Vestnik 1945 05 23

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texts. under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXXII'.

WEST, TEXAS, ve stkedu,

(Wednesday) 23. kvetna (May) 1945.

OSLO 21.

RENE S ZBIAZKA. '

UVODNE soudil president BeneS, k

zustane jests nejakou chvili doma. To P je tuze pfekvapujici zjiSteni. Jak si mohi president nevzpomenout na osud neSt'astneho kanclete Schuschnigga? Na tomto Umyslu na Stesti dlouho nesetrval. Na nalehani vlady se rozhodl v nekolika dnech po sve demisi a mel k tomu sve vlastni motivy.. Byl od poeatku ptesvedeen, ze Mnichovem neni ukoneen proses nemecke expanse v Evrope a ze katastrofa postihne nutne vSechny ostatni, k vk stejne vyvrcholi jen valkou. Okkaval patrne take dalgi tlak Berlina na Republiku; nesoudil, zda se, ze dojde hned na obsazeni zbyleho Azemi statu, ktere samo s 2adneho hlediska nemohlo bS7ti povaZovano za stat schopr47 2ivota. Kdyby laS7val byl zustal trochu dele doma, bSTval by byl usmrcen dtive ne2 jini Docela ureite nechtel ptekateti pomnichovskS7m muffim v jejich pronemecke orientaci. Jeho pout& osobni ptitomnost v zemi musila by znepokojovat dobrovolne nebo nucene slOebniky. Berlina a musila by popouzet a rozdilovat bestialni a hystericke jejich pany. Po opadnuti prvnich yin zoufaleho zmatku a smutku, narod by se opet vzpamatoval al kdy tak zklamanST a uratenSr, byl by schopen vzit °pet rozum do hrsti, jako jej ostatne vzal. PolitickSi 'Zivot by se zahy soustkedil kolem Sezimova Usti a ne kolem ositeVch Hraddan, kde sedel zlomenST a nakonec zradriSr stake. Neni podminkou velikosti, aby se legitimovala titulem presidenta.

Jestlige mu nekdo vnukl mySlenku na odjezd do Anglie,.necht' je mu odpuSteno fge za tuto zasluhu.

Jeho velike dny! TOZ tak "velikSrch dnil," jako byly ty piled Mnichovem, kter3im vyvrcholily, mohi by mu ptati jen ten, kdo mu pteje nejhorSi. Ani on u'l by neptdil dalSi reprisu teto puste komedie, za ktere padali lids na ulici z ptemiry 'talu a za ktere krev tekla odevAad — bez vNjstkelu! Jsme schopni pochopit, ze on nejvie byl trpitelem, ze ten kalich byl podstreen nejdfive jemu? Sve rany nedal vybubnovat. Ale byly tak hluboke, ze se ho lekali pachatele a spolupachatele zloeinu a skrSrvali se pied nim.

- Nebot' bylo o nem tedeno: "Svedomi zrazeneho a potupeneho naroda! BeneS — svedomi evropskeho svedomi!"

Jeho lidska reakce byla v politickem aim.

Jeho lidska bolest se ptetvotila v realistick nasledek. OdolnSr a pevnS7; rozhodnutST a ptesvedden; vetici a doufajici v marnost zla a v koneenSr Aspech prava. Kdo jinSr, kdo vice a kdo spice mel pozvednouti znovu mee, vyraknr nam z ruky? Nepravime, k by se k Mnichovu nevracival. Naopak, je jasno, ze vychazel livedomele, soustavne z neho a ptedevSim z hello.

Odeinit, zavrhnout, zruSit, vymazat tuto hanbu, tento nejvetSi podvod novodobe historie!

Ale to uZ" vial pted sebou jen trapnou anomalii evropske velmocenske politiky nebo politiky velmoci v Evrope. Tvrde odsunul vkchny citoye a subjektivni vztahy k teto bide. Mnichov nikdy neuznal, nijak. Tu je to: On Mnichov nezpOsobil, Zpilsobil vAak, 2e Mnichov aspo(i za-

tim pravne a moraine pkestal pusobiti. Svet se ztekl to hanby a omyl se z ni zpfisobem okazaMtikme pominouti vkchny dalekosahle nasledky tohoto gesta, ktere nam bylo poskytnuto, ale ktere signatati teto falk byli dluZni pte-

cisme

zase svob dni.

Josef Spilka kamaradi, pojd'me v kolo dnes!

Nad radostne mladi vznes se, vlajko, vznes!

Vlajko beloruda, s modrSrm klinem, plan nad polieka chuda, nad lest' a strap!

Nad mesta a chatky, nad hradeanskou otce, deti,,matky, vSechny nas dnes OS! Zahtej srdce sniva, odvahu v ne vnes! nehej, vlajko v dnetni zpev a pies!

devAim sami sobs. Jake vSak ozveny, city a proudy napinily asi v ten den jeho duSi a myglenky? Toho dne, kdy ministr Eden ptedaital ve snemovne onu pamatnou deklaraci, proLl president jeden ze svS7ch velkVch, slunnSrch dni, dni nesmirneho Stesti take osobniho. V2dyt' vznik a existence Republiky — to bylo take jeho dilo, on stal mezi Masarykem a 8tefanikern a oni oba o nem vyznali, k v ge propracoval, vypracoval, vydtel. Pohromou narod ztratil sve nejcennej gi — svobodu, viru a statky sve zerne. On ztratil jeSte vic: Bylo znieeno jeho celaivotni dilo. Odeinit Mnichov bylo tematem jeho mySlenky kaZ'dodenni, s ni vstaval a ulehal, studuje moZnosti a disposice a vyuZivaje vSech sv3ich sil a vSeho sveho umeni k pkesvedeovani mugi veci neznalSrch a k intervenci u vladnoucich statniku. Za timto diem, ve kterem videl teprve pkedpoklad veSkere dal gi akce politicks a diplomaticke, kraeel uvedomele a po etapach. Takovou velkou etapou bylo uznani jeho vlady, kterou v LondSine vytvotil, a tak zvane zasady, kontinuity. Vlada, kontinuita, uznani pravni existence Republiky — dostali-li jsme se tak daleko — zavrkni Mnichova nasledovalo jako vyvrcholeni prvni a nejdramatidtejSi periody jeho boje.

Toho dne byl piny usinevu, ale take chvilemi dojat a vzruSen. PoloSeptem vyslovoval nektera, latinsko, ptislovi — snad nee() o cestach spravedinosti nebo o BoZich m1STnech a o tom jejich pozvolnem mleti. Pkijimal blahoptani a ten jeho giro14, chytat a rozgatnSt nsmev obleva1 je

ho tvat a zbavoval eel° obvyklSich varhanek.

V2dyt' jenom jednou za Zivota lze videt, proZit, protrpet takovou hruzu, kterou byl Mnichov.

Bila Hora nebyla pomstena ttista let. On — a nelart jeho, tak nikdo — dokazal pomstiti mnichovskou podlost a zradu, vraalu a loupd, bezpravi a bezcitnost, za tit leta! Lze jen opakovat: On za Mnichov nemohl. Ale mohi za to, ze nam od neho odpomohl.

Pkinageli mu rune. Nezkoumejme, pros kvetina, byt' by byla jen rancu sneZenkou nebo easnou fialou, tak vSrmluvne ptejima tee naAich cite. Pamatujeme, jak v posadkach vojsk zavladlo nadkni — vojak miluje kvetiny a deti, avgak sve radosti rad projevuje jinak. Jeho jrneno bylo vyslovovano jazyky prost3imi a byl opevovan teemi nejuznalefSimi. Naldely jemu, neproblematicky jen jemu spolutvarci nakho Atesti, bezmOcnemu svedkovi nakho hate, staviteli a budcvateli krdsnejAiho, 'bezpeenejgiho a mocnejMho domova!

Sam vyznal, eirn byly jeho dny moskevske a rusks vubec. Statnick3i Uspech a v ge to, dello se zmocnila vnimava a subtilni duk a co tak hluboce dolehlo na jeho srdce, dalo napin dam, o kterSrch pravime, ze jsou nezapomenutelne. Dojmy a nainky techto velkS7ch drit ovladaji naAe budouci mygenky i skutky. Moskevskou cestou dovf§il politicks ftsili naroda od easil narodniho probuzeni. Jeke jednu velikou cestu, jests jeden a nejslavnefS1 den!

On v§ak zatim toho neobyeejneho dne, kterk se mu promenil v neveth snad svatek jeho 2ivota, v nem2 vystkidal z vale osudu slavnosti zvoleneho krale i Zalcstivost kamenovani — za.7 stal mloky sam i v teto ncsnairne blaZenosti srdce a ducha. P •ivonel k rUii, ktera mu byla podana. Byla to rune lasky, kdysi zaZehnute a nikdy nepohasinajici. Vzal ji s sebou, kdy noci se zachtelo pit iti a zvonek domacich hodin pobizel k spanku. Bral ji do ruky znovu a znovu, ptivonival k ni, pokout'e,je se o detbu. Tak mnoho miluje eas, a2 zbyteene ptecenil jeho v gemahoucnost. Zase ho chtel vyu2iti a nedbal, ze eas pujde tentokrat mimo. Protde bliz srdci a bliz du'Ai ptiSla uddlost. Kdo by mohi zdtimnouti pti vedomi, ze jeho bytosti a jeho einem prochazi prave onen tajemnS7 proud dejin, s ptitomnosti, ktere je velitelem a ktere, pre,ye proplula hradbou.ponorek i vkmi zaludnostmi uskali — a je v bezpeei? Pry a'Z do kohoutich 'hlast, do jitra modraveho pozoruje zmar hvezd — prochodil po pokoji. Zcela jinak, ne2 tenkrat na podzim Leta bablova. 1938 na PraLkem Hrade. A stale pi'ivonival, sam a plaSe — k to rfai.

Jeho nejbliM byla tazana -v Case pczdejgim, kteri u'Z stejne zranvel nadeji vyhranS7ch bitev, jak byl — co d6,1al, jak se choval v hodinach, kdy vzruch bytosti jest stejnSr, lec obracen uz v smer Uspechu a '2eleneho vitersvi? Bylo odpovedeno: "Nemohu to popisovati. To vim a citim jen ja. Vim o v'ec,.ech, ktere ZadnSi jazyk sveta nedovede pojmenovat." olanek tento jesteasti stejnojmenne kapitoly, z kngky F. Klatila "Bens zblizka."

It iSTNiS Vypravovini z rodinne kroniky.

BENATSKEr ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

141•■•■irom.

Ladislav vdeene uznaval matainu peel, ale neopouStel sve stanovisko. Naznadil z daleka, nejedna se vlastne o Buh vi jako zbohatnuti, o dobYvani Kalifornie . . . ne, ne . . • jemu se jen jednalo o sprokeni se tech nidemnYch capartri, o nich2 Konstancie site dosud nemela jasneho vedomi, o nich2 vAak ponenahlu dostavala tuSeni . .

Mluvili tehda2 dlouho, rozhovor ten mel pokradovani i veder v ptitomnosti starnouci matky.

I stalo se, k Ladislav tak obratne mySlenky sve vylo2i1, vYhody jejich tak drirazne objasnil, starnouci matka po denim vahani dala Ladislavovi nekolik tisic zlatYch k disposici!

Neudinila tak ani s lehkYm srdcem, ani beze vtech obay. Podlehla spik neustalemu natlaku, k nemu2 ptidala se i Konstancie. Ostatne nebylo take beze vlivu, 2e sam pan Rudl, navalviv jednoho dne pani Holanovou, z vista jasna se piciznal, Ze take manipuluje na burse.

"Jeke nikdy, milostiva, pani," pravil mu g kodieich odi, "nebyla situate tak ptizniva, jako nyni. Je skuteene htich, nechat groe' lekt ladem a nendsledovat cilosti 2idri, ktefi nas j1.2 davno pfedegi. Jen vizte, .jak bohatnou, jak dobYvaji si pievahy taktka na cele date. A nedociluji toho takou praci, pfieinlivosti neb genialnosti — ne, jen vykotistovanim pfiznive situate a podnikavosti .

Takova a podobna slova nemohla neprisobiti na pani Holanovou.

"Ale s mo2nYm zdarem spojena je tee mo2nost naprosteho nezdaru," namitala pani po pfikladu sve dcery, ad jinak mnoho shy oporne ji g neprojevovala.

"Stesti rozhodule ye vAem. na svete," dodal pan Rudl, "ostatne bkitvy nedavaji se do ruky detem, a dospelY dlovek je opatrny . . . " To rim., pan Rudl zakroutil si sebevedome profidlY knir a zamhoural odima. — Rubetovi i v tomto ptipade pfalo Stesti. Zase po nejakem Case pfiSel jednoho dne se znamenite povyjasnenou tvaii domri a oznamil svYm drahym vitezne, 2e kombinoval spravne i 2t'astne!

Tehda2 pfibyla do 2luteho salonku pani Konstancie rozkotna bronzova, socha, pfedstavujici bohyni Atesti, dilo mistrne i cenne, a pani Holanova dostala krasny ko2ich.

"Ladislav ma pfec j en dobre srdce!" opakovaly si vdedne obe damy.

Pohfichu nejlepti srdce a zaroveri nejvetti Stedrost byl ji2 tehdat Ladislav nucen projevovati rriznYm svYm dobrodincrim, jmenovite davnemu svemu pfiteli v Cikanske ulici. Ka2dY pfebYvajici groS pattil vlastne ji g piedem jim.

Ale nova atmosfera 2ivotni praktiky, neustale sledovani finanenich kombinaci, ktere pomalu cele zamestnavaly Ladislava, nenesly se pies jeho hlavu beze vtech stop.

Ten, jen2 jindy spal neruSene do rana, probouzel se nyni east() a stYskal si do bezesnosti.

Povaloval se neklidne na posteli po cele hodiny a rano pocit'oval ochablost v2ech svYch sil. Take chut' k jidlu nebyla jig takova, jaka bYvala.

DotYkal se nekdy sotva polevky, vymlouvaje se, ie si pokazil chut' ye vinarne.

Krome toho i v oblideji vtelijak se menil.

VaIna, starost vetkla mu svou peoet na hladke jindy Belo. Nemel jig vzhled tak volny a jasnY, tak klidnY a pevnY, spite prozrazoval tekavost a .nepokj. Pfestaly jej bavit male radosti, ktere do pozadi tladily — velke starosti.

Ba, ba !

Tu zas jednoho dne sedeli pospolu i zdalo se, nic nekalilo jejich Stesti. Ladislav byl klidnejti nee jindy, ano i o nevinnY 2ert nebyla nouze. Konstancie nesmirne rada se smala, tedy vypravoval ji takove veci, ktere ji rozesmaly. Libezne jeji drilky na tvaii prohloubaly se srdednYm smichem.

Nebylo to v posledni dobe na dennim po-

fadku.

Jaksi z vdeenosti za to pohladila Konstancie 1111.120V11 skrari. Ne2ne svezla se jeji hebka ruka k jeho temnemu, lesklemu viasu.

V torn vgak Konstancie vzkfikla: "Ladislave!" Vyrazila jmeno jeho s neutajitelnYm ffiasem.

"Co se stab?" tazal se ponekud pfekvapen Ladislay.

Nie se vlastne nestalo.

Konstancie nalezla na Ladislavove hlave — prvni tedivY vlas!

"To k vrili mne Sedivit?" ozvala se po chvili a badave uptela na Ladislava sve krasne, hlubooko.

"K vuli tobe!" odvetil Ladislav, ale tak teple a tak srdedne, k mimovolne vyznelo to jako nove vyznani lasky.

Prvni tento tedivY vlas nebyl posledni. Brzy byl jich malt' stfibrnY snopek, kterY civil Ladislavovo jinak mlade vzezfeni pry jette interesantnejSi. Prvni AedivY vlas Ladislarav pfivedl Konstancii k novYm mySlenkam. V tajnosti rozjimala o pfieinach tohoto A hle!- Od tech vas mlada pani stala se nepfitelkyni vtech zbytednYch vYdejri a marnivosti. Neprozrazovala ji g pied mu2em. co by si pfala, co by chtela miti. Sama prohlatovala to ono za zbytedne, ano zdr2ovala mute sveho i od rriznYch nakladnYch, ac srdednYch projevri.

Pfala si spite, aby vratii se na Ladislavovu tvat bYvalY jeho klid, aby spal nerutene do ra,na, aby proza'azoval vlei chut' Proti vtemu nadani vyhovoval ji v torn sineru Ladislav v nejnovejtim Case jen do jiste miry. Nesmirne ji pfekvapovalo, 2e zrovna nyni nalehal, aby se zjevovala na ulicich a v divadle v nejokazalej2ich svYch toiletach, se vtemi svYmi 2perky na labuti tiji a belostnYch ramenech.

Pied samYm masopustem dokonce rozdilene napovedel, 2e prijdou na velkY slavnY pies.

"Musime u2iti mladi," pravil Ladislav, neklidne se prochazeje po pokoji.

Ale zrovna v tu dobu stYskal si Ladislav do trapne bezesnosti, a chuti k jidlu spite ubYvalo, net aby pfibYvalo.

Vahala tedy rozumno, aena a namitala, prijdou na ples, a2 se zase uklidni ripine.

Ale Ladislav trval tvrdotijne na svem. Konedne se neopatrne prozradil s pravdou.

"Zrovna ted' se musime lidem ukazovati a staveti na odiv nejlepti rozmar. Nikdo ani nesmi tusiti, 2e . . . , ie . . . , 2e nespim dobie a 2e obeas ztracim chut' . . . " Konstancie nevystihovala sice cele rozsah mukvYch slov, ale odtud ka'idY jeho rimysl mela za odrivodnenY a nestavela se mu na odpor.

K povolnosti nutilo ji nejasne tukni.

Sli tedy na ples. Byla to zabava pina ptemahani a faletne hry. Ladislavovi po nekolika velmi nepokojnYch nocich nijak nebylo do tance, a Konstancie?

Pfemohla se, vyhovela mu& Kdy2 mlada, pani zjevila se pied nim v plesoye toilete, zas skoro takova, jako tehdai, kdy2 poprve ji nest tanednim virem, neumel se vymaniti bOlestnemu dojmu. Jaka to zmena v dobe pomerne tak kratke! Tenkrate andelieci skakali mu kolem hiavy, dnes do lebky mu kladivo starosti. Zejmena v poslednich dnech nehezke vesti pfichazely z bursy .. .

A Konstancie? Z kvitka ne2neho stal se majestatni zjev mlade pani. gyla jaksi veal, p1nejSi, zralefg. Tehda2 poupe, dnes piny kvet!

Na kyprem rameni stkvel se ji zase drahocennY naramek, na dmoucich se riadrech zvedal se pronikavY granatovY Sperk. A vlas bujnY splYval jako pohlcujici vina po belostne shji krasne 2eny . .

Ale to tam byla. nalada "prvniho plesu." Sla do plesu jako do slu2by nejake. Vedorni, 2e 11dem "zrovna ted' se mush ukazovati a te zrovna ted' musi na odiv staveti nejlep21 rozmar" — pozbavovalo ji nenucenosti a volnosti. Bylo ji, jakoby v 2ivritku byla stakna k smrti, jakoby podstupovala velkou, nesmirnou obet'. A k vuli komu? i vi" K vuli lidem!

Ale musela!

2ofin zase stvel se v zati svetel a rozkoee,

Ve

sdedu, dne 23. kvetna 1046.

Deveatka, ktera, Konstancie znala jako deti v kratkYch sukenkach, absolvovala dnes svrij "prvni pies." ZroVna tak, jako tehda2 cria. Take nekolik svYch drukk, ponekud opozdenYch a snad i ponekud zvadlych, spatfila tam. Stati mladenci byli jette stark a jeSte komietejti.

Nemotorove slapali na vleeky a dorost jejich povidal naivnim sledinkam milostne nesmysiy.

Ostatne na vtech stranach Usinev a radost. Neni ovtem vSe zlato, co se ttpyti.

Kdy2 Konstancie po boku sveho chote do dvorany vstoupila, zavifilo ji v uSich. Vitali ji poklonkami tu a tam. Te2 Ladislava.

"Ma ricta, na zdar, ruku libam 1" Hej, hej!

Prvni, kterY se ke krasne mlade pani obrovskYmi zastupy dobYval, byl pan Rudl. Pfikrou2i1 se jako jestfab.

"Dnes snad nebudete tak skoupa, jako pied dvema lety, milostiva, pani," pravil, mkuraje kodidima odkama pies obrubu zlateho sktipce, kterYm se posluhoval tepr y od letotka.

"S radosti, s radosti," odvetila nucene Konstancie podavajic mu tanedni pofadek. Zaznamenal si v nem s dovolenim — hned nekolik eisel i byl by si snad udinil repertoir jeSte bohatSi, kdyby nebyli se ptihnsili take jini panoye, kteti 2ebronili aspori o jeden "tanedek".

Malem 2e nic nezbylo RubeSovi.

Ale Rudl byl jig pojiSten.

Hlasil se pak \tidy, o svou sviidnou tanednici pru'inosti tak okazalo a galantnosti tou merou vytfibenou, k mimovolne obracel pa sobe pozornost Nikdo ani neusil, 2e pan Rudl umi bYti dvoianem tak obratnYm i vytrvalYm. Nemel o torn tuSeni ani Rube'S. A ku podivu! Konstancii zadal se Rudl zas nelibiti. Zdalo se ji, 2e ji piing pevne pit tanci svira, k ji boa, svYma kodididima odima, 2e ji dechem svYm pall. a pohlcuje. Ta jeho nepekna linie v tYlu vzbuzovala v ni zas a zas nelibost, tlumenou jen nasilne.

Kdot vi, nebyla-li by Konstancie ptedstirala migrenu nebo jinou damskou indisposici, jen aby vymanila se z pout RudlovYch, kdyby ji sam Ladislav nebyl dritklive 2ada1, aby se k nemu mela vlidne a vesele. Mel jiste podstatnou pfidinu Tedy byla vlidna, usmivala se rozkotne a okouzlovala sve tanedniky, najme Rudla, kteremu bylo jako pit Sampariskem vine.

"Svridna jako hitch," Septl si nekolikrate s pocitem neutajitellneho zadostiudineni.

Ne tak ttastne pisemahal se RubeS. Chvilemi zamysiil se a hledel pied sebe nic nedbaje obklopujiciho jej tanedniho viru. V Ptemahani bYvaji damy v2cly, dovednej2i a spolehlivej2i.

Hodne po pril foci opoutteli naSi manacle "v1tayskY smaragd," rozumi se, k s dojmy ponekud jinYmi net pied dverna lety. Jell domft radi, obema bylo, jakoby spinili kus nemile povinnosti. Veseli nucene je vlastne pladem.

Cestou svefila se Konstancie Ladislavovi, ji dnes pan Rudl zas nebyl pfijeniny .

"To se ti jen zda " omlouval mankl dvotana. Telko kid, do jake miry byla fed jeho upfimna.

Takovy prribeh mei druhY pies Konstanciin.

Po to nastal u RubeSti zas obvyklY 2ivot. Finaneni obzor se zas trochu vyjasnil, a kalkulace Ladislavovy ukazovaly se dosti vYhodne. Pani mati davala s vet21 net jindy dilverou jmeni sve k disposici a dokonce pry i pan Rudl nabidnul se, 2e kdyby bylo tieba, k . . . 2e . . . "Mrij Bo2e, kdyby se vyskytla momentanni potfeba, jen radte u mne zaklepati." Na kreditu visela Ladislavova existence.

Po nekolika mesicich oeekavali u Rubetri radostnou rodinnou udalost. Ji2 vzhledem k tomu pfestal Ladislav takika upine mluviti doma o svYch zale2itostech a na rrizne 2eniny otazky odpovidal vkly chlacholive, 2e "vk je v potadku."

Pak na svet pfitlo krasne ditko, zdrave,a rozmile. Ph kftu dostalo jmeno Blakny. Jedni minili, 2e dite podobnejti je matte, druzi, 2e spiSe otci. Jak obydejne.

Mlada matka nekupovala tedy zbytedne v Italii onoho komickeho gklebilka s pohyblivou hlavou.

Ve stiedu, dne 23. kvetna 1945.

Oddil Dopisovatelskfr El Campo, Texas.

Ctena redakce a etenakstvo Vestniku!

Po ptedteni br. Jana Holeeka oznameni divadla v East Bernard houstonskYmi herci, pomyslil jsem si, jako tentoc, ze bysme se tam take meli zas jedenkrate podivat. Vezmu do ruky nag i elcampskou Svobodu, tam ut to znelo neco raznej, jako at' ptijede red. p. 8eveik, a poradi se se statiokem Barto gem, atd. Podepsan br. GajevskY, a to uz jsem bral jako rozkaz bez vYmluvy. — Eman povida, ze muse jet na Mothers day k jeji mamince. Jeho, nebo svoji maminku ma doma. Jatku, co ja? On Eman ma take nekdy gikovne napady, i tentokrate mel. Abych se optal red. p. 8evaika, jestli by me jako tentonc ptibral. Panu 8evoikovi slovo, dye, a ze mote! 2e na 9 hodin, jakku, at' je den nebo ne! Dale okolky stranou, ale vlast_ ne jegte ne, ale at pozdejil To jedeme dva na ptedku, a 3 tenske pohlavi na zadku. Zastavime v Mate Wharton, kde maji jednu doeru vdanou. Pak jednu dceru pied East Bernard no. farm& Pak jednu dceru v meste East B., kde ostali pobesedovat si. — Jatku, dovezte me do hlavniho mesta, a dale se o me nestarejte, ja se tam neztratim, a ted' ukoneuji ty okolky!

Pfechazim pa hlavni ulici sem a tam, vyvaluji del, kde bych tak na gel gikovnY hotel, nebo restaurant, kdyby me ptepadl hlad. 6tu nekolik napisri, ale dvete jako na 2 zamky. I lekarne se studenYmi napoji neotevtena, cot nagim v El Campo nic takoveho ani nenapadne. Kdyi tak piechazim asi hodinku pa "sajdvoku" skoro nam samotinky, muj zrak padl do vYkladniho okna, cot me velice zajimalo, pino fotografii nagich vojaektr. Jmena, popis hodnosti, atd. Take mnoho znamYch jmen, a mezi nimi mot velice pane jmena, a to dva Bartogi a obzvlagte jeden, take mirj jmenovec Josef.

NebYt toho zajimaveho krasneho pohledu na ty obrazky a obdivovani jich, snad bych tam byl "sfafrnel". — V torn jede kara a "vejvuje" na mne, pomyslel jsem si, asi mne zna, a opravdu mne vital br. Nezval, raiser divadel.

Pak se trousila, jedna kara za druhou, a hned mesto obtivlo. Pak zadalo vitani a seznamovani se.

Ted' pozor, neco samo pochvaleni se, to mne_ ho, obzvlagte maminky tesilo, toho statieka Bartok poznat, a .mnoha mi podasala ruku jako na poznani me, i dvakrate. To ted' koukate, te! Mezi nimi i pi. tvrtnikova., znama vgem, stvoiitelka krasnYch divadelnich her.

Br. Vala z Houstonu, me dobte znamY, byl u nas kdysi na farme, me ptedstavoval jeho mantelce. Znaval jsem ji, od texaske Prahy jako male devdatko, jak se kdysi sama znavala, poskakovala jak male htibatko, ovgem berstarostne.

Ted' pteskodim al do oslayy sine fadu 88, v Houstonu, ktere oslavy jsem se take sridastnil, a pti torn ut piedstavovana, co pi. ValovaKulhankova. Na gel bych datu i rok, ale nemam to po ruce, ale to nic, ale u2 je to hezkYch par let, ba jo! Kdyt takovY zastup lidu, i Marna otevtena, a katdY si hledel pamakovat na nedem. Ja root beer, pi. Valova poida, myslim, to to byly su'Sene brambory, aspori to tak chrupalo, a pH tom rozmlouvame, a probirame stare vzpominky z mladYch let, berstarostneho tivota. Pi. Valova ptipomnela, jak jsem kdysi kolem. jejich "place jezdil na " gimlu". tit ani nepamatuji, ale to asi nebyl ten eervenY giml, o kterem jsem se jit nekolikrate zminil, co mne ledakde ne gikovne povozil Pomyslil jsem si, ted' mag pkiletitost se pi. Valove zeptat, tak a tak. Pravim nekdy Ty, nekdy Vy, to ona zna pravopis, at' me povi. Vite dle meho, vezmu ptiklad, Studnieny, GajevskY, nebyloll by lepe, jako jen k jmenu pkidat "mu", net "nemu". Pi. Valova byla rozhodne proti memu "mu", a "nemu" to je spravne, ate je to jakYsi pad, nebo cosi takoveho, uz jsem za-

V T NfIC

pomel co. Vette, ja bYt pti torn, jak ten, ten pravopis tentoval, byl bych mu po geptal, jak by to lepe znelo. Cele jmeno, a ten ostatek v takovem pade ptipojit, a nebylo by jmeno skomolene, ba ne!

Pak jsme vzali na ptettes, ten ptivesek tensky, "ova, ale s tim jsme byli hotovi "ainc cvaj', a ja proti tomu nic nenamital, kdyt pi.

Valova to omlouvala, to jako aby tenske take neco mely, ne jen v gecko mutgti. Toto ut je malidkost, a tyke. se to jen to stare generate, ale mladet to "ova" nikdy nebude poutivat, ba ne!Ovgem, to ut odmitaji i star gi, a baj i stare, co nejsou uz "zatentovane" do to deAtiny NebYti dvou neb teeth podporkyn toho ova, a kterYsi asi jen jedno chlapisko, bylo by brzo po "ova". Tosavi, takto se to jegte nejakou dobu odtahne. Milj osobni nahled je, oznadit pti podpisu, a ptipojit Miss, nebo Mrs. "of kors", kdyby se ji ty slova anglicke, protivovaly, jednoduge sledna nebo pani.

Kdysi psala jakasi, ale tenske, to byla, a byla se vim spokojena a souhlasila s pi. P. P. M. a dodavala, to by rodide doma men udit ditky moraysky. Podpis vynechan, ale bez oznadeni sl. nebo pi. nevedeli jsme bylo-li to nejake baj deveatko, nebo staienka. Co si asi pi. M. pomyslela, to jen ona vedela.

Jegte se ptam pi. Valove, co mysli o tech cizojezadnych slovech, co jsou utivane v nagich dasopisech? Ona pravila, to by nemela bYt utivana, to mame v na gi datine dostatek slov, ze se mueeme vyjadtit ye vgem. Ja rku, ba mame. Ona, ze studujici jingich jazykri, ona slova do nagi eatiny ptimiguji. Ona slova asi nejsou vynalezavost na gich redaktort, ale asi j e dostavaji od tech pteueenYch, a je asi tegi, to ten obyeenY, prostY lid jim nerozumi, a tam ukazuji svoji pteueenost, ba jo!

To jsem se zatrapene zapovidal s tem' mojimi nahledy, ale ut jim konec a vratim se k pi. Valove. Zabrani v ty stare vzpominky, ovgem neco nestareho, ani jsme nezpzorovali, to se ti ostatni vytratili. prijdeme za nimi. Jo, derte kropad, pied vchodem do sine stal br. Fojtik jako na strati, to asi kdyby nekdo prisel, aby mu vysvetlil "jagaco". Br. Fojtik nam sdeloval pro nas smutnou zpravu, vg ichni odjeli do parku, kus za mesto, k pp.

Berantim, kde maji mistnost pro pobavu, napajeni tiznivych, a potom pii pfiletitosti i papanieko. To to je pane., ti si tam naperou F. nacky, a my tady umirat skoro hladem. Br. F. by nas tam zavezl, ale nemel jak. V tom pi.

Valovo, mela napad, kdyt nam br. F. udal "distanc", slabou mili. Pi. V. se me pta, co myslim, abysme se tam pustili Paky. To bylo "orajt"k, ale trog iaku me urazilo, kdyi se me ptala, jako, jest-li bych to dokazal ten trip tam. Ia. akorat ne jeg te 5 a 70tnik jsem ptikYvl jako to jo. PH tom jsem si pomyslel, bYt to tak, nebo cupat do nejake prace, a pH nejake babiece, tosavi, ze bych se nebyl sttapil. To vyjdeme na piedmad, tene se karisko na celY "spid". Byl to jeden Houstorian, a vette, nebi-li to br. Jurek, tak to byl nekdo jinni, ale to nic, jen kdyi sedime pti stole a pomahame si na "barbikjiivonYch"' kutatech, vite ty nejsou rejgnovane, a zapijeli jen kavou. Oni ted' ti salonisti nedostanou toho pitiva, co by si ptali, a kdyti Co dostanou, at' je to v jakem mnotstvi, aspori u nas v ElCampo, jako kdyt plivna na barite kamna. Hluku, veselosti jen asi 15-30 minut, pak katdY odchazi schipenY a natika, to ut je vgeeko "gon".

Br. Vala, jak jsem pozoroval, na mne hodne tarlil ,a vytrhoval mne od jidla, jatku, ja ted' nemam eas poslouchat, vlastne tu tarlivost mu vyvracet. Ov gem, ze jsem byl na to i hrdY, to jsem mu tu tarlivost zprisobil. Za trest jakoze bych mel umYvat nadobi. To by me mak vytrestalo, neb to doma nekdy delam bez poruteni, kdyt nag i nada odjedou, a to savi, se to vge jen leskne, a pro lepgi radost i vymetu, to byste po me pra gku na podlaze nenagli, ba ne! eas k odjezdu, na ptipravovani se k divadlu. Jatku kuchatkam BeranovYm, jako tau se, co jsme dlutni? Odpoved', to k ut je vge

vypoticlane. Oni to vlasthe ptipravili tu ho-

Strum S. stinu, ten obed, pouze pro herce, a ja, zasluhou sestry pi. Valove-Kulhankove, jsem se tam take octl. Tak diky vgem!

Divadlo bude asi popsane nekYm lepe, net ja bych to dokazal, jen tonic teknu, ze asi katdy 'bine spokojen, tak jako ja.

Co me mrzelo, to jsem se tam ,nesegel s br.

Holeekem. Pohovotil jsem si pane s br. GajevskYm, a kdyby to tak mohlo bYt aspon pt l dne, hodne se shodujeme v nahledech. jsme jegte ze stareho vydani. Pak jsem tarn vital stare Matu gikovy, ptijemna radost, si s nimi rukou potteseni. Mott* to tam byl i br. Muniza, ale v tak velikem shromatdeni skoro nemotno se s katdym sejit, s kterYmi by si Cloy& ptal. Byl bych se br. Munizy optal, jak to mrilica dela dobrotu, co od na g pied nedavnem ma. Posledni mtitlici, tak to ted' mama jen toho telezneho konika.

Upozorriovai mne br. Fojtik, at' tak nezanedbavam Vestnik, a easteji pisi. Slibil jsem mu, tentokrat, ale za to, to nam poradil o torn delikatnim obede.

Po divadle odchodu pi. 6tvrtnikova kolem mne ptebehla jak srna, cosi na spech, a ja take jen na honem vYborne, to bylo vge. Obdivoval jsem jeviSte mistrovsky provedene, br. Gajevski, me sdeloval, to to vgechno byla prace 'br.

Nezvala. Opravdu odivu-hodno.

Po rozloudeni s houstonskYmi i nehoustonskYmi, ubirame se k domovu. Zastavime blizko East Bernard u zete p. 8eveika. On net' Nemdisko, ale dobre chlapisko, nas povozil po poli, kde ma mnoho akrri sazenYch melounti. Nate ut dosti velike a liboval si, to mysli ze dostane semeno k zapiaceni. Zde mnozi delaji velike penize za melouny na hlubokYch piskach, ale ne v nagem okoli.

Do El Campo jsme ptijeli uz pri svetlach.

Eman prase ptijitdei z toho Mothers Day, a tak "vjo" k domovu.

Jegte nejakY dodatek. Rodinu Kulhankovou jsem znal od miadi. Mrij strYc, Jos. Hodanek harmoniroval s Antonem Kulhankem, na jehot pozemku men spolkovou sin, a strYc, kdyi tam meli bratrskou pobavu, me pozval, take se s nimi pobavit. Na torn pozemku je i spolkovY htbitov, kdet odpoeiva tetidka a strYc Hodono_ vi, oba eleni kdysi 6.S.P.S. a pozdeji na gi S.P. J.S.T.. Spolkova budova ut tam nestoji, maji ji pii same Praze, ale texaske.

S bratrskym pozdravem ukoneuje, Statidek Barton.

VICTORY BUY UNITED STATE'S

WAR BONDS AND

STAMPS

litlitaltalinl11111111111111111441111111thaliii ■ 11111riiIIINIIIIMUMU111111.1n111111111i11111.11111111MiiiiIIMiiiiiNi11111i3111111i11114

Stir

.

Caldwell, Texas.

Mil! dienai-i!

Pate co jsem posledne psala, nasledujici darovali obnotene tatstvo hotove penize: Pi. Marie S. imeekova z Rowena, Texas poslala $5.00, pi. Jan Toupalova bednu obnoteneho tatstva a jeji dcera Olga, balik obnoteneho tatstva; pi Henry Besedova balidek obnoteneho tatstva, pi. Jan Mrnuttikova balldek tatstva, vtacko nove.

Pan! Henry Besedova piivezla nasledujici z Wesley, Tex.: Pi. Ed. Bowman bednu tatstva, pi. Hrutkova, bednu tatstva, pi. Joe S. Mikeskova balidek tatstva, pi. Frances Langrova balldek tatstva, pi. Frances Pomykalova balieek tatstva, sled. Blitriakova balieek tatstva a pi.

R. E. Foytova z Brenham, Texas, bednu obnotatstva. Jeden balidek, co ptivezla pan!

Besedova z Wesley, nemel jmena, tak nevim, kdo ten daroval. Pi. Martin Vychopriova bednu obnot. tatstva a jeji dcera Milada 8krabankova, darovaly troje nove detske tateeky a jeden kabatek; pani 8krabankova darovala latku a pani Vychopriova je utila; pi. Roberts Vychoprinova, balik tatstva, pi. Joe Vychopriova balik tatstva; Rosie Dupdakova $2.00, Joe a Antonie Novadkovi $4.00, pi. Vilem Ginzlova bednu tatstva ,neco noveho a neco obnoteneho. Diky vtem!

Wm, pani 8imeekova z Rowena a pan! Brtitova z Buckholts vfele dekuji za mile dopisy.

Kdybych mohla dobfe psati pravou rukou, tak bych vam obema napsala clerk psaniCka. Tou levou rukou to jde velmi pomalu a kdyt na chvilku pisi pravou, tak moc rozboli ,a stejne ani ji nemohu psati rychle, jak jsem psavala dfive. Proto promirite ,tie vam nepiti soukromne. Se zajmem jsem pfedetla oba dopisy. Ano, citime se velmi tpatne, kdyt z katdeho kouta prace hledi a my nemfiteme pracovati. Nekdy jsem tak rortrpeena, te mne jit nic nezajima.

Ale stale mne vteci rikaji, k za test mesidi ma ruka bude tak jak byla, dfive, tak se musim Prase mantel pfines1 $1.50 od pi. Antonie Mikeskove, $1.00 na deskY eervenSr Mit a 50 centa na jako elenskY pkispevek. A pan a pi. Emil Letikarovi zanechali $5.00 u paVtem darcrim na J. J. Kfenka na le dekujeme za tativo i hotove penize.

S pozdravem, Pi. P. P. Mikeskovd.

V itad Praha cis. 29. Taylor, Texas.

Ctena red. Vestniku!

Prvni nedeli po pravidelne schazi pp. bratii se postarali o pravY potitek pro maminky.

Fr. 8vadleriak a jini bratii promluvili nekolik mistnYch a dojemnYch slov matkam. Na to sled. Mary 8tastriSr se svou tkidou takk pfednesly hudebni a peveckY program. Vtechna jim Best. Nektere dasti byly az mistrne provedeny. To nejlepti naposledy, neb ta svadina pfitla vtem vhod. Diky, bratti!

Sestry ae nesmi zustat pozadu; tak po pfitti schazi, druhou nedeli v eervnu bude slavit Den °tea. Sestry se domluvily, k donesou slepice, peeene nebo smatene, nadivku, zemakovY salat, kolade, kejky a podobne, a tee budeme miti spoleenou veeeti. Take bychom rady nejakY program. C1eni, kteki maji dcerku nebo chlapce, ktefi by si pfali odkikat nejakou basnidku a nebo nejak jinak fidinkovat, jsou laskave tadani, by se pfihlasili.

V teto kampani 7. valeene pajeky spolek S. P.J.S.T. v Taylor ma ureeno prodat z $17,000 "E" bondt. Nerada to piti; ale mame jests ma1ST obnos , prodanS/. doposud. Prvni sobotu 2.

Cervna budeme prodavat na ulicich v Ta5ilor.

Prosime, schovejte neco pro nas.

Tajemnice z kuchyne: Se vti Uctou, V Z eINNOSTI ODBOCKY S.A.t.T. V DALLAS. V pfedetlern svem dopise jsem vam napsala, re jak se valka v Oeskoslovensku skondi, svolame fadnou schfizi natl. odboaky; na ktere se dohodneme k uspofadani dastojneho Programu.

Tato solvate byla svolana na 11. kvetna, veder v Sokolovne. Bylo mne dleny uloteno, abych vas informovala na eem jsrae se lisnesli. Ale cebr. pfeds. Prarirc Rewll Se vytiavt%

worrutz SOKOLSKI& HLiDKA. (Dokoneeni z min. eisla.)

Pova,tuji to za svoji svatou povinnost upozorniti vas v jednotach, abyste tea jeden den v tomto svem titi laskave zasvetili to pamatce natich mudednika a vete, ae od srdce rad v ten veder bych s vami byl, bych vam jak jen nejlepe mohu, pflpomel jakeho bezpravi spachano bylo a jak snadno by nam melo bYt, °betovati nekdy, nee°, z toho nateho blahobytu na usnadneni to bidy, do ktere tak mnoho z natich bratra a sester uvraeno bylo.

Sestry a bratti v Texasu a Oklahorne, na sva mista,. necht' ani v jedne nag ! Jednote sokolske na manifestaci radosti nad osvobozenim vlasti naai nebudit zapomenuto. Zdar vam vtem!

Nate sestry mlade °pet vydaly jedno *Oslo "Sokol Spotlight," pekne upravene, ji g na stroji, a jim i sestfe Ondratkove, Rezkove Valdikove vyslovujeme flat dik za dopisovatelSkOU Cinnost. }3fi Kudera a Rendl vydaji se v kratkosti na svoji jit oznamenou okrutni cestu po natich Jednotach a tu jette jednou pfipominam, abyste jim v osadach byli napomocni.

Ochotnici naai (totit naai umelci) sokoltti .budou vypomahati pti velke °slave fadu Cis. 130. SPJST., ku ktere laskave prislibena byla neast Hlavni tradovny a redaktora Vestniku v den 10. Cervna.

My v 2upnim Ustfedi verime na kooperaci v osadach na kaddem vskutku pro nas cennem poodnikani, i jest soudinnost nejlep gi to akolou pro nati dorustajici generaci, jak v tom naaem snOeni, vydobS'rvati si eestne postaveni mame se doplilovati.

A nyni ruku na srdce, - Ctete-li ye svSlch schtizich fivahy tyto psane pro vas?

Zdar vam vat', Ludva 0. Hotek, aupni vzdelavatel.

V DO DALLAS A OKOLI! Sestry a bratti:Dnes pomoci bratrskeho Vestniku chci vas jen krattim dopisem upozorniti na pro nas vYznamnY den 30. kvetna, t. je ve stfedu veder, kdy pod zaatitou dollaske odboeky S.A.C. .T. a Sokolske Zupy Jitni pokadan bude v dallaske Sokolovne na. Carl St., "Manifestace radosti" nad osvobozenim 6s1. Republiky.

Ovtem, ae nejen Cleni jmenovanYch fees, ale i jedenkatdY nas" elovek dobre vine a laskaveho srdce jest. k Toast uctive zvan.

Vstup k °slave jest volnY. - Mantele Novotni vady pilni a naai obetavi ochotnici, ptiprastu, dlenove si zvolili br. Pfevratila, aby jeho misto po dobu nepiitomnosti zastaval.

K teto dastojne °slave se narn nejlepe hodi den 30. kveten, kterY je statnirn svatkem, zasveceny co vzpominkovY den na nate zemfele. A jak jinak ani bYt nemilte, ae z ficty k tem,- jent sve mlade aivoty za nas lepti zitfek polotili, a je jich na tisice, i ty tisice mueednika, jena zemfeli ye stratnYch telesnYch mukach v povestnYch taborech smrti jakym neni v dejinach lidskYch rovno, ae jiste prijdete vtichni verni spolurodaci uctiti s nami painatku jejich.

VYbor k tomu zvolenY, vypracuje dilstojny program na ten veder..

Dostala jsem Cek na $10.00 od nejmenovanYch manaelu, ktefi nebudou pfitornni osobne, ale budou s nami ve vzpominkach toho veeera kdesi v Corpus?, abych je odevzdala k vYtetku vedera. $1.00 (tit tfeti) mne odevzdala pfi programu Dne matek na vydani zasilky aatstva pi. C. P. st., celkovY piijem byl $27.00, vyda.ni $21.46; zbylo $5.54, k tomn $1.00, zbYva $6.54.

Marti opet Velkou zasobu gatstvali'oclesiani; than2ele -Skotakovi toho dov6z1f asi 100 Tiber sami. Diky jim za jejich obetavost.

Vtem vam, jima se naskytuje motnost, bud'te obetavi a k trpicim milosrdni v dne§ni dobe, jest to nejvznetenejti Ukol aivota.

V pfittim disle Vestniku naleznete oznamku programu na den 30. kvetna. odbodku -80ena Valtilcova, tajeronlee.

Ve stiedu, dne 23. kvetna 1041 vuji kratti dastojnY program pro na g dutevni potitek. Ta naae pokladnieka pro ten na g povaleeny fond jest dosud otevfend, a vy, ktefi jste dosud vahali, prosime, byste v ten den sve srdce obmekdili. adame vas o pomoc jia jen prat(); by jmeno nati osady a nas vtech aestne a v pkednich mistech se skvelo, at kdys skladany budou ilety o to naai bratrske pohotovosti dallaske osady 6echoslovaltii.

Pkijd'te V ten den vtici, aadame vas snaane!

Necht. ani mistedka neni prazdneho v Sokolovne dne 30. kvetna.

Na zdar!

Ludva 0. Hotek, aupni vzdelavatel.

V Telocviena Jednota Sokol Fort Worth.

Fort Worth, Texas.

Bratti a sestry!

Timto vas chci upozornit, ae sokolska schaze bude 27. kvetna ye dy e hodiny odpoledne, mame daletite jednani, tak se dostavte ye velkern poetu.

Take si piejeme, abyste nezapomeli a agitovali na tu zabavu v sobotu 2. dervna.

Teti nas velice, bratfi a sestry, ae posilate svoje deti na cvideni a take chci nektere krajany upozornit, ae nemuseji do Sokola pattit, kdyi nechteji, aby mohli posilat deli do cvieeni.

Je to hezke, kdyt se naae mladet sejde jednou tYdne, lepe se poznaji a moll* ae jim ta dettina bude lope chutnat a moana, ae se nauCi trochu zpivat a lope mluvit a rozumeti Cesky. Mame tady k napomoci dobrou sokolku z Ennis, sestru Libby Pavelkovou, potom sestru Mary Renfro. bYvala Milanova, ktera mne tea hodne pornaha a dekuji br. Kukrovi za jeho pomoc .a doufam, ae se brzo zas mezi nas vrati.

Br. J. Milan, nas kapelnik, se pozdravuje doma po take operaci asi pied demi nedelemi, co nas velice Ja nyni bratfi toho malo pitu, ale jak vite, musime tetfit papirem a nezabirat zbyteone mista. Tak ua koneim. Na zdar!

Jan Sedan; jednatel..

V "Budou po druhe svetove valce velke zmeny take xi nas, nejen hospocla •ske, take politicks, peijdou novi lid& a s nimi nove metody, zcela jinak bude postaven problem Nemcfi a mengin vfibec, ale jsem peesvedeen, my se z valky a jejich zmen dostaneme pomerne snachieji a IIspegneji nea ostatni, a deiv nea jini vybudujeme novou republiku - President dr. Benet' pied kapitulaci Nemecka.

V BAD POKILOK HOUSTON OS. 88

bude pokadati zabavu v sobotu 26. kvetna pro Cleny a y ak pfatele. Vstupne bude volne. J. R. Badova hudba bude hrat. Pi-ijd'te vaichni, sta.' i mladi, Badovi vain zahraji jak si budete pfat. Week bude podavana od 7 hodin do 9 hodin.

V

KALENDAR. 26. kvetna. Zabava pro eleny a jejich pfatele v sini fadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. Vstup volnY, hudbaBadova.

27. kvetna. Schrize SALT ve spolkove sini v Seymour, Tex. Zacatek ye 3 hod. odpoledne.

27. kvetna. Divadlo "Karneval" sehraji pohostinsky dallatti ochotnici v Sokolovne, Ennis, Zadatek pfesne v 7 hod. veder.

30. kvetna. Okrskova schfize organisatorii ye Floresville, Tex. 30. kvetna. Manifestaeni vairek v ramci-o- slavy osvobozeni Ceskoslovenska v Sokolovne v Dallas, Tex. 3. Cervna. SpoleenS, ober' a odpoledne deskSr program v sin! aadu Slovan Cis. 9. ve Snook, Tex. Bratki hlavni fifednici slibili svoji pfitomnost.

3. Cervna. Oslava vS, roei postaveni spolkove sine tadu Pokrok Cis. 84, v Dallas, Texas.

10. eervna. Velkolepi zabava fildu Jaro, 13Q, y Dallas, Texas.

Ve sttedu, dne 23. kvetna 1945.

Mateiski laska.

Stara, Pacaeka aila v nak visce Bah sam vi kolik rokii, ale takovou, jake., je dnes, znam ji hezkou •adu let; dostoupi-li elovek jistYch let, jia se pry nemeni.

Je to mala, usinevava statena modrYch, trochu jako do bela ptechazejicich odi, oblideje nekdy kulateho, ale dnes jia trochu seapidateleho, svraskle, trochu promodrale tvate; suche jeji rty vroubi stalY milt' Usmev.

Nosi se po starosvetsku, jenom de halena je trochu jia dle novejaiho zgaiabu; ale strakate sukne sahaji jen trochu pod kolena a pod nimi jsou suche, statim ztemnele base nohy.

Pacaoka bydli v chudobne svetniece, v niato jsou nejcitilehtejai zbytky domaciho natadi; zachovala si je z mile domacnosti, kterou pa dlouha 'eta sdilela s drahou hlavou, tlejici jit nekolik roka ve hrobe nakho htbitova.

Je tam pastel s nekolika peluknami, kvetoYana truhla, stolek, almarka s talitky, s inalovanYmi peStrYini kytkami raai a fial, yeaak a aerna kachlova svitici kamna.

Pacaeka den ze dne chodi na praci a haspodati nak Nkaji, ae je to posledni zbytek tech starYch, vernYch pracovnic, ktere vykoriaji opravdovY kus dila. Pacaeka jest, chvala Bohu, stale jako rys, praci utuaila, prate ji nezmoti jako ledabyle delnice, a tije daleko skromneji net ony. At' jia pracuje na panskem nebo na selskem, at' biz altopava, vale nebo mlati, kus aerneho chleba, hrnek brambora, zelna, polevka a v nedeli placka z Aedive mouky dodavaii say tomu nevelikemu telu aedive staienky. V poledni hodince i v podyeaer, kdyt s pole domil ptikluSe, pusti se do sveho kuchateni a v male chvilce stoji na stole hlinend, leskla miska s poleykou, ze ktere vesele plynou belokde ky jednoduche vane, ktera neptivabila by ostreho dichu mestskYch labuanikay.

A tato Pacadka ma syna, jena brzy mate bYti velikYm panem; vystuduval osm latinskYch a ted' je jia nekolik roka v Praze na pravech, jen ty zkouSky jests a syn i matka vesele si zavYsknou. S neboatikern tatikem meli domek, ale synkovi obetovali vaecko, i ty kamenne mozoly na dlanich, kterYch jia aadna, prate na svete nedovedla zkrvaveti .

Na stare slive ptede dvetmi chalupy jaksi ospale zpivala penkava a s Yak zvuael zvon; slunce stalo prave na poledni.

Pacaeka ptiklusala odkudsi s pole a sedla k hrnku aerstveho mleka sbiraneho, do nehoa nadrobila aerneho chleba.

Petlice dveti, slamou stale obloaenYch a reanYm platnem obaitYch, cvakla a hospodyne chalupy vklouzla do dveti.

"Nechal yam to psani, je pry z Prahy od syna; snad jia je tim panem a pik varn, abyste•se honem k nemu stehovala." Hospodyne mluvila ostrym, jizlivYm hlasem.

Pacaeka nepromluvila, sahla jen do stareho koflieku v almarce a vyndala dva krejcary.

"Pekna yam dekuju, kmotra!" Hlas jeji znel mekce, ale vyeitave. Hospodyne se ani do °di stateninYch nepodivala; ze suchYch prstil vzala krejcary a odeka.

Pacaoka jiz na mleko zapomnela, honem rozdelavala psani a tichym aeptem slabikovala ptedrahe tadky jedine duk na svete, ktera ji opravdu milovala.

Hned po prvYch tadcich zachvely se kostnate ruce, hlava se zatoeila a papir padl na po starobne tvati pluly dve slzy, nevelke — slzy starch lidi jsou drobne, ale teaks; bol, kterY je zpusobil, je v nich tempi vykristalisovan .. .

Statena po chvili znova pustila se do slabi• kOvani. 'race, smutne natikal vzdalenY syn. Denni tivot jeho ae je hraznou lopotou v kancelati a ptijem je skromniekY, ze satva, thkrate za den bidne se naji. Ani v noel nema pokoje. A piece groae ukttiti nemak, aby mel na zkouaky a easu na ptipravy take nezbYva. List opet pad]. na stftl a staaenka zalomila rukama, ad kosti zapzaskaly. Potom zahledela se name do prazdna. Co2 ona se take sotva tkikrate denne naji, ale coy stara prosta osoba — ale on, jeji dite jedirike, pfedrahe . . . Stare, zeernale hodiny na zdi evakaly a bazalieka v okne dYchala prostiekou 'Yana Hodina klidu

VitSTN

davno uprchla a statena jeate seal& u stolu; po chvili jako v matohach do gla k almarce, vyndala start kolflieek bez ucha, vysypala obsah jeho na stub a poditala. SttibrnYch i medenYch penez bylo jette tak maliCko. Sta •ena usvilj poklad, usedla opet a hlavu polotila na ruce na desce stolove.

Hodiny cvakaly a penkava vpnku zpivala.

Petlice u dveti zaklapla a do svetnice vekl neznamY nova avitorne pozdravuje: "Pane vas vitarn!"

"Jsem, babieko, vlasat a slyael jsern, ze mate z calk vsi nejpeknejai bile vlasy, neco pry \Teanatio. Koupil bych je, babidko, a dobte zaplatil — prodate?"

"Vlasy?" Pacaaka zadivala se na cizince udivena.

"Ano, babieko, co vy s nimi, pod gatkem nikdo nepozna, 'ae jich nemate a penez beztoho pottebujete."

"Pottebuji," zaaeptala, "ale co vy s nimi?"

"Prodarn je zas; to vite, babieko, kaademu tak vlasy nerostou a v mastech maji panicky rady hodne vlast na hlavach — kupujou tedy cizi."

Pacaeka stahla gatek s hlavy.

Ziatelnice vlasatovy se rozaitily; byly to opravdu vzacne aediny, bile skoro jako kvitek jahodniku, jemne jako nitky hedvabi a k tomu tak dlouhe . . .

"Petku yam za ne dam, babieko, tuhle, vidite, taste novou!"

Statena se zamyslila. Vzpominala, co tekne jeji neboatik, ad k nemu ptijde s hlavou osttihanou, a — pozna-li ji. Nebude jit to miti za zle? Ale potom vypjala se v cede lebce myalenka jina. Videla chudobnou svetnieku a tam pia lamps nad papiry sklonenou bledou hlavu jedinaekovou.

"Prodam, vezmete si je; ale jenom mne neoaidle!" Ten hlas znel kale, skoro vesele.

Malay zasvikely a dlouhe kkice aedin skroutily se ve dlanich vlasatovYch do maleho ku.

Vlasat odekl a statenka znova vkchen svaj poklad ptepoaitavala. Potom sedla si opet u okenka, papirem a loudkami spra.vovaneho, a jeate jednou slabikovala psani synovo: "O, mild matieko, kdybyste vedela, jak zle se mi vede! Jak rad rozletel bych se k yak chalupe a horkou, zmotenou hlavu ptiklonil bych k vaaim skranim a libal ty dlouhe, make, staibrne vlasy yak!" — Z "VlasatskYch parneti" od K. V. Raisa.

Vandalism Nemeii v Praze. Zpravodaj chicagskeho listu Daily News navativil Prahu po skoneeni bojt mezi eeskYmi vlastenci- a nameckam vojskem a co tam videl a mail sdeluje svernu dasopisu nasledovne; Nemci znidili a spalili staromestskou veky pamatnou radnici s jejim proslulym orlojem. KalalY pokus Naha o zachranu radnice fanatieti hitlerdici znemaanili; goticka kaple radnice, kde se nalezal hrob Neznameho vojina, zmizela a cele namesti se svym typickYm podloubim je vane poakozeno.

Nemecka, letadla bombardovala Prahu a byla pakozena vea TYnskeho chramu a na gtesti uprostred vteho toho znieeni }lust y pomnik zastal nepoakozen. Vacla yske namesti bylo Castedne poSloaeno, nastenne malby na -dome vedie Melantrichovy tiskarny, kde se tisklo "oeske Slovo," byly rozstiileny na kusy a take Museum bylo pogkozeno bombardovanim. RohovY calm na lave strane namesti u Musea je apine zniden, ale pomnik sv. Vaclava stale stoji. Na standards, kterou ttima sv. Vaclav, vlaje velky eeskoslovenskY prapor. Dalai spousty jsou ye Fochove ttide za Museem, ktera, je paepinena barikadami pkevracenYch vozu poulieni drahy.

6e g ti vlastenci mall behem ttidennich boju o Prahu kolem 5,000 ztrat a teprve .dne 9. kvetna 0 9. hodine ranni vztfeena byla nad posledni praiskou opevnenou posici eeskoslovenska, vlajka. Casky lid, kterY prvni pocitil na sobs zbesilost germanskYch vraha, vypil kalich utryieni at do dna. Nemecka generalni stab jeka, pied svou kapitulaci posilal go tech a Moravaasline sbory sveho nejlepaiho a nejvernefgho vojska.

Snad opravdu zarnYaleli splaiti svou krate opakovanou hrozbaa'k naadelladO `eesItSr ch zemi za-nechajiz.a.seboti jenord obrovskSr

Straus 111.

htlaitov, zicAzu a pouSt'. Snad jenom vYborna organisace esl. partyzant tomu p•edeRa praiske povstani zaehranilo stove2atoll matieku Prahil od zpusto§eni. Prvni ukrajinska armada maralla Koneva spojila se s americkYm vojskem na zapad od Prahy v oblasti Rokycany, a sbory druhe ukrajinske armady margala Malinovskeho spojily se s Amerieany severozapadne ad t eskYch Budejovic. K tketimu spojeni doalo nedaleko rakousko-deskYch hranic asi 45 mil na severovYchod od Lince. Die hlakni Moskvy rusks armady zajaly v eeskYch zemich 1,240,000 mual s 91 generaly, 8,000 vorti materialu, 27,557 koni, pies tisic letadel, 32,000 tanka a ptevoznYch del. Tisice nemeckach vojaka, gestapaku a gardiSta pN povstani spetne stehovaly se od Prahy smerem k Plzni k vzdani se americke tteti armada. S nimi utikali s rodinami syYmi nemeati sedlaci, ktere nacisti usadili v deskYch vesnicich, z nich Ceske obyvateistvo vyhnali. Svoji yYzbroj skladali Nemci pet mil pied Plzni, kde jiz v ten eas byly oddily, esl. vojska dopraveneho z Anglia letadly. Nemci zastali do posledni chvile zutivYmi zloduchy a ziodinci; nernecke tanky postupovaly za clo nou deskYch den a deti, z ulic seananYch, eirnt bylo znemoaneno eeskYm partyzarlm, aby proti nim strileli. Jedna skupina deskYch vyjednavada s bilou vlajkou byla Nemci postfilena. Prvnirn svobodnYm deskYm tiskem v Praze bylo vederni vydani Narodnich Lista dne 6. kvetna, ktere vyko za zuteni prvnich bitev mezi csl. vlastenci a nemackYrni okupaenimi sbory na ulicich Prahy. Veeerni vydani Narodnich Lista ptineslo velkou podobenku presidenta Benek pod ohlavenim: "Mud, kterY svobodu eeskoslovenskeho lidu. V stejnem aisle bylo taktea oznameni zrukni protektoratu a vyhlakni obnovy Csl. republiky. Zprava OWI z Washingtonu, zalotena na vysilani pratskeho rozhlasu, zachycenYch naslouchacimi stanicemi, haasila navrat presidenta Benek dne 10. kvetna, col ale nebylo pravda — dojel toliko premier prozatimni viady Zdenek Fierlinger.

President Benea piabyl do Prahy dne 16. kvetna po tYclenni triumfalni caste z Kokc, behem nit navativil Bratislavu a Brno Obyvatelstvo Wa y -nihomestaRpublikysotadlpresintov nadaene ovate. Prvni zaseciani csl. vlady z Katie a Ceske Narodni rady se konalo v Praaskem representaanim dome 10. kvetna; prvnim nakizenim C. N. Rady v Praze bylo zruaeni nameeke marky jako zakoniteho platidla. Pokovnim atadam a spotitelnam bylo zakazano phjimati nemecke penize —bankovky, jak kovove — nebo nernecke armacini 'Seky. President "protektoratu" dr Emil Hacha byl zataen, stejne nekolik bYvalych ministrii loutkoveha kabinetu a vysokYch armadnich dastojnikaa mezi nimi dr. Jar. Krejci, premier a ministr spravedlnosti, Richard Bienert, kterY ptevzal Mad piedsedy ministerstva od Krejeiho v lednu 1945, dr. Jindtich KamenickY, dr. Jos. Kalus, Adolf HrubY a general Rudolf Gajda, viatica Ceske faaisticke strany. Prozatimni ministr osvety dr.

Jaros. Kudrnacky (nepochybrie Slovak) vydal prvni natizeni teditelam akol, jima se ruai vaechna natizeni nacistam slouaicich atednika "protektoratu" a zrutUje povinne vyueovani nemeiny. Nemecke akoly se zruSuji a budou pozdeji znazodneny, uaitele ikol se vybizeji, aby nadale ph vyueovani Skolakt dbali ptedne o pane gkoleni aaka v eekine a nauce obeanstvi. VeSlere vyueovani rnusi se naciale dit v duchu narodni demokraticke revoluce.

V SEZNAM tLENt VOJiNt. ftid cis. 68. Darwin LubojackY a E. G. Kristen Rid as. 59. Irwin Chumchal a Eugene Matula. itad Us: 39. Henry F: Roam Frank Jerome Krupa; Wodrow R. Novak. Frank Penieka, Johne E. Kudr, Jan Kulak a W. T. McDonald. kid cis. 122. Jos. Tueak, Willie Tucak, Eugene Aspics., Lee kepka, Bennie Repko., Frank Felcman a Jos. L. Felcman. kid els. 89. Emil B. Hering, Karel SuroVik, Bynfort Surovik, W. H. Surovik, WocirOow Pomykal, Lad. Baca, Jan Kozlovsky; ,Jerry Lanieek, J. E. Green, Adolf Vitek; jtek Alvin Vitek, a Daniel efC"ik.'

Straus, L OD SRDCE K SRDCI. Houston, Texas.

Ct. pi. P. P. Mikeskova, v Caldwell, Tex.!

Psala; jste levou rukou, nezvyklou peru, ale — nebyla byste napsala svatej gi slova ,net ta ktere, byla napsana. Pravice Vase nebyla by to lepe napsat mohla. 0 Gem to Vim pigi?

0 elanku Vageho dopisu ve "Vestniku" ze dne 9. kvetna tohoto roku, --kde zmiriujete se o udeni ditek jejich matefskemu jazyku.

Ano, mate pravdu. Pro dilkaz Va geho tvrzeni nemusim ani k sousedum jiti. Moje vlastni deti betu za pfiklad. Prvni naueily se eesky, ne jen mluvit, tea Gist a psat, z historie Ceske vkznamne osobnosti a uddlosti znat. Lim dnes jsou? Syn v obchode dodelal se postaveni, jaIca se nesvefuji kaldemu. Kdyt povolan byl k vojsku; obral si za tkol vycviditi se v hroznem valednem umeni namokni pechoty. Po vkcviku a nekolika zkou gkach z vicero pfedmett, °pet mu udeleno zodpovedne misto, kde pracoval celk rok at do nedavna. Nyni posunut byl dale ,o &int vgak vice sant nemohl, net tolik, abych mu zaslala jistou deskou Udebnici. Citi potfebu znat vie net zna. Dcera moje — ktera se douditi chtela eeskou fed dle mluvnice, tak pod dohledem nageho, vgem asi dobie znameho vlastence techoameridana, prof.

E. Miaka, na statni universite v Austinu. Jako negkodilo synovi znati fee eeskou, tak patrne negkodilo to me dcefi. Je dnes vladou zamestnana jako vkkonna tfednice ye vladni tfadovne odbaanske slutby. To navzdor tomu, le eesky hovofi. Anit jim dvema ptekatelo to zi.skat z anglietiny znamky tak dobre, to nejeden z tech 100% ztstal daleko vzadu nebo neprogel vtbec.

Z moji zkugenosti, kterou jsem v tivote 'ziskala ; feknu tolik: Ti rodiee, ktefi vedi co vzdelani jest, nebudou sve deti ueiti jenom tu fed svkch praotct. Aby z tech deti vyrostli fadni °bean& dobfi sousede a poctivi mantele obeho pohlavi — pak rodide musi pfihlednouti k tomu, aby jejich deti take nautili se tedi praotct 'dist a psati. To posledni je zrovna tak velikk "mus" jako jest pokrm pro tiveho. Tomu deti nauditi nevi t- adnou nemotnosti a pak je to povinnosti katdeho otce a matky sve deti vychovat, aby z nich obec nebo stat, nemel gkodu. te se na ge, desks fee v Americe ztraci, neni vina mladete, ale rodidt Jsou pkipady, to tetko matce sve deti cviditi, neb je ji odeptena pomoc od vlastniho otce deti. ye vetgine obydejne matka je v gak panem vzdelani svkch deti. je to pravda, dokazuje to, co pied 65ti roky fekl major Ed. Preiss. ftekl: "Americke matky miluji sve deti laskou opic; co tern detem pfijde na mysl, co se jim zachce, v5e mohou a smi cleat. To se brzo na tomto narode bude msiti." — Ut se to msti.

Muj otec fikaval: "Nand se eesky dist a psat, pkijde ti to vhod." Kdyt pak se rodily me deti, fekl zase: "Nand je eesky, budou-li miti pfiletitost, at' se udi fedi vice. Piijde jim to vhod."

Dnes tyto deti mluvi, etou a pi gi snad bezvadne anglicky, jak mohly nejlepe se naudit eesky a dcera umi rusky, syn gpanelsky. Nevim, jak daleko jsou v techto jazycich vycvident, ale syn plynne hovoti gpanelsky. To naueiti se mohly deti chude matky, prod nemohly by lepe udiniti deti rodiet zamoinkch, nebo deti rodidt, ktere maji a dostanou v ge, eeho se jim zachce?

Vidyt' ten svet je tak krasnk a tivot na nem byl by tak pfijemnk, se nic lep giho elm& by si us pfati nemohl, jenom kdyby lido — kteti posmrti chteji nebe — chteli porozumet, co yank zakon od nich oeekava, by za tiva e to pravda, to eatina neni vladni feel teto zein4, ale — anglietina neni utivana tolika miliany lidi, jak by nem radi nekteti napovidali. A jak fedi podinaji se tvofiti nepieji rodietm oeskomora yskeho ptivodu, aby jejich potomci pozdeji je neobviriovali, ae nenaudili je fedi pfedku. Ate zanedbali svou povinnost naueit je znat dejiny Lech, Moravy, Polska, jitnich a vkchodnich Slovant.

Kdyt nagi dedeeci (staffed) a babieky (sta. tenky) stehovali se do teto na g Ameriky, ne-

V g STNIK

mluvili a,nglicky, pravda. Ale oni znali mnoho utitednkch, umnkch a krasnkch veci. Oni sem nepfigli na gkodu teto mine. Vein anglicky nemluvili, pracovali a delali tak, aby z toho men oni tivobyti, spokojenost a stat utitek.

Maio mezi nimi bylo darebakt. Sloukili ti stafici a staienky k dobru nove zeme a ku cti sve stare, opu gtene nimi vlasti.

To n'emohou dnes o sobe ut fikati vgichni potomci. S fedi matefskou zahodili take krasne, zug lecht'ujici zkazky slovanske rasy. Podrleli si pouze to, co na gi race bylo ternet vtdy jenom nasilne vgtipeno a eemu, proti vtli stareg in, ueeni byli, rtzne gpatnosti. takovou vedou, s takovkm chovanim a pochYbenkmi tivotnimi zasadami, jakkmi se tito potomci dnes projevuji — jiste nebyli by vitAni, natot tadoucimi v zemich, kde dlovek teen je ziti jako &ova vedomk sebe a svkch nedostatkt ducha i tela.

Net dokondim, pi. Mikeskova, — vid'te, ta nage pi. Valdikova zasluhuje uptimnk dik za jeji snahu rozgifiti zde eesky detskk dasopis "S. Skolu"? Vy i ja jsme byly z takovkch detskkch easopist v na gem detstvi ueeny Gist a nage deli tet. Nelitujeme toho! Dik za to nagim dobrkm rodiam. Ti nas m'eli opravdu radi, nebot' o nas dbali, bychom vyrostli jako sebevedomi lido tivota hodni.

Zdravim Vas, pi. Mikeskova, v pravi, abyste jeg te hodne dlouho mohla mezi nami spoluptsobiti.

Na zdar!

Marie F. Kulhankova-Valova.

V Pelly; Texas.

Ctend redakce a etenafi Vestniku!

Opel mne ma mysl kale, abych vam psala par tadkt. Doufam, 'le na ge mamy jste katda z vas se pomela dobie na Den matek a mnoha z vas mela usmivajici tvafinky, se vas milk syn se vam vrati domt, eehot yam z celeho meho srdce pfeji. Ale mtj syn a mtj synovec se mi jiz nevrati nikdy vie; net dost us 6 tom, neb srdce zaeina, bolet a oei vlhnout.

JO, dnes se take chci tak trochu o vgelijakkch tech spolkovkch vecech se rozepsat, tfeba dostanu notnk gtuchanec, ale co ja dbam, vtdyt' ja jsem vtdy picipravena i na to nejhor gi. Ve kteremsi eisle Vestniku jsem detla dopis psank br. F. Truksou z Alvin, Tex., a tak trochu s tim tam ve Fayetteville v Hlavni tfadovne zamichal a ted' jsme obdrteli pattione vysvetleni, ale chyba lavky;ze asi v gici nesouhlasime s tim; co nam z Hlavni Ufadovny piai. Ba jo, penize maji take pracovat; kdo dovede penezi michat, tak pak penize delaji zase penize.

Ja svkm dasem jsem vafivala povidla z ovoce, ale musela jsem s tim east° dobie zamichat, aby se povidla neptilepila na dno hrnce a neZustaly tam nedinne.

Pied poslednim sjezdem se psalo do Vestniku o vgelijakkch dobrkch navrzich, co by se meIo udelat pro stare 'deny; a tak dnes se vas ptam, Co te se pro ty stare invalidy udelalo.

Jegte je nekolik tech starkch dedkil a babfdek, co jsou u S.P.J.S.T. od jejiho zaloteni a nekolik, co jsou v Jednote pies 35 rokt?

Ja sama psala pied minulkm sjezdem do Vestniku a dala tento navrh, se kdo je v Jednote pies 35 mkt/ a je mu pies 65 rokt, aby mu bylo vraceno jeho vkladne, co do Jednoty vlotil za tech 35 mkt, tiebas i bez trokt, to je, pfeje-li si g len toho a potada o to. No a co jsem dostala z redakce za odpoved', to psat nebudu, to si mete pfedist ve Vestniku z minuleha roku.

A ted' vam povim toto: V padu, se by tomu staremu_invalidovi bylo dnes na jeho pfani vyplaceno fekneme 7 di 8 set, to byste mu vYplatili 'fel= dnes a tfeba ten stark invalida zemfe za mesic po obdr2eni mu vyplacenkch 7 di 8 set, tak Jeclnota by si v takovem padu zachranila 2 at 3 sta. Kdyt den zemfe, tak jeho rodina ma pine pray () tfeba na celk tisic.

A kdyby ten stark dedeeek ei babieka byli dostall tech par set za jejich z.iti, tu asi ta jejich radost by se ani 'vypsat nedala. Za ted' tech tetkkch pomert by ten dededek di babiela utili tech jejich Wilco na gettenkch pellet, co do SPJST. jsou to jejich penize,

Ve sticedu, dne 23. kvetna 1945.

jen ze na ne nemaji pravo, a to jejich pray() by nemelo bkt jim vzato. A penize nemaji letet a maji jit do obehu. A tak tu jsou ta povidla, ktera se ptipaluji na dno hrnce a jsou nedinne. wSvkm dasem mne nav gtivila ma dcera, pani Musil, ze severnich state a co mi nepravi: Ale mami, V jste piece jen blahova s tou Va gi Jednotou. Jen si pomyslete, ja mam take ted' pojistku, aw mi bude tolik a tolik roku, tak dostanu celk tisic ; kdetto Vy at p Vagi smrti, kdy ma bkt Vage pojistka vyplacena a co Vy z toho po Vagi smrti budete mit — pravda nic.

Svkm dasem jsem pozorovala stareho dedeeka a jeho vnuka. Dededek stale akrtal sirky a chtel si zakoufit, ale beda, vklyt' ta fajdeka byla tpine prazdna, a jeho vnuk ho pozoroval a pravil mu: Ale dedeeku, vtdyt' vy v to vagi fajefece nemate tabak?! Dededek pravi, ba to nemam, ba milk hochu, ani nemam na ten tabak. A hoch pravi: Ale dedeeku, vtdyt.' jsem vas vide; jak jste onehdy ye meste nejakemu panovi daval penize, a ja nevim, zad jste mu je dal. Tak jste si mel koupit tabak a ne davat panovi penize. — Dedek pravil, jo, jo, hochu, ja platil do spolku a spolek zaplacen bkt musi. Hoch pravil: Vklyt' tatinek fekl, se on na ty vase penize neeeka, ze si mate radeji koupit.

Ono je pravda, to kde je at 8 dedict a ten mizernk tisic po tatove smrti se ma dent na 8 dila; tak ti dedici se nemaji as tak moc nad tegit. Oni by z celeho srdce svemu otci kdyby dostal od SPJST aspori to co tam vlotil za tech 35 rokt, aspori by tech jeho Calm nagettenkch penez util a deti by to otci i matce pkaly. Ale MU, se, psat anebo prazdnou sle.mu mlatit, to te je asi stejne.

Dnes mi ma sousedka pravi, pfijd'te mi pomoci do domu; chci vge dat v dome do potadku, us se valka skoneila a syn se vrati domt a tak ho chci uvitat. Radosti se to matce ty stare jeji tvatinky usmivaly a cioufam, se tech radostnkch maminek bude vice. Ba, budete vy matky ted' hrde na vase syny, at vam budou ted' povidat, co vge zkusili a videli, budou z nich hrdinove a pokroeili lide. Mnohy by ani za ladnou cenu to vzdelani nebyl dostal, co dostali ted' za nynej gi valky. A kterk nebyl ye valce, tomu se mute fici, le je za peci vyva.lenk, te nic nevi.

Net jsem tyto fadky dopsala, tak nom zde trochu pr gi, a bude to dobre na trochu to zeleniny.

Ge jsem take jedna z tech maminek, tak tech rttovkch listku pfi gla dela halda ku Dni matek, ba ani darky nechybely. Od vnuka meho zemteleho mute at z Kalifornie pfi gly listky a pozdravy. 1110j zesnulk mus mel velkou rodinu, a obeas mi piai ba i navgtivi.

Pfigte yam napigi neco pro zasmani, ted' co se yam domti vrati syn, tak mu matka mute neco pfedist, aby se po dlouhem utrpeni mel mu zasmat. A mile manly, take piste do Vestniku — Milk pozdrav vgem.

Fannie Hamer, od ptimofi.

V kid Ruzo y Dvar, cis. 89.

Rosebud, Texas. tlenove zmineneho fadu jsou aadani, aby se dostavili do dervnove schtze dne 10. dervna, o 1 hodine pfesne bude schtze zahajena a po odbyti schtze SPJST., 0 3 hodinach odpoledne se bude odbkvat druha schtze R.V.O.S. Tak bra-0i a sestry, dostavte se v hojnem pieta. Bude se platit na nemocenskou podporu rozpodet, co jste mottle, detli ye Vestniku.

S bratrskkm pozdravem, John Lanidek, taj.

V mintinniumitunitimiummimuumunsimuummimiuminiiiiiiminimiliumuinsimummumuntimmummmummi

Daeiite upozorneni! Kdyi pi gete na HI. tiadovnu skrz jakoukoliv thleiltost tfkajlei se vagich poplatkii neb diuhu proti vagemu certifikatu, neb vageho pojigteni u S. P. J. S. T., Zi ohledne dodavky Vestniku — udejte fitly eislo neb sidlo vaieho fidu, neb eislo va:seho

eerti-

111111111iftlIIIII1111111111111111M11111=11111111111111

Ve stfedu, dne 23. kvetna 1945.

Moulton, Texas.

Ctena, redakce a mil' krajani: — Valka v nagi stare vlasti se ukonduje, a duha miru °pet zazati nad oblohou ,a na gi rodni bratii a sestry, budou zase svobodne tit ye sve zemi po tolika letern utrpeni a stradani.

Co bidy, talu, bolu a utrpeni oni museli protit za ta dlouha, leta, pod vladou nemeckYch zhovadilct, kteti chteli cely svet zotroeit, a slovanske narody taktka gmahem vyhubit.

Nam, zde v teto svobodne zemi nastava, Akol, abychom zmirnili bidu a utrpeni, a pomohli co bude nam mono rychle odeslat, eeho oni nejvice pottebuji, z ylagte gatstvo, ktereho se nejvice nedostava.

Nage odboeka v Moulton uspotadala sbirku gatstva, a lit odeslala nekolik set liber do Novell° Yorku.

Toto gatstvo bude poslano do 6eskoslovenska, jak sdeluje dr. Chas. Hollub z Houstonu, konsul Rep. Oeskoslovenske, panu Vladikovi Boehmovi.

Nejvetgi zasluhu za sbirku gatstva maji mantele p. a pi. Jos. a Katetina Kubenkovi a cela jejich rodina. Paul Kubenkova jest netnavna pracovnice na gi odboelcy S.A.e.T., co prate, dart a dobra jit vykonala pro tuto zemi a pro sviij trpici narod, to ji slouti ku cti, a zaslouti uznani.

Panu Vladikovi Boehmovi srdeenY dik za vypraveni a odvezeni tech beden gatstva, i za vge jive veci.

Tet srdeenY dik v gem darctm gatstva i tern, kteti ptispeli penetite. Darci gatstva jsou jak nasleduje,` z Moulton: Joe Zavesky; V. Hru gka, -Chas Beran, Adolf Pilat, Frank Pilat, pi. Ed. Boehm, Frank Koudelka, Rozie Kubenka, pi. Agnes Kubenka, pi.

Rudolf Valenta; pi. Emil Datilek, pi. Katetina Kubenka, John Kurz.

Ze Shiner: Frank Bujnoch, Pavel Mayer, John ' ulak. — Z Caldwell: pi. Bernice P gendik, pi. John Jandik. F. J. Krko gka z Celina; Vladik Steinocher z Houstonu; Rudolf John, Yoakum; Robert Miku g, Wharton.

Darci, ktei'i ptispeli penetite jsou nesledulici: p. Vladik Boehm $10.00, pi. Katetina Kubenkova $5.00; Frank Hon g $5.00, Frank Jahn $5.00, Frank Bujnoch $5.00, Emil Datilek $5.00, Vaclay Stejnocher $2.00, Pavel Mayer $1.00, Chas. Tykal 50c.

Price na g' odboelcy neni ukoneena, kdy k nam nagi rodni bratti a sestry volaji o pomoc, a vztahuji k nam sve ruce a pros', bychom je v teto 'Cake chvili neopougteli.

Jen jeg te doorejme tu brazdu na roli naroda do konce, a ztstarime verni odkazu nageho presidenta, Franklina Delano Roosevelta, lidumila. Jmeno presidenta Roosevelta bude yepsano zlatYm pismem v srdcich vdeeneho naroda americkeho, i v srdcich ujatmenYch rola celeho sveta, pro net pracoval a pomoci poskytnul v gem trpicim narodurn z jatma otroctvi k samostatnosti a svobode.

Za Sdruteni AmerickYch Oechoslovakt TexaskYch v Moulton; Tex.: Vaclav Steinocher.

V OSLAVA "DNE MATEK" U iftADU POKROK HOUSTONU. Nage tadove matieky byly Yarn velmi ptekvapeny obsatnYm programem, uchvstanYm jim nagi rnledou drutinou a dospelejgirni, o -jehot zaran'tovani postarala se velice sestra Neemi KostomlatskYch a druhe sestfieky.

Jakmile se zvedla opona, oslovila ptitomne sestra Rosie Spanihelova.. promluvic o yYznamu tohoto dne venovaneho ku pocte matek.

Prvni pozdravne 'Oslo ptednesla drobotina, okteto, sestavajici se z nasledujicich: Billie Joe Rezek, Mar y Louise Kadleeek, Betty Jean Powell, Anette Rezek. Ed. Kadleeek, Sonny Elzner. Jan Hill a Ed. Bra. DruhVin na fade bola d ye z-o svni eisla, "The Rosary" a "Tvoje oaf plakat budou" zapene vvgkolenou pevkyni mladistvou sestrou Elsie Dvotakovou. Pak Jehnny Stareala sebral skladbu z "Etude" na piano. Na to pak mala Betty Jean Powell zazpivala piseri "Mother". Tomu nasledovalo duetto na piano 'sehrand sestrou

V28TNIK Neomi KostomlatskYch a sl. Leanne Stenzel _a na to dye zpevni eisla: "My dreams are getting better all the time" a "A little on the lonely side", zapena, sestfiekami Helen Fusig-ovou a Evelyn Elznerovou v doprovodu na piano sestrou Estelle Kelly-ovou. Maly Eddie Kadletek ptispel pak recitaci.

Dalgim na fade pak bylo dislo "Littl spring song" sehrane na plane sl. Leanne Stenzelovou. Po to nasledovala " gvestkova aleje" podana sestrou Betty Jean Slova,dek. Na to 'gest devaatek vyrukovalo s panenkami a zapelo "Ukolebavku."

MladY Jimmie Chernosky zazpival solo "Mother Machree", nasiedovane eislem "Recitation" Jan Hillem a tomu v zapeti eislo na piane, "The tiresome woodpecker", sehrane Johnnym Starealou.

Maly Aubrey Gracey po to zataneil "tap dance" ph doprovodu na piano sestrou Estelle Kelly-ovou. Pak bylo "Recitation" sl. Leanne Stenzeleovou, nasledovane eislem ,."Seeing Nellie Home" podane skupinou hocht.

VYznamu "Dne matek" dotkla se sestra Mary Brotova, recitaci therna "Origin of Mother's Day." Na to zapela d ye pekne pisne: "Will you remember?" a "Vtdycky me matieka tikavala" vygkolena paykyne; sestra Jennie Mae Franko_ ya. Tomu nasledovala dye druha zpevni eisla, rovne nadanou vy gkolenou pevkyni, sestrou Elsie Dobegovou, "I'll see you again" a "Sympathy".

Dalgim eislem byla skladba na piano "Romance" ptedvedena bratrem Jimmie Chernoskym. PtedzavereenYm eislem bylo provedeni narodniho tance "Beseda" etytmi pary pilvabnych dam v narodnich krojich za doprovodu na plane sestrou Neomi KostomlatskYch. Byly to nasledujici sestry: Rosie Dixonova, Kadleekova, Meltonova, Pagelova, Olexova, Kell-ova ; Elznerova. a Hill-ova. A jako finale s vystoupenim vgech tainkujicich v malebne skupine, prf eemt zapely sestra Elsie Lee Dobeshova, "American, the beautiful" a sestra Elsie Dvotakova "Victory Polka."

Celt' program byl pekne setizen a nacvieen a arantertm path srdeanY dik za toto uchystani ku oslave "Dne matek." Mame u tadu etyti vygkolene pe ykyne a to sestry: Jennie Mae Frankovou, Elsie Dobe govou, Elsie Mikeskovou a Elsie Dvotakovou a dva zpevaky, Jimmie Chernoskyho, syna soudce C. H. Chernoskyho a Johnny Starealu. Oba ter hraji na piano, jak vidno z programu. Takov9 peknY umelecky ensembi, k pohleclani. Neni pak divu,ze s takoYou drutinou, k nit miiteme ptieisti je gte jine hudebni umelce, muteme lehce sehrati opery, neb operetni eisla. Vim ; ze ptitomne mamenky byly velmi potegeny tak peknYm programem, jeji jste vy v gichni teinkujici jim ku jejich pocte uchystali a zde varn jejich jmenem za to dekujeme.

S. P. StudnienY. V FILATELIE A PROPAGANDA. Podle mineni lidi tak zvanY normalnich patti filateliste, neboli sberatele znamek ze by, k druhu tichYch blaznt. Tim se chce to jsou netkodni, ze si v koutkii hraji se syYmi drobnYmi etvereeky, doptavajice s uglechtilou snagenlivosti ostatnim, aby si hraji s aim jim libo, tteba s betnYmi mincemi anebo vkladnimi knitkami. Ale at' si praktikove tikaji co chteji, filatelie ma mnoho kouzel, mnoho vzrugeni a hlavne — je to zabava uglechtild.

Filatelie vede k jemnosti; sberatel bliti se k svemu objektu, t. j. ke =Amu, s hlubokou tctou. Nebere ji svatokracietne do prstt, dotYka se ji ohledupine pinzetou. Dtkladne si ji prohledne, na.lici i na rubu; zadni strana ky pro nej stejne mnoho ptislibt jako ptedni. Pak si spoeite, zoubky perforace, urei jeji typ a podiva se do katalogu, jde-li o typ I, anebo II. Ale to stale neni je gte vgechno. Znamka pak dostane Uteri. Nikoli nejakou obyeejnou, pro ptedmet jeho zaliby pouze nejaistgi benzin je dosti hoden toho, aby uspokojil naroenost sberatele. Ponotiv znamku do benzinoye lazne sberatel s tlukoucim srdcem objevuje jeji pravY charakter ba vice, nahliti do tajt

wars , ma

jeji duge. V lazni se totit zjevuje prava hodnota veal, v na gem ptipade znamky, a pted zraky vzrugeneho sberatele se jasne vynoti jeji vodni tisk. Vodni tisk nektere znamky je tak jedineatak neskonale mimo normalnost, ze znamka, ktera jinak ma cenu, dejme tomu penci, nenormalni a neeekanou posici sveho vodniho tisku se dostava, do alechtickeho stavu "zvla gtnosti" a jeji hodnota se meti pak uz jen librami, nekdy desitkami liber. Zde east° dochazi k neobydejnYm ptekvapenim a tudit k hlavnimu vrugujicimu einiteli ye filatelii. To arci nezptsobuje vtdyjen vodni tisk, nekdy je to i odligne zoubk.w.iani, nepravidelne zoubkovani, smigene zoubkovani, ale take vady tisku, obracenY tisk, napadnY odstin barvy, ptipadne schazelici pismeno a pod. Vgechny tyto chyby a omyly, ktere by v jinern oboru, na pt. v knihtisku, znamenaly odpadkove exemplate, makulaturu, ve filatelii znamenaji raritu a pattione nadhodnoceni.

Zde se vgak zaroveri k zminenemu vzru gujicimu ainiteli zaeina drutit prvek obchodni a spekulaeni. Katcla, zaliba nese s sebou hospoclatske dfisledk.y, ani filatelie nebyla ugettena dedieneho htichu spekulace. Nedavno byla vydratena znamka za 500 liber. Nezaleti na tom, jaka, to byla znamka skuteenost je ta, to jedinY etvereeek barevneho papirku se zoubkovanim vynesl majiteli eastku, za kterou se pted valkou dostal zde v Anglii slugnY rodinnY domek.

Jsou arci take ptipady, kdy se na znamkach prodela. Je zajimavo, ze jate nikdo nevydelal na znamkach, ktere byly vyclany jen a jedine z ptiein spekulaanich. Naproti tomu tu a tarn se vynoti znamka, o ni2 se nevedelo, ktera zila di dtimala nekde v koutku jako gipkova Rttenka a ta zptsobi rozruch.

Pak jsou znamky propagaeni. Spojene Staty vydaly pted dvema lety serii dvanacti znamek s vlajkami zemi obsazenYch Nemci. Byla mezi nimi i eeskoslovenska vlajka a nejeden nag krajanskY sberatel nas pote gil dopisem s jednou neb celou serii znamek na obalce. A nyni ptichazeji z Ameriky navrhy na gich ptatel, veci rozumeli, aby na ge aeskoslovenska pogta vydala podobnou di stejnou serii spojeneckYch znamek. Obzvlagte krajan Jerie jde za veal iniciativne a energicky. Zajistil si jiz souhlas tiskarny, ktera by znamky vytiskla, filatelistickYch kruht, ktere se lit teteli nedoekavosti, to budou moci obohatit sve sbirky novou zajimayou serii a dokonce i president Roosevelt. kterY byl take sberatelem zoubkovanYch etvereekt, vyslovil svilj ptiznivy usudek. NO se tedy eeka? Nevim, mam jen matnY dojem, to tu uz jen schazi nekdo, kdo by tekl "budit!"

Jako filatelista bych nemel mluvit o hospodatske strance veci, ale fakt je ten, to by deskoslovenska pogta dostala do vinku peknY ddrek, kdyby zahajila svou einnost vydanim zminene serie znamek. Vgechny spojenecke staty by jiste projevily zajem, take filateliste i obchodnici, a mit nejakou tu hromadku cizich valut ve dvanacti sptatelenYch statech by nebylo take k zahozeni. A motna — srdce mi skaee radosti jit pti pouhem pornY gleni — motna, to nektera ta znameielca bude mit nejakou vadu, gpatne postavenou vlajku, jinou barvu, odligne zoubkovani a pak — prosim vas, kdo z vas neni sberatel, dejte na to pozor a nejdete-li takovouto zvlagtnost, nezapomerite na nektereho filatelistu a po glete mu tu drobnustku. A jegte neco, prosim vas neodlepujte znamku, odtrhnete i s rttkem obalku, aby se znamka odllepovanim nepogkodila.

Tioga cis. 5, v Tioga, Texas.

Bratti a sestry!

Oznamuji vam, to jsme dostali pozvani do dallaske Sokolovny 10. dervna na jejich program; kterY tam budou mit. Tak, bratti a sestry, kterym yam to bude motno, tak se siieastnete a podpotte dobrou vec. Bratr L. 0.

Hogek nas uctive tada; abychom se co v nejvetgim poetu. jejich programu steastnili.

S bratrskYm pozdravem, jsem Michal Ptihoda.

Strana

VESTNfK

Z HLAVNI OfIADOVNY

• ir •

•

'

,

Ne:Sloven-4,e peepoRjaleC •Oty Stet!, Tex

:!

1.

3

..,..442r4,-

tritEDNf ORGAN SLOVANSKE PODPORUJ/Ct JEDNOTY STATU TE OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA — EDITOR Vydavatele — Publishers C'ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS Pledplatne $1.50 roe. S .ibsc •iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do 111 ,,vni tradovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, pledplatne a oznamky budlet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Kytiela __a hrob.

Pomnenko m.odrava z belockYch luk, chodil jsem tamtudy, kdy2 jsem byl kluk.

Hvozdiku krvavST z rapick-;7ch blat, blatouchu 2lutav5-7, mel jsem to rad.

Kopretina bild, hostouns1.ky vies, letnirn podvederem jim zvonil les.

Nebe otevtene jak bc21 zrak, jenom nad severem krvavST mrak.

Jenom v tech chaloupkach zoufalSi sten, tech, co umirali v ten hrozr4 den.

Tech kvetil, vlasti ma, zazradnou moc dej tern, co zhynuli v tu straShou not.

Vojta Beneg.

V Nage eeska vzpominka., ptipadajici na "Memorial Day". Na Lipanskem vrchu mezi OesicSim Brodeur a Koutimi zdviha se karnenna mohyla. To na pamatku bitvy u Lipan, kterou se dne 30. kvetna 1434 ukonCila, husitska vojna.

My zde ye Spojench statech dne 30. kvetna, na "Memorial Day," uctivaine pamatku tech, kdo za dnii obeianske valky (1861-66) dali sve 2ivoty, aby zachovana byla v tetO zemi 'die slov nesmrtelne gettysburske reci Abrahama LincoMa vlada lidu, lidem a pro lid. Demokracie tehdy zvitezila. Jako Amerieane: deskeho du Vzpominame 30. kv6tna, kdy u Lipan deska husitska demokracie byla pora2ena, upine poddanstvi lidu pak rydhle uspi§eno. Ale poraka byla zpusobena jen domacim svazkern Frantigek Palacky ve svrch monumental7 nich "Dejinach narodu Ceskehe 'napsal: -"A tim vice Valnosti, ba strachu dodavala jrnenu deskemu chvala ta, 2e co nezdatilo se velikSrm vojskam cisatov3irn a risskympo VAe leta, nyni provedeno bylo v dosti male chvili, ano eechoye pry jen od eechav sa,m1 S-ch ptemaeni byti mohli."

Pokleilme se v ect6 parnatce na gich mrtvSzch a slibme si, ze sviaj iivot upravime tak, abythorn byli hodni velkSch jejich obeti,

OKRSKOVA SCHUZE ORGANISATORt se bude odhtirvati ye Floresville, Texas, dne 30. kvetna 1945. Saline zaene v devet hodin rano a ukonei o iesti hodinach odpoledne. Kaidt Glen nak Jednoty ma piistup do teto sehfize.

S bratrskYm pozdravem, Edward L. Marek.

TricatSr kvetert — den hrdinii a vzpominek.

Ptigti stteda 30. kvetna bude narodni svatek — Zdobeni Hrobu — den venovanf/ pietnim vzpominkam na ty, kdo2 nas ptede gli, zejmena pak na ty, kdo2 ye sluthe pro narod a vlast ptinesli °bet' nejvet gi, dali sve 2ivoty za svobodu, spravedlnost a lidskost, kteli spi spankem vednym v rodne zemi nebo v pleeetnYch rovech v zemich cizich. Je mnoho takovS7ch hrobfi, je2 nom pripominaji ty hrdiny, kteti obetovali se za yznegene ideje. Ka2da, rodina ma sve zesnule, na ktere bude v den zdobeni hrobii vzpominatl. To oneni jenom zvyk jednou za rok se pokloniti pamatce mrtvYch. V tomto symbolu, kterY my 2ivi dodr2ujeme, je i hlub gi smysl.

Obnovujeme tak aspon my glenkou pouto, ktere nag poji s terni, kdo nas opustili. My 2ivi jsme nositeli a dedici toho, co nam zesnuli odkazali v oblasti ducha i hmoty. A jmena jejich jsou vryta do srdci nas v gech, kteti kraeime po htbitove mezi rovy, ne dojati k slzam, ale °braceni do osebe, k svemu svedomi a zpytujici se otazkou: Co jsi ucinil, aby jejich odkaz 211 dale? A toto zpytovani ducha a svedomi jest nejvetgim uctenim pamatky, jakeho si zesnuli zaslou2ili a jako po nas 2ada., jejich odkaz. Pravi se, 2e tento den vzpominek a uctivani mrtvYch daly narodu nagemu jeho 2eny, je2 v jarnich mesicich kvetinami zdobily rovy man2ehl a syv obeanske valce padlYch. Byly to zejmena teny state ji2nich, kde zvyk ten pte gel v jakousi povinnost, kde zdobeni hrobfr hrdinu jihu znamenalo i ucteni stare tradieni hrdasti, jet byla pled valkou zakotenena i v prostem lidu a jest jegte dnes znatelna v rodinach ji2anti, jejich2 ptedkove celili mocnYm armadam severu, majicim za nkol osvobozeni derneho plemene ze jha otroctvi. Pfrvodne zamY gleno stanoviti den zdobeni hroba na den 31. kvetna. Ale jeliko2 prvni slavnost tato, poloMna na den 31. kvetna, byla by ptipadla na pondeli, zmeneno datum na den 30. kvetna a v tento den zdobeny byly hroby, vojina vojenskymi spolky po cele zemi. Tato pietni vzpominka ptene gena byla nejen na girgi vetejnost, ale i na vgechny hrdiny, kteti padli ve valce 'gpanelsko-americke a ye svetove valce a letos samortejme take za hrdiny, kteti padli na boji gtich v rilznYch svetadilech v boji proti fa gisticlOrn a nacistickYm podmaniteltm. Den zdobeni hroba je svatkem celeho naroda z touhy srdci lidskYch po projevu ilcty a vdeenosti tern, kdo2 bojovali za svobodu svoji a take jinYch, kdo2 bojovali za spravedlnost a lidskost. AmerickSi narod ma tu ptednost, 2e nikdy nebojoval za ujatmeni lineho naroda a zabrani jeho uzemi, nYbr2 v2dy za nejvyggi statky lidstva. Svoboda lidi v2dy byla draze koupena lidskYmi 2ivoty, krvi, slzami a utrpenim. Takovou cenu za svoji svobodu a samostatnost z,aplatil take narod eeskoslovensk, ktery po bezpodmineene kapitulaci Nemecka jest ptitomne opet svobodnY a samostatnY. Venujme tedy vdeenou vzpominku na gim zesnulYm. Vchazejme do zahrady mrt yS7ch s vaInS7mi pocity, postujme v zadumani u hrobft narich drahYch, zvla gte tech, kdo2 stali nam v 2ivote nejbli2e. Ozve-li se v nas pocit litosti, 2e jsme jim za jejich 2ivota nikdy neprojevili nagi lasku slovem nebo einem, Uelfurre v srdci svem to rozhodnuti, 2e tem kolem nas 2ijicim budrhe vlidnYmi sloiry i laska ySimi tiny prOjevovati na gi ptichylnost jit za 2iva. Tak nejlepe bude vysti2en i napinen smysl a vSrznam toho tedniho dne vzpominek.

Po valee s Japonskem bude mono teprve slaviti upine viterstvi nad podmaniteli A potom pkijde naty poiadek a novSr svet. Ti, kteil prozili peklo protivenstvi, tizkosti a tesklivosti a bojovali v rozpoutanem ohni a demi na Irontacit, budou stall v popfedi bojovnikii za lepgi iivot a krasnqg liatej g1 souiiti,

Ve stfedu, dne 23. kvetna 1945.

K narozeninam presidenta dr. Beneie dne 28. kvetna. Nenapadmi syn koIlanskeho chalupnika zakreslil v mapu Evropy novY a odva2a4 statni Utvar, kterST se nepodatil zahladit ani osmdesatimilionovemu Nemecku. 2e dr. Beneg oeskoslovenskou republiku zalozil, nepopiraji ani jeho neptatele. Popirali to, dokud se ji dobke vedlo. Kdy2 ji stihla katastrofa, ptestali IIkat, ze ji nezalail, a zadali rikat, 2e ji nemel zakladat. Rikali, g e se nemohla a nemffZe udrMt. Dr. Bene g to nevyvracel dokazanim, 2e stat Cecha a S1017611:1 se udr2i. Vy,vracel to tim, 2e jej dr2i, 2e se ho nevzdal ani v rozvratu a M jej zvede, z trosek. President Bene g projevil mnoho nazoru, ktere budou pledmetem kritiky, souhlasu a odmitani. Ale co kdy tekl nebo napsal, vg echno dohromady neni jeho dilo, nS7br2 tvoteni jeho dila. Dilo tu zustane nesporne, neme a hrde vatST eene nad slovy sveho tviirce i syYch kritikt. Kdokoli se bude pokou get v den jeho jedenagedesatYch narozenin rici ve zkratce, o kom mluvi, nemil2e ho zhodnotit jinak, ne2 jako zakladatele a budovatele republiky Ces,koslovenske. Masaryk ye znamem dopise Viktoru Dykovi napsal, 2e bez Edvarda Bene'ge by republiky nebylo. President Osvoboditel tu sveddi, 2e bez tohoto sveho spolupracovnika by nebyl dospel tile. Nebylo by republiky ani bez Masaryka. Ale jednou budeztejme, 2e toto plati v jinern smyslu, ne2 v jakem to tekl Masaryk o Beneg ovi. Bez Masaryka by nebylo BeneMasaryk tu ptedstavuje narodniho genia, kterY dovrg il probuzeni osvobozenim, promitl duchove dedictvi naroda v politickST cii a vzbudil — spige celYm syYm 2ivotem a pfikladem, ne2 okam2itYm popudem, ktereho u2 nebylo zapottebi — tomu cili i hlavu a srdce schopne dosahnout ho a narod schopnY pochopit jej a ptijmout jej. Otazka eeskoslovenskeho statu byla za prvni svetove valky Anglii i Americe otazkou pevninovou, co2 tehda znamenalo otazkou ptedevgim francouzskou, a tam, kde se stanovisko Francie tvotilo, pracoval a musil pracovat prave Bene g . Jako zakladatel a budovatel statu neni dr. Bene g na miste druhem.

Komu to nebylo jasne u2 p11 zrodu republiky, musil se o torn ptesvedeit po jeji katastrofe.

Statni jednota eeskoslovenska, ktera, se po tisicileti nepameti ptedstavila svetu udivenemu, bourala nejen habsburskou fi gi, ale take tradieni stat uherskY a zbavila nadto Mad'ary nemerle tradieniho sousedstvi s Polaky. NovS7 stat treel v testa nemeckemu velmocenskemu rozpeti, ktere versaillskY mir zapomnel odmocnit.

Vgechno opteno o novou, nevyzkou genou sestavu svetoveho miru a svetove bezpeenosti, ktera, se vlastne zaeala sesouvat drive, net se zaeala doopravdy s,uskuteefrovat Kdyi pak na podzim 1938 iitok Rise znemanil republice zrazene a osamocene jakoukoli nezavislou existenci, a kdy2 ji Nemci z jara 1939 obsadili. kdy2 se svet s timto novYm Hitlerovym vy'bojem smitil se zaborem Rakouska, kdy2 britskSr ministr zahranienich veci te gil eeskST narod uveznenSi v protektoratu Behmen and Mahren jen vzpominkou na jeho slavne dejiny, kdy2 Anglie a SovetkskY svaz pkijaly diplomaticke zastupce vasalskeho "statu" slovenskeho a poslaly tam svoje, kdy2 bylo zlejme, ze zachranou mute bYt jen nova valka a 2e nova valky nebude v dohledne dobe, spokoji-li se Hitler tim, Mho se zmocnil, — kolik lidi zakolisalo — ne v naroelni vernosti a v odporu proti naroclnimu neptiteli, ale ve vile, 'M obnova csi. statni jednoty a svrchovanosti je pokoleni dohledna?

Tehda, kdy2 vAechno mluvilo proti Masarykoye a Bene gove statni soustave deskoslovenske a nic pro ni, tehda, prave se ukazalo, 2e je to soustava a ne spekulace, po6eti a ne vymyglenost, skuteenost a ne namet. A zase to nedokazovaly Benegovy argumenty, tolik, jako samotna, skuteenost one hou2evnatosti, s jakou Beneg nebedoval a ne2aloval, ale znova napfel nezmarnou silu sve vlastni jistoty, aby se jeho 2ivotni dilo z mrakot,je2 je obestfely, probralo k novemu sebevedomi. 6eskoslovenska republika mela 40 divisi a ztratila je. Ale zustal ji Edvard Benes a bojovali dale,bojovala na bitevnich polich a kolbiaich diplomatickS7ch "a narod, kte2172 prve sla ynS7 byval, je opet oslaven."

Ve sttedu, dne 23. kvetna 1945.

Okrskova &chime organisatora ve Floresville odbYvati se bude ve sttedu dne 30. kvetna 1945.

Schtze zapoene v devet hodin rano a ukonei 0 geste hodiny odpoledne. Modernisace pojigteni na tivot jevi se nejen v lep gich, modernich pojistkach, ale i ye zpirsobu spravovani, protote prave ye vedeni a spra y& nutno je ptizprisobiti bratrske jednoty k vYdeleonYm pejigt'ovnam.

Jest proto pochopiteinou nutnosti pobadati a dodateene gkoliti nage tadove organisatory, aby byli schopni celit konkurenci, aby v takove organisaeni gkole nabyli dodateenYch vedomosti o nejnovej gich poznatcich prodavani pojigteni, aby vYinenou vlastnich zku genosti a pHhod v praci agitaeni se navzajem poueili a konec koncti tadoucne utuaili. Tato schrize neni pro 'deny okolnich tan uzavtena naopak, navgtevnici budou vitani a my vtele odporuenjeme, aby byla okolnim i mistnim elenstvem hojne navgtivena. V kursu organisatorti nedeji se addne tajnosti ni nesmlouvaji nejake podfuky vudi krajanske vetejnosti — nagim organisatortim vykladaji se nauky a zasady bratrskeho pojig teni, yysvetluji prokazane vYhody pojistek nagi Jednoty, objasriuji piieiny, prod na gi krajane meli by davati ptednostptikoupigivotniho pojig teni organisaci rodove a pod. Kursu zdar!

Tak je tomu — ne jinak! V tomto eisle ma sestra Frances Hamerova del gi dopis, v nem1 za prve neni spokojena s vysvetlenim hlavniho tajemnika bratra John F. Chupicka ohledne teakosti s ukladanrin hromadiciho se fondu rimrtniho a za druhe opakuje nespokojenost nad nedostateenou iilevou starYm elenrim poslednimi sjezdy'povolenou. Nutno ptedrie vyzvednouti, 2e je chvalyhodno, kdy eleni pou'aivaji mista ye spolkovem organu, aby projevili svoje nahledy o vecech sveho spoiku, aby vecne kritisovali nage zatizeni, vedeni a hospodateni. Takove dopisy nasvedeuji o zajmu elenstva a jsou skuteene vitany i prospe gny ovgem — pokud pisatele usiluji o gadouci zlep geni, napravu a pokud jejich kritika ma podklad skuteenosti, nikoliv vgak jen dohadti a onoho girokeho a gidlaveho "kdyby" . . . Ptitomne telkosti s ukla,danim fondti Jednoty naprosto srozumitelne objasnil bratr hlavni tajemnik John F. Chupick a na redakeni stnince podali jsme o tele veci jasne: obhajeni vedoucich ritednikri a t edikteti se snati ulo2iti hotove penize jak jen na dne gni pomery mono a dle pravidel ptislu g gitosti neda,-nal°zko-ptiusno.Vetzal se prozatim nit jineho delat a statni komisat pojigt'ovani o tom a sans nezna lep gi testy.

O ideve starm elerram dali jsme redakeni poznamku ku dvema dopistim a jak sestra Hamrova pig e, take k jejimu stesku nad nedostatednou Aley ou starYm &en-am, vyslovenou v dopise pted delgi dobou, pbipojili jsme poznamku, vysvetlujici fakta i padne drivody, prod byl petvodni zalo g ni fond zrukn. Zda se nam, to nektefi a z ylagte eleni na g Vestnik neetou — jinak by musili toto vysvetleni list — anebo je eetli a neuvatili ei dokonce pc,N danym faktiim, vedoucim ku zrti geni onoho fondu, rozumet si neptali, stojice na svem tvrzeni, ge oni fond zaloani skladali a byl jim — za gantroeen — eleny Nebudeme o yytizene veci psati giroce, snad by to bylo u nekter!:7ch starYch Menu marnYm Usilim' a podavame jen body zakladni v okkavani, 2e budou sestrou Hamerovou a dle potteby take jin3-7rni elenkynemi a eleny pochopeny. Nic na svete neni zadarmo! Jsem-li pong ten proti ohni, musim za to platit; jsem-li pojig ten na tivot, platim na to, jako plati dalgi elenoy e, sebrane penize se ukladaji na rok, aby zalotni fond rostl a dle vedeckeho vypoetu dostaeoy al na kryti vYplat nastalYch rnrti. Poji g teni na aivot je jako kolotoe: jedni eleni oclehazeji a druzi mlad gi ptistupuji a tento kolobeh byl poetati tak ptesne vypoeitan, sestavili Narbdni tmrtni tabulku, dle nit poeitany jsou premie a miroeeni fondii, kterou se di bratrske jednoty. Tato tabulka nikdy nezkiamala a take nezklame — byt' by do glo k easove nezbytn5"rm fipravarn teto tabulky. Nu2e,, star'. eleni pla,ili si na poj'Ateni, tyto poplatky byly dany pod Urok a zajiste 2e fond se vY gil, on byl zaeatkem dne'Sniho etyr a malem pill milionu Amrtniho fondu SPJST. Stari eleni spravne a byt' nikdy i tetc:e p latili si do spolku aby

VESTNIK ochranu v padu smrti (tu zajiste meli, jednota vyplatila kaklY certifikat za dobu sve 48 late piisobnosti) a nyni by cht'e'li svoje penize zpet, cot neni motile a neni dle zakonri pojigt'ovacich ptipustne. Jednota na ge a tadna jina, nemuie timrtni fond rozdavat a stall elenoye nemaji tadneho prava svoje odvedene poplatky potadovati. Vklyt' byli po tu celou dobu pojigteni a jsou dodnes. Za svoje penize meli a maji ochranu doposud a prote ge jsou u bratrske nevYdeledne organisace, dostali idevu a dostanou dark, bude-li dostojnost jednoty pies 104 procenta. Kdyby si bYvali ye stejne dobe vzali pojigteni u pojigt'ovny, museli by platit (na doaivotni certifikat) nepteru gene a nedostali by 2adne tlevy leda, te by si mohli jako u SPJST vyzvednout "Paid Up" nebo "Prodlou2ene pojigteni" (na ktere se badu let neplati net v padu tunrti jsou dluane premie i s iirokem odrageny od nominalni sumy certifikatu). Sestra Hamerova pi ge o sve dcebi, ktera pit ji sdelila, to ona nebude platit do smrti a dostane penize za tiva. Zajiste to je dostane, protote ma nepochybne dodasnou pojistku, jake nabizi i nage Jednota. Net , tazala se sestra Hamerova jeji dcery, kolik plati na svoji pojistku? Nic na svete nedostanete zadarmo a dokonce nikoliv pojigteni na divot. Jedni pomahaji druhYm, jedni plati na drub& Tak jest a bude!

Novi eleni aajmem v gech. Nesmime spolehati na jine, nebot' toliko na nas zaleti, aby SPJST, zbudovana na gimi pionYry v Texasu z naproste nutnosti svepomoci a uclegeni sveho narodniho razu v tehdy cizi zemi, obstala v gem ptigtim tokilm neptiznivYch dob. Jsme nejstar gi jedno-.. tou ve statu, jeji zachovani vektim pti gtim povaaujeme za ptedni povinnost a proto je nutno agitovati stale a se v gim usilim, ponevad g sami na sebe odkazani jsouce, musime za kagdYch okolnosti vgechnu propaganeni praci stejne jako agitaeni praci konati sami — pro sebe, pro Jednotu a pro nage, deti a budouci pokoleni. V tomto lisle ye stati "Z Hlavni fitadavny," naleznete zpravu mistoptedsedy bratra Ed. L. Marka o vYsledku nagi agitaeni prate v ndobi od 1. ledna 1945 do mesice dubna. Zprava tato uvitana bude elenstvem uspokojive, nebot' je dokladem, to nezahalime, nestojime a nespolehame na nahody, nYbra jdeme doptedu — ptes vgechny tetkosti doby, pies jakoukoliv konkurenci, zasahy teake valky na VYchode a pod.

DobrY zaeatek tohoto roku — pet set novYch elen0 — nasledovan bude nepochybne jegte lepgim koncem 1945. Musime v gak mit spolupraci a nadgeni vgech dlenu, cot znamend, abysme nagim taclovYm organisatorrim vypomahall, jak jen moan). Pomoci kaadeho bratra a sestry jest tteba i kdy tadovi iftednici, bratbi organisatoti pracuji, co lily staei. Dle vYkazu bratra Ed. L. Marka mame skuteene peknY zaeatek, net jest nutno v agitaci pokraeovat energicky.

V oboru mezinarodni politiky a ph praktiekm jejim provideni, v nemi umeni diplomatieke je nejdule2itejsi, vlastni a ptivodni Edvard Benegova dovednost dosahuje skuteene genialnosti. Do svetove historie vejde Bene g jiste jako jeden z mala velkYch mezinarodnich statnikti a diplomatil v gech dob.

Nage navgtevy. V pondeli odpoledne min. tydne dojel do West beditel bratr Karel Navratil z Temple, aby tu provedl odhad majetku, na kterY podana tadost o piijeku u SPJST. Po vyfizeni spolkovYch zaleaitosti bratr Navratil zastavil se v obydli potadatele a pekne jsme si porozpraveli. — V Atery k poledni dojeli k nam hlavni Utednici bratbi: ptedseda C. H. ChernoskY, mistoptedseda, Ed. L. Marek a tajemnik John F. Chupick. Na gi vedouci einovnici meli Utedni poslani v Taylor a Temple, odkud zajeli do West, aby s vydavateli spolkoveho organu projednali zale gitost neodkladneho vydani v Corpus Christi opravenYch stanov. Pomery kou nastale zpftsobily teakosti u v gech oborti podnikani a zajiste i v tiskarnach, ktere nemaji dostatek pracovnich sil a pottebneho materialu. Vydavatele eechoslovaka slibili bratrrim vedoucim, to prate s yydanim_stanov bude spigena. Nayaevy nas skuteOne

etraLia fiat' Vlastenee, cis. 45., Hallettsviile, Tex. Cteni bratbi a sestry!

Musim vain vgem dat vedet, co jste ye schrizi nebyli v mesici kvknu, co jsme vge udelali.

Nag bad Vlaslaile se usnesl, to po eervnove ahou nedeli ve 2 hodiny nokteoo',, yell° dasu, z. _ budeme miti spoleenou svaeinu. Br. ptedseda mi nabidil, abych vani to vgem oznaxnil a vas; mile sestry poaadal, abyste se v hojnem poetu dostavily a katda new v kogieku pkinesla; mohou to byt makovniky, paje a jine; v gak vy mile sestry vite nejlepe co je dobre. A aby addnY nernel /iv:A a ty dobroty mohl splachnout, br. pbedseda nafidil br. pokladnikovi aby se o neco k piti postaral, a br. pokladni slibil, 2e v ge obstard. A tak pbijd'te, at' je nas pina sin, neb mame take k uvadeni novou elenkyni. Tak pbijd'te mladi i stab, z blizka i z daleka, at' je nas pina sin.

Dostal jsem z Hl. CIb. listiny stran Nemocenske Podpory Jelikog my dosud u nageho tadu Nemoc Podporu zabizenou nemame, tak muteme o tom rokovat a tuto zatidit. Plati se na ni etvrtletne 75 centu, jak jste a si sami detli ye Vestniku. Tak pbijd'te ye vetgim poetu a ja yam vge pteetu.

Dale jsem dostal z Hl. tt. ptihla gujici listiny o dvojnasobnou Arazovou pojistku (double indemnity insurance), a tak si mtaete kaadY z vas jednu vypinit ; neb ja yam pomohu. Ale kdo by jste si ji pbdi, tak ptineste i vas certifikat, neb tento se musi s pkihla gkou hued odeslat; ale 'ape kdy pbijdete a my yam v ge vysvetlime.

Pbijd'te tedy v hojnem poetu a po svadine si mtigeme zahrat domino ,tedy kdo mate dobre domino, milk je pkinest.. Schrizi zahaji br. ptecIseda ve 2 hodiny noveho easu. Tak pbijd'te vgichni, at' je nas zas pina sin Do videni!

A br. redaktore toto bude po druhe, co addam; aby ste bratbe ye Vestniku to spravil, ty nage schtize. Kaidou druhon nedeli v mesici, misto prvni. — Na zdar!

John PodanY, tajemnik.

V PRAZSKt ROZHLAS V REVOLUCNICH ONECH. L. H. Vydra.

Ceskoslovenska, vlada viadne prozatim sve osvobozene zemi rozhlasem. To je traasna ale nepopiratelna. skuteenost. Mate-1i kratkovinnY ptijimae, nalad'te si praaskou kratkovinnou yysilaeku a mnaete se o torn na vlastni u gi ptesvedeit. Od pamatneho dne, kdy praask3i lid se vzbcubil proti syYm utlaNvateltim a jeho prozirave vedeni se zmocnilo rozhlasovYch vysilaCA, konsolidace nove svobody pokraduje prave dik tomuto modernimu vynalezu rychleji net' by se dalo ocekavat se zbetelem na spousty zpOsobene v deskYch zemich armadami nemeckych banditti, kteti odepteli se vzdat. Rozhlas se stal dilleaitou zbrani vlastencri, proto jim umoZ"nil nejen spojeni s ostatnim svdtem a oblastmi 6ech a Moravy, ale b3 • 1 a je vYhodnYm prosttedkem k rychle informaci, k vydavani natizeni a yYzev, jednira sloven:: drileaitYm prostbedkem k vladnuti.

Prvni dny nove svobody byly ye znameni krvavYch bojri na pratskYch barikadach. Praha byla z valne miry cbklieena nemeckSr mi armadami, ktere se odrritly vzdat a draely vetginu pratskY rozhlas byl jednim eech. V to proudem oo'ani o pomoc, pokusil o navazani spojeni s ostatnimi oblastmi. Z tech prvnich dnu zvla gte ostte yystupuje v pameti dramaticke volani mezi Prahou a Melnikem, kterY byl bezohledne napaden nemeckYmi piratskYmi letouny a bombardovan, phi eemt mistni nemocnice dostala ptimY zasah. 0 nekolik hodin pozdeji Melnik hlasil, to nemecke vojsko prochazi ulicemi mesta a stfili po obyvatelstvu. V tete dobe Praha volala na pomoc sovetske a anglo-americke letectvo, at nakonec mohla potvrdit Melniku ptijem hlageni a vyslala ubezpeeeni, to v ge bylo zatizeno, a tankova pomoc je na ceste. Ale ani v Praze same nebylo jegte nejlepe. NemeckY pra gskY velitel general Toussaint site podepsal se zastupci Ceske narodni rady bezpodmineenou kapitulaci, ktere vet6ina nemecke ptIsadky uposlechla.

ftrana 10.

VISTN tIC I,

II

ILL IIII lilt,/ LL 'Il

IIm10n I1I L •1/1/111111111111111111/11/1111111111 1 1,1

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

I/

By J. B. Kozak The reeducation of Germany is the common task of all peace and freedom loving people. It calls for firmness, clarity of purpose, agreement on political and social essentials, and genuineness of example. It cannot be done without the wholehearted cooperation of forward-looking Germans, who will have to fight the greatest, longest ideological and moral battles of their entire history.

No one can realize this better than a Czechoslovak. He could not help but gain a rather thorough knowledge of his immediate neighbors, in their unvarnished state, for when meeting Sla ys the average German did not think it necessary to disguise his true feeling and intentions. Eight years before the First World War my companions in the Studienhaus in Bonn used to speak of "our next war" and what a fresh, merry war it would be. They liked me, but expressed the hope that I would go German after all. For what could be more ridiculous than to be BOhme or Tscheche? The latter name produced the effects of a practical joke. The students referred to the Poles and Russians as "das Russen- and Pollackenpack."

I heard the rhyme "Slaven-Sklaven" (Sla y sslaves) from young nazis. I had also heard it from their fathers. My mother, while studying in the Rhineland, had heard it from their grandmothers. Similarly the Magyars, who imitated the Germans, had a saying "Tot nem ember" — a Slovak is not a human being.

In a country which juts deeply into Germany and has weathered the gales emanating from the Reich for 1,000 years, one soon learns that the idea of a Greater German Reich (Grossdeutschland) is by no means Hitler's invention. There have been many invasions and many attempts to conquer the territory. Bismarck's moderation in 1866 was not an exception, for he succeeded in hitching all of Austria to his bandwagon. Every Czech and Pole feels, in every fibre of his being, that he belongs to the survivors of the Elbe Sla y s of old who once occupied all of Pomerania, most of Brandenburg, Silesia and Saxony (where Slavic folks, die Wenden, are still guarding, in all secrecy, the last flicker of their language and racial consciousness and only local names, in curious distortions, bear wittness to the existence of those Sla ys who were partly exterminated and partly absorbed in the Middle Ages).

The German Drang na Osten is very old. Will it be stopped this time? It is true that attempts will be made to dislodge the Germans from their easternmost outposts, which are being claimed for the Poles, but history cannot be undone. Germany proper is on the map for good.

We are not advocating the type of partition of Germany which would be a godsend for propaganda. We want to see a partially decentralized Germany, perhaps a federal union, with well-developed states rights which would allow for someexperimentation in politics and administration, but would prevent any resurgence of the notorious German "goosestepping." We want to witness the rebirth of a dignified German nation. without suppression of regional and local color. We want to see a Germany — minus Austria, since Czechoslovakia does not like to be in a vise — but otherwise a good homeland of hopeful people.

However, we are dead set against the Reich.

Public opinion in the West does not properly realize that "Reich" means Empire — a conti-

II Im II

VESTNI

NIMIMMIIIIMIIIIIRIORMIIIMIMMIIIMMIIIMMIUMEMIIIMILE10111111111111/111111ll101111111IIIIMUMMIMIUMIIIIMIIIITIMEMMIIIIIIIIIN11711111111111M01011111101111111=110511101110111111

Reeducation Of Germany: A Czechoslovak View

Ve stfedu, dne 23. kvetna 1945.

Iligllig pp lpv Ills

111111,11l,11

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

MIIIIID11111110110111211111=111011111111MIMIMI IIIIIIIIIIIIMIIMIIII uninuiunffillIM

nental Empire first, a redistribution of other "spaces" in due time. The Reich is essentially, intrinsically a stepping stone to a greater Empire. This is so whether it is spoken of or hushed up. But it is spoken of openly enough. the fact that the mediaeval kings of Bohemia used to be among the electors of the Emperor and that later the Hapsburgs inherited the title (they made a laughing stock of it in the end) was exploited by German propaganda to mean that Czech lands belong to the Reich and that Czechoslovakia was but a temporady thing.

Hitler's Third Reich claims to materialize the idea of Imperial Germany as well as that of the "Holy Roman Empire of the German Nation." Older German propaganda had, except for its method of presentation, much in common with Goebbels.

The Czechoslovak knows that before the rise of Hitler there were many and varied attempts made to dispose of the western Sla ys: by discrimination and corruption, by denationalization and denial of schools, by the "Germanization of the soil." The "Hakatists" did this in the province of Posen under the Hohenzollerns, knowing that the countryside furnishes the life blood of the cities. Before them were, among others, the Teutonic Knights and before the Knights there was a Christian mission which came, with sword and torch, to the Elbe Slays.

From the viewpoint of denationalization, the record of German and Austrian rule was bad.

Czech nationality was, but for the peasant serfs, practically extinct 200 years ago. After the demise of the Austrian Emperors the German super-race tried again. Nowadays, the problem of the rehabilitation of universities and other schools which the Germans caused in Slavic countries is staggering.

Why recall bygone centuries after having said that history cannot be undone? Why confuse the old Christian mission with that of the -Nazis? Of course, we are far from blaming the present German generation for the misdeeds of the past. It is not this generation's accomplished fact we are up against, but its present attitude toward history. The exploits of those dead generations meet with approval in Germany. They are a boast and an inspiration. Hitler expressly said, amid loud acclaim, that the Germans must begin anew where Teutonic Knights left off, in 1410, when they were beaten by the Poles and their allies.

As a result, the Czechs and Slovaks, the Poles and Russians are not likely to be gullible and easily satisfied with pious protestations. They will insist on the fuilfilment of certain conditions without which reeducation in Germany would be a sham.

Chief of these is the realization on the part of the German people that the game is up. This has been expressed rather bluntly by a naturalized German in this country, who said: "Die miissen mal ordentlich verhauen werden" ("They must get a thorough thrashing") Not that we rejoice in the anguish of German cities. Memory of the wanton bombings of Warsaw, Rotterdam, Belgrade, London and the many Russian cities must not be allowed to erase our humane feelings. There are non-partisan.

We must not let our feelings become counterpart to those which another naturalized German expressed. Having been assured that there is no joy for us in destruction, even when it hits German cities, he accepted this as our moral duty. When reminded of other destroyed cities he simply answered, "Das is was anderes" (That is something different.)

The Germans, unfortunately, mustbe beaten, not negotiated with. Moreover, they must rest assured that the game is up for good. The necessity of the latter obviously involves the

long-continued cooperation of the victorious Allies; it also leads us into deeper problems.

First of all, the disarmament of Germany will necessiate a reconversion of the country's industries. This will have to be geared not only to the new objectives (enabling Germany to meet the reparations, but not to rearm) but to a modified social pattern as well. Uncontrolled monopolies or, for that matter, monopolies in ccliusion with similar concerns abroad will not do. What then? State ownership or the cartels?

They might be as dangerous as Germany's present giant combines, if not more so. Whatever is finally developed must necessarily be internationally supervised, not merely with the maintenance of peace in view, but as a means of keeping the German people employed and at least materially contented. Nazi indoctrination has taught them to identify democracy with unemployment. They did not realize that Hitler had not given them any solution — merely a war economy which obviously provided full employment, but must eventually be paid for. Hitler's plan was to get the payment from other countries. Now it must be made clear to the Germans that much of the burden will devolve upon themselves, that there is employ ment ahead, but also years of hard work. By the same token, the managements profit will have to cease as a motive for German economy and a driving force for its planning. It must be superseded by regard for the subsistence of the populace at large. This, coupled with land reform and the suppression of the Junkers and of the military caste, means a change in the traditional social structure of the country. It is no secret that the major Allies have yet to agree on the question of what kind of social readjustment should be considered as desirable in Germany. It is the writer's considered opinion that not all of it should be prescribed, except in a negative way. The Germans, while clearly told what not to attempt, should be left to settle the rest among themselves. For the first time in many years they will have to think out an issue with the life and welfare of the common man in view. Let them engage in arguments as how to meet best the national emergency and the obligations resulting from defeat. Nothing can more effectively stimulate the return to a healthy political life.

Not only militarism must go, but also its symbols, the importance of which is being underrated. high boots and uniforms, duels, imitations of the "correctness" of a debauched officer's corps among the students and all the other trappings that made the German bourgeois feel respected and formidable.

The German workers and farmers were, it is true, different. But the latter were politically passive, while the former were mostly represented by, leaders who were well-to-do "attorneys-at-law" of the working class and whose mentality did not greatly differ from that of the bourgeoisie. In Germany nearly every one imitated those who were next above him on the social ladder. There was much make-believe in this habit.

Secondary schools and universities have been especially effective in desseminating PanGermanic ideas. They are proud of their achievements; they do not realize the difference between good education and efficient instruction, nor do they see how much even instruction has declined in the last decade. They remember how the Americans, with a modesty which we fall to understand, used to look up to them. As a result, they still feel as the dispensers, not the recipents of world education.

How are they to be changed?

While the emphasis is not on the word "verboten," the word must be used, because the (Continued on page 11).

Ve stfedu, dne 23. kvetna 1945.

New Play By Korneichuk In a bright, unassuming little play, first produced in Kiev, Soviet dramaturgy has advanced a few paces forward, and a former diplomatist showed he had viewed foreigners with a shrewd but not unfriendly eye. Alexander Korneichuk, as Vice-Commissar for Foreign Affairs, was one of the most popular of Soviet officials known to the foreign colony in Moscow. His first venture into the international field as a dramatist has not cost him any friends, thought it may not have added much to his reputation as a playwright.

You are asked to believe that a 60-year-old Chicago millionaire, a Mr. Perkins, arrives in Moscow in the autumn of 1943, on a fact-finding mission connected with the prospects of expanding his already prosperous business in tinned sausages. Mr. Perkins has, he tells us, invested his money in industries making buttons and belt buckles for the American Army, and now as he sees the war drawing to a close he is thinking of transferring it to enterprises which, in his opinion, have brighter prospects in peace-time. Mr. Perkins' Mission to the Land of the Bolsheviks, as the play is called, is to find out whether Soviet Russia is prepared to do business with the U.S.A. after the war on terms acceptable to the latter.

The Chicago pork butcher has not come to Russia quite unprepared. Before leaving, he states, he had long, talks with both Randolph Hearst and ex-Ambassador Joseph Davies, but the former bored him so much with his attacks on the Soviet Union, while the latter was equally boring with his uncritical, fulsomeness of praise, that Mr. Perkins bet each of them ten-thousand dollars that he would bring back sufficient evidence to prove them both wrong.

In Mr. Perkins' suite there is a private secretary travelling with them, a somewhat vapid young woman, and also a venomous and quite insufferable American newspaper correspondent who, posing as an expert on Russian life, prepares Perkins for his tour by horrific tales of G.P.U. spies, listening machines, and potemkin villages.

Bristling with prejudice, the Chicago millionaire receives the tourist guide, allocated to them, with chilly suspicion, and insists on being driven at once to a collective farm which he pin-points blindly on the map. His journey there and his over-night stay in the farm house provide him with many opportunities to pursue his favorite topic: "Is Russia going to be a good customer for America after the war?" In almost every case he gets the same reply, to the effect that the main question of the day is to defeat the Germans, that there is something unseemly in American businessmen applying themselves to the future sale of sausages at a time when the Second Front had not even opened, and that if America's business terms were uncongenial to Russia, Russia would do without such business.

At the same time Mr. Perkins finds a deep fund of genuine friendliness, technical efficiency, and abounding optimism and warmest respect for Roosevelt, and he leaves Russia convinced that the only weakness they suffer from is that they undervalue what they are capable of doing in the future.

The best scene in the play — which is now running at Moscow's Satire Theatre — is the scene at the collective farm. Mr. Perkins and his party burst in, late one night, on the quiet family scene, saddened by the absence of all the men except the middle-aged pig-farmer from the Ukraine.

"A real, living burgeois, an oppressor of the poor!" exclaim two over-zealous young members of the Communist League of Youth, when Mr. Perkins appears. "We had better put him under lock and key for the night." But their mother hushes the children with the remark: "They are Americans, our Allies, we must ask them to our table."

Mr. Perkins makes many discoveries at "The Torch of Revolution" Collective Farm, First, he

yESTNIK

discovers that Soviet farmers own their own private livestock and homes; then he finds that they have a sense of ownership about the collective property of the farm, and are proud of their wealth. Finally, he discovers that not all Soviet farmers have equal incomes and that there is plenty of room for personal initiative under the Soviet regime.

At first, Mr. Perkins says: "With you, everybody is equal. And if that is so, there cannot be any personal initiative."

"You are wrong. We are not all equal. We are against that," Stephanida Orlova, the Chairman of the farm replies. "We have our rich and our poor. Those who work well become rich."

"But your Government used to be against the rich and on the side of the poor," Perkins persists.

The farmer replies: "When only landlords and capitalists were rich, Comrade, of course we were against the rich, but now there are not any, and we are all for being rich."

There is an amusing passage between the Ukrainian and the American about a balance of war debts after victory. The American asks whether Russia will be able to pay for the help America has given her.

"I reckon that after the war we should all sit down with pencils and paper," the Ukraian begins, "then we ought to balance our accounts most carefully. You would write down the number of German Divisions you had against you, and the number of days you fought them. The English would do the same, and we should do likewise. Then we should know exactly the relative war effort of the three Allies and would reckon up the sharing of the cost of war accordingly."

The portrait of Russia that Korneichuk gives in this unpretentious well-meaning -play is one of shrewd, independent people who are convinced that they have taken the shock of the war more heavily than any other people and who are, nevertheless, determined to see it through to the very end. Korneichuk rightly calls attention to the widespread knowledge of American literature among the common people of Russia, and his sergeant who reads Mark Twain during the battle of Stalingrad is a most credible character. And if perhaps the American millionaire belongs to a previous generation and is of a less cultured type than one would find to-day at the head of a successful meatpacking firm, Mr. Perkins is not too remote from some of the visitors we have had here, in Moscow, from other States during the past two or three years, to have raised many smiles from the American diplomats who have visited this play.

The Russian audience enjoyed the comedy hugely, for it pokes fun not only at foreigners, but on themselves as well.

V WHAT WOULD YOU DO? Among the thousands of students soon to graduate, which will succeed and which will be failures?

A great executive said to a caller: "I can show you the boy in this organization who will take my place."

"How's that? Are you a prophet?" asked the caller.

The executive did not reply. He merely rang a bell. To the boy who appeared he said, "Get an eye-dropper to fill my pen."

In a few minutes the boy came back, stating "I can't find it."

After he was gone, the executive rang two rings and to the next boy that appeared, he commanded, "Get an' eye-dropper to fill my pen."

The boy was gone for a long time before he finally returned, evidently he had given a thorough search. "Sorry, Sir, but I can't find the eye-dropper."

After he left the executive rang again, a third boy appeared; he said to him: "Go get an eye-dropper to fill my fountain pen."

After a short time the boy returned with the

Strom& 11.

eye-dropper. "I couldn't find one, Sir; so I went out and bought it," he announced.

After the boy had filled the pen and had left the room the executive declared to his caller: "That boy is my successor."

The prophecy came true.

This story shows what it takes to make success. The third boy was alert, energetic, keen.

He had confidence in his decision and he was willing to take a chance. He didn't waste time wondering if he ought to buy, that eye-dropper.

He was willing to use his own initiative -and capital, if necessary. An appreciative boss is worth the price of an eye-dropper.

Perhaps the other boys didn't have the money. People who succeed usuallly have a little handy fund carefully saved in order not to miss an opportunity.

What would you have done if you had been one of those boys?

V ANSWER TO NOISY NEIGHBORS PROBLEM If my neighbors let their radio blare from morning till night, their kids yell to get what they want, and of they tooted their auto horn loudly and often disturbed my quietness and contentment, I might endure it for a little while without saying anything to see if they seemed likely to keep up the din then I'd take action. Perhaps I'd wander over with a nice bowl of salad, even if the neighbors are new, and in the course of the conversation say how quiet the neighborhood has always been, and bring out the thought that the nicer the neighborhood he quieter it is. I'd clinch my words wih the lines: The cheapest shoe the loudest squeaks, the emptiest head the soonest speakest, The poorest cow the loudest bawl, The best things make no noise at all.

But I wouldn't telephone either the neighbor or the police until I had tried 'a lot of . friendy approaches.

IT FREE DANCE Lodge Pokrok Houstonu No. 88. will give a free dance for the members and their friends Saturday, May 26th. Music by J. R. Baca's orchestra. Bring your friends and renew your acquaintance with your old friends and make new friends. The orchestra will play for you any kind of music you desire. Plenty of waltzes and even modern selections. We are giving this free dance because we want to see all our members, young and old, to get together again.

Supper will be served from 7 to 9.

Entertaining Committee.

V

Reeducation Of Germany: A Czechoslovak View (Continued from page 10).

Germans are used to it. No avenue of escape should be left open, but repressive measures will never turn the trick. They can only, convince the Germans that they must try a different course. The direction and final objectives of this new course are the real question.

The Allies will have to punish not only war criminals — and these without mercy — but also saboteurs of allied decisions. The idea is being advocated that Nazis should be used in local administration. Indeed, it is hard to see how this can be avoided, since no line can be drawn between Nazis, near-Nazis, conditional pro-Nazis and friends and relatives of the countless SS and Gestapo men. By holding them strictly accountable, the allied governing body will blunt the argument that only traitors and puppets comply. But those who honestly try must be encouraged.

V The Office of the Secretary of War says that "approximately eight tons of lumber are required to establish one U. S. soldier on a beachhead, and one ton is needed each month to keep him there." .

Ve stfedu, dne 23. kvetna 1945.

Stains II ...I

Rules and By-Laws of Local Lodge Karel Jonai No. 28. S.P.J.S.T. East Bernard, Tex., April 8, 1945.

ARTICLE I. Sec. 1. Regular meetings are held one a month, second Sunday 2:00 P. M. Sec. 2. A meeting should be opened when a majority of the officers and no less than 15 members should be present.

Sec. 3. In the absence of the president and vice-president a meeting can be opened by the secretary until the membership shall elect a temporary president who shall have the right to sign himself as such.

Sec. 4. A special meeting can be called only by the president or the secretary but only in an urgent case, through the official organ Vestnik.

ARTICLE II. Committees and Their Duties.

The president has the right to be present at all committee meetings.

3-Member Finance Committee.

Sec. 1. The Financial Committee shall audit quarterly the books and records of the Financial Secretary and the Treasurer of the lodge, also the books and records of the officers on the Board of Managers, and report in the following lodge meeting.

Sec 2 The Financial Committee shall be eompesated for its work by the lodge as decided in the January meeting.

3-Member Committee of Property Books.

Sec. 1. After figuring out the payments due .the members, each member is credited in proper books.

Sec. 2. Once a year the committee assists the Board of Managers with the inventory of all real estate and community properties in said building.

3-Members Committee Board of Managers and Their Duties.

Sec. 1. The duties of the Board of Managers are to keep the building and all property inside or outside of said building in good order and undamaged by all means, and make its monthly report to the members in each meeting. ' Sec. 2. Managers' duty is to be at their post on time and in a sober condition, cause no scandal, keep a good order and be polite to the public.

Sec. 3. No matter what the circumstances, a manager's duty is to treat every one as a friend or guest.

Sec. 4. During its term, the Board of Managers has full power to rent the lodge hall, collect the rental, hold entertainment, and shows for the lodge's benefit, and rent the same to others for similar purposes with consent of the Lodge.

Sec. 5. The Managers elect their president, secretary and treasurer. Twice a year this treasurer will check his balance with the Lodge treasurer and turn over to him whatever amount he deems advisable.

Sec. 6. Whenever' the managers are unable to deceide on any contract, the matter is left for the Lodge meeting to be acted upon.

Sec. 1. The managers manage the Lodge property, keep the inventory of it and submit an annual report on the condition of this property to the lodge.

Sec. 8. When the inventory is taken, it is turned over to the committee on property books, and the two committees together should set the price for tax valuation.

Sec. 9. For failure in his assigned duty, or for disorderly or improper conduct a manager can be reported in writing by other members or member of the Boasd c4f Managers to the Lodge Grievance Committee, Sec. 10. The Board president assignes the duties to its members and sees to it that the work is properly carried•out.

Sec. 11. Board of Managers shall by all means deliver all agreements and contracts to the Lodge. President and Secretary for their signa' inres ifi a. regular monthly meeting where such is required.

Sec. 12. Compensation of the members of the Board of Managers is to be fixed in the regular annual meeting for services as stated in Sec. 1 to 13.

Sec. 13. Income from the property can be used for repairs, taxes and insurance of property only.

CHAPTER III. Grievance Committee of 3 Members.

Sec. 1. Duties of the Grievance Committee will be to investigate all written grievances or charges. If found true, the Committee will admonish and if necessary fine such member. If the offense is committed by a member of the Board of Managers or of any other Committee, or any Lodge officer, he shall be asked to resign. If the Grievance Committee can not settle the matter, they shall report the facts in the nearest monthly meeting Sec. 2. When an officer or officers are found guilty by the Grievance Committee, he or they shall be forced to resign and never again be eligible for any office or membership on any Committee.

CHAPTER IV. Sick Benefits.

Sec. 1. Any-member applying for a sick benefit, must fill out an application furnished for that purpose by the Secretary or the Financial Secretary. All questions in the application must be answered by the patient and his or her physician, and signed by the attending physician and the 'patient before two members as witnesses.

Sec. 2. Any sick member is entitled to a sick benefit if the medical and medicine expenses are $50.00. After submitting an original statement, he or she is entitled to a benefit as follows: $50.00 expenses $15.00 - $75.00 expenses $20.00. - $100.00 expenses $25.00 - $125.00 expenses $30.00 - $150.00 expenses $35.00 $175.00 expenses $40.00 - $200.00 or more expenses $45.00. To the next sick benefit is a member entitled after 12 months from date when received his or her last sick benefit.

Sec. 3. If member sustained an injury and had to be hospitalized receives $1.00 per day not to exceed 30 days and 50c per day when at home after being released from hospital. To the next injury benefit is a member entitled to after 12 months from date when he or she received last injury benefit.

Sec. 4. Any member applying for sick or injury benefits must report his or her sickness or injury to the Financial Secretary or to any member or through relatives.

Sec. 5. Member who is a Corporation employee, is entitled in case of sickness or injury to a benefit of $15.00 in a period of 12 months.

Sec. 6. Women member who gave birth to a child is entitled to a benefit in the sum of $15.00. To receive this benefit must be a member of this Lodge not less than 12 months.

Sec. 7. In case of eye disease, a member is entitled to benefit just like any other sickness, benefits are paid according to Section No. 2.

Sec. 8. Teeth extracting or tootache is not considered as a sickness. No benefits are paid.

Sec. 9. Members of the Juvenile Department do not pay any dues toward the sick or injury benefits and they are not eligible to any.

Sec. 10. Every member at the age of 10 years holding a policy for which he or she had to have a physical examination, and to be a member of local Lodge No. 28, must pay as any other members monthly dues 10c for local expenses and 15c as for sick or injury benefits.

By doing so they are entitled to sick or injury benefits.

Sec. 11. Members in the U. S. Arm Forces do not pay the amount for sick or injury benefits and they are not entitled to any benefits.

Sec. 12. In no case of sickness or injuries the benefits does not exceed $45.00 in the period of 12 months.

Sec. 13. Member sick or injured through his or her intemperance or willfull act, is not en-titled to any sick or injury benefits.

See. 14. Members completing their payments

on the 10, 15, 20 year or endowment policies may remain members of the Local Lodge, also members that took the Paid Up policies can remain a member of the Local Lodge if they wish to do so and pay their Lodge sick, injury and local dues.

Sec. 15. Any member applying for sick or injury benefits must be a member of the Lodge no less than 12 months.

CHAPTER V. Duties and Privileges of Members.

Sec. ' 1. Every member pays the local Lodge dues as follows: 15c per month to the sick and injury fund; 5c per month to the officers salary fund; and 5c per month to the office supplies fund; a total of 25c local monthly. dues. In case of necessity officers are authorized to raise the monthly dues with the consent of Lodge.

Sec. 2. Every, member who have helped to finance the Lodge property, also those whom did not help so will be entitled to the benefits from the said property of the Lodge after all present debts are paid.

Sec. 3. Member suspended for non-payment shall not have any personal benefits from the property.

Sec. 4. New member must be 3 years in the Lodge, before he or she can expect any default payments of their dues, if he or she are 3 years in ,then they can expect so, but no more than 3 months of default of his or her dues, providing that he or she appears before the whole lodge and ask for same in regular meeting.

Sec. 5. Members who have the loan value of the certificate exhausted, are in the same position as a new member under Sec. 4, until their certificate accumulate a loan.

Sec. 6. Lodge officers including Board of Managers are authorized in an unexpected circumstance to call a meeting of the officers only, to get same settled, in such case there must be two-thirds (2/3) of said officers present, and they must be so notified by mail by the officer in which capacity or department it falls. Outcome of such meeting must be reported in the next regular local lodge meeting.

Sec. 7. When any member of our lodge passes away, it is our duty to attend his or her funeral in body to the last resting place.

CHAPTER VI. Miscellaneous and Amendments.

In order that every member may have an opportunity to study and approve these Rules. and By-Laws, it was adopted by the Rules and By-Laws Committee that same be read in three consecutive meetings, after which they come into effect for the duration of War. Only in a very urgent need shall these Rules be changed or added to in regular meeting.

The Committee recommends that these Rules and By-Laws be printed in the Czech and English language in Vestnik, and that one side of the page be all Czech and the other side in English, and that every member shall preserve the issue for his or her benefit.

First reading took place Feb. 11, second March 11, and third April 8, 1945, and adopted.

Martin Vanek, F. V. Urbish, W. J. Duckett, J. F. Novosad, John Holeeek, Rules and ByLaws Committee.

V During the whole World War I government purchase of lumber for all purposes including construction of the camps and wood shiPs, amounted to slightly over 6,000,000,000 board feet. In the single World War II year of 1944, over 16,000,000,000 feet were required for boxing and crating alone. About as much will be used for the same purpose in 1945.

V The dry-kiln capacity of the lumber industry is 50,000,000 board feet per day. Only a short time will be required after war's end to start an adequate flow of seasoned lumber to the civilian markets.

V The U.S.A., with less than 6 percent of the world's land area, has approximately 8 percent of the forest area.

Ve stredu, dne 23. kvetna 1945,

DOMACi PRAVIDLA. Radu Karel kaki cis. 28, S. P. J. S. T. EAST BERNARD, TEXAS 8. dubna 1945, eteny a prijaty.

HLAVA I. , Schfize.

1. Pravidelne schtze poradany jsou jednou za mesic a site druhou nedeli v mesici, o druhe hodine odpoledne.

2. Ku tadnemu zahajeni schtze je tteba vetsiny a ne mene ne2 15 elm& 3. V padu neptitomnosti bratrii, ptedsedy a mistoptedsedy, budi g schtize zahajena bratrem tajemnikem s vyzvanim, aby sobe zvolili ze sveho sttedu pro tuto schuzi ptedsedu. Takto zvo_ lenY ptedseda jest opravnen yeAere listiny syYm podpisem stvrzovati.

4. Mimotadna, solarize svolana buda prosttednictvim organu, a jen v nejnutnej6im bratry ptedsedou a tajemnikem.

HLAVA II. Vybory a jejich povinnosti.

Bratr ladovY ptedseda, ma pla y° bYti tomen kaZde vyborove schttze, kdy za nutne uzna. & 3-elennY vybor fieetni 1. VYbor teditelu jest poVinen udr.Zovat niho a pokladnika i knihy Utednikti, jako pokladnika a tajemnika na vYbote teditelu, vZdy po etvrtletni schtizi a oznami zpravu v nasledujici tadove schrizi.

2. Za svou vykonanou praci maji bYti odmeneni tadem die usneSeni v lednove schrizi kaZdeho roku.

3-elermy vybor majetkovych knih.

1. VYbor majetkovYch knih vkly vypoeite. splatky na vklady 'Olen& na sin, pak po yyplaceni splatek zanese do pravych knih elenri a elenkyri.

2. Dale jednou za rok jest napomocen vYboru teditelri v porovnani inventate a ustaveni cen rozdilneho majetku, jak nemoviteho, tak i moviteho a jeji zatizeni.

3-elenny vybor 1. Wbar teditelt jest povinen udr govat tadovou sin a vtibec VSe co tadu nalezi v dobrem poiadku, takta co se nachazi uvnitr budovy, a o Vae nalaite dbati, aby majetek radovy poAkozen nebyl, a v mesieni schrizi oznamit ptijem a vydani za uplynuly mesic.

2. Povinnosti tediteld jest v ureity das se dostavit na sve misto, v pridetnem stavu se u= drZovati, by sy Ym jednanim k pohor6eni einy nedal, aby co mono potadek udrZoval a s obecenstvem slukie jednal.

3. Olen vYboru jest povinen, necht' je to pHleMost jakakoliv, s kaZdYm zachazeti jako se svym ptitelem nebo hostem.

4. VYbor teditelti ma po dobu jednoho roku, pinou mot pronajimat iadovou mistnost, kolektovat penize za najem, poradat zabavy a divadla ve prospech iadu; ten mane pronajmout k zabavam, ptedna6ka.m, neb divadltun jinYm spolkUm, neb sdruZenim, se souhlasem tadu.

5. teditele si zvoli sve ritedniky, totia peedsedu, tajemnika a pokladnika ze sveho sttedu.

Pokladnik teditelii a pokladnik radovY dvakrat do roka porovnaji hotovost pokladnika redite111, die uznani pokladnika teditelri ode yzda tddovemu pokladniku eastku, uznanou proti stvr_ zence.

6. JestliZe by vybor teditelti nemohl nejakou drilettou smlouvu vykonat, v takovem ptipadu budia ponechano celemu tadu v nejblitSi mesieni schrizi k rozhodnuti.

7. VYbor teditelt jest povinen dohliZeti na tadovY majetek, vest inventat yeSkereho doveho majetku, a jednou roene podat v tadoschtizi zpravu, v jakem stavu se majetek na2614.

MIST II

8. Jakmile vybor reditelri zatidi inventar VAeho majetku, ma jej dodat vYboru majetkovYch knih a spolu ustanoviti cenu kalde vetSi i menSi veci pro uditovani ceny k zdaneni.

9. Pak-li by nekterY Glen teditehl nekonal svoji povinnost ptedsedou mu vytknutou, slu§ne se nechoval neb konal, co by se na elena" vYboru teditehl nesluklo, maji elenove neb Glen vYboru podat radu zalobu, kterou tento poda, stanimu vYboru pisemne.

10. Ptedseda teditelu udili praci svemu vYboru a dohlai, by prate tato tadne vykonana byla.

11.VYbor teditelti jest povinen kaalou smlouvu ptedlaiti k podpisu br. tadovemu ptedsedoy i a tajemniku v tadne zahajene mesieni schtzi.

12. Plat vYboru teditelti buda ustanoven dem v pravidelne vYroeni schuzi kaldeho roku, za praci jejich vykonanou, jak elanek 1. as do elanku 13. se mu prate natizuje.

13. Prijmy majetkove mohou bYti brany pouze na opravy majetku, dame a pojistku na majetek tadu.

HLAVA HI. 3-dlenny vybor 1. Povinnosti stfinostniho vYboru jest kaldou pisemne mu podanou stitnost neb ob2alobu nestranne vySettit, a pak-li uzna, ohtalovaneho vinnYm, ma tohoto napomenout, pa ptipade pokutovat. TYka-li se stitnost, neb ob2aloba tadoveho idednika. neb elena vYboru, a vybor stani uzna ob2alovaneho vinnym, ma vybor jej poladat o resignaci. Kde vybor by nemohl zalelitost vyrovnat, ptednese tuto v nejbli161 iadove schUzi. 2. TYka-li se stitnost neb ob2aloba tadoveho Utednika, ma vybor tohoto poladat o resignaci, a e'en takovY nema vice bYti volen do titadu neb vYboru.

HLAVA IV. VYborem nemocenskjrm jest kaidY dlen.

1, KalclY Cien neb elenkyne, Zadajici podporu, musi vypinit sestavenou k tomu listinu, ktere ma br. tajemnik aneb br. neetni miti po ruce pohotove, kdy Men neb elenkyne o ni po_ Zada,. Listina sestavena takto i s otazkami, ktere jeho (nebo jeji) lekat musi vypinit. Otazky, tykajici se elena neb elenkyne nemocne s jeho podpisem, Glen neb elenkyne ji musi podepsat u piitomnosti dvou elenri neb elenek.

2. 0 podporu Z'adajici Glen neb elenkyne, ku ktere jest opravnen hned od zaeatku, kdy jeho lekatske a lekarnicke vYlohy obna gi $50.00 po vykazani ifetri, opravnen ku podpote jak nasleduj e: $50.00 vyloh, podpora $15.00; $75.00 vyloh, podpora $20.00; $100.00 vyloh, podpora $25.00; $125.00 vyloh, podpora $30.00; $150.00 vyloh, podpora $35.00; $175.00 vyloh, podpora $40.00; $200.00 neb i vice vyloh, podpora $45.00. K druhe podpote neni opravnen az po 12 mesicich od dasu, kdy obdrZei podporu.

3. Ktery Glen neb elenkyne skrz nahodile zraneni byli nuceni se uchylit do nemocnice a ma ritrat $50.00 neb vice, obdrZi podporu $1.00 denne po dobu sveho pobytu v nemocnici, avSak ne dale jak 30 dni v jednom rote (12 mesicti), a 50c denne kdy jia jest doma, neptesahujic obnos podpory $45.00.

4. KterY Glen neb elenkyne pteje sobe podporu obdrZeti, jest povinen sve onemocneni pro.strednictvi syYch ptibuznYch neb znamYch, aneb br. ithetnimu anebo nekteremu elenu oznamit.

5. Olen neb elenkyne-, jet jest zamestnan u jakekoliv vYdeleene (Corporation) spoleenosti, jest opravnen v padu nemoci neb nrazu ku podpore v obnosu $15.00 v obdobi 12 mesicft.

6. Olenkyne v dobe porodu jsou opravneny k podpote v bnosu $15.00, avSak musi bYti elenkyni tadu ne mene jak 12 mesicri.

7. Olen neb elenkyne onemocni-li oenim neduhem, jsou opravneni k podpote tak, jak v jakekoliv jine nemoci.

8. Boleni neb trhani zubtt se neuznava co nemoe neb

sum* is.

9. Ditky v detskem oddeleni do 10 let neb doeasne pojistce, na nemocenskou podporu neplati, take. nejsou k podpote oprivneny.

10. Kandy Glen ad 10 let stall v jakekollv pojistce, kde se musi podrobit lekafske prohlidce, chce-li byti elenem kadu Karel jona.A Cis. 28, musi platit na nemocenskou podporu 150 mesidne, takte2 jest povinen platit veikere Wove poplatky.

11. elenove V branne mod. neplati onu Cast -kudofn emocskh,aniurzoveh,a take nejsou opravneni k podpofe y nemoci nebo v trazu.

9a, 2 12. Podpora fadem udelovana v nemoc i neb neobsahuje vie jak $45.00 v jednom obdobi.

13. Kdokoliv zavini sve onemocneni nestfidmosti neb svevolnYm zranenim atd., jest od nemocenske neb trazove podpory vylouden.

14. Olen neb elenkyne, jet* doplatili svou doCasnou jako lOti, 15ti, 20ti, neb nashromaldenou pojistku, zfistavaji eleny kadu nada1e, to se vztahuje i na ty Cleny, kteti meli daivotni pojistku a vyzdvihli sobe (Paid Up) yyplacent certifikat, kdy sobe tak pteje a zapravuje povinnosti fadem ureene.

15. Olen neb elenkyne o podporu tadajicf, musi bYti elenem tadu 12 mesicri nez k podpote opravnen jest.

HLAVA V. Vzijemne povinnosti emit a 1-idu.

1. KaZdY bratr neb sestra jsou povinni platit na vYlohy tadu 25c mesidne a site 15c na nemocenskou a Urazovou podporu, 5c na sluin6 iftednikrim, a 5c na ritzne Atedni vydani. V padu potteby jsou Atednici spinomocneni zvY6it tyto poplatky die potteby se souhiasem elenstva.

2. Kandy bratr a sestra, jak ti ktefi platili na fadovY majetek, takte g i ti, kteti na majetek neplatili nic, budou opravneni k vYhodam, jake tadovy majetek po jeho vyplaceni bude poskytovat.

3. Kde elen neb elenkyne jsou vyloudeni pro neplacemi svYch povinnosti, pozbyvaji /lanky na jakYkoliv pit em z majetku.

4. Dokud novi dlenove nejsou v fade 3 lets, tad za ne neposhovi mesieni poplatky. A g jest pine 3 roky v tade, pak mute odekavat nejvice 3 mesice poshoveni, totir2 kdy se omluvi u celeho tadu.

5. Olenove, kteil maji svoji pOjeovni hodnotu certifikatu vyeerpanou, jsou zrovna v torn samem posts.veni, co prave novY Oen pfistouplY, a2 do to doby, a'Z se piljdovni hodnota a valuta v certifikatu 6. Ikadovi trednici, zahrnujici reditele, jsou opravneni v padu neptedvidanem ptipade se sejit k porade, v takovem ptipade musi zasedat dve tketiny techto irtednika, tito bucllet svolani iikednikem, v jeho obor pfipad spade...

VYsledek takove schaze bud.ft oznamen v fadove.

7. Opusti-li bratr neb sestra nas spolkovSf kruh a odebete se tam, odkudl neni ne.vratu, jest nagi bratrskou povinnosti prokazati jemu posledni poctu doprovodem k poslednimu odpoeinku.

HLAVA VI. RozliCnosti a dodatek.

Aby kahlY Glen mel pkilegtost pfispet svtm navrhem na opravu techto pravidel, bylo usndeno vYborem ,aby byly etene ye ttech po sobe nasledujicich schrizich. Kde po ttetim eteni vejdou v platnost, po dobu trvani valky.

V padu nutne potteby mohou bYti pozmenene v tadne zahajene schrizi. Jinak tato pravidla nemaji v Zadnem plipade byt pfestupovana.

VYbor na tato pravidla odporueuje, aby tato byla tistena v Ceske a anglicke edi -ve Vdstniku, jedna strana aby byla ti gterialeeSkYA:drifha anglicky, tak aby kaMY ten si.jej uschovat pro svoji potrebu.

Tato pravidla byla dtena po prve 11. imora, po druh6 11. btezna, a pa fteti 8. izlubna. 1943 a prij ate.

Za vas vybor domacich pravidel: Martin Vanek, F. V. Urbish, W. J. Duckett, J. F, Novosad, Jan Holedek.

weBTNIS

Strana It

RozhlasovSr rozhovor LondSm-Praha New York. ( TK). — Reuterova zpravodajska kancelat oznamila dne 14. kvetna z LondYna, Ze britska rozhlasova spolecnost ye svem pi'enes hlageni do Oeskoslovenska ' la o pul pate odpoledne rozhovor mezi LondVnem a Prahou jako prvni pokus toho druhu mezi LondYnem a osvobozenS7m hlavnim mestem. Na londYnske strane mluvil bS7valY starosta mesta Prahy dr. Petr Zenkel, kterSr byl neda yno vysvobozen z ne-

meckeho koncentraeniho tabora Buchenwaldu, z Prahy mluvil jeji nynejk starosta dr. Vacek. Dr. Zenkel si 0'61 vedet podrobnosti o Skodach, ktere Wind. zpasobili Praze svVm delosffeleckSrm bombardovanim pri eeskem povstani. Dr. Vacek mu odpovedel, ze starobyla radnice byla znieena a eetne jine historicke pamatky byly bud' poboteny nebo poSkozeny. Stiehl dale, 2e lid v Oeskoslovensku londYnskST rozhlas po cela leta nacisticke tyranie poslou-

Ve stfedu, dne 23. kvetna 1945.

chal pis v'Sechny nernecke hrozby a 'Caste odsuzovani do talate nebo k smrti za poslech londSrnskeho rozhlasu. Jeho hlas byl vzdy velkSrm povzbuzenim. Dr. Zenkel v zaveru sveho rozhlasoveho projevu tekl, .2e dr. Vacka uvidi v Praze "pravdepodobne prigti etvrtek."

V rozhlas v LonOne ukoneil einnost.

New York. (6TK) United Press z LondSma oznamil tuto zpravu:

"6e-

skoslovenskSr rozhlas v LondSrne ukoneil dnes, 15. kvetna v noci svOu einnost, proto2e rozhlasove stanice v Oeskoslovensku jig zahajily Rozhlas v LonOne, kidil po leta dr. Hubert Ripka, 'den eeskoslovenske vlady.

o

Bertsch zateen.

New York. (CTK) United Press z LonclVna sdeluje, te Walter Bertsch, jedinV Nemec v laSivale prolske "vla de" a hospodakskV diktator v "protektoratu", byl jiz zateen.

--•

•

SERVES "Mt SOUTNWESTWEll 0,-losn- S7=1.

-- " • ••••s.,

The

$100,000,000

A new and finer Katy now serves the Southwest!

to 3/10 of 1 percent of ownership—a record "low"

Within the past four years nearly a hundred million dollars have been put back into Katy properties to afford the most efficient rail transportation the Southwest has ever enjoyed.

in the Company's history. ... All passenger equipment has been repaired and renovated.... Stations, service buildings and bridges strengthened, repaired and painted, and many other improvement projects completed. And the Katy's record of good housekeeping is outstanding.

In spite of serious shortages of men and materials, every inch of main-line road bed has been reballasted... . Nearly 350 miles of new steel have been laid ... 4,500,000 creosoted cross ties installed ... 900 locomotives given heavy repairs or rebuilt ...

Revenue freight cars in bad order reduced

All this without a borrowed penny—and at the same time the mortgage debt was being reduced approximately $40,000,000.

The Katy is building to keep pace with the new and greater Southwest.

CHAIRMAN OF THE BOARD AND PRESIDENt

ViieT111tIC

Ve stfedu, dne 23. kvetna 1945.

RakonskY vyslanec Marek v Praze. dinand Marek, rakouskY vyslanec pro Ceskoslovensko v letech 1918 at New York. (CTK). Z LondYna do- 1938."

0-gla zprava od United Press, ze " yenoviniinm. litel Rude armady slibil, ie poskyt- Akce proti zradnkm New York. (CTK). PralskY rozne svou podporu pro udrZovani po- hlas jpodle oznameni Reuterovy kadku v Ceskosiovensku. Nakizeni zpravodajske kancelake prohlasil, tYkajici se zachazeni s Nemci se ne- CeskoslovenskY svaz novinatu vyvztahuji na Raku gany, kteti se po- loueil ze sveho sttedu 33 quislingovspolupracokladaji za obeany nezavisle repu- skych novinatt, kteti , bliky, jei byla prvrxi ()bet' nacistic- vali s Nemci, a navrhl Ceske narodke tyranie. RakouskYmi zajmy v Ce- ni rade, aby byli souzeni lidovYm skoslovensku byl poveten dr. Fer- soudem. Svaz zaroven vy gettuje einnest jinYch novinatri po dobu nemecke okupace.

Nonat Melva, mast jest spolehlivo.a zaroveri uliteena — a spravnY obnos rriznYch soueastek dini ji ripinou a piesnou pomoc proti ftedrim, pohmoldeninam, ranam a vlastne proti vgem venkovnim rirazrim a bolestem. Zkuste ji sami a bud'te piesvedeeni.

Cena Nonat je poAtou 55c a $1.05 Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, rase ii piAte na nal adresu: R. C. MILLER & CO. Altadena, Calif.

P. 0. Box 285.

Trpite trampotami

CIIERNOSia bolestsi hlavy.

PRAvNtic

Vytizuje veLkere soudni zaletitosti. ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 061d LEKAITZ BrSrle spravne ptipravene. tas dle funluvy. ttadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Dr, Chas. J. Hollub teskST Mai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon iliadovny: Preston 2553 smAyNE VYKONANA

POIEREBNI SLUZBA. V hodine 2alu zarmouceni nateznou Edward Pace pohtebni stay pohotovSt k sympatickemu vytizeni nesbytnfth jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nasi zasadou.

EDWARD PACE

Pohiebni teditel 61en S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

Kdyi ftmkcionani zecpa ee vide a zpesobuje, ie se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi pH. znaky—bolestmi hlavy,pachnoneim de. chem, zkaienYm ealudkem, nezaiivno• sti, ztratou spanku a nedostateenon chub k jidlu a mate pocit piepine. neho ialudku nisledkem plynu a nadmuti—opatite si Dra. Petra Casem vyzkoniene Hoboko. Jest vice nei poe'isfujici prostiedek, jest tee ea• lndeeni einnost povzbuzujici sluieny z 18 phrody vlastnich le. eebrifch kofinkii, bylin a rostlin.

Hoboko peimeje zleni. vela stieva k einnosti a poraaha jim jemne a bled. ce odstraniti veznouci odpadky; pomaha vypn. diti plyn zacpy a poskytuje ea. ludku onen skvelf posit tepla. Chcete• opet znati rozkoi grastne tile. vy od trampot Eicpy a zeroven uleviti s v e mu ialudku, obstarejte si Hoboko dnes.

Pozor: ISZivejte pouze jak piedepsfino. °petite at Hoboko y e y a5em sousedstvi net, poilete pro nail z yla g tni aeznamo

arm 111.

Truman dekuje Benegovi.

New York. (CTK) President Tru- 1 man podekoval presidentu dr. Benegovi za jeho projev soustrasti nad Umrtim presidenta Roosevelta timto telegramem: "VAS laskavY projev soustrasti nad Umrtim presidenta Roosevelta uptimne oceriuji. Jsem si vedom, jak* hlubokY zajem mel president Roosevelt o blaho eeskoslovenskeho lidu a mYm Umyslem je pokra'dovat v dile, jemui venoval S pomoci ostatnich narodn milujicich mir zajistime, aby budouci generace byly zabezpeeeny pied Utoenosti ye svobodnem svete. Podepsan Harry S. Truman.

Rovng pani Rooseveltova zaslala presidentovi clekovnY telegram za jeho projev neasti.

V

r■pme .immt

Odeilete tento kupon "zvklitni. nabidky"— Nyni I

❑ Piiloien jest $1.00. PoNlete mni poitou y yplacene 11 unc. Hoboko a 600 hodnoty zku g ebni ! give kat. deho, Lea y eho Oleje a M ag olo.

I ❑ C.O.D. (poplatek piipoZten). jmano.

—.ssecnsysi.-4

DR. N. B. McNUTT

Po5to yni Ofadovna

Zubni Mat ttadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO De p t. 81 1-V4gb 2501 Washington Blvd., Chica go 12., Eno 11 256 Stanley St.. Winnipeg. Man.. Caw 010■ ■••••■•■•••■•■•

-

•■■■

VUJiCi SEVEROVA

HOIIKAF

New York. (CTK) — LonclYriska, Reuterova zprawidajska kancelat oznamila, ie podle zpravy pralskeho rozhlasu eeskoslovenska, vlada poprve zasedala v Praze dne 11. kvetna. Hlasatel v rozhlasu pravil, ie "bylo rozhodnuto, ze Oeska narodni rada dries skonei svou. Cinnost.

Na jeji misto bude zvolen zemskY narodni vYbor pro Cechy a podobnY vYbor pro Moravu."

V Osvobozeni briati zajatci v Praze.

New York. (CTK). — Reuterova zpravodajske. kancelat oznamila dne 11. kvetna z LondYna, ze podle zpravy pralskeho rozhlasu mnoho set britskYch valeCnYch zajatci., kteti byli po leta v zajateckYch borech ye Slersku, piijelo odpoledne do Prahy.

V V35Toba elektrickSrch kaminek v pryrim etvrtleti 1945.

Washington. Zastupci War Production Board oznamuji, ie v pr y -nimetvrl oSnihrkubylovrobeno 25;209 domacich elektrickYch kaminek.

VELKA TAiir: y JEN ADEJTE u svErio la LEKARNIKA. NE1VIA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LABLVI pitimo OD:

ZAEAVY ficlu

ok ouston

h°dnotu DODATEK 60c zkuiebnich latvi

dimisow mamma ow.. *mew& ■■•••■

K POVZBUZENI MAVEN' A CHUTI K JIDLU, ViBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRA.

Prvni porada es. vlady v Praze.

vaci nabidku—a obdrZite co—'

Dra. Petra Liebe*. , Olej Liniment—pro. stfedek proti hnisani — pfinAei rychlon Ulevu od re y matickYch a neuratgickYch bolesti, s y alovYch bolesti zad, ztuhlYcla nebo bola y Ych svalu, namoienin Debt) vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalickt prostiedek od jistYch docasntch udeenich neppiadka, jako zaiivaci Poru" chy phyocl'ene piebytkem kyeeliny a pi. eni iehy.

NIC LEPS1110 PRO 2ALUDEK.

27. kvetna 3. eervna VSTUPNE: MUZI I DAMP 75e.

Tax included

0 zakusky a obeerstveni navAt gvnikil jest Morelli naleidte postarano.

1140 ROBBIE ST.

Zibavni Yitbon V 20251

Strana 119.

?win 6te

Ve stiedu dne 22. kv6tria 1845.

Ildamo wad

iolovate!

17.17- TABAK - dobry na kouteni 10 liber $4.50. Dopravu vyplatim. Joe Prohaska, Portland, Tenn.

(20-21p

Dr- Listovk tabak na prodej, dolort hori, jen 10 liberni baliely, cent 35c libra, nevyplacene. - Emi. Mazanec, Rt. 1, Portland, Tenn.

(19-21p) BEV"' Medi se hospodyne a opatrov_ nice tri a pul roku stareho ditete k praci v obydli v prvem poschodi a prani detskeho pradla. Volno jedno odpoledne a veeer v tkdnu a odpoledne kaidou drahou nedeli. Plat $20.00 tkdne. Schopnost jezdit autem bude vitana. Telefon Taylor 8266, neb piAte na 6229 Worth, Dallas 14, Texas.

(20-21-c)

ow,

Illedaji se dve stenografky, ktere by mimo anglidtiny dastedne ovladaly datinu. Prace staid., podminky obratem sdeli: Hlavni ttadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te(6-dz.) xas.

PEILEtITOST - pro mangele neb malou rodinu; bud' s plat neb east drody, drilbek a dobytka. Vlastnim krasne misto 12 ma od Fort Worth na dlaldene silnici, dve mile od dobre Skoly, 50 akril dobreho e'erneho pozemku vzdelaneho, 30 Mat vkborneho pastevniku, dobra ovocna velka stodola, hodici se k mlekateni, moderni kurnik, dostatek rolnickeho naradi, zahrnuje i Farmall traktor s gumovkmi rafy, dvoji disc, jedno tadkova sazedka "turning" pluh, middle buster a dvoji brany, vse skorem nove. DobrY peti svetnicovY dam, dobre dojne kravy. Hleda se mua k obdelavani pozemku a k opatteni dobytka a drubeZe a 2ena by pracovala jednu hodinu donne v dome. G. 0. Bateman, .908 First Nat'l Bank Bldg., Fort Worth, Texas.

(21-c) att. MANS KENT Obnovil svoji praksi 04 Usi, Nosu a Chftanu MILE NavAtivi: z La grange HALLETTSVILLE, 29. KVETNA MOULTON, 31. KVETNA Seymour, Texas.

Mili krajanel Oznamuji yam schtzi odboeky S. A.6.T., ktera se bude odbkvati v nedeli 27 kvetna o tketi hodine odpoledne. 2adam, byste se dostavili ✓ nejhojnefSim poetu, neb jest nas asi 258 &lent. Jak vite sami, ze to asi ukonei neb Leskoslovensko je osvobozeno. Slykl jsem, k nekteri slibili, ae po osvobozeni 6eskoslovenska daji do fondu SALT. pet dolark tak nyni maji ptileNtost svfij slib spiniti.

Nadeje na dobrou Arodu jsou dobre, tea vas mand zachytily kroupy, mne tea, pakodily mi pres 200 akr0 pknice a ovse. Pasmo kru• pobitim postriene bylo 1 at 3 1/2 mile Airoke a ptehnalo se pies okres Baylor v deice 45 ma. Ovsy kroupami nepoSkozene slibuji nejlepSi ilrodu a pknice Tak vas znovu laskave Z'adam, abyste se dostavili v hojnem pato do sehtize nati odbodky a darovali

tech par centii pro Teel nejlepgi. .%ike, se, k kdo rad dava dvazrat dava. Ne, 2"e byste museli peiize dat, ale podporujte, co vidite, e je podpory hodno. 6etli jste, co aak krajane ye stare vlasti ;akou zkazu a nedostatek toho nejautnefaiho tam hitlefici S pozdravem za odbodku SALT.: Ant. 1Vlocek, predseda Joe Wakk, tajemnik V Likvidace Terezina.

New York. (CTK). Prat'skk rozlilas vyslal dne 13. kvetna tuto zpravu: "Mesto Terezin, ktere naciste pketvotili na obrovske vezeni, bylo jimi rozdeleno na dye 'east: Prvni oylo ildovske ghetto dizene v roce 1941. Druha east byla vezenim pro politicks vezne umistend v tak zvane male pevnosti ji2 v roce 1939.

Dvetmi obou techto instituci proglo pies 120.000 ubohYch obeti. Z nich 90.000 bylo ureeno pro ghetto a 30.000 pro malou pevnost. Ghetto tvotily domy, ktere byly vlastnim mestem Terezinem. V techto domech byli natesnani aide vkch ndrodnosti, Zijice tam nelidskYm zpilsobem. Mala pevnost j e opravdove vezeni, sestavajici z bidnkch podzemnich kobek. Oba tabory hlidaly oddily SS. Obyvatele ghetta se mohli pohybovat, ale v male pevnosti vezni byli odsouzeni k romale smrti v kobkach.

V patek dne 5 kvetna straaci oddila SS a jejich velitele v Terezine znicili veainu diikazu sve einnosti a utekli. Obe institute byly ponechany pod dohledem male eeskoslovenske eetnicke jednotky a lekatske skupiny mezinarodniho 6erveneho ktik. Tato skupina po tadu dni se snaaila zamezit roz giteni tyfu, kterY tam byl zavleeen z rozpukenYch koncentraenich taborti. v Nemecku. Dne 5. kvet. bylo v ghettu a male pevnosti asi etyricet etykicet pet tisic vezrifi, kteti nemohli bkti propateni, aby se tyf us narozgitil do okoli Terezina. Za spoluprace lekatskeho a spravniho telesa C' eskoslovenske narodni rady

Diivod k rozvodu" WEST, ye stiedu 23. kvetna, a 2:30 hod. odpol. a o '7:30 veeer ENNIS, ve etvrtek 24. kvetna, o 3 hod. odpol. a o 8:30 veeer.

EAST BERNARD, v nedeli 27. kvetna, o 8:30 hod. veeer.

GANADO, v pondeli 28. kvetna, od 2:30 hod. do 11 veeer.

terezinske vezeni se nyni zruguji..

Veera veer tam ptijely nove detnicke jednotky. Zdravotni oddeleni eeskoslovenske narodni rady je v pine praci. Dlouhe tady povoza ptiveleji lekarske potreby a odevy a dalSi oddily lekat0 a oktrovatelek zahajily svou einnost.

Maid pevnost byla jia teener cela zrug ena, ale v ghettu je treba jests provest tadu opatteni. ZvlaStni chvaly zaslouai neziftna, pomoc poskytovana obyvatelstvem Roudnice, Kralup a jinkch mest a mesteeek v okoli Terezina. Nicmene je absolutne nutne, aby si Ceske obyvatelstvo uvedomilo, ze Micah musi zachovavat ureitou opatrnost pti propouSteni \remit a ae co nejptisneji se musi dodraovat vkchny ptedpisy na ochranu ostatniho obyvatelstva naaeho narodniho Azemi. Kdyby se mela nakaza roz grit, mohla by z toho vzniknout katastrofa obrovskkch rozmeru. Z toho dfivodu byly vydany 'Aisne rozkazy, aby se lidem zabranilo vzit domfl ptibuzne z tabora bez povoleni. 6eskosloven-

NOVY FILM

"KvocVna" Dle • divadelni hry od E. Konrada, v hlavnich alohich: A. Nednainska, A. Mandlova, Z. Kaba.tova,, F. Smolik, J. Spergel a jini.

4

ODBOR DOSPEUECH Vida' Cel. poj.

Primer staii PojiSfeni pojistky poj. v tete, tilde celkem v teto B DoLvotni 44 let, 6 mes.

45,500.00 60 166,000.00 C'-20 leta do2ivotni 177 23 let, 3 mss.

74,500.00 77 21 let, 1 rues.

D- 15 leta daivotni 18,000.00 27 let, 8 mss.

E - 10 leta daivotni 18 2,000.00 31 let, 6 mss.

2 F- 15 splatkova nadadni 4,000.00 5 17 let, 7 mss.

G - 20 splatkova nadadni 500.00 2'7' let, 1 H-Nadaeni ye stati 65 let 3,000.00 29 let, 4 mss.

3 1- 20 splat. nada& v stall 601et DETSKY ODBOR 25;000.00 4 leta 3 mss.

50 JT - Dodasna v 16 letech 23,000.00 2 leta 8 mss.

26 JC - 20 leta, dorivotni 57.500.00 2 leta 10 mss.

66 JS - 20 leta doZivotni 10,000.00 1 rok 3 mss.

10 JE-Nadaeni ye staid 18 let 3,500.00 1 rok 7 rues.

5 JG - 20 splatkova nadadni ODBOR DOSPEISCH: Celkem pojigteno - 343 Menu.

Prilmerne stari - 26 let a 9 mesict.

Pojateni celkem - $313,500.00.

DETSKY ODBOR Celkem pojiSteno - 157 Mewl Prfunerne stall - 3 roky a 2 mesice.

Poj gteni celkem - $119,000.00.

Celkem pojiS'teno v obou odborech - 500 elenu.

Pojikeni celkem - $432,500.00.

Deleno procentne, v odboru dospelkch 68.6%; v Detskem doboru 31.4%.

Ptene§eno z odboru detskeho do odboru dospelYch bylo 49 elerni.

Edward L. Marek.

Jsem s bratrskYm pozdravem, Dne 17. kvetna 1945.

0•1111.0.10.0111110.41010.0711.0.0.0.1 ■1•0411P&O.S.01111110011119,

Zb

7. .„ „

Telocviene Jednoty Sokol Ft. Worth 1 S( '33TU 2. t ERVNA Vlad'a MOH orchestra z Temple

FLATONIA, v titerk 29. kvetna, o 8:30 hodinach veeer.

Za zakusky, oblerstveni a mime teeny ruel zahavni vS7bor.

ZAtATEK V '7:30 DO 11:30

MOULTON, ve stiedu, 30. kvetna, o 8:30 hodinach veeer.

SHINER, ye etvrtek, 31. kvetna, o 8:30 hodinach veeer.

0

ert. 0 e, la at .rvIterngan renn. ery up a very low, false door leading to the pay office.

On it is inscribed, "You will learn to duck lower if you don't Buy a Bond."

Z HLAVNI CAADOVNY. VSTkaz novSrch elenii, ziskanSrch od 1. ledna do 10. kvetna tohoto roku.

WHARTON, v fiterk 29. kvetna, o 8 hodinich veeer.

NEEDVILLE, ye etvrtek 31. kvetna, o 8:30 hodinach veeer.

ska, narodni rada zada o pomoc ye svem nesnadnem nkolu a doufa, ae obyvatelstvo pochopi a bude respektovat VSechno, co rada. ze vSech svYch nejlepkch sil eini."

V Mame pied sebou kritickk rok.

Washington. - Afninistrator OPA, Mr. Chester Bowles prohlasil: Jrnenem ntednictva a zamestnanca OPA gratuluji naS'i branne moci k jejimu nspechu. Mil2eme se nyni obratit s obnovenou dtverou k zbytku valeeneho ukoiu. Rok, kterY leli pied nami bude nejkritietejSi v nakch dejinach - kritickY na valeenem poll, kritickY pro poloteni zakladfi trvaleho miru, a kritickY v boji proti naSemu nejvetkmu neptiteli na vnittni fronts - inflaci, kte_ ra, se dostavila po svetove valce v roku 1918.

v Sokol Hall (c)