do pti gti schaze. A to Janku, tahlo, elenove eekali z jedne schaze . do druhe, a v genkovne si po ce1Sr Cas mezi schazelni jen vypravovali, co tek ten tomu, a onen zas tomu drtihemu, a kdo koho a jak zase "sfiksne" v pti gti schazi. Kamarade, to byl opravdovS7 zajem a schilze, byly jak by je narazil. Nikdo nechtel o nic ptijit a jen co je pravda: v gechno bylo jen v erste bratrskem duchu. Po schazi si bti podali v genkovne u baru ruce, jeden poeastoval druheho a net se rozegli, jit zase meli nova konflikt a thema na novS7,"fait" v pti gti schazi. Janku, to se tenkrat krasne schtmovalo. At kdyt pti gia do nagich schazi to civilisace, jako by usek. Kdyt se ted' nektereho Mena opta g, prod to nejde do schtze? dostane g -odpoved', nae bych tam gel?

Kdyt tam near teknu, hned je z toho nejaka uralka a ph nejmen gim jsi nazvan rejpalem, kopalem a podobne".

Ted' se zase ja hlasim o slovo, a pravim: "Franto, tekl jsi mi, jak ty na ge schtze kdyst byly navgtevovany, jake zabavy jsme v nich meli, ale tekni mi, jak utitek z toho mela Jednota?" — "Cole? Ty to ut nevig" odpovida on. "Ptec tenkrat katdS7 Glen byl organisatorem a to bezplatne, a tady rostly jako houby po &Ai." — "Motna,ptiteli, ze ma g pravdu, net ja nebudu rozhodovat. No tekl jsi mi take, mil' Frantiku, prof jsou nyni schaze mak) navgtevovane, ale ja bych chtel od Tebe slyget, co mame einit, aby jsme ty na ge scheme zase otivili." — Ptitel pokrtil rameny a pravil: "Na to se musig optat tech civilisovanSTch." — Ted' jsem mel slovo zase ja a pravim: "Tak dle Tveho nahledu elenove proto nejdou do schtze, ze se boji, ze kdyt neco teknou, to se jim meld° vysmeje anebo budou nazvani rejpaly, kopaly a podobne. Vi g, Franto, na svete jest jen jeden druh lidi, kteti nikdy nechybi, a to jsou ti, kteti nieeho nedelaji, v nieem zajmu nemaji a o nic se nepokou geji. Kritice se vyhnem pouze, kdyt stale mleime, nic nedelame a niCim nejsme. KatdY einovnik podleha chybam, za to v gak katda chyba ptina gi latku k opravam: z chyb se v gichni ueime; vge co bylo na svete vytvoteno, podlehalo chybam. Svet je ustavidnY boj, sila se silou, rozum s rozumem, narod s narodem se meti, slabgi slouti silnejgimu a einnej gimu. Zalb2eni nagi Jednoty byl krok velice dustojnS7, pottebm'r a utiteenST. Byla zalotena na dob*h a pevnSrch zakladech: dukazem toho jest, ze at dosud na nich stoji, jest silna, pokrokova, bohata a Gila, mfrM vyhovet vg em easovSrm potadavkrim. Na nas jen zaleti ,abychom ji i naddle takovou, ba jegte lepgi udrteli, a svSnn potomkam odevzdali."

Ptitel na to: "To mat. pravdu, Jene, v to yeti ripine s Tebou souhlasim. Ale /MO nahled jest, to k tomu nerd, tteba nabitS 7ch schazi, pouze ptiliv noveho a zvlagt' mladeho elenstva a spravne placene poplatky, to v ge dokatou.

Koukni se na ty razne poji gt'ujici spoleenosti.

Jejich pojig tenci tadne schaze neodb'vaji ,a jak mnohe prospivaji. Co je to platne, kdyt je schaze detne nav g tivena a. br. adetni po schtzi hlasi, ze mel skolektovat ptes gest set dolara a skolektoval pouze $200.00. Kdyt neodegle penize na H. U. na ureenSr a deka na ty neplaty, je zase kritisovan, nekona svoji povinnost. Jo, jo, Janku, my bysme meli hledat nejakou medicinu proti tem neplatiun, a kdyt nemateme sami nove Clenstvo ziskavat a musime mit organisatory, hled'me jim v jejich praci bSr ti napomocni a nehazejme jim klacky

StraTua 7. pod nohy." — Ja jsem si pH tom vzpomel na slova onoho slerskeho starosty a tekl jsem: "Franto, Ty mag take recht", a v tom jsme se rozegli.

Ke konci upozorriuji ,elenstvo na geho tadu, to opravujeme domaci pravidla, ktera byla etena po prvni v imorove schazi, a budou jegte k opravam ptipustna v bteznove a dubnove schazi. Zaleti tedy na nas, bath a sestry, abychom se do schaze dostavili, vAcehno dobte upravili, abychom s temi pravidly spokojeni byli a dle. nich se tidili.

NO,8 br. tajemnik, John Holeeek nam ptipravil ptekvapeni v imorove schazi. Jeho syn gikovatel Karel W. Holeeek, kter' pte gel ptes italske peklo a byl ranen dvakrat, jest nyni doma u svSrch rodiet na dovolene a dovezl si tti \Ted v bitve ukokistene, ktere nam br. tajemnik ptivez1 do schaze ukazat. Prvni, asi galonovST ocelovSI, 3 libry vazici hrnec, jake nosi nemecke teny v armade na hlavach a tikaji tomu helmy. Druhe byly: hadr, kterSr Memei vztyouji vzharu, kdyt se vzdavaji, a volaji "kamarad". Tteti, nemecka vlajka 3 stopy giroka, 13 stop diouha a uprostted hakovitSr ktit barvy krvave eervene. Jest to vernS/ odznak nernecke bestjalni krvetiznivosti. Kdyi jsme si to vge pfohledli, br. ptedseda nas vyzval, abychom nagemu br. K. W. Holeekovi za jeho udatnost vzdali frau povstanim, eemut jsme mileradi vyhoveli. Br. Karle Holeeku, kdyi jsi jit byl v pekle, a dosti gt'astne jsi se z nej dostal ven, koukni se je gte do nebe, a pak nam ptijd' nekdy do schtze rici, jak to tam vypada. Na to se bude tegit, John GajevskST. V Il ad Vlastenee cis. 45, Shiner, Texas.

Hallettsville, Tex. Cteni bratti a sestry a vy bratti, co pattite k nagemu tadu Cis. 45, a fste vzdaleni, ze do schaze nematete, tak yam vgem davam yedet, jak nag tad pokraeuje a ne gkodilo by kdy_ by bratti vic do schrize chodili, aspori ti, co maji blit. Tak ptedne yam oznamim volby tednikt. V prosinci byla volba odlotena do schnze lednove, ale nebylo to moc Tak ptedsedou jest Tom Mikeska, mistoptedsedou Karel Kurtz, ireetnim John J. Baro g , tajemnikem John Podan3i, pokladnikem Frank M. Mikeska. treetni vSi bor: Karel Kurtz, Frank Mikeska a Stanley Ividie.

Resolueni v'bor: Fr. M. Mikeska, Robert Mika a J. H. Elgik. NemocenskS7 v'bor zvolen start: J. F. Ennis, Frank Mikeska, J. J. Barog, Frantigka Malhia a Rozalie Elgik.

MajetkovST v'bor: Tom Mikeska, Frank M. Mikeska, John Hurta, J. J. Baro g a Torn Malina.

A ted', bratti a sestry, davam vam vedet, jsme odhlasovali, ze budeme rplatit domaci ptispevky 10c mesiene, a tak br. rieetnik zaene v imoru domaci ptispevky vybirat. Motna, to se vam nekteremu zdalo, ze je to o 10c vice, to ale musime, neb kasa zadina 13S7t eim dale, tim chudgi, tak musime zaeit dtive net by nam vge uteklo.

Tak jsem yam toho naemaral dost, ale jegte neco. Bratti a sestry, jake krasne schaze jsme mivali a ted' gkoda na to myslet. Co je toho ptidina? Tak vas prosim, ptijd'te do schaze ve vetgim podtu.

A ted' yam dam v gem pokoj a br. Frank Mouelco, nezlobte se, to je prvni dopis a mozna posledni. Tak do videni v bteznu!

Br. redaktore, Vain take sloviCko. Na g tad Cis. 45 ma vtdy 2. nedeli v mesici schazi, jak to, to mate 1. nedeli. Tak to pekne opravte.

Pteji yam vgem brzkY konec valky! Na zdar!

Jan Podant taj.

Pozn. red. Opravime den schrize jak tadano a divime se, prof na chybne uvedeni spravne nedele jsme nebyli upozorneni dtive, nebot' v adresati otigtenem v Cisle ze dne 23. anora 1944 mel tad Vlastenec Cis. 45. mesieni schtze 1. nedeli v mesici. Pozdrav!

Strain S.

IMEDNI. ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUftA — EDITOR

Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 roe. S-xbst .iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do HIlvni fltadovny ye Fayetteville, Tex,^.s.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fa yetteville, Texas.

Vetkere dopisy, pfedplatne a oznamky bud'te2 adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Aragon: FRANCOUZSKY POCHOD Tato basal vy gla v originale v podzemnim francouzskern liste a v deskem zneni v podzemnich novinkh na g praIske kolonie.

Nech plev! Dej zdravYm klastm zit, vlasti je tieba si zaslou2it, jak zahrady, tak visky cele, at' zbavirne je neptitele, jak sklizeri svou, tak sad i dam, je2 odebereme eizaktm, jak kaAdY kopec, kaMY svah, tak kahlY domov, v hrobech prach, jak kaAdY rybnik, ryby v nem, tak v rokli stromy s oiechem jak hory, doly, kaMY mys, luh, kde psan krvi dejepis, tak bezoblaenou nebes bani bez Nemcit, pinou usmivani. osvobod' se srdcem svYm a sebou samYm ptedevAim .. .

(PteloLl: 0. K.) V Za sestrou Marii Kraftovou. Jako neoeekava na. ran g zasahla nas zprava — bratr L. 0. HoAek telefonoval narn z Dallas min. patku odpoledne — o odchodu v§emi milo yane sestry Marie Krafto ye, manielky sok. ptedaka br. V. Krafta, elenkyne tadu Jaro Cis. 130. v Dallas: Nemohli jsme uvetit, ze by mohla tak nahle odejit. A piece jest tomu tak. Srdce, ktere tlouklo pro vtecko dobre. ustalo ve svem chodu a nastala resignace v odmleeni navkly. V sest•e Kraftove ztracime elenku nenahraditelnou. Jeji mirna povaha zasahovala do mnoha zale g gla, aby se vge vytidilo pro-tosiavklysena dobro celku. Budou ji dallakti velmi, velmi postradati. Sokolska my glenka byla ji posvatnou a pro sokolstvi ji nebylo nic takeho ueiniti. V narodnich podnicich pracovala mezi prvnimi, obetave a nendroene. Narod a sokolstvi byly ji svate. Ztratili jsme jednu du g z dug nej-lepgch, '2'enu krasnou, krasnou pro jeji lidske citeni. V prvem i druhem odboji pracovala od poeatku. A, kdy2 ptichazely ruzne nahledy, tu sestra Kraftova nabadala k vytrvalosti a poukazovala na na g koneenY cil, vytrvat a2 do koneeneho viterstvi, a2 do osvobozeni naAeho draheho naroda. Nebylo ji doptano pracovati a2 do to chvile, kdy opet zasviti slunko svobody, 0pet na g lid povstane, aby pracoval na roli dedienem pro blaho celeho naroda. Tato chvile u2 neni daleko,,a2 vAak tato chvile piijde, a1 piU'aly a zvony oznamovati budou, 2e ztichla

VtSTN1K vrava valeend, tu vdeene na8e, vzpominky patkit budou ptedeasne zemtele sestte Marii Krattove, jet svou htivnou tak mnoho ptispela ke koneenemu viterstvi. Ositeli jeji drazi:srdei jejimu nejblizsi, v'6ak ositeli take mnozi, kterYrn odeSla ptitelkyne, ktera rozuinela bolestem i radostem. 33udiZ ji zachovana krasna lidska vzpominky. PozUstalYm vyslovujeme tIrrzto flaki hlubokou kondolenci.

Kurs na§ich ogranisatorti 7. a 8. btezna ve Fayetteville. Jak jsme uvedli ye zprave o prve schtizi Hlavni ttadovny, 2e bylo jednomysine usneS'eno uspotadati zvla gni dvoudenni kurs pro ptieinlive tadove organisatory a' datum panechano, k rozhodnuti brim. ptedsedovi ChernoskYrnu a iitadujicimu mistoptedsedovi a tediteli organisase Ed. L. Markovi — zamySlenY easove velmi prospeAnY podnik bude uskuteenen ve dnech 7. a 8. biezna. Ptednaky o raznSrch otalkach pojiSteni, rozpravy kursistfi, atd. konany budou v techto dnech v fitadovne Jednoty ye Fayetteville. Pozvanky k teasti kursu byly vybranYm organisatorfim uz rozeslany a vetime pevne, k absolventi tohoto kursu °duosou si domri taitedne jim jako SPJST. prospelne nove poznatky. Na shledanou ye Fayetteville.

Mame v paiich tadech mnoho elenu kteli znuji jenom titedniky, neb jsou na knilthch.

Takovi elenove se k kadu nehlag, do sehazi nechodi a pro tad nic nevykonaji. Kdy2 pak -e jim neco stane, ze tad pottebuji, tu si perouN sluthy takove, jako kid nikorrin neposkytnje.

Biezen je mesieem Cerveneho KH e, v nem2 se ma sebrati $200,000,000 na valeenY fond Oerv.

KM& na rok 1945. Nikdy nebyla takova sbirka drilehtejal, nebot' 6erv. Kill bude miti velkY fikol jeAte dlouho po skoneeni nynefSi hrozne valky. Po za.niknuti ozveny posledniho vYsttelu valky uplyne je gte mnoho nehi se chni na'Si bojovnici vrati domu. Na nektere dlouhe obdoloi rekonvalescence v nemocnicich. ktefi tolik obetovali, zaslouh si i potom v nezmenSenem metitku vle, co pro ne Cerveny Kt12 kona, v pkitornmosti, Vyslouhiciam teto valky, vracejicim se do obeanskeho musi se dostati v'SemoZne pomoci, aby se jim usnadnil navrat ke starYm pomerfim a zaujeti vhodneho mista v zemedelstvi nebo v tovarne.

Take o rodiny nalich muZU v uniforme — o j ejich Zeny, deli a stare rodiee — musi bYti ruUeZite postarano, aby v teto kru'Sne dobe netrpMi bidou. Rovnel beknci a deti bez domova pottebuji pomoci — takove pomoci, jakou jim v tornto valkou zpustoknem svete mute poskytnouti jedine Oervemi ktiZ. Vedle techto odpovednosti. vyvolanYch mimotadnou dobou, musi CervenY kti2 pokradovati i ve vS'ech slonach, ktere byly jiZ po leta jeho charakteristickYm rysem na fronte domaci: musi poskytovati pomoc pki pohromach, pokadati kursy domaciho o'ktkovani nemocnYch, cviciti pomocnice okttovatelek a poskytovati neseetne jine slitZby ye prospech lidstva. Valeend vtava ustane, lidska bida vAak ze sveta nevymizi. OervenY Kiit mute a bude ji mirniti jedine ze §tedre podpory vkch lidi. Americana eeskeho pfivodu v Texasu byli yZd.y mezi temi, kdo2 z pina srdce podporovali einnost 6erveneho KtfZe, kterY i letos spoleha na ne, Ze svou fteasti phspeji k jeho zdaru. Sestry a bratii, k tomuto oznameni neni tieba dal'Siho vysvetlovani. 81echetne srdce nepotfebuje pobidek, gtedra ruka proseb a vYzev davejte vase ptispevy ochotne, uznale a ihned!

KaidY Glen ma na ygteyovati schtize, aby by poueen o pravidlech spolko yjich a vedel, co ma pro fad konati a take. co mule od eadu paiadovati. Tak by se aspoli doz y edel, ze ma take konati pro Fad to, co eini druzi.

Slersko v Ceske historii. BYvale Slerske yevodstvi pattilo pied dvema stoletimi k zemina koruny Ceske a pied prvni svetovou valkou roz-. delovalo se na Pruske Slersko a Rakouske SlezskO. Rakouske Slersko bylo utvoieno mirern mezi Marii Terezii a pruskYin kralern Bedtichem v Hubertsburku roku 1763 -- zabiralo vale vevodstvi Opa yske, Krnovske, Tei§insIn5, Bilske a Vidnay ske a panstvi Bruntalske, Albrechticke, FrY gtatske, FrYdecke, Nem. Lutynske, Bohuminske, Dombrovske a Rajecke. Pa prvni svetove valce bYvale Rakouske Slersko

Ve stfedu, dne 28. imora 1945. pfifeeno bylo Ceskoslovensku s vYjirrikou vSr chodni poloviny Te gnska, ktere ptipojeno bylo k Polsku. Z Pruskeho Slerska obddelo oeskoslovensko jenom t. zv. Hlueinsko v rozloze asi 190 etvereenieh mil s poetem obyvatelfi 54,743 (die censu 1930), z eehn2 bylo 47,605 C' echt a 5,722 Windt. Ceskosloveriska delegate 2adala na mirove konferenci ptiteeni celeho Ratibotskeho vYbelku s mesty Hlubeicemi a Ratibofi, net komise ptirkla cele Hlubeinsko Nemecku, stejne jako Ratibotsko, kde jest nekolik osad ryze deskYch. Nemecko pied prvni svetovou valkou rozdelovalo Pruske Slersko na tii vladni obvody a to LehnickS7, Vratisla yskY a OpolskY. V ratibokskem okrese bylo sedm eeskYch obci: Boleslav, Botetin, Chtenovice, Ovsi ge, Petrovice, Pettatin a 8amai-ovice; v hlubeinskem okrese zcela Ceske osady jsou: DrZkovice, Hradeany, Chrastelov, Jakubovice, Kaldouny, Nekazanice, Stibotice, Utechovice, Turkov, Vehovice a Vodka — maji dohromady 4,510 deskYch obyvatelii. V obvod y vratislayskem byly Ceske osady ye starem Kladsku, jeZ ptileha, k Nachodsku. Jsou to osady: Btezova, Velka. Oermnd, Chudoba, Jakubovice, Nouzim, Slane a Strou2ne — maji 7,515 'dacha. Po neblahe dohode v Mnichove Nemecko uchvatilo v zaki. 1938 netoliko Hlueinsko ale valnou Cast Opayska, ptibrav'Si k tomu velke rozlohy severni Moravy, a Polsko zmocnilo se v listopadu 1938 Teginska, ziskavSi k tomu souhlas Nemecka a Italie. Oeskoslovensku zfistala jenom nepatrna Cast nekdejSi slerskeho fizeml. a koneene i to padlo do nemeckYch drapri, stejne jako east, kde Pobyli na kratkY Cas pany. Kladsko, ktere tvoti vYbeZek mezi severovYchodnimi 6echami a severni Moravou, bylo a do konce osmnacteho stoleti skoro zcela Ceske a zachovalo si svoji eeskost al do druhe svetove valky jenom pti Nachode v Oechach tento vYbekk zvan je "oeskym koutkem." AZ do valky mezi Francii a Nemeckem roku 1870 vyueovalo se tam na S'kelach hlavne Cesky a jen d ye hodiny tYdne nemecky — po teto dobe ale vzrostlo nemecke sebevedomi a v gechno nenemecke bylo potlaeovano. Nemeina pak zavedena byla do vS'ech Skol v Kladsku. Po prvni svetove valce eeskY jazyk byl zde jeae vice potlaeovan — al do to doby bYvaly v eeskYch obcich aspori ranni bohosluZby Ceske, ale i to bylo pak zrukno. Horni Slersko je z valne ea.sti hornatou a kopcovitou krajinou, kdeZto Dolni jest vetSinou rovinate a dosti drodne. Nejlepe se dello zemedelstvi v povodi Odry a v krajine od Ratibote aZ k Lehnici a take v bYvalem hrabstvi Kladskem. Pestovaly se tu brambory, Zito, pknice i oyes a v nekterYch krajinach i cukrovka, chmel, tabak a vino. V horskYch krajinach byl znaeny chov dobytka a pied prvni svetovou valkou byl tu znaenY blahobyt, ac ttetina vakere pudy phnalekla eetnYm velkostatkrim. I ovocnatstvi bylo zde na vysokem stupni, zejmena ye stiedni oast provincie. Nerostne bohatstvi jest tu ohromne; jsou tu nesmirna, lohska kamenneho uhli, jako2 i rudy Zelezne, zinkove, olovene se atibrem, medene a vitriolove. Jest tu velikY poeet huti a sleyaren, jako2 i ptadelen, barviren a papiren, ba jsou tu zastoupena vkchna odvetvi prfimyslu. Na vysokem stupni bylo i mlynatstvi a cukrovarnictvi, k obrovskemu rozmacho slerskeho prfimyslu doalo zejmena po prvni svetove valce, kdy mnoha mesta rostla s piekvapujici rychiosti. V eeskoslovenske east Slerska jsou rozsahle uhelne doly, lohska rudy 'f;elezne a mnohYch rud jinYch, dale mramoroy e a btidlicove lomy. Velke mnoZstvi huti a slevaren je na Mora yske Ostrave a jejim okoli.

Nejdfilehtej gmi tovarnimi mesty Pruskeho Slerska jsou Vratislav, Bytom (Benthen), Gleiwitz (Glivice) a Hindenburg, z nichZ poslednejS'i teprve nedavno bylo vybudovano. r ge nasvedeuje tomu, Ze east tohoto ptirodniho bohatstvi ptipadne po valce Polsku a eskoslovensku bude vraceno vkchno, co mu bylo odriato Nemeckem a Poiskem.

V nejbliich driech a letech inusime praeovat pro spravedlivY a try aly mir, tak jako dnes pracu;'•eme pro pine vitersl yi y e valce. Nesmime delat chyky, ktere by byly dfisledkem mdieho erdee nebo opu gteni mravnich principii. Blahobyt Ameriky je zavislY na blahobytu jinYch 11.4ro — President Roosevelt.

Ve st1edu, dne 28. unora 1945.

Ocelovt uragan nese rusks jezdce na zapad.

Ruda armada dosahla vYsledkil, ktere pfekonavaji vge, co to ona armada kdy vykonala. V tom smyslu hodnotil vojenskY komentator nemeckeho rozhlasu general Dittmar mohutnou zimni ofensivu sovetskych armad, jeji g vYsledky do dne 27. vYroei zalo geni Rude armady (22. unora) vynesly dle zpravy mar gala Josefa Stalina, 315,000 zabitYch a 800,000 zajatYch Nemel) mimo ohromnYch ztrat na valeene yYzbroji — 45,000 kulometti, 27,000 del razne raze, 28,000 tanku, 51,000 dopravnich vozidel a spousty stteliva, proviantu a pod. Boje v lednu a g do dneg -kasepinlyrzmNecka,dsjig nejednou rozhodovalo na cele pti gti staleti, to, co se deje nyni na vYchodni fronte, rozhodne o osudu nemeckeho naroda. Jde o historickou bitvu, na ktere zavisi osud Nemecka a nacisticka propaganda mluvi vyjimeene pravdu kdy otevtene doznava, ge "pied na gim zrakem otvird se opet hluboka propast." Behem zimni ofensivy dobyla sovetske, armada tzemi obrovske xozlohy; v Hornim Slersku armada mar gala Koneva operuje ye "vYchodnim Poruti" NCmecka, dobyla silne opevnenYch most Forst a Guben a je 55 mil od Berlina. Na sttednim useku dobyly armady marMla .gukova Kalige, staroslavneho Hvezdna, drile giteho operneho bodu Bydhogti, pfekrodily ieku Odru na nekolika mistech, obegly pevnosti Kostfin a Frankfurt a jsou pouze 32 mil od Berlina. VYchodni Prusko, od desateho stoleti ptesunuta ba gta nemeckeho utoku na vychod, sidlo junkerismu, je a g na sidelni mesto Kra,loved dobyto urmadou generala Cernakovskeho, jeho g smrt na poli bitevnim oznamena byla min. tYclne. Armadni skupina margala Rokosovskeho, ktera, na poeatku rusks zimni ofensivy dobyla pomniku pangermanismu — Tannenbergu — opakovala to slavne viterstyi grunwaldske z roku 1410. "Dobyti Tannenbergu bylo milnikem d . louheho zapasu mezi Slovany a Teutony" napsal pti to pkilegitosti londYnskY list. "Nikdy ji g nemecka svine nestrdi svrij rypak do sovetske zahrady." Rychiost a sila sovetskeho postupu rozvratila naprosto nemeckou obranu a zabranila nemeckYm palieum ye zpustogeni polskYch most. Osud Vargavy, vypalene a rozkotane, neopakoval se ani v Lodi ani v Oestochove ani v pamatnem Krakove. del, kterYm nacisticke hordy eastovaly giroko daleko evropske, mesta, postihl a postihuje nyni mesta jejich. Nemeeti pall& tadi nyni ye sVYch vlastnich mestech, odkud prche, obyvatelstvo do doeasne a klamne ochrany vnitrozernni — nebot' Rudd armada vali se s neodolatelnou silou ypted a s heslem — "na Berlin!"

Strach z bliiiciho se konce. To co dnes Rusoye svetu ukazuji, to budi proste ri gas. Naciste sami s naikem ptiznavaji, ge jegte nikdy v historii valek nebyly vrgeny do ritoku takove massy mugstva a materialu, jako to v zimni fensive dokazaly sovety. Berlin vole, na poplach k nemeckemu lidu, 'Ze ka gdY, kdo muse udr2et v ruce zbrari, musi do boje pomahatk zadr goni Htici se rusice laviny a na zapade proti armadam spojeneckYch narodri, je g v poslednich dnech macne dora geji na Siegfriedovou linii. Nemcri se zfejme zanocriuje panika a strach z bligiciho se konce. Tento strach je take zakladnim tdnem ptimo neuvetitelne nesmyslneho prohla geni Goebbelsova, ge Nemci na vYchodni fronte haji pry peed komunistickou zahubou narody sttedni Evropy, ale i same zapadni spojence.

Nernci vyderpali ji g taktka vgechno a ted' zatadili dokonce i vlastni strach do sve valeene zbrojnice. Dokud se citili pevni v sedle, prohlagovali zpupne a nafoukane, ge zaruduji, ge tisic let Anglidan ne ykrodi na evropskou pevninu — a nyni najednou podle GoebbelsovYch slov se vlastne biji za Anglii. Ne g tato nehoraznost nem ge odbyta mleenim jako ne gkodnY nesnip& V mezinarodni politice uplatriuji se Casto v rozhodnYch chvilich cinitele, kterYm na srdci naprosto jine zajmy ne gli mezinarodni spravedlnost, svoboda narodti a jich neruknY hospodelskY vYvoj. A pre.ve mezi temito einiteli je nejvice vlivnych lidi, kteH se na uptimnou spolupraci s Ruskem divaji nejen s nedaverou, ale ptimo neptatelsky. Dokud byla obava, ge nacistidti zlodinci mohou opravdu ovladnouti Evropu, byla jim ileast Ruska v boji proti

D ESTNIK Nemecku vitana. Na slovanskou veleki gi pohligeli jako na poinocnika, kterY pomti ge Nemecko vysilit, ale sam nebude mit nakonec dosti vlivu a moci, aby mohl rozhodnym zptisobem uplatnit svtij hlas pti novem uspokadani Evropy.

Proto nyni ohromna, viterstvi ruskYch armad jsou na mnohYch mistech pkijimana jako hokke pilulky misto s radosti. Tak dochazi °pet k novemu tfideni duchti, mnohe promirientni osobnosti, ktere dtive svolavaly na Nemecko 0heri a siru, objevuji zase najednou, ge Nemcri je na 80 milionri, ge maji vyvinutY prumysl, kterY by bylo Akoda rozdelit, proto ge by se s nimi dal delat velmi vYnosnY obchod. Ty miliony po cele Evropy ubitYch lidi a ty mrtvoly z Majdanku a ostatnich tovaren na upalovani mute,, gen a deti stejne nikdo nevzbudi a ostatne piece "vgichni Nemei nejsou stejni." To v gechno v Berlins dobie vedi a podle toho se i zakizuji.

Goebbelstiv natek a zoufani nad Evropou ma v sobs hadi jed. Posledni berlinskou kartou je rozkol zapadnich mocnosti s Ruskem a kagdY prostiedek je Neinctim dobrY k dosageni Je pozde. Uspe gne, porada Velke Trojky na Krymu udelala i teto nadeji Nemcii — konec.

Valeena nahrada eskoslovensku od Mad'arska. Dne 20. ledna 1945 podepsano bylo v Maskye ptimeti s Mad'arskem. Jmenem SpojenYch narodri a za pHtomnosti csl. vyslance Zderika Fierlingera ptimeti podepsal mar gal Vorogilov, jehog hlavni body ustanovuji: Mad'arsko vyhlaguje Nemecku valku a postavi do boje aspori osm pegich divisi, kterYch v gak nesmi bYt pouZito bez souhlasu didastnene spojenecke vlady na spojeneckem tizemi. Po skoneeni neptatelstvi s Nemeckem bude mad'arske, armada demobilisovana. Mad'arsko odvola z tizemi e skoslovenska, Jugoslavie a Rumunska vojenske jednotky a iffedniky do oblasti hranic, ktere existovaly 31. prosince 1937 a zru gi veechna, opatteni, ktera se vztahuji na anexi (zabrani) deskoslovenskeho, jugosla yskeho a rumunskeho uzemi. Propusti ihned na svobodu v gechny spojenecke zajatce a internovane osoby (lido v nucenem bydligti), veetne eeskoslovenskYch a jugoslayskYch pkislugnikt a vybavi je potravinami, gatstvem, lekatskou slu gbou a dopravnimi prosttedky k navratu do vlasti. Vrati Sovetskemu svazu, 6eskoslovensku a Jugoslavii vgechay cennosti a majetek, kterY byl odvleden z jejich fizemi at' byl ve vlastnictvi vekejnopravnich osob nebo jednotlivcu jako tovarni zatizeni, lokomotivy, ptedmety historicke ceny a musejni poklady. Nahradi Sovetskemu svazu, eeskoslovensku a Jugoslavii gkody, zprisobene vojenskYmi operacemi a mad'arskou okupaci v cclkove dastce 300 miliontt dolard v lhate ge7ti a to v naturaliich — v natadi, plavidlech, obili, dobytku atd. — a to tak, ge dastka dvou set mil. dolart bude zaplacena Sovettim a eastka 100 mil. dolaru Ceskoslovensku a Jugoslavii. Videriske, arbitra g se prohlaguje za neplatnou. Tak zni ve zkratce obsah ptimeti, ktere bylo podepsano margalem Vorotiilovem jmenem SpojenYch narodu s Mad'arskem.

Novi Ceskoslovensko ma miti dle zprav tisku za premiera (ptedsedu vlady) bud' Slovaka nebo komunistu. President Bene g se svoji druginou ptijede tyto dny do Moskvy, kde bude miti porady margalem Stalinem a komisatem zahranidi Molotovem. Odtud vide, se president dr.

Beneg na Slovensko do mesta Ko gice, kde bude ustanovena prozatimni vlada republiky. Dle zasvecenYch kruhil vychazi na svetlo, ge v nove vlade maji bYti zastoupeny: socialni demokrate tai nebo etyti ministry; socialists dva nebo katolici dva, strana venkova dva nebo tki. ministry. Agrarni strana, ktera je zastoupena v nynej gi vlade, nebude zastoupena v pti gtim kabinetu, eehog pkieinou je to, ge se v nevagnost uvedla spolupraci s neptitelem a quislingy, kterYm dala vznik, hlavne stranou Hlinkovou, ktezradila. Slovensko Hitlerovi. Nave vensko pry bude demokraticke v duchu a ve vladni forme, ale zvy genou merou centralisovane ye sve hospodatske forme. Skodovka v Plzni bude pkevzata statem, rovne g mekkouhelne doly, vgechny lesy a proslule lezne jako Karlovy Vary, Marianske lazne atd. budou sestatneny. eskoslovensko melo pozemkovou reformu neg neekava se, ge-ueini dalei krok a rozdeli zbyvajici velkostatky a zavede zaXonem vlastnictvi

Strana 9.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vYbor radu Praha 'cis 29, v Taylor, Texas, projevujeme jmenem nageho tadu uptimne citenou soustrast stale rodine nad umrtim jejich mile mangelky, matky a statenky, a na gi spolusestry, Frances Ifunkove, ktere, zemkela 13. unora 1945, ye stall. 65 let, 3 mesicti a 9 dma.

Pozastaia, rodino, vime, ge Wee pocit'ujete ztratu va gi mangelky, matky, statenky a sestry, budig vam vgak Utechou, ge i my sdilime vas zarmutek s vami. Proto g mile, sestro, odpoeivej v pokoji, a dest budi Tvoji pamatce.

Marie Svadleriak, Vera PolanskY, A. L. BoudnY, resoludni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resolueni vYbor te,du Fort Worth cis. 154, timto projevujeme uptimne citenou soustrast portstale rodine nad ztratou jejich draheho syna, bratra, a na geho spolubratra, Josefa Svojgera, kterY polo gil sytij mladY gavot na °Rat viasti dne 19. ledna 1945, na boji gti v Belgii.

Vime, drazi pozristali, ge tegce nesete ztratu vageho jedineho syna a bratra, kterY varn byl vyi-van jests v mladem veku, necelYch 26 let, a nyni odpodiva v daleke cizine, ale budi yam aspori eastednou utechou, .ge i my spolkovi bratti a sestry a cela 'desire, vetejnost ve Fort Worth gelime s vami, jeho pteddasneho odchodu.

Tobe, drahY bratte, ptejeme lehlre odpodinuti a dest nehynouci budi Tvoji pamatce.

Dario ye Fort Worth, dne 22. unora 1945.

Jan Sedan, Josef Bedan a Aneika George, rssolueni vYbor.

V PROJEV SOUSTRASTI. Resolueni vYbor tadu Praha Cis. 29. jmenem celeho tadu na geho projevujeme timto poziistale rodine hluboce citenou soustrast nad amrtim jejich mangela, otce a na geho spolubratra F. E. Kotrla, kterY nas v gechny opustil ye dtvrtek 22. unora 1945 ve staid 65 let, 10 mesicri a 26 dnu.

ZesnulY byl einnYm elenem tadu Praha v raznYch vYborech a poslednich 10 let zastaval ritad pokladnika.

Mild rodino, vime .ge zarmutek je yam velikou bolesti, ale budig yam iitechou, ge i my, sestry a bratti s vami soucitirne vas zarmutek.

Protog milt' bratte odpodivej v pokoji a dest budig Tvoji pamatce.

Dario v Taylor, Texas, dne 24. unora 1945 Marie Svadleriak, Vera PolanskY, A. L. BaudnY, resolueni vYbor.

V Nig Zalov eislo 90., kterY ode gel navgdy od nas, nag drahY otec Josef Bubela dne 7. unora 1945, zanechal po sobe truchlici man gelku, jednoho syna, jednu dceru, dve vnueky, d ye snachy a jednoho zete.

Vgichni gelime jeho ztraty.

Josef Bubela, Jr. V ne 'vice ne g sta Ord' ptidy. Nynej gi maximum je asi 500 akrti. Prvnim krokem presidenta Benege na pride Ceskoslovenska bude utvoteni noye vlady, seskupiti v gechny zdroje k poragce Nemecka, co g se odeke,ve, do dvou mesicti, dale organisovani zasob pro nove osvobozene, imemi pod kontrolou esl. vlady. PotravinovY problem nebude obzvla gte tegicY na Slovensku, je g je po vytce zemedelskYm krajem — bude v gak telkY na Morave a v Cedhach, kde jsou velka prtimyslova sttediska, vzdalena, daleko od mote. Syn maleho rolnika — president Bene g — jehog socialni a slovanska oddanost jsou velmi prakticke, bligi se k fizeni sve vlasti, ziskavge si ptatelstvi a porozumeni s Ruskem a obdiv, vagnost a veruhodnost v LondS ine, Washingtone i v Patitil

• 111 1 11, I ill, Ii1 . 1 ■ 11,11.iliidllli111 ■ 40,11111111

Ve stfedu, dne 28. nnora 1945.

V2STNiX

Jitrana 10.

1

dui11111

mi Ou 1111 Ilry 111 III

111

111 11111 1/

1 IMIIM1110110111MMI 111

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

111 1111

III 1

111 1111

111

I

1

li

11.1111.11,11,11,mi ili..1111.111 ■ 1111 //1 ∎ 111,

IMM111111111111111111111111111111111111MIIMIIMMIIIIIIIIIMIUMIUMEM1031111101111===

S

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

WHIIIIIIIIIIIIMMIIIIIIIIIIIIIIIIIIMMIMMIMINIMIIMIIIIIIIMUM11111111111111IMInnumunimimonumiinIMMIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIMIIIIIIIIMM1111111111111111111IMIHIMIIIIIIMIIIIIIIIIIIIIIIMIlliituniminnimiuminimml1111111t111111111111111111Itilffilimm01111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111MIIIIIIIMIIIIMMIIIMI11111111111110111111M1110101111111MUNION

It isn't a very pleasant morning. The shadow of the occupatio army, which is marching through the former "Siegesallee," seems endless. Some massive stone blocks, which have survived from our bombardment of Berlin, remind us of the former "Brandenburger Tor." Here is the end of the Siegesallee, and behind the former "Skakkerak Platz" there is still the "Pariser Platz," where the avenue "Under den Linden" begins. Even if number 76 in the Wilhelmstra.sse doesn't exist, we still should try, even in the air-raid shelter under the former German Foreign Office, to get the signature of the so-called representative of the German people under our "Unconditional Surrender" terms. The German people must realize that there is no "Stab in the back," nor have any traitors played a part in a dirty game. Germany is conquered; let us use the phrase "Deutschland ist geschlagen" or "Ihr seid besiegt." The words "geschlagen," "besiegt," "verloren" and "vernichted" must appear on the wall in Berlin. But who is going to sign a treaty in which these words are included? Are we going to deal with an invisible underground movement?

Shall we bring back the refugees from London or Washington as the representatives of the German nation? How powerful is the "Free German Committee" in Moscow? The morning after Hitler will bring us quite new names in world policy. Unknown figures will appear in the limelight. Generals, churchmen and antiNazi groups, members of "Black Front" of Otto Strasser, or members of the "R. R. Rache — Roehm's" group will appear. Briand's and Stresemann's followers of the Pan-Europe idea of Federal Union of Europe, or, better, of the United States of Europe, will try to persuade the world with their dogmas.

From the military and economical chaos, in which we shall find Germany, an enlarged and still greater chaos of political leadership of the Reichis to be expected. The voice of the refugees from the "Free German League of Culture" in London, from the "German National Committee" in Moscow and their organized group in South America, including the German Democratic Movement in the U.S.A., will be heard.

From 1930 I watched the leadership of Germany. From 33 political parties in the 1930 Reichstag , to January 30, 1933, there were not more than five to ten personalities who would have been able to take over the Chancellorship of Germany. Today they are either killed, imprisoned, or have emigrated. The morning after Hitler a monocled German general may appear in the Wilhelmstrasse to represent the defeated army on the battlefield. His name may be General von Rundstedt, Freiherr von Schweppenburg, Johannes von Blaskowitz, Manfred von Brauchitsch, Fieldmarshal Kesselring, or Milch from the "Luftwaffe." Who knows? A German Badoglio is waiting for his chance. The German ambassador at the Vatican, von Weizacker, may play the role of the new German Foreign Minister. Trade and economy may lie in the hands of Dorpmuller the former German Transport Minister, or Fritz Thyssen, who is at the present under house arrest, may appear on the German political horizon. No one can better solve the problem of the value of the future "Reichsmark" than Dr. Schacht, the German Talleyrand, as he is called in Contess Waldeck's book Excellenz X. But the great shadow of the past has not yet disappeared. Names like Nadolny, the former German ambassador in Moscow, and Count Schulenburg, his successor, appeared in the Turkish Press in connection with the formation called "Free Officers," who are trying to get into contact with the "German National Committee" established in Moscow 1942.

On the morning after Hitler, the Free Ger-

"The Morning After Hitler . . ."

Joseph Geta man Committee in Moscow will certainly try to play a part. At present it is impossible to say what political opinions are held by the representatives of the German prisoners-of-war committee. The grandson of Bismarck, von Einsiedel, and his personal friend von Kugelgen, are representatives of the Moscow Committee. The vice-chairman is Major Hertz, who once belonged to the "Aufbruch" group, a certain section of the former Communist Party in Germany.

Hans Vogel, the president of the once so powerful German Social Democratic party, will have to retire, as his attitude towards the U.S. S.R. during the past ten years has proved a certain short-sightedness on current affairs; the same applies to the former Socialist Youth leader Erich 011enhauer. The well-informed correspondent of the Daily Herald on French and German affairs, Victor- Schiff, once chief editor of the Vorwarts, may become a very good foreign correspondent without any political ambitions. The "Neubeginnen" group, which is led by the author of the book Will Germany Crack, Karl Hagen, who found great support in the U.S.A. for his idea that only former prisoners of the Nazi concentration camps would play an important part inside Germany, will be the "Commonwealth" party of Germany and Karl Hagen its Richard Acland . . . The chairs at the Round Table conference at the Wilhelmstrasse on the morning after Hitler have not all been taken yet, they have not received their blessing from Pastor Martin Niem011er (let us hope he will still be alive), who has been just released from Sachsenhausen Concentration camp. His Catholic colleagues, Cardinal Faul' haber, from Bavaria, Bishop Galen from Munster and the Bishop from the Hedwig church in Berlin, Cardinal Preysing, have just published all their secret speeches during the war.

They are a world sensation. Blomberg, the former German War Minister, has been relased from- Landsberg, and even Ernst Thalmann, who disappeared during an air raid from Moabit, went to Hamburg, where he only finds devastated areas of bricks.

Quentin Reynolds, Dorothy Thompson, Knickerbocker, Heinrich, Thomas, Klaus and Erika Mann try to find out what Berlin looks like on the morning after Hitler. Professors Meusel and Kuschinsky, from the Free German League of Culture, are in the company of Max and Erich Zimmermann; both have made their name in exile. Vernon Bartlett, Ward Price, J. Emlyn Williams, and even good old Swaffer won't miss the chance of being on the spot as well. The names of the new German ambassadors to London, Paris, Washington and Moscow are still a riddle. Prince zu Wied, Germany's former ambassador to Sweden, who twice refused Hitler's call to Berlin, may go to London, one of his relatives served as a Pioneer in the British army.

Even Hoffmann-Harnish, the author of a biography of Lord Clive, and a former member of the German Society for Foreign Policy, may accept an appointment as an envoy for culture in London. Von Keller, former ambassador to Turkey under Atatiirk, von Dirksen, German ambassador in Tokio, and General Ott, former German military attache in China, are trying to get back into diplomatic circles. The Nazi ambassador, von Thomsen, in Stockholm refused to return to Germany. Greszinsky, the former police president of Berlin, and his Vicepresident Weiss are also on their way back to Germany, but they had never any popularity

among the police, and it is doubtful if they will be given a chance again to have such a powerful position as they had before 1933.

Stampfer and Holtermann will do better not to re-appear on the screen on the morning after Hitler. Their reputation as political leaders inside and outside Germany was not a very high one. But it is hoped that Erwin Piscator and Egen Erwin Kisch are coming back, to bring some real culture to the German people after they have been filled with Nazi cruelties and barbarism for twelve years ... The appearance of Prince Louis Ferdinand, the second son of the former Crown Prince, in Berlin, may remind some of us of Waldeck's book. Will he be the "Excellenz X"? The party which arrived from Canada is led by Dr. Karl Spicker, leader of the German Freedom party in Canada, and even Hitler's Trotski, Otto Strasser, came back after nearly twelve years of exile. I used to have some connections in 1937 with members of Strasser's "Black Front" in Berlin, and I must admit they were tough guys. But their political ambitions are not quite clear, as they have always been the left group of the Nazi party, but are still anti-Russian. Perhaps Otto Strasser has changed now. Neurath, Lammers, and Meissner are in hiding on the morning after Hitler in the hope that, if they appear a few months later in an unimportant job by Dr. Gauss or Dr. Munn, who may play a part in the house at the Wilhelmstrasse 76, no one will take notice of them. I don't think that the Allies will have such a short memory. Beside, Dr. von Einsiedel, who is the very successful chief editor of Die Zeitung (published in London), may be able to watch these personalities from the chief house opposite to the former Hotel "Kaiserhof," which Dr. Goebbels with his staff Colonel von Hammer, Doenitz, Dietrich, Kriegg, Fritsche, and all the Haw-Haw have just evacuated. A few repatriated German Generals may come into the limelight, as, for example, Ritter von Thoma and von Ravenhorst, even von Arnim, who, at the present is still saluting his officers with the Hitler greeting, may go back into politics. Certainly General von Seydlitz, the former adjutant of Fieldmarshall von Paulus, will play an important part if Germany should turn Red. The question of what the Soviets are going to do with von Paulus, and what we are going to do with Rudolf Hess, is still an unsolved problem, even on the morning after Hitler.

It is quite possible that in creating an international Air Force, Fieldmarshal Milch, who is after all half Jewish and has never been a Nazi, may give us some advice as to how he built up the Luftwaffe in such a short period. The son of the late air ace, Manfred von Richthofen, who is at the present a General in the S.S., may even join the International Air Force, together with Dr. Hugo Eckner, the founder of the "Zeppelin," and Major Kohl, who first crossed the Atlantic in 1926. One of his pupils was Grundilf Pluschow, son of the well-known air ace, who defended the German position in Japan during the last war, and met his death on one of his expeditions over Terra del Fuego (Brazil). Gundolf was not the only famous school pal I had. The son of the late Nazi president of Brandenburg, Wilhelm Kube, is a typical example of Nazi Youth which we cannot re-educate. I think he founded the wellknown German "Heldentod." On the morning after Hitler I would like to meet Dieter Arendt, Press chief of the Hitler Youth, or Rolf K—, son of the organizer of the Party's rallies at Nurnberg, who are both willing to co-operate (Continued on page 11.)

Ve stfedu, dne 28. imora 1945.

Dallas, Tex. Dear Readers, It has been over two years since I have last written in the Vestnik. I hardly know how to begin. I have noticed the letter writing certainly has dropped off. The World is spinning around so fast with this war that I suppose most of you are too busy to write, but I don't think anyone is too busy to read them, so more of you get busy and write.

At the S.P.J.S.T. Hall, No. 84. we are having a play on March 4. The title is: "Hajku, hajee""ku zelenY." Most of us are so spoiled on these nice operettas that just a play may seem dull, but you won't find this one so. It has a little comedy and a little melodrama, alo a villain (the city slicker, including a mustache). The east has a few new different faces. You will see Annie Marek as the sharp tongue wife; Mr. JeZ, the head keeper of the woods; Mildred Ozima as the girl who has no choice in her love affair; Bill Sill , the assistant woods keeper. and Mr. Vodidka and Mr. Joe Kutil as the rich men, and a new player is Anton JanonSek, whom most of you know, is very capable of carrying on the comedy part of a gardener a la Sherlock Holmes, and I will attempt to help him out. So here you have and idea of what is all about.

We want to begin at 6 P. M. sharp, so the young people can dance early and the children won't pass up bed time and get restless. Hoping to see all of you there on time I remain, Annie Staglik.

V Bellville, Texas.

Hello Readers!

Girls and boys, what is wrong with all of you? Get down to work and write a few lines in the Vestnik. Lately there were no letters in the Vestnik.

Anita Wentrdek, why don't you write some times in the paper? Lots of boys are still leaving for service from here. Today, February 15, two .of my cousins left for service. They were Alvin Macat and Elgin Shupak.

I wish this war would end soon, so all of the boys would return. My two brothers in service are still 0. K. Pfc. Isidore is still in Italy and Joseph S. 2-c is somewhere overseas at an unknown place. My brother-in-law Waco Eckelberg was in the navy, but received an honorable discharge.

I must bring my letter to a close and hope to see it in print.

Before I close I want to ask the folks of the Bleiblerville community to write sometimes to the Vestnik. May all God Bless one and all.

Your truthful reader Ruth Marie Sisa.

V El Campo, Texas.

Dear Vestnik Readers, Today I have a little spare time and it is not raining, so will try my hand at writing a letter.

I hope it will be published.

What is everybody doing these days? I guess going to school. Tomorrow is Saturday and I don't know what I am going to do. They have a fair over here. I might go see it tomorrow. If they are taking pictures, I guess I will take some pictures also.

My uncle is overseas. I write to him every time I get to it. I write to my friend who is in the army.

I guess a lot of people everywhere have colds, at least around here many people have colds and I am one of them too.

The days are longer comparing with the month of January. Today it seemed it would never strike 9:00 o'clock. We were having health and now we finished it, and started an experiment reader and science work book. Instead of history we have geography. In our arithmetic book we have drawings of all kinds of lines, and we also have a work book.

One of our neighbors went to the fair, last night and he won some "playing specks" and a ring. When he came this morning to my aunt after her little boy, he said he has a wedding ring. Those two little boys like each other very much. They play all day long. Even though its a cold day. That other little boy has a little black dog, and he just plays with the boys all

VbSTNIIC day long. Looks like the dog is their leader.

Well, I said only a few lines. But it looks like its going to be a little more than few lines.

Why don't you girls get your paper out and pen and ink and write to this paper. May God Bless everybody.

I remain a Vestnik Reader, Evelyn Cada, El Campo, Tex., Rt. 1, Box 18 B. V FRATERNAL SOCIETIES AFTER THE WAR A great volume of buying power in money, in bank deposits and in cashable war bonds is awaiting the close of the war to be spent. The American people will spend their money if they can find a way. Purchases of automobiles, of washing machines, of radios, of new homes and everything else that people desire will cause a mad scramble for possession. Business will be good, but the dangrer of inflation will be a serious matter. The government will have to keep controls over prices and allocations or inflation will destroy us. Inflation resulting in repudiation or even another decrease in the value of the dollar would be very dangerous for all life insurance and might destroy the system. If anybody thinks that this is going to be a free country after the war, with people buying and selling as they please, he is badly mistaken.

When the people have spent their savings and cashed their bonds there may be another depression and the huge government debt may prevent the government handling out doles as in the depression from 1933 to 1943. And that government debt, which is a mortgage on 100% of the material wealth of America, may be called.

But America has a way of surprising those who see only the sensible side of an economic picture. Let us hope that production and distribution will reach such magnitude that the volume will carry the people over the readjustment period.

There is another factor in asking about the post-war period. The correspondents want to know about the chances for writing new business and how the fraternal societies will prosper after the war. In 1894 the fraternal societies had about five billions of life insurance in force, and the old-line companies had about five billions in force. Prior to that time, for several years, fraternal life insurance exceeded old-line Since 1894 the old-line companies have continued to grow, until today they have about 140 billions. During that period the fraternal societies were readjusting to the legal reserve basis. The talk of adequate rates commenced about the time that both systems were equal.

The fraternal societies conquered their situation and only recently have they been able to report growth.

When World War I ended in 1918 the old-line companies had approximately 30 billions of life insurance in force. At the end of 1919 the figure reached 35 billions. That was the starting point of tremendous life insurance expansion. The fraternal societies in 1918 were in the middle of their readjustment period and could not take advantage of the expansion. They were not ready and could not offer the public what it wanted.

A sane statement of what fraternal societies may expect is contained this month in the advertisement of a leading woman's society, as follows: "The war years have proved the stability and usefulness of the fraternal benefit plan of insurance operation . .. When all is over, a solid basis will have been laid for the permanent perpetuation of this system of protection."

Fraternal benefit societies have made good and are making good. In meeting their obligations, in maintaining the strictest standards of life insurance operation, in patriotic activities, and in prompt service to members and beneficiaries they have built a foundation for afterthe-war growth and service. If the end of World War II brings an expansion of life insurance the fraternal system will be entitled to participate.

Strana 11.

CZECHOSLOVAK COMMITTEE IN BRITISH PARLIAMENT The Czechoslovak Parliamentary Committee was set up several months ago. It consists of members of all the British parties. The Chairman is a Conservative, the Secretary, a Labor man, one Vice-Chairman, a Liberal, and the other, an Independent Member. , That important fact fully corresponds with the fact that people of all classes in England are interested in Czechoslovakia, regardless of political convictions. Czechoslovakia now has friends among the miners of Wales, as well as among the conservative circles of the church hierarchy, and among dock laborers, as well as among the university professors.

The Chairman of the Czechoslovak Parliamentary Committee, Hamilton Kerr, M. P., recently said something more about the political reasons for this wide interest, when he wrote: "Anyone who had studied history must be aware of the important position held in Europe by Czechoslovakia. In the post-war years Czechoslovakia will be just as important as she was in the past. The Czechoslovak State has signed a 20-years' pact with the Soviet Union. Great Britain has done thesame. Both the English and the Czechoslovaks know that a strong military understanding with Russia is essential, if Germany is to remain permanently disarmed. Only such a combination as this can guarantee European peace. If we allow the Anglo-Russian or Soviet-Czechoslovak pacts to fall into abeyance, it is more than certain that before another twenty years have passed the air-raid sirens will be souding again in London, Prague, and Moscow."

V "THE MORNING AFTER HITLER .

(Continued from page 10.) in the re-education system of the German Youth.

Another difficulty will be how to replace Dr. Ley's "Arbeitsfront." Hans Gottfurcht, the head of the German trade union in London, has not much of a future. The less known Willi Derkow, who sits in Transport House, Smith Square, London, is the man with the future.

Even some members of the Pioneer Corps may turn up in the Wilhelmstrasse. If my friend Meyer gets back in time, I am sure some faces in the workers' district of Wedding and Neukolln will recognize their former boss from the Trade Union. After all, four years' underground work and two years' prison is just the right school for the men whom we want to meet on the morning after Hitler. And last, but not least, I would like to see Karl Leitz again, who represented the Socialist Party in the Danzig Senate, who also went through the school of the barbarians. Today he is the Chairman of the Free. Danzig Movement in Great Britain, one of the very few refugees who are not only the representative of a movement, but a strong personality at the same time.

My collection of personal acqaintances has not come to an end yet. I haven't mentioned Count Solms-Laubach, whose knowledge of the Far East and the Dutch Indies may even be of use on the morning after Hitler.

By the time this article goes to print a long queue of refugees may stand on the aerodrome at Croydon. The refugees from U.S.A. and Canada may have had talks with some of their friends in London before this last trip.

I hope, even without any political ambition, to stay in the queues.

The men of tomorrow may have just joined the ranks, and I wouldnt like to miss the opportunity of having had an interview with "Exzellenz X" on the morning after Hitler .. .

V OFFICIALS IN "PROTECTORATE" DRAFTED INTO TODT LABOR FORMATIONS The Czechoslovak Press Bureau reports that in October there was an intensive calling-up in the Ministries, offices and banks of the "Protectorate" and even in the Gestapo: nearly half of the officials were drafted into the Todt Labor formations.

yll OTNI t

;arms 12.

My Week

By Edna T. Chatten If you thought of your work as a week's you probably would never attempt it. But rather think of the work of the movement and each thing in its turn.

To rest I never sit idly. I merely change my activity.

My quaker grandmother said: "Absence of occupation is not rest. A mind quite vacant is a mIL.i quite vacant is a mind distressed."

Bfeore this global war I was enrolled at the age of 62 — the youth of age — in the University of Miami's adult school of education, mastering in psychology and philosophy. In 1939, my son, now in Uncle Sam's army, graduated from M.I.T. Cambridge. He intends to get his Master's degree after the war. I would so like to get mine at the same time, But with more important things to do my week is spent thus: MONDAYS I teach for the Pan American League, director of their free school, English department.

We teach Latin Americans basic English. I conduct a class preparing volunteer teachers to teach this system. This is my home. It goes far towards creating friendly relations with our neighbors to the south. On our insignia are these words, "Love Thy Neighbor."

I will gladly help, via mail, anyone who wants to prepare himself. to teach this streamlined Harvard prepared basic course to adults who can't read or write.

One elderly lady whom I taught to write kissed my hand and ejaculated, "I was blind, now I can see!" It stirs the soul to watch such joy.

TUESDAYS I spend the day at one of our redistribution centers. It is a hotel on the ocean front where soldiers who have had 2 or more years of combat abroad are sent for a rest. In this Red Cross sewing room we repair their newly issued clothing, shorten sleeves, lenghten pants, let out waists, sew on buttons. patches and chevrons.

From foreign prisons many have been liberated by our military advances. The Germans had confiscated their sewing kits and they seemed to miss them, so for Christmas I invited 21 of these boys to our home and had under the tree a sewing kit for each. Being in Florida it was an orange tree instead of a fir. And some of the boys saw for he first time oranges growing.

Usually my evenings find me in bed early reading. But sometimes there are weddings and wedding receptions at my home. It means a great deal to these young folks in the service to have a home to marry in and my husband and I offer ours. He encourages me and helps me with all my work.

WEDNESDAYS I give to the American Friends Service. In my home I teach to read and write anyone, regardless of race or color or creed. I have had many soldiers in this class. Often they tell a pitiful story of how they had to leave school early in life to help rear a fatherless family.

And some pupils are new citizens.

If retired teachers would volunteer for this work! Adult illiteracy could be wiped out. Millions of small classes could be formed in the United States in homes or in Y's.

During the summer vacation many teen-age girls frequented places where soldiers congregated. American Friend Service gathered as many of these girls as they could. They begged material from upholsterers and the girls cut squares from this attractive material to use for quilting. The girls..sewed them in our garage.

The sewed pieces were sent to friends in the north to be turned into warm covering.

THURSDAYS I give to the National Society of Colonial Dames teaching citizenship to those who desire to became American citizens. After they have passed their examination our committee forms a Graduate Club. Members are invited

to receptions in Miami homes where the ideal way of living certainly has an influence on their home planning.

These graduates come to talks on citizenship mostly given by lawyers. After the talks there is a question and answer period and we try to solve their problems. There is a great need for this work. It is quite easy to find pupils — just go to the post office building where citizenship exams are given.

FRIDAYS In Miami we have an army post. Stenographers, civil service young women, employed in great numbers, sent from the north. Most of them have only one room. They have no place to entertain. This is the day my husband and I give to them. In our home they have buffet suppers, waffle parties with their dates. These young men who enjoy our home and hospitality do not have the money to go to night clubs.

I know many women who could open their homes for this grand project. The young folks sing and those who find they have talent are aided in securing vocal training.

For the girls in army service of limited means, because they must send money home, I arranged, when necessary, for free tonsil removal, free hospital service, free doctor's service and then keep them in our home until they are able to go back to their rooms. Also there is free examination of eyes and free glasses for those who need them.

Doctors are wonderful, kind and generous with their professional service.

While working at the service center I learned of the needs of soldiers. Some wanted a place to wash and press clothing for sending them to the laundry meant long delays. Therefore, our garage again serves a purpose. Ironing boards and clothes lines give an appreciative service.

We have given a widowed mother from a cold country a needed vacation with her enlisted son on a nine-day .furlough. It proved to be a bit of heaven for them and us.

SATURDAYS Still no maid. I do extra cleaning and check laundry to be sent out. And on Saturday nights, without charge, I keep a baby or so for any soldier and his wife who otherwise could not go to a movie. Do try this for great fun.

SUNDAYS I go to church. Keep eyes open to find some military persons to invite to dinner. Like to find a corporal and wife for they are tried with much budgeting.

And on this day' I write letters to mothers about their service sons. One mother wrote that she had had her first night of restful sleep after receiving from me word about her boy.

PHYSICAL HANDICAPS! One need not consider them. I am almost totally deaf. I use a good hearing device. It presses and pinches and is unconfortable, but by hard work I manage to forget it and also the anxiety of having my only son who over there is doing a good job for his country, the United States!

V CRUCIAL RELIEF ACTIVITIES JUST AHEAD Since the Munich pact was signed, through the combined efforts of organized groups and interested individuals in this country, more than a million dollars has been collected to assuage the suffering among Czechoslovakian people caused by the war.

This sum was made possible only by united efforts, such as those of the Czechoslovak Relief, American Friends of Czechoslovakia. United Relief for Czechoslovakia and sums obtain-. ed by united drives throughout the country for the National War Fund. The needs thus far, however, have been small compared to those anticipated during the months immediately ahead.

Czechoslovakia is a productive land, and the people are industrious and thrifty. Rehabilitation should, therefore, come quickly; but for the period of at least a year, possibly two, after the complete liberation, hunger, illness, na-

Ve stfedu, dne 28. unora 1945. kedness, and want will follow in the wake of battle. This will be the time of crucial need.

The united action of the Allied Nations will provide many basic needs. The first ship with UNRRA supplies for Czechoslovakia departed in January. Other materials will be supplied by government funds through the Lend Lease. A quarter of a million dollars worth of supplementary foods, medicines, and clothing are being purchased here, for shipment during the next six months, with money supplied by the National War Fund.

But the greatest amount of aid that can be given through these agencies will not be sufficient. The suffering will reach proportions taxing the resources of every organization and individual interested in the welfare of Czechoslovakia. Recent reports from the liberated area show that "The food situation is desperate, fuel shortage acute, clothing extremely scarce, the lack of shoes appalling. There is a great shortage of doctors and medicines."

This situation calls for the united support of every society, political, religious, and social, and the earnest cooperation of individuals regardless of the race to which they belong, who wish to assist Czechoslovakia.

We are divided by many interests. We disagree in many fields; but in the face of these conditions our differences must be forgotten.

The immediate need is for food, medicines, and warm clothing. Two years from now may be too late. In September came an urgent appeal for warm clothes for this winter for the eastern portion of Czechoslovakia. This appeal was broadcast to Czechoslovakian organizations.

The response has been splendid. Nearly 100,000 pounds of clothing have been sent in. About twenty tons of these clothes have been sorted, processed, baled, and are now on the high seas and should reach Carpathian Russia and Slovakia before the severest portion of the winter has passed. The rest will follow immediately.

The Board of Directors of the American Relief for Czechoslovakia, Inc., has voted to continue the collection of clothing indefinitely.

Facilities for handling and shipping have been provided. The efforts of every organization and every individual should be increased. The textile supplies of the whole world will be inadequate to meet the needs of the many lands affected by war this year. Hence the importance of getting all the warm used clothing available. The address of the Russian War Relief Warehouse, Fordham Landing Road and Ceda Avenue, Bronx, New York, should be used until further notice.

In April a nation-wide drive for used clothing, embracing all relief agencies, will be conducted with the aid of funds from the UNRRA. A goal of 100 million pounds has been set. We, with all other agencies, will wish to cooperate to the utmost to make this collection succeed.

Czechoslovakia will receive her portion of this immense clothing pool. But this should not interfere with the continued efforts now being made to assemble materials for Czechoslovakian relief.

On the west coast, unless supplies of sufficient quantity are collected to enable shipment in carload lots to our warehouse, it may be more economical to hold them for the general clothing pool in April and thus gain the advantage of government freight rates which will be available to the UNRRA through the procurement Division.

American Relief for Czechoslovakia Inc. 1819 Broadway, New York 23. New York.

KALENDA.it 4. breina. Divadlo "Lenka z myslivny" v sini radu Pokrok 6. 84. na Floyd ulici v Dallas, Tex. 7. a 8. brozna. Kurs radovych organisatoril v mistnosti Hl. Uiadovny ve Fayetteville, Tex. 9. brezna. Poradni selnize sester v sini radu Pokrok Cis. 88. ohledne napomoci k vYbave nove nemocnice pro namorniky v Houston, Tex. Za-, "Catek v 10. dopoledne.

Ve stkedu, dne 28. *nora 1045.

Straussitv valeik.

VitEITNfIC

V osvobozenem Uihorode.

List tiskoveho oddeleni sovetskeho velvyslanectvi v LondYne "Soviet War News" uvetejnil lieeni majora Rude armady, Kirsanova, o tivote v osvobozenem Unorode.

Kirsanov o svYch dojmech napsal:

K psychologii nemecke ukrutnosti.

W. Tschuppik.

Rusk' ,soud v Lubline zaha.jil proses proti nemeckYm valeenYm zlocincum, odpovednym za vyvraldeni statisica lidi, ptevaInou vetginou kteti v Lubline zahynuli za ptigernych okolnosti. ZnamY polskY novinak 8tepan Litauer, ktery byl procesu pkitornen, sdelil, 3. listopadu 1943 bylo za jedinY den usmrceno v plynovYch komorach 18.000 Lai. Litauer napsal doslovne: "Zatim co naciste vraZdili techto 18.000 lidi, zaznivaly z taborovych tlampadil Straussovy valeikove melodic . .." 0 pravdivosti tohoto lideni neni pochybnosti a my se jen znovu•a znovu ptame, kde je pavod takove nelidskosti a zdivoeelosti. Co se stab s nemeckjim narodem, ze je to vubec moZne? LondYnsky nemeckY mesienik "Freie Tribune" uvetejnil nedavno dopis, ktery byl nalezen u padleho Mena SS. Odesilatelem dopisu byl jeho otec, take vojak, bojujici na italske front& Pfekladem do jine teei ztraci dopis bokus sveho charakteru, ktery je sines' hrubosti a sentimentality, tak ptiznaene pro. dneAni Nemecko. Ale i tak vysvetluje tento dopis vice net dlouhe Avahy o hitlerismu a hroznych promenhch, jeZ v nemeckem 61oveku zptsobil. Vybirame z dopisu nejdulditejgi "WO dobrY chlan'oe, rnne se deli vS7borne. Jidlo a piti je prima. Prave zrnkove vy, ovocne zmrzliny a cochoutek co .hrdlo U2 jsem tady pekne ptibral, myslim asi 3 nebo 4 kg, vaim ted' 134 liber a 400 gr. Krajina je nadherna, bajeend a nepopsatelne krasProzatim jsem krome jidla mot a mot spat a krasne jsem se zotavil. Jo, tady Zijeme zase jako DAL" Pisatel nezna slova odporu a hruzy z valky.

Vgechny ukrutnosti, jez Nemci rozseli po svete, se ho vilbec nedotYkaji. Zajima se jen o sebe, sleduje peelive svoji vahu a podava o torn synovi zpravu, jako by miuvil o krmenem Nepti.

Pak pokraeuje: "Co kika,A atentatu na nakho vtdoe? Jen docela kratce moje mineni: Smrt a zkaza prusMina junkerstvi a tlechte. Nat vnittni neptitel je vpravo, jsou to praviedeti a salonni boltevici. Tato spolednost musi bYti vymycena se 'dim vtudy, t. j. se &nami a s detrai. Heil Hitler, zdar a viterstvi natemu vadcl, verne at do hrobu."

V jinem dopise nemecky otec pite: "Men jsme jit dvakrat ovocnou zmrzlinu jako desert, k obedu prima kapustiekovou polevku, vepkovou peeeni s vYbornou omdekou nebo take dva peeene vutty, ktere odhaduji na 250 at 300 gramu, a pak dye broskve a dye hrutly.

Tedy prvottidni a velmi vydatne. Prozatim jsem o novYch odvetnYch zbranich V-1 neslykl mnoho. Dostavame vtak tady Volkischer Beobachtera, mnichovske vydani, a jsem tedy vYborne informovan. Nepbchybuji o viterstvi a mam pinou dilveru v nateho Jak vidno, zajima pisatele troji: taludek, vildce a vyhubeni ten i deti, jde-li o rodiny neptatelske nacismu. Nekolik let pied prvni svetovou valkou vytvokil nemeckY spisovatel Karel Sternheim ye syYch veselohrach zvlattni typ nemeckeho malomett'aka, typ, ktery se stal o nekolik let pozdeji jadrem HitlerovYch stoupenca. 0 Sterheima byly tenkrat velike hadky. Zatim co jeho obdivovatele kterych nebylo samortejme mnoho — spattovali v nem moderniho nerneckeho Moliera, ptedhazovali mu jeho protivnici, ze jeho postavy jsou piny nenavisti a nepravdive. Nacionalne socialistickY tisk vedl tak dlouho proti nerou kampari, az divadelni keditele ztratili odvahu a pkestali jeho hry uvadet na jevitte. Kolik vtak bylo ye Sternheimovi ptedvidavosti a ptedtuchy! Vysiechneme si. jak lidi Alfred Polgar (ktery tiJe nyni v Americe) v kritice Sterheimovy hry "Die Hose" — tato kritika je sama o sobe dokonalYm mistrovskYm dilem hlavni postavu veselohry, Maske-ho. Tento Maske mohl by bYt tototnY s pisatelem dopisu, ktery se citi v Italii tak kanibalsky date. "Ma.ske je mai"

"Pkijel jsem do Uthorodu se skupinou novinata jen dva dny po te, co byli Nemci a Mad'ati z mesta vyhnani. Netkeba kikat, .te ustupujici neptitel vydrancoval vkchny obchody a sklady, rozbil okna a vyhodil do povetti most.

Zakopnici Rude armady za vydatne pomoci uthorodskeho obyvatelstva buduji nyni most novY. Pii vj ezdu do mesta jsme byli zdrteni dlouhYm proudem zajatcii, pkislutnika teste mad'arske pesi divise. Uthorod je pozoroval s opovrtenim a zfejme je pokladal spite za obyCejne zlodeje net za vojaky. Mistni kluci vyjadtovali svou nechut' ostrYm piskanirn. Nekteti lide, ktere jsem potkal v ulicich Uthorodu, byli vychrtle, nezdrave, tlute vyhlitejici obeti Gestapa, lide, kteti stravili mnoho meslat v koncentradnich taborech a ve veztenich.

Mezi nimi byli Oai a Slovinci, Chorvati a ti-

de.

Ale jaky vyznam ma postup Rude armady do eeskoslovenska, jsem pochopil teprve tehdy, kdyt jsem ztravil nekolik hodin na Ohorodskem mestskem atade. Bylo tam pino di vtech povolani a zamestnani, intenYti, stetni akednici, lekati, pravnici, mladi muti a teny. VSichni chteji pomoci. Dr. E. G. slibuje, zreorganisuje zdravotni slutbu. Michal Mati, mlynakskS7 pomocnik, spolu se svYmi soudruhy slibuje, te mlYn bude °pet v chodu do dvou dni. KatclY mut, katcla iena a katcle dite si pi-eje ,aby se Uthorod co nejcitive vzpamatoval a aby vtechny nasledky okupace byly ptekonany.

Na mestskem &ode jsem se setkal s velitelem Cs. partyzanskeho oddilu. Povidal mi, * e jeho oddil vstoupil do mesta ve chvili, kdyI Ruda armada stale jate bojovala na ptedmestich. Tak tito partyzani pomahali vyhnat Mince a Mad'ary a jakmile mesto bylo vyeisteno, vztyeili na budove tkadu eeskoslovenskou a sovetskou vlajku.

Na uthorodskem mestskem fitade byl tot podporudik eeskoslovenske armady Vasili Jakim, ktery v roce 1937 absolvoval vojenskou akademii, a kdyt Nemci vtrhli do teskoslovenska, byl zavten v koncentradnim tabote a po sedgmact mesicu byl za intitemi blizko Budapetti. Podatilo se mu vtak vratit se do sveho rodneho mesta, kde utvokil z mladYch mutit partyzanskY oddil. Vyzbrojil je putkami, granaty a kulomety ukotistenYmi nepkiteli.

Vasili Jakim je nyni velitelem mestske milice, ale j en na chvili. "Vratim se do Ceskoslovenske armady" — kekl mi Jakim — "protote jsem vernYm vojakem sve zeme." Natim hostitelem byl sttedotkolsky profesor. Hovoiili jsme dlouho do noci. Kdyt jsme se loueili, tekl nein: "V Uthorode to zase vypada jako za starYch dobrYch Casa." atednieek, ktery si potrpi na kazeri, potadek, telesne cvideni a dobre jidlo a ktery dokonce i otazku potomstva teti podle .rozpoetovYch hledisk. SilnY, zdravY a protivnY chlapik, kus chlupate hmoty, kterou by hnulo jenom zemetkeseni. Jen se na neho podivejte, jak ji, ete noviny, jak se mu dme hrudnik a bicepsy nabihaji pocitem sily, podminene pravidelnym travenim a Wacht am Rhein. Mytleni je pro neho peristaltikou mozku a laticho schrankou nesmrtelne date. Kam Lento Maske vkrodi, tam je hned plochost a prazdnota. Je vYsmechem lidskosti. Katclym coulem Prutak. — Pkitla ledova doba. A z dalky duni podkovy apokalypticke potvory."

Continental News.)

V Strom ovocnY splaci vtecku peel hojnou meTOIL

Edo jednou Thal, tomu se stokrat neveti.

strum

1$.

Habsburska opereta.

Jsme v gestem roce valky, ktera si vyiadala tolik obeti a vy2ada. jegte dalsi. Potoky krve a slz, zpustokna azemi, rozvracene rodiny, a v torn vkm, v tett) bide . a utrpeni, cestuje v pohodli a v bezpeenosti ha.bsburskST romantik z USA do Evropy a nahle zas, pies fronty, kde umiraji spojeneeti voja,ci, z nicht katclY je net vtichni Habsburkove dohromady, objevi se v lime, kde hlecla podporu pro uskuteeneni svYch neuskuteenitelnYch vidin.

Veru, je to pfehaneni vYsad rodu. Jak by dnes mohl "obydejnY smrtelnik" cestovati letadlem z USA do Lisabonu a zas dale do Italie, kde je jette valka v pinem proudu? Ale nutno si polotiti otazku, zda takove vYsady rodu jsou uznavany i jinde, zejmena terni narody, ktere mail bYti "obtt'astneny" Habsburkem. odpovedeti za sebe, pak miiteme se vti uraitosti rici, té es. lid vYsad rodu nikdy neuznaval a bude uznavati jette merle po teto valce. Nechceme se vratit do feudalniho nevolnictvi; v torn ohiedu nebudou se jiste rozchazeti ani nazory ostatnich narodt, zejmena rakouskeho a mad'arskeho. Po nevolnictvi nemeckem, nechceme se vratiti do nevolnietvi jineho. Chceme svaj vlastni narodni tivot a rozhodne nechceme, abyllam byla vnucovana vlada cizince. Nepottebujeme cizich poruenikt. Lid CeskoslovenskY dovedl se zbaviti jednoho z nemeckYch "protektoril" a ukazal tim, te pro cizince neni u nas mista.

V poslednim side sovetskeho dasopisu "Valka a delnicka tfida" bylo spravne napsano, Otto Habsburk se narodil prilis pozde a te jeho plany nejsou v souladu s moskevskYna prohlaAenim o Rakousku.

Ano, Otto Habsburk narodil se piin g poza a at' chce nebo nechce, musi vzit na vedomi, te jeho doba patti minulosti. Nikdo na svete nema takovou mot, aby mohl vytvotiti v Evropy pomery, v nicht by se Habsburk mohl politicky uplatnit.

Bylo by to opravdu zoufale, kdyby se nitrody politicky tak vyspele, jako jsou narody stiedni Evropy, mely dostati nasilim a proti sve zpet do tupeho feudalismu. Jen si ptedstavme, jak by se Otto Habsburk vyjimal ye Vidni nebo v Budapetti, ci v jakemkoli jinem stiedoevropskem hlavni /nest& se svYm tezlem ruce a s korunou na hlave, se svYm dvorem a s tim vtim, co k to cisakske slave patki, a jak by se tato opereta vyjimala v nynejtim mySlenkovem rozpoloteni, jake ptevlada na kontinente. Jaka inspirace by to byla pro politickou a hospodakskou obnovu Habsburkem potiZenYch zemi, a jak by se nadherou dvora nasytil vyhladpvelY lid, jak by se rortoeila kola ✓ tovarnach a jak by se zracionalisoval provoz ✓ zemdelstvi? To jsou veci, o ktere nyni jde a nikoliv o novou dvorni komedii. Kdo se bez ni nemitte obejiti, mute se jit na ni podivat, kolikrat chce, do biografu. Jinde pro ni mista neni Na platne biografu mohou snad, pro nekoho, Habsburkove jette neco znamenati, ale v politickern tivote narodt stkedni Evropy jsou mrtvolami a nikdo je nevzktisi; ani testa do k nit dotlo ptesto, ze spojenecke velmoci a vtichni ostatni spojenci odmitaji habsburske pokusy.

V Jen 15 konvenci dovoleno.

Mezi 1. a 9. anorem valeonY vYbor pro konvence odmitl 'Zadosti na povoleni 469 konvenci, a povolil pouze 15. Odmitnuty byly 2adosti technickych, lekatskYch spolku, obchodnich komor, tenskYch klubt a delnickYch skupin.

V

Lze odekivat nedostatek potravin.

ValeenY spravce pro potraviny, Marvin .Jones prohlasil, ze lze odekavat nedostatky potravin pro civilisty, jestlfZe farmati nebudou opakovat svou rekordni vYrobu a jestifte Amertaane p •estanou pestovat zahradky vitezstvi.

V Nekdy Ede mni, by jednomu nettesti unikli, a ✓ druhe upadaji. * * Umrou-li zahaleei, nikdo jich nepohteli.

Strana 14.

V E STNfIC

Gentleman.

Nikdy nikoho nepomlouval. Nikdy, n.emistne nekritisoval. Nelliel rad povrchnosti, protate sam byl dilslednY. Jeho jmeno, jako studujiciho realky, nevedlo na 2ebtieku prospechu, nicmene melo eestne misto mezi prvnimi pet ze tficeti. Kdyby byl bYval trochu ctaadostivej gi, ponekud prabojnej g i, byl by hrave porazil sve kolegy, kteti se drAeli pied nim jenom usilovnYmi studiemi. U profesoril byl obliben pro svou vatnost, skromnost a silne vyvinutSr respekt k ptedstavenYm. Kamaradinn imponoval sv-Srm klidem, logickYm uvaloy anim a vzacnou ueiteenosti v tkidnim footballovem drastve jako valce fitoku.

Po ukoneeni studia na sttedni gkole, pokradoval v praktickem 'Zivote stejne klidwim temp-m, ziskavaje Z'ivotni zku genosti ye styku se stargimi fitedniky a ye spoleenosti moudrSich lidi.

Nebyl bohat a jeho tatinek mu k jeho podpoke nemohl poskytnouti ze sveho platu ani halete. On by vg ak stejne nebyl vzal ani koruny, naopak, tegil se jen, as bude jednou moci vratit otci a matce dividendu z jejich pose a starosti. Pokraeoval v hrani na klavir v ptedmestskem biografu, nejenom pro vYdelek, ale proto, ze mel nesmirne rad hudbu a 'Ze jeho malt' orchestr mu daval radost a spokojenost.

Postupne, jak tikal, se zatizoval.

Pak byl odveden. Vzali ho k letectvu. Jakmile ochutnal slast letani, veal, Ee u noveho povolani zakotvi trvale.. Fro gel vojenskSimi g kolami, kursy a absolvoval vojenskou akademii, s velmi dobrYm prospechem. Nebylo jednoho kadeta, kterY na gel na nem chybu, myslime takovou, ktere. je kafikou charakteru. Studoval velmi pilne nove a moderni tea hnan touhou poznat je dokonale a nejen cti2adosti vyniknout nad ostatni. Vojna ho nutila svou vlastni formou do odvaInosti, vetejneho vystupovani a naueila ho i ktieet; tak jak to natizovaly pkedpisy, tYkajici se povelil. Nebyl nikdy v3iluene ctiladostivY, ad pracoval velmi mnoho, a tou'Zil po ilspe gich. Klid a vrozenY, ale tea cvidenY rozhled, vedly ho vgim rovne, ptimoeate.

Po okupaci vlasti nemeckSimi hordami opustil sve drahe, odeg el do ciziny a stal se váleer4m. letcem.

Pied Zahajenim nemecke velike ofensivy v kvetnu 1940 letal s francouzsWimi kolegy do finavy ,ale nikdy si nests oval a nenatikal na pomery, ktere mu east() odnimaly i nejmengi pohodli. Sve prvni valeene dojmy vyjadtoval v dopise Oiteli strudne a jasne a z jeho tadkil bylo east° patrne, Z • e se stydi vypsat osobni pohnuti, at' 112 nad tou si onou situaci. Psal: "rdera doprovozeli jsme bombardovaci skupinu nad Nemecko. Mind jsou vklycky v piievaze, ve liYhode a velmi dobte ptipraveni. Pozemni protiletecka obrana je neptijemna, protole je husta. Palebna ptehrada rozvini vzduch a je to vgecko ogklive Sta eernYch a hnedYch oblaekt, vYbuchil od granatU, nuti nas, abychom mezi nimi kliekovali jako zajici mezi broky. Nemeeti stihaei jsou rychlej gi a snadneji stoupaji nez my, ale celkem je Z'ivot dobry valeeni se mi libi. Prozatim jsem nemel pkilehtost nekoho sesttelit."

Pii obrane Pail& odehraly se krvave sre22ky mezi Luftwaffe a slab 'm francouzskYm hacim letectvem. Jednoho odpoledne byl se svou escadrilou na patrole a ne2 mohl zasehnou do bode, byl sestielen. Dostal da yku ptimo do kabiny a ze v geho si pamatoval jenom dye hluche rany, ktere pry zapleskaly, jtko kdy kuchat tluee dtevenou palici gpalidek masa na tizek. Jeden granat vybuchI uvnitt jeho sedadla a oslepil ho. Rychle obratil letoun na zada a vyskoeil. Nevidel a po prve v 2ivote DOcitil bolest a strach. Bo je slept'! Ze sousttedeneho mygleni, co se stalo s jeho ddima, probudil ho dvakrat rachot kulometil barbarskeho viteze, kteremu asi velmi zaldelo na torn, aby se bezbrannSi a poratenY nedostal Eivy k zemi. Tesne nad terenem usly gel pod sebou ktik Francouzil. To bylo tteti probuzeni z bolestneho rozjimani o slepote. Pak dopadl prud-

ce a tyrde na zem. V okam'Ziku byli u neho Tide: "Kdo jste?"

"Jsem tech."

"To je, jako kdybyste byl Francouz!"

"Co mam s ()alma, povezte?"

"Budou v potadku, jsou zalite krvi, ktera tede z Bela, nebojte se, budete videt."

Mleel, , dal se naloZit do auta, ktere ho odvezlo do nemocnice. Cestou, ktera trvala asi hodinu, ptal se jegte dvakrate, co ma, s odima, iprotok zapochyboval o verohiodnosti jejich tvrzeni, pokladaje slova svYch pravodat za pouhou fitechu.

"Co mam s oeima?"

"Ssedla krev je zalepila, budete videt, vette tomu."

V nemocnici mu vymyli rany. Najednou pravYm okem zahledl blede svetlo. Musil s radosti yen.

"Vidim, yid1m!!!" jasal eesky a v gichni ogettovatele i lekat, ac nerozumeli, vytu gili vYznam a radovali se s nim. Ale temnota ptigla °pet.

Byl operovan, peelive o gettovan, nicmene nebylo mono zachranit mu leve oko, ktere bylo prostteleno. Na prave, po nejakem Case vide' normalne.

Ptitel ho ptigel navgtivit do patilske nemocnice. Videl, Ee jednookY kamarad ma celY oblidej posekan od stiepin ostre oceli granatu ,ale vide tea, ae se vilbec nezmenil v chovani. Piitel odchazel na frontu a pti gel se s nim rozloueit.

"Divej se potad do zadu, v celku to valeeni. nic neni a kdybych vial, gel bych tam s velkou chuti zase."

A to byl konec jeho letecke kariery, Nemohi letat, nemohl bojovat. V Anglii zasedl za still a pracoval v administrative poctive, svedomite a k spokojenosti vgech svYch ptedstavenYch. Jeho kamaradi, kteki kdysi sedeli vedle neho v lavici vojenske udebny, byli za svou bojovnou einnost rychle povy govani a jeden se stal dokonce jeho ptedstavenYm. Nezavidel jim novych a vygg ich hodnosti a byl-li v jeho ptitomnosti zaveden rozhovor na boj a vzdu g -n.epotydk,sluchaiezjmanekdy prohodil: "Mate Stesti, gkoda, ie jsem mel takovou sinalu."

KalclYm rokem jsou vg ichni dustojnici popisovani svymi ptedstavenYmi v kvalifikaenich listinach. Rubriky 13. a 14. jsou nejdille2i- • tej g i. V nich ma bYt popsan vojenskY a osobni charakter dilstojnika.

A nyni leli pied mladSim vygg im dastojnikern kvalifikaeni listina letce, jeho kainarada, spolulaka, kterY ztrativ v leteckem boji oko, musil zamenit zbrafi za pero. ate: Rubrika 13: Vojenska hodnota.

Rubrika 14: Osobni hodnota.

Vytrhl z nasadky pero, vymenil za nove, eiste, a eervenYm inkoustem napsal naptie obou rubrik: GENTLEMAN. V

Spinek pied operad.

Zetka.

"Vyspat se na to tadne," je zasada u squadrony.

A elovek, ae se mule poletovat nad nejaWim moiem 10 al 15 hodin (nekdy tteba vic), ze od okamliku, kdy eloveka leteckeho vzbudi ,do chvilky, kdy se odleheena kola podvozku zadnou vtahovat do ktidel, mohou uplynout tieba etyti hodiny, je opravdu dobte vyspat se.

Prvni otazka je "kdy je start?" Rortrpeeni vaech je pochopitelne, kdyZ je gte v 8 hodin weer to nikdo nevi. Start milk Wit tteba v pet rano a budieek podle toho nekdy ye dye. Mnoho lidi si pak kekne: Stoji to za to jit spat?

Stejne do pulnoci neusnu." Pak nadavaji, kdy je budieek budi v 6 hodin, proto2e mOhli spat uz od deseti.

Letci nejsou nadlidi, jak si nekteti civilisty ptedstavuji. V romanech se o spani nepi ge a ye filmu se to neukazuje. Nebyla by to kadna

Ve stfedu, drie 2g . &lora 1945. podivana, hledet hodinu na piano a divat se jak "orlove vzduchu" spi nebo se p'fevaluji a nadavaji na ten ramus okolo. To se deje jenom v Bede skuteenosti.

Jsou dva druhy spasu. Jedni se podivaji na program, zjisti, ae budieek je y e 4 rano, vypoeitaji si, ae jim stael 9 hodin spanku a v sedm veeer aenou se do postele. V sedm hodin a pet minut spi sparikem spravedlivYch a kdyby jela kolem baraku divise telkYch tanku, nebude jim to vadit.

0 tech se nevyplati psat, protoie jsou nezaiimavi, a jejich mengina.

Vetgine "to nespi" pied operacemi. Anebo• mizerne.

Chlapik si vleze do postele, pfetahne dekut Pies hiavu a pokou gi se usnout. Nejde to. Vyle-• ze tedy z postele, zatahne pies okno modroin zaclonu a jde se pokou get znovu. Chvili se ritevaluje se strany na stranu a pak resignovan& hledi na gpinavY strop. Ted' — ua to pomalut usina, — jegte trogieku — polehoneku. V tom odnekud piijede automobil a zastavi zrovna pied okny. Vylezaji z nej kluci, kteti pte& chvilkou ptistali. A vykladaji hlasite az hanba.

Koneene posbirali v gechny kramy, gofer zabouchl dveie a pokou gi se nastartovat bus..

Stkili to do karboratoru, chvili to jde na dva valce a yak to shasne. 8ofer poidije nekolik gt'avnatYch slov a bus se odkodrca.

A elovidek v posteli se pokou gi znovu. Hlayou se mu, honi vgelijake napady a myglenky„ pokougi se poeitat do sta a do tisice a ph tom: slygi kaZdY gramot v okruhudvou,mil. U vedlej giho baraku nekdo spravuje motocykl a za rohem kdosi Stipe dtivi. alovieek se podiva na svetelkujici eiselnik naramkovSrch hodin. Je pul devate.

"KdyZ usnu do tleviti, budu spat sedm hodin," tika si. A neusne. Dve Waafky jdou kolem baraku a se smichem si vypraveji o nejakem sergeantovi.

Dveie se otresou tlumenSrm kopnutim, parc zavrzaji v pantech a kdosi strei hiavu dovnitt: "Sorry, kamarade. Nema g sirku?"

"Neotravuj," zavrei elovidek dopalene. "Se:. musim ve styli vstavat."

"To nic neni," iekne ten druhy vesele. "Já.L vstavam ve tii."

Pak zas vrznou dveie a chvili je "Hrome, zapomnel jsem dopis napsat," vzpamene si elovidek, a zas je na chvili po spanku.

Trochu se ptevaluje, pak se nadzdvihne v lokti a zapali si •igaretu.

Nekdo piijde do vedlej gi mistnosti. alovieek slygi zakopnuti o gkrabani po zdi a pak cvakne yypinae: Vetrakent ye zdli glehne svetlo. Pak zakfluoii radio: Pitka to, chrCI, miuvi a kvili. KoneCn6 se ten druhy zda byt spokojen a pusti; napino ztte gtenSf jam. lovidek v zoufalstvii pragti botoul zdi a za.rye: "Nech si to!"• Radio ztichne. (Nekdy take ne).

"I kdy usnu v jedenact, je gte budu mit, pet hodin", ute guje se elovieek.

Na letigti zkougeji motory. tekl jsem mu, ae k nastupu ehodit nebudu, .prototie . . ." sly gi elovidek nekoho povidat venku. Zbytek zanikne v rachotu motoru..

Stihaei se vraceji z patroly. Asi meli Atesti,, protaZe delaji nad letigtem rodeo . . .

A pak najednou kdosi tkese eloviekem a. sviti mu do oblideje: "Vstavej, jsou otyki hodiny."

Olovioek se podiva ospale na hodinky a zezvyku odpovi: "Teprve za pet minut," a ptevali se znovu: na polgtat.

V Francie o potrestani valea4ch (ONA.) Francie potresta valeene zlo-(Any spachand na jejich obeanech a cizich statnich ptislugnikil pod jeji ochranou bez o-hledu kde tyto zloeiny byly spachany. Rene Cassin, gef pravriiho vSiboru prohlesil, 2e nemedti fitednici a ptedstavitele zodpovedni za gpatne a surove zachazeni s francouzskYmi valeenYmi zajatci a deportovanYmi civilisty bu-dou hledani k souzeni a potrestani.

Kongresnik Stefan o es. partyzanech.

New York. (CTK). Kongresnik Karel Stefan dal 0. W. I. k disposici pro zamotsWr rozhlas tento projev: "Dovedeli jsme se teprve nedavno 2e eeskoslovenske jednotky vyhodily do povetki vojenske viaky a pterugily nacistickou dopravu na tak dillelitS7ch Zeleznienich linkach, jako je z Bkezna do Banske Bystkice.

To je sabota2: velkeho vtznamu, kterou lze porovnat s einnosti norvaskSich vlastencil, kteki nedavno zatarasili Zeleznieni linku vedouci z Osla do Tronheimu.

povzbuzuje nazi moralku a na druhe strane sniZuje mravni sta y Nemecka. Viastenci vSude tvrde zasahuji nemecke oddily, viaky a prtlmysl, a tim podporuji spojenecke armady na Ar ech frontach. Stmelili jsme se v jedinou mocnou armadu majici za cif porazit Nemecko.

Vzhledem k ztrate dtileliteho arsenalu v Hornim Slersku a neustale vzrilstajicim tlaku v sarskem fazemi a Poruki musi se Nernci vice spolehat na sve prameny v oeskoslovensku. Odpor OeskoslovensWich vlastencl . proto zvykije vijrznam spojencke strategie.

Skvela jednota v usili mezi vlasteneckSrmi jednotkami a spojeneckSuni oddily na vtichode i na zapacle, na severu i na jihu Nemecka.

C. IL CHERNOSKi PRAVNiK Vykizuje vakere soudni zalditosti. tiadovna: 936 Bankers, Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 06Ni LEKAR BrYle spravne piipravene.

6as die CJiadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS OZNAMENI

Quality Liquor Store 2215Y2 AIRLINE, HOUSTON Ma vYborne druhy kokalky, vina, kminky, Trinerovo Hokke Vino, gampafiske a Dra Petra Hoboko na sklade a mnoho jinYch lobrYch napojti. Za poctivou ceau a obsluhu ruci, bratr S. C. WOITON, glen S. P. J. S. T. 35 rob&

Dr. Chas. J. Hollub p esky Lekak a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon niadovny: Preston 2553

SPRAVNE VYKONANA POHILEBN1 SLUil3A. V hodine t'alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni stay pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnSrch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nazi zasadou.

EDWARD PACE

Pohiebni keditel tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

• jisti

• spati.

Kdyi funkcioniln1 sticpa se vide a zpasobuje, is se citite mizerne, jete nervosal a nesvi a trpite jejimi znaky—bolestmi hlavy,pachnoucim de. chem, zkaZenfrm ialudkem, nezaiivno• sti, ztratou spanku a nedostateenou chuti k Min a mate pocit piepineneho ialudku nisledkem plynu a nad. muti—opatite si Dra. Petra easem vyzkoueene Hoboko a pouilvejte ho piesne die navodu na nalepce. Jest vice nee poeisrujici prostiedek, jest ealudeeni einnost povzbuzujici lek, sloienji a 18 piirody vlastnich leeebufrch kofinkft, bylin a rostlin.

Hoboko pihneje vela steeva k einnosti a pomehe jim jemne a Mad. ce odstraniti viznouci odpadky; pomahl vypuditi plyn zacpy n poskytuje Zaludku on en skvelf pocit tepla. Cheete-li opet mitt makoe erastne tilevy od trampot zacpy a zeroveli uleviti sv e mu !land's.% obstarejte si Hoboko dnes.

Zubni fitadovna nad Canada's Drug CO. TEXAS BRYAN,

Z mudreslovi quislingil.

New York. (OTK). "Protektoratni ministr Skolstvi" Moravec zase promluvil moudra slova na pratskem radiu. Po vice nee pet letech usilovneho badani se mu koneene piodatilo najit praveho vinika, k villi nemuZ byly zavkeny Ceske university. "Vstupujeme do Sesteho roku valky", pravil. "Nikde v 0' - echach ani na Morave neni videt Zadnou bidu nebo hlad. Je pravda", pkiznal ponekud stisnene, "Ze tisice eeskS7ch delnika pracuji v kiSi, ale ti se vrati. RstliZe deskr narod za teto valky musil projit rozlier4mi nep •ijemnostmi, bylo to vZdy zasluhou eeskSich emigrantil kteti vydraIdili eeskou mladeZ k neptedloleW7m einam, nasledkem kteitch Ceske university musily Wit zavieny. 'OeskSi lid si od to doby uvedomil vaIne nasledky podobW"Tch einu a stal se opatrnejSim. V VISTRAHA! Neopomijejte dati va§i pozornost docela oby6ejne veci, jako jest mala. tkiska, Skrabnuti, popaleni, puchfii, a zvlaAte pichnuti se rezavS7m. bikem. Kdokoliv byv ranen jakSrmkoliv s hora jmenovaWim zpiisobem, milae vlmi snadno dostati váZnou infekci. Aplikace NONAT masti poma2e pfirode k pkedejiti vaAne komplikaci. Toto jest velmi snadne, ale mifte pfedejiti valiVm nasledkfn.

Odeilete tento 1;;;;1 "zvlaitni nabidky"— Nynf 1

0 Pfiloien Jest CAC Pabst° rani 1 poitou vyplaceni 11 unc. Hoboko a zdarma 601 hodnoty zkuiebni lahve kai ak*. WHIM. Olide a Magolo. ❑ C.O.D. (poplatek pftpodtia). I jnetne..aamscmsoorriossaasessammn I1

Poltava! Otadovna "...mesa•5-ss DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. Dept. 811-r3cf $501 Washington Blvd.. Chicago U. IB. * 166 StarJey gt.,, Winnipeg. Kan. Cam

you entitled to wear w "target" lapel button? You are if you are Investing at least ten percent of your income in War Bonds every pay day. It's your badge of patriotism.

Prvm priznaky -nachlazen1 a kale

by Vim mily okamliti pripomenoutl

tento 14bornji domief pPlpravek zniRif a obutten9 po 60 let .. • Lahodn# Pisobivjf DET1 JEJ MAJI RADI

Co Severolv Balsam proti

LEKARNACH ANEB OBJEDNEJTB PftiMO

Cena Nonat je patou 55c a $1.05: Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, pigte na na gi adresu: a R. C. MILLER & CO. P. 0. Box 285.

Altadena, Calif.

EVERA -CO. iDAlt RAPIDS, IOWA

"••■■11,

ZABAVY fidu

Pokrok Houston

60ciattlinotubvi

ZDARMA Dra. Petra LiEiv§ ,Olej Liniment—proetiedek proti hnisani—pHrtaid rychlou *llevu od revmatickj ,. ch a neuralgick3",ch bolesti, svalovj.■ ch bolesti rad, ztuhlycb nebo bolavYch Amalfi, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo--alkaltekf prostfedek • iinaif filevu od jistYch doZasnch laludeanich nepoficiki, jako zalivaei poruehy pfivodini pf.bytkem kyseliny a pi• lent ashy.

are

VE veECH PftEDNICH

Nem-Cate-11 ho koupiti ve valem sonsedstvi, poiilete et pro nard "seznamova. ci" nabldku Hoboko a obdriite—•

Adrasa.-ismorssearcrKszinanomastrsna

DR. N. B. McNUTT

ettans. 15.

V B T NIS

Ve sttedu, dne 28. imora 1945.

4. biezna 11. biezna 18. biezna 25. biezna

— J. R. BaCa Nesvadba Syncopators Leon Scarcella

VSTUPNE: MIJiI I DAMY 75c.

Tax included 0 zakusky a obeerstveni navAtevnikli jest vgborein naletIte postarano.

Zibavni Vtbor.

1140 ROBBIE ST. V 20258 Na doptani: 20th and North Main.

Strana it.

Ja y

VESTNiK

ajte k ozaamovaL )1,11diiititi a (a,

20.- . Na prodej — 48 akrova farm 2 1/2 mile od mesta West, dobrS7 po zemek a dobre stavby. Jim Marek (9-10-p.)

Grand Prairie, Texas.

Ey.r, Zelove sazenice — Charleston Wakefield, Flat Duch, Copenhagen Market, 400 — $1.00; 1000 — $2.00, poStou vyplacene. Za uspokojeni se mei. — Lorena Plant Farm, Lorena, (8-9p) Texas. :011F-■ Peijmou se — dye utilechtila deveata k praci v privatnim dome, jedna musi laSti dobra kuchafka, plat $18.00 tizinee, druha ku konani fiklidu, plat $15.00 tS7clne. Pkednost se da. dverna sestram neb pHtelkynim. Hledo. se pro stalou praci.

Byt a stravu na mist& Pitite neb telefonujte: Mrs. C. M. Higginbotham, 7037 Vassar Drive, Dallas, 5, Te(8-9-c) xas, Phone L-9240.

VILC" Hledaji se dve stenografky, ktere by mimo anglietiny easteene ovladaly &SIMI. Prace stale., podminky obratem sdeli • Hlavni tladovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te(6-dz.) xas.

Illedim spolehliveho delnika od 30 do 60 let stall, pracovat kolem domu a obdelavat asi 6 akru korny.

Hlaste se u: James J. Hollub, Rt. 5, (4-dz,-c) Schulenburg, Texas.

sor

DR. FRANK KENT Obnovil svoji praksi OCi, Utii, Nosu a Chftinu BRILE avttivi: z La grange HALLETTSVILLE, 6. BitEZNA MOULTON, 8. BitEZNA Soudy nad quislingy v Bulharsku.

Sone'. (ONA). Bulharska vlada pfipravuje nyni pro lidov-S7 soud obt'alobu proti osobam obvinenYm ze zverstev proti 2idtn. Souzeno bude asi 110 osob v pet! skupinach. V prvni skupine bude bSrvalY komisat pro Zidovske zadditosti a jeho spolupracovnici. V druhe budou stra'tci koncentraehich taboril, kteti uveznene tidy tSrrali. Tfeti skupina zahrnuje v gechny, kteti psali protilidovske elanky a knihy. 6tvrta skupina sestava z osob, ktere terorisovali tidy v mestech a na venkoye. V pate skupine jsou tak zvani likvidatoti Zidov. majetku, pravnici, soudci a statni ribednici. K soudnimu pfelieeni dojde po vyhotoveni ob2aloby.

V Clanek dale nazS7va, Fialu sprost3"rm vyderadem, lupieem a zloeincem, kterST ti gi neublitil, ale zpilsobil teZke gkody vlastnimu narodu, sve rodine a krajanrim. Pisatel dale ',wadi, Ze `lige si nemfde dat tyto veci libit." Age si da, libit jegte mnohem vie, protole nakonec z jednoho Fialy povstane ce1Sr narod, kterS: zrietuje se Y gemi nemeckSrmi hrdlotezy, neutekou-li yeas.

V CESKE BOHOSLU2BY 4. BkEZNA Prvni nedeli v bteznu bude zde --v. Seeulka odbkvati Ceske Boho-''by v Presbyternim kostele o 11.

• Liine dopoledne. Dostavte se v pinem poCtu. — Rud. Kolat.

El Campo, Tex. Cteni bratti a sestry sdeluji vam, ta.d Pokrok Pierce cis. 50, de odbYvat svoji praVidelnou ntizi jak obye",ejne prvni nedeli v bfeznu, v jednu hodinu odJledne, a jste v gichrii uctive zvani, oyste se v gichni dostavili a zvolili iitedniky .na tento rok. Stati ednici se vgichni vzdavaji. Zajedno :e nam nemiullete divit, neb kdy ..rijedem do schaze, jsme tam jen ;ami a neb je tarn jen jeden a nebo Iva eleni ptitomni, a tak tarn seme a hiedime na ty prazdne Nemohu tomu rozumet, matev rids takovou duveru, a nebo nemate pro nas ani tolik ricty, abyste priali do schtze aspori jednou za rok, a znovu nas zvolit. teetni vYbor jest obzvla gt' Zadan, aby se dostavil a prohledl knihy. Nedivte se nic, ae vas upominam jd, —a le jen to male ja, — neb bratr tajemnik mne odeptel vas upominat. pry vds vyzval jia dvakrat a Ze to neni nic platne, a abych pry to zkusil sam. Tak to mate. Sin v nepofadku, ja ift tam nejsem, abych na to dal pozor, a meli bychom o torn jednat; bud' sin prodat a nebo odstehovat, a nebo nejak jinak to zaiidit.

S pozdravem, Joe Peterka, piedseda.

V Rad Bratei Svobody, cis 67.

Schulenburg, Tex. Timto dayam na vedomost vgem elentim tadu Bratfi Svobody cis. 67, aby se hledeli dostavit do schrize, ktera bude 4. btezna; v nedeli odpoledne, jak obyeejne. V padu deStiveho podasi o tYden pozdeji. Tedy nezapomefite a pkild'te vaichni a seberte s sebou sve rodiny a take sve zname. 11/16,me mista dost a bratr ptedseda slibil, ae na ten den neco obstard, tak na shledanou ve zi.

S bratrskSrm pozdravem na v gechny sestry a bratry cele naafi Jednoty, Frank Holub, taj.

V ltad Svojan, Cis. 11, Praha, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Timto yam oznamuji, Ze ye schtzi 11. 'Mora potadane, byli zvoleni aklamadne vgichni stati pro rok 1945 ,a site: J. J. Michal, piedseda; Jan Baca, mistoptedseda; Fr. 8' embera, fleetnik; Jan Baca, pokladnik; Aug Jalufka, tajemnik.

Te2 upozorriuji yzdalenej gi bratry a sestry, kteti sobe pteji obnoviti poplatek na N. Odbor, aby mne ten poplatek co nejspi ge zaslali anebo necht' daji veal, ma-li jim to fad prozatim ptipoeitati na poplatky a mizZete poslat pozdeji.

S bratrskY'm pozdravem, Aug. Jalufka, Rt. 4, Box 201, Schulenburg, Tex. V Prave S'testi neni motflem, kterS7 po nekolika okamZicich opougti kvet, na nem2 usedl. Nezaldi vecech, nezavisi od penez; spoeiva v osobnosti a charakteru. Zalezi v torn, ae posuzujeme 2. ivot s hlediska prava a spravedinosti a die toho s nim jednolne. Kdo toho neeini, ne=12e nikdy bYti et'asten, i kdyby mel penez sebe vice. Neetestim tech lidi, kterYm se vedlo tak zle, bylo, ze divali se na 2ivot s faleeneho hlediska. — 0. S. Marden.

Ve steedu, dne 28. (inora 1945.

Goebbelsovy rozumy.

New York. (OTK). V elanku "Jak `rude hodnocen na g narod" pige R. Liebscher v pralskem easopisu "TSrdenik" ze dne 16. listopadu toto: "V prribehu teto valky bylo uZ neseislnekrat zdfirazneno, .2e jde o velke udobi, jeho dosah mnozi dnes je gte nedohleclaji a v nem2 se osvedeit nejen jednotlivci, nYbr2 i cele narody. Ota.zce tohoto hodnoceni jest venovan rivodni elanek posledniho eisla listu "Das Reich", v nem2 pie jeho autor ministr dr. Goebbels mezi jinYm toto: "Kdybychom dnes pied syYm duchovnim zfenim dali pfejit pfehlidce evropskS7ch narodri a poloaili si pH torn otazku, v co jsme na poodtku valky doufali, ze mriZeme od nich oeekavat, do gli bychom k ptekvapujicim a udivujicim vS7sledkilm. Nektere narody, ktere jegte pied pal lety einily na nas dojem, jako by se jich nemohl ZadnST ritok dotknout, se zatim Zalostne zhroutily; Nektere, jim jsme onechteli pfilig dilvekovat, se samy pfekonaly a dokazuji denne nove divy odvahy a odolnosti. Zad stoji tide a narody, to se prokaZe teprve v nebezpeei. Jelikoa stalYmi a trvalymi jen ty cnosti, jima Cellme nebzepeei, nastupuje ye valce zcela nove posuzovani a hodnoceni lidi a narodri, yalka je zkougkou.

Kdo v ni obstoji kvalifikuje se tim pro novY pro ni zaeinajici aivot.

Kdo seize,, vzdava, se tim na nej prava. Nikdo neintZe veldt, ze by je gte kdy po valce mohl jednou najit ptilelitost dohonit, co za valky promeg kal. Valka stanovi mefitko hodnoty, ktere jsou koneene. Lide a narody budou hodnoceni jedine podie toho, jak se y e valce &Zell a jak si poeinali."

S panem Goebbelsem vflimeene v mnohem souhlasime: Na g' narod y e valce obstal. Nemecko a jeho lid bude hodnocen jedine podle toho, jak se ye valce dr2e1 a poeinal. Je-li pan Liebscher nacista, pak si yybral z Goebbelse neet'astnY citat.

V Visa v Belgii.

LondS7n. (OTK). Belgicka vlada oznamila, ae ve smyslu belgickeho zakona ze 4. prosince 1939 zavadi se pro veechny osoby bez yflimky, a to belgicke nebo jine ptislueniky visova povinnost jak pro vstup do opueteni belgickeho Belgie, tak

Novi eEsKt FILM ...9"Soud bon," Z vesnickeho iivota. Zfilmovano podie divadelni hry Jiiiho Hory "Bartova pomsta". Hraji: Svozilova, Nolova, Korbelai, Tregl a jini. Predehra: film z Ruska a z Palestiny. Spateite posvatna a historicka mista, kde se Kristus narodil, ill a zemiel.

SHINER, ve etvrtek 1. beezna, 8 hodinich veeer.

ROSENBERG, v nedeli 4. biezna, o 2:30 odpol., o '1 a 9 veeer.

SCHULENBURG, v literST 6. beezna, o '7:45 hod. veeer.

YOAKUM, ye stiedu '7. brezna, o 8 hodinich veeer.

EL CAMPO, ve Ctvrtek 8. beezna, od 2:30 do 11 hodin veeer.

DIVADLO V DALLAS! sehraji ochotnici tadu

Pokrok Dallasu, Cis. 84, v iadove sini 2625 Floyd ulice

v nedeli. dne 4. brezna 1-1AJKU, HAJEtICU ZELENt" (Lenka z myslivny) Obraz z venkovskeho Zivota o 3 jednanich OSOBY: Adolf Jeti Kvidala, lesni Anna Markova Hedvika, jeho Zeno.

Mildred Ozymova Lenka, jejich dcera Anna Staglikova Emaa Paleekova., jejich netet Jos. H. Kutil Jirsak, majitel zbytkoveho statku Franta VodiCka Max, jeho syn Will Bohue JarY, lesni adjunkt Ant. Janougek Lojza Fialka, zahradnik u Jirsaka

ZaCitek piesne v 6 hodin veZer. VSTUPNE: MU2I 45c A DAMY 35c (TAX INCLUDED)

Po divadle taneCni zabava pri hudbe JOE MACY 0 zakusky a obeerstveni jest vSrborem nalelite postarano.

Uctive zve, Zabavni vShor.