Vestnik 1945 05 02

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNilE (VOL.) XXXII!.

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 2. kvetna (May) 1945.

tin() 18.

DILO MIRU A BEZPECNOSTI V SAN FRANCISKU ZAI1AJENO. ISTORICKA konference etyficeti gest llama', zahajena byla v palacovem H Opernim dome v San Francisku ye stfedu 25. dubna 1945 rozhlasovYm projevem presidenta Harry S. Trumana, ktery zdtraznil, to bude zde rozhodnuto meal "pokraeovanim mezinarodnich zmatkfi a zfizenim svetove organisace k vymahani miru. Spory mezi lidmi a mezi narody vtdycky tu budou" — pravil nag novY president — "ve skutednosti tyto neshody jsou i zdrave, nevyboaimerii z koleji rozumu. Vgechen pokrok vznika, z ruznsosti mineni a pokraeuje vpfed, kdy neshody jsou urovnany rozumove a vzajemnou dohodou. Podstatou nageho problemu je zfiditi potfebne Ustroji k urovnani sporu meal narody — bez toho mir nemate existovat. Nemuteme jit nikdy dovoliti tadnemu narodu, aby se pokusil vyrovnati sve spory bombami a bodaky. Kdybychom se fidili i nadale takovYmi rozhodnutimi, byli bychom nuceni pkijati zakladni filosofii svYch neptatel, zejmena, ze "moc je pravo." Abychom popfeli tento pfedpoklad — a jiste jej popirame — musime opattiti nutne prostfedky k jeho zamitnuti. Slova nestadi, musime jednou provkly obratiti pofadek a naprosto dokazati svYmi einy, ze prom) ma, moc. Jmenem velkeho humanisty, kterY jiste je s nami v duchu dnes na tomto shromatcleni, vatne apeluji na katdeho z vas, abyste se povznesli nad osobni zajmy a drteli se tech velkYch zasad, ktere prospivaji celemu lidstvu. Franklin ID Roosevelt dal svfij tivot, snate se zachovati tyto idealy. Tato konference vdeei za svou existenci a velke east proziravosti a rozhodnosti F. D. Roosevelta. Jini pfinesli nejvy ggi °bet', aby ostatni fnohli tit v miru — zemfeli, aby zapezpeeili spravedinost.

My musime titi, abychom zarueili spravedinost pro vgechny." President aduraznil dale, "te fidelem teto konference neni naprosto mirova smlouva v starem smyslu toho slova. Ani jejim fidelem neni urovnati otazky fizerni, hranic, obdanstvi a valeenYch nahrad. Kdybychom mluvili pouze o povzna gejicich idealech a pozdeji jednoduge znasilnili spravedinost, uvalili bychom na sebe trpke rozhofeeni pfi gtich generaci, jests nenarozenYch. Konference narodu byla dobfe pkipravena.

Zakladem pro jeji praci bude realistickY plan, jeholi hlavni linie byly urdeny v Dumbarton Oaks. Na rozdil od Spolednosti narodt, v nit pki hlasovani v Rade bylo tfeba jednomyslnosti a katdY glen — velkY i malt' — mei pravo veta, je navrhovano pro Radu bezpeenosti hlasovani vetginove, pki dernt v gak jsou respektovany zajmy a odpovednost velikYch mocnosti: v teto vet gine musi bYt hlasy pet sta.lYch &en-CI Rady, ktere tim maji pravo vetta, ale pro rozhodovani -musi ziskat alespon dva hlasy ze gesti volenYch Menu rady. Pravomoc Rady bezpeenosti nove organisace bude nesrovnatelne vet gi netli tomu bylo v tenevske Spolednosti narodu. Toto pravo veta pet stalYch Merril Rady, ktere tim maji pravo veta, padech, kdy nektero, z velmoci bude sama zfieastnena ye sporu. V tomto ptipade velmoc nekude mod znemotnit projednani sporu v Rade.

Pro ptipad sankci je v gak velmocem ponechano pravo veta. Tato formule je vYsledkem kompromisu, vynuceneho politickYmi nezbytnostmi — poutiti sankci proti velmoci by samo 0 sobe vedlo k vgeobecne valedne zapletce. Jen

Nastuprne do _dila s opravdovkm usilim, aby vypsana SOUTE2 ikADOVI(CH ORGANISATORt v dobe od 1. kvetna do 31. eervence 1945 vynesla co nejvetgi ulitek nail' S. P. J. S. T., postaeitelnSr pfiliv elenu zdravSrch a charakternich.

Pomoci kaideho bratra a sestry jest tieba i kdyi nagi Mdovi organisatoii pracuji, co gay sta.& — oni potiebuh k zdaru souteie vageho pfispeni a povzbuzeni.

KaidS, z vas by si mel fici: "Isem vernSim elenem Slovanske Podp. Jednoty statu Texasu a zaleii i na mne, abych pomohl." zachovani jednoty mocnosti, majicich vojenskou a priimyslovou moc k znemotneni fitoku je zarukou zdarne a spravne pfisobnosti mezinarodni organisace, ye ktere ffeelne uplatneni oblastniho systemu, mute bYt velikYm krokem ku pkedu.

Navrhovany postup hlasovani v Rade bezpednosti ma v sobe rozdil mezi soudni a politickou funkci Rady. Tam, kde jde o vykonavani soudni funkce, t. j. o mirumilovne fe geni zdpletek, sporne strany nemohou se fidastniti hlasovani. Tam kde Rada bude vykonavat sve politicks poslani, bude einen rozdil mezi stalYmi eleny Rady a ostatnimi staty, ponevadt stall elenove musi nezbytne nest hlavni odpovednost. V techto politickYch otazkach je tfeba jednomyslnosti. Jde tu o rozhodovani, zda byl porugen mir; byt utito moci, o Apravu zbrojeni a vyslani brannYch sil, a potom zejmena pfijimani novYch dlenu, vylueovani, zbavovani elenstvi a podobne. Ptipravovana, charta mezinarodni spoluprace snati se tak pfiblisvobodnYm demokratickYm idealfun spojenYch narodti a pki torn poeita s politickou skuteenosti. Uznava prava, ale take povinnost a odpovednost velkYch narodu, pki tom v gak umotriuje, aby se uplatnil hlas narodil mengich.

Je zakladnou, na ktere mute bYt dale fispegne stavena budova pfi gti svetove organisace zajigt'ujici spolupraci vgech mirumilovnYch narodt sveta.

Zahajovaci obfady konference v San Francisku vysilany byly siti NBC. do celeho sveta, kde byly jiste poslechnuty miliony lidu. Na g sekretak statu Edwar R. Stettinius co prozatimni pfedseda zahajil historickou poradu uvitanim skveleho shromatdeni a n to pfedstavil guvernera statu Kalifornie, jent-vtele vital delegaty do slunne Kaliforrile a kOrieilpfanira

pineho fispechu konference narodu. Po nem pfedstaven byl mayor mesta San Francisko, kterYt nad genYmi slovy vital navgtevniky do sveho mesta, symbolicky pfedal jim kilo mesta na znameni, ze jsou vitani a pocteni obyvatelstvem jak spravou municipality Upinou svobodou jednani a rovnei pfal konferenci naprosteho Aspechu.

Pfedsedajici sekretak statu Stettinius po uvitacich formalitach pkednesl znamenitou fed, v nit zdtraznil hlavni body nadchazejiciho jednani, jet mute ba musi pkinesti kladne vYsledky din novou spolednost narodt, schopnou vyfizovat vyskytnuv gi se spory a die potfeby brannou silou zakrodit proti ru giteli di rugitelArn miru. Dlouhotrvajici boufe potlesku doprovazela zaveredna, slova vYborneho kednika., jimt ameriCkY sekretat statu je nesporne. Mr. Stettinius pak pfedstavil dal giho feenika, ministra zahraniei oiny — T. V. Soong-a — jent v dobre anglidtine zastaval se fisilovne prace fieastniku porady v Dumbarton Oaks, jet vypracovala zdklady, na nicht tato konference ma postavit svetovou organisaci miru a bezpeenosti. Sklidil rovnet hludnY souhlas celeho shromatcleni. Na fadu pfigel delegat Svazu SovetskYch Republik, komisaf zahraniei V. M. Molotov. Jakmile opustil zasedaci misto rusks delegace (katcla delegace ma svoje misto) a kraeel k feanicke tribune umistene pod povYgenYm stclkem pkedsednickYm — nadgenY potlesk buracel ohromnym hledigtem Operniho domu. Delegati vyekavali na proslov zastupce Sovett s mimotadnou a yedavosti a byli uspokojeni. Totit gospodin Molotov mluvil rusky a j en nepatrnY poeet zastupce mu rozumeli (Jan Masaryk a dal gi esl. delegat, Mr. Eden a snad hrstka jinYch ovladajicich rugtinu), jeho delgi a hutny proslov byl po skondeni ihned eten v fftednim anglickem pfekladu mladYm tlumodnikem ze gtabu rusks delegace a protote v organisadnim vYboru konference bylo pked zahajenim dohodnuto, ze Utednim jazykem porady bude anglidtina a francouzgtina, proslov Molotov& byl eten i ve zneni francouzskem. Poslednim z feeniku byl zahranidni ministr Velke Britanie Mr. Anthony Eden, briliantni diplomat a statnik. Vyzvedal dalekosahle dusledky fispe gneho vYsledku konference, o nit veki skalopevne, ze bude Uspe g -nou.Jehgiskrvyplbozatuefiye aklamovan. Ustaveni konference narazilo na poeateeni nesnaze navrhem pana Molotova, aby namisto trvaleho pfedsedy porady — jimt dlel tradice mel bYt zastupce hosticiho statu, totit Mr. Stettinius — byli pfedsedove etyki — jeden za katdY stat Velke Ctverky — jet by se stfidali. Mr. Eden navrhl, aby byli etyki pkedsedove a Mr. Stettinius trvalYm pkedsedou fidiciho a vYkonneho vYboru, cot v plenum konference bylo schvaleno a prvni tetkosti tak kernpromisem odklizeny Rusku pfiznany byly tki hlasy v Rade beapeenosti (po jednom za Ukrajinu a Bilou Rus) net otazka zastoupeni Polske prozatimni vlady v Lublinu nebyla vyke gena — Anglia i Spoj. Staty trvaji na tom, aby Polsko bylo zastoupeno vladou zastupujici veechny vrstvy lidu.

Strain N. Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATSK12 ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

Ponekud jinou naladu tajil v sobe Ladislay.

Svatebni cestu nenastoupil za takovych pornerti a za takovYch okolnosti, jak je lieil na 20fine. Ne, ne! Mami dala jim site nekolik stovek na cestu, ale peniz ten byl by sotva staeil k spineni programu, kterY si Konstancie doPodrobna vkipila do sve hlavinky. Byl tedy nucen takika v poslednim okamkku ueiniti navetevu u Arona Silbersteina v Cikanske ulici, kterY mu okamkte pomohl z tisne. Nestalo to ne2 podpis. Od okamkku, kdy zprava o Rubeeove sriatku vnikla do vefejnosti, mel vtibec veady fiveru dosti. Za hloupY podpis nabizeli mu rtizni lide penize taktka na potkani.

Ale Ladislav — budi2 k jeho cti zaznamena.no — nekotistil ji2 tak ledabylo z ochoty svYch pfatel. Silberstein smel jej zalokti jen takovou dastkou, jakou mel za nezbytnou, aby na ceste nepfieel snad do rozpakt. Byl to skuteene zas jen capart, nejaka mizerna stovka.

Ale vice ne2 to kazilo Ladislavovi naladu, pied svYm odjezdem z Prahy nemohl urovnoti nektere mrzute maliekosti, nektere caparty.

Rozumi se, 2e se o tom nezminoval sve neustale rozkoene se usmivajici mladieke 2enuece, ji2 se ostatne brzy podakilo rozptYliti a rozehnati mu2ovy mrdeky, zjevujici se nepozorovane na jeho jinak Cistern eele.

Ne2 dojeli na sesterskou Moravia, shodil et'astrife se sebe veelike brikule i Ladislav, Trudne, snad zbyteene myelenky sviraly jej jen v Praze. Nechal v ni veechny sve starosti a veechny sve male tajnosti, snail se se v§i energii pracovati proti pravele, 2e "jakYkoli nedostatek je dervem zhoubne hlodajicim na ne2P.em kvetu etesti." Zaplaeoval tedy ad sebe tern& nasilne vee, co by mu mohlo kaziti rozmar, namiouval si stateene, 2e "vie nejak dopadne." Odpuzoval od sebe ka2dY stinny pfizrak — ne tak k sobe samenau, jako spice k vuli milovane 2ene.

Nemohi ani jinak v objeti krasne, rortou2ene 2. eny, ktera, milostne sve zraky neodvracela od neho.

Ve Vidni, kde2 ueinil prvni zastavku, uklidnil se Upine. Na Pkikope inimovolne zastavila se Konstancie pied velkolepYm zlatnickYrn kramem a obdivovala neobyeejne vkusnY eperk.

Vzdychla ph torn Ukradkem.

Ladislav vstoupil tedy do kramu a koupil ne eperk. Stal capart, a Konstancie byla nevYslovne bla2ena. Neznala tehda2 jeete cenu penez a vedela, 2e maji zasobu nekolika . stovek.

Konstancii libilo se vubec vee a pies tu chvili zastavovala se u vYkladnich skkini. Take ra,da si obeas tajne povzdechla.

Coz tepry kdy pkika na jih a kdy krasne oci mlade pani spatkovaly tolik novYch veci!

Chtela koupit na pamatku sve mile mami to i ono, vzpominala i na tetu Karolinu a jine sve pfitelkyne. \ready skytala se pfilektost k mimokadnYm utratam, netoliko v mestech, ale i na nadralich.

Tak se stalo, ze drive, ne2 dospeli k pomezi bo2ske Italie, rozpodet jejich ji2 valne byl ptekroden. Nemluvil o torn Ladislav, ale hnetlo jej, ze nemii2e spiniti bez rozva2ovani ka2de pfani 2enino. Ano, ano! Nedostatek je oervem zhoubne hlodajicim na ne2nem kvetu §-testi!

Prvni jejich etaci italskou byla kralovna, Adrie — Benatky. Konstancie byla okouzlena.

Jak by ne. Chodili a jezdili mestem od rana do veeera, prohli2eli pamatnosti a sbirky do Upadu. 'Tee bylo krasnejei, nee sobe Konstancie pfedstavovala. "Vidi§!" iikal se zadostiueinenim Ladislav a byl red, 2e Zeno, je et'astna.

Druheho dne jell VelkYm kanalem. Gondolier nahle zastavil a upozornil cestujici, aby prohledli si pozoruhodne sbirky umelYch vYrobldi ze skla. Pry jsou to speciality benatske — jakYsi povestnY zavod italskY. Ladislav, v zle pfedtuee, nejevil mnoho chuti, ale 2enueka jeho prosila, aby se jen podival. Milovala speciality,

ITVITNiK Vali a velice zdvofili pamove provadeli je ochotne — lakadlem. Konstancie spatrila na sta krasnYch veci, same speciality, ale nejvice se ji libilo slavne benatske zrcadlo! Skuteene, kousek umeleckY! Konstancie mela dobrY vkus.

"Pojd'me, pojd'me!" p6bizel Ladislay.

Ale Konstancie zahledela se do prekrasneho benatskeho zrcadla a stale jeete o nem blouznila.

"Stoji jen dye ste padesat lir — specialita benatska ... " vece pi-CD/bal.

"Lad'ou§ku, slyeie?"

Lad'oueek jakoby neslyeel.

"Zrcadlo to bylo by vlastne nejkrasnejk pamatkou na Italii. Hodilo by se do naeeho Luteho salonku jako nic na svete . . . Nemyslie, podivej se!"

Lad'ou§ek podival se volky nevolky. A spatfil v benatskem zrcadle svou 2enu — svou zbo2riovanou 2enu! Podoba jeji vystu-povala k nemu z amalgamovane hiadiny tak svalne; 2e mimowine zadival se do zrcadla jako do obrazu neodolatelneho kouzla. Vide' ji tarn usmevavou a 2adostivou zaroveri. Tu dotekla se Konstancie zlehka jeho ramene a za§pulila potutelne hubinkou: "Vid', Lad'ou§ku, to zrcadlo koupime si na pamatku?" A vyznelo to tak prosebne, tak nalehave, tak rortomile, 2e by Lad'oueek musel bYti z ka,mene, aby nepovolil.

Ale on byl z tvarohu!

"Kely2 se ti tak nesmirne libi — s Panem Bohem," odvetil po kratiekem vaha,ni — a po chvili sndeeli zrcadlo v Uhledne bedniece do gondole.

Po to zas celY den prohlaeli kralovnu Adrie.

Videli palazzo ducale, piazzu S. Marco, ponte di Rialto i ponte dei sospiri, arsenal i giardinetto reale, vee, vee!

Pied veoerem, kdy2 za kopuli chramu S. Maria della Salute slunce zvolna zapadalo do make, kastavujic zlate obrysy a odlesky na chramech, palacech i domech, podnikli naei man2ele malou objad'ku. Nesla je smerem k Lidu jako labut' bila gondole — ne eerna, jak bYva, obyeej em.

Ladislavovo eelo mimovolne zatahl malt' mrdeek. Umlknul a dival se zamyelene k soumerne se houpajicim vinam.

"0 eem pfemYeli§ tak nevesele?" ozvala se pojednou Konstancie.

Teprve po delk chvili odpovedel nerad Ladislay: "Utracime pfili§ rychle, i obavam se, 2e takto nebude nam mo2no dojeti a2 do Neapole...."

"Prot . proe?" skoeila do nemile veci Konstancie.

"Nebude se nam dostavat . . . peniz!" znela zajikava, odpoved'.

Takove poznamky rozlad'uji a jsou nebezpeenYm ohro2ovatelem dobre nalady. Konstancie dotekla se tato slova nevYslovne trpce, byla velmi chladnou sprchou na jeji rozniceni. Dite chtelo se hoicce rozplakati, chtela slzami si uleviti. Ale ne, byla tou merou eetrna, 2e chranila se beztoho ponekud sklioeneho mute . souTedy tlumila v sobe nelad a pfitulila se radeji celou nehou sve 2enskosti k Ladislavovi.

Sama posunula se hloubeji do gondole, spustila zaclonu maleho okenka a plitiskla pevne k sobe zamlkleho mute. On pocitil jeji bile rameno kolem sve kje, jeji dech horoucia libal jeho skrane, ret se retem se setkal. V2dyt' slavili iibanky .. .

"Neztrpeujme si nejet'astnejei chvile 2ivota!" vydechla sotva slyeitelnYm hlaskem a snive pozavfela sve oci, jakoby neru§ene chtela sniti ten kro,snY sen.

"Ano, ano!" vyrazil ze sebe Ladislav objimaje a libaje znova a znova 2enu, "mac pravdu, draha Konstancie. Neztrpeujme si nejet'astnejei chvile kvota!" A po chvili dodal: "Promiri, ze jsem tak neopatrne mluvil. Ani nevim, co mi to napadlo. Hlouposti! Hlouposti!"

Zapaliv si pak tureckou cigaretu umofil v modrem dYmu posledni epetku neladu.

Zatim vracela se gondole k nabfek otroldi ei Slovant. Vystoupili a namifili kolem palace dokl ptimo k namesti svateho Marka.

Na nejskvelejeim namesti sveta, v earovnem salone pod S'irYm nebem rozproudil se v tu dob . vecernl rucb. tol clot, kav4ren

Ve stkedu, dne 2. kvetna 1945. zu'Z'ovaly promenadu, hudba vyznivala lahodnym akkordem. Benatske krasky v piekrasnYch toilettach a s eernYmi slojIii na hlavach vzbuzovaly obdiv veech cizincit JedinY Ladislav neveimal si jich valne — mel oei sve jen pro Konstancii. Na nebe modre, jasne i teple vybehla z,veclave miliarda hvezd . . .

Tu prochazeje se a rozkoei oddavajice se man2ele nak pojednou se zastavili. Nemala pfekvapeni!

Piednimi zjevil se jako ze zeme vyrostlY — mu2 kodidich oei!

"Ruku libam, milostpani, pekne vitam, pane Rubeei!" pozdravil z nenadani.

"Kterak sem pfichazite, pane Rudle?" udivene ozval se Rubes.

"Toho jsme se nenaddli!" dodala Konstancie podavajic pra2skemu znamemu malou svou ruku.

"BYvani v tu dobu obyeejne v Italii . . . " odyeti Rudl. "Zaji2dim sem ka2doroene."

Po to tozhovoicil se nadobro.

Setkani toto bylo Rubeetim snad lhostejne, ale nebylo nemile. Nevadilo jim zhruba. Ostatne bYvame radi, setkame-li ce v cizine s nekYm, s kYrn po naeem mu Z s eme pohovofiti.

Pan Rudl choval se i nyni velmi zdr2enlive.

Zvedev od pani Konstancie, 2e za nekolik dni budou take v Rime, nabidnul se, 2e jim zjedna vstupenku do Sixtinske kaple, aby spattili pape2e Pia IX. "Byl byste tak laskav?" vdeene vece Konstancie.

"S radosti — mam ye Vatikanskem sekretariate znameho."

Male slunieky upevriuji pfatelstvi.

"Budete take v Aime'?" di Rubes.

"Jedu pies Rim do Neapole," znela ledabyla odpoved'.

"Mate tedy stejnou rutu, jako my," ozvala se zase Konstancie.

Rudl ani nepfisvedeil, jakoby neslyeel.

Pak prochazeli se jeete dlouho, nikomu nechtelo se opustiti rozkoene chvile na nejkrasnej§im namesti sveta.

Teprve pozde v noci chystali se k rozcho.du.

Rudl doprovazel sve krajany.

Kdy2 pfieli k hotelu, vzpomnel si Rube§ z nenadani, ze zapomnel v kavarne u sv. Marka haiku. "Musim se vratit," pravil chvatne, i pobidl 2enu, aby zatim sama se odebrala do bytu.

"Pfij du hned!"

Tedy rozloueila se s Rudlem a zmizela okamkte v chodbe hotelu.

Rudl, nemaje patrne naspech, provazel i do kavarny pana Rube ge. — Cestou povedeli si to ono.

"Cestovani s 2enou, damou, je piece jen dra2§i. Veady nastavuji dve ruce dvoji nety . . . a krome toho elovek aby kupoval sto veci 'na pamatku' . . . " "Utrazite mnoho?"

"Vice, ne2 jsem ureil v rozpoetu."

"Tedy mimotadna, yydani . . . " "Ano . " . kdybych vedel • ," "Jste snad . . . v tisni "Ne, ne — nikterak — Bude-li nejhut, nedojedeme do Neapole a vratime se ji2 z kima."

"To by byla ekoda. Kdo nebyl v Neapoli, byl v Italii."

Rudl nesmirne doporueoval Neapol, ac znaval, 2e tam je ponekud draho. Pak mluvili jeke chvili, ale nitka rozmluvy toeila se neustale kolem nepfedvidane zanenYch 'Carat cestovnich.

"Tedy dovolte, abych vas nejakYm capartem zalokl," zvolal nahle mu2 koeidich oei. "Vase pani v2dy snila o Neapoli, nepokazite ji piece radost . . . " Rubes se vzpiral, napovedel dokonce, '2e by mohi dopsat riebo telegrafovat dome .

"Zbyteenosti!" pferueil ochotnY Rudl, "Akoda telegrafovani. Jeete si budou doma mysliti" — Mel pravdu.

V tom proletla Rube govym mozkem jiskra.

Bravo! Naznatil panu Rudlovi duverne, 2e by jeho laskave nabidky mohl piijati jen pod jedinou podminkou.

"Vzal jsem si s sebou do zalohy pro kahlY pfipad statni los z roku 1859 — ptijmete-li jej raiier04:4 dtatay% uOnim Va$

Ve stkedu, dne 2. kvetna 1945.

°dn. Dopisovatelskfr kid Moravan eis. 42, v Sunny Side, Texas.

Cteni bratti a sestry shora zmineneho du, jste laskave zvani do pfi gti schaze. Jak je varn vg em znamo, schtze potadame kaidou druhou nedeli v mesici, tudil ptigti schtze bude v nedeli dne 13. kvetna, o 1 hodine odpoledne.

Bratr ptedseda navrhl prodati spolkovou budovu, ze za nynej gich pomert nenese Zadneho uZitku, a nebo ji ptestehovat jinde. Navrh br. piedsedy byl podporovan, ale bylo nas malt).

Tak, bratti a sestry, dostavte se do schtze dne 13. kvetna, a podejte navrh: co by bylo budovu pfestehovat nebo prodat. Dost moZna, le to nekdo z nas spolkovYch bratra koupi a nebo poda cenu uspokojivou pro obe strany.

Budovu mute koupiti i neelen, ale spolkov' bratr ma pfednost.ftati Moravan 'Cis. 42, v Sun_ ny Side ma, tuto budovu a 2 akry pozemku.

Tak, bradsi a sestry, sdelil jsem yam co minime udelat se spolkovou budovou a pozemkern. Pfijd'te do schaze a podejte svoje navrhy, dobrY bude vitan.

- Meli jsme zde ji2Z sucho, ale ted' jsme dostali peknY de gtik, tedy je to clobre. Korn je okopany a bavina je take jiz na kopani, a tedy je dost co delat.

S bratrskYm pozdravem, za tad Moravan cis 42: Frank Itepka. J. Machae.

V Polly, Texas.

Ctend redakce a etenati Vestniku!

Mela jsem jiz pfipravenY dopis pro vas a Vestnik. ale Ze byl jen tak trochu jako pro starg i etenate a pro zasmani se, ale zrovna v den myth narozenin, toti2 12. dubna se roznesla zdrcujici zprava o nahlem Umrti nageho nenahraditelneho presidenta Roosevelta, tak misto nee° pro zasmati musim psat toto smuteeni, aakoliv myslim, Ze asi kaZdYm elovekem tato zdrcujici zprava otfasla jako se mnou, ba plakat jsem musela.

Den 12. dubna a me narozeniny jsem oslavovala a take jsem se trochu toulala. Ten den jdu k sousedovi Mr. Colmanovi a co nepravi: le president prave skonal. refit jsem mu nechtela, myslela jsem, le se mnou Zertuje Ale on. le prave ted' to radio hlasilo a na jeho tvati bylo videt, Ze to mini voIne. Tak milk etenafi, pravda je le jsem ti psala ; kdyZ byl president Roosevelt zvolenY, at' se za nej modlite jak kdo umite, aby mel dobrY a pevnY rozum. Tak jste se asi gpatne modlili a nebo vabec nic, a me tu geni se aI v rilasne kratke spinilo a ta dobra, hlava Pfestala pracovat. To musi bYt pevna, hlava a rozum, aby nynej gi pomery vydrZela.

Jsem zveclava, zdali ten na g lid vydr21 tech 30 dni smutku bez tech tancovaeek. Je to a ku podivu, le jsou lide tak moc veseli a bez tance se neobejdou aspori v nynej gi take dobe. Skoro kaZdY z nas ma tam nekoho z rodiny a nevime kterou chvilku na g syn di bratr, bratranec padne. No dost ul o torn.

Take jsem obdrZela par fadka od pfitele, ale take nepi ge nic pro zasmati, net ze je jako dugevne churavY, a pfi gpatne na.lade se neda, nic veseleho napsat.

Nag e ptimoti dostalo peknY de gt' beze vgeho vetru a boute ,a ma rend u2 pottebovala trochu degte a ted' v ge pane roste. Mam trochu zahradku, ale ona ta moje rend je piece jen trochu maid pro trochu vice zeleniny.

Jegte jsem si vzpomela na Vas, kmottieko Marie Sog alik pfi Bomarton. Tex., jest-li odebirate Vestnik, ale podle v geho z.e ano. Jestse na mne jeg te trochu pamatujete, tak mi napigte par tadka, co tarn noveho ph Seymour a Bomarton. Vite, ja si tak east° vzpominam na ten severozapadni Texas, take na vlei noeni koncerty, kdyZ jsem tarn prvni noc nocovala na, voze pod plachtou a naslouchala tern vlelm koncertarn, To varn byla muzika, a apine

VISTNIK zdarma, ba jo. Mohla jsem na prerii tanoit "dale" nebo polku, ale ja, se ba,la z pod t6 plachty hlavu vystreit, aby mi ji vlci nesnedli.

Milk pozdrav vgem.

Fannie Hamer od ptimoti.

V SVET SE Toe! STALE. Pige I. J. Gallia.

Ano, od nepametne doby se svetem se take tool ta sta raznYch narodnosti, take tolik na.bolenskYch nauk. A kaida narodnost — da nabolenska, organisace se vychvaluje, ona je ta nejlep gi — "Ibr alle" Jak pozoruji ty razne nauky, ktere od nepametnYch dob jedna proti druhe — stale bojuje. Nemyslite, etenati, le je nejvy ggi eas, aby oni tak zvani vzdelani, eili lepe vygkoleni lido se spojili ve zvla gtni schazi a slohli nove gkolni knihy a utvotili nove lidumilne nauky, ktere by se zakladaly na uvefitelnYch zakladech, ktere by kalda, narodnost mohla lepe pochopit, a ktere by byly tak jasne, le by jim mohl kaZdY elovek zdraveho rozumu leheeji porozumet, a ve gkere Skolni knihy aby byly dane k ueeni pfigtimu pokoleni. k ueeni a pochopeni. Tak by pti gte dortstajici elovek lepe pochopil jeho postaveni mezi temi niznYmi stra nami — a misto nynej giho hagtefeni potad pe_ stovat v gendrodni svornost.

Ve vgeobecnern svornem spoluptisobeni mohli bychom vybudovat pravY raj na semi.

Ztratili jsme presidenta, kterY sdilel podobne nahledy, jak zde podavam. On vzal na sebe tak Cake bfemeno, le byl vysilen, ptepracovan a klesl pod tihou jeho povolani — padnul.

Domnivam se, le president tak zodpovedne prace mel by miti dva mistopresidenty k jeho pomoci a rozdelit ty ritzne prace mezi nimi, tak aby kaZdY zkoumal a kidil odbor k jeho ruce svefenY. Na g novY president Truman, ja bych fekl True-man, pravi, Ze vstane o gest rano a pracuje aZ do dvanacti v noci ale valy nejake nedodelane prace zbude na druhy den.

Podle v gech atednich spra y , nag novY president udela dobreho presidenta. On byl navrZen za mistopresidenta od presidenta Roosevelta a na jeho odporueeni zvolen. Tedy jeho postaveni je na pevnYch zakladech. On slibil ze ve gkere prace Rooseveltem nedodelane bude hleclet dodelat podle sve nejlep gi moZnosti, ku sve pomoci on podrZel ve gkere spolupracovniky Rooseveltovy. Rooseveltova prace bude v historii v gech narodu celho sveta na veene easy chvalend.

Nasledkem moji celo rodni nekoneene nemoci a meho 85 roku stati, spakoval jsem ve gkere knihy a jine listiny, patfici spoleenosti Central Oil and Development Co. a poslal je na nage afedniky do Garwood, Texas. Pki vyhotoveni na geho statniho charteru na g pravnik sepsal tato slova: Joint stock Association, without any personal responsibility on the Trusteess or Shareholders. All dealing with them will please to take notice of same. — I. J. Gallia, president, J. 0. Halamieek, VicePresident, F. J. Bou gka, Secretary and Tras., Hw.Huvar, Trustee.

Veg kere Oil lease nechali jsme padnout, ale drZime 125 akru pH olejovem poli a dva akry pfi. meste Houstonu, a dostavame $125.00 rentu roene, ktere ukladame do banky zde v Houstonu, na statni, okresni a gkolni Bane, vge je eiste vyplacene. Pan F. J. Bou gka v Garwood, Texas, ma v ge v opatrova,ni. Velka olejova spo_ leenost, ktera drat vedlej gi pozemky, slibila nam, ae po ukoneeni teto valky doufa, Ze se tam (la neco Moji pfatele, ktefi mne na ystivili, poslali mi blahopfejne pozdravy na moje narozeniny 27. anora 1945, radte ptijat moje diky.

Doufejme, ae Nemci a Japoneici, al uvidi, le se jim nepodati rozbit soulad ostatnich naroda na schtzi 25. t. m. v San Francisco, Ze pfestanou dale valeit. Jejich vadcove dnes sami uznavaji, le valku prohrali. Jelikol spojenci je maji sevfene se v gech stran, nezbYva jim, net se vzdat anebo bYt vybiti.

Jeden z nag ich olejovych dobrodincti, H. R. Cullen daroval po jednom milionu dolart na

straw' S. gpital Herman Hospital Baptist, Methodist a Presbiterian a dal po jednom milionu dolartL a nyni na Houston Universitu okolo dvou milionu hotove a asi od tfich do gesti v royalty z olejovYch studni. Spoj. Staty stavi spital pro namorniky nakladem pies sedm miliana etykikrat sto tisic, maji 115 akru pfi Herman Parku, tak le na gi raneni hogi al pfijdou z valky, najdou zde dobrou obsluhu. AZ doposud Ellington Air Field vyslalo do boje 36 tisic aeroplant.

Vge ukazuje, Ze pristi valky budou rozhodovat aeroplany a jine modernej gi zbrane, 6tyti zet'ove a syn na gi dcery Vlasty a Fr. Herzika, jsou v poll proti Japoncarn. Mildred Powers a jeji dva chlapeeci — 1 1/2 a tri roky jsou v opatrovani u nas. Oba eiperni hogi pomahaji mi ukratit dlouhe chvile. Jejich otec je na Island mezi Eskimaky. Doufam, se vgichni gt'astne navrati dome.

I. J. Gallia.

Va,S, V Alvin, Texas.

Ctena, redakce, bratti a sestry!

V posledni dobe pozorujeme, le elenove prestall miti zajem o na gi Jednotu. Kdyby Vestnik nemel na prvni stran y ohlaveni, le je "Vestnik organ Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas," tak by ZadnY nepoznal, le je organem 18,000 elenne jednoty.

Bratti a sestry, jestli tak budem pokradovat, tak se doekame, Ze na nekterem pfigtim sjezdu bude podan navrh, aby se na ge Jednota pfemenila z bratrske jednoty na vzajemnou pojigt'ovnu, tim by byly mistni tady zrugeny a nekolik dobrYch mluvkri se girokYmi rameny by se vettelo do jejiho vedeni. Snad se jegte pamatujete, Ze asi pied 14 roky nekteti z na gich vtdca se o to pokou geli, tenkrate ale jejich amysl byl ptekaZen. Proto bud'me na strati a zaeneme se o vedeni nagi Jednoty vice zajimat.

Ve Vestniku 25. dubna 1945 je uvetejnena detni zprava za mesic btezen 1945, kde v odstavci Pfehled majetku Jednoty je poloZka Hotovost v bankach $428,215.32. Jednota takovY obnos v bankach miti nema, ponevad2 ztraci .roky, neb kaldemu je znamo, ze banky ktere jsou pod vladnim dozorem .roky neplati.

Prot, kdy2 se penize nedaji investovat do majetkovYch pajeek, neb do okresnich a mestskYch bona., se neinvestuji, jak to delaji jine jednoty, do U. S., State and Municipal Bonds, neb do FHA. Mortgage Loans Government Insured, ktere jsou pod vladnim dozorem. Jedna jednota ma v techto dvou investovano pies 4 miliony dolart. Prod na ge Jednota by nemohla te2 tak delat?

Jsem jist, le by se na gi hlavni ritednici Jednoty elentm velice zavdedili, kdyby o to veci poda,li ve Vestniku vysvetleni. Je znamo, le Jednota vlastni dvoje bondy, prod nejsou zanageny kaZde zvlagt'?

Atte jednoty uZ mely celorooni zpravy za rok 1,44 ve svYch organech uvetejneny, prod se tak nedeje u nas?

Ve Vestniku se dozvime v gelicos, jen velice malo o nagi Jednote. Olenove ani nevi, mnoholi Jednota cit y Clem. Wive nam piece kaZdY mesic eislicemi nove deny oznamili,_ ale ted' nevime nic. Doufali jsme, le T. V. ve sve lednoye schtizi nejake opravy ye prospech organu udeld, ale ji2 uplynuly od jejich schtze 4 mesice a nic se nezmenilo, proto eekame le v pfigti jejich schtizi to napravi, le ye Vestniku aspori jednani z jejich schaze bude uvetejneno. "V praci a vedeni je na ge spaseni."

Frank Truksa.

S br. pozdravem, V Sbirejte start papir.

Washington. — Valka je v pinem tempu na vgech frontach. A to znamend zvY genou spotfebu vgeho druhu papiru. A mime ted' merle upottebeneho papiru, a proto je nutne, abychom sebrali a u getfili v gechen start papir, kterY jenom mUleme dostat. Start papir nahraZuje dtevovinu, z nil se dela papir. A jeho sbirani je ptimou odpovedi na nedostatek papint. Arnericke papirny vyrabeici pro valku mos jim dodame hou konat svou praci lepe, kdy Z co mono nejvet81 mnastvi stareho papiru.

'c,i-aria

Ve

Sokolsk& Hildka Dallas, Texas.

Sestry a bratkil bet]. jsem kdesi, ae do sokolske prate patki a spade., by kaady na g Glen obeznamen byl, ae pies vg echny pfekaaky a svizele, s nimia nage snatent jest se setkati, neochvejne ku pkedu za, nag im cilem jest nam kraeeti, i ze na gi praci nic neprospeje, odvolavati se na drahe odkazk act nag ich, kdta sami neE.":inne bychom ruce v klin sloaili.

Touto myg lenkou ovladan znovu chopil jsem se prate uznavajic, ae jedenka2c1S7 z nas nyni vice jak kdy pied tim jest zodpovednym za zdar tkolu nam k provedeni svekeneho.

Snad ani tomu nebude jia tak diouho a nagi stare vlasti zas zasvitne slunko svobody a tu ze vgech stran se budou k nam vztahovati prosebne ruce o pomoc. Na g tak teace zkou genY a po leta mudenY narod s driverou bude se k nam obraceti, abychom je v teakYch zadatcieh podpokili.

Budeme, sestry a bratki, pkipraveni? Schazite se pravidelne k poradam, planujete doma ve svYch osadach, jak v pamet nehynouci mohli byste jmeno vagi osady vepsati do pamatni knihy svetove historie?

Nagi bratii V. Kueera a Fr. Rendl objiadi jednoty v aupe jinni sdruaene a i jinde se radi zastavi, pozvete-li je, a budou burcovati ty nage diimajici city, aby zas zazakily jak za easu prvniho nageho odboje. Tak uleaeno jim bylo 'aupnim ristkedim a oni tak oehotne a radostne uposlechli. adame vas, abyste jim v gude usnadnili jejich filo' a kde =alto radou i skutkem vypomohli.

Radostne zpravy jia poeali podavati z Ennis.

Nage texaska, matekska Jednota pkislibila vydatnou pomoc a neast. KrasnY nad genY dopis za jednotu zaslal br. LaanovskY, na g jiz zde vychovanY evieenec, a tu se v gici budeme tegit na vagi darsi einnost.

Z Fort Worth byla oznamena nova vina nadgeni, ktera proch ylva pracovniky na ge. Jednota znovuzorganisavana ve sve budove pod novym vedenim driveryhodnYch dinitelri jia zapodala pravidelne evident. Zdar varn sestry a bratki, jen vytrvejte.

Ve schrizi aupni oznamuji na gi buditele, planuji navgtiviti, poeinaje 14. kve'tnem, jednoty v Houston, Galveston, Corpus Christi a ae tea planuji staveti se v Buckholts, po pkipade tea' v Seaton a na caste zpateeni snad i v Taylor, Tex. Prejeme varn, br. Kudero i Randle mnoho zdaru, i Ty bratre Kose v Houstonu se pkiprav na na ge hoehy, a vribee vy sestry a broth v gude po Texasu pkipravujte sve osady, aby nage prate setkala se se zdarem.

Bratr Tonda Hamusek peknY nam poslal do Astkedi dopis a byl s povdekem eten a pkijaty dobre myglenky. Pig nam easteji, prosim. upa, obegle evieitelsky kurs aen a bude hraditi yYlohy dvoum nejlepgim kandidatkam z jednot, ktere se co sehopne pkihlasi yeas.

Vribee posledni schrize na ge aupni dne 27. dubna byla velice vaana, a zastoje probrane drileaite pro budoucnost na gich jednot a cele aupy. Tea probirala se otazka staleho sokolskeho tabora nekde ye stkedu nageho statu, kde by nagi vracejici se bratki, tieba i prate neschopni, mohli najiti zotaveni a pripadne i bratrskY fttulek a my ostatni pak misto letnich prazdnin a osveaent.

Sdelujeme s vami pomoci Vestniku tyto nage zastoje, abyste o einnosti aupy sve meli prime informace yeas.

Oekame dosud z jednot zpravy a ty vase dopisy, tak nam potkebne k dal gimu planovani.

Ludva O. Hogek, Na zdar! aupni vzdelavatel.

V Staei jen vzdat se na chvili v gech vaitYch zvykii a pover a podivati se; jak je sta y eloyeka, kterY aije ye state — at' jia je to y nejdemokratietej gim — a tu se zdesite onoho proroctvi, v nema ted' niji lide, kteki se domnivaTolstoi. ji, 4e jsou svobodni.

RESOLUCE SOUSTRASTI My, resolueni vYbor kadu NovY Tabor, eis 17, timto projeVujerne na gi upkimnou soustrast pozristalYm &tem, vnukrim a ostatni rodine nad rimrtim jejich milovane matky, babibly a sestry, a na gi dlouholete spolusestry, Maria Talash, ktera, zemkela 10. dubna 1945, ye staki '79 let; a nasledujici den byla uloaena k veanemu odpoeinku na Narodnim hititove v Novem Tabote.

Vy, pozustale ditky a dal gi rodino, pkijmete nagi upiimnou soustrast ye vagem zarmutku a zesnule budia zeme lehka.

Dano v Caldwell, Texas, 23. dubna 1945.

Za rad Nov' Tabor. Os. 17, S.P.J.S.T.: John J. Srubar, John W. Vavra, Jos. F. Novdeek, resoluent vYbor. ltad Jaromir, Cislo 54., West, Texas.

Bratki a sestry!

Vedet yam davam, ze pki gti nedeli mame nazi pravidelnou mesioni schuzi jako obyeejne ye 2 hodiny odpoledne v na gi sini.

Nevim o eem se bude jednat, ale nas pkedseda br. Rob. Oervenka asi zde nebude neb odjel do Kalifornia za jejich dcerou pi. Lillian Nemeekovou, ktera je v namokni nemocnici dosti teace nemocna, ale die zpra y se jeji stay pomalieku lepgi a vgichni ji pkejeme, aby se nam brzo vratila zdrava, zpatky do West.

Pak zde mame na del gi dovolene Ernesta Kudelku z Ross, syna sestry a br. Joe Kudelky, kterY odjel ua pted dvema roky do Afriky, pak byl v boji v Italii ranen a od to doby byl v nemocnici a ted' koneene ptijel k rodiefun. Kdy ptijdou ti ostatni ho, kteki odjeli s nim? Bah vi!

V sobotu pkiletela zprava po radiu, ae se Nemei vzdali, ale lid tomu mot nevail a v nedeli ua kaiadY vedel, ae to byla asi jen zprava, aby lid trochu rozru gila. Vgecko to jde mot pomalu a ti Nemeouki se tak lehko nevzdaji a nekteki se asi radeji sami usmrti nea by zili s tou hanbou. Un nebudou zpivat "Deutschland fiber Alles," a ty ukrutnosti co tam provedli budou jegte po staleti ukazovat jak vysokou kulturu vzdelani mei° Nemecko ye 20. stoleti.

Podasi v poslednim Case bylo opravdu apriloye, Mgt' na dennim poradku a vtude !plata as by se utopil, korny misty vymoeene a ktere jsou tak vypadaji jak by mely aloutenku, a kde neni pole prazdne, tam je trava ua skoro po kolena a ani tomu johnsongrasu se to ua nelibi, je chudak celY rezavy. Zemaka asi v nagem okoli tea mot nebude, bud' semeno Shnilo a nekdo ani pro mokro nesadil, takae je to s tim farmatenim letos v gelijake. Ale kaadY se tat, ze snad se to nyni uz vyjasni a pak se prate dohoni, jenom kdyby bylo nejakY eas sucho, vgak v loni byla v gecka bavina co byla pozdeji seta lepgi nea to ranni. Nyni maji hospodyriky starost o cukr, ze ho bude mak) na zavakovani. Misty, kde kroupy nepotloukly, jsou stromy pine broskvi, tak snad ty sklenice neeim naplnime, se ani v tech zahradkach toho root neni.

Se sbiranim aatstva u nas ye West to krasne pokraeuje a je zde ua dost pinych beden, ktere se budou odesilat, a jestli se v gude tolik veci sebere, tedy bude hodne tech evropskYch uboMku oaaceno a na ge westske Veelky maji o to velkou zasluhu.

To je pro dnes asi v gecko. Se srdeefiYm pozdravem na v gecky etouct jsem vase Marie Klausova.

V Pamatuj si odvekY zakon sveta, kdo vetgi, menaiho vady poairal a davil vadycky; by to nekkieelo an k nebesrim, vady gkrabogku si nasadil a mohi za to slouti v dejinach je gte yeJar. Vrchlickt likyml

stkedu, dne 2. kvetna 1945.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resolueni vYbor kadu Novy Tabor, eis 17, timto projevujeme jmenem v gech Merril nag eho kadu uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad zratou jejich milovane matky, babieky, a prababieky, a na gi spolusestry; Any Siptakove, ktera, dokoneila svoji pozemskou pout' po kratai nemoci dne 14. dubna 1945 v ficty hodnem start. 87 let, a dne 16. dubna uloaena byla za velke ffeasti prate' a znamYch na Narodnim hititove v -Novem Tabote.

Zesnula, byla nejstar gi nagi spolusestrou a byla zakladajici elenkyni na geho kadu.

Vy, pozristala rodino, pkijmete je gte jednou nagi hlubokou soustrast ye vagem zarmutku a zesnule spolusestke budia zerne lehka.

Dario v Caldwell, Texas, 23. dubna 1945.

Za fad NovY Tabor, eis. 17, S.P.J.S.T.: John J. grubak, John W. Vavra ; Jos. F. Novadek, resolueni vYbor.

V, RESOLUCE SOUSTRASTI. Nine podePsany resoludni vYbor kadu Ennis, Cis. 25; Ennis, Texas, timto tlumoeime portistalYm nagi uptimnou soustrast nad ztratou jejich manaelky, matky a babieky, a na gi spolusestry, Frantigky Grychove, ktera, zemkela dne 26. dubna 1945.

Vime, pozristala, rodino ; ze bol vas nad jejim odchodem jest velikY, ale budia yam fifechou, ae i my aelime jejiho odchodu.

Proton, mila sestro, odpoeivej v pokoji a test budia tvoji pamatce.

Demo v Ennis, Tex.. dne 29. dubna 1945.

Za r- ad Ennis; Cis. 25 ; v Ennis, Tex.: John Hrabina, F. J. Hagkovec, F. B. Vrla, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niaepsanY resolueni vYbor kadu Svornost Jihu. eis. 15, S.P.J.S.T. v Buckholts, Texas ; projevujeme jmenem nageho kadu uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad tragickYm rimrtim jejich draheho syna, bratra, vnuka a nageho, spolubratra, Edwin E. Kuiela, kterY polozil sviij divot za vlast v boji na Iwo Jima dne 11. biezna 1945, ye stall 21 let, 9 meslat a 1 dne, Vime, mill truchlici, ae nikdo yam ua nenahradi mileho syna a pkibuzneho. ale doufame, ae nage upkimna soustrast s varni ; zmirni vagi bolest.

Ty, milt' bratke, odpoeiva g v daleke cizine, ale mezi nami y e vzpominkaeh stale zde piebYvag. nest budia pamatce Tve. Dano v Buckholts, Texas, dne 24. dubna 1945.

L. S. Svetlik, Boh. Vybiral, Ed. Po gival, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niaepsanY resolueni vYbor kadu Hvezda Texasu; eis. 47, v Seaton, Texas, timto projevujeme jmenem kadu upkimne eitenou soustrast pozristale rodine bratra Vine Du gka nad ztratou jejich; manaelky, maminky, babfaky, a prababieky, Rosalie D ugkove, ktera, dokonala svoji pozemskou pout' po kratake nemoci dne 23. dubna 1945.

Vime, zarmouceni pozristali, ae teace nesete ztratu va gi milovane; avaak budit vam alespori easteenou riteehou, ae my opravdove soucitime s vami ye vag em zarmutku.

Zesnula sestra at' odpoeiva v pokoji a eest budia jeji pamatce.

Dario v Seaton, Texas. dne 26. dubna 1945.

Frank V. Spanhel, J. F. Junek, F. E. Hejl, resolueni vYbor.

V SCHUZE kADu POKROK HOUSTON. Schrize kadu Pokrok Houston Cis. 84, bude konana v nedeli dne 6. kvetna, v 1 hodinu odpoledne za teelem pokadani majove slavnosti.

Vgichni eleni jsou aadani, aby se dostavili.

Sestra Fr, J. Olexoy.0.,

Ve stfedu, dne 2. kvetna 1945.

CO VgECHNO SE MUSI PRIHODIT, ABY JSME SE POZNALI. Cedar Rapids, Iowa.

Jegte dnes jsou lido, kteti teknou, prof uz nepfijde nejaka pomoc s bury, neni 'Zadneho vladce nad nami, jinak by se na to nemohl pry divat. No a ja zase kikam, co si kdo nadrobi, musi si vyjisti. Tak narn to kikali doma v Oechach, a ja tomu vetim, a tyke, se to nejen jednotlivcii, ale i narodu. A co si Nemecko nadrobilo, musi si nyni vylizat.

Ano ptigla doba, kdy proslaveni Nemci ukazali svoji pravou barvu celemu svetu. Ano tak daleko to snad muselo dojiti, aby celY silk, se pfesvedeil a poznal ty nemecke katany, ktet'i s hnusnou a krvelaenou dychtivosti dovedou mueit a vraldit nevinne ditky, starce a matky, kteki s rozkogi hyeny brodi se v krvi a glapou po lidskYch 2'ivotech.

Ano, tentokrate Nemci ukazali svetu svoji— jak hlasaji — dva tisice let starou a na nejvy g -stuperivyslouktr.

Po vgechna ta leta Nemci vyssavali, okradali a nicili sve sousedy, ale valy tak moudie a diplomaticky, ze vinu odnesli vkly nevinni a Nemec byl hezky.

Nikdo ze vzdalenefeich sousedri nevetil v nemecke darebactvi a nerneckou surovost, a ti mall utladovani, co mohli delat? Museli trpet.

A tak vgechno ma sve mezniky a na vgechno ptijde nenadalY obrat, a tak se stalo i zde.

Svet musel bYti ptesvedeen, a to pfesvedeeni je velice drahe, nejen ze stoji velke penize, co2 by koneene tak mnoho neznamenalo, ale ono musi bYti vydobyto krvi a 'Zivoty a to je hrozne bolestne.

Ale je v torn tolik dobra, ze nas to spojuje, ze se poznavame a sbldujeme. A to je, co nag velkY bojovnik za lep g bYti drobneho pracovneho lidu bojoval. Ano, president Franklin D. Roosevelt — nad jeho smtti zaplakali vgichni miruinilovni bide, neb on skuteene bojoval za prava a spravedlnost pro v gechny utladovane.

Jest si jen pfati, aby na jeho pamatku lid se sbratfil a zil v pospolite uptimnosti jednoho k ilruhemu.

Svet zda se dnes velice maliekY, ptichazi mne to, vgechny ty zeme, jako vesnice v Oechach, nektera men gi, jina, Yak, chud gi a zas bohatk.

Jen nyni, az ta bestie nemecka bude usazena, tedy jen laskavosti vice mezi sebou a pak zavladne to nebe na zemi. Pak ty matky-rodieky budou snad moci beze strachu vychovavat sve syny u vedomi, 2e nehrozi jim valeena bestie, ktera pohlcuje mlade Z'ivoty nadejnYch muZil a trha srdce matek. Neb ona vi, Ze umirajici syn na bojigti septa si posledni slova: mami, maminko ma! Co lasky tail v sobs toto jedine slovo, nejsledei slovo — rnatka. Matka je zosobnend laska a obetavost. Pro sve deti, pro rodinu pracuje do ripadu, odepte si use, jen aby svym mildek-am zpilsobila radost.

Kdo by dovedl dostateene oceniti lasku a obetavost mateiskou? Matka, tot' sloup rodiny, pravY utulnY domov ; gt'astnou domacnost tvoM jen matky, pod jejich rukama vyrastaii gt'astn edomovy.

A ponevad2 matka jest projevenim nejkrasnej gho tajemstvi lidske du ge, ponevad2 jest ObrovskYm motem lasky, ktere se nic v celem svete rovnati nemak, ma jest to ktera jedine mute vgechny narody seskupiti pod prapor pravoyerne lidskosti a postaviti je do tad, ktebudou s to vysko povzna geti spoleene cue lidstva.

Jestit' vliv matky jakofto prosttednika pozemske 2ivotnosti tak prisobivY, Ze rozlevati se mute jako piiliv na v gechny strany. V tomto mocnem pfilivu Zivotniho proudeni vyvijeji se nova viny '2ivota, kolem nicid tke., silnou zak ochrany srdce matetske. Ta laska hluboka, to velike bezpeei, jemtd se na svete nic riem-0.2e vyrovnat. Proto take ochrana matky jest nejcennej g ptimluvou za krasnY Zivot ditete.

Nic neni uglechtilej g ho, nic yznegenejelho nad pedi o matku, nebot' tvoti-li elo yeka neco skuteene civilisovanym, je to v prve 'fade to, co vleva do jeho srdce poznani pra ye lasky narodni a zaroy en v jeho dug roznecuje .oheri uglechtile lidskosti. doucnosti, s pozdravem jsem douenosti, s pozdavem jsem, Marie A, Zivriey,

VISTNIE Ze selulze zabavnitho vSrboru fidu 130.

Dallas, 'Texas.

Br. redaktore, sestry a bratti:— Oznamujeme yam. Se ye schuzi va geho vYboru za ptitomnosti sester S" ' ilove a 8efee.kove bki. Hogka, Hulovce. Jureika ; Kosa, Ondrrigka, Rendla, Shefeaka, Siia schvaleno a usneseno bylo, potadati velikou tadovou oslavu v nedeli odpoledne i veeer, dne 10. eervna, v Sokolovne na Carl street.

Tato oslava, spojena s uvadenim ziskanYch novYch Lent do to doby, ma bYti zahajenim kampane naboru noveho elenstva v nag osade i zveme timto na gi Hlavni tfadovnu s br. ptedsedou, k zahajeni programu a k povzbuzeni nagi osady, co nejuctiveji.

Za slavnostniho tednika k vlasteneckemu proslovu usneseno poiadati br. red. P. Moueku a einime timto te2 Mdost pram' schtze, by nam nag milenY bratr v ten den laskave poVgechny blizke okolni fatly, jako Dallas, Cis. 84, Ennis 135. a cis. 25., takteZ tady v Kaufman; Fort Worth, viibec vgechny ty fady jednotlivce, kteti svoji pkitomnosti v ten den rids chteji poctiti, timto co nejuctiveji zveme k fleasti.

Program bude zabajen spolednYm obedem, ptipravenYm na gimi milymi sestrami a podavanem od 1 hod odpol. do tkech.

Uvitani vgech hostri ptitomnYch i domacich nagim br. ptedsedou, proslov Hlavnich rikednikri, br. redaktora easo ya vzpominka. jednoaktovka, uvadeni novYch elend budo-u nasledovati. Hudba a koneene taneeni veneeek ukonei nagi; jak doufarne v gici; zdarnou a povzbuzujici slavnost taxioyou.

My vgici dluhujeme nagi S.P.J.S.T. do jiste miry rodovou vernost a pti podobnYch ptilektostech nejlepe moZno dokumentovati einem nage city a tim radostneji, kdy'Z' se vam svetime; Ze vYtUek nahodnY bude venovan na nag povaleenou hotovost, easteene pornoci to zemi, ze ktere jsme v gici vzegli.

Neopomerite. prosim, co se chysta a laskaye si naznaete ten den 10. eervna ve vaSem kalendaki Cervenou ttdkou co, — zabran ; — pro rieast na tadovou slavnost tadu 130, S. P. J. S. T. v dallaske Sokolovne.

My vgici, a jest nas 250, budeme y am za vagi vernost naygtevou v ten den potvrzenou, velice vdeeni.

Vic sdelime yam v pfigtim nagem Vestniku.

Na shledanou!

Za zabavni vYbor tadu, Vas, L. 0. Hogek.

V VLADA VYZYVA CESKY LID K BOJI. 6eskoslovenska vlada v Ko gicich ve svem zasedani dne 18. dubna 1945 pfijala toto provolani k lidu OeskYch zemi: "OeskY Tide, drazi °bean& obracime se k yam z prozatimniho sveho sidla jako nova oeskoslovenska vlada, jako domaci zakonna vlada republiky.

Mluvime k yam ye velike chvili na geho zapasu za svobodu. V teto osudove chvili vas s plnym vedomim odpovednosti jako vase zakonna vlada yyzYvarne: Vzchopte se gyelne k velikemu narodnimii boji ve jmenu lasky k vlasti, ye jmenu lasky k republice, odhodlane nastupte, abyste uspigili koneenou poratku Nerncil a pine vitez,stvi eeskoslovenske svobody.

Pomorte Rude armada a eeskoslovenskernu vojsku rozbijeti a nieiti nemecke. vojska na pride sve vlasti. Pomorte obetavYm hrdinstvim osvobozovati sva, Ceske, mesta a sve Ceske dediny. Vezmete do rukou zbrane a zasazujte partyzanskym zprisobem padne ridery nemeckYm uchvatitelrim. Pochopte, ze ted' je kahlY zbrane schopnY °bean povinen biti se v brannem zapase s Nemci a obetovat krev a Mvot za svobodu naroda, za viterstvi republiky.

Vojaci a dastojnici deskoslovenske armady v nemeckem tylu! Republika vas nyni vole, k stnemu spineni Yak vojenske povinnosti. Prokafte svou stateenost a vyt yofte voje'riskou ozbrojeonu silu, ktera by spolu s partyzany splnila svou rilohu pfi koneenentliaovani vettelci,

Straus,

8eleznidati a partyzan gti narodni bojovnici!

Znemednete nyni v gemi zpusoby dopravu nemeckYch vojsk a valeeneho materialu. Zpusobte, aby se nemecka valeena zakladna v OeskYch zemich zhroutila a aby se relim nemeckYch okupantil a jejich HachovskYch ptislu g -nikruazlbemocnYvteiarodnmuhti nej grgich lidovYch mas.

Utednici a vgichni statni a vefejni zamestnanci v OeskYch zemich! Pkipominame yam v teto vaZne hodine svatost ptisahy republice.

Jako zakonna eeskoslovenska vlada vas vyzyvame: Odmitnete vYkon v gech sltdeb Nemc•am a Bienertove vlade. Zastavte provoze celeho statniho aparatu a ptipojte se odhodlane k narodnimu boji lidu.

Obeane! Spojte se v gude a chrarite sytij soukromY a vetejnY majetek pied nemeckymi pa1161 a pusto giteli. Vytvokte oddily narodni obranne stra2e, je2 by Nemciim znemoZnily nieeni komunikaci, vetejnYch podnikri a budov, pogkozovani tovarniho zatizeni, nideni zasob potravin a surovin.

6egti rolnici! Postavte se na ochranu svYch hospodalstvi. Chrarite pied Minci svilj majetek, sve zasoby, sve zemedelske stroje.

Spolu s temito vyzvami apelujeme na narodni vYbory, aby se veude chopily vedeni bojovYch narodnich akci a v osvobozenYch mistech a oblastech se hned ujaly vetejne spravy ye jmenu naroda a lidu, ye jmenu nagem, ye jmenu vlady eeskoslovenske narodni fronty.

Vegkere obyvatelstvo v eeskYch zemich vyzYvame, aby v gude s vdeenosti a bratrskou laskou pkijalo Rudou armadu osvoboditelku. Na osvobozenem uzemi necht' pak obyvatelstvo poklada za sytj prvni rikol v gemcdne pomahat Rude armada v jejim postupu, a to okamktou opravou t'eleznienich trati, mostri, cest, stejne jako obnovenim vYroby, zaji gtenim zasobovani, nemociaieni peei atd. Za postupujici Rudou armadou necht' se v gude nadgene uskuteeriuje hromadnY vstup do tad eeskoslovenskeho vojska.

6echove a eeskY Tide! Jednota a svornost narodnich tad jest v teto chvili ptika,zem nejsvetejelm. Podejte si v gichni bratrsky ruce a bez rozdilu politicks prislutnosti bez rozdilu stavu a tkidy a bez rozdilu nabolenskeho vyznani se semknete v jednu girc-kou narodni frontu, ktera bude schopna urychliti pad nemecke okupaeni moci a zradneho Hachovskeho regmu. Naplrite celou nag zemi duchem ofensivy, bojovne odvahy a vitezneho sebevedomi. Dejte se vesti ye svYch srdcich Zivou nenavisti k nemeckym vrahrim, k nemeckYm katanum. Vzpomerite na vkchna hrozna muka behem ksti let nemecke okupace a uvedomte si, Se nyni pkiSla chvile odplaty za vkchny krvaye popravy Heydrichovy, Dalugeovy a Frankovy, za smrt popravenYch a mueenYch, za utrpeni veznenYch, za ponileni zotroeenYch, za slzy a Saly tolika ne gt'astnYch rodin nageho naroda.

Je to rietovani s Nemci za v gechna jejich zverstva. Nemejte slitovani s nemeckYmi vrahy. Zrietujte nemilosrdne i se zradci naroda republiky. OeskY narode, bratti a sestry! Osvoboditelska vojska pochoduji nyni jiz po Ceske zemi. Jejich viteznY pochcd burcuje vas ygechny k boji, aby ji2 nyni vkcky Ceske kraje zbavily nemecke hrrizy, aby zmueena 'Ceske, vlast mohla jit" brzy pine a verne vydYchnouti a aby jiz brzy v na'Si drahe a osvobozene Praze mohla slaviti svilj velikY triumf osyobozend nak republika.

Se§ikujte se, nasledujte yYzvy vlady narodni fronty oeehil a Slovakil, ktera si vzala do programu nejen vitezne dovr geni eeskoslovenskeho osvobozenskeho zapasu, ale i zaji gteni noveho hvota, v osvobozene republice v duchu lidove demokracie, socialniho blaha a vAestranneho • pokroku.

Vzhuru do boje za ripine osvobozeni republiky!

Vlada oeskoslovenske republiky."

Tento manifest eeskoslovenske vlady byl pHjat jege pied vstupem spojeneckS;Th americkSrch vojsk na na gi pridu. Arzva k rozhodnemu boji plati jests tim vice nyni, kdy2 vzplala nagi svona vkch Stranach posledni bitva (trIL) bodu.

Otxana

O.

MAJOVA SLAVNOST kADU POKROK HOUSTONU. Jig prig ti tYden otevrou se portaly velke dove budovy tadu Pokrok Houstonu navAtevniktrin rnanifestaeni majove slavnosti, jeA potada, tento tad obvykle kaedV'm rokem lined od poeatku jeho zalohni. Jsou to slavnosti v3iznamne, jsouce skoro meznikem cest Visobeni tohoto tadu, spadajici tamer ye vSrroei jeho zaloeeni. Poji se k nim kus dejin na,A1 deske osady v Houstonu. Add Pokrok Houstonu dovrAuje touto letoAni majovu slavnosti pet a tticetilete vSTrodi sveho zalokni a ueini ji zvlaAte. vSrznamnou tim, ee pti ni bude hromadne ptijimani novSrch elenri piedsedou Hl. ttadovny br. soudcem C. H. ChernoskS7m.

Pied pet a tficeti lety byl tad Pokrok Houstonu nadejnou zdarnou ratolesti na pni naAi velke Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texasu a hie, v jakou moenou haluz za tu dobu vyrostla! Zaloknim 2adu Pokrok Houstonu vlastne poeinaji dejiny naAi Ceske osady v Houstonu, ndA narodne kulturni 2ivot zde. Jeho ptedchridcem byl Vzdelavaci a zabavni spolek Pokrok, prva to vetai skupinka na gich krajani v Houstonu, kdy to byla nas jen nepatrna hrstka. Ale pak jsme a1i olbtimi kroky v pied, naAe osada pak poela rristi jak z vody.

Poeatky byly ovaem teek3'7mi, ale neschazelo nam na odvaze a obetavosti, museli jsme prodelati mnohe boje, pfekonati mnohe pteka2ky ye snaze miti sviij vlastni stanek, misto, kde bychom se mohli schazeti a ptatelsky a krajansky se pobaviti. Meli jsme pak misteeko pro dramaticke umeni, misteeko pro nedelni eeskou Akolu a knihcvnu. Nezapominali jsme na naSi starou oteinu ani v prvSrch teekS7ch zaeatcich a ani pozdeji, jak dosveei zapisy v protokolnich knihach. A dlueno zde dodati, v dele tadu Pckrok Houstonu men jsme 'v'Zdy, mute prozirave a sv rch povinnosti dbale, kteti tad za pomoci Clenstva rozumne ridili. Dnes nektere z nich kryje chladnS7 rov a my jich s fictou vzpominame, jsouce pametlivi jejich prace a obetavosti. Take z tad prvotnich nri dtimou mnozi ji g svuj veenV sen, na ne2 te2 s fictou vzpominame.

Z tech malSrch capartiekt, haiku a deveatek jsou jig dnes muei a maminky a tu mri2eme smele podotknouti, 2e byly ye svem mladi zdarnSni, 2e jejich Akolni rekordy slorigly jim i nam ku cti a k jsou dnes zdarnSrmi obeany a obeankami tato naAi nova vlasti. A z nich hezka tada nosi se cti kroj branne moci SpojenS7ch Statt v tomto nynejAim velkern zapase za osvobozeni lidstva z tyranie nacismu a faAismu. To je nak obet' tato naAl nova viasti. Jsme na ne hrdSrmi, ee slorili tak eestne teto zemi a v pamet' techto jejich slrikb jsou jich jmena umistena na &stile plakete ye foyeru na,A1 tadove budovy. V naAich myslich jsme s nimi a 'ptejeme vAem z nich zdar a At'astrir navrat.

Je naAim ustalenSrm zvykem, 2e flak ka2dou vS7znamnejAi oslavu zpesttujeme zajimavSrm a libivS7m divadelnim ptedstavenim a take i tuto majovou slavnost ozdobime hezkSrm divadelnim ptedstavenirn, Avarnou operetou o ttech jednanich. Mame zde velmi vyspelou ochotnickou druAinu, ktera, vi jak ma obecenstvo pobaviti. Pfehled jejich v seznamu hercil v oznamce ye Vestniku vas ptesvedei, e budete mile pobaveni, hrou i zpevy. "Tata nagi osady" a jeden ze zakladajicich elent tadu, br. V. Langer je mezi nimi, rovne2 i Mohykan to prvotni naAi ochotnicke dramaticke dru'Ziny, br. Jos. Kalousek. Reeii vede sestra Harriet Earlova, a iizeni zpevri obstaraji sestra Naomi Kostomlatsk3ich na plane a poruelk br. V. Kueera na housle.

Tato majova slavnost bude take tim vS7znainnou, 2e bud' budeme mod oslavovati viterstvi spojencri nad nacistickou hordou, neb alespon jeji brzke zkruAeni a mesic maj snad ptinese osvobozeni vAem ujatmenS7m pod teutonskSim jhem.

Vzhtru tedy na majavou slavnost tadu Pokrok Houstonu v nedeli, dne 6. kvetna, ku vas uctive zve zabavni vVbor tadu. Zaeatek ve 2:30 odpoledne. Mame tam dve vabne oasy El Bar a Enych-Uk, jich2 stra2ci za nejakS7 ten

VEST

NIK

piastr yam to obeerstveniako dodaji.

S. P. StudnienSr. V DRAMATICKA TVORBA HOUSTONSKE AUTORKY PitELO2ENA DO SLOVENCINY. "Osud vesniely Lidice," dila to houstonske krajanky, sestry Karly ttvrtnikove, ktere se ji2 hralo na mnoha jeviAtich, posledne dne 15. dubna v Newark, N. J., jet pak bylo opakovan° 22. dubna v Jersey City, ptijde opetne na scenu v Guterbas, N. Y. 29. dubna a v Cartlerek, N. Y. 20. kvetna, upoutalo pozornost tamni slovenske milovniky dramaticke tvorby, 2e poladali pisatelku o svoleni ku ptelo2eni hry do sloveneiny, v ktereZ ji g byla po svoleni sehrana, jak jsem zvedel z pochvalneho komentate slovenskeho tisku v Newark, N. J. Pisatelka, piAlci ptedbeenS7 referat k tato hie ye slovensk3ich novinach pod zkratkou M. K. S. di nasledovne: "Osud vesnidky Lidice" bude predstavenSr v nedel'u 15. aprila a Newark, N. J. Ctenej es. verejnosti v Newark, N. J. a na okoli oznamujeme, 2e I. S. Ev. Vzdelavajici KrUok sohra krasnu historickri hru pod nazvom "Osud vesnieky Lidice" v nedel'u, 15. aprila v Slovenskej Sokolovni, 358 Morris ave., Newark, N. J. Zaeiatok o 4. hodine popoludni.

Tito hru napisala pi. Karla Ctvrnikova v Ceskej reci a naAi ochotnici si ju sami posloveneili.

U2 viackrat sme sa, pokusili dosta' to prvii hru "Lidice." Mali sme viacere knieky pod tym menom, ale eiadna dosial' nebola, ktora, by bola bS7vala zadpovedala, aby sme ju mohli podat' naAmu newarskskemu obecenstvu, ae koneene nahodou sme sa dostali do styku so samou autorkou, ktora, nam hru poeieala a dovolila prelo2it do sloveneiny, zaeo sme jej vel'mi povd'aeni. Tato hra nie je predaj, len na vypokeanie. Co sa samotnej hry t3ika, je skuteene tS7m pravS7m dejom Lidic, a musim priznat, 2e obdivujeme tuto autorku, ktora, hru napisala, ee vloZila tol'ko lasky, obetavosti a hrdinskosti do tohto deja.

Verim a som presvedeend, ee len duk, ktord -miluje svoj narod nadovAetko, mote niedo podobneho previest'. V lire je kus naAej eeskoslovenskej historie a je vel'mi obrazotvorne znazornend prava, povaha slavianskeho l'udu, ktera tak hrozne trpi, pada, pada, a zase se zdviha s hrdost'ou, aby celkom neklesol pod opratkou nacistickeho vraha. Ano, je v nej kus holej ale tragickej pravdy.

Proto verim, 2e nak newarkska, verejnost' bude vediet' si ocenit' a pochopit' tu pracu a oddanost', ktorri tato naAa pracovnieka priniesla svojmu narodu. Je to nesmrtel'ne dielo, ktore v buducnosti, ked' ho naAi potomkovia bude eitat', bude sa snad zdat' len prihou pohadkou, ponevae nebudri moot' verit', ee podobne zverstva, molly sa pachat' na eeskoslovenskom a vabec slavianskom narode.

Verim, 2e tato divadelna novinka bude prekvapenim pre naSe obecenstvo, ktore toto predstavenie navAtivi, ponevae ako v minulosti, i teraz na,A Krii2ok sa snaei vAemo2ne sa za,vd'aeit s dobr3imi divadelnSuni ptedstaveniami, operetami atd'. Som ista, e "Osud vesnieky Lidice" bude sa kaZdemu padit' a ptivolavam do videnia v nedel'u 15. aprila.

S naAim heslom "Zvit'azime„' M.K.S. Pisatel je sam poteAen, ee se naAi spolkove sestfe, Karle Ctvrtnikove dostalo takove pocty, Ae jeji hra "Osud vesnieky Lidice" a jine octly se v provedenich na tolika ji2 jeviAtich na, rriznSlch mistech ve SpojenSrch Statech a k do konce doekala se ptelohni do sloveneiny a blahopieje k tomuto a dalAim rispechrim.

S. P. StudnienST. V Dfileiite uRozorneni! Kdyi piSete na HI. I7radovnu skrz jakoukoliv zaleiitost Okajici se vagich poplatkil neb dluhu proti va gemu certifikatu, neb va§eho poji gteni u S. P. J. S. T., Ci ohledne doclavky Vestniku — udejte vidy eislo neb sidlo vageho radu, neb Cislo va geho certifikatu.

Ve stfedu, dne 2. kvetna 1945.

NAgI STUDENTI UCTILI PAIVIATKU ZESNULEHO PRESIDENTA. Z Austinu ptichazi zprava, 2e se tam dne 25. dubna konala schtze Universitniho Ceskeho Klubu, jejim2 ifeelem bylo ucteni pamatky zesnuleho presidenta F. D. Roosevelta.

Schfizi zahajil ptedseda Jan Baletka a po26,dal dr. Ed. MICka, ptedsedu odboru slovansk3ich jazykri, aby ji ridii. TV2 nejdfive ptedstavil teenika veeera senatora Sulaka, z La Grange. ft ekl, ee o nem je znamo, 2e je nejpilnejAim texask3'im senatorem. Pochazi z Ceske pionSrrske rodiny. Na gi pionSrti pomahali budovati stat Texas a tvoiiti jeho historii. Krajan 8ulak dtive neeli se star senatorem, byl regentem na l university. Je ptitelem university vribec a odboru slovanskVch jazykii zvlaAte. Jako vernS7 demokrat je nejlepe schopen oceniti vS7znam zesnuleho presidenta F. D. Roosevelta. Senator Sulak ujal se slova a ye sve krasne feel promluvil 0 Zivote a dile presidentove. Rekl, ee president umtel, ale k jeho duck eije a bude ziti dale . . . Byl uptimnS7m ptitelem americkeho lidu. Nesmi se vAak zapomenouti, ze cely demokratickS7 svet ztratil v nem opravdoveho ptitele, protok byl obhajcem svobody a demokracie celeho sveta.

Polo2i1 zallady k miroqm porada,m v San Franciscu. Jeho mirove zasady budou pkijaty a tim bude ueinen konec valkam. Litujeme, odeAel neeli bylo dosakno fipineho vitezstvi.

Senator Sulak pochvalil studenty, ee se uei Ceske a ruske tea a zdtraznil, 2e znalost jejich se vyplati v budoucnosti. SITU stava se menAim a znalost teei se vic a vice uplatriuje.

Blahoptal na gim studentrim, 2e si zvolili Texaskou statni universitu pro sve studium a 2adal je, aby se ptipravovali pro budouci zivot a vildcovstvi lidu. — Oslava byla detne navAtivena. Z bSrvalS7ch studentri se ji zridastnili: Arthur Foyt, sleena Eliz. Kutalkova, a pani J. P. Skrabankova. NavAtevou nas poctili: Dr. H. J. Leon, ptedseda odboru klasickch jazykri, manZele Vilem. Kutalkovi, mankle Rudolf vadleriakovi, pani Janiekova a mankle J. M. Sktivankovi.

S uptimnSun pozdravem, Norma Holubcova, zpravodajka.

V Z Odboeky "Alamo" S. A. C. T., San Antonio, Texas.

NaAe odbodka konala mesieni schtzi v nedeli 22. dubna 1945, ye 3 hodiny odpoledne, v St. Ann's Parish Hall, 731 Fredericksburg Road.

Byla zakoupena kniha "Hundred Towers" od F. C. Weiskopf a a Clenove si ji mohou neb jest to zajimava kniha o echoslovensku.

Bylo apelovano na Cleny, aby prinesli obnokne, eiste pradlo a S"atstvo do Municipal Auditorium. odkud bude poslano do v gech zemi v Evrope, kde nepritel radii a Nag predseda Msgr. John L. MorkovskY dekoval elenum za jejich neast na slavnosti ph. jeho povYSeni na Monsignora minuly tyden ye zdejSi San Fernando Cathedral.

Pan VaAut bude zde ukazovat film "Bila Vrana" v nedeli 6. kvetna 1945, v 8 hodin weer v St. Cecelia's Parish Hall, 2121 South Presa St. Tak piijd'te vSichni a pobavte se.

Jeliko2 program jednani vyeerpan, schtze skoneena s nadeji na, brzkY viteznY mir, a prig ti schuze stanovena na nedeli 27. kvetna 1945, y e 3 hodiny odpoledne v St. Ann's Parish Hall.

Za odbodku "Alamo" S.A.O.T.: Marie L. Kallus, taj.

V

KALENDAik 6. kvetna. Majova, slavnost a divadlo "Princozna z Nemanic" v sini radu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. 13. kvetna. Divadlo "Pod texask*'m sluncem" pohostinsky, sehraje drueina houstonskeho sokola v sini tadu Karel Jona,A v East Bernard, Texas.

13. kvetna. Oslava Dne Matek v sini tadu Pokrok Cis. 88. v Houston. Tex. 13. kvetna. Program ku Dni matek v sini du Praha Cis. 29. v Taylor, Tex.

Ve sttedu, dne 2. kvetna 1945.

K vstupu americke armady na uzel eeskoslovenska. )Columbia Broadcasting System) Vstup treti americke armady na rizemi Ceskoslovenska je jak pro eeskoslovenskY tak americkY narod dejinnou uddlosti. Je to poprve, kdy americka armada vstupuje na faemi a ke v gemu tam vstupuje jako armada osvoboditelska.

6s. odeleni CBS pripravilo k 'Leto uddlosti specialni relaci, ktera byla vysilana 19. dubna na kratkovinnych vysilatich teto rozhlasove spoleenosti do stare vlasti.

V ramci relace uoinili projevy eeskoslovengti a ameridti ptedstavitele, kteri vesmes vydille2itost udalosti a jeji vYznam pro dalgi americko-eeskoslovenske styky.

Ministr Dr. Jan Papanek ; gef es. Informaeni slOby v U. S. ye svem projevu rekl: "Priatelia.

Dnes jieste viete, ze vojska tretej americkej armady generala Pattona prekrocily zapadna. hranicu Oieskoslovenska. Prichadzajil k yam ako nagi spojenci, ako nagi osloboditelia.

Dnes si iste s nami vzpominate na one dni, kedy nerneckY zioduchovia, ktori vas po tolke roky tryznily, vam chceli nahovorit', Ze mohutna Ruda Armada nikdy viac neprekrodi rieku Dnepr, a Ze spojenecke vojska neurobia invasu zo zapadu lebo ich Nemci v ten samY den hodia do mora. A dnes co yam toto povedam. rusks vojska jsou v predmestiach Brna a americke vojska oslobodzujU zapadne iechy, aby ich znovu odevzdaly do rak es. ldu, ktoremu patrily a buda patrit' na veky.

A tak zo zapadu i vYchodu prichadza, ba vali sa oslobodenie pre vas a uzaviera sa klietka pre tYch ktori vas mueili a otroeily. Je to klietka za ktorej neunikne a bude potrestanY prisne a spravedlivo va gou vlastnou vladou, tak ako yam bol na g prezident Dr. Edvard Beneg a ako to porhlasila es. vlada vo svojom programovom prehla geni pred niekolkymi driami v oslobodenYch Ko giciach. Nazdar!"

Boj dobra se zlem vyvrcholuje. generalni konsul v New Yorku, Dr. Karel Hudec ye svem projevu rekl: 'Boj dobra se zlem vyvrcholuje, a zlo, vtelene v nemeckou nasilnost se rozpadava. Dejinna spravedlnost jde nefiprosne. Poprve za uplynule stoleti valka prigla tam, kde se zrodila — na nemeckou pfidu, a tam je dcbojovana. Nemecka fronta je rozralena, spojenecke armady vYchodu a zapadu si jdou rychle v Ustrety. V okamMku, kdy americka armada prichazi na na ge tzerni, je Nemecko rozdeleno ve dvi. Co Nemci rozsevali/to nyni sklizi. Nezaseval j en jeden, nybr2 miliony a proto i miliony nyni sklizi ohnivou a krvavou Zen. U nas Boma svita. Prijde den, kdy budou vyhnani rissti Nemci, kteii na sedtny rok u nas beztrestne tact. spravedlnost dejin jde vg ak dale. Doba napravuje chyby stare sedm set let. Nemeeti koloniste, kteri k nom byli nazvani poslednimi Premyslovci se budou vracet tam, odkud prisli. Bok mlyny domelou a v novY Mvot se promeni slova husitske viry "V lep gi budoucnost" a na gi nova demokraticke viry "Pravda vitezi"!"

Jsme na testa, vole, domii soudce Hackenburg.

Sdudce newyorskeho soudu Special Sessions, Frederick Hackenburg byl mluveim Amerieanfi es. privodu. Jeho vzkaz znel: "Desetitisice americkych obeana Cs. pfivodu, lijicich v New Yorku zasilaji yam pozdravy do znova osvobozene vlasti. Na ge srdce jsou napinena radosti y tento dlouho odekavant den. Uveclomujeme Si. po v gech Va gich utrpenich, a po vgech tech nesnazich, pc) v gem torn Utisku a zotroeovani, koneene varn zase vycha.zi slunce svate svobody. Vytrpeli jste mnoho. Bolelo nas to, kdy" jsme citili svou bezmocnost ye va gich te is kYch dobach. Ale nadeji jsme neztratili. Men jsme bezednou virtu a duvera v praci presidenta Bene g e, dfiverovali jsme sla y -nYmhrdiacbeskolvnarmdy. Spolehali jsme na vas a vedeli jsme, volna Amerika a britska ri ge, a bratrske Rusko vas nezklamou. eeskoslovenska republika je

VESTNIK zase ve va8ich vlastnich rukou. My zde v Americe jsme pripraveni stat s vami. POnyMeme yam vybudovati co se rozbilo. Na ge pomocna akce je zorganisovana — jsme na testa!

Bud'te silni a svorni. Budte dobrYmi svetooboany. Jasna, nova budoucnost jest na ob zoru. Pravda vitezi!"

Zamezte pristi Valku!

Jmenem americko-aeskoslovenskeho osvobozenskeho hnuti promluvil Frank Balek, ptedseda vYchodni oblasti teskoslovenske Narodni Rady. Mr. Balek rekl: "Bratti a sestry! Vstup americke armady na pfidu Oeskoslovenka naplriuje nas Amerieany es. puvodu velikou radosti. Nacisticke hordy tisknute na vYchode a jihu armadou ruskou a OeskoslovenskYmi oddily, a na severozapade armadou americkou jsou sevteny do klegti spravedlnosti, z niz neni itniku. Spoleharne, i vy zaplatite Nemcbm v ge, co si po aesti letech okupace zaslo0i. Bud'te spravedlivi, ale ptisni. Zamezte prigti valku. Zdar demokraticke teskoslovenske republice."

Po techto projevech byl podan posluchaeum dramatickY obraz velitele 3. americke armady generala Pattona, a prehled fispecht, ktere tato armada docilila za svtch sensaenich operaci od sveho vylodeni v Normandii, A v zaveru ptipomenuta sounalehtost americke a deskoslovenske demokracie, jejich hlubokY smysl pro socialni spravedlnost, slu gne jednani a lidskou dfistojnost.

Husby boj za nabo‘Zenskou svobodu a Lincolnova emancipadni deklarace, Komenskeho Kgaft a Jeffersonovo prohla geni nezavislosti, Masarykova humanitni demokracie a Wilsonova vise nova svetove spoleenosti. Rooseveltiiv a Bene gtv boj proti silam moderniho barbarismu. To je spoleene dedictvi Ameriky a Oeskoslovenska, to je minulost i pritomnost, ktera zavazuje nas i vas. Sen Amerieant es. pavodu aby armada, kterou spoleene s ostatnimi americkYmi spoluobeany pornahali vytvorit a podporuji risilovnou praci ve zbrojovkach, lodenicich a polich, se vypinil."

V Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Vdera jsme men krasny sen. Pred slunce zapadem radio ze San Francisko hlasilo, Ze NCmecko se bezpodmineene vzdalo. Hned na to se vgechny trouby a pi gt'aly nechaly slyget. Mnozi lids vybihali z dolma smejice a jasajice radosti, a jini zase posilali tichou modlitbu k Nejvy ggimu za tuto dlouho odekavanou chvili, a k teto modlitbe ptipojena byla slza uronena za zdrave mlade Zivoty, ktere 'Leto chvile se ned0ili, ale ji Sen byl kratkY a my nasledujicimi rozhlasy byli vyvedeni z videni, 2e se je gte valCi. Citime se zklamane, ale nadeji mame, 2e to bude skuteene co nevidet.

Bylo teeeno, po 'Al ga schfizi druhou nedeli v kvetnu na "Den matek" pani bratri od radu Praha Cis. 29. pripravuji program pobavit maminky. Tak je nezklamte a dostavte se v hojnem poetu. Nav gtevou uka2e-me, Ze si jejich snahy vaZime.

Sedma valeena pujeka zapoeala 9. dubna, ale fitedne zapoene 14. kvetna. Organisace v meste jests jejich kvoty nemaji. ObdrZime je pi-1St stredu. Bude yak, kdy2 celkovY obnos je vyggi.

V2dy jsme dosahli kvotu a snad nezustaneme pozadu tentokrat. Sestry v gechny prosi, by od nich co nejvic koupili, abychom vykonali to, co je od nas poladovano. 0 bondy hlaste se u sledujicich sester: pi. F. T. Ram, co-captain, Fr. S. Leg ikar, Haughton Glover, Lillian Kag parek, Ed Koval. , John Svadleriak, Fred Polansky a u bratra Hranickeho. ° Tajemnice z kuchyne.

S rictou, itemesinickSr vS7cvik pro veteranY. Washington. — War Manpower Commission oznamuje, zvYgent poeet veterand se pripravuje na navrat do prinnyslu a remesel ve zvlaltnich vYcvokivYch temeslnickYch kursech.

Poeet veterant, hlasicich se nyni v podobnych vYcvikovYch strediscich stale roste, a zamestnavatele zvY g enou merou pribiraji do prate tyto vycvieene veterany. kteti projevuji mimoradnou zruenost y e svYch novtch zamestnanich.

Straus 1.

Ripka o vstupu Amerieanii do tech.

LondYn. (OTK) — V rozhlasovem projevu, ye kterem vital vstup americkych oddilt generala Pattona do teskoslovenska, pravil ministr zahranieniho obchodu dr. Hubert Ripka toto: "Obeape republiky! Americka armada velkeho generala Pattona vstoupila na padu Oeskoslovenske republiky. Ceskoslovenska viada se v g emi loyalnimi Cechy a Slovaky zdravi prvni americke vojiny. kteri prekroeili hranice, a posila nej ytelej gi diky na gim velkym spojencam. Byli jsme prvni °heti nemeckeho imperialismu a nyni jsme mezi poslednimi spojeneckYmi zememi, ktere jests mail bYt osvobozeny. Nemecka, propaganda a Ceti a slovengti zradci pine vyuzili dusledkt naaeho neAt'astneho zemepisneho postaveni i tehdy, kdy sovetske armady postupovaly od Volgy a kdy zapadni spojenci se pripravovali k invasi Evropy. Pokougeli se otrast virou Ceskoslovenskeho lidu neustalYm •opakovanim„ Ze Rusove, Americana a ritove jsou prilis daleko a nikdy nedosahnou Ceskoslovenskeho Nage nadeje se spinily. Od minuleho roku udatna sovetska armada se probojovala od vYchodu, osvobodila tamer cele Slovensko veetne Bratislavy a je u bran Brna, zatim co americka a britska armada se prehnala pies zapadni a stredni Nemecko a treti americka, armada si klesti cestu k na gim pohranienim lesum a planim. A jako na Slovensku a na Morave bylo povinnosti v gech oboant v nerneckem zazemi na osvobozenem tzemi pomahat postupujici Rude armada ze vSech svych sil, pra_ ye tak nyni obyvatelstvo zapadnich tech musi vgemoZrie pomahat spojerieckYm armadam. tegi vSech politickYch stran, osvozeni postupem treti americke armady, se pripoji k narodnim vYborum zrizenym ye smyslu dobre znamYch zasad stanovenYch novou Ceskoslovenskou dou, pevne odmitnou vaechna nabyta prava a spoil se celYm svYm usilim k vybudovani prvnich orgariri verejne demokraticke spravy a k udr2eni verejneho poradku. Mistni Ceti za,stupci daji se do sluZeb americkych Uradt a prispeji k rychle organisaci price pro spojence svou znalosti mistnich pomert.

Vgichni ioyalni ta gi, Zijici v pohranienich krajinach budou dbat, aby v gichni nemeeti zradci a kolaboranti byli zateeni a zne gkodneneni. Pri vstupu americke armady na na gi zem nezapomerite (a jsme ptesvedeeni americke velitestvi samo nezapomene), Ze tyto kraje jsou jegte zanioreny nacisty. Jsou to okresy, kde se zrodil henleinismus. Jsou to kraje, ktere byly pareni gtem nacismu a pramenem vnitrniho oslabeni republiky, nastrojem Utoku nemeckeho imperialismu na Ceskoslovenskou nezavislost. Jsou to mista, kde nemecke obyvatelstvo pre glo jako jeden muZ do sluZeb nepratelske brutalni gilene ideologie pangermanske zbesilosti. Vgechny tyto znamky a vlivy, proti kterYm cely civilisovanY svet povstal, musi zmizet, republika a Evropa Zit ye svobode a lidske dristojnosti. Necht' vgichni, kteri prispivaji k osvobozeni Ceskoslovenska, si to pripomenou.

Obeane republiky! Na ge tuthy se naplriuji.

Bud'me jich hodni v boji i v my glenkach. Vitame americke a britske spojence, dekujeme jim a pevne verime, Ze na g lid nalezne ye spoleenem ktizackem taleni Sovetskeho svazu, Anglie a Ameriky podporu a nad geni k zavereonemu boji o svobodnou republiky a k tvorive praci aeskeho a slovenskeho naroda ve svobodnem. spojenem a demokratickem Ceskoslovensku v srdci Evropy."

V VYroba lednieek povolena.

Washington. — Od 1. eervence kaZdY vYrobce, kterY dostane zvla gtni povoleni od War Production Board smi vyrabeti lednieky. Pro druhou polovinu letoSniho roku byla ji g povolena vYroba 74 tisic lednieek a dodate6ne povoleni na vYrobu dal gich 1000 bude dano velmi

Strana 8.

(.111EDN1 ORGAN SLOVANSKE PODPORTJJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers OE'CHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. S • bst'iption $1.50 a year tta.dovny ye Zmeny adres zasilaji se do Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent tc Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pkedplatne a oznamky budle1 adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

ZA PRESIDENTEM F. D. ROOSEVELTEM: DodYchal! KdyZ jablori rozviji se a broskev rilaave ma 'Saty, kdya travnik vabi oko Ach, ani v Case torn tak pohadkove krasnem, ten posel smrti nikdy neleni!

Kdya neptitel jia k zemi zbrane sklada, kdya vyveSuji bile prapory, tu pkijde smrt ku loai velikana a otevfou se dvekiszavory.

Ty dveke Wake, k nima zpet neni kliee, neb smrt jej stteai dobte rukou svou.

Kandy, chud'as bez kokle — obrovitY duch stejnou cestou jdou.

Tradice davne, budoucnosti vat, zapejte mu dnes svoje choraly.

Kde as ty nervy, srdce, duk tolik to Lasky k lidu nabraly.

Osikel jsi! Co viechno s nim odealo, dnes v pine mite dosud, Tide, nemaa poneti.

Aa za desitky let svet v pine mite ty jeho tiny svate posveti.

Choraly zvuei, vSichni dobki teskni, ke odekl jim jejich velitel.

Demokracie tea tu na kolenou kleei, neb odchazi tu jeji nositel.

Spi dobfe, jsi jia bez bolesti!

Tisice lidi tlaei slzu do oka.

2' adnY, aadnY Tobe nebyl raven, mel's krasne srdce, duk proroka!

G. Koniekova.

-V 0 nas pro nas. Oetli jste posledni finaneni zpravu naai stale mohutnici SPJST? Z techto cfslic lze vyeisti radostnY pokrok naafi Jednoty a s temito oislicemi muaeme pkedstoupiti pied kandidata elenstvi a dosvedeiti, ke SPJST., jeelenstvi mu nabizirne, jest organisaci dobrou, zabezpeeenou, ae kaadY cent neb dolar ji zaplacenY zajisti rodine jeho pojistku zarueenou tea statem Texas a jeho poji gt'ovacim odborem. Nast radovi organisatoki maji v zahajene souteai vYbornou pomiicku ye finanenich vftazech Jednoty, jea jsou vern3"7m obrazem nak lidove podpfune organisace. V teto souteai, prSrii sveho druhu a zpilsobu poskytovani dalk odmeny mimo pkislu g neho komianeho maji dobrou pkilektost se uplatnit i ti tadovi organisatoki, jicha pracovni pole je male neb kde maji soutea ptevelikau a koneene ti, kteki nasledkem sveho zamestnani nemohou ziskavani novych elent venovati nea nee° easu pa veeerech. V souteai od 1. kvetna do 31. eervence milk se uplatnit kaadY z nakch 185 tadovYch organisatort, at' ua ziska padesat ei jen dva trf nove eleny. Dalai odmena pkiznava se ne dle poetu ziskanSrch Menu nYbra dle poetu napsanS7ch tisic pojikeni. Pornery jsou pkitomne u vaech tkid lidu dobre a takovYmi zustanou kadu let po Ygl6e, Pro iravi Ij vady rwhatuji v dob6 hoj-

VtSTN nosti na leta hubena, dill ukladaji sve pfebytky do investic bezpednYch a nejlep gm ukladanim Uspor je rozhodne Zivotni pojikeni. Tento fakt neize poptiti ni jakkoliv vykrucovat a mel by slouZit naaim pracovnikiim na poll naboru vydatne. — Finaneni zpravy Jednoty vykazuji nam stale hromadeni se hotovosti skolektovanYch elenskY• ch splatek na pujeky majetkove, Aroky z bondti a pod. NaSe tistkedi ma na hotovosti skoro pul milionu dolarti, s nimiz nevi rady a kteral obsahla, hotovost dela nekterS7m elentim starosti, coa neptekvapuje, protoae jeate vetk starosti mail naafi hlavni kednici — jak a kde ladem lekci penize na procenta ulokt. Peneani hotovost a lacine penize k vYpiljekam jsou volne pa cele zemi a banky nemaji dostateenY poeet lids, addajici o pujeku. Zakon stanovi, aby fondy jednot byly ukladany na etyti procenta tiroku nea ptitomne mimo pujeek na majetky, pujeek na certifikaty a vYjimeene malt' poeet serif bondti nejsou jine moanosti investovat (bezpeene) na etyti procenta itroku. Valeene bandy jsou prvotkidni jistotou naae SPJST. ma ua za milion a pul dolaru vladnich upisu — nea nenesou zakonem poaadovanY tarok a statni komisak pailken zajiste nebude nieeho proti tomuto uloaeni spolkovS7ch fondt namitat. 2adatelO o pujeky na majetek neni dle dne'Snich pomera dostatek, aby hotovost Jednoty mohla bYti ulokna do techto pujeek. Chapete svizelne postaveni nagich vedoucich a co vy byste, sestry a bratki, navrhovali, aby se s temito penezi ueinilo? Je tu jedna moanost vast napomoci a to — odporueujte mezi vakmi sousedy a znamYmi naafi Jednotu, jestli tito by potkebovali vyptljeiti penize se zarukou na mestskY majetek el pozemek. Pujekove 147hody u SPJST. jsou velmi uspokojive, sluaba pkesna, bez prirtalni. — Bratajemnici, jste pokadatelem organu aadani o laskavost. Psali jsme v organu a Uprave adresake odberatel spolkoveho Vestniku, dle nia asi etyki sta jmen bylo vykazeno, protok nebyli zaneaeni na knize v Hl. ttadovne. Nekteti a dle dochazejicich dotazti velkY poeet elent toto 0znameni pkehledli a ted' nas bombarduji stianostmi, ae jim organ pkestal dochazet. Protote ti, jima byl organ zastaven nemohou se v nem doeist pkieiny, zbYva, tu cesta prostkednictvim kadovS7ch schtizi, kde tajemnik laskave oznami nasledujici: Komu byl organ zastaven, nepiS do redakce ve West, nYbra pkimo do Fayetteville, kde se piieina vyktti a dotyenemu elenu bude mistoptedsedou bratrem Ed. L. Markem oznameno, pros mu byla dodavka organu zastavena. Bratki tajemnici, vykid'te tuto zale'aitost ureite a pkijmete pkedem diky! — TYden bratrskYch jednot oslavovan byl ye Spoj. Statech posledniho tYdne v mesici dubnu i v Kanade. Heslem tohoto tYdne, v nema ti, kteti dosud dobrodini ptisluknstvi k bratrske jednote se nete g , melt bYt seznamovani s rozmachem a pravou podstatou bratrskeho hnuti, jest: "Pracovat pro viterstvi — budovat mir!"

Jest to heslo skuteene vystiane k oznakni snah bratrskeho hnuti, jea opravnene nazyva se ba'Stou Ameriky. Bratrske hnuti lie oznaeiti za tavici kelimek SpojenYch State, nebot' mezi bratrsk3imi podprirnYmi jednotami jest zastoupeno 26 rozdilnYch narodnosti a kaada jednota jest spravovana vlastnimi lidmi co samospravne Mesa. Nektere z nich jsou bez jakehokoliv sektakstvi, jine omezuji se na jiste naboaenstvi, narodnost anebo povolani, avaak vaechny pracuji spoleene ruku v ruce v naprostem souladu.

Poeatky bratrskeho hnuti spadaji do doby hojnejkho stehovani evropskeho lidu do Unie, nebot' vZichni alt do svobodneho Soustati s velkYmi nadejemi a touZili po svobode a volnem \TYvoji. Amerika vaak nevitala je s otevfenou naprotoae byla paths zamestnana svYmi vlastnimi problemy a nemohla jinn venovati patfienou pazornast. Vistavala chladnou tizinou — ptatele bylozde teako nalezti, vaechno hnalo se jinSm tempem. Zemtel-li aivitel, rodina upadla v bidu. 2ivotni pojikeni nebylo dosaaitelno milionfan se zketelem na jejich povolani a jine pkieiny. A tyto okolnosti daly vznik bratrskemu hnuti. Prvni bratrskou spoleenosti ye Spoj. Statech byla dle vkobeeneho ptijeti ona, jeg zaloaena byla roku 1868 Johnem Upchurche'ktfq-e tine =110en!, av6a1c, ,$e ptipou gi,

Ve raedu, dne 2. kvetna 1945. nosti maji narok na clfivegi existenci. Jak znamo, bYvala Oesko-Slovanska Podporujici Spolednost — CSPS., od niz odloudili se texaati delegati a zaloZili potom naai SPJST., zalolena byla 4. brezna 1854 a pied nekolika lety spojila se s pet jinYmi deskVmi organisacemi a zmenila si jmeno na Ceske Spoiky Ameriky — GSA. Tvrdi se vaak, ze obean Upchurch, kterY nazYvan byl povZechne "otcern Johnem," zjednoduknim pojiZt'ujiciho Warm, sniZenim poplatkri a jinYmi opravami usnadnil Zivotni pojiZteni hlavne malemu eloveku a spojiv s mygenkou tou i hnuti spoleeenske a vzdelavaci dal zaklad k hnuti, jea se pak airilo jako ZivY plamen. Oleny bratrskYch jednot spojuje soudruZnost. Zakladatele podprirnYch organisaci vyrostli z rozmanitYch tradic, ale jejich idealy a nadieje jsou ku podivu stejne. Oni nebyli svou novou vlasti vedeni k tomu, aby zapomneli na svuj privod, ba spike byli povzbuzovani, aby z tradic syYch narodnosti zachovali si ty nejlep g a spojili je v jedinou velikou a spolednou tradici americkou.

Kdo citi hrejivost a ptatelskou druZnost bratrskeho hnuti, radi je pripodobriuji ke krbu, kolem neho2 se statisice muau a Zen dvaciti aesti rozdilnYch narodnosti shromaad'uji. Nekteki z nich jsou vtdci a ostatni nasledovniky, avaak vgichni maji spoleenY ideal — demokratickY zpusob aivota. Teplo krboveho ohne rortavilo vkchno napeti a nedilveru a ukovalo pevne vedomi, ae vAichni lide stvokeni byli rovni. Fraternalismus eili bratrske hnuti neni toliko planem aivotniho pojikeni, ono znaeilo vady a znadi doposud mnohem vice. Jest to zakici ideal, udraovanY pa mnoha stoleti — jde tu o odvekY pud lidstva k spojovani se proti spolednemu neptiteli. V osmnactem a devatenactem stoleti tvotily se bratrske jednoty, sloaene z lidi stejneho povolani — alo tu a zarodek nynejkch odborovYch organisaci — Americka Federace Prace, CIO, atd. Tehdy vaak elenove techto jednot starali se hlavne o zarmoucene rodiny, postiaene itmrtim nektereho sveho elena, a poskytovali jim pomac za nemoci jejich aivitele, snaLee se uleheiti a lepe upraviti aivot tech, kteki v jednote byli spojeni. Bratrske hnuti nevzniklo v Americe, muaeme je stopovati do davnYch dab Evropy. ftemesinicke cechy v deskYch zemich byly take bratrskYmi jednotami, ae se tak nenazYvaly a v Anglii povstaly pak aflame Spoleenosti vernYch ptatel, jicha ptivodni mykenka dosahla nejvetaiho rozkvetu v Soustati.

Co buderne moci poslati do Oeskoslovenska, as bude obnovena doprava do osvobozeneho rizemi Osl. Republiky? Na dotaz nekterYch odbodek ristkedi ONS. podalo ministerstvu zahranienich veci aadost, aby soukrome darkove balieky, ktere krajane hodlaji posilat s yYrn pkibuz nYm. v osvobozenem oeskoslovensku, nepodlehaly celnimu poplatku. Jako odpoved' doily od ministerstva zahranienich veci z LondYna tyto informace: Ministerstvo financi slibilo zandit, aby z baliekt odeslanYch z Ameriky a Kanady do osvobozene Osl. republiky do 31. prosince 1945 k vlastnimu u gvani obdarovanYch, nebylo vybirano clo, pokud budou spineny tyto podminky: 1. Obsah Kakao, ka yo:, 'dab cukr, rY2e, suaene ovoce, tuky, eokolada, bonbony, polevkove vYtaZky, vitaminy, nove a obnokne 'Satstvo, pradlo, obuv, holici a praci potreby, mouka, uzene zboai a sYry 2 Vaba balkku: do 5 kg eili 11 liber. Toto osvobozeni se nevztahuje na leky. Ministerstvo financi dale upozornuje, ae knihy, easopisy a magazinY jsou beze cia. Ministerstvo financi dle pomert prodlouai pkipadne lhatu i na delk dobu. Ministerstvo financi v pkipade, ae by se zjistilo, ae baliekova akce je zneuaivana, vyhraZuje si pray() poskytnoute vYhody kdykoliv odvolat. Pokovni doprava z Kanady do osvbozeneho rizemi eeskoslovenska prozatim jeate neni obnovena. Pogovni rikad Spoj. Statt rovne2 jeate neoznamil, ke byla obnovena poAtovni doprava osvobozenYch eeskoslovenskYch kraft.

Sedma, valeena piljeka je v proudu. Pro dobre jmeno na g SPJST. a krajanskeho thin v Texasu je nutno, aby kaidlY priloHl ruku k dilu zabezpeeeni jejiho rispechu. Famatuite, Ze nejde o dary. Koupi valeenYch bondu pouze Rajeujete vlade svoje penize na nejaky eas. A Terte, ze jde tu o nejlepg ujozea,i vaig eh uspor 1,Y604

Ve sttedu, dne 2. kvetna 1945.

Milan Rastislav Stefanik, prvni deskoslovenskY ministr valky stitil se s letadlem 4. kvetna 1919 u Vajnor na Slovensku. Vzpominkami na generala 8tefanika, at' se tYkaji jeho osobnosti nebo einnosti, vinou se jako eervena stuha svedectVi o jeho vaSnive lasce k narodu a vlasti.

Mono tici, ze uz na sttedni Skole byl uveclomeVm Slovakem a v Praze dohanel, 'dello mu mad'arske Skoly nemohly poskytnouti. Pilne eet1 Slovenske knihy, studoval dejiny Slovenska, zvlaSte udalosti boutlivYch let 1848-49, ktere sane zasahly do rodin jeho otce i matky. Jeho redaktorska einnost v ease byla burcovanim zajmu o Slovensko a jeho porobeny lid. Tuto dinnost doplriovaly skvele propagatni podniky akademickeho spolku Detvan, ktere za 8tefanikova vedeni soustted'ovaly nejlepSi spolednost pra2skYch eechu. 8tefanik ueil eeskou vetejnost deskoslovensky myslit a jednat — trpna east s trpicimi bratry mu byla ptilis mak) tim blite byl 2ivotu v eechach a Ceske vyspelejSi kultute, tim vice ho hnetlo otroctvi slovenskeho naroda. Se svYmi ptateli mluvival o tom, jak by se dalo lidu pornahati vzdelanim, aby se postavil na vlastni nohy a stal se tak schopnejSim settasti mad'arske okovy. Sam tomu napomahal, jak mohl. 0 prazdninach chodil mezi lid, kterY vzdelaval, budil v nem narodni uvedomeni a posiloval v obrane proti mad'arisaci.

Mel podil na zakladani neitelskYch knihoven Oeskoslovenskou jednotou. Sbiral slovenske nazvy obci, ktere uz nekde upadaly v zapomenuti, pOmatal sbirat lidove pisne, nebot' vedel dobite, 2e jen laska k rodne zemi a narodu umo2ni nejtaSi praci pro lepS1 budoucnost lidu. Take v cizine nezapominal na sytj narod. Odebiral slovenske easopisy, kra,S111 si ptibytek slovenskYmi vY'Sivkami, eet1 "Pesti Hirlap" (PeStske Noviny), aby byl informovan o politickem tivote v Mad'arsku. Jeho ntatele, naSi i Francouzi, s uznanim a obdivem vzpominaji, jak rad a pekne mluvil o Slovensku a jeho lidu, jak nesmirne si va211 sveho slovenstvi. Na cestach svetem se hrde hlasil k svemu narodu. Videl vgechny dily sveta a o svYch cestach umel poutave vypravovati; tyto hovory obyeejne svadel no rodne Slovensko. Tento koutek sveta mu stal nejdra2Sim, nejvzne genejSim, o nem2 mluvival jinYm hlasem, jeho tee znela jinYm rytmem. Mluvil o nem s pohnutim; citil jako 0sobni pohanu, 2e je bezmocnY, aby mohl svemu lidu pomoci. Litoval, 2e neni nikoho, kdo by se ujal Slovakia proti mad'arskemu nasili, "a my jsme slabi." Aikaval smutne, Slovaci vlastne nemaji sve vlasti, 2e je tteba teprve ji stvotiti, vydobYti ii. Byl take odhodlan pou2iti kakie ktera, se naskytne, aby v gemi silami piispel k osvobozeni naroda z mod. mad'arskYch uchvatielt. Ptedvidal, 2e k teto praci mu poskytne ptilditost valka. Sniff ji2 nekolik let pied ni, 2e k osvobozeni naroda nude mu nejtdinnej§i zbrani letecka einnost ve francouzske armada. Ze se ptihlasil k letectvu, o torn mluvil take v roku 1912, kdy ptijimal Irancouzske statni obeanstvi Roku 1914 naddla odekavana chvile, kdy sve sny a tu2by mel promeniti v vin. Pro Spatne zdravi mel bYti propu' gten z vojenske povinnosti — tefo,nik se tomu branil. Na ptijeti k letectvu mel Indio vyhlidek, on podnikal vAecko mo2ne, aby byl ptijat. Ne2 smel nastoupiti vojenskou sluthu, pracoval informatne a propagaene a ptipravoval piadu nasim pracovnikfun z domova, kteti se dostali do ciziny az pozdeji. Na fronte byl aZ Ailene odvany, aby cennYmi vYsledky letecke einnoSti na sebe upozornil vyssi velitelstvi.

Techto styku vy2ival pro osvobozenskou akci.

Kdy2 pozdeji byl nucen zameniti slunu vojenskou za diplomatickou, vSecka jeho jednani ye Francii, vgecky jeho testy do spojenckYch sta.tt. mely za Teel uskutedneni Csl. dobrovolnicke arrnady, jeji valeene t spechy na vYznamne trorite mely nejvice padnouti na vahu, 3,2 se blide jednati o osvobozeni Ceskoslovenska. V Rusku a v Americe ptsobil na Slovaky, aby nevystupovali oddelene vedle '6echtit. Znal site posice Mad'art. ye Francii a hlavne v Anglii a vedel, 2e by se na samostatnY postup Slovakia poukazovalo jako na dcklad, ze Slovaci jsou jinYm narodem net CeSi a proto 2e spolu nemohon tYditi sPolednY stat. tikarol: !`Nam netrebti d g allwol e0isair as r9YMPf0.04.190:1

VESTNIK Slovakov." Povagoval ovS'em za samoziejme, 2e narodni raz Cecina a Slovakia bude vzajemne respektovan. RadostnY 28. tijen 1918 pf.inesi 8tefanikovi nova starosti, kdy se po nejake dobe o nem dovedel v dalekem Japonsku cestou na Sibit. Vedel, 2e slovenskY lid neni na politickou svobodu piipraven, 2e neni dosti zkuSenY ate toho Mad'ati budou zneutivati pouStenim hesel o sebeureeni narodu a pod., a ze by lid na Slovensku prave v teto dobe potteboval dobreho vedeni. Tyto starosti ptimely Stefanika k tomu, ze odeslal sveho poboenika Piseckeho se vzkazem do Prahy a k 8krobarovi na Slovensko. Vidal, ze osvobozeni naroda je teprve prvnim krokem, dalSi a dtletitejSi prate ze teprve nastava. Jako pro praci osvobozenskou, tak i pro tuto dalSi praci mela bYti hybnou silou a mocnYm zdrojem energie — laska k narodu a vlasti. Toto sve ptesvedeeni Vlotil do slov pronesenYch ve Vladivostoku: "Ucti si katdu rev, katclY narod, ktorY cti narod tvoj a red tvoju, ale miluj nadov2etko narod, za ktorY bojujeS; Lebo len ten narod je schopnY slobody a vie si ju vydobyt a udrtat, ktory nadovSetko je narodne preciteny."

Jsou velikani valky a jsou velikani miru, jsou genialni strategove a jsou genialni myslitele. Ale Franklin Delano Roosevelt byl zachrancem sve zeme v jejich mirovfrch krisich, byl spoluosvoboditelem sveta v nejstragnejg valve viech dob, byl stratagem obrovs,kYch invasi a zase myslitelem, fe gicim problemy pokoje a bezpeei a jistoty socialni a svobody nahoienske.

Nikon jeden, nikoli par narodfi, nybrt vSechny narody musi postaviti dobro lidstva nad sobecke zajmy ryze narodnostni. Mezinarodni organisace prate je dobrYm ptikladem toho, co je mono dokazati spolupraci mezi narody. International Labor Organization (ILO.) byla zorganisovana toute dobou jako Spoleenost narodu a od to doby at do pkitomnosti pracovala nefinavne na zlepSovani pracovnich podminek po celem svete. Organisace se nemalou merou zaslou2ila o ptijeti takovYch zakont, jako byly zakony na ochranu pracujicich deti, na tpr,avu mezd a pracovnich hodin a na zlepSeni tivotnich pomert delnictva. Podle dohody, nezavazne uzavtene v Dumbarton Oaks, byla einnost vSech stavajicich i budoucich mezinarodnich organisaci, zabYvajicich se otazkami hospodatskymi, socialnimi a humanitnimi, veci, na ktere by mela organisace SpojenYch narodu pkimY zajem prosttednictvim jak valneho shromatdeni, tak i hospodatsko-socialni rady.

PtinaSime naSim etenattm plan porady v Dumbarton Oaks, dotYkajici se otazek hospodatskYch a socialnich, jet bude podkladem konference 46 narodu v San Francisku. Zafizeni pro mezinarodni hospodaiskou a socialni spolupraci. "(Feel a spojeni. Se vzhledem k vybudovani stalYch pomert a blahobytu, jet jsou nutny pro pokojne a ptatelske styky mezi narody, Organisace napomahej vytekt mezinarodni hospodatske, socialni a jine humanitni nesnaze dbej o Setteni lidskYch pra y a zakladnich svobod. Zodpovednost za pineni teto povinnosti budit vlotena na Valnou hromadu a pod jeji pravomoci na Hospodatskou a socialni radu. tlenstvi a hlasovani Hospodatska a socialni rada sklada, se ze zastupct osmnacti elent organisace. Staty, jet pro tento Teel maji byti zastoupeny, voli Volna hromada na lhttu tai let. KatclY takovy stat mejt jednoho zastupce s jednim hlasem. Hospodatska, a socialni rada usnaSi se prostou vetSinou hlast pritomnYch a hlasujicich dlent. Sprava a jednaci tad. Hospodatsko, a socialni rada ustanovi si hospodatskou komisi, socialni komisi a jine komise die pott'eby. Tyto komise necht' se skladaji z odbornych znalet. Bude ztizen trvalY 'Stab, kterY bude easti Sekretariatu organisace. Hospodak ska a socialni rada nein' vhodna, opatteni pro zastupce odbornYch toles anebo pornocnYch sbort, aby se mohli podileti bez hlasovaciho prava na jejich schtzich i na schuzich jejich komisi. Hospodatska a socialni rada ustanovi svfij vlastni jednaci tad i zpilsob voiby sveho ptedsedy. Sekretariat. Sekretariat vecle generalni Sekretat s ptisluSnYm Stabem pracovnich sil. -Generalni S ekre tar jest hlayni sp4vi15 . 1;17 ednik Organisace. Jest volen Va l-ww,)-kroma

Strana dou na odporuCeni Rady bezpeOnosti na takoyou lhAtu a za takovS7ch podminek, jak zakladni listina stanovi. Generalni Sekretat jedna, v teto sve hodnosti na fSech schtzich Valne hromady, Rady bezpeenosti a Hospodatske a socialni a podava, Valne hromade vyrodni zpravu o praci Organisace. Generalni Sekretat ma pravo ptedlo2iti Rade bezpeenosti ka2dou vac, ktera, die jeho mineni by mohla ohroziti-mezinarodni mir a bezpeenost. Opravy.

Opravy vchazeji v platnost pro v'Sechny eleny Organisace, kdy byly ptijaty dvema ttetinami hlast elent Valne hromady a schvaleny ye shode s jejich ustavou eleny Organisace, kteti maji trvale zastoupeni v Rade bezpeenosti avetSinou ostatnich 'dime( Organisace Piechodna, opatieni. Ne2li vejde v platnost zvla gtni smlouVa nebo smlouvy, o nicht promluvi Hiava sedma a ye shode s ustanovenim Deklarace etyk narodil, podepsana v Moskva dne 30. tijna 1943, staty zteastnene na teto deklaraci konejte vzajemne porady mezi sebou a dle potkeby i s jinYmi eleny Organisace, je-ii tak nutno pro udrteni mezinarodniho miru a bezpeenosti. Zakladni listina tadnYm opattenitn neptekatej akci jit podniknute nebo schvalen y vzhledem k neptatelskYm stattm jako dfisledek nynel gi valky se strany vlad za takovou akci zodpovednYch. Franklin D. Roosevelt pfirovnivan je k Lincolnovi a k Wilsonovi a k nejvetkm postavam evropskYch Min. Pro nas Amer. t echosloviky byla jeho veene usnievava tvai v dobe temna po zhrouceni Francie jednim z mala zdrojil nadeje. On odmitl jednat s fa gismem, on nikdy neuznal jeho vYboje, on nev'elil ani na okalze budovat §testi velkYch na negtesti malYch, on vyhnal ze sve zeme nemecke konsuly, nezalekl se fagistickYch hrozeb a neresignoval na svobodu mori — on dal v§echnu pomoc napadenYm. V Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam sdeluji, abyste se dostavili do pristi schtze v nedeli odpoledne dne 6. kvetna.

Poslednim easem bYva nas velmi malo pfitomn3"reh ye schazi. Obyeejne kahlY jak pkijde hledi si co nejdfive zaplatit a po zaplaceni ma jit mnoho naspech odejiti ze schilze. Bylo by velmi prospene, kdybychom zase ty schtze vice navStevovali a pak po schtzi si spoleene pobesedovali. Potom, kdy jest nas vice ve schtzi pHtomnYch, mfiteme lope o rtiznYch vecech pojednat a seznamit se s rfiznYmi novYmi pojistkami, ktere byly v Jednote zavedeny. Pak te2 by jsme se mohli lope ujednat na nejakem spoleenem pobesedovani a svaeine po schtzi, kdy by nas bylo ve schfizi vice pkitomno. Vite, ze vtdycky kdy mime takove spoleene pobaveni po schtzi, ze se to nam vSem velmi zamlouva. Tedy, kdy budeme vice navAtevovat naSe schtze, milteme se easteji na takove pobaveni domluvit. Zvlate sestry by mely brati vetSi zajem o naVAtevu schazi. BYvalo to u naSeho radu, 2e sestry v dobrem. poetu navStevovaly schtze. Ov2em nyni se Indio kdy ktera, dostavi. Tedy, ctene sestry domluvte se spoleene, ze budete schtze east° nav'Stevovat a povzbud'to i ty svoje mutiely, aby jeli dasteji do saltze. Nu a potom nas bude hned pine, sill. Pak to bude hned vSechno veseleji vypadat. Tet upozorriuji eleny, kteti jsou s placenim pozadu, aby hledeli si svoje povinnosti zapravit. Dale sdeluji, ze ti kteti path do Nemocenskeho odboru, aby si zaplatili jejich poplatek za druhe etvrtleti, to jest 75 cent& Bylo ujednano, ze se bude kolektovat do tohoto Nemocenskeho odboru 75 centil katde dtvrtleti, anebo $3.00 na celY rok. To jest, kdo by si chtel zaplatit na celY rok. Tedy pamatujte se ptihlasit se syYm poplatkem co nejdfive. Vy Cleni, kteki jeSte do tohoto odhoru nepattite, tedy se pFihlaste, neb elm nas bude vice tim bude vet gi nemocenska podpora: -Podasi mime je gte potad mokre, tak 2e prate v poli jest velmi zpozdena a podoba se, ze jeSte bude zase prSet Tak se zatim mejte vSichni dobte. S bratrskYm pozdravern, Chas Navra.til, taj.

V Prtmerna lena dovede zmeniti rozhodnuti o p olovit' e:asu pen. Irlohlaw,v: mug roz1:,esa,

Ve stfedu, dne 2. kvetna 1945.

V T N iC

atrana 9111a1011011MIMIIIII

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER

OF

STATE

OF TEXAS

1K

41111111MIMMEOMMIMIIIMIM/MIUMMIIMINIEMIIIMILumatIMUEM

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

smunnuommummommanummum=a6manummunanumniumnimummumurnumemunommonnimmunimmulmmonnumumnimmummumnummialloumummunningummornumummumimutlinnummllommunnuminumoramummunllmimmiumminnumnffirrnmanummonnenemioniel

Hanging Hitler

cities, stamp him, as one fit in every way to be tried as a criminal."

N. 0. Delay

Well, there might be said that this Allied Government official escaped himself from one of the occupied countries to England, leaving behind relatives and friends who had to experience personally what Hitler's rule meant and, for that reason, he cannot be impartial.

One might say: everybody who suffered in this or other way from Hitler, the tyrant of occupied Europe, will be more in favor of radical measures, incidentally of "revenge," than of the slower proceedings of a formal trial, representing "justice." That is hair-splitting, simply. Where, in such an extraordinary case as that of Hitler, is the borderline between revenge (or call it retribution) and justice? "It is very easy to say that we must treat our enemies kindly and the International Law does not allow the punishment of this or that crime," the Rev. J. R. Coiling, Vicar of St. Mary de Castro, Leicester, wrote in his Parish Magazine, "Shooting and hanging," he continued, "is far too merciful .

Senator Burton Wheeler, former leader of the Isolationists, has been asked whether he believed in hanging Hitler. He retorted promptly that the hanging of Hitler was inadequate as a war aim.

Senator Wheeler was perfectly right. The hanging of Hitler is no "war aim," but It is a necessity that the common man shall not lose his belief in the so-called "justice" which, by implication, is part of the foremost Allied war aim: to establish peace, a durable peace, a peace sealing up definitely a terrible past which is still our deplorable present.

We should not be too particular as for the Fiihrer's and his gang of collaborationists' final stage. Whether hanging or shooting or straightforward killing, any kind of extermination of these vermin should be welcomed.

There is too much pondering about legalistic formalities, moral implications, the difference between justice and revenge and, whether Hitler as the "head of a State" can be held responsible for the crimes committed by his followers in Germany and the rest of Europe since 1933, since he, as far as we have learned, has murdered personally one person only, his niece.

I suppose not even the most legalistically minded defender of "the law" (regarding Hitler; what kind of law, by the way?) can doubt that nothing happened in Germany since 1933 without Hitler's order or consent. The millions of copies of Mein Kampf, sold in Germany, submitted every German to the Fiihrer's inspiration, preparing him in advance for actions in the Fiihrer's mind The German tortures and hangmen, the murderers and looters and all the other criminals were schooled psychologically before they went into action.

What does it mean all this talking about Hitler as the "head of a State"? Hitler, the Fahrer, is chairman (or head, if one wants this expression) of the Nazi party, a private political enterprise. Seen from abroad it is without any legalistic importance when the Nazis declared that the State (i. e. as the embodiment of a national idea) and the Party is one and the same thing. They could never prove the achievement of a one hundred per cent approval at free elections. They were and are usurpers although — we know the Hindenburg swindle — they came, so to say, legally into power. As Chancellor of the Reich Hitler is nothing else than the first of several thousand of German civil servants. If Mr. Hitler is posing as a kind of president of the Reich as well — all right, let him. If the "head of the State" is irresponsible for his deeds, the Chancellor is because he has to countersign the signature of the "head of the State" on any paper leaving the head's cabinet, bearing incidentally fullest responsibility for the "head's" nonsense or offenses against the law. In Hitler's case: Hitler, the Chancellor is fullest responsible for Hitler, the "head of the State"; Hitler, the Party Fiihrer, is fullest responsible for himself.

The attitude of certain lawyers to try Hitler not as a criminal but as a political offender, has roused — according to an Allied Government official, quoted by the Manchester Guardian, January 15, 1945 — "a general fear among the occupied countries that to treat Hitler in this way would mean that he would escape punishment . . . his direct orders for the torturing and killing of people of the Allied Nations and the Jews, and for other

atro-

And this is the opinion of many people in Britain, following the simple human instinct of justice, which not only a few of the legalistic-minded lawyers would accept as their own as human beings they are, if they had not just studied "Law," clinging for that reason to an exclusively learned attitude which does not agree, at times, with genuine and elementary human feeling. "If laws and rules, customs and precedents stand in the way, alter them," wrote the Daily Mirror, September 1, 1944, and expressed a popular meaning which recognizes that Hitler's crimes and those of the Germans who helped him, are beyond and law valid in civilized countries.

The Birmingham Mail expressed a "popular suspicion that lawyers are preparing a smokescreen under which the worst of the war criminals will escape." "Are we to be cheated again? . . . These are the questions that everybody is asking as the day of the final victory comes closer," this question put a letter to the Daily Herald, September 6, 1944, before the Editor and, in consequence, before the readers. Alderman Norman Tiptaft, Birmingham, declared bluntly (according to the Birmingham Post): "My own view — and it is widely shared — is that every member of the Gestapo, the Nazi Party and the High Command should be hung."

The Evening Star wrote: " . . . even minor instances of attrocities could not have gone unpunished unless they had the implied approval of the Nazi overlords." Hannen Swaffer wrote in The People: " . . . Hitler is the 'head of a State' and therefore immune from prosecution committed by his orders. Under this narrow ruling, too, Himmler and his Gestapo are the 'State Police' and so cannot be charged! There will be no punishment for the mass murder of Jews . . . All the tortures of prison camps in Germany will go scot free . . . !" The Morning Advertiser, London, January 17, 1945, pointed out what many thought themselves, referring to the 'other machinery' than a trial, some lawyers and officials have in mind for Hitler: " . . . this would involve not the execution of Hitler and all the rest . . but their exile to some suitable spot . . . put Hitler on the smallest atoll in the middle of the Pacific and he would be rescued by means of a helicopter.

Indeed, it would be said that while he continues to live Hitler will always be a menace " V What we can't understand is how nature takes care of things, even though the may ha-open years and years later. For instance. look how our nose and ears are located, just to hold spectacles.

Dr. Benei On His Way Home Anna Drusilla Vaughan A few days ago President Bene'S broadcast his farewell speech to Great Britain, and now he is on his way back to his own country after having been an honored guest here for what, to him, must have seemed many long years. It is not always easy to be the perfect guest in a private household; but it is still more difficult in diplomatic circles, where politeness to one's host may conflict sometimes with the interests of one's own country. Dr. BeneS said, "We have tried our best to give you and your government as little trouble, politically or otherwise, as possible," and most people would agree that the Czechoslovaks have been successful in carrying out this policy. Of course we rejoice that Dr. Bene'S is going home again, but he will be missed over here, and we hope that he will be able to pay us a friendly visit in a happier future.

It is over six years ago that President Beneg went into exile for the second time. This exprofessor with the slight body and the heart of a lion had dared to defy the biggest bullies in Europe; and the immediate reward for such courage was that he exchanged the Hradeany for a suburban villa, and the First Lady of Czechoslovakia had to keep house on modest means for one of Europe's greatest statesmen.

Then the undeclared war which Hitler had been waging against the small nations, burst into open flame when the great powers joined the struggle in 1939, and a little later Czechoslovakia took her rightful place among the allied nations. For years the Czechoslovaks have fought by our side, always helping and never hindering. If there have been domestic troubles, they have been kept strictly within the family circle. Now Dr. Bene§ can return to his own country — for the second time in triumph.

The man whose arrival six years ago was almost unnoticed, leaves in a light of friendly publicity. He, and the charming and gracious Madame BeneSova, have had their farewell lunch with the King and Queen; Dr. Bene'S has spent a week-end with Mr. Churchill and Mr. Eden, and he has said farewell to all of us over the radio.

That radio speech touched many hearts by its simple nobility, and the generosity which prompted the President to thank Great Britain for the help she has given to the Czechoslovaks, and never to mention the disgraceful time when we seemed to be leaving their country to the mercies of the Hun. We, too, are grateful to Dr. BeneS and all his countrymen who have fought by our side during the dark days.

Dr. BeneS seems to sum up in himself many of the qualities which have earned for his compatriots the respect and affection of the British people — their cool courage, dogged determination in the face of almost overwhelming odds, faith in the future, modesty, and the quiet good manners which have survived even in the burly burly of international affairs.

Our good wishes and respect go with Dr. BeneS' as he leaves us, and we hope that very soon all Czechoslovakia may be free to greet her President — a great man and a worthy, successor even to the great T. G. Masaryk.

V A lot of people are late for church because they to have to change attire; and a lot of others because they have to change a dollar,

Ve stfedu, dne 2. kvetna 1945.

Retreating Nazis Ransack Slovakia Of Food and Manpower Caplain Roland B. Gittelsohn, Hdq. Btn., Fifth Marine Division.

This is perhaps the grimmest, and surely the holiest task we have faced since D-Day. Here before us lie, the bodies of comrades and friends. Men who until yesterday or last week laughed with us, joked with us, trained with us. Men who were on the same ships with us, and went over the sides with us as we prepared to hit the beaches of this island. Men who fought with us and feared with us. Somewhere in this plot of ground there may lie the man who could have discovered the cure for cancer.

Under one of these Christian crosses, or beneath a Jewish Star of David, there may rest now a man who was destined to be a great prophet, — to find the way, perhaps, for all to live in plenty, with poverty and hardship for none. Now they lie here silently in this sacred soil, and we gather to consecrate this earth in their memory.

It is not easy to do so. Some of us have buried our closest friends here. We saw these men killed before our very eyes. Any one of us might have died in their places. Indeed, some of us are alive and breathong at this very moment only because men who lie here beneath us had the courage and strenght to give their lives for ours. To speak in memory of such men as these is not easy. Of them too can it be said with utter truth: "The world will little note nor long remember what we say here. It can never forget what they did here."

No, our poor power of speach can add nothing to what these men and the other dead of our Division who are not here have already done. All that we even hope to do is follow their example. They show the same selfless courage in peace that they did in war. To swear that by the grace of God and the stuborn strength and power of human will, their sons and ours shall never suffer these pains again.

These men have done their job well. They have paid the ghastly price of freedom. If that freedom be once again lost, as it was after the last war, the unforgivable blame will be ours, not theirs. So it is we the living who are here to be dedicated and consecrated.

We dedicate ourselves, first, to live together in peace the way they fought and are buried in this war. Here lie men who loved America because their ancestors generations ago helped in her founding, and other men who loved her with equal passion because they themselves or their own fathers escaped from oppression to her blessed shores. Here lie officers and men, negroes and whites, rich men and poor, — together. Here are Protestants, Catholics and Jews, — together. Here no man prefers another because of his faith or despises him because of his color. Here there are no quotas of how many from each group are admitted or allowed. Among these men there is no discrimination. No prejudices. No hatred. Theirs is the highest and purest democracy.

Any man among us the living who fails to understand that will thereby betray those who lies here dead. Whoever of us lifts his hand in hate against a brother, or thinks himself superior to those who happen to be in the minority, makes of this ceremony and of the bloody sacrifice it commemorates, an empty, hollow mockery. To this, then, as our solemn, sacred duty, do we the living now dedicate ourselves: — to the right of Protestants, Catholics and Jews, of white men and negroes alike, to enjoy the democracy for which all of them have here paid the price.

To one thing more do we consecrate ourselves in memory of these who sleep beneath these crosses and stars. We shall not foolishly suppose, as did the last generation of Americas' fighting men, that victory on the battlefield will automatically guarantee the triumph of democracy at home. This war, with all its

VE STN IK

frightful heartache and suffering, is but the beginning of our generation's struggle for democracy. When the last battle has been won, there will be those at home, as there were last time, v ho will want us to turn our backs in selfish isolation on the rest of organized humanity, and thus to sabotage the very peace for ,which we fight. We promise you who lie here: we will not do that! We will join hands with Britain, China, Russia in peace, even as we have in war, to build the kind of world for which you died.

When the last shot has been fired, there will still be those whose eyes are turned backward, not forward, who will be satisfied with those wide extreme of poverty and wealth in which the seeds of another war can breed. We promise you, our departed comrades: this too we will not permit. This war has been fought by the common man; its fruits of peace must be enjoyed by the common man! We promise, by all that is sacred and holy, that your sons, the sons of miners and millers, the sons of farmers and workers, will inherit from your death the right to a living that is decent and secure.

When the final cross has been placed in the last cemetery, once again there will be those to whom profit is more important than peace, who will insist with the voice of sweet reasonableness and appeasement that it is better to trade with the enemies of mankind than, by crushing them, to lose their profit. To you who sleep here silently, we give our promise: we will not listen! We will not forget that some of you were burnt with oil that came from American wells, that many of you were killed by shells fashioned from American steel. We promise that when once again men seek profit at your expense, we shall remember how you looked when we placed you reverently, lovingly in the ground.

Thus do we memoralize those who, having ceased living with us, now live with us. Thus do we consecrate ourselves the living to carry on the struggle they began. Too much blood has gone into this soil for us to let lie baron.

Too much pain and heartache have fertilized the earth on which we stand. We here solemnly swear: this shall not be in vain! Out of this, and from the suffering and sorrow of these who mourn this, will come — we promise — the birth of a new freedom for the sons of men everywhere. Amen!

(This memorial dedicatory speech was sent to Mr. and Mrs. Jno. P. Trlica, of Granger, Tex., by their son Raymond H. Trlica Ph. 1-c USNR. Corps Evacuation Hospital No. 1, c. o. Fleet Post Office, San Francisco, California.)

V

Memorial Address ---- Fifth Marine Division Cemetery The Swiss newspaper, St. Galler Tagblatt, recently published an eye-witness account on the retreat of the German Army from eastern Slovakia. The account reads: "The retreat of the German Army from the middle sector of the eastern front began on the occasion of the Soviet offensive against Krakow, and lasted for more than a week. A disorganized conglomeration of people and material rolled from the east to the West, day after day and night after night. An observer who by pure accident happened to see this endless stream of confusion had the impression that these were rather the beaten and humiliated troops of Napoleno flooding backwards than the famous Wehrrnacht of Adolf Hitler.

"The wildest human fantasy would not have sufficed to assemble such a collection, wagons with torn canvas, half loaded with helmets, rifles and other war material; units of the Wehrmacht with stiff hands in their pockets, and pale faces, half dead from, fatigue; dirty, apathetic faces of boys, men, and the aged in torn uniforms of all colors and various degrees of destruction. Hungarian mares wearily lifting their hoofs. From time to time, the conglo-

Stsana 11. meration makes way for mounted SS men galloping by with suspicious haste.

"Then come again the Volkssturm with youngsters in black uniforms, and automobiles with high-ranking officers, a field kitchen, a lonely tank rolling forward a distance . . . . thereafter a second and third bus of the Slovak railways; Hungarian police with blue caps; a group of camels expressing from time to time their homesickness for the Caucasus and Ukraine in dull voices .. . this is that during the days of January was seen in the Slovak mountains and cities like Poprad, Strba, LiptovskY Hradok, LiptovskY Svaty MikulaA up to ZiZlina.

If someone had looked from the hills around the Vah valley, then he would have thought that this certainly is a new migration of people."

But the Tatra mountains were shown even other things during these days, the account in the Swiss paper continued. "German and Hungarian hordes are chasing masses of Slovaks from eastern Slovakia in the same state in which they are found on the roads, in forests and homes. Without mercy the entire male population from 16 to 60 is being dragged away.

Already on the third day of their forced journey, these poor frozen people, insufficiently clothed, some with six-pound sacks in their stiff frozen hands, others only with what they can wear on their backs, are being _torn away to their destruction.

"The worst comes, however, with the approach of darkness, when parts of the retreating army make small villages into their night headquarters. Like wild animals they lunge with the remnants of their strength on everything, whether living or dead. Chickens, geese, all poultry, sheep, cows, pigs, briefly everything that can be eaten, is caught and slaughtered.

Great fires are burning in the ovens of Slovak cottages, and the aroma of roasted meat fills the entire region.

"Families flee to the lofts of the houses from where the screams of the deathly-scared children can be heard. A soldier with a pointed revolver enters the room, breaks the door of the cupboard with a kick, tears off the cover of a chest, greedily seizes everything he can find and throws it on his covered wagon.

"In Michalovce the Germans ransacked all houses for food, and if they had sufficient time, even window frames were taken.

"The remnants of the armies flooding backwards are being organized only to he extent that everything is moving forward on one side of the road, and is being followed by a few companies of regular armies protecting the retreat. The covering troops have a special assignment to complete the looting and destruction. As much as they have time to do so, they mine public buildings and blow them up as they have done in Levoea and partly in Bardejov and Poprad, where they have also blown up the electric power station. A similar picture of destruction can be seen in the surroundings of Bratislaea and Nove Zamky.

"In western Slovakia, of course, the Hungarian civilian population is predominant among the masses flooding westward. Women, children, old people and whole families are moving in endless streams toward Germany. The country receives them with an icy coldness. The fields and streets of south Slovakia are covered with carcasses of horses facing west, and with the corpses of 150 children frozen to death in a single ice-cold night."

The low morale of the German and Hungarian soldiers is best illustrated by an incident quoted by the St. Galler Tagblatt: "A soldier enters a store in Bratislava and without a word puts his automatic pistol on the counter and asks after a moment, 'Would you like to buy this?' And in a similar way military blankets and all kinds of utensils are bein g sold. Hungarian soldiers deal in gasoline, 20 korimas per liter. Without any exception all material thus sold is army property."

Strand 12.

VINT)ItIr

Some Reminiscences OF Prague

By C. F. Richards It has often been said that the best time in which to collect impressions of a foreign country or city is in the first month or six weeks of our stay there. At this time our minds are more keely receptive, and the things that are different strike us more forcibly than later on, when we have got used to our surroundings.

While everything is fresh to us we are more keyed up to observe, and the spirit of adventure accompanies us on our ramblings. We are on the look-out for the unusual and eager to see as much as possible every time we venture forth. This very eagerness, however, this being "on our toes" is often our undoing as far as collecting impressions is concerned. We imagine that we can absorb everything at once and after our first sight-seeing excursion, we return with all our impressions so blurred that we remember comparatively little. It is like trying to memorize every melody heard at a single performance of some musical comedy.

You will agree that it can't be done.

When I first went to Prague — it was my first trip abroad — there was so much that was different that I found it impossible to take it all in. I'm sure I couldn't have made any clear recordings of things I saw in those first weeks of my stay. I've come to the conclusion, therefore, that, although the statement referred to above is true as far as the more superficial features of our new surroundings are concerned, yet it really takes a lot of time to learn a lot of things about people and places. At any rate, that's how it strikes me. We have to listen to an opera very many times before we can appreciate all its charm and beauty.

In telling you something about the rhytm of life in Prague, I'm not going to attempt to be systematic. Sixteen happy years there have given me quite a collection of impressions and experiences, but they are all jumbled up, and untidy — something like the contents of a schoolboy's pocket — or a lady's handbag — and to me, every bit as precious. Now, I'm going to tell you things just as they occur to me. I've got them all in a big "box of memories" and I'm going to open it and take out whatever happens to be first.

Now here's a little thing — as auctioneers sometimes say. I hadn't been in Prague two days when I saw a taxidriver with spats on, and it amused me. It was only when I first saw this that I found it funny, but that is only because spats to very many English people are essentially a symbol of sartorial super-elegance — akin to the monocle. But in Prague, spats are worn in cold winter weather by all sorts of people to keep the feet and ankles warm. They are worn not only by well-dressed people but also by tram and bus conductors and drivers, newsvendors, shoeblacks and many others whose jobs keep them out-of-doors all day. I recall this experience very vividly be cause a serious thought grew out of my initial amusement. I realized that I was going to find heaps of things not a bit like home." Differences of language, currency and food are things we are prepared for, but there are so many other far less tangible differences, and getting to know about them is a very slow process.

I didn't discover until much later that the milkman, the butcher and the baker do not deliver their goods to your door. It wasn't until I began to settle down a bit that I found out about this, and then I noticed a lot of other things I hadn't thought of: in the kitchen, no long-handled saucepans, no good old English milk-jugs — the quart or three pint ones — no pudding basins and often not even kettles!

English housewives will reel at the thought.

But we must be calm and never forget that this is all part of the pattern of Czech life.

Czechoslovaks must have felt equally dismayed

at finding our English kitchen equipment so different from theirs. There are many English things you won't find in Czechoslovakia, just as there are many Czech things that can't be found here. But isn't that part of the excitement and the romance? To allay your anxieties about the absence of a kettle in an ordi nary Czech kitchen, may I say that the remedy is simple? You can buy one. They are not unknown. They are merely far less usual than in England, for Czechoslovaks are not tea-drinkers. When they do make tea, however, the water heated in a pot will bubble just as merily when it's boiling. Of course the Czechs, on the other hand, don't know the joys of a singing kettle. But they know other harmonies.

However, these reflections have a domestic flavor which I didn't have access to in my early days in Prague. My first impressions were of streets and shops, of "cafes" that seemed to be crowded all day long, of street porters who wore red hats as an emblem of their calling and shoe-blacks who wore a red fez as an emblem of theirs. I have just used the term "cafes." Actually, in view of the special characteristics of these places, I think the name "coffeehouses" is perhaps more suitable.

The Prague coffee-house is a quite an institution. It's not a place where you just pop in for a "quick one" — coffee, I mean, of course. It's a club to which everyone has access.

You can sit in one of these places all day long and read newspapers and magazines from all parts of the world. You can write letters there and the waiters will oblige you with writing materials and stamps. If you are a student you can take your books along and prepare for your examinations. Of course, not every coffe-house is quiet enough for study but there are many places frequented by student and studious folks, where the conditions are suitable. The thing I want to stress about these coffeehouses is that the privilege of spending hours in them costs so little — no more than the price of a cup of black coffee — in the good old days, one crown fifty — about 2 1/2 d. to 3 d.

The waiters never allow anyone to be thirsty in a coffee-house. At regular intervals they bring you a tray loaded with glasses of fresh water.

Here's another interesting item. If you ask for bread and butter, don't expect a plate of white or brown, thinly cut. You will get one thick slice of crisp, fresh rye bread liberally spread with fresh butter. The crust of this bread is even "scored" for you — "just like Mother does it," which makes it easier to manage for people who haven't strong teeth. You will notice when you get your bread and butter that salt is served with it. The reason for this is that butter is never salted in Czechoslovakia.

Another feature, which, however, is not peculiar to Czechoslovakia only, is that in the spring as soon as it is warm enough, the proprietors of most coffee-houses extend their premises by enclosing an area of pavement in front, with ornamental fencing, potted palms and awnings and filling it with tables and chairs. It is very pleasant in nice weather to sit outside, drinking coffee and watching the crowds passing by. On Sundays, coffee-houses are simply packed, especially in the afternoons and evenings. Althoug Czechoslovaks love their home comforts just as much as we do, coffee-houses have their regular patrons for early morning coffee and rolls. There are numerous kinds of rolls and each kind is called by a different name. Some are long and thin, others are oval or round. Some are encrusted with poppy seed, some again with caraway seeds and salt. They are all crisp and fresh every day. A stale "yesterday's" roll would never be offered you. Incidentally these rolls were extremely cheap. You could buy four or five for a crown — which was the equivalent of 1 3/4 d. At first I disliked rolls with caraway seeds on them, and used to scrape them with my knife. Oh yes, there were a number of things, especially kings connected with food, that I didn't like at first. When I first tried the bread, I made up my mind I should never like it, It seemed sour to me. There was a

Ve stfedu, dne 2. kvetna 1945. strange tang to it and I began to feel downhearted because I was so far away from the bread that "Mother used to make." I used to think leec_ingly of Ho •is, cottage loaves and farmhouse bread, and being urrA iiling at first to give the rye bread a fair trial, I stuck to rolls, avoiding whenever I could, those with caraway seeds on them.

But after a time all these earlier "inhibitions" disappeared. Nnot only did I get used to this "despised" rye bread but I began to like it, and I hope it won't be long before I shall be enjoying it again. Yes — in a foreign country it isn't only our minds that get schooled.

I have so often heard_ rye bread referred to as "black bread." Well, I've never seen black bread in my life, and I like to meet someone who has. Rye loaves sometimes have a darkbrown crust, but the bread itself is often much lighter than English brown bread. Of course there are different kinds of bread, and some kinds are darker than others, but it's all brown — never black. It is, moreover, very nourishing, far more so, in the opinion of most of my Czech friends, than our English white bread.

I forgot to mention that when you order your coffee, the waiter will ask you whether you want it "with or without." It sounds mysterious but, he merely wants to know if you would like a great blob of whipped cream in it, or not. You will soon learn to ask for what you want in the vernacular. A "whie without" is the snappy, efficient way of telling the waiter to give the cream a miss.

To those of you who are going to settle down in Czechoslovakia after the war I'd like to say just one thing before I finish. If you can take to these new experiences quickly, so much the better, but if you're like me — a bit slow at learning to acquire new tastes, don't be hurried into it! Take your time! Not everyone likes the drastic method of being thrown in at the "deep end" in the first swimming lesson. Don't be downhearted if you find things strange at first.

You won't be expected to get used to everything straight away but I am speaking from my heart when I say that once you do "tune in" you are going to like the rhythm just as well as I do. And what is more, by finding happiness in your new home you'll discover that your love for England and English ways will be richer and deeper than ever before and your zest for life will increase in proportion.

V THE DEATH CAMP AT TEREZIN The newspaper, eeskoslovenske Listy, published in Moscow, writes: "The German concentration camps with their special cremation furnaces are a symbol of Hitler's accursed New Order. The chimneys of these funaces not only smoked at Majdanek, LwOw and Strasbourg, they are still smoking today on Czech soil, at the death camp of Terezin (Northern Bohemia)."

"The Terezin camp (say eeskoslovenske Listy) was originally intended as a ghetto for the Jewish population of Bohemia and Moravia. After Heydrich's arrival in Prague In 1941, the people of Terezin were compulsorily evacuated and a great number of Jews were moved to the camp. In the spring of 1942 many people were sent from the camp 'for "re-settlement" in the East. Their fate is told by documents and clothing found at Majdanek and Lwow. Of these tens of thousands, only one young boy from Karlin, escaped; he fought with the partisans for nearly two years, until the Red Army arrived. At that same time, Terezin was still a railway junction on the way to death. At the end of 1942 and the beginning of., 1943, death moved in there: a cremation furnace was installed - in which 200 to 300 victims could be burnt daily.

More and more arrested people were sent to the camp. In May 1943, 10,000 arrived: they were murdered and burnt during the sarrie year. Among Czechoslovak patriots sent to Terezin were many important Czech intellectuals.

ye stredu, dne 2. Itvetna 1945.

Atefinik a ze Napsal L. N. Zverina.

- 4, kveten je vYroeim tragicke smrti ef 6,rkik ov y, a hle, kde nam svoji dnes tento jeden z trojice nagich narodnich osvoboditelii: odhmotnenY, zveenenY, nad vSednost povznesenY? Meeime opet jeho bohatou Zivotni drahu od dtevene kolebky na koSariske fake as pc) tragickou smrt pei vajnorske ceste. JakY to jedineeny let a jemu p •imereny pad! A jaka to sloiita, osobnost! Basnik, hvezdar, vojak. diplomat a apoStol. Byla jiZ yeestranne zhodnocena a osvetlena Stefanikova osobnost a je prase zasluhou badani poslednich let, ae pronikaveji a pronikaveji je odhalovano predevSim jeho lidske ja. ae je nom Stefanik vie a vice pribliZovon jako elovek.

I tento elanek chce nam pribliMt ' tefanika eloveka. Ukazat ho v intimite styku, ktere byly tak charakteristicke prave pro neho a eastokrate klidem k jeho rispechrim. Hledejte Zenul Plati vie nea u kohokoli druheho v jeho Zivote, pinem ptekaaek ale i Uspechil. Tema Stefanik a deny neni moano ye zbeZnem elanku a s 0hledem na zijici dosud osoby vyeerpat ripine, ale aspori prrihled si tu dovolime do jeho stykri s aenami, pokud zasahly do jeho Zivotni drahy nebo ji nejak utvareiy. tefanik byl elovek nevzhlednY. PomenSi, od tisedavani nad knihami 'trochu nahrbly, bled& skoro popelave tvare. od neet'ovic pod'obane. liidke vousy. Vieka krvi podbehla, jakoby od nevyspani. Ale v to nevzhlecine tvari kily, ally, mluvily dye blede modre oei, barvy pomnenek anebo more v rannim oparu a tyto odi okouzlily kakleho, kdo se do nich zadival hloub. Peipoetete si k tomu zvla gtni kouzlo hovoru, jena mel vemlouvavou rortomilost, teplou nehu, jiste basnicke nadneseni a mate na pril vysvetlen jeho rispech u gen.

A dodojme: peedev gim u staraich dam. Takova pani Vrehlicka, pani Ella, pani Rriaena Svobodova, — to byly jeho druhe marninky. S mazlivosti eloveka, jena se citil opuSten a nepochopen, zpovidal se jim ze s yYch bolesti a nerispechri a padlo mu tak dobee to mateeske pohiazeni. V peipade prvYch dvou dam Slo se srdcem mateinym do srdce deer. Ale, jak divot ukazal. v tomto peipade jeho metoda nevedla k CM. Ani Evieka Vrehlicka, ani Lidunka laskou Stefanikovou nebyly. Aspori ne laskou vzajemnou. U pani Rriaeny Svobodove nebylo teeba nastupovat touto cestou. Tam to byl popeatelskY a mateesky ochrannY. urer Pani Rriaena Svobodova, jinak jemna znalkyne lidskYch povah, odhadla velmi dobee Stefanikovy schopnosti a predevSim jeho mravni adklad. Vekila v neho od prveho setkati, radila mu v nejteagich chvilich, od sebevraady ho zachranila a podala mu pomocnou ruku ve vgem, v dem se na ni obratil. Pani Marie Neumannovit-tilkova, jedna z aen, jimi Stefanik sve srdce oteveel nejvice a jea by se mohla nazvat jeho laskou v torn nejuSleehtilejSim slova smyslu, myslime-li laskou soulad dui a yzajemne pochopeni, napsala o ‘ tefa.nikove pomeru k pani Svobodove ye svYch vzpominkach tato slova: "Stefanik byl estet a romantik.

Tim, jak jsem jia eekl, dovedl se vemluvit ienam, ziskat si je. Nevzhlednost nahrazoval garm. V Parini, hned po svem peichodu na meudonskou observatok, ziskal si tak pani Janssenovou, germ slavneho astrofysika a eeditele na zminene laboratoki. Cele dny ji dovedl vypravet o zelene zahrade rodnych Kogarisk, o ujatmene vlasti, o otcove boji udraet lid v mravni sile, o sve mamiece a drahych sourozencich, o svYch studiich v Mad'arsku i Praze.

Pozdeji, v zahranienim odboji. ziskal touto cestou i diplomaticky svet. Jeden z jeho americkYch peatel a spolupracovnikt v tomto odboji Milan Getfing napsal ve svYch vzpominkach na M. R. S tefanika: "Stefanik verii, ae genskY svet ma velkY vliv na tu silnej gi polovieku a pouaival chodniekt, o nicha nevim, byly-li komu znamy. V New Yorku a pees Nov York ye Washingtone pohyboval se v kruzich pelvy4.4.i americke spoleenosti a skoro kagdY

0,111i1114111111 JIM..

veeer byl v jinem kruhu, na rozmanitych domacich veeircich, luneich, informaenich konferencich — vady pozvan damskYm svetem.

Nikdy nezapomnel ureitYm darnam poslat druhY den kvety. Byl vYbornYm spoleenikem v kruhu darn. Neznal anglicky, ale svoji francouzgtinu veal tak peizgasobit, ae i damy, jicha znalost tohoto jazyka byla velmi chatrna, mu rozumely a rady s nim konversovaly."

A co se tech kvetri tree a vribec pozornosti vriei damam, tu nebyl Stefanik nikdy skoupY, ba byl an lehkomyslne rozhazovaenY. ZminenY jia Milan Getting vzpomina., jak si mu, tea v Americe, Stefanik steaoval jednou rano, 'le pro-. marnil teimesieni plat francouzskeho dristojnika na kvety. A druhY den si v hotelu cidil obuv sam, aby to "nekde u geteil". To byl Stefanik.

Z 'ten diplomatek, jea mu umogriovaly stup do nejvyggich kruht, byla to v Patiai predeveim pani Boas de Jouvenel. Vlivna, elegantni a vysoko postavena &ma, v jejim2 salon se schazeli nejvlivnej gi einitele francouzske politiky. Mel jsem eest, jda po stopach teranikovSrch, setkati se osobne s touto aenou. Se sizami v oeich mi rozpravela vzpominky na gtefanika, ukazovala mi prsten od' neho i sadrovY odlitek jeho ruky na svem psacim stole..

Kouzlo Stefanikovy silne osobnosti valo jegte po letech z intimnich vzpominek.

V salone pani Boas de Jouvenel seznamil se tea se sl. Louisou Weissovou, majitelkou tydeniku "L'Europe Nouvelle", ktera mu tea, v mnohem klestila cestu v osvobozenskem zapase.

A tato aena to byla, jea napsala o nem znama slova: "Bylo to dite, ale peed dejinami se tydi jako obr." Napsala i jina, slova, po jeho smrti, kdya vypoeitavala, pros ho oplakavali v Rime, oslavovali v Parini: "Pro tu nonaalantnost a zazraenou eilost, pro tu nezkrotnou energii a pro ten chorobnY privab, pro tu viru v ideal, oeistenou od bludnYch tsudkri, pro tu velkorysost v politice i smysl pro mazlivou libeznost, pro to pohrdani genami a pro tu vroucnost v lasce . . ."

Nad tim rozpetim, nad tim zdanlivYm kontrastem mezi pohrdanim aenami a vroucnosti v lasce bylo by se mogno pozastaviti, kdyby alo o nekoho jineho a ne o Stefanika. To je prave on.

V Pet iadosti od strYce Sama.

Washington. — Vlada gada, v tomto valednem tYdnu o'spolupraci v techto peti vecech: 1. Saute nutnY lodni prostor tim, ae budete posilat vgechny dopisy vojinfim V-pogtou.

2. Chrarite sve vladni aeky, pokud dostavate podpory a nebo plat jimi, pied padelanim a kra,degi. Moano-li, necht' je dostavate osobne, a platite-li jimi, podpisujte je as peed osobou, ktere gek date.

3. Mlade divky, zajigtete si celo givotni karieru bzeplatnYm vYcvikem v ogettovatelstvi.

Ten dostanete vstoupite-li do kadetniho sboru og ettovatelek. Budete pkijmuty je-li vam 17 as 35 let a vySly-li jste americkou stredu gkolu. Kaada nemocnice varn cid blizsi Mf ormace.

4 Zaenete kupovat bondy v 7. valeene pujece a zvy gte sve sraaky z platu na zakoupeni bondri.

5. Jste-li bYvalY namoenik nebo radiooperater, lodni strojnik a pod., dejte se °pane' zapsat do americkeho obchodniho lod'stva. Je vas teeba k doprave nemocnYch a zranenych voj mu.

V Vernost nelze upalit jako knihy a vernost neIze skacet jako pomniky. eeskoslovenskY lid zil stal vernY Masarykovi, to jest pravde, svobode a spravedlnosti. Svetla hoeici v ulicich Prahy pri velke panychide (oslave mrtveho) nepohasla nikdy. Svitila na cestu praiskYm studentern, podpilila odvahu lidickYch, milioniim kazala smer a boil dosud v ohnich est partyzinft. Ceskoslovensky lid ziistal vernY tem idealiim, pro nei ho svobodnY svet ma, rad a ktere piedstavuji zazraky v Ceske historii: vzkiiseni naroda a sato na kon.ci kaide pohromy.

Zastavte nehody v prim ' lyslu.

Washington. — I za miru jsou nehody v inyslu i domacnosti vagnou akodou narodniho majetku. Za valky to plati dvojnasob, a zvlaStt, ye valeenem prrimyslu, kde kaki & podobni nehoda vyrazuje nezbytne nutneho zamestnan.. ce, omezuje vYrobu a zabrariuje spineni vS?robnich kvot. A pei torn peistupuje dal gi zatileni nemocnic, ogettovatelek atd. Davejte proto dvojnasob pozor a vyhYbejte se nehoc4111 doma, v tovarne i na poli.

V Dnegni Glen detskeho odboru S.P.J.S.T. bade dospelYm elenem Starejme se o ziteek na gi ,Jednoty, ziskejme ditko do detskeho odboru, prihlaSme na:se deti.

•

btrana

vitsrmlis

14.

Itád Vesmernost, Is. Gg. Nelsonville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto y am davam Oda, e v kvetnu budeme poradati schüzi druhou nedeli v 10 hodin dopoledne.

Bratti a sestry ptijd'te vSichni, jelikot se bude jednati o torn, zdaporadati spoleene nag ii piknik.

S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller. tai.

Neopomijejte dati *mei pozornost docela obyeejne veci, jako jest maid tkiska, ekralonuti, popaleni, puchYt, a zy laSte pichnuti se rezavYm latebikem. Kdokoliv byv ranen jakYrnkoliv shora jmenovanYrn zprisobem, mUe velmi snadno dostat vatnou infekci. Aplikace NONAT masti pomate pkirode k ptedejiti vane komplikaci. Toto jest velmi snadne, ale mute ptedejiti valnYm ndsledlcum.

Cena Nonat je patou 55c a $1.05 Ptejte se va g eho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pgte na nag i adresu: R. C. MILLER & CO. Altadena. Calif.

P. 0. Box 285.

NIC LEP8iF10 PRO 2ALUDEK K POVZBUZENt ITRAVENi A CHUTI K JIDLIJ, VYBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRAVUJid.

Ve stkedu, dne 2. kvetna 1945.

byl poslan na Tilzne ostrovy v Pacifickem rnoii nejposlednejSi byl Guam, odkud byl vypraven do bitvy na Iwo Jima. Jelikot pattil ku Treti Divisi, plistal na Iwo hned 22. rinora, prodelal nejhruznejSi Cast te bitvy a pak jenom etyti dni plied apinYm dobytim ostrova byl zabit.

V roku 1939 ye stall 16 let, br. Edwin Kutel ptistoupil do Jednoty ku tadu Svornost Jihu els. 15. v Buckbolts, Tex. Jest tteti Glen tohoto du, kterY padl za ()bet teto valky; jeho ptedchridci byli br. Dell in PoSival a Jos. NovotnY, ml. Jest na nas vSech, abychom jim na pooest vybudovali novY a lepSi svet, za kterY oni bojovali a take koneene dali sve tivoty.

V itad Hvezda Jihu, els. 30.

Taiton, Texas.

PFC. EDWIN KIJ2EL, U.S.IVI.C.R. Spolubratti a sestry!

Smutnou zpravu obdr'Zeli manZele Davam yam na vedomost, le naWilem a Viktorie Ku2elovi, i,e iejich Se pravidelna schrize se bude odbYsyn a ná g‘ spolubratr, Edwin Ku'Zel, vat prvni nedeli v kvetnu v 1:30 r_adl v boji na Iwo Jima dne 11. hod. odpoledne. Mnoho vas dluti brezna 1945. vie net 3 mesice. Hled'te se tedy doBr. Edwin Ku2e1 narodil se dne stavit do teto schrize, neb tad za 10. eervna 1923 v Buckholts. Texas, vas stale platit nemuae. Jest-li nekde pak take graduoval z vy'S gi gko- ptijdete a nevyrovnate se s tadem. ly a kde vflbec ztravil celY kratkY tak budete suspendovani. Ja, myjeho Lvot a4 do nastoupeni vojen- slim, te neni tteba stale o torn pskt. ske sluby. Za odbor sluZby vybral Druha vec je, kdyt se jedna, ye si Marine Corps, ku kteremu byl za- schrizi o nejake zaletitosti, jak ml iazen dne 17. Unora 1944, v prijima- jeden bratr pravil po minule schtci stanici v San Antonio, Tex. Pr y zi. jsem neco tekl, tedy kdyt se -nivYckprodelavtbrchKa- mu to nelibi, ma se ozvat hned na lifornii a konedne byl gradumian z to, a ne nekde jinde pak vyeitat.

"Infantry and Browning Automa- Kdyl ja vezmu nejakY ttad, ja ho tic Rifle School" v Oceanside, Calif. chci zastavat spravne a ne tadne V kvetnu 1944 mel prvni i posledni "krooks". Motna, le obeas stoupnu dovolenou, kterou ztravil se svSmi nekomu na veliky palec a tak hned rodiei a sourozen.ci a pak no na- holt No ul toho musim nechat. vkly rozloueeni se s nimi, odebral Nezapomerite pfijit do priSti schrise zpet do Kalifornie. Brzy na to ze a vyrovnat sve

S bratrskSr m pozdravem,

J. R. Mitan, iteetnik.

NOV/ CESKI FILM

Dfivod k rozvodu" Skvelá veselohra, v hlav-nich Anny Ondrakova, E. Sarkova, Theo. PiStek, Jara Kohout, Violas Tregl a mnoho jinYch. SHINER, ye etvrtek, 3. kvetna, o 8:30 hod. veeer.

ROSENBERG, v nedeli 6. kvetna, o 7 a 9 hodinach veeer.

LA GRANGE, v pondeli 7. kvetna, o 8:30 hod. veeer.

FLATONIA, v AterY 8. kvetna, o 8:30 hod. veeer.

MOULTON, ve stiedu 9. kvetna, o 8:30 hod. veeer.

EL CAMPO, ye etvrtek 10. kvetna, od, 2:30 do 11 hod. weer.

FAYETTEVILLE, v pitek, 11. kvetna, o 8:30 hod. veeer.

HOUSTON, y sobotu 12. kvetna, o 8:30 hod. veeer, v sini nik.

CROSBY, v nedeli 13. kvetna, o 3 hodinach odpoledne.

vrina" NEEDVILLE, ye etvrtek 3. kirkna, o 8 hodinach veeer.

SAN ANTONIO, v St. Cecilia's Auditorium, 2100 So. Presa Str., ✓ nedeli 6. kvetna o 8 veeer.

SE'VEROVA

HOikKA I

MUZI0000 The General Tire & Rubber Co. Nyni Is potfebuji e WACO, TEXAS 0 100% Vileene zarnestnini 1 ro Tovirni Stili price Vyrobu Zam6stnini po vilce zapottebi, my vas. vycvieime.

— y

4

NAVATIVTE —

U. VELKA LAHEV JEN fbi es r 2ADEJTE U SVIEHO

crai&i:P

LEKARNIKA. NEMA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LAHVI PRIMO OD: r"-T--

-1

E

7'

EVERA

e--

PtDS, IOWA '

•

iIiLOYMENT SERVICE. ZASTUPCE SPOLEtNOSTI VE

421 Columbus Ave., Waco, Texas —NEB — Mifiete se piihlasiti v THE GENERAL TIRE & RUBBER COMPANY tliadovne, nalezajici se ph "Loop" silnici — Waco, Texas.

Ve sttedu, dne 2. kvetna 1945.

Houston, Texas.

Drazi etenati!

Tak zase yam par tatek je to dlouho. co jsem k yam perem zavitala, a jit se mne stYska.

Na "Mothers Day" Sokol Houston bade hrat divadlo "Pod texaskym sluncem" v East Bernard, tak vy, mill etenati, co bydlite v torn okoli ptijd'te, neb nebudete toho litovat.

Je to o vas v gech. To vite, ae je tam ptipletenY romanek, no, ale kaldY Zivot musi mit romanek, aby tomu Zivotu dal drobet krasy, vid'te, ano?

Divadlo toto se tuto nedeli hraje v Cleveland. Ohio. Dave, je DramatickY sbor "Veelka", ye prospech skupiny Kongresu ArnerickYch Slovant.

Rada bych vain o divadle neco tekla, ale kdybych yam je vylieila, tak byste vedeli co oeekavat a ten "thrill" jak my tikame, by yam unikl, tak je nejlepe, kdy je uvidite a vge bude neneekavane a velmi zajimave. Hodi se to na "Mother's Day", neb co lepgiho by mohla matka dostat, neZ kdy'l ji syn udela to co si vldy ptala?

Muslin ukoneit, neb bych psala a dala bych se s venni do rozhovoru a nevedela bych kdy ukoneit, a dnes je sobota a to vite, ze v meste i na fame kaZda to hospodyne ma v

II. CliEnNu , .1c,"

C.

7 4.

PRAVNiE Vyfizuje vegkere soudni zalditosti. tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OONI LEKAR. BrYle spravne ptipravene. eas dle ii mluvy.

Oladovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Dr. Chas. J. Hollub CeskY Mat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon iitadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POIIREBNi SLUZ-BA. V hodine ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni itstay pohotovY k sympatickemu vYtizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho po/Alm. Levne ceny jsou na gi zasadou.

EDWARD PA CE Pohrebni teditel Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT Zubni Mai tri-adovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::TEXAS

•

ZITRBT/IfIE sobotu vic prate neZ mid& zastat.

Nezapomente. ze v nedeli, 13. kvetna jest Mother Day, a ze ye 2 hodiny ;::tesne uvidime se v sini Karel Jonag, v East Bernard.

Na zdar!

Mrs. Joe Tepera.

Novy slovansky easopis.

New York. (eTK). — Dr. A. P. Coleman. profesor Columbijske university, byl jmenovan olenem redakce (Associated Editor) easopisu "The American Slavic and East Europian Review", jeZ zaene vychazet v eervenci 1945 nakladem Harrardske university. Ptedplatne eini $5 00 mane. Prof. Coleman, jenl je bYvalYm 2akem Karlovy university, prosi, aby rukopisy mu byly .?,asilany na tuto adresu: 505 Philosophy Hall. Columbia University, New York' City. Prvni 'Oslo uvedeneho easopisu bude krome jineho obsahovat tpinY seznam americkych gkol (college), na nich‘l se konaji .kursy, tYkajici se slovanskYch zemi.

V Memei jsou vrahove a zlodeji.

New York. (eTK). — Tak zvanST protektoratni rozhlas mel dne 14. :Mora hospodatskY program s naofem "Odpovidame na otazky" Ne:akym nedopattenim se dostala do mkou hlasatele take otazka, kterou do rozhlasu poslal pog tou vyroloce 7,e 8 umavy, ye ktere se ptal: "Dodal :sem velke mnoZstvi jistemu oddilu 3S. Kdyl dog lo k placeni, vyvinula

"Citing se velmi dobie!

Diky Hoboko!"

Kdyz. funkcionalni zacpa se vleCe a zpiisobuje, ze se cijste trte nervosni a nesvi a trpite jejimi pHsmaky — bolestmi hlavy, pachnoucim dechem, zkaienYm .1aludkem, nezaiivnosti, ztratou spanitU a nedostateenou chuti k jidlu a mate pocit piepineneho ialudku nasledkem plynu a nadmuti—opatite si Dra. Petra Casem vyzkouLene Hoboko. Jest vice nei voCistujici prostiedek, jest tei Ealudeeni cinnost povzbuzujici lek, sloien9 z 18 pHrody vlastnich leeebn9ch koiinku, bylin a rostlin. Hoboko primeje zlenivela stieva it Cinnosti a pomaha jim jemne a hladce odstraniti veznouci odpadky; pomaha vypuditi plyn zacpy a paskytuje ialudku onen skvel9 pocit tepla. Chcete-li opet znati rozkosstastne Ulevy od trampot zacpy a zaroven tleviti svemu ialudku, obstarejte si Hoboko dnes. Pozor: Liiivejte pouze jak predepsano.

Opatite si Hoboko ve vaem sousedstvi neb poilete pro nael zvlaitni "seznamovaci" nabidku—a obdriite co-

se mezi nami hodne dlouha kores•pondence. Main v rukou priapisy vgech dopisil. Do tohoto obchodu jsem vlozjl znaenou eastku penez, kterYch nutne potiebuji. Co main delat?" V rozhlasu nastala dvouminutova ptestavka. Pak hlasatel opakoval posledni vetu v otazce. Zase ptigla minutova ptestavka. Na

Odeglete Lento kupon-1 "zvlaitni nabidky"— Nyni ❑ Pfiloien jest $1.00. Poilete poetou vyplacene 11 unc. Hoboko a 60 hodnoty zkueebni lahve deho, Leeiveho Oleje a Magolo. ❑ C.O.D. (poplatek pripoeten).

Jrneno

,.e.s. • • 1

Po gtovni tiadovna DR. PETER FAHRNEY & SONS CO

Dept. 811-v25a 2501 Washington Blvd., Chicago 12.M. 1 256 Stanle y St., Winnip eg, Man., Can.

to hlasatel zaeal Gist jinou otazku a vYrobce ze Sumavy nedostal odpoved'.

One of our every two fami.

Iles have at least two workers. Figure it out yourself how much beyond 10 percent of your family income you can put into War Bonds ever' payday.

NINI•04111M1.11111.04110 ■041111■0001.

MAJOVA SLAVNOST u Pokrok Housionu Cis. 88,

v nedeli dm 6. kvetna PROGRAM ZAPOCNE VE 2:30 HOD. Bude zahajen zpevem si. Elsie Dvotakove, uvitani piedsedou F. Olexou a hromadne pfijimani novYch elend piedsedott Hlavni tkadovny, br. C. H. Chernoskym.

DIVADLO

"Princezna z Nemanic" Opereta o tiech jednanich, napsala Karla Lutanska Hudbu slo'Zil Rudolf Piskdoek OSOBY: Matoug Chovitek, statkat G Putehecic Brigita Ondrakova R. 8parihelova Heda, jejich netei Ella Mikeskova Johny Haines Tim KostonalatskY Ludvik Schejbal Henry Bravenec Vendelin, gofer Jos. Kalousek panska Frances Olexa Matys, vadce delniku John Stehlikt Mildorf, delnik V. Langer Sbor: Elsie Dvotak, Harriet Earl, Lynnette Hill, Rose Dixon.

Helen Melton, Emily Kotanek, Evelyn Elzner, Helen Fusik, Estelle Kelly, Jimmy Chernosky, Don Earl, Frank Phillips Steve Kelly, Frank Dvotak.

DIVADLO RIDI — SES. HARRIET EARL ZPEVY RIDI — SES. NOEMI KOSTOMLATSKt NA HOUSLE -- V. KUCERA 0 zakusky a napoje bude postarano.

K hojne navgteve vas zve KROU2EK "HLAHOL" OD CIS. 88. .0••••0

411110-0410111

1/11■0

ZABAVY fidu

Pokrok Houston

60c hodnotuDODATEK zkuiebnich la.hvi Dra. Petra Leeivf Olej Liniment—pro. stiedek proti hnisani — pfine.51 rychlou itlevu od revmatick9ch a neuralgick9ch bolesti, svalov9ch bolesti zad, ztuhl9ch nebo bolav9ch evalu, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalickY prostfedek —prineei ulevu od jist9ch doCasn9ch ludeenich nepoiadkd, jako zaiivaci pot-achy piivodene pfebytkem kyseliny a paleni zahy.

▪

6. kvetna 20. kvetna 27. kvetna 13. kvetna -

J. R. Baca Syncopators 1,1

"

Nesvadba Zitopek

VSTUPNE: MU2I I DAMP 75c.

Tax included 0 zikusky a obderstveni nesLtbnikft jest vOorem Waite postarano.

Zi.bavnf Vgbor.

1140 ROBBIE ST. 'V 20250 Na dopt6,ni: 20th and North Main.

Btrana 16.

vilsrNfx

Ve stfedu, dne 2. kvetna 1948.

Foutiveite k oznamovini Ctend red. Vestniku! Dallas, Texas. Bratr, A. A. Lekkar, lieutenant colonel, jak jsem zvedel, je dadasne

V spbotu, 28. dubna jsme men maly• vedirek pro Jindkicha Cejchana, kterY pc) deli dobe a po zrane ,jori Piijme se iena neb (levee 25 ni byl destne propu g ten domu z let neb stadi, ku konani fiklidu, k vojny — hoch to je g te mladidkr, bydleni na miste a k opatrovani dit- ale jak na g sokolsky starosta bratr ka. Dobra mzda. PiSte na Mrs. B. B. Pkevratil v jeho uvitaci kedi naE. Ellman, 2320 Winton Terr. E., znadil, g e ti ho g i ac mladi vekem, Ft. Worth 4, Texas, neb telefonujte pke g li ji g pies peklo valky a leckter 4-7375 Collect mezi 9. a 10. hodinou bude miti nemile nasledky do smr(18-c) ti. Pkejeme Jindkichovi zdravi, cog rano. mu pki•ese i g testi, neb zdravi je M7°- Pfijmou se d ye deveata neb nadevge. telly ku konani domaci prace, vaV nedeli 29. dubna mangele teni, pradlo a k opatrovani dvou potadali zase jeden z tech znamemalYch ditek. Jedna musi bYti dobra kuchatka a obe musi miti od- nitSTh obedt, ktere se stavaji porueeni. DobrY domov v ptedmesti dale, tim oblibenej g i, zvla g te ted', Dallas, zvla gt' pekne misto k byd- kdy g neni dostatek masa. V nedeli leni a velmi dobrY plat pro spravne ka g cbi ma rad lep g i ()bed a tak ma ieny. Mrs. Logan Ford, 4711 Shady- ptile g itost se bez prace najist, a (18-19c) pomtae tim dobre veci. Oni maji s wood Dallas 9, Texas.

Dar-, Hleda, se hospodyne a opatrov- tim prace dost, ale maji radost a nice tri a pfil roku stareho ditete, my s nimi, jak tech dolarti pkibS7va„ k praci v obydli v prvem poschodi. a na g pokladni povaleeneho fondu. a prani detskeho iradla. Volno jed- bratr StranskST star g i se jen usmino odpoledne a veder v tYdnu a od- vd a v duchu u g si pkedstavuje, jak poledne kaidou druhou nedeli. Plat zase bude nekterS7 kout na gi mile $20.00 tYdne. Schopnost jezdit s vlasti obdaken, w-3ak si toho chudaci autem bude vitana. Telefon No. 8266 zaslou g i po tolikem utrpeni, jake progivaji.

— 6229 Worth, Dallas 14, Texas.

Na g Krou g ek d'eskych g en bude (17-dz-c) mit malt' program na Den matek, mar- Pkijme se: — Useclia k na de- a doufame, 'g e se nas hojne sejde, skoslovenske narodnosti ku kona- neb nic neni lep gi odmenou ni v8eobecne domaci prace, d y e a- jici. ne gli pine, sin. t, vS7bornST plat. Plate na Mrs. G. Pki zajezdu na gich herca do EnW. Cunningham, 2800 Princeton nis minute, nemohu zapomenouti (17-18p) podekovat man g eltim PavelkovSrm Street, Ft. Worth. Tex. QS*" Illedim spolehliveho delnika a pani Herzanove za poho g teni, kteod 30 do 60 let staff, pracovat ko- reho se nam dostalo, vkele diky a S radosti oplatime. lem domu a obdelavat asi 6 akrii Vojin Bohu g StekIST je doma u rokorny. Hlaste se u: — James J. dieti na dovolene. Myslim, ge ti hogi Hollub, Rt. 5, Schulenburg, Texas.

(17-dz.-c) poditaji dny vysvoboVani, adkoliv vypadaji a mluvi jako pravi hrdiMr( Prodam hlavkove zeli, 1 libra nove.

V na g Sokolovne je zase ruch, neb 3c. Ptijd'te hned, hlasky praskaji.

Mrs. Agnes Skupin, Rt. 3, Rosebud. adali po del g i dobe zase cvidit, a po(16-18p.) sledne i nektere maminky si ty fioTexas. stioky sly otu g it. Jen vice at' vas gliiri Ptijme se: — t ena deskoslo- jde, neb je to zdrave. 8koda, ge jsem venske narodnosti k vateni a kona- ji g prababiekou, g la bych te g _ ale ni domaci prace pro dvou elennou mohlo by to dopadnOut nevalne. rodinu, 2adne pradlo. Privatni byt s Podasi mame mokre, pkeprchakoupelnou a dobrY plat. Odporuee- a a je chladno, v zahradkach to ni jest Zadouci. — Mrs. Lawrence mot neprospiva, no, ne g li toto buMiller, Neiman-Marcus Co., Dallas, de v tisku bude maj, a v g e bude (15-19c) feba lepgi.

Texas.

Pozdrav v g em etoucim.

536ri Illedaji se d ye stenografky, Marie Rezek. ktere by mimo anglietiny 6asteene V ovladaly e'ettinu. Prace stalk podminky obratem sail: Hlavni fib.- gem podilnikrim sine Sokol Union v Placedo! dovna S.P.J.S.T., Fayetteville. TeDa Costa, Texas. xas.

(6-dz.)

Timto vam oznamuji, g e se bude dlp rvat schtize Sokol Union podilDR. PRANK RENT v nedeli, dne 6. kvetna y e 2 hoObnovil svoji praksi iny odpoledne. pfesne. Ve schtizi Oei, UM, Nosu a Chttinu °nano 15. dubna bylo usneseno, BRIM by se se g li v g ichni podilnici i s roNavgtivf: inami na prvni nedeli v kvetnu, a a La grange estry aby byly tak laskave a pkiHALLETSVILLE, IA KvETNA 1 esly nejakou svaeinu, a vS7bor se ostar g. o jine obeerstveni.

MOULTON, 17. KVETNA Tak se v g ichni dostavte jiste v ( as, cosi bylo povidano, g e kdo se / edostavi v eas a pkijcle pozde, bude platit vstupne.

Pkineste si sebou domina a po s chtizi si mti gete trochu zahrat.

ON S bratrskSrm pozdravem, pr. . „ . 4 Jos. L. Enik.

V , Rad Pokrok Houstonu.

Houston. Texas.

Mezi nove hla g ene brance branWITH r. moci SpojenYah Static od tohoto . s., - adu je hia g en br. Emil Kelnar, na , •,,,,MC, Wim .

Maly Oznamovatel

KERP

AR BONDS

,,,,,,,,e,„

itimunimuunninutimuittutimmummumninimunminumommummiaimmants

propu g ten z armady SpojenS7 ch Statd, podminene s pavolanim do slut"by v padu potteby.

S. P. StudnienS7.

— Ceske Bohosluiby v Presbyternim kostele y e West v nedeli 6. vetna o 11. hodine dopoledne. Rev. 'Sdulka bude kazati. (YCast elenti jest Zadouci a haste jsou vitani.

4111111.!0■11110.040•00■11■11.041111111■0•1111■0■■

Any Excuse You Can Find For Not Upping Your Bead Buying Will Please Hitler ouumulmounimmammunnitiontionirimmiminuntoomminuna

0■41.11•1.1.0.0.0.0■ 041.01.410100.0.41!0■11■0011.1.11■ 04=1,0■0■0

anecni abava PORADA

v

Rail Pokrok Dallas, as. 84, sini na 2625 Floyd ulici, v Dallas

v miler dne 6. kvetna 1945 hraje

I

kapela Joe Macy 0 zakusky a obderstveni jest 713orem •v nale2ite postarano.

Vstupne: muii 45c - damy 35c (TAX INCLUDED) Laskave zve, VYbor.

(P) 011•0111111.141111.1.0.0.04111100•11111.0.1111.411111.11•111.111011.1 ■0■0.11■0

DIVADLO V EAST BERNARD SEHRAJi HOUSTONSTi OCHOTNiCI V BUDOVE RADU KAREL JONAS

v nedeli, dne 13. kvetna "POD TEXASKIN SLUNCEM" Obraz ze g ivota na g eho lidu v Texasu, napsala Karla etvrtnikova.

OSOBY: Ludvik Vacha, syn farmate, koncertni houslista, ..._ Frank Vavtik Vera, jeho mlacla iena, hereeka Carrie Vodehnalova Jarmilka, jejich 8 mesieni dite Karla Teperova panska, u Vachti Helena Teperova Chriva u Vachri Silvi Kelarkova Mila Kalivoda, herec Tim Kostomlatsk9 Soukal, stars farmat Oldfich Vala Marie Vavrova, jebb dcera, vdova farmatka .... Karla 6tvrtnikova Lili Nezvalova Zderika, jeji dcery Jinclticha Earlova Vlasta Va6ek Hovorka k„. Dom. Nezval bratti ze sousedni farmy Franta Hovorka ..Jan Kelarek Jarmila Vachova *Marilyn Earlova JoNca, kamarad Jarmily Joe Tepera Ludvieek, rani chlapeseek.

Dvojeatka.

Ptedehra odehrava, se v New Yorku v byte u Vachy.

I. jednani:po osmi letech na texaske farme u Vavrtl. —II. jednani: na renal v zahrade u L. Vachy. — jednani: dva roky po druhem jednani, v dome na renal.

DIVADLO — D. NEZVAL.

Zaa'atek piesn6 ve 2:00 hod. odpol.

Vstupne: Dospeli 50c (incl. tax) NA SHLEDANOU!