Vestnik 1945 03 14

Or art Stovanske -Podp °wild ednoty Statu Texas.

RAT R

T

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W ost. Texts. under the Act of Con gress of August. 24th. 1922.

E.otNiii

(VOL.) XXXIII.

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 14. biezna (March) 1945.

tisLo 11..

CESKOSLOVENSKO A JEHO SOUSEIA -

DA SE, te si teprve za teto valky — Presneji: ke konci teto valky — uveZ domujeme pineji a konkretneji osah ohromnS7ch zmen, ktere nastaly v Evrope, a specielne v Evrope sttedni a vSrchodni, jit v r.

1918. Posledni valka vedla nejen k poratce Nemecka, nS7brk i k povaleni tki autokratickS7ch mocnosti. Dnes je lit' docela jisto, te tato valka nezvl.:ati, riSibrt utvrdi hlavni vSrsledky, k nim se dospelo ut po valce posledni, at k nim nad to ptipoji nektere skutednosti nove, PredevSim v Asii, na Pacifiku a v oblasti americke.

Pkedevgim, tentokrat je motno, aby se definitivne vyplenilo nebezpedenstvi, kterSTm ohrotuje Evropu a svet vYbojriT pangermanism.

Nacisin byl jen novou formou a vS7razem stare nemecke politiky. Proto nestaei vykokenit jen nacism, ii.S7brt je nutno zolomit vkchny pollticks a socialni sily nemecke dobyvaene vYbojnosti.

Z celeho evropskeho vSivoje od r. 1914 jednoznaene vyp1S7 ya, 'te nelze zajistit evropskST mir jinak, ne2 udrZovanim rizke aliance mezi mocnostmi zapadnimi a vYchodnimi, pkedevim mezi Velkou Britanii, Francii, SpojenYmi Staty a SovetskYm Svazem. Jen v ramci teto allance a na za.klade souainnosti techto mocnosti je moZno vybudovat novou evropskou bezpeenost a uspokojivou stabilitu vztahri mezi evropskYmi mocnostmi. Jakekoli jine kombinace nutne vedou k novYm konfliktum.

Zku'Senosti minu1S7ch tticeti let dale potvrzuji, Ce stabilita a bezpeenost Evropy je nemyslitelna bez aktivni iteasti silneho Ruska. V Evrope jen Nemecko, vYluene jen Nemecko, melo prospech z toho, kdy. 't Rusko bylo valkou a revoluci oslabeno a kdyt bylo v mezinarodni isolaci.

Ma-li se dobie porozumet eeskoslovenske politice, resp. ma-li Oeskoslovensko provadet spravnou politiku, treba si uvedomovat, Ce prove vytvokenim 6eskoslovenska Po posledni val•ce do zakladu se zmenila cela, struktura nejen ye stkedni, nSTbrt v cele Evrope. 6eskoslovensko pkirozene navazovalo na staletou tradici nekdej§iho eeskeho kralovstvi, jehoC odvekou funkci bylo zadrZovani nemecke expanse na vYchod.

Stejne je nam jasne, 'Ze Evrope je zapotkebi trvale soueinnosti se SpojenYmi Staty. Potvrdilo se to s dostate'enou priikaznosti za obou valek, ale i v mezidobi v letech 1919-1941. — Potvrdilo se ovg em, Ce ani Spojene Staty nemohou uniknout dtisledkam uddlosti v Evrope.

Dobie jsme si vedomi toho, Ce Velka Britanie jiZ s ohiedem na britska dominia nemriZe provozovat silnou aktivni politiku v Evrope, neni-li si jista porozumenim SpojenYch Statri a jejich soueinnosti.

Ale mir nelze zajistit jen smlouvami bezpednostnimi. Stejne tak zaleli na soudinnosti hospodatske a kulturni. A v tomto ohledu jests vSTrazneji ne2 v oblasti jen vojensko-politicks vynika nutnost mezinaroclni spoluprace vgech narodri. i Ckodlivost jak3"Tchkoli vyludnYch blokit v sebe uzavfenSrch. Jevi-li se samozkejmou potkebou a pkikazein zdraveho rozumu, aby,

einnosti take s mocnostmi zapadnimi a amokskYmi.

sultant nemtte se zastavit na hranici paristyl nemeckSlch Habsburkii. Federativni sdradovani naroclu mute se daft jen tam, kde je dostateene silne a aktivni uvedomele spoleeenstvii vzajemnSrch zajm y, kde je silne vyvirmt eft vzajemne pospolitosti a kde pusobi mocna soustked'ujici idea nebo institute. Koneehe, nac se vets'inou zcela zapomina: tito men gi narodove Ciji v oblasti sousedici s nemeckem. I kdyby se mezi sebou sdrutili, nebyli by s to, aby mu sami eelili. Jakakoli exklusivne pojata, formate mezi nimi nutne vyvolava nedOverit.

Ruska, v nem't se je gte nezapomnelo na politiku "cordon sanitaire." Odpovedi Ruska na tuto politiku byla smlouva s Nemeckem v Rapallu. Mengi narodove stkedoe yropgti jsou v takovem postaveni, Ce musi hiedat oporu bud' v Nemecku nebo v Rusku; zapadni mocnosti proste z duvodu zemepisiVch bezprostredni vojenske ochrany jim poskytovat nemohou, i kdyby chtely. Kam vede spojavani s Nemeckem, v gichni uC protili. Nejen tito narodove, •nSrbrt cela Evropa i ostatni suet poznali, Ce meckS7 imperialismus nejen nisi svobodu podmanenSrch narodii, riSrbrt pkimo ohrotuje i biologickou jejich existenci. "Imperialism Sovetskeho svazu" je jen stra gakem, kterVm hrozi ti, , kteii bud' nechtefi nebo nedovedou si predstavit pkatelskou soueinnost s touto velmoci.

Zadna exklusivni federate menAlch narodri. stkedni a jihovYchodni Evropy, i kdyby byla uskutednitelna, neptinesla by jim podstatnSTch vYhod ani politickSTch, ani hospodakskSrch. spoluprace mezi temi z nich, ktere maji spoleene nebo shodne zajmy, mute se jen tehdy zdarne vyvijet, bude-li vedome zapojena do Air‘Siho ramce celoevropskeho a bude-li zaloZena na jejich soueinnosti se SovetskYm svazem a s mocnostmi zapadnimi. Pki torn tfeba upozornit jests na to, Ce se mezi temito narody mute rozliene kombinovat uZM soueinnost politicka nebo hospodakska, a to podle toho, jsou-li to spie politicks nebo zase hospodakske zajmy„ ktere se spojuji. Tak na pt. eeskoslovensko ma, s Polskem daleko vice spolednych zajm y politickYch ne2 hospodakskych; a zase hospodatske jsou znadne nejen v Razajmy oeskoslovenska ' kousku, mibr2 i na Balkans.

Rozmanite pokusy, navrhy a kombinace o federaci nebo konfederaci menAich narodri stkedni a jihoy chodni Evropy vychazely z rozlienYch pohnutek a sledovaly take rozliene zarnery. Rozmetani staleteho rnocnakstvi Habsburkil mnolVin se zdalo velikou pohromou, vUtici obecnou "balkanisaci" a "zanarchisovani" cele Evropy. Jini zase, i kdyZ uznavali, Ce Rakousko-Uherska, rise byla anachronismem, pokladeli za stejnY anachronism, kdy2 se ustavovaly male staty, tki§tici velke hospodakske celky, ktere se jevi jedine opravneny v dnekii dobe technickeho a dopravniho pokroku. A opet jini se obavali, aby Sovetsky svaz nenabyl v takto rortkistene oblasti predominantniho postaveni. Pokud jde o mocnarstvi Habsburkii, zfejme se nechtelo videt, te proces osvobozovani Rekt, SrbA a 13ulharii z nadvlady tureckich

Rozmanite tyto zketele nutne vedou k tomu;.

Ce se rilzne bude vytvalet porn& Ceskoslovenska k jeho sousedum. K Sovetskemu svazu, ry bude pkim3im jeho sousedem, je va.zano trvalY• in spojenectvim, ktere bude hlavnim rem jeho bezpeenosti. Toto spojenectvi povede ovgem take k tomu, Ce se postupne v mike stale rostouci bude rozvijet i hospodakska soueMnost mezi eeskosloyenskem a SovetskSim svazem. Pokud jde o Nemecko, Oeskoslovensko ma pkirozene Civotni zajem, aby byla definitivne vyvracena schopnost Nemecka k dobyvaenSrm vSrbojiim, a bude proto Usilovne podporovat vgechny snahy Spojencil po zlomeni nemecke expansivni sily. Jakmile budou vykizeny sporne otazky mezi SovetskSrm svazem a Polskem, a budou vytvoieny podminky pro ptatelstvi mezi temito staty, bude take motho zalotit fidinne spojeneckou soueinnost mezi Polskem a teskoslovenskem.

Ale — znovu opakuji — prove proto 2e skoslovensko je poloteno pfimo ye stkedu Evropy, nemilte a nechce se vtesnat vSrluene jen do oblasti stkedoevropske. Politicky, hospodaksky i kulturne ma v gestranne rozvetvene zajmy v cele Evrope, i v koneinach mimoevropskS7ch (zejmena v Americe severni i jinni, ale i v Indii a na Dalnem vSi chode). Zachvevy vgeho, co se dtletiteho deje ve svete, citi se velmi brzy v Oeskoslovensku. Axiomatem na gi politiky ziistava soudinnost mezi Wchodem a Zapadem, a orientate eeskoslovenska nemilte bSrt ani jednostranna, ani zemepishe exklusivni nebo omezene, jen na sve bezprostkedni okoli, vgestranna a cilevedome zamekena do celeEvropy a do *Ow aveta. •

Hubert Ripka mengi narodove stiedni Evropy hledali zaji gteni sve bezpeenosti ve spojenectvi predev gim se sousedni velmoci sovetskou, jevi se stejnou Potkebou, aby hledali zaji gteni sve hospodatske rekonstrukce a hospodatske prosperity v

sou-

Zmouciiiime ye s

.

Jos. Kalus Zmoudkime tepr y ye stall, kdyt sta je vrasek ye tvati, kdyt zbelela jit hlava, kdy2 minula nas slava, kdyZ piseri se u2 nedati, kdyZ seihava narn verC a r3im: kaZdY se citi pfemoudrym.

Strum 2.

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATSKE' ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

"Neni mo2na!" zvolal drirazne pan Rudl.

"Prosim, podivejte se!" A ukazala panu Ru. diovi svrij taneeni pokadek. kterSt skuteene byl jil vypinen.

"Nemilosrdni 2kfidci a sobci," s nevr13"rrn hu. morem podotkl pan Rudl. Zavrtel pak hlavou a dodal chvatne: "Dovolte, abych poprosil natereho z tech panri, by mne aspori Cast jednoho tance postoupil? . ."

Konstancie volky nevolky pokynula site hlavou, ale svoleni jeji neprovazel vS7raz zvleAtni ochoty nebo rozkoSe. Inu, mladernu deveatku pranic se nelibil pan Rudl, nac-pak, hned v prvnim okam2iku na ni dojem neobyeejne mai° pfiznivS7 . Nevedela vlastne ani prod — to dite nezkukne!

V torn vSak ozvalo se v zastupu jeji jmeno.

Hleclali pfedtaneenici. Hudba prave rozzvudela se k prvnim veselSm skokrim.

Konstancie byla dvojnasob rada. ie vratiti se mohla ke sqm dvotanfirn, kteti zatim ptipravili se k prvnim veselSim skokilm.

Tanec zapodal.

Konstancie byla s panem Ladislavem Rubesem site poslednim, ale jakkoli z pkedtaneenic pfedchazely ji i dve komtessy a povestne d ye krasky pralske — piece nezanikla nikterak. Tisic odi obracelo se k ni s upfimnSim zalibenim. ZtepilS7 jeji zjefbudil k ni mimovolne sympathie i star2ich osob. Mnozi ji ov2em neznali a pfemnozi spatfili ji poprve, ale vkchni se ptali po jejim jmenu a privodu. Zase mohla Konstancie slykti o sobe tisic pochlebriSich slov, kterS7ch ka2d3im okam2ikem — zdalo se pfibSrvalo. Do fake ulieky, vymezene jen s pfedtaneenikrim, v ge se 2adostive Ale ona ul zase neslykla a nevidela, co se kolem ni deje. Obrovska, vina plesoveho reje strhIa ji cele do viru. Sotva le vystihovala ye vzrristajicim 'Aumu slabe pronikajici tempo liudby.

Pak za chvili protrhla se hraz predtanednikii, a kde kdo, sel jil s proudem. Musel.

Jen uprostfed salu utvokil se ostrrivek odstaverVch rytifri, mezi nimia neposledni misto zaujal pan Rudl. Netaneil, aekal. Ale maid, koeiei jeho oeka podivuhodnou vytrvalosti prondsledovala svildn3-7 zjev Konstanciin, ktera spoeivajic v objeti sveho taneanika lehce jako pirko se vznakla kolem neho. Pan Rudl upiral na ni zrak svuj tak ostfe, jakoby ji chtel magnetisovati. Take se mu podatilo, 2e snive jeji oko mimovolne k nemu do ostrrivka zabloudilo, ale nepozoroval asi, le ona, setkavS1 se s jeho pohledem, jaksi plak pfitulila ,se k svemu taneeniku. Nepohledla tam vice.

Po nekolika minutach skoneil se prvni tanec.

Konstancie vratila se se sv3.7m dvaanem na estradu, kde netrpelive na ni eekal druhSr taneenik.

Irk pak slo nerukne svSirn obvyklSrm pofadem. Konstancie sla z ruky do ruky, stfidala taneeniky dle toho, jak byli v taneenim pofadku zaznamenani. "Wickni" byli mili a sympati,eti, ale nejradeji piece spatfovala, kdy zas a 'zas se k ni vracel pan Rub&S, kterSr ostatne :stejne smSYSlel o ni. Stale jen ji hledal a sledoval. Pies to v2ak dobfe vycit'oval, kdy mu nalelelo ustoupiti a zristati stranou. Ostatne pied Konstancii, aby dobfe se bavila, a sam vyhledaval, bylo-li potkebi, jeji taneeniky, ktere vir taneeni po celem sale rozptVlil. Znal se tamer se vgemi, s rnnoh3ni spojovalo jej srdeene pfa",telstvi. Jen s panem Rudlem, kterS7 nable jako tajripine vidmo mezi nimi se zjevil, neznal se nikterak. Nebyl z nich, z toho pokoleni letodnikterak. Nebyl z nich, z toho pokoleni leta&nil pan Rudl okam2ite dojem nevalne Ne to, le jaksi piin g bezohledne dobSival si misteeka u Konstancie, ani to, le jaksi 2irok3im svS7m loktem snail se odstrkovati ka2cleho, kdo se ke Konstancii bli2i1, ale zejmena jeho vzezreni jej a odpuzovalo ad neho.

Skutedne nebyla to fisa2 vzbuzujici dilveru.

Afasita hiava tohoto nejprvnibo roladi mute se-

3721311'Nfic dela na tlustem krku, kterlr jmenovite v tYlu splYval v jednu nehezkou Una s lebkou i zady.

Jeho maid, kodidi aka, nad nimia nebylo takkka 2adneho obod, miuvila jen smyslnosti, bezcitnosti a sobeckosti. RubeSOvi zdalo se, .2e tak asi vyhlilel onen lichvak, k vrili nemu2 se pied mesicem zastfelil jeho nejlep g pNtel. Jak pohli2e1 na Rudla, stale kradi se mu na mysl opovrlenS7 lichvak, ad jinak dobie vedel, ie jmeno jeho ye spoleenosti docela slu gne obstava, a le dokonce se zjevilo i na jakesi kandidatni stink v'rri2 Vtele doprueen byl drivete spoluobdanstva. Ostatne . v2dyt' uvedli jej na estradu, mezi honorace, bohda, ne jen proto, aby tam oslriujici zat rozlevaly jeho obrovske brillantoye prsteny .. .

Snad se tedy ve fysiognomii mylil. Kdo vi.

Ale povrchni tento risudek nebyl ojedinelS% Take pani presidentova, ktera, nejdele hovotila s panem Rudlem, nemohia nedriveru a nechut' svou k nemu utlumiti. Zrovna jako Konstancie nevedela vlastne prod. Jeho nevkdni zdvokilost a sladkost byla by nejradeji hned odmitla.

Ale na plesu te2ko. Sotva take od ni ustoupil, schSrlila se ke svemu choti a geptla mu do ucha: "Kdo je ten pan Rudl?"

"Neznam jej," odpovidal president, "pfigel, pfedstavil se jako soukromnik a ladal, abych jej Konstancii pfedstavil. Rozhovotil se ihned tak obratne, ze nebylo vyhnuti."

"Ov2em...

"Ostatne zda se, le ma, pekne styky. Pozdravoval se s mnohSrmi vynikajicimi lidmi . .

"Vzhled jeho je neobyeejne neptijemnk "Prato neni potfebi obavati se, le KonStancii pfiroste k srdci . . . " dodal president s humorem. "Ma kolem sebe nebezpeenejAi soky " "Konstancie jeSte nebyla na svete, kdy ten pan jiste jiz davno krasnkm damam se zde dvofil . . . a jak videt, bez Uspechu."

To fekla pani presidentova a umlkla. Ale jako na vzdor hned zase v pfiStim okamliku prikradl se k ni pan Rudl i snail se ji baviti.

"Milostiva pani," vece sladce, "vase rortomila dceruSla je udinenST andilek . " "Reknete radeji: dite je'Ste!" pferu gila pani presidentova.

"Uvidite, le zitra bude v novinach, 2e sleena Konstancie byla kralovnou dneSniho plesu. Postaram se o to sam..."

"Ale, pane . . . " Pan Rudl nepfipustil pani presidentovou k keel: "Ta grade . . . pfi torn ta distinkce . ten rismev . . . a ta toiletta! Mon Dieu! Veru hodna dcera takove matky!"

A poklonil se filisne.

Je ovkm u Boha, co by obratiV pan Rudl jeAte dale byl vypravoval pani presidentove, kdyby vifiva, hudba nebyla udinila konec -let() nasilne konversaci.

V2ak prave zase pfichazel pan Rube2 pro svou taneenici. Konstancie zavesila se ji2 docela driverne do ramena sveho dvoiana i zmizela s nim v okamliku uprostfed lidskS rch davri.

Tanec ten, zase valeik jak3"7s, vlastne ani netandili. Jen tak le se mimovolne s vinou ku piedu hnuli a do °di si hledeli. Staeilo jim to svrchovane. Konstanciina podateeni ostSrchavost jit davno byla ta tam. Po boku pana Rubek bylo ji jaksi nevS7slovne volno a blakne.

Spik on byl ponekud nesmelST, netroufal si ani pevneji ji k sobe pfitisknouti. Za to pfitulila se k nemu ona jako holubice.

Take se rozhovofili na dobro. Mluvili o vkm a o nieem zaroveri, jak se na plesech a u takovS7ch pfile2itosti vribec bSrva. Ale bavili se vS7borne. Jak by ne!

"Slykla jsem, le jste letos na jaie byl v Italii " prohodila pojednou Konstancie.

"Ano — a vratil jsem se nadkn," odvetil pan Rubes`. "Mem nyni jen jedno pfani: bSdi v Italii co mand brzy zase." A po chvili dodal s drirazem: "Ale ne sam."

"Ne sam?" tazala se ponekud naivne Konstancie.

"Osamoceni skyta jen polovieatSr politek," pokradoval pan Rube2 i vykladal, jak docela jiny vytvaii se v &wail dojem, ma-li po boku svem bytost, ktera umi sdileti s nim vklikou radost i 2alost.

"Tedy vypravujte mi neoo o Italii . o sve

Ve stisedu, dne 14. litezna 1945. testa . . . " nalehala live zase Konstancie, tulivgi se k svemu tanedniku jeSte dlIverneji.

Rubeg vypravoval, 11611 Italii v nejsvudne j g ch barvach. Mluvil o modrem nebi, o jakem u nas pry ani potuchy nemame, o kypre pfirode a vednem jaru, o darokrasnYch jezerech bezne Lombardie, o nevylieitelne Kampani fimske, o zatoce Neapolske, Pompejich a Vesuvu. Mluvil o palaci dogii . . . o lagunach a gondolich, o hrobu neSt'astne Julie! Ach! Nestadil ani vzpominky sve zachycovati, jedna druhou Vytlaeovala. Napovedel cosi i o Pise, o Florencii a Siena. Zvlagtni kapitolu venoval hlubinam mote. A ty noci italske, ty tithe noeni raje! Rozhovoill se o slavicich a milostnem jejich tlukotu .. .

Z pana Rubek vyklubal se ponenahlu znamenitS7 vypravovatel, takovSr, jakeho vidy ratty s1ST chaly mlade damy. lime on to a tam zavadit i o malou romantiku, o Julii a Romea.

Co2 tedy divu, ze vznetliva Konstancie naslouchala s rozkogi, le vic a vice ponofovala zraky sve do odukvnele tvafe obratneho vypravovatele a le poslez mimovolne vydechla: "Tak 'Acne vypravujete, le bych okamlite chtela 133"Tti v Italii . "

"Skuteenie, nic vhodnej2iho nemri2e sobe mlala dama Oat'," pfizvukoval Rubd.

Ale jaksi zasmugile odvetila k tomu Konstancie: "Ano, panfun vse je snadneji uskutedniti . . .

"Proe?"

"Kdo se mnou pojede? Tatinek ul je star a maminka nikdy necestovala . . . " "Tedy pojede s yam . . . mug," namanul badave, ad opatrne Rubd.

"Jak to?" vece udivene, jakoby nerozumela, Konstancie.

"Svatebni testa — nejvhodnej gi okamilk," oznaeil Rubes` jasneji sviij vYklad, usmivaje se ponekud potutelne.

Konstancii ueinilo se pied zrakem jasno. Mild myglenka pfeletela jejim bilYm Belem. Usmala se a libeznY ten iismev provazal skoro pocit vdednosti.

"Davno jsem se ustanovil, ie o genirn-li se, nepovezu genuSlu svou nikam jinam — neg pod modre nebe skvele Italie . . . " prohodil 0pet mimovolne.

A mluvil zase o modry'ch jezerech, o bilSrch gondolich, 6 hvezdach spadajicich ke Kampani, o zpevu slavikfi za jasnSich a tichych noel.

Konstancie vzdechla rortouiene a jate vice mimovolne pfitiskla kyprSm svSIm ramenem vypravovatele k sobe.

Citila se v to chvili nevkslovne bla2ene. Byla by nepochybne nejradeji okam gite zvolala: "Pane Rubdi, jed'me!"

Ty gondole, ty hvezdy spadajici, ten tlukot slaviku Ale utlumila v sobe slovo hlasite, ktereho ostatne nebylo ani pottebi, nebot' Ladislav jig davno byl z planoucich oei sve dru gky vydetl, jak smy-Sli a co mini. Ku podivu, rozmluva ta pribliiila k sobe oba vice ne g v'Sechen jejich styk predchazejici. Vidali se na prochazkach, v koncertech, v divadle — ale co vge to bylo oproti dnegku, v zafi svetel, ye viru hudby, v slugbach bohyne tance.

A zrovna v teto chvili, podobajici se nejkrasnejAimu snu v givote, vyrugil je z nenadani pHval nedobra. Ani nepozorovali, ie u g davno tanec se skoneil a ge vlastne jen promenovalli Tu vstoupil jim do cesty pan — Rudl. Byl v gecek udYchan a zarudlY. "Hledam vas, sledno," vece vitezne, "po celem sale. Piga tanec budu miti Best tanditi s yam! . . . " "Jak to? Jsem zadana . . . " "Nikoli, jste sproftena pana Lhotaka."

"Nerozumim . . ."

"Prodal mi pra y() na vas . . . ovkm s vaAim svolenim." A koeiel oeka zajiskilla se 2adostive.

"2 ertujete!"

"Nabidnul jsem, ie odstoupi-li mne, zaplatim odstupneho sto zlatSich ye prospech Narodniho divadla . . . " Rubegs mimovolne vypustil Konstanciinu ruku.

Ve steedu, dne 14. beezna 1945.

Oddil Dopisovatelslicr POSMRTNi VZPOMINKA ZA SESTROU M. KRAFTOVOU A SES. E. LINKOVOU. Dallas, Texas.

Opustily nas v kratke dobe za sebou d ye sestry z Kroutku a vetejneho tivota. Pei gti mesic v nagem 10 letem jubileum K.L.Z. nam budou schazet tii sestry.

Prvni z nich byla mlada elenka Maienka Kraftova-Houtviekova, druha Eli gka Linkova a teeti Marie Kraftova (maminka prvni zemeele elenky.) Jsou to 3 steibrne hvezdy, ktere pohasly, ne v gak nage vzpominky na ne. Ty budou vkly zatit, az i na g eas k odchodu nastane.

Maienka nebyla dlouho na gi elenkyni, povinnosti maminky ji nedovolovaly bYti east() mezi nami, byla sokoliekou velmi pilnou, od sveho falai° mladi cvieila, hrala divadla a ovladala dokonale hudebni nastroj Cello. Hravali trio: piano pi. 0. Krutilek, housle na g syn Jenik, cello Matenka. Vdala se za vYborneho sokola, cviditele Frantu Houtvieku.

Sestra E. Linkova byla vYbornou pracovnici v peede gle svetove valce i v Sokole. Byly jsme sousedky. A tam v tom malem tehdy domeeku u Linn se konalo velke dilo lasky a dobrodini pro trpici valkou.

Sestra Linkova byla tajemnici Veelek„ co druhe sestry sna gely podle motnosti pel do filu.

Sestra L. a ja jsme pracovaly ruku v ruce, vZdy v souladu. Ze sebranych penez se kupovala ulna a latky, sestry si braly pleteni a z nakoupenych latek jsme my d ye steihaly, gaty a chlap. kog ile a jine 'east odevu a sestry to ug ily, donesly do Sokolovny neb k Linkfun a tam se to v ge do velkYch beden balilo a 'odesilalo. I stargi gatstvo, co bylo tteba spravit, vyprat, brala jsem si to domil. Byla, jsem mladgi, a teeba jsme meli obe deti tenkro.t male a price sve domazi dost, delaly jsme to rady. V roce 1920 nam dverna v Dallas hlavni iteadovna v Chicago zaslala podekovne diplomy za nagi praci.

Tim v gak Ze to pigi, nechci nikomu ubirat zasluhy o spolupraci, na ktere se podilelo mnoho dobrYch eeskYch Zen. A kaZda t nich konala toto dilo lasky dle svYch pomeril a schopnosti.

Poslednich par let sestra Linkova se Indio fidastnila na geho spolkoveho Zivota. Mela pro to svoje duvody, tragicka smrt jejich syna Franka jako by podlomily cleivej gi energii k vekejnemu Zivotu, a v star gich letech ruzne ne_ moci souti. Ale peigla mezi nas obeas a i pletla pro 0..erveny keit. Kdo jde s davem a proudem i pees itskali a nedelta, od nikoho vdeenosti, nebYva nikdy zapomenut ,ale jak odejde a stranicky stoji stranou, stejnYm zpilsobem veicejnost mu splaci.

Peatelstvi zdobi na gi cestu i.iti, tak jako v zahradce pestre kviti.

Peede glY patek, 23. imora byl krasnY den, vgak do nageho deskeho stiedu udetil prudce, nedeekavane blesk, kterY nas v gecky omra.eil.

Zemeela nahle dobra deska tena, maminka, sokolka, spolusestra z eadu Jaro 'Cis. 130 a zakladajici elenka Krouliku deskYdh Zen v Sokolovne. Vzpominam, Ze je tomu prave tento mesic, 10 let, co sestra Kraftova pti gla k nam a pravila: Mely jsme schtzi a Ze yam nebylo moZne bYti peitomna, nesu Vam pozdrav a vzkaz v gech sester, abyste byla na gi tajemnici, peijimate? — No, kdyt je to ptani vas vgech, tedy peijimam, jsem odpovedela. Tak jsem peebirala Mad tajemnice v posteli, na ktere mne tetka flu prave drtela. 8' koda, ze sestra Kraftova se ut na geho 10. vyrodi trvani kroutku nedoekala.

Ve etvrtek, 22. fmora, jako obyeejne byla mezi nami v krou2ku, mluvily jsme mezi sebou o programu. Sestra Novotna, ktera, ma program na starosti, se ji ptala, zdali by v programu vypomohla. Jeji modre odi vnitenim smutkem zasteene, zadivaly se na nas a pravila: Rada

gtfifitt

itSTNfit bych, ale nemohu.

V tyto dni je etrnacte unirtni "vYroei flak mile tety 51. A. Kraffove a dvanacte nageho Jenika, v kvetnu zas 5. vYrodi funrti Matenky a v eervnu na gi Frantigky, a to je mne \Tidy tak smutno. Kdot se toho nadal, Ze pti gti den mezi 10 a 11 hod. dopoledne Andel smrti zagumel kol jejich skrani a tekl: "Kde je stanuti, tam je ut yeeny klid, Tvtij boj je dobojovan!" Bezbolestne byl sti gen jeji bol nad ztratou gvakrove a tei dospelYch deti.

Sestra Kraftova, milovala kvetiny. Od easnab° jara jste ji videli mezi temi jejimi kvetinkami. Kde vase oko pohledlo, v -domedku vzorne uspoeadanem i venku sama zelefi a kvetina. V teto sve zabave s kvetinami a v praci spolkove zapominala trochu na sve bolesti, jet osud odchodem ji milych deti ji ptlpravil.

Bratr redaktor v poslednim Vestniku vyzvedl jeji zasluhy pro vge dobre a u glechtile, i pan L. 0. Ho g ek, pi. Stanovska, dobra jejich rodiny ptitelkyne. Bylo by zbyteene opakovat to same. Budeme Te, sestro Kraftova, velice postradat mezi nami.

Marv2ele Kraftovi neschazeli nikdy na tadnem podniku sokolskem i jinych spolkit, zajiZdeli easto i jinam, do bliMich osad a podporovali Stedee katclY podnik. Patiili mezi ty neUnavne narodni pracovniky, cela jejich rodina, ze ktere -zastal zde jen pan Kraft a deera pi. Anna Hog kova a 3 vnuci, L. a Jer. Ho g -koviaRchrdHoutvieka, odchusve dobre babielty velice My v g ichni, kteei jsme sestru Kraftovou zna11, zachovame ji nehynouci pamatku.

V sobotu, 24. unora byl krasny den a v kapli se seglo mnoho nag ich krajanil, kde mezi krasnYmi kvety, ktere tolik za tiva milovala, odpodivala jeji telesna schranka, ktera po keel starosty Sokola br. B. Ptevratila a br. Stratiskeho st., kterY dobee volenYmi slovy vyzvedl zasluhy zemeele, a za smuteenich min varhan byla odveZena do zdej giho krematoria k zpopelneni.

Mnozi v g ak na misto kvetin venovali penize k ucteni jeji pamatky na dobre teely, a to po $5.00: br. Kraft, p. a p1. L. 0. Ho gek. Bingo kroutek. Po $2.00: pi. A. eejchanova, Henry Oejehan, p. a pi. F. StranskY ml.. Po $1.00: pi.

Hulovcova, pi. Konakovska, pi. Ondrigkova; tuto sbirku odevzdala pi. Novotna dle ptani claret). br. Fr. Stranskymu st. na povalednY fond. Me odevzdall sve dary, po $5.00: p. a pi.

M. Pavelkovi z Ennis a pi. J. Malikova. Po $3.00: p. a pi. J. Vrlovi, p. a pi. J. Valeikovi, pi. Anna Herza.nova z Ennis. Po $2.00: sl. C. Nevolova, pi. Zazvorkova z Ennis. Po $1.50: p. a pi. A. R,otreklovi, p. a pi. Kopeekovi. Pi. Pohradska $1.00. Celkem $27.00. Ptani darcil bylo: na Sokolsky povaleenY fond: Pavelkovi, Valeikovi, Vrlovi. Na ruskou pomocnou akci: pi. Herzanovd, Zazvorkovh, Nevolova, Podhradska. Pro ervenY keiZ • Rotrekova, Kopeekovi. Odevzdavam v g e dle pi-ani. A diky varn vgem.

Botena Valeikova.

V Dallas, Texas.

Mili bratii a sestry!

VYrodni schitze Biciho kroutku v eade 84, se nam velmi pane vydafila. Pees 30 sester peitomno. Sestry dopiatily start' dluh a do piedu zase daly vstupne. Velice dobrou vYberei byla sestra L. Nestrojil, v male chvili bylo 16 dolara peed sestrou pokladni.

Schitze zahajena byla sestrou A. Markovou, nob ses. peeds. Slovakova byla omluvena nemoci. Peistoupily 3 nove dlnekyne: pi. Alice Henzen, Carolin Nemec, Anetka Kutil.

Darovaly jsme 10 dol. na - erveriST keit.

Volba ittednic, sestry: Slovakova, peeds.; Slovadkova, mistopieds.; Ondrti gkova, taj.; 01govska, udetni a pokladni.

Schtize budeme odbYvat jednou za 3 mesice, valy prvni etvrtek v mesici. Po schtzi bude malt' zabavni veeirek.

Sici hodiny jsou tak jako dosud nezmeneny. Dosti sester pracuje, neni gasolinu, tedy schitze nebudou katelY mesic. V gechny sestry byly pro zmenu jednohlasne.

Po schilzi jsme hraly na chvili bingo a pak

I.

pii katioku a ,dobrSich zakuScich, ktere sestry ptinesly, se nam hezky besedovalo. Rozchazely jsme se vesele a s ptanim za tii mesice to se zase tak v gechny sejdeme.

Odstavec 2.

Kroutek Bingo v Sokolovne se scha,zi kat-. dou sobotu veder. Hraje se jen jeden cent hra; kdo vyhraje, dostane polovic vyhry a druha jde do pokladny. lady hrajeme 25 her, to tit si ty centiky odpoditame, at' se vyhraje neb ne. Tyto vYhry se rozdaji na ruzne dobroeinne podniky, a ad se to zda male na pohled,, jest to hodne kde se jit podpotily ruzne sbirky..

Nektere teny nemohou jinak pomoci v dne g giti, pleteni neb pro eer--nitakedob,t je venS7 keit obvazy a ruzne prate cleat, tedy pomahame aspoii takovYm zgasobem. Po pohebu sestry Kraftove jsme se zase se gly, vice pro ucteni jeji pamatky, neb bylo male sobot aby ona nebyla peitomna a v male chvilil letelo peed sestrou Novotnou 24 dol., darovano pro povaleenY fond v upominku za jedntn Zenu z nas, ktera nebude vice hrati s name bingo.

Ostavec• 3. ftadova schtize tadu Jaro Cis. latt. Schtze byla slabe nav gtivena. Na fidetni vAtcrr zvoleni bratei: Vincent Ondra gek, Miro Atrat, L. 0.

Hogek. Rozmlouvano o nemocenske; podpoie, ale ,zase uvazla na mrtvern bode. Br. tajemnik nam slibuje ut, po 12 let jakesi vypoety na nemocenskou podporu. Ale tfttokrate jsme mu povolili jen 2 mesice, tedy- v kvetnove schuzi o tom budeme znovu jednati. Pei gly i jine 1-Cane zaletitosti, o kterYch se bude jednat v gti schilzi a tYkaji se starYch Mena i Menu v Detskem oddeleni; peijd'te do pei gti schuze,, Rdna se o vatnou vec.

V poslednim mem dopisu jsem vybizela mlade dlenstvo, aby ( si zalozili nelakY ten: krouZek. Nevim, dojde-li k nernu, ale jest to> opravdu divne, ze v nag em fade jsme tak zpo-hodlneli. V Cade 84 tak krasna einnost, krouZky, obou sini, Sokol divadla a jine pro-gramy, Z. B. J. sidlem v Sokolovne novY tadi a ut men nekolik peknYch besed a nyni ma'ji na programu zabavu. V gude ruch a tivcrt,, dnegni dobe jest v na gem meste tolik nork1'1 lidi peistehovanYch, Ze pti kaZdem setlanf v sinich vidime nove tvate a nav gtevy7 j;soint velmi pekne. Jen na g tad se nemute ctortejvat".

Kapitola 4.

Divadlo sehrane v fade bylo velmi pekne podane, libilo se nazis k iitavAteva na postni dobu byla velmi dobra,. V peiprave jest , hra sepsand deskou, Cenou, pi. K. Otvrtniko- you, "Pod texaskpg nebem,"ktera se bude hrat prvni nedeli v clubnu, to bude prave na konoeni nedeli, a u2 se na to teSime. Druha hra, na kterou te2 u2 mealy zkouSky, jest o-. pereta "Karneval". Ta bude ,sehrana na prvni nedeli v kvetnu, jest to sama zamilovand komedie s velmi peknYmi zpevy a hudbou, \TYpravna hra, tedy se mime na co te git. I v Sokolovne mail zkougky na divadlo a jine programy a tak nag Dallas se dint Statieku Barto gi, to co Vy ptedpovidate, stane se. My to v gichni vidime, citime, ale kdesi ✓ koutku srdce na geho cosi pravi, nebude to jegte zitra. A tak kde je toho motnost, bratii -a sestry, to spolkovou einnost. Jak jest to krasne, sejdeme-li se tak pohromade pti divadle, zabave, neb veeirku, jdete vy, vase deti a ut i tech deti deti, lita to salem, a vy si ✓ duchu myslite: jest to na ge, nas vgech.

A jinY pohled v tech "honky Conk". U baru opili muZi, Zeny, tandi to smyslne tance nepekne hudbe, utrati se mnohem vice.

Ale 112 dosti, dostanu asi. Na zdar!

Ant. Ondrtigkova.

V Dulezite upozorneni! Kdyi plgete na I11. tiadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost tfkajici se va gich poplatkii neb dluhu proti va gemu certifikatu, neb vageho pojfiteni u S. P. J. S. T., ei ohledne dodavky Vestniku — udejte vidy Cislo neb sidlo vaieho radu, neb eislo va geho certifilsatu.

Btrana 4.

VilteiTNfi

" NA STAREM MUkNE".

Neni snad malebnej giho a rortomilejgih0 koutedka, tak jako v okoli stareho mlkna --kde u potoka za dne vidime deny a divky z vesnice prat pradlo — a za veeera omladinu sedavati a haStetiti kol vantrok. Zvla gte koutek ten je zajimavej gi, kde u mikria jen pies lavku je stall hospoda, kam ka gclk se zastavi na ceste do mlkna. Jak to bkva, hostinskk a mlynat to jsou zajimave a vesele figurky. Tito dva mu2i jak to vgechno v2dy popletou a zaiidi, je zajimave, a zvla gte kdy2 se k tomu ptipletou lide jini. Jako na pkiklad bodrk a mazank obchodni s dobytkem, kterk ne 'tie by jen ten dobytek shanel, ale take kouka po gikovne gene, s kterou by se rad o2enil. Ale co se mu vge pii torn piihodi, o to se postara na g dobrk hostinskk, za pomoci slavne herecky, ktera, v okoli pro2iva, sve prazdniny.

Za veaera se omladina v2dy sejde a pii zpevu znamkch deskkch melodii, se vesele pobavi a take pii tanci poskoei, ov gem stall 2e nikdy nechybi. A tan korbel piva vesele cestuje z ruky do ruky pii veselkch pijackkch pisnich.

Obrazek tento bude vysti2en a vyjadten na nagem jevigti, kde jsou v ptiprave nove sceny.

- Na shledanou, v nedeli 25. btezna v Sokole 2i2ka, Dallas, zve Vkbor.

V Waller, Texas.

Pane Jos. Mikuline, s prvnim bodem ye Vagem dopigu souhlasim, ale takovkm tonem jak Vy pigete, se dobra vale nete gi. Pane Mikuline, toto nepi gi ze zle vale; ale na vysvetleni.

Jest-li minite nas katoliky eernkmi ovcemi, tak vette, 2e neseme tak velke bilme a snad jegte vetgi ne2 , jini. Vim ale, 2e Polaci udelali 2e se hned nespojili s Oeskoslovenskem, ale to bylo Hitlerovo dilo. Italie take tak vlezla do pasti na radu a sliby Hitlera a potom z ni nemohli ven a ty ostatni narody jeden po druhem. Nyni se hadkou nic nespravi, kdy2 ut se stalo, a ovSem nechceme z jednoho zla do druheho. Nerna2erne souhlasit s nacismem, fagismem, tak ne ani s komunismem — ale to nemini, de nesouhlasime s Ruskem, ad na ten komunismus. Ma-li bkt pokoj trvalk, je tteba ustoupiti kaalemu trochu, ka2cik respektovat prava druheho. Pravdou je, .2e Rusko bez nagi pomoci take tehdy nevyhralo a a tak kdy2 to Rusko uva.21 spravadlive, take s nami podle toho bude ci melo by jednat. Katolickk lid neni horgi druhkch, nevim, je-li kdo dobrkm katolikem, jeli take dobrkm elenem lidske spoleenosti a lidstva.. A to valetne btime neseme tak jako vgichni ostatni. Ja sama tteba jsem ovdovela, mam tarn tti syny a 2adnk z nich nebyl k vojsku volan, Sli dobrovolne. Proto 2e milujeme tuto svoji novou vlast, to dokazuje nage jednani, ale 2e milujeme take svoji viru, je na biledni. Proto bratii bud'me a pravdu sobe mluvme.

Jsem v na gi SPJST. u2 34 roka a je gte jsem ye Vestniku nemela dopis, tak myslim, 2e mi bratr redaktor tyto taciky uverejni, jest-li to dovede pietist. (Pozn. red. — Vag rukopis je dosti eitelnk, jen pi gte easteji, radi zdrave a dasove pkilehave nahledy uveiejnime).

Pravda, 2e neni tak gpatneho dloveka, abychom se od nej nemohli v neeem ptiudit a je pravdou, 'Ze se g patne deti nerodi, ale 2e je takovkmi u,dinime svoji vkchovou.

Nemyslete, p. Mikuline, 2e zase omlouvam toho Hitlera — ten tarn s tou vkchovou zadne moc brzo, aby toho dobreho v tech malkch moc nezastalo, take ma u mnohkch rids vroubek. Hate je ale, 2e pan Malec tuto zemi neosazoval, tak za to nemii2e, de je jich tu• tolik a uznat se musi, 2e se o drobnk lid co dost zaslougil. Tak jak na g president Roosevelt se jegte 2adnk president nesna2i1 o dobro lidu Ameriky a piece jsou nekteti proti nemu.

S pozdravem na vgechny, Anna Polanskk.

Pozn. red. — Bratr Mikulin oznaeenim "derne ovce" neminil ptislu g niky jakekoliv viry, cos by v nagem nestrannem Vestniku bylo nepti;pustne a redaktor by to nepropustil.

Alvin, Texas.

Mili bratti a sestry! Sdeluji yam, 2e jegte Mu a pozorne sleduji dopisy ye Vestniku, zvlagte takove dopisy se mile atou, kdy2 dopisovatele se zajmem pigi; jak by na ge Jednota mela ku zdaru a dal gimu rfistu pracovati. Bratie Gajevskk, pig easteji, neb Tvoje dopisy se v gem libi, neb Ty dovede Tvoje dopisy humorem pro gpikovat. Zapomel jsi k to pisni ye Vestniku sdelit notu. Zkoug ela jsem, ktera nota by se na ni zazpivala. Nejlepg i se hodi tato: "Vim ja, jeden krasnk zamek, v nem pfebkva ma mild."

O jak rada vzpominam na ty na ge schaze, jak bkvaly vesele a dosti &tile navgtevoyane.

Co jsem byla 20 r. tajem. vynechala jsem jen dy e schiize. Jednu kdy2 jsem byla nemocna a druhou, kcly2 mud umiral. Posledni roky te2 mi neni mo2ne zajeti do schaze, avgak vzpominam ka2dou schazi, co tam asi br. a ses. delaji.

Br. Bartog, pigeg ve Vestniku, kolik je ve vagi rodine &ern). v Jednote. Spoeitame, nebylo-li v nag i Miskeskove rodine o jednoho neb dva eleny vice. My stab. 2 el., na g syn se 2enou 2 a jeho 6 deti a jejich zet' a snacha, to je 10 el., vgichni v pravidelne pojistce. Nag e dcera a zet' a jejich 3 deti a zet', to je 6, druha dcera a zet' 2, tteti dcera 1, tedy 21 Mena Mikeskove rodiny diem Jednoty, 4 el. z nich ji2 zemieli.

A jegte necO! Co o tomto, br. a ses. budete pisemkglet, kdy2 yam napigi jak moc nerada vidim ye Vestniku ty bolesne vzpominky ye vkrani den amrti. Mrtvi to, nesly gi a. svelovati svfij dal na vetejnost se mi zda, 2e to lidi nezajima. Te2 resolute se mne nezamlouvaji, a dokud jsem byla tajemnici, nag tad ph amrti elena nemel resolueni vkbor. Tajemnik tadu sepsal v padu amrti krat gi 2ivotopis dlena, cod mi moc lope libi.

- 22. anora k nam ptijela moje dcera Lydie M. Otto z Troup, Tex. Ptijela na aute. Byla teZ u jeji dcery Bernadette Zorn v Houstone. Druha jeji dcera Marjorie Lattimore je v San Antonio, Tex. Jeji mantel cviel vojaky litat v aeroplane.

4. biezna k nam prijeli na besedu man2ele 8vestkovi a s nimi man2ele J. Bilk z Houstonu.

Potegila nas jejich navgteva.

Nagi sousede Bormovi obdr2eli smutnou zpravu, ie jejich syn padnul 15. unora na zapadni fronte. Bojoval u 9. armady, byl 22 let star a 2enat. On byl syn pi. Bormove z prvniho manielstvi. Jeho otec bojoval v prvni svetove valve ye Francii, domt se vratil zdravk, 62enil se, za kratko ho kopl kari -a zemtel.

Nag vnuk Odell Vrla z Guy ma dovolenou do 25. t. m. a je propu gten z nemocnice. Kam ho poglou 0.2 dovolend vyjde nevi.

Nevim co bych vain jegte sdelila, nikam nejdu, trapi nine moc revma a Toupala neni, co vyrabel jeho liniment, ten mi ulevil v2dy v bolesti. Na zdar!

Rozi Mikeska-Truksova.

V VAICHNI PROTI NEMCUM New York. (CTK.) — V tak zvanern protektoratnim radiu piipustil Alois Kti2 dne 5. umra, 2e oe gi se vzpiraji Nemcam a mezi jinkm pravil: "Bud'me uptimni! Nekteti z na gich lidi dosud 2iji v demokratickem ptiznaenem svete.

Jsou ptilis citlivi pii omezeni potravin a svaluji celou vinu na Wince." Na to Kti2 ptiznal, 2e dostal anonymni dopisy, ye kterkch pisatele protestovali proti jeho nespravnkm adajam v rozhlasu a dodal: "Nektere z na gich lidi jdou dokonce tak daleko, 2e tikaji ei spi ge geptaji: "Nemci tady udr2uji re2im Na to mluvdi odpovedel: "Je pravda, ze jsme ztratili mnoho krve, ale jen proto, 2e ureita individua pro padla podnecovani kriminalnich emigrantil a dostala se do einneho odporu proti nynejgimu re2imu. Nemci maji svate pra y° se branit proti nebezpeei, at' u2 ptichazi odkudkoli. Pak mluvil o lidech, "kteti proste nesnesou Nernce" a dodal: "Bud'me v to veci zcela uptimni, tasto se Mica., 2e Nemci jsou nespravedlivi a ukrutni.

Nicmene, kdyby gestapo melo potrestat jen malou Cast tech, proti kterkm dolly adaje, musilo by uyeznit ka2deho druheho Cecha."

To ptirozene nemil2e udelat ani vgemocne gestapo, proto2e Nemci pottebuji otroka na praci, ale dokazuje to, 'Ze celk deskk narod "proste Mince nesnese," jak to moudte pan Kti2 prohlasi1.

Ve sttedu, dne 14. btezna 1945:

SOKOLSKA HLiDKA Sestry a bratti!

Ve vYroeni schtlzi 2upy Ji2ni bylo zastupei jednot vzpomenuto na einnost povalednou jak eeliti pomeram, ktere se dostaviti mohou.

Chceme se piipravovati v nagich jednotach na krajne neptiznive pomery, nebot' tak mnohe nage nadeje mohou bkti zklamane. Mnohk z nagich hocha vice se nam nevrati, mnozi budou utrpenim a zku genostmi twine zmeneni a tu bude na nas star gich, abychom svoji pozornost venovali zas na gim detem atleho yeku a udinili jim navgtevu na gich telocviden tak oblibenou, by s radosti vraceli se nam do ptigtich hodin. — Ukol uditele her a prostneho telocviku mohli by ptevziti i na ge stargi sestry a bratti, kteii to s praci sokolskou uptimne smkgli a na nas vgech v jednotach bez rozdilu jest, je v teto snaze ucinne podporovati. — Na ge trvahy maji vas, sestry a bratti, povzbuzovati a ptipomenouti yam, nelze nam flexible zustati v neeinnosti.

2e jsme se po nejakY vas odmleeli neznamend, ge to na gi myglence jsme se stall neverni a nejsme tu ovg em osameli, mohu vas ujistiti.

Jsem si jist, 2e jakmile'jen nejaka maid dinnost se v jednotach zapoene, 2e znovu rozproudi se to na ge sokolska krev k peknYm elnum.

Prodelavali jsme kdys v gude Vale boje ye svem vYvinu, ale i radostne mnohe chvile jsme pospolu pro2ivali. S laskou a nad genim potadali jsme nag e vetejne vystoupeni a slety a vg ici dnes vzpominame s obdivem praci vgech tech na g ich sokolsk'ch prakopnikt. Kolik prate a dasu vy2adovala si einnost na ge telovYchovna, ale te2 cele lady na gich hochu a dev4at vdeei Sokolstvu za lep gi zaklad 2ivotni. — Nage einnost vzdelavaci ov gem vady pokulhavala a snad i tomu ptipisujeme na vrub, ze jsme v na g i praci sokolske tak ochabli, avg ak tato einnost se dvojnasobila v nagich besidkach, divadlech, vanoenich nadilkach, plesech, veeirkach, zajezdech, gibtinka.ch a jinYch podnicich.

Proto, 2e nas bylo tak malo ye vetgine padil jedni a ti sami, byli praci ptetiteni. — Nemohli jsme se ov gem vgem a vgude zachovati a tak — — zapoealo v mnohYch jednotach to na g e — — — rozearovani, v nagich hnizdech nastal klid, — ale ten smrtici klid. oast° jsme se, sestry a bratti, pohnevali a nee° snad i nepekneho si tekli, a tu ani2 bychom si byli tadne uvedomili, na gi krasnow sokolskou praci jsme pogkozovali.

Vim dobte, 2e to chceme zas v gici spoleene napraviti a tu eekame na vas, '2e die svych sil a moiriosti se bez vYmluv chopite prate ve svYch jednotach a nam k 2upe podate radostne zpravy. — oekame na to v gici, valyt' chceme vg ici co vas znam tvotiti, stavet, chceme miti radost ze sokolskeho 2ivota v Texasu a z dila, ktere tu chceme po sobe zanechati.

Nag e podparne jednoty v Texasu byly nam vg ude pliznive naklonene a na ge ditky maji v anglicke stati Vestniku mo2nost vymenovati sve nahledy. Jim ov gem plati na ge diky a i nag e vernost. ,Kdo z vas, sokolskkch pismaka, neco k povzbuzeni na gi prate napige??

Zdar Vam! Ludva 0. Hog ek, 2upni vzdelavatel.

V

KALENDAII

18. biezna. Taneeni zabava ye prospech Am. erveneho kriie v sini radu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. 25. biezna. Divadlo "Na starem mlkne v Sokolovni na Carl ulici v Dallas, Tex. Zadatik v 6 hodin veeer.

1. dubna. Velikonoeni zabava v sini radu Pokrok cis. 84. v Dallas, Tex. 8. dubna. ZpeVohru "Veseli ta gkair sehraji sokolgti gchotnici v sini radu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. V pfiprave. Divadlo"Pod texaskfill —slunemu v sini radu Pokrok Us. 84.-V Dail "Ten,

Ve stfedu, dne 14. bfezna 1945.

Piijem od iadi za mesic unor 1945.

Lodge No.

1

Mort.

Umrtni

Expense Vyclani

17 leden $ 317.80$ 14.35 $ 2 13 unor 8.48 .90 3 13 unor 45.20 1 2.40 4 16 leden 1,726.79 41.05 5 16 unor 56.49 7.80 7 14 unor 174.33 11.20 8 24 leden 39.30 2.55 9 14 led., fin. 1,28736 39.30 10 20 led., 277.70 2.55 11 20 unor 34.02 2.10 12 20 leden 22.20 .15 13 22 led., fin. 1,070.18 27.90 14 12 led.

79.01 13.80 15 6 led.

620.83 14.85 16 24 unor 132.31 8.40 17 21 fluor 572.30 46.20 18 6 led., tin. 38.46 3.30 19 20 led., 88.34 5.55 21 9 led., fin. 127.92 5.40 22 6 unor 38.72 .90 23 13 leden 252.73 17.70 24 26 led., 2,917.32 72.15 25 26 unor 312.77 31.05 26 21 led.

126.82 4.05 27 21 led.

343.38 9.60 28 23 leden 29 24 led.

3,127.86 137.25 30 19 led.

182.88 '9.80 31 21 led., 207.41 2.85 32 19 led., 51.89 3.45 33 17 unor 220.76 26.25 34 21 unor 12.73 1.05 35 17 led.

1,289.30 13.65 36 8 led., 386.24 9.90 37 22 unor 18.89 2.10 39 17 led., 254.24 10.95 40 22 unor 413.42 38.80 41 14 unor 87.31 2.70 42 16 unor 84.65 3.30 44 13 led., 54.24 6.00 45 14 led.-zafi 1,206.89 77.75 47 22 led., 1,551.86 36.15 48 20 unor 353.37 13.90 49 21 unor 647.68 13.95 50 24 unor 135.68 5.85 51 15 led., 74.56 8.40 55 19 unor 78.13 4.20 57 9 leden 62.83 2.40 58 16 unor 112.97 12.30 61 1 leden 62 6 list.,pros. 162.19 18.60 63 22 unor 418.10 20.25 64 20 led., 245.75 3.00 65 6 led. fin. 578.56 6.60 66 19 led., 246.00 15.35 67 26 led., 142.67 8.70 68 20 led., 22.05 394.07 70 211 unor 337.01 11.10 71 17 unor 1.95 40.90 72 14 fmor 109.54 7.45 73 8 unor 4.95 107.75 4.10 75 15 led.-bfez. 107.08 76 21 led.

2.40 47.52 78 14 unor 44.90 4.65 11.50 79 15 led.-lakez. 141.69 80 20 unor • 173.83 4.50 123.08 81 17 unor 13.50 83 5 tij.-pros. 117.09 21.10 1,214.66 84 6 led., 23.10 86 16 unor 82.27 5.55 87 6 led., 610.22 18.45 88 21 led.

4,413.44 75.60 89 14 unor 178.38 9.45 90 21 unor 18.33 1.20 91 20 unor 202.36 13.35 92 16 led., 4,438.52 82.70 93 23 unor 54.14 4.95 94.22 unor 148.46 9.15 95 21 unor 139.35 4.35 96 15 led., fin. 67.80 1.20 97 21 led., fin. 735.39 15.85 98 16 led., 2.25 33.76 .99,14 unor 26.46 1.95 101,.15 .unor 3.45 30.61

Strana

V. E STNIIC

Juv. Sick O. Detskir Nemoc.

Odbor Odbor

4.41 .30 85.67

.72 21.38

.70 26.24 76.34 .40 .50

10.80 33.84 .72 14.40

37.87 14.48 8.40 17.86 5.14

1.44 13.68

23.46 224.51 19.36

15.12 23.04 6.48 3.75 10.80 119.52 277.61 3.06 10.80 12.07 72.93 1.20 26.50 118.84 17.00 180.64 32.05 15.40 6.09 1.50 4.31 1.40 5.60 42.34 42.50 53.48 2.80 8.26 4.40 38.51 136.01 .20 1.01

24.07 25.15 10.00 8.26 9.24 134.52 10.06 22.84 289.93 30.23

6.48 5.04

2.88

5.76 .72 6.48 18.72 18.00 13.68

2.16

.72

30.96 1.44 28.80 2.16

4.54 680.44 2.10 2.26 .40

1.44 7.20 4.32

57.01

15.84 .72

1.10

102 1 led., 32.71 103 16 led., 241.58 105 16 unor 33.78 107 17 108 23 led., tn. 869.07 110 10 unor 93.44 111 17 led., fin. 52.49 112 23 unor 269.85 113 14 unor 26.70 116 16 unor 66.96 117 9 unor 25.27 118 24 unor 29.22 119 2 list.-led. 95.65 120 1 led.-bfez. 82.80 121 23 unor 96.99 122 23 led., fin. 256.22 124 14 unor 4.45 125 21 led., 256.66 126 15 unor 118.67 128 16 unor 46.62 129 20 unor 48.39 132 20 unor 8.98 133 20 led., 880.83 95.27 134 1 led.

135 17 led., fm. 880.01 136 14 led., fin. 483.23 137 15 unor 5.99 138 14 unor 325.00 156.71 139 24 unor 20.58 140 7 iinor 44.42 141 17 unor 461.11 142 21 led., 74.23 143 21 unor 11.75 144 27 unor 215.76 145 21 unor 80.23 146 19 unor 79.34 147 14 unor 422.02 148 21 led., , 171.60 149 1 led., 15.07 150 12 led., 212.50 151 19 unor 27.34 152 21 led., 113.91 153 22 unor 896.99 154 20 led., 325.70 155 16 led., 8.13 158 23 unor 226.76 160 14 led., 110.89 161 21 unor 162 20 unor 147.39 35.01 164 14 unor

.30 1.05 2.70 38.35 5.85 1.20 15.30 2.55 3.15

7.20 33.84 81.37 1.20 7.78 .70 2.62

16.56 .72 RESOLUCE SOUSTRASTI.

.60

3.90 4.75 4.75 9.75 7.20 .75 1.50 4.20 1.20 5.25 .45 14.70 3.00 21.00 6.90 1.80 9.15 3.30 3.15 6.90 16.20 7.05 3.60 8.25 6.00 29.55 .90 1.80 9.15 3.15 4.50 25.05 45.00 2.40 10.90 6.90 5.40 2.55

.80 2.50 .80 .60 11.80 1.60 2.60 51.51 31.62 13.20 .30 2.62 1.60 2.80 38.22 10.20 1.70 8.48 23.03 16.44 47.80 .40 3.50 286.79 7.20 1.40 31.14 6.28 34.97 4.13

5.04 14.40 10.80 9.36 15.12

5.76 13.68 7.20 5.04 11.52 10.08 15.12 2.16 2.16 .72 9.36 18.00 .72

$46,542.79 $1,660.45 $3,701.25 $671.54 S bratrskYm pozdravem, R. A. UrbanovskY, fieetnik.

V Z fadu Pokrok Houstonu.

Vposledni •adne mesieni elenske schfizi byla vzinesena stilnost, Ze na .destne listing branell od naeeho fadu nejsou uvedena jmena nekterYch naeich bratki. Byl jsem dfive timto fikolem povefen, lee nyni to mel na starosti jinY bratr.

Pii tak velkem poetu elenstva naeeho fadu je v§ak take Zadoucna soueinnost elenstva v oznamovani povolani ye vojenskou sluZtu, nebot' neni motno, bychom vedeli o kaZdem kdo byl povolan. Oznamil jsem hned na poeatku, kdy detna, plaketa byla pro foyer fadove budovy pofizovana, by mi byla jmena dotyonYch brati• povolanYch ye vojenskou sluZbu oznamena, bud' jimi samymi, rodiei, pfibuznymi neb jejich znamYmi. Cinim tento dotaz °petne v tomto liste. Oznamte mi jmena pisemne neb telefonicky na adresu: S. P. StudnianY, 332 W. 27th Ave., Houston 8, Texas Telefon: Valentine - 2-4330 V seznamu na'Sich bratii jsoucich v branne moci SpojenYch Statu, ktery nedavno uveiejnen ye Vestniku bylo opomenuto jmeno bratra A. A. Laikara, podplukovnika, slouZiciho jiz od poeatku valky, kdy Texas National Guard byla pfivtelena v pravidelnou armadu. Onen seznam nebyl vgak mnou zaslan.

S. P. StudnierCY, V Dfileiite! Zmente ihned orikaz na certifikatu v padu, ze dedic jest mrtev. Urych/i se tim vyplata Vageho certifikatu a u'S'etiri pfipadne dalai vfloby vatim dedictm.

My, niZepsanY resolueni vYbor kadu Hvezda Texasu, cis. 47, v Seaton, Texas, projevujeme jmenem radu uptimne citenou soustrast nad ztratou vaa‘eho syna a bratra, Pfc. William Lee Motla, kterY poloZil svilj mladY a nadejny Sivot za viast a spravedlnost dne 19. eervna 1944, (zmineny hlaen byl nezvestnYm od 19. eervna 1944 a za mrtveho prohldeen byl 27. imora 1945).

Vime, pozilstala rodino, Se velkY je vat zarmutiek, avtak budiS yam fitechou, Se my, dienave fadu citime s vami.

Ty, milt' spolubratfe, odpoeivej v pokoji tam ve vzdalene krajine. My elenove, na Tebe nikdy nezapomeneme. Cest Tve pamatce.

Dano v Seaton; Tex., dne 3. bfezna 1945.

F. E. Hejl, Frank V. Spanhel, John T. Junek, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepsani elenove radu 6echoslovak cis.

141, vyslovujeme nati soustrast portstale rodine nad ztratou jejich matky a nati spolusestry, Alviiny Novikove, ktera zemiela 15. fmora 1945, a byla pohibena na Ne,rodnim hititove v Sealy, za, hojne fleasti pratel.

Pozastale rodine projevujeme vielou soustrast a zesnule odpbeinek klidnSr. Za fad 6echoslovak, eislo 141: Jos. Taaka, Fr. Petrusek, Ad. Felcman, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vYbor tadu Svojan Cis. 11 v Prase, Texas, projevujeme timto uptimnou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich, manSelky a matky a nati spolusestry, Katefiny Haeove, ktera zemiela dne 9. fmora ye veku 73 let, a byla pohibena dne 12. fmora ve Fiatonia, Texas.

Ku fadu piistoupila 1. eervence 1897. Byla vidy dobrou eelnkyni a neradi ji ztracime. Piejeme ji lehke odpoeinuti a test budiS jeji pamatce.

Psano dne 28. fmora 1945, v Praze, Texas.

Aug. Jalufka, J. J. Michal, Fr. Sembera, resoludni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. Dne 23. fmora rozletela se po eeskem Texasu sprava o nahlem Umrti spoluelenkyne, Marie Kraftove.

Tato zprava neoeekavane pekvapujici a zdrcujici, zanechala v kaSdem kdo ji znal pocit, ze ztratili jsme v zesnule sestfe •enu ktela.rabude vtude po dlouha, iota chybeti. Obzv tte tato strata jest citena v kruhu jeji rodiny, a proto vtichni jeji spolueleni tlumoei prostfednictvim techto fadka, pozastalYrn nad ztratou jejich nenahraditeine bytosti svou v srdci citenou soustrast s ujittenim, ze sesnu16, odetla tam, kde dostane se ji zaslouSeneho odpodinku a kde najde vte nejlepti, ponevadS jeji prate a tkol zde byl dokonden.

Pohfebni obiady byly za velike fleasti tel, pfibuznYch a znamYch odbYvany v sobotu, dne 24. fmora, ye Weilandove smuteeni kapli, po kterYchS pozilstatky jeji byly dle picani zesnule v mistnim Restland Crematorium • 7popelneny.

Stanley Hulovec, Hugo Schefeak, Jerry F. Boutka, resolueni vYbor.

Btrana 8. d Svornost Jihu, cis. 15., Buckholts, Texas.

Ctend redakce, broth a sestry!

Sice opozdene, ale piece yam ohlakiji dek prosincove schuze, kdy jsme si zvolili fifedniky a vYbory pro tento rok. Byli zvoleni: Edward PoS'ival, st., pfedseda; Anton Ulidnik, mistopfedseda; Hilda Br-U S. oya., tajemnice; Boh. Vybiral, ridetnik; Stani PoSival, pokladnik a Jan Brtig, pravoddi. Na zabavni vYbor byli zvoleni: Frant. Janes` a Frant. Zajieek. Pak nasledujici vYbory byly ustanoveny: MajetkovY vYbor: Lad. Svetlik, Frant. Zajieek a Emil Voldan. teetni vYbor: Lad. Svetlik, Emil Voldan a Jind.

Stalmach. Resolueni vYbor: Hilda Brtikva, Jan KuZel a Ed. Paival. Nemocensky vYbor, Frant.

Zajidek, Obie Hess, Lad. Svetlik, Hilda Brtikva, Olga Janekva a Hermina Vybiralova. Take tadovY poplatek deset centri mesidne jsme si ponechali i pro tenth rok.

Jsme radi, k z Detskeho odboru do odboru Dospelych pfestoupil br. J. W. Ondrakk, ml.

Broth jednatele by meli hledet ziskat pro Jednotu ka2de Ceske dite o kterem vedi, nebot' jak se dosud stava, u nakho faclu, vSechny tyto pak i po vyprkni detske pojistky zustavaji nanoddle. eimi itadovi tajemnici, na pokyn tiskoveho vyboru se posledni dobou rozepsali o jejich fadove einnosti. Take i ja podavam podobnou zpravu, hlavne na vysvetlenou vkm dlenum, kteti zde nebYvaji, aneb schrize nenavaevuji. Tem jest nejvice divne, prod vybirame tech deset centri kadoveho poplatku, a nektefi to dokonce i br. fidetnikovi "obrblali", jak on nam sclelil. Prosim, nemejte to jemu za zle, kdy2 vam na no fleet pfedlo2i, nebot' on jenom kond svoji povinnost. Take neni mistne, abyste mimo schtze delali stanosti o Cemkoliv kteremukoliv jinemu Utedniku. Kdy2 se citite nespokojeni s fadovYm jednanim, pfijd'te do schrize, tab vaSi stilnost pfedneste a bude vam die mo2nosti vyhoveno. AvSok zpatky ku tadovemu poplatku, ktereho nyni budem muset upotfebit na uhrakni fadoveho vyclani, jako placeni RVOS. pojistneho, atd. a s kterYm nam dosud vypomahal zabavni vYbor. Ta pomoc nyni odpada, nebot' zabavni vYbor si vzal za fikol letos alpine zaplatit dluh na sin, kterY nyni obnagi $318.00 i s firokem. Ostatne banka naleha na flpine zaplaceni dluhu letos, anebo na vystaveni nove pfijdovni smiouvy s vetSim procentem firoku. Nebude to tak lehke pro vYbor ten dluh tak hnedle zaplatit, pfijmy ze zabav se notne svrkly. Pkidiny toho jsou za jedno, 2e zabavy nejsou tak silne nav'Stevovany- jako pied valkou, zato dari ze vstupenek jest tak vysoka, k toho celkoveho pkijmu nejvetai east pohlti. Pies to vkk nam ti dva Frantove dobke hospodati, nebot' minul yrok udelali na sin splatku asi $100.00 (pfesnY obnos jsem zapomnela) a take zaplatili firok z cele pfijdky. Pak take byla nechana sin obarvit a opravit, co2 stalo okrouhle $100.00, a to take zabavni vYbor zaplatil. K tomu jeke fadu pomohli s placenim uCtu, co2 ovgem pro letokk odpada.

Jak vite, kaklY mesic musime odslat na Hi. Iliad. finirtni poplatky za vSechny Cleny, co2 snadneji fekne ne21i stane. To proto. 2e nektefi elenove plati jen dvakrat, nektefi jen jednou do roka. Takove fidke placeni je dobre, ale jen kdy2 je clam dopkedu. Tim se stave., 2e mesic za mesicem jsme vytloukali, jak se 'lila., klin klinem a to jeSte jsme potfebovali pomoc od zabavniho vyboru. Pokladnik Pogival byl 2ertern 2adan pti znovuzvoleni, aby slibil. 2e nebude cleat kaklY mesic "bankrot" a. jest na vas dlenove, abyste eastYm placenim jemu pomohli slib dodrkt. Jinak bez pomoci od zabavniho vyboru pokladniku s jeho kasou hrozi bYti — jako "possum" — stale v dike. A ze takove, budoucnost ho nelaka, pokladnik fikal, 2e ve schfizi bude se muset o torn jednat, jak toho "possums:" dostat na strom. Co2 jiste bude pfedlokni Cleat= jiste lhrity na placeni jejich poplatkfi.

Ale nyni obratim list a uka2i yam svetlefai stranku naS1 spolkove Cinnosti. Mnoho fadri si stekije na neteenost vridi nav gtevovani schrizi a 'lade, si ani nepti gli fifedniky zvolit. To u nas zas tak gpatne nevypada. nebot' vyrodni schfize bYva dost hojne navAtivena a vZdy si vkchny idedniky i vYbory zvolime. V pravidel-

VbSTNtIC nYch schrizich se mana, vkly stCny nerozdouvaji, ale jen jednou ve etyk letech se stalo, jsme nemohli schrizi konat pro neptitomnost pfedsedy i mistoptedsedy. Nekdy si na mne sestry vzpomenou a pkijde jich cela, iada, a jindy zas, kdy2 asi sestry Janekvy (bydli jedna na zapadni, druha na vYchodni strane sine) maji napedenYch dobrych kolaefi, do sine pfijde jedna aneb d ye Clenky. — Take je'Ste se nam nestalo. aby nekterY Glen jinonarodovec Zadal, aby k villi /Amu byla schrize konana v anglietine. My mame dokonce jednoho dlena, Ameridana anglickeho privodu. br . Obie Hessa, kterk schtlze dost easto navetevuje, ale k vuli nemu nemusime delat 2adne zvlaetnosti, nebot' on 'desky dobte rozumi i mluvi.

Na to slabe navetevovani schrizi nekdo poradil, aby tarn bylo zavedeno anglicke jednani. To nepomri2e, nebot' jak nam u2 spravne br. La g -novskyetli,j nsuchoprtklu a zprav vkborii, ktere nikoho nelaka, a ja, k tomu ptidavam. 2e anglietina by to pranic neomastila. Nekteti i u nas vzpominali, 2e za starkch case eleni hojne navetevovali schrize ptesto, museli jet na koni. koaate, voze, aneb dokonce pesky eli. Ano, ale tenkrat jste se nevideli nekolikrat za tkden v Buckholts, anebo v sousednich mestech jako nyni, a to Cinilo kaMou ptile2itost na shromaIdeni vzacriejel. Nyni take mame radio, tak 2e jest mnohem zabavnejei a pohodlnejei sedet doma v mekkem ktesle pti radiovern programu, ne2li ye schrizi sedet na tvrcle lavici a poslouchat such protokol.

Jak dale br. La2novskk poukazal, 2e flinch° jsme se odchklili od praveho cile zakladatelit Jednoty a jak videt, u jeho tadu udelali dobrk krok ku naprave toho zaiizenim knihovny. Tak aspori ma to schrize ptita2livost pro stare i pro mlade a doufam, nas fad jednou bude take nasledovat toho ptikladu.

Take tomu nevette, 2e snad nejsme dobrS7mi americkkmi obeany, kdy2 chceme si ponechat Jednotu diste slovanskou. Jenom 2e se ku svemu privodu hlasime a svoji Ceskou tee mluvime, nijak se vriei teto nove vlasti neproviriujem.

Spice jest to zosobriovani prave americke svobody. Zadnk mne nemri2e upiit, 2e Pres. Roosevelt jest dobrkm americk3'7m obdanem a piece on se nikdy netaji tim, 2e jeho ptedkove, kteti prvne ptieli do Ameriky, byli Holand'ane. Take jsem eetla, 2e on mluvi plynne dtyti rune tedi.

2e se nestydi je mluvit, je drikaz, 2e pied d yema roky, kdy2 udelal ritedni cestu do Kanady. udelal dlouhk proslov ku Kanad'anrim ye francouzetine. Francouzi tvoti pfevaInou Cast tamnejeiho obyvatelstva a zachovali si svou ted pies to, 2e Kanada jest britska dominie.

Ja svoje eeestvi 26,dnemu jinonarodovci nevnucuji, ale take nechci, aby mne ho nekdo bral. Souhlasim, 2e jest chybne od rodieri sve deti ucit, k jen vee Ceske jest krasne, avkk uCit je, 2e vee americke jest krasna, jest zrovna tak chybrie. Deti maji bYt udeny rozeznavat to gpatne a dobre, at' jest to v demkoliv aneb u kohokoliv. To jest moje zasada. A proto jsem byla pfipravena na odpoved', kdy2 se jeden elovek ptede mnou vyslovil, "2e on se hrozne pied Amerieany stydi za ty stare Moravky, co z tech dkmek kouti." On se vribec za veechny chyby u naeincri styclel, aC Cesky mluvil i jeho rodina.

Ja jemu odpovedela, 2e ja take to kouteni neschvaluji, ale 2e nevim, prof by to bylo hanebneje' ne2li to eriupani u starch Ameriaanek, ktere skoro ka2de trei koleeek z rist. Na to mne zristal dlu2en odpoved'.

Take yam musim sdelit. 2e dve zdejei rodiny mely radostne vanoce nasledkem toho, 2e se jejich synove a naei spolubratti vojini dostali domri na dovolenou z dlouhe slu2by v zahranidi. Jeden byl br. Alvin Poeival, syn nakho pokladnika a jeho man2elky. Alvin ptijel z Alasky, kde pobyl 26 mesicti, a celkem nebyl 30 mesict doma. Druhk byl br. Jerry Babovec, syn ses. Frances Babovcove, kterk byl 32 mesicri v Indii a celkem 3 roky nebyl doma. Jerry pattil ku Medical Corps a myslim, 2e jest nyni 1)11hodna doba yam sdelit ptikaz, kterk on nechal sve rodine, ale kterk si mil2eme veichni vzit na svedomi. Jest to pripomenuti, aby co nejvice mohli podporovali Cerven3"7 kti2, nebot' ten 2e vojinrim poskytuje nejvetei pomoc, bez ktere by se mnozi ani domt 2ivi nevratili. Vzpomeri-

Ve stfedu, dne 14. bfezna 1945. te si na jeho pfikaz aI vas nekdo bude 2adot o vaa ptispevek na C. K. Zatim co tyto d ye rodiny pro2ivaly tak velikou radost, jine zas tak velikSt gal. Jako ku pfikladu zde v Buckholts, dne 31. pros..shotel domek 91 lete statenky Katefiny Malovcove a i ona uhofela v nem. Pfieina ohne se musi pfieitat ne gt'astne nahode, nebot' pkesne se nic nevi. Ne g'astne stafenky zeli dcery Fanny Rubadova, zde a Rozie Orsagova z Houstonu a syn Frant. Malovec zde. Staienka Malovcova byla teta meho man2e1a, a nahodou se stalo, 2e prave ten den odjel i s mojim tatinkem do Fort Worth, a ne21i se vratili bylo i po pohibu.

Dne 18. rinora jsme videli deskk film "Sleena matinka," ktery se nam Ilbil. Byl ukazovan ve Strand Theatre v Rogers, jeho' novk majitel jest naeinec a take elen naeeho tadu, br. I. J. Baca. Zajiste mnohkm yam jest br. Baca znamk, proto2e bkval mnoho rokri kapelnikem a rieinkoval v mnoha eeskS7'ch sinich. Ptejem br.

Baeovi mnoho rispechu v jeho novem podniku.

Pi. Orsagova, -dekuji yam za vzpominku, a take ja i mrij mu2 yam potvrzujem Vaei radu, pou2iva.ni spatene cibule proti boleni uei. Tak nas oba lecily naee maminky. Aveak z prvni doby naeeho man2elstvi mam na cibuli epatnou vzpominku. Ja si totf2 jednou v noci ste2ovala, 2e mne rkma sedla na prsa, 2e nemohu cV7chat a 2e hlavu mam jak ucpanou. Jan mile hned radii, 2e i proti tomu jest dobrk cibulovY7 edvar a hned byl ochotnY ho pro mne spravit.

Ja upozvolila a zUstala lekt a jest na miste, abych na sebe fekla, 2e mimo nemoci jsem byla i trochu rozmazlena. Tak mne pohodlne clones' odvar v kofliku o2 do postele. Pane, ale po vypiti jsem byla prudko vzhriru a dlouho jsem chvalila ne Jana ale Davida. Mozna, ze na pfecpanY 2aludek byl by to vYtednY lek, neb ten mfij byl drikladne vyprazdnen. Ja nevim prod' od to doby ja 112 JanovYm radam nevetim.

Take na konec se chci pfimluvit za dve vki.

Prvni jest Nemocenskk odbor, kterk jest zde zastoupen jen osmi Cleny, a 2 z nich u2 dostali podpory. TeSim se, k jednou elenstvo pozna, jak blahodarny tento odbor milk pro ne bYti a pak se vSlchni stanou jeho Cleny.

Druha jest ptimluva za pi. Valeikovou, abyste ji poslali ptedplatne na. Svobodnou 8kolu.

Ona z toho nic nema, lee trochu prate a ztratu Casu a hlavne to vedomi, 2e obeznamila dalei Ceske deti s eeskkmi novinkami. My je take odbirame pro na gi Matenku a take jsem je pi'edplatila pro na'Ai malou sestfenku Wilmu Mikulakvu. Mafenka yam toho jege mnoho nepovi, ale vy na Seaton se mrikte zeptat male Wilmy, jak to dopadlo, kdy2 mama Veverka pekla detem k obedu 2aludovy kolad. Mo2na, 1e nekterYm yam dospelYm by se to zdalo jen hloupotina, ale nee° va2neho a opravdoveho by zas deti nezajimalo. Hlavni pH voleni eetby pro kohokoliv je, aby to tu osobu zajimalo. 1J2 jsem jednou psala, 2e kdy2 jsem se vdala, maminka mne ptedplatila Hlasatel. To proto, 2e ja, tam mela rozeetelk roman. ktere ja velice rada Ctu. Pak kdy2 se vdala mladei sestra Lorene Milianova, ptedplatila ji zase Cechoslovak, nebot' tu u2 romany tak nezajimaji jako zpravy.

Ona ani Lorena neumela plynne Cesky Gist, ale zvedavost \feat zpravy pi Fojtaekove ji dala tolik prakse, 2e umi ted' dobte eesky Gist. Ptedplatne tenkrat bylo jenom na rok, ale do obou naeich domovri nam chodi tyto noviny a tak se osvedeilo ptislovi, 2e do ka2cle 'Ceske rodiny path Ceske noviny.

Se sesterskkm pozdravem, Hilda Brtieova, taj.

V Do Rosenberg a okoli!

Pou'zivam tuto ptile2itost k uvedomeni veech elent a elenek naeeho tadu Rosenberg cis. 108., 2e mesieni schrize bude konana tteti nedeli mesici o 2. hod. v sini p. Vogelsanga. Neni to schrize sama, prod volam k dostaveni se vas veech ve veteim pootu. Br. Neuman se vzdava ritadu pokladnika, tak budem volit noveho.

Ukaleme jenem zajem o svrij ta,d, kdy2 se dostavime. Ostatni zvite ye schrizi, prod se tak deje. S bratrskkm pozdravem, vac tajemnik, Vine. Abschneider.

Ve sttedu, dne 14. btezna 1945. ;

VESTNIK

Strain 1.

Finaneni zpriva Hlavni Up iadovny za mesic iinor 1945.

STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBURSEMENTS FOR THE MONTH OF FEBRUARY 1945.

PRIJEM - RECEIPTS:

1--01

iTmrtni Fond

Vydani.

Fond

Detskk Odbor

Nemoc.

Odbor

Od kadt. - From subordinate lodges °delta, se. - Deduct Poplatek novS7ch elent - First year premiums

46,542.79 $1,660.45 $ 3,701.25 $ 671.54

ZbSTva. - Net Premiums Splaceno na bondy. - Payment on bonds Splatky majetkovYch pajeek. - Payments on Mortgage Loans Splatky pujeek proti cert. - Payments on Certificate Loans Prodej majetku. - Sale of Real Estate Zaplac. zavdanek na zaprod. majetek - Earnest Money Urok z piljeek proti cert. -Interest on Certificate Loans Urok z majetkovych 'Meek. - Interest on Mortgage Loans Urok z bondu. - Interest on Bonds Najemne z majetku. - Rent from Real Estate Olejove lease. - Oil lease rentals Za potteby od Mai. - Lodge Supplies Pkenos, poplatek novych elenti. - Transfer, first year premiums Za odhady. - Appraisal fee

44,650.18 5,000.00 15,100.81 4,561.15 7,450.00 1,802.20 753.29 24,486.92 1,625.00 165.25 241.00

CelkovY pkijem. - Total receipts Hotovost na ruce 2-1-45. - Balance on hand 2-1-45

83,835.80 342,272.41

4,194.34 934.96

3,399.97 21,893.01

426,108.21

5,129.30

25,292.98

Odhadei Odbor $

626.28

1,892.61 1,660.45

3,074.97

Souhrn 52,576.03 • 2,518.89

145.00

50,057.14 5,000.00 15,326.49 4,561.15 7,450.00 1,802.00 753.29 2,586.24 1,625.00 165.25 241.00 15.00 2,518.89 145.00

671.54 479.09

145.00 1,538.19

92,246.65 367,117.66

1,150.63

1,683.19

459,364.31

143.70

18,945.35 3,283.90 167.07 1,850.00 9,324.24 8.25 3.25 11.93 15.02 104.97 1.50 1,755.99 5.90 21.00 3.91 46.42 250.00 1,082.29 4.76 60.00 1,169.85 401.85 300.90 42.06 16.36 183.50 52.29 143.70

671.54

225.68

99.32

15.00 2,518.89

VYDANI - DISBURSEMENTS: Macy na majetek. - Mortgage Loans Moly proti certifikatam. - Certificate Loans Komiene z prodeje majetku. - Commission on sale of real estate Vyplac. zavdavek na zaprod majetek. - Disbursement of earnest money Vyplacene podpory. - Claims paid Vydani s prodejem majetku. - Expense with sale of real estate Opravy majetku. - Repairs on real estate Cestovne (dohledy na majetek) - Travel, supervision of real estate Vracene iiroky z cert. pujeky. - Return interest on cert. loans Vracene iunrtni poplatky. - Return premiums Oznamky. - Advertising Koixiitne organisatoriim. - Commissions to organizators C'estovne uredniku. - Officers travel Poplatek za ulo2eni statni zpravy - Filing fee Express Mime potteby na vydrInvaiii fitadovny. - Office maintenance Lekatske ptehlidky. - Medical Examinations Vestnik a sluZne redaktora.

Vestnik and Editor's salary Poetovne. - Postage Najemne z fitadovny - Office rent SluZne ttednikn. - Officer's salaries Shane vYpomoci. - Employee's salaries Potteby a tiskova prace v fitadovne. - Stationery and supplies Telefon a telegraf. - Telephone and Telegrams VYmena poukazek. - Exchange on checks Zadfiena, dab z piijmu. - Income Tax witheld Vydani na karu. - Car expense Odhady majetku. - Appraisals Celkove vydani - Total disbursements Hotovost na ruce 3-1-45 - Balance on hand 3-1-45

18,945.35 3,283.90 167.07 1,850.00 9,299.24 8.25 3.25 11.93 15.02' 23.36

25.00

80.39 1.50 1,524.38 5.90 21.00 3.91 46.42 198.00 1,082.29 4.76 60.00 1,169.85 401.85 300.90 42.06 16.36 183.50 52.29

1.22

231.61

52.00

33,607.37 392,500:84

5,114.97 14.33

364.00 24,928.98

26.22 1,124.41

143.70 1,539.49

39.256.26 420,108.05

426,108.21

5,129.30

25,292.98

1,150.63

1,683.19

459,364.31

PEEHLED MAJETKU JEDNOTY ASSETS Hotovost v bankach - Cash in banks Bondy. - Bonds Majetkove pfijeky. - Mortgage Loans Pujeky proti certifikatam. - Certificate Loans Majetek (farmy). - Real Estate Pujoky (collateral) - Collateral Loans Pujeky (personal) - Personal Loans Metitko a podily. - Equities and Utility deposits Zatizeni v fitadovne. - Furniture and Fixtures Auto - Automobile

$ 302,500.84 $ 14.33 $ 24,928.98 $1,124.41 $1,539.49 $ 420,108.05 1,844,926.39 28,476.60 1,873,402.99 48,788.84 1,429,591.33 1,380,802.49 502,834.50 502,325.50 509.00 75,296.35 75,296.35 633.69 633.69 25.00 25.00 20.00 20.00 8,020.17 8,020.17 1,000.00 1,000.00 $4,196,530.26 $8,034.50 $102,703.42 $1,124.41 $2,539.49 $4,310,932.08

S bratrskSrm pozdravem,

R. A. UrbanovskY, ueetnik.

Strana 8.

VESTNIK

tEDN1 ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. S'ilase •iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do HINvni T:Tfadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeLkere dopisy, pfedplatne a oznamky bud'tet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

JARNI SONET Mam rad stare topoly, jet klati svS7mi vrcholy a od cisatske silace zti do 'Sireho Mani rad je z jara nejvice, kdy vetrri tahle vanice jim v dlouhSrch snetich hlaholi, jak stere divne polnice.

Kdy2 na ty sneti se vkch stran se sleta chumel dernSrch vran a houpd se v nich sem a tam — co dole prachem sloupov-S7m vuz takS7 s 'SedSrm plachtovim tak zvolna jede — Buh vi, kam . . .

J. S. Machar.

V Vtile a slim k dalgimu rozmachu. Kurs tadovS7ch organisatorri konal se ye dny 7. a 8. btezna ye sborovne na g Hlavni ritadovny ve Fayetteville a mel dle risudku hlavnich ritednikri jak ridastnikt naprost3"7 rispech, slibujici tadouci ogveni a sesileni organisadni prate po celem Texasu, co2 ye skuteenosti bylo fidelem kursu.

Po devate hodine rano prvni schrizi zahajil spravce organisadniho oddeleni Hl. ttadovny a jeji vS7konn-ST mistoptedseda bratr Ed. L. Marek uvitanim ridastnikri kursu tadovS Tch organisatorri, z nich na pozvani dostavili se nasledujici: sestry F. Olexova z Houstonu, M. Kaderova z Richmond, Hradecka z El Campo a Milanova z Fort Worth; bratti Jar. BouSla a Dural z Dallas, J. R. Bartek z Fort Worth, Emil Popp, Hugo Freund a potadatel organu z West, K. Navratil z Temple, J. 8vadleriak a Hilman z Taylor, 8kraba.nek, Vajdak a Jakubik ze Snook, Chas. Hob'? a Kahanek z Hallettsville, Louis Dressler ze San Antonio, J. N. Morris ze Sweet Home, Tom. Novak z Floresville, (odsud co navgtevnici dojeli take bti Bolf, Bayr a Novak) Ign. 8enkyfik z Markham, Fr. Hlokk z Blessing Br. S' talmach povolan byl ve stkedu odpol. telefonicky k navratu domt, ye etvrtek rano dostavili se bratti: teditel J. M. 8krabanek z Danbury, J. Kocurek a bratr X. — nemohu jeho jmena vzpomenouti — z Dime Box. Bratr Marek po uvitani posluchadri kursu po2adal ptedsedu Hl. Ui. bratra ChernoskStho, aby *ONGdem nastinil fidel dvoudenni Akoly, co2 bratr ptedseda &inn strudne a jadrne: organisadni prate je podminkou staleho rristu Jednoty, musi bSrti vedena a provadena planovite, fidastnici organisace musi se stale &it, doplriovati svoje znalosti, vymeriovat mezi sebou svoje zkuknosti a proto byl kurs uspotadan, aby bratti tadovi organisatoti se mohli poudit, dosavadni znalosti o poji gteni prohloubit. Hlav-

ni tajemnik br. Chupick vyslovuje potHeni nad takovou fedasti kursu; od neja okkave., prospkh ceiku, stalST ptiliv novS7ch elenri, oLveni tadove dinnosti, protok organisatoti ptinesou domri nove poznatky a pevne rozhodnuti k vyvolani vetg ho zajmu o praci spolkovou. Na to ptedstavil ptitomnSrm v3ipomocne sily ritadovny: pani Majerovou, pana Kubalu a junaka Karla Kabelu (deka na povolani k vojsku kadeho dne.) Udetnik br. Ray. UrbanovskY prednes' v3ikaz pribSrvani elena od zaloteni SPJST. — vYkaz mel by zaslati redakci k uverejneni do organu, je skuteene zajima yS7 a pouenY'. Dle jeho sdeleni rady co nejdrive budou dostavati z HI. idadoy ny vSikaz pripadajicich poplatkit na jednotlive mesice, kterYZ idetnik s pokladnikern porovnaji a prisluAnY obnos penez do Hi. Utadovny odegou. Pokladnik br. Koliha nastinil postup agitate pro Odbor Nemcenske Podpory a tadal, aby vkchni idastnici kursu pro tuto doma pracovali. Bratr Marek dekuje spoluidedniktirm za kratke proslovy a net pristoupeno k vecnemu jednani akoly, vhodnymi slovy vzpomenul nakch bratki-vojirra, kteri v poetu theet sedm polotili svaj mladY divot na oho.r vlasti, padnuvk na poli bitevnim v zamoki. Pamatka jejich uctena povstanim. Bratr Marek pripravil s bratrem predsedou ChernoskSim ptesnS7 porad kursu, v nend veSkere body byly naznadeny a projednavaly se po dva dny. Ve stredu byly schtze tit dopoledne, odpoledne do S'esti hodin a po yeeeki treti od sedmi do deseti. Po formalitach prikroeeno bylo v dopoledni schfizi k jednani o taletitostech a problemech , spadajicich do programu kursu.

Bratr pfedseda Chernos tadal idastniky kursu, aby po celou dobu rokovani miuvilo se struene, k veci bez zbyteeneho rortahovani a odboeovani od dane otazky, dim2 bude dana priletitost katclemu podileti se ph debatach, uktri se tak mnoho draheho easu a vyridi se mnoho otazek — a bylo jich behem Skoly rada, neodekavand. Poradatel organu ye dvaceti mjnutove prednake shrnul ptedpoklady, nezby t ye--nezalostipbyenajki, douci k aspeAne praci organisatora. Na to rodpovidal na kladene mu otazky, o nicht v zapeti rozptedena byla debata. Hlavni body redakturovy navodne veci byly jakYmsi operna'im bodem nekolika dedich rozprav, na nich se podileli skoro vkchni idastnici, cot svedei o pronikaVem za,jmu a take nadpritmernYch ua znalcstech prodavani pojikeni nemale rady bratra, kteki vytrvalYm studovanim principa pojikeni na divot, nabytYmi zkuknostmi a predevSim neochabujici praci mezi slibnYmi prospekty se neustale zdokonaluji a maji ut za sebou pekne vYsledky. Zakladnim adelem bratrskYch jednot byla touha pomoci blianiinu, postarati se o jeho rodinu v pripade nemoci a nekesti, nebo ptispeti k existenci jeho rodiny spravnYm vyplacenim pcjistky v pripade, kdy pojikenY zemte. Od zaloteni bratrskYch podpurnYch jednot vdetne na g SPJST. — zprisob serene lidumilne snahy se zmenil, net ku cti temto organisacim many ueinene byly valy ku prospechu elenstva. Na§e SPJST. ma dnes zmodernisovane vedeni i zpasob pojiSteni, ma zvYkne pojistky a upravene poplatky, jent jsou neustale mengi tech velkSrch pojik'oven. Dnes mame ochranu statu Texasu, ktera drti ochrannou ruku nad kaZdYm pojikenYm alenem dozoreim zasahem, ktera, radi a pomaha, vybizi k opatrnosti, znemo2riuje soute2 na zakladech lace, a dohliti k tomu aby katcV7 cent nebo dolar na pojistku vyplacenS7 zanesen k dobru teto pojistky a aby katclY ten dolar byl zaroeen vYhodnYm ulotenim penez tak, aby i hodnota takoveho certifikatu katdeho elena Jednoty byla zvyeovana. Rozprava o podstatnYch bodech bratrskeho pojikeni trvala at do obeda. V jed• nu tticet pokradovano v kekni jednotlivosti a katda otazka byla probrana dilkladne a dle potreby hlasovano — bYti to ono odporuee ni predano HI. 1Tradovne ku vyrizeni. Bratr Marek mel vypracovany porad kursu, jednotliye body presne v poradi na velke listine zone Aeny a jeke behem zajimaveho a mnohYm velmi poueneho jednani vyjevily se jako by z eista jasna otazky dal g, o nich neprodlene debatovan°. Hlavni atednici bratti predseda Chernos14 a tajemnik John F. Chupick sledovali celS7

Ve stfedu, dne 14. bfezna 1945. kurs ostraIite a dosti east() se na rozpravach podileti. Vae go hladce, v bratrskerri ,: duchu a vyskytly se pkirozene i protichridne nazory, vecna polemika a vyhy na svetlo i nejake bolesti — jakt jinak, divot prina g dobre jak zle — neni ride b'ez trni i v ptilsobeni organisatorit.

Podrobny referat o jednani schazi z pochopitelnYch priein nemideme v nakm organu pkine sti, jsou jiste veci, jet nelze vetejne diskutovat a take kakIST odbor obchodu ma jista obchodni tajnosti v3thradne pro svoji pottebu. Pkineseme vSak v dalgch dislech nektere zajimavosti, nich2 mohou eleni pisemne debatovat, polemisovat — budou to otazky ykobecne prospeSnosti. VYsledek kursu organisatorit byl ykobecne uZiteenY a vynese idastnikam nesporne mnoho dobra, cot v didledku vynese i naafi Jednote jistY uhtek. Potadatele bratti hlavni idednici postarali se o pohodli a odpoeinek aeastnika kursu skutedne peelive.:Citili jsme se ye FayetteVille jak doma a ye chvilich prestavek stravili vespolek chvile pitemne.

"Jen nefinavni einnost nas, spasi, jen opravdova prate nas zaehranit a zvelebi!" Tato Tyr'Soya slova mela by byti velk3imi pismeny napsana a umistena nad kaidSr'm piedsednickSIn stolkem kaideho fadu SPJST. Adresujeme poiadajieim vYboriim a tea nYm dopisovateltitm do naaeho spolkoveho organu. Psali jsme v techto sloupcich ua nekolikrate v minulosti, to dle ustanoveni elanku poStovniho zakona neni dovoleno v tisku oznarno vati ridne "vYhry" pri zabavach, kdy jsou prodavany listky ku slosovani k tahu na nejake darovane ci vYborem koupene predmety, jet z velkeho poetu zabavy pkitomnS7ch mate vyhrati jedna, dye, tri nebo vice osob, ale ne vSechny. Jak znamo, pre nakch podnicich na pr. ye prospech SALT., Amer. eerveneho Mite, neb kostela, osady atd. dobre duSe zhotovi name rueni-prace, obchodnici daruji yAelike zboti, rolnici zase hospodarske produkty, na cot se pied a pri podniku prodavaji eisla, jet jsou potom losovana a WastnYm drtitelam taZenSrch eisel pripadne — vYhra. Aekoliv eistY vYtetek takovYch podniku a zahav pkipadne na hechetne, lidumilne freely — oznamovani o takoy e — vYhte — neni dle shora uvedeneho élanku poStovniho zakona pripustno. Ptipominame toto ustanoveni darazne zvla ge dopisovatelin, aby vedeli prieinu, proe v jejich dopisu oznameni ci zminka o vYhte byla vynechana. Spolkove tidady jsou jak znamo ptisne ph vymahani zakona a my musime zakonik a nabizeni respektovati, jinak mohli by vydavatele, redaktor a konec koncii naSe Jednota miti neprijemne ha nakladne potahovani s federalnim idadem.

Zaroveri oznamujeme cele na g verejnosti, ae take tiskopisy, jet obsahuji oznameni ritznYch loterii, vYher, dvernich cen, bingo, bunco neb hry v karty, nebo jine hry, jejicht vYsledek spoeiva v navodne vYhte — nesmi bYti pokou rozesilany. Oznameni ritzn3ich "card" a "bunco parties," k nima vstupne neni tadano, mohou bYti pokou zasilana. AvSak v pripade, ae by od hrada a navtevnikfl techto zabav bylo tadano vstupne pozdeji, zakaz vztahuje se i na tento pripad i tenkrate, kdyby v zaslanem oznameni nebyla uainena zminka o zamS7Alenem vstupnern. Timto poStovnim narizenim nezakazuje se poradani takovYch zaba ynich yeeirka, pouze oznameni nebo vYhernich listka anebo vstupenek k podobnYm priletitostem poStou se jim zakazuje. Veeirky, moano potadati, ale vstupenky nebo 1/7herni lisky musi bSrti prodavany mimo poStovni dodavku, cot zajiste tine poradani techto yearn obtitnedi, z ylaate pritomne doby, kdy skoro katdS7 takovS7 podnik ma Teel yzneSenY: podporu naaich hochit ye slutbe vlasti, nebo •CervenY •krit a podobPdeme toto upozorneni v nadeji,- to bude vzato ku yedomi a pisatele resp. •zasilatele oznamek radovYch podniku se dle toho zakidi.

V pkitomne d•be naie Jednota jest vedena v mezich plisnS-ch statnich zakonii, pine whopna vyhoveti vaem poiadavkfim na ni violenSrm. Veilere vydane certifikity obsahuji zitruku jistoty, poplatky poeitany jsou die sehvalenYch stupnie, ktere byly vypracovany dloulaoletS,ch zkuknostech v Zivotnim pojigt'o7_ yard.

Ve stkedu, dne 14. bkezna 1945.

Dobie nam, ie v patach za nami jde soutei.

To je nejzdravej§i povzbuzeni, nejlePgi lek proti slozeni rukou v klin, jakmile bylo dosaieno nekolika uspechu. Musime bYti stale bdeli! A eim vice budeme pracovati, tim vice budeme ptekvapeni, jak je dosud velke pole viude k Cinnosti, jak moino stale ziskavati nova 'deny.

TragickY den. Dne 15. btezna roku 1939 byla Praha mestem dobytkm neptitelem a eechoslovaci byli kotisti vydanou mu na milost a nemi lost. Jedinkm jejich pocitem toho dne bylo jejich pokofeni, smes bezmoci a nenavisti, zoufaleho studu a imavy, paleivost kfivdy. Veem se zdalo, 'be byli hnani v ekodolibem, hnusnem triumfalnim pravodu ciziho cesara. Cokoli Nemci delali jen budilo a zesilovalo v nich tento pocit pokofeni. tit ty klukovsky zevlujici tvate nejmladeich vojenskSrch roenika, ulienici a vkrostci v uniformach, ktefi projitd'kou na vozech a motocykiech dobyli, co zbSrvalo bezbranneho ze svobodne republiky. Nastavili sve vozy, do nejkrasnejeich mist Prahy, udelaii si tabory z namesti a z nadvoti, kudy Pratane nedavno tire, po epiekach prochazeli se poklonit pied Masarykovou rakvi. Ulice zaplavilo nahle tisice nemeckYch aut z pohraniei a z Hee, ktera svatela Nemce, aby se honern podivali na bolest porobenSrch. Aeroplany kroutily s tevem tesne nad hroty Yeti, aby ani prabske nebe nemohlo setrvat v torn dastojnem tichu, jake se vznaei vtdy nad mistem, kde lezi mrtyk.

Byla to drtiva rana osudu, dopadla na eeskk lid jako nejakk trest nebo both postiteni. Patnactk bfezen dokazal najednou, jak marne byly vtecky obeti a jak tim marnejei, by bylo bkvalo vtecko podlizani, kompromisy a pfisluhovani.

Vetelho sousta se nemecke nenasytnosti nemohlo dostat net jake ji bylo piedhozeno v Mnichove. A piece nasiedoval tento den. Tedy te jakekoli smlouvani, hrbeni a ponitovani pied Nemci, jakekoli zostuzovani pted ostatnim svetem a vtecko zrazovani cele Ceske minulosti te by bS7valo nadarmo. A be deska stard poctiva cesta, moudra, cesta Masarykova a pevne zamiteni Benetovo bylo jednani jedine kadne a tedy spravne. Protote pied svetem uchovalo eeskou Best v eistote a v Oeeich viru v jejich mravni prava. Dne 15. biezna byl na nich spaehan jig druhk zloein. Ale oni stale byli bez viny. Toto vedomi nijak nezmentovalo hotkost jejich poniteni, ale jestlite oni v tak zoufale chvili mohli mit nejake nadeje, tedy vyveraly jen z toho koutku v duchu eloveka, kde je stale ptitomna vira ve spravedinost, v pravdu a v pray° a odkud vyvera, vtecko kladne, erin elovek tije a trva. Od te doby uplynulo test let falai() utrpeni deskeho lidu a skoro ji g test let boje celeho slueneho sveta proti nacistickkm utlaeovatelam. Tech test let nekoneene pro oechoslovaky doby pfineslo uddlosti, ktere slibovaly obrat. Nati lido ye stare viasti odekavaji brzkSi konec hrilz a jak hltaji zpravy ze sveta.

Ze Ruda armada krok za krokem Pfistupuje k jejich hranicim, Spojenci drti nemecka, mesta, dopravni linky, dobkvaji mocneho opevneni u teky Rkna. Ze ut se bliti chvile, kdy Nemecko bude letet v ptikope Evropy jako schciple zvite. A oechoslovaci budou svobodni. Svobodni!

Potom Cas, motne, jeete dlouhS7 a trudn3'7, bude hojit veerejei utrpeni, rany a ztraty. A zahoji, a snad prave nejrychleji, pocit pokoieni, ktere oni citili pied testi lety. Byla to nesmirna bolest, ale Oechoslovaci se ji nevyhYbali, nepoklonkovali zlu, nesmlouvali s nim, neeachrovali, nezesmeenili se, nesnitili, aby bolest pfebolelo je tehdy pokofeni, ale doeli k nemu bez hanby, nemaji se zae styclet. A to je v bivote naroda a v jeho zdravi to nejdaletitejei.

Bude to vtdy pochmurne vyroei, ten 15. bfezen, bude to vtdy vkroei velke narodni tragedie, ale nikoli narodni malosti.

Konec nemecke vYbojnosti. Velika viterstvi Rude armady na ti chode vyvolavaji nadeenr obdiv v celem spojeneckem svete a soueasne nejvetei zdeeeni v nemeckem tabofe. Neni tieba tadnkch zvlaetnich strategickYch zkuteno sti k zaveru, g e Nemci utrpeli straelive rozhodujici poratky, z nicht se jit nevzpamatuji.

Ruda armada dobyla eetnYch skvelYch vitezstvi na svern triumfalnim pochodu od Volhy a severnich svalni kavkazskych hor na zapad.

Na zapadni fronte nab hoei a vojska spojene-

VESTNiK cka zkrueili obrance Siegfriedovy linie a koncem min. tkdne prvni americka armada ptekrodila mohutnou fekulOn k ritasu vojenskS7ch stratega a ohromeni nemeckeho vrchniho yeleni. Nati stateeni hoei smeISTm atokem pfekroeili rkriskS7 most u Remagen, zmativee amysl Mincu vyhoditi ho do povetti. Za prvnim oddilem pechoty ihned nasledovaly tanky, jicht palba zkrutila ojedinela kulometna hnizda neptitele, kterSt na toto pfekvapeni nebyl pfipraven. Pfedmosti u Remagen je zabezpeeeno, dalei pontonove mosty, speene postavene oddilem zakopnikii umotnilo nerutenou picepravu posil a materialu. Tajemstvi rispecha Rude ar mady podle slovutneho ruskeho burnalisty Ilja Ehrenburga je proste: Rusove se naeili vesti valku tak, jak toho vytaduji dneeni potkeby.

Nestrati hospodyriky letajicimi bombami. Poutivaji skveleho delostfelectva, novS7ch tanka, proti nimt nemeeti "tygii" jsou poh3imi beranky, syYch skvelYch letadel, Stonnovika. Sovetske armady jsou vedeny zkueerVmi a vzdelanYmi veliteli, kteti. se nautili valeenickemu umeni. Vojaci carske armady byli stateeni, ale nemeli ptedstavy o svete. Bojovnik Rude armady vi, zad bojuje. Stat path take jemu. Posloucha rozkazil svkch velitela ne proto, te maji modrou krev, ale ponevadt uznava potiebu kazne v armade. Ve VSTchodnim Prusku dobyla Ruda armada Tannenbergu. Je to misto spojene s poratkou carske armady, misto, kde neschopni careti generalove ukazali svou bezmocnost. A Ehrenburg pravem pfipomina: Kde careti vojaci stateene umirali, Ruda, armada dnes dobkva viterstvi. Tato slavna, viterstvi Rude armady pribiigila okamtite osvobozeni starch polskS7ch zemi nad Odrou a Nissou. Nemci, jicht se zmocnil panicky strach, utikaji na zapad. Straelive okamtiky evakuace, tak dobie zname z Polska a Francie, postihly take Neme cko. Jsme svedky velikeho pohybu Nemcil na zapad a irtek nemeckeho lidu z techto starS7ch slovanskkch zemi provadi se tim rychle a aspeene, zcela jinak, net si to pfedstavovali nekteti rizkostlivi teoretikove (badatele). Soueasne na zapade pfipravuje se ieteni, ktere podlomi druhe ktidlo dravemu prutackemu supovi.

Francie naleha na vyiazeni rknsko-westfalskeho pramysloveho reviru od Nernecka co zaruku pied novS7mi vkboji, cot by zajistilo narody Sousedici s Nemeckem a dalo Evrope vyhlidky na dlouhk a trvalk mir. A neni sporu o torn, te po poratce Nemecka bude tfeba rozhodneho postupu. Ukazuje to pfibeh ze zapadni fronty, kdyt Americana obsadili nemecke mesto. Jejich velitel plukovnik Patterson nabidl Nemcam praci. Ti vtak drze "Byli jsme Varni osvobozeni a nyni manic pra y° si odpodi nout." Ea Ehrenburg, jent vysvetloval tento ptibeh v sovetskem rozhlase, dodal: "Nemci cynicky fikaji Americanism: Nechte nas nyni odpoCinout a ptipravit se na novou valku. Neteknou to Rude armade. Nebojovali jsme proto, abychom osvobodili svet od nemeckeho ba.nditismu. Nebudeme pfevychovavat nemecke politiky, mute, kteti vratdili nevinne bytosti.

Ti nebudou sedet v ekolnich lavicich, ale na lavici obtalovanS7ch. Nebudeme debatovat s o problemu s rksta ybou Luebecku a Kolina.

Ti mush zaeit s ykstaybou Smolenska a Vartavy." Risi ocekava, jak ukazuje techto nekolik doklada, mir spravedlivk, t yrdk, jent mush znemotnit jednou pro vtdy motnost novYch nemeckkch Sokol pCstuje Ittepkost tela i ducha, naee Jecincta pojitt'uje klid a bezpeenost rodiny a podporuje vse, Cimi Ceske vedomi se udriuje.

NovY typ "Spitfira" piipraven proti Japoncum. Vkvoj stihaelty druhu "Spitfire" nikdy neustal a dnes ma Anglie ptipraven k akci novy "Spitfira" F. XIV. Formy letounu zastaly, v podstate nezmenene, ale vestavenk motor je novk, Rolls Royce& "Griffon" o 2000 koriskkch sil. Nov ST motor je vetei, net pavodni Rolls Royce& "Merlin" a ma z yldetni kompre sor, kterk umotriuje piny vYkon ye vkece 40,000 stop. Petilista vrtule zarueuje pine vyutiti 2000 k. s. i pin zmeneenem tlaku vzduchu ye velky'ch vkekach. Novy typ "Spitfira," jehot rychlost a ostatni adaje z pochopitelnSrch davoda nelze jeete uvetejnit, „se skvele osvedeil proti letajicim pumam, vrhanS7 m Nem0, na Analli. Je bud-

Strana 9. me, be rychlost letajici pumy byla asi 400 mil a "Spitfire" F. XIV. byl jednim ze tfi neb elyt stroja, jet byly s to ji pfedstihnouti a znidit.

Novk typ "Spitfire" je vyzbrojen Ctyimi dely a dvema kulomety; unese mimo to pod ktidlly 250 lb anebo 500 lb pumu anebo pomocne tanky na gasolin, jet se pak odhodi.

Jest mnoho pilCin, proe zivotni pojigteni patiebuje bratrske jednotywo Cemi jiste miiie dosvedeiti cela kada naiich sirotkii a vdov, kteil byli postiieni ztratou livitele a v nazi SPJST nalezly dobreho ochrince.

Nate naygtevy. — V nedeli dopeledne praye pti otevirani do ge potty pfekvapili nas no.vetevnici: bratr Vaclav TupST s mantelkou z Ennis, Tex. a jeho syn, bratr Vaclav TupS7 ml. s mantelkou a dvema detmi z Dallas. Dojeli do West na svatebni hostinu dvojice, jet byla svazana poutem mantelskS7m v sobotu — Milan Dujka a sl. Anetka Tupd, dcera vfee jmenovaneho br. V. Tupkho v Ennis. Hostina byla v residenci matky novopedeneho mantela, pani Dujkove ph Ross, Tex., asi pet mil od West.

Navetevnici prohledli si zbetne zatizeni tiskarny, bratr Vaclav stare'. potadateli letmo povedel o praci a hospodaieni Sokola Havlieek Borovskk v Ennis, jehot Clenem (a pied nastoupenim sveho nynejelho mista nernalo byl a doposud je potadatel organu. Enniske hnizdo Sokola jest dnes finanene samostatne, cvieeni nasledkem odchodu mladS7ch do sluteb viasti zastaveno, jinak spoleeenskSr ruch je tam dosti tivS7 a harmonickSi. Naveteva nas skuteene V Caldwell, Texas. etend redakce a mill ttenati!

Stala se mne nehoda. Uklouzla jsem na mokre zemi, upadla na zem a hodne jsem si pray ou ruku poranila. A to se mne stalo zrovna na me narozeniny, dne 21. rinora. Lekat napfed myslel, be ma ruka je zlamana v zapesti, ale minulk etvrtek Dr. Richardson z me ruky sebral X-Ray a pravil, ze nevidi iadnou 510meninu. Rekl, b'e main hodne potrhane elasticke tkanivo, ktere spojuje pohyblive kosti v mem zapesti. Dal mou ruku do sadry a pravil, be ji tak budu muset miti aspori tfi neb etyfi tYdny. Asi to bude hodne dlouho trvati, neEi budu moci pravou ruku pottebovati, proto dnes phti levou. Ani bych se nebyla do psani data, neb to s tou levou rukou jde tak telko a pomalu. Ale nate odboeka Novk Tabor nemela schtizi jit pies rok, vzdor tomu, ge jsem piedmdu naei odboeky ji g dvakrat vyzkvala, aby \svolal schazi, bychom se dohodli, budeme-li tady aspon obnoeene tatstvo sbirati, ale ptedseda stale schazi nesvolava. A ponevadt se mne jib nekolik lidi tazalo, jestli obnotene tatstvo sbirati budeme, rozhodla jsem se, te jit dole nebudu na schuzi Cekati. Oznamuji tedy, be j a budu obnokne tatstvo pkijimati. Kdo si pfeje nejake tatstvo pro S.A.o.T. darovati, vlastile pro eeskoslovenskk 6ervenSr kit, ptineste ho k nam. Jen teple, dobie zachovale a Ciste eatstvo je pfijimano; Tet mush oznamiti, ge p. a pi. J. J. Sktivankovi darovati $2.00 na S.A.6.T., po te, co jsem posledne psala. Viele dekuJeme.

Musim tat srdeene podekovati touto cestou veem, kdob mne poslali .pozdravne listky, navetivili mne a ptinesli razne chutne pokrmy.

Jeete jednou vfele diky! neni nic milejAiho, jak uptirnni ptatele.

Posledni dobou bylo nekolik zajithavSrch doku kterYm bych velmi rada ueinila poznamky, ale to levou rukou to nejde, moc nine to psani unavuje, a ant nevim, jest-li toto bratr redaktor neb sateei doka gou pfedisti, neb se mne pero.easto zatool jinak, jak ja•to chci, proto ukoneim a na delei dobu budou mili etena.fi i dopisovatele miti pokoj.

Tag tern, kdob mne nekdy osobne sdeluji, by mne prominuli, kdyt ode mne po delei dobu neuslyei. Skoda, te to neni poranena levy ruka misto grave, mohla bych sepsati nejakou knihu meth se uzdraVim. Stejne nemohu skoro nic delat, mela bych dost Casu ku psaS pozdravem, Pani P. P. Mikeskova.

V T N IC

Jtrana 10.

111,01, â– 11

I1,11,111r111, 1111 III, WHIM III III

11111111

Ve sttedu, dne 14. bfezna 1945.

nil It MOO, 1111111011111111111110111111111111111111111111111111101111111011111111111WOMMIRM011111111E1MBEIDWOM

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. ' intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday. mummunuminutimmantommuummtionniumminamumumummummuummtmumrtommtual Ernmminaimmitimmiiimmannmnimumntrommmtmanntmimmumminnomumiummuumnitummormumuniummumimmlummulinummuturnitammuituniiiimiumutimuummummummuumsiumumflummuunumutmummum OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

Rudolf FirkuinST Gives

ESTNI

Soviet Union Faithful Ally Work Of Reconstruction

Piano Concert Of Great

of Czechoslovakia

Hampered By Destruction

Brilliance

Broadcasting to Czechoslovakia from London, on January 29, Dr. Hubert Ripka, the Czechoslovak Minister of State, stressed the futility of the Germans and their helpers in their endeavor to sow distrust among the Czechoslovaks against the Soviet Union. The facts are:

Caused By Germans

By Hubert Roussel in Houston Post There are so many brilliant young pianists to be met in the concert halls these days that it is hard to find a distinguishing adjective. Let it be said promptly, however, that Rudolf FirkugnSr, who appeared at San Jacinto high school auditorium Tuesday night, is undoubtedly one of the finest of the current eaglets of music.

Playing for the Tuesday Musical club on his first visit to Houston, this slender young keyboard artist from Czechoslovakia demonstrated some very rare gifts. Two hours of his music produced many exciting effects, and had "bravos" ringing in the hall. This was the more remarkable because Firku gnS7 played a program that was not for show purposes but in the main an evening for sensitive connoisseurs.

He earned his plaudits the hard way, and in the manner that commands honest respect.

Not all of the program was overwhelming to these listening ears. Firku gnSt is a pianist of vivid and splendid imagination. In Bach and Mozart numbers, with which he opened his concert, his fancy was held down and I grew aware of the fact that the Toccata in C minor is not the most interesting music that J. S. Bach ever composed in this form. The Mozart had plenty of daintiness, but there are better things in the library than his variations on a minuet by Duport.

But when FirkuSnST got into the colorists, his true bent was exposed and the rest of the program was all brilliance. He began his exhibit with the finest performance of the Chopin B minor sonata that I have heard in so long that I hesitate to select the comparative feat. De Pachmann may have done it at this level.

Whatever the case, Firku gnST's treatment was a wonderful fusing of imagination and keyboard fluency, and the slow movement was poetry of the best.

He followed this with a first performance in Houston of a Fantasy by the modern Czech composer, Bohuslav Martini), which was time well spent for both player and audience. There are few pianists who can make the transition from forte brilliance to lacy pianissimo as dramatically as FirkuAnSt does, and the heavy chromatic masses and spectacular contrasts of this work are his particular dish.

He was just as fine in his Debussy selections, "La Puerta del vino" and "La Terrasse des audiences du clair de lune," turning them both into the most vivid and fascinating of imagery.

For the windup he returned to the idiom of his own land and brought fort a novelty. It is rare indeed to meet Smetana on a pianist's program. Firku gnS7 displayed him in a rousing arrangement of an old Czech folk dance, two polkas most brilliantly written and a concert etude which, under the fingers of such a performer as it had in his case, was electrifying.

Rudolf FirkugnS7 is a musical personality of whom Houston can well hear more. He is not only a virtuoso of his instrument, but a sound and moste elequent artist.

V Real Estate Salesman: "Would you like to see a model home?"

Prospect: "Glad to, what time does she quit work?"

"First, the Red Army had driven out the Germans and the Hungarians from the eastern parts of Czechoslovakia, where the liberated nation took over the administration through their own popular organs. Second. the Red Army is irresistibly approaching Bratislava; thus the end of the so-called Slovakian State will be effected, a State which was in fact a German vassal state, and it will be the end of the Bratislava imposter Parliament.

Third, the Red Army is approaching Morayska, Ostrava and our THin with the liberation of the Czech lands in sight. Fourth, the Red Army has so thoroughly defeated feudal Hungary that the latter quickly asked for an armistice to save what it could.

"It is certain that today Hungary's imperialism and revisionism is destroyed and that she will not be able to disturb the security and peace of her neighbors. Hungary's fate depends on how she fulfills the armistice conditions and how she behaves towards her Slav neighbors and towards Romania. We must not forget that it was the victory of the Red Army that overthrew the arrogant Hungarian ruling caste, thus rendering non-valid the Vienna Award, by which Czechoslovakia's territories were torn away.

"Fifth, the Soviet Government has supported all our special claims against Hungary, thus acting as a faithful ally. All these facts are the best answer to Goebbels and his Czech and Slovakian helpers whose propaganda tries to sow distrust. Tiso's State, though servile to the Nazi's will, could not secure the slightest improvement of the Hungarian frontier. They were against President Bene'S and the action of the Czechoslovak Government which succeeded in the fact that Tiso's State, which drove Slovakian soldiers against their Slav brethern, was not considered an enemy state by the Soviet Union and other allies. All this proves the high value and efficiency of the Soviet-Czechoslovak alliance which will continue to prove true.

"Many silly rumors and guesses have arisen concerning a quarrel with the Soviet Union about Carpathian-Russia. Many conjectures have been made about our Governmental delegate, Nemec. These are all nonsensical speculations! The Soviet and Czechoslovak Governments are firmly resolved to proceed in all matters, now and in the future, strictly according to the Treaty. Governmental delegate Nemec, with his political advisors and the representatives of the Slovak National Council, is already in liberated eastern Slovakia and in a few days will start working in Ko'Sice, to organize a new free life in all liberated parts of Slovakia, according to the agreement on relations between the Government delegate and the Slovak National Council. President Bene'S will also come soon to the liberated Country, where, under his leadership, a new Government authority will be created, based on the will of the liberated peoples. Be calm and faithful. Liberation is in sight."

The work of reconstruction in Eastern Slovakia is seriously hampered by the destruction wrought by the German armies in their retreat. Eleven villages in the district of Michalovce were burned by the fanatical Nazis. Out of 14,000 cattle and 6,000 sheep before the German occupation, there are now 1,900 cattle and a few sheep left. Nevertheless, the National Committee has started reconstruction, immediately upon the German's retreat. Already four flour mills and slaughterhouses are working. Conscription of food stores and fodder has been organized; local grain stores have been taken over and food supplied to the citizens.

Throughout Eastern Slovakia many meetings and manifestations are held welcoming the Red Army. The people devote special attention to the wounded soldiers of the Red Army.

A report issued on January 25 announced that the partisans blew up a railroad bridge near Zamosti. On the railroad line of BreznoBanska, Bystrica, a German military train was derailed. The following train telescoped the first wreckage, and it was also demolished, interupting traffic for three days. Near Dubova, the telephone and telegraph lines were destroyed. A Partisan unit attacked a German garrison at Sv. Ondrej nad Hronom, killing and capturing most of the Germans.

V MORE TRUTH THAN POETRY Heinrich Heine, the greatest lyrical poet of the German people, knew his Germans better than anyone else. A hundred years ago he changed the famous saying that Germans are a people of "Dichter und Denker" (poets and thinkers) into "Richter und Henker" (judges and hangmen). His interpretation of the character of modern Germany was truly prophetic and contains more truth than wit.

V Camp Barkeley, Texas.

Dear Readers, It has been a long time since I have written to the Vestnik. Today will try to write a few lines to you my good folks. I am a recipient of Vestnik for quite some time, and I must say, that I enjoy reading the letters from you boys and girls very much.

I am wondering how everyone is taking the cold weather we are having this year. However, I am certain, that it is not as cold all over Texas than it is here. We have had quite a bit of snow here this year.

This is the time of the year you folks are very busy planting corn, potatoes, garden vegetables, and raising chicks. I do hope that weather will permit all of you to get a good start so the work wouldn't pile up on you all at one time. We here having lots to do lately.

I know that all of you readers wish this war would come to an end very soon, and I can say that all of us in the Uncle Sam's Army, Navy, Air Force are with you wishing for the end.

Well, I will have to bring this to a close, with hope that the day is not far off when I will be able to go back home to stay.

Pfc. Jerome Lepik.

A reader,

Ve stfedu, dne 14. bfezna 1945.

Czechoslovakian State Prize To S. H. Thomson On December 30, 1944, the Czechoslovakian State Prize for literature was presented to Prof.

S. Harrison Thomson for his book, "Czechoslovakia in European History." The celebration took place at the University Club in New York and was arranged by the Masaryk Institute and the American Friends of Czechoslovakia.

The main speaker was the Czechoslovakian Ambassador Vladimir S. Hurban, who said: "Ladies and Gentlemen: It is a great privilege to be entrusted by the Czechoslovak Government and its Ministry of Education with the honor of presenting the Czechoslovak State Prize for literature in 1944 to Professor S. Harrison Thomson. Professor Thomson deservedly won the prize for his book 'Czechoslovakia in European History,' publisehed in 1943 by the Princeton University Press.

"The book itself is a profound, comprehensive and exact analysis of the history of the people inhabiting Czechoslovakia. It is intended to acquaint the American people with our people, whose role, in spite of their relative small number, was very important in shaping the destiny of Europe.

"In order to organize all of humanity to make a better world, it is of paramount importance that nations know each other. The task is half accomplished when nations know each other's merits and faults. The indepence of peoples all over the world so clearly demonstrated in the present upheaval must compel us to find the way to everlasting peace, and that way can be found only through solid and unbiased knowledge.

"Professor Thomson's work and that of Professor R. J. Kerner, of the University of California, are pioneers in spreading the knowledge of the people of Czechoslovakia to the people of this great country.

"Count Francis Lutzow's and Seton-Watson's work did in Great Britain what Ernest Denis's did in France, and their vallue is proved today.

In spite of the temporary self-imposed and confessed black-out by the politicians during the crisis, thanks to the endeavors of Lutzow, Seton-Watson and Denis, the British and the French people are our friends. May Professor Thomson's book be a link that binds the United States and Czechoslovakia.

"Now ladies and gentlemen, permit me to say a few words about the prize. It is a miniature copy in bronze of Professor Jan 8tursa's statue 'The Wounded.' War restrictions neces sarily imposed the diminutive reproduction of the original in life size. In 1920 the Ministry of Education, which offers this award today, commissioned Professor Jan 8tursa to create this sculpture. " 'The Wounded' is an artistic material expression and evaluation of the most noble human emotion — that of mercy. A perfect young human specimen is mortally wounded and falling to earth. The technically daring position, the twist of the body and the pleading arms intensify the supreme tragedy and mercy.

"This is why the original sculpture was early used in the celebration of the so-called 'Peace of the Red Cross.' It was upon the initiative of the President of the Czechoslovak Red Cross, Dr. Alice Masaryk, whom I am happy to see today among those present, that a manifestation for the 'Peace of the Red Cross' was organized. The 'Peace' was a national institution, with a special program each year. It was the healthy for the ill' one year, with an extensive effort to spread information on Hygiene, disease prevention and so on. The radio and newspapers cooperated and for three days, from Good Friday to Easter Sunday, no controversial article was published. On Saturday, Parliament was given over to the Red Cross for a solemn dedication to Peace, the only day in the year that Parliament admitted others than its members to its chamber. Before of fi-

VESTNiK

cials and leaders of all branches of Czechoslovakian life, the President of the Republic, in a program broadcast throughout the country, proclaimed the Peace and the assemblage moved outdoors where the statue 'Wounded' stood for this occasion.

"The President laid a wreath before it and two minutes of silence followed, when Czechoslovakia's war dead were remembered. All traffic stopped, all activity stopped all over the country and then the bells of Prague's churches pealed to herald the proclaimed peace.

"This Peace at Eastertime was adopted by other countries.

"This, ladies and gentlemen, is the story of the State Prize of literature which I am glad now to present to you, Professor Thomson."

V Pierce, Texas.

Dear Vestnik Readers, How are all of you doing? Hope fine. I notice that not many of you write to the Vestnik.

Don't you have the energy? Maybe you don't have time, but I bet if you really wanted to write you could find time Is everybody through with their six-weeks tests? If you're a Sophomore, you're through.

I'm. a Sophomore and I think it really is an easy grade.

Everyone tells about their brothers and cousins in the service. My brother, Edwin, is overseas already. We don't know where, but even if we did, we couldn't tell. He is in the navy and he says, he really does work. Then I have a lot of cousins in the service, but I won't tell who they are, because it would take a half of a page.

I guess I'll tell about my hobby and sport next. My hobby is collecting movie star pictures, and I have quite a lot of them. Then the sport I like best is dancing and horseback riding.

I think I'll close and leave room for some of the other letters. So come on, all you boys and girls and drop in a few lines. We all like to hear from you.

If anyone wishes to correspond with me, I'll be glad to answer all cards and letters. My address is: Box 54, Pierce, Texas.

Marcel Rod. A Vestnik reader, P. S. To win this war: Buy War Bonds and Stamps.

V Bryan, Texas.

Dear Vestnik Readers, What has happened to all of the boys and girls? Why don't you all write to the good old Vestnik? Come on Gladys and Anita Wentreek, write in the good old Vestnik.

I am now going to tell you about my brothers in the service. My brother, Pvt. Charlie Matejka is somewhere on the Saipan Islands.

We got a letter from his company saying that he is going to come home. That will be the happiest day of my life, because I didn't see him for three years. My brother, Cpl. William Henry Matejka is somewhere on the Mariana Islands. It has been two years since I have seen him.

We will all be happy again when the war will end and all the boys will be at home. You can't see hardly any boys around Bryan. I had two other brothers in the service but they got a. honorable discharge.

We had bought us a home. We bought 15 acres of land with a big house. It has 8 rooms and a hall. Now we have painted our house. It really does look nice.

Well my letter is rather getting long, so I will close.

I am sending all my kind folks in Caldwell a sweet hello. A Vestnik reader, Dorothy Matejka.

V SPITTIN' GOOD REASON

Teacher: "Do you know why the earth turns `round the sun on its axis?"

Scholar: "Yes sir. Because it don't want to be roasted too much on one side,"

Strana 11.

zi Legal Trickery In Czechoslovakia The full story of the "legal" tricks used by the Nazis in subjugating Czechoslovakia and in establishing a so-called "Protectorate" of Bohernia and Moravia for the suppression of nonGerman groups in Czechoslovakia has been told in a new book "Racial State: The German Policy in the Protectorat of Bohemia and Moravia." By Gerhard Jacoby. Published by the Institute of Jewish Affairs of the American Jewish Congress and the World Jewish Congress, 1834 Broadway, New York '23, N. Y. 355 pages. It contains a complete analysis of the treacherous and immoral deceptions of the German annexation of Bohemia-Moravia under the color of so-called "protection." It proves conclusively that even if the whole procedure were not a series of acts of force and fraud under a disguise of legality, the methods used in establishing the Protectorate are completely invalidated from a formal, legal point of view. It shows that the so-called German-Czechoslovak Agreement of Hitler and Hacha is entirely contrary to the Czechoslovak constitution, and that consequently all the other laws of the Nazi occupants and the collaborationist regime of Bohemia and Moravia were without authority.

In the new publication there is an engrossing and detailed account of what Nazi racist ideas look like in practice; what it actually meant in shop and factory. in schools and theaters, in law courts and prisons, when a race of German "supermen" was "legally" constituted to dominate "inferior" races within a single state. It is a peculiar thing that, as the author points out, Nazi racist ideas were fully applied not in Germany itself, but in Bohemia and Moravia. In Germany, the only groups branded as inferior were the Jews, and they were numerically an insignificant and rapidly vanishing fraction of the population. Consequently, there was very little room for working out the Nazi racist theories in concrete detail.

But in Bohemia and Moravia, the Germans applied Nazi racist theories not only against the Jews, but also against the Czechs — over 90% of the population. The "Protectorate" provides the outstanding example of a nonGerman population forced to live under laws and regulations elevating the German "Herrenvolk" and suppressing other nationalities.

The system of ethnic castes which is portrayed in Racial State is one of the most trenchant illustrations of what it would have meant in this country if Germany had won the war — if it were to happen here.

In his conclusions, the author clearly points out that the consequences of the betrayal of Czechoslovakia through the passivity and appeasement policy of the democracies, teaches a lesson of international significance. One suggestive chapter points out the striking parallelism between the technique used by the Germans in destroying Czechoslovakia and the Japanese methods some fifty years ago in taking over Korea. The author concludes that aggression must be internationally and effectively outlawed and that fifth columns must be made impossible in the future.

This outstanding book of the Instute of Jewish Affairs will prove of extreme interest to all those who are concerned with the fate of Czechoslovakia. Its account of the methods used in annihilating the Czech Jews and robbing and oppressing the Czechs of Bohemia and Moravia will remain a lasting testimony to human infamy, a living illustration of the horrors that are symbolized by the name of Lidice, but which were perpetrated day by day in a less obvious form by all the acts and so-called legal measures of the Nazis in their "Protectorate."

Strana 111.

Wha

Ve stfedu, dne 14. bfezna 1945.

Is The News From Dunkirk?

What is he doing? How is he getting on?

What is the news from Dunkirk? Day after day these and similar questions are on the lips of hundreds of women throughout Great Britain.

No matter how often they hear from their husbands, somehow they always feel that they never know enough. A great many complain that they do not learn from the letters lust those thin gs which they are most anxious to know. Others get the impression that things must be much worse around Dunkirk than their soldier-husband is willing to confide to them. Perhaps the following three extracts from letters written by Czechoslovak soldiers now serving in the Dunkirk sector will provide a reply to some of those questions that have so far remained unanswered.

"Darling, You complain in your letters that I am not writing to you often enough and that when do write it is mostly about unimportant little things.

How easy it is for you to grumble! But think of me writing a letter to you (as I actually did my latest one) crouching in the little henhouse — our rest centre during the hours of daylight — with one leg sticking out in order to keep the door slightly , open to let in some light by which to write. was raining outside, too, and before I had done my leg got drenched to the skin. The other leg had to do service as my writing•table and was resting so near to the stove that I escaped scorching my trousers by nothing short of a miracle. My back 'was twisted like a rainwRrm's. I could find no other place to put the ink-bottle than the top of the stove; naturally is was soon a-boiling! Yet this was as far as I was concerned: he worst thing was that when at last I got settled, I didn't know what to write about!

I mustn't, as you well know, give you the name of the place where we are stationed (owing to Censorship Regulations) though all the daily papers have been referring to it for weeks. I mustn't mention what I have been doing day by day, or rather night after night (Censorship Regulations). I mustn't tell you ' that I have been feeling cold — that might endanger the morale (also Censorship Regulations!). And should I write to you what people and things are like far behind the battle-front it. would probably interest you but very little.

I might even be reproached for dabbling in politics! Also as I have everything I need I cannot even ask you to send me anything. (By the way, tell any friend of yours who has her husband or sweetheart out here and who wants to send him some cigarettes or soap, not to do so: these things will buy you anything here. And he just might happen to buy something that she would least like him to buy!)

That is about all that I can say about my impressions of the front-line which you asked me to give you. There remains the old, old words. love you' and 'I am very well,' but these I have written to you so many times that they really don't tell you much more than what you already know so well.

I must close now or else that wretched trouser-leg will literally 'go to blazes.' Love, from ever yours . . . " Tony.

"Darling, In your last letter you said — so very sadly — how you feel sorry for me "having to live in such a hell.' I read those words with mixed feelings: frankly, my dear, I did not know at that moment whether to be angry with you or people who nave been telling you such naive stories, or whether to feel slightly as:1:ainer.1. of the fact that someone was trying to raake a mountain out of a molehill.

And it can visualize the scene as you sit over my lettor which you have just finished reading

and can almost hear you saying, 'I know he's only writing like this so that I should not feel anxious about him.' No, my love, it is not all like that.

I must admit that our present life is not easy; nor are we quite safe over here. It is cold and wet. Nights on sentry duty that drag on endlessly, while tired eyes peer into the darkness all round; exhausting moments of suspense and strain: not a pretty picture all this.

However, when you come back you get a decent meal, get your clothes dried and have a sleep on fresh clean straw; it's warm in the but and you have perhaps found your latest mail: letters from your loved ones and newspapers. Can you call this hell?

Whoever thinks that to be in the front-line is child's play is sadly deceiving himself. Whoever says it's hell over here is not telling the truth.

We are all glad here when somehing's afoot.

Only recently the Jerries tried a small-scale night sortie. We gave them a trashing all right!

Of course, it was not all giving, we had to take some knocks as well. In one word, everybody was busy. A friend of mine — he was off duty just then — slept through the whole show in the but which those on night-duty use for sleeping in the day-time. You should have heard him cursing his bad luck! He said, Tor weeks have I been patrolling this blinking sector and nothing doing! For once I sleep behind the line and things start happening. They just would make one miss all the fun.' He envied us being in front, not his being left behind! This, indeed, is no hell!

Tony.

Love, from your ever . . .

V INSURING THE BOYS The time is ripe during the coming year to move definitely into today's greenest pasture— the 10,707,000 boys who according to census reports, are between 10 and 19 years of age.

Here is more than ample replacement for the odd-ten milion men and women in the service.

An Almost Perfect Life Insurance Market: Consider the following reasons which make it especially profiable to pay a great deal of attention to the boys who are between 10 and 19 years old — (1) The question of uninsurability seldom arises, (few rejections) (2) the applicant does not pay the premium; so your appeal is on an absolutely unselfish basis, (3) the war has created the proper atmosphere for the sale, (4) the needs are more important today than ever before and (5) you are able to offer the greatest bargain in your rate book.

Here is indeed today's greenest green pasture.

Little Uninsurability Problem: The problem of uninsurability will give you less concern in this field than in any other. The statement can be taken for granted. You can feel almost certain that every policy will be issued without trouble or delay.

V MASARYK ON DEMOCRACY I believe that all souls are equal; each soul belongs to itself, is independent and a law unto itself. To be independent, self-reliant and* selfsufficient really means that one does not demand of other people things that one can and should do for oneself. To be one's own master: that includes both liberty and discipline.

If people could understand each other, we should have had democracy at one stroke.

Without mutual understanding, without tolerance, there is no freedom. Only when we are completely truthful and open with one another, can we learn to know one another.

I said once that democracy is a discussion.

But real discussion is only possible when men trust one another, and honestly seek the truth.

Democracy is a conversation among equals Democracy in not only a form of Government; it is not only what is written in constitutions.

Democracy is a view of life, rests on faith in men, in humanity, and in human nature, and there is no faith without love, there is no love without faith.

The strongest argument for democracy is faith in man, in his spirit and inmortal soul;_

that is true, metaphysical equality. Ethically, democracy is based upon the political realization of love of one's neighbor. The eternal to the eternal cannot misuse the eternal, it cannot exploit and violate it.

I conceive the state, national life, like the whole of life, in truth "sub specie aeternitatis" (from the viewpoint of eternity). True democracy founded on love and respect for one's neighbor, and towards all neighbors, is the realization of the rule of God on earth.

Democracy does not mean an imposed rule from above; democracy is the rule over the hearts of the people. It means administration.

It is not a politickal thing, so much as it is a world-view, a life-attitude, in accordance with which each citizen, being a person, respects the personality of his fellow citizen. Democracy implies justice.

V SANDWICH John Montagu, fourth earl of Sandwich, English politician, gambler and sportsman, born in 1718, was English ambassador to Madrid and lord commissioner of the admiralty — but his only contribution to posterity was the invention of the sandwich.

His private life was very immoral one and he was so intent upon sports and gambling that he disliked to take time off from them long enough to be served a meal. He ordered one of his servants to slice meat, and put it between two pieces of bread, follow him with several of them and hand one to him when he was hungry. That's how the sandwich came into being and where it got its name And it practically makes the earl of Sandwich the father of the American picnic.

V MASTER OF MAKESHIFT Australian troops are masters of makeshift Anyone who has seen them in action will tell you that. But the Blue Ribbon for improvisation must go to Private Alf Lewis, a Victorian soldier, recently repatriated home after having been a prisoner of war in Germany.. During his imprisonment Lewis made himself a set of false teeth from tinfoil that came to the camp wrapped round cheese in Red Cross parcels.

Lewis lost his own dentures just befor being taken prisoner. For weeks he collected all the tinfoil that came into the camp and then went to work. He made moulds from plaster of paris and took impressions of his gums with candle grease. Finally he melted the tinfoil in a. cigarette tin and poured the metal into the moulds. The teeth were a big success and Lewis and his silver smile created a minor sensation in the camp.

EVERYTHING IS WAR BOOTY FOR GERMANS A report from Slovakia to the Czechoslovak government in London, received on January 23, states that the Germans are carrying away stocks, rolling material, locomotives, fuel, and clothes of civilians in Slovakia. Trains loaded with spoils pass through the stations. General Hoeffle declared that the Germans consider everything war booty.

BENEFIT DANCE AT LODGE POKROK HOUSTONU NO. 88.

The annual drive for the American Red Cross is in progress. As usual, our lodge support all worthy causes. This year we are inviting our friends to attend our dance the 18th of March, which will be given for the benefit of our worthy organization the American Red Cross. Hoping that you will attend even when you are not in the mood of dancing, your pennies given that night will go and perform duties and miracles for our boys who are giving all for us, their lives, which each and every one of us hold so dearly. Will you come? Yes, we are sure you will come gladly and donate your admission to something where it does the most good. Hoping you will keep in mind the date, the 18th of March, and your attendance will be rewarded with the famous music ` of Syncopators orchestra. Expecting to see_ you and welcome you with a cheerful smile, Entertaining Committee . Lodge, Xti, aa.

Ve stfedu, dne 14. biezna 1945.

OSLAVA NAROZENIN PRES. MASARYKA itADu POKROK HOUSTONU. OchotnickY kroutek Hlahol od radu Pokrok Houstonu vyrukoval minulou sobotu, dne 10. bi+ezna s velmi peknYm a obsatnYm programem na pneest oslavy narozenin prveho presidenta deskoslovenske republiky.

Slavnost zahajila sestra Rosie 8panihelova uvitanim pritomnYch navStevnikt jmenem ochotnickeho kroutiku Hlaholu. Po tomto tivodu objevila se na jeviSti naSe mladistva a lepa umelkyne, sesra Jennie Mae Frankova, zapevSi jako prve eislo programu americkou narodni hymnu "Star Spangled Banner. V torn peknem kroji narodnich barev vypadala jako pohadkova rusalka.

Sestra Spanihelova pot jejim zpevu predstavila pritomnYm predsedu C.A.S.T. bratra Vladimira Maudra, jeho mnozi z nav gtevniku ,videli po prve po jeho deletrvajici nemoci.

Bratr Maudr byl uvitan pozdrainVm potleskem po svem predstaveni, nadeti ujal se slova, vyhely vYznam tato oslavy a pak v obSirnejSi keel vylieil divot naSeho otce viasti, T. G. Masaryka a jeho zativY charakter, jen mu byl hvezdou a oporou na svizelne ceste ku dosatieni samostatnosti zemi deskoslovenskSrch a po celou dobu, kdy byl v Cele osvobozene stare viasti. Vfele procitena fee byla pozorne vyslechnuta pritomnYmi a kdy skoneil apelem, bychom i jako ameriati obeane deskoslovenskeho ptvodu, ctice tuto naSit novou vlas y , nezapominali ani sve stare oteiny, byl mu clan v odpoved' co souhlas hlasitY potlesk. — nes, ae bratr Maudr se jiti hodne pozdravil ze sve vane choroby, o cot' ma take zasluhu zajiste ve znaene mire jeho sliena shot'.

Na to se °pet objevila na jeviSti sestra Jennie Mae Frankova a zapela za doprovodu na piane sestrou Naomi KostomlatskSrch Masarykovu oblibenou piseri "Teee voda, teee . ." a pak "Matieka mi rikavala . . ." Sestra Jennie Mae Frankova ma ku podivu lib' a vytribanST hias, tie jim pfimo uchvati posluchaee a WI nas, 'tie mame ve svem stredu takovou nadanou umelkyni.

DalSim eislem byla recitace basne a jejim dodatkem napsanYm naim houstons14m mistrem banicke lyry, bratrem J. R. Antonem.

Kdyt bratr Anton recituje, tak to neni tadna vkdni odrikavaeka, ale je to pfedneseno s pathosem a vervou, bratru Antonovi jako herci vrozenYch. Potiadal jsm jej, by zaslal onu baseri i se svYm basnickyrn plodem Vestniku, neb oboje jsou velmi peknYm ozvukem due deskeho lidu jak v dobach utrpeni a nadeje v lepAi pristi i v dobach radosti.

Velmi peknou east' programu bylo tchvatne dueto na plane z ouvertury "Havlioelt" sehrane sestrami Jannie Mae Frankovou a Naomi KostomlatskS7ch.

ZavereenYm eislem programu bylo zpevni teroetto "Victory Polka" zazpivane velmi dobrou a take peknYm hlasem obdarenou pe ykyni sestrou Elsie Dvorakovou a doprovodem mladinkYch zpevadek vytribeneho hlasu, sester Evelyn Elznerove a Helen Felcikove.

Byl to opravdu zdarily program, pane zarantiovanY, kterY vpadal dustojne v ramec vzpominkove oslavy narozenin presidenta jak bylo patrno saryka a jet se katdemu z hluenYch salv potleskt vaem teinkujicim a kroutiek Hlahol zaslouk si pIneho uznani za usporadani takoveho zdarileho programu. ,Oslavneho programu steastnili se krome mnoha zdejSich krajant na zdejSi pan konsul republiky Ceskoslovenske Dr. C. J. Hollub se svou choti a v prtvodu jich dostavivSi se Dr. Glenn E. Stevens, American, znajici desky,_ktery jak mi sdelil, diel pet let v Ceskoslovensku a syn naSich znamYch narodnich pracovnikt, mantelt MikeskovYch z Caldwell. Oba tito navStevnici jsou nyni ve slutibach strYeka Sama, tak byli v uniforme. Poslal jsem po poslednim pozdrav jeho rodietm. Dekujeme oboum za dostaveni se v brani teasti na tato oslave.

Na konec musim se je gte zminiti o matinee nagich dvou zdarnSrch dent ochotnicke druAiny Hlaholu, Tima a Naomi KostomlatskSrch,

Strum II.

yiksTNIE oba tak obetavi, ochotni a mili. Pani Kostomlatska si take zaslouti dik, tie tak hodne deti vychovala. Ona i ja, jsme stati pratiSti S"kolaci, vlastne vinohraati a tak obeas vzpomina,me tech dob Skolnich a mladYch let, ovkm davno uprchlYch. Ovgem nesedeli jsme spolu v jedne tilde jak je tomu zvykem zde a tak muaete bYti ujiAteni, ae jsem pani Kostomlatske, tehdy jiste hezke Skolaece s plavYmi vlasy neposilal tadna zamilovana psanieka, pine. thoucich vSdevt studentske lasky. To yam mute dosvedeiti. Pani Kostomlatska si skuteene zasloutii uznani za to, tie sve deti zdarne vychovala, nebot' i na ni spada, kousek to zake pochvalneho uznani dostavajiciho se Timovi a Naomi: S pote-Senim tea se zminujeme, ae predseda Hlavni tradovny S.P.J.S.T., soudce C. H. Chernosky, na, radovST bratr, vtidy, jell v Houstonu pritomen, vady se steastni podobnSrch oslav u radu se svou choti a ditkami a take i tentokrate svou nesStevou s celou rodinou.

S. P. StudnienS7.

V AMERICKA KRITIKA 0 CS. KONCERTE. New York. — (CTK.) — Kritiky hlavnich newyorskSrch o koncerte es. komorni hudby, kterSr dne 4. brezna t. r. pod zatitou Masarykova tstavu pripomnel 95. narozeniny presidenta Osvoboditele, posuzuji uddlost vesmes s uznanim a konstatuji, ae porad uvedl skladby cenne, poutave a neobvykle.

Trefne naznaeuje Olin Downes v N. Y. Times, ae program byl uspofadan tak, aby usnadnil srovnani, jak pied 50 lety ptsobila Amerika na Dvoilka a jak dnes jeji vliv se jevi u Martint.

Dvorak, ad zustal bechem, byl ovlivnen hudebne americkYrn prostfedim; Martina naproti tomu ukazuje, tie Amerika jej ueinila v hudebnim vS7razu CeStefSim net drive. "Jeho kvintet je psan v jasnem melodickem slohu, v definitivnich liniich, a nanaky CeskYch lidov3ich napevt prolinaji celou partiturou . .. FrancouzskST impresionism zcela zmizel z jeho slohu . . . Skladba ma Sirokou linii a trvalou zpevnost, ktero, nahrazuje jine, vice episodicke methody."

JanaCktiv "Zapisnik" prohla guje Downes za dilo vysoce zajimave, byt' i v nekterYch mistech nestejne; v celku uznava jeho originalitu, svetiest, vfelost, poetienost a zrejmou pedet' geniality; postrada, pouze vetSi sevrenosti, jea by tdinnost dila jeSte zyS7Sila. ✓ Herald-Tribune prohlauje Jerome D. Bohm Martintv kvintet za jedno z nejpoutavejSich del skladatelovYch. Je jasne ye strukture a vyznaeuje se mistrovstvim formy; je napsano vhodne pro srnyece i klavir, ktery je utiivan s mimotadnou vynalezavosti, nikoli pouze ke provozovani smyecovYch putt. V podrobnostech vyzdvihuje referent lidovost hudebniho materialu prvni vety, rytmickou bohatost a originalitu mySlenek i jejich zpracovani.

U Jandekova "Zapisniku" pozastavuje se referent ponekud nad textem, kterY pry mestskemu posluchaei se bude east() zdat naive'; ale priznava, ae skladatel napsal nan dramatickou hudbu noveho typu, easto velmi vSTraznou, Casto syrove nezpracovanou z recitativu a ariosa.

Take kritiky veeemikt uznavaji kvality koncertu a provedenYch vet. Oscar Thompson (N. Y. Sun) ocenuje poutavost a mistrovstvi jevici se v kvintetech Martint, jea ma jemne snaky lidovosti, rytmickou rozmanitost i melodicke themata. Jandeltiv "Zapisnik" (jent by radeji byl slyAen v deskem originale) oznanje za dilo velmi zajimave, udrtujici podivuhodne naladu a jako celek dramaticky vYrazne.

Rovneti Robert Bagar (N. Y. World Telegram) uznava zajimavost, podnetnost a poteSitelnost hudby zastoupene na programu.

Charakterisuje nekolika pripadnymi rysy Martint, jako osobnost slohove uvedomelosti lehkeho i vy'razneho pera. V kvintetu utiiva, themat lidoveho razu a dokazuje vynikajici schopnost vyjadriti se struene a vS7razne.

Vgecky referaty ocenuji s uznanim i vynikajici uroven reprodukce Dvadkova 'kvarteta a dila Martinil stejne i provedeni nesnadneho

cyklu ArtAticaya.

Nemci se obavaji deskeho povstani a piipravuji se na obranu. Cetli jsme nedavno vs-rolc rkmeekeho zajatce v Budape gi, pravil: "My trnme si Budapegt' nepostavili a nezaletift tedy na, tom, jestlitie se zniel." Preis], Brno, Olorneuo, Ostravu a gni, eeska mesta take nepostavili Nemei — a nebude •jirn tedy zaletiet rta, tom, budou-li tato eeski mesta znieena, jen tim zadrii, byt' i jen na kratko, sviij vlastni neodvratnS, pad.

if 4

rat

..0 y

l

-rt , 1- 9-37r;0) ), -n,..tni r)0 4A -0 ij r c- r 0-4,5i.--10 5 c ,-, Lorn4 /3 cP -4 zrti -ri c 6t 8 . Le ‘f', 0 yr,r-o 0 olc v > ,73 ca n y. ...

-4 0 .:3 5: --r* 0 .po.45r y 7, -4

r r

Z ril

2r2r2 u, -t

..4

...- -

P cl ra ,AA itt9 0 .4 r r.

---

P

Ve stfeclu, dne 14. biezna 1945.

VESTNIK

Strana 14.

zajmu. Katda prednag ka o pornerech, v nicht tiji, katda reportat v Na gich novinach, probudila dotazy vojakt, ktere se brzo obratily v zasilky Zivotnich potreb, ktere vojazi mezi sebou sebrali a krajanskYm organisacim zaslali. Krajane se k naSim vojaktim ftnde tam, kam zavitaji, ihned zvou je do svYch rodin a davaji jim i z toho mala, co maji, jen aby uZe jsou hrdi na to, Ze Ceskoslovenske jednotky bojuji na piade Pori . (eTK.) Jednota Ceskoslo- zeme, ktera se jim stala druhou vlasti. vens.kYch Zen v Parizi zaslala skoslovenskYm vojakam na zapadsrdeenY pripis. Vitaji je ni • na pude Francie. "My, ktere jsme Mly 4 roky pod stranym terorem barbarskeho nacismu, jsme pochopily, Ze v'Sechny naS'e shy musime soustiedit v jedinou snahu; porazit co nejdfive nenavideneho neptitele a vratit ,svobodu nOSi milovane vlasti a fgem zemim jeae Nemci obsazenYm. Jsme ye svYch srdcich s vami." V pilpise pak lidi osudy Cs. krajant, jejich boje, jejich pronasledovani a testnY akol es. Zen v podzemnim hnuti Francie. Na'Se bojoyna, sila tim vim vgak neklesla, naopak, pravi se dale, jsme ochotny Cs. vojaky vgemoZne podporovat.

"Sdelte nam sve potteby a sva.

VY2ENTE PLYN ni. Sdelte nam adresy tech, kteti kte4 jest zavinen to nemaji znamych a pribuznych.

NaS'e krajanky by se rady staly vakmotrami, aby si mohly s vami dopisovat. A kdyt' prijdete na dovoa ulevte tei vaiemu Zaludku lenou, pfijd'te k nam a budete srdeene vitani."

Ktlye funkcionalni zacpa se vleCe a Vzkaz eeskoslovenskYch Zen (psa_ zpitsobuje, ie se citite mizerne, jste a nesvi a trpite jejimi piinY slovensky) je dalsim proj•vem nervosni znaky—bolestini hlavy,pachnoucim de. stale rostoucich styka aeskosloven- them, zkaienfrm ealudkem, nezieivnoskYch krajantr ye Francii s Cs. vo- sti, ztratou spanku a nedostateenou k jidlu a mate pocit peepinejaky. Od prvni chvile pobytu na chub neho ealudku nasledkem plynu a nad• kontinente byly osudy krajana mutt—opatete si Dra. Petra easem vy. zkougene Hoboko. Jest vice nal poeisfujici prostredek, jest tee Za• ludeeni Cinnost povzbuzujici lek, sloienSt. z 18 peirody vlastnich le• eebOch kocinku, bylin a rostlin.

Hoboko primeje zleni. vela stieva k einnosti a pomaha jim jemne a hladce odstraniti viznouci odpadky; pomaha vypu. did plyn zacpy a poskytuje lndku onen skvely pocit tepla. Chcete•li opet znati roz• koi et'astne tile! vy od trampot zacpy a zfiroven uleviti s v emu ealudku, obstarejte si Hoboko dnes.

Pozor: Ueivejte pouze jak predepsino: Opatite si Hoboko ve va5em sousedstvi neb poilete pro nail z y lais tni "seznamo. vaci nabtdku—a obdriite coZpevohra o 4 jednanich od E. Pazdery Zpevy ,upravili Jan a Marie Novotny hodnotu DODATEK 60c zkugebnich lahvi OSOBY: Dra. Petra LeCivk Olej Linimentryc 1 stiedek proti hnisani — Zadina, mlynat rilevu od revrnatickYch a neuralgickYch Frank Houtvieka bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhly'ch Anetka, jeho term Botena Valeikova nebo bolavYch svala, namoienin nebo vymknutin.

Hedva, jeho dcera Lorraine Prevratilova Dra. Petra Magolo—alkalickt prostiedek Skolastika, jeho sestra od jistYch docasnji. ch iaAntonie Cejchanova ludeCnich nepoiadk0, jako zaiivaci pore.

Prelat, hostinskY Louis TobernY chy p_fivodene piebytkem kyseliny a pa. lent Aneklet, jeho syn Walter HoCek Turin, obchodnik dobytkem Miro Jur6ik Odeslete tento kupon Medulkova, here:Aca Marie Prevratilova zvlastna nabidky — Nyni Smolik, mladek Jan Novotny Piiloien jest $1.00. Poilete Tong 0 poitou vyplacen g 11 unc. Hoboko Zavora, starek Ben Prevratil a 600 hodnoty zku5ebni lahve kai.

Makka, jeho dcera Lielveho Oleje a Magolo.

Marie Filipcova ❑ C.O.D. (poplatek piipoaen).

Pepik, kluk z vesnice Jarda StranskY

Oslava Masarykovkch narozenin v Chicago. (6TK). Dnes odpoledne bylo vzpomenuto 95. Masarykovych narozenin dustojnou oslavou poradanou za velke *Mast krajant v Sokole HavHoek-Tyr§ tstrednim vYborem es. legionarti. AnglickYm rednikem byl profesor chicatske university Oscar R. Lange, jen v obsatnem projevu nastinil pronikavy vliv MasarykovYch demokratickYch idealu, na nicht byla zalotena prvni republika, a poukazal na ilsilovne snahy Masarykova nastupce, presidenta Bene ge, ktery se zayeas pokougel sjednotit sily emancipate, uvolnene sovetskou revoluci, proti vzrtistajicimu nebezpeei fa'Sismu. Nebylo to vinou ani Masarykovou ani Benegovou, te to svet nepochopil. Katastrofa, jet nasledovala po Mnichove, dala obema za pravdu. Jak Masaryk sprivne hodnotil vYznam sovetske revoluce, dokazuje fakt, ze ut v dubnu 1918, kdyt projitdel Japonskem do SpojenYch state, postal dtiverne memorandum .WiLsonovi, jeho pr y -nimbode ylodprueni,aby zapadni demokracie uznaly vladu Sovetskeho svazu. V zaveru reel po_ ukazal prof Lange na nutnost jednoty Ameridanil slovanskeho Vivodu, ktere poji dohromady oddanost k adoptovane vlasti a k americkYm idealism demokracie. Tato jednota bude prikladem pro slovanske ndrody v Evrope a soueasne pojitkem mezi americkou demokracii a lidoyou demokracii v Evrope. eskY reenik red. Josef Falta promiuvil o nejvYznaeneMich rysech velke Masarykovy osobnosti, ktere objasnil na vYznaenYch momentech z jeho tivota. Byla to zejmena jeho thava laska k pravde, kterou s pra-

y ou husitskou tradici hajil vIdy a v‘Sude i za cenu nejteZ'Mch osobnich °heti.

Oficialni proslov Masarykovym narozeninam udinil es. generalni konsul dr. Karel Wendl a program oslavy byl vypin.en vystoupenim peveckYch spolka Lyry, pod tizenim Fr. Kubiny a recitaci z Capkovych Floy ora s Masarykem, pkednesenou Verou Linkovou.

V eeskoslovenSke ieny Cs. vojakiim.

ACPOU

Soko ske Divad o v Dallas v nede i dne 25. brezna "NA STAREM MU NE"

Divadlo kidi: Jan NovotnY

Hudbu kith: Marie Novotna.

. ........... .

Za6atek v 6 hodin veer VSTUPNE: 50c (incl. tax) Na shledanou, V Sokole 2iika, Dallas, Texas.

Adrese

I

Poitovni Oradovna

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO 811-v4gm Dept.

2501 Washington Blvd•, Chicago 12, in., I i 256 Stanley St., Winnipeg, Man., Can. .414..............,....04...0........0...........,,,.........o...0.r.......0.....0......a.s........,....9,......,04.9.,•:. • — _ _ _

(c)

OP,

1.4m ptedmetem

BACK UP YOUR BOY Increase your payroll savings to your family limit

NOVI' CESKt FILM "Soud

boil"

Z vetnickeho iivota. no podle divadelni hry Mho Rory "Bartova pomsta". Hraji: Svozilova, Nolova, Korbelif, Tregl a jini. Piedehra: film z Ruska a z Palestiny. Spatitite posvatna a historicka, mista, kde se Kristus narodil, iil a zemiel.

WALLIS, ve stiedu 14. bkezna, o 8 hodinich veeer.

GRANGER, ye etvrte'k 15. btezna, o '7 a 9 hod. yeeer.

ROGERS, v nedeli 18. biezna, 8 hodinith veeer.

WEST, ve stiedu 21. biezna, o 2:30 hod. odpol. a o 7:30 veeer.

ENNIS, ye etvrtek 22. biezna, o 3 hod. odpol. a o 8 veeer.

Prvni pfiznaky nachlazeni a kaAle by y am m$ly oxamtits pelpomenoutl tento ti%bornv- domaci ptipravek znami a oblibenii po 60 let ... Lahodttf POsoblvg . . . . ..

DTI JEJ MAJI RADI

r

Cough .alsam

Sever, v Balsam protl katIL VE VtECH PFIEDNICH LEKARNACH ANEB OBJEDNEJTE PRIMO

Ve stkedu, dne 14. bkezna 1945. ern trh masem a cukrem.

Washington. — V Americe se opet objevuje v nebezpeenem rozsahu Cerny trh' na maso a cukr, a podle eetteni cennoveho etadu, tajne sluZby a departmentu pokladu jde vetSinou o padelani potravinovYch kupont.

CennovY tkad prohlaS'uje, ae Cerv gasolinu pomoci padelany nYch a ukradenYch kupont byl znemo2nen, a Cerny trh v lihovinach rovne2 znemo'Znen. CennovY tkad popird, ae existuje organisovanY Cerny trh na cigarety. tkednici uva.cleji, obeane sami pomahaji dernemu trhu, kdy plati vice penez za padelane a ukradene kupony, aby dostali vice, net dostat maji. Kdy2 °bean chcesidit, raketYr se de, zlalat velkYmi pkijmy.

Agenti cennoveho Ukadu zatkli

C. H. CHERNOSKi PRAVNill Vytizuje vdkere soudni zaletitosti. ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY o6Ni LEKAR BrSrle spravne ptipravene. tas die fitadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS OZNAMENI

Quality Liquor Store 2215%2 AIRLINE, HOUSTON Ma vjtorne druhy kotalky, vine, kminky, Trinerovo Hake Vino, Aampariske a Dra Petra Ho-. boko na sklade a mnoho jinYch /obrSrch napojil. Za poctivou ce311 a obsluhu rudi, bratr S. C. WOITON, len S. P. J. S. T. 35 rokii.

g Dr. Chas. J. Hoilub p

esky Mai a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon iiiadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHEEBNi SLIJiBA. V hodine Z'alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni stay pohotoyST k sympatickemu vytizeni nezbytnSrch jednotlivosti a k vypraveni dojemndho pahitu.

Levne ceny jsQu nal zasadou.

hem roku 1944 pies 1000 osob za padelani kupozil. Tisice osob bylo potrestano za porukni ptidelovacich ptedpisu a pies 5000 bylo odsouzeno soudne. Aby se znemoanil Cerny trh, byly take east° odebirany licence.

CennovY administrator, Chester Bowles vyzval vkchny obdany, aby pomahali potirat Cerny trh. (OWI).

V Starejte se o pneumatiky.

Plukovnik J. Monroe Johnson, keditel valedneho dopravniho fikadu apeloval na vgechny motoristy, farmake a Sofery, aby dobie peeovali o sve pneumatiky, nebot' jinak hrozi v lete dopravni krise. Plukovnik Johnson prohlasil "2ijeme pokud jde o gumove ,vYrobky, nad prostked, ky a rychle nidime sve zasoby. Jsme jako rodina =ktera, stale dela dluhy, nebot' doufa, ae se vkchno obrati jednoho dne se ptek sveddi, ae ua nic,nema. Pokud jde o civilni motoristy a eofery, nedostatek pneumatik bude treat patrne jeete celS7 rok.

(OWI) V Policejni hodina o pallnoci.

Pkedseda valeene mobilisadni komise Paul MacNutt vydal toto prohlageni o policejni hodine: "Reditel valedne mobilisace Byrnes pcadal valeanou mobilisadni komisi, aby ;omahala docilit nove policejni hodiny o pulnoci ye vaech zabavnich mistnostech. Cilem tohoto opatkeni e Setkit uhlim a elektrickYm proudem a tak pomoci ye veci nedostatku pracovni sily, dopravy a pod.

Valeena komise ted' orojednava, co milk ueinit a spini vaechno co bude moci, aby policejni hodinu i pulnoci pomohla prosadit. Vaechno bude zeleaet na vlastenectvi americke vetejnosti. — (OWI).

V Pokles sbirek plechovek.

W. Thomas Hoyt, keditel tkadu pro valeenou vYrobu oznamil, ae v r. 1944 se sebralo o 50 miliont liber plechovek mene nee r. 1943. P. Hoyt vyzval majitele domt, restauraci, hoteliz o pod., aby pomehali sbirat opottebovane plechovky. Roku 1944 bylo civilisty sebrano 383,089.507 liber plechovek, eili o 48,160,624 liber mene nee roku 1943.

Neopomijejte dati vaAi pozornost docela oby6ejne veci, jako jest male tkiska, akrabnuti, popaleni, puchSt a zvlaete pichnuti se rezavYm hiebikem. Kdokoliv byv ranen jakYm- , koliv s hora jmenovanYm zpilsobem, muse vlmi snadno dostati nou infekci. Aplikace NONAT masti ponitie pkirode k piedejiti va2ne komplikaci. Toto jest velmi snad-1 ne, ale moue piedejiti velnYm nasledkum.

z Oswiecimi, fekl dopisovateli, mezi lidmi, kteki byli zabiti plynem v tomto koncentradnim taboru, byl take bkvalk teskoslovenskY generalni konsul v Pakiii dr. Oskar Butter. Mezi eeskoslovenskYmi vezni, kteki byli evaukovani pled pfichodem sovetskeho vojska, poznal dr.

Bittermana. 0, jeho dalsim osudu nic neni znamo. Zpravodaj byl v koncentradnim taboru v Dachau a Buchenwaldu. Mezi jinYmi eechoslovaky v Buchenwaldu byl tea poslanec Robert Klein, Lev Sychrava, Ferdinand Peroutka, poslanec Zadina, primatOr Zenkl, MarkoviC, Josef dapek, socialne demokraticky odborak dernoch a generalove Nemec a Husak.

EK - BURNS

roaREBNt DOMOV

V hodine zarmutku najdete u Etas nejlepgi pohtebni obsluhu a ceny levne.

BILL MARES, fedlteL Tel prodeivame pohiebni pojiiteni od 1 mesice do 80 roki stall Ambulance ve dale i v noel.

MARES BURNS FUNERAL HOME Telefon 546.

TEXAS CAMERON.

SPOLEHLIVA POHROBNICHA

sur2BA. Jsme pohotovi Vam ppsloutiti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlabtniho poplatku.

S nami mt Mte mluviti desicy.

My nabizime Pohtehni PojiAteni pro katcleho tans rodiny.

PETE E. ETLDIGER FUNERAL HOME Elsie Prab,k-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. U Renville, Texas.

ZABAVY

fidu Pokrok Houston 18. biezna 25. biezna

Syncopators Leon Scarcella

VSTUPNE: MU& I DAMY 75c.

Tax included

Pohtebni teditel 6Ien S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

Zubni Mak trtadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

StOc Sam vas Vlada ádá obeany o ttoto: Pomorte uspiSit vS7robu — pottebujeme 6700 delnikt ye 175 toyernach na vYrobu soudastek pro tanky, nakladni vozy a lafety pro dela.

Mate-li tsporne bondy serie A (baby bondy, ktere se prodavaly r.

1935), uloUe penize za ne, ktere dostanete po 12. bkeznu ye veledn3.7ch bondech.

Vyhledejte u sveho obuvnika seznam nejvySSich cen, ktere tam umistil cennovy Mad a neplat'te za spravky vice, nee kolik musite podle ,tohoto seznamu.

U2 ted' objednavejte umele hnojivo a prostiedky proti hmyzu pro farmy a zahradky viterstvi.

PouZivejte V-pOStu a pomorte tkit nakladem.

V LondSrn o BeneSovi.

New York. (OTK.) BritskSi rozhias (BBC) vyslal dne 26. finora tuto zpravu: "V patek president dr.

Eduard Bend a ministr zahranidi Jan Masaryk se se gli na rozloudenou s britsk3im ministrem zahraniei Edenem a v sobotu oba byli hosty ministerskeho piedsedy Churchilla na jeho venkovskern sidle.

Oasopis "Times" napsal: ' "Tyto schtzky maji velkou historickou dfileaitost. Po druh y ye svem aivote se Dr. Bend vraci domil z vyhnanstvi, aby vedl osvobozen3i lid, a ,s nim jede syn osvoboditele Masaryka, aby pokradoval v jeho dile.

Ve svem projevu v rozhlasu vyjadtil dr. Bend vie flea sve pocity osobni a pocity jinYrch Oechoslovakii. Tisice britskStch muff' a aen s nim sdileji jeho nezory. LondSinskS) Casopis pise, ae dr. Bend byl p ravdepodobne nejznamenitejCl mezi statniky, kteki naali ttulek v Anglii."

V piedici v koncentraenicir taborech.

LondYn. (eTK.) CeskoslovenskY obdan z Bratislavy, kteremu se podatilo uteci Nembilm pii evakuaci

ViSTRAHA!

EDWA R D PACE

DR. N. B. McNUTT

Straus Id.

V 28TNfiC

O zakusky a obderstveni navAtevnika jest vtborem naletate postarano.

Cena Nonat je poAtou 55c a $1.05.

Ptejte se va g eho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, racieji pig te na na'Ai adresu: R. C. MILLER & CO. Altadena, Calif, P. 0. Box 285.

Zabavnl Vtbor.

1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

V 20258

Straus 16.

Ir2s T N 1 K

Poutivejte k oznamovini

11/4? Oznamovatel devee neb - Piijme se: — Mlade eobecne domaci

tena ku konani v g prate a k vakeni. Musi bydlet v domove s nami neb v privatni mistnosti y e spojeni s na gim domovem.

D ye dospele osoby, dve ditky stall 8 a 12 let. Pradlo jest posilano do pradelny a dostatek volneho dasu jest dano zamestnane osob y , prace pkijemna. Plat $20.00 tYdne. Pi g te neb telefonujte "collect" Lakeside 0644. Mrs. Milton Loeb, 703'7 Turtle Creek Blvd., Dallas - 5., Te(11-c) xas. afilri Hied& se dobra, samostatna kuchakka pro samostatneho pans, na venkove. Kravy dojit nemusi, pouze vatit, uklizet dt.m a prat.

Ktera nema dobre zku genosti, at' se nehlosi, jenom usedla a spoiadana. Pike anglicky nebo b'esky — Wesley Lyckman, Rt. 3, Manor, Te(11-12pd.) xas.

awl Prijme se devee neb 'g em ku konani ygeobecne domaci prace a k vakeni. Dobry plat, dobrY domov.

Pike na Mrs. J. A. Warsham, 3725 (11-c) Turtle Creek, Dallas, Tex. sar-1 Prijmou se: — D y e spolehlive 2eny, stkedniho veku, ku konani vakeni a ygeobecne domaci prace a k bydleni s ditkami. Byt, strava a uniformy dodany. Musi miti odporudeni. VybornY plat. — Mrs. H. R. Delaney, 5411 Swiss Ave., Dallas.

(11-12c) Texas. — Taylor _ 1108.

air, Uptimni,nabidka: -- Kdo by si 0'61 dobrou spolednici, obstargi ale vesele letory, dobra kuchakka, nejradeji u evangelicke rodiny a ne ye velkem meste. Pi g te o dal gi domluvu do red. Vestniku pod znadkou "Vdova sirota", ye West, Te(11-12-p) xas.

Fes! Median spolehliveho delnika

od 30 do 60 let stall, pracovat kolem domu a obdelavat asi 6 Out korny.

Hlaste se u: James J. Hollub, Rt. 5, (4-dz.-c) Schulenburg, Texas.

ZABAVA! (TACKY PARTY)

v sin ' i iadu gtefinik cis. 142, v Houstonu, v sobotu 17. biezna ZACATEK V 8:00 P. M. VSTUP VOLNIt 5508 Nolda St. West End. T V220'79 Ku pkatelskemu pobaveni zve ZABAVNI riBoR.

Tanedni zabava ve prospech ame rickeho Cerveneho Krize u fidu eislo 88.

KaZdYm rokem na g fad podporuje tuto lidumilnou organisaci, letos poeinaji tyto sbirky a trvat budou asi etyti fled g e. Proto na g tad se rozhodl potadati , taneani zabavu a eistV vYteZek venovati americkemu 0' ervenemu kiizi, kterY pro name hochy dela velke sluZby. Vime, is e kaZdY osobne podporuje, ale jest take na nas, abychom jako tad podcotili a tak sebe representovali. Nedele 18. biezna jest ustanovena pro tuto zabavu. Na g e sestry slibily, take vypomohou s nejakou rueni praci, aby vYteZek byl vet gi a obnos, kterY pro ten creel odevzdame, byl chvaly hodnY. Je g te jednou vas, pkatele, zveme a Zadame vas, abyste se co v nejvetg im poetu dostavili. Vime, 2e jest vas mnoho, co nyni v paste netanCite, ale vase vstupne i pies to, Z'e byste netaneili, bude vas dar pro g lechetnY Teel a vy pontilZete, aby na g i ho g i, co davaji sve a g e pro nas, obdr'Zeli trochu alevy v nejhorgi chvili.

Doufame, ze nedeli do e18. btezna vyhradite sobe, abyste se teto taneeni zabavy mohli teastniti. Na shledanou se tegi, Zabavni vYbor kadu Cis. 88.

V Oklahoma City, Okla.

CtenY br. Moueko!

Doufam, ze elenove Va g i Jednoty mne prominou co neelenu, Ze pouZivam sloupca Va g eho Vestniku.

Pied nedavnem ueinil jeden vas alen zminku o me, co jsem vypravel v Dallas. — Pisi proto, abych napsal vysvetleni.

1.71 tomu velmi davno, co hrali jsme pro jistY spolek divadlo. jsem hru a men jak finandni, tak i moredni aspech velmi dobrY. Vydani temet Zadne — neb ochotnici jako zde temet einili v2dycky, opatfili v g ecky rekvisity zdarma. Asi dolar a pal vydani bylo. Jeden glen, kterY velmi rad v g ecko kritisoval — kritisoval zase — a dosti neomalene. Piedseda spolku, byl ptitel ochotnika, se eervenal a zlobil, ale dal jsem mu znameni, aby dal one kritice prachod.

Kdy't kritika -pronegena dal jsem o slovo — a elenove jiste Valli, 2,e bude zle. Ja poeal jsem ale vysvetlovati, jak divadelni kus mame na programu — jake ochotniky budeme pottebovati, atd., klid7 ne jsem to -ptednesl— (eennd jsem se sam divil). Piedseda polozil me otazku: Ja myslel, ze br. Rab g tejnek odpovi na to, co zde bylo tedeno. Na to jsem zase klidne odpovedel: ,"Bratie ptedsedo, on zde nekdo nee° povidal?" — — Schtze byla velmi eetne nav g tivena, elenove zpasobili pravy mus potleskem za moji odpoved'.

To je recept prvni. Je g te mam jeden, podobnY. Kdy2 uvadena byla Sokolska Jednota v Caldwell, Kans., — ono uvedeni provedli br. Fr. StratnskY a br. L. 0. Ho g ek, z Dallas, Texa. — Zastavili se pro me v Okla. City a jet jsem s nimi. Cestou kratili jsme si eas raznyrni rozhovory. Oba jmenovani bratki jsou vy g koleni chlapici co se tYka vetejneho Zivota a narodniho. — Mezi keel me polozili otazku: "Co bys ueinil, kdybY Te nekdo napadnul vetejne v tisku? atd."

Ve stkedu, dne 14. bkezna 1945.

se podival. Ja bych sedl, napsal bych dopis do novin — spraskal bych chlapika co by se don veglo a poladal o uvetejneni nektery easopis — dopis bych slail do °balky, ale hned nepodal, — druhY den jej znovu pkeeet1 a pak rotrhal a mel bych chlapika spraveneho. Nebot' nikdy mleet, je take odpoved'.

Pozdrav na vas •v g ecky v Texasu, na vas easto vzpominajici, Petr Rabgtejnek, z Oklahomy.

Pozn. red. — Diky za pozdrav, kterY opetujeme s pkanim zdaru a zdravidka. Na zdar!

V ;Dor, Hleda se divka neb Zena k leh_ ke domaci praci a o g etkovani deti, ktera by byla ochotna jeti do Norman, Okla., s porueikem a manZelkou. Odporueeni se vymeni. Telefonujte na 6578Z - 2026, nebo hlaste se v 'aisle 515 Austin Ave., Waco,.

Texas.

(11-pd).

y

Hledaji se d e stenografky, ktere by mimo anglidtiny dastedne ovladaly de g tinu. Prace stala, podminky obratem sera: Hlavni 'Okadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Texas.

(6-dz.)

NA PRODEJ — Albert Scotka farina, 114 akrii, 57 akra yzdelano, zbytek louka a pastevnik, budovy v dobrem stavu, etyki mile severozapadne od Hillje. Zdali se zajimate, obrat'te se na Betty Scotka, 2813 Prescott St., Corpus Christi, Texas.

(10-12-c) DR. FRANK KENT Obnovil svoji praksi Odi, Ugi, Nosu a Chttanu BRYLE NavAtivi: z La grange HALLETTSVILLE, 20. BREZNA MOULTON, 22. BBEZNA.

VSTro6ni bolestni vzpominka.

tomu bude rok dne 18. biezna, co se s nami rozloueil na milovanY tatinek, stakieek a prastakieek,

g

Pavel M. Machu Jil rok tvoje telesne spoziistatky odpodivaji na hibitove v tmavem hrobe, diima g van* sen. VelkY bol nam tvaj odchod. O, jak radi bychom je te jednou pohledli v upiimne tve odi a milou tvai. Marna v ak nag e touha po tohe, neni to vice mezi nami. Spi sladee, drahy tatinku, stakieku a prastakidku v hrobe svem. My na tebe nikdy nezapomenem. Dnes kytieku vzpominek kiademe na tvilj hrob na dfikaz, le laska k tobe bude u nas fitly zachoy ana. Nikdo nam tebe nenahradi, marne na ge piani, nezbYva net' bolest, zarmutek a vzpominani. Odpodivej v pokoji.

g

g

Tuto vzpomnku Ti venuji Te milujici: Pavel, Josef, Frank, Jan, Emil, Eduard a Raymond Machu, synoye • Albina Spaeil, dcera; vnuci a pravnuci. (c-2)

.111.1.41■04■01101004.11W11■041■04101.0.011.

p

c sowolomo.os....ann. o.ww.oro•woo.w. claw

Tanecm

abavy

AD POKROK DALLAS, eiSLO 84, V DALLAS; TEXAS v RADovE SINI NA

2625 Floyd ulici

v nedeli, dne 18. biezna 1945 Kapela Jo Macy VELIKON0eNt ZABAVA

V NEDELI, DNE 1. DUI3NA 1945 0 zakusky a obeerstveni jest vYborem naleiite postarano.

(P) . umaroonwaiKpowo Serovemmerwww.olorolmom.s

Zabavni vybor.