Vestnik 1945 03 21

Entered as second class man matter, January ROČNÍK

v

(VOL.) XXXIII.

3rd, 1933 at Wast. Taxt1s. under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS, ve středu,

(Wednesday) 21. března (March) 1945.

ČÍSLO 12.

,

OHLAS TVRD~HO MIRU PRO NEMECKO.·

ANGLII a Americe jsou činní říšskc­ němečtí emigranti, liberálové i socialisté, kteří již od casablanské konfe­ rence v lednu 1943 a tím spíše od konference teheránské v listopadu 1943 usilovně se namá­ hají přesvědčit spojeneckou veřejnost, že přis­ né mírové podmínky Německu, jako je bez­ podmínečná kapitulace, obsazení země po po­ rážce a spojenecká kontrola Německa jenom podněcují německý odpor. Tím jaksi omlouvali to, že se nesplnil jejich slib, že německý lid se vzbouří, jak začne Hitler prohrávat. Doporu­ čovali tedy, aby spojenci vyjednávali s něme­ ckými emigranty, příjalt je za spojence a do­ hodli se s nimi o příznívýoh mírových podmín­ kách, které by zajistily německému lidu "soci­ ální úroveň a blahobyt, jehož dosáhl za Hitle­ rovy vlády." To prý by byl nejlepší způsob, jal, · povzbudit německý lid k revoluci a k svržení Hitlera, jinak prý Němci zahořknou a budou se znovu snažit, aby střásli "potupný a nesprave­ dlivý mír." Podobné stanovisko zastávaly růz­ né reakční vrstvy ve spojeneckých zemích. kte­ rým jde hlavně o to, aby zachránily své inve­ stice v Německu a mohly obnovit své spojení s německými kartely. Na tento lep německé pro­ pagandy chytili se také různí dobromyslní pa­ cifisté, kteří z neznalosti poměrů nechtějí uvě­ řit v německou vinu. Ale u národů, které zaku­ sily na vlastním těle německé barbarství a pře­ svědčily se o německém způsobu válčení, ni>­ mecká propaganda selhala, nepomohlo ani, když ji němečtí socialisté po svém starém ne­ poctivém způsobu odívali clo roucha rneziná­ rodnosti, světovosti a humanity a vytýkali na př. socialistům anglickým, že zrazují socialis­ mus, když slučují zájmy anglického dělnictva :::e zájmem anglického národa a podporují po­ žadavek přísného míru.

Přes to však vyskytly se i mezi Němci hlasy, které úplně souhlasí s tím, co spojenci pro Ně­ mecko chystají. To bychom měli uvést různým americkým citlivkám, naříkajícím na krutosti mírových podmínek a nad nespravedlivým po­ trestáním milionů "nevinných" Němců, Vyni­ kající německý spisovatel a filosof Thomas Mann, nositel Nobelovy ceny a' bývalý presi­ dent německé akademie umění, potomek staré patricijské a senátorské rodiny v německém svobodném městě Liibecku, odjel z Německa, když Hitler se ujal moci, usadil se se svým bra­ trem v Československu, kde požádali o státní občanství. Když nacistická většina obecního zastupitelstva v Liberci"odmítla jim příslib do­ movského práva, která je v Československu podmínkou státního občanství, opatřil '[Im pro­ fesor Masarykovy university v Brně dr. Arne Novák - také později obět nacistu - domov­ ské právo v Proseči na Českomoravské vysočí­ Í1ě, v městečku, proslaveném romány profeso­ rovy matky Terézy Novákové. Mannové dostaly potom čs. státní občanství, ale když se blížil Hitler k Československu, musili znovu s rodi­ nami utéci. Heinrich Mann je v Mexiku (na­ psal tam knihu o Lidicích), kdežto Thomas jM:ann se stal loni občanem, Spojených Států.

Prohlásil nyní v zajímavém článku, otištěném v "Atlantic Monthly": "Německo čeká velké pokání. Nemám nic proti tomu. Nenáležím k emigrantům, kteří vlastenecky rozpřahují ruce na ochranu své ze­ mě a prohlašují, že Německu nesmí být .ublíže-

Z jara.

Julius Zeyer Drozd zpívá už v háji, zlatý zvuk, pln touhy a něhy, pln sladkých muk! ó

Jak smavá je niva, zelený lán, co šeptá jim tajů ten větrů van!

tikové mají proto jenom jeden úkol: podporo­ vati ze všech sil spojence v těchto snahách a - zastupují-li demokratické vrstvy fašisti­ ckých národů, musím jim říci, že mírový plán napadených a podmaněných národů chce jen zmařit opakování německých útoků. Spojené , národy vedou nejspravedlivější válku, jakou znají dějiny. Německý národ hraje při tom ú­ lohu nejčernější reakce. Jeho vojáci loupí, ple­ ní, zabíjejí a dobývají. Mírumilovné národy brání proti nim svou vlast a bojují za své o­ svobození. Bojují a obětují, aby· lidstvu ucho­ valy, lidská práva. V tom je zvláštní charakter této války. Proto musí být zvláštní i řešení po­ válečných poměrů. a zajistění míru. Také naše republika musí učinit vhodná opatření le u­ pevnění vnitřní bezpečnosti a odolnosti proti novým německým útokům - budou snad tvr­ dá, ale oprávněná, protože zaručí pokojný vý­ voj našeho státu a tím i Evropy. Každý sociali­ sta je povinen tuto politiku podporovat."

Uvádíme tyto dva projevy, jeden světozná­ mého spisovatele a měšťanského liberála, a druhý socialistických německých dělníků z Če­ skoslovenska, na důkaz toho, že sami Němci, jestliže se dovedou povznést k pravdě a mají sílu tu pravdu povědět, uznávají plně vinu ně­ meckého národa na této válce a souhlasí s tre­ stem, který mu bude přiřčen. Vědí, že jiná ce­ sta není možná a že mírným postupem proti Německu dosáhlo by se pravého opaku. Jsou sami Němci a znají svůj národ - jejich projev je tedy průkazné svědectví o oprávněnosti"to­ ho, na čem se usnesla konference Velké trojky v Jaltě na Krymu a co je rozhodným požadav­ kem národů, Němci bezmála 'Vyhubených.

A skřivan tecl' v azur svou píseň vznes' jak pějící hvězda nad temný les.

Je slunce, je jaro, je zelený kraj, zase máme tu dávnou a snivou bá] ! ó jaro, ó máji, jaký to ruch,

jak zmlazená země, jak silný yzduch!

~~~~~V~~~~~

no ... Pokládám nejen za nesmyslné, nýbrž i nedůstojné rozlišovat německý národ od nací­ stů tak velice, že nakonec je Německo označo­ váno za první Hitlerovu obět a Němci za národ, který byl první podmaněn Hitlerem. Ujišťuji, i<:e ani brvou nehnu, ať cokoliv světoví státníci udělají, chtějíce podle svého dobrého zdání za­ brániti Německu, aby nemohlo opakovat své ú­ točné pokusy. A to tím spíše, že Německo roz­ víjelo své nejkrásnější schopnosti ve službách .lidstva mnohem úspěšněji, když bylo politicky nemohoucí, než když provádělo mocenskou po­ litiku."

Němečtí socialisté z Československa, kteří jsou v oposici proti Wenzlu Jakschovi, (jenž marně využíval Hitlerových úspěchů k tomu, ahy československou vládu přiměl k vytvoření "společného státu Čechoslovákťt a sudetských Němců l , vydávají v Londýně časopis "Soziali­ stíschen Nachrlchten." List krítísuje protesty říšskoněmeckých socíalístů proti "nemilosrd­ ným mírovým podmínkám," a píše: "Podmínky, které Německu budou uloženy, vyplývají ze zkušeností vítězných států. s touto zemí. Dělnictvo musí v těchto podmínkách spatřovat jenom následek skutečnosti, že ně­ mecká pracující třída a demokratické síly v Německu nezabránily Hitlerovu uchvácení mo­ ci a nepostavily se proti válce. Odpovědní poli-

Český lid dokáže opět, co dokázali před ním jeho dědové. Nevíme, jak bude vypadati Če­ skoslovensko po osvobození - ráj to však ne­ bude. Počítejme raději s tím, že 1.o bude opu­ štěné bojiště se všemi následky války. V česko­ slovenské národní domácnosti znovu se uvelebí Matka Starost, věčná to společnice slovanské­ ho lidu, který založil svoje národní sídla v sou­ sedství Němců mezi pásmem pohraničních hor a Dunajem. Lidu připadne úkol, aby z trosek a bídy vystavěl znovu svou vlast. Náš lid to doká­ že. V knize českých dějin jsou zapsány strašné · události a cifry. Na počátku Třicetileté války měly Čechy asi 3 miliony obyvatelů, po válce z nich zbylo asi 800,000 duší. V roce defenestrace pražské (svržení s okna císařských ůředníků) čítalo se na 150,000 rodin selských držitelů pů­ dy, roku 1645 pouze na 30,000. Ze 782 měst se zachovalo 230. Před válkou mělo Brno 1356 do­ movů, za války: jich bylo úplně rozbořeno 928 a dalších 260 bylo zničeno napolo. V Hradci Krá­ lové zmizela ve válce právě polovina domů, Ro­ ku 1630 žilo v Olomouci 30,000 obyvatelů, za dvacet let na to pouze 1675. Zuboženou zemi vydali Habsburkové cizáckým dobrodruhům, kteří z ní spolu s dynastií kořistili způsobem neuvěřitelným, uvrhnuvše podaný lid do otro­ ctví, bídy a tmy. A přece ta země povstala •k

~~ov~mu žlvotu- z vlastní s.ily. z vlastní prác~•.

~

Strana 2.

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATSKE ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

41,4•■■■■••■■wooms•■■

"Pravil," pokradoval pan Rudl, "ze jste tak znamenita vlastenka, ze za takovYch okolnosti ueinenou smiouvu nebudete zazlivati ani jemu, tim mane mne Co -mohla Konstancie odvetiti? Byla odzbrojena.

Vtom zavznela hudba.

"Nude, prosim, sleeno!"

A jit si ji odvadel, neeekaje odpovedi. do viru.

Rubes vratil se na estradu k pani presidentoye. V§e to stalo se v minute.

Pan Rudl zmenil ov§em razem Konstanciinu • naladu. Bylo ji okanatite jako nevolnici, kterou uchvatil nasilnik. Nemohla se ani dodkati konce tohoto tance, kter3i • se ji trapne prodlutoval do nekoneena. Spoeivala v jeho sviravem objeti jen jako °bet' nejaka. Pravil ji nee°, ale ona jej nesly§ela. Rdzko§nou svou hlavinku sklanela k zmitajicim se riadrrim a ani netroufala si pozvednouti k nemu zrakii svych. Kdyt ji ruku pevneji stisknul, zachvela se. Mechanicky spustila rozevtenY vejit na sva prsa, jakoby se za nim cela chtela zakryti. Jen s velikSrm ptemahanim sna gela tetavou pronikavost koeieich oei pana Rudla.

Za to on tonul v rozkoM jit clavno nepocit'ovane, ten obstarlY ponekud dvotan a kate.

Dech neklidne se mu dral z hrudi a odi jeho nenasytne se pasly na skvelem zjevu poplatene holubice. Pozoroval sice, de ,se mu v objeti zachvela, ale on ji za, to je§te pevneji piitisknul k sobe .. .

Net i tento tanec mel svilj konec. Hudba do=Ma. "Doved'te mne, prosim, k mamince . . ptala Konstancie nalehave.

"Ale, sleeno, je§te malou promenadu, aspori jednou do kola ... " prosil, ba tebral pan Rudl.

"Odpust'te, nemohu," vydechla, "jsem velmi unavena."

A namitila jit sama k estrade, kdet ji netrpelive oeekavala starostliva mami.

Zatim nastala prilnodni ptestavka, posvecena tadoucimu odpoeinku, kterY nejvice vhod ptiSel maminkam a tatinkrim.

VY'Se vylidena scena nernela na dal§i prribeh zabavy tadneho zvla§t' vydatneho vlivu. Konstancie ocitnuv§i se zase pod ktidlem sve mami a obletovana jinYmi dvoiany, mezi nimit stale na prvni housle hral pan Rubes, vzpamatovala se nesmirne rychle. Pustila opine mimo sebe jinak neptivetive vidmo pana Rudla. Dite! Po chvili zase se usmivala na cely svet a zase dtveraeila. Jen chvilemi ji mrazila nejaka vzpominka, ale umela ji vtdy zas rychle od sebe zapla§iti.

Po prestaxce nastal na 2ofine — motna-li — tivot jegte veselej§i, jaksi intimnej§i. Vytratili se eetni hodnostati a rovnSrch sobe bylo tim ihned vice. Take mista ptibylo.

Zapoeal tedy rej novY, novYmi touhami 0svetenY. Konstancie zase 'Ma z ruky do ruky, taneila a vzna gela se jako pirko bez fmavy.

Kdosi udinil dobromyslnou a zaroveri zlomyslnou poznamku, to Konstancie naleti vYhradne — panu Rubegovi. Inu ovtem, tolik bylo na tom pravdy„ ze Konstancie nejradeji po boku svern spattovala — italskeho chvalotednika.

Asi padesatdevet minut po druhe hodine zjevil se z vista jasna pan president pted svou dcerou. Prisel, aby vytknul ortel: "Nude, mild dcendko, je jit nejvy§§i Bas, jedeme domil!" A skutedne, mami take jit byla ptipravena k odchodu.

"UV" s cletskS7m fdasem vyslechla Konstancie ortel, ale ponevadt byla naueena nikdy neodmlouvati a vtdy neobmezenou fictu i posltdnost projevovala otcovYm §edinam, poroueela se rychle obstupujicim ji parram a hned po to s matkou opustila sal valne jit protidly. Nejsrdeeneji rozloneila se s panem Rube gem, stiskla

VISTNiit mu ruku tak pevne, tak viele, ze . . . ze .. . andelieci skakali Rubeeovi kolem hlavy. Ostatne mohl se pied svymi pany koiegy pochlubiti, to mu pied samym odchodem darovala kousek ridove pentlieky, ktera ttepetala se po eel yeder na jeji hlaymce.

"S Bohem, na shledanou!" volala k nemu jena prahu. Pak zmizeli. ste Za chvili una gel povoz presidentovic kdet uvital je klid a spotadanost rodinneho zatiSi. Pan president byl od srdce rad, ze si svou plesovou funkci odbyl, take mami, ktera pocit'ovala jiZ nemale vyeerpani svych vetehYeh sil, povdedna byla, ze ocitla se zase za prahem sve toile domacnosti. Ostatne ji s yrchovane blazilo vedomi, to se jeji Konstancie v'Sem libila, to ji katdY chvalil, to udinila sku, tednou sensaci.

Slovem, prvni pies dopadl nad vSe odekavani stkvele. Lidska, marnivost napila se z pine vise.

Konstancie, zlibavei sve rodide, uchYlila se po nekolika slovech do sve lotnice. Jako v polosnu povedela nee° jen o rortomilosti pana RubeSe; pana Rudla ani nevzpomenula. Ve sve lotnici pak, ocitnuvei se o samote, vrhla se na pohcvku a trhnutim ruky povolila si sevienY zi y ntek. Z uvolnenych Hader provalil se horkY dech.

Ptivisela oci, oddala se rozkoSnemu sneni.

Zjev RubeStv zas jasne stanul pied ni, v mysli jeete jednou vyslYchala jeho yypravoyani o earokrasne Italii. Ale pojednou ji zamrazilo.

Kolem dute jeji mihnul se mud s koeidimi zraky. Detina!

Teprve k ranu usnula nadobro. Snila blahY sen. Bezpochyby.

Zatim co Konstancie ve sve loznici noi'ila se ye vzpominky prvniho plesu, take presidentovic rychle chystali se k odpoeinku. Nemluvili jit mnoho, pani presidentova udinila mimodek jen jednu poznamku: "Da yno na mne neudinil tadnY elovek tak neptivetivY a nemily dojem, jako dne pan Rudl "Prod?"

"Odpuzujici fysiognomie. Kodiei oei . . . " Pan president namitnul ponekud nevrle: "Pozoroval jsem, ze yam neni jaksi vhod . . .

"Nemohl bYti vhod . " "Ostatne nepochopuji, prod o nem tolik keel.

Ale takove bYvate, vy tenske: nelibi se yam neei tvai a ji g jej odsuzujete, anit byste jej byly poznaly. Pan Rudl nemilte za sve koeidi Neni nic neocluvodnejeiho, jak diniti tsudek o eloveku dle jeho fysiognomie. Kdo vi, neni-li v nitru svem lepai elovek netli . .

Ale nedomluvil pan president.

Pani presidentova neodpovedela, skiopila jen v zadume svou hlavu.

Tim skoneila jejich rozmluva.

'Toho easu yyprazdrioval se 2ofin pomalu pine. Jen hrstka pare doailila posledni tanec.

Netnavni pani vYboii seSli se jeete pied odchodem z ostrova v uza ytenem kabinetu, aby na oslavu stkvele vydafeneho plesu vychYlili baterii §tihlYch sklenek eampariskeho vina.

Kdo vino zaplatil, neni znamo. Kdosi pupil oyeem take naSim andelskYm taneenicim, i nalezl se dlovek, kterY dopil diSku tu do posledni kapky na zdravi sradne Konstancie.

At' tile!

Soudasne v tiskarnach vlasteneckYch turnalt tiskly jit lisy v horeenem chvatu chvalozpevne referaty o prave skoneenem nadher nem plesu, aby jit pit snidani mohly earovre tanednice Berne na bilem dist, ae to velke vy nejvetSi byly podporou a ozdobou. Kdesi leVela lisem dokonce i zprava, zvestovand eipernYm reporterem vkmu narodu desk() slovanskemu, to tam na 2ofine tu noc s jinymi kralovala zejmena earovna sleena K. Tak jest.

Tedy veady bylo vlastne dobre, jenom kolbiAe same hlasalo odvekou pravdu, ge "sveta slava je polni trava."

Do dvorany tofinske, nedavno jeete ozaiene a jasotem se zmitajici, vkradalo se nyni jen nuzne zimni rozednivani. Po podlaze, ne jit tak leskle, jako pted nekolika hodinami, roz-

Ve stkedu, dne 21. btezna imao. behla se myaka, ktera noc tu v tajne skuline zkusila smrtelne fizkosti. Na zemi poletovaly jen pavueinove eary ridove, flute, modrave, 0derYane v Silenem reji taneenim se stk youcich toilet krasnYch pani a divek. Tu a tam letela piekocena stolieka, nikde jit nebylo ladu a skladu.

Poslez zjeYilo se na prahu nekolik starych, scSlych, nehezkYch ten s ko§t'aty v rukach.

Pti§ly uklizet Tedy ride do prace.

Vtdyt' na weer zas znova zaene taneeni rej a "smaragd tofinskY" °pet zastkvi se v zati svetel a stkvelosti nadherne spoleenosti.

Stateny daly se do teei, pomlouvaly celSr svet.

Kdo vi, zda nektera z tech staten kdysi take neslavila svilj prvni pies. Kdo vi?!

Ale ph torn metly a metly, ptevracene stoneky zvedaly a nova do nhlednych tad stavely.

A hle! Dtive net rozednilo se ripine„nezbylo po slavnem na gem plesu vlastne ani jedine sto py. Rozprchlo se v§e temet ripine .

Net stala se piece velka vac!

V tu nod na pa,rketach tofinskeho salu zpeoeten byl osud tivota krasne bytosti deske, jem neho kvitka, poeticke Konstancie!

Proto, jen proto dovolili jsme si vylieiti jeji prvni pies tak ob'Sirne a podrobne.

Laskavy etendi odpusti!

III. Dva piatele.

Pan Rubes opoidtel 2ofin teprve k ranu, tedy v dobe, kdy do Prahy dojitdely z rfanych stran venkovske mlekatky a kdy rozeviraly se prvni pekaiske kramy. Tu a tarn pooteviel se take lit nekterY brloh s lihovYmi napoji. V ulicich bylo le:Ste temno, ad blikala nejedna nodni narotni svitilna. Ptes noc mrazu ptibylo.

RubeS" lehce si vykradoval k domovu, prutnY jeho krok chrupal v utuhlern snehu. Ostatne byl nejlepSi nalady.

OySem. V zalehle ulici hofejSiho Noveho Mesta, kdesi v blizkosti Karlova, veael do nethledneho domu, nad jehot vraty ye Stitu se mradil nejakY neumelecky zpotvoienY svatY. Snad svatY Florian.

Rubes veSel otevtenYm domem a spechal na patro. Dle zvyku sveho bral dva i tti schody najednou. Tam dievenou mrizku, zahrazujici chodbu, sam oteviel, udinil . je§te nekolik kroka a v okamtiku piekrodil jit prah sveho studentskeho Tuskula.

Ale zaklepal!

Z vniti ozval se ledabylY hlas: "Dale!"

Rubes vstoupil. Pozdravil vesele: "Serous, Tondo!"

"Servos, Lad'o!"

Tonda byl nejdtvernejSi ptitel Laditv, pocha.zeli z jedne vesnice utYraneho eeskeho pomezi. Ale to take bylo jedine, co meli spolu spoleeneho, ov§em krome to skrovne jizby, kterou jako dobii piatele take spoleene obYvali. Lad'a pochazel ze statku, nevelkeho sice, ale dosti sporadaneho, Tonda byl ueiteltv chudY syn.

Pedle toho protloukal studie. Tonda daval kondice a sedel nad knihami, Lad'a utival mla di a sveta. Zdalo se mu, to mate a musi, te to jinak vlastne ani nejde.

Tak i dnes. Kdyt se Lad'a vracel ze byl Tonda jit yyspalY a sedel jit zase u knitek Sedel pti kamnech, pokuroval z dlouhe dYmky (ktera byla jedinou jeho marnivosti) a hlavu sklanel nad jakYmsi zakonnikem. Studoval, ptipravoval se ke zkouekam.

Zpozorovav vchazejiciho soudruha, pozvednul hlavu a ozval se mimovolne. Okamtiku to ho poutil take k zapaleni vyhasle dYmky. "No, Lad'o, jak jsi se bavil? Mame tit rano " "Znamenite, elovede, znamenite," odyetil zvuene RubeS. "To si myslim " "Je mi, jakebych se mel za tYden tenit a za etrnact dni podniknout svatebni cestu do Italie . . . " "Tak?!" namanul ponekud sue Tonda a vstal, obrativ se zahy ke kamnum, aby se troche "Kdybys vedel, jak jsem dnes dobyval kraloystvi nebeskeho, jak jsem stekal ba‘Sty . . • jak...", "Ale jdi . . . zas mad pinou hlavu "

Ve st •edu, dne 21. btezna 1945.

VESTN1K

Oddil DopisovatelsV

Tatidku drahST, ye svem hrobe jen dale dtimej klidnSr sen.

President Bene g v kratke dobe na tvuj trun bude povS7gen.

Tatiekovi Masarykovi.

Na hrob tvtij malt' ptadek sleti, bluebonnet na rov spusti kvet.

Tot' od texask3ich tvojich jet pisniaku ti chteji pet.

Jako dodatek k basni F. Hy gmana, "6eska piseri", neumelkovane ver ge napsal a pamatee Tatidka Masaryka u prileiitosti jeho 95. narozenin p •ipisuje Jos. R. Anton.

V Texasu je nas tada hezka, co z Moravy jsme z tech.

Nam draha, je v2dy piseri deska, je2 blahem pini srdce v'Sech.

Kdy2 jaro budi slastnou tiseri, bluebonnet v polich rozkveta, zapejem' si narodni piseri, "Hvezdami vlajka poseta."

Ac zrozeni ye vlasti stare, domovem na gim Texas jest.

Vg e kolem nas je nam tak drab& Texasu hrde vzdarne eest.

Crockett a Travis, hrdinove, sviij 2ivot dali za Texas, by nastaly nam lep gi dnove, svobodu pravou lid mel zas.

My Wane jsme radni, ctnostni, pro Texas chcem' svilj 2ivot klast, vg ak ptedni na gi povinnosti jest nezaptit svou rodnou V2dyt', jak to stare rdeni pravi, mut' muse mit dve 2./eny rad` Jednu z nich, matku, s rictou zdravi, druhou za ienu chce si brat.

A netteba se tomu bati, koho sem z tech ptivezla lod'.

Vlast stars je ptec jeho mati, Amerika pak jeho chot'.

Dnes eeska vlast zas v bolu ✓ jatmu ji ma nemeck3i cham.

Vgak piseri na g e, jak to ptade, ✓ dug ich rozzy udi lasky chram.

-A. v hlomoznem torn valky ryku, kdy bolest steno', se v g ech stran, obracime se k Masaryku tam vzhriru do nebesk3ich bran.

Ty tatidku na g, milt', drahY, narozeniny dneska mss. a jako vlasti otec praySi ty nag e tufty dobfe znag.

Svou moudrosti a laskou lidskou ty's vybudoval deskou vlast, a ph torn snahou idylickou chtel's vzbudit v srdcich v gech jen slast.

Ty's za pravdu chtel 2ivot dad, jak po Kristu ucinil Hus, ty's chud'asa chtel bratrem zvati, posledni dat mu chleba kus.

Vg ak jinak tomu chtel snad osud, jen nedoptal ti v hrobe klid.

Z prat'skeho hradu Mind dosud zvitecky trapi e'eskS7 lid. ✓ komnatach, kde dtiv Ceti krali sidlili, jak chtel tomu Biih, oplzli Nemci v karty /Iran, znesvetili svatSr nom vzduch.

NemeckS7 prapor via do vfge, proklety lidmi se v gech stran.

NadutS7 Hitler ve sve pStge ✓ loznici kralu rozbil stan.

Do vSrge eni cimbuti hradni, kde mnohk cizak zlamal vaz.

Vgak zanedlouho Nemci zradni sraieni s neho budou zas.

Myglenky nage leti do Lan, kde v hrobe dtima g ve'enr sen, s ptanim, by Hitler byl ji2 zdolan, viterstvi pti gel slavriSt den.

Velebna s oka slza steee, az hudba poene dumne hrat to tvoji "Teee voda, teee," jit z pisni veech mel's nejvic rad.

Hradeany krasne v Prate mati, tatieka chranil nas vkly krov.

My vzpominku mu dnes chcem' vzdati a v duchu zlibat jeho rov.

V Vernost, cis. 51, Ellinger, Texas.

Midi bratti a sestry:— Mam naporudeno, abych napsal tento dopis do Vestniku. Malo vas chodi do pravidelnSrch schnzi, take varn musime dat na vedomi o nekteOch zaletitostrth, ktere se projednavaly ve schnzich. V posledni naei schfizi jsme se ujednali, ze podame oznameni na nabidky na nagi sin. Jest to prakticka vec, abychom prodali tuto budovu v tento eas, kdy jest velka potii o dobre dtevo, a take jest to patrioticke. Mnoho bratrn se stale tate, jestli bychom prodali sin, podobne i mnoho neelend, talc& jsme se rozhodli sin prodat. Nabidky budou zaslany na bratra tajemnika, kterS7 je uschova a pak piinese do naei pravidelne schtze, prvni nedeli v mesici dubnu, totit dne 1. dubna 1945.

Nate schnze odb3"Tvame obyeejne druhou nedeli v mesici, ale nasledkem toho, ze zde v Ellinger mame na druhou nedeli velkou slavnost naeich 4-H Club Boy's Fat Stock Show, bylo ujednano odbYvat na gi schnzi prvni nedeli, "Easter Sunday". Br. Ed. Tobia g nam slibil, ze se postara abychom meli "velkou" bedieku toho,peniveho, to je "pulka", tak pkijd`te veichni, neb nevim kolik by se toho vypilo, jest-li nas tam nebude mnoho.

Bude to dnletita, schnze, kde se bude jednat o prodeji, a vase ptitomnost jest tadouci. No tak, ptijd'te veichni, jak muti, tak i teny, jak se tika. bratii i sestry.

S bratrskS7m pozdravem, D. A. Juren, taj.

V Z odboeky Alamo S.A.t.T. v San Antonio. Tex. V nas` mesieni schnzi konane v nedeli 25. nnora 1945 v St. Ann's Parish Hall ye 3:30 odpoledne. zabavni v3.7bor se usnesl potadati nejakS7 program v bteznove schuzi, pro ucteni pamdtky 95. narozenin pres. Osvoboditele Tomage G. Masaryka.

Nde ptedseda, Msgr. John L. MotkovskS7 nam udela, ptedna gku a sestry elenkyne nam pravi svadinu. Tak jste veichni zvani na nedeli 25. biezna 1945, ye 3:30 hodin odpoledne, v St. Ann's Parish Hall.

Marie L. Kallus, taj.

-v RUST' KOZACI. Mel jsem v Moskve interview s Nikolajem Kirieenkem, nejslavnej'Ai ruskSrm kozackSrm generalem a jednou z nejmalebnefeich postav Rude armady. 22. srpna napsala "Rudd Hvezda," easopis Rude armady, o generalu Krieenkovi a jeho kozacich: "Ptedchazeji ptikladem, jak bit Nemce. Tak by mely bojovat yeecky slotky Rude armady." Rusko ma mnoho skvel3"rch generaAvgak Kiridenko je jedinY, jehot "Ruda, Hvezda" tak pochvalila.

Podnet k teto chvale zavdal generaln y hr_dinnSr ntok na vesnici Kuetevskou. Bylo to v srpnu r. 1942, jednom z nejhor gich mesict ruskSich dejin. Nemci se ptevalili pies nzemi kozakt a smetovali k Stalingradu, olejoNlim polim Grozneho a Majkopu a na Kavkaz. Ruda armada mohla jen zdrtet, ale nikoliv zastavit nemeckS7 postup. Rusku bylo tteba udalosti, postavy nebo symbolu, jet by ukazaly civiinimu obyvatelstvu a vojakin, ze tradieni a historicka sila Ruska se nezalekne neptitele.

General Kiridenko a jeho kozaci se o tento symbol postarali. Prorazili nemeckou frontu,

t3trana 1. ptepadli neodekavane Nemce u KuAtevske a syS7rni zahnut*rni g avlemi, ostrS7mi jako bkitva, zabijeli Wince po 3 hodiny a 40 minut. Nemcum trvalo 8 dni, net pohtbili veecky mrtve, za= bite v tomto sensaenim ntoku. Za rozmluvy mi general tekl: "Utok byl velikS rm risikem, ale riskovat za valky je yzneeena zasada." Tato udalost nadchla Rusko. Kozaci, staid valeenici a dobyvatele, znovu projevili svou bojovnost, tentokrate proti nejlepe vyzbrojene a mechanisovane armade sveta. Kirieenko a jeho kozaci se stali symbolem ruske neptemotitelnosti.

PoMdal jsem Kirieenka o interview ze dvou Za prve hrali rrieti kozaci vynikajici a mnohdy rozhodnou nlohu v mnoho bitve, pies to, ze Nemci a jini vojeneti odbornici prorokovali, ze za nynejel mechanisovane valky budou kozaci jen skvelST m tereem pro tanky, letouny a kulomety.

DruhSim dtivodem bylo, 2e podle "Rude Hv'ezdy" je tomu tohoto roku 500 let, co se kozaci poprve objevili na ruske scene.

"Musite si uvedomit," tekl Kirieenko, "ze kozak je zvlagtni druh bojovnika. Bojoval jeho otec, jeho dedeeek a veichni ptedci. Budou bojovat jeho synove a vnuci. Je to rodinna tradice."

"Otec uoi syna umeni kozackeho valeenictvi.

Videl jste naee kubanske vesnice a Mich eiroke ulice a velika namesti. Na techto ulicich a namestich stavi o svatcich a nedelich •ady stromku a otec uei syna, jak pcsekat v trysku stromky.at dole u kotene."

Pkerueil jsem ho dotazem: "Cot se nevaleji hlavy, kdy bojuji kozaci?"

"Jen jsou-li epatnYmi bojovniky," odpovedel Kirieenko. "CvieenS7 kozak zaboti eavli hluboko do hrdla neptitele, ale hlavu neusekne. To je vgak jen jeden z mnoha zpilsoba?"

"A jsou take jine zpiisoby?"

"To zaleti na velikosti a osobnosti neptitele.

Je-li malt', prorazi mu kozak lebku. Je-li velkS7, utije prave vylieeneho zptisobu, anebo vrazi gavli do zad. Zachazeni se gayll vytaduje velkeho cviku. Ale tomu vgemu uci jit otec syna."

"V dusledku toho vyrnsta, syn s hrdosti na sveho otce a sve ptedky. A pak my kozaci valycky bojujeme spolu s ostatnimi z naei vesnice.

Katcle, vesnice tvoti sve vlastni eety, roty a pluky. Kozak nebcjuje jen za svou vlast, nSrbrt i za svou rodinu a vesnici. To v ge zvyeuje jeho bojovneho ducha.

A pak tento vSrevik uei kozaka neznat strachu. Kozak nesmi vedet, co to je strach, aby mchl vyutit dokonale pohyblivosti, kterou mu propfijduje jeho kriri.

SvS7mi operacemi v neptitelove One isolujeme a uvadime v nepotadek neptatelske armady.

Pak nastoupi naee delosttelectvo, tanky, peeaci a letci a zajmou a znidni neptatelske oddily.

Spolupracujeme vtdycky s ostatnimi."

Tazal jsem se, je-li pravda, ze pri znovudobyti Taganrogu hrali kozaci rozhodujici nlohu.

"Ano. Nemci opevriovali mesto skoro dva roky. Na jihu byli chraneni motem a na v3-rchode Rostovem. Celt' kraj byl poset pevnostmi. Celn3i ntok byl nemotnS7. Tak jsme pronikli jedne noci do nemeckeho tflu na vzdalenost 65 km. Znieili jsme zasoby pohonnYch latek. Ptieti noci jsme postoupili jeete hloubeji.

U Rostova, tahl se neptitel za teku Don a zniell most. Mechanisovana armada se nemohla dostat na druhou stranu, dali jsme se tedy do toho my. Reka byla zamrzla a led se leskl jako zrcadlo. Kone klouzali a padali. Sundali jsme tedy nage burky, dlouhe vinene pla gte bez rukavn a pokryli jimi led. Pet kozackSich divisi tak pfejelo po burkach. Za nod jsme pronikli do neptitelova tS71u. Vytrhali jsme kolejnice, spalili benzin, zmocnili se 18 nakladn munice a podesili a zmatli Nemce. Byla to nadherna vS7prava. A takovStm zpilsobem obyeejne posturaljeme na sySTch vS7pravach. Pe gaci a mechanisovane oddily by byly pottebovali pet dnti na ptekrodeni Donu. Tou dcbou by se Nemci jit byli opevnili a ptemoteni jich by bylo stalo mnoho tivottl."

"Jak si pkedstavujete budoucnost kozalti?" tazal jsem se.

"Kozak nikdy nezahyne, nflprt se jegte zdokonali. Pkijal mechanisovanou v3izbroj a zvykne si na yeechny moderni vynalezy. Kozaci budou stale cliilaitou soudasti naM armady."

Strana 4.

.V115 T if f K Fort Worth, Texas.

Mili krajane:— Oznamuji yam, ae na ge odboeka S.A.6.T. OdbYva svoji pravidelnou schuzi pfigti necleli dne 25. brezna, ye 3 hodiny odpoledne v sini Sokola. Prosim, aby se elenove dostavili v hojnem poetu.

Jak vite, nage damy, nebo sestry, pilne veelieky, zahajily sbirku obnogeneho gatstva pled 14 dny. VYsledek byl tak pfekvapujici, ae jsme se toho nenaddly. Minulou stledu a dnes v patek se nas nekolik se glo a obetovaly jsme tomu dva cele dny a daly aspori neco do pofadku. Naplnily jsme 4 velke boxy, ted' jen eekame, aby se nad nami nekdo smiloval a dovezl to na "dypo" k odeslani. Satstvo sbiraly i Skolni deti a myslim, ze se chtely zavdeeit, ktere vice toho donese a tak sebraly co jim pliglo do ruky. Tedy, co se nehodilo to jsme daly do hader a prodAly a jen za to jsme strzily $50.00, takte budeme miti penize na dovozne. Polovic, ne-li vice gatt jests nam zbylo, cot se m.usi dat eistit a nektere si tit vzaly pradlo domit, jine slibily tak ueinit a tak na priati stfedu budeme mit zase co balit a ostatni plipravovat. Ted' tit v praci neustanem, ale budeme sbirat, dokud bude potfeba a odesilat, kdykoliv boxu napinime.

Vfele dekuji p. Ant. Tirkovi, ae propujeil sViij truck a pal dne dasu, aby nam gatstvo dovezl, pak p. Sava Ellichovi za proptjeeni jeho kary a easu a p. Josef u Beoanovi, kterY s nim jezdil a gatstvo sbiral. Part Ellich nam i dnes celY den vypomahal.

A nasledujici sestry vypomahaly jeden nebo oba dva dny. A. Bedan 2, Anna Milan 2, Frances Jeemenek 2, Fr. tepan 2, Sophie Kuban 2, Sophie Vitek 2, Vlasta Vitek 1, Mary Jandeek 1, Millie Matejka 1, B. Kuchat 1, Rosie Vystavil 2, Marie Prochaska 1, Anna Johnson 1, Agnes .George 1 a Annie Juran 1.

Te2 vtele dekuji Sokolu za propnjeeni sine a p. a pi. Frank Kuban, ae nam dovolili, co jsme nemohly dodelat, odvesti k nim a pfigti stledu se sejdeme u nich na 2017 Ross Ave. Ted' jeSte prosim ty, co nechteji pracovat, aby dilo, tak krasne zapodate, pledem nebouraly. Nikdo neni k tomu nucen a nikdo to nedela pro tadneho z nas a tak kdy't nestavite, tedy ani nebourejte. Dekuji.

Penize jsem obdrtela od nasledujicich: pi.

Helena Vitasek $1.00; na CeskY Cerv. p.

Ant. Beedn $1.50 a p. John Chaloupka $1.00 na S.A.C.T. posledni mne dal p. Ellich. Pi. Sophie Kuban $1.50 na hrateni vYloh a pi. Marie Paul $5.00, tea na hrai,eni vyloh, odevzdala mne pi. Sophie Vitek.

Jegte jednou vaem vfele dekuji a Pan Rah zaplat'. A nezapometite na to schnzi pfi gti nedeli.

Aloisie Beedn, V Sokol Fort Worth.

Ctend redakce, bratti a sestry!

Tak jen zas par ladkt abych upozornil, sokolska schtze bude 25. blezna ye 3 hodiny odpoledne. Dostavte se jiste jestli mate nejake stianosti a take b lade kratgi ponaueeni o sokolskYch zasadach a povinnostech, jestli chceme pokraeovat dopledu.

Take mne bylo dam na starost oznamit zdbavu 1. dubna, to jest "Easter Sunday," hled'te ptijit kdo mutete a pfivedte svoje zname.

Jak vite, Ceske Narodni Sdruteni sbira aatstvo pro eeskoslovenskST lid, ktery byl otebra'den. Uti jsme dostali toho asi tisic liber, ale vetainou od americke vefejnosti, tak jestli neco mate, tak to prineste do Sokolovny; je to nage eeska a sokolska, povinost a Sokoloyna jest na to misto. Ukatme americke vetejnosti, 2e jste hrdi na svnj puvod, jak se oni domnivaji a ne, ae se stydite. P11 tom 'ZadnY vam nebude vyaitat, ae nejste i dobfi obeane Spojenych Statt. — Na shledanou ye schtzi 25. blezna!

Jan Bevan, jednatel.

Na zdar!

V Kantiny v invasnim fiseku.

Jit tfi hodiny po vylodeni prvnich americkYch vojakt na filipinskem ()strove Leyte dil Cerveny ktiti na ptedmosti kantiny, kde mobil dostati kavu a jine ob4erstveni.

Iliad Fort Worth, eislo 154.

Ctend redakce, bratti a sestry!

Ua je zase eas, abych neco napsal do nageho Vestniku. Nechci zabirat mnoho mista, ale nyni jsem nucen napsat smutnou zpravu.

Asi pled aesti mesici katdY ua myslel, ae bude po vgem a ae nagi hogi budou do vanoc doma, ale ono to je eim dal hor gi. Nag fad ua ztratil dva vojiny, jeden letec Boby M. Godwin, kter' padl ua asi pled piddruhYm rokem, a ted' nag mistoptedseda br. Jos. Svojger obdrtel zpravu, ae jeho jedinY syn Josef Svojger ml. padl 19. ledna v Belgii. On prodelal valku v Africe, Italii, Francii a v Nemecku, kde byl ranen v prosinci, za cot dostal vyznamenani Purple Heart a Silver Star. Na velikonoce a 14. ledna byl ohla gen pohle govanY a 19. ae polotil divot na oltat vlasti. Byl Technician 5th Grade.

Z nag i osady je ted' vice net sto hochn eeskeho pnvodu v branne moci, asi tri jsou pohle govani. — Nezapomerite, ae mame schtize katdou druhou nedeli v mesici, tak se hled'te dostavit.

Kdy2 mate neco proti fadu neb atedniku a kdy2 mate zmenenou adresu, tak to oznamte, kdy2 platite pfispevky. — S bratrskYm pozdravem, John Bevan, tajemnik.

-V

0 valeeneho zloeince Hit/era.

V Mezispojenecke komisi pro vygettovani valeenych zlotincti probiha vnitrni krise SvetovY tisk uvefejrioval o ni v poslednich dvou tYclnech fadu zprav, pkesnych i neplesnych. tifedne bylo oznameno jen tolik, ae pivdseda komise, britskY delegat Sir Cecil Hurst podal demisi. Tato demise se oduvodriuje jeho zdravotnim stavem.

DneS je, zda se, vhodna doba pro zaznamenani deskoslovenskeho stanoviska — ne k vnitfnim vecem komise, jet musi vyte giti vaichni zastuupeni spojenci spoleene, nYbrt k zdsadni otazce, kdo je a kdo neni valeonym zloeincem. Zejmena jde o osobu Adolfa Hitlera a eleny jeho vlady, o nicht nektefi spojeneeti politikove a pravnici prohla govali, ae jde o nitele politicks, jet nelze postaviti pled soud pro zlotin valeenY. Vysky,t1 se i nazor, ae Hitler je hlavou statu a proto ma pravo na jistou imunitu.

Kdyby ta.kove nazory pfevladaly, mohli by bYt souzeni jen ti men gi vinici.

President republiky v rozhlasovem projevu 13. Cervna 1942, pa poprave Heydricha a mste, prohlasil "slavnostne" jmenem statu, naroda a vlady deskoslovenske, ze za vaecko to, co se v techto dnech u nas stalo, povatujeme osobne zodpovedneho Adolfa Hitlera a vgechny eleny jeho vlady bez vS7jimky. 'Cinime osobne zodpovednYmi vaechny exponenty nacisticke strany a fi gske vlady na nagem einime osobne odpovednS7rni katdeho, kdo jim v torn pomaha Nezastavime se ye svern domahani se spravedlnosti, dokud tito vinici, jet bud' zastihneme na svem azemi anebo 0 ktere budeme po dohode s naaimi dne gnimi spojenci co nejdurazneji aadat, aby nam byli vydani, nedojdou pine, zaslou2ene odplaty, ktera, bude provedena bez milosrdenstvi."

Ve smyslu tohoto slavnostniho prohlageni postupoval v komisi delegat eeskoslovenske vlady. Dlouho se bojovalo o zasady. At do listopadu minuleho roku byl eeskoslovenskV podil na mezispojenecke listine valeenSlch zloCinch malt. Av gak dokonce roku se zvetail mnohonasobne.

Komise dosud prohlasila za valedne zloeince asi 700 osob. Toto je zatimni souhrn vaech osob, obtalovanYch za zloeiny, spachane -v kterekoliv spojenecke zemi. Za einy, k ninat doglo na azemi eeskoslovenskem, jsou na spoleene listine pfedev ginl Hitler a elenove jeho vlady.

Slib, dar4 presidentem republiky, byl splnen. Prvni jmeno na listine je Adolf Hitler.

Nasleduji jmena Merin fi gske vlady, pfislugnikn. "Oberkomando der Wehrmacht", tfi protektorn (Neurath, Daluege a Frick), K. H. Franka, 6Iena SS-Reichsfiihrung v Berlin:4

Ve sttedu, dne 21. bterna 1945. kupaenich vojsk, vojenSke i civilni spravy, G stapa, policie, stannSrcb souda a ,pod., poke t j.ejich jmena jsou znarna. Zaroveii :bYlY Po ny — a komisi ptijaty tialoby naliadu os jejichi jmena budou jegte zjigtena. Byly dany tyto es. taloby v 'globe od 20 listopadm 1 Dne' 20. listopadu, za vratidy, provaden stannYmi soudy, ,ztizenYrni v see} tich a na Morave po poprave Heydricha. Dne 22. listopadu bylo 25 jmen s . Hitlerem v Cele — a skupina neznarnSrch — zapsano na listinu, Cislo 1.

2- Dne 24. listopadu byly ptedlokny, dodatr ky k talobe za Lidice a Letiaky, podane puvodne 22. kvetna 1944 a nyni dopinene opet Hitlerem, 'Many jeho vlady, vojenske i civilni okuPeeni spravy a ftaskeho vedeni,SS. Tato nova tialoba byla schvalena ptislu gnSim podvjrborem a 'deka jiti jen na formalni souhlas komise.

3- Dne , 28 listopadu nasledovala tialoba za zloein z 1r. tali 1939 -- vzeti asi 2.000 rukojmi.

4- Tehoti dne byla dorueena taloba za tyrani, deportace a ma gove vraidy v koncentraenim tabote Dachau (110 obtialovanS,ch-.

5) Dne 12. prosince nasledovala obdobna, tialoba za Buchenwald (119 obtialovanYch). 13. prosince byly obe obla.loby projednany komisi a jmena opet dana na prioritni listinu "A", 6) Dne 16. prosince byla odevzdana laloba za obdobne zloeiny v koncentradnim tabote Natzweiler (117 jmen).

7) Dne 19. prosince byla podana tia1oba za deportace a nucenou praci, kterou muselo v fzi§i konat alespori 585.000 na gich ptislugnikti.

Zarovell tato tialoba zahrnuje nucenou praci, kterou musili vykonat na gi Ude doma. Mezi obtialovanymi je Sauckel a jeho podtizeni v "Arbeitseinsatz".

8) Za dva dny na to pti gly na ladu zasahy proti naaim studentfn, provedene zejmena v listopadu 1939. t aloba zni na vratidy, masakr, mueeni, pustogeni, loupe atd. Mezi obtialovanS7mi je Brauchitsch, Biaskowitz, *Wove Gestapa v Praze a v Brne a posadka•koncentra.6niho taboru Oranienburg (stejne jako v ptedchozich talobach nebylo zapomenuto na posadky v Dachau, Buchenwald a Natzweiler) — clekem 101 osob.

9) Dne 30. prosince bylo mono podat dant alobu na eleny stannSTch alobu C. 1 proti elentim stannYch soudti, pasobicich PO Heydrichove smrti — bylo komisi dokazino, tie v podstate nejde vabec o soudy, nSrbri o organisovanou justieni vratidu. Proto nyni ptigly na tadu stanne soudy, ktere pracovaly za Heydrichova reiimu (22 znamSich Mena a dalgi neznami.)

10) Tehoti dne byla podana • posledni tialoba z roku 1944: za zlizeni koncentraeniho tabora v Terezine, einy tam spachane, za deportace do exterminaenich tabors a tiny v techto borech (136 osob).

Ve vaech es. tialobach figuruji A. Hitler, 61enove nemecke vlady a statniho aparatu.

Je ztejrne, tie deskoslovenskS7 zajem na brzke krise v komisi je znaent Mimo jine, jde o schvaleni zasady, aby vgechna jmena obtialovanSrch byla zvetejnena rozhlasem, formou jakehosi mezintarodniho zatykaele.

Dvanact miliona nenerneckSich delniktl v Nemecku by pak vedelo, na koho maji'davat zor aby nahle nezmizel.

Bohumil Bilek.

V Leteeke potteby pro ranene.

Zvlagtni balieky Cerveneho Mite byly praveny pro rankle, ktetilsou letadlem evakuovani ze SttedoVychodu do nemocnic dom..

Balicky obsahuji hry, easopisy, cukrovi a pile ptedmety.

Pomoc valeenSrm zajatam.

VYbor mezinarodniho erveneho,ktitie peenje o dobro valednYch zajatcu vaech semi, ktere podepsaly dohudu tSikajici se teto faze valky.

Delegati vYboru pravidehle nav gtevuji zajateeke tabory a podrobuji inspekci ablkace a stravu zajatc0, mluvi mezi etylina oeima a reprosentanty zajatca, zjitt'uji. jejich ,fysted I dugevni potleby a dbaji o to, ally se.gra'dnstavain aletite pe6e,

Ve sttedu, dne 21. btezna 1945.

4.ftet.„,

S ZALOV My,resoludni vYbor tadu Vesmernost, cis. 68, timto projevujeme nati hluboce citenou sou„strast nad rimrtim na.leho spolubratra, otce a dedeeka, Wilema Marege, kterY-po derai nemoci oddel z WIG easnosti ye staff 75 let a jeho podistatky uloaeny na hititove pti ekole Santa Anna, za hojne freasti ptatel a znamYch. Bratr Mares” byl dlouholetYm, s yYch povinnosti dbalYm elenem naAeho taclu.

Pozristala rodina necht' ptijme naafi hluboce citenou soustrast, a jemu bud' zeme lehka.

Demo v Nelsonville, Tex., dne 11. biezna.

Frank gebesta, John G. Mikeska, Joe gefeik, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niaepsanY resolueni vYbor tadu RadhoSt' Oislo 99, Hallettsville, Texas, projevujeme jmenern tadu uptimne citenou soustrast nad ztratou vatieho bratra a nevlastniho syna, Pfc. Joe F. §vaba, kterY polotil sraj mladY divot za vlast a spravedlnost, 11. ledna 1945.

Vime, pozAstall bratti, ae velikY je vas ze,rmutek, avgak budia yam titechou, ze i my, elenove tadu citime s vami.

Ty, .milt' bratte, odpodivej v pokoji ve vzdalene kraiine. My elenove na Tebe Tvoji laskaYost nikdy nezapomeneme. Odpoeivej v pokoji.

Dano v Hallettsville, Texas, dne 11. biezna 1945..

Henry gpanihel, Albina Dorriak, Rosie Orsak, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepsanY resolueni vYbor tadu Ennis, dislo 25, Ennis, Texas, projevujeme timto uptirnnou soustrast pozristale rodine nad ztratou jejich milovaneho otce, dedeeka a nageho spoIubratra, Jana, Schovajse, kterY zemiel dne 12. btezna ye veku 75 roku, a byl pohtben na mestskem htbitove za hojne neasti svojich bratrii a sester, a jeho ptatel.

Do tadu vstoupil 22. eer yna 1904. Ztracime v nem dobreho Mena, kterY svoje povinnosti tadpinil, proto ho neradi ztracime, a ptejeme mu lehke odpoeinuti, a eest budia jeho pamatce Dano dne 16. btezna 1945, v Ennis, Tex. John Hrabina; F. 3. Haakovec a F. B. Vrla, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niaeps.anY resolueni vybor radu La Pa- vita'cis: 161 v Jourdanton, Texas, projevujeme jrnenem tadu uptimne citenou soustrast potiftstale mantieloe a mile nal spolusestte, nad ztratou jejiho mileho manaela a otce dvou deti, Jamese Honna„ kterY eestne ztratil iivot ye \rake, dne 6. imo..ra 1945, nekde ye Francii, ye veku 34 leta, a u branne mod U. S. sloutill 10 let a v zamoti jen asi tri mesice v hodnosti prvniho porueika.

Protoi pozilstale, manaelko, ditky a rodino ptijrnete uptimne citenou soustrast, a zesnulimn Tvemu milernu manaeli a otci vaich ditek pfejeme odpoeinuti lehke, v pokoji po boji. test budit jeho pamatce!

- Za tad. La, Parita cis: 161, v Jourdanton, Te- .,7Frances\Kbenierrek, :Tom NOvoSad, Rozie Erlits,?;resblatk.,:y3Thor.'-

V1 STNiK RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niiepsanY resolueni vYbor tadu Rovnost cis. 7, v Caldwell, Tex., projevujeme jmenem nageho taciu uptimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou milovane sestry a naSi spolusestry, Margaret Schweda, ktera zemtela 9. btezna 1945, ye stall 31 let a ulotiena byla k yeenemu odpoeinku na katolickem htbitove v Caldwell, Texas.

Vime, zarmouceno, rodino, ae race nesete ztratu zesnule, avaak budia yam alespori easteenou Utechou, ae i my soucitime s vami ye vaeem zarmutku.

Jos. Dutiek Jr., J. J. Lulda, J. J. Krupa, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor tadu gtefanik cis. 142, v ,Houstonu, Texas, projevujeme timto unfimnou soustrast manteltm Joe a Frances Cilnym nad tmrtim jejich dcerueky, Jo Ann CilnY, ktera skonala 27. tnora 1945, ye staff. dvou let.

Nemideme yam nahraditi ztratu vaaeho milaeka, ale budia yam alespori ritechou, ae take my, tadovi bratti a sestry, aelime jejiho odchodu.

Houston, Texas, 10. bfezna 1945.

J. Ka:s'par, A. Vaja, A. Shilk, resolueni vkbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vkbor, timto projevujeme natii hluboce citenou soustrast nad tnirtim na'Seho spolubratra, otce a dededka, Adolf ViTaleeek, kterY po dele trvajici nemoci odetel z teto easnosti, u veku 74 let.

Jeho pozristatky ulcdeny na hititove Nelsonville, za hojne teasti pfatel a znamkch.

Portstali necht' pfijmou nati soustrast a jemu, bud' zeme lehka.

Dario v Nelsonville, Tex., 11. bfezna 1945.

Za, fad Vesmernost, Cis. 68: Frank 8ebesta, John G. Mikeska, Joe 8efd k, resoludni vkbor.

V ITYzya ke krajanin-hudebnikiim!

New York, 15. btezna. — 2aclame krajany, ptiznivce a milovniky nati hudby, aby byli pomocni sestavovani sborniku, jent se pHpravuje za tdelem za.znamu vtech koncertri a pfedstaveni, na niche, byly v Americe provozovany operni skladby deskkch neb slovenskkch skladatelt. Zadany jsou nine uvedene tdaje, tkkajici se vkhradne jen tech ptedstaveni, niche, byly bud' cele aneb aspori podstatne easti naeich eier vypraveny divadelne. Podle motnosti uved'te i dalei zajimave tclaje bud' podle vlastnich zaznamt neb podle zachovalkeh dokumentii (programt, plakatt, vstupenek), aveak pro zamkelenk ueel dostadi aspori tyto Nazev opery, datum provedeni, misto (mesto) — mistnost Ci divadlo, neb operni sin, v jake fedi (zda v ptvodni di v pfekladu), kdo dirigoval a jmena umelcu podle obsazeni hlavnich frioh. — 0 sdeleni techto telajtil tada: Vaclav Divina, Music Library, Columbia Broadcasting System, 485 Madison Ave., New York 22, N. Y. V SABOTAi NA OSTRAVSKU. Londkn. (eTK.) — Z "protektoratu" dachazeji dalei zpravy o Cinnosti partyzant v techach a na Morave. Dne 23. tnora byl vyhozen s koleji nemeckk vojenskk vlak na trati, jet spojuje Cechy s Moravou. Byla poekozena lokomotiva a dva vagony a doprava byla pferutena na dvacet hodin.

Na pfikaz Narodniho vkboru na Mora yske 0strave provadeji delnici v ostra yske oblasti sabotat, aby ptipravili boj proti Nemcilm, zmafili jejich pokusy vykofist'ovat ostra yske uhelne bohatstvi a pfedetli jejich planu evakuovat obyvatelstvo. Nekolik peci bylo vane poekoz,eno. Vkroba teleza a ocele poklesla pies zoufale pokusy Nemet vynahradit ztraty, jet utrpeli ye Slersku. Ostraveti delnici stfeti Nemee pozorne a jsou pflpraveni pfekazit jejich plan odvezt strojni zatizeni.

Strana S.

Kronika temna.

Ve znamern tivYcarskem nakladatelstvi "Europa-Verlag" vyela nedavno kniha, ktera zristane dlouho jednim z hlavnich obtalovacich spist proti nacismu. Napsal ji prostk evkcarskk obchoclnik, • kterk nelieenkmi slovy podal zpravu o svem utrpeni v nemeekem aalari, kde 19 mesicri deka]: na smrt. Povestnk nemeckY lidovY soud, kterk je vksmechem nejprimitivnejtich pojmt o lidskosti, odsoudil ho bez jakkchkoliv dtkazt k smrti, jit unikl temef jen zazrakem. Autor se jmenuje Pavel Stampfli a jeho kniha vyela pod nazvem: "V Nemecku odsouzen k smrti". ACkoliv o hrtzach nacistickkch talatt a koncentradnich tabor-CI bylo jit napsano velmi mnoho, zustane tato nova publikace docela zyldetnim a otlasajlcim dokumentem prase proto, te se nijak nesnatf o terarni liceni, nkbrt jen zaznamenava holou skutednost. Zaslouti si pozornosti zejmena nyni, kdy opet pfichazeji zpravy o zlodinech nemeckeho vojska vtude tam, kde vladne jeete nad jinkmi narody.

Pfiznaene je, co fika Stampfli o lidech, jim byl sveten dozor nad vezni a jak zachycuje nevylieitelnou hrtzu mist, kde stovky a tisice di eckaji na popravu. Kdyt spojenecke letectvo podniklo ttok na povestnou pruskou trestnici ✓ Plritzensee, mohl autor z vlastni zkueenosti zjistit, te ttednici, ktefi tkrali a zabijeli sve obeti s nejvetei krutostl, "propadli ye chvili nebezpedi panice a bezmocnosti". Mezi nacistickkmi dozorci nenaeel jedineho, v nemt by byla alespori prokmitla jiskfieka lidskosti. Na kratkkch dennich prochazkach vonozi vezni, spoutani teikkmi okovy, padali v mdlobach, ale nikdo jim nesmel poskytnoutpomoc a vtichni, kdo s nimi spolu trpeli, vedeli, ae je uz nikdy nespatki. S teni se delal "kratkk proces", jak to fikal jeden z dozoreich tfednikt. Jen male, tabulka v katelem oddeleni veznice napovidala, kolik °heti bylo ten kterk den popraveno. Nikdo nevedel, kdy pfijde fada na neho, take podle Stampfli-ho lideni, katdk vezeri, byt' mel jakoukoliv ITU a inteligenci, propadal postupne apatii. Fotokopie t•ednich dokumentt, ptipojenkch k Stampfliho knize, museji pfesvedditi i nejveteiho pochybovaee o torn, ae se Tfeti Mee stela vskutku synonymem hromadnkch vraad. Co tekne na pfiklad elovek, pochybujici o obludnosti nacistickkch zlodint, tomu, ae lide, odsouzeni v Nemecku k smrti, musi zaplatiti 300 marek za s ytj vlastni rozsudek? Ponevadt se to Stampflimu pfihodilo osobne, mohl ke sve knize'ptipojiti take o tom fotokopii tau.

V mudirne, kde ztravil takfka dva roky, setkal se Stampfli s mnohkmi Cechy, jicht tam bylo v druhe polovici roku 1942 podetne nejvic. Byli to zejmena Ceti ddstojnici a lide z intelektualnich vrstev. Stampfli udava, jejich Podet na tisice a ykslovne zdtraznuje, to sotva ztstal nekdo z nich na aivu. Nazkva je skvelkmi lidmi a lici, jak byli posilani na smrt jenom proto, tie ztstali sve zemi vezni. Ve stinu popraviete Stdmpfli poznal, te nacismu neelo jen o vymkceni politickkch odpilret, nkbrt proste o vyhlazeni aechla jako naroda. "Nikdy ✓ tivote nezapomenu na tyto lidi, pfedstavujici duchovni elitu tohoto velikeho naroda" — pray! Stampfli na konci kapitoly, venovane 'f'111:5U Oechtim.

Ottasajici kniha, ktera vyela jeete vdas konvkstrahou, adresovanou nejen evkcarskkm spoluobeantm, ale veem tern, kdo o nacistickkch zlodinech jeete pochybuji: "Je mi dasto nepochopitelne, ae v me svobodne vlasti iidastni se dosud tak malo lidi onoho ttasneho deni kolem nas. Je take naei povinnosti, abyehom pfispeli k tomu, to se takove vratdeni nebude jit nikdy v lidskkch delinach opakovat."

E. Klinger.

V Pomoc pro no,moiniky obehodniho lod'stva.

Americkk Cervenk krla pkipravil nouzove baliely pro nemokniky obchodniho lod'stva, a rozdelil je mezi tyto mute, representujici 33 zemi, po jejich navratu z Anglie po dokondeni prOpravnkch operaci u normanciskeho pobteli na D-den.

Strana 6. itAd La Parita, cis. 161, Jourdanton, Texas.

Ctend redakce Vestniku:— Nemyslela jsem, ae budu zase tak brzy do Vestniku psat, ale jelikoa jsem Slibila, kdy jsem byla zase zvolena dopisovatelkou, ge budu easteji nejake tadove zpravy podavat, tak jsem tady zase, jen ae se smutnou zpravou. Nage mild spolusestra Stazie Honn, dostala zpresu od valedneho departmentu, se jeji milt' mangel byl zabit v to vtave valeene, nekde na hranicich Francie, dne 6. Unora 1945. Tak ge zminena jest prvni valednou vdovou se d yema chlapci, 4 a 1/2 roku starYmi, a patiicimi k nasemu tadu. Pochopitelne bolestna zprava, ktera se dotkla tea elenti na geho tadu, a my vgichni citime soustrast s :nilou na gi spolusestrou. V nedeli 11. btezna byly slou geny pametni Echosluny za padleho vojina Jamese Honna v Lutheranskem kostele za obiadCi one cirkve, ku ktere man gele Honnovi Ob •ady vykonal Rev. E. C. Maehring o 5. hodine odpoledni. Pritomno bylo hodne legionatii zdej gi odboaky, take na g tad byl dobte zastoupen, a take nekolik rodin a ptatel rodiny Novosadove se onech Bohoslu geb zneastnilo, cos je pochopitelne te gilo. Rev. E. C. Maehring mel dojemny proslov, jak k portistale rodin y, tak kr vgem ptitomnYm, a zvla gte vstoupily slay do oei pti odevzdavani, vdove vlajky U. S. na pamatku.

Nage mild spolusestra Stazie Honn, jest dcerou vagene zdej gi rodiny, manaela Tom NovouadovYch, kteii v gemo gne bledi ten velkY gal sve dcery a, jejich deti zmirniti. Take zde dli navetevou druha, maminka onoho vojina u jeho zarmoucene man gelky. Ptijela na nekolik dni z Ft. Worth, Texas. Tei zminenY vojin zanechava mime sve rodiny tea jednoho bratra, tag vojina nekde za moi'em, a 4 sestry, kteii vgichni deli jeho odchodii. Zemtely byl hodnY mangel a milujici otec s yYch deti. Do zamoti odjei minuleho listopadu, kde g na nej dekala to osudne. rana. Cest budit jeho pamatce.

Tak zase neco jineho. MinulY tYden se konala schtize organisatorO. v Hi. Ur. ve Fayetteville, do ktere jsem take byla pozvana, ale bohugel misto do schilze, musela jsem jiti do postele, co mne nemalo mrzelo, nebot` jsem se na onu schtizi tegila, ge se mi tam dostane dobreho poueeni v praci organisadni, a zatim jsem byla nucena ztistati doma.

VAude si steuji na mnoho de gt'il, ale v nagem okoli bychom pottebovali aspoti mengi degt', nebot' je zde seto hodne redi ge, ktere by mengi deft' prospel. Kontraktoti zadali se sbiranim hned minulY tYden, a dnes, 12. btezna, vidim v poli bratra Jutieka houf mexickych delnikti sbirat redi g a br. Jutieek jen zapisuje buglove kogiky, kterY mu piinese kagdY 15 cenVI, ale negli ji nekdo bude mit tam na severu na stole, bude jej stet take asi tech 15 centil jeden svazek, Citajici asi 15 tetkvieek, na oko velice peknYch. Vedle nag soused Willie VentrCek zase se pustil do pestovani lnu neboli flexu, a je peknY, jig vyhani na kvet, ale take by pot •eboval trochu toho degte. Zell, salatu, karfiolu a jine zeleniny mel kagdY , kdo nasel ,dolt, ba i kmin se zde dobte urodi, ktereho neni moino v obchode koupit. Tak kdo jej ma rad, tak jen jej naset asi v listopadu a ted' ji g pane kvete.

Jo, jsem v loni s nim delala zkougku, sela jsem ten ze gtoru, ale male ho vze glo, jen asi 10 rostlin, a semena jsem z nej mela pintovou skienici, takae jsem mela semeno svoje, ktere dolate vze glo, a ted' jig pekne kvete. Tak to vypada, ae v to Atascosa Co. muaeme dati bavine vale, a seti neco jineho, zda, se, se zde v.gechno roste, jen kdy to ma, dosti vlahy.

MinulY tYden jsem zde videla stavitele dopana Fred Liberdu z Ganado, Tex. Myslim, ge zde ucil jeho gvagry, Juliuse a Johna Dornaka zavadet elektricke zatizeni do norYch domku podle vladniho systemu, zde v Jourdantonu. Letos se zde hodne stavi novYch domkii, a stavili by aide vice, ale nemohou dostat dosti stavebniho materialu.

No, zase tekne bratr redaktor, ge jak ten anlj dopis .pfijde, Ze ma praci na den za-

VEST1IfIC jig fenou. Ale dekuji br. redaktoru za pozdrav a zaroven jej opetuji. Pozdravuji tea vgechny dtenate Vestniku a pteji v gem elenum nagi Jednoty, aby nemuseli psat tech resoluenich soustrasti.

Frantigka Ktemenkova.

V AS NEeEKA. Pige I. J. Gallia.

Mili ptatele!, Na mnoho blahoptani dekuji varn v'Sem za vase uptimne uznani moji dobre vole pro dobro celku na poli narodnim. Ano, 86 jar mi minulo 2. imora 1945, a ja, budu bleat byt s vami do cele stovky. Jelikoa ze v geho co jsem slygei a Ceti za mai.° g ivota, nikde jsem nenagel gadnYch dtikazt ae by nejakY posmrtni givot na nes Cekal, tedy musime hledet dr get to co mame, jak nejdele bude moano.

Za tech 86 let v Texasu mnoho se zmenilo ye vgem pokroku lidstva, ve gkolach a na farmach a take ve spolkovem givote. Po smrti meho otce Ondteje Gallie v roce 1876, vyprodali jsme nag smig enY obchod a ja, jsem ptijal misto klerka v obchode Karla Brunnera v Praze. On mel smig enY obchod, salon a po gtu, a mne ustanovil vYpomocnYin po gtmistrem. Vozil jsem pog tu do Flatonie ttikrat tSr dne a pracoval jsem od easneho rana as do pozdnich hodin v noci, a cele nedele. Pii to ptilegitosti smluvil jsem se s Antonem Kulhankem, se se pokusime zalog it 'Ceske divadlo. Kulhanek hraval v Narodnim divadle v Praze v eechach; to bylo v rode 1877. Anton rozepisoval Ulohy a ja jsem mel na starosti ziskat Cleny.

Jak se pamatuji, nasledujici Cleny jsem ziskal • Eduard Bern (Bohm), F. J. Pe gek, Ant. Nesrsta, Karel Nesrsta, Anton a Jos. Kulhanek, Marie Kulhanek, Mary 8kopova, Katy Svehlova, Josef a Ilkova, Anna, Marie, Karolina, Julka, a Jan Nyklovi, Katetina a Karel Jaregovi, Tom a Jan Miglovi. Nag spolek jsme jmenovali Josef Kajetan Tyl. Muj piitel Edw. Bohm mi nasel misto ye Flatonii u firmy Tuttle a Cockrill s lep gim platern a veeery a nedele mel jsem pro sebe, tak s BOhmem jsme brali anglicke klasy pod uditelem Cerusem.

Nag e divadlo v Praze pokraeovalo zdarne, ale ke konci roku jsem pojal za mangelku Annu Nyklovu, Jan Nykel Marii Kulhankoy ou a Anton Kulhanek Marii Skopovu. Ja jsem dostal lepgi a vYnosnej g i mist u firmy White & Bradshaw v La Grange, na odporueeni meho p •itele Augusta Haidugka, a take pougiti jeho a Philsove office na pravnicke studie yeeery. Tam jsem byl tti roky, pak firma Wolters Sons v Schulenburgu mi nabidla mnohem vetg i plat, kterY jsem piijal. (Pokraeovani pozdeji).

Nyni jsem vlastne chtel podekovat za ptatelske uznani. Ano, ptatele, le gim jig desetY mesic pod troji lekatskou operaci. Byl jsem po tom dosti unaven minulY mesic a jak mi lide pravi, byl jsem po tti dny bez vedomi, ale lekati y e St. Joseph mne koneene ptivedli k pameti, za cos musim dekovat nejen tern lekattim, ale tea mojim domacim lidem, pi. Herzcikove, Hooperove, pi. Powersove, jejia mug je poslan na Ice Island, snad cvidit Eskymaky, a jeho Sena s dvema chapeCky 1 1/4 a 2 1/2 leta stare je u rids. Pak na g e Olga, ktera vstane o pet rano, uvati snidani a o gesti je v praci ve vladni zasobarne a o pet je zase zpatky by pomohla strojit veeeti. A vady na ni eekaji bohate aidovky, aby pro jejich dcerky zmustrovala nova g aty podle nejnovejeich strihu, tak ge ma jen osm hodin na spani a 16 hod. na praci. A moje gena pf1 sve osmdesatce dela dnes vice nea delala pied tticeti lety. Dekuji jeji dobre a vytrvalosti.

A jeg te par slovieek, co podekovani panu a pani H. R. Cullinovi, kterY dal darem 4 (etyti) miliony dolarti na nemocnici St. Josef, Baptist, Methodist a Presbyterian, a jeden milion na 6ervenS7 ktia. Ve g kere ty miliony maji byt poutite pro dobro celku pod dozorem mestskeho vYboru.

Spoj. Staty zadaly kontrakt na 3 1/2 milionu dollaru dallaske firma, ktera ma zapodit se

Ve stfedu, dne 21. btezna 1945. stavbou pristi tyden; tato ma bYti 'rite pro no.motniky neg obecny lid.

Okoli houstonske s , tak mnoha tovarnami, kde se stavi lodi na vodu a vzducholodi, a nekolik tovaren ma zakoupend mista pro jine tovarny po valce.

Aa dosud jsme meli nejvetgi zimu 30 nad nulou a voda nebyla zamrzla, to v ge je lakave pro leeeni lidi, ,ktefi z valky pochroumani jdou. Doufejme, ie to na ge mime klima ptivede mnoho vojina sem k leeeni, a ge je vyleei, aby pro budouci lotrovske Hitleraky a: Japoneiky byli v eas ptipraveni. A take douMm, • e ty mengi slovanske narody se spoji s Ruskem pro v geobecnou ochranu slovanskYch narodri. Male narody se samy neubrani. Tak I. J. Gallia. na to hledi Vag, V UHLtittV PROJEV DO VLASTI: BIJTE AWE! New York. (OTK: — Dne 19. rinora promluvil na londYnskern rozhlasu do Oeskoslovenska Men statni rady a byvalY posla,nec Frantigek Uhlif toto: "Pfatele v Te gine, Ostrave a Opave!

Nastava pro vas rozhodnY okamiik. Mfigete Nemcrim vgechno stonasobne oplatit. Budete se opirat o Rudou armadu, ale je tfeba, aby Ruda armada se mohla optit o vas. pomorte Rude armada osvobodit na ge slerska a morayska mesta.

Otevite brany svYch mast a vesnic. Zabrarite, aby se vase mesta nestala easti nemecke obranne linie. Smrt musi byt vaude pro /*ince ptipravena. Wind se nesmi citit nikde bezpeCni at' ye dne Ci v noci. Z va gich rukou nesmi nit vyjit, co by jim mohlo byt uiitedne. Nemci musi byt potlaeeni strachem z ocele a ohne pfichazejiciho ze Sovetskeho svazu a strachem z nenavisti eeskeho lidu. Necht' se ee gti hornici, kovopracovnici, ieleznidati, zemedelci, inteligence, midi a ieny, stati i mladi, vgichni ti, ktefi jsou verni republice, spoji v narodni bojujici frontu. Sami si musite rozhodnout, jake prostfedky a zprisoby jsou pro vas nejlep gi pro organisovanou einnost proti Nerncum. Uvedornte si, ge pfigel okamiik, kdy Cinnost jednotlivce nebo trpnY odpor nestaei. V zajmu narodni povinnosti a na zachranu 2ivotal a na gich rodin miliete provklet tuto Cinnost jen v organisovane a hromadne Cinnost. Na gim heslem budii jeden za vgechny a vgichni za jednoho. Tento boj si pfirozene vyiada °heti, ale bude jich merle net kdybyste byli rozptYleni nebo zristali neeinni. Skvela Rude, armada utrpela stra gliie ztra,ty a pokryla se smrtelnou slavou. Doka.Zte sovetskYm vojakrim, se eeskY lid je v bitve take velikY, velikY svYmi Ciny, tak, abyste mohli s radostnou pYchou pozdravit rudou osvoboditelskou armadu n nagi pride. Povaiujte za svou narodni povinnost, ie prvni vlajka 6eskoslovenske republiky bude vztyeena na barikadach nageho bojujiciho lidu a ge budete prvni, ktefi vlastnima rukama strhnete na vesnicich i ye mestech hakovy kfit, ge svYma vlastnima rukama vyvesite vlajky 6eskosloveriske republiky na radnicich 6eskeho 'Mina a FrY gtatu, na kominech gelezaren v Tiinci, dratenky v Bohumine, dolech v Karvinne, Orlove a Doubrave a se ripine a pro vgechny easy vyeistite Opavu, HluCM a Ostravu od nerneckeho srneti. Pokladejte to za svou prvni a nejvy ggi povinnost tak, aby sovetskY vojak videl, se je v zemi nadherneho udatneho eeskoslovenskeho lidu.

V 1sTejalcS, Wollner je New York. (eTK.) — Liberecky Casopis Die Zeit uvefejnil dne 24. ledna tuto zpravu: "Po dobu trvani napjate situace na vYchode ustanovil Henlein iupnim organisadnim vedcem Jifiho Wollnera jako sveho zastupce ye vladnim opayskem okresu. Dostal k disposici eetne spolupracovniky, ktefi mail provest pattiena opatteni urychlene a hladce pfimo v miste podle situace. Pied nekolika dny zastupce iupniho slugebniho vridce Hermann Neuburg navgtivil "vYchodni Sudetsko" a zvla gte Opavu, aby piehledl opatteni vykonana pro obranu domoviny a pro blaho obyvatelstva, Henlein je v rizkern osobnirn styku s vedoucimi mu gs opayskeho vlidniho okrsku a podporuje energicky v gechno, co bylo natizeno,"

'fie Sttedu, dne 21. btezna 1945.

VESTNt

Pelly, Texas. odstehovala z farmy gpatky do mesta, musi Ctena, redakce a etenaki Vestniku! dnes dekovat sousedovi, ba i Bohu, ae se tak Opel jsem se rozhodla trochu se podivati stalo a ze zla se stale dobro ci dobrY skutek, rnezi nak etenate, z toho meho slzaveho a ja aiji blaze, ani se musim udit plovat ye Vy, pani Jos. Hluchanek od Dayton, Tex., vode. jig mne opet zde mate jak jste mi psala, le se Se zajmem jsem ptedetla Vas dopis ye Vestdivate do Vestniku, jeli tam dopis ode mne a niku, pane Frank Wolf, Rt. 2, Britt, Iowa. .3'd take ty etenatko myth dopisu od Abbott, Tex., se dobte pamatuji na ty uhelne doly v Lyra, mela bys sem za mnou ptijet a trochu u mne Texas. Jen piSte easteji do Vestniku. Mne topobesedovat. Take Vy, mild pani R. Volenec si Gist dopisy ze severnich state, neb mam na od Fayetteville, Tex. Obdraela jsem Va.Se psaseveru jedno z tech myth bilYch holoubat, ona ni, ale nemarn pro Vas az doposud nic; a pige je v So. Dakote, kde i ja ji byla jednou nami zase. A Vy, mild pani Vlasto Marek od Crosvkivit, a libilo se mi na severu as na ten "hic", by, Texas, teal mne, ae se Vam vaem zamloukterY tarn prave kadil za meho tam pobytu. vaji a rady etete me dopisy ye Vestniku. Ono Take jsem eetla .se zajmem v kterernsi ease to lehko tekn,e, rada ei rad etu tve dopisy, sopisu o prachovych ci piskovYch boutich na ale mate take neco i vy napsat. Ovkm, ae. severu, ba jo, tea o kobylkach, cibuli, ba i Vestnik je vice pro spolkove zaleaitosti neali eesnek selraly. Mohla bych se rozepsat o kopro vSelijake dopisy, ale beda. Se zajmem ja bylkach zde v Texasu, ale to bylo je'Ste za meetu ty stianosti, ae jsou schtize as beda Indio ho detstvi, ad se na kobylky dobke pamatuji. nav'Stevovany. No, a proe, ae eleni ne ae tak Pozdeji ,varn, mili etenati Vestniku, popfk mot jdou do schfize? Adkoliv ja nejsem aaddivot meho otoe a matky a me trpke zkuknonou dopisovatelkou, ani ntednici SPJST., ale sti. Aekoliv ja jsem rozena zde b Texasu, ale od tadu, ku kteremu i ja pattim, jsem hodne e mtj osud mi nestlal ruaoyou cestu nea spge vzdalend, takae pro vzdalenost ja, do schilze trnim. byly testy me yystlane, ale proka jsem jit nemohu. Dokud jsem byla blizko, tak jsem vkide dobte, a jak by ne, takove• kvitko z eersla aspon jednou za, tti mesice do schtze, ale tovy zahradky, jak mne kdosi nazval. No, dednes opravdu ua eastokrat si myslim, ae tad, kuji Ti za to ,a pomstim se Ti za to ha-ha-ha ku kteremu ja, patiim, ua ani neexistuje, hy- hy. No, jen bud' vesele mysli. snad se rozpadnul npine, ae aaden ani tadku Zadala jsem psat z meho -slzaveho fidoli a do Vestniku nenapik. Ja myslim, ae kaadY koneim se smichem, a tak seznate mili etena'Cloy& ei &en by mel aspon obeas neco naki, ae ye mne neni aa tak mot dobroty, ale japsat a ty tki centu na psani obetovat, vadyt' ke.2 pomoc, stale se mi plakat take omrzi, penize budou a my nebudem, ba jo . . .

SvYm easem sin tadu, ku kteremu ja, Milt' pozdrav vS'em. byla dosti hezka, i jevi§te pro divadla Fannie Hamer od. ptimoti. a dosti velky taneeni sal ale beda, posledne V co ja videla starou sin, i nadpis byl pekny, ale Rid Svaz Cechoslovanu cis. 92, Ft. Worth, Tex. za meho posledniho pohledu, pekny nadpis Mili bratki a sestry! byl straen. Zkratka keknu, ty stare eleny ua Uctiye jste vSichni zvani na zabavu, ktera do schilze nic netahne a ti mladi ua take mot bude potadana 25..btezna v Narodni sini, pti o to schuzi nestoji. hudbe E. Honzy, zaeatek od 7:30 veder do 11:30.

No, ua dost o torn, abych snad nedostala od Podle noveho zakona, vS'echny zabavni mistnekoho, 'the takto pisi, aekoliv ja toho mam jenosti musi bYti ve trop ye 12 hodin v noci. ate na srdci dosti, ale radeji budu psat o me Ptijd'te, jsem jista, ae se ygichni hezky pobarenei. Ted' pa nekolik dni se zdraelo a rieprvite. Po6,asi tteba bude tea pekne do to doby. :klo a ja chtela vyuiIt toho pekneho poeasi a Ua jsme zase men dva pane slunne dni, ale moji rent oeistit z travy, a tak jsem vyhledala co tote pisi, prk a vody vS"ude dost. Tentokrasekery, motyky ba i lopatu a pustila se do boje te od severu a moand, ae to vezme nejakY ptes travou a 'Slo to dobie. A pti torn jsem si myvrat. Doposud v ,po1i neni nic udelano, malt) slela, ach, kdybych ja, tak mohla srazit k zekdo ma brambory nasazene a poorano je vemi toho Hitlera a ty jeho pomocniky, aby tern lice ma.lo. Za to ovsy si libuji, jsou pekne , ubohYm matkam bylo uleveno, ktere maji jetea zimni pastva se zvelebuje. jich syny ua aa za vodou, a jima to srdce maPanu redaktorovi °pet dekuji za trpelivost, tetske krvaci bolero. Vim, mile matky, jaka kterou venuje mym dopistn. bolest je to pro matku, kdya se musi divat, jak Koneim se sesterskS7m pozdravem, je ten syn spuLtenY do hrobu, to ja ua vk taVlasta Dolkog. ke prodala. Kdya byl nyaj mua nad hrobem pokryt kvitim, a ja, musela bYt od jeho hrobu odvedena. A ted' si zpivam: Ach htbitove, htbitove, zahradko zelend, v tobe ja mam zaseta to ma draha semena. Muj synovec odpoeiva aa v daleke Italii, mam dva vnuky a o tech ua ani dnes nevim kde jsou, jsou-li ua take za vodou.

Britska rozhlasova spoleenost vyhradila naAle ono kaade zlo ma i dobre stranky MnohY si vlade tti vysilani (Jenne. Kdyby nam vgak May& si za nynejk valky vydelal slukrou Cast byla poskytla je'gte vSechna sva ostatni vysi,penez a jinY mladY Nov& nabyl velke zkUS'elani, potkebovali bychom i tak nekolik celYch nosti, videl kus sveta, o kterem bude moci vydni, kdybychom meli vypoditavat v§echny nepravet po cely jeho aivot. pravdy, ktive soudy, faleAnd proroctvi, ba hoJa rovnea mohu sama tiei ze sve zkuknosti, tove nesmysly, jimia se protektoratni propaze kaade zlo ma i dobre stranky. S yYm casein ganda po leta snail ochromit politickou van ja byla tak blahova a vystehovala se na 40 adeskeho lidu, a jea byly uddlostmi vyvraceny. krovou farmici a chtela di mela v iimyslu ji Kolik dasu by bylo nutno venovat jen hlavnidob •e zbudovat a na ni alt jeSte zbytek meho mu protektoratnimu koryfeji Emanuelu Moaiti. Ale na§el se i take dobrY 'Clo y& a koupil ravcovi, od jeho slavneho proroctvi, ae valka si rovnea 40 akrovou farmici z dolejk strany. se S matematickou jistotou skonei vitezne pro Pies me misto i pies sousedovu farmici all pki-I■Ternecko za 108 dni, aa po onen bezpodet Mokopa, ale on byl takovY dobrak a pracovitY ravcovYch rozborii o Italii, Atlanskem valu, 'Cloy& ,a on mi mou ptikopu z dolejM strany zlomene moci britske, rozdrcene moci sovetzastavil, aby voda nemohla odchodit, a kdyg ske, ktere verne v nemeckYch sluabach opap •iky silne de'gte a voda nemela kudy by odekoval a z nicha ua dnes nezbylo nic nea vzpotak z meho mista bylo uoinene mote. NCminka zrady, strachu a lai. Ptesto se Emanuel sledkem toho ja misto prodala, a a to dvakrat, Moravec jegte i ted' dovolava nekdej gich soua byl z toho dvojiteho prodeje dosti dobrY ua konstruuje podle domnelYch proroctvi z aitek. A tak dnes ani nevim, komu mam vlakruhu anonymnich a nikYm nepovetenYch, stile dekovat, tomu dobremu sousedovi za zanadeje vernYch Ceehil v nemeckou pordaku steveni vody a nebo Bohu ,ale spik si asi zabyly klamne, kdeato jeho politika, ze byla slouai dik ten pracovitY elovek, neb MTh by si spravna. Emanuel Moravec v'Sak vi stejne donebyl dal s tou ptikopou tolik prate. A ja, nebte, jako kaZdV z nas, 2,e to, od v teto valce Wit toho, ae mi soused vodu zastavil, byla bych pkedevgim jde, je rozhodnuto: Nernecko bude se na farme dkela asi jeSte dnes. A ae jsem se spolednSan usilim SpojenS7ch narodit opine roz.

"Proroctvi" Ernanuela Moravce.

Strang R.

drcene. 0 to vgak ptedev gim jde. Bylo nepochybne dosti lidi, kteti poeitali s nemeckSrm zhroucenim jiz pro r. 1944 — na nemecke poralce vgak nic nezmeni, le bude o neco oddalena. Bude tim incolnejgi.

Emanuel Moravec, jehol osud je tak tesne spojen s osudem nemeckSrm, musi arcit' spojit i svou' propagandu s propagandou jejich.

Nema ul nic jineho, co by mohi kici k potege svSrch pane a stoupencil nel to, 'le se nemecke armade podakilo prodlou git si o nekolik divot. Nem& take ua jine zbrane nel sveho omgeleho stragaka — bolgevismus. Evropa pry byla na teheranske konferenci rozdelena na dve zajmove sfery, ruskou a anglo-americkou, na kapitalistickou Cast zapadni a bolgevickou cast vSrchodni. Nage zeme pry byly zahrnuty do sfery bolgevicke jako provincie Sovetskeho svazu. Nage smlouva se Sovetskjrm svazem z prosince 1943 je ,pry jen valedne provisorum, z nehoi nic nezustane jako nic nezustalo z Leninova jednani s KerenskYm a prozatimni rus_ kou vladou. Republika pry bude rozdelena a vedle podkarpatske a slovenske sovetske republiky bude pry zkizena i sovetska republika morayska, o deMt v LondSrne dosud nikdo nic nevi, ale pan Moravec to IA vi. Z nazoru presidenta Bene ge, 'le tato valka nutne povede k revoluenim ptesunilm, rfanVm podle rilznSrch pomeril v zemich, a ie na ge vlada je a bude zbudovana na zasade jednotne narodni fronty ve'etne se livly levymi i konservativnimi — pokud nepracovaly s fa gismem — z tohoto davneho nazoru presidentova vyvozuje Moravec, ae president Bene g kapituloval pied komunismem zahraniene i v politice vnittni.

To, co zde Moravec ptedklada, k veteni, jest stard, vulgarni slolka nacisticke propagandy, ktera od sameho vzniku nacismu tvrdila a tvrdi, le Evropa neni s to, spravovat se demokraticky, a le bude bud' pod vladou nacistickou neb pod vladou komunistickou. Jineho vS7chodiska pry v Evrope neni. Nude, i kdyby tomu tak bylo — jakote tomu tak neni — neni opravdoveho techa, kterY by by se v tomto dilematu nerozhodl s pinou rozhodnosti proti nacismu, jehoa viterstvi by bylo naprostou zkazou malYch narodil i evropske civilisace, navratem sveta k nejtemnefkmu otroctvi a bezpeenou cestou k smrti nenemeckYch jednotlivet i nenemeckYch kolektiva. Av gak pan Moravec a naciste hadaji podle sve planety a zaspali hodne let evropskeho a zejmena sovetskeho vYvoje. SovetskY svaz si pteje mit na svYch hranicich staty ptatelske, a my jsme jeho platen byli, jsme a ziastaneme. SovetskS7 svaz se zavazal nevmeeovat se do na gich vnittnich pomerii jako my se nebudeme vmegovat do vnittnich pomert jeho. Uspotadame se sve yeti po svem a podle yule lidu, v duchu moderniho vYvoje, ania bychom byli nuceni nebo ochotni ptijimat a napodobovat ideologii cizi. Nikdo toho po nas neadda a jsme dosti zrali a vyspeli, abychom postupovali v duchu syYch tradic a dejin. Tvrdi-li Moravec neco jineho, eini to jen jako nemeckY lokaj, jemut byl dan ukol mast eeskY lid a prodluaovat hmotne i mykenkove bestialni nemeekou ty-, ranii nad na gimi zememi.

Josef Kodidek.

V Nemecka armada lebri.

New York. (OTK.) — LibereckY dasopis "Die Zeit" napsal dne 24. ledna toto: ,`Sbirka \TYstroje byla as dosud fispe'Sna a sesbiranych ptedmetti se pouaiva pro sudetske domobraneeke prapory. Pottebujeme vice tlumokt, van na potraviny, zatizeni pro polni kuchyne, polnich kotiu, no20, vidlieek, dalekohledt, kompast, rycu, koaenYch bot, rukavic, ochrannych klapek na usi, pouzder na mapy a bajonett.

Valka na vYchode se ptibliauje k naS4 domovine v neptirovnatelnYch masovYch Utocich. VYstroj pro nagi domobranu je nutna. Cetni nak ptisluSnici jeste mail shora uvedene ptedmety, kterYch nutne pottebujeme. Oetne aeny se jeate nemohou rozhodnout a darovat uniformy a vYstroj patkici jejich muatim ye vojenske slu gbe. Bojuje-li domobraneckY vojak na ochranu sve domoviny, nesmi nikde 'e get nic zbytedne, kdyi Who 'luta& pottebule."

VESTNiK

Strana S.

a-u-v (.111EDNf ORGAN SLOVANSKE PODPORUJiCt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Pisedplatne $1.50 roe. S'absc •iption $1.50 a year ?meny adres zasilaji se do HINvni frfadovny ye Fayetteville, Tex.'s.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pic edplatne a oznamky budlet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any.

Czechoslovak Weekly in the South.

JarnI. Zazvonila penkavice, te jde jaro k nam, pisnieky Be lest= nese, kvety ludinam.

Start etverak gpadek hvizda s vrgku topolu: "Zapejme si zase jednou jarni pospolu!"

Na lueine tlupa deti v jednom klubieku, vesele jim zaki v oku, Atesti na Ze sasanek bile vence vlaji na skrani — a jit zvuend pisen jarni luhem uhani.

K detskSr m hlaskfun 'Alava se ptadi drutina .. .

Z jara dela, piiroda je pisen jedina.

Z knihy "Doma." K. V. Rais.

V Pied novou praci. TkinactS 7 sjezd v Taylor upravil organisadni einnost v tom smyslu, ke katclY tad naei SPJST. mel sobs zvolit fadoveho organisatora a ye vetg ich osadach dva, tki a dle potieby i vice organisatorii. Posledni etrnactY sjezd v Corpus Christi organisadni vedeni a iizeni zahrnul mezi povinnosti vSrkonneho mistopkedsedy bratra Ed. L. Marko, jent pii kursu organisatora oznamil, Be pki nastoupeni sveho fikadu a pievzeti iizeni organisadniho odboru meld jsme kolem 185 kadovYch organisatora, z nich nekteki byli velmi einni, druzi • hodne mend a velky podet jich nepracoval Scleleni toto pki glo na pketkes behem • kursu a bylo odporudeno, aby lady volily sveho organisatora s ohledem na jeho schopnosti a vffli pracovat a nikoli z °hien stranickosti, pfizne a pod. Jsou dosveddene pkipady, kdy zvolenY Glen fadu nemohi' ziskati tadne nove deny a kdy byl vystridan jir4m — fad dostaval Oleny ku v g eobecnemu podivu skoro pii kadde mesieni schuzi. — Ziskavejte deti! 0 tomto heslu bylo dosti ob girne v kursu debatovano a ileastnikum byly objasneny razne body pojistek nag eho Detskeho oddeleni. Ziskavati ditky do na gich fad je velmi nutno, eleni D. Odboru velkou vet ginou pfestupuji do odboru dospelSrch a proto v torn ohledu •maji lady velmi rozsahle pole a nemifte laYti vSimluv, neize ziskat nove dleny do star gich radu. Neni na svete tadne Pridiny, prod by naee ditky a deti na gich deti nemely patkiti do detskeho od-

boru naei Jednoty. Naee deti a naee mladd -to je zaklad budoucnosti naei SPJST. a tam musime yeechny naee snahy obratiti. Naee Jednota poskytuje peknY vYber vYhodnYch pojistek pro ditky a pro mladd — nikde jinde nemohou rodiee ziskati lepkch a vYhodnejeich pojistek. Tam mohou se naee stare lady uplatniti, tam mohou naei stati elenove mnoho vykonati resp. pomoci tadovYm organisatortim v jejich poslani. JeZto etrnactY sjezd povekil HI. Utadovnu mod, aby dle potieby smela zavesti dalei easove Zadouci pojistky, iteastnici kursu odporueili, aby vYee detskYch pojistek byla zvyeena. Nekolik ptitomnYch bratrt organisatoril ye schitzi oznamili, Be mohli napsat kadu pojistek do D. Odboru na vfeei obnosy, net doposud je stanoveno. — Rozhovory behem kursu byly nenucene, srdeene bratrske a mnohdy i se epetkou jadrneho humoru. Broth Senkyrik, Navratil, J. R. Bartek, sestry Hradecka. a Milanova, uvedli syYmi episodami pkihodivei se pki jejich jejich organisadni praci pozorne naslouchajici studenty kursu do srdeeneho srnichu a veseli. A nektere z nich byly zase piekvapujici, nelakave . . . Na tadu ptiela velmi dttletta. otazka: Zdali pojieteni, jet mame, jest postaeitelne v ptipade nahodile katastrofy, zdali toto pojieteni, tato ochrana, na ni2 zakladali jsme mnoho, kdyZ jsrne pojistku zabirali. da manZelce a ditkam to, co my sami byli bysme dali, kdyby tyrdY Zivot byl dovolil. Oasovou dttlektost zvYeeni pojistky ptiznavali veichni iteastnici kursu a po dlouhern rozhovoru, na nem2 podileli se broth hlavni iftednici, veteina kursista a redaktor organu, dosdeno bylo jednomysIneho ptiznani potieby — agitovat mezi deny, aby svoje pojieteni zvYeili. Dries, a prave dnes jest nebYvala ptilditost k zvYeeni pojistek na Zivot, prave dnes jest dobra pkilditost upozorniti ptibuzne, pkatele, aby pojistkou chranili ty, kteti jsou jim nejdraZei. Jsou v naeich tadech eleni — a jich poeet je nemalY — kteti dnes lituji, Be si v mladeich letech newall vice pojieteni neZ jeden tisic. V ptitomne dobe tisic dolaru pojieteni neni ve skuteenosti Zadnou ochranou rodiny, uvaZime-li vYdaje v ptipade, kdy pojiatenY bratr stiffen je deli chorobou, vyZadujici operaci, deli pobyt v nemocnici, dosti east° z yldetni ceettovatelku a konec koncii kdy pies yeekere usili lekattl peelive oeettovani nemoci podlehne. Spoeitame-li veekere vYdaje s nemoci a na konec piidame yYdeje s pohtbenim — z jednoho tisice dolaru pozilstale rodin y zbyde neoeekavane Ptijmy farmatit a vYdelky delniku jsou dnes dobre a budou na tadu povalednYch let stale dobre, protde vee to, co dnes je zapovezeno vyrabeti pro domaci pottebu, nutnosti k pravidelnemu Ziti rodiny — budou vyrabeny a prodavany na dlouhou dobu po valce. Staty Evropy byly nacistickYmi lotry vyloupeny, jejich prOmysl znieen, zemedelstvi rozvraceno — Amerika bude a ve svem zajmu musi temto station pomahat, aby v dobe pokud lidsky mono dosahly svoji obnovy a jisteho stupne sobestaanosti — cot znamena pro Spoj. Staty moZnost neobyeejne povaleene prosperity. ProziravYm otcfma rodiny mohou flak organisatoki tato fakta pfedlotiti, neb jejich pole pilsobnosti bylo nastalYmi zmenami pomerit velmi rozeiteno.

Komu pomery dovoluji a neptestoupil-li hranici mutneho veku, zvYeeni pojistky na Zivot jest prokazane nejlep gim, nejbezpeenejeim ukladanim uspor. — Mistopiedseda b. Marek pastaral se o ve gkere potieby k usnadneni prilbehu kursu a neopomenul ni na nastennou e'ernou tabuli, jaka se utiva v ueebnach — coZ nemalo vhod. Nakreslite-li na tabuli ritzne vzorce, zno.zornujici ureite poeetne stranky raznSrch druhil pojistek, posluchadi maji pied sebou v3'7raznou piedstavu (lanai° k nemu2 slovni doprovod pkedna gejiciho chapou snadneji a pfesvedoive. Cislice jak znamo neklamou a prave eislicemi lze neottesitelne dokarat prospe gnost ukladani uspor do pojieteni na divot. — Pki odpoledni dvacetiminutove piestavce prveho dnes kursu, pochutnali jsme si vgichni na orandich druhu — libane sluncem — jicht cele dva bu gly byly k disposici kursistain a personalu Hl. Ufadovony. Sly brave na odbyt, cot nasveddovalo o jejich siadosti a

Ve sttedu, dne 21. bkezna 1945. et'avnatosti. Doely z Rio Grande Valley a o tuto "poeastku" postaral se bratr ptedseda Chernosky. — Protole stat Texas ma velkou rozlohu a naee lady jsou rortroueeny na veech jeho stranach bylo ujednano potadati okrskove kursy, do nich2 sejdou se tadovi organisatoti ureiOho okrsku. PodrobnY plan a roz yrteni okrskii bude vypracovan bratrem mistoptedsedou 'Markem s dohodnutim HI. iftadovny, cot btide v organu oznameno. V pkietim eisle ptineseme dark jednotlivosti kursu, jeho2 priibeh byl naprosto uspokojivY a koneenY vYsledek celku rozhodne prospeeny.

TiinactY rok vlady nacismu zadal pro Nemce opravdu zle. Hitler se sice o vS7rodi uchvaceni vladni moci dovolaval Boha a °pet ujigt'oval Nemce, de je pies vgechny dosavadni krute pohromy piece jen deka vitizstvi, ale kdo mu v Nemecku dnes jiz opravdu veil, je jina otazka.

Hitlenly nastup k moci a hlavne pak Mni_ chov ptivodily ve svete tkideni ducht a nave zhodnoceni mezinarodnich mocenskYch Aveak ani nacistickY ittok na Ceskoslovensko a Polsko nedovedly u rozhodujicich mezinarodnich politiku vzbudit skuteene porozumeni pro yYznam a itlohu sovetskeho Ruska v Evrope a v mezinarodni politice vtibec, protde ptilie mnoho lidi, kteti mohli a meli lepe Rusko znat, lien" jej jako boleevickeho straeaka, stale ohrdujiciho druhe zerne politickYin rozkladem.

Rusko bylo podle jejich tvrzeni ndadoucim spojencem a ruda armada, to byl podle nich vlastne jen bezmocnY kolos. TyrdY, ale spravedlivY zakrok Stalintiv proti Tuchadevskemu mel pry v zapeti postilleni veech schopnYch stojnikti a ruda armada se pry zhrouti pii prvein skuteanem narazu zvenei. Ude, kteii pokladali nenavist a pfezirani ke yeemu sovetskemu za ithelny kamen sve politiky k Rusku, nemohli oveem obratit proud evropskeho politickeho vYvoje nezadrZitelne smetujiciho ad poraZky politiky blokady Ruska k -Opine politicks. a hospodaiske spolupraci zapadniho sveta se Sovety. Skuteenost byla a je silnejei nd feechno "wishful thinking." Ruda armada, ktera po ?eta byla na zapade podcenovana jako velmi pochybnY mocenskY einitel rusks politiky, tato hrube podcenovand ruda armada to byla, ktera veak nejeri ubranila Rusko pied hnedou zatopou, ale ktera, zachranila snad na cele generace i evropskou pevninu pied zotroeenim n6meckYmi Huny. Slavna viterstvi sovetskYch armad na vYchodnich bojietich a na Balkane byla vichrem, kterY diikladne proeistil si mezinarodni politicks ovzduei.

Valka v Evrope dostoupila tak daleko, de se cela nemecka fronta mute zhroutit pies noc.

Spojenci s tim sice nepoditaji, naopak piipravuji se na nejtvrd gi adobi bojil, ale vyloudit tuto naoirrost nelze. Nemecka se zmocriuje panika a zaene-ii se jednou laviria zde geni shit, Himmlerovy revolvery ji nezastavi. Winston Churchill iekl v anglicke'm parlamente: "Konec nacismu je moinS7 za nekolik V

KALENDAII 25. biezna. Dulezita schfize odboeky SALT. v sini Sokola ve Fort Worth, Tex. Zacatek ye 3 hod. cdpoledne.

3' 25. biezna. Divadlo "Na starem mUne" v Sokolovni na Carl ulici v Dallas, Tex. Zaeatek v 6 hodin yeeer.

1. dubna. Velikonodni zahava v sini tadu Pokrok Cis. 84. v Dallas, Tex. 8. dubna. Zpevohru "Veseli ta gkaii" sebraji sokoleti ochotnici v sini tadu Pokrok cis. 88. v Houston, Tex. ✓ piiprave. Divadlo "Pod texask3'7m sluncem" v sini ka du Pokrok Cis. 84. v Dallas. Tex. ✓ kvetnu. Divadlo "Pod TexaskYm sluncem" pohostinsky sehraji ochotnici Sokola Houston v sini tadu Karel Jonde Cis. 28. v East Bernard, Texas.

V Mevinarodni spo/uprice, na nit trvalSt noir musi bYt zialden, nerd jednosmerna. ulice. NArodove, jak jednotlivei, nevidi vidycky stejne, a nernysli vidycky stejne, a mezinarodni spoluprici a pokroku nepomilie tadnY nand, IcterSr piedpokladi, ze ml monopol na moudrost nebo ctnost. — President Roosevelt.

Ve stfedu, dne 21. bfezna 1945.

Viterstvi Rude armady srazilo na kolena zpupnou, vladychtivou, Slovany nenavidejici panskou kastu mad'arskou, ktera, sve posiani spatiovala v kotisteni price vlastniho lidu a v Panovani nad druhS7mi podunajskirmi narody.

A diky tomu vitez' stvi dostalo se spravedliveho dostiueineni feel Ceskoslovenska. Vgechny uloupene kraje musi Mad'arsko vratit a mimo to je povinno hned ui nyni reparacemi teskoslovensku a bude musit odelliovat vgechna bezprivi, ktivdy a gkody, kterS7ch se dopustilo.

Josef Svatopluk Machar — svetlonog dvou generaci. Dne 17. brezna 1942 skonal v oechach basnik Jos. Svatopluk Machar, jen g dvema generacim byl s-vetlonoSem. Machar znamenal nikoli pouhe ver govani a klinkani rYmt nebo neuptimne, hladke odstavce prosy, ale vesmes vergovane i never govane knihy girokYch myAlenkovYch obzort, na nich g etenati se udili pfemYgleti a hluboce uva govati, knihy namnoze site bolestne a hake, ale zdrave a mugne.

6eskSr literarni historik vgdy musi vytYeiti trojhvezdi. Karel Havlieek BorovskY, Jan Neruda a J. S. Machar. Ka gdY nalegi jine generaci: Kdyg roku 1856 Havlidek umiral, Neruda psal teprve svou prvni knihu basni "Hrbitovni kviti," a kdyg umiral Neruda 'roku 1891, Machar mel venku teprve dye knihy verso — ale vgichni tri pracovali na toto gnYch polich krasne teratury Ceske a jejich dila ani dnes neztraceji nic na sve vani a zdrave sile. Machar, jemug basnickYmi vzory byli Havlieek, CelakovskY a Neruda, zajistil Nerudovi roku 1894 veal uznani jako basniku a ukazal Ceske verejnosti, co je v Nerudovi. Z toho trojhvezdl jeden jest pokraCovatelem druheho, ovgem pok.raeovanim odchylne barvy vlivem rtznosti temperamentu a doby, ale stale le y za lvem. Machar narodil se 29. tnora 1864 v Koline nad Labem. Otec byl starkem, matka pochazela ze starousedle, patricijske rodiny Formankt. Naposled byl otec zamdsstnan v BrandYse nad Labem, kterY se stal drulaYm rodi gtem MacharovYm a leckdy objevuje se v jeho basnich. Otec brzy zemrel, a hoch musil se krugne vytloukati na studiich kondicemi (davanim hodin po gkole jinYm gdktm). Studoval na c. k. akademickem gymnasiu v Praze, ale v geste tride dostal "consilium abeundi" (radu, aby ode gel z tstavu, jinak by byl vyloueen) — pro sve radikalni nazory.

Machar dokoneil studie stredo gkolske na gymnasiu v Jindri gske ulici, po maturite dal se zapsati na pravnickou fakultu Ceske university, ale po jednoroeni dobrovolnicke slu ghe vojenske ystoupil do armady jako aktivni dtstojinik. Pi sobenim uptimneho videfiskeho oecha, s/avneho profesora lekarske fakulty dr. Eduarda Alberta byl odnat militarismu a dostal roku 1891 misto tfednika ye videnskem tstavu pro pcizemkovY fiver a zustal ve Vidni do prevratu.

Tam vzniklo dtverne pratelstvi Alberta, Masaryka a Machara, a za svetove valky mohl Machar ye Vidni jako pfedni glen "Maffie" prokazovati cenne slugby domacimu odboji. Jako basnik Machar nepoznal dlouheho bolestneho slezani 'Stitt ryziho Umeni — razemoctl se na 'Apiece sveho Utesu, kterY pak patfil vYhradne jemu a o kterY se s nikYm nemusil deliti. Machar ulogil si jako programovY fikol oCistiti glapanou Ceskou dui od viivu staleteho podruei. Mel britke pozorovaci nadani. Vrhl se stfemhlav do proudu verejneho givota, nevyhYbaje se ani nejzava gnejAim otazkam politickYm, socialnim a mravnim. Dospel k osobitemu vyhraneni — odvahy mel vic ne g dost.

Bylo by blahove oeekavat, ie sebe lepgi politicks dohoda mezi hlavnimi Spojenci mule obratem ruky piivodit v Nemci zpustogene a vyplenene Evrope rizem spokojenost a blahobyt.

2fitIna, slova nevykoupi ve vypalenS7ch a vyloupenSrch krajIeh raj. Jenom tvrda, price zahoji Casem fake raxiy, ktere Memel Evrope zasadili.

Co srdce poji — more nerozdvoji. President dr. Bene g s choti a nektefi ministfi esl. vlady v exit(' opustili LondYn a vydali se do Moskvy, odkud pojedou do Ko gic, druheho nejvetAiho mesta na Slovensku, kde bude doeasne sidlo prozatimni vlady osvobozenYch tzemi Oeskoslovenska. Valka v Evrope bliti se ke konci a nektere dasti Csl. republiky jsou ji g osvobozo-

0 t ST N I K vany armadou Sovett. Lid ye stare vlasti po gestiletem krutem utrpeni bude potrebovati nagi pomoci, na kterou se Amerieti Oechoslovaci jig po delgi dobu pripravuji. Na ge SACT. sklada povaleenST fond, z nej g' budou zakoupeny nejnutnefAi potreby s dorozumenim se s Csi. 'dervexVm Krigem. Krome pene gniho fondu konaji se v Texasu — stejne v cele Americe, kde nagi jsou — sbirky gatstva, pradla, obuvi atd. a Zany na nekolika mistech (Houston, Dallas, West a pod.) pripravovaly pb leta pletenim a ;SWIM zasoby potreb, ktere budou poslany spoleene se sebranYmi vecmi do stare vlasti ihned po valce jmenem SACT. Jak znamo krajane v severnich statech sdru geni jsou v organisaci "Ceske Narodni Sdrugeni," jig nekolik odboeek pusobi i v nagem Texasu. Povaledny fond ONS. obnagi pritomne kolem $270,000 a fistredna teto krajanske organisace vydala heslo — Tisic beden odevin na pomoc- trpicimu lidu ye stare vlasti.

Protoge CNS. ma odboeky po cele Ceske Americe neni pochyby, ze yYzva dojde ohlasu a sbirka tisice beden odevin bude dosa gena pfed skoneenim° valky. Od 1. dubna do 31. kvetna bude konana celonarodni sbirka odevin, porddana UNRRA (United Nations Reconstruction and Relief Ass.) a American Relief for Czechoslovakia. Bude nasi moralni povinnosti tuto sbirku podporovat, adkoliv musime ye sberaci akci nateho SALT. samostatne pokraeovat, jak to einime uz dell dobu. Sbirky na ge koname hlavne pro nag lid na Morave a v Oechach, kterY bude osvobozen nejpozdeji a kterY bude potrebovati rovne g pomoci tak jako kraje ji g osvobozene. Neochabujme ye sbirkach odevin, pamatujme s napomoci ubohan obetem nacismu ye stare vlasti. Nemate-li obno geneho gatstva a pradla — darujte svilj peniz do fondu nebot' dle Naprstkova hesla "co srdce poji — more nerozdvoji."

Mlekateni za valky. Britskemu farmari se podafilo udrget i za valky vYrobu mleka na predvaleene vY gi, i kdyg mel east° nedostatek pracovnich sil, cog postihlo i farmare ye Spoj.

Statech. Britske ministerstvo zemedelstvi pod-• porovalo farmare po cele Anglii a vybizelo je, aby zvetgovali potty syYch dojnYch kra y. VYzkumne tstavy jim pomahaly ureit spravne slogeni vydatneho krmiva, vedeckou praci bylo dosageno v tomto smeru velkYch pokrokt. Olejnate koldee a jine vYta gky bohate na proteiny se pridavaji k suche nebo zelene pici, eim g dostava, dobytek potfebnY gkrob a lehce stravitelne proteiny hospodarne, co g zvyguje dojivost kray. V miru snagil se ka.gdY farmar krrnit dobytek co nejlevneji. Dobytek se tudi g pas' a dostaval seno s pfimisenYmi olejnatYmi prfunyslovYmi odpadky, jen se dova gely ze zamori. Za, valky se situace najednou zmenila. Farmat musel dosahnout nejvet .g iho yktegku z kagdeho akru pudy pro lidskou spotfebu a soueasne se snail dosahnout sobestadnost v krmivu. Dovoz olejnatYch vYrobkt znaene poklesl, aC ureite mnogstvi olejnatYch koldet bylo stale jegte ke koupi pro dojnice. BritAti farmari zaeli za valky preoravat sve louky, ponevad g orna da diva vic potravin na akr, ne g pastviny. Prvni a hlavni podminkou krmeni za valky je, meno pougivat koncentrovanYch (zhugtenYch) krmiv, pestovat a zugitkovat co nejvetgi mnog yi domacich krmiv, dobre vyugit luk a past--st Yin a pak samozrejme zabratiovat plYtvani. Je velmi jednoduche vyziskat dime uhlohydraty pestovanim obilnin a hlizovYch plodin, aC predpisy zakazuji farmiti pou givat obilnin stovanYch pro lidskou spotrebu. Pfedpisy dovoluji vgak skrmeni tuzemskeho ovsa a vgech hlizovYch plodin, s yYjimkou brambor a cukrovky. Jest dosti take pestovat krmiva bohate na proteiny. Fazole a hrach jsou nejcennejgi, ale vyg aduji vhodne pfidy, aby daly bohatou trodu. Kapusta a jetel jsou rovne g bohate na proteiny. BritskY farmar je tudi g velmi rad, mute-li pougivat zhugtenYch krmiv, nebot' jsou di legite pro zvY g enou produkci mleka. Ministerstvo zemedelstvi zamestnava vedecke pracovniky a odborniky, jich g tkolem je pomahat zayest a dohliget na provadeni planu pro zvYgeni jakosti dobytka, jakog i radit odbornYm spoleenostem pro mlekareni. Tyto spoleenosti byly, zalog eny pied nekolika lety a zaznamenavaji rodokmeny a jine dule gite tdaje ygech

Btrana krav ze stad u nich pkihla genYch. Techto zna,mil se ugiva.: pro vzorkovb..ni a zkougeni Ministerstvo zemedelstvi doporuduje farmaffun vesti zaznamy o mlece, nebot' ty jim uleheuji rozpoznat dobrou dojnici od yeas zjistit pokles v dojeni a hledat okamgite dtvody a sjednat napravu. VYroba eisteho mleka pro vgechny spotrebitele dosahla v Anglii velmi vysokeho stupne. Dnes, pri stale rostoucI poptaarce po mlece — v britskYch Skolach se rozdava mleko bezplatne — se ukazalo nutne, aby jak pri vYrobe, tak i pri distribuci bylo dbano naproste distoty. V Anglii se prodava mleko pod rtznYm oznadenimi pasteurisovane, sterilisovane a pfezkou gene. Techto oznaeeni se smi samozfejme ugivat jen tehdy, dodrguji-1i vYrobci a mlekarna ureite podminky a je-li mleko ureiteho standardu. Nutno ov gem podotknout, ze vet gina mleka se prodava a g po pasteurisaci. Je samozrejme, ze mleko; je g se musi preva get na dlouhe vzdalenosti po geleznici nebo po silnici, musi bYt alespon dastedne prevateno. Ministerstvo zemedelstvi hodla po cele Anglii zridit zvla gtni stanice pro umele 0plodnovani krav, aby zvY gilo dojnost kra y. Britsky farmat bude s to pou givat k oplodnovani svYch krav semena nejlep gich byku, cog' mu umogni nejen chov eistokrevneho dobytka, nYbrg i krigeni nejlepgich plemen a tim i zyYgeni vYroby mleka. Umele oplodnovani bude velmi dtlegite pro zvYgeni a obnoveni chovu dobytka v osyobozenYch evropskYch statech. Britske ministerstvo zemedelstvi pracuje ji g nyni na planech, jak pon.oci rolnikum na pevnine i 4zamfgli dopravovat semeno letadly.

V NALADA V "PROTEKTORATE".

New York. (eTK.) — 8NTSTcarskS7 Casopis Der Bund pige dne 7. fmora • "Krise v nemecke vojenske siluaci se stala tak ostra, ge se to odragi i v t. zv. protektorate. Nemecko se musilo vzdat dobytYch tzemi a pas valeeneho tzemi kolem Nernecka se s yira, stale tesneji. Tfeti ztratila velkou east svSich "pomocnYch rodt" s tim yYsledkem, ze rigske trady byly pfinuceny vypinit mezery dfikladnejAim mobilisaenim usilim. "Protektorat" brzy pocitil sledky teto politiky. Zemedelcurn bylo narizeno odvadet zvfgene davky obili, mleka, vajieek, brambor atd. Proslule lazne, byly prinuceny obstarat ubytovani pro evakuo yane deti nebo zranene vojaky. Pres 50 hotelt bylo zabrano jako "domovy pro odpoeinek delnikt z valeeneho priimyslu." Vg echny obchodni a pokrado vaci Akoly, jakog i vagina stfednich gkol je zavrena a ueitele i Mei byli poslani na praci do valeenYch tovaren. Tyto podniky zamestnavaji mimo to statisice pracovnikt z femesel a umeni, z obchodnich zavodu a z pramyslu, kterY se nepoklada za dulezity, jako: v oboru skia, keramiky, vYroby hradek a kogelugskeho prtmyslu. K zjednodu geni prtmysloveho postupu vgechny podniky jsou vedeny podle ri gskeho vzoru. I sprava podnikt se provacti podle nemeckYch vzor y . Je nesnadne zjistit nynejAi poeet obyvatelstva v "Protektorate," proto ge nejsou statisticka data. Jedno je v gak jiste: I v nejmeng ich vesniekach, hospodach a soukromYch domech se tlaei uteeenci z Nemecka a Mad'arska, co g east° vede k nesnesitelnYm trenicim.

PodIe noveha opatteni ve gkere mugske obyvatelstvo z "Protektoratu" bylo po yolano na kopani zakopt, zvla gte na rakouskYch a mad'ar skYch hranicich. To jegte zhorgilo dugevni stay, kterYm cela zem trpi. Dnes na jedne strane rigske vedeni se sna gi co nejvice, aby vymaCkalo z "Protektoratu" posledni zasoby a energii a jegte ph tom pougiva zeme pro sve uteCence. Na druhe strane mezi obyvatelstvem stale vzrtsta, rozhordenost nad yetgimi a vetgimi naklady a stradanim, ale zaroven take panuje vzrustajici dilvera v rychlY konec nynejgi situace. Tato nadeje je posilena postupem sovetskYch vojsk na yYchode a na jihu."

V Vileena pomoc Od vypuknuti valky roku 1939 poskytl americkY eervenY krig v zahraniei vice ne gli $110,000,000 na valeenou pomoc civilisttm. oast terTh f o penez pochazela z vladni pokladny, Cast byla sebrana rtznYmi pomocnYmi organisacekfiZem. mi a AmerickYm CervenSrm -

V TNf K

Arena 10.

11 ■ 111111 I

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

1111

Iti

■■

.•

Ve stfedu, dne 21. bfezna 1945.

.•

VESTNI

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.6

ennammffinnnimnunnnnnumInmmUmummmMMmIimnImimIummnnmunnnnmuuummIIuuunnnnIIMitumnunli nnnuunnnmimilmommunpontni

Friends Of Slovakian Quislings Active In America The sudden collapse of the Nazi-controlled Hungary created tremendous disquitude and apprehension among the Quislings of Slovakia.

In order to save themselves, they repeat every trick of the Nazi propaganda which aims to create distrust among the Allies and Russia, adding some tricks of their own.

This Slovakian Quisling propaganda reached its culminating point during the weeks prior to the meeting of Roosevelt, Churchill, and Stalin.

Greetings To Democratic Poland

By Zdenek Fierlinger, Ambassador Czechoslovak Republic (AA Slav Press Service, Moscow) As soon as a truly democratic and popular provisional Polish Government was instituted in the liberated territory of Poland, whose first task is to carry on a relentness fight against Nazi Germany, and as soon as this government was recognized by the Soviet Union, our ally in the East, it was natural that the Czechoslovakian government, too, should establish diplomatic relations with it. This was done several days ago. After the USSR, Czechoslovakia was the first country to recognize the Polish government in Warsaw. This event is certain to stimulate our joint struggle Against Nazi Germany and still further strenghthen the friendship between the Polish and Czechoslovakian peoples.

In this country the cause of the Quislings of Slovakia was taken up by the leaders of the Slovak League of America, an organization with a long record of support given the Nazi leaders of Slovakia, to whom it renders services similar to those rendered to the Spanish dictaOur two countries face not only the corntor, Franco, by different Falange groups in the , mon tasks of postwar reconstruction but the South American countries. `" question of Central European lands which beIn his New Year's message to the members longed to the Slav peoples in the past. Even of the Slovak League Msgr. Francis Dubosh, today we find many Poles scattered throughthe president, of Cleveland, Ohio, demanded out Upper Silesia and even in Brandenburg, the creation of a Central European Federation, east of the Oder, and in Pomerania. The capiwhich would include Slovakiaa, now ruled by tal of Silesia Wroclaw (Breslau) was a Polish the Quisling Hlinka Party, under Msgr. Jozef city as late as to the beginning of the nineTiso, as a separate state sovereignty, in order teenth century. to prevent the restoration of the Czechoslovak The Slav Congress held in Prague, .on June Republic, recognized in its pre-Munich fron12, 1848, stated in its Manifesto "In the Name tiers by Great Britain, the United States of of Liberty, Equality, and Fraternity of All NaAmerica, and the Soviet Union. tions": "We raise our voice on behalf of our Following this message Msgr. Dubosh took unfortunatePolishbrothers, who have been deup the false charge that Soviet Russia intends prived of their independence by perfidy and to annex Carpathian Russia and Eastern Sloviolence. We call upon the governments to revakia to the Ukrainian Soviet Republic (a deem this old sin, the curse that burdens their charge since then officially refuted), which government policies; and we expect all Europe was vigorously enlarged beyond the truth by to show its sympathy. We also protest against the Quisling press in Slovakia and in the Prothe arbitrary division of territory which is to tectorate. In a statement issued on February be carried out these days particularly in Poz3, he charged that Slovakia is to be divided benan. We expect that the governments of Prustween the Russians and the Czechs. Protesting sia and Saxony desist at last from their policy against alleged dismemberment of Slovakia he of denationalizing the Sla ys in Lusatia, Pozdemanded a United Nations commission to sunan, East and West Prussia." pervise free elections in Slovakia after the war.

Does not this Manifesto assume significance Neither Msgr. Dubosh nor the Slovak League today when Soviet tanks are fighting their way of America protested against the manner in through these once purely Slavic lands which which the present Quisling parliament of Slo have been subjected to systematic germanizavakia was elected, although only one party — tion in the course of centuries? namely, the Fascist Hlinka party, could noTurning of Slavic regions into fortresses minate candidates and all democratic parties against possible German attacks in the future were excluded from participation in the elecwill be a great historic task primarily of new tion. resurgent Poland. However her closest neighL The Slovak League of America was in close bors, the Soviet Union and Czechoslovakian connection with the Fascist Hlinka Party now Republic, must, of course, render her every ruling Slovakia since its inception. help in this.

In 1938, during the Munich crisis, the Slovak Poland and Czechoslovakia have long ago League of America sent a delegation to Slovafound common points of contact in their rekia at the invitation of the Hlinka Party, sistance to pressure from West. The last Ptewhich at that time was collaborating with the rnyslovci ruled in Poland and the Jagiello famNazis in Czechoslovakia.

The convention of the Slovak League of America, held in 1940, demanded the recogniquisling, Msgr. Tiso) to the last official would tion of the Nazi puppet government of Slovaparticipate in it . . . " kia by the United States of America and the The Quislings of Slovakia publicly stated local branches of the Slovak League were inthat they depend upon this group of Slovaks in structed by the convention to act as consulates the United States to save them and anti-Czech of this Nazi puppet government until it will be articles of Jozef HuSek, former president of the recoznized by the U.S.A. Slovak League and one of the most outspoken Even after Pearl Harbor the leaders of the leaders of the League, were read in the session Slovak League were receiving communications of the Quisling parliament in Bratislava in from the ambassador of the Nazi puppet gov1943 as evidence of divided public opinion in America. ernment of Slovakia to the Vatican.

The Slovak League took a definite stand The recent statements of the leader of the against the recent anti-Nazi uprising in SloSlovak League of America follow faithfully the vakia, condemning it as the work of radicals old policy of liberal support of the Quislings of and stating that it could support , it only if all Slovakia who declared war upon the United States of America.

Slovaks from the president down (that is the

ily gave the Czech state two kings. The Hussite wars and power of Czech state exerted influence on Poland. In 1432 the Czechs and the Poles concluded an alliance against the growing power of the German knights and in the battle of Gruenwald a Czech detachment took part in whose ranks — tradition has it — fought our 'Zilka. But the seventeeth, eighteenth, and nineteenth centuries witnessed the decline of the power of the Czechs after their defeat by the emperor's troops at Bila Hora. At the same time the Polish state, too, was disrupted. The name of the town of Leszno (Lissa), recently liberated by the gallant Red Army, reminds us of the wandering of our great emigrant KomenskS7 (Comenius), who found asylum there. It was only some years ago that the notorious pro-fascist regime of Pilsudskiites deleted Komenskrs name from the Lyceum named after him in Leszno. That was the same regime which directed the Polish policy toward an agreement wi..11 Berlin and flirted with the magnates of Hungary, in order to weaken democratic Czechoslovakia and to disrupt its friendship with the USSR. The recent past must serve as a warning to the Czech, Slovak, and Polish peoples for it teaches that only, in unity is strength.

We are certain that the new democratic popular Poland will correctly understand the common interests of the Slav peoples, particularly the force and significance of our friendship with USSR; for a new Poland is being born in the fight against our common enemy — Nazi Germany. Poland's freedom and indepence have been purchased by the heroic Red Army at a price of enormous sacrifices.

We are confident that the triple alliance, prepared far back in December, 1943, by signing the Czechoslovakia-Soviet treaty, which Poland is expected to join, will become a great charter of liberty and independence for the peoples of Poland and Czechoslovakia.

V Fayetteville, Texas.

Dearest Vestnik Readers, We have decided to drop a few lines to the English section to swell up the letter page.

The weather is pleasant around here. But wonder how long it will last. Just a few days?

I guess? Spring is on its way and also Easter, and won't we be glad when it's here.

I guess everyone has someone in the services of Uncle Sam, brothers, sweethearts, or relatives. We have a lot of friends and cousins in the services, serving for Uncle Sam. We are trying to bring our loved ones back by , buying war bonds and stamps and we hope all of you are doing the same.

Oh yes, Olivia Marek, we think your letter in the English section was very interesting. We surely enjoyed reading it and also the rest of the letters. Of course, we enjoy reading all of them. The trouble is that there aren't very many of them to read. So keep on writing them.

Oh yes, we both wrote in this Vestnik once before and our letters were published. We thank the editor very, very much for publishing them.

Georgia and Lyd. lkieiedt., why don't you contribute some of your letters to the English section? We will be looking for it in the next issue.

Maybe, the readers will be interested to know that our softball team played the public school players this week (March 8), at the end of the seventh inning the score was ten to fourteen and it was in our favor.

We better end this letter. So good bye folks and keep 'em flying.

Two faithful Vestnik readers, 'Mildred Huberiak and Lillian Cmajdalka.

Seymour, Texas.

Dear Readers, Well, the letter page is very poor here lately, I wonder what could be the matter?

The month of May came in like a lion and I hope it does go out like a lamb. We had a good bit of snow here lately and I tell you it was lots of fun. We took part in what they call snowball fights, skating down the hill, however I went down head first.

The article written by Edna T. Chatten was very interesting. It is my habit to try to read all of the Vestnik.

I and my friend Henrietta Ermis took a trip to Fort Worth one Sunday lately. We took part in attending services in one of the churches, then we went to the Sokol Hall and had lunch.

At night we attended the dance at the Sokol Hall. I must say that we really did have a swell time We also visited with Mr. and Mrs. Ed Ermis and met a number of friendly folks over there.

Seymour is still on the map, and very much alive I would say. We have a nice municipal airfield for civilian planes to land on. A number of local people already are owners of planes and I think that there will be many more in the near future.

Well, field work is slowly creeping up on us, and soon we all will be chopping, spading and -raking in our victory gardens. Lot of our boys are still being called, including the farmers, for service and this will make the matter worse for our farmers, who are now suffering from shortage of labor. The news from abroad is good, but there wouldn't be more pleasant news than to hear, "The conflict is ended."

"Give more to the Red Cross!"

A reader, Frances Simaichi.

V Wheelock, Texas.

Dear Readers, It has been about three years since I have last written in the Vestnik. Come on boys, girls and soldier boys write often in this paper.

I have two brothers serving Uncle Sam, Emil Z.,Phm. 2-c, has been in the navy two years and some months, is in Virginia. S-Sgt. Frankie Z., who has returned from overseas duty after three years, was home for Christmas and is in New Mexico. We, dad and I, sure were glad to see him and had a wonderful time while he was at home. So let us boys and girls do everything in our power to bring those boys and girls back home soon.

I have no special hobby. I love to skate, ride a bicycle and dance, which I can do very well.

Well, it won't be long and school will be out again. I won't feel so happy about it either. In Lamar we buy War Stamps every Wednesday and it won't be long my book will be full.

If anyone wishes to write me my address is: Lottie 'likes, Wheelock, Texas.

I must sign off for this time, so come on boys and girls, let's write to the Vestnik.

A reader,

Wane. 11.

VESTNIK

Ve stfedu, dne 21. bfezna 1945.

Lottie Zika.

V

MALAC MAKES NEW RATING Somewhere in the Philippines:

lery Searchlight Battalion, Headquarter's Bat tery.

As his civilian interest might indicate, T-4 Malac is really a handy man to have around, and during his nearly three years overseas he has proved himself capable in several fields.

In Australia he worked with the communications section as linesman and switchboard operator. In New Guinea he continued for a time in communications, and then became a general mechanic and carpenter. Then he was shifted to the motor pool, and had been working there for some time when his unit moved to the Philippines. Since their arrival in the Philippines he has been awarded the Motor Mechanic's badge for good service.

His foreign service entitles Joe to wear two campaign stars, one on the Asiatic Pacific Ribbon for the New Guinea Campaign, and one on the Philippine Liberation Ribbon awarded by the Commonwealth of the Philippines. He was awarded the Good Conduct Medal in August, 1943.

Joe is looking forward to his turn to come home to see his parents, Mr. and Mrs. Joe Malac of Richmond. They have two other sons in the service, Sgt. Frank was in a Coast Artillery unit in the Aleutians and now may be in Europe. Oscar, a private in the infantry, has won the Purple Heart since the Normandy landings in France.

V

New Ulm, Texas.

Dear Readers, Well, spring is almost here and I guess every one is pretty, busy planting corn and everything else that there is to be done. We have all of our corn planted and some is coming up already. Get ready boys and girls to start swinging the hoes again soon in the corn patch and in about a month or so in the cotton patch.

Easter is just around the corner. Time sure does fly by quick. Hope Easter Bunny will be good to you little boys and girls.

I have one more cousin in Uncle Sam's army since I last wrote to the Vestnik. He is now stationed in Fort Ord, California, and I have two more that might have to go soon. They'll be eighteen in July and August.

We're having pretty fair weather now. Even though cloudy most of the time. But still that's better then rain. It was even thundering today and right now the sun is shining. Wish it would clear of f and stay that way for a while.

Will close for this time wishing you one and all the best of health. God Bless you all.

Evelyn C' anik.

As ever, V

Fort Jackson, S. C. Dear Friends: It's been a long time since I have put an article into the Vestnik; so if nobody has any objections, I will proceed to do so now.

Would like to hear from my old friends and make contact with new ones.

While at home on furlough I read the Vestnik, but had no time to write to any of the many pen pals.

Am now doing P. 0. W. guard; so I have done all types of M. P. work but railroad.

With a background of farming, oil field, and construction work, and a liking for tinkering with machinery from watches to tractors, Joseph B. Malac has been making his mark in the army. His attention to duty and dependability have recently gained him a promotion.

His new rank is Technician 4th Grade, and he now wears three stripes above a T on his sleeve.

Sergeant Malac was inducted at Ft. Sam Houston in January, 1942, at a time when the army's manpower program was at its height.

At Camp Callan, California a brief training cycle in a gun battery was spent partly in special training in a Truck Driver's and Maintenance School. He left the states in May 1942, and after arriving in Australia was assigned to

Would like to see more articles written by my sister Frances Bren from Bryan, Texas.

his present unit, the 237th Antiaircraft Artil-

the ferocity of the Nazi executioners.

Will close for now, but will be waiting to hear Pfc. George J. Bren, from you.

Hq. Ny. Det. — W. P. — 1458, S. C. V., Fort Jackson, S. C. V NAZI TORTURE CHAMBERS DISCOVERED IN LIBERATED SLOVAKIAN TOWN According to a report issued by the Czechoslovak Press Bureau on February 9, in the Gestapo Headquarters of the city of SpfAska Nova Ves, which was recently captured by the Red Army, torture chambers were found. Mutilated, stripped bodies, with iron nails in feet and breasts, which were found there, testified to

American Relief For Czechoslovakia American Relief for Czechoslovakia, Inc., takes great pleasure in announcing the formation of its new Cleveland branch, located in the Union Commerce Building, Cleveland 14, Ohio. Now fully organized for work, its first project was an intensified clothing drive, conducted between February 12 and 22, 1945. The help and cooperation of the Public Schools, the Parent-Teachers' Association, other influential organizations, and prominent individuals in Cleveland have been enlisted for this cause. All the work is to be done by volunteers.

The Cleveland Branch is headed by Msgr.

Oldfich Zlemal as President; Charles BeMan, Vice President; James Piech, treasurer; and Michael Kunic, Secretary. A long and distinguished list of sponsors has as its Honorary Chairman the Hon. Thos. A. Burke, Jr. Mr. Jacob Wattenmaker has most generously volunteered to act as public relations counsel and has already rendered invaluable services to the Branch.

Clothing Drive The last reports of our clothing drive, conducted solely through Czech and Slovakian societies in the United States, show continued progress.

Total poundage collected and already received at the New York warehouse is 98,963, an increase of 18,733 pounds over last month.

Recent Shipments American Relief for Czechoslovakia, Inc., recently shipped the folllowing items to England: Layettes, vitamins, and drugs for distribution among needy Czechoslovakian refugees in that country, and sheets, towels, cotton, adhesive, and medicines to hospitals caring for the ill and the aged among them.

The Czechoslovakian settlements in Buzuluk and Dzambul, in Russia, received three dental units, vitamins, sulpha drugs, medicines, cotton, and adhesive.

Scheduled for early shipment to the liberated areas are: vitamins, sulpha drugs, children's clothing and blankets, food stuffs, including fats, meats, milk, sugar, and soap.

Americans Thanked Our trustee in Sweden, Dr. Kueera, writes: "Please convey to the American people our heartfelt thanks for their splendid help towards our refugees here in Sweden. They come flocking to us mostly from Norway but from German ships as well, and they all are utterly destitute. The contribution obtained from the • American Relief for Czechoslovakia, Inc., is especially appreciated and doubly welcome since, besides permitting us to exercise the primitive social welfare, it allows us to give them medical help which is badly needed."

Budget Figures Budget recommendations of American Relief for Czechoslovakia, Inc., for the first three quarters of the present fiscal year amount to $690,738. This breaks down to the original basic allocation of: $443,215.00 (which sum did not include relief provisions for the liberated area), pliis $247,523.00 (a special requisition requested for the liberated areas and adjustments made to the basic allocation for Russia and England).

The Executive Committee of American Relief for Czechoslovakia, Inc., after learning the serious conditions found in the liberated portions of Czechoslovakia, approved a request for approximately $175,000.00 for the first threequarters of the present fiscal year, from the National War Fund contingency in behalf of

the liberated areas.

Straus 12.

Life In Czechoslovakia A few thoughts by a Scotswoman Many British women who have married Czechs or Slovaks must be looking forward to accompanying their husbands home after the war, and wondering a little fearfully perhaps what their new adopted country has in store for them. No one can tell them exactly, nor say for sure what changes the German occupations has wrought in the people or their conditions. Let us not dwell on this unduly, however. Looking back over the long and stormy history of Central Europe it comforts us to reflect on the quallity of the resistance of the Czechs, on the resiliency of their character and the resource they have always shown before adversity. We must believe that they, will recover, and recover quickly.

Shortly after the last war I left this country to make my home in Prague, full of such hope that even the cocoa I got for breakfast on arrival could not dampen it. Later when I knew that at that time tea was selling in Prague for 10 s. a pound I had learned my first lesson.

When we got to settle in a country the differences in customs matter more than when we are just visiting. We must keep in mind that other ways and manners grow out of the history and development of a country. The differences may even irritate us one of our less good days, and unless our good angel restrains us we shall often say, "We never do that at home." For instance, a spirited girl may resent other women, deferring so much to their menfolk as they do in Central-Europe, and is rightly impatient with mothers who spoil their sons.

These are points which need some understanding. Men do not necessarily rise when a woman comes into a room, yet they may be the essence of courtesy for all that. You will have noticed already that it is the man who bows first on meeting a woman on the street, and that instead of shaking her hand he may kiss it, and that he always escorts her on his right hand and does not dodge about to keep her on the inside of the pavement as our men do here. These are trifles which add variety to life.

You will find that women work harder in Czechoslovakia than the women in our country. Thirty-eight per cent are peasants, and farmers' wives have always taken their full share in the work on the farms as well as running the house and rearing children. In the eastern part of the country they still keep up their beuatiful embroideries and lace-making for which they are justly famous. Girls learn from their mothers how to cook and run the home, yet in spite of all these duties they have time and energy to dance and read, go to the theatre and discuss intelligently in several languages.

The centre of social life is not necessarily in the home, and entertaining is often done in cafés and restaurants. Nevertheless, families like to be together, and children are not brought up in the nursery, so much as here but are more in the life of their parents. You will miss the intimate coziness of your English home. If you can take that with you, it will be much appreciated. It took me some time to get used to a closed stove instead of our cheery open fires, but a great deal can be done with a low table, a few easy chairs and a standard lamp , as a substitute.

Another thing you must get accustomed to is the food. It is much more important than in this country, and is prepared with more taste and imagination. Our afternoon teas are meagre compared with a Czechoslovak tea party, which on special occasions may go on till the small hours. Guests sit round a table covered with every variety of delicious cakes and trays of open sandwiches resembling formal flower gardens.

We ran our home with a daily maid. Each morning for eight years as the monastery clOck Struck seven Aneshka's key went into the 1061(ar4 in she came with the milk and rolls.

vieTNit Aneshka was a firm but kindly despot, though often I felt it was her mother, dead and gone these twenty years, who ruled our house. "Moje matka," Aneshka would begin as she took whatever I was doing out of my hands, "My mother never • did it like that." I learned a great deal from Aneshka's mother.

We are so accustomed to thinking of England as essentially a sporting country that it may surprise you to find that women take a much greater part in outdoor exercises than we do here. Everyone seems to belong to a gymnastic or sports club where the many play, not as here where the many look on at the few who play. On Saturday afternoons and early on Sunday mornings before it is light, droves of young people hurry to catch the sport trains in order to spend the week-end skiing or up the river camping, swimming, canoeing or sunbathing according to the season of the year. I have often noticed with pleasure the graceful easy gait of our coalman, to discover later that he was a shining light in his gymnastic union which he attended three times a week. These clubs are social centres as well, where papers, food, debates, lectures and drama have their place.

When. English friends came to Prague the thing they enjoyed most was an "elevenses" after a strenuous morning's shopping or sightseeing. A seat at a high touter with a sandwich and sherry, the sandwich made of black bread with savoury butter or cream cheese with chives, caraway seeds and paprika, or the "fine confused feeding" of a real Prague sandwich on which may be found a delicious piece of pink ham, liver sausage, hard-boiled egg, a daub of mayonnaise, a slice of Emental cheese and a sardine gate-crashing on top. If a cup of coffee and a cigarette is preferred, a window seat in one of the cafes will provide endless entertainment. After the occupation of Prague the German army paraded through the streets. The cafes were filled with Czechs who occupied the window seats but sat facing inwards earnestly reading their papers, presenting stolid backs to the show of might specially prepared to impress them.

In Prague it, is usual and most amusing to do your shopping at the market yourself and bring back your own food. At the door of the covered market-hall in the old town a fine old peasant woman used to sit dressed in a wide-skirted costume with a black kerchief round her head selling wooden spoons, clothes pegs and bunches of goose feathers which Czech housewifes use as pastry brushes. By her side a merry Slovak with long grey hair, sheepskin coat and white felt trousers was selling wooden whistles, from time to time playing a lilt on one of them. Inside were hundreds of stalls, many of the women selling under the picture of their patron saints.

I used to hurry past the fish corner where live carp swam about in tanks. Several streets outside the Hall are given up to the fruit and vegetable markets. It was always difficult to resist the masses of piled apricots, tomatoes, green peppers, bags of spice, tubs of pickled cucumber with floating spray of dill.

The flower market was always my last place of call. It was a happy jumble of colored umbrellas shading tubs of branches and pots of gorgeous flowers. I remember one hot summer morning watching a market woman pop her small naked son of three into one of these tubs f cool water. There he sat splashing among the roses, the envy of each perspiring passer-by. There are other joys in the market, for there you slowly acquire your Czech feet.

The thrill I felt the first time I saw comprehension in a market woman's eye was only equalled by the thrill I felt when I understood what she said in reply,.

I have not spoken yet of the importance of learning Czech. Don't make the mistake of thinking that German will do. It was unpopular after the last war, but after this it will be out of the question. Some knowledge of Czech is essential. I expect you have been studying it during this time of waiting, and you

Ve sttedu, dne 21. btezna 1945. will find it easier when you are living in the country. Even a few words will open doors of welcome but do not be contented with that for only through knowing the language can you come to appreciate the rich heritage which M.C.V. you have been invited to share.

V DRESDEN A TARGET

In 1830, the city fathers of Dresden, Germany, passed a law that the architectural style of their .town should not be changed. The old buildings should be preserved, the new ones should be built in similar fashion. It would always keep its quaint picturesqueness. Its opera house was the model for that magnificent one in Paris. Its fine hotel Bellevue was once a sugar refinery. But when the global war broke it had modern bathrooms and huge towels, though you had to tote your own soap!

On an assignment for The International News Service, the editor of Think Tank visited Dresden in 1938. While she was riding around this capital of Saxony, the guide stopping in front of a small yellow plaster house where Schiller had once lived, said vehemently, "Other German people are proud of their generals, but Dresden boasts of her poets and' musicians."

In Dresden Richard Wagner created Lohengrin, Weber his Freischiitz; and Gothe and Kerner were inspired by the place.

Dresden porcelain is highly valued, Dresden figurines, daintiness itself, fragile, delicate beautiful as real lace — lace of porcelain instead of thread are the full, fluffy short skirts of the ballet figures.

Dresden in August, 1938, was a clean city — what must it be today under Allied bombs!

Then on most of the large buildings were flower boxes filled with blooming geraniums and petunias. It made the city look as if it were dressed up for a party. It had the air of milady's spring bonnet, perky blossoms everywhere.

On the Dresden Town Hall and at the street entrance to the rathskeller stood a huge bronze statue, a man riding a donkey. The toe of the man slick and shiny, wheras the other part of the statue was dulled from time and weather.

But that toe! "To rub it brings good luck," so the superstition went. Day and night passersby stopped to grab the toe, make a wish, and handpolish the toe to be sure they had rubbed it sufficiently to make their desire a reality.

In her turn the editor hopefully grasped the toe and wished. Now after six years it appears that her wish will come true, come true after carnage and destruction and lovely old Dresden a target, come true after long days of bloodshed and death, for as she held that bronze toe in Dresden she wished: "Let there be peace on Earth."

V Kampari terveneho Krevni plasma, obvazy, vojenska zatisi — to je jenom east toho, cim pomahate naAim bojovniktm, kdy2 prispivate do valeeneho fondu Oerveneho kriae. Mezi jinYmi vecmi jsou rekreace pro zdrave i ranene, peee o rodiny naBich muse v uniforme a akce ve prospech vyvracejicich se do civilniho 2ivota.

Krome toho je zde dobre vypracovany program ye prospech valeenYch zajatcu, na jeho2 zaklade dostavaji vojaci SpojenYch narodu, kteti upadli do neptatelskeho zajeti, zasilky potravin, lekatskych potteb, knih a sportovnich a jinYch ptedmetri. V teto einnosti spolupracuji s CervenSrm kti2em Ymca a jine organisace.

Podporujte valeenY fond eerveneho krae!

Prispejte jeSte dnes — davejte vice!

V arovky posilany letadlem do Italie. ervenS7 kta poslal nedavno 2,500 26,rovek letadlem a 7,500 lodi do Italie, kde jich ma byti_ uZito v klubech pro ptisluSniky americke branne moci. V jine zasilce bylo 100 malkch ur6enYch pro nemocnieni rekreaeni mistnestV Oerveneho Mite. ,7q

Ve sttedu, dne 21. btezna 1945.

PodivnST obraz. Ceskoslovenska.

Dr. Otto Radl.

Kniha "An Intelligent American's Guide to Peace" je ve Spojenych Statech "best seller," coz znamend, tie prodej tohoto svazku (vydaneho nakladem The Dryden Press, 1945), ve velkem formate a o 370 strankach pii pomerne levne tens $3.75, jde nyni do statisicU. Jde tu o velmi obsatinou knihu, v nil (zpasobem podobnYm jako nage "Evropska politicka, pfirueka" vydana, pied desetiletim v Orbisu v Praze) najdete mapy i podrobna, pojednani o ptiblitine devadesati statnich Utvarech, v nichti je organisovano cele lidstvo, s mapami, zemepisnych popisech, hospodafskou analysou, dejinami za poslednich tticet let a programem pro obdobi pfigtiho miru Tato kniha zaujme dtenate zajimajiciho se o deskoslovenske veci pfedne uti faktem, tie mezi dtrnacti staty, jejichti vlajky jsou na barevne obalce knihy, najde se i na ge, a za druhe gtedrYm rgzsahem, jen je Oeskoslovensku venovan: miuvi se tu o rids na vice net' 6 stranach, zatim co SovetskY svaz ma vykazano stran 8 a Velka Britanie 10. To, co se tu o eskoslovensku pod dozorem vrchniho redaktora teto publikace, bYvaleho americkeho podtajemnika zahranidniho ministerstva, Sumnera Wellese, tika, je take na prvni pohled v gechno velmi ptiznive. AmerickY etenat i student se tu dovi, tie Woodrow Wilson mel iidast na osvobozeni Oeskoslovenske republiky, tie Spojen6 Staty byly jejim "sponsorem," tie to byl ostrov demokracie, tie Bismarck o Oechach pronesl vYrok, kterY je "best sellerem" 112 sam o sob& a vedle toho VAechna to betind lexikonova informace se statistickYmi eisly a fidaji o nabotienstvi, vYchove, polnim hospodatstvi, prilmyslu, exportu, o prosperite i krisich, pfatelstvi se SovetskYm svazem a o "nejloyalnej gim a pokrokovem elenu Spolednosti narodil."

To vgechno je velmi positivni a pochybeni jsou nepatrna. Zadtete-li se v gak do tohoto gestistrankoveho prilvodce po teskoslovensku pro inteligentniho Ameridana, je yam hned po chvili nejak nevolno. Jiti v gestem odstavci se tika, tie mirotvorci versaille gti dali novemu Ceskoslovensku strategickou hranici vudi Winecku, take do 6eskoslovenska byl zahrnut i "Sudetenland, with its German speaking population, which has belonged to the Austrian empire before 1914." Hned v dal gim odstavci se pravi: "In 1944 the country lay partitioned as follows: the Sudetenland had been annexed by Germany in 1938. Bohemia and Moravia formed a German protectorate."

To jsou dy e vety tak podivne formulovane, tie v nezasvecenem etenati musi nutne vyvolati ptedstavu, tie ten "Sudetenland" je z,emi docela samostatnou, odli gnou od tech Oech a Moravy, a 2e se teto sudetsko nemecke zeme dostalo teskoslovensku jen jaksi ze strategickych ohledfi, ale nejak ne docela pravem. Nevim, mohl-li by si kterykoli americkY dtenai z techto vet udelati spravnou ptedstavu, tie onen "Sudetenland" nebylo nic neti pet spolu nesouvisicich populadnich ostrovii nemeckYch a 2e to byla tisicileta deska, Vida a soueast 6ech.

0 dva odStavce dale se dovite, k "Sudeten Germans number about 20%" obyvatelstva, a v dalgim odstavci se miuvi o "the 3,400,000 Sudetens." Tady mate dojem, tie se manipuluje s jakousi nespravnosti. Pojem "Sudet'arr pro oznadeni nemecke men giny v Oeskoslovensku vilbec nikdy neexistoval, razi se v teto pfirudce jako novinka, a bizarnim zpiisobem se do neho zahrnuji i vysloveni odpiirci nacisticke "sudetonemecke strany," totit nemed.ti socialist& komuniste a dokonce i tiicle, kteii pii sditani lidu udali svou narodnost jako "nemeckou." Vysvetlenim se na tomto mists dodava, tie tito "Sudetens" tvotili "an important group in Bohemia and Moravia," v dobe existence Rakousko-Uherska, a tie nebyli ptislu gniky Nemecka Hned v dalg im odstavci se miuvi o obyvatelOeSkoslovenska Jak0 o "alpinskern" typo

t STNilt a lined se dodava: "This is equally true of the Sudeten Germans, who do not differ so much h basic type, as in Language." Hned na to se miuvi na dvou tadkach o porodnosti u Cecil% Moravana a Slovakfi a skoro na peti fadkach: "The marked rise in the birthrate of the Sudeten Germans after their incorporation into the German Reich indicated that their economic conditions were temporalily improved."

To Aechno ye vaeobecne east uz ve vas vyvodojem, 2e se tu venuje, sedmy rok po Mnichove, nejakY nemistne mnichovskY starostlivy pohled na osudy nemecke menSiny v Ceskoslovensku, ze se pouZiva, dokonce nacisticke terminologie k jejimu oznaeovani a k totalitaristickern zahrnovani henleinovcii, nemeckYch agrarnikii, socialnich demokratil, komunistii i nemeckYch zidil vSech do jednoho pytle docela ye smyslu pametne nauky Spannovy o lidove duinemecke, je2 ze vaech Nemcu vytvali mysticky celek.

Pustite-li se v'Sak do easti nadepsane "History 1914-1944," tu uz mate dojem, ze autoru nic jineho z celeho deskoslovenskeho vYvoje nelek na srdci nez osudy techto "Sudet'anii." Zatim co se ye vypsani dejinneho vYvoje u jinYch staff' hledi k jeho celkove filoze v evropskem podava, se vYvoj 6eskoslovenska v knize "An Intelligent American's Guide to the Peace" docela jen v ubohem omezeni na otazku nemeeke menginy. Na tai a pill strankach neetete nic jineho ne2 lideni nemecke menkny pa vol.ce, nemecke men giny v krisi, nemecke menginy v prosperite, nemecke menS'iny v dobe mnichovske. Toto lideni neni naprosto mono nazvati jednostranne pronemeckYm: eskoslovensko se chvali kdektere pkilektosti. Timto zametenim celeho dlanku se v'S'ak podava, statisicam Ameridaml docela zkreslenY obraz o state, jeho vYvoji, jeho kultuie a jeho roli v Evrope. Pit tom anonymni autoki nebo jmenem uvedenY redaktor propustil nejeden omyl. (eTK.)

Politicks fraika.

V moskevskem lists "Valka a delnicka tkida" vyAel o machinacich Otty Habsburskeho zajimavY elanek, kterY pro jeho zajimavost uvadime v piekladu: Cizi tisk se v posledni dobe zajima o testy arcivevody Otty Habsburka, napadnika na odumtelY tran rakousko-uherske monarchie.

Osudy tohoto nezarnestnaneho monarchy jdou na odbyt stejne dObke, jako korunove romany -ze 'Zivota vysoke spoleenosti.

Otto Habsburk po celY svilj 2ivot rad cestoval. Byly mu pouze etyki leta, kdyI jehO otec Karel nastoupil na rakousko-uherskY aby se z neho ziitil po dvou letech. MladY Otto neiel Utulek ye Svycarech, odkuft se pozdeji odstehoval na Madeiru. Potom se obj evil ye Spanelsku a jests pozdeji v Belgii.

Valka ho zastihla ye SpojenYch statech, kde se vynatil z ptitmi. Ukazalo se, k si zkougi, zdali by mu nesedela na hlave musejni koruna Habsburkil. Bylo videt, 2e ma v umyslu obg t'astnit svou spolednosti nekdejk RakouskoUhersko a pki tom i Bavorsko. Americke podnebi nesvedeilo vSak upine, jak se zda, snovani takovych staroktnYch romantickYch plaml.

Otto Habsburk se pots zjevil v Lisabone, ktereZto mesto se za valky stalo oblibenkin dostaveniokem mezinarodnich dobrodruhil. Tam se konaly pkipravy k vYprave komedie v monarchisticko-klerikalnim stylu.

Libreto mluvilo o katolicke rakousko-uhersko-bavorske monarchii s Ottou Habsburkem na dedeekove tranu. Neodeltavaly se zvlagtni nesnaze s vYjimkou snad te, ze Ott& nezamestnanY strYdek, print Ruprecht z dynastie WittelsbaSske, mel svoj vlastni soukrome naroky na Bavorsko. Ale libretista s mistrovskou lehkosti rort'al tento uzel.

Princ Ruprecht, pod tihou let a nemoci, nadam take jistYm smyslem pro humor, udinil by asi velkomyslne gesto a vzdal by se nazokii na svilj imaginpni tran ye prospech muineho, mladistveho synovce Otty. Habsburk by mog-

aroma 111. na pfijal tento velkomys10 dart a vt611.1. Bavorsko v drZavu svYch ptedkii.

Vyslouzila monarchove shaneji se ,viude po nejakem miste, kde je nekdo bere va gue a hledaji rezisera, kterY by inscenoval monarchistickou fra gku; jako kdyby to byla diistona padijova hra.

LondynskY list Evening News pi ge o vice nebo mene fantastickYch plea:tech na. "ztizeni noveho katolickeho statu ye sttedni Evrope s arcivevodou jako cisakem". Vge je tedy, zda se, ptipraveno. ZbYva, â&#x20AC;˘ j edine : souhlas evropskSrch narodu, aby vystupovaly jako statists v OW slavnostni fragce.

Otto Habsburk nezavisi pouze na dobre jistYch politiku, kteti z dire dobrotinnosti jsou ochotni venovat pottebnemu vyslougilerau monarchovi Rakousko, Mad'arsko a Bavorsko. Jeho plany jsou prohnanej gi. LondSinskY ttdenik "Tribune" poznamenal ye svem komentati k posledni navgteve Otty Habsburka, ze alenove tohoto podetneho habsburskeho domu se pilne dini v mnoha zemich Robert na ptiklad iije Anglii, kde vystupuje jako staV zastupce Habsburn a kde se te gi, podle tohoto listu, podpote elent t. zv. Imperial Policy Group. Tyto kruhy, pram Tribune, pohlileji na Habsburky a jejich snahy jako na prosttedek k dosageni stitch vlastnich cila, totiz vytvoteni mohutneho bloku proti levici v srdci Evropy.

To jsou tedy plany lidi, kteti hledaji nejakou nahraku za fa gism, titici se nyni do zkazy. Ale 2adna takova nahraka dnes neposta'61.

Pliny Ottovy a jeho dvora neharmonuji s rozhodnutim moskevske konference na obnovu nezavisleho, demokratickeho Rakouska.

Nesouhlasi take s naladou girokSch lidovych vrstev, ktere prochazeji vYhni teto valky. Otto HabsburskY se narodil ptili g pozde, a to je jeho ne gtesti. V Eevrope neni pro Habsburkyclitoeigte.

V PROHLAgENI STATNIHO TAJE STETTINIUSE R, 15. BEEZNU. Washington, 15. btezna (6TK.) Statni tajmenik SpojenYch Stata Ed gard R. Stettinius Jr. ueinil dnes toto prohlakni: "Pied gest lety, 15. btezna 1939, Hitlerova vojska vpadla do Prahy a podrobila teskoslovensko nacisticke nadvlade. Toto polu geni vlastniho slova Hitlerova bylo dal gim ptispevkem k objasneni poslednich cilo nacismu â&#x20AC;&#x201D; dobyti Evropy a svetovlady.

Po celYch gest let, jet' nasledovala, naciste se pokougeli znieit ideal jednotneho 6eskoslovenska, vyhladit vgechny tinainky, narodni osobitosti. Zeme byla olupovana o sve bohatstvi, o sve mute, a jeji intelektualni radcove byli zabijeni.

Ale Hitlerfiv plan promenit teskoslovensko v nemeckou kolonii selhal. 2adnSr cizi dobyvatel dosud neuspel v pokusu znidit villa deskos1Ovenskeho naroda k svobode a nezavislosti.

OeskoslovenskY narod doma a deskoslovenska vlada v LondYne pracovali neunavne, aby zachovali sva suverenni prava a svou velkou tradici demokracie a sobody. Ziskali si obdiv vSech narodii milujicich svobodu.

Dnes, ve vYrodi nacistickeho ntoku, president Beneg je na tests zpatky na itzemi osvobozenem Rudou armadou a dasem se vrati do Prahy, aby se ujal telkeho, ale slibneho fikolu obnovy. AmerickY lid, jeho ptatelstvi k teskoslovensku se stalo tradici ode dm1 Toma ge Masaryka, doufa, 'tie viterstvi ptinese deskoslovenskemu narodu novou eru sily, blahobytu a bezpednosti."

eapkova "Valka s mloky" ve gpaneHtine.

New York, 15. betzna. (OTK.) â&#x20AC;&#x201D; Vydavatelstvi Zig-Zag v Santiago de Chile vydalo gpanelsky pfeklad romanu Karla Oapka "Valka s mloky," jen je satirou na soudasnou spoleenost, politicks pomery, film a vedu.' Ptekla.d potidil Mauricio Amster, kterY nairreslii te g 0. haiku a obstaral typografickou iipravu.Ronan ma 328 stranek a jeho cena je pOiaetiamericke dolary).

Strana 14.

Hekaji.

New York. (CTK). StokholmskY dasopis Aftontidningen uvekejnil dne 12. imora ,tuto zpravu. "Pad mesta Liegnitz byl pro berlinske obyvatelstvo jak hromovo. Jana. V Berlin: se tvrdi, Z'e pad mesta byl urychlen prieinenirn cizozemskYch delniku, kteti zpusobili paniku v kadach nemecke obrany."

Podle jinYch detnYch zprav cizozemSti delnici, mezi nimiz jsou i tisice 6eskoslovenskYch delniku, se staly pro Nemce obtiZnYm a nebezpeenYm bremenem vSude tam, kde spojenecka vojska pronikaji do Nemecka.

"Citim se velmi dobie!

Diky Hoboko!" lEdyi funkcionlini zalcpa se vleEe spinobuje, ze se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi pH. znaky-bolestmi blavy, pachnonc int de. chain, zkai.eqm Zaludkem, nezaiivno. ad, ztratou spinku a nedostateenon chuti k jidlu a mate pocit piepine. neho ealudku nasledkem piynu a nad. muti-opatite si Dra. Petra Zasem vyzkoug ene Hoboko. Jest vice nei ppoeistnjici prostredek, jest tee l'a• ludeeni Cinnost povzbuzujici lek.• sloient z 18 piirody vlastnich le.

Cebnfch koiinku, hylin a rostlin.

Hoboko peimeje zleni• vela stieva k einnosti a pomahe jim jemne a hlad. ce odstraniti vitznonci odpadky; pomaha vypu. did plyn zacpy a poskytuje za. ludku onen skvelf pock tepla. Chcete-li opet znati roz. yoee koti efastne tile. vy od trampot !gimpy a zerovefi uleviti sv emu Zaludku, obstarejte si Hoboko dnes.

Pozor: Ueivejte pouze jak piedepseno.

ti

Opatrte si Hoboko ve vaiem sousecistvi net. ,poilete pro nail zvliiitni seznamo. vaci nabidku-a obdriite co-.

DODATEK 672ucilledrifityi Dra. Petra LoCivt , Olej Liniment-pro. etredek proti hnisani-piind g i rychlou %Heim od revmatickYch a neuralgickY'chi bolesti, s y alovSrch bolesti zad, ztuhUch, nebo bolavYch oval*, namoteatn nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo-alkalicky% prostiedek pzinaii iile y upd jistYch do.11asntch ludeciuch neporadku, jako zaztvaci port. chy pHvodene piebytkern kyseliny a pi.

- ____.._

Ve stkedu, dne 21. biezna 1945.

NrE 8 T NiK

•••■ go... .... .,,,,,,,

..................1

Odeilete tento kupon I 1 "zvliitni nabidky"- Nyni 1

1 ❑

PiiloEen jest $1.00. Palate mn5 1 po5tou vypIaceni, 11 unc. Hoboko a 600 hodnoty zkuiebni lave ka2. del% Leeiveho Oleje a Mazola. ❑ C.O.D. (poplatek pilpoZten).

Corpus Christi, Tex. C'tenY br. redaktore!

Koneene po mesici se dostavam k peru ,abych podal naSi vetejnosti nravu, ale ne na gi vinou tak opozdene, (neb jsme nemohli dostat ifety dohromady), z na geho divadla a zabavy. Jeliko2 na ge odbaka spi tuhYrn spankem, z ktereho se nijakYm zpasobem neina2e probrat k 2ivotu, rozhodl se zdejgi Sokol, uspotadati neco ye Prospech nagich trpicich ye stare vlasti. Nebyl to sice podnik, jak' mnoho z nas by si bylo ptalo, no, ale jen kdy2 kape, kdy2 zrovna nechce pr get. Usnesli jsme se tedy sehrati divadlo, pod nazvem "Zasnoubeni potme" odpoledne, ∎po divadle vedeti, a pak tanec.',ni zabavu, co2 jak seznate z finaneni zpravy, se na dne gni pomery slugne vydatilo.

Jelikd ale Sokol nasledkem valeenYch pomert nedisponuje na kus s vice osobami hran', tedy jsme pdadali o herecke sily z "Moravian Hall", kde nom bylo s velkou ochotou vyhoveno, a nasledkem toho dobra vet se podatila. Nechci dopis moc rortahovati, aby red. br .

Morris ho nevhodil do ko ge. Doufam, 2e se tak nestane.

Jak ze zpravy finaneni seznate, maji nektere sestry a bratti srdce na pravem mist:, a mimo povinnosti darovali pen d - ni obnosy a i jine veci k zpendeni. Tak ses. B. Valeikova, M. Rendlova, a Rezkova z Dallas si na nas vzpomely a poslaly po ses. F. Dudzienske (ktera nahodou byla v Dallas na nasStev6), pekne darky, za co2 jim vzdavame srdeene diky, a tee ses. A. Houdkova od hunts darovala nejakou rueni praci (co to bylo nevim) Nektere z onech dar' odkoupila ses. V. Kueerova (v eerie $15.00), nase neimavna pracovnice a podporovatelka vg eho dobreho. Ostatni jsme ponechali na dobu ptihodnou.

Tel jeden nag bratr, kterY nechce bYt jmenovan, jeho vydani $7.50 S divadlem, venoval ve prospech dobre veci. Potadajici v'bor srdeene dekuje vg em teinkujicim a vgem, at' ut jak'mkoliv zpasobem se pheinili o zdar podniku potadaneho, a zvlaSte na gim maminkam, ktere pri kaIde ptilditosti dovedou obohatiti na g i kuchyni, neb bez jejich krasne spluprace by nebylo ino2no nem potadat, zvla gte dnes, pii ne-

Dohromady Vydani: Hudba Vladni dari Maso a rtizne do kuchyne Oznamky do novin Pozvanky

$543.64

Dohromady HrubY ptijem Vydani

$191.90 $543.64 191.90

eistS7 pfijem $351.74 Zaslano na pokladnika br. Olexu v Houstonu, Tex. Jest: jednou v gem srdeenY dik.

Za potadajici vYbor: F. Vesely.

V Partizani v Cechach.

LondYn. (C' TK.) Zpravy ptichazejici z oech a Moravy nasvedeuji tomu, 2e tam vzrasta partyzanska einnost. Potvrzuji to take opatteni. ktera, ueinily proti tomu nemecke Utady. Karl Herman Frank ve spolupraci s ministrem vnitra vydal vYjimeena, natizeni, aby celil eeskemu partyzanskemu hnuti. eetnicke jednotky byly zesileny zylagtnimi oddily v poatu pet az deseti mu20, ,••■••11110.

vsoarioarz iatetugau lean, ery fixed up a very low, false door leading to the pay office.

On it is inscribed, "You will learn to duck lower R you don't lAttv a Bond."

NOVY CESICt FILM

"Soud boil" Z vetnickeho zivota. Zfilmovano poclie divadelni hry Jiiiho Rory "Bartova pomsta". Ara* Svozilova, Nolova, Korbelai, Tregl a jini. Piedehra: film z Ruska a z Palestiny. Spattite posvatna a historicka mista, kde se Kristus narodil, 'ill a zemiel.

WEST, ve stiedu 21. biezna, o 2:30 hod. odpol. a o 7:30 veeer.

ENNIS, ve etvrtek 22. biezna, 3 hod. odpol. a o 8 veeer.

GANADO, v pondeli 2. dubna, od 2:30 do 11 hodin veeer.

WHARTON, v AterY 3. dubna, 7 a 9 hodinach veeer.

CALDWELL, ye stiedu 4. dubna o 8 hodinitch vee'er.

••••••••••••••••■•■••••••••••••••••••■••••Oi0.00•••••■0.■••••••■••■••■ •••1•0••••••••••• •

Soko ske Divadlo v Dallas v nedeli, doe 25. brezna "NA STAREM ML NE"

Neopomijejte dati vag i pozornost docela obyeejne veci, jako jest malt tkiska, g krabnuti, popaleni, puchft, a zylag te pichnuti se rezavYm hiebikem. Kdokoliv byv ranen jakYmkoliv s hora jmenovanYm zpusobem, maze vlmi snadno dostati nou infekci. Aplikace NONAT masti pomffie ptirode k ptedejiti vane komplikaci. Toto jest velmi snadne, ale mil2e piedejiti valnYm nasledkfn.

Zpevohra o 4 jednanich od E. Pazdery ..Zpevy ,upravili Jan a Marie Novotny OSOBY: Frank Hou2vieka Zadina, mlynai Bo2ena Valeikova Andka, jeho term Lorraine Pkevratilova Hedva, jeho dcera Antonie 6ejchanova.

Skolastika, jeho sestra Louis TobernST Prelat, hostinskY Walter Hoek Aneklet, jeho syn Miro Jureik Tulin, obehodnik dobytkem Marie Pkevratilova Medulkova, hereka Jan Novotny Smolik, mladek Ben Pkevratil Zavora, starek Marie Filipcova Matka, jeho dcera Jarda StranskY Pepik, kluk z vesnice Divadlo fidi: Jan Novotny

Cena Nonat je po gtou 55c a $1.05.

Ptejte se va geho lekarnika neb jedDR. PETER FAHRNEY & SONS CO natele, ale nic jineho neberte, racieDe p t.

811-v18ym_ ji piste na nasi adresu: 2501 Washington Blvd., Chicago 12, nu 256 Stanley St., Winnipeg, Man., Can. R. C. MILLER & CO. 11 P. 0. Box 285.

Altadena, Calif,

I

Hudbu kidi: Marie Novotny

Zaeatek v 6 hodin ve6er

•.•

Poftovnf Oradovna

1 =11■■••••■ •MIIK

$ 85.00 41.80 57.10 5.00 3.00

aby bojovaly proti partyzantm. Mimo to byly ztizeny v okresnich mestech pohyblive oddily 30 al 50 muktere maji rovnea potirat partyzanskou einnost. Byli najati te2 zvlag tni udavaei, kteti patraji po nespolehlivYch obeanech a partyzanech. Zeleznieni linky a mosty jsou hlidany dnem i nod. Gestapo se pokou gi propag ovat mezi lid sve agenty a iprovokatery, kteti se vydavaji za partyzany. To v gechno je znamkou. 2e Mind maji stale vetsi starosti a s partyzanskYm hnutim v 6echach a na Morave.

VYSTRAHA!

.namrsa.-.-*

dostatku rtznYch pochoutek a zvlaSte masa. Doufam, ze jsem snad nic neopomel, a jest-li ano, nestalo se tak zumyslne.

Zprava finaneni; Divadlo, vstupne $114.75 Zabava, vstupne 209.00 Kuchyne 176.89 Br. Baeak, dar 15.00 Br. J. Kru ginskY, dar 4.00 Br. J. F. Vesely, dar 2.00 Br. J. F. Kueera, dar 5.00 Br. F. Moravek z Robstown 1.00 Ses. W. R. Juren, dar 1.00 Ses. V. Kuderova, za odkoupeni veci 15.00

VSTUPNE: 50c (incl. tax) (c)

Na shledanou, V Sokole 2lika, Dallas, Texas.

I

Rad Jan RosIckj i , cis. 110.

Kaufman, Texas.

Cteni bratti a sestry:— Ptijmete srde'eny pozdrav a zarove' yam dayam vedet, ie v posledni imorove schuzi, ktera byla pro gpatne cesty slabe navgtivena, a my jsme men dulezite jednani, tak jsme to odloZili do pti gti sch0ze, toti2 1. nedeli v dubnu, v eas nepohody druhou nedeli. Tak bratti s sestry, dostavte se komu to jen trochu bude moZno, neb se to bude tYkat vgech 'elenti, co nemaji zaplacen umrtni poplatek na rok do ptedu. A dlenove, co nemaji svoje poplatky u tadu zaplaceny, jsou Obzvlagt' Zadani, aby se Yyrovnali.

S bratrskYm pozdravem, Steve Novak, taj.

C. H. CHERNOSK PRAVNiK Vyfizuje veAkere soudni zaletitosti.

Utadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 06Nf LEKAit BrStle spravne ptipravene.

Cas die Amluvy.

1:Tic adovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS OZNAMENI

Quality Liquor Store 2215% AIRLINE, HOUSTON Ma ArYborne druhy kokalky, vina, kminky, Trinerovo Hake Vino, Aampariske a Dra Petra Hoboko na sklade a mnoho jinYch lobrYch napojt. Za poctivou ceau a obsluhu ruOi, bratr S. C. WOITON, 'den S. P. J. S. T. 35 rokii.

Dr. Chas. J. Hollub Lekai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon iiiadovny: Preston 2553 NAST

SPRAVNE VYKONANA P011illEBNI SLUZ.BA. V hodine ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni itstay pohotoq k sympatickemu vYtizeni nezbytnSich jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohicbu.

Levne ceny jsou nati zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni feditel olen S P j S T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT Zubni Laical, tnadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::TEXAS

Z KROUIKU 6ESKtCH 2EN V DALLAS, TEXAS. Dnegni dobu je Calm co psat, nit veseleho neni a smutneho ma kat"dY dost. PtibliZne yam zas oznamim postup na gi schfize.

Bkeznova schtze byla zahajena povstanim, co vzdani desti na gi ses.

Marii Kraftove a tim zustal jakYsi smutek mezi nami. Ale asi to tak musi bYt; elovek se musi narodit, aby zemtel.

S peknou kartou si na nas vzpomei Frank Stajner ml., diky!

KaMY se ted' snaZi dat co nejvice na OeryenY ktiZ americkY, i my jsme daly z kasy 20 dol., yytidi to ses. Hem2a.lova. ✓ poslednim mojim dopisu byla mYlka, a site rodina DuginskYch z Corpus Christi dala nam 1 dolar, ne KruginskY. Sestra Valeikova oznamila, ma tki bedny eisteho pradla a v ge brzo chce odeslat.

Druhou nedeli v dubnu chce nag krouZek potadat zabavu s peknYm programem, ae se zasmejete, za to vam maim, neb ua z toho neco vim.

Ptigti mesic bude na ge vYroeni schnze a pti torn volby. Kdo chce praci, hias se sam. No a jak vite, budeme mit ve 12 hodin spoleent dobrY obed a ja, se te gim, ae vge dobte dopadne. Na shledanou 5. dubna!

Anna Machaeova. kid 6e'iti Breath, cis. 44.

Cteni, bratki a sestry, na vedomost yam davam, ae na g tad bude odbYvat schimi druhou nedeli v dubnu, to ptipadne 8. dubna. Tak si to pamatujte, ae schilze bude druhou nedeli. V padu gpatneho poeasi tteti nedeli. Na prvni nedeli nam ptipadnou svatky, tak je schilze druhou nedeli. Tak si to pamatujte, abyste to nezapomeli, a nebo si to napigte.

S bratrskYm pozdravem, Frank Langer, taj.

V

Beiteg odjel z Londyna.

LondYn. (OTK). V sobotu dne 10. bkezna odjel president dr. Eduard Bene g, pani Bene gova a ministr zahranienich veci Jan Masaryk do Moskvy. S nimi odcestovali general 0. Spaniel, Jaromir Smutny a presidentiw eeskY tajemnik Taborsky a slovenskY tajemnik Kordog. Mezi osobnostmi, ktere se s nimi ptigly rozloueit .byl Earl of Clarendon, zastupujici krale a kralovnu, britskY velvyslanec Nichols a sovetskY velvyslanec Gusev. President odji2di napped do Moskvy a pak do Kogic, kde bude zfizena nova vlada ne2 bude Praha osvobozena. Ministr Masaryk zainS7 1i se vratit do LondYna ,odkud pojede na konferenci v San Francisku. V patek dne 9. btezna odjeli z LondYna domfi tito Oeskoslovengti politikove: Msgr. Sramek, StranskY, Majer, Beek°, Lichner, komuniste Nosek, La gtovieka a SpurnY, socialni demokrat Holub, deskoslovensky socialist Uhlit a David a politicky tajemnik presidenta dr. Bene ge Drtina. Politieti virdcove a eleni jejich stran zfistanou v Moskvy as do to doby, kdy se k nim ptipoji zastupci domaciho odbojoveho hnuti, aby projednali vytvokeni nove prozatimni V Rozumbrada uvaiuje.

New York. (6TK). — Tak zvane "Protektoratni radio" vyslalo dne 19. imora komentat prosluleho "aurnalisty" Aloise Krize, jena karal neptatelskY postoj Oechil k Nemciim.

Pravil: "Znam jednoho tovarniho delnika, kterY stale roZ gituje geptanou propagandu mezi svYmi Pte.teli. UZ se nemilZe doekat tak zvaneho osvobozeni. Neni to gpatnY chlapik, ale je velmi naivni." Pak se pan ICU rozhovotil o anglo-americkem leteckem fitoku a prohlasil, ae od teto uddlosti v gechny falegne povesti padnou na nefirodnou V Nemci se boji povolat Cechy do annady.

New York. IOTK.) — SvedskY easopis Svenska Dagbladet uvetejnil

dne 5. brezna tuto zipravu: "Nemecka protektoratni vlada ye sve vYzve k Oechiim ohiasila, ae CeM rozhodne nebudou povolani k slutbe v armade. Nemecka armada bude chranit "Protektorat", jako by to byla Cast rise. Ve vYzve se 6e§i tea tadaji, aby se neridili radami emigrantske vlady."

ilk,

r

IVIAREK - BURNS POHEEBNt DOMOV

V hodine zarmutku najdete u

nas nejlepti pohtebni obsluhu a ceny levne.

BILL MARES, feditel.

Tel prodavame polifebni pojiiteni od 1 mesice do 80 rolca stain Ambulance ye date i v noel.

MARES BURNS FUNERAL HOME Telefon 546.

CAMERON. TEXAS .......

SPOLEHLIVA POHROBNICE.A SLU2BA. Jsme pohotovi Vara ppsloutiti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlattniho poplatku.

S na.mi mfdete mluviti desky.

My nabizime Pohtebni PojiAteni pro katdeho diens r0diny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie PraZak-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. U Renville, Texas.

VOLBY V KLUBU NASICH UNIVERSITN1CH STUDENTt. Z Austinu ptichazi zprava, ae se tam dne 14. btezna konala pravidelna schtize Universitniho Ceskeho Klubu, prvni v jarnim behu gkolniho roku. Zahajil ji ptedseda Jos. Malik z Placedo. Nejdfive se ptitomni vzajemne ptedstavili a nasledovaly volby Utednikii. Ptedsedou zvolen Johnny Baletka z Lott, mistopkedsedkyni Pavia Ptikrylova. z Penelope, tajemnici a pokladni Tillie Hejlova, z West, zpravodajkou Norma Holubcova z Granger, obrancem M. L. Waltrip z Alton, Ill., klubovnimi poradci: Dr. Ed. Mieek a manZele J. M. Sktiva,nkovi.

Ve sttedu dne 21. bkezna bude klub potadati vedeti, aby se studenti vzajemne seznamili. Dr. Mieek i J. M. Sktivanek oslovili klub a zdilraznili, ae za dva roky bude klub potadati oslavu 40. vYroei zaloleni a ae ee gtinu studovali a do kiubu pattili studenti a studentky, zajimajici nyni ptedni mista ve vetejnem Zivote americkem. Take tekli, ae v kiubu i ye tkidach eegtiny studenti vYborne manZelky. 0ba ptali kiubu fispechu v praci.

S pozdravem Norma Holubcova, zpravodaj ka.

ZABAVY faclu

okrok Houston 25. biezna 1. dubna 8, dubna 15 dubna

▪

ac. ea

Leon Scarcella J, R. Ba6a Scarcella

Zatopek

VSTUPNE: MU2I I DAMP 75c.

Tax included 0 zakusky a obeerstveni navtlevnikt9 jest vfborem nalelite postarano.

Zabavni Virbor.

V 20250 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Strana 16.

V1ISTNIS

Ve stfedu, dne 21. lafezna 1945.

routiveite k oznamovani Maly Oznamovatel

ClICEME NABIDKY! armadu, zahynulo pti naletu mnoho lidi. keditel se zdrahal hlasit sire1 = Zad Vernost dislo 51, S. P. J. S. T. P v Ellinger, Texas, bude prodavat nou nalet a nenaridil odchod do kadovou sin, znama mnoha &mum krytt. Nasledky byly hrozne a kejako starer sin. Se sini se ditel se pak zastkelil. Pardubice uor- TABAK — dobrY na koui.eni proda take nekolik dobrYch stolt, trpely silne bombardovanim.

10 liber $4.50. Dopravu vyplatim. — stolidek a jinych potkebnYch veci.

Praha byla poSkozena jen na M. Prohaska, Portland, Tenn.

Zaroveri proda se i pozemek, na kte- jednom miste, kde anglicke letadlo (12-13p) rem tato stoji. Zapedetene (seal- se zbavilo vS"ech pum jednim razem, ed) nabidky prijima D. A. Juren, kdy2 motory delaly poti2e. Cesko-36-- Mine se: — tena neb device tajemnik radu Vernost eislo 51, El- mora y ska vysodina se silne opevriuk vYpomoci s v'Seobecnou praci a k linger, Texas, ne pozdeji ne gli do je, Oaekava .se, 2e sovetska armada opatrovani ditek v Dallas. Privatni 31. bi• ezna 1945. Nabidky mohou by- drive di pozdeji prorazi u Ostravy byt, volnST eas, a plat mezi $15.00 a ti podany jenom Iprave na sin a ty a z jihu Moravy. Ve Zline nadelalo $20.00 tSr dne, zaleti jakou praci bude mnohe drobne kousky, aneb celkem I bombardovani velke Skody. Ch}ekonati. Prate neni tetkou. Ptitomne i s pozemkem. V nabidkach musi ' micke tovarny jsou znideny, elekdevice Ceske narodnosti jest tpine bYti vkchno diste vysvetleno, tak trarna j e vykazena a proud pro Zlin spokojeno, ale jest nuceno se vra- aby bylo vyrortmeno jak a na co se bere z east z Pterova a z dasti ze titi na farmu v dubnu Laskave u- nabidka pada. Clenove Jedno- Slovenska. VS'echny tovarni budodejte stall., odporudeni a jake praci ty mail prednost dovolenim 50 dola- vy kolem 15ti poschodove adminidavate ptednost. Adresujte dopisy ril nad osobami nedleny. Nabidky stradni budovy jsou v ssutinach. na 4726 Cherokee Trail, Dallas, Te- budou otevfeny elenstvem tadu D y e budovy, v nich2 men Nemci u(12-13-c) Vernost Cislo 51, pit pravidelne fa- lo2eno nekolik set tisic part bot a xas. i ktere mely byt druhY den odeslany gip Mara listovt tabak na prodej, dove schtzi, kterou budou odbYvati do Nemecka a na frontu, bylo andne 1. dubna 1945. ftdd Vernost, z ktereho je motno delat cigary, ceI glickYmi letci znideno. Obe velke na 45e libra, po g ta vyplacena. — Cislo 51, v Ellinger, Texas, si dovo- budovy skladiAt' byly zasa2eny a hoC. Smutek, Rt. 1, Portland, Tenn. luje bez rozdilu, odepitti kterouko- kely 4 dny. VS'echny ,zasoby do 139(12-13p) liv i v'Sechny nabidky v perdu, ze ony sledni nitky a do posledniho cvoku nabidky nebudou k uspokojeni vetax1r, Hleda se dobra, samostatna Lny. Pro dark informace obrat'te byly znideny. Kryty y e Zline jsou kuchatka pro samostatneho pana se na br. D. A. Juren, tajemnika ter_ hlavne v lesich, a to po obou strana venkove. Kravy dojit nemusi, duVernost Cislo 51, v Ellinger, Te- nach bkeznicke silnice, ktera vede (12-13-c) do LuhaCovic. Rukodelna prace mapouze vatit, uklizet dtim a prat. xas. lYch obuvniku v okoli Zlina opet oV Ktera, nema dobre zku g enosti, at' se nehlasi, jenom usedla a spotada- POUZE PRO e. TENAftE TOHOTO Zivla. 101mi zadavaji prace do malYch vent. nd. Pi gte anglicky nebo oesky. — eASOPISU: Nejsuroveji kadilo gestapo v roWesley Lyckman, Rt. 3, Manor; TeTisice lidi pracujicich za nezvykxas.

(11-12pd.) lYch okolnosti v tovarnach, na far- ku 1942. Ve Vsetine byla tehdy pomach i v domacnostech, jest sti2e- stfilena na nadra2i skupina 38 ligip Na prodej — listovSr tabak na di, v'g ichni navzajem pNbuzni, prokouteni, dobre jakosti, cena 35c za no nesnesitelnYm svedenim lade, tole nevyzradili jednoho hocha, jet nuti k drasani do krve, ztrate libru na C. 0. D. neposilam a bakterY zastielil gestapaka. Nyni gelieky jen 10 liberni, ne menSi. Pigte spanku a chuti k jidlu a Casto to ve- stapo velmi zkrotlo, jsou to sami de k vainej'Aim nasledktm.

Jste-li na: Emil Mazanec, Portland, Tenn., mezi temi, kdo2 mate nesnaz s ko2- star'Si lido, kteti prodelali pora2ku Route 1.

(12-13-p.) nim svedenim, zde mate pkile2itost Nemecka v rode 1918. Partyzani ptsobi VSude. Hai utikaji do lest. yesp; Ptijmou se: — Dve spolehlive zkusit nee°, co se prokazalo ptimo e'er, zpravidla kolem 8 hodiny, jsou teny, sttedniho veku, ku konani bajednYmi vYsledky. Po g lete sedm sly g et sovetska, letadla a pak secenter y e znamkach (k thrade bavateni a Vg eobecne domaci prace a skakuji partyzani. k bydleni s ditkami. Byt, strava a leni) na W. F. Severa Co. Cedar Nemeeti uprchlici z Krakova vyRapids, Ia. ,a obratem dostanete uniformy dodany Musi miti odpopravovali, 2e sovetska ofensiva po- ' rueeni. WbornS7 plat. — Mrs. H. R. iberalni vzorek Severova Esko ma- i kradovala tak bleskove, 2e evakuaCste.

Zkuste ji a pkiznate, 2e jste na Delaney, 5411 Swiss Ave., Dallas, Texas. — Taylor - 1108.

(11-12c) new takoveho u2 dlouho Cekali. ni rozkaz znel: do di hodin y en zi Pouze pro etenake tohoto listu — mesta. Rissti Nemci odvaIeji z Moravy sve i nakradene cenne veci a gar, Upthnna nabidka: — Kdo by musite si proto pospiSit. odeslali je ji2 do Nemecka. 2eleznisi pal dobrou spolednici, obstarSi V Carl vypravuji, 2e rakouske. nadraale vesele letory, dobra kuchatka, Situace v "protektorate" 2i, hlavne linecke, jsou velmi pakonejradeji u evangelicke rodiny a ne New York. (CTK). Do New Yorku zena. Nalada lidu je za danYch oy e velkem meste. PiAte o clarsi dodoily zpravy o pomerech v teskomluvu do red. Vestniku pod znad- lovensku. Osoba, ktera, je sclelila, kolnosti dobra. Radio z Londyna se kou "Vdova sirota", ve West, Te- byla jet"te 20 ledna v oblasti vYchod- posloucha ve vii tajnosti, proto2e smrt za poslech je stale vplatnosti. xas.

(11-12-p) i Moravy.

V V Mora y ske Ostrave byly pumami 2111f` + Hledim spolehliveho delnika Mail to dobre. od 30 do 60 let stall, praeovat kolem akozeny tki velke obytne domy New York.

(CTK).

Eessensky eana namesti.

V techto domech byla domu a obdelavat asi 6 alma korny.

Hlaste se u: James J. Hollub, Rt. 5, zatizena vYroba valeeneho mate- sopis National Zeitung napsal dne Podobna situate je v Luhado- 22. nnora v dlouhem elanku mezi Schulenburg, Texas.

(4-dz.-e) icich, kde v soukromYch vilach se jinYm ,tee toto: "OdpadovY a zasoWisr, Illedaji se dve stenografky, pracuje jako y e strojnich dilnach. bovaci system byl teroristickYmi naktere by mimo anglidtiny dastedne - Hodonine bylo uskladneno 8 va- lety znadne pakozen. Opravy nepoovladaly deStinu. Pram stalk, pod- ont prachu. Podatkem ledna stupuji s potrebnou rychlosti, pro-; minky obratem sail: Hlavni 1".ita,- i etelo 14 anglickYch letadel a pies- tote nejsou pracovni sily a dohlidovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te- ] Ymi zasahy britieti letci vyhodili 2itele nad cizozemskYmi delniky, xas.

(6-dz.) , S'echno do povetki. V Koukimi u kteki byli povolani k tkoltm v oM , NA PRODEJ — Albert Scotka ] rna, kde se pracuje pro nemeckou peradnim tzemi. Z toho cluvodu o.111.22111.15,1.1111111M1011111. farma, 114 akru, 57 akrii vzdelano, zbytek louka a pastevnik, budovy v dobrem stavu, etyki mile severozapadne od Hillje. Zdali se zajima,te, obrat'te se na Betty Scotka, 2813 Prescott St., Corpus Christi, Texas.

(10-12-c)

KEEP OH , -_ e

pravy vodovodt a odpadoveho systemu se neustale odkladaji. To se mute stat obyvatielstvu nebezpedne a proto je naSi povinnosti lid na tento fakt upozornit.-Nektere. nice poloZ"ena, mista v meste jsou jii potopena v blate, proto2e odpadovY system nefunguje. Co je tfeba ueinit, aby se Celilo nebezpedi? Obyvatele okrest, kde odpadovY system je pakozen, se znovu 26.daji, aby nepouLvali zachodt, nYbrt sii radeji na zahradu tak, jak se to dela na fronte . ...re Too entitle(' io wear "target" lapel button? You are if you are investing at least ten percent of your income in War Bonds every pay day. It's your badge of patriotism.

•

MC LEPSIII0 PRO. ZwALUDEK K POVZBUZENI VRAVENi A CHUTI K JIDLU, VYBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRAVUJICI. SEVEROVA

HOIIKA

VELKA LAHEV ZADEJTE U SVEHO LEKARNIKA. NEMA-LI, OBJEDNEJTE JEDNU NEB VICE LAHVi Pftill10 OD:

ERA CEDAR

0

// AO' fi..

308A

WITH

WAR BON

/M7

ft.ACKSON BREWING COMPANY

•

NEW

ORLEANS, LA.