Vestnik 1945 05 16

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texts. under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

notNis

(VOL.) XXXIII.

WEST, TEXAS, ve stied'', (Wednesday) 16. kvetna (May) 1945.

tisLo

20.

21V BUD NARODE POSVECENi BOWL TOVEZATA slovanska, Praha a cele 6eskoslovensko je osvobozeno po letech S pondeni a utrpeni. V teto chvili pkipominame si vekopamatnou modlitbu Jana Amose Komenskeho: "2iv bud', narode posvecenS7 Bohu, neumirej, muti tvoji at' jsou bez poetu. Pkijdit tvfij eas, aby tikali narodove: :BlainoslavenS7 jsi — kdo podobriST jest tobe, lide vysvobozenST! Tvoji zajiste neptatele poniteni budou, ale ty po pov3"itenostech jejich i elapati budee...

- Vetim ja Bohu, to po pfejiti vichtice — viada veci tvS7ch k tobe se zase navrati, o lide eeskS7!"

Ta chvile nadeela v nejkrasnejeim mesici roku, v libeznem maji, po nevylieitelnSrch mukach, straelivem napeti a mudivSrch fizkostech, ale take pri horouci a neskor nale lasce k natodu a vlasti a statisicti vernSrch synfi a deer naroda eeskoslovenskeho.

Kdo z toho neseetneho mnoistvi lidi, ktefi siyseli mezinarodnim rozhlasem kvat Hitlera 12. tali 1938 z Norimberka hrozby Ceskoslovensku byl by 1#val ochoten. vetit, to za necelSich sedm let vystoupi na tete tribune neznarnS7 americkS7 vojak a bude karikovat "Fiihrera?" Tenkrat Evropy stab() pied nim ochromeno vlastni neschopnosti k einu a mnoho mezinarodnich statnikfi s vSrznaenSrmi jmeny, ale rozumovou schopnosti podeeenSrch slepic, pozorovalo katdS7 jeho pohyb a dlouze vykladalo vSrznam kateleho jeho slova. Dnes se svet divi, jak vubec mohl nekdo tuto pologilenou lidskou trudu brat vane. Pfivrtenci zradce Henleina, zaniceni pied Mnichovem pro spojeni s tretiriai, jsou dnes v pasti a jejich zaniceni jim ptielo, a jeete ptijde, velmi draho.

Nemeeka babylonska vet padla k zemi a zasypava veechno kolem sebe. Tketi flee patti minulosti, nerneati hunove jsou srateni na Vtdy, Evropa nekonei zanikem civilisace, ale zhoubou statu, kterS7 evropskSrm na,rodtim zpfisobil nesmirne zlo a utrpeni.

Z nesmirneho utrpeni a ohromiVeh obeti zrodil se koneene den osvobozeni stare vlasti, jet byla prvou obeti draveho vSrpadu hitlerein a lronii osudu take posledni, jet byla osvobozena americkou armadou ze zapadu a sbory sla y -neRudarmyzjihovSlcdu.Vernisyov naroda postavili se v Praze na barikadach takrka holSrma rukama proti dokonale vyzbrojenSrm voznicim nmeckeho vraha a statedne tak

obhajili Best sveho naroda. VelikS7 a jasnS 7 den osvobozeni 6eskoslovenska vytadal si na rozdil od dne 28. tijna 1918 take krev a tivoty mudednikt, pied nimit sklanime se v neskonale nebot' oni svou krvi zpeeetili viru v lepei ptieti naroda a lasce k vlasti ptinesli ()bet nejvyeei.

Dnes stovetata matieka Praha jasa, oei jejiho

lidu zari, nebot' potupa byla odeinena a test naroda obnovena.

V teto chviti nezmerne radosti vzpominame na veechny verne syny, kteti v zahranioi bojovali za obnovu svobody rodne zeme a vzpominame na obetaveho vi dee eeskoslovenskeho zahranieniho odboje presidenta dr. Eduarda Benege, kterS7 ut se vratil do Prahy, jako druhS7 osvoboditel naroda, jsa eeskS7m lidem vitan s bezmeznou radosti, tictou a vdeenosti. Zloduch Hitler, ktellr tak zpupne a pohrdave mluvil o Bene govi a narodu eeskoslovenskem, zmizel v propadlieti dejin za doprovodu kletby Vee to bylo nyni odeineno, president dr. Bend jako kdysi Masaryk vratil se jako vitez. 6eskoslovenskSr narod vyjde z valky sice tetce ochuzen, ale piece jen schopen rychle obnovy sveho hospodatskeho tivota. Nova vlada svola narodni shromatdeni, ktere potvrdi presidenta republiky a provede volby do tadneho parlamentu, kterS7 vypracuje novou Ustavu. Bude vytvot'ena nova esl. armada, jejd organisace, vS 7cvik a v3zbroj bude pfizpusobena sovetske armade.

Vgichni zradci, eitaje v to Ha.chu, eleny Beranovy vlady, ktera schvalila Hach& pakt s Hitlerem, udavaei, agitatoki atd. budou souzeni a potrestani. Ceskoslovenske obeanstvi bude uznano jen takovStin Nemciim a Mad'artim, kteki jit pted Mnichovem pracovali proti faeisrnu a nacismu, nebo se za hranicemi ztieastnili boje za obnovu Oeskoslovenska. Majetek zradeu a

utiskovatelfi .bude zabaven bez nahrady a bude provedena nova potemkova, reforma, pti nit budou pozemky ptidelovany za cenu vS 7nosu Urody za rok nebo dva. Vlada bude pedovat o zajieteni vftivy obyvatelstva, napravu valeenSich akod, postara se o praci pro veechny a uvede do potadku hospodatstvi.

Po obdrteni radostne zpravy, to 6eskoslovensko je osvobozeno, na budove generalniho konsulatu v New Yorku i jir47ch mestech vyveeena skoslovenska vlajka.

Vetei i menei osady s teskoslovenskou populaci v Americe planuji dustojne programy, pH nicht bude den osvobozeniaeskoslovenska zaznamenan.

Nejvetei obavou lidu ye stare vlasti bylo, aby Nemei — jakmile poznaji, to je vge ztraceno, nedali se do nideni 'nest, jak slibovali. Tyto obavy sesilil rozhlas pratske vysilad. stanice v pondeli '7. kvetna, sdelujici, to nemeckS7 velitel vojsk v Ceskoslovensku odeptel uznati rozkaz vydanS7 admiralem Doenitzem ke kapitulaci a naznaeil, to hodla v boji pokraeovati, dokud nebude nacistickSun vojakum zabezpeeen odchod z republiky. Ve svem proslovu pravil: "Achtung, zde jest pratsky rozhlas dislo 1. Vysoke velitelstvi nerneckSrch vojsk v Cechach a na Morave eini nasledujici prohlageni: Hla geni neptatelske stanice ye Flensburgu, to fieska vlada slotila bezpodmineenou kapitulaci Sovetskemu Svazu jako ostatnimu neptiteli, se nesrovnava, se skuteenosti. Jest to ztejme neptatelska propaganda, vypoetend na rozbiti pevne vtile naaich Vojsk k odporu. lkieska vlada pouze ustala v boji proti zapadnim mocnostem. V mei oblasti v boji bude pokraeovano dokud Nemei na vSrchode nebudou zachraneni a pokud na g navrat do domoviny nebude zabezpeeen.

NovS7 fieskS7 ministr zahraniei von Krosigh veak videl, to Nemci nemohou zdolat povstani v aechach a na Morave a proto vydal natizeni, ktersim zru gil "protektorat" ustanovenS7 Hitlerem 15. bfezna 1939 a soueasne sesadil gauleitera K. H. Franka s vysvetlenim, to "protektorat" neni easti flee a v dfisledkil toho nebude branen.

V Sedina valeena. piigka v obnovu etrniet biKona:dolor(' je v proudu. KupUjte tyto bondy, aby byla nejen upsana, nYbri ptepsina:

Straus . {

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATSKR ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

Kdy2 pak ve vlasti zase poprve se jim ozvaly rodne zvuky, kdy zas poprve oei jejich spattily spotadane Ceske visky, Ceske lany a Ceske lesy, tu. Konstancie, jakoby opojena smesi nejkrasnej§ich minulYch i ptitomnYch pocitt, zvolala rortou2ene: "Svet ten je piece krasnY!" Bo! Po nekolika hodinach objalo ji v Praze mateino naruel.

Bylo na ease! Ladislav vratil se do Prahy s tak chatrnou finaneni hotovosti, 2e i nekolikazlatavY neptedvidanY yYdej byl by mu zptsobil jiste velmi citelne nesnaze.

Prosa 2ivota vystrCil sve rt2ky. Ale na Atesti rti2ky ty nedotekly se jeAte Konstancie, kterou dobrY Ladislav finanenimi zale2itostmi zbyteCne oval.

Byla §t'astna!

VI. Pied padem. Caparty.

Doma Cekalo na Rube§e, vrativ§iho se prave. ze svatebni cesty, spropadene nemile piekvapeni. V 2lutem salonku, mezitim ji2 tpine zatizenem, le2ela na elegantnim stolku ttedni obsilka, povolavajici p. Ladislava Rube§e k — obchodnimu soudu. Citovany .tam paragraf zcela negalantne vyhrogoval neptijerrinYmi konsekvencemi pro ptipad, kdyby se v ureite lhtte neraeil dostaviti.

Chatrne jinak pravnicke vedomosti Rube§ovy nebyly tak melke, aby nevedel, co obsilka znamena. Jednalo se o jakYsi capart.

Rubes obsilku ihned schoval a zatajil ji S'etrne pled 2enou. Hned druheho dne byl neobyeejne zamestnan. Ode§el zahy z rana a opozdil se o hodnou chvili k obedu. Vymluvil se, 2e jej zavlekli ptatele nasilne do vinarny, kde jim pry musel ob§irne vypravovati o Italii.

Ale v pravde mel docela jine obehtzky. Zjevil se zeista jasna v Cikanske ulici, kde davnY jeho dobrodinec — pomohl mu zase. V2dyt' 'SW prase jen o capart. Pak se odebral k soudu a tam neobyeejne kratce oznamil vytizeni sve zale2itosti.

Zacpal diru dirou!

Rozumime.

Domii vratil se, jakoby se ani nechumelilo.

NaC jinak? V2dyt' zase v§e bylo v potadku. 0travovati milovanou 2enu§ku, neb dokonce pani tchyni nerozvaInou zpovedi — ne, ne, nikdy!

Zatim, co Lad'a "vypravoval s yYm nenasytnYm ptateltm ve vinarne o Italii," Konstancie mela doma pine rueky prate. Rozbalovala veci ptivezene z Italie, rortiid'ovala je na hromadky. Jedna hromada tvotila drobnosti, ptivezene na pamatku ptitelkynim, druha skladala se vYhradne z vlastnich vzporninek. Byla tech tretek dosti okazala spousta. Skuteena cena vet§iny z nich spoeivala ov§em jen v tom, ze si je ptivezla a2 z Italie sama Konstancie. Tim nebudi2 teeeno, 2e by nestaly penize. Naopak, na cestach dovedou mlade damy nejvice pen& rozptYliti za hlouposti. Miniaturni gondole z nejv§ednejAi lepenky, bez ceny a krasy, stala tti liry, te2itko s pohledem na velechram sv. Petra 5 lir, v§edni vejit s bidne namalovanYm Vesuvein 8 lir, atd. TakovYch drobnosti byl vi'elnovatY ko§.

Rubel, vstoupiv do 2luteho salonku, mel poteAeni obdivovati malou tuto vYstavu jak tak ji2 spotadanou. V§e u2 vlastne bylo na svem miste. Na zdi, zrovna nad pohovkou, viselo nadherne benatske zrcadlo, vyjimajici se skuteene velkolepe, a na bilem, kyprem rameni postfehl ntekrasnY videfiskY §perk. Dobra!

Rozhlednuy se pak je§te ponekud, spattil na eta2erku vedle jinych ptivezenYch figurek a salonnich tretek zvla§te komickou figurku — jakesi porculanoy e pimprle, pohybujici se za nejmen§im t'uknutim hlavou. Sme§na tato nestviirka stala take nekolik lir.

"Ale, draha Konstancie," s dobrackYm fismevent namanul Ladislav, "to je braelca pro dal,

IttaTNfIC ne ozdolia do salonu."

"Pra.ve, pra yer odpovedela dovadive Konstancie a naznaeila, ze jiz v Italii myslila na rtzne eventuality posvatneho stavu manZelskeho. "Musi§ piece pCiznati, ze tento §klebilek s tou kornickou pohyblivou hlavou pobavi ka2de dite vice, ne2 kterakoli jina hraeka . Musime piece pamatovati take na .. .

A Konstancie rozpustile t'ukla do pohyblive hlavy komickeho §klebilka, jemu2 se dostalo fined v prvnim okamZiku titulu pimprlete.

Ladislav rozesmal se hlasite.

Po nejakem Case, kdy na stromech listy nenahlu zase 21outly, sezvali si u Rube gt malou spolednost ptatel a znamYch. Konstancie nesmirne milovala spoleenost, rada delala ke v§em vlidnou a rortomilou domaci pani. Take k nim kaZdY rad byl zvan. Hrstka dam a pant, vice neb merle dtvernYch, bavivala se u nich zpravidla vYborne. Zejmena jemnY takt mlade domaci pani a nemene jeji prostomyslnY rozmar einily domacnost tu milYm ohniskem. Take Rubes vpravil se zahy i znamenite do odehravani ulohy fe§ackeho domaciho pana.

Mezi zvanYmi hosty nalezal se tehda2 take pan Rudl. Sama Konstancie vzpomnela si nap, jako na ochotneho Uslu2nika a spoleenika nejednech nezapomenutelnYch dojmil italskYch. Rudl ptigel rad.

Mluvilo se temet neustale o Italii. Konstancie jako dite chlubila se svymi italskYrni tretkami, dokonce s jakousi hrdosti ukazovala na benatske zrcadlo, v nem2 se ku podivu east() shli2ela. Ov§em, videla tam v2dy hezkY obrazek.

Rudl v§elijak se zalichocoval spoleenosti, nejvice Konstancii, ke ktere se choval nejgalantneji, aC ptitomno bylo i nekolik svobodnYch dam.

Take k Rubegovi choval se velmi 2ovialne.

Kdy2 mu tento stranou napovedel cosi, 2e mel v posledni dobe neptedvidane vYdeje a 2e tudi2 neptigel si je§te pro sve losy, mavnul Rudl bagatelne rukou a zvolal: "Prosim vas, nemluvme o tom, ta vec nestoji za tee." A po chvili, pohliZeje do benatskeho zrcadla, na jehoZ' hladine odra2e1 se prave zase ztepilY zjev Konstanciin, dodal: "Kdybych vedel . . . vratil bych vam ty losy onen capart mtlete se mnou vyrovnat, kdykoli yam libo . . . " "Ne, ne," skodil do teCi Rubes, "budi2 v2dy potadek."

Tim rozmluva jich skoneila.

Pies to v§e nevyvinulo se mezi nimi ptatelstvi skuteene dtverne. Zustavalo pti povrchnosti a zdvotilosti, ktera neptipou§ti ani tepla ani vtelosti. Konvence.

Zatim Rubes stale vie a vice byl nucen pomY§leti na jakes takes urovnani s yYch nemilYch zalditosti. Caparty tlaeily jej ode dne ke dni citelneji. Jednou podtekl se dokonce tou merou, 2e vzbudil v 2enu§ce male podezteni, ale na §-testi zapla§il pti§erne iidmo hlodajiciho Cerva jeAte v Cas. Zacpaval diru dirou vAemo2ne. Ale zaroveri uznaval, ze dtive neb pozdeji manipulate jeho musi vziti jinY smer. Okolnost tato dr2ela jej stale v napjeti a hledani novYch splavnYch cest.

V sledovani bursy a finanenich kalkulaci byl nyni horliveji net kdykoli. Chodival do Café francais a "tahal rozum" za schazejicich se tam 2idt.

A hle!

Jednoho dne vratil se domt neobyeejne dobte naladen. Ptines1 2enu§ce pul tuctu nejmodnejAich rukavieek a sponu do vlast z velkYch 'deskYch granatt.

Co to?

Inu, Rubes §t'astne kalkuloval na burse. Brave ptigel k nekolika stem' zlatYch na burse.

Hral se zbytkem sveho podilu, kterY mu poslali z dornova.

Tedy zacpal zase jednu diru v Cikanske ulici a milovane 2enu§ce koupil nejmodnej§i rukavieky a granatovou sponu do vlast.

Pak kombinoval a manipuloval dale. Ukazalo se zahy, 2e Rubes ma §testi netoliko u dam, ale i ye hie. Pohiichu zisky jeho ye skuteenosti byly dosti nepatrne, je2to jeho "provozovaci kapital" neptipouAtel vet§ich rozmacht. Ostatne pracoval nelcdy i vydluknymi eastkami po-

Ve stfedu, dne 16. kvetna 1945. rtanu sehnanSrch penez. Ziskem oeist'oval se, jen 2e v§e slo ukruthe zvolna Tu jednoho krasneho dne, ptesvedeiv se o neobyeejne ptiznive situaci finanenich manipulaci, odkryl zene sve opatrne, malou zahadu. Ladislav v2dycky tajil pied Konstancii veci, ktere v pi vzbudzovati mohly jakekoli vzru§eni, ale tentokrate prohte§il se proti zasade.

Bylt' to prave vYroeni den pobytu jejich v Asisi, v provincii perud2inske, kde nav§tivili slaYne kla§terni zahrady, v nich rostou jedine na svete rune — bez trni! I dnes byl den jasny a zalivY, zrovna jako pied rokem. V§e se na &vet smalo, obrozeni ptirody po ponure zime zas objeti sve rozepjalo.

"Pamatuje§-li se, Konstancie, 2e zrovna dnes rok dostala jsi v Asisi kytici rt2i bez trni?" vece Ladislav odkladaje 61§ku aerne kavy.

"Pamatuji-li se!" vzdechla rortouZene Konstancie. "V2dyt' prcxleldvam letos celou cestu znova, ovSem jen ye vzpominkach. Ka2dodenne vzpominam, kde jsme loni byli a co jsme v tu dobu delali . . . Ach! ... " "A jaka §koda, 2e jsme musili Akrtnouti z programu jezera . . . Cinim si nyni sam v-Yeitky . . . " "Byla jsem ji2 velmi unavena .. .

"E co," dodal Ladislav ponekud ironicky, "tnava byla by se podala 1 zejmena na pohadlnYch palubach elegantnich parinkt, ale . . . " "Ale . . . " "Ale ... viA, mila 2enu§ko, nedomlouval jsem ti pillis, ponevad2 se tehda2 ji2 pomalu penez nedostavalo."

Konstancie se zlehka usmala.

"Tys vedela?" ptekvapene vece Ladislay.

"Tugila jsem trochu . . . proto tim rychleji dostavovala se -anava."

Za to Ladislav srdeene polibil Konstancii a vtele ptitisknul ji k sobe.

"Penize, penize!" vzdechla ona mimovolne.

Pohled jeji v tom okamZiku byl neobyeejne vaIny. Mlada pani prodlenim Casu take ji2 mela pkilditost pilueiti se pojmu o bidnYch penezich. Mantel byl ad tech Cas nucen ledaco ji odeptiti, nemohl v§e spiniti, co by byl spinil jiste od zrdce rad. Take mami zdr2ovala se od vklijakYch tukb.

"Penize!" vzdechla opet mimovolne. Snad vyvolal vzdech ten ptizrak jezer a svtdnY po2itek cest.

"A piece nejsou penize za na§ich east nic!" pevne namanul zase Ladisla y . "Kdo jim rozu- mi, tomu se hrnou jako smeti."

"Mysli§?"

"Nedostatek podnikavosti je ueinene neAtesti. Minula ji2 doba, kdy se ukladaly t yrde tolary do pytlt a beeek . " "Nyni se ukladaji do spotitelen."

"I ta doba ji2 minula! S trokem peti neb §esti procent mohou se uspokojovati dnes jen naivni lide. Na ptiklad flak mami . . . " "Jak to?"

"Jeji kapital le21 taktka naprosto ladem " "Ladem?"

"Zajiste!" Dnes vyte2uji se penize jinak."

Konstancie pohli2ela na Ladislava jako na proroka. Mluvil velmi ptesvedoive a . . . lakave.

MyAlenka, ziskati za ptiznivYch okolnosti takkka machem ruky nekolk tisic zlatYch, nebyla §kareda. SlYchala o tom, jak nekteti lide mivaji na burse Atesti, aC tu a tam slYchala i o tom, jak i bursa byla ptieinou lidskYch nehod.

"Mami po celY 2ivot davala ptednost jistote," di Konstancie.

"Co znamena, jistota na svete?" zase ironicky vykladal Ladisla y . "Nejsme jisti ani chvili ni 2ivotem ni majetkem. Statni bankrot mute mne ptivest zrovna tak na mizinu, jako zabit mne mute kamen, spadnuvAi nahodile na ulici na hlavu. Neni pravda?"

Konstancie mleela.

"Ostatne mami je zaji§tena pro celY 2ivot. I kdyby ptigla o v§e, je§te by ji zristal vdovskY plat, ktery skrovne jeji potieby kryje upine ...."

"Ale mami nemysli na sebe," vzpru2ene ozvala se Konstancie, "co dr21 pohromade, chrani beztoho jen pro nas . "

Ve sfieclu, dne 16. kvetna 1945.

Oddil Dopisovateisk3'T Snook, Texas V kvetnove pravidelne schtzi tadu Slovan cis. 9 bylo usnegeno, aby v ptigti schnzi prvni nedeli v eervnu jsme meli spoleenY obed. Dle usnekni schtze zapoene v 10 hodin dopoledne a v poledne Utednici mail uzavtit knihy a pak bude spoleenY ()bed, kterY bude zadarmo, a odpoledne bude deskY program, kterY ptipravi vYbor, ktery jest k tomu ustanovenY, a o obed se take postara vybor k tomu ustanoveny.

VYbor tet slibuje, zee tam bude sodovka pro deti.

Tet zveme aspori nektere ritedniky z Hlavni tradovny, aby se sneastnili.

Tak bratti a sestry, hled'te si zapravit vase do potadani schtze a nebo ye dopoledne, abyste neobtetovali Uredniky odpoledne. fiAd Slovan Cis. 9, koupil v loni v Cervnu "lajsnu" na pivo a v minule schtzi vYbor sclelil, to doposud mame vYdelku na pive $476.31, ze eehot jsme splatili na dluh na sin Hlavnimu tadu $441.31, takte nam zbYva veSkereho dluhu Hlavni ttadovne $241.35. Co je vojna, tad neodbYva, tadne zabavy, jak to nekde tak nemame tadny pkijem ,ale Mme se. to na podzim ostatni dluh sine splatime. Toto by men vedet v gichni dleni a ne jenom nekteri. A nekteti to nevedi jen proto, to do sense nechodi.

Tak, bratti a sestry, dostavte se do schtze a k ,obedu a na program prvni nedeli v dervnu, abychom se trochu pobavili.

Wei ted' vypadaji mnohem lepS1 jak Nemec jest poraten a jute toho Japoneika porazit a budeme se twit, to nazi kluci budou ptichazet dolma.

S bratrskYm pozdravem, J. T. Skrabanek, tai.

V Dallas, Texas.

Smutne se nas vkch dotkla zprava o Umrti pani Marie Fojtove z West, maminky to nazi sestry Jureakove a my ji a cele jeji rodine vyslovujeme nazi vtelou soustrast a Tobe zesnubudit zeme lehkou.

Za Kroutek eeskych 'Zen: Anna Machadova.

V Dallas, Texas.

Cteni brath a sestry!

Divadlo "Karneval" jsem minule psala, je budeme moci sehrat na 1. nedeli v kvetnu, ale museli jsme to protannout na tteti nedeli, jak v oznamce vidite.

Dej je ze tivota, protkan krasnYmi zpevy, ktere ficli nas ptitel Jan Kebrle za pomoci pani Olgy Krutilkove, bez ktere si hru na piano nedovedu ptedstavit, a Sid Pokladnik? Ten nehraje jen prsty a foukanim, ale jemu hra eelle jeho telo, rada ho pri hrani pozoruji.

Co se tYka divadla, mohu Mei jen tolik, toto je nej yYpravnej gi thadlo, jak na zpevy, tak na abory, jake se kdy hralo. Kostymy v gechny nemtleme vypujCiti, zylaSte pro tensky personal, tak lehka, pomoc,.mlacle panieky Pokladnikovy koupily latku a prohani stroj a jen jim to pod rukama roste. Dva ptinesly na ukazku a ty male paradnice libily se nam vkm. WW1 si je zyla'Ste ku jejich taneeku, kterY nacvieila MarySka Toberna. Tan& nasledujici: Justin a Evelin Pokladnikovy, Mildred Ozymova, Lilian Vranova, Lilian Kutilovd a Mary'Ska Toberna. Z yla'Stni Cislo "balet" ma, dceruAka Vincene OndrtSka. A pak mall vojaekove. Pamatujete si ze stare vlasti na hru na vojaky a pisnieku: "Zahrajem si na vojaky, mame flinty a bodaky, atd.". Jen to ted' temto vojaekt zaspiva, Jaromir novou: Kdyt vojaci magiruj ou, od etvrteho pluku, holky pa nich pokukujou, co je spravnYch kluku, atd."

Vojaeci jsou: Marek, DUSek, Vita, Kutil, 8111, Brown. Ostatni hrdee najdete v oznam-

172EITIffit ce, mimo vesnieanfi na pouti kol pernikove boudy a kyselych okfirek; co by to bylo za pout' bez nich?

Nu, a aby se tam na jeviSte tolik osob yeo to se jit tti mesice staral Karel 8111, kterY ma za sebou mnoho neziStne prate, za pomoci elent a neelent; br. Ozymi svetla, Jerry Houpy pekatske sboti, narodni kroje si vzaly na starost marry — Zastoupilova, Duroriova a Ondrugkova, a tak katclY bez rozdilu svorne s nami pracuje oe je potadan, tadnY neodtekne. Jsem katclemu velice vdeena za pomoc divadle, neb to je moje slaba stranka, divadlo brat a na ne jit.

Dale muslin oznamit na gim elenum, kteti do schtze neptiSli a vi, to tteti nedele jsou pro ne bez placeni vstupneho, musi platit tentokrate na divadlo. Doufam, bratti a sestry, nebude o to sla, yule, neb ochotnici chodi dva mesice nocemi do zkouSek pri male troke gasolinu zdarma.

Dale bych prosila, udflujte co nejvice ticho, jest to opravdu take tem hrdenm, kdy neani sveho slova. A cizich osad navStevnici me teknou: ten hluk u vas je nesnesitelnS", prod nezavtete kuchyri a bar po eas hry? Ano, jest to pravda. Nemyslim, ae by elovek byl tak tizniv, aby to jednani nevydrtel. A pak my starAi lide si na divadlo radi zajdem, jest to pro nas potitek. Na tanec teho dechu je malo, pottebujeme tak teleci plice. Proto zadina,me zas o hodne driv, jest-li to pomule, aby milovnici divadla je v klidu vyslechli a ti tance chtivi mobil taneit po divadle. Zacatek je y e 4 hodiny odpoledne. Je nedele, tak do to doby si katclY ten odpoledni spaneeek odbudete.

Tak ptatele a pi'iznivci, v'Sechny vas uctive zvu z okolnich osad i domaci, ku hojne navg teve, neb jest to posledni divadlo v teto sezone.

S pozdravem a na shledanou na divadle!

Botena Jetova.

V itidu Fort Worth, eislo 92.

Chesterton, Indiana.

Brath a sestry, diky vain v gem, to vy samojedini v Texasu jste se dovedli postarat o vase stare eleny, placenim za ne v'Sech phspevOd vas by si mohlo vziti ptiklad vice tacit.

Brath na sjezdu asi na stare eleny zapomeli. — Wive tadna pojistka nebyla, jen na, dotivoti, tak si nebylo z Ceho vybrat, cot katclY vime. Ale mnoho bratru a sester si vzali pojistku na $250 neb na $500, dle toho jak mohl platit; dnes mnozi jsou u Jednoty 40 neb vice let, cot maji pojistku zaplacenou, ale platit se musi dale, pak-li ne, yens nim, je start.

Neni mYm Umyslem davat vinu br. delegattm a neb atednikum Hlay. Utadovny. Dle meho hledu, mohl br. sjezdovY ptedseda upozornit br. delegaty, pro filevu starYm elenUm, a jiste by nektery delegat byl podal nejakY no. yrh a byl podporovan, tak aby se o nem jednalo dale.

Ano, bratri a sestry, krasne je heslo nag: Jednoty: Lidskost a bratrstvi, ale jenom na papite. Lidskost a bratrstvi ukasal vSem tad Fort Worth Cis. 92, kterY se skuteene zachoval k svym brattim a sestram bratrsky.

Bratte Vajo, jak se Ti vede? Stale jsem Cekal od Tebe dopis, ale nic jsem neobdrtel.

Bratte, je tam nekde u vas Vaclav 8ebek? Jestpozdravuj jej ode mne. li A pak Ty, bratte Volfe a br. Mrnka, jste tivi, to o sobe nenechavate vedet neco? Napike nee°, jak se yam vede.

Vincenc Mergl, S pozdravem, Rt. 1, Chesterton, Indiana.

V upozorneni! Kdyi piSete na Hl. Uradovnu.skrz jakoukoliv zaleiitost tYkajici se vag ieh poplatkil neb dluhu proti va§emu certineb vakho pojiSteni u S. P. J. S. T., ei ohledne dadavky Vestniku — udejte fitly 'Oslo neb sidlo vakho kadu, neb 'Oslo vakho certi-

Strang'

I

San Anotnio, Texas.

Mile sestry a brath:— Po dlouhem ease °pet se chapu pera, neb jet zase nastal mesic kveten, nejkrasnejS1 to mesic v roce, neb pa dlouhern zimnim span ku priroda znovu obtivla, a to slate sluneeko, vkmi lidmi milovane, opet svYmi hrejivYmi paprsky ovinulo tuto zem. Ptactvo jasa, elovek zbeclovan, ubity tou lidskou kulturou a civilisaci s vyzablYmi tvatemi a vyhaslYma oeima, nesouei na syYch shrbenYch zadech ranec se zbrani, 'Sourajice se tetce po cestach jim neznamYch ,netuAicich strastnYch dnu. Mnozi z techto si museli ptivyknout suchemu a tyrdemu krajici chleba, lttku z Nader aneb stuchle pytloviny, a v time nejhorSimu nedostatku.

Proti tomuto hroznemu utrpeni, krve prolevani pracoval nejvice nas velikY president, Frnklin D. Roosevelt, on hledel zakroeit pro delgi pokoleni, by se jit vice totes neopakovalo. Ano, Franklin D. Roosevelt odekl co yellkY, yznegenY duch, v pravde bojovnik pravdy, jemut byl tivot stalou praci, stalou Skolou sebezapteni, on byl bohatYm na tiny uAlechtile.

Roosevelt byl zvolen lidmi terni, jet v nem videli siren° pravdy a lasky v tit svem, by chranil sveteny mu lid pled zhoubou a utrpenim. A neni snad dnes vetSiho mute nad neho, tak vYznamnYm einitelem v osudu sveho naroda a vubec vAech narodn sveta. OdeSel a duch jeho se louei s temi, jet tolik miloval, odchazi vSak jenom telo v luno matky seine, duch ten s nami zustava, by dale t yotil a budoval na dile osvobozeni a miru.

Ted my, sestry a bratti ptipojme se v myglenkach syYch k milionfun tech dull, jet v techto dnech na velkeho mute vzpominaji.

Bud'me verni jeho idealism na jeho zapoeatem dile pracovati, neb jeden katdY z nas ma paprsek svetla, jen ho nenechat shasnout. Protot, platele, bud'me si stra tei svYch test, jimit prochazeji i vsnekne my glenky jeho, by gt'asten v srdcich mohl jak v aititi lidu vteka pravda veend, sat i sila, jet cla nam vitesstvi v bojich neptateli. Bud'me verni jeho zasluse, jeho velke praci sapoeate, bud'me verni odkazu, jet nam zanechal.

V nedeli jit se bude oslavovat "Den Matek".

Na tento den chce katdY pote'Siti srdce vgech maminek uznanim a pochopenim jejich veliobetave a nezi'Stne prate, ty, ktere neznaji pracovni doby, ktere nedekaji na odmenu, jet je Casto ptezirana jako pouha samortejmost.

A vy deti, podejte svym maminkam prostou kytieku s ptanim zdravi, z vdeenosti a lasky. °dente velkerou peel a starost mateinu, pinou °bet a ocItikani, vspomerime vYznamu jejiho pro rodinu, narod i lidstvo. Zamyslete se nad tivotem zachovatelky rodu, vychovatelky, okttovatelky, stalkyne rodinneho tivota. Vatme si starSich matek, zaroveri i otcu. Jak St'astne jsou takove deft ktere nejsou otravene zlobou lidskou, ale chraneni pled ni s yYmi dobrYmi rodiei, Cistou laskou matetskeho i etcovskeho srdce. A jak jest to krasne, kdyt deti vidi ye syYch ueitelich ty nejkrasnej gi phklady mravniho, zdraveho, veseleho tivota. Pro takove deti je blaze chodit do takovYch Skol, neb tam se obohacuji vedomostmi, jet tada tivot a pokrok lidskY. 'Yeti by mely byti jit vYchovou ptipraveny, aby vedely, to tivot neni jen krasnou pohadkou ale vetAinou take tetkY boj a to obstoji jen pevne, mravne charaktery. Mnohdy mladi lide kresli si rUtove plany o svem tivote, o sve existence, o sve budoucnosti, Casto vlak zatouti mnohY z nich svedenY, proto jest povinnosti nas starSich od tohoto zla varovati a poukazati na krasy a radost neskateneho mladi.

Dnes 4. kvetna jest jit tomu jedenact let, co jsme se rozloueili s nas: milou matkou. Rada na ni vzpominam, neb je§te pled odchodem nas napominala, jaky tivot mame tit. Dnes s radosti vzpominam, co pro mne a nas vykonala, napominala nas, to na matkach mnoho jak vychovavat ditky.

Piceji vgem maminkam, by se co nejspi g se syYmi syny sledaly. Vidim ty radostne chvile at prijedou, Robbie Holly,

Ve stfedu, dne 16. kvetna 1945.

911111Titg

ettana MAJOVA SLAVNOST itADU

POKROK

HOUSTONU. A zas dale, k nove mete, k, novemu cili, ku dalgimu rozkvetu, kdy2 jsme dosahli to 35 lete mety! Tak mfaeme zvolati po to na gi majove slavnosti, pfi ktere jsme zaznamenali °pet novy elenstva.

Veru, byla to opravdu vYznamna slavnost, 'OznadnY meznik v trvani a ptsobeni fadu Pokrok Houstonu. 35 let je ji2 hezky dlouha, doba, at' je to v Zit jednotlivce neb telesa. Za 35 let se mnoho zmeni, mnozi z tech prvotnich bitct jig cdesli, novi nastoupili jejich mista,ale dosud stojime dru2ne a neochvejne kol toho praporu pod kterYm jsme se seskupili, pod nim2 nag gik tak vzrostl. Mncho zdaru ku dalgimu rozmachu, k dali praci ku dal gim a snad vetaim Slavnost samu zahajil br. piedseda Frank Olexa pfipadnYm proslovem v nem2 vylieil nost tadu, na6e2 pfedstavil Clenstvu pfitomne Cleny Hlavni tkadovny, pfedsedu, br. soudce C. H. ChernoskYho, bratra tajemnika Chupicka a br. teetniho Marka. Nemohu piesne proslovy vgech, jsa einngrm na jevi gti, recte v zakulisi pro-pfipravu k divadelnimu pfedstaveni. Vim vgak, 2e feel vgech zminenYch nesly se ku teto vSiznamne uddlosti a 2e blahopfali elenstvu i fadu ku dosa2eni tak vzacneho vYrodi a k dosavadnim jeho tspechtm. Nevim rovne2 pfesne, kteti tam byli pfitomni ze zakladajicich, jen poked jsem letmo zvedel. Byli to bratr V. Langer a sestra 2ofie Langrova, br. a sestra KristynikovY•ch, br. a sestra. Varikovi a sestra Doekalova. Pfi slavnosti bylo rovne2 uvedeno 40 novS7ch diem). Bratr Stepan Hru gka, dosud eiVr je nag nejstar gi Glen, pfekroeiv ji g 90 let sveho veku. Pieji mu z hloubi srdce, by to dotahl do to stovky, tak aby se fad na g mohl po letech pochlubiti, 2e mel mezi svYm elenstvem take 100 leteho bratra.

Dalgim bodem slavnosti byl zpev sestry Elsie Dvotakove, zapevgi choral "Star Spangled Banner" a pak "Hraddany." Je-li jeji otec, br. FrDvotak umelcem v malbe a vYstroji jevi gte, sestra Elsie Dvotakova je pozoruhodnou umelkyni ye zpevu, jsouce nadand malebnYm hlasem.

Po tomto pfislo na fadu slavnostni divadelni pfedstaveni, "Princezna z Nemanic," kterou2 titulni roli mela sestra Ella Mikeskova. P1i zapodeti prveho jednani vystoupila jako opravdova, pohadkova princezna, z jejihnl hrdelka finul se zpev slavidka. Sestra Mikeskova je nejen dobra, hereeka, ale i vS7borna pevkyne. Ve sborovem zpevu pak nasledujicim meli jsme hezounku dru2inu mladSrch a ptivabMrch dam, v plesovych toiletach s pfipadnym konsortem ne mene libivS7ch mu2t. Dal gimi herci byli sestry Frances Olexova, majici peknST zyuemi zpevni hlas a- Rosie Spanihelova, Tim KostomlatskSr, Jos. Kalousek, Jan Stehlik, V. Langer, F. (?) Putschek. Sama vybrana herecka dru2ina, neni divu, 2e pak dela hra tak pekne dopadla a 2e se tak libila. Sehrati tak pekne operetu, znadi ji2 slugnS7 vDcon. Re2ii ridila s pfekvapujici obratnosti sestra Jindficha Earlova. Zpevni disla byla doprovazena na housle br. V. Kueerou, talentovanYm hudebnikem a na piano rovne2 hudebne nadanou a obetavou pianistkou, sestrou Naomi Kostomlatsk3"Tch. Malo zavidenou tlohu Orfea v podsveti, toti2 napovedky mela sestra R. Hanusova. Celd, hra sla jak se fika. "svi2ne od podlahy" a jsou doprovazena peknou divadelni vSrpravou, tak2e se musela zajiste kaalemu libiti. V gichni herci si zaslou2i opravdu pochvalne uznani.

Z eetnYch nav gtevnikt slavnosti setkal jsem se s bratrem Urbisheth z East Bernard, s bratrem SkalMrm a choti z League City a s bratrem Sebkem a jeho choti z Omahy, Nebraska, jen2 je zde navgtevou u br. Vojty Sebka. Dobrak a 'Selma od kosti, jako je to u Sebku jia v rode. Pfal bych mu, by se mohl s jeho pani zde v Houstonu trvale usaditi. Mel jsem pfile2itost blahopfati -mlade nevestince, bYvale Eligce g ebkove, ku jejiniu novemu stavu a otazati se ji, jak se ji v nem libi.

Jak diouho trvaly je gte slavnostni dozituky nevim, neb jsem se brzy odebral donit, ale, to slavnostni nalada byla veselk mohl jsernlehee

vytisti z usmivajiciell se oblideju nivAtevnikti,

Jima byla horni i dolni mistnost piimo nabita.

Diky vgem. kdo2 ku tak peknemu zdaru teto v3'7znamne slavnosti pfispeli.

S. P. StudnienSr. V Od

cis. 163, Markham, Texas.

Bay City, Texas.

Timto 2adam v gechny Cleny nageho fadu, kteti maji zajem o NemocenskS7 odbor, by bud'to mne neb aestie pokladni zaslali $3.00, cot jest poplatek na celY rok. Anebo je gte lepe, kdy2 se dostavite do pfi gti schtze a vyfidite si to tam. Nemocnidnim fondem Jednota nom poskytuje velkou vStiodu a na nas jest, abychom toho vyu2ili. Doufam, 2e na g fad bude 100% zastoupen. Schtze bude prvni nedeli v Cervnu, jako obyeejne u br. Ignace Senkyfika. — S pozdravem, Frank Fojtik, taj.

—V Rad Rosenberg, 'Oslo 108.

Vgeci elenove a elenky na g'eho fadu jsou timto zvani do schtze, jea se ma odbStvati tfeti nedeli v kvetnu, o druhe hodine odpoledne v sini P. Vogelsanga.

Jak asi z restniku u2 mnozi vite, zavedena dvojita, trazova pojistka u na gi Jednoty a ye schtzi nebo u tajemnika mute ka2c1Sr, kdo si dodateenou trazovou pojistku pfeje, obdr2eti Mdost k vypineni, ktera, se musi spolu s certifikatem na Hlavni ttadovnu zaslat. Krome teto dvolite trazove mame tak zvanY Nemocensk odbor, twine neodvis1S7 od pojistky trazove. A2 dosud se vybiral poplatek a2* byl fond vyeerpan.

Nafizenim feditelt Hl. tkadovny, vybird se tento poplatek etvrtletne a site 75c za Clena, nebo $3.06 mane. Jest to vice, ne21i jsme ka2d3-7 oeekay91i, ale mame to zaeatek neeeho, co se mu2e stati dobrodinim velkeho mno2stvi Menu potfebMrch. Ale tento odbor musi zajit, jestlite jej nebudeme podporovat a udr2ovat.

JedinSi zpilsob, jak udr2et pki 2ivote tento Nem. odbor jest, aby se k nemu vet gi poeet Olepfidal. Mnozi z nas na to hledi pouze ze stanoviska obnosu, jak3.7 se v padu nemoci udeluje.

Ale kde se podelo na ge hlasani Bratrstvi, Las-, ka, myslime-li ka20 jenom na to, 2e v padu nemoci dovedeme tech par dolart nebo par stovek take sami zaplatit. Ale dovedeme to o• pravdu vgeci? Jest nas jiste va gina, co se ta suma te2ko sbira, proto pomoc od Nem. odboru by nam byla vitana. Bratfi a sestry, ja nikomu nic nevnucuji. Ba ani nechvalim, jenom bych rad, abysme dobre veci dali dobrou pfile2itost. Jako vas tajemnik vybiram ty poplatky a vgecky stare Cleny Nem. odboru upozorriuji, 2e jsme na druhe etvrtleti v geci dlu2ni, tak si to zapravme, at' jsme kryti aspori tim, co u2 mame v Nem. odboru.

S bratrskS7m pozdravem v gem, jsem Vag Vine. Abschneider, taj.

V Ft. Worth, Texas.

Mili krajane:— Opravuji chyby, co jsem nadelala v moji zprave, nebo vlastne zpravu doplriuji, a prosim za prominuti. jeden na starosti tolik co ja, pak snadno nee° opomene.

Meli jsme na nagi zabave vzacne hosty, p. a pi. L. 0. Hogkovy z Dallas. Pan Hoek nam udelal peknou a pkipadnou fed, v fedi Ceske i anglicke, ktera byla pozorne vyslechnuta.

Srdeene p. Hogkovi dekujeme za proslov a 2e si nelenili k nam zajeti. Ja jsem ji2 Anieku (pi.

Hogkovou) ani nepoznala, aekoliv se velice mai° za tech 15 let co jsem ji nevidela, zmenila. Dosud vypada, jak deveattko.

Ted' jegte opravuji, 2e toho jednoho beranka darovala pi. Josefina Kala a ne Marie Paul.

Byl velice pekMr. Jegte jednou vas prosim, abyste nam, maminky, upekly nejake ty koldee a kejky na nedeli 20. kvetna, pro pohosteni vojakt v "ServiceMen's Center". Piedem yam srdeene dekuji za kaidou seberneai pornoe.

S pozdravem,

Aloisie Wan, taj. S.At.T.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resolueni vybor fadu West Cis. 36 ye West, Tex., projevujeme timto uptim_ nou soustrast portstale rodine nad tmrtim jejich matky a babieky, Emilie Foytove, ktera zemfela dne 3. kvetna 1945 ye stati 67 rokti a uloiena byia k vednemu odpoCinku na kat. hititove-ve West.

Vy, portstala rodino, pkijmete na gi upfimnou soustrast a zesnule sestke budi2 zeme lehka.

Dario ye West, Tex., dne 10. avetna 1945.

Rudolf Kolat, Emil Jetabek, Jos. 8majstrla, resolueni vybor.

V RESOLUCE SO-CSTRASTY. My, ni2epsany resolueni vybor tadu t echoslovan Cis. 40. v Hillje, Tex., vyslovujeme portstale rodine uptimne minenou soustrast nad ztratou jejich, man2elky, matky, babieky, prababiely a na gi spolusestry, Josefiny Strnadel, jet po delgi nemoci zemiela dne 6. dubna 1945, ye stafi 75 rokt, a pohtbena byla v Hillje dne 8. dubna 1945, za velke teasti pfatel a znamSrch.

Zminend spolusestra byla dlouholetou elenkyni nageho fadu. Jejim odchodem ztraci jeji rodina vzornou matku a man2elku, Jednota ztraci jejim odchodem jednu z tech prvnich sester, jet pomahaly vybudovat na gi Jednotu. test budiZ jeji pamatoe. Necht' otpoeiva v pokoji.

Vime, pozustala, rodino, 2e bol vas nad jejim odchodem jest velkY, ale budiZ vatn ttechou, 2e i my 2elime jejiho odchodu. nano v Hillje, Texas, dne 2. kvetna 1945.

Wm. Tymel; E. K. HajovskY ; James HradeckS7, resolueni vybor.

V Sestry a bratki!

V posledni dubnove 2upni schtzi bylo mi ulo'ten° sdeliti s yam' pomoci bratrskeho Vestniku vgechna usne geni souvicici se vzdelavatelskou einnosti 2upni, tak aby nage jednoty sokolske mohly si pak zakiditi svoji dinnost domaci die programu naertnuteho.

Bylo' odporudeno, aby Jendnoty na ge vgude tam, kde samy nejakY podnik pro na g povaleeMr fond nemohou uspotadati, by einne se teastnili ye prospech to akce s mistnimi lady nagich jednot, nebot' osvobozenim na gi vlasti pfiblaila se doba, kdy pomoci na gi vice nee kdy pied tim bude zapottebi.

Aby Jednoty nage aneb nage vekejnost se nedomnivaly, 2e jen pouze z Dallas chceme yam radif a k praci vas vybizeti, chci jen tak k vuli orientaci vas vgech yam sdeliti, 2e na tuto akci nage dallaska osada ji g pies $7,000.00 odeslala na nage tstfedi, o dern2 podrobnej gi zpravu varn poda nage pilna tajemnice odboeky, sestra Valeikova.

Nage 2upni. tstfedi, Jednota Sokolska v Dallas, i odboeka SALT. planovaly, jakmile se uskuteeni osvobozeni Ceskoslovenska, uspokadati velkou manifestaci na gi uptimne radosti: "2e pravda rvitezila," lee po zprave, 2e na g milt' pfedseda br. Maudr jest dosud neschopnY nas nav gtiviti po sve te2ke nemoci, vgichni jmenovani rozhodli se, uspoildati jen domaci manifestaeni vedirek radosti na veder v den 30. kvetna (Memoril- Day) v dallaske Sokolovne, kdy chceme s iictou vzpomenouti vgech na gich drahVch, ktefi nuceni byli bestialnim nacismem sloZiti sve 2ivoty v obet' za svdji vlast i v gech tech, kteti verne napomahali, at' ji2 to bylo jakYmkoliv zpilsobem, 2e dopinila se chvile ta tak tou2ebne oeekavana a 2e na ge zubo2ena, vlast zas mohla settasti (Dokoneeni pfigte.) okovy katant.

Zdar v0.02 vat'

Ludva 0. Holek,

Ve stkedu, dne 16. kvetna 1945.

Fayetteville, Texas, 4. kvetna 1945.

Cteni bratfi a sestry!

Timto se yam oznamuje, to behem dubna 1945 Hlavni tkadovna vyplatila pojieteni po naeich zernkelYch bratkich a sestrach, jak nasleduje: tmrti eislo 3822. Ses. Frances Mitrovich, zamestnanim hospodyne, od kadu Woodrow Wilson eis. 146, zernkela dne 30. bfezna 1945, ye staki 62 let. Do Jednoty pfistoupila. dne 7. dervna 1931. Certifikat B-721 na $1000.00. tmrti eislo 3823. Br. Frank Baeak, zamestnanim rolnik, od kadu Prapor Svobody eis. 8, zemiel dne 26. bfezna 194, ve stab 77 let. Do Jednoty pkistoupil dne 17: prosince 1899. Paidup certifikat eis. 439 na $60.00. tmrti 'Oslo 3824. Br. Frank Brot, zamestnanim rolnik, od kadu Pokrok Rowena eis. 49, zemfel dne 27. imora 1945, ye staki 77 let. Do Jednoty pfistoupil dne 18. kijna 1908. Paid-up certifikat eis. 406 na $106.00. tmrti eislo 3825. Br. Joe G. Mach, zamestnanim vojin, od kadu Nove Kvety eis. 35, zabit na bojieti dne 10. biezna 1945, ve staff 25 let. Do Jednoty pfistoupil dne 6. prosince 1938. Certifikat 1-68 na $1000.00.

Thurti 'eislo 3826. Br. Alois Stavinoha, zamestnanim rolnik, od kadu Fr. PalackY eis. 21, zemtel dne 29. bfezna 1945, ye stall. 74 let. Do Jednoty pfistoupil dne 14. zaki 1913. Certifikat paid-up eis. 706 na $330.00. tmrti Oslo 3827. Ses. Josefina Strnadel, zamestnanim hospodyne, od kadu Cechoslovan eis. 40. zemfela dne 6. dubna 1945, ve stall 75 let. Do Jednoty pfistoupila dne 8. srpna 1905.

Certifikat A-10407 na $500.00. tmrti eisio 3828. Ses. Augustina Strmiska, zamestnanim hospodyne, od kadu Oechoslovan eis. 40, zemfela dne 6. dubna 1945 ye stall 75 let. Do Jednoty pfistoupila dne 8. srpna 1905.

Certifikat A-10407 na $500.00. tmrti eisio 3829. Br. Emil J. MutnY, zamestnanim na teleznici, od fadu Osveta eis. 38, zemkel dne 7. ledna 1945, ye stall 51 let. Do Jednoty pfistoupil dne .7 zaki 1913. Certifikat A8225 na $1000.00. tmrti eisllo 3830. Ses. Marie Talae, zamestnanim hospodyne, od kadu Nov Tabor eis. 17, zemfela dne 10. dubna 1945 ye staki 79 let. Do Jednoty pfistoupila dne 8. dervence 1906. iTmrti eislo 3831. Ses. Anna Siptak, na odpoeinku, od kadu Novy Tabor eis. 17, zemfela dne 14. dubna 1945, ve staki 87 let. Do Jednoty pfistoupila dne 1. eervence 18997. Certifikat A19573 na $250.00. tmrti eislo 3832. Br. Frank Pilat, zemestnan co kuchak v hotelu, ad kadu Komensky eis. 20, zemfel dne 26. bfezna 1945, ve staff 56 let. Do Jednoty pfistoupil dne 13. listopadu 1910. Certifikaty A-2909 na $1000.00 a B-2144 na $500.00. tmrti eislo 3833. Ses. Rozalie Dueek, zamestnanim hospodyne, od faclu Hvezda Texasu 47, zemfela dne 25. dubna 1945, ye staki 73 let.

Do Jednoty pfistoupila dne 189. dubna 1910.

Certifikat A-2930 na $1000.00. tmrti eislo 3834. Br. Edwin E. Kutel, vojin od kadu Svornost Jihu xis. 15, padl v boji dne 11. bfezna 1945, ye start 21 let. Do Jednoty pfistoupil dne 25. eervence 1939. Certifikat C-5105 na $500.00.

Hlavni Madovna timto vyslovuje yeem portstalYm nejhlubei soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni iitadovny.

V Fayetteville, TexaA Cteni bratti a sestry:Pled nekolika, dny rozeslali jsme na tajemniky naeich mistnich kadt zasobu pkihlaeujicich listin o dvojnasobnou trazovou pojistku (double indemnity insurance), pro tileny

V2EITNillr naei Jednoty, kterat dvojnasobna pojistka byla naei Hlavni tkadovnou zavedena.

Jest-li si pkejete, aby tato dvojnasol na. urazova pojistka byla yam vystavena ye spojeni s vaeim nynejeim certifikatem, potadejte tajemnika vakho kadu o jednu z techto listin, kterou pak dopodrobna vyplrite a pak nam ji s Va§im eertifikatem po gete, bud'to sami pHmon, neb prostkednictvim vaeeho faclu, neb organisatora zde na Hlavni Ufadovnu. Kdyt my tadost o tuto dvojnasobnou trazovou pojistku od vas obdrtime, i s vaeim certifikatem, my pak vystavime pfisluenY dodatek neb dopinek k vakmu certifikatu, na dosvedeeni, to tato dvojnasobna trazova pojistka byla yam povolena, vystavend a uvedena v platnost, a my pak vas certifikat s timto dodatkem poeleme tajemniku vaeeho kadu pro zapis.

Aby bylo yeeobecne znamo, za jakYch okolnosti, pod jakYmi podminkami, pod jakym omezenirn, za jakYch poplatk y, atd., pojistka tato je elentm naei Jednoty poskytovana, poclavam yam nasledujici vysvetleni: Hlavni tfadovna S.P.J.S.T. se zavazuje s podminkami uvedenYmi v dodatku, kterY bude tvokiti east vadeho certifikatu a v souhlase se stanovami, zakonem, pravidly a pkedpisy Jednoty, ktere jsou nyni v platnosti, aneb ktere budou pkijaty, zaplatiti dedici neb dedicilm udanYm v certifikatu, ktereho dotyonY dodatek je easti, tuto dodateenou trazovou podporu, rovnajici se obnosu uvedenem v certifikatu (ale v tiadnem padu takova dodateena podpora nesmi pkesahovati obnos $2500.00, bez ohledu na obnos kterehokoliv certifikatu vydaneho touto Jednotou kteremukoliv elenu), v padu smrti elena, povstale ptimo nasiedkem telesneho zraneni, utrpeneho zevnim nasilnYm a nahodilYm zpilsobem, kdy2 takove zraneni je zjevne, viditelnYm pohmotdenim neb ranou na zevni east!. tela (mimo v padu utonuti neb vnitknim poranenim, zjieteneho pitvou), a smrt nasleduje behem (90) devadesati drit po udani se neetesti, ktere to nahodile zraneni zavinilo.

Tato dodateend itrazova podpora nebude vyplacena v padu smrti zavinene pkimo nebo nepkimo, (a) nemoci neb neduhem jakehokoliv druhu neb telesnou neb dueevni chorobou, (b) samovratdou, vstavu ptieetnem neb neptidetnem, neb nasledkem pokusu samovraidy, (e) poutitim jedu, neb nadYchanim se plynu, bez ohledu na to, jest-li se tak stalo nahodile neb svevolne, neb (d) vzboukenim, povstanim neb valkou aneb jakYmkoliv einem z nick povstalYch, (e) v pachani ttoku neb zloeinu, neb (1) v teastneni se ye vzduchoplavbe, mimo co cestovne-platici cestujici, v zakonite °pralinenem osobnim aeroplanu inkorporovane vekejno vzduchoslutby mezi ureite stanovenYmi letieti, (g) neb kdyt smrt je zavinena pkimo neb nepkimo, zamestnanim, ktere podleha, vyeeim net pravidelnYm poplatkiim, die hazardni tabulky, S.P.J.S.T..

Dodateena, smlouva ohledne teto dvojnasobne trazove pojistky vyjde z platnosti, (a) kdyt jakekoliv poplatky dlutne pod dotypYm certi_ fikatem jsou nezaplaceny, (b) po vypreeni \ TYroeniho datum certifikatu nejbliteiho k' 60letYm narozeninam Mena, (c) kdyt certifikat le pfemenen na vyplacene pojieteni (neb kdyt certifikat je doplacen), anebo kdyt nektera z jeho nepropaelitelnych provisi vejde v platnost, (d) po schvaleni jakekoliv pohledavky povstale nasledkem zneschopneni elena, (e) kdyt Glen je zapsan y jakekoliv vojenske, Vzduene neb namoknicke slutbe v eas valky.

Tato dodateena, smlouva nepodleha tadnYm podminkam, tYkajieich se kterekoliv nepropaditelne provise certifikatu, ktereho tento dodatek je easti.

Poplatek za tuto dodateenou dvojnasobnou trazovou pojistku je 15 cent mesiene neb $1.80 mane za kaklYch $1,000.00 (ale nepfevyeujici celkem $2500.00) obnosu certifikatu,.ktereho tento dodatek je easti. Poplatky zaplaeerie po dobe, kdyt vYhody zde uvedene vyprei, budou navraceny na potadani.

Hlavni body teto dvojnasobne ilraZovk pojistky se tYkajici jsou tyto: pojistka;,tato se bude vystavovati elentm flak. Jedridty,

starts IL

ru dospelYeh od 16 do 60 let staff. Kdyti den. naei Jednoty dostoupi staki 60 let, jeho dvojnasobna trazova pojistka vyjde z platnosti, a on na ni pkestane platiti.

Kdy2 Glen nab Jednoty doplati jeho pojistku, budlo lOti, 15ti neb 20ti let certifikat, vo tkidach C, D, neb E, tak po yyplaceni neb doplaeeni jeho certifikatu, tato dvojnasobna iirazova pojistka take pozbYva platnosti.

Pojistka tato se bude vystavovati jenom tem elentm naei Jednoty, kteH neplati -vice netli pravidelne poplatky dle nab hazardni tabulky na jejich pravidelne pojieteni. V padu, to by Glen flak Jednoty, po zaopatkeni si dvojnasobne trazove pojistky pkijal zamestnani, ktere podle nab hazardni tabulky podleha vyetim net pravidelnYm poplatktm, tak v padu jeho smrti, zavinene piimo neb nepfimo tim hazardnim zamestnanim, jeho dvojnasobna, iirazova pojistka by mu nebyla vyplacena. Nebyla by v platnosti.

Tyto listiny, ktere jsme rozeslali na tajemniky mistnich Melt, jsou jen pro eleny flak Jednoty, kteH si chteji tuto dvojnasobnou raiovou pojistku zaopatkiti. Novi elenove naei Jednoty, neb ti, kteH si pkibiraji pojieteni na nova certifikaty, kdyt v jejich ladosti o pojieteni podotknou, to si pieji dvojnasobnou trazovou pojistku, nemusi tadnou dalei tadost o tuto dvojnasobnou trazovou pojistku pfedkladati. Prosime, bud'te opatrni, abyste kaidou iadost v kaidem ohledu, spravne a opine vypinili, a abyste s kaidou iadosti poslali nam tai vas certifikat.

Jest-li je nejake dalei vysvetleni, ktere si pkejete, podam yam jej s radosti, kdy2 mne to oznamite.

S bratrskYm pozdravem, J. F. hupick, taj. Hlavni tkadovnY. V Corpus Christi, Texas.

Telocviend Jednota Sokol Corpus Christi kona ptipravy k oslave patnactileteho vYroei zaloteni a trvani teto jednoty. Jsme site dosud ye vojne, ale thlavniho nepHtele, Nemee, jsme jit zdolali a proto elenove Sokola se domnivaji, to jest docela na miste toto datum v tivote naei Sokolske Jednoty dilstojne oslaviti, dokud nam valeene pomery dovoli.

Jest pravdou, to Sokol jest vtdy na prvnim miste v praci v katdem narodnim, kulturnim a humannim podniku. Sokol zde jako vende jinde mnoho venoval a nadale bude venovati na osvobozovaci akci deskeho naroda a take nikterak neziistal pozadu v podpoke valeeneho irsili naeich SpojenYch Statt. V nedeli odpoledne dne 17. eervna oslavime 15. vYroei Sokola v Corpus Christi. Podrobny program oznamime v kratkosti. Dnes mohu jen tupni einovnici a vedouci z Dallas pfisiIbili nam teast.

Mistoptedseda Hlavni tkadovny S.P.J.S.T., br. Ed. Marek, mi oznamil; to ve stkedu 23. kvetna bude potadana schtze organisatort SPJST. jitniho distriktu v nak sini v Corpus Christi. 're gime se na schtzku s uptimriymi bratry a sestrami jimt lezi na srdci vzrtst a pokrok Jednoty. Schtze takove die meho nahledu - jsou krokem v pra,vert'kneitt jiste v budoucnosti pkinesou beekavanY VYsleChas. Holasek. dek. - Na zdar!

V

ICALENDAII 20. kvetna. Opereta "Karneval" v sini tadu Pokrok Cis. 84, v Dallas, Texas.

3. eervna. Oslava vYroti postaveni spolkove sine tadu Pokrok eis. 84, v Dallas, Texas.

10. eervna. Velkolepe, zabava iadu Jaro. Cis. 130', v Dallas, Texas.

23. kvetna. &Mize iadov-Yeh organisatorft jithiho distriktu v Nar. Sokolske sini v Corpus Christi, Tex. 30. kvetna. Manifestaeni veeirek v ramci oslavy osvobozeni Ceskoslovenska v Sokolovne v Dallas, Tex. 3. eervna. Spoleeny °bed a odpoledne eeskY program v sini tadu Slovan Cis. 9. ye Snook, Tex. Wrath hlavni ritednici slibili svoji pkitomnost.

Mem od MAU za mesic duben 1945.

Ledo* No.

Ve stfedu, dne 16. kvetna 1945.

VESTNIK

Btrana S.

.Mort.

Umrtni

Expense Vydarif

31.85 1 14 btez. $ 171.60 2 11 dub.

7.98 .90 3 17 btez.

4.40 42.61 4 23 bfez.

328.20 51.95 5 2 dub.

37.82 7.80 7 11 biez.

198.52 11.75 9 21 dub.

255.51 20.40 10 18 biez.

13.55 59.00 11 16 dub.

32.23 1.95 12 18 bfez.

22.20 .15 14 10 imor, biez., 9.40 dub.

121.86 189.48 20.60 15 9 biez.

8.50 59.66 1(1 18 dub.

46.80 17 24 dub.

694.20 10.30 19 17 bfez.

57.53 472.49 - 30.55 20 24 biez.

5.10 21 15 biez., dub. 77.80 1.05 22 9 dub.

40.24 17.85 241.36 23 16 biez.

87.25 869.39 24 26 bfez.

31.30 281.50 25 25 duben 6.55 123.22 26 .23 biez.

538.78 61.35 28 6 btez 825.94 82.50 29 24 biez.

16.15 193.27 30 16 bfez.

4.10 71.77 31 20 bfez.

3.45 38.65 32 16 bfez.

26:55 232.22 33 18 dub.

1.05 35.90 34 23 dub.

16.90 68.20 35 10 btez.

19.65 36 2 An., biez. 190.21 2.10 17.14 37 24 dub.

26.35 38 25 fin., bfez. 228.69 10.95 94.52 39 17 btez.

490.36 38.40 40 23 dub.

2.70 51.80 41 14 dub.

6.05 35.35 42 24 dub.

13.00 96.08 44 17 bfez.

9.15 122.89 45 13 bfez.

51.75 288.32 47 24 biez.

18.90 320.11 48 24 dub.

5.85 71.30 50 24 dub.

221.06 13.10 51 19 biez.

5.50 53 23 dub.

232.22 18.15 54 9 imor 7.65 145.51 55 16 dub.

37.30 56 4 fin. bfez. 411.52 5.90 46.68 57 9 biez.

12.45 141.57 58 18 dub.

59 13 led., imor 2.10 85.70 bfez.

20.50 93.86 63 20 dub.

5.25 43.78 64 16 biez.

12.10 65 17 biez. dub. 6026 1.05 36.62 66 10 imor 18.70 143.67 67 27 bfez.

23.05 178.62 68 20 biez, 2.85 51.95 69 10 dub.

11.10 89.24 70 24 dub.

1.95 40.90 71 25 dub.

7.35 99.21 72 16 dub. p4.95 79.08 73 25 dub.

6.15 47.55 76 18 bfez.

4.65 17.25 78 5 dub.

4.65 39.47 80 17 dub.

13.50 110.95 81 14 dub.

6.60 39.30 83 16 Anor 29.15 267.95 84 9 biez.

23.60 137.09 87 16 biez.

97.90 804.94 88 24 biez.

9.75 84.73 89 11 dub.

1.45 18.33 90 10 dub.

39.95 273.41 92 26 hkez.

4.95 53.29 93 24 dub.

9.45 101.68 94 6 dub.

4.35 68.23 95 24 dub.

5.20 96 23 biez. dub. 56.12 7.80 62.15 97 18 dub.

6.75 11.67 98 20 biez.

1.95 23.21 99 10 dub.

2.85 19.81 101 11 dub.

1.55 8.51 102 24 btez.

Juv. Sick S. DI6tskii Nemoc.

Odbor own,

4.41 .30 19.56 10.53 22.10 29.23 12.54 .50

1.00 8.40 45.46 .72

5.29 58.61 18.13 134.36 19.36 4.80 124.11 36.60 L40

.72

.72

12.86 3.68 51.07 24.17 1.20 114.19

3.60 3.60

44.94 3.40 21.69 32.10 7.49 14.06 6.12 4.01 47.10 1.40 18.00

9.98 .60 8.26 3.08 38.67 1.86 122.82 10.91 40.59 2.30 2.46 .40

.72

1.44 2.16

.72

5.04

1.20 1.10

bez zadostudineni zakladnim podminkam. Ueeni se podoba letu voely s kvetu na kvet ye sberu latky na med; ale jedovatS7 pavouk, z toho sameho kvetu, z nehoi vdela ssala med, ssaje jed. Zale21 to na jakosti povahy dloveka, jake vYsledky piinese udeni. Povaha zlu a klamu oddana, se nestane udenim dokonalejgi, pouze ye vykonavani zla rafinovanejM. Ja v tom dlanku mezi fadky vidim jete i new jineho, ale o torn, a2 po druhe.

8.55 2.70 26.04 31.85 42.09 19.35 200.66 5.85 1.20 4.55 15.30 6.84 .90 2.55 3.75 3.02 1.25 9.75 2.50 3.52 3.90 .75 6.00 .60 4.60 3.30 1.20 1.60 5.25 2.30 75.30 46.94 .45 17.85 10.15 11.55 7.20 1.80 9.60 1.50 3.15 7.05 23.05 7.05 2.25 7.45 10.00 6.00 30.30 .90 9.75 3.90 6.75 26.20 2.40 12.60 6.90 6.45 23.40 2.85

S pozdravem, Stepan Bohumil Valeik.

uuInInumI 73

3.81 1.20 2.62 .80 2.80 56.36 .60 3.00 8.48 3.88 30.41

1.44 .72 .72 1.44

40.81 .40 3.50 43.51 14.44 1.40 24.26 .72 6.28 4.25 28.93 23.04 4.13

$17,840.14 1,775.35 1,896.82 72.05 V Sugarland, Texas.

6.54 2.20 4.13 4.40 38.23 1.51 7.11 .20 1.01

103 23 btez.

56.40 105 16 dub.

33.78 106 7 343.70 107 2 un., biez. 38132 279.65 108 26 dub.

110 16 dub.

57.58 111 18 biez. dub. 19.18 112 11dub.

173.08 113 11 dub.

70.26 116 20 dub.

58.81 119 26 un., btez. 13.26 121 17 dub.

83.55 122 24 dub.

37.53 124 11 dub.

4.20 125 23 bfez.

32.21 126 16 dub.

111.57 128 10 dub.

89.70 129 5 dub.

39.63 130 20 tn., biez. 653.22 132 16 dub.

6.73 133 18 biez.

144.33 18.20 134 2 135 20 dub.

64.64 136 12 btez 10.88 137 16 duben 3.73 138 17 dub.

64.86 139 26 dub.

23.93 140 17 dub.

20.58 141 18 dub.

51.88 142 20 btez.

196.56 143 24 dub.

109.31 144 24 btez., dub. 23.50 145 20 biez, dub. 80.76 146 18 dub.

54.40 147 4 dub.

39.50 148 23 btez.

329.47 149 4 btez.

7.35 151 19 dub.

148.01 152 5 btez.

40.80 153 23 dub.

35.63 154 20 btez.

257.07 15.10 158 24 dub.

160 20 btez.

131.69 161 23 dub.

31.67 162 11 dub.

77.33 163 23 biez.

389.96 164 13 dub.

75.15

9.36

Mill etenati!

Na strance 3. Vestniku ze dne 2. kvetna je elanek, v nem2 se pisatel ptimlouva, o to, aby chytti lide dali hlavy dohromady, a vymysleli neso, co by udelalo-lid lep gim, a aby nejakou nauku pochopitelnejยงi, ne'Z je dosavadni, uvedli v einnost. Nevim, zdali minil, aby ti udenci udelali mravni zakon novST, aby byl srozumitelneTS1, pak-li ano, tak prosim, uva2ujto o tomto: Vzdelanost eloveka se neceni dle jeho chytrosti, a dle toho co se naudil nazpamet z knih, ale dle toho, jakY je jeho mravni sta y. Metitko pro hodnoceni mravnich hodnot jedincu i narodu jest v mravnim zakone obsaieno. Ten za.. kon byl zjeven svetu 112 pied tisici lety ka2demu dloveku srozumitelnYmi slovy: Cti otce svehp i matku, aby prodleli dnove tvoji na zemi. Nezabijeยง! NescizolnZi g ! Neukrada! Nepromluviยง kfiveho svedectvi proti blanimu mu! Nepoladaยง nideho, co naleZ1 blitnimu tvemu, K tomu dal srozumitelny vyklad tot jeden moudrY olovek novejS1 doby: Mluvte pravdu jedenkaalY s bll nim svYm, nebot' jsme vespolek uclove.

A pokraduje v poudovani lidi k dobremu, pravi dale mezi jinYm: Aby neutiskal ani oklamaval v jednani bratra sveho, proto, ie jest mstitelem v'teho toho Pan. Nute, co chcete srozumitelnej giho nad to, shora,- uvedene? KaZdSr neueeny tomu rozumi.

Pravim neudenSr proto, 2e ti "udeni" si pro sebe vymyslili mravni zakon se "zadnimi dviticy".

Ale vAeho do easu. Ten posledni soud je bez zadnich dvifek. Zlodinec maskuje sve einy tak dlouho, neZ je organy spravedlnosti dopaden. adny uditel nedava, novou ulohu Zakovi, dokud se pfedeNou nenaudil, a tak i lidstvo, ten 'Zak ye gkole mrayniho pokroku, nemfde odekavat, te mu bude zjevena skryta moudrost,

Ve stredu, dne 16. kvetna 1945.

VtSTNIK

Strang 7.

Zpriva piljmil a vydani Hlavni Oiadovny za mesic duben 1945 STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBURSE MENTS FOR MONTH OF APRIL 1945. triirtni Mortuary Pft./JEM - RECEIPTS: Od radii. - From subordinate lodges 째delta se. - Deduct Poplatek novYch elenfi - First year premiums

$

Vydani Expense

DetskY Juvenile

15,818.12 21,774.97 2,581.30 541.05 3,104.56 50.00 253.00 125.00 55.75

2,412.86

390.84 1,775.35

1,505.98 264.29

60.00

80.71

1.50 7,412.86 16.00 12.05 160.00

CelkovY pkijem. - Total receipts Hotovost na ruce 4-1-45 - Balance Cash on hand 4-1-45

Souhrn Total 21,572.31

17,840.14 $ 1,775.35 $ 1,89 6.82 $ 60.00 $ 2,022.02

ZbSrva. - Net Premiums Splatky majetkovYch plajeek. - Payments on Mortgage Loans Splatky piijeek proti cert. - Payments on Certificate Loans Urok z pfijdek proti cert. -Interest on Certificate Loans Urok z majetkovYch piljeek. - Interest on Mortgage Loans Urok z bondil. - Interest on Bonds Olejove lease - Oil lease Najemne z majetku. - Rent from Real Estate Z mineralniho a olej. majetku - From minerals and royalty owned Za potreby od radii. - Lodge Supplies Pfenos z umrtniho fondu - Transfer from mortuary fund Vracene cestovne - Refund of travel expenses Na ttraty nemocenskeho odboru - For expense of Sick Benefit Dep't.

Za odhady. - Appraisal fee

Nemoc. Odhad61 Sick Ben. Appraisal

19,159.45 22,039.26 2,581.30 541.05 3,185.27 50.00 253.00 125.00 55.75 1.50 7,412.86 16.00 12.05 160.00

44,303.75 $ 9,205.84 $ 1,850.98 $ 72.05 $ 160.00 $ 55,592.49 398,534.10 902.84 26,389.62 920.27 1,434.49 428,181.32 $ 442,837.85 $10,108.55 $ 28,240.60 $992.32 $1,594.49 $ 483,773.81

VYDANI - DISBURSEME Pfijeky na majetek. - Mortgage Loans Piljeky proti certifikatinn. - Certificate Loans Oprava majetku - Improvements on real estate KomiSne z prodeje majetku - Commission on sale ofe real estate Vyplacene podpory - Claims paid Vyplaceno nedospelYm dedicilm - Claims paid to minors VyplacenY iirok nedospelYm dediciim - Interest paid minor's claims Vydani s prodejem majetku. - Expense with sale of real estate Vydani na opravu majetku - Repairs of real estate Cestovne, dohledy na majetek - Travel, overseering real estate VracenY trok proti certefikatum - Returned interest on cert. loans Vracene Umrtni poplatky - Returned premiums Pienos na yydani - Transfer to Expense fund Pravnikovi za pfijoky - Attorney's fee on mortgage loans Aktuarovi - Acturial expense Komigne organisatorum. - Commissions to organizators Cestovne - Travel Dar na S.A.6.T. a Sokol - Donation to S.A.O.T. and Sokol Express Rilzne potkeby na vydriovani tradovny. - Office maintenance Lekarske pkehlidky. - Medical Examinations Vestnik a slu2ne redaktora. - Vestnik and Editor's salary Pogtovne. - Postage Najemne z tkadovny - Office rent Sluthe fikednikt. - Officer's salaries Slane vYpomoci. - Employee's salaries Potreby a tiskova prace v firadovne. - Stationery and supplies Social Security tax Telefon a telegraf. - Telephone and Telegrams VYmena poukazek. - Exchange on checks Texas Unemployment Compensation tax Zaddena, clan z prijmu. - Income Tax witheld Vydani- na karu. - Car expense Potteby pro nemocenskY odbor - Supplies for Sick Benefit Dep't.

Odhady majetku. - Appraisals Celkove vydani - Total disbursements Hotovost na ruce 5-1-45 - Balance cash on. hand 5-1-45

77,400.71 2,275.00 51.12 445.00 8,846.00 479.12 10.00 105.04 45.00 19.55 1.15 106.09 5,000.00 245.77

85.00

97.74 325.00 743.74 16.85 2,100.00 9.05 69.78 215.00 955.88 57.50 60.00 1,189.30 331.15 153.97 120.90 24.03 12.26 30.23 165.30 11.16

294.27

52.50

6.75 181.65 $

77,400.71 2,275.00 51.12 445.00 8,931.00 479.12 10.00 105.04 45.00 19.55 1.15 203.83 5,000.00 245.77 325.00 1,038.01 16.85 2,100.00 9.05 69.78 267.50 955.88 57.50 60.00 1,10.30 331.15 153.97 120.90 24.03 12.26 30.23 165.30 11.16 6.75 181.65

95,029.55 $ 6,591.10 $ 444.51 $ 91.75 $ 181.65 $ 102,338.56 347,808.30 3,517.45 27,796.09 900.57 1,412.84 381,435.25

$ 442,837.85 $10,108.55 $ 28,240.60 $992.32 $1,594.49 $ 483,773.81

Hotovost v bankach - Cash in banks Bondy. - Bonds Majetkove ptjeky. - Mortgage Loans Pfijeky proti certifikatiim. - Certificate Loans Majetek (f army). - Real Estate Piljeky (collateral) - Collateral Loans Pajeky (personal) - Personal Loans Metitko a podily. - Equities and Utility deposits Zatizeni v 'ilkadovne. - Furniture and Fixtures Auto - Automobile S bratrskym pozdravem,

PREMED MAJETKU JEDNOTY ASSETS $ 347,808.30 $ 3,517.45 $ 27,796.09 $900.57 28,476.60 1,831,726.39 1,447,787.57 48,285.01 509.00 499,502.99 75,072.47 633.69 25.00 20.00 8,034.55

$1,412.84 $ 381,435.25 1,860,202.99 1,496 072.58 500,011.99 75,072.47 633.69 25.00 20.00 8,034.55 1,000.00 1,000.00

$4,202,576.41 $11,552.00 $105,066.70 $900.57 $2,412.84 $4,322,508.52 R. A. UrbanovskY, Adetnik.

Strana S.

tfLEDNf ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 rod. Sibst •iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do fillvni fRadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, ptedplatne a oznamky budle2 adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vistnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Mejrne take: Ta tvrda eeska zeme udupane., rci, odkud bete sve2esti a sily, v kvet vgady 2e vzpla ril2ovY.a bilY a jegte yeti v ptigti sveho rana?

Neb jinak sedrana jiz, vyeerpana, plen cizich, kteki zevgad po ni stkili, plen vlastnich, jig se nad ni v boji chYli, by davno kiesla, lati se vgech stran gtvana.

Zem yeti v jaro. Mejme take viru.

Vgak zeme slunce ma, jet divy kona, kde nage slunce? — Bud' jim, lasko svata!

Ty ved' nas k vesne, k volnosti a k miru, bud' sluncem, at' omladnem jako ona, at' nagich skutkil Zell je vrchovata!

(Jaroslav VrchlickY).

V Trvini upisovaci kampane sedme valeene pfijeky stanoveno bylo Utedne od 14. kvetna do 30. eervna 1945. Bezpodraineend kapitulace Nemecka uvolnila spojenecke branne sily k soustkedenemu naporu na nepkitele v Tichomoil a proto na g fikol dosud neni skonden. Budou jegte mnohe boje, bude tfeba je gte znaenYch nakladd. Upisovani sedme valeene Vijay jest v proudu a je pkanim vlady Spoj. Statd, aby jednotlivci tentokrate meli tet gi fieast v upisovani valeenYch bondt nee pki ptedchazejicich pfile2itostech a proto 14 biliond sedme valeene pujeky jest rozdeleno rovnomerne mezi jednotlivce a spoleenosti. Vlada klade duraz na upisovani dspornYch bondd serie E, kterYch ma bYti prodano za 4 biliony dolard. Jsou to Apisy na 12 let, ktere ptina geji dobrY drok, pkipoeitans/ k jejich hodnote, tak 2e za uvedenY eas ptinesou rovne sumy $25, $50, $100 a pod., ac nyni- za ne se plath o drokovou eastku mane.

Nage Hlavni liTtadovna vkele doporuenje elendm i nagim taddm hojne upisovani tete, sedme váleene pujaky, ktere. musi a take bude miti pinY iispech. vybudovin na piskii a Nema-li bYt novY lidg tvo spit k nova a snad jeAte hoeli tragedii nein ta, ktera v Evrope skoneila, pak budou musit byt v mezinarodnim meditku uplatnexia yrogramova, slava pledsedy nova esl. vlady Zdeiika Fierlingera, ze musi byt nemilosrdne potrestani nejen vgichni faiistidti zloeinci, ale vgichni jejich pomahaCi a kaidf, kdo jakfmkoli zpfisobem s nimi spolupracoval.

Spravedlnost triumfuje. Berlin dobyt stateenYmi vojsky mar'SalkaZukova,ruske tanky chr lily oheri a zhoubu na zbytky nemeckYch hord v rozvalinach mesta, ktere chtelo na tisic let ovladat Evropu. Tied rise, z nit vy glo tolik ne-

VESTNIK popsatelne hrdzy a neuvetitelneho zla, patfi minulosti. Ohromny a peklo na zemi gifici váleenY stroj nacistd znieen byl armadami spojencd a nakonec Wine' vzdali se bezpodmineene a2 na isolovane trosky v Jugoslavii a v Oechach, v nich2 fanatieti gilenci bud' se vzdaji anebo budou bez milosrdenstvi posttileni jako vztekli psi. Sedm let smrtelneho zapasu Evropy, roze2rane napted fa gistickYm jedem a potorn pusto gene a nieene pies hranice lidske pfedstavitosti nemeckYmi zhovadilci, nekonei zanikem civilisace, ale zhoubou statu, kterY evropskYrn naroddm zpOsobil tolik zla a utrpeni.

Ve zticeninach Berlina zasadila slavna ruska armada nacistickemu dravci posledni ranu.

Spinila se Stalinova slova, 2e nemecka 'Selma bude dora2ena ve svem vlastnim doupeti. Je konec pangermanismu a "Tlaku na VYchod." Hitlerova vojna za porobeni evropskYch narodt a uchvaceni slovanske pddy konei zcela jinak net si ptedstavovali naciste a jejich mimonemeeti ptisluhovadi a ptatele. Zmasakrovane a zbidadene massy evropskeho lidu procitaji k poznani ptiein rozvratu narodu a mezinarodnich zmatkd a Slovane se jednoti ye spoleene fronte jako je gte nikdy pied tim v cele sve minulosti. MocnY podil na shrouceni Nemecka maji ovgem zapadni spojenci, jejich Uspechy na zapadnifronteptedstihly v gechna oeekavani. Po odra2eni posledni kratkodeche Rundstedtovy ofensivy ztitila se cela nemecka obrana na zaprade zpdsobem, ktery piimo udivil. Vgechny dohady, ktere byly vyslovovany, finely v gak jednoho spoleeneho jmenovatele v nepochybriern poznani nemeckeho generalniho gtabu, 2e nestadi zadr2et viteznY napor rude armady. V poslednich chvilich vojenske katastrofy Nemecka nezbyl net posledni zOufalY pokus rozdelit spojence aspofi politicky — a i ten ztroskotal. Odvolanim tticeti nemeckYch divisi z padajici fronty na zapade na frontu vYchodni Nemci naznadovali, 2e davaji ptednost okupaci Berlina anglo-americkYm vojskem pied rudou armadou. Tak jako ye vgech svYch hlavnich spekulacich h tentokrate se znovu ptepoeitali. padni spojenci verni, ujednani v Jane stahli zpet sve pfedni sbory, ktere piedem dostihly zapadnich pfedmesti Berlina a zastavili sve hlavni sily na Labi, ktere bylo ureeno za padni demarkaeni earu ruskYch vojenskYch 0peraci. ZoufalYm pokusem rozdelit Spojtence byla take Himmlerova nabidka vzdani se Nemecka Amerieanfun a Anglieanum, jet byla pochopitelne jimi zamitnuta s poukazem, 2e kapitulace bezpodmineend mush bYtti 26.dana Nemci od vgech Spojencd, co2 ye skuteenosti "prodlou2ilo boiovani o celY tYden.

Nemedti hunove jsou nyni v Berline pod dozorem armady, kterou prohla govali na podzim pied etyimi lety za zcela znidenou. Berlifiane vidi plitomne ruske strafe na ulicich — znamena autoritu. U obchodnich budov vidi take strafe — col je znameni poiadku. Pechota, tanky a dela nalezaji se na delnfch mistech znideneho Berlina — coi mini silu — nacisty kdys podcenovane Rude armady.

Spravedlivf nad zradci ye stare vlasti proveden bude eeskoslovenskou vladou bez taht a ihned, jakmile vykonany budou nejhlavnej gi dkoly zavedeni pokadku v osvobozene republice. MinisterskY ptedseda Fierlinger pravil na zahajovacim zasedani esl. vlady v cich, 2e vgichni valeeni zloeinci bez ohledu na narodnost budou pohnani pied soud. Zradci a fagiste eeskeho a slovenskeho puvodu budou postaveni pied mimotadne lidove soudy. Pied soudem se bude odpovidat tak zvanY president Hacha i vgichni elenove Beranovy vlady, kteti dali souhlas k Hachovu podpisu tak zvane berlinske smlouvy z 15. bfezna 1939. Dale vgichni elenove protektoratnich vlb.d od 16. btezna 1939 a elenove tak zvanYch slovenskYch vlad od 14. btezna, jako i tak zvaneho Slovenskeho snemu. Pied soud budou pohnami tee politidti a administrativni pomoenici Hachovi, zradni novinati, kteti se zaprodali a slou2ili Nemcdmi fagiste a zradci, kteti vydavali Ceske a slovenske lidi do rukou Gestapa a kteti einne zdeastnili se na odvlekani eeskYch a slovenskYch lidi

Ve sttedu, dne 16. kvetna 1945. na nucene prate do Nemecka. Spra yedlivY trest stihne tee zradce z fad bankovnich, pramyslovYch a zamedelskYch magnatd, kteti za okupace pomahali Nemcdm. VSechny statni a vetejne Utady budou oeisteny od vgech zivlu, ktere se provinily na republice a narodu, od vgech fagistu a tech, kteti s fa gisty sympatisovali, jako i od vgech tech, kteti za nemecka a mad'arske okupace projevili zbabelost a zradu v chovani veci narodu a statu. Koteny fagismu mush bYt vyrvany z tela republiky jednou prov‘Zdy. Oeskoslovensia vlada vydala v Unoru1945 dekret o mimotadnYch opattenich pro zaji gteni hospodakskeLo 2ivota v osvobozene republice. Timto ustanovenim bude odebran majetek Nemci neb quislingy zabranY neb spravovanY a dan pfechodne do spravy lidi demokratickYch a spolehlivYch. Stat usadi take prozatimni spravu do podnikt a majetku opustenYch, t. j. take do majetkd 2idt, kteti nebudou ptitomni v dobe osvobozeni. Dekret stanovi, zatimni sprava bude zru gena, jakmile pomine dihrod, pro kterY byla zavedena. Toto bude platiti tedy take tehdy, kdy2 se 2idovskY majitel vrati nebo sttanovi sveho zastupce, ov gem pokud nebude jinYch dtvodd k dal gimu ponechani spravy. Jeden z dtiivodd, pro kterY stat mete zavesti zatimni spravu do zavodd, do odbornYch zajmovYch a hospodakskYch organisaci a fistavii bude dan tam, kde plynulY chod vYroby a hospodatskeho 2ivota si bude takovou spravu vy2adovati. I pronajmy budou podlehati kontrole a samortejme bude kontrolovan, omezen a ptipadne pine zakazan vyvoz hodnot z republiky. Temito opattenimi bude zaji gteno, aby Nemci a zradcove neutekli se svYm lupern, nezakryly sve zisky a neza gantroeili jimi spravovane hodnoty. President dr. Bene g nekolik pied svym odjezdem z LondYna podepsal take zakon odplaty, kterY jedna o potrestani zloeind proti 2idurn. Ka2dY zloein, kterY byl spachap na 2idech v Oeskoslovensku, na jejich votech a jejich svobode, na jejich lidske diiStojnosti a na jejich majetku, bude t yrde potrestan zvla gtnimi soudy lidovYmi. Nemci v jejich prave podobe. Nahla katastrofa Nemci odhalila je Amerieandm a Britt aim v jejich skuteene podobe. Pies v gechna zverstva, ktere Wind napachali zejmena v Rusku a v Polsku, a jet jim byla bezpeene dokazana, na zapade stale ptevladal dojem, 2e jde piece jenom o historie ptemr gtene a skreslene a krutost 2e je ostatne smutne nutnYm pdvodnim zjevem kaZdY valky. Ted' se v gak Anglieane a Ameridane sami pfesvedeili o neeem jinem, Na vYzvu Generalissima armad spojeneCkYch — generala Eisenhowera — kongresni vYbor a kada americkYch novinatt, vydali se do Nemecka, aby osobne shledli mueirny a koncentraky nacisty d'abelsky tizene. Obrazy hrilz nemeckYch koncentraenich a zajateckYch tabort, v inch2 bylo statisice nevinnYch lidi ubito a umueeno, desetitisice 2ivYch kostlivcd, kteti se doslova slabosti sotva vlekou, to v ge videli amerieti poslove — to vge ptestalo bYt pro Anglosasy, zvykle respektovat dustojnost eloveka, vYm.yslem Nemcdm neptatelske propagandy, proto2e to nyni videli na vlastni oci, kam a2 dovedou Mind klesnout, kdy2 se citi pany. Zloeinci z Buchenwaldu, Belsenu a ostatnich mist hrtzneho nerrieckeho besneni dojdou sve odplaty. V Ameridanech je pihlis mnoho vrozeneho smyslu pro "fair play," aby mohli pfejit mlaky skutednost, 2e videli, jak nemeeti vyvrhelove preparovali lidske hlavy po zpusobu kanibalt z d2ungli Bornea, jak si "u glechtile a vzdeland damy" nemeckYch rideelnikt tabord smrti daly zhotovovat z lidske keze rueni kabelky, stinitka k lampam a jak si pokizovaly sbirky z tetovanYch kog vybranYch ne gt'astnikil, kere nechaly k svemu pote geni na vezenskYch dvorech postfilet. Je gte pied padem Nemecka vybizel mrhavY Goebbels Mince, aby se neohlikli na 2adna, pravidla valky a pou2ili v boji v geho, co vede k cili. Mir, kterY na pora2ene Nemecko eeka, nemuae rozhodne bYt mirem mekkYm, proto2e mush ptedev gim bYt mirem spravedlivYm.

Ve sttedu, dne 16. kvetna 1945.

Franklin Delano Roosevelt byl tak stragne naeisty nenaviden, ie ani po smrti jeho jmena neugettili — aekoliy byl zase na druhe strane eten a milovan. Nedoekal se sloe yreholneho viterst-vi, ale nionene videl jii posledni okanatiky Nemecka a drceni Japonska. Venik a nezapomenutelnk F. D. Roosevelt byl t yUrcem spoluprice zapadniho sveta se s yetem sloyanskkin a odegel u yedomi, ie zyitezil.

Povstani v eeskkch zemich zahajeno bylo 5. kvetna 1945, kdy bylo oznameno, to tankove sbory tketi americke armady vstoupily do pfedmesti mesta Prahy. K povstani v Praze a jinde v Cechach a na Morave dOalo po oznameni, osvobozeni Slovenska zakoneeno bylo ruskYmi sbory, ktere hned pak zahajily postup na Moravu k zesileni sbort bojujicichvoblasti opanovaneho jig Brna a Olomouce. Zde strhla se velka tankova bitva mezi Nemci a Rusy. jet asi by- , la mimoi.adne urputna, nebot' Rusove v jednom ptipade vytladeni byli z osady Ki'enovic, kterou v'aak za kratko znovu opanovali. V nedeli rano vysilalo pra2ske radio rozkazy Cechrim i Nemcum, aby ustali vbojich. V pondeli praskSr rozhlas, zachycenY v LondYne oznamil, le velitel nemeckeho vojska v Ceskoslovensku neuznal kapitulaci, a bude pokradovat v bojich, a2 jeho sbory dosahnou svobodneho prrichodu ze zeme. Veeer tehoZ dne bylo hla.S'eno, to es'. letecke sbory z Anglie nastoupily cestu do vlasti. V irterSr 8. kvetna Moskva oznamila dobyti mesta Jaromefice na Morave, 32 mil na jihozapad od Brna. Americkk rozhlas ye stfedu rano hlasil. ae ruska vojska dorazila do Prahy — by ly to oddily, ktere postupovaly na Prahu od seYeru ze Saska a urychlily svuj postup pc, tiskani spray o pottebe pomoci v Praze proti Nemgrim, kteki neustavali v pokusech o pakozeni Prahy. Ve Ctvrtek rano rozhlasem hlageno, president dr. Bene g a elenove vlady z Ko gic pHleteli do Prahy letadly a dostalo se jim nad geneho vitani. Mot dne americkemu vojsku y zdalt se povestni vridcove nacistil v CeskoslovenSku Konrad Henlein a dr. Karl H. Frank.

Ueitel telocviku a zakladatel nacisticke organisace v Oechach. Konrad Henlein spachal patek sebevratdu podtezanim si tepen v zapesti depelkou holici bfityy, jiZ mel ukrytu v balieku cigaret. Mizera Henlein bral svaj plat co ueitel od vlady osl. republiky, proti nit zrazoval; byl pied Mnichovem csl. soudem odsouzen k smrti pro velezradu a proto neeekal na syrij ortel a gel k d'asu vlastni rukou . . . Nemci se clakladne ptipravili na udrteni eeskkch zemi ve svem sparu, meii tu na milion vojska, hodlajice svadeti boje o kagdou morayskou a eeskou vesnici a mesto, tak aby zustal tu po nich na smutnou pamatku jenom — htbitov. Kapitulace zastihla nemecke armady na Morave nekde mezi Brnem a eeskYmi hranicemi, tak ae skoro dela zapadni Morava a cele vkchodni Cechy zachraneny byly pied znidenim. Tieti americka armada generala G. S. Pattona po zabrani Plzne postupovala k Prase, net die dohody v Jalte melt Spojenci vymezeny demarkaeni linie, kde ta ona armada dostoupi a vyeka na dali rozkazy. Rusove men die teto dohody obsadit Prahu a proto Pattonovy sbory, dostupiv ge na nekolik mil od Prahy, dale nepostupovaly — aekoli v ten Cas se Ceti vlastenci zoufale proti rozpoutanemu nemeckemu vzteku, projevujicimu se ye vraZdeni bezbranneho obyvatelstva,,nieeni stavitelskkch pamatek a pustogeni Pledmesti. Margal Josef Stalin vydal ye sttedu 9 kvetna o osvobozeni Prahy nasledujici prohlageni: "Vojska prvni ukrajinske fronty po rychIem noenim postupu tankovkch Utvarn a pechoty osvobodila po zdrceni neptatelskeho odporu dne 9. kvetna o 4_ hodine ranni od nemeckkch vettelcil kapitol na geho spojence 'CeskosloVenSka, mesto Prahu." Na oslavu osvobozeni Prahy yypaleno bylo 24 ran z 324 moskevskYch del. Na oslavu kapitulace Nemecka dil margal Stalin vypaleni 30 ran z 1.000 (jednoho tisice) moskevskYch del. Plzeriska nemecka posadka brzy kapitulovala a jeji velitel general Georg von Majelwski vydal mesto americkernu plukovniku Harrymu Perkinsovi z Atlanta,. Ga. Po kapitulaci se general Majelwski zasttelil — patrne mel hodne zatiZene sveclonli.

Plzeliske. obyvatelstvo piipravilo 16, americke

vESTNIK pancetove divisi, ktera prvni vnikla do mesta, kralovske uvitani. Ohromne sastupy lidu shroma.tdily se na ulicich a na namesti, kde divky vitaly americke vojiny kyticemi kvetin a polibky. Osvobozeni mesta oznamil s balkonu radnice general John L. Perkins, jemut uspotadany nadgene ovace. U lidu die zpravy amer. zpravodaje pry zavladalo jakesi napeti, jehot ptidinu pozdeji pochopil. Lidu Plzne bylo screeno, to mezi americkYmi sbory u Plzne je oddil eeskoslovenskYch bojovnika od Dunkirku. A skuteene. Najednou pry vjely na namesti tansy, na nich divky v narodnim kroji mavaly vlajkami Ceskoslovenska. Na tancich byli zarostli, opaleni, bojem otutili a take ut unaveni muti esl. armady v zahraniei. Osvobozeny lid republiky videl v Plzni pod dlouhkch sedmi letech svoje vojiny. — Proto nad geni plzeriskkch bylo ohromne, lido radosti a gtestim plakali a male deli, vidouce plakat rodiee — plakaly s nimi, ae nevedely pros . Na to za hlubokeho pohnuti obrovske zastupy lidu zpivaly "Kde domov mrij?" a "Nad Tatrou se blyska." Amer. zprayodajove sdeluji, ae v bojich jenom okoli . kody, ale naproti tomu oPlzne utrpelo jiste A brovske Skodovky jsou taktka nepo gkozeny. V nedeli v noci rozhlas oznamoval ripine vyeisteni Ceskoslovenska od zfanatisovanYch hitlereikU a ohromnou valeenou kotist armad Sovetti.

Belem poslednich droll etyki armady sovetske zajaly 1,060,000 muZfr v .6eskoslov'ensku a severnim Rakousku, 1250 aeroplant, 1842 tankii, 6,618 polnich del a spousty munice a jineho materialu. Stara vlast jest tedy koneene od bidackYch podmanitelii osvobozena.

Jake to negtesti, ie bezpodmineene kapitulace Nemecka se nedoill Franklin Delano Roosevelt. Teprve historie jednou pine oceni, elm byl nejen Spoj. Statism, ale vgem spojenkm narodima tento uglechtilk patricius, kterk eirou silou sve ielezne yule piekonal falcon fysickou ranu, kterou utrpel, aby pozdeji nr vedl svilj narod z hospodaiskeho zmatku a vyrostl na politickou postavu takove schopnosti, ie se k nemu o radu a pomoc obracel celk zapadni svet.

- Porueik Jaroslav Rotrekl z Dallas, Texas, shiedal se v Nemecku s krajany, zavleeene tarn na nucenou valeenou praci. Jeho dopis sykm rodietim je velmi zajimavY v eeskem pfekladu zni: Kdesi v Nemecku, dne 17. dubna v noci 1945.

Mojt nej dr atei — Byl jsem uplynule dva tkdny dosti zarnestnan a proto mi promirite, le jsem nepsal dtive. Vypada to, jako bysme nerneli easu sami pro sebe, vgak nedbejte toho vribec, protote to zkracuje valku. Uddlosti vyhlikji nyni skuteene jasne — tketi americka armada pfekroeila hranice Ceskoslovenska, na g e osma motorisovand divise provedla historickk dulezity pfechod Rkna, osvobodila znaeny poeet valeenkch zajatcri, do rise zavleeenYch delnikil a lidi v koncentraenich taborech.

Dnes jsme osvobodili eeskY tabor nevolnickych delnikil a ja jsem s mnohYmi na chvili mluvil. Bole, byli skuteene St'astni a nebudu se pougtet do podrobnosti, co tito krajane progili v Nemecku i ye sve vlasti.. Vagina techto mladikri byla v Nemecku pet at gest rokft a vette mi, bylo to na nich videt! Pohliteli na mne jako na "spasitele" a udelali mi "bramborove placky"a kavu. Opattil jsem pro ne z nemeckeho skladig te dva truky potravin, gest ovci a dva vepte. Na Stesti dostali jsme se k nim i jinkm taborrim jegte za yeas, tito ubotaci by to bkvali dlouho nevydrteli.

Oeg i zahrali mi na tahaci harmoniku, kterou jsme si opattili od kterehos civilisty, zpivali Ceske pisne i moji zamilovanou "Chaloupky pod horami." Ovgem, museli jsme zabavu pferu g iti, my pokraeujeme v takni kuptedu.

Musim Vam vg ak s naprostou uptimnosti Se tato kratka nav gteva u nyni osvobozenych krajant byl pro mne nejptijemnej gim dnem, doposud ztravenkm v zamoti. Posilam yam nekolik jmen krajant tohoto tabora, z nekteri byli od Brna a skoro Vaichni z Moravy.

Jak se nachazite vdichni doma? Doufarn, ae dobte. My jsme doposud jaksi zaraSeni smrti na g eho presidenta, naseho Yrcl?niho

Strana P. Ovgem, nikdo nenine pfevziti jeho misto v teto vatne dob'e, net vAiehni eitime, ie president H. S. Truman nasledovati bude snahy a vile presidenta Roosevelta.

Dostal jsem peknk listek k narozeninam od pant Toberne a prosim, podekujte ji mkm jmenem.

Maminka se citi dobte a nepracujte piing teke — maminko — a tatinek at' se rovneg Sett'. To bude teto noci asi v gechno — "Bye, bye a Bull Vas poteg vgechny.

Vag syn

Jaroslay.

Pozn. redakce. — S timto anglicky psanYm dopisem sestra Valeikova prilohia dye pohlednice, ktere dostal porudik Rotrekl od osvobo zenkch hocht na pamatku — nic jineho nemeli a alespori temito listky chteli mu dat na jevo svoji nesmirnou radost nad shledanim se s krajanem, dastojnikem armady SpojenYch Na jedne pohlednici, oznamkoVane Hitlerovkm poprsim je nadhernk pohled na Hradeany; na druhe Hustiv pomnik na Staromestskem namesti. Listek nese datum 1. dervna 1944 a tato psand slova: "Milk tato! Veera jsem ti poslala balik. Ala jsem na nadrati, abys to mel &iv. ale nevzali mi to, tak jsem to poslala pogtou. Pak ale veeer v 5 hodin to ji g brali, tak me to mrzi, 'Se jsem nepoekala na dnegek.

Mama. Hued odepig jak to obdrtig a eekej dopis."

Nasledujici jmena eeskYch nevolnickYch del_ rise vypsal porueik Rotrekl s udanim jejich bydligte: Vajtala Jiri, Gatec. Vala Josef, Vigantice. — Hlavatk Lad., Slerska, Ostrava. — Polivka Bo' huslav, Praha, titkov. — Gajda Jos., Brno, Novsr Liskovec. — Horzyka Eman, Ttinec, Slersko.

— Viesner Alois, Ostrava. — Zapletal Lad., Klenovice. —Seliga Jaroslav, Slerska Ostrava. — Bardon Evten, Zlin. Krupka Karel, Kojetin.

— Slovdeek Otakar, Kojetin. — Sladek Anton, Praha. — Holubec Vilem, Pardubice.

V L. Grossmannova-Brodska: MODLITBA tEN BMW 1914.

Ptivalem Ialu zasageny matieky, sestry, yerne teny, i divky — rule v rozpuku — jimt Osud s jejich dui drahou, s ntz mely jiti Zitlm drahou, ureil bolestnou rozpuku.

Osudem-li takto usouzeno, le bkva bolest geny vend — o Bote, segli potechu a zmirni bolest, ktera hnete ta srdce tenska v celem svete a ositelou pod sttechu. — Tye, milost nechat' seslat pill nadeje zakmit, kterk sill a neda, klesnout v zoufani — at' mohou matky, geny, defi jasneji kolem pohledeti, doufat v opetne shledani!

6 Pane! Nebel' nam tu viru, ae andel Lasky, andel Miru od Tebe seslan bude zas, by utlumil zahubne blesky — by hojil rany, mirnil stesky, by sally, nastal klidnk eas!

By na ty, kteti Zivot dali pro drahou Vlast, my vzpominali jak na hrdina slavnkch zjev nevehali na bojigti pro pokhnaou dobu ptigti svou prolevati vfelou krev .. .

Net syn se vrati v naru6 matky, hospodat pod krov veske chatky, net ukoneenk bude boj: Ty, vladee svett, krali kralt, mirni ten ptival temnYch tall a srdce nas ten upokoj!

(Porn. red. Tuto krasnou basal' poslala nam k,jatikeni sestra B. Valeikova v Dallas, Tex., za cog ji 'srdeene dekujeme.)

III111.114.1.1[111

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS nmuoomuuu

II, 1,11,111111111.1,

Ve stfedu, dne 16. kvetna 1945.

V it STNIE

atrana 19.

11i111111111,111,11111,11illlis111,11.1111 . 111M

II/ MI 11 Ills

VESTN

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

monommrtmilimiumuumnmuummitmumitunimmmailumumnmumniumminiaoiminumuimimmamosuommulummatramuituumnitmuntimmummuntromunniuninnumuneitmunnumunium

General Svoboda I first met General Svoboda — he was Colonel then — at Istanbul. It was in 1940 and he had come from Russia on a mission connected with his men whom the Red Army had found near Rovno in the Western Ukraine the year before. Most of them had escaped from Czechoslovakia when the Germans and Hungarians marched in, and despite the cruel annexation of Techen by the Poles they, were ready to help in the defense of Poland when Hitler turned that way. They had no time to be armed, however, and it was not until much later that they had the chance they longed for to fight the Germans.

General Svoboda reminded me of that meeting today when I saw him off with his President on the way back to liberated territory in Czechoslovakia. He looks younger today than he did during those anxious days after the fall of France. Those remarkable blue eyes, set in a face deeply lined and bronzed by hard campaigning in the Carpathians, were almost fiercely bright as he stood beside President Bene'S to take the honors of a company of Moscow Garrison on Kievski Station.

General Svoboda will be fifty this year. He was born of peasant stock in the Czecho-Moravian highlands and when nineteen he was conscripted into the ranks of the Austro-Hungarian Army at the beginning of the first world war. A year later he Was one of the first group of Czechs to cross the lines to the Russians and took part as Platon Commander in the first Czechoslovak Brigade in the battle of Tarnopol in 1917. This battle was of enormous significance in Czechoslovak history for it was the first time since Jan 2i2ka's days that the Czechs had met the Germans on the field of battle.

In 1918 he was in command of a company at the battle of Bachmach in the Ukraine and the next year returned as an officer to free in-. denpendent Czechoslovakia. It did not take him long after demobilization to realize that there was not much of a life for him on the family farm and he returned to the Army as a regular officer. In 1938 he held the rank of Lieutenant Colonel.

Svoboda, like most officers of the Czechoslovak Army, regarded the Munich settlement as a battle lost in the war that would be long and arduous, and like most Czechoslovaks he asked himself how he could best prepare himself for this war. It was natural that his mind should turn to the idea of a Czechoslovak Legion fighting outside the Motherland and that a few months after the German hordes had swept into the Sudetenland he was in Poland with a group of officers. There were about 300 of them in September 1939, and they formed the kernel of a Czechoslovak unit that began to prepare for action when the Soviet Union entered the war with Germany. Under his command the company was trained at Buzuluk, east of the Volga. His men wore Britsh battledress and their arms were of Soviet provenance, but the unit was organized on Czechoslovak lines.

In the difficult winter of 1942 Svoboda wrote to Stalin asking that the Czechoslovak unit be sent to the front. In 1943 the first Czechoslovak unit went to the front. Attending the distribution of a new type of Soviet automatic rifles, Svoboda said to his men: "These are more than arms, they are the symbol of our victory."

Leaving a reserve regiment at Buzuluk composed in part of Slovaks and Ruthenians who had deserted from the German and Hungarian armies, Svoboda led his men into line near Kharkov where the Germans had launched a heavy counter-offensive. For almost a fort-

night his men held a vital sector some six miles broad and fought like lions, receiving the highest praise from the Soviet Command. It was after this battle that the first Czechoslovak was posthumously awarded the honored title of Hero of the Soviet Union. He was Captain J_a.roS'. When, finally, the unit received the order to withdraw, Svoboda marched with-his men and led them in stubborn rearguard actions that lasted forty-eight hours.

Fierce too was the fighting last year at the Czechoslovak borders where Germans packed the Dukla pass with artillery and mortars and took heavy toll of Svoboda's men. But their staunchness was rewarded. They were to take part in the rapid advance through Presov to the Poprad valley and to see once more the snow-capped crests of the High Tatras.

Today General Svoboda commands an Army.

When President BeneS", his Commander-inChief, came to Moscow he informed him that he was to be entrusted with the highest post in the defense of the Czechoslovak Republic.

General Svoboda has given more than his military services to his country. His son has heen hanged by the Germans, his wife and daughter have disappeared without trace. But as one of his men said: "He has thousands of children, his soldiers, who love and believe in him." He is a very human man, a great patriot and a great soldier. His own success is the success of his land and his people.

Ralph Parker.

V

Story Of Canberra Until the Ngarua tribe settled in the place called Canberra, no human disturbed the dreaming blue-gold stillness. But with their coming hundreds of aboriginals roamed the countryside . . . made bark canoes, sailed the Cotter and Murrumbidgee. They speared fish, hunted, and practiced their quaint tribal customs.

Corroborees (native Australian dance of sacred, festive, or warlike character) were held near Mount Anslee '— where Corroboree Park now stands — and their Borah ceremonies, for the initiation of youths into manhood at Tidbinbilla. Each October their feasts were held at Uriarra, when the men with torches, collected thousands of Bogong moths, which were roasted on hot stones by the women. The tribe was well fed while the moths lasted. Even today flocks of birds wing their way , to Utiarra to feast in October.

Now in Australia's gardenlike capital all that remains of the old tribes are primitive tools occasionally found on the hillsides, and smoke stains from their fires in sheltered caves.

Charles Trosby, an English surgeon, and a bushman named Joseph Wild, in 1820 were the first white discoverers of Canberra. Crown lands were presented to the settlers for five shilling an acre.

Robert Campbell, an enterprising Scotsman, accepted a grant of 5000 acres and some sheep to compensate him for his ships that were commandeered and sent to Batavia when famine threatened the settlers.

He became the first grazer of the district. He built his homestead. Rich in historical associations, this fine old property, later became the Royal Military College, Duntroon House, in its picturesque old-world setting constitutes part of the official headquarters.

In 1826, J. J. Moore, an Englishman, took up land around Acton, and built a homestead which today forms part of the Court House and Police Station and is one of the Capital's oldest landmarks.

Then came the convict days, and more set-

tiers . . . those heroic pioneers who enduring many hardships made of life a big and wonderful adventure. Followed the bushranging days, exciting days, when outlaws, by plundering and robbing, made life a misery for the settlers. Old bushranging relics have always been a fascination for the tourists, and many of the outlaws old haunts — hidden caves at vantage points in the mountains, from where they could descend unseen to stage their holdups — are to be found in districts around Canberra.

The first survey of Canberra was made in 1932. In 1908 Canberra was selected for the national capital of Australia.

A world-wide competition for a design for the layout of the capital was conducted, and won by Walter Burley Griffin, a Chicago architect.

The foundation stone of the commencement column was laid on Camp Hill March 12, 1913.

Lord Denman, the then Governor-General, performed the ceremony, and Lady Denman named the city, Canberra, City of the Sun. The federal capital is particularly fortunate in the choice of a site. Irregularly girt with pyramidal and table-topped mountains, the city is divided by the Molonglo River, running from east to west. Twelve square miles have been allotted for city development, and a future beautification scheme includes the construction of a chain of ornamental lakes along the river.

At the opening of the tenth Federal Parliament, on May 9th, 1927, the first to be held in Canberra — the present King and Queen of England — then the Duke and Duchess of York, lent glamour to the occasion.

The territory, which a few years ago, was little more than a wilderness, has blossomed into what many believe to be the world's fairest city — Canberra.

V

PLANNING THE NEXT DAY It naturally is essential for a life instiranCe representative to properly record the business events of each day, and to carefully plan his activities for the day ahead, and the majority opinion is that such recording and planning should be done at the end of the day, and not put off until the next morning.

By having all these details out of the way the evening before, a representative is in a position to go into action immediately in the morning. He has no excuse whatoever to "putter around." After speding just the allocated daily time at his desk, his only alternative, if he diligently follows his schedule of the evening before, is to be off into the field.

One of the principal causes for the lack of real success is that representatives just cannot get started in the field early enough. They all have good intentions, but because they fail to map a rigid schedule, they dissipate much valuable time each day. They do, of course, gcy through "busy motions," never realizing exactly how motionless they really are.

Successful representatives are ambitious, and being ambitious, they follow efficient methods.

They simply have no time in their busy daily schedule which would permit "puttering around" in the morning.

If you do not do your recording and planning in the evening at present, adopt this method for a certain period of time, and be amazed at the difference. You will also discover that you will sleep well by knowing your plans for the next day are complete..

Ve stfedu, (tile 16. kvetna 1945.

Pierce, Texas.

Dear Vdstnik Readers, It is raining, and I haven't anything to do to pass away time I just remembered that for a long time I did want to write a letter to you readers of Vestnik, and this rainy day will just fit in for letter writing.

I am a member of the SPJST. lodge, for the last four years, Elmaton No. 148. My four brothers also belong to the same lodge. Two of the brothers are in the armed forces, and are now somewhere on the Philippine Islands. Not very long they have met up on the Islands.

I think that this should do for the first time.

James Dorrio.k.

Vestnik reader, V Hallettsville, Texas.

Dear Vestnik Readers, I thought I would drop a few lines to the. ✓estnik. I haven't written to the Vestnik for about 3 years. We have all our corn chopped, and about 6 acres of cotton chopped. I have one brother and 2 cousins in the service.

I guess I have to quit and leave space for others. Come on, boys and girls, write to the ✓estnik.

A Vestnik reader, Virginia Boehm.

Ganado, Texas.

Dear Readers, This is my first letter to the Vestnik. I haven"t missed reading one single copy of the English section, and also enjoy reading every letter, especially written by the service men.

Come all of you, get your pencils and paper, or whatever you'll have, and write some. No matter what you'll write as it is always interesting.

Also you boys in the service write whenever you will have time. I am working in town now for the present and like my job fairly well, but I was born on a farm and like country life. It is quite a difference between country and city life. I am a seventeen-year-old Czech-American girl and can speak Czech very well. I also am trying to learn reading. My favorite hobbies are writing and receiving letters and also going to shows. I also would like to correspond with anyone who wishes to write. My address is c. o. Dr. Banknight, Ganado, Tex. School is nearly out and it is vacation time for some of you. Free from studying for a while.

I quit school two years ago, but wish I could be still going as I loved going to school. I have two brothers and one sister, but all younger than I. Will end this letter for this time with the best of everything to eevryone.

Irma Janeeek.

A reader, V Sheldon, Texas.

Dear Vdstnik Readers, It's been a long time ago since I had written the last letter to the Vestnik. Now I will try to dig up something to write about.

Well how is everything coming along on the farms? I hope that the crops are good this year. There are not very many crops around here this year. The reason is that the biggest majority of the farmers in this part of Texas are working at the shipyards or some other war industries. I am one of them too. Most of the time I took care of the farm, but now since I have been working at the Houston Shipyard there is no one else to do the field work. I have been working at the shipyard for nearly seven and one half months and I like it very well.

The only thing I hate about it is getting up at four o'clock every morning. When I go to thinking about how our boys have to suffer "over there," I feel'ashamed of myself griping about having to get up so early.

A couple of weeks ago I was on my vacation and did I enjoy it! I did a lot of hunting and fishing (my_most favorite sports). One day I even had the pleasure of shooting an alligator with my 22 rifle. I killed him with the first shot. He was a baby alligator, just a little over three feet in lenght. Some of them are as long as eight feet. They stay in the lake that is not very far from us. Sometimes we can hear them growl just like a lion. I used to think that growling came from a lion or a tiger, but I

VESTNIIC found out what that was one day while I was on a boat out there fishing. One was right behind me in a bush and when he saw me or heard me, he growled at me. I tore out from there like a lightning.

I cannot think of anything else to write about, so maybe I had better sign off.

If anyone wishes to correspond with me I will be very happy to answer all the letters that I will receive. My address is Sheldon, Tex. Texas.

May God Bless you all, I remain, Ruby Orsak.

V Fort Sill, Oklahoma.

Hello Readers!

It has been so long since I have last written that I might be completely a stranger to all of you. Just the same, I thought I'd write because I got 'a hold of one of the copies and found out it was almost empty. Jerome Lepik, seems to be on the ball down there and has some interesting letters. Keep it up Jerome, I'm sure everybody feels the same way about your letters like I do.

Now then, why I was so lucky to get a hold of those copies, I was home on a furlough. That was my third furlough, although still it was home, and I enjoyed it very much. It was really nice to meet up with my friends. Also after being here in this desert and rocks for 8 months, the country down home was like a paradise. Well, it is Texas, not Oklahoma, and Texas in my opinion is the best state, especially in the spring. Nothing is prettier than a field of bluebonnets. Also I'll say, those "Texas gals," they grow fast. I was down in Lubbock about a month ago to see my uncle. I met up with a lot of friends there that I knew a long time ago. To go there to my uncle was like going home. I'm getting along allright in the army, making myself feel like at home, most of the time.

I'll have to bring this to close. A crap game is going on right beside my bunk, so it is pretty hard to write, especially when one hollers "Seven or Eleven"!

Best wishes boys and girls. Heard today the Germans stopped fighting. Great News.

Pfc. Edward E. Kusy, Jr. Texas Soldier, V Crosby, Texas.

Dear Vestnik Readers, I will invite some of you readers to write more. I like to read, but I don't like to write.

Our crop is all up, almost ready to chop. We picked lot of dewberries, and there will be lot more later on. For pets I have 3 cats, 4 guinea pigs and 2 coons. School will be out in 3 more weeks. I will be glad as I want to learn how to chop. I am 8 years old, will pass to the third grade. I have 3 brothers and one very good sister.

From Doris Londa, Crosby, Texas.

V Smithville, Texas.

Dear Readers, This is my first letter to the Vestnik.

I am 10 years old and I have a brother, Joseph, who is 11 years old. We are both in the fifth grade.

I have an uncle in the service. He is Pfc. Frank Taneeka. He was in Oahu, Hawaiian Island. Now he is 6200 miles from home. At present he is in the hospital.

My brothers and I are planning to take a summer vacation trip to Ft. Worth, Texas after school to see our aunt and uncle Frank Stepan and their baby Patricia Elaine.

We are sending hello to aunt Evelyn and uncle Frank 8tepan, Jr., and also Mr. and Mrs. Frank Stepan, Sr. Almost all the cotton around here has been planted, but we had a big rain on top of it. It's still cloudy. It may have to be planted over.

I'm learning to read Czech. I like to read it.

My grandmother is teaching me. I hope to have the opportunity to go to a Czech school some day.

I was the fifth one on the honor roll in our room and the fourteenth in the fourth and

Straws 1L fifth grades put together. My average was 92.4.

If anyone cares to write to me I will answer all cards and letters. My address is Route one, Smithville, Texas.

I must close for this time.

Come on all of you, write more to the Vestnik I like to read the letters.

Until next time, I remain, Lyndell Tanedka.

V THE TWO WORLDS There may be more of them, but in practical life we usually only come across two worlds: the first and the second kind.

You step into the first world (only you must put your right foot foremost) without realizing it; you only recognize it from the fact that you are stepping more jautily than usual, and that the world around you is nicer in every way. The very street you go out into is somehow endearing and clean. Look! They have flowers in the window over there and there's a little servant girl waving her duster out of the window like a flag. "Morning, Mary Ann! What a nice street this is to walk along! Look at these pretty curtains here, and there's the postman. Got something for me, postman? Well, all right, next time, then. There's neighbor Smith looking over his hedge. Good morning, neighbor! Turned lovely, hasn't it?. Such a nice kind man he is.

Mind out, sonny, with that scooter! Don't run over me! And there's that old gentleman I know so well by sight. Here comes a baby in his pram. I'll make way for him, fast asleep with his little fists curled up and his rosy little mouth. And that pretty lady over there carrying her parcels home! P'raps there-11 be beef for dinner. And here comes the red tram crashing along. Let's have a ride, Mr. Conductor! a nice noisy one, as we go rushing along to work.

There's and old workman sitting over there, and yonder a broad, buxom mother; and look! a girl like a flower, so fresh and cool. She hasn't a glance for me, of course; she's got a sweetheart of her own, but here we are in the same tram. All right, Mister, I don't mind your bumping me, if we squeeze up a bit there'll be plenty of room. Where there's a will, there's a way! Today I'll polish off a jolly good bit of work. — Why, here we are already (How the time has flown! — And so on. That's the sort of world waiting for you to step into it!

But sometimes you get into a very different kind of world. The devil only knows how it came there. but it is connected and all of a piece, as if it had always been there. Oh lord, what a dull street! You don't find such wretched pavements anywhere else in the world: Ugh! all these dirty bits of paper; where does the filthy stuff come from? Look at that girl there, the slut! Shaking her duster out of the window. No wonder people catch germs! It ought to be forbidden. And here's the postman.

Anything for me? Of course it's nothing but bills. Blast you, clumsy young rascal, look out with that scooter or I'll box your ears for you!

It simply oughtn't to be allowed. There's my neigbor lolling over his gate, the insufferable man, I shan't even look at him. Here's that old dodderer again — Prams really oughtn't to be allowed on the pavement, making you dodge out of their way all the time. They ough to go in the road, they really ought—silly folks having more children, as if there werent' loads of people in the world already. What's it all for?

There's that woman carrying home her parcels from market again, people think of nothing but their stomachs these days. That dratted tram, not a sign of it, of course! Incompetence and muddle everywhere. A pretty state of things. At least! Of course it'll be full up, coming so irregularly. I say, sir, don't fall over me, if you please! Look at that silly, little chit, of course she must start powdering her nose, the little ass; thinks she's a regular film star. My God, how these people stink, I'm sure I shall catch 'flu from them, and what common, unhealthy, stupid faces they have. God in heaven! How this tram does crawl, and the row it makes! It drives one simply crazy — — The odd thing is that politics always seem to bring is into this second world,

Strata 1/1.

NEW CZECHOSLOVAK ARMY FORMED A new Czechoslovak army is being formed with Russian material assistance and it is now taking its place in the line on Germany's eastern front in the final assault on the Reich, it was revealed by President Edvard Bend in Moscow, on March 27, in an interview with C. L. Sulzberger, a correspondent of the New York Times. He said in part: "Several Czechoslovak divisions are being formed for our front and new divisions are foreseen. These will receive Russian equipment and technical aid."

He emphasized his country's determination to prosecute the war wholeheartedly until its finish.

"We are going home now and the first duty of our new government will be to make war against Germany," he said. "We shall exert all our energy in making war and in assembling our national forces, both Czech and Slovak, to make war.

"As soon as the Germans are pushed out, we face the very difficult task of reconstruction.

There are several basic problems. First there is the question of material and economic reconstruction. Our country will have been largely destroyed when it is finally liberated. The second task will be to reconstruct and renew our democratic machinery in internal affairs.

This requires the collaboration of all parties, including the Communists. Our third task will be the most delicate and most difficult — to clear out all Fascism and Nazism and settle the question of all collaborators, Germans and Magyars. This will be our hardest job. We must expel them."

The President said he preferred not to speak specifically on the subject of Sudeten Germans, but that this broad statement was in itself clearly, explanatory.

"I believe," he continued, "that the whole nation will accept this as the necessary punishment of Germans first of all and collaborators afterward.

"On the whole, I believe Czechoslovakia will again be the first of all central European countries to be roconstructed both in a physical and a psychological sense. I foresee that the settlement of our problems will proceed rather smoothly."

V DUTCH NEW GUINEA

By Avery Means Way back in 1935 a considerable number of Japanese were settled on the northern coast, supposedly engaged in timber operations, and fishing. It is known now that they were advance Fifth Columnists carrying out, their infiltration plans. The "cover up" for their war work was an attempt to grow cotton on some 2,000 acres near what later was one of their strong military centers in Dutch New Guinea.

The Japs also bought timber concessions in manywaterfront locations.

The Communists were in Dutch New Guinea 'about 1427, but as compulsory settlers sentenced to exile by their governments in Java.

In 1938 they were still there, which is a good test for the survival for a settlement in the Midst of over 300,000 uncivilized natives from the most backward races in the world.

Holland had its ruinous Tulip speculation in the Mother Country but in the far off colony of Duech New Guinea the Dutch folk again fell pray to wild speculation. This time the boom was not in tulips, but in the Bird of Paradise.

Just after the first World War the world became suddenly conscious of the beauty of the Bird of Paradise. In the wilds of Dutch New Guinea the Hollanders quickly brought marine engines and began making long river journeys into the interior to collect feathers of the giant bird — sometimes 17' inches in length. Many skins were sold for over $20 each in 1919 at the peak of the boom.

Then, like the great tulip speculation of bygone years, the bubble of fortune burst, and by 1929 the market was dead, the $20 birds were worth only 50 cents in 1931, and since that

VI ■ TN22

Ve stfedu, dne 16. kvetna 1945.

time the whole enterprise has dropped out of the news columns.

So the Wall Street of Dutch New Guinea crashed at about the same time the Wall Street of New York laid an egg.

White people did not really start colonizing Dutch New Guinea until about 1930, and many of them were the "Tobacco Road" types from the underprivileged of Java. About half a dozen German planters were in the land, and the Japanese had several thousand coolies in the country under the pretext of working on the Government Farms and for labor in the alleged new gold exploration. The whole business was strictly of the rumor type news featured by Japanese spokesmen.

V WHAT IS THE MATTER WITH CARTOGRAPHERS?

OUR

With a peculiar tenacity, worthy of a better cause, many American dailies and magazines continue to publish war maps on which the names of Czech cities appear in the German nameclature.

While on the new maps published by the Rand McNally Company the previous mistakes stand corrected, the war maps sent out by the National Geographic Magazine and the Associated Press designate still the names of all Czech towns and cities in the German language. Thus the city of Brno is called Bruenn; Morayska, Ostrava, Maehrisch Ostrau; Olomouc, Olmuetz; Hradec Kralove, Koenigsgraetz; Roudnice, Raudnitz; Liberec, Reichenberg; Karlovy Vary, Karlsbad; Budejovice, BuchVeis, etc., etc.

This practice is contrary to the expressed wish of our Department of State. It is also contrary to the policy adopted by the American cartographers at their convention held last year.

Why, use the language of our enemy to describe the territory of our ally, the Republic of Czechoslovakia?

It has come to pass that the Czechoslovakian towns and cities appear on the war maps of many American newspapers under their proper names only after the Russians liberate them....

Why wait for the Russians to change the Nazimade nomenclature?

Is the influence of the German cartographers, once so widely exerted upon our map-making concerns, still so strong that it can continue as a phase of Nazi propaganda in our American newspapers and magazines even to the last moment before the final defeat of Germany?

V THE PLUS BENEFITS OF FRATERNAL INSURANCE T. Heaney Data accepted and recognized by the Temporary National Economic Committee of the United States during the first session of the Seventy-sixth Congress indicated that the year 1890, with a population of 62,900,000 in Continental United States, there was a total of Four Billion One Hundred Million Dollars of Insurance in force. In the year 1937, with a population of 129,300,000, the insurance in force increased to 109 Billion, 600 Million Dollars. It will be noted from this data that while the population increased 100%, the amount of insurance increased 2,500%. Therefore, the insurance in force grew twenty-ficve times as rapidly as the population of the United States.

This is surely an evidence that life insurance — home and family protection — is the leading and most important single development of our nation during the past half century. The contributions of our people into this fund for the protection of their homes and for the security of themselves and their loved ones under the banner of life insurance have not only accomplished the purpose intended, but, in addition, through the investment of the monies thus collected, have contributed largely toward the development of the industries of the nation, for during the years of surplus funds of these many commercial and fraternal insurance organizations have been invested in

government, state, municipal, and industrial bonds.

To the leaders of this important life insurance industry is handed a great responsibility.

They are following in the path of a long line of builders,,a long line of honest, capable executives, men and women in our field who, by their faithfulness to duty, their efficiency in fulfilling the trust placed in their keeping, have honestly earned the confidence of our people.

As we look back over the years we can point with pride to the very few cases, considering the magnitude of our field, where dishonesty or lack of efficiency resulted in loss to our customers, the insurance policy and certificateholders. This is the heritage handed to the executive leaders of the life insurance industry, both fraternal and commercial, and as we travel about the country and have the privilege of meeting and knowing the present day insurance leaders, we are confident that this heritage is now in safe and competent hands.

Life insurance is of ancient origin. In the early days in many countries of the land guilds were formed , all having for their purpose the protection of the family and the home. In those days the methods adopted lacked the scientific system that was developed in later years. The first fraternal life insurance lodge in the United States was organized by John Jordan Uuchurch, a mechanic residing in Meadville, Pa., who, seeing about him poverty, suffering, and distress among the widows and orphans who were left without means of support, conceived the idea of organizing the wage earners of the district where he resided into a voluntary society having for its purpose the contribution of funds for widows and orphans, and further, through their combined membership, to provide medical care and the necessities of life in times of sickness and distress. Thus was formed the first fraternal lodge in America.

Therefore, last year, in 1944, the fraternal lodge societies celebrated the Seventy-sixth Anniversary of a system that has developed into one of the greatest humanitarian movements in the history of the world.

The fraternal life insurance societies are truly referred to as the - melting pot of all the world. Within the fold of the fraternal life insurance system is found patriotic leaders from the four corners of the earth whose services are ever at the command of our leaders in government.

Today and ever since our country has been at war the all-iniportant topic is Victory. Never has there been each demonstration of unity among our people. Never has there been greater need of unity, for we are still faced with a common enemy who would take from us our free democratic way of life. We are still faced with an enemy who has developed greater strength than we thought possible. We are still faced with unscrupulous, inhuman leaders -dictators into whose hands our brothers across the sea innocently and hopefully placed power and authority, confident that they would exercise this power to bring peace and prosperity, only to find too late that this power was brutally used to drive them into battle with their brothers of other lands, resulting in untold suffering, death, loss of home and loved ones.

V GIANT CLIPPERS If you think that today's., passenger planes used by the airlines are of good size ... imagine commercial aircraft twelve times the size!

This isn't just another piece of fanciful thinking about the future. An order for the manufacture of 15 luxurious Clipper ships, 12 times the size of today's standard commercial aircraft, has been placed by one of our large airlines.

These huge, land-based Clipper planes will each carry 204 passengers, and will be capable of flying 750,000 passengers a year in transAtlantic and trans-Pacific service!

mriaTxtic

Ve stfeclu, dne 16. kvetna 1945.

Dallas, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Prave je tomu 1 mesic, kdy srnutna, zvest zasahla celY svet, to nag nejvetgi statnik a lidumil dokoneil nahle svoji tivotni pout'. PITtrhla se struna napjata, dotlouklo srdce velikana dnegni doby, kdy ho zde bylo nejvice zapotfebi.

A tak jak Umrtim MasarykovYm uvrten byl svet do viru stra gne valky, ktera trvala 6 dlou_ hYch let, tak pti skonu velkeho syna naroda americkeho, F. D. Roosevelta dokonava, za mesic po jeho smrti 'Selma nemeckeho militarismu v Evrope a naSim zmueeny,m krajantun padaji okovy, otviraji se povestne hiadomorny koncentradnich tabort smrti a nadlidskeho utrpeni. Oeskemu narodu v gak bylo ureeno vypiti kalich hotkosti do posledni krtpele.

Nad tmrtim presidentovym zalkal celY svet, i neptatele jeho plakali. Proto musel umfiti ye etvrte lhtite sveho pres. ttadu, aby by docenen. Obrazky jeho posledni dobou nasvedeovaly nezdravY vzhled tihy velke zodpovednosti. Vgak oci, jent jsou okenky do al ga eloveka, v tech zradila se vtcly moudrost a jeho vtcly nemizici tsmev einil teen nezdravY vzhled Ptislovi pravi: "Ne ten milt', kdo je krasnY, ale ten krasny kdo je milk, a kdo je ,ten je i hezky." best budit zachovana svetle pamdtce Vagi nami vgemi. Vag spravedlivy boj za pravo drobneho lidu i malYch narocit je uti aobojovan.

Ket nynej gi Vag nastupce ; 'president H. Truman, kraei ye Vami vytknutych kolejich ke konednemu cili.

Dne 28. dubna hlasilo radio, ze valka v Evrope je ut skondena. VSak v zapeti, kdy lid se poeal radovat. radio hlasilo, ze zpravy jsou pfecleasne. Vgak rozletla zvest jako sime vetrem rosnesene po celern svete, poealo radostne kliCit, ze ty krute boje na evropske pevnine speli ke koneenemu viterstvi.

Masarykovo heslo "Pravda vitezi," je spineno.

Na tisice hrdint polotilo sve tivoty na oltak vlasti, za tu pravdu, ktera. vitezi. Ze vgech stran svetovYch zaletaji k nam zpravy, ktere pini srdce nage, zarmutkem nad ztratou bytosti nam drahYch, kteti od nas odjitcleli mladi zdravi, veseli a kterYch se tak mnoho nevrati. My nikdy nevypladem tolik slz, abychom s nimi smyli na bojigtich prolitou krev hrdint molochu valky obetovanych.

Velka, doba vychovava velke lidi, tak tato doba je zrala pro vychovu tech velkYch lidi, aby vic tech hroznYch valek nebylo.

Dne 4. kvetna jsme se se gli v Sokolovne ke spoleene schtizi prvni. tohoto roku, abychom se ptipravili na manifestadni schtizi at valka v Evrope bude prohla gena za ukonCenou. (Velka, gkoda, ze je gte ten protivnY, iiskoenY tlutY Japonec neni zdolan. Takto to radost nage nad viterstvim je u gkrcena, neb jeAte to sebere moc tivott a penez a v geho jineho, net si svet spokojene oddechne nad otravnYm dechem valky).K tomu teelu ma byti svo'dna dalgi schtze, jakmile posledni pouta podzviteckou nemeckou nadvladou budou v nagi stare vlasti rozbita.

V teto schtzi na tadosti br. ptedsedy, nam pokladnik Sdruteni, br. J. Hemtal ptedlotil celou hotovost na gi odboaky od poeatku valky, a ie jsme nad tou hotovosti byli radostne piekvapeni, dovoluji si ji obecenstvu ptedlotit.

Dallaska eeska osada neni tou nejvet§i v nagem velkem state Texasu, ale vtcly gla v popfedi za daleko vet gim eeskymi osadami, co se tYka price kulturni, dobroeinne. Jit v ptedegle valce nage eeska, osada ziskala za nejvagi sumu pro Narodni Sdruteni sebranou eeskou hedvabnou vlajku Hlavni iffadovnou N. S. darovanou.'Jen na jednom bazaru, tu gim v roce 1916 jsme vytetili pies 2 tisice dolart (v loni, v roce 1944 18 set). Ne, ze se chceme chlubit, vedyt' to, co jsme vykonali, koname z lasky, abychom uleheili jarmu valkou spoutanych spolurodakt. Napadaji mne pri tom psani slova jedne basnieky (na jrneno autora nernohu prave si vzpomenout.) — (Pozn. red. Autorem je slavnt spisovatel Jan Neruda):

"Vzharu jig hlavu narode, k nebi sve zvedni °di!

Viz, jsou tam i male hvezdieky, kol niche se velike todi.

Nue, my jsme tou malou hvezdidkou — kol nick se ty velke Wei." Tedy ten na g celkovY ptijem do dne gni doby je $7,500.00. Mimo toho loni v kvetnu zrodil se u nas v Sokolovne z malYch podatkil, hry v karty, domina a rtznYch dare povaleenV fond, jeho pokladnikem jest br. F. StranskY starei. Pro zvetteni tohoto fondu maneele Silovi jali se porklat obedy v Sokolovne, vSe daruji co se tYka masa, na ge obetave sestry ptina.gi salaty, knedliky, peeivo a tim je vtcly iispech zaruden, bYva, 100 dol eisteho vYtetku a z posledniho obecla $150; to ue vydatne v pokladne ptibyva, za rok je tam 880 dol, a jegte jeden abed a bude tisic, snad i vice. Kdyt napigi sumu 10 tisic, nic neptehanim, ba udavam nizkou eislici. Kdybychom k tomu ptipoeetli, co se vydalo z rtznYch zdej gich spolkt na dobroeinne teely a pro americkY ervenY kkit, bylo by toho daleko vice. Sestra Hemtalova yam vypsala, co jen nag malt' Kroutek deskYch ten v Sokolovne za 10 let trvani vykonal, a to jen 10c mesieniho pfispevku a pak Sokol PovaleenY fond.

8. dubna fad Pokrok uspokadal abed a zabavu ye prospech A.6.K., na kterem se opet podilela eeska, osada, &sty vytetek $339. Nag malt' sobotni Kroutek Bingo vytetil po centiekach pies $200 a podpotil kde toho bylo tieba.

Pii tom se pobavime. Mame zde lidi dobre yule, kteti se ptedstihuji v uglechtile snaze o pomoc vgtude tam, kde je toho potfeba.

Abych vas take uveclornila, ze do dnegniho dne jsem odeslala 300 liber gatstva, ktere jste na moji vyzvu ochotne pfinesli. Pies tu dobu, co byla vyhlagena celo-narodni sbirka, gatstva, bylo nas vgech povinnosti jako tadnYch 6echo-amerieant na ni pkispet, cot vim, ze jste ucinili. Ted' vgak, kdo by si pfal nejakYm gatstvem pfispeti, budu ho nadale sbirat, tete mne to opet pfina get do Sokolovny.

Nag starost Sokola, br. B. Pfevratil a sestra Pfevratilova, mne dorudili na moji sbirku kras_ nY dar, 12 twine novYch panskYch oblekt, nejake slaks-suits a zimnik, v cene aspori $300.; br. Pfevratil je vedoucim u firmy Dreyfuss & So. v krejeovskern oddeleni, potadal aby mu na tu nagi sbirku neeim pkispeli, odtud tak krasnY dar. Dale me ut po druhe pi. Kubinova, dorudila pane detske gatstvo od svych dvou vnueek a 3 pary botkt, a pi. Skotakova mne pravila, ze ma, pro mne hodne tatstva, sebrane od svYch zakazniku a za sebe, a i lepenkove krabice ee mne pkinese.

Penezi na odeslani gatstva dale ptispeli: Pi. C. Pokladnik $1.00, Kroutek Bingo $5.00, pti zajezdu do Ennis, kdyt jsme tam hrali divadlo, varn fgem znama, obetava pi. Zazvorkova $10.00, pi. 8ebetkova $1.00, celkem jsem piijala na odeslani gatstva $27.00; vydani $21.46, dojitcl'ku do mesta, pogtovne a Cas daruji ja.

Pan Al Novak z Bryan, Tex. mne zaslal Cek na $8.00; $3.00 z toho si pkeje darovat na mistni gasp. S. L. a $5.00 na Sok. PovaleenY fond.

Na easopis Svobodnou 8kolu zaslaly mne ptedplatne tyto pani: Jurdikova a pi. F. Gurecka z Ennis, Svitakova z Fort Worth, pi. Babovcova z Terrell, Divigova z Temple; domaci: Stranska, 8ebetkova, M. 8ilova. Z pant organisatort se neptihlasil nikdo. Bud' to nedetli, nebo tadne dite do Jednoty neziskali a nebo si to poslali sami?

Ja varn vtem dekuji a te gi mne, ze se varn Casopis libi i za . vase slova uznani; to radi me dopisy &tete Jsou to az na 2-3 zde rozeni a piece se o eeskou -eetbu pro sve ditky zajimaji.. Pi. ebetkove, mne scle14, ze ona sama se naueila ze gist a psat, aC le zde rozend (ovgem ze i jeji dcera) a pfedplatila tento Casopis pro svoje vnoudata, tedy ut pro 3. pokoleni.

Sestra dopisovatelka Kroueku, A. 1VIachaeova, mne odpusti, to zde opravim ty dary, jee mne byly k nagemu, 10 let. trvani kroulku osobne doruogrO ueb po4tou zasiane, Vali= si

aroma IL ry svYch pfatel, kteti mne penize na ruin (Feely uz po 30 let zasilaji.

Po nagem slavnostnim obede 5. dubna veeer k nam piiSla pi. A. Hogkova, donesla mi krisnou kytici Zde Z mamineiny zahradky a pravila: "Na pamatku me drahe ma y (kterri byla zakladajici elenkyni, pi. Marie Kraftova, ktera kratce pied dovr genim 10 let nahle zeintela) chci yam take penetitYm darker/I prispet" a podala mne Cek na 10 dolara.

"A zde," pravila dale, "jsou razne nits, vina na haokovani, co mamineiny ruce nedokondily, vemte to do korutku a zpracujte a vYteeek za to dejte na S.A.C".T." Na druhY den, 6. mne do ge] dopis a $4.00, s pripsanim peknYch upfimnYch slov uznani na_ gi price a gratulace k darti pravi, od pi. A. Herzanove a pi. Pavelkove, kaeda zaslala $2.00.

Pi. Svitakova take zaslala gratulaci a $1.00, pane 8ramek mne odevzdal $2.00 a pravil, dejte tam, kde za dobre uznate. (Ja bych yam na toho p.

S. neco rada prozradila, ale dopis muj ut je dlonhY.) Dala jsem $1.00 Kroulku a $1.00 na povaleenY fond.

Kdye jsme hrali 15. dubna divadlo v Ennis, maneele Miro Jureikovi me a pi. Rezkovou wall s sebou, a ee jeli hned dopoledne a divadlo bylo at veeer, zavezl nas k manielam. Jim PavelkovYm, kde se nam dostalo upkimneho pohosteni. Ten, kdo byl u Pavelka a Herzant, jak umi pohostit. Pekne jsme si o starch Casech popovidaly — diky Vain. Ale a abych d6lala teeku Zasilarn k otisknuti dopis od syna mantel)] RotreklovYch, Lt. J. Rotrekla, kterY bojuje v 9. divisi a poslal donra mnoho zajimavYch veal z raznYch zemi i nemeckou 'tvastiku, helmu, penize a jine. Pie velmi zajimave a aC byl nekolikrate ranen, vtcly pi ge humorne, me. velkou davku odvahy.

Pozdrav etenatarn zasila Baena Valdikova.

V Fort Worth, Texas.

Ctena, redakce, mill ptatele, dteneli a vtielmi znami!

Po delgim ease odpoeinku od dopisovani jsem se dnes rozhodla, ze yam par faclkt napitu-do Vestniku, zvla gt' kdyt od nas z Fort Worth tarn tak malo dopisovatelu dopisuji, tak si myslim, te to nebude na gkodu take nee° napsati.

Nat syn Edward se ted' naleze. v Groton, Conn., bydli tam i s celou rodinou, jeho term a malt' 9 mesioni synek, a pite, pry se tady mime dobfe, Mame jenom osm hodin denne, a na katdou floc mohu chodit doma, to se jemu zda, jako kdyby ani u namotnikil nebyl a pry v brzke dobe bude zase poryten.

AneZka Denmorova, bYvala, Svitakova, s jejim mantelem a dvoumesienim synaekem se ptestehovali zpet do Texasu. Pan Denmore byl co dobrovolnik, kterY se pfed dvema roky pfidal k Seabees a mnoho mesict bojoval na a tak jeho Cas vypr g el, tak ho ze Seabewpropustili, a ted' se usidli zda ye F'ortAForth,-kcle oba mail sve pfibuzne.

Take ze Seabees byl propu gten mtj gvakr; p.

A. Wilkerson, kterY ma moji sestru 8tastni jsou ti, kteti ut majf svuj fts---na moil vysloueenY, ale take jest jette mnoho neAt'astnYch, kteri tam musi je gte nejakt Cas laYti. Podasi zde mam menive, hned pr gi a toss slunko sviti, zahradky misty nejsou mot kloudne, nejake Stenice v gechno niei, tak nevi=, jak to vge bude s temi "Victory" zahradkami, jest_ li se to nepolepgi. easto nav gtevujeme dallaska divadle. v :Ain! Sokol a take v sins Pokrok SPJST. a veliee se nam divaclla zamlouvaji, a ,t04 jsme, ti tome zvykli, ze pokatcle kdyt vime, ze IT Dallas bude hrano Ceske divadlo, tak tu nede'll vedy na to obetujeme. Neni to takova dalka, pa busu to jeden hned udela, a take to mnoho penez nestoji.

Pro dneSek koneim s pozdravem. na redakci a vSechny dtenate, Millie Politzek.

8trana

VIISTNIK

Dallas, Texas.

Mili etenati!

Byl maj, lasky eas . ,Oi 1.1Z jste zapomeli? Jest-li ano, tak pfijd'te do 20. kvetna do fadove budovy na Floyd a Cantegral ulici, kde yam tarnnejk herei pfedvedou zamilovanou hru operetu "Karneval". Uvidite zase jednou starokrajskou pout' i uslykte krasnou marianskou piseri, zpivanou v kosteliku na jevigti plriVm sborem. Vesnicka devdata tou2ebne si pfeji, aby tam naka hocha a pak se provdaly. Jedna z nieh. jest ochotna, vk pro hocha ueinit, jen aby se dostala pod 'tepee, a hoch tak stydlivST rad by devee nakl, cele srdce ji chee dati, Ale neni to jen vesnicka chasa, i ti tam v zamku touk po lasce . . . a vice yam nepovim. Chci, abyste se pkiki podivat.

Celt' dej jest promisee velice peknSrmi zpevy, ktere jsou dopro yazene celSun sborem zpevakil. Tance, jednotliYa disla, i skutpiny, balet, zvlastni ubory taneenic. Meet hero(' se yystfida na jevigti, ktere bude hezky upravene, takk jedno jednani za, druhSTrn se yam bude libit.

Hudbu, zpevy, ridi Jenda, Kebrle, hru pi. Jegova. Herei? Preetete si oznamku, vim, 2e bude spokojeni.

Zadatek o 4. hod. odpol. Prot tak skoro? Souhra zabere dosti easu, a pak byehom racli odehrali divadlo dfive, ne2 pkijdou navgtevnici na tanedni zabavu. Ti dini mot hluku a mu si pfejeme toutebne aby byl pfi hie klid, neb by bylo Akoda tech krasnVch pisni, kdybyste je nemohli slykt a del* dej v tichu sledovat.

Sagek si ste2uje ye hfe: ze fgechno je pfetvatka, pfatelstvi, stvi i laska te2.

Kristinka zase: Babieka mi poAeptala dneska rano do ucha, ze ti tady vymodlila o pout pi-Sr 2enicha.

Hanidka: Kdy2 luna jasna, hvezdy . pozdravi a jim o lasee tie vypravi.

Stydlivemu Prokiipkovi chasa zpiva: Cha-cha-cha. V3ibojnS7 Jaromir vi co chce. A pan baron, jejda, mlade si namlouva a dostane starou bu. To ostatni musite sami pfijit a si poslechnout.

Za uCinkujici vas uctive na divadlo zve Ant. OndriAkoya.

NOVi tESKit FILM

"Di'wod ic rozvodu" Skvela, veselohra, v hlavnich filohieb: Anny Ondrikova, E. §arkova, Theo, FiStek, Jam Kohout, Vaclay Tregl a mnoho jin:frch.

CALDWELL, ye stiedu 16. kvetna, o 8 litedinach veeer.

GRANGER, ve etvrtek 17. kvetna, o 7:30 a 9:30 hod. veeer.

ROGERS, v nedeli 20. kvetna, o 3 hodinach odpoledne.

CAMERON, v nedeli 20. kvetna, o 8:30 hod. weer v Narodni sini.

FLATONIA, v fiterY 22. kvetna, o 8:30 hod. veeer.

WEST, ye stiedu 23. kvetna, a 2:30 hod. odpol. a a 7:30 veeer.

ENNIS, ve Ctvrtek 24. kvetna, o 3 hod. odpol. a a 8:30 veeer.

EAST BERNARD, v nedeli 27. kvetna, a 8:30 hod. veeer.

Nemci v Praze kapitulovali.

New York. (CTK.) PralskV rozhlas vysilal dnes ve stfedu uz jen eesky, cod je znameni, 2e pra2ska stanice je v rukou eeskS7ch. Ze zprav je2 byly v New Yorku zachyceny odposlouchaci sluThou CBS, uvadime: Mind znovu zahajili palbu na Prahu v 1:50 dnes v noci. PraIskV rozhlas nalehave Zadal o pomoc a a hlasil, Ze Nemci, zvlake oddily SS, vyvlekli Ceske Zeny a deti z jejich iikrytu a nutili je, aby beZeli pi.ed jejich tanky tak, aby sttelba: na ne byla ztiZena. Ji g pfedtim vgak ohlasil pralskY rozhlas, Ze odpole-1 dne v 5 hodin byla podepsana doho-I da o kapitulaci. Dohodu podepsall general Kutivak, jakoZti velitel es.I oddilu a nemeckY general Toussaint. Protokol o kapitulaci Nemcil zni takto:

Terezin znovu bombardovin. na oznamuje, 2e pra2skSr rozhlas New York. (OTK). - Reuterova skoslovenske republiky, 2e president zpravodajska kancelat oznamila, 2e dr. Eduard Bene'S se vratil do Pradne 10. kvetna odpoledne nemecky hy. Phi to rfilektosti pra2skS r rozletadla znovu bombardovala velkV hlas vyzval obyvatelstvo, aby vykoncentradni tabor v Terezine, kde vesilo vlajky a vyeistilo Wide vedouje uvezneno tisice aidu, vetknou ci od letike na pra2skS7 brad. Hlastarch lidl. Tabor byl bombardo- satel pravil: "Ve vSech ulicich a navan po prve den pied tim. mestich musi vladnouti klid a poV fadek dustojnY tohoto dne. Je vVhradnim Ukolem na§eho lidu za poPraha hlasi, ze Bene g se vratil. moci elenti narodni revolueni straNew York. (OTK). - Reuterova 2e, aby zamezil jakST koli nepokoj a zpravodajska, kaneelaf dne 10. kvetzavedl -vetejnS7 paadek.

ZABAVY....

Telocviine Jednoty Sokol Ft. Worth 20. KVETNA V NEDELI Jos. Milan orchestra z Ft. Worth

1.) ZpinomocnenY velitel nemeckVeh brannYch sil podpisuje jednani o zplisobu staZeni nemeckYch brannYch oddila vdetne letectva a velitelstvi SS v Praze a nemecke po- 1 licie v Praze a okoli. Odchod jednotek se zaene 8. kvetna 1945 v 18 hodin.

2.) Toto ujednani nema vliv na podminky, ktere byly dany temto jednotkam spojeneckYmi silami americkYmi, britskYmi a sovetskYmi. 3.) Nemecke Zeny a deti, pokud neodejdou z Prahy s nemeckYmi jednotkami, jsou pod ochranou Oervenal° kfiZe, kterY zatidi jejich odvezeni.

4.) Vkchni valeeni zajatci z fad SpojenYch narodn a vkchny internovane a zateene osoby musi-bYt ihned propukeny a daily k disposici policejnim organism.

5.) Odevzdani zbrani se provede tak, 2e vA.echny tence zbrane budou odevzdany po opukeni Prahy a na okraji mesta a prevzaty Cs. narodni armadou. Letadla zustanou na letikich v Ruzyni a Kbelech.

6.) Odevzdani lig ech ostatnich zbrani bude provedeno pc . dosa'Zeni americke demarkaeni Cary. Zbrane budou odevzdany nepo§kozeny a s munici es. armade.

7.) Odstraneni zakopnicko-technickYch naloZi v mostech, a odstra_ neni min pod ulicemi a budovami zaridi zvlakni nemeckY oddil pod velenim majora Tellera. Jednotky jsou opravneny vzit ze skladik' primerene zasoby potravin. Zbytek bude odevzdan organism Cs. narodni armady.

8.) 6eske obyvatelstvo nebude pfekaZet nemeckYm jednotkam v odchodu.

Tuto dohodu podepsali elenove Oeskeho narodniho vYboru, a to: dr.

Albert PraZak, Josef SmrkovskY, dr.

Josef Kotrlik, kpt. Jaroslav NechanickY, general Karel Kutivak, pplk. genkb. F. Burger, pplk genkb. Jaroslav Katanka. Za Mince podepsal general Rudolf Toussaint.

K tomuto protokolu byl sepsan dodatek, v nema general Toussaint prohla'Auje, ae syYmi silami potladi pfipadna, hnizda odporu nerneckYch jednotek, ktera, neposlechnou jeho pfikazu. oeska narodni rada a nejvyMi es. velitel v Praze vyzvali v gechny es. dustojniky ye meste, aby se ihned hlasili, aby byl zabezpeeen armadni a statni majetek.

Ve stfedu, dne 1G. kvetna 1945.

2. t ERVNA V SOBOTU Vlad'a Motl orchestra z Temple Za zakusky, obeerstveni a mirne ceny ruei zabavni ITSTbor.

ZACATEK V 7:30 DO 11:30

v Sokol Hall (c)

DIVADLO V DALLAS SEHRAJI OCHOTNICI BADE POKROK DALLAS CIS. 84, V

iadove sini 2625 Floyd ulice,

v nedeli dne 20. kvetna "KARNEVAL" Lidova, opereta o pet obrazech OSOBY: Alvin Prokop Hubert DubskY, zameckY ran Frank Henzen Jaromir DubskST, nadporueik, jeho synovec Anna Staglikova Blanka, jeho netef -w Bokna Je2ova Roza, jeho sestra ElfSka Henzenoya Hanidka, sirotek Karel 'Sil Kamil, lesni Vaclav Kartous Oscar, baron z Althanu Adolf Jet Hugo ze 8romt Vincenc Ondril'Aek Proktpek Heda Ondrugkova Kristinka Berta Kartousova Stafenka Alois SU Soused Jos. J. Marek Sluha Sousede, sousedky, vesnicka chasa a deti.

VSTUPNE: MUiT 50e - DAMY 50c - (TAX INCLUDED)

Zaeatek o 4. hodine odpoledne PO DIVADLE TANECNi ZABAVA PRI HUDBE

JOE MACY 0 zakusky a obeerstveni nalekte postarano.

Uctive zve, ZARAVNI. VYBOR.

Ve stfedu, dne 16. kvetna 1945. dIPHINIBIBIHMIIMIIIIIRII1011/111111111111811111flUIIMIPHIIIII1111111111111111111PINIIIIIIIIIIIIIIII5

Buy moregaNia,

forktre security, too! * ** * * * * * * * * * * * * * *

Nonat lediva mast jest spolehliva a zaroveii tditeend — a spravn 7 obnos rilzm'rch soueastek eini ji tpinou a presnou pomoc proti vredilm, pohmoMeninam, ranam a vlastne proti fgem venkovnirn irraziim a bolestem. Zkuste ji sand a bud'te presvedeeni.

Cena Nonat je poAtou 55c a $1.05 Ptejte se va8eho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji piste na nazi adresu: R. C. MILLER & CO; Altadena, Calif P. 0. Box 285. ........■■••■•■■•■•■■■y

C. H. CHERNOSta PRAVNIK Vytizuje veAkere soudni zale'Zitosti. ticadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY OeNt LEKAit BrYle spravne pfipravene.

Cas dle innluVYtfadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Prot bSiti otrokem zacpy?_ Kdy g ftinkcionilni zicpa se vIde rpilsobuje, stie se citite mizerne, jsto nervosni a nesvi a trpite jejimi znaky—bolestmi hlavy,pachnoucim de. them, zkaZet4m ialudkem, neziavnosti, ztratou spanku a nedostateenon chuti k jidlu a mate pocit peepin g a nad--nehoaludknsemplynu muti—opatite si Dra. Petra easem vyzkou g ene Hoboko. Jest vice ilea poeisfujici prosteedek, jest tei ludeeni einnost povzbuzujici Mk, sloienY' z 18 peirody vlastnich eebnSrch kofinket, bylin a rostlin.

Hoboko peimeje zleni. vela stieva k einnosti a Pontaha jim jemne a hlad. ce odstraniti vaznouci odpadky; pomaha vypu. diti plyn zacpy a poskytuje Ia. ludku onen skvelfr pocit tepla. Chcete•i opet znati roz. ke g geastne vy od trampot zicpy a zaroveii uleviti svemu ialudku, obstarejte si Hoboko dnes.

Pozor: 1Nivejte pouze jak peedepsiino. °petite si Hoboko y e va g em sousedstvl neb po g lete pro nee zvla"itni seznamo. vaci' nabidku—a obdriite co-

„, 60c hodnotuDODATU zkugebnich Dra, Petra Leelv, Olej Liniment—pro• sti'edek proti rychlou nievu od re y matiCkYch a neuralgick,ch bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlych nebo bolavYch twain, namoienin nebo Yymkn;Ltin.

Dra. Petra Magolo—alkalick, prostfedek od jistYch doCasnYch iaudeCnich jako zaiivaci porn. chy pii y odene pi-ebytkem kyseliny a pa. leni 'Zahy.

Dr, Chas. J. HoHub teskS, Lauf a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon tliadovny: Preston 2553

Jmeno

EDWARD PACE

Pohiebni feclitel glen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT Zubni fitadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

Neemecke posily do tech.

New York. (OTK) SovetskY rozhlas pfines1 dne 3. dubna tuto zpravu: "Tak zvane obranne pasmo deskomora yske, ktere bylo vystaveno z rozkazu Hitlerova, je nyni jiZ pripraveno pro vojenske operace. Statni ministr Frank, vildce gestapa, oddilt SS a policie v eeskoslovensku, byl ustanoven velitelem tohoto pasma. V drisledku sveho jmenovani Frank nyni ildi mimo svou ainnost v civilnich Uradech tea vojenskou brannou moc. Frank byl jmenovan armadnim generalem." SovetskST rozhlas dale oznamil, de "dtlehtost, kterou Ipripisuji nemeeti fa§iste obrane prumyslovYch kraju eeskoslovenska, je zrejma, ted z to okolnosti, de Frank byl po svem jmenovani prijat v audienci u Hitlera. Audience se tea neastnili Himmler a Keitel. Na rozkaz Hitlera byly poslany do 6eskoslovenska detne divise. Posadky v Praze, Brne, Kladnu a Plzni byly zvlagt' sesileny. Kak1ST, kdo nepracuje ye valeenS7ch eeskoslovenskS7ch tovarnach, byl zmobilisovan na kopant zakopt. Krome pravidelnSimh vo jenskS7ch jednotek byly do CeskSTch most poslany tea eetne oddily domobrany ze "sudetskeho" trizemi.

Podle poslednich zprav gaulajter "sudetskeho tzemi" Henlein je nyni v Praze. S nim prijelo do Prahy mnoho set nemeckSich faAistickSrch vudct."

V Melnik take bombardovan.

New York. (OTK). Pra2skr rozhlas oznamil dne 9. kvetna, (kterS7 je asi 18 mil od Prahy) byl trikrat bombardovan neznamS7mi letadly a 2e nemecke oddily projadejici Melnikem vra&li a okradaji obyvatelstvo. Pralska rozhlasoya stanice prendS'ela "rozhlasove poselstvi" z melnicke stanice o bornbardovani a jeji volani o pomoc k Rude armade a spojeneckSrm leteckym silam. Zadala, aby Ruda armada tam poslala sve vojsko a aby spojenci poslali letadla na zachranu obyvatelstva na Melniku.

()elegiac tent° kupon "zvliani nabidky"— Nynf Pillolen jest $1.00. Po5lete mrxe po g tou y yplacene 11 unc. Hoboko a 600 hodnoty zku g ebni lahye LeCiveho Oleja a Magolo, 0 C.O.D. (poplatek piipoaten).

SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLU2BA. V hodine Z'alu zarmouceni nateznou Edward Pace pohfebni stay pohotovY k sympatickemu vylizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levnd ceny jsou nazi zasadou.

iltrans 11.

V t T IC

Adresa

NIC LEPSIHO PRO 2ALUDEK K POVZBITZENI TRAVENI A CHUTI K JIDLU, VYBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRA..

VUJICI. SEVEROVA

HoikKA.

ahr VELKA LAHEV JEN 2ADEJTE U SVEHO LEKARNIKA. NEMA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LAHVI PRIMO OD: -

VERA CO

- CE6AR-:-RAPIDS, IOWA

ZABAVY raau

aM1341 .,s*,

Pokrok Houston

Po g tovni Oi'adovna DR. PETER FAHRNEY & SONS CO

I

Dept.

811-v19bb 2541 Washington Elvd., Chicago lz, in.

256 Stanley St., Winnipeg, Marl., Can.

20. kvetna 27. kvetna 3. C"ervna

57,

Syncopators - - Nesvadba J. R. Baca

VSTUPNE: MU2I I DAMP 75c.

Tax included 0 zakusky a oblerst yeni nayMynikil jest rjborem naleilte postman°.

Mibarni Vtbor.

V 20250 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Stream ie.

Poutivejte k oznamovani

Maly' Oznamovatel TABAK — dobrk na kouteni, 10 liber $4.50. Dopravu vyplatim. — Joe Prohaska, Portland, Tenn.

(20-21p)

mier-1

Mr Pfijmou se: — dye deveata deskoslovenske narodnosti ku konani domaci prate. Privitni svetnice, strava a $15.00 Oda plat pro kaadou. Plate na Mrs. Joe Staley, 2205 Clarinda, Wichita Falls, Tex. (20c) E ir Listovk tabak na prodej, dobke hoti, jen 10 liberni balieky, cena 35c libra, nevyplaoene. — Emil Mazanec, Rt. 1, Portland, Tenn.

(19-21p) Medi se hospodyne a opatrovnice di a p111 roku stareho ditete, k praci v obydli v prvem poschodi. a prani detskeho pradla. Volno jedno odpoledne a veeer v tkdnu a odpoledne katdou driihou nedeli. Pl4t $20.00 tkdne. Schopnost jezdit s autem bude vitana. Telefon Taylor 8266, neb piste na 6229 Worth, Dal(20-21-c) las 14, Texas.

sec-

Mr Hledaji se dye stenografky, ktere by mimo anglidtini astedne ovladaly datinu. Price stela, podminky obratem sdell: Hlavni ttadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te(6-dz.) xas.

Praha deka ne Beneae.

New York.( 6TK.) Odposlouchaci sluaba CBS v New Yorku oznamuje, to podle zpravy londknskeho rozhlasu Narodni rada v Praze odeslala telegram presidentu Bene govi, v ain't prohlaauje, to hledi vstfic jeho navratu. V telegra.mu se dale pravi, se Praha je osvobozena a 2e praiska letitte jsou k disposici. eesIca, narodni rada take vydala rozkaz, aby nemeckk majetek nebyl niden, nkbrt zachovan pro republiku.

Z tehot pramene se oznamuje, to pratskk rozhlas vysilal toto prohlaaeni Narodni ray: "Vaechna moc a rozhodovani v mestech, dolech a podnicich vaeho druhu v Cechach a na Morave v hranicich Oeskoslovenske republiky pfislugeji Narodni rade. Vladni autorita je vykonavana v duchu a y e shode s proklamovanou politikou vlady t eskoslovenske republiky a Ceske narodny .rady. Po dobu nekolika dni, jet nyni pkijdou, aktivita Narodni rady se omezi na einnost, jet zajisti normalni beh hospodatskeho tivota a vetejne bezpednosti."

Jina zprava praIskeho rozhlasu oznamuje, tee na pratiskem hrade byla vztyeena i sovetska- vlajka v plk. -- Michajlovide, pritomnosti predstavitele 60. sovetske armady.

—V sniieni cen syntetick*ch pneumatik.

Washington. — Synteticke pneumatiky na motocykly a auta stoji nyni civilisty o 45 centit at 2 dolary 20 centu merle, jelikot od 1. kvetna byly zavedene nove nejvytM dovolene ceny. Proti cltivej gi cenam je to o 7 a 01 procenta merle.

A tim ceny pneumatik klesly na nejnitai trovefi od 1. kvetna.

V Sedma vladni piljdka prave zaCala a strkc Sam od vas odekava

V I3 T N t

Ve stkedu, dne 16. kvetna 1945.

Hurban Ke dni viterstvi a Moravy." Frank ye sve tea roz- slednich mesicich vzrusta, v deskern New York, nOTK) Velvyslanectvi vinul historickY vYvoj od r. 1918 po- lidu rovne2 nadeje, Ze se mu do6eskoslovenske republiky Vladimir dle sveho obvykleho nacistickeho stare ochrany proti boleevismu ze Hurban v rozhlasovem projevu ze nazoru a o pkitomne dobe pravil to- zapadu." Frank se pote snazil sniSan Francisca dne 8. kvetna na sta- to: "Dnes, kdy svetova valka se zit deskoslovenske vlady v nici NBC u pkileLtosti dne vitezke konci, vYsledky politicks si- Koeicich a prohlasil: "Za prve: Aestvi pravil toto: "Boj proti Nem- tuace jsou jasne. Diky politics dr. koliv vojenske postaveni rise v tom_ cum, kteki chteli ovladnout celY Hachy byl deskY narod ueetken veech to okamZiku poskytuje malo nadeje, svet, se skoneil. Konec byl pro ne valeenYch hrfiz. Ceske obyvatelstvo jeji jedineenY zapas o existenci tak hanebnY jako podatek. Tketi nemusilo na vojnu a po dobu tem.& padni kultury nezfistane bez pollrise byla zalolena na nepravosti a 6 let v nejhorei ze veech valek moh- • tickYch a historickYch nasledkii. popteni veech vzneeenYch zasad a lo pokradovat ye sve praci. Zivot ye NemeckV narod bude dal existovat viry, ktera odliauje lidstvo od do- mestech a vesnicich vaei vlasti zfi- a deskY lid bude male jeho sousebytka. Brutalnf sila bez jakehoko- stal nezmenen. Jsem pkesvedeen, dem. tim spravneji budou nage spoliv moralky byla jedinYm positiv- eeskY lid je natolik realistickY, 'Ze lEdne zajmy ureeny, tim vice bude nim einitelem ye Tketi Mei. Nemo- nezklame v teto posledni valeene zarneen trvalY a klidnY vYvoj. Za hla proto na dale Lt. Tketi rise fasi." druhe: Cechy a Morava byly chrazalolend nacisty je mrtva. Ale my, Frank pots pravil,ze nepkatelskY neny proti boleevickernu nebezpeei spojene narody musime bYt vel- rozhlas vybizel teskY lid, aby vpadl jen a jen nemeckYmi armadami. mi rozumni, velmi realistieti a vel- "do zad Nemecku". Uposlechne-li Za, treti: Udrzovani khdu a poradr mi spravedlivi a pneestni k trpici-1 aeskY lid teto vYzvy, znamena to ne- ku v "protektorate" je prave tak v mu lidstvut chceme-li zabranit tona ra i e nou ztratu v hospodar- zajmu techu, jako Yarnell a • Evromu, aby veechny tyto obeli byly' skem 'Zivote. Dale se pokusil zastra- py. Je tkeba, aby tato krasna zenadarmo. eit obyvatelstvo hrozbou, ze deske me, ktera je tek mou vlasti, byla uKdo je odpovednY za zkizeni to-1 zeme by byly zavaleny epidemiemi eettena zbyteene zkazy. Mffiete bYt hoto neuvekitelneho zjevu? Obvyk-1 a obeanskou valkou. Hned potom za- ujieteni, ze uchovani velebneho mela, odpoved' zni: Hitler a jeho hr-1 cal vyhroZovat, jakYch opatke- sta Prahy mi leli na srdci prase tak, dlokezi. To je pouze eastedna prav-i ni by 'Nemci uzili proti tern, kteki jako vain. Za atvrte: Bolkvism je da. Bez tvotive Mod. celeho oprav-1 by se pokongeli vyvolat povstani. a zfistane smrtelnYm nebezpeeim du schopneho nemeckeho lidu by Pak zadal v dlouhem a podrobnem prave tak deskernu lidu jako Minse bYval HHitlerfiv fitok obratil vi vYkladu rozvinovat boleevicke ne-1 d= a veem civilisovanYm narodtm novY Imo v pivnici. Nemeeti udite-} bezpeei a velikost nemeckeho fiko- Evropy." ", pro esoki, ve ci, int"enYki, pra-1 lu, kterY ma svet od boleevismu zaFrank tedy, kterY neustale blabocovnici a profesionelni vojaci umo2c rani . lil tisicilete nemecke risi, odhalil nili Hitlerovi nejen valku zaeit, nY-' br2 i vest ji po dobu pet a pfil; "Kdyby se nemeckym silam nepo-1 najednou staronovou krasnou zemi, let, v prvnich letech dokonce vi-' dakilo zastavit asijske nebezpeei, je ktera je 'tea jeho vlasti' a ma na tezne, a celkem vlastne sedm let.1 zde jests nadeje, ze zachrana pfi-; na srdci uchovani "velebneho meSmrtelne nastroje V-1 a V-2 a ji- jde od zapadnich velmoci. V po- sta Prahy." ne nieici zbrane se nezrodily v mozcich nacistu. Byly to vYsledky `MISIBEESKZEINEMBSGEBOOK.,.. tvokivosti nemeckYch neenct, kteki budou prohlaeovat, ze za nic neVirroeni bolestna vzp:i minka. mohou. Je zcela monopkinutit elovela k obyeejne praci, ale nikdo nemtZe nutit eloveka vynalezat smrtici zbrane, kdy sam netouZi po torn, aby mohl v torn ukazat sveho genia. Spojene narody ji2 vYslovne prohlasily, to si nepkeji vyhlazeni nemeckeho naroda, ackoJiz tomu bude rok 22. kvetna, co se s nami rozloueila li dokazano, ze je za veechno odpovednk. Dokud v gak Nemci asnaSe drab, maminka a staienka, po dobu jedne generate neprokaL svYmi 'tiny a svYm chovaRosie Plagek. nim, to se jejich vztah k ostatnimu svetu zmenil, musi bYt, pokladani Jest tomu rok, co Tvoje telesne pozilstatky odpoeivaji za nebezpeene a podle toho bude s nimi nakladano. Pkiznaene pro nev tmavem brobe, drimea vednk a krisnk sen. Teal nas, ze vime, mecke valeeni jsou vedecky kizene ze Te nic neboli a odpodivag v pokoji. O, jak radi bychom jeate vraledne koncentraeni tabory. Nejednou pohledli v upiimne Tye odi a milou tvai. Marna nate ni zde ani stopy po vzneeene idenadeje. My, draha maminko, na Tebe nikdy nezapomeneme. logii a romantickem heroismu. CaNikdo nam Tebe nenahradi. Spi sladce v Tvojim hrobe a odpoveant Consules!" eivej v pokoji.

V Posledni Frankilv projev.

Tuto vzpominku Ti venuji Tvoje (Teti: New York. (eTK.). Nemci °via.danY pra2skY rozhlas vyslal dne 30.

Angeline a Anton Gerza, dubna projev tak zvaneho nemeckeMrs. F. F. Pomkkal, ho statniho ministra pro Cechy a Francis a Frank Platek, Moravu K. H. Franka, kterY mluBertha a Johnnie Plagek, vil " k eeskYm spoluobeanfim v teto historicke a osudove hodine eJoe Plaiek. (pd) vropskeho kontinentu, ye ktere bude rozhodnut take budouci osud tech ■ AIMIIIIMPINIOMMEMMi=SE" ,-

JACKSON

iorm,/0;,;;m7 /m;:w C0 P A fl BREWING

/

z.,7 NEW

ORLEANS, LA.