Vestnik 1945 03 07

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W fit. Texts. under the Act of Congress of ROtNili (VOL.) =CHI.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

(Wednesday) 7. bi •ezna (March) 1945.

August, 24th, 1922.

CISLO 10..

ASARYK VUDCE NARODA. S JAKtM nadeenim jsme se pled valkou divali na sve davne piedky husity!

Jakoby to byli lids z jineho sveta, pohadkovi obfi, jee my, mall lido, mileeme site opevovati, ale nikdy ne napodoboyati. Al hle, osud nas postavil pied novou dobu husitskou a popfal nam, abychom se ji probili zrovna tak stateene, eestne, svetove, ba jests svetoveji, nee kdy nas vedl 2i2ka a Prokop Holy. Tehdy jsme Ali za krasnou myelerikou a bojovali vitezne; ale ani nove naboeenstvi, ani odboj proti nepkitell nebyly promyeleny, a nasledek byl, ee po nejveteich yiterstvich ptieel domaci rozbroj.

Lipany a koneene BM Hora. Jestliee jsme ye svetove valce svrij boj provedli drisledneji a et'astneji, jest toho pfieinou prate Masarykova. I bez neho byl by bSrval jiste odpor Oechti proti valeicimu N'emecku a Rakousku; i bez neho by naei lids bSrvali agitovali po veech narodech sveta proti Rakousku, i bez neho bychom men slavne legionate a pravdepodobne osud lepei, nee' byl pied valkou. Ale bez Masaryka by nebylo bS7valo uvedomeni, ee my, Oechove, stojime proti zpateenickemu Rakousku jako narod moderni, pokrokovST, demokratick3) ., svobodymiloviV; nebylo by bS7valo eiveho vedomi, ee bojem za svobodu svoji a svobodu lidstva pinime jen pfikazy Husovy, nebylo by bSivalo noel nezavislosti na carskem Rusku; nebylo by programu pro republiku ani pro jeji demokratickou organisaci. Masaryk zprisobil, 2e jsme se za valky citili rovnocenni s Francii, Anglii a Amerikou; vlivem udeni Masarykova jsme se mohli a mrieeme se divati na ruskou revoluci socialistiokou svobodomyslneji nee kterYkoli druhSrnarod sveta.

Zyldete krasne na einu Masarykova je, 2e byl jen drisledmim dovreenim jeho ueeni pied valkou. Jest ue pfilie mnoho Oechfi mezi nami, ktefi se na eivSr dojem toho udeni nepamatuji a mnozi by nam radi nakreslili valeeneho Masaryka jako muse, kterSr se zfekl sv3ich b3ivalS7ch nazorri o ekodlivosti nasili, aby mohl eeskemu narodu svobodu vybojoval. Ale neni to pravda: veechny valeene i povaleene projevy Masarykovy ukazuji, ee jest to tent mue, kterST bojoval pied valkou za vladu svobody, pravdy a mravnosti proti mladoeechrim, proti Vidni, proti praeske radnici, kterST kryl utlaeovane a prondsledovane jednotlivce jako spoleenost. V tom prave vezi zaklad snVeleni Masarykova: jini myslitele piei o veelikS7ch krasmich pra y -dach;piesnvzltj'Maryk,esutek utek; Masaryk veak nic nelznaval za pra y du, podle cello nelze opravdove eiti. Okoli kolem neho se menilo a uddlosti politicks ho stavely pied rikoly nove a nove, ale jeho piimost a dtslednost se nikdy neohnuly. BSTval druhdy pro Rakousko. protoee chtel poctive mluvit, nepokladal za pravdepodobnST jeho rozklad a protoee neschvaloval polovicaty boj proti nemu; ale kdy nas toto Rakousko postavilo pied rozhodovani bud'to jiti s nim anebo s veci pokroku, rozhodl se otevfene proti Rakousku a provedl

roahodnuti a2 do poslednich drisledkri. Vyvijel se, staval se jasnejei . a jasnejel a take tvrdei; rostl od teeeni otazek domacich k otazkam statnim a svetovS7m; ale boj proti nasili, za spravedlnost a za lidstvi nikdy za nic nevymenil. Jest jednim z nejvice po y znaeejicich mist prvniho poselstvi Masarykova, kde pravi, "ee jsme za celou to dobu neueili ani jedine nepravdy proti naeim nepfatelrim, ani jedine z tech t. zv. diplomatickSrch chytrosti — tak eestnS7 politick boj, tak eestna revoluce, smim to sotva kdy byla provedena." Nemileeme se,

Zvony.

Ke dni 7. bi'ezna 1945.

Hlahol zvony eirou plani leti, zvest yeem pfindei a ptipomina., veecky svoje mile, drahe deti k ucteni pamatky T. G. M. vyzSrva..

Zvony mohutn3im svSrm hlasem pravi lidu eeskoslovenskemu, dneeni den ee yyznamnSrm je svatkem, k ricty yzdani mysliteli yelikemu.

Zvony jasnou mluvou svoji doprovodi naei ficty vzpominku, s piisahou, ae, piipraveni k boji, svobodu chcem Vlasti pfines do vinku.

Zvorite zvony, se vei silou, mohutne v den narozenin MasarykovS7ch, my (lea eechie slibujem slavnostne, ee "v boji vytrvame" i v dobach z1S7ch.

Zvonem star se mue i 2ena, dite, v nem vildce sveho ustaviene zfrine, tak nejlip Tatiekriv den oslavime: "Za idealy jeho v eik" a "Zvitezime!"

Jiii Prokop.

etouce tato slova; smele podivati do oei nagemu Husovi, pkikazujicimu namziti jen die pravdy?

To jest to velkolepe na naei revoluci, 2e neni jen et'astnSim vyueitim situate, ani jen rispechem vojenskSr m; jako jsme se za Husa pozvedli za boj pro nejsvetejei idedly lidstva, tak jsme za Masaryka opet bojovali a vitezili ve jrnenu toho, co jest dnes lidstvu nesjsvetejeiho.

Naee eeestvi nabylo Masarykem veelideleho vS7znamu: vi to etendf, ee kdye vzpomind Husa, Cheleickeho, Komenskeho, Havlieka, Nerudy a chlubi se jimi pied ce13-7m svetem, 2e Masaryk ho teto chloube naudil? NebSrti Masaryka, snad dosud bychom uctivali vymyelene hrdiny, rukopisne a nevedeli bychom, co si mysliti o Husovi.

A jak bychom byli naeli bez neho cestu na Slovensko? KlidnS7 vSrvoj deskeho socialismu byl jen proto many, ae Masaryk od podatku budil

u nas porozumeni pro vec chudeho lidu a pro pokrokove feeeni socialni otazky. Jak Masaryk prohloubil vSrznam eeetvi a slovenstvi, pochopime teprve, srovname-li jeho einnost s vricici jinSrch narodri, s Bismarckem, Cavourem, Napoleonem,. Petrem Velik9m. Byli to zajiste velci mueove: Bismarck byl velikk svou eeleznou sti, Cavour diplomatickou zchytralosti, Napoleon valeenSr m umenim, Petr Velikk svou ruskou bezohlednosti; na ka2dem z nich yeak 1pi vina a jejich rispechy znamenaji neetesti tisicri., ba milionri lidi. Masarykova einnost jest veak neskonale eife zaloeena, nee einnost techto muau: mluvte o lidskosti, o mravnosti, o eenske otazce, o minulosti naei vlasti, o pomeru k Slovanrim, o socialni otazce, ye veech hlubokS7ch a nejhlubeich otazkach, ktere moderniho 6echoslovaka delaji modernim elovekem, ye veech kazuje nam Masaryk cestu; ye valce pak nam dokazal, ee eeska, hloubavost a srdeenost dovedou zrovna tak stateene ueivati mete a tvoiiti nove staty, jako to delavalli nasilni potentati; Oechove to dovedli prave bojem za pra y() teto hloubavosti a srdeenosti. Kdykoli Oeei budou vzpominati sve slayne minulosti, kdykoli budou ptemS7eleti o podstate sveho eeestvi, kdykoli budou chtiti cizincrim ukazati na veelidskSt vS7znam naeeho naroda, kdykoli v dobach neetesti budou hledati oporu ye sySrch velkSich vridcich a povzbuzeni pro nove boje, budou piipojovati ke jmenu Husovu jmeno Masarykovo.

Stalo to mnoho prate, nee doma zvitezil.

Kdy2 mu bylo padesat let, zpfisobily dozvuky Hilsnerova procesu, ze jen rizkST kruh pfatel vzpominal jeho abrahamovin. Jeho eedesatileti u2 oslavovala vlivna politicks strana a mnoho pfatel domacich i zahranienich. Sedmdesatiny oslavoval eel* deskSr narod a chlubil se jimi ce'emu svetu. Masarykovi bylo doptano, aby se na nem uskuteenilo jeho uceni, ee v moderni dobe pravdy nedochazime ua jen utrpenim a smrti, nSrbre praci. Teprve po letech, po staledoh se uvidi, jaka prate to byla a jake piinese jests ovoce. Oslavujice Masaryka, ukazujeme, jak jsme teto prate hodni.

(Prof Dr. Emil Radl v "Ohlase Domova, Praha, 1924).

V Ceske zeme byly Nemciim branou a piedpolim k jejich Arkboji na vSThod. Nyni se stivaji piedpolim a branou nemecke obrany. Ve v377poetech nemeckeho §talm se nevyskytuje pojem lidskosti a otazka eesk3;ch iivotd a majetkii nehraje nejmenSi alohy. Rych13'7 postup osvobozujicich sovetsWh armad a sebeobrana, to jsou dye moinosti, jak ubranit Ceske' zeme pied zpustogenim a zachrinit Ceske iivoty a majetky.

V Za piitomne doby slu gnfrch prijmu mno113-7 elovek nemysli na zaji gteni sve i sve rodiny. si: "Nat bych uklidal penize do valeenfrch bondu a pejigteni? Je dobie a bude dobie, vS,delku stale dost a dost, nae se tedy starat o but-if:almost?" Jak se podobni mS-11. Valka nepotrvi veene, mohou nastati pomery vielijake a co petom?

Straw). 2.

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATSKR ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

Prvni kraeela velmi obfadne Pepi s nadhernym dvouramennYm svicnem v ruce, za ni hned mihla se jako motY1 Konstancie, jiti sledoval celY tah komoianek a tetek. Prvni v jejich cele byla ovtem sama pani presidentova, odend v te210 hedvabnY odev derne barvy. Gardedama.

Ale co znamenala pani presidentova a v gechny ostatni damy oproti dneSnimu zjevu darovne Konstancie? Zmizely jaksi okani gte, zfenice pojimaly jen a jen mladou panenku, jeji pronikava zaf pohlcovala vSe ostatni.

Ani jsem si netroufal ozvati se neb se. Jen kradmo hazel jsem hltave pohledy ke Konstancii.

Tak, zrovna tak piedstavoval jsem sobe toho easu andely, kteii pomahali Jei gkovi nosit hraky pod syrij Stedroveeerni stromek. Nejinak!

Skuteene ueinenY andel, vlastne andilek.

Mela rUovci Saty, tak hebke jako pavudinu. V boku spjal ji sametovY pas tou merou, ze okamgte nalezl jsem venkoncem nove ptedstavy o staitelnosti lidskeho tela. Zdalo se mi zase, bych ji v pasu jednou dlani sve ruky mohl objati. Pak jsem svezl sve nenasytne oce k zemi.

Spatfil jsem tam dve no2ky v rortomilYch eervenYch stfeviekach, nane2 by kada mira byla velka. Naposled osmeld jsem se pozvednouti zraky sve k hlavince, kdysi tak dovadive, ano i rozpustile, a dnes tak ku podivu . . . ne-li vane, tedy aspoh moudre.

Konstancie! Pod bilYm eelem a klenbou temnYch oboe! topil jsem se v jeji modrYch odich, jako ye dvou tajripinYch, bezednYch jezerech.

Hledela pied se klidne, jakoby sama sebou byla opojena. Kdysi vypravovala mne Konstancie, ze videla umelce, kterY do nastaveneho Spendliku hazel namekle hrachove kulieky. time tak dobte mifit, ze kada hozena, kulidka zabodla se do 'Spice gpendliku. Obdivoval jsem v duchu nevgedniho umelce. Ale dnes, hlede onemele na Konstancii a spatiuje rri2ovY jeji ret, mimovolne jsem si pomyslil, ze onen sla.vnY melee, kterY tak pane \reel umel — do pootevfenYch fist Konstantininjch by piece netrefil!

Tak se mi zdala jeji risteeka maid a malidka, Na licich kvetly ji dye rune, eervenejAi a sve2ejgi tech, ktere zvedaly se a klesaly na dmoucich, belastnYch jeji riadrech. A ty dva drilky, ktere se ji delavaly na tvatich, ktere se mne beztoho vkly zamlouvaly dnes je gte byly rortomilejgi. Pak mimovolne svezl se mi zrak k bilemu. kypremu rameni a'k giji alabastrove, o nez bych snad podnes troufal si v 'Zivote krasnejjsem nevidel. A ve vlasu bujnem, jakoby vlnami roketenem, svitil a skvel se diamant. A stiaka jedna splYvala ji a k fitlYm bokrim tak tak eiperne . . . ze . . . ze .. .

Onemel jsem, topil jsem se na dobro ye svridnem zjevu nezapomenutelne Konstancie. maj Bo2e1 Byl bych nepochybne nehYbal se s mista do rana, kdyby same hospodati nebyli nahle ucinili konec memu "utapeni se."

"Nej yygg eas, pojd'me!" zvolal nahle pan president a sam prvni namiiil ke dvefim. V rychlosti hodily na Konstancii je gte snehobilou mantylku, a dfive ne2 jsem se natal, i ona namifila s matkou svou ke dveiIm. Ale, ale! Konstancie odchazejic spattila i mne, umlkleho a nemeho. Usmala se a rudkou pohladila mou rozpalenou tva.f. Jinak nic, jindy by mne snad byla polibila . . . Ostatne byl jsem dnes svrchovane povdeeen i za tu nepatrnou pozornost, kterou mne venovati Pak rychle zmizela . . . yznatela se jako pirko . . . lehce . . . ethericky.

S Bohem!

Zatim, co tetky na ge plesove damy vyprovazely a mnoho dobre zabavy jim pfaly, ptistoupil jsem rychle k oknu, abych je gte jejich slavnSi odjezd.

Skutedne. V male chvili bouchla dvikka povo-

V E STNfIC

zu, jen ihned potom zahreel ulici. Stal jsem U okna, az na dobro zmizela svetla kaddru. Jen ye snehu zristaly po nem rYhy a koleje.

Konstancie odjela do prvniho plesu!

Pak rozlouelly se damy, a take matka moje spechala domu. Byla jaksi zamlkla. Ale nev gimal jsem si toho hrube, nebot' stale mne zamestnaval pfivabu pinY zjev earovne Konstancie, jeji plesove yzezteni okouzlilo mne cele. ,Prvni pies! — Tolik z rodinnYch pameti autorovYch. Dalgi vypravovani na jinYch zakladech spoolvd.

Na plesu.

Pies na Zofine, k nema se neslo vypravova,ni pfedegle kapitoly, dopadl skvele a nadherne.

Jiz vjezd na "smaragd 'Vlta yskY" oslnil nal rortoaenou Konstancii. Kdy2 k divadlu, novoz jejich nahle zastavil. Pan president Bolan zjistil ovgem zahy, ze pileinou zastavky byl dlouhY fetez povort a ekypai, ktere se vSech stran mesta taktka horedne k 2ofinu smefovaly. Za chvili hnul se povoz site zase, ale sotva nekolik krokii dale se posunuli, zastavili se opet. To die toho, jak rychle nebo zvolna pied 2ofinskou dvoranou vysedali. Zvla gte dlouho trvaly nemile pfesta yky na mristku, kde kupily se zastupy zvedavcil a chud'asri, aby take neco v nemem fidivu zachytly z to 2ofinske zaie. Na Konstancii spadal do vozu mimovolne odlesk rudYch feckYch ohriri, ktere zmitany chladnYm vettikem pronikave glehaly posupnYm temnem noanim.

Koneene take oni dostali se do podjezdu. Premovany jakYs "pan" oteviel uctive dvitka povozu. Prvni rychle vystoupil pan president, jeho nasledovaly je gte-rychleji obi damy.

V okamgku po to ocitli se v Satne, a dfive se naddli, jiz odvadeli je eiperni vyboil do skvouci dvorany. Konstancie obdr&la hned vchodu ptekranY taneeni potadek a obrovskou kytici, jako ptedtaneenice. Ve slavnostnim chvatu ripine zapomnela, ze ji je gte pied chvili ukrutne tisnil 2ivritek, ana po celou dobu jizdy shrbene stala ye voze, aby se nepomadkala sve hebounke gatidky.

Vstoupivg i do dvorany, Konstancie v prvnich mg cich ani nevedela, co se kolem ni vlastne deje. Bylo ji, jakoby razem .byla pfenesena do ovzdug i jakesi krasne pohadky, o riiz site slYchala vypravovati easteji, jeja skuteenost vgak pfevy g ovala valne detske jeji piedstavy. ZaVesivgi svou bilou ruku do ramene neznameho na, nesla se lehce proudem ostatniho ptivalu.

Jen jednou plate se obratila, ale uklidnila se ihned, spatfivg za sebou milou mami a pana presidenta.

"Rdeite, sleeno, bYti letos poprve na plesu?" vece onen pan uvadejici ji do dvorany.

"Ano, poprve " vydechla ze sebe Konstancie a usmala se podle instrukce libezne.

Pak povedel onen pan je gte neco, dvakrate se ke Konstancii schYlil — ale ona jiz neslygela.

Odpovidala mane jen slrivkera "ano" nebo kynouc hlavou geptala: "velmi krasne."

Zatim vstoupili. Co 2iva, Konstancie nespatfila snad tolik zase, tolik nadhery, tolik lidi.

Take gum onen obrovskY byl ji neeim zcela novYm. Jen zvolna mohli ku pfedu. Lichotilo ji, sralene davy rozstupovaly se pied ni jako odraene viny. Doletaly k ni s to i one strany jen pochlebne fisudky a poznamky: "Pfedtanednice!" "Jaka mladieka!" "Jaka hezounka!" "Ualnene rfikve poupe !"

ViteznY tento postup koneil se na vyvYgenerri miste, kam2 uvadeny jsou vYhradne jen honorace, tedy take ptedtaneenice. eekal tam na presidentovic jiZ chumad panri, kterY je ihned obklopil. Prrivodce, kterY Konstancii pfivedl, vykonav svou povinnost, jako moutenin,‘uctive se poroueel a spechal tam, odkud Cekaly dole ji2 zase damy jine. Odchod jeho nebyl ovgem nijak citelnY, nebot' nahrady bylo okamhte pino. Nastalo pfedstavovani a vzajemne seznamovani. Mami uvelebila se v kiesle vedle jakesi pani vrchni feditelove a se zalibenim spatfovala, kterak jeji Konstancie jde v pravein smyslu toho slova — pardon! — na draeku.

Uz ji men! Podobala se hezke kytiece, ke ktere se pro sladkY med neodbytne sletuje kde co.

Prijde mot91 i ruedak, holobradek itan mo-

Ve stledu, dne 7. bfezna 1945. rous, civil i oficir. Dokonce pry i jakYsi mladST hrabe pfikradl se milostne k ni. VSichni se pied ni schylovali, kaklY ji chtel neco povedeti, co by ji bylo mile. Uboha Konstancie stale jegte nevidela jasne pied sebe. V roji tom netuSenem a uprostfed tech vin zmitajicich se bylo ji jako v opojeni sladkeho polosnu. Nestadila ani vyslYchati vSechny poklony a zdvofilosti, ktere spadaly na ni jako lavina pochlebnosti a milostnYch vYronfi, tim mene staila odpovidati ke vgem dotaztim, ktere hrnuly se na ni v nebkstejne laskave a mimovolne pies tu chvili vejit stejne Iaskave a mimovolne pies tu chvili vejez svrij rozvirala a zavirala. Ale zatim vyplrioval se take jf2 Konstanciin taneeni potadek. Bode!

Mela obavu, aby snad nemela s ItYm tanditi — a hie, pomalu nestaeil taneeni poradek, j eha vgechna eisla jiz pied prvnim akkordem plesoye hudby byla zadana. Vepsali se do neho dva Josefove, jeden Antonin. jeden Riihard, jeden Vaclav, jeden Ladislav . . . Ladislav vepsal se nestydate hned dva- di tfikrate. Inu, Konstancie mela tak dobre srdce, 2e neurnela nikomu nic odepiiti. Pfala celemu svetu.

Mami s velikYln zadostiudnenim hledela ke sve dceruSce. Nekada taneenice byla tak — pardon! — "na draeku," jako prave syridna Konstancie. Nedarovala ji to pani teditelova, jeji princeznu doposud bavil jen jeden bYvalY mladik, kterY nete gil se zylagtni ptizni starostlivYch matek. Vypravovalo se o nem ledaco.

Nadhodila tedy pani feditelova ponekud zlomyslne,ze by v tak mladiekem veku, jako je Konstancie, svou Louisu do vetejneho plesu nevedla. Prot pry detem detskY vek zkracovat?

Pani presidentova tvailla se iimyslne, jakoby byla pfeslechla. Po chvili v gak pani feditelova namanula zase: "Nepochopuji, pan! presidentova, ze jste dovolila sve dceruke tak se utahnouti . deveata ted' veru nemaji rozum .

"Mysilte, ze je pfilig utaena" odvetila zdanlive klidne pan! presidentova.

"KaklY se obraci . . . " "Konstancie nemig e za to, ze je ritla . " , statne deveatrim slu g Ale pani feditelova vpadla do feei: "Nevefte tomu, jen se podivejte, sleena Konstancie jen s tine zakrYva, ze volneho dechu se ji nedostava.

DYge z te2ka . " Zbyteenou tuto scenu pferu gil na gtesti pan president, kterY prase v torn okaraiku stoupil ke sve choti a ptedstavil ji jakehosi pdna: "Pan Rudl — moje chot'."

Pan Rudl tvaill se jiste co nejlibezneji, zahrnul pani presidentovou hned spoustou zdvotihistek, ale ohlg el se mimovolne kolem, jakoby nekoho hledal.

"Ano," vece pan president, obraceje se zase ke sve-choti, "pan Rudl mne paddal, abych jej pfedstavil Konstancii Kde pak je Konstancie?"

Pani presidentova pohnula vejitem v stranu, kde darovna Konstancie, obstoupena ji2Z kordonem mladYch dvotanii, usmivajic se na vge strany, ukazovala zboalovatelrim lidske kray sve bile zoubky .

"Hned, hned . . . " odvetil pan president, "prorazil" kordon a vyrval z neho svou dceru g -ku.VedljimatKonscerdputila svfij kruh, kterY ji milostne sviral, ani nepochopovala, proe ji tam tatinek nenechal. Vklyt' se tak vyteene, tak znamenite bavila. Male nedopatfeni.

Ale ji2 se stalo!

"Pan Rudl — moje dcera," pfedstavoval zase obvyklYm zprisobem pan president.

Konstancie poklonila se obfadne, ale proti vgemu obyeeji — neusmala se.

Za to pan Rudl spustil ihned stavidla sve mluvnosti. "Jsem St'asten, sleeno, ze pan president byl laskev mne piedstaviti ... a budu jeSte At'astnej g , jestliM mne dovolite zapsati se do vag eho taneeniho potadku . . . " Konstancie byla v rozpacich.

"Prosim pekne," nalehal pan Rudl a sklonil se hluboce.

"Velice bych rada," g eptala Konstancie ponekud neuptimne. "ale obavam se, ze vgechna eisla meho tanedniho potadku jsou jiz sada-

Ve stfedu, clne 7. ioiezna 1945.

VESTNfit

I Oddil Dopisovatels14 fad Svaz Cechoslovanti els. 92, Ft. Worth, Tex. Cteni bratti a sestry!

Mesic zase uplynul a pfi gti nedeli 11. biezna nam zase ptipada tadova schtize, tedy nezapomente a ptijd'te. Zaeatek ye 2:30 odpoledne.

Lednove. schtize byla hojne navStivena, a doufam, le v piisti schtizi nas bude je gte vice. Snad i to podasi se do to doby zmeni; posavad se sluneeko velice male nechalo videt.

Jen delte a chladno, talk neni molno nic zeti. Denni noviny davaji navrhy, co se milk ted' sazet, ale blata je tolik, le se neda. nic &lat.

Pkijd'te vlichni do schtize v nedeli!

Pozdrav vlem etenatam Vestniku zasila, Vlasta Dolkol.

V

fad Jaromir eislo 54.

West, Texas.

V nagi imorove schtizi, jak vite, byly vyznamenany nage dye tadove sestry hezkYmi odznaky, za to, le maji po etytech synech ye slalbe Spoj. Statti, a to je sestra Fred Valiove., ktefi meli 6 chlapcii a v gichni jsou vojiny, al na jednoho, kterY byl ye Wyoming, ta vojak, kterY asi pied 'Sesta roky byl ranen a tam zemtel, vlada vlak ho poslala sem k pohtbeni.

Ten byl obyeejnYm vojakem v armade a dva jeho bratti Henry a Robert jsou tel, tti druzi, Osvald, Bohul a Gusta jsou v namotnictvu.

Sestra R. Bartoriove. ma etyti hochy, jeden je v zajeti v Nemecku, dva jsou ye Francii a jeden je v New Yorku.

Pti to ptilebtost, ktera byla u nas jako slavnost, ptijoll z Hlavni ttadovny bri. tajemnik br. Chupik a mistoptedseda Ed. Marek.

Tajemnik br. Chupik nom vysvetlil, le tyto destne diplomy davala vlada matkam, ktere maji etyti ei vice synti vojakti, ale ul je ptestala davat a 2e kdyby byl br. Chupik mohl jich dostat vice, pak by byl odevzdal i jinym maminkam, ale ty dve medaile 2e byly posledni. Vysvetlil nam toho hodne i to, le ty matky maji tu nejvetSi zasluhu, le ty chlapce vychovaly, ale 2e 'nam nikdy nikdo nenahradi ty nak drahe kluky, kteti uz, nikdy neptijdou.

A co jinYch starosti a co je tech, kteti ul jsou a, jelte budou zmrzadeni. Pak vyzval sestru 11detni, Mary 8 ulakovou, a ona obema sestram odznaky ptipjala. Pak promluvil br. Ed. Marek a mezi jinYm nam roukazoval na to, le je pro kaldeho mladSiho elena vYhodno aby si vzal pojilteni iirazove, neb nikdo nevi, jak lehko mule bYt zranen a le to moc nestoji.

Pak nas take nabadal, abychom, kdo chce, take si vzali nemocenske pojiSteni a to le je teprve lacine. A tak bychom ho meli vgichni poslechnout a zalolit u naS'eho tadu nemocenskou odbodku.

Nevim, ale jsem zatrapena dopisovatelka, .2e jsem ani nevedela, le jsme men sestru Joe t- oekovou dosti nemocnou, ale snad ul je ji lepe.. A br. Lojza Horsak, tei se s nami ul chtel rozloudit, ale kovat pry se nepodda tak honem, a ,ad' toho bylo dost, dnes ul zas je na nohach a potad ma o cosi starost. Ptejeme oladma, at' ul nestonaji.

Nevim kdo vkchno tu v okoli churavi, ale Je jich dost, nob to leto gi podasi je na ty nemoci moc dobre. DeSte, telke mlhy, a takova divna pohoda, zimy nikde. To bude hmyzu vkde v poll, al moc.

Vetlinou je teplo a kdo ma naset o yes, je elude peknY, zelend se al radost. Ale zemakil je Indio jelte nasazenYch, a snad ani neni dost semennYch bramboru k dostani. One je toho vice, co neni v obchodech, ale iflecko by se sneslo, jenom kdyby ul bylo po valce a ti nasi holi byli doma. Ale na to je male nadeje.

Nemci i ,ta japonska paka.2 se nyni drli zuby nehty a da, to nalim vojakiim jelte hodne pre.ce, nel tu hroznou valku vyhraji.

Z Francie pill ti nasi chlapci le div nemrznou, tak le je tam zima, a v Pacifiku zas Maji. al 120 stupfill horka; tak je zle tam i na

Fayetteville, Tex. 1. btezna 1945.

Cteni bratti a sestry:Timto se yam oznamuje, le behem mesice unora 1945, Hlavni f_Ttedovna vyplatila pojiAteni po nalich zemtelYch brattich a sestrach jak nasleduje: Umrti eislo 3792. Br. Wm. Marek zamestnanim rolnik ( na odpodinku) od tadu Vesmernost, cis. 68, zemtel dne 28. ledna 1945, ye stall. 75 let. Do Jednoty plistoupil dne 6. prosince 1903. Certifikat A-10807 na $500.00.

Umrti eislo 3793. Ses. Marie Pokorny, zamestnanim hospodyne, od tadu Pokrok Roweny, 'Oslo 49 ,zemkela dne 16. ledna 1945. ve stall 57 let. Do Jednoty ptistoupila dne 13. kvetna 1906. Certifikat A-10503 na $500.00.

Umrti eislo 3794. Br. J. -E. Bubela, zamestnanim rolnik, od radu Slovanske Sdraleni, eislo 90, zemlol dne '7. (Mora 1945, ye stall 77 let.

Do Jednoty plistoupil dne 8. dubna 1917. Certifikat A-11205 na $500.00.

Umrti eislo 3795. Br. Frank Pell, zamestnanim krefei, od tadu Karel Jonal, Cis. 28, zemtel dne 8. unora 1945. Do Jednoty plistoupil dne 9. biezna 1913. Certifikat A-10279 na $500.00. eislo 3796. Sas. Alvina Nowak, zamestnanim hospodyne, od tadu 6echoslovak, Oslo 141, zemiela dne 15. unora 1945, ye stars 67 let.

Do Jednoty pkistoupila dne 12. kvetna 1907.

Certifikat A-3748 na $1000.00.

Umrti eislo 3797. Ses. Frances Hunka, zamestnanim hospodyne, od fadu Praha; eislo 29, zeinfela dne 13. (Mora 1945, ve stall 65 let.

Do Jednoty plistoupila dne 10. eervna 1906.

Certifikat A-3794 na $1000.00. tiTinrti eislo 3798. Ses. Veronika Slavik ; zamestnanim hospodyne, od kadu Osveta, Oslo 38, zemkela dne 30. ledna 1945, ye stall 83 let.

Do Jednoty pfistoupila dne 10. prosince 1905.

Certifikat A10404 na $500.00.

Umrti eislo 3799. Br. Jos. V. 8vab, zamestnanim vojin, od tadu RadhoW, eislo 99, zemtel dne 11. ledna 1945, ye stall. 28 let. Do Jednoty plistoupil dne 24. dervence 1940. Certifikat C-5730 na $1000.00.

Umrti eislo 3800. Br. Michal Matocha, zamestnanim rolnik, od tadu Pokrok Jihu, eislo 72, zemtel dne 28. prosince 1944, ye stall 76 let.

Do Jednoty plistoupil dne 1. dervence 1897.

Certifikat A-5420 na $1000.00.

Umrti eislo 3801. Ses. Apolena ZaleskSr, zamestnanim hospodyne, od tadu Pokrok Jihu, eislo '72, zemtela dne 16. ledna 1945, ye stall 91 let. Do Jednoty ptistoupila dne 1. eervence 1897. Certifikat A-19'715 na $250.00.

Umrti eislo 3802. Br. Karel Sklenatik, zamestnanim rolnik, od tadu bechoslovak (isle 141, zemtel dne 19. unora 1945, ye ;stall 82 let. Do druhe strand'. A my? Natikame na vยงecko, kdyt to nejde podle toho jak si to pfejeme.

Ale milt' atenati, ul to jde hodne na nervy vg em, kdo tam nekoho ma. Ten, kdo nema, tadneho tam v tom pekle, si pteje, aby "aspon" juste rok to trvalo, le v'Secko dobte plati, smetana i vejce a dobytek, le by si hodne pomohli! Je to pravda! SlYg ela jsem to na sve uk.

A bondy, at' pry kupuji ti, co tarn nekoho maji! Vยงak to takove neboli, kdyl, pfijde mrzak deinfl a nebo neptijde vtibec. Myslim, le asi ptestanu, neb br. Demek mne bude s moji ernaraninou posilat tam, kde pept roste. Ale mohl by, aspon bych si ho trochu dovezla, neb nyni neni dobreho pepte k dostani nikde.

Posilam VSem srdeeny pozdrav i tem nakm drahYm chlapcfun vojaktm, rortrou genYm po celem svete, a pleji vSem brzkY konec valky.

Marie Klausova.

Va'k

etrana I. Jednoty aistcyapil dne 18. listopadu 1900. Certifikat A-2499 na $1000.00.

Umrti eislo 3803. Br. V. C. Zapalae, zamestnanim prodavae, od tadu Pokrok Texasu, eislo 1, zemtel dne 22. unora 1945, ve stall. 66 let. Do Jednoty plistoupil dne 9. dubna 1911. Paid-up certifikat Oslo 148 na $524.00.

Umrti eislo 3804. Ses. Katetina Baca ,zamestnanim hospodyne, od kadu Svojan dislo 11, zemtela dne 9. unora 1945, ye stall 73. let. Do Jednoty pfistoupila dne 1. dervence 1897. Certifikat A-19500 na $250.00.

Umrti eislo 3805. Br. F. E. Kotrla, zamestnanim tesat, od fadu Praha dislo 29, zemtel dne 22. unora 1945, ye stall. 66 let. Do Jednoty plistoupil dne 14. kvetna 1916. Certifikat A-4134 na $1000.00.

Umrti eislo 3806. Ses. Marie Kraft, zamestnanim hospodyne, od tadu Jaro, eislo 130, zemtela dne 23. unora 1945, ye stall 59 let. Do Jednoty pfistoupila dne 28. unora 1909. Certifikaty A-10753 na $500.00 a B-1294 na $1000.00.

Hlavni titadovna timto vyslovuje pozustalYm nejhlubai soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni ttadovny.

V gRAMEK OPOUSTi LONDYN. LondYn. (CTK.) - MinisterskY pfedseda Msgr. '8ramek pravil ye svem rozhlasovem projevu do Oeskoslovenska dne 26. unora, le doprovazi s nekolika jinYmi ministry presidenta dr. Eduarda Beneยงe do Moskvy a pak do osvobozeneho deskoslovenskeho uzemi. M-imo jine kekl: "Pflg el den, po kterem jsme toulili a za kterY jsme se modlili skoro lest let, den, kterYin se kondi na .g e vyhnanstvi. a vracime se domil.

Spojenecke narody zlomily nemeckou silu, skvela Ruda armada vyhani neptitele z Oeskoslovenska a rychle se bulk den, kdy cela zem znovu bude svobodne clYchat.

Ukol vlady ye vyhnanstvi se nyni napinil a sprava osvobozenYch fizemi pkejde na novou vladu vytvokenou na nak rodne pude a slotenou zejmena z racial domaciho odboje." Mluve o praci deskoslovenske zahranidni vlady, Msgr.

8ramek zduraznil, le sovetska, smlouva neni jen zarukou fizemniho obnoveni teskoslovenska, nYbrl take zakladnim prvnim potadavkem zahranieni a vojenske politiky v 6eskoslovensku. tspech Ceskoslovenske vlady vyrostl z nezkrotitelneho ducha lidu doma, ze jeho hrdinstvi, odhodlani a jednoty jako doma tak ve vyhnanstvi.

Odvolavaje se na jednotu, 8ramek pravil: "Jestlite si ptejeme vyhnout se potilim a nebezpedi ciziho zakroku a zadit urychlene vnittni hospodalskou a politickou konsolidaci, musime jednat jednotnYm a neziknYm zpasobem, v klidu, a udrlovat narodni kazen. Jestlite si pkejeme opravdovou lidovou deinokracii, musime vyhladit vยงechny zbytky nacismu a faS'ismu, prohloubit ptimou fieast lidu ye vlade a spray e, branit civilni prava nakch obdanfi a nevzdavat se svYch prac a ficty k pravu jinych."

'8ramek pak podekoval britske vlade a lidu, jakol i presidentu, vlade, lidu a krajanum ve SpojenYch Statech za jejich pkateistvi a velkcu moralni vecnou pomoc. ftekl: "Dovolte mi, abych v Moskvy tlumodil nakm ruskYm brattim, jejich armade a Stalinovi obdiv, lasku a vdednost, ktere si zasloutili s yYm bezpkikladnym udatenstvim a obetovanim." V zaveru pravil: "Necht' Buh nas chrani a vede al do konce boje, dokud nebudou Wind vyhnani. Tekm se na okamlik, kdy budeme mezi vami na osvobozenern fizemi."

V Premiera es. skladatele v Kanad6 New York. (C. TK.) - V Torontu byl v koncerte Spoleenosti pro soudobou hudbu po prve proveden smyecovY kvartet mladeho eeskeho skladatele Oskara Moravce, pocteny v r. 1943 cenou kanadske Spoleenosti pro provozovaci prava. Torontske listy oznaduji dilo za skladbu vynikajiciho talentu se smyslem pro harmonickou barvu zvukovou v moderni forme. Skladatel je Zakem praIske konservatote a dokondil sva hudebni studia na universite v Torontu.

V Dva zajice hone iadneho nechytik

Strana 4.

Fort Worth, Texas.

Mill krajane:— V minule schrizi odboely S.A.C.T. jsme se usnesli; 'te budeme sbirati §atstvo a po§leme co nejdkive bednu do -Ceskoslovenska. Jii dtive se mne ptali na gi amerieti ptatele, jest-li budeme gaty do Oeskoslovenska posilat, a dries, sotva to bylo v novinach, jiz jsem dostala nokolik nabidek. Je nas nekolik na sheracim vS7boru a tak prosim vas, krajane, zdali /lad° nee° mate, tedy to doneste na oznamena. mista. Kdo jste blite st •edu mesta, tedy to mAtete nechati u nas r.a 404 W. Belknap, tel. 3-1828.

Na severni strane mutete veci donesti ptimo do Sokolovny, na 3221 N. W. 28th Str., tel.

6-1371, nebo nechati u nasledujicich krajant: pi. Josef Milan, 2216 Loving, 6-3753; pi. Frank Prochaska, 2008 Ross, 6-3821; pi. Sava Ellich, 1616 Boulevard, 6-3307; a u p. a pi. Frank Kuban, 1549 N. Main, 6-0051.

Myslim, ze jste oetli ve Vestniku, jake Aaty marne posilat. Ptedev§im musi bSti Ciste a zachovale a ted' prozatim teple. V tom jsou ov§em'zahrnuty, §aty a kabaty, jak pro deli, tak pro dospele, spodni pradlo i obuv. Proto vas prosim, zdali neco mate, abyste nam to odevzdali bezodkladne. ,Odboeka bude tet potadati zabavu ve prospech Cerveneho ktite, nekdy v kvknu, o eemt ptinesu zpravu jekte pozdeji. Ted' jsme darovali Americkemu Cervenemu ktiti $50.00.

Nasledujici krajand °pet ptispeli penezi: p. a pi. Josef Milan $5.00, na ucteni padleho vojina Josefa Svojgera a p. a pi. Josef Beek' $2.00 na ten sam3i Ueel, ucteni pamatky zesnule pi. Marie Kraftove v Dallas, p. a pi. Josef Beean $2.00, p. a pi. Josef Milan, $1.00. Na ptispevky si zaplatili: pi. Marie Juran, $1.00, p. Fr. Obal 50c, p. a pi. Sava Ellich $2.50, pi.

Marie Prochaska $1.25, p. a pi. Josef Milan $1.00 a p. a pi. , John Beran $1.00. Celkem $17.25.

Krajane, je ten poplatek mesieni tak malidkST, te by nemel ani jeden z vas ye Sdruteni schazet. Kdyt jsme Sdruteni zakladali, skoro vkchni jste se dali zapsati za eleny. Mnozi z vas zaplatili 25c elenskST poplatek, mnozi Bali vice, ale od to doby si vice nevzpomeli. la nas jen hrstka, co pravidelne schrize nav§tevujeme a pravidelne mesieni poplatek 10c si platime. Kdyby v§ichni tak spravedlive platili, a ja, vim, te by varn to o nic vice ne§kodilo, nezli o kolik vice bychom dokazali. A krajane, bu ll se dvanacte, hodina, hodina odplaty, ale i hodina vetk. nak pomoci. Proto prosim ves, pkid'te zase v§ichni a ptihlaste se znova za deny, abychom co nejvice tomu na§emu zubotenemu a tolik jit vytrpev§imu rodu, mohli co nejvice a nejrychleji pomoci, at budou osvobozeni. Ket by to bylo jit co nej dtive.

Na konec vyslovuji flak uptimnou a hluboce citenou soustrast p. a pi. Josef Svojgeroqm a jejich dceti, nad ztratou jejich syna a bratra, vojina Josefa Svojgera, kterSr padl na boji§ti v Belgii.

A tet p. Vaclavu Kraftovi, nad ztratou jeho drahe mantelky Marie Kraftove a cele port.stale rodine. Zesnu1S7m, test nehynouci, jejich pamatce.

Aloisie Beedn, taj.

V iticl San Antonio Oslo 133.

Sestry a bratti, znovu upozorriuji na vSiznamnou schtzi nak p •i§ti nedeli 11. lotezna. Jest to schrize 28, .‘Trroei zaloteni tadu, proto nemusim pkipominat, ze povinosti nas v§ech je dostavit se do teto schfize v poCtu nejvetAim. Po schrizi, jak jsem minule se zminil, budeme mit spoleenou svadinu a sestry jsou tadany, by katcla dle motnosti ptispela bud' zakusky neb nejak3im kolaeem neb co bude nejvhodnej§i pro ten neel.

Dostavme se kakIS7 , nenechme odstrakt trochu pomraeenou oblohou, neb nejakou spttkou, nevyhledavejme omluvy a v-Srmluvy, vtdyt' mnozi ani se nezname, tak jen bez zdrahani: "V§ichni do jubilejni schtize 11. btezna t. j. nedeli, ye dye hodiny odpoledne v sini WO W.!" S bratrsky'm pozdravem, Louis Dressier, tit).

VZEITNIE

S. A. t. T. ODBOtKA EAST, BERNARD. TEX. Toto jest velmi opozdena zprava o nagem bazaru potadanem loni — dne 12. listopadu v sini KJT. ye prospech Sdruteni AmerickSich Cechoslovaku v Texas. Je nam skoro hanba, ze to zpravu tak neskoro podavame, net vic bychom se museli stydet, kdybychom ye prospech trpicich krajanti nepotadali nic, kdybychom byli sobci a isolaeniky a nedbali, jak se komu vede, jen kdyt my se /name date.

Najdete v tomto vS7kazu jmena mnohSrch dobr.S7ch nakch lidi. Natal darovali hotove penize, jini veci do prodeje, jini peeivo, kukata a v§ichni eas a praci. Je mezi nami jeke stale hezke procento dobrS7ch americkS7ch Cechokteti se za swaj ptivod nestydi, jejich srdce miluje vlast starou i novou a pkeje svobodu v§em. Budit jim to za test, slava a blahe vedomi.

HotovSrmi penezi pkispeli: Spolek sv. Vaclava KJT. C. 30, $60.00, spolek sv. Anny, KJZT. c. 40, $60.00, tad Karel Jonas SPJST. C. 28: $60.00, RVOS. C. 21: $20.00, SVPS. é. 7: $25.00, (spolky celkem $225.00).

Jednotlivci, co dali "cash": po $10.00: Frank Pratak, Ben Kubena,; $6.00: J. H. Novosad; po $5.00: F. V. Urbish, K. C. Mieulka, J. F. Novosad, R. F. Hlavinka, Chas. Keprta, J. C. Hlavinka, Msgr. J. C. Kunc, R. W. Brandl, Anton Kelner, E. W. Faltisek, R. F. Janik, Frank Toma, Joe Mikuk J. J. Vacek, John Wakeek, F. V. Hlavinka, J. K. Novosad, Miss Annie VenMk, Wm. Polak. Po $4.00: Wm. Kroulik. Po $3.00: Vojtech Andel, , Ignac Hanzlik, Willie Macha, John Lajtkep. Po $2.50: John Kleeka, Joe Kofiatik. Po $2.00: Wm. Dobia§, Anton Vedeta, Simon Vedeta, Joe W. Vanek, pi. Eleonora Bartok Raymund Vacek, Fabian Bilidek, R. A. Kopecks', Jaromir Lepik, pi. Joe Mieulka, John GajevskST, Henry Vede •a, John Klimek, F. K. Hlavinka, pi. Rritena Hlavinka, Jim Fojtik, Michal Prorok, Pavel Bartolovid. Po $1.50: F. J. Pildik ml., pi. Olga Michna, Henry Kkenek, Joe M. VaSina, John M. Janik, Joe Twardowski, Jakub Hlavinka, R. D. Zapalae, pi. Frances Ladwig, F. J. Janik st., Martin Vanek, M. C. Valigura, pi. Apolena HranickSi, pi. Anna Malik. 50 centil: F. C. Hlavinka. (Celkem $195.50).

Dratba, neboli licitace p •inesla $122.80 a prodavaly se tyto veci: cigarety, eokolada, grocerie, tabak, blankety, mouka, Pearl pivo, obraz Botskeho Srdce, knitky "Pod texaskSrm nebem", nekolik buka orantti, olej, §ateeky, zdsterky, zhlavce, lopata, poukazky "good in trade" do Beauty Shop, Shoe Shop, dtevoskla.:, du, lihne, v§e bylo darovano od: Keprta Bros., Joe KozelskST, Sklat Grocery and Market, Chas.

KopeckSr, Msgr. Kunc, ctihodne sestry, Albert Rejsek, Kubala Hatchery, Boettcher-Hlavinka Lbr. Co., Lucille Beauty Shoppe, Vacek Shoe Shop, Vacek Service Station, Anton Kelner, Viktor Kariak, F. J. Hlavinka, Bessie Monies, pi. A. E. padek, pi. Frank Toman, pi. John Kleeka, Joe A. Orsak, Hy. Koym, Frank Janik st.

Prodany byly: §ateeky, pokrSivka na stul, §aly, rueni kabelka, polkatek a byly zhotoveny a darovany od pi. Pavel Valigura, pi. J. K. Novosad, sl. Lydie Kubena, pi. J. C. Hlavinka, pi.

R. F. Janik. Veci tyto byly rozprodany nasleadujicimi • pi. Frank Toman, Leona Kruppa, Charlie Hlavinka, Judith Vedeta, Lydie Kubena. Tyto a tenske rueni prace ptinesly celkem $100.10.

Bingo stand meli na starosti: F. V. Urbish a Frank Rejsek a strtili odpoledne a veder eelkern $142.10.

Z hazeni do kutelek a jinich her, ktere mel na pozemku postavene Ed. 8rubak z Yoakum, odvedeno $72.00.

Z barbecue, kutat bylo mak) — 30 a byly darovany: J. R. Keprta, I. A. Vacek, F. J. Pileik ml., Frank Beran, Frank K.' Hlavinka, John F. Juredek, John A. Janik pi. Sophie Morris, F. F. Pildik, H. B. Kubena, Ernest Valieek, J. W. Twardowski. Za klobasy pti obede a veeeti strteno $577.07.

Pkijem z kavarny a kolaet, kejkti a jineho pe'diva: $62.80.

Z "barn", za pivo a sodovku utrieno: $333.16

ye sttedu, dne 7. btezna 1945. (piva bylo malo).

Za taneeni vstupenky thrall Nesvadba Bros.) strieno: $222.75.

CelkovS7 pkijem, jak ho mail nagi pokladnici J. H. Novosad a Frank Pratak zaznamenanY, je: $2,053.78.

A nyni vydani: Muzikantilm $38.00, plakaty, dopisy, post karty, oznamky: $13.80, chleb klobasy: $160.29, maso na barbecue $155.60, za pivo $128.82 (znova poukazuji na to, te piva bylo malo a tak se musela pit sodovka), za sodu a led: $104.32, revenue tax: $40.06, za dtevo na barbecue: $29.25, za svetla a jine $17.50, za veci do Bingo $46.12 (fgecka prace byla zdarma) a tak cele vydani bylo: $733.76.

Kdyt odeeteme vydani od pkijmu zfistava stYch: $1,320.02, coz je na na§i vesnici slugnY• obnos. Nikdo pro to neschudl a da-li nam Biih zdravi a firodu, zas podame ruku pomocnou lidem ubohYm a utladenYm, zvla gte kdy to jsou naSi krajane. Nepamatuji se na jisto, ale zde, se mi, ze jsme se tim ,postavili do lady roduvernych krajanti hned za Dallas, Houston, Fort Worth, Corpus Christi, West, Ennis a tesi ire jsme se udrteli na mai* ze nas nacisti a jejich texasSti nadhondi neuspali a. neomrkeili — jete sme me!

Pkedseda V. A. Maudr slibil pkijet, ale pHna neho nemoc a tak ho to a jine hodne lidi jiste pote gi, te naAi vyhrali.

Od roku 1938, kdy se sbiralo na obranu Republiky a v East Bernard bylo zaloteno Sdrugeni AmerickSich eechoslovakri v Texas, bylo z nak odboeky odvedeno: v rode 1938: $447.33, v roce 1939: $629.62, v roce 1940: $61011, 1941: $498.69, 1942: $363.50, 1943: $1,130.15 a 1944: $1,320.02.

A toto jsou osvedeene pracoVni sily pki narodni praci u nas (sami odbornici): Pki peCeni barbecue: Stepan Juredek, John Jureeek, Jim Fojtik, Alfons Lajdolf, William Machar, F. K. Hlavinka, Peter JaSek. ✓ Bingo: F. V. Urbish, Frank Rejsek, Albert Spadek, Jerry Janik, 3. F. Kueera, Henry Viktorin, Julius Hlavinka, Albin Pileik, Ray Vacek, Emil Janik. ✓ Cold drink stand: Henry Novosad, Rudolf Vacek, Hugo Kruppa, Jim Borak, J. W. Hlavinka, Ignac Fojtik, Tom Pyka, Frank Polak, Simon Kudera (veeer), Adolf Kubena, Ignac Malik, John Janik Jerome Kramr, Henry Ve'deka, John Koriakik, Geo Foj tik, Stanislav Bartog.

Sbirani darii do licitace: pi Frank Toman, sl Lydie Kubena. ✓ "meat stand": F. J. Pildik, John Wagieek, Emil Faltisek, Frank Andel, Chas. Vacek, Ed. Fried, Joe Fojtik, John Zatyka, pi. Adolf Kubena, pi. John Zatyka.

Kavarnu men na starosti: Frank Pileik ml., Joe W. Vanek, pi. Paul Valigura, pi. Joe Keprta, pi. F. V. Hlavinka, pi. Ray. Zapalae.

Na licitaci byli vybrani: R. W. Brandi, Adolf Bohaeik a vgeoobecny dozor mistopkedseda S. A. C. T. Msgr. J. C. Kunc.

-V Temple, Texas.

Cteni bratki a sestry! Timto yam sdeluji, schtze nageho kadu CeskY Prapor Cis. 24. pro Apatne poeasi byla odlotena na druhou nedeli, t. j. 11. bkezna ye 2 hod. odpoledne. Prosim, dostavte se v hojnem podtu. Poeasi mame stale mokre. Je‘Ste to ani neobeschne a jit pr gi zase.

Jest Cas na seti kornu. Nu a ono je'Ste neni na ni ani naorano. Avgak co jest delat, musime to vzit tak jak to pkijde. Tak se zatim mejte v gichni dobte. S bratrskYm pozdravem, Chas. Navrati1, taj.

V. Rad Hvezda Texasu cis. 47., Temple, Texas.

Schtize bude konana -;druhou nedeli 11. bkezna ye dye" hodiny odpoledne. Sestry a bratti, kteki mate platit na nemocenskou podporu, tak to neirite v pristi schrizi, nebo jinak budete pokutovani 10c. A take kteti jste men zaplacen dopkedu 50 centovST poplatek, tak je gte musite doplatit 25c na nynej§i poplatek, protote rozpc:feet byl zvften, ale take se bude vyplacet vetCi podpora. S bratrskSrm pozdravem, Frank V. Spanhel., tat.

Ve stfedu, dne

7. bfezna 1945.

Dime Box, Texas.

Kdyt ptigla zprava ujednani nakch tti statniku, k porateni toho eertoveho, d'abelskeho nazismu, celY svet se z toho tail, neb vime, co tento lotr nazismu mel v fimyslu — zotrodit vtechny narody, a jen Hitlerovi nadlidi men pray° na divot.

Beru par na gich vgechny hlasily kus dobre prate nakch tfech statniku, jen hallettsvillskY uditel svornosti, nejvet gi nepfitel Ruska, a snad Slovanstva, jia hledi vynajit v gechnu nemeckou Apinu proti ,Slovanstvu a hlavne nag emu bratru Rusu. Jelikot tu mame ye Spoj. Statech miliony nemeckYch tak se to nagemu uciteli svornosti deli a nema iadnou praci pine koge to nemecke spiny proti nam a Rusku nasbirat. Tento ueitel svornosti a lasky, asi mu Rus ostal v 2aludku a neintik ho stravit, a proto ten velikY d'abelskY skfek.

JO, se mu nedivim, ze tak vyje, ja jsem z jeho udeni svornosti a lasky, dostal tu samou nemoc, ale u komunisty to neni nic noveho, kdato u dloveka druhu ueitele svornosti a vlastne kfest'anstvi, panove, to je jin gi kafe.

Uditel hallettsvillskY, z jeho bible vyrazil, kde nag Spasitel milujte i nepfatele sve.

Hitler ma tea svou bibli, vlastne ji slo2i1 pro nemecke nadlidi, a tak asi nemecka bible a naaeho uditele se mot od sebe neli gi. Jegte ani snad :leak tfi statnici doma z testy nebyli, ale nag uditel jia dostal zpravu z nemeckeho pramene, kde mu sdeluji, ae spojenci na Jane prohrali a Stalin dobyl nejvetkho Nitastvi.

Ano, Nemci se te gili, kdyt skocili na naaeho Rusa neptipraveneho, a mean polykat velke kusy, a ji2 zpivali, alleluje, spolkli ale veal. kus net men, a nyni se nim gkrti, tak jak nag tteitel svornosti, a jo, vefim, to se oba ugkrti, svou vlastni gpinou.

Praci nag ich tki statnikfi, Polaci a vaichni nemeeti andele, povaiuji za zradu malYch narode. Nedivte se polske glechte v LonelYne, ta vidi, ae ji zvoni umirdekem, a tak ve smrtelnem taaeni se chyta v geho, oni vidi, ae se topi, a tak se chytaji vechti. Tito glechtieti panaci proto hledi vgechnu gpinu na Rusko uvrhnout, to jsou ty eerne ovce, •. ty j sou schopny vgeho, a proto nag i tki statnici byli nuceni udelat feint° eernYm oveekam ecru piles jejich rozpoeet, a nag uditel hallettsvillskY dostal z toho boleni hlavy.

Divim se temto eernYm oveckam,z.e takovY vYbuch delaji, piece Rus dava vaem malYm narodum volnou ruku a neni se nae vztekat.

Divime se potom na g i vlade, ae chce nucenY odvod. Byli, jsou a budou , vady rYpalove, nejhorgiho zrna, tfeba se vyclavaji za ueitele svornosti a kfest'anstvi, ale d'abla nosi s sebou. A ti jsou velice nebezpeeni lidske spoleenosti a proto ta ptipravenost nam neu gkodi, adkoliv jsem byl vady proti evropskernu vojenskemu systemu, a nyni jsme nuceni ho zavest zde, neb tech nemeckYch a pronemeckYch tu mame velkou armadu, a na tu musime daVat pozor.

Nag uditel svornosti kdysi psal, jak ruske deny dostavaji pomoc od vlady, podle jak ktera ma mot deti, a z eista jasna zase vidite, jak pry rusk' lid aije jako hovada. Do Ruska pry 2adnY lehce nemffte a teprve ne z Ruska, tak kde tu gpinu vgechnu bere. Jsem jist, ae kdyby tomu tak bylo, ae by Stalin jia ruskou zem nealapal, a byl by tam nejakY, mana, na-' zistickY andel; nemyslig 'aerial?

Divim se ale velice tomu, ae se nefidi sam podle toho co uei, a lidu vtlouka, do hlav sam nesvar. Videl jsem v jeho platku, kde stable, ae neponeete nic, do kostela chodit, modlit se, kdyt v srdci naaem nic neni, a zrovna jak vyjderne z kostela, jedname jinak. Nae to takovY uditel pig e, kdy2 se sam tim nefidi? On asi vi, ae dnes chce kaady jen dolar, a zase jen dolar, a co nejvice dolart. Dnes u nas neplati aadne bratrstvi, tadne milosrdenstvi, aadna laska, ,jeden k druhemu, dolar je nam v gim i Bohem.

Ceti jsem spisek, kde mluvi Jaig k bohaternu mladenci a podobne, kde nas ue., 2e nername sahat po mamonu. Prosim, to milk etenafi, a

VESTNIK pozoruj, nagels koho, aby se tim fidil? Maria, 2e kdybychom se fidili podle Jai ge, chodili bosi, neveaeli na sebe tisicove tretky, ale ani to by nam nepomohlo. Dokud ti uditele nevtlukou tern milionaktm, 2e ten delnik a farmat a drvogtep ma take pra y° na aivot jako on, a jeate lope, neb ten chudak mu ty miliony pomahe, hromadit.. Ano, k tomu vaemu ale jit kdybychom men vaichni tech dolarkii dost, bychom museli vynajit, co do tech fist streit, neb 2.6,c1nY by nechtel robit a papat by se chtelo, ale nebylo by co.

Vzpomel jsem si na Neince, 2e jsou to vynalezave bestie, ye vaem gpatnern, ae mane, by naali i nee° dobreho, ze bychom vzduchem neco chytali, a jia by byl raj a nebe na zemi, a nemuseli bychom umirat. Peklo bychom si mohli zafidit tfeba v Nemecku, a jestli bychom tam chteli nektereho nepodakence upect neb usmaait, neb nejaky dobrY gula g udelat, Nemci by nam tam zajiste radi pomohli tit do pece nebo pod kotel. Zase si ale myslim, nac htegit, kdy2 bychom se mohli v penezich valet. U2 tq ma.m. Ja jsem komunista, jeden soused je uherskY aid, jeden pratskY aid, jeden rusk', jeden nemeckY. To ale neni vae, mam souseda helvita, jednoho baptistu, jednoho methodistu a ta kterehosi katolika, a tea heveficiho Tomage. Tak kdo bude cleat soudce na torn pozemskem nebi?

Ond'no v Dime Box jsem miuvil se sleenou Evelin Werra, dcerou p. a pi. Vavra z Dime Box, ktera pracuje v King Daughters Hospital v Temple, Tex. Evelin, tfeba je neustale mezi Amerieany, mluvi spravne &sky, nestydi se za svilj jazyk a proto naae narodnost na takove dcery mute bYt bra., mame ale takove maminky a tatinky, 2eeby si rat* jazyk z huby vytrhli, net mluvit s detmi eesky, oni by hanbou shokeli. Jeden statieky American Ilene povidal, ae elovek s jednou feel vypada jako tele v ohrade, pofad jen mele svoje be, be.

Slyg el jsem kolikrat mluvit ty stare zemany, ja jsem tam a tam Mal tolik a tolik, a ten Jura tam nemuae udelat nic. — Prosim, takovY chudaeek zapomnel, ae Peed 40 a neb 50 lety mel o 50% lep giho ducha v sobe, a ta zemieka to same, ale vet gina jich pro ten dolar to nevidi a neuznaji, nedostavaji tech dolarke co dostavali pied 50 lety. A proto, kdy2 to tak pozorujete, ten dolarek ma vaude piednost, a jest zaroveri zahubou bratrsstvi, lasky, civilizace a miru.

Mame etyfi syny u vojska, jeden je s tketi armadou v Nemecku, dostali jsme dopis od nej datovanY 17. ledna, pi ge ae je 0. K., jen ae jeho nohy trpi velice zimou. Pi ge zaroveri, dostal jsem velice dobrY kejk a pekany od p. a pi. Julius PolanskY z Dime Box, Tex. budu jim muset sdelit, ae jsem to obdrael, ale nemame easu. Pi ge, asi vite jak tu pokraeujeme, a na Filipinach delaji nag i tea dobrou praci.

Dva na gi synove jsou na Indies. Mame dopis od jednoho ze dne 10. unora, podam par fadIca co pige: Dear morn!

As I haven't anythin else to do right now I tought I would drop you a line or so and let you know, I'm 0. K. and doing fine. How's everyone at home? Come to think of it Alvin has a birthday to day. Good think Im not there as I would really lay those past years on to him. Heres wishing him a very happy birthday and many more to come. Wish I could haVe been at home, so we all could have celebrated our birthday together, like we used to. I think next year, we will be able to.

Dale pige, ae na gi s Nemci budou asi brzy -hotovi, a oni pry davaji glutYm opicim, co zasluhuji. . 0tvAY syn je v El Paso.

Pfi Cteni tech dopise aloveku srdce puka, a mnohe, ta bestie lidska, vlastne hor gi bestie, si pfeje, aby valka co nejdele trvala, aby si mohla co nejvice tech dolarii nashromaldit.

Milt' etenali, co soudi'g o takove bestii?. Vgude se piae, 2,e co Bah eini, dobte eini, a tak to musinee nechat, jak to j de. Cteme ale, ze i on splaci zle zlYm, tak kdybych mel mot jeho, nechal bych vaechny butiee, kteli nejsou s nieim spokojeni, jako hallettsvillskY ueitel svornosti„•a vkchny pijavice dolara usmatit na pra•Sek,

/Aran& • O. a tim prachem bych vyhanel nemecke a japonske bestie z tech jejich dir.

Co toto pi gi, mame krasnY den, 23. rinora, rano jsme meli ale silny mraz, a tak asi do tfi dnri zaprgi. .Pteji vaem etenatrim co nejvice zdravi a aspori nejakou almu2nu za jejich praci.

Jos. Mikulin, Sr. V fad Karel Havlieek els. 4, Hallettsville, Tex. Cteni spolubratie a sestry:— Kdy2 nikdo od naaeho fadu nic nepige, tak musim napsat aspori par kadku zase jd. Tak Pfedem, bratii a sestry, neni to jenom tajemnika povinnost psati, tedy se roaeberte a aspori tu a tam napi gte. JO, rad pi gi a jeate racieji etu, tak jako katdY jinY. JO, se pfiznam, ie nemam na psani mnoho dasu, neb mame od naaeho fadu 46 bratrri ye slutbe vlasti, a je jich hodne co ja, jim a oni mi dopisuji. K tomu oba moji syni, take bratfi kadu, jim katdY tYden pigi od toho easu, co se deli za namofniky. Ten starai nebyl doma ua dva roky, a2 vdera pfijel, tak jsme hovorili a2 do 1:30 po prilnoci. Jak nam vypravoval, nabyl mnoho zkugenosti za ten eas, pfejel motem (Pacifikem) 130 tisic mil. Kde v gude byl, nebudu vypisovat, jenom tolik, ae od vpadu na Filipiny byl tam at do teto doby, a tam ztratil nejvice na vaze, nebot' tam byli hodne dlouho a za celY eas velice malo spani. A kdy2 se elovek nevyspi, tak ani strava nechutna. On byl po celY eas na lodi jmenem U.S.S. Hazelwood. Nyni pojede do Washington, D. C. 25. tento mesic.

A ten mlad gi syn ua je na pâté lodi; oni zase ptevateji vojaky a vady kdy2 se vrati, tak se dostane na jinou Lod'. Tento mladk je Radio operator. Ten star gi je pri Fire Control.

Tento stark si jia vyslou gil 6 hvezdieek a jeate ma jednu k dostani. Aokoliv mnoho lidi nevi co to znamena, ale ja, to dnes nebudu vypisovat, maria nekdy pozdeji, neb musim zase neco jineho psat.

Prase dnes pfi gel Vestnik a pani Kfemenkova, tam ma dopis a pi ge smutnou zpravu, 2e meho avakra syn se nevratil z boje, ale dale pige, ae se at'astne navratil.

Take jsem Ceti dopis bratra Dresslera, fivahu o nemocenske podpote. Bratfe Dresslere, ja s Tebou souhlasim, ae ta pokuta nam udela, vice zla nezli dobra, ale kdy2 ua je to ye stanovach, tak Ukednici se musi die toho fidit.

My v minule schtizi jsme probirali ruzne veci, az k tomu do glo, ae kdy2 jest oznameno fimrti Menu ye Vestniku, ae by melo byti uvedeno vady, na jakou nemoc Glen zemkel.

A jeate jsem- neoznamil vYsledek volby fifednike pro rok 1945, tak to einim nyni: J. G. Konvieka, pkedseda; Jno. Bodek, mistopfedseda; Chas. Holy, tajemnik; Erwin Budek, pokladnik; Edward Chovanec, feeetnik. Lekati: C. T. Dufner a Henry Renger. A Jos. Woytek tajemnik a rieetnik nemocenskeho odboru.

Tak pro dnes koneim a zvu vas bratii do schrize 11. bfezna, bude tam i Chas. Holy, tajemnik.

V DO HOUSTONU! Pfigti stfedu, dne 7. bfezna pfipadaji narozeniny zveeneleho velkeho presidenta a osvoboditele nagi vlasti, T. G. Masaryka. Ra,di bychom se segli a menaim programem vzhledem k nynefti dobe oslavili, vzpominali a tak hledeli trochu s nadeji na druhe osvobozeni. Kdo mute piejd'te mezi rids v sobotu 10. bfezna veCer do budovy kadu Pokrok Houstonu a poslechnete vYborneho tednika, ptednes nejakYch hudebnich eisel a hlavne novY pohled do budoucnosti nagi stare vlasti a nadeje ve yiterstyl. Na VYbor Hlaholu. shledanou, V Vesmernost, cis. 68, Nelsonville, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Oznamuji yam, ae v breznu budeme potadati schazi druhou nedeli v 10 hodin dopodn,e. teetni '%dbor aby se dostavil do teto schtize.

S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, taj.

Strana 6.

Britt, Iowa.

Tak jako veude jinde i my zde tijem v to zmrzle Iowe a vzpominame zaelYch Cast. Kdysi davno seelo se par naeincti se svymi rodinami v Texas a sice v Lyra, kde byly uhelne doly. PtibYvalo nas stale vice a vice a jsouce zvykli na divot spolkovY a spoleeenskY, usnesli jsme se zaloait nejaky spolek. Ze prave ten eas byly hodne zakladany fady S.P.J.S.T., usneseno tat zalotiti tad pod jrnenem "Osvetou k svobode". R.a.d uveden byl br. Kubenou a dostal Oslo 78, blahodarne pUsobil a byl nam veem vzpruhou. }halo se divadlo, potadany taneeni zabavy, zpivaly se 'Ceske pisne, tak jsme si zpiijemriovali divot zde a vzpominali domova, pratei a znamYch. Pozdeji byla zaloiena knihovna a ' kolu jsem deska svobodornyslna, kola nedelni. S vyudoval ja, s pomoci br. Al. Vaji, prate bylo dosti, neb takti bylo pies 30 ruzneho Price se nam daitla, a nesla zasloutene o1700e, v teto praci co ueitel jsem byl 8 rokil. 6, jak na ty deti rad vzpominam, mel jsem je rad a ony mi svou laskou oplazely. Brzy jsem s nimi hral divadla, deklamaeni zabavy, zpevy a rtane hry, bYvalo nam blaze, kdy ty deti zazpivaly tak s citem: Kde domov Podivejte se dnes kolem sebe, z tech devedtek jsou dnes dospele deny-matky, a z hochii dospeli mutove. A co my, dedeekove a babieky, a kolem nas se batoli vnouekove a vnueky, pro radost veech dedeekt a babieek. A ta veechna prate, jet mime za sebou nas blaki a my vidime, de jsme ptec netili marne. AMU jsme te2 svoji hudbu. Ze zaeatku jsme to dteli s br.

Josefem Sebkem, ale ,stale nas ptibYvalo, at jsme meli peknY orchestr, jet vedl br. Vaclav ebek.

Ale jak se tika, nic netrva na svete veene, a tak i na nas ptiela katastrofa, ve zgasobu stavky. Unie stavku prohrala, prate obsazena, skeby, veteinou Mexieany a my byli nuceni hiedat praci jinde. Tak se to pomalu rozchazelo, ad nas zbylo jen par, kteti jsme se usnesli ptivtelit nas tad 78 k tadu nejbliteimu, a to by1 tad eislo 92, Svaz ' Lechoslovant ye Fort Worth. \Tee se vykidilo nekolika dopisy a ja a br. Fr. Kaepar jsme byli poveteni veekerY majetek, knihovnu, obrazy, knihy spolkove a penize, pievesti k tadu Cis. 92. To jsme tez k upine ,spokojenosti spinili a do rukou tamniho vYboru odevzdali. Tak stali jsme se Cleny tadu els. 92 a tam sve ptispevky zasilali. Mnozi z nas ji2 dtimou veenY sen, ale my na ne s laskou vzpominame, neb jsme zili jako jedna velka rodina. A vidite, ptatele, dneska tad cis.

92 odpoueti svYm Cleat= veechny poplatky, kdy ptestoupili 65 rokil. Zajiste Cin krasnY a hodnY nasledovani. A ja jmenem veech nas yam dekuji a tisknu ty vase uuracovane ruoe a vyslovuji vam diky nejvtelejei.

Tot' vskutku ptiklad, jeho by si mela veimnout hlavni ntadovna, ne jen hromadit, ale ulevit stremu elenstvu. Po tech '75 letech to ut mnozi nebudou pottebovat. A podivejme se na tad Cis. 92, jaka, to musi byt prace pospolita a jak se jim vee dati. Jisto jest, to maji dobre Atednictvo, to vysvita z toho, de ho mot nemeni. Wive br. Rud. Koci tieetni, ted' syn Josef. A jak vee spravne vytizuje a pane Cesky pise, veru, tie lepeich urednikt si nemffteme ptati. Veichni pracuji pro zdar tadu a pro rozkvet cele Jednoty.

Tak dale rozjeli jsme se po cele Americe, nekteti v Omaze, v Chicagu a rtane v Illinois a my v Iowe. Zaeali jsme v Boon Iowa, v brickjardu, v dolech na uhli a tet na draze. V Boone jsme byli 3 roky a pak jsme se piestehovali na Otho, blizko Fort Dodge, kde jsme Ulan veichni v cihelne.

Po 65 rote jsem si vzal pensi a prodal majetek v Otho, ptestehoval jsem se do Britt na farmu. Tak, kdy se s mantelkou divame na veechnu tu praci co jest za nami, milteme sinele kid, netili jsme nadarmo. Vychovali jsme 3 ditky, dva chlapce a holku, veichni jsou zaopatteni. Oldfich ma farmu u Fort Dodge, je lenat, vzal si za mantelku maji 2 deti, chlapce 7 a holku 5; veichni mluvi Cesky. Botena se provdala za Ceskeho Inmate, jsou v Britt, Iowa, maji 240 akrt farmu, maji 3 chlap-

VESTNIK ce a ,holku (9, 6, 4 a 6 mesicti), veichni mluvi &sky, totit ta =Wad je gte ne, ale podle broukani to bude asi te gka. Nejmladgi syn Milo: slay je vojakem, dal se dobrovolne v roce 1940, je u intenYril, projel is celou Ameriku od jedjest aenat 10 mesicil a za mantelku ma tea Ceeku. Ted' je v kampu v Louisiana.

Tak jsem vam vypsal dastedne bah nageho tivota; ted' jsme na vejminku u dcery na, farnoho more k druhemu, dnes je kapitanem, me. DOMOV na Otho jsme, prodali a zde tijeme mezi tou drobotinou. Mame zde sviij domek o pet svetnicich, a co mfiteme, pomilleme, aby se nam nezkratily oily. Takto jsme dosti zdravi ati na nejakou tu rYmu a drobet toho "regma". Me itati jest 67 a mantelka 60 roku, tak kdy Pan Sal zdravi da, tak to potahnem dal Tak, bratte redaktore, jest-li snad by nejakY ten hatek nebo earka schazely, tak to opray.. Ja, ud tu zaponmel, kdy jsme ye gkole tikali: po b se pie vtdycky tvrde y (bYti, byl atd.) Mne je milejei epatne a s chybami napsanY dopis, jen kdy se necha, Gist. Dnes rnnozi rodiee by byli radi, kdyby dostali od syna Cesky dopis, tteba by byl s chybami. Jak to musi byt takovYm rodieilm lito, ae nemohou synu psati &sky, kdy on Cesky neumi, a oni neumi anglicky. Proto v katde eeske domacnosti se ma mluviti Cesky a tak se nauei deti bez obtite. A nejake ty pravopisne chyby nechejme stranou, vtdyt' vime hned ze gkoly, ae nage deTska tee ma mnoho cizojazydnYch slov, to je ani nezname.

Tak, a nyni dej br. Al. Vajo pozor, ja ti dam hadanku, kterou jsem dostal jednou od jedne pani v Omaze. Tak pozor, nastav u gi: Jestli vie, jak se rozezna tech od Moravce, te to nevis? Podda g se? Ano, ja Ti to tedy vim: Katcly Moravec ma na zadech kiltu, a tech — kith!

Veechny vas tam zdravim, Vajovic, gebkovic atd.

Kondim s ptanim veemu elenstvu SPJST. a ctene redakci, aby rok 1945 byl rokem et'astnYm a ptines1 jen v ge dobre a brzkY mir nasi vlasti a vgem porobenYm narodum.

S ,pozdravem, Frank Volf, Rt. 2, Britt, Iowa.

V Houston, Texas.

ZdO, se, iLe ud nic jineho neumim netli psat do naeeho Vestniku bolestne zpravy. Je to smutna povinnost, je to na g tivot. Musime vzit, jak to dobre, tak i to smutne. Vzpomeneme-li z vlastni zkugenosti, jak to boll, kdyt odchazi od nas na vednost ride milt', kterY se dotil ctyhodneho veku, kterY svnj tivot protil, ale kdy2 odchazi 'den mladY, kterY ma je gte pravo na divot, zaboli to dvojnasob.

Ve sttedu, 14. imora, doprovodili jsme na misto vedneho odpodinku nagi, dobte znamou ye spolkovem a sokolskem kroutku, sokolku Eligku Sindelovou z Rosenberg, ktera po etykech -letech tetke nemoci dotrpela, ode gla tarn, kde ji ut nic bolet nebude. Je to smutne, zde zanechala nedospeleho syndeka, na kterem si v Case jejiho zdravi tak zakladala. Mantele indelovi pattili mezi ty nejlepgi cvieence. Byla to takova mild, ptijemno, dvojice v houstonskem Sokole. Oba radi narutive cvieili. Eligka pekna, jako strOna, kterd, se rozzvudela melodii gt'astnym mladim, pi4i torn zkraglovala gtestim, nejen tivot sveho mlacleho mantela, kterY ji miloval, ale i sveho syndeka, ktery ji byl vgim, at do doby, kdy zaketna, nemoc pketrhla tu striinu jejiho tivota. Skoda, gkoda takove teny. Odchodu jejiho deli mantel, malt' syndeek, rodiee, sestra a tti bratki.

Politeb jeji konal se v Rosenberg z domu smutku. Slova Utechy promluvil Rev. R. Vilt, a za Houstonskeho Sokola pti gli se s ni rozloueit houston gti sokoli.

Jmenem T. J. S. Houston, projevujeme pozustalYm uptimnou soustrast, a Ty sestro, spi tichY, sladkY spanek.

Pani Radove z Ennis, vyslovujeme uptimnou soustrast nad ztratou jejich schovance p. Farajzla. Vime, te Vas to, pani Radova, p1-edstavte si kolik na gich chlapcil stihl stej-

Ve sttedu, dne 7. biezna 1945. ny Ubohe matieky, co V8ecko musi prozit. Ta hrozna, hrozna valka.

V nedeli 18. iinora byli jsme na divadle u tadu Pokrok cis. 88, kde hrali peknou veselohru, pod nazvem "Barea ma tajemstvi" aneb "Stragidlo v hajovne". Je to hezky obrazek, propleten veselYmi zapletkami, ktere misty vyvolaly salvy smichu. Hezky to bylo nacvieene a vgem se to libilo. Zvlagte ptedstavitel barona, ktereho sehral pan Pucek opravdu zdatile. Vgem tem myslivcilm jejich uniformy se zelenymi vYlotkami slu gely znamenite. Trumf teto veselohte na konec deje dala Filomena, kterou ptedstavovala Jindfi gka Earlova. Byla to nevdeend filotka, takova, kterou z hereeek vetginou nikdo nechce, ale tato role se ji velice povedla a za kterou sklidila salvy smichu.

Tondo, byl vYtednY s jeho 2enou Bareou, kterou sehrala s peknou mimikou pani Rotnovska.

Anieku z hajovny sehrala sl. Mikeskova, a oba dva to svedli hezky dohromady, s T. KostomlatskYm. No, a pan Langer, to se samo sebou rozumi, de mu to negkodilo, jednou za let taky sehrat divadlo, trochu to polinko pkilotit, aby byla vetgi chut' k to spolkove praci, to je to pravda?

Pekne nam zazpivala sines svateho Vaclava mladd, pani Frankova, opravdu mile zpiva. Je ji radost poslouchat.

Doufejme, to na gi ochotnici nezapomenou na eeskou scenu a s chuti se pusti do dalgi prate, jet nebyva site vdeenou, ale je vYznamnou slotkou na geho tivota. Chceme-li si tento udrtet. pak musime nav'gtevovat eeska divadla. Vette, tie houston gti ochotnici hledi si pine obecenstvu zavdeait, neb v nynej gi dobe je opravdu potit na scenu uvesti nejakY kus novY, milovniky divadel uspokojujici. A pak, jake jsou potide s obsazenim filoh a s divadelnimi zkou gkami, nasledkem zodpovedneho zamestnani fleinkujicich. Proto by si melo nage obecenstvo uvedomit tu lasku, tu dobrou a snahu ochotnika udrtet na gi eeskou scenu na tivu. Neb vette, jak jednou se ptestane hrat Ceske ochotnicke divadlo, teiko, velice tetko se znovu zase obnovi. Nesmime za ta,dnou cenu tomu dat odpoeinku, neb bychom ho nikdy nevzktisili. To snail tadnY z vas nechce.

Vim . , z vlastni zkugenosti, to katclY mate ye svem srdeeku misteeko pro tu na gi sladkou slovanskou fee, prave ted' kdyt slovanskY ne.rod zadind byt (diky tuskemu narodu) tak slavnY a stoji v poptedi v geho. Dokatime to a zapltime sin, kde se hraje Ceske divadlo, at' je to obrazkove u Stefaniku aneb ochotnicke u tadu Pokrok. Mejme tu nedeli neb sobotu vtdycky ptipravenou ku pkedu pro ta nage eeska divadla. Praci zdar!

Karla etvrtnikova.

V PRAHA BOMBARDOVANA? New York. (OTK.) — Britsky rozhlas vyslal dne 19. Unora zpravu o bombardovani Prahy, pki aemt pry bylo zasateno Palackeho nabketi Usttedni kancelate oddilt SS umistene v Emauzskem kla gtete. V rozhlasu se pravilo: "Je nam lito mrtvYch. Jsou prave tak nemeckou abeti jako obyvatele Lidic a Letakti a jako ti, kteti byli zabiti pfi popravach provadenYch Nemci. Je ptirozeno, to nemecke hyeny a jejich eegti pomocnici vyutivaji techto veci k Udell:1m sve vlastni propagandy Co jineho to take bylo, kdyt poslali vence a uspotadali velkY pohteb obetem, ktere ptigly o divot pti naletu na Miroye namesti (na Vinohradech) pfejmenovane Nemci na Reichsplatz. Nemci roz gituji propagandu, de Emigranti slibili uchranit Prahu od bombardovani, cod je ov gem nesmysl, protote otazka, ktere mesto ma byt bombardovario, se tegi z eiste vojenskYch zajmu. Jestlide si "protektoratni" vlada opravdu pfeje, aby Praha zastala ugettena, pak by mela potadat Nemce, aby ji prohlasili za otevtene mesto a nepoutivala pratskYch tovaren k vYrobe valeeneho materialu a k doprave svYch oddibl. Ale "protektoratni" vlada nic takoveho neueini. Naopak, dim vice je (Mai, tim je povolnej gi a spolupracuje s Nemci."

V Kvapene jedeni a piti ukracuje divot.

V2STNIK

ye stfedu, dne 7. latezna 1945.

El Campo, TeX. Ctend redakee a v gichni etouci Vestnik, a v nemZ nektenich se statiekem Bartogem nesouhlas! No, jaka2 pomoc, nikdy jsme nebyli a nebudeme jednoho smfgleni, nebo souhiasu. Kdyby vgichni narodove tak byly, tak by bylo to slibovane nebe, tady na tomto vete, ba .jo!

PHtel, br. Franti gek pige, v nagi El-campske Svobode, ze statieek se rad plete mezi ZenskSrmi, ma ted' hodne trublu, no ale u2 to trochu uhladil.

Ve Vestniku pige nekolik dam i panfi ye prospecli, uZivani pfi psani spra ynej gi eegtiny.

Mne se zda, le kdyZ jsme si rozumeli tak dlouho, Ze ted' u2 to nestoji za to opravovat. Bylo by velice dobte, kdyby jsme tu de gtinu, jakou nyni idivame, mohli zde udrZet aspori 50 let.

Nekdy mne ale mute taky eerchmant vzit, kdy2 tak etu v ,eeskSich novinach: "Nemel jsem — na sobe — penez", nebo "musel jsem skrz botu do mesta." To bych byl rad videl, jak zkrz tu botu jel. Penize take malo kdo uklada v bance, ale vkly na bance. Ale abych taky neco nesliznul, radej udelam puntik., -- To jsi mel Frantigku k tomu je gte dodat, ba jo! Milt' Frantigku, ja vkly kdyZ mam nejakS7 grog, ulokm do banky, kdepak takov-Sr uz dedek, kam by se gkrabal na banku. Of kors, kdyZ jsem byl mladej sokolem, tosavi, le bych se tam po Zebtu vygkrabal, ,ba jo!

Nekdo iekne: tomu st. Barte govi se snadno dopisuje, kd(yZ dopisy jinSTch opiisuje, take pravda. Ale ted' new na svoji pest'.

Ondyno pfi setko.ni se s br. HradeckSim, spustime politiku o to spravne ee gtine, kterou on dobte ovlada. On fika, ja jsem tech, narozen na Moray& Takova tee se mne libi. Vime, ze Nemec, jak jsem nejedenkrate psal, kdyby byl rozen v pekle, je vkly jen Nancem, ale na g narod, darmo mluvit, to je to, co nas gtepi, vlastne roz gtepuje, a Nemce spojuje. Odboeil jsem od tea s br. H. to, jako tu eegtinu zde udrZeni, odhadoval, aspori 50 rola Vime, to je jen ute govani. — Ja take jako trogieku mudrlant, vidouci ne jen tro gioku, ale daleko dle pokradovani do ptedku, jsem ho potegoyal, jako ze moZna v nekteOch osadach, ale sam jsem z tech 50ti slevil na 25 let. — Nekteti jeAte vetgi mudrlanti nee ja, jen 15 rokri. Nemluvime zde o spravne ee gtine, jak je zde nabadano. Ja mluvim jen o obyeejne eesko-morayske mluve, con si dobte rozumime. — KdyZ tak mudrujeme, ptitene se br. Frank Dressler, bratr vgem znameho bratra Aloise Dresslera v S. A., oba dobti narodovci. Br. Frank chvili posloucha, de, mne ruku na rameno, a spustil.

Vig , Jako, mam Te rad, ale Ty co dopisujeg, gkoda .toho papiru. Ja jsem mu skoro na to ptisveddil. Vyrozumel jsem jako s moji yedomosti, a nevim jestli uz povidal i zkugenosti. tak ja, to ted' sam ptida yam, ba jo, le bych mohl psati lepgi dopisy! Nevim, jest-li opravdu se mu protivovalo to koekovani s Cana ZenskSuni, nebo opravdu me dopise nic vert. Ptipomel jak pfed 40ti roky ku mne chodil veeerami a Ceti u mne Ameriken. Ul jsem skoro na to zapomel, ale pamatuji, kdyZ u mne barvili a papirovali s bratrem Loiskem v hauze.

Kapitola druha.

Pi., ale zde v teto ylasti, Mrs. Hamer, dekuji Vam za ritechu, kdyby jste se snad octla u to nebeske brany &l ye neZ ja, ne tam hodite dobre slovieko pro mne, abych tam byl pugten bez velikeho yyptavani jagaco, jsem byl za dobre chlapisko v tomto slzavem oudoli, ten jsem v nagem R.V.O.S. Texaskem Rolniku, 'Zenske pojigteni, ani jedna neni jmenovand pi., ale vgechny Mrs. ta a ta, a Zadna ova ba ne!

ITZ se mne zda Samotnemu, vejstovani papiru, o tomto vice debatovat, az ptijde, ono to odpadne samo bez tomu pomahani.

Pi. P. P. Mikeskova ma za to, ne jen pfec pa,gu zlo, kdyZ poukazuji na to, jak se nage mladet odnarodriuje. 2e by zamleovani nagi mlade2 zachranilo, ba ne, kdyZ to skoro slept mule pozorovat. tetli jsme v novinach v elanku p. M., ne obyeejni lido nepozoruji, jak na ge mlada se odnarodriuje, jako oni novinati. U techoslovaku

Slovanski Podp. Jednota statu Texasu jest nejvetii krajanski bratrski organisace v Texasu g

MANI: $4,300.000 LENOVE A DITRY: 20.000 itADY: 164.

POJI tUJE DITRY od narozeni do 16 let.

Obyeejne pojistky do 16 let za 20 a 30c gkolni a nadaeni pojistky.

20-lete splacene pojistky.

PRO DOSPELE: Daivotni pojistky, Dvacetilete, Patnactilete splacene a nadaeni.

Starobni pojistky, ktere dospivaji v 65 letech.

BIM informaoe poda mistni tadovSi organisator neb

Hlay. Oiadovna S.P.J.S.T, FAYETTEVILLE, TEXAS

zminka, ze my stall odchazime, a mlacle2 deska Cetba nezajima. Takove povidani neni pachani zla, pi. M.? Pi. M. pfi gete, ze anglicka fee se potad opravuje a ptibird novSTch slov.

To se mne zda, le na ge aegtina se lepe dr2i, v ptibirani cizojazyanS7ch slov, jakSr m ja, ani Vy nerozumite, ba ne! S temi koncovkami je to v potadku, i ty klicky haeky, ale jestli Vy take souhlasite s pkidaskem do na gich S.P.J.S.T. certifikatti to mizerne "u", tak kud baj, nebudu s Vami vice debatovati, jak jsem minil.

Pi. H. Stanovska, pi ge: Vagina nage druha generace, i kdy2 neovlada ae gtinu, jiste ji rozumi, podati mine navrh neb Usudek anglicky..

— Tam uZ pi. S. ptiznavate, ae uZ take s Cegtinou bude brzo amen. 2e by deti, jak odejdou z domova, zapomenou matekskou fee, to minete povidat nekomu, kdo sedi za peci a neptijde mezi lid. Znam zde nekolik rodin, dokud byly Mi male, mluvily dosti dobte Cesky, ale vagina tika mora ysky, ale ted' to vezme mne, a to zhurta dostat z nich nektere slovo Ceske. Toto se vag inou tSlee mestske mladeZe. AC nezapomohli by mluvit, ale nebudou, kdy'Z nemusi, krouti se na vg echny strany neZ z nich dostane slovo Ceske.

To u nas v rodine jsme jinaei kabrriaci, a to bez pfetvatky a vychvalov g.ni se s narodovstvim, pro udrZeni na gi Sloy anske Podporujici Jednoty Statu Texas tile Texasu). Na ge dal mluvi dobte &sky, ov gem ne spravne, jak je nabadano. Ani ja st. B. nemluvim spravne pesky, ale kdyby na to pfi glo, i tteba prof M. by mne v malo kterem slove zastavil, to ne neni spravne, ba ne! Na gich deti (let, mluvi Cesky vg ichni a i jedna vnueka mne pi ge Cesky, ae nemela eeskou gkolu. Dye vnueky proydane za vojiny Amerieany. Jedna v S. Antonio, jeji mantel je na fronte asi u2 take v Nemecku a maji jednoho chlapeeka. Jedna je v Dallas, jeji mantel je jakS7msi pracujicim ye vojanskein ofisu a je za vetrem. Maji dceru gku a tam jsme ul s nag i mamou pra-dad a prababieka. Tam u2 asi v tteti generaci matet gtina pra- dedy a babieky ukonei, ale doufam jak jsou vnuaky vychovany, Ceskou tee, aC jsou ve velikem mate mezi jinonarodo yci, nikdy nezapomenou a nebudou se za svuj piivod stydet, jak je to misty viditelno. — Je gte neco, con asi uznate za chvalyhodne, kdyZ teknu, z nag eho domu, jsme v gichni v nagi Jednote.

Doekejte, hned to spoeitam. My staff s nagi mamou, pies 40 mkt) v Jednote. Na gi oba mladi, jejich 4 ditky. Jestli to dobte rechnuji 8, V San Antonio dcera, zet', jejich d ye dcery, jejich manZele a jejich kakleho jedno ditko.

Strana 7.

Heled'me se, to je zas 8, to uZ pro na gi Jednotu neco znamena, nezda se yam?

V nagi Elcampske Svobode Cteme, na ge eesska, tee se zde udrZi., dotud, dokud Ceske pisne nezahynou. — My jsme zpivavali pied zahajenim schrize. "Rozkveta Jednota a ma zdraYST kvet, Ze mine potrvat jiste tisic let, atd." vali jsme na to takovS7 driraz hlasem, ne jsme tomu i verili. At my staff, co se nazS7vame jegte bratti, zavfeme oei jeden po druhem, a bude vedeno vie anglicky, pak se z toho vytvoti Poji gt'ujici spoleanost, jak ji2 kdysi davno prubovario.

MoZna, ne zas za tuto pravdivou ptedpoved' budu kritisovan, ale necht'. Bude-li se chtit nekdo se mnou koekovat, jen at' jde, ja se nebojim ani litati v lufte. Vy asi mnozi, kdo neetete na gi Elcampskou Svobodu nevite, le st.

Bartog letal v aeroplanu a beze strachu, ze ani nemel nohavice na spodku zavazane, ba ne!

Synovec Edmund Tobola, pucifous z Houstonu, pfiletel s jeho manZelkou v aeroplanu, jeho bratru Leo Tobolovi dceru gce 8lete na polite)), kterg, skonala na zakeknou nemoc difterii, ac ve gpitale vgemo2na pomoc mama. Ed jegte ten den mne slibil raid, jatku. pogmourno, gpatriST rozhled, tak to odloleno na pozdeji.

Kdysi jsem psal, by mne zaslala jeji jmeno Dobra Cegka No. 2., a i.e to bude jako kdyt "khamen" do vody hodi. ObdrZel jsem Vage jmeno, a ujigt'uji Vas, le to bude jak "-then iidak phovidal." Diky! Vim, le si neptejete nejake debatovani, ale mam za to, ie byste se umela lepe ze v geho vysekat neZ ja, ale ja chudera vlastne mrria, un nevim kudy kam, a jagaco, tak se vzdavam jako poralen.

2adal, a myslim i prosil, jsem maminky o odpugteni, s Cim jsem se provinil. S chlaPY ale Zadne odprogovani, ale dobrou radu ne vkly ptijmu. Prooe2 ptijimam radu bratra Frank Dresslera a nebudu u2 vice papir vejstovat o to spravne eegtine.

Ted' zase ja podam radu: KaZdY kdo chce nekoho o neeem poueovat, mel by dot na sobe pfiklad, at' je to ye spolkov5"Tch, narodnich i cirkevnich zolektostech, tak jak ja jsem podal o nagi vgechn y rodine. Kdo chce nekoho ptivadet k dobremu narodovstvi, mel by nejdtive pracovat na svYch - nejbliZgich ptibuznSich, atd.

Nabadani, davejte se do to nemocenske podpory, a sam se ptiznat, ze on elenem neni, to u2 je take posledni.

V rinorove schtizi na geho tadu, aC nepohodine poeasi, od nas, nas jelo 5 'Clem') i o jednoho br. Roda vice ne2 minule, i br. ptedseda ptitomen, jahot manZelka sestra se u2 pozdravila, ale nebyli jsme v stavu volby uskuteenit, ale snad v lakeznove schrizi u2 to jakesi bude, totn jestli to nebude zas nijake. Br. Peterka, ptedseda, ze snad take pobidne do schtize v dopise ve Vestniku, tak aspori jeho poslechnete. — S bratrsk3im pozdravem, Statieek Jos. Bartog.

V Belgicka vlada oznamila vlade republiky oeskoslovenske, z.e ve smyslu belgickeho zakona ze 4. prosince 1939 zavadi se pro vgechny osoby bez vyjimky belgicke aneb jine statni ptislugniky visova povinnost a to jak pro vstup do Belgie, tak pfi opu gteni belgickeho rizemi.

Zdej gi Mad byl poladan, aby nage krajanska, yetejnost byla upozornena, con Cinim timto zprisobem -a dekuji srdeene pantim redaktorum za laskave uvetejneni.

Dr. Charles J. Hollub, konsul.

V Houstonu, dne 1. bfezna 1945.

V Pozemkova, reforma na Podkarpatsku.

New York. (eTK.) — Tajnd, yysilaeka "Kossuth" hlasila dne 9. iinora mad'arsky tuto zpravu: "Podkarpatsky ukrajinsk3"7 narodni vS7bor naildil dne 5. prosince 1944 konfiskaci pozemktere meli mad'argti i nemeeti velkostatkajako2 i pozemkri v majetku zradcii. Mistni narodni rady musi ihned poeiti s rozdelovanim zkonfiskovaiVch panstvi mezi sedlaky, kteti nemaji Zadne pridy nebo jen malt' pozemek."

Strana

151IEDN't ORGAN SLOVANSKE PODPORU.TICt JEDNOTY STATU TEXAS. OVVICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TE REDAKTOR — FRANTA MOUtKA — EDITOR Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY' WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. S• bst • ption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Muni Utadovny ve Fayetteville, Tem-ss.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, pfedplatne a oznamky budlet adreSovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

PRAVDO — POPELKO MODE: Odstreena a v prach ponaena a tak mnohdy pokotena byla's — Jako bila Rule se °pane zvedat, jako bo2skY kvitek laskavost a soucit v srdci mem si hledae.

Dru2kou moji ty chcee bYti a se mnou zit vedne.

V dug pocit lasky Tvoji v pinem jejim etesti. — V lake pravdy 2iti a umtiti se mnou, tot' velikY Adel Tvaj — a narod, jen snad klesl, obnovi Te sobs, a po bouti hnevu — zas ptituli se k Tobe.

Pravda vitezi!

K odkazu a vzpomince na narozeniny presidenta Osvoboditele Tomak G. Masaryka v den 7. btezna mu misto kvetin k jeho hrobce ptinaJ. K. g tyto verse: V T. G, M. — k 7. bieznu 1945. Kdy*Z se president-Osvoboditel vzdaval sveho ticadu, iek1: "Budu se jests chvili divat, jak to vedete." Tomde G. Masaryk pine by souhlasil s tim, 2e 6echoslovati se postavili se vei rozhodnosti a se veemi silami do boje proti temnYm silam reakce, nasili, hrubosti a nevzdelanosti, jei piedstavuji faeism a nacism. Souhlasil by, proto2e to je prokradovani boje za opravdovou lidskou svbodu, kterY vedl od prvniho sveho vetejneho vystoupeni 82 do konce sveho po2ehnaneho g.vota a v nem2 dobyl mnoha slavnYch viterstvi.

Vzpomerime jen boje rukopisneho, boje proti ritualni povete, jeho boju proti domacimu papueakstvi, boje za svobodu udeni, boje za veeobecne pra y° hlasovaci, boje proti jakekoli korupci (aplatnosti), boje proti zahranidnimu ministru Aehrenthalovi a koneene jeho boje proti Rakousku a nemeckemu cisatstvi za svetove valky. V "Svetove revoluci" v kapitole o Nemecku, jsou vylideny duchovni zo,klady, na nich2 vyrostlo udeni Adolfa Hitlera a jeho spolednika. Dr. Eduard Benee sel ji g jako zahranieni ministr v stopach sveho velikeho uditele, kdy odmitl jakoukoli dohodu s nacismem a jako president ptipravoval sviij stat a narod na rozhodnou valku s nim. T. G. Masaryk take by s uznanim schvalil, ge bezpeenost osvobozene teskoslovenske republiky opiraji 6echoslovact o tesnou spolupraci se zapadem a vYchodem a o spojenectvi mezi zapadem a vYchodem zalo2ene na smlouvach britsko-sovetske a deskoslovensko-sovetske. To byl cil, o kterY usiloval za prvni svetove valky, kdy nutnost teto spoluprace vykladal v davernYch memorandech, odevzdavanYch spojeneckYm statnikiim a o jeho2 dosaZeni se veemoIne staral jako president republiky. "Ve "Svetove revoluci" oznaduje za jedno ze svYch nejspravnejeich rozhodnuti po-

V2STNIK litickjich, ge pies ptani deskYch rusofila nespojil osud sveho naroda jednostranne s carskYm Ruskem, jet bylo oporou svetove reakce, nYbr2 2e jej. zapojil do svetoveho boje za viterstvi demokracie. A v tete, knize najdeme take jeho odpoved' na otazky, zaslane mu presidentem Woodrow Wilsonem, v ni2 doporuauje spojencam, aby uznali stat, vzeelY z listopadove rusks revoluce a navazali s jeho vladou styky. T. O. Masaryk by se upkimne radoval, 2e mu g, ktereho doporueil za sveho zaztupce, se podatilo dilo, v nem2 vide zabezpedni budoucnosti eskoslovenske republiky. Vime,. 2e by Cechoslovakam poskytl svou pinou podporu v asili, ktere vyvijeji, aby ptipravili a pozdvihli narod ye vlasti k adinnernu vystoupeni proti Nemcam a Mad'arum, jak to vyhlasil ye svem etvrtem poselstvi k Statni rade president republiky dr. Benee.

Kdy2 byl T. G. M. v lets 1917 u I. as. divise na Ukrajine, kikal bratkim, ge jeden nde vojak musi bYt za pet Prueakti a o organisaci boje dorna, ✓ Cechach a na Morave, je poudoval takto: "Budou-li morayskY mistodrZitel a arcivevoda Bedtich pokradoval v popravach naeich lidi, bude nutno zorganisovat atentaty nejen na vlaky, mosty, ale i na tyto pany a ttebas i na cisake." A ihned dal patkienY obnos, aby se zakoupila a studovala literatura, poudujici o podobnYch akcich, a uvedl jmena autora a knih.

Tomde G. Masaryk byl velky myslitel, politik a statnik, ale byl take neohro2enY, statedny bojovnik; do boje vkladal veechny sve sily, neznal anavy a polovidatosti. neeetkil neptitele, ale take ne sebe — a veechny sve boje vedl tak, ge v nich zvitezil. To vee si v den jeho narozenin pkipom.erime, vzpominajice s laskou a vdednosti jeho pamatky. Diva-h se na Oechoslovaky, "jak to vedou," usmeje se svYm krasnYm, radostnYm iismevem a kekne: "Dobie."

Pracujme pilne bez omrzeni, povzbuzujme udrime se bilYmi a bdelYmi naNzajem. Budoucnost nileii eilemu a smelemu. Musime nejen pomihati naSim organisitorfim, musime i ye svYch fidech'probouzeti novy Jedine spoleenou pomoci a StedrYini ptispevky veech Ameridana bude Cervenemu mono sebrati fond d ye ste milionu dolara na rok 1945. Letoeni bkeznova akce na sebrani potkebneho valedneho fondu je tou nejdalegtejei ✓ clejinach eerveneho kti2e, ponevade dinnost teto organisace ye prospech armady a namenictva je stale rozsahlejei. V zamoti je nutno adrawati vice ne2li 400 klubil pro pkislueniky nag branne moci, zatiei a zotavujicich stkedisk. Doclavka krevniho plasma na valedne fronty musi bYt nerueend, plynula. Zastupci Cerveneho kkite musi bYti pkideleni ke vecrn jednotkam, bojujicim i nebojujicim, zdravym i ✓nemocnicich, vojenskYm i namotnim. Ze sebranYch dvou set miliona dolara east $60,000,000 ptipadne 3,842 odbodek 6erveneho ktik k upottebeni pii sve mistni einnosti. V teto paloke jsou zahrnuty veechny pravidelne mirove slu2by organisace, jako i mimotadna valedna dinnost, jako na pi-. udrawani sttedisk, v nich2 se hlasi darci krve, opatkovani chirurgickYch obvaza, vYpomoc rodinam vojaka a namotnikti a vydr2ovani mistnich informadnich oddeleni, ktera znamenaji pro lidi zde usazene jedin zpusob komunikace s jejich ptibuznYmi a ptateli v okupovanYch zernich. Odbotky 6erveneho ktik musi bYti." take v2dy pohotdve pomoci v ptipade 2ivelnich pohrom nebo jakychkoli nYch neptedvidanych problemt, ktere se naskytnou v obvodu jejich pasobnosti. CervenY kti2 je vagm 6ervenSrm kti2em! Pomaha, nagrn hochum v uniforms i civilistam prave tak, jak vy byste se sna gli jim pomoci, kdyby se yam z tomu naskytla pkile gtost. KaNIST z nas musi podpoiiti jeho snahu a zaslou gti se o to, aby se naeim bojujicim mu2iim a 2enam, jako i bsvobozenemu obyvatelstvu ueettila aspori east toho utrpeni a bed, jet se v dneenim svete hroznou valkou A2asne nakupily. Odevzdejme ride etedrY pkispevek Cervenernu ktit ihned Pamatujme si, ze pouze netInavni., to jest ustaviena a iadne namahy nelitujici price nis spasi, ze jen oprardovi. einnost a nikoli klimajici odbYvani mesienich schiizi a bezmocne krZeni rameny, ze se "u nis neda nic delat," Tads zachrani a zvelebi:

Ve Stteau, one r bre=

ct—IV4D.

Rostouci sympatie polskeho vefejneho mineni k Rusku. Dtive net vstoupila RUcla -armada na polske tzemi pokouSela se nemecka propaganda ovlivnit polske vetejne mineni. Po pine tii roky 'demi silami usilovali Nemci o to, vyvolat v Polacich nenavist k Sovetam a snagli se zastraeit Polaky tvrzenim, ze vstup Rude armady povede ku vele/161).i Polska do Sovetskeho svazu a v zapeti k raznYm zmenam v jeho spoledenske skladbe. Proto2e pak polskY lid je velm naboZnY, pokoueela se nemecka propaganda vytloukat kapital z toho, 2e katolicke. cirkev po vstupu. Rude armady bude potladena. Ale kdy Ruda armada skuteene vstoupila na polske zemi, mohli se poleti Tide ptesvedeit na vlastni oei, 2e veechny ty nemecke vYklady byly jen pustou 12i. Sovetska vlada prohlasila zcela jasne, 2e Sovetsky svaz.nema v umyslu zavadet jakekoliv zmeny v polske socialni soustave a 2e si jen pkeje nezavisle, sane a demokraticke Polsko. Toto prohldeeni neobyeejne silne zapasobilo na polsky lid; ukazalo se, 2e veechny nemecke hrozby byly faleene. PolskY lid vydechl irievou hned v prvYch dnech po vstupu Rude armady do Polska. Poznal, jak obrovsky rozdil je mezi nemeckou okupaci, ktera se po leta dopougela hroznYch zlodina a vystupovanim sovetskYch vojsk. Sovetske vojenske atady ani v nejmenelm se nevmeeuji do vnittnich zale gtosti polskYch a pine respektuji svrchovanost a nezavislost Polske republiky. Zadal novY pivot.

Veechny zdrave 2ivly vystoupily do poptedi — demokraticke politicks strany zahajily energicky svou Cinnost. Veechny obory spoledenskeho 2ivota jsou v einnosti, na osvobozenem azemi je v chodu 9500 ekol, ktere navetevuje skoro dva miliony deti. Skuteenost, 2e kaZdY °bean je svoboden a adinne se adastni znovu vybudovani sve zeme, je v ostrem protikladu s otrokatskYm regmem, kterY zavedli Nemci. Tato okolnost sama o sobs postadi, aby pasobila na polske yetejne mineni ve prospech Sovetii. Nejvice toti2 ptesvedduji skutednosti samy. Ukazalo se, Ruda armada osvobodila polskY lid z nemeckeho jha, Ze se tato armada nemisi do budovatelskYch praci ve svobodnem Polsku a do jeho nezavislosti. Za takovych okolnosti veiejne polske mineni chape docela jinak otazku vYchodnich hranic, podstatne jinak ne2 jests pied tiemi mesici. Cast polskeho vetejneho mineni ovlivriovand vladou v LondYne, pokladala smlouvu v Rize za sve politicks dogma (elanek viry). Ale pasobenim demokratickYch stran, pracujicich v osvobozene zemi, ktere uznavaji azemni pra y() ukrajinskeho a beloruskeho naroda, stanovisko k vYchodnim hranicim proelo podstatnou zmenou. Ptevalna'veteina polskeho lidu souhlasi nyni se zasadou, 2e Polsko nema prava na azemi, ktere je z veteiny obydleno BClorusy a Malorusy. To jsou hlavni skutednosti, ktere pasobi na rostouci sympatie polskeho yekejneho mineni k Sovetinn a na ptatelstvi, ktere stale roste mezi polskYm a sovetskYmi narody.

Zapomnel, zapomnel, jak ji kdys v lasce mel...

Sbirky zachovaleho §atstva, pradla a obuvi pro Cs. Pomocnou akci pokraeuji die dochazejicich spray z lady naeich osad a mestskYch kolonii dosti uspokojive. V techto zpravach oznamuji se veak zaroven stanosti, die nich2 nekteti krajane chovaji se k teto samaritanske slune okbradenYm lidem ye stare vla,sti netedne anebo s vYmluvami, 2e nemaji 2adanych veci a tudi2 nemohou je darovati. Takove vYmluvy. jsou-li pravdive, nutno pkijinouti nee je to snadna odpemoc: nemame 7li po ruce zachovalYch soudasti oeaceni, jet by rozmno2ily snor v tuto dobu podnikanY veude, kde srdce lidska nezkornatea, Ceske citeni neodumielo — darujme rigakY peniz, kterY zmno21. fond SACT, z nerZ budou kupovany, nejnutnejei potkeby pro odeslani do osvobozenYch azemi Ceskoslovenska. Posledni zpravy ze Slovenska potvrzuji hanebnosti, neslYchane zloeiny prchajicich hitlerdika pied postupujici Rudou armadou — zanecha,;.rajici za sebou pouet' a Sodomu. Ubozi obyvatele ponechani jsou svemu hroznemu stradani a zoufalstvi — oni pomoci pottebuji a to co nejdkive. Ve jmenu techto tet"ce zkoneejicich krajana prosime sna2ne — pomorte a pomallejte! Jsou to na g: lids — naee krev — naee rodova vetev!

Zasilky pro osvobozene fizemi Oeskoslovenska piljdou nyni pies Dardanely a pfistavy v oernem mot, eimt dojdou sveho cile mnohem net se pied nekolika mesici pottalo. Jeete peed sedmi mesici s doufalo, ze valka pies azemi Oeskoslovenska se neptetene ate se tak podati zachranit pfece jenom east posledni sklizne. Stay se yeak rozhodne zmenil k hortmu v diasledku boji, ku kterYm na Slovensku doelo po slovenskern povstani i v dusledku boji, ktere tam nyni probihaji. Nutno poeitat s tim, ze se situace dale zhorei, nebot' dnes take na Slovensku Wind rabuji vee, co mohou. Take zpravy z Oech a z Moravy ukazuji, ae se zasobovaci situace den ze dne zhoreuje, mama zpravy, to v nekterYch pramyslovYch oblastech zadine, jit skuteene hlad. Ministerstvo hospodalske obnovy 6eskoslov en ska vypracovalp ptedem plan pro nakup a dovoz potkeb, kterY meni a dopl.uje podle zpra y , ktere dostava, z domova, zejmena z azemi jit osvobozeneho. Toto ministerstvo vyjednavalo s UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation) o Lease Lend, jimt ptedlotilo souhrn potadavkil pro Oeskoslovensko. Ministr Nemec, dlici ut na tzemi osvobozene Osl. republiky zaslal do Londyna seznam zboti, ktere tam nejvice pottebuji. Na ge etenate bude zajimat skuteenost, to ministr Nemec tads tadu veci, s nimit v LondYne nepoeitall.

Polotky, hotove obuvi a eatstva jsou vysoke, net v tadanYch vecech jsou potada yky, s kterYmi esl. ministerstvo hospodafske obnovy nepoeitalo Zadaji se kovadliny pro kovate, rueni sekery, signalove svitilny, suche kapesni baterie, praporky, tarovky, visaci zainky a podobne veci, o kterYch pochopitelne tetko dalo se pfedpokladat, to jich bude tteba. Za ptedpokladu, to by se daly pkekonati dopravni potite jest technicky motno ptizpasobit a zmeniti piivodni plan ministerstva podle Spra y, ktere dostave, z domova. Jak znamo UNRRA je organisace, ktera ma pokud motno spravedlive opatfit veci prve potieby pro ty zeme, ktere toho nejvice potfebuji, i kdy tyto zeme nemaji prostfedky, aby Wei prve pomoci zaplatily. Protote azemi ceskoslovenska jest dosud z velke easti v ruku neptitele, jeho zastupci nemohou dat UNRRA tadnou jinou zaruku a tadne kryti za potadovanou pomoc, net dobre jmeno Osl. republiky. Jak bude zboti od UNRR pfejimano, jak bude placeno a jak bude provadeno jeho rozdelovani? Die dohody Csl. ministerstva hospodatske obnovy a zastupci UNRRA zboti nebude placeno cizi menou; zboti bude v eeskoslovensku prodavano za betne ceny, ptipadne rozdavano zdarma Z trtby bude nejprve hrazena betna retie a naklady komise UNRRA a obnosy, ktere po odeeteni betne retie i naklad-Ci na komisi zbudou, budou poutty Csl. vladou pro rozsahlou socialni pet. Vlada je oveem vazana, aby se dohodla o programu a provadeni teto socialni peee s UNRRA, a aby ji postupne podavala zpravy a vytetova,ni, Take hospodaiske krise, jet po nastupu nynejeiho stoleti stihaly v rychlem potadi jedna druhou, nebyly prvou svetovou valkou odstraneny, nYbrt naopak jeete daleko htfte zostfeny.

Velkym technickYm pokrokem zmnohonasobnena pracovni sila a neseetne vyrobni motnosti zfistavaly talne nevyutity ke ekode lidu i state, protote rortoeeni prfunyslovYch kol nerozhoduje yetejna potfeba, ale soukro-mY zisk. Soukromy kapital nemute veak zustat letet ladem ani by nepilsobil rozvratne na celou hospodatskou soustavu. Tento jeho smer je v moderni dobe tim nebezpeenejt, dim vett merou roste na penetnim trhu nakupeni kapitalu neosobniho. Kapitalove silnY jedinec si mate dovolit, ma-li k tomu chut', investovat po ureitou dobu i nevYdeleene, protote o poutiti sveho kapitalu rozhoduje sam. Bankovni teditele na to nemohou ani pomyslit. Proto korporaeni kapital, v nernt narodohospodati minule generate spattovali lek, kterYm bylo statisicam drobnYch investora umotneno adastnit se s yYmi podily neptimo podnikani, osvedeil se ye syYch jako dravejei, netli kapital silnYch jedinea, ktefi ostatne pkemenuji gikovne svoje osobni podniky na tadu formalne korporaenich, a sobe obvykle na oko navzajern tadne "zadlutenYch," aby disty zisk pokud mono nejvice "zachranil" pied zdanenim. Boj proti kapitalu,

jako takovemu, vedenY lidmi nevedomymi, je bojem nesmyslnYm. Kapital je nutny a je potehnanim lidstva. Kletbou lidstva je chudoba tuto nutno potirat a proti ni nutno organisovat yeechny lily, ktere je motao v tomto boji sjednotit.

VedeCti pracovnici zclokonalili plamenomety.

V late 1940 po padu Francie, kdy Anglia oeekavala nemeckou invasi, ustavilo ministerstvo pro pohonne latky oddeleni pro boj hotavinami.

Za,kladni my glenkou bylo vyrobit zbran, jet by pomohla zastavit nemeckou invasi a jet by poutivala hoficich oleju. Invase se neuskuteeL nila, ale oddeleni pro boj hoflavinami neptestalo pracovat. Jak aspeene pracovalo ukazalo se v den iltoku na AtlantickY val v Normandii.

Pouze 35 minut po prvnim pfistani na Irancouzskem pobteti byly zasazeny do boje proti Nenictim tti nova druhy plamenometa, jet byly vYsledkem yYzkumil. Byly mnohem lep gi, net nemecke plamenomety utivane na zaeatku valky. Tajemstvi yYzkumti v letech 1940 41 bylo taxlive stteteno a mono tici, ze to bylo nejlepe stfetene tajemstvi cele valky, cot nebylo lehke uvati-li se, ze nekolik set lidi se fieastnilo praci a yYzkumil. Britska armada ziskala v bojieh proti Nemciim v Normandii bohate zkueenosti se syYmi druhy plamenometa. Typ "Lifeboyo" znidi vge na vzdalenost 152 stop a prokazal velmi dobre slutby v atocich na cementove kryty, jich velmi radi utivaji nejen Nemci, nYbr2 hlavne Japonci. Plamenomety upevnene na Brenn-gun carriery vrhaji plamen na vzdalenost 450 stop a pod ochranou automatickych zbrani se mohou ptiblitit k neptatelskYmb postavenich, jsou upaleni za tiva, daji-li se na V Normandii se ukazalo, ze plamenomety demoralizuji neptitele. svYch postvenich, jsou upaleni za tiva, daji-li se na jsou vystaveni palbe pechoty. Vrhaci mechanism je mnohem dokonalejei net nemecky.

Ale hlavni zasluhu na aspechu mail briteti yedeCti pracovnici, kteti vynalezli novY druh hotlaviny. Prvni pokusy se prova.dely v late 1940 na motskem pobfeti v Kentu — mnoho vedca a jejich pomocnikti utrpelo bolestna, zraneni popalenim. Jednu pozoruhodnou vlastnost ma nova, hotlavina; motno ji vrhat i za roh. Pti dopadu na stenu se odrazi a dopadne hotel do cemento yYch pevnosti a krytii. Britska, armada, ktera, se pfipravuje na Dalnem vYchode k atoku na Japonsko, bude vybavena dostateenym mnotstvim techto plamenometa.

Ztrata Filipin znameni pro Japonsko poeatek konce. Slib generala MacArthura, ueineny jim jeho nakizenem opu'gteni bojigte na Corregidoru Vratim se! — byl uskuteenen, Luzon s nejlepeim ptistavem v Pacifiku le z vett east osvobozen, nektere daletitejei ostrovy u Filipin jsou v moci ozbrojene moci Spoj. State, civilni sprava Filipin ptedana byla generalem MacArthurem presidentu Sergio Osmenovi a Filipiny jsou pro imperialisticke Japonsko ztraceny navtdy. Tato ztrata vyjevila se nejen co tetka, rana japonske moralce, nYbr2 co moony dinitel ku zneschopneni Japonska a vedeni dlouhe valky. Japonsky talky pramysl vazan byl na teleznou rudu a rudy manganove a chromove, jich dle roeenky "Steel Facts" vyvezl z Filipin roku 1940 celkem 1,310,805 tun a za prvnich sedm mesici 1941 kolem 954,000 tun. Behem japonske okupace Filipin yeekera taloa techto rud gla do vysokych peel Japonska, cot dobytim tato ostrovni drtavy odpadne. Ubytek podstatneho materialu a mocne nalety americkych B29 letajicich tvrzi na pramyslova sttediska Mee vychazejiciho slunce ptibliti nepochybne hodinu smrtici rany — imperialistam Japanu.

V Arzkna, na.vgteva v radove budove Pokrok Houstonu.

Ten na g narodni a spolkovY stanek v to dope deseti let uplynuvgi od jeho otevteni hostil ye svych zdech jit velmi mnoho vynikajici osobnosti, ale minule aterY byl pocten velmi yzacnou navetevou velkeho umelce, virtuosa Rudolfa Firkueneho.

Piei-li velkeho umelce, je to vlastne jen opakovanim neseetnYch poc'hvalnYch referatu novin, zmiliujicich se o aspeeich koncertil, na nicht jeho mistrovstvi v hudebni technice bylo

f ptedmetem nadeeneho obdivu. Take kritik zdejeiho deniku, The Houston Chronicle netajil se syYm obdivem nad umeleckou NTYS'i jeho re- , pertoiru na koncerte v Sa,n Jacinto High school Auditorium, houstonskeho Tuesday Musical Club. Referuje o programu, stavi jej v 1-ady umeleckych genit a oplYva chvalou a obdivem v lieeni jednotlivych Cisel obsatneho a rozmanitell° programu, jimt na g mladY a evarnY deskY virtuos p •imo okouzlil houstonsky hudebni svet.

V zaveru dodava, to tento koncert zde byl umeleckym triumfem pro mladeho a velice nadaneho oeskeho hudebniho umelce, jehot Aspechy v budoucriosti budou jeete pozoruhocInejeimi.

Neni divu, ze nageho mladeho a snativeho umelce ptimo zasypava, chvalou a prorokuje mu skvelou budoucnost na jeho umelecke draze, neb i my, kteki jsme se sdeastnili toho ptatelskeho yeeirku, uspokadanem nagimi sestrami tadovYmi na jeho poeest a uvitani v e'eskY kruh y Houstonu, byli jsme pfekvapeni jeho mladistyYm a evarnYm zjevem, jeho dobrosrdeCnosti, prostotou a tim pfatelskYm a v pra yde dernokratickYm chovanim. Milt', mlady mut, ptivetiveho a hezkeho oblideje, 'dune kadete, tadna reklamni umelecka coifura dlouhYch veselo, povaha, taclnY snobism umelce poloboha pohlitejiciciho pohrdave na obyeejne lidi. Tim se tydi virtuos Rudolf FirkuenY nad mnoho z tech umelce jet jsem znal a s kterYmi jsem se seeel. Jan Kubelik, kterY bYval mym kamaradem a spolutakem, kdy si dobyl slavy, tak pry se take dival pak trochu s hora na ten prostY lid. Jeho otec byl zahradnikem v Michli u Prahy a tak jsem ,pomabal Jendovi vytrhavat fetkvieku v zahrade jeho otce pro "fetkviekake," veteinou to kluky, prodavajici ji po hospodach v Praze a pfedmestich. Ale to jit je davno, vice net pal stoleti a Jan Kubelik jit odpoeiva, pod drnem hezky dlouho. Nevim co uspigilo jeho konec, snad to mad'arska baronka s nit se otenil. Sic transit gloria mundi!

Nag mladY umelec zavital do na gi tadove budovy v prilvodu bratra pfedsedy .A.S.T. Vlad.

Maudra, jent se jit ze sve vatne choroby dostateene pozdravil a nebYti tech berli a splaskle rovnikove oblasti, ani bych byl nevetil, ze tak vátne stonal.

Byl to velmi srdeenY a ptatelskY veeirek a doufam, to pan Firkueny si odnesl z nasi Ceske osady v Houstonu milou vzpominku, jakot i my si uchovame nan milou vzpominku v naeich srdcich, na takoveho mileho, srdeeneho a phvetivelw mladeho eeskeho umelce. jent dobytYmi vavfiny uspechil na svem umeleckem tourni5 pc) svete nezpychl. Taci bide jsou vzacnYmi exemplati opravdu velkych lidi, umelcil. A my se tadime k tomu hudebnimu kritiku v The Houston Chronicle, jent poznav jeho mimotadne nadani, jeho technickou vyspelost v hudbe, prorokujeme jegte vetei fispechy. Kona, velmi zaslutnou wadi s yYm umenim pro na g eeskY narod v cizine, veude kam zavita a take syYm pfivetivYm a milYm jednanim, Virtues Rudolf FirkuenY po to katastrofe jet stihla starou vlast po Mnichove uprchl . do Francie a pak jako betenec z Lisabonu v Portugalsku do SpojenYch Statii a Jitni Ameriky.

Zvedel jsem od nej, to eeskoslovenska osada v Buenos Aires, v Argentine je velmi Cetnou, je tam pry asi 30,000 na gich krajanu.

PfatelskY yeeirek na poeest mladistveho umelee navetivil tet br. pkedsada Hlavni Ui-adovny SPJST.. soudce C. H. ChernoskY se svou choti, dceru gkou Juanitou, velmi nadanou malifkou, jako i se synem Jimmiem. Druhou umeleckou hvezdiekou na tomto vedirku byla naee nadana, pe ykyne a pianistka, sestra Jennie Mae Frankova a jine divadelni hvezdieky.

Byl to velmi peknY pfatelsky veCirek a dik vgem kdot jej zarantovali a na geho mladeho umelee v na g stfed uvedli, kdy zavital v nag "nebeskY Houston" na svem umeleckem tourne z New Yorku po Spojer4ch Statech.

S. P. Studnieny.

Dougka Ve zprave o jubileu tadu Pokrok Houstonu pisatel opomenul se tat zminiti. to z Ennis byly ptitomny pani A Zazvorkova, znama pracovnice, ktera se z yldete ptijela pcclivat na divadlo a v jejim priwodu pani ricova.

1,I.11,,altti,1111I1 ■ 1.111,111111111 ■ 111111IIIJIIIIIIIII

mumumansommmaaumumumatu

/II 11111111111111111,/1111111111111111111111111111 II/1

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

ESTNI

n

II

II 1111 II 11111111/III.11111.1 11 Iti /It VIII 11.111111/11110M

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

summomimmanumiumunuunlinniulmummumumlimmumillommlinumiummiummullummounnummiummilumuntimunimmumilummiimumumunumumuinumummilillifilmill1111111ffillmilimunimmiliffilluillllffilmliiiniumnuminiommiuminumminimitirinninurninmnummommunnumimmonmumorininiame

One overwhelming and decisive fact dominates the world scene. It is the solidarity and common purpose in action of the Big Three for the United Nations. Against this solidarity of the Fighting Front of the Big Three, the unceasing propaganda of the German war machine has hurled itself in vain. Only, indeed, after long heart-searching and what often seemed endless argument, did the Big Three, through their responsible organs of government, come to accept and acknowledge their common, overriding, master purpose. The simple fact that even in the timing of action there was no synchronization, is eloquent testi mony of the pains and the difficulties with which, in the sphere of action, the Big Three found their way to one another. The Germans say, if, in a struggle for world power by war, the blue print of which they took the trouble to circulate as a public document from 1925 onwards, the Big Three, whose peoples were the primary and largest victims of such a domination, woke up to realities on such uneven timetables as September 1939, June 1941, December 1941, it should be neither too difficult nor too impossible to detach the Big Three again from each other asthe struggle draws to a close.

The unity of the Big Three is not something that can be conquered from a Fortuna's Hat. It belongs to the intangible world of man's moral conquests and spiritual achievements. The unity of the Big Three has to be deserved. It has. to be won. It has to be created. Blake told us Englishmen some time ago of the quality of the mental strife necessary to build Jerusalem in England's green and pleasant land. He was, at the same time, prophesying how the indissoluble unity would come to pass in three much larger but equally green and equally pleasant lands.

It is when we take the retrospect to Moscow, Teheran and Cairo — the last occasion of the coming together of the Big Three — that we best appreciate the altogether marvellous soliclarity of the Big Three — in action, whatever may be the verdict on their thinking and on their projections of policy-making for tomorrow's world. This solidarity in action, since Teheran one way, and, we add, the woeful disintegration in action of the enemy, the other. In action, since Teheran, the Big Three, as the executive of the United Nations, have gone from strength to strength, from victory to victory.

In action, from Teheran in 1943 to the coming Conference in 1945, the Big Three hold the trumps, and our enemies present, by contrast, a sorry exhibition of disintegration and defeat, In action the United Nations hold the field.

They have endured every test which a powerful, truculent, aggressive and determined enemy can impose. Their solidarity, in action, has but matured under the ordeal.

At the Conference of the Big Three we can all tread firmly and confidently in the sphere of action. This Germany will continue to get it in the neck, as we say, and from all sides, until this Germany is ended Berlin is the meeting point of the Big Three and the United Nations.

In action, the Germans will be paid in full the wages of their aggressive war. If we have diffrences, they are not about the common action which belongs to the winning of the war. It is tomorrow's policies, when the war is won, which divide our minds today.

Even on particular issues, such as the future territory and inner structure of Poland, Greece or Germany, the Big Three cannot yet be said to hfive a common mind. And on the larger, more general and universal question, how to convert a won war into a durable peace, the answers are many and varied. Never have the differences seemed deeper among the Big Three

The Big Three's Creative Struggle Rennie Smith or temperatures ranged higher on this basic issue, than the recent weeks and months. Indeed, for some time now a hopeful German could be excused if he had concluded that the Big Three were in process of drifting away from each other. And with what rejoicing! For the breaking apart of the Big Three remains, as it has for two years now, the major objective alike of German military policy and propaganda. In 1919 the Germans achieved an easy victory over the Big Three at that time, and since then they have had twenty years of practice in assisting that anarchy of nations which by definition was Germany's ideal world in her struggle for military domination. Seize them one at a time, was Hitler's way.

See what hefty brickbats we British and Americans have hurled at one another in this arena of what we are to do with tomorrow's won war! So many and so weighty the brickbats, that Sir John Wardlaw-Milne, a Conservative Member of the House of Commons — champion of a hard, stern peace for Germany — had to be asked in what ways American-British ties can be cemented. He answered from London that the U. S. should present a clear foreign policy showing that it intends to play a part in the world-wide system of security; should recognize that return of Isolationism is impossible, and stop using this as a threat to Britain. and should recognize Britain's logical fear of trade competition that could destroy Britain's re-building of pre-war trade; should refrain from ignorant criticism of British policy in India.

The same party asked Senator Wheeler in turn what he -would do towards this cementing.

Senator Wheeler is at present sponsoring a Resolution in the Senate and advocates faith in "the uncompromized triumphs of the Atlantic Charter" and advocates the immediate creation of the United Nations' Political Council and a United Nations' Economic and Social Council and favors the creation of a "General Federation of European Nations at the earliest possible date, within which disarmament and economic unification will be combined with sovereign equality and cultural self -determination." There is no reference to putting "teeth" into any of these "pacts" which seem to be of the lineage of the Kellogg Pact. Senator Wheeler replied from Washington to London, Britain should realize that Americans see this as Europe's war and that the U. S. entered the war for the Atlantic Charter ideals; should transact dealings with other countries openly; drop deceptive slogans such as "Give us the tools and we-11 finish the job"; should abandon her traditional power politics game in Europe, sould re-orient her traditional Imperialism in the direction of the universal principles of the Atlantic Charter, and cease expecting the U. S. to fight for the preservation of others' empires.

Plain speaking from the Conservative end of the two English-speaking communities, in all conscience! It tells us how much has.to be done before common thinking about the way to win the peace can achieve the measure of unanimity in action which is winning the war. And this is but the battle of opinion on tomorrow among Two of the Three. We are the same party to invite a similar statement from a Conservative representative of the Supreme Soviet in Russia, or from the editor of War and the Working Class, we should have many a further

addition to those differences of opinion.

It is a sign of strength that these differences can be trashed out in the open. The differences, we know, are not slight concerning tomorrow's . world and how to win the peace.

They range from a simple universalism, not unlike the late League of Nations, to extreme forms of unrelated regionalisms, such as a Russian Region, or an American Region, or an Anglo-American Region, or .a nebulous Region in the Far East. They range from those who are convinced that the only way to achieve a world unity is to integrate a series of partial unities based on economic and territorial conveniences and neighborhood, to those who believe, like Senator Wheeler, that Alliances less than universal are power politics born of the devil.

The peoples of the United Nations expect to see another formative period of mental labor brought to harvest at the Conference of the Big Three. They are no illusions. They kno that the Big Three with their staffs of experts will require to devote far more of the total conference time to the actions which will win the war, than they would have imagined "on the tapis" six months ago. They would like to see the largest possible co-operation at all stages of the new France, as a Fourth added to the Three. In what concerns the winning of the peace they want to see concrete guidance available for particular issues in Europe which can no longer be ignored. They want to see UNRRA moving with quicker feet on the sad ground of human reality. They want to see the Far Eastern side of a common war better pegged out. They want to welcome a United Nations' Educational Association to take its place alongside the international political and economic institutions of tomorrow. Above all, they want to see the Big Three and the Big Four take hold of the mental labor and agony of the peoples of the United Nations, and in their name, carry the halted decisions of Dumbarton Oaks an impressive stage further towards institutional realization. No one is complaining, about growing or labor pains anywhere in the world of free, struggling man. But eyes do turn for some joyful assurances from those whose job it is to issue the medical bulletins. We cast a fond and tearful eye over the stupendous roads we have built and traveled from Teheran to the coming Conference, and make a modest account of the mighty, liberating traffic which has passed over them. As we do so, we do want to be told that all is well with the common mother of us all and that, when the time is fulfilled, the United Nations' child of peace shall indeed be born.

V SOVIET UNION FACILITATES CZECHOSLOVAKIAN RELIEF Herbert H. Lehman, Director General of the UNRRA, issued a statement in Washington, on January 19, that the Soviet Government informed the UNRRA of the availability of a Black Sea port for transporting food, clothing, medical supplies, and other relief goods to the people of Czechoslovakia and Poland.

The Czechoslovakian Government announced on January 25, that it agreed to the nomination of Peter Ivanovie Alexejev as the Chief of the UNRRA mission for Czechoslovakia.

A second Czechoslovakian medical mission, carrying fourteen tons of supplies, departed for the liberated territory about the end of January.

V And there's the one about a soldier who had just returned from an attack with a German helmet lung over his shoulder.

"I had to kill a hundred Germans for this," he announced.

"Why?" asked his buddies.

"Had to get the right size," he answered.

Ve stkedu, dne 7. bfezna 1945.

VESTNIK

La Grange, Texas.

Dear Friends and Readers, This being my, first letter to the Vestnik, I really don't know how to begin. First of all, to me, it seems that everyone is happy out. (I mean writing). About two years ago, the English section was just full of letters. Gosh! now it seems as if everyone has stopped. Come on, girls and boys, let's fatten up the English section. Want to?

I guess I should tell you all what I am, and what I look like. First of all, I am a Czech Catholic girl. I am a sophomore, and I go to La Grange High School.

My sister wrote to this paper once or twice before. I think you all remember her as Alfreida.

I don't have a special hobby, but I do have my favorite sports. Volleyball is my favorite.

We have an organized team in school, and we play other schools, as Giddings, Ellinger, and others. We were never beaten, and I hope we can keep it up. I also like to dance. I usually never miss a dance that comes around here.

Especially when Lee Prause plays. Brother, that's a band. Of course, now, since Lent has started, I don't go anymore. But I will be glad when Easter comes around again.

February 22, being Washington's birthday, we didn't have school. My sister, a girl friend, and I spent the day in Smithville. We had a wonderful time, although we just about did miss the bus.

I have a brother in France, who has been fighting. He was in a battle on New Year's Day. I really do miss him, and I hope he will come back one day. Two of my cousins were killed in this war, which goes to show that any day we may get word that our brothers, and many others are killed. Let's pray for those boys, and pray Lord that this war will soon be over, and we can have our loved ones back home with us, to stay.

I hope the editors aren't mad at me for writing such a long letter, but when I get started, well, you know how it is.

If anyone cares to write to me, I will gladly answer them, sooner than you think. My, address is Box 441, La Grange, Texas.

So Long — I'll write again.

A friend,

Olivia Marek V

"PAPA BILL IN THE ARMY." (Dedicated to Pvt. W. B. Krenek, then at Camp Barkeley, Texas.)

By 0. B. Pokorny.

Being little "over thirty," Having baby-daughter, wife, And employed "defense worker," Maybe could lived "civil" life.

But no. When called, he was ready, Didn't "dodged" the draft a bit, Although in his case there were "grounds," Speaking for his benefit! — Just a word about "draft dodgers," Which may cut like keen-edged knife, But from the truth there's no escape: "Every one is 'marked' for life!"

They were in the first world war too, And if now have wealth, or might, No one ever wouldn't care to Live in their "precious" hide!

They have then been called as "slackers," And stayed also "marked" for life!

"So — there's only truth in the words, That may cut like keen-edged knife."

Although he was "papa" all right, His friends called him only "Bill," He got nick-name, "Pop," in Army, Enjoying there hike, or drill .. .

But about this will talk later, As I must take things from start, Otherwise — if mix this badly — No one from this would get smart!

When years ago down on farm yet — Tried once to "cure" a sick hog, And found the poor fellow next day, Lying dead on hay, like log!

"If could do it over today, Bet that rascal wouldn't die!"

And if you in doubt about it, In the next "verse," you learn why?

"Bill with Medics, in the Army, And doing there very well — !"

So how ("concerning that sick hog"), Any one here could say — "Hell!"?

"Would it be cured, if treated now?"

You can take poison on that!

But of course .. . Better call doctor, In case you should feel too bad! — Like all GI's in the Army, "Buddy" Krenek learned things; And learned them the hard way, too Which's harder, than many thinks!

In this part of Army's service, The boys have to learn a lot.

With it goes physical training — Which makes one "to love the cot!"

Which means, that one gets pretty tired, When doing . . . The Piggy, back, Chin the bar, Three hundred yard dash, Thirty mile hike, "with full pack" .. .

Then there's, too, the Obstacle course, But what we know about that?

It's one really "Going through the mill, Where's even chance, to get — "wet!"

The boys also must learn "shooting," And I don't mean, it's "the crap," Are teached the "Manual of Arms," Gets bit of drill: "Left, Right — Hep!" "Some three Medics discussing once Hitler's coming punishment, And the friendly debate ended With an mighty argument."

"Cut his head off and burn him up!"

Was the meaning of one lad.

"That wouldn't do!" other boy said.

"The guy deserves more than that!"

"This I'd do to Hitler," he said, "If I'd have it my own way: — "Give him 'Medic Basic Training', Down here at Camp Barkeley!" — Because being "older than they," Called by all in outfit "Pop." It's 'paradox,' how the "nick-name," Went on them "over the top!"

Came all after thirty-mile hike, When some failed to make it "through," And the C. 0. "gave it to them": " 'Pop' made it! You should have too!"

So — this is a little "picture," "What is Pop Bill' doing there," "Preparing for the bigger job," Of which he's fully aware.

Inducted at Fort Sam Houston, Assigned to 'Medics' there, Served months at the place faithfully, Of sick, wounded taking care .. .

May now go at any moment, Where our boys suffer most, fight, For the cause of Humanity, "So the World be again bright!"

Ellinger, Texas, Feb. 1945.

V Hallettsville, Texas.

Dear Readers, Since I am not doing anything, I'll write a few lines to the Vestnik.

First of all, I wish to express my sincere thanks to all of you servicemen who have written to me since my last letter was published. I appreciate your kindness very much. I hope you are all safe and happy and may be back home in the near future.

I guess everyone is busy trying to start farm-

Strome,-

ii. '

ing. We are doing just the same. If it only would stay dry for a while. Seems as though the farmers just can't get good and started before it rains again.

Everyone has some kinfolks in service now. I had quite a few, but haven't many left now. I have one uncle, Pfc. Milton Fojt, somewhere in the South Pacific, and one cousin, Sgt. Martin Galetka in Holland. I had two more cousins in the army, but both have been killed in action.

Sgt. Gus Elsik, formerly of Shiner, was killed in action on June 25, 1944 in Italy. I guess you know the feeling you have when you get such news. I received the bad news while spending my summer vacation in Houston. Then on Oct. 13, 1944 we were notified that my other cousin, Pvt. Edwin Galetka, was killed in action on Sept. 14, 1944, in France. I can't hardly, believe this is true, but I guess it must be. This war has brought tragedy to most every home in America. We only hope whenever this terrible war is over, there will never be any such war again.

I mentioned something about my vacation being spent in Houston. I really did enjoy my vacation and saw about half of Houston. I only spent a week there. If you would want to see all of Houston you would have to stay a little longer than that. I really do think Houston is a nice city.

Guess I will end up for this time and leave space for others. I am hoping to hear from some of you readers. My address is Hallettsville, Texas, Rt. 3, Box 324. Wishing you all Good-Luck, and May God Bless you All. I remain a reader, Eunice Marie Fojt.

V GERMANS IN PRAGUE PREPARING ALIBI According to reports from neutral countries the first Germans to grasp the hopelessness of the situation and try to find a way of escape from what they see is coming are the Germans who have been resident in Prague for many years. Recently they have been meeting very often in secret to consult together on how to save themselves when the disaster arrives with the retreat of the Germans before the Red Army and the Czechoslovak troops fighting side by side with them, and when the Czech people once more assume the government of their own home. The arguments of these Germans in Prague are fairly well known in the neutral countries and usually resolve themselves into an attempt at an alibi. "I never killed anyone, I never injured one hair on the head of any Czech, I had to obey orders. So nothing can happen to me, and when the Germans want to drive us away from here, I shan't go, I have a clear conscience." It reminds one of a man who is afraid in a dark forest and sings loudly to keep up his spirits. When these Germans speak of the Nazis they call them "them" or "Party men." Their line of thought is this: "They can still order us about today, they can make us dig tank traps. But it is the last order that they will give and that we shall have to obey."

V KEEPS THEM OFF STREETS A man, visiting a house for the first time, found that his host was the father of three wild children.

One child was busy ripping the upholstery out of a brand-new divan. A second lad was driving nails into an expensive table, and the third was swinging gaily from a chandelier.

The bewildered guest eyed the youngster who was driving nails into the furniture. He turned to his host.

"I say," he said, "don't you find it rather expensive to let your children play like that?"

The host smiled proudly.

"Not at all," he replied cheerfully. "I get the nails wholesale."

V STILL AHEAD Harry: "My wife won five hundred bucks at the races yesterday and split with me." ,T,,, rry: "You got half?"

Harry: "No, she packed her bag and left me!"

Strana

13.

Countrymen All Covet The World Rally To Cause.

The ninety-fifth anniversary of the birth of the late Thomas Garrigue Masaryk, PresidentLiberator of the Czechoslovak Republic, was celebrated, silently by the Czechoslovaks under German domination and with fitting ceremonies in the United States.

This day of the great founder of a free Czechoslovak state is observed less as a commemoration than as a re-dedication; for Czechs, whereever they may be in the world today, conquered or free, look to the time when March 7 will once more be a national holiday.

The crushed, demolished state that Masaryk founded, is for the Czechs not an object of deserving pity, but an inspiration for struggle.

As Czechoslovakia fell, Europe fell and the civilization of the whole world became menaced.

As Czechoslovak schools were closed and are being closed, the schools of the world are menaced.

As Czechs are subjected to economic bondage and actual want, so the whole world is threatened with economic slavery.

As all Czechoslovak patriotism is persecuted, so love of country in every single land on the globe is in danger.

As Czechoslovak youth are actually taken away to serve far from home, and Czechoslovak young women to an even worse subjection, so all men and all women are menaced with forced labor.

All the reports of this March day, in all papers of all lands, show that the task for the Czechs is the task for all men who would remain free.

Masaryk himself was strangely intenational.

His father was a Slovak; his mother a Czech; his wife an American. His culture and interests knew no boundaries.

His first fight of major importance was against false nationalism. He was a young professor in the Czech university at Prague, at a time when Czech nationalism was running very high.

Czech scholars, in their desire to intensify the patriotic flame and bolster national pride, were exalting the "Old Czech Manuscripts," which purported to be ancient poems, showing that the Czechs were cultured at a time when Germans were still barbarians. This theory about ancient Czech cultural superiority was precious to the Czech nation oppressed by the old and onerous Hapsburg yoke.

But these "manuscripts" were false, and Masaryk bravely, calmly showed that they were false. He did not believe that Czech patriotism and the struggle for Czech liberty could be based on a forgery, or on a narrow, selfish conception of national worth.

For this stand, Masaryk met much obloquay.

He was even accused of being in the pay of Germans and of serving the Hapsburg dynasty.

On another occasion Masaryk courted unpopularity by procuring a fair trial for a Jew named Hilsner who was wrongly accused of murdering a Christian girl in a little Czech town.

It was these qualities of courage and fairness that helped to establish his moral influence of the Czech people.

It was largely due to Masaryk's fearless teachings at the university that a circle of influential men in Vienna worked out a plan to place all universities in the Empire under police control. Masaryk had ceased to be merely a defender of the Czechs; he had become the champion of right and truth. Public opinion, however, was so strong that the universities were not deprived of their freedom.

Masaryk's next great task took him outside of both Prague and Vienna. Fifty-three Sduth Slays, living in and about Zagreb, Croatia, were accused by the Vienna government of conspiring with the Belgrade Serbs against the Au-

Vs 5 Ti! 1 IC strian Empire. They were tried for treason and condemned.

Masaryk, who had carefully followed the case at first hand, took up the defense of the condemned men and charged that the documents, on the basis of which the verdict was rendered, were forgeries.

More than that, he charged that the forgeries were deliberately made by the Imperial Foreign Office. This really meant that a Czech professor was accusing the Emperor's government of "framing" 53 helpless subjects. Masaryk stood almost alone before the throne. And he proved his case. The documents were Foreign Office forgeries.

In such ways, long before the great work of founding the Czechoslovak state and the long years of preparation for that event, Masaryk was displaying those sterling qualities, so rare in the Europe of the past 20 years, which marked him out as perhaps the greatest democratic statesman of his day and an example not only for the Czech nation but for all democratic peoples.

Now Czechoslovakia carries on, its heroes the heroes of the Allies, its men of theforces carrying the banner of freedom, a constant shibolleth of man's faith in man. " . . . the rule of thine own, 0 Czech people shall return to thee."

V

An American In The U. S. S. R. In a brisk little play entitled Mr. Perkins in the Land of the Bolsheviks, Alexander Korneichuk (the author of the much-discussed play The Front, which dealt with the need of army reform) has struck a new note in contemporary Soviet literature by candid, lighthearted references to questions and personalities which have hitherto been outside the scope of the stage.

The hero of this three-act comedy is an American triple millionaire, a self-made man, who visits the Soviet Union during the war to investigate the post-war business prospects and to see for himself where "the weak spot" lies in the sky-system. He is pounced upon by a sensation-seeking, deeply prejudiced American j ournalist, and sets out on his mission with arriere pensee that he will be able to see only what it suits the Soviet authorities to show him unless he strikes out on his own.

It is an amusing play, much to the taste of the audiences, and is made up of the conception that hotel rooms in Moscow occupied by foreigners are fixed up with concealed microphones, that the most innocent-looking guide is an Ogpu agent, and that the name of Stalin should not be pronounced until the telephone has been blanketed with a cushion.

This Correspondent can vouch for the fact that this picture of foreigners' behaviour in Moscow is far from being overdrawn.

The play portrays the gradual shedding of prejudices as, by direct contact with ordinary Soviet citizens, the millionaire discovers this land as it really is. It is the portrayal of various contemporary Soviet types that Korneichuk is most successful.

Mr. Perkins begins .his tour thinking that the Russian peole are discontended because under their economic system "they cannost become rich," that personal initiative is baulked by the system of State trading, and that the Red Army will stop fighting when it reaches the frontiers and will leave to the Western Allies the task of giving Germany the final blow. Moreover, he has strong doubts whether the Soviet Union will be in a position to pay America for goods he would like to see exported there after the war.

A chance encouter with a family of farmers and, later, a front seat view of the Red Army's heroic forcing of the Dnieper provides him with an opportunity of testing his theories. He finds people ready to discuss their institutions and aspirations with complete frankness. They tell him: "There was a time when we were

Ve stkedu, dne 7. biezna 1945. against the rich, but now we, ourselves, own our country we are all for being rich." A woman chairman of a collective farm told him: "But if I want to buy something here, I have to do it through Mr. Mikoyan at the Foreign Trade Commissariat."

The millionaire then says: "Where, then, is your freedom? Why cannot I buy, from you?"

A Ukrainian pig farmer provides the answer: "But you are buying from us, for we have chosen Mr. Mikoyan to represent us."

As for post-war purchases from America, in the play Mr. Perkins finds the Russian eager to obtain long-term credit, and in this his findings coincide with those of Eric Johnston, President of the U. S. Chamber of Commerce, whose recent mission to the Soviet Union bears a striking resemblance to that of the mythical Mr. Perkins, a resemblance all the more marked because the recent publication in Readers' Digest of the travel impressions of William White, a journalist who accompanied Johnston, are on a par, by their anti-Soviet prejudice, with the ideas of the American journalist in the play by Korneichuk.

All ends well in the play, and Perkins finishes his mission convinced that the Soviet Union's only "weak spot" is that her people don't realize the extent of their achievements and future potentiality.

V HUNGARY TO PAY $50,000,000 TO CZECHOSLOVAKIA IN REPARATIONS According to the armistice terms extended to Hungary, announced simultaneously in Washington, London, and Moscow, on January 22, Hungary returns to its 1937 boundaries losing the acquisitions received by the grace of Hitler, including Carpathian-Russia and Eastern Slovakia, which must be returned to the Czechoslovak Republic. Most of this territory is already liberated.

Hungary will pay $300,000,000 in reparations.

Two hundred million dollars of the total will go to Russia and fifty million dollars each to Czechoslovakia and Yugoslavia.

The Hungarian armistice was signed in Moscow in the presence of the Czechoslovak Ambassador, Zdenek Fierlinger. It provides for a later agreement as to what reparation goods will be delivered to Czechoslovakia. Hungary is to deliver immediately food for the relief of the population suffering through Hungarian occupation. The National Committees in the portion of Slovakia formerly occupied by Hungary are already preparing the resettlement of the Slovakian farmers on the land given to the Hungarian gentry after the Vienna Award.

V FREE TRADE UNIONS REESTABLIHED IN CZECHOSLOVAKIA The Czechoslovak Press Bureau reports, on January 22, that a trade union of the workers in the district of Michalovce in Eastern Slovakia was reestablished. It is the first trade union in Czechoslovakia since the Nazi occupation of that country in 1939. In Slovakia proper the free labor unions were dissolved at an even earlier date. The Quisling government of the autonomous Slovakia, which came into existence immediately after the Munich agreement, in October, 1938. suppressed the free trade unions and allowed only the fascist trade union of the Hlinka party to continue its existence. The leaders of the free trade unions were brutally persecuted by the Quisling government, and many, of them were sent to the concentration camp in Ilava.

V

ICALENDAII 9. biezna. Poradni schilze sester v sini kadu Pokrok cis. 88. ohledne napornoci k vfloave nove nemocnice pro namofniky v Houston, Tex. Zaeatek v 10. dopoledne.

10. biezna. Programoi veCirek k ()slave vSrroei narozenin presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka v sini kadu Pokrok cis. 88. v Houston, Tex. 11. biezna. Slavnostni schilze u prilditosti 28. v3"7rodi zaloleni kadu San Antonio cis. 133. v San Antonio, Tex.

Ve sttedu, dne 7. bfezna 1945.

T. G. M. na rusk fro t& V dobe, kdy jednotky eeskoslovenske samostatne brigady na VS7chodni fronte buduji svymi bojov "Ymi aspechy nove zaklady deskoslovenske neodvislosti, vraci se vzpominky k dobam, kdy se na stejne fronte tvotila prvni nag e armada na Rust Od ;tech uddlosti deli nas site vice jak dvacetpet let, ale v okolnostech jez doprovazeji rozmach nove armady, a v akolech, jeZ ji jegte tekaji, je mnoho shody s minulosti.

Ustavovani nag ich jednotek z dobrovolcii, krajana usedlch na Rusi ei ze fad zajatc1:1, se &do za pfime 'least profesora Masaryka.

Mnohe p •ilehave svedectvi podava o torn Herbenova monografie ve sbirce Zlatoroh. Masaryk sam nutnost prate mezi vojaky na Rusi vystihl slovy: "Nestadilo dovolavat se nageho prava jen diplomaticky, bylo nutno svetu dokazati, 2e svou svobodu cenime nad svfij vot!"

Proto jel vlastne do Ruska a slovo, je2 mel stale na pameti znelo: "K or pu s". Sotva poznal pomery v Rusku, smSr gleni vojsko, polltin a vedoucich osob vabec, mel jiZ pevne stanoven3"7 program. Na schazi, svolane v tehdejgim Petrohrade, rozvinul svaf pracovni plan, jeho astfednim akolem bylo zfizeni velke armady. ftekl o tom: "Paragraf prvni: vojsko! Co nejvice vojska a nejvetSi deskoslovenskou armadu. Jen si piedstavte — jeden, dva korpusy na fronte. Potorn se bude o nas, kakIS7 den &sat bulletin, co dela, nag e armada. Potom celk svet se naudi, co jsou to Oegi a Slovaci a potorn se ji g na nas nezapomene.

Druho, vec vedle vojska, stanovil Masaryk, jsou zajatci: Ulevovat zajatcum co nejvice, starat se o ne, organisovat je. Kdyz chceme mit vojsko, musime se starat o zajatce!

A taktika ph torn je dana sama sebou .. .

DruhY pragraf: starat se o sebe, o nas. Chci timrici docela jasne a ureite, nemichat se do ruskSrch pomera. Ne, ze bychom nesympatisovali, ne 2e bychom nemeli radost z revoluce a z demokracie, ov gem z revoluce potadku a prate. My jsme hosty, tfebaZe u bratrstva, my proste respektujeme bratrovu domacnost a nesmime se mu do ni michat."

Herben o torn dale pi g e: Prod prate o vojsko za carske vlady vazla, vy glo na jevo aZ" po bolg evicke revoluci z dokumenta vla,dnich.

Carska vlada se usnesla ji2 r. 1915 — deskoslovenske vojsko nezkizovat . . . Jak si deskosloven g ti vojaci ziskavali uznani a pada k dalgimu rozvoji, vystihuje toto lideni: U Zborova eeskoslovenske vojsko ziskalo si chrabrosti velikou slavu, u Tarnopole vytrvalosti a dovednosti krylo astup Rusa tak, general Brusilov fekl, ze se deskoslovenskSim vojakilm klani. Dr. Kudelka sly gel po Zb or ov z fist stareho Plechanova: "Dnes neni pondeii, je svatek"; a Obru.dev iekl: "Kaji se."

Co 2i1 prof. Masaryk v Petrohrad'e' ye dnech zborovske bitvy, o tom vypravuje Jaroslav Papoug ek: "Masaryk veal, Ze brigada pki ndstupu ruske armady zasahne v boj, veal, na tomto boji zavisi mnoho, velmi mnoho. 2. eervence do gly zpravy o prvnich viteznSrch bojich ruske armady. 0 na gi brigade zpravy nedog ly . . . TeZkou, bezesnou floc ztravil Masaryk . . . DruhS7 den po obede gel si odpodinout.

8e1 jsem zatim do redakce "aechoslovaka".

Na Nevskem prospektu okolo vSr kladni sktine turnalu "Russkaja Volja" zastal jsem shluk lidi. Prave byly vyve geny nove telegramy z fronty. Zadal jsem dist, kdy' jsem do gel k mistu — vojska deskoslovenske brigady — a t. d.; ovladl mne nepopsatelnST pocit. Nohy ztuhly, hrdlo se sevtelo. Chtel jsem beZet a misto toho jegte nekolikrat pfedet1 jsem onech nekolik tadek, je2 tolik znamenafir v naSem revoluenim boji proti Rakousku. Zatelefonoval jsem ihned do "Oechoslovaka" a chveje se radosti, jsem ohlasit Masarykovi radostnou novinu.

Masaryk unaven bezesnou noel, uvital mne starostlivS7m pohledem. Jakmile jsem vaak vyhrkl, oe jde, beze slova vzal kabat, a jiz jsme byli na ulici. Tam jette jednou si, dal opako-

VISTNiN vat zpravu. JeSte jednou pteeet1 si ji ye "yeeernim Vremeni", je2 pa ulicich jiz proclavali. • . Uvitani na Bassejne, v redakci "Cechoslovala", podobalo se vitani lidi, kteti ztratili rozum . . . Masaryk se jen usmival. Byl gt'asten. Jakmile ztichla ponekud boufe nad:s'eni usedl ye vedlefSim pokoji za stal a psal. Psal dlouho — a za hodmu na to odna gel jsem na hlavni pogtu jeho obgirne telegramy vojsku, do Francie dru Bene govi, do Ameriky Tvrzickemu. Nebylo v nich mono gtesti a viry ne2 v asmevu, s nim2 pohledel na mne v drotce."

V telegramu tem, kte •i z ruske strany umo2nili zasah na geho vojska, Masaryk sdeloval: "Jsme gt'astni a dekujeme Varn, ze jste nage easti uznali za hodny adastniti se tohoto sla y -nehoaprRuskSlvny7zamehoiu.

V Rusku dlejici ostatni alenove na'Seho naroda jsou hotovi, pfipojit se ke sv3im druham-hrdinum v boji, a doufame, ze nas budete podporovati v uskuteeneni na gi tuZby." Brzo na to se Masaryk vydal na navgtevu deskoslovenskS7ch jednotek na Rusi. Pfi zasta,voe u prveho pluku Jana Husi, do pamatniku jednotky napsal vS7razne jednu ze svSich myglenek: "Valka je neco hrozneho, nelidskeho, zejmena tato valka. Ale neni valka zlem nejvetSim —zit neeestne, bYt otrokem, zotroeovat a mnoho jine je hork. Valka je zlo, ale obrana je mravne ptipustna a nutna."

Kdy2 se °pet vratil do Petrohradu, konala se informaeni schtzka Odboeky a Masaryk na ni ptednes1 sva pozorovani o vojsku, tak jak se to delava po manevrech. "Bylo by tfeba videt — zadai — nekolik fotografii, na kterSrch je zachycen vnej gim zpasobem duch nagich hocha a pomer vojaka mezi sebou a nas dohromady. Ja sam v geho vzpominam s jis*m zadostiudinenim a mohu rici, testa k vojakfim mne v myth nazorech myth posilila, a 2e mne posilila hlavne v tom, co je gte mame dodelati . . . Jest u'Z to mnoho, ze ti na gi hogi 'po tfech letech nejsou demoraliovani. Ja jsem si sam kladl otazku, co by bylo se mnou, kdybych Zil v takov3ich pomerech jako oni. elovek bez rodiny, sam sobe ponechan, bez jakehokoliv pofadku, east° v zapadiSrch mistech, bez betby, zabav atd., obklopen k tomu namnoze jegte neptiznivci. Kdy2 jsem o torn uva goval, tak jsem si tekl, ae v tom se jevi velika, sila na geho naroda a 2e tomu muaeme bSrt povdeeni Ja nekikam, nebylo vad. Ja bych nebyl upfimnSr, kdybych wady zamleoval. Jest proti memu zvyku jich nevideti. Kritisoval jsem vklycky a dinim tak i zde." Uvedl pak potkebu organisace intimni, t, j. vice zabavy, vice dinnosti. Nektefi ho gi se Zenili, omluva k to osamocenosti. Jista nervosnost se vyvinula za tfi beta; je to jistSr druh nervoveho zeslabeni; toho museji Oat inteligentni dustojnici. Pfi teto nervosnosti vyvijeji se razne nepekne vlastnosti, na pf. gkorpivost, east° ze zavisti, hlavne z dlouhe chvile. Dale se na gemu vojsku uklada vypracovati zaklady demokratickeho vojska. To znamena pro dastojniky: vice myslet, hodne myslit; jak by upravil sviij pomer k mu2stvu.

Nejvetgi starost nastavala, aby deskoslovenskSr vojak byl kadne vyzbrojen Nezb3"wa, ne2 starat se o vS72broj delostfeleckou, kulomety, bombomety, radiotelegrafii. Sanitarni Cast byla take nedostateend„ budou snad pomahati amerieti krajane" . . . .

Kolik z tech starosti, mel Masaryk pied etvrt stoletim odpadlo, a kolik z nich se opakuje a okvuje! A proto je treba k Masarykovi se neustale vracet, hledat u neho radu a poudent Tento pohied nazpet nebude jiste marJ. Janda.

V Medi se krajanka.

New York. (eTK.) — Generalni konsulat eskoslovenske republiky hleda, pani Adelu Denisevichovou, ktera pry bydli v New Yorku. Kdo by veal jeji adresu, necht' ji laskave sail gen. konsulatu na adresu: 1790 Broadway, New York 19, N. Y. V Veteran dostal inljeku na obchod.

Prvni pujeku na obchod podle zakona o mod veterandm dostal Jack Charles Breeden

z Falls Church, Va. PlIjeka eini 3000 dolara, a polovinu z toho zarueila sprava veteranii.

V BLAHOPRANi. VSem, kteki se narodili v bteznu a vaem lidem dobre vale.

Dne 11. bfezna budeme v dallaske Sokolovne mit zase kralovsky obed, eeskemu Zaludku stravitelnY, s doprovodem dobreho beekoveho piva.

Zveme tedy kaaleho kdo je rnilovnikem sveho naroda, by ptiSel s nami oslavit na ge narozeniny. 6istS7 vS7 teZek pfipadne opet na povalednSr fond. Zasobeni • kuchyne vzali si na starost man'Zele Silovi.

Statni feditel W. Bartodej laskave nam pkispeje pkedvedenim zajimavYch eeskYch Mina.

2500 SALO BAVLNY SHOitELO. McKinney, Tex., 25. finora. — Kolem 2500 bait baviny bylo znieeno ohnern neznameho pfivodu, kdy' dnes odpoledne sotela cast McKinney Compress Co. V CHCE STERILIZOVATI JAPONCE. Washington, 27. finora. — Poslanec Johnson, demokrat z Oklahomy, navrhnul dries, aby kongres sterilisaci japonskSrch cizinct, dr2en rch v americk3'rch t6,borech.

VY2ERrE PLYN kteri jest zavinin

ZACPOU a ulevte tei vailemu ialudku Kdyi funkeionilni siepii se vleie a splisobuje, is se cftite mizerni, jste nervosni a nesvf a trpite jejimi snaky—bolestmi hlavy,pachnoncim de. chain, zkaienhn ialudkem, neztiiivnoati; otriton spinku a nedostateenon chuti k jidlu a mite pocit piepine• neho ialudkn nisledkem plynn a nadmuti—opatite si Dra. Petra Casem vy. skotg ene Hoboko a pouiivejte ho pit esne die nivodu na nilepce. Jest vice nei poeist'ujici prostiedek, jest tie galudeCnf Cinnost povzbuzujicf lik, sloier4 s 18 Parody vlastnich 1656ebnfeh kofinkif, bylin a rostlin.

Hoboko Primeje vele stieva k einnosti a pomihi jim jemne a hlad.. se odstraniti viznonci odpadky; pormihi yypu• did plyn zacpy • poskytuje zaIndkn ones skvelf pocit tepla. Chcetea *pet znuti roz• koe irastnii vy od trampot sicpy a saroveli uleviti 'veins ieludkn, obstarejte si Hoboko dnes.

Nernitiete.11 ho koupiti ye vaiem sou.

•edstvi, poilete si pro nail "seznamova.

• nabidku Hoboko a obdriite—.

60c hodnotu

ZDARMA

Ile stfeclu, dne 7. bfetfia, 1945.

71728TNIK

1rrfli 14.

zkuiebnich

Drs. Petra Lair). Olej Liniment— pro. rychlou stiedek proti Cara od revmatickYch a neuralgiolOoh hoisted, svalovYth bolted tad, stuhl3ch nebo olaveh *vela, namoienin nebo b vymknutin.

Dra. Petra Magolo--alkalickf prostfedek finiif Alava od jistYch doCasnYch la. ludeanfoh nepoffidk6, jako zativaci pore. chy piivodani pfebytkem kyselirk1 • Paw leaf ifihy.

deilete tentoku_pon ▪"cvlaitni nabidky"-- Nyni

❑ PHIolen jest $1.00. Foliate mn3 I poitou vypiaeen2 11 unc. Hoboko • :derma 60# hodnoty skubebrd Mhve kaidem, Liiiivfte OW* * Magolo.

CI COM. (PoPlatak PliPaatica). jrnieso.-Acmosesastwasvcsamessmsst i 1 1I Adreatiessvalosscaaarossmseransass• Poitevni Ofadovna...-.-Thaarr.-orrs

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. Dept. 811-vlzm 2301 Washington Blvd.. Chicago 1211Z MI Stanley Bt., Winnipeg, Man.. CM•

Nemci vyvraidili eeskou rodinn.

New York. (CTK). PratskST. dasopis "TYdenik" uvefejnil dne 7. prosince Olanek s nadpisem "Pripad paragutisty Fialy". Casopis pi ge: "Sobotni Ceske Slovo pige o pfipadu syna mora yskeho cestate Fialy, kterY v r. 1939 jako 241etST se pfi potulkach na Morave seznamii s dverna nepratelskYmi agenty, ktefi ho kali ke vstupu do neptatelskeho vojska. Fiala uposlechl, pfekrodil slovenske hranice, byl zatden, vracen do protektoratu a odsouzen do vezeni. Uprchl, skrYval se u rodiny, ktera, te2ce doplatila na jeho chovani, nebot' matka a d ye sestry byly proto odsouzeny k smrti. Fialovi se vg ak podakilo uteci a od to doby se potloukal bez plena krajem.

Bylo mu lhostejno, ze stale pfivadel nove lidi do neg testi. Nekomu tvrdil, ze je para gutista, jinde shanel iivobyti vydiranim. Nakonec zalolil s jinYmi lupieskou tlupu a trapil ze sve skrYg e v lesich eel* kraj, neZ" byl chycen, odsouzen k smrti a popraven. VYsledek Fialova zlodinneho choveni je, ze pfivedl do negtesti vlastni matku a rodne sestry, ze znidil kadu jinYch deskYch lidi, 'kteki podlehli fale g ne irtrpnosti a soustrasti."

V PET MRTVOL NALEZENO V OPUSTENEM POHREBNiM ZAVODE Binghampton, N. Y., 26. finora. — Policie dnes ztotoZnila pet mrtvol rozkladu, ktere na gly v sobotu deti, ktere si hraly v opu gtenem pohfebnim fistavu. Osoby ty zemfely mezi bkeznem a fijnem 1944.

Detektiv kapt. Otto J. Krause pravil, ze deti otevfely jednu rakev, v ktere na g ly mrtvolu, co2 je podesilo tak, ze pfivolaly policii. Policie pak nagla dalg i etyki mrtvoly. Krause zaroveri pravil, ze Donald Collins Ackley, bYval3-7 majitel tohoto pohrobnickeho iistavu, mel odjeti do Kalifornie.

Ackley i-adal 11. ledna pfidelovS7 vYbor o 200 galonii gasolinu a v 2- ddosti udal, ze hodla jeti do Kalifornie otevfiti tam druh3"7 pohrobnickS7 STROJIRNA SHOBELA. Longview, Tex., 25. finora. — Strojirna Lebus Rotary Tool Works byla dnes znieena. 8koda se odhaduje na $200,000. Mane ohne nebyla zjigtena.

Floresville, Texas.

Bratf'i a sestry!

Timto yam davam,yedet, ze nage pravidelne, schaze bude konana 11. tento mesic, v padu de gtiveho podasi o tYden pozdeji. Jste 'Zadani, byste se v hojnem pootu dostavili neb budeme pfijimati 5 elenti, a tak jako obyeejne, oslavime to spolednou svadinou, a to vite, 2e na ge sestry umi nachystat, 2e hiadu se bat nemusite.

Posledni nage schaze byla dosti dobfe nav gtivena, vzdor tomu, 2e mnoho bratril po zaplaceni odeglo; nevim prod, zdali je to nezajem, neb nejaka, gikovna, partidka, Wilco pochopit.

Byla etena pravidla o nemocenske podpote. Rozpkedla se kratka debata, pak br. piledseda vyz3iva dlenstvo by v hojnem poetu k ni pfistupovali, adkoliv fad nee na podet olenstva je dobte zastoupen; pokud vim, 52 dleny, co 2. je slugn podet, ale mohlo by jich bYti o hodne vice.

Te2 nas dogla smutna, zprava, nagi spolusestfe Franti gce MobrY padl jeji milovanY mantel nekde v Belgii. Pfijmi nak upiimnou soustrast, mile spolusestro.

Dale byly dteny dekovne dopisy od nagich spolubratrti ve zbrani, za darky, ktere jsme jim na vanoce zaslali. Nebylo toho mnoho, ale je videt, ze je to tail°, za na ne vzpominame.

S bratrskS7m pozdravem, Torn. Novak, dopisovatel.

V

Rad Vyzovice, cis. 114.

Cteni bratfi a sestry.— Uvedomuji vas, ze schilze Ctvrtletni nageho fadu bude se konat druhou nedeli v bfeznu odpoledne, zadatek o 2. hod. V padu Apatneho poeasi o tST den pozdeji. Hled'te se dostavit v poetu co nejvetSim. SesterskST pozdrav zasild, Marie Kaderova.

V Lost and found columns at Tokio newspapers are crowded these days. Every time an American buys a War Bond,. the Japs lose face. Buy your 10% every pay day.

NOV'k e ESKk FILM 'lilt

"Soud bon

Z vesnickeho iivota. Zfilmovano podle divadelni hry Jiiiho Hory "Bartova pomsta". Hraji: Svozilova, Nolova, Korbelai, Tregl a jini. PIedehra: film z Ruska a z Palestiny. Spatkite posvatna a historicka, mista, kde se Kristus narodil, in a zemiel.

EL CAMPO, ye etvrtek 8. biezna, od 2:30 do 11 hodin veeer.

HOUSTON, v sobotu 10. biezna, o 8 hod. veeer v sini Atefinik.

CROSBY, v nedeli 11. biezna, o EAST BERNARD, v nedeli 11. biezna, o 8:30 hod veeer.

LA GRANGE, v pondeli 12. biezna, o 8 hodinich veeer.

FAYETTEVILLE, v titerY dne 13. biezna, o 8 hodindch veeer.

WALLIS, ye stiedu 14. biezna, o 8 hodirach veeer.

GRANGER, ve etvrtek 15. biezna, o 7 a 9 hod. veeer.

BOLESTNA VZPOMiNICA,

VYSTRAHA! Neopomijejte dati va gi pozornost docela oby6ejne veci, jako jest male. tfiska, gkrabnuti, popaleni, puchff, a zylaZte pichnuti se rezaqm hkebikem. Kdokoliv byv ranen jakS7mkoliv s hora jmenovam'rm bem, mute vImi snadno dostati veAnou infekci. Aplikace NONAT masti pomt0e pfirode k pkedejiti velne komplikaci. Toto jest velmi snadne, ale miae pkedejiti varifim sledkam.

Se srdcem pinchvzpominek, vzpominime den 10. biezna, kdy tomu bylo dva roky, co se s mini rozloan navidy nas milovank ntaniel a tatieek,

BEDIIICH tTVRTNiK Dnes klademe kytieku likejivYch vzpominek, ktere jsme v iivote s Tebou vespolek proiivali ai do dne, kdy dobre srdce Tvoje, nas milovanY, vydeehlo na posledy. Jak radi bychom jests pohledli v jeho dobre, upiininte odi, vgak zfistarie to jenom marne nage pani a bolestne vzpominky na jeho odchod do neznama.

Cena Nonat je patou 55c a $1.05.

Ptejte se va geho lek6,rnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, racieji pike na nak adresu: R. C. MILLER & CO. P. 0. Box 285.

Altadena, Calif.

Vzpominaji: KARLA tTVRTNiKOVA manielka, HELENA TEPEROVA, dcera.

(P)

Ve stfedu, dne 7. biezna 1945.

BENES SE LOU! O S ANGLEt. LondYn. (CTK). President dr. Eduard Bene g pied odjezdem z LondYna pronesl dne 21. iinora do rozhlasu poselstvi na rozloueenou s britskym lidem. Pravil: "Mluve nejen jmenem svYm a sve manZelky, chci vyjadtiti vdeenost v gech Cechoslovakii, kteii nalezli domov ve Velke Britanii v poslednich hroznYch letech veetne vojaktii bojujicich na zapadni fronts a letcii, kteti nikdy nezapomenou na sve cviaitele a kamarady z britskeho letectva. Moji krajane ye vyhnanstvi brzy za mnou ptijedou do eeskoslovenska.

Kandy sledoval s hlubokYm obdivem, jak Britove skvele vzdorovali nemeckemu ttoeniku. Bojovali jste za svou vlastni svobodu, ale zaraven za osvobozeni Evropy. Vage

C. IL CHERNOSKI PRAVNiK Vykizuje veakere soudni zalthtosti. trfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove. • HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 0 6N1 .

LEKArt BrYle spravne ptipravene. tas dle iimluvY• tfadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS OZNAMENI

Quality Liquor Store 2215% AIRLINE, HOUSTON Ma vYborne druhy kokalky, vina, kminky, Trinerovo Hake Vino, eampanske a Dra Petra Hoboko na sklade a mnoho jinYch lobrYch napojii. Za poctivou ceau a obsluhu mei, bratr S. C. WOITON, Glen S. P. J. S. T. 35 rokft.

Dr. Chas. J. Holli b Ceskt Lekai a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon ufadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHEEBNi SLUZ.BA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohisebni iistay pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnYch j ednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levno ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni feditel 61en S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. mcNurr Zubni Lela. frfadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::TEXAS

01 Iler&Bli III. odhodlani ptemenilo va gi ostrovni pevnost v odrazovY mustek k invasi okupovaneho kontinentu. Od temnYch dntii v roce 1940 nikdy jste neprestali poskytovat pomoc Ceskoslovenskomu narodu. Kralovske lod'stvo a obchodni lodi dopravily naSe vojaky k vagim b •ehilm. Brzy pot= vlada Jeho Velieenstva uznala vladu, kterou jsme v LcmdYne Podporovali, jste nage o osvobozeni po dlouhou dobu pet let detnYmi zptisoby. Vefili jsme s vami, 2e Nemci, pies sva viterstvi, nikdy nezlomi vagi odhodlanost. Z vdeku za vagi pohostinnost jsme se, abychom nezpasobili ani yam ani vagi vlade 'addrie politicks nebo jine neptijemnosti.

Kdya jsem v tijnu 1938 ptijel po prve do LondYna, vyhlidky byly temne a hrozive, ale nepochyboval jsem, ae valka byla v dosahu, a veal jsem, ae, bude-li mtij aivot getten, uvidim znova volne a demokraticke Oeskoslovensko. Nikdo nemohl ptedpovidat prilbeh valky, ale mel jsem nekolisajici dilveru v lid Velke Britanie, Francie, Sovetskeho svazu a SpojenYch Pies v gechny potiae a nezdary ztiistal jsem nevyleeitelnYm optimistou.

Kdya v roce 1940 vpadli na za.pad, stal se Churchill velkYm vildcem velkeho naroda s odhodlanosti -dat 7 gechno pro mohutne poslani. Jeho hlas mluvil ke vgem slugnYm lidem.

KdY2 se Rusove udraeli u Stalingradu, prohlasili, ae iipadek Nemecka nastava. Dnes nemecke armady jsou hnany zpatky k Odte, temet k ptedmesti tohoto tak nevlidneho mesta Berlina.

Velka Britanie, Spojene staty, Francie a SovetskY svaz se staly spojenci ve valce i v miru. Jako zahraniani ministr a president jsem vadycky pro to podle svYch sil pracoval. Lid doma rozhodne, spinila-li londYnska vlada sve poslani, a co bude tteba zafidit as bude eeskoslovensko upine osvobozeno. Rozhodnuti ptijmu. Jsem hluboce latesvedeen, 2e intij lid se nikdy nevzda .demok(ratickeho zptisobu aivota.

Trpka, zkugenost je naueila, ze viada, ktera nema souhlasu tech, kterYm vladne, se stava, tyranii.

Nag spoleeny tikol se neskoneil.

Britove jsou dosud zamestnani dvema velkYmi valkami. Oeskoslovensko jegte musi vypudit spoleenehoi geptitele, upravit problemy vznikle • osvobozeni, oaivit prumysl, napravit rozbitY socialni potadek. Vetini ✓ moralni silu sveho lidu a jsem si jist itspechem na geho povaleeneho President pak v zaveru pravil: "Vzdavam yam diky a bud'te s bohem, ,pokud valka je gte kolem nas zuti. Opougteje tyto nedobytne ostrovy, jsem ptesvedeen, ae jiste viterstvi je blizke Opougtim vas s vdeenosti v srdci a s hrdosti, ae jsem ail ye Velke ,Britanii v jejich nejtemnej gich a pteoe nejslavnej gich hodinach."

V Dohoda CSR s UNRRA. LondYn. (OTK). Dne 26. imora podepsal eeskoslovenskY ministr zahranienich veci Jan. Masaryk a zastupce general. keditele UNRRA Sir Frederick Leith Ross ilmluvu mezi eeskos1ovenskou vladou a UNRRA o pomoci Oeskoslovensku pH . zasobovani a Sluabe. Dohoda stanovi, ze dodavka potfeb nemusi

It's common sense to bit •-• thrifty. If you save you are thrifty. War Bonds help you to save and help to save America. Buy your ten percent every pay day.

bYt placena v cizozemske merle.

Kdyby eeskoslovensko mohlo v pozdejSi dobe v cizozemske mene platit, pak dodavky v teto dobe se budou hradit v cizozemske mene. Nazi eeskoslovenskou vladou a UNRRA budou uzavteny dodatkove iunluvy, pokud se tYCe organisace pomocnYch sluaeb. 6eskoslovenskh, vlada se sama postard o rozdeleni zasob v Ceskoslovensku podle smernic v dohode s radou UNRRA. Oeskoslovenska vlada bude. informovat UNRRA o cenach a sama bude dostavat nazory UNRRA o cenach, ktere budou stanoveny k prodeji zasob. Reyna tak i vladni program rozdelovani zasob zdarma se stanovi ye vzajemne dohode. ‘6eskoslovensko je prvni zemi, ktera uza'dela dohodu s UNRRA. V Dallas. Texas.

Jako blesk uhodila na nas zpra,va, 2e sestra Krartova, v patek 23. imora na vady od nas odegla.

My vyslovujeme z hloubi srdce nagi soustrast panu Kraftovi a rodine Hogkove, dceti to zesnule, ktera zustane v nasich srdcich nezapomenutelnou. Svetlo vedne at' ji sviti.

Za Krouaek eeskYch Zen: Anna Machaeova.

V

Prvni praznaky nachlazeni a ka§le

by Vim mely okandit6 pfipomenoutt tante vS% born9 nomad pPfpravek znd. m, a obliben9 po 60 let .. Leland», POsoblv9 DETI JEJ MAJI RADI ..

EVER, Co

DALSi PENEkiTE DARY Z DALLASKE ODOC- KY S. A. C. T.

is

Pi. Karolina Blatna $2.00. V upominku pi. Elly Linkove p. a pi. V. Kraft $2.00. V upominku pi. Marie Kraftove darovali: p. a pi. J. Maelide $3.00, p. a pi. Kopeck $2.00, Hemaalovi $2.00, pi. A. Kozova $1.00, Mrs. W. H. Stover $3.00, pi. M. Palova, z Fort Worth $2.00, pi. J. Svitakova z Fort Worth $1.00, p. a pi. A. Rotrekl tea v upominku pi.

Marie Kraftove pro tervenSr ktia $1.50 a p. a pi. T. Kopedek $1.50.

Sever/iv Balsam prof! kaolin.

VE V§ECH PREDNICH LEKARNACH ANEB OBJEDNEJTIL PRIMO

Vgem darctun dekuje, J. Hemaal, pokladnik

ZABAVY faclu

Pokrok Houston 11. bierna 18. biezna 25. biezna

--

Nesvadba - Syncopators Leon Scarcella

VSTUPNE: MU2I I DAI%IY 75c.

Tax included O zakusky a obeerstveni navitevnika jest vStorem naletite

postarano.

Zabavni Vtb0r.

V 202.50 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main. aemmenii

Strana le.

Ve stfedu, dne 7. lifezna 1945.-

VitSTNilt

Pou'ilvejte k oznamovani

Mali Oznamovatel „ NA PRODEJ — Albert Scotka farma, 114 akril, 57 alma vzdelano, zbytek louka a pastevnik, budovy v dobrem stavu, etyti mile severozapadne od Hillje. Zdali se zajimate, obrat'te se na Betty Scotka, 2813 Prescott St., Corpus Christi, Texas.

(10-12-c) mr-illedi se spolehliva a poctiva

tena k domaci praci pro d ye osoby, 'term a 5lete dite, mut je na vojne, ktere by se mohlo svefiti dite na nekolik hodin a ktera si bude vatiti dobreho domova a platu. Hlaste se u Mrs. William L. Dale, 3308 Princeton Ave., Dallas, Tex. (10-p) alir Na prodej — 48 akrove. farma 2 1/2 mile od mista West, dobrY pozemek a dobre stavby. Jim Marek, Grand Prairie, Texas.

(9-10-p.) tior, Illedaji se dire stenografky,

ktere by mimo anglidtiny easteene ovladaly eeStinu. Prace stela., podminky obratem salt: Hlavni 'Madovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Texas.

(6-dz.) bari illedim spolehliveho delnika

od 30 do 60 let stall, pracovat kolem domu a obdelavat ass 6 Mat korny.

Hlaste se u: James J. Hollub, Rt. 5, Schulenburg, Texas.

(4-dz.-c) ,

PET NEMECKIVII"PASEM. Nemci poeitaji s brzkou ztratou Slovenska a zafizuji se na to podle svYch zasad: chteji fipine otebraditi zemi. Evakuaeni komise v eele s generalem Pulanichem jit pracuje o to s jedinYm cilem: Slovensko se ma dostat do rukou Rude armady nail& ochuzene o lite, co mute sloutit rychlemu znovubudovani obeanskeho livota.

Komise rozdelila Slovensko na pet pasem, z niches prvni, vYchodni, je jit dnes bohudik osvobozeno. Nemecka armada rekviruje pro evakuaci a odvati do Nemecka stroje, tovarni zafizeni, lokomotivy a vozovY park teleznieni a silnieni.

Drhuhe pasmo saha po Pretbv: obyvatelstvo Pretova bylo jit vyzvano pod hrozbou nuceneho odvledeni k dobrovolne evakuaci. Tfeti pasmo jde k Popradu, etvrte k Liptovskemu Sv. Mikulati, a pate zahrnuje slovenskY jih. Z evakuadnich plant' jsou vynechany casts tupy Liptovsize, Turdanske, a Treneanske.

Jde zde zejmena o evakuaci hospodafskou, ktera, ma zasadit citelnou ranu budouci rekonstrukci hospodaiskeho tivota. Jsou odstranovany veakere zasoby surovin a potravin, tovarni zatizeni a pod. Zasilky jdou do Nemecka, nektere maji prozatimni mista ureeni na za.padnim Slovensku, pkipadne v "protektoratu.” Rozhoduje o tom evakuaeni komisaf. sidlici mimo Slovenssko — v Prostejove.

V Houston, Texas.

BYvalY starosta Americke Obce Sokolske a vysloutilY uditel telocviku na vyttich akolach v Chicagu, napsal tato slova do Sokola Americkeho : Pit jakemkoliv jednotlivern pokusu nelekej se nikdo kritiky. Jest mnohem snag l4ritizovat, net-li jen i nepatrnYm einem o nejake do_ bro se pokusit.

Hamusek.

NARODNi FRONTA VYBIZI tESKi LID K POVSTANI. LondYn. (OTK). Ptedstavitele na.rodni fronty v LondYne a v Moskve vydali ye chvili vrcholicich vojenskych operaci na tzemi a v blizkosti CSR provolani k deskemu du, ja bylo vysilano rozhlasem z LondYna a z Moskvy v pondeli, 26. unora. Provolani podepsali v Londyne: Pos,lanec Jaka David, elenka Statni rady posiankyne Anastazie Hodinova, rotni Vaclav Holub, starosta Slerske Ostravy Kotas, ministr Vaclav Majer, mistopiedseda Statni rady Vaclav Pacal, piedseda delnicke akademie prof Vaclav Patzak a posl. FrantiLek Uhlii.

V Moskvy podepsali: Vilem Bernard, veivyslanec Zdenek Fierlinger, poslanec Klement Gottwald, mistopiedseda Statni rady pater Frant. Hala, poslanec Vaclav KopeckY, poslanec Josef Krosnat, poslankyne BoZena Machaekova, prof.

Zdenek NejedlY a Marie Svermova.

Provolini zni takto: "Lide oeskY! Jako ptedstavitele vSech sloeek oeskoslovenskeho ndrodni fronty obracime se k tobe s tou svornou v,Yzvou, kterou nam diktuje nynejSi osudna chvile. ProZivame nej yYznamnejSi valeene udalosti. To, nae na g narod po Sest let nevYslovneho utrpeni poutech nemecke nadvlady tak toaebne eekal, se dostavuje. Koneene rozdrceni nemecke valeene moci nadchazi. VYteena vojska Sovetskeho svazu se v mohutnem nastupu pievaiila pies nemecke hranice a tahnou na Berlin. MocnY a v dejinach svou silou a spadem bezptikladnY napor Rude armady a postup spojeneckYch vojsk na zapade proti hitlerovskemu Nemecku ptiblieuje den naSeho osvobozeni. tezna sovetska vojska nastupuji v nekolika proudech i na nal eeskoslovenske Ode a nieice nemecke poraenecke hordy, pkinaLeji vSude uhnetenemu naSemu lidu spasu a svobodu.

Po osvobozeni Karpatske Ukrajiny a velke easti Slovenska kyne nyni svoboda i teskYin zemim. Dela Rude armady ua hrimaji v naich slerskYch Beskydach, u Ostravy, podel morayskeho Jesenika a Krkona. NezadrZitelnY pochod sovetskYch armad k hranicim Slerska, Moravy a tech zpasobil, ze nemeeti katane naSeho naroda jsou zachvaceni smrtelnYm strachem. Karel Herman Frank voles na pomoc hachovske zradce a postavil v eelo "protektoratni" vlady policejni stviiru Bienerta v domneni, ze se mu podaii bezohlednYmi prosttedky udrZet v nemecke moci do posledni chvile okupovanou naAi vlast.

Kdyz nemeeti podmanitele Lest let krvave trYzn:li na g narod, chteji

ho nyni donutit, aby jim pomahal vest valku na eeskem uzemi, aby pro ne obetoval . krev, 'iivoty a majetek, prave y e chvili, kdy pfichazeji oeekavani osvoboditele. AvSak musi bYti zmateny tyto zaketne mysly Mind' a jejich hachovskYch narod si musi ptisluhovadil. OeskS7 bYti Odom, 2e nynejSi velka chvile vy2aduje od neho velikYch a rozhodnYch ant. Jde o to vyjit v Ustrety svobode a ph torn spasit vlast pied nerneckou zkazou a zpustoSenim. Vzhledem k vYznamu tech a Moravy v zavereene bitve s Nemci upteny jsou nyni na vas vSechny zraky. Nelzee dopustit, aby Nemcum mohly Ceske zeme sloait za pasledni oporu v jejich zoufale °brane. Nelze dopustit, aby Nemci mohli svYm ritekem z teskYch zemi ZpustoLit na g s krasnou vlast. Ness narod ma nejen manost, ale i nejsvetejLi povinnost usnadnit a urychlit postup sovetskYch vojsk, jeZ jdou teskoslovenske republice obetave na pomoc a prolevaji hrdinsky krev za na g s svobodu.

VSichni boje schopni synove naroda do zbrane! VLechny partyzanske a ozbrojene oddily, v gechny podzemni vojenske organisace do rozhodnYch bojovYch akci! Nyni chvile bit se v otevfenem boji za svobodu, bit se za naSe eeska mesta a dediny, za naSe rodiny, za naSich 'Zen a deti. Nyni ptiSly chvile udeiit Mind= v tY1 a srazit je k zemi. Ani jediny Nemec, kterY ptiSel do nagi zeme jako okupant, nesmi ujit nepotrestan. Vstupujte v rozhodujici zapas s nemeckYmi vetfelci. Napadnete nemecke vojenske objekty, letiSte, sklady, kasarna, znemanete pohyb nemeckYch vojsk, pferate 2eleznieni spoje, zniete dulaite testy a tunely! 0bate se na proklate Wince a pobijejte nemecke okupanty, trestejte zradce, umlete zbabelce a tkildce narodniho boje. Vezmete si piiklad z hrdinnYch slovenskYch bojovnikti, kteti vedou ripornou partyzanskou valku proti Nemcum a sbratfuji se uz s ruskYmi osvoboditeli. Podejte si ruce s bojujicimi Slovaky a spo:eenYm bojem znemanete obranu demcu na vaske opevnene linii. Utvrd'te v boji eeskoslovenskou bratrskou jednotu. eskY lide, bratii a sestry! Vzepkete se nasiine mobilisaci prova&he Nemci a hachovskYmi zradci, kteti vas Senou budovat obranna opevneni na deskoslovenskem rizemi. Opust'te vaide opevriovaci prate, pevnostni stavby a obranne zaseky Nemcu, ktere mail bYti hrazi proti Rusfun-osvoboditehim. V pohranienim rizemi a v pasmech nemeckeho ristupu brarite se nasilne evakuaci, zamezte pfestehovani zavodfl, postavte se nemeckYm drancovatelfn a pustaiteliim n

vgemi prostkedky. Vytrvejte netistupne na * pude sve domoviny, ai do pfichodu osvoboditelskYkh sovetskYch vojsk. Wpovezte nyni svorne jako jeden mut v§echny slugby Nemcum a zradne protektoratni vlade. Zahajte velkou sabotatni ktera by uchvatila celY narod a ktera by v 6eskS7ch zemich ochromila pine nerneckou vojenskou dopravu, vYrobu valeenYch 4ivoclu, tabu dole, einnost pat a telegrafil, einnost veSkereho Afedniho aparatu. Sabotal a stavky vystupimjte nyni v mohutne masove hnuti bojoveho odporu naroda. techove a CeLky .! Veechny sily naroda ted' svorne dohromady, at' vyvstane k mohutnemu boji jednotna fronta, ktera by semkla vLechny naSe vlastence a ktera, by se opirala o nezdolne lidove sily delnictva, rolnictva a inteligence, Narodni vYbory vtude do eela bojujiciho naroda! V osvobozenYch Uzemich do dela nove demokraticke spravy republiky! oeskY narode, osvobozeni je blizke. Nyni nutno napnout vSechny sily, abychom rychle skoncovali s nemeckYmi Nelekejme se obeti, jet vytadure posledni boj a bez neha nelze svobody docilit. Vitezna Rudd armada Osvoboditelka spolu ,s deskoslovenskYm osvobozeneckYm vojskem je na pochodu k nam. Projevme hrdinnou odvahu a pomozme osvobodit svou drahou vlast. Vtichni do boje, aby co nejdfive v Praze na Hraddanech zavlal °pet vitezny prapor nazavisle demokraticke eskoslovenske republiky."

0 Oswiecim vyklizovan.

LondYn. TK). Koncem mesice ledna projeli d'eskoslovenskem zajatci z Oswiecimi v otevtenYch vagonech na uhli obleeeni jen do spodniho pradla, bbsi, hladovi a Kdyt projitdeli Pierovem, obyvatelstvo jim dalo potraviny, ale nemeoti stralci jim tyto dary odebrali. V Hodonine jednomu ze zajatcti, kterY se pokoutel uhasit then snehem, stratce rozbil hlavu pathou ruenice. V Bfeclave bylo vyhozeno na zem 35 mrtvYch tel. Dva z nich jeSte dYchali a proto byli zastfeleni.

A quarter of a century

of fair - dealing and clear-cut principles have made us the largest firm of funeral directors In Nu Southwest.

0

507A

JACKSON

'•.`Z

ZaW•74Z.W;;;n4:i,

•

NEW

1/

A

ORLEANS, LA.