Vestnik 1945 04 04

OrganSlovanske podpor

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, ROtNiK (VOL.) XXXIII.

WEST, TEXAS, ve stiedu,

(Wednesday) 4. dubna (April) 1945.

1922.

OSLO 14.

CESId DNINY 0 CIMA NEPRITELE. MECKA okupace Ceske zeme zanedlouho skonei a uddlosti poslednich n let budou zvateny s pinou znalosti fakt, soudem lidu a koneene historii, ktera nad nim vytkne svtij konednY soud. Po valce se dovi svet holou a hruznou pravdu o tivote nebo spite o fitrapach a tivoteni lidu v obsazenYch zemich a tedy .i v zemi Ceske. Dnes vtak se jette vyskytuji v cizine lido, kteki neveri zpravam o nemecke hrtzovlade, jsouce ochotni povato. vat je za propaganda nebo nonejvYt za vYjimku, nikoli vtak za metodu. Dostal se nam do rukou spis diplomatickeho iftednika ciziho, nam neptatelskeho statu, v .kterem podle sve povinnosti podal sve vlade obraz pomert, jak je videl a chapal po nekolikaletem pobytu v Ceske zemi. Zprava, z nit east otiskujeme doslova, je psana proste a vYstitne. Potvrzuje vettinou to, co o pomerech ve stare vlasti vime, jindy vrha nove svetlo na nektere uddlosti.

Mnichov V Mnichove bylo 30. zati 1938 v 1:30 oznameno podepsani dohody, ktera v praksi vydavala 6eskoslovensko na milost Nemecku. Mnichov je vlastne logickYm ptedchtidcem 15. brezna 1939, "protektoratu". Pet mesicil nezavisleho tivota po Mnichove neni nieim jinYm net postupnYm rozkladem statu bliticiho se nevyhnutelnemu reteni. , Dne 18. bkezna Hitler oznamil jmenovani barona von Neuratha protektorem meth a Moravy a Franka statnim sekreta •em Protektoratu.

Maska t. zv. pratektorattt Od zrizeni Protektoratu tech a Moravy dodnes lze rozdeliti nemecke systemy "protekce" na tti obdobi, z nicht katde je charakterisovano zesttovanim se vladnich metod: obdobi Neurathovo, obdobi Heydrichovo a obdobi nasledujici po Heydrichove zabiti, jet dosud trva a jemut vladne Frankova postava. Je dolate hned ptipojiti, 1e v obou pkedchazejicich obdobich byl vtdy Frank& vliv, kterY vyvozoval vice mono Otevrene na Reichsprotektora nebo na jeho zastupce, velmi silnY. V Neurathovo obdobi Nemecko utivalo oechum mirnYch zpilsobil; chtelo se ukazat AlechetnYm ochranitelem. Pkirozene v techa.ch nikdo tomu neveril. Je to obdobi "bavorskeho pomocneho viaku": obyvatelstvu, jehot ivotni &oven byla nekonedne vytti net nemecka, byly rozdelovany potraviny a teple polevky za velkeho doprovodu reklamy a filmovani. Je zbytedno rikati, to slo o potraviny, uzmute z deskYch zasob ate skutednost byla docela jinx. Den po vstupu Wehrmachtu zadaly totit rekvisice vtech predmett, jet by mohly bYt utitedne valce, hospodarstvi rite nebo SS. Ve spravnich fitadech byli Ceti funkcionaki postupne propoutteni a nahrazovani Nemci nebo k nim byli prideleni nemeeti funkcionati, kteti jim ye skuteanosti brali jakoukoliv autoritu a iniciativu. Vtechno to se delo s taktem a mirnosti, kterou si snadno miMeme ptedstavit.

Tato vtechna fakta, jako i zeme, ktera se rychle "kolonisovala" a ochuzovala, deny, jet stoupaly ze dvou dilvodu: inflace a vzacnost zboti, to vte logicky a lidsky pkispivalo k tomu. to v Cetich slabla stale vice nevole, kterou citili vuci zapadnim velmocim, jet je opustily v Mnichove a rostla nenavist proti staremu utladovateli — Nemci.

A jeho prava tvai Po nekolika mesicich nemecke okupace yelika, vettina obyvatelstva zadala vtude pasivni resistenci. Hacha, kterY se na zadatku tetil Ucte, byl brzy povatovan za uboheho, nezodpovedneho starce, chraneneho Wind, kterY byl hridkou v rukach skrovne hrstky skych kolaboracionistu.

Studenti byli prvnimi tlumodniky lidove nespokojenosti. Jejich revolta byla tim vYznamnejti, to vypukia na podzim 1941, to jest v dobe, kdy Nemecko bylo naprostYm panem Evropy a ziskalo nad ruskYmi armadami celou serii hludnYch viterstvi, kdy v okupovanYch zemich triumfovali obdivovatele "noveho poradku", zatim co j•jich odpincove odstratene zmlkli.

Revolta byla potladena t yrde. 6eska universita byla zavkena (nebyla nikdy znovu otevrena), mnozi student byli zastkeleni, jini posla,ni do vezeni, anebo do koncentradnich taboril.

Nernecke Utady odhodily masku a , podaly retit desky problem podle jim drahYch metod a podle poslednich teorii, vypracovanYch nacionalne-socialistickYrni historiky, teorii, ktere si ptivlastnil i sam Hitler v "Mein Kampf" v odstavcich o padu Rakousko-Uherska a jet* opakoval v mnohYch svYch proslovech. Podle neho by pad rakousko-uherske monarchic byl zavinen slabosti a trestuhodnou shovivavosti, kterou projevovaly rakouske urady vuci narodfn mocnatstvi. Misto ody na. Radeckeho mel Grillparzer podle nemeckeho nazoru napsat odu na policii, na nit spite zaletela existence vlasti.

Postava K. H. Franka Karl Hermann Frank je jiste jednim z nejhnusnejtich individui, joke si lidska mysl mate ptedstaviti. Jeho osobnost je opravdu hodna pozorneho psychatrickeho studia. Tento tilhavec, pinY tluci, ztirany bezohlednou ctiCadosti, "dlovek s jednim lidskYm okem", jak s horkym humorem pravi deskY vtip "sklenene oko," dovedl dat se zvoliti poslancem nemecke mentiny v Cs. parlamentu a stati se skuteenYm nem strany, zatim co Henlein, uditel telocviku, byl jejim jmenovitYm tefem.

Frankova nenavist ke vtemu, co, je Ceske, je primo patologicka. Snad, 'te o jeho podvodnicke byly zaznamy u policie, snad pro zmatenY komplex menecennosti, nemoc velmi rortitena mezi Nemci. snad protote byl hluboce ptesvedeen o spravnosti meted SS (Frank je nejen fanaticky SS, je dokonce prototypem SS), jisto je, to malokdy se najde v jedinem eloveku tak ,pevna vtile pachat zlo, spojena s takovou ukrutnosti. Ty'to "vlohy" pravdepo-

dobne vysvetluji vysokou Uctu, kterou k nemu ma tef •itske policie Himmler.

Za techto pkedpokladii bylo jasno, to sraaka mezi Frankem a von Neurathem je nevyhnutelna.

Frankovy rozpory s Neurathem Adkoliv Wall take k SS, von Neurath prichazel z diplomaticke kariery a jeho pojeti politickYch problemt bylo naprosto rozdilne. I . byl spite vnejti net" kdyt jeho humanitni nat & skutednY, mut z Wilhelmstrasse nemohl se shodnout s nenavistnYm dobrodruhem. Pak je to jinY duvod, ktery asi bude hlavni: Frank dasto pfekradoval svou kompetenci pkisvojuje si povYtene prava Reichsprotektora a kdo zna nemeckou mentalitu, dhape, to to stadi k vytvoreni nenapravitelnYch rortrtek.

Se sve strany Frank posuzoval von Neurathovy metody s 6echMako 'Drill§ mime a rakouske. A zadal s d'abelskou vytrvalosti podryvat ptidu pod nohama Reichsprotektora.

Sudentske boute z podzimu 1941 znamenaly FrankUv triumf nad von Neurathem.,Staremu baronu byl ponechan titul Reichsprotektora,. ale byl poslan domt. Hitler a Himmler se snadno dali presvedeiti dilvody statnihe sekretare a poslali do Prahy "Vertretera," t. j. zastupce Reichsprotektora. Mut, ktereho vybrali, byl novYm a nejleptim dukazem, to schvaluji Frankovy nazory. Byl to "technik" vnittni pacifikace, ObergruppenfUhrer SS a general fpolicie Reinhard Heydrich.

Vrah Heydrich Jsa Himmlerovou pravou rukou, tetil se ,pine dilvete mule, kterY vzbuzuje strach i v Hitlerovi. V pouhYch 38 letech dosahl zavidenihodneho mista u policie, cot dokazuje ; , eho obdivuhodnY talent pro povolani, jet si vyvolil. Jeho minulost je nejasna. Jako velmi mladY vstuopil do sluteb nemeckeho namornictva, odkud byl neznamYch davodU vylouCen. vstoupil do sluteb nemeckeho namotnictva, rychleji pretel do formaci SS, elity strany a budouciho vladce celeho Nemecka. Tam se rozhodlo o jeho ikariere, Wznamna jeho schop. nost vykonavati skoro instinktivne "slutbu" v tomto "vybranem telese," jeho chladna ukrutnost a nutno take uznati jeho pohrdani nebezpedim a jeho vojenska stateenost upozornily Ana nej Himmlera a dostavalo se mu stale difietitych Ukola a rychlejtiho povyteni.

VysokY a velmi plavY s tirokYmi flay, ale velmi tenkymi rty, skoro jako ranou tavli prosttedkem tvare, s odima ivtdy privtenYma, stinenYm dlouhYmi plavYmi fasami, odkud obdas vytlehl tedy, stratlive chladnY a uminenY pohied — Heydrich byl idealnim zosobnenim Wince, o jakem snili nemedtiirasiste.

V Atlanticka charta ma, zajistit uskuteeneni nejvyNich snah Iidstva trvalY a bezpeenY mir, kterY poskytne zaruku, ie vgichni lido, ye vSech zemich, budou mod iiti svym vlastnim iivotem svobodni, zbaveni strachu a nouze,

atm= IL

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATS'it ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

Ale Lad'ovy studie, jak jiz podotkriuto, protahovaly se neobyeejne a byly rok od roku kladneei. Tonda dokonce vedel, ae stovky posilane mu z pomezni visky do Prahy , ponenahlu nevystaeovaly a ae soudruh jeho nejednou byl nucen zalo2iti se nejakYm dlou2kem. Zaplatil site vee vhly eestne, ale ponenahlu nebylo tajno, to platil dluh dluhem. Tonda varoval jej a napominal, odpuzoval, see byl, od lichvatskYch znamosti. To bylo hlavne, co nazYval ptitel jeho "llehkomysinosti."

Lad'a nerad vyslYchal ptitelovy vYstrahy i namital s nekalYm rozmarem, to dlou'Zky jeho jsou pry jen same caparty. Pry to ani za tee nestoji. A kdy2 mu Tonda nejvice domlouval, naznaeoval Lad'a z pravidla s fismevem, 2e a'Z se 62eni — ae vee urovna!

"Jak to? Ne2 se o2enie, podil tvtij davno bude ten tam," namital rozhorlene Tonda.

Ne2. Lad'a jinak kalkuloval: "Cot pak musim se zamilovati zrovna do Zebradky? Neni pravde podobno, ae se svou nastavajici dru2kou dostanu nekolik gro§ti? . " Tonda nevrle se odvracel.

Tak i dnes. LehkomysIna, berstarostnost a nieim neodfivodnene kalkulace Rtitelovy podraZdily jej v tuto chvili vice ne2 jindy. Ptechazel neklidne pokojem a maval odmitave rukou, kdyZ slyeel feel o Konstancii, o presidentove o svatebni ceste, o Italii o veem tom, co pteplriovalo neustalenou mysl Rubeeovu.

"Nepohravej si lehkornyslne s nezkueenYm ditetem!" vyrazil ze sebe koneene bez obalu Tonda; "vetim sice, 2e urnie poplest hlavu tepry dospivajici sleeinky, ale nevetim, to by znamost takova — za okolnosti, v jakYch se nalezde, mohla miti kadne konce ... " "Prot? Rad bych vedel, prof ne?" vzktikl nevrle Rubes.

"Blazinku!" namanul ponekud vlidneji zase Tonda. "Pan president jiste touZi lepsi budoucnest sve dceruece zabezpeeiti, net ty na ten das slibujee."

Rubes sebou trhl.

"Kdybys dnes ptieel k panu presidentovi," pokraeoval klidne Tonda, "a kdybys mu dnes prozradil sve myelenky, odbyl by to jiste suchou poznamkou, abys nejdfive skoneil sve studie . . . a kdyby vedel krome toho, jak to vypada s tvou mravni silou a s tvYmi financemi, ukazal by ti jednoduee — dvete!"

"Dost, dost, Tondo!" vzktiknul podrahlene Rubes a zrudnul v cele tvati. Tak s nim hemluvil Tonda jeete nikdy, tak citelne nebodnul jej dosud nikdo. "Nejsi mYm porueikem, nikdo neni mYm poruenikem."

Ne2 Tonda nezamlkl okam'Zite. Zdalo se mu, to je povinen povedeti ptiteli od plic, co j1Z davno v sobe tlumil. I jal se mu mluviti dale a ptedstiral mu jasne neblahY sta y veci. V jeho teei nebylo slova nepravdy, slova zlomyslnosti, naopak, ptitelovo horleni vyplYvalo z nejuelechtilejeich pobudek.

Pohtichu, Rubes zrovna dnes, po to noci pine omamujicich dojm y a pine snit do budoucnosti nebyl to nalady, aby klidne umel uva2Zovati a ptijimati, co Tonda mu prave ptedstiral. Jeho slova jej jen popuzovala, hotkosti naplriovala.

Odinital vee na dobro.

Koneane zaslechnuv Deco o sve statieke matte, starajici se a stradajici, udetil proti obyeeji svemu na still a prudce zvolal, ae si takovYch teei zakazuje! V patrnem rozeileni ptipomenul Tondovi dilrazne, ae on je sobe panem, ae vi, co eini, a ze, nelibi-li se mu u neho — to mute jiti.

Aspori pry bude pokoj!

Tonda totil uZival dobrodini bezplatneho ptebYvani u ptitele Rubeee.

Ale Tonda nebyl z tech, kterYm dvakrate ukazuji se dvete.

Jak skondila hadka?

Tim Skoneila, to Tonda po nekolika dnech

litsTNtlE nadobro se odstehoval od sveho davneho soudruha. RubeS, uklidniv se ponekud, zdraoval sice Tondu, ujiSl'oval jej, ae to tak zle nemyslil, snail se rozdurdeneho ptitele udobtiti — ale nepodafilo se mu. Tonda ziskav v jakemsi bohatem meet'anskem dome vSthodnou kondici, mohl si toho easu poptati ji2 vlastniho fflulku.

Oveem ae velmi skrovneho. A pak . . . proti d'ovu nalehani, aby jen zUstal, namital, ae by beztoho jiz oba nemeli pokoje a ae by zbyteane se rozeilovali. Zvldete on ...

Tak se rozeeli stall ptatele. Zdalo se, ze se rozeeli v dobrote, aspori si slibili, ae se druh na druha obeas podiva. Prod ne? PotrZenou nitku vzajemne ptizne sam Rubes site zase navazal, ale znamo je, to i po nejpeelMjeim navazovani potrZene nitky — uzlieek zristava!

Jinak nemel nemilY vYstup s Tondou na mileho Rubeee t'adneho .skuteeneho vlivu, aspon ne patrneho. Lad'a byl sice svrchovane rozladen a nadobro o rilZovou naladu, s kterou se Zofina prisel, pilpraven, tim spike, jelikoZ v duchu ptiznavati musil aspori v podstate °pra y -neostTdvychYklafi—ejnc.Ml sice irmysl jeete teho2 dne navetiviti v Klementinu ptednaeku, ale nemohl, nebot' musil byti ptitomen schuzi akademickYch obeanu, jejichZto nenasytna drivera zvolila jej opet do poptedi jakehosi komitetu. Take nazejtti chtel na ureito bYti na ptednake, ale k elaku — dovedel se, 2e zrovna v tu hodinu bude promenovati Nabte2i Konstancie se svou mami Tedy nemohl pti nejlepei vffli do ptednaeky ani druheho dne, nebot' musel na Nabte21. Musel! Teprve ttetiho dne napjal obrovskou silou potrhane nervy sve energie a dostavil se do poslucharny skuteene.

Ale, ale, bylo mu tam nejak podivno! Such a nudnY profesor vykladal cosi nezabavneho na thema "jus germanicum privatum." Rubes nebyl s to sledovati ptedna§ku s jasnou mysli. Bylo mu, jakoby Cetl zbyteenou knihu od zadu. 0 jejich poodtcich nemel valneho poneti. Brzy rozptYlila se jeho mysl nadbro. Hledel mimovolne na Cernou tabuli a spattil tam ponendhlu — earovnY zjev Konstancie! Ba, nemohl se ani vidma jejiho sprostiti. Videl ji veady a stale. A v hlave mu vitilo zase sto novYch myelenek.

Ale eel tehdaZ do veeerni schilze nove k aivotu povolaneho komitetu ponekud klidneji, nebot' mel oblaZujici vedomi, ae byl na — ptednaece.

Ve schrizi byl pak opet ripine svuj.

IV. Piekaiky. ()taw odchod.

Za nalady nepomerne jasnejei a ptivetivejei zasvitnul po nadhernem plesu novY den v rodine presidentove. Konstancie probudila se se snivYm fismevem na rif2ovem rtiku, ktery horoucim polibkem ptitiskla na mataino Celo.

Konstancie byla et'astna, nevYslovne et'astna.

Nikdy nepocit'ovala ye svYch riadrech tolik blahYch dojrnil, jako prave po teto zative noci. Vee, co by snad mohlo roznicenou mysl zakaliti, mizelo samovolne. Zmizelo pies not nadobro i vidmo Rudlovo. Ptirozeno.

V§e ustoupilo Rubeeovi, kterY od veerej§ka cele zaujal jeji duei. Byla-li hned z rana 'tee o plesu, minila jen Rubeee. Take prvni, na co se procitnuvei divka podivala, byl vejit jeji s podpisem LadislavovYm. Vzdychla si pH tom roztou§ene.

Pani mati, ktera pied rnnohYmi lets sama imodelavala dojmy prvniho plesu. na nern'g podobne v prvni drivernejel styk ptiela se svYm potomnim chotem, rozumela dceti sve nejlepe.

Nieim nekalila zative ptedstavy jell eiste mysli, ano jaksi se zalibenim sledovala jeji uptimne a horouci rozniceni. Chapala Upine, ae si zalibila toho slueneho a symnatickeho mu'Ze, kterY ostatne nejen zevnejekem, ale i vim svSrm cbovanim tet na ni uCinil dolem co nejptiznivejel.

Nebylo, co by na net: vytkla.

Ponekud chladneji, aC nikoli odmitave, mel se k nadeenYm vzpominkam z minule noci pan president. Jeho va§nost nesrovnavala se s 'ZenskYm rozplYtvanim. Ostatne mel za to, ae studentskY zjev Rube§tiv byl prrive tak pomijejici, jako sto jinYch. Zatim mel prvni pies ptece jen sire nrisledky.

Presidentovic udinili nove znamosti, byli tu a

Ve stiedu, dne 4. dUbna 1945. tam zvani, nastala teay povinnost vzajemne pohostinnosti. OvSem take jindy zvali k sobe spoleenosti, led dtiveiSi spolednost skladala se terrier vYhradne z osob rodirine dirvernosti.

Chodili k nim jen stars, dobti ptatele a znami.

Po pry,nim plesu vyhli2ela spoleenost ponekud jinak. K viili dospivajici Konstancii ptibylo i nekolik mladych lidi. Konstancie mela hezke ptitelkyne i jia k lath ternto mladYm damam naleaelo ptizvati tu a tam tea nejakeho mladeho pana. Nestatili jia stall presidentove a starnouci presidentky. Kandy vek ádá sve.

Kdya nedlouho po to ptipravovali u presidentt Vetk ptatelskY vedirek, byla Konstancie prvni, ktera k nemu "ptihlasila" pana Rubek.

Jak by ne. Mami nebyla proti tomu, nebot' Rubes zvan byl i do jinYch ptednich rodin rad i ochotne jako spoleenik obratny a oaivujici, ale bylo nutno vymoci tea sankci presidentovu. Nic snadnejSlho! Konstancie zavesila se otci na prsa i na krk tak pevne, aebronila tak rortomile, ae start' president volky nevolky svoleni udelil.

Konstancie tleskla rudkama a vyskoeila radostne jako dite.

Tak dostal se RubeS za prah presidentovy rodiny, ktera, nevAedni spotadanosti jen zvYeila moano-1i — srdeenou naklonnost jeho ke Konstancii. Doma libila se mu Konstancie jeSte vice, nea na plesich, v divadle a na ulici. V jasnych eateekach vznaeela se kolem neho jako andel neptestiZneho etesti domaciho. On, kterY dotud hlavne ail vlastne jen ye spolcich a hospodach, uprostted hluku a nevazanYch zptsobii, ptestupoval presidentovy prahy s pocity zboane flay. Nekdy jej hry,z10 jakesi nedobre svedomi, ale ptemohl se vidy at'astne. I zde osvedeoval se jako milt' a vitally spolednik, nejvice ovaem bavil a zamestnaval Konstancii, ktere Caste musil vypraveti o Italii . . . Ku podivu, mnoho osob ptichazelo k presidentovilm, ale nikdo tam ph. vsi zdraenlivosti nezapougtel tak pevne koteny, jako on.

Nebyla to ovaem jen zasluha jeho, nYbra zejmena take zasluha darovne Konstancie. Rozmile deveatko vAady mu davalo ptednost a yeady jej vyznamenavalo.

Inu, Mu! Ponenahlu geptaly si tetky nem co vrcholilo v sloueeni dvou jmen: Ladislav — Konstancie.

Ale Aeptaly si jen.

V RubeSove soukromi nemenilo se od tech Cas mnoho. Svetactvi jeho v nejlepMm smyslu slo syYm proudem neruaene dale. Pravda, Rubedovy vydeje se ponekud zvfgily, potteboval vice penez na rukavieky a na kytieky, tu a tam byl nucen sednouti i do droaky, aby nevehazel do salorni zablacen, coa do dune bylo mu protivno — ale vae to spravil vady nejakY capart, ke kteremu mu lidumilne pomohl povetstnY lichvat Aron Silberstein v Cikanske ulici.

Skuteene, nemenilo se mnoho v zevnim aivote RubeSove, jehoa dosti pestrY program vetejne Cinnosti obohacen byl novYm krasnYm eislem: dastYmi navftevami u presidentovic.

Tak minul masopust, tak minuly zimni sloty.

Po nich nastaly jarni mesice a "lasky eas" — maj KaadY den vice a vice ptibliaoval Rubde k rodine presidentove, styk staval se oeividne srdeenejSi a dilvernejAi. Coa tepr y kdya se pHroda zazelenala a ptactvo rozepelol Ale toho Casu zjevli se na Cele jinak klidneho a mleenliveho pana presidenta z nenadani mal' mrdeek.

To bylo tak.

Jednoho dne vykl si pan president na prochazku do Kanalky. Tarn setkal se pti studance nahodou s — koeidima odima! Pan Rudl pozdravil jej zdvaile, sdilne vyptaval se po zdravi ctene rodiny i rozptedl hovor, jemua se president ani nemohl vymknouti.

"Zajiste, ze sleena Konstancie rada vzpomind na svtij prvni pies, kterY yydatil se ji i nam nad v§e oeekavani skvele . . . " udefil na notu pan Rudl.

"Davila se skuteene znamenite, je to vase, panove, zasluha ... " odvetil president.

"Zda, se, ae nejvice se zaslouail o to vYteenY pan Rube g ... " "Mate pravdu . . . Rube je z tech, kteti dovedou deveatilm ptevracet hlavu . " "Neni divu, zamlouva se zevnejekem, chovanim, zpilsobem iivota v8im . • "

Ve stfedti, dne 4. dubna 1945.

Oddil Dopisovatelskfr t AS NEtEliA. Pik L J. Gallia.

Pan a pani W. R. Cullen dali °pet jeden milion a di etvrti dolarri hotove a east royalty z oleje, ktera eini pies tti miliony dolarti, na universitu v Houstonu, ktera ma bYti jednou z nejlep'Sich y e SpojenYch Statech, as bude hotova. Zde bude ptiletitost pro mlade lidi, at vyjdou z ()beetle akoly, dostat dobre vzdelani.

Kontraktoti z Los Angeles, Calif., budou stavit jeden tisic obydelnich domicil pro Anglii.

Zde ,v Houstonu budou slotene a poslane do Anglie.

8estnact houstonskYch bank maji $796,151,520.27 na rude. To jest skoro osm set miliont dolarri, slotenych penez od lidu k opatrovani, a mnozi dr21 penize doma. Harris County obeane doplriuji jeden milion dart na terveny ktit organisaci.

Od,Pearl Harbor japonskeho fitoku 958 houstonskYch obeant bylo zabito.

Spojene Staty koupily 1250 akrri vedle 1147 akrove plochy Ellington vetroplavecke stanice — bude rozSitena.

V celku napoeitano, to behem teto a povaleone dobe ptes 110 milionri bude dam zde na rrizne fistavnosti v masts a na prriplavu Bufalo Bayou, a penize jsou jit zajigtene. ttyficet francouzskYch namotniku ptijelo, a jsou v Brazos hotelu. , Oni ptijeli pievzit "Todd" Ship Building Plant zde. Oni se Val, te budou moci Nemcrim dat to, co jim patti.

Jeden mel listky na ,due pary sttevicii; koupil jednu paru pro sebe a druhou pro tenu, po deset dolarti paru. Pravil, ze ve Francii takove botky se ted' prodavaji po ,etyticet dolarti ra, americkYch dolart.

Rusove od vYchodu, Anglicans a Americana od zapadu, Francouzi a jini od poledni strany, maji Mince seftene se vSech stran. Znalci valdeni se divi, prof vojsko nemecke neposttili sve generaly a nevzdaji se, a tak by mohli zachranit mnoho tisic lepSiho nemeckeho vojska a majetku.

Od Louisiany at po Corpus Christi, na sto mil do vnitra Texasu, je zji gteno, to uhli, sril a olej se nachazi v rriznYch mistech. A jelikoti pfiSti dovoz bude po aeroplanech na vSecky rychlejSi dopravy a take pf gti valky budou vice s aeroplany net jinak, toto cele texaske ptimoti ma skvelou vyhlidku pro darSi prrimysly do budoucnosti. Nejen, to v torn okoli jsou take rrizne lesni zasoby, mame zde stied vSech aeleznic a lodi. Mame bavinu, vinu, krite na rrizne potteby.

Jsou-li naSi lido trochu podnikavi a maji neco penez, zde je dobre, ptiletitost zalotit a vesti prospeSnY obchod v budoucnosti. PHI by naSim lidem, aby to prozkoumali. — VAS', I. J. Gallia.

V Palacios, Texas.

Vern Menu odboeky S.A.t.T. Blessing davam vedet, te nak odboeka bude potadati svoji pravidelnou schrizi na misto tteti nedeli, druhou nedeli. V posledni schrizi bylo ujedna.no, aby na tteti nedeli se potadala nejaka yeCete a pti torn taneeni zabava, a tak jsou vg ichni elenove i neelenove tadani, by se do teto schrize dostavili, aby jsme se mohli na delsim programu dohodnout. Nekteti elenoy e a Clenkyne slibili maso, slepice, pedivo a vSe, co k dobre veeeti je zapottebi, ale to bylo vSe malo, tak vas tadame, byste se do teto schrize v hojnem poetu dostavili a vYboru to oznamili, co kdo mini darovat. Celt' vYtetek bude yenovan nakmu trpicimu lidu.

Mili ptatele a krajane, pomorte. KaklY ma1ST dar bude s radosti pkijat a vy tim dokatete, te opravdu zachovavate to pfikazani: "Miluj blitniho sveho." Mill pfatele, kaklY z nas vi, 2e nikdy netil nag narod tak bohate, jak my tijeme v teto svobodne zemi. Ano, po cela staleti ail ten nas, dobrY lid v bide a chudobe a

Vt ST /lilt piece od nas nic netadal, tteba te tace dobrval si ten svfij chleb ze sve rodne zerne. Dnes jit ta zeme nerodi jen pro svilj narod, ale bohate syti ty nemecke hyeny. Nacisti polili tu zem krvi a slzami a den neni jit dalekY. VYktiky umueeneho lidu srazi se v jeden proud, a vynesou straAnY soud, kde nebude slitovani.

Take zveme krajany ze sousednich osad, by se teto krajanske veeete zrieastnili. Veeete zapoene v pet tticet, pak bude taneeni zabava, kde bude vyhravat Baeova kapela v Narodni sini na Elmaton dne 15. dubna. 0 dobre obCerstveni se postara vybor.

Za odboeku Blessing: Frank Domorad, Karel Nemec, taj.

CtenY bratte redaktore, byl jsem potadan br. Josefem Zemankem, tie at budu psat do Vestniku, abych poladal bratry nakho tadu, ty, kteti maji sve Syny v armada, aby byli tak laskavi a odevzdali mu jejich podobizny. Br. Zernanek dal zhotoviti ram, dal si s tim praci, radi bysme to vyvesili do nali spolkove sine.

Nevim vlastne kolik na g tad ma Mentz v armade, ale zde, se mne, ze kolem etyticiti a br. Zemanek mne povidal, te nema jich ani polovici. Tak vas, mili bratti a sestry to.dam, kdo jste jeke neodeslal podobizny vaSich synti, tak - to uoirite a odevzdejte bratru Zemankovi.

Br. redaktore, dnes je 18. btezna a ze jsem se dal do psani ohledne te naSi veeete, a jsem v dobre nalade, nebot' bavina i korn se pekne fadkuji, ,tak si povidam, te to psani nemohu jenom tak prazdne poslat, ttebate nekdo tekne: nu 18,_btezna ho psal a za mesic ho poSle • do Vestniku. Ale za mesic zameni pero, 6, "pardon" ,ne pero, ale "plajvajz" a nebo tutku, vyberte si ktere chcete, ja si vyberu motyku a potom bude miti br. redaktor svatY pokoj a budu eekat, a co nam ti bratti donesou z toho vYletu.

Dnes, kdy2 se podivame do nakho spolkoveho Vestniku, co tam vidime, par dopisri, trochu toho natku, te elenoye malo navgtevuji schtze. Nu jenom, bratti a sestry, doekejte, at ti bratti vyjdou z te skoly, oni ten lek vynajdou, a nebo jak jsem zaslechi, 'tie v Bay City bude ta nejvetAi lekarna v celYch SpojenYch Statech a te tam budou leky jake kdo bude chtit, tak ja potom rozeSlu na katdY tad jeden.

Bratti a sestry, y e stanovach stoji, ze kaki* dekatel se musi do prvni schrize dostavit, bez vstupneho, a co stab° ye stanovach pied 45 lety? Bratti a sestry, co vam kikal ten bratr, co vas ziskal do Jednoty? Via co, Franku, vstup do naSi, ano do naU, Jednoty, to te moc nebude stat, zaplatiA $5.00 vstupne a my mame kaklY mesic tam a tam schrizi a mame dobre vyrateni. Franta ptiSel, bti. meii tadove odznaky, byl doveden k br. ptedsedovi, br. ptedseda mu ptedeital pravidla tadu, pak ho sebrali bratti a sestry y kruh. Co my Mame dnes s novYmi Cleny — nic. A prof? Proto, to my chceme jenom Cleny, a ty musime mit, jestli Jednotu udrtet, dokud my stati jsme tady.

Dnes je velice Wit() zdravYm lidem prodat pojistku s tim zavazkem, te musi schrize navkevovat. Oni radeji zaplati vyki poplatek seberou pojistku u spoleenosti, kde vribec do tadne schfize nechodi, a ja, bych to dnes udelal to same. Pkijimame i Amerieany, a byla-li by navSteva schrizi podminkou k ptijeti, jak se ten American bude citit, kdyt z celeho jednani ani slova nerozumi? Vite, mill bratti a sestry, k Cemu by to vedlo? NaSe jednani by muselo bti dasteene vedeno v anglietine a pomalu bychom destine ve schrizich odzvonili.

My pottebujeme zdrave a charakterni tadatele di eleny pro Jednotu — pottebujeme jich hodne. My je musime mit. NavSteva naSich schrizi se nezlep'Si, kdyt budeme ye schrizi natikat, te stare Cleny vykopavarne z tadu, ttebas to tadna, pravda neni. Ale my nesmime tak zapominati na ty stare Cleny, kteti tu Jednotu budovali a jest-li davame mladYm elenum vYhody, tak musime i starYm elenrim nejake vYhody dati a ne jak se to delo v minulem sjezdu, tteba 'tie bratr ptedseda povidal: "Bratti a sestry delegati, nebojte se, Jednota ma dost penez" — ale sjezd nemel dva "byty" pro

&roma IL

stare dleny. Jeden profesor se ptal jednoho 2aka, pc) dem se poznave, vyki fitednik. Janek vystoupi a povida, te ten, kterY ma vetSi vylo2eni, ale profesor povida, ze ne, ale druhy Mk vystoupi a povida, te ten, ktery ma nejvy'S'Ai plat. bratte Ktivadka, ptijmi ode mne srdeenY pozdray . V jednom Tvem dopisu jsi mne vzpominal, te jsi rad, te jsem dobrY Slovan.

Ano, jsem z naleho krasneho ValaSska a k tomu narodu se vklycky hlasim. Nezaleti mne na tom, kdo jake narodnosti je anebo Pksvedeeni, ale ne, dnes je to a zitra to. Co si mame myslet o takovem eloveku, kterY celY svrij tivot se hlasi jako svobodat a po smrti je vyhlaSenY za svateho? Tak to mame i s narodem. Celt' Cas je tech a naposledy zradi celY narod. Kdo je tomu vinen, to ta naS'e zerne eeska je dela, krvi nasakla? Par zradcri a dela, ta eeska inteligence, neb oni jim dovolili, aby oni ty Germany zavlekali do na gich eeskYch Karlieku bud' hodnY, tatinek povidal, te nam ptijede ingrspil. — A Janek ptibehne a like,: a bude hrat aj na vergl? — To je take Cesky.

S pozdravem, Frank Domorad.

Br. redaktore, mohl bys k nam ptijeti na tu veeeti, radi Te uvidime, ale ne sam i s mantelkou.

V Houston, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Prosila bych o laskave kvitovani dart pro O. N. Sdruteni od odboeky Svornost v Houstonu, od nasledujicich dant, kteti ptispeli na dobre Pan K. E. Mareak, Kennedy, Tex., na povalednY fond Osl. Rep. $20.00, na Ceske sirotky $20.00; p. F. J. Moravek z Robstown., k ucteni pamatky zesnuleho br. S. Kelarka $2.00.

K ucteni pamatky zesnule Elisky 8indelove ptispeli po $.00, sestry: H. Lebrova,, Rrilena Lebrova a Marie Valova. K ucteni pamatky zesnule M. Kraftove ptispely po $1.00: K. Otyrtnikova a M. Valova. 0. S. Vala elenskY ptispevek $1.00 a mesieni ptispevek 30c. Na americkY eervenS7 ktit darovano $25.00.

VSem darcrim srdeenY dik a ptal-li by si jests neeim ptispet, at' 'Satstvem, obuvi neb penelitYm darem, tteba sebe menSim, use bude s diky ptijato, pro ty trpici naSe lidi, kteti byli otebradeni o vSechno.

SrdeenY pozdrav na vS'echny Ctouci, Paula Studniena, 332 W. 27th Ave., Houston 8, Texas.

V LUPEN A PUPEN Piti gTi NEDtLI. Tak nom dneska, po dlouhe dobe potadne zaprklo. Kvetinova zahradka je jako vzktiSena.

Opravdu krasnY den. Zde, se, te velikonoeni svatky budou pane, Skoda, to nemame na Velikonoce divadlo, ale at .pfiSti nedeli, 8. dubna. Lidieky, to bude zas neco, to bude smichu, ale nemyslete si, te to bude jenom komedie — ba ne, bude to i : pouene a budou tam i zamilovane dva mlade parky a tteti? No, to vite, kdyt na starou pannu sedne vdavadlo, tak s ni neni rady. Divadlo se rozviji a pokraeuje v dramatickych a veselYch intrikach, to pH nem zapomenete na vSednost dne'Sniho aivota a udrtite si veselou mysl.

Vite, ono se Mica, 'te kdyby byl °bed sebe chutnejSi a bohatSi, kdyt je potad to same, tak se to take pteji. Tak jsme to tentokrat smichali a dali jsme hodne rozpustilou veselohru se zpevy. TeSime se na vaS1 navStevu a vynasnatime se, aby jsme se yarn vSim, jak hrou, tak i dejem zavdeeili. koda.; te jsme nemohli bYti pfitomni na dallaskem divadle "Pod texaskYm sluncem" velice rada bych ho z hlediSte videla. Hrala jsem v nem, ale to prave to nejhor gi, 'tie ochotnici hraji a dtou se a nic nevidi, o to hezke, co na jevAti vytvoti, ptijdou. Po druhe se nechame promenit nejakmi kouzelnikem na muSku, sedneme nekomu na rameno a budeme se divat.

Tedy na shledanou! Na zdar!

Zabavni vYbor Sokola Houston.

8t111,118, C kid Antonin t ermi„k 6. 56., Corpus Christi, Tex. Ctvrtletni schrize naeho radu bude poi-addna v nedeli odpol. 8. bkezna. Budeme uvddeti nove eleny a po schuzi bude spoleena svaeina.

Br. Majek slibil, 2e nam zahraje a br. Raymund Petera pry take pkinese svoji harmoniku.

Mame to dosti ptiznive pc:Cosi pro farmateni nyni. Krmiva i baviny jsou zasa,zeny a pekne yze'Sly. PtiSti tYden zadne se s pkekopavanim baviny, ale vet ginou jen kopacimi stroji, neb delnikri je nedostatek. Zeli jest ji g vetginou vyprodane, ale formati z nej nezbohatli, bylo laeine. Brzy zadne skllzeni cibule, ale take pry nema ceny, aspen formatrim ptekupnici nabizi jen $10.00 a2 $25.00 za akr. OPA. stanovilo pro farmatske produkty maximalni ceny, ale minimalni ceny zapomneli stanoviti a proto farmari vyjdou s prazdnou. Jeden velkokupec zeleniny v Robsto-wn se chlubi, 2e loni udelal $400,000 eistYch a takovYch je tada. Na formate proto mnoho nezbYva..

Chas. Holasek.

S bratrskYrn pozdravem, V Dallas, Texas.

Mile sestry a broth!

Posledni Vestnik udelai nam v gem velikou radost. Pkinesl toti.2 obrazek 28 milYch nam dallaskych 'Zen z krou2ku 50, jak sestra Hem2alova, popisuje, ktere, jak seznavate, se skutedne poctive vynasna2ily-prokazati a pomoci vS'ude tam, kde dle jejich soudnosti pomoci bylo nejvice zapotkebi.

Bratr Mouelca (kikame mu tady Franta) kona tim, 2e seznamuje naSi SirSi vetejnost, poptanim mista v naSem Vestniku, co kde dobreho pozoru a nasledovani hodno se podnika, kus to nam tak pottebne vzdelavatelske prate, a ja poctive tvrdim, 2e nas Mouelta by vlastne mel bYti sokolskou risttednou jmenovan do2ivotnim vzdelavatelem. Mohl bych yam o torn, ptatele mili, vypsati historie, co se nas kdys Franta mladYch nod:Send-a nakrotil, kdy2 ten hney do nas vjel a obyeejne dle jeho umirnene rady jsme se te2 k vytknutemu cili dostali. — Ale ted' zpatky k puvodni my'Llence.

Ternek vAechny ty 2eny vlidnYch tvati jsou tee elenkyne naSi nam tak mile SPJST. a vets'ina z nich i sve ditky, ba i vnoueata ma v nag Jednote. To by tedy melo odporueiti je vak ptizni, 2e ano, ale je nutno poznamenati, 2e vkchno co zde z obrazku na vas hledi, jsou bud'to samy elenkyne naafi dallaske jednoty neb jednot sokolskYch jinYch, anebo jejich mug, syn, dcera pomahaji drkti nas prapor sokolsky vztYeenY, brzo tomu bude v Texasu 40 let. Mnohe z techto naSich maminek daly sve zdarne syny naSi nove vlasti k obrane proti odvekemu na§emu neptiteli a samy doma, jak vidite z popisu, sna2i se Verne stati na syYch mistech.

Jsem jist toho, 2e svoji pili se yam na§e maminky nechlubi, ani 2e odmeny by odekavaly, ale te2 yetim, 2e by je rnydlenka neskonale bla2ila, kdyby svYm ptikladem, svoji pill i jinde v osaddch naSich mohly naSe sestry k ndsledovdni pohnouti.

Tuto strdnku naSeho Vestniku by si kaki* roduhodnj,:- Cechoslovak mel na pamet uschovati, aby kdys ptipomela mu, co za svetove valky dobre dallaske 2eny drobne prate snaiily se vykonati, a ja„ pova2oval jsem to za svoji povinnost vas na to, sestry a broth upozorniti.

Diky jests jednou a zdar yam!

Ludva 0. Hodek, 2upni vzdelavatel.

V. Triad Hvezda Texasu, Cis. 47., Seaton, Tex. Schtize nebyla konana prvniho dubna pro 'Spatne poeasi. Bude konana druhou nedeli 8. dubna ye dye hodiny odpoledne. S pozdravem, Frank V. 8parihel.

V DubovSr Hai els. 126, Ross, Texas Ndsledkem 2patne nobody node mesieni schrize nebvla konana prvni nedeli v dubnu a byla odlokna na tuto nedeli 8. dubna, zaatek jak obvykle ye 2 hodiny odpoledne. Dostavte se. bratri a sestry, v poe'tu nejvet'Aim, protae mame celou radu veci k projednavani.

S bratrskim pozdravem, Jos. Foit, taj.

7,

YrtirrigtE

Lid Ceskoslovenska eeki na novou dobu,

Ve stkedu, dne 4. dubna 1945. vinou, umo2ni, 2e eeskoslovensko se ja nestane pridou pro kolonizaci nemeckeho lidu.

Ceskoslovensko si nepreje einiti ,bezprdvi, a pohli2i s hrdosti na sve dobre jmeno a na neposkvrnenou svou minulost a na snahu, It a nechat zit. Vi. ae materialni pokrok sam o sobe neptina gi 2adouciho gesti a spokojenosti, i kdy2 nespodiva, na ochuzeni druheho. Nak vlastni zkuknost dosveddi, 2e isolate neni spravna v Americe a,,taktet ne v 6eskoslovensku. Blahobyt doma spoeiva tesne na blahobytu za hranicemi, a otres nebo Upadek tam porugi vlastni rovnovahu. Oeskoslovenskd vlada ye svem svetovem spojeni, nebude proto snad moci upokojiti kahleho. Mfi2eme v§ak hledeti s driverou a ptesvedeenim, 2e pova,leenSr rozvoj pod velenim presidenta BeneSe a mnoha piednich muau v zahranieni vlade, jejich prate tak osvedeila, bude pine zarueen. Dnes pokrokova, dila politicks vedy cituji z fedi a nahleda presidenta Benek, vonevaft se v nich zraei jeho zkuknost, vyspelost a znalost potteb ta, a ponevaa on uptimne veri v demokracii a take jest demokratem. On si jest vedom, 2e trpelivost prosteho chudeho lidu uprostred vS7stredniho bohatstvi jest vyeerpdna, 'k lid eekd na novou dobu. Pres. Bene'S jest ochoten odevzdati esud Oeskoslovenska do rukou povolanejSich. Co vice mute ndrod 'adati? Nic jineho, nea ae si uveclomi vlastni povinnost a praci a 2e udr21 si demokracii, kde, at' thud anebo bohat, kazdy jednotlivec bude vskutku demokratem. 2e vSichni se podrobi nutnemu pokroku a novemu radu. Pokroku, jen' jako vodopad se nenecha, na dlouho zadr2et.

V

Pei mesionich schtzich debatuji elenove o rilznch otazkach dneAni doby, v nichA velkST zdjem vzbudilo, jak naloMi s Nemci v oechach po p timeti. Wichni se shodovali, aby Nemci byli po vaice z 6 ,ech yypovedeni, aokoli uznavali, 2e to je vnittni otazka republiky. Av'Sak nas lid zde, rozenY v oeskoslovensku, zna, tamnej,§i pomery osobne, sam je pro2ival, podili se na zdaru republiky, pomaha, finanene, a ad jest mimo viast. dusi svou dosud tam dli a sy Ym neptedpojatYm airslm svetovYm nazoMtn muae znaene osvetliti tuto drile2,itou otazku. Dne .g ni nalada sveta proti Nemecku umo2ni republice pou2iti drastick,Vch Republika ,nebude vazana zasadami men gnovYch pra y , jet ji po prvni svetove valce nutily, aby hkala nebezpeeneho nemeckeho hada na sy Ych riadrech. Jeji ristup krok za krokem a honoseni pied svetem jak mnoho akol, zastupnovin, obchodri Nemci v oeskoslovensku men, jest ukoneen. Naprava jest opozdena, zato bude tim rispe'dnej'Si. Dnes neni misto pro vladu Nemcri v ,eeskoslovensku. Budoucnost, a bezpeonost republiky spoeiva nyni na spray= nem rorte g eni teto otazky, jet bude si vy2adovati to nejS'iri, porozumeni vkch yrstey lidu v republice a jeho ,ptimeho na ni podilu.

Jit od devateho stoleti. Cechy a Morava se branily proti nastraham a ritokrim mocneho souseda, jeho2 snaha byla, inkorporovat tyto zeme do sve ride. ,Tato snaha a tlak neochabBylo to v Normandii. ne ani po yypovezeni Nemcri z bech. Bude nutZajatec'zamraeen3'7, umounenS?* nemeckST kapno darSich naprav, ktere tlak jejich pies hrabyl predveden ke zpravodajskemu vslenice k nam zamezi. Samy o , sobs hranice jsou chu. Odrikal jmeno a eislo, prestal jak kdy2" pouze umelou earou, podlehajici dastYm zmeutne, a pak dodal: "Nejsem povinen rici yam nam. Daleko clille2itejS1 hranici jest pohranie vic. Tak je to psdno ye Versailleske smlouve." ni lid, pod jeho2 hospodatskou, primyslovou, Zpravodajsky si domyslil, si Nemec plete jazykovou nebo kulturni snahou se tato hraniVersailles s 2enevou, obmezil se vAak na suchou ce pohybuje a meni. Hranice u mnichovske dopozndinku: "VCdyt' Adolf Hitler prohlasil Verhody to jostle ukazuji. Zde lid deskY byl zatlasailleskou smlouvu za zruaenou a neplatnou." den od svYch pravYch hranic daleko do vnitra Nemec se ,zadumal. "Ja", odpovedel za chvili zeme. Za kolik desetileti po yypovezeni Nema — odrikal vSechno, co vedel. cu se nemeckY tlak, opakovat? Az zapoV meneme na narodni utrpeni. a2 °pet zavladne narodni lhostejnost a pkijde prpmyslovY nebo Den novYch americkYch obeanii. hospodatskY ripadek, Nemec opet se protahne Washington. — Ve vdech americkYch mepolootey tenYmi dvetmi, a snad bez nasili, nestech bude 20. kvetna oslaven Den NovYch Abo smrtelnYch zbrani, °pet se pevne postavi merickYch obeanh — "I am an American Day" na Ceske pride.

— kterYm je tradiene vzpomindno novYch obJest proto tkeba dal g ich opatteni, ,jako: Vydanfi od roku 1940. Tehdy kongres odhlasoval povedeni nemeckeho kapitalu z pohranienich zmocneni presidentovi vyhldsit kaidoroane tenpodnikri, ptevzeti ve g kereho jeho prrimyslu desto den novYch obeanri a paddat vladni, statkymi firmami, podeSt'ovani nemeckeho lidu, ni i mestske Urady o prisluAne manifestace, kterY ptichazi ptes hranice na 'Ceske rizerni za ktere se obvykle poradaji spoluprdce mistpraci. Zapcvecl', ae Nemci nesmeji vlastnit nich vlasteneckYch organizaci. du nebo prtimysl jistY poCet kilometrii od hraLoni napriklad manifestace novYch ()Nana nic. Vypovedeni ze zeme v gech ,yYznae)nej§ich se konaly v 800 americkYch mestech za teasti osobnosti, jako uditelri, :pravnikti, kne21, revice nea tri miliontl osob.,(eekava se, letos daktorri, tovarnikri, spisovatelri atd., kteti mousporadd podobne vlastenecke manifestace vihou miti vliv na vYchovu a vedeni nemeckece ne2 tisic "nest. Den novch americk3 .Tch obho lidu a je2, nechteji a nebudou dobrYmi eant nevzpomind jenom nove naturazlizovachoslovaky. 8koly, ritady, kostely a vetejne minYch obeanil, nYbr g i zde rozene obaany, kteri stnosti necht' jsou vedeny jen v Ceske tedi. dosa2enim sve pinoletosti se stdvaji pravoplatDrobnY, delnY lid, ,jeho2 prate a snaha obohanYmi Cleny americke spoleenosti. Loni se takcuje zemi, i necht' zristane, jsa podroben 'Ceske to stalo obeany pies 2 miliony mla4ch mu, Ve dvou nebo ttech generacich lid sply'ri a Zen, a dalSich 366 tisic mu2h a aen ciziho ne se zemi. tak jako nak generace v Americe pUvodu bylo naturalizovdno. V armade bylo se rychle mini a zanika. Nejdule2itejk rilohu dosud naturalizovano na 102,149 vojint a drina strati tohoto pohraniei bude hrati lid desstojnikU ciziho privodu. kY, tam usedlY. Na mista opuStena, Wind nutV no usadit Cechy, vyspele vlastence. Ta to o"::stauranty obsluhujiei valeeue delniky mohou 1, 1 patteni a mnoha, jina, jeZ eas od easu se ,vy1244 otevfeny celou not.

V Washington. — War Manpower Commission kad Karel JonaS,, els. 28., East Bernard, Texas. upozorriuje, 2e restauranty, ktere podavaji jidCteni bratri a sestry! la a napoje valeenYm delnikrim, mohou Upozorriuji vas bratri a sestry, abyste se do stat otevieny Po celou noc. Uzaviraci hodina stavili do priki naSi schilze dne 8. dubna; schilo pulnoci na ne neplati. ze tato jest velice drilentd, budou Ctena domdV ci pravidla po treti, eim2 vejdou v platnost jak Duleiite upozornenil Kdyi pi§ete na HI. Uopravend. Proto2 se dostavte, abyste se seznamill s pravidly, die kter3•7ch se budou Cleni radu iadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost tYkajici se Karel Jona g ridit po dobu jak v teto schrizi buvagich poplatkil neb dluhu proti vaAemu certide usneseno. Jest jeke Cas, abyste podali van fikatu, neb vageho pojigteni u S. P. J. S. T., ei dobil ndhled k dobru vaem a to dne 8. dubna o ohledne dodavky Vestniku — udejte vidy Oslo 2. hod. odpol. S bratrskS7m pozdravem, neb sidlo vageho radu, neb Cislo va geho cernJohn Holeeek, taj. :1104u.

Ve stredu, dne 4. dubna 1945.

0 postavich peed D nkirkem Fr. Angelsk, val. dopisovatel CTK s cs. j ednotkami.

Kdybychom tu mohli poradati turisticke -jezdy pro sve pratele, sestavili bychom jim okrutni cestu jiste zajimavou; a nechybelo by tam ani "misto nejvet giho strachu". To se rozurni, ge by to nebylo misto na zapad od Ghyvelde, kde mel jednou naramnY strach pan Angelsk. Od mar gala doh). plati o strachu francouzske prislovi, ratene arci na city jine "On le fait, mais on n'en parle pas." Dela se to, ale nemluvi se o tom.

Napoleon tekl: "Kdo mi tvrdi, ge se nikdy nebal, je blazen nebo lha.r." Ale jak povidam: nemluvi se o torn. Cim g odpadaji nemile alternativy U marg alkit je to jine: prizna-li se margal, g e mel strach, je to blahosklonny projev, jimg se vg emohouci priznava k lidske sve podstate.

A tak bychom zajeli , s "Cedokem" pied mestskou spotitelnu mesta Casselu (osi 35 km jitne Dunkirku) a potadali bychom, aby nam otevreli "le bureau". Clen ureitY "le" zabrani jakemukoli nedorozumeni. Za chvili bychom se ocitli v nekdej gi Uradovne Ferdinanda Foche, mar gala Francie a Velke Britanie i Rzeczy pospolitej Polskiej. "V teto svetnici," prohlesil 8. dervence 1928 mortal Foch, "vystal jsem nejvet gi strach sveho givota." Onoho 8. eervence 1928 odhalovali v Casselu s obrovskou slavou jezdeckou sochu mar galovu v ptitomnosti oslavencove, ,a teho g dne take pripevnili ye "sporitelne" parnetni desku s textem: "Z teto sine ridil (od 23. rijna 1914 do 21. derma 1915) mar gal Foch, onoho easu velitel Severnich armad, bitvy o Yseru. Panove Poincare, president Francouzske republiky; Millerand, ministr valky, a mar gal Joffre, tehdy hlavni velitel spojeneckYch vojsk, konali zde roku 1914 valeenou radu."

Bitvy o Yseru.

Od 16. Nina do 15. listopadu 1914 planula bitva: Nemci, zastaveni v pochodu na Laman g -skepritavy,nlomibrtsken.

Neprolomili.

Dne 22. dubna 1915 zaeali Nemci druhou ofensivu. A ;tam, u trosek mesta Yper, pougili Nemci, jako prvni valcici moc, otravneho bojoveho plynu. Druha, bitva u Yper trvala do 25. kvetna 1915.

• Byla to doba Verdunu a Verdunu, a tenkrat se Nemci nedostali dal — jak hlasi prosta a piece tak slavna slova francouzskeho pomniku: "Ici triompha la tencite du poilu" Zde zvitezila houtevnatost prosteho pechotince . .

Led nebylo to lehke. A zatim co dochazela hlageni z useku, sedel Foch y e sporitelne mesta Casselu ale ne porad. Hnan neklidem a snad, aby se mohl lepe soustiedit, odcha2e1 do mistniho kostela, nejeasteji do kolegiatniho chramu Notre-Dame, jeho zaklady pochazeji z let 1.000.

Po valce tarn Cassel gti dali panIeti Margalu Fochovi, jen sem dochazival, vzYvati Boha Zdstupft (le Dieu des Armees), a jen g tekl pamatna slova: "Vá g kostel vyhral tuto bitvu."

Text pametni desky pokraCuje — a zaznamenava, tragedii, kterou malokdo vide]. za leskern sedmi zlatYch hvezd: "Pomodleme se za blaho du gi margalova syna Germaina, narozeneho 24. XII. 1889 jen zemrel ye Francii dne 22. VIII. 1914 u VilleHoudlemont (Meurthe-e-Moselle) a margalova zeta Paula Becourta, narozeneho 4. IX. 1881, Jen zenitel za Francii dne 22. srpna 1914 u Mercy-le Haut (Meurthe-et-Moselle) ." ✓ jeden den prvniho mesice ve,lky ztratil Foch syna a zeta. ✓ letech 1914-15 byl Cassel v eelne etape.

A podle nemennych zakonti valky stalo se starotimske Castellum, vojenske sidlo gesti

VESTNIE sk3"7ch imperatorit, znovu dodasnYm sidlem vladartt a ,vojevitclea.

"La Terrace" se v dne gnim Casselu rika nahorni rovince na kasselskem kopci. Dnes tarn stoji jezdecka Fochova socha. V letech 19141915 tam staval Foch sam. Tam z Terrasy je videt•daleko giroko do krajtt. Dnes je videt — za jasnYch dnnz — sloupy,dYmA je ts stoupaji z Dunkirku: kdy dopadaji rany deskoslovenskYch delostrelca nebo pumy spojeneckYch letcte Tenkrat bylo od severovychodu videt horici Ypry a jina flanderska, mesta a mestyse. Od severovYchodu dolehalo sem duneni del.

Odsud je videt Mon Kemmel desne a slavne pameti, Dixmuide, Furies, Nieuport.

A zde tenkrat naslouchali Fochove vYkladu situaci: Jiri V., kral anglicky a korunni print, nyni vevoda WindsorskY, kral Albert I. BelgickY„ Poincare, Clemencau a Millerand, Petain, Joffre, tehdej gi britskY general Herbert Plumer, potomni mar gal a vevoda MessinskY, margal lord Douglas Haig, general French, pozdeji mar gal a hrabe YperskY. • 1915-1945, poultych tricet let, a jak je to divno — a jak je to nova a stejne — s temitet Nemci deroucimi Se sem.

Na otazku: kolikrat je gte dlugno rikat sobe i jinYm: ug nikdy.

V

Job. Riverdale byl poslednim anglickYm gurnalistou ye skupine asi dvanacti jinYch zahranienich novinarte ktere jejich rusk kolega provadel starodavnYm mestem Kovelem, aby jim ukazal stopy nemecke zhovadilosti, je g v opugtenem meste zustavili. Zavedl je k gibenicim, ktere jegte nebyly odstraneny. Nekdo otevrel ,hromadnY hrob. Mrtvoly tu nakupene mely rozetrane oblioeje. Zbytky rtu jedne z nich jako kdyby se gklebily. Na jine se klenuly stopy oboei nad prazdnYmi Riverdale, jen se teprve neda yno vratil ze zapadu, branil se v duchu proti temto dojmtun popravigt' a mueiren. Ze- v gech sil privolavaly ptedstavu sveho domova v Hendonu, jen aby unikl hrtizam pritomnosti. Spe gne si kouzlil predstavu domku s maliekou zahradkou, jejig travnik neseislnekrat pristrihoval a v jeho stredu se kreila drobounka vodni nadr g. V duchu vstoupil do domku, pro gel halou, v nig se nachazela dttstojna, ozdobna, kresla. Ve vgech pokojich zarila svetla. V girok rch vazach se pestrily kvetiny. Z okna bylo lze pozorovat cele rady podobnYch domkit.

Riverdale si zhluboka povzdychl. Skuteenosti se nedalo uniknout, ale vzpominka na domov ho posilila. A take to, ge mel pli sobe malou kapesni bibli. To byl drobnY symbol jeho viry. Vern, ze je v ni zjevena, pravda. Po celyeh etyricet let sveho givota probiral se jejimi lekcemi.

Skupina, v nil se nachasel, se pohnula dale.

Zastavila se pied nizkYm domkem bez strechy.

Jeho zdi vykazovaly prilrvy od steel. Ale napis, dosud z easti eitelny, prozrazoval rpoutnikirm, te to jsou zbytky nejstar gi kovelske synanogy.

Riverdale gel mirky za ostatnimi. Jen zpola vnimal, kterak kovelskY novinar vysvetloval svYm zahranienim kolegum, ze tu bylo vezneno nekolik set ticlit predtim, net je odvedli na popravu. Zde v modlitebne se zdr govali po mnodni a noel, dekajice na den, kdy je zagenou na popravigte. Visuta lampa s veenYm svetlem byla rozbita. Schranka, v ni g se uchovava Sva,to pismo, byla prazdna, sametova, zaclona s rolniekami, jet schre.nku zakrYvala, byla pohozena na zemi. Svitky pisma se valely po zemi spoleene se zlatem .vy givanYmi obaly.

V pogmournem svetle, jet jen spoke rozbitYrni okny, bylo videt detne napisy, jimit mnohe ruce popsaly zdi synagogy. Rusk novinar hlasite Ceti jmena, jak je namatkou zachytil na zdi, tlumoeil nektere, zde.zaznamenone vzkazy portistalYin, pozdravy lidem, kte-; ki se snad zachranili, pripominky dentin rc:r

Straws I. din, aby nezapomneli na modlitbu za zemrele.

Nektere napisy vypoditavaly v gechny eleny rodu a podavaly zvest o jejich nepopsatelne te g -kychosude.Jinvyjadrolenjdiou myglenku: nadeji na odplatu.

Riverdale privrel oci. Citil se nejak pOdivne doteen, Omer uraaen slovy, Jima byl nucen naslouchat. Presto ge vedel, z.e neni dtivodu, prod by ho chtel znepokojovati zlYin pohledem nechtelo se mu vetit tomu, co sly gel. Kdo by ho chtel nutit, aby neztistal sebou samym? Kdo by ho chtel znepokojovati zlYm pohldeme nesnesitelnYch vzpominek? Nikdo nema prava zahrnovati jeho p1edstavy hanebnYmi hrUzami. Nesmi pripustit, aby nekdo nutil jeho oei in iikosnym pohledUm a otravoval jeho vnittni klid. A proto se dival na v ge, co mu ukazovali, jako kdyby to neexistovalo. Namlouval si, vaechny tyto veci jsou neskuteene, prave tak jako ruce, ktere iidaj-ne kdysi popisovaly zdi temnYmi napisy. Co mohou tyto napisy prokazat? Kdo je chytrY, vzda se radeji dalgi easti na teto ponure zkazce.

Riverdale se chtel pokusit uvest svilj napad ye skutek, nepodatilo se mu vaak proklouznout kolem prtivodce a proto sklopil oei, uzavi el sytij sluch a snaail se stoeiti se v sebeobrane jako jetek. Telco uposlechlo a jeho myglenky zabloudily znovu do Hendonu.

Vtom vaak rusky novinar do nej jemne stroll. Riverdale se vyru gil a bezdeky sledoval prilvodctiv prst, Jima ukazoval na hebrejsky /lapis na zdi. V zapeti nasledoval jeho anglicky preklad: "6 zeme, neptikrYvej krve me, a necht` nema mista volani me."

Riverdale se nahle zaposlouchal. Nepotteboval, aby , mu prtivodce vysvetloval, ze je to very z knihy Job, z biblicke basne, stvorene z nej yzacriej gich lidskYch poznatkie v ni g se v pet sttidavYch zpevich opevuje nadhera Stvolitele. Co vaak znamenaji tato slova na stone tohoto zhanobeneho mista? pojednou, jako kdyby se zmenila bytost mute, kterY byl skupine prtivodcem. Jeho jemponekud masitY oblieej se zalil ohnem. Rty se ponekud skrivily, jako pod dotykem nesnesitelne bolesti. Jeho postava jakoby vyrostla.

A v oeich se objevila oblaloba.

"Vzpominate Si", zvolal a jeho hlas znel zvukem pozounu, "v joke souvislosti byla tato slova napsana? Najdete je v gestnacte kapitole u Joba."

A zaeal zvolna predna get slova Pismo a jeho slova dopadala s mohutnou pilsobivosti: "Vydal mne Bar silnY nealechetniku, a v ruce bezbotnYch uvedl nine.

Pokoje jsem uzival, vaak potrel mne; a uchopiv mne za giji mou, rortti gtil mne, a vystavil mne sobe za cil.

Obklieil mne sttelci jeho, rort'al ledvi ma beze vgi litosti, a vylil na zem glue mou.

Ranil nine ranou za ranou, outok ucinil na mne jako Tvar ma odutavela od place, a na viekach myth stin smrti jest.

Ne pro nejake bezpravi v rukou myth; modlitba ma vista jest.

O zeme, neprikrYvej krve me, a necht' nema mista volani me."

Naslouchajici zpravodajove ustoupili za real. ustragene, jako kdyby se chteli krYt pled mohutnosti tohoto hlasu. tak silne na ne, ptlsobilo plamenne rozhoreeni mluveiho. Jeho oei pia.ly straglivou odvetou. Zdalo se, jako kdyby predna gel obtalobu pled neviditelnYm scudcem.

Riverdale se znatelne rozechvel. Poznal, vaechna jeho obrana a snaha po Uniku je mar_ na. Svedectvi techto tritisice let starfich verau se nedalo prekonat. Sklopil hlavu jako v zahanbeni. Stiny zavratdenYch probehly kolem zdi. Jejich zmirajici volani po poniste napinilo ovzdu gi jakoby drobnirni stiipky rozdrceneho skla. Riverdalovy plice se Uzkosti sevrely. Lapaje po vzduchu tapal yen. S vynalogenim posledni sily sklonil se prod stenou, na niz byly zaznamenany oba ver ge Jobovy. jako kdyby odpro g oval ruce, ktere je napsaly.

Arrrog t Sommer.

Strana 0.

VESTNIK Dallas, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Jaro je tady. Ptiroda slavi sve vzktiSeni ze zimniho spanku, vSe se zelend, ovocne stromy jako nadherne kytice jsou obaleny kvety.

Tak jsme se Wain, 'le i ten narod eesky v tuto dobu bude uz slavit sve velke vzktiSeni, 6 let ul klesa pod kfitem, na kterY ho neptatele, nemeati nackove, uktitovali. A ne jen ten narod oeskY, celY svet trpi, a ta naSe pozornost je cele obracena jen na to lidske utrpeni.

Historie nas uei, le velke cile vyZaduji velke ()heti. Ale tech abet' je uz tolik,ze ift netrpelive vyhliiime koneenY eil, slavne vzkiiSeni naroda. Pole valeena jsou poseta krasnYmi, ualechtilYmi chlapci naSimi ,a z to dalne ciziny, kam je vir valednY zanesl, se jich uz mnoho nevrati.

Srdce mne boli, kdyl etu, ten a ten padl.

Vam, ptatele Radovi v Ennis i yam Svojgrovi ye Fort Worth, projevuji nad ztratou milYch synil vaaich, hlubokou soustrast.

Tento stYden jsme odeslali od nas z Dallas 3 velke bedny pekneho Sastva do New Yorku.

Kdyl byly bedny napinene; paddala jsem p.

Stranskeho st., aby mne na ne napsal adresu, col on ochotne ueinil a br. Miro Jureik, jeden z nejobetavejaich pracovniku, je Uhledne zdratoval, ptipravil k odeslani. A le se nam nikdo neptihlasil, aby nam bedny na drahu dovezl, obstarala to sestra Toberna, le pro bedny od Expressu pkijeli.

Dalai darci Satstva jsou: pi. Novotna, Malikova, Kraftova, Valeikova, Bartokova, Slamova, a Nemcova.

Na dopravu pkispely: pi. Hemlalova $1.00 a nejmenovana pani $1.00. Celkem 10 dolarU. Doprava bude stat mnohem vice (poeitaji $7.43 za 100 liber) na coZ •aSe spolky, doufam, pkispeji. Ne, abyste mysleli, 2e tim se sbirka Satstva konei. Jen co mate, doneste. Rada to kdykoliv od vas pkijmu, a ai toho bude vic, zase to odealem na spravne misto.

Pi. M. Neumanove, ze Stamford, Tex., zaslala na moji adresu po expresu 45 liber Satstva. Je to dobra duSe, east° etete jejich jmeno, le Stedie pkispivaji na dobre ieely, a take jejich syn i dcera jsou ye slulloach vlasti. Pi. N. piSe, le jeji sestry syn padl 16. list. v Nemecku, a co zarmutku v srdcich jejich zanechal. Pkijmete moji uptimnou soustrast. — My vaak bydlime mimo express zon, tak k nom nedovali. KdyI mne Express uvedomil listkem, tak jsem tam zajela a na miste abych to vyzvedla, napsa1a jsem na to adresu, zaplatila od toho a zaslala pkimo do New Yorku, na misto ‘urdene. Piai to proto, aby pro phate se to chyby kaldY vyvaroval. Nemate-li ye svem miste sbernu Satstva, kam byste si to osobne donesli, poalete na (ve Vestniku uvefejnenou) adresu. Vam, p. N. za dobrou vuli srdeene dekuj Vaem darcum, kteii pkispeli Satstvem i penezi, (a nesmim opomenout, ze bedny darovala pi. Kopecks a pan An. Kartouz ml. zaslouli si za to uznani) jmenem vSech tech, jel vase dary obdrli, nejsrdeenejai dik.

Vain, pi. H. Brtiaova., dekuji za zminku ye Vaaem veimi zajimavern dopise, ze dne 14. biezna ve Vestniku. KeZ bysme men vice takovYch dobrYch echo-ameridanek, tak bysme tak brzo nezanikli. Ona pi. Brtiaova mne v loni zaslala $1.00 na Oasopis "Svobodna 'Skala".

Psala tenkrat, ze jejich mala Matenka site jeate neumi Gist (byi ji teprve 1 rok), ale le to pro ni bude schovavat, ze az tomu bude rozumet, le ji z toho nauei Gist.

Ziskala jsem na moji vYzvu ve Vestniku v loni uvekejnenou, asi 10 piedplatiteth, letos pouze 3 dosud. A to byla prvni babieka Jureikova z Ennis, pro svoji vnueku Bernice, babidka Stranska a pi. DiviSova z Temple, Tex., babieka Kraftova zerniela, tak ta uz mne to piedplatne pro jeji vnuky neda. Pravu pile pi. BrtiSova, i.e ja z toho nic nemam. Venuji pro to svfij eas a poatovne, a bratr redaktor je tak laskav a uv.eiejni to, ma na torn take svilj podil.

Meta bych k varn, bratii a sestry organisa-

toil ladost. Vim, le to organisovani je vas vedlejai vydelek, coti kdybyste z vaSeho komianeho (to plati pouze pro deti asi tak od 4 let) dali $1.00 co piedplatne na jeden rok na Svobodnou kolu? Namitnete, ze neumi Gist, a tie_ bas ani jejich maminky. Vaak vite, ze lenske jsou zvedave (a tatinkove jak by smet). Tisk .ie v ,torn easopise velkY a zajimavy, tak by se tieba z toho naueili i dospeli 'dist. A i kdyby nekde o to nestali, to jeate neznamena ladnou ztratu. Ten $1.00 za detskeho elena muzete obetovat na jeden rok; piedplatne je pouze 75c, tedy jest-li je $1.00 moc, poSlete 75c; tech 25c je na podporu toho easopisu a neni tadnY nucenY je dat. Nabizim se, le kdy2 mne to piedplatne poalete, ze ja, to pro vas vykidim a ten mtij eas i poatovne pkidam. Kdo bude prvni?

Lituji pi. Mikeskova, ze jste mela tu nehodu s rukou a zasilam pozdra y.

Prosim o opravu. Chyba byla uoinena ye vYkazu obetin, na misto kvetin pi. M. Kraftove, jig jsem bud' ja, neb v redakci udinili. Melo stati, le pi. Malikova, darovala $5.00, ktere si piala dati na Ruskou pomocnou akci. jsem se penize, je2 jste mne odevzdali odeslat dle vaSeho prani, odeslat na spravne misto.

SrdednY pozdrav etenatilm Bolena Valeikova, 4015 Metropolitan Ave., Dallas 10, Texas.

V ZPRAVA 0 ONNOSTI OD itADU CIS. 88, HOUSTON, TEXAS.

V mesici imam zahajili jsme sbirku obnoknell° Satstva k odeslani do Noveho Yorku pro eeskoslovensko. S politovanim musim po vaem to upozornovani, aby nam bylo dodane jenom aatstvo tepid a zachovale i po torn, 'le .byly east odevu vyjmenovane, ktere jsou nyni nejvice pottebne, i pies to museli jsme mnoho dati stranou, neb se to vilbec nehodilo k odeslani a nebylo ani zahodno od toho .platiti drahY dovoz po draze, a jeate pkidavati praci tern, kteii piebiraji Satstvo, kdy2 do Novella Yorku dojde. Valy mame miti na mysli toto: Pakli chci pomoci nekomu v nouzi, mam mu podarovati neco, co by take mu jekte sluzbu vykonalo, kdy2. by to bylo nutne.

Nemluvim zde o neeem, co jest v mode, rozhodne nikoliv ,ale eiste, pospravene a .teple.

Lidieky, nemejte mi to za zle, avaak kdyby jste byli pki torn baleni, dali byste mi za pravdu a uznali by jste sami, co yam zde piai. D ye velke bedny jsme zabalili a musim iici, ze kdo obdrti kterYkoliv kus Satstva z teto zasilky, vdeane bude vzpominati na sve darce zde za moiem.

Doposud, co jsme poslali z Houstonu, 'de dona sve misto. Tedy take doufame, ze i tentokrate dojdou tyto veci sveho cile. Tyto dve bedny valily 173 liber a br. Frank Tesai je odvezl na nadraIi. Darci byly: pi. H. HrubY, pi. Pulpan, pi. Zimmerman, pi. Hanuk pi. F. Dvorak, pi. J. Dvokak, pi. Tesai, pi. Kroulik, pi. Wallis, pi. Peklo, pi. Kalousek, pi. 8 ostak, pi. Elzner, pi. Jordan, pi. Matela, pi. Orsag, pi.

Rubae, pi. Malinak a Olexa. Dovoz nas stal $6.66; na hraleni tohoto vydani nam darovala pi. Kotenkova "Jiiiny" a musim iici, ze tyto sazenice Sly jako na draeku a piinesly nam $5.00, ostatek jsme dodali z nasi pokladny, co /name na naae kafieko. V posledni kadove schuzi bylo odhlasovano, 2"e kdykoliv budeme mit takove vydani s dovozem, ma .to bYt hrazeno kadem.

Neale 18. biezna venovana byla ye prospech americkeho Cerveneho kiize. Adkoliv je pfist, piece jsme meli peknou navatevu a mnohY rad dal to vstupne i presto, 'le pied Velikonoci netandi. Sestra gpanelova darovala peknou proSivanou deku, aby pkijem byl vetsi, pHnesla $64.75. Dobrovolni darci byli: P. a pi. F. Tesai $10.00, p. a pi. aludek $10.00, pi. T. Olexa v upominku sveho zesnuleho man2ela FrantiSka Olexu $5.00, p. F. J. Olexa $5.00, p.

Henry Syptak $2.00, pi. R. Hanus $2.00, p. F. A. Aneinec $2.00, pi. A. Jordan $4.50, pi. J. Kahanek $1.50, pi. J. Williams $1.10, p. A. C. Myslivec, pi. Rozina IiruSka, p. James Marasek,

Ve stfedu, dne 4. dubna 1945. tito po $1.00. Odevzdano na Cerveny kfIZ celkem $250.00.

Ohromna, nemocnice, ktera jest nyni stavena zde v Houstonu a sice jest to "Naval Hospital", stavba jest v pinem proudu a tu Si vzai za iikol club "Navy Mothers" le vybavi tuto nemocnici: 500 pokryvek pro koleekove adali take nas leny kadu Pokrok Cis. 88, jestli jim ptispely nekterou pokrYvkou.

Ochotne jsme slibily, ie rady ptispejeme a usneSeno zhotoviti 4 pokrYvky se symbolem nasi jednoty S. P. J. S. T.. U naiSeho ftadu mame mnoho hocht, kteii se nachazi u namoinictva, celkem mame 71 hochil ye vojenske sluZbe. Doposud jsme byli uSetkeni smutne zpravy, aekoliv nekolik naSich hochti bylo v bitve raneno. PokrYvky tyto jsou delane z vinenych latek, nemusi bYt nove, mohou se upotiebit stare veci neb se nastkihaji etvereeky 6 palcti velke, mohou se upotiebit vSelijake male kousky; kdyl jsou vinene a neprolrane od Vypada, ze mame ji2 dost na etyki pokrkvky, avaak kdy2 by zbylo, zajiste bychom to nenechaly lelet ladem. Na podalti musi se upottebit novY flanel, kterY nam opatii pi. Forai, ktera nalezi ku clubu'"Navy Mothers" a sama nam daruje flanel na podaiti dvou dek. Na kryti tohoto vydani jsme doposud obdr2ely: od p. F. HlavatY $2.00, pi. Knebi $1.00 a pi. Milanova, z Fort Worth $1.00. Byla prave zde v Houstonu, kdy2 jsme odbYvaly naSi scherzi pro ten fieel. Nemocnice ma bYt odevzdana svemu teelu v prosinci tohoto roku. Mame dosti su na zhotoveni dtyk pokrYvek, ale my kdyt si deco vezmeme na praci, tak radeji to vykoname hued.

F. J. Olexova.

V Rad Tioga, Cis. 5, Tioga, Texas.

Bratki a sestry!

Timto na,vedomost yam davam, ze zas dne 8. dubna budeme miti naSi schtizi, a v padu, le by bylo Spatne podasi ,tak schtize bude o tYden pozdeji. Ale co toto pfai dne ,30. biezna, tak prai jako kdyl z konve leje, take neni nadeje, le podasi se vybere. Kornu jsme sazeli takika do ,bla.ta, a ji g zase prS'i, tak nevim jaIce to bude s temi rolniky, kdy2 pohoda nenecha ani pole poorat. Brambory jsme tel jen tak dostali do acme, tak le jest to •na vSechny strany mizerne.

Tak, bratii a sestry, nezapomente na 8. dubna a .piijd'te se podivat, neb jste mezi nami nekteti jiz davno nebyli.

S pozdravem, Chas. HejnY, taj.

A iad Svaz Cechoslovanu, cis. 92, Ft. Worth, Tex. Mill bratii a sestry:— Dostavte se co v nejvetaim poetu do schtize 8. dubna, neb je hodne veci k projednava,ni, tedy aby rids bylo vice. Zaeatek ye dye hodin,y odpoledne; a jsem jista, le tam vaeci budefne na tki.

Na 2adost tajemnika, domnivame se, ze stanovy budou brzy hotove. Po 14. sjezdu jil je delSi doba a bylo by zapotiebi, by ty stanovy uz byly, bychom se mohli podle nich kidit.

Piidinime se schtizi odbYt co nejdiive. Ve e'er. te2 dne 8. dubna, bude volna zabava pfi hudbe E. Honzy, na kterou jste vaichni uctive zvani. Zaeatek v 7:30.

Poeasi se u2 zmenilo, vetry hodne foukaji, a jak to tak bude, budeme brzy vykukovat deft'. Pildy v polich jsou hodne tvrele nasledkern telkYch Velikonodni svatky se nam rychie a pki torn jen aby Pan Bull dal a udelal konec to ukrutne valce, aspon na jedne strane sveta, pak ten ostatek moZna, by moc dole netrval.

Uz stejne tech rodin bude hodne, co nebudou jak bYvaly, a jini zase se budou fait radostnYm zpravam od svYch drahYch, mezi kterYmi doufam, 'le se naleza muj zet', Lt. Col. Anthony Tirk, syn manlelti Tony TirkovYch. Snad nam bude dopiano slyaet zpravy radostne v brzke dobe.

Bratii a sestry, pamatujte na 8. dubna, ye 2 hodiny do schtize a veeer na zabavu.

Se sesterskym pozdravem, Viasta Dolkog.

Ve stkedu, dne 4. dubna 1945.

V

E STN I

Cedar Rapids, Iowa.

Ctena redakce a vateni etenati, tak zas par tadku z tech natich eeskYch Athen, z toho meho dornova, kterY main tak neskonale rada. Je krasnY den, jaro je zde, a za nedlouho bude opet doba kveta, doba ptirodni nadhery.

Ano, v ptirode je tolik krasy, tolik yznetenYch, distYch radosti. Straitly, kete obaleny budou, samY kvet, a to kra.sy pinY svet. Piseri ptactva, hlaholi vtude, zda mute poskytnouti 'Cloveku nekdo vice a new cennejtiho nee pfIroda mina.

6etla jsern, 2e badavY duch lidskY zformoval zakony tvoteni, ale neobjevil — Tvarce: — peeet' Nekoneena vtisknuta je ptirode, ale to ruky, ktera ji vtiskla, lide neznaji.

Lidske vedeni nalezlo vYraz ptirodnich zakona, ktere kidi svet, a podalo formulky, — ale to mocnosti, ktera, dala ony pkirodni zdkony, a ktera vladne silami vesmiru — to dosud nezname!

Tuto dosud neznamou a nevysvetlitelnou, neobjevenou mocnost, nazYvaji jedni Bohem, druzi Osudem — proto2e jeji (botske, piirodni, mravni) zakony ptedem vymezuji a omezuji ptedureuji nat. divot.

A tak se zda, ae ftechno to badani a hloubani o jsoucnosti a podstate Boha, Osudu, nebo dehOipodobneho, je apinou zbyteenosti a mrhanim easu. Mame proste dbati a poslouchati onech nadlidskYch zakont, jet zcela nepopiratelne existuji prd nate dobro. Nezaleti na torn, odklid se vzaly, nam ;na staeiti to, 2e zde jsou — a proe tu jsou.

Proto yen do piirody, nadYchati se zdraveho vzduchu, a apotetiti se krasou a vi ni kiteteny. Ven do ptirody-uditelky, jet:, zve ku praci, na lepti drahu aivotni, na drahu pile, vytrvalosti a take aspechu.

V ptirode se eloyek udi poznavati yzneten, eiste radosti v krase eistYch pozitku. Od ptirody uei se elovek praci a hospodarnosti, nebot' ona je nejleptim sttadalem: pracuje, hospodati, tetti, popiluje si, net dostavi se doba zimy.

To vte je videti na kvetech, jejich kra.se a ffeelnosti, na zarodcich ovoce, ktere roste a dozrava. Kvet meni se,v plod. Nema bYti di take takovYm kvetem utlechtilYm, distym a krasnYm? Nema, se mladi Nyvijeti podobne v divot utiteenY, prospetny, piny utlechtilYch a vysokYch cila? Kea tivot ka2cleho jednotlivce by byl kvetem, uzravanim a uschovavalaim ploda pilne prace! ZdarnY divot ptinati zdarne vYsledky.

Narod tvoti jednotlivci. A budou-li jednotliv_ ci zdravi, silni a mravni, bude i narod silnou battou. Prato jen v pkirode dlidno hledat osve2eni a poueeni. Uerne se milovat pI'irodu a ji rozumeti, chrailme se ji potkozovati. Pak-li se vtichni naueime titi dle Ptirodnich zakona, tedy nebudou valky, nebude utrpeni a bolu, nebude tyrana, nebudou padati nadejne tivoty, natich sync a deer, v nejkrasnejtim kvetu jejich 2ivota.

Pak je nadeje, budeme rozumet, jak napsal p. 6enek Nadvornik: M si budem rozumet, a ptejde lidska zloba. — Ano, p. Nadvornik, mate pravdu. M si budem rozumet, i volit si druh druha, pak nebudeme svaru met, a ptejde vtechna zloba.

ku, a nyni od 17. biezna je v Colorado, nekde blizko Denver. Dekuji yam za vat zajem a Uptimne pteji, by se ti vati , drazi At'astne Yam vtem dome navratili.

Mile pani Johanc• Manclove v Milwaukee, dik za dopis a pac i pusa byly by me velice mile. Upiimnou vzpominku necht' ptijmou manaele p. a pi John Pankovi. Zpravy z Milwaukee sleduji se,zajmem. Ano, mate pravdu, ae se budou mus•ti hodne odnaueiti, s terni zbyteenYini poklonami, ktere jsou dedictvim z dob nevolnictvi.

Vain, pani Olga Souhrada, dekuji za Vat zajem o moje dopisy, Vate poznamka mne velmi potetila, a jette vice jsem byla potetena, kdyi dne 23. biezna dcera oteviela dveie, a tu vstupuji dire daany a ptaji se po pi. 2ivney, a mne tolik povedomY oblieej, ale ne se upamatovat, kde jsem ho ua nekdy videla, a ona to pi. Olga Souhrada, ktera, je zde navttevou, a tak pry by ,sobe ' neodpustila, aby nevyhledala pry tu pi. 2ivney. Pkitla v pravodu jeji sestry, pi. KulhavY, cod mne velice potetilo. A tak opravdu nezaleti na torn, kdy2 se dostane eloveku nejakY ten pohiavek od nejakeho domftlivce, kterY se domYSli, ae s rim stoji svet, a ae si mule dovoliti katdou hrubost a sprost'actvi.

Inu, nevedomost pry hiichu neeini.

Ano, ja ,va.Zim si velice, vtech tech mojich uptimnYch ptatel, kterYch mam velkou eislici, za ty dlouhe roky moji prace ye vekejnem tivote. N'ekdy. as bude nalada, tak o tom napijakY byl ten zaeatek v Milladore, Wise., kdy jsme tam zaeali hrati divadla v rote 1904, a od tech dob stale jsem byla v proudu na torn poli narodnim, kypiila jsem tu i brazdu nateho citeni. A marn vtude ptatele, a to je moje odmena, a ja, jsem za ty moje pkatele hluboce v deend.

A nyni jette jak pi. Jankovska pita, zkrze ty zasilky vojinam. Ano, je to pravda, stale se vola a pita, pama•ujte na vojiny, piSte jim a posilejte, ale oni to nedostavaji. Tot' jista, vec je, 2e je toho vSeho mot, a neni moan, aby to yeas, za temi drahYmi dodo. Tak maj vnuk dostal jednu krabici, ktera byla poslana pied dnem Dikfivzdani, a tu obdriel koncem ledna v nemocnici ye Francii. Pak byl pievezen do Anglia, a 4. biezna votal domu z nemocnice z New Yorku, nyni je v nemocnici v Colorado, a dopisy a asi tucet krabic se toula nekde po svete. Bylo by asi . dobte, kdyby byl na to zasilani take limit — aby toho nebyla takova, spousta, aby to mohlo rychleji bYti &dam).

A tak Vy, mila pani;Souhradova, pkijmete moji uptimne citenou soustrast nad ztratou Vateho draheho syna, a ly vaechny ostatni matieky, ktere jste vase syny ztratily v tom svetovem zapasu, ,vam plati moje uptimna soustrast.

Mejme pevnou daveru, ae vtechny tyto /abet nebudou nadarmo, ze piinesou lidstvu tt'astriejti, a spokojenejti •Ziti.

Velice mne piekvapilo, kdy2 jsem eetla ye Vestniku o amrti mile pani Kraftove. Mani na ni tet, mnohe mile vzpominky a moje uptimna, soustrast plati jejim pozastalym.

A nyni si pteji podekovati za vzpominky a vtechna dobra ptani, ktera ja tea srdeene pieji vtem tern dobrYm mojim ptiznivcilm a ctitelam. Do Texas, pi. Valeikove, pi. Machaeoye a celernu ticimu kroutku v Dallas. Rodine Svobodove ,v Moulton, mantelam PavliekovYm a mantelam, James J. KolladnYm v Shiner, pi.

Karle 6tvrtnikove v Houstonu, pi. Neumanove y e Stamford a pi. Kallusove v San Antonio, syn psal, jak si u .Vas pochutnal na kolaeich, kdyi byl v an Antonio za obchodem a mel ptiletitoSt'Vas ma yttiviti; hned dala pani Kallusova kavu a eerstve koldee, to ,bylo pochutnani. Ano, to je pani Kallusova, ta je ochotna pohostit kaideho navttevnika. Diky!

Dallas, Texas.

Musim vas upozornit, ae Krou2kove. zabaya z jistYch ptiein musela bYt odloiena na nedeli etvrtou, totia 22. dubna a tim nabudou ' 'eny, co vystoupi na jevitte vice easu ke zkoutkam.

Vy tam v Chicagu, pi. Ondrutova, pi. Jankovska, ptate se kde je maj syn a vnuk. Syn je v New Mexico, a vnuk je nyni v nemocnici v Colorado. nden byl v nemocnici v New Yor-

UptimnY pozdrav s pkanim vteho dobra a brzkeho Viterstvi!

Marie A. Zivney.

V

Ted', kdy2 jsme mohli nee° sadit, tak zas prti jako z konve a o svatcich bude blata dost, a ,v tom se tpatne Slape.

Anna Machaeova.

V upozorneni! Kdyi pigete na III. tiadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost tSrkajitei se va'S'ich poplatkit neb dlubu proti vaemu certifikatu, neb vageho pojitteni u S. P. J. S. T., ci obledne dodavky Vestniku — udejte vidy 'Oslo neb sidlo vageho kadu, neb Cislo va geho eertifikatu.

Straw.

y.

Zlode ske doupe. ✓ tYdeniku Soviet War News Vylieil sovetskY valednY dopisovatel A. Avdejenko svou navatevu v malem mad'arskem mesteeku, obsazenem sovetskYmi vojsky. Ve zprave zdiiraznil, ae mesteeko nebylo nikdy zasobovaci zakladnou mad'arske armady, ani posa.dkovym mestem. Da se proto o nem Mai, ae je typickym mad'arskYm mesteekam. Avdejenka provazel mestem tech, dobrY linguista, ktery tarn po leta vyudoval na sttedni tkole. Ve spravkarne aut, nad kterou visel mad'arsky prapor, natli sovetske soustruhy z tovarny Proletai a automobily z tovarny v Gorkem. Na policich bylo natadi a pkistroje, odmontovane ze sovetskYch traktora a motorovYch vozidel. Ve skladitti byla spousta sovetskYch nahradnich soueastek, per, pistil, pistovYch krouZkil, svatecich pkistroja a pneumatik. ✓ obchody s nadobim byly police piepineny sovetskymi hrnci, panvemi a misami, a na ptilehlem dvorku byla hromada sovetskeho nadobi a ptibort tak, jak byly ze sovetskYch ptibor_ nika a skiini ukradeny, kdyi jejich majitele byli pobiti nebo odvleeeni do otroctvi. Avdejenkfry pravodce pravil, ae majitel obchodu byl mad'arskymi atady poveten k provedeni loupefine vYpravy na sovetske azemi. ✓ zavode s nabytkem byly sovetske stoly, sktine, !idle a knihovny; v dilne potahovali novo lenotky a davali na ne svou obchodni znamku. U hodinaie natli velke elektricke hodiny, ktere kdysi byly na sovetskYch Zeleznienich stanicich a na yetich podel silnic na Ukrajine. Meli tam take velky vYber naramkoyYch a kapesnich hodinek z moskevske tovarny. V mistni nemocnici videli sovetske chirurgicke ptistroje a dokonce postele a platte otettovatelek se znadkou Stanisla yske nemocnice. U lekarnika meli sovetske leky. Na hasieske stanici byla pouze jedna dobra stfikaeka, a ta byla sovetska. Pivo, ktere pili v male pivnici na rohu, se podavalo v sovetsky'ch dthancich. ✓ ulici, majici pkiznaene jmeno Nemecka, byly obchody s dtevenYm a kotenYin zboZim. V jednom dome byla vykladni skkiri pina, dievakt, kolenYch bot, sttevic-a a sandal& Byly to v.Yrobky z leningradske tovarny Skorochod, galote leningradskeho trustu pro gumove mekke botioky pro nemluvriata z druZstevnich dilen kiroyskych. Majitel zavodu se pokoutel tvrdit, 2e zbo2i koupil ad nejakych nemeckych vojaka, kteti tam ptitli na dovolenou z ruske fronty..

"Jenom od nemeckych yojaka?" ptal se Avdej enko.

"Koupil jsem je take od inad'arskYch vojausmal se obchodnik kysele.

"Nezileastnil jste se snad take osobne aukci" tazal se Avdejenkfry deskY pravodce — "kte. re se konaly kaRlY mesic v dome c. 27 na Budapett'ske tilde?"

"Take jsem tam byl" — od yetil mug bezmocne, ptiznavaje koneene pravdu.

"Nepotadali tyto aukce vladni atednici " "Potadali."

"Tak tedy mad'arska Ylada i soukromnici prodavali kradene zbo21.?"

Lieeni sovetskeho novinate ukazuje pravou tvat mad'arskeho re2imu. Je zajimave poukazat v teto souvislosti na sovetskY poorer k mad'arskemu lidu, kterY byl vyjadten v elanku Pravdy 12. ledna. Pravi se v nem na poeatku, Ze obsazeni znaene east mad'arskeho azemi sovetskou armadou bylo podminkou vyvoje demokratickeho hnuti v zemi. Za tako yych okolnosti dotlo pak k svolani mad'arskeho prozatimniho narodniho shromoldeni 21. prosince v Debrecine ,ktere utvoiilo prozatimni vladu a projevilo souhlas s prvnim vladnim prohlatenim o vyhlateni valky Nemecku a radosti Sovetskomu svazu, Velke Britanie a Spojenym Statam, aby ptijaly delegaci, ktera by jednala o podminkach ptimeti.

Strana S.

takEDNf ORGAN SLOVANSKE PODPORTJJiCt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 roe. S,Ibse:lption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do 11.:Nvni tfadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pfedplatne a oznamky budlet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

NABOB tLENt NOVYCH. Dr. Ant. Mueller.

Pied tSrdnem zdrav a ,vesel byl, jen "drobatko" se nachladil, a dnes jsme u rakve jeho Ceho jen se dodkal? Ceho?!

Vgdyt' pry se jenom nachladil!

Rano jegte zdrav a vesel byl, srazil ho vgak automobil, a dnes jsme u rakve jeho .. .

Ceho se jen doekal? Ceho?

Vgdyt' pry vg dy zdrav a vesel byl.

Rad svou rodinu site mel, ale pojistit se zapomnel Nechal germ bez pomoci, ona plaice ye dne v noci — gel, tech je vic, abych pravdu del.

Z toho plyne poudeni: Zadn3i givot jistY neni, rievite dne, ni hodiny; vagite-li si sve rodiny — mama pro vas pojigteni!

V Jarni doba — eas setby. Belem kursu fa:dovSTch organisatora ye Fayetteville pfi gla na pketkes take doba, ktera je nejpkiznivej g k praci agitaeni. Bylo po pravde zdtrazneno, ze doba zimni neni zdaleka tak pfihodna k agitadni praci jako mesice jarni. Lid se proste citi veselej gi a pfistupnej g pfatelskemu pozvani, jeg organisator do jeho domova pkina gi. Obchodni pojigt'ovny se rychle pfizpasobily valeene dobe, Cteme-li jejich zpravodaje a odborne easopisy, tu vidime, jak rychle se pfizpasobily zmenam, jeg valka pfinesla. Miliony mlad3ich maga povolano bylo na vojnu, neg nahrada se nag la v milionech mladg7ch gen, v3"7deleene zamestnanSrch ve valeenem i domacim pramyslu.

Hospodalska situate na farmach se take velmi grepgila a cela zem progiva, blahobyt — pfechodnS7 ovgem, neg poskytujici velke pfile gitosti k pojigt'ujicimu obchodu. Prodavani givotniho pojigteni dnes a pied mnoha roky se podstatne zmenilo: byly doby, kdy se lido "agenta" bali jako zleho ducha a zavirali pied nim &eke. Dnes zptisob prodeje poji gteni jest mnohem odligujici — kekli bychom dastojnej g. Co dfive s myglenkou na pojigteni se ihned mluvilo o smrti, dnes se poji geni zajigt'uje pro 'g ive. Bratrske podprirnictvi, je g v poeatku sve existence hralo nesmirne dule gitou alohu prakopnickou, take zaznamenalo ureite zmeny. Od na gich zakladatera jsme si ponechali hou gevnatost k praci a hospodarnost se svefenSimi fondy a k tomu jsme ze sv3"Tch vlastnich givotnich zkugenosti a z pokroku doby pkidali zdrave doplriky, podlogene pkedpisy zakona o pojigt'ovani bra-

V2STNf K trs4ch jednot. Ptitomna, doba i budouci jest tedy velmi pfizniva k agitaci, smefujici k sesileni nail SPJST., nebot' prave dnes slibni prospekti jsou ochotni vyslechnouti pfesvedeujici davody o vyhodach bratrskeho poji gteni. — Mistopkedseda a moderator kursu bratr Marek prednes1 posluchadinn jiste sti gnosti ohledne veci naprosto nepkipustne, nezdrave a konec konca dvojsedne: slevovani komi gneho. Do astfedny doily totig zpravy, sdelujici stezky, ten onen organisator ziskal za elena prospekta, na nem g pracoval ste gujici si po nejakou dobu a ziskal ho tim, 'g e mu slevil jistou eastku na prvni roeni premii (toti g ze sveho komigneho mu neco vratil). Takove jednani pflei se pravidlam pojigt'ovani, je hruloYm prohke genim proti stavo yske cti, je zkratka zavrgitelne.

Agenti pojiit'oven by na podobne usvedeeni ztratili svaj kontrakt t. j. spoleanost by je ze syYch slugeb propustila. Caehrovani, slevovani a jine podfuky (v tomto picipade k prospechu prospekta) statni zakon zapovida a nepiistojnost tato nema a nesmi se delat ni u bratrskS7ch organisaci. Bratr. Marek oznamil, ze organisaeni odbor Hl. tfadovny vypracuje pravidla pasobnosti a mezi fadov3-7ch organisatora, jeg budou dodany viem na gim zastupcilm a na jejich dodriovani bude pattiene dohligeno.

— Radovi organisatoti maji svaj vymezen3-7 krsek pasobnosti ne g die dohody neastnika kursu neni gadn3im pfestupkem, jestli ge kterYkoliv organisator nav gtivi sousedni di i vzdalen3) okrsek a tam ureitou dobu pracuje. Jsou totig dologene pfipady, kde mistni organisator nernage ziskati za Cleny nektere csadniky a jinST ze sousedniho okrsku ma s nimi aspech. Anebo svazek ptibuzensk3"7 dosti Casto tu hraje svoji roli; to ona rodina by do SPJST. pfistoupila neg pfala by si, aby z toho mel ugitek spfiznenSr, byt' ye vzdalenem miste pasobici organisator. Pamatujme si, sestry a broth, ze hlavnim akolem prate va gi jest dobro na g Jednoty, v tomto pade novi Cleni — nikoliv tedy ,vas pkim3i ugitek, aCkcli za vaii snahu, Cas a praci — musite b3iti patfiene odmenovani. — Na tuto skuteenost tkeba ptipojiti dal gi nepfistojnost a sice die nasledujiciho pkikladu: organisator pracuje na urdite rodine po del gi dobu; navgtevuje je tkeba po nekolik mesica neg se mu podafi napsat gadoai o Clenstvi, fekneme 'al ditek do Detskeho oddeleni. Zadosti jsou odeslany vrchnimu lekafi, po jeho schvaleni v Hl. fikadovne se vystavuji pfislugne certifikaty, ale v to same dobe dotyenY organisator dostane od otce poji gteni gadajicich ditek uvedomeni, ze byl jist3im afednikem mistniho kadu pogadan, aby svoje &et nedaval organisatorovi — ie mu je 'pojisti sam . .. Takove jednani neni spravne ni spravedlive. Stalo se tak, bylo to v kursu pfedneseno bez udani mista a jmen a my to pro v3istrahu "pkibijime na pranS4." Kagdy z nas je moraine vazaai pomahati celku, hledet ku stalemu rastu na g Jednoty, vypomahat fadovemu organisatoru a je pine v pofadku, vezme-li pornahajici Glen od organisatora nejakou odmenu co nahradu za ztratu Casu Ci na gasolin, ne g uchytat prospekty, na nichg pracoval zvolen3'7 k tomu fadov3-7 pracovnik, COg si vygadalo tfeba vice navgtev, osobni namahy i vice dries drahocenneho gasolinu — jest jednani nedttstojne a rozhodne nebratrske. — Hlavni tajemnik bratr John F. Chupick pfednes1 kursistam ob girne vysvetleni ohledne "dvojnasobne pojistky" jako nove zavedene "Pryor Policy," oeem g jsme psali nedavno a pfineseme jegte dalgi podrobnosti. — Pfedseda soudce Chernosky ob girne odporueoval nutnou pkipravenost t. j. znalost zaklada pojigt'ovani vabec, k ni g snagivi pracovnici mohou se dostati peeliv3"n studiem ureit3'rch knih odbormich i nekolika mesienika, z nichg nejlepii bude Hl. tikadovnou jednotliv3im organisatoram pfedplacen. — Zaverem referatu o aspegnem kursu kadov3"rch organisatorri nesmime vynechat milou a soudime take napovidajici episodu, udavg se prveho veeera v mistni Baeove lekarne, je g by dala se oznaeiti — ogivte schaz,e kadove Ceskou pisni! Oeska, pisen vgdy potegi a pfinese srdci chvile mileho vzrugeni; eeska, piseri je odkazem na gich deda a otca. Nag pionS7ki radi zpivali. V tech krasn3"ch pisnich, jeg pfinesli ze stare vlasti, okfivali a zapominali na psoty a trampoty sveho tvrdeho

Ve stfedu, dne 4. dubna 1945. givota. Ve zpevu spojime tlukot s ySTch srdci a vyvold se srdeena a pfatelska nalada, za ktere se pak dobfe pracuje a proto spoleenym zpevem uainime naie schtize ptita glivejSi. Nuie, po odrodeni veeerni schtze kolem deseti hodin zag li jsme na sklenidku piva k Baetim, kde ug naslouchali broth z Floresville — Bolf, Bayr a Novak — eesk3im taneanim kustun z gramofonu. Staroeeske pope yky pfirozene ihned uchytily nag pczornost a zpevni tria pochoda "Koline, Koline," "Spejme dal," "Andulka gafatova" atd. sesilena byla hlasy gificiho se krougku, ktery na to zasedi ke stolu a v kratke hodince dal se do zpevu pisni narodnich. Byla to chvile skuteene radostna, osve gujici. Bratr Bclf °via.da lahodne znejici baryton, sestra Olexova ma podivuhodnou v3"7Sku soprana a pkekvapil nas bratr Joe Kubena, bYvaly hlavni tajemnik stfedny — svoji znalosti eeskS7ch pisni — i tech staroeesk3.7ch.

General Ivan Denilovre terriachovskST, jeng podlehl zranenim na front y a jehog smrti spojeneckY svet, byl — jsa gestatkicetiletST — nejmladgim velitelem armadni skupiny, jakeho poznaly moderni dejiny valky, a jednim z nejaspegnej gich. Syn gidovskeho geleznieniho delnika z Umanu na Ukrajine, pavodnim pOirolanim zemedelskY delnik a pak plaveik na nich Clunech, byl povolan do vojenske slugby, kdy mu bylo 18 let. Stal se vojakem z povolani a v dobe, kdy Hitler napadl Rusko, byl 32 let OerriachovskS7 jiz velitelem tankoveho piuku. V teto hodnosti osveddil znamenite schopnosti obranne, pougivaje tanka, zakopanYch easteene do zeme, jako sruba. VysokY fad, jej g dostal za obranu Dviny, byl prvnim velkym yyznamenanim, jeg bylo udeleno za teto valky v Rude armade. Jako velitel tankovSrch jednotek v armade generala Golichova vyznamenal se 6ernachovsk3i za !DWI!' o Voroneg (podzim 1942). Byv pfidelen k armadni skupine generala Vatutina Clerria.chovsk3'7 dobyl 1943 nemeck3-7ch posic v oblasti Chorosten. Pozdeji, ji g jako general aerriachovskS7 co velitel Tfeti Beloruske fronty osvobodil Minsk a Vilno. Nejokazalefgho, v pravde svmbolickeho viterstvi dosahl armadni general CerriachovskS7 dne 23. fijna 1944: v ten den pfedvoj jeho armad vnikl na pi:Wu V3-Tchodniho Pruska. V lednu t. r. oerriachovsk3"7 prorazil nejsilnej g nemeckou obranu u Ol gtYria a jai se isolovati Kralovec. Sovetska vlast odmenila vitezneho vojevadce vysokS7mi poctami: oerriachovskemu se dostalo dvakrate titulu Hrdi ny Sovetskeho svazu, dvakrate kadu Suvorovova, kadu Rudeho praporu a fadu Kutuzova. Byl mu pfiznan statni pohfeb a to ye Vilne. oefriachovsk3"7 zanechal po sobe vdovu, syna a dceru.

Sovetsk3i svaz udelil pozustale rodine eestn3-7 dar Ctvrt milionu ruble a pkifkl vdove pensi 2,000 ruble mesiene na do givoti, detem pak pkispevek 2,000 ruble mesione a g do dokoneeni studii.

Pfivodei nesIStchanSreh zlocinu, gal' se Nemei dopustili, neujdou spravedlnosti. Viem Nemcum dostane se nizorneho poue-eni, ie se valky nevyplicejl. Nes1Srehane jsou rozmery netneekSfeh zlocinu, tvrdS, bude proto trest.

Bratrstvi nutno osvedeit 'any. Kagd3i Oen neb elenkyne mel by vedle poji gteni u na g SPJ ST. take 1:)3.7t pojigten pro ptipad nemoce nebo zraneni dill stati se elenem naieho Odboru Nemocenske Podpory. Posledni na g sjezd schvalil ptislugnm vYborern pfedlog ene opravy pravidel Nem. Podpory, mezi nimi g jest jiste proziravk elanek, stanovici skladani zalogniho fondu pro ptipad nepiedvidan3'7ch epidemii, jinch nehod velkeho rozsahu. Zalo gni fond bide elenum N. P. jistotou, ge podpory budou vyplaceny i v pfipade, kdy vypuknutim nejake epidemie — chfipky a pod. — posti genYm elentim dostane se gadane podpory. ;Tine bratrske organisace maji nemocens10 odbor fadu let v pasobnosti a tento se velmi aspe gne osvedeil. Proe my bychom nemohli si vybudovat silnou dobroL einnou dobrovolnou pokladnu, kdy to dokazali jini? Slo by to a vlastne u g jsme na dobre ceste, tkeba jen upfimne vale, stale agitate mezi ereny sbratten3"7ch fad& Oim bude nag Odbor. Nemoc. Podpory silnej gi, tim vice dobra bude moci vykonat. Starite se jeho Cleny bez odkladu a jste-li ug Cleny, agitujte pro jeho sesileni!

Ve sttedu, dne 4. dubna 1945.

Polikeni pro piipad nemoce u jinkh organisaci. K informaci na gich etenatil ptinagime ukazku, jakYm zpilsobem pomahaji sobs eleni .S.A. ye state Illinois. Maji tam v pasobnosti tsttedni dobrodinnou pokladnu, jejil zastupci ye vSrrodni schazi konane dne 27. ledna 1945 prijali nasledujici usne'Seni: Katd3i bratr nebo sestra, kteti stali se eleny facia kdykoliv po 1. lednu 1945 a kteti se ptihlasi prosttednicvim jejich tadu k Ustiedni dobrodinne pokladne se vstupnS7m 25c a kteti po 12 mesict spravne poplatky prostkednictvim tadu odvadeti budou, stanou se pravoplatriVmi &any Usfiedny a budou opravneni, po uplynuti prvniho roku Menstvi, k podpote $5 tVdne pro mute a $3 tVdne pro teny, k ptihla gce ku podpote lekatske vYsvedeeni a budou-li k podpote doporudeni vygettujicim vfloorem tsttedny. Podpora yyplacena bude po dobu deseti tS7dna. Bratii a sestry, kteti zaplati obnos $3.50 pti ptihlageni se za 'deny trsttedny, budou ihned °pra y -neikpodvmcnebzraidhoteji uvedenS7ch pravidel, $5 pro mute a $3 pro 'Zany, ptedlon-li pattidne lekatske vysvedeeni a budou-li k podpote doporudeni vygettujicim Nojborem fIsttedny. Usne geni toto tS7ka se pouze bratrfi a sester, ptijatYch do facia O.S.A. po 1. lednu 1945, a elenove ptijimani budou v kaIdem neptesahujicim v4ak 50 roku. Usnegeni bude v platnosti al do odvolani nebo nahraleni zatizenim jinVm. , Miliony Nemcft zapinily silnice, feleznieni stanice, mesta a vesnice. Utikaji pied Rudou armadou a posledni dny pied armadami Spojencti na zapade. V nekolika 4S-dench byl proveden na vStchode ve znaene Casts nemeckSr transfer (pievoz obyvatelstva), o jehoi moinost mnozi znalci se vyslovovali s takovVmi abavami. Nemci, ktefi po tisic let se tlaeili na vSrchod, nyni ustupuji ze semi, ktere navidy ztratili. Tisicilety Tlak na VS,chod Kona ce iipInSm zhroucenim.

Velika viterstvi Rude armady jsou slavnSran triumfem vgeho sovetskeho 'tivota, politickeho, hospodatskeho, socialniho a kulturniho. Kdy2 Nemci v dervnu 1941 po bleskove a vitezne kampani proti Polsku a. Francii napadli zaketne Rusko, bylo na nekterVch mistech na svete ptekvapenim, jak skvele se branila Ruda armada proti neptiteli, majicimu za sebou zku genosti z viteznVch kampani a velikou materielni pievahu. Nemci se marne snaZili dosahnouti sv3ich strategickSich nedobyli" ani Moskvy ani Leningradu, nepronikii ke Kavkazu. 131 prvni zima ptinesla velike aspechy sovetske protiofensivy pod Moskvou, a tato viterstvi byla ptedzvesti dal gich nezapomenuteinVch aspechil. Nemci se tvrdo gijne pokougeli o nova ofensivy roku 1942, ani v nich ygak nedosabli svVch strategickVch cilu pies to, ze pronikli nad Volhot a daleko k fipati Kavkazu. Sla ynd bitva u Stalingradu znamenala nejen rozhodu • ici obrat v boji. Rude armady proti nacistickYm vettelcum, ale take vVznamnV meznik v cele sve•ove valce. Zadal velkV nemeckV fistup, dlouha iada nemeckVch poraZek. Ruda armada, ktera ukazala nezmerne hrdinstvi v obrane state ruske zeme, ptesveddila celV svet, ze sovet gti vojaci jsou neptekonatelni v atoku. Od Volhy a severnich svaha Kavkazu se valka zahy pienesla daleko na zapad. Byla osvobozena cela, Ukrajina, BHA Rus, Balticke zeme, byli vytazeni z valky satelite osy: Finsko, Rumunsko, Bulharsko a Mad'arsko; bylo osvobozeno Polsko a ' znadna Cast 6eskoslovenska, vitezne slotky Rude armady pronikly hluboko na nemecke fizemi, Wrchodni Prusko dobyto az na mesto Kra,lovec, piistavy Gdansko a e.r• dyne padly min. tVdne. Ruda armada ptekrodila hranice Rakouska, ohronlje Videri, na severni fronts pak DraId'any a Berlin. Nikdy v dejinach nemeckVch valek nebyly armady -nerneckeho naroda, tak znidujicim zpilsobem poraleny a Ruda armada slavi tak triumfalni viterstvi nad nejvetg im nastrojem valek a nieeni, jak at dosud byl vytvoten. Je to ohrorrinV a jedirleCmi triumf vojenske organisace Soveta. rooderni lideve armady, vznikle za velke revoluce, prodchnut jejim duchem, armady svobcdnVc.h ob?,'•anf!, delnika a rolnika, bojujicich za svfi,j ste.t. 70, sva prava a svobodu. Lenin a Stalin yenovali vnly nejvetg i pozornost Rude arraade a stejne vbechen sovetskSt lid. Sovetske vojsko bylo pro-

V ESTNIK to na valku dobte ptipraveno jak moraine tak materialne. Sovety dovedly soustiedit vgechny sve ohromne a nevyeerpatelne prosttedky k obrand proti vettelcum a k jejich znieeni: 190 milionu sovetskSrch obeant stoji za svou armadou a ptina gi nejvet'gi obeti, aby fronta mela vgechno, Ceho pottebuje. A tato slavna, Rudd armada slavne bojuje nikoli pro dosaleni nejak3ich imperialistickVch cila svetoviadnS7ch a ujatmeni jinS7ch naroda, nStr't za to, aby Rusko mohlo svobodne a klidne ziti v miru a bezpednosti.

Zazrak sedmilete valky, kdy poraienSr Redlich Veli147 vyuzil nesvornosti spojencii, kteti proti nemu bojovali, se nebude opakovat. NCmecko po pordice ztrati sve vSrohodni junkereke panstvi a nebude iidneho nemeckebo • kterSr by pilpravoval novou valka. Z nemeckych rukou budou vzaty priimyslove arsenaly, ktere slouiily napied protirevoluci doma a potom gilenemu a zloeinnemu utoku na fgechny sousedy.

Ochrana bratrskeho pojiiteni jest nejstargi soustavou 'tivotniho poji gteni na s yete, jeho'Z' jiste zpilsoby datuji se od svetovlady ft ekt a Aimana. Tehdy vyskytovala se sdruZeni, ktera vyplacela nemocenske podpory a funrtni pojistky sySan dlenfim. Pozdeji povstaly v Anglii temeslnicke a Zivnostenske cechy, po nicht nadegly tak zvane "ptatelske spoleenosti." Ve Sp. Statech prvni bratrska poji gt'ujici spolednost utvoiena byla v roce 1838 — dnes pies 200 takovVeh bratrskVch organisaci jest v einnosti. Dosud nic nebylo nalezeno, co by slounlo za nahradu nvotniho pojigteni, ktere je v fispegne pasobnosti po vice jak sto let. Pketilo ygechny finandni krise naroda, valky, zhoubu influenzy, penelni tisne a apadky bank a je na dalgim fispegnem postupu i za teto druhe svetove • Zivotni pojigteni pomaha k viterstvi ve valce koupi za miliony dolara valeenY'cli bonda, dosahuje i tech nejchud gich domova a vS7platy pojistek ve chvili neptizne osudu ()path vftivu a ogaceni vdovam a sirotam.

Ustup pordiene kdysi slavne Wehrmacht Hitlera. S' vS7carskY easopis St. Galler Tagblatt ptines1 zpravu oditeho svedka o nemeckem stupu na vS7chodnim Slovensku, po pralomu sovetskSr ch armad u Krakova. Trval pry pies tVden a den po dni, noc za noci valily se z vVchodu na zapad zastupy vojakt. Svedkovi,. kterV pouhou nahodou proklouzl touto nekoneenou vinou zmatku, ptipadaly ustupujici jednotky spig jako poratend rozdrcena armada Napoleonova net kdysi slavna armada Adolfa Hitlera. Zmet' pfekradovala nejdivodej gi sny lidske fantasie. Povozy s rortrhanVm plachtovim, poloprazdne nebo zpola nalolene pug kami nebo jinym valeenm materialem.

Nemecke jednotky s mrznoucima rukama, ktere se pokou geli ohtat v rukavech nebo v kapEach, zkru g ene postavy hochu, mlaOch a starVch mutt, obledenVch v nejneinotnej gich hadrech. Mad'arske herky, sotva zvedajici sva kopyta; das od easu se day rozestoupil, aby uvolnil cestu SS manam, ujiZelejicim podeztelou rychlosti se s y jmi automobily. Potom °pet vS7rostci z volkssturmu v derne uniforms, • vaz s vysokVini dastojniky, polni kuchyne, zabehlV tank, tiukouci se po silnici sem a tam, potom druhS7 a tteti. Autobus slovenskS7ch teleznic, mad'arska policie v moditch depicich, karay ana velbloudu melancholicky ivoucich svou touhou po Kavkazu — takovV pohled skVtaly Tatry v onech dnech mesice ledna, od Popradu, Strby, Liptovskeho Hradku a Svateho Mikulag e al do tiliny Kdyby se byl na to nekdo dival s kopca podel Vahu, byl by si jiste myslel, ze je svedkem noveho steho yani naroda. Ale Tatry byly v onech dnech svedky i jinVch udalosti. Nemecke a mad'arske hordy hnaly pied sebou zastupy slovenskVch sedlaka z vVchodniho Slovenska, jak je sebrali na cestach, na pohell a v jejich chalupach. Od ylekali bez milosti vg echno mutske obyvatelstvo od 16 do 60 let.

Vlekli je tak cestou po tti dni. Hladovi, gpatne obledeni a promrzli lids, nekteti s uzlidky ye zmrz1Vch rukou, jini se vlekli jen tak s prazdnVma rukama, ale to nejhorg i co dalo se za soumraku, kdyZ skupiny prchajici armady vpadly do vesnic, aby se tam na noc zahniz,dily.

Jako drava, zvet vrhli se na n ye i mrtve zvitectvo s posledni gpetkou sil. Kutata, husy, ptaci

Stoma O.

ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepodepsanST resoludni vVbor tadu Komensky Cis. 20, S.P.J.S.T. v Granger, Texas, projevujeme jrnenem na geho tadu uptimne citenou soustrast pozastale rodine nad amrtim jejich milovaneho man2ela a otce, a nateho spolubratra, Frank Pilata, kterY zemiel dne 26. btezna 1945, ve stab' 55 let a uloZ'en byl k veenemuodpoeinku na htbitove v Houston, Texas. Polifebni poboinost vYkonal Rev. Jos. A. Barton z Nelsonville, Texas.

Vy poziiStali, nian2elko a dcero jako'Z' i darai rodino. ptijmete na gi uptimnou soustrast a zesnulemu bratru budit zeme lehka.

Dano v Granger, Texas, dne 31. btezna 1945.

Jo. P. Trlica, J. H. Huser, C. H. Du gek, resolueni vYbor.

V RESeLUCE SOUSTRASTI. My, nilepodr.p:• anST resOlueni vYbor ta.du KomenskY Cis. 20, S.P.J.S.T. v Granger, Texas, timto projevujeme jmenem tadu uptimnou soustrast pozastale rodine nad rimrtim jejich manZelky a• matky, a na gi spolusestry, Albiny Rozacke, ktera od pas ode gla na vednost dne 25. btezna 1945 y e stall. 53 let. Zesnula, sestra pattila do nageho tadu ode dne 12. biezna 1916.

Vy pozastali, manteli a ditky a vy ,dal gi pozustala rodino, ptijmete jests 'jednou na gi upiimnou soustrast a zesnule sestke budi't zeme lehka.

Dario v Granger, Texas, dne 31. biezna 1945.

Za 'tad KomenskS7 els. 20. S. P. J. S. T. v Granger, Texas: , • Jo. P. Trlica, J. H. Huser, C. H. Du gek, resolueni vfl3or.

V ,RESOLUCE SOUSTRASTI. My. resolueni y Vlaor tadu HvezdnatSr Prapor Cis. 55, timto projevujeme na gi hluboce citenou soustrast nad amrtim na geho spolubratra Willie J. Pokluda, * kterSr prisel negt'astnou nahodou o Pozastala rodina necht' ptijme na gi hluboce citenou soustrast a jemu bud' zeme lehka.

Joe ,Pay lidek, Louis Gerich, Albin E. Petter, vaeho druhu, kozy, kravy, vepti, zkratka vae, co se cid jist, padlo jim za °bet'. A potom se rozhotely pace chuOch slovenskSrch chalup a krajem se nesla nasladla vane peeeneho masa, zatim co slovenske rodiny se pokou gely najit Utodigte y e stodolach. Opet a °pet zaznival plad a natek deti, zde g enVch k smrti. Vojak vrazil do mistnosti s naptaIenSrm revolverem, kopnutim vyrazil dvete u spite, utrhl viko od.truhly, l to na popadl, co mu pti glo pod ruku a naloai vozik. V Michalovicich odnesli Nemci v ge, nad jen mohli vztahnout ruce. Okenni ramy i posledni hkebik ze staveni. Za ustupujicimi zbytky armady gli nektere jednotky, ktere kryly fistup. Jejich hlavnim fikolem bylo dokoneit drancovani a zkazu. Kdy't mely das, podminovaly vetejne budovy a vyhodili je do povetti, jak to udelali v Levai a do jiste miry i v Bardejove a v Popradu, kde vyhodili do povetti take elektrarnu. U Bratislavy a No yS7ch Zamka lze videt podobn.ST obraz zkazy. Ale tam prchaji hlavne civiliste, kteti utikaji pied Rusy a vyhleddvaji nemeckou ochranu. Zeny, deti, starci, cele rodiny tahnou nekoneenSim proudem na zapad. Mraz a led je vita v kraji, pole a testy jitniho Slovenska jsou posety mrtNITini a zmrz1Vnii. V jedinou noc zemtelo zimou 150 Moralku nemeck3ich a mad'arskSich vojaka riejlepe zobrazuje tento ptipad: NemeckSi vojak y ejde niroky do obchodu v Bratislava. Polon na pult svaj revolber a pta se: Nepotiebujete to' a f rA k ce orodava v ge. Mad'argti vojaci obchodovali gasolinem a prodavali jej za 20 K litr. To vg e bez vyjimky byl majetek armady.

Mauna 10.

V2STNIIE

Ve stredu, dne 4. dubna 1945.

an, ON

All contributions, correspondence of Lodge OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC reporters, biographies, etc. intended for pubBENEVOLENT ORDER lication, must be in the hands of the Editor OF STATE OF TEXAS

by Saturday.

I limmul gnInli nil li m im m I F Mil atataBOOMUSW IMIIMUM111131111111M Wilin 101111110101UMMIMMIln !Milani]] inn II M lIMUMI I I MOH mnnnnnt mnumuummntmmiimum!mmmunioommunammilimuumummo mmum o= ll nmunlomuiuuuuammmliminin glinmumummninitilituninfim Hiler's New Year Message has not answered the question where his present responsibility lies and what he is actually doing. The following article, based in information from a Swedish source near to the Wilhelmsstrasse, gives an interesting hint on the Fiihrer's main activity at the present moment.

Reports describing Hitler as a prisoner or a subject of Heinrich Himmler do not correspond to the facts. Only with difficulty can it be ascertained today whether the German people still cling to the Fiihrer myth. As far as the leaders of the Party are concerned, however, it is quite obvious that in their eyes the Fiihrer myth has lost nothing of its old magical power.

At the same time, this conception stands or falls with Adolf Hitler, who, as "Fiihrer" is regarded not as a kind of representative of God (comparable to the position of the elected Pope as seen by Catholics), but as God Himself. Thus he cannot be replaced and his spiritual succession is something unthinkable.

Joseph Goebbels, cynic and cold speculator, is perhaps the only person not under this spell.

Though his whole propaganda, including nearly every leader in Das Reich, written by , the Reich Propaganda Minister himself, is based on the Hitler myth, it is merely for calculated reasons of policy, not from inner conviction or spiritual attitude. On the other hand, men like Rosenberg, Dr. Ley, Bornemann, Saukel and even Goering, to whom Hitler was originally only a bridge to power for himself, are full of this new paganism: the Fiihrer cult. Germany, the Movement, and above all, the beloved Ego, lives and dies with Hitler.

It would be wishful thinking to draw a parallel with Wilhelm II. He was abandoned by a considerable part of his intimate circle in 1918, while Adolph Hitler is venerated and courted, now as before, by every one of the Nazi leaders.

Even Himmler draws his power solely from the veneration of the Fahrer. The end of Hitler, or rather of his halo, would also mean the end of the terror regime exercised over Germany by this really colorless ex-school teacher and exfarmer whom even his closest fellow-leaders regard at best as merely a necessary, policeman, and by no means as a fascinating personality. His power is not founded on himself, he, as well as the S.S. and the Gestapo, are only secondary conceptions, all inseparably depending on the First Commandment of the New German Catechism: Adolf Hitler is the Fiihrer of the German Reich.

Heinrich Himmler — himself not psychologically independent of the Hitler atmosphere — knows this well and acts accordingly During the several weeks of his stay at Castle Klessheim, near Salzburg, as well as after his return to Berchtesgaden, he was invariably found in the immediate vicinity of the suddenly inactive Obersten Kriegsherrn (supreme commander).

Hitler is in the best of health. His mental state is unchanged and there is no question of open insanity. It would, in any case, be completely misleading to say that Himmler had taken over his power. No, it is the Fiihrer himself who has entrusted it to the bloodstained hands of the S.S. Palatine. Himmler's position can be formulated thus: He is not the owner but the trustee of the ultimate omnipotence, always answerable to the idol of the Movement, whose internal prestige remains unscathed by outside events such as military disasters and his recent inactivity. The moment he demands his power back, no member of the Supreme Party Leadership will dare or even desire to refuse it to him.

We must, therefore, reject the theory of a crisis in the confidence which the high Nazi officials hold for Hitler, nor is there any truth in reports about his failing health. Meanwhile he has retired from all active state affairs.

Mein Kampf I Even military matters and strategic plans no longer seem to hold any interest for him. The Fiihrers H.Q. is, in effect, carrying on without the Fiihrer and, unhampered by his intuitions, will probalbly be able to organize the new offensive the more effectively.

What, then, is Hitler doing in this final phase of the war for which he is responsible? Does he share the apathy of the people which has not ceased to exist despite the Rundstedt counter-attack? Is he already aware of the inevitable defeat? Adolf Hitler is full of energy, very lively and even showing a special eloquence at the occasional audiences granted to his Party friends, In no way does he appear morally crushed. Although still hoping that the tables may be turned at the last minute, particularly through Allied disunity, in his most intimate circle he no longer refuses to admit the possibility of a German defeat, which he would not, however, consider as final, but rather in the historic sense as an inevitable armed truce between two wars for German world domination.

For Hitler, this second war has one essential condition: the continued existence of the National Socialist idea, without whose second totalitarian victory inside Germany an external victory cannot be imagined. All his thoughts and ideas, all the feverish energies of a man everlastingly possessed by a mad idea, are therefore centered around this question: What chances are left for me to preserve the National Socialist ideology and to prepare the way for ultimate victory?

In a personality as egocentric as Hitler's, the answer is naturally connected with the Ego. The belief in himself as the Fiihrer must survive him, he needs immortality. In his opinion, an eternal and therefore a religious Hitler myth is the only essential. After him, Germany _could regain her greatness without a new Fiihrer, as long as she possessed adequate and eloquent ap ostles of the faith. In other words, figures like Goebbels must be permanent on the scene of tomorrow. Thus, the little doctor who conquered Berlin for Hitler during the first years of the fight, has been pushed into the foreground very deliberately.

The preparation of a divine mission requires that secular affairs, such as State and Army leadership, should no longer be so openly in the hands of the Chosen One. Already his thoughts and plans are concerned with the Future. He intends to act, so to speak, "according to plan," just as in his first successful (and later unsuccessful) campaigns. In the last chapter of his life, the maniacal mischiefmaker looks back to the days of Landsberg, the isolation of his so-called internment in a fortress, where "as a guest of the Prussian state" he wrote Mein Kampf, the book that created the foundation for the mass propagation of his Party until its assumption of power and beyond it.

Superstitious. like all magicians, Hitler believes in the dual principle, particularly in history. In Castle Klessheim he received experts on National Socialist ideology, above all Rosenberg and Professor Haushofer, the geopolitician. Back in Berchtesgaden, he has retired even more conspicuously. Instead of preparing battle plans and Volkssturm programes, Hitler is writing what he terms the great battle plan of the future. With the minimum of sleep and interrupted only by the most important interviews, he is putting on paper a book with the title Mein Kampf, Vol. II. This coming second volume will be less matter-of-fact, brutal and cynical than the first, since a more open-eyed world could have

looked up and predicted the events after 1938.

Religions and myths, which lack a centre of flesh and blood, need ideologies rather than the politics of the day. It therefore seems to be established that Mein Kampf, Vol. II, will probably be not so much a continuation of Vol. I as a continuation of Rosenberg's Myth of the Twentieth Century.

The New Catechism is to show the ways and methods by which the Hitler faith, retaining the deadly i enemies of old (Jewry, Bolshevism, Freemasonry) as the powers of Evil, may grow beyond the German borders into a European issue. A new war is only to be waged when the Nazi bacilli have penetrated the entire European organism far more deeply than they did before 1939. Nazi Germany, is the stronghold, Nazi Europe the next great stage.

The Adolf Hitler of 1945 has lost the carelessness of his Landsberg days. Mein Kampf, Vol. I, required only the advice of a few intimate friends and the help of some encyclopaedias.

The author of Vol. II seeks the guidance of experts, as he did when preparing his great speeches. Notwithstanding the most intensive work, therefore, it may still be months before the manuscript has been completed and printed.

To Hitler, the more inevitably the military defeat approaches despite some temporary successes, the more the moment when his book is printed must appear as the fulfilment of his life. His demoniacal will power will again and again prevent the capitulation of doomed German towns and even initiate new full-scale offensives and counter attacks, so as to gain further weeks and later only days for his immortality at the cost of more and more sacrifices from his own people.

One thing seems certain even today: The mystic end of this darkest and most criminal figure of our century — his rise into the Goetterdaemmerung (Twilight of the Gods) — will take place only after Mein Kampf, Vol. II, has been completed and its further existence safeguarded.

V DO YOU MEAN ME? Are you an active member, the kind that would be missed?

Or are you just contented that your name is on the list?

Do you attend the meetings, and mingle with the flock?

Or do you stay at home, and criticize and knock?

Do you take an active part to help the work along?

Or are you satisfied to be the kind that just belong?

Often you could substitute for Helen, Paul or Dick; Don't leave the work to just a few a talk about the clique.

There's quite a program schedule that I'm sure you've heard about, And we'll appreciate it too, if you will help us out.

So attend the meetings often, and help with hand and heart; Don't just be an ordinary member, but take an active part.

Think this over, member, you know right from wrong — Are you an active member, or do - y ou just belong?

Edward Gregor.

V IGNORANCE IS BLISS The Texas-born captain of an all-Texas company in North Africa told his men: "Our job here is to promote good neighborliness, among other good things. We've got to humor the natives, If they say Africa is bigger than Texas, agree with them!"

Ve st • edu, dne 4. dubna 1945.

FLOWERS TO THE LIVING." Ellinger, Texas.

I have composed and have published in the English section of the Vestnik of March 7, verses "Papa Bill in the Army," dedicated to a long-time friend, Pvt. W. B. Kienek, of Ellinger, then with the U. S. Army Medical Corps, at Camp Barkeley, Texas.

Because the readers of the Vestnik have read the verses, I will also let them read how the verses were received by Pvt. Kienek and his "buddies." Here's Pvt. Kfenek's letter, from Fort Dix, N. J., to which place he has been transfered at the end of Feb. '45.

"Tilton General Hospital, Fort Dix, N. J., March 17, 1945. -- Dear Friend: Sure was glad to hear from you. I realy enjoyed your letter.

I did not have any mail for two weeks. I did so much moving, (from Camp Barkeley to Staten Island, N. Y., from there after short stay to Ft. Dix). I had only a couple of letters from my wife, and one said, she has written every day.

My, that poem you wrote about me was wonderful! Thank you, and I appreciate it very much. You sure did give me a build-up, "ha, ha" . . . I can't imagine, how you can put so much in just a few lines and what you speak of, it's so much truth in it. It makes a fellow feel proud and sure of himself. So thanks again! I let my buddies in my barrack read it.

Every one read it. They would say. "Boy, that's great!" "Why, that fellow is a morale builder!"

I told them about you and your writing. (Meaning my occasional writing to our soldiers, relatives, friends and also my writing of stories, verses, articles, etc., for our Czech newspapers, monthly almanacs, in the days past.) They say, "Why, he could make a lot of 'dough'!" — meaning money; a soldier slang.

Well, I have a new "nickname" here. They all call me Tex or Texas. For I am the only one from Texas in this hospital. The hospital is a lot different than the one at Fort Sam Houston, Texas. It's built out of wood and it is in small sections. A person has to do a lot of walking from place to place. I am working with the N. P. Service. We get patients that were shellshocked, and lost their nerves. They picked ten of us out of a hundred men and I had to be one of the hundred. They would interview us and ask different questions. The men really need special care. The ward I am working in is not locked, they can go where they want to. The weather is hot here (76 F. today), just like in Texas. Some of the people say, this is the warmest weather in March in 16 years.

I will close, and write next time. So long, your buddy, Pvt. Kienek."

My card with following, went the next day to Pvt. Kienek: "(3-21-'45.) Dear Friend: — I have received your letter today. Many thanks for it. and also for the nice words about that — "Poem." I think, any "author" is glad to hear if his work is "liked" and appreciated, and I am no exception. Yes, I know — as your buddies have said — that I would have made some "dough" with my writing, if it would been in — English.

Better, more opportunity. This way it was "only few dollars." Many times I thought, I would try what I wrote in Czech to translate at least some of it into English, but never did — afraid wouldn't make it on account not having that what's so needed for it: education in English.

But may "try" it some day yet . . .

Because you have been given such job, I think you will stay at that place. The "war news" are such, that one must think: "It can't last long . . . " Hope, you write sometimes again. — Yours, OBP." To complete the picture — "and to show, how the boys in service like to read letters, even from those, they don't know" — I will end this with few lines from two Pfc. Dennis L. Divin's letters, who is the son of Mr. and Mrs. Chas. J. Divin of Ellinger, member of our great SPJST., and serving with the Field Artillery in the Gen. "Blood and Guts" Patton's Third Army. somewhere "over there." And by the way — Dennis, who is 22, have a brother in the Army, with the Infantry, Pfc. Odis P. Divin, 19, who also is serving somewhere "over there" in the European theatre of war, and who also like

am= 11.

VESTNIK Dennis is a member of SPJST. — just as are their parents, the above named Mr. and Mrs. Divin, and just as are their grandparents, Mr. and Mrs. John Divin, Sr., Ellinger . . . "Three generations in SPJST." Here are the few lines from one of the Pfc. Dennis L. Divin's letters (then in France) : "I must say all of your letters were more than welcome. Your letters are different from what the other people write. And I am kind of proud to get letters from someone who went through the same I am going myself. I let the boys in our section read your letters. As soon as they finish they start asking questions who you are, and more than I can answer. The other day a buddy of mine, with whom I used to bunk back in the States, asked me: "Have you been hearing from that Poet lately?" At first I didn't know of whom he was speaking.

Then I remembered I let him read the poem you wrote and sent me. (Means the verses "With the Colors," also published in the Vestnik, in May 1943.) So you see your letters are not only enjoyed by me, but by my buddies just as well."

And here the excerpt from his other letter (then in Luxembourg) : "This is all for to-night. Write again. I am always glad to hear from you. So are the boys.

— Yours, Dennis."

0. B. Pokorny.

Respectfully, Weimar, Texas.

Dear Readers, This being my first letter to the Vestnik, I don't know how to begin. First of all, I must tell you a little about myself. I am a CzechAmerican girl, and a brunette. My hobby is dancing, which I enjoy very much.

The English section has gone down, come girls and boys, write a few lines to the good "ole" Vestnik, I have several cousins and one brother, Pfc. Edward E. Hanzelka, Jr. in the armed services.

He is now somewhere in France. We all think a lot of him and miss him very much and are fervently hoping he will come back soon. He also is a member of the SPJST. and so is my father.

Pfc. George J. Bren, I read your letter in the Vestnik, and I must say it was very nice and interesting.

Come on you soldiers, sailers, and marines, drop a few lines to the Vestnik and- make the letters on the page increase.

If anyone wishes to write to me, my address is: Miss Mary Hanzelka, Weimar, Texas.

I'll close for this time wishing you one and all the best of luck and good health. God Bless Mary Hanzelka. you all. A reader, V Fort Worth, Texas.

Dear Readers, Just a few lines to thank the editors for printing my last letter. My cousin is on his way home. He was wounded in Belgium in his arm and leg, but he is on the way to recovery. My other cousin is somewhere in Germany.

Well, dear friends, I have nothing more to write so I must close.

Best wishes for the coming spring, Betty Svitak.

V Crosby, Texas.

Dear Readers, Since my last letter was published it is again a pleasure to try a hand at it.

My brother, Rueben, is at home on a furlough. He will be home until April 13. We are glad he is home. He will celebrate being in the army a year while home.

Well, six-week tests are just around the corner. Hope you all pass. We will start working on our graduation play soon.

I want to say "hello" to Ernabelle Brast, Agnes Jokel, and Cpl. Kohutek. Also hope my relatives of Taylor and Thrall are well.

If anyone would care to write to me I will answer all letters and cards. My address is Route 1, Crosby, Texas.

Evelyn Kf.,trla,.

Until next time I remain,

The Marianas.

Sec. Lodge Jaro, SPJST., 4015 Metropolitan, Dallas, 10, Texas.

Dear Secretary: The box of Christmas candy has just dame and it was delicious. I have divided it with the mates in my but and they all agree that it was the tops in kindness and candy. That Sanger Bros. sticker on the box is like a sign from the distant past. It has been so long since I have seen one. Your kindness to the boys in the service is- a great morale builder and surely boosted mine. My friend Jerry, Bou gka did me a great favor when he told me about SPJST. We were working hard day and night in this advanced base and have met Tojo more than half way. In fact, we'll meet him all the way before it is over and in Japan. Thank you again for your kindness and may the good spirit remain with you and the lodge forever.

Walter H. Peck, S K 3-c, 117 USNCB (Seabees) HDQ Co. 4.

-V Shiner, Texas.

Dear Readers, It has been a. long time since I have written in this paper.

I have two brothers serving Uncle Sam, Jacob has been in the army for three years, and is somewhere in Germany. Sam is also in Germany, he has been in the service for about two years and half. They are both well. Jacob has received the Purple Heart since he has been wounded in action. They met in Germany on Feb. 28, 1945, and I bet they were glad to see each other. They didn't see each other for about 22 months.

I have one special hobby. It is dancing.

On Mar. 24 we had hails here twice in one day. Well, field work is slowly creeping upon us and soon we all will be chopping in our victory gardens. Lots of our boys are still being called, including the farmers, into the armed forces.

The news is scarce, so I will close. God Bless you all.

Gladys Tousek.

V Ennis, Texas.

Deas Vestnik Readers, This is my first time to write a letter in the good "ole" Vestnik. I have been reading the English section of the Vestnik for a long time.

Before I write any more I better describe myself. I am a Czech-American girl 13 years of age. I go to David Crockett School here in Ennis and I like it very much.

Easter will be here soon and I really am glad.

I have 3 brothers in the army, Joe T., Bob T., and Louis T. Louis was killed in action in Noemfroam, New Guinea, July 23, 1944. It sure did give us a shock to hear the sad news. Joe T. is in France and Bob T. is in the Philippine Islands. He has been there for one and a half year. I have 2 sisters, Hattie and Helen. They are twins, and have 5 brothers at home yet.

My hobby is dancing and riding bicycle, which I can do very well.

I must sign off as I didn't expect my letter to be this long. If anybody would want to correspond with me my address is Route 2, Ennis, Texas. I remain a Vestnik reader, Lucille toupal.

V PROSPECTS AND BENEFICIARIES HAVE NAMES The story is told of an aged criminal lawyer, who, in a lifetime of practice, always was able to cheat the gallows. Newspaper men sought the reason.

The lawyer replied, "I never say, `my client' or `the defendant.' I always say 'Tom Jones' or `Henry Brown.' Juries will hang clients and defendants, but they haven't the heart to hang Tom Jones or Henry Brown."

The prospect, who would go hungry any day for his little girl or his wife, will proceed to neglect the beneficiary without a single twinge of his conscience.

For all people, prospects as well as jurymen, are human,

Strana 11 Some 30,000 German prisoners of war have accumulated in the U.S.A. They have kept arriving in the neighborhood of 30,000 a month, and a couple of hundred camps, scattered all over the States of the Union, now exist to house them. Those who, like me, happened to be a prisoner in Germany, in Germany's other war, enquire with a bump of curiosity as to what is happening to German prisoners this time?

These German prisoners in the U.S.A. get the benefits of the terms of the Geneva Convention. Twice a year, certainly, under the auspices of the International Red Cross, Switzerland, the Protecting Power for Germany, sends its representatives to visit each camp. In addition, four similar visits are made each year by representatives from Sweden and Spain on behalf of the World Committee of the International Y.M.C.A. With such visitation, the citizens of the U.S.A. cannot fail to be on their best best behavior to the prisoners! The camps are mainly in good climatic areas, for many of them are attached to the large U. S. Army Camps proper. As a rule the camps contain soccer grounds, often three or four of them, tennis courts, and other athletic grounds. Prisoners are protected from public curiosity. The Various works plans are so organized that the prisoners never come into contact with the general public.

Food and lodging, in fact, are equal to those for the U. S. Army. There are, as a rule, 50 men in a barracks which is capable of accomodating 10z. The iron bedsteads carry all white sheets and pillowcases. They are changed every second week. Prisoners are allowed to change them oftener when they have their own laundry facilities, which, I gather, is customary in most camps. There is a generous provision of stoves with fuel oil and wood for Mating, shower rooms, wash basins, toilets.

Warm water is available at all times, and each prisoner is required to take a hot shower every evening. Small hospitals are attached to the camps, where American doctors are assisted by German doctors and dentists. Only the most serious cases go to regular U. S. hospitals, where they receive the same medical and recreational facilities as the American soldier patients.

The food, prepared by German cooks as assistants, is served in mess-halls, the walls of which have been decorated by the artistic proclivities of the prisoners. The authorities are quite willing to stretch points to meet the prisoners' tastes in food. The menus are, in fact, extraordinarily varied, and do not recur more than three times a month. This is a typical food day: Breakfast: Stewed fruit, cooked cereal, bread, butter, marmalade, coffee.

Dinner: Boiled fish, beans, green salad, rice, bread and apple cake.

Supper: Roast pork, mixed salad, spinach, bread and biscuits.

Prisoners working outside the camp get hotdinners sent them in thermos containers. The standard of Geneva is that officers are not required to work; N.C.O.s work only in supervisory capacity; all Other ranks work. One category of work is that which concerns directly the 'prisoners themselves. A second category lies 'outside the camp and in close association with agriculture and land work.

The working day varies from 3 to 12 hours, never more than the hours prevailing in the given area, and never more than six days a week. Occasional strikes have occurred, which is at least an advance on Nazi Germany! Work is paid at the rate of 80 cents a day with a further 10 cents allowance for pocket-money. The prisoner has the choice of receiving his 90 cents entirely in canteen coupons or half may be saved for him till after the war, or he may save the entire amount.

The officers, who are exempt from mork, get from 20 to 40 dollars a month. Prisoners need buy no necessities. These are all provided, from clothes to boots, gloves to towels, soap and shaving cream. There are shops in the camps where prisoners have access to a wide range of purchases at less than retail prices. Profits go

IlteITNtIC

German Prisoners In The U.S.A. Rennie Smith to recreational equipment, via a Canteen Committee, and go into musical instruments, athletic equipment, and the like. As a rule each prisoner may purchase one bottle of beer and one ice cream a day. Part of the canteen is equipped as a beer garden and has its own radio. The "recreations" include orchestras, theatricals, films, athletics, libraries, camp publications, painting, sculpture, and handicrafts. Books and newspapers and periodicals come to the camps via three organized sources.

Books published prior to 1930 are uncensored.

That would let in Mein Kampf in the German edition to the camps, but not the two U. S. translations of it. Everything can get in save modern political writings and works of fiction by a distinctly Nazi or anti-Nazi author. All camps publish their own papers. There is no limit to the number of radios allowed. Films are shown daily. War pictures or newsreals are cut out. As many older German films as possible are procured.

Every camp has an extensive educational programme, reminiscent of a college campus.

Prisoners may take correspondence courses with American universities. Regular classes are also conducted in the camps in the evenings by prisoners who were formerly teachers, architects, scientists, and the like. English, French and Spanish are the favorite languages. The sciences, vocational subjects, history, geography and literature all have their places.

Chemistry is perhaps the only prohibited subject.

Each camp possesses a chapel. Some have two — for Catholics and Protestants. There is no obligation to attend church, but regular services for at least the two principal faiths are held each Sunday. Prisoners with relatives in the U. S. may receive visits from parents, brothers, uncles, aunts, grandparents, wives, or children. Two visits a month are allowed, with further concessions for those who come from long distances. Prisoners may write a letter and a postcard each week, and receive an unlimited number of both, as well as parcels, subject only to the Geneva Convention provisions.

You will ask what effect this astonishingly free, generous, democratic gentleman's life meted out to German prisoners has upon their political outlook? It is not known, in fact, with any pretence to accuracy what proportion of the 300,000 are confirmed Nazis; nor what is the broad political tendency, if any, resulting from the way of life which they enjoy. What we do know is that pictures of Hitler are permitted in the Barracks, and that they are to be found everywhere. Gerhard Seger, who was once a Social Democratic Member of the Reichstag and made a remarkable escape from the Nazi interment camp of Oranienburg, and who, later, found his way to New York to become the editor of the anti-Nazi and antiRussian Neue Volkszeitung of that city, has written — he has visited some of the camps and his paper circulates in them — that 25 per cent of p risoners are fanatical Nazis, 60 per cent "are in between," and about 15 per cent anti-Nazi. These are about the same figures which Gerhard Seger and his German emigre Socia l-Democratic kind have used as well to describe the mixtures of the German tribes in Nazi Germany itself. This estimate, therefore, would seem to leave the German political prisoners in the U. S. camps politically unchanged.

In some camps cases of terrorisation of antiNazis by Nazis have become known. The policy of the army authorities, however, is to keep irreconcileables apart. Various U. S. voluntary groups have petitioned the U. S. Department of War, from time to time, to make a survey of prisoners' political views and to send literature and lecturers into prison camps in order that prisoners might be educated toward political democracy. Mr. Henry L. Stimson, the U. S. Se-

Ve stfedu, dne 4. dubna 1945.

cretary of War, has refused all such requests in the following terms: "All prisoners, Nazi and anti-Nazi, are free to express their desires for education, an to the extent that it is feasible to do so these interests are encouraged by the War Department. — The War Department believes that any procedure such as you suggest would be met with suspicion, hostility, and resistance, and instead of being persuaded by the unwelcome teaching, the prisoners would turn against it. — American .newspapers . . . are subscribed to by the prisoners, who at their option may inform themselves concerning the facts of recent history and the ideas and practices of democracy. However, the German prisoners themselves boycott the literature made available to them."

No one can attempt to visualize the life in these 200 camps of German prisoners in the U.S.A. without realizing what a topsy-turvy world we live in. These prisoners of the guilty war-making nation have, in fact, a better life than the vast majority of the so-called "free" peoples of Europe. The mere picture is enough to inflame, with a wild anger, millions of suffering Europeans, who easily overlook the higher standards of life achieved in the U.S.A. It presents an element of sardonic mockery.

Perhaps someone will come along and tell us what similar camps look like in Canada and in Great Britain, so that we can get our bearings.

As things are, we look like sending„ in due course, a lot of spoiled and corrupted adolescents back to Germany, especially Nazi officers and higher army Nazi ratings.

V SOFTEN HIM UP WITH QUESTIONS Who is the hardest man to sell? It's the man who pays no attention at all. He sits there penciling gilliwags on a pad, reading a letter six times, or contemplating his belt buckle like a Budha.

What to do? Experienced salesmen say: Soften him up with questions. Rather than prove himself either crazy or stone deaf, he'll soften up at the fourth question, likely as not with a smile and a funny story.

V NOW HARMLESS A story, which is probably not true, is told of a young Brooklyn soldier who was on maneuvers in Oregon. Having a few minutes to himself after evening chow, he strolled out into the woods and soon came back with a handful of rattle-snake rattles.

"Where in the world did you get them?" gasped his alarmed companion.

"Off'n a woim," replied the lad from Brooklyn.

V "That lawyer of mine has nerve."

"Why so?"

"Listen to this item in his bill: "For waking up in the night and thinking over your case, $5".,1

V

!CALENDAR. 8. dubna. Maya ye prospech Amer. eervenein) Khie v sini fadu Pokrok cis. 84. v Dallas, Tex. SpoleenY °bed v poledne, veeefe v 5:30 odp, a taneeni zabava veeer pri hudbe Joe Macy.

8. dubna. Zpevohru "Veseii taSkiii" sehraji sokonti ochotnici v sini radu Pokrok cis. 88. v Houston, Tex. V kfetnu. Divadlo "Pod Texaskirrn sluncem" pohostinsky sehraji ochotnici Sokola Houston v sini radu Karel Jona g cis. 28. v East Bernard, Texas.

V Posledni tajna.

Podle tokholmu zeptal se pry nejakY Nor nemeckeho majora, jaka bude posledni Goebbelsova tajne. zbrari. Odpoved' znela: "VelikS7 kus bileho platna na dlouhe holi."

Je po valcc.

Hitler a Goering se houpaji na opratce. Povida Goering: "Tak vidiS. , Adolf, vklycky jsem ti rikal, tuhle yalku likonerine ye vzduchu."

Ve stfedu, dne 4. dubna 1945.

DUstojnici Rude armady.

Div. general Ignatev.

VitSTNtlia ved` vojakii na kaklY vYraz vdeenosti od kterekoli vygg autority.

Nejvetgiho vkkonu dosahli generalove a jini dastojnici Rude armady v ptani zdokonalit sve vedomosti. To bylo umo'Zneno obracenim ar• kolu, jiz je uoitelem Jomady v jednu velkou S sef Stalin a zktfSenosti dneShi valky. Tato S'kola byla vytvotena on'emi generaly a jinYmi chlstojniky, kteti vedli sva vojska od i Volhy k Odle a dobyli pevnosti VYchodnich Prus, ktera byla, podle stare ruske koncepce, neptemaitelna,.

Vybudovali novY zpilsob tivota vlastni silou — budou jej branit za katidou cenu.

Viterstvi jim neni nove; ;bylo na rtech sovetskkch narodu po dvacet sedm rokti. ye gkolnich lavicich bojovali za viterstvi nad ostatnimi ttidami. V praci u strojti tovaren byli hrdi, kdy se jejich jrneno objevilo na oestnem seznamu vitezti soutete o nejlep gi vkkon. Na girkch polich kolektivnich hospodatstvi ,bojovali za nejvyggi tieft a vitezili.

Nevrati se domil, ani by dobyli viterstvi na bitevnim poli a nespokoji se s viterstvim poloviaatkm.

Autor techto tadka zadal svou , vojenskou ka_ rieru jako mladk dtistojnik, vychovank v tradicich vlastenecke valky 1812 : jeji hrdinskk 1'62 si uvedomil jen z eteni Tolsteho "Vojny a imiru."

Zvlag te draha mu byla standarta, kterou jeho pluk dostal za "Borodino" a st •ibrna, trubka s napisem "za Fere Champenoise", coti je maid francouzska vesnice, kde si jeho pluk vybojoval vyznamenani, a kde stal ptesne pied sto lety v,destne bitve, v slutibe a povinnosti k sve vlasti..

Ruskou armadu, kterou vedli vojevfxlci tak velici jako Petr Velikk, Suvorov a Kutuzov, jejichti vitezne korouhve videly Berlin a Patiti, povatioval za neptemotitelnou.

Je pravda, ie od prvniho sveho dne y armade byl velmi rozhoteen nad lenosti nekterkch gardovkch dustojnikii, kteti byli tipine odcizeni mutstvu; vetil v gak, tie to vgechno zmizi.v okamtiiku, kdy se posadi do viaku a kdy se odjede na japonskou frontu; to bylo pled etyticeti lety.

Nasledovala jedna poratika za druhou; byla to trpka, zku genost.,Hrdinstvi vojinti a mnoDo Moskvy ptijela delegace z Var gavy a ptihkch dustojniku nemohlo odeinit prohnilost vezla,mar'Salu Stalinovi symbolickY dar od ocarskeho retimu a vrchniho veleni a nedostabyvatelstva osvobozene easti Var§avy jako tek teelneho vkcyiku. raz vdeenosti za pomoc, poskytnutou polskernu Prvni svetova valka obratila stale arma,dy narodu sovetskou vladou. v ozbrojene narody a zptisobila, tie otdzka diiNa recepci, uspotadane V geslovanskYm vYstojnictva byla je gte otiehavej gi. Ve vgech arborem, v ovzdngi dobre vole a ptatelstvi semadach se objevily dva druhy dtistojnikti, akznamila se polska delegace s vynikajicimi potivnich armadnich dastojniku a druha katestavami slovanskYch narodil. General Alexandr gorie, povolana, ze zaloh. Krise, ktera, byla Gundurov uvital var gayskou delegaci a zdttrazzpilsobena tetikkmi ztratami mezi dustojnictnil vyznam vzrustajiciho ptatelstvi mezi slovem, byla nejlepe vyteSena v demokraticke vanskymi narody .Sovetskeho Svazu a nexotehdy armada francouzske a nejvatineji se udem polskYm a ptipil silnemu a demokratickazala v armada ( ruske. Je pravda, tie valka kemu Polsku. Na to odpovedel M. Spychaiski, zbokila mnohe tkidni bariery a povk gila mnopi'edseda vargay ske delegace, promluvil o hrozho poddustojnikti na dastojniky; av gak nizka nem utrpeni polskeho lidu pod nacistickkm kulturni &oven lidu znesnadfiovala dopltiovajhem, o hrdinnem boji varga yskkch poystalcii: ni dustojnickeho sboru v naletitem ranotistvi. o 'pomoci poskytnute sovetskou vladou osvoboStara, rusk a.. armada zmizela s povrchu zemzenemu obyvatelstvu Var gavy a vyjadtil skeho, ale jeji nejlep gi vlastnosti tiastaly. Mnoru, 'tie neznieitelne ptatelstvi obou narodti, uzi z jejich skromnkch poddUstojnikti — dnes tvrzene v ohni spoleenkch bojii proti nacisticgeneralove a jini dustojnici, stall v dele mlade kkm vettelctim, vojenskou jednotu sloRude armady, ktera branila ,revoluci na, vgech vanskkch nand& frontach proti starkm protirevoluenim geneNa ptivitani sovetskou Moskvou mame nejraliim a proti intervenci. Zalozili tak nove sla y krasnel g i vzpominky. Ptedaci moskevskeho so: ktera jiz teh--netradicovhyastenoi vetu nas ujistili, 'tie se mffteme ,spolehnout na dy napinila svet fAtiasem. pomoc jak konstrukenim materialem, tak na Spadla neptekroditelna, stena, kterd se tyeila poll vedy a kultury, pri rehabilitaci nagich mezi dustojnictvem a mutistvem a otevtela se polskkch /nest : znieenkch nacisty. Na ge setkatesta k postupu talentovankm muttlm; ptisna ni se zastupci , spravnich uiadu sovetskeho revolueni disciplina nahradila disciplinu stahlavniho mesta nepochybne ptispeje k vetgim re ruske ,armady, ktera, chatrala, jak se celk kulturnim stykum na gich narodii. caristickk retim rozpadaval.

Za rozmluvy se sovetskkmi architekty v jeSovetskk stat vtirtistal a silil oeividne, kutjich moskevskem klubu jsme vymenili .nazory turni &oven sovetskeho lidu stoupala a s ni o budouci intelektualnii, hospodatske a politic_ take kvalita armadnich velitelu. Technicke ke spolupraci na g ich narodti. Po odchodu z vzdelani, ktere se vzmahalo v Sovetskem svaklubu architektti jsme nav gtivili Stalinovy zu, umotifiovalo vy gSim dtistojnikum ovladmyslove podniky, nazvane "Zis".,Jest to jedna nout slotiitou techniku,moderni valky. Jedenaz nejvetg ich tovaren Sovetskeho Svazu. V tomdvacetiletk porueik mel veleni nad valeenkm to podniku jsme se ptesvedeili.na vlastni oei, strojem, kterk byl tak komplikovank jako ten, e tato valka se nebojuje jen na valeene, nkjemut ye stare armada velel plukovnik, ba gebit i na produkeni front& neral. Kdyti byla Ruda armada postavena na valeenou zakladnu a v gichni dastojnici byli Nesmirne se nam libilo ptedstaveni Cajkovznovu vyzkou geni, netli se jim dostalo ijejich skeho "Pikove do.my" v Bol goj divadle v Mosknovkch hodnosti, byla posice veliteltx pevne y e. Jen ten, kdo po pal let nevidel opravdovezalotiena v Rude armada s jejimi mnoha miliho divadla a byl po dlouhe mesice zbaven jaony vojakti. kekoli formy kulturniho tivota, pochopi, jakkm nadg enim jsme vyslechli ptedstaveni.

Ucta k hodnosti neoloupila podtizeneho o Znama opera jest 'pina nadherne hudby. Je-li jeho dastojnost ani nevedla k podlezavosti. vg ak skvele provedena zpevaky a orchestrem Slovo "soudruh", slovo, jeho se utiivalo v stao stu elena a krasne,v3 ipravena kostkmove i dere ruske armada, nabylo noveho a hlubgiho koraene, tak jako tomu bylo v Moskva, pochosmyslu; kdysi d'astojnici jednoho pluku nebo pite, jak okouzleni jsme byli velkolepou podivojaci jednoho praporu ei jedne roty se ,povanou. Takovou produkci se var gayska opera vatiovali za soudruhy; dnes se v gichni elenonemohla pochlubit v nejskvelej gich ptedye rodiny Rude armady od mar gala ati po vovaleenkch dnech. jina povatuji za soudruhy. , Discipline. matte viterstvi, se dostalo pevneho zakladu; je jim V moskevske podzemni draze na nas pocit 'acty podfizeneho k nadit izenemu. Pojeti la velkk dojem krasna, vkzdoba, prostornost a cti pluku vzrostlo v pojeti cti cele armady a pohodli. C- lovek nema vilbec dojem, ze je pod smysl pro,vojenskou povinnost je totoZnY s zemi. Skvele osvetleni, eistk a Iesklk mramor pojmem povinnosti k vlasti a celemu sovetskebudi dojem, ze jste v nejakem palaci nebo mumu lidu. "Slougme sovetskemu lidu" je odpo- seu.

Pet dui v Moskva.

Strana is. ; Nedi se svitit. ale hlidka tmavou cestou. Vojak B. zahledl, zaslechl, ucitil, ci jinak "vejmul" cosi, jaksi, kdesi. Ve zlomku vtetiny zaujali oba strakove polohu "stoje k palbe cviete". VSude ticho naslouchaji, nic se nehne. Po chvili svob. L. vyr“1, vykura se a jinYm zpusobem se rozhYbe ku ptedu. Postupuje, nevidi ,neslyM. nenachazi — obloukem se vraci zpet — v tom prask . . "Po kom to stfilik ty troubo", zatval do noci svobodnik. — "Po tobe", ozval se nejistYm hlasem vojak B. .. a hlidka sla tmavou cestou dale.

y tevricts

Strana 14.

Ennis, Texas.

'EWA

Pokrok Moulton, cis 27.

Ve sttedu, dne 4. dubna 1945.

danYch z rozkazu dohliaejiciho Utadu p'ti "ministerstvu hospodatstvi a prate". Vgechny zaregistrovane a uznavane firmy obchodujici mydlern a mYdlovYrni vYrobky musi do 3 driu ohlasit sve zasoby "kosmetickemu a mYdlov. hospodatskemu oddeleni." "benove svazu velkoobchodnikil a svazu zahranieniho obchodu v Budejovicich, Tteboni, Tabote, Pelhtimove, v Brodu a. v Ledei nad Sazavou, musi bezpodmineene zltra ueinit nove ohla geni o poetu zamestnancil. Natizuje se, aby byl udan poeet delniku, jejich vek a poeet deti. Veichni obchodni zamestnanci musi setrvat v pkipade naletu na rsvYch mistech.

Musi bYti pkipraveni k provozu obchodu co nejrychleji. Nesmime provadet petrosi politiku."

datsky aivot v OeskoslovtInsitu, na ktere se ye svYch poslednich chvilkach tolik spolehali.

V Omezovard dopravy.

Ctena redakce a etenatstvo!

Bratti a sestry!

Timto vzdavame srdeene podekovani vgem nagirn ptatelfim, za projevene sympatie nad ztratou nageho synovce Karla Faraizla, ktery padl ✓ boji v Belgii dne 13. ledna. Ptiglo nam pogtou mnoho soustrastnYch • na ktere nam nebylo moano kaidemu zvlagte odepisovati, neb jsme byli oba dva nad tou hroznou zpravou zdrceni a proto pouaivame teto testy, abychom yam vgem spoleene podekovali.

Timto yam davam vedet, ae nase ,pravidelna schtize bude konana 8. tento mesic. Jste Zadani, byste New York (CTK). "Protektoratse v hojnem poetu dostavili. neb ni" rozhlas ohlasil dne 12. btezna budeme pkijimati 3 eleny, jednu tuto zpravu: "Kdoxou innyslne nebo holku a dva chlapce a tak jako obyeejne, oslavime to spoleenou syn.z nedbalosti spacha pteein proti einou, a to vite, ae naee sestry uptedpisfn ti gskeho ministerstva domi nachystat, ae hladu se bat nepravy, ktere byly vydany za Udemusime, a bratri se postaraji abylem omezeni osobni dopravy na aechom netrpeli aizen. Pravi ,stars leznicich, nebo kdokoli da falegne piseri: "Zizeri, aizen velika —", a tak dale. informace za tim neelem, aby doVe schrizi bkeznove bylo povostal cestovni povoleni nebo si opatti kno dati 10 dolarri na .americkY falegne potvrzeni, bude uveznen neervenY kka naeim tadem. Broth bo potrestan pokutou. a sestry, naee pokladna jest pra2d8patne, potravinova ,situate pattna, tak jsme pkirazili 10c na kaZde-. ne nut! Cechy cestovat na venkov ho elena naeeho kadu. Je to na doZ teto zpravy lze ueinit ten za- a obstaravat-Si nejnutnej gi pottebry rieel a pomoc pro naee trpici vet: , ae se Nemciim hrouti hospo- by pies plisnY zakaz cestovani. tam za mokem.

Prave co tyto kadky plai. pheel student' several s deetem. Tak asi ta bavina er)atne poleze ze zeme.

V pada epatneho poeasi schrizi budeme odb).7vat tketi nedeli v meski dubnu.

Albert DlouhY, taj.

V bude pokadat Obchody a nalety.

New York. (CTK). — Tak zvane "protektoratni radio" ve svem rozhlasu dne 7. bkezna si posteZovalo ze velkoobchodnici neohlaeuji sve VE PROSPECH AMER/CKEHO• tERVENEHO 'daft ,;asoby potravin, vymlouvajice se na letecke nalety. V budoucnosti takove zpravy musi bYt hldeeny na prisluenYch vzorcich okamaite po Firmy, od kterych nepkijde zadna ,,brava, ,budou povaZovany znfeene a budou proti nim ueinena nejpkisnejei opatkeni. Zpravy musi firma odeslat nejpozdeji do Mezi tim nam zahraji naafi hudebnici +Ai hodin po naletu. Hlasatel pak ?",etl listinu z yldenich poeadavkri vy-

Tea* uptimne dekujeme v gem tem, kteti nas osobne, navgtiviti a ✓ nagem teakem utrpeni, potegiti.

Ano, v negtesti elovek pozne, ty prase ptatele, a proto je gte jednou yam vgem plati na ge nejsrdeenejgi diky.

Ptipisuji malt vYtiatek, z celeho sloupce posmrtni zpravy nad padlYm vojinem, (kterY padl tea v Belgii o 4 dny pozdeji flea nag Karel) a kterY jsem eetla v Amerikanu: — "Nekdo tekne, 'ae moano nalezti neni sam, fitechu u vedomi, deseti tisice jinYch rodin ztratili jednoho nebo vice synil .. . Tomu nevetime. Dokud se takova bolest nedotkne nes samYch, nemtieme o prave bolesti miuviti.

I ta dobte minena a hluboce procitend slova — "padl za vlast — poloail aivot za. lepgi zittek — za svobodu a demokracii sveta —" Indio pomohou nahraditi jeho misto v srdcich rodiet. Ztrata syna ye 01ce se nenecha jen tak lehce pfeait a zapomenout. 6asern bolest polevi a vzpominky stanou se zdrojem nic vice." , Ptedetla jsem ua mnoho tech zpravodajskYch zprav o padlYch vojinech, ale nikdy je gte .jsem neeetla tak pravdive vystihlYch slov, jako uail tento zpravodaj, (tu gim pan Hlubueek z Cedar Rapids.)

RAD POKROK DALLAS, OSLO 84, na 7625 Floyd Street, Dallas, Tex.

ABAVU....

v nedeli, du 8. dubna °bed bude ye 12 v poledne a veeeie v 5:30 hod. veer Joe Macy Veer taneeni zabava.

Spring Patterns

OMERSTVENi BUDE DOSTATEK. Uctive zve,

Add Bond Savings (P)

Jos. a Boa. Radovi.

I

VYBOR.

NOVY CESKY FILM

"Bila vrana"

SOKOL. D-VADLO V HOUSTON

Veselohra, ktera, liei aivot mladYch lid!, odhodlanYch pracovat a dosici sveho gtesti, natodenY v malebne krajine v Luhaeovicich na Morave. Ptedehra, film. z Ruska, z navgtevy presidenta Benege v Moskve.

sehrano bude

v nede"li, dne 8. dubna v budove radu Pokrok Cis. 88.

"Lupen a Pupen, veseli taikairi9/

SHINER, ye etvrtek 5. dulma, o 8 hodinach veZer. HOUSTON, v sini gtefinik, v sobotu 7. dubna, o 8:30 veeer.

Veselohra o 3 jednanich od R. Branalda.

CROSBY, v nedeli 8. dubna, o 3 hodinach, odpoledne.

Anselm Volfgang RonianovskY, tovarnik Oldfich Vala Emil RomanovskY, jeho synovec Frank Vaviik Alois Lupen, veselY ta gkat Domin. Nezval Ferda Pupen, vesely ta gkat Josef Kos Tone! aelmieka, dcera Pupenova Lil Nezvalova Rosalie Pupenova, jeji teta Helena Teperova Maja Livra, filmova hereeka Jindficha Earlova gpic, detektiv Jan Kelarek Dr. Tomag Protiva, pravni zastupce Volfanga Tim. KostomlatskY

OSOBY:

HALLETTSVILLE,- v pondeli 9. dubna, v Recreation Hall, o 8:30 hod. veZer. FLATONIA, v itterY 10. dubna, o 8:30 hod. veeer.

FAYETTEVILLE, ve stredu 11. dubna, o 8:30 hod. veeer.

CAMPO, ve etvrtek 12 dubna, od 2:30 do 11 hod. veeer.

NIOULTON, v nedeli 15. dubna, o 3 ,hodinich odpoledne.

When buying • v sprin o. patterns at a local store ok for bthe latest details. This design has a cowl-like neck, short cap-sleeves, and softly draped sash adding fullness to slender lines. Make it at home and invest money saved in War Bonds.

U. S. Treasury DePartmaut

.7.L

EAST BERNARD, v nedeli .15. dubna, o 8:30 hod. veker.

1

Dej v dnegni dobe, v zahradni vile bliae mesta.

Dye hodiny smichu.

Divadlo Domin. Nezval.

ZaCitek ve 3:30 hod. odpoledne.

I

Zvou sokotsli ochotnici.

ON 1■04111■41110.0411NANIKNIMO■11.0111.=1.411111100110041■0411111.111•NAININ

Ve sttedu, dne 4. dubna 1945. delnici opougteji Nemecko.

LondS7n. ( TK). Na vSrzvu generala Eisenhowera k cizozemsk5'un delnikrim v Nemecku odpovedeli detni ,deskosloventi delnici. Vyskytlo se tolik deserci, ae nemecke ritady drirazne delnikrim ptipominaji, 2e se nesmeji vratit do "Protektoratu" ani v tom ptipade, kdy tovarny, ye kterSTch v Nemecku pracovali, byly znieeny. Delnici, kteti poru'Si smlouvy a opusti sva pracovni mista, budou piisne potrestani.

V Lida Barova obvinena.

LondSrn. (CTK). — Vlastenci v Praze obviriuji nektere herce ze zradn3ich stykri s gestapem a 2atlaji, aby se provedlo nejptisnerSi 2etteni. Mezi jinS7rni byla uvedena filmova, heredka Lida Barova.

C. IL CERNOSK Vytizuje veAkere soudni zalehtosti. fItadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N.. DeLANEY 06NI LEKAR BrYle spravne ptipravene.

6as dle timlavy. ttadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS OZNAMENI

Quality Liquor Store 2215% AIRLINE, HOUSTON Ma vyborne druhy kotalky, vina, kminky, Trinerovo Hate Vino, gampanske a Dra Petra Hoboko na sklade a mnoho jinYch lobrYch napojii. Za poctivou ceau a obsluhu rudi, bratr S. C. WOITON, e'len S. P. J. S. T. 35 roll&

V BTNilt

@traria

WILLIAM ZAMITNUT SENATEM Recepce v Moskve.

JAKO IILAVA R E A. Moskva. (CTK). Ptedseda sdruWashington, 23. btezna. — Senat 2"eni kulturnich organisaci VOKS zamitnul nominaci Aubrey William- uspotadal recepci na podest presise co hlavu administrate elektiiny denta dr. Eduarda Bene ge, ktere se ntastnili elenove presidentovy druna venkove, 52 hlasy ku 36.

33 republikanti a 19 demokratri o- Lny a se sovetske strany VySinskij, Dekanosov, Litvinov, Maiskij, Gordeptelo nominaci silneho podparce noveho dealu na misto, ktere po val- kin, sovetsk3i velvyslanec pro 6ece bude zachazeti snad s biliony do- skoslovensko Zorin, generalove Golary k financovani zavadeni elektti- likov, Sinilov a Kutuzov, ptedseda ny po venkove. Byli to ti sami de- komitetu pro universitni veci pii mokrati, kteti se postavili proti Wil- nejvy2gim Sovetu lidovS7 komisat liamsovi, kteii take pracovali proti Kaftanov, Palgunov, dlenove Slovenske narodni rady, poslanci GottHenry Walaceovi. wald, KopeckST, SlanskSr, Drofesor Oba senatoti z Texasu, Tom Con- Nejed13i, general Pika, dlenove desnally a W. Lee O'Daniel hlzsovali koslovenskeho velvyslanectvi vedeni velvyslancem Fierlingerem atd. Na proti nominaci Williamse. recepci byl uspotadan koncert, na nem2 byla provedena dila deskosloNeopomijejte dati va g pozornost venske hudby a Ceske i slovenske docela obyeejne veci, jako jest mala lidove pisne v riprave Nejedleho. 0- krabnuti, popaleni, pucht, vzduSi. na recepci bylo velmi ptdttiska, S a zvlate pichnuti se rezavSim hie- telske a srdeene a celkova nalada bikem. Kdokoliv byv ranen jakTm- byla tim radostnej2i, kdy dogla zprava o osvobozeni Bariske Bystrikoliv s hora jmenovann zprisobem, mute vlmi snadno dostati va- ce Rudou armadou.

Po dobu sveho pobytu v Moskve nou infekci. Aplikace NONAT masti pomil2e ptirode k ptedejiti vane navStivila pani Plana Bene gova nekomplikaci. Toto jest velmi snad- kolik zdravotnich a socialnich rine, ale muse ptedejiti va2nS7m na- stavil v rozlienSrch dastech Moskvy.

Byla v detsleem domove, i v siroteinsledkrim. ci a ritulku pro deti, jejich2 matky pracuji v tovarnach. NavStivila tea detskou nemocnici a porodnici, Pani Benegova si prohledla ureitS7 podet typickS7ch „ptikladri sovetskeho systemu pede o deti a matky a ptesvedeila se, jak dobte tento system Cena Nonat je poAtou 55c a $1.05.

Ptejte se va geho lekarnika neb jed- pdsobi a jak dobte a zdrave sovetske natele, ale nic jineho neberte, racie- deti vypadaji a jak dobte jsou liveny pies valedne poti2e. ji pigte na nasi adresu: President republiky mezitim naR. C. MILLER & CO. Altadena. Calif v2tivil detna moskevska divadla. JiP. 0. ROB 285. nak je pine zamestnan politickSTmi diskusemi a rozpravami, ktere budou brzo skoneeny.

V 'Lost and found columns Tokio newspapers are crowded these days. Ever y time an American buys a War Bond, the Japs lose face. Buy your • 10% every pay day.

Bonds Over America

Ceskt Mai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon tifadovny: Preston 2553

Levne ceny jsou na,A1 zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni keditel tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606

118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT Zubni. tfadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

K POVZBUZENI gRAvENi A CHUTI K JIDLU, ViBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRAVUJICI. SEVEROVA

HORKA

5

VELKA LAHEV JEN ADEJTE U SVEHO 1 a LEKARNIKA. NEMA-LI, OBJEDNEJTE JEDNU NEB VICE LAHVI. PiIMO OD:

ZABAVY fidu

Dr. Chas. J. do

SPRAVNE VYKONANA POMIEBNI SLU2BA. V hodine ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni stay pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytmich jednotlivosti a k vypraveni dojemneho

MC LEPSwitiO PRO ZwALUDIPIC

Pokrok Houston

POLK HOUSES

Columbia, Tenn., prizes its two Polk homes. It goes all-out in War Bond selling so that nothing may mar them. Samuel Polk's house, a two-story brick building with spacious rooms and French windows opening on to quaint balconies, was built in 1816. Next door is an almost duplicate home which Mr. Polk built for his daughter. The residence of James K. Polk, son, eleventh President of the United States, is a short distance away. The house where he entertained Andrew Jackson and Martin Van Buren during the campaign of 1844, when he was elected, is also of two stories and was erected in 1820. Relics of the budding years of this Nation that must endure, these homes inspire the purchase of War Bonds.

U. S. Treasury Department

8. dubna 15 dubna 22. dubna 29. dubna

Scarcella Zatopek Nesvadba Syncopators

VSTUPNE: MU2I I DAMY 75c.

Tax included 0 zAkusky a oht'erstveni nafgavniket jest vlborem nidelite postarano.

Zibavni Vtbor.

V 20258 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Strana

Podiveite k oznamovini Ma1ST Ozuamovatel Or,

Hledaji se &MI manZele k praci na velke ranei. tens, k vateni a mud musi mitt zkuknost v dojeni a jine venkovni praci. DobrY plat a pane misto k bydleni, vkchen ndbytek. 0 dalgi informace piAte 'desky neb anglicky na: Emil Moravec, P. 0. Box 2007, Vernon, Texas.

(13-17pd.)

vtsTNIK Temple, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Timto yam sdeluji, de schilze du oesk3"7 Prapor Cis. 24, bude pokadana v nedeli, dne 8. dubna 1945.

Zaeatek schilze v 1 hodinu odpoledne. Prosim, dostavte se v v hojnem poetu.

Na prvni nedeli nam to zase pokadne zapr g elo, tedy jsme nemohli schnzi potadat.

S bratrskS7in pozdravem, Chas. Navratil, taj.

V

OW+ Ptijme se: — Auto mecha- Upozorneni clenum tadu Vesmir eislo 61. nik neb vS7pomocnY mechanik, neb oba. Stala prate, dobrST plat. HlaSestry a broth kadu Vesmir, Cis. ste se u E. J.Jefabek,' West, Te- 61, na vedomost vam davam, xas.

(13-14c) schiazi budeme odbS7vat v nedeli, dne Pane tomatove, zelove, cibu- 8. dubna, protole 1. dubna u nas love sazenice, 400 za $1.00, 1000 za prg elo, takle laden se nemohl do $2.00, michane podle ptani, zasilam schaze dostavit.

S bratrskS7m pozdravem, pogtou vyplacene a za uspokojeni rueim. Mrs. Joe Mladenka, HallettsAd. Midulka, taj. \dile, Tex. (13-14p) V air Medan.' spolehliveho delnika Beneg navStivil VgeslovanskST vSrbor. od 30 do 60 let stati, pracovat kolem Moskva (OTK).

Dne 28. bkezdomu a obdelavat asi 6 akru korny. na novS"tivil president dr. Eduard Hlaste se u: James J. Hollub, Rt. 5, Bene g v doprovodu Vavro 8robara Schulenburg, Texas.

VOeslovanskSr komitet v Moskve. PMger, Hledaji se dve stenografky, vitali ho general Gundorov, tajemktere by mimo anglidtiny elsteend nik komitetu plukovnik Mocalov, ovlatialy de gtinu. Prace stalk pod- pkedsedla deskoslovenskeho oddeminky obratem 'Illavni tta- leni profesor ,NejedlSr, zastupce sofa dovna S.P.j.S.T., Fayetteville. Te- protokolu komisariatu zahranidxas.

(6-dz.) nich veci Femin, spisovatel Nikolaj Tichonov, Bulharka Blagojeva a jini elenove pkedsednictva.

FARMY NA PRODEJ. President dr. Bene'S, o nemZ je 48 akra s obydlim, stodola, stud- znarno, de je dlouholetSrm spoluprana a pile hospodatske pti§treM. Tr- covnikem Casopisu "Slavjane", vyvale tekouci voda v pastevniku. Asi davaneho Weslovansk3im komite4 mile vYchodne od Shiner v Lavaca tern, setrval pul druhe hodiny v pkOtelskem rozhovoru se v'Oemi pkitomokresu — u cementove silnice. nS7 rni. Na odchodu president proje4.

150 1/2 akrova farma pri Kokernot vil pfesvedeeni, de brzo pkivitO. zdAkole v Gonzales okresu, sedm mil stupce VAeslovanskeho komitetu v zapadne od Shiner pti dobre ceste osvobozene Praze. a asi jednu mill od silnice. Zvelebeni pozustava ze gesti svetnicoveho Ptijme se zkukna kuchaita moderniho obydli, postaveneho pied a staku pro 3 Clennou rodinu, 'Zddtiemi roky, uvniti vylepeneho pa- ne deti. $15.00 tgcine, odporudeni pirem, vybarvene s kuchynskSrm ka- douci. — Mrs. Nap Scher, 1314 Elm binetem a umyvadlem. Vetrnik s St., Dallas. Texas.

(14-p) potrubim po celern miste. Stodola DR. FRANK KENT pro tschovu 1200 buglil korny, kWna pro,kravy a telata, pastevnik pro Obnovil svoji praksi vepfe, garage, udirna a kurnik. Take OCi, UM, Nosu a Chttanu dvousvetnicovS7 najemnS7 domek.

BRYLE Vetginou Cernice, 86 akru v poli terasovanem. Dostatek stinnS7ch stroz La grange int a pekanti. kola v sousedstvi IIALLETTSVILLE, 10. DUBNA. farmy.

MOULTON, 12. DUBNA. 112 akril farmy, z nicht' 62 akrft v poli; stale tekouci voda v pastevniku, obydli, velka stodola, garage, kfilna pro polni nafadi, vS7chovna, kurnik a dalk pflgtte'Si. Naleza se vSrchodne od Mouton.

Increase your 4. payroll savings 50 akril s obydlim, stodola a jine to your family limit hospodafske pfigtfeS'i, nedaleko Breslau u reky Lavaca, vSrchodne od Mouton.

4.

100 altra pri silnici, asi 6 mil za0 0 padne od Shiner, mensi domek, stoONIV ••• dola a studna. Zpiisobile k paseni a4 dobytka.

Ohledne techto farem a dalMch pigte, telefonujte neb vyhledejte: J. F. BO2KA, Peoples State Bank Building, Office Phone 5 — Res. Phone 63 Hallettsville, Texas.

(13-15-c)

serve Emort"

re sttedu, tine 4. dubna 1945.

Sabotat v Cechaeh.

LondS7n. (OTK.) — Z oeskoslovenska pki'Sly zpravy o dal gich iitocich deskSrch partyzanti proti nemeckSrm Zeleznienim spojenim. V okoli CO.slave byl vyhozen do povetti vlak s benzinem. Pri torn byla znieena lokomotiva a 6 vagonti ,s olejem. NOdriky jinY'ch vagona byly prostkileny a vzniklmi otvory benzin vytekl. Osm set tun benzinu bylo zniCeno.

V Nejvet'S'i problem.

New York. (CTK) — NemeckS7 rozhlas dne 17. biezna se zabSrval gestiletSrm vStroeim "protektoratu" a podal pfehled 'ciroenich oslay.

Mezi jinSrm hlasatel pravil, de "te' 13"7 protektoratni tisk uvefejnil Clan ky pkipominajici spojeni Cech a Moravy s "Narodni Politika" zdfiraznila, 1e deskoslovenske vztahy jsou nejvet'Si problem.Ceske historie. C'ek nikdy nemohou dovolit, aby byli zlomeni moci zbrani, protole by to pro ne znamenalo katastrofu." .

V

Himmler hraje Bacha.

New York. (OTK.) S' vS7carskSi easopis Berner Tagwacht oznamil dne 6. biezna, de Himmler ye svern volnem ease mezi neseetnSmi rozkazy k vraZdeni bezbraniVch lidi hraje na varhany. Vybira si k tomu Id'hradne klasickeho skladatele Bacha. Aika se o nem, ze pry je vynikajicim varhanikem. SvicarskS'T easopis k tomu ironicky dodava: "Davame tento navrh: Ti elenove na'Si spoleenosti, kteii tvrdi, de nemaji nic spoleeneho s politikou, by men si pkieinit ze vsech,sil, aby 1)11meli Himmlera k provozovani BachovS7ch koncertu ve §v3icarskS7ch kostelich. To by byla nejen prvotkidni "kulturni a umelecka," udalost, ale zaroveil take . prvotiidni kasovni Uspech v pravem slova smyslu."

Krvi zalepene prsty Himmlerovy hraji Bacha! Je to typicke pro ,nemeckou panskou rasu.

V Nemci ze Slerska na Slovensku.

New York. (CTK) — Nemecka tiskova kancelat DNB oznamila dne 14. biezna tuto zpravu: "Uprchlici z jidniho Slerska se nyni Z'adaji, aby ohlasili sve dkivefSi i nynej gi novo adresy na korespondeenich listcich a poslali je okrskovemu zasilkovemu fikadu v AS1."

Nemecke, Ceske i slovenske rozhlasove stanice na celem tizemi Ceskoslovenska odhalily. de nemeeti uprchlici jsou posilani do Bratislavy, do severnich a jiZnich dech a na ji/ad mista,v oeskoslovensku.

V Cizinci utikaji z NCmecka.

New York. (OTK). Lond3inskS7 rozhlas oznamil dne 16. .biezna, "gv3icarskS7 easopis Neue Zii.richer

Zeitung napsal, ie vet gina cizozemskSrch uprchliku z Nemecka, kteki "hedavno pkijeli do 8vS7carska, kroeila hranice v dobe neustaleho leteckeho poplachu, misto aby se 0debrali do leteckS7ch krytu. Tak na pkiklad dne 28. Unora Polaci, Rusoye, Jugoslavci a Francouzi, muZi. i deny, kteki byli zamestnani v okoli Gottmadingen, pfekroeili §vStcarske hranice u mesta Rafz. Teho2 dne k veeeru, kdy bomby padaly na mesto Altdorf. Jugoslavci a Polaci uprchli do Sv3car. Uprchlici ruznSrch jinSrch narodnosti pkekroeili hranice u mesta Baden. Mezi uprchliky byly civilni osoby i vojenskSi personal.

Byli odvezeni do karantennich stkedisek uvnitr Svycarska."

REK - BURNS

POHREBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas nejlepM pohiebni obsluhu a BILL MAREK, teditel. ceny levne.

Led prodrivante pohtebni pojileen' od 1 mesice do 80 rokft staff Ambulance ye dne i v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME Telefon 546.

CAMERON. S •••••■••■■••■•111M,

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLIOBA. Jsme pohotovi yam poslouL ziti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlattniho poplatku.

S nami rafdete mluviti desky.

My nabizime Pohtebnl Pojikeni pro katcleho e'en& rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pra2ak-Etlinger, damska pomocnice TOefonujte "collect" Tel. $11 Bellville, Texas.

A quarter of o century of fair-dealing and clear-cut principles have made us the largest firm of funeral directors In the Southwest.

FOG LE-WEST PAIRMX 11174841

Win 1111111/11144,

309A% JACKSON BREWING COMPANY • NEW 0 RLEANS, LA.