Vestnik 1945 05 09

Or ari5lovartske Podporuiict Jean* Statu Texast, -

itee

Nti l&

a "g.

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) KICKM.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 9. kvetna (May) 1945.

OSLO 19.

Z HLAVNI MIADOVNY.

11

Cteni brath a sestry!

APORAD nenn pfichazi dotazy od elena nail Jednoty, kdy budeme miti no= ye stanovy. Aby se tim u getkilo odpovidani soukromnSrch dopisu, a aby se v to zale2itosti podalo patfidne vysvetleni, v posledni schfizi Hlavni Utadovny, bylo usnegeno, abych prostkednictvim Vestniku oznamil vam, prod jegte nove stanovy nemame, a 2e nove stanovy dosud nemame, proto2e jsou dosud v tisku. Vydavatelska spoleenos• Cechoslovak Publishing Company, ktera je ma tisknouti, nam oznamuje, 2e pro nedostatek pracovnich sil a nedostatek materialu nam nemohla dosud nove stanovy zaopattiti, ale 2e jakmile budou moct tak ueiniti, 2e nove stanovy budou nati gteny, a nam zde na Hlavni tfadovnu odeslany. K tomu dodexam, 2e jakmile my nove stanovy na Hlavni tfadovne obdr2ime, 2e je pak ihned xozegleme na mistni tady.

V poslednim eisle Vestniku ze dne 2. kvetna je dopis od dr. br. F. Trukse z Alvin, ye kterem dopise br. Truksa poukazuje na to, 2e Hla y. ttadovna me, pfilig moc pen& v bankach na hotovosti, ktere penize 2e by mely laSti zfirodeny, atd.

Ponevad2 investace pen& na gich fondu je zále2itost, ktera spade, na prvnim miste pod mill dozor a moji zodpovednost co tajemnika, citim se, 2e je to mistne a 2e je to moji povinnosti, abych podal v to zale2itosti elenum na gi Jednoty patfiene vysvetleni, prod na ge Hlavni tfadovna neulo2ila, nezfiroeila vice z techto pen& zakoupenim bonda a rilznch jinSrch dluhopisti, neb raznSlch druha Meek, ktere br. Truksa v jeho dopise cituje.

Souhlasim s br. Truksou a jsem jistS7, 2e ka20 z elent nagi Jednoty, kterST si toho vgima, souhlasi s nim take, ze mame piin g moc pen& na hotovosti, a proto uvadim nasledujicl vysvetleni pfiein, prod Hlavni tfadovna peinvestovala neb-neulo2ila vice pen& v raznSrch investacich, aby tyto pfina gely firoky. Jak je v geobecne znamo, tr2ni cena rilznSrch druira okresnich, distriktnich a rnestskSrch (municipal) bondt je velice vysoka, snad vy ggi ne ts kdy byla v historii SpojenSrch stata. Tim je feeeno, 2e bondy zakoupene na bondovem trhu nyni phnageji velice nizI4 firok. Nyni neni mono zakoupiti na trhu prvottidni bandy za takovou cenu, aby penize v nich ulo2ene ptina gely pramerne vie net 1%% do 2 1/4 % firoku. Jsou na trhu 3% a tee 4% bondy, ano — ale tyto bondy jsou nabizeny za tak vysokou cenu, 2e kdybysme je nyni koupili, bysme za ne museli dati tak vysokou cenu neb "bonus", 2e na ge penize neb nag kapital V nich ulo2enS7 by nam ve skuteenosti nepfina gel vie ne2 tech vSr gejmenovanSrch 1 3/4 % neb 2 1/4 %. My musime miti investace, ktere pfina geji vyggi trok, ponevad2 nage pojistky jsou vypoeitany na, reserve 3 1/2% a 4%.

Bondtm zakoupen3irn na nynej gim trhu za pfe-. hnanou cenu, hrozi to nebezpeei, 2e kdyby ony spadly v eerie pouze nekolik bodil, cot' le spi g k oeekavani ne21i 2e ony pfijdou v eerie nahoru, poi-lel/aft' kdy je nem moc drahe, di se spite

oeekavati, 2e to pfijde v eerie dolt'', nezli nahoru, tak tekneme, kdyby za rok, dva, neb tti, neb i po vice letech v geobecna, firokova, sazba vygla nahoru, co2 je mono odekavati, tak bondy by nasledkem toho klesly v cene.V takovem padu bysme na bondech v nynej gi dobe za vysokou cenu zakoupenS7ch, mohli utrpeti na jejich tr2-

Neniecko kavitulovalo bezpodmineene v pondeli '7. kvetna rano a celYin svetem dychtive oeekivana, udalost historicky veledilleiiteho vYznamu a dosahu oznamend vekejnosti soueasne z Washingtonu, LondYna a Moskvy v niter' 8. 'kvetna. 1945 v osm hodin rano. President H. S. Truman v rozhlasovem projevu gratuloval vrchnimu veliteli brannych sil Spojencti, generalu Eisenhowerovi, jeho podvelitelitm a viemu muistvu za bezprikladnou stateenost, vytrvalost a obeti. President nabadal lid Soustati, aby slavil yiterstyi v Evrope ukaznene, dekoval Bohn za viterstvi a neochaboval ye valeenem usili, pokud druhy zavilY a barbarsk' nepfitel na Dalnem VYchode nebude rovnei zkrugen. Teprve po to dostavi se chvile opravdove radosti nad vitezstvim fipinYm. ni eerie daleko vet gi ztratu, ne21i by obnagely vtecky, firoky, ktere bysme na tech bondech za tu dobu ziskali. Prato Hlavni tkadovna se zdraha kupovati bondy nyni, za pfehnanou cenu, ponevad2 kdybysme koupili bondy nyni, a jejich cena pak klesla, Hlavni tnadovna by na tech bondech ztratila na tr2n1 eerie vice ne2li by ziskala na firocich na tu dobu.

Proto Hlavni -tfadovna v posledni dobe takfka Zadne bondy nezakoupila, mimo bondii nagi vlady, ktere nesou a2 do 2 1/2% troku, a ktere se daji snadno a takfka bezodkladne zpene2iti. Bondy tyto jsme zakoupili take z vlasteneckeho popudu, ponevad2 jsme to pova2ovali za povinnost na gi Jednoty pomoct nagi vlacle financovati ten boj do ktereho jsme byli zata2eni.

Ja, sem osobne, a myslim ze cela Hlavni dovna, davam v2dy pfednost dobrS7m majetkovm pfljekam, a udelali jsme kaldou majetkovou pujeku, kde to bylo molno, kde to zaruka dovolovala, a 2adar.V obnos pfljeky byl v mezich stanoverimi na gimi stanovami. Kdy2 ale pen& je dostatek jako nyni, ka2dS) jinST finandni podnik, i jednotlivci, hledaji majetkove pfijeky; konkurence je velka. Jine finaneni podniky maji sve mistni zastupce (brokers), kterSrm plati jistou odmenu za ziskani pro ne majetkov3"7ch pfljeek. My jsme se doposud spolehali na dobrou vuli a pfatelstvi ptatelt na gi Jednoty, a nasich elena, ze oni nam majetkove Vijay z prateiskeho neb bratrskeho popudu po glou, aneb zadatele o pfijeky k nam odporuel. Proto2e jini za piljeky plati, a my ne, v posledni dobe pomerne mak) tadosti o Vijay nam patio neb

ti, kteki za pujcky plati, ty 2adosti dostavaji takfka vgecky. Kdy2 na ge Jednota mute jeji konkurenci v jinSich ohledech, ja doufam i v tomto ohledu si to nejak zakidime, abysme nebyli v takove nevS7hode.

Dobre majetkove pfijaky jsou na gim nejlepLim zpusobem, kterak my mit2eme zfiroaiti nage penize, a proto se sna2irne v gemo2ne, abysme, kde mo2no, ka2dou majetkovou plajoku udean.

Tak zvane F.H.A. pujeky jsou dobre, neb nage spolkova vlada za nimi stoji. Tyto pujeky by nam pfinesly asi 4% firoku, a ae o ulo2eni nee° nagich pen& v techto F.H.A. pujekach mluvilo se Pi pied dvema lety, nebyla pro to v Hlavni ttadovne dostatedna nalada ; a2 v posledni dobe, a proto Hl. 1-Thadovna dosud takove pujeky si nezaopatfila. Minime ale tak udiniti v kratkosti, jak o tom podam dale v tomto dopisu dodatedne vysvetleni.

To same se mute fici o ulo2eni na geho reservniho fondu v akciich tak zvanSrch stavebnich dru2stev, neb "Building and Loan Associations." Penize ulo2eny v takovSrch podnicich nesou firoky a do obnosu $5000.00 jsou zarueeny vladou tak jako penize ulo2ene v bankach do obnosu $5,000.00. Ponevad2 ale v minulosti nebyla pro to nalada, na ge Hlavni tfadovna nikdy penize do podobmich podnikii na firoky neulo2ila Jedname ale o torn, ak vam dale v tomto dopisu vysvetlim.

Hlavni tfadovna jest si toho vedoma, 2e kdy nage penize le2i v bankach nezaroeeny, 2e ztracime na firocich, ale je si toho take vedorna, 2e nyni 2ijeme v dobe finaneniho pfevratu. Nevime, co nam budoucnost pkinese, a proto2e se de, spit oeekavati, 2e deny razmich jistin mohou spige spadnouti v eerie nee vystoupiti, pro tu pfiehiu a pro vSige uvedene pfleiny udali jsme, 2e bude koneene lope kdy2 na ge penize budeme dr2eti na hotovosti i ye vetgim obnosu. Tak to vtici finaneni znalci odporueuji, aby ka2dS T byl pfipravenST pro budoucnost, a dr2el svoje fondy v takovem stavu, kterr se cle, co nejsnadneji obratiti neb promeniti v hotove penize. Ja, myslim, 2e vgici elenove na gi Hlavni tfadovny jsou si vedomi toho velkeho problemu, kterS, nam v teto veci pfedleha, a my fikednici, ktefi jsme na prvnim miste za to zodpovedni, obzylagte.

Ja osobne jsem toho nahledu, 2e ziskavani nov3"Tch elenfi pro na gi Jednotu a investice nagich fondu jsou ty dva netvet gi problemy, ktere pied sebou mame. Sna2i1 jsem se v2dy a v ka2dem ptipadu abysme ziskali co nejvice dobr3ich majetkovS)ch pfijeek. eastokrate, a zvlagte v poslednich mesicich, meli jsme s bratrem piedsedou a s jinS'r mi fifedniky zde na Hlavni Ufadovne porady a rozmluvy o zakoupeni dalgich bona., F. H. A. pfijeek neb ulo2eni na gich pen& u raznSrch stavebnich dru2stev, ale v2dycky jsme prisli koneene k tomu rozhodnuti, ze dokud se ty pomery nezmeni a dokud nebudeme vedeti jak se finandni pomery po teto valce mohou yytyakiti, 2e bude lepe, kdy2 na ge penize (Dokondeni na strand 13.),

Ve sttedu, dne O. kvetna 1945.

Strata N.

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATSKE ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

"V zastavu!" horlil odmitave Rudl, "mne by staeilo, musi-li to bYti, nekolik slov na visitce " "V takovYch vecech ptestava ptatelstvi," vzpiral se nezmerne ochotne Rubel.

"Ale tim mne vlastne uraZite! Prod" byste nepkij al ode mne malou piljeku, ktera konec konct nitim jinYm neni, ne211 nepatrnou ochotou.

Vldyt' jsme krajani!"

"Ne, ne, ne!" vzdoroval stale jests Rubel..

Rudi skoneil pak s dobrackYm itsmevem spar: "Inu, kdy tedy mermomoci vnucujete mne zastavu — budil!"

Zatim doSli do kavarny. Hill tam nenalli, ale za to vytidili pti mramorovem stolku svoji Vle 'go z rueky do rueky. Rubel obdr'lel 600 lir v italskYch bankovkach, kdeZto Rudi ptijal v zastavu los. Zaroven obdrZel Rubel potvrzeni, die neho'l se Rudi zavazoval vratiti los proti zaplaceni vYle jmenovaneho capartu.

"Zbytedne formality," opakoval usrnevave pan Rudl. "Ani jsem nevedel, ze jste takovY puntiekat."

"Potadek je potadek," dodal proti sve zasade Ladislay.

Obchod byl ujednan. Rubelovi bylo zas lehko, ehvalil si v duchu ochotu Rudlovu. "Tak vida, jak mu lenske krivdily. Ueinend dobra kopa!" myslil si v duchu, zaroveri svetil se v'Sak dtverne svemu krajanu, ze o teto Wastne finandni kombinaci zatim ani slovem se nezmini Zene.

"Tot' se rozumi. Nae take!" dodal Rudl.

Po to potfas1 Rubel Rudlovi ruku a spechal domt.

V hotelu eekala na prahu netrpeliva Zenugka.

Ukazovala jil z daleka haiku a volala rozmarne: "Lad'oukk stale jests po usi je zamilovan — ani nevedel, ze nechal hal doma."

"Podivejme se!" odvetil rozmarne Lad'Oulek a udetil se do vela.

Lee neulehli jelte. Vysli yen na balkon pokochati se jests chvili tichou banatskou noci. Z daleka doraZel zvuk opozdene mandoliny.

Konstancie vzdechla rortou'lene, take Ladislavovi rozevfela se prsa.

"DrahouSku!" ozval se z eista jasna Rubel, "co jsem ti povidal v gondoli, to bylo jen nevin" ne lkadleni. My pojedeme do Neapole piece "Mame skuteene jests dost penez?" propukla naivni radosti Konstancie. " post, dost! Zvlake nebudeme-li rozhazovat!"

Tu vrhla se mlada Zena na mulova prsa zulibala jej tak, jako poprve, kdy2 byl o samote.

"Musll bYti na mne pfisnejli, nesmil vkly hned povolit . " napominala rortomilou oddanost" Konstancie sveho chote.

"Jak to?" di tento udivene.

"Inu . . . vii, ja, sem jests dite, ja bych chtela koupit celou Italii. Ale ty jsi muz, i kdybyeh se ti detinsky rozplakala, bud' tvrelY a nepovol!

Me slzy uschnou jiste brzy, tsme y k tobe v2cly zas hned je zatlaei ... " Konstancie proslovila tato slova tak uptimne, tak srdeene i vlele, le Ladislav odpovedeti umel jen dvema siovy: "Tys maj andel."

A ptitulili se k sobs! — Nazejtki hned z rana psala Konstancie sve matinee: "NejdraNi mami!

Jsem nejat'astnejk bytosti na svete, o nern2 si troufaji nekteti rouhavi neznabohove tvrditi, le neni krasnY. NeldraZli mami! Ani Ti nemohu vysloviti chudYmi siovy sveho neobratneho pera, jak je svet, krasny. Jsem site teprve na prahu bo2ske Italie, nejmohutnejAi dojmy mne teprve oeekavaji, nez ji2 nyni jsem okouzlena a dekuji Bohu za vie, co mne poptava. Spattuji vie v netulene zati teplYch paprskt jilniho slunce, ktere nas ad rana do yeeera liba. A ty noel benatske! Ne, ne, ani si netroufam liditi

to, c0 nitro me pronika, jiz proto ne,ze bych vznet sviij siovy nevystihla . a proto, ze lepe bude o v'Sem tom dopodrobna a do nekoneena nejdralk sve mami vypravovati! Oh, ano! TeMm se jil nyni, al budeme zase v nalem nem salonku seat pti eaji, a al Te za dlouhych zimnich veaert vzpominkami s yYmi budu voziti a voditi po v'Sech tech koutech a krajinach, kterYmi se nyni ye skuteenosti nevYslovne oblaluji. VSe Ykepuji si pevne do hlavy, abych mami take o vaem mohla vypravovati. jil, jak u nas v kamnech vesele oheri praska a jak mami posloucha .

Ladislav je neocenitelnY. Dela mi vie, co jen na oeich mi spattuje. Kdybych chtela hvezdy, take se bude o ne starat, aby mne vyhovel. Ji2 ye Vidni koupil mi ptekrasnY 'Sperk a zde v Benatkach koupili jsme si nadherne zrcadlo. Krome toho nakupovali jsme si mnolstvi drobnejSich, ale stejne rortomilych veci. I mami bude z nich miti radost.

Ale nejdralk mami, jen si pomysli! Veera setkali jsme se zde, a site zrovna na namesti svateho Marka — hadej s kYin? Inu, s panem Rudiem. Ma se k nam velmi pfatelsky a tslulne, slibil dokonce, ze nam zjedna ptistup do Sixtinske kaple. Tedy uvidime take papeZe! Nejvice se teSim na Neapol a na severni jezera italska, k niml se dostaneme ovlem teprve na zpateeni testa.

Bud' zdrava a St'astna, nejdralli mami! Liba Te a k srdci tiskne Tvoje den co den Tebe srdeene vzpominajici Konstancie."

Pfipisek jinYm pismem.

"Dovol, nejdralll mami, abych k slovtm KonstantininYm ptipojil take svilj pozdray.

Jsem Wasten, nebot' spatfuji jen kestim ozatenou Konstancii. Bud' klidna o ni, o drahe sve dite, peeuje o ni opatrovnik, kterY v kadou chvili je ptipraven dati za ni livot . .

Ladislay."

Druheho dne po to chystali se nak novoman2ele k dalk testa. Jelte pled svym odjezdem vypravili do Prahy nektere veci, ktere cestou nakupovali a kterYmi nechteli se zbyteene obtelOvati. K vecem tem naldelo zejmena take nadherne benatske zrcadlo. Aby cestou neptiAlo snad k trazu, balil a bednil je co nejpeeliveji sam Ladislay. Do ploche bednieky jako vyplri ulozil nektere papiry, ktere se jim cestou nahromadily. Obzylak' rad zbavil se tim zptsobem rozlienYch tett, kterYch mel jil slulnou sbirku. Do zadni strany zrcadloveho ramu vloIil pak mimovolne take onu Rudlovu potvrzenku za los. "Nat bych se s takovYmi vecmi tahal po svete?!" pomyslil si v duchu zakladaje stvrzenku za ram.

Nazejtti nastoupili da gi cestu skuteene. Konstancie neustale tonula v rozkok, jen u hrobu Romeovy Julie ve Verona bylo ji trochu smutno. Spattila pa boku neima yneho Ladislava aim Italie okouzluje: Padua, Verona, Milan, Bolori, Florenc, Pisa, Siena — aim! V Rime na ne eekal jil pan Rudi se vstupenkou do Vatikanu. Konstancie posvkila se polehrianim papeZe Pia IX. Ve vednem meste setrvali nejdele.

Vatikanske sbirky uchvatily Konstancii nevYslovne. Pravila, 'le by v Rime meli zustati rok.-A to timska, kampari. Vlastne vie bylo nejkrasnejSi a neporovnatelne. Pravidelne listy k matce oplYvaly siovy obdivu a rozkole.

Poslez zavitali do Neapole. "Neapol spattiti a — zemtiti!" Konstancie spattila Neapol, ale o umirani nechtela ani slySet. Naopak, rozmarne minila, ze v Neapoli chtela by Ziti yeene. Ladislay se dobromyslne usmal. Na Vesuv podnikli valet spoleene s panem Rudlem, kterY i zde nachomejt1 se z nenadani. Konstancii nevYslovne se libila jizda na rortomilem osliku. Rudi se nabidnul, ze j1 oslika toho koupi na pamatku.

Mlada pani rozesmala se jako dite: "Co bych s nim delala v Praze?"

"Mate pravdu," odvetil podivne Rudl, "v Praze najde se pine jinYch ... " Kdyl pak dojeli k posledni stanici pled vulkanickYm jicnem, pomahal Rudl krasne pani s oslika. Nastavil svou dlari male jeji nonce a v pasu ji sevtel. Ph tom kaelei jeho oeka jenjen plala.

Druheho dne nesetkali se naSi manlele s o-

chotnYm panem Rudlem, kterY mel v meste jakesi tizeni. Neni znamo, jake. Teprve tfetiho dne setkali se zase nahodou, ale za okolnosti prazvlaknich.

Konstancie prochazela se prave se s yYm chotem nedaleko fontany sv. 8imona, an tu pojednou za nimi hreel elegantni povoz. Nahledli a co spattili? Vedle pana Rudla sedela, v ekvipali daina odena v neobyeejne drahocennou toilettu. Sam hedvab, samy 'Sperk, same stulka, same Dama mela na kline komicky maleho pinela.

Aj, aj!

Ale koear rychle minul, a nova obrazy vysttidaly olivene korso. Konstancie nevenovala tomuto objeveni Zadne z ylakni pozornosti; bylt' ji pan Rudl takto dosti lhostejnY a take nespatiovala nic zvlakniho v tom, 'le spattila vystrojenou damu ve voze s muZem, kterY red se chlubil, ze i v Neapoli ma pino platel a znamYch. Zkuknejli pan Ladislav take si tkazu toho valne ne ySiml a nemluvil o nem, at okamlite poznal v one dame — dadnu neapolskeho polosveta.

"Mtj Bole!" pomyslil si shovivave, "velkY silk ma takove veci za maliekosti. Zaliste."

Tak rychle, jak chYli se ke svemu konci sped teto nas" kapitoly, tak rychle mihaly se dojmy novomanlelt. Stejne rychle minul den po dni.

Nastal ponenahlu eas navratu. P.o Benatkach, po Rime a pa Neapoli, po nesdetYch tech uchvacujicich dojmech, ktere pa nekolik nedel na mlade cestovatele jako strl nejaka spadaly, nastavalo ponenahlu jakesi ochabnuti. Ptirozeno. Zejmena Konstancie citila jakesi unaveni a pottebu odpoeinuti. Bylo ji, jakoby byla ulna jil p11111 mnoho. Cestou zavadili site jests tu a tam, ledaco bylo jests k prohlednuti, ale dojmy nebyly jil tak sveli. Dostavovala se touha po domovu, po svatem klidu. NeustalY ruch a shon, neustalY styk s novYmi lidmi a s novYrni pomery vyeerpava.

Coz divu, Ze za takovYch okolnosti sama Konstancie napovedela, le by si tentokrate mohli darovati piivaby sviidnYch jezer horn" Italie.

Minila, ze jsou jil pti1f1 unaveni a 'le by podruhe uzili jich lepe. "Vldyt' pteCe jests jednou dostaneme se do Italie ... " Ladislavovi prisla. lenina imava nesmirne vhod. Ochotne ptizyukoval i dokladal, ze rtzne partie po jezerech jsou spojeny se znaenou namahou.

Tak porugili ke konci svilj privodni cestovni plan a nadobro seko zatim z navltevy jezer, o nich ls on nejsvildneji vypravoval tehdal o pr y . plesu na 2ofine.

-nimKonsta in e„.

Ladislav si tenkrate oddechl, nebot' na slu g -noubjad'k rosnYchjezrdostavl se skuteene jiz — penez! Utratili zpropadene mnoho.

Za to tim pohodlneji vraceli se do vlasti. V malem, ale libeznem Belaku odpoeinuli si ' cliikladne. im vice pak blilili se k hranicim 6eskeho kralovstvi, tim vice zase Konstancie nabYvala rovnovahy. Opoultela ji opet ochablost a tim vracel se zas olivenY zajem pro vie, co S pocitem velikeho zadostiueineni blilila se ku Praze.

Ale jelte jednu vYslednici mela svatebni testa. Hormel lasku, kterou k sobs beztoho lnuli novomanlele, cizi svety jen utvrdily a novYm okovem obejmuly. V to cizine daleke, ktera nekdy i pti Zaru slunednim um" bYti mrazive chladna, Konstancie s Ladislavem byli si sami svetem jedine spolehlivYin, jistYm a vernYm. V tomto vlastnlm svete nesklamalo je nic, yzajemna oddanost slavila skvelY triumf. Jak rada vzpominala Konstancie ku ptikladu ankh chvil na rozboutenem moti.v zatoce Neapolske, kdy rozpenene a skueici viny orkanickou hrtzou zmitaly lodici jejich jako nuznou skotapkou Tehda Konstancie chvela se, ale v mu'love pevnem objeti nalezala nevylieitelnou ttechu. On ptituliv ji k sobs hladil rozletajici se vlas jeji a napjetim vsech sil St'astne fidil plachtu k bezpeenemu btehu .

Co bylo velebnejtito?

Ve stredu, dne 9. kvetna 1945.

Oddil Dopisovatelskf.

Houston, Texas.

C'tend redakce a mill etenati!

Miliony lidi bylo uvrleno v hlubokY zarmutek a lal nahlYm odchodem naleho milovaneho nami vgemi, presidenta Roosevelta, kterY ✓ pravem slova smyslu obetoval svirj 4ivot pro narod. Stale vyeerpavajicistarosti, dulevni namaha a vedomi.velike zodpovednosti k milujicimu lidu, bylo piece jen na jeho silu mnoho, jeho ptepracovana, mysl a chore telo ueinily konec vgemu. Kdyby se bYval aspori dolil koneeneho viterstvi, pro ktere tak nerinavne pracoval, lea osud ureil jinak.

Prave jsme u nas men male shromaldeni, a kdy jsme byli v torn nejlepkrn, ph kafieku a nejakYch zakuskach, kdy muj chlapec volal po telefone: "Mann, slylelas nbvinu?" A ja jeem radosti vybuchla: "Nemecko padlo, je po vojne!" a chlapec mne teprve zvestoval, le jsme bez presidenta. Ani jsme tomu a ptece to byla pravda. Tak dnes jde bohae, zitra chud'as, a vleci mame stejnak nameteno. Wend koda toho yzacneho mule. My deny lid, mnoho jsme v rem ztratili a jemu podobneho v celem svete nena,jdeme. Ovlem, i on,. 61001 tak spravedlivY, mel neptatele. My jsme pro neho truchlili, neptatele jeho se snad radovali, ze zerntel; lee i oni.jednou poznaji, co americkY narod ztratil. Jak se tika: eiri jak abed, piece hrobu neujdel.

Ted' ma, jiz po starostech, Bth mu odplat' za vse dobre, co vykonal.

Mili etenati, varn od srdce k srdci, abych vas porozveselila a tak vas v'Sechny zveme na nas program na Den matieek, dne 13. kvetna, ✓ slni na Stoodewood. Vystupy basni budou vetknou od mladele, a jako kaIdoroone, mame se na co telit. Jest-li by si nekdo pfal zazpivat anebo nejaky proslov ptednest, jest, vitany a ma, eas se pkihlasit do patku, 11. kvetna.

Sleena Neomi Kostomlatska, yam s radosti pomule, jen ji o torn uvedomte a ona yam ptijde vstiic. Tak na shledanou v nedeli 13. kvetna!

Vstup volny pro vgecky. S rictou Anna Orsakova.

V Houston, Texas. einnost od 2enskeho odboru tadu Pokrok Houstonu byla za, mesic duben velice uspokojive,. Party, ktera se potadala 6. dubna, ktere se prodavaly obedy, iptinesla eisteho vYtelku $30.40. Nale leny velice gtedte na tento podnik ptispely, vlechno bylo darovano az na nektere maliekosti, ktere se koupily a i na to 'leny prispely hotovYmi penezi.

A le jsme se tak dobte bavily a ph torn vykonaly dobrY skutek, budeme potadati zase podobnou party ve etvrtek, 17. maje. Obedy se budou prodavati po 50 centech. Po obede bude volna zabava, rrizne hry a tentokrate budeme rniti i ceny pro toho kdo vyhraje. Nas celY vYtelek z techto zabav bude darovan na dobre neely, az nak raneni vojini se vrati s bojilte do zdejll nemocnice, aby oni mohli si zavolat telefonem do svojich domovn a ti kteti budou vzdaleni od svoji rodiny, bude je to hodne stat, le by mnozi snad ani si to nemohli dovolit zavolat na svoji maminku.

Bude nas to velice telit, kdyl se srieastnite • zabavy, a ja, vas uji gt'uji, le dostanete za tech 50 centri lepk jidlo nelli dole v meste.

Bud'te tak laskavi a udelejte si yak objednevku na obed ne pozdeji neali v UterY, 15. maje.

Mu'lete zavolati na mne telefonem, eislo jest M-21544. Na iptatelske shledani s vami se WM., parihelova,.

V Floresville, Texas.

Brath a sestry!

Timto yam davam vedet, ie na ge schaze se bude konati 13. kvetna. Jeliko2 nam ptipada 33. zalo4eni tadu a zaroveri Den matek, bylo • posledni schuzi usneseno oslavit to alespori vetgi svaeinou. Byl jmenovan vYbor, ktery se ma o nejakY program a obeerstveni postarati,

171STNtIC a zaroveri byli pozvani ritednici z 1-11avni 'at. a bratr Chupik ptislibil neast, a molne, nekdo vice, ale kdo, to nevim. Proto ptijd'te vkchni i neeleni se mezi nas pobavit a aspori na chvIli zapomenout na to starost , ktere je vlude ted' tak mnoho.

PtiSla opet smutna zprava, ze nagemu bratru a sestte HrriovYm padl jejich syn, teprve 191etY. Ptijmete, bratie a sestro, nak uptimnou soustrast.

Te ls nas spolubratr Karel Svobpda, byl 'Wee ranen a pfejeme mu brzke uzdraveni a navrat dome.

Sestra Mila Barba. ' a sestra Mereekova, musely se podrobiti operaci, a te2 mladY Hrbaeek byl nejakY eas v San Antonio v nemocnici.

Jak jsem slylel, dati se v'Sem uz dobte, col jim ze srdce ptejeme.

Jak vidite, same smutne zpravy tentokrat, tak toho radeji necham.

Na shledanou 13. kvetna v 1 hodinu odpoledne! — S bratrskYm pozdravem, Torn Novak, tad. dopis.

V kid Karel Jonag, Cis. 28, East Bernard, Tex. Cteni bratti a sestry!

Oznamuji vam, le nage tadova, schrize, ktera ptipada na den 13. kvetna a zaroveri jest ntedni svatek Den Matek, usneseno v dubnove schuzi, by schtize, ktera na ten den ptipada, byla odlolena na tieti nedeli mesici kvetnu.

Brath a sestry, to vlak neznamend, byste sP v pinem poetu nedostavili do tadove sine na den 13. kvetna, a to trochu ipred druhou hodinou odpoledne, neb o druhe hodine zapoene divadelni piedstaveni, ktere ptedvedou ochotnici z Houstonu, pod nazvem "Pod texaskYm sluncem".

Jak doslYcham, piedstaveni pohne nejtvrdgim morousem, tedy neopomerite se Udastnit na druhou nedeli o 2. hod. odpoledne. Oznamte svym znamYm, kteti snad o tomto politku nevi. Nezapomerite, divadelni pkedstaveni dru_ hou nedeli v kvetnu a schtze tteti nedeli v kvetnu.

S bratrskYm pozdravem, John Holeeek, taj.

-V Dallas, Texas.

Mil! etenati!

Jest nedelni podveeer. Jsem soma doma. Hlavou krouli sta myllenek, ktere bych rada dala na papir. Kde vlak zaeit? Umrtlm na geho mileho presidenta, ai nastolenim novel°, nebo utrpenim lidu ve valeenem pasmu? Kde jen zaeit? Vldyt' Usmevem na tvati neptektiehne utrpeni, ktere na gi duli svira eteme-li neb vidime ty ukrutnosti, ktere, oh Bole, ta vychvalovane, civilizace 20. stolet y, pale na lidu ubohem.

Ne , o torn psat nebudu, me pero je sla,be. A piece nejsou vlichni fide zli, jest jich mnoho hodnYch a tern se snalime pomoci na, vlech stranach.

Dnes jsem byla na obed y v Sokolovne. KaldY mesic se tam oslavuji nejake narozeniny, na ktere se sejde hezkY poeet nayltevnikt.

Ptate se, kde na to vezmete maso, cukr a jine veal? Hm, tata 8i1 s jeho mamou jsou vyueeni feznici. Co my si hovlme v posteli, oni shani nejake to dobytee po farmach, ktere farmat nen-11'11e ipiodat na trhu, neb mu za to nechteji dat jeho cenu. Doma to upravi: jine Zeny svou rodinu, pfinesou ruzne salaty, peeivo a jest ihned dobrY obed, kterY byste doma za 50 centil neptipravili. Ptate se, jak uzitek z toho? Kam ty penize jdou? Tedy yam povim, a znate mne ul mnoho let, le jsem pfisnY kritik. Jdou na dobrou vec. Nejvice na povaleenY fond. Ukladaji se na bance a al bude po ce, tedy se pokou do stare vlasti, kde jich bude velice potteba. Ano, kaldY cent jest pal.tanY, vydani co nejmenli. Sla jsem ze Sokolovny o 5. hod. domil a ul bylo ptes jedno sto 20 doll. eisteho vYtelku a jeke bylo jidlo v kuchyni. Tedy, kdo mule g neb chceg pomoci, pomoz dnes, zitra molna bude uz pozde, phjdi na tyto obedy. Jidlo jest dobre, ne drahe, a podpori'l dobrou fee.

Ptijdu do Sokolovny na bingo. Stoly jsou v sale pokryte a na nich dobre zakusky. Jejda, ul" zase nejaka oslava. Pry ano, na pkivitanou

Btrana do civilniho Evota vojinovi Henry Oejchanovi, kterY byl eestne s vyznamenanim proputten z namotni sluzby dome. Vraci se do sveho sokolskeho hnlzda a proto ta oslava. Jeho zdravi neni dobre a neni diva, byl jednim ze sedmi namornikb., kteti byli zachraneni z velke bitevnice, ktera byla neptatelskou sttelou na moti potopena. Vitame ho znovu v nas kruh, vklyt' jest to dosud dite a uz videl tolik utrpeni. eny Siciho koulku v Sokolovne mely velice peknY program na oslavu jejich desetileti.

Navkeva pekna, ale mela bYti jeAte vets!, neb tyto leny konaji velice dobrou praci v teto take dobe.

Na dalgim zabavnim iprogramu jest nekolik peknYch pobaveni. Na Den matek leny v Sokolovne ptipravuji hezkY program, slolenY i z neelent.

20. kvetna bude sehrana opereta "Karneval" v fade Pokrok. Jest to vesela, souhra promisena zpevy, hudbou, tanci, jsem jista, le se yam to bude libiti, neb i jevilte jest ku kaldemu jednani jinak upravene, k tancum z ylaktni laty objednane, tedy vYpravne divadlo.

Prvni nedeli v eervnu bude oslava pgstaveni tadove budovy tadu Pokrok eislo 84, a druhou nedeli v dervnu bude velkolepe, zabava s programern celodennim v tade Jaro, eislo 130 v Sokolovne.

Prozatim na zdar, ptike vice.

Ant. Ondrulkova.

V itad Ennis, els. 25, Ennis, Texas.

Cteni bratki!

Kdo mate piljeene knaky ze spolku, dovezte je zpet, jest to vale povinnost je zas dati zpet, neb ty knilky nejsou vale, ale celeho fadu.

Vain doma zavazeji a nekdo by si je rad pteeetl, ptijde zima a dlouhe veeery.

Jos. aech, knihovnik.

V SOUSTRASTNE PROJEVY PRESIDENTA BENEgE. President Bene g zaslal dne 13. dubna soustrastne elegramy pan! Rooseveltove a presidentu Trumanovi. Telegramy, jejich2 text dolel do New Yorku opozdene, znely takto: Pani Rooseveltove: "Byl jsem hluboce dojat zpravou o nahle smrti presidenta Roosevelta, jehol jsem vZdy povaloval za jednoho z nejvetlich statnikt vgech east. President Roosevelt vedel, jak inspirovat americkY lid pro boj v zajmu narddri trpicich pod nemeckYm jhem, pro praci za ne a pro pomoc jim. Tyto narody zachovaji ve syYch srdcich vdeenou a nehynouci pamet to to velke osobnosti. Prosim, ptijmete projev me nejhlubli. soustrasti."

Presidentu Trumanovi: "Kratce nato, kdy deskoslovenskY narod vyslechl s pohnutim poselstvl, je2 mne zaslal president Roosevelt, kdy'l se eeskoslovenska, vlada vratila na osvobozene rizemi, deka mne zprava o jeho nahle smrti. Sklanim se hluboce pied velkYm mrtyYm. Smrti presidenta Roosevelta utrpely nejen Spojene Staty, ale vlichni spojenci nenahraditelnou ztratu. a celY oeskoslovenskY narod je hluboce zarmoucen touto kou ranou. Obrovske dilo, jen president Roosevelt vykonal za osvobozeni podmanenYch narodt, jeho mravni vliv na vypracovani smernic pro budouci mir, svobodu a demokracii budoucich generaci, zustane navldy historickYm spevkem jeho mimotadne osobnosti a tim take jeho velke zeme, SpojenYch Statu SeveroarnerickYch, k blahu celeho lidstva. Ptijmete, prosim, pane presidente, projev nejhlubli soustrasti celeho eeskoslovenskeho naroda k nut velkeho presidenta SpojenYch Statt SeveroamerickYch, Franklina Delano Roosevelta."

V Duleiite upozorneni! Kdyi piSete na HI. UIadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost tSrkajiei se vagieh poplatkil neb dluhu proti vaSemu certifikitu, neb vakho poji gteni u S. P. J. S. T., ei ohledne dodavky Vestniku — udejte vidy eislo neb sidlo vakho fadu, neb eislo va geho certiMatz,

etrana Caldwell, Tex. Pots co jsem posledne psala nasledujici darovali obno gene gatstvo a hotove penize misto obnoSeneho Satstva: Pani Willie Orsakova, balieek obnogeneho gatstva a $1.00 hotovYch pe= nez; pi. Jos. Sum go.lova, $2.00 hotovYch penez, pi. W. J. Sebestova, balik obno geneho Satstya, pi. Ignac Odstreilo ya balik gatstva, nee° nove, new obno gene a paru sttevicii; slee. Albina Polagkova bednu obna geneho g atstva; V. W. Marek dye bedny obnogeneho gatsty a; pi. J. W. Skrabankova dye bedny obno geneho gatstva; pi. P. P. Mikeskova, balik obno geneho gatstva a pi. Marie Prarakova darovala 25 centti jako elensky ptispevek na SA0T. a $1.00 jako dar.

Vgem clarctm vrele dekujem.

Tfeba se mne levou rukou te2ko pi ge nemohu se udr2eti abych neueinila malou poznamku k dopisu pi. A. A. Le gikarove ye Vestniku C. 17. v anglicke east. Pani Le gikaroya v jednom odstaici pige, 2e neni proti tomu aby se nage deti uoily Cesky mluvit, Gist a psat, ale 2e je pro to, aby se napred nauCily mluvit, Gist a psat anglicky. To neni dobra rada pro 'Ceske maminky, neb neznam ani jedno dite, ktere se napied ueilo anglickou fee, aby se pozdeji naueilo tee Ceskou. Ale znam dust deti, ktere se napied nauCily tee materskou a a2 ye gkole se zaCaly ueiti anglicky a ted' lepe ovladaji tea anglickou nez nektere z tech, co se Cesky naueily, nijak jim to nevadi, 2e znaji fee' svoji, ba naopak, maji yelkou yYhodu nad temi kdo 2 znaji jen jednu tee. Proto Ceske maminky, ktere si ptejete aby vase deti znaly vice nez jednu tee, tak je napted nauCte nee svoji, neb jestli se di'Le nenauei Cesky drive nez zaCne choditi do Skoly, tak se ji2 nikdy Cesky nenauei, proto 2e pak ji2 nema prile2itosti Cesky mluviti, kdy2 ye gkole se uei jen anglicky.

Prave kdy2 jsem chtela tento dopis ukoneiti, pani Jan Suroviko ya ptinesla balik obnogeneho gatstva a ted' Yeeer mantel prines1 $5.00, ktere darovali man2ele Joe a Vera Valovi na misto obnogeneho gatst ya. Pan Vala fikal, 2e oni obnogeneho gatstva nemaji, tak Ce daruji pet dolard hotovYch penez. Srdeene dekujeme jak pi.

Surovikove, tak man2eltim ValovYm. pi. P. P. Mikeskova.

S pozdravem, V Z KROU2KU 'CESKtCH ZEN V DALLAS, TEXAS Piedem bude zahodno dokoneit zpravy, tYkajici se oslavy na geho krouiku. Dal gi dary a dopis v nem 4 dol. od p. Herzana a p. Pavelky z Ennis. Vgemi nami srdeone ptijato. Diky yam, nam vg em znami!

Dale p. L. 0. Ho gek 10 dol., sp. StranskY 7 dol., ses. Kubinova 2 dol., ses. Nevolo ya 1 dol., ses.

8ramkova, 1 dol ses. Kopeekova 1 dol., ses.

Houblekova, 1 dol, ses. R. Filipcova 1 dol. ses.

RUZiekova, 1 dol., ses. Ozimova 1 dol, p. 8rarnek 1 dol. ; pi. Svitakova z Fort Worth 1 dol., ses.

Kozova 1 dol, ses. Simeekova 3 dol. Tak jsme vybraly na darech 61 dol. Já v gem za Krou2ek uptimne dekuji.

Jako majoya rosa by padla na na g krou2ek, tak se na ge zabava yydatila, program, kuchyli, vge, tak 2e jste videli spokojenost na v gech; a co teinek, 2e jsme ziskaly 6 novYch elenek, ktere mezi nas vitame. Prvni Helen Silova, Antonie Ondrilg kova, Milada -Roark, Marie Zelerova, Anna Sramkova a Georgie Ondragkova.

Toto jest ptiklad na geho bliClIho seznamoya.ni, tak 2e 112 je nas z 12 asi 64, peknY, stalY pokrok.

VT co jste mely pro nas slova gratulace a uznani na gi prace, A. Ondrt gkova za lid i krou2ek Cis. 84, Beeanova a SYitekova z Fort Worth v novinach, ygech se nas to mile dotklo a diky y am, neb vime, 2e od vas to bylo ze srdce.

Zakoneim pisni, j,e2 sloiila ses. Toberna, pti7. lehajicimi slov ke KrouCku: Nag Krou2ek oslavy deset let trvani, velka to Cest.

Kdo se chce ptidati, nech se hued zapsati, pottebujeme vice Cen, k dalg praci.

Ve stkedu, dne 9. kvetna 1945.

SrdeonY dik yam vgem, za vag i navgtevu, jen prijd'te zas, pracujem spoleene, pochvalu nechceme a s na gim heslem sokolskYm volame zdar!!!

Ve veerej gi nagi schtzi jsme se rozhodli dat eistY vYte2ek na Sokolsky povaleenY fond a tim bychom, jak se tika,, na 2adneho nezapomen. Pteeten dopis a podekovani od Frances Kebrdlove, nyni provdane za p. Jack McClure, a my Ti vg echny ptejeme, Franti gko, At'astne spolu2iti.

Jak vite, na Den matek budou na programu mali i velci, vybrand z ylag tni eisla ses. Novotnou, ktera se te gi, 2e nas mile ptekvapi. Zaeatek v 6:30 jiste.

Za celoroeni tisk pro Krou2ek zaslou21 vtelY dik nag p. Nesuda, na ktereho se se vim obracime, a on i kdyby si nem myslel, v2dy nam vyjde vstric a my si jeho prace va2ime.

Snad jsem nic nezapomela a tedy na shledanou dne 13. maje.

Anna Machaeova.

SOKOLSKA ZUPA JIZNi, A. O. S.

Dallas, Texas.

Krou2ek eeskYch Zen, v Dallas, Texas.

VaIene sestry:— Kdy2 bylo mi doptamo te radosti spattiti skupinu yak na obrazku, htejivY pocit napinil moji hrud' a jako by pravil: To jsou na ge 'Ceske 2eny. Po deseti letecn pilne a plodne prace, pro vgechno co jest dobre, a dobro Cirri druhym, nezigtne a neima yne jako ty voelky, ptinagely jste mnoho jasu pote geni v mista, kde jinak bYyalo chladno. Vetim, So laska k prevlacla v srdcich va gich, jinak by ani nebylo morn° za tak kratitY Cas, z malYch zaeatkt dopracovati se takoveho uspechu. Obdivuji vas; nage Ceske Seny, ktere Wdy, za kaSdYch okolnosti staly na pravem miste, ochotny padati pomocnou ruku tam, kde bylo treba.

Dovolte, bych u tato prileSitosti desetileteho jubilea varn v gem blahopial, a vzdal uprimny dik vagi snaze konati dobre, za jednoho kaSdeho v nak sokolske rodine.

Doufame, Se i prigti leta prinesou yam radost za pekne dilo, dobre vykonane.

Se srdeenYm — NA ZDAR! jsem Ben Prevratil, starosta.

V ANGLO-CESKOSLOVENSKE VZTAHY PO VALCE. A. Drusilla Vaughanova.

Byla by veena, Skoda, kdyby za nekolik let po yalce mela znovu zavladnout yzajemna neznalost. Byla by Skoda, kdyby Anglicans zase nic nevedeli o Ceskoslovensku, a kdyby Cechosloyaci nevedeli mnohem vic o Anglii. Je pravda, Se Sijeme uprostred Evropy, kdeSto na ge zeme tvori jakousi odnoS pevniny. Je pravda, Ce jste Slovany, kdeSto my jsme smesi Kelt& Severanu, Francouzu a kment germanskYch. Lee za teto valky se ukazalo, Ce mame radu spoleenYch vlastnosti a zajmn, a nautili jsme se vaSiti se jeden druheho. A take jsme si jeden druheho oblibili.

Prave toto pratelstvi ponouka nas, Anglieany, k nadeji, Se yam vgem bude zahy moSno nasledovati sveho presidenta a vratiti se dom.& do eeskoslovenska brzy — bohda tale osvobozeneho. StejnY pocit sympatie nam napovida, 2e tato chvile bude i okam2ikern, kdy yznikne problem: jak 2iyiti ptatelstyi, vznikle za valky, aby Silo i v miru? Neni snadne udr2ovati na vzdalenosti ani ptatelst yi osobni, najme kdy2 jeho trvani nelze poeitati na desitileti. Jeste slaitej gi je otazka pratelstvi mezinarodnich.

Do znaene miry mute pornoci kontakt osobni.V jednom z ptedchozich Cldnkd jsem prosila etenate, aby — aS se vrati domit — nezapomneli na nas, sve anglicke ptatele, a aby nezapomneli na Anglii viibec. V teto souvislosti byla tee o pra,zdninach, travenYch v Anglii, a o Cotbe anglickych knih a novin. Lee Oechoslovaci, kteri byli za valky v A.nglii, tvori poeetne jen mo,1 zlninel4 ave'ho naroda. I zd4 se i te problan,

je pCIliS yelkST, neS aby jeho re gent bylo ponechano soukkomemu Usili Jednim z te geni snad bylo yytvoreni strediska, organisace, jejimS poslanim by bylo pato vati styky, jeS zde byly ji2 navazany. Dnes vime, Se nekdej gi wajemnd anglo - eeskaslovenska, lhostejnost byla dirsledkem wajernne neznalosti. I bylo by hlavnirn Ukolem takove organisace prispivati k yzajemnemu poznavani.

Nejlepe ov gem pozna zemi ten, kdo se tam vycla. Nejvet gi uSitek z cesty pak ma, elo yek ye veku tak fikajic "vedychtivem." To jest ye yeku, kdy se neleni, protoSe nemusi brat ohled na fysickou kondici, a kdy jeho mozek snadno vstreba ya novou fee. Jak krasne by bylo, kdybychom si mobil s Oeskoslovenskem pravidelne vymeriovati velke YYpravy Skolnich deti a studenttl! Mohlo by se zatiti yYpravami prazdninovYmi. Dojdou-li prazdninove zajezdy dobreho ohlasu, a v pripadech, kdy deti zvladnou zaklady jazykove, mohla by vYmena obsahnouti i pololetni Skolni. To ov gem by u2 byla vac ylad obou i/eastnenych statt.

Snadnej gim nametem jest vYmena studenta vysokogkolskYch. I zde by snad bylo uSiteene zaelti se zajezdy prazdninovYmi. Lee kdy2 oxfordska, a praSska universita byly mlade, putovani studentA s jednoho ueili gte na druhe, napiiC Evropou, byla samozrejmosti. Stredoveka universita byla dokonalou miniaturou mezinarodniho kulturniho sveta — a kdo by nevidel paehnani, jeC z toho vzchazelo?

MnohY studen by zajiste uvital moSnost zajezdu do ciziny, nevi v gak, jak a kde zaCIt. Mnozi rodieove by zajiste radi doprali diteti pbbyt ye spratelenem zahraniei — za predpokladb. arci, Se se dite dostane do spolehlivYch rukou. Na druhe strane zase mnastvi rodin by milerado poskytla pohostinst yi spojeneckemu decku, kdy by se nekdo podjal tkolu a yyridil tak rikajic technickou stranku navgtevy.

Domnivam se, Se by nebylo prilig take zriditi organisaci, ktera by se venovala tato vYmene deti a student& My zde v Anglii jsme se za valky hodne piiuCuli v oboru pohostinskeho vztahu mezi prislu gniky rozlienYch narodu. Uka,zalo se na priklad, Se je s vYhodou, aby hostitel a rodiee hosta byli piisluSniky zhruba stejne inajetkove vrstvy. Je-li tomu tak, nevznikne ani na jedne ani na druhe strane rozpaeitast, zvana komplex menecennosti. Ukazalo se dale, Se idedlem je, pochazeji-li obe strany ze stejneho "cechu." Pro hosta je ovzdu gi "vzpominkou domova" — a °be sloSky najdou neprebernY zdroj hovorti a zaba y . V podstate kaSclY mluvi rad o sve praci a zajima se o "zahranieni vydani" sve Sivnosti.

Je arci pochybne, zda bude /nano uskuteeniti vYmenu deti, studentt a nav gtev dospelYch ye vetgim mCiitku a — v dohledne dobe. I bude nam premfaleti, jake jine pojitko — krome individualnich osobnich stykt — prichazi v Uvahu. Shodneme se zajiste, Se mocnYm pojitkem ba poutem je ti gtene slovo.

Prakticky redukuje se tento problem na otazku: zajistiti plynule prekladani knih z Oeskoslovenska do angliCtiny a opaene. Dosud bylo do anglietiny preloSeno piiliS mak) knih es. autort. Jedine jmeno bane pramernemu Anglieanovi je Karel Capek. Ciselny nepomer mezi mnoSstvim prekladd z fran gtiny a nemeiny a nedostatkem prekladil z ee gtiny se vysvetluje nevelkYm poCtem Anglieana ovladajicich eatinu Ci slo yengtinu a zaraveri schopnYch literarni prace. V tomto bode stYka, se otazka pisemnictvi s obecnou otazkou, jak popularisovati studium eekiny (slaven gtiny) y Anglii. Otazkou dodatkovou jest vYber knih. To, eemu zde rikame "Best-sellers," sensaeni tspechy na kniSnim trhu, nejsou nutne vSdy nejlepgimi informativnimi prameny, pokud jde o narod a jeho rnyglenkove,proudy. I zde by se osvedeila nejaka trvala organisace, ktera by se rezhliSela po eeskoslovenskYch a anglickYch knihach, hodnYch prekladu prave pro svetlo, ktere vrhaji na ten kteri narod.

V Rady stareho legionife. 1V1am pravdu. Mohu s ni jit ven? pravdu, bud'te hezky zticha a nechod'te s ni na vefejnost, aby se ji neubli04.1b.

Ve sttedu, dne 9. kvetna 1945.

ODBOtHA S. A. C. T., FT. WORTH, TEXAS. Miii krajane:Mame po zabave a tak yam musim opet sant nag vYsledek. Byl dobrY a tteba to byla price pro nas nekolik jednotlivcri unavujici, blazi vedomi, se docilili jsme Uspechu.

Nejvetgi zasluhu ov gem ma zase bratr Sava Ellich, kterY sam prodal tyket za $65.00, a i jinak yydatne pomahal. Dalgi tykety prodali: sestry, Anna Milan $14.00, Marie Prochaska $6.00, Sophie Kuban $6.00 a br. Jos. Bevan $4.00.

U dveti penetitYmi dary ptispeli: p. Hightower $15.00, p. Jos. Botik $2.00, p. a pi. Joe Mrlik st. $1.50 a Jos. Polachek $1.50. Po $1.00 darovali: p. John Skrabanek, Lommie Orr, nejmenovanY Sergant, Sgt. Homer, p. Frank Obal, pi. Vaclav Mika, pi. Hat. Gajda, pi. Marie Paul, p. Frank Kuban, p. Lubin Ellich, p. John Skrabanek, 1:1.. Anna Svitak a pi. Anetka Wruble.

Po 50c darovali: p. Ant. Tobola, p. Divi g, p.

Joe Polagek, pi. Stazi Maly, p. Will Bartek, p.

Baleja a p. Palich.

Po 25c: p. Jerry Mrlik, p. W. J. Koppa, vojin, p. Karel Bartek, p. Harabtirda a nejmenOvanY. Oelkem $38.00.

Sestra Aloisie Beean obdrtela penize od nasledujicich: p. a pi Frank Tulis a pi. Marie Juran, kahlY $3.00. Po $2.00: p. a pi. John Skra,gek a p. a pi. Frank Paprskat. Po $1.00: p. Anton Tobola, pi. Annie Polk, pi. Jenofefa Kolenovska, pi. Aneika George, p. a pi. Joe Bedan a p. Robert Beedn. Mime toho jsem &l ye obdrtela $2.00, ktere jit byly ve Vestniku oznameny, tedy celkem $18.00.

Vydratene kejky a beranky ptinesly $7.30, sbirka p. Joe Bedana $4.93, zvonedky, ktere uhadkovala pi. Anna Korteff a ho gi je rotprodali, $3.00. Bingo vyneslo $39.75, kuchyri $68.63 a zmrzlina $4.80.

Veci do bingo darovaly nasledujioi pani: Ma_ rie Huberiak, sklenenou misu a soubor 3 mixing bowls. Aloisie Beadn, boxu damskYch kapesnikri a 4 sklrenice zavareneho pecare. Bettie Martinek, soubor na vareni Kavy. Rosie Ktenek, lb. kavy a 6 sklenic se dtbanem; Frances Jeemenek, lb kavy; Fr. Stepan, krabici Ivory flakes (pra gek na prani); Sophie Vitek, 1 sklenici zavatene tepy, 1 lb. kavy a 4 kousky mydla; Anna Ellich, 2 sklenice jelly, 2 plechovky "Baby food" a sklenenou misku i s radishes; Marie Kohut, 1 sklenici hru gek; Frantigka Jet, sklenici naloteneho zeli i s klobasou, 2 mYdla a balieek cukrovinek; Lillie Beedn, soubor do ledniely; Marie Paul, soubor na led a kavu a beranka; Millie Pola gek, 8 sklenic a misu; Sophie Kuban, 4 sklenice zavatenin, jednu sklen. cukru a ruonik; Marie Prochaska, 2 rueniky, pokr'vku na stfri, 1 vasu a 2 popelnielty; Anna Milan, sklenici Hoboko, sklenici aspirin, talit na paj a 2 misky na cukrovinky; Marie Polanovich, latku na gaty a hae,.kovanou pokrYarku; Anna Korteff, 2 beranky, ktere jakot i beranek od pi. Paul byly vydrateny, jak jsem jit shora uvedla.

CelkovY prilem tedy obna gel $382.51. Vydani $104.18, takte disteho vYtetku bylo $278.33.

Mistnimu eeriienemu ktiti bylo odevzdano $138.00 a ta sama suma odeslana na 6eskY Gerveny ktit. $2.00 nam zitstaly k dobru, neb jsem je obdrtela at po odeslani penez. Kdyby si ptal jegte nekdo nedim ptispeti, ptijmu dary kdykoliv a odevzdam svemu Tak vam, mill bratti a sestry, srdedne dekuji za -jakoukoliv pomoc ku zdaru na gi zabavy ye prospech eerveneho krite. Sokolu za proprijdeni sine, muzikantum za krasnou hudbu, ppi.

Anne Milan, Anne Ellich, Lillie Beedn, Anne Korteff, Anetce George, Sophie Vitek a pp. Joe Beedn, Sava Ellich a John Bedan a ppi. Marii Prochaska a Sophie Kuban, za v gechnu praci v veem za ty darky do bingo i do kuchyne a p. Vickovi za vydrateni berankt, jakot i vgem nav gtevnikum za nav gtevu. Malem bych byla zapomela na malou Pauline Ellichovou, ktera, nam po celY vas nadobi umYvala. Vgem yam vzdavarn srdcene diky a zaplat' Pan Bah. Jestli jsem nekoha opomenula, prosim prominte, nestalo se tak zumysine.

V posledni schUzi si na pl•ispvky zaplatili'_ nasledujici bratti a sestry: Marie Paul 51,00,

Q E EITNIK Frances Jra• $2.00, Frances Jeemenek 50c, Rob. Jeamenek 50c a Anna a Sava Ellich 50c. Pak jsem obdrtela od p. a pi. Fr. Paprskat $2.00 na S. A C. T. a $1.00 na Ruskou pomocnou akci.

Tet vam vgem srdedne ddkuji.

Ted' maminky jdu k yam zase s prosbou, neb budeme hostiti vojiny v Service Men's Center v nedeli 20 .kvetna. Tak vas opet sprosim o kolade a kejky a ktere si ptejete vypomoci, tedy se hlaste co nejdfive. Deveata se uZ davna pta_ ly, kdy Ze budeme zase vojiny hostit, to se nemohou doOkat. Jestli se ptate, proo tak brzy je to po nagi zabave? Protote 3 nasledujici nedele jsou zabrane a potom pry uz bude moc horko, tak to nat'e maminky usoudily na tteti nedeli. Doufam, Zs budete zase tak Atedrymi jak v minulosti a jit ptedem varn v gem dekuji. Myslim, ze toto bude jit naposled, co budeme vojiny hostit a chodi jich sem nyni vice tech, co byli jiz za morem netli tech, co teprve nastoupili slutbu. At' jsou to DI kterYkoliv, zasloirE si od nas to nejlepgi.

Nate maminky tet yypornahaly pfi baleni eatstva, co na ge mesto nasbiralo pro na ge spojence a celkem odeslano od nas 12 teleznienich kar. Nasledujia, yypomahaly jeden at tri dny: ppi., Anna Johnson, Boh. Kuchat, Marie Prochaska, Rosie Vystavil, Sophie Kuban, Marie Janacek, Aloisie Beedn, Marie Huberiak a Jos. Bartek a p. Sava Ellich. Ten pomahal boxy dratovat.

Abych nezapomela, dostaly jsme krasnY vrch na quilt od pi. Aloisie Tesar, ktery progijerne a penize te2 budou z toho venovany bervenemu ktiti. Jak vidite, nezahalime u nas a neslotime rude v klin, dokud naee stara vlast nebude osvobozena a bude pottebovat naSi. pomoci. Daleko k tomu jiste jit neni.

Na konec pfeji nagim niaminkarn k tomu jejich svatku pti gti nedeli v gechno nejlep gi, a tem, ktere jiz obetovaly syny na olatt vlasti, zdravi a sily, aby ten jejich ktitieek lelideji unesly Vy deti, co jste doma, vatte si tech vagich maminek, neb ony jsou pokiad nenahraditelnY a selacejte jim jejich starosti o vas laskou a peel, dokud tu mamink y mate. Nagi hogi vojini, jak jsou po celem svete rortrou geni, jiste budou vzpominat a co by mnoh.S7 za to dal, kdyby mohl aspori na chvilku k mamince zaletet. Doufejme, te to je jit posledni rok co jsou od domova odloueeni.

S pozdravem na vgechny, Aloisie Beedn, taj. S.A.C.T. V Fayetteville, Tex., 4. kvetna 1945.

Bratti a sestry:Sdeluji yam, te v posledni schfizi Hlavni tj -tadovny,ker.slpodiaterY,9. a 10. dubna t. r., bylo rozhodnuto, te poplatky na NemocenskY Odbor S.P.J.S.T. se maji vybirati atvrtletne, a tedy yam vgem toto rozhodnuti oznamuji a laskave tadam bratry tajemniky a sestry tajemnice, kteti maji na starosti Nem. Odbor u mistnich tadu, aby tomuto rozhodnuti venovali pozornost a sclelili elenrim, kteri patti do Nem. Odboru, te poplatky jsou 75 centit na elena za katdY rozpodet, a te na rok 1945 budou tedy etyti rozpoety, a sice prvni rozpodet, kterY nodal na 1. ledna t. r. a kondif 31. bkezna, a druhY rozpodet na rok 1945 (ten nynej gi) poeinaje od 1. dubna a ukonei 30. derma t. r. Rozpodet eislo 3 na rok 1945 poene 1. dervence a konditi bude posledniho zati t. r. a rozpodet eislo 4 na rok 1945 podne 1. tijna a ukondil:osiedniho dne v mesici prosinci t. r.

Z poplatku 75 cents, kterY si 'elan zaplati, ztistanou 3 centy u mistniho tadu a 72 centri se zagle na Hlavni tkadovnu.

Poplatky na Nem. Odbor, kdyi jsou zasilany zde na H. T.T. maji bYti zaslany ve zvlagtnim obnosu, neb na takovY obnos se vystavi stvrzenka a na opaeni strane takove stvrzenky, jsou udana jmena tech elenri, za 'there byly ty poplatky obdrten, a na kterY rozpodet byly tyto poplatky zaslane, a stvrzenka jest pak zaslana na toho ritednika, kterY zde poplatky zaslal.

LaSkave tadam bratry tajemniky a sestry tajemnice, od Nem. Odboru u mistnich aby poplatky co mate od elenti vybrane, na ten prvni rozpodet, a dosud jste je neodeslali zde

Masan& b.

na H. U., prosim, udirite tak bezodidadne, abych mohl tyto poplatky zanesti do toho rozpodtu prvniho na rok 1945, neb tento rozpodet ukondil 31. bfezna t. r., abych pak mohl podati zpravu do Vestniku za ten ukondenY rozpods t.

Take vas. bratti a sestry, laskave tadam, kdyt zasilate sem poplatky pro Nem. Odbor, udejte dislo tadu a jmeno elena a eisio jeho certifikatu, a pak take na ktery rozpoeet jsou poplatky zasilany.

Oleni, kteti patti do Nem. Odboru by na to meli (Than, aby v2cly 'yeas sve T..oplatky zapravili, na katelY rozpoeet, tak z,e v padu onemocneni, kdyZ Zadaji o podporu, aby tato mohla bYti bezodkladne vyplacena, neb kdy2 elan nezaplati sve poplatky na jeden rozpoeet a trebas by byl pattil do Nem. Odboru ad poeatku, tedy kdyl pak znovu zaplati do Nem. Odboru, neni jiz povaZovan co start Glen, lee jeho elanstvi poeina od toho dne, kdy zde obdrtime za takoveho dlena poplatek.

Tegim se, te nyni, kdyZ vime ureite na ktere to obdobi roz;oeet jest vybiran, Ce to bude snadnej g pro mistni Uredniky, vybirati poplat_ ky od olentt pro Nemoc. Odbor.

Dale sdeluji, ze nyni tadosti o Nem. Podporu budou vyplaceny hned, jakmile sem na H. tadost dojde, a je-li listina spravne yyplnena, a Mdajici k podpore die stanov °pra y gem, kde tadajici opomene svoji ta--ne .Ov dost podepsati, aneb opomene lekarske ; nemocnieni aneb lekarnicke riety zaslati, tedy ovAem s vyplacenim pod;ory se musi poseekati aZ do to doby, kdy tyto flay obdr2i.

Opetne upozorriuji bratry tajemniky a sestry taj , emnice mistnich radt, kdy2 odesilate tu listinu "2adost o podporu", prosim, pied odeslanim prohlednete si tu listinu a v padu ; Ze na to listine scha.zi podpis Zadatele aneb podpis mistniho vYboru, aneb kde tento neni, tedy je Zadoucno aby ta listina byla podepsana predsedou a tajemnikem mistniho radu. Prosim, nezasilejte nevy;inene listiny sem, a take vas laskave Zadam, dohlednete na to aby vZdy fifty bvly pripojeny k listine; neb die obnosu vydani se urauje obnos podpory.

JeSte jednou vyzYvam v'Sachny Many, kteri do Nem. Odboru path, shy sve poplatky na novY rozpodet zaplatili co nejdrive u sveho mistniho radu, a tern elentim na gi 'Jednoty, kteti jegte do Nem. Odboru nepatri, volam: "Starite se deny tohoto odboru j , e'Ste dnes!"

S bratrskYm pozdravem, Jos. Koliha, Jr., reditel Nem. Odboru.

V mad Krasna, Gisler 96.

Cteni bratti a sestry! Jeliko2 na 13. t. m. nam pripada radova schtize, bude-li Zpatne, toti2 -pr'Set, tak o tYden pozdeji. - Sejem bavinu podruhe, nekdo musel jit trikrat set. PrSi nam zde mnoho. Dnes, 2. kvetna hrom buraci zase.

S br. pazdravem, John I'vlarek, taj.

V

'' KALPINDAR 12. kvetna. Cesky film al rod k rezvotiu" v sini"i'adu 8telanik Cis. 142 v Houston, TeXas. 13. kvetna, Oslava. One Matek, v Narodni sini v Ennis, Texas.

13. kvetna. Oslava Dne Matek v sini -•tadu Cechoslovan Cis. 92 ve Fort Worth, Texas.

13. kvetna. Oslavu Dne Matek pofada. Krou2ek oeskYch Zen v Sokelovne. 5 Dallas, Texas.

13. kvetna. Oslava One Matek v sini tadu Stefanik Cis. 142, v Houston, Texas.

13. kvetna. °slava,. 32. vtfoel z is eni f6.du Rozkvet Zapadu, Cis. 107 a taroven One Matek ye spolkove sini y e Floresvill:,a Tex. Ptitomnost nekterYch hlavnich Utednika ptislibena.

20. kvetna. Opereta. "Ka yneval" v sini kadu POkrok 'Cis. 84, v Dallas, Texas.

3. eervna. Oslava vastaveni spolkove sine kadu Pokrok Cis. 34, v Dallas, Texas.

10. eervna. Velkolepa, zabz,17,7a t(3!;111 Jaro, 130, v Dallas, Texas.

Wilma S. ADRESAit TAJEMNin 1i.ADt1 Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas Hlavni tiadovna: C. H. ChernoskY, pkedseda, Houston, Texas.

Ed. L. Marek, ninny mistopkedseda, Fayetteville, Texas.

J. F. Chupick, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Raym. Urbanovsky, adetnik, Fayetteville, Tex. Jos. Koliha ml., pokladnik, Fayetteville, Tex. Aug. Kacit, pravni radce, Temple, Texas.

Dr. J. A. Halamidek, vrchni leka •, El Campo, Texas. fteditele: Jos. Zemanek, Blessing, Tex., Karel Navratil, Temple, Tex., J. F. Ku'bala, Tioga, Tex., J. C. Eineigl, Yorktown, Tex., J. M. Skxabanek, Danbury, Texas.

TiskovY vYbor: Jos. Horriak, College Station, Texas, Ant. OndraAkova, Dallas, Texas, Frances Olexova, Houston, Texas.

1. Pokrok Texasu -- Fayetteville, Texas.

P. P. Baron, Fayetteville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

2. Kopernik - Roinov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Sclithe 1 nedeli.

8. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schine 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlieek - Hallettsville. Chas. Holy, Rt. 1, Box 169, Hallettsville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

5. Tioga - Tioga. Chas. HeinST, Tioga, Tex..

Rt. 1.

6. Moravki Bratii - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Scheze 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schtize 2. nedeli v mes.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Bart*, Schulenburg, Tex., Rt. 3. SartIse 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. J110. T. Skrabanek, Snook, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

10. TexaskY Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. &haze 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 201. Schtize 2. ned.

12. Dubina - Dubina. Alb. Midan, Route 3, La Grange, Texas.

13. Texaska Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Box, Tex., Rt. 1. Schtize 2 ned. v mes.

14. Veseli - Wesley. Ed. G. Vavra, Rt. 1, Brenham, TeX. Schtize 2. nedeli v mes. t 15. Svornost Jiihu - Buckholts, Texas. Hilda Brti, Rt. 2, Buckholts, Texas. &haze 2. nedeli v mesici.

Hora. Victor Melnar, 16. Bile Hora Hallettsville, Tex., Rt. 1, Box 131. &Mize 3. nedeli v mesici.

17. Novy Tabor - Caldwell. J. H. Siptak, Caldwell, Tex. Schtze 2, ned. v mesici.

18. Jan Ziika - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. Fred Midulka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 57. Schtze 2. nedeli v 20. KomenskY - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Scheze 2. nedeli v mesici.

21. Fr. PalackY - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Salem 1 ned. l Washington - Cat Springs. Alois 22. Jul Kircin, Sealy, Tex. Schtize 2 nedel. kettle 3 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schaze 2 nedeli.

24. Ceskk Prapor - Cyclone. Chas. Navratil.

Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schaze 1. nedeli v mesici.

25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 2, Ennis, Texas. Schaze 2. nedeli v mesici.

26. Slovan Jihu - Skidmore. Jos. Koliha, Fayetteville, Texas.

27. Pokrok Moulton - Moulton. Albert DlouhY, Shiner, Tex., Rt. 3.

-28. Karel Jona' - East Bernard. John Holeeek, Wallis, Tex., Rt. 1. Schtize 2 nedeli 29. Praha - Taylor. A. L. BouclnY, Taylor, Texas, Rt. 1, Box 285. Schtize 2. nedeli.

30. Hvezda Jihu - Taiton. J. F. Fiala, ElCampo, Tex., Rt. 1. Scfreze 1. nedeli v mes.

31. Pokrok Slovanil - Yoakum. E. E. Bushek.

Yoakum, Tex., First Nat'l Bank Bldg.

Schtize 2. nedeli kaadY 3. mesic.

32. Naginee - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2, Box 123. Schaze 2. ned.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Vincen Chaloupka, Rt. 1 Bellville, Tex. Schaze 2. ned.

VESTNIK Slovang ti Bratti - Morava. J. G. Charanza, Caldwell, Tex., Rt. 4. Schtize 2. nedeli.

36. Nove Kvety - Axtell. Adolf Mach, Axtell, Tex.. Rt. 1. Schase 2. nedeli v mesici.

36. West - West. Tex. Fr. Moueka, West, Tex. Schttze 2. stiedu v mesici.

87. Nova Vlast Frydek. Norbert Jei. Seals, 38. Osveta - Smithville. Chas. Vyvjala, 'Smithville, Texas. Schaze 2. nedeli v mes.

Smithville. Texas. Schtize 3. ned. v 39. Bedfich Smetana - Bryan. John Homola, Rt. 5, Bryan, Tex. Schtze 2. ned. v mes.

40. ✓ echoslovan - Hillje. E. K. HajovskY, Rt. 3, Box 17, El Campo, Tex. Schtize 2. n.

41. Nova Ratolest - Port Lavaca. R. Macho.eek, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schtize 2 ned 42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Schlize 2. nedeli.

43. Bratrska Pod p ora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. 6eAti Bratfi - Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schilze 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. J. H. Efaik, Rt. 2, Yoakum, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Frank V. S ' panhel, Little River. Schaze 1. ned. v mes.

48. VyAehrad - Beyersville. Mrs. Milady Hejl, Rt. 2, Taylor, Tex. Schtize 1. nedeli v mes.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vaclav Kvassnieka, Rowena, Tex., Rt. 1. Schttz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Josef Barton, El Campo, Tex. Schaze 1. nedeli v mesici.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren. Ellinger, ville, Tex. &chilze 2. nedeli v mesici.

53. oeskY Lev -- Frelsburg. Rud. Kakparek, Fxretteville, Rt. 2, Tex. Schtize 1 nedeli.

64. Jaromir - West. Emil W. Popp. Rt. 2, Abbott. Texas.

55. HvezdnatY Prapor - Tours. A. E. Peter, West, Texas, Rt. 1. Schaze 1. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton Oermak - Corpus Christi. Chas.

Holasek, Rt. 2, Corpus Christi, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Gonzales, Tex. 214 St Paul St. Sehilze 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerford. Adolf G. Sabreula, Wharton, Tex. Schaze 2. nedeli v mesici o 9. hod. dopoledne.

69. Bratii Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. Schtize 3. nedeli v mesici.

60. Bratfi Svornosti - Wallis. Chas. Zalesak, Wallis, Tex., Rt. 1, Box 63. Schtize 2. nedeli kaddy tieti mesic.

61. Vesmir - Path. Adolf MiCulka, Floresville, Tex., Rt. 4, Box 183. Schaze 1. nedeli kaidST tfeti mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave. Galveston, Texas. Schaze 1. dtvrtek v mesici.

63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe N. Morris, Sweet Home, Tex. Saline 2. nedeli v mesici.

64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie gulak, La Grange, Rt. 1, Tex. Schtze 2. nedeli kaadY tieti mesic.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon, Texas. Schilze 1. nedeli.

66. Slovanska Lipa - Waco. Roman Parma, So. 12th St., Waco. Texas. Schaze 3. nedev mesici.

67. Bratfi Svobody - Schulenburg. Frank Holub, Rt. 3, Box 18, Schulenburg, Tex. Schtze 1. mall v mesici.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schtize 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. Nykola H. Harbuz, Route 1, Buckholts, Tex. Schaze 2. nedeli.

70. Laskavost - Needville. Thos. Kolaja, Jr., Damon, Tex. Schaze 1. nedeli v mesici.

71. NovY Raj - Penelope. Tom 'Diary', Penelope, Texas. Schine 1. nedeli v mesici.

72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Guzner, Rt. 1, Cameron. Schilze 2. nedeli v mesici.

73. Sain Houston - Seymour. Joe. Waeek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schtze 1. nedeli v mes.

74. BorovS* Hai - Lovelady. Martin Svoboda, Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Sell:I:me 1. ned. kaidS7 tieti task.

76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kflian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Schein 2. nedeli v mesici.

ye st1edu, dne 9. kvetna 1945.

77 Hvezda Praporu - Bomarton. Raymond Pfibyla, Bomarton, Tex.. Rt. 2.

78. Dobrota - Dobrowoiski. John Dorfitilt. innrdanton. Tex. Sehtize 1. netieli v mes.

79. Corpus Christi - Corpus Christi. J. J. Kru8inskY, Rt. 3, Box 143, Corpus Christi, Texas. Schuze 1. nedeli v mesici.

80. Tyr - Holland. Joe Belida, Rt. 1, Holland, Texas. Schaze 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet Rtiae - Needville, Texas. Inoc.

Peadk, Needville, Texas.

82. Cechy Domov - Ennis. Wesley Strunc, rt.

2. Ennis, Tex. Sehilze 2. nedeli v mesici.

83. Srde-e Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Selthze 2. nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Frank Vodidka, Rt. 3, Mesquite, Tex. Schtize 3. nedeli.

85. Pokrok Haskell - Weinert. Jos. 6ervenST, Munday, Tex., Rt. 2. Schaze 2. ned. v rites.

86. SlovanskY Svaz - 212kov. 0. V. Vanidek, Rt. 4, Box 226, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody - Temple. Wm. J. Mikeska F. 0. Box 52, Temple, Texas. Schaze 2. dtvrtek v mesici v tradovne br. Aug. Kacike, v Temple.

88. Pokrok Houstonu - Houston. Mrs. F. J. Olexa, 6402 Taggart, Houston '7, Texas.

Schtze 1. nedeli v mesici.

89. RtiovY Dvitr - Rosebud. John Lanidek, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schaze 2. nedeli.

90. Slovanske Sdruaeni - Stanford. Frank PustejovskY, Rt. 2, Stanford, Tex. Sellaze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. LoAt'ak, Rt. 1, Crosby, Tex. Schtze 1. nedeli dopoledne.

92. Svaz eechoslovarra - Ft. Worth. John Chaloupka, 800 Rivercrest Road, Fort Worth, Tex. &haze 2. nedeli v mesici.

93. Karnes Hobson. F. L. PustejoyskY, Hobson, Tex. &Mize 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. T. J. Peeena, Wheelock, Tex, Sehiize 1 nedeli v mesici.

95. CeskY Den - Seymour. Emil Holub, Rt. 2, Seymour, Tex. Sehilze 2. nedeli v mesici.

96. Krasna - Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schilze 2. nedeli v mesici.

97. Placedo - Placedo. Joe L Eleik, Da Costa.

Tex., P. 0. Box 105. Sehilze 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 308. Schilze 2. nedeli.

99. Radhat' - Radhost. F. J. Orsak, Halletsvine, Tex., Rt. 4, Box 267. Schtze 2 nedeli.

100. Pokrok MlatleZe - Sebesta. J. S. Sebesta, Lyons, Tex., Star Route. Schaz. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville - Gainsville. John Samek sr., Rt. 1, Gainsville, Tex. Schtize 2. nedeli v mesici.

102. Hvezda Mladde Coupland. Raymond Machu, Taylor, Texas.

103. Pokrok Flatonia Flatonia. Ed. J. Sandera, Box 136, Flatonia, Texas. Schtze 3. nedeli v mesici.

105. Hej Slovane - Gus. John Plo,Aek, Chriesman, Tex., Rt. 1, Box 104. Schilze 2. ned.

106. echo- Moravan - La Grange. E. H. Francke, La Grange, Texas.

107. Rozkvet Zapadu. - Floresville. V. F. Bayer, Rt. 2, Floresville, Texas. Schtze 2. nedeli.

108. Rosenberg - Rosenberg. Vine Abschneider, Rt. 1, Rosenberg, Tex. Schaze 3. nedeli v mesici.

109. RadeckY - Granger. Arnold Zrubek, Granger, Tex., Rt. 4. Schtze 2. nedeli.

110. Jan RosickY - Kaufman. Steve Novak, Rt. 2, Kaufman, Tex. &haze 1. ned. v mes.

111. Jaroslav VrchlickY - Sugerland. Stepan Bohumil Valdik, Stafford, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

112. F. B. Zdrabek - Guy. J. H. Mikeska, Guy, Texas. Schaze 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West, Texas. Frank Luka'aik, P. 0. Box 191, George West, Tex. 114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Rt. 1, Box 11A, Texas. Sella.ze 2. nedeli v mesici.

115. Pokrok Garwood -.Garwood. F. J. Bouika, Garwood. Tex. Schine 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. W. W. Chaloupka, Rt 3, Caldwell, Tex. Sellaze 2. nedeli v mesici.

Robstown. F. J. Moravek, 117. Robstown Route 4, Robstown, Tex. Schtze 2. nedeli.

(Pokra6ovani se strany 6)

Ve stkedu, dne 9. kvetna 1945.

ADRESAft TAJEMNiliff (Pokraeovani se strany 6.) , 118. Kingsville - Kingsville. Frank ElLik, Kingsville, Texas.

119. Slovanska Pfileiitost -- Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex., Rt. 1, &lifts 1. nedeli v mesici.

120. Pokrok Deauville - Deanville. Jos. Balcar.

Caldwell. Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

121. Spravedlnost - Dickson. J. F. Novosad, Shiner. Tex.. Rt. 3. Schfize 1. nedeli v mes.

122. Nova Doba - Wallis. Jos. F. Felcmar., Wallis, Tex.. Rt. 1, Box 84.

123. VS'esloyan - Cistern. Dom. Vydzial. Fla. tonia, Tex., Rt. 3. Schfize 2. nedeli v mes.

124. SlovanskSi Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Rt. 3, Shiner, Texas.

125. Touha - Westhoff. Louis Luka5, Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. Schtze 2 nedeli. .126. Dubovk Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West.

Texas. Schete 1. nedeli v mesici.

127. Pokrok Kenedy - Kenedy. H. W. Mareak, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vanek, sr., Mart, Texas, Rt. 3. Schfize 2. nedeli.

129. Ladimir Klacel -- Edge. Frank Wentreek, Wheelock Tex., Rt. 1, Box 45 Schtze 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. Boaka, 5536 Richard Str. Dallas, Tex. Schtze 1. nedeli v mes.

131. Alamo - Thrall. Hy. S/adek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 10. Schtze 2. nedeli v mesici.

132. Svatopluk Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Schfize 2 nedeli v 133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio 4, Te_ xas. Schtze 2. nedeli v mesici.

134. Bratiejov - Crowell. Chas. Machae, Crowell, Texas.

135. Volna, Cechie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Mike 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - East Gate. Frant. Kalenda, Star Route, Dayton, Tex. Schtze 1. nedeli.

137. Taft - Taft. Mrs. W. J. Janea, Route 1, Box 124, Sinton, Tex. Schtze 1 pondeli v mesici.

138. Vytrvalost - Ganado. C. M. rubak, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu - Danbury. E. J. Svoboda, Box 261, Danbury, Texas. Schtze se odbYvaji 2. nedeli v 140. Rozkvet Svobody Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2, 141. 6echoslovak - Mixville. Adolf Felcman, Sealy, Tex., Box 193. Schtze katclou 2. nedeli v mesici.

142. gtefanik - Houston. Alois Vaja, Fair. banks, Tex., Rt. 1, Box 890, Schtze 1. ned.

143. Ptimori - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

144. Slavie - Nada. Robert Skuea, Nada, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson - Galveston. Josef Vytovjak, Galveston, Tex., 5302-R1/2 Box 176 Schtze 2. nedeli v mesici ve 3 hod. odpol.

147. Vesela Osada Jourdanton, Tom Ventreek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schtze 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton - Blessing. Ben Vrana, Blessing, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

149. Toma'S Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidu gek - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schtze 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Mrs. Viola Macha, Wharton, Tex., P. 0. Box 934. Schtze 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce - Agua Dulce. Jan Hranicky, Orange Groye, Tex. Schfiz. 2 n.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf Elleg, La Salle, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

154. Fort Worth - Fort Worth. John Beean, 2011 Clinton Ave.. Ft. Worth, 6, Tex. Seth).ze 2. nedeli v mesici.

155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 717 Brown Bldg., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. Cyril Ptaeek, 220 Magnolia, Baytown, Texas. Schtze 3. pondeli v mesici, weer.

157. Rozkvet na Plains - Littlefield. E, 8ilhan, Littlefield, Texas.

Strang, 11.

VESTNIZ 158. TexaskY Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Rt. 1, Kaufman, Tex. Schtze 1. nedeli.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. R. E. BroI, Rt. 3, Box 493, San Angelo, Texas. Scht- s ze 3. nedeli v mesici.

Jourdanton. Joe L. Jutieek, 161. La Parita Jourdanton, Tex. Schtze 1. nedeli V mes.

162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. Joe Macek, Iowa Colony, Texas.

163. Markham - Markham. Frank Fojtik, Bay City, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

164. J. R. Kubena - Rio Hondo. Mrs. Gardina Krigtof, Rt. 2, Harlingen, Texas. vDallas, Texas.

Vatena redakoe!

Prosim, byste mi laskave uveiejnili nekolik tadkt podekovani. Diky .Van! Dekuji touto cestou dallaskemu Sokolu za velice pekne ptivitani, jet se dostalo memu synu v sobotu, dne 28. dubna v Sokolovne.

Bratti a sestry se usnesli, ze bude pane, kdyt nagi hogi, kteti se nam budou vracet domu z valky, byli pattiene uvitani do tivota obeanskeho. Dostal tudit muj syn prvniho protote byl Cestne propu gten z Navy.

Henry byl velice mile pfekvapen, jak mnoho ptatel pti glo ho piivitat. Abych kahleho mela jednotlive jmenovat, zabralo by to mnoho mista. Budy tedy jmenovat na geho br. piedsedu Ptevratila, za velice pekna, slova uvitani, dale br. J. Novotneho za upraVeni tolik sandwiet, vgem milYm sestram za tolik sladkosti, jicht bylo tolik, ze jsme nechali i na nedeli.

Nesmim zapomenout nage muzikanty. Dik muj patii br. Macovi, br. Sid Pokladniku, br.

Vince Ondrugkovi a sestte M. Novotne za pekna, taneeni eisla. Vgem yam vzdavam muj srdeCnY dik za mojiho syna. Na zdar!

Ant. Lechanova a Henry Cechan.

V Ftad Svaz eechoslovanil cis. 92, Ft. Worth, Tex. bratii a sestry!

Nasledkem slabe nav gtevy v Iposledni schtzi bylo opomenuto neb snad si ani tadny netroufal ptipomenout pri tak male nav gteve tak yYznamnY svatek jako jest Den Matek, kterY ptipada na den na gi tadove schtize, v nedeli, 13. kvertna. A proto nekolik snativYch spolusester se se glo kratce po taco schnzi a rozhodly se bychom tento den oslavili clUstojne, jak to einime katdYm rokem. Proto, sestry a bratti, hled'me se sejit v nejhojnej gim poetu a v eas, ptedne do schnze ye 2 hodiny odpoledne, (ktera nebude dlouho trvati) a pak k ucteni svatku vgeuh maminek, z nicht to nejstar gi a pak nejmladgi nag tad •obdati peknYm darkem.

Pak bude yeeete v 5 hodin, ku ktere jsou nase sestry tadany, by ptispely nejakYmIpeeivem neb salaty ,ostatni obstard, tad i s obeerstvenim. Pak v 7:30 zapoone taneeni zabava pii hudbe E. Honzy, ktera, je nam v gem dobte znama a mild.

Jsme vdeeni tem elenam, kteti podali svoje uznani do vetejneho tisku, co na g tad pro ne udelal. Teti nas, te se na g tad tak zvelebil a bylo motn• tolik vypomoci na gim star gim Men-C.1m a elentm ve sluthe pro na gi vlast. Diky tet tem, kteti psali rovnou na tad Cis. 92. A dokud na g tad bude tak pokraeovat, tak bude mono nadale vypomahati. Tato vypomoc chazi od na geho tadu a ne, jak se nekdo domnival, te to je od Hlavni fitadovny.

Zvlagtni dik bratru Karlu Zichovi, za tak milk dopis a za jeho uptimne uznani, co nag tad pro neho a mnoho jinYch uCinil.

Na kratkou nav gtevu pkijela sl. Lydia Tirkova k jejim rodieum, ktera je ve slutbe ipii namotnim odboru, tak zvana Waves. Libi se ji jeji prace, A te pobyt jeji byl tak kratkY, se nam po ni moc stYska, a budeme radi, at bude moci ptijet domri a zustat s nami.

Prate stale je vAude dost, jen te ut zaeinaji ptedpovidat, te se ptetrhne brzy, a pry bude hodne lidi odloteno. Asi je neco na torn pra y gela na radio. Jen aby te valce-dy,jaksem ly byl konec, ostatek by se vyrovnalo, tfeba i kdvby i te prace tak mnoho nebylo.

Urody nejsou v na gem okoli ty nejlepgi. Napted moc mokro ptekatelo, takte se nedalo do pole nic zazeti a ted' zase hmyz hodne v gec-

ko nici. Nekteti sazeli brambory dvakrat a ti, co dostali brambory yen, maji pekne a ut zasedaji. Pomalieku se nam zaeind mraeit, motna,, to nam je gte toho de gte pkida.

Bratti a sestry ptijd'te ; aby nas bylo co nejvice shromaMenYch na Den matek.

Se sesterskYm ;1:ozdravem, Vlasta Dolkog.

Jak

sabotai v letecke varne u Junkersa. provideli

Ihned po mem nastoupeni prace v letecke tovarne Junkers v patitskem okoli snatil jsem se navazati styky s Francouzi, kteti sabotovali vYrobu. Z poeatku byl jsem temet zoufaly nad odmitavYm chovanim vet giny delnikt. Pozdeji jsem ovgem objevil, te iprave ti nejreservovanej gi pogkozovali nejlepe nemeckou valeenou maginu.

NezbYvalo mi., net pracovati na vlastni Pest.

Nemel jsem technickYch zku genosti, neznal jsem organisaci prace. Byla mi ptidelena kontrola hadic, jimit proteka olej k tizeni letadla.

Tyto hadice se zkou gely na vysokY tlak 120 atmosfer.

Po del gim ptemYgleni jsem se rozhodl pokaziti kontrolni ptistroj. Ten pak ukazoval pottebnY tlak o ttetinu vY ge net ye skuteenosti.

Jit za 3 dny pfichazely reklamace. Rtezkougene hadice, nesouci razitko nerneckeho kontrolera praskaly pod skuteanYm tlakem, kdyt letadlo bylo zkougeno pied tovarnou, aekoliv jsem byl temet neptetrtite kontrolovan. VYmena vadnYch hadic vytadovala ohromne ztraty easu.

Ptipadem se zabYval i technickY tiditel tovarny a vYsledkem jeho vy gettovani bylo, te nechal v gechny hadice odeslat zpet do Nemecka. Teprve asi pa 3-4 tYdnech napadlo jednomu Nemci ptezkou geti ptistroj, eirn2 mi znemotnil pokraeovati v dosavadnim zpasobu.

Postupne jsem ziskaval dal gi cenne zku genosti i znamosti. Tak jsem na pr, ziskal &weru Francouze ; kterY eistil benzinove nadrte.

Musil je pied montati vtdy prohliteti pod nemeckou kontrolou. Zde jsme poutili muj ptedchozi zpusob v obracenem smyslu. Seiidil tlakorner na polovinu skuteeneho tlaku. Protote nadrte mely znstat pod tlakem aspori 20 minut, nadmernY tlak po gk•zoval jejich uzavery. Tato prace byla provadena at do poslednich dnu tovarny, anit by Nemci co pozorovali. Nate tajemstvi dedili ti, kteti prisli na nase misto. To byly drobne zpfisoby sabotate, ale ptinesly veimi dobre vYsledky, nebot' stovky naarti byly takto po gkozeny. Postupne jsem byl ptibiran k dalgi sabotatni praci tizene francouzskou resistenci, ktera pracovala tak dotote, to docilovala i ptemist'ovani delnictva podle potteb. Pod nevinnYmi zaminkami vnikali jsme do skladiSt' a zneeist'ovali oleje, uvolriovali zavery kyslikov'ch lahvi atd.

Velkorysa, sabotat se provadela za giroke iteasti • ale malokdo znal vice zasvecenct. Kdyt na Nemci chteli instalovat opravu nosnych ploch v sousedstvi, sabotat byla tak dokonald, to po 6 mesicich, kdyt instalace skoneila, nebyla tato k poutiti, nebot' odpovldala staremu, vykazenernu modelu.

Vedouci yYdejny plaml a nekolik dal gich zasvecencfl - mezi nimi i ja - jsme musili uteci do maquis. O na gem boji se zbrani v rukou yam povim at jindy.

A. V. V Ceny musi bYti uthicray dole.

Washington. - Nebezpeei valeene inflate je potad s nami a je stejne velke jako &lye.

Proto snatte se i vy zabraniti yzestupu cen -kupujte jenom co rnusite, neplat'te nad nejvyggi dovolene ceny a ptebyteene dolary ukladejte do valeenYch bondu a jinYch forem setrem.

Stran g O.

(TEEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJiCt

JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS.

REDAKTOR — FRANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 roe. S .ibsc •iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do 11.1^4vni ttadovny ye Fayetteville, Tex;',.s.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, ptedplatne a oznainky budtet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Mateina laska.

WS', co je mateina laska?

More, jet ptelive. btehy, sila, jet k smrti to brani, modlitba, ktera to chrani, narue, z nit prYtti zdroj nehy.

Proti v gem ranam a beam pevnymi lokty to svira, a kdy se osud traj v hal a irtrapach nikdy se nezavira.

Posledni kapku sve krve dala by za tvoje Atesti, trnim a hlotim velikYm zazrakem botim cestu ti ke ptedu klesti.

Je velka, mocna a silna, novYmi puei v'tdy kvety, na vtechna muka znp, leky, tarem syYm ptetrva veky, vuli svou objima, svety.

Maryta R. 8arecka.

V Maminkam k jejich savatku. Do jarnich kveta a radostneho nastupu noveho tivota v ptirode zasazen je "Svatek matek," ozdoben nejkrasnejtimi vzpominkami, neskonalou laskou a hlubokou vdeenosti v gech bytosti lidskYch. V den ten si ptipominame, co pro nas vtechny jako jednotlivce a pro celY narod jsou nage maminky, projevujeme jim svoji lasku a vdeenost a klonime se jejich vzacne praci a nekonale obetavosti. Matka o nas pedovala jegte pied natim ptichodem na tento svet, prvni nas vitala a hned obtt'astnila laskou, posvecenou matetskYm utrpenim, a pak nas vedla pevne a stale na v gech natich krocich do tivota. Mnoho noel u nas probdela a mnoho spanku si odeptela, aby nas otettila v tech dobach, kdy byli jsme jen ittlym kvitkem. Vzpominame v Den matek vgichni — mladi i stall — zaletame svou mysli tam, kde po prve jsme ucitili hebkou mateitiu dlari, jak sjildela po na gich stranich, kde zaslechli jsme prvni slova lasky a zpevy radosti nad syYm zrpzenim. Vzpominame chvile, kdy se nam tetko ovladatelnYm jazYekem podatilo opakovati prvni sltivko a nedovedeme domyslit, co radosti sine zpasobili v srdci jet nas zrodila, svYm prvnim volanim "Maminko" . . . Ve vzpominkach prochazime svYrn tivotem, ptipominame si chvile sveho mladi. Co noci matinka prosedela u na geho luzka, kdykoliv jsme onemacneli! Jak se starala, aby od nas odvratila v gechno zle a kdo naletite mate seeisti ty starosti, jimit napineno bylo dobre jeji srdce o nas, kdykoli hrczilo nejake nebezpeel. Myslivala na nas dnem i noel, na ge blaho mela stale na pameti, za nas ruce jeji pokrYva-

vEsTNIK ly se mozoly a pro nas east° i • podkopala si zdravi. Vzpomerime take na ty nate matky pionyrky, jet easto klesaly pod tihou prate a starosti v boji proti raznym protivenstvim a za skyvou chleba, a piece vychovaly zdarne velke rodiny. Jak hluboko musime se pokloniti teto jejich atasne obetave lasce k rodine! Vzpomerime take na nate nynejti maminky , u tada SPJST., jak se staraji pedlive o na g' detskY odbor, jak ditky ptipravuji k programs= a vystoupenim a pit mnohe praci a starostech o domacnost a blaho syYch rodin jette naleznou si eas, aby s ditkami nacvieily razne tikanky a yYstupy. A jak se svedomite staraji o vgechno, kdykoliv je tieba vystrojiti nejakou svadinu nebo pohostit mile hosty. Vein, ze si dasto ani naletite neuvedomujeme, dim nam jsou a co v nich 'name, a tak aspon o jejich svatku je nag povinnosti vyjadtiti jim svoje voledne city a uznani za praci, kterou vtdy ocetiujeme, ae to nekdy zapomeneme tici. Maine ve svem sttedu thine' dva tisice valeanYch matek, ktere poslaly sve syny do armad ujce Sama, mama mezi sebou teny hrdinne, jimt syn jejich vice zpet neptijde. Temto vatnYm tenam — matkam hrdata matkam natich bratrit, ptitkl narod americkY titul matek zlatYch hvezd. Matky ziatYch hvezd jsou skuteane hrdinky, protote i v tetkern bolu dovedou nest' ranynsudu. My vtichni v natich srdcich citime s nimi pine utrpenou ztratu a klonime se pied jejich stateenosti.

Mane.; tadu spolkovYch sini, kdet je vyvegen na eelnem miste sezntam elena yojint a pro Den matek ptichystany byly slavnostni prograiny, aby jimi ucten byl Svatek matek a royal zhodnoceny zasluhy &exit vojina a sester v uniformach raznYch odbora branne moci naroda. Neni ptihodnejtiho dne k uctivani hrdint, bojujicich i padlYch, nad tento den matek, protote syn a dcera uctivaji zde matku a syn a dcera, nalezajici se v poli valeenem, budou letos uctivani matkou v Den matek. A pit techto vzpominkach na syna nebo dceru poleti k nim ptani, aby se ye zdravi vratili (skoneenim valeeni v Evrope bude proputteno kolem dvou milionu muta), aby rodinnY krb opetne zcelili v jeden nerozlueny celek, v nennt by nalezli sami, mantelky syna, man gele deer a vnoueatka jejich — spokojenost a kousieek gtesti. V azkYch kruzich stahujeme se v Den matek kolem svYch maminek. Ti nejtt'astnejti doopravdy, ti druzi s yYmi myglenkaini a ti, kdot ztratili svou nejdratti bytost navkly, aspori ve voleenYch vzpominkach. Ptichazime vtichni, abychom vzdali hold velike lasce a obetavosti. Bez obiadnosti, bez yelikYch ptiprav, ale tak prostince, jak jsme se tiskli ke svym nejdraggim bytostem ye svete, jako atla robatka, ptichazime, abychom zlibali jejich upracovane ruce a ustarane hlavy. Je to nejkrasnejti co mule dati kaIdY syn a dcera sve matte: projev uptimne a vdeene lasky, ujitteni o torn, ze jsme si yedomi vteho, co znamend ona v nagem tivote, ge nezapominame a nikdy nezapomeneme.

Slovanske narody jdou dnes po speleene ce-

ste, jdou po ni Polaxi, Jihoslovane a Bulhari, prave tak jako te gi a Slovaci. Tato nova slovanska politika vede take k piekonani rozporfi, ktere mezi dvema valkami kalily vztahy mezi jednotlivYmi slovanskYmi staty.

Penize pry nesmeji zahalet net ptitomna doba yaledna zmenou normalnich pomert piivodila doeasne adobi, kdy pit nejlepti vali a nezmarnem usili vaech, kdo maji na hotovosti vetgi east pen& di spravuji nahromadene penize jiitYch — nemaji jak-je bezpeene ulotit na Pramerne zurodeni a volky nevolky jsou nuceni je nechat doeasne zahaleti. Bratr Frank Truksa ye svem posiednim dopisu poukazoval na nebYvalou vysokou hotovost u na gi HI. 'Citadovny, jet elle mesienich finanenich vykaza stale se zyytuje a vyslovIl svoje podiveni, prod penize tyto nejsou nejakYm zpasobem ugitetne upottebeny, t. j. uloteny do majetkovYch pajeek, bonda, a pod. Podobne mineni maji nepochybne i dalti elenove natl. Jednoty, byt' je prosttednictvim spolkoveho organu neprojevili a proto jsme v poslednim eisle v redakeni avaze — 0 nas pro nas — na dotaz br. Truksy odpovedeli vgeobecne, jak skuteene pomery na penetnim trhu dnetkem Vypadaji. Ostatne katdY

Ve stfedu, dne 9. kvetna 1945. bratr di sestra mate se osobne pkesvedelti dotazem u mistniho bankete, je-li pravdou fakt, bance vklada ptibYva a tato nema pro ladem letici penize mista. A nyni si piedstavme, stejna situate zavlada u vtech bank po cele. zemi, malYch, vettich a nejvettich. Pen& pHtomne je habadej a vette, nebyvte vladniho uStaleni cen a yydelkil, yYzev k upisovani vladnich apist (na gtesti ohromna vettina lidu bondy kupuje) meli bychom inflaci a cenovY blazinec do etverce i kubiku . . .Nati hlavni ittednici a bratti teditele men a maji posledni doby s hromadici se hotovotti riemale starosti s tou atechou, te podobne maji spravcove jednot jinYch a cot teprve pojitt'ujici spoleenosti, jichg kolekce premii (poplatka) na yydane pojistky jsou proti natim u HI. Uiadovny at neuvetitelne velike (jen v Dallas tamnejti atadovny Lady pojitt'oven dostavaji opottou katoleho dne nekolik dolara na ahradu puipadajicich premii.) Proto jsme v uvedene redakdni razne zastali se nati HI. tIkadovny, ktera dela co je lidsky motno a dnes k tomuto zastani materne piidati dalti doklady, dosvedeujici snahy na geho tsttedi, smetujici k nalezeni spravneho mista k uloteni hromadicich se penez Jednoty — jicht ale je talostne malo.

Dobre mestske bondy, dame proste, neptinateji net jedno a etvrt az jedno a pill procenta aro, ku; obracene je skrovna iada mestskYch velmi vYnosnYch, na pi. bondy mesta Rosenberg, testiprocentni a splatne v rode 1972; ptitomne tisicovY bond City of Rosenberg ma cenu asi $1650.00, na ge Jednota vlastni nejake a dnes by prodejem techto bonda vydelala peknou sumieku penez net, co by si podia s Omit() penezi, kdy ut jich ma po ruce kolem pal milionu dolara? Bratti piedseda C. H. ChernoskY a tajernnik John F. Chupick meli iftedni poslani v Jourdanton ,a Austin. V kapitolnim meste meli ptiletitost nav gtiviti statniho komisaie pojigteni a pochopitelne vyutili ptiletitosti pit rozhovoru s nim zaboeit na oaehavou otazku: co s penezi umrtniho fondu? Pan komisai pojitteni po yyslechnuti starosti natich vedoucich atednikil pry odvetil: "Nejste v tato veci sami, na stejne lodi s vami jsou atednici vtich pojitt'oven, jich stale rostouci hotovost skolektovanYch premii, aroka z investic a vyplacenYch dospelYch splatek na Vijay ptina.ti jim boleni hlavy". Komisai dal svoleni, aby Cast penez smela byt ukladana do jistin Building and Loan spoleenosti, jet jsou zarueeny spolkovou vladou do sumy pet tisic dolara jednotlivci, ptinatejice dvouprocentni zarodeni. Komisai dale odporueil investovani penez do jistot bankovnicni spolednosti pro tivotni pojitteni, jet jsou prokazane v dobrem stavu a koneene vysiovil sin:1j nahled v tom smyslu, to ptitomna krise ptiblitne vYnosneho investovani penez mate potrvati rok, dva a potom otivenY ruch stavebni piinese nesporne velkou zmenu eili poptavku po hotovYch (penezich, pajeky n amajetek, jet nesou slu gnY arok a jsou naprosto bezpeenYm ulotenim penez. Komisai take schvalil ba s potegenim prohlasil, le nage HI. Uiadovna bez pobizeni postavila se za valeene usili Spoj. Statist ulotenim milionu a pia dolarit do bonda valeenYch. Nati hlavni atednici jak vidno staraji se o yhodne a bezpedne ukladani fondu Jednoty a s napomoci bratii teditela cilevedome spravuji yetkere zaletitosti etyt a pal milionove SP JST. poctive a s nejvetti energii. Podpoime jejich odpovedne postaveni uptimnou napomoci kde a jak mitteme!

Sjezd Evang. Jednoty esko-MorayskYch Bratfi v Sev. Americe svolavan je do Bratrskeho chramu Pane y Caldwell, Tex. na dny 5. a 6. dervence 1945. Synodni vYbor: Jos. Barton, piedseda; F. J. Kostohryz, mistop ; 0. H. Juren, tajemnik; W. J. Baletka, adetnik a J. J. Ktenek, pokladnik —' vyzYva, Sbory, aby co nejoitive zvolily sve poslance a jejich povetujici listiny zaslaly tajemniku Jednoty a aby . sjezd mohl Jednote co nejvice prospeti, je nutria. , aby sbory v ptedsjezdovYch schazich o pottebach Jednoty pojednaly a ureite navrhy na sjezd poslaly. Dne 20. prosince 1944 mela Jednota C.M. B. celkem 1128 Mena a do dne 18. dubna 1945 ziskala 6 novych elena a amrtim ztratila tii eleny, takte ma dries 1131 elena.

Ve sttedu, dne 9. kvetna 1945.

Sedma valeena piijaa zapodne 14. kvetna 1945 a obeane Spoj. Statt maji v teto ptijece jako jednotlivci upsati nejvetei obnos — sedm bilionri dolarri bondri serie E. Valka v Evrope je skoro u konce, veteina obrovskeho valeeneho stroje nacistri byla Spojenci rozbita a co toto pieeme, organisovanY odpor hitiercikiz trva, jeAte v Norvelsku a v Cechach a na Morave. Praha byla deskYmi ,partyzany osvobozena, tketi Pattonova armada bilk se k Plzni, zatim co Ruda, armada osvobodivee Brno a Olomouc, Ohne do tech z vYthodu. Formalni prohldeeni kapitulace Nemecka eeka se kaklYm dnem ne-li kaldou hodinu a bude ritedne prohldeena ptedstaviteli Velke Trojky. Valka v Evrope je ul vyhrana a valka s Japonskem teprve zaene doopravdy s napomoci ozbrojene moci Anglie, Francie a Holandska. Dle oznameni z Washingtonu, dva miliony mula bude po "V-Day" z vojny propuateno, nest milionis valeicich muzu bude nutno pkesunouti z evropskYch bojiet' polovic testy kolem sveta. Pckotiti Japonsko jest nag rilohou prase tak jako tech hochU v zakopech, ve vzduchu nebo na moil. Tato ohromna zbrojna vgprava musi miti obrovske zasoby likeho materialu. Nemocni, zraneni, musi bY• lekatsky oeetkeni. Tisice jinych potteb bude ntitno opattit takte2 co nejdkive. Na to vee vlada pottebuje penize, mnoho penez a nezapominejme, le tyto penize opattuje si vlada prodejem valednYch bonclil a tel nezapominejme, le tento rok budou v livot uvedeny pouze dye valeene piijeky a ne tti jako roku loriskeho.

Ale v techto dvou pujekach vlada musi ziskati od jednotlivcri tolik, co ziskala ye tech prijekach v roce minulem. Proto musime koupiti vice bonclii k nahraleni vynechane ptjeky, nebot' Je na nas Ameridanech, aby povinnosti jsme urdite dostali v zajmu vlastnim a hlavne v zajmu nag vlasti a koneene zajmu naeich Hitler a jeho spolugangsteii dlouho nebyli na listine valeenYclf zlbeincri, ktere pokizuje ptisluend komise v LondYne. Ptidina byla jednoducha: elenove komise byli opet a opet upozorriovani, ze je umysl nalolit s arcizloeinci "pollticky" po vzoru Napoleonove. Sir Cecil Hurst, bYvalY ptedseda komise to ostatne vetejne ptiznal na tiskove konferenci 30. srpna 1944. teskosiovenskY delegat toto stanovisko nebo tento Umysl od poeatku praci komise rozhodne a se vei energii potiral jako stanovisko zhoubne pro vysledek celeho programu odplaty, mravne a pravne neodrivodnene. President republiky dr. Benee ye svem projevu ze dne 17. eeryna 1942 prohlasil itpine jasne, le t echoslovaci poklaclaji Hitlera, eleny jeho vlady a eleny civilni a okupaeni spravy za osobne a trestne zodpovedne za veechny zloeiny v Ceskoslovensku spachane. V piesne s pode s mravnim a pra y -nimpresvdCchaSlokt,jevyjacituje toto prohlaeeni presidenta Csl. republiky, vladou eeskoslovenskou slavnostne pot yrzene a opakovane, esl. zastupce v Komisi SpojenYch narodri pro valeene zloeiny, podal ji mimo jine devet obsahlYch lalob na Hitlera, yeechny eleny jeho vlady, tieskeho protektora Prahy, vrchniho velitele okupaenich vojsk, vedouci 11kedniky iikadu tieskeho protektora, eleny S.S. a Gestapa atd., celkem vice nel 800 osob pro tyto hromadne zloeiny: masakr studentt v roce 1939, yyhlazeni a vy yraldeni Lidic a Lelakri, popravy provedene na zaklade rozsudkil t. zv. "stannYch" a "zvlaetnich zloeiny spachane odvleeenim es. vlastenct do koncentraenich tabort a zlodiny v techto taborech na nich spachane a site v Buchenwalde, Dachau a Natzweileru, zloeiny spachane na 2idech odvletenYch do Terezina a odtud do krematorii v Polsku, zloeiny spachane deportacemi na nucenou praci do Nemecka a nucenou praci pro nernecky valednY stroj v '6eskoslovensku. Na navrh eel, delegata byli vyjmenovani zlodinci zapsani na listinu valeenYch zlodincri Cis. 1. usnesenim Komise Spoj. narod y pro valeene zloeiny. Slueni lido po celem svete oeekavaji, 2e valeeni zloeinci budou potrestani jako vrahove, at' ul jsou vinni tim, ze zlodiny natizovali nebo tim, ze je pachali organisovanou spravedlnostif Vecne a soustavne poneeni o Ooshosloversku obsahuje mohutnY svazek, kterY .za vrchni re-

V E ST NIX dakce bYvaleho statniho tajemnika Sumnera Wellese a za soueirmosti cele tady americkych spolupracovnikil vgeel v nakladatelstvi The Dryden Press pod nazvem "An Intelligent American's Guide to the Peace." Kniha, ma za ueel usnadnit Amerieanrim pkistup k zakladnim a skuteenYm informacim. o veech statech sveta za tim Udelem, aby lope porozumeli problemilm, na jichl keeeni Spoj. Staty jsou a budou Spravne redaktor v &ode proto vysvetluje poslani knihy poukazem na to, le nepodlolene ptedsudky a podezkeni mezi narody mohou bYti odstraneny lepeim vzajemnYm poznanim. Adkoli kniha sama nepoda tadnYch ureitYch navrhri pro povaleene uspokadani sveta, piece material v ni obsalenY jiste mri2e u prrimerneho inteligentniho etenate stanovisko k temto yecem objasniti. Kapitola o teskoslovensku podava ye forme Americanism ptihodne celou kadu vecnYch dat o razu zeme a lidu, 0 jeho kultute a prilmyslu, obchodu a financich, naee2 v hlavnich rysech velmi nazorne a s Uctyhodnou vecnosti je podana historie statu od roku 1914 do roku 1944 zejmena se zketelem k vyvoji hospodatskemu a politickemu a s nezakrytem vylieeni ptiein, ktere vedly ke katastroKapitola je zakoneena projefe vem drivery, le teskoslovensko "bude spolupracovati se zyldetnim nadeenim v demokraticke organisaci sveta," a vyteenim hlavnich cilri politickYch a hospodatskYch v dobe povaleene. V teto publikaci, na rozdil od podobnych jinych, dostava vedychtivY American vecneho a soustavneho poueeni o teskoslovensku, jakeho nyni je nezbytne zapotkebi.

"Chovam velike nadeje, ie Praha bude velmi brzy osvobozena ai budeme moci uz budovati do budoucna na pevne zakladne. 0 tom co se ma stati s Nemci bude rozhodnuto teemi velkYmi mocnostmi a my jejich rozhodnuti jmeme. Nemci se chovali zvirecky; postupovali s tak naprostou bezohlednosti ke vgemu, co je spravne a kadne v lidskem iivote, ie ja osobne se domnivam, ie iadnY trest nemilie bYti pro ne dosti peisnY." — President dr. Beneg.

Priklad presidenta dra. Benege. EgyptskY list Progress Egyptien ptines1 elanek u pkilegtosti priljezdu presidenta dra. Beneee Egyptem, kte/IT pro svoji vyznamnost naeim etenattim podavame. Cestou do Moskvy, odkud ma odeti do teskoslovenska, zastavil se president Benee v KahYte. Tueil snad pled osmi lety, kdy odchazel do vyhnanstvi, ze nadjde den odplaty a jeho vitezneho navratu? Jiste je, le od one chvile cele jeho jednani prozrazovalo eloveka naplneneho neochvejnou jistotou, ze ptijde Usyit zadostiueineni, kterY zOlene nacisticke temnoty. A piece v dobe, kdy Benee opouetel Prahu, po Hitlerove triumfu, mnichovsky pakt nemohl vzbuzovati ladnYch nadeji. Nejen 2e hrubY diktat Fuehrerriv zvitezil nad pravem maleho naroda; i neteenost velmoci budila dojem souhlasu spoluvinikri, kabinety hlavnich state dovolily Berlinu, aby strhl hradby 6eskoslovenska, take za nekolik mesicri byla mu vydana na pospas cela bezbranna zeme. Vee nasvedeovalo tomu, le stare Cechy znovu upadly v germanske otroctvi na dlouhou dobu. Bella veak nezoufal. Zbaven yeekere diplomaticke podpory, odkazan na sve cltivejei zamestnani profesora a spisovatele a obklopen nedriverou, vyvolanou nacistickou propagandou, pevne a vytrvale nesl poladavek samostatnosti Ceskoslovenska. Jasne ptedvidal nezlomnou souvislost drisledkri s ptioinami a uddlosti mu daly brzy pravdu. Hitler, kterY se vydal na pochod za nasilim a loupelemi, nemohl se jie zastaviti. A ti, kteti mysleli, 2e mohou vyjednavati s morem a delati kompromisy s cholerou, rychle poznali svrij omyl. Mrile se veak nekdo pozastavoyati nad tim, 2e se svet zdrahal uznati Beneee za ptedstavitele spravedlive veci? MnohYm lidem byl 2ivYm svedomim. Dnes je veak Hitler, ktery se jeete nedavno pyenil triumfy, v koncich (dle poslednich uddlosti a zprav, co toto pieenie, Hitlera sebral d'as; bud' zdrcujicimi poralkami kdysi mocne Wehrmacht dostal tteetivku a z tele zakrva.ceni mozku, anebo si vehnal kuli do hiavy). Nemecko Hitlerovo je neodvolatelne odsouzeno k pord2ce, z ni2 se nikdy nevzparaatuje. A tuto hru vedne spravedinosti nemfile symbolisovati nic lope ne2 prave obraz Beneee,

vracejiciho se do sve osvobozene ylasti. Pro lidi libujici si v poudnYch obrazech, nemfae bYt nic vymluvnejeiho nel toto zobrazeni: S jedne strany uetvanY diktator, a s druhe strany demokratickY president, kterY se vraci na sve vedouci misto, v Belo verneho lidu, jedine dik syemu syatemu pravu. Potteby boje proti nejmocneji vyzbrojenemu nepkiteli, jemul kdy civilisace eelila, nuti nas \refit jen v rozhodnuti dosalend moci. Aveak pkiklad Beneeriv pripomina, le to, co je vybudovano na nasili, netrva veene. Bella ma to gest, 2e vidi na vlastni oei riaprayu tragickeho omylu, jeho2 byl sam °bet.

Ta,k se mu dostava take odmeny za dueevni silu, s jakou dovedl ptijimati a sndeeti nejstraenejei zkouely. Jaid to sila obrnila jeho ducha pancitem pevnejeim ocele? Odpoved' na tuto otazku najdeme ye vzneeenem hesle, jel zdobi jeho vlajku:' "Pravda vitezi." Napinen touto virou, Benee nemohl bYt pora2en. I v nejtemnejeich dnech t. zv. politiky pro uchovani evropskeho miru zastaval ptesvedeeni, le rispechy vybudovane na 12i a klamu jsou jen dodosne. A tuto nezlomnou driyeru v nejvyeei hodnoty ducha potvrdi znovu zitkek v narodnich barvach vlajicich na hraddanskem palaci.

"Pokud jde o hranice Ceskoslovenska, iidam to, co jsme meli — to jest na ge piedmnichovske hranice; o nic vice a o nic mene." — President dr. Beneg.

V Z eatlove schfize radu cis. 130. v Dallas, Texas.

Mimo jednani jineho pkednesena, a s meneimi dodatky schvalena zprava zd'oavniho vYboru pro nag eerynovou slavnost a na g br. pledseda Hulovec vyzval yeechny ptitomne sestry a bratry, by k vtill ocekavanemu rispechu a ji2 vzhledem k tomu, le distY vYte2ek z tohoto podniku bude venovan nalehavemu teelu, by jedenkahly sam ptihlasil se, kde by neju6inei/ mohl p11 °slave vypomoci.

Ve svem poslednim dopisu ve Vestniku o naei °slave v Cervnu jsem se zminil, le uloteno mi bylo pozvati mimo nag ct. HlaNni tkadovnu s br. piedsedou v eele, br. red. Vestniku Moueku, lad cis. 84. v Dallas, Cis. 135. z Ennis, i cis. 25., te2 z Ennis, lady z Fort Worth, Kaufman a Tioga, *Tithed yeechny lady i jednotlivce, kteti nas dne 10. dervna mini svoji navetevou poctiti.

Oznameni a program na g oslavy najdete pozdeji v nagem Vestniku i y t echoslovaku a my jen chceme za na g zabavni vgrbor jeete podotknouti, le proslov k novYm ellenrim do toho dne ziskanYch, easovo. Uvaha br .redaktora, spoleenY °bed, jednoaktovka a pak zabavni vedirek s ptihodnYmi cenami slibuji nam yeem navetevnikrim krashe ztravenou nedeli v kruhu syYch ptatel a to tim ptijemneji, kdyl si ptipomenou, le vytelek toho dne bude venovan naeemu povaleenemu fondu; Tedy jeete jednou, nezapomerite ptatele drazi na den 10. eeryna odpoledne a veeer v Sokolo yne dallaske. Na shledanou, za zabavni vYbor kadu L. 0. Hoeek, ptedseda.

V Orchard, Texas.

Bratke redaktore!

Piedne ptijmi srdeene diky za strudne podani zpravy o tak rychlem a neoeekavanem skonu naeeho milovaneho vtidce a chudeho du dobrodince, presidenta Franklin Delano Roosevelta,. A take vydavatele Vestniku si zaslouei ykelY dik za ten YzacnY obrazek, jak ve Vestniku, takte2 v Cechoslovaku. Ja jsem si celou ptedni stranku V. dal za ramek, tak budu mit hezkou pamatku na zesnuleho.

Nyni chci upozornit milovniky uelechtile zabavy; ze Krou2ek T. J. Sokol Houston sehraje divadlo v sini ildu Karel Jonas dne 13. kvetna 0 2 hod. odpoledne. Divadlo nese nazev "Pod texaskYm sluncem," a bylo sepsdno asi kaldemu dobte znamou a neimavnou narodni pracovnici, ses. Karlou Otvrtnikovou. Pisatel techto tadkri mel ptileiitost ono divadlo videt, kdy bylo hrano v sini tadu Pokrok Houstonu, a rueim za to kaldemu, kdo ono divadlo v East Bernard navetivite, ze zklamani nebudete. Je to dej velmi ptilehavY na nynejei pomery.

Tak 'prosim, nezapomerite se 13. kvetna dostavit k Jonaerim, at' bf.ei neb je hezky. Na shledanou s vami se feel, John_ GajevskY.

Ve stfedu, dne 9. kvetna 1945.

V2STNiX

',trans II III HI 11111111/1111 1111 ilib 111111111111111111,11 III ■ 1111.1111.11i

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

Tr Ilk*

■•■

■•■

HI HIl III / II III 11111111111

1111,11111111111h111141

(N

4 V411

•

I I 1111011m11111111011111111111111.1 I $11111a0111

II Iv tvol

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. 'intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

smannumatummmumnimmin==mminanumummiumenitmlimunnummunni,,,,,,„ilummumpoilmffnuminim iminurinammummunomminummmummiuminnummumnimimurtmilamintimullaninntimitinumuummunamuinummummfromumnoirommmimMonanimm000ll

Learning The Truth The following is a letter to his wife (with only a few personal paragraphs deleted) from a young American officer with one of the U. S. Armies in Germany, published by the excellent American Bulletin "Prevent World War III." "By now I believe I am pretty well up on the mentality, thinking and reactions of the German people. Strangely enough, I think I might in all truth claim to be an expert on the subject. I have talked with well-known persons whose names you would know and surprisingly enough they came to me for information.

While I do not know nearly all there is to know, I know more than most other people — and I should.

"First a few generalities which are true beyond a doubt. Germany is the warmonger of the earth — the curse of marl',1.-3 .. This is not the fault of the Nazis; this is the fault of every German man and woman. if we destroy the Nazis, we do not destroy Germany's role as a destroyer of peace. In another twenty years.

Germany will find another Hitler, Wilhelm, Bismarck, Frederick the Great. Those fools in the streets of the world Who say, 'Destroy Hitler and all is well; we are not fighting the German people,' are criminally preparing for the next war, in which our son will have to fight.

What I say should be shouted from every street corner in America — the public must understand: if they fail to understand, our soldiers are dying with no purpose.

"Psychologically, the German has an inferiority complex which may date to the fact that Germany developed late and lost out in colonies and world influence. To hide this universal inferiority complex, the people will rally to anyone who says, 'Germany has been cheated; you are the greatest people on earth; follow me, give me the power and I will lead Germany to her rightful place in the sun.' That is one central point of the German character.

"Secondly, they are politically lazy — they are only too happy to give the power to any man who won't require that they think politically. They don't want to be asked what should be done -- they don't know; they have no political sense; they don't know what Freedom means. They want to be told, to be ordered; any man who will do that is defied. Women have told me in English or through an interpreter that the woman's place is in the kitchen and her job to have children; that women have no right to have political opinions — that is for men only.

"The women who say this are not poor farm girls, but as well educated as you and of similar economic background. They are pleasant, cultured, and intelligent, but with the political blind spot that is the curse of the world. I have said to them, `Do you realize that your lack of interest in politics is one of the main reasons why I hate you, why a German in the streets of all the world is hated and cursed by mankind?" Sometimes they burst into tears at this; sometimes they-show surprise; but they never understand, and the horror, and I mean horror, is that they never will understand.

"That you would listen to political speeches, wear a Dewey button, vote for Dewey, have Roosevelt elected, and then play bridge with a Democrat, the Germans cannot grasp. They always tell you how Germans are hard-working, great musicians, great doctors, great technicians; then I say, 'Yes, but you are politically the most backward nation on earth, and that one factor alone turns your other qualities to the use of the devil.' Again they don't understand — 'Oh, why does the world hate us; we are good people.'

"These people do not know what Liberty is, and that is a real, terrible fact. Only for eight days in the Revolution of 1848 was Germany free for a moment — then fell back under tyranny's heel and has been there ever since.

More dangerous than the Nazis are the German ruling class, the Junkers and the Industrialists, for they only use the Nazis. Now, of course, they disown the Nazis as failures, and will lie dormant until a new means comes along. These people did not become Nazis, the Nazis were of too low a class — hoodlums. And this cursed class which for a century have sought a 'Great Germany' will try again in twenty years.

"This class has its power because the German loves to look up to someone to worship and lead them. They are not like the English whose King is a sentimental symbol.

"Women and men cry out that they hate war (particularly one they lose, the bastards — it's a pleasure to remind them of the fact). 'No, we don't raise our sons to be soldiers, but we cannot prevent that from happening . . . ' "We don't like not being able to speak our minds; we hate terror and oppression — but if we speak up, we are destroyed by the Government.' I say, 'Then why do you let such a government get control in the first place?' The answer: 'I don't know, we cannot help it. What can I do, I am only one person.'

"Will Germany take the world to war again in twenty years? — yes, I think so. Because of one fact — the mentality of the German people. Will American occupation for twenty, thirty, fifty wears prevent it and re-educate the German people? — no, because once the war is over, politics and small-minded men with no understanding of the situation will take over.

Our best men will not want such a dreamy, lonely, thankless job. The result will be that inferior men will do it amid the swirl of international politics and double-dealing. Most Germans want us to stay here for years — and why? — because those bastards want us to do their political thinking for them. Some even say they would like Germany to be a kind of forty-nith state — again so that they could be told what to do.

"One woman said, "Please don't think badly of me; I just do not know what Liberty is. Will you teach me.' She was a Professor's daughter, but a tragic fool, and I believe she really did not know what liberty is — and she never will.

And her sons too will die for the glory of the German Army, the Junkers, and greater Germany. Jesus had his Judas, the world has Germany.

"Those Germans who loved liberty, since the last century and before, have fled, mostly to America — and now I know why. To live among the Germans is a fate worse than death — yes, they have goad beer, they like to sing, they like to parade, but like blind fools, they dance into Hell.

"This information I have gathered, and the questions I have quoted are by-products and not really in the direct line of my work, but the knowledge is most necessary for my work. I am not here to re-educate Germans. I wish I could feel sure that those given the job of re-education will know what they are doing. If they succeed in this re-education, they will be supermen. For we must not only unteach Nazism, that is nothing; to job will be to awake a love of liberty and a desire to think politically, both of which have not been known in . Germany for over a century. After you have untaught Nazism, you will not even have started the job — and that is what our public, our re-educators will not understand. Nazism is only a leaf, the

insidious roots are old, deep, and hidden to the world public. And those roots will nourish another and another war; like the 'Original Sin,' Germany puts a curse on the peace and happiness of mankind."

V THE HEART OF GERMAN IMPERIALISM The Ruhr is the greatest concentration of industrial power in Europe. It contains countless blast furnaces, rolling mills and mines. Its population is the densest in Europe after Belgium. More than five million people lived there in an area amounting to only one-sixtieth of the Reich. The coal and steel kings, Herr Krupp von Bohlen Halbach, Herr Kirdorf, Herr Thyssen, these real directors of Germany's destiny, held in their hands a mass of wealth, comparable to that of the richest men in America. The character of German industry is one of the things which explains the unscrupulous lust for aggression of the Germans. After 1870-71, when victory brought the Germans five milliard gold francs, German industry entered on a development which found typical expression in the Ruhr. It was an industry of means of production. The development of those industries producing goods for consumption remained far behind that of the heavy industries.

With the occupation of the Ruhr, and the 'seizure of its industry, the victorious troops of the Allies hold the heart of German imperialism in their hands. In one of its most important proposals for the future settlement of Germany, the Yalta conference stated that German militarism must be destroyed. Destroying it means depriving it of the means ever to rise again. Clearly, the destruction of the powerful position of the German imperialists in the Ruhr must be regarded as an important condition for the future safeguarding of peace.

A number of prominent economic experts oppose this settlement with apparently weighty arguments. They do not deny that the powerful industrial machinery in the Ruhr has done much harm in the form of immense production of war material, but, they say, can we not retain this powerful machinery so that it may do good henceforward by producing equally immense masses of articles necessary in peace? They are joined by numerous German Social Democrat Trade Union leaders, who maintain that it would be impossible to rob German workers of their employment and seek to make Germany an agricultural country instead of a modern industrial state. These arguments are neither .correct nor honest.

Do not let us forget that the powerful industrialists of the Ruhr were the men who brought national socialism into power. They spared neither expense nor trouble to do it, these Kirdorfs and Thyssens. From the very first day of the defeat in 1918 they worked to win back their positions of unlimited power.

And we must not forgive either, that all the governments of the Weimar Republic smoothed their way for them. In 1924 they received seven hundred million gold marks as a reward for leading Germany against the French occupation of the "Ruhr resistance movement" which they themselves had conspired to bring about by breaches of the Treaty. It is a grim jest of history that these Ruhr industrialists used this very money and the loans which they were later able to raise in England and America to replace their industrial machinery which had declined during the war by the newest and most modern industrial machinery in the world.

After the present victory, which has been won at the cost of so much blood and suffering, the heart of German imperialism must cease to beat.

.VGt,114,

Germans Behind Barbed Wire One and a quarter million German prisoners of war live in English, American and Canadian camps. Barbed wire separates them from the outside world. We have no knowledge of the life that is going on behind, of the mental and psychological state of these captured sons of the Third Reich.

A recent question in the House of Commons to Sir James Grigg, Secretary of War has, however, lifted somewhat the veil covering absurd, yes fantastic happenings. On Allied soil and with armed Allied guards at the camp gates, a German inmate is being "disposed of" (urngelegt) — speaking in the Nazi jargon — only because he dared to say openly that Hitlerism was not a good thing. For the same or similar reasons, four others were badly manhandled.

These incidents can, of course,•only be regarded as test cases behind which we may assume further injuries to the life and health of Prisoners of War not 100 per cent Nazified at the hands of their "comrades." Sir James Grigg admitted this danger, but considered it inevitable. Interference in the internal self-administration of P.O.W. camps was not a matter for the military authorities and against the welltried methods hitherto practiced. "If prisoners chose a Nazi for their spokesman," he added, "that was their business and nobody could prevent him from terrorizing anti-Nazis."

Prominent personalities in this country who take an active interest in political warfare, do not agree this time with their Secretary for War. In the laissez faire of the Nazi prisoners they see a grave menace for the future. Many hold the theory that the Hitler ideology is preserved more totalitarian among the prisoners than in Germany itself, and that one day a well-fed and morally unbroken army of arrogant, self-righteous Fascists will return, prepared to sabotage every possibility of a better Germany ,as did Hitler after Versailles.

To break the Nazi terror wherever it is found, is an important Allied war aim. The first measure in the occupied parts of Germany was the revocation of all Hitler's laws and the speedy removal of Fascist elements from the local administration. The average P.O.W. camp — exceptions we shall discuss later — has a pure Nazi administration, which curiously has even some democratic principles as its background.

According to the Hague Convention, every camp has the right to elect a spokesman. Recognizing each other, the few Nazi fanatics very soon join hands and form a cell, on the model of their illegal period in Germany.

This cell then appoints a reliable "leader," usually with the rank of corporal. As a rule the mass of the prisoners is indifferent and often still in the first, almost normal condition of shock,. Thus it is not difficult to make palatable a "leader," "who speaks English well and is therefore best suited to represent our interests." The "democratilcally elected" leaderimmediately appoints his staff. It is now the cell which is in charge of sport, entertainments, post collection, library, parades, national festivals as Hitler's Birthday, Party Day, cooking, sanitation, etc. — no key position which is not held by an arch-Nazi.

Like a nightmare appear to us the principles and conditions of life in a German prisoner camp in England, no doubt serving only one purpose: To preserve the faith in the Fuehrer and the Third Reich that it will survive a collapse of this ideology, that is, an acute crisis of the confidence in the home front.

(1) Continued use of the Hitler salute which is also compulsory on parades and other communal functions. Several commandants have put in their veto. The camp representative thereupon explained to them that Heil Hitler was today not only a party salute, but had been officially adopted by the Wehrmacht.

(2) Two kinds of literature reach the P.O.W. camps: Gifts from English sources and others sent from Germany (through the Red Cross).

V Xi 0 -.L. DI J. ZS.

The latter are being passed by the "Leader" to the lending library, the former are being comprised in a list read out by him, stating their origin, under the invisible heading "Verboten."

Anyone bold enough to confess to a taste for these forbidden fruits, would have to reckon with isolation in the most unfavorable case, far more likely with "punitive measures."

(3) A small German language paper for prisoners is being printed. It aspires the extreme objectivity, limiting itself more or less to official American, British, Russian and German communiqués. None the less, numerous spokesmen have requested the commandants to refrain from further distribution of the paper, "at the request of the prisoners," as they declare. If the Commandant remained firm on this point, the "Leader," while accepting the journal, did not distribute it.

(4) Only the German stations may be obtained on the wireless Listening-in to foreign stations — B.B.C., Moscow, America, etc., is strictly prohibited.

(5) A mail collecting centre, in charge of someone specially reliable in Hitler's sense, sorts the unsealed official letter forms before passing them on to the commandant's office.

This amounts to a previous internal censorship.

In practice, no letter to the Third Reich is passed unless it teems with affirmations of loyalty and admonitions to be steadfast. This is meant to stiffen the morale of the home front,which might again increase the difficulties of our advancing armies.

(6) Attempts are being made to break the resistance of "suspects" by giving them inferior food and detailing them to the most unpleasant fatigue duties (canalization, lavoratory service, etc.). Commandants desiring "fair play" have a hard stand.

(7) Many camps harbor secret tribunals, with manifold tasks. They are preparing secret dossiers in which all offenses against Nazi discipline committed by comrades who turned into "weaklings" behind the barbed wire, are being registered with German punciliousness. It is hoped that these documents may be smuggled back to Germany where they could give useful information to the new Feme. Internally, clandestine punishments are being carried out according to so-called tribunal verdicts. A special "punishment column" surprises the "condemned" in the darkness of the night.

The terror effect is so great that men in the adjoining beds claim to have seen or heard nothing, though they may by nothing less than in agreement with such methods and may really only desire to be left alone.

The murder of only one anti-Nazi has so far reached the outer world, as well as four cases of serious bodily injuries, requiring medical aid.

It should be remembered, however, that most of the executioners — amongst them former Feldgendamerie who have committed the worst crimes in the occupied countries — were trained in terror schools and know how to avoid scars and other obvious evidence of their lynch-law!

In some American camps the tribunal performances take place even quite openly and somewhere six "executions were carried out almost before the eyes of the guards.

Howerver, conditions in the average English and Canadian camps are intolerable enough. A prisoner has actually no possibility of getting in contact with the commandant or of complaining about anything. All disputes are conducted through the spokesman (read leader).

Many commandants of the old school have no objection against him, as long as he maintains what they in the traditionally military sense call camp discipline and cleanliness. For the psychological moment — and this war was perhaps the first with an ideological background — they lack all understanding. (In a camp where Nazi pressure was somewhat less strong, and where the prisoners were ready to listen also to Allied stations, this type of commandant prohibited the purchase of wireless sets on the ground that the radio as such might disturb the peace and order.)

Now and then inspections are arranged by the War Office, but they are in effect solely interested in things like cleanliness of dustbins and roads, convential construction and fitting of barracks and the right amount of calories in the prisoners' food. Members of the commission speak only with the commandant and his staff.

Prisoners cannot obtain an interview.

Apart from the average camps described above, the exist model camps from the antiFascist perspective. Here alert young commandants and enlightened intelligence officers are ready to co-operate with these quarters who wish to 'crush Nazism also behind the barbed wire. The majority of the inmates is being terrorized by a radical minority. Nevertheless it takes all the skill of the intelligence officer to make the men talk in personal interviews which he has the right to call at any time, and also to complete the preliminary stages of separating the black from the white sheep. Twelve years of Gestapo rule have sown a mistrust and a fear which it is difficult to overcome.

Besides, the -type of the questioned prisoner is often deceptive. An intelligence officer in this country was greatly impressed by the good manners, personal friendliness and community spirit he had observed in a 24-year-old German. Only later he discovered that this young man who would certainly not have hesitated to give up his seat to any old lady in a bus, had taken part in the burning down of Lidice. He shrugged his shoulders: "It was just an order!"

At a reversed order, he would have saved a child, or even lifeless furniture from the flames at the risk of his own life. This robot, completely unused to independent thinking, constitutes perhaps the greatest danger. The spirit of Prussian militarism was a nightmare, but at any rate still a composition of military and spirit, bound by certain rules and forms of conduct. S.S. soldiers, the new line, personify sanctioned crime, with olny one principle, one ideology (if it can still be called idology) — blind obedience! They obey the command from above, no matter who represents this above.

The "S.S. anti-spirit" is so deep-rooted in the German youth that this alone justifies a longterm occupation of Germany, indeed makes it a duty for the sake of Europe and the world peace. The case of the "Lidice" prisoner must be regarded as a serious warning.

Other experiences were more satisfactory.

Thus soldiers of the 999 Division (consisting of former concentration camp inmates and habitual criminals) could in almost every case be divided up in former political prisoners in concentration camps and consequently professed enemies of Fascism, and in habitual criminals.

Through cross-examinations and comparison of accounts, it has been possible to obtain a clear and accurate picture of personal details, as for instance, chaxacteristic events in certain spaces of time, names of the various commandants, etc., relating to the 25 big German concentration camps. The evidence of these valuable reports enables the military authorities to distinguish between the genuine "Politically Persecuted" and those criminals who only aspire to this category.

It may be taken as certain that the true enemies of the Third Reich form the nucleus of the first hope-inspiring White Camps. Theirs are also the voices, which, through the B.B.C. speak to their brothers at home, not with false unbearable pathos, but with the voice of true humanity.

In proportion to the increasing authority of the commandants and intelligence officers ready, to co-operate, it will become easier to transfer hundreds of anti-Nazis from large camps to surroundings where no one will regard it as a crime deserving of death penalty, if someone declares Hitlerism to be not a good thing. Free use of wireless and the unrestricted choice of their literature may build new bridges to the civilized democratic world, with which only the older ones have still retained sere contact from former times.

The age groups from 38 upwards are harm-

Straw' 11.

Ve stfedu, dne 9. kvetna 1945.

less, that is, at least without fanaticism. Even If they allowed themselves to be stupefied by he party intoxication, or accepted the party book out of material necessity, they , were mostly converted long ago by hard facts. Their great advantage is to be able to make comparisions with the pre-Hitler period, which is denied to the youngsters, educated in the dull spirit of the Hitler Jugend and S. S. The White Camps are characterized by a great enthusiasm for all tasks of re-education and subsequent reconstruction. The main task is, of course, to establish a bridge with home, with the help of the radio. In addition to this, however, various other work — or rather discussion groups — with generally very practical programs have been formed: Rebuilding of towns, use of house ruins for building materials, training in trades of young soldiers acquainted only with school and army life, purge of school books, etc. It is interesting to find that none of these groups concern themselves with the future political life in Germany. They have resigned themselves to the idea, even regard it as advantageous, that this political life should be controlled by non-Germans for some time to come.

The lack of reliable civil servants in occupied Germany has shown the importance of training the young generation for these positions.

Among the older prisoners there are a number of former policemen who were sacked as "unreliable" when the German police came under the S.S. supervision. They could train younger men for this job.

After the war, two things should be offered to the inmates of the White Camps in order to utilize their services to the fullest possible extent: Familiarization with a democratic country -- spiritually more remote to them than, for instance, Far Eastern problems are the average West European — and instruction in the methods of free administration. Both things would be accompanied by a gradual increase in personal freedom, subject of course to the appropriate conduct: Loosened discipline, leave to visit the cinema in the nearest village, followed by replacement of the guards by those from the prisoner camp.

Before this is achieved, it would be pointless, even dangerous, to remove the barbed wire and launch repatriation ships. This danger will, of course exist for a far longer period in regard to the black sheep. Whether a future project to incorporate them as small minorities — say 50 among 1,000 — into the stabilized and administratively complete White Camps, will be practicable and successful remains to be seen. But what can be done with these hopeless cases, which will never be brought back to sanity?

Maybe this problem will be solved by Russia who demanded German reparations in the form of labor and who will no doubt be strong enough to cope even with these obstinate elements.

The Soviet Union, not bound by any Hague Convention, has solved the prisoner of war question in a more drastic and sucessful way.

The spokesmen of the camps are appointed instead of elected and well organized committees take care of spiritual re-education.

Hitler, the dictator and anti-democrat, gained power by utilizing democracy and Parlamentarism to his advantage. It would constitute another historical farce if orthodox adherence to the Hague Convention, born of humanitarian considerations, should serve to form new armies for another Gestapo Germany.

V Upozorneni fgem èlenfm adu Pokrok

Moultonu,

els.

27.,

2e odkladame na gi pravidelnou schtzi, kterou jsme m6,11 mit druhou nedeli, totiCZ 13. kizetna, a jeliko2 svatek Den matek ptipada na ten den, tak to odkladame na tfeti nedeli 20. male ye 2 nodiny odpoledne. Tak se prosim dostavte chni. S bratrskYm pozdravem, Terezie Valenta, mistopfed.; Jan Havlik, fte'etni Mdu C-islo 27.

WHEN YOU BECOME A MOTHER When you become a mother, you Began another life, And gave me twice the pride and joy To cell you spouse and wife.

You took the stars from all the skies And laid them at my feet, Fulfilled the dearest dream I had And made my world complete.

You gathered up the fragrance rich Of every flower fair, And scattered it along my path Of duty and of care.

When you become a mother, you Were brave as brave can be, To suffer and to sacrifice For mankind and for me.

And that is why I love you so,' And that is why I say: I cannot thank you half enough Today — and every day.

James J. Metcalfe.

V WHAT RUSSIAN VICTORIES MEAN TO CZECHOSLOVAKIA

By Joseph Martinek The advance of the Red Army into Czechoslovakia is hailed by all classes of the Czechoslovakian population as the adyance of a true army of liberation.

1. For the Czechoslovakian people the victories of the Soviet armies mean, first of all, the beginning of the end of the Nazi Reign of Terror, which was one of the worst examples of the German Schrecklichkeit: About 100,000 Czechoslovakian citizens were murdered or tortured to death by the Nazi hangmen; 250,000 were sent to concentration camps; about 750,000 workers were deported to Germany and occupied territory for forced labor; the cultural life of the country was suppressed; the universities and institutions of higher learning were, closed, and the country was robbed and pillaged by the Germans as by a swarm of locusts.

2. The victories of the Russian armies restore to Czechoslovakia her Eastern territories, lost to feudal Hungary after the infamous Munich Pact. The repudiation of the Munich Pact by Great Britain and by France was significant; but the victories of the Russian armies are to the Czechoslovakian people a practical assurance that the Munich Pact is really dead.

3. The Russian armies bring real freedom to the Czechoslovakian people. Even before this war, Czechoslovakia had very cordial relations with Russia. It has had a treaty with Russia since 1935. This was renewed in 1943, and there was no "cabinet crisis" in he Czechoslovakian government when Dr. Bene'A -renewed this Treaty . . . The Czechoslovaks have trusted Russia, and their trust has not been misplaced.

The Soviet Union. fulfills faithfully the obligations that it assumed by the treaty. The Soviet Union helped liberally to organize the Czechoslovakian armies. These armies are today fighting together with the Red army on Czechoslovakian soil. The Eastern part of the Czechoslovak Republic is already liberated. And the administration of the liberated territory, with the exception of the zones of the immediate military operations, was immediately turned over to the Czechoslovakian civil authorities. What makes the Russians so welcome in Czechoslovakia (the same being true of other parts of Central Europe) is the fact that they bring to liberated territories intimate understanding of the issues at stake, that they do not look up on the ether peoples with contempt and condescension, and that they are entirely free from the attitude of superiority.

Russia gets along with Czechoslovakia without trampling up on her. The Czechoslovaks deliberately try to be a problem for their ene-

mies; but they present no problem to their friends and allies.

4. To the Czechoslovaks the Russian victories also mean the total annihilation of feudalism and revisionism in Hungary, which was one of the main obstacles to the peaceful cooperation of the Nations of Central Europe. They contribute to the future security of Czechoslovakia, as well at to the other Central European countries. In the wake of the Russian armies the last remnants of feudalism in Central Europe are being destroyed by the liberated peoples. The Russian victories are blasting the last hope for the restoration of the Habsburg monarchy in the Danubian Basin, a monarchy extremely repugnant to all democratic peoples in that region and especially to the Czechoslovaks. That is as it should be. The last remnants of feudalism in Central Europe, be they the Habsburgs, the Prussian Junkers, or the Hungarian or the Polish aristocracy, must be abolished, if democracy is to prevail in Central Europe.

5. The Russian victories are enthusiastically acclaimed by the Czechoslovakian people because they sound the death knell of the Drang nach Osten, (the German Push Eastward). It must be pointed out that, while speaking about wars with Germany, the Slavic peoples go back in memory not only to the Kaiser or Bismarck, but much further. The whole eastern half of Germany was once inhabited by Sla ys, who were conquered by the Germans in the course of centuries, partly denationalized and Germanized, partly exterminated! The only remnants of them are 150,000 Lusatian Serbs in Saxony and Southern Prussia, whose territory the Russian armies already are entering. The First and Second World Wars, instigated by the Germans, must be considered as the very culminating point of this German Drang nach Osten. ,Confronted by this menace and driven by the instinct of self-preservation, the Slavic people, under the leadership of Russia, are determined to stop forever this movement. The close collaboration and alliance among Russia, Czechoslovakia, and Poland, provided for in the Czechoslovak-Soviet Treaty of 1943, will create an effective and lasting barrier to any German aggression in the future.

6. Last, but not least, the victories of the heroic Russian armies mean to the Czechoslovakian people the realization of their agelong dream: the Sla ys coming into their own in Europe! Some people talk about the menace of Russia's coming into Europe. This is silly talk. The Russians and other Slav nations have been in Europe for 2,000 years. They constitute the largest racial group in Europe, 200,000,000 people strong. The only difference between the past and the present is that, today, under the leadership of Russia, they are strong, not only numerically but also militarily and politically. Fortunately for the peace of the world, however, the Slav peoples come into their own in Europe at a time when 'the masses of the Slavic peoples are definitely winning the upper hand in the struggle with their former feudalistic rulers and nationalistic cliques. The masses of the Slavic nations have three great passions: a passion for national freedom, a passion for social justice, and a passion for universal peace! The Czechoslovaks were deprived of their nobles some three hundred years ago; the Russians overthrew Czarism during the First World War; and the Poles are obrogating the rule of their aristocracy in this war. With the broad masses of people firmly in control of the Slavic States, the Slavic world is one of the main hopes for the future peace organization of the world -, as planned in the conferences in Dumbarton Oaks and Yalta. We should not be afraid of this new mighty force in human history. It is our task to try to understand it and to cooperate with the Slavic ueticns f-,r the common good: Full underst:ndifs2 and loyal cooperation of the Anglo-.Phnc-i r.,an democracies with the rising Slavic world will lay a foundation for a universal, just, and. durable peace.

Ve sttedu, dne 9. kvetna 1945.

Y.2 IITSIE

Z Hlavni Oiadovny

Od Jordinu k EuE atu.

(Pokraeovani se strany 1.)

Silnice protahla se jit v ptimku, tahnouci se napfie ze zapadu od transjordanskYch hor k hranicim Iraku. Zubate zimni svetlezlate slunk° zaleva pustinu sklenenym jasem. Ale je chladno, nebot' vzduch je zde tidky a Ciry jako v horach. Ostatne to zde je nahorni rovina klesajici velikymi stupni k tece Eufratu.

Poug t'. Je hlinita, skoro bez kaminku a porostla tidkou travou pfipominajici d'esnek nebo patitku. Je plocha, rovna, jako still tahnouci se do nedohledna. Prnbehem hodin se mirne kfivi velkyrni. mirnymi vinami. Pak se objevuje stale vic a vice kamena Cede barvy na okrovern zaklade vyprahle pady. Dostaly se sem z nevysokYch skalnatYch hrbil, ktere pukaji povetrnosti v dosti pravidelne kostkovite balvany, ne vytti Ctvrt metru. Tu a tam se pasou stada tpinave bilYch tmavohnedych a der_ nich ovci a koz. A nada u nich pastevec, postava v girokem arabskem burnusu, samojedind a do stra glive dalky viditelna, protote jeji metr osmdesat je nej yyggim budem v teto krajine na mile kolem.

Kameni ptibYva. Zde je dlouhY, eernymi hrubYmi hounemi ptikrytY stan beduina, kterY v dalce hlida sve stado. Kameni tahne v stale vesteich zastupech malYch balvann pies zvineni krajiny. Cim dal k vychodu. tim vice kameni tmavi at k barve tech temnehnedYch ovci.

Pak razem je pou gt' transjordanske nahorni roviny roseta tim kamenim, leticim na povrchu svetletluteho jemneho pisku. Proti slunci to vypadd jako husta vrstva velike do tmava upratene kavy matne se lesknouci, po slunci jako obrovska nesmyslne huste naseta, eodovice.

Zda, se po milich putovani, te na svete staly spouze tti barvy. Zlatatluta sluneeni, modra sklovita blankytu a hneclofialova, toho Kamenneho pole. Pustina pod zvonem neporu geneho azuru. Bet zvuku, bez nejmen giho zageptani yam se obzor svira kruhem kol eloveka, ktereho ptimaekne palcem stragliveho mldeni v proseeiku vodorovne a kolme. Pougt' prorokt, jejich samoty a jejich boha.

Je to trvani, zirani a nepromennost. Slunce opovida poledne, obnatuje v gecky ptedmety, to jest kameni, stare plechovky, travioku a modrobile chumaee bodlaei, a einic je viditelnymi na mile. Nic neunikne jeho pozornosti, ktera, vecem ptipojuje mleky putujici ostry a hlubokY stin. Vzduch se poeina tetelit smerem k zapadnimu obzoru. Se yzrustajici dalkou jakoby pojednou nebe vyslalo pti zakladnach kopcu k jejich sttedum bledemodre dYky, ktere je stale vie a vie odtezavaji kusem oblohy od obzoru at nad nim razem planou jako male ostrovy, fantasticke koraby. At se pak pod terni kopci, hromadami balvann a ktivostmi krajiny poeinaji objevovat ptlzraky vod, tek a jezer a motskYch tally & Fata morgana. Stane se, te se na obzoru objevi beduinske stado ovec a yelbloudin Taky stado najednou plyne v eirem vzduch nad obzorem, obrazic se tot vzhalru nohama, jakoby odrateno v hladine ptizradne vody faty morgany.

Usek cesty toho dne je dokoneen. Slunce se rychle stehuje k zapadnimu obzoru, prudce klesajic. Na vYchode poeina vzrristat syty tmavomodrY pruh vroubenY shora jemno jasne retto y ou barvou. Zapad je zlatY a medenY, s jasnou Veeernici a aplrikem, kterY rychle se zdviha, na dukazy civilisace, plechovkami od benzinu a dehtu. Hvezdy se objevuji razem a planou, jasne a velike. Valem se ochlazuje, abychom se rano pted yYchodem slunce drkotali chladem a myli se ye vocle, ye ktere chrasti rozbity led. Jinovatka bude letet na v gech ptedmetech at do desate hodiny dopoledni. Pak ptijde zas jina, pou gt' v te jeji bytostne nemennosti: poug t' plossi, pustina, Wt bez toho hnedelialoveho kameni, pustina plaveho pisku, dvakrat, ttikrat za den otivena konipasem; stadem a pastevci, spou g t' zvetraleho vapence, pisku pokryteho celYmi i rozbitymi pazourky yelikosti asi vejce. Pak Nystlidaji se pazourky na pisku ratovehnede ttepiny dolomitovYch kamenial

budem drteti v bankdch na hotovosti aneb v bondech nati spolkove vlady. Bondy na gi spolkove vlady se daji snadno zpenetiti. Ti, kteti jsme protili depresi po posledni svetove Valce, tak snad nosnezapomenem na to, jak snadno se finaneni pomery zatoei tako yYm smerem jak to tadnY neoeekaval. Jsme si vedomi te velke zodpovednosti, kterou mame. Radi bysme te zodpovednosti zadost ucinili v katdern ohledu, ale nemuteme vedeti, co se mute stab. Hledali jsme radu kde jsme mohli, a hledeli sziskati nahledy ye finanenich kruzich vtdy a v gude kde jsme mohli.

Nedavno brit pied., nalzinopted. a ja dojeli jsme za na gim novYrn statnim konaisatern pojigteni do Austinu, abysme se s rirn poradili, co bysme meli delati, jak bysme meli nate penize zriroeiti, a take, kdyt nate penize do neeeho ulotime, aby se to potkalo se souhlasem statniho odboru pojigteni. Musime na to pamatovati, te ad nate penize a fondy na '31 Jednoty jsou nage, to statni odbor poji gteni ma nad nim dohled, a ma slovo jak a kterak a do eeho je mdteme Kdyt jsme na gemu kornisati pojigteni vysvetlili na ge postaveni a povedeli mu nu, prof jsme za nim piijeli, a tadali jej o jeho nahled a radu, on po porade a roznaluve s nami a se znalcem, kterY podobnYin vecem ve statnim odboru pojigteni venoval mnoho roku a ma v torn mnohaletou sbehlost a zku genost, oni nam koneene rekli, te schvakiji nate poelnani a te kdyby byli na na gem miste, ze by radeji penize drteli na hotovosti v bankach a ye vladnich bondech do te doby at se finaneni pomery trochu ustali a at pczname, co se da ye finandnich yecech v budoucnosti odeka,vati, mimo te prozatim by zakoupili snad nejakY obnos tech F.H.A. pajeek a ulotili pod firoky neco nagich penez do vice tak zvanYch "Building and Loan Associations" (neptesahujic,i $5000.00 do katde, kterY obnos je vla,dou zarudenY), cot minime udelati. (Nevim ale jestli jako F.H.A. pujeky budem vabec moct dostatit, ponevade pro velkou poptavku po nich od jinYch podnikti je jich tetko dostat.) Je to zajiste gkoda, te nemuteme vgecky nate penize miti vtdy uloteny tak, aby v gecky nesly nejakY drok, ale myslim, ze vgici uzname, kdyt v gecky okolnosti uvatime, te je lope prozatim neco na Urocich neziskati net pozdeji na kapitalu snad mnohem vic ztratit, a to bylo a je lope pro nas jednali trochu pomalu, a nejednati yiibec at kdyt budem trochu vedeti jak se to v g ecko po stet° svetove katastrofe u26,dam vas, bratti a sestry, abyste v gecky tyto okolnosti uvatill a te gim se, te kdyt tak nite, te uznate, to snad jsme jednali spravne a te se budete cititi, ze kdybyste byli na nagem miste, to byli byste jednali take tak.

Piidina prof celorodni zprava nebyla dosud uvetejnena ye Vestniku je tato: Je to nagim pravidlem neuvetejrio yati celoroeni zpravu ve Vestniku at kdyt nate celoroeni statni zprava je statnim odborem poji gteni ptijata. V padu te by statni odbor chtel miti na gi zpravu v nejakem ohledu zmenenou, co se je gte za tu dobu co jsem zde na Hlavni ttadovne nestalo, abysme tadanou zmenu v na gi celorceni zpra ye uvefejnene ye Vestniku, mohli miti uvedenou.

Dosud o na gi celorodni zprave ye statnim odboru pojigteni nebylo \Tubed nic noineno, jak nam komisat pti na gi navgteve povidal. Nemaji pry k tomu dostateenYch sil, a povidal nam, te se na na gi zpravu je gte vtibec ani nepodivali, ale te jakmile to bude motno, te nate statni zprava bude vzata na rivahu. Kdyt nam pak komisaf oznami, te nate zprava byla ptijata a to je spra yna, my ji pak bezodkladne ye Vestniku uvetejnime. Prozatim odporueujerne vain, abyste pozorovali mesieni zprsavy, ktere jsou ye ✓estniku pravidelne uvetejneny, a na souhrnu neb na zaklade kterYch je pak sestavena nate celorodni zprava. Z techto zprav seznate finaneni pokrok na gi Jednoty.

S bratrskYm pozdravern, J. F. Chupick, tajemnik Illavni ttadovny.

Straus A za Rutbou, ktigovatkou v pougti, to ko:neene zak'ne opravdu klesat z mrazivYch nihornich rovin k hranicim Iraku, stare Mezopotamie. To budou vtdy po nekolika desitkich mil ani ne padesat metro terenni stupne, ktere eas, mrazy a vedra a trochu zimnich degt'A za mlliony let roz'elenily do tetez0 ptekrasnS7ch a zcela pravidelnYch stolovYch hor s malYmi stolovYmi harkami na tech velikYch. A vg'echny stolove hory, cele pohoti, ktere vypadaji jen pro naprostou nicotu jako pohofi, ttebas nejsou vytti padesati metru', laudou z dalky na.prosto stejne vysoke, protote byly vytvoteny a vetraji za nadisto stejnYch podminek. Tak to ptijde stovky mil at do bYvale Babylonie, k fekam Eufratu a Tygridu, ktere at se objevi, budou pokladany nejprve za fatu morganu, protote jejich bkehy jsou puste, bez stromeeku, bez travidky, bez ptaeka zpevadka, nebot' poutt' je pfekraduje na svem majestatnim pochodu nicoty at k perskYm horam a jejich skalnim mesttim.

Kruh obzoru se svira kol eloveka a elovek, chce-li, nechce-li, je v jeho stfedu. A nad elovekem je jak ocel tyrda azurova duhovka s planouci vtudypkitomnou plamennou zfitRlnici slunce, ktera vte fidi, vte vi. To je Bah vtevidouci, vtudyptitomny, vtevedouci, Bah Duch, svaty, yesmirne oko, vznagejici se nad lidsk'm Cervem v pustinach, poutte proroka. LidskY, dodanY eer y v tomto matematickem prostoru, pod vesmirnYm okem. Co zbude mu v poutti jineho netli se ptat: "Kam se pied Tebou u—eta. kryju, Hospodine?"

V Sokol Fort Worth, Texas.

Cte'na, redakce, bratti a sestry!

Dovoluji si zas napsat par fadku, abych oznamil einnost te na gi Jednoty Sokolske zde ye Fort Worth. Ja mam tech ritada trochu moc neb jsem dopisovatel, tajemnik, vzdelavatel a na,eelnik, tak ted' pi gu za vgecky jak to bude motno. Ted' ut asi 5 nedel zase se u nits cviei a dosud to tu mladet a deli bavi i zajima, nemohou se doekat pti gtiho cvieeni. Nav gtivili nits nekolikrat bratti Kueera a Rendl z Dallas, cot nas velice povzbudi, tak kterY je gte jste neptisvoje deti, ptijd'te ye sttedu veder.

A ted' jinx einnost, ty nate zabavy se ted' lepe dati finanene a jestli bratti a sestry si dovedou vatit dobreho starosty a jinYch frfednika a pracovnikil a zapomenou na nerozumne nedorozumeni, tak budeme moci jit ku pfedu.

Ta zabava a program Narodniho Sdruteni, ktera, byla, potadana ye prospech 6eskeho a A-. merickeho Cerveneho Kfite, se dobte vydatila a hodne nas take navAtivilo zdejtich krajana.

Bratfi, nemyslete si, te by bylo zas na Case zorganisovat divadelni kroU,tek, abysme se mohli zmoct na /Make to Ceske divadlo zimu? Hled'me neco s tim uoinit.

Nezapomerite na ty nate pfitti zabavy 20. kvetna a 2. 'derma.

S bratrskYm pozdravem vat, Jan Sedan, led.

V Rad gtefanik, els. 142., Houston, Texas. ✓ posledni schazi bylo ujeclnano, aby fad na piisti nedeli oslavil den natich maminek. Zabavni vYbor se postara o nejakY program, sestry ptinesou nee() k sneclku a bratfi se postaraji o napiti. Zaeatek v 6 hod. odpol. 61enove a hosti se vybizi, aby bud' sami nebo jejich ditky pfednesli kratti proslov nebo ptipadnou basnieku.' Zvla gte ditky pottebuji, aby si zvykaly od mladi vystoupit pted obecenstvo. Pfi te ptiletitosti oslavime take V-Day. Tot 'v nedeli veeer na shledanou.

Po schrizi byl uspdadan veCirek na rozloueenou pro bratra Ladik Ungrata, kterY odchazi do armady. Se glo se hodne jak elent tak i hosta., kteti se dostavili aby milernu ptiteli pfali mnoho stesti a brzkY navrat. ✓ sobotu weer 12. kvetna bude v sins ukazovan eeskY film "Drivod k rozvodu," tedy pfijd'te, prosim, na ten "duvod" se podivat.

Zabavni vYbor.

S pozdravem, V Bylo: "Pate tut, vlasti slut."

Jest: "Sloutit-li vtak jenom feel, shAry lift te glapou vgeci."

Btrana

5 TN1K

Ripka osvobozenkm veztifim.

LondYn. (OTK). Ministr dr. Ripka poslal ptatelskY dopis eeskoslo yenskYm pfislu gnikum, ktefi byli vysyobozeni z koncentraCrich tabort zdArazriuje jejich vytrvalost, narodni hrdost a moralni silu v tom, 'tie zustali loyalni presto, tie trpeli a byli tYrani.

V LondYn. (CTK) eskosloven ska vlada jmenovala delegata pro Podkarpatskou Rus, aby se staral o socialni Ministr vnitra, Vaclay Nosek, navki yil Utihorod a projednayal tam situaci na Podkarpatske Rusi, kde pozemko ya reforma je v pinem, proudu. Dosud rozdeleno bylo 113.000 akrt pudy, pfinaletiejici yetknou mad'arskYm fakstun'. .11.111111■7111•1.1■11111.

MAREIC - BURNS

POIIREBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nes nejlengi pohtebni obsiuhu a BILL MARES, teditel. ceny levne.

Tei prodtivaine pohfebni pojiiitent od 1 rnesice do 80 rokil,„.staii Ambulance e due i v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME Telefon 546.

CAMERON. —::-- TEXAS

y

alION.11111.11■111•1•411,

%Mama.

Coompo-swo...awalwroompr.AmoolowAsiwo.00nwaieseenot

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLU2BA. Jsme pohotovi Vam pgslou2iti bez rozclilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlattniho poplatku.

S nami mtitete raluviti desky.

My nabizime Pohfebnl Pojitteni pro kaideho elena red/fly.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pratak-Etlinger, damska pornocnice Telefonujte "collect" Tel. SR Bellville, Texas.

NOVIC

6ESlit

FILM

"Dfivod k rozvodu" Skvela, veselohra, v hlavnich tilohach: Anny Ondrakova,, E. garkova, Theo. Mak, Jara Kohout, Vaclav Tregl a mnoho jinYch. EL CAMPO, ve etvrtek 10. kvetna, od 2:30 do 11 hod. veeer.

FAYETTEVILLE, v pitek, 11. kvetna, o 8:30 hod. veeer.

HOUSTON, v sobotu 12. kvetna, o 8:30 hod. veeer, v sini Stelanik.

CROSBY, v nedeli 13. kvetna, o 3 hodinach odpoledne.

.SHLEDANI V KONCENTRACNIM TABORE V BUCHENWALDU LondYn, 29. dubna. — Kdyti brnenska mestska rada, jejiti vSichni elenove byli uvezneni v koncentraenirn taboke v Buchenwaldu, konala v patek "zaseclani," doSla zprava, tie Brno, v nem2 kdysi vladla, bylo osvobozeno rudou armadou.

Vypravel o torn dr. Pekaf, asl. Glen komise Spojenych narodu pro vySetkeni valeensich zlocinu, kterY bYval namestskem starosty Erna, vratil se do LondYna s ostatnimi eleny delegace, ktera byla yyslana, aby vySetrila pomery v nemeckYch koncentradnich taborech.

Dr. Pekat sam zatiil sensaani pkivitani v tabote, kdyti don veS'el s ostatnimi aleny delegate. Pkijel pray& kdyti zaseciani bylo v pinem proudu a jeden z Gienu, chatrne odeny a vyhublY, nahle se zvedl a be2el k nemu, volaje jej jmenem. Byl to jeho stars pfitel — starosta mesta.

Pravi dr. Pekat: "Libal mne a opet libal, plakal a vzdychal. Byl uveznen Nemci v zafi r. 1939. Slygel jsem potom, tie Nemci jej zabili."

Pak dr. Pekaf, jsa obklopen mnoha starYmi pfateli, kteti nejakSrm zpusobem pkestali muka v Buchenwalde, svolal opet schfizi mestske rady.

V Buchenwaldu je 2,600 Oechn a Slovaka, eekajicich, as budou poslani zpet do vlasti. Pravil dr. Pekak: "Musi bYti nalezen nejakY zpilsob hromadne dopravy, prototie osvobozeni vezriove nechti jiti jeden bez druheho. Takova je solidarita, ktera, se mezi nimi vyvinula za leta utrpeni.

"Vgichni oe. Ai jsou hluboce vdeeni Amerioanum a oceriuji podivuhodn' zpusob, kterYm organisuji pomoc a jednaji s timto pkipadem masoveho utrpeni."

Potvrdil, tie tabor v Mauthausen v Rakousku byl nejhorkm z nemeckYch'zabijejicich taborn a k nemu se radii tabor v Oswiecimu. U srovnani s temito dvema tabory Buchenwald a Dachau byly povatiovany za dobre.

Dr. Pekai odhalil, tie v r. 1943 jistemu oeskemu dustojniku podatilo se uteci z Buchenwaldu a dostati se do LondYna, kde pfedlotiil komisi pro valeene zlooiny dukazy, na zaklade nichti obtialovala komise velitele tabora, vojaky elitni gardy a nemeckou vladu, tie trpi takove pornery. Dr. Pekaf prohlasil: "Mam nyni 2,600 svedkn. KaklY z nich ma svoje vlastni syedectvi."

V Nonat leaiva mast jest spolehliva a zaroven. utiiteend — a spra ynY obnos rtiznYch soueastek eini ji -apinou a pfesnou pomoc proti ykedtim, pohmotideninam, ranam a vlastne proti vS'em venkovnim nraztun a bolestem. Zkuste ji sami a bud'te pfesvedeeni.

CALDWELL, ve stfedu 16. kvetna, o 8 hodinach veeer.

GRANGER, ve Ctvrtek 17. kvetna, o 7:30 a 9:30 hod. veeer.

Partyzani v l eehaeh.

LondYn. (OTK). — Z Oech pfgly tyto zpra.vy o einnosti partyzanu: Dne 22. dubna byl vyhozen do povetti vlak na trati Prah/a-Mlada Boleslay. Lokomotiva a vagony pfi torn byly tinieeny. Dne 23. dubna byl vyhozen do povetfi most na fece Chrudimce blitie Hlinska a provoz byl tim zastaven na 4 dny. Na nemeckou hlidku byl ueinen irtok a byla odzbrojena. Dne 24. dubna byl vyhozen do povetki tielezniani most na trati ValaSske Mezikiei-Brno.

Partyzanska einnost ye Velkem Mezirici stoupd. Dne 21. dubna byla odzbrojena detnicka, stanice. Rovneti tak v Melkne byli eetnici odzbrojeni. Zasobovaci vlak s mnotistvim dobytka, koni a nemeckYch stratict byl napaden a ukoristen. Na oeskomora y ske vysoeine jsou v prCH belau tetike boje mezi partyzany a Nemci. Nemeati dtstojnici odhazuji speSne sve uniformy a pokouS'eji se o Atek. Mezi nimi je tea velitel oddike/ SS dr. Weinmann. U Nemeckeho Brodu byl napaden lihovar a velke mnotistvi tekutiny bylo znieeno. V Bystre u Polieky bylo napadeno skladike s nemeckSrmi odevy a uniformami a zbotii bylo ukofisteno.

V

sl. velvyslaneetvi v Paiiii LondYn. (oTK). — Francouzska vlada oznamila deskoslovenske de, tie francouzske vyslanectvi bylo povYkno na velvyslanectvi. Oeskoslovenska vlada s rozhodla, tie sve vyslanectvi ye Francii po ysik roveti na velvyslanectvi.

NIC LEPS1110 PRO ZALUDEK K POVZBUZENI TRAVENI A CHUTI K JIDLU, VYBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRAVUJICI. SEVEROVA

HORKA

Bee u hrobu gen. Sizayskeho.

LondYn. (OTK). — President dr.

Eduard BeneS" navkivil hroby deskoslovenskYch yojint v duklovskein prasmyku, polotiil venec na hrob generala Saza yskeho a provedi pfehlidku bitevniho pole za doprovodu elenn ylkly Davida, irokeho, Svobody; prof. Nejedleho a dr. Smutneho. Dr. Bene'S revnea nevStivil sanatorium ye 8tosu, lazenskem to miste, patticim organisaci socialni peee, a prohledl si lekakske zafizeni v tomto nstave.

V Padli za vlast.

LondYn. (OTK). — Z Prahy dogla zprava o novYch popravach. Jsou to: Jan Henzl, stark 43 let a FrantiAek Kotoue, stark 34 let, oba z Prahy. Byli popraveni za sabotati nafizeni potravinoveho nkadu. Dale byl popraven Karel Zmek, start 34 let, z Nove Vsi, za to, 'tie pravideln.e pomahal neptatelam pfi titeku.

Vkchni tti byli popraveni dne 21. dubna.

VELKA LAHEV JEN 2ADEJTE U SVEHO LEKARNIKA. NEMA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LATIVI PRIMO OD:

V nedeli, dne 111 kvetna v Sokolovne Dallas, 3700 Carl ulici KRou2EK eESKtCH ZEN pofada na

OSLAVU DNE MATEK programovY yeeirek, ruzna, eisla, sbory a sola Po programu taneeni zabava pii sesilenem orehestru Joe Macy

Hallettsville, v pondeli 14. kvetna, o 8:30 hod. veeer.

WALLIS, v iiterY 15. kvetna, o 8 hodinich veeer.

Ve sftedu, dne 9. kvetna 1945.

CISTY VYTEZEK VE PROSPECH SOKOLSKEHO POVALECNEHO FONDU Cena Nonat je poaou 55c a $1.05 Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, raneji plate na na'ai adresu: R. C. MILLER & CO. P. 0. Box 285.

Altadena, Calif,

Zae'atek v 6:30 veeer, Vstupne: 50c (incl. tax)

ViSTNIX

Ve stiedu, dne 9. kvetna 1945.

Velke napeti v Praze.

LondYn. (OTK). 8vedskY obean, kter3'7 ptijel z Prahy, oznamil, "2e revoluce vypukne v torn okarriLku, kdy Praha, ktera utrpela hodne bombardovanim, se dostane do bitevni linie. Situace je svrchovane napjata, patryzani jsou dokonale organisovani a ozbrojeni automatickYmi zbranemi, ktere obdrZeli od nemeckYch vojakti vYmenou za patraviny. V Praze je malt poeet vojenskych oddilti, za to gestapa bylo. Uprchlici z Horniho Slerska, Mad'arska a Vidne, kteri mluvi jen nemecky, nedostanouotraviny. V deskYch mestech s nemeckymi meninami zadinaji partyzani odzbrojovat nerneckou domobranu. Natere domobranecke jednotky uposlechly rozkazt Narodnich vYborü a odevzdaly zbrane a strelivo. Jini se pokusili vyjednavat odevzdani zbrani o volnY prechod p1-es hranice. V nekterYch mestech doelo k bitvam s domobraneckYmi nemeckYmi oddily, ktere jsou znaene'demoralisovany. Partyzanske jednotky fitoei na nemecke ozbrojene shy, dobYvaji ph tom zbrani a obsazuji male posadky.

es.

delegat do koncentranich

sahu 6eskoslovenske republice a staravat sttelivo pro vlastence, zav Nemecku. jich povinnost odolavat nemscke branovat Nemcilm v loupeni a LoncVn. (CTK.) — Oeskosloven- pollen a oddiltim SS, pomahat via- i zmocriit se v ech dokladu Gestapa sk delegat v Komisi pro valeene stenctun a narodnim vYbortim, ob- a oddil SS. zlodince odjitdi z LondYna do Nemecka s jinYrni delegaty, aby nevStivii koncentraeni tabory. Doufa, Ze bude moci brzo poslat seznam jmen eechoslovakt n.alezenYch na 2ivu v taborech.

SEHRAJi HOUSTONSTi OCHOTNICI V BUDOVE EADU V Virzva Cs. vlady k eetnictvu.

KAREL JONA$ LondYn. (OTK) Ceskoslovenska \dada e svem rozhlasu pripomuela CeskYm eetnikum jejich

learn to duck lower if you don't Btu a Bond."

PRAVNIK Vyfizuje veAkere soudni zale2itosti. ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OeNt LEKAft, BrS le spravne pripravene. as die ttadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

r

Dr. Chas. J. eeskt Lekai a Operate/.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon eladovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHEEBNI SLI1BA. V hodine'Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni sta pohotoq k sympatickemu vytizeni nezbytnSrch jeclnotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou naSi zasadou.

y

1•1011•015,

1.tl.s.-117.12111611...

DIVADLO V EAST BERNARD

v nedëli, dne 13. kvetna

y

"POD TEXASICN SLUNCEIVI" Obraz ze 2ivota naLeho lidu v Texasu napsala Karla tvrtnikova.

OSOBY:

Pro C trpeti tr amp ot ami

g

■

ZafeiL-k piesnee 'ye 2:00 hod. odpol.

Vstupne: Dospeli 50c (incl. tax) NA SHLEDANOU:

ZABAVY

gg

fidu

g

Opatite si Hoboko ve va em sousedstvl neb ponete pro nail zvIAStni "samara°. vaci' nabidku—a obdriite co-

Pokrok Houston

60c hodnotu-

g Dra. Petra Leal' ..9 Olej Liniment—pro. sti-edek proti hnisani — pidna-g i rychlou idevu od revmatick9ch a neuralgick9ch DODATEK zku ebnich lahvi

bolesti, svalov9ch bolesti zad, ztuhl9th nebo bolav9ch namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalick9 prostiedek tilevu od jist9ch doEasn9. ch iaudeanich jako zailvacr porn. thy pfivodene piebytkem kyseliny a pa. leni zahy.

g

"zvla tni nabidky"— Nyni

g

EDWARD PACE Pohiebni teditel tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

Jmano...i.s.s• • • • • • .-•• •••-ksaEfannpirm

Zubni fltadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

Ludvik Vacha, syn farmare, koncertni houslista, ..._ Frank Vavtik Carrie Vodehnalove.

Vera, jeho mlada 'Zena, hereeka.

Karla Teperova Jarmilka, jejich 8 mesieni dite Helena Teperova Mali, panska u Vachtl.

Silvi Kelarkova C'hilva u Vachil Tim KostomlataY Mila Kalivoda, herec Oldfich Vala Soukal, start farmar Marie Vavrova, jeho dcera, vdova farmatka .... Karla etvrtnikova Lili Nezvalova } Zdefika, jej i dcery i Jindficha Earlova Viasta J. L Dom. Nezval Va'Sek Hovorka ze sousedni farmy Franta Hovorka ..Jan Kelarek Marilyn Earlova.

Jarmila Vachova Joe Tepera Jo2ka, kamarad Jarmily Ludvieek, rani chlapeseek.

Dvojeatka.

Predehra odehrava se v New Yorku v byte u Vachy. jedbitI. jednani:po osmi letech na texaske farme u Vavrt. ni: na rend v zahrade u L. Vachy. — III. jednani: dva roky pa druhem jednani, v dome na renei.

DIVADLO iDf — D. NEZVAL. 4-

EdyZ funkcionalni zicpa se vle'Ce a rpilsobuje, ie se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi pH. znaky—bolestmi blavy,pichnoucim de. cbem, zkaienm ialudkem, nezaiivnosti, ztritou spanku a nedostateenou claw/ k jidlu a mite pocit piepine. nate ialudku nisledkem plynn a nad. mnti—opatite si Dra. Petra Casem zkou ene Hoboko. Jest vice nes paist'ujici prostiedek, jest tei ia1ndeni Cinnost povzbuzujici sloienjr z 18 pHrody vlastnich CebnY ch koiinkn, bylin a rostlin.

Hoboko piimeje vela stieva k Cinnosti a pomaha Jim jenuie a hlael. ce odstraniti viznonci odpadky; pomiha vypu• did plyn zicpy a poskytuje ludku onen skveU pocit tepla, Chcetedi opet zniti roz. ho fastne tilevy od trampot zacpy a zaroveii s v e mu ialudku, obstarejte si Hoboko dues.

Pozor: Ulivejte pouze jak pfedepsino.

o Pino:ien jest $1.00. Po5lete mar po tou vyplacene 11 unc. Hoboko a 600 hodnoty zkuS'ebni lahve cleho, Le'Ziveho Oleje a Magolo.

I O C.O.D. (poplatek pi;poCten).

DR. N. B. McNUTT

g

11011,MINIMIR

zacpy

C. H. CIIERNOSiii

y

/

g

cry hAed up a very low, false door leading to the pay office.

On it is inscribed, "You will

WM= la.

I

g

Po' tovni Cladovnet DR. PETER FAHRNEY & SONS CO

Dept.

81 1-v2Wb 2501 Washington Blvd., Chicago 154 /1:13. I 256 Stanley St.. Winnipeg, Maw Cam.

/3. kve't a 20, kvetna 27. kvetna 3. Zervna

Zatopek - Syncopators Nesvadba - J. R. Baia -

119

VSTUPNt: MUZI I DAMY 75c.

Tax included 0 7.6.kusky a obderstveni navtt6vnikti jest Oborem naletite postarano.

Zibavni Vtbor.

1140 R :11E ST. V Z02.58 Na doptani: 20th an North Main.

Strana 16.

Poulivoile k oznamovini blab% Oznamovatel 1101/1101■•••■•••■•■•

Dr' ListovY tabak na prodej, dobte hold, jen 10 liberni baliety, cena 35c libra, nevyplacene. — Emil Mazanec, Rt. 1, Portland, Tenn.

(19-21p) Z-- Pfijmou se dye deveata nab teny ku konani dornaci prace, vateni, pradlo a k opatrovani dvou malYch dittek. Jedna musi bYti dobra kucharka a obe musi miti odporueeni. DobrY domov v predmesti Dallas, zvlatt' pekne misto k bydleni a velmi dobrY plat pro spravne ieny. Mrs. Logan Ford, 4711 Shady(18-19c) wood, Dallas 9, Texas. :,. ,,r1zr, Hleda se hospodyne a opatrovnice tki a pul roku stareho ditete, k praci v obydli v prvem poschodi. a prani detskeho pradla. Volno jedno odpoledne a veeer v tYdnu a odpoledne katdou druhou nedeli. Plat Schopnost jezdit s $20.00 tYdne. autem bude vitana. Telefon No. 8266 — 6229 Worth, Dallas 14, Texas.

(17-dz-c) ZA1*- laleda.m spolehliveho delnika od 30 do 60 let stati, pracovat kolem domu a obdelavat asi 6 akru korny. 1Ilaste se u: -,-- James 3.

Hollub, Rt. 5, Schulenburg, Texas.

(17-dz.-c) Prijme se: — Gena eeskoslovenske narodnosti k vateni a konani domaci prace pro dvou elennou rodinu, Z'adne pradlo. Privatni byt s koupelnou a dobrY plat. Odporueeni jest dadouci. — Mrs. Lawrence Miller, Neiman-Marcus Co., Dallas, (15-19c) Texas.

Mori

BIENERT CHCE VYJEDNAVAT President Truman o zahrAdkach viterstvi.

LondYn, (OTK) Podle HimmleroWashington—President Truman va prikladu nemeeti zloeinci v Cechach a na Morava v eele s K. H. zaslal dopis, predsedovi narodniho Frankem a eeskYmi zradei z pro- poradeiho zahradkarskeho vYboru tektoratu" obraceji sve zraky k spo- Mr. Prentice Cooperovi, v nemt jeneckYm armadam na zapacle. Do zdfirazriuje velkou pottebu po veta lepSich zahradkach.

LondYna doSla zprava, to na za- Sim President Truman napsal: Katcle padni frontu odjela s FrankovYm souhlasem delegace v Cele s pred- nove viterstvi naSich spojeneckych sedou "protektoratni" vlady Biener- sil na'm prinagi potadavky po potem, generalern Klecandou a s de- travinach pro osvobozenY lid. Vy,1 legaty eeskYch a nemeekYch a vSiehni vaSi spolupracovnici umyslnikt. Tato delegace chtela vy skutecnujici zahradkarskY program jednavat s Ameridany a s Anglida_ provadeji valeenou — dilletitou slutay volnY obchod nemecke armady bu.

Potrebujeme dnes potraviny vice, z eeskoslovenskeho zemi. General netli kdy predtim. Musime ueinit Kiecanda by byl prozatimne poveten spravou azemi at do pricho- vSe ve sve moci vypestovat co nej-1 au vlady. Fred syYm vice potravin leto gniho roku. NaSi. odjezdem mela delegace poradu s farmati vykonal skvele dilo, musi Frankem, kterY vytadoval, aby spo- vSak dostat pomoc. Miliony rodin, ienecke velitelstvi dovolilo nemec- ktere lo i vypestovaly zahradkyvise stahnout do Ba- terstvi vykonaly skvelou praci k vykym vorska. Ceskoslovenska vlada o- teSeni problemt vYtivy. Tento _l moradnY zdroj pracovnich sil mu-1 kam2ite ohlasila tuto zpravu jencilm a vrchnimu velitelstvi na sime vyutiti co nejvice prave zapade a podotkla, to osoby vysla- tos.

Od zadatku valky nebylo vice trerie Frankem k vyjednavani, jsou ba vetgich a lepgich zahradek, 3radci -a budou souzeni lidovYm jbsou to jednotlive, mistni nebo, soudem.

V rozhlasu z LondYna eeskoslo- zavodni zahradky, V venska vlada upozornila oeskosloY na konservy a- maso po-1 venske r obyvatelstvo na tento beztiebuji delniky. oeclejnY pokus Nemcil a zradca v `protektoratu", jicht politick cil Washington. — LetoSni rok je zvla je prthlednY a kterY zaroveri s mi- Ste kritickY. Valka dosahuje vreho-1 rovYm vyjednavanim nemeckYch lu a tim i take velke naroky nal 31oeinca dokazuje, to Nernecko je v na S pramysl, zvlaSte na podniky beznadejnem postaveni a to ko- zpracovavajici maso a jine potraviny. Podniky , vyrabejici -masne aeane viterstvi se rychle bliti.

Bienert, bYvaly general Klecan- konservy potrebuji nove delniky. Ada a ostatni elenove delegace jsou merika ma priblitne tri tisice pod3radci a eeskoslovenska, vlada zdti- nika zpracovavajici potraviny vSerazriuje, to nejsou opravneni vystu- ho druhu od masa at po ovocne Stdpovat nebo vyjednavat jejim jme- vy. Za letoSek tamer polovina jenem.

V

spo

Kadetni sbor oktiovatelek Washington—MinulY rok vice net 65 tisic mladYch ten vyutilo vYborne priletitosti a staly se elenkami kadetniho sboru oSetrovatelek. To eislo daleko nestadi. K ogettovani zranenYch vojina a namorniku bylo prideleno pies 60 tisic absolvente k kurst, takte zbylo jenom velmi Indio oSetrovatelek k pridelu do nemocnic a verejnYch instituci.

DalSich 60 tisic oSetrovatelek je potreba pro nove kursy pro letoSek. Zapis do letnich kursu je jit v proudu.

Telocvie'ne

FOG LE-WEST FAIRFAX 1177-711111

Jednoty Sokol Ft. Worth

20. KVETNA V NEDELI Jos. Milan orchestra z Ft. Worth 2. tr ERVNA V SOEOTU Vlad'a Motl orchestra z Temple

g

Washington -- Priblitne 3,200,000 ampulek s penicilinem bylo uvolnen° pro civilni spotrebu od 15. brezna 1945. Oeekava, se, to bude uvolneno 250 milionu davek mesiene pro civilini spotrebu.

A _quarter of a century of fair-dealing and clear-cut principles bays made us the largest firm of funeral directors In OM Southwest.

ZABAVY....

LondYn. (ftK). — oasopis "Slo- Da i penicilin pro civilni spotrebu. venska Svoboda" piSe, to v bitve o

Za zakusky, obeerstveni a mime ceny ruci zabavni vybor.

ZAtATEK V 7:30 DO 11:30

v Sokol Hall (c)

;---[ :.,---1.,.,7 t-,7; sl---4s.i.

Fht:Ild Aped* i:...7,7;7,7 kiiiray zag

jich vYrobkil bude poslana do zimoti naSim armadam a spojenciim.

Odhaduje se, 2e tytolpodniky musi mit pul milionu zamestnancil, aby mohly rychle zpracovati rtzne sezonni potraviny v dobe jejich dozrani nebo nejvetSi produkce.

Prace v konservarnach je zvlatte jednoducha, katclY mui.e pracovat, bud' pinY das, nebo eastedne. tete prilalaSte se do teto prace v nejbli2Sim podobnem podniku.

V

Tovarn

:27:3--, Hiedaji se dye stenografky, ktere by mimo anglietiny eastedne Obnova cs. priimyslu. ovladaly deAtinu. Price stark podLondYn. (CTK). Ministr LauSman minky obratem sdeli: Hlavni Ufadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te- promluvil na shromatdeni zastupcil (6-dz.) tisku o pripravne praci sveho minixas. sterstva. Prvni snahou bude obnovit valeene Skody a znovu melt s DR. FRANK KENT rilmyslovou vYrobou, znovu poObnovil svoji praksi 3tavit tovarny znieene Wind a zriOei, U8i, Nosu a Chttanu, dit spravu produktivniho BRILE maletku, kterY byl drive v rukou NavAtivi: neptitele a zraden. Ministr pripraz La grange vuje organisaci prilmyslu narodne HALLETSVILLE, 15. KVETNA dulelitYch a upravuje jednotne podMOULTON, 17. KVETNA minky v priimyslech, uvatuje o pomoci pro iniciativni podnikani v t echoslovaci obsadili Morayskou malYch livnostenskYch zavodech.

V Ostravu.

Morayskou Ostravu vyznamenaly se eeskoslovenske jednotky pod vedenim Klapalka. Jine jednotky pod velenim plukovnin Felnera, Brote, Janka a Markuse se rovnet vyznamenaly. Boje o Morayskou Ostravu byly velmi tulle, proto2e mesto bylo opevneno trojnasobnou radon 0brany a vice net 100 betonovY.ch pevrrastek. PrudkY nemeckY odpor by]. ziomen Rudou armadou, ktere, csvobodila Morayskou Ostravu dne 30. dubna.

Ve stfedu, dne 9. kvetna 1945.

8T NI IC

T.

///i,.

Pv,' r „mom/ zm y

,OZ

JACKSON

e R E.

ENG COMPANY •

"

311A/

NEW ORLEANS, LA.