Vestnik 1945 06 20

Ors an 51 ova.nske PodporupciJednoty Statu Texas

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texts. under the Act of Conrr :ress. of Augnst. 24th. 1922.

ROCNiK. (VOL.) XXXII'.

tisLom

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday} 20. deryna (June) 1945.

TRYZNA ZA PAREALASTENCE. A STAROMESTSKEM namesti konala se 13. kvetna tryzna za padle hrdiny a vgechny osvoboditele Prahy a o eskoslovenska. Cd rana proudily na namesti osazenstva zavodri, prrivody deveat v narodnich krojich, sokolove, telocvidne jednoty, junaci, a spolky se svYrni prapory. Vyhravala hudba vojska a straZe bezpednosti. Tryznu zahajil profesor A. PraZak, ktery vylieil kratce prfibeh pra2skeho povstani al do clwile, kdy do mesta vstoupila Ruda, armada.

"Ukazali jsme, 2e se dovedeme nebat, 2e dovedeme povstat. Na gim zavazkem je napinit ideal vgech nagich bojoydkii a mudednikri.

Tento odkaz ptedavam na g'i vlade, ktera, ptigla, aby v tointo smyslu s nami pracovala."

Jmenem vlady promluvil ministr gkolstvi Zdenek NejedlY, kterY ve svem projevu mimo jine pravii: "My vetili pra2skemu lidu. My znali a poznali pra2sky lid velmi dobte v zati 1938, ye chvili, kdy nage CSR a Praha byly ohro2eny.

My proZili jeg te zde mobilisaci z 23. zati 1938.

My jsme videli, jake je smY gleni, jaka je odhodlanost, stateenost praIskeho lidu. Neni pochyby, ze kdyby to bylo glo po yrili nageho-lidu, 2e by se byla historie vyvijela jinak. My jsme slygeli vase volani o pomoc. Na mnohYch stranach toto volani nena glo ohias. Ale naglo ohlas daleko odsud, sta kilometrri ve velke slovanske Moskve. A Stalin ukazal, jakym on je ptitelem vg-ech narodfi, v geho nageho deskoslovenskeho lidu. Stalin dal rozkaz mar galu Konevovi, aby se okam2ite vydal na cestu ku Praze. Nemame jiste ani dosti slov, abychom vyjadtili sve diky, sve city, ktere nas va2ou k Rude armade a k mar galu Stalinovi za toto jeho velike dilo.

Po projevu ministra Nejedleho promluvil sovetsky velvyslanec Zorin, ktery nejprve blaho-, pill Cs. lidu jmenem sovetske vlady a narodri sovetskeho svazu k osvobozeni Prahy a Ceskoslovenska, od nemeckYch fa gistn "Vzpominame dnes vgech tech, kdo2 bojovali za osvobozeni Prahy. Myslime pii torn na ty, kdo2 bojovali celou cestu ze Stalingradu do Prahy, branice Sovetskou vlast a bojujice za osvobozeni svobodymilovnYch narodu v Evrope. Myslime dnes take na, hrdinne bojovniky Rude armady, kteii pordZku hitlerovskYch vojsk v Berline 2. kvetna, vyrazili ji g 4. kvetna na jih ku Praze a rano 9. kvetna vnikli do Prahy ze severu a osvobodili ji. Statedni bojovnici armady margala Koneva, tankiste, hrdina Sovetskeho svazu gen. plk. Rybalka, zachranili syYm hrdinnym bojem hlavni mesto Cs. republiky Prahu, take znstala jednim z nejkrasnejgich hlavnich mest Evropy. SovetskY svaz a Ceskoslovensko jsou spjaty smlouvou o ktera byla nyni upevnena krvi bojovniku Rude armady a es. armady i hrdinnYch partyzant, oladanfi pra2skYch, kteii hajili a uhajili s rudoarmejci sve hlavni mesto. Necht' vzrasta, a sill tento svazek bratrskYch narodu Oeskoslovenska a Sovetskeho svazu! Vednou slavu padlYm hrdinrim Rude armady a Cs. bojovnikrim!"

Pote se ujal slova jmenem Velke Prahy pra2skY primator dr. Vacla y Vacek. Promluvil o husitske revoluci a o boji za politicka prava delneho lidu na Staromestskern namesti v Praze.

Do historie path i dni od 5.-9. kvetna 1945. V den 5. kvetna bylo odstraneno ptednostni pray() nemeckeho jazyka. "Toho dne nebylo v Praze jegte barikad, ale ti, kdo se probudili dasne Zrana 6. kvetna, videli, Ze Praha je pina, barirntnimmilimmtimitnititimummitituurlimmumninlitwniniminflinttinunnionimiiiimmummullimur,

Okrskova schuze organisitorii v Ve stiedu 27. der yna 1945 bude se konati okrskova saline organisatorii v American Legion Hall v Bellville, Texas, ktera zapoene v devet hodin rano a ukonei o geste hodine odpoledne. KaidSr elen nak S. P. J. S. T. ma piistup do teto scbtize.

Edward L. Marek.

kad. A na nich staly tisice a tisice obetavych bojovnikt, ptedevgim z tad mlade2e. A tady na Staromestske radnici zasedalo revoludni vedeni techto bojri, zasedalo to za boute nemeckYch del a tankii. My jsme uchranili Prahu aZ do to doby, kdy nam ptigla na pomoc slavna Ruda armada. 5. kvetna se po prve objevily es. vlajky a prapory. Dekujeme bojovnikum barikad, dekujeme Rude armade! At' 2ije mar gal Sovetskeho svazu Stalin! Necht' Zije a vzkveta nage Cs. republika!

Po projevu primatora dr. V. Vacka pozdravil shromaldeni ministr dr. Vavro Srobar, kterY vzdal Best padlYm na barikadach. Potom promluvil od vYbojnosti Nemcri o spoleenem boji slovanskych narodfi. "Slovenske povstani bylo vyjadtenim snahy, smazat potupu a pohanu zradcovske vlady tisovsko-tukovske, ktera prodala Slovensko a Slovaky Nerrictm. SlovenskY lid nestoji za zradci naroda a na gi spoledne vlasti. Zristal veren na gi republice. At' 2ije slovenskY lid! Na gim povstanim chteli jsme yam dokazat, 2e na g lid neschvaloval nemecke surovosti a tisovsko-tukovsky re2im. Vyhnali jseme tyto odrodilce ze slovenske zeme. Prosim vas, bratti a sestry, ptijmete obeti povstani slovenskeho jako zaruku na gi Lasky a jako dar yam. UvaZte, Ze obeti pkinesli na g lid krvi a Zivoty. At' 2ije bratrstvi slovansky narodt! yetim pevne, 2e mezi nami bratry krvi i duchem u2 nikdy vice nedojde k nedorozumenim a rozkolu, ale s dobrou vfili a porozumenim vyrovname si v nove spravedlive a demokraticke republice vg echny spory. Pfejerne yam i nam, abychom zahalili minulost rou gkou zapomenuti a abychorn vynalo2ili i v budoucnosti vgechno irsili k tomu, co nas spojuje a sjednocuje. Jmenem slovenskeho lidu vas uji gt'uji, 2e kaZdY pomahad, kaidSt zaprodanec, kat4 zra,dce, bu-

de potrestan i u nas plisnS7m a zaslotdenSimtrestem."

Pote promluvil general ministr narodni obrany Svoboda: "Jmenem vegkere branne moci CSR. doma i za hranicemi, jmenem vSech partyzanii a v'Sech ostatnich vlastefieckVch bojovnikri domaci fronty vzdavam hold hrdinfim, pochovanYm zde na Staromestskem namesti, kteti poloZili Zivoty v boji za osvobozeni zlate matieky Prahy. Klanim se s dojetim a fictou pied v gemi hrdiny, kteti padli ye velikem zapaSe za svobodu proti silam nacismu a fa gismu a tak se zaslou2ili o osvobozeni na gi drahe vlasti. Kdy2 pratsky lid zvedl v Praze ozbrojene povstani proti nemeckYm okupantfun. Nenaci se pokongeli jeAte v poslednich chvilich co nejvice Prahu zniloupit, vra2dit, napachat co nejvice ha. Tu ptigla na pomoc pra2skemu lidu chrabra vojska a ptispela v rozhodujici chvili k viteznemu dovr geni jeho hrdinneho zapasu. Sovetska vojska osvobodila Prahu a uchranila ji pied znidenim nemeckYmi bandity.

Nyni zde le2i svorne vedle sebe, jako dtive svorne spolu bojovali, hrdinove nageho povstani i hrdinove sovet gti. Jegte jednou, a to prase v nagem hlavnim meste Praze, byla utvrzena a na veky zpeeetena veena, druna slovanskYch narodu Ceskoslovenska a bratrskeho Sov. svazu, to druZba, ktera byla zakladem na geho viterstvi a je nyni nbejjistej gi zarukou naei svobody a samostatnosti v budoucnosti. Jmenem vegkere es. branne moci, jmenem na gich partyzanii a ostatnich vlasteneckYch bojovnikti domaxi fronty vzdavam hold padlYm brattim Rudoarmejcnm, kteti piisii z daleka, pro gli cestou nevidanych viterstvi, urputnYch bitev z Moskvy a Stalingradu, probojovali si cestu sem k nam a pilnesli zachranu a novY ,2ivot Praze a vgemu es. lidu. Klanim se dojetim a fictou joked veemi hrdiny vitezne Rude armady, kteri polo2ili sve 2ivoty nejen za svobodu sve velike vlasti, nYbrZ i za svobodu druhYch zotroaenYch narodri a take za svobodu nagi.

Veliky SovetskY svaz nas nikdy neopustil, zristal nam veren v tragickYch dnech Mnichova a byl tehdy odhodlan, ptijit nam na pomoc.

Slavna Ruda armada se nejvice zaslou2ila o koneene viterstvi nad nacismem a fagismem, ptinesla nejvet gi obeti, projevila nejvetei hrdinstvi, prokazala nejvet gi vojenske umeni. Dovedla pod genialnim velenim mar gala Stalina zkrug it Hitlerovu valednou moc. Bez Rude armady bychom neslavili viterstvi, bez . Rucle armady byl by nebyl poraZen a rozdrcen na g rihlavni neptitel. Nasim fikolem nyni je, svate stte2it, dale rozvijet a upevriovat na ge ptatelstvi a drunu slovanskYch narodri oeskoslovenska a Sovetskeho svazu. fikolem nas vojan pak je, svet sttelit, stale rozvijet a upevriovat tesnou spolupraci, piltelstvi a drunu es. armady se slavnou Rudou-armadou. Pak se jii nikdy nebude Mnichov opakovat!

Pamatne misto, na kterem stojime, nam pomind nasi svatou narodni povinnost, povin(Pokradovani na strand 53.

Atrana

t.

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATSKE ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

Pohrichu ani nejsvedomitejei hospodareni eetreni nezbavovalo Ladislava znaenYch Zivotnich starosti. KdyZ uderila kruta zima, kupovali po kousku uhli a drivi. Na zasoby nebylo.

Konstancie dobre vycit'ovala, ze Ladislav ntztidka nevedel, jak obstara zitrek a pozitrek sve rodiny .. .

To nejvice trapilo Konstancii.

PornYelela poslez i na to, nebylo-li by inokio, aby take ona neco . . vydelala. Ale Zenske vYdelky jsou teZke. Vzpomnela si, Ze by mohla soukrome vyueovati francouzske reel, kterou ovladala znamenite, take v piane vyznala se vyborne, let ukazalo se, Ze by ueiti musila zrovna tam, kde bidu svou zakrYvati touZila. Koneene ji kdosi poradil, aby vykoristila sve umem — malitske. Jako sleeinka ueila se malovati a 'amela skuteene delat na papir pekne ritheky a fialky. Toho easu vydaval v Praze neet'astnY jakYs podnikatel litografovane album predstavujici "PapeZe a jeho dvizr." Alba tato prodavala se kolorovana i nekolorovana, jak oznamo. val prospekt. Konstancii podatilo se, 'Ze ji svereno bylo kolorovani jisteho poetu vYtiskti "PapeZe a jeho dvoru." Odtud u Rubeki bylo pino barvieek, misek, ketek a etetieek. Konstancie sedela pri "papelich" takfka od vYchodu slurice.

Malby site nedopadaly nejhrire, ale pohrichu po malovanYch papelich byla v lime husitskeho naroda prabidna poptavka.

Na papelich prodelal podnikatel a Konstancie nic na nich nevydelala. Co vydelala, staly barvieky.

Pies to 'lied i tento Zivot stradani a easteho sebezapirani skytal Rubeerim nejednu chvili povyjasnenou, pronikajici, osveZujici paprsek vzajemne oddanosti a nadeje. Sudbami jen posilriovana laska 2ivila v nich chut' k Zivotu, jehoZ hlavni podstatou bylo oveem jejich rozmile, dite, ku podivu uteeene se rozvijejici a dospivajici. Poupe toto zaZehnavalo nejeden jejich rmut, zaplaeovalo aspon chvilemi mraoky hrozive se zjevujici. V pritomnosti Zvatlave Bla2enky pozapominali mimovolne na veci, ktere je tally a 'souZily. BlaZenka dovedla sve rodiee i rozesmati a vracela jim aspori illuse blaZenosti..V lasce k milovanemu dite,ti nalezali manZ'ele nove, mohutne poutO vzdjemne odrianosti., Toho easu bylo u Rubeell navetev oveem velmi malo. Prichazeli jen "vyzkoueeni" pratele, jen nekolik pant a panieek.

Nejeasteji prichazel Rudl. Chovani jeho se valne nemenilo, leda 2e bylo diivernejei a ponekud sebevedomejei. Prichazel nezridka bezteelne, jen jakoby prieel podivat se na svrij — nabytek. K panu Ladislavovi choval se do jiste miry odmerene, za to pani Konstancii projevoval neustale okazalou pozornost, eetrnost, ano i pratelstvi. Prichazel nejradeji, kdy2 Ladislav neni doma.

Konstancii neprichazely Caste jeho navetevy vhod, take nerada vyslYchala jeho svetacke ei, pro neZ za danYch okolnosti nemohia miti mnoho smyslu — ne'2 co delati? Ladislav i Konstancie byli nuceni chovati se k nemu v kaklY eas co nejlaskaveji a nejvlidenji. Nutili se.

Rudl je svazal, ueinil oddanYmi a povolnymi.

Ahle! Jakkoli Rudl nemel nejmenei prieiny do svYch "dluZnikir si stYskati, piece v nitru svem nijak nebyl uspokojen. Zejmena Konstanciina zdvorllost prozrazovala mu prilie mnoho — upjatosti. K mnohYm jeho Zertrim odpovidala zamlklYm, zjevne vynucenYm smevem, nebo tvarila se, Ze jim zhola nerozumi. Oeekaval snad, 2e Konstancie bude za prokazane dcbrodini vrelejei, 'Ze mu bude prichazeti se srdeanejeim ilsmevem vstric. Zatim ne, dokonce ne!

Okolnost tato popuzovala a draklila jej ponekud.

Kul v sobe tajne pikle. Ponenahlu vyklieila v

V STNIK

nem myelenka, kterou neblaze i bezohledne brzy uskuteenil.

Rudl zj evil se jednoho dne z eista jasna v Café francais. Toon se mezi mramorovymi stolky a kuleeniky jako jedovata zmije, inZhoural badave pies okraje zlateho skripce svYma kodieima oeima. Chtel, aby se zdalo, ze prieel jen nahodile, ale zatim prieel schvalne, s ureitYm rieelem. Koneene se zatoeil k zelenYm stolkum hraet.

"Aj, aj, pan Rudl!" ozval se kdosi za zelenYm stolkem a povstal, jakoby prichoziho chtel-vitati: "Tot' vzacny host!"

"Zabloudil jsem sem mimovolne. Dostal jsem chut' na kapku derne kavy," odvetil dosti nedbale Rudl.

"Franc!" volal UsluZnY znamy Ruellriv na sklepnika,- "prinesou tomu panovi eernou kavu!"

A jig mu delal vedle sebe misto. Rudl se zvolna svlekl, zapalil si doutnik a sahl po novinach, jakkoli mu ani ye snu nenapadlo Usti. dloyek, k nemu2 si Rudl prisedl, nebyl zevnejSku valne vabneho. Figura nizka, zavalita, tvat vYrazu spise prohnaneho nee vaZne moudreho. Na veste houpal se eloveku tomu kapitalni zlaty retez a prstent mel na obou rukou tolik, 2e jen s bidou hrste uzaviral. Jen to rachotilo. V ueich mel male zlate nauenice, ktere2 tvari jeho pranic pilvabu nepridavaly. Naopak. Jako len plave vlasy mel hnusne zapachajici pornadou Omer Upine slepeny a do vela seisnuty. Slovem, fisa2 ne k zamilovani.

Takto jmenoval se Roubieek, ac u karet,volali nan jinak. 0 veednich vecech mluvil eesky, o dillelitejeich nemecky, ostatne rad preskakoval s jedne reei na druhou. V oslovovani drivernem uZival vonikani. Jinak meli jej lide za eloveka zamoZneho, ktery proti "dobremu" iiroku nezdrahal se vypomahati z "momentanni fatality." Vedi! Jakkoli dobroeinnost jeho zavanela trochu lichvou, piece nebylo vetei pro p uralky, jako mysliti si o nem, ze je lichvarem Ne, ne, jen to ne! On pujeoval penize jen proto, aby mu nehnily ye sporitelne.

"Jak se maji, pane z Rudlt," vece tY2 mug zapradaje rozmluvu.

"Vkly dobre, znamenite !" odvetil podle sveho obyeeje Rudl.

"To si myslim, voni se maji vkly dobre je to na nich videt ... " "A jak se mate vy " "Lila!"

"Jen lila?"

"Vlastne jeke hide net lila."

"Prot?"

"Inu, vklyt' vite, 2e jsem mel v posledni dobe nekolik malert " "Nic si z toho nedelejte, kakly z nas trochu kulha po ranach, ktere dostal."

"I co voni," horlil Roubieek, "nenarikaji. Ze veeho nic bych si nedelal, ale nejvice mne mrzi tech nekolik stovek, o neZ jsem lehkomyslne prieel u . . . Rubeee. Vedi?!"

Rudi vedel, ale delal, jakoby se nepamatoval.

"Kdo2 pak se mohl naditi, 2e elovek prijde u takoveho mute o penize. Domnival jsem se, 'Ze Huh vi jake veno ma v zaloze. A hie! Hrc, hrc ... a u2 to bylo " Rudl vypustil z ust s okdzalYm sebevedomim obrovsky kotoue dYmu. Roubieek na to zas po chvili: "To voni jsou jinSi kos! Zajistili se . . . " "A piece visim jeete s nekolika sty zlatYmi za Rubeeem," namanul nedbale zase Rudl.

"Ale mne vypalil Rubes rybnik do posledni kapky. Hanebne jsem utrel hubu . . . " nevrle dodal Roubieek nepokojne bubnuje svYmi tlustYmi prsty na stole.

Rudl se zlomyslne usmal.

"A co mdm delat — neda se zcela nic delat."

"Kdo vi ... " namanul Rudl skrz husty kour sveho doutniku.

"Jak to — kdo vi?" rozeilene opakoval Roubieek a prisednul k Rudlovi Mize, jakoby z neho chtel vyzvidati."Co d myslite?"

"Myslim, Ze by se piece dalo jeete neco podnikati . . . ja nernohu, ja jsem vazan ohledy k pani ,Rubeeove .. ale vy . vy " Slova tato pronaeel Rudl s velikou vypoeitavosti, v 11stech delala se mu pki nich sladka, jedovata

Ve sfredu, dne 20. Cervna 1945. slina.

"Jak to?" nalehal se vzrilstajicim rozCilenim Roubieek.

"Hm," del Rudl, mnevekim, ze u Rubetii ne mail jiz grosu. Z eeho by Zili? On nierin neni a ona stale jeete hraje si na milostpani. Dite sve eati jako princeznu " "To je pravda

"

"Myslim si • . " "Co myslite?

"Myslim si, ze neprohrali na burse Ark. Stara pani, Rubeeove matka, ta jiste ma v suchu zalohu takovou, aby mohla kloudne zits netoliko ona, ale i jeji dcera ... To vite, pane Roubieku, s takovYmi vecmi nechodi se na buben . " A Rudl prieerne se ueklibnul.

"Slyeel jsem," namital Roubleek, ptigla ." stard husa o vee . . . povidaji "E co, povidaji. Nelze verit, co lide povidaji.

Mam pine presveddeni, ze kdyby Rubes dostal nriZ na hrdlo, Ze by . . . Ze by se jeete nejaka sporitelni knaka naela."

Tak promlu:vil — lotr!

Roubiekovi zasvitlo. Zabubnoval jeete nepokojneji prsty na stole.

"KaZdYm zprisobem stalo by to za zkoueku za experiment. Vime? Nebyl bych proti tomu tajne prispet k iltratarn ... " dodal po chvili Rudl, na jeho2 oblieeji rozhostil se zaroveri vYraz bidneho viterstvi.

Kratkou touto rozmluvou byl Roubieek ziskan pro myelenku, kterd, vykliaila v nepekne hlave Rudlove. Vypravovani nas nuti ukazati Rudla pied zrakem &tendril jig v Upine nahote jeho dosud zakrYvane nieemnosti.

Demon, d'abel!

0 co el° Rudlovi? Plan jeho byl dosti prostk.

Toho easu rakouske soudnictvi disponovalo jeete tak zvanYm vezenim pro dluhy. Instituce tato byla hrilzou a postrachem v neetesti se ocitnuv gich dlulniku, kteti nezridka dvojnasobnou obeti se stavali svYch neukonejeenYch yeExekueni vazba pro dluhy mela zrizeni takove, ze veritel byl opravnen vezniti na svrij nallad sveho dluZnika. Ftikavalo se veeobecne, Ze instituce tato mela hlavne vYznam donucovaci, ze skytala prilektost "vkladati nifZ na hrdlo dluZnikovo." Vezenim pro dluhy mela byti donucena rodina dluZnikova, aby jej sama vykoupila, to jest zaplacenim dluhil z vezeni vybavila. V pripadech, kde v rodine nebo jinak dosti bylo prostredkil, vezeni pro dluhy skuteene docilovalo Vyrovnani nejednoho poCadavku, ale bylo i mnoZstvi pripadu takovYch, Z• e ye yezeni stradali i lide zbaveni naprosto moZnosti vyprostiti se z osidel osudu. Kdo sam nemel eim se zakladati, nebo koho rodina nevybavovala, dan byl timto zpusobem na milost i nemilost svYch veritelt. Stavalo se, Ze po exekueni draZ"-be ocitl se ve vezeni pro dluhy dluCnik zbavenY beztoho veeho sveho majetku. Tim zbavena rodina i sveho Zivitele a ochrance v nejtMeich chvilich Zivota. Sbeh neblahYch okolnosti soboval pak nezridka v rodinach situaci primo zoufalou. Ma dr2en ye vezeni a rodina dana ye psi. Tak vznikaly rodinne Upadky a rozklady mimovolne, povstavaly nezridka k vuli "capartam" pohromy, z nich2 nevyledili se teke stiZeni neet'astnici nekdy aZ do smrti A hle, k takove myelence, k takovemu prostredku ulisne vedl Roubieka mu2 koefeich oet Ale mel cil jasnY a neklamnY, ten bidak zvrhlY. Byl z tech, kteri nemaji dosti, kdy2 lup svilj zavlekou a krev °heti sve vyssaji Rudl rozeeel se tehda2 s Roubiekem v nejlepeim dohodnuti. Oba byli si navzajem zavazani vdeonosti. Jak by ne: Pied samYm rozchodem vzpomenul si Roubieek mane na pani Rubeeoyou.

"Vite," vece k posledku, "te Z. eny je mi skoro lito, ta zasloukla lepeiho osudu. Mohla ted° jezdit v koeare a Zit jako kneZna. Je dosud tak svudna jako hrich . . . " "Hm," odvetil tupe Rudl, "kdo vi, nebude-li jeete jezdit v koaare. To zavisi snad ten od ni."

A novi pratele se rozeeli.

Roubieek dival se za odchazejicim Rudlem, at zmizel za rohem ulice.

lie sti'edu, dne 20. Cervna 1043.

Oddil Dopisovatelsk3'T DOPIS Z BURMY, ASIE. Pani 2ofie Morrisova, v East Bernard, Tex. zaslala nam k uverejneny dopis jejiho syna Vilika, kterY slou2i v branne mod naroda a za vodou je 112 18 mesicti. Dopis junaka psan je sky a ku podivu dosti dobrou eekinou, ze deho2 mama nemalou radost a zni nasledovne: Draha maminko: Musim yam predne fici, 2e jsem dostal od Vas tfi dopisy a take noviny terito tyden. Novifly nebyly cestou potrhane a jsem rad, ae jste je poslali, aspori die nich se trochu priueim psat, neb jsern u2 brzo zapomnel nektera slova slabikovat. To necham hloupoty a chytim se darebnice a napiki yarn nen zajimaveho.

Prgi tu kaLleho dne, nekdy hodne a jindy jenom poprcha, aspon se neprak. Já mam nyni veeerni slunu celYch deset hodin a jsou to dlouhe noci, ne 2 main lehkou praci, to 2 neni to tak zle. Vozime stark ye dne v noci, at' prk Ci ne. Joponei u jsou male,m z Burmy zahnati a my si maaeme nyni trochu oddechnouti. Zde v Burma byla, jedna z nejvetkch bitev na svete.

Nebylo tu jak dostat zasoby, nebot' cest nebylo, museli veSr kere zasoby vozit na dopravnich le- tadlech a spouStet k zemi padaky. A pri budovani cesty tidie traktoru jednou rukou kolo a druhou sttllel po kolem cesty skrytYch zaSkodnicich. Ne2, jak se pravi, elovek vgemu zvykne!

Bylo by na Case, aby te vojne byl u2 konec, nepritel nadelal Skody a dost. Já na to do smrti nezapornenu, jak nepritel bomboval obyvatelstvo Burmy, oni nevedeli co se deje a proe.

Domovy lidu hotely a bylo'Sramotu a hruzy: deny plakaly, kridely a modlily se a nepomohlo to. Vice o tom nebudu psat, proto2e to neni pekne. BYva tu s nand mar 10 lety klueik, dela nam sluhu a platime mu d ye rupie na mesic — asi naiich 60 centil. Nema domova a nikoho na svete nasledkem valky. Ja kse tu bojovalo on utekl do lesa a kdy2 se vratil — byl bez domova a bez rodiet. Prikl k nam, zvyknul si mezi narni a je spokojen; dostal vojenske pradlo a lo2e, ijdelni potteby a je jako jeden z nas.

Mivam tu dosti lekrace s malymi detmi, mam v2dy pri sobe varhanky a neco cukrovinek. Ony kolem mne obskakuji a ja, nektere z nich ponosim na ramene a domluvim se s nirni dost dobte. Maid deveatka nosi sukenky a2 po zem, oat maji hnede a blYskaji se jim jak diamant — vkchny deti jsou hybke jako koaky. Starai mu2i a 2eny dosti 'east° ml daji vejce a rajska, jablieka a devoata se predhaneji k prani meho pradla, ba nekdy se o to poperou. To tak to vypada na teto polokouli sveta.

Musim pripomenouti, 2e zde ka2da, 2ena Ci divka nosi pri sobe velkynü, aby ji nikdo nechytal za sukne nebo pokouS'el se s nirni delati "monkey business."

Re u2 se tady seka. Vypada jinak ne 2 v In-, dii. Mu2i zde pracuji na poll, 2eny sedi doma u iti Ci vySivani.

Pozdrav y am a vkm posila Vag syn Willie A. Morris.

V Houston, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Prosila bych o laskave kvitovani darri pro Ceske Narodni Sdru2eni v Houston, Texas, od nasledujicich claret, kteri pfispeli na dobre rieely: Pro O. 6revenk kri.Z: F. DlouhY $1.50, H. Lebrova, $2.00, M. Pulpanova $2.00, Emilie Shiler, George West, Tex. $2.00, R. Lebrova, $2.00, M. Kostkova $1.00, K. E. Mareak z Kenedy, Tex. na 'Ceske sirotky $10.00 a na povaleanY fond $10.00. lenske prispe yky si zapravili: S. P. Studnieny $1.00. M. Valova $1.00 Karel Heida $2.00, mes. pripa y ky B. Beeanova $1.80, K. otvrtni, kova 50c, Pavia Studniena, 50c, C. H. Holik z Hempstead, Tex. $5.00, H. a R. Lebrovi $2.00 k ucteni pamatky zesnuleho bratra R. Lebra,

VtSTNflt jako vzpominku na Ctvrte qroei jeho amrti 19. dervna. Cest budi2 jeho pamatce.

Dale prispeli Satstvem a obuvi, br. Hamusek tri velke krabice. pi. Emilie Shiler z George West, Tex. velky balik Satstva. Je to skoro osm_ desatileta starenka, ktera, vidi pouze na jedno oko a piece sama upletla dva pary puneoch a spravila kabaty, aby tim mohla pfispet tern ubolaktim. P. Peter Janik z Dayton, Texas, jednu krabici, JindriAka Earlova dve velke krabice §atstva a obuvi; za dva odznaky 50c.

Jmenem odboCky O. N. S. vgem dant= srdeenY dik.

S pozdravem faem etoucim Pavia Studniend, 332 W. 27th Ave. Houston 8, Texas.

V Taylor, Texas.

Mild redakce Vestniku!

Pan Frank Sefelk a já a pan Jos. Kranipota jsme j .eli do Granger do schftze (diky Sefeikovi, 2e nas yzal). Nebylo nas moc, vite kdy2 tam nemeli toho velikeho "kocura". U2 to vypada, ae bez toho piti se nic neudeld. Tel cele mast° nemelo piva; no, ale vaak i na to phjde, 2e toho bode chybovat.

Ono jest to hrozne! Na jednom konci valka a na druhem pohromy a sucha. I zde jsou kropy opozdene, asi- o 6 tYdnfi. Misty jsou kropy pekne, zvlaSte kde dostali ty velike deke, jako tam pri Granger kde maji ji korny zajikene; men tam jeSte v patek misty mokro. Kropy jsou jake chcete; misty bavina ji 2 kvete a misty neni jeke okopana a Johns grass si libuje a roste necht' pri neb ne.

Pratele, nemyslete si, 2e u bude brzo Po valce. V jednom miste je trochu mir, a v druhem se zas narody bouri a tak to jde. Zde se ut nedostava co bide chteji, jen nekdy. A platno jak prijde par kouskt, hned jest v "lufte" a kdo prijcle pozde, nedostane nic. A bude je'Ste hut, ti velci si udelaji jak chteji.

Veera rano se prihnala boufka od zapadu, bleskri a lifmeni bylo dosti, ale deSte ma,lo. No, jak se rika: Jaksi bylo a jaksi bude. Jen necht` nas chrani Pan od tech pohrom.

S pozdravem a jsem v 'dote, J. V. Kohutek.

V EM Frant. Palackk, Cis. 21, v Engle, Tex. Mill bratti a sestry.

Musim yam oznamit, 2e jsem dostal uvedomeni z Hlavni 'Uradovny skrze N. P.; 2e kterY Glen chce bYti v N. P.. 2e Si ji musi platit ka2de etvrtleti a site 75c, anebo $3.00 roene.

Tak Si to vezmete na vedomi a zapravte Si to zaveas, neb kdo nema zaplaceno do predu, tak neni opravnen na nemocenskou podporu.

Mete prijiti do se/lime nebo si to pokete na iieetnika nebo na mne.

Dale jsem dostal uvedomeni z Hla y. 'aradovny 2e trazova pojistka jeA, ji g v platnosti. Tak kterY Glen si ji bude prat, tak at' se prihlasi.

Stoji to 15 centt neb $1.80 na rok, do 60 let.

Tak se hleclete dostavit do , schtize co nejvic, nebo si ptineste certifikaty, kteri si to budete prat, at' potorn nevyaitate, te jste to nevCdéli, v6im to oznamuji. AC to bylo u2 ozna,meno y e Vestniku, ale vypacla, 2e to eleni ani ,neetou. Tak se nechte slykt, co Si pfejete s tim delat. Zvu vas na schfizi a 2adam o hojnou ilCast.

Dnes jsm,e, dostali touaebne oeekavanY dek', ktereho jit bylo treba.

S bratrskym pozdravem a na shledanou jsem Va g bratr, Chas. Jalufka, tajemnik.

V Rad Svaz techoslovana Cis 92, Ft. Worth, Tex. Ctend redakce a mili otenali.

Prichazim jeate s par radky. Nejak jsem si 'pospiSila s mYm dopisem a pro tu prieinu vas jeSte jednou obteauji. V minule schrizi nas bylo tak raalo, te nedalo se moc jednat o 'Zenskein krou2ku, kterY byl navrhovan sestrou Kuchatovou v kvetnove schfizi. Mile sestry, jeate jednou vas uctive zvu, abyste se dostavili k sestte J. R. Bartek, 2615 McKinley, dne 27. eervna, y e dve hodiny odpoledne. Taira se, Ze

Strana 5. nag zaeatek bude dobrk a co s nejv'etkm poClem alenkyri.

TeZ pripominam zabavu, o ktere jsem psala, a bode poradana 24. eervna, pri hudbe E. Honzy, zaeatek v 8 hodin veeer.

Dobre nam i v nakm okoli zaprklo, eeho2 bylo u2 treba, neb korny trpely a i jine rostliny take posavad pomalu rostly, mo2na, 2e se nam ted. vSechno Srdeene prani k brzkemu uzdraveni pfejeme temto elentrn nakho radu bratrfun: Ostrejkovi, SkraSkovi a Ra2lekovi a sestte Lucille Erikson, bYvale aebestové.

Se sesterskYm pozdravem, Vlasta Dolkos.

V V DEN ViTEZSTVI 9. KVETNA 1945.

Nejvetk valka v lidskYch dejinach se konci pora2kou nepritele, jaka nema srovnani ye vojenske historii. Je to nejobludnejk valka, nejhrriznejk, nejdra2k, nejpfevratnejk, vribec se cela pohybuje v dimensich, ktere vyjadruji jen eisla astronomicka. Ale my za techto taktka geologickYch uddlosti jsme stale jen myslili na maly prostfirek, sotva pozorovatelny na =IA svetoveho bojike a na hrstku lidi, ktera, v statisice valeanYch poett ani nepadala na vahu.

Celou historii valky jsme promitali do osudu sveho domova. Poralka Francie budila v nas hrtzu, 2e jeho porobeni potrva stoleti. Rozhodnost osamocene Britanie nam znovu vratila nadeji. Vstup SpojenYch Statt, to u2 byl ptlslib osvobozeni. A nastup Sovetskeho svazu byl u2 takovou jeho jistotou, 2e citili jsme ye vzduchu kour domacich komint. VSecka bojike jsme hodnotili jejich vzdalenosti od na gich hranic.

Neustupovali jsme Afrikou nebo Ukrajinou, ale dal a dal od nakho pomezi. A kdy2 Nemci byli hnani od Volhy nebo od Nilu, viterstvi pfichazelo k nakm horam. At' na kterekoli pude bojovali naafi vojaci, citili pod sebou pfidu rodnou a naafi letci pod katdou oblohou bojovali pod syYm rodnYm nebem. Byla to valka o svet, ale pro nas to byla valka za ten nas malY svet, ke kteremu jsme byli prikovani vaim, co eloveka pouta k jeho planete. Bylo nam souzeno sttidat obavy, nadeje a fizkosti o ten svfij a2 do posledni chvile. Kdy lapend nemecka, obluda v svem poslednim ta2eni zaeala u nas zbesile fa„dit kolem sebe a pralki barikadnici ji nasazovali sveraci kazajku. Svet uC oslavoval konec valky, ale my chodili kolem te radosti slepi a hluCi. Proto2e jak y jeji konec, dokud v nakm svete teee jeate byt' jedind kapka krve? Jake viterstvi, dokud si my nemil2eme fici, 2e u nas pominula doba hubeni a nieeni a nastal nam viteznY eas hojeni a napravy, budovani a sazerii, tvoteni a strojeni!

A2 ted', aC ted', kdy2 Praha hlasi svou svobodu, je svoboden svet, A kdy2 je u nas mir, je teprve mir.

Mir! Jeho jmeno se zatim stalo tak vzacnYm, 2e je vyslovujeme pokorne. 2e citime za nim po2ehriani, zazrak a milost. Dnes, v jeho mladYch hodinach, je geptame zbokie jako vefici, jako modlitbu.

A pravime jeho tfemi hlaskami: Bo2e, vrat' zase dastojnost a posvatnost lidskemu 2ivotu, narovnej vztahy eloveka k eloveku, naplri je spravedlnosti, poeestnosti, shovivavosti a driverou. Dej nam stfechu nad hlavou, kterou bychom uC nemuseli opouket, poskytuj nam denni misu, slukiou a zdravou a °dell eisty a dolor. Prej nam, abychom meli ka2clY praci radnou a rieelnou a abychom mohli sveho umu a dovednosti u2ivat k hotoveni veci u2iteenYch, abychom mohli premYalet, poznavat, zkoumat a vynalezat, a sdilet s druhYmi sva poznani a pravdy a rozmno2ovat tak poklad lidskeho ducha. Abychom mohli psat, malovat, stavet, skladat, tesat a vabec tvorit veci krasne, obk'astfiujici eloveka. Dej nam drobna potekni a radosti, dej nam take starosti a bolesti, ale jen takove, ktere moCno nabCit bedra eloveka. Dej nam' deti a abychom zahledli jejich St'astne vyspiva,ni a pak na konci naAich dna nam dej nenasilnou smrt.

Dej nam to vSe, Bo2e, nebot' to jest mir.

Frant: Langer,

s traria

VbSTNf Detroit, Mich.

ttena redakce!

Bratri a sestry, se dlouho chystam ten dopis napsat ,ale moje ruka boll, mela jsem zapal nerve, pomalu to jen odchazi. TeSi mne to, ze vy, texaske matky tak pilne pracujete, neb srdce matky oplYva radosti, kdyl mute pornoci tem ria,Sim chlapcum, musime rici, nagim bojujicim za naSi svobodu. Matka se tell, 2e vychovala radneho elena, ale tu prichazi ta spoleenost, urve ji ten nadejnY Lvot a zniei ho na poli valeenem. Pak se zase "Matko, dej livot!" Nedivme se, le matky nechteji mit deti, col se jim vytYka. Lidstvo uctiva rfizne bohy, stavi jim my, obleka jejich sochy do nadhernych much a kralli zlatem, ale matka, zaklad vSeho lidstva, diva tomuto givot v bidnem, nezdravem obydli, ba easto nemd ani do eeho ten livot zrozenY obleci. Tak je tomu jeSte dnes, kdy lidstvo je pry na vYSi. civilisace. I v teto hrozne dobe se vole, opravovat kostely, stavet pomniky, ale ja myslim, le prvni je postavit narod na nohy, nakrmit ho, oblect a pak nejake obydli, aby mel kde hiavu skrYt. On nam za to bude vdeenY a pomtiZe stavet pomniky. Modlit se mtleme i pod SirYni nebem. Modlitba sama nic nam neponifile, musime k ni pridat zbrane, jak nam pravi rrislo yi: "Modli se a pracuj." Tak se zbrani v ruce je platna. Ozve-li se ta chuda matka, ze chce chleb pro rodinu, je nepov§imnuta neda se ji, ale na valku se vydavaji biliony; pak seberou matkam syny, kteje mail pomoci Je svatek matek. Nekteri ji uctivaji uprimne, jako celek se to odbude vybranou keel, ale druhY den je matka, ta chuda matka, ponechana zase svemu osudu, aby uprostred bohatstvi prirodniho rodila eloveka v bide hmotne i moralni. Co tu bylo hochti s podvYLvou pri odvodech v nejbohatk zemi. Bylo by hodne co psa,t, ale mi se ,§patrie pfSe. Jestli pak jsteeetli jake nebe Hitler chystal nagemu narodu? Mluvil to y e spoleenosti syYch ze Nemci jsou vyvolenY narod, jine narody jim musi sloutit. Ve s y ete jednou uspotadanem podle nacistickeho poradku, bade jeden panskY narod — nemeckY. Ostatni nesmeji miti ladnYch pra y, aby si nikdy nemohli uskuteenit sve postaveni, musi tyto narody zustat , Upine bez vzdelani, ani Gist, ani psat nesrneji umet, protok ta. negramotnost bude' pro ne pokhnanim a pro pansky narod zarukou, le tito moderni otroci se spokoji se svou hou, jaka, jim byla vykazana. Vzpominka na jejich lepei minulost musi bYt navldy vymitena. Tak to mel Hitler jil vypracovano pied valkou a ted' panskY narod, musi delat to, co chystal druhYm. Co statieek BartoS take letal ye vzduchu, a le si snad ani spodky dole nezavazal, on vi proe. To jeden stryeek v Evrope tel se chtel svezt pa aeroplanu. Hok mu tekli, ze budou delat vklijake obraty a le ho musi privazat.

Al slezl, nekdo se ho ptal: strYeku, nemel jste nic v katich? On rikal, ne, mel jsem to za krkern. atu se zajmem, jak se tam vkchni tulite se sbirkou g atstva. Vldyt' je toho tak tteba, ti chudaci jsou polo nazi a nemocni, oni pottebuji jist, ani za rok se ti lide neseberou. My tel tu delame co milIeme, abychom jim tu bidu zptijemnili. A ti chudaci vojaci, ti budou znieeni. Tel jsem mela syna v prvni svetove valce, ale jak ten ptikl clonal nervy strhane, tak mu svaly cukaly po celem tele a seal treba 24 hodin ,ani jsem ho nemohla vzbudit se najist. Vypravel, le tteba tri dni nejedli, a potom meli bojovat. V tovarne delat nemohi torn ramuseni tech strojil to mu ko na nervy, zdalo se mu, le je to valeena vtava, tak odejel do Texasu na farmu.

Molna ,le to je posledni dopis, zle se mne pile. Pozdrav na moji dceru Marii s y ec a jejiho mule Raymunda v Caldwell a meho syna ,Franka 2illu a jeho rodinu, Anna tilla.

LIDICE

Ve stfedu, dne 20. 8ervna 1945. &Lac

Viktor Fischl.

O slavo pravdy, jel jak Punkva podzemni se k svetu prodird, al v pramen vytryskne.

O slavo spalenigt', z nichl nove vsi se zrodi, s krvi a slzami v ptepevnYch zakladech, o slavo svitani, jez z temna vysvobodi, z hroby a tetezu a ponileni vgech,

NAS iALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nile'psanY resolu6ni vYbor radu Frant.

PalackY Cis. 21, v Engle, Texas, projevujerne timto uprimnou soustrast pozastale rodine nad fimrtim jejich syna a bratra, EDWARDA SBRU2E

o slavo hodin je2 se blik, o slavna chvile noci na fistupu, misto zalmu pejme vigilie.

O slavo mrtve vsi.

2e neni, neni, neni nic?

Zas kohout zpiva, z pinYch plic, zas jedou rano na kolech, kahan, chleb v S'atku, zjihlY dech, a v kaluli se brouzda bos zas Meek cestou do lkoly, a z poll slysis repel kos, zas klasem voni &loll, krumpade zvoni ze gtoly, na miate spici olil cep, mlYn drti zrno pod koly, do zlata v pecich rudne chleb, zas rozbu gil se k jitru tep, o slavo live vsi.

O hroby mrtve vsi, o slzy mrtve vsi, o popel mrtve vsi, o mama kuropeni.

2e neni, neni, neni?

O studny mrtve vsi, o illy mrtve vsi, o klasy mrtve vsi, o slaw) mrtve vsi. e neni, neni, neni?

Jdou nova pokoleni, O slavo live vsi!

Z basne "Mrtva yes," LondYn, 1942.

V ZDARMA! R,ad Pokrok Houston cis. 88 bude potadat zabavu zdarma pro eleny a jejich ptatele v sobotu 23. eervna 1945. Baeova hudba bude vyhravat. enskY club bude zase miti dobrou veeeti, ktera bude hotova na 6:30.

Zvani jste zabavnim vyborem.

Mrs. E. J. Kadleeek, taj.

V Dries osmdesatileti dedeekove prichazeji do. schtzi, ad je to spojeno u nich s potilemi, a mladi elenove si nahraluji schfizi jinym sportem. Jak se asi citi ti stall harcovnici, kdyl se jejich snaha tak mad() ocenuje? Co si yyZadalo easu a prate za to, co se nyni pomiji?

V Nell! dosud, kdo nepoznal opravdove lasky, ktera nespoeiva v erotickem ukojeni a v chi/atnem vybiti vasni. Pozde mnohy poznava, ze kouzlo a ltesti Lvota lezi mnohem le lezi ne v tele, ale v dusi eloveka.

V SlYchame pronagene stanosti, le snahou o dobro ziskavame si hojnost neptateL Ale lepe jest miti na mysli filosofa Ben Johnsona, abychom nebyli spokojeni i s velkYm poetern pratel, ale treba jen nepatrnYm hlouekem znamYch pro svfij ryzi karakter.

V Vynikajici americky mysiltel, ueitel a cestovatel Ralph Waldo Emerson zanechal nam toto poueeni: "Svet neni tak prilis velikYm, aby v nem nebylo dosti 'nista, pro zdvotilost ...."

kterY polozil livot za naSi vlast. Byl v zajeti v Japonsku, a pak mel bYti ptevelen na lodi, ale lod' byla potopena asi se 700 a on byl mezi nimi, dne 7. kijna 1944 ,a tak naSel hrob v mori.

Timto vam portistala rodino vyslovujeme nag!, uptimne citenou soustrast a milemu bratru lehke odpoeinuti.

Deno v Engle, Tex., dne 3. eer y na 1945.

Chas. Jalufka, Frank 2deek, Ig. KopeckY, Sr., resolutni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nilepsani elenove radu Rozvet, Rule Cis. 81., vyslovujeme touto cestou svoji hluboce citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich manlela, otce a dedeeka Josefa Matule, ktery zernrel 15. kvetna po kratSi. nemoci.

Vime, mill pratele, ze ztratu jeho tace nesete, ale budil vam fitechou, le i my s vami spolucitime.

ZesnulY byl dlouholetYm Menem na geho tadu a vldy dbalY svYch radovYch povinnosti. moot. PeSak, J. F. StraZnickY, W. J. Woytek, resolueni vYbor.

V V Rusku byl poloien jen tihelny kamen k vybudovani iivotni firovne. Nad vysledky piatich t11 sovetskYch petiletek — kolem roku 1960 -bude svet stat v Inasu se zrovna takovYm obdivem, jako stal po eele tri roky nad vYsledky jeho valeeneho usili.

V

KALENDAR 23. eervna. tleriska, zabava pri hudbe Badova orchestru v sini radu Pokrok Cis. 88., Houston, Texas ystup k teto zabaxe volnY. 24. eery na. Spoletenska zabava v sini.radu.

Svaz Cechoslovanil Cis. 92. ve Fort Worth, TeX. 23. eeryna. Zabava zdarma pro eleny a jejich pratele v sini radu Pokrok Cis. 88, Houston, Texas. Vetere pripravena Klubem len v 6:30 yeeer.

24. eeryna. Schfize 'emu VYkonneho VYboru a zastupcn odboeek SALT. svolana je na nedeli odpoledne do Houstonu v sini radu Pokrok Cis. 88. na Stud_ewood. Zato.tek ye 3 hodiny odpoledne.

27. eervna. Okrskova, schfize organisatorit Tex.

VYZNAM SOVETSKO-POLSKE SMLOUVY. Ministr informaci Vaclay KopeckSr v rozhovon' s redaktorem ko gicke Pravdy ocenil vSr -znaiprveuztnsovek-pls mouvy pro esl. Ministr Kopeck zdtraznil, to tato smlouva je diplomatickSim a politickS7m zhodnocenim valeenSich viterstvi slovansk rch zbrani. Jeji uzayteni je ureovano okamtikem, kdy sOvetska vojska pronikaji Berlinem a dovrguji Mayne viterstvi sloYanslOch vojsk nad nejvet, Mm neptitelem v geho Slovanstva, iitoenSrm parigerinanismein. KatdS7 6ech a Slovak vita Mita tidaid8t, Vita ji s radosti nebot' sovetskopalSka StrilbilVa dela kilt nad minulOsti a odstrafinje ptehradu, ktera uinele roZdelovala slovanske narody. Sovetsko-polske, smlouva vytvoiila piedpoklady k torn, to ratite bti splnen° nage nejvielej gi pravi. Polsko ma dnes k Sovetskemu svazu takove vztahy, jet mu davaji i mothost ptipojit se k paktuuzavtenem 12. prosince 1943 mezi CSR a SSSR. Vytvotenim takoveho trojstranneilo paktu mezi 6eskoslovenskem, Polskem a SovetskSrm svazem vznikla by pak nerozborna, hradba proti nernecke vStojnosti na vSrchod. Doufame, pokradoval ministr KopeckST, to v blizke doba bude uskuteenen tento trojstrannSi pakt, o nemti se zmiriuje smlouva eeskoslovensko-sovetska. K tomu je ovgem pottebi, aby Cs. a polska vlada uzavtela nejdfive smlouvu mezi sebou. Sovetskopolskii smlouva je dale vSirazem zmeny, ktera nastane v Evrope. Nova Polsko bude mit hranice na Ode a na Nise a stall slovanska Vida, nasilne Nemci uloupena a odnarodriovana, vrati se do hranic slovanskeho statu, do hranic noveho Polska. Nage republika bude sousedit s Polskem na severovSrchode, odkud jit nikdy nebude ohrotovana nerneck3im vt3ojem. S obema nagimi staty bude pak sousedit mocnS7 Sovetsky svaz. Sovetsko-polske vztahy, prave tak jako nove vztahy es.-polske a es,sovetske, daji nam rnotnost, abychom na zaklade ptatelske spoluprace mezi 'Ceskoslovenskem, Polskem a SovetskSrm svazem mohli rorte git problemy, ktere dtive nemohly bkt te geny. Pro nag hospodakskST a kulturni tivot vznikaji tedy nove motnosti. N. vlada se bude snatit, aby bylo zapomenuto v gechno z neblahe minulosti a aby Cs.-polske vztahy byly takove, jak toho vytaduje slovanska, yzajemnost a ptatelstvi. Jsme gt'astni, to Ceskoslovensko a Polsko spojuje dnes spoledne ptatelstvi a oddanost k Sovetskemu svazu, mocnemu ochranci v gech slovanslOch narodn.

V VYZVA K ZEMEDELCUM. Vlada vyzvala zemedelsky lid, aby se postaral o obdelani pudy. Mistni narodni vSrbory, zemedelska drutstva, organis.ace rolnictva a zemedelskSrch delniku, necht' se dbaji toho, aby byla pine obdelana plada na statcich a hospodatstvi, yzatSrch pod narodni spravu a aby se pti polnich pracich dostalo organisovane bratrske pomoci hospodatstvim, jejicht majitele jsou v armada, u partyzant, v ttu neptitele, nebo kteti padli za obet' neptatelskemu teroru. Vlada tr ya na tom, to s obdelavanim ureene k parcelaci, nesmi bSt nikterak vyekaYana. Za to eini odpovedny ptislu gne Narodni vSrbory. V obvodu jejich pasobnosti musi bSrt yeas obdelana pada bez ohledu na to, v jakem je vlastnickem pomeru v danem okamtiku. Je svatou povinnosti na gich rolniku, aby sySrmi produkty utivili vlastni narod a armadur ktera, bojuje za osvobozeni vlasti. Vlada v dohode s povolantni organy rolniku ustanovi pevne normy na povinne dodayky zemedelskSrch viS7robkil za peyne ceny podle velikosti hospodatstvi, rozmeru a jakosti pudy jednotlivS7ch majiteltt zemedelskS7ch usedlosti, aby stat mel motnost zasobit le ynS7mi potravinami arinadui delnictvo a jine mestske praciijici obyv4teIstto. Po yypineni techto minimalnich povinnosti vudi svemu narodu a statu bude mit ka-dST zemedelec mothost volne nakladat s piebytky sve vS7roby v ramci stanovenS7ch cen.

Vlada stanovi peyne a girokS7m yrstvam naroda dostupne ceny a normovane ptidely nejaletitej gich potravin, ktere si mate katO doplriovat svobodriSrm nakupem na volnem trhu.'

Od toho, jak zemedelskS7 lid bude pinit

vinnost pri zvygovani zemedelske Arkroby a pti vykonavani sySTch povinnSrch dodavek vuei narodu a statu, bude zaviset,i jak statni a vetejne organy budou moci zabezpeeit vS7tivu obyvatelstva v mestech.

V FRANCOUZI 0 CSR.

Dr. B Mirkine Gutzevitch, profesor Francouzske university v New Yorku a jeji vicepresident, osveddeny ptitel Oeskoslovenska, uveiejnil v Casopisu "La Republique Francaise," vydavanem v New Yorku, 18. kapitolu sve tivahy "La Republique," v nit pravi krome jineho toto: Jedina zerne, ktera na gla moderni zpilsob boje proti fa gismu a ktera byla nejodanej gi zastankyni lidskSrch pra y, bylo Oeskoslovensko.

Ceskoslovenske vladni kruhy pochopily, to nage doba vytaduje, aby neltdy bylo obetovano urdite uplatriovani lidskS7ch pray samemu byti demokracie. teskoslovenskST talon* z 25. tijna 1933 je tamer jedinou reakci demokracie proti fagismu, jetto ma giti potiebnou k tspegnemu potteni.neptitele. Tento zakon dovoloval rozpugteni nedemokratickS7ch organisaci; trestal ztratou volebniho mandatu v gechny osoby, ktere neuposlechly ptedpist tohoto zakona. Omezoval svobodu tisku; stanovil nevolitelnost po dobu tti let vgech tech, kdot byli zbaveni volebniho mandatu, — atd., atd.

Olanek 1. zakona z 25. tijna 1933 stanovil: "Byla-li einnosti politicks strany zYST genou merou ohrotena samostatnost, ustavni jednotnost, celistvost, demokraticko-republikanska forma nebo bezpeenost republiky Oeskoslovenske, mute vlada dalgi Cinnost takove strany zastaviti nebo ji rozpustiti."

Tento zakon byl vydan retimem nikoli autoritativnim, kterV se snad klonil k fa gismu, riSrbet v zemi skuteene a uptimne demokracie Masarykovy a Bene govy, kde od roku 1918 at po Mnichov bylo parlamentarni ztizeni v pravidelne einnosti. A piece tento "teroristickS7" zakon byl v rozporu se znenim deskoslovenske iistavY. Ana, tento zakon znasilrioval literu ustavy, ale musime uznat, ze zachranil Ustavu, jejiho ducha a jeji byti. Danton zaptisahal Konvent: "Mejte diweru, opatrnost, rozhodnost, a zachranite republiku." Zachranitirepubliku!StejnST pioblem se vynotil pro Ceskoslovenskou demokracii; a tato demokracie prozatimne ptijala omezeni lidsk3ich pray.

Poudeni vyplkvajici z eeskoslovenskeho zakona za dne 25. kijna 1933 nam dokazuje, to za vS7jimeenSrch okolnosti demokracie se musi braniti mimotadn3"Tmi prosttedky — prostiedky "jakobinskSmi." A tak obrana lidskSrch pray musi tokt za nagich east ptizptisobena obrane demokracie. Demokracie nemtite piece zahynouti na svobodu poptavanou jejim neptateTedy, tadnou svobodu proti svobode? Zajiste. VSrsady pra y lidskSTch nemohou bti povoloyany proti Prohla geni o lidskS7ch pravech.

V U HROBU T. G. M.

Delegate es. vlady, v nit byl zastupce min. piedsedy Josef David, a ministr po gt kons. rada Frantigek Hala, nav givila 13. kvetna lanskS7 hfibitoy v Umrtni den pi. Charloty G. Masarykove. Vladni delegate za piitomnosti zastupce pratskeho hnuti odboje Bohumila Karlika a zastupce Pratskeho narodniho vSrboru dr. Josef a Suka polotila na hrob venec se stuhami, na nicht byl tento napis: eskoslovenska vlada republiky PresidentuOsvoboditeli. Verni ziistaneme!

Ministr David ye sve fedi pravil: "Jedna z nagich prvnich test vede k Tvernu hrobu, presidente Osvoboditeli. Ptichazime se poklonit Tye drahe pamatce a zaroveri vydat potty z toho, o eem jsme v Tvem duchu pracovali doma i za hranicemi." Mluve o persekuci, ktera chtela u nas vyhiadit Masaryktiv kult, pravil ministr David dale: "My za hranicemi byli o to St'astnej gi, to jsme Te smell vyznavat svobodne, jsme se k Tobe mohli hlasit ate jsme katdS7 sylaj krok osvetlovali Tytni myglenkami. Byl jsi stale s nami pc) nagem boku a v nagem srdci, byl jsi nagim gtitem i na gim medem. Tvtn jmenem jsme odmykali zamky sveta, TYSrmi zaaltthann jsme ziskavali ptizeri ciziny.

myglenkami jsme se sbrattovali s cizimi lidmi."

Pots vzpomnel ministr David v gech nagich pad1S7ch, at' na boji gti nebo v koncentraenich taborech a skoneil slibem: "Slibuji Ti za eeskoslovenskou vladu i za na g lid, to chceme Tvilj znovu osvobozenS7 stat budovati v Tvem duchu, pro gtesti vgech jeho svobodnSTch obeania."

Ministr pogt F. Hala ptipomnel pak, jak Masaryk svrin ueenim i svSun tivotem vedl nag narod k bratrstvi a lidstvi. Vzpomnel Masarykova taka, dr. E. Bene ge, kterSi se vraci dorme a je dnes ut hostem pohostinneho Brna.

Zastupce pratskeho hnuti odboje Bohumil Karlik slibil za mlade bojovniky z pratskS7ch barikad, to ye stopach MasarykovSrch pomohou obnovovat potadek v zemi a spolu budovat samostatriSr a demokratickSr stat pro dobro a uspokojeni vgech jeho obeanta. Mistni hornicka hudba zahrala piseri Ach, synku, synku a statni hymny.

Pak se prat gti hosts dostali do hovoru s mistnim narodnim vSrborem a se zajmem vyslechli, jak se lanskSr hrobnik Josef Loskot staral po dela leta o udrtovani hrobu T. G. Masaryka.

V

zna za road16 vlastence.

(Dokoneeni se strany 1.) nost, vypotadat se jednou pro vtdy se vgemi, kteti nas cele tisicileti ohrotovali, piepadli, kteN se nas snatili zotrodit, znidit a vyhubit. Je tteba ut jednou do v gech dusledku odCinit Bilou horu a yytvotit podminky, ktere by znemotnily opakovani nedeho podobeho Mnichovu. Nova republika bude statem slovanskS7m, statem rovnopravnych a bratrsOch slovanskych Cecina. a Slovakia bez Nemcti a Mad'art. "Nemci a Mad'ati se -Cade provinili proti nam a republice a proto neni a nebude pro ne mista v nove republice." Nechceme a nebudeme nikdy ye svem dome trpet patou kolonu.

A nebyli to jen Nemci, kteti nas piipravili o svobodu a samostatnost. Na gim neptatelum pomahali a s nimi spolupracovali i zradci z nagich vlastnich tad. Chceme mit svobodu a nezavislost zajigtenu, chceme-li mit republiku opravdu zaji gtenu, jen nutno odeistit na ge vlastni lady od vgech zaprodancti, od v gech tech, kteti zradili narod. Vetim, to to budete vy, bude to nag lid, kterS7 spravedlive posoudi skutky takov3"Tch lidi a po zasluze je potresta.

Ve velikern zapase za svobodu je to prave lid, nej girgi vrstyy nageho lidu, ktere nikdy nesklonily giji pied yettelci a okupanty, vysoko zvedly a drtely prapor branneho odboje, vytrvaly v boji a boj take pies ygechny take obeti dovedly k viteznemu konci. Proto take pkislugi lidu, aby se ujal v pine mite svch pra y, aby pteyzal vegkerou spravu a vladu do s yS7ch rukou a aby take vybudoval novou Cs. brannou moc ke sve ochrane a za gtite. Budujeme nyni statni ziizeni v nove republice na zaklade skutedne demokracie. V tomto ramci budujeme novou es. armadu jako armadu skutedne lidovou a demokratickou, armadu, ktera bude spjata s lidem, ktera bude soudasti vgeho lidoveho nsili a snateni, ktere, bude pevnou a nezdolnou stratkyni a ochrankyni na gi svobody a nezavislosti v budoucnosti.

Bez armady stat pada, bez armady si nic nemate zajistit a udrtet svobodu a nezavislost.

Nage svoboda bude pe yne zajigtena jedine tehdy, bude-li to armada, o kterou bude lid peeovat a ktera se bude tit jeho lasce a pine dia... vete. Tak pinirne odkazy naS'ich pi.edka, tak vykoname, k eemu nas zavazuji hroby padlYch hrdinu, na'Sich i sovetskYch bojovnikii. Tak ye like °bet nebyly nadarmo. Vdena slava a Cest hrdinum, ktefq poloziii Zivoty za nagi svobodu."

Za Rudou armadu promluvil generalmajor Bojko, general prvni ulCrajinske fronty xnar0,Korieva, kterSr osvobodil Prahu.

Zrcadlo praiskeho tisku.

PratiskY tisk 12. kvetna zaznamenal v detnYch zpravach ptiklady neimavneho nadkni, kterYm vita. Praha Rudou armadu.

PRAVO LIDU ptineslo vyzvu akeniho vyboru Os. socialne-demokraticke strany delnicke.

Ptipomind se v nem, to nova vlada, ustavena jit na pride domaci, je utvoiena ze tti socialistickYch stran, t. j. Os. soc. dem. strany delnic_ Komunisticke strany deskoslovenske a Os. strany narodne-socialisticke. Ve vlade jsou dale strana lidova, slovensky narodni blok, odbbrnici politicky neorganisovani a einitele vojentiti. Vyzva akeniho vYboru void do prate a zdurazriuje, to vstupuji v tivot organisace strany.

PRACE, list revolueniho odboroveho hnuti, ptinak zpravu o projevu ptedsednictva tatedni rady odbort zamestnanct. Zjia'uje se v ni, tie Thttedni rada zamestnancri se stala vrcholnou odborovou organisaci vkho pracujiciho lidu. Soueasne se provadi likvidace NOUZ a tsttedi vetejnYch zamestnancu. V projevu soudruha Erbana bylo vytYeeno ideove. socialni a hospodatske poslani tsttedni rady odborri.

SousttedenY pracujici lid musi nastoupit k boji proti reakci kapitalismu a vybudovat co nej_ tesnefai spojeni v geho pracujiciho lidu. Projev zdriraznil take nutnost ztizeni lidovych soudt, ktere budou soudit viniky pod kontrolou vetejnosti. Novy spoleeensky fad musi bYt v souhlase se tiivotnimi podminkami a ptanimi pracujiciho lidu.

RUDE PRAVO referuje o parade zastupca tsttedni rady odboril s generalnim tajemnikern Komunisticke strany Slanskym o politickern slotieni a Ukolech odboroveho hnuti, o zajiaeni narodnich prinnyslovYch a hospodatskYch podnikti a zavodnich radach. Porada dospela k naproste jednote nazorti.

Jako usttedni organ Os. strany narodnesocialisticke poeal vychazet denik s nazvem OESKA PRAVDA. Ve svem proem aisle prinasf o schrizi revolueniho vedeni Os. strany narodne-socialisticke, ve ktere bylo zdtirazneno, to obnova strany se nedeje z di:117°dt( StranickosobeckYch nYbrt aby byla zabezpeeena demokraticka soutea, kontrola a kritika, kterou se soustavy demokraticke lisi od soustay totalitnich. Stranu povede prozatim mistoptedsedkyne Fraria Zeminova.

LIDOVA DEMOKRACIE, organ Os. strany dove ptinati y e svem prvem aisle zpravu o zag antrokni korunovaenich klenott. Pi'Se: 11.

Unora 1944 vyzvdel si Frank korunovaeni klenoty sam ye Svatovacla yske kapli. Pted tim dal zatelefonovat proboau dr. Francovi, aby behem deseti minut se dostavil do svatovaclay ske kaple. Marne tadal statieky prelat od Franka potvrzeni o vyzvednuti klenott. jej jen odstreil, klenoty vyrial z jejich pouzder, nahazei je do kokku jako obyeejnY lupin pokladen. Korunovaeni klenoty jsou zazdeny spoleene se sttibrnSrm oltatem sv. Jana Nepomuckeho pod Vladisla yskYm salem.. K. H. Frank je za kratkou dobu po uloupeni zase na Hrad vratil, ale katideho pkitomneho zavazal pod trestem smrti slibem mleeni. Ti teprve nyni mohli promluvit. easopis DNES ptina gi zpravu to v nejblitiai dobe zaenou pratiska kina opet hrat. V pr y -nichprogamebud itnypoejvce valeene iurnaly ruske a anglicke, dopinene deskYmi, v nicht bude zachyceno vkchno to, co se dal° v prvnich dnech natieho osvobozeni a v bojich o ne.

Oasopis es. mladete (MLADA FRONTA) napsal: Je nas ;Lady nekolik milionri a vkchni opravdu vkchni chceme spoleene blaho. vetime. tie by mezi mladYmi mohli dneska cho: patni a pokoutni obchodnici, karieriste a dit S podvodnici. Volame do vSech mast, vesnic, ulic oken a zemi: Jsme jednotni, nikdy se nedame rortrhnout, nikdy se nedame svest! Proo to tikam? Uti dneska mezi nami obchazi nekolik provokatert a sabotert. Poclivejte

na jejich ruce! Chteji nos rozdelit. My v:Sak chceme budovat jednotnou mladeti.

RUDE PRAVO Usttedni organ komunistioice strany Oeskoslovenska, pkinak resoluci resoluci pratiskeho aktivu komunisticke strany. konaneho v patek 11. kvetna v Lucerne.

Pik se v ni krome jineho: "Komuniste, kteti i za cenu nejvetkch ztrat po celYch 6 let cizacke okupace nikdy neochabli v boji za vyhnani krvaveho tyrana a kteti se v Praze sla y -nebilarkdch,posu bje za svobodu a blaho sveho naroda i naciale neochvejne kuptedu. Zavazujeme se, to ted', po osvobozeni, je§te s vetkm nad k : nim dame v'Sechny sily pro dila obnovy narodniho tivota pro svobodny rozkvet republiky. Cestu kuptedu ukazuje program nova es. vlady min. ptedsedy, Zderika Fierlingera. Vitame program tato vlady i jeji akeni plan, jak jsme jej z projevu ptedsedy nak strany soudruha Klementa GottiValda. Program vlady je i programem nasim. Budeme jej pinit do pismena i ducha s nejvettii houtevnatosti.

List revolueniho odboroveho hnuti PRACE ptinak provolani tisttedni rady odborti s ndzvem "Pracujici lid si vybojoval pravo na svobodne, jednotne odbory". P ge se v nem: "Jakmile se sejdete v tovarnach, dilnach. kancelarich, obchodech a jinYch hospodatskych objektech, volte -dude zavodni rady, v kterYch budou zastupci delniku a soukromYch zarnestnancri. Take v ittadech a ve statnich podnicich volte zavodni rady vetejnYch zamestnancil. Zavodni rady budou organem pracujici tfidy v jejim boji proti reakci ttidnimu ritlaku a vykotist'ovani. Nesmi proto do nich volit ani bYt voleni elenove spravnich rad, teditelstvi, vedoucich podnika, Utadt a zavodtt."

V Usttednim organu es. strany narodnesocialisticke OESKA PRAVDA se pile k obnoye es. strany narodne-socialisticke: "Strana es. natodnich socialiati byla vady stranou drobneho eeskeho a slovenskeho eloveka. Chce ji zustat i naptiae. SvYm 'programem a svym slotenim je to strana vpravde vknarodni. Svou hlavni politickou a socialni funkci v nynejk povaleene situaci spattuje pak ptedev S : im v tom. aby zajistila narodnimu celku i katclemu jednotlivci osvobozeni od strachu, hruzy a tivotni nejistoty, nejvetk katcle tyranie."

V

Bagdad.

Uti nemame daleko do Bagdadu. Asi jen pub dne cesty, tekl velitel natieho konvoje pki odjezdu z posledniho tabora v pouai. A kolem poledne tarn budeme. To to si ut ani nevtiimame obvykleho ranniho pouk'oveho mrazu, podupdvajice pted sedmou kolem vojenskYch nakladnich aut. Nevadi vS'e pronikajici pisek a prach kterY tvoti hnedou kiiru kol rte, v odnich koutcich a mezi tasami. Tekme se na Bagdad. Bude to pteryv v jednotvarriosti pou'Ate, jeden z postupnYch cilu nag testy. A koneene to bude snad potadnY Orient, bajeenY svet kalif a Harun al Ra gida. z jehot ovzduk tam snad piece je :gte i pro nas zrnieko zbylo.

Pat'alka, znameni k odjezdu je Uposlechnuta s elanem nevidanYm. Jede se. Tiebas jsme stale jate v potai, sotva se menici, milteme si vykroutit krky vyhlitejice Eufrat, ptedpokladane haje, zahrady a tiiva mesta.

Nic z toho, skoro nic neni tak. Kolem poledne zajem ustoupil ospalosti. Kdo by take potad pozoroval fatu morganu, ktere, se asi od jedenacti velmi vytrvale po nak levici ptedstavuje v prazdne a vymetene rovine vodu. Pak kdosi ktikne: Je to keka! Je to teka; je to opravdu Eufrat nebo nektere z jeho ramen. Nebyla to fata rnorgana. Ale je to jen teka a pouSt' a naprosto nic dal. Zadne zazraene hale ani zahrady, tiadna zaslibena, krajina. Vodni tok a nicota polgte. To je vbe. Jake zklamani.

Nicmene nekolik palem se piece objevilo. Jsou to potad stejne nudne zaprakne S : tetky, nudnejai netili nejnudnejk smrkovY les, strom co strom. Ptejiiclime most se stavidly, pak kus pouSte, valid' se kolem jako zaschle vymisene chlebove test y a g al-lbrae k l*jake prolals-

mezi kopci. KOnedne za nimi se krajina opravdu zmenila. Je zelenejk, je elenena lidkou praci, je pokryta stromy, travou, stady, chalupami a hlinenYmi zbory. Je poptedena oestami chodnieky a stezkami koni, nesoucich jezdce v burnusech; oslri, nesoucich vkcko na svete, i tieny s ditetem, v eernYch ptehozech, eadorach. Vida rust i jeho rozpad, videt vodu a jeji vysychani, videt zemi, rychle potemriujici vodou ze zapojovaneho kanalu. Je videt schnuti. Nad krajem pak krouk jakYsi druh velikeho, zcela neplacheho draveho ptaka, v kalutiich u cesty se dini neplache eejky, v oslim a koriskem trusu vrabci a chocholouSi. Hie, divot pracovitY i lenivY, smith lidi, plaid deti, klid a bueeni stad a hYkani oslt.

Pkejitdime girokY kalny Eufrat. Pak najednou se objevi souvisle hale protivnYch v dali nejake domy, ba dokonce i tovarni kominy. Potom nekolik bani me S : it, a konvoj je na ktiZovatce, kde vlevo ve velike zahrade stoji jednoposchod'ove .a vapnern olidene staveni, kralovsky palac. A Harun al Raaid? Bajeene palace? Ptesne tak je to s celym Bagdadem. Zklarnani na zklamani, prach, drobnY obchod a velkoobchod, tijici na nafte.

• Ve vojenskem taboke jako prvni vac ukazuji plan mesta ve ttech barvach: bile, dervene a zelene. Co je bile, tam se nesmi, je to Out of bounds. Co je Cervene, je Ptistupno vojakilm. Konedne maid zelend skvrna je illstupna od desiti rano do vdera. — Jinam nechod'te ; tika britskY dustojnik skvele vedeneho tabora. — Jinam nechod'te, protote mesto je pine hrdlotezt a nemoci.

Tot jen kousek Bagdadu, kterY je In bounds, ptistupnY, Vede k nemu velikY most pies teku Tigris. Veletok dela dojem rozpaStene svetlohn'ede hliny s drobnYmi viry. Po jeho btezich se tahnou domy a palmy, kotvi lodice a motorky, posedavaji lide nic nedelajici nebo myjici v nem salaty, ktere pak prodavaji dopoledne celerriu Bagdadu na ulici, ktera salat na ulici sni s chlebem a syrem. Mesto samo je slatanina auSusovYch evropskYch dome, krama, &stet bot; aut a koearu neuvetitelne chatrnYch a kobyl na spadnuti. Jsou zde Arabi, Armeni a Evropane s Amerieany. Mistni mail na tvatich Skarede velike jizvy z jakesi mistni nemoci, trvajici hnisave po dvanact mesicti. Choroba se proto jmenuje Salek, v deskem ptekladu Rok. • Obchodnikem je zde asi katdY od kluka sotva mluviciho at po starce Prodava se vSechno od spoust dosti drahych S: vYcarskYch hodinek a automobile po datle s mandlemi, ciselovane sttibro a pomoranee. Prodava se vkchno, Tide; ptedmety, tve, me i jeho a jeji; ztejme i nos mezi oeima kupujiciho. Deti chodi °deny domorode, to je v hadrech, kusech vojenskych stejnokrojt, plachet ai pytlich. Stejne tak "oaril" chodi neseetni nosiei. Pak je lepk a &stAi odeni bohateho Araba a koneane evropske a: aty Evropant, Arment a 2icit. 2eny chodi celkem po evropsku, jente mane upravene, a jsou-li to Arabky, mail ptes hlavu ptehozene eerne plachty, eadory, ktere si vice 'di mane ptidrtuji pked tvatemi znaene pomalovanymi.

Krom obvyklYch arabskYch, armenskYch a tidovskYch typti jsou zde podivne, neuvetitelne tetike tvate dlouhYch eel, velikYch podlouhlYch oei strakive dlouhYch rovnych nosti, pod nimiti jsou airoka velika Usta a nemotine kratke menai brady. Celt' takovY oblidej, netimerne velikanskY ke kratkernu trusu a kratinkYm noham pasobi dojmem vetknou dive- sveteposti.

Jsou to tvate, Jake lze spattit na sumerskYch a asyrskYch sochach a reliefech. Snad je to lidskY zbytek pradavne kvetouci Mezopotamie, jejich ras i kultur. Ty tvate trvaji tak, jako v polich a porittich dneani pustiny mezopotamske ohromne a vysoke rozvaliny zavodriovacich ktere kdysi pted tisiciletim, netili byly znieeny barbary, zavodriovaly kraj do : iroka a daleka. Takte tenkrat snad vojaci tamtudy tahnouci mohli spik uvekit, tie zde kdesi st-11(1,5tva la

Ve sttedu, dne 20. cervna 1945.

Reiim v nemeckS.Tch koncentraenich taborech.

(BUCHENWALD) Karel Hrabe.

Autorovi tohoto a ptedchazejiciho Clanku o hrfizach nemeckch koncentraonich tabort vdedi etenati arnericko-eeskoslovenskSrch novin za mnoho zajimavS7ch zprav z nekolika prvnich let nemecke okupace aeskoslovensska. Tehdy vtak nebylo molt° je uvetejnovat pod jeho vlastnim jmenem, protok Karel be byl jednim z tajnSrch bojovnikt domaciho odboje proti nemeck3im okupantilm, po.nichZ" Gestapo tak usilovne a soustavne patrol°. ptihlasil se mne — pochazime z tehoe roditte protli jsme tymiz tkolami jie mesic p0 0kupaci Prahy, a od doby at do zatkeni Gestapem, po vice net dva roky, dodaval mi ruznS7mi cestami zpravy o situaci v Oeskoslovensku. Jak jsem se Ja zminil. jeho sdeleni byla tehdy uvetejnovana v NeW YOraldch Listech a jinSrch krajanskSrch novinach. Karel, kter byl uoitelem v jednom meste jihovSrchodnich each, vtak siti Gestapa neunikl: nekdy v polovine 1941 ustaly jeho pravidelne zpresy a ozval se mi teprve dva tSrdny po osvobozeni Buchenwaldu struenS7m sclelenim, v nemt: mezi jinS7m bylo: "Od to doby, co jsem dostal Tviij posledni listek z btezna 1941, ztravil jsem skoro etyki leta v koncentradnich taborech v Oswiecim]. a Buchenwaldu. Veera — 11. dubna — Vati stateeni a miadi hrdinove narn dali zpet nati svobodu Dik jim-a vain vtem Ameridandm.) Sve zkutenosti nam bude postupne vypisovat. Stoji za to aby byly uvetejne'ny a zustaly tak naveky v3'xmluvnS7m svedectvim meckeho besneni i vS7strahou ptittim pokolenim. Ale nejen vSrstrahou, nSTbre. i zativSrm pti_ kladem teasne stateenosti Oechri a Slovakt, statednosti telesne i dutevni; ktera z Karla Hrabete a tisice daltich ptisluSnikt ueinila nejvetti hrdiny teto valky.

L. H. Vydra.

O tak zvanera zmirneni rekmu v koneentraenieh taborech a jeho 0 Vanocich 1942 ptitla do oswiecimskeho kori:entradniho tabora zvtattni komise. Na taborovSrch vyhlatkach bylo pak oznameno natizeni, k se o teto komisi vezriove nesmeji zminiti ve svSrch dopisech domt. Vetejne byl pak vyhlaten zakaz telesn3'7ch trestt, byla zleptena strava, povoleno zasilani baliekt s potravinami (zprvu pouze pal libry teZkVch), vydany smernice k snizeni nmrtnosti za kaes -doucen.Myslim,kzatvbprni nemecke neaspechy v Rusku, vzrtstajici poeet nemeckSrch zajatct a mokiost spojeneckS7 ch represalii. Nemecko nemelo dostatek pracovnich sil. Doti° proto k dtlektemu zasazeni vezinl do podniku valetneho prtmyslu. Vezhove nemeli uz byti vybijeni, ale jejich pracovnich sil do krajnosti vynkto ye valednem prtmyslu. Proto byla zleptena strava a povoleny i baliky. Velke bombardovani prrimyslovSrch podnikri v celem Nemecku kdy jenom koncentradni tabory utetteny, vedlo k urychlenemu dobudovani a roZtitovani D. A. W. (Deutsche Ausriistung Werke) a podnikt Gustloff, Union Speer. Heinkel, tovaren na panzerfausty (americka bazuka) ye Schlieben, a pod. ✓ ptime blizkosti koncentraenich tabort Zlepteni telesne trovne (balieky z domova) povzbudilo a probudilo i dutevni 2ivot vezrit.

Byli jsme bez novin, bez radia, bez knihovny.

Do to doby nebylo videt na vezriove tvati tsmevu , zatertovani — -jen zoufalSr vSTraz hladu a utrpeni ziral ze vtech tvati. Po prvnich baliecich z domova jsme se zadali zotavovat i telesne; spravili jsme se; vide]. jsem prvni tsmevy na tvatich. Nate t• ivotni -drover se zleptila i zasilanim pradla a toaletnich potteb z domova. Pracovni vS7 kon a tempo byly vybidovany a2 do nemokrosti. Byli to vtak hlavne sovettti vezriove, kteti ptestavali nejdtive pracovat a nedali se pkinutit k vettimu vSrkonu. Dotlo k obnoveni pracovnich kontrol SS, ktere jezdily po komandech, a beda, za-

VESTNIK

stihly-li vezne, ze zrovna stal nebo pomalu pracoval. Poznamenaly si dislo a wader pti "apelu" byl vyvolan a vetejne potrestan 25 ranami 13S'rkovcem. V lete 1943 bylo v Oswiecimi denne 10 a2 50 takovS7ch vSmraskt. Dali jsme si heslo "Pracovat °alma", ostra'Lite, a pracovni vS7kon klesal vic a vice. Ale dotlo po pravu i na valeeny prilmysl a podniky "kvetouci" ve stinu koncentraka. Amerieti letci je srovnavali jeden po druhem se zemi, a nemeckSr valeer**. prumysl od podzimu 1943 a hlavne v roce 1944 se uchylil do solnVch dolri. 8toly v techto soln3'Ich dolech byly rortitovany a tam Umisteny stroje na sotreasti letadel. (To se de10 v Stassfurte, Salzungen, Langensalze, 1101berstadtu a jinde) Tam pracovali do ripadu o hladu, na smrt vysileni, politieti vezriove vtech naroda evropsk3ich.

Rozdily v koneentraettich taborech.

V konnentradnim tabote v BucHonwaldu, kam jsem byl dopraven z Oswiecimi 20. srpna 1943 bylo lope. Tento tabor byl rukou nemeckS7ch polit.ickych vezrit — oswiecimskSi spravovali nemeeti a poltti zloainci z povolani — ailo a dSrchalo se volneji. Stay zlepteni potrval at do podzimu 1944. Nasledkem zvSrteneho bombardovani byl znieen nemeck*- válekn r prtmysl. nemecke tzemi se zmentuje, ptibVva nezamestnanSlch. 0 praci vezrit neni jivZ takovV zajem proto upadaji i zleptovaci zatizeni. Den ode dne se horti situace vojenska, i hospodatska v Nemecku a frpadek ten se jevi ihned a nejvice u vezrit.

Baliky rozrutenou dopravou nedochazeji, zaeina hlad, snienvani vykvovacich davek, poeatek evakuace tabort a vnejtich pracovnich komand. Rapidne do nebSwalSrch rozmert roste umrtnost (v Buchenwaldu za leden. -Calor a btezen t. r. 17 tisic mrtqch a v Belsenu za pout)* btezen 17 tisic funrti.) Koncentraeni tabory byly ptepineny, vypukaly epidemie nakaZliv rch nemoci, byl nedostatek lekt.

Na jate 1945 se situace zhortovala a stavala se kritickou. Upadla kazeri, mnokly se sabotak pracovni vS7kon klesl na minimum. SS byli tpine bezmocni V malem tabote (Buchenwald byl rozdelen na dve east t. zv. malt' a velkS7 tabor) hladoye smeeky vymrzlch, neobleeenSTch, na smrt vyhub1S7ch kostlivet porntuji kazeri a jsou obavy,ze neukaznene zivly (nezapominejte, k ✓ koncentraenich taborech jsou i zloainci z poVolani. lido ttitici se prate atd.) pustoti a rabuji bloky politickch vezriri a nemocnici.

Situate vyvrcholila v prve polovine dubna, kdy v pravSr eas americka vojska nas osvobodila ze spart zaniku a smrti.

Ameridti letci bombardovali valeene podniky D. A. W. Gustloff a jinx zatizeni v rioledne 24. srpna 1944. Tovarny byly znideny do zakladt, ani byl potkozen tabor souvisejici ptimo s tovarnimi objekty. Za ttoku bylo zabito 400 vezrit a pinou odpovednost za jejich smrt nese velitelstvi tabora. Jette mesic pied bornbardovanim nesmela osazenectva podniku za leteckeho poplachu opustit dilny ani kanoelate. Nepracovalo se site. ale kaZdSr mush zilstat na svem pracovni miste. Pozdeji byly tovarny vyprazdneny, ale vezfram, natizeno zdrkwati se v lese v bezprosttedni blizkosti tovaren. Ostatne dal ani nemohli, nebot' tam ✓ tSrle uz stal tetez strati Navrat do tabora nebyl povolen. Teprve dva t*clny pted bombardovanim bylo povoleno nekterSrm komandtm (pracovni oddily vezriri) vracet se do tabora v dobe leteckeho poplachu. K ttoku dodo v poledne, a podle signalovSTh koutovVch zname•ni bylo dlouho jasne, 2e dojde k bombardovani. Kdy'Z zakaly padat pumy, prchali vezriove uschovani v lese tesne vedle tovarny, hloubeji do lesa. Narazili vtak na strak, ktere bez milosti na ne palily. Mnoho vezrit bylo strakmi postfileno. Znieeni zavocla bylo tpine.

Jenom zavody Gustloff Werke odhadly tkodu daltich na 250 miliont titskS7ch marek. sedm mesict vSTroba v nich nebyla vtbec obnevena az na nepatrne, bezvznamne drobnosti. Tento podnik vyrabel putly, pistole, soueastky pro protiletecke delostfelectvo, munieni vozy, soudastky pro V-1 a zahajoval roe celfth V-1 (vzeluSnSr ch torped).

Ptes ift'asne ptesne zasahy letct byly obeti.

Vinu ma vedeni SS. Pro desitky tisice pracujicich nebylo jedineho krytu, ani ochranneho ptlkopu. K disposici nebyl viabec Za,d14 obvazovST material, Mdna, nositka atd. Jenom svepomoci kamaradt bylo mnoho lidi zachraneno. Ale vedeni si nevzalo tiadneho poudeni Pii bombardov_ani dalti odboeky Gustloff Werke v samotnem VSTmaru — v rinoru 1945 — lide pracovali a span uprostted tovarniho prostoru — a proto zase sta mrtvSich vezrit..

A ze let ma kratke nohy, lze videti ze zpravy nemeckeho. rozhlasu a nemeckSrch novin, ie za bombardovani Buchenwaldu 28. srpna 1944 (bombardovani ye skutednosti bylo jii 24. srpna) zahynul vtdce nemeckS7ch komUnista, poslanec Thaemann. Nikoliv — Thaelmann nezahynul za bombardovani, ale byl popraven hordou SS-mane v konirne pri koncentraenim tabote.

Shrnuji: amerieti letci provedli nalety ptesne, velmi tetrne, aby nebylo ztrat na elvotech vezrit. Za ztraty tivott, ktere vznikly neomluvitelnSTrn zanedbavanim povinne peee vedenim SS. a vedenim podnikt, jsou odpovedni velitel tabora SS. Oberfthrer Piester a — za Gustloff — Gauleiter Sauckel.

(0.T.K.) V BRATR NAgEHO PROFESORA ZAVRA2DEN GESTAPEM. Z Austinu sdeluji narn nati universitni studenti Texaske statni university, ze jejich profesor slovanskych jazykt, Dr. Ed. Midek, obdrv patek, dne 15. dervna, pomoci americke letecke potty tento smutnS7 dopis: DrahST pane, jsem mravne povinen zaslati yam tuto smutnou zpravu: Vat bratr dr. Jaroslav Midek, byl zavraklen Gestapem dne 25. btezna 1945 v Bysttici nad Olzou ye Slersku. Vate matka a bratti Ziji, ale maminka neni zdrava. t ena-vdova po Jaroslavovi je moje sestra Joza a je'se ttemi detmi, dvema chlapci a devitimesienim deveatkem u meho bratra Josefa Tomatka, rolnika v Jincich u Hotovic v Cechach. Hodia se vratiti do FrS7dku ve Slersku, kde s rodinou Zila tomes celou valku.

Jsme velicett'astni,Ze jsme byli osvobozeni od nemeckeho jha a jsme vdedni americke ariade za osvobozeni. V jiiVch dastech Oeskoslo' venska ruska (sovetska) armada osvobodila kskSr lid. Valeeni zde zptsobilo mnoho tkod.

Mnoha mesta a vesnice jsou spaleny a poSkozeny vojenskVrn pumovanim. Vteho je narn potteba. Pitte ihned jak se mate. Vat inZenSTr 3, Tomatek, Horomyslice, p. Dina u Plzne.

K tomu dodavame, Ze dr. Jar. Miekovi bylo 45 let a byl velice oblibenS7m lekatem. Studoval na Masarykove universit y v Brno i na Karlove university v Praze, kde take byl asistentem.

Pochazel z Fr3k1ku na Tetinsku z vlastenecke rodiny. Jeho otec Jan byl vtdcem deskeho lidu v znemeenem meste pted ptevratem. —, Posledni zpravu o svS7ch ptibuznSikh obdrZel profesor Mieek v eervenci roku 1940, temet pted pen lety. Cetni krajane se jej oast° dotazovali na jeho matku a bratry v Ceskoslovensku a tak jim oznamuje tuto zpravu.

V Valeene bandy umoinily B-29.

8esteho derma tomu bylo ptesne rok, co svazy superfortni podnikly svou prvni missi a napadly japonske cile v Bangkogu, hlavnim meste Thailandu. Dnes jenom 20 leteckST sbor ma 2 tisice superforta na ostrovnich zakladnach k bombardovani japonskVch domovsk3'rch ostrovu. Tyto letouny ptedstavuji investici americkeho lidu ve vfti 1 miliardy a 200 miliont dolart. Nalety provadene ternito letouny jsou daldoklad na odpoved' tech kdo se ptasi ji kam jdou penize ziskane z valednV. ch bona_ V Dfileiite upozorneni! Kdyi pigete na HI. ICTeadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost tYkajici se vag ich poplatkii neb diuhu proti va;emu eertifikatu, neb vagelao pojrg teni u S. P. J. S. T., ei ohledne clatlivky. Vestniku — udejte fitly eislo neb sidlo va;eho fidu, neb eislo vaieho certifikitu.

UEDN± ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRAN.TA MOUtKA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPAN1 WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. S'ibsciption $1.50 a year tmeny adres zasilaji se do H:Nvni tradovny ye Fayetteville, Tex,-A. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'tet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

TO JE TA VYVOLENA ZEME To je ta vyvolena, zeme, to je ten vyvoleny luh.

Hovoii s nebem vrcht tome, zhoticich ketil muivi Bah. To je ta zeme vyvolena, mySlenky vane vedna stra2.

V to zemi 2ije kdesi 2ena, ze ktere vzejde MesihS. Tot' start' prilkopnik je lidstvi, jen z kalu, rmutu zvedne To je ta zeme .mueenictvi.

Den jeji cti v'Sak V to pilde rychle vzroste seine, dejinnou sudbou zasete.

To je tak vyvolena zeme, kde kvet dob lepSich vykvete.

Je nutno stare rally zhojit.

A rimy ty se zahoji.

Je nutno rozdelene spoilt tisiciletem po boji.

A krei-li se v prachu po vek, pramenil sly g te zureeni: Nemt2e zilstat mal3"7m elovek v to svate zemi Ureeni.

Ospale klima duch. A vesi sve hlavy lido bez slova.

Wail se mleet S'umne lesy a lnleet rovy htbitova.

Zda my g lenka se mluvit temne; lee promluvi ket hotici.

To je ta vyvolena zeme: chce svoje slovo dotici!

Viktor Dyk. (Psano roku 1915.)

V Poji g teni na iivot nutnosti. Neeini 2adneho rozdilu zdali nekdo s tou "nutnost" nesouhlasi.

Pravdou jest, 2e 2ivotni pojfAteni je nesporne nutnym pro nas v g echny, byt' i nekteti v torn nahledy. Kterak chybne byly a jsou domnenky, 2e je zbyteeno b3iti pojiglen na 2ivot, to nejpadneji kahlemu rozumnemu eloveku dokazuji 2alne osudy tech pozustalSrch, -kteri zustali zde bez ochrany a bez prostfedku v dobe pro ne nejhor g i a nejsmutnei g i,V.dnani dobe poiieteni na 2ivot je nepoStradatelna ochrana rodiny a neibezpeenej g i ukladani rnalkch eastek penez (mimo kupovani valeer&h bonda). Jest Ino'z.,"na, ficta k pamatce takoveho zemfeleho, kterS7 byt' mei dobre staral se spravedlive o pohodli sve rodiny, pokud zde byl, aveak 1.11konaysine zde zanechal rodinu bez jakehokoli zaegatfeni, maje .440 za 2iva, v letech staleho vSzdelku, ziskat

si pojistku pro ptipad neodekivane smrti Treba, ze se tail lasce sve rodiny za 2iva — je pochybno vent, 2e v mysli jeho pozastabich nevznikne hotka v3Yeitka vuei jeho nedbalosti a lehkomyslnosti. Cleni nail SPJST. ueini sv3iin ptatelilm, znam3.7m, jsoucim dosud bez 2ivotniho pojiSteni, nemalou sluibu a velike dobro, podajOi jim o pojiAteni vabec a pojistkach Jednoty zvlaSte, podrobne informace. NaS'e Slovanski, Podporujici Jednota Statu Texasu zalotena byla 1. dervence 1897 a behem doby 48 leteho pilsobeni vzrostla na lidovou organisaci malem o 20,000 elenech s majetkem etyti a pill milionu dolart.

Roku 1938 bylo sedm Nernal proti jednomu eechovi — dnes jest vAak jeden Nemec 'proti etyrem spojenSrm Slovanum. Dokud teskoslovensko dodrii sve spojenectvi s nejvitgi slovanskou ri g i a ostatnimi slovanskS7mi spojenci, nemusi mit oba y . Rok 1938 se nikdy nemusi opakovat, to zalezi jen na dnegni Ceske mlideii, jak vychovi se, jak vychovi sve deti a vnuky.

Odkaz spojenectvi- se Sovety, kterS, tato &ski generate pc) sobe zanechivi, je bohatSrm odkazem a je take nejfetii nadeji Ceskeho lidu.

Valna hromhda VSiconneho Whorl' a zistupcil odboeek SACT. konana bude tuto nedeli 24. dervna 1945 v representadni sini tadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex., zaeatek y e 3 hodiny odpoledne. Schtize tato je veleduldita a mela by obeslana bSiti pokud pomery dovoluji nejvetSim poatern zastupcfi odbodek, proto2e fleastnikum podan bude celkovS7 v3ikaz o einnosti vSestatniho sdru2eni texaskS7ch krajana a k diskusi ptijdou navrhy a plany, co a jak pobit s fondem SACT., aby tyto penize vykonaly co nejvice dobra osvobozeiVrn, ne2 v mnoh3ich y ecech stradajicich eechoslovan. Rekord SACT. je a bude historicky pamatnY, eestnY a pfikladnY. Sdru&ni Amer. Oechoslovakfi Texasu y e sve einnosti pro osvobozeni stare vlasti pomahalo s jinYmi organisacemi druheho odboje bez pobizeni °dhoti* yydatne a ph teto sve einnosti nezapominalo ani na podporu valedneho SpojenYch state a pomahalo Veestranne k viterstvi spojeneckYch zbrani. Nemalou takou pomoci byla a dosud jest spoluprace s AmerickYm OervenYm KfiZem, elenove SALT. ye veech osadach byli, dinni pfi sbirkach pene2nich a vydatne pomahali pfi celonarodni sbirce eativa, pradla, obuvi a jinYch veci pro lid porobenYch zemi v Evrope. Podrobna historie iicasti eeskeho Texasu ve valce bude podana v dejinach SALT., ktere budou zpracovany a budou jiste yYznamnYm dokladem prate, obeti a lasky texaskYch krajana ke stare vlasti. tfednici odbodek men by ut ted' ptipravit pro VYkonnY vYbor SALT. pfehled vykonane prate a pomoci valeenemu usili y e svern miste za poslednich 'g est let. Bui:lou to dejiny nejen pro na g haluzi v Texasu, ale i pro naee krajany ye stare vlasti, kam budou vYtisky poslany, aby zpravily lid v "deskoslo y ensku o naei fiaasti v druhem odboji v Texasu. Zajiste jenom ti, kteri se na shaneni finaneni pomoci, nezbytnou k vedeni odboje, mohou oceniti to drobnou praci naeich krajanfi a zvlaete naeich 2en, ktere maji lvi podil na tak krasnem vYsledku. Byla to prate a °bet pracujiciho lidu a ziskane penize vy2adovaly pile veeho elenstva SALT., nebot' penize pfichazely v drobn3ich mincich od lidi, ktefi neoplYvaji pozemskymi statky a tHce yydelavaji sve 'Zivobyti. Byly to dary lasky k zemi otcu, dary elechetnYch srdci, ktera nezapominaji sveho pfivodu a dovedou cititi s trpicimi a valkou posti2enYmi Pfitomne, kdy se teeime z viterstvi v Evrope a i z osvobozeni naeich bratfi a sester za mofem, radujeme se ztoho,ze od podatku a2 do vitezneho konce podileli jsme se nepfimo i my na tomto viteznem zapase. Necht' valra hromada clenu VYk. ITYboru i zastupcil odboeek SALT. ma prfibeh a vYsledek nejzdarnejei, necht' pamatne schtze teto a zaroveri Menstvo odboeek udr2i si v pameti, ze stares vlast zfistane i nadale pfedmetem naei lasky a pe6e.

Pomahejme SACT. zmirnit bidu naeeho lidu za motem, pomaliejme mu budovat, napravovat Skody a hojit rimy a bud'me ka2dY z nas vernYm tlumoenikem snah deskoslovenskeho naroda, jeho sastancem a propagatOren1!

glechetnY piispevek na Pamitnik v Lidicich doeel nam poetou koncem min. tYdne od bratra F. A. Marka z Cameron, Tex., s nasledujicimi tadky: "Ptilo2ene posilaM Sek na $50 (pa-. desat) co ptispevek do fondu pro postaveni iidickeho Pamitniku. Kdy2 na podzim roku 1938 Hitler zabral Sudety, tedy n.aSe krasna Cermna byla te2 do tohoto lupu mfadena. Toho listopadu me sestfenka Frantieka Markova psala, 2e nevi, co se s nimi stane, .2e nekteti u&tele a ueitelky jsou vystraseni, 2e budou tteba vypovezeni a zaroveri mi oznamila, ze moji maminky nejmlad'Si sestra zemtela u veku 84 let. Mam tam nekolik bratrancil a sestFenek a od toho easu jsem od nich neslyS'el, tedy nevim, jak se jim vede — asi dobfe ne — ale zhovadilci uz dostali a dostanou za jejich vztekle tiny." Cten3.7 bratte Marku, tisice a tisice nas oechoameridanfi men jsme a snad — doufejme — mime v osvobozene IA stare vlasti pokrevni pfibuzne, o nich od. zabrani es. pohranieniho fizemi zpravy-pfestaly dochazeti. Telegraficke spojen1 pies Moskvu bylo s Amerikou obnoveno a prave posledni dny dostal na g oblibenY matefetiny na statni universite, dr. Eduard Midek, telegrafickou depeei od sveho evakra, 2e jeho bratr dr. Jaroslav Mieek byl nacisty pOpraven 25. bfezna 1945. PodrobnYch bolnYch zvesti o pfibuznYch v Oeskoslovensku bade pfibYvat a musime bYti ptipraveni na zpravy tragicke, potadatel organu _nesly g el od babieky a §vakril v Praze a str3 -7cu v Hole g ove na Morave od roku 1939 a nedoekave vyakava na sebeskrovnejei zpravu, co se s nimi stalo, jsouli na ziva. Nae dobrY, pracovitY, eetrnY a spofadanY lid proLl v t. zv. Protektorate udinene peklo diky Bohu a viteznYm spojeneckYm armadam, tv2 je zase svoboden a nezavislY. Amerieti pkatele Oeskoslovenska vzali si za obnovit Lidice na Kladensku a ueinit z nich narodni pamatnik, ktery ina slou2it co symbol boje za lepei budoucnost lidstva. Oeska, Amerika a samosebou deskY Texas mel a ma vkly etedrou roku pro vee elechetne a jiste prispeje na uskutedneni dila vekupamatneho. Podporujme veemo2ne valeene usili, aby istivi Japonci byli co nejspiee zkruaeni jako byli zdrceni faeiste Nemecka. Nebot' jenom tak stanou se Lidice krasnYm symbolem boje za et'astnou budoucnost lidstva, jenom tak bude svet zase svobodnY a et'a,stnY, jenom tak budou Lidice obnoveny v Oeskoslovensku y e veech zemich evropskYch, ovladanYch Nemci, jenom tak bude lidicky kostelieek moci vyzvanet hrany re'Zimu, kterY se pokusil srazit do temnot svet, jen nyni kraei zase k svetlu! Diky y am bratFe F. A. Marku jmenem sberaciho vYboru, dal jste kraslay priklad rodove uvedomelosti a Slechetneho srdce . .. Ke2 jini nasleduji VaSeho zaticiho ptikladu!

Stateeni vojici Cs. armidy a vlastenci Cs. republiky nemalo prispen k porace faSistickeho Nemecka. Jednotky es. arrnady po boku Rude armady bojovaly hrdinne za spravedilvou a spoleenou vec, za svobodu a nezavislost svobodymilovnych nirodii. Stalety zipas slovansIdch nirodu za svobodu a iivot korunovin byl naprostym viterstvim nad nemeckS-mi faiistickSr mi vetted'.

Kolega Aug. J. Morris podrobil se operaci v nemocnici v Temple, Texas a koncem tohoto tydne ma pfijeti domft. Mimo pravidelnYch oeetfovatelek neduje o nej jeho dobra man2elka, jen s nim odejela do nemocnice, dim2 lepsi se mu nemohlo dostati. Bratr Morris se pozvolna pozdravuje a lekafi naporuduji dodateenY delei odpoeinek, by v klidu a pohodli uzdravil se fipine, co mu veici v tiskarne uplimne pfejerne. Redakci oechoslovaka pFevzal za kolegu • Aug. J. Morrise pfitel Emil Ba1ant.

Veern vernYm a peetivYm obeaniim Oeskoslovenska be rozellin socialnih.o postaveni a pallE7111.0Stticke 01s11:k-zosti, prosei 17:321.ri 6esk3"Tm pracujici pracovnikilm, ratziam I ?1;eriara, je otev3na cesta k nejeireimu podni..'tli a k ploen:S paw 1. Bude to tali price, ale raelostna, /robot' btic. .7e vylcortivina syobodOm 'Wean ye syobodne vlasti,

We sttedu, dne 20. derma 1945.

K Mai staromestske tragedie. Kagdoroene I vzpominame v techto dnech le geni staromestskeho, jet jako ponury pkizrak vYrustd, ze Bile hory. Foprava oeskYch pane na staromestskem namesti provedena 21. eervna 1621, byla jen prvnim elankera v diouhem a bolestnem rfigenci deskeho g ivota pobelohorskeho a svou bestialitou a barbarstvim, jerriu g nebylo v dejinach deskYch pkikladu, ohromila i ty, kteki nemeli pkidiny litovati givota odbojnYch eeskYch 'pant. Tak te gk.y a velky to byl zlodin, ze dovedl na nekolik hodin zneklidniti i krve gizniveho Habsburka Ferdinanda II., o nem g slovutnY dejepisec Denis pravi, ze not pied podepsanim ortelu ztravil v du gevnich mukach .. . aVIsta zvitezila nad pkikazdnim miru a lasky a Verdinand II. jedinYm gkrtnutim pera de,,vd popraviti 27 eeskYch pane (pkirozenYch maroda), a to za okolnosti tak nelidskYch, medeho podobneho lze se naditi snad jen u nejakeho divokeho kmene kkovackeho, nikoli vgak u panovnika, jen sam o sobe, tvrdil, :jest jedinym a nejpravdivejdirn vykladadem. :sad KristovYch Udekenim 5. hodiny ranni pondeli 21. eelma 1621 podala ona krvava exe-' pki nig bylo stinano, ve geno, .mudeno a c etvreeno zpilsobem nejohavej gim. Mnozi od: souzenci byli jeg te po smrti rozsekavani. Jesenicovi za giva vykizli jazyk, hlavy, ruce i nohy jim rozveg ovali po mostech a branach . . . Poprava staromestska napinila hrilZou deskY lid, jen brzy poznal, ge ptemogenim stave ntemogen byl vlastne celY narod. Cechy we/any byly na pospas goldnekum, nastaly konfiskace, zabirdni pudy a odmeriovani krvelaenYch eeskym majetkem, vyhaneni ze zeme, galakovani, trYzneni a stinani, gkoly byly rudeny, knihy odbirany a paleny, take s hmotnYm pusto genim„ pokradovalo soueasne i pustodeni dugevni a mravni. Stra gne stiny one barbarske persekuce (pronasledovani) na hmotnYch i dugevnich statcich deskeho naroda, ktere se tladily do jeho givota bezmala pinYch tri sta let, vyvolaly v dobe obrozenske tim vYraznefdi v odpor naroda deskeho k uprave tivota ye smyslu prOtireformace a byly podnetem revolty proti dynastii habsburske.

Nadeje noveho eeskoslovenska nespoeiva a memilg e spodivat na minulosti, i kdyby byla sebe yyznamnej gi, ponevad g gadny organism nennige it z odumfele nady toho, co jednou bylo.

Deliny jsou krasne, milujeme je, ponevad g nam prodluguji pkirozeny lidskY vek o staleti a tisitileti, ale stejne jako je sondasnosti; je i podstatou historicke krasy. Narody, ktere si vedle svYch pravYch dejin vybajily jedte jedny — vysnene — jsou narody nedt'astne, ponevad g nikdy nemohou dojit narodniho uspokojeni. Sny jsou sny a nikdy se nepromeni v givot, i kdyg se /lady roz gafne sny spinuji, ov gem i ty zkidka.

Tradici je tfeba mit v -Clete, ale nelze ji jednou opustit, a znova se ji dovolavat, podle toho, jak se to prave hodi. Nelze odhodit taboritskou tradici v okam giku yrcholneho narodniho nebezpeel, a kdy nepkitel je pora gen, bohugel nekYm jinYm, neg potomky husitu, opet se k ni vracet. Byla by chyba, kdyby si eeskY lid namluvil, ze cely svet se na nej diva s naddenim, kdyg vime, ge o tom nemfi ge bYt keel, ze svet se na 6echoslovaly diva tak khdne, nekdy se zdjmem, 'lady neteene, jako na ostatni narody sveta — mimo na Nemee a Japonce, ktere vice, di merle nenavidi. Uva glivi 6echoslovaci vedi, ge byly chyby v jejich narodni vYchove, ge musi hledat zcela nova cesty k mravnimu obrozeni, jehog je jim nezbytne tfeba. To v ge vgak souvisi nejen se socialnim kadem, je g si zVoli, nYbrg i s hospodakskYm systernern, ktery zavedou do jejich givota. A zde je ureita poti g. Po tolik let byli de gti lide degeni bolgevismem; byl to vge hroznY nesmysl, av gak gije stale v evropskem i americkem podvedomi, jak se je mogno pfesvedeit jegte dnes z rozrnluv s lidmi, kteki nemaji radi "system," jej g vibec neznaji a o nein g nic nevedi. Pi'ed:tavy moderniho Coveka o nova hospodai'ske organioaci a celera 2ivote v Ceskoslovensku jocu velml nejde jen o planoip:mi do dai'.7.6 nYbrg o technickou hos:12:1::;77.o7.: kterd, mute bYt usizutn6na cka.mLite e`71'>, jejf dom.6,enost: Neal poza,5glinc

Straus O.

VESTNf chyb o torn, ze lze vybudovat elektrarny a plynarny pro kakleho, 2e lze zdokonalit distribu.ci spotrebniho zboah, ge vgem lidem lze zajistit tki podstatne potieby givota: stfechu nad hlavou, odev, teplo a potravu, piny du gevni 2iva.

Je tkeba osvobodit germ z otroctvi v domacnosti, pomoci ji vgude, kde je to jen mo2ne, drobnymi stroji, zkratit v geobecne pracovni dobu a promenit prat' v radost ze 2iyota. Neni to vge tak obtane, jak by se na prvni pohied zdalo, je tu tkeba jen vice lasky, proto2e novy pivot, po nem2 lidstvo praline, nepoene bez lasky, ponevadi co je svet sve'tem nevze glo nikdy nic ze slepe a nielci nenavisti. Nebude ov gem slabosti, ani smilovanh, spravedlive veene mleeni mush. byt ulo2eno vgem — doslova vg em — kdo uvrhli lidstvo nejen do velkeho ne gtesti, nYbrt i do tak poni2ujici hanby. Komenskeho odkaz humanity zprosttedkovanY Kollarem, PalackYm a Masarykem mush zustat thelnYm kamenem Ceske mravouky, — jak jsme se prave ptesvedeili vYvojem fa g'ismu — zvitetem. Neni nejmengich pochyb o tom, ze kaklY narod, kterk by propadl fa gistickYm inetodom, by dospel na stejne hanebnou a nizkou &oven', jako dospeli Nemci a jejich spte2enci.

Do Caldwell a Bellville' elenstvu tan v techto osadach pkipominame, ge okrskove schfize organisatorfi, stanovene pro Caldwell na stkedu 20. Cervna a Bellville na stkedu 27.

Cervna, jsou otevkene pro eleny SPJST., co g bylo a je dosud udano v ka gdem oznameni techto schazi. Kratinka, Skala pro nage organisatory je zajimava, a pouena nejen pro tadove pracovniky staleho naboru elena novYch, nYbrt pro kagcleho loyalniho Mena nagi Jednoty, jemug stalY vzrust Jednoty lezi, jak se kika, na srdci, a kterY spravne vycit'uje, ge spoledna organisace nage vytaduje napomoc v gech jeji Ve zprave o zdatile slavnosti tadu Jaro Cis. 130. v Dallas jsme uvedli, 2e shodou neptiznivYch okolnosti hromadne uvo,deni novYch elenti bylo odlo2eno a na misto tohoto dOstojneho aktu ptitomni Atednici Hlavni 1:1tadovny p•ednesli velkemu shromatdeni sester a bratti nastin prate organisadni, co g pozorni posluchaei vyslechli s nemalou fieasti a nekteki po programu nam hekli, ze to bylo poueeni pro ka gdeho age v pkitomne dobe silne konkurence jinYch Podobne ptednagky o naboru elenti by mely bYti konany v kakle vetgi (made. Proto pi geme tyto adresovane nejen do jmenovanYch mist oznamenYch schazi organisatortl, nYbr g do vgech dalgich, kde kurs bude postupne potadan.

Kdo mazes, nelituj Casu ni cesty, vyprav se do schilze a sleduj jedno.ni pozorne! K referatu dallaske slavnosti dodateene uvadime dobrY napad bratra L. 0. Ho gka, tYkajici se naboru a naprosto vhodnk pro napodobeni jinde . . . V Dallas 'name dva tady: Pokrok Cis. 84. a Jaro Cis. 130; oba tady die planu br. Ho gka ustanovi si naborove dru2stvo, je2 budou mezi sebou závodit. Ktere dru2stvo ziska vice novYch.elent, dostane od porateneho cfru2stva znamenite pohosteni: jidlo a pith, partiely domina Ci karet, taneeni zabavu a nakonec sborove zapenou zdravici. Myglenka jiste dobra — vid'te?

Navgtevy v redakci. Ve Ctvrtek dopoledne m. tYdne pfekvapil nas nav gtevou teetnik Hlavni titadovny bratr Raymond UrbanovskY, ktery se svoji man2elkou dojel do West k nav gteve ptibuznYch a hlavne ku shledani se s bratrem panh Urbanovske — Willie 6o6kem — jen po viterstvi Spojencil byl vysvobozen ze zajeti v nemeckem taboke a pkijel domfi na del gi zotavenou. Bratr hiavni neetnik piivezl nam vYroeni zpravu o finanenim stavu na gi Jednoty, zatazenou v tomto aisle v anglicke dasti, ktera mela by vzbuditi zajem vgech &exit. Mangele Raym. Urbanovgti pobyli tu do nedele, kdy se vraceli domfi po geleznici. — V nedeli na Den °tea dojeli k nam syn Oldfich Moueka s mangelkou a deveatkem z Ennis, Tex. a pobyli s nami do veeera, cog nas hkejive potegilo. mi do veCera, ccz nas hkejive pote gilo. — V pondeli odpoledne z Cista jasna zastavilo u nas auto — dojeli k nam na zbytek odpoledne zet' Karel 2aludek s man2elkou a jednoletou holaidkou z Ennis.. Zajiste, ze jsme beoeekivanou ne.vieyou byli nemalo pot.gey.14,

TIitI RUSKE LIDICE. Alfred Kurella.

Ve vsi severne od Kurska ukazali mi zapisky, ktere zanechal nemecky policejni odd% pte10'4n3i pied easem z hlubokeho zazemi do t,flu nemecke armady na voronaske fronte: Byla to olSvykla hromada vzorne- ulo2enYch a oeislovanYch dokument y, je2 nosh s sebou katdO, jednotka tohoto vra gedneho byrokratickeho stroje.

V -Leh° hromade mrtvYch dokument y vYnikal jeden svazek, jehog titul byl krasopisne namalovan peelivou a smelou rukou: operace v trojithelniku. (Dreieckunternehmen) . Ozdobne inicialy pismen jako by kikaly • "Se mnou musiS" zachazet hezky opatrne."

Tento svazek obsahoval dokumenty, vztahujici se na trestnou vYpravu, vyslanou loni v proti partyzanum v okoli Brestu Litevskeho.

Daval poudny obraz prate vra gedneho stroje nemecke armady.

"Operate byly vykonany bez ru givYch incidenttl," prohladuje zprava podepsana "Holing, major a velitel tketiho praporu 15. policejniho pluku" a adresovana veliteli policie v Brestu Litevskem. "Vsi byly podle rozkazu vypaleny," oznamuje pan major, "celkem bylo zastieleno 169 osob v Borisovce, 705 osob v Borcich a 289 osob v Zablocich. Dobytek, movitosti, obili, dopravni prostkedky a stroje byly se souhlaseni kompetentniho mistniho vildce odvezeny do bezpeene fischovy. Celkem 1,470 kusfi dobytka, 1,105 veptfi, 148 koni a 1,225 ovci bylo odehnino do Divina a Mokran."

1163 zavragdenYch lidi bylo s byrokratick0U pfesnosti zapsdno spolu s 3,948 zvikaty.

Major Holing hlasi take vady pit teto operaci. Dostal prhlis malo vojakii. "I kdyby byl rozmer vsi znam, 'bine obklideni bylo by nemo2ne, nebot' vet gina obyvatel skrYvala se v less.

Je znamo, ze bandite a jejich pomocnici reali se skrYvaji na osamelYch stavenich a prchajt pit nejmendim popudu, zatim co lide s eistSin svedomim zustavaji na miste."

JinYmi slovy, major Holling dal vedome a chladnokresne odpravit 1,163 nevinnSt ch newtCana — "lide s eistYm svedomim."

Major Holling pkipojuje k teto "operant zprave" nekolik stanosti. Pri ntedni konferenci o navrhovane operaci objevil se na scene SS Hauptscharfiihrer Welsch od bezpednostni policie — nejobavaneftiho Himmlerova orginu zazemi. Postal ho Hauptscharfiihrer Topf. Major Holling hla.si: "Projevil neobyeejne drzY postoj a choval se zpilsobem naprosto neukaznenYm. Jak jsem zjistil, Welsch vypil kratce pied tirn znane mnogstvi vodky."

Tento Welsch trval na tom, aby se mohl osobne zueastnit operaci. Zda se, ge chtil pouiit jinYch popraveich metod ne g obvykle utiva.

Schutzpolizei. Major Holling odmitl tuto Oast, nebot' si byl jist, 2e dovede kidit takove operace, ani2 si v nejmen gim zadal.

Tak tomu bylo. Ale stalo se je gte nee° jineho co majora rozhnevalo. Hned prvniho dne se u neho Untersturmfiihrer Hellweig od bezpeenostni slug by v Brestu. Byl opravnen odvezt pro svilj utvar v nakladnim autu zasoby z vesnic, ktere mely bYt vypaleny.

Major Holling "byl udiven pasivnhm jednanim bezpeenostni policie pit operacich." Ale prave tak, jako ka g dY jinY, tkas1 se pied bez-, peenostni policii a chmurne dovolil ligackemu Hellweigovi "neco odvezt." Ten vyu gil tohoto povolenh a nalo gil auto pine.

"Zatiin vg ak," pokraeuje zprava Hollinga, "abjevil se jinY Hauptsturmfiihrer. Spolu s Hellweigem nakladali se shromadenYm Aatstvem a nabytkem podle libosti, veci rortfid'ovali a dali je naloiit." Holling temto hyenam nieem nebranil.Jen si pozdeji poste goval: "6lovek ma dojern, ze se bezpeenostni policie ten zvla'Stnim vSrsadam."

To vdechno se stalo loni mezi 28. a 30. zatint.

1,163 pokojnYch sovetskYch obeanu bylo poovradeno y e tr-ech dnech. Jejich vrahy byli, po.r kud vime: Welsch, lupiC a bezpeenostni cie z Brestu, Wangesmann, -Topf a Hellweig, major Holiing, od 3. praporu 15. policejniho pluku a S. D, Sachbearbotter dr. Brandstetter.

Strana 10.

Ve stfedu, dne 20. 6ervna 1945.

V$`STNIK ,

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS attEMMINISEBEII,

All That Was Left Of The Herrenvolk (As seen by Germany's first non-Nazi paper) The Mitteilungen, a weekly newspaper published by the Allied military authorities in the Rhineland for the German civilian population is 22 inches long and 16 inches wide. In a small compass it gives an abundthice of reading matter a touches so many subjects that one is filled with admiration for the versatility and courage of the editorial staff in their victorious struggle with the paper shortage. Taken as a whole, Mitteilungen is an excellent organ of the Allies. For Germany it is the first paper to emerge from the nationalist socialist black-out since Vossische Zeitung was discontinued on orders from abOve in 1933.

Two things make this paper agreeable reading for us in an Allied country; firstly, what our military authorities have to say about he Herrenvolk of yesterday, and secondly the picture which emerges of conditions and early developments in occupied Germany. (The text is supplemented by excellent photographs.)

The title-page contains reports from the various fronts and brief and concentrated political news. Every leading article bears General Eisenhower's autograph. Orders and regulations of the military authorities are often to be found at the top of the page. Warnings are issued to the population and there is a special list of all the offenses punishable with death.

The selection of offenses is a. just one and should tend to damp fanaticism, since werewolves and saboteurs of all kinds risk their lives. A sharply worded editorial proclaims the complete abolition of Nazi law, including the anti-Jewish laws, and prohibits the formation of parties.

The back page (or pages) presents explanations and information about the life in occupied Germany, partly in articles, partly in short news items. So far there is no direct or indirect postal communication of any kind, so the Germans under Allied military authority have no bridge to the outside world or between themselves except Mitteilungen, which is distributed by the various mayors.

The re-education of German youth is a problem which has been occupying the attention of Allied public opinion. Naturally this question is frequently dealt in Mitteilungen. The schools are still closed, but the most urgent reforms will soon be decided and carried out by Allied decree.

Under these reforms every German teacher must eradicate from the school curriculum: (1) All glorification of militarism, everything intended to serve as an introduction to military knowledge, whether in the scientific, economic or industrial field. The study of military geography is also to disappear (Geopolitk should fall under this head).

(2) The dissemination, revival or justification of the National Socialist doctrine and the glorification of the National Socialist leader.

(3) Everything aiming at discrimination on racial or religious grounds.

(4) All hostility towards the United Nations or aiming at disturbing relations between them.

This last point is important. It is intended to prevent prejudiced teaching to the effect that only a war between Russia, Britain and America can again make Germany a powerful factor and is therefore to be striven for.

There are some very impressive statistics and diagrams intended to impress upon the paper's readers the things hitherto hushed up by

II liI ,1( kri

ti

ESTNI Goebbels. The Germans learn for the first time something about the actual density of population if the United Nations and their inexhaustible economic resources. This is followed by a sentence which should carry weight in this context: "The scorched earth policy does not hit the Allies who have brought stores with them; but the German people will be dependent on its own resources."

Comparison of the maps of 1939 and 1945 is also instructive. They show more clearly than words the folly of Hitler's megalomania. The Nazi Europe of Winter 1941, that- threatening Collossus, and the remnant which remained in 1945 as the last untenable line of defense form a fantastic contrast which is at the same time an emphatic warning.

The refugee problem, not the new one but the old one of 1933 for which Hitler is responsible, is also touched upon once. Mitteilungen mentions how greatly Central European intellectuals like Einstein , and Thomas Mann are honored in the United States where they are described as German geniuses.

Under a heading "The World Speaks" are news items from Allied and neutral countries as well as Germany and Japan. There are also summaries of articles in non-German newspapers. Then we find more maps set side by side: "Twelve Years of Hitler — Six Years of War." The memory of recent days of terror is to be kept awake. Thus the Germans in occupied territory are given details of the fury with which Nazis, S.S. and Gestapo are senselessly prolonging the death-agony of the Third Reich.

Parallels must naturally result and make the German reader see that he is not one of the oppressed but one of those who have been freed in time. Property of the Reich, the Party and its subsidiary bodies is commandeered.

Germans are warned that attempts to divert it will be punished in an exemplary manner.

Several photographs show the ex-Fuehrer in the true light. The German reader now learns in black and white of the sink of iniquity, brutality, crime and corruption of which he only heard rumors before. Hitler, Goering, Terboven and Grohe show up differently in these pages from the way which they appear in Dr. Goebbels' fairy-tales. It cannot be unintentional that the very next column contains the information that the German concentration camps from which the surviving prisoners have been liberated are now awaiting a new consignment of inmates consisting of prominent Nazis.

Mitteilungen nas- one fault. It does not make the Germans as conscious of the collective complicity in the crimes of the nation as one could wish. When this weekly is followed by dailies with some local color, they will have a serious task. It is not sufficient for British M. P.s to see the Nazi murder camps. The Germans themselves need radical cure. They must know in detail why the world despises a nation which once boasted of its poets and thinkers, can now only expect instead of new books and new scientific teachings the latest "discoveries" in the technique of sadism and mass murder. It seems to me impossible that the Germans should change inwardly until they have been clearly shown that blind obedience to criminal orders is not self-evident duty.

A striking section of the paper is headed "Hushed up till now." The choice of items furnishes a shattering picture of what Goebbel's totalitarian propaganda concealed from the German nation. Thus they are only hearing now why Hitler's army had to withdraw from Stalingrad, and the history of the Africa Corps and its defeat. Commentaries on Tehe-

I

I ■ 11

tt.II

111

'1,11, ii ■■ •ti

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday. ran, Yalta, etc., and extracts from speeches by Roosevelt, Stalin and Churchill should destroy any hopes of a decisive conflict in the Allied camp. Instruction of this kind is important and necessary for the internal consolidation of Germany and for more healthy political development after the vacuum has been overcome.

"Hushed up till now" also contains information about labor and wage conditions in Britain and America. The question of Trade Unions is dealt with so frequently and in such detail that one can read an encouragement to form free Trade Unions between the lines.

(One free German Trade Union has actually been formed in Aachen.)

In the home news a new type of German speaks to us, the type which the Allied military authorities doubtless wish to see. He is the hero of everyday life and a sharp contrast to the mystic and heroic ideal, baptized in blood and iron, which was preached by Hitler, Goebbels and Rosenberg. The simple-sounding conception of homely loyalty has been emphazised. A surprising amount of space is devoted to praising such men, women and families who defied the evacuation orders or managed to get round them cleverly. Among the pictures reproduced is the photograph of a cellar in which a Catholic priest hid from the Gestapo.

Another photo bears the words: "This master butcher provided food for the Aachen refugees in the Brandt reception camp." The man is shown in a white overall with a couple of enormous sides of meat. These heroes of everyday life look different from the S.S. heroes with their fat chests smothered in orders. Yes, people are being brought back from the heights of Valhalla to the sober reality of the often meagre cooking pot.

This return to home and work, to the little world of everyday life, is also expressed politically in the popular phrase: "The small man is once more master of his own house." Another headline runs: "The unimportant people are staying behind" (this was while attempts at evacuation were still going on). and it is not uninteresting to learn from interviews why they stayed behind. "Our fathers and sons will come home and someone must be there to receive them . . . " "We have lost faith in the Nazis . " "There was no sense in going to another part of the Reich. It was better to stay. it meant we should be quicker out of the frontline and escape more bombing . .

What is shown by these short interviews is really pure selfishness. People were trying to find the most comfortable way in the long run, they wanted peace and quiet, since everything was lost anyway. These humble people who feel neither guilt nor remorse certainl y do not owe Hitler a grudge for having begun the war but only for having lost it.

V DELEGATION OF AMERICAN OFFICERS IN PRAGUE According to a recent radio broadcast beamed from Prague, as recorded by the Federal Communication Commission, Price Minister Men& Fierlinger conferred with a delegation of high American officers from the General Staff of Gen. Eisenhower. They promised to cooperate with the Czech National Committees and to allow the representatives of the Czechoslovakian press and radio to work in the territory occupied by the American Military forces.

V Teacher (to geography class) : Can anyone tell me where Pittsburgh is?

Smart Boy: They are playing in St. Louis tc)day.

CZECHOSLOVAKIAN PEOPLE HONOR MEMORY OF CHARLOTTA MASARYK On May 13, the anniversary of the death of Charlotta Masaryk, American born wife of the President Liberator of Czechoslovakia a delegation of the Czechoslovakian government visited her grave at Lany to pay their respect to the memory of both the great American woman who became the First Lady of Czechoslovakia and her husband who shares the grave with her.

Mrs. Masaryk was born in Boston, Massachusetts, November 28, 1850, and married Thomas Masaryk while she was a student of music in Germany. During the First World war she was persecuted by the Austrian government because of the activity of her husband, who was then leading the Czechoslovakian liberation movement abroad. She died May 13, 1923.

Although an American intellectual of the middle class, Mrs. Masaryk soon after her arrival in Prague became identified with the rising Czechoslovakian labor movement and took a lively interest especially in the Cooperatives.

She was one of the founders of the Consumers' Cooperative Society in Prague, one of the most important of its kind in Central Europe.

V THIRD EDITION OF "PROGRESSIVE CZECH" AVAILABLE The Czechoslovak National Council of America has published a third edition of the textbook of the Czech language entitled "Progressive Czech." It is a reprint of the second, revised edition, which was published in 1940. The first edition appeared in 1936.

The author of the text is prof. Bohumil'E. Mikula, a teacher in the J. Sterling Morton High School, Cicero, Illionis, who is a proficient teacher of the Czech language to those of Czechoslovakian descent, as well as to those of other nationalities. The book is tised in several colleges and universities, as well as in the high schools in Illinois and Texas.

A leading publishing company of the United States was selected to produce the book, and no expense was spared in making it a book excellent in every respect. The Czech language is printed with its natural accent. Every learning difficulty is printed in bold face type, a departure from the practice observed in the usual textbook wherein learning difficulties are frequently buried in the mass of known material. A thoroughly modern format and cover design were determined upon. Consequently the Czechoslovak National Council presents "Progressive Czech" as a significant achievement in the field of practical instruction for students interested in the study of Czech as a modern language. The price of the book is $2.50 a copy.

V TALL FISH YARN Can You Top It? Australians are turning a skeptical ear to a new high in fish stories. The story is attributable to no less an authentic source than the physics research laboratory of Melbourne University. Scientists experimenting with methods of quick freezing dropped two goldfish into liquid air. Air liquifies at minus 180 degrees of 212 degrees of frost and both the goldfish immediately stiffened like stone. The experimenters took one, and struck it with a hammer. It shattered into a score of icy splinters.

The other one, apparently long since dead, was dropped back in its water where it defrosted itself and, after a few groggy steers, contentedly resumed its beat around the bowl.

-V ORGANIZED LABOR REPRESENTED IN ECONOMIC COUNCIL A radio announcement emanating from Prague and recorded by F.C.C. states that the Czechoslovakian cabinet decided to include the representatives of the reorganized Central Committee of the Trade Unions as permanent members of the Economic Council of the Republic,

Annual Statement of Slavonic Benevolent Order of the State of Texas for the year 1944 Balance from previous year INCOME Net amount received from members Total income from investments Sale of lodge supplies Earnest money Refund Excise tax Appraisal fee Gross profit on sale of real estate Gross profit on sale of bonds Gross increase by adjustment in book value bonds

$4,133,310.35 $ 305,395.75 183,811.62 108.78 1,350.00 332.72 1,500.00 34,094.24 1,858.70 1,896.32

Total income

530,348.13

Total with balance of previous year $4,663,658.48 DISBURSEMENTS Total benefits and payments made to members 199,971.68 Commissions to organizers 15,372.15 Field supervision and traveling expenses 1,094.72 Medical examiners' fees 3,235.50 Salaries of home office employees 7,148.03 Salaries and all other compensations of officers, trustees and committees, 14,021.58 Traveling expenses of officers, trustees, and committees 720.43 For collection and remittance of payments and dues .

226.34 Insurance Dept. fees and expenses 1,162.62 Rent of office 720.00 General office maintanance and expense 1,189.57 Advertising, printing, and stationery 2,016.86 Postage, express, telegraph and telephone 2,526.15 Lodge supplies 512.60 Official publication 9,237.40 Expense of Supreme Lodge meetings and convention 17,656.42 Officers bonds and notary fees 234.50 Taxes, repairs and other expenses on real estate 3,541.91 Attorneys fee on mortgage loans 2,831.30 Disbursements of Earnest money 4,176.12 Collection and exchange on bank 4.40 Donations (including 1941 S.A.C.T.) 14,795.50 Gross loss on sale of real estate 8,663.89 Gross loss on sale of bonds 850.00 Gross decrease by adjustment of mortgage loans 245.80 Gross decrease by adjustment of bonds, including amortization of premiums 111,240.80 Total disbursements

423,396.27

Balance January 1, 1945

$4,240,262.21

LEDGER ASSETS Book value of Real Estate $ 85,506.38 Mortgage loans on real estate 1,445,564.97 Loans secured by collateral 633.69 511,534.71 Loans on certificates of members 1,878374.99 Book value of Bonds 309,582.30.

Deposits in banks not on interest 45.00 Bills receivable 8,020.17 Supreme Lodge office furniture and fixtures 1,000.00 Automobile $4,240,262.21 Total Ledger Assets NON-LEDGER ASSETS 18,517.12 Gross interest due and accrued on mortgage loans 12,003.68 Gross interest due and accrued on bonds 32,309.44 Gross interest due and accrued on certificate loans 62,830.24 Total interest due and accrued Payments actually collected - by subordinate lodges not 19,506.79 yet turned over to Supreme Lodge $4,322,599.24

Gross Assets NON-ADMITTED ASSETS Bill receivable Book value of real estate over market value Book value of bonds over amortized value Interest over 1 year past due on mortgage loans Certificate loans in excess of loan value of certificates Office furniture and fixtures and automobile Collateral loans Mortgage loans over 71.42% value of security

45.00 1,058.38 17,460.00 2,648.19 941.54 9,020.17 633:69 684.10

Total Admitted Assets RESE EVES AND UNASSIGNED FUNDS Death (Estimated net losses incurred not yet reported) 465.97 Salaries, rents, ex senses, etc., due and accrued ....

1.0,95 Taxes due or acernec ...

32,491.07 $4,290,108.17 10,000.00

Advance payments of premiums Unearned interest paid in advance on certificate loans Unpaid minors' claims Interest due and accrued on minors' claims Earnest money in suspense

28,595.15 2,520.20 24,744.10 6,153.37 1,350.00

Unpaid claims and other current liabilities Whole Life (A & B) N. F. C. 4% Level Prem. 2,699,497.00 20-Pay Life (C) Amer. Exp. 4% F.P.T. 665,869.00 15-Pay Life (D) N. F. C. 4% Ill. Std. 98,935.00 10-Pay L. & 15 Yr. E. (E.&F.) Amer. Exp. 3 1/2% Ill. Std. 12,036.00 20-Yr. Endt. (G) Amer. Exp. 3 1/2% F.P.T. 28,363.00 Endt. at 65 (H) N.F.C. 4% Ill. Std. 6,170.00 20-Pay Endt. at 60 (I) Amer. Exp. 3 1/2 % Ill. Std. 11,689.00 Paid-up Life (Adult) Amer. Exp. 3 1/2% 116,803.00 20-Pay Juvenile Amer. Exp. 3 1/2% F. P. T. 32,619.00 E. at 18 & 20 Yr. Juv. Amer. Exp. 3 1/2 % Ill. Std. 5,548.00 Paid-up Life & Endt.

Amer. Exp. 3 1/2% 2,475.00 16 Year Term. Juv. Std. Ind. 3 1/2 % Level Prem. 2,774.00 Total Reserves Reserve for rate reduction to members over age 70 General contingency reserve

63,839.34 73,839.34

3,682,778.00 50,000.00 70,000.00

120,000.00

Total liabilities Unassigned funds

$3,876,617.34 413,490.83

To balanced with admitted assets

$4,290,108.17

RED ARMY CHOIR The Red Army Song and Dancing Ensemble has recently returned from its first trip abroad since the outbreak of the war. It has been in Finland. People who attended the Helsinki concerts say that the Finns — usually considered a stony-hearted people — were swept • with a wave of emotion when they heard this famous choir. "It was the first time I have ever seen the Finns really enthusiastic about anything," a Russian, who knows Finland well, told me.

It is nearly eight years since the Ensemble gave its triumphant season at the Salle Pleyel during the 1937 Paris Exhibition, and its memorable Prague concerts on the way home.

Their repertoire has -changed. Instead of the Internationale, it is with the Soviet National Anthem that the concerts open, and this is an authoritative rendering, for Professor Alexandrov — the Choir's Directur. — is the composer.

Many new songs, usually of a sentimental, tender character, reflect the mood of eontemporary Russia, whose taste in popular music is much closer to that of Victorian England than to our present jazz-corrupted age. The choir broke new ground last mont.0 by introducing into its programme English and American songs, including Tipperary, There is a Tavern in the Town, and Here's to the Maiden of Bashful Fifteen.

The style of singing, however, remains little changed and its vitality is-undiminished. Flexibility and sublety of nuances, amazing exuberance, lightness of articulation, and the naturalness of the voices captivates and delights the audiences. The Red Army Choir has achieved poPularity without vulgarity; it has adapted folk-music to the concert hail without over-refining it. Its performances are as pleasing to connoisseurs as to the masse, and they are intelligible to all.

The Red Army Song and Danc3 Ensemble was organized seventeen years ago and at first consisted of twelve singers and dancers di,rested by Professor Alexandrov. Tne Professor — who now holds the rank of Major-General — is sixty-one years old and is the son of a peasant of Moscow Province. As a youth he studied composition under Isadov, Glaiunov and Rimskykorpakov, and graduated ?roan Moscow Conservatoire In 1913. He is a thor; oughly accomplished all round musician. He is stockily built, and modest to the point of selfeffacement. On the platform his relation to his Ensemble — which has now grown to over one hundred and fifty — is pat ?rnal. Sometimes, after a particularly brililant piece of virtuosity, like the humming of Schumann's Teaumerei, he looks at the public with an expression that

suggests that he, too, is surprised at the quality of the performance.

The Ensemble has been closely associated with the Red Army's activities since it was first founded. In the Autumn of 1329 it went to the Far East to give concerts, in front-line positions, during the conflict over the Chinese Eastern railroad, and on Genghis Khan Rampart, near Manchuli, it recei7ed its baptism of fire. In 1932 and in 1938 the Choir was again in the Far East. They were there when the Japanese crossed the Soviet border, and they at once volunteered to be sear to the Scene of the fighting at Charigkuterig Hi i l. Beside the lily marches of Lake Hassan they sang during sanguinary battles in which the Japanese were hurled back from Changkufeng Hill.

Earlier that year the Ensemble gave a remarkable performance "n the German border-'at the Czechoslovak town of 'Usti nad Labem (Aussig), which was attended by thousands of people who filled the big Sport Palace. It was at a time when political feeling betwe'in the Fascist and Democratic elements in the local Sudeten German population ran hig'a, and the concert was a mark of Soviet sytnpatlij for those who were loyal .o the Czechoslovak State during that peri3d of severe strain, Pew diStingttiShed visitors to Moscow clufing the war left without attending a concert by this famous Ensemble. It has perfo rmed to Winston Churchill, Eden, Marshal Tito, and President Bend, usually in the concert hall of Red Army House, a handsome building where most of the social and educational letititieS of the Red Army centr3. D./1ring the intervals, visitors have had an opportunity of learning how important a place the Army occupies in Soviet life, quite apart from. its military role.

Both the words "Political" and "Cultural" have a much broader sense in Soviet Russia than in England: Political instruction in the Red Army covers much that we should call Educational, such as the study of current affairs; while culture includes amateur Art activities, and the work of the studio which was named after Griekov, which for many years has been recording army life in peace and war.

I have often thought, while attending the Red Army Ensemble's concerts that we, in Britain, might do well to study Soviet experience in the field of educational and particularly of cultural activity in the Army, for England will, presumably, need to have substantial armed forces for a long time. The British Army has much to live down in its attitude towards the Arts. I remember the disgust of its soldiers, in the early stages of the war, with the quality of entertainment pro-.. vided for them in garri?solx towns. The author

Growth Of The Order Since Organization July 1, 1897 1900 1905 1910 1915 1920 1926 1930 1935 1940 1941 1942 1943 1944

Number of Cert. in Force 1214 3313 5653 8375 10070 10630 11365 12282 16604 17134 17321 18105 19194

Amount of Insur. in Force $ 890,750.00 2,776,750.00 4,903,750.00 7,480,750.00 9 803 000.00 10.053,750.00 10,853,000.00 11,700 000.00 • 14,758 000.00 15,196,000.00 15,370,000.00 15,702 000.00 16,669,000.00

DEATH CLAIMS PAID SINCE • ORGANIZATION, Adult Department Juvenile Department

$3,143,542.00 6,656.00

Total

$3,150,198.00

rities, they said, had seriously under-estimated the taste of the average soldier. It is difficult, too, in listening to the trashy music that is put out by the B.B.C. in its Forces' Programmes to avoid comparison with the Soviet attitude which definitely seeks to form good taste and to lead people to an appreciation of the Arts.

The British Army has done much to encourage good painting, under the War Artists' Scheme.

Could it not also become a patron of music, literature, archaelogy, and architecture, as the Ralph Parker.

Red Army has?

RUSSIANS WILL TRAIN NEW CZECHOSLOVAKIAN ARMY In a statement broadcast from Prague, on May 20, and recorded by the Reuter Agency, Gen. B. Boeek, Czechoslovakian Chief of Staff, said that the armament and the training of the new Czechoslovakian Army and those of. the Red Army will be identical.

(After the First World War the training and equipment of the Czechoslovakian army was directed by the French Military Mission, and many Czechoslovakian officers' received their military training in the French Military schools.)

SYMBOLIC V INITIALS 1i-tiring the twenty years of Czechoslovakiari independence the initials CSR stood for the of. ficial title of the CzechosloVak Republic. Since the liberation of Czechoslovakia a ble`w mean ing has been read into the monogram /4/ the Czechoslovakian people. Today CSR staridS, not only for the t eskoslovenska Republika, but also for Churchill, Stalin, and Roosevelt, whose efforts resulted in its liberation.

V New member is an asset — life asset — of any fraternal organization. We need theSe neW members not only to boost our memberekip but to safeguard its age average, which plays Stiell important role in any insurance organizatioit.

The best way to maintain favorable average is to secure as many children as we possibly can, so — sign one child today or start at home with your own family.

V Houston, Texas There is going to be another free dance given for the members of Lodge Pokrok Houstonu No. 88, and their friends, on Saturday, Juri 23rd, 1945. Music will be furnished by J. R. Baea. The Womens' Club will serve one of their famous suppers. The supper will be served; from 6:30 until 9:00 o'clock. No reservation are, necessary. Come, get acquainted and enjoy, yourself with us again.

Entertainment Committee -•

Ve sttedu, dne 20. 6ervna 1945..

DALgi OBJEVY HITLEROVSKtCH ZLO6INt NA SLOVENSKIJ. V RuZomberku vygly najevo dalgi hrozne vrazdy, ktere spachali nemecti zlodinci na slovenskem obyvatelstvu. Ko gickY tisk i rozhlas se zabyva hroznYmi objevy v RuZomberku a okoli.

Sotva jarni slunce rortalo, snih na blizkych vrcholech a stranich, objevuje se mnoZstvi mrtvYch obeti hitlerovskYch zloeinct.

Kratce po obsazeni RuZomberka Nemci v dobe povstani zadal se okresni soud v RuZomberku pinit muZi a Zenami, starymi i mladymi, ktere gestapo za pomoci gardistickYch zradct ptivelelo do vezeni pro podezkeni z teasti na povstani. Z pkepinenYch vezeni povolavali gestapaci lidi k vYslechu, pti dem2 vymysleli d'dbelske zpOsoby mudeni. Na pi-. elektrickYm proudem propalovali obetena uSi, nos a jazyk.

Dale poStvali na zkrvavene polomrtve bili hladove psy a pak se kochali pohledem na toto strag ne divadlo, jak psi trhaji tela ZivYch zeslablYch °bal. °bean z Likavky oervinka byl nekolik tYdnii y e vezeni gestapa. RychlYm ttokem es. a ruskYch vojsk byl z vezeni zachranen. aervinka vypravel, Ze byl poslan na praci do domu, kde gestapo provadelo vYslechy. Vial tam hromadu asi 800 ()Wen mu2skYch i ZenskYch, vojenskYch uniforem na gicti i ruskYch. V gechny obleky byly zkrvaveny. eervinku ptedvolali k vYslechu a muoili ho elektrickym proudem, pichali mu jehly do list. Gestapo postupne postfilelo sta lidi z RuZomberka i -jinYch obci, na pt. z Likavky, Treneanske Teple, Tureanske Bele, Liskove i z jinYch obci.

V obci Liskove zavraZdili ()beam, 8tefana Kliaeana, g edesatileteho starce, jen proto, ze u nej naSTi vojensky plaSt'. V Liskove pobili Nemci y lednu mimo jinYch ptipadt najednou skupinu 22 lidi, mezi nimi teZ jedno device. V sousednich vesnicich odvadelo gestapo obeany po skupinach do blizkYch lest, kde je zavraZdili vYstkely do tYla. Jen nekdy povolili obeantm mrtvoly pochovat. Jindy hazeli sve °bet ptimo do Vahu, aby zahladili stopy svYch zloeint. Ve vesnici Liieky zasttelili partyzani poeatkem tnora dva hitlerovce. Druheho dne sebrali gestapaci 8 lidi. Dne 24. imora naSli bide z techto obeti 4 mrtve. V Likavce odvlekli Aestnactileti sedmnactileti zloeinci v uniformach SS 11 lidi do blizkeho lesa, kde je postfileli. Jednoho zasttelill jiz cestou a jine pkinutili nest mrtvolu dale do lesa, kde yeah, ze je deka, tYZ osud. V donne Kliaeno vodili elenove gestapa a SS sve abet po skupinach. Obeti si nejprve musely vykopat hrob a pak byly posttileny. Mezi nimi bylo mnoho deveat a Zen. JeSte nyni jsou tam po zemi rozhazene rtzne ptedmety °bed..

Nekteti pachatele byli dopadeni. Jeden z dozorcti vypovidal, ze vezni po p pkisnem vYslechu byli sttileni v okoli RuZemberka. Druhy pkiznaval, ze gastapo a gardiste hledali vgude partyzariy, slovenske vojaky, rusks vojaky i komunisty.• Vkchny vyslYchali v budove ruZomberskeho soudu. Mnohe prb vYslechu umueili, jejich mrtvoly hazeli do Vahu. Franti gek Gregor, kterY byl zachranen rychlYm osvobozenim Rutomberka, prohlasil, ze za dobu jeho uvezneni bylo gestapem pobito na 1,000 partyzant a 100 partyzanek. Obeti byly stfileny podle jeho v Likavce, y e Vlkolinskem lese, u WWI° potoka. V okoli RuZomberka nenechali Weinci hromadnYch hrobt. Aby zahladili stopy svych zlocint, hazeli mrtve do Vahu nebo je zanechali rortrouS'ene po lese. Z 1500 obeli ruZomberskych bylo pochovano jen nekolik desitek. Slovensky narod nedopusti, aby tyto dalgi zloeiny hitlerovct ztstaly bez odplaty. Bude bojovat, pokud posledni z vralati nebude msten.

V 7. upisovaci kampaii valeene Transfuse krve (ne plasmy) zranenemu na bojig ti zachranila nesdetne Zivoty. Dopravit 10 pinta krve ze San Franciska na Okinawu stoji asi 80 dolart. To je dolorYm dokladem upozornext, ze valka v tichomoki je dra2S1 nasledkem vettich vzdalenosti. Ale 80 dolart je mal g, cena za zachranu lidskeho tivota. Kupujte tudit vabOn4Y.

V S TN f CESTA DOMU.

Posledni zamavani rukou malYm okenkem rozjitdelici se Dakoty, posledni good-bye, rychle se mengicimu chomadku postav, jet zustaly vzadu, na pevne pixie — a jit jsme se odlepili.

Cesta zpatky. Okamtik, po nemt jsme kaki* z nas tak dlouho toutili, koneene nade gel. Jedeme dona.

Po gesti a pub letech opou gti president Beneg zemi, do nit se uchYlil, kdy jeho vlast ye sve narodni mdlobe nemela pro neho mists. Zemi, jet se mu stala domovem v tetke dobe exilu, kde protil nejtet gi chvile boje za svobodu, kde vide svou vlast opet povstavat z nicoty pokoteni az k pine rovnosti ye spoleenosti vitezil z teto valky.

Naposledy pattime se vzdu gnYch vin na malebnou perspektivou anglickeho'country,'na tu krasnou velikou zahradu stromu, propletenou jakoby vymetenYmi cestiekami silnic a posetou skupinkami dervenYch domeekt, nakupenYch kolem gedYch uniformnich kosteliekti s etverhrannYmi vitkami. A ut jsme nad Karlalem, nad tend nekolika desitkami kilometre zeekeneho gedozeleneho zrcadla, jet nas ochranith v r. 1940 od zahuby. Posledni pohled zpet na heave irtesy teto--podle 6apka—nejexotietej gi zeme sveta a ut pteletame pozemni hranici kontinentu. Stihaeky nagi eeskoslovenske perute, jet nam byly destnym doprovodem, ptiletaji v tesne sousedstvi na geho letounu. Vzajenme zamavani rukou, posledni "grinning smile" tech slavnYch a netnavnYch straIct britslzeho vzduchu.

Mame krasny pkedjarni den. Slunce se mocne opira do praveho boku na gi Dakoty. Pod nami, v hloubce, mosaika polidek, luk, silnic, kidek.

Polieka vesmes u2 pine pkipravena, aby dala prvou trodu trpici Francii. Silnice vSak zeji prazdnotou. Jen ojedinele vozidlo se plazi tu a tam po rozvite spleti peSinek pod nami. Cevy bez krve. A i s nagich 1000 metal vidime ponieene mosty.

Ptistavame na leti gti v Marseille. Po prve od podzimu 1939 vstupuje president na francouzskou ptdu. Je to nova Francie. Francie ponieena a zubotend. Spou gt' valky neugettila ani tohoto letig te, jehot budovy jsou z valne east jen ttigti betonu, okennich ram% ocelovych travers a prutti. Ale je to Francie nove sily, novYch Po kratke zastavce a obeerstveni v typicke ,jihofrancouzske kantine nastupujeme k dal gimu letu a pozde veeer ptistavame kdesi v Africe.

Na druhY den doletame do KahYry. Dostihujeme tu prvou Cast vYpravy, jet pro indisposici tti svYch elenti nemohla dale. Vyutivame volneho dne k prohlidce mesta, arabske university, megit a pyramid. Samortejrne tet neopomijime obligatni navgtevu bazaru. I president sam se znovu rozjel podivat se na pyramidy, 0klamav sveho lekate, ktery jej mermoci nutil k odpoeinku.

Nazitti jsme pak doleteli do Teheranu a odtud, po jednodennim odpoeinku v Derbentu, krasnem letovisku pod perskYmi horami, ruskYmi letadly do Baku. Pohled na obrovska petrolejova pole, pokrytt, tisici typickYch vetieek naftovYch studni cela tada je jich postavena ptimo na more k odeerpavani nafty z motskeho dna — byl opravdu fichvatnY. Jak velke to bylo sousto a jake, gtesti, ze pted nim byli Nemci vcas zadrtenil Na etisti jit eekal sef sovetskeho protokolu a Rusove nits definitivne pkevzali do sveho bohateho pohostinstvi.

K veceru jsme vystoupili nad mesto s vabnou vyhlidkou na, cele xnesto, tahnouci se na mirnem navrgi podel zatoky Kaspickeho mote. V tali zapadajiciho slunce pusobily jeho bile domy s kontrastem mode jako scenerie nejakych velkYch stredornotskYch lazni, a nekolik rnalo riaftovYch vetiaek, vycuhujicich za vrgkem, svedeilo o jinem. Na gli to krasne umisteni pro molnitnY pomnik Kirovuv, shliZejici odtud do giroke dali Kaspickeho more Veder nas pak zavedli na azerbejdtanskou o peru Keroglu Tema: utiskovatel lidu je poraZen synem slepebo p6vce a lid osvobozen. Zaji-

Strana 13. mava ukazka mistni tvorby, pina mistnich sine orientalnich, v hudbe i tanci.

Druheho dne rano jsme vyrazili k nejdeltimu tseku testy: Baku-Moskva. Presidentovo letadlo, jet nemelo reservnich benzinodch dr21, ueinilo zastayku na stalingradskem Ati; osatni dye letadla letela pkimo. Letelo se vesmes nad mraky; jen v podatednim iiseku nad KaspickYm motern byla videt zerne s krasnou scenerii zasneteneho Kavkazu. Pted Moakyou se vgechna tri letadla spojila a ptistala jedno za druhYm temet soueasne.

Po slavnostnim uvitan1, zahrani hymen a ptehlidce eestneho irtvaru Rude armady odejel president s pani Bene govou a se svou suitou do "osobilaku," v nemt uz bydlel pre sve navgteve v r. 1943. (Ostatni byli ubytovani v hotelu National.)

Pobyt v Moskve byl pin prace a jednani. Nejprve oficielni nav gtevy, pak politicks jednani s einiteli sovetskYmi — a na konec s SoubeZne s tim probihaly stridave v hotelu National a na nagem vyslanectvi vzajemne diskuse a jednani na gich einitela o nove via* jeji struktute, jejim programu, jejim osobnirn sloteni. Hotel National byl na tu dobu proste ve znameni dechoslovakt. Od rana do vedera se tam hemtilo Cechy, Slovaky, komunisty, soc. demokraty, narodnimi socialisty, lidovci i eleny nove slovenske strany demokraticke.

Nebyla to jednani lehka. Po prve po vice ne1 testi letech se tu se glo k spoleene diskusi tolik rtiznYch smerti. Lids ze Slovenska, lido z LondYna, bide z Moskvy. Po Best let pracovali v gic.hni tito bide na spoleene veci a gli za spoleen.Ym diem. Ale katda z techto tti skupin pracovala v zcela jinem prosttedi, za zcela jinYch podminek; a byl mezi nimi jen nepravidelnY kontakt pisemny a rozhlasovY. Tech Best let bez vzajemne osobni diskuse, tak vitalni prave v politice, tech Best let katdou z techto skupin trochu jinak poznamenalo. Tolik prevratnYch veci se sbehlo od to doby, kdy jsme jako psanci v letech 1938-39 pfechazeli natl. statni hranici, tolik revoludniho kvasu se nakupilo, tolik hruzy, spoutte a rozvratu se svalilo na svet. Avgak ptes to pies v gechno v kratke dobe nekolika dne dospelo se k dobre programove dohode eechil a Slovakia a k vytvoteni nove vlady narodni fronty, jet povede spravu statu at do doby, kdy po osvobozeni cele republiky bude utvotena vlada nova.

Pani Benegova take za sveho pobytu v Moskye nikterak nezahalela. Navttivila kadu moskevskych socialnich ustava: jesle, tkoly, siroteince, atd. atd. A s velkou radosti nam v2dy vypravela o nadteni, s jakYm zde v Sovetskem svazu tuto praci konaji, jak pekne je tu o deti postarano i za obtiti, ktere s sebou tato valka ptina gi, jak hezky a srdeene se utvati pomer mezi detmi a jejich ueitelkami a o gettovatelkami. Sovetske deti si pani Bene govou oblibily na prvni setkani. A hned byly familierni: "Kak tebja zovut?" se ji hned ptaly. A s velkou ochotou deklamovaly sve basnieky a lira ukazovaly sve rueni prace.

V Tresty za piestupky OPA. V posiednich etytech mesicich bylo potrestano 28,552 osob, ktere se dopustily pfestupkfi pridelovYch a davkovych pf.edpist. Podle oznameni OPA 481 osob bylo za pfestupky odsouzeno do vezeni. Administrator OPA Chester Bowles poznamenal, ze tento rekord by mel pfesveddit p1'estupniky, ze OPA to mysli doopravdy a ze soudy potrestaji vtechny kda_nebudou dodrZovati valedne pfedpisy.

V Americke (Teti kupuji zbrane Americke skolni deti svYmi nakupy vale& nYch ptjeek zaopattily celkem 17,795 kusu rtzne yYzbroje od jeept aZ po superforty. Toto eislo plati od srpna 1944, kdy hodnota specialne zakoupenYch valednYch bondt celkem eini 107,741,730 dolart. KaZdY kus vYzbroje je opatken napisem tkoly, ktera jej zakoupila, a mezi nim je 7866 ambulanci, 115 nemocnienich tonna a 249 stihacich strojii.

. atrium 14.

ye sticedu, dne 20. ervna 1945.

VESTNIIC

°I

MAREK. - BURNS POHIIEBNI DOMOV _ V hotline zarmutku najdete u Nita nejlepei pohtebni obsluhu a BILL MAREK, feditel. ceny levne.

Ti prodkivame pohiebni pojiknl 1 mesice do 80 roket stall Ambulance ye dne i v noel.

MARES BURNS FUNERAL HOME Telefon 546.

CAMERON. —: :— TEXAS

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLU2BA. Jsme pohotovi Vain posloukiti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvidetniho poplatku.

S nand mfdete naluviti &sky.

My nabizime Pohfehni PoViten' pro katdeho elene rodirty.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Praaak-Etlinger, darnska pomocnice Telefenujte "collect" Tel. 88 BeRville, Texas.

Memorial v Lidicich, Ill. nenim a nadeji. Divali jsme se, jak Chicago, Ill. (eTK). Za fieasti asi organisoval sve vojaky, politiky a One of our every two remi200 navtevniku bylo vzomenuto diplomaty v boZi husitske valeeniky. t Itlf. lies have at least two workers. Figure it out yourself v sobotu 9. dervna odpoledne v Li Diky rozhlasu, kterY jsme nikdy nehow much beyond 10 perdicich; Ill. letokliho vYroei lidic- prestali poslouchat, mohli jsme cent of your family income keho masakru, o kterem se te2 zmi lepSi budoucnost nad pra2skYm "...+ you can put into War Bonds riuji vSechny chica2ske denniky. VY_ hradem. A nyni je zpet zase mezi r payday. ever' roeni vzpominky u pomniku v Li- nami jako vitez, napiniv do posleddicich fleastnili se zastupci vSech ni pismeny to, co slibil nad Masaryslolek Oeskoslovenske narodni ra- kovyna hrobem: "Presidente Osvobody, ktera byla poradatelkou zajez- diteli, verni zUstaneme." Nyni je du do Lidic. Jako vkly t'oastnili se president zase doma, milovan a obvYpravy té zastupci es. legiondid divovan v.emi. My, 'Ceske Skoly ho a Sokola. Pfedseda Narodni rady zdravirne. My, eeske Skoly, Vain sliDie divadelni hry od E. Ronprof. J. J. Zmrhal ye svem projevu bujeme, pane presidente, Ze zustarada, v hlavnich alohich: A. Nezdfiraznil fakt, e eeske Lidice zni- name verni tomu, echo jste dosahl." do§inska, A. Mandlova, Z. Kabaeene nemeckYmi barbary byly vzkriV tova, F. Smolik, J. Spergel a jini. geny jako symbol oddanosti Me u Sv. Vita. sveta idealu svobody a jako vYstraNew York. (OTK). Z Washingto-1 ROGERS, v nedeli 17. eervna, o 3 hodinach odpoledne. ha kaZdemu, kdo by se ji odve,=2ii nu ,se oznamuje, Ze podle zprg'vy • ohrozit. Dude povZdy inspiraci a pra2skel-io rozhlasu byly nedavno e stredu, 20. eervna, o y WEST, posilenim syntim a dceram - ech 2:30 hod. odpol. a o '7:30 veer. svobodnYch zemi. Os, generaini kon- konany slavnostni bohoslufby v "chramu Svateho Vita v Praze jako sul dr. Karel Wendl pripomnel, y e etvrte'k 21. eer yOeskoslovensko nikdy nezapomene dikiazdani za osvobozeni republi- GRANGER, o 9:30 hod. weer. na, o 8 a vlasteneckeho sebeobetovani mu- ky. Pontifikalni mi slouZil vikat eedniku lidickYch. Ná S narod si valy dr. Bohumil OpatrnY za neasti etyr GANADO, v pondeli 25. eervna, bude nesmirne vaZit ducha pratel•- kanovniku, kteri jedini zbyli z ceod 2:30 do 11 hodin veeer. stvi, osvedeeneho SpojenYmi staty le kapitoly Sv. Vita. Ostatni karxovOeskoslovensku zbudovanim 'prvni- nici zemreli v dobe okupace. Oeka WHARTON, v titers 26. eervna, ho americkeho pomniku nehynouci se na brzk,):7 navrat dvou kanovnikU o 8 hodinach veeer. z koncentraeniho tabora. Podle pamatce Lidic.

ENNIS, ye etvrtek 28. eervna, o Presidentovi dr. Eduardu Bene-1 zpravy rozhlasu bohosluZby skon3 had. cdpol. a o 8:30 veeer.

Sovi byl zaslan z Lithe tento projev: eily se hymnou Svateho Vaclava a narodnimi hymnami "zpivanYmi cc"Amerieti obeane es. puvodu se spo3. eervence, luobeany jinYch narodnosti se shro- lm cirkevnim shromaZdenim, kte- NEEDVILLE, v liter* o 8:30 hod. veeer. re napinilo chram do posledniho pred pomnikem zbudovanYm v americkYch Lidicich a Zada- mista." ji Vas, abyste tlumoeil eeskoslovenskemu narodu a zejmena mueednikfim teto nesmrtelne vesnice, je-li z nich dosud kdo na Zivu, fictu a lasku, prY'Atici ze srdci nakch. Jak St'astni bychom byli, kdybychom k nim mohli promluvit primo. Neni Radi bychom na gli 1epI zpiisob jak pouha slova k provgak mono dostihnouti tech, kdoZ jeVerui srdeeneho diku vgem nagirn piáteiüm, sestram a bratriun byli povdraZdeni nebo rozehr1ani iadu Pokrok Benview i sousednich radn za ve§kerou pomoc, do cele Evropy. Vyrid'te jim Ze Lislova titechy a soustrasti, krasne kvetiny a mnoho jinych zpudice Ziji v naSich srdcich a Ze busoba, jak jste se snaiili narn bYt napomocni v eas naiSeho dou hti veene v srdcich VSech trperti a ialu. Stall jste s nami, jak jen bratii a pratele dokaii. svobody.

Jest nam Caste6nou titechou, Ze vIme, r2e jste vSichni méli naOs. narodni rada v Americe.

Seho synaieka tak radi a e jste si ho tak vaZili.

J. J. Zmrhal, preds.

SrdeenY dil yam v§em!

Jos. Martinek, taj."

V Albert a Alvina Franek, rodiee, Ceske "koly Benegovi.

Lt. Alvin Roy Franek, bratr.

New York, (OTK) PraAska, dome.ci rozhlasova sluZba vyslala v den narozenin presidenta republiky projev dr. Jana Mary§ky, prednosty odboru obecnYch 'Skol pri ministerstvu vyueovani. Z projevu me: "Dnes, dne 28. kvetna je presidentu Beneovi 61 let. Asi p 6 lety nejvetk zloduch vSech dob popinil praIskY hrad svou pritomnosti: Adolf Hitler, kterY 2e sieve "Nemec" zUstane na v'Sechny veky synonymem v§eho, co je v eloveku nejhorkho. Téhoi veeera londYnskY rozhlas, kterY tehdy jev eeskem jazyku, oPté známil, dr. Eduard Bene tehdy profesor na universit y v Chicagu poslal jmenem celeho eeskoslovenskeho lidu presidentu Rooseveltovi, CLARENCE WODROOW FRANEK Chamberlainovi, Stalinovi a Dalanarodii se 17. kvetna 1928, zernicel 27. kvetna 1945, pouze 17 let dierovi telegramy, ye kterYch proa 10 dui star. Graduoval z Vanderbilt High School 23. 'kvetna testoval proti obsazeni Prahy a zot. r. Byl "Honor Graduate", dostal jednoroeni "scholarship" troeeni nak zeme. Jeho hias yyznel v Southern Methodist University of tallas, Texas. na prazdno, ale my eeskoslovenskY lid, nabyli jsme odvahy. "Prornlu-1 Zanechal zde truchlici radiee, jednoho bratra, cledeeka vil," jsme si rekli, " -LIZ zaeal". Prol a babieku z otcovy strany, tabieku z matelny strany, 11 stryekii nas BeneS znamenal jedinou nao a tetidelc, macho bratranku a seEtrenek, a mnoho dobrych ji a jedinou sr:asu. A brzy potorn za,i'at el. ealy se trousit zpravy o jjeho einnosti. A tak prechazela Iota, nak nejMilovanY synaeku ná, ma§. 6istY pokojieek jak jsi fitly lepSi muZi a Zeny byli zatYkani mu_ v iivote. Crest budii tve tmatce! eeni a vraZdeni s jeho jmenern na svYch rtech. BeneS byl nakm narodnim representantem, jeho ztelesmAtAirtli;i41:11,g,d;' •

"Kvo6na"

7MOISMI *VC .7,901(0 ■11■00.8

-

NIC LEPS1110 PRO 2ALUDEK K POVZBUZENI TRAVEN1 A CHUTI K JIDLU, VYBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRASEVEROVA

HOikKA

dice

VELKA LAHEV JEN 2ADEJ1.7 U SVEHO

£a

LEKARNIKA. NEMA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LATIVi PEIMO OD:

.

PODEKOVANI.

Lidice k

CSR.

New York. (OTK) — Reuterova zpravodajska kancelak oznamila dne 9. dervna, ie deskoslovenska vlada zahajila vyjednavani se sovetskou rx vladou o vteleni Lukce do Oeskoslovenska. Jde o pruh Nemecka mezi Labein a Odrou na severu deskoslovenskYch hranic s mesty Budykn, Hofice a Kamenec. Tuto zpravu oWITH znamil praIskY rozhlas. (LuZice je zeasti obydlena lidem slovanskeho piwodu, kterY jeite mluvi slovanskYm nateeim. Lidice patkila k skemu kralovstvi od 14. do 16. stoV Nonat Melva. mast jest spolehliva leti.) a zaroveri ukteena — a spravnY obnos rtznYch soudastek eini ji tpinou a pfesnou pomoc proti vfedum, pohmohleninam, ranam a vlastne proti 'dem venkovnim firaztm a bolestem. Zkuste ji sami a bud'te piesvedeeni.

KEEP 011

WE,

Cena Nonat je poAtou 55c a $3.05 Ptejte se va geho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, nueji piste na na§i adresu: R. C. MILLER & CO. P. 0. Box 285.

Altadena. Calif

C. IL CHERNOSla PRAVNIK Vykizuje veLkere soudni zalditosti. tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS DR. THOMAS N. DeLANEY 06N1 LEKAft BrSrle spravne pfipravene. eas die emluvy. tfadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Dr, Chas. J. Hollub eskS, Mai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon Ifradovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POIHIEBNI SLU2BA. V hodine 'Zalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohkebni stay pohotoy ST k sympatickemu vyfizeni nezbytnSTch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho po/Abu. Levne ceny jsou na'Ai zasadou.

EDWARD PACE

Pohkebni keditel Dien S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

"Citim se velmi dobie!

Hoboko!"

K.dyi fwakcionilni zliepa se vier*

cpasobuje, lie se citite mizerne, jets, nervosni a nesvi a trpite jejimi znaky—bolestmi blavy,pichnoucim de. them, zkaienjm ealudkem, neziiivno• sti, ztritou spinku a nedostateenon chub k jidlu a mite pocit piepineneho ealudku nisledkem plynu a nadmnti—opatite si Dra. Petra easem vyzkou g ene Hoboko. Jest vice nei poeists ujici prostiedek, jest tei itt• ludeeni Cinnost povzbuzujici aloienfr z 18 pfirody vlastnich le• eebnYch korinku, bylin a rostlits .

Eloboko piimeje zlenivela stl. eva k Cinnosti a pomihi jim jemne a Madce odstrani ti viznouci odpadky; pomiha vypudid plyn zicpy a poskytuje ialudku onen skvely pocit tepla. Chcete.li opet zniti rozkoi grastne vy od trampot sicpy a ziroveil uleviti svemu ialudku, obstarejte si Hoboko dnes.

Pozor: 113iivejte pouze jak piedepsino.

Zubni Lekai ttadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

Dallas, Texas. ctena red. restniku!

Nak kadovou slavnost mame za sebou a jsme Upine spokojeni s yYsledkem, neb se vie zdakilo. Velmi nag program zpestkili fitednici z nail Hlavni Ukadovny a jejich proslovy, ale fee pan g Moudky otrasla srdcem, tolik hlubokeho citu bylo skryto v jeho keel, a jen si pteji, aby padla na trodnou ptdu Vel_ kou zasluhu o tspech meli man'Zele a ja obdivuji p1. Silloyou, ac neni sweet sexteen, ale od rana do noel byla na nohou, i s jejim manielem. a jeite si i zatancovali.

A teZ jejich syn Karel a jeho Zenuika Helenka, vypomahali.

Take pan L. 0. Hogek se o vie, co mu bylo moino, svedomite staral, a vilbec mnoho jinych, 1e jich nemohu viechny jmenovat.

Krasne nam zahrala "Oveaka" na piano ses. Novotna, bylo to Uchvatne krasne. Jednoaktovka, kterou, nacvieil br. Novotny, zahrana bezvadne, adkoliv jiZ tomu nevenova- I li nekteti Zadnou pozornost; ikoda, ie tak male) pochopeni od naiich lidi.

Dekujeme viem, kdo nam jakkoliv byl napomocen, jak praci, tak dary — a stala-li se nekomu ktivda, necht' laska ye uzna, ze neni moino viem vyhovet, a 'Ze elm vice lidi tim vice rtznYch navrht, a ja si ze srdce pkeji, aby kaklY zapomei a odpustil, neb jsme jen lido a od chyb se uaime.

Zdravim etenake a pkatele.

Marie Rezek.

V Malypetr zavien.

New York. (OTK). — Reuterova zpravodajska kancelal, cituje praZskY rozhlas, dne 9. eervna oznamila, bYvalY ministerskY pkedseda Jan Malypetr a bYvalY plukovnik generalniho itabu Jaroslav Koval; jsou mezi detnymi zateenYmi osobami bYvalYch osobnosti ye vekejnem vote. Jan Malypetr byl ministerskYm ptedsedou od r. 1932 do 1935.

V letech 1926 ai 1932 byl pi'edsedou poslanecke snemovny.

DODATEK "ch°dmtu— zkuiebnich kihvi Dra, Petra Leab.Y Olej • Liniment—pro. stiedek proti hnisani — piinasi rychlou ulecu od revmatickYch a neuralgicky.ch bolesti, svalo y ch bolesti zad, ztuhlycb nebo bolavYch svalu, namoienin nebo vymknutin.

Dra: Petra Magolo—alkalickt prostiedek prina g i ulevu od jistYch docasn'Ych ludeCnich nepoiadkii, jakoza pore. chy pfivod'ene piebythem kyseliny a pi. lem Zahy.

Ocienete tento kupon iszviagtni nabidky"— Nyni Pfiloien jest $1.00. Patete mni po5tou vyplacerre 11 unc. Hoboko a 600 hodnoty zku g ebni lahve kat. deho, Leeiveho Oleje a Magolo.

C. O . D. (poplatek piipoatan).

Jm6no .

.3

I

•

Po g tovnl Ofadovna

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO Dept.

811-V18DC 2501 Washington Blvd., Chicago 12. M. 256 Stanley at., Wizuaipea, Map.. Caw MANIM

r■FOR MVII■Mb

Schitze V k. Viboru S.A.C.T. a zastupeu° odboeek v Houstonu.

No,

Svolavame timto yekejnou schtzi Menu VYkonneho VYlooru SdruZeni Americkych eechoslovaka v Texasu a zastupct naiich odboeek na nedeli odpoledne ye 3 hodiny do sine SPJST. fad 88, dne 24. eer y -naRd8,SPJT.nalezs Studewood, 1140 Robbie street.

Zadame, aby vsichni elenove V*konneho VYboru se dostavili, neb se bude projednavat mnoho dtlaitYch otazek. Take prosime, aby odbooky SACT, pokud jim to bude moino, vyslali sve zastupce na tuto dulelitou schuzi. 61enove, kteki by se mohli dostaviti, vyzyvaji se, aby sve navrhy aec116Zili pisemne prostkednict yim naieho stattniho pokladnika p. F. Olexy, 6402 Taggart street neb 'prostkednictvim ptedsedy Vladimira Maudra, Cotton Exchange Bldg., neb prostkednicty lm kterehokoliv elena VYboru, kterY bude schtizi ptitomen. K hlasovani, prosime, aby elenoye VYboru, kteti se nedostavi, zaslali pisemne povereni pro nektereho elena jineho, ktery by v jejich nepkitomnosti hlasoyal.

Odekavame, Ze dostavite se v plnem poetu, neb Vaie ptitomnost jest velmi Na shledanou v nedeli dne 24. eervna y e 3 hodiny odpoledne v sini kadu 88, SPJST. v Houstonu.

Sdruieni Americ. v Texasu.

V

eechoslovakti

ti OUT YOURSELF

Any Excuse You Can Find For Not Upping Your Bond Buying Will Please Hitler

ZABAVY fidu Pokrok Houston

Opaffte si Hoboko ye va g em sousedstvi neb po5lete pro na5i zvla g tni "seznamo. vaci" nabidku—a obdrzite co—,

Adresa..

DR. N. B. McNUTT

Strana 15.

VtSTN/K

Ve stfedu, dne 20. eervna 1945.

24. eervna. 1. Zervence.

8. eervence.

15. eervence.

▪ BM DS

•

Syncopators J. R. Baea.

Zatopek - Raymond Baca -

VSTUPNE: M1321 I DAME 75c.

Tax included 0 zakusky a obterstveni nav gt6vnikil jest rjborem naletite postarano.

Eibavni Vtbor.

1140 ROBBIE ST. V 2.02511 Na doptani: 20th and North Main.

Etrans. 1(1.

V2STNfic

Poutivejte k

OZOMOVall -

Maly Oznanovatet gip

Farina, k pronajmuti neb na prodej. Prodejni cena $85.00 akr, 160 akrri Cernice, 47 akrri vzdelano, zbytek pastevnik a louka. Prijd'te se poclivat a budete spokojeni. Pronajme se 3. a 4. dil. At 'se hlasi jen kdo ma nakadi pro Mani sena. Viclav Zastoupil, 4430 Hartford, (25-28-c) Dallas 4, Texas. e ESNEK! Kupnjeme eesnek. Sdelte nam, jak31', kolik a co zari chcete, aneb potlete vzorek (sample). Platim, od 5c do 8c libra. J. A. Vana, Mart, Te(24-25p) xas.

w-, Hl se bile device k iiklidu v domacnosti a vakeni pro dve dospele osoby. SVetniaka ku ptebYvani a $18 tYdne. Telefonujte - Collect (24-25c) Justin 83656, Dallas, Tex. gip Koupim farmu. Nejradeji bliIse mesta u g terkovane cesty, kde jsou dobre buclovy, dost zridelne vody a dobrST pozemek. PfSte na Vest(23-26p) nik: "Farma".

INF-I Hiedaji se dye sterlografky,

ktere by mimo angliotiny dastedne ovladaly deainu. Prace stale., podminky obratem sdeli: Hlavni Okadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te(6-dz.)

1118.

DR. FRANK KENT Obnovil svoji praksi 061, UM, Nosu a Chktanu MILE Navitivi: z La grange HALLETTSVILLE, 26. eERVNA. MOULTON, 28. eERVNA.

Z ODBOOKY SALT. SEYMOUR, Seymdur, Texas.

Nasledujici eleni ptispeli: po $10.00 Frank Hikel s man2elkou a pani Emilie Brown; po $5.00 Josef Tamanek s man2elkou, John Cuba s mantelkou, Josef OndrilAek s maaelkou a Stepan Koldeek star gi; pc $4.00 mantele Anton Mocek, Tom Syptakovi a Rudolf Sosolek; po $3.00 maniele Frank Sosolek; po $2.50 mantele Emil Holubovi; po $2.0C mantele John Fojtikovi, August Ermisovi, F. J. Petrekovi, Frank Ku-. balovi, Julis Orsak, manZele Ant. Holubovi, R. V. Markovi, Raym.

Pribylovi, Joe Wa gkovi, Joe Simaichlovi, Emil Hrneifikovi, Spot Cash Grocery, pani Julie Hrneitikova mantele T. F. Mikeskovi, Roman Itarikovi, Joe Ptikrylovi a Jan Cu.falovi; po $1.00 mankle Jim Ro2novskSr , pani Simon Barton, pi. Adolfina Simaichl, Anton Mocek s raantelkou, Will Hone, Aloisie Hone, Henry Syptak s manklkou, man ge1e Albert Hrneitikovi, Ludvik Maly. .Poe Kocurkovi, Rud. Hrneitikovi, Henry Hajelovi, Henry Liberta, F. J. Hone, pani Annie Hone, 3. B. Hisler s mantelkau; pa 40c Peter Rona..

Oelkem vybrano bylo $108.90, z &hot dam $25.00 na Ruskou pomoc, ostatek do fondu S. A. O. T. S rictou, , Joe Wasek, taj.

Ve stredu, due 20. eervna 1945.

itad Hvezda 1011ru eis. 33.

Bleiblerville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Minulou schrizi 10. eervna bylo pkipomenuto, 2e ria.§ rad byl zalokn zesnulYm zakladatelem spolkil S. P. J. S. T. br. Kubenou pied 45 roky 10. derma r. 1900, portistaval ze 14 bratru, z nich2 doposud v rade jsou etyti: Toni Mikeska, Jan Slaeik, Jan Syptak a Jan 8u gen. Z techto zakladajicich bratru byl ye schrizi Jan Syptak, druzi pro stall se schtze nestdastnili. Jan Sukn ma asi )3 roku, je dosud zdravY, jen nony mu vypovedely slu2bu. Dnes je v rade bratrri a sester 213 a v DUskem odboru 42. Schrize byla dosti navftivena, tak jsme to troSku oslavili tim penivym. Lajsnu pivni mime, ale zabavy nedelame, pokud valka trOaku neskonei.

Vojinit od nakho kadu 'name 22.

Theodore B. Wehring jest v japonskem zajeti, ale doposud se nevi ureitYch zprav, kde se naleza. Tki vojini byli zraneni: Alfons Syptak, Raymond J. Stepan a Johnie pak.

Tak se dostavte do schrize 8. dervence, ye 2 hodiny odpoledne.

Zustavam s pozdravem, Vincent Chaloupka, taj.

ci VeYsmegne gkolni nadvoti v Klaclne, kam ptijadely velke vozy a vykladaly deny a deli z Lidic ureene pro 29,1E% Dnes neziistala po Lidicich 2adna, stopa. Tak drikladne je Nemci vyhladily se zeme.

V Marky v pohraniei.

New York. (CTK). Oeskoslovenska domaci rozhlasova slutha oznamila dne 30. kvetna tuto zpravu: "Vkm 2eleznienim stanicim v pohranienich krajich! Narodni banka dostala stanost na nektere Zeleznieni stanice v pohranienich krajich, ae odmitly prijmout nemecke mar-, ky nebo ae je prijimaly za kurs 1 koruna za 1 marku. Piipominame 'dem stanicim, podle vydaneho nafizeni mush se nyni v pohranianich itzemich pkijimat marky za kurs 1 marka za 10 korun. Okupaeni marky a jinx okupaeni mena nesmi bYt pfijata."

V treitele do pohraniei.

New York. (CTK). Ceskoslovenska domaci rozhlasova sluZba vydala tuto vyhla gku: "V pohranianich okresech eech, lioravy a Slerska budou znovu otevreny Ceske skoly. BVval5 ueitele a jini elenove eeskYch men-

Jak byly vyhiazeny Lidice.

LondYn. (CTK). - Z Prahy doLla zprava o novinalskych elancich, ktere popisovaly osud Lidic. Podle techto zprav s Lidicemi byly vyhlazeny i vSechny stopy, kde kdysi toto mesteeko stab°. Svedek, kterY pre iii hroznou not v Lidicich, jmenem Dusil, je dozorcem na buktehradskem statku a pravil toto: Ji g v pondeli dne 8. eervna 1942 se nemecke jednotky shroma2d'ovaly u 3uStehradu a zvolna obklidovaly Lidice. Nernecke sily koneene uzavtely Lidice kolem dokola v tesnem kruhu se vzdalenosti 5 yarchl od vojaka k vojakovi. Blizko Lidic byly umisteny nemecke vozy a obyva7 Lelstvo ptihlaelo jednani Nemcri.

Ve dye hodiny odpoledne Peden z nemeckYch dustojnikti zadal krieet ./Ystrahy, ze kterYch si svedek zapamatoval toto: "Ho& nad 14 let se pova2uji za dospele a budou za;deni, 2eny s detmi budou umisteny ye g kolnich budovach a cele to,o hnizda bude znieeno."

Nato nemecke sily zaealy postupovat k Lidicim v malYch oddilech a vstoupily do domil. Pozdeji tam prijelo z Prahy darSich 15 vozu. V 5 hod. odpoledne byl dan rozkaz odvezt dobytek a pici. VSechno bylo zkonfiskovano a umistneno na buAehradskem statku. Po Aeste hodihe rano bylo slykt vYstkely. V 9 hodin nemecke oddity : ktere odjadely z Lidic, prohlasily, .2e vkchno mu2ske obyvatelstvo bylo postkileno a damy vypaleny. Svedek prohlasil, ae popravy byly provedeny na Horakove usedlosti, kde Nemci pokryli zed' slamniky, aby se kulky neodra2ely od zdi. Nemci natidili vesnickemu knezi 8temberkovi, staremu skoro 90 let, aby lidem oznail rozsudek smrti. Knez se sizami !Wu po2ehnal a dobrovolne s nimi sdilel jejich Mezi zavra2denYi byl tea starasta Hejna a ueitel ettik. Jen mad° se jich zachranilo. ezi zachranenYmi bylb nekolik avftevniktii kteri smell esteeko opustit, ale bylo jim naizeno zachovat mlCeni pod trestem smrti. Prig tiho dne hlidali gestapa-

Tractor Riding "Grandma" Praises War Bond League

ginoy3'7ch skol, zvlake ti, kteki jsou obaznarneni s mistnimi pomery, se Zadaji, aby se dobrovolne na praci v techto S'kolach. Zadosti pihjh na ministerstvo S"kolstvi. datel musi predloZit potvrzeni od mistniho narodniho vYboru, Je je narodne spolehlivYm. Uditele a heditele eeskYch Skol se Zadaji, aby dali k disposici knihy ze S"kolnich knihoven, ktsrYch mohou postraClat, aby usnadnili vyueovani v desk3'ich pohranienich gkolac.h."

V Telegrarny do eeskoslovenska.

Net York. (CTK) Poeinajic etvrtkern dne 14. eervna je mania odesilat telegramy do 6eskoslovenska.

V pi'itomnO dobe se pfijimaji telegramy jen v jazyku anglickem, francouzskem, Spanelskem a portugalskem. Oeekava se, Z"e v dohledne dobe: bude motno telegrafovat i v jazyku deskern. Pciplatek eini 20 centu za jedno slovo podle normalni sazby a mane a mane za telegramy podle jinYch kategorii v New Yorku.

V Nemci budou pracovat.

New York. (CTK). - Domaci rozhlasova sluna v Praze oznamila dne 4. eervna tuto zpravu: "Ministr Laurnan prohlasil, ae ministersk oftdseda Fierlinger ji g ujistil zaAunce z Plzne, ae vlada se zajime. o obnoveni SkodovSTch. .' zavodri. Vlada nicmene naraZi neustale na ne:lostatek pracovnich sil. Z toho dtvodu budou na vyaist'ovaci ;race ooslani Nemci, kteri dosud jsou v ,Eskoslovensku. Z teho2 dtvodu ')ylo posle.no 10.000 Nernel z Bria na prate ye Ziine. Ministr mlu'ii tea o dodavkach pro SovetskSi' z. Prace pro nej se jiz vyviji.

V

Mrs. K. C. Henkle of Kenton, Ohio, does more than her share of war work. She and her husband run two farms at maximum production and with almost no outside help. In addition, Mrs. Henkle is chairman in her township for War Bond sales, for the Red Cross and for the combined scrap paper and grease salvage campaign She is also a writer and has composed poems for War ZatSrl7.6.b.1 v Praze.

Bond and Red Cross programs over Stations WMRN, Marion, and WLW, New York. (CTK). PralskY rozCincinnati.

Mrs. Henkle, who has an Army 'alas ortiamil; ae mimo dr. Jaroslason, a Navy son, and an Army son- 7a Preisse, 'Ovaleho generalniho in-law, enthusiastically endorses editele 2ivnostenske banky, byly Mrs. George C. Marshall's appeal to grandmothers to buy Bonds for zateEny tea tyto osoby: Alfred Ti3.hy reditel kriminalni policie, Vac•.av Kokes, FrantiAek Roubal, Bohu:nil Neuman a Eduard Sochorek, sichni ckresni inspektori nh policie. Mimo to byla zateena jinch policejnich idednika. ktebudou potrestani jako vateeni. zloeinci,.zre.dci a Cinni pomahaei. nemeckch a mad'arskS7ch utlaeovatela.

V Rczhlasove pkijitnaee na kupony.

New York. (CTK). - Podle praIskeho rozhlasu obyvatelstvo muse si koupiti rozhlasova pl'ijimaee nadale jen na kupony vydane ministerstvem informaci. Stare kupony, vydane nemeck3"im stantim ministrem. nEbo b3'zval lm ministerstvem pro verejnou v rchovu jiz neplati.

V Mrs. L. C. Henkle their grandchildren. She herself takes turns buying Bonds for her five grandchildren ranging in age from 4 months to 11 years. "Those Bonds," she says, "will help educate the children and set them up in businesses and farms ten happy years from now."

The Grandmothers League was founded by General Marshall's wife and has been widely accepted as a worthy and unselfish Bond-buying