Vestnik 1945 04 11

0 4rt 51soyanske Pod

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 ROCNIS. (VOL.) XXXIII.

W est, Texts. under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

WEST TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 11. dubna (April) 1945.

eiSLO 15.

SLEZSKO JAKO NASTUPIS E OPERACI NA MORAVU. UDA ARMADA je dnes panem podstatne east Slerska a bylo u2 jinde teeeR no, ge ze Slerska vedou d ye historicke valeene cesty do tech a na Moravu: Moraysko.

Brana, kterou k narn vpadli Tatati, a Nachodska Branka, pametihodna vpadem Prig akir roku 1866.

Slersko je stark slovanska zeme, jak o torn neklamne svedei zvuend a ., jadrna, slovanska, jmena osad, kopcii, potokfi a iek, ktero, se Nemcam pies fisilovnou germanisaci nepodatilo slerska btekroutit po svem. Bohutel, ponemeovani Slerska zaealo ut ve XII. stoleti s ptichodem nerneckYch osadniku i s vojenskymi vYboji, pH. Ceing nektera slerska kni gata a mesta zaujimala jig od rannYch dob Casto neptatelskY ,postoj vilei techam i Polak-C.1m. Tak na ptiklad mesto Vratislav se Vzpeeovalo uznati Ceskeho krale Jitiho z Podebrad. Nicmene bylo Slerska pies 400 let (od roku 1327 a g do 1742) easti eeskeho statu. (Pilvodne bez knitectvi Svidnice a Javor, jet ptivtelil k Ceske korune Karel IV. v rote 1368). Teprve Fridrichovi Pruskemu se podatilo ptieleniti je k Prusku jako kofist po viteznem ta geni proti Marii Terezii ve valce o dedictvi rakouske v letech 1740-45.

Fridrich svedl o Slersko celkem tti valky, z nicht kagda obsahovala nekolik samostatnych polnich tageni a v celku venoval vice net polovinu .sveho givotniho Usili diplomatickeho i vojenskeho, aby zabezpeeil jeho trvale drgeni pro pruskY stat.

Kdyg studujeme slerske kampane a vilbec valeena ta geni XVIII. a ,XIX. stoleti, nechceme a samortejme nemideme srovnavati je co do rozmerfi se soudasnYmi bitvami milionovych mas a obrovskYCh materialnich zdrojil totalni valky. Fridrich na ptiklad dobyl po prve Slez-, ska s miniaturni armadou 28.000 mu gfi. NejvetS1 sily v to dobe vilbec zasazene neptevyS'ovaly na gadne strane poeet 200.000 (na jednom boji‘Sti). Friedrichova strategie ma vSak tti moderni rysy: rychlost (je autorem usilovnYch pochoda pal stoleti Pied Napol•onem). provadeni operaci i v zime, (eim g se face proliteM1 proti tehdej gim zvyklostem, kdy armady pteekavaly nepohodu v zimnich taborech a vYteene organisovane zpravodajstvi, je g mu vybudoval general Winterfeld. Tak mel na pkiklad kopie v‘Sech dokumentii a jednanich saske vlady s Vidni a Petrohradem, mel liechny Kaunitzovy instrukce, jet dostavalo rakouske vysIhnectvi v Berline atd. bee vgimneme si strategicke ,koncepce jeho tageni: kampari na dobyti Slerska zahajil 16. prosince 1740 (S'est mesicit po nastoupeni na trim). Vyrazil z Braniborska pies Chotebuz (Cottbus) a na Vratisla y. RakuSUne meli posadky v pevnostech Hlohov (Glogau), Vratislavi, Btehu (Brieg) a v Nise (Neisse), o nichg doufali, ge, udrgi do jara, ag jim bude moci pHjiti na pomoc na rychlo budovana polni armada. VideriskY dvfir nechoval ptilfSnYch obay. Naopak byl ptesv'edden, 'ge ,Fridricha — o kterem bylo do to doby znamo pouze,.Ze hraje na fletnu a piSe verse — hladce na jafe zli-

kviduje. Fridrich zatim dobyl prfibehem zimy pevnosti na °die a oblehl Nisu, kdy g koncem btezna dorazil mar gal Neipperg z Moravy; sttetli se 10. dubna 1741 u Molvic. V prve fazi

Prnk amace.

Jakotto ptedseda Narodniho Bratrskeho Kongresu a v souhIase s natizenim jeho vykonneho vYbaru, ustanovuji dny od 20. do 26. dubna 1945 BRATRSKI7M TtONEM. Jest velice gadoucno, aby fitednici jednot, jeg jsou v Narodnim Bratrskem Kongiesu zastoupeny, upozornili v'Secky jejich kady, a organisatory na tuto ptilegitost a aby tak ucinili pokud mogno nejdfive.

Mistni tadovi fitednici maji spoluptsobiti s temita vYbory, je g Statni Bratrsky Kongres v tivot uvede v ka'gclem state, a maji pracovati k uskuteeneni programu, zvla'Ste upraveneho pro tento vYznamny BratrskY tyden, kterY bude ptipraven a dodan vYborem Narodniho Bratrskeho Kongresu.

Pomoci spojenych naSlch sil behem tohoto Bratrskeho TYdne od 20. do 26. kvetna bude narn umoZneno seznamiti sirsi vetejnost s nYm systemem pojiSt'ovaci a bratrske slutby, jig" dnes nabizi bratrske na§e jednoty.

Vedle toho gadam, aby toto prohlaAeni bylo uvetejneno v kag dem fitednim Casopise bratrskYch jednot, tak aby i elenove byli pine informovani.

V bratrske trete, Farrar Newberry, ptedseda Narodniho Bratrskeho Kongresu v Americe. byla pruska, kavalerie J obracena na Utek. Ale potom ziskala pruska, pechota pfidu zasluhou lePAich pugek, lepgi kazne a drilu a Neipperg byl donucen k fistupu. K daisim bitvam v tornto ta geni jig nedoSlo, nebot' Marie Terezie, jsouc v tisnive situaci v dusledku vpadu Francouzii a Savor& do Rakouska a tech. svolila, aby Neipperg sjednal ptimeti. odevzdal Nisu Fridrichovi a ustoupil na Moravu; Neipperg mel dostati jine ukoly. Tak se Fridrich pomerne snadno stal panem Slerska, aby se ho jig nevzdal. VYsledek bitvy u Molvic byl mimochodem sensaci pro Evropu, nebot' nikdo neeekal, g e rakouska vojska, ostfileM.,/ v mnohYch bitvach, budou pora gena nezkuAenou pruskou armadou.

Dobytim Slerska ziskal Fridrich strategickY prostor neobyeejne difie gitosti. (Anal Rakousku Glatz, chranici Cechy a Moravu (a. Videri) od severovYchodu a ziskal sam zalladnu operaci do eeskYch z•mi a na Videri. Posice Slerska mu zejmena umainovala kombinovati fitok do tech ze severu s baenym fiderem pies Kladsko neb Jeseniky, kterYm v gdy ohrogoval spojeni tech s Moravou (a Vidni). Ze Slerska mohi • echny ofensivni pokusy, yetake S'achovat v S dene z tech na Berlin. Wirrineme si, jak se

Slersko uplatnilo v techto rfiznYch rolich pti dalgch taienich.

Na jate 1742 Fridrich, alarmovan lep gici se situaci Marie Terezie, rozhodl se ; k novemu ttoku a to na Moravu. Vyrazil od Nisy pies Brantal a ptekroeil prirsmyky do hornomoravskeho Avalu u gternberka. Tam dostal zpravy, ge rakouska armada z tech pod velenim Karla Lotrinskeho pochoduje od Prahy za nim. 0toeij se tudig pies Mohelnici-Svitavy do tech a v bitvy u Chotusic (u easlave) 17. kvetna 1742 porazil Karla Lotrinskeho tak rozhodne, ge Marie Terezie uzavtela o mesic pozdeji mir ye Vratislavi. Je znamo, Ze se tehdy vzdala celeho Slerska a Kladska s vYjimkou knigectvi Opava a Krnov. Fridrich si z teto kampane za_ pamatoval, ze nemtrze jit na Moravu, dokud je v techach neptatelska armada, ktera, ma, volnost jednani.

Zapas o Slersko se vratisla yskYm mirem neskoneil a soupeti hledali dalS4 spojence. Nepiatelstvi propuklo znovu v lete 1744 (druha slerska, valka).

Friedrich, ye smyslui alianeni smlouvy s Francii, mel provest ofensivu na Videri, zatim co Francouzi vpadnou do rakouskeho Nizozemi a soueasne zafitodi pies horni RYn. Fridrich se rozhodl dobYt napted techy ,a to dvema proudy ze Saska a Lu gice (podel Labe a pies 2itavu) —a jednim proudem ze Slerska pies lacier. NastupovYm prostorem byla Lehnice, Zhotelec, Dragd'any. VSechny proudy smetovaly sbihave k pevnosti Praha. Od to doby je tento manevr zvan sbihavYm nebo konvergentnim). Praha se pb tydennim ob4ehani vzdala 16. zati 1744 a Fridrich izamitil do jitnich tech ohrozit podle timluvy -Vidal. Francouzi vgak nespinili zavazek titoku pies RYn a tak silna, rakouska armada pod velenim generala Trauna mohla odejit z Alsaska na obranu tech. Dorazila ku Praze prave kdy Friedrich operpval v obti gnem terenu horniho Povltavi. protote Sasove se ted' pridali otevtene na rakouskou stranu a Fridrichovy komunikace pies Prahu na sever byly tak odtiznuty, ustoupil spe gne do Slerska, ztrativ sve take delostielectvo i znaene zasoby, ponechane v Praze.

Seclmileta valka, ktera vypukla o deset let pozdeji, se vyznaeuje usilim Marie :Terezie vyrvati s pomoci franko-ruske koalice Slezko Fridrichovi a znieit vojenskou mot pruskeho statu. Valka site zapodala Frid • ichovYm vpddem do Saska a potom„ do tech (je pozoruhodne, ge pro irtok do tech si v gdy ptedem zajigt'uje saskou posici, aby mohl uskuteenit konvergtni manevr), ale za nefispeAneho oblehani zmodernisovane pevnosti Praha utrpel poragku 18. Cervna 1757 u Kolina (Daun) a, byl pak zatlaeen do strategicke defensivy. V le: tech 1757-62 provedly rakouske armady postupne etyki ofensivy do Lu gioe a Slerska (cil Berlin a Slersko) podle receptu z roku 1745.

Vgdy vgak byly ze Slerska napadeny a vrgeny (Dokondeni na strane 13.).

Strana

3

V2STNf

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENAr ISKE ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

1

"Inu ov§em . . . ", dotvrdil ponekud ledabyle pan president.

Ledabylost presidentova byla muZi koeieich °el velice vhod. Chytil se ji ihned, a jakoby ani nernel tu§eni, Ze pilne dochazi k presidentoyYm, pokradoval v rozpravce: "Skoda jen, Ze ten mladY muZ, tak sympatickY a v podstate velice dobrY a tadnY, je mravnim slabochem . " -"Jak to?" vyhrkl ze sebe president zastaviv se pod velkYm ka§tanem.

"Nejen slabochem, ale ponekud i lehkomyslnikem."

President uptel na Rudla oci, jako by chtel kid: "Jen mluvte!"

Rudl tedy mluvil a tteba ptiznati, Ze mluvil pravdu. " . . . Pohtichu, tak jak se veci ukazuji, nedostuduje Rubes do nejdel§i smrti "Myslite?"

"Prosim vas, pane presidente, pro same zabavy a schtze sotva se vyspi, neiku, aby mu zbyvalo trochu easu k vaZnYm studiim . . . Profesoti jej znaji jenom z plest . . . " President zaryl hill do pisku.

Ale Rudl ,m2ouraje pronikave kooieima pokraeoval: "Nevadilo by to snad z hruba, kdyby byl synkem velkeho bohdee, velkostatkate, milionate, ale za danYch okolnosti nevim, nevim, jak to s nim dopadne . . . " A pottasal starostlive hlavou.

"ITZdyt' je ze statku — vybouti se a bude delati dobrotu," odvetil shovivave president proti sve zasade, ano i proti svemu smY§leni.

"Ze statku!" opakoval Rudl filisne se usmiyaje. "Jen Ze s podilem s yYm bude pomalu hotoy . . . " "Myslite?" ozval se jiZ ponekud neklidne president .. .

"JiZ nyni bYve nucen tu a tam yydluZiti si nejakY ten capart ... na rukavieky, na kytieky . Jen aby neupadl je§te do rukou lichvattm."

Rudl mluvil trhane, ponekud nesouvisle, ale neminul se se s y Ym cilem. Pozoruje rudnouci tvat presidentova a vzrustajici nepokoj, udefil schytrale na notu novou. Zaeal chvalit Rubesodobrosrdeenost, vytknul dovu jemne, Ze pti vsi sve finaneni mizevli podporuje chude soudruy . . . slovem, stavel druhou stranu jeho bytosti do svetla co moZna, nejptiznivej§iho.

"Prave proto lituji mladeho mute," koneil Rudl, "lituji uptimne, Ze tak nadobro podkopava svoji budoucnost."

Brzy po to roze§li se oba panove. Rudl byl nejlep§i nalady, oeka jeho jen jen Jinak president. Spechal domfi s naladou nevalne rtiZovou. Rozhovor s Rudlem rozru§il a rozeilil jej. Nesliboval si od Rube ge nic zvla§tniho, neptemY§lel o nem ostatne valne, ale co pted chvili musil vyslechnouti, znepokojovalo jej mimovolne.

Vrativ se dolma, zastal u svYch dam — RubeAe. Ptinesl jim jakesi kniZky, nebot' kaZde jejich byt' jen z daleka napovedene pfani bylo mu rozkazem. Rortomily byl jak obyeejne. Rukavieky mel nove, v dirce u kabatu hezkou kytieku. Spattiv na prahu presidenta, vyseknul nn, ooklonu tak, eipernou, Ze Konstancie mimovolne za ni rozko§nYm fismevem podekovala.

Ale damy i Rubes seznali zehy, Ze pan president neni dnes zrovna pti nejlep§i nalade. Skoro se ho trochu ulekli, jindy Znvialni start' pen vyhliZel nyni jako nejakY ttadujici ptedseda trestniho senatu. Zejmena panu Ladislavovi ptipadalo, Ze mu tentokrate pedal pan president ruku — ledovou. AZ jej zamrazila.

Ale jinak nic. President umel se vkly °viadati.

Tepry po chvili rozptedl proti v§emu obyeeji pan president s Rubekm rozpravku o jiste — pravnicke zalditosti. Rubes ocitnul se v rozpaeich, tonul pkigerne. Stydel se pied Konstancii,

netroufal si zrakri s yYch povzesti k pani presidentova. A president vpil se se s yYmi krkolomnYmi pravnickYmi otazkami do Rube§e jako pijavka! Nedal mu vymknouti se. Zaroveri v§ak Zasnul president nad naprostou pravnickou obmezenosti sveho hosta . .

Byla to hnusna, nesladka chvile na§eho vYteenika.

Neni tudiC divu, Ze tentokrate milt' Rubes odchod svrij ponekud urychlil a Ze odchazel ponekud sklioen, ac tajil velke sve rozpaky v§emoZne. SpanilomysIne a irtlocitne damy, jak obyeejne, odpustily mu vk, na stanovisko venkoncem ptisne postavil se v§ak pan president.

Byl v tu chvili pilmo k nepoznani. Jen s teli zakryl sve smY§leni pied svou dcerou, ke ktere byl v2cly neobyeejne AetrnY. Vedel, Ze by ji zabolelo, kdyby byl vyslovil Usudek, jak mel na jazyku. Ale jakmile Konstancie opustila salonek, vybuchl tamer va§nive: "Zeno! Po celou dobu sve dlouholete praxe nepoznal jsem ye vecech piavnickYch takoveho — osla!"

A na ono nelichotive a nepekne posledni slovo poloZil pan president driraz tak pevny, tak rozhodnY a zdrcujici, Ze pani presidentova sama hrrizou se zachvela. Byl to ov§em ponekud nahlY pfechod od milostnYch vYronti a rortomilosti, ktera je§te cited chvili v techto mistech dochazely pine platnosti.

"Herr Gott, ist das ein Esel!" zvolal po nemecku rozeileny pan president a prochazel se neklidne komnatou.

"Richard!" ozvala se rozpaeite Zena, snaZic se ukonejAiti sveho chote: "neptenahluj se v tak ptikrYch iisudcich . " . . . A was," trhnul sebou nevrle president, "snad jsem pravnik, ne? . . . " "Inu, ano, muZieku, ma§ zajiste pravdu," chlacholila znova Zenu§ka, " ale zapomina§ na okolnosti . . . " "Jake okolnosti? . " "Ptichazi§ s pravnickYmi vecmi na eloveka ve chvili, kdy cela duk jeho pfekypuje venkoncern jinYmi my§lenkami. Richarde kdy2 jsi pied tolika lety k nam chodil, kdy2 jsi mi nosil kytieky — kdo vi, jak by s tebou podobna zkou§ka dopadla . . . " "Dobte by byla dopadla . . . , ponevad2 jsem studoval svedomite a ponevadZ jsem nebyl .. . oslem."

To tka, president, jindy ke sve choti vkly velmi jemnY, nahle se obratil a ode§el do sveho pokoje, z neho2 dlouho nevychazel Nasledky teto sy rchovane nemile sceny vrcholily v tom, Ze presidentovy damy odjely betas neobyeejne zahy do lazni. Na rychlY odjezd nalehal sam pan president. Konstancie, ktera jindy k upodivu recta opou§tela mesto, tentokrate s teZkYm srdcem loueila se s Prahou. Ne§lo ji vlastne o Prahu, jako spi§e o Ladislava.

Ale president byl v Unlyslu svem nezvratnY a nemilosrdnY. Asi po tYdnu ocitly se presidentovy damy skuteene v MarianskYch Laznich, kde2 saisona byla prave v pinem proudu. Hned po nekolika dnech obdrZel president, v Praze zatim zilstavAi., od Zeny list, Ze nem2 tato mu starostlive oznamovala naprostou ochablost mile Konstancie. Zmenila se chovanim s yYm pry -pine. Deveatko rozmarne, ktere umelo obeas bYti i rozpustile, zamlkalo napadne. Nete§ila ji pry ani hudba, ani promenady, tim mane jakakoliv spoleenost. Oblibila si nahle samotu, ktera zdravi jejimu nijak nesvedeila. Slovem, o niaern dobrem nedovidal se pan president. Dlouhy Zenin list obsahoval mnoZstvi podrobnosti, ale jednu okolnost zatajoval co nerasilneji. Pani presidentova zamleela totiz pied svym chotem, Ze oeekavaji v MarianskYch Laznich ndv§tevu — Rube g ovu, Ze dala k tomu svoleni na Upenlivou prosbu Konstanciinu. Jak by ne!

Tenter. soueasne, co Rubes chystal se do MarianskYch Lazni na nav§tevu, take pan president odcestoval nahle kamsi. Nesvetil se nikomu, neueinil o tom oznameni ani sve choti. Cesta jej vedla proti v§emu nedani do zalehle pomezni krajiny Ceske, kdeZ v nepatrnem mestysi spechal ptimo na faru.

StatiekY dekan uvital ptichozih0 vlidne, i

Ve stfedu, dne 11. dubna 1945.

nemalo se pote§il, kdy zehy v nem poznal soudruha i spolulaka z nejmlad§ich let. Oba starci stiskli se srdeene, skoro ji.2 etvrt stoleti se nevideli.

"CoZ pak te, ptiteli, do na§eho zapadleho ti§i ptivedlo?" vece dekan uvadeje k pohovce mileho hosta. "itodinna zalelitok," odvetil nevesele president, tak nevesele, Ze i sivovlasY dekan se po/laud zarazil a nic ptijemneho netu§il.

President, neptitel okolkir, vyjevil kratce, pros prisel. 8io mu o zjiAteni nekterych rodinnYch zalelitosti "jakYchsi" Rubeki.

"Jiste se ti jedna o Ladislava Rube:Se . . . " vece dekan.

"Tak jest!"

Dekan mimovolne spustil hlavu na prsa. Tepry po chvili §eptnul nesmele: "Ty vi§, Ze ja, to prave byl, kterY radii, aby dali Ladislava na studie do Prahy?"

"Ana, vim," odvetil president, "dovedel jsem se o tom nahodile."

"Tedy musim se ptiznati take, Ze kroku toho lituji uptimne," pokraeo yal stars' dekan. "Ale Rah mi svedkem, Ze mel jsem irmysly nej§ist§i a nadeje nejlep§i."

Potom vypravoval dekan se zasmu§ilYm vYrazem ye tvati, jak je v§echny Ladislav sklamal, jak se venkoncem v Praze zmenil. Pry to byl eipernY hoch a pry podnes je dobreho srdce . . . ale . . . ale "Lepe by bylo . bYvalo, kdyby byl distal pti pluhu," dodal dekan, sepjav ruce.

"A jak to vyh11.2i na statku?" tazal se po chvili president "Na statku? KaZdY hotovY gro§ posilaji do Prahy ... Ale ani to nestael. Ladislav podil sytj jiZ skorem celY vybral, co mu je gte snad zbyva, sotva by staeilo na zaplaceni jeho dlou2kt " President neklidne sebou trhnul.

"Tedy pekne, budoucnost?!" namanul.

Dekan zase sklopil hlavu.

Vice nepotteboval president vlastne vedeti, nekolik slov dekanovYch utvrdilo jej a.2 prilis v mineni, ktere prvni v nem roznitil pan Rudl.

Ale mluvili je§te chvili. Tu pojednou presidentova ramene dotekl se dekan. Pokynul yen k chatrnemu namesti, v jehoZ sttedu vzna§ela se uprostted etyk lip neumela socha Panny Marie. Mitila k ni stare, se§la Zena v selskem odevu. Sotva nohy zvedala. K so§ce nuzne se dopliZiv§i, klesla ke stupnim a sepjala kostnate, ttesouci se ruce. Bile, hlava spadala ji k derne mface.

"Tot' stare, Rube§ka„ matka Ladislavova!" eilktina modlila se dlouho a horoucne. Sam president byl do du§e dojat.

"Meld jste Zen§tinu tu videt je§te pied nekolika lety," namitl mimovolne dekan. "Byla to jedna z nejpy§nej§ich selek na geho okoli,- zdalo se, Ze ptichazela do na§eho kostelieka Palau Bohu jen za dobrodini dekovati. Prositi nebylo ani zae ... Nejvice zakladala si na svem studentovi v Praze, ktereho zboZriuje ostatne podnes A nyni? Viz!" NeveselY obraz na namesti nemenil se dlouho. Teprve zas po nejake chvili zjevil se na proWAIL strane obrovskY vtiz s eerstvou otavou. Par volt" hluene pohanel venkovskY yYrostek osmahlch tvati a hranteho tela. Praskot bite dolehal aZ k dekanstvi.

"Hej, 1105! Hej, he!" houkal z pinYch plic vs'rostek.

"To je mlady Rube§, bratr Ladislavriv," vysvetloval dekan. "PracovitY a roz§afnY hoch.

Jeho podil dosud je netknutY . . . " Co tote se del°, stmivalo se ponenahlu. Ohniva koule zapadajiciho slunce mizela za dalekYmi kopci, zristavujic na obzoru jen rude pruhy.

Statena pod lipami zmizela nepozoro yane jako stin. Na celY mestys spadal yeeerni smir.

KdyC pak zavznel yeeerni zvonek na kostelni vike, odvedl dekan sveho zamlkleho hosta ke skromne yeeeti.

Posedeli dlouho, ale mysl jejich se nepovyj asnila.

Pozdnim noenim vlakem president zas odjel.

Dekan jej sice nutil a nalehal, aby u neho aspori ptespal, ale host nernel stani. Zkidka pocit'ovanY neklid vyhanel jej z tieheho pomezniho znestyse.

Ve stfedn, dne 11. dubna 1945.

VSSTNiX

Oddil DopisovatelsV Fort Worth, Texas.

Mili krajane.:V posledni na gi schuzi jsme ujednali, ae budeme potadati zabavu ye prospech deskeho a americkeho 6erveneho ktiae, patou nedeli ten_ to mesic, .g9. a to opet v sini Sokola. Budeme zase miti bingo a tak prosim, pamatujte na nas s nejakmi vemi do Bingo, a nechati je u tech samYch rester, co minule zabavy, a nebo je donesti ptimo do Sokolovny. Pkedern yam za vge srdedne dekujeme.

Fred zabavou je gte bude na ge odboeka S. A. T. poradati jednu pravidelnou srhuzi etvrtou nedeli v mesici 22. dubna, ye 3 hodinv odpoledne v Sokolovne. Prosim tedy, destavte se v hoinem poetu. Od posledniho oznameni jsem ope,t olx1raela neneaite darn a to: p. a pi.

Ant. Tirk $2.00. p. Ant. Tobola $1.00 a p. a pi.

S. Ellich 50c. Srdeene dekuji a zaplat' Pan Bah. Sbirka gatstva stale pokraeuie a aekoliv jsme jegte prvni nedodelaly, stale nove a nove ofichazi. Odeslali jsme jia 415 lb. gatstva, a la vedle clekuji. p. Ant. Tirkovi a p. S. Ellich, za jejich dobrotu a laskavost, ae mne bedny na drahu odvezli a vadv ochotne vypornohli.

Pddinaje ye sttedu 11. dubna. budeme se opet sdhazet kaadou sttedu v '10 hod. rano v Sokolovne a gaty pro odesilku ntipravatrat.

Ktera byste si je chtela vziti dorml, rn,f0e., tak udinit. Posledne jsme si vzaly kaada "boxnu" &mil a vyeistene a vvsnravene iP (i0I7P7Pme zpet. Byl y to: ppi. Boh. Kuchat. Fr. Kuban.

Ant. Vystavil, Fr. Prochaska, Aneaka George, Life Beedn, Anna Johnson a id. Kdva to dame vgechno dohromady .ani nam bedna nestaet. Je tam tea hodne lehk V . ch sate, ktere myslim se nehodi na odeslani. tedy bychorn je prodalv na "ruma ge" a vvziska,ne penize by nam hradilv dovaaku beden. Hledime zuaitkovat kaadY hadkik, neb dnes jsou i hadry drahe. Bedny pro pti gte nam slibil obstarat p. Alois Peterka, vyslouailec prvni svetove valky a v ,nynej gi slouai jeiich dva synove. Budeme mu za to opravdu vdeenYmi. Dochazi nam clekovne dopisy od vojintl, ae od nas obdraeli vanoeni blahoptani. A ae se mnohYm zdalo, e posilat jen dopisy nestoji za to, opisy dopist jea jsme obdraeli. vas presveddi o opaku. Jsou psany anglicky, tedy je posilam pro anglickou Cast Vestniku a prosim p. redaktora o jejich otisknuti. Pkedem srdeene dekuji.

S pozdravem, Aloisie Bevan, taj. S.A.e.T. V Dallas, Texas.

Sicimu krouncu aen v Sokolovne!

Pkijmete na ge, uptimne blahoptani k desaternu vYrodi zaloaeni Siciho kronaku. Stale jste od prvni chvile aa do dne gni doby jako veelky pilne na poli spolkovem i dobroeinnem.

Zaslouaite pravem uznani, pochvaly. Ku dalgimu trvani ptejeme gtesti a pineho zdaru.

Za Sidi krouaek aen z tadu: Ant. Ondrfi gkova, taj.

Ctene spolusestry! Ptijmete i moje osobni blahoptani. Sleduji va gi pra,ci od prvni chvile zaloaeni krouaku; byla jsem tea jednou z vas, jste neirnavne, vady hotove vypomoci kde je potteba. Vady jsem byla a jsem pro spolek jen pro aeny. Jest jim ho potteba, neb aenina prace rodinna jest vysilujici a ta chvile odpoeinku mezi-aenami jednou tYdne ji osvezi. Kaadd z has mame sve trapeni. kaada z nas sve vesele chvile a sejdeme-li se, jest to mnohdy i trogku slzi, smichu a celkova recast v kruhu dobrYch aen jen povzbudi aenu, ae se ji zase ta domaci prace a starosti lepe snagi.

Neni pravdou, ae se aeny jen hadaji, neb kleveti Toto jest mail jen obyeejna sebeomluva. a proto aeny, nedbejte na brueu tatu a zaloate si podobne krouaky.

Divadlo v Sokolovne i v rade byly velice hezky sehrane. Nav gtevy pekne, jen tro gku mnoO.

Fayetteville, Tex., 5. dubna 1945.

Cteni bratri a sestry:Timto se yam oznamuje. ae behem mesice btezna 1945, Hlavni ,Utadovna vyplatila pojigtern po zemtelYch bratkich a sestrach, jak nasleduje: Umrti eislo 3807. Br. J. H. Kkiaan, zamestnanim rolnik,.od tadu Morav g ti Bluth, eislo 6, zemkel dne 2. imora 1945, ye stati 67 let. Do Jednoty ptistupif dne 12. ledna 1902. Certifikat A-611 na $1.000.00.

Umrti eislo 3808. Br. Willie J. Pokluda, zamestnanim rolnik, od tadu HvezdnatY Prapor, Oslo 55, zemtel dne 24. ,Unora 1945, ye stall 37 let. Do Jednoty pristoupil dne 18. kvetna 1944.

Certifikat D-1429 na $1,000.00.

Umrti eislo 3809. Br. Ad. Walicek, zamestnanim rolnik, od kadu Vesmernost, eislo 68, zeho hluku. V ptiprave maji zase obe sine pane pobaveni ,a jest to pekne, dd-li se vetejnosti nee째 jineho, jako jen same tancovadky., Ty zeleninove zahradky vypadaji jako zmokle slepice. V ge vodou ubite, zeme stale mokra, takae to sazim zrovna ,do blata, ale ua jsme men salat, retkviaky. okurky rostou a v ge ostatni se tadkuje. Kutatka se tea maji k svetu a tak zase lezu farmatilm ,do biznysu. tim co, velice pochybuji, neb i vydani jest dosti velke, ale jest to zaliba, jak to slunieko tepleji zasviti, uz jsem zase v zahradce. Obeas me nekdo hubuje, prod nejsem aspori nekdy doma. ae sem volal, ale nikdo se neozval.. Oh, ten telefon. Povim varn ptihodu jedne soboty.,Poklizim v dome. Jdu z venku, pod paadi mam 3 koberce, rnetlu, boket na vodu.

Zvoni telefon, hodim to v kuchyni na podlahu, pteskodim jine kramy a letim k telefonu.

Nage stakenka stoji v kuchyni, zalomi rukama. a Jeai g e Kriste a ja stojim u telefonu a on nic, je tichy. Za chvili si vzpomenu, ae jsem jegte neptibila lat'ku na dratenem okne, kterou jsem v noci utrhla.

Vygla jsem si na flam. Vracim se domu k jedenacte ,hodine jako potadna aenska, hledam klid ke dvekim a nemam ho v take. Tlueu na dvete ,volam na matku: mami, otevile, tlueu na okno, ale kdepak. Kaade rano si starenka steauje, ani oko jsem po celou noc nezavtela, ty kary vedle litaji a gas smrdi, a ja, chudak tlueu na dveke aa ruka boll, a mne nevidi, Jdu, ze otevtu drat'al a vlezu oknem, ale ani to nejde a tak si stoupnu ku dvetim a myslim si, no, jest-li mne mami vidi, tak se asi smeje a dobte ti tak, drchno, stale se kdesi courag.

Jaka mama, takova dcera a ta moje take byla na toulce a tak vyekavam, ae ona ptijde a bude miti klic. Doma se bije 11. hod., pill dvanacte a ua vidim, ae moje ratolest zahYba, za rob. ulice. Pozoruji ji jak uptene hledi ke dveaim. Kdya mne poznala, tak jsme se obe rozesmaly. Tak tu sobotu jsem si vzpomnela na tu utraenou lat'ku, vezmu kladivo, htebik a jdu to ptibit. ale nohy se mne boil do blata. A telefon zvoni. Hodim naeini na zem, letim do domu, blato lita po uklizene podlaze, no a telefon vice nezvoni. Praskl nam tank na horkou vodu. atyri tYdny jsme "dekali net nam novY ptig ej, a dva tYdny nea ho ptidelali. Mam ohkatY hrnec horke vody, ae se vykoupam. Nesu ji do koupelny. Zvoni telefon, honem vyleju vodu do vany a jen asi 4 kroky k telefonu. a on ptestane zvonit. Jdu k vane, voda prye. Divam se na ten telefon a tolik mne ruce svrbi, oh, chytnout to a hodit do smeti. Tedy prosim, kdo chcete se mnou opravdu mluvit, zvorite tro g ku dele, neb jinak budete miti mne neb telefon na svedomi. - Na zdar!

Ant. Ondrilgkova,

Strata I. Intel dne 5. bfezna 1945, ye stati,74 let. Do Jednoty ptistoupil dne 13. fmora 1921. Certifikat A-11459 na $500.00.

Umrti. eislo 3810. Ses., Margaret Schweda, zamestnanim knihvedouci, od tadu Rovnost, cis to 7, zeintela- dne 9. btezna 1945, ye star"' 31 let. Do Jednoty ptistoupila dne 8.htezna 1938.

Certifikat C-4349 na $1,000.00.

Umrti eislo 3811. Br. Eddie V. Sbrusch, vojin, od tadu. Fr. PalackY, eislo 21, zemkel dne 7. zati 1944, ye stall 25 let. Do Jednoty ptistoupil dne 21. listopadu 1938. Certifikat C-4762 na $1,000.00. tmrti. eislo 3812. Br. William. Lee Motl, vojin,, od kadu Hvezda Texasu, eislo 47, zemtel dne 19. derma 1944, y e stati,21 let. Do Jednoty stoupil dne 28. srpna 1939, Certifikat C-5144 na $1,000.00.

Umrti eislo 3813. Br. John. Schovajsa, zamestnanim rolnik, od kadu Ennis, Cis 25, zemtel dne 12. bkezna 1945, ye stati 76 let. Do Jednoty ptistoupii dne 12. dervna 1904. Certifikat A-3128 na $1,000.00.

Umrti ago 3814. Br. Jos. Svojger, vojin, od taau Port Worth, dislo 154,,zemte1 ane 19. ledna 1945. Do Jednoty pkistoupil 17. tijna 1936.

Certifikat C-3142 na $1,000.00. Zemke' ye stall. 25 let, Umrti *Oslo 3815. Br. Jan Zubieek, zamestnanim rolnik, od radu Columbus, eislo 58, zemtel dne 11. btezna 1945, ye stall 86 let. Do Jednoty ptistoupil dne 1. eervence 1897. Certifikat A-4490 na $1,000.00.

Umrti eisLo 3816. Br. Frank 8iAa,k, ,zamestnanim rolnik, od kadu Osveta, eislo 38, zemkel dne 13. btezna 1945, y e staid 73 let. Do Jednoty pkistoupil dne 9. tfmora 1902. Certifikat A-3583 na $1,000.00.

Umrti eislo 3817. Ses. Katetina Turek, zamestnanim hospodyne, od tadu Neodvislost, dislo 76, zemtela ,dne 9. btezna 1945, ye stare 77 let. Do Jednoty ptistoupila dne 13. imora 1910. Certifikat A-11115 na $500.00. if.Tmrti eislo 3818. Br. Joe SirnY, zamestnanim rolnik. od ,tadu Hvezda Svobody, eislo 87, zemtel dne 18. btezna 1945, ve stall. 50 let. Do Jednoty ptistoupil dne 3. zati 1906. Certifikat A-3788 na $1,000.00.

Umrti eislo 3819. Br. John Kostelnik, samestnanim rolnik, od Mdu Karnes eislo 93, zemtel dne 23. btezna ,1945, ve stall. 73 let. Do Jednoty pkistoupil dne 4. prosince 1910. Certifikat A-6144 na $1.000.00.

Umrti eislo 3820. Ses. Albina RozackY, zamestnanirn Laospodyne, od radu KomenskY, 'Oslo 20, zemtela dne 25. btezna 1945, ye stall. 53 let..

Do Jednoty ptistoupila dne 12. btezna 1916.

Certifikat A-1213 na $1,000.00.

Umrti eislo ,3821. Ses. Frances MatuStik. zamestnanim hospodyne, od tadu Nova Morava,. eislo 23, zemtela dne 25. btezna 1945, ye stare.

86 let. Do Jednoty ptistoupila dne 14. finora 1904. Certifikat A-10190 na $500.00.

V Detskem Odboru timrti eislo 20. Ses. Jo, Ann CilnY, od tadu SteMnik, eislo 142. zemtela, dne 27. ftnora 1945, ye stall 1 leta. Jednoty ptistoupila dne 19. kvetna 1943. Oislo certifikatu J. T. 3292, v dodasne Hlavni tkadoyna ,timto vyslovuje vSem pozustalYm nejhlubSi soustrast.

J. F. Chupick, taj, Hla y . 11hadovny.

V etyti miliony zemedelskkeh deiniku tieba.

Washington. - 6tyil miliony zemedelskYch delniku je Oeba pro americke farmy v leto g -nimrote.Vbudpalhomine a tri dtvrte milionu mladeae. Techto je tkeba k pravidelne zamestnanYm zemedelskYm pracovnikilm, farmattnn a jejich jrodinam.

V Duleiite upozorneth! Kdya pig ete na Hi. ekadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost tSTkajilei se vagieh poplatkii neb dluhu proti va gemu certifikatu, neb vageho pojig teni u S. P. J. S. T., ei ohledne dodavky Vestniku - udejte vidy aslo neb sidlo vag eho fidu, neb &le vageho certifikitu.

VEST/ftX

Strana 4.

TABORSKE KRAJE. Antonin Soya.

Piece jsou jen chude taborske ty kraje, vtak mam je rad at k smrti, neskonale.

Hor mime pasmo ye slunci to hraje a tloutne obili jit skorem zrale, u silnic v lesich milit krem hoti a potta truchlivYmi jede lesy.

Hajovny nizke v mladYch dubri moki kdes v nakupene dtivi lezi smesi — Jsou mesta maid, zapadla a skryta; pod lesy tmavYmi, kde soumrak dYrna — cimbuti hradri zbotenYch te vita, a slava Zitky v katdem koute dkima.

V Fort Worth, Texas.

CtenY bratke Moueko, tat vtichni bratti a sestry! Ut ani nevim jak bych zadala, dat dopis do mileho Vestniku, nebot' ut je to tak davno, co jsem don nepsala. Mame zde radove dopisovatele, tak jim nebudu lent do zeli. K tomuto mne primelo nasledujici: Pfc. Louis C. Vitek vstoupil do armady 26. dubna a 9. prosince 1943 ut byl poslan za vodu do Nove Caledonie, pozdeji byl poslan do Aitape na Nove Guinei, byl poslan do Bruns General nemocnice, v lednu 1945 byl poslan do S.S. Zastavil se ve Fort Worth se svou tetou pi. Joe Vitkovou, ktera se nan jela podivat k jeho rodiettm p. a pi. Karel Vitek v Rosebud, Texas; ted' ho poslali do Noveho Mexika, kde se bude ledit z malarie. Pfc. Louis Vitek patti k Jednote v Rosebud, take cerodina Vitkoira a Prcinova byli, jak jeho rodiee tak vtichni ptibuzni radi, te sveho mileho hocha uvideli a zvlatte stakieek Prcin, kterY mel toho sveho vnuka velice rad. I ja pkeji Pfc. Louisovi, aby byl brzy zase zdra y jak bYval dkive, pfeji aby ti nati hoti se brzy navratili domri, tat vtem bratrim a se,stram vte to nejlepti. Bratte Hotku, libi se mi, te's zase zapoe'al praci se Sokolskou hlidkou. Na zdar!

Mary Paulova.

V Henlein roziegi vk.

New York. (CTK). — NemeckY opa yskY rozhlas oznamil dne 14. btezna, te "Gauleiter a Reichsstatthalter Konrad Henlein" nayttivil eetne okresy v "sudetskem rizemi a informoval se na miste u mistnich okrskovYch vridcri a jejich spolupracovnikri o nejnalehavejtich problemech, zvlatte pokud se tyre potravinovYch zasob a uprchlikri. Gauleiter provedl take podrobnou prohlidku vYstroje a stavu vYcviku domobrany v rriznYch okresech. UreitY poeet nalehavYch pripadri rortetil hned na miste a ucinil opatreni, aby byly odstraneny potite.

Na konferencich gauleiter vydal rrizne pokyny okrskovYm vridcrim a vedoucim administrate pottebne pro jejich dalti odpovedne Ukoly. Po svem navratu do Liberce gauleiter uvatil vtechny zpra,vy a zkuSenosti za pomoci stavu syYch spolupracovnikri a vydal dalti smernice pro jejich praci a zamezeni daltich potiti."

Pan Henlein bude mit eim dal tim vetti potite i s vlastnimi "sudetskYmi" Nemci. Jejich potite si eeskoslovenskY narod vyketi sam, a to definitivnim zprisobem bez jakehokoli gaulajtra.

V Svatebni hostina. Zenich s nevestou stuleni k sobe teptaji si sladka slova lasky. Prave se °pet naklani tenich k sli 6ne neveste a 'Septa,: — Ach, draha Marion, mildeku, ani nevit, jak se jit tetim, at bude veder!!

I zapYfila se ta panna ne yesta, cudne sklopila zraky a rce: — Ach, drahY Aloisi, ja ut se taky moo tekm!!

— Jo? — povida, tt'astnY tenich tebe taky tlaeeji boty??

V Malt Maria: — "Kdybys byla videla maminko . . . Na rohu stala takova malt holeieka a tolik plakala. Rozbila dtbanek a bala se, te od sve maminky dostane. Vid', to ji to maminka " ." odpusti Matka: "I to vin, to odpustl, ty mrij drahokame!"

Maria: "To je doloke, maminko, protok ta malt holeieka to jsem byla ja sama."

Ve stfedu, dne 11. dubna 1945.

Lodi, m_sto nemec vraid.

Mezi n'ekolika malo zachrinenirmi techoslovaky v .Lodii byla Ceskoslovenski, novinaika, autorka tohoto elanku.

Kdyt v kvetnu 1940 bylo ghetto v Lodti prohlateno za "uzavrene mesto", ztidila sprava mesta Mad pro zutitkovani prate tidovskych obyvatelri. Zdejti tide a ti, kteti meli sem byt zahnani ze zapadu, byli opravdovi chudaci, ale to nestaeilo Nerricrim: rozhodli, te je tteba je obrat o trochu toho majetku, jent jim zbyl. K tomu bylo nutno nalezt elovekatsilne ruky a tyrdeho srdce. LodtskY policejni president Ueberhauer byl poveren rikolefn dosaditi takoveho popohaneee otrpkri a po deltim patrani ho natel Byl to *Tans Biebow, zkrachovanY obchodnik kavou a 'e_ajem z Brom. Tetko si predstaviti bezvyraznejti Oblieej a nenapadnejtiho eloyeka, netli byl tento dobre zachovany etyficatnik, na pohled plavo ylasypmodrookST, nevinny nemeckY kupaik. Nejdtive se obklopil ttabem nemeckYch spolupracovnikri, dobre zachazeni s celYm obyvatelstvem ghetta. " ],c) mu na prvnim miste o' to, aby jeho podnikani dostalo niter normalniho statniho zavodu a proto si ziskal pkizeri nemecke tajne policie. Vettina tidovskych obyvatel byli kerneslnici∎ a ty chtel Biebow ziskat pro sve obchodnl plany.

Na poeatku se to nedatilo, protote kaaly z nich doufal, to valka bude brzo u konce a ite vystaei se zasobou potravin, kterou si prinesl.

Kdyt vtak valka se vlekla a zasoby potravin se tenaily, pkipadl; Biebow na mytlenku hladem donutiti do tovaren lidi, kteri odmitli pracovati pro nemecke utlaeovatele. Po cele tydny zakazai doda yky potravin do ghetta s odfivodnenim, to sprava ghetta nema, venetnich prostfedkri. Kdyt nastal hlad, zaeali jeho nahonai honiti lidi do to yaren. Aby si zajistili co nejvetti zisky a ph torn piece tonkuroval s vYrobou v Reichu, platil hladove mzdy. Tak se mu podarilo zajistiti si pro sve podniky zakazky z Berlina, Mnichova, Erfurtu atd.

Mzdu nevyplacei Biebow delnikrim, nYbrt ptipisoval ji v celkove vYti k dobru spravy ghetta; z toho se pak mely hradit vYlohy zap , stravu Jak nizke byly mzdy, ukazuje fakt, te sprava ghetta nebyla s to vytiviti delniky z penez ji Biebowem pridelenYch. Na to eekal Biebow a hned mel plan po ruce, jak otebraaiti cele ghetto. Ztidil oddeleni pro zpeneteni tidovskeho majetku, dill jinymi slovy zabavil a dal prodat ivte, co jette zbylo u tidovskeho obyvatelstva, jako tatstvo, Aperky, umelecke predmety, fotograficke a jine aparaty. PH torn ovtem Biebow nezapominal na vlastni kapsu.

Nejvetti Cast yYtetku plynula do ni. Bohatl na ritraty hladovejiciho ghetta.

Zlate easy pritly pro tohoto vyderade, kdyt ptitel rozkaz, to vtichni tide okresu Varty (Warthegau) se musi pkestehovati do Lodtskeho ghetta. Celou akci vedl Bielow osobne.

Jezdil po mestech a vesnicich a nutil tidy, aby pied odjezdem do Lodte odevzdali vtechny penize, tperky, tatstvo a natadi. Kdo neuposlechl, byl zasttelen. Vedel dobre, to lodtske ghetto neni' s to pojmout nova vezne, a tak dotlo k novernu nasilnemu prestehovani tidri. "Ukazalo se" (jako by to ptedem nebylo katdemu jasne), te ghetto jest pkepinene a te v generalnim gubernatu jest nedostatek pracovnich sil a tak tisice lidi bylo vystehovano v zaplombovanYch dobYteich vozech z Lodte. Pro mnohe to byla jista smrt. V lodtskem ghettu Lilo 250.000 domacich obyvatel. k tomu daltich 25.000 tidri z mast a vesnic Warthegaunu a daltich nekolik tisic tidri z Ceskoslovenska, Rakouska a Nemecka a z techto skoro . 300.000 lidi zbylo v srpnu 1944 70.000' duti. Odhaduje se, te asi 40% jich zemkelo hladem a zbytek, asi 120.000 poslal Biebow, jent vystupoval ye sve funkci jako "povelenee tajne statni policie" do mestedka Kolo na gistou smrt.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Woodrow Wilson cis. 146, projevujeme jmenem vtech &ern\ nateho radu, uptimne citenou soustrast pozastale rodine nad ztratou jejich milovane mantelky, sentry, matky, babieky a nati spolusestry, Frances Marovich, ktera zemkela po kratke nemoci 30. bkezna, ve staff. 62 let.

Vy, pozristala rodino, budit yam alespori easteenou Iritechou, te my opravdove soucitime s vami ve vakm zarmutku. Zesnula sestra at' odpoeiva v pokoji, test budit pamatce jejt.

Dan6 v Galvestone, dne 8. bkezna 1945.

J. Vitovjak, A. Macikova, M. Veseld, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor kadu Praha cis 29, timto projevujeme uptimn'e citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou jejich mile mantelky, matky, babieky a na g spolusestry, Augustiny Strmiskove, ktera, zemtela dne 23. btezna 1945.

Pkijmete, pozristali truchlici, flak spoluieast ve vatem zarmutku. ‘, Taylor, Tex., dne 8. dubna 1945.

Marie g vadleria,k, Vera PolanskY, A. L. Boudny, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitep-sang resolueni vYbor kadu Nova Morava eislo 23., SPJST. timto projevujeme uprimnou soustrast liozristalYm detem, vnukrim a ostatni rodine nad furirtim jejich milovane matky, babieky a prababieky a nati spoluseFrantigka Matugtik„ stry ktera dokoneila svou pozemskou pout' pc) kratti nemoci dne 25. btezna ye staid 88 let a dne 28. btezna za velike rieasti pkatel byla ulotena k veenemu odpoeinku na katolick3i htbitov v Moravia, Texas.

Zesnula, sestra byla nejstarti elenkyni nateho kadu a vtdy dbalou svYch povinnostl.

Vime, pozristala rodino, to vat zarmutek je avtak budit vam alespori easteene ritechou, te my soucitime opravdove s vami ye vatern zarmutku.

Odpoeivej v pokoji, milt sestro a test budit Tye pamatce.

Dana v Moravia, Tex., dne 7. dubna 1945.

John Kahanek, Frank J. OltovskY, Emil Vraria, resolUeni vYbor.

V

KALENDAII. 15. dubna. Divadlo "Na starY'm mISrne" pohostinsky sehraji sokoltti ochotnici z Dallas v So-7 kolovne v Ennis, Tex. Zaeatek v 7 hodin pkesne.

29. dubna. Zabava' ye prospech Amer. a ts. v Sokolovne ye Fort Worth, eerveneho Texas.

V kvetnu. Divadlo "Pod TexaskSrm sluncem" pohostinsky sehraji ochotnici Sokola Houston v sini kadu Karel Jonat Cis. 28. v East Bernard, Texas.

V

********

***

now forfitersocurity, too! tri illOre 1#19P5 lh

*loct***Alk*******

Ve sttedu, dne 11. dubna 1945.

PoniCer es• voiaka k Rude armada,

neprozradili. Meli takovou silu, ze nepromluvili.

Kdo trochu rozumi vojenskemu temeslu yedel jit tenkrate, kolik uhodilo. Byly to prvni ztetelnej gi skuteenosti o ptipravach a planech

General Stan. Bost'.

Pti zaketnem ptepadu Sovetskeho svazu Hitlerovou nadrasou bylo mnoho rilznYch dotazu a naznakil mezi vojenskYmi odborniky sveta, jak to dopadne. fTsudky nebyly vkly pro Rudou armadu ptiznive. Z vlastni zku genosti mohu poctive, uptimne a bez jakehokoliv postranntho Umyslu prohlasiti, te mezi eeskoslovenskymi, jen trochu zodpovedr4mi a informovanYmi yejaky, nebylo nikdy ani zbla pochyb o torn, jak to dopadne, zvitezi Ruda armada.

Prvni styky na g' armady s armadou Rudou byly navazany na jate 1918 za bitvy proti Nemu Bachmaee.

Po podepsani deskoslovensko-sovetske smlouvy byly navazany ut gi styky nagi armady s armadou Rudou. Na velkYch sovetskYch manevrech v r. 1934-35, k nim byli po prve pozvani zahranieni hoste, byla pozvana vkly ptitomna tet vetgi mise es. citistojnikti. Pta.1 bych yam slyget debaty po jejich navratu domil o tom, co tam videli. Lituji opravdu, ze se to tenkrate nezachytilo pisemne. Neni to dodatedne pochlebovani.

Nekdy na jate r. 1936 byl ptedveden velitelskemu sboru es. armady v Praze, v Dejvicich v kine Bajkal oficialni film Rude armady z jejich manevra z podzimu 1935. Cvieeni konala se nekde v prostoru Kijeva. Videli jsme fichvatnou operaci para gutisticke divise kdesi na Dnepru.

Moo, eeho dive nebylo. Ttansport cele vyggi jednotky letadly i s materialem, tanky, delosttelectvem, automobily, motocykly, ostatnimi zbranemi atd. Pak byly ptedvedeny operace tankovYch jednotek. Dojem byl tak moony, ze se ozval hlas, je-li to vilbec motne.

To bylo v r. 1936. Proto neni divu, ze na pt. operace u Arnhemu v r. 1944' na ge zasvecene vojenske sbory neptekvapila. Tim nikterak netrpi vYznam a velikost operace u Arnhemu.

Nebyla pro nas ptekvapenim ani riskantni prace sovetskYch partyz Jit za meho profesorovani na na gi vysoke va- leene g kole v Praze, studovali jsme s ptately s velkYm zajmem a obdivern vYvoj ruske armady i po teto strance. Dva• roky pied bitvou u Poltavy byl na porade generalfi v 2olkeve r.

1706 vypracovan plan proti gvedskemu krali Karlu XII. Bylo rozhodnuto vytvoiiti mrtyY prostor 200 km hlubokY, ye kterem nebude zasob pro 8vedy postupujici na Moskvu. A takto stitenY postup byl jeate ztrpeovan einnosti mengich, rortrou genYch vojenskYch east pod jednotnYm vojenskYm velenim. Podobne se de 10 pki zname poratce Napoleona r. 1812. Elite jsou jit znamy bohatYrske tiny partyzanil za velke revoluce.

Vitali jsme mezi sebou, te do Sovetskeho svazu byli vysilani dustojnici es. armady na nekolikamesioni state do armady Rude a dustojnici Rude armady k nem. Nejvet gi zajem s obou stran byl o jednotky tankove a letectvo.

Po obsazeni Prahy jedno z prvnich zateeni, ktere mezi na gim dfistojnickYm sborem provedlo Gestapo, bvlo zateeni onech clUstojnikn, kteti byli na stati u Rude armady. Nemci pattebovali vedet, jak Ruda armada skuteene vypada. Potiebovali znat to, co pro modern' bol je nejduletitej gi: jakost a velikost jednotek tankovYch a letectva Rude armady. 13y1 zateen pplk. ggt. Papougek a pplk. pech. Fuksa, oba tankiste. Papou gek mel dye deti. Star gi dcerug -ka,tehdysi16lnkaptrozbvl.

Kdyt ptig la ze gkoly, slygela od matkv, co se stab. "Ja, musim za nim" — a nedovedli ji zabranit. Sla do Petschkova palace. Nikdo z nas nevi, co se tam stab. Od to doby dceru gku Papoug kovu nikdo vice nepattil. Ztratila se. Jell otec a pplk. Fuksa byli umueeri. Yenromluvili. neprozradili ani slova. Od letectva hvli zateeni rovnet dva cliistoinici. Jeden byl ve6cen z nemeckeho vezeni jako neptidetnY. Dostal tarn tolik ruznYch injekci. ke ptitel o rorum. stab s druhYrn, nevime. To byly prvni ()heti spoluprace es. armady s armadou Paidou. Ptatelstvi zpeeetene tivoty, krvi. Nernluvilo torn. Sklolime se vgak v mvglenkach s uctou nad jejich popelem. Bud'me hrdi na ne, proto2e

Strana S.

Vt

Ptigel 21. eerven 1941. Bylo mnoho tee' a do-had-a, jak to dopadne. Jak jsem iekl, nam to bylo jasne. Vedeli jsme, ze Ruda armada ma vgechno to, eeho tenkrate jinde jeate nebylo.

Meli dobrY valeenY material v geho druhu. Nejen to, ale tento material byl obsluhovan odhodlanYmi, svedomitYmi, sobe dtivetujicimi vojaky, kteti yeah, prod' se biji, prod bojuji. A Ruda armada to vi.

Friedrich PruskY zavedl mechanickou disciplinu a hlasal, ze vojak se ma, bati sveho kaprala vice net neptitele. Naproti tomu jit Jetr VelikY byl skvelYm ueitelem ruske armady. Poeinaje jim velitele mluvili s vojakem jen jeho vlastnim a jemu pine srozumitelnym jazykem.

Pied bitvou u Poltavy iekl: "Vojna — tak pHgel eas, kterY ma rorte git osud oteiny. Je tteba, aby katelY vojin rozumel svernu maneyru."

Taktet mluvil Saltykov, Suvorov, Kutuzov a velitele ruske revoluce: Lenin. Stalin, Vorogilov, Frunze, Capajev, i dne gni velitele sovetske armady. Ti vgichni dobie vedeli, ke vojak je tiva, myslici lidska bytost a ne bezduchY robot.

My; es. vojaci, mluvice o Rude armade, nebyli jsme agitatory, mluvili jsme pravdu.

A pak to zaealo. Pohranieni boje, Kijev, Odesa, Smolensk, Riga, Stalingrad, Kavkaz. NacistickY balon valeeneho stroje byl napnut k prasknuti. Sledovali jsme se zatajenYm dechem, jak, kdy a kde veleni Rude armady dobte mitenou ranou probodne too nafouklinu a zdold zaplavu. Boje u Stalingradu byly jako agonie, ale zase nabyli jsme sily pro spravnost sveho nazoru, ne ze slov velitele, nYbrt prosteho vojaka Rude armady. 'rake ranenY procitl na obvazigti. Prvni otazkou jeho bylo: "Na kterem btehu Volhy jsem, na levem nebo na pravem?" — "Prod to?" ptal se lekat "jste na pravein btehu." A urnirajici vojak odpovida: "Tak je to dobte, ponevade na levem btehu Volhy neni pro nas vojaky mista." Ze s armadou o takove moralce nelze prohrat valku, bylo nad v gechny pochyby.

Zadala cesta zpet. Poratka nacistil za poratkou. To jsme meli jit usmevavej gi tvate, ponevaft jsrne dobie vedeli, ke bez viterstvi Rude armady by Evropa zachranena nebyla.

Znate prtbeh viterstvi Rude armady, nebudu je opakovat. Jsou to viterstvi tak vYznamnd, vita nepodobna a slavna, ke je nikdo nikdy Rude armade nemiite vziti.

Jsme vdeeni a radi, ze alespori east tech nagich vojakil, kteti jsou dnes na VYchode, je dopiano bojovati bok po boku se slavnou Rudou armadou. Jejich valeene tiny a spoleene prokrev budou ta mocna pouta, ktera, nas budou vazati pro budoucnost.

—V gvedsko se smeje Nemcum.

New N'ork.- (trx..) — veciskST easopis Goteborg Handelstidningen ye svem eisle ze dne 6. biezna zesme griuje nemeckou kampan ye 8vedsku, ye ktere se supermani dovolavaji sympatie. a pige: "Wei ut za gly daleko. Spojenci se chovaji jako divoke zvitata v zasliben.e zemi. Jejich nejnovej gi zloein bylo bornbardovani nakladniho vozu, ve kterem bylo dtahocenne zboti a majetek Hermana Garinga. Pit tom byly znieeny nejen velke zasoby vina a likerli zachranenYch z Francie, nYbrt take nee° mnohem drahocennej giho: Garingovy uniformy. Opravdu. nic neni svateho tem spojeneckYm barbartm. V gude tady slygime: Ti ubozi Nemci. Jak hrozne trpi pod hroznYm spojeneckYrn zachazenim. Neptatelske armady trampuji na s,vate zemi domoviny. A ti zli spojenci maji v irmyslu potrestat valeene zloeince. Prvni povinnosti Svecla je naueit spojence, aby byli hodni k Nemcum. Vklyt' se jim tak gpatne dati. Byli zbaveni vYsady utlaeovat druhe narody. Must s nimi bYt slitovani se vgech stran. Zadneme my Sveclove shanet nahradu Skody, kterou Goring utrpel a prolevejme slzy nad ubohYlut N'eraci > ;"

VZPOMiNKA NA MORAVSKOU OSTRAVU. Adam Sikora.

Loni mel jsem ye Vestniku dopis, v nemt jsem pomery na Ostra ysku v roce 1890 a nyni dokonduji, jak se to tam zmeriilo ye dvacatem stoleti. Delnictvo bylo ua dosti organisovano a tak chtelo slaviti den 1. Maje. Hornici a delnici zavoclU, ktere nepattily Rotschildovi tento sva,tek svetili, ale Vitkovicke zavody ne. BIla poslana deputace, aby teditelstvi dovolilo slavnest 1. maje. V ten eas byl teditelem Bedtich Shuster, jent byl tee ptedsedou tech zavodil, jicht delnictvo 1. ma.j slavilo. On deputaci iekl: vgude mohou slaviti Den prace jen ne ye Vitkovicich, kde prace nesmi bYt zastavena, protote on jest tam kralem.

Delnici meli schtzi, co se ma delat. V ten eas byl Prokeg poslancem za ostra yskY revir a Cinger za karvinskY. Byly sciruze, pii gii poslanci z Brna, Prahy, z Vidne, ba i Da gyski z Krakova.

VYsledek byl: rozkaz ignorovat a na 1. maje nepracovat.

Pibigel 1. maj — devadesat procent delnikti se do prace nedostavilo a slavnost byla zahajena v 10 hodin; delnici se setadili u Delnickeho domu a ve 4 hodiny pochodovali kolern zavodniho hotelu do Mora yske Ostravy na SennY trh, kde byl tabor lidu, na nemt poslanci recnili o vyznamu 1. maje. U zavodniho hotelu byli kancelalgti Utednici, kteti pozorovali, kdo je v tadach. Na druhY den rano jak se zadalo pracovati — tit byly jmena na tabuli, kdo jest propugten — z katcleho oddeleni byli dva ei Tak co ted', jeden s druhYm nesrnel promluvit, davali na nas pozor. Hned prvniho dne odpoledne prace byla zastavena v kotlarni a mostarny, potom lit to glo, do tiech dni zastavili vae. Jen tern dovolili jiti do prace, kteti men na starosti kotle, pumpy a hlidadflm proti vzniku ohne a strojiren, aby Zadna Skoda nepovstala.

Delnici z venkova byli poslani domin abv tolik lidi nebylo na jednom miste a tak nevideli jak stavka pokraeuje.

Stavka trvala 14 dni a vyjednavani skoneeno: propu gteni byli vzati zpet do prace, nove stroje byly slibeny. Zavod byl dobie ptipraven, meli detniky i vojsko v pohotovosti. kteti chteli pracovat dali stravu i nocleh, domil jit nesmel — byli by mu spoludelnici nabili.

Hornicke teny a jejich MUM stavkokaze polevali horkou vodou a fackovali je, nadavali jim a nektere tak spravili, ke rnuseli do nernocnice.

Tak byl 1. mat zasvecen ye Vitkovicich. Je tu v America hodne, kteti jsou od to strany a starai si to mohou pamatovat. Nvni kdyt jest Rus u Ostravy, svoboda neni daleka. Tak k tomu podavam pisen, kterou zpivavali v ten eas Ve Vitkovicich: Kde domov kde domov Infij?

Tam, kde stroje stale, hut' a kominy vzhfun trei, tam, kde jde smrti vsttic mojich bratr0 na tisic.

A to jest ta lidomorna, zem vitkovska dornov mai, zem vitkovska domov Tam jsem pracoval celYch 12 hodin denne, v poledne jen 15 minut zastaveno.

V roce 1910 jsem ptestal pra,covat a One 28. kvetna tehot roku vsedl do tramvaje a vitkovickeho hotelu a pies Marianske Hcry do Svinova, Opavy a do Bremen. Dne 2. 'derma nasedl na lod' Hanover a dne 23. dervna byl isem v Galvestone, kde jsem all 39 let a ostatek v Alvin, Tex. V imolai 1911 jsem vstonpil do Jednoty a nevim, jak tu dlouho jeate budu.

Adam Sikora.

Pozdrav vaem, V

Pul kila brambor na Oden.

New York. (oTK). — LibereckY easopis Die Zeit ptines1 dne 6. imora tuto - zpravu: "Palnajic 2. Afibrem buds tYdenni clavka, brambor snitena na pftl kilogramu. Soukromi spottebitele nebudou moci si uskladnovat brambory, protote jim bude dovoleno je nakupovat jen v tydennich davkach. Toto opatteni bylo vyvolano dopravnimi potitemi a tim, e vYchoddni zernedelske okresy jsou nyni v bitevnim poll. Nove opatkeni chce zarudit kaMerau SPOttebitell jeho davku brambor,"

Strana ZEME V§ECH. Josef Schrich.

"Having said good-bye to our new friends in England — teknuvee sbohem svS rm novSrm pta,telrim v Anglii a nejsouce s to fici "Panbth zaplat' a konedne" na g im star 'm pfatelrim doma — we are living in a twice sentimental solitude of a sensitive No-Man's-Land — gijeme ye dvojnasobne sentimentalnirn osameni citoye zeme nikoho."

Pfiznavam, 'g e nag emu eetaii bylo zapottebi dvcu nodnich stragi a jedne hlidky neg vymyslil a slog il vase uvedenou vetu. Sotva ji veak slogil, a opsal do deseti dopisri sv3iin nejlepeim anglickStm a deskS7m girl, lady and gentleman friendam ve Velke Britanii. Kdy g se s veselou mysli hotovil opsat ji po jedenacte, uvedomil s, ge gije ye skuteene a velmi malo sentimentalni `Zemi Nikoho,' a ge by dalgi jeji opisovani mohlo laS7t, snadno povalovano za prozrazovani vojenskeho tajemstvi. a oteme denne, co valka znamena a jak je pocit'ovana pozoruhodnou armadou 1,500 britskSrch valeenSich dopisovatlri a rozhlasovS7ch zpravodajri. Nu ge, domnivam se, ge je na ease, abyste se dovedeli, co valka znamena a jak je pocit'ovana o nem mad° et'astne vybaven3im tadovS7rn eetatem aspirantem. Pro vase uvedeneho valka mimo nam vaem znamS7ch zasad a ideologickS7ch zastojri znamena: nevyspale oei, tinouci se nos, zahlenene cesty Ochaci, veene epinave ruce, revoltujici galudek, studena kolena a mokre nohy. Pozoruhodnost tohoto vS7poetu tkvi ye faktu, ge mrigete podle libosti vymenit pfidavna, a podstatna jmena a ge ani v nejrriznejeich kombinacich nepozbSTva, veta sve platnosti.

"Ale jakou to svetobornou einnost to vlastne nag eetat provadi?" zvolate, pferueujic me, "ge je zapottebi, aby sna gel takove frtrapy a protivenstvi?"

Nuge, nag detat aspirant u g po bezmala pet mesict provadi zvracenou obmenu toho, co po bezmala pet let provadeli Nemci po taktka cele Evrope. Sttegi totig ostnatSrm dratem a olovem Wince a drgi je koncentrovane v obrovskem tdbote. Ale jako obvykle, kdyg se na g detat dostava do styku s Nemci, Memel si odna, geji z teto konfrontace nejlepei sousto. Jsouce ve svem tabote na sta mil vzdaleni od strategicke intuice sveho eileneho nejvyeeiho velitele, nachazeji se v bezprosttednim sousedstvi "nice cup of tea," compressed and cooked beefu, jamu a sardinek, Player's Navy Cut a Cadbury's a vgech ostatnich ptijemnosti, ktere poskytuje neptiteli laskava, pohostinnost valeeneho zajeti ye Velke Britanii. Proto se boji jen Boha a vzdugneho bombardovani, jeg jen o nekolik ma,lo hodin ptedbehne vztyeeni bilS7ch praporri na veech vegich a pozorovatelnach oblegeneho Dunkirku. Zatim si veak udrtuji moralku obeasnSrmi noenimi vSrpady, za kterSlch se snagi vybrat ci zabit na geho detate aspiranta, co g jej pfivadi k ponuremu rozvalovani, zdali je to on, kterSr obleha Nemce, ei zdali Memei oblehaji jeho. A pfichageji-li, pfichazi za noci.

Je ticho. Slyeite kadeny na rybnieku, kroku na strome, strom v deeti a de gt' ye vetru. Ted' nahle vysttelil odkudsi Bofors. A kolem vas a nad varni to zaskuei a zavfiska jako kdyby tento protiletadlovST naboj byl prvni, kter3i kdy proletel a zranil nesmirnou nadmutost noeni oblohy. A ted' u g vSrstfel, v.Srbuch, Nr stfel a svet se promeriuje v ohlueujici kolotoe ramusu, podobriST praskani kobercri praporem nemilosrdmich domovnic, je g zegilely na fizkS7ch dvorcich mich eing akfi nad vlastnim jarnim riklidem. A noc je c-svetlena raketami, sveteln*mi sttelami, hoiicim stohem. A padne-li hvezda — s nebes vYSel — zristavate v rozpacich a udiveni nad timto ptirodnim rikazem a nevite ani, do ktere kategorie mechanicke valky byste jej zatadili.

A nahle je klid a not pohltila kolota, domovnice, minova pole, neptitele, zemi nikoho.

Jednou odpoledne zasype minometna palba vaei farmu, znidi T,T7stroj a vSrzbroj etyt vagich kamaradri a zrani jineho na ruce. Zatim eo y e vaeem kline v krytu, do ktereho jste jej odvl eqcli a ztraci mnoho krve dik ne gikovnosti eetfe aspiranta v manipulaci s kapesnim obvazem, zabarvuji se jeho rty do fialova a rista to-

VESTNIK hoto vojina es. brigady a 133-7valeho kapitana mezinarodni brigady ve Spanelsku eeptaj ive sve materetine: "Wasser, Wasser, bitte." A tu si nas detat aspirant po prve z teto valky uvedomuje jinak neg teoreticky, ge zlo, proti kteremu bojuje, netkvi pouze v jazyku a tedi, ale v lidske zabednenosti, vrili a zviteckosti, byt' by i dnes byly tlumodeny svetu v jazyku nemeckem.

A zitra ci pozitti v noci najdeme na geho detate °pet za jeho Brenem, odhodlaneho nechat nepiitele ptibli git se na deset metro a g k druhemu protiletadlovernu ktilu a zahajit palbu z nejbligei vzdalenosti.

A bude-li svS7m stenajicim neptitelem poga,dam. o "Wasser, Wasser, bitte," nas detat aspirant zapomene v to chvili na veechny hrfane zlodiny, ktere jeho neptitel napachal, ba nevzpomene snad ani, ge zranenST Nemec nemrige neg laS7t elenem one hlidky, ktera pied ttemi dny ubila kolbami jeho zranene kamarady Francouze z vedlejaiho krytu. A naklaneje se nad nim ye zmatene soustrasti ani si neuvedomi, ge ()piaci dobrem zle, hor gi a nejhorei na celem svete v nezadatelnem projevu lidskeho soucitu, bez ktereho nikdy nesmyjeme chavnost ukrutenstvi a nasili ze zkrvavene a a k zaplakani zbidaeene tvale naei zeme.

Zerne, a to si svatosvate slibujeme, a co g by jinak nebyly veechny na ge obeti na lidske dtstojnosti a svobode a veechen nas` bol nad ztratou svS7ch nejdrageich a kamaradri, se kterSrmi jsme jeete lidera veder rozpraveli a gertovali, cynickSrm vS7smechem, zeme veech, ktera se ug nikdy, byt' i elo o jeji nejvzdalenejei a nejopuetenefei kout, nesmi stat zemi nikoho.

V 14,000 KM CESTOU K DOMOVU. VS7riatky z deniku leteri, kteti se vraceji domti.

Kdyg elovek pied peti lety utikal, docela jinak si pfedstavoval navrat Oveem to bylo pied peti lety. Tehdy a dnes je velikST rozdil, kterS7 nepteklene jen piedstava uplynuleho easu. V Udobi pet let toti g dejinnST mlSrn nekolikrat ptemlel uddlosti i ptedstavu navratu domt, v kterS7 od prvniho sveho kroku za hranice deskoslovenskSr vojak veiil. Pfemlel ji nekolikrat a drikladne. A piece se nikdy neptibligila skuteenosti, jakou za gil obdan-vojak, kdyg dostal v Anglii rozkaz: Poi,edete Kagda, dfivelai piedstava navratu domil se totig nikdy neobirala obrazem cesty, kterou je tteba projit, neg bude mogno vstoupit na zaslibenou pfidu osvobozene deskoslovenske zeme.

Skuteenost veak vas naopak pfitahla prave k ceste, k putovani pravdepodobne nejsladeimu, protoge konei doma.

Tak asi citil kagdSi z nas v leteckem transportu, kdyg si uvedomil, ge mezi nim a domaci hroudou le gi etrnact tisic kolometrA cestovani ttemi dily sveta. Cesta velkolepa, co veak znamena proti kcneenemu cili. V gak jig nejakST ten tisic kilometre cesty /name za sebou v odboji a kagdSr metr z tech kilometrfr je podepien virou, ktera, se nyni naplriuje. * Rozloudeni s R.A.F. — Myslim, ge ani jeden z nas nemel mo gnost nejak zvla gt,' se rozloueit s Royal Air Force, v jehog ramci pro gil nekolik horkSich valeenS7ch let. Neni to nevdeenost, pouze okolnosti to zavinily. Pouze snad s nektertm ptatel na stanici si vymenili: Hallo, David, nebo Good-bye Alec, nebo See you later Jim, nebo All the best to you.

Piece veak s R.A.F. se nerozloudil nikdo z nas — myslim, ge jen ja vdeenou vzpominkou.

Oveem trochu jinak, ne g by si kdo pfedstavoval.

Bylo to IT Port Said. Pki vylod'ovani transportu je vgdycky ureit3'r zmatek a neni divu, se yam zabehne--zavazadlo. Stalo se tak i mne Nebylo to jen tak obydejne zavazadlo. Byl v nem vojensk3i majetek, uniformy, pradlo a dobr r Objevil jsem ztratu, jakmile zavazadla byla pfevezena do Transit-Campu. To je vag na, vec a nikdy neni dost na Case nee° radikalniho podniknout, byt' by to vyhli gelo sebe beznadejneji. Uvag ovali jsme s kamaradem rychle. Muselo bSrt pomichano se zavazadly jinSrch anglicknh jednotek. Jinak neni mogno.

Tedy po stope!

Ve stfedu, dne 11. dui3Da 1945.

A jig nas vezia disembarkaeni lod'ka pies ce1S7 ptistav ke skladiatnimu molu.

Prochazime nekolik kancelati. Veudy, laskaye, ale beznadejne krei rameny. Az v jedne kancelati stal takovr malt desatnik v modroeede R.A.F. uniform& Sdeluji mu svilj piipad.

Zamysli se. Nakonec fekl: "Zavazadlo formy padakoveho vaku? Takove jsem- zahledl. Bylo bez oznaeeni. Nekolik zavazadel bez oznaeeni tu pro lo, ale na to se pamatuji, prote ge bylo R A F. Zeptejte se na nej tamhle F. Sgt." Jdeme k F. Sgt. Diva se tak, jak to znate na anglickSrch letietich: "Ovkm, ge jsem podobne zavazadlo vide, Sir. Nebylo oznaeeno, proto jsem se do neho podival." Vyjmenoval jsem asi tucet \Ted, ktere ye vaku byly Zase se start F: Sgt. usmal: "0 tech vecech nevim, ale hned na vrchu byl slogen R.A.F. plagt'. Hned jsem poanal, ge je to nekdo z naeich. Poslal jsem zavazadlo do hlavniho skladigte R.AF." A jig si nas podaval R.A.F.-personal z ruky do ruky, ag jsem sta.' v hlavnim skladi gti u sveho vaku. Podekoval jsem vdeane.

Vousat3i F. Lt. podival se na mne klidne pies brfle: "Je to neopatrnost nedostateene oz,nadit zavazadlo. Jakmile vaak bylo zfejmo, ge je to zavazadlo elena R.A.F., nemohlo se ztratit."

Podekoval jsem mu znova, dokonce jsem mu ruku stiskl, cog je mimotadnost mezi Anglidany. Vgdyt' to bylo vlastne rozloueeni s Royal Air Force.

Za okolnosti osobne velmi zvla gtnich, ale jiste pozoruhodnS7ch, jsem se rozlueil s R.A.F. a einim tak i Omit° tadky, za v gechny kamara,dy, ktere povinnost z tad R.A.F. odvolala.

Pouetni idyla. — PotulnS7 Arab s vegker3im pfislueenstvim gpinaveho osla a ko gichu byl asi hodne ptekvapen, kdyg spatfil uprostked iraeke ponate leteckeho dristojnika ye vychazkove uniforme se veemi odznaky salonniho frboru.

A v torn spoeiva rekord, kter3i docilil npor. B. a kterS7 mu mo gna bude thvidet tada Anglieanu.

Mimotadnost jeho vSTkonu spodiva, v tom, ge on jedinS7 po mnoha letech v minulosti a pet rimoho let do budoucnosti byl jedinm, kdo progel transjordanskou a irackou pou gti v salonnim riboru eeskoslovenskeho leteckeho dristojnika.

Tam, kde se spi v zavejich pisku, tam, kde vrstva prachu pokOva, nejen vas odev, ale sktipe i mezi zuby, a snad pomaha, i traveni, kde pustota prolind vas sentiment a g k pocitrim, ktere jste pro givali nad hollywoodskSrm filmein z arabske pou gte, tam se prochazel deskoslovenskS7 letec v "best blue". To je rekord, kterS7 i Anglieane s tak velkSrm smyslme pro sport zavideli. A jeete vice: ceskoslovenskt letec ye vychazkove uniforme pro gel poukti.s karta..dem v ruce a pti kaIde ptile gitosti uniformu karta,&val.

Pohadky Tisic a jedne noci jsou pfekonany.

Rekord postaven!

SL — V Jsou Nemci — kradou.

New York. (oTK). Stuttgarter NS Kurier napsal dne 13. rinora tuto zpra,vu: "Kdokoliv posila drahou neb poetou ;ban s obsahem. kterS7 je vza,cn3"7 vzhledem k nedostatku ureitSrch potteb, mel by si na to vybrat pokud mo gno nenapadnY' obal. Aekoliv nag geleznieni a 1poetovni personal je obyeejne spolehlivt, tfeba vziti v - tivahu, ge jsou mezi nim zamestnani te g cizinci s nizkSrm moralnim standrdem. opravdu zbyteene ukazovat vefejne zprisobem baleni, co balik obsahu.ie jako tfeba alkohol, tabak nebo potraviny. Cim merle balik vypada nendpadmi a ma.lo podeztelS7, tim bezpeeneji jej adresat dostane" NemeckS7 geleznieni a pogtovni personal je by; ne g na.jde balik. kter3i stoji za to, aby byl tedy "obyeejne" spolehliv. Ale jen do to doukraden. Svali se to stejne na cizince s "niz-, kSrm moralnim standardem."

V Dnleiite upozorneni! Kdyi pi gete na I- ad o vnu skrz jakoukoliv zaleiltost tYkajici se vagich poplatkii neb dluhu proti va gemu certifikatu, neb vageho pojigteni u S. P. J. S. T.. el ohledne dodavky Vestniku — udejte vidy eislo neb sidlo vageho faclu, neb eislo va geho certifikatu.

Ve stiedu, dne 11. dubna 1945.

Pod Tatrami.

Kapitan V. 6ipov.

Na zapad, vzharu na zapad! Prochazime no_ vYmi a novYmi slovenskYmi mesty a vesnice mi a vg ude vidime §t'astne tvate lidi, kteti nas boutlive vitaji. Rudd armada ptinesla svobodu, Nemci ueinili vae, co bylo v jejich mod., aby zastavili jeji postup nebo aspori doeasne zarazili. Po kadu mesicti staveli neustale opevneni vybirajice si nejvhodnefSi mista. VSechno obyvatelstvo telesne schopne nahnali na sta yby opevneni a kopani zakopt. Na vYchod od mesta Krompach narazili jsme na jedno takoy e opevnene pasmo. Zakopy hluboke zvici mu2e vinuly se kic'ilem kraZem pies lesy a kopce.

Pfistup k nim byl zahraaen ttemi tadami ostnateho dratu a ptekaZkami. Ale ani ptirodni ani umele pfekaaky nemohly odradit na'Se jednotky. NaSi zakopnici rozsirili rychle silnice, s ptekvapujici rychlosti postavili znovu mosty vyhozene Nemci do povetri. Nekoneene dopravni konvoje postupuji vpted na uzemi, kde jeke pied nekolika hodinami tadila bitva.

Neni tomu davno, co jsme byli v Levoei a dnes nechali jsme daleko za sebou i Poprad.

Po prave strane silnice tyei se strme tatranske ritesy.

Lid zdravi jednotky Rude armady a es. sboru stejne srdeene a radostne v Levai jako v Pregove anebo v Bardejove. Starobyle mesto se svou slavnou renesadni radnici a gotickYm kostelem zda se jako by samo melo radost se svYch sovoboditelti. Olovek musi obdivovat energii osvobozeneho ,naroda. Za nekolik mai° hodin obyvatelstvo postavilo most, kterY Nemci vyhodili do povetti. Kdy" jednotky Rude armady a es. sboru vstoupily do mesta, ustavil se prozatimni t Narodni vYbor.

Byli v nem zastupci vSech vrstev lidu, delnik Jan Fuchs byl zvolen ptedsedou vYboru a dr.

Oldkich Miffek, povolanim soudce, jeho zastupcem. Mezi eleny vyboru je Marie Bendikovd, jejia manael byl Nemci zastfelen za povstani na strednim Slovensku. Narodni vybor pilne pracuje na obnove normalniho aivota v meste. Agkoli mesto samo vojenskYmi operacemi neutrpelo, piece jeho hospodarskY divot i obyvatelstvo utrpelo take ztraty, ktere mu zasadili ustupujici Nemci. Hitlerovci odvlekli stroje a zatizeni vinopalny a zpustoSili pilu.

Nerneeti vojaci oloupili obyvatelstvo. Jak dosvedeili zajati nemeeti vojaci, 'Sef Stabu nemeckYch jednotek na Slovensku vydal zyleAni rozkaz, v kterem jim natidil zemi zpusto'Sit. Nemci provedli vae, jen aby roz,vratili hospodatstvi zeme.

Z Levoee vede cesta do Popradu, kde se ktiiuji tti 'Zeleznice. V bojich u Popradu na Upati Tater vyznamenali se es. vojaci. Byly to hlavne jednotky pod velenim • ,plukovnika Satorie.

NespouStejice neptitele s oei, nedavali mu oddechu a kdy se Nemci pokusili udraet se v pkipravenYch ope ynenich, napadli odvaZne neptitele z boku a z tYlu. Pri tomto obchvatnem maneyru zabranily pak jednotky Rude armady Nernctim, aby provedli sve zhoubne zamery.

Dik bojove obratnosti naS'ich jednotek neutrpelo mesto Poprad vaZnYch Skod. VSechny jeho yYznaene budovy zustaly neporuSeny, kostel, postavenY v roce 1245, jeho zvonice, i znamY sad Jana Husi. NemeckY ustup byl tak kvapnY, 'ae nemohli ani odeslat vlaky pine nalolene valeenYm materialem. Tato bohata kotist padla do rukou naSich jednotek.

Postup pokraduje bez oddechu podel ripati Tater. Postupujeme na 8trbu, k hlavnimu tatranskomu mestu. VCera zurila bitva za snehove balite. (Vojaci plukovnika Satorie se opet vyznamenali. Za prudke vanice, kdy bylo videt sotva na nekolik krokU, provedli prudky Utok na nepkatelska palebna hnizda, zmocnili se zajatct a vrhli Nenice dale zpet.

V6ude vdm lide yypravell o nerneckYch ukrutnostech a o drancovani. V Leval zatkli 250 lidi a poslali je do koncentraeniho tabora. Jednu rodinu uralili Nemci za diva v jejim dome. KatolickY farm na Stripe nam vypravel o nestoudnem nemeckem jednani a drancovani, ktere trvalo po dva tYdny. Ny-

VESTNIK

Vynaleice.

Ji2 v dobach miru byl Vaclav Rozhon pokladan za eloveka s myslicimi prsty. Dovedl si v'Sechno sam udelat a spravit, na:- co sahl, to se zmenilo v uZitkovou Yee kalde, i odhozene veci dovedl vdechnout duSi upotrebitelnosti.

Ze stripkti skla dovedl vyrobiti svemu synkovi kaleidoskop, z plechovky nodni lampu, dokonce i kyvadlove hodiny si sam sestrojil. Jeho nejvetai laskou byla vSak elektrotechnika a radiomechanika. V jeho domacnosti vaechno nekde nejak svitilo — ye sktini na aaty, nad strojem, u postale — vaade byly male ' 6,rovieky napajene bateriemi clanku vyrobenYch ze starYch lahvi a kust'i zinku. Nejeasteji se vaak obiral sestrojovanini a zlep govanim rozhlasovYch ptijimaet.

Kdya se je§te hralo na "krystalek", Rozhon si ptijimao takrka v kaadem koute svetnice. V kuchyni byl ptijimae zapichnutY v kusu tipy, jeho 'Zena si mohla nasaditi sluchatka pki vateni. Jeden krystalovy prijimad mu hral dokonce na tlampae pri pouaiti zylakni lampy. Pak se ptijimaee vice zpopularisovaly a a snad prvni samostatne sestrojenY pkistroj se obj evil u Rozhont. Byl to tehdy malt' zazrak a sousede se na to chodili divat s necluverou a s podivnYmi mySlenkami o Rozhonovy zdatnosti.

Rozvoj radiove techniky se arci nezastavil u "Phillipsova narodniho prijimaee" a v Rozhonove knihovne bylo lzs nalezti vaechny ptiruoky, jen vySly v deskem jazyce. Rozhon postupoval vedecky a .nakonec sam zaaal badat a hloubat a ptiSel na mnohe zlepSeni a na pouaiti novYch soueastek. Nepsal vaak o tom do vedeckYcli publikaci, pouaival vYsledku pro sebe a pro sve ptatele, jima za cenu materialu zhotovoval prijimade.

Pak ptini Nemci. _ Je v povaze muae, ae ve s yYch citovYch vzruSenich se projevuje Cinem. Je v povaze muae, Ze v boji nasazuje vae, kdy2 jde o obranu toho, co je mu draheho. Jen zbabelec se ptikrei a eeka, as rana dopadne anebo ho mine. Vaclay RoZhon a s nim milion jinYch multi jeho vlasti nemohli — nesmeli projevit sve citove vzruiieni einem a v boji nasadit sve aivoty za to. co prevzali od s yYch °tat.

Rozhon se tedy prikrcil, nikoli ababele, nYbra resignovane ke sve praci. Zaeal sestrojovat novy druh.zjednodu'Seneho a pritom velmi vYkonneho ptijimaae. Ale mala Cast jeho mozku pracovala dale na problemu rany, kterou nemohl zasadit.

A jednoho dne — to ua byl neptitel etyki mesice v zemi, konala se u Rozhonti mala rodinna porada. Pristiho dne zmizel jeho syn jen malo lidi z jeho okoli.vedelo, ae odeSel za hranice.

Pak se zaeala poslouchat cizina. Rozhon byl pojednou vyhiedavan ptateli a .znamYmi, udilel norady, pomahal, ptedelaval prijimaee. Ale nerititel se boll pravdy jako deft natizeni4e se musi ze strojt odstranit zatizeni na,kratke viny. Rozhontiv mozek zaeal pracovat na pine obratky. Prostudoval ptirueky, znovu si zopakoval poueky, znasobil je syYmi poznatky, pridal drobet sveho tvareiho genia a vYsledek byl maid, civka, kterou zaeal bet pro sve pratele. "Nic to neni", podaval jim navoct k civce; "to jen zasuneS" tam, kde .. mezi dye . . ."

Jeho ptistroji se zahy dostalo nazvu. "CurCilek" tomu rikat a v tom jmenu bylo vyjadreno vae: odpor, nepovolnost, zarnekeni na. LondYn, odkud se ozYvai eeskY hlas v jeho neznasilnenem zvuku, nadeje a vira. A ni vaak byly pochmurne tyto udalosti zatlaeeny do pozadi. Na ulicich vidame Casto obecni zrizence, kteti vybubnovali •ove zpravy. Jeden z nich se zastavil na rohu ulice, udetil na buben a oznamil sbehnuvSlm se lidem, ae kaZdY je vitan na schuzi k volbe Narodniho vYboru.

Tento bubenik jako by byl ohlaSoval novY svobodnY aivot v zemi, novY divot acme osvobozeno od nemeckeho Atlaku krvi sovetskYch a eeskoslovenskYch vojakti.

Stuns II.

Rozhon sedal veder ke svernu pracovnimu stolku, vyrabel "eureilky" a byl spokojen, -te aspon tak maze udilet nepriteli neprimo rany. torn vaak premYglel, experimentoval a zdokonaloval dale sve radiotechnicke pomticky.

Neptitel vycenil je:ite vice zuby. Pti gy dalnatizeni a tresty. DoSlo k za0,:7kanim si i popravam. Ptisne se trestal poslech ciziny.

Docililo se jenom toho, ae se z yYSila opatrnost.

Nekdy se vaak stane, ae zeista jasna je nekdo postia"en mravnim amokem. To se stalo i jednomu obranu z Rozhonovy ulice, kterY udal na sveho 'spoluobeana, jena mu nikdy nieim ae dela 'eureilky a 2,a, sam na takove zatizeni posloucha LondYn. PtiStiho dne byl Rozhon ve vezeni. Zaely vYslechy. Rozhon nic nevedel, byi prekvapen, dal si podroione yysvetlit, co to vlastne eureilek je a jen nechapave vrtel hlavou.

"Prod' jste ptestal chodit \Tear do hostince," ptal se ho gestapak a v duchu sam sebe obdivoval, jak chytre svou ()bet vhani do slepe ulieky.

"Protbae ted' to pivo nestoji za nic", odpovidal klidne Rozhon.

"Kandy weer ucpavate peelive okna, aby ani skulinou nebylo videt. Proe? Co to doma tropite?", "Nic. Uhli neni a tak se zabedriujeme, abychom nezmrzli. Az zas bude uhli, zase otevreme okna dokotan."

"Proo nevychazite yen, nejdete do biografu, na navAtevu?"

"Ja varn to teda prozradim: Ueim se nemecky. A ponevada mi to teako leze do hlavy, musim nasazovat v‘Sechen volnY eas, abych se aspori neco naueil."

Nic s nim,neporidili. Take prohlidka byte vyznela na prazdno. Jeho ptistroj byl v poradku, bez zatizeni na kratke viny. Ani dratku nikde nenaali, aekoliv rozparali poduSky a Zinenky a ,prohledali kaldY kout. Nepomohlo biti..Zkusili to sliby. Vy'Setic'ujici zaeal sladce: "Moana, ae jste objevil neco noveho, moZna, Ze se varn podarila nejaka nova aplikace Tteba nikoli pripojoyanim, nybrZ odpojenim dosahujete poslechu kratkYch yin. TakovY stroj bychom mohli ye svem valeenem usili upotrebit. Dame varn 20.000 Marek za pouhou mySlenku, ani vypracovat ji nemusite."

Rozhon se jen pkihlouple usmal a pokreil rameny.

"Dal bych vam to za dva tisice, kdybych neco takoveho meg . Ale co ja, ubolak, dokaau."

"A co ty ptirueky doma?"

"To jsou synovy."

"Kde je vas syn? To by nas take zajimalo."

"Nevim. Studoval. A jednoho dne se nevratil. Moana, ae vy vite lepe nee ja, kde je."

Sest dni draeli Rozhona ve vezeni. VYslech stihal .vYslech. Ale Rozhon se i vezeni dovedi zamestnat. Na pohled se zdalo, jakoby po cele hodiny vysedaval na posteli a ziral do prazdna. Ale jeho ,inozek pracoval. V duchu sestrojoval vysiladku. Malou. Uspornou a vYkonnou vysilaeku. Za tech Best dni si ji vypracoval do vSach podrobnosti. JeSte nevedel, kde seaene souCastky, nevedel, zdali ji ..kdy uvede v nost, ale to hlavni- mei: mySlenku, napad a vedomi, Ze to jednoho dne da dohromady. A jeho rty zadly se zvolna pohybovat, jako kdyby Septaly tajnou zpravu do mikrofonu vysilaeky: "SlySi2S mne MiloSi? Mluvi to k tobe vysilaeka Ro-Ro, to jako rodina Rozhon. Dr2: se chla,p'de. A o nas se neboj. Vzdor nas udrauje zprima.

Na konec to vyhraje ten lepSi. Prato se snaaime bYt dobti. Jdeme do hloubky. Notime se do dejin. Ani za jedinou stranku svYch dejin se nemusime styclet. Vady jsme all nahoru, vZdy jsme se bill za neco krasneho. Musime i tentokrate a toho vyjit s eistYm atitem. I z toho dneSniho ,utrpeni musi vzejit neco velikeho.

Proto musime bYt dobti. Mravni sila se tomu tika. Tu si i ty, Milosi, hied' zachovat . ."

Dozorce hlasil vy gettujichnu gestapakovi, Rozhon se v cele diva tupe do prazdna a -nekdy sam k sobe mluvi. To nemae bYt elovek se schopnostmi vynalezce.

PtiStiho dne Rozhona pustili dome.

Rudolf Marek.

VESTNtK

Strana S.

CTREDNi ORGAN SLOVANSKE PODPORUJiCt JEDNOTY STATU TEXAS. ICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENE011, VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS: REDAKTOR FRANTA MOUCKA — EDITOR

Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Piedplatne $1.50 roe. S'Abwiption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do HINvni fitadovny ye Fayetteville, Ten's.

Change of address must be sent to Grand'Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'tet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Z NETOLICKEHO KRAJE Josef Vrba.

Dale uz, matko, nejedem!

Poledne zvoni. — Honem at' se' topi! --,teklo to krasne vevee se vzpurnS rm pohledem a dverna dlouhYmi copy.

Na kraji lesa zastavil via neznameho koeovnika.

I konieek dostal Zvance kus.

A vzadu odvazali psika.

Patezy sekerou Atipa kluk.

Matka si sedla do ptikopu.

Sktivani rinci. — Vrine jde z luk.

Odkud jsi, devee dlouhS7 ch copt?

Dva stall tulaci opodal robi sr oheri te2. Klest hotet nechce. zda bych jim cigarety neprodal.

Jarni deaik 'Sumi tise, lehce.

To krasne devee, se vzpurriSrm °balm, pies riadra spuSteny copy, diva se za mnou, zdali se otodim.

Padaji kvety tte gni, jak je deSt' kropi.

V Nedostayite naS spolkovSr organ Vestnik?

Spravce organisaeniho oddeleni a vYkonnY mistoptedseda bratr Ed L Marek podjal se pracneho ukolu uspotadati adresat odberatelri organu, coZ mu vzalo nepomyslitelnY poeet hodin. Uprava a spravne udrZovani adresate odberatelri organu kterehokoliv spolku je vec svizelna, co2 by mohli dosveddit jejich vydavatele.

Nekteti eleni a je jich slu gna tada, nedovedou si ptedstaviti, co je to za praci udrkvati adresad-- v potadku, aby odberatele tiskopisu dosta,vali ho nerukne a °bracer* aby tiskati netiskli, nebalili a neodesilali znaenY podet je2 poSta nemide adresatrim dodati, protok se bud' ptestehovali do jine ulice anebo vribec do jineho mista. V nakm organu zatazujeme na podzim, po Novern rote a dodatedne }Ahern roku vkzvu tudnYm pismem vysazenou, aby nam bratti oznamili zmenu adresy. Vettina tak neZ' zbYvajici na vYzvu nedbaji a my dostavame po celY rok z pogty ritedni oznameni (je na obyeejnem listku a po gta zafi poeita, dva centy), 2e ten onen adresat se ptestehoval na udanou adresu, nebo se ptestehoval bez Irani adresy ei je vribec nezvestrik. Nekteti starts bratti vyzvedli si t. zv. "Paid up" (vyplaCenou) pojistku a nejsou po to opravneni k dodavce or g anu za pliplatek jednoho dolaru jako eleni ttidy A. eleni ttid B, C, atd. dostavaji organ zdarma a pouze jedno eislo do rodiny v ptipade, ze v tek je vice Menu u Jednoty. Neda-li se na podobne piipady peelivy dozor, neni-li kaZda zmena neprodlene zaneAena — behem roku nastane mattk, mrhani drietkem vzacntho

Ve sttedu, dne 11. dubna 1945,,

rem. Velka pievaha americkeho lidu koji se 'lanovinakskeho papiru i easu. Proto bratr mistode% 2e nag statnici budou spolupracovati s ptedseda podniknul revisi adresate odberatel Anglii, Ruskem, Francii, einou a jinkmi miruVestniku, vyakrtl jmena, jet. nebyla k nalezeni milovnkmi narody, aby civilisovank svet uchramezi elenstvem jednotlivkch 'radii a opravenk nili nove katastrofy a umoZ"nili svkm narodum adresat dovezl nam do tiskarny. JO velmi pra y svobodne 2iti, pracovati a teaiti se ze 2ivota.

-depobn,zvyjuasetlochb,n za shora uvedenkch ptiein a proto 21dame, aby tsttedi organisace American Relief for Czeka2dk, jerriu2" v nastavajicich tkdnech Vestnik choslovakia ma zajfgteno kolem 900,000 liber nedojde psal ptimo do Hlavni Irtadovny, aatstya a obuvi k odeFilani do osvobozeneho fiFayetteville, Tex. a 26.dal vysvetleni, prod mu zemi Ceskoslovenska a vetAina tohoto materiabyla dodavka organu zastavena. lu jest jii na ceste do Evropy.

V eeskoslovensku neni odevu, pradla a obuvi se rychle den, kdy slavna Ruda armada a na§i ptibuzni chodi tam chude ok,ceni. Maa mocni zapadni spojenci se sejdou v Berline, te-li nejaky obnokr4 'Sat, darujte tYi do sbirky aby si koneene vyridili sve fiety se za yilkm taatstva SALT. toenikem. Ukol velkkch vojevildcil se zakratko Cim vice,se blizi valka svemu zaveru, tim vice skondi. Potom zaene doopravdy ukol UNRRA; se naae myalenky obiraji osudem naaich ve staje svatou povinnosti vaech sluankch obeanil Ameriky, aby poskytli organisaci UNRRA (Unitre vlasti. Na jedne strane si s radostnon nadeji uvedomujeme, co jim ptinese viterstvi: ze doed Nations Reconstruction and Relief Ass'n) vaechnu pomoc, jak zasluhuje, protole jedine movina naalch ptedkU bude odistena od nacitak mute uspiait osvobozeni a pomoc stickkch hord, ze lid eeskoslovenska bude dka milionam nevinnkch obeti a jedine tak muchat opet zdravk, svobodnk vzduch a ze ze Zeme znovu vratit zdravou barvu bledkm, vyvaech sil si zaene budovat novk Zivot, eistk, uhublkm, utrapenkm a smutnkm tvatim evropptimnk a spravedlivY. Na druhe strane mysliskkch deti. eeskoslovensko, jeho'2 zlato a jine me na ten okam2ik s rozechvenim: v jakem jrneni uloupili odporni Hunove v bteznu 1939, zmatku a v jakem stupni zkazy zanecha, ne.mezavisi na pomoc UNRRA vice nea jine zeme, cka okupace to milovanou zemi a lid? Vaichni ktere mohou platit hotove a proto dohoda mejiste mame spoleenou fiz.kost—ilzkost o osud a zi eeskoslovenskou republikou a UNRRA o pr y budoucnost celeho draheho nam narodniho -nipomc,kteruslvnodtae sourueenstvi. Jsme dnes prilis poueeni stradateto organisace, je dfikazem cluvery, 2e eeskonim, ktere proZivaji narody v osvobozenkch easlovensko spini bezykhradne, jak tomu bylo v stech Evropy. Utrpeni esl. naroda je o to vetai, minulosti, zavazky, ktere podpisem sveho minioe dele je pod vladou neptitele. Spoleenost Os. stra zahraniel Jana Masaryka na sebe vzalo oerveneho Kti2e v zahraniel se sidlem v LonDle smlouvy teto bude dodane zbo21 rozdelovaOne ptipravuje pomoc domovu od sveho zalono spravedlive mezi vaechny bez ohledu na je2eni a diky krasne obetavosti krajanskkch pHjich narodnost, rasu, ci politicke ptesvedeeni a v Americe, Kanade, ve vaech eastech asl. vlada te2 bude ureovat, v kterkch ptipaBritskeho imperia i celeho svobodneho .sveta dech obeti valky budou zbo21 dostavat zdarma ma dnes pohromade ureite zasoby ktere vaak a v kterkch ptipadech bude za zbo21 a jinou zdaleka nestaei ani na to nejnutnejai. Proto pomoc placeno a v jake vkai. V teto einnosti es. Oervenk Ktia zahajil mezi vaemi uptimnkbude UNRRA esl. vlade pomahat a die potteby mi eechoslovaky ' — Sbirku narodniho osvoboradit. Dle elanku 4. smlouvy budou obnosy, zizeni — a 2ada kaacleho, aby k ni ptispel podiskane z prodeje zbnZi nebo poskytovane pomolem co nejvetaim, at' by mohl nashromaaditi ci ukladany na zylaatni korunovk fleet, jim bunovou, sluanou eastku, za ni2 nakoupi dalai lede hospodatiti esl. vlada. Z tohoto uctu budou potraviny, aatstvo, nernocnieni potteby davany UNRRA. k upottebeni obnosy, jich bupro deti a nemocne, pro invalidy a zmudene de pottebovat pro svoji misi v eeskoslovensku vlastence, kteti se budOu vracet z koncentraea techto penez bude take pou2ito k dalai obnove nich taboru. Ptispe y ky co nejatedtejai a co ne j esl. 2ivota hospodatskeho a socialniho. Jde na -dtivezalrkcmno,ebdvzjt ptiklad o stavby nemocnic, peel o invalidy, obtajemniku domaci odboeky SAO- T. Budou odenoveni hospodatstvi v oborech zemedelstvi a vzdany do Londkna a darci budou kvitovani v priimyslu.

Dle elanku 5. poale UNRRA. do eetiaku. skoslovenska utedniky, kteti budou miti na Pojistka u SPJST. jest levni, bezpeena, jista starosti styk s csl. vladou a, bditi, aby Ukoly a lepgi za stejne penize nikde nedostanete. Pozavazky, ktere na sebe UNRRA. bere, byly tadji§teni v padu nemoci neb smrti jest nutna vec, % ne pleny.

Bude-li si toho esl. vlada ptati, pood ktere by se nemel nikdo vzdalovat. skytne UNRRA. dalai pornoc ye forme lekatskeNova Spoleenost narodri ma bkti zalo2ena na ho personalu, techniku, atd., die toho, co oekonferenci Spojenkch narodu v San Francisku, skoslovensko bude pottebovati. eleny mise buje2 bude zahajena 26. dubna. Jak znamo zaklade si platit UNRRA. sama, pri eem2 vaichni vedy nove mezinarodni organisace byly polo2eny douci Utednici budou jmenovani v dohode s na porade americkkch, sovetskkch a britskkch vladou. Oeskoslovenska vlada se sve strany poodbornikt v Dumbarton Oaks a konference v ' skytne misi UNRRA. yeakerou mo2nou pomoc, San Francisku ma za ukol vypracovati charter aby tato mohla spiniti sve poslani. Za tim neenove Spoleenosti narodt, o ni2 ohromnk poeet lem vedouci Utednici UNRRA. budou miti polidi na svete projevuje velkk zajem. Navrhy staveni podobne osobam diplomatickkm. Po uplanu y ypraccivaneho v Dumbarton Oaks zajiplvnuti prvnich aesti mesicu esl. vlada spoleene at'uji vojenskou silu, ktera, bude moci v ptipade s UNRRA. pfezkoumaji, zda uzavtend smlouva potteby rychle zasahnouti a obnoviti mir. Ka2pine vyhovuje, nebo zda bude nutno nektere elk elenskk stat musi dati bezpeenostni rade k easti zmeniti, ei dopiniti, die toho, jak pomery upottebeni letecke sily ihned a dodateene voto budou vy2adovati. jenske sily pozdeji. Nova organisace ma miti k upottebeni vojenskk ata.b, kterk by radii bezVg enarodni americka sbirka gatstva byla zapeenostni rade y e vecech vojenskkch a ye hajena 1. dubna a ma za cil opatfiti 150,000,000 vaech, tkkajicich se Unravy zbrojeni a ptipadliber aatstya. Ceskoslovensko ma, z ni dostati kolem semi milionix liber, coz znameni, abyneho odzbrojeni. Bezpeenostni rada by zasedala neptetrZite, pti eem2 by kaalk stat elenskk chom tomuto velikemu dilu lidskosti vydatne pomahali. Musime zileastniti se teto pomocne byl trvale zastoupen v organisaenim Usttedi.

Liga narodu postarala by se o zfizeni mezinaakce diistojnym zpimobem, jeni by odpovidal rodniho fitadu prate, jeho2 fikolem bylo vaenakmu poetu i zvlaitnimu zajmu, kterS, mamodne se ptieitiovat o zvkaeni 2ivotni firovne a me na osudu stare vlasti. lepai pracovni podminky ye vaech zemich, kteDulezite upozorneni! Kdyi pi gete na HI. 1.Jre byly eleny. Mezinarodni soud ma bkti v nove kadovnu skrz jakoukoliv zaleatost tSrkajici se organisaci nerozluenou slo2kou a samostatnou neb dluhu proti vakmu certipoplatkii vagich dasti. Valne shroma2denivnovem navrhu mute vakho pojig teni u S. P. J. S. T., el fikatu, neb raditi v ka2cle veci; ma voliti ty, eleny bezpeeVestniku — udejte vidy eislo ohledne dodavky nostni rady, kteti se budou meniti, jako i vaeneb sidlo vakho neb eislo vakho certichny eleny hospodatsko-socialni rady a ma fikatu. kontrolovati rozpoeet. Jake vyhlidky ma, nova Bezpeenost bratrskeho pojigteni jest dnes organisace? Spolednost narodft bylo dobre a y hodne Ustroji pro zachovani svetovelio miru stale vie a vice untivana — jest levni, tegi se a toto fistroji neselhalo: selhali lido, statnici zvlagtnim piednostem — bratrske jdrioty roministerstvech : rnajld tot() Wroji pod rim,. $)to p a mohatili a 't'44.4.4 je6Ce neueinila tipadek,

Ve sttedu, dne 11. dubna 1945.

VISTNIK

VS,voj nevidane dosud sily, odvahy a hrdinstvi Rude armady. V eervnu 1941 vitezne a dosud neporazitelne nemecke armady, posilene armadami HitlerovYch satelitu, zaludne napadly SovetskY svaz. Nacisticky valeenY stroj tail se tehdy velke vYhode. Nemecko prase dobylo cele Evropy, vyloupilo arsendly, potraviny a suroviny a zmobilisovalo v gechen evropskY pro mysl. Kriminalni irtoenY podnet byl v rukou nemeckYch, prod se tedy divit, ze mocne obrneHENRY FOJTIK - Add Cis. 62. Zabit v bitve ne fitvary zarazily hluboke kliny o nzemi Ruu Salerna v Italii, - 19. listopadu 1943. ska? NahlY zaketnY ntok Luftwaffe na sovetEMIL F. TROJAtEK. - Add Cis 25. Zabit ska leti gte musel ochromit poedteeni obranne dobyti Buna v Nove Guinei - 31. pros. 1942. zakroky Sovet0. Krome toho nemecke armady LOUIS LUKSA. - Add Cis. 17. Zabit v bitve v mely tit valeene zku genosti z dvouleteho blitzu Italii - 10. prosince 1943. na zapade a na Balkane. Pies to v gak HitleroEDWIN PEEK Rad Praha 'cis. 29. Zabit zava nadefe vytadit z einnosti Rusko prvnim ketnYmi Japonci v bitve na Empress AubleskovYm fitokem Calostne zklamala. Opatrnd, gusta Bay - 7. listopadu 1943. rozgafnost, s jakou postupovalo sovetske veleDELFIN PO giVAL. - Add Svornost Jihu Cis. ni v obrannYch manevrech, utuCilo a upevnilo 15. Zabit v boji na Sicilii 4. Cervence 1943.

Rudou armadu tak, ze v dobe, kdy Hitler si byl JOSEF NOVOTNt, JR. - Add Svornost Jihu, jist dobytim Moskvy a vydal rozkaz k pfehlidce Cis. 15. Zemfel v erne 25. imora 1944 ve nemecke armady v Moskve, zasadila Rudd arstati 23 let. mada fitoeniku tak mocnou ram., ze si Nemci ALOIS J. COUFAL. - Add eis. 24. Padl na uvedomili, ze je marne pokou geti se o ptimY fronte 28. pros. 1942. ntok proti Moskve. Proto v roce 1942, kdy RuJOE T. JANA5. -- Add Cis. 9. Padi v bitve v sko zaeinalo zakladat svfli priimysl na Urale a Severni Africe 20. kvetna 1943. ye stfedni Asii, zahajili Nemci novon ofensivu, HOWARD P. MOORE. - Add els. 24. Zabit ktera mela za cil dosahnout Volhy, zmocnit se bitve v Italii, - 18. ledna 1944. olejovYch poll u Groz,neho a* Baku, odtiznout JERRY SMILEK. - Add els. 141. Zemfel na poMoskvu od jejich Ir chodnich zakladen a uraneni, utrpene v boji 31. srpna 1943. chvatit ji uderem z w:Tchodu. Na Volze se vgak PORUtiK JOHN gEBEK. - Rad eis. 89. Zabit stalo 'tota, co u Moskvv. V dobe, kdvC Hitler pti letadlovem ne gtesti pti Block Island, vytruboval "naproste vitastvi" u Stalingradu, Rhode Island, 2. biezna 1944. byly pfipravo yany historicke,offerace, ktere od EDWIN P. VRLA. - Add Ennis cis. 25. Zabit zaklad0 zmenily cely chod \Talky. Ani zoufalY na bojigti ve Francii 29. dubna 1944. pokus nemeckeho voiska urorazit kurskou kanEDWIN W. FOJTAgEK. - Rad Hvezda Texasu su v lete 1943 nemohl nieeho pofidit uroti -ateCis. 47. Padl na poli cti a slavy v Italii dne vaze sovetske strate gie. sr,vetske taktikv a so28. kvetna 1944. Ranen byl v lednu 1944 vetske technice bitv y. Od Pnopel e stalin grada • po uzdraveni nastoupil opet sluCbu na ske vnucovalo sovetske vrchni veleni neotiteli fronte, kde 28. kvetna padl. svou v01i, zasazovalo mu poraCku za oordCkou OSCAR R. GERLICH. - Add Radhat' eis. 99. a hnalo protivnika na zapad ofes jeho tvrdoZabit na bojigti ve Francii 13. Cervna 1944.

Mine a zoufale pokusy zachytit se v iakemkoli JOHN J. t ULAK. - Add Spravedlnost cis. 121. r",Thodnei gim oostaveni nebo se udrCet na drive Padl na poli slavy v bitve ve Francii 12. vybudovanirch ooevnenich. Onerace Rude arCervna 1944. mady v teto valce budou o'f.edmetem studia ANTON J. MARTINEC, JR. - Add 6eskfr Prapro eel* svet. Rozbor kontroly techto operaci por eis. 24. Padl na poli Valednem nekde ye pom0Ce vytvotit novou vojenskou vCdu a noFrancii 12. Cervence 1944. vede k reor ganisaci viicviku dfistoinickeho sbo-; THEODORE E. MALISH. - Rad Praha Cis. 29. ru na doeela nove zakladne. Stalingrad je klaZabit ve value 28. dervna 1944 ye stair 23 sickYm pfikladem pevne obrany a obratne pfilet. pravy proti nderu. Po stalin gradskem viterstvi RAYMOND J. gIMUK. - Rad Vygehrad Cis. bylo mono rozeznat gal stalinske ntoene stra48. Padl na bojigti ye Francii 22. dervna tegie, ptiznaene ntoenYmi operacemi na roz1944 ve stall 19 let. sahle fronte az dvou tisic mil, ktere byly spojeJAMES FOJTIK. - Rad Rozkvet Cis. 62. Padl ny s drtivYrni fidery a prillomy na hlavnich v bitve na italske fronte 17. Cervna 1944, secich fronty. Stalinova strategie odvalnYch, ye stall 26 let. padnYch a hlubokYch uderu rozvratila fistup nemeckYch jednotek. Za cele valky nena gel se nacisticky strateg, kterY by byl zmaiil kterYkoli ze StalinovYch strategickYch planft. V gechchod pies Dnepr. Hrdinove clneper gti neeekali, ny tyto plany bylv provedeny mladYmi a nadaaz teka bude pieklenuta mostem, nYbrC ze sizenymi sovetsksich armad, skvelYmi takho vlastniho podnetu pfekroeili v malYch jed•tiky a mistry pohyblivYch operaci. Stalingrad, notkach za nemecke palby ledove vody Dnepru letni ofensiva v roce 1944 na Bile Rusi, prolona prknech, tramech, svazcich prouti, v sumeni vYchodni fronty na Karpatech, mistrovdech a v rybatskYch dlunech, a zmatili tak naskY manevr a fitok pies Rumunsko, pies Sofii, deje Nemcfi, kteti se domnivali, ze budou moci Belehrad do Budapati, ale hlavne dobyti gipod ochranou teto mohutne vodni ptekaCky votnich stfedisk hitlerovskeho Nemecka v Horzorganisovdt a vybudovat nove obranne pasmo. nim Slersku letogniho roku a bleskova ofensiva Navgtevy v redakci. V patek minuleho tydne margala Lukova do srdce Nemecka, isolate VYdojeli do Westbratti fifednici Hl. Uladovny chodniho Pruska, pfechod Odry, vyeisteni MavYkonnY mistoptedseda Ed. L. Marek a teetnik d'arska od Nemcu, dobyti Bratislavy a oblekni Raymund UrbanovskY. Pfivezli sebou opravy Vidne, tyto operate zustanou na veky vzornSTadresate odberatel0 spolkoveho organu, o eern2 mi pfiklady stalinske strategie, ktere neni rovpigeme na poeatku sloupc0 redakenich, meli v no. Ale i tato strategie, jake neni pkikladu, nenagi tiskarne jine veci k vyfizeni, coC zabralo byla by se setkala s nspechem, nebYt obratne dosti easu. Odpoledne navAtivili znovuzvoleneorganisace a kontroly armo.dnich organisaci, ho mayora mesta West bratra Jitiho Kacife, nebYt spravneho vYcviku a vYborne moralky bratra Rob. eervenku a znovu do gli do redakce, muatva. Hlavnim rysem sovetske taktiky je bychom si spoleene s vydavateli Vestniku dole manevr ye velkem metitku, odvaCnY a rychb.r pohovotili. Bratr Marek vydal se na cestu zpapostup, schopnost obejit opevnena postaveni a teeni po tteti hod. odpoledne, bratr Urbanovobklidit je; podnet na gich velite10, jejich ogkY, s nima pfijela jeho manCelka, zustali tu do bratnost v provadeni bitevniho planu ve spojenedele nav gtevarni u eetneho pfibuzenstva. ni se sousednimi jednotkami a s ostatnimi V sobotu pfijel k nam ieditel bratr Karel Nazbranemi. SovetskY vojak, kterY se pfizpilsobil vratil, aby tu provedl odhady majetku na Cadateto pohyblive taktice, bojuje bez bazne a stano pujeky u na gi Jednoty. Nahodou nas nezateene pohrda smrti a plane nenavisti k neptistal v redakci, protoCe jsme byli, vydavatele i teli. SovetskY vojak ukazal, ze se dovede bit redaktor s manklkami - na svatebni hostine stoicky (s dugevnirn klidem)' a valy ukdzal, u manCelii. Alois Stepano“Th, jichC dcera sl. v ittoku nezna . ptekack. Nejvet gi pfekvapeni Rena byla, v sobotu dopoledne oddana se mce 90.4t1-0 eel'1.5V0 byi rych4 pro $t6panern

tlenove S. P. J. S. T., kteri zenlreli na poli slavy anebo y e vojenske

Strana 9.

GUS. W. ELgiK. - Rad Vlastenec els. 45. Zabit v boji v Italii 25. Cervna 1944, ye stab 25 let.

LUDVIK 0. tOUPAL. - Add 6ech0 Domov 82. Padl na bojigti v Nove Guinei 23. Cervence 1944.

GEORGE PUSTEJOVSKt. - Rad TexaskSi Mir els. 10. Padl v boji za vlast dne 7. srpna 1944 nekde ye Francii.

AUGUST J. L. ZAVODN't. - Rad 6eskSr Prapor Cis. 24. Obetoval svilj mladY Iivot za svobodu narodu dne 24. zati. 1944, nekde v Heigh.

JOHNNIE KO*AkiK. - Rad Karel Havlieek Cis 4. Zabit v boji y e Francii dne 27. srpna 1944.

JOE MIKESVKA. - tad Hvezda Texasu els 47.

Padi v boji v Italii dne 24. zati 1944.

ANTON J. DLABAJ. - Acid DubovS7Haj eis. 126.

Zabit v bitve v Italii dne 15. tijna 1944.

ALFONS ORSAK. - Rad Laskavost dislo 70.

Padl na poli at a slavy v Italii dne 16. zati 1944.

ALLAN ADAM6iK. - Rad Elmaton eis. 148.

Zabit v boji ve Francii dne 2. srpna 1944, ye stall 24 let.

JOHN PAVLISKA. - fad Rozkvet Zapadu Cis. 107. Zabit v bitve ve Francii 26 dervence 1944, ye stair 31 let.

LOUIS TURBAK. - Add Svaz oechoslovanu eis. 92. Padi v .boji ye Francii dne 25. srpna 1944 ye stati 31 let.

BOBBY MACK GODWIN. - Rad Fort Worth Cis. 154. Prohlaen co mrt yY valeenSrm odborem dne 19. cllibna 1943, ve stall 24 let.

STANLEY SOBOTIK. - Add 6echoslovan 40. Zabit v boji v Nemecku 11. zati 1944, ve stati 20 let.

ROBERT E BORDOVSKt. - Rad Nove Kvety, eis. 35. Padl v bitve v Italii dne 24. zati 1944.

JOS. F. gVAB. - ftetd. Radhat` eis. 99. sviij mla0 Civot za nal vlast americkou na bojigti y e Francii, dne 11. ledna 1945.

GEORGE TOBOLA. - Rad San Antonio Ci. 133. Zahynul pti aeroplo,novem ne'Stesti pacifickem pobte2.1 dne 13. listopadu 1944.

HENRY J. MACHAN. - Add NovY tabor Cis. 17. Padl v boji ve Francii dne 11. listopadu 1944.

FRANK S. MATECHA. - Rad Slovanske SdruZeeni 'els. 90. Zabit v boji v Nemecku dne 17 listopadu 1944.

WILLIAM LEE MOTL. - Rad Hvezda Texasu eis. 47. Polo211 svilj mladY iivot za vlast 27. imora 1945.

It•

Mind nenividi sve otroky.

Westfalische LandesNew ork. (OTK.) zeitung Rote Erde vychazejici v Dortmundu, si dne 31. le.dna trpce steCoval na cizozemske delniky v Nemecku. easopis napsal: "V sobotu a v nedeli najdou neme'ati delnici east° v'Sechna sedadla v biografech obsazena cizozemskYmi delniky, co't je neptipustne. CizozemSti delnici projevuji rovna zvla gtni oblibu v ureitYch jidlech v restauracich, kam chodi kaRlY Nemec, kterY nema vlastni domacnost. TITO ptieinou stanosti je jejich chovani v autobusech a poulienich elektrickYch drahach, kde ukazuji, ze v jejich vlastni zemi maji jine nazory na chovani a zdvailost. KdyI nejakS7 cizinec nenabidne sedadlo matte s malYm ditetem ne_ bo starYm a nemocnYm lidem, druzi cestujici maji protestovat. Listky do biografu by se snad nemely cizincum prodavat pfimo, nYbr g mel by jim bYt vyhraCen ureitY pokt, kterY by se v taborech rozdeloval. Nektere biografy Sly ja dobrym ptikladem vstlic a ke konci tYdne cizince vyloueily z nav gtevnikii. Rovnel tak by restaurace mely reservovat cizincum jen ureitY poeet stolt a vetginu vyhradit Nemcdm".

Znalec zvitat.

Pfig el pan Brk k panu Mrkvovi a povida: "Pfiteli, prosim vas, bud'te tak hodnY, vy jste piece znalec zvitat; co vam delat, nam se " kcti ko(ka Pan Mrkva chvili duma a pak vece: "Tak 2:1 ?: n1 dej te clpbre. pozpr, aby se neptelsotile

■■ ••

Ve stkedu, dne 11. dubna 1945.

VIISTNfIC

Jltratte. 10.

1, 1,

1,

11 , 111 ,,

1 ,,• 11 .•

11,

1,1,1111.111..011.1111 . 1110111 . 111, 1111

1111

III

III

I

111 111111 11 1111 11111111111111

111111111 11111111 1111

III 11,1

Ito 1,t . ill. w

y r

11 ■ •

inummummnomiammannumamomoumnaunnumminanommonmnimmommummaranmanatarafforior

All contributions, correspondence of Lodge OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC reporters, biographies, etc. intended for pubBENEVOLENT ORDER lication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

OF STATE OF TEXAS alimurmmtnoumnimmimmonutuitaummitunillmumilmummlummilmminmummunoonlionninnummummummidrao niniumitrimmulimmunumumummummumniummummiminnornminnummilmanumnimmummuntimirminnuinurmonminnumumunanmonillournmumnam

NIK

Czechoslovakia: The immediate Problems Jiii Hronek The armies of Marshal Koniev are threatening the Moravian-Silesian 'equivalent of the German and Polish Upper Silesia, a vast builtup area of Ostrava-Karvin, where one industrial town touches another, where endless rows of chimneys, blast furnaces, slag-heaps and factory buildings line the horizon. This is one of the most important industrial centres of Czechoslovakia, the Czechoslovak Midlands.

-1 From where the Russians were at the time of writing, a four hours' journey would bring the traveler to Prague in a peace-time express train. It is, however, as true that in a war distances are often deceptive, as it is idle to speculate too much on which way the Soviet armies will eventually turn, after having secured this industrial region, which lies broadly speaking in the, forefield of the entrance to the so-called Moravian gap, flanked on both sides by mountain ranges. The Germans, it seems, reckon with the possibility of a battle for the Moravian communications, which run through this country from north to south, connecting northern Germany with Austria and the German front in the south-east. Accordingly, at the time of writing, they are doing their utmost to stem the Russian tide from swaying in this direction. But the sequence of events which led to the presence of the Russian atmies on this side of the Czechoslovak frontier permits one to expect that the time cannot be far distant when further parts of Czechoslovakia will celebrate their liberation.

Up to the present about one-fifth of Czechoslovaki-a's 54,000 square miles have been literated by the Russian and Czechoslovak armies, The liberated parts comprise, from east to west, all of Carpathian Ukraine, all of eastern Slovakia and certain parts of Central Slovakia, in all, up to the end of January, about 10,000 square miles of territory. The liberated regions belong to the poorest and least industrialized parts of the country; they are mostly mountaineous so that from- the military point of view the achievements of the armies under General Petrov must be classed very high indeed. The only town of any size and importante so far liberated is KoSice, which has been under Hungarian domination since the Vienna Award in November 1938. The town, which is almost undamaged, thanks to the speedy advance of the liberating armies, will soon be taken over by Czechoslovak authorities.

But the most fertile, the most populous and most important regions of Czechoslovakia are still ahead, awaiting their liberation. From the east, Petrov's armies are advancing towards the Central Slovakian regions, which were the scene of the Slovak revolt fn autumn last year, from the north-east another group of Petrov's armies is expected to thrust towards the northwestern part of Slovakia from the Polish town of Nowy Targ, while army groups under Marshal Koniev are threatening the Moravian industrial region further north, from the northeasterly direction.

It must be borne in mind that Bohemia and Moravia are of the utmost importance for the defense of the Reich and therefore the Germans will defend these countries with the greatest stubborness, as long as they can. Their greatest danger — apart from the Soviet armies — is the civilian Czech populations, which is 100 per cent hostile to the Germans.

In a previous article we have dealt with the forcible evacuation of many Czech men, capable of bearing arm, who were taken out of the

botaging in factories and on railways in the way in the course of the last year, and we have German rear, and preventing large-scale Gershown other German preparations for a Czech man destruction by all possible means. This rising, which the Germans were expecting to take place when the Russian armies entered problem is urgent everywhere, but most urgent in that huge workshop of Czechoslovakia, the the western parts of the Republic. Since then industrial region of Ostrava-Karvin, on the many other measures have been taken. Thouexistence of which the future reconstruction sands of German officials have been brought of Czechoslovakia very largely depends. into Czechoslovaia from the r evacuated eastern But there are more immediate problems of territories to supervise the administration and another more constructive kind; these are the production; special tas units of the S.S. have problems of the liberated territories. A large been placed in the more important factories part of these territories has been turned over and the prepared. German "hedgehog-posito the delegate of the Czechoslovak Governtions" in the country itself have been greatly ment Minister, FrantfSek Nemec, who, in his extended and reinforced. The police force has turn, will entrust the immediate administrabeen reorganized and the small remains of the tian of Slovak areas to the Slovak National local Czech police have been brought under Council, which will have its provisional seat in direct German control.

KoSice. As for the Carpathian Ukraine, about In the past few days further large-scale the fate of which there have been some cornemergency measures have been taken by the ments in the world's press, we quote from a reGermans in the Moravian-Silesian borderland, cent broadcast by the Czechoslovak Minister immediately threatened by the Russian adof State Dr. Hubert Ripka, who said, speaking vance. Conrad Henlein, of 1938 fame, has been to his countrymen in Czechoslovakia: sent to the Opava district, whereas the in"How many guesses have suddenly arisen famous Nazi thug, K. H. Frank, who is the real that there might be a conflict between us and German master of the so-called Protectorate, the Soviets over Carpatho-Ukraine . .. They yska Ostrava, to supervise has arrived in Mora are all idle speculations. The Soviet and Czethe repressive German measures taken in that choslovak Governments have agreed that they district. One knows from past experience what will proceed in strict accordance with the that means: forcible evacuation of old men, old existing agreement and in the spirit of a sinwomen and children, whom the Germans are cere and mutual alliance." loth to feed, mobilization of all able-bodied men and women for forced labor on trenches The immediate problems of Czechoslovakia and tank traps, the most ruthless terror can be summed up thus: the fight against the against anybody who would hinder these Gerenemy in the areas still occupied by the German measures. In the threatened districts of mans; prevention of the destruction by the Germany the Germans have created their Germans of factories and public utilities; reVolkssturm battalions. But here they certainly construction of the Czechoslovak administrawill not dare to give a rifle or a "tank fist" to tion and provisions as well as the immediate any Czech, for they know that these weapons rehabilitation of the areas already liberated, would be turned against them. The German even before the expected arrival of help from Volkssturm of Bohemia-Moravia has a special UNRRA. It must be remembered that the most Czech mission: it w theCz e "Lewill havet toddefend ee f th important parts of the country are still under bensraum" of the Germans not only against enemy domination. Yet, while this is so, and the Russians, but against the Czechs as well. while some districts are actually in the front Therefore these Germans have been especially line, those areas which are already liberated trainedd in civil cv i war tactics. t ti have • to begin the political and economic reconstruction of the country. It is certainly not We don't know how swiftly events in Czechoan easy task, even if transitory measures only slovakia will develop. The people are, so far, are taken, but life does not stand still. Even in mostly unarmed. But we know from France times of the greatest upheavals people must and elsewhere that this handicap has been eat and the complicated machinery which overcome. This might certainly happen in Czemakes up a modern community must not be choslovakia as well. To a great extent, of thrown out -of gear. The Czechoslovaks are course, events will depend on the direction and usually good at improvisations. Local National speed of the Russian advance for, as we know Committees, which have been formed — and from elsewhere, large scale actions in the imare being formed — under German occupation mediate rear of the enemy aught to be coas an instrument for the fight, are changing ordinated with the events on the front so as to over, immediately after liberation into importavoid a premature rising, which, at the cost of ant instruments for local self-government. much blood, would not ultimately be much These Committees are everywhere the nuclei of help to the advancing armies. This question of a new administration and they will also be, as timing is an important and delicate one and it bodies representing the fighting people, the seems that it is the order of the day in Bohenuclei of a generation of the political and ecomia and Moravia to-day. Events, however, may nomic democracy in the Czechoslovak Repumove fast. blic.

All this does not, of course, prevent actions V on a smaller scale, of which there are many all over the country, in Slovakia, immediately beSUSPENSION OF EXPRESS TRAINS IN hind the retreating German armies, where BOHEMIA AND MORAVIA they have taken the form of very successful Der Neue Tag of January 20 announced: "All guerilla-warfare ever since the Slovak rising, express trains, including the Wehrmachturlauas well as in those districts of Moravia and Boberziige (trains for German soldiers on furhernia which are today not far away from the lough) also in the "Protectorate," will be stopactual front line. ped from January 23rd."

The German newspaper Deutsche Allgemeine IT Zeitung wrote several days ago about a "forthREALLY INEXPERIENCED coming Czech crisis." We may be sure that the Germans know very well the tension and the "Well we finally found out what became of general feeling of the country, although there those pieces of chicken that have been disap are very marl- things they don't know yet. pearing," the head chef reported to the re-; staurant owner.

First and foremost the main immediate "Fine! What happened toThen?" problem of the Czechoslovak people is the "That new green cook has been using them problem of fighting the Germans, opposing the to make chicken salad."forcible evacuation of towns and villages, sa-

Ve stfedu, dne 11. dubna 1945.

San Diego, California.

Federation of American Czechoslovaks, 404 W. Belknap St., Fort Worth 3, Texas.

To the people of American Czechoslovaks. — It is with the greatest of pleasure, that I take time to write to you wonderful people of American Czechoslovaks. In status to myself, I do not know who you good people are, although it IS wonderful to know, that there are such good people as you, to think of the fighting boys.

Your Christmas greeting that of Dec. 14, 1944, reached me this day, March 30, 1945. (P. p. I would like to know where all the card traveled during 3 and half months period.) I want to thank you for the great deed you are doing, and also for the package I got from you in New Guinea for Christmas 1943.

I not only speak for myself, but I speak for thousands of our fighting boys all over the world, that I can assure you, are as happy as I, to hear from such wonderful people as those of the Fed. of American Czechoslovaks.

May God bless you and guide you step by step in the wonderful work you are doing for our boys in the armed forces.

Faithfully, yours, Stephen Kret, C. M. M. M. U.S.N. P. S. Stephen is brother of our good member, Mrs. Anna Korteff.

V Somewhere in France.

Dear Friends: A few lines to let you know that I received the Christmas card that you send and was very happy to receive it. It is very nice of you all to send the boys, that are over here, something to at least show them that they still have friends back there. I am positive that the other boys appreciated it as much as I did.

There is not very much .I can write about at the present. I am still getting along just fine, but I am surely looking forward to the day when I can return back home.

I may be a little late, but here's wishing all of you a very Merry Christmas and Happy New Joseph Martinek.

Year.

P. S. Joseph is Sgt. and is a son of Mr. and Mrs. Charles Martinek, members of SPJST. No. 92. Our 1943 Christmas gift received somewhere in Africa.

One of the cards came back this week, with one little word printed on it, "Deceased," which brought tears to my eyes and silent prayer to my lips. It was sent to Sgt. Joe Svojger, son of Mr. and Mrs. Joe Svojger, Sr., who paid the supreme sacrifice on battlefield in Belgium on Jan. 19, 1945. He was holder of Purple Heart and Silver Star. Lets pay silent tribute to our war hero. To his parents and sister we extend our heartfelt sympathy.

Mrs. A. Beeln, Sec'y.

V Seymour, Tex. Dear Vestnik Readers: I guess this finds most of you folks with plenty of wet weather and the farmers here are having a time getting their plowing and planting done. It was nice and dry for the last two weeks, so most people got their plowing done here.

Just recently I had the pleasure of visiting Mr. and Mrs. Joe Janda of West, Texas. We all enjoyed the visit very much, and I must say the town of West has some very nice and friendly people, of which some I had the pleasure of meeting presonally.

We've been hearing from my brothers every once in a while now. Evidently all three have been thru some tough fighting. • I thank Mary Jufieek of Dallas, Tex. for that very nice compliment about my first letter and I do hope will be hearing from her more often.

Our thoughts, hopes and prayers, our money are with our boys over there.

Closing with best wishes to all I remain your reader, Jewell Sosolik.

V

NOT SURE Patient's wife: "Doctor, is there no hope for my husband?"

Doctor: "I'm afraid he won't recover, but to make sure, I'll call in another physician.

VESTNIK Wheelock, Texas.

Dear Readers: Last weekend dad, brothers, sister and I went to Corpus ChriSti, Texas, to see brother Emil, who is in the Navy. Emil has not been stationed in Corpus very long. We sure were glad to see him. We went in the car and we really seen Corpus. Gee, we had a grand time. The ocean was beautiful when the sun was coming up and when the moon was rising. I like Corpus and I hope to make the trip again.

S-Sgt. Frankie was home on leave from New Mexico. Brother Frankie left Friday 30th. We sure miss him. Sis was also home from Orange, Texas. I wish them a safe trip to their places where they work.

Come on readers, write often to this paper.

We enjoy reading letters. I don't like to write them and am not very good at writing, but I sure love to read letters.

We had some rain here last night, and a strong wind.

I was supposed to write a few lines, so I must Lottie ike,Sh sign off. A reader, V Camp Hood, Texas.

Dear Vestnik Readers, Here is just one more additional letter for the English section, and can you beat it, it's from a G. I. Joe. Many of you readers have been putting in your requests for all the service men to write. I have send in several letters while a civilian, but this is my first one since my name has changed from Mr. to Pvt. This army life sure is swell. Beats the civilian life, at least I think so. How about lot of you boys and girls enlisting into the army. Especially you girls joining the WACs. Anyway, the army is a good place to be in.

My basic is to start in the morning and will receive 15 weeks of ,basic and than take a ride to meet our nasty friend (enemy) the darn Japs. They better run when I get there, or else it would be too bad for the dirty little yellow Jap. We certainly have a nice day room and chapel here at Hood. I have gone to church this morning. I still haven't missed a Sunday since I am in the army. Church .is the best place to go.

Say, readers, I will appreciate all letters from those who are interested in writing to me. My name and complete address is Pvt. Dennis E. Chernosky, A.S.N. 385955555, Co. A, 178th Bn, 96th Regt. I.R.T.C, Camp Hood, Texas.

So pals, will be looking for a letter every day and be sure to write.

I surely have enjoyed the soldiers letter that has been written by George Bren, formerly of College Station.

I remain a G. I. Joe, Pvt. Dennis E. Chernosky.

V WHAT IS THE OPPORTUNITY AFTER THE WAR? It is difficult to talk about fraternal work in the period after the war because nobody knows what the world is going to be like and what America is going to be like. We know that victory is in sight, and from past experience we know that victorious nations are rarely any better off than the conquered. There is no profit in war.

As Dr. Huebner told the Fraternal Field Managers' Association at St. Louis in September, the material wealth of America is plastered 100% with government debt. That means that those pieces of paper promise more than the value of every bit of property in the country. The government has no money,exept what it obtains from you and me. It is our debt, and we do not have the money to pay it.

He added that the only wealth remaining is human wealth. He meant the ability of you and me to work in the future. We will have to work in order to pay our debt. We will work but the government will take a good share of what we earn.

He added, also, that only one-seventh of human wealth is. protected by life insurance.

The situation confronting the American people in the post-war period is that while they will

Btrana 11. work hard it will be difficult for them to accumulate funds for their dependents. Life insurance, as has been demonstrated in the past, is the only sure way to provide for loved ones.

There will be a greater field among hardworking American people for the service of life insurance and for the sale of life insurance.

However, it will not be easy to occupy that field. Our socialistic government has already gone into competiton with the voluntary system of life and old-age insurance and, as totalitarian governments do, our governments insurance'is compulsory. That competition may be extended. It may be enacted that after the working man has paid his taxes, whatever remains will be seized as a social security tax.

One reason America is able to withstand such socialistic onslaughts as we have had in the past 10 years is because of the free life insurance institution of America. The people of this country have without compulsion erected a free institution which accounts for 83% of all the life insurance in the world. This institution protects their homes, feeds widows and orphans, educates young people and gives independence and security. It belongs to the people.

It was not forced upon them. They could take it or leave it. They took it.

So the six-sevenths of human wealth which will be the ma fr et in the post-war period will require just as much planning and salesmanship in proportion as was the sale of oneseventh. It will be a field for enrgetic men and women who believe in the cause and who enjoy the feeling of doing good in this world as much as they enjoy the profits.

When President John M. Weber assigned this subject to me, he evidently `wanted me to say whether there will be an opportunity for fraternal work after the end of the war. That is what the people in this audience, as fraternalists, would like to know.

The subject may, be divided in two parts. One pertains to the social, charitable, co-operative, ritualistic fellowship, and the other pertains to the writing of applications for benefits in a fraternal life insurance society.

The American people have always been inclined to join fraternities. The fact is the very spirit of life on the North American continent encourages people to be joiners. Our pioneer ancestors had to rely on each other and aid each other in order to conquer the wilderness and build this country. That was fraternalism in action. Then the fact that each American citizen is a sovereign in his own right, not bendin g the knee to an y higher caste, is conucive to association with fellow human beings.

We may expect that when the boys come home from the far corners of the earth, less a million or more killed, they will do a lot of joining. There will be veterans' organizations.

There will he political organizations, and it is not tor, alarming to say'that some of these will have sinister purposes, even to class warfare.

From what I hear from the boys who are far away, and from talking with those who have returned, they would not trade one county in Mcrvland or an y other state for all of the rest cf t he world. They want to return to America and be a part of American life, and fraternalism is an important factor in American life.

Many will join our societies if we make membership attractive.

When World War I ended in 1918 the old-line companies had approximately 30 billions of life insurance in force. Within another year they had 35 billions, and the amount has grown rapidly, until today the total is in the neighborhood of 140 billions. Unless the picture turns out worse than we expect, we may have a great expansion of life insurance after this war.

The fraternal benefit societies are in splendid shape to handle such opportunity. They have na apologies to make. They are giving the finest kind of service. Unless government goes teener it ought to be the beginning of great fraternal expansion.

Strana 11.

Experience of a German among Germans Is it possible to re-educate the Nazis? What right have we to expect a swift and thorough change of outlook among Germans? A German who has had the opportunity of acquiring wide experience among German prisoners of war gives his views below.

"It is unfortunately true that the German masses allow the Hitler gangsters to lay down what they are to do and that they would rather be slaughtered for Hitler than, start an open struggle against the Nazis, which would probably cost less bloodshed than the continuation of the war. Eleven years of Goebbels' propaganda, decades of bureaucratic government, have broken the moral backbone of the people and made the Germans into accomplices in the greatest crime in history.

"If Germany were left alone today the only organized force, namely, the Nazi criminals, would be in power again in a very short time, and most people would say, as they did before: "Well, what could we do to prevent it?" Unfortunately, this is not an unfounded assertion, its truth has been proved by experiences in the prisoner-of-war camps. There are no longer any Gestapo men in these camps, 80 per cent of the prisoners want to cut themselves off from the Nazis. The great majority say that they had no possibility of doing anything against the Nazis. But all, these men allow the Nazis, who number only 20 per cent, to dominate the camp, dig themselves into all important positions and suppress the few convinced anti-fascists by force. All this without police, without official machinery, without weapons, in a camp, where any prisoner can complain to the Allied authorities and find a favorable hearing.

"The example of the prisoner-of-war camps makes it clear that the German people would again be at the mercy of the Fascists. 'Our nation is not ready to fight for democracy, for democracy is a constant struggle for freedom.

There is no comprehensive organization in Germany which could throw the German people successfully into such a struggle. The government after the victory will have to be imposed from outside, that is to say it will have to be an Allied government. The old machinery of government will have to disappear with the Nazi party organization. Hitler's wirepullers in industry and among the landowners will have to have their teeth drawn, like the actual Party officials. Germany will have to remain under Allied control until new forces have grown up in the country which are able and can be trusted to guarantee the re-building of Germany in a truly democratic sense. It is hard for a German to say these things, but to disguise or ignore the facts would lead to illusions which would endanger not only the progressive forces in Germany but even those in the other countries of Europe.

"In recent months I have talked to hundreds of Germans. Out and out anti-Nazis among the prisoners maintain that the masses do not think politically. Most of them hope that they will be able to be the camp-followers of an Allied government just as they were the campfollowers of imperial Germany, the Weimar Republic, and the Nazis.

"Men who have been in the police tell me: "If we were given orders tomorrow by an Allied government they would be carried out with the same German thoroughness and attention to detail as the orders of the last three systems of government. We are like factory workers; even when the shareholders change we go on working and think of our families and our pensions."

"A man who was formerly an influential journalist in the Bavarian People's Party, and whom the Nazis dismissed from his post, declares that Germany needs living space and colonies and that the German people stands higher than those of other countries (with the exception of the English — be it noted!) This

V liturmilit after years of Nazi barbarism from a man who says he was for democracy, who has suffered under Hitler and can state in detail what atrocities the Nazi armies have perpetrated in the occupied countries.

"Millions of Germans have had a hand in the acts of banditry. It was Hitler's deliberate policy to include as many people as possible in the fellowship of criminals. In one case is an honest-looking master butcher who acquired his business at the expense of a Jew who was sent to a concentration camp. In another case it is a lawyer who also calls himself a democrat and has nothing in common with the Nazis. But he looks on smiling when the Jewish opponent of one of his clients is brought before the court in such a way that this honest lawyer's own clients win the most hopelesslooking case.

"Then I made the acquaintance of the the schoolmaster who had heard eye-witnesses' accounts in the hospital at Lublin about what went on in the extermination camp at Maidanek. Yes, the responsible people must be punished. But when I asked whether the soldiers who have feathered their nests by plundering the occupied countries are to be punished too, the schoolmaster turned pale and stammered: "But then, you would have to punish all the soldiers." And after a pause: "C'est la guerre, you must see that, surely."

"The worst thing today is that most Germans do not realize in the least that they have had a share in these crimes. When this feeling of guilt finally comes, when the criminals are exterminated then the German people will feel that the reparation of war damages is not a penalty for losing the war (we nearly won the war And then the others would have had to pay the penalty), but is a contribution towards making good the criminal actions of Hitler's imperialism."

V VETERANS AS PROSPECTS

By Howard S. Hon In a recent article for Field Facti reference was made to the large prospect group that will be available when the veteran returns.

Don't dismiss this article with the assumption this is just another group. There is a special reason why this group will present you with both the greatest opportunity of service and at the same time the greatest opportunity in a life time to write applications.

The obligation will lie in explaining to these veterans of the second world war the tremendous advantage in keeping their National Service life insurance in force — on the term basis on which it is originally issued if necessary and possible, on converted basis as soon as they can afford it.

The tremendous lapsation of government insurance after the last war proves that to remain in force, life insurance must be serviced by the American agency system. Only we in the business can see that such servicing is done. If we fail, it will be to our everlasting disgrace, for we shall have allowed irreparable damage to occur to these veterans.

It will likewise be our obligation to help the veteran choose from among the permanent forms to which he can convert his 5-year term policy that form which will best constitute a basis for or fit into his permanent life insurance estate.

This second obligation is a very great one, for while the advantages of National Service life insurance are very real and very great, it has definite limitations which make it necessary for it to be fitted into the life insurance program carefully.

The principal limitation to notice is that lump sum settlements are not available. The proceeds must be taken either at the rate of $5.51 a $1,000 per month for a limited period of 20 years if the beneficiary is under 30, or 10 years certain and life thereafter, if the beneficiary is over 30. There are no other options. This means that National Service life insurance cannot be used as cleanup, mortgage or debt retirement, or to settle any part of estate costs.

Nor can National Service life insurance pro-

Ve stkedu, dne 11. dubna 1945. ceeds be paid to anyone save a restricted list of beneficiaries: wife, husband, child, parent, brother, or sister. If no member of the permitted class of beneficiaries survives, no payments will be made, and payments cease with the death of the last surviving member of the class.

These limitaitons of National Service life insurance are not mentioned as criticism of it, nor shoud they be reasons for not keeping it in force. The advantages in low premium rates (because the government absorbs part of the cost), and in protection of insurability are so great as to make it imperative for the life underwriter to do all he can to see that the vete ran keeps it in force. And in helping the veteran fit his National Service into his permanent program, the underwriter will find his greatest opportunity in a couple of decades for sales and service.

V CZECHOSLOVAK CONSUL GASSED IN NAZI TORTURE CHAMBER A Czechoslovakian soldier from Bratislava who succeeded in escaping from the Germans during the evacuation of the Oswiecim camp, in Poland, told the correspondent of the Czechoslovak Press Bureau, as reported on March 5, that among the people gassed at Oswiecim was also the former Czechoslovakian Consul General in Paris, Dr. Butter.

The informant was for a time in the concentration camps of Dachau and Buchenwald, in Germany. He stated that at that time among the prominent Czechoslovak incarcerted in Buchenwald was the social democratic deputy, Robert Klein; agrarian deputy and former minister, FrantiAek Zadina; Lev Sychrava, editor of the daily, Narodni Osvobozeni, and leader of the Czechoslovakian Legion; former minister Ivan Markovi6; Ferdinand Peroutka, editor of the great liberal weekly Pkitomnost; Petr Zenkl, mayor of Prague; Josef 6apek, writer, painter, and brother of the dramatist, Karel Capek; Generals Husak and Nemec;and social democratic trade-unionist, Cernoch.

V EXPORT INSTITUTE IN PRAGUE DISSOLVED According to a decree issued on October 9, Dr. Bertsch, the German Minister of Economy and Labor in the Nazi puppet government of Bohemia and Moravia, dissolved, as of October 10, 1944, the Export Institute in Prague for the duration. During the past years of the Nazi occupation the former Czechoslovak Export Institute was entirely in the hands of the Germans. Its president was General Manager Hoedl of the First Brno Machine Tool Company. It is interesting to note that to the last moment the Institute had an informational division for the Anglo-American countries.

V NO KICK COMING

They were standing at the front gate.

"Won't you come into the parlor and sit a little while, George dear?"

"No'm, I guess not," replied George hesitantingly.

"I wish you would," the girl went on. "It's awfully lonesome. Mother has gone out and father is upstairs groaning with rheumatism in the legs."

"Both legs?" asked George.

"Yes, both legs."

"Then I'll come in a little while."

V "It's surprising," said the professor to his wife at breakfast, "to think how ignorant we all are. Nearly every man is a specialist in his own particular line, and in consequence we are all as narrow-minded as it is possible to be."

"Yes, dear," said the wife.

"I, for instance," he continued, "am ashamed of my failure to keep abreast of modern science. Take electric light, for example. I haven't the slightest idea how it works."

His wife gave him a patmnizing look, and smiled.

"Why, Herbert, I'm ashamed of you, too. It's simple! You just p ress a switch, that's all."

Ve stkedu, dne 11. dubna 1945.

Slersko jako nistupiite oneraci na Mgravu.

(Pokraeovani se strany 1.) nazpet, na pilklad po Fridrichove viterstvi 5. prosince 1757 u Leuthen (zapadne Vratislavi) ci 15. srpna 1760 u Lehnice a 3. listopadu 1760 u Torgau, nebo zablokovany v sasko-luhickkch horach. Jen jednu Porahku utrpeI Fridrich u Hochkirchu v Luhici 14. rijna 1758.

Fridrich byl ov,g em nucen edit koalici take na jinkch bojig tich. V torn mel po jistou dobu znaene aspechy manevrovanim na vnittnich liniich (na, ptiklad velke viterstvi nad Francouzy 5. listopadu 1757 u Rossbachu); pri eem2 k jeho iispechinn phispelo tee cunctatorske poeinani jeho odparca. Nakonec v gak zahnala koalice Fridricha do tisne. Aby se vyprostil, rozhodl se je gte jednou ofensivni -Oder proti Rakousku a vpadl roku 1758 z Kladska Mittelwaldskkm sedlem na Moravu, kde oblehl Olomouc. Oblehani v gak musel pteru giti, nebot' Rusove zatim dobyli Vkchodnich Prus a ohrohovali Frankfurt nad Odrou. Po nerozhodne. bitve u Zorndorfu (severne Kiistrin) v srpnu 1758 a dalgim nervosnim manevrovani v Sasku a ye Slersku proti Raku ganam utrpel nakonec 12. srpna 1759 zdrcujici poralku od ruskeho generala Saltykova u Kunnersdorfu (II Frankfurtu nad Odrou). Tato velmi krvava bitva, kde po vyeerpanli stfeliva obou stran doslo k urputnemu boji mule proti muhi, prokazala vysokou, zdatnost a pkirozenou bojovou ptevahu ruskeho vojaka. Fridrich. pfekvapen a v zoufalstvi, se vzdal Po teto porahce veleni a malem se zhekl i trtilnu, vida sve dilo v troskach.

Ruskk vojevadce vojsko se ukazali take tehdy lepgimi Pru gaka. Rakugane vyuaili ruskeho viterstvi a dobyli zpet skoro celeho Slerska.

Uvedend situate je veinal instruktivni, nebot' se ukazalo, he Fridrich nemohl hajit soueasne Slersko .i Berlin.

Jen obrat v carske politice roku 1762 zachr6,nil Fridricha 'cited Upinkm znieenim, a umohnil mu vzpamatovat se natolik, ze pak porazil 21. Cervence 1762 Raku gany u Bruckersdorfu Svidnice), dobyl zpet Siezka a Drand'an a docilil uzavheni miru 5. imora 1763 v Hubertsburgu. Timto byl potvrzen status quo ante bellum 1, osud Slerska zpeeeten na dobu 200 let.

Jegte jednou vyrazil Fridrich na obranu sve kokisti a to roku 1778 s 200.000 muhi ze/Slerska a Saska podle sveho receptu z roku 1744. Tato kampari se nazkva lidove va,lkou bramboroyou, nebot' skonoila loez boje (mir v Tegine) dotvrzenim Uspechu Fridrichova.

Valky napoleonske se take ptehnaly nekolikrat tzemim tech a Moravy, ale krom ruskeho nastupu Morayskou. Branou pies ,Olomouc k bitve u Slavkova nehralo Slersko hadnou vkzna enou roll ve strategii obou stra p . Valka prusko-rakouska z roku 1866 neobsahuje ye skuteanosti hadnkch strategickkch objevil, nebot' nastup i manevr Moitkeho plied bitvou u Hradce Kralove je v podstate Uspe gnou kopii konvergentniho mane yru Fridrichova z roku 1744 a 1788. Ke konci slu g', poznamenat, he ndstupovk prostor ye Slersku hral take roll v ne meckem atoku na Polsko roku 1939. Ov gem obchvat Polska z jihu / by' vice umohnen nastupem ze Slovenska.

6eskoslovenskk hlavni stab vyvodil uh z techto zavera pottebne dusledky a vybudoval letech 1936 — 38 solidni opevneni podel severni hranice Moravy a tech s tehigtem na Orlickkch horach a Jeseniku ah po Ratibot. Bylo by vskutku tragickou ironii osudu, kdyby tyto pevnosti mely slouhit Nemcarn proti nam a nagemu spojenci. Pti te geni tehkeho ukolu byl es. hlavni stab nejvice handicapovan tim, ze Kladsko, jako ptedsin Ceske citadely, bylo v rukou npfitele. Jen hranice na sku — v a/vete, he Polska bude aspori neutralni — zilstaly otevrcene.

Po teto valce budeme v gt'astnelgi situaci.

Majice oporu v nasem mocnem spojenci So yaaem sVazu, muzeme teat otazku obrany CSR.

Strana 1$,

Provolini k eeskimu lidu.

Lide eeskY, jako pkedstavitele *deal slol'ek deskoslovenske narodni fronty obracime se k Tobe s touto svornou vkzvou, kterou narn diktuje nynej gi osudova chvile. ProMvame nejvYznamnejAi valeene uddlosti.go, nae nas narod po 6 let nevkslovneho utrpeni v poutech nemecke nadvlady tak touZ"ebne eekal, se dostavuje. Koneone rozdrceni nemecke valeene moci nadchazi. VYteend vojska Sovetskeho svazu se v mohutnem nastupu pkevalila pies nemecke hranice a tahnou jiz na Berlin. Mocnk a v dejinach valky svou silou spadem bezptikladnk napor Rude armady a postup spojeneckkch vojsk na zapade proti hitlerovskemu Nemecku ptiblihuji den na geho osvobozeni. Vitezna, sovetska, vojska nastupuji 'V nekolika pramenech i na na gh eeskoslovenske pride a nidice porahene nemecke hardy ptinageji vgude uhnetenemu lidu spasu a svobodu.

Po osvobozeni Karpatske Ukrajiny a velke east Slovenska kyne nyni svoboda i teskkm zennim. Dela Rude armady jih latmi v nagich Slerskkch Beskydach,,u Ostravy. podel Mora y g. Nezadrhitelnk po--skehoJsnikuaKron chod sovetskkch armad k hranici Slerska a tech zpilsobil, he nemeati katane na geho naroda jsou zachvaceni smrtelnkm strachem. Karel / Hermann Frank void na pomoc bidne hachovske zradce a postavil v eel° protektoratni vlady policejni stvaru Bienerta v domneni, he se mu podati behohlednkmi prosttedky udrhet v nemecke moci do posledni ;chvile okupovanou na gi vlast. Kdy2 nemeeti podmanitele 6 let krvave trkznili na g narod, chteji ho nyni donutit, aby jim pomahal vest valku na Cesken" /hem', aby pro no obetoval krev, hivoty a majetek, prave v chvili, kdy ptichazeji oeekavani osvoboditele. Avgak mush bkti zmateny tyto zaketne rimysly Nemctil a jejich hachovskkch phisluhovaotil. Ceskk narod si mush vedom, he nynej gi yell& chvile vyhaduje od neho velke erozhodne tiny. Jde o to, vyjiti v Ustrety svobode a phi torn spasiti vlast pied nemeckou zka2ou a zpusto genim. Vzhledem k vkznamu tech a Moravy, v zavereene bitve s Nemci, upteny jsou nyni na Vas v gechny zraky. Nelze dopustit, aby Nenictim mohly Ceske zeme slouhiti za posledni oporu v jejich zoufoie obrane. Nelze dopustit, aby Nemci mohli pied svkm ifitekem z teskYch zemi zpustogiti nagi krasnou vlast. Na g narod ma nejen mohnost, ale nejvet gi povinnost, usnadnit a urychlit postup sovetsIckch vojsk, jeh, jdou Ceskoslovensku na pomoc a /prole yaji hrdinsky krev za nagi svobodu.

Vgichni boje schopni synove naroda do zbranel Vgechny partyzanske a ozbrojene oddily, vgechny podzemni yojenske organisace do rozhodnkch bojovkch akci! Nyni prigla chvile, biti se v otevtenem boji za svobodu, biti se za nage &aka, mesta a dediny, za na ge ,rodiny, za, hivoty na gich hen a deti. Nyni pfigla chvile. udehit Nemctm v tS71 a srazit je k zemi.

Ani jedink Nemec, kterk pti gel do nagi zeme jako okupant, nesmi ujiti nepotrestan.

Vstupte v rozhodujici zapas s nemeckkmi yettelci! Napadnete nemecke vojenske objekty, letigte, sklady, kasarny, znemohnete pohyb nemeckkch vojaktil, pterugte spoje, zniete dalebite mosty a tunely! Obotte se na proklate Mince a pobijejte nemecke okupanty, trestejte zradce, umlete zbabelce a gkildce narodniho boje. Vezmete si /ptiklad z hrdinnkch slovenskYch bojovnikt, kteti vedou ripornou partyzanskou valku proti Nemcam a sbrattuji se s ruskkmi osvoboditeli. Podejte si ruce s bojujicimi Slovaky a( spoleenkm bojem znemohnese stoprocentni duverou v jeji rispech. Neni vgak pochyby, be k zne gkodneni hrozby namitene ze Slerska na na g e vitalni Apoje a do eeskomoray ske kotliny je jen jedno te geni: odejmouti neptiteli jednou pro vhdy mohnost pouhivati teto zeme jako nastupoveho prostoru a zakladny 'k vkloojtm. Dvojnasob pak plati toto stanovisko pokud jde o Kladsko.

Pplk. g.4t. J. 0. Pats.

to obranu Mincu na vaske opevnene linii. Utvrd'te v boji Ceskoslovenskou bratrskou jednotu. OeskY lide, bratil a sestry. Vzeptete se nasilne mobilisaci, provadene ‘Nemci a hachovskYmi zradci, kteri Vas 2enou budovat obranna opevnerd na Cs. uzemi. Opust'te vAude opevilovaci prate. pevnostni stavby a obranne zaseky Nemet, ktere maji bSrt ihrazi proti Rusam-osvoboditelfn. V pohranienim rizemi a v pasmech nemeckeho ustupu brarite se nasilne evakuaci, zamezte pfestehovani zavodt, postavte se nemeckS7m drancovateltun a pusto'Aitell:1m odpor vsemi prostkedky. Vytrvejte neustupne na pride sve domoviny a do phichodu osvoboditelskych sovetskych vojsk. Vypovezte nyni svorne jako jeden mu .g vgechny slaby Nemcrim a zradne protektoratni vlade.

Zahajte velkou isabotagni akci, ktera by obchvatila celY narod a ktera. by v 6eskSTch zemich ochromila pine nemeckou vojenskou dopravu, vYrobu valednYch zavodri, telbu dolt, einnost pok a telegraft, dinnost iveskereho aparatu. Sabota a stavky vystupriujte nyni v mohutne masove hnuti bojoveho odporu naroda. dechove a OeSky! Wechny sily naroda ted° svorne dohromady. At' vyvstane k mohutnemu boji jednotna, narodni fronta, ktera by semkla vgechny nadgene vlastence a kterd by se opirala o nezdolne lidove sily delnictva, rolnictva inteligence. Narodni vYbory -dude do vela bojujiciho naroda v osvobozenYch lazemich, do Cola nove, demokraticke spravy republiky! aesk3"7 narode! Osvobozeni je blizke. Nyni nutno napnout v,§echny sily, abychom jib rych_ le skoncovali s nemeckYmi lupidi. Nelekejme se obeti, je2 vy2aduje posledni boj, a bez neho2!nelze svobody dosici. Vitezna Ruda armada — osvoboditelka — spolu s es. osvobozenskYm vojskem je na pochodu k nam. Projevme hrdinnou odvahu a pomorte osvobodit svou drahou vlast. Vgichni do bojei aby co nejdfive v Praze na Hraddanech zavlal opet viteznY prapor svobodne, nethvisle, demokraticke eskoslovenske republiky.

Podepisuji: 1 Moskva: V. Bernard, Z. Fierlinger, K. Gottwald, kons. rada P. F. Halo., V. KopeckY, J. Krosnak, B. Machadova, Nejedlt M. 8vermova.

LondYn: V. Nosek, A. Hodinova, J. Kotas, prof.

V. ■;Patzak, V. Majer, V. Holub, posl. J. David, el. S. r. V. Pacal, posl. F. Uhlik.

V Bienert iebrit2 a gaty.

New York. (CTK). — "Protektoratni" rozhlas vyslal dne 16. imora tuto zpravu: "Pkedseda protektoratni vlady tech a Moravy Richard Bienert vydal jmenem vlady tuto!vkzvu k deskemu lidu: V nekolika phigtich dnech zaene mezi oeskkm obyvatelstvem tech a Moravy sbirka ()devil a obuvi pro Ceske delniky. Budou set sbirat obnokne odevy, uniformy, obuv a stare textilni potteby v geho druhu pokud se mohou opravit. Zaroveri se budou sbirat v gechny nutne potheby pro delnickou vkstroj. VYsledek sbirky bude venovan eeskym eelnikrim zamestnankm v primyslu a zemedelstvi a Casteene i osobam pracujicim phi kopani zakopri. Vgichni ti, kterYm bude vYsledek sbirky venovan, jsou na pracovni fronte a pracuji za zvlagte tehkYch okolnosti. Jejich odev a obuv se opottebovava ye znaene mite a sami si nemohou nic obnovit. Za techto podminek se "protektoratni" vlada tech- a Moravy obraci na Ceske obyvatelstvo, aby se obetovalo a k Uspechu sbirky. Sbirka bude potadama pod heslem "Narod svkm del/ilk/Am". Vlada je ptesvedeena, he Ceske f obyvatelstvo pine sve delniky podpoti.

V Praze, dne 17. Unora 1945. Vlacla "protektoratu" tech a Moravy. Podepsan Richard Bienert, y ptedseda vlady a ministr vnitra."

V Je Po valce.

Hitler a Goering se houpajh na opratce. Povida Goering: "Tak vidi g, Adolf, vhdycky jsern ti tikal, tuhle valku ukoneime ye vzduchu."

Strana 14.

VISINfIE

Ve sttedu, dne 11. dubna 1945..

Pacholek blahopieje. mate delat, abyste zili a videli novY blahobyt v nak zemi. JestliZe 'desNew York, (OTK.) PraIskY k- %- lid si uchova, jako aZ dokud, svilj meckY easopis Der Neue Tag ye rozumnY smysl a bude loyalnim k svem elsie z 31. prosince oznamils presidentovi a jeho vlade, bude-li ae "nemeckY statni ministr pro Cepokraeovat ye sve praci a divat se chy a Moravu SS Obergruppenna siutaci rozumne a poslouchat fiihrer K. H. Frank poslal eeskenu• zakont, bitde to jeho Stestim, pro- skladateli Prof Dr. h. c. J. B. Forstrovi blahoprani k jeho 85. letym Ze pak se bude dent o viterstvi nisi, ktera pies vSechny prekaZky narozeninam a vyslovil prani, aby na konec v Evrope zvitezi. Neni da- umeni Forstrovo dale Zilo jak v leko den, kdy si uvedomite, ze jsme kern, tak v nemeckem narode a jehoo vas vedli pooestnou a spravnou ce- dila se plunesla na priki generate.

V stou.

V Praze, dne 3. btrazna 1945. Pro- Montgomery navitivil es. jednotky.• LondYn. (OTK.). — Na zapadni tektoratni vlada tech a Moravy.

Podepsan: Richard Bienert, mini- fronte mel velitel eeskoslovenskych sterskY predseda a ministr vnitra, sil konferenci s mar§alem Montgodr. Jaroslav Krejci, mistopredseda merym, jen projevil zajem o situvlady a ministr spravedlnosti, Ema- aci v bitve u Dunkirku pripomenuv nuel Moravec, ministr vYchovy a evakuaci v rote 1940, kdy byl jedverejneho vzdelani, Adolf HrubY, nim z velicich dilstojniku. MontgoJOS. V. FRNIKA: min. zemedelstvi, dr. Jindrich Ka- mery slibil, ze pr Pravnik Jos. V. Frnka z Colum- menickY, ministr dopravy, dr. Jo- tosti znovu naVStivi Cieskoslovenske bus, stal se vYpomocnym statnim sef Kalfus, ministr financi". j ednotky. navladnim statu Texas v pondeli 2. dubna, byv ustanoven gen. statnim navladnim Grover Sellersem. Pan Frnka provozuje pravnickou praksi po mnoho let a je bYvalYm Menem texaske legislatury. Je horlivYm deDUBEN, 1945 mokratem, byl poslancem z Texasu do narodni demokraticke konvence Vydivino Dr. Peter Fahrney & Sons Co. v Zajmu Dobreho Zdravi v Chicagu minuleho roku. Senator Sulak byl pritomen, kdy krajan Frnka byl uveden do tohoto tradu.

Frnka je elenem Slovanske Podpose I 1 I N.' • rujici Jednoty Statu Texasu jiz pies 43 let a je tajemnikem radu Srdce Jednoty, eislo 83. — Gratulujem.

NOHO bylo psano a feeeno be- tak bakterie zem'iou neb jsou meny, cirri jest plesnivina umoi• V M hem minuleho roku o Mau, novem zazraenem leeivu. neno sivoditi. Plesniviny vidy V' Praiska "vlada" nabada k "rozumu" To ovgem bylo nisledkem pfekva- boji nevyhraji. Mnohe bakterie ne-; pujicich vS7sledkii docilenS;ch pouii- jsou otraveny tekutinou vydivanoul New York. (OTK). teska "provanina ho v boji proti jinemu obi- plesnivinou a proto dale iivori az tektoratni" rozhlasova sluiba vyvanemu nepiiteli nagich valeicich Casio pierostou plesnivinu, coi vede; silala tuto zpravu: "VYzva protek jejimu znieeni. Ve vet gine pfi-• mufift — nakaze bakteriemi. ktoratni vlady k Ceskemu lidu: Penicillin vSak neni nieim no- padU vgak bakterie a plesniviny iiji: vfm; jest pouze novSrm pro nas. pospolu zcela pfatelsky.

Jsouce vedeni smyslem pro naSi Tak se stava, se tekutina yydivan& Jako mnohe jine vY'robky vytvofene velkou odpovednost a v nejhlubSi rostlinami a pozdeji objevene clove- Penicillium Notatum jest zvlaitei naklonnosti obracime se na vas s otravna prow kern, at maji lemnohe druhyr eebnOu hodnotu, bratrskou aadosti. UraitY poeet agipenicillin moini bakterii; proto tatorti yes v posledni dobe neustaexistoval v neeiste oeistemi- vi,taiek le vyzYval, abyste umleeli sve Ceske forme po tisice plesniviny (penivtdce a povstali proti risi. Emigranlet. Jest to jmeno cillin) jest neinktere jest dane nYrn • v ogetiovini ti, kteri prirozene nejsou k tomu oaistene latce, jii akutniho zinetu pravneni, vas, nuti k obetem na Zijest dosaieno z morku kosti, karvotech a krvi nikoli v zajmu yak. tekutiny ve ktere 7 bunklC, nficiorii, rostla velice obyhnisani, kohfich vlastni budoucnosti, nYbr2 pouze /-• eejna plesnivina. nikaz, septieke proto, aby si udrZeli sva mista. StaG Tato plesnivina 4Si_/"1,1 n k a z y zapalu vejice se jako osvoboditele, 'vyhla1/1., ‘1 )\ IT me diedni pojme- "1"pile, kapaeky a Suji, ze maji pravo nad va gim Zivonovani Penicilzanetu mozkolium Notatum, ale vS,ch blan. tern. My vime, ae souhlasite s polijest to ve skutee- Ve Fahrney laboratori jest vidy na no. Neni snadnim tikou presidenta, dr. Hachy a jeho nosti jen oby- stupu hadani o le:',ebninach ziskanYch z delati penicillin. vlady a ze nas podporujete. Nicmeprirodnich Cejne zeleno-moTekutina ye ktere dra plesnivina plesnivina roste ne pripbmerite si pri teto prilaitokterou jsme v gichni v ten neb onen vytvaii penicillin jest take vfbornfm sti tato fakta: My vSichni vime, 'Ze Cas videli rusts na starem chlebe, kulturnim prostfedkem pro bakterie riS'e nesloZi. zbrane, dokud bolSeviczkaienSr7ch jablkach, aneb na vine a jine plesniviny; proto tekutina: ke a kapitalisticke nebezpeei nebulatce. Pro vet ginu z rues tato plesni- musi byti pozorne zbavena plodnosti,. vina byla pouze piieinou znechuceni Pak musi byti oCkovana eisdm de odstraneno. VS7 v gichni vite. ze a aZ. do nedavna ji nikdo nepovaZo- • notatum, pii semi musi bjiti rige je odhodlana a pripravena braval za vac majici jakoukoliv zvlagtni poirkivano co nejvet gi peee, by bylo nit *Ceske zeme tak„ jako ostatni kVA. ocInotu. zabreneno zneeisteni bakteriemi neb V jednom smelu jest podivqm, plesnivinami ze vzduchu, protole ske tazemi." Bitevni fronta ae prileeebna hodnota vytazku tyto mohou vytvofiti v3isledky, bliZuje a east na gich zemi se sta.plesnivin byla tak dloubo piehlaena, dlive eloveku. V gechna tato neil vaji vojenskYm zazemim. Lze oeeprotole nateii ulenci v oboru bak- douci teliska musi proto bfti tint kavat, ze tarn bude zavedeno nej'terologie byli po dlouhou dobu vice odstranovana behem pine doby obeznameni se zero dky kdy plesnivina roste a tvoii penicilprisnej'Si stanne pra y°, kdyby se vlastnosti plesnivin. Plesniviny jsou lin; a to jest dlouha doba, protofie zjistilo, ze nekdo vojensky podporostliny jichz sernena (v'Ytrusy) mo- plesnivina roste velice pomalu. Pet ruje nepritele. Uposlechnuti vYzvy hou 14ti skoro v gude nalezeny. Kdyl set quartii kulturniho prostiedku se semena usadi na vlhke hmote, vyda koneene pouze asi jednu unci k povstani proti iisi nezvY'Si ani v jako na kusu chleba aneb padnou penicillinu; ale jedna unce vyleei, nejmen'Sim nadeji na konec valky, to slabeho syrupu neb jine tekutiny, mnoho lidi. naopak, naSe zem se dostane do kakde podminky pro jejich vV'voj jsou dnes, jako v Olean dejepisu, tastrofy, kterou bude vinen nkod pi-iznive, nation kliciti, Obyeejne o Proto nemZ mame zaznamy, 'Clo y& do. vgak misto ve kterem se usadi, jest sud sam. Pil.pominame yam tyto okolobjevuje ohdivuhodne pdipravky ja vice neho merle zabrano baktenosti s uprimnou snahou o vase dopfiroda dala, by byla napomoc, riemi. Plesniviny rostou a rozmno- ktere bro. ZaleZi jen na vas. budeme-li si iuji se velice poinalu, kdeito bakte- non ve veenem boji proti nemoci., rie rostou velice rychle; tak v tomto Kdo vi co lueebnici zitika naleznou: moci v rozhodnem okamZiku rozumboji ozivot, plesniviny nemeli by ✓ jejich rostlinich, kofinkach ne poeinat. Osud zrazenYch evropani prilezitost k zapoeeti, kdyby ne- bylinach. skych narodil je nam vYstraZnym Celt' svet vyziski z objeveni mely nejak3.,- zpUsob jimi by maiprikladem. Ernigranti z LondYna a cillinu. Jest dalSim ohromnf,m vi.nifty neb zabily bakterie. plesnivina vydave tekutinu, ktera konem ueencii za kted bychom meli; Moskvy vas vedou k sebevraZde. My, jest otravna pro mnohe bakterie; a bfti v gichni vdeeni. vase zakonna vlada, yam rikame, co

0 jednoho mine.

JMENOVAN VtPOMOCNIM STAT. NAVEADN1101.

New York. (OTK.) Emil Hacha, "president protektoratu,Pech a Moravy" obdrZel od Adolfo, Hitlera te legram, ye kterem mu vyjadruje soustrast nad "ztratou vlady v osobe 'protektoratniho ministra dr.

Chvalkovskeho. kterY padi za obit' zbabeleho nepratelskeho ttoku".

Soustrastne projevy poslali skY ministr dr. Lammers, kgskY "protektor", fi gskY ministr dr.

Fritck a nemeckY statni ministr pro Cechy a Moravu SS Obergruppenfiihrer Karl Hermann. Frank.

SVtTLO

VY2ES1TE PLYN kterk jest zayinen

ZA CPOU a ulevte tai y ag emu Zaludku Kdy'l funkcionalni zfiepa se vleee a spiisobuje, le se eidte mizerne, jsto nervosni a nesvi a txpite jejimi pH. znaky—bolestmi hlavy, pichnoucim de. them, zkaien'Ym ialudkem, nezaiivnosti, ztraton spinkn a neslostateenou child k jidlu a mate pocit pfepineneho Zaludku nisledkem plynn a nadmuti—opatfte si Dra. Petra easem vy: zkouiene Hoboko. Jest vice nea poeisVujici prostiedek, jest tai za. ludeeni Cinnost povzbuzujici slofienj? z 18 pfirody vlastaaich eebnjich kofinkiz, bylin a rostlin.

Hoboko piimeje veli stieva k Cinnosti a pomaha jim jemne a blade° odstraniti viznonci odpadky; pomihi diti plyn zicpy a poskytuje ia'4f/ lndku onen • Al skvelf poc it 0P. tepla. opet zniti rozkoi it'astne filevy od trampot zicpy a zaroved ulevrti s v emu fialudku, obstarejte si Hoboko dnes.

Pozor: Uiivejte pouze jak piedepsano. °petite si Hoboko ve vaem sousedstvi neb o g iete pro nail z y laitni "seznamo. vacs" nabidku—a obdritte

DODATEK

60c hodnotu— zkuiebnich Iiihvi

Dra, Petra Leas,* 010 Linimeat—pro-

stredek proti hnisAni — prinasi ryohlott tilevu od revmatickych a neuralgickYch bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlYch

nebo bolavYch . svalu, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magole—alkalickt prostfedek pp y inass Ulevu od jistYch docasnY,ch udee*nich neporadke, jako zaiivaci porn. thy, E iivodene piebytkem kyseliny a pa.

lens

Mhy.

Ocleilete tento kupon

az ylag tnii nabIdky"— Nyni PrIlolen jest $1.00. Palate rani o po g tou vyplacene" 11 unc. Hoboko a 600 hodnoty zkudebni lahve deb°, LeCiveho Oleje a Magda. ❑ C.O.D. (poplatek piipoatin).

Adresa Po5tovni Ofadovna

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO 1

Dept. 811-viza 2501 Washington Blvd., Chicago 12. tu. j 256 Stanley St, Winnipeg, Man., Can. I

Penicillin, piirody nejnovelgi zazracne ecnro

Ve stredu, dne 11. dubna 1945.

MilitUrNt

Noskiiv projev k delnikum.

New York. (OTK). SovetskY rozhlas ohlásil dne 27. bkezna, e mistoptedseda Ceskoslovenske statni rady V'a' cla y Nosek ve svem projevu o pkitomne situaci a o programu nova deskoslovenske vlady ueinil yYzvu k pracovniktm v Morayske Ostrava a Karvine v uhelnem a metalurgickem okrsku. aby ypomahali Rude armada v aktivnim boil proti Nemcum.

V Neopomljejte dati vaSi pozornost docela obyeejne veci, jako jest male, tkiska, krabnuti, popalent puchyk, a zvlaSte pichnuti se rezavYm hiebikem. Kdokoliv byv ranen jakYmkoliv s hora jmenovanYm zpUsobem, mule velmi snadno dostat nou infekci. Aplikace NONAT masti pornifle pkirode k pkedejiti vane komplikaci. Toto jest velmi snadno, ale mule ptedejiti vaInYm nasledkum.

TELOCVItNA JEDNOTA SOKOL FORT WORTH. ,Bratki a sestry:— Tak zas je na ease abych nee° napsal, abych uspokojil nektere a nechal vedet. e Sokol se jeSte ye Fort Worth klepe.

Pkedne oznamuji taneehi zahavu 15. dubna, na ktere bratr Jos. Milan a jeho hoSi budou fteinkovat. Uctive vas zve zabavni vYbor a pfeje si, abyste pkigli a pozvali svoje zname.

A druha, einnost naS'i jednoty je, le jsme zas zaeali cvieit a to kaldY tYden ve stkedu weer v 8 hodin.

Tait; kterY to nevite, pkijd'te se podivat, ale pkivedte svoje deti. Posledne nas bylo celkem 18 evieencu. Neoeekavejte toho moc, ale ono je to zdrave se protahnout jednou za as a neuSkodi to 26,clnemu. Hlasi se nam americke deti, tak pros by se eeske deti nemohly setkat jednou tYdne, poznat se a pobavit? Nale jest ted' od nas v loranne moci po celem svete a doufejme, se zase vrati a 'lady nastane zas pravY. ruch.

A ted' je'Ste jednou pkipominam lu naai zabavu. Zaeatek je v 7:30 a brva, do 11:30.

Cena Nonat je pokou 55c a $1.05 Schtizo bude posledni nedeli v Ptejte se vakho lekarnika neb je4- mesici, tedy se dostavte. Mame nenatele, ale nic jineho neberte, rune- kolik novYch elenft k pkijimani. ji pigte na na gi adresu: Na zdar!

R. C. MILLER & CO. Jan BeSan, jednatel.

P. 0. Box 285.

Altadena. Calif Edwardsville, Texas.

CtenY pane I. J. Gallia!

S dychtivosti sledujeme Vase dopisy, zdali podate nejakou zpravu Central Oil Development Company.

PRAVNIK Nemyslite, e je potkeba aby ti lide Vyrizuje veLkere soudni vedeli jak' je pkijem? Jake vydani? Vy Ukednici od te Company, zale2itosti. t. J. Gallia, J. A. Halamieek, H. W. tfadovna: 936 Bankers MortHuwar, F. J. Bouaka, podejte nejagage Building, pies ulici nakou zpravu. Tak se budu tSit, le proti Kress budove. piijde brzy neco na svetlo, za ta 15HOUSTON, TEXAS ta by to bylo tkeba.

Stakieku Barto gi, psal jste,'le myslite, e ji brzy odejdete z tohoto DR. THOMAS N. DeLANEY sveta, my parkrat nedostali VestOtNI LEKAR nik, tak jsem VaSe dopisy dlouho BrDe spravne pripravene. neeetla, myslela jsem, 3e ji jste zeoas die mkel. Já ty Vase dopisy tak rada firadovna 3248 — Res. 2637 eetla, podle toho byste)mel bYt je513-17 'Professional Bldg. 'ste dlouho 2iv. Mne pkipadaji Vak dopisy jak by jeden s Vami mluvil.

TEMPLE, TEXAS Jen piSte dal. zdali tam mate nakou ehybu, to nic, ja ,jich mam take dost, ale poprosime br. redaktora,

oNAT

CHERNOSKi

Ittrana 1$.

a on to spravl. idyl je Slovak starSi, ji tu mluvnici zapomel.

Poeasi tu mime pekne, ,naprklo, vkchno se zelend, stromovi je obaleno kvetem, tak snad bude dobra uroda.

Pozdrav na vaechny bratry a ' ,sestry, zvla gt' rodinu

NIC LEPS‘1110 PRO 2ALUDEK

V

K POVZBUZENI. ,TRAVEN1 A CHUTI K JIDLU, VYBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRAVUTICI.

Pochybnosti v Nemecku.

SEVEROVA

New York. (CTK). NemeckY :easopis Stuttgarter N. S. Kurier napsal dne 20. fmora tuto zpravu: "Jsou rozhovory, kterS7m by lide nemeli naslouchat ani2 by ihned zakroSili. Tak na pkiklad nas soused Muller, celkem klidn3"7 a rozumnS7 mu2. Ale jednoho dne ye fronte na potraviny dostal zachvat slabosti a ptal se, jsou-li bolaevici skuteSne tak zli, jak je maluji Jak je demu znamo. tito Milllerove existuji v kaklem veku, ye vaech variacich a v obou pohlavich. Mezi nalimi znamYmi je take Frau f Schulze. Vyklada syVm sousedilm, ae Anglieane a Americana si jiste daji kici. Frau Schulze nevi nic o Versailles, o Dawesove a Youngove planu. nic nev1 o hromadne nezamestnanosti a hrozne bide p1-ed rokem 1933. Tehdy byla St'astna. Jeji mu2 byl civilnim tkednikem, kterY ndhodou nebyl propuSten. A tak Frau Schulze lehko zapomind nepkijemne veci. novinach Ste radeji povidky nebo romany, misto aby se starala o Morgenthativ plan. Tato Frau Schulze je prave tak nebezpeSad jako Herr Muller. Z toho dilvodu, jakmile rozhovor dosahne .bodu pitomosti, musi se nevyhnutelne zakroSit." — CelY. nemeckY narod dosahl bodu "pitomosti" u2 pied gest lety, Proto take spojenci zakroeili.

V

HOKA

Frances Hlaysa.

VELKA LAHEV JEN 2ADEJTE U SVEHO

Last and found ce llurnns of Talr2o newspapers are crowd! -24 ed these days. Every time an American buys a War Bond, the Japs lose face. Buy your 16% every pay day.

EVERA CO. CEDAR RAP?DS IOWA

ZABAVY

Dr. Chas. J. Hollub

fidu

■■••■■■■■••11•01•111a.

eskST Lekai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon iliadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHREBNi SLUZBA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohrebni 11stay pohotovY k sympatickemu vyrizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohrbu.

Leynd ceny jsou na g. zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni feditel 61en S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT Zubni fTtadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

NOVI CESKY FILM

Pokrok Houston

"Bila vrana" Veselohra, ktera liei Mvot mla, dYch lidi, odhodlanYch pracovat a dosici sveho §testi, natoeenY v malebne krajine v Luhaeovicich na Morave. Predehra, film z Ruska, z nav,§tevy presidenta Beneie Moskve.

EL CAMPO, ye Stvrtek 12 dubna, od 2:30 do 11 hod. veSer. [VIOULTON, v nedeli 15. dubna, o 3 hodinach odpoledne.

EAST BERNARD, v nedeli 15. dubna, o 8:30 hod. veSer. WALLIS, v aterSr 17. dubna, o hodinach veSer. GRANGER, ye etvrtek 19. dubna, o 7 a 9 hodinach veSer. ROGERS, v nedeli 22. dubna, o 3 hod. odpol. a o 8 weer.

$1 25

LEKARNIKA. NEMA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LAHVi PRIMO OD:

15 dubna 22. dubna 29. dubna 6. kvetna

▪ -

Zitopek - Nesvadba Syncopators J. R. BaC4

VSTUPNE: MITI I DAMY 75c.

Tax included 0 zakusky a oblers veni navAtevnika jest vgborem nalaite postarano.

Zabavni Vfrbor.

1140 ROBBIE ST. V 20258 Na doptani: 20th and North Main.

Strana 16.

Podivejte k oznamovin

Mat Oznamovatel PiiJme se: — Zena eeskoslovenske narodnosti k vateni a konani dornaci prate pro dvou elennou rodinu, Zadne pradlo. Privatni byt s koupelnou a dobrY plat. Odporueeni jest Zadouci. — Mrs. Lawrence Miller, Neiman-Marcus Co.. Dallas, (15-19c) Texas.

0.11 Mime se mug a tena eeskoslovenske narodnosti k vedeni dobytkalske farmy na Grapvine Highway mezi Ft. Worth a Dallas. VYbornY dam k bydleni. Zajimate-li se telefonujte Ft. Worth 2-5213, nebo 4-9402. Clyde 0. Eastus.

(15-c) ham, Hiedaji se '6e§ti maniele k praci na velke ran& ena k vateni a mug musi miti zku:s'enost v dojeni a jine venkovni praci. DobrY plat a pelme misto k bydleni, vgechen nabytek. 0 dalgi informace pigte desky neb anglicky na: Emil Moravec, P. 0. Box 2007, Vernon, Texas.

(13-17pd.)

Hiedaji se dye stenografky, ktere by mimo anglietiny easte&te ovladaly deAtinu. Prace stala, podminky obratem sdeli: Hla.vni dovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Texas.

(6-dz.)

FARMY NA PRODEJ. 48 akru s obydlim, stodola, studna a jine hospodatske ptinte gi. Trvale tekouci voda v pastevniku. Asi 4 mile vYchodne od Shiner v Lavaca okresu — u cementove silnice.

4.

150 1/2 akrova farma pti Kokernot Akole v Gonzales okresu, sedm mil zapadne od Shiner pti dobre ceste a asi jednu mili od silnice. Zvelebeni poznstava, ze gesti svetnicoveho moderniho obydli postaveneho pied ttemi roky, uvnitt vylepeneho papirem, vybarvene s kuchyriskYm kabinetem a umyvadlem. Vetrnik s potrubim po celem miste. Stodola pro tschovu 1200 bnglft korny, Vilna pro ,kravy a telata, pastevnik pro vepte, garage, udirna a kurnik. Take dvousvetnicovY najemnY domek.

Vetknou eernice, 86 akra v poll terasovanem. Dostatek stinnSTch stromil a pekant. Skola v sousedstvi farmy.

112 akra farmy, z nicht 62 Aril v poll; stale tekouci voda v pastevniku, obydli, velka stodola, garage, kulna pro polni natadi, vYchovna, kurnik a dalgi pkiktdi. Naleza se vYchodne od Mouton.

4.

50 Mull s obydlim, stodola a jine hospodatske pti§tte gi, nedaleko Breslau u ieky Lavaca, vYchodne od Mouton. * 100 akru pii silnici, asi 6 mil zapadne od Shiner, menSI domek, stodola a studna. ZpOsobile k paseni dobytka.

Ohledne techto farem a danich telefonujte neb vyhledejte: J. F. BO2KA, Peoples State Bank Building, Office Phone 5 — Res. Phone 63 Hallettsville, Texas.

(13-15-c)

59iSTNIIC Partyzani na Morave a v feechich.

New York. (CTK.) Na vYchodni Morave stoupd einnost deskYch partyzant. Ve zlinske oblasti operuje nekolik partyzanskYch kte, re prepadly oddily SS a ),,svedly s nimi pravidelnou bitvu. V drisledku einnosti techto oddilt je Z",eleznieni spojeni mezi Olomouci, Breclavou a Rakouskem ustaviene° pkeru gova,no. Trestne vYpravy vyslane Nemci ztroskotaly dik silnemu eeskemu odporu a po nekolikadenni ostre bitve Nemci speSne ustoupili.

Dne 11. brezna byl vykolejen nemecky vojenskY vlakiu Goleova Jenikova, pii eemt" lokomotiva a sedm vagonu nalolenYch strelivem bylo znideno a dilleata zeleznicni trat' Kolin-Caslav-Nemecky Brod-Jihlava preruSena. Rovnet jine teleznieni trati jsou trvale pferu govany. %V eeki delnici v Nemecku si maji vytadat "pokrmy".

New York. (CTK) — Tak zvand "Oeska protektoratni sluZba" vydala dne 19. brezna poselstvi deskYm delnikrim v Nemecku. Z poselstvi vyjimame:"CeSti delnici v ,zapadnim Nemecku, kteri za nynejSich podminek nemohou pokraeovat ye sve praci, musi si vyt'adat pokyny od Sefa krajskeho spojovaciho ritednika pro delniky z Cech a 'Moravy.

Adresa zni: Schwerte an der Ruhr, Feischiitz Ferder Strasse."

Lupiei hrozi lupietnn.

New York. (CTK) StockholmskY easopis Dagens ,Nyheter prines1 dne 2. brezna tuto zpravu z Berlina: "Ve vykladnich skrinich obchodu v malYch mestech kolem Berlina byly vylepeny vyhlaSky, ktere maji pis: Lupiei budou na miste pove geni! V textu vyhlaSky se obecenstvo vyzYva, t'e je jeho povinnosti spet k zateeni lupiet a ueinit s nimi kratkY proces bez 4vYslechu a bez rozsudku."

0 Rooseveltftv telegram Bene govi. Poselstvi u pfileiitosti jeho navratu do viasti.

Washington. (CTK.). — President SpojenYch state Franklin D. Roosevelt zaslal presidentu eskoslovenske republiky dr. Eduardu Betento telegram: "Jeho Excelenci dr. Eduardu Beneeovi, presidentu Ceskoslovenske republiky.

Naplriuje mne pocitem hlubokeho osobniho dostiueineni, ze VaSe nerinavne snahy o osvobozeni teskoslovenska byly korunovany Va,navratem do vlastl. Jsem si vedom toho, jakou radost musi VA'S navrat domri znamenat jednak pro Vas, jednak pro kahleho vlasteneckeho protole znaei pro VaSi zemi obnovu dristojnosti v nezavislosti na cizi madvlade a ve svobode. Vag navrat take symbolizuje pro vSechny Amerieany skuteenost, 'te celY svet prechazi z let dobyvaenosti a zapasu do dry spravedlnosti a soueinnosti ve sdruZeni svobodnYch narodU oddanych tyrnt zasadam demokraticke po6estnosti jet jsou tak charakteristicke pro Ceskoslovensko samo.

Increase your payroll savings to your family limit

Ve stfedu, dne 11. dubna 1945.

Nova, sedma kampaii valee'ne Sedma kampan upisovani valee.. ne ptijeky zaene 14. kvetna 1945 a jejim cilem bude zase 14 miliard dolarri. Z toho v gak poeita, se s prodejem bondri v hodnote 7 miliard dolaru jednotlivcinn. To je nejfetSi kvota dosud ureeno, pro jednotlivce v kaZde upisovaci kampani. Puj'eka je pokraeovanim programu prodera valeenYch bondri sekretariatem pokladu. Valeene vYdaje zristanou po jistou dobu na velke vYSi. Je take jisto, ze za n.ynejSich podminek souluomi investoki budou mit vysoke finaneni fondy. A je hospodarsky zdrave, aby tyto finaneni prebytky byly namikeny do investic federalni valeene prijaky. Tak nejlepe pomohou pii vedeni a financovani yalky.

V Novi piedpisy pfidelu novYch. pneumatik.

Washington. — OPA za spolupra_ ce s W111C pripravil seznam zamestnani, .pfki nicht prichazi v rivahu pkednostni pray° na pridel novYch pneumatik. Seznam bude pouZivan pii pridelu novYch pneumatik pro skuteene nezbytne zamestnance. Za novYch predpisii byly vytvokeny ety-, ri prefereneni skupiny zamestnani podle nichZ mistni pridelove rirady budou vyclavati poukazy na nove pneumatiky. V •rve skupine jsou osoby, jejicht zamestnani je nouzoveil° razu jako lekari, oktrovatelky a kriticke zbrojovky. Druha skupina obsahuje zamestnance v podnicich nezbytnYch pro valedne sill, zde jsou take farmati. Vet skupina obsahuje nakupce a osoby cestujici v dtlehtYch zamestnanich a projektech. Ctvrta skupina obsahuje ostatni osoby, ktere maji pray() na pridel novYch pneumatik.

Bonds Over America

' FORT NASHBOROUGH The guns had scarcely grown cold after the Revolutionary War when James Robertson and a party of sturdy pioneers started west across the Blue Ridge Mountains through virgin woodland. Indians threatened to wreck their plans. In the vicinity of modern Nashville, Tenn., they realized a strong barricade around their homes was necessary. Thus Fort Nashborougth arose in 1780. Reconstructed, the Fort stands- as a monument to another area's indubitable will to win, to live and work free men. Descendants of those pioneers, are today fighting for the preservation of liberty. War Bond purchases will keep them supplied with the accoutrements of victory.

U. S. Treasury Depart:nen.

Den novSrch americkSTch °bean& Washington. — Ugo Carusi, komisai pristehovalectvi a naturalizace vyslal dopisy starostam v gech americkYch mest s poetem obyvatelt nad deset tisic, v nicht je upozorriuje na ptisluSnou presidentskou proklamaci ureujici 20. kvetna za Den novYch obeant a zdrirazriuje velkou praci vykonanou v torn sme_ ru mistnimi mestskYmi spravami k tajiSteni teto manifestace. "PMstehovalecka slu2ba uznava, ze diky Utedni i osobni podpore starostri mest po cele zemi, tvori se jig mistni vYbory k organizaci pristanYch oslav onoho dne. VSechny mistni tradovny federalni ptistehovalecke slutby jsou pripraveny k spolupraci s mistnimi vybory."

V Viterstvi v Evrope znamena. valeenou vSTrobu.

Washington. — Gen. Sommervel od zasobovaci armad. slutby upozorriuje, Ze pies viterstvi v Evrope, americ. prilmysl ma letos pied sebou rekordni vYrobni ukoly. Je obrovska potreba zbrani k vyzbrojeni armad nagich spojenct. A proto nai nag prinnysl musi nase pnout vSechny sve sily, aby vypinil tyto ukoly.

V Propufteni vojini dostanou kupony na obuv.

Washin. gton. — KaldY vojin propt.itenY z aktivni branne sluiby dostane dva pkidelove kupony na obuv, namisto drive povoleneho jednoho kuponu.

Sbirani poutiteho papiru.

Washington. — Jedna z nejvetSich konservadnich kampani — sbirky stareho a poutiteho papiru nesmi ochabovati ani v torn nejmenSim. Zvlatte se zvYknYmi valeenYmi operacemi na v gech frontach stoupa, neobvykle spotteba ho papiru. Stars' papir primp nahraluje drevovinu potrebnou k vYrobe noveho papiru. Proto elm vice sebereme stareho papiru, tim vetSi bude tak dfiletita vYroba papiru noveho.

V Franklin Delano Roosevelt."

I loutky truchli v Nemecku.

New York. (CTK). BritskY rozhlas ohlasii dne 26. Unora, Ze podle zprav do'Slch -stockholmskemu easopisu Tidningen z Berlina, "proslula Frau Kruse na loutky a panenky byla uzavrena na zvlaStni rozkaz Goebbelse. Rozkaz byl dan z toho dilvodu, Ze od to doby,..co jeji syn ve vb1ce padl, /Frau Kate Kruse dala vSem svYm panenkam smutnY a beznadejnY vYraz."

BATTLE DANCE v sobotu 21. dubna v Crosby New Hall, Crosby Texas Hudba: BAUJIT ORCHESTR A THE GREENS BAYOU HILLBILLIES Zaeatek v 8 hod. veeer. (p)