Vestnik 1945 05 30

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROONiK (VOL.) XXXII'.

WEST, TEXAS, ve stiedu, 117

ONCEM roku 1938 narod se svijel na dne mnichoyske katastrofy. Znaona K jeho east se stala obeti ideovYch a politickYch zmatlet. Na dennim potadku bylo tsili o totalite. Po dlouhYch jednan ich a zapasech jsme piece jenom meli sve politicks strany.

Strana narodni jednoty se honosne nazYvala, statni stranou, Narodni strana prate byla oznaeovana za — Bene govu smeeku.

Z titulu generalniho tajerifnika Strany prate bylo mne velmi dasto souzeno, abych jednal o raznYch vevech s generalnim tajemnikem Strany narodni jednoty, jim2 byl znamY poslanec Ing. Zilka. PH jednom takovem rozhovoru 2" ilka mne vzru gene vytYkal, 'Ze jsme se nidemu nenaueili, Z'e dale 1pime na Bene govi, 'Ze zneuiivame schtzi k manifesta,cim pro Benege, nag tisk provokuje censuru, ponevaa kahlou chvili "propa guje" nejaky alanek o Bene govi a kdesi cosi. Nakonec nas obvinil z vlastizrady.

Nej yYg pohnutY rozhovor zakoneil prohlagenim, ie se narod s Bene gem definitivne rozegel a 2e pro jeho smeeku staff jediny koncentrak, kterY se jig stavi.

TakovY byl maj posledni rozhovor s Patedstavitelem Ceske reakce pied peti roky. Dnes snad i pan 2ilka vidi, 2e celY narod je "Benegovou smeekou." A na takovou smeeku nestaei asi vgechny koncentraky Gestapa.

Bylo to poeatkem biezna 1939.

Mel jsem veiejnou schtzi lidu v Nachode, za jeho' humny se tahla na ge nova, hranice. Ihned po svem pijezdu do mesta jsem byl udiven nekolika zjevy. Ptedne tim, Z"e na namesti staly nejenom zastupy lidu, ale i iady eetnika. Take na chodbach, kde se schaze konala, byly silne policejni hlidky. Ale nejvice jsem byl pfekvapen tim, pied budovou stalo nekolik ti gskonemeckYch vozidel.

Pied vchodem do salu mne vyhledal zastupce okresni politicks spravy a chvejicirn se hlasem kladl mne na srdce, abych mluvil umirnene a zaptisahal mne, abych ani nevyslovil jmeno Benek sic ze by musel projev rozpustit. Upozornil mne dale, 2e, do Nachoda prijeli tiggti Nemci, bez pochyby agenti Gestapa, budou na schtzi a 'Ze jakakoli neprozietelnost by mohla zhorgit nage vztahy k Berlinu.

Slibil jsem mu to a dostal slovu. Mluvil jsem vgak o Bismarckovi, ktery je vYrazem tlfZeb nemeckeho naroda, a mluvil jsem o Masarykovi, - eb naroda na geho. A dodal ktery je vYrazem tu Z jsem, 'e Po nas soused, abychom se nedivili, jestlile se nemecky narod hlasi k tomu, kdo zvedl Bismarckt y met, 'Ze my opet mame pravo 2adat po Nemcich, aby se nedivili tomu, jestli& nag lid se nechce zkici toho, kdo zvedl Masarykav prapor. Slovo o Bene govi tedy nepadlo, ale tisice lidi v sale i na namesti manifestovaly pro Benege.

Co se delo. potom v Nachode, nevim. Ale auto, jimt jsem se k ranu vratil do Prahy, muselo do dilny. Na zadni easti karoserie kdosi dal vYraz

(Wednesday) 30. kvetna (May) 1945.

OSLO 22.

Y Z NEDAVINI DOBY.

smYgleni lidu. Umelou rukou a ostrYm ptedmetem tam vyryl: "Hranidati verni zustanou."

Bylo to koncem btezna 1939.

Provadeli jsme likvidaci Narodni strany price a jeji organisace jsme ptevadeli do podzemi.

Jednoho dne byl jsem ye snemovne, kde se konaly porady o ustaveni Narodniho sourueenstvi. K polednimu mne volali ze sekretariatu

Okrskova schtize orfmnisatoriil se bode konati v USO budove v El Campo, Texas, tine 6. eervna 1945. Schfize zaene v devet hodin rano a ukonei o gesti hodinich odpoledne. KaielY Glen nagi Jednoty ma, piistup do bit() sch'lze.

S bratrskYm'pozdravem, Edward L. Marek.

strany, ponevad2 se tam dostavilo Gestapo. Bylo jich sedm a provadeli prohlidky stolir a sk •ini jednotlivYch zamestnanct. Dovedel jsem se, 2e hledaji korespondenci Usttedniho sekretariatu socialni demokracie s cizinou, ktera tam ptirozene nebyla. Jsa si tim jist, obratil jsem se na neptijemne hosty s dotazem, zda mne chteji zadilet. Ne-li, bych tedy prosil, aby si prohledli moji kancelat, ponevaa bych se rad vratil do porady.

Gestapaci vyhoveli a sli se mnou. Otevtel jsem sktiri, kde byly tti stohy nezavadne korespondence z posledni doby, ktera, tmyslne nebyla spalena anebo schovana. Ale pies to mne mraz pfejel po zadech a student pot mne vyvstal na eele. Nevim, jak se to stalo, ale stalo se: bral jsem stoh papiru rychle za sebou a cpal je do rukou.gestapaka, kteti letmo prohledli data a vidouce v gude rok 1939, ihned korespondenci vraceli. Jejich zrak padl jests na nekolik druht bro2ur, ktere vydala Narodni strana prate. Hbite jsem po nich sahl a kahlernu agentovi dal po jednom exemplati.

0 mtj psaci still se ji g nezajimali a odegli.

Sotva byli za dvetmi, vrhl jsem se ke sktini a z jedne haldy korespondence, kterou Gestapo melo v rukou, vzal jsem hned prvni list, kterY jsem toho dne rano nedopattenim nechal v kancelati. List jsem znicil jests ve chvili, kdy vettelci vyslYchali ostatni kolegy. Byl to opis dopisu, ktery mne den pied tim ptedal Piemysl Samal a v nemZ" Eduard Bene g informoval z Ameriky sve politicks ptatele o HitlerovYch ptipravach k svetove valce.

Bylo to 28. tijna 1939.

Dnes vzpominam pouze velkeho shluku lidi v

onen den u Masarykova nadra2i. Daleko giroko se tehdy odtamtud neslo "My chceme Benege." teska, policie rn.arne vyzYvala, demonstranty ke klidu a rozchodu. Znovu a znovu se ,ozYvalo: "My chceme Benege." A2 jeden nadstraAnik na to ptigel: "Jestli nedokaiZete nic ne2 ktieet, pak ho sem ureite nedostanete."

Demonstranti si to nepochybne vzali k srdci.

Bylo to v prosinci 1939: Na tteku z domova jsem se protloukl do prve vesnice za novYmi slovenskYmi hranicemi na mad'arske strane. Thstal jsem na noc u sedlaka, stareho stoupence Hlinkovy l'udove strany, kam mne zavedl agrarni funkcionat, kterY dnes rovne2 2ije v LondYne. Nedovedu si vysvetlit, jak se to proklubalo, ale neztstalo utajeno, 2e jsem byl eeskoslovenskYm poslancem a 2e jsem na tests do Francie.

A tak jests v noci se dostavili k lud'ackemu sedlakovi jeho sousede a v gichni, vaetne mad'arskYch sedlakt, mne pii gli iici, 2e se citili v republice spokojeni a 'Ze se jim po tech dobach stYska.

Kdy2 jsem ve etyki hodiny rano opou gtel statek, bodry sedlak udelal mi tii ktaky na eele, polibil mne na obe tvate a se slzami v oeich, cirZe za ruku svou mangelku, prosil: "Vytidte panu presidentovi, aby na nas nezapomnel."

B. L. V

KALENDAR. 30. kvetna. Manifestaeni yeeirek v ramci oslavy osvobozeni Ceskosiovenska v Sokolovne v Dallas, Tex. 3. eervna. SpoleenY We'd a odpoledne eeskY program v sini tadu Slovan Cis. 9. ye Snook, Tex. Bratti hlavni atednici slibili svoji ptitomnost.

3. eeryna. Mengi program a odpoledni beseda elent tadu cis. 148 a jejich ptatel v Nrodni sini v Elmaton, Texas. Zaeatek v 1:30 odpol.

3. eervna. Spaleena svaeina elent tadu Vygehrad el. 43 v Ttylor, Texas. Zahajeni schtze v 1 hodinu odpoledne.

3. Cervna. Oslava vYroei postaveni spolkove sine tadu Pokrok cis. 84, v Dallas. Texas.

6. Zervna. Okr gkova, schitze organisatorfi, v budove USO v El Campo, Tex. Zaeatek v 9 hodin rano, elenstvo Pada okolnich ma ptistup volny.

10. eeryna. Velkolepa zabava tadu Jaro, 130, v Dallas. Texas.

V My ygichni, elenove nagi mile Jednoty a tadt, zavazali jsme se eestnym slovem, pii kterem jsme kladli ruku na srdce, budeme vgemoZ"ne pracovati pro dobro Jednoty i na geho tadu.

Jest nas mnoho, kteti jsme dame slovo zachovali a Jednotu privinuli k srdci, v nem2 ji stale nosime. 2' el, byli nekteti, kteti sveho slibu nespinili a zastali vlanYng,

&Rita, $.

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATSKE ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

Otec, obdaten nadejnYm potomstvem, podtil se zas jednou po del gi dobe gt'asten. Zdrava dena a zdrave dite rozptYlily jeho my glenky na dobro. Pustil na chvili sve Umorne a nervy trhajici kalkulace stranou, neshanel se stale po kursech, spi ge se vyptaval, kde prodavaji nejlept malaga a nejzdravejt piva. Kdykoli se vracel dome, vtly nee° takoveho pfinadel v sech pro Zenu a dite.

DobrY mug!

Pravda, bYvalo mu nekdy i ku podivu teskno.

Rozjimal toti2 nekdy i o torn, jak by nyni mohl bYti gt'asten a bladen, jak ZadnY kral by se mu nemohl rovnati, kdyby . . . kdyby Ba, kdyby! — To vge delo se takfka pfede dnem velke rodinne pohromy. Ptiplitla se ti ge, jako zmije.

Jednoho dne vratil se Rube g domt v stavu neobvyklem. Klobouk mel zlehka naradenY a na prahu ponellud se potacel. Usmival se nepfidetne a blabolil ruzna slova beze v gi souvislosti. Kabat mel u spodu ubrouzdanY, jakoby jej, otikal o zed'.

Nage da.my, spatfifge takto zfizeneho Rubege, 14asem spinaly ruce.

Inu, nic platno, pan Rube g vratil se z vinarny se gpiekou, a to s dosti znadnou. Chuda's sotva stal na nohou.

Ale damy v takovYch pfipadech nemaji gpetky shovivavosti, nemaji smilovani.

Rubeg dcpustil se todinu toho site poprve, ale prave neodekavand novotina poplagila my nevYslovne. Tak jej nevidely je gte nikdy, ani netuSily, Ze by jej tak mohly kdy spatfiti.

Uvitaly jej slovy neoplYvajicimi pfilignou nednosti.

"Ale Ladislave, jak vyhlidig ! Ani to nemohu .."

"HnusnY pohled . . . " "Kterak jsi se mohl tak zapomenout! Za biMho dne! UdinenY skandal!"

A spinaly zase ruce.

Rubeg nedbal valne ZenskYch vYtek a dobracky se jen usmival. Kdy't se spatfil v benatskein zrcadle, propuki v nepteetnY vYskot.

"Pro Boha, co se deje s Ladislavem?"

Chovani jeho bylo skutedne zahadne.

Vesele rukou mavaje, pak pfimo do sveho pokoje, kde vrhnuv se na pohovku brzy upadl v tvrdY spanek.

Nechaly jej, aby se prospal a — vystfizlivel.

Po nekolika hodinach procitl, ale proti v gemu oeekavani vzezteni jeho nijak nesvedeilo o vrativgi se rovnovade du gevni. Naopak. Vyskoeil prudce a obema rukama chytil se za hlavu.

PfigernY pfelud vypla gil jej z opojnYch snit a na mysl mu vratil skutednost.

ZtrnulY jeho zrak utkvel na zemi, ktera — zdalo se mu — propadla se pod jeho nohama.

Vide pled sebou temnou, bezednou propast, do ni spadalo vge . . . vge co miloval a k Cemu lnul! Namel se ubra.niti zlovestnYm pfizraktere se posupne nan zave govaly a vladely jim po pokoji.

Rozharane, blizek zoufalstvi, potacel se chvili komnatou, koneene klesl vysilen pfed obrazem sve Zeny a hlasite zalkal.

V torn zvolna rozevfely se dveke a jako duch tige veg la Konstancie. Z jeji tvate, jindy svet a pine Zivota, jakoby razem byla splynula posledni kritpej krve. Pkistoupila k mut i polotla vlidne na rameno jeho svou bilou ruku.

"Ladislava!" g eptla hlasem jedva slyttelnYm. Ladislav, uveclomiv si pfitomnost deninu, zachvel se na celem tele. Chtel povznesti k ni hlavu svou, ale ona mimovolne srazila, se mu na prsa, teikYch dechem boufne se zvedajici.

"Ladislave, upokoj se!" ozvala se zas po chvili tiena, jegte getrneji a opatrneji net' pfed tim. "Vim ji2 o vg em . . . vim, jake nas stihlo negtesti!"

"Ty vig ?" s hruzou vyrazil ze sebe Ladislav Sedev si zas kredovitd obdma rukama hlavu.

Ve stkedu, dne 30. kvetna 1945.

IrtEITNiS "Vim," odvetila zdrcujicim a pfec zas konej givYm klidem Konstancie: "Byl to prase pan Rudl a ptipravil mne na v ge! Pfigel, aby mne ukonejSil 0 eem dovedela se pani? 0 v gem tom, co bal se ji syekiti do due rozru genST muL Na burse doSlo ke katastrofe nahle, jako kdy prom udeti. Ti, kdo2 nett'astne kalkulovali, zem piisli na mizinu. Mezi nimi jednim z nejkruteji stiZenYch byl Rubes". Osudna chvile pravila jej nejen o posledni vlastni gro g, ale i o penize Konstanciiny matky, kterYmi v posledni dobe odvaine manipuloval.

Slovem, zablesklo a zapalilo! Osudna katastrofa stihla rodinu nezvratne.

Stall nad propasti.

Ladislav, cite tit Konstanciiny ruky na svem rameni, diouho nebyl schopen slova. Ponoten v sama sebe, dusil v sobe take, chmurne myglenky.

Tu schYlila se k nemu zas Konstancie a uehopivgi jej vernou svou rukou, jako na vzpamatovani Septla mu laskypine do ucha: "Ladislave, nezapominej, Ze ma g dite!"

V torn zaplakalo ye vedlej gim pokoji jejich dite. Plakalo tak Usedave, tak pronikave, tak ialostne, ze oba k jeho kolace spechali.

Ku podivu! Dite jindy fiche a pokojne nebylo tenkrate k ukonejgeni.

Kvilelo celou noc! — Celou noc!

VII. Na Negtesti podoba se la,vine. Balvan nepada na lidske fitulky sam, nYbr2 trha za sebou zkazynosne spousty hrtz a zla. V ge sype se pak na hlavy negt'astnikt jako neodvratna str2 osudu.

Nesejde na torn, je-li strd zavinend Ci nezavinena, Tak i u Rubegil Bursovni nehodou na mizine se ocitnuv gi rodina taktka machem ruky nalezla se v naprosto novYch kolejich Zivota. Radem zmenily se porriery. Jmeni stare pani Holanove pohltily negt'astne finandni kalkulace, Ladislavovy vazky rozmnotly a roz gaily se v posledni dobe hrozive. Chteje pfedejiti katastrofe, napinal sily sve do posledni chvile, cpal rozevirajici se diry vgemoZne, ale poslez nateklo vody tolik,ze zachranne snahy vedly jid jen k jedne vYslednici, k — zahube Jiz pied poplachem bursovnim Ladislav jen s tedi nalezal tver ku kryti rtznYch svYch zavazkii, jen s bidou sehnal vtly tolik, aby udidoval se nad vodou a vyekal pfizniveho obratu okolnosti — led jakmile praskati zadala smela stavba jeho nebezpednYch kombinaci, zlo lihlo se idasnou rychlosti.

Lavina! fiver byl okamtite ten tam, po ktere se Ladislav v hojne mire je gte nedavno nezbylo ani stogy. Zprava o jeho nehode roznesla se bleskovou rychlosti, mluvilo se o ni hlasite zejmena v Café francais, kamd Ladislav kdysi chodil "OW se." Nedaleka, byla chvile splatnosti smenek, a o splaceni nemohlo bYt ani fedi. Pfirozeno. Hotovosti nikde jiz Zadne nebylo, sotva holy Zivot obhajovali ponenahlu jen tak tak, nebot' krome skrvneho vdovskeho platu pani Holanove nebylo z hruba Zacineho jisteho dtichodu. Ten staeil sotva stare pani, ktera ostatne pomahala, jak mohla. Jen 2e pohtichu nebylo jiz skoro z eeho.

Goz divu, ze za takovYch okolnosti hromadily se ruzne hrozby. KatlY pojednou se WI a chtel pfijiti ke svemu grogi, nikdo nechtel Cekati, nejmene trpelivosti meli dobrodinci v Cikanske ulici.

Take pan Rudl visel u Rubege s nekolika tisici zlatYmi, kterYmi jej on zaloZil u pfilettosti jakesi finandni kalkulace, k nid mu sam horliye radii.

Ale zda se, ze Rudl byl v takovYch vecech mazanej gi a opatrnej gi i nejprohnanej gich dobrodinct lichvafskeho cechu. Tolik je jisto, jegte 'Hive ne'Z dodo ke konkursu, Rudl pravomocne zaznamenan byl v knihach u soudu jako prvni pretendent na v gelike svrgky nad propasti se ocitnuvgi rodiny Rubegt. A jelikod nebylo zhruba ZadnYch jinYch prenotaci, dadnYch jinYch zavazkil prvni tidy, mel Rudl pray° prvniho vetitele. Pospi gil si a zajistil se znamenite.

Ale vylotiil dIechetne take v das svYm cllutinl-

ktim, ze z vS7hody to nehodle, sobecky neb dokonce net'etrne teLti jen pro sebe . . . Naopak.

RubeSovi za nedlouho mohli se presvedditi o nevgedni "bodrosti a roz gafnosti" sveho prvniho vetitele.

Odtud ke konkursu byl jen skok. V zapeti sledoval zajem svrgkt Ale dfive ne2 k nemu dodo, prodelali Rubegovi take Indio svildnou zku genost a gkolu Zivota.

Je vgeobecne znomo, kolik vrabcil zfistane na stfege, stkeli-li se mezi ne?! Podobne delo se s RubegovYmi pfately a znamYrni. Hned po katastrofe rozbehli a rozutikali se pode gene na vge strany. Jedni se ztratili z obavy, aby je stisnenY Rubeg snarl neobteZoval nemilYmi Zadostmi, druzi stranili se, aby se o nich snarl nemyslilo, Ze maji styky s rodinou tak se glou atd. Ukazalo se, Ze Rube govic maji pfatel vlastne ku podivu malo Ze zastup pochlebnikt, dosti pravidelnYch navgtevovatelt a domacich pfatel la jim verna ye zle chvili Zivota jen trojice lid!, kteri nijak spolu nebyli ye styku a ve spojeni.

Gyla to jakasi Karolina, pkitelkyne pani presidentove z easu lep gi minulosti, dale jakSrsi Tonda, spolu2ak Ladislavtiv, a koneene Rudl, pan Rudl. Ostatni vgickni se rozbehli a nic nechteli ani slygeti o rodine v ne gtesti se ocitnuvgi.

"Prosim vas, to je OW, rikala rentierka pan! Kulichova, kdysi pritelkyne ovdovele pani presidentove, libajici ji na potkani, "ano, to je tedka vec! Za na gich east ma kaZdY sam s sebou co delati. 0 nejakem pomahani jinYm nemilZe ph nejlepgi vtli bYti ani fedi . . .

A tak dale!

Podobne tvafili se vzdalenej gi pfibuzni, jejichto gtedrost oplYvala jen — vYeitkami. Na hlavu Ladislavovu spadaly odtud jen pfime neb neptime domluvy, Konstaricii za zady obdivovali, "kterak si mohia takoveho eloveka zalibiti." Jinak o litost nebylo zrovna nouze. Litoval kaZdY, prof ne 9 Blizgiho, zamoZnej giho pfibuzenstva nebylo, i v rodne vlsce Ladislavove vge zhorgilo se hmotne tou merou, Ze vydatne podpory nebylo lze oeekavati ani odtamtud. Co kapkami dochazelo, pomahalo jen z okamtte Zivotni tisne. Velice vhod pfi gel jednou i pytel mouky.

Jinak nejspolehlivejtm a nejmleenlivejgim ulevovatelem v okamtte tisni byl c. k. pfijdovni fif ad. Kdy2 bylo nejhilf, pomohl nejaky ten zlatY naramek bezpeene. Retez z ryziho zlata, houpajici se na Ladislave veste, ptedchazel naramktim ovAem dobrSrm prikladem, a misto jeho zaujal ketez jiny, ku podivu tomu prvnimu podobnY . . . jen ze nebyl ze zlata, najme ryziho! Ostatne meli toho Casu v domacnosti RubeSove jegte dosti okazalou sbirku rtiznch zlatSrch a stribrnch veci, kteret v ptipade nejnutnejSi potfeby neodmitli by ye 'cr7Se vzpomenutem c. k. pujeovnim firade.

Pohrichu dfive nez zasoby tyto mohli vyeerpati, stihl je bez okolku urychleny zajem syrAJednoho dne hned z rana dostavila se soudni komise s peeetnim voskem a vS7merem, die nehot zakon ukladal zabaveni ve gkerYch svrgkii v konkursu se naezajicich manZelii Ladislava a Konstancie RubegovYch. Prace trvala celY den. Zapisovali do prOtokolu temef kaZdou drobotinu, a co jen mohli, zapeeetili. Zvlagt,' zapeeetili dvefe do Zluteho salonku, v nem2 pfechovavali sviaj nejokazaleft nabytek a nejcennejt majetek. Za ni pedeti zustala vezeti vedle mnohYch jinYch veci take pohybliva hlava komickeho Aklebilka z Italie, k nemu2 mala Bladenka ruoky sve rada vztahovala. Jinak take v ostatnich dvou pokojich rozkapala slavna, komise dost a dost peeetniho vosku. Peeet' stihia i piano, na nernd kdysi "Pisne nadeje" do pozdniho vedera pfehravala Konstancie, ano i psaci stal Ladislaviiv, do jeho prihrad komise uloffla cennejg i drobotiny. Div 2e nezapeeetili take malou Blalenku v kolebce, ktera spatrivSi neusmevay e tvare Urednich vykonavatelt, zas a zas usedave se rozplakala.

Mlada, mami tehda2 smutne Septala, ze kvilici'dite jiste by uti gila . . . pohybliva hlava komickeho g klebilka. Bohutel — vezela jid za pedeti

Strata

ViSTNft

Ve stiedu, dne 3O. kveIna 1645.

Oddil DopisovatelskfT ati Vgem nagim matkam od fidu Elmaton cis. 148.

Palacios ; Texas.

Mile sestry a bratti!

Jak jo yam katclemu znamo, to na g fad od bYva katdou prvni nedeli svoji pravidelnou schazi, tak i v mesici kvetnu br. pfedseda Josef Zemanek zahajil schuzi v pravidelnY eas zo, pfitomnosti dvaceti elena. Pak byl eten protokol, br. tajemnik hlasi, to dopisy nejsou tad_ ne, na to mu br. piedseda podava dopis od deskoslovenskeho eerveneho ktite ; kterY byl bratrem taj emnikem spravne a srozumitelne dten. Po pfeeteni toho dopisu br. ptedseda se tate jak a co soudime o tom dopise. Byl podan navrh, by bylo povoleno 25 dolara, druhY navrh byl podan na padesat, kterY navrh byl jedno hlasne ptijat.

Mill bratti a sestry, tito dlenove neeekali tento dolar nekdo s nebe snese tomu ubohemu narodu na zlatem talifi; tady neni tfeba tadneho uditele, aby nas udil, kdy se mama modlit a kdy ne, tady mluvi cit a srdce k blitnimu Bratr pfedseda scleluje, to ttinacteho t. m. ptipada svatek matek, take by se to melo oslavit v pfigti schazi, ktera, ptipada. 3. dervna, a to aby nage maminky donesly nejake zakusky a bfi te se postaraji o silnej gi ate si udelame spoleenou svadinu. Tak nezapomerite, mile sestry na tuto schtizi a doneste co ktera matete a je. se postaram, abych yam bratti to obeerstveni dobte ochladil. A ptived'te i svoje platele, tak jak br. pfedseda naporueil. Volal bych i bratra redaktora ,ale volal jsem ho; kdyt jsme pofadali vedefi pro SALT, ale ani mne neodpovedel, ani mne to nedal na kalenclat.

Tak neopomerite, sestry a bratti, den 3. dervna, v Narodni sini v Elmaton, v jednu tticet odpoledne. Na shledanou.

Za tad Elmaton, Frank Domorad.

Pozn. red. — Vynechani va geho podniku v kalendati spolkovYch zabav stalo se nedopatfenim. Pfig ti spoledna, svadina elerta fadu cis.

148 bude na kalendati. Kapitulace Nemecka, di_ li polovieni viterstvi Spojenca a pfedev gim nag republiky pfineslo alespori nektera uvolneni a mezi ne naleti vetgi 0101 gasolinu. Od 22. dervna dostanou autoiste tfidy A na kupon gest galona gasolinu na misto dosavadnich otytech.

Doufejme, ze hadoviti Japoneici budou za napomoci Britanie, Francie a neni vyloneeno take Ruska — dtive zkru geni net se poeita a po to doekame se i novYch rafu na osobni vozidla a motnost zajitclek na vet gi vzdalenosti bude zase skutednosti. Pak se s mantelkou mezi vas ureite dostavime — mame na zajitd'ky do - utulneho Blessing vzpominky nejkrasnej g. Pozdrav vgem a dirite se v tade i v odbodoe SALT. jak v minulosti!

V Taylor, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

No, dnes pig u par tadka. Veera pro mne pHjel farmat to mam jit kopat tu kralovnu; 40c na hodinu. To jest velice dobra cena ,ale vita, Pan to vge zastavil, neb skoro rano meals) pfeprchat, a po osme hodine sprchlo dost dobte, a jegte htmi a blYska se. No; na neco to bylo dobre, aspori na skorY korny. MinulY tydon ye sttedu se pfihnala bouika od zapadu. Take jsem mel jit kopat, ale prave jsme vyryvali zemaky. No, chvala Bohu„ udelali jsme dosti dobre, a ty, co jsme pohnojili umelYm hnojivein ,ty jsou opravdu pekne. To mi poradil pan Torn Cuba, to to moc pomilte, a ma pvravdu.

To mute katclY udelat, hnaj stoji $1.70 sto, a male ho dat jen tro gidku, a hned se pozna rozdil. No, my jsme posud vyryli 5 buge a jegte mame asi 3 neb 4 vyryvat. To budeme miti zas brambora na dlouho, jest-li nam nebudou hnit.

Vdera bylo na radiu slyg et, to mnohe \red nebudou k dostani, jako maso, cukr, sadlo,

maslo a olej na pedivo. Ted' maji 5 lib na sobu na 4 mesice, tak to neptijde moc peel kejky a delat ty underholty a slavy, to v ge pfestane. Mnozi fikali, nam nebude nic; my mame vgeho dost. 'Jo, to se tekne; a bide stale se hrnou do /nest. Ano, jsou ty ceny velike, ale ono se chodi se dtbanem tak dlouho na vodu, at se ucho utrhne. Ted', jak vse. bude utiskovano, tak se podivaji tad' toho loket. Ut jsem slytel tot na radio, ae za mesic neb dva budou chodit a chtit sekat "jarty", cot mne to neugkodi; je, ut sekam davno a take pomohu kde mohu a kdo chce.

Vite, tot Ceti v novinach, to jak to boutka gla od zapadu, to misty kroupy zkazily arody.

Ty postitene lituji, nob jsem to zkusil dost, jak se dlovek citi, a letos toho bude moc, neb hned v bieznu moc misty byly. Ono to vge napomaha to valce. "Jen pestujte v geho dost," fikaji, a kdyt toho maji, tak jim daji co chteji.

Mnozi natikaji; to v ge jest moc drahe. Prosim vas, na ty ceny, co lido dostavaji, to neni tak drahe. Je gte od 40c do 75c na hodinu maji delnici. Ja jsem delal na jednom "jarte" za 50c na hodinu. A gel podle chlap a pravil, to on jinak nebude delat jak 60c na hodinu. Jar pravim: ja jsem spokojeny. Mnozi fikaji, to lid v meste nic nedelaji. Ano, ti, co se jim nechce delat. Veera byli u nas dva a chteli mne na praci. Ja, mam stale co delat.

a

Zde jsou ceny: mouka, co jsem posledne koupil, $2.33 hrubY sdeek, cukr 10 lib. 64c, slanina 33c a podhrdli uzene 25c libra, zemaky 5 at 6c lib., maso na gulag 25c lib., steak 40 a 43c. Sadlo posledne jsem platil 18c lib. pane, a vejce se prodavaji od 31c do 34c, sm P tana od 47c do 50c; minuly tYclen stare slepice 26c lib.

Prave platno, to je drahe a k tomu ho nemotno dostat, tak ted' jsou dobre i saaky od krmiva, dfiv si jich ant nevSimali a jsou od 25 do 35c jeden. Vgak ty feel: jak' kroj, tak se stroj, a i to jim ustane.

S pozdravem, jsem v act& Joe V. Kohutek.

V Rad Bratri Svornosti cis. 60, Wallis, Texas.

Ct. bratti a sestry:Timto vas uvedomuji ; to fadova schaze se bude konat v nedeli, dne 3. eervna, a ne druhou nedeli, jak to bylo v adresati; tak to prosim p. redaktore opravte.

Tak, bratti a sestry, kteti se zajimate o firazovou pojistku (double indemnity) se do schaze dostavte v nedeli, ye 2 hodiny odpol.

S bratrskYm pozdravem, Charles Zalesak, taj. a neetnik.

V ZE gICiHO KROUZKU ZEN V RADE POKROK. Dallas, Texas.

Oznamuji sestram, to pfi gti etvrtletni schaze ptipada na veder dne 7. dervna. Po schazi bude malt' veeirek, tedy ptived'te sve rodiny a pfineste malt' zakusek. 0 zabavu jest postarano.

Divadlo "Karneva,1" sehrane v fadove budove se hezky vydatilo nav gtevou i peknou souhrou. Jmenem adinkujicich dekuji yam za vagi fieast a za ten peknY klid pti-hrani. Ani neuvetite, jak velice jste se hercam zavdeeili. le jste se snatili zachovat ticho v hledi gti. To se pak pekne hraje a to jest jedina, odmena herd.", vase pozornost a potlesk.

Diky jegte jednou.

Ant. Ondratkova.

V Rad Vygehrad eislo 48, Taylor, Texas.

Mili bratti a sestry:Timto vam davam vedet, to v posledni nag schazi jsme se usnesli, to po na g ptigti schazi, ktera ptipadne na 3. eervna, budeme miti zas spoleanou svadinu pro eleny a jejich rodiny. Proto nezapomerite na prvni nedeli v eer ynu a pfijd'te.

Sestry jsou tadany, aby katcla neco od peeiva na svadinu ptinesla.

Schtize bude zahajena o jedno hodine po poledni, abychom meli vice easu na svaeinu a potom na zabavu.

Se sestersk'm pozdravem, Milady Hejl, taj.

Cikani.

Doti se vyrojily ze gkoly.

Zaslechly neobydejnY zvuk a nastratily ugi.

"Parimaminko errrnooka, pekne prosim, dajte ka geek chlebieka, dajte!" — sly gely od kterehosi domu.

A tu se tit objevily deti odene ye gpinave hadry i snede cikanky s ternYmi nemluvriaty na zadech, kudrnatYmi a gpinavYmi. A tamhle — ptes silnici ptechazeji dva cikani s hustYmi vousy, hranati a divoci a demi jako noc. Male deti utikaji do chalup k mamindine sukni, ale vetgi se ut cikana neboji.

"Chlapci, pojd'me se podivat na louky. Tana jsou!"

Chlapci se rozbehli aprkem.

Za dedinou stoji tfi, otyti gpidate stany pfikryte velikymi gedymi plachtami. Za boudami voziky a k vozikarn ptivazani konici, hladovi a hubeni. Stoji smutne a tvYkaji chudy obrok — kousek slimy promichane trochou sena. I psika tu maji — take takoveho hubeneho a vyhladoveleho. Ale diperny je jako veverka a chlapce vita ostratitYm gtekotem.

Pod plachtami v boudach se povaluji cikariata odena jen ko giii nebo bundiekou rortrhanou a zalatanou na v gech stranach. Bot neznaji ani jich nepottebuji. V lete jim horko nepicekati, a v time pied mrazem zalezou do hadrav a slimy — a take je jim teplo. jsou jako zvet.

Mezi boudami cikanky z kameni zrobily ohnisko a na kameny nad plamenem postavily hrnec. VaN zemaky — snad ptivati i trochu zapratene polivky.

Cikariata, jak uvidela deti z dediny, vybehla z bud.

Maly jeden cikanek — namel na sobe net tu rortrhanou bundieku — pti gel at k chlapcum a prosil o kousek chieba, 2.,'e ma Mad. Meli a deli mu.

Za to jim postavil vrbu a na travniku udelal nekolik tak obratnYch kotrmelct, to se mu vgichni divili. Frantik Hlotka o zkou:kl po nem , ale neglo to.

"A jak ti tikaji?" zeptal se Frantik cikanka.

"Daniel."

"Daniell, postav je gte vrbu. Dostane g jegte krajic."

Daniel postavil nejednu, ale vrb za sebou bez podtu a dostal krajic bileho chieba. Cane, ()aka radosti se mu at smala.

I ostatni cilcariata chtela, ale chlapci nemeli.

8e1 tudy myslivec.

Cikariata nechala deti a rozbehla se za mysliveem.

"Dajte grajcar ; velkomotny panko, prosim grajcar — grajcar!" pane , dajte grajcar Pantata myslivec se usmal a hodil jim na silnici nekolik dvouhalett. To byl shop! gkolakiim se od cikana nechtelo, ale odzvonilo jit poledne, blitila se hodina — byl eas do gkoly.

Net bylo po gkole, cikani byli ut zase nekde v druhe decline.

Na louce zustal po nich jen popel spaleneho ohniska.

A Mrgtik.

V Korunovaeni klenoty nedoteeny.

Pratsky rozhlas oznamil dne 13. kvetna, to podle zpravy uvetejnene v organu katolicke 11dove strany "Lidova demokracie" korunovadni klenoty, o jejicht osud vznikly vane starosti, jsou na gtesti nedoteeny. Jsou zazdeny zaroveri se stfibrnym oltatem Sv. Jana Nepomuckeho pod VladislayskYm salem na pratskem hrade.

K. H. Frank brzo po kradeti techto klenota vratil je na hrad, ale delniky, kteti je zazdivali, zavazal slibem mleeni pod trestem smrti. Tito svedkove nyni promluvili."

V Mezi nami v °sadden i mestech je dosti nagieh krajanti, kteri skoro eekaji na uprimne pozvani, aby se stall deny SPJST.

stIedu dne 30. kvetna 1945.

gtrana

as.

Snook, Ctend redakce a mili etenati:— Dnes jsem se rozhodla, ze vfirn my zde ye Snook pokraeujeme s ohledile obno geneho eativa. Z poeatku myslela, Pe to budu. kvitovatiaf: konei, ale pak se nine zdalo, Pe velmi mnoho najednou, a tab si to trochu delim, a take moZna, Pe to trotku pchiclne kteti je gte nieim neptispeli. Tak, jab zdejel tak kaPcla rodina by mohla ptispeti, a i kdyt, nerntilete daro;'ati gativa, penePitY prispeVek bude. velic Jenom, prosim vas, neposilejte eatii,to ne, lige ma bYt dobre, eiste vyprane ne. A jestli nekde chybi knoflik, tak ptigijte. Pige nam jeden vojin ze tam nemaji nit', jehel : a ani knoflikt. neco nekomu chcete podarovat, tok dite, aby to bylo new lepeillo a nab pane' vypadalo, a toto bude take der merickYch Cecha. Tato sbirka jest v-3j•lerad jen pro nas lid v Ceskoslovensku.

A tedy zde jsou jmena claret: Pani Anna F. ‘8ebesta, balik obnce;e:riell, tiva; pan a pi. Jan Rubae, ban gativa; p. a pi. Luis Marek z Tunis, va a dva pary sttevicti; pi. Marie obnoe'eneho gativa; p. a pi. Frank a Jar. lik obnogeneho gativa; p. a pi. Eddie balik gativa a jednu paru sttevict Walter 8. ebesta, "blanket" a ponoPek; . pi.

Vajdakper pee _e p. a pi. Jan Marek, penezity dar $5.0.

Vajdak, balik obno geneho eativa; D. rel Orsak, balik obno geneho gativa; krabanek, balik noveho gativa a t skSrch tepl3ich puneoch a tit park skS7ch ponoPek; p. a pi. Henry Jakub,lji:, obnogeneho gativa; p. a pi. Will Kees; obnogeneho gativa; pi. Anna Oz,e5.k, nokneho gativa; Ktest'anske Sestry z darovaly $2.00 na zakoupeni jehel a niti D pi. F. M. Vajdak, balik gativa, skSich puneoch, d ye pary nauP, soubor niti, jehel a knoflikd. Ve:e: define diky!

Pani Marie F. Kulhankova,-ValovO.. ston, Texas, Va g dopis v poslednim stoji za pkeeteni, a ne jenom jcdnou, e kolikrat. Souhlasim s Vami tpine. V • keskove mame dobrou a vernou zasta nagi deske teei. Znati vice keel. je gte nikay komu neugkodilo.

S pozdravem, Maria V Svaz Cechoslovanu, Cis 92, Ft. Woo Mil' bratti a sestry:— Oas utika, pomalu bude pul toll° nami. Tepleho poeasi jsme je gte, moo .0asem je dost chla.dno a hocline dy nejsou ty nejleP gi, hodne je beca:ez 1 vrany letos jsou moc na polich Tez mame Den matek za nami, v ni jsme meld dobrou ve'aeti a vePer pfinic.7 bavu. Srdeene diky se'stram, ktere p peeivem a salaty k teto hostile. A d.„ ne diky sestram, ktere vypcmohly v kueley .

Jidla bylo dost a lige dobte chutnalo.

Dne 3. dervna bude poi-Adana. voina Z(.77:92a hudbe Vladi Motle z Temple, na ktceet; jste vgichni uetive zvani. Je gte jsem neirtjja lest vyposlechnouti one hudbu, ale jab slygela, pry hezky hraji. Prijd'te,. co r±)S. bylo co nejvice. Litovati toho jiste n.ebvetlete.

Pak 10. eervna ptioada, tadeva schtj.ze, zo..6.6,tek ye 2:30 odpoledne. Mill brad: a se„••tev, ptijd'te, co by nas bylo vice. Ted' pc krat nas bylo tuze Indio a piece mama sin, mame na co bSrt hrdi. PPijd'te do 2.0:raTe po schtzi si trochu pohovoPit, piece ty glenky, tPebas jsou na v gech koncich svf.to, trochu zmeni, ja to vim podie sebe. A :C.F:M.7 'name nejak3'7 kriP nest ,ovgem, za ranohe telgi a nezapornenutelne. Ale lcd.y 72 •si veee 7:0myslime, jsou to na ge osudy a musime er, ,s nimi smitit. Tato valka zmenila nas veaelty, teP plany pkeru gila. My musinae, doufat, zase bude vgecko lepgi pro nas vPechny.

Uz abych ukoneila sviij dopis, stejne jsem

..ro tau zaeev- Eolkog.

cdpol. d'te neb

Ze

aagich so uP esi ado

12i re uoa ti se

Prienesta a •cea? T toe017. a stoji sami si ve ne•ti zase rodavat ce-

o VOIlii.

troz-

via-

a am byste akriala sose, no rids

'a.

ze baste opcseef.e, bratr 'llefite

pozdrataj. rodinne ebnodavoluji.

Houston, TeX. Kdo ma zalibu dopisovati do novin, jest to jako sejiti se k pkatelskemu pohovokeni, s tim razdfism, Pe na papir davarne sve myPlenky, jsme sami, Pekla bych, Pe v to chvili Pijeme dugevne, pro sebe a jsme si jisti, Pe papir bude s narni souhlasit, co mu podame, na etenatstvo se prozatim zapomene. At' je to ye vetejne spolkove praci nebo v soukromem Pivote nagem, claceme-li jiti svou cestou, druhYch lidi kritbco musime zapomet, protoPe lidi soudi to a ono. ale rnaiok.dy se ptaji prod.

Lidska duge je nekdy tePko k vystihnuti.

KdyZ ptemSelime o v gech tech hrtzach zdalo by se nam, Pe neni moPne aby elovek s lidskou duSi byl toho schopen. To snad ji2 je tak vrozene v li.dech, Pe Pivot na g j.e stalk boj, vPdyt' elmek nekdy sam se sebou to nerozhodne ku sv6 spokojenosti. Nekdy jest to srdce, ktere nas zavede no rortrPite cesty, jindy zase rozum.

Ale pres to v ge jsme si piece jisti, Pe jedno si na svete, co vede ku blOenosti, to jest lasha, a tab snad jiz proto musime proPivati Pivot gt'astin i ne gt'astni, abychom ocenili jeho krasu.

Oast° 4ygime otazku, ja,kSr bude svet po Myslirn Pe takovY, jaky si ho Tide sami udelaji.

Spanhelova.

V Ripka o Zs. programu.

Sylvain Mangeot, diplomaticky korespondent Reuterovy zpravodajske kancelake, ozna,mil z LondYna dne 14. kvetna tuto zpravu: ":"jeskosiovensko zalo21 svilj program obnovy 6iste, ria praktickern a nikoliv ideologickem podklade. Dr. Hubert Ripka, ministr zahranieniho obchodu, kterY byl v eele informaeni by v rninisterstvu zahranienich veci v LondYne, rozloueil se se zastupci tisku pied sidm odjezdem do Prahy a pravil, Pe nove eeskoslovenske narodohospodatstvi bude souhrn kontroloVaneho a soukromeho podnikani. ftekl Pe "jsme pevne odhodlani dopinit a posilit svou politickou demokratii hospodatskou a sodemokracii. V tomto smeru budeme postupovat v duchu nagich vlastnich narodnich a po1itick3j'ch tradic a podle s'Och vlastnich metod a, zvykt. Pokusime se, jako jsme tak valy einili v minulosti, ptijmout a pouPIt nejlepei zbug enosti jinYch narodu a ptizpilsobit je naSint zvidetnim pottebam!'

Reutertiv dopisovatel dale prohlasil, Pe pki zmkrodneni eeskeho takeho prtnnyslu bUdou u(trieny dalekosahle zmeny, aby se mohlo rodni hospodafstvi zeme rychle uvest do potadku. Dr. Ripka mel pki torn na mysli ureity podet podnika vekejne kontrolovanYch (ne v gak vkly statena) vedle jimich soukromYch podnik0.

Pokud se tYee lehkeho prilmyslu veskoslovensl,tu, neni dosed jasne, jake plany se vynoti vzhiedem k tomu, ze pied valkou vznikl decentralisaci velkS7 poeet malSrch podnikt.

V Seznam Nd mcu, kteki poru gili prime& Arnericka rozhlasova, stanice v Evrope, citujic praPsky rozhlas, oznamila, Pe eeskosloven,eti vojen gti velitele a mistni vSdaory "oznami jmeno, a eisla nemeckYch jednotek, ktere pokraecvaly v boji i po 9. kvetnu, kdy se Nemci vzdall. 6'eskoslovenske trady sepisuji seznam tech Nemet, kteti spachali ukrutnosti na civilnirn obyvatelstvu."

V Harunou etesti eleveka jest, je-li se svYm spokojen. Jak je take zastasa, poet:ve. PPemnoho lidi fgak s vedomim, ie by pile zarnestmini mohli lepe zastavati, muel se, otravuje, se tak celY Pivot. Je-li k prici ehuti, jest prvni pomirekou uspechu, vytrvalost v ni druhou a prakticky rozum . V Je pravdou, Ze kdo getti, ma za tri. Tuto dobrou vlastnost timoMuje naAe vlada vypisova,nirn techto vladnich piljeek, ponevad2 bond kou.peny dnes, veera; nebo zitra jest ktkenim penez, jez v letech pozdniho staff ztroeuji se v itle,• ve starosti o nejisty zitPek. 8ettete a zaenete dnes.

V nespravedlivejM je kdo vToi jinYm, tim vice se domniva, Ze sam je zneuznavan.

Straus 11.

Ve st1edu, dne 30. kvetna 1945.

SOKOLSKA HLL Sestry a bratti!

Bylo mi uloteno sdeliti s vami odporudenl z posledni tupni schilze konane 25. kvetna, by katda nage jednota v Texasu a Oklahoma, snatila se potadati dastojnou oslavu osvobozeni nag i stare vlasti co neldtive a aistY vYtetek z techto oslav odporueujerne, by venovan byl na sokolsky povaleenY fond na gi Americke Obce.

Jak yam znamo ze Zupa jinni ye sve yyrodni schazi pro tento Teel povolila $100.00 — a dar nagi obce by mel bYti die nalehave potieby, ovS'em co nejdustojnejS1 Dale hlageno nagim br. jednatelem, ze jen nekolik nagich jednot o sve einnosti zpravy zaslaly a ad divime se, ze nenajde se poriiznu buditel nage harcovniky ku konani svych pcvinnosti probuditi, ptec doufame, ze koneene se nage jednoty "rozhoupaji" k einnosti.

Jednota sokolska z COrpus Christi ptihlasila sestru A. Regmundovu do kursu Americke oboe sokolske a z dallaske jednoty, kde se nyni pravidelne cviai, ten vypravena bude jedna aneb ptipadne i dve nage cvieenky. (Jrnena dosud nemohu prozraditi). Cestovne vYlohy budou hrazeny ov gem nagi tupou.

Ve schazi tupni vatne zabYvali jsme se tat 0tazkou, by do nagi spravy administraani zaueovany byly vgude mladgi sily a kde motno aby jim vedeninagich : tales postupne sveteno bylo.

Uznavame, te tak jedine budeme MOCi zajistiti budoucnost nagich jednot sokolskYch i abychom sami ptikladem gli vpted,, bylp usneseno povolati do tupniho Ustkedi br. Vlad'u Hogka, od ktereho doufame, ze bude representovati nage mladgi sily a trvale ptipouta je k n.agemu snateni.

K °slave 15 leteho trvani Jednoty Sokol v Corpus Christi, dne 17. Cervna, Zupa jinni, js vam jit znamo, vyslala br. Fr. Rendla a mirno toho dela, deputace vypravuje se k nav gteva tato oslavy z nageho Dallas. Mnoho zdaru a pozdravy.

Bratru Jarkovi Ko garovi a jeho drutce, treba opozdene, zasilame timto na ge srdeane blahoptani za nag i tupu, Sokoia Dallas a pak i sebe.

Bud'te oba nam je gte dlouho zachovani!

Cast° mi ptipada, ze pakli v n.ekterYch tech nagich • jednotach nejsou sestry a bratti schopni probuditi se ze sve lhostejnosti, ze ptipadne ti mlad gi, nekteti z evidencil, svolati schflzi a vybidnouti k zahajeni tteba jen zabavne einnosti. Po ptipade nekteti ti jednotlivci by mohli dopsati nam, prosim, ()sobne, kde co a prod prate vazne u vas. Buderne yam vdeeni a motno-h i pornatem ku ptedu.

Dne 30. kvetna (Memorial Day) bude "Manifestace radosti" nad osvobozenim dra:he choslovakie v dalla,ske sokolovne a ad slavncst tato potadana dallaskou odboCkou SACT., jeden nag bratr a sestra sokolka by tam nemeli chybeti, kdyt nage stara vlast nyni °pet volna, jiste zas spat bude moci vexed a jak doufame, k slavne budoucnosti, ytdyt' my v gici nadwiru jsem se na tento den te gili, tolik toutili, ze ani mi nelze vypsati na ge pocity.

Ku konci prosim, dovolte mi vas v gechny zde upozorniti na elaneeek o vzdelavatelske einnosti v poslednim kvetnovem aisle Sokola, na strance 276, a i na alaneeek "Pravda vit'.;zi." v torn samem aisle na strance 281, a pakli si eba elaneaky pozorne pfeetete, pro dobro na gi veci, budu yam za to velice povdeaen.

Celt' na g tupni vYbor dekule Vestniku a redaktorovi br. MouCkovi za laskave uvetejno.vani nag ich odstavca v Sokolske Hlidce. Vern varn zdar!

Ludva 0. Hogek, tupni vzdel., 6002 Prospect, Dallas, Tex. V Dnegni Glen detskeho odboru mate bYti a bude zitra elenem va geho tadu. Ziskejte techto ptigtich alent a Utednika co motno nejvice, bude jich tteba.

I ve svobodne zerni jest nutno p.cdr3bItl. zakonftm a travidhArn, prave tak jako v ske orgc,nisaci. A zt„.kony bratrske, kla daj 1 elenam jiste povinr'osti, je2 nahraeicliy jsou vgak pfeeetnYmi vYhodami:

icibo. Ten rusk hlad po kultufT, po nmoho ostatniho. Narod, ktery se knihami, v nema touha po pa pramenech ve'cleni je tak takovY narod skYta, a ma v icy Uspe§neho vYvoje, nejleptrvaleho kulturniho a narod^ ruskYch knih plyne z toho tento pcznatek, paradoxni, ale veskrze kde lze nejsnaze dostati _ neni dues ani Moskva, ani LeJe to — Londyn, sovetskY dlovek nehledi uz tak a na nee() brYlemi ureite ptesne politicke koncepce, jak tomu bylo n= prilis davne. To plati zejmena 3.1tury. Neznamend to ovem, ze by n Rusku vyvijel nejakY Partebo neco podobneho. I nadale Kko sovetskeho .umeni zilstava i vychovnem a socialnim. Ale vice se vyoroSt'uje z obalu ideoa vymariuje se z jeho nozi. tot° ideologicke uvolneni patrno i tvorbe d.ramaticke novej gi doby.

L,z1c-ra dokladern je toho vSak drama krajinskeho dramaturga a spisovac.uka "Fronta". Zaoletka hry je zarotikladu dvou generalt. PrvY je boj ovn5.1:ern z doby revoluce, obeanske clobr,:7 osvedeenY bonevik, ale svou -nu'.. Nechce jit s duchem ea,su, ne; nevjc"m poznatkrim. Ty, kdo se udi, -Live akademiky. DruhY general, a.dy elovek, prilis mladY net aby at zasiuh v dobe revoluce. Ale je. rzndva hodnotu revoluce, ale starch doktrin, Dovede se pros dlIch=3na easu. Mezi obema generoznor o strategickem te geni jiste ace. Skuteenost uka2e ze mladY - du. Pi'ijiZdi Glen vojenske rady aby zbavil stareho genea cdevzdal je mlademu Agnevovi. na gimi starYmi soudruhy je, ,ej ueit. Mysli , 'Le zasluhy revoeti

V C7ereda e'eskeho gkolStvi. s vyslal dne 13. kvetna tuto ,arodni rada ustanovila dr. Ja-2.1f:.ckeho doeasnYm spravcem miehovy. NevSimejte si dosavadnich natizeni, ktera jsou v rozporu s duca7obez me eeskosivenske republiky. evinnosti podle pokynd Narodnich to je podle sve nejlep gi schopSte deny techto vYbora, jclete a pracovitosti. Ueitele, proti ee,.dne namitky se strany Narodwon se sve prate pokud man° tf:eni Narodnich vYborti. Odesm-avni zamestnanci ministerSholnich rit a du a Ustava, kteti dani na pensi nebo propugteni etimem, se navrati na sva Narodni vYbory po porade se ni ustanovi prozatimni teditele -ovani budou provedena okresnivYbory na "kolach stCednich a je nejaka nemecka . za .zeni bude odevzdano Ceske Skoly teho2 druhu. UCiteach na vuli, jak maji napravit na dugch 2a.ku v dobe otroctvi, ekud se tyre obeanske vYchovy a eerf,'n udebnic se mute dale poutt: ,-Lradou, '7",e mista v nich ispiroyana, budou vynechana nebo o7 duchu nave doby. Prozatirn nevydapocarobnejSii,cla instrukci pro •vytno uCiniti ihned opatteni, aby Skoly 6, 7 nebo 8 let a zastali vzhledem k nacistickYm toned pCevedeni do sttednich byli nacistickYm pos. .ent prye, musi bYt v3et na sti-edni gkolu, kde se zvidani pede. no

7:1:1

Straus IL

eskoslovenskST den vitezstyi ye Washin tone.

Kdyz po stale rostoucim napeti vyvolanem rfiznYmi a vzajemne si nekdy odporujicimi zpravami o bezpodmineane kapitulaci Nemck byl koneene vyhlakn den viterstvi v Evrope, eeskoslovenskY Washington se dostal do radostile nalady, ktera, ovkm byla hodne ztlumena obetmi hrdind krvaveho pratiskeho po ystani. KatdY chtel slydet, co se vlastne v Praze dele, a po tuenYch napisech v novinach o jejim osvobozeni, o ptimeti v Praze a o novem vzplanuti boje na tivot a na smrt chtel, budeli to vribec moano, poslouchat bias na'dich vlastencri z pratskeho rozhlasu. * Ceskoslovenske velvyslanectvi jako fisttedi eeskoslovenske vladni autority ye SpojenYch statech bylo ovdem mezi prvnimi, kdoa hledali styk s na g Prahou na rozhlasovYch vinach. A 8. kvetna odpoledne, kdy vyslanec dr. Karel Cervenka, kterY je poveten spravou fi •adu za neptitomnosti velvyslance V. S. Hurbana, .dliciho na konferenci SpojenYch narodri v San Franciscu, pozval eleny velvyslanectvi do sveho domu, prvni haste spechali k radiu, nebot' se proslechlo, to je slydet Prahu.

Bylo to jako zazrak, kdy v tento historickY den se ozvalo ptimo z Prahy: "Zde je svobodny eeskoslavenskY rozhlas Praha: zdravime sveho presidenta dr. Edvarda Benede." Toto byla prvni slova, ktera ptidla z osvobozene ale jedte bojujici Prahy, z na g Prahy, ktera, po nekoneenYch desti letech pod knutou cizackYch a pohtichu i domacich fadistu a nacistri znovu hovoti volne a svobodne k aeskostovenskemu du a k svobodne Evrope. Pak po nekolika 11znych nadich vojenskYch pochodech ptichazely na pratske vine rozkazy pra'tskemu obyvatelstvu a bojujicimu lidu, p •esne a jasne vyjadtene vedenim domaciho odboje proti Nemcrim.

Po celY veeer jsme se od radia nemohli adtrhnout a i kdyt pozdeji ptiky opet zvesti o nove rozpoutanem boji, vedeli jsme to tento boj bude na konec viteznY. A byl. Od zapadu Pattonova americka armada, od severu, vYchodu a jihu Rudd armada nadeho velkeho slovanskeho bratra dodavaly hrdinnYm patriotism nove odvahy a koneene Rudd armada vstoupita do Prahy a pomohla ji vyrvat ze sparri drave nemecke delmy.

Ve sttedu 9. kvetna veeer konala se schrize 6eskoslovenskeho narodniho sdrukni pod dojmem teehto radostnych zprav o koneenem viterstvi. Pestte yyzdobena, mistnost ptedsedy Matejky byla nabyta do posledniho misteeka.

Oeskoslovenska narodni hymna znela tentokrat zvla gte slavnostne a nikdo se nestydel za sve slzy radostneho vzrudeni. Byly tet hrany hymny: americka. anglicka a sovetska, a ptedseda ye sirem struenem, ale srdeenem projevu vyjadtil hluboke pocity radosti nad osvobozenim Ceskoslovenske republiky. Tichou vzpominkou byla uctena pomatka mrt yYch, kteti padli za svobodu a ptinesli tolik tetkYch abet, abychom my a s nand cela Evropa mohli °pet volne Vyslanec dr. Karel Cervenka potom pronesl vYstitnY proslov; kterY vyvolal naddenY ohlas a byl east() pterudovan hluenYm potteskem.

V nedeli odpoledne eeskoslovenske velvyslanectvi dristojnYm zprisobem vzpomnelo osvobozeni oeskoslovenske republiky za ptitomnosti velmi eetnYch washingtonskYch baltimorskYch a belcapmskYch krajand. Vyslanec dr.

Cervenka v zastoupeni neptitorimeho velvystance Hurbana promluvil k nim a vyzvedl historickY yYznam techto dnri. Minutou ticha byla uctena pamatka padlYch a pak vdichni zapeli nadi eeskoslovenskou narodni hymnu, ktera tentokrat po prve po dlouhYch letech znela jako prislib radostnejdi budoucnosti pro tette zkou'deny deskoslovenskY lid.

A ttpytive barvy eeskoslovenske vlajky na budove vyelvyslanectvi pa vdechny dny kynuly na pozdrav nadi svobodne domovine.

Ve svem shora uvedenem projevu tekl vyslanech dr. Cervenka krome jineho toto:

VISTNIS "Nezapomerite, to nacismus nebyl jen Hitler, Goering, Goebbels a Himmler — nacismus byl vytvoten a provaden nemeckym lidem Zasival jej do dude ditete nemeckY ueitel udenim, to Nemec je vice net kdo jinY. te je nadelovek, povolanY ovladnout svet. Nacismus budoval nemeckY prdmyslnik, nacismus planoval nemeckY intenYr, kterY ridil vYrobu vratednYch zbrani. nacismus provadel nemeckY delnik, ktetY tyto zbrane vyrabel, a nacismus fidil nemeckY vedec, kterY postavil sveho genia do jeho sluteb a vynalezal nove nieive prosttedky.

Nacismus provadel nemecky lid ktery dosadil Fiihrera, ktery ho radostne poslouchal a del za nim ye vdech jeho perversnich sadistickych zloeinech.

Hitler a jeho gangster gti spolupracovnici •idili program teroru a brutalniho pronasledovani. Provadeli jej vdak Schultzove. Schmidtoye, Gruberove a Bergerove. Hitler a jeho gangsteti vybudovali mueirny a tabory smrti v Oswiedimu, Buchenwaldu Dachau, Belsen, Bergen — ale nek'astne abet tam vratdili a mueili Herr Schultz. Herr Schmidt. Herr Gruber a Herr Berger. Hitler a jeho gangste •i planovali cele tatieni za ovladnuti sveta, ale byli to Herr Schultz a Herr Schmidt Gruberove a Bergerove, kteti loupili a kradli rip cele Evrope a posilali svYm paniekam kolichy z Ruska, parfumy a hedvabi z Francie. Ceske, francouzske, danske a polske deti hladovely, ale tied Herr Schultzeho, Schmidtri Gruberd a Bergerri ne. Frau Schultz, Schmidt Grube a Berger mela pradske Junky a holandske sYry, potraviny, ktere ji posilal jeji mut z obsazene Prahy, z Polska Danska a Francie.

Obergangsteti vykradali obrazarny, zakladali si` sve sbirky — ale i nemecke university a vedecke fistavy se obohacovaly tim, co nakrad_ ly a vyrabovaly v universitach a vedeckYch stavech okupovanYch narodri. Nezapominejme tedy, to to nebyl jen Hitler — ten byl symbolem — ale byl to Herr Schultz Herr Schmidt, Herr Gruber a Herr Berger. Ptipomerime si to, at ptijdou tito zastupci lidu tebrat jmenem "nedt'astneho a svedeneho lidu" a a ptijdou ronit faledne slzy.

Italove meli sve podzemni hnuti, Italove si vytidili sveho Mussoliniho, ale do posledniho okarntiku jsme neslydeli o nejakem nerneckem podzemnim hnuti. Dnes je Nemec zdrcen, ne nad sebou ne nad tim perversnim, brutalnim terorem, ale nad tim, tie Spojenci byli silnejdi.

• Dnes Praha jasa, v Narodnim divadle davaji dnes Prodanou nevestu a dnes nad lid se tedi ze znovunabyte svobody.

Zitra piijde zase do prate odeinit dkody a znovu vybudovat republiku. Nebude to prate lehka, ale bude jiste radostna a rispedna: nad lid je pracovitY a snatiivy. Price to bude tim fispednejk protote destilete utrpeni nas semklo. Budeme si nadi svobody vaait a na:s'e republika bude nam tim dratk, protote jsme poznali, to ji muteme ztratit, nejsme-li dost ostratiti. My si zase otevteme sve dkoly, ktere zase budou badtou demokracie. My si zase obnovime sve demokraticke institute. Rude, zapottebi pomoci, velke pomoci se vdech stran.

Budeme pottebovat i vadi pomoci a jsme si jisti, to tuto pomoc od vas dostaneme. testa k reforms, oeiste a rekonstrukci nebude lehka.

A jsme si jisti, to za pomoci nadeho lidu i za pomoci, ktere se nam dostane zvendi od organisace SpojenYch narodk kterou kratce zveme UNRRA, podati se nam za vedeni presidenta Benede zase vybudovat republiku ate znovu uvedeme• v einnost harmonickY, socialne a politicky spravedlivY statni tiivot, v duchu a pkikladu, kterY nam dal za prvni republiky president Masaryk. A na risvitu tett) nove periody nadeho statniho tivota vzpominame Oho, co nademu statu dal do vinku zakladatel nadi republiky president Osvoboditel Masaryk a v tomto duchu chceme pracovat dale za vedeni nadeho druheho presidenta dr. Benede. A dnes opakujeme si v usvitu tett) nove doby, co nam tekl president Bened nad hrobem MasarykoVSrm: "Presidente Osvoboditeli, odkazu, kterY jste

Ve stfedu, dne 30. kvetna 1945. vlotil do nakch rukou, verni zustaneme."

Vybudujeme si znovu nadi republiku, Masarykovu republiku."

(CTK) V

Benei a Masaryk.

Jaroslav Cisat Rici, to v politickYch dejinach deskoslovenskho naroda zustane jmeno Eduarda Benede nerozluone spjato s jmenem Tomade Masaryka, by bylo na zrovna originalnim konstatovanim skuteenosti, kterou by se nepokokSel upirat ani nejzaujatejdi kritik na'deho druheho presidenta. Fadisujici cinikove pratiskYch saland, kteti se na kabat nove zvoleneho Masarykova nastupce mak]." ptidit titul Heydukovy basnicke pohadky, nevedeli, jak se poSmednY ptizyuk kterY s timto titulem spojovali, easem ipromeni v pl• zyuk dikfivzdani: dikrivzdani Osvoboditeli, to s proziravosti tak jasnortivou dovedi vybrat, vyzkoudet a odporueit narodu nastupce a pokraeovatele, kterY jej v novem a mocnejdim zaduti vichtice lidskeho hnevu bude umet dovesti v bezpeeny pfistav nove svobody. Po Masarykovi Osvoboditeli — Bened Obnovitel.

To jsou vd'ak jen vnejdi svedectvi souvislosti, ktere jdou hluboko pod povrch. Vysledovali je tam podrobnostech a cele jejich bohatosti a dfisatnosti bude v klidnefdich dnech vdeenym fikolem rukou povolanejdich. Stati iici, to BeTied neni jen MasarykovYm politickYm takem a pokraeovatelem v urputnem zapoleni s divakYmi vodami politickYch dejin Evropy a sveta, ye vytvaieni nove deskoslovenske tradice presidentske (i to aloha svou novotou a nevyzkoudenostt pro Ceskeho eloveka nesmirne obtitna,), a v drobne katdodenni praxi politickeho deni; vic net to, je take jeho takem a pokradovatelem v oblasti ideji a method, v oblasti politictheorie a politicks filosofie, Jako Masarykovi, nejde ani Benedovi v politice jen o to, zaujimat ad hoc stanovisko k udalostem jak ptichazeji; ,zahubnou pi imo nazYva ptedsta4vu, to v politice jde ptedevdim "o vice mene obratne diplomatisovani, lavirovani mezi rriznymi faktory a rfanYmi choulostivYmi situacemi, konjunkturalni koketovani brzy s tim, brzy s onim", i pro neho "katda politika, a zahranieni ptedevdim, pottebuje pevne filosoficke zakladny, pevneho svetoveho nazoru, jen katdemu jejimu poeinani dava, ideovY program a tim zaroven znak klidu, jistoty, tvotivosti a cilevedomosti, mravni pevnosti a sily. — Nemritie cleat dobrou politiku, kdo nema jasne vyteeneho ideoveha programu a nevi tudik co chce a co ma chtit." Tato slava, ktera vedla eeskoslovenskou zahranieni politiku po celych dvacet let nadi nezavislosti (a kterou by si met nesmazatelne vdtipit v parnet katdY, kdo chce brat fidast v utvateni eeskoslovenskeho osudu), nevyplynula z Masarykova pera, ale vyplynula z Masarykova ducha, kdyt je pled dvacet lety formuloval etyticetiltY Masarykfiv zahraniani ministr.

Neni doba ani nalada vhodna k oslavnYm elankum. Ptitomnost je nabita fisilim a utrpenim, a jedine, a -Co jasne rYsuje v mlhach budoucnosti, je strohd, nesmirnost rikolri, ktere nas odekavaji. S takovou vyhlidkou nutila by dedesatka presidenta republiky k starostlivemu zamydleni, kdyby i v tett) fysicky oblasti nebylo poydeku hodne podobnosti mezi Masarykem a jeho nastupcem. Jako Masaryk, dokva se i Bene'd sve dedesatky fysicky i dukvne mlad: vedome tikam mlad, protote vek, kterY hledi a smetuje v pied, vek neustavdiho rristu a optimistickeho tviireihd odhodlani lze s opravnenim nazYvat mladim. Masaryk o sve desatce jasnovidne ztel svrij tivotni Altai pied sebou: ani pro Benek nemritie bYt a nebude jeho dedesatka ptiletitosti k sloteni rukou v klin; ne chvili teskneho pohledu v minulost, ale jasneho, pevneho pohledu v pted; pohledu pina jeho ptislovieneho a plodneho optimismu.

Zak Masarykriv se ohledne, shleda-li zrittovani s minulosti nutnYm zakladem nove price; nikdy jako Lotova 'tena.

Ve stkedu, dne 30. kvetna 1945.

Nemci z Ceskeslovenska mug bkt vystehovini.

Ludvik Freund.

Nemecka otazka musi bYt v nati republice ketena tentokrat naprosti jinak net po prvni svetove valce. Statni ministr Hubert Ripka prohlasil v teto souvislosti na konferenci k zastoupeni demokratickYch Nernct z eeskosloVenska 8. tijria 1944 v LondYne toto: "Vettina Nemcu musi bYt na trvalo z eeskoslovenska vystehovana, nebot' vettina Nernct souhlasila s henleinismem, nacismem a pangermanismem. Jen tak bude znemotneno, aby se Nemci v 6eskoslovensku nestali °pet nastrojem pangermanismu. Jen tak nebudou moci ut ohrotovat bezpednosti_celistvost a vnittni jednotu republiky . sam se domnivam, to podet Nemca, kteti se tpatne nezachovali a kterym lze ptiznat bez obav o bezpednosti a celistvost statu deskoslovenske statni °beanstvi, Cini asi 800.000 motna 1 milion.

Ukale-li se odhad dr. Ripky spravny ; pak zmizi tedy vice net 2 miliony, vic jak d ye tketiny Nerncii z Oeskoslovenska. Tim take ptirozene vystupuje na povrch dela, tada hospodatskYch otazek, nebot' tito Nemci zaujimali piece jistou funkci v hospodatskem tivote. Je dilletite; abychom si jit dnes udinili ptiblitnou piedstavu o povaze techto otazek. Nebot' to nam pak pomtite, abychom je co nejrychleji vytetili a mohli vytvotif v republice konsolidovane Tomery.

Prvni otazka, ktera se tu naskyta, je zlomeni hospodatske moci nerneckeho mett'anstva a velko statkatt. Po minule.svetove valce nebyly jejich posice podstatne dotdeny. Nemeeti tovarnici a velkostatkati se na jistou dobu podfidili nov9m pomertim v 6eskoslovenske republice ; hlavne proto, to delali docela dobre obchody se svYmi deskyrni partnery. Jakmile vtak v Nernecku ptitel k moci Hitler, stali se taktka bez vYjimky hlavnimi sloupy henleinovskeho hnuti, pomoci ktereho chteli ziskat nekdejti hospodatskou nadvlaciu, kterou meli v Rakousku. Stall se veskrze zradci a podle toho musi bYt zabaven jejich majetek.

Prozatimni spravdi nove deskoslovenske spravy ptevezmou nejrve zabavene zavody a statky, dokud nebude rozhodnuto o koneenem jejich osudu. Pke yzeti techto zavoclii a statlal bude pkedstavovat site velky tkol ;nikoli vtak pkitetkY. Naciste men v rote 1939 v t. zv. sudetskern tzemi 27 zavoclt s vice net 1.000 zamestnanci. Celkem tam bylo asi 15,000 tivnostenskYch podnikti s vice net 5 zamestnanci, z nicht vtak dela tada pattila k temeslnickYm za.vociti. Tyto podniky zamestnavaly asi polovinu vtech nemeck9ch delniku. Statkilm s vice net ha bylo asi 2.500.

Krome toho jde o celou kadu daltich otazek, nebot' henleinovdi se bohut•l neomezovali na tovarniky a velkostatkate. Tito budou pouze malou mentinou mezi 2 miliony Nernct, kteti musi opustit republiku.

Vynlizeni henleinovSti obchodnici daji se nejsnaze nahradit siti dobte pracujicich spottebnich dru2stev, u tivnostnikt vtech obort prospelo by zkizeni drutstev vyrobnich, jine tivnostenske podniky daji se provozovat jako podniky statni. Ostatne bude ureite motno vyjit s mentim podtem podniku tivnostenskYch a obchodnich, hlavne hostinskYch. Velke problemy vzniknou vystehovanim asi 100.00 sedlakt, kteti drti asi milion ha zemedelske pudy. Tyto zemedelske podniky by nemely pokud motno zitstat ani na jeden den neobdelavany.

Prozatimni spravci, dosazeni nov9mi deskoslovenskYmi statn.imi organy, budou na nich hospodatit, dokud pozemkova, drtba nebude upravena s konednou platnosti. Za pomoci n&meckYch sedlakt, zemedelsk9ch delnikt a jejich rodin; pokud ztstanou v zemi, bylo by motne zvladnout mnohe tetkosti; bude-li nekolik usedlosti spravovano jednim spraycem.

Na konec ptevezmou detne nemecke usedlosti e6ti koloniste. 1.12 dnes je znamo ; to domaci

V itsTNts odboj podita s tim,ze timto zpasobem usnadni odchalupnideni z velke easti Ceske vesnice. Tomutp keteni napomaha i skutednost, ze mezi Nemci je pomerne mnoho sttednich a velkych sedlakt s pozemky ve vYmete od 10 do 50 ha, kdetto u becht je zvlatte silne zastoupena skupina chalupnika s pozemky ye vymete od 10 do 50 ha. Lze tedy poditat asi s 30.000 vettich nemeckYch selskYch usedlosti, ktere by mohly slou2it tomuto adelu, nehledime-li na velkostatky, jicht lze take poutit ke kolonisaci.

Dalti problemy vzniknou nasledkem ()dekavaneho nedostatku teednikt a ztizencil; hlavne kvalifikovanYch technickYch sil. Na miste vystehovanYch Nernct nastoupi Ceti stejne kvalifikace, nekdy take kvalifikovani delnici, kteti spini tyto funkce nejprve pod vedenim demokratickYch odbornikt.

Jine obtite vzniknou ztratou asi pul milionu S podatku bude dasteene motno, hlav• ne v dilletitYch podnicich, vypinit tyto mezery delniky deskYmi. Mnohe podniky nebudou nejprve moci pracovat, protote delnici vice podni_ kil citiletitYch odvetvi budou asi stateni do jednoho zavodu. Jine podniky, ktere dosud pracovaly jen pro valkt; se uzavrou. Snad bude motno skuteene vyutiti vYrobnich prostted• pouze tehdy, kdyt dojde k soustted'ovani tovarnich zatizeni anebo pteloteni jich, do vnitra republiky. V katclem ptipade dojde k dokonalemu zapojeni vtech zbYvajicich pracovnich sil do vYroby, jak dnes i v demokratickYch zemich muselo bYt za valky provedeno.

Tot' jsou jen nektere z hospodatskYch proktere zpiisobi vystehovani nerneckych • nacistt a pangermanistil z nati republiky. Nejsou netetitelne, jak tikaji neptatele republiky.

Bude vtak motno je rychle a uspetne rortetiti jenm tehdy, bude-li vtem jasno, jake jsou tu potiie a opte-li se nove Ceskoslovensko o lidove sily ditaje v to i demokraticke Nance.

Byrogratick9 aparat nebo metody, jakych se poutilo po posledni svetove valce, nostrifikadni zakon atd. nevystaei na zvladnuti velkyc,h tkolt.

Straus II Nemecke krysy zanechaly jed.

PraiskY rozhlas vydal dne 13. kvetna upozorneni, to "nemecke oddily se v nekterYch ptipadech pokusily pki svem ti stupu znidit potravinove zasoby rtznYmi chemikaliemi. Z toho diivodu taciame obyvatelstvo a zvlatte obchodniky s potravinami a napoji, aby si v ptipade pochybnosti vytadali dobrozdani pratskeho Chemickeho tstavu. Analysa bude provedena bezplatne."

V U mnol4ch krajanii jest zapotiebi vysvetliti jim vfhody, ktere SPJST. poskytuje mimo pojiAteni, jako jest skuteene bratrstvi a pobaveni mezi svjrmi krajany, ktere jest pro tak eetne jiste dfileiite v teto stisnene dot* kdy mnoho clenu rodin slouii vlasti na Dalnem VS7chcde.

THE STATE OF TEXAS Certificate No. 2725

Company No. 0-750

Board of Insurance Commissioners OF THE

State of Texas THIS IS TO CERTIFY THAT

Slavonic Benevolent Order Of The State Of Texas Fayetteville, Texas has, according to sworn statement, complied with all requirements of law applicable thereto and is hereby authorized to pursue the business of FRATERNAL BENEFIT SOCIETY insurance within this State for year ending May 31, 1946. in accordance with provisions of Chapter 8, Title 78, R. C. S., Texas ; 1925.

IN WITNESS WHEREOF I hereunto (SEAL) sign my name and affix my official seal at Austin ; Texas, this 15th day of May, 1945.

GEORGE B. BUTLER, Chairman of the Board

0

3.

C

VESTNfK

Strana

tfiEDNf ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF 'TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUtKA — EDITOR Vydavatele — Publishers tECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 roe. S-lbse • iption $1.50 a year Zmeny adreszasilaji se do Hluni flitadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisk, ptedplatne a oznamky budlet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

V6stnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

CESKA BALLADA. Plan u Lipan se hall v stin, a mrak, a vgady, vgady krev, kam padne zrak.

A vgady, kam jen hledneg do kola, tam bohatyrska lefi mrtvola.

A kdo to lezi, to je eesky lid, jen2 eeskkm panem zruban tu a zbit.

A v plagti stint jede divny host pies tichou plan, zpod hledi civi kost.

A pod okraj-em plagte eouha hnat; to jede Smrt, kam jeji mini chvat?

Jak Cerny rytit jede, obzor mhou kde ukoneen, tam stavi jizdu svou.

8er pohltil ji, ktidlem lehkYch par se nad vyprahly vzna gi suchopar.

A jak se blifi stinem k nebestm, ji usthpuje z testy hvezdnk tlum.

A jak se blifi zticha ku raji, andelske sbory pied ni zmlkaji.

Jsem zvykla kosit voja volny kde zapasniku cizim zapasnik.

To ptej se bojig t' v sveta kruhu vgech, kde lidska, tekla krev a 'Opel vzdech.

Vg ak bratr aby bratru vrahem byl, vez, k tomu ani Smrt dost nema sil.

Dos prate me klid bud' ma odmena, jsem bratrovrahlou, Pane, znavena!"

Vg ak z mrakt zaznel hroznk, desny hlas, cely prostor v hlubinach se — Dai za tvou praci! Nesmi§ klidu mit, neb dokud elovek gelmou, music fit.

M bratr bude bratru verny druh, az podmani si laska sveta kruh.

M v Oechach bude za gti, svart min a lasky vie, pak teknu tobe: Zhyt.!

Pak zazni hudba vitezna myth sfer! — "Tog pout' me, y eena!" dela, mizic v ger .. .

4,11511111 Jaroslav Vrchlickk.

V Okrsko ye schfize organisitoril jsou spojovaelm elankem celkoveho planu organisaeniho, jen byl vypracovan mistoptedsedou bratrem Ed. L. Markem s napomoci elent Hlavni ttadovny. Matetsky kurs konal se v lednu v sidle stkedny s naprostkm tspechem a tento kurs Organisatoru vynesi potadateltm nove poznatky, jich poufito k uspotad:dni kurst .dal gich t.j. okrskovkch, nezbytnkch s ehledem na rozsahlost tzemi statu Texasu, protofe hospodarnost velela, aby vklohy cestovneho nentesahovaly stanovenk rozpo?.."-et na praci organisaeni. Kurs v Corpus Christi byl uspokojive tspe g"n,;7 a pH -g ti v El Campo 30. kvetna 1945 bude rniti lepSi vYsledek a na poletnosti radix okolnich i vetSi Toast radovYch pracovnika. Bratr mistopredseda Ed. L. Marek slibil , nam napsati o prilbehu kursil zpravu podrobnej§1.

Prvni pkidel potkeb do teskoslovenska vyklada se tyto dny v rumunskem ptistavu Constanza ze otyt americkYch lodi, ktere tam byly poslany organisaci UNRRA, jak vetejnosti bylo oznameno H. H. Lehmanem, generalnim feditelem United Nations Relief and Rehabilitation Administration s dodatkem, ze vlada Oeskoslovenska telegraficky potvrdila pitem prve silky nejnutnej gich potteb, cof na ge krajanska vetejnost zajiste ptijme s po ydekem. Zminene Ctyti lodi nalofeny byly zbotim v ptistavech severovkchodni Ameriky a vezly celkem 14,683 tun veetne 3,000 tun zbofi z Kanady, ureene pro tlevu obyvatel Polska a Ceskoslovenska.

Cast nalladu ureena pro starou vlast obsahovala nasledujici zbofi v tunach: nalofene maso 330; sugene mleko 109; slanina 1,397; sadlo 618; sugene fazole 509; mouka 145; su gene ovoce 473; cukr 366; kava :191; gatstvo a latky 261; obuv 29; pkikrk yky a prosteradla 29; lekatske potteby a ptistroje 25; nakla,dni vozidla kust 243 a semena plodin 258 tun. Z Kartady etvrta, led' teto vkpravy ptivezla pro Oeskoslovensko: 5,000 pythl cukru, 2,600 bednieek zhuSteneho mleka, 1,100 sudt podmasi, 4,250 pytlil kavy, 510 bednieek eaje, 10,000 bednieek kuchyriskeho sadla, 34,689 bednieek su geneho masa, 448 sudu rybiho oleje, 18,667 bednidek naloZeneho masa, gatstva 418 tun, semena a zemedelske„potteby 349 tun, motorcykle a vozidla 138 kust a lekatskYch potteb 266 souborU. Jan Masaryk, zahranieni ministr Oeskoslovenska a vedouci esl. delegate na konferenci v San Francisko, zaslal u teto radostne ptilefitosti dekovny telegram panu H. H. Lehmanovi, v nemf mimo jine stalo: "Pripojuji se s moji vladou, abych osobne vyjadril diky UNRRA za easove vitanou pomoc, jez dochazi do azemi osl. Republiky." Zasilky nejnutnelgich potteb od UN RRA zajiste ulehei take postaveni lidu pritomne znovu samostatne 6s1. republiky a dalgi budou bez prutaht nasledovati. Dal gi a jiste podstatna, pomoc deka, na uskuteeneni ihned, jakmile dojde k obnoveni pogtovni a feleznieni dopravy do Oeskoslovenska. Jsou nemale tady krajana, majicich u2 pohotove sluSne zasoby Satstva, pradla, obuvi a jinYch veci, jeZ hodla.ji odeslati s yYm pribuznYm resp. pratelam do stare vlasti al tarn doprava z Ameriky bude zahajena. Jini nepochybne budou odesilati baliky potravin, toaletnich a jinYch nezbytnosti, o neZ je a na dlouhou dobu bude ye stare vlasti silna poptavka. A oneane najdou se a v nemalem poetu na gi lido dobrYch srdci, kteri penetite prispeji do Pomocneho fondu SACT, byt' by v Ceskoslovensku nemeli pribuznYch ni pre, tel na doklad tvrzeni, fe krev neni voda a rodove. pribuznost neni pouhYm slovem. Druha, a treti generace americkYch Oechoslovakt. v Texasu vkly hrde hlasila se k svemu pt.vodu, pomahala akcim vgendrodne dtlefitYm a bude poma.hati i dnes — abychom byt' easte'ene ulevili nacistickYmi podmaniteli ofebradenemu lidu krve nagi . .

Kona-li kdo sire povinnosti ripine, nekona nic zvlaitniho Pak-li je kona, lope, nei se po nem poiaduje, uvidi sye ptedstavene do podivu a tim se mu otvira lepgi budoucnost. Ale beda tomu, kdo je ye svem zamestnani poloyieatkrn, nebot' ten nikdy nedospeje s yeho cite. A ten cil bud' jedink. Pes nikdy nechytne zajice, honi-li jich nekolik najednou.

Lipany. Chmurne my glenky a bolne pocity v srdcich Cech y vyvolava datum 30. kvetna 1434, datum bitvy u Lipan. Nejstateenel gi bojovnici eeg ti Taborite a Sirotci, postavili se v boj nejen pro svoje nabotenstvi, k nemuf jako odkazu mueednika kostnickeho, Mistra Jana Husa, s celou vtelosti ptilnuli, nybrf na zachranu narodnosti Ceske vtbec, jiz znieiti z yrhlk syn slay -nehokralsKIV.,Sigmundsnil. Vkkvet eeskeho naroda stal proti ptesile cizackYch vojsk Sigmunda a knifat nemeckych, kteti pod rou g kou viry proti Cechilm podnikli tafeni, aby nenavidenou narodnost ze sveta vyrnytili . . . Poeatek k valce zavdalo utvoreni i tak zv. panske jednoty, v jeji eele stall Ala z Vratova, zemsky spravce, DiviS Botek z Miletiina jini. Jednota spojivSi se s Oldrichem z Ro—isenbergu, sltbila Sigmundovi, Ze se ptieini, aby se stal panem v echacho Tim povsta1 Tabori-

Ve stkedu, dne 30. kvetna 1945. turn novy neptitel vedle cizackYch rot SigmundovYch, a co hor§iho, nepritel domaci, synove jednoho naroda eeskeho se zbrani v ruce proti sobe se stavili. Taborite po teto zrade eeskYch pane na vlastnim narodu spachane hrnuli se od Pizne, vedeni jsouce Prokopem Holm a Janem Capkem ze San a rozloZili se u Kunratic, kde neptitele k boji podnecovali. Panska jednota se vSak v boj nepouStela, ocekavajic nejclkive posily. KdyZ posily ty dosly, odtahli Taborite a Sirotci ke Kolinu. Vojsko panske jednoty je nasledovalo. Dne 30. kvetna 1934 srazila se obe tato vojska u Lipan. Tabora-a pod vedenim Prokopa Holeho bylo kolem 18,000 mufti, a proti nim stal DiviS Botek z Miletina s 25 tisici muai panske jednoty. JeSte pied samou bitvou eineny byly pokusy o smir, nebot' nekteki z proziravejSich obou stran predvidali, jake take nasledky zastavi bitva tato celemu narodu — avSak marne. Taborite za zpevu vrhli se odvaIne na sve protivniky a pinou silou poeal zuriti boj bratrovrafednk! Taborite v gak zapomneli, ze stoji proti vojirram zradnYch eeskYch panU, kteri znali zpasob vaRieni husitskeho. Z navocla techto poealy predni rady vojsk panskYch ustupovati a obraceli se na utek, jakoby byla bitva pro ne ztracena. Byla to vSak lest velmi chytte nastrojena, nebot' Taborite opustili svoje vozove hradby, aby pronasledovali prchajiciho nepritele, a — na to Cekal MikulaS Krchlebec a s oddilem vojska Taboritiun vzad mezi ne a vozy jejich vpadl. Nyni i dosud prchajici vojsko panske se obratilo a za nastaleho zmatku v rada.ch Taborita rozvinul se straSnY boj — Trinact tisic mrtvol bojovnika pro' vlast a viru pokrYvalo bojiAte, a mezi nimi, strelou zasalen, umiral sam vadce jejich, slavnY Prokop Holy.

Lipanska tragedie podala Po poiedni 30. a druhy den rano v 5 hodin, telprve byla dohrana.

Pouze Jan Oapek ze San probil se s oddilem a odegel ke Kolinu, osatni byli pobiti nebo zajati.

Nasledky poralky lipanske byly skuteene pro Cechy neblahe. Po diouhYch, viteznYch bojich ptichazela zeme eeska k miru, kterYm ftak poZadayktim Taborita vyhoveno nebylo. Sigmund site, aby dosahl trilnu eeskeho, sliboval poslam, na snem do Erna se dostavivSim, paadavkam jejich vyhovi a &hill s nimi neUpinou smlouvu, sotleasne s basilejskYm koncilem se smluviv; Ze Cecham v nieem nepovoIi. OeM nemeli o zrade to tuSeni, a 5. dervence 1436 na namesti v Jihlave slavnostne za tomnosti cisate, eeskYch pane a basilejskYch posit preeten list, jim2 Cal slibili pokoj a mir zachovati, a list jiny — jima koncil prikazoval, by dovoleno bylo pod oboji prijimati, a biskugam nakizeno vysvecovati kneze obou stran.

Sigmund pak dosahl sveho stal se kralem eeskYm. Sotva vaak na trine se usadil, kompaktata a znovu pronasiedoval Tabority.

Za doby vlady Sigmundovy bujelo prospecharstvi a mravnost upadala, cizinci vady na prva mista dosazovani a oeskou vlasti znovu nepokoje a valky zmitaly.

Jugoslavie ztratila za valky 1,500,000 lidi, yejaku i civilista. Krome tohoto poetu jsou jate velke ztraty, ktere nemohly byt dosud presne zjiateny. vlada navaae vojenske styky s Francii, ztidila diplomatickY styk s prozatimni vladou v Polsku, utufuje politickY, hospodatskY, kulturni a vojenskY poorer k Sovetskemu svazu.

Take pomer k Bulharsku se velmi zlep guje; po prve v dejinach samostatnosti obou techto zemi byla zfizena na bulharske universite v Sofii stolice srbo-charvat gtiny. Pozemkova reforma zadina se provadet ye velkem rozsahu; statky Nemct a neptatel naroda byly zabaveny stater a budou ptidelovany drobnkm zemedelcum, vysloufilkm vojaktm a partyzantm. Z Vojvodiny byli deportovani v gichni mad'argti okupadni Atednici s rodinami. Oernohorci se chystaji, ze po vytvoteni vlady sjednocene Jugoslavie zvoli si take svou sa,mosprts,vnou skupg tinu vedle zastupcit do 113t?":ecin 4._ho jugoslo,vskeho parlamentu. Jugosi6xsi-.-a, vidda bude se domahat pripojeni Terstu k bledle Nemniete-li zisl!at noveho aspori ziskat znd.g eni S,T, a i u

Ve sttedu, dne 30. kvetna 1945.

Kuse zpravy z osvobozeneho eeskoslovenska.

LondYnske vysilani csl. rozhlasu bylo osvobozenim Prahy zastaveno, poStovni doprava ze stare vlasti nebyla doposud obnovena a tak oeskY tisk v America odkazan je prozatim jen na americkou vladni kancelde zpravodajske slnlby OWI — aekoli zcela pochopitelne v gichni jsme skoro nedoekave dychtivi, zvecleti podrobnosti o padu nacisticke hrtzovlady v tak zv. "protektorate." Desetitisice americkYch krajanti netrpelive deka, na obnoveni poStovni dopravy do stare vlasti, aby se dopatrali zprav od syYch ptibuznYch, jsou-li na 2ivu vubec, jak se mei a rnaji (poeadatel mei peed Mnichevem v Praze babieku, Svakry a v Hole gove nekolik tet a strYHospodaeskY, prtimyslovY, obchodni pivot byl tam oclvekYm neptitelem rozvracen, kulturni a umelecky taktka znieen, vYchova dorostu (jiste easteene a u jisteho procenta kft) nakal'ena nasilnou naukou o nacismu, sokolsvo okradeno o milionove fondy, krasne telocvidny, TyrSt y pamatnY cum v Praze zabrali vetielci pro svoje potteby — zkazu a hrozne rany zanechali po sobe nacistieti loth a zhovadilci; za co2 budou platit a draze. — ZpravY OWI oznamuji, 2e se v Praze objevil znaenY poeet easopistr s lieenim nekoneenYch projeva nadSeni, s kterYm Praha vitala svoje osbozeni ruskYmi armadami a spojeneckyrni sbory. Pr y ys, lidu" van° bylo v Praze 12.-nieslo"Pra kvetna po svem potlaeenr nacisty po sedm let.

6asopis revolueniho odbordeskeho hnuti "Prate" ve svem prvnim Cisle oznamuje zruSeni Odborove fisteedny nacisty zalolene a prohlaSuje se pro veiejnou kontrolu narodnich zdrojti. Komunisticka strana obnovila svirj Casopis "Rude pravo; " prvni eislo dasopisu "Lidova demokracie" peinaSi zpravu o zcizeni deskYch korunovaenich klenota ze svatovacla yske kaple chramu sv. Vita dne 11. anora K. H. Frankem, ktery poskytl vikaii kathedraly sv. Vita dr. Fantovi deset minut Casu k jich vydani. PozdejSi CIslo stejneho listu hlasi, le klenoty nalezeny byly zazdeny ye Vladislayskem sale pralskeho hradu spolu se sttibrnYm oltafem sv. Jana Nepomuckeho. Oasopis "Dnes" oznamuje ye svem prvnim Cisle znovuoteveeni pra2skYch obrazkovYch divadel, ukazujicich britske a sovetske filmy a dokumentarni filmy bojir za osvobozeni.. teadovna OWI zachytila praaskY rozhlas o ptichodu prvniho oddilu csl. armady z Ruska, vedene generalem Lud. Svobodou, jemu2 dostalo se boutliveho a radostneho uvitani obyvatelstvem podel cele delky jeho testy. Na svem pochodu Prahou pees Stalintr y boulevard, Narodni teidu, Nabeell a Karl& most a2 na Hradeany byl oddil radostne pozdravovan obyvatelstvem, ktere vojaky v pravem slova smyslu kvety zrovna zasypalo. Velke mnastvi zradce a kolaborantil bylo zateeno ve venkovskYch mestech a osadach narodnimi vYbory a ireedniky narodni bezpeenostni slulby; vlada oeekava, ze vSechny provinile osoby bez vYjimky budou zateeny. Vlastenci Cetijsou 2adani, aby za 2adnou cenu nedovolili zradcum a kolaboranturn vlouditi se do narodnich vYbortr a ueinili neSkodnYmi vSechny einne nacisty, zabrali jejich majetek a zbavili vSechny vefejne a soukrome institute nacistickYch vlivu. Vlada vychazi ze zasady, die ktere lid jest jedinYm zdrojem vykonne moci ye state — nova republika bude slovanskYm statem, republikou oechii a Slovak& Ministr vy2ivo yani Vaclav Majer ole Nemci dostanou stejnY peidel potravin, jaky dostavali aide za nacisticke okupace. Jadrem nove Ceske armady bude esl. armadni sbor utvofeny v Rusku za nemecke okupace deskYch zemi. VYcvik teto armady i vtzbroj bude die ruskYch vzorti, jisty poeet mladYch skYch dristojnikti bude na yStevovat sovetskevojenske Skoly a dtirstojnici esl. armady peedmnichovske, kteei si zachovali eistY tit a s Nemci se nekompromitovali, byli povolani znovu do slulby a stare jejich dfrstojenstvi obnoveno. Potravin jest v Praze poskrovnu se ztetelem na dopravni poti2le, av ga.k nikde nejevi se vany nedostatek. Zasobovani vodou, plynem a elektrickYm proud9m nebylo peeruSeno ani za revoluce a take telefonni shrna byla stale v einnosti. Oeskoslovensko geipojilo marMika Wiihnna Keitela, naeelnika velitelstVi.

q

tSTNtE

nemecke armady, ke svemu seznamu vice jak 500 valeenYch zlodinct. V nekolika dnech odjede z LondYna do Nernecka esl. komise, aby pomahala shromad'ovati doklad viny pro ptelieeni s valeenYmi zloeinci. V Praze zateeni byli jako zradei naroda bYvaly peedseda agrarni strany Rudolf Beran a generalni feditel Banske a hutni spoleenosti KruliS-Janda. Bevan koketoval s Henleinem jeSte peed Mnichovem, domnivaje se, ge agrarni strana ve spojeni s Henleinovci mohla by uchvatiti moc v eskosloyensku proti masarykovskYm demokratickYm stranam. KruliS-Janda byl jednim z hlavnich hospodatskYch kolaborantil s Nemci za okupace a stal se nesmirnYm bohacem. Ted' arci prijde o vSechno Povestno, krysa — zradce Moravec za boje o Prahu zmizel a do dneSniho dne nebyl dopaden, kdetto slovensky zradce dr.

Tiso je ul za mrigemi.

Kdyi roku 1918 skoneila prvni svetova valka, poslaly americke eeskoslovenske matky matkam teskoslovenska — Lod' lasky. Leky a kakao, mleko a kavu, Zokolidu a pradlo a vgecko ostatni, co Amerika mohla poslat. Verime, to, co vykonala Amerika i na g Texas pied sedmadvacecti lety, vykona i letos pro eeskoslovenske matky a jejich nebohe Prod byl "Sokol" zalogen? VYzvy vzdelavatele upy Jigni Americke Obce Sokolske, bratra L. 0. Hogka, jimiti nabado. hnizda Sokolska v Texasu k ogiveni jejich dinnosti, ptinesly byt' Casteenou odezvu u telocvienYch Jednot v i'ade krajansk3-T ch osad, kde zapodalo cvideni ditek a elena stargich (mladi jsou vesmes u branne moci naroda) a soudasne i zajem na gi verejnosti, o demg sveddi redakci do gle dotazy etendit — prod vlastne byl "Sokol" ve stare vlasti zalolen. Nage odpoved' na jegte dnes velmi otazku bude snad zajimati nemalY podet etenaril Vestniku a proto ji podaveme na strance redadni, struene, po sokolsky: Bitvou belohorskou uvrgen byl desky narod ye staletou porobu telesnou, du gevni i mravni, a v porobu Vidne. Zle bylo v 6echach, nepeatele se radovali, ze vyhyne a vymee proklete kacieske plemeno Husovo a 2i2kovo. Kdy2 bylo v Oechach nejnee, zrodili se v chaloupkach vesnickYch mulove — buditele — kteti knihou poeali sit easkY narod. Prate jejich se datila. Vzktisill narod, uchranili mu krasnY jazyk slavnYch otctirv. Nebyl to vSak ten start, husitskY narod, peed nim2 kdysi se teasla cela Evropa. Byl to narod slabochn s otrockYmi povahami, hrbici se pied laldym pisalkem ze zamku. Vymizelo sebevedomi, stateenost, pevnost povah, i laska k vlasti a hrdost narodni vzaly dlouhYm utiskern za sve. Doktor Miroslav Tyr* profesor filosofie na vysokYch Skolach pra2skYch v letech SedesatYch minuleho stoleti bystrYm okern pozoroval tehdejSiho deskeho eloveka, jeho povahu i spoleeenskY pivot. Znal dot& dejiny, veal, co kdysi eesky narod znamenal. I z't"eielo se mu uboheho naroda, peemfgel, jak poyznesti jej k bYvale moci a slave. Ze studia dejin staroteckYch seznal, 'le telocvikem uchoval se narod teckY pti zdravi, sile a sve gesti, ge odolaval neprateltim poeetne mnohokrat silTyrS poznal, ae telocvik nejen na fel°, ale i na ducha a povahu tecke mla,de2e mel ptevelikY vliv. PilnYm cvidenim nabyli kekove vlastnosti, je2 i dnes maji zdobiti kadeho sluSnika eeskeho naroda. Jsou to: laska k noye vlasti i vlasti svYch °tell a dedt, neohrolend mysl, mu2ne sebevedomi, chladnokrevnost, raznost, vytrvalost, odvaha, obetavost, laska bratrska a jine. Tyto poznane pravdy, obava o budoucnost naroda, peimely Tyre k zaloleni telocvieneho spolku. Sam napsal: "Kdyl jsme peed mnoha lety hloudek jinocht a mu gt prvni spolek sokolsky zakladali, to vedla nas pei torn mySlenka jedina, mySlenka ta, ze narod na.S, v torn krutem boji, v ktereml to stal, ka2de opory ma zapoteebi, ze tteba tu mu2ti celYch, statnYch, rozhodnYch, charakteril pevnYch a neoblomnYch. Vida obzor 2ivota naroda na geho odevAad zachmnlenY a ze vSech stran ohrolenou budoucnost naroda na geho, uminil jsem sobe, pokud by nepatrrre me sily sta gily peispeti k ochrane a obrane narodni samobytnosti naSi v ocivekem torn odboji proti lakotnosti sousedir naSich.`Zda obhajime ji bez pall silnYch, bez

Strana D.

vale rekovne, bez obetavosti, je g s radosti a hrdosti za spasu vlasti obetoval by desatero svYch . . . Pisen Zabojova o dvou brateich, jig vychazeli v les a tamo meeem, mlatem a ogtepem ucili pate sve a umy svoje, mocneji a mocneji rozlehala se dnem a noci mysli mou a mysli vSech soudruhir svYch . . . Tak zalo2en Sokol. Ukol vytknutY i *live cile jeho mel jsem za dale2itejSi, nel veSkera prava, platna jen potud, pokud moc jim dava platnosti. V dobach techto byly v Praze dva telocvidne Ustavy, kterel navStevovali vetMnou ireednici a studenti, OeSi i Nemci spoleene. V ustavu Schmidtove cvieil i TyrS, jen2 v letech 1856 a 1857 zastaval Mad cvieitele. Nemaje dostateenYch studiim, Miroslav TyrS prosteedku k misto vychovatele u tovarnika Eartelma v Novem Jachymove u Berouna. Zde setkal se ponrve s Jindeichem Fuegnerem a zde pojal mySlenku, zaloziti eesky telocvieny spolek. Vrathy se do Prahy radii se s peately telocviku as spoleene s dr. Jul. Gregrem sestavili stanovy, ktere 17. prosince 1861 zadany ire9diiim a v nich2 prvni spolek pojmenovan: "Tolocviena jednota pralska." Novy spolek pozdeji peijal nazev "Sokol" a v beeznu 1862 pti schuzi na Steeleckem ostrove k navrhu dr. TyrSe, peijato heslo "Tame se." Na navrh Jindeicha Fuegnera zavedeno 1:7...arrske tykani. Sokol zahy dobyl si lasky vSech upeimnYch 6echil, lid veal ji2 tehdy velmi dobee, ae Sokolstvo zalo2eno, aby budilo Ceske sebevedomi, aby hajilo a branilo viast proti irtisku a Ukladum od yekYch nepeatel. Tyr§ zalolenim Sokola dokonal pine vzktiseni naroda deskeho. Sokolska, mySlenka Siena se v zernich eeskYch jako houby po desti, Siena se mezi vSemi kmeny slo yanskYmi v Evrope a peirozene zaletla i do Ameriky a do na geho Texasu. VYchova sokolska, mravne zavazuje k obrane demokracie, obrane lidskYch pra y a svobody. Sokolska hesla nejsou 'Diana slova — sokolska vYchova telesna i mravni neni bez Adele.

Jako v minulosti, tak i dnes, pini sokolstvo v Americe sve povinnosti a peiklado, k slovum din.

Pracuje bez vYhrad, bez naroka na odmenu.

Sokolstvo dalo a dava sve sluny, pro vSechny ptipady, v2dy a vSude, sve vlasti SpojenYm staturn a pomahalo vydatne v odboji prvnim i poslednim, aby znovu dosalena by111, svoboda a volnost stare otainy, ktera svirj vzor a obnoveni zrozeni r. 1918, na gla v tato naSi velike a svobodne vlasti, ye SpojenYch statech. Krasne heslo: "Pravda vitezi" doSlo 9. kvetna 1945 sveho uskuteeni'mi — stara vlast jest ul osvobozena, Oechoslovaci jsbu znovu svobodni a ye sve republice naprosto nezavisli.

Pomocne akei Westske VCelky odeslaly a neu sebraneho gatstva deset bedennoveho i Cinnosti.

Progivaji staly ve sve samaritanske logni piikryvky, vyspravuji darovane zachovale pradlo i gativo a elle agituji pro dal gi sbirku obnogeneho gatstva i daril pene gitYch. Soueasti oblekit a pradla mono odevzdat v obchode "Famous" ye West, penize pani A. J. Morrisova a P. S. Akrabankova, West, Texas.

V Cenove piestupky vy getiovany departrnentem pokladu.

Office of Prcie Administration peeda jmena vice nel 3 tisice osob, ktere_poruSovaly peedpisy o nej yySSich dovolenlich cenach, federalnim danovym teadtm k claiSlrnu vySeteovani. Dahove Mady budou vy gettovati danova peiznani techto poplatniku zda-li snad nezatajili sve mimoeadne peijmy. Peedani techto jmen dafrovYm Madam zahajuje spolupraci OPA a da7 novYth peedstaviteltr za ireelem zmocneni se peebyteenYch a nezakonnYch ziskii plynoucich z pbruSovani cenovYch pfedpisil.

V Oklahoma urenje bondovou kvotu.

Stet Oklahoma si ureil v teto 1 upisovaci kampani, ge n9, kaldeho ze 175 tisic statnich peislug nika v branne moci bude prodano za 600 dolart boner. To bude statni oklahornska kvota. Mesta Tulsa jil prodalo asi 30 procent sve kVoty za velke upsovaci kampane, v pouhem prvnim dun,

atrans

Ve stkedu, dne 30. kvetna 1945.

ViSTNIK I I,

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS IIMIIIMOMMIIIIIIIM=M=111110MMIIIIIMIEMISMIIIIMIEM11111101

Memories Of Alexei Tolstoy The news that Alexei Tolstoy had succumbed to his long, tragic illness became known during the later stages of Mr. Molotov's reception on the evening of Red • Army Day, and though it was not unexptected it came as a heavy blow to those of us who were privileged to know this great writer. Only a few weeks previously Alexei Nikolayevitch Tolstoy had sent me a message from hospital, saying he would certainly come and eat bliny with me at Shrovetide and promised to bring with him drink of his own concoction, based, he said, on a recipe he had discovered during his research work on the Russia of Peter I. A visit from Tolstoy, or better still a day at his beautiful Datcha outside Moscow, was one of the high spots of life in wartime Moscow. He was as generous as a guest, as he was as a host, entertaining, enthralling, and, in his persuasive way, instructing everyone around him. There is no one who knew so much and who was less pedantic. He was a brilliant mimic, and his story of how, at his home near Leningrad, he once entertained H. G. Wells is one of the great classic anecdotes.

His deep bass voice was capable of extraordinary range At Christmas time, 1943, I travelled in the same compartment with Tolstoy, Ehrenburg and Simonov from Kharkov to Moscow, after attending a trial and execution of German war criminals. We were, I think, all deeply moved by the horrible revelations of the trial, and perhaps no less so by the public hanging, which seemed to illustrate more cogently than any other event the way that Fascism has fouled the world. It might have been a gloomy journey, for those three writers have probably seen more distress and horror during the war than anyone else, and my own experiences have not been light. But Tolstoy was firm.

"What we have seen," he said, "will haunt us for years, perhaps for the rest of our lives. No more talk about it now." And, under his compelling influence we turned to lighter themes.

Tolstoy had a great sense of fun, as his popular children's books show, and during that two days' journey he adopted the character of Captain Kidd, alternating it with that of old Russian Baba, and led us with him through a world of make-believe. Six months later I went to see Tolstoy at his country home, to give him an account of Majdanek Annihilation Camp.

He wished to hear every detail and I could tell that he was searching in his capacious memory as I told him of the crematorium with its piles of unburned bodies, of shinbones chopped through so that they could be put into the ovens, and of the vast storehouse where articles of all descriptions, from artifical limbs to children's night pots — the property of the victims of the Germans — were accurately arranged for distribution by the Germans throughout Germany. I finished. Tolstoy rose, laid a few logs on the fire, which crackled in the open hearth, shifted a bottle of wine a little further from the. heat, and then, in a low, level voice said: "In all my work on the history of my, country I have never discovered an .act more terrible than that. This is the greatest crime in history."

I think Tolstoy's two greatest contributions to Soviet Russia are that he opened the window on Russia's past to the Soviet people, and set a wonderfully high standard of popular writing. I suppose there is not a more critical moment in the cultural life of a people then that when illiteracy is banished by popular education. The responsibility that rests on writers, publishers, and in planned society on the Ministers responsible for Education and

VESTNIK

1111,11 ■111,11111 ■ 11/141144/,,,,,,,,44•4114.1141,1,,t,1 FPI 1,11. 1 4 .41 un. 14., 114, IP . 11-

•

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

IIIIIITEDMIMIIIIMIIIM01=1111111011111111111111011111111M111111B1IMITHIMII1IEWIRIMIUMME1111

Enlightenment is obviously immense. Is the public going to become a victim of those who exploit its curiosity for their own profit, irrespective of cultural and moral standards, or are the frontiers of the mind to be extended in such a manner that the nation comes to learn about and to know itself better, to appreciate its tradition, and to understand its destiny.

In few aspects does the Soviet system shine with such merit as in the way this problem is solved. The standard of popular reading today is, indeed, high. Of the Classics, Pshkin, Lermentov, Gogol, Tolstoy and Chekov are read universally, while Dostoievsky, Leskov, Turgeniev, Griboyedov and Tiutchev command widespread admiration. Foreign books have a far wider circuulation, in their translations, and are sold at cheaper prices in the Soviet Union than in the countries of their origin. Even a work as difficult as Marcel Proust's A La Recherche du Temps Perdu has been printed in ten thousand copies, and is unobtainable in second-hand bookshops. Wuthering Heights, which is now in process of publication, will be issued in a new edition running into scores of thousands. Of modern books, James Aldridge's story of the Crean partisans, The Sea Eagle, has been printed in a fifty-thousand edition.

Priestley's Daylight on Saturday has had a printing of fifteen thousand, and it is safe to say that few copies will reach the bookshops, so great is the demand of the libraries for this popular English writer.

It was Tolstoy's self-appointed task to provide the Soviet Union's avid readers with a history of their land that was at once palatable and true. The task was by no means easy. Ori- _ ginal historical documents are scarce in Russia, where so much has been destroyed by war and fire in the past. One of the reasons why western opinion had so distorted a view of Ivan IV was that German historians drew so largely on their own imagination, in default of documents, in despicting him. Even Peter the Great's reign is poorly documented, and, coming to modern times, the Revolution and civil war -- which is the third of the periods Tolstoy specialized on — traces of this period were left more in men's minds than in literature. A writer- less scientific and honest than Tolstoy could have played fast and loose with that fact. Yet his Peter the Great, recently completed, his chronicle plays on Ivan IV, and the novel Tsaritsyn (Stalingrad), Bread, are the result of much painstaking research.

Through these books, films and plays were derived and from them the Soviet people learned their history in human terms. The schools taught them the economic interpretation of Russia's past, but Tolstoy gave color, breadth and robustness to the picture. I have no doubt that the Soviet people have endured the strain of the present war in better heart than they could possibly have done had their history been as a closed book to them as it was before the Revolution. I don't think the complete picture is given if Soviet patriotism is represented only as a defense of Socialism, any more than it is true to depict the Soviet war effort as an elemental defense of Russia. The Red Army has surpassed the achievements of the armies of Tsar Nikolas riot merely because of . the industrial development, but because the picture that the Soviet fighting man has in his mind is that of a land whose great heroes of the past, despite all their faults, fought for the honor of Russia, not for personal, selfish, or even dynastic aims, but for the welfare of the State. And to-day the Soviet fighting man knows that the State is in him. No Tsarist soldier could feel that.

Alexei Nikolayevitch Tolstoy was buried on Monday afternoon, February 26th last, just one hundred and twenty years after the day on which Pushkin's novel in verse, Eugene Onegin, was published. It was fitting that Tolstoy was given full military and State honors, for he served Russia in peace and war. It was fitting he should be buried in a quiet cemetery behind the towering bastions of the fortress monastery of Newmaiden, near Sparrow Hills, for this is one of the most sacred corners of old Moscow. And it was fitting that the sun was bright and the sky serene on that day.

Ralph Parker.

V 25,000 CZECHOSLOVAKS KILLED IN OSWIECIM CAMP According to an report issued by the Czechoslovak Press Bureau, on March 23, the Radio Station Narodni Osvobozeni stated that the murder of tens of thousands of Czechoslovakian citizens of the Jewish faith belonged to the most horrible crimes of the Hitlerites and the followers of Ho.cha.

Nine transports of 2,000 to 3,000 men, women, and chidren each were sent from Terezin to the Oswiecim camp in Poland, where they were exterminated. Over 25,000 Czechoslovakian citizens, including many non-Jews, were killed in Oswiecim. The report states that the killing started in October, 1942, when the first 2,000 victims from Terezin arrived and were murdered. The second transport arrived in November, 1942, and it included political prisoners from Norway. Typhoid broke out and all the prisoners wer put into a quarantine camp, and shortly thereafter were shot.

3,000 Czechoslovak-Jewish citizens from Terezin were brought to Oswiecim in August, 1943, followed by 2,000 more, and shortly after were transported to Birkenau, the "Czech camp." In February, 1944, all were ordered to write letters to their relatives the world over to say they were well and settled for a new life in Poland. The next day, all the 5,000 men, women, and children were crowded into the gas chambers and killed. Their bodies were burned later.

"The "Protectorate" government, the report continues, did nothing to prevent the crime; on the contrary, it did all it could to help the Nazis in the execution of these bestialities; and, therefore, it bears full responsibility for the death of tens of thousands of Czechoslovakian citizens. This will not escape retribution.

V WHAT WOULD YOU DO? We were engaged to be married when he was sent to the front. My parents kept me from a hurried wedding. But we pledged to each other our love, swearing never to desert — for better or worse we vowed on a lingering kiss, with our arms around each other. We were so desperately in love. And life seemed so very cruel separating us, killing such exquisite happiness.

I fought on the home front in every way possible. Red Cross, U. S. 0. and I wrote daily He did at first. Then fewer letters. He had been wounded, not seriously. Then he was shipped home. He is bitter, resentful His spirit is no longer gay. He even has changed in looks.

Lines in his forehead. His mouth is hard like his eyes. He frightens me. Before he was just the type of man that I could love. The answer to my dreams. But now! Oh Think Tank, what am I to do? I can't tell how he feels about me.

Maybe he is trying like I am — to do my duty whatever that is. What would you do?

Ve stfedu, dne 30. kvetna 1945.

WHO LAUGHS LAST LAUGHS BEST

By Mildred Seydell Berlin in late August 1938 was decorated like a circus, our box seat a balcony apartment in the Hotel Adlon.

Notebook in hand I hurried to the headquarters of International News service to report to Pierre Huss, a Californian, who for years had been sending news out of Germany.

He telephoned it to London and from there it went over the cables. As wires were tapped and everything regiStered on discs at police headquarters, Mr. Huss gave the news in pig Latin.

His London representative understood perfectly but the poor German police scratched their heads perplexed. Deciphering it was a lengthy job and usually before it was pronounced censored you were reading the happenings in your favorite paper.

I met the head of one of the large companies which employed 900 men. He had been told on a Thursday to have by Saturday 300 men at the railroad station ready to travel. There were not sufficient volunteers, he had to select the others, who were forced to obey or face a "concentration camp" or worse. None had any idea where he was going or when he would be back.

But in spite of this movement of the troops, Berlin was gay.

Down the principal streets were huge white colunins topped with golden eagles or swastikas. On every store was the emblem except on those whose windows had foot-high, white, blocked letters which spelled the name of the Jew who owned and managed it.

When I asked some of the Germans why they accepted the Hitler regime they said they had nothing better in sight, that before Hitler they had been dominated by the Allies with nothing to look forward to, and now if they balked Hitler a revolution like that in Spain would come. They ended by saying, "We uphold Hitler because he is a man of peace — he has been able to keep Germany from war."

Jewish stores were busy but every day worse pressure was put upon the Jews. No Aryan woman under 45 could work in a house where there was a Jew, Hitler was taking no chances of mixing the blood. To take care of the few Jews, friends of the "powers that be," or essential to the welfare of the country, there was a policy of making them associate Aryans.

I was determined to visit a Jewish charitable institution but no one would direct me. People were afraid to mention the name of a Jew. Once riding in a taxi, I asked the chauffeur what was the imposing building we had just passed. Learning that it was a Jewish home for about two thousand unfortunates, I ordered the driver to stop. The next moment I was limning up the building steps two at a time. I rang the bell. The door was stealthily cracked by a trembling young woman. Slipping in, I introduced myself and extended my hand. Horror spread over her pale face.

"I am a Jewess," she said haltingly, "it won't be good for you or for me if we shake hands."

But she knew me by name and the friendly articles I had written about the Zionists in Palestine, and after a promise that I would never mention her name or the location of the institution, she consented for me to have a look about. In the back garden were benches under trees and the occupants seemed well fed and not unduly suffering. The rooms inside were bright and cheery and in the kitchen on the stove pots of steaming coffee, potatoes boiling, meat, too, and there was butter, though the Berliners were using butter cards. (The restaurants served all one could pay for).

Among the Germans I had tried to find just one without that hate for Jew, but always they would look stern and say: "Jews took our houses and our businesses when we were broke, they must give them back. They got control of our courts and hospitals, they must be suppressed." Hate was thick and virulent. My words of condemnation had no more weight than feathers fluttering.

A letter of introduction from a high official

VS T NIX of the Salvation Army in the States to a high official in Berlin gave me the privilege of visiting Aryan homes for the aged, the poor, the illegitimate mothers, and other unfortunates and comforts.

Whereas Rotary, Boy Scouts and all other international organizations had been disbanded, the Salvation Army had continued its good work, for the Army is a church and Hitler had not forbidden any churches to function except those which had challenged him. However, the Salvation Army in Germany had to be manned

by Germans only and no money was allowed to be sent out of the country.

Hitler had dramatically separated church from state. In the old regime the church had been supported by tax money.

In a conversation with an influential German, he said: "Hitler has no friends, he asserts a dictator cannot afford friendships.

Friends weaken a man's power. If he indulges in surrounding himself with friends he is likely to be influenced by his affections rather than by his best judgment."

Hitler's half-sister, married to a Dresden architect, used to mother him, cook for him his favorite dishes, but apparently his mothering days were over — he rarely saw her. His half-brother, Alois, in Berlin was running a beer saloon and restaurant. The entrance sign had in big letters: ALOIS, in very small, Hitler.

We dropped by for lunch, which was very good, and learned that by order of the Fuehrer the owner could not be interviewed.

Hitler, Mr. Hus told us, had a passion for designing and planning, designed his own clothes, preferring a dark blue suit — (evidently thinking it was a good background for a red swastika).

In talking music one day a lady said: "You know Hitler has the Austrian love of music. He has attended Wagner's "Die Meistersinger" one hundred and forty-eight times. His favorite tenor is a Mr. Johnson from Illinois, he goes under the name of Laholm."

I made no effort to interview Hitler, knowing full well that the only way I could do it would be by establishing friendships, going from one group of friends to another until I reached the Fuehrer. And as I did not wish in any way to involve anyone, I stayed in my place, and which was most unusual, made no effort to obtain special permits or favors. But I picked up here and there a lot of information about the German leader. He spoke no foreign language they said; he is lazy; his usual workweek three days; he takes no exercise except walking but insists on sports and compulsory gymnastics for German youths.

In his young days he kept the wolf from the door by painting pictures. Fourteen of his canvasses were found in the shops in Vienna but no sooner did they make their appearance than the German government confiscated them.

Before going into Germany I went to Paris to confer with Carl von Wiegand, who for twenty-five years had successfully gathered and dispatched news from Europe, knowing personally practically everyone of importance whose name made good copy, and certainly Hitler's did. He had dined with him but not wined with him for Hitler was strictly prohibitionist, at least as far as he himself was concerned.

"Hitler is a perfect mimic," said Mr. von Wiegand, "Hollywood's comedians would envy his talent. He has turned a defeat into victory by mimicking Goebbels and Goering. If pathos did not catch the crowd then he won them by provoking laughter."

But his greatest triumph was his death. For by that he put joy — laughter and gaiety — in the hearts of the civilized world!

V In Texas the growing and harvesting of timber crops is second only to oil as a source of income.

About 98 percent of the wood products of the south, one of the most important forest areas commercially, comes from second growth timber.

Straws 11.

Palacios, Texas.

Dear Vestnik Readers, It was quite a while since I last wrote to the Vestnik. I want to thank the editor for publishing my last letter.

Crops are pretty fair around here. It won't be long our cotton will be blooming. I am sure glad we are through chopping cotton.

May 6, my mother, and my friend, Victor Dolaal, and myself went to La Grange. We went to Victor's brothers place, Joe DoleZ'ars.

Sunday morning we went to church in Ammannsville. Father John J. Janacek is there now. He used to be our parish priest here in Blessing. I sure was glad to see him.

We also went to see Mr. and Mrs. Otto Barta, they live in Weimar. It was the first time I was there, so you see I sure did enjoy it. We also went to Hostyn, and to Monument Hill. It is beautiful.

Everyone has a loved one in the service. I have a cousin, Charlie Fiala, he still is in the states, stationed at Fort Knox, Ky. My friend was in the service for 3 years, being overseas 9 months. He was wounded on "D Day", now he has a discharge. He has received the Purple Heart, the Good Conduct Medal, and two other medals.

I guess that is enough for this time, so I'll say bye for now till next time.

A reader, Annie Juragek.

V Crosby, Texas.

Dear *Readers, Here I am again dropping the good "ole" Vestnik a few lines. Thanks to the editor for publishing my last letter.

Are all you boys and girls swinging the hoes?

I was until Monday evening when we had a little flood. I don't think I ever saw so much rain. Our crop is doing fine, we didn't plant any cotton, which I'm glad of.

This sure is wonderful about the Germans surrendering. I only hope and pray that the Japs surrender soon. The boys are starting to come home, I hope my uncle will come home soon.

My brother is just fine. He's stationed at Camp Crowder, Missouri.

Our school let out May 18th. Hope all of you passed. I graduated to High School May 16th.

Our class gave a play called "How Many Many's Have We?" Sure was nice.

I would like to say "hello" to all my relatives in Taylor and California. Hope you are fine.

Last week the letters in the Vestnik were very nice. I enjoyed the letters of Irma Janetek and Pvt. Edward E. KusY, Jr. very much.

Write again soon.

My hobbies are writing letters, reading and collecting movie stars. I am starting myself a collection of picture post cards.

My last letter in the Vestnik brought me many new pals. Thanks a lot for writing me, for I really enjoy answering you. If anyone would like to write to me my address is Route 1, Crosby, Texas.

Will close for this time. Until later I remain, Evelyn Elsie Kotrla.

V MY SON My son is leaving home today — The words include a prayer, An individual cry to God From mothers everywhere.

My son is leaving home today — A proud look in his eye; So confident of victory, With marching orders nigh.

My son in his new uniform, As .fine as he can be, For him I must be brave and strong And smile courageously.

My son is leaving home today — But One, who knows will share The burden, for he gave His Son — My boy is in God's care.

Evelyn Elsie Kotrla.

Ve stfedu, dne 30. kvetna 1945.

MEE E:01.71' 0:7 TT-IT SMALL NATIONS IN THE 17:3CONSTRUCTION OF EUROPE :?zo1:os:or Dr. A. Sommerfelt, Director:; suersd, the Royal Norwegian of Education Tiia war as been hard on the small EuroMany of them have been trampthe barbarian hordes of Germany and hava suffered cruelties and iniquities quite ungrececiented in the history of some of them.

They have to play a modest part in their own liberation. The deciding factor in modern war is industrial potential and no small country is able to stand up alone against a great industrial power. With the increasing dependency of research on industry and capital the big indust •ial powers are bound to be the leading ones in science and scholarship. Only they have the :means which are necessary to finance all-round research in the sciences of Nature anci man. s s this mean that the role of the small natier: is finished? I do not think so. It is no accitent that in the twentieth century certain U_ all nations are the most advanced ones in the field of education, and that they have pnaoduced scientists, scholars and artists of the hi order, men of an originality which is • -iocl only by the special national conof their country or origin. Norwegian ' instance, owes its original character o the national consciousness of the Nor7-Jegian authors. If Norway had been absorbed by Sweden or by one of-the great powers these authors would probably have enriched the literature of the absorbing country, but it is highly improbable that what they brought would have been of any special original character different from the main stream of that literature. The small nations have therefore " _..Keel to modern culture an element of variety and el-5.7inality which is a powerful incitant prev_::Ling; uniformity and stagnation.

Now can the small nations take part in the c. :Th.zaal reconstruction in Europe? There is tamterial damage to be repaired. especially in eastern and scutla-sastc:.-2. Europe, have been devastated to 4-7.ez •ce% _sakes it impossible for them to . by unaided efforts. Unless they receive niato 17^, from outside it will take them ?hi. a lc:.•tiesce to reconstruct their educatiothat whole generations will be d. We may hope that the projected .1 1• ations Organization of Education will to contribute an emergency fund which fc3.• reconstruction in the countries necessary resources themselves.

1 the main contributions to this -7.

COrae from the big powers. Some of 'I -"s whose countries have not lee able to contribute although . are insignificant compared to tilo is The big :cowers. We may perhaps also -at such neutral countries as Sweden :land will be willing to aid in the ii.:cens!sruction. caucatisnal reconstruction ia going to be . riternationally, at least in some an international administrative apnecossary. The small nations g, to share in this administra, y material, but also spirutual eon c,:e will be needed. The overwhelmin:=; ma. ties of the peoples of the occupied co7,71.tres have rallied against the totalitarian barbarisns, but the effects of the totalitarian poison have not, for all that, been restricted to the ,ernall group s of quislings. Oppression, torture. and murder have forced the youth especially into fa.natical resistance. Tb.ey will have to be brcualat back into a balanced democratic syletence again. Our democracies took too maf:rS granted before the war. It will c clucatc. our youth for demoto them N,vith the totalitarism is an 2 T,

C;01.72t:S:_23,

1.?..C C.7

.That

-..7.7.7:;t,

2 11]..C.03

2.

country to reoystain to meet the re.-ost-war world. Every coun-

try will, however, be able to profit by the experience of the others. That is why the projected United Nations Organization of Education will Be of such importance to the postwar world. In this organization the small nations will have the opportunity of voicing their points of view and all nations will profit from thezreat variety of educational experience and methods represented by so many small states.

In this organization all members will be equals.

But the small states must be really internationally-minded if the organization is to render real service. In all questions of international help for countries which are backward from the educational point of view the representatives of the small countries have the advantage of being less exposed to suspicions of cultural imperialism than those of the big powers.

The cultural reconstruction of Europe implies the re-education of Germany. I do not think the small nations as such have any special part to play in this re-education. Only Germans can re-educate themselves, and I imagine that people from the small occupied countries would be reluctant to work in Germany — to the Norwegians, at least, the mere sight of a German is nauseating. But representatives of the small countries must be willing to take part in the control of German education if called upon to do so.

The future peace of the world is dependent upon the collaboration of the big industrial powers. No cultural reconstruction is possible without their help, but the small nations must be prepared to share in this reconstruction within the limits of their means. And they may be expected to make an important contribution to the spiritual reconstruction of war-stricken Europe.

V THE END OF THE SUDETEN PROBLEM Politically-minded men and women will welcome Hubert Ripka's latest brochure. Dr. Hubert Ripka, Czechoslovak Minister of State, has just issued a pamphlet on the "Sudeten" problem, published by the Czechoslovak-British Friendship Club, London.

His proposal is a radical one, and occassional official communiqués have already made the public familiar with its broad outlines. It should be stated at the outset that neither chauvinism nor retribution inspires its themes.

On the contrary, it is based on that political sense of reality which sees the problem as a whole in all its bearings. It is ispired by that tolerance which has always been so characteristic of the Czechoslovak Republic since T. G. Masaryk laid that country's foundations. That same spirit is once more reflected in the matter of exchanging populations.

Ripka's argument is both lucid and convincing when he says that no other solution for this problem of paramount importance to Czechoslovakia and the peace of Europe can be found. It has been decided to transfer some two millions of "Sudeten" Germans out of a total of three millions to Germany. This would mean that 800,000 to 1,000,000 Germans would be left behind in Czechoslovakia, according to Ripka. These Germans would be such as had proved their democratic sympathies and had declared themselves to be loyal Czechoslovakian citizens, some of whom had actively played their part and sacrificed themselves in the struggle against Hitler.

One thing forcibly strikes us about all this.

It is that the new Czechoslovak Republic expresses itself willing to join any international scheme for protecting national minorities, provided, of course, that all the nations of Europe, large, and small, put themselves under similar pledges.

Another important point is that the transfer of populations is to be made a subject of international discussion. Ripka makes a point of saying that those forced to leave will be spared unneccesary hardship. For all property they are forced to leave behind in Czechoslovakia, they will be duly compensated. The difficulty

of the undertaking is not minimized

ad-

vantages are clearly shown. The "Sudeten" question which is so closely linked with the illfated Munich award — signal for the Second World War — is to be solved for good. The Germans that stay behind will, of course, not be regarded as a national minority in terms of 1938, but it is stressed that their full freedom is guaranteed, as is that of any other Czechoslovakian citizen, and that they have nothing to fear.

To any economic objections that may be raised, such as the loss of valuable labor to Czechoslovakian industry, there is a satisfactory answer. Before the time comes for this problem to be solved in a practical way, there will be ample opportunity to study the details.

Let us add that former M. P. Gustav Beuer, a "Sudeten" German, has written a foreword to this remarkable brochure which expresses the view of democratic Germans. Having the interests of "Sudetens" themselves at heart, Beuer agrees with Minister Ripka's own conclusions.

Continental News, London.

V ALTHOUGH HANDICAPPED

By Ruby Christy World War number two. The call to arms, and he answered. Not through the regular channels, for you see He Had No Arms. They had been shot off in the Toul sector in France in 1918. Other wounds received at the time consisted of a compound fracture of the skull, both knees splintered, a foot fractured, and flesh wounds in 102 places.

He is Mr. Charley McGonegal. Today, he, as national field secretary of the American Legion Rehabilitation Division, is visiting army hospitals. "These boys I'm going to see now," he says, "are right where I was twenty-five years ago. They think, "My God, is there any sense of living?'."

"Well," McGonegal answers, "there is."

And what he has to offer disillusioned boys is his record of rising above what you and I would call unsurmountable handicaps. Mr. McGonegal is a pilot with more than 300 flying hours to his credit. He is an avocational horsebreeder who rides every week when he is at home. He drives a car. He can dress himself, shave himself, light his own cigarettes, use a telephone, write, and play cards. In fact, he says he can do anything anyone else can do — "except feel."

Through this man may some of our boys who have lost hope find a new lease on life; grit their teeth and say, "If he did it, I can too."

And these men will find within themselves all the potentialities for the struggle, buried strength, inherent reserves, and unguessed powers. And too, will learn that what seemed a total handicap, can as in the case of Mr. McGonegal, become an asset.

Have you a handicap? Have you risen above it? Take heart.

V Contrary to popular conception, the war drain on America's basic timber resources is not excessive and can be gradually recoverd through new growth after the war, forester say. More wood was taken from the forests in each of the boom building years of the middle 1920's than was cut during the war year of 1944.

V The shortage of lumber, which is likely to continue as long as we are engaged in extensive military operations, is a result of war-time stringency, not a deficiency of trees.

V Manufacturers anticipate no "reconversion" problems in the lumber industry; merely a change of customers.

V Lumber production has declined, because of the loss of 70,000 to 80,000 skilled workers and hard-to-get equipment is wearing out.

V About 61,000 men have full or part time jabs guarding against forest fires or suppressing rein,"

Ve stkedu, dne 30. kvetna 1945. teskY jazyk hlaholil v zakonoda.rne statu Nebraska.

Lincoln, Nebr. 24. kvetna. — nove zdejSi statni zakonodarny, vzpomeli si 41. narozenin sveho kolegy senatora Charlese Tvrdika sobem, kterY ho jiste poteSil. Senatoki projevili tuthu, aby blahopi.ani bylo mu projeveno v materskom jazyku deskem, a proto poladali kolegu seuatora Hubku, aby tak za ne ueinil. Senator Hubka nedal se dlouho nutit a tak zahiaholila z uena, eeStina v sini senatu.

Senator Tvrdik na eeske blahopkani odpovedel take eesky, nae.e2 senator Norman, jeho 71. narozeniny oslaveny byly v fiterY, navrhl, aby se dodateene zazpivalo "Happy Birthday", co2 vaichni ueinili, zpivajice arci anglicky.

6eska, gratulace a odpoved' na ni senatory velice zajimaly a nechali si je prelo'fit do anglickeho jazyka.

VSichni shodovali se v nahledu, 2e eeskY jazyk zni velmi pekne a zvuene.

V Pofidek v Praze.

New York. (CTK). eskoslovenska domaci rozhlasova slutha vyslala dne 10. kvetna tuto yYzyu: "eeska narodni rada s pinou autoritou a pfisnosti sdelujo, ze kaklY svevolnY eM proti 'Zivotu, majetku nebo zdravi nemeckYch mual, Z'en a deti je zakazan. Od tohoto okam2iku kaZdY, kdo by pfekroeil tento zakaz, musi se z toho odpovidat eeskoslovenskYm statnim Policejni keditel Zada vSechny obeany Prahy, aby se okam'Zite pokusili zajistit klid a po'radek v hlavnim meste. Vdichni obeane se musi navratit k sve normalni einnosti.

VeSkera, doprava a hospodffsky Zivot se musi vratit do s Ych koleji.

Kdokoli bude pokraeovat v ruSeni vekejneho pefadku a chodu hospodatskeho livota, bude se z toho odpovidat. Velitel Rude armady slibil svou podporu pri udrawani tadku ve meste a spolupraei v to veci s vojenskYm velitelem Velke Prahy. Loupeni, lyneovani, neopravnene strileni atd. jest co nejptisneji zakazano a bude proto potrestano."

V K narozerxinam presidenta Benege.

Jan Masaryk: I ja myslim dnes na presidenta BeneSe ; jen2 se po dlouhych Sesti letech vratil do osvobozene Prahy.

Slou'Zim dr. BeneSovi temef tficet let, a kdy'Z bude tfeba, budu jemu a jeho idealum slouZit, pokud budu ziv. Vy krajane v Americe porno,hall jste neziStne a krasne v naSem spoleenem zapase pod vedenim Eduarda BeneSe. Nale teke ranend a kii em navaivena oteina bude potrebovat vast lasky a pomoci i nadale. Vim dobi-e, ie dr. BeneSovi v budoucnosti bude tato vaae pomoc posilou v nikterak lehke praci, kterou jeSte musi vykonati, ne2 se k ndm vrati pina svoboda, demokracie a mezinarodni sluSnost. Jsem varn vdednY za to, ze jste mi dali piile2itost phhlasiti se pyAne pod prapor Eduarda BeneSe. V Vojaci u Benege.

New York. (CTK). — Podle zpravy pra2skeho rozhlasu ze dne 23. kvetna ptijal president dr. Eduard BeneS dne 22. kvetna zastupce pra'Zskeho vojenskeho osvobozeneckeho hnuti a vojenskeho velitele Velke Prahy.

y

y

g

Zatemneni v Praze New York. (CTK). — oeskoslovenska domaci rozhlasova slulba oznamila; ze zatemneni a v echna jinx s tim spojena zristavaji v platnosti. Vefejne izrady, ustavy a pod. musi zaeit okam2ite znovu pracovat. VSichni jejich zamestnarici se musi hlasit na svYch bYvalYch mistech, pokud neni ustanoveno jinak. S okam'Zitou platnosti se povoluje v Praze v em zabavnim mistnostem, divadlrim a pod. zahajit katdodenne svou Cinnost a mit (34tevreno at do 12 hod. v nod..

V Amerieti dustojnici v Praze.

New York. (CTK) Federalni komunikaeni komise (F.C.C.) oznamila, to podle zpravy praskeho domaciho rozhlasu ministerskY predseda Zdenek Fierlinger pkijal delegaci "vysokych americkych diistojnikii" z generalniho tabu generala Eisenhowera u priletitosti jejich nav tevy Prahy. Americka vojenska delegace slibila Fierlingerovi, ze bude na pomocna eeskYm narodnim vYborinn a dovoli zastupciim Ceskoslovenskeho tisku a rozhlasu pracovat v nzemich podlehajicich americkemu veleni.

V Konec sabotake.

New York. (CTK) PratskY rozhias dne 14. kvetna, mluve o sabotati provadene po dobu nemecke okupace, zminil se z ldAte o sabotaii e zpomalene praci v pramyslu a o praci nrednikil v kancelarich, kteri "provadeli svou praci patne a pomalu, dint celY vYrobni proces byl poru ovan lhostejnosti a tim zdrZovan." Hlasatel pak pokraeoval: "Dobre jsme eilini, ze jsme po dobu esti let sabotovali praci pro Nemce, ale toto chovani ma nyni jednu chybu: Jsou mezi nami lide, si zvykli na toto jednani a je to pro ne obtitne se prizionsobit novemu tempu revoluce. KaZdY musi po3hopit, ze od nynej ka katdY tech Dracuje pro narod a pro stet. Piestarime bYt sabotery a starime se pracovniky tvokive revoluce!"

V Delegate Cs. vlady n hrobu presidenta Osvoboditele.

New York. (CTK). Podle prat"skeho rozhlasu pra2skY d asopis "Praze" nedavno prinesi zpravu o delegaci eeskoslovenske vlady, ktera dne 13. kvetna nav tivila hrob presidenta Osvoboditele Masaryka v Lanech. Toto datum se kryje s vYroeim nmrti Masarykovy mantelky Charlotty. Podle uvedene zprb,vy byl na jeji hrob poloten venec na pdeest "Dne matek" podle zvyku predmnichovske republiky.

Tehot dne bylo v Narodnim divadle v Praze predstaveni "Proda ne nevesty" na poeest vlasteneckYch po stalct v Praze, revolueni strae a Rude armady. 61en tstredniho vYboru odborovYch arganisaci Franti ek Holy promluvil rusky, navlastenci byli pozdraveni nem operniho sboru Narodniho divadla Milo§em Hlinkou. Pritoinne obecenstva provolalo slavu presidentu dr. Bene ovi, mar alkovi Sta.linovi, Rude armade a spojenYm narodftm.

V wtoes am a am:man renaery filed up a very low, false door leading to the pay office.

On it is Inscribed, "You will 1;-e° 1 ,-3rn to &lel; tower ist you deal

g

g

g

g

y

y

g

g

g

g

g

y

g

g

(

St %Gad."

g

New York.. (CTK.) Korespondent Reuterovy zpravodajske kancelake oznamil dne 20. kvetna z Prahy nektere podrobnosti o praiskern povstani. "Dne 5. kvetna, kdyi se Ruda armada ji priblitovala k Praze, byli partyzani tajne vyzbrojeni v rozlienych dastech mesta. Vedeli, pki la hodina, kde mohou uderit.

Signalem byl elektrickY poulieni vilz rizenY partizany, jent jel s velkou rudou vlajkou pinou rychlosti ulicemi mesta z neustaleho zvoneni. I

g

g

sKratce po to se po rb. ,;;G.n roz dal g i tramwaje s oesk.osiovensi a sovetskYmi viajkami a dalysign':',1 k povstani. ,PartyzLli mAlo zbrani. Ceske 2erg proto blilily k nemeckYrn je z nieeho nemohli p zmocnily se jejich zbrani. pomahaly svYm muZL tanku tim, ze nemeeka ly, ze u:z je pa va.lce. Se:1 devee s nemeckou zbrani ktim saino vykadilo z boje 3 an

Pozvan

0 0 0

k diisto ne oslave iadove v Texas pokadana

nedeli 1 RADEM OSLO 130, S. P. J. S. T.

v Sokolov-n.6 na Carl St Odpoledne i veeer Dostavenidko v g ech radii i dienit domacich a z vukolnich osad, blizkYch i z dale, zvanYch do na g eho stkedu. g

I. SpoleenY obed v ech pkitomnych, podavanY sestrami ra u. od 1:00 do 3:00 hodin odpoledne.

II. Zahajeni slavnosti pkedsedou radu uvitacim proslovem.

III. Pkedstavovani Menu Hlavni tradovny (ceremoniffora nosti) a uvadeni pritomnYch novYch dent. br.

Hlavni Uradoyny.

IV. 6asova, vlastenecka fed, br. red. Fr. MouCky, z West, Te V. Jednoaktovka.

g

VI. Proslov nejstar iho olena radu Cis. 130.

g Veeeie a pak volna zab, .picitomnSrch

VII. Nekolik sloe nejmlad iho Mena kadu.

DO

TANEeNiHO VENC v 8:30 Odpol. vstup volnSr - Veeelo (h. s„ Ceny veer udilene, o 10: Dvojici taneici z nejfet gi vzdalenosti.

Nejstargi taneici parek, pan s damou.

Dvojici taneici nejladneji vol0 valeik — a konserze Dvojici taneici moderni "Jitterbug",

Ucinkovati bude se-zenia bratra J. Mad JEDNOAKTOVKU RiDI NOVOTNt. PORAD OBSTARA ceremoniat br. L. 0. Hoe

g

.

Srdeene Vas v ici zveme za i a.d 130. Dallas ZARAVNi

vtiacc.

arms it

Ve stfedu, dne 80. kvetna

31211T11

It's common seam to be thrifty. If you save you are thrifty. War Bonds help you to save and help to save America. Buy your ten percent every pay day.

VYPLATILA SE MU ZNALOST CESKE RECI.

pivo je vyborne. Ani penez jsem ne_ One of our every two families have at least two work, potteboval, kdy2 poznali, ze umim ers. Figure it out yourself Z Austinu ptichazi zprava, ze Dr. eesky. Byli by mi dokonce dali cehow much beyond 10 percent of your family income Ed. Midek, assoc. profesor slovan- le mesto. Tak tam ptijdu opet you can put into War Bonds skYch jazykt na Texaske statni u- tYden." ever* payday. niversity , tam prave-obdrZel prvni dopis z osvobozeneho Ceskoslovenska a to od porueika A. V. Habarty, THE STATE OF TEXAS sync zname spolkove pracovnice paCERTIFICATE NO. 6207 ni Jos. Habartove z Bryan, jent stuCOMPANY NO. F-845 doval intenYrstvi i deskY jazyk na Kdyr funkcionaluniversity a byl take ptedsedou UAi se Mere a ,.. zpilimbuje, re se ciniversitniho 6eskeho Klubu. tib mizerne, jsta nervosni a nesvi a OF THE trpite jejimi TY21 napsal dne 12. kvetna z Plzsnaky bolestmi ne v d'echach: "DrahY Doktore, neWavy, pachnoucim ; dechem, zkaren§m davno byl jsem v Plzni. Co jsem viialudkern, nezarivnosti, ztratou spandel, na to nikdy nezapomenu. Kdy'Z' Ito a nedostatecnou Austin, Texas, May 15, 1945. chuti k jidlu a mate jsme prjsli tam, kde ziji pravi 'deg, pocit prepiniineho TO WHOM IT MAY CONCERN: celou cestu na nas arnericke vojaky zaludku ruisledkem plynu a nadmuti--opatfte si Dra. Petra hazeli kvetiny, libali nas a vitali s Zasem vyzkou g ene Hoboko. Jest vice nest' THIS IS TO CERAIFY THAT porisrupci prostiedek, jest ter raluderni pozdravem: "Na zdar". Americke Sinnost povzbuzujici lek, sloien§ z 18 pHzody vlaatnich lerebn§ch korinkii, bylin vojsko ptitlo prave pul hodiny pied a rostlin. Hoboko primeje zienivela stieva k Cinnosti a pomaha jim jemne a hladce tim netli mohli Nemci krasne mesto odstraniti vaznouci odpadky; pomaha vy6e§i maji Amerieany take puditi plyn zr.cpy a pcakytuje ialudku onen skvel§ pocit tepla. Chcete-li opet skuteene radi. Byli velice pkekvapezrifiti rozkor Stastne ulevy od trampot ;gimpy a zaroven uleviti svemu raludku, ni, ze umim oesky mluviti. -Take obstarejte si Hoboko dnes. Pozor: jsem byl prvnim americkYm dilstojvejte pouze jak predepsfino.

Opatite si Hoboko ve va g em sousedstvi nikem, ktereho slySeli 6esky mluviti. neb po glete pro nail zvIritni "seznamo.

West° Plzen bylo dobyto dva dny vaci" nabidku—a obdriite cohas according to sworn statement complied with the laws pied tim nezli jsem tam ptiSel. Skoof Texas as conditions precedent to its doing business in t ondnotu DODATEK 61).ci b ich lahvi dovy zavody jsou znieeny. Plzeriske this State, and I have issued to said Company a Certificate Dra. Petra Leriv§ , Olej Linimpat —proof Authority from this office entitling it to do business in stredek proti hnisani — prinait rychlou this State for the year ending May 31, 1946. dlevu od revmatick§ch a neuralgick§ch Nonat Melva mast jest spolehliva bolesti, svalov5 ., ch bolesti zad, ztuhl§ch nebo bolavYch *veld, namoienin nebo a zaroven uZitedna — a spravnY obGiven under my hand and my seal of vyrnknutin. nos ruznYch soueastek eini ji Dra. Petra Magolo—alkalick§ prostredek office at Austin, Texas ; the date first piinasi dlevu od jist3-rch cioeasOch Ia. a piesnou pomoc proti vtedum, poabove written. ludernich neporadkii, jako zarivaci port*. hmadeninam, ranam a vlastne prochy privodene prebytkem kyseliny a pa. leni ray. ti y eem venkovnim iiraztim a boGEORGE B. BUTLER lestem. Zkuste ji sami a bud'te pteChairman of the Board "z Odeilete tento kupon sveddeni. vlaitni nabidky"— Nyni Frank J. Aneinec, pteds., 425 Harbor Street, HouSton 10, Tex. r Pigoien jest $1.00. Po glete mnS Frank J. Zubik, m. pteds., P. 0. Box 810 College Station, Tex. postou vyplacene 11 tine, Hoboko a 600 hodnoty zku g ebni lahve kaz.

F. V. Urbish, taj., P. 0. Box 41'7, East Bernard, Texas. dew, Le giveho Oleja a Magolo.

Jno. P. Trlica, pokl., P. 0. Box 265, Granger, Texas.

0 C.O.D. (poplatek priporten).

C. H. Chernosky, pray. radce, 936 Bankers Mort. Bldg, Houston 2, Texas. italin0.-iose Co oiril ** TranSTEIZEM Will A. Nesuda, Glen teet. vYboru, 2235 Frank Ave., Cena Nonat je poRou•55c a $1.05 I Adreasi.„ Dallas, Texas.

117611213Elakari-co Ptejte se va g eho lekarnika neb jedRobert Cervenka, e'en fleet. vStoru, West, Texas. natele, ale nic jineho neberte, rulePoitevnt John Kahanek, Jr., Glen teet. vYboru, 4129 Valentine St., ji piSle na nal adresu: Fort Worth, Texas.

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. Dept. 811-v25b R. C. MILLER & CO. F. A. BezecnST, organisator, P. 0. Box 154, Schulenburg, Tex. Washington Blvd., Chicago 12. 111.

P. 0. Box 285.

Altadena. Calif.

ISO Stanley St., Winnipeg, /tan., Can.

"Calm se velmi dobi'e!

Diky Hoboko!"

Board of Insurance Commissioners State of Texas

Slavonic Mutual Fire Insurance Association, Houston, Texas.

I0

2501

---

HUMBLE Keeps 'em Rolling For trouble - free performance, it's Humble gasolines. For trouble-shooting, it's Humble's dependable service. Together they make a team that guarantees you longer car life.

HUMBLE OIL & REFINING CO. 14,000 Texans Working for Victory

Ve sttedu, dne 30. kvetna 1945.

Fort Worth; Texas.

Mill krajane: — Stale slibuji p. redaktoru Moue"kovi, 2e ho jiz nebudu vice mYmi dopisy obtelovat, ale co je mne to platne, uz jsem tu zase. A dokud ten milj nevdeenY Ukol nekdo iibudu Vas muset nany dale obte2ovat.

Dnes musi zase oznamit vYsledek nageho hosteni vojinti, ktere opet dobte dopadlo a na gi krajane tim mnoho ziskali. A ja, bych yam jen ptala, abyste tam byli bYvali v gichni a sly'Seli ty vojiny, jak si libovali a nam dekovali. A co2 potom ti, co jsou tam stale zamestnani?

Vgichni by si prali, abychom to aspon jednou mesiene udelali. A nabizeji nam ithschnu moZnou pomoc, jen kdyi my napeeeme kolade a kejky. Tak o tom maminky ptemYSlejte. Kdyby vas aspori jednou vice do schaze, abychom se mohly mezi sebou poraditi, ale d ye neb 3 to nespravi. Mam plan, ktery vS"ak nemohu v novinach sdelit, pouze v nasi schUzi. Proto, az budeme odbYvat schtizi, dostavte se, mete-li jen trochu o vec zajem.

Nasledujici pani ptispely pedivem: Joe Koei; kejk, J. PovolnY kejk, T. Tatarevich kejk, B. Kuchat kejk, W. Hundle kejk, Steve Matusevich kejk, Rich. Hubenak kejk; Joe–Hubenak kejk, J. R. Bartek kejk, J. L.

C. H. CHERNOSKI PRAVNIK Vytizuje vdkere soudni zale2itosti. fjtadovna: 936 Bankers Mortgage Building, lifts ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 06NI LEKAA BrYle spravne pfipravene. has dle iunluvy. tradovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Dr, Chas. J. Hollub

ValITNfIr

Juran kejk, Fr. Paprskat kejk ; Lillie' Can a Hubetiak. Tel malt' HubeiiaMcMillen kejk, H. J. Langer kejk a hoch.

3 tucty koladil, Frank Provasek kejk, Srdeene vain- vgem dekuji, jakoz Marie Krupka kejk; H. E. NeSmith i p. a pi. Fr. Kuban, pi. Marii Prokejk, Louis KoneenY kejk, Marie chaska a pp. Sava Ellich, Jan BeKadledek kejk, Robert Jedmenek Can a Josef Bedan a dovezeni pedikejk, Mollie Sladovnik kejk; Marie va do S.M.C. a volam yam -dem srBardovsky kejk, Marie Kubedka ku- dedne zaplat' Pan Bal. Jest-li jsem kesy a jelly roll, Millie Pola gek 2 nekoho opomenula, prosim, promirikejky, Walter West kejk ; Anna Mi- te mile to: nebot' mam toho mot a lan 2 kejky, Franti S . ka Je2 kejk a pro jedno zapomenu na druhe. Vite, 5 tuctu koldet, Marie Kohut kejk a Ze main na starosti SAeT., S.M.C., sl. Oldti'Ska Palachek kejk, a 10 kej- NemocenskY Odbor spolku cis. 154, ku jsem koupila. a k tomu jsem dinnou ye dtytech Koldee upekly nasledujici pani: americkYch klubech, mimo jine yeMarie Juran 6 tucttit; Anna Korteff tejne prate, take nekdy opravdu 5 tuctu, Janeekova, 5 tuctu, C. H. nevim, kde mne hlava stoji.

Bartek 4 tucty, Frank Prochaska Prosim pi. annu Svitak za pro51/2 tuctu, Aloisie Beean 9 tuctu, minuti, 2e jsem vynechala jeji jrneFrank Kuban 8 tuctil, Ant. Tirk 21/2 no mezi darci na bingo pro zabavu tuctu, Helen Vitasek 5 tutor, Frank eerveneho kti2e. Darovala nam miTulis 3 tucty, Fr. SIcraS'ek 4 tucty, su na maso (meat plater). Srdedne Anna Johnson 6 coffee rings, Tere- dekuji. zie Miller 1 tucet a dva paje, Stan.

Minulou sttedu jsme tel dodelaly Ktenek 10 tuctil koblin a koladii, sbirku 'Satstva pro eeskoslovensko Rosie Vystavil 10 tuctu, Ant. Ermis a je ho jiste zase na 300 liber, neli 5 tuctu, Anna Ellich 5 tuctii, Lillie vice. Olive ji2 bylo odeslano 815 lib.; Bedan 4 tucty, Olga Schramm 4 takie to je od nas jiz hezka pomoc. tucty. Pi. J. R. Bartek darovala tet Prosim, prominte, ie neuvadim ted' jmena, ktere jste vypomahaly, neb galon a pill okurek.

Penize na maso, chleba a jine po- je mtitj dopis ji2 tak dlouhY, *Ze se tteby darovali: SPJST. Cis. 92 $25.00, obavam, aby mne p. redaktor Moue.sl. Marie Jandaek $1.00, pi. Rosie ka, ji2 neposlal ku vAem kozhim.

Kozel $1.00, pi. Ed. Ermis $1.00, pi. Vim te2, 2e tam nejdete jen pro tu Anetka Vanich 70c a prodala jsem chvalu v novinach ,ale z lasky vydvema panim, co v S.M.S. stale pra- pomoci na*Sim ubohYm krajantim, a cuji koldee dva a pill tuctu za 80c. dilo dobte vykonane, bla2i nas saChtela jsem jim je darovat, ale ony mo. Timto v§ak neustala sbirka objinak nedaly, net 2e mne je zapla- nogeneho ‘Satstva, ale budeme poti. Jedna mne dala za tucet 30c, kradovat nadale, dokud toho bude druha za tucet a pill 50c. Jak vidite, potteba vyZadovat. Kdo tedy jeS'te nemusi se ZadnY bat, ie by tam ne- neco mate, infitiete nam to odevzdat co PtiSlo na zmar, nebo si to nekdo kdykoliv Ji2 jsme dostali potvrzevzal. Tentokrate jsme meli dosti ni z New Yorku, 'Ze 6 na2ich ballkoladd, tak jsem 2adne koblihy ne- ku obdrteli, douf am, to dnes maji ji2 i ty ostatni. koupila.

S pozdravem, Celkem , jsem obdrIela $29.50. MaAloisie Beedn. so a jine stalo $55.00, tedy ostatni V penize dodala odbodka S.A.e.T..

— Rev. Josef Sesulka bude odloSrPti obsluze vypomahaly pani: J. R. Bartek, J. L. Juran, Rich Hube- vati Ceske Bohosluthy v presbyternak, Lillie Beedn, Anna Ellich, A- nim kostele ye West v nedeli 3 'dervloisie Sedan, Marie BordovskY, Ma- na o 11. hodine dopoledne. toast rie Kubedka a Lenora Cardwell. dlent jest Zadouci a hoste jsou viSleeny: Lillie Skrakk, Lillie Svitak, tani.

Ellen Krupka, Marie Krupka, Marie, Amalie, Jitinka a Regina Wkodo- I. vy, Anaka, Martha, Albina a Marie Hejlovy, KristYna Novak, Lillie Be-

SPRAVNE VYKONANA POHEEBNI SLUZBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni stay pohotovY k sympatickemu vyfizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne ceny jsou nasi zasadou.

ROSENBERG, v nedeli 3. Cervna, o 2:30 odpol., o 7 a 9 veCer.

S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT Zubni LOW; fltadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

K POVZBUZENI ,ITRAVENt A CHUTI K JIDLU, ViBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRAVUJICI. SEVEROVA

FIOR w KA

5

VELKA LAHEV JEN 2ADEJTE U SVEHO LEKARNIKA. NEMA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LARVA PEW° OD:

$1.

"Kvocna DIe divadelni hry od E. Konrada, v hlavnich idohich: A. Nedoginska, A. Mandlova, Z. Rabatova, F. Smolik, J. Spergel a jini.

tlen

MC LEPS ill0 PRO 2ALUDEK

ZA AVY

//

teskfr Lekai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon iiiadovny: Preston 2553

EDWARD PACE Pohiebni feditel

Oran& 1$.

Pak ok Houston

SHINER, ve etvrtek, 31. kvetna, o 8:30 hodinich veZer.

LA GRANGE, v pondeli 4. Cervna, o 8:30 hod. veZer. SCHULENBURG, v literY 5. 'eeryna, o 8:30 hod. veeer.

YOAKUM, ye stiedu. 6. Zervna, o 8 hodinach, veeer.

FAYETTEVILLE, ve Ctvrtek 7 eervna, o 8:30 hod. weer.

HOUSTON, v ani gtefanik v sobotu 9. eervna o 8:0 veeer.

CROSBY, v nedeli 10. eervna, o 3 hodinach odpoledne.

BERNARD, v nedeli 10. dervra, o 9 hodinach veZer. 1 N...

EAST-

3. eervna 1O eervna.

3. eervna.

17. eervna.

J. R. Baca Nesvadba J. R. Baca Syncopators

VSTUPNE: MUtI I DAME 75c.

Tax included 0 zaltusky a obterstveni navgt6vnika jest vlborem nalebte postarano.

ZAbavnl Vtbor• V 20250 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Strata 10.

ViSTNfIC

Ponifrojte k oznamovid

Mal Oznainovatel Piijme se Ceske devde neb ku konani domaci prate a k opatrovani dvou ditek, k bydleni v dome. DobrY plat. PiSte na Mrs. W. D. De Sanders, 4145 Hyer, Dallas 5, Texas.

(22-c) •

Illedaji se dye stenografky, • ktere by mimo anglietiny easteene ovladaly eegtinu. Price staid, podminky obratem sdeli: Hlavni ttadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Texas.

(6-dz.)

Pet set jmen na cs. listine nemeckyeh New York. (eTK). — Associated Press oznamila z LondYna dne 18. kyetna, *ge z pramenti blizkYch eeskoslovenske ylade bylo oznameno, ze na listine valeenYch zlocincu je jit pies 500 jmen, mezi nimiZ jsou vgechny vysoke osobnosti Hitlerovy valeene vlody. 6eskoslovenska komise odjede v dohledne dobe do Nemecka, aby sesbirala material potkebnY pro soudni kizeni, ale vrati se yeas, aby se mohia ileastniti konference zastupcii 16 narodil, ktere jsou eleny fistredni komise vale& nYch V Pet iadosti od strgrce Sama.

Washington. — Vlada potrebuje a Z'acla, sve obeany v tomto tydnu valky: 1. Planujte sve prazdniny, abyste je cele nebo z dasti venovali praci a pomoci na farmach. Zemedelska zsprosttedkovatelna, nebo okresni zemedelgti agenti yam dodaji slugne informace.

2. Odevztejte mistni sberne cinu vgechny pouZite plechovky od konserv. Cin je stale kriticky nutnY kov, jeho pouZiti je nezbytne valednemu prilmyslu, a mime jej stale malou zasobu.

3. Dejte si vyeistiti a opravit vytapeci zafizeni, abyste u getrili topivo v prigti zimni sezone.

4. Bojujte proti zvy govani cen. Inflace bude stale hrozive nebezpedi do to doby, dokud nabidka a poptavka nenabudou svou rovnovahu.

Kupujte jen co potkebujete, ugettte si penize na lepti povaleene vYrobky.

5. Vgechny hodiny, ktere mu etc ugetrit, venujte sluthe jako pomocnice ogetrovatelek. Va ge mistni nemocnice potfebuji stale vast pomoc.

VICTORY

Pet iadosti ad strYee Sama.

Washington. — V tomto valednem tydnu y lada pottebuje a tada od syYch obeant: 1. Zakupte vagemu pribuznemu nebo znamernu slouZicimu v bran-. ne moci jeden nebo vice valeenYch bona a sclelte mu o tom zylatnim certifikatem ; posilanYm V-pogtou, kterY dostanete v kalde prodejne 2. Mate-li valeene zamestnani, starite v nem at' do viterstvi nad Japonskem. Meni-li se pracovni potreba ve vaAem pracovnim odvetvi, nejbliZei federalni zprostkedkovatelna price yam sdeli, kde bude zapotkebi nejvice va gich sluZeb. 3. V nejbliZeich mesicich zustalite doma. Pienechte Zeleznieni dopravu k disposici vracejicim se vojimlm k dobie zaslouZenemu odpoeinku a k zvSrknSim dodavkam do Tichomoki.

4. Kupujte stale jenom co nejnutneji potkebujete. Pkemena myslu zaeala, ale americke podniky nemohou za stale valky v Tichomoki vyrobit tolik, aby odstranily nebezepedi inflate.

Ve stiedu, dne 30. lcvetna 1043.

Ickes iada o getieni toplvem.

Washington. — Sekretat vnitra Ickes ve sve funkci spravce zdroja topiva ádá verejnost o co mono nejvetgi spolupraci pri getteni topivem. Kdykoliv je to jen trochu kahle yytapeni necht' je hned zastaveno. Je to jenom dalgi krok k zajigteni nedostatku topiva prigti zimu. Sekretat Ickes prohlasil: KaZda libra uhli nebo koksu, a kaalY galon otopneho oleje nyni spotrebovane nas pripravuji o stejne dulezite mnastvi topiva v prigti zime.

V

nicka brigada prodavadi valeenYch bondil ma prvniho generala, spravneji, pani generalku. Je to Mrs. Samuel T. Shapiro z Miami Beach, od sesterske organizace Hadassah, jig pied zahajenim teto upisovaci kampane prodala valeene serie E, v hodnote 27,500 dolaril 215 oso.bam, a bondy serie G v celkove hoddnote 5 tisic dolarfi. Mrs. Shapiro dostala sve etyki generalske hvezdy, k nima se prodejem bondu kvalifikovala od Mrs. 0. Bradley, manZeIky velitele 12. skupiny armad, kterr velei vitezne jeji of ensive v NemecBrigada prodavaeii bondit ma svou ku. Pani Bradleyova tak eodevzdala prvni "generalku." jednu generalskou hvezdu 5 damam, Washington. — Mesto Miami se ktere prodaly 100 bondil 100 osomute pochlubit, *te jeho dobrovol- barn.

041111..1111111.0110.0■ 04110•1•0411110.0.041■ 041■0•■

MD POKROK DALLA POiLADA ZABANU

roeni oslavu nove iadove sine Cis. 84, 2625 Floyd str., Dallas, Tex.

5. But'te pkipraveni ku snEeni mnastvi potravin. Vetsi dopravni spoje v Tichomoki, a potreba pomoci hladovici Evrope yyZaduji dodr2ovani pridel0 potravin.

cervna

v nedeli

VelkY spoleent obed na 1 hodinu, a pak nam v piestavkach

REK - BURNS

zahraje hudba,

PO}IREBNI DOMOV g hodine zarmutku najdete u Yas neilepg i nol-irebni obsluhu a BILL MARES, feditel. ceny levne.

Tei prodavime pohiebni popiteni od 1 mesice do 80 rokti sta•i Ambulance y e dne i v noel.

MARES BURNS FUNERAL HOME Telefon 546. 'kMERON. S

kapela Frank J. Kubina Ta.neeni zabava 3. nedeli v eervnu dne 17. Cervna 0 obeerstveni a zakusky jest vYborem naldite postarano.

Uctive zve, Zabavni vYbor.

(P) .11.0

01111•1.0

041111.111110.11111111.41/1•0.00.1111../11.0•11.040•04111111100.111 ■0■0.1.0.111.0.11■0

0■0•010.041M0•11100111110.000•0110”0

f•

••

SPOLEBLIVA POHROBNICSA SLIJ2BA. Jsme pohotovi Vara ppslouziti rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlagtniho poplatku.

S natal matete mluviti ksr.

My nabizIme Pohkebni PojEtteni pro kat.deho diens rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL ROME Elsie Pratak-Etlinger, damska pomocnite Telefonujte "collect" Tel. ZSRenville, Texas.

Telocviene Jednoty Sokol Ft. Worth 2. t ERVNA V SOBOTU

Vlad'a Motl orchestra z Temple Za zakusky, obeerstveni a mime ceny ruei zabavni vYbor.

ZAtATEK V 7:30 DO 11:30

v

Sokol Hall

(c) 14.0.1.0.11111.0411111.1111111.0411.“1 ■11.0•111.0.111141411111.1•0.1 ■000.0111.4■04111040■0■0

4011.101M.00000.011.1.04/1.110

BUY

UNITED STATE'S

WAR BONDS AND

STAMPS t " -F2

tila

meat

.00 cto m

SOUP 1° IlUtS JACKSON BREWING

313A,4 COMPANY • NEW

ORLEANS, LA.