Vestnik 1945 03 28

~

Entered as second clas::, man matter, ,Janum:y 3rd, 1933 at W ~st. Textts, undel' the Act o:t Congress of August, 24th, 1922.

ROČNÍK (VOL.) XXXIII.

\VEST, TEXAS, ve středu,

(Wednesday) 28. březnat March) 1945.

ČÍSLO 13.

-,;:Ni~

.. :,

CESKOSLOVENSKO POD HITLEREM.

U

Ž TOMUBUDE brzy šest let, co Hitle­ rovy hordy zrádně přepadly Českoslo­ vensko a obsadily jeho území.které již

před tím bylo okleštěno mnichovskou smlou­ vou, a spáchaly tak beztrestně, po zmocnění se Rakouska, druhý zločin agrese. Nacističtí ban­ dité si byli plně vědomi strategické duležítostt Československa. Již svou zeměpisnou polohou překáželo expansi hitlerovského Německa, Nad­ to je Československojedním z největších skla­ dišť zbrani v Evropě. Jsou tam na příklad Šlm­ dovy závody v Plzni a brněnská Zbrojovka, vít­ kovické železárny a moravsko-ostravská uhel­ ná pánev, zaměstnávající sama přes 30 tisíc dělníků. Vojensky důležité jsou dále Pražská Železái'ská, Foldina huť, Kolben-Daněk n jiné ocelárny a strojovny. Záměr híterovských ban­ ditů zmocnit se Československa směřoval ještě k jinému cíli - totiž zničit jediný demokrati­ cký stát ve střední Evropě. Demokratická če­ skoslovenská republika, spojená smlouvami o vzájemné pomoci s Francií a SSSR, byla roz­ kouskována Německem za pomoci jeho přátel. reakcionářského Polska a feudálního Mad'ar-' ska.

Hitlerova rozkladná činnost započala odtr­ žením československého sudetského území.

Hitler spoléhal na pátou kolonu uvnitř země. na Henleinovu sudetoněmecku stranu a její podporovatele mezí československými reakcio­ náři. Se souhlasem československého ministra vnitra Černého, reakčního agrárníka, počala henleinovská strana připravovat fašistickou revoltu. Z Německa jí byly veřejně posílány zbraně a soustavně byly provokovány "inci­ denty," aby byla dána Hitlerovi záminka k zá­ sahu do vnitřních záležitostí Českosloveuska.

Touže dobou, v polovině května, počali Němci shromažďovat vojsko v sousedství českosloven­ ských hranic. Republice hrozil přímo vpád hit­ lerovských hord. Za těchto okolností českoslo­ venská vláda, ovlivněná pobouřenými širokými vrstvami lidu, učinila vážné, ale jedině správ­ ne rozhodnutí. totiž ukázala útočníku a světu vůbec, že je připravena k odporu a že Českoslo­ vensko není Rakousko. V noci 21. května byla provedena částečná mobilisace a na hranice posláno vojsko. Vojenská pohotovost českoslo­ venského lidu a sympatie všech demokrati­ ckých států Evropy, jakož i postoj SSSR donu­ tily Francii a Anglii k intervenci ve střední Ev­ ropě na straně Československa. Útočníku bylo dáno najevo. že na sílu bude dána odpověď si­ lou. Hitler couvl, ale nevzdal se svých neka­ lých záměrů. Chamberlainova a Daladíerova politika po 21. květnu znovu povzbudila něme­ ckého útočníka. Henlein a jeho tlupa, vidouce. že československá vláda je oslabena, opět po­ zdvihli hlavy. Počali však svou podvratnou čin­ nost v mnohem větším měřítku a zřejmě pří­ pravovalí vzbouření. úprostfod září, vzhledem k soustředění ně­ mecké armády na hranicích, president Beneš vyhlásil všeobecnou mobilisaci. Ovzduší bylo. u sronání s květnem, ještě více nabito elektři­ nou. Nebezpečí zvětšovala okolnost, že kromě

valy rakouský dvorní rada a zástupce proger­ mánských kruhů československé byrokracie, Emil Hácha. S ním byla 15. března 1939 zaháje­ na doba neslýchaného ponížení a utrpení če­ skoslovenského národa.

Se souhlasem Háchy a kliky jeho pl'ivržencú Hitler prohlásil Čechy a Moravu německým "protektorátem." Hácha a jeho "vláda" fungo­ vali již jen na oko. Jakmile vstoupily Hitlerovy hordy na české území, nastalo bezpÍ'Íldadné loupeni národního majetku. Němci rozpustili zbytek čsskoslovenské armády, zmocnili se všech vojenských skladišť a zásob zbraní a vy­ vezli do Německa válečného materiálu v ceně dvaceti bilionů čs. korun. Rovněž zásoby zlata a cizích valut byly odvezeny do Německa.

V několika týdnech byly zabrány i všechny suroviny a zásoby potravin. Okupační úfady zničily četná odvětví prúmyslu, zejména prú·· mysl textilní a kožaÍ'Ský.Nacisti se zmocnili těžkého průmyslu, zejména zbrojařského, a proměnili Čechy v arsenál německého válečné­ ho stroje. Škodovky, uhelných dolú a kovozá­ vodú se zmocnil Goeringův koncern. "Arisací" bank a průmyslových podniků pl'ivlastnili si Němci tisíce českých továren. Zi'ídili "kontro­ lu" zemědělství a hromadnými rekvisicemi prakticky vyvlastnili sedláky. Desetitisíce hek·~ tarů ptidy byly dány německým statkúříun, za­ tím co čeští majitelé půdy byli vyhnáni do Ně­ mecka na nucenou práci. Podle oficiálních ú­ dajů pracovalo v Německu na počátlm r. 1943 750,000 Čechů, zejména sedlák.ft. Následkem těchto německých metod jest české zeměděl­ ství v úpadku.

Nacističtí barbaři však oloupili český národ nejen o majetek, nýbrž i o kulturu a historické tradice. Zavřeli české university a musea, za­ vedli všude německou obcovací řeč a násilně germanisavali celý národ.

Ještě nikdy nebyl český národ v~rstaventak hroznému teroru jako za hitlerovské olmpace.

V několika prvních týdenech bylo uvrženo clo žalářů a koncentračních táborů statisíce Če­ chů. Na počátku r. 1943 bylo 200,000lidí v kon­ centračních táborech. Podle výpočtu českoslo­ venského ministra zahraničí nacisti zavraždili nebo umučili 45,000lidí a poslali jako rukojmí do Německa desítky tisíců jiných. V posledních týdnech řádila v Čechách a na Moravě nová vlna teroru. Téměř denně hlásí pražský rwhlas popravy českých vlastenců.

Dimitrij Monin Německa i Polsko a Maďarsko byly příprave­ ny Československonapadnout. Bylo třeba spo­ lečného úsilí všech mírových sil a kolektivní o­ brany proti útočníku. V této opravdu kritické chvíli britští "appeaseří" a jejich přátelé ve Francii vydali proti vůli lidu i pokrokových politiků obou zemí Československo na milost německému útočníku. Jediný Sovětský svaz zů­ stal věren své trvalé politice míru a odhodlá" něho odporu proti útoku. Kdyby byly vlády

r~Jad knihou dějin.

Zdeněk Vršovský Zlé byly vúlky krvi znamenány jak věky šly, jak plynul běžec čas, bylo, ach bylo Zůstali jsme sami, nad knihou dějin zůstali jsme sami.

Oas přícházi a míjí. čas už minul nás.

Bylo to rotu, toho roku toho, jenž krví vřel když kdosi ruku vztáh, a všichni padli do jednoho bráníce chrám, či čest, či rodný práh, tak padli čistí. Kde je, kde je vrah?

Kde vítězství? Hle, míjí čas. Kdo s koho? ... a v knize dávné psané kroníkáří jichž slabý dech už vítr kamsi svál, jsou pochování vítězové, žhářt, i jejich stíny vetchých sláv mdlých září.

JC'n čas jde dál, čas vítěz míjí v dál. ~,,_,.,.

..

Anglie a Francie zůstaly věrny takové politice, mohlo Československo býti zachráněno. Ale mníchovácí raději povolili útočníku. Byl vyvi­ nut úžasný nátlak, píše president Beneš 23. říj­ na 1943 v londýnském Chronicle, na Českoslo­ vensko, aby bylo donuceno vzdát se vojenské akce, k níž roku 1938 bylo plně připraveno jak: morálně tuk i vojensky. Tomuto dvojímu ná­ tlaku, jnl: zevnímu, tak i vnitřnímu, českoslo­ venská vláda neodolala a přijala mnichovské rozhodnutí.

Mnichovská dohoda zasadila Československu smrtelnou ránu a přípravíla půdu úplnému je­ ho obsazeni hitlerovskými hordami 15. března 1939. 1. Hna 1938 nacisti překročtlí hranice Če­ skoslovenska a počali obsazovat bez odporu o­ kres za okresem. Kraje velké hospodářské důle­ žitosti přešly v držení Německa a jeho spojen­ ců. Československo ztratilo své přlrozené hra­ nice se skvělými železobetonovými opevněními na severu a západě, jež byla budována po dva­ cet let. Hitlerovské Německo počalo provádět svů] plán úplného hospodářského a politického podrobení Československa a připravovat jeho vtělení do Tfotí říše. Německý kapitál začal pfobírat klíčové hospocláfal{éa průmyslové po­ sice. President Beneš byl na pi'íkaz Berlína do­ nucen odstoupit. "Presidentem" byl zvolen bý-

Takové jsou zločiny německých fašistlcých vetřelců na československém území. Ožebračo­ vání, úzkost a utrpení, ponižování a muka jsou údělem hrdého, svobodmilovného českého lidu pod knutou hitlerovských barbarú. Od okamži­ ku, kdy byly Čechy vtěleny do Třetí říše, proje­ vuje houževnatý odpor proti němecl~ým tyra­ nům a nikt'ly neztratil víru v spravedlivost své věci. Pon:usy nacistů o vytvoření široké opory pro sebe v masách ztroskotaly.

Nejdvojsmyslný důkaz pravých citů českého národa však poskytly události na podzim r. .(Pokračováni na

\,.

straně~.).

VISTNÍK

Strana I. Vypravování 21 rodinné kroniky.

BENÁTSKÉ ZRCADLO ,

Napsal Edvard Jelínek.

""""""!~

Zatím shodil Rubeš se sebe čamaru a vrhl se do pohovky, která před mnohými lety byla snad obstojnou součástí slušného měšťanské­ ho nábytku, ale nyní i v skrovném student­ ském příbytku strašila. Polámaná péra vrzala při každém pohnuti a o vyčuhující cucky také nebylo nouze. Ale právě v této pohovce bývalo Láďovi nejpříjemnějí, zvláště když se vracel domů z rána. Jako anglický nestyda položil jednu nohu na stul, kdežto druhou nohu zavě­ sil jako velkonoční kočičky na zrcadlo. Hověi si velmi nenuceně.

"Tondo!" začal zas po chvílí Rubeš.

"No?" "Znáš presidenta .Holana dcerušky.Konstan­ cii?"

"Zná1n."

"Roztomilý diblík, co? A kdybys ji byl viděl, jak byla ošacena, jak tančila, jak se usmívala! Říkám ti, když jsem ji tisknu! k sobě, zatajil se mi v prsou dech .. ' .'

Tonda nepokojně přecházel pokojem. Něko­ likráte zamotal se do dávno již roztřepeného koberce.

Rubeš nedbal toho; libuje si v milých vzpo­ mínkách pokračoval v rozníceném blouznění o Konstancii. Stupňoval své výroky i našení, a no napověděl ke konci, že poměr jeho ke Kon­ stancii je docela - vážný. Co prý tutlali v so­ bě již po několik měsíců, provalilo se dnes v noci orkáníckou silou, kterou nezadrží v jejím postupu k jediné šťastné výslednici již nic na světě. Prý si to pověděli dnes ... ne slovy, ale hlubokými pohledy i pevným stisknutím ruky!

Tonda poslouchal dlouho, přecházel jako. před tím neklidně pokoj, posléz však náhle se zastavil i zvolal neočekávaně: "Hlouposti - ší­ líš!"

Rubeše dotkla se tato slova nemile, ač byl již přivyklý vyslýchati z úst přítelových všeliké nepři] emností, "Co zas, brumbáre, co je ti?" odmítl Tondu krátce.

"Mně nic," odvětil Tonda vážně, "ale jako u­ přímnému přítell tvému i tvé rodiny nemůže mi býti lhostejno, co pozoruji a vidím."

"Dopouštím se snad nějakých zločinů," od­ větil Rubeš již poněkud popuzeně, "dopouštím se jich, že nechci dobrovolně zakrnět a že žiju přiměřeně svému věku a svým poměrům? ... " "Přiměřeně poměrům! . . . " skočil do řeči poněkud kysele Tonda.

"Neurážej ... " "Jsem dalek urážeti tě ... " "Raději se dívej na sebe. Uvidíme, co z toho budeš míti, že stále sedíš v knihách. Beztoho jsi už uschlý a žlutý jako zvadlá ratolest. Tře­ ba se ani nedočkáš, k čemu pracuješ ... " "Nejsem lekomyslný ... " povzneseným hla­ sem zvolal Tonda.

"Jsem já snad lehkomyslný?" ještě popudli­ věji ozval se Rubeš.

"Jsi-li lehkomyslný?" zněla odpověď a hned po té důrazné tvrzení: "Ano, milý Láďo, jsi ne­ slýchaně lehkomyslný!"

"Takhlen se mnou nemluv" - vyskočil prud­ ce Rubeš, "kazíš mi zbytečně dobrý rozmar a šťastné dojmy krásných chvil."

"Tak to vií;dy dopadá, kdykoli chci s tebou promluviti-vážné slovo.Sotva jediné slůvko ne­ příjemné, ač pravdivé, promluvím, už jsi jako kohout hned vzhůru."

"Což pak jsem zase tak ukrutného spáchal?

Mluv, mluv ... " "Upolmj se!"

"Našel jsi snad v zákonníku paragraf, kte­ rým se zatančení na Žofíně tresce ztrátou hrd­ la neb doživotním žalářem?" prohodil Rubeš posměšně a uklídnív se poněkud zapálil si po příkladu svého soudruha dýmku.

Zatím přinesla domácí paní oběma mladým pánům ranní kávu, při níž rozpředla se delší rozmluva. Mluvil vlastně jen Tonda, Láďa ze-

Ve Sllrt:!UU1 UUt: ,.c;o. JJ.L\.,~.u.,u.. .,...,.....-1'-

jména později umlknul téměř ůplně. Zahleděl se do stropu. Obsah Tondovy řeči nebyl ani pří­ jemný, ani veselý, byl vlastně nepřetržitým ře­ tězem výtek. Ale vyznívaly z Tondovýcll úst tak přátelsky, tak upřímně a tak vážně, že pod­ lehal jim aspoň zdánlivě a aspoň chvílemi i sám Rubeš.

Smysl Tondových výkladú byl asi takový: Ladislav Rubeš, jak už bylo napověděno, po­ cházel z pomezního českého statku, na němž podnes hospodařila stařičká matka s dcerou, která za nedlouho měla se vdávati. Matka i sestra jeho.chodily v krátkých plzeňekých suk­ ních a s hedvábnými šátky na hlavě. Také bratr [eho nosil ještě koženky a beranici. Doce­ la jinak stalo se s Láďou, kterého k radě du­ stojného pana děkana poslali na studie do Pra­ hy. Byl to roztomilý český hošík, když jej před tolika lety odvezla matička do Prahy. Dokud chodil do malostranského gymnasia, ničím ne­ vzdaloval se od své dráhy. Nebyl sice vynikají­ cím talentem, ale vždy jaksi šťastně pi'i zkouš­ kách proklouznul. I maturity překonal vítězně.

Ale tehdáž nebyl již nijak podoben venkovské­ mu synku, naopak, z Ladislava vyvinul se v Praze švlháček v nejlepším smyslu toho slova.

Jakési ovdovělé staré paní radové. u níž byl na bytě a u níž setkával se s velmi pěknou společ­ ností, zavděčoval chování tak pěkné a uhlaze­ né, jakým toho času nekaždý český student se mohl honositi. Kromě toho měl vzezření tak sympatické a povahu tak dobráckou, že všady rychle si jej oblibovali v rodinách i ve veřeíno­ stí, do níž neobyčejně záhy vstoupil. Zvali jej tu a tam, jmenovitě dámy nemohly jej dosti vychváliti. • Což teprv, když se stal akademickým obča- · nem a když pod nosem i chmýří nastávajících nadějných knírů se mu začalo zjevovati.

Tu náš milý Ladislav, vlastně pan Ladislav, byl již svrchovaně samostatným i uvědomělým člověkem. Přicházeje do své rodné vesničky na české pomezí na prázdniny, odehrával tam již roli zvaného pána. Málem že mu vlastní jeho bratr neříkal "milostpane bratře." Stará ma­ minka rozplývala rozkoší, kterak Lácl'a skoro ani není k poznání. "Jemináčku!" vzdychala roztouženě a přesvědčovala se, že jen z tako­ vých lidí dělají okresní hejtmany a ministry.

Láďa již tenkrát měl za celou ves rozum, již tenkráte podle jeho návrhu volili poslance clo sněmu i do říšské rady. Jediný sívovlasý pun děkan troufal si tu a tam zavrtět starou svou hlavou.

Než i v Praze mělo Ladislavovo jméno toho času již jistý zvuk. Čiperný a všady oblíbený Rubeš byl členem, výborem, tajemníkem a Bůh ví čím v několika spolcích, důvěra akademi­ ckých spoluobčanů stavěla jej všady do popře­ dí. Což divu, že jméno jeho zjevovalo se záro­ veň tu a tam v novinách, nejen jako akademi­ ckého občana, ale i jako výbora plesu, zástup­ ce studentstva ve výboru pro uspořádání velké národní slavnosti na pláni Letenské, dokonce i jako člena jakési vlastenecké poroty a člena komitétu pro vystavění pomníku nesmrtelné­ ho člověka, který umřel hlady. Již toho času dovedl se Ladislav Rubeš učiniti na mnohých stranách potřebným. Slavná zpěvačku, které studenti vypřáhli vůz, zvlášť poděkovala panu Rubešovi, neboť on to byl, který takové věci aranžoval. Herečky vůbec spatřovaly v něm důležitou figuru; nejedna zavděčovala jemu "vlasteneckou" ovací. Ostatně ani politickým stranám nemohl Láďa býti naprosto lhostej­ ný. Jeho slovo platilo v mladém pokolení tu a tam.

Ale třeba přiznati, že vše, co konal a k čemu byl povolán, splňoval vždy svědomitě a s vědo­ mím, že plní jakési poslání vlastenecké. Praví­ val, že spojuje příjemné s užitečným a ušlech­ tilým. Není-liž užitečné tančiti v plesu pořá­ daném ve prospěch Národního divadla, není-U chvalitebné působítí ve spolcích, v nichž k íde­ álům občanským i národním spěje dorost če­ ský? Není-li v pořádku oslavovati umělce a u­ mělkyně, není-li dokonce povinností býti v proudu všech snah národa směřujících ku pře­ du? ! Ano, ano, ano, stokrát ano! Ladislav byl ochotný a úslužný bez mezí, výkony jemu svě­ řené splňoval se šťastnou rukou,

\

"

Než věc sama měla svúj povážlivý háček, k němu jedině směřovaly výtky dobrého přítele Tondy.

Pří vší své dobrotě srdce, při vší své ěíperno- · stí a obratnosti, při vší dobré vůlí sloužiti jaksi veřejností - byl skutečně lehkomyslný. Velmi lehkomyslný!

Jest na bíle dni, že při své přílišné činnosti ve "veřejném životě" zanedbával studie. Ne že by úmyslně vyhýbal se práci nad knížkou a přednáškám, ale pro samé schůze, pro samé plesy a zábavy, pro samé jiné toho způsobu "povinnosti" nedostávalo se mu zhola času k systematickým studiím. Byl velmi často rád, když se aspoň poněkud - vyspal. Klementinem a Karolinem vlastně jen procházel, profesoři znali jej více z veřejnosti než z poslucháren.

To byla chyba.l Pravda, pan Rubeš umínil si několikráte, že po "tomto masopustě" učiní naprostý obrat ve zpúsobě svého života, sliboval si, že bude sedět stále doma a v universitě, chtěl si zasloužiti ti­ tulu "šl;;:olometa"- ale po "tomto masopustě" pHšlo znenadání zase něco, co jej mimovolně od dobrého úmyslu odvracelo. Byl slaboch!

Hrozil se sice, když spatřoval, že ponenáhlu celá fada jeho kolegů dosáhla stupně doktor­ ského, kdežto jeho oslovovali "panem dokto­ rem" jen usmc-leuísklepníci v kavárnách, činil si trpké výčitky, že zůstává pozadu, kdežto jiní již statečně stoupali po příčlích svých život­ ních kariér - ale on neuměl se vymaniti z té chabé liknavosti a - lehkomyslnosti.

A rok utíkal po roce! Předpovídalimu, že zú­ stane "věčným suclentem.''

Pokusi lse sice několikráte uzavříti se před světem, chtěl prchnouti do své pomezní česk-5 vísky, kclež staí·ičl{á maminka neustále vzpo­ mínlmmi naú se blažila - ale úmyslúm těm zpronevěí-il se vždy a brzy.

Slaboch!

Konečně počal hleděti na spoustu učebních knih s jakousi nedúvěrou. Milion paragrafů o zlcčinech, které nikdy nehodlal spáchati, nu­ dilo jej tak, jali;: jej nudila myšlenka, že naň snod čeká několikaletá praxe čili tortura ve veřejných úfadech, v těch zaprášených kan­ celářích, v nichž lmlegové jeho nuzně utráceli nejkrásnější léta· jediného, nevracejícího se mládí!

Při takovém vzpomínání vždy vítězila touha po svůdném životě. Ona jej zavedla až do Italie, kdež několik měsíců šťastně pobyl. Volnost, bezstarostnost, užívání mladého života nade vše! Ostatně jedna noc n·a Žofíně s rukou na útlém živútku takovýchbytostí, jako byla Kon­ stancie, zdála se mu býti podstatnější účastí života, nežli čtyřicetiletá li:ariéra úředního ži­ vofoní ...

Podle toho utvafovala se jeho zpúsobilost k životu - k 1waktické existenci na světě.

Ale byla ještě jedna vážná okolnost, která Tondu především nutila k trpkým úvahám.

Z rodinného jmění měla na Ladislava při­ padnouti stejný podíl okrouhlých dvanáct ti­ síc 7,latýcll.Tak cenili statek ovdovělé RtÍbefo­ vé, která ke všem svým .dětem lnula stejnou láskou a pečlivostí. Ladislav již od nejútlejšího mládí stál nejvíce, přes tu chvíli posílali ni.u peníze clo Prahy. V dobách gymnasijních des1~­ ky, později stovky. Někdy i stará Rubešová byla v rozpacích, odkud brát. Láďa neustále potře­ boval, víc a víc. K vflli němu udělala malý dlou­ žek na statek, jen aby řádně v Praze obstál a n­ by mu nic nescházelo. "Však on se Láďa, až vy­ suduje. sebere ... " chlácholila sebe i okolí své stará matka. Soudil tak též sám Láďa, který podíl svúj utrácel neobyčejně snadnč "napřed".

Donrn.měli ovšem spravedlivě ujednáno. že co vynRkládali na drahé jeho studie, nemělo býti ujmou ost:.tním dětem. Láďa měl právo jen na studánku svého podílu, na oněch dvanáct tisíc zlatých, kteréž si vybíral z dědictví napřed. Toť jasné.

~~~~v~~~~

Dl'Hežité u11ozomčuí! K,lyž 1>íšete na Hl. ú­ řacfovnu f'krz jakoukoliv záležitost týkající se vašich poJíiatldi neb dluhu proti vašemu certi­ .fi.ldtu, neb vašeho 1mjiště11í 11 S. P. J. S. T., či ohl('dně (fo-dávky Věstníku - udejfo v:Myčíslo

m~b sícllo vašeho htdu, n~b číslo vašeho certiq íikátu.

strana I. 1

VllSTNiK

v e ,;:,~L't:uu, une .::u. orezna 1945.

Řád Jaromír, čís. 54, West, Texas.

Bratři a sestry!

Orchard, Texas.

Bratře redaktore!

Odpusť, že Tě zase obtěžuji, ale jsem nucen žádat o nápravu, neb v minulém dopisu jsem udělal velikou chybu, na kterou mne br. ši­ kovatel K. W. Holeček upozornil a sice, že ta německá červená hadra, kterou br. šikovatel Holéček v bitvě s nácky ukořistil a které nác­ kové říkají "řahne", jest 5 a ne 3 střevice ši­ roká, jak v mém dopisu bylo psáno.

Jak Ti, br. redaktore známo, Hitler má v Americe hojně špiclů, a .některé také mezi na­ šinci, mohlo by se státi, že by to některý Hit­ lerovi prozradil, že Věstník udělal tu "fahnu" o 2 střevíce užší, a "Fiihrer" ,by se mohl na tiskárně V. pomstít a poslal by tam k vám do West okřídleného andělíčka, kterému se říká raketová puma. A to já bych nechtěl mít na svědomí, proto žádám o opravu. Kdyby tam u vás ve West nebyla prohibice, byl bych tu chybu svalil na p. sazeče, ale .za stávajících poměrů to nejde. Neb vim, že se tam u vás všichni dobře chováte a žádné chyby nedělá­ te.

Nyní bych Tě ještě br. redaktore žádal, aby jsi mi laskavě v tomto dopisu vysvětlil, co zna­ mená v širším slova smyslu "jízlivost" "jízli­ vý" a v jakém případu ono slovo jest nejpří­ lehavější k použiti.

Onehdy jsem se sešel v Rosenbrgu s br. Jo­ sefem Vyvialem,a on se mne tázal: "Jane, byl jsi již .na Božím soudě?" Já řku: "Josefe, co je s tebou? Snad nejsi trklý? Pfoce víš, že před Boží soud lidé jdou až; po smrti, a jak vidíš, já jsem ještě živý." - "Mlč, ty vrtáku," praví Josef. "Ty víš dobře, co já myslím. Já míním, jest-li jsi byl na českých pohyblivých obráz­ kách, na kterých byl ukazován opravdový děj z lidského života pod názvem "Boží soud". Víš Jane, to jsi udělal chybu, že jsi ty obrázky ne­ viděl. Tam aspoň člověk uviděl, jaké nespra­ vedlnosti se někdy na těch soudcovských sto. licích pášou, a co vše peníze dokáží." - Já na to odpověděl, že není nic ztraceno, že pan Va­ šut bude ty obrázky ukazovat v East Bernard a ve Wallis, že to mohu vidět, a také jsem vi­ děl. A musím dodat, že br. Vyvial měl pravdu.

Tímto Ti, Josefe, za upozorněni srdečně dě­ kuji. Jen škoda, že tvůrcové těchto obrázků nepřidali k tomu ději přiléhavou báseň "Červ svědomí", jež zní následovně: Pohleď na ten strom, ó, synu, jak tu smutně schne a tlí!

Vnitro jeho červ zlý hryze, ač to ,nikdo nevidí.

Z růžových hor slunce vschází, veškerým se krajem dní: červ však hryze ustavičně, neustává v hryzení.

Na nebi se hvězdy lesknou, veškerý tvor klidně spi: červ však hryze ustavičně, neustává v hryzení.

Strom se chvěje, sem tam klátí a zas tiše k nebi zří: červ zlý hryze ustavičně, neustává v hryzení.

Tak červ hryze po vší dobu, až; strom zhoubně podlomí a tak hryze též až k hrobu člověka zlé svědomi.

Spojenců:m.zdar a nacistům zmar přeje John Gajevský.

~~~~-V~~~~-

Důležité upozornění! Když píšete na m. ú­ řadovnu skrz jakoukoliv záležitost týkající se vašich poplatků neb dluhu proti vašemu certi­ fikátu, neb vašeho pojištění u S. P. J. S. T., či ohledně dodávky Věstníku - udejte vždy číslo neb sídlo vašeho řádu, neb číslo vašeho eertí­ fikátu.

V naší poslední schůzí bylo ujednáno, aby :příští měsíční schůze byla následkem veliko­ nočních svátkft odložena na druhou neděli v dubnu. Tedy n<o~apomeňte,8. dubna ve 2 hod. odpoledne.

Ve schůzi březnové bylo povoleno dáti 50 dolarů na americký červený kříž naším řádem, a každý jiný podnik je naším členstvem štěd­ ře podporován. Následkem deště se hodně čle­ nů nemohlo dostavit do schůze, a tak bylo jednání o nemocenské podpoře odloženo na schůzi příští: a pak máme několik nových čle­ nů navrhnutých k příjmutí, tedy příjd' kaž­ dý, kdo můžeš.

Počasí je pořád stejné, prší a přestat ne­ chce a je to už všelijaké, neb je konec března a teprve .se sadí zemáky do bláta a jiné roky koma už je ven ze země a letos je ještě v pyt­ lích, a jak to vypadá, chystá se k dešti zas. Kdo stačil něco nasázet do zahrádek, tak se krás­ ně zelenají, ale kolik toho je? Rolníci na to hledí s obavou, pole se začínají zelenat a trá­ va při tom pěkně roste. Někteří, co toho mají nabraného, se na to škaredě dívají, ale žádný rady neví. Chlapce berou pořád i starší žena­ té, a tak budou .muset i ti staří letos chytit motyku a jít kopat. Dnes, co to píši a dva dny před tím, je pěkně, vítr fouká tak, že některé rolníky to vytáhlo ,do pole, ale moc to nešlo.

Tak zas už je jeden prorok schovaný, co předpovídal, že 23. března bude jistě po válce; a kdo ví, kdy a který to březen bude. Němci se drží zuby nehty a nechtějí ten rozbitý Berlín lacino přenechat těm našim chlapcům, ač ko­ nají divy hrdinství, a nyní to bude ještě hor­ ší, čím blíže k hlavnímu městu Německa. Dnes vidíme v novinách zase obrázky jaké jsme vi­ děli v roku 1939, kdy lidé se stěhovali, když Němci všecko chtěli pro sebe a též všecko u­ kradli a lid vyháněli, ale dnes jsou to Němci, co utíkají před naším i ruským vojskem. A ač jsou ti lidé k politováni, to mají co děko­ vat tomu svému pambíčkoví Hitlerovi, který jim sliboval nebe až všecko bude jeho, a za­ tím , dnes německý národ utíká před spoje­ neckým vojskem s jedné a před postupují­ cími Rusy s druhé strany. A přání nás, kdo tam někoho máme je, aby to brzo skončilo a naši hoši přišli domu. A ten šikmooký Japonec též se tak drží a než bude všemu konec, ještě nám tam nejeden ten náš vojáček zůstane a rodi­ na bude míti jen bolnou vzpomínku.

A tady, kde se nemáme co bát, jsou někteří lidé nespokojeni a neví co by dělali, chybí jim to i ono, a nejhorší starost .už je, že nemohou dostat dost cigaret, o ty je pořád nouze. Any­ ní se už naučil kdekdo kouřit, aspoň děvčátka si z toho nic nedělají, že umí pěkně bařčít, a ani nepomyslí, že ti hoši, co ísou na všech těch frontách, ty cigarety potřebulí. No, a když to­ ho tabáčku není, tak je všude .pékné jeteliny, a to prý udělá, když se usuší, pěkný a "silný" tabáček, tedy to zkuste, Ze si to mám vykou­ řit sama!? 'I'aky někdy hledám, kde bych do­ stala některý ten baliček Luckies, ale já jej posílám našemu vojáčkovi, neb psal, že do­ stávají někdy jen 4 balícl-.ycigaret na týden, a to je moc málo pro ně, když musí dělat i v . noci, a ty jejich nervy už asi jsou dost otře­ sené; a když ani těch cigaret nemají, tak čas prý je dosti dlouhý bez nich.

Minulý týden zde byli za svými soukromý­ mi záležitostmi pánové K. Holásek, Maurice Cinek a Dlabaja z corpus Christi, a rádi jsme se s nimi sešli, ale mohli si odtud odvézt tro­ chu toho deště, my ho máme až nazbytek.

Tak bratři a sestry našeho řádu, nezapo­ meňte a dostavte se 8. dubna do schůze, ať už sídáme tu nemocenskou podporu do pořádku.

Srdečný pozdrav na všecky čtoucí i ty naše vojáčky všude ve světě, jsem Vaše, :Marie Klausová.

, Houston, Texas.

Dnes vám podávám zprávu ze schůze na­ šeho ženského odboru od řádu Pokrok Houston, která se konala dne 9. března za účelem zho­ tovení pokrývek na postele do zdejší nové ná­ mořní nemocnice. Schúze se súčastmlo 21 žen.

Za předsedku byla zvolena sestra Olexová mí., a za tajemnici ses. ,Špaňhelová. S nadšením vám mohu říci, že naše české ženy zde v Hou­ stonu se chopily této práce s velkou ochotou.

Je potěšením ptijíti do takové .schůze, kde je porozumění pro takovou součinnost, jako uká­ zaly naše české ženy, Naše příští schůze připadá na pátek 6. dub­ na v 10 hodin ráno, a v této schůzí bude rozdě­ na práce mezi ženy, které se příhlásíly šíti ty­ to pokrývky.

Dále vám oznamuji, že jsme se usnesly, že budeme po naší schůzt prodávati obědy, aby­ chom utvořily nějaký fond ve prospěch našeho podniku. Po obědě bude volná zábava, jak si kdo bude přát se bavit rozličnou hrou, přijď­ te v co největším počtu. Jak jsou již známé na­ še české ženy, že když ony někoho pozvou na oběd, je jisté, že dostane každý dost dobrého jídla, a já vás ujišťuji, že .nabudete zklamáni.

Slyšela jsem něco povídat, že se budou připra­ vovat slepice. Oběd se bude prodávat za 50 centu. Dále vás budu žádat ,abyste byli tak laskaví, a ti, kteří hodlají pi'ijít na oběd, aby o tom uvědomili sestry, Hanusovou nebo Or­ sákovou, a to nejpozději do ,sti'.'edy 4. dubna, aby tyto sestry věděly pro Imm: osob bude za­ potřebí jídla navařit. Jejich číslo telefonu jest: ses. Hanusové T 0936, ses. Orsálrnvé V 23898.

Sestry.a všechny české ženy zde v Houstonu!

Je nám to všem dost jasné, že je zapotfobí na­ ší trvalé součinnosti a porozumění pomáhat kde se dá, a talmvé schúze jsou nám i pro na­ še duševní ohčerstvení, kterého je nám ně­ kdy tolik zapotřebí.

Pamatujte na pátek, 6. dubna a udělejte si přátelské dostaveníčko v síni na Studewood.

Těší se na shledanou s vámi, Špaňhelová.

~~~~v~~~~

Řád Věrnost číslo 51, Elling~r, Texas.

Milí br.itři a sestry:-

Minulý týden jsem .měl dopis ve Věstníku a upomínal jsem zdejší členy našeho i'ádu, aby se dostavili do přfotí schůze. Nenapsal ..jsem ale o kterém čas,~ schúze začne. Následkem toho, že bude dflležité jednání, určuji čas a­ si;;oň na 1 hodinu odpoledne. Opl'avdu dou­ fám, že přijdete všichni bratři a sestry. Pa­ matujte na 1 hodinu, v neděli 1. dubna!

S bratrským pozdrav,2111,

D. A. Juren, taj.

----V---Houston, Texas.

Celé krajanské veřejnosti v okolí Houstonu bychom byli povděčni, kdybyste se přišli po­ dívat na nejveselejší divadlo, jaké kdy bylo sehráno. Hraje se 8. dubna v neděli u řádu Pokrok, čís. 88, pod názvem "Lupen a Pupen veselí taškáři". Zasmějete s,e z plna srdce této roztomilé komedii. Říká se, že smích je zdra­ vý. Zdali je ,to pravda, tak to asi všichni při ni okřejeme, neb je to nesmírně zábavná v·e­ selohl'a, spojená s pěkným románkem. Bude to neklamně svědčit smích, který se bude sálem otásat. , Podal'.,enépostavy v něm vytvořují tuláci Pupen a Lupen a Rosali.e,stará panna, která si ke všemu pflnese na jeviště pcí·inn, aby si na ni lehla za dvéře ložnice, kde odpočívá její stydlavý Lupínek - a pal~ jsou oba stydlaví.

To jsou dvě figurky - k smíchu.

Tato tulácká rodina (mezi ně patN i Fan­ ča), se dostala shodou olrnlnosti do nádherné residence továrníka Romanovského, kde se v jeho nepfitomnosti a jeho milenky Maji, uby­ tovala a přestrojila. Jak si p:l'i tom poóínala uvidíte, přijdete-li v neděli 8. dubna na so­ kolské divadlo.

Pobavíte se a zároveň vaše vstu::né pomůže dobrému účelu.

Za sokolský zábavní výbor: Karla čvrtníková.

~

Strana

i.

:VIBTHÍE v

.

p

Ve středu, dne 28. března 1945.

v

Pro U.S.O.$5.00. Service Kits $5.00. Presidenta Roosevelta fond na potírání dětské paralysy $4.00. Pro Červený kříž $165.00 a tento měsíc jsme daly $20.00, celkem $185.00. Pro Národní sdružení nebolí SAČT.$100.00. Pro Henry Čej­ chana $10.00, byl rád že vyvázl životem neb loď na které on byl se potopila od nárazu tor­ peda, vše ztratil co měl. Pro pojízdní zdravotní poradnu do Londýna $5.00. Na poválečný fond $2.00;p. Schefčák byl nemocný a my mu chtě­ ly poslat ovoce, on odepřel, abychom to raději daly na poválečný fond. J,eden bond zakoupe­ ný z hotovostí $18.50 a na jeden doplatek $11.00.

Od roku 1939 děláme pletenou práci pro, Červený kříž, mužské swetrv, dětské swetry rukávy a i bez rukávů, mužské ponožky, dět­ ské punčochy pod kolena, čepice, helmy, ruka­ vice, šály, zápěstsky. Sestra Toběrná upletla přes 250 kusu (pár rukavic neb ponožek čítá­ me za 1 kus); M. Stránská 150 kusů, Malíková 100 kusu, D. Stránská 100 kusů, Merliková 50 kusů, Hemžalová 40 kusů, Kozová 25, Z. Skotá­ ková 20, Linková 20, Valčíková 18, Převrátilo­ vá 25, Čejchanová 10, Rendlová 10, Macháčo­ PRVNÍ I'íADA: Jurčáková, Toběrná, Zvolánková, Čejchanová, Nevolová,Vrlová, Steh1erová, vá 7, Vrlová 4, Rezková 2, Rotreklová 4, ozvmo­ vá 4, L. Kartous 2.

Jurčíková. · Pro Service kits šily kabelky pro vojáky: se­ DRUHÁŘADA: Filipcová, Kopečková, Valčíková, Ozymová, Novotná, Schefčáková, Nesu­ stra Vrlová 15 tuctů, t. je 180 kusů, Valčíková dová, Ko11akovskú,M. Stránská, :Houžvičková,Henznová.

TŘETÍ ŘADA SEDÍCÍ: Kosová, Kubínová, Macháčová, :Hemžalová,Převrátilová, Rezko­ 3 tucty t. j. 36 kusů, Koňakovská také ušila několik tuctů a Nesudová.Po dva nebo více ro; vá, Stránská, Rotreklová a Slamová. kú nám donášela vlnu na pleteni sestra .Ko-. pečková a zase hotovou práci nám odvezla.Po­ Z DESETI LETÉ ČINNOSTI KROUŽKU ze sester, pro ty co prošívaly, na lunch něco pN­ zději ale změnili způsob vedení u červeného ČESKÝCH ŽEN V DALLAS, TEXAS. nesly. Do schúzek v té nejlepší náladě se schá­ kříže tak, že jsme si každá musela vyplnit kar­ zíme a ještě v lepší se rozcházhne, a tak to tu a vlnu si přinést sama a zase práci odnést. má být.

Náš kroužek byl založenýv dubnu v roce 1935.

Bylo to ale pohodlnější, když nám to sestra Ko­ Stanovy Jsme žádné neměly, ani doposud ne­ Příjem za 10 roků byl $1,368.08. Vydání $1,pečková vozila, byly jsme jí za to vděčny. čer­ máme, ale náš úóel byl: ne hromadit kapi­ 195.69. 7 bondú kupní cena $129.50, splatné za vený kříž nám zaslal pěkný děkovný dopis, já'k tál, .ale podpořtt tam, kde toho bude nejvíce 12 roků, $25.00 jeden. Na hotovosti $34.03, ve naše práce byla čistě dělána, bez chyb a dle třeba. Naše měsíční poplatky máme 10 centů. známkách $8.75 na osmý bond. Zde uvádíme, jejich předpisů. Mnoho kusů jsme jim přepra­ Každým rokem pořňdáme zábavu, která nám co jsme za těch 10 roků koupily a podpořily. covaly po jiných ženách, musely to rozpárat vždy pfínoss i;ělmý příjem. Máme zde něko­ Neuvádíme ale oj•eclinělévěci, za které jsme a dodělat, ale sestry neodřekly. lik dobrých dárců, kteří nás často s nějakým vydaly 25 nebo 50 a 75 centú, nýbrž jen ty vět­ Dělání obvazů pro Oervený kříž. Sestra To­ dolarem a i více podpoří. ší sumy: běrná a Valčíková dělají obvazy 5 roků, z prvu Pi'i zaklúdání kroužku v prvním roce nás V prvních letech divadelní knížky, kuplety, 2 krát týdně, později jednou týdně; Malíková bylo 20 členek; clo c1nes nás bylo přes 50, z nichž časopisy, knihy pro děti na čtení $17.50. Na 3 roky, Mikulíková 3 roky, Kopečková 3 ro­ jsme tl'i ztratily úmrtím: Mařenku Kraftovou­ českou výstavku $3.00. Sestře Valčíkovéna sbě­ ky, Jurčáková 1%, Převrátilová 1 rok.

Houžvičkovou,Ellu Linkovou a Marii Krafto­ rací listinu $3.00;pro české srdce do Vídně pro Krev darovaly sestry, Merlíková v Chica­ vou. Vzdaly jsme jim čest povstáním a s láskou chudé děti $15.00. Za knihu. pí. Nevolové,kte­ go 5 krát; zde, :Houžvičková4 krát, Vrlová 3 na· ně vzpomínáme. Sestra Španělová se nám rá zde byla návštěvou z vlasti $10.00. Za peri:1i­ krát, Kopečková 3 krát, Nesudová 2 krát, Val­ odstěhovala do Houstonu, ale nesložila ruce v ková srdéčka a marcipány $4.32, které nám číková 2 krát, Macháčová 2 krát, Novotná 2 klín. Merlíková se odstěhovala do Chicaga, ale napekl náš český pekaí· p. Houp,ýna podnik, krát, M. Stránská jednou. Jest mezi námi ně­ nezapomíná. Mikulíková do San Atonia k její který byl pojmenovaný "Pout"'. Po několik ro­ kolik matek, které mají syny v této hrozné dceří, asi dvě vystoupily pro vzdálenost. Jednu ků jsme si vždy pozvaly naše mu~e a udělaly válce a čekají až ta poslední hodina udeři a členku máme z Ennis, Texas, Anežku Zázvor­ si piknik na 4. července, donesly si zákusky a jejich syní se vrátí, a my jim toho budeme ze kovou. pivo koupily z pokladny, to bylo $40.00, po dva srdce přát, neb cítíme s nimi.

Máme schůzky každý čtvrtek v měsíci, ale nebo 3 roky to odpadlo. Pro Americkou domovi­ Končím tento dopis a děkuji všem sestrám první čtvrtek v měsíci to vždy oslavíme. Dvě nu v Královém Poli u Brna $3.00. Texaské Ma­ za soulad a snášenltvost po celých 10 roků a neb tfl sestry napečou pečivo a uděláme si tici Vyššího Vzdělání $15.00. Pro presidenta pfoji mnoho zdaru v příštích letech, svačinu. Několik našich sester pracuje na váMasaryka pomník $5.00. českým legionái-ínn Za Kroužek českých žen, 1'ečné práci. takže nemohou nic upéci ,ale mí­ do Francie v roce 1939 $15.00. Pro americko­ A. Hemžalová, t. pokladnice. sto toho nám 12ošlou 1 dolar, abychom si něco české legionáře $7.00. Pro české dallaské ro­ P. s.

První čtvrtek v dubnu, naše mladší koupili; obyčcjnč ho použijei-ne na mléko a diny stížené neštěstím $50.00. Po 9 rokú vánoč­ sestry na naše desetileté výročí nám připraví kávu. Ph tom kafíčku si děláme pobavení. ní nadílka pro děti $55.00. Poslední vánoce iní­ lunch a my starší se budeme míti dobře; nej­ Vždy nělderé ze sester donesou malé dárky; sto dětem jsme darovaly $10.00 na dárky ne­ starší sestru máme 77 roků, nejmladší od 32 rouděláme několik lístkú - a to všichni víte, jak mocným vojínům do nemocnice. Výpomoc pro ků nahoru. ' se to dělá, za pl'Íjem tecl' po dobu války kupu­ Sokola v prvních letech, jako koupily kamna, V dubnu pořádáme j.ednu neděli zábavu ·~··, j,eme válečné známky. linoleum, do kuchyně příbor, záclony, pro kurs malým programem na tů-Ieté výročí. · Také si na nás vzpoměla pí. M. A. Živney s děvčatům, něco v hotovosti, celkem $150.00.

Sbíráme doposud zachovalé šatstvo, a kdo pěknou há'čkovanou dečkou, která nám při­ Pro děti postižené .tuberlrnlosou $10.00; pro ještě něco má, ať přinese.. Tři bedny již máme nesla 11ěkolik dolarú. Známe zde pí. Živney o­ Armádu spásy $5.00; na výpomocnou akci v k odeslání. sobně, jest to mnú paní a po dobu v Dallas r. 1941 $23.00. Za květiny neb ovoce v nemoci v upomínku pi. M. Kraftové darovali $3.00 jsme si jí velice oblíbily.Sestra Mer1íkovánám pro naše sestry z kroužku a jejich rodiny $45.00. p. a pí. Miro 'Jurčík ve prospěch S. A. č. T. zaslala pěknou háčkovanou zástěrku; vynes­ Za oznámku do Památníku ze sletu $4.00. Dvě .

V:----la nám 5 dolarú. Její pí·áním.bylo koupit za oznámky do Věstníku $2.55. Za sekání trávy Řeči místo jídla. to vá}sčné znúmky a my rády vyhověly.Sestra kolem Sokolovny$1.00, }en jednou jsme zapla­ New York. (ČTK). V německém rozhlasu dne Slamová krátí si dlouhé chvíle háčkováním, tily, několikrát Fr. Stránský ml. ji poselrnl 4. března utěšoval obyvatelstvo jakýsi .F~lix. a též darovala pělmou dečku, z které jsme mě_ zdarma. Pro český červený kříž $50.00. Za niti Schmidt-Decker a mezi jiným též pravil: "Po­ ly radost a 1:řibylo nám na známky. Sestra Z. na háčkovanou deku $3.50. Rekly jsme si, že u­ traviny a tabák je problém, který také závisí na Skotáková občfcs pl'inese zbytky látek, které háčkujeme každá jeden čtverec, spojíme v de­ naší diwtipnosti. a když už není žádný tabák, si mezi sebou rozprodáme a tak se nám ty do­ ku na stůl a darovaly pro podnik S.A.Č.T.· pak souhlasíme s tělni, kteří tvrdí, 21e tabák je lárky stúle nějak hromadí. přinesla pěkný pl'.-íjem. Za látky a vlnu na beztak škodlivý.Na konec řečník citoval Nietz- , Za těch 10 rol::ú jsme prošily 12 nebo 14 kwil kwilty $10.80. Pro červený ki'íž za látku na scheho: Věřte mi, tajemství největší radosti ze tú. Poslední dobu jsme jich prošily pět pro se­ vojenské kabelky $12.00. časopis "Česká žena" žívota je nebezpečně žít.". stru Zázvorkovou; zaplatila nám od nich cel­ z Anglie $3.80. Teď po dobu války našim čes­ Je jisté, že Němci nebezpečně žijí, ale zato kem $32.00, a sice od každého $5.00, pro Sokol kým hochúm lístky k vánocúm $12.00. Pro War pod ranami spojeneckých vojsk bezpečně una plyn $1.00 a ostatní na lunche .a kávu, a­ Chest $40.00. Pro ruskou pomoc $35.00. Glgare­ mírají. bychom pl'i tom prošívání neměly hlad, ale ty pro naše česl-:é vojáky do Anglie $5.50. Ci­ Y---my snad všechny jsme byly stejného smýšle­ garety českým vojínům do Ruska $5.00. Ne­ Bylo by radost žiti na světě, kdyby .konal ni, že z toho nic nevezmeme a vše zůstane v mocným vojínům do Temple nemocnice $5.00. každý aspoň polovinu toho, éo žádá od jiných. - ' pokladně, a talté se tak stalo~ a vždy n~.kt~rá Father Flemingan l;3oys Town, Nebraska $5.00.

"Náro.dní so:u.ruč~llStn'" lešt~~xistuje.

ZENSKY KROUZEK V DALLAS

s

č,

a

t

y

Sokolská Hlídka.

Dallas, Texas.

Sestry a bratři!

Dle slibu z výroční schůze Sok. Župy Jižní zástupcům jednot sokolských sdružených v župě daném, ústřední výbor zasílá Věstníku zápis ze své měsíční schůze ze dne 23. března k laskavému uveřejnění.

Starosta župní B. Převrátil jednání ústředí zahájil kratším proslovem, po té čten zápis [edn. Kosem z výroční schůze. Beze změn při­ jat. Došlé dopisy žádné. Tak tedy chápou dele­ gáti a jednoty které zastupovali, že konati se má zdárná práce v roce 1945, rozproudila se de­ bata v našem kroužku. Dle slibu všemi delegá­ ty složeného jsme očekávali,že tlumočí ve svých jednotách plány k oživení činnosti naší tu v Texasu a že přihlédnou k tomu, bychom do­ stali mimo zpráv souvisící s normální funkcí sokolské jednoty v té které osadě i seznam břt. vojínů ve službách branné moci, aby jim mohl býti pravidelně zasílán časopis vydávaný na­ šimi snaživými sestrami tu v Dallas. čas rych­ le plyne, sestry a bratři, a jak podotkl náš br.

V. Kuoora, chceme-li aby župa vykonávala své poslání, je nutno aby jednoty v tomto roce o své činnosti podávaly pravidelné zprávy. Či jak opraviti adresář činovníky, seznam činnosti, pomoci tam kde činnost pokulhává, nebo dokonce ustala, když žádné zprávy z jed,­ not nelze obdržeti?

My zde v župě úzkostlivě jsme toho dbali, a­ bychom usnešení z výroční schůze respektovali.

Rozmnožen župní vzděl. odbor (br. L. O. Ho­ šek). Resignace br. J. Vytopila co vzdělavatele nepřijata, neboť důvody podané nejsou u­ znané. My br. J. Vytopila i jeho schopnosti ny­ ní právě v župě potřebujeme a bylo ve schůzí · župní vzpomenuto, že by bylo nerozumné jeho dobré podpory se z.říci. Zakoupen župou roz­ množovací stroj tiskový "Mimeograph" pro župní oběžníky a časopis "Sokol Spotlight.'' Br. V. Kraft navrhuje, přijato, by opis tohoto zá­ pisu byl zaslán všem delegátům i jednotám co "občerstvení." Vzpomenuto 15 letí blížící se jednotě v Corpus Christi a jednání odloženo do příští schůze župní.

Očekáváme a spoléháme se vzáimu dobra celé naší župy, že jednoty v Texasu i Oklahomě se k činnosti vzchopí a že nám do ústředí o nějaké své práci zpráv podají. · S tím přáním skončeno naše rokování.

Anton Kos, župní vzdělavatel, 5731 Mercedes, Dallas, Texas.

*

*

*

Sestry a bratři!

Vzdělavatelská činost v Župě Jižní Am. Obce Sokol. může býti jen tak dobrá, totiž úspěšná, jak si ji sami naše jednoty, sestry a bratři naši budou přáti. My tu, ač pověřeni vámi ve vý­ roční schůzi, čínnost v jednotách bez neustálé­ ho spojení nebyli bychom v stavu vzkřísiti, pakli nám naše jednoty ochotně nepřijdou vstříc.

Jest třeba, aby v každé jednotě byl zvolen jeden nejen schopný ale i ochotný a oddaný bratr aneb sestra, která by nám dle jistého ná­ mi tu vypracovaného plánu pomohla křisiti, (ovšem v součinnosti té které jednoty) a vésti dozor nad vzdělávací prací v jednotě, majíc na zřeteli mravní dobro a prospěch celé župy. Bu­ deme se snažiti dociliti toho společnými před­ náškami, vysílání řečníků, po případě společné přednášky v osadě, kde i jiné naše čsl. spolky stávají. Organisováním aneb oživením již stá­ vajících divadelních aneb pěveckých odborů a podobně. Pořádáním vzdělavaeích kratších kursů. pro schopné a se zajimajici členy našich jednot a povzbuzovati i vyhledávati chceme zájem i součínost mezi našim členstvem pro V;'fchovnoua vzdělávací činnost naší mládeže.

Pro takové snažení naše župa vždy pohotova jest i finančně vypomáhati, kde se toho nut­ nost ukáže, ovšem že jest žádoucno, by o kro­ cích 'podnfknutých bylo ústředí župy pravidel­ ně zpraveno. Dělo by se tak jen proto, aby naše činnost v budoucnosti děla se dle určitého plá­ nu, který zpřizpůsobován bude schopnostem té ~t~ré .~aši jednoty. J'sem )ist, že náš župní ná-

4-1

h;,J

...

čelník br. J. Kos radostně by přivítal oživení naší činnosti se kterou i činnost tělocvičná pak úzce souvisí, tak jal;: radostně jsme četli pozo­ ruhodnou zprávu v posl. našem Věstníku o ú­ spěšné pomocné akci podniknuté v Corpus Christi obětavými členy sokolské jednoty ve spojení s ochotníky síně "Moravan." Nyní jen si jest přáti, aby i jinde, kde naše sok. sbory stávají, příkladem tímto povzbuzení, naše se­ stry a bratří nějak podnik pro sokolský pová­ lečný fond uspcřádalí. Právě nyní poměr sokol­ stva na Jihu k jiným spolkům jest lepší než kdy byl. Zkušenosti z dob utrpení jasně mohli nám ukázati, čím Sokol ve staré umučené vla­ stt byl našemu národu. Uvědomělá krajanská veřejnost, obzvláště naše SPJST. v Texasu vy­ cházela sokolským jednotám vždy ochotně vstžío (víz, peněžitý dar sjezdu této Jednoty Župě Jižní), propújčovali nám své síně k naší činnosti a jinak své přátelství nám projevovali.

My pak majíc na zřeteli, že chceme jen dobro větve československév této zemi, snažíce se zí­ skat! jménu našemu uznání a čest v očích cizi­ ny, žádáme vás tímto znovu, -abyste v tomto snažení brali účinný zájem.

Nesmrtelný Tyrš nám pravil: "Tam svět se hne, kam se síla napře!" Vzpomínajíc jeho slov, nechť jeden každý plní své povinnosti, nechť jeden každý z nás je na svém místě. pil­ ným, vytrvalým a i obětavým. Nechť zas o­ pravdové nadšení, hrdost a láska bratrská sídlí v našich sokolovnách. Zdar vám! Váš, Ludva O. Hošek, župní vzdělavatel.

P. S. - Nedělní divadelní představení sokol­ ské jednoty dallaské bylo velmi zdařilé. Režie, hudební doprovod a účinkující se znamenitě zadrželi. Ochotníci za zdařilý večer a poskyt­ nutý nám požitek budou dlouho i vděčně vzpo­ mínáni. S tímto div. představením měla by na­ še družina i jinde vystoupiti. Zdar vám!

L. O. Hošek.

~~~~~v~~~~~

Beneš uvítán v Moskvě.

Londýn. ťČTK). - Na své cestě .do česko­ slo~nslm přiiel president dr. Eduard Beneš se svým průvodem do Moskvy v sobotu dne 17. března, Doprovázelho velvyslanec Zdeněk Fier­ linger, .generál Pika, zástupce komisariátu za­ hraničních věcí a zástupci šéfa protokolu Mo­ Iočkov a Abramov. Na letišti přivítali presiden­ ta Molotov, Víšlnskí, generální tajemník so­ větů. Gerkin, šéf oddělení komisariátu zahra­ ničních věcí pro střední Evropu, zástupci Rudé armády Zorin a Fomin, zástupce komisariátu národní obrany a velitel moskevské posádky, velvyslanci Velké Brítaníe, Spojených Státú, Kanady a Jugoslavíe, poslanec Gottwald, pro­ fesor Nejedlý, členové Slovenské, národní ra­ dy v čele se šrobárem a Husákem, generál Svo­ boda. členové československého velvyslanect­ ví v čele s ministrem Hnízdem a zástupci Sově­ tú a cizozemského tisku. Po zahrání národních hymen československéa Sovětského svazu pro­ vedl president dr. Beneš přehlídku čestné stráže. cysd3

~~~~~V~~~~~Beneš u Kalinina.

Moskva. <ŮTI{). :..._ V pondělí dne 19. března

vykonal president dr. Eduard Beneš oficiální návštěvu u předsedy nejvyššího Sovětu SSSR Kalinina. Presidenta doprovázel velvyslanec Wierlinger. Návštěvy, která byla velmi srdeč­ ná se účastnil též místopředseda presidia nej­ vyššího Sovětu Sverník a zástupce komisaře zahraničních věcí Višinski.

Ministr zahraničních věcí Jan Masaryk za doprovodu velvyslance Fierlingra vykonal o­ ficiální návštěvu u komisaře zachraníčních vě­ cí Molatova.

Předběžné rozhovory československého pre­ sidenta s politickými funkcionáři o českoslo­ venských věcech jiz začaly.

~~~~~v~~~~~

Pojistka u bratrské' jeclnoty znamená ochra­ nu těch, jimž upsán je jistý její podíl neb celá.

Pojistka tato nepoňlehň zastavujícím rozkazům

soudním.

Strana li.

.1,,i ... .A,

~~~~V~~~~

Mnozí lidé užívají celého života jen k tomu, aby mohli zemříti bohatí.

Soumrak Němců na Slo­ vensku.

E. Klinger.

Rychlý postup sovětských vojsk, jimž velí generál Petrov, měl nečekané dúslcdky. Ná­ por od Košic vedl nejdřív rychle k osvobozeni spišských měst a hn•sd potom pi-ivedl ruská vojska do údolí Váhu. Všechny německé na­ děje, skládarié v těžký terén, rozplynuly se v niveč a je pouze otázkou času, kdy hudou ně­ mecké sbory přinuceny vyklidit celé střední Slovensko a ustoupit horem pádem na západ, kdie je ma pak chránit novú obranná linie, vy­ stavěná chvatně podél moravsko-slovenských hranic. Jakmile .:;uská vojska pronilmou k Vrútkám a Žilině, budou mít v rukou vlastně celou Košicko-bohumínslrnu trať a znčnou o­ hro:fovat německé obranné posice, jež mají v ostravské oblasti zadržet nápor sovětských ar­ mád, vedených maršálem Koněvem. Do rukou sovětských dostanou se tím i velil~é zbrojní podniky v okolí Povážské Bystrice a Dubnice, ktieré dosud zásobovaly nejen německé divise na Slovensku, ale i nacistické jednotky v Ma­ ďarsku.

Kvapný ústup německých vojsk z oblasti VY­ sokých Tater vedl mimo jiné k politické změně, která si zaslouží zvláštní pozornosti. . Jak zná­ mo, žila na Spiši větší německá menšina, roz­ troušená po spišských búi'í.ských městech a představující největší německou kolonii na Slovensku. Spisští Němci nepovažovali se ovšem za nějakou náhradní sku;:inu a jejich "probu­ zení" začalo přesně pfod nacistickým útokem na Československo. Najednou se tito starou­ sedlíci, ž:ijící na Slovensku již asi 800 let, za­ čali pod vlivem nacistické propagandy a ná­ tlaku si uvědomovat, že jsou zvEštní ,stnogra­ fickou jednotkou, dostali v podobě inž. ·Kar­ masina národního vúdce, n::i.byli zvláštních vý­ sad a předstuvovuli v každém ohledu pl'.·edsu­ nutou stráž německé výbojnosti. Jc charakterL stické, že když v srpnu r. rn,14 došlo k spon­ tannímu povstání slovenského lidu, postavili se němečtí osadníci takNm všude proti povstá­ ní, pomáhajíce vš,smi teroristickými prostřed­ ky jednotkám SS. Mnozí Němci na Slovensku v době povstá­ ní zahynuli, zejména v olrnlíHandlové a Krem­ nice, kde bylo několik větších obcí se značněj­ ším počtem německého obyvatelstva. Bylo si­ ce jasno, že 120.000 Němcú, ktel'i na Slovensku žili, ponese dúsledky svého chování, ale nikdo nečekal, že se "problém" něrneckých osadníků vyřeší tu zpúsobem opravdu radil,álním. A tím méně se dalo předvídat, že je vyfoší Němci sa­ mi. Všechny úvahy o transferu těchto ·Němcú jsou už zřejmě zbytečné, poněvadž nacisté sa­ mi vyklidili. svou "národni slmpinu" ze Slo­ venska. List "Deutsche Stimmen" začal začát­ kem února svou labutí píseú, když se v úvod­ níku loučil se svými spišskými soukmenovci. z dlouhé úvahy, tak trochu mcl::mcholické, jsme se dozvěděli, Že všichni mludi Němci by­ li zařaděni do zbraní SS a odv0zeni ve zvlá­ štních transportech k:i.msi do Třetí i·íše. O­ statní německé obyvatelstvo bylo ze spi..~ské oblasti evakuováno. Sedlúci prý prodali do­ konce i svůj dobytek a opustili svá bydliště v zástupech, ubírajících se do neznámých kra­ jú, o nichž se dá jenom pl'.·edpokládat,že jsou buď někde v severních Čechách jako dofasné útočiště, .nebo kdesi v Ti'etí í·iši. Nacistická vrchnost vykonala i v tomto případě c•elou prá­ ci. Na Spiši nezůstalo takřl,;:avúbec žádné ně­ mecké obyvatelstvo a evakuaci unikli snad je­ nom jednotliví dělnici, kteří si udrže!i své ně­ kdejší protinacistické smýšlení. Nacistický list "Deutsche Stimmen" ví velmi dolJí,e, ze tyto Němce, evakuované za si.rašllvých poť!mínek, postihl nelítostný osud, poněvndi'ijim na roz­ loučenou klade důtklivě..na Rrdce. uby neztrá­ celi naději,poněvadž ''kdo zoufá, je neschop,en činu." To jsou vskutlcu výstižná slova, ozna­ mující soumrak Němcú a němectví na Sloven­ sku.

(Continental News)

~-

Strana. . $.

'VISTNiK

Fayetteville, Tex., 22. března 1945.

VŠEM ČLENŮM A ČLENKYNÍM SLOVANSKÉ PODPORUJÍCÍ JEDNOTY STÁTU TEXASU, A ZVLÁŠTĚ ÍTÍtEDNÍKŮl\'.l MÍSTNÍCH ŘÁDŮ: Ill,'.:"

V posledním sjezdu naší Jednoty, konaném v Corpus Christi, bylo usnešeno, aby počína­ je 1. lednem tohoto roku, se nadále nekolekto­ val od členů v třídě A, čtvrtletní poplatek 25 centů na výlohy Hlavní 'Úřadovny. Bylo to ve Věstníku oznámeno, a bylo o tom psáno něko­ likrát, ale některé i·ádynám dosud tento čtvrt­ letní poplatek 25 centů za členy v třídě A,posí­ lají. Proto znovu vás na to upozorňuji, a žá­ dám vás, abyste tento 25ti centový čtvrtletní poplatek na výlohy Hlavní 'Úřadovny za členy v třídě A, na Hlavní Ůřadovnu neposílali.

Na Věstník ale členové v třídě A, kteří si jej přejí odbírati, platí 25 centů čtvrtledně neb $1.00ročně, tak [ako dříve.

Když píšete na Hlavní 'Úřadovnu skrz jakou­ koliv záležitost, týkající se vaší majetkové půjčky, tak prosím vždy udejte číslo vaší ma­ jetkové půičky. Číslo vaší majetkové půjčky shledáte na každé stvrzence, kterou z Hlavní 'Úřadovny dostanete.

Když píšete na Hlavní 'Úřadovnu skrz jakou­ koliv záležitost, týkající se poplatků, ptijčky proti certifikátu, aneb jakékoliv jiné záleži­ tosti týkající se pojištění v Jednotě, prosím, udejte vždy číslo řádu, neb číslo vašeho certi­ fikátu. Jest-li nevíte číslo vašeho řádu neb číslo vašeho certifikátu, tak prosím udejte a­ spoň sídliště vašeho řádu. Když tak učiníte, ušetříte nám mnoho času, s hledáním vás mezi tisíci členy naší Jednoty. Žádost tato byla vám podána již mnoho­ krát, ale vzdor tomu, každý den musíme psáti dotaz písatelům na Hlavní 'Úřadovnu, ku kte­ rému řádu patří, atd., abysme mohli záležitost, skrze kterou nám psali, patřičně vyříditi.

Tímto také žádám bratra redaktora Mouč­ lm. aby do každého čísla Věstníku bylo zařaze­ no aspoň kratičké uposornění neb prosba v této záležitosti.

S bratrským pozdravem, J. F. Chupick, tajemník Hlavní 'Úřadovny. ~~~~-V~~~~Dallas, Texas.

Milí bratři a sestry!

Oznamuji divadlo až na poslední minutu, nevím, jak jsem si to popletla o týden.

Ochotníci řádu Pokrok Dallas, čís. 84, se­ hrají prvního dubna, právě na Velikonoční neděli, divadlo: "Pod texaským sluncem".

Jest to děj ze života a právě se též poslední děj odehrává na velikonoční svátky. Ludvík Vácha, koncertní houslista. ožení se s hereč­ kou Věrou, které se ale rodinný život omrzí a zatouží opět po jevišti, tanci a veselém žívotě.

Uteče od muže se svým milencem a zanechá mu dítě, dcerušku tři měsíce starou. Ludvík Vácha zanechá umění a odejede z New Yorku do Texasu. Zde setká se se Zdenkou, dceruš­ kou vdovy Vávrové, se kterou byli jeho .rodíěe známí hned ve staré vlasti. Později se s ní o­ žení.

Mezi tou dobou se ale odehrává druhý romá­ nek lásky, Vlasty. sestry Zdeňky se sousedem Váškem, který dříve ,se dvoříl Zdence. Vlasta žárlí, a slibuje Vaškovi,že mu raděj nos ukous­ ne, než by ho nechala druhé ženě, a její dě­ deček říká: "Hned se to miluje, a hned se to škrábe jako kočky."

Děj je protkán hned žertovným vložkami, až ku konci zapadá do vážného děje, kdy Vá­ cha dojde domů z války.

Doufám, přátelé, že nás poctíte hojnou ná-

i

vštěvou, i ze sousedních osad z Ennis, Fort Worth, Kaufman, atd., neb jest to jedinou od­ lněnou ochotníků. Nic za svou práci nedosta­ nou, každý z nás pracuje těžce ať již jest .to obor ten či onen, a v mnohých rodinách jsou k tomu velké starosti jiné. To vše dnes padá na váhu v dnešním spolkovém i národním ži­ votě. A pak tak velice bych si přála vidět hle­ diště naplněné, abych mohla spisovatelce hry, paní Karle Čtvrtníkové se pochlubit hojnou návštěvou, což by ji zajisté těšilo.

Divadlo začneme přesně v 6 hodin, neb jsou proměny, čímž se divadlo prodlouží, a mnozí přijdou jen na tanec, tak abychom vyhověli všem. Dále bych prosila vás všechny, kdo má­ te děti s sebou, abyste je drželi co možno v ti­ chosti, neb to stěžuje mluvení hráčů, a ná­ vštěvníci si stěžují, že dobře neslyší. Předem díky! Jména účinkujících najdete v oznámce v tomto Věstníku.

V přípravě máme na ukončení divadelního období zpěvohru "Karneval". Plánujeme ji se­ hrát na první neděli v květnu, dne 6., ovšem jestli do toho času se nic nepředvídaného ne­ stane.

Tak prozatím končím s pozdravem a na shledání na divadle, Božena Ježová.

~~~~~v~~~~~

ZA NAŠÍMI ZEMŘELÝMI PRACOVNÍKY, SOKOL. PRACOVNICÍ M. KRAFTOVOU Z DALLAS A BR. HANUŠEM Z HOU­ STONU.

Houston, Texas.

Nemohu opomenout napsat kratičkou vzpo­ mínku na ty, jichž smrt se nás bolestně dotkla. ótenář; odpustí, vím že oni už klidně spí a nevědí o ničem, že zde vzpomínají ti, kteří si jich vážili pro jejich mírnou a pracovítou ná­ rodní věc. Odchází od nás jeden za druhým, proto nedivme se, že to srdcem pohne. Ale krásná národní práce pí. Kraftové z Dallas ne­ může být zapomenuta, neb si za živa se svým manželem v srdcích každého upřímného Čecha pomník postavila.

Pan Hanuš z Houstonu, který brzy následo­ val svoji manželku tam do neznáma, také nám Houstonským bude chybět. Neb byl s celou svojí rodinou stálým návštěvníkem našich čes­ kých divadel.

Nám všem, kdož jsme je znali, zůstane v srdcích naších světlá a čestná památka na ně.

Dozvučel akord ve strunách, dohasla záře svíc, do lepších světů odešly světlému jasu vstříc. utichly srdce dobré, nikdy již: žehnat nebudou ty ruce na prsou spjaté. tak jak ten květ orchidei jste nám Ve vzpomínkách zbyli, tam v nadoblačné výšiny vaše dobré duše spěly.

Za sokolské houstonské ochotníky: Karla čvrtníková.

~~~~~v~~~~~

ZE SCHŮZE S. A. Č. T., ODBOŮKA V SEATON.

V naší schůzí, která se pořádala na vyzvání br. předs. J. ,J. Míkeskou 18. března, podána byla zpráva výborem, který byl pověřen sbí­ ráním peněžitých darů, na místo pořádání ba­ zaru. Bratr F. Špaňhel podal zprávu o výsledku jeho sbírky a přečetl jména dárců, Sbírka br.

Fr. Špaňhela vynesla $14.00.Jména dárců jsou: Sl. Lillie Špaňhel $2.00.Po $1.00přispěli: p, a pí. Louis Pavelka, p. a pí. Thed. Daňa, p. Fr. V. Špaňhel, p. Joe F. Daňa, p. Edwin J. Chlá­ pek, p. Peter Hořava, p. J. T. Junek, .p, Joe Pechal Sr., pí. Ellen Sirný, p,.'F.C. Motl, p. Jan Mikuláš a p. Fr. Špaúhe1 st.

Sestra Bečková oznámila, že výsledek její sbírky byl $115.00a jména dárců oznámila již dříve v novinách. Obnos odevzdala br. účetní­ mu Fr. Matushovi. ·Jak vidět, sestra Bečková se opravdu přičinila, za což se jí dostalo uzná­ ní a pochvala od br..předsedy, který jak sestře Bečkové i br. Fr. Špaňhelovi poděkoval a spro­ stil výbor jeho sběrací povinnosti.

\,

Ve středu, dne 28. března 1945.

Bratr přdeseda J. J. Mikeska sděluje, že mu bylo br. účetním, Fr. Matushem oznámeno, že máme na hotovosti v bance $315.22.Rozhodnu­ to $200.00zaslat ústředně do Houstonu a dal­ ší částku ještě ponechat na bance.

Dále bylo hovořeno o sbírce šatstva, pro naše krajany v. Československu. Vybrán vÝ­ bor, který se má podílet na sbírce a dary při­ jímat. Výbor pozůstává z následujících, kde oznámena i jejich adresa, by bylo možno dár­ cům šatstvo jim odevzdat, neb odeslat. Pí. J. J. Bečková, Rt. 4, Temple, Tex., pí. Chas. Mar­ tinek, Rt. 4, Temple, Tex., pí. stázy Škrabá­ nek, 209 South 20th, p. a pí. Theo. Daňa, .Rt. 2, Rogers, Tex., pí. Louis Sirný, 1120 so. 1 Str.,.

Temple, Tex., p. J. J. Mikeska, Rt. 4, ,Temple, Tex. První sobotu v dubnu, to jest 7., se má výbor sejíti v síní řádu "Hvězda Texasu", čís.

47, v Seaton a tam šatstvo odevzdati, kde bude též po celý den šatstvo přijímáno. Obracíme se k vám s prosbou, drazí krajané, máte-li doma nějaké šatstvo neb prádlo, které můžete po­ strádat, prosím, darujte to pro naše krajany v Československu, kteří to zajisté nutně bu­ dou potřebovat, neb jistě, že budou ožebračeni o vše těmi jejich tryzniteU, kteří se na nich budou .mstítí, aby je zanechali, co možno, v nejzuboženějším stavu. Jistě, že vám za vše budou · blahořečit a vás blažit vědomí, že jste pomáhali těm nejpotřebnějším. Jen prosíme, by šatstvo i prádlo bylo čisté, neroztrhané a možno-li teplé. Obraťte se na někoho z vý­ boru a on vám v tom poradí.

Ve schůzi bylo vybráno $65.50a sice: Pro s.

A.Č.T.: p. a pí. Pavel Olejník $1.00,p. a pí. J. F. Fojtášek $2.00,p. Jan Chlápek $1.00,p. a pí.

George Pavlica $5.00,p. a pí. Albín Šodek $1.00, p. a pí. John Klinkovský $3.00,p. a pí. Chas.

Martinek $1.00,p. a pí. F. J. Matush $25.00,p. a pí. J. J. Mikeska.$10.00, sbírka p. Fr. špaňhe­ la $14.00,pí. ·Anna Špaňhel za háčkovanou o­ zdobu 50c. Bratr předs. J. J. Mikeska lístkem mně oznámil, že obdržel od p. a pí. August Kacíř $10.00,které odevzdal br. účetnímu Fr. · Matushovi. Pro Rusy: $1.00p. a pí. J. F. Foj­ tášek a $1.00na č. červ. kříž. Všem dárcům jménem naší odbočky: Srdečný dík!

Pí. Mikesková, opravdu Vás lituji, že jste měla tak bolestnou nehodu a přeji Vám brzké a úplné uzdravení, by se Vám ruka brzo za­ hojila.

Byla jsem také v,elicedojata zprávou o ná­ hlém úmrtí pí. M. Kraftové. Vždyť se mně to zdá ,tak krátká doba, co ,jsem jí naposled vi­ děla a s ní žertovala, když jsem byla v říjnu v Dallas za dětmi. Jak je to truchlivé, když ..dnes ten, s kterým mile hovoříte, v krátkém čase odebéře se tam, odkudž není návratu a vám zbudou po něm jen milé upomínky. Byla to milá a dobrá žena a proto tak mnoho do­ brých přátel jí vzpomíná. Pravila mně při se­ tkání pí. M. Hrušková, že když slyšela o její ná­ hlé smrti, že nad tím zaplakala. čest budiž pa­ mátce zesnulé a nechť pozůstalí přijmou mou upřímnou soustrast.

Těší mne pí. Brtišová, že píšete tak krásné a zajímavé dopisy, jen pište hodně a častěji Ne­ berte si z nás starších, lenoušků příklad.

Co je s Vámi, pí. Orsáková, že již delší dobu jste neměla dopis ve Věstníku, napište zas ně­ co humorného, však Vy to dovedete.

Ty též, Dorotičko Martirtková, hodně piš do Věstníku, tak se .aspoň dobře naučíš psát. Ne­ hleď na nějakou tu chybičku, však on, p. re­ daktor, jistě Ti to rád opraví. Již mnohokráte jsem slyšela od mladých děvčat, když jsem se některé ptala, kde se naučila oesky psát? Od­ pověděly, že z novin, ovšem že, ale mládež si ráda přečte něco zajímavého, neb ze života do­ spělých a z toho .Piro život béře i ponaučeni.

K. Fojtášková.

~~~~-V~~~~Při jakékoliv jednotlivém pokusu nelekej se nikdo kritiky. Jest mnohem snažší kritizovat, nežli jen i nepatmým činem o nějaké dobro se pokusit.

~~~~v~~~~

"Důležité! Zmeňte ihned odkaz na certifikátu v pádu, že dědic jest mrtev. Urychlí se tím vý­ plata vašeho certifikátu a ušetří případně dal­ ší výlohy vašim,dě~cům.

Ve středu, dne 28. března 1945.

Vif:S'l'NÍtt

Bakalářka a svetr Členové S, P.. J.. S. To, kteří

'•.;ak jsi dopadla?" vítají mne tři hlasy. "Pro­ šla s vyznamenáním," hlásím s hrdostí. "Hurá, to se musí jít oslavit," navrhuje první hlas.

"Zelená Ještěrka zrovna dostala čerstvou zá­ silku," oznamuje druhý. "Tak si pospěšte, dá­ my a pánové," pobízí třetí. Hostinský má vždy porozumění pro oslavy příslušníků českoslo­ BENU,YFOJTÍK. - Řád čís. 62. Zabit v bitvě venské branné moci a jejich přátel, takže se u Salerna v Italii, - 19. listopadu 1943. na stole objevuje vzácný gin. "Sláva naší nové EMIL F. TROJÁČEK.- Řád čís 25. Zabit při bakalářce, ana učeností slyne přemnohou." dobytí Buna v NovéGuinei- 31. pros. 19'12.

"Učenost krásná ctnost" - prohlašuje u­ LOUIS LUKŠA.- Řád čís. 17. Zabit v bitvě v znale ten nejdelší četař "jenže děvče stu­ Italii - 10. prosince 1943. dované k ničemu se nehodí. Knedlík neuvaří, EDWINPEŠEi{. - Řád Praha 'čís. 29. Zabit zá­ batlledress nevypere, ba ani svetr neuplete." keřnými Japonci v bitvě na Empress Au­ Výzva, obsažená v těchto slovech, by se měla gusta Bay - 7. listopadu 1943. z opatrnosti přeslechnout, avšak hospodyňská DELFIN POŠÍVAL.- Řád Svornost. Jihu čís. j,zšitnost, zalitá sluncem nově dobytého úspě­ 15. Zabit v boji na Sicilii 4. července 1943. chu a dvěma giny, opatrnosti nepřipouští. I JOSEF NOVOTNÝ,JR. - Řád Svornost Jihu, ujiiíťnji nevěřící trojici, že jsem zcela ochotna čís. 15. Zemřel v Číně 25. února 1944 ve stáří 23 let. pozvati celou posádku na vepřovou, knedlík, zelí, nadto vyprati skvrny od pohonné směsi, ALOIS J. COUFAL.- Řúd čís. 24. Padl na frontě 28. pros. 1942. a ke všemu uplésti nejkrásnější svetr, který kdy doplňnoval vycházkovou uniformu. Odpo­ JOE T. JANAČ.- Řád čís. 9. Padl v bitvě v Severní Africe 20. května 1943: věd' na tuto vychloubačnost byla dvojhlasná a úsečná: "Nestřílet špagát". (Toto oblíbené HOWARDP. MOORE.- Řád čís. 24. Zabit, bitvě v Italii, - 18. ledna 1944. úsloví je doslovný překlad z angličtiny s mra­ JERRY SMILEK.- Řád čís. 141. Zemřel na po­ vokárnou příchutí.) Následuje neladné trio o­ ranění, utrpěné v boji 31. srpna 1943. povržení a protestu, po chvíli přerušené jíma­ PORUČÍK JOHN ŠEBEK.- Řád čís. 89. Zabit vým a zádumčivým solem, které dosud mlčelo. při letadlovém neštěstí při Block Island, "Ty umíš plést krásné svetry? Já bych tuze po­ Rhode Island, 2. března 1944. třeboval, Prosím, uplet' mi jeden." Střelci špa; EDWIN F. VRLA.- Řád Ennis čís. 25. Zabit gátu .isou s prosebníkem zajedno, a přidávají na bojišti ve Francii 29. dubna 1944. se hlučně k němu. Na couvnutí teď není po­ EDWINW. FOJTÁŠEK - Řád Hvězda Texasu myšlení. Je zřejmé, že mi nikdo nevěří, že ob­ čís. 47. Padl na poli cti a slávy v Italii dne jednané zboží bude dodáno. Výstup se musí 28. května 1944. Raněn byl v lednu 1944 skončit. Slibuji tedy slavně a svátě, že do tří a po uzdravení nastoupil opět službu na měsíců odvedu oděv teplý, jemný a elegantní, frontě, kde 28. května padl. sedící jako ulitý, zkrátka takový, o němž se o­ OSCARR. GERLICH.- Řád Radhošť čís. 99. byčejnému smrtelníku jenom zdá.

Zabit na bojišti ve Francii 13. června 1944.

Avšak provésti smělý plán není snadné. Dle JOHN J. ČULÁK.- Řád Spravedlnost čís. 121. hospodářské teorie je k hotovému výrobku za­ Padl na poli slávy v bitvě ve Francii 12. potřebí: a) surovin; bl práce. Opatřit surovíčervna 1944. . nu v daném případě znamená (přihlížíme-li k ANTONJ. MARTINEC,JR. - Řád česl{ý Pra­ naprostému nedostatku šatenek) .dobýti nási­ por čís. 24. Padl na poli válečném někde ve · lím či lstí "coupon-free" vlnu na dobročinné Francii 12. července 1944. ženské organisaci pro zásobování spojeneckých THEODOREE. MALISH.- Řád Praha čís. 29. branných sil vlněným zbožím. Zakopnuvší o Zabit ve válce 28. června 1944 ve stáří 23 strážníka, hlídajícího předsíň, ocitám se v po­ let. nuré .místností, kde mne vítá šlechticky vypa­ RAYMONDJ. ŠIMČÍK. - Řád Vyšehrad čís. dající dáma za přísným psacím stolem. "Po­ 48. Padl na bojišti ve Francii 22. června třebujete vlnu, vím to, vím," - šveholí něžně 1944 ve stáří 19 let.

- "ale musíte mi řící, nač ji chcete. Jen mi JAMES FOJTÍK. - Řád Rozkvět CÍS. 62. Padl řekněte všecko.zcela otevřeně." Poctivostí nej­ v bitvě na italské frontě 17. června 1944, dál dojdeš, říkám si a vysvětluji. Dáma lomí ve stáří 26 let. rukama.

"Cože"- rozhoduje se - "co to pra­ GUS.W. ELŠÍK.- Řád Vlastenec čís. 45. Zabit víte? Sázka? Sázka? Kolik Je vám, prosím, let? v boji v Italii. 25. června 1944, ve stáří 25 Cože?Tak mladá a tak zvrhlá? Sází se. O oběd let. se sází Ale to nepodporujeme, to ne. Tady pod­ l,UDVÍKO. ŤOUPAL.-Řád Čechů Domov čís. porujeme manželství, skutečné i případné, ale 82. Padl na bojišti v Nové Guinei 23. čer­ sázky, nikdy. P1,2ji vám do~é odpoledne." vence 1944.

GEORGE PUSTĚJOVSKÝ.- Řád Texaský Mír čís. 10. Padl v boji za vlast dne 7. srp­ na 1944 někde ve Francii. čís. 154. Prohlášen co mrtvý válečným od­ AUGUSTJ. L. ZÁVODNÝ.- Řád český Pra­ borem dne 19. dubna 1943, ve stáří 24 let. por čís. 24. Obětoval svůj mladý život za STANLEYSOBOTÍK.- Řád čechoslovan čís. svobodu národů dne 24. září 1944, někde v 40. Zabit v boji v Německu 11. září 1944, Belgii. ve stáří 20 let.

JOHNNIE KOŇAŘÍK.- Řád Karel Havlíček ROBERT E. BORDOVSKÝ.- Řád Nové Kvě­ čís 4. Zabit v boji ve Francii dne 27. srp­ ty, čís. 35. Padl v bitvě v Italii dne 24. září na 1944.

1944.

JOS. F. ŠVAB. - Řád Radhošť čís. 99. Položil JOE l\'.IIKESKA. - Řád Hvězda Texasu čís 47. svůj mladý život za naši vlast americkou Padl v boji v Italii dne 24. září 1944. · na bojišti ve Francii, dne 11. ledna 1945.

ANTONJ. DLABAJ.- Řád DubovýHáj čís. 126.

GEORGE TOBOLA.- Řád San Antonio čí.

Zabit v bitvě v Italii dne 15. října 1944.

133. Zahynul p1·i aeropíánovém neštěstí při ALFONSORSÁI{.- Řád Laskavost číslo 70. pacifickém pobřeží dne 13. listopadu 1944.

Padl na poli cti a slávy v Italil dne 16. zá­ HENRY J. l\1ACHA~. - Řád Nový tábor čís. ří 1944.

17. Padl v boji ve Francii dne 11. listopa­ ALLANADAMČÍK.- Řád Elmaton čís. 148. du 1944.

Zabit v boji ve Francii dne 2. srpna 1944, FRANKJ. MATECHA.- Řád Slovanské sdru­ ve stáří 24 let. žení 'čís. 90. Zabit v boji v Německu dne 17.

JOHN PAVLISI{A . ..:... Řád Rozkvět Západu čís. listopadu 1944.

107. Zabit v bitvě ve Francii 26 července WILLIAIULEE J.l,:IOTL. - Řád Hvězda Texasu 1944, ve stáří 31 let. čís. 47. Položil svůj mladý život za vlast 27.

LOUIS TURBAK.- Řád Svaz čechoslovanů února 1945. čís. 92. Padl v boji ve Francii dne 25. srp­ na 1944 ve stáří 31 let.

BOBBYMACKGODWIN.- Řád Fort Worth

zemřeli na poli slávy anebo ve vojenské službě.

Str!Ula

ii.

Čímž konči naděje na "volný" materiál.

Nedostanu-li se poctivostí k "volné" vlně, do­ stanu se lstí ke kuponům. Na nohou punčochy s největším puštěným okem a na tváři úsměv andělsky čistý, vstupuji do kanceláře povolané osoby našeho oddělení, s poníženou žádostí o úřední povolení k nošení štruksových kalhot do práce. "To nejde" - dí ona - "to by půso­ bilo nepěkně v místnostech, kde nejomamněj­ ším nápojem je čaj." Povolaná osoba má však dobrý postřeh. "Pane bože, snad to nejsou va­ še poslední punčochy?" Ticho. "Kuponů nemá­ te." Ticho. Povolaná osoba ůsílovně přemýšlí.

"Přijďte ke mně odpoledne, dám vám šest ku­ ponů, abyste měla na dva páry punčoch. Ne­ děkujte mi, prosím. Konám jen svou povin­ nost." U dveří mě zastavuje. "Ještě něco. V,ez­ měte si na nákup dvě hodiny volna." A pak se říké, že přísloví našich předků o poctivosti jsou plna moudrosti.

Posílena vědomím, že tomu tak není, přidá­ vám k "úředním" kuponům ještě jeden "sou­ kromý" uzmutý z otcovy knížky (prosím vás, kdo pozná ztrátu jednoho kuponu?) a vydá­ vám se na cestu. V prvním obchodě se proda­ vačka na můj dotaz teskně usmívá. "RAF wool? Sorry, ale náš příděl je dávno rozpro­ dán. To víte, každý letec má děvče na každém letišti, každá plete, tož vlna nestačí." Ve dru­ hém krámě jsou praktičtí, ve třetím zvědaví.

"Proč plést zrovna pro letce? Bojovníci v kha­ ki potřebují svetrů daleko více." - "Vezměte černou vlnu. Na operace je to dovoleno." "Upleťte to z bílé vlny. Můžete to pak dát o­ barvit." - "Zeptejte se u dobročinné organi­ sace, tam vám dají." A tak to jde dál. Babičky kývají hlavami, kluci si na mne ukazují pr­ stem. Stala jsem se ženským Olíverem Twi­ stem - "holkou, která chtěla RAF vlnu".

Když jsem ji po třech dnech konečně dostala, byl ze mne přízrak, šeptající mdlým hlasem, "RAF won, RAF, raf rař ... " Plést mne naučila anglická sousedka, když jsem jí obšírně vyložila, že mým snem je. vy~ padat jako Angličanka s jehlicemi a pletením.

Po čtyřech hodinách jsem začala s prací. Ale lidem se to stále ještě nelibí. Komentái·ů je spousta. "Paní, ty pleteš, rytmicky. Píchnout do toho, zadumat se, zkroutit obličej, nabrat. oko, vypláznout jazyk, oddechnout, píchnout. do toho ... " - "To bude několik let po válce pěkný lyžařský svetr," dí jeden. "Nesmysl" odporuje druhý - "vždyť ten šťastný už od­ rostl kolébce. To ho chudáka, zrovna v tom svetru pochovají, až umře stářím." Tak to jde bez konce. V úřadě, v podzemní dráze, doma na návštěvě. "Bez koncu rafský svetr j·est, jde vlna za vlnou, hrob jedné řady druhé jest mo­ dravou kolébkou ... " Kéž, ó kéž brzy nadejde den, kdy budu moci dodati: "Kdo první řadu vytvořil, ten stvořil také poslední."

--------V--------

Věra K.

Řiád Spravedlnost, čís. 121,, Shiller, Tex. Ctění bratři a sestry:Uvědomuji vás, že naše příští schůze bude odbývána druhou neděli v dubnu na místo první, a to tím pádem, že na první neděli nám připadají svátky velikonoční, takže by asi schu­ ze byla málo ·členy navštívena.

Přeji všem, by užili těch svátků velikonoč­ ních a každý by dostal hodně těch bai,evných vajíček. - S br. pozdravem, J. F. Novosad, taj.

----V----

KALENDÁŘ 1. dubna. Divadlo "Pod texaským sluncem'' v síni řádu Pokrok čís. 84. v Dallas, Tex.

8. dubna. Zpěvohru "Veselí taškáři" sehrají sokolští ochotníci v síni řádu Pokrok čís. 88. v Houston, Tex. V květnu. Divadlo "Pod Tex~ským sluncem'' pohostinsky sehrají ochotníci Solwla Houston v síni řádu Karel Jonáš čís. 28. v East Bernard.

Texas.

i.

Strana

Ve středu, dne 28. března 1945.

V:riiSTNÍK

8.

ÚŘEDNÍ ORGÁN SLOVANSKÉ PODPORUJíCt JEDNOTY STATU TEXAS.

OFFICIALOH.GANOF THE SLAVONICBENE­ VOLENT ASSOCIATIONOF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR- FRANTAMOUČKA- EDITOR Vydavatelé - Publishers ČECHOSLOVAKPUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Předplatné $1.50roč. s·.lbse:·iption$1.50a year Změny adres zasílají se do m.'wni Úřadovny ve Fayetteville, Te:x-."8.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veškeré dopisy, předplatné a oznámky buďtež adresovány na: Věstník, West, Texas.

Věstník has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South. ·

KOMENSKÝ.

J. S. Machar.

(Pfi zprávě o uzavření míru westfálského.)

Co teď zbývá?

V dlaň složit skráně, aby slzy tekly do cizí půdy? Žalovat a stenat jak Prorok Páně nad zbořeným městem?

Meč nepomoh' a spojenec nás zradil, už není doufání než v sama sebe.

Vždyť všemu vzdor, můj národe, já věřím na příští tvé, na vzkřísení tvé slavné a že tvé místo bude v sboru živých a vláda včci tvých že se ti vrátí!

A všecko přípravít a býti hotov, než jitro přijde, potřebno a nutno.

Tu půdu líchy zdupané zas zdělat, zdi chalup postavit a dát jim krovy a do světniček vésti nové lidi ...

A do záhonů, sadů, do brázd polí sít s láskou, věrou a sít trpělivě a nečekat, že ovoce sám sklidíš, jež příštím věkům teprv souzeno.

A rány zbodaných tvých údů budou pak slávou tvojí, národe můj milý, a příští tvoje bude plno štěstí, neb zaplaceno do sytosti bylo slz proudy, krve řekami a touhou, jak neplatil víc žádný jiný národ ...

~~~~~v~~~~~

Velikoúoce, svátky jara. Dech země obrozuje hroudu, koloběh mízy napružule stromy, kvap větru pročisťuje oblonu, a z toho všeho lidský tvor nassává novou sílu do života. Malinká čá­ stečka jara věčně mladého a věčně stejného v svém nekonečném opakování omlazuje nejen staré lidi (každá ta babička stará je veselejší z jara), ale každého člověka. Omlazuje i dítě, působí osvěživěna každý organism. Povzbuzu­ je životní projev jako teplo povzbuzuje rtuť v teploměru. Jaro je neomylný omlazovací pro­ středek, tonicky vzrušující. Jediný prostředek, jehož lidstvo všech věků, snažící se o to, aby si člověk mohl zachovat věčné mládí, nehledalo a draze neplatilo. Jaro přichází samo, přichází neomylně, ale nikoli na objednávku. Svátky velikonoční spadají buďto do poslední části března anebo do prvních tří týdnů měsíce dub­ na; patří mezi tak zvané pohyblivé svátky, které nepřipadají každý rok na stejný den. Ří­ dí se to dle úplňku měsíce; na církevním kon­ cilu v Nice roku 325 po Kristu bylo usnešeno, aby Hod Boží Velikonoční vždy byl v tu první neděli po prvním úplňku měsíce polární rovno­ dennosti. Většinou bývá v těch prvních jarních týdnech proměnlivé počasí, mající podivné roz­ mary. Někdy pěkně svítí slunko, chvílemi zase

prší, v noci třeba přtlde mrazík, nebo se střídá déšť s plískanicí. Ale po několika teplých a slunečních dnech se ve staré vlasti v té době počala objevovati první zeleň a také různá jar­ ní kvítka, sněženky, bledule, libovonné fialky, sasanky, petrklíče, jaterníky a řada jiných.

Slavným úvodem velikonočního týdne byla květná neděle, kdy se konaly výlety clo přírody k hledání kvetoucí jívy s tak zvanými kočička­ mi. Přišla škaredá středa, po ní zelený čtvrtek, velký pátek a bílá sobota. Všude již na počátku týdne se čistilo, smýčilo a bílilo, aby,na ty svát­ ky všechno se jen čistotou lesklo a slavné dny aby tak měly vlídný a půvabný rámec. Pak pří­ šel slavný Boží Hod Velikonoční a po něm pak pondělí velikonoční s pomlázkou a všelijakou kratochvílí s darovanými malovanými vajíčky.

To byl celý týden radosti a milých zábav pro mládež a také pro starší usedlejší lidi. Bylo to vítané vytržení z všedních dnů, kdy aspoň na čas zavládla nálada veselejší, kdy se na chvíli zapomínalo na ty denní trampoty a starosti. Tajemství věčného jara je právě v tom, že v žalu musí člověk hledat sílu. Bolem se otužo­ vat, nikdy neklesnout, nikdy nezvadnout. Jaro, opakující se neměrně co svět světem je, dává člověku klíč k tajemství svého věčného trvání.

A dobrá mysl za všech okolností. Tak dlouho je člověk mlád, jak dlouho. se dovede radovat ze života, to jest, i z jeho nejmenších darů. přejeme všem našim čtenářům radostné a utě­ šené svátky velikonoční.

Jan Amos Komenský, veliký učitel národů, poslední biskup Jednoty českobratrské narodil se 28. března r. 1592 v Uherském Brodě na Mo­ ramě. Na počátku třícetíleté války, když Ferdi­ nand II. jal' se pronásledovati české nekatolí­ ky, požíval Komenský útulku na žerotínsli::ých statcích v čec:tiách, kdež napsal "Labyrint svě­ ta a ráj srdce." V pravdě básnické dílo toto by­ lo pronásledovaným exulantům českým kni­ hou vedle bible nejdražší. Uchýliv se s bratřimí do polského Lešna, napsal tu slavný spís "Brú­ na jazyků," učený to návod k vyučováni latlná, jenž byl přeložen do všech jazyků evropských a některých asijských. Dílo toto a jiné vycho­ vatelské spisy roznesly slávu Komenského po celém vzdělaném světě, i býval zván do cizích zemí, aby tam pracoval o opravě školství. Tak meškal v Londýně, ve Švédsku, v Prusku, v Uhrách, v Hollandsku, ba i Ameriky nabíd­ nuto mu řízení university harvardské. Vedle vychovatelství zabýval se Komenský též horli­ vě filosofií, v níž jeho humanitní přesvědčení hledá prostředek k mravnímu zušlechtění a zvelebení lidstva. Vedle těchto prací věnoval se Komenský nadšeně snahám směřujícím k mí­ rovému hnutí. Byv zvolen biskupem Jednoty vrací se z Pruska do Lešna; když v míru west­ fálském, jímž ukončena válka třícetíletá, na Čechy bylo úplně zapomenuto, Komenský před­ vídaje konec Jednoty, napsal tu dojemný "Kšaft umírající matky, Jednoty Bratrské." V Lešně stihla Komenského nesmírná ztráta, když mu za požáru města shořelo v rukopise hotové již dílo, o němž bezmála ětvřícet let pracoval, totiž" Poklad jazyka českého," veliký to slovník. Z dalších útrap vysvobodil Komen­ ského jeho mecenáš Geer, jenž mu poskytl po­ hostinství v Amsterodamě, kde Komenský ztrávil sklonek života a v neúnavné další práci.

Dokonal svoji plodnou pouť životní 15. listo­ padu 1671. V době, kdy světové boje se blíží ke konci, měli bychom hromadně pokleknouti u nohou velikého učitele Komenského, a zahlou­ bati se s ním do tajů jeho díla "Anděl míru."

Vůdcové všech národů našli by v tomto díle bohatou inspiraci. On nás upomíná, že vyjed­ návání o a trvalý mír musí se ·díti pravdivě, otevřeně, rozšafně, poctivě a s chlad­ nou úvahou. že civilisace jest vybudována na pravdě, spravedlnosti a lásce k bližnímu a tr­ valý mír musí spočívati na týchž základech, a stavba naše musí odpovídati Bohu a Vesmíru.

Národy chtějí, aby vítězství nad hitlerovským Německem se stalo základem pevného a trva­ lého míru; chtějí také, aby byl vykořeněn fa­ šísm jakéhokoli rázu navždy a chtějí, aby po celém světě zvítězily zásady demokracie a po­ kroku. Národy které přečkaly hrůze německé okupace, nemohou se spokojiť s návratem ta-

z

příměří

~;

kových režimů a státníků, jejichž bankrotář­ ství prokázala léta těžkých zkoušek, jakými Hitler podrobil Evropu. Hlavní vady, kterými trpěla předválečná organisace Evropy jsou zřejmé. Tyto vady musely zaplatit evropské národy příliš draho, než aby trpně souhlasily s obnovou zbankrotělých režimů a daly tak vol­ nou ruku různým pátým kolonám nakloněným fašismu ještě po svém osvobození. Lidé, kteří platili krví za svobodu svých zemí, samozřejmě nechtějí. aby se jejich osud stal hračkou v ru­ kou politických klik, které jen příhlížely krva­ vé bitvě za svobodu a samy se odcizily svým národům, pi·i čemž nesou vpravdě značnou zodpovědnost za katastrofu. Nemůže být po­ ch:J, by o tom, že pouze vláda, která se opírá o lid a pevný demokratický základ, může zaručit mír a pořádek. Letošní rok dává nám pak za úkol vybudovat mocnou stavbu organisace me­ znárodní bezpečností. Mírumilovné národy mu­ sí konečně zřídit účinnou a silnou organisaci na ochranu míru a k zajištění bezpečnosti. Zá­ rukou úspěchu v tomto díle jest jednota spolu­ práce vedoucích mocností protihitlerovského sjednocení a přátelská spolupráce velkých a malých zemí.

Nový svět dá se zbudovati jen na nových zá­ kladech, má-li to býti svět míru, lidského bra­ trství. svobodya štěstí. Novýsvět může býti vy­ tvořen jen krok za krokem společnou prací všech, kteří se dovedou oduševnit velkou, str­ hující myšlenkou. Překážky jsou k tomu, aby bylo co překonávat. Mozkybudou pracovat, ru­ ce také. Čechoslovácibudou postaveni před no­ vé nesmírné úkoly, až se přežene víchříce dru­ hé světové vojny. Oni jsou si dobře vědomi, že musí stavět na nových základech, aby veškeru proměnu bunečné tkáně evropské společností pre-žili a naplnili jako vzdělaný, kulturní lid a národ, aby tvořili nové politické a společenské podmínky svého kolektivního života nepouště­ jíce s paměti, že ve stupnici hodnot lidských nejvýše nestojí majetek a jeho výsady, nýbrž lidská a národní kultura, jakož i lidská práce, která všechno tvoří, všechny živí a všechny spasí. československý zemědělec přinutí svá vyhladovělá pole a proi·ídlé chlévy, aby daly národu dosti obilí, zemáků, zeleniny, priHnyslo­ vých plodin, ovoce, mléka, tuku a masa. Spra­ vedlivý národ musí mu však novým ustrojením státního a společenského fo<:lú zajistit životní úroveú, odpovídající pracovní zásluze. Země­ dělec. ochotný k práci, musí sedět na své půdě bťzpcčně, zbaven strachu, že mu bude odňata vči'iteleni, nebo výběrčím daní; musí mít také jistotu, že nepracuje pro blahobyt peněžníků.

Pobofoné či vybrakované továrny a doly budou zJ:·ízeny znovu, stejně jako dopravní cesty a prostfodky. Dělník v československé republice má právo na oslnihodinový pracovní den. Ne­ hude 'však počítati hodiny a pustí se do práce, aby celý národ měl tolik uhlí, zeleza, strojů, nástrojú, látek, pHbytků a nábytku, kolik po­ frebuje. Také on však musí míti jistotu, že ne­ pracuje pro blahobyt příživníků. Se stejnou chutí přistoupí k dílu nového budování všech­ nu ostatní zdravé složky národa. Může se.. státi1 že privilegovaní lidé starého světa budou spe- ' kulovat, jakým úkladem nebo jakým násilím by zachovali staré výsady. Lidé nového světa pfllnou k sobě navzájem, druh k druhu, vytvofi společnou prací společný plán nového života, vytvoÍ'Írovněž ovzduší vzájemné dúvěry a sym­ patie. Nová vlna optimismu (prospěšnictví) rozbuší všechna srdce, musí vzniknout nová pracovní a ~ivotní kázeň. Na cestu troskami, odí·íkáním a tvrdé práce ml1síosvobozenýmče­ choslovákúm svítit pronikavé světlo velkého ideálu, přijatelného většině národa. V takc·vém ovzduší ztroskotají veškeré pokusy z.pátečnictví.

Lidový obr bude dosti silný, aby unesl jak bře­ meno nového budováni, tak také břemeno o­ brany svého ideálu, bude-li té obrany zapotře­ bí. V životě lidí i národů jsou věci, s nimiž se nežertuje. Šelmu nelze usmiřovat, tu nutno jen za1Jíta­ nebo zkrotit Pruský miHtarism musí být rozdr­ cen sllou, vflcčný 11rfimysla všechna zfízoní k výrobě z,braní musí být Němcům vzata a aspo·it 1~0 dvě gene1·ace budou musit být bedlivě hlicl::í:­ ·ni a drženi na krátké uzdě, než bude možno Q- ,

1uavcluvči'.-it, že se vzdali válečných plánů.

·~ .: ': (' t'

,,•1 ..'~;

!·.,

Na Němce se valí katastrofa

ze všech stran.

mámo a ruské oddíly se přiblížily 95 mil k Víd·· mérno a ruské oddíly se přiblížily 95 mil k Víd­ ni,· na západní frontě anglo-amerícká vojska vyřídila "západní val," obsadila Saarskou pa­

nev, během deseti dnů mocného náporu vyči­ stila západní břeh Rýna, zničila dvě německé armády - přes 100,000 Němců zajato a zabito - a na východě stojí Rusové již jen třicet mil před Berlínem. Koněvova armáda překročila řeku Nisu, dobylaPrudník (Neustadt) u českých hranic, takže henleinovci v severních českých krajích mají nyní "potěšení" slyšet hřmění ru­ ských děl. Chvíle, aby Hitler přešel k nutné protiofensivě - má-li k ní ještě vůbec sil - a vytáhl poslední své tajné zbraně, je zde. Ne-li, je hotov. Je možné, že se odhodlá k použití ply­ nu - aspoň německé továrny na výrobu plynu pracují plnou parou. Chopí-li se však skutečně Němci plynu, budou toho strašně litovat. Dlou­ ho očekávaný konec Hitlerova panství se tedy rychle přibližuje. Dochází k osvobozování če­ ských kralů, které padly Hitlerovi první za o­ běť a· poslední jsou zbavovány hnědého moru.

Po vyhnání Němců z Podkarpatska a značné části Slovenska vrací se nyní president Beneš přes Moskvu domů, aby na domácí půdě zreor­ ganisoval vládu a vydal všem věrným Čechům a Slovákům počet ze zahraničního hospodaře­ ni. Osud miluje symboly. Dějinná spravedlnost se naplňuje časovou shodou, že se národ ujímá správy svých věcí právě ve dnech výročí, kdy byl o svou svobodu oloupen a vržen v potupné otroctví. Čechoslováci budou mít zajisté mno­ ho, přemnoho těžkostí. Mají však všechny pod­ mínky i možnosti, aby je překonali. Oni si vy­ buduji nový, lepší domov, budou-li ukázněně jednotní, budou-li loyálně mezi sebou spolu­ pracovat, pravdu ctíce a pravdu každému pře­ jíce. Slavnou českou národní tradici mají zno­ vu slavně potvrzenou vzdorem a zápasem če­ skoslovenského lidu. A mají ctižádost vybudo­ vat silný sebevědomý stát -čímž jsou povinni vlastnímu národu i Evropě. -· Do pondělka t. týdne válka v Evropě dostoupila snad už clo po­ sledního vítězného údobí. Spojenci dosáhli o­ hromného úspěchu na obou frontách neboť předmostí u Remagen bylo rozšířeno na 32 mil síře a osm mil hloubky a koncem min. týdne spojenecké armády překročily mohutný Rýn na dalších třech místech: na severu u města Wessel a jižněji u Duesseldorfu, u Remagen předmostí bylo rozšířeno a nové bezpečné před­ mostí zajistily sbory třetí amer. armády pod generálem George S. Patton-em pod městem Mohučí. Generalissimo spojeneckých armád generál Eisenhower použil le mocnému zdolání největší přírodní překážky - řeky Rýna - ně­ kolik armád a zároveň v pohotovosti vyčkáva­ jící armády parašutistů, která byla dopravními letouny a kluzáky dopravena do týlu nepřítele v počtu 30,000 mužů s potřebnou výzbrojí a proviantem. Všechna předmostí jsou nepřetrži­ tě sesilována mužstvem, výzbrojí, střelivem atd. - odpor nepřítele je chabý a doposud ne­ organisovaný - zajatců denně přibývá. Histo­ rická chvíle vpádu ruských vojsk na území Mo­ ravy nadešla, vojska první ukrajinské armády maršála Ivana S. Koněva prolámala si cestu přes moravsko-hornoslezské hranice clo Mo­ ravské Ostravy, brány a historické to invasní cesty do zemí české koruny, k Praze a k Vídni.

Ruské vojsko přichází jako osvoboditel a tato zpráva přijata bude s velkou radostí českým lidem jako předzvěst, že hodina vysvobození se blíži. Třetí uírajínská armáda maršála Fedora I. Tolbuchina udeřila na Germány v severozá­ padních Uhrách a směřuje na Bratislavu a Ví­ deň. Za. poslední čtyři dny úporných bojů Tol­ buchinovy sbory zabily na 45,000 Němců a šest tísíe zajali; así 745 tanků a osm ~et děl nepříte­ le bylo zničeno - tři sta padesát měst a vesnic v této části Uher bylo Rudou armádou osvobo­ zeno. · Lid musí opět nabýt živé' VÍl'Y ve společný o­ soud lidské pospolitosti, v práva a. povinnosti mužů a národů, v nezměnitelnou tHstojnost je­ dince, z něhož vyplývá všechno bratrství lidí a národů. A to není lehký úkol - vyiáclá si vel­ ké mravní odhodlanosti nejlepších mužů mezi

P,árod;r.,

Strana 9.

VflSTN:tK

'V_e středu, dne 28. března 1945.

lerovským Německem, zahájila pak nové ob­ dobí i v boji za osvobození českoslovenslrn.

Tento nový Hitlerův zločin učinil hluboký do­ jem na český národ. To bylo víc, než pouhé Hit­ lerovo pirátství. Němci napadli veliký slovan­ ský stát, který byl vždy příznivě nakloněn čs. národu. Za smutných dnii mnichovských uká­ zal se Sovětský svaz jediným přítelem česko­ slovenslrn, neuznal ani okleštění Českosloven­ ska, ani pozdější porobeni osmi milioml Če­ chů. Heroický boj Rudé armády vlil novou od­ vahu clo českých srdcí a dal novou silu české­ mu boji za svobodu. Smlouva o vzájemné po­ moci ve válce proti Německu byla 18. července 1941 podepsána mezi SSSR a Československem a znamenala obrat v národním boji českoslo­ venského národa, jemuž tato smlouva otevřela nové, velké možnosti, pro vývoj osvobozenského boje v zemi a v cizině.

Obyčeje velikonočního týdne u lidu v če­ ských zemích možno charakterisovat hlavně jako obyčeje očistné, které mají zapudit všech­ no zlé a nepříjemné z příbytku i od jednotliv­ ců. Očistné obřady lidé konají, aby se sami zba­ vili zlého, očistnými obřady chrání i svoje do­ my. Na Zelený čtvrtek a na Velký pátek, někde na Bílou sobotu chodí se lidé umývati k prou­ dící vodě, mnohdy před východem slunce, aby účinek byl mocnější, a modlí se vroucně za zdraví, věříce v uzdravující moc vody; někde se lidé vzájemně polévají, zejména mládež. V ce­ lém domě se v tyto dny nejen uklízí, nýbrž i kropí, zažehnává a rozličnými kouzly se vyhá­ ní nemoc a všeliká nečistota; lidé ukládají o­ chranné prostředky jako zelené pruty a jiné předměty do všech část domů, ba i clo sklepů, zahánějí zlé vlivy hlukem, na př. chřestěním klíčů, které nosí po celém příbytku, čistí a me­ tou, odnášejíce smetí na rozcestí nebo k souse­ dům podle víry magie, že za smetím se odstě­ huje i nepříjemný hmyz. Obdobnými způsoby zahánějí pak i škůdce z polí, zvláště housenky, myši a krtky.~ obyčejům očistného rázu mů­ žeme počítat vlastně i velikonoční ohně. V če­ ských zemích zůstal jen zbyteček starého zvy­ Im rozněcovat na jaře oheň - na Bílou sobotu pálí se "Jidáše," kněz pálí totiž 11.a hřbitově na ohni staré oleje. Zbytkem dávné tradice je však požadavek, kterého v některých krajích skutečně šetří, aby tento oheň byl rozdělán sta­ robylým způsobem křesáním o křemen. Obřad­ ním svátečním jídlem zůstal v českých zemích velikonoční mazanec, který měl kdysi ještě ji­ ný a větší význam než nyní; ne snad .i,ako sym­ bol slunce a pod., nýbrž jako prostředek magi­ ckých kouzel, aby působil na budoucí úrodnost a dostatek. Tento úřad udržel si obřadní koláč na Podkarpatsku, t. zv. "paska", veliký a vyso­ ký koláč, který svojí velikostí má už působit na blahobyt, který hospodyně z úcty peče v ruka­ vicích a ke kterému se pojí mnoho magických. praktik. (Výňatek z pojednání "Výroční oby­ čeje" z díla "Československá vlasttvěda," jež vyšlo roku 1936 v Praze pod protektorátem Ma­ sarykovy akademie práce.)

československá vláda v Londýně v čele s pre­ sidentem Ed. Benešem přistoupila k formování vlastní armády, jejíž části jsou československé jednotky v SSSR, které udatně bojuji bok po bolm Rudé armády. Typickou metodou české­ ho boje v tomto údobí byla sabotáž v munič­ ních továrnách a znemožňování opatření ku využití československého zemědělství k účeliim německého hospodářství. Zneklidněni r.ozsáh­ lou sabotáží, nacisti znovu sáhli k teroru. Ná­ sledovalo hromadné vraždění v Plzni a Kladně, násilné odváµění na nucenou práci do Něme­ cka atd. Avšak tato drakonická opatřeni byla bezmocná proti odporu českých vlastencii, kte­ rý na podzim roku 1941 vzplanul s novou silou.

Vzái'í toho roku vypukly stávky. V četných mě­ stech došlo k hladovým demonstrancím. Aby zabránili výbuchu, sáhli Hitlerovci k novému krveprolití. Otevřeně doznali, že snaha o česko­ německou spolupráci ztroskotala. Nový "pro­ tektor" Heydrich, pobočník kata Himmlera, pi'.·ijel do Prahy. Vláda "protektorátu" byla se­ sazena, její členové, s generálem Eliášem v čele, byli uvězněni a souzeni pro připravováni stát­ ního pfovratu. Všichni ministři s výjimkou Krejčího, gestapáckého špeha, který byl pak jrnenován ministerským předsedou, byli za­ střeleni. Zemí se převalila nová vlna hrozného teroru.· Nastoleni Hitlerova satrapy Heydricha bylo doprovázeno hromadnými popravami bý­ valých generálú a diistojnílců čs. armády, vůd­ cú Solrnla, nejstarší národní sportovní organi­ sace, a mnoha set českých vlastencii v Praze, Plzni a Brně. Ale ani Heydrichovi se nepodaři­ lo zlomit odpor svobodymilovného českého. lidu.

Hrůzným terorem docílili nacisti opaku toho, co zamýšleli. Teror zasadil sml'telnou ránu po­ litice kolaboracionismu. Klika Háchy a Krejčí­ ho byla odhalena jako sluhové okupantů. Te­ ror vyprovokoval novou vlnu lidového hněvu.

Heydrich byl do roka odpraven dvěma českými vlastenci, kteří vykonali rozsudek národa.

~~~~~v~~~~~

Polští šlechtiti v Londýně jedním dechem do Ruska divoce bijí a zároveň i Moskvu uji­ šťují, že jsou ochotni k upřímné' spolupráci. Co mohou bratříci pana Becka clokázat? Nic. Me­ zlnárodni vývoj půjde prostě přes ně. Jsou to lié byvší. Nic se nenaučili a nic nezapoměli, Polský lid bude asi sotva litovat, že se sami vy­ řadili z účastenství v nové reorganísované pol­ ské vládě, která bucle podle I{rymské dohody brzy ve Va1·šavě ustavena.

~~~~~v~~~~~

v

Ceskoslovensko pod

Heydrich byl nahrazen Daluegem a Frank jmnován ministrem pro záležitosti Protekto­ rátu. Hitlerovští satrapové znovu prolili potoky krve, mstíce tak smrt Heydricha. Zavraždili několik tisíc vlastenců a vyhladili vesnice Li­ dice a Léžáky s povrchu země. Jen na čas se jim poclai'.-ilo zadržet boj za osvobozeni národa, ale nepodal'ilo se jim potlačit jej úplně. Po kaž­ dé se vzedmula nová vlna odporu. Hrdinný boj rudé armády, která zničila legendu o "nepře­ možitelnosti" Němců a zlomila vaz německému válečnému stroji, oslabil i posici Němců v Če­ skoslovensku. Nové a nové skupiny a vrstvy, které ztrácejí víru v Hitlerovu nepřemožitel­ nost, odpadávají postupně od kolaboracionistii.

Nová vojenská a politická situace posílila protihitlerovský boj ve všech okupovaných ze­ mích.

Hitlerem.

(Dokončení se strany

1.)

1939. Nenávist proti vetřelcům vypukla otevře­ ně a projevila se hromadnými demonstracemi v Praze, Brně, Kladně a v jiných městech u příležitosti výročí založení českoslovensl{é re­ publiky dne 28. října. Stfolba na demonstranty v Praze vzbudila hluboké rozhořčeni v celém národě. V mnoha městech vypukly protestní stávky a demonstrace. Odpovědí na tento pro­ jev nepoddajnosti českého národa byla nová vlna krvavého teroru. Brutální represalie byly použity proti pražským studentům. Veškeré vysoké školy v Čechách a na Moravě byly za­ vřeny. Teror zavládl ve všech částech země.

Zrádce Hác:p.a a jeho klika podporovali hitler­ ovské vrahy. Žádali Čechy, aby se "vzdali zby­ tečného boje," hlásali radiem a tiskem "ne­ přemožitelnost" německé armády a beznaděj­ nost odporu a talc se ještě více odhalili jako o­ povržení hodná tlupa zbabělců, zrádců a pÍ'Í­ mých agentů gestapa.

Prostředky krutého teroru podařilo se oku­ pační vládě potlačit na čas revoluční hnutí ná­ rodního osvobození. Změna mezinárodní sítuace, ?:půi::oJ.Jen~, plr~tkým n!lip~,<;li;pín:i 1:?;1_1filS~, Ilit·,

~>

Uzavefoní československo-sovětské smlouvy 12. prosince 1943, která stmelila tradiční přá­ telství dvou slovanských národii, dodá česko­ slovenskému národu nových sil v jeho boji za národní osvobození.

Zesílení tohoto boje miiže se stát podstatným příspěvkem v společném boji k porážce hitler­ ovského Německa, zejména teď, když válka vsturmie do závěrečného období a sovětské armády s českoslovenslcými 1Jbory jsou na území

Československa.

Ve středu, dne 28. března 11)45.

VISTNht

.Jtrana lD.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC

-

BENEVOLENT ORDER

OF STATE OF TEXAS l1111IllllllllllllllllltlllllllHllllllllllllllll1llllttlllllllllllllllllllllPl1um1mmm11111mn11m11m1111111nn1m111m1111111n111111m111111111111111111m111111111t1mmm11m11m111m1m111111m

Comenius

By Alec Furness Three hundred years ago - on September 21, 1641 - John Amos Komenský who, under the Latinized name of Comenius, is widely known beyond the borders of Moravia, where he was born, arrived in London. He had undergone a very perilous journey, during which his vessel was driven off its course and nearly ship­ wrecked.

His reputations as one of the greatest hu­ manists of his day had preceded him, so that he was warmly welcome by John Evelyn, the diarist, by Milton, the famous poet, and by con­ temporary intellectuals like John Wilkins, John Pell, and Theodore Haak. His hosts re­ cognized his supremacy as a writer on educa­ tional subjects and as an authority on philo­ sophy, or "pansophy" as he called it.

Comenius breathed the spirit of sweet rea­ sonableness, enunciating the principle that "all must be free, for human nature is such that people prefer to be ruled in a human manner, they prefer to be led rather than forced, for man was created in God's image, a reasonable, free. and independent being."

Oomentus was born at Uherský Brod in Mo­ ravia in 1592. Here he received his early edu­ cation, later attending the school of Strážnice, but he was by no means happy and was re­ volted by the incessant application of corporal punishment.

From Strážnice he went on to Přerov, where he studied to be a clergyman, continuing his studies at the University of Herborn in Nassau.

The religious teaching there was in accord­ ance with the "Catechism of Heidelberg," that is to say, mainly founded on Calvin's views. At this university Oomeníus became acquainted with a young man named Alsted, by whose educational theories he was considerably in­ fluenced.

From Herborn Comenius went to Heidelberg, where he studied for some time. Before re­ turning to his native land he made a long tour of Germany and the Netherlands. Writing for­ ty years later, he refers to Amsterdam as "the pearl of towns, the ornament of the Nether­ lands, the delight of Europe." In 1614 he re­ turned to Moravia and was ordained a mini­ ster of the Unity in 1616. He was sent to the small town of Fulnek in Moravia where he married and spent the few happy years of his life.

These peaceful days soon ended with the war between Bohemia and Austria. After the battle of White Mountain, detachments of hostile troops scoured Bohemia and Moravia, and in 1621 the town of Fulnek was burnt down and the Brethem had to fly for their lives. oořne­ nius himself had a narrow escape and sought refuge in Bohemia at Brandejs. He had to leave behind his manuscripts and books, which were burned and destroyed.

Comenius continued at Brandejs his literary activities; it was here that the Labyrinth of the World was written, besides many minor works.

All his writings at this time are stamped with an intense depression, for he lost his young wife, probably during the flight from Fulnek to Brandejs. Writing of this period Comentus says: "God willed it that, not only through the lamentable war, but also through the plague that spread throughout the country, great slaughter took place. I lost miserably my wife and my children, relations, connections, and kind benefactors. But what was harder to bear than all else was that God appeared· to have abandoned our country and Church and left us orphans, for all the churches of Bohemia

,

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for pub­ lication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

I

mmnm111111mmmmn11nnmllll11nmmnm11mmmnmmmmmn111111m111111111111111111m11u1111nn111111n11m11111mn111mn111111111111m11111nnmnnmmmnmnmn1101110111m11n111n11un11mnm111nu111111l1Ul1111ll11-

BISCAYNE BAY

and Moravia were deprived of their faithful spiritual guides ... and the servants of God lost their churches."

Every year persecution in Bohemia grew more severe. At a secret meeting of the Bre­ them in 1625, at which Comenius was present, it was decided that members of the Unity should take refuge in various countries abroad.

Comenius broke his journey to Poland to in­ vestigate the prophecies of Christopher Kotter, with whom he had a long interview at his home in Germany. He settled down at Lissa, a small town in the province of Posen.

He preached many eloquent sermons, he taught in schools, he wrote many educational works and he began his pansophíc studies dur­ ing this period. The Physíca, his first philoso­ phical work, was completed in 1632. Soon in­ terest in his theories spread to other countries.

Among those who investigated his pansophy was Samuel Hartlib, an erudite Englishman, probably of German origin, who, according to one authority, "resided in London and took a keen interest in everything that savoured of intellectual . progress." Hartlib corresponded with Comenius and even offered him pecunia­ ry assistance if he should wish to visit Eng­ land.

It was, accordingly, to Hartlib's residence in Duke's Place, Drury Lane, that oomentus re­ paired on reaching London. Here it was that he met and conversed with the great brains of the day and doubtless exchanged experiences with John Evelyn, who had just returned to London after a three months' journey through Europe.

Oomeníus gives some impressions of England in a letter which he addressed to friends at Lissa, shortly after his arrival. "This nook of the earth has much that differed from other countries, and is worthy of admiration. What interests me most are those matters which con­ cern the glory of God and the flourishing of the Church and the schools ... Of books on all subjects in their own language they have an enormous number, so that I doubt whether any country is equal to them, particularly as re­ gards books on theology." This letter gives a most detailed picture of the London of those days.

Oomeníus mooted a plan for founding in England a "Christian Academy of Pansophy."

He considered whether "the Savoy in London, Winchester - outside of London, or Chelsea - very near the capital, would be the best site for the academy." The academy, according to Oomeníus, was to be composed of the wisest men of countries, but the time was unpropi­ tious, with England drifting rapidly towards Civil War.

I wish wou could see the beauty of the place where I am now! I am sitting in a funny little wooden wharf tb:;:it gets into Biscayne Bay just below the causeway. The causeway is like a necklace of lights curving to the east and be­ low each lamp is reflected in the water a jag­ ged bar of gold.

The water is a calm, silvery slate-gray, only here and there a palm frond or splash of a sil­ ver fish breaks its smoothness.

There is a menagerie of sounds that all blend into one. There is the distant hum of an air­ plane, the far-away lonely whistle of a train, the rhytm from passing cars, the gentle lap oi the water; the sudden shake of a fish.

One of the Strauss' waltzes drifts across the water, gently blaring from a nearby radio in one of the lighted homes.

As I look back at the land I am conscious of the gold sprinkled everywhere of the dear fa­ miliar gold of lighted windows, the twinkling gold of street lights - the serene, calm gold of the moon.

If it wasn't for the nearby street lamps I wouldn't be able to write this, for dusk is gone and in the darkness the red and green lights of an airplane have crossed the moon. The moon is full and its shadowy valleys are clearly de­ marked.

There is a curious hush that has fallen over everything; a hush as ancient and compelling as time itself. I know that I must go now, and it is with regret I turn away but because I have shared this with you, I feel a little less insig­ nificant - and a little more confident that the beauty of this night will not be lost in the years to come.

- George Anna Harbeson.

,

v~~~~-

THE INVALID'S PRAYER

By Jake McKinney, Wheel Chair Invalid, Texas Another chance is all I ask In the beautiful sunshine again to bask; Another chance to show the world That adversity holds my flag unfurled.

Another chance to walk on ground In righteous paths that lead around; And another chance to make amends For all my past mistakes and sins.

Another chance, dear God, I pray; Won't you let me walk again some day?

For all is not as some would tell, A soul defiled, and booked for hell.

~~~~-v~~~~-

Thalia, Texas.

Dear Věstník Readers, The weather here is very unsettled, it is raining every day. On March 14 we had a "twister," and it uprooted some of our trees.

The next day it cleared up .and springtime seemed to be in the air. There is lot of cotton 'to be gathered yet, and the rains thus slow up the work considerably.

Our victory garden has already few of the vegetables growing, and more are put in every day. Also our batch of 400 chicks are doing well and before long will be ready fryers.

A new family, the folks of Agnes Jokel, has moved to our neighborhood. They originally are from Vernon, Texas. It makes me very happy, for we have been pals· for good while and since they moved so close makes it very easy for us to be together more often.

My younger brother, Robert is a member of the army serving somewhere in France. Ru­ dolph is now at the William Beaumont Hospi­ tal in El Paso, Texas, where he is awaiting an operation on his wounded leg. He was wounded in France on June 19, 1944. He spent a three­ day pass with us this last January.

May God Bless you all.

Julie Matuš.

After many wanderings in various parts of Europe and many víssítudes, including the destruction once more of his MSS. and library at Lissa, he found himself at the are of sixty­ five homeless. He spent his last years at Am­ sterdam, still continuing his literarv activities until his long and troubled life ended on No­ vember 15, 1670.

~~~~~v~~~~~

IF YOU WERE THE ONE

"Mr. Brown, have you ever noticed that when a family man dies, his friends are anxious to see how his widow and the children will get along? Sometimes you hear the question: "Did he leave enough insurance so they won't have to worry?"

"If you were the one to pass on, would your friends find that you had left enough insur­ ance so Mrs. Brown wouldn't have to worry?

Suppose we just check over your Social Secu-i­ ty benefits and your insurance, to see what the andswer would be."

...

~.

ve středu, dne 28. března 1945.

JUST THINKING

By Bessie Bubeník I have stressed the importance of languages before and I am doing it again in spite of the fact that many of you think that I do not know what I am doing about; but on the other hand I may know more about the subject than you think I do. Those of you who do not believe me that the knowledge of knowing more thán one language is a credit to your intelligence, your business dealing and your social interests, then read what some of our foremost Americans have to say about the subject.

After we shall have resumed world trade again it will be a necessity to understand the language and the custom of the people of every nation with whom we shall have commercial, education and social interest. No doubt that many of you will come up with the following alibi: "Well, well, we had world trade before this war started and it was not necessary to understand the language and the custom of any of the nations with whom we dealed." If you think that this flimsy alibi will excuse you from any responsibilities toward the people of other nations than you are sadly mistaken. For no longer will we be able to isolate ourselves from the rest of the world. Perhaps, if we had taken the trouble to understand the people of other countries instead of preaching isolation­ ism we might have been able to prevent much of the sorrow and destruction brought upon the innocent and defenseless people through­ out the world. We cannot, must not make the same mistake again.

•

*

•

There are a few Americans who go around spreading such propaganda as: that the pur­ chasing of War Bonds only serves to prolong the war. They tell us that the more Bond we buy ... more of our men die upon the battle­ fields. They also tell us that they have read this information in our newspapers. Up to date I have not come across any such information in any of the newspapers that I have read.

But, it may be that these citizens have been reading the wrong kind of newspapers. These Americans either do not know or understand what they read or do not want to understand the situation in the proper light of under­ standing. Perhaps, beneath their bland faces lie secret hopes that our Allied Armies will meet many setbacks over in Germany.

However, our setbacks in France had not meant that we were defeated. For with these setbacks came a hard earned lesson . . . the lesson that the enemy is not soft and is not to be trusted no matter how humble they may appear when captured.

Today, more then ever before, we realize that Germany must be defeated. We know that Germany has no desire to surrender without a struggle. We lmow that she is determined to fight to the bitter end for Germany has finally convinced herself that the Allied Nations mean business and that she must pay for the crimes she committed upon the conquered people of Europe.

•

•

•

Education is as old as civilization. and civil­ ization began with the primitive tribes of people who occupied this world long ago. Civil­ ization began when man began to conceive ideas and thoughts of his own whích were for the betterment of his tribe and his ability to get along with other tribes without fighting.

The primitive man wanted to learn new things just as much as we do today. Of course ... he had to start from scratch, but he did very well for himself and his family.

All of us know that Aristotle had a very bríl­ lant mind ... In fact he had the most ency­ clopedic mind in history. Therefore, if any of you think that education is a "new invention" of the modern era, than you are mistaken.

Education has improved with every decade and it shall continue to improve. From now on it will develop much more rapidly that ever be­ fore in history. There by, it is necessary that all of our school boys and girls go to school as the law requires. For some day they will be the leaders of unborn generations and the leaders

1"'"-'"'"~

VISTNÍK of our country as well. For what one learns while young ... that is the thing that one never forgets.

~~~~-V~~~~L OMAX Mil{ESl{A INTERESTINGLY TO REV. SADLER

England.

Dear Brother Sadler: I am writing you a few lines to say "hello," and let you know that I'm thinking of you folks back home.

As yesterday was Sunday, I went to church. over here, we dQp't have a nice place to wor­ shíp, nor do we dress up to go to church. No one asks us to go, yet the building is packed.

I've learned to trust God more than ever since I've been flying over here. Belief in God can stop flak better than the best armor plate made. On the way to the target, one has plen­ ty of time to think, and pray.

I've been thinking quite a bit today. I'm sure glad my mother and father taught me to go to church when I was small. Really, in age, I'm still a child, but in "seeing life," I aged years.

I would give anything to go to the little church in Pattison and relax to one of your wonderful sermons.

It's wrong, I realize to drop bombs on cities and see them go up before your very eyes, but isn't it true that we have to "fight fire with fire?"

In closing, I wish you would say a little pray­ er for us over here and our parents over there.

Psalms: Chapter 118.

A very sincere friend,

Lomax Mikeska.

P. S.: John 10:28

~~~~v~~~~

Danny Ed. Note: The editor recommends this story for heart beats. It is a fine expression of true Amencari thínkíng written by Hugh W. Phil­ lips about his brother Danny who died for his country's fight for freedom. Thousands who have lost loved ones in the service will find in this story a counterpart to their own thoughts.

You see a messenger boy on a wheel coming down the street. Your heart skips a couple of beats. You wonder who the telegram is for and if good or bad news. He inquires of you where someone lives. Your heart skips another couple of beats as you open the telegram with tremb­ ling fingers. "The Secretary of War asks that I assure you of his deep sympathy - " You read on: "Killed in Action ín France ... " You can't believe it! There must be some mistake.

It can't be your "Danny"; no, not your "Dan­ ny" with the contagious grin, the brave smile - your "Danny" who loved life so! Why, it just can't be him for only a year ago you told him good-bye and he told you not to look back and you wouldn't for you had to be brave and didn't want him to see the tears that trickled down your cheeks . . . But, there it is in the black and white: "Danny Killed in Action." You just simply can't realize that "Danny" is dead. Sad­ ly, you remember other loved ones who have passed on - your mother, your father, a dear sister - all sleeping peacefully side by side in a little country cemetery. You recall very viv­ idly how they left you; their farewell words.

You remeber the flowers, the sympathy of lov­ ing friends, the soft music: "Beautiful Isle of Somewhere" and the comforting, reassuring words of the preacher: "The green pastures the still waters - the many mansions."

No, you just won't believe that "Danny" is dead. You remember his last letters and the one written shortly before he was missing "It is snowing, cold and so lonely." Then you wonder if he died instantly, or if he lay there in the snow, suffering. Oh, how you wish you could have been there with him so he could have died in your arms and you could have held his head up. You fight hard to hold back the tears, but why hold them back? Then, they start, thick and fast, and you think of Danny's

Strana

11.

short life. "Why, oh why, couldn't it have been you," you cry, "he had so much to live for; so much ahead of him."

His life passes before you. You recall the night he was born - the night it rained and rained and the doctor came, driving a big white horse to a buggy. You remember the doctor telling you that you had another little brother who had "ten little říngers and ten little toes."

You remember how you all named him and how from that minute on all of you called him "Danny" for short. And how you did love him because he was the baby; just a little bit more, it seemed, because he was the baby. Then you think of how he grew; the day he started to school, and how you would always hold his little hand when you crossed the railroad tracks with him; and how you would always take up for him if the other kids tried to "peck" on him because he was little. Then, you re­ member the years he was sick and you wanted so badly to do something to ease his pain, and you couldn't. You remember the gray-haired doctor coming and going and you can still hear him crying and you think of ·your own tears that fell because his suffering hurt you as much as it did him. Then you remember his little leg being crippled and how he walked on crutches; how he drove his little goat to the wagon and hauled sand to fill up the holes in the drive-way. You think of the day when he so bravely said: "I'll out-grow this." And you remember that he did outgrow it and was "fit as a fiddle" when he was 18.

Memories of the good times that you and "Danny" had together, fill your heart. What goOd pals you were. You remember especially one night when he heard you were broke and he slipped the only dollar he had in your hand so you could fill a date. You remember other things: secrets that only you two shared; sor­ rows you went through with and the happiness you enjoyed together. You think life can never be the same again; that America can never be the same again: without "Danny." You get out his things - his souvenirs, his trinkets, you wipe your tears from· off his Purple Heart. You re-read his letters and you think of how brave he was to be wounded and then write: "Got scratched up a little, but am still there pitch, íng." How thankful you are to know that one day he talked to you about "the Peace he had made with his master" and tha,t he did not be­ lieve that Death was the end, but that he would live again in a "Happy Ever After," as he called it. How proud you are of his faith!

And then you cry some more for you can't help recalling that one time you yourself were sick for a long, long time and he would come by almost every day to cheer you by telling you to "Keep Kicking" and that he was sure you'd get over it. And, years later, you did get over it. Then you remember that one time he wrote: "Don't you worry, Bud, about being in 4-F, I'll do your figting for you. You just keep fighting on the home front." And then you say: "Oh, how glad I am that I can work and lose my grief in my work."

One morning you get up. You've had a rest­ ful night, the first since you got the message.

You take down the blue star and carefully paste a gold one over it. How the gold glitters?

You think that is the way Danny's life glitters and that he can never be dead in the physical sense of the word for he is part of America that will always live. You will see him in so many places. His blood will help to make the red in Old Glory a brighter red, He'll be smil­ ing at you from the pages of the newspapers, reminding you that the press is still free.

You'll feel his presence when you see a bunch of happy youngsters playing, knowing they are free from want and free from fear. You'll hear his voice in church bells, telling you that re­ ligious freedom still lives. You will come to love freedom more intensely and you'll hold Ameri­ ca in your arms more tightly because you know that your "Danny" still LIVES!

4

--------,

Memories Of Karel 'Čapek Josef Kodiček It was, I think, about 1908 that a figure ap­ peared on the stairs leading to the second floor of the Academic school in Prague. I am certain it is no more than truth to say that the figure appeared to us new and strange. It was rather tall. Its face, compared with ours, had a rustic rosiness. It had an extraordinary child­ ish expression for a youth of seventeen. Its hair was raven black, it was well brushed, it is true, but somehow untidy, and where it was parted at the back of the head an obstinate tuft always stood up. This gave him a very boyish look, but the eyes which looked out of his face were so large, velvety and shiny, that whenever we met the new boy on the landing of the staircase (our classrooms were next door to each other), we asked ourselves: "Who on earth is that?" The strange atmosphere which emanated from this odd figure was increased partly by the provincial cut of his suit. - I may say that our famous academy, a 300-year-old offshoot of the University, the oldest classical school in Austria-Hungary, had an arrogant and perhaps even dandified tradition. - This strange atmosphere was increased, too, by his silence, concentration and failure to join in our boyish pranks. The rumor spread that this Ča­ pek had been sent down from the grammar school at Hradec Králové for anarchist opín­ Ions, but he caused a sensation in the class, for he knew simply everything. Not only in Greek and Latin and history and philosophy, but in mathematics and natural science as well. This newcomer from the country left almost all of us far behind. There was a danger that this youth who moved about so quietly and stiffy would show himself a dragon slayer clad in provincial garb. And, indeed, our suspicions were confirmed.

Young people who write or are preparing to write scent each other from afar. They sniff each other rather like dogs. At that time a student newspaper appeared, The Student Re­ view, for which we wrote. One day an article appeared in it on From entine's "Masters of.

Other Days;" a brief article, of only about half a column, but written with such brilliance that I asked the editor whose name the "lettr Č" stood for. "A fellow called Čapek," was the answer. It was he. I think these must have been the first lines of his printed in Prague.

That was how we met. Two years later Čapek was a famous man in Bohemia. To be precise, it was not Čapek, but the Čapeks. A weekly had just started appearing, which published lite­ rary notes every week signed "The Brothers Čapek." Their style was delicate, řantastře, lyrical, amusing, sceptical. There were short stories, prose, poems, aphorisms, notes on cur­ rent events, written so graphically and with such a wealth of wordly experience that no­ body could believe they were written by Czechs.

It was generally believed that the author was some dandified Parisian, someone from the circle of Alfred Jarry, who had decided in a fit of spleen, or for a bet, or out of sheer boredom, to make a sensation in some exotic city and had chosen Prague for his trick. This suspicion was increased by the signature "The brothers Čapek." How could two people write a lyric, even if they were brothers? A psychological trick of this sort, so far as people knew in pre­ war Prague, had only been accomplished by the brothers Goncourt, and that only in long prose works. So, of course, it must be a Parísían.

It was not a Parisian. It was really the brothers čapek - our Karel and hls elder brother Joseph. This was their eccentric pe­ riod, or rather their romantic period, for their v.as only a form of romanticism, from ·,'.,·'1l:l1, more er less, the whole of young Czcr.h E!:l.·n1h. n:: of that time was derived. It V'::1~, net t',1e romantícísm of Byron or Hugo, but of :1·.: !.\1·:11::.ntic period whose fathers were B~Y.d~b.h·e,Verlaine, and Rimbaud, partly even Oscar Wilde, Huysmans and the Frencll 1

----- --~·----..... -

----·

a world what function was left for art as it had decadent school, a romanticism of a sceptical been known till then, a tender and romantic kind, the reflection of nervous nuances, lyrical plant? Was it not time for art to begin creat- , irony, and almost diabolical refinement of Ing a practical man with a strong arm, some­ form. one to whom nothing was impossible?

These lyrical pieces of prose were really written by the two together. It did not matter Altogether it was a nice life we lived. Till the evening - work. Then our evening walk along which of them happened to hold the pen. It was not that one of them had the idea and the the banks of the river, throwing a thousand other worked it out, that one of them was rich glances at the ever-changing colors of the. in subjects and the other in forms of expres­ Hradčany castle - at which he had only sion; they dlel not send finished paragraphs to glanced with half an eye - till it became the and fro from one floor to the other, as the home of Freedom. We walked on the pavement Goncourt Brothers used to do. They did the alongside the river - the other side we left to whole thing at the same time, and the work the bougeoisie. A group of girls belonged to our was simultaneous. For the most part they did intellectual entourage, but their part was more not know which work was which. I have never decorative than dangerous, if I may say so. At seen such close co-operation, even at times the stroke of eight the Čapeks inexorably such identity of thought, between two living crossed the bridge back to have their dinner. beings. Their feeling for form was absolutely At ten o'clock the discussions were continued the same. Their reactions to thoughts, emo­ at the Stephans café, the most dangerous aca­ tions, and even sensations of life, were incred­ demy of modern art, where it took a brave man ibly alike. I made deliberate experiments with them in this matter, and not only in artistic · to take part in the discussions. Politics and so­ cial questions hardly existed for us. How the things. For instance, I would ask Joseph, while world has changed! The painters cultivated Karel was not there, to say what he thought their magic language only understandable to about the evening, or perhaps about a certain themselves. Incoherent sounds, which we tree on the Bridge. And then I would ask Ka­ translated from Czech into Czech, and by this rel the same thing when Joseph was not there. means helped to build the foundations of the They always answered in the same way, often future anti-ornamental Czech architecture, almost with the same words. They were living came from the mouth of Hofman, the archi­ at the time in an old house on the left bank of tect. The Čapeks discovered the art of the the river, No. 11, Říční Street, .and they slept colored races for Czechoslovakia and wrote a together in the same room, in twin beds, al­ great essay on Indian architecture. The swift though they had a five-room flat. Their ec­ intelligence and incomparable stylisic art of centríty, if I may call it so, had certain Bohe­ Karl's was balanced by the deep and serious mian characteristics which was natural at that humanity of Joseph, who had in his nature an age. But - which was more surprising - it al­ inborn classic drive. He was the only man so had a certain mechanical precision; in par­ among us who has had the privilege of having ticular tl\eir daily life and their finances were, worked physically. He has had what would be as I belíeve, in absolute order. Their flat shone called in England a Board school education, with cleanliness, they never borrowed money had no idea of Latin, and had worked for ma­ and they never lent it either. They alone, ny years in a factory as a weaver. Our group among Czech literary men, had an allowance fought for its ideas ruthlessly and remorse­ from their parents. There were even stranger lessly. Neither side gave any quarter. The fact things about them. They actually answered that one part of our group admitted smaller letters promptly. They kept their word. They artists, such as, for example, Delaunney, Leger, were economical. They got up at a regular time Italian futurists, into the frame of modern art, in the morning, even when they did not go to whereas the other part of our group demanded bed at a regular time at night. Every evening a radical analysis of space in modern art, led at seven o'clock for more than ten years we to a split of the whole generation which caused used to meet, and go for a walk along the Em­ a feud of almost thirty years. I cannot say bankment from the Legion Bridge to the Old that we followed the English maxim to agree Town Mill, and every evening punctually at r seven o'clock they came through the barrier at to differ.

-~--~~v-------the Toll House. (In those clays you paid two THE "INCOME" APPROACH Hellers to cross the bridge.) You could set your Mr. Prospect, I know there are a great many watch by them, so punctual were they. In this things about which you and I disagree. We. they were like the philosopher Kant. This pre­ might disagree concerning religion or politics cision was a reflection of our love for machines or hobbies. But there is one thing that I know and our interest in man as a superficially me­ we would agree on - and that is the necessity chanical, rational creature, perfectly organized of continuous income. The amount may be just in body and brain. This love of the mechanical enough to meet necessities of life, or it may be age was a novelty in artistic circles of that large enough to provide comfort and con­ time. The fact that the Čapeks arrived at their venience, but certainty of income in some appointments punctually to the minute caused amount is a necessity. such a sensation in the literary world of that The income of an old man depends upon day that it was regarded as an indication of a what the young man saved. The income of .a mysterious and dangerous vice. All the more as widow usually depends upon the amount of her Karel Čapek, while he was still at school, wore husband's life insurance. The · income for gloves and a top hat when he went to meet a children in school, when father is gone, de-. girl friend, and later both brothers were pio­ pends upon what mother can earn or what the neers of rough English tweeds, wide American father left, but income there must be. trousers, broad-shouldered suits, and very I wonder, Mr. Prospect, if you have ever set narrow ties. Their feeling was of French re­ clown just how much income you'll need? finement, theír philosophy of life was Anglo­ ~~~~~v~~~~-American. They did not affect velvet jackets, ASK HIM THIS ONE flowing bows and untídeness. They were mat­ Suppose you ask your prospect: "Could you ter-of-fact and ordinary. This was, in fact, an get along if you were to miss one pay check? If interesting phase in their development and in the loss of that one pay check should be the development of their generation. It was streched into months and then into years, the pre-war period, when the artists of the could you manage?" whole of Europe seemed to realize the artifi­ Then suppose you ask the prospect to try to ciality, the affectation of most advanced and picture how his wife and family could get of most of the varying artistic productions. Art along without any source of income, week after lived as it were, in a tower of ivory. There was week, month after month, year after year. an immense gulf between art and life. Life, · No doubt the prospect will realize the point · with. its onrush of machines and industry, its you are trying to put across, and he no doubt spread of social movements, its powerful world will be willing to listen to your suggestions as communications, mighty trade and daring dis­ to how his family can be supplied with at Iei:t.&t coveries, has created a less artísttc, less Iltere­ a minimum monthly income. · ·,;, ry, much more aggressive type of man. In such

).,.

!!: }~ť·,

:ll61TN.fBc

Ve středu, dne 28. března 1945. .

Strana. li.

..,,

Začalo to v Ceskoslovensku E. Klinger.

Ji~ vlastně od listopadu přícházejí z Česko­ slovenska zprávy, nasvědčující tomu, že ka­ tastrofa postihne Tř,etí Hši tam, kde se v ro­ ce 1939 po vpádu nacistických vojsk do Pra­ hy začala měnit mapa celé Evropy. Po ztrá­ tě průmyslových základen ve Slezsku závisí ně­ mecká válečná výroba na produkci českých zemí a Slovenska takovou měrou, že každý o­ třes může tu mít pro německá vojska násled­ ky vskutku nedohledné. Německý štáb ví už dlouho naprosto nepochybně, co to znamená, když sovětská vojska pronikají nejen do údo­ li Váhu, ale také k průmyslovým zúkladnám na Moravě a v Čechách. Je sice pravda, že su­ rovinami pro těžký průmysl - s výjimkou -u­ hlí - Československo nevyniká, ale je zato tím významnější zpracováváním surovin a svým vyspělým těžkým průmyslem. Německé tanky, německá děla, německé raketové bom­ by, německé kulomety - to všechno přichází na frontu z českých továren, ovládaných dnes nacísty. Jen si vzpomeňme, že v údolí Váhu u Povážské Bystrice a Dubnice jsou velké pod-" zemní zbrojovky, které Němci podstatně roz­ šířili; a uvažme také, že mohutný český prů­ mysl byl zreorganísován a zdokonalen, dopl­ něn novými podniky a posílen dokonce i ně­ meckými továrnami, evakuovanými ze západ­ ních německých oblastí clo českých krajů. Kdy­

by Třetí říše ztratila tuto průmyslovou základ­ nu, pak by zásobování německých armád bylo ohroženo přímo ve svých kořenech, A nebezpe­ čí jest bzeprostřední. Tím si lze z valné části vysvětliti dokonce i houževnatou německou o­ branu v Maďarsku, a zejména v Budapešti. Na první pohled bylo to ztřeštěné počínáni, ale německému štábu šlo zřejmě o to, aby sovět­ ská vojska nepronikla z jihu na Slovensko a neotevřela si cestu na Moravu.

Opatření, jež nacisté v českých zemích pod­ nikají, dokazují [ednoznačně, že se bojí kríse a že začínají propadat panice. Nelze pochybo­ vat, že v t. zv. protektorátě vládne výjimečný stav, zostřený denně novými teroristickými na­ řízeními. Počet poprav, ,jimž za oběť padají členové českých odbojných skupin, stoupá od začátku roku 1945 velmi nápadně a příznač­ ně, Pověstný K. H. Frank, který jest skuteč­ ným vládcem v českých zemích, řídí osobně německou obranu v ostravské oblasti a Kon­ rád Henlein, který byl hlavním nacistickým nástrojem při rozvrácení Československa, od­ povídá přímo za všechna opatření v severo­ českých krajích, v jižních Čechách a na jižní Moravě. Od 25. ledna jsou všichni Češi, zejmé­ na však obyvatelstvo moravských okresů, po drobeni zvláštním policejním nařízením, kte­ rá mají zabránit jakémukoliv volnějšímu po­ hybu, třebas i clo sousední obce nebo města. švédský tisk charakterísoval situaci v Praze takto: "Ve městě převládá stav vrcholného na­ pětí. Nejmenší jiskra může způsobit mohutný výbuch. Němečtí úředníci a civilisté odvažují se na ulici jen ve skupinách. Všichni Němci mají připravena zavazadla, aby mohli město opustit při nejmenším náznaku povstání." A v nápadně upraveném článku si "Deutsche Allgemeine Zeitung" koncem ledna stěžuje si nejen na Čechy vůbec, ale mluví také výslov­ ně o "blížící se české krísí".

www

Německý generální štáb je jistě odhodlán, bránit nacistické posice na Slov•enskua v čes­ kých zemích všemi prostředky a s netušenou i nepředstavitelnou bezohledností. Nacisté vě­ Ji, co je tu v sázce a budou tedy postupovat podle toho. J,e ovšem otázka, zela jim nasaze­ ní všech sil dopomůže k tomu, aby se na něja­ kou dobu zachránili nebo svůj .pobyt v Česko­ slovensku prodloužili. Německému vojsku i o­ statním německým silám hrozí stále více ve­ liký obchvat, o který se snaží sovětské armá­ dy generála Koněva a Petrova. český lid sto­ ji připraven a bude vědět přesně, kdy nade­ šla jeho chvíle, aby konečně všemi sílami udefll. ,. . .. 1 .

Osud čs. pomníku v Da1..ney

Sofijské procesv

Nejen u nás doma, ale i v cízíně vynaložili Němci velké úsilí, aby vyhladili se světa vše, co by připomínalo existenci Československa a jeho boj za svobodu. Po osvobozeníFrancie za­ slal senátor André Barbier, starosta města Darney, zprávu našemu vyslanectví v Pařlž], jak Němci zničili tamnějši pomník čs.-rran­ couzského přátelství. Právě Ve výroční den příměří 11. listopadu 1940 odmontovala němec­ ká jednotka vstupní vrata do krypty pomníku, bronzové nápisy, bronzový erb města Darney a desku připomínající návštěvu presidenta Ma­ saryka v Darney. Příštího dne sňali němečtí vojáci s pomníku bronzový erb o váze 1.500 kg a československéholva, který došel z Prahy te­ prve v roce 1939. Vozilisousoší po celém městě, zastavili se na nějakou dobu před starostovým domem a potom je odvezli na nádraží, odkud je poslali 25. ledna 1941 do berlínské zbrojnice. " Poté přijela do Darney zvláštní jednotka, která měla zničit pomník. Pracovala s auto­ matickými vrtačkami skoro po celý týden ve dne v noci. 13. listopadu zazněly první čtyři výbuchy. Němci odstřelovali podstavec pomní­ ku. 15. listopadu zaznělo dalších 5 výbuchů, 16. listopadu jeden, 17. listopadu dalších pět výbuchů. Německý velitel nám oznámil toho dne, že řrancouzsko-českoslovenaký pomník bude rozmetán v pondělí 18. listopadu 1940 ve dvě hodiny odpoledne.

Toho dne sešikovaly se před pomníkem tři roty německé pěchoty, které byly posádkou v Darney, vojenská hudba zaujala své místo, po­ tom přijela řada německých vyšších důstojní­ ků, včetně jednoho generála. A nad pomníkem létal německý letoun. Ve 2:30 ozval se první výbuch, ale pomník se ani nepohnul. Obyva. telstvo, které se za městečkem shromáždilo, na výšině naproti pomníku několik kilometrů od Němců, stísněné, mnozí z nich se slzami v očích, nemohlo potlačit radost, když vidělo, že pomník drží. Ve 4:30 výbuch se opakoval a tentokráte se podstavec poněkud pohnul. Až do té chvíle bylo pěkné počasí, slunce svítilo.

Pojednou však nebe potemnělo a· nad pomní­ kem se objevil ohromný 'černý mrak. Prudce zahřmělo a blesk uhodil asi 500 metrů od po­ mníku. Současně se spustil prudký liják. Ně­ mečtí vojáci se zděšeně rozutekli a bez rozka­ zu se ukryli po domech. Od té chvíle neslyšeli jsme je o pomníku mluvit. Zdá se, že strach, nebo jakýsi neklid jim v tom bránil.

Naproti tomu občané městečka Darney, i ti méně zbožní, viděli v náhlé bouřce, tak neob­ vyklé v této roční době a omezené na jediné místo, znamení Boží a projev nesouhlasu. V 6 hodin večer, tentokrát již bez jakýchkoli slavností, ozvala se poslední explose. Pyrami­ da, vysoká 32 metrů, naklonila se východním směrem k Darney a položila se na zem, kde je­ ště dnes spočívá. 19. listopadu naznačily prud­ ké výbuchy, že Němci pokračují v ničivé prá­ ci v kryptě a na schodišti.

Na jaře 23. dubna 1940 německá· řeldkom­ mandatura v Išpinalu dala odvézt po návštěvě [akéhosí generála řadu dokumentů a exponá­ tú z musea, přes to však většina jich ještě v museu zůstala.

Od 20. prosince 1944 konaly se v Sofii před dvěma lidovými soudy hromadné procesy pro­ ti dřívějším regentům, ministrům, královským poradcům a poslancům, obžalovaným ze zrady na bulharském lidu. Hlavní obžaloba dá se shr­ nout v těchto desíti bodech: Přípojení Bul­ harska k hitlerovskému bloku, povolení pře­ chodu německým vojskům. útok na Jugoslavii a Řecko, obsazení Řecka a Jugoslavi:a okupač­ ními vojsky a zločiny na tamnějším obyvatel­ stvu, vyhlášení války Velké Britanii a Spoje­ ným státům ,podporování Německa ve válce proti Sovětskému svazu, pomoc při hospoclál'.·­ ském drancování Bulharska nacisty, terori­ sování bulharského lidu, pogromy na židy a vydání 20.000 židů z Macedonie a Thracie Ně­ mecku, konečně pak ideové zamořeni země na­ cistickými doktrínami.

Hlavní zájem soustředil se samozřejmě na prince Cyrila, na bývalého regenta Filova, na generála Myhova, na dřívější ministry Božilo­ va, Grabovského, Bagrianova a jiné vynikají­ cí osobnosti dřívějšího režimu. Z mnohých sen­ sačních výpovědí, zejména však z deníku Filo­ vova, lze si utvořiti dosti pi'esný obraz o králi Borisovia byzantském kultu v jeho okolí, při­ pomínajícím ovzduší na dvoře posledního cara.

Nejpodivuhodnější a zároveň nejosudnější o­ sobností v Borisově okolí byl jeho osobní lJO­ radce Lulcev, kterého lze nazvat vskutku bul­ harským Rasputinem. Lulčev se zabýval astro­ logií, spiritismem, grafologií, nekromancií a ji­ nými okultními věcmi, vykonávaje velký vliv na slabošského a nerozhodného krále. Pomo­ cí Lulčeva měl Boris ve zvyku vyvolávat u hro­ bu své matky duchy zemřelých. Po takových scénách připomínal člověka v hypnotickém stavu, omámeného a neschopného jakékoliv rozumné řeči.

Mnohé poznámky vie Filovově deníku budí širší zájem. Podle nich jeví se Filov jalrn po­ divná směs naivního a krutého člověka se cti­ žádostivým politikem, .kt.erý se domníval, že se může odvážit do nejvyšších sfér evropslcépo­ litiky.

Procesy ukazuji strašlivou korupci, k níž ved­ lo spojení Bulharska s Třetí říši. Prokazují však také osudnou politiku dynastie, která od roku 1918 skládala své naděje neustále ve vše­ chny reakční síly v Německu. Borisův otec, bý­ valý Ferdinand dostával od Německa pensi, jež mu byla vyplácena i y době Výmarsl{é re­ publiky. Pletl se stále do zahraniční politiky Bulharska a byl prostředníkem mezi svým sy­ nem a .Berlinem. Materiál, který procesy při­ vádějí na světlo, je nevyčerpatelný. Lze z ně­ ho poznat, jak veklý byl vliv Německa na Bal­ káně již dávno před vypuknutím války.

C.N.

~------~V--~~~-New York. (ČTK). "Protektorátní" rozhlas oznámil dne 3. března, že "státní president dr.

Hácha jn1>enoval divisního generála na pensi Roberta Rychtrmoce ústředním předsedou Ná. rodního souručenství. V důsledku tohoto jme. nevání zprostil ministr veřejné osvěty Ema­ nuel Moravec universitního docenta dr. Tomá­ še Krejčího z jeho funkce předsedy Národního souručenství a projevil jemu i jeho personálu díky za jeho loyální služby též jménem stát­ ního presidenta. státní president jmenoval profesora Františka Sekaninu předsedou ná­ rodní rady, dr. Josefa Klimenta, presidenta nejvyššího správního soudu, prvním místo­ předsedou této rady a dr. Tomáše Krejčího druhým místopředsedou."

Pan "státni president" přehazuje figurky na loutkovém divadle •• s,

\,

~~~~v~~~~

Dvě nové publokace ·čs. učence.

New York. (ČTK.) - Dr. Roman Jakobson, jenž je profesorem srovnávací linguistiky na Columbijské universitě v ,New Yorku, vydal v nedávné době dvě nové publikace. První z nich má název "The Beginning of National Self­ Determination in Europe" (Počátky národního sebeurčení v Evropě) a vyšla ,původně v "The Review of Politics" (The University Press, Notre Dame, Ind.). Tato stať obsahu,ie zhu­ štěně hlavní myšlenky autorova díla "Moudrost starých Čechů" a vyšla ,nyní jako zvláštní o­ tisk z uvedeného časopisu.

Druhá publikace má název "Some Russian Echoes of the Czech Hagiography" a vyšla pů­ vodně ve sborníku filologického ústavu brus·el­ ské university, jenž vychází dočasně v New Yorku. Je to delší odborná studie, jež se zabý­ vá vlivem cirkveního slovanského jazyka na ruštinu. Také tato práce vyšla nyní siimostat­ ně jako zvláštní otisk.

~------~V~~~~-Životní zájmy lidstva vyžadují, aby německý

impelialism nepřežil válku, aby Německo bylo po pol'ážce vojenské vskutku také odzbrojeno hospodářsky, vojensky i politicky.

strana H.

:VISTNflt

J

Dallas, T~xas.

Tak už máme zase jeden oběd za sebou. V neděli dne 11. března, osla­ vili jsme narozeniny několika "břez­ nových zajíců" a totiž: R. Duroně, G. Litvíka, .J. Kebrle, An. Staglík, W. Šill, Fr. Ťoupal ze Seagoville a Irene Hošek.

Jako obyčejně při podobných pří­ ležitostech, dostavila se ta samá hrstka lidí, kteří nikdy nelitují sáh­ nouti hlouběji do kapsy, aby přispě­ li účelu nám čechoslovákúm nej­ většího, Poválečnému fondu. Síň za­ půjčil ochotně Sokol Žižka. Srdečné díky.

Chutný oběd připravili naši, má­ ma a táta, manželé Šílovi. Pivo do-

·~r

Proč býti otrokem ~~PY.1....J

l

I

vezli a statečně čepovali bři Jur­ čík a Jurčák. Oběd ;re vydal'il nad očekávání dobře.

Příjem z kuchyně a báru .... $90.00 Hosté, z rúzných her . . . . . . . 10.00

a její kulturní majetelc.''

Plakat nad obětmi bombardová­ ni a spojovat to s německou "ochra­ nou" jsou jen německé krokodýlí slzy. Když Němci vraždili nevinné české vlastence po tisících, němec-

apúaobuje, že se cítíte mizerně, jste nervosní a nesví a ·trpíte jejími pří· milky-bolestmi hlavy,páchnoucímde. ehem, zk~eným žaludkem,nezáživno• stí, ztrátou 11pánku a nedostatečnou chutí k jídlu a máte pocit přeplně­ ného žaludku následkem plynu a nad. mutí-opaÍřte si Dra. Petra ěasem v:J• zkoušené Hoboko. Jest více nei počisl'ujici prostředek, jest též ža­ ludeění činnost povzbuzující lék. složený s 18 přírody vlastních lé­ čebných kořínků, bylin a rosťliD. Hoboko přiměje zleni• vělá střeva k činnosti a pomáhájim jemně a hlad. ee odstraniti váznouc.i odpadky; pomáhá vypu-· diti plyn zác!'y a poskytuje za• lu<lku onen skvělý pocit tepla. Chcete-li opět máti roz· koš Šťastnéwe· vy od trampot zácpy a zároveň uleviti svému žaludku, obstarejte si Hoboko dnes. , Pozor: Užívejtepouze jak předepsáno.,

ký pražský rozhlas to jen schvalo­ val a ještě vyhrožoval dalšími kr­ vavými opatfoními. Němci ve sku­ tečnosti pláčí nad tím, že spojenci drtí jejich poslední vá1ečnou vyspu.

Celkem $100.00 Vydání žádné. !r;;.==:::::::.::::::-:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::;-.

Toto myslím mluví samo za sebe II a dolrnzuje, že je v Dallas několik (?) lidí, kteří jsou ochotni pomá­ hati, stále.

DIVADLO V DALLAS!

v řádové síni 2625 Floyd ulice

Po obědě, který se protáhl do 5 hodin, br. W. Bartoděj, státní re­ ditel, ukázal nám krásné pohybli­ vé obrázky, jak nejnovější události světové války, tak i ruzné zajímavé scény ze života české Aineriky. Po­ kladník poválečného fondu, Fr, Stránský st. přál si promluvit něko­ lik slov, ale pro velký nával, nedo­ .stal t5e ke slovu.

Srdečné díky ses. Rezli:ovéa Jur­ číkové za vydatnou spolupráci, ja­ kož i všem, kteří jakoukoliv cestou přispěli a vypomohli.

Doufáme, že podobných podnikú bude nám pi'áno vykonati ještě mnoho, neb čas osvobozenínaší dra­ hé vlasti se kvapem blíží. Nezapo­ meň každý, že kdo dává dnes a stále, dává dvakrát.

K tomu dodávám, že pátou neděli v dubnu, v Sokolovně, bude pořá­ dán Z. č. B. J, zase oběd ve prospěch poválečného fondu, na který zveme všecky nezištné Čechoslováky do­ bré vůle.

Buď práci čest!

Míro Jurčík.

v neděli, dne 1.. dubna "POD TEXASKÝM SLUNCEM" SEHRAJÍ OCHQTNÍCI ŘÁDU POKROii DALLAS, ČÍS. 84, Obraz z,e •životao 4. jednáních, od Karly Čtvrtníkové

OSOBY: Ludvík Vácha, koncertní houslista Frant. Vodička Věra, herečka, jeho žena Justina Pokladníková Jarmilka, jejich tříměsíční dítě, .

Máli, panská u Váchů Lilian Vránová Silva, chůva Kateřina Houpá Mila Kalivoda, herec Jos. J. Marek Starý Soukal, výměnlcái' : Adolf Jež Marie Vávrová, jeho dcera, vdova Hedvika Duroňová Zdenka ~}. ., \ .:.......................Anna Marková JeJ1 dcery , .

Vlasta, , Bozena Houpa

1 .

Vašek Hovorka v, ,. farmar1 bratr1, Franta Hovorka Jarmilka Váchová, osmileté děvčátko Jožka, kámarúd JJarmily Dvojčátka Ludvíček Vácha, devíti měsíční dítě

---V---

Kdyl fnnkdonálni depa se vleče a

Ve středu, dne 28. bfozna 1945.

LÍBÍ SE JÍ STUDIUM V TEXASU. Z Austinu se oznamuj,e, že v od­

{

•.••••.•••••••••••

. .

Will Šil .

Cyril Pokladn1k

Jeraldina Houpá J,erry Houpý, ml.

Jan Šil

Začátek přesně o 6.. hod. večer .

boru slovanských jazykú na Texas­ VSTUPNÉ: PÁNI 45c - DÁMY 35c (TAX INCLUDED) ské stát11í universitě učí se v jar­ ním běhu školního roku 1944/ 45 šesti .kursům české řeči a čtyřem kursům ruské foči. Naše státní uniÚčinkuje versita stala se stfodiskem české foči a literatury v Americe a sem přicházejí studovati češtinu stu­ .r~:~~. denti z jiných států. Tak z Minne­ Uctivě zve soty je zde velice nadaná student­ :./1} Zábavní výbor. ka slečna Venuše Millerová, jejíž , rodiče man~elé Václav Millerovi žijí v North St. Paul. Narodila se ro- ~-----·-·--:;.....;;.;; ••;..,_;..;.~.;. ku 1924 a po graduaci z vyšší školy · · t ro~u 19~2 vstoupila na ~nive~s~tu statu Mmnesoty studovati polltic• kou vědu. Rolm 1938 s otcem zajela sehráno pude, na sokolský slet v Praze a pobyli v Československu od června do srp­ na. Na ten pobyt nikdy nezapome­ ne. Loni v létě ,zajela do Mexika a Opatřte sl Hoboko vo valiem eouaedatvl l potom přijela do Texasu studovati neb ;pošlete pro nail! zvláštní "aoznamo. vací' nabidku--a obdr.žíto co-češtinu. Učí se jazykům českému i ruskému a patří mezi nejlepší stu­ A 60chodnotudentky. V Texasu se jí velice líbí.

A zkušebních láhví Dra. Petra Ui!h,ý Olej Liniment-pro• Je ,ráda, ~e uposlechla rady přátel I atředek /rot! hnlsáni - přlnáši rychlou na severu, ktei'í jí doporučili slo- Veselohra o 3 jednáních od R. Branalda. úlevu o revmatických a neurolgickýc1bolestí, avalových bolestí zad, ztuhlých 1 vanský odbor naší státní universi­ nebo bolavých svalil, nomoženfn nebo I OSOBY: vymknu tin. · l ty.

Dra. Potra Magolo-olkolický proati'edefč I ---V---přináší úlevu od jistých dočasných h• j Anselm Volfgang Romanovský, továrník Oldl'ich Vala ludei!nich nepořáclkd, Jako :za.živacfperu• New York. (ČTK). - Tak zvaný Emil Romanovský, jeho synovec Frank Vavřík chy přivoděné přebyt!čem kyseliny a pá• lem žáhy. "Český protektorátní" rozhlas vy­ Alois Lupen, veselý taškář Domin. Nezval slal dne 18. února tuto zprávu: "Ce­ Ferda Pupen, véselý taškář c••••••••••••••••••••• Josef Kos lý český národ je v hlubokém smut­ Tonči šelmička, dcera Pupenova Lil Nezvalová 12"Máitnínabídky"- Nyn( 1. ku nad obětmi, které Praha utrpěla Rosalie Pupenová, její teta Helena Teperová CJ Přiložen Jest $l .00. Pošlete mn! 1 I při anglo-americkém náletu ve stfopolitou vyplaceně 11 une, Hoboko Mája Livra, filmová herečka Jindl'icha Earlová a 60¢ hodnoty zkušební láhve kat. du v poledne dne 14. února. Byl to dého, Léčivého Oleje a Magolo. Špic, detektiv :...................................................Jan Kelárek Cl C.O.D. (poplatek připočten).

I úmyslný útoli: na hustě obydlené Dr. Tomáš Protiva, právní zástupce Volfanga pražské čtvrti a ani jeden vojenský Tim. Kostomlatský cíl nebyl zasažen. Anglo-američtí Jm&no •• , .,~••••••••• ,, •omii:ilml••l J Děj v dnešní době, v zahradní vile blíže města. teroristé vědomě bombardovali ne­ Dvě hodiny smíchu. nahraditelné kulturní a stavitelské Divadlo řídí: Domin. Nezval. památky v Praze, právě tak jako Poltovnt 'Ořodovno rv •••••• • nemocnic,e,porodnice, kostely a ško­ DR. PETER FAHRNEY & SONS c_o. ly. Národ na tento teroristický útok DepL 811-V19blll odpoví zesíleným odhodláním více 2501 Washfnqton Blvd., Chlcaqo 12, Illo J pracovat a pl'.·inést vítězství němec­ I Zvon sokolští ochotníci.

256 Stanloy St., Wlnnipoq, Man., c;aii. ké říši, jejíž armáda chrání Evropu :t'!~llH>~~..,..o...o,..o..,.~01111D'o.ao(>C'21>-0-n90«d-0s@F~Y]„"W6;9990"6{:Y<y9880Fp****pM;K<**:*pM@@0F"Cƒ~sC

Po divadle taneční zábava

kapela Eric J.. Honzy z E;:nJ11is, T~x..

~~;;;;;;;;;;~;;;;;;;;;;;;~;;~~;;;~~~~=~~;;;;~~~~ ~OKOL DIVADLOV HOUSTON •

v neděli, dne 8. dubna

I

DOD T£K

I ii

1

v budově řádu Pokrok čís.. 88..

"Lupen a Pupen, veseli taškáři"

ro~~;~;;~-;:.-1

I•

I

1.

I

1-,. ~ I I I I

I------------

I

Začátek ve 3:30 hod.. odpoledne..

i.

Němci zuří nad bombardováním Prahy.

New York. (ČTK.) Tak zvaný pro­ tektorátní rozhlas upozornil dne 22. února na dopis (zasláno), který bYI uveřejněn v pražském Poledním li­ stu. Z dopisu vyjímáme: "Pánové Beneš a Masaryk by měli vidět, jak Praha nyní vypadá. Snad by také měli slyšet hlas lidí, kteří s nimi dříve sympatisovali. Škoda, že uve­ dení pánové nemohli vidět Prahu krátc,e po náletu, který zničil čet­ né nenahraditelné historické po­ klady, poškodil nemocnice a rozbil stovky veřejných a soukromých bu­ dov. Žádný opravdový Čech nikdy nebude moci stisknout ruku členu národa, který dovolil, aby bezbran­ ní a nebojující krajané byli zrádně vražděni. Pojem lidství a gentle-

C$ IL CIIERNOSKÝ

manského chování platí jak v mí­ du nebo nemůže být vykonána ve Wllllllllllliilllllllllllllllllillllllllllllllllllllllllllilllllllllllllllllllllllllllil!llllllllllllllllllllllllllllllllllllU ru ,tak i ve válce." volném čase. Za takovou práci se To je ovšem hlas Poledního li­ pokládá ohlášení škod, nutný od­ stu, který i bez bombardování, a to jezd rodiny, naléhavá oprava bytů. už po řadu ještě předválečnvch let Na takovéto práce se dává dovole­ dr. Beneše i Masaryka chorobně ne­ ná nejdéle 14. pracovních dnů, Tr­ náviděl. 'Pokud se týče bombardo­ vání dovolené se určuje v každém vání, naši lidé doma dobře vědí, že případě índívíduelně podle potře­ ho nemůže být ušetřen, protože by. Pracovní úřad je oprávněn vy­ Němci právě v našich zemích sou­ šetřit nutnost i délku dovolené. Do­ středílí velkou část svého válečné­ volená se nemusí udělit okamžitě llllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll:UllllllllllllllllllllP ho průmyslu, Lidé, kteří ztratili ani nemusí trvat určitý počet za I · -vot v bombardování, jsou další če­ sebou jdoucích dnů. Zaměstnanec, ..... skoslovenské oběti krvavého Němec­ je oprávněn k placené dovolené a i NOVÝČESKÝ FILM ka vedle popravených nebo umuče­ zaměstnavatel dostane na to pro- I ných. Čím dříve bude německá vá­ středky od pracovního úřadu." lečná mašina v našich zemích roz­ Veselohra, která líčí život mla­ ---V--bita, tím více se na konec zachrání dých lidí, odhodlaných pracovat československých životů. Podle čet­ Při hlavním přelíčení konstato­ a dosíci svého štěstí, natočený v ných zpráv, které z domova dochá­ val předseda polního soudu, Icdyžpo ! malebné krajině v; Luhačovicích zely, naši lidé často spojence žáda­ na Moravě. Předehra, film z Rus­ li, aby bombardovali německá vá­ prvních větách obžalovaného zji­ ka, z návštěvy presidenta Bene­ lečná střediska v našich zemích. stil, že tento je úplně nevinný: še v Moskvě.

----V---"Člověče, proč jste to neřekl Dovolená po bombardování.

ROSENBERG,v neděli 1. dubna, hned?" o 2:30 odprol.,o 7 a 9 večer. ží­

"Bílá vrána"

New York. (ČTK). Tak zvaná' "Hlásím, pane nadporučíku, že "Česká protektorátní rozhlasová jse~11.ne11;?hl,pí-i zatčení mně spou, služba" ohlásila dne 19. února, že tall ruce,

LA GRANGE, v pondělí 2. dub­ na, o 8:30 hod. večer.

PRÁVNÍK "zaměstnanci, kteří utrpěli škodu!-:::::::=============:::::.:::.

Vyřizuje veškeré soudní při bombardování a přejí si dočas­ Neopomíjejte dáti vaši pozornost nou dovolenou ku provedení oka­ docela obyčejné věci, jako jest malá záležitosti. Úřadovna: 936 Bankers Mort- · mžitých oprav, mohou požádat své tříska, škrábnutí, popálení, puchýř, zaměstnavatele o dovolenou. Za­ gage Building, přes ulici naměstnanci musí takovou dovolenou a zvláště píchnutí se rezavým hře­ proti Kress budově. omezit na nejkratší dobu, ve které bíkem. Kdokoliv byv raněn jakým­ HOUSTON,TEXAS zaměstnanci mohou provést jen nej­ koliv s hora jmenovaným způso­ nutnější práci, která nesnese odkla, bem, může vlmí snadno dostati váž-, DR. THOMAS N. DeLANEY nou infekci. Aplikace NONATmasti OČNÍ LÉKAŘ ,_ 1 pomůže přírodě k předejití vážné Brýle správně připravené. komplikaci. Toto jest velmi snad­ né, ale může předejíti vážným ná-1· čas dle úmluvy. sledkům, Úřadovna 3248 - Res. 2637 513-17Professional Bldg.

K POVZBUZENÍlTRÁVENÍA TEMPLE, TEXAS CHUTIK JÍDLU, VÝBORNÁPRO OSOBYZ NEMOCISE POZDRA­ 9ZNÁMENÍ

SCHULENBURG,v úterý 3. dub­ na, o 8 hodinách večer.

YOAKUM,ve středu 4. dubna, o 8 hodinách večer.

J

SHINER, ve čtvrte'k 5. dubna, o 8 hodinách večer.

HOUSTON,v síni Štefánik, v so­ botu 7. dubna, o 8:30 večer.

I

NIC LEPŠÍHO

CROSBY, v nedělí 8. dubna, o 3 hodinácbi odpoledne.

PRO ŽALUDEK

Quality Liquor Store 2215% AIRLINE, HOUSTON Má výborné druhy kořalky, vina, kmínky, Trinerovo Hořké Ví­ no, šampaňské a Dra Petra Ho­ boko na skladě a mnoho jiných dobrých nápojů, Za poctivou ce­ nu a obsluhu ručí, bratr S. C. WOITON, člen S. P. J. S. T. 35 roků.

HALLETTSVILLE,v pondělí 9. dubna, v Recreation Hall, o 8:30 hod. večer,

"Soud boží"

VUJÍCÍ.

SEVEROVA

HOŘKÁ

GANADO,v pondělí 2. dubna, od 2:30 do 11 hodin večer.

WHARTON,v úterý 3. dubna, o 7 a 9 hodinách večer.

Cena Nonat je poštou 55c a $1.05.

Ptejte se vašeho lékárníka neb je1natele, ale nic jiného neberte, raději pište na naši adresu: . , ,.CALDWELL,ve středu 4. dubna R. C. MILLER & CO. .

0 8 hodinách večer.

P. o. Box 285.

Altadena, Calif,

l,

---:=·------~--···-------

_

.;;;;;;;·....;;.=-=

r...;;;;.;;;.;;;;;;;;;;;;;;;;;;;:.:::::::::::::::::::::::=:::~~~~~~~~~~!"""!"""!""" ....

,,.

AVY

,Dr, Chas. J. Hollub

řádu

Český Lékař a Operatér 711 Medical Arts Building HOUSTON,TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon úřadovny: Preston 2553

Pokrok ouston

SPRÁVNĚVYKONANÁ POHŘEBNÍSLUŽBA. V hodině žalu zarmouceni na­ leznou Edward Pace pohřební ú­ stav pohotový k sympatickému vyřízení nezbytných jednotlivo­ stí a k vypraveni dojemného po­ hřbu.

Levné ceny jsou naší zásadou.

EDWARD

PACE

Pohřební ředitel Člen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 118 N. Fifth st., - Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT Zubní Lékař Úřadovna nad Canada's Drug Co. BRY4N, •::TEXAS

;.

$111

VELKÁ LÁHEV JEN 1J tf! ŽÁDEJTE U SVÉHO .l.1&J> LÉKÁRNÍKA.NEl\'lÁ-LI,OBJED­ NEJTE JEDNUNEB VÍCELAHVÍ PŘÍMO OD:

.

1 . dubna 8, dubna 15 dubna 22.. dubna

...

.

...

.. J. R.. Bača

.

.

.

Scarcella Zátopek Nesvadba

VSTUPNÉ: MUŽI I DÁMY75c.

Tax included

o záklJ.skya

občerstveni návštěvnílru jest výborem nále~tě postaráno.

Zábavní Výbor•• 1140ROBBm ST. V 20258 Na doptání: 20th and North Main.

~

Řád Frant. Palacký, čís. 21.

Snook, Texas.

Přijme se: - Auto mecha­ Engle, Texas. nik neb výpomocný mechanik, neb Ctěná redakce! oba. Stálá práce, dobrý plat. Hla­ Poslední můj dopis, který jsem Tímto vás, bratři a sestry, uvědo­ ste se u E. J.Jei'ábek, West, Te­ měla ve Věstníku, a kde jsem kvi­ muji, že jsme se usnesli schůzí od­ xas.

(13-14c) tovala dary na české Národní Sdru­ bývat druhou neděli místo první, ""'..žení, měl dobrý účinek, hned se při­ když na první neděli připadají svát­ medají se čeští manželé k Pěkné tomatové, zelové, cibu­ hlásili a odevzdali mně své da­ ky velíkonoční, abyste měli lepší prácí na velké ranči. žena k vaření 1tři lové sazenice, 400 za $1.00, 1000 za a muž musí míti zkušenost v dojeni $2.00,míchané podle přání, zasílám ry a sice: pí. Anna F. Šebesta $1.00, přiležrtosb dostaviti se do schůze. a jiné venkovní práci. Dobrý plat a poštou vyplaceně a za uspokojení p, a pí. Jan Marek $2.00,pí. Fran­ Tak nezapomeňte, že schůze je až pěkné místo k bydlení, všechen ná­ ručím. Mrs. Joe Mladenka, Halletts­ tiška Lednický $1.00.Paní Lednic­ druhou neděli, totiž až 8. dubna. ká jest již tl'i roky nemocná a vět­ bytek. O další informace pište čes­ vme, Tex. (13-14p·) šinu času jest upoutána na lůžko Včera jsme měli trochu deště, a­ ky .neb anglicky na: Emil Moravec, le dnes je zas pěkně, zas vše poro­ P. O. Box 2007,Vernon, Texas.

Starší, člověk přijme práci na a proto jsem byla velmi překvape­ ste, co je vzešlé.

(13-17pd.) farmě. Rozumím všechně farmářské na, když jsem obdržela od ní dopis Tak vám všem bratrům a se­ práci i domácí, a nežádám veliký a v něm dolar pro Č.N.S.Píše mi, že fN"" TABÁK - dobrý na kouření plat. Spokojím se, co dostanu. Pište četla můj dopis ve Věstníku a že strám pi'eji veselé svátky velikonoč­ ní a na shledanou druhou neděli.

10 liber $4.50.Dopravu vyplatím. - na: Chas. Vaněk, Box 186, Rosen­ ráda na dobrý účel přispěje.

Jsem v úctě a s .bratrským poM. Prohaska, Portland, Tenn.

Někteří lidé mají stále ještě ně-,· (13-p) (12-13p) berg, Texas. jaké pochybnosti ohledně Č.N.S.,ale zdravem, Chas. Jalufka, taj.

FARMY NA PRODEJ. paní .Lednická nám může býti do­ fD!llr' Přijme se: - žena neb děvče ---V--brým příkladem. k výpomoci s všeobecnou prací a k l" Fýreři se zbavují uniforem.

Díky vám milí rodáci, neb u vás opatrování dítek v Dallas. Privátní 48 akrů s obydlím, stodola, stud­ byt, volný čas, a plat mezi $15.00a na a jiné hospodářské příštřeší. Tr­ jistě platí heslo, že " co srdce pojí, New York. (ČTK). -r-e- Německý $20.00týdně, záleží jakou práci bude vale tekoucí voda v pastevníku. Asi moře nerozdvojí". Ráda budu vaše konati. Práce není těžkou. Přítomné 4 míle východně od Shiner v Lavaca dary přijímat a v našem Věstníku časopis v Oberhausenu uveřejnil dne 17. ledna článek, ve kterém se děvče české národnosti jest úplně kvitovat. s pozdravem; okresu - u cementové silnice. spokojeno, ale jesť nuceno se vrá­ Marie Vajdáková. obírá výsledkem sběrací kampaně oYo oděvů, a píše: "Podle seznamu se­ titi na farmu v dubnu. Laskavě u­ ---V--braného materiálu je vidět, že o­ 150% akrová farma při Kokernot dejte stáří, odporuěení a jaké práci byvatelstvo odevzdalo hlavně hně­ dáváte přednost. Adresujte dopisy škole v Gonzales okresu, sedm mil Z DALLAS DO DALLAS! dé uniformy a veškerý druh výstrona 4726Cherokee Trail, Dallas, Te­ západně od Shiner při dobré cestě Již příští neděli odpoledne v řád- je a předmětů politických vůdců, xas.

(12-13-c) a asi jednu míli od silnice. zveíebe­ ní pozůstává ze šesti světnicového né měsíční schůzi .bude podána ú- mužů z řad členil nacistické stra­ Mám listový tabák na prodej, moderního obydlí,postaveného před četní zpráva řádu, i jest žádoucno, 11y, které nejen prokazují tím služ­ z kterého je možno dělat cigary, ce­ třemi roky, uvnitř vylepeného pa­ by ce jedenkaždý, který se o to za- bu, nýbrž opravdovou oběť svým na 45c libra, pošta vyplacena. - ).frem,vybarvené s kuchyňským ka­ jímá jak se v úřadovně řádu hospo- ldeálúm, Vzhledem k tomuto pří­ C. Smutek, Rt. 1, Portland, Tenn. binetem a umyvadlem, Větmík s daří, dostavil a vyslechl,tuto zprá- kladnému chování obyvatelstva, (12-13p) potrubím po celém místě. Stodola vu. strana. se cítí oprávněna znovu uf_..., Na prodej - listový tabák na pro úschovu 1200 bušlů komy; kůl­ vedení řádu podléhá kritice své- činit výzvu k pracujícím mužům a kouření, dobré jakosti, cena 35c za na pro ,krávy a telata, pastevník pro ho členstva a ve svý~h řádových ž~nám t~hoto města. _strana se za­ libru na C. O. D. neposílám a ba­ vepře, garage, udírna a kurník. Také schůzích kaž.dý ten člen řádu 130, vaz~la, ze ~rov·e.de •~yrerův r~zkaz, domek. Dallas, Texas, by měl býti vyslech- a. P;,oto potřebuje ucast kazdeho z líčky jen 10 liberni, ne menší. Pište dvousvětnicový nájemný na: Emil Mazanec, Portland, Tenn., Většinou černíce, 86 akrů v poli te­ nut i má příležitost své návrhy pro· vas.

Ne1:1ect1. v1:;Ic:mest~ .o~erh_?,US:Route 1.

(12-13-p.) rasovaném. Dostatek stinných stro­ dobro a prospěch řádu pronésti.

• . . . . • t •1 nu predst1ra31,ze nev1d1,ze prslusmů a pekánů, Škola v sousedství Ocekavame hoJnou ucas cen- níci strany uposlechli první fýrero~ Wedám spolehlivého dělnika farmy. stva; neboť bude plánována též i·á- J va roŽkazu jen proto, aby se mohli od 30 do 60 let stáří, pracovat kolem 112 akrů farmy, z nichž 62 akrů beztr,estně zbavit v prvé řadě na­ domu a obdělávat asi 6 akrů korny. v poli; stále tekoucí voda v pastev­ dova slavnost.

Hlaste se u: James J. Hollub, Rt. 5, niku, obydlí, velká stodola, garage, Tedy na shledanou v neděli dne cistických uniforem, které by jednou mohly být přitěžující okolnoSchulenburg, Texas.

(4-dz.-c) kůlna pro polní nářadí, výchovna, l. dubna 1945 ! Účetní výbor řádu 130. stí. ~ IDedají se dvě stenografky, lmrník a další přištřeší. Nalézá se které by mimo angličtiny částečně východně od Mouton. ovládaly češtinu. Práce stálá, pod­ oYo mínky obratem sdělí: Hlavni Úřa­ 50 akrů s obydlím, stodola a jiné A RED CROSS FIELD DIRECTOR IN. dovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te­ NEW ZEALAND ARRANGED TO xas.

(6-dz.) '.1ospodářsképříštfoší, nedaleko Breslau u řeky Lavaca, východně od INSTALL BASK£TB"ALL RINGS AND NETS IN THE HOLDS OF r, CHCEME NABÍDKY! Mouton. oYo . SEVERAL LSTs. WHEN THE SHIPS Řád Věrnost číslo 51, S. P. J. S. T. WERE FREE OF CARGO THERE WAS AMPLE GAME SPACE v Ellinger, Texas, bude ;prodávat 100 akrů pí·i silnici, asi 6 mil zá- , ___. řádovou síň, známá mnoha členům ;:adně od Shiner, menší domek, sto- i , jako stará Č.S.P.S. síň. Se síní se dala a studna. Způsobilé k pasení prodá také několik dobrých stolů, dobytka. stoliček a jiných potřebných věcí. · Zároveň prodá se i pozemek,na ktev v •• rém tato 'tiiňstojí. zapečetěné (sealOhledne techto farem a dals1ch ed) nabídky přijímá D. A. Juren, pište, telefonujte neb vyhledejte: tajemník řádu Věrnost číslo 51, ElJ. F. BOŽKA, linger, Texas, ne později nežli do .Peopl,esState Bank Building, 31. března 1945. Nabídky mohou bý- Office Phone 5 - Res. Phone 63 ti podány jenom 1právě na síň a ty Hallettsville, Texas. mnohé drobné kousky, aneb celkem (13-15-c) i s pozemkem. V nabídkách musí DR. l•'RANK KENT býti všechno čistě vysvětleno, tak Obnovil svoji praksi aby bylo vyrozuměno jak a na co Očí, Uši, Nosu a Chřtánu nabídka padá. Členové ~aší Jedno­ ty mají přednost dovolením 50 dola­ BRÍLE rťi nad osobami nečleny. Nabídky I ~avštivi: budou otevřeny členstvem řádu lil La. grange Věrnost číslo 51, při pravidelné řá­ HALLETTSVILLE, 10. DUBNA. dové schůzi, kterou budou odbývati MOULTON, 12. DUBNA. dne 1. dubna 1945. Řád Věrnost, číslo 51, v Ellinger, Texas, si dovoŘád HvězclnatýP1•a:por, čís. 55. luje bez rozdílu, odepříti kteroukoTours, Texas. liv i všechny nabídky v pádu, že ony Všem členům řádu Hvězdnatý nabípky nebudou k uspokojeni vět- Prapor oznamuji, že schůze se bu­ šiny. Pro další .informace obraťte de odbývat druhou neděli v dubnu, se na br. D. A. Juren, tajemníka i·á- o třech hodinách odpoledne na mí­ du Věrnost čis~o 51, v Ellinger, Te-I sto první neděli. xas.

(12-13-c) Albin E. Petter, taj.

Používejte k oznamováni

Malý Oznamovatel

1..-,

f_..,

I

v

v

1'

~1

-

i

.,.

\.

"

•

•

•

v