Vestnik 1945 06 13

Qr ari St ovanske Podp orupci J ednoty Statu Texas,

RAT Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texts, under the A of Congress of August. 24th. 1922.

ROCNili (VOL.) XXXIII.

(Wednesday) 13. Ceryna (June) 1945.

WEST, TEXAS, ve stiedu,

eiSLO 24.

BUCHENWALD. RITSKt tisk ptinesl podrobne zpravy o torn, Co nalezla americka armada v la jednom z nejvet gich koncentradnich taboril Nemecka. Veznove, kteti nebyli schopni vlastniho pohybu, byli dopraveni do okolnich nemocnic, ostatni se rozprchli nebo byli zastikni postupujicimi spojenci na pochodu a potulujici se dosud obsazenSrm -Cizemim. Setkal jsem se prave s jednim z desko8loveriskS7ch vezfna buchenwaldskeho tabora, s prvnim, kteremu se podatilo dostat se a2 do Belgie. Je to mladS7, nesmirne vyhub1S7 technik z Prahy, s oholenou hlavou, propad1S7mi tvatemi a neklidmima °dima, ktere ziraji z vyenelSrch kosti. Teprve zde vymenil svilj pruhovanSi vezenskyat za civilni oblek, kterS7 visi na jeho hubenem tele. Byl zateen Gestapem v Praze (28. kijna 1943), pro poslouchani anglickeho rozhlasu a rozgitovani zpray. Nejprve byl ptevezen do pankracke veznice, kde zastal 4 mesice, a byl sedmkrat vys1Srchan a teke zbit. "Kdy'Z' jsem ph. YSTslechu omdlel," pravil, "odnesli mne zpet do veznice a 4 dny jsem byl ponechan v klidu. Pozdeji jsem si zvykl na jejich metody, ale nakonec jsem byl ptinucen podepsat jakSrsi protokol, adkoliv v nidem neodpovidal me v3ipovedi."

Po 4 mesicich byl ptevezen do terezinske veznice. Terezin byl rozdelen na d ye east: Vnejgi mesto, ktere bylo 2idovskSrm Ghettem a vnitini pevnost, ureenou pro politicks vezne. Z vnej giho, 2idovskeho mesta, chodili lids na prate do poll, pod dozorem deskSrch detnikii, kteti se k nim vesmes chovali dobte a stavalo se east°, Ze cele skupiny techto straZcil 13S7valy odesilany do koncentradnich tabort pro podporo yani ZidovskSrch veztia. ivot v terezinskem GheItu byl v mnoha ohledech hor gi nd ve vnittni pevnosti. Lids umirali zvolna podyS7livou nebo ranami, zejmena ve skupin y zvane "Arbeitskommando Storch," jejiI velitel sadisticky zabijel sve sve*fence. Ze 30 osob, odcho.zejicich s nim rano na praci se stdi veder vracelo 15. 2icle smell mit na cele pouze 9 nemocnSch — nejtel gi ptipady s pteraknSma rukama nebo nohama, jejich natek byl slyget aZ" k politick3im veznilm. Oktkeni nebylo a ostatni se museli hlasit na praci, dokud cestou nepadli. Cely byly postaveny pro 35 lidi s palandami o ti ech poschodich, ale v jedne cele bylo ubytovano d 120 osob.

Politidti veznove chodili na price do Litomeplc, Usti n/L, nebo Lovosic. Nejhor gi price, komandSirka, byla t. zv. "Sput," nakladani uhli z vagonu do lodi. 40 lidi muselo vyldit 95 vagonu uhli za 8 hodin. Na praci se chodilo pe gky, k Zeleznieni stanici 8 km vzdalene v proudu o 800-1000 osobach. Nemci vykdovali, aby byl udrkvan bezvadriST krok. Phi bidnem zdravotnim stavu a stafi nekterSTch veziit, takovr pochod nebyl mdriST a tehdy strak rozkazaly vykonani obou cast s rukama na ramenou. Vezhove museli pochodovat na nadraIi a veder zpatky kratkni krokem s rukama na ramenou ptedchoziho mute.

Do Terezina bylo povoleno zasilani 2 kg baUM, ktere byly ale nejprve otevirany t. zv.

Jiti Mucha. "paekarnou" a kontrolovany eleny SS. Ti sebrali nejlejAi a nejvetSi Cast zasilky, zejmena cukrovi nebo vejce, a nejvY'S 1/4 kg obsahu odevzdali majiteli. Jidlo bylo vydavano 3 krat denne. Rano 300 g chleba, yeeer jeden litr vodove polevky, jednou tYdne masovy gula g' s bramborem a jednou tydne 10 g margarinu a 12ici marmelady.

Po dvou mesicich v Terezine byl X. dopraven do koncentraeniho tabora v Buchenwaldu.

Veznove byli odvaSeni vagony, rozdelenYmi na :

1:1,!;;;L111111'31111/11111/11111111111'.1111ii;P■ li::P.::i';::,:U; :::!!

111111:11IIiII111111111111f1 ■ 1111111111!11I11:illIF.11;!::!Mii:liirMil

Okrskova schime or a.nisator v Caldwell. ye stiedu 20. eervna 1945 bucle se konati 0krskova schfize organisatorft v City Hall v mesa! Caldwell, Texas, ktera zapodne v devet hodin rano a ukonei o geste hodine odpoledne.

Kaidy elen nazi S. P. J. S. T. ma ptistup do teto Edward L. Marek.

1111111111111i111111111111111111:1111:11II:111111'.11Iii12:Ii'.;;Ii;:11;::111:1:illi1111:;111111111111111111111111111111111111!II1111111::11111111111111111111111111IIIIII

jednometrove oddeleni, kde bylo vmestnano 5 Cesta trvala 3 dny, a po kaSde byli yeshove na not vyvadeni do vezeni, spoutani v lezech. Po ptijezdu do Buchenwaldu byli novi ptichozi nejprve 5 nedel v karantene, odkud byli teprve ptevezeni do vlastniho tabora. V to dobe bylo v Buchenwaldu celkem 65,000 osob a veznove pracovali bud' v okolnich tovarnach nebo v dolech. Price v solnYch dolech byla nejhorSi, lids padali vyeerpani nebo nasledkem ran dozorcu. V solnYch dolech nebylo ventilace a prach, Siticich se od elektrickYch vrtadek, se usazoval v plicich a spasoboval tuberkulosu. "V prvnim dole, na kterem jsem pracoval, jsme za 4 mesice vylamali velike saly, ktere byly betonovany a v nich byla zi'izena tovarna na letecke soueastky. Bylo to 385 m pod povrchem zeme, kde pracovalo 800 zajatca mimo cizi civilni delnictvo. Pracovalo se na d ye smelly, 15 hodin.

JestliSe byl leteckY nalet, byli zajatci nuceni stistat dole a ztratili odpodinek."

Veznove byli oznaCeni barevnYm trojithelnikern, ptiSitYm na leve strane kabatu a stejnYm trojnhelnikem pod pravou kapsou kalhot. Barvy oznaeovaly druh zloeinu. Cerveno, barva, znamenala vezne politicks, blede ruSova homosexuelni. Zelena slodeje a nenapravitelne zloeince. Cern y Sebraky a podvodniky. Fialova t. zv. y yznavdee Bible, pacifisty s primitivne-komunistickou tendenci. Modra barva byla pro Nemce z cizinecke legie nebo ze Spanelska. Zide men stejne trokahelniky s barvou deliktu a pies to obracenY trojithelnik ziuty. Narodnost byla oznaeena poeateenimi pismeny, tak velke T znamenalo Cechy, P Polaky, F Francouze atd.

Mezi politickSrmi vezni byla tada osob, ktere

se sileastnili tak zv. petikorunove sbirky, pokadane ye prospech vdov po popravenYch osobach behem teroru, kterY vladl pa zastkeleni Heydricha. Zejmena to byli Seleznidati z Hokovicka, a Plzenska. Mezi osobami buchewaldskeho tabora byl Karel OestickY, teditel spolednosti Western Electric z Prahy, ktery padl mrtev behem posledniho pochodu,_kdy2 se Nemci snaSill Cast veznu evakuovat pied ptichodem Spojencit. JinYm veznem byl Frantieek Hernych, i'editel nakupniho oddeleni SkodovYch zavodii v Praze, ktery byl uveznen, protoSe daval jidlo vdove jednoho z popravenYch za Heydrichova teroru. Behem tehoS pochodu z tabora byl na uteku zasttelen 38 let hornik z Mostu Vaclav Loskot, kterY byl sateen pro sabotaS:DalSi osoby, ktere byly v buchenwalskem tabote, jsou: Bohumil Bezdek, fotograf z Jindfichova Hradce, ktery zemtel na tuberkulosu ye stati 35 let.

Karel Skala„ ad yoka4,-, z Prahy, ktery byl podle poslednich spra y ziv. Vaclav Jelinek, 40 letk delnik z Prahy, behem pochodu padl vysilenim a byl pravdepodobne zasttelen. Zdenek Hanak z Moravy, Jiri BadoSek z Hodonina, Frantigek Utikal, advokat z Olomouce, Frantieek Schuster, dopravce a tovarnik z tech, a Frantigek Kalae, bankovni idednik z Vidne, se vSichni dostali na'svobedu. BYvaly starosta mesta Prahy Petr Zenkl byl v pomerne dobrem postaveni, jako ntednik na politickem nebo transportnim oddeleni tabora.

I:Ttek z tabora byl trestan smrti a popravy se konaly za ptitomnosti ostatnich vezrift. Celt' prostor byl obehnan ostnatYm dratem nabitYm elektrickYm proudem a stavalo se, Se veznove, aby unikli dalsime tYrani koneili v dratech sebevraSdou. Posledni dny v Buchenwaldu popisoval osvobozenk aechoslovak temito slovy: "Byli jsme dobte informovani o situaci jednak civilisty, jednak propaeovanYmi nemeckYmi novinami. V poslednich dnech ale velitel tabora naNdil evakuaci a dne 13. dubna v 8 hodin yeeer jsme byli vyvezeni z Neurnansfeldske eachty, odkud jsme pochodovali a'S do tti. hodin do rana. Pak byl pochod zara,Sen a sly'Seli jsme, ze americke vojsko je jiS plied nami. Byli jsme zavezeni do kaolinoveho dolu, odkud jsme po kratkem odooeinku pochodovali dale k severovYchdu. Lids okolo nas padali hladem, nemoci nebo ranami a stra,Scove sthileli kahleho, kdo nemohl dale. Pfede mnou sel jakYsi Francouz z PatiSe, jmenem Mallorand. Vide' jsem ho jak upadl a z fist se mu tinula krev. OkamSite pkiskoeil jeden z SS a zasttelil ho ranou z karabiny. Celeho 13. dubna jsme pokraeovali k tece Sale, kterou jsme ptekroeili kratce po poledni a nemecke vojsko okamSite vyhodilo most, jelikoS americke ptedni hlidky byly pouze 4 km za nami. Nemci ustupovali v bezhlavem chaosu. Jeli na rozbitYch selskYch vozech, v civilnich nakladnich autech, nebo sii pe gky a granaty americkeho delosttelectva padaly jiz na silnice nekolik set metro pied nami. 14. dubna v 1. hod. odpoledne jsme videli prvni Ameridany. Pochodovali jsme girokou asfaltovou silnici, (Dokondeni na strane 5.)

Strana 2.

VESTNix

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATZE ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

L AMER

1

"TM sta zlat9ch . . . tti sta zlatS7ch po .. . t'eti!" yyznel tteti ykzey, s nhnt zaroven zaznelo tteti udeteni kladiva.

Nadherna, garnitura byla majetkem RudlovYm. Podobne delo se dale. Rudl ptidaval ne krejcary, nYbrZ zlatky, petky a desitky. Nikomu nebylo moZna, s nim konkurovati. Pti torn smal se tak zlomyslne a choval se tak antisemitsky, ponenahlu hlasitou vyvolaval nevoli v zastupu nadobro jiz rozmrzelYch draZebnikt.

"Panove!" vece Rudl s humorem, "zbyteene se zdrZujete. Nedostanete ani htebik! Pomnete piece, te eas jsou penize!"

Po to zase nekolik Ziff( odeSlo, ale east jich piece jests zustavala, spolehajic na rozptYlenost Rudlovu. Vskutku se jim take podatilo v nestkeZenem okamZiku v nekolika ptipadech Rudla ptedraZiti.

Sta.lo se tak s papouSkem, na nejZ" ptidal Isak Goldfuss nepozorovane krejcar, a s dvema deStniky, ktereZ rovne2 z ptieiny nedbalosti propadly v plen Z- idtima. Ale jinak nic!

Rudl stale byl vesel, vtipkoval a ptidaval, se hory doly zelenaly. S yYm vtipem a rozmarem udobtil na konec i:Zidovskou spoleenost, ktera ponenahlu cele se vpravila do sveho osudu. Kdy2 pak na ko§ BlaZendinYch hraeek, mezi nimi2 nalezala se take ona pohybliYa hlava komickeho eklebilka, okazalYm furiantsvim ptidal pal sta zlatYch, propukli v homerickYch smith veickni.

"Bravo, bravo!" tleskali Sam komisat se rozesmal a zavrtel hlavou.

"Tak vidite, panove, 2e vase zdrZovani nikam nevede," zvolal Rudl vesele. "Skoda easu — nepopustim!"

Odtud drana rychle sla ku ptedu. Zicle nenamehali se zbyteene a sledovali vyvolavani veci vice jen ze z yedavosti, net ze skuteeneho zajmu.

Po etytech hodinach dosti rozmarne probeh lYch skoneila se dratha. Po poslednim udeteni kladiva vyhrnuli se tide s klobouky na hlavach z Rube§ova ptibytku a take soudni komipo to klidne se vzdalila. se Akt nejvice obavanY, ptedchazeny mnohYmi neklidnYmi nocemi, mel prilbeh docela vlidnY. Wdyt' bylo vtipt i smichu dost!

Tou dobou byl pan Rudl, m'Zourajici uspokojene syYma koeieirna oeima, ji g pravomocnym majitelem ygechnech s yrSkii RubegovYch — krome papou'Ska a dvou de gtnikii. Zaroveri vyhyloala mu jests pohledavka nekolik set zlatYch. rSickni ostatni "utteli," jak se tika, "hubu."

Rudl mnul si ruce a obrativ se k Rubegovi, kterY po celou dobu drany byl zamlklYm svedkern, ptatelsky zvolal: "Co, tern Zidilm vypalili jsme rybnik! Zachromili jsme lige!"

Lee Rubeeovi nebylo valne do teal. Zapalii si site podanY mu doutnik, ale mleel napadne.

Sotva komise opustila prahy, vratila se do komnaty s Blaenkou na rukou Konstancie.

Bledost neustoupila do to chvile s jeji tvate.

"Nu2e, milostpani," volal vitezne na uvitanou Rudl, "doufam, Ze jste se mnou spokojena. Vee je zachraneno a neptijemna chvile 2ivota path zapomenute minulosti."

"Zapomenute minulosti?" opakovala melancholicky Konstancie.

"Ano, lige path minulosti. Nyni zaene se zas novY, bohda opet blaZenejSi Zivot! . . . " Rubeg nepokojne prochazel se pokojern; tvaI'll se, jakoby ani nesly'eel o krasnYch perspektivach, ktere obratne deklamoval a sliboval prave Rudl. Vitilo mu hlavou ptiSerne vedomi, t* e dratha umotila site nejveth Cast poladayku prvniho vetitele — ale za timto vetitelem staly posupne stiny jeSte nekolika jinVch vetitelti, kterYm dlublikem byl i zustaval naddle. Tot' trn hluboce zabodnutY do jeho svedomi 1 vedo, Alieov

"Co nyni bude se diti?" ozvala se Konstancie po chvili nesmele, rozhlitejic se mimovolne po neladu sveho ptibytku.

"Ptivedete v'ae ponenahlu zase do potadku . tak, jak bSrvalo . " odpovedel Rudl klidne.

"Jak myslite?"

"Jak myslim? Fred soudem a pted svetem jsem majitelem techto svrsku ja — be jinak pomer vas k urn dne'ani dratbou se nezmenil nikterak." To icka, Rudl zvolna uchopil Konstancii za obe ruce a obrativ se k Ladislavovi pravil mekce: "Nabytek a v'Se, co tuto se naleza, zapiljeuji yam ve yolne uZivani ... Vy piece proti teto nepatrne ptatelske saute nieeho nenamitnete . . . ()Statile rad bych se vzdal okamZite veech narokil na tento majetek, kdyby nebyly obavy odpust'te " a eeptal co moZha nejSetrneji: "Na ten eas nemiftete bYti viastniky nieeho. Na v ge by meli pravo portstall vetitele ... Rouzmite? !"

"Rozumim," odvetila Konstancie hlasem sotva slysiternYm. Chtela jests neco Promluviti, ale rozpaky braly ji slova.

Pozoroval to Rudl i pterueil rozpravku nahle, razem: "Nemluvme o -creel tato; vec je vytizena na tak dlouho, jak si sami pfejete!" Na posledni slova polohl zyla§tni daraz i dodal po kratkem rozmyslu: "Nikdo se tohoto zatizeni nesmi dotknouti — bez mai° a vaeeho svoleni!"

Tak prohlasil se Rudl kratce a jasne. Postoupil Rubeetlyn ye volne, nezikne uZivani veekery jim yydraZene syreky na tak dlouho "pokud by si sami ptali."

81echetneji v ptitomnem okamtiku a za dankch okolnosti jednati nemohl veru nikdo.

Rudl spinil velke dobrodini!

Hle, v jakem svetle ukazal se kdysi podeztivanY a ptedsudkem zneva2ovany —"nau22 koeieich oei.

Ale.prave v tom okamLku, co Rudl ueinil sve elechetne prohlaS'eni, zattepetala BlaZenka nepokojne ruekami. Rozktikla se radostne, jako u2 davno ne.

Co se stalo?

Inu, decko spattilo svou nejmilejei hraeku: pohyblivou hiavu komickeho 'Zpozorovav to Rudl, sehnul se a sahnul po Konstancie jizjiz chtela vdeenYm pokynern mu podekovati za tento laskavy projev k jejimu milovanemu diteti, ale vYjev ten sama BlaZenka z nenadani pteru'Sila.

BlaZenka toti2, jakmile se k ni Rudl obratil a ptiblilil, s odporem se od neho odvratila.

Ruekami si zakryla sve buclate tvatleky. Kd3T2 pak se ji Rudl doteki a pied oeka ji s yeemoZnou laskavosti eklebilka stave, BlaZenka rozplakala se nadobro. Oim vice se k ni lichotil, tim vice dite vteStelo.

Zahada!

Blalenka nebyla k utiAeni. Z rukou mute koeieich oei nechtela a nechtela ptijmouti ani nejmilejei svou hraeku.

Rudl ptiznal se uptimne, 2e jej &Ai .vfibec nemivaji rady, 2e se ho zpravidla boji.

To bYva nekdy na svete.

Take Konstancie kdysi, tehda2 o prvnim svem plesu na zativem 2ofine, bala se ho ukrutne. liSak i ona tehda,2 byla ditetem.

A nyni, hie!

Nechal jim petiny, aby meli vim se ptikryti, nechal jim Blaleneiny hraeky, nechal jim pamatne benatske zrcadlo . . . nechal jim vge, Yee! . . .

Snad tedy oblalujici vedomi, 2e jako Move?. dobte ueinil, vetknuto na tvat jeho ye chvilich techto vYraz nesmirneho uspokojeni.

Hledel kolem sebe a zejmena na pani Konstanch — s velikYm zadostiueinenim. — Ba, ba! 2t'asten, kdo jinYm mute dobte cleat!

VIII. Pohromy.

Ve velkS7ch mestech A r ije mno'2stvi lidi z niceho. Protloukaji Z'ivot ode dne ke dni odkazani jsouce na nahodilost jakc, ptaci, kteti proletuji zdanlive prazdnY vzduch a piece v nem vY2ivy nalezaji.

Po katastrofe bursovni a zejmena po draZhe 2ili take Rubeg ovi manZele z nieeho. 2adneho urditeho dtehodu nebylo : jen naprOta

Ve sttedu, dne 13. eervna 1945. hodilost Evila je den ke dni. Katda, i sebe mehg i ptileNtost dodelati se tak ci jinak nejakkch groAti, ptichazela vhod. Ladislav jit da yno nebyl proti tomu, chytiti se nejakeho stebla, aby jak tak obhajil uprostted dravkch vin existenci sve rodiny. Mel na nekolika mistech zadano u drah, u bank, u magistratu, vSady slibuje, to by se uspokojil sebe skrovnejSlm misteekem, ale jaksi dlouho musil eekati, net se pro neho nekde rozevtela nepatrna skulina, do ktere. by mohl vklouznouti. Z nedostatku jineho zamestnani pkijal zastupitelstvi jakesi velke videfiske firmy, ale podminky byly tou merou neptianive, ze vksledek jeho snateni rovnal se temet nulls. Trochu lepe pochodil shanenim inseratt do prave chystaneho adresate a vypatranim §lechtickeho ptivodu jakehosi marniveho bohdee — ale to yge byly jen kapky, ztracejici se ye spoustach ykdnich potteb.

Pomerne nej yydatnejsi pomoc poskytnul mu pozdeji start' ptitel Tonda, ktery jej po nekolik hodin denne zamestnaval ye sve kancelatt Jen Skoda, to Tonda sam byl jests v podatcich a 2e zpilsobilost Ladislavova byla dosti obmezena.

Tonda to ostatne byl, ktery zjednal Ladislavovi mimoradnY yYdelek v Ceske spotitelne, kterd za ptieinou zaverky fictu vtcly pted novkm rokem ptijimala ykpomocne sily.

Slovem, Ladislav se obracel, see byl. Vpravoval se do veeho, rozlouskal nejeden tyrdy Sek, ptestal se obteZovati ptiliSnosti faleSneho studu. P1i torn nevzdaval se nadeje, ze z vista jasna se neco vyskytne, co mu znova porniae na nohy a ustali jeho pomery. Vetil pevne, &lye nebo pozdeji ykhodne se /lade uchytne, a pokladal dobu ptitomnou jen jako pfechodni.

Vedomi toto sililo jej u sna'Seni vSech trampot vSedniho tiyota.

Ale Ladislav nebyl by takovkm, kdyby nebylo bS7valo tolik mravnich pobudek teninkch.

Tak jak rozmila, a rozmarna umela bkti ye chvilich sveho gt'astneho mladi, tak opravdovb., a rozumna umela bYti v dobe neStesti. Zapasila s nehodami Zivota trpelive i stateene, situaci muZovu neptiteZovala, spiS'e usnadriovala. On z fist Konstancie neslyeel 2adnYch vYeitek nebo hoitych poznamek, radeji otupovala veechny ostfiny, ktere mezi nimi mohly povstavati. Tajila pied nim sve hluboce pocit'ovane zarmutky, nesuZovala jej '2adnYmi stesky.

Jen pro Boha vZdy prosila, aby pied ni nieeho nezatajoval, chtela 'Octet vSe, i to, co nejvice starosti jemu zpusobovalo. V tom smyslu htegil Ladislav proti tens sve ovSem nejednou, nebot' tutlal v sobs jests vklico, co Konstancii svefiti nechtel a nemohl. Mel ph tom na zteteli 2enin tak zvanY "faleSnY stud," ktery si mnoho obeti vyZadoval.

Konstancie umela trpet, ale soutila ji myMelaka, te se o utrpeni to a tam v gelijak mluvi.

Ptala si do posledniho dechu zakrkvati pied svetem nuzotu, ye kterou upadli, zejmena pted onim svetem, kterk `si z cizi bidy rad dela zajimave klepy.

Pled nekterkmi sykmi bkvalkmi ptitelkynemi nebyla by se zminila o sve nynejS1 nuzote a celk svet. Ne, ne! Naopak. Pfetvatovala se, usmiyala se lidem na potkani, jako jindy.

A skuteene, girgi svet, ten, kterY nema Zitost divati se do kapes a do kuchyne, snad a- ni netusil, jaky ptevrat nastal v rodine RubeKonstancie nestrojila se site nadherne, ale thledne, ano elegantne, co vystihovala vyspelou jednoduchosti. Limeeky jeji, ktere si sama pravala, svitily vkly jako snih. Bla2enku Satin jako jindy, ne-li jests peeliveji. Ptibytek, ae skrovnej gi, stkvel se dtivejAi spotadanosti Jen zasvecenefai bide mohli ilkradkem si eptati: "Skvela, bida." . Ale eim vice hovela Konstancie "faleSnemu studu," timropravdoveji zapasila se skuteenosti. Drobne a bile jeji ruce nebyly site schopny hrube prace, lee prate ptimetene nevzdalovaly se. Naopak. Domacnost vedla s opatrnosti podiv vzbuzujici, skuteene zbyteeneho krejcaru nebylo v jeji vYdajich. Blalenka hravala si panenkou, kterou Konstancie ji sama udelala.

Ano, Konstancie jiz take (ION umela . zav platovat,

Ve stiedu, dne 13. cervna 1945.

Oddil Dopisovatelskci El Campo, Texas.

Ctend redakce a otenatstvo Vestniku!

Dnes, 8ho eervna, beru pisadlo do ruky, abych yam sdelil hned ze zadatku, neco jako z historic.

Mfrj otec narozen 8ho eer yna leta Pane 1836.

Nage mama, jak ia, tikam, (ne ma matka) narozena 8ho dervna, vite jako le to lenska nema rada, kdy na ni takoveho deco vylradite, tak letopodet vynecham, ale pra-babieka, mladice, ba ne! Do na g"' Jednoty ptistoupila 8ho eeryna 1905. Eman, na g syndeek, narozen 8ho eervna 1904. Do Jednoty ptistoupil vice ne'l pied 10 roky. Ja narozen take 8ho ale u2 listopadu, na sebe, povim i letopodet, a to 1870. Do Jednoty jsem pristoupil, bude v srpnu nebo -zaki 42 roky, totil 1903. Dosti start' Men, a certifikat nezatilen ani 5c. 2adn 377 z nagi rodiny.

Vite ten eas, na ge mlada, Jednota mela ledajake zbyteene, gkodlive tajnosti, ktere v giecky nynej gi dobou odpadly. Psal jsem jiz pied 25t1 roky, zee do na gi Jednoty male vstoupit i knez. I kterehosi ua mame. Heslo: Podpora, Lidskost, Bratrstvi. Ov gem to heslo jegte mame, a mame ho zachovavat, ale ul v naterem pade od toho hesla se odchylujem, vyjma nas starYch! Inu, beh livota.

Kdy2 tak jsme vetginou pH torn osmem eervnu ,jegte dodatek k tomu, ae dnes 8ho eeryna nagi odjildi do San Antonio, ne jak nady psavam dve nohy, ale tentokrat 4 nohy ostanou doma. D ye moje, ul ne moc "vert", jak na ge- mama tika "po gramocene" od tance.

Trochu na torn pravdy! Devee vnuelta 13ti leul take tancuje ,ale pki radio, .jak hrajou kalde rano krom soboty, KTRH. Jmeno hudby polka, ad nehrajou v gecko jen polku. Jo, Rose Maria, ta ma noliska jak gavle, a del gi u2 nel ja, ovgem nema je od tance je gte sedtene. Toto byla jako pkedmluva, a ted' nen hlavnejgi.

Kapitola druha. — Dne 6ho 'derma, jak bylo oznameno. konana u nas v ElCampo jakasi jako trogidku konvence organisatort, na gi velike SPJST. a tak jsem det1 v oznameni jako bri. okolnich tacit. budou vitani. Jatku Emanovi pojedem, a to hned dopoledne, ale earka pies to, a vite jaka? Nevite. Na gi zamordovali na °bed d ye kutata, a tak mam za to, le je to postaditelna, omluva, ba jo!

Tok, pkijedeme pied nakladnou budovu, ktebyla postavena vladou pro vojsko, kde se schtize odbYvala. Ledva vstoupim na galerii, vetgina dtive nel ptivitani, volano s hadiskem na fend! Jatku, ja ted' ua zadinam vetit vice gikovnemu mraenu nad hlavou, nez hadisku.

Doekejte, ted' kteki mne vitali, abych snad nekoho nevynechal. Br. pied. Hl. R. ChernoskY, ae_jako prod jsem neptijel hned dopoledne, 'le snad mile tam postradali, jatku, jestli opravdu nebo jen tak gpasem, ae snad anozajist, tak jsem uvetil. Dale ptespolni, rozumejte ne domaci, loft Holeeek GalevskY, Domorad, Zemanek, H1o2ek, Urbish, Muniza, Novosad. V torn se kdosi Gene, jak velika voda. Pomyslim si, nejakY sladek, po lep gim okouknuti, br.

Ludva Hillman, ted' organisator ve stkednim Texasu. Ptipomel, ae ptistupoval tenkrate k tadu v El Campo 1903. Bylo to za metro tajemnictvi v El Campo. V rode 1915 jsem ptestoupil k tadu Pokrok Pierce eislo 50 a tam dosud jsem, a zas tajemnikem. Ne, aby si potom mysleli as do smrti, ba ne, jen do konce t. r.

Z ptespolnich jegte nekolik bri., Marek, m. p., Chupik taj., Strause, mam za to z Inez, Cyril Sruba,k z Ganado. Myslim Franta Fojt, hovor s br. Markem, ae u nick Franta pracoval , a ae ho Eda ucil anglicky Gist. Za mesic ae snad e'en anglicky jako kdy bidem mrska. Jatku. jak VYsloynost? 2e take dobra. To bylo tedy "pudy sad"! Bratra SenkYtika nemir geme eitat mezi ptespolni, kdyl je u nas pedenY vatenY. To se tYee jako ne ptespolni br. a sestra HradeckY, ale vlastne na Taiton, by musel ptebehnout nekolik poll, ba jo. Sestru 8enkyilkoyou i dceru budeme eitat take jako domaci,.

VESTNIK Ani jsem si nemyslel, Ze ma pamet bez poznamek se tak zadrZela.

Pokradovano v jednani, ktere bylo dopoledne odroeeno, jak by co se dalo upravit pro dobro Jednoty. Nebudu zde vypisovat v ge, co bylo organisatoram radeno, by to In go dobrY udinek pro Jednotu. Vysvetlovano Hl. fitedniky, na co bylo tazano v ge dle nejlepgiho yedomi odpovedeno, a kdyby snad nekdy pozdeji si prali nejake vysvetleni, at' se neostychaji, a dopigou na H. A. a oni le s ochotou odpovi.

Nage Jednota ae ma, ji.2 nekolik novych, vyhodnVch pojistek, a nektere teprve v zaeatku.

Ua zavedena i dvojita pojistka v padu negtesti.

Vgak yam to bude vysvetleno, a bude to za zvlagte malt' poplatek. mam za to 15c mesiene. Ani ne jedna botla piva, ta lep gi "zorta"!

Vite, my mfrleme zavadet vyhodne pojistky, jak maji mnohe jingi spolky, a nebo je gte vyhodnej gi, neb nage Jednota nenahromad'uje kapital, by z toho nekteti telili, neb je to dosud Bratrska, Jednota, na ochranu vet ginou den a sirotkil ovgem i ledacos jingiho dobra. Ovgem, elenove musi pravidla zachovavat, jinak to nejde. Byly predneseny nektere male stanosti, ale vge vysvetleno k uspokojeni.

Nejvice mne zajimal proslov, kterY preds. br .

ChernoskY pronesj k organisatorilm, by pracovali svorne a hledeli pro Jednotu co molno nejvice mladYch elent ziskat, a nezavidet leden druhemu, tak to asi melo smysl. Br. ChernoskY take dodal, ae ma za to, le se to zdejg ich pracovnikt netYee. V padu ze by byla jaka stilnost, v torn padu byl vinnY zbaven to hodnosti. Take vim tro gidku jako by tentonoc, ale pa tomto raznem napomenuti, bude svornost, col si vg ichni prejeme, ba jo! Mame mists; kde jeden mule mluvit a nema to teinek.

Ptijde druhY nebo druha, a jen slovieko, dve, a ul je Glen ziskan. Toto le pravda, a tak darn na to i ba jo!

Trogieku jednani preru geno, pti gla zprava z East Bernard, na pohrobnika br. Urbishe, le prave tam zemtela , 'Zenska, (jmen° jsem zapomel). Br. Urbish byl vyzvan, by je gte chvilku poseekal, je gte k vuti demusi col vyhovel. Po ukoneeni br. Urbish odji2del, neb mel toho furu. Eri. GajevskV, Holeeek, Novosad, a mam za to i br. Muniza. To se vi, odjet v gichni pled ukoneenim, le by bylo hodne nedokoneeno. Kdosi dodal, ae ta nebolka ua neuteoe, a mel asi pravdu ba jo! Pted ukoneenim schtze, je gte prokazana ficta padlYm vojirram, povstanim.

Bratti firednici Hl. tTr. si stelovali na prepracovani. Sila, co maji na vYporrioc, delaji na hodiny, a oni musi praci nahrazovati i *s padefy. Jim v fikadovne gkodi, a zabird drahoeenneho easu ledabyle, neb nedbale jim zprav, tYkajici se ledadeho. Mam za to, 'ze stilinost opravnena. Toto byla jedna z nejlepgich schfizi co jsem kdy videl, tak svorne pracovat, za col v gem test!

Je g te dodatek: Je to krasna budova, co byla schfize odbYvana, kdel i vojackove odbyvali zabavy i si hoveli po utrmaceni. Pki jedne zabave zde mestskV policajt sttelil vojina dosti nebezpeane, ale vojin silne natury, se z toho vylizal. Nebyl to na ginec. Stiehl ho v rozeileni, ze strachu, -le by ho snad onen vojin rozmadkal na cucky. Ona budova je do prodeje. Vette ja, kdybych tak byl, jak za starYch east, bych pracoval, by ona budova byla koupena pro Hl. tradovnu. To jsem se zapovidal, a timto ukoneuji druhou kapitolu. Br. ChernoskY me skoro naporueil, aspoi kapitoly.

Je gte. jednu kapitolku, ale krat'oudkou. Tak me zas jednou vzpomela lertovne pi. Fojta g g em, nic za zle, ba ne! Tak pi. Fojta g -kova.Ov -kova,mzt'led nispravouleskYch, je stra g na nemoc (choroba) a odporueuje easopis Svobodnou Ikolu, detsky- dasopis.

Tak pi. F. ul me take zaeinate mit za detinskeho. Nic za zle, tak se fika starYm lidem, le jsou ul deting ti, i ja tak tikam a moans, le i ja trog ieku, ale jen chvilku. Kdybych dostal kteresi eislo na ukazku, tak molna ie bych, ne pro sebe, ja ul to doklepu s tou moji vedomosti, ale k vuli detem, obzvla gte jeden 9letY,

Straw, 3. ten je chapavY, ale ti star g uz ne, predtou ye Vestniku anglicky , to je vge ,ale Zadoni na me, abych jim preeet1 Martina Dratka v na gi Elcampske Svobode. Ten vypoeet toho kosoetverce se Vam pi. Fojta g kova nevyplatil, kdy2 jste se pti torn ye snu tak zapotila. Snad nemyslite, pi. F. 'le by me y e snu z toho pravopisu, jako v to chorobe, mohly napadnout lenske a obte‘lovat mne? Dejte pokoj, takoveho dedka. Ja„ ua bych se ve snu asi nezapotil spi ge by me chytlo jakesi rnrazeni, ba jo! Ten pad s tech schodu toho ogara, to nebylo u me nic, neb jsme bydleli v prvnim poschodi, ale zde to maji dva g toky. To nebylo ani tak neptijemne, jak ten profesor na venkove na letnim byte, nemohl vzpomenout na cosi, kdyl" gel zamyglen, spadl do hnojtvky, uz byl doma, a to bylo to, na co nemohl vzpomenout. Kdyby byl Vestnik velkY jak bYval drive, je g te by se na tu etvrtou kapitolu zmohl i vice, ale takto misto i pro druhe, ul nedetinske.

Pozdrav v g em etoucim, na zdareeky a puntik dela, Starieek Bartog.

V itad Svaz Cechoslovarna C. 92., Fort Worth, Tex. Mill bratri a sestry!

Predne jste v g ichni fictive zvani na zabavu v tadove sini 24. dervna, zaeatek v 8 hodin veeer pri dobre zname hudb y E. Bonze z Ennis.

Dale vas mile sestry fictive zvu, byste se dostavily k sestre J. R. Bartek( 2615 McKinley, dne 27. eervna ye dy e hodiny odpoledne v co nejvetg im poetu pro tu prioinu, abychom si mohly zaloait l'ensky kroulek. Tak se budeme easteji schazet a dohromady pracovat. Mame mnoho prate pied sebou, na col se musime pomaloudku pripravovat. Jak doba utika, ani do sjezdu na g i mile Jednoty neni daleko. Jsem jista, ae nagi ls adost neodmitnete a dostavite se vg ecky, abychom men dobrY a silnY zadatek. — Pro dne g ek kondim se sesterskYm pozdravem na vgecky etouci.

Vlasta Dolkog.

THE STATE OF TEXAS Certificate No. 2725

Company No. 0-750

Board f trance Commissioners OF THE

State of Texas THIS IS TO CERTIFY THAT

Slavonic Benevolent Order Of The State Of Texas Fayetteville, Texas has, according to sworn statement, complied with all requirements of law applicable thereto and is hereby authorized to pursue the business of FRATERNAL BENEFIT SOCIETY insurance within this State for year ending May 31, 1946; in accordance with provisions of Chapter 8, Title 78, R. C. S., Texas, 1925.

IN WITNESS WHEREOF, I hereunto (SEAL)

sign my name and affix my official seal at Austin, Texas, this 15th day of May, 1945.

GEORGE B. BUTLER,

Chairman of the Board

Strana 4.

Houston, Texas.

Ctena redakce a mill etenari, pou'Stim pero na prochazku a hned se doetete proa tak einim.

Jsem tak_pina nadeje, i na druhe strane bude brzo po valve a my se budem radovat z Aplneho viterstvi. Jen yeana 'Skoda tech ztracenYch tivotil a na veky zmrzaknYch vojakri, kteti se rvali jako lvi, aby zabezpeeili nam budoucnost. Dle meho nazormjest to nemeekr lid, jemut utraceni lidskYch tivotu prisobi potitek. Kdy't prvni povel, te je s Nemeckem valka u konce, ac byl to poplach falekiS7, piece jsme se z'neho radovali. V ten Cas jsem u mne mela mute se tenou nemecke narodnosti z Brenham, Texas, kterSrm jsem rentovala svetnici, byli to lide velice hodni a zde v Houstone vyhledavali ty nejlepk lekafe. Oni ptec nevetili, te je po valce, pani se dala do plake a pan se smal, te on tomu neveti, 'te Nemecko jefte tak brzo se nevzda, a kdyt pf gel ten pray ye, ja radosti,-divSfrkonec,playjsmeobd ale ta pani co pH mne sedela a plakala, ten plat se mne pfec zdal falenST,, ac ta sama uznavala, te by to konec musilo vzit a ona se mne svefila, te oni jsou ode dne§ka Dutch, vlastne Holand'ane. No dost ut o tom a nyni yam sdelim, o eem jsem hned s vrchu zadala psat.

Jak vite, Matein den jsme ut odbyli' a ted' nam zas ptijde Den otcti, to bude 17. deryna, tak ze se maji tatici na co twit, nebo pro ne ptipravuji pekiV TednoaktovY 'Ostup na Studewood. Nennavne divadelni reziterky vybraly peknY' anglicky kus ,pod nazvem "Wisdom for Wives," a te bude .vkm libit, za to yam ruelm. Tentokrate okka yame tet ty mladk tatiky, kteti meli valy vYmluvu, te Cesky dobte nerozumi. Vstup je npine volny a te se nasmejete, to si bud'te jisti, to je takova unechtile, zabava.

Bohutel, to prate pti torn je namahava, za kterou ti pracovnici vabec nit nedostanou, tak aspori te vdeenosti jim ukatme, aby byla sin plna a oni za svoji namahu budou spokojeni, kdyt uvidi, to si vatime te jejich obetavosti a prate. Oni ty zabavy pro nas tak radi tak jako te ja .varn rada pisu, katdy mame bavu v nedem jinem.

Zaroveri vain sdeluji, ze spolkati davaji zadarmo zabavu na sobotu veeer dne 23. deryna, vyhravat budou zas J. R. Sada a to vite jak oni zaenou, te se ykcko kolem todi. A tak net ukorieim ,chci podekovat yam vkm, kteti jste ptiki na Den matek mezi nas a na Den otcri ptijd'te zase.

Anna Orsakova.

S fictou, Dallas, Texas.

Sestry a bratti!

Byvk sam zodpovednYm za nedelni potad slavnosti radar Cis. 130. necitim, te bych mohl popisovati, zda prtibeh nak oslavy byl zdafilS7 Ci nikoliv. Chci se tedy dues omeziti jen podekovanim jmenem celeho zabavniho vS7boru a fadu za sluenou navSlevu domacich a pfespolnich nakch ptatel s ujikenim, te nas ptitomnosti svoji povzbudili a v na§em snateni utvrdili. Zejmena jeSte jednou nak diky vyslovujeme br. pied. HI. 'Cif. C. ChernoskYmu, br. E. Markovi, br. J. Chupickovi a red. Mouekovi za neykdni jejich ochotu, to si nelenili vaaiti delcestu a te /ids tak vslci povzbudive oslovili.

My bratti na takove dny, ktere jsou jak mezniky v nagem tivote, dlouho budeme vzpominati. KatdY z nas pevne Yeti a doufa, te dobre sime Vami zde zanechane vzkliei a ptinese hojnost trody. NovS7 feditel SPJST. br . Kubala ze sousedniho okresu Grayson, tea se s nami vkmi mile seznamil a jemu jakot v§ern jiz vyjnieziovamim einitelrim pfejeme v praci nal pro 'rotkvet Jednoty mnoho zdaru a na gemu br. redaktoru Mouekvoi svatou trpelivost.

Netteba snad ani vzpominat jak se na:k dobre sestry v kuchyni einily a ho'Si v nalevne tea pinou mirou se snatili rychle obsloutiti nak hosty. Cela tada sester a bratrri totit zastupovali Fort Worth, tea Ennis, fad z Grayson a Kaufman okrest. Nemohli jsme, byvk tak zaneprazdeni, ov§em si s katdYm pohovotiti jak ,bychom si byli pfali, ale ujiWuji vas, ze jste byli v Dallas radi videni a budeme se snaIiti ilav gtevu y am prileiltostne oplatiti. Poznal

Vb ST Ni K r jsem pH teto slavnosti; to pti podobnem vettim tak zabayni vYbor rozhodne nestaei a men bychom z ylake se venovati ptigte uvitani a seznamovani se s nav'Stevniky ptespolnimi, a tim chci totit vysvetliti, aby nam oni nevykladali ye zlem, pak-li jsme jim nemohli venovati naletite pozornosti. Ale vette, ze chybiti je lidske, budeme se pfiS'te lope snatiti a — ptij ed'te zas!

Vgem &alum od domaciho tadu cis. 84. mnoho dike za nav gtevu a pak-li se, jak douf am, v brzku uskuteeni dosud jen planovanS7 nabor na ziskavani novych &end pro nak SPJST. zde Dallas, tak varn vak laskavost oplatime.

Zdalo se mi podle v3irokii nakch bratrti z Hlavni tXtadovny i br. red. Mo., te nejaky ten "0 K" (ouha, to neni spravna eeftina) jsme jit dostali a budeme na tom tedy pracovati.

Jak jsem z poeatku sveho dopisu podotkl, nelze mne o jednotlivYch dislech potadu samem psati, motna, ze jsem sam pochybil. Tolik ale vim ureite, pfatele, to majic na zteteli eel, pro ktery tato nak tadova, oslava byla konana, to jsme se v gici to v Dallas dle svYch sil a motnosti pricinili, jinak by ani nebylo motno, nebot' yYsledky, yzrrist nag'eho povaleeneho fondu, jasne nad slova dokazuji, te "katc13-T jest tu dobrST na svem miste!"

Diky ygern a zdar vkm, Ludva 0. Hoeek.

V Lidice budou iiti na veky co symbol boje lidstva za svobodu. Dne 10. dervna ptipadlo tteti vSTrodi vyhlazeni vesniaky Lidice u Prahy zlottilYmi Germany pro zavratdeni vraha nevinnYch lidi Reinharda Heydricha. V Americe ptatele eskoslovenska zalozili t. zv. Lidice Memorial Committee za fidelem sebrani east $1,500,000, tadoucich na zbudovani oltafe pamatniku.

Jakmile bude model pamatniku dohotoven sochatem Korbelem a po te vystaven vetejnosti ve Washingtonu, vYbor zahaji kampanri na sebrani darn k jeho zbudovani. Hlavni easti pamatniku bude obrovsk5"7 oltat, pnouci se do v3ik 250 stop nad obrovske namesti a kolonadu, pokryvajid prostoru deseti mestskYch etvercti. V prilaeli °hale bude vytesana scena, znazorriujici lidickou rodinu delici smrti z rukou nemeckSTch barbaril. Uprostfed stars' dedeeek vztyCuje spoutane ruce v oeekavani smrtici rany.

Po obou jeho stranach stoji dva mladi muti, stateeni a klidni, jeden znich havit, druhy rolnik. Po strane havite stoji jeho manZelka, tisknouci k sve hrudi nejmladSi ditko, zatim co stargi dite se fizkostlive drti jeji sukne. Na druhe strane babieka konejSi nejstarSi dceraku havirovu, ktera se ma stati obeti nernecke zvlteckosti. Na zadni strane pamatniku na obrovske bronzove plakete budou vyryta jmena vSech osob, ktere pri znieeni Lidic zahynuly.

Oltat bude vztSreen na jednom konci velkeho namesti, ohranieeneho kolonadou v podobe ktite. Ka.24 sloup tato kolonady ma bS7ti venovan jednim csl. mestem nebo osadou. Nad katsloupem bude starodavnS7 odznak mesta, ktere sloup darovalo, a ye sloupu budou vyryty nejpamatnejSi uddlosti tohoto mesta. Na namesti budou stati etyti velke vodotrysky, ptedstavujici Spoj. Staty, Rusko, Anglii a 6inu. Pod kolonadou budou kaple rfanS7ch nabo2enskSrch vyznani, steny chodeb budou zdobeny obrazy ze tivota deskoslovenskeho lidu. Vlada la plany na pamatnik ut za sveho pobytu ye vyhnanstvi v LondSme a pamatnik bude postaven na miste, kde stala pavodni vesnieka Lidice. Kampari na sebrani fondu bude provadena prosttednictvim esl. organisaei a prbsttednictvim v3ibora prominentnich Ameridant po :cele zemi. Ka20, kdo ptispeje darem, obdr21 vkusne rytSr diplom, vhodnS7 k zaramovani: \nada osvobozeneho Ceskoslovenska slibila Lidice Memorial Committee, to kakleho dolaru sebraneho pro pamatnik v teto zemi bude pou2ito co dolaroveho kreditu k nakupu zde potravin a potteb k pomoci Oechoslovakam. Ka,20 dolar tak vynalolenST bude dvojnasoben esl.

vladou k vytvoreni pamatniku. Kampari sbirky nebude zahajena a po vystaveni modelu ve

Ve stfedu, dne 13. 8ervna 1945.

Washingtonu, ptispevky od Cechu a Slovaka jsou jit nyni vitany. Mohou bSti zaslany na redakee eesk3ich novin, nebo ptimo na adresu: Lidice Memorial Committee, 79 Madison Ave., New York City, N. Y. VAechny penetni poukazky (money orders) a Ceky maji bYti yystaveny splatne vYboru.

V Ceny novYch druhfi cigaret pod dozorem.

Objeveni se nov7ch druhe cigaret na trhu je bedlive sledovano ritady OPA se ztetelem na dodr2ovani ptedepsanS7ch cigaretovch cen.

VyAlo najevo, to nove druhy jsou poeitany za mnohem vySSI ceny naii je dovoleno.

Ve sttedu, dne 13. d'ervna 1945.

STNi one lep§i viasti. Odpodivej v pokoji. 'rut° vzpominku Ti venuji Tvoje

PROJEV SOUSTRASTI. My, nik'epsanY resolueni vYbor iadu oeskY. Prapor, 'Cis. 24, projevujeme timto, jmenem iadu, nagi uptimne citenou soustrast pozustaIym nad ztratou', jejich milovaneho otce a nageho spolubratra, Frank Barona, kterS7 dokonal svoji pozemskou pout' dne 16. kvetna 1945. Zemriel ye staff. 73 let po kratke nemoci v nemocnici v Elsie, Mich. ZesnulY bratr byl dlouholetYm Menem S.P.J.S.T., a Orly byl pametlivY na svoje elenske povinnosti.

Vime pozristale ditky, Ze tace nesete ztratu vageho tatinka, av gak budi2 yam irtechou, Ze my vgichni s vami opravdove soucitime ye vagem zarmutku.

-ZesnulY bratr at' odpoeivd, v pokoji a Best budit jeho pamatce.

Dano v Cyclone, dne 31. kvetna 1945.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben t abeik, resolueni vYbor.

V PROJEV SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni vYbor iadu eeskY Prapor, Cis. 24, projevujeme timto, jmenem iadu, na gi uptimne citenou soustrast pozdstale rodine, nad ztratou jejich milovaneho manotce, bratra a na geho spolubratra, Joe L. Mareshe, kterS7 dokonal svoji pozemskou pout' dne 25. kvetna 1945. Zemtel ve stati 70 let. ZesnulSr bratr byl dlouholetYm Menem na geho iadu a vkly svoje elenske povinnosti spravne konal.Vime pozristali, ae Woe nesete ztratu va geho milovaneho, av gak budi2 varn alespori stednou irtechou, ze my v gichni opravdove soucitime s vami ye vagem zdrmutku.

ZesnulY bratr at' odpoeive, v pokoji a east budi2 jeho pamatce.

Dario v Cyclone, dne 31. kvetna 1945.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben Zabcik, esoludni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resoludni vYbor iadu Frant.

PalackY, els. 21, v Engle, Texas, projevujeme timto uptimnou soustrast pozdstale rodine nad rimrtim jejich manaela, otce a dedeeka Alois Stavinohy, kterY zemtel 29. dubna 1945 ye stall 74 let, a ulo2en byl na mestskem htbitove v Schulenburgu, Texas.

Vy, portistald, rodino, ptijmete na gi uptimnou soustrast a zemtelemu bratru budi2 zeme lehka.

Dario v Engle, Texas, dne 3. eervna 1945.

Za resoludni vYbor: Chas. Jalufka, Fr. 26.6ek, 1g. Kopeck Str. V YkROONI BOLESTNA VZPOMINKA Jit tomu bude prave rok 9. dervna, co se s nami rozloueil na g milovanY tatinek, statioek a prastatieek, PAVEL FAUST. Uz rok uplynul do liana Veenosti rid onoho dne, kdy jsi nas, drahY otce, statieku a prastatieku, navkly opustil. O, jak radi bychom jegte jednou pohledli v uptimne Tve oei a urteliTvou milou tvat. Marne v gak nage touhy po Tobe, neni Te vice mezi Hama. Misto Tve jest prazdne. Spi sladce spanek veenY v trnavem hrobe, my pozristali nikdy na Tebe nezapomenem.

Dnes kytieku sladkYch vzpominek na Tvrij hrob klademe, na dukaz, ldsku k Tobe vkly zachovame. 2adnS7 nam Tebe nenahradi. Marne nage touhy po Tobe, nezbYva nam jen zarmutek a mild vzpominka po Tobe.

Dues s vrouci modlitbou klekame k hrobu Tvemu a pfejeme Ti klilneho spanku veendho_a,solle .6Vastndho s Tebou shledani v

DETI. V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni vYbor iadu Frant.

PalackY, cis. 21, v Engle, Texas, projevujeme timto uptimnou soustrast ponStale rodine nad umrtim jejich manaela, otce a dedeeka Ant. Stavinohy, kterY zemtel v prosinci 1944. a ulo'Zen byl mestskS7 hititov v SchaleribUrgli.

Vy, pozristala rodino, phi mete nagi nou soustrast a zemrelernu bratru bUdit zeme lehka, nano V Engle, Texas, dne 3. dervna 1945.

Za resolueni vYbor: Chas. Jalufka, Fr. 26.dek, Ig. Kopeck Str. V RESOLUCE SOUSTRASTI. Jelikot, nelitostnY osud vyrval z na geho kruhu bratra Felixe Sabrgulu, my niZepsanY resolueni vYbor iadu Laskavost eds. 70, vyslovujeme jmenem iadu uprimnou soustrast portistale rodine nad ztratou jejich milovaneho syna, manaela, otce a bratra. Vy poziistali, budit yam aspori easteenou Utechoti, ze my vgichni citime s vami onu drtivou ran-U, jit yam i nam osud udelil.

Za tad Laskavost Cis. 70: Thos. Kolaja Jr., J. J. Zernanek, John Koval., resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsany resolueni vYbor iadu Karel Jonag Cis. 28. v East Bernard, Tex., vyslovujeme pozustale rodine uptimne citenou soustrast nad ztratou jejich manaela, otce, dedeeka, pradedeeka a iiageho spolubratra Petra Jochce, jen po delgi trapne nemoci zerntel dne 8. eer y ye stab 80 let, a na druhY den byl po--na1945 chovan na Oesko Narodni htbitov v East Bernard, Tex. za velike ucasti pratel a spolkovYch bratii a sester. ZesnulY bratr byl pies 43 let elenem Jednoty a vtdy byl s yYch povinnosti dbalY. Jeho odchodem ztraci na g rad dobreho Mena, rodina dobreho manaela, otce, dedeeka a pradedeeka.

Vime, mild pozustala rodino, te bol vas jest velikY, budit vam ale fitechou, ze i my telime jeho odchodu.

Tobe, bratre prejeme zaslouteny odpoeinek, a test budit Tvoji pamatce.

Usneseno, aby opis teto resolute byl zaslan truchlici mantelce, aby byl zane gen do radove protokolni knihy a original ma bYt zaslan k uvetejneni ve Vestniku.

Dario v East Bernard, Tex., dne 9. Oeryna 1945.

John Kleeka, Martin Brzak, John GajevskY, resolueni vYbor.

V TA NASE PISNIOKA OESKA. Bylo to v roce jubilejnim 1928, kdy slavila nage zeme desate vYrodi 6eskoslovenske republiky; sedeli jsme spolu s bratrem Klofaeem, primatorem bratrem Dr. Baxou, bratrem Dr. F. Havelkou, sestrou Plaminkovou a s panem K. Haglerem u jednoho stolu v kavarne u Zlate husy na Vacla yskem namesti. Bylo to krasne odpoledne, ktere jsem ztravil ph teto vYznamne spoleenosti, aekoliv s bratrem Klordeem a s jinYmi bratry od strany narodne socialni schdzival jsem se easto. Rozpraveli jsme o vgelidem2 a ptigla tada tee na nage Ceske pisne, ktere v dobe valeene udrZovaly na g lid pohromade, a tu pan Hagler, kterY v tu dobu ridil svoji operetni revui v Karline, nas bavil deskYmi pisnemi. A tu Si mane vzpominam na tu krasnou chvili a pokusim se tea napsati nee° o nagich pisnich a doufam, ze se s tim zavdedim. NuZe "Ta nage pisnieka deska." Kdo z Oechd by neznal slova a napev teto znarodnele pisniely Karla Haglera. Pisen, ktera vytryskia v dobe nejvetgiho poniZeni a pokoreni nageho naroda za svetove valky — pisnieka, ktera jasne vyjadfuje, jak eeska narodni piseri Upine srostla s deskou duSi, s deskou povahou, jak jedna pisen

Strana 5. s druhou pronika,, jak jedna s druhou tije. Ano, Zije a budeziti, dokud bude Zit na g narod.

A proto si nemriZeme piedstaviti nag narod bez Ceske pisne. Od nepameti pisnemi vyjadioval eeskY elm& svoje city, city Upine eiste„ktere vytryskly z eistYch du'gi a srdci prostYch lidi a neznarnYch nam autord. S pisni se katdY radoval, s katdou pisni se te gival v dobach pOhnii= tYeh, dobach riejSnwtnej gich. CO to mame nagieh krasriYch narodnich i prostOriarodnioh piskii. Nag milt' a neimavny, pisniekat Karel Hagler vyjadtil . jejich bohatStvi ptirovnanini, Ze jiCh mame jako na louce kytidek. Jaka, citova bohatost jest obsaZena v na gich eeskYch pisnich. Velmi krasne zni prdve chodska piseri "Zeleni hajove." Velkou radost ze sveho Zivota dal neznamY skladatel pisne "Na rozloueeni, me potegeni, postavim ti pod okny maj." Jake krasy jsou vystihnuty v melodii jedna z nejkrasnej gich pisieek "Koupinf j a si kone vranY," nebo "U panskeho dvora na g Vitougek ord." Jak pokorne byla zazpivana od jednotlivce krasna piseri "Otte, otce na g, ma panenko, jak se mdg ?" Vgechny skladatele narodnich pisni techto jsme neznali. Jiste oni si nepomysleli, tehdy, kdy poprVe skladali svoji pisriiekt; so rozleti a rozezvuei po eeskYch krajich, po 'de= skYch niVach a rotechveje mrioha "citliva a it= ptimn.a srdce." Ceska pisnidka byla potrebrioii soli a nezbythe pottebna tivotu na gich pi.edk6.

MOdlitbou a pisni zadinali kaklou prdci, at' doma nebo na, poll anebo v lese, odtud se east° ozYvala a nesla vzhtiru spolu s pisni skrivandi jako nejkrasnej gi chvalozpev Tvurci, stvoriteli.

61ovek tenkrate si byl dobe vedom, 'te netije pouze pro praci. Pii teto priletitosti vzpomerime, co mame krasnYch duchovnich pisni, ktere obsahuje stark eeskobratrsky kancional PisniCka eeska take dovede vzprutiti chudobu elovela, vyjadrit zpusobem velmi krasnYm. Vzpornerime si na stare slavne doby v dejinach Ceskych, kdy s pisni na • rtech nag narod slavne vitezil, kdy Zitkovy voje vitezily s pisni "Kdot" jste boti bojovnici." A ted' si uvedomujerne nynefai dobu, kdy narod trpi hate, net po bitve Belohorske, opet vstane zase svorny a jednotnY a te se opet vrati k tomu, co bylo vtcly jeho zagtitou. A k tomu jej povede deska pisnidka, ktera se opet rozleti po celem deskem kraji radostnem pohnuti nad krasou sveho domova a zapeji z celeho eisteho srdce tu nejkrasnejgi a nejdojemnejAi Ceskou piseri, piseri to nageho nezapomenutelneho Josef a Kajetana Tyla — "Kde domov — (Anton PodlipskY).

V BUCHENWALD (Pokradovani se strany 1.) ktera, se •ktitila v nedaleke vesnici s jinou cestou. Preletelo nas male pozorovaci letadlo.

Stratcove nandili "k zemi," letadlo dvakrat zakroutilo a zmizelo. Na to se objevily americke tanky, ktere nas obchvatily z obou stran a blitily se od kiltovatky ye vesnici. ?Wind odhodili zbrane, nekteri se dali na Utek, jini se vzdavali.

Velitel tabora zmizel, ale pozdeji jsme ho chytili prevleeeneho do vezeriskYch gatti, ale s velkym revolverem v kapse. Jeho zastupce jmenem Wolf byl take na fitaku chycen, stejne jako ostatni SS. My vezho ye v pruhovanYch gatech jsme pouze stall a divali se na americke vojaky, na jejich tanky, na jejich smich, chytali cigarety, ktere nam hazeli a nedovedli jsme net plakat a nehYbat se z mista. 2e.dtV z nas toho jitra neveril, Ze pre gije do veCera. Nemohli jsme jit dale. Byla to za,chrana v poslednim okarnZiku.

Americana nas zavezli do vsi, vystehovali 'Venice z dome.' a dali nam ubytovani a volnost.

Potravy bylo dost. Nalezli jsme ji ye sklepech, kde Nemei nashromaZdili obrovske spousty z 'asob, konservy, zavateniny, ovece, spousty a vgech motnYcla veci z cele rvropy. V dome, kde jsem byl ubytovan, nalez1 jsem dve lahve Black and White whisky. Tam jsme zustali nekolik dni. Bylo to prim p na fronte, okolo vsi, se potulovali Cienove: Voikosturmu a jeW dva z nagich karnarad • . Pak se objc.ri:.:111a,kladni vozy ant e s'• upina ?.Drvni; htera se dostala na Z.apad a pfekrotTa nitniedze nice."

Straw.

Pijem

za mesic

od

kveten 1945.

Lodg e No.

Ve stfedu, dne 13. eervna 1945.

VESTNIl<

b.

Mort.

Omrtni

1 17 dub. $ 197.41 2 18 kvet.

7.98 3 16 dub.

22.97 4 23 dub.

425.48 5 18 kvet.

1.41 159.01 7 15 kvet.

246.90 9 15 kvet.

118.68 10 23 dub.

11 24 kvet.

32.23 12 19 dub.

22.20 15 14 dub.

144.60 16 24 kvet.

46.24 a 17 23 kvet.

756.62 18 1 dub.

19.23 19 23 dub.

105.76 532.91 20 28 dub.

21 11 kvet.

25.45 22. 9 kvet.

40.24 23 19 dub.

244.62 24 25 dub.

647.32 25 24 kvet.

278.05 28.01 26 9 dub.

27 23 biezen, dub.

236.59 843.47 28 17 dub.

30 21 dub.

68.17 71.77 31 21 dub.

19.95 32 19 dub.

33 29 kvet.

236.71 68.20 35 15 dub.

18.89 37 22 kvet.

86.61 39 23 dub.

504.62 40 24 kvet.

41 15 kvet.

51.80 43 29 led. a2 129.30 kvet.

104.87 44 15 dub.

83.23 45 23 dub.

439.50 47 25 dub.

48 18 kvet.

250.98 49 22 dub., 356.45 kvet.

60.93 50 12 kvet., 84.48 51 19 dub.

670.95 54 9 brez.

79.29 55 11 kvet.

56 17 duben, kvet.

398.96 35.43 57 10 dub.

128.31 58 18 kvet.

61 21 dub.. kvet. 45.76 143.39 63 22 kvet.

43.78 64 16 dub.

41.38 65 29 kvet.

142.67 67 28 dub.

200.75 68 19 dub.

118.78 70 24 kvet.

40.90 71 23 kvet.

78.11 72 22 kvet.

75 17 duben a2 53.85 6erven 71.90 76 21 dub.

27.05 78 10 kvet.

39.47 80 15 kvet.

110.45 81 17 kvet.

204.15 84 9 dub.

86 21 duben, kvet.

143.80 87 17 dub.

195.41 88 21 dub.

874.13 85.73 89 15 kvet.

37.52 90 23 kvet.

91 22 duben, kvet.

403.22 106.01 92 19 dub.

94 11 kvet.

127.17 66.61 95 22 kvet.

11.67 98 19 dub.

26.46 99 15 kvet.

100 29 dub., kvet. 65.04 52.56 101 19 kvet.

40.94 103 9 dub.

105 21 kvet.

45.73

Expense Vydani

14.10 .90 2.40 41.85 8.30 11.40 20.40 2.55 1.95 .15 14.70 8.75 46.65 1.65 5.80 30.50 2.55 1.05 18.00 72.90 30.90 3.90 18.15 43.80 9.40 2.85 3.45 26.95 13.65 2.10 10.80 40.15 2.70

Juv. Sick B. Nemec.

Odbor Odbor

4.53 .30 70.63 2.40 .40 10.13 18.90 .50

23.76

1.00 41.21 5.29 2.57

.72 .72

9.29 63.59 19.36 1.44 41.89 17.28 55.79 192.96 1.40 17.55 5.34 1.20 30.07 12.14

4.75 7.00 9.15 36.55 18.90

5.50 3.60 33.63 14.15

27.9) 5.85 8.85 31.70 4.65

37.84 7.49 13.64 26.65 4.21

35.80 2.40 12.85 3.90 20.25 3.00 4.35 8.70 22.80 11.10 1.95 7.35

73.25 1.40 8.40 .80 6.54

4.10 2.40 4.65 4.65 13.50 23.40

.72

1.10 4.40 19.33 7.11 .20 1.01

9.98 .40 8.26 66.93

11.10 18.90 77.25 9.75 1.20

20.12 69.98 128.47 10.91

26.40 39.45 9.60 4.35 2.25 1.95 1.20 2.85 1.05 270

9.08 33.76 2.46 .40 1.10

10.80 12.74

.94

107 109 110 111 112 113 115 116 118 121 122 123 124 125 126 127 128 129 132 133 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 151 152 153 154 155 156 157 158 160 162 164

6.48

28 22 dub.

35.56 14 kvet.

57.58 15 17 kvet.

295.54 19 kvet.

13.60 1 led. a2 eer_ yen vaet. 61.41 21 kvet.

47.41 28 dub., kvet. 58.44 167.65 9 kvet.

61.80 25 kvet.

16 kvet.

76.42 21 kveti 22.15 29.91 19 dub.

40.26 22 kvet.

7 leden biez.

69.54 15 kvet.

27.23 39.63 9 kvet.

8.98 22 kvet.

21 dub.

133.87 64.39 16 kvet.

15 dub., kvet. 21.76 12.78 14 kvet.

38.08 22 kvet.

21.98 23 kvet.

43.87 12 kvet.

23 kvet.

71.66 225.02 23 dub.

34.75 24 kveten 11.75 23 kvet.

40.38 17 kvet.

24 kvet.

126.76 38.39 10 kvet.

330.02 19 dub.

1 dub.

5.80 101.50 24 kvet.

29.28 21 dub.

23 kvet.

109.85 255.51 23 dub.

74.58 28 dub.

112.56 24 dub.

18.96 14 kvet.

7.12 26 kvet.

144.37 25 dub.

36.01 9 kvet.

34.79 19 kvet.

1.80 5.85

.20 1.20

15.90 3.30

6.24 .90

1.50 3.75 7.80 9.75 3.90 3.60 .75 1.50 4.35 4.10 1.35 5.25 .45 16.10 11.15 6.90 1.95 9.60 1.20 3.15 7.35 18.30 7.05 3.60 9.90 6.00 30.70 .75 9.75 3.15 7.50 26.70 10.80 1.80 2.40 11.10 6.45 2.85

1.44 10.08

3.02 2.50 37.60

.72

.60 3.30 .60 1.60 2.30 10.15 3.81 2.40 2.62 .80 5.20

2.16 5.04 10.08

61.74 5.40 1.50 20.42 3.88 11.91 27.05 s .40 2.30 33.41 2.00 1.40 30.66 4.25 19.63

2.88

10.08 2.16

8.60

7.92

$16,036.07 1,359.30 1,358.57 307.40 V

2.16

7.92

2.88

53.28

1.44

Caldwell, Texas.

Mill etenati!

Pote co jsem posledne psala nasledujici darovali gatstvo a hotove penize: Pani P. R. Odstreilove, troje gaty, dvoje nova a jedny obno gene; p. a pi. Emil Le gikarovi $2.00 hotovS7ch penez; pi. Frances Trellkove, devet parfi nov3ich pono2ek a pundoch; pi. J. J. Ktenkova ptinesla jegte dva kabaty; pi. Sydonie Sefeikova, $1.00 a pi. Karel Jadikova, $2.00.

Ctend pani Marie Kulhankova-Valova, v Houstonu, dekuji Vain vtele za uptimnou poznamku k memu dopisu. Zajiste se citite gt'astna, 2e jste vychovala deti tak hodne a rozumne, 2e vzdor tomu 2e anglicky mluvi, &Lou i pigi bezvadne, neodhodily tee matekskou, riSrbr2 sna2i se i v Ceske keel zdokonaliti. Jsou lido, kteti si mysli, 2e kdy2 se sve teal zastavame, 2e jsme proti teei anglick y, ale to jest hloupost.

Piece i elovek pitomy musi vedeti, ze chceme-li se v Americe neeeho dodelati a bS7ti u2iteeni nagi vlasti neb osade, 2e se musime naueiti dobte anglicky, kdy2 anglietina jest fitedni keel teto zeme. Myslim, 2e dim vice keel zname, 2e tim se stavame u2iteenej gimi obeany nagi viasti a tim vice vD-iod pro nes. ZadnS7 rozumnSr American neni proti cizim tedim. Kdyby byli Americana proti cizim tedim, tak by se cizim teeim neueilo na vy ggich gkolach a universitach. To jen nekteti pitomi "de g si mysli, ze kdyby mluvili eesky, 2e by. tim ure.2eli Amerieany, aneb 2e by nebyli dobrSuni americkSimi obCany. JO. myslim, 2e ten kdo nedovedl udelati dobreho 6echa, 2e nedovede ani udelati dobreho Americana, neb ten kdo se stane nevermim sve teei neb svemu pfivodu, zrovna tak snadnp by se mohl stati nevernim sve viasti. Nevim jak na to hledi jini, ale mne se zda, 2e ten kdo si nedovede va2iti sve keel neb sveho pfivodu, 2e si ani nedovede va2iti svSrch deskYch

Ani jsem se ji2 neminila o to Ceske koneovce zmifiovati, ale obdr2ela jsem dopis od pana Charles Wood Riley z New Yorku, kterSt byl adresovan Mrs. P. P. Mikeskova Zdalo se mne to tak mile, ze Ameridan napsal moje jmeno Cesky, neb s Ceskou koncovkou, tak se o torn zminuji. Dopis byl nadepsan Mrs. P. P. Mikeskova s moji adresou a zaeinal: Dear Mrs Mikeskova. Z toho videti, 2e AmeridanAm se ty ,nage koncovky tak neprotivi, jak se protivi nekterSrm eechum.

Na to, 2e novinati pfimichaji cizi slova do eeskSrch easopist, se ji2 na2e maminka zlobivala. Tatinek rikal, ze jsou nektera, latinska, slova, ktera jsou pou2ivana v2erni narody, tedy i deskYm. Myslim, 2e natal. lide u2ivaji latinska slova, aby se o nich myslelo, 2e hodne studovali, a kteri opravdu latinu hodne studovali, zase asi ze zvyku. Tak jak my, kdy2 mluvime, Casto pou2ijeme slovo nespravna, nemecke aneb anglicky, ne proto 2e lepe nevime, ale proto 2e jsme si z mladi zvykli nespravna slova pou2ivati, tak kdy2 nedavame dobrY pozor na svoji tee, vyklouznou nem nespravna slova, i kdyt ty spravna slova zname.

Ano, mila pani Valova, nag tatinek nam detem tee detsky Caspisek Svobodnou 8kolu objednal. Rada jsem Svobodnou Skolu Cetla. Pre.ye jsem na21a dopis, kterY jsem do Svobodne koly napsala, kdy2 jsem byla mladYm devdetem, a ji2 on byl psan v duchu narodnim, neni tedy divu, 2e se i ted' o ten na g narod tolik zajimam. Svobodna Skola je velmi dobrY Casopis pro deti a pani Valeikova zasluhuje dik za to, 2e se ho sna2i mezi Ceske deti roz2ititi Jegte chci podotknouti, 2e pan Riley mne psal, ze adresa na Russian War Relief Warehouse jest zmenena, aby ti kdo tam budou gatstvo posilati, toto poslali na nasledujici adresu: American Relief for Czechoslovakia, Inc., c. o. Russian War Relief Warehouse, 308 Dyckman Street, Bronx, New York. A kdy2 by jsme chteli neco ohledne toho Aativa psati, tak psani mame adresovati na American Relief for Czechoslovakia, 1819 Broadway, New York 23, N. Y. Byly keel, 2e American Relief for Czechoslovakia ji2 obnogene gativo nepfijima, proto jsem tam psala, ale psala jsem na starou adresu, tak to vzalo dlouho ne2 jsem od nich uslyg ela. Pan Riley psal, 2e neni pravda, 2e oni ji2 obnaene 2atstvo . nepfijimaji, ae oni budou i nadale obnog ene Aatstvo pfijimati. Tak jestli y am nekdo tekne, 2e American Relief for Czechoslovakia ji2 obnoMne ยงativo neptijima, nevette tomu.

Mila pani Vajdakova, prave jsem ptedetla V6.2 pekny dopis. Mate pravdu, 2e znati vice keei jeAte nikomu neu2kodilo, ale mnohSTm kdo2 se svoji feel nenaueili ted' velmi chybuje.

Ji2 nekolik eeskoamerickYch voj aka psalo dojak jsou tomu radi,ze znaji Ceskou tee a mohou se v eeskosloy ensku s tamej gim lidem domluviti. Maji velkou vSrhodu nad terni, kdo svoji keei opovrhli. S pozdravem, pi. P. P. Mikeskova.

V V g em klentim edboeky SAeT. v Blessing, Tex.!

Nag e odboeka kona tieti nedeli svoji pravidelnou schfizi tento mesic, ktera pi ripada na 17., ye dy e hodiny, v Narodni sini na Elmaton.

Vg ichni dlenove jsou fictive 2adani, by se teto schtze ucastnili, nebo bude Clen vStsledek nagi posledni zabavy a take aby rozhodli jak se ma nalo2it s eistSrm vS7te2kem.

Cteni ptatele, neochabujme v praci, nebo my jsme si vzali na vedomi, 2e budeme pracovati dotud, dokud se bida a utrpeni na geho naroda nezmirni. Ukoneenim valky nezmirni se jegte utrpeni nag ich bratii a sester ye stare viasti, ktere valka o2ebraeila, mono oeekavat, 2e bida jejich potrva je g te dole. Ke2 by se probudil ktest'anskST a vlasteneckS7 cit v tech, kteti jegte nieim k zmirneni jejich bidy neptispeli a aspon v hodine jedenacte svSim ptispevkem na ne pamatovali. Pamatujte si, 2e nejvet gi radost v vote ma, kdo jinemu pomaha. - Tak nezapomate na den 17. Cervna.

Za odbodku SALT. v Blessing, Frank Domorad, Karel Nemec, talmudic,

Ve Sqedu, dne 13. "e'ervna 1945.

scvma

VtaTNIX

Zpriva Anvil a vydanii Illavni Uradovny za inesic kv6ten 1945.

STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBURSE MENTS FOR MONTH OF MAY 1945 titutni Vydani Mortuary Expense PRIJEM - RECEIPTS: Od - From subordinate lodges Oddita. se. - Deduct Poplatek novYch Menu - First year premiums

$ 16,036.07 $1,359.30 1,655.12

ZbSrva.. - Net Premiums Splatky bon' - Payment on bonds Splatky majetkovYch pujeek. - Payments on Mortgage Loans Splatky piijd'ek proti cert. - Payments on Certificate Loans (Trok z pfijdek proti cert. -Interest on Certificate Loans trek z maj etkovSTch piljdek. - Interest on Mortgage Loans Urok z bond'. - Interest on Bonds Olejove lease - Oil lease Najemne z majetku. - Rent from Real Estate Z mineralniho a olej. majetku - From minerals and royalty owned Za potteby od - Lodge Supplies Pkenos z iimrtniho fondu - Transfer from mortuary fund Na iitraty nemocenskeho odboru - For expense of Sick Benefit Dep't..

Za odhady. - Appraisal fee CelkovSr pkijem - Total receipts Hotovost na ruce 5-1-45 - Cash on hand 5-1-45

VYDANI - DISBURSEMENTS: Bondy koupene - Bonds bought Piljdky na majetek. - Mortgage Loans Piljdky, proti certifikatihn. - Certificate Loans Vyplacene podpory - Claims paid VyplacenY nadadni certifikat - Endowment certificate paid PojiSteni na majetek - Insurance on real estate Cestovne, dohledy na majetek - Travel, overseering real estate VracenY firok proti certefikatiim - Returned interest on cert. loans Vracene umrtni poplatky - Returned premiums Pravnikovi za ptijdky Attorney's fee on mortgage loans Oznarnky - Advertisement KomiShe organiso.toriirn. - Commissions to organizators Cestovne ttednikil - Officers travel Dar deskYm studentum Donation to Czech students Express Schaze Hlavni ttadovny - Supreme Lodge meeting Razn.e potteby na vydriovani utadovny. - Office maintenance Lekatske ptehlidky. - Medical Examinations Notakska. prate - Notary fee Vestnik a sluing redaktora. - Vestnik and Editor's salary Po'Stovne. - Postage Najemne z ii â&#x20AC;˘adovny - Office rent Sluthe uredniku. - Officer's salaries Sluine vYpomoci. - Employee's salaries Tiskova, prate a potteby do Utadovny - Stationery and office supplies Telephone & Telefraph yYmena poukazek - Exchange on checks Vydani na karu - Car expense Dan z ptijmu - Income tax withheld Schaze organisatoril - Organizers meetings Odhady majetku - Appraisal expense Celkove vydani - Total disbursements Hotovost na ruce 6-1-45 - Cash on hand 6-1-45

14,380.96 9,000.00 19,798.84 1,685.93 390.03 2,723.91 10,182.10 86.00 400.82 150.43

Delsky Juvenile

Nemoc. Odhacrei Sick Bert. Appraisal

$ 19,010.14

$ 1,358.57 $ 256.20 $

2,336.71

681.59 1,359.30

676.98 200.00 220.70

Souhrn Total

256.20

64:30 677.50

_29.25 2,536.71 51.20 130.00

16,673.43 9,200.00 20,019.54 1,685.93 390.03 2,788.21 10,859.60 86.00 400.82 150.43 29.25 2,536.71 , 51.20 130.00

$ 58,799.01 $3,925.26 $ 1,839.48 $ 307.40 $ 900.57 347,808.30 3,517.45 27,796.09

130.00 $132.346.53 1,412.84 381,435.25

$406,607.31 $7,442.71 $29,635.57 $1,207.97 $

1 . 542.84 $446,436.40

250,000.00 45,348.46 1,414.50 10,095.00

155.00 500.00

7.86 16.00 3.37 23.67 438.00

62.96 4.95 1,481.17 66.43 400.00 16.01 212.10 23.08 230.50 4.50 1,012.04 60.00 60.00 1,189.30 388.35 242.92 55.27 10.60 9.60 162.30 27.70

191.83

38.00

138.40 $307,346.86 $5,656.82 99,260.45 1,785.89

250,000.00 45,348.46 1,414.50 10,250.00 500.00 7.86 16.00 3.37 86.63 438.00 4.95 1,673.00 66.43 400.00 16.01 212.10 23.08 268.50 4.50 1,012.04 60.00 60.00 1,189.30 388.35 242.92 55.27 10.60 9.60 162.30 27.70 138.40

138.40 $314,089.87 $ 792.79 $ 155.00 $ 1,404.44 132,346.53 28,635.57 1,052.97

$406,607.31 $7,442.71 $29,635.57 $1,207.97 $ 1,542.84 $446,436.40

Hotovost v bankach - Cash in banks Bondy. - Bonds Majetkove Vijay. - Mortgage Loans Piljeky proti certifikatum. - Certificate Loans Majetek (farmy) - Real Estate PajelY (collateral) - Collateral Loans May (personal) - Personal Loans Metitko a podily. - Equities and Utility deposits Zatizeni v fitadovne. - Furniture and Fixtures Auto - Automobile

PREMED MAJETKU JEDNOTY ASSETS 99,260.45 2,074 615.60 1,473 327.17 498,925.56 75,072.47 633.69 25.00 20.00

1,052.97

132,346.53 2,102,892.20 1,521,391.48 499,434.56 75,072.47 633.69 25.00 20.00 8,034.55 1,000.00 1,000.00

9,820.44 105,692.69

1,052.97

2,404.44 4,340,850.48

8,034.55 4,221,879.94

S bratrsiOm pozdravem,

28,842.78 28,276.60 48,064.31 509.00

1,785.89

1,404.44

R. A. 1.1rbanovskST,

t72 S TNI K

trittbNI ORGAN 8LOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers CZECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 roe. S-tbsription $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do B.I•wni tikadovny ve Fayetteville, Tex, \s.

Change or address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville,. Texas.

Vakere dopisy, predplatnd a oznamky budlet adtesoVany na: Vestnik, West, Texas. listriik has the largest circulatiOn of any Czechoslovak Weekly in the South.

Vgem tatinkum v nagi mohutne SPJST. piejeme v den jejich svaitku hodne zdravi, rodinneho gtesti, veenYch radosti v ktuhu spolkovYch bratti a sester a konee,ne prejeme jim take brzky navrat jejich hcchil v okruh rodinnY! Den vlajek SpojenYch OtrnactY e'eryen je tradiCnim Dnem americke vlajky, ktera jest symbolem jednoty tohoto naroda, znakem nagi sily, nagich idealt a Udelnosti co svobodneho naroda. Pied prohlagenim neodvislosti melt' jednotlive kolonie sve zvla gtni odznaky, ale teprVe po odtrZeni se a.merickYch kolonii od Anglie vyskytl se navrh, aby tehdej gi kontinentalni vlajka nahraftena • byla novYm symbolem, ktery by ptedstavoval spojeni ttina,cti state v jeden rierozlueny celek. Dal gi krok v tom smeru byl udinen a2 tamer po Uplynuti jednoho roku a site 14. der yna, 1777 kongres za..sedajici ve Filadelfii phjal nasledujici resoluci: "USnegenO, aby vlajka ttinacti spojenYch state sestavala ze ttinacti pruht, sttidave e'ervenYch a bilYch, aby Unie oznadena byla ttinacti hvezdami bilYmi v modrem poll, pfedstavujici souhvezdi." Trinact pruht na gi vlajky, sedm dervenYch a Best bilYch, ptedstavuje ttinact pilvodnich state. lk.lodre pole a v nem bile hvezdy predstavuji nynej gi Spojene Staty; j edna hvezda za kaZdY stat. Barva eervena je symbolem udatnosti, horlivosti a vroucnosti; bila barva jest znakem nadeje, distal° Zi yota a poctivosti; modra barva ptedstavuje barvu nebes, vernost, untimnost, sprvedlnost a pravdu. Narodni vlajka Spojen 'Ych Statt poprve zavlala ye vzduchu nad hlavami bojujicich za neodvislost pti boji s britskYm vojskem 3. srpna 1777 na pevnosti zvan.e Fort Stanvix, pozdeji pojmenovane Fort Schuyler ye statu New Yorku. President Harry S. Truman vydal k tomuto dni zvlagtni prokiamaci, v nit je natizeno vyve geni praporu na vgech vladnich budovach a je vyjadtena nadeje, ze americky narod oslavi zminenY den rtznYm zptsobem ye gkolach, na schtzich a v kOstelich, jako2 i vyvegenim praporu. President Truman ye svem prohla geni yyzvecla, iDen vlajek Spoj. Statt vzd.ame Cest muZurn a ienam ye zbrani, v tovarnach a domovech, kteti s pomoci BoZi dosahli u2 poloviCniho viterstvi zkru genim nacismu v Evrope. Na ge vlajka bude konedne vztYdena i na tzemi neptitele v pacifiku, ba ona bude Ylati v sidelnirn meste.

Japorik.A; v Tokiu. V tradidni Den vlajky zda, se vhodnYrn,•pokrae,uje presidentova proklamaee, abychom uctivali nejen vlajk y nagi vlastni, ale i prapary.tech, kteti spolu s nami bejovali a ptitoinne na konferenci v San Francisku kladou zaklady pro organisci na zabezpedmi svetoveho..rnim- Necht' Lento seubor vlajek SpojenSreh,p4Tociti symbollsuie jet byla pro-

kazana na boji gtich a povede narody sveta k zajigteni a udrZeni miru. V den 14. dervna pripomenou si obeane Soustati nejen ptvod vlajky, historii jeji a pfivod, ale take ochranu nezadatelnYch pra y lidu. 1Viejme proto v late a vaZriosti na gi viajkU — je symbolem svobody, roVnosti; spravedlnasti a lidskosti.

Mnoho Nemcfi ze severolapadnich tech tiprchlo hneti po zprivach, ie Rusove se vali do tech a v Praze vypultlo povstain.

6eskYm vitizstvim pfijde take den odpiaty.

Mnohe hryzlo &erne svedomi za nasilne any, ktere za dal Hitlerovy slavy dopustili na eeskem lidu. Teprve nyni vyjde najevo, jakych surovosti se Nemci dopou gteli na Ceskem obyvatelstyu kratee pied Mnichovem — tehdy se o tom na rozkaz z Berlina nesmelo psit.

Ruse zpravy z oteiny na gich °tell Zpravodajka Chicago Daily News Helen Kirkpatrickova zaslala svemu listu zprasu o sve naygteve Oeskoslovensku a mezi jinYin pige o osudu Nemcu v 6echach: Pied ptl sedma rokem obdrZel Hitler Ceske pohranieni fizemi od Chamberiaina a Daladiera v Mnichove. Nemci soustavne vypuzovali Cechy z tohoto frzemi, dnes jest jenom pet deskYch rodin v Chebu a 15 v rodigti a ohnisku dinnosti Henleina, nacistickeho vtdce nekdej giho Sudetska. Henlein zbabele ukonCil svilj Z'ivot sebevraZdou ale jeho tchyne, oblekajici se nyni okazale do smuteCnich sate, bydli v malem domku nekolik mil od velkostatku, ktery byl darovan Henleinovi nacisty jako odmena za jeho zradeo yske sluZby. Neni Zadne budoucnosti pro Nemee v Oeskoslovensku a Nemci to take vedi. "Sudet gti" Nemci jsou tak tyrdYmi Nemci a nacisty nyni jako v rote 1938 a zfistanou vZdy rozjittenYm vtedem a nebezpeCim bezpeenosti teto zeme. Proto chove jsou rozhodnuti vyjmouti list z Hitlerovy knihy a ptesteho yati je pies hranice do Nemecka. Oeskoslovenska, vlada za naprostelho souhlasu lidu ma urdite plany pro pohraniCni zemi, ktere dojista ji mirova, konference schva11. Oechove hodlaji sniliti poeet 3,000,000 Nemctii 1,000,000 ptesuntim dvou miliaria do NCmecka; zru gi Utivani nemeckeho jazyka ye gkolach a tisku a dovoli Cinnost jenom deskYch politickYch stran. Nen-ici, kteti ukaZi se hodni Csl. obeanstvi, budou pak moci vstoupiti do kterekoliv Ceske politicks strany. Oeskoslovensko je py gno na svoji demokracii, avgak Oechove ze syYch smutnYch zku genosti poznali, v zemi jejich neni mista pro samoudrCujici se menginy. Nemci zde zijici musi se stati Cechy, jako ptistehovalci v America sta yaji se Ameridany — nebo se musi yystehovati. Nemecka ode dnegka za 20 let nesmi miti Zadnou zaminku k naroktm na pohraniCni kraje, tak pro obranu Oeskoslovenska. Nemci v Csl. republice prozatim zarputile jdou za s yYmi dennimi modlice se, aby zde Ameridane Trpi zi-ejme vgichni gpatnym svedomim; poctivi z nich, jsou-li jaci, uznavaji svoji vinu, phpougtejice, Ce jednali s Cechy Apatne, ba dopougteli se na nich nasilnosti. Jsou dnes proti Hitlerovi, ne protoCe zahajil valku, ale Ze ji prohral. Jsou tak zutivYmi nemeckYmi nacionalisty jako kdykoliv byli — oeskoslovensko mobilisovalo ptislu gne roCniky zaloZnikt, aby mohlo obsaditi vojensky vgechny pohraniCni kraje s nerneckYm obyvatelstvem a udrCovati pevnou jejich kontrolu i po odchodu americkeho a nrskeho vojska. OeSti idednici vedou spravu oblasti v pohraniei a vlada organisuje ji g spolehlive Cetnictvo k policejnim povinnostem v techto krajich. Prozatim s nemeckYm obyvatelstvem v techto koneinach neni nesnazi, ale v budoucnosti obdanske spravy a policejni dohled Cetnictva musi se opirati a ukaznenou armadu. Organisace, vybaveni a vYc yik nave Csl. arrnady bude arci trvati nejakY Cas, nee za ruske pomoci vgechno bude urychleno, tak aby co nejdfive mohia dojiti ku reorganisaci republiky podle planti pfedem pfipravenYch, ktere narodem doma byly schvaleny. V techto nech je take opatteni pro pfe yzeti vgech dolt, prilmyslu, lazni a vgech yetejnesti :,lo Cicich podnikt do statni spravy a ptesteho yani n'Cmeckeho obyvatelstva z pohraniCnich krajin do. vnitrozemi, kde bude rortrou geno tak, aby nemohlo se organisovat a kouti pikle proti repu-

Ve stfedu, tine 13. Ll ervria i9 S.

blice. — Nemci neslavne se stehuji z vesnic a * eske obyvatelosad, z nichZ nacist y vyhnali C stvo, aby uCinilo misto Nemciim. Germani patrne i po prvnich pord&ach v Rusku, 2e podail se jim udr2eti Cechy a Moravu v ramci nemecke rise, a uditili rozsahle opatfeni pro tychle jejich poriemeeni. Ceske obyvatelstvo vypuZeto bylo z riejtradriegieh kra,ja, jiCh2 ptida byla po staleti zkra,Pena jeho poton a krvi: Od zabrani pohranienich krajt t rode 1§§ti Nemci hrnuli se do Cech jako hejna itobYiek, sazujice se na usedlostech a statcich, Cechove byli vyhanni bez krejearii nahradY dano jim na vYber, aby bud' za gli hladernml arie, bo gli na praci do Nemecka. Dnes se Neniel techto mist stehuji v "zchatralYch volskYrni potahy taZenYch karavanach." Tentokrate Oechove zbavuji je drCby toho, co jim nepatti — Nemci davali kdysi Oechum jenom 24 hodin Casu k vystehoyani a dovolili jim vziti s sebou jenom raneeek, ale Oechove jsou lidstejsi a.dovoluji Nemcum vziti si to, co si pfMeshi. Dle sdeleni eeskYch Ufednikil bude pry trvati od dvou do tri let, neZli bude dokorieerlb vyst6ho\rani nemeckYch yetteleil a USedlosti a statky vraceny budou do rukoti pravtiPlatitYch telt. — Povestn;;7 zradce Emanuel Moravec, WvalY plukovnik Csl. generaliiih6 gtabu, byl neene zateen pfi poktiSit 6 Utelt v pfeStrOleni.

BYvaly gefredaktOr '6eAerici Siova dr. Ethan-tie' Vajtaur, ktery tihnul k xiacistinn jests pied Mnichovem — spachal sebevraCdu. — 13YVal-Y nacisticky guverner v Oechach a na Morava — dr. Karl Herman Frank — doznal podepsani rozkazu, dle kterYch tisice eeskYch lidi bylo povraZdeno odplatou za odpraveni kata Heydricha. Frank drze 21dal, aby pry mu bylo poeitano k dobru, Ce zabranil Hitlerovi v provedeni plane, dle ktereho mezi 300,000 Oa 400,000 Cechy , kteti byli pova2ovani za politicky nespolehlive, melo bYti povraLleno. — Oeskoslovensko zalaajilo sestatriovani sveho velkeho prarnyslu, zahrnujic v to t' kodovku v Plzni a Bat'ovy tovarny na obuv. Prozatimni feditele byli vzati v ptisahu pro 24 velkYch prumyslovYch podnikt. Mezi pte yzatYmi tovarnami do spravy teditelt byly Vitkovicke Zelezarny a Poldina hut'.

Vgechny sny nacistfi o budouci slave Berlina se rozplynuly. Start i noyY Berlin jsou v rozvalinach a Berliriane, ktefi oeekivali, ie po teto valce bude se kolem nich toeiti svet, poznamaji nyni co znamena osud, kterY pfipravovali g tedry pfispe'vek westske odboelty SALT. na fond, za nej2 bude opattena odborna knihovna pro lekatskou fakultu praSke Karlovy university — odeslal v pondeli t. tYdne kolega Jos. F. Holasek na adresu dr. Jos. KopeckYho do San Antonio, Tex. Westska, odboeka SALT. uznava tuto pomocnou akci za velm1 ,potfebnou a pro• to pfispela easti padesati dolara.

Nemecka, pYcha a nadutost kapitulaci Reichu dokonala — na hrobech starch Slovanil a hlavne zasluhou Slovanii novodobYch. Navgtevy v redakci. V sobotu dopoledne dojel do West feditel bratr Karel Navra,til k vuli odhadu majetku, na nej2 byla u Hl. tfadovny podana ‘Zadost o piljeku. Po vyfizeni teto veci bratr K. Navratil nav g tivil redakci, co2 nas tegjlo.

Na prostofe, kde nyni stoji rumigte Berlina, bYvala pfivodne rybaiska, osada slovanskYch Luticii na pravem biehu feky Sprevy, kdeito na druhem bfehu byla druha slovanska osada Kolin. Bee slovanska byla to jegte v uzivani ye etrnactem stoleti a teprve za kride Bedficha II. prohla,gena byla nemeina za fee fifedni; Jegte za Karla IV. ulivalo se slovanskeho jazyka fadech a mnohe stare listiny berlinske psany jsou, slovanskem jazyku, k eemui Nemci se neradi priznavaji.

Dfileiite upozorneni! Kdyi pi gete na fadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost tYkajici se vag ich poplatkil neb diuhu proti vagemu certifikatu, neb vageho poligteni u P. J. S. T., a -- ohledne dodisky Vestniku — udejte vidy neb sidlo vaS'eho Mdu, neb Oslo:vest:tie t,ertim. fik'atu:

tie Ottedu, dne 13. 6ervria 1945.

146nieckf lid je odpoveden nejen za brutalitu, s nit' Nemecko valku vedlo, nYbrt i za zptsob, jakYm s pokofenYm obyvatelstvem obsazenYch nakladalo. Svetova verejnOSt zajirna se o potrestani valeenych zloeincil a tenth(' Zajem je pfirozenY, nebot' tentokrate nejde jen o Osud nemeckeho statu, jde o osud v6ech Nerncti, ktefi pfipustili, aby z nich Hitler vytvoill totalitni teleso, ktere se mu podrobilo. Svetova, yefejnost nevy6ita Nemcum pfedevSim to, te valku iledii, nYbil jak ji vedli a jak vladli. Nejde ani tolik o nemeckou mYSlenku odplaty jako o metody, jimit se tato rozhodnuti uplatriovala a prosazovala. Praire tyto metody jsou bez lacin6b0 sentimentalismu odsuzovany a hleda se jelithira spravedliveho trestu pro vSechny, kdo jieh Wivali, a to nejen pro gestapaky a SSmany, nybr2 i pro zhoVadilce v obeanskem Nemci v emigraci (utedenci z Reichu v Anglii, SySTearsku atd.) jsou toho mineni, k ptimi fleastnici nacistickYch zlocintx musi bYti potreStani. Vefejne mineni se vSak rozdeluje, jakrnile jde o odpovednost airokYch mas a prostYch Menu nacisticke strany, nikoli rifednikil.

Mnozi z nemeckYch demokrata vypracovali ce16 obhajoby, ktere jsou pfijimany i pokrokovYmi Nernci. Neni drivodri jim to zazlivat, jsou N6mci a podle toho jednaji, je to mnohem dilstojnejai, net' menit narodnost podle potfeby, neba bYt dodasnYm komunistou nebo faSistou, podle toho, co zrovna vynaSi. Net i politicks morilka musi mit patef. Lze mluvit o desateru obrany nemeckeho lidu. Za prve se obviriuje zipad, ze nepodporoval vYmarskou republiku a podporoval prnmyslnickou burtoasii z Poruti a junkerskou velkostatkafskou spoleenost z nemeckeho vYchodu. Za druhe, zapad vedel o surovostech faech faSistickych retimil a te proti nim nezakrodil. Za tfeti se na zapad svaluje odpovednost za Hindenburgovu volbu presidentem 26. dubna 1925, jemut se vyeita, ze nezabranil protisocialiste pronasledovani. Za etvrte, ze zapad trpel vyzYvave zaseclani ti gskeho snemu v Postupimi; za pâté, te nepodnikl nikdo nic proti rozpateni komunisticke a soeialne demokraticke strany; za Seste, te nebyla HitlerOvi vypovezena valka, kdy vypovedel 19. tijna 1933 elenstvi spoleenosti narodei. Za sedme nikdo nezasahl do ttidenni obeanske valky v Rakousku; za °sine svet nevalcil, kdy po Hindenburgove smrti se Hitler zmocnil statnim ptevratem diktatorske mod v Nemecku; za devate svet nevypovedel Nemecku valku, ac vedel, Ake jsou pomery v tamnejAich koncentraenich taborech, kde si Nemi sami pobijeli vlastni inteligenci, nieili vlastni kulturu a snitovali se na narod bez mozletl; zadesatesvetnevypovedel ani 16. btezna 1935 Nemecku valku, kdy porugilo namofni a vojenske elanky versaillske smlouvy, ani kdy v bfeznu 1936 zmilitarisovalo PorYni, ani kdy se ridastnilo 6panelske valky, ani pro nevyprovokovanY ritok na teskoslovensko. V tom v S • em maji Nemci, ktefi tato fakta zapadu vyeitaji, naprostou a pinou pravdu. 6eho se vSak Nemci dovolavaji, kdy obviriuji cizinu, ze nezasahovala do jejich vnittnich zaletitosti? Svetoveho opatrovnictvi, snitujici se na lid a narod, ktery nedovede sarnostatne politicky jednat a myslet. Nemeck lid se musi rozhodnouti; bud' je svepravnYm narodem, pak musi pfijat odpovednost za fee, k emu dal souhlas, musi svou odpovednost nest se stejnou odvahou, s jakou dal Hitlerovi diktatorske pine mots, nebo neni schopen si sam vladnout, uznava, te mu zapadni svet mel dat chavu, a pak ofaem nezbyva nic jineho, net ztidit svetove opatrovnictvi, protektorat na tak dloutio, dokud nebude opravnena nadeje, 'te je ve sve velke vetSine vychovan k samostatnosti.

Je ptirezene, ze protektoratni ilfady sahnou k on6m Nernctim, kteti se osvedeili, a ti nejsou ei nebyli ani v armada, ani v rifadech, nYbrt v kOncentraenich taborech. Desatero — snad by se dela sestavit jate druhe a tfet1 — je zcela spravne a pravdive; mel bYt proveden zasah do nerneckYch vnitfnich pomert, kdy se objevily prvni pfiznaky nemecke choroby. Nemecky lid jako celek neni vinen nacistickYmi zloeiny, dopustil; se vtak tetleYch politickYch chyb, ktere jsou steln6 tOke jako zloein a za ne zodpovedAY jest, Froto se hemeelq lid V negirkm slova

VESTNf smyslu nesmi divit, k nejen velmoci, ale i sousede tadaji rozhodnou odpoved': povatuje nemeckY lid sam sebe za narod duSevne zdravY a pfejima odpovednost, di se povatuje za narod nezodpovednY, jeho osudy maji ureovat narody cizi, tim, e zasahuji do nemeckYch vnittnich zaletitosti. A tak ma nemecky lid na vybranou • bud' pfevezme politickou odpovednost, nebo inUsi ria dlouhou dobu trpet cizi porudnikovani, prOtOte z cluvodu svetove bezpeenosti nelze ptipustit, aby lido za sve tiny nezodpovedni byli omylem povatova,ni za lidi svobodne a svepravne. Svet se pfesveddil, co to znamend, kdy se ke spravriemu nazoru pkijde prilis pozde.

Podnik radu Jaro v Dallas tispechem. Nedelni slavnost tadu Joro els. 130., jeho domovem je tamnefai Sokolovna na Carl ulici, doznal 0dekavaneho Uspechu v katdem ohledu. Po deldobe sjeli se pod jednu estfechu elenove kadil mistnich a sluAne delegate facia z Tioga, Fort Worth a Ennis (dojel tea dr. Beseda z Van Alstyne, Tex.). Pohoda po rannim deStiku byla jako na zavolani pfijemna, aekoli hojne mraky dopoledne hrozily motnosti vydatneho a snad dale trvajiciho de gte, na nejt pfitomne vyekavaji rolnici i obyvatele mast. S malinkYm opozdenim program slavnosti zahajil br. 0. L. Hokk v riloze obfadnika, by uptimnYmi slovy pHvital &tile shromatdeni a oznamil, t'e onemocnely fadovY pfedseda br. Hulovec nemohl se ku slavnosti dostaviti a misto neho pkipadajici funkci pfevzal tadovy tajemnik bratr Jaroslav Boutka, jeho pfedstavil. Bratr Bouala vhodnym oslovenim projevil radost nad takovou rieasti programu a zvlaSte, te se k podniku fadu Jaro dostavili hlavni rifednici bratti: pfedseda C. H. ChernoskY, mistopfedseda Ed. L. Marek a tajemnik John F. Chupick s mantelkou. Pfedstavitele a nejvyS gi ritednici nageho Bratrstva uvitani byli srdednYm potleskem po nem2 obtadnik oznamuje, 2e nasledkem cele lady pficin na dneSni valeenou dobu v meste, jako jest Dallas, zcela pochopitelnYch, eleni k uvadeni ziskani se nemohli dostaviti. Nektefi totit pracuji ureity eas i v nedeli, nekolik hoSikil co skauti odejeli do tabotiAte a pod. Misto hromadneho uvadeni elenri novYch doSlo v nedeli k jakesi lekci o praci organisaeni — bramadnemu pozornemu posluchaestvu. Pfedseda bratr Chernosky zcela srozumitelne nastinil duletitou praci organisadni, vysvetlil jednotlive jeji fidobi a postup; naznaeil dilo a dobro SPJ ST. yykonane behem 47 let jejiho p0sobeni v Texa,su a kladl na srdce vSem, aby die motnosti pomahali v naborove kampani, pomahali radou fadovYm organisatortm, pfimluvou u svYch pkatel a znamYch, aby se hlasili do fad elenstva mohutne Slovanske Podp. Jednoty Statu Texas. Po Ceske feel bratr pfedseda s ohledem na plitomny dorost navazal dal'ai proslov v anglietine a struene vyzvedl ideoly a elle naafi Jednoty. Dlouho trvajici potlesk byl mu zasloutenou odmenou. Nasledoval bratr Chupick, ktery svym nenapodobitelnym zprisobem dovedl muviti od srdce k srci bez vzletnych frasi, nYbr2 vecne, pfesvedeive a logicky. Dopinil obraz organisaeni prate, podanY br. pfedsedou, vzpomel naSich zakladatelri, v jejich stopach my pokraeujeme utivajice novYch zprisobtil agitace, jak postup easu nakazuje i vytaduje.

Konen pilsobivY proslov poutitim nesmrtelnYch slov Abrahama Lincolna v jeho 'fedi gettysburske a sklidil rovnet boufi potlesku. Na fadu pfig el nejstafai Men Mehl Jaro, br. Holotik, vitan jsa po svem pisedstaveni srdeenou ovaci shromatdenYch. Pfs jeho osmdesatce br.

Holotik vystupuje kfepce a mluvi proste, od srdce. Necht' je mezi nami jeSte na dlouho a pfi stale dobrem zdravi. Bratr obtadnik omlouva, zmeny v potadu a piedstavuje pani Novotnou, ktera, pfednesla na plane d ye koncertni skladby: popisnou scenu v hudbe: Boufe v Alpach a pfedehru (overturu) Basnik a rolnik.

Pani Novotna ovlada piano mistrne, jeji ptednes mel nadprilmernou umeleckou vfai a pkijat byl vdedne. Dalaim feenikem byl mistopkedseda bratr Ed. L. Marek; dovede vtdy upeutat svoje posluchade jadrne a srozurnitelne podanYm vysvetlenim zahad (pro mnehe) fT.,sneL.4.16 prb,oe organisAol l jich7 1531rq lie (le a=0.i. co

Strana O.

spraxce organisadnibo oddeleni nazi HI. tfaciovny. Mluvi klidne, souvisle a tu a tam dovede svoji fee' zpestfiti vhodnYm humorem tleskali mu posluchaei po zasluze nemalo. Velmi milouece oslovila shromatdeni nejmlad6i elenkyne tadu hezoueka dceru6ka mantelti F. VrlovYch. Libezne deveatko zpoeatku upadlo do vzruSeni, net pfemohlo ho a krasne eesky svoji tee proneslo. Potadatel organu mluvil na easove thema: stajme a pracujme pro dilo naBich pfedku, nati stale mohutnici SPJST., podpofme snahy hnizd sokolskYch, ktere nam vychovavaji nejtadouenej gi•prospekty do Jednoty a co amer. 6echoslovazi neochabujme s pomoci naSim otebraeenYm bratiim a sestram v dnes ut znovuosvobozenem 6eskoslovensku. Starosta 2upy Jitni A.O.S. bratr Ben Pfevratil po sokolsky strudne a razne podekoval jrnenem Sokola za dosavadni podporu krajanske vefejnosti sokolskYm snaham prokazanou a sliboval, te Sokol v Texasu nadale pfijde stopou mistra Tyrge v obrane demokracie, lidskYch pra y a svobody. Obfadnik zavereenymi slovy dekuje vtem za vzornou pozornost behem programu, ktery po kratke pfestavce zakondi jednoaktovkou, cot se stab. Referat o divadle i cele slaynosti slibil nem napsati obetavY a vytrvalY borec sokolsky bratr Ludva L. HoSek. Potadatel dorazil po elektricke mezimestske dra2e do Dallas ve dye odpoledne. Na nadrati srazil se s bratrem V. TupYm mladeim, ktery se mu nabidl, ho do Sokolovny zaveze po te, at vypravi svoji matelku s detmi a SvekruSi s klueikem na bus, aby je zavezl do Waco a odtud "taxi" do nedalekeho Riesel, kde mlade panicky pobydou tYden navStevy u syYch rodie0.. Diky. K veeeru po sedme zase bYvali spoluosadnici v Ennis — mantele Albert Krutilkovi — zavezli nine no nadrati, odkud v 7:30 vracel jsem se doma z krasneho pobytu mezi clavnYmi kamarady a spolkovYmi pracovniky. Utika to, utile& Pied 35 lety planovali jsme, einili se na dame pomery jak mono bylo a dnes vidime vYsledky tehdejSiho snateni. Zajist6 nejsou takove, jak jsme snili — net nejake tu jsou — prate nak nebyla mama — mladi v mnohem nits nasleduji, tins se, tfeti generace neni jeate pro nits ztracena... Drikazy? Manifestace radosti nad osvobozenim oeskoslovenska 3. eervna 1945 v Sokolovne Jednoty Pofad vypinen skoro eisly tfeti generace v matefStine a paneeku. — jaka, to byla jadrna eeStina . .

DouSka: Referat tento psal jsem speAne v' pondeli, kdy obyeejne nahrne se mnoho price a teprve pti korektufe pfssel jsem na to, te jsem opomenul oznamiti pfitomnost feditele ristkedi — br. J. Kubala z Tioga, Tex. a zrniniti se o vYbornem papa,nieku sestfieek v kuchyni a vzorne obsluze za nalevnou.

V Washington. (eTK). — Narozeniny presi denta BeneSe, byly v Praze oslaveny slavnostni pfehlidkou vojska a revoluenich gard na Hradeanech. Veeer daVala Oeska, filharmonie slavnostni koncert ve Smetanove sini Obecniho domu v Praze pod vedenim Rafaela Kubelika.

V

!CALENDAR' 17. dervna. Oslava 15. vS7roei zalokni Sokola v Corpus Christi, Tex. 17. eervna. Oslava Dne Oted v sini fadu Po krok Cis. 88. v Houstone, Tex. 17. eervna. Spole6enski zabava v sins fadu Pokrok Cis. 84. na Floyd ulici, Dallas, Tex. 17. 6ervna. Schiize odbaky SA5T. Blessing v Narodni sini na Elmaton, Tex. Zaea,tek ve dye hod. odpoledne.

17. eervna. Dulezitfi, schuze odboeity SAtT. sini fadu Rozkvet Rrite v Needville, Tex. Zaki. tek v 5 hod. odpoledne.

17. 6ervna. Den Oted v sini fidu gteffinik; Houston, Tex. Zaeatek programu ye 4 hod. od-. poledne.

23. eervna. f lenska, zabava pfi hudbe Baeova orchestru v sini fadu Pokrok 61s. 88., Houston, Texas. Vs `pup k teto zabave volnY. 24. :!.,evna. Spoledenski zabava v sini fi,du FivP7 ClerthoSIOVan4 al 92, ye Fort Worth, Tex.

Strans, 10.

V2STNfK 1.13

Ve stiedu, dne 13. 6ervna 1945.

4

111111111/M â&#x2013; 1111:1111I11111111 â&#x2013; 11W111111.1.11.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

111111111111MIEMMOMMIIIIM

The Women Of Czechoslovakia

By Noemi Ripkova, It was on the initiative of the YWCA. and Y MCA. that "Mother's Day," which has been celebrated in America for several years, was introduced into Czechoslovakia. There are, I think, few countries in Europe where the custom of devoting one Sunday a year to Mother's Day, has had such a quick and complete success. At this time of the year in Czechoslovakia the florists and confectioners take on a festive air and are filled with all kinds of presents for mothers of families. A festive and mysterious atmosphere prevails in the families where the children prepare presents which they present to their mothers while reciting little poems. Christmas Eve alone is a family festival to compare with Mother's Day. Mother's Day has taken root so quickly in Czechoslovakia perhaps because in the Czech and Slovak character there is such a depth of tenderness and sentimental sweetness, in the most noble sense of the word. This tenderness, this sweetness is characteristic of both their filial affection and-attachment to their native country, two themes which continually recur in Czech and Slovak songs. The Czech national anthem, both in its words and in its melody, is the purest expression of this sentiment: it sings of tender and passionate love for their country which to those born in it is like a paradise on earth.

But it is no mere chance that the Czechs and the Slovaks on all solemn occasions should have developed the custom of singing after their national anthem the Hussite song "Ye Warriors of God," which is a battle song of awe-inspiring ferocity: Nothing then is more characteristic of the Czechoslovak temperament than the synthesis of these two qualities which are apparently contradictory: gentleness and defiance, zeal in battle.

This contrast, which to my mind is one of the most interesting traits in the Czechoslovak temperament, is particularly marked among the women. While preserving their feminine charm, they are above all energetic and courageous, they love exertion and strife. They are conscious of the role which they must play in the body of the nation and they accomplish the task imposed upon them with admirable energy. They enthusiastically took up the new rights accorded to them in the young Czechoslovak Republic founded after the last war.

Under the Austrian and Hungarian regimes they had been, from the civic point of view, far from equal with the men. The Czechoslovak constitution adopted on the 29th February, 1920, proclaimed that no privilege of sex, birth, or occupation would be recognized. Women were granted the right to vote and to be elected. They had access to all schools and all careers were open to them, and the progressive social legislation assured them of far-reaching protection of their interests.

Happy and proud to find themselves on a footing of equality with men, they brought to their newsocial and political position an enthusiasm and zeal which gives so much charm to young nations and they had noteworthy success in all the careers to which they were henceforward to have access.

It was above all the time when misfortune swept over their country that Czech women showed their true greatness. I recall a letter written by a Moravian peasant woman to her son in September 1938, at a time when she believed war to be imminent. She did not speak to him of her hopes of seeing him safe and sound again ofter the war. She did not say:

"May God protect you." She simply recalled to him that the country which he was going out to defend was small and that to save it he must kill ten Germans for every Czech who was to fall in battle. This was all said without emphasis, with moving simplicity.

It is only after the war that we will be able to speak of the heroism of Czech women during the occupation of their country by the Germans. Just like their sisters in other occupied countries they maintain the ingenious and terrible struggle against hunger and take an active part in the resistance to the enemy. It is not the highest form of heroism to be both a soldier in the front line and a mother who takes up the drawn-out struggle every day against famine while having before her eyes the heartrending spectacle of children weakly and wasting away? If Czech women are determined in the struggle and conscious of their rights they are nevertheless remained true women, and they possess to a high degree the two primary qualities without which no woman should be: modesty and simplicity.

The important part by Czech women, as by the women of all the countries in the war, in fighting for the defense of their country, gives them a right to have after the war complete equality with men. In one of her recent articles Phyllis Bentley wrote: "She has shared with her fellow-citizens the rations and the bombs, the hours at machines and desks, the labors and hardships and many of the dangers of the present war; she wishes similarly to share, to participate fully, in every phase of the postwar world."

But one does not take up rights without at the same time assuming the responsibilities which they involve. The women of all countries will not collaborate with men in the elaboration of the new political and social systems which will result from this war. They will have one of their most important tasks in their family life; they will be able to a large measure to form the spirit of their children, to encourage the good principles which they will be taught outside their family home and also to react forcefully against all evil political and moral influences to which they might be exposed. I am convinced that Czech and Slovak women will once again show their true greatness in carrying out this double task.

V Crosby, Texas.

Dear Vestnik Readers: Must drop you a few lines, as the letters are scarce. Crops around here are pretty, what few we have. We received a letter from my cousin from overseas. He was right there in front lines when the Germans surrendered. He said the Germans sure did fight, but couldn't take it any longer. He has been overseas 4 months and got two major battle stars. He said, he hopes he never will have to witness another war like this one again. He was 50 yards from the enemies line. He is with the artillery battalion. When the fight was over he said, he couldn't believe he was alive, and he prayed like he never prayed before. One soldier asked him to borrow him his prayer book. This soldier said, he never cared to pray, or never went to church, but he said, he will after that fight.

Another cousin of mine is on a 30-day rest from oversea. He came to visit us with his wife and children. He is an officer. He said, he rather not talk, as he is going back to the Pacific to see what the Japs look like, if they are tougher than the Germans. He hopes not. He is in the army 16 years and said, he will stay with it. I wish both of my cousins lot of good luck. I pray they both will come back to their loved ones. Must end. â&#x20AC;&#x201D; Good luck!

Rosilee Londa.

Lidice Memorial As Gift From Americans Lidice will live as a symbol of man's fight for freedom in a Memorial that will be the gift of America to Czechoslovakia, the Lidice Memorial Committee announced today.

The Memorial was designed by Mario Korbel, noted Czech-born American sculptor. The main feature of the Memorial will be a huge cathedral-like altar rising 250 feet above a court covering ten city blocks.

Carved on the face of the altar will be a scene of a Lidice family facing death at the hands of the German barbarians The central figure is a grandfather whose outstretched arms are bound as he awaits death. On either side of-him, standing bravely, are his two sons, one a father and a miner, the other a young unmarried man and a farmer.

Standing at one side is the miner's wife clasping a baby to her bosom while an older child clings to her dress. On the opposite side the grandmother comforts the miner's daughter who is about to be sacrificed to German lust. On the reverse side of the Memorial "on huge bronze tablets will be engraved the name of every person who lost his life in Lidice.

The altar will stand in a huge Court of Nations around which is planned to construct a colonnade in the form of a cross. Each column, if plans are carried out, will be given by a city or town of Czechoslovakia. Above each column will be the coat of arms of the city and engraved in stone a bas relief of the most important event of the city's history. Plans also call for four huge fountains representing the four great United Nations, Russia, Great Britain and China.

Under the court will be chapels dedicated to all faiths. Long corridors will be decorated with murals.

The Memorial had the approval of the Czech government while in exile in London. Space was provided for it in a model for a new town to be built around the ruins of Lidice. The model was designed at Columbia University by Robert H. Podzemy under the direction of Dean Leopold Arnaud at the request of the Czechoslovakian government.

The Lidice Memorial Committee announced it will raise $1,500,000 in the United States to build the altar of the Memorial. Plans will be announced soon for the first public exhibition in Washington, D. C., of the model of the Memorial. The campaign for contributions will be conducted through Czechoslovak societies and through committees of prominent Americans throughout the United States. Every contributor will receive a beautiful engraved certificate suitable for framing.

The Czechoslovak government has promised the Lidice Memorial Committee that every dollar raised for the Memorial in this country will be used as dollar credit for the purchase, here of food and supplies for the relief of Czechoslovaks. Each dollar so spent will be matched by the Czechoslovak government for creation of the Memorial. Though the drive for funds will not be officially opened until the exhibition in Washington, contributions from Czechs and Slovaks now will be welcomed.

They can be sent either to this newspaper or to headquarters of the Lidice Memorial Committee at 79 Madison Avenue, New York City, 14. Y. All checks should be made payable to the Committee.

V In the first three years of war the United States poured about 60,000,000,000 board feet of lumber into the conflict.

1.1,44

Ve sttedu, dne 13. eervna 1945.

Fort Sam Houston, Texas.

Dear Readers, Today I will take time out to write a few lines in- the English section of the Vestnik. I did write once before, but it is already long time ago. Yes, I've been overseas in North Africa, Sicily, and Italy. I sure did see good bit of country overseas. In Italy the climate is rough during winter months. Also some sections are very mountainous and rugged. Yes, I still remember those sleepless nights I spent on Anzio Beachhead under heavy shell fire and air raids. Now over there everything is over with.

I do believe that most of those who were left there are glad of it. I left my outfit in Italy on February 27, 1945, and went to Naples to wait for a boat to take us to dear U. S. A. We arrived in Boston, Mass. on March 23. Spent a night in Camp Miles Standish. Next day we departed for state of Texas. Gee, everyone was happy. Yes, mother and dad were glad to see me when I came home. I had 45 days furlough.

The time passed by quickly. After my furlough days were over I had to report here at Fort Sam Houston. Now I am assigned over here in Hq. Co. Before I'll forget, I do have a "Cake Recipe." If anyone desires to have one write me and I will send it free upon request. Well I think I must quit, I don't have much more to Yours truly, write about.

Pvt. Willie 0. Blazek, Hq. Co. 1857th. -S.C.N. A. G. & S. F. Redist Sta., Ft. Sam Houston, Tex. V Los Angeles, California.

Dear Readers: I haven't written to the Veknik in a long time, not that I didn't want to, but it seems like there is always something to do when you get home from work every evening.

I guess people wonder if there is a shortage here of the different kinds of things, such as cigaretteS, nice rayon hose, sheets, towels and films. Well — it is. I stood in line for thirty minutes one day to get a pair of hose. But as far as the other things I just don't bother.

Sometimes you can see people stand in line for just one package of cigarettes for an hour at a time.

Here it is the month of Yune and I still light the gas heater in the mornings. The weather here is gloomy most of the time, the sun shines very little during the day. It is cloudy and windy most of the day. I hope the Chamber of Commerce don't read this. But a little truth doesn't hurt any one.

I work in the garment industry and the shortage of goods is pretty bad. We are working only five days a week, therefore a while we only worked four and a half days a week. Maybe now since victory in Europe things will pick up.

I know that all the farmers are busy with their crops. Here is hoping that they will turn out good. I would like to make a trip to Texas to see my mother and the family, but it's just impossible to get on a train, so I'll have to wait till a little later on. Now I'd like to say "hello" to Mrs. Rosie Mikeska of Alvin, Texas, and hope she is in the best of health.

Brother Jerry is in France and I am hoping he'll get to come home soon. I was wondering why more young folks don't write to the English section, that's what it's for, to write letters and it's nice to read about what's going on in different states and part of the state.

I'll close with best regards to my mom and all the folks back home.

A member, Anna Horak.

V Corpus Christi, Texas.

I am a little girl, I live on a farm. On May 5th I was 7 years old. Mother had a big party for me. I go to Oak Park school in Corpus Christi. In September I will be in second grade.

During summer I will study Czech. I have 12 dolls. I play with them every day. I help mother milk cows. I milk for my cats. We have 3 dogs, their names are Pug, Peter an Skunk. I like the Vestnik. My papa and I read in it lots.

Ella Barbara Regmund,

VESTNfIC Smithville, Texas.

Hello Vestnik Readers!

I have not written to the Vestnik in about a year. Why don't more write to the Vestnik. The letters are getting fewer and fewer every time.

Let's all get down and write a letter to the Vestnik.

The crops are pretty bad this year. I wish it would rain. Our crops need rain bad. It is very dry here. We don't have any cotton this year.

We didn't have any cotton last year either, But we sure do have a lot of peanuts this year. I sure am glad we have finished chopping them.

Well, we finished half of the war, but we have to finish another half and that is the roughest part yet. I sure will be glad when it is over, that all of my relatives in the service can come home. My cousin came home on a fulough. He is in the navy.

I guess I will have to close. If anyone would like to write to me here is my address: Helen Grace Barina, R. 1, Smithville, Texas.

V Temple, Texas.

Hello Readers!

I have decided to write a letter after a long time. I guess I am just like some of you, not knowing when to write.

I will be a junior in high school this coming term. My favorite hobby is collecting songs, and my favorite sports are softball and volleyball.

We have just got through chopping cotton this week. Now all I do, is to stay at home and help mother- in the garden. We had a rain here and the garden sure is looking fine. I always fight the insects. But I can't wait till the tomatoes and watermelons get ripe.

June 5th, we were at the big Camp Hood's "Tacticts for Tokyo" show. They had a demonstration of tank destroyers and artillery in action and also the infantry. I nearly got deaf when the big cannons started firing. I even had the pleasure of speaking through a field telephone. We also went through the laundry, small arms repair shop, and some others. The camp is very big and is on the west side of Temple. I have really enjoyed it a lot, and I know the crowd of ten thousand people there, enjoyed it, too.

If any of you would like to write me, just drop me a few lines, or more and I'll be glad to answer you.

I remain, Good luck to everyone.

Ruth Helen LeSikar, R. 4, Box 85, Temple, Tex. V Caldwell, Texas.

Dear Readers, Since my last letter was published I decided to write again.

How are all of you getting along? I hope fine.

Now I will tell you a little about myself. I am a Czech girl 12 years of age. I will be in the eight grade next school term. Our school closed on May 28th. I sure was glad.

I bet a lot of you readers are busy swinging your hoes in the cotton patch. We have all of our cotton chopped for the first time and we have some chopped for the second time.

Ella 8efeik, of Temple, why don't you drop a few lines to the good "ole" Vestnik?

I hope my letter surprises my brother, Pvt. Clarence Sefcik, who is stationed at Camp Hood, Texas.

I guess I better end for today and I hope my letter will be published.

A reader, Margaret 8ef elk.

V Caldwell, Texas.

Dear Vestnik Readers, It hag been a long time since I last wrote to the Vestnik. I will try my hand at it again.

I am a Czech girl eighteen years of age and my birthday comes on November 23. Who is my twin?

Many of you boys and girls have been writing about your kinfolks in the service. Well, I have a brother in the army and he is stationed at Camp Hood, Texas. I am wishing all the boys in Uncle Sam's army the best of luck and a safe return.

Almost everyone has a hobby My hobbies

Strana it are writing and receiving letters, and collecting snapshots of pen pals.

Many thanks to all of you pen pals who have written to me. I have received many nice letters and cards from pen pals and hope to hear from more of you Vestnik readers.

Well, I guess I better sign off for today and if my letter is published I will write again sometime.

A Vestnik reader, Annie Mae Sefdik.

V Crosby, Texas.

Dear Readers, • We got a big rain, so I thought I would write a short letter. I graduated to high school.

Mother and my aunt and uncle, Mr. and Mrs. Lucas of Crosby gave a class party for my room.

Sure had a big time. In and outside games were played. We had plenty to eat and drink. Hope everyone enjoyed it. I also got few nice presents°. Thank very much to those who brought them to me. We had a big time at the Lyndall park swimming. We boys also swam in a canal which is 8 feet deep, some places it is shallow.

I will end so I wouldn't break my promise.

Come all you writers, get busy between work and write.

Lee Roy Londa.

V Wheelock, Texas.

Dear yestnik Readers, I noticed that there are not many letters in the good "ole" Vestnik. But I guess everyone is busy now. Thanks to the editor for publishing my last letter.

I am glad we are through chopping cotton. I really was swinging my hoe. I want to say hello to all my friends around Wheelock. Evelyn, Virginia, why don't you write in the Vestnik sometime. I really liked your poem, Evelyn Elsie, in the Vestnik last week. Write another one sometime.

My hobbies are collecting pictures of movie stars, and riding bicycle.

Hope all you boys and girls passed your grades in school. I passed from the third grade to the fourth grade.

The weather is windy today, but the sun is shining anyway.

I know a poem I am going to write. Well, this will be all I'm going to write today. So till next time so long everybody, and good luck.

Barbara Matejka, R. 1, Box 21.

MY CREED I would be true, for there are those who trust me.

I would be pure, for there are those who care.

I would be strong, for there is much to suffer.

I would be brave, for there is much to dare.

I would be friend of all — the foe — the friendless.

I would be giving, and forget the gift.

I would be humble, for I know my weakness.

I would look up — and laugh — and love — and lift.

V NEED TO RELAX Tense people are like taut wires, writes Emily Andrews, professor of physical education at Western Reserve university, and then she asks: "Are you strung up with tension like a tight wire?"

The slack in a wire gives it the strength to endure, she adds, and relaxation helps provide the necessary slack in the overly tense person.

Here are a few of her hints on the art of relaxation: 1. Wriggle, twist your body. Raise and lower your shoulders. Pause in your work. Bat your eyelids several times.

2. Take two or three deep breaths occasionally.

3. Close your eyes, cupping them with both hands, and think of dark, plush velvet.

4. Shake your arms and legs alternately.

Open and close your fingers.

5. Find an absorbing interest in something outside your work.

6. Get plenty of sleep. For that vitality and extra "punch" you'll need sleep more after 30.

7. Do not try to combat tension by overstimulation — mental or physical.

Strana 12.

MORE GOSSIP ABOUT CZECHOSLOVAKIA By an English Student Having been in Czechoslovakia, one has been asked innumerable times to give advice to other British people about to make their first visit to that pleasant country. Always, after attempting to oblige, one has realized how very hopeless the task is. At best, one can give a few generalizations and a few tips on detailed points — and even these must not be arbitrary since other people's experiences so frequently falsify one's own. Probably the policy, followed by this Supplement, of having a wide assortment of people with a knowledge of Czechoslovakia set down their random recollection is the most useful that could be devised. From the resulting mass of information it is possible that a reasonably true, if vague, general impression will emerge and, in addition, odd hints may be gleaned on practical points that have a quite definite value. Here, then, is my contribution to the jumble-sale.

As regards the generalizations — What are the main questions one is asked? What is the climate like? What sort of clothes do people wear? How does the cost of living compare with our own? What's the food like') What sort of people are the Czechs and Slovaks? Ample scope here for a book or two.

Briefly, however. The climate is pleasant and healthy. As the child's primer might say, in winter it is very cold, in summer it is very hot. Spring and autumn are just delightful, having practically all the advantages of the same seasons here without the rain. Houses are naturally built to suit the weather and you are likely to stave off rheumatism rather longer than in England.

The clothes subject is an easy one, the same type as in this country being the norm — provided, of course, that one remembers that in winter it is very cold, in summer very hot. I have, on occasion, declaimed that since interiors are normally warmer and less draughty than in England, the main essential in the cold Weather is a very warm overcoat and that special attention need not be given to underclothes. Subsequently, however, I have been assured . by lady-friends that this theory is a snare and a delusion and that warm undergarments are at least as necessary as in England.

As regards men I cling to my belief; as to the opposite sex, I wouldn't know Broadly speaking, it is true to say that before the war the cost of living in Czechoslovakia was much less than in England. In practice, reservations must be made. The indisputable fact is that it was much cheaper for a Czech to live in Prague than for an Englishman to live in London. It does not follow, however, that it was cheaper for an Englishman to live in Prague than in London. It is a question of standards, so much depending on how the Englishman wanted to live The dangerous thing, if economics matter to one, is to try to live in Czechoslovakia in the English manner.

Before the war, if one wished to breakfast off porridge and fried bacon and Crosse and )31ackwell's marmalade and to drink tea most of the day, it could be done — but the monthly budged tended to soar disproportionately. On the other hand, recreation and amusements were and will again be much cheaper than in England — especiallly theatres. Basic items like rents and food also cost less but on the whole the foreigner would tend to find expenses higher than those of the Czechoslovak because he or she could never be so certain of what, how and especially where to buy.

Food has already been mentioned but in view of its importance it deserves a paragraph to itself. Breakfast is of the sketchy continental type and the diet really hinges on a heavy mid-day meal. In this meal pork, "knedliky" and sauerkraut are a regular feature, with goose, mutton, liver and beef appearing from time to time. Sea-fish is a rarity and fish of any kind fairly uncor=on — from the Englishman's point of vi a serious deficiency.

There can be times when the craving for a simple kipper is almost overwhelming. Tea-

/

VESTNfIC

time has failed to win the reverence it has achieved in this country and is observed, if at all, as a kind of amiable eccentricity. Owing to the times of theatres, cinemas and meetings, the evening meal, too, is an erratic affair.

Mostly it is a stand-up snack, either at home or in an "automat," and consists of bread and sausage or smoked meat or sandwiches. Although the Czech system of eating can be avoided, on balance it is certainly cheaper and probably healthier to adapt oneself to it.

To attempt to describe the Czechs and Slovaks is just as hard and just as easy as to describe the British or the Americans. One can say they are industrious and practical, dour and patient, wellinformed and politicallyminded, nationalistic and argumentative, inquisitive and occassionally boring — and be wrong a million times. But one can also say with conviction and confidence that they are likeable, loyal, considerate and hospitable, that they have an acute, if sometimes peculiar, sense of humor and that they respond warmly to the simple virtues of sincerity, friendliness and naturalness in others.

In any foreign country there are many trifling peculiarities which have to be got used to.

In Czechoslovakia these include cigarettes which, if caried for any length of time in case or packet, will be found to have shuffled out their tobacco content leaving a hollow paper cylinder; people who meet you and open the conversation with a remark like "That's a nice hat you are wearing — how much did it cost you?"; cinemas and theatres where smoking is forbidden except in a foyer at the interval; a virtual famine of easy-chairs; the impossibility of getting a real cup of tea, even if you take your omn pot and tea and make it yourself (this applies to Prague at least and presumably has to do with the water) ; State employees who are often even more uncivil than our own civil servants; people who, equipped with the solitary English phrase "Good-bye," will nevertheless insist on attempting to converse with you in your own language — because they appreciate the practice. Many more similar oddities have already been described in the pages of this Supplement. As one sets them down they seem completely unimportant — but perhaps they do help to fill in the picture.

One last — and more serious — word: the Czechs and Slovaks are Europeans and intelligent human beings Like all human beings they appreciate sincerity, naturalness and an attempt to understand them. If one wishes to live happily among them, one should make that effort to understand them — learn something of their history, their literature and their art' and, above all, study the language. There will be no lack of willing assistance and the effort will be amply repaid.

V FORESIGHT When a Negro roustabout was killed by a switch engine, the railway claim agent rounded up his bride of two weeks, spread before her dazzled eyes $500 in crisp new bills.

Asked what she was going to do with the money the bereaved one replied: "Well, havin' dis heah streak o' luck come on me so suddent, I don' handly know jest what I'll do. When time heals mah woun's I mought look aroun' and tek notice. But ifen I does marry again," she eyed the money fondly, "My 'secon' husband is certainly goin' t' be a railroad man."

V PEST TO FEAST Before the war Australians regarded rabbits as the country's greatest pest, but with the heavy demands that have been made upon Australia's meat production, since the war, they have accepted the rabbit as a welcome part of their diet. Indians now have decided to take a pattern from,. Australia's book, and the Indian Government is going to try to make Australian rabbits breed in that country. The aim of the Government is to privide additional meat supplies for its armed forces.

Ve stfedu, dne 13. 6ervna 1945.

NICKNAMES

By Kaye Negley First names are given by parents as a compliment to some relative or friend, or perhaps just because they like a certain name. Often children dislike their names and they do not seem to suit their personalities. It is then that nicknames originate. Usually the are a sign of liking, although they may be mean to tease, and even at times they are a mark of respect and admiration.

In a way, the names Rail Splitter and the Great Emancipator for Lincoln, and Father of His Country for Washington, are tokens of honor from the people. The Sage of Monticello for Jefferson and the Maid of Orleans for Joan d'Arc may be considered the same way.

Sometimes a nickname tells the story of a man's achievements, too, as, the Father of History for Herodotus and the Father of Medicine for Hippocrates; the Wizard of Menlo Park for Edison and the Desert Fox for Rommel; the Quaker Poet for Whittier and the Old Man Eloquent for John Q. Adams; the American March King for Sousa, and the Jazz King for Paul Whiteman.

Stage and screen people often have nicknames given by their fans that describe them fairly well, as the Voice for Sinatra, the Groaner for Crosby, the Sheik for Valentino, the Swedish Nightingale for Jenny Lind, the Song Bird of the South for Kate Smith, America's Sweetheart for Mary Pickford, and Divine Sarah for Bernhart.

Sometimes a physical or mental characteristic gives the name, as the Brown Bomber for Joe Louis, Little Poker Face for Helen Wills Moody, and Serpent of the Nile for Cleopatra.

Tehen, of course, England is John Bull and United States is Uncle Sam, while the Old Lady of Threedneedle Street is the Bank of England on that street.

The outstanding nickname for soldiers of this war is GI Joe. The old time names of Yank, Yankee, Doughboy and Doggie are still used at times to mean U. S. soldiers.

Our soldiers know the Australian soldiers as Anzacs, Aussies and Diggers.

The French are still known as Frogs, because their liking for frog legs.

The British Tommy and Tommy Atkins of Kipling days are still good; also Limey, and the Australian name for them, Kippers.

The Italians are Eyeties.

The Russians are Russkies, Reds or Uncle Joe's Boys.

The Germans are still Fritz, Kraut, Jerry and the newer Krauthead.

The Japs are Nips, Japs, Yellow Rats and Skibbies.

V Increase your insurance. Now is the most opportune time to increase your insurance. There are many members who do not have enough insurance, and should take increases with our Association. Our organizers will explain our insurance, and give you information about rates on increases. Do not delay, but get this information now. .T7 Tombstone Dealer (after seyeral futile suggestions) : "How would just a simple "Gone Home" do for an inscription.

Widow: "I guess that will be all right, it was always the last place he ever went."

V The teacher had forbidden the eating of candy and the chewing of gum during school time. One day she became suspicious of a lump in Jimmie's cheek.

"Jimmie, are you eating candy or are you chewing gum?" she asked. "No, ma'am," replied Jimmie. "I'm just soaking a prune to eat at recess."

V • "With what weapon did Samson slay the thousand Philistines, Tommy?" asked. the Sunday school teacher.

"The axe of the Apostles," replied the child, after a long pause.

Ve stfedu, dne 13. eer yna 1945.

V2STNtit

lid Stefinik, els. 142, Houston, Tex. sity MatouLek, kterST je nyni fediteVaem milYm krajanfun, kteti na- lem rozhlasu.

Zemtel vladni rada Vladislav vstivili ees. film "Kyodna", dekujeme za tak hojnou navttevu. Film Kreemat , bY yalY generalni policejje pekny a mei by bYt nayttiven ni teditel mesta Plzne. Byl letos dovgude, kde je promitan, nejen pro- praven do Teresina a vra.til se s podto, ze se pobavite a uvidite dej ze lomenYin zdravim.

Hleda se uloupena zatizeni z butivota nateho lidu, ale take, ze hojnou navttevou da yame na jevo na- dovy rozhlasu, ktere bylo nekde pose citeni, 'Se pattime k narodu, kte- schovano. Sprava rozhlasu prosi, aby kaalY, kdo by o nedem vedel nerY dovede kradet s duchem easu Pti posledni schtzi byl clan na- bo snad nate', oznamil to mistnim vrh, podporovan a prijat, aby ele- narodnim vYboram a odevzdal."

V nove oslavili "Den act,'" v nedeli Nedostatek filmft.

17. eervna. Bratri se postaraji o tivo a sestry jsou tadany, aby New York. ( ✓ K). ceskoslovenspely zase nejakym zakuskem. Br. ska, domaci rozhlasova slutba oKatpar cvidi "Klub •mladete" na I znamila dne 30. kvetna tuto inforspoledne vystoupeni. Program za- maci: "V odpoved' na dotazy, pros dne ye 4:00 P. M. Vstup volny pro nektere biografy dosud nebyly oeleny a jejich ptatele. Ptivedte va- tevteny, oznamujeme, ze neni doe zname a ditky, kteti by se mohli sud k disposici dostateenY podet ko_ stet eleny natl. Jednoty. pii eeskYch a spojeneckYch filmtt.

Nazdar!

Z tohoto diivodu nebyla zahajena Za zabayni vYbor: ptedstaveni ye vtech biografech.

Alois Vaja, taj.

Pokud se tyre 'desk& filmove vYroV by po dobu nemecke okupace, je teny z Lidic nalezeny. znamo, 'le se eetni herci dopustili New York. (ftK). PratskY roz- uraZky proti statu a narodu a buhlas pkines1 dne 1. der yna nekolik dou pro to zavolani k odpovednosti. drobnYch spra y : "2eny z Lidic na- Napred se musi vyfidit tato vec. lezeny v Ravensburgu a v Novem Film "Suvarov" bude ukazan preBrandenburgu a ptivesou je tyto sidentovi a jeho vlade pri zvla gtnim slavnostnim predstaveni. Podny do Kladna. ' Z Buchenvaldu, Jeny, Gery a tadali jsme jit slovenske filmove Blankenheimu odvezeme vezne a pracovniky, aby nam poslali tolik nemocne. Pripra yte nemodne na ce- sovetskYch filmu, kolik mohou postu. Ptiprayte &eve' a benzin. Jan- stradat. To nam umotni znovu takovie a Zelenka vedou YYpra yu. Zi- hajit postupne filmove, ptedstaveni skejte pohonne latky. Vozy pro le- v Oechach a na Morave. Z Velke Britanie rovnet do gly filmy, ale neprivezeme.

Pravidelne telegraficke spOjeni byly dosud vybaleny. V dohledne dobe bude uspotadana schilze filPraha-Bern bylo obnoveno.

Zajitteny byly tyto osoby: J. Cha- movych pracovnikt."

V lupa, Edvard Kratochvil Pauser (.?), WO you entitled to wear le Btetislav Jung (nebo Jungman) a "target" lapel button? You Adina Mandlova, hereeka. are if you are investing at Pri bitve o budovu rozhlasu a v least ten percent of your income in War Bonds every pay bojich o Prahu se zasloutil Hynek day. It's your badge of paKozak a profesor Karlovy univer-

Oltai

Pamatniku Lidice.

F37777-

Strana 13.

eeskoslovenski Nat.. Rada k vy hlageni 10. eervna za "Den Lidic" (Tiskove, slutba es. nar. rady) Na zpravu, ze v 01301) sne.movnach kongresu byla navitena resolute, aby president Harry S. Truman vyhlasil nedeli 10. Cervna za "Den Lidic", poslala eeskoslovenska narodni rada v Americe kongresniku Karlu Stefanovi a senatoru Alexanderu Wileymu podekovani za jejich iniciativni nesrh s ujittenim, ze ho bude podporovat, a s vYrazem nadeje, te bude uskuteenen.

Soudasne byl 1. eervna saslan presidentu Trumanovi tento telegram: "6eskoslovenska narodni rada v Americe vtele podporuje resolute

kongresnika Karla Stefana a senatora Alexandera Wileye, aby 10. eerven byl vyhlagen za "Den Lidic".

Dovolujeme si Vas zdvaile dat, abyste tomuto navrhu vyhovel.

Osud Lidic znamena mnohem vice net do nebe volajici pfiklad nacistickeho teroru v eskoslovensku.

Je symbolem mnoha set osad brutalne znieenYch neptitelem v rttznYch evropskYch a asijskYch zemich. Proto mime za to, ze vyhlateni vYrodi lidicke tragedie za "Den Lidic" nadchne k vypjeti naSeho leeneho usili pro koneene viterstvi nad japonskYm imperialismem, kterY se provinil podobnYmi bestialitami jako nerneckY nacism."

1930 POZVANI KU l5ti lets oslave Tel. Jednoty Sokol Corpus Christi KOSTORYS ROUTE — CORPUS CHRISTI, TEXAS ODPOLEDNE I VEUR

v nedeli 17. c runa Poi-ad: Pfedstaveni hosti Slavnostni °bed, ye 12 hodin v poledne.

Preeteni historic Sokola Corpus Christi.

Proslovy zakladajicich olenii.

Proslovy sokolskSrch host& Podekovani bratrem starostou, Rud. Troubilem.

Program: VE 3 HODINY ODPOLEDNE Orchestr p. Bael z Fayetteville "OVERTURA" • Br. starosta, Rud. Troubil ZAHAJENI SLAVNOSTI Br. Vac. Kueera fTVODNI PROSLOV Ses. Annie Regmund "PRACE A ODKAZ", baseri Hudebni doprovod — br. A. 8imanek Zastupce 2upy, br. Frank Rendl SLAVNOSTNI IkE6 Ses. Loraine Ptevratil "A2 JEDENKRAT" piano solo "SOKOLU CORPUS CHRISTI" basal). Ses. Marie Dudtienski Ses. Marie a POHOSTINNE VYSTOUPEN1, speyna, duetta Loraine Pkevratil "Nikdy se nevrati" — "Setkani" — rada tancuju" "Tmou me sny jdou" PianovY doprovod ses. Marie Filipec Starosta 2upy, Ben Pfevratil &AVER

Slavnostni veeeie v 6 hodin veeer

Taneeni Vinek V 8 HODIN. — HUDBA BACOVA VAechny krajany uctive zve ObrovskY olta't v ramci Pamatniku v znazornuje eeskou rodinu teto vesnieky, 'Cenci vyvra'gdeni Nemci. Nadherne dilo sochate Mario Korbela bude truniti vysoko nad ostatni easti Pamatniku.

SLAVNOSTN VUOR, ...........

Strana 14.

Ve stiedu, dne 13. 6ervna 1945.

VESTN ix

Z ODBOtKY S. A. t. T. V NEEDVILLE, TEXAS. Needville, Texas.

Zajiste drazi krajane jste si poyYzvy hlavni di. Sdru2eni, ku ptiprave hlavni pomoci ted', vSem trpicim v osvobozenem oeskoslovensku.

Proto timto svolavame schnzi vgech nagincu v celem okoli na tieti nedeli 17. eeryna, a 5. hod. odpoledne, v sini Rozkvet2e v Needvine.

Tuto 3. nedeli jsou vSude schtize R. V. 0. S., proto jsme se usnesli, to bude snadne, po schazich R. V. 0. S. zajet do schtze Sdru2eni.

Schtze tato jest velice parovnat knihy tajemnika a pokladnika, rozhodnuti o na gi hotovosti a te2 jednani o dal gi pomoci, die mo2nosti jednotlivct, S'atstvem nebo penezi.

Ptatele drazi, toto bude u2 asi posledni schtze a posledni yYzva na vaZi dobroeinnost. Ted' neni vYmluvy, ze kdo vi kam to jde. Cesta k pomoci je oteviena a ze pomoci je tteba z na,s kaZdY vi a tak doufame, ze kdo ma jen troche citu pro blianiho, pomfae, a ze nak praci v tomto SdruZeni, kterou jsme s tak velkYm nad genim zaCali, jests s vetgim nadS'enim ukonaime. A mame ptieinu k nadgeni, ba k hrdosti, 2e to naSe trocha pomoci, nebyla nadarmo. neptitel je v prach pokoten a slovanskY narod, bude-li drZet pospolu, bude na vrcholu moo!. A jen tato moc ve spojeni s Ruskem, je schopna zamezit

kapitalismu k rozpinavosti a vedeni k valkam. Proto tolik straSakti z bolZevismu. BohuZel, ze i v naAem narode jsou takovi, se jejich psani vede k nespokojenosti a rozvratu v r_ rode. Doufejme, ze v'Secko takoye psani jako ku pkikladu Malcovina a MikolaSeina vyzni jako ‘Stekot na mesic.

S pozdravem, Vaclay Werner, ptedseda, Frank JurCa, tajemnik.

V Za novY vYchovnY system.

New York. (OTK). Pra2skY rozhlas ptines1 dne 26. kvetna obsah elanku uvetejneneho v Casopisu rodni Osvobozeni, kterY se obiral problemem vYchovy. V elanku je uvedeno, ze "opravdova, lidova demokracie v obnovene republice se nenni2e na dlouho spokojit se S'kolskYm systemem, kterY pochazi z rakousko-uherske monarchie, a ze musi bYt nahraZen opravdu svobod_ nYm vYchovnYm systemem, kterY da mladeli vkch tiid naroda stejnou ptilaitost k vYchove."

V Novinaiska, porada v Praze.

New York. (eTK). — Podle zpravy pralskeho rozhlasu ze dne 29. kvetna seali se zastupci sovetskeho a Ceskeho tisku. Schuzce byl ptitomen te2 ministr informaci Vaclay KopeckY, jena se pochvalne o sovetskem tisku. Vyzvedl Ste otazku reorganisace Ceskeho tisku, podle sovetskeho vzoru. ' deal 2urnaliste pak kladli 002ky o tom, jak soveati novinati pra-

covali na fronts, o socialni o nakladu sovetskeho tisku a o osudu sovetskSTeh novinatil za nemecke okupace. Ceki novinati na konec, pjapsali sySrm sovetskSrm kolegum vYvoj slovanskSrch idealu v deskern narode.

0 NepomuckY organisuje sedlaky.

New York. (6TK). PraIskY rohlas oznarnil dne 26. kvetna, 2e "SdruMni pro zemedelstyi a lesy" vnucene 'eeskYm zemedelcurn Nemci a kolaboranty pro valeene cite na-

cisticke, bude ministerstvem zemedelstvi zrug eno. SdruMni bylo ziizeno na zakladech "totaletniho f agistickeho re2imu. Na misto tohoto sdruZeni ministerstvo zemedelstvi stanovilo ptipravnY komitet pro SdruZeni CeskYch zemedelcti, jeho2 Ueel bude pomahat zemedelcum pit vYstavbe demokraticke organisace a hajit jejich zajmy. V Cele komitetu bude Josef NepomuckY, bYvalY 'den parlamentu a piedseda malozemedeal.

0.1■ 041111.1•1•04sx.0-0■Oomorwro■mroose.o.ww0awroAsesoaes.osemovespoealwosalsoAnso.....11 ■ oa•osmovas.a.o ■o414,

ZABAVA V DALLAS potada

$

Rid Pokrok Dallas els. 84, v iadove sini 2625 Floyd street, v Dallas, Tex.

v nedeli, 17. ee rvnai teinkuje

KAPELA JOE MACY 0 obeerstveni a zakusky jest vyborem naleiite postarano.

TaneCni zabava v nedeli, 1. 6ervence.

Uctive zve (P)

Zabavni vSrb0r.

1.70•Po•ww.sow...m............e.w.(.11.41.06.01woanwoars•,,asso.assoesesoaaesoasolswo.asomia.sesoomwol ■Mo.amot.••■■,en.4,4

7"17111111111111EF vz,3cminka.

Se srdci zarmoucenYmi vzpominame dne 12. eervna, neb tomu bude prave rok, co jsi od nas navidy ode gel, nag drahY synu.

THE STATE OF TEXAS CERTIFICATE NO. 6207

COMPANY NO. F-845

Board of Insurance Commissioners OF THE

State of Texas Austin, Texas, May 15, 1945.

TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERAIFY THAT

-

Slavonic Mutual Fire Insurance Association, Houston, Texas.

Pfc.:'alter Zelenka, jeni padl vex Franc O, jak gt'astnY byl iivot nag, pokud jsi byl mezi nami.

Nig el k nam smutnY eas a piines1 zarmutek a strast. Tebe, drahY synu, nic nam nenahradi. Myglenky nage, zalitaji za Tebou stale pies hory a hlubiny moiske, na ge oei stale hledaji Tvilj Mob, snad opug tenY v cizi zemi. Neni nam dopiano hrob Tyftj navg tiviti a slzami jej skropiti. Bah nebeskY bud' pii nem, aby tige spal v pokoji pc, boil. Vidy jsi se te gival na nivrat clonal na shledani s narni, ale Bat zavolal Te k sobs z trap valeertYch. Pro nas jsi zemiel, ale vime ze du ge Tva, iije a pamatka Ti bude navidy zacnovana jako °brand vlasti. Tieba jsi se nenavratil do sveho pozemskeho domova, jako vitez doufame ie jsi v tem nebeskem domove. Jako vit & . vyznamenan od toho riejvyk,iho velitele korunou viterstvi. Nikdy na Tebe nezapomeneme, veHme pevne, ze piijde eas, a my se s Tebou shledame zas. S Bohem Ti davame, na shledanou eekame.

Frar% a 1:1ne rodiee, sestry a netei.

has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this State, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending May 31, 1946.

Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above written.

GEORGE B. BUTLER Chairman of the Board Frank J. Aneinec, pieds., 425 Harbor Street, Houston 10, Tex. Frank J. Zubik, m. pieds., P. 0. Box 810, College Station, Tex. F. V. Urbish, taj., P. 0. Box 417, East Bernard, Texas.

Jno. P. Trlica, pokl., P. 0. Box 265, Granger, Texas.

C. H. Chernosky, pra y. radce, 936 Bankers Mort. Bldg, Houston 2, Texas.

Will A. Nesuda, Glen ucet. yYboru, 2235 Frank Ave., Dallas, Texas.

Robert Cervenka, Glen -Het. vYboru, West, Texas.

John Kahanek, Jr., Glen ueet, vYboru, 4129 Valentine St., Fort Worth, Texas.

F. A. BezecnY, organisator, P. 0. Box 154, Schulenburg, Tex. Cfaiso■meuaseeroetwoemoorsra.mu ■ve.olmwodemuesmotmcmmsolegOen•oelmo.swo.mant.o.merotBaktaiwolaes.o.searuesoomusonet■O

TAK TO MA BYTI.

NieiteI travy

Z Houstonu se oznamuje, ae tam etenaki se zdjmem eetli zpravu o prednaSce statniho senatora 8ulaka v Universitnim Oeskem klubu. Predni naginci V Texasu meli by mluviti pro studenty na universite, aby se tak vzajemne seznamili. Jsme hrdi na to, 'Ze na Texaske statni universite je siiny odbor slovanskch jazykri s jazyky eeStinou a rugtinou, kterato jazyky senator Sulak doporudil k horlivemu studiu. Studenti uctenim pamatky presidenta Roosevelta ukazali, ae jsou stoupenci demokracie, tak jako jejich profesor, jen't' reenika predstavoval. Jsme pygni na nage studenty na Texaske statni universite, sdru:z",ene v Universitnim 6eskem klubu, a radi eteme o jejich einnosti. Je jiste velice zajimave, ae za valky po zavreni Karlovy university v Praze a Masarykovy v Erne , Texaska statni universita byla jedinou universitou na svete s pravidelni kursy Ceske tea a literatury. Je to historicka skuteenosti, na kterou jsme v Texasu pygni a doufame, ae na to nebude zapomenuto.

Iffairwadiaiffem DOUBLE DUTY DOLLARS Tento jednoduchY ptistroj, de. se pkipravit na jeden Aroubek svibove notky kolovetru a znidi malou travu, kterou sviby nemohou zahrnouti. Tisice spokojenYch rolnikil dosvedei teinnost tohoto nieitele. U'Setri yam mnoho prate. Je utivan pri oboravani baviny a korny. Tento rok bude zvla gte nedostatek nikt, proto kupte si tento pkistroj a ugetkite si mnoho prate.

Neni-li ye vagem meste agent pro tyto Meltele travy, potadejte vaseho obchodnika, aby je pro vas objednal, anebo objednejte pig= od:

Ed. Doskoeil VY2ENTE PLYN

DR. THOMAS N. DeLANEE o6isif LEKArt, BrSrle spravne ptipravents.

Oas die tmluvy. tfadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Dr. Chas. J. Hollub Oeskt Likaf a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon tikadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POIrkEBNI SLUZBA. V hodine talu zarmouceni nateznou Edward Pace pohtebni stay pohotovY k syropatickernu vyfizeni nezbytnSrch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou nai zfisadou.

EDWARD PACE Pohfebni feditel Olen — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

ZACPOU ulevte ter

vaiernu ialudku

Kdyi funkcionilni alcpa se vletle a apiisobuje, le se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi pHznaky—bolestmi idavy,pichnoucim de. chew, zkaienfm ialudkem, neziiivnosti, ztritou spinku a neiostateenon chuti k Odin a mite pocit piepineneho ialudku nisledkem plynn a nadmnti—opathe si Dra. Petra Casem vy. zkoniene Hoboko. Jest vice nen oeist'ujici prostiedek, jest ter iaudeeni Cinnost povzbuzujici sloienj% a 18 phrody vlastnich 16. eebnfch kocinku, bylin a rostlin.

Hoboko piimeje zleni. vela stieva k Cinnosti a pomihi jim jemne a Madce odstraniti viznouci odpadky; dit,i plyn zacpy a poskytnje ia. ludkn onen skvelf pocit tepla. Cheete-li opet zniti rozkoe efastne tilevy od trampot rimy a ziroven tdeviti svemu Zaludku, obstarejte si Hoboko dnes.

Pozor: UZivejte pone jak piedepsino.

Opatite ni Hoboko ve vaiem eousedstvl neb ..poilete pro nail zvkiitni sezzzamo. vacs nabidku—a obdritte co—.

6.0 kucih ebondi nioittlavi

SEVEROVA

F101kKAF

125

Cena Nonat je patou 55c a $1.05 Ptejte se va'Seho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, racjIji piste na nag adresu: R. C. MILLER & CO. P. 0. Box 285.

Altadena, Calif.

iadu

Krok stun 17. eervna.

24. eervna.

1. eervence 8. Cervence

Ocleilete tent° kupon I "zvlaitni nabidky"— Nyni

❑ Pilloien jest $1.00. Polices mna poitou vypineen 11 unc. Hoboko a 600 hodnoty zku iebni lahve kat,. I deho, LiZiveho Oleje a Magolo.

I C.O.D. (poplatek piipoEten).

I

1:1

imeno.

*WESLF3Za.

•

idtraew: w •

Syncopators Syncopators - - J. R. Baca Zatcpek

VSTUPNE: MU2I I DAMY 75c.

Tax included

I

I

DR. N. B. McNUTT

Poitovni Oiadovna

Zubni Mai tfadovna Ind Canada's Drug Co. TEXAS

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO Dept.

811-V1ze 2501 Washington Med.. Chi gago IL go. _11 2.i9 Stanley Si.. VdiazaPe g. Man.. Can-

--s

VELKA LAHEV JEN 2ADEJTE U SVEHO LEKARNIKA. NEMA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LAHVI :PRIMO OD: -

ZABAVY

DODATEK Dra. Petra Leeivi , Ole; Liniment— ro. stiedek proti hnisani — Ohm-al rychlor ulevu od revmatickych a neuralgzckych bolesti, svalovYch bolesti zed, ztuhlj;cla nebo bolavYch avail% namoienin nth* vymknutin.

Dra. Petra Magolo--alkalickt prostiedek od jistjich clocasnch ludeCnich nepoilidka, jako zaiivaci pore. chy pfivocline piebytkem kyseliny a pa.. lent SShy.

Adrese...z..-zAnv

BMA

K POVZBUzEN1 TRAVENI A CHUTI K JIDLU, ViBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRA. VUJICI.

Nonat Melva mast jest spolehliva a zaroveri aiteena — a sprawl* obnos rriznSrch soueastek eini ji ripinou a presnou pomoc proti vredrim, pohmadeninam, ranam a vlastne proti fgem venkovnim Urazfun a bolestem. Zkuste ji sami a bud'te piesvedeeni.

kterf jest zavinen a

PRAVNIK Vyfizuje veAkere soudni zaleiitosti. tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

NIC LEPSIHO PRO 2ALUDEK

V

BURLINGTON, TEXAS Cena $1.75 par, pogtou vyglacene.

C. H, CHERNOSIii

Strana 15.

VtSTN/K

Ve sttedu, dne 13. eervna 1945.

1

0 zakusky a oWerstveni nav§tZvnikft jest vYboremsnaletite postarano.

Zibavni Vtbo'r• V 202511 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Strana 16.

_

Poutivejte k oznamovini Do Corpin Christi aiirokeho okoli!

Mali Oznamovatel as kvapem utika, a ji.Z" pfigti nedeli, 17. dervna, Tel. Jednota Sokol ESNEK.: Corpus Christi, slavi sve patnactiKuptgjeme desnek. Scielte nam, jakt kolik a co zafi chcete, aneb pcalete vzorek (sample). Platim, od 5c do 8c libra. J. A. Vana, Mart, Te(24-25p) xas.

lar Hledi se bile (levee k fiklidu v domacnosti a vakeni pro d ye dospele osoby. Svetnieka ku pfebYve,ni a $18 tjr clne. Telefonujte - Collect (24-25c) Justin 83656, Dallas, Tex. afir Houpim farmu. Nejradeji bilk mesta u eterkovane cesty, kde jsou dobre budovy, dost didelne vody a dobrSr pozemek. Pate na Vest(23-26p) nik: "Farma",

Mr Mime se eeske devee neb 'te-

ns, ku konani domaci prace a k opatrovani dvou ditek, k bydleni v dome. DobrY plat. Piste na Mrs. W. D. De Sanders, 4145 Hyer, Dallas 5, (22-c) Texas. far`i Illedaji se dye stenografky, ktere by mimo anglietiny dasteene ovladaly dettinu. Prace stalk podminky obratem sdeli: Hlavni UFadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te(6-dz.) xas.

Volby do gesti mesicii.

New York. (6TK). — Reuterova zpravodajska, kancelat oznamila dne 2. dervna, te v 6eskoslovensku se odekavaji volby do 6 mesica. 6 tyki hlavni politicks strany v 6eskoslovensku, t. j. eat socialists, socialn1 demokrate, komuniste a katolicka lidova strana budou jmenovat sve kandidaty. edi si pfej svobodnou, nezavislou a demokratickou vladu, ale oceriuji pri tom podporu velkSrch mocnosti, ktere jim pomohou pki rekonstrukci zeme.."

V NENE ZASOB V KENACH. Washington, 2. eervna. — Civilisti musi beekavat 25 procentni snfteni v jejich nakladanYch potravinach a zeleninach v nejblitkith 12 mesicich, nasledkem menAich zasob, jak dnes oznamila administrace pro potraviny.

V to same dobe president Truman tidal AmeriCany, aby pomohli "rozmnotit narodn1 zasoby potravin zalotenim zahradek vitezstvi, zavatovanim zelenin a ovoce, a eettenim potravin v kadem mo2nem zpitsobu."

President tekl, 2e tato zeme musi nejen dostati "ohromnYm armadnim poiadavkfim," ale musi pomoci take vy2ivovat osvobozene nitrody.

"NemUe 13Srt trval* mir v hladovem svete," tekl president.

To beekavane shaeni je zalo2eno na nasledujicim: Zasobr v den 1. deryna byly niMi na pied rokern. Civilisti dostanou menAl east produktil nakladanYch z produkce v roce 1945. Zasob obchodne nakladaneho ovoce, ktere musi vystaeiti as budou k dostani nove nalo2ene potraviny, bude trochu merle net byla lonska velmi maid zasoba. Dne 1. eervna nincAstvi naloiene zeleniny, krome potravin a polevek pro deti, bylo jen polovieni zasobou pro civilisty u porovne.-

'g 8T tuniap, • e1 ont) '111)044g

VESTNIK

lete narozeniny ye sve , vlastni sini.

Jednota pomerne mlada, ale mide s uspokojenim, bez uzrdeni pohlednout zpet, na praci vykonanou, jak na poll telocvienem, tak roll ndrodni. Ovgem, ze telocvidna dnes zeje prazdnotou, jako skoro vgude jinde, ale zajiste, ne vinou svoji, a doufame, ze as se pomery ustali, ze nastane zase ruch, jako 'eta piedvaledna.

Slavnost zahajena bude v poledne obedem, pro dleny Sokola, zakladajici 'deny Sokola, tteba dnes by dleny nebyli a ovgem pro pozvane hosty bratrskj:Th Jednot, ktefd nas navg tivi. Obed bude zdarma a ovg em, Ze nebude schazeti ani neco osvetujiciho, sehnaneho ze vgech koutti Unie. PM a nebo lepe fedeno, po hosting, budou pronegeny razne zdravice a etena cela historie Sokola za uplynu1S7ch 15 let. Uvitani dlenu a hosta provede br. R. Troubil, starosta Sokola, a pofadatelem je nag osveddenji br. V. Ku sera. Ve 3 hodiny zadne vlastni program, na kterem budou teinkovati nag i bratki a sestry z Dallas, br.

B. Pfevratil, starosta Zupy jinni, ses.

M. Pfevratilova a jejich dcerugka Lorain. Dale nase ses. A. Regmundova, a nase dorostenka M. Dudzienski, ktera je moje vnueka, a jejd matka je jia rozend zde, se za nagi fed nestydi ; ktere pfednesou ' rasne basne, z kterfZ jedna je ku poets na g eho nezapomenutelneho zemi'eleho presidenta Franklina D. ioosevelta, za pianoveho doprovobr: A. '8 imanka. Slavnostnim fednikem bude Frank Rendl z Dallas, Mary harcovnik sokolskST, tedy se mame na co tegiti.

rtizne peeivo, cot ov§em v§e bude diky pfijato.

Dale sledujte program, kteit mel bYti uvefejnen jiz minuly tSrden, ale nejakjrm nedopatkenim se tak nestalo, a bude tedy tento tYden jak ve Vestniku, tak i v echoslovaku.

Pfijd'te vgichni, bez rozdilu stavu a dokaZte tak Sokolu, ae si vaZite jeho nenarocne prace, jehoz heslem jest: ni zisk, ni slavu..

Nazdar!

Fr. Vesely.

V Stimson vyzkva peishaniky armady k upisovani valeene piijekt Washington. — Sekretol valky Henry L. Stimson vyzval vtechny pfislueniky armady, aby upisovali na sedmouvaleenou pfijeku stejne tolik nebo vice net civiliste. Sekretal vyzYve, k "soustavnemu getfen1", aby armada pfedstibla v upisovani pajeky veechny ostatni vetejne tady a organisace.

Casual Clothes c Help Bond Sales

Pri programu bude tidinkovati ka'Dela Badova z Fayetteville. Po programu v 6 hodin, bude spoleand ve_ "f,Tfe pro vgechny nav gtevniky a loufame, ze kaZdj.7 bude spokojen .ak pripravou, tak i cenou, neb jen 75c bude poeitamo.

Po vedefi v 8 hodin, zadne vesespojend s tandem, pri ktere vyra,vati bude, jak shora podotknuto, 'mpela Badova, a zajiste kdo ji zna, 7i, ze to umi vzit od podlahy, at' id pro nas star gi volnym valeikem, a nebo pro ty, kteki maji jests horkou nedim derstvejSim; na a kdo ji nezna, at' se pkijde pfesvedeit Spotlighted for Southern wear are Dsobne a jist g bude spokojen. the colorful rayon border prints adaptable to casual clothes. A northNage Avarne sestry sokolice a i of-the-border print distinguishes this simple, gathered skirt with drawnage pfiznivkyne pekne Z'addine, aoy podle moZnosti ptispely do ku- string top. Soak up the sun in play which you can make, and thyne, dimkoliv, at' id rtiznSuni pfi_ clothes save to buy War Bonds. Patterns krmy, jako ruzne salaty, koladky, at local stores. U. S. Treasury Department

Any Excuse You Can Find For Not Upping Your Bond Buying Will Please Hitler

"Kvoena" Die divadelni hry od E. Konraft, v hlavnich tilohich: A. Nedainska, A. Mandlova, Z. Kabatova, F. Smolik, J. Spergel a jini.

EL CAMPO, ve etvrtek 14. eer yna, od 2:30 do 11 hodin veeer.

ROGERS, v nedeli 17. Zervna, 3 hodinach odpoledne.

WEST, ye stiedu, 20. Zervna, o 2:30 hod. odpol. a o 7:30 veeer.

GRANGER, ve etvrtek 21. eeryna, 0 8 a o 9:30 hod. weer. eeskk velkofilm "BILA NEMOC"od Karla apka, bude ukazovin v Texasu jii piati mesic. Tento jest prvni ees14 mittvici film s anglickkm ve Minn psanStm vysvetlenim, a proto jej moino smele doparueiti mladSun lidem a jinonarodovcam, kteki eesky nerozumi.

MAREK BURNS

POIlitEBNI DOMOV V hodine zarmutku najdete u nas neilep§i poblebn1 obsluhu a BILL MAREK, fedltet ceny levne.

Tel prods vame pohiebni pojlheni od 1 mesice do 80 roku staff Ambulance ye, dne I v noel.

MAREH BURNS FUNERAL HOME Telefon 546.

CAMERON. 4.1.11111.0110.

SPOLEHLIVA POHROBNICHA SLUZBA. Jsme pohotovi Vam posloutiti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlaetniho poplatku.

S narni mete mluviti teakY. My nabizime Pohtebni PojiAteni pro kaideho glens, rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pratak-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. U Beilville, Texas.

Enjoy Life !

JACKSON BREWING CO., NEW ORLEANS, LA."6