Vestnik 1945 07 04

entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

Rotrifx (VOL.) XXXIII.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 4. eervence (July) 1945.

eisLo 27.

MANIFESTACE CESKOSLOVENSK iCII KULTURNICH PR ACOVNIKU LUCERNE se konala 29. kvetna veeer mohutna manifestace kulturnich praV covnika..Po volbe predsednictva, v jeho Belo postaven Stanislav K. Neumann,,ujal se slova ministr gkolstvi a osvety dr. Zede4Yek Nejedly, ktery zdtiraznil prtedev gim, Ze.je;iiiitno •"''" rids se definitivne vypoi'adat s fasismem kOlenl Tunas.

"Valka, jedna z nejhroznej gich, jake znaji dejiny, skoneila. Ale tim neni reeeno, Ze je skcneen boj. Zitstalo mnoho, co treba dokoneft," pravil ministr NejedlY. "My kulturni pracovnici chcem, aby na g hlas byl slygen v celem narode. Musime si Mei, co musime a co jsme povini &lat. Ta vrstva burZoasie, ktera se r. 1938 holedbala, Ze ona je representantem kultury, naprosto zkrachovala.

Ona umoZnila vznik teto stra gne valky. Ocitli jsme se v naprosto jine Evrope, ktera, neni vit. bec podobna, Evrope z roku 1938.

Dejihy;_je gte nebyly nikdy tak svetovYnif, jako pravrdnes. Teto velikosti dejin musime si bYt vedOrni a proto take velikosti nakch tikola.

Tady nejde o to, abychom se zase vratili, kaZdY si sedl za ten sviij still a delal to, co delal uZ roku 1938. Kdybychom takto rozumeli konci valky, tak bychom to prohrali °pet.

Wznam inteligence je dnes daleko vet gi, nee byl snad jindy. V dobe noveho budovani v gichni tvtirei duchove musi do prvni rady, musi vest. Musime predevgim dokoneit valku na poli kulturnim. Neni pravda, Ze fa gismus je zniden.

Je znieena vojenska sila fa gismu. Ale fagismus existuje a je i v nas, i mezi nami. A my se nesmime ostYchat, tento fa gismus odhalovat a site k tomu udelu, abychom ho zniCili.

Musime provost revisi, podivat se na naei yedu, umeni a musime si tici, jestli zde nekde nevezi to hliza fa gismu. Fagismus je hrozne nebezpeend moiova nakaza, ktery dokonce vystupoval ye znameni modernosti a pokroku. Tolik naroda podlehlo. AZ koneene pri gel ten narod, kterY fagismus vyhubil zaveas a radikalne, to je sovetsky narod.

My antifagiste nedame nic na intuici, my dame na dobrY zdravY a spravny rozum. Kapitulantstvi je jedna z chorob, ktera podporuje fagismus. Kondelikovske zptisoby musi zmizet.

S nemeckYm fagisrnem byl poraZen i nemeckY narod. Marne jsme Cekali na tu "druhou Cast" nemeckeho naroda.

My nechceme sklenikovou kulturu, my chceme zdravou kulturu, Zadnou dekadenci. Nagi avantgardou musi bYt vgechen lid, cely narod.

Bylo zaklo..chairn omylem, kdy2 se kdysi o ko- • munistech myslelo, 'Ze oni nemohou bYt narodni, ponevad2 jsou internacionalni. Aby nekdo mohl bYt internacionalistou, musi bYt napred nacionalistou. Stalin rozfe gil narodnostni otazku dokonalYm zpilsobem. My nejsme chudi.

Nam schazelo jenom narodni sebevedomi. Nage umeni snese srovnani s nejvet'Sim evropskYm umenim. Musime znarodnet a zlidovet kulturu i organisaene, aby kultura byla majetkem vgech vrstev naroda. eeskoslovensko bude hrat po teto valce v

mezinarodnim svete nepomerne vetgi ne't hralo pred tim. My se musime zapojit do mezinarodni orientace. Musi to bYt orientace ureita. Dnes neni doba pro ,nejake: Kdybychom kolisali, mohli bychom to prohrat na jedne strane i na druhe. Nemfdeme si nebudeme se divat ani na zapad, ani na vYchod, poekame, jak to dopadne. I dnes na ge lee musi bYti: Ano, ano; ne, ne. Musime se rozhodnout: zapad nebo vYchod. Myslim, Ze pro eeskY narod neni vtibec Zadne otazky, kam on path..

Nage orientace je u velkeho slovanskeho bloku, v jeho2 dele stoji velikY rusk' narod. A tento narod ma ye svem Cele takovou hiavu, jako je Stalin. Neni a nemfde bYt dobreho eeskeho oloveka, kterY by mohl mit nejake pochybnosti, kam se ma. postavit. Ptljdeme touto cestou a vydobudeme si mezinarodne neobyeejne dobreho postaveni. Kolem nas je kulturni ziicenina. My s nagi kuturou piljdeme pfedev gim do nageho pohraniei.11y tam zaneseme na gi narodni lidovou kulturu.

Stoji pfed nami velike fikoly, ale Ukoly radostne. A jestli tuto povinnost spinime, pak milteme iici, ze opravdu zaeina pro nas, pro narodni eesky Zivot, narodni aeskou kulturu jedna z nejskvelej gich epoch &lin."

Potom se ujal slova ministr Vaclav Kopeck' a pravil mimo jine: "Naeim vladnim programem je ptedeveim pine zhodnoceni a pine vyuZiti nakho narodniho viterstvi nad Nemci. My jsme zvitezili jako narod. A naei prvou starosti musi bit, abychom tohoto viterstvi, za ne2 clekujeme Rude armade a mar galu Stalinovi, pine vyukli v jmu posilneni nageho naroda a republiky. Plati to i pro Oblast kulturni. Chceme prokvat sla y gi narodni kultury v jeji-nezovuktisen a nezfalgovane eiste a krasne podobe.

Chceme v gak nageho narodniho viterstvi nad Nemci vyukt jests jinak. Rozvinujeme velikou narodni ofensivu, abychom oeistili od pohranieni oblasti na gi vlasti. General Svoboda posila sva, vojska a osvedeene partyzankse oddily, aby eistily nage pohraniei od Nemca. Za es. vojsky ptljclou do krajin, vyklizenYch od Cetihospodati, Ceeti pracovnici, a s nimi pt.jdou Ceske ekoly, deska, divadla, Ceske filmy, Ceske noviny, eeeti umelci. Do Chebu, Podmokel, do Krkono g, Sumavy, morayskYch Jeseniku. Eude to velky narodni nastup, ktery ma spolu s netovanim za hroznou ulohu tak zv. sudetskYch Nerncil ve sluZbach nemeckeho imperialismu odCinit osudne chyby davne minulosti, a kterym ma. vitezne dokonat Ceske narodni osvobozenecke hnuti, zapodate v 19. stoleti. Ceske zeme budou koneene pine deskYmi a slovenskyrni.

Narodni revoluce neskoneila 9. kvetna, neskonCila padem nernecke nadvlady a nemtde se vyeerpat narodnimi oslavami. Narod bude muset jeete darazne a rozhodne projevit svou aby obhajil sve narodni zivotni zajmy, aby je prosadil nejen v otazce oeisteni pohranieniho Uzemi od nemeckYch zivlu, ale aby je prosadil i v otazkach, ktere jeate mezinarodne pki-

jdou na potad: v ()tame audouci teritoralni iipravy nagi republiky, v otazce naeich opravnenYch paadavku na vraceni Kladska k deskYm zemim, v otazce celkove iipravy severovYchodnich hranic na l republiky, takove Apravy, abychom byli jednou pro vZdy ,. vysvobozeni z nemeckeho seviceni, abychom na vYchode a severovYchode byli zbaveni nepratelskeho sousedstvi, abychom v ptimern sousedstvi s Pplskem a SovetskYm svazem mohli tvofit zabezpeeenou soueast celistveho slovanskeho bloku. Budeme si vedomi toho, Ze neiname ,co delat jen s Nemci, nYbr'i mime co delat s jejich narodnimi ochranci a zastanci. Mame co delat s temi, kdo tam na zapade nepoznali nemeckou surovost, jak ji poznaly slovanske narody. Mame co delat s temi mezinarodnimi ochranci Nemct, nepfestali stale jests poeitat s nemeckou silou jako protivahou proti she slovanskYch narodii, a je2 se snati branit tomu, aby slovanske narody mohly vyukt nemecke pordZky k rozhodnemu zlomeni nemecke sily a k zabezpeeeni existence slovanskYch Musime nastoupit a dokazat, 2e flak deestvi a nak znovuvzidisene slovanstvi neni veci nejakYch govinistickYch cite nebo rasovYch vztahtii nebo uraite ideologicke inklinace, nybr2 vyrostlo z 2ivotni vaZne veci naei'sebezachovy, sebezachovy ve svornem spojenectvi se slovanskymi narody. Je to vec naeeho osudu, nal budoucnosti, ktera musi bYt nav2cly zabezpeCena proti nemeckemu vYboji.

Musime mobilisovat k nastupu nejen za cilem dovreeni na geho pineho narodniho vitezstvi nad Nemci, ale v zajmu pineho zaetovani s jejich mistnimi pomocniky:„Oni hanobili nejsvetejel hodnoty naei vysoke narodni kultury.

Kulturni pracovnici jsou nejvice povolani, aby zasedli na ktesla lidovYch a narodnich soudd a aby soudili a nemilosrdne trestali.

Neptipustime, aby se znovu ujaly reakeni sily, jet by znovu ride narod okradaly, je2 by znovu pracovaly do rukou neptatel. Nedopustime take, aby se v jakekoli forme mohly regenerovat zradne politicks strany, ktere se tolik pkovinily na narodu a republice a ktere flak vlada zakazala. Je to strana agrarni, je to Narodni sjednoceni a 2ivnostenska strana: Vyvod'me diisledky z historie teto valky, ze antisovetske a antikomunisticke gtvani znamerd, faAismus.

Jak nekdo pestuje protisovetske a protikomunisticke gtvani, je agentem Nemct, gkfidcem naroda a republiky.

Chceme obnovovat republiku na novYch zakladech a chceme vybudovat republiku skuteene novou a lepei. Uskuteenuji se tu revolueni zmeny oproti dtivej gmu politickemu ztizeni v republice. Vlada jez uvedla v piisobnost narodni vYbory a vYznam tohoto aktu, provedeneho bez boje, bez krve, pokojnou legalni cestou, je takovY, ze znameni dalekosahly revolueni ptevrat ve statnim vnittnim demokratickem zeni a 2e diva naei republice novy demokraticky ram.

Strana 2.

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATSKEP ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

"Se mnou a s Blatenkou nediri si zatim ZadnSich starosti," skodila chlacholive Konstancie do ieci, "jsem dobte obstarana. Co na ten eas pottebuji mo.m ... " Slova ta velice uspokojovala Rubeae.

Z jinYch novotin, ktere Konstancie svemu mut oznamila, nejdaletitefai byla asi ta, prvni, kdot k ni prisel s kondolenci, byl pan — Rudl.

"Odkud se dovedel tak brzy, to mne odvedli do vezeni?" rive ptal se Ladislay.

"Potkal pry hned z rana Roubieka, ktery mu to dilverne svetil" . . . odvetila Konstancie.

"Jak se choval Rudl?" dodal hned po to rive Ladislay. "Co pravil?"

Otazkou tou uvedl Ladislav Zenu svou ponekud do rozpakt. Snabla se mu naznaditi co motna nej getrneji, to se nechoval tak, jak by se naletelo. Mluvil o vezeni jako o vesele historii, vyjadtoval se dosti bezcitne, ano i cynic_kY. °smell se pry i k poznamce, to prave vezeni tomu zavdeduji nekdy manZele, Ze obapolne maji se proti vS"emu nadani lepe, neZli...."

Konstancie nedomluvila. " neklidne tazal se La"A co pravil jeate? dislav dale "Nabidnul mi, Ze vystroji BlaZence letani AtedroveCerni stromek," vece Konstancie rozpaolte po chvili.

"A ty?" vyhrkl ze sebe Ladislay.

"Podekovala jsem mu, namitla jsem, Ze jsme zvani na Stedry weer ke Karoline."

"Jak se tvatil k tomu on?"

"Nebyl spokojen. USklibl se, jako bych jej byla urazila."

"Dobie jsi udinila," 'Septl mut a stiskl Zene sve vtele ruku.

"Co pravil Rudl jeate?" nalehal zase po chvili Rubet "Prase v tom okamtiku piiala k nam Karolina, pro kterou jsem poslala, abych se o vSem s ni poradila . . . Zda, se, to mel jeate neco na srdci, ale nenadala navateva pterutla nat. rozpravku."

"Jak odekl?"

"Ponekud nevrle."

Ladislav se zamyslil. Teprve po chvili upozornil tenu svou na ptitele Tondu, ku kteremu by se pry obratiti mohla v kaale nutne zalektosti o radu i ptatelske pokyny.

Konstancie mimovolne ptisvedeila.

1Thecka tato sdeleni byla trhana a nesmele geptana. Piirozeno!

Brzy po to rozloudila se Konstancie se svSrm muZem co nejsrdeeneji. NucenSrm Usinevem jej napominala, aby byl dobre mysli; take on s ne!Ilene nucenSrm Ustnevem ji prosil, aby na viedni veci iivota nepohliZela prilis tragicky .

Tak dopadla prvni nafateva ye vezeni.

Konstancie jako stin spechala temn3imi uliCkami domt. Snih se drobil prase s nebe a spadal tine k zemi, kterou ptikryl mekkou vrstvou bileho koberce. V take uliece, kterou si chtela nadejiti, musila nahle ke zdi ustoupiti fiakru, jent prave kolem ni se mihnul. Zahledla v nem pii pronikave reflexi veeerni svitilny mladou divku, odenou v jasn3i, tamer balovY odev. Sloteny vejit drtela v male bile ruece. perk • ji svitil v bohatem, temnem vlasu. A podle divky sedela elegantni star g dama, nepochybne matka. Snad jeli do divadla, snad na zabavu . .

A podivno. Zrovna tudy, tou Azkou, starou jela tehd6,2 pied lety na . . . prvni pies na ozaieny Sofin. Zrovna v tech mistech rozpnul se ji zlatY nara,mek, jehot opetne naletite sepnuti na kyprem rameni svetila oeekavajicimu ji na 2ofine Ladislavovi .. .

Vzpomnela si nyni po letech na tuto skorem jit ripine pozapomenutou scenu mimovolne.

Okamtk divala se za ujitdejicim vozem, ticha slza z oka ji vytryskla . . . a spechala dale ye snehu a pronikavem zimnim chladu .

Doma pldeem ji uvitala Blatenka. "Co dela taty? ProO' taty neptiehazi?" natikalo Bite, pti-

VESTNIX vykle na vederni mazleni.

"Taty odjel, taty to v duchu liba, taty ptijede zas brzy . . . " chlacholila matka.

Mlada, pani toho vedera pocitila poprve v tivote bolestnS stesk samoty. tiprostted nabytku mute koaidich oci citila samotu svou jeate citelneji. Bylo ji, jakoby i pouhe stiny padaly na ni jako take balvany. Jak ra.da by se byla dala vezniti s ditetem — u mute.

A Ladislav? Probdel neklidne tu celou prvni noc. Ptizraky, ktere jej straZily v minulYch nocich, ustoupily side, ale nova, jeate hrozivejai pteludy zjevovaly se piked jeho duai.

Uplynul den po dni, zvolna a tetce. Ze vkch vezrit byl RubeS nejzamlklejt a nejmene ptistupny vesele nalade, ktera, ostatek aspori obeas 'pronikala. Minul take Stedry veter. Konstancie s ditetem a s matkou svetily jej u piitelkyne Karoliny, RubeS pohrouten byl ye vzpominkach nedbaje valne sveho okoli. Duchem byl doma . . . Jen s Jetabkem a s malostranskYm pekatem pohovotil si k vederu ponekud.

Jinak zhruba nic se nemenilo. Konstancie einila tamer katdodenni navStevy ye vezeni pro dluhy na Ovocnem trhu a teSila se vaemotne mutem, to drive nebo pozdeji piece musi nastati okamtik opetne spasy — opetne svobody.

Z vezeriske drutiny prvni opustil sve soudruhy td Baum. Vetitele omrzelo nan bezuspeane platiti. Tedy teSili se, te take Roubieka omrzi neplodnY gdej.

Ale po etrnacti dnech Roubieek dal na jevo nevaedni vytrvalost. Zaplatil za Rubeae zase, kolik bylo pottebi, a dodal, to nehodla tak brzy — povoliti.

Mezitim nekolikrate ptikl Rudl k pani Konstancii "podivat se na svtij nabytek." Dvakrate zaptela se, piedstirajic, to neni doma.

Net Rudl nebyl z tech, kteti, jsouce odmitnuti dvakrate, neptijdou po tieti.

Dostavil se jednoho dne zrovna v okamtiku, kdyt pani Konstancie vracela se odnekud doNemohla se tedy zaptiti a take cestu do bytu nemohla mu zastoupiti.

Veali spoleene do jidelny, kdet Rudl okamtite konstatoval ptijemne teplo. Benku jen chumelilo a v kamnech jenjen skueelo.

"Dovolite, milostpani," ozval se Rudl piekroCiv prah a bet okolku zbavoval se svrchniho aatu, ktery jindy mel ptilettost skladati v ptedsini.

Zjevil se v beztihonne toilete, s kytiokou v kabatove dirce. Zdalo se, to byl dnes ptieisnut net jindy.

"Nebudete se horaiti, milostiva pani," pokraCoval Rudl neaekaje ani tadne odpovedi na ptedeSla sva slova, "jestlite se pozvu dnes u vas na obed."

Konstancie nemalo byla piekvapena. "Na obed?" zvolala s Udivem. "Spatne bych vas mohla pohostiti!" A v rozpacich dodala, Ze prave dnes hodlala odbyti obed sviij jen ko.vou .

"Ach, nebojte se," skoeil zas do 'fedi Rudl, "nezpiisobim vam ani nejrnenZi v to ptieine nesnaze. Co do kuchyne . . . dovolte - . . . abych se o ni dnes sam postaral. Ostatne postarano nalelite jet jest. Objednal jsem dva couverty."

"Ale, pane Rudle," zvolala skoro jet podeSenYm tonem Konstancie, "co yam to napada?"

"Nebud'te detinska, milostiva pani," odtugil Rudl, "chci jednou klidne u vas posedeti a duVerne s vami promluviti." Na posledni slova polotil dtraz.

"Se mnou?"

"Ano!" A poklonil se ulisne. Pak hned se rozhlednul vSrznamne po svem nabytku a vytahnuv z kapsy pomeranC, podal jej se sla0m sltvkem BlaZence, tulici se za mateiny 'Saty.

Rudl byl tentokrate neodbytn. Konstancie namitala to ono, vzpirala se vSemcfte, ale Rudl hajil sve stanovisko a svilj rimysl tak nalehave, to — u obeda zustal skuteene.

"Piet mne nevytenete, milostpani, do to chumelice!" vece a ukazal ven z okna.

Konstancie mleela. Musela, nebot' jeho hlas vyznel Ulna. velitelsky.

I mleeni mu stadilo a bral je jako svoleni.

Brzy po to ptinesl sluha z hostince piedem objednanY abed. V jednom ko'ai nesl nekolik mis, v druhOtn objevilo se proti vSemu nadani rOkolik lahvi vino. Rudl vse 5111 rozetp,vil

Ve sti'edu, dne 4. eervence 1945.

na vedlejaim stole a poslal sluhu co nejrychleji prya.

Konstancie takmet onemela. S grazem neutajitelneho Utasu hledala neme na cile hospodateni Rudlovo, chvilemi phaa stesku divala se kolem sebe.

"Pravil jste, to chcete se mnou dirverne promluviti," ostYchave a bazlive ozvala se znenahla Konstancie, "oe se jedna, povezte mi, prosim."

"At po . obede!" kratce, ale vlidne a rozmarne odvetil Rudl. "Mam skutedne hlad jako vlk."

A hued se posadil na pohovku. Posunuv se trochu na levo a udiniv vedle sebe misto, vyzval mladou pani, aby si ptisedla: "Prosim!"

"Dekuji! Sedim v2dy zde," odvetila pevne a sedla na kieslo.

"Cot se mne bojite?"

Konstancie neodpovedela. S jakYmsi horeenYm chvatem obsluhovala radeji nezvaneho hosta, vstavajic pies tu chvili.

Rudl nespoutel jit zrakti sy ych s Konstancie. Vpijel se do jeji rozpatte tva,te, hletal jeji nesnaze, ktere po jeho nazoru nesmirne ji sluSely. Pii torn pojidal rozliene pokrmy skuteene vlaim hladem a neustale pobizel take domaci pani, aby laskave hodovani se sileastriovala.

Ale Konstancie jidel sotva se dotekla.

Vae to del° se za okolnosti zcela gminednYch. Nebylo ani klidu, ani ladu, Konstandi nezbylo ani tolik easu, aby svrhla se sebe Cerny Sat, v nemt pied tim byla udinila navatevu.

Rudl podotknul, te v tomto eernem Sate ji rad vidi.

Konstancie tvatila se °pet, jakoby ani neslyaela.

Ale Rudl byl elm dale tim dilvernejSi, ba skoro agresivnejai. ZpUsob jeho teal byl proti obyCeji u Rubeti vtdy peelive zachovavanemu ponekud volnS7. Dovoloval si ponenahlu i naratky a terty dvojsmyslne, ktegm Konstancie nikdy nerozumela. Mleela a sklanela oai k zemi. K tomu pravil ji zdvoiilosti a komplimenty, ktere z nst jeho velmi nerada vyslYchala. Urately ji.

Jako na udobtenou chtel ji polibit na rameni, ale ona rydhle spiptila ruku do klinu. Zakryla ji.

Zatim Rudl pil vino jako o zavod a take pani Konstancii pobizel, aC marne. Ohniva reva rozpalovala jej, kaLly nog douSek otivoval jej vie a vice.

Konstancie pozorujic to a s hrtizou spattujic, jak lahev po lahvi zbavuje zatek, ozvala se pina bazne: "Pijete nesmirne rychle, uSkodite si "Co mam Cinit, kdyt sama nechcete jiti? 0statne . na nu S : e piatelstvi!" A pozvednul eiSi vysoko, mthouraje koteima oeima. "Na nak ptatelstvi!" opakoval Rudl jeate jednou, a to s durazem tak nalehagm, to Konstancie mimovolne dotekla se prsty sve sklenky. Ale zachvela se pit torn. — Sklenky zazvonily.

Rudl dopiv Mai do posledni kapky, rozjatene dolil znova.

Okamtiku toho poutila Konstancie. Ptekotila dye pine jeate lahve vina loktem. Skutalely se na zem a rozbily. UCinila tak inyslne, aby ukoneila nebezpeene poZivani rozpalujiciho napoj e.

Reorganisace deskych divadel.

New York. (CTK.) PratskS7 denik "Prate" ye svem aisle dne 24. kvetna 1945 ptinesl elanek s nazvem: "Ceske divadlo do nova budoucnosti". V alanku se piSe, to "pti kulturnim odboru zemskeho Narodniho gboru pro zemi Ceskou, zahajila praci ;piktoravna divadelni sekce. Jejim piedsedou je Ing. arch. Miroslav Kouiil a eleny gboru byli prozatimne delegovani: raiser E. F. Burian 'elen opery Eduard Haken, raiser Honzl, dramaturg KopeckY, Men. opery Oldiich Kozak, raiser Ant. Kura. vedouci loutkove sceny dr. Jan Malik, recitatorka Ludmila Pelikanova, piekladatel Jaroslav Pokorny, herec Jaroslav Prticha a jini. Divadelni sekce pracuje na nova organisaci divadelnictvi v zemi Ceske a na ptiprave navrhu divadelniho zakona, kterST ye smyslu vlad.niho programu odstrani dosavadni zameteni divadelniho podnikani, divadla promeni ye vetejne ristavy a da, jim tak zaklacinu k novernu u..ra&leckenriA rozvoii,"

Ve stl'edu, dne 4. eervenee 1945.

Oddil DopisovatelsV El Campo, Texas.

Ctena redakce a etenatstvo Vestniku!

S dovolenim br. redaktora, jestli uzna k utejneni dopisu, jejt zaslala me vnuece v San Antonio pi. S. Lugtinova z Nemecka, jejt zde doslovne podavam. Piave to obdrtela, kdyt tam nagi byli navgtevou, jak jsem se v minulem dopise zminil. Dopis, co a jak dale, bude-li to uvetejneno, se dozvite. — Dopis je psan, jak jsem se jit zminil, z Nemecka a zatina: Haldensleben, 21./IV. 45. — Moje mile, neznama krajanko! Je to yelika nahoda, kdy2 daleko od vlasti, setkam se s cizincem, kterY ma za chot' be gku. Je to jit ptes tYden, co jsou Ameridane v ()bd., v ktere se prave zdrkuji. Jsem nyni v jejich slutbach se s yYm mezinarodnim Jezz orchestrem a pracuji pro AmerickY oervenSr ktit Pti teto ptiletitosti jsem se seznamila s Va gim panem chotem, kterY kdyt slygel, te jsem z CSR. hned se ku mne hlasil te ma pani Cesku. Ja sama jsem rodila. Pratadka a v Nemecku jsem 3 roky. Mom, jak uz jsem se zminila svilj vlastni orchestr, ja sama tandim a zpivam, nuaj mantel je kapelnik. Vas i Va ge pany rodiee a Va ge rozkog -nedt'ako—Bby,zmrakufotgfii, ktere mi Vag pan chot` ukazal. Milj mantel i ja jsem jit s Vagim mantelem dobti tele. Je to opravdu VYborriY elovek, a velika gkoda, ze zitra odjitdi. Snad se ale uvidime brzy v Americe, kam hodlam se svYm orchestrem jeti, a te gim se, te poznam i Vas a celou Vagi rodinu. Mam jen obavy. zda toto moje psani pteetete, pi gi hrozne rychle, je jit pozde (4 hodiny rano) mama za sebou jit pernY den a jsem hrozne unavena, a rano se musi brzy vstavat. Chci Vain jen napsati, aby jste o J. (nevim co ten J. mini) mantela nemela tadnYch obay. Je zdrav a ma se velmi dobte. Tady postupuje U.S.A. armada velmi rychle, a Nemci tu nekladou 2.adnY odpor. Nemusite miti tedy obay. Bud'te klidna. Snad at tento dopis dostanete, bude jit; konec valky a pak mUtete odekavat sveho chote s otevienou naruei. Vette mi jako krajance (ad nezname-, ma, Vas velmi rad a tak krasne o Vas mluvi a jak je hrdY na Vageho synka. Ja i muj mantel Vain i Vagim rodierim a vgem Vagim milYm piejeme od srdce v ge nejlepgi a hodne gtesti a zdravi.

Snad Pan Bilh da, a my se jednou setkame ,a pak si jako teny povime vice. Jsem hrda, te jsem 6e - g ka. Ted' main jegte ptani, bude-li to matne a chcete-li aby jste mi na tento rntij dopis odpovedela, ani nevite. jak by mne to Napigi Vam moji adresu nemeckou na me rodiee, v ptipade, te jit tady nebudu.

Vain budu psati 'easteji. Va gi adresu main Tedy pro dne gek jit koneim s pozdravem: Na Svate Lugtinova, zdar!

Haldensleben bei Magdeburg.

Adresa na jeji rodiee: S. Lugtinova, Lazne Belohrad, Fridova ul. 76, C. S. R. Nagi v S. Antonio etou i pigou eesky, ale chybne. Ovgem po domacku, to postaei, ale takove vysoko vzdelane osobe si netroufaji desky, a tak potadali mne, bych ji ja odpovedel. A vite, ja vysoko rozenY a zdelanY, abych to netrefil, to bylo cosi, ba jo! Vysoko rozeny jsem byl na hare, (pude), a zdelanY dolfi, a tak jsem to ptijal na sebe, a odpovidam one umelkyni takto: "Mils pi. Lugtinova, prave jsme v San Anto nio naygtevou, kdyt na ge netet obdrtela od Vas krasnY dopis• v nemt se zminujete o sejiti se nagi netete s jejim mantelern. Mile, nezna.ma krajanko, neobdivujte se tomu, te tteti, a obzvlagte etvrta generace se v ttto nova viasti uz utapi, tak ze Ceske mluva se je gte v nektere domacnosti udrtuje, i je gte Cisti, ale psani, to ut Cesky nedovedou. Star gi natal.' net Ella May, Edna, to jeate pkeete i nam deskY dopis napige, to se vi ne spravne, ale obdivujeme se i tomu, kdy2 nemela deskou gkolu jen anglickou.

VESTNIK Ona ma za mantela, myslim die jrneria, Dee Sherlock, Anglican, vojinem tit asi 10-12 rokit. Jeho vojan'dina je lehka, potade v kancelati a chce, tak jak mluvi, vojandit at do sestarnuti. Takove vojaneeni je jak na masle."

Pak jsem one umelkyni napsal neco z meho tivota, atd. Ona pi. Lu g tinova pi ge spravne degtinu podle toho, te se podpisuje take ova, ba jo! Je mne divno, te vojin Rajmund v Nemecku, jak se segel s onou damou, on ani slova nemecky ani Cesky, pouze anglicky, jak se asi domluvili? Ja, asi hadam, te ona dama zna vice fedi, krom e•sky, nemecky i anglicky, jinak by se nemohla sttapit s tim jejim Jazz do S. A. obveselovat. Tak jsem pi. Lu gtinove dal ne vedomost, at budou v S. Antonio, te je tam take nav gtivime. Vette, ja, protivnik Jazzu, ten by mne, tam nelakal, ale museli by mne zahrat t,adnY jazz ,ale moji oblibenou, "Ta na ge pisnidka eeska", a jine narodni, kdyt je na to hrda, te je Oegka.

Prozradim. Na gi v S. Ant. chteli, at' ja one pani napigu a poglii jim to, a te oni to opi gou a poglou. Muj nahled jinadi a poslal jsem jit hotovY dopis pro ni s poznamkou ,at' nezapiraji, a ji napi gou par iddku anglicky s podekovanim.

S pozdravem: Na zdar!

Statidek Jos. Bartog.

V Houston, Texas.

Ve schfizi enskeho odboru od tadu Pokrok Houstonu, ktera. se konala 21. dervna, teny se usn•sly te budeme naddle na ge "party" potadat. jednoa n-leien:',; a to vtdy druhY etvrtek v mesici, a pti tom budeme miti vtdy na gi mesiani schuai. Jai obyeejne zadatek v 10 hodin rano a ye 12 hod. obed. Nate schtize budeme miti v "Club ro )m" ; aby ty teny, ktere si nepteji se si'Caste:iti schtize, mohly se volne baviti v jidelne.

Nate vz<^:.jemri, 1 innost pokraeuje velmi dobte, gtedrost a ochota na gich deskych ten posiluje nagi spolcenou praci, a my se te gime, te nas stale bade ,atibyvat.

Ovgem • dnes :name v gelijake obtite, na jake jsme dtive nebyli zvykli, hodne nam delaji starosti "points" na, maso a cukr ,a zdalo by se to nemotnosti uchystat lunch pro 40 dam — tolik se jich po dvakrate ziidastnilo na gi "party" ale jak jsme pozorovaly, v gechny teny byly velmi spokojene s tim, co jim bylo podano; chvalily si te se dobte najedly. Nekteti lido natikaji nad pinYmi misami, te neni maso, na jake jsme byly zvykli katdy den jist.

Tady neni tadna obtit je gte uchystat chutnY lunch. Kdyt se podivame do na gich "cook book" (take spravna, ee gtina), najdeme tam rozlidne pokrmy, ktere vain nahradi maso a jsou vYtivne a chutne a jsou potad je gte vgude k dostani. A ten cukr, kdyt , jinak to la nebude mozna, tak si katda tena tu svoji ltidku cukru do kavy donese sama. A at ut ani te IMeky cukru doma nebudeme miti, vzpomeneme si na nage vojiny, co oni delaji. Jak eteme v novinach te nekdy i bez jidla musi bojovat, tak my to mfiteme take yydrtet na te party bez masa a cukru.

Za tti mesice na gi einnosti mama v na gi pokladne $140.00. Tyto penize vgechny piajdou jen na dobrodinne jako 6ervenST ktit a nage vojiny v nemocnicich. Budeme-li nado,le pokratovati v na gi praci, ku konci roku muteme miti slugnou sumu pro tyto iieely, a usposte kojeni v dugi, te jsme pomohly. A ja budeme miti dobry nspech, neb nage Ceske teny to dokazuji svoji ochotou vypomoci v katde praci. Ja myslim, te my v gichni jsme vdeeni csudu ze nas uchranil od toho, te my sami nepottebujeme pomoci. Vtdy je lep gi davati, nezpkijimat. li Nage ptigti "party" ptipada na den 12. deryence, zadatek v 10 hodin rano, abed ye 12, po obede rozliene hry. Bud'te prosim tak laskave a dejte si va gi objednavku na obed u sestry Eiznerove, a to nejpozdeji v itterY, 10. tervence. Jeji eislo telefonu jest V-24371.

A tak se zatim mejte dobte at; do uvideni na Studewood. S pozdravem na vgechny, Spanhelova.

Strana 3 Tioga, cis. 5, `Bog; Texas.

Mill bratti a sestry!

Timto yam davam na vadomost te na g' tad bude odbYvat schtizi dne 8. tervence : tak jste •2adani, abyste se katdY dostavil.

Mill bratti, pamatujte, co jsem vam pti posledni schtizi slibil, to vain i vypinim.

A druhou vac yam chci vytidit, ze RVOS, tad els. 103 mei schtizi dne 24. derma, a tam se ujednali, te budou mit sbirku gatstva pro ty ubotaky tam za motem a te to udelaji s nami spoledne s na gi schfizi Tak kdo mate obnogene gatstvo a jin gi yeti tak to ptineste v nedeli do sine. Musi to bYt eiste a ne rortrhand, neb by to nestalo za to tam posilat. Tak kdo ma:a co, tak to ptines.

S pozdravem, Chas. HejnY. V kid Fort Worth, Cis. 134, Ft. Worth, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Myslim, ae ut je nejvy ggi Cas zas nee° napsat, ale doufam, ze nepi gi moc pozde o te oslave nageho tadu. Ale motna, kdybych psal &lye, tak byste na nas zas zapomneli.

Je to na ge jedenacte vYrodi trvani tadu els.

154. Rad (Fort Worth), kterY byl zaloten roku 1934 v bervnu, a jak vidite, odlotili jsme to, aby mohl nag tad se staestniti oslavy tadu Jaro cis. 130.

Nebudu toho moc slibovat, ale bude tady jeden z atednikil Hiavni ttadovny, kterY k nam promluvi na schfizi ktera zadne ye 2 hodiny odpoledne 8. dervence. Budeme miti nekolik dientl k uvedeni a potom se budeme bavit pti zakuskach, o ktere se na ge sestry maji postarat, a co pochybi a lihoviny se postara, zabavni vYbor tadu. Veder bude taneeni zabava. Tak kdo nebude mod pkijit ye dne ,tak aspori veeer se mezi nas podivejte. neb to je jedina, zabava, co tad ma za cely rok.

Kdyt nag tad ma celkem asi dve ste padesat Menu, tak by jsme mohli miti dosti velkou vgtevu, ale ka2dY nemtite Proto zveme okolni tady aby poslali svoje zostupce, a vilbec ptijd'te i kdyt nejste eleny; bude nas to tait.

Zde je adresa, kteti nevite kde to je: 3221 N. W.. 28th str., corner 28th and McCandess street : neb v Sokolovne na Rosen Hights, jeden block od konce Bus line.

Tak nezapomerite; te to bude 8. dervence, druhou nedeli v mesici. A vy bratti a sestry tadu Cis. 154, hlecile se aspori na tuto schfizi dostavit a. potom se pekne pobavit, neugkodi yam to.

A ted' na shledanou!

John B•dan, tajemnik.

V Z Odboeky "Alamo" S.A.O.T. v San Antonio,

Texas.

Nate odboeka konala mesieni schuzi v nedeli 24. dervna 1945 ye 3 hodiny odpoledne v St. Ann's Parish Hall. Za neptitomnosti na geho pterisedy Monsigriora John L. Mokko yskyho zahafila schfizi na ge mistoptedsedkyne Marie Longtin.

Bylo odhlasovano poslat $50.00 Dr. Jos. Kopeckemu, kterY se laskave ujal prate sebrati fond za nejt bude opattena odborna knihovna pro lekatskou fakultu na Pratske universite, ze ktere by mladi medikove a lekati v Oeskoslovensku eerpali poueen,i o novYch lecich a methodach jak zachraniti tisice tivott a jak bojovati proti nakatlivYm nemocem, kterych tam bude po tato valce jiste mnoho.

Bylo oznameno, te •pan Va gut nam bude ukazovat pekny film v nedeli v 8 hodin veCer, 8. dervence 1045, v St. Ann's Parish Hall, 731 Fredericksburg Road. Tak ptijd'te v gichni a pobavte se mezi nami.

Po vykizeni betnYch zale2itosti schfize skonCena a ptigti stAnovena na nedeli 22. dervence 1945, ye 3 hodiny odpoledne v St. Ann's Parish Hall.

Za odbotku "Alamo" S. A. C. T.: Marie L. Kallus, taj,

Straus 4. kid Ennis,. Cis 25, Ennis Texas.

Bratfi a sestry!

Ptigti schazi nas navStivi nak broth. z Hlavni ttadovny, proto jest tiadoucno, by se v gichni eleni teto schtize zaeastnili. Oni nam vysvetli jako vyhodne pojistky ma na ge J,adnota.

Zaroveri ‘;aclam sestry, by katidd ptinesla neco k jidlu. Nemusim vypisovat co mail donest, neb ony vedi lope co do kuchyne patti.

Zaroveit zveme na to sch-azi mistni tady z Ennis, Dallas, Kaufman, by se to schtze s nami fleastnily a jejich nav gtevou nas poctily.

Na shledanou 8. aervence v Narodni Sini.

S pozdravem na vgecky, John Hrabina, tajemnik.

V Svornost Jihu, els. 15, Ruckholts, Texas.

Mill bratti a sestry!

Bylo v minule schfizi usneseno ., tie ptigti schtze dne 8. dervence bude zahajena o 11 hodinach dopoledne a pak bude nasledovat spoleenY obed. Tak sestry, zase jste tadany, abyste ptinesly maso, chleb, koldea, a co ktera mtllete, to tak jako pti minulYch obedech. fad zase obstard beeiaku peniveho pro kznive, a kteti radeji vodu, i to tam bude.

Rada bych napsala deli dopis, ale jako vgechny jine hospodyne, main stale mnoho prate. Je stale dost co zavatovat, ale ptijemno pti torn neni, kdy2 jest tak horko. Tatinek jednou pravil, le ty tenske v 160 li ge mottle -zavatuji, , ale je gte jim nenapadlo i toho horka zavatit, to 2e by v zimepiTs10 nejvice vhod.

To asi by se v gem mu2skYrn libilo, nebot' by pak nemuseli diivi gtipat.

Take musim stale kopat travu ye dvote zahradce. 2e stale pr gi, trave se dati a tak mam stale co delat. Slu2ku site mam, ale at' ji krmim eimkoliv, k motyce i vateece je stale mot kratka. Ted' u mne Matenka stoji a rhka mne, te mne ma mot rada, to asi jegte nevi, jako mam s ni amysly.

Jet na to vSe neptiznive potash, itrody jsou zde dosti uchazejici. Ponejvice ma katidy Arodu obdelanou. Ov gem ti. kteti dbali,- nebot' mnozi ani kukutici, ani bavinu nekopali, ne proto, tie nemohli dostat kopade, ale proto, tie proste nechteli. dost, jenom ptipomenouti: Pro dne gek na hojnou shledanou ptig ti nedeli!

Hilda Brtigova, tad San Antonio, eislo 133.

Cteni bratti a sestry!

Prhsth schaze tadu ptipada, na pti gti nedeli a je velmi tadoucno, abyste, se do schfize to dostavili, obzvlagt vy, kteti jste dosud na NemocenskY odbor rozpodet svaj nezapravili. Je nutno aby, kdo tak dosud neueinil, v ptigti schfizi se jiste vyrovnal, by si poji gteni pro ptipad neodekavane nemoci neb Urazu zachoval.

Schaze jako vldy zapoene ptesne ve adve hodiny odpoledne v sini WOW., tak jiste se dostavme a vytid'rne si, co je pro kakleho nutne.

Minula, schtze na ge byla hezky nav gtivena a mela zajimavY spad. Mimo poeetneho elenstva meli jsme mnohe nav gtevy, z kterYch jsme se potegily; mimo domacich navStevnikil poctili nas navgtevou bratti: J. V. Bayer, Frank Bolf a Anton Svoboda od tadu Rozkvet Zapadu Cis. 107. z Floresville a br. Va gek Kudera z Corpus Christi.

Br. Kueera vyslan byl S2J. AOS. po sokolskYch jednotach, za jedno vy gettit pomery zavladajici a povzbudit jednoty k einnosti, a proto ihned po schazi tadove se gli jsme se v jine mistnosti k schazi sokolske, pti ktere ptilelitosti br. Kudera tlumodil pozvani Sokolske Jednoty Corpus Christi k patnaetiletemu jubileu zaloteni teto. Poinyslil jsem si, bylo .by to krasne tak mit ptiletitost se do Corpus ChriSti:inezi tamni krajany a viastence podivat; v gak pki dnegni dobe, kdy je v ge zabrzdeno, je to nedostilne. Ani ye snu mi nenapadlo, 'le za •tYden se budu .videt tam u mote.

Po nedeli br. Maly mne zavoial . na telefon a zda bych jel do Corpus Christi v nedelL•Krindepanku, kdo by mohl Het "ne"? A tak nedeli rano jsme si vyjeli hezky po mOii; potaat bylo

VbEITNire,. idealni a tak se krasne jelo. Kdy'Z jsme dojeli do Corpus, zajeli jsme k mon, (to aby infij synator vide' mote), kde jsme se zdrtieli pozorovanim ruchu u zalivu a pak jsme se vydali k Sokolovne, kde jsme dorazili brzo po poledni a kde jsme se vital' lined s temi nefinavnymi stale einnymi pracovniky. (Nebudu jmenovat ladneho, neb mohl bych nektere vynechat a mohlo by to bYt povatovano za straneni).

Brzy byl spoleenY °bed a paneeku, to byl abed, to bylo papanieko, 'a byl podavan na fieet Sokola, total sestry a bratti si to'vzali na sebe, vge zdarma.

Abych nezapomel, ptitomni byli br. a ses.

P •evratilovi, starosta zupni a dceru gka, b. a sestra Rendlovi a Stranskych, a ses. Marie cova, tupni nadelnice, v gichni z Dallas.

Brzy po druhe hodine zahajen slavnostni program br. Kueerou ptivitanim hosti, a po nem promluvil starosta jednoty br. Rud. Troubil, tupni starosta br. Ben Prevratil a bratil.

Franta StranskY a Rendl. V proslovech vzpomenuto sokolske einnosti z dob minulYch a ptitomne a rovnel vzpomenuto na utrpeni nagi stare vlasti a zde musim dodat, ze vzpominka na starou vlast na gi pronesena byla bratrem Rendlem, kde poukazoval na svatou povinnost nagi, nezapominat tarn na, ty rodne bratry tarn, kde mnohY z rids byl zrozen, odkud naSe mama neb tata pied mnoha lety ptijel, na ty, ktere jsme tam mnozi zanechali a kteti nezavinene skoro test let vystaveni byli krute tyranii nemecke zvrhlosti, hlasem chvejicim, podiamujicirn a prosil ptitomne, by jsme nezapomeli na ty ubohe obeti, ktere tolik museli trpet. Doufam, 2e ladost tohoto sokolskeho nefmavneho a vkly horlive pracujiciho harcovnika nebude zapomenuta.

Vyvolani byli zakladajici eleni Sokola a katcly pronesl nekolik slov. Ptedneseny basne, ses.

Annie Regmundova-"Prate a odkaz" a "Sokolu Corpus Christi" ses. Marie Dudlienski, a obe piedneseny velice krasne. Obe sestkieky mohou bYti samy na sebe hrde a vy corpus-christgti take, le mate tak nadejne mlade sily.

Program obohacen zapenim sester Marie a Loraine PtevratilovYch za doprovodu sester Marie Filipcove, pianove solo ses. Loraine Ptevratilova, a "Pohadka mladi", br. Kueera a ses.

Marie Ptevratilova, za doprovodu ses. Filipcoye na piano, a zaver smesi pisni bratrem Kuderou a ses. Loraine Ptevratilove, a musim dodat, 'te zpevy i doprovod byly Uchvatne. nyereane proslovy ptednesly bri. Ben Ptevratil a Rud. Troubil.

Setry a bratti tam v Corpus Christi, ptipravili jste nam vgem chvile, na ktere se nikdy nezapomene. Tak mile a htejiye ptivitani a pohosteni jsme neoeekavali; bylo to pro nas chny radostne ptekvapeni, za ktere vam vgem co nejsrdeeneji dekuji a doufam, 2e nikdy se varn rovnet odvdedime.

K vatemu patnactemu vyroei yam pteji to nejlepgi, necht' Jednota vase mohutni a roste a at nadejde doba, kdy slavit budete sttibrne vYroei zalo2eni Sokola, necht' 1-ady vase vzrostou desateronasobne, necht' Jednota vase jest nejvatk. v Zupe. Na zdar!

Louis Dressler.

V UKOLY NAM NOVE ARMADY. Na schazi dastojnika a rotmistra Velke Prahy promluvil ministr NO gen. Ludvik Svoboda dne 1. eervna a m. j. pravil: "Ttebate je po nejstra gnej gi valce v dejinach lidstva, neznamena to, 2e mama odzbrojit. Nase nova armada bude schopna uhajit svobodu lidu a naroda i demokracii pied molnYmi fitoky zvenei. Kdyby nebylo Sovetskeho svazu a jeho armady, vyvijely by se veci pro nas zkazonosnYm smerem, svet, by byl pravdepodobne nettle]. svobody. Za na ge osvobozeni dekujeme ptedev gim Sovetskemu svazu. Proto je take pkikazem pro kaldeho es. vlastence, pevne zachovavat, udrlovat a rozvijet veene ptatelstvi naroda Oeskoslovenska a velkeho Sovetskeho svazu, tesnou spolupraci es. armady s Rudou armadou. SlovanskYm narodam aby zaujaly v nove Evrope to postaveni, ktere odpovida jejich zasluham, jejich sue a vYznamu. Pro naai vlastni bezpeenost a pro nas budouei rozkvet ma velkS7 vSrznam pevne pra-

Ve sti'edu, dne 4. 6ervence 1945. telstvi se slovanskou vehnoci na vYchode a s novYm demokratickYm Polskem.

Chceme take pestovat tradieni ptatelske styky s novou demokratickou Jugoslavii a novYna obrozenYm Bulharskem. Nova es. armada mush udrlet a rozvijet spolupraci se v gemi bratrskymi slovanskYmi armadami.

Zasluhou csl. vojska na zapade bylo, ze pomahalo upevriovat ptatelstvi Ceskoslovenska k velikym zapadnim demokratickym mocnostem.

Na vYchode Cs. armada pomahala upevflovat vedne ptatelstvi mezi narody Oeskoslovenska a Sovetskeho svazu.

Os. armada v Sovetskem svazu nabyla cenne zkugenosti ze spoluprace s Rudou armadou a je proto ptedureena k tomu, aby se stala zakladem nove es. branne moci, ktera je budovana podle vzoru Rude armady.

Chtel bych vyjadtit na gi vdeenost zapadnim spojenc0m, zejmena vlade anglicke a anglickYm civilnim i vojenskYm ttadtim, za ve gkerou pomoc a podporu, kterou prokazaly na gemu narodne-osvobozeneckernu hnuti, zejmena pri budovani zahranienich vojenskYch jednotek na zapade.

Postupem Sovetskeho svazu pied valkou i za valky je ureena nage orientace v zahranieni politice i ye vojenskych zahranienich vztazich k velke slovanske velmoci. Ptatelstvi se SovetskYm svazem ptineslo nam svobodu, samostatnost a nezavislost, bratrskou nezi gtnou pomoc pti tegeni raznYch otazek, tYkajicich se budouciho Oeskoslovenska, zejmena otazek poslovangteni nagi republiky. Toto ptatelstvi skYte, nein takove zajigteni, jakeho na ge republika nikdy pied tim nemela. Pevnej gi zaruky, net' jakou pi-edstavuje Ruda armada, si nelze ani ptedstavit. Tato hlavni orientace na vYchod a soueasne take na bratrske slovanske narody je zavalna, pro nas vojaky. Konkretne to vyjadtuje nag vladni program o nove es. armade. Do nove armady nebudou ptijati ti dastojnici a rotmistti z povolani, kteti zustali v dobe gigantickeho zapasu neoinni, ae bylo jejich ptimou slu2ebni povinnosti se hnuti zadastnit.

Cs. obeane nemecke a mad'arske narodnosti se ye sve zdrcujici vet gine pine ptidali k neptatelfim. Jasne dali na jevo, te nechteji it v republice. Je samortejme, te v nove republice nemt2eme a nechceme trpet patou kolonu. Jsme prodchnuti pevnou via ueinit z nove republiky stat skuteene slovansky bez Nerncti a Mad'aru.

V dile odisty republiky od Nemca a Mad'arit ptipadne rozhodujici aloha nove armade, ktera je povolana, aby podia pokyna vlady uskutedhovala poslovangteni nagi vlasti. Je tteba jednou rorte giti tisicilety spor na gich naroda s Nemci a Mad'ary, kteti v historii neustale usilovali nage narody znieit a nas podinanit.

Chceme-li republiku odeistit od fa gismu a nacismu, je tteba oeistit je od tech, kdo byli jeho ptimYmi nositeli. Kdo2 otevtene se ptidali na stranu nacismu a fa gismu, mush bYt potrestani a z na gi vlasti vystehovani. Nerncam a Mad'aram pomahali zradci ve vlastnich nagich tadach. Take s temi je tteba po zasluze zaetovat. Sam eesky a slovenskY lid rozhodne v lidovYch a narodnich soudech o jejich einech i o jejich osudu.

Nam vojakfun zalezi na torn, aby lido kompromitova-ni, zradci a kolaboranti nemohli proniknout na velitelska mista nove armady. inime opatteni, aby ptislu gnici es. armady, kteti zradili svuj narod, byli po zasluze potrestani.

Proto bude venovana zvla gtni peee odiste armady."

V • Jestli budeme nasledovati ctnosti ()tell svYch, jejich obetavosti, jejich lasky k vlasti a svobode, jejich tradic odvekYch a jestli stfici se budeme jejich poklesauti a tny i nad 'ale budeme a zvitezime!" — Josef Braun.

V

"Ke2 by jiskry a plameny, ktere po v gi zemi se vznitily, smetly nejen v gechny neptatele, ale i vgechny chabe, bojacne, lhostejne a ke smlouvani, kdy o nage nejsveteSh bell, ochotne!" — Josef Braun.

V Mravni a intelektualni poctivost a odvaha daleko vyvaii vgeehno ostatni.

Ve stiedu, dne 4. eervence 1945,

N ova 6s1. arrasia Ministr narodni obrany general Ludvik Svoboda ucinil toto prohlaaeni o nag nove armade:, Tvotime novou es. armadu. Tvotime ji jako armadu lidovou, demokratickou, protifaaistickou, podia vzoru Rude armady. Budujeme ji v boji a pro boj. Je naaim ptanim, aby byla co nejdokonalejai, nejukazn'enejai a nejsilnejai, aby dovedla bit neptatele, aby dovedla v budoucnosti pevne a neristupne branit svobodu a nezavislost naai viasti.

Budujeme naai es. armadu od zakladri. Je to •tetka a namahava prate, ale prate s y ellkYini tvrireimi motnostmi. Neptekati nam a nesmi nam ptekatet zkostnatela rutina a ptekonand, zastarala tradice. Chceme ptevzit vaechno canna, co se nashromatdilo v letech velike vlastenecke valky v arsenalu bohatYch, bojovYch zkuaenosti Rude armady a. ostatnich spojeneckych armad, riaaich bojujicich jednotek i partyzanri.

Budujeme. naai Cs. armadu za pomoci a podpory vaeho lidu, nebot' jen armada, pevne spjata s lidem, zahrnovana, jeho peel a laskou, mute bYt spolehlivou zdatitou jeho svobody a nezavislosti. Ukolem na g ich vojakil a dristojnik0 jest, seznamit se s organisaci, y Yzbroji a bojovou taktikou a stratiegii Rude armady, pomahat pti teaeni nekterych otazek budovani naai nove armady. Spoleham v tato praci i na spolupraci naai vetejnosti, ktera nam mute dat canna podnety.

Pti teto pkiletitosti chtel bych ptipomenout slova maraala Stalina o taktice nemecke faaisticke armady: "Jejich taktika je aablonovita, nebot' se snati uddlosti na fronte upravit podle toho nebo onoho paragrafu vojenskYch pfedpista Nemci jsou pedanti a ptesni ve svYch operacich, pokud situace dovoluje postupovat podle potada y kri vojenskYch ptedpisri a v tom je jejich sila. Nemci se stavaji bezmocnYmi, kdyti se situace komplikuje a ptestava odpovidat tomu neb onomu paragrafu vojenskych ptedpisil a vytaduje samostatn.eho rozhodovani, ktere neni ptedvidano ve vojenskYch ptedpisech. V torn je jejich hlavni slabost."

Vojaci a dustojnici naaeho 1. es. sboru, bojujice po boku Rude armady, meli piviletitost ptesvedeit se o tom, jak vyrostlo bojove ulnani Rude armady, jak si vytvotila svou vlastni spolu taktiky a strategic, jak dnes kahlY velitel Rude armady v boji prokazuje, to dovede samostatne resit slotite problemy, ktere se vy_ mykaji slutebnich tadri ptedpist, schematil.

Chtel bych, aby naai dristojnici a vojaci si vaimali teto zakladni schopnosti Rudoarmejce, ktera mu zarueuje pfavahu v boji, schopnosti, ale i samotne teaeni v katde otazce. Ptal bych si aby naai dristojnici a vojaci hluboce ptemYg len o problemech budovani naai armady, aby sloupce naaich vojenskYch easopisri se staly forem, na kterem se tvotive vyjasriuji otazky demokraticke, protifaaisticke armady.

General Bohumil Botiek, ndeelnik hlavniho atabu es. branne moci, prohlasil pak toto: K budovani naai nova armady ptistupujeme za mimotadne obtanYch okolnosti, neskonale obtitnejaich net po minule svetove valce. Katdemu bude zajiste ztejmo;4e tu myslim na hospoddiskY sta y • thatich zemi, na bezohledne drancca;ani okupantri na nedostatek velitelskYch kadru, kdyt dlouha, tada naaich nejlepaich dristojnikri byla pc* nerovnem zapasu s nacisty popravena nebo od y leeena, i na nedostatek vYzbroje, vystroje a jineho. Budovani nove, silne es. armady bylo by za takovYchto okolnosti rikolem, jehot spineni by si vy,adalo tady let, kdyby tu na druhe strane nebylo dvou vYznamnYch faktorri, o kterYch mluvi program prve domaci vlady CSR. Organisace, y Yzbroj a vYevik nova es. branne moci budou stejne jako organisace, yYzbroj a vYcvik Rude armady. Jecline na tomto podklade bude mozne, aby nova es. armada nejen dokonale vyutila velkYch bojovYch zkuaenosti vitezne Rude armady, ale aby take byla zf ormovana co nejrychleji, beze ztraty drahocenn.eho easu. My, kteil jsme meli motnOst pozo-

VESTNIX rovat Ruciou 'armadu z blizka, ve vY'cviku i v boji, dovedeme pine zhodnotit VYznam tohoto ustanoveni vladniho programu. Z neho pak pro naai praktickou einnost y yplYva prvni korn_ plex driletitych problem& jejicht teaenim se nyni zabYvame.

Nutria pomoc, se kterou musime poeitati se, strany Rude armady, byla sovetskou vladou take ptislibena a je oasteene jit na caste. ftada vyaaich vojenskYch jednotek nove es. br. moci bude vyzbrojana osvedeenYmi sovetskYmi zbranemi, vystrojena d.iky nevyderpatelnYm zdrojrim mohutneho sovetskeho tYlu. Zkuaeni dristojnici sovetskYch atabil a instruktoti ostiileni v eetnYch bojich, budou nam jit v nejblitai dobe pomahat vychovavat novY velitelskY dorost a to v takovem mnotstvi, a takove kvality. ktere bychom, odkazani na vlastni shin zvladli teprve po dlouhe dobe. Zaroveri se fisilovne pracuje na torn, aby ptedpisy ; poznatky a zkuaenosti Rude armady staly se vaeobecne dostupnYmi ueebnYmi pomrickaini.

Pteklady sovetske od.borne literatury umotni. aby Ceati a slc3venati dristojnici, kteti nemall ptiletitost seznarnit se s bojovou praksi Rude armady z alo.stni zkuaanosti, mohli plnYm studiem zahy dopirLit tuto mezeru ve s y Ych vedomo ,:tech. Zvladnuti velikeho bohatstvi sovetsIn• y ojenske teorie je pak i v jmu rychieho sjednoceni nova eeskoslovenske vojanske akoly. ktera je toho easu jeate rozttiatena na nekolik skupin. podle toho, kde na•a si vojaci prctivali tuto valku. Aby se mohla uplatnit vojenska doktrina, jednotna-s Rudou armadou, chystame, a to v dobe co nejblitai, odeslani nejschopnefaich dristojniku do sovetskYch vojciaskYch akol az po nejvyaai vojenska &ornate a akademie, jak se o tom mluvi y e vladnim prcgramu.

Jest jen ptirozene, ze mezi prvnimi, kterym tato motnost bude poskytnuta, budou ti nag mladi dristojnici, kteti v bojich 1. es sboru v SSSR, deskoslovenske obrnene brigady na pade, dale naaich letcu za povstani na Slovensku a v partyzanskYch jednotkach prokazali hlubokou oddanost viasti a chrabre srdce.

Armada je ureena pro boj. Boj jest jeji • Jedine v bojich ratite se osveddit, co jest ✓ armada tivotaschopneho, rozvinout, co je nadane a zanika, co je zaostale, zkostnatele a nevyhovujici. Eoj proti nernackYm vettelcrim byl a je nejlepai akolou naai armady. Kadry, ktere akumulovaly v tive akci zkua'enosti -Leto valky. jsou povolany, aby nam vychovavaly naai budouci armadu. Kadry 1. es. sboru, brigady a late-0 n.a zapade a prvni es. letecke divise, partyzanskYch jednotek a vlasteneckYch bojovnikri doma vydaji ze sebe nepochybrie v dohledne dobe velitele naaich divisi, pluku a praporta zkuaene odborniky vaech zbrani a slutab.

Organisuje se na g e nova armada jako jednotna branna moc Cecha a Slovakii na bratrske zazade rovnY s rovnYm. Ustanoveni vlo.dniho programu, aby byla zaVeclana pina.rovnopravnost a rovnocennost slovenatiny a eeatiny, jako jazykri velicich, se jit provadi. Narodni slovenske ntvary, slotene ptevatne z mutstva, poddristojnikri a dristojnictva slov. narodnosti a poutivajici velici a slutebni teei slovenske, se jit tvoti, nektere z nich uz, operuji a dalai budou postupne formovany. To ovaem neznamete na Siovensku budou v mirove dobe jen jednotky slovenske a v CeskYeh zemich jen des_ ke. Jsme toho nazoru; to bude jen na prospech prohloubeni bratrske spoluprace naaich narod& kdyt ti, kteti ve rake maji spolubojovat, budou v dobe m. iru spolu tit a vzajemne se 'poznavat.

V Redakci dodo: Pan Jos. Vesely v Miami, Florida, zaslal nam krabici tropickeho ovoce "Mangoes," jet rostou v nejjitnejaim•cipu•Floridy. Cela rodina p. VeselYho vydala se na 10 dni prazdnin do Houstonu k sestte p1. Vesele, znarne autorce lady libivYch divadelnichaher, pani Karla etvrtnikove. Za chutne ovoce i kraal dopis srdeene diky. •

Strana 5.

Ma spoluiaeka ' Pat ausova Anna Vaughanova, B. A. Pamatuji se velmi dobte na ono parne letni odpoledne. Maly jsme dejepis, ale nedavaly jsme, moc pozor spin jsme se teaily na konec vyudovani, na svaeinu a na zahradu, kdyt jsme najednou zaslechly v ueiteleine vykladu jmeno Jan Hus. Bylo to po prve, co jsme se setkaly se jmenem- tohoto velkeho 6echa; vaechny jsme se obratily a podivaly na Pat, na Patricii Husovou, naai spolutaCku. Pat se trochu zaiiervenala pod sousttedenYm pohledem cele ttidy, ale ne • ekla nic. Po akole pak se ji kterasi z nas zeptala — domnivajic se, to ji poakadli: "Vid'. Pat, to Jan Hus byl z vaal rodiny?"

"Ano," odpovedela Pat k nemalemu naaemu ptekvapeni. "Jsem jaho pra-praneteti, protote mrij pra-pra-pradedeeek byl mladaim bratrem tohoto Jana Husa . .

Josiaa Hus, Jantv mladai bratr, ptibyl do Anglia pied zhruba 500 lety se svou rodinou patrne, aby unikl pronasledovani. Usadil se v obci Long Eaton — kdet je do dneaniho dne Ulice u }lust — a naael tam i jinde mnoho ptatelskeho ptijeti, nebot' Wycliffe byl ueil mnohemu stejne s Mistrem Janem Husem.

Patricia Husova nesla sve slavne jmeno s klidnou samortajmosti, ttida vaak byla velmi pyand. Maly jsme dojem, jako bychom byly vkrodily do proudu dejin, misto abychom toliko s brehu ptihlitely jeho toku; existence teto pra-pra-pranetete ptiblitovala nam realnost tivota a dila mute, jent zil, dalek nas sta mil a sta, let. Nektere hloubavejai z nas videly v torn jakesi podobenstvi: jako krev rodu Husa koluje zde v tilach tohoto davneho potomka, nesouci jeho jmeno, tak i y e sttedni Evrope s eskYch ptehrclY duch staroslavnYch zemi C ekal staleti atisku a zvedl se znova v nove zrozene Ceskoslovenske republice — Patricia Husova byla s nami y e akole roku 1920. — — Nyni je Patricia Husova ueitelkou, a to velmi rispeanou, nebot' je bystra a nadand, jako jsou vaichni elenove jeji rodiny. VolnY has y enje usilovne praci v civilni protiletecke ochrane, kdet je instruktorkou. Zepta-li se ji kdo na soukrome zaliby, a co zee ji nejvic zajima., odpovida: "Lida, knihy, psi."

Dnes CeSkoslovensko bojuje o svou svobodu znovu.

Lee — pted ttemi lety, dne aesteho earvence, v legendarni den Mistrova narozeni a v historickY den jeho smrti, narodil se Patricii Husova synovec Jan Hus. A vetime vaichni: net tento hoaik bude s to rici s y Ym spolutakrim, te jeho velkY jmenovec je i jeho pokrevnim ptibuznYm bude Ceskoslovensko opet svobodne a at'astnel (Obecne tradovane datum narozeni M. J. Husa (6./VII.) je ridaj nieim napdloteny, jak spravne pravi autorka. Pokud jde o Janovy sourozence. obmezuji se prameny na poznamku: "Jan Hus byl ne jedinYm synem ...")

V Mistr Jan Hus miloval sviij narod proto, ie to byl jeho narod. Slouiil mu proto, to jeho slidby narod potieboval, aby inravne a politicky v nemeckem mori nezahynul. Miloval ho nikoll jako nekdo, kdo prijima, nYbri nekdo, kdo diva a slouii. rodiee jii proto miluji vice sve deti, 'ie jim davaji a od nich V

KALEN6Aik 8. Cervence. SpoleenS7 °bed Mead fadu Vesmernost els. 68. v Nelsonville, Tex. 8. eervence. Oslava 11. vYroei za1cteni du Fort Worth cis. 154. y e Sokolovne ve Ft. Worth, Tex. Zadatek y e d y e hod. odpoledne.

8. eervence. Schilze tadova za rieasti elenri naai Hlavni titadovny. Okolni rally zvany k navateve.

8. eervence. Spoleeny ()bed Menu tadu Syor. - nose Jihu cis. 15. v Buckholts, Tex. 14. Zervence. ceskST. film "Bila Nemoc" v sini • - raduatefanik v Houston, Tex.

Strafia t.

ADRESAR, TAJEMNIKtJ ftADU Slovanske Podporujici Jednoty Stain Texas Hlavni tiadovna: C. H. Chernosk', ptedseda, Houston, Texas.

Ed. L. Marek, dinnST mistoptedseda, Fayetteville, Texas.

J. F. Chupick, tajemnik, Fayetteville, Texas.

Raym. Urbanovsk', iteetnik, Fayetteville, Tex. Jos. Koliha ml., pokladnik, Fayetteville, Tex. Aug. Kacit, pravni radce, Temple, Texas.

Dr. J. A. Halamidek, vrchni lekat, El Campo, Texas. keditele: Jos. Zemanek, Blessing, Tex., Karel Navratil, - Temple, Tex., J. F. Kubala, Tioga, Tex., J. C. Eineigl, Yorktown, Tex., J. M. gkrabanek, Danbury, Texas.

TiskovSr vStor: Jos. Horilak, College Station, Texas, Ant. OndriiStova, Dallas, Texas, Frances Olexova, Houston, Texas.

1. Pokrok Texasu -- Fayetteville, Texas.

P. P. Baron, Fayetteville, Tex. Schtze 2, nedeli v mesici.

2. Kopernik - Roinov. Chas. Hilscher, Fayetteville, Texas, Rt. 1. Schfize 1 nedeli.

3. Novohrad - Moulton. Adolf J. Mika, Moulton, Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mes.

4. Karel Havlieek - Hallettsville: Chas. Holy, Rt. 1, Box 169, Hallettsville, Tex. Senn 2. nedeli v mesici.

5. Tioga - Tioga. Chas. Hejnk, Tioga, Tex..

Rt. 1.

6. Morav gli Bratti - Cottonwood. Frank Pibil, West, Te., Rt. 2. Schtlze 2. ned. v mes.

7. Rovnost - Caldwell. J.. J. Krupa, Caldwell, Tex., Rt. 1. Schine 2. nedeli v mea.

8. Prapor Svobody - Weimar. Adolf Barta, Schulenburg, Tex., Rt. 3. Schfize 2 nedeli.

9. Slovan - Snook. Juo. T. Skrabanek, Snook, Texas. Schuze 1. nedeli v mesici.

10. TexaskST Mir - Shiner. Aug. Madala, Yoakum. Tex., Rt. 2, Box 102. Schilze 2 ned.

11. Svojan - Praha. Aug. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 201. Schuze 2. ned.

12. Dubina - Dubina. .Alb. Midan, Route 3, La Grange, Texas.

13. Texaske. Orlice - Dime Box. Vine. Marek, Dime Box, Tex., Rt. 1. Schuze 2 ned. v mes.

14. Veseli - Wesley. Ed. G. Vavra, Rt. 1, Brenham, Tex. Schtze 2. nedeli v mds.

15. Svornost Jiihu - Buckholts, Texas. Hilda BrtiA, Rt. 2, Buckholts, Texas. Schilze 2. nedeli v 16. Bile Hora - Bud Hora. Victor Melnar, Hallettsville, Tex., Rt. 1, Box 131. Schuze 3. nedeli v mesici.

17. Nov' Tabor - Caldwell. J. H. Siptak, Caldwell, Tex. Schtze 2, ned. v mesici.

18. Jan 2iika - Elgin. Wm. Marek, Elgin, Tex. 19. Velehrad - Velehrad. Fred Midulka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 57. Schuze 2. nedeli v mesici_ 20. KomenskY - Granger. Jno P. Trlica. Granger, Tex. Schiize 2. nedel. v mesici.

21. Fr. PalackY - Engle. Chas. Jalufka, Schulenburg, Tex., Rt. 4, Box 159. Schilz 1 ned.

Jill Washington - Cat Springs. Alois Kircin, Sealy, Tex. SchOze 2 nedel. kaide 3 mesice.

23. Nova Morava - Moravia. John Kahanek, Schulenburg, Tex., Rt. 5. Schtze 2 nedeli.

24. CeskS7 Prapor - Cyclone. Chas. Navratil.

Rt. 4, Box 47, Temple, Tex. Schime 1. nedeli v mesici.

25. Ennis - Ennis. John Hrabina, Rt. 2, Ennis, Texas. Schilze 2. nedeli v 26. Slovan Jihu - Skidmore. Jos. Koliha, Fayetteville, Texas.

'27. Pokrok Moulton - Moulton. Albert Dlouht Shiner, Tex., Rt. 3.

28. Karel Jonas - East Bernard. John Holedek, Wallis, Tex., Rt. 1. Schuze 2 nedeli 29. Praha - Taylor. A. L. Boudnt Taylor, Texas, Rt. 1, Box 285. Schtze 2. nedeli.

Taiton. J. F. Fiala, ElCam80. Hvezda Jihu po. Tex., Rt. 1. Schfize 1. nedeli v mes.

81. Pokrok Slovan - Yoakum. E. E. Bushek, Yoakum, Tex., First Nat'l Bank Bldg.

Schtze 2. nedeli kak1S7 3. mesic.

82. Naginec - Schillerville. F. J. Schiller, Victoria, Tex., Rt. 2, Box 123. &Mize 2. ned.

33. Hvezda Miru - Bleiberville. Vincen Chaloupka, Rt. 1 Bellville, Tex. Sehtze 2. ned.

V:tjSTNik 34. SlOVane'ti Bratki - Morava. J. G. Charanza, Caldwell, Tex., Rt. 4. Schtze 2. nedeli.

85. Novi Kvety Axtell. Adolf Mach, Axtell, Tex., Rt. 1. Sciatica 2. nedeli v Takla.

36. West - West. Tex. Fr. Moueka, West, Tex. Schilze 2. attedu v mesici.

87. Nova Vlast - Frydek. Norbert Jeri, Sealy, 38. Osveta - Smithville. Chas. Vyvjala, Smithville, Texas. Schtze 2. nedeli v mes.

Smithville. Texas. Schtze 3. ned. v mes.

39. Bedrich Smetana - Bryan. John Homola, Rt. 1, Box 24, Bryan, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

40. Oechoslovan - Hillje.. E. K. Hajovskt Rt. 3, Box 17, El Campo, Tex. Schtze 2. n.

41. Nova Ratolest - Port Lavaca. R. Machadek, Rt. 1, Port Lavaca, Tex. Schuze 2 ned 42. Moravan - Sunny Side. John Machae, Brookshire, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

43. Bratrska Podpora - El Campo. Frank Dressler, El Campo, Texas.

44. eeati Bratii Indusry. Frank J. Langer, New Ulm, Tex., St. Rt. Schtze 2. nedeli.

45. Vlastenec - Shiner. John Podan', Rt. 4, Box 151, Hallettsville, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

47. Hvezda Texasu - Seaton. Frank V. S ' panhel, Little River. Schtze 1. ned. v mes.

48. Vyeehrad - Beyersville. Mrs. Milady Hejl, Rt. 2, Taylor, Tex. Schtze 1. nedeli v mes.

49. Pokrok Rowena - Rowena. Vaclav Kvasanieka, Rowena, Tex., Rt. 1. Schaz. 2 ned 50. Pokrok Pierce - Pierce. Josef BartoS, El Campo, Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

51. Vernost - Ellinger. D. A. Juren, Ellinger, ville, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

53. eskj.7 Lev - Frelsburg. Rud. Kaยงparek, Fayetteville, Rt. 2, Tex. Schtze 1 nedeli.

54. Jaromir - West. Emil W. Popp. Rt. 2, Abbott. Texas.

55. Hvezdnat' Prapor - Tours. A. E. Peter, West, Texas, Rt. 1. Schtze โ ข. nedeli v mesici, o 2. hodine odpoledne.

56. Anton 6ermak - Corpus Christi. Chas.

Holasek, Rt. 2, Corpus Christi, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

57. Jan Hus - Gonzales. Jacob Cizek, Gonzales, Tex. 214 St Paul St. Schfize 1. nedeli.

58. Columbus - Hungerford. Adolf G. Sabrtula, Wharton, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici o 9. hod. dopoledne.

59. Bratti Jihu - New Ulm. F. A. Weige, New Ulm, Tex. SchAze 3. nedeli v mesici.

60. Bratti Svornosti - Wallis. Chas. Zaiesok.

Wallis, Tex., Rt. 1, Box 63. Schtze 1. nedeli kaZdY treti mesic.

61. Vesmir - Poth. Adolf Midulka, Floresvine, Tex., Rt. 4, Box 183. Schilze 1. nedeli kaidk tketi mesic.

62. Rozkvet - Galveston. Marie Cordray, 3923 Ave. Q I/2 Galveston, Texas. Schtze 1. etvrtek v rnesici.

63. Pokrok Sweet Home - Sweet Home. Joe .

N. Morris, Sweet Home, Tex. Schuze 2. nedeli v 64. Pokrok Plumu - Plum. Mrs. Katie Sulak.

La Grange, Rt. 1, Tex. Schtize 2. nedeli kahlY tfeti mesic.

65. Prapor Magnolia - Crosby. Mrs. Albina Balcar, Sheldon. Texas. Schtze 1. nedeli.

66. Slovanska, Lipa - Waco. Otto Hanus, P. 0. Box 1766, Waco, Texas. Schtze 3. nedeli v 67. Bratti Svobod7 - Schulenburg. Frank Holub, Rt. 3, Box 18, Schulenburg, Tex. Se/laze 1. ntdeli v mesici.

68. Vesmernost - Nelsonville. B. W. Schiller, Bellville, Texas, Rt. 1. Schuze 2. nedeli.

69. Nova Osada - Rogers. Nykola H. Harbuz, Route 1, Buckholts, Tex. Schtize 2. nedeli.

70. Laskavost - Needville. Thos. Kolaja, Jr., Damon. Tex. Schtze 1. nedeli v mesici.

71. Nov' Raj - Penelope. Tom Ptikryl, Penelope, Texas. SchlIze 1. nedeli v 72. Pokrok Jihu - Cameron. R. J. Gilmer, Rt. 1, Came-ron. SchAze 2. nedeli v mesici.

73. Sam Houston - Seymour. Joe Waeek, Seymour, Tex.. Rt. 3. Schilze 1. nedeli v Ines.

Lovelady. Martin Svoboda, 74. BorovSr Haj Crockett, Tex., Rt. 4, Box 72.

75. Svoboda - Bartlett. Jos. Pacha, Bartlett, Tex., Rt. 3, Box 18. Schfize 1. ned. kaidl tfeti 76. Neodvislost - Wichita Falls. Chas. Kilian, 2409-8th Str., Wichita Falls, Tex. Saran 2. nedeli v

Ve sti'edu, dne 4. eervence 1945.

77 Hvezda Praporu - 13omarton. Raymond Pfibyla. Bomarton. Tex.. Rt. 2.

78. Dobrota - Dobrowolski. John Dornak, Jourdanton. Tex. Scheme 1, nedeli v mos.

79. Corpus Christi - Corpus Christi. J. J. Krug inskY, Rt. 3, Box 143, Corpus Christi, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

80. Tyra - Holland. Joe Belidek, Rt. 1, Holland, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

81. Rozkvet RUZe - Needville, Texas. Inoc.

Perak, Needville, Texas.

82. Cecha bomov - Ennis. Wesley Strum. rt.

2. Ennis, Tex. Schiize 2. nedeli v mesici.

83. Srdce Jednoty - Columbus. Jos. V. Frnka, Columbus. Texas. Schfize 2 nedeli v mes.

84. Pokrok Dallas - Dallas. Frank Vodieka, Rt. 3, Mesquite, Tex. Schtize 3. nedeli.

85. Pokrok Haskell - Weinert. Jos. tervenSr, Munday, Tex., Rt. 2. Schtzie 2. ned. v mes.

86. SlovanskY Svaz - Zi2kov. 0. V. Vanidek, Rt. 4, Box 226, Temple, Texas.

87. Hvezda Svobody - Temple. Wm. J. Mikeska P. 0. Box 52, Temple, Texas. Sellaze 2. etvrtek v mesici v tradovne br. Aug. Kacire, v Temple.

88. Pokrok Houstonu - Houston. Mrs. F. J. Olexa, 6402 Taggart, Houston 7, Texas.

Schtze 1. nedeli v mesici.

89. RttovY Dvar - Rosebud John Lanieek, Rt. 3, Rosebud, Tex. Schtze 2. nedeli.

90. Slovanske SdruZeni - Stanford. Frank PustejovskY, Rt. 2, Stanford, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

91. San Jacinto - Crosby. R. J. Lo gt'al, Rt. 1, Crosby, Tex. Schuze 1. nedeli dopoledne.

92. Svaz Cechoslovant - Ft. Worth. John Chaloupka, 800 Rivercrest Road, Fort Worth, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

93. Karnes - Hobson. F. L. Pustejovskk, Hobson, Tex. Schime 2. nedeli v mesici.

94. Dennice - Wheelock. T. J. Pedena, Wheelock, Tex. Schiize 1 nedeli v mesici.

95. OeskY Den - Seymour. Emil Holub, Rt. 2, Seymour, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

96. Krasna - Krasna. John Marek, Rosenberg, Tex., Rt. 1. Schfize 2. nedeli v mesici.

97. Placedo - Placedo. Joe L. Elsik, Da Costa.

Tex., P. 0. Box 105. Schine 2. nedeli v m.

98. Vitez - Guadalupe. Wm. Janota, Victoria, Tex., Rt. 1, Box 308. Schtze 2. nedeli.

99. Radhot' - Radhost. F. J. Orsak, HalleteAgile, Tex., Rt. 4, Box 267. Schuze 2 nedeli.

100. Pokrok Mladde - Sebesta. J. S. gebeata, Lyons, Tex.. Star Route. Schin. 1. nedeli.

101. Pokrok Gainsville Gainsville. John Samek sr., Rt. 1, Gainsville, Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

102. Hvezda Mladde Coupland. Raymond Machu, Taylor, Texas.

103. Pokrok Flatonia - Flatonia. Ed. J. Sandera, Box 136, Flatonia, Texas. Schtzie 3. nedeli v mesici.

105. Hej Slovane - Gus. John PlaAek, Chriesman, Tex., Rt. 1, Box 104. Bonze 2. ned.

106. echo- Moravan - La Grange. E. H. Francke, La Orange, Texas.

107. Rozkvet Zapadu. - Floresville. V. F. Bayer, Rt. 2, Floresville, Texas. Schtze 2. nedeli.

108. Rosenberg - Rosenberg. Vine Abschneider, Rt. 1, Rosenberg, Tex. Schuze 3. nedeli v 109. Radecky - Granger. Arnold Zrubek, Granger, Tex., Rt. 4. Schtze 2. nedeli.

110. Jan RosickY - Kaufman. Steve Novak, Rt. 2, Kaufman, Tex. Schtze 1. ned. v mes.

111. Jaroslav VrchlickY - Sugerland. Stepan Bohumil Valcik, Sugerland, Texas. Schtze 1. nedeli v mesici.

112. F. B. Zdrilbek - Guy. J. H. Mikeska, Guy, Texas. Schtze 2. nedeli v mesici.

113. Svepomoc - George West, Texas. Frank Lukagik, P. 0. Box 191, George West, Tex. 114. Vyzovice - Fairchilds. Mrs. Marie Kadera, Richmond, Rt. 1, Box 11A, Texas. Schuze 2. nedeli v mesici.

115. Pokrok Garwood - Garwood. F. J. Bouika, Garwood. Tex. Schilze 2. nedeli v mesici.

116. Rozkvet Cooks Point - Cooks Point. W. W. Chaloupka, Rt 3, Caldwell, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

117. Robstown - Robstown. F. J. Moravek, Route 4, Robstown, Tex. Sethlze 2. nedeli.

8ttaila 1.

tine 4. eervenee 1945.

Nova &ski vesnice, oeskY tisk venuje velkou pozornost otazkam nove Ceske vesnice. Pro informaci etenatrim citujeme z rivodniku Clanku listu "Narodni Osvobozeni": U nas v jitnich Cechach na Vodriansku zemtel sedlak Suchdol, nedoekav se svobody, na kterou se teSil celou valku s horeenou touhou.

Zemfel, oplakavan cel:Ym okolim vesnickYm a mestskj7rm, nebot' z jeho statku neodeeej po celou dobu valky opravdu nikdo s prazdnYma rukama. Mnozi z koncentradnich taborri teprve dodatedne zjisti, kdo je zasoboval baliky.

Snad jednou sedlak Suchdol a tisice jemu podobnSich najdou take sveho kronikafe a k postavam Holedkovjich naich a k Baarovu Cimburovi pilbude nova podoba Ceske vesnice z dob nejvetSi zkouSky narodni. Patriot, kterY na konci valky nemel v kapse ani halefe, zapachajiciho ket'asovanim, kterY sve selstvi nechapal nijak individualne, ale citil je jako zakladni, socialni a mravni povinnost vytivit i za nejte'tSich okolnosti narod, celY narod a vzdor_vSemu nacistickemu prona,sledovani a g piclovani ,zachranit pro deskY lid vSe, deho potfebuje pro uhajeni sveho zdravi a tivota.

Sedlak Suchdol je jen symbol, jen jedno jmeno. Znal jsem jich ostatne ye valve vic, vetSich i mehg ch sedlakri, chalupnikri podruhri a mlynolti. kolik z nich sedelo mesice a Beta v na,cistick3ich talo.fich, protote zachrariovali jidlo pro 'Ceska mesta, kolik z nich zejmena mlynakri, bylo popraveno! Vyptaval jsem se u mnohYch znamSr ch, vtdyt' vSichni jsme meli za valky sve zkuknosti s vesnici a citim jako svou povinnost udelat z techto zkuenosti a tetteni prvni zaver: Myslim, ze eeska vesnice ye svem celku se chovala za teto druhe valky socialneji net za valky prvni ate v celku jeji solidarita s ostatnimi tridami obyvatelstva byla ridinnejei net kdykoliv jindy. To neznamend ze nebylo take na vesnicich lidi SpatnYch, kteli ukryvali pied nacisty potraviny jen proto, aby je prodali, nejeasteji ()pet Nemcrim, za ceny, ktere mohli platit pra,ve jen tito vykofist'ovatele a profesionelni zlodeji, ze nebylo Sprehounri, kteki za premie odevzdavali nacistrim vie net katmusel. Znam jeSte jine piipady a zristanu opet u jednoho jmena jako symbolu. Vtdyt' to, jak statedne se chovali prosti lide za nevypsatelnch hrriz nacisticke diktatury, je nejkrasnejei vklad do tvorby moderniho deestvi a upevni zaklad vSeho dalSi.ho budovaril. Kolik je dalSich obeti z vesnic, z Lidic z Letakt, ze spalenYch vesnic jitnich tech? Kolik selskych lidi zahynulo v koncentradnich taborech a na popraviStich, kolik jich z chalup a statkii bylo vyhnano na Sedleansku a jinde?

Oeska vesnice byla v letech pfedvalednych a za tak zvane druhe republiky zavalena zlou a neodpovednou agitaci kahankovskeho f aeismu, ktext otravoval politicky disorientovane chalupy a ziskaval slab gi Ci prospechafske charaktery. eska vesnice, a to vidim jako darSi zasadni pravdu, ktera, nesmi bYti opomijena, i pokud byla zasatena fatismem se dostala sama, svou vlastni moralni a politickou silou z tohoto poblouzneni a sama vyrvala ze svYch poll faeistickou setbu je gte drive, net mohla pine vzej it.

Tato vesnice s nami se v'Semi se shromatd'ovala u rozhlasovYch pfijimaCti, aby se u nich nove orientovala. Nikde se tak horlive, odevzdane i zhothe nenaslouchalo projevrim, vYzvam i nadejim zahranienlho es. rozhlasu, jako projevy v natich vesnickS7ch chalupach.

A prave tu se vesnice ye vire a nadeji sjednocovala s ceitm narodem, tu se odehravala za valky ohromna pfemena v politickYch i socialnich nazorech, take pravem dnes mriteme mluvit o nove Ceske vesnici, ktera svYm vkelYm pornerem k ostatnim vrstvam naroda svS7_ mi novYmi vridci a zastupci v nar. radach, pomerem k praci, vlasti, statu a vlade se zcela lisi od toho, co se snatlio vniknout do jeji vnitfni struktury.

Videl jsem tuto radostnou ptemenu za val-

ky a ovetil jsem si p u nas znovu, kdyti se budovalo v jitnich Cechach partyzanske hnuti.

Za valky se nam zrodila nova oeska vesnice a ptetvati se v podobu deskeho selstvi podle potiadavku dne gni doby. Nova eeska, vesnice vi, ze faSismus a nacismus, ktere se snatily do ni naodkovat neodpovedni, slepi a sobeeti pavridcove byly nejve gm nebezpedim 'aeskych chalup, jake se v nati historic vyskytlo.

V NARODNI DIVADLO V NOVE SPRAVE. Zamestnanci Narodniho divadla uvitali 18. kvetna ministra 'Skolstvi prof. Nejedleho.

Spravce einohry Vaclav Vydra je ujistil, 'tie najde v Narodnim divadle soubor, kterSt dorostl novS7ch uoklit. Spravce opery inz. Jujman vital ministra jako hlavu badatelstvi smetanovskeho, hlavne pak jako jednoho z osvoboditelti, uskuteenivSich Smetanovu vidinu o blanickS7ch bohatS7rech. Ministr v odpovedi pravil, tie ptichazi z mesta, ktere bylo skuteene hlavnim mestem celeho sveta v teto yoke. Kdyby nebylo sovetske armady, ktera rozhodovala o osudu vSech narocia, nikdy by nebyly svoboda a s ni civilisace a kultura evropska zabezpeeeny. Tomuto poznani se hledi ptizpusobit Amerika a Anglie a dohani, co tam bylo ye vedomostech o sovetskom Rusku za 20 let zame'Skano.

Ministr dale pravil: Stojime pied velikSrm pierodem a nelze jinak, neti ze take Narodni divadlo musi se zapojiti do tohoto svetoveho proudu. Je to proud nam blizkSr, kteremu dekujeme za sve osvobozeni. Narodni divadlo musi cleat politiku, ktera znamena uvolneni lidovS7ch sil a organisaci celeho statu na techto zakladech.

Cele naS'e umeni musi loSrt zharmonisovano s nov3im pojetim sveta. Svet po valve je absolutne jin.S7 neti byl do roku 1938. Pro nas je tie v budoucnosti Evropy prvnimi a vedoucimi silami budou narody slovanske.

Vzpomenuv stare gardy Narodniho divadla, ministr prohlasil, tie Narodni divadlo pfi sve velike v5"iยงi umelecke musi zustat lidove. Obecenstvo, pravil, zorganisujeme si my. Jevi gte si musite zorganisovat vy, aby take odtud vanul duch lidove Ceskosti. Mame krasne vzory v Sovetskem svazu, kde sve umeni zalozili na velikanech Gogolovi, Ostrovskern a Tolstem, a z nich vychazeji, tkebas se u nich pkirozene nezastavuji. Jdeme do doby ne sice materialne, ale moraine tetike. Je tteba, aby naAe divadlo bylo jako kdysi velikou narodni Sholou. Ptekatiky jsou podle stare zasady na to, aby byly odstranovany, nikoli aby se pied nimi ustupovalo.

V Rid Svaz eechos/ovanill cis. 92, Ft. Worth, Tex. Mill bratil a sestry!

Zase mesic uplynul a druha nedele v Cervenci pomalu pribehla, na kterou nam ptipada fadova schrize. zadatek ye dye trivet odpoledne.

Ptijd'te bratri a sestry, by nas bylo hodne.

Po nekolikrat nas bylo tuze mak), asi ten gasolin to hodne zavinil. ale ut ted' mame o trogleku vice gasu, tak se cla dale jeti. Ja nevim, jestli se dostavim do schrize, neb me zarnestnani jest mne pfekatkou, musim pracovat. A ze jsem novackem, tak nebudu aadat o povoleni az nekdy jindy.

Mame ted' teplouake sluni.oko a horke \etry, tak ze katc1S7 den ma neco noveho pro nas. 0 deStive podasi motna budem brzy prosit obzvlaSt' na ty pozdni rirody.

JeSte jednou vas veechny upominam, byste nezapomneli 8. eervence, v nedeli, fadove - Se sestersim pozdravem, Vlasta DolkoA. ADRESAit TAJEMNiKil ithift.

(Pokrat'ovani se strany 6.) , 118. Kingsville - Kingsville. Frank El.ยงik, Kingsville, Texas.

119. Slovanska Peileiitost - Brookshire. F. L. Gregor, Brookshire, Tex.. Rt. 1, Saliba 1. nedeli v mesici.

120. Pokrok Deanville - Deanville. Jos. Balear.

Caldwell. Tex.. Rt. 1. Schfize 2. nedeli.

121. Spravedlnosi - Dickson. J. F. Novosad, Shiner. Tex.. Rt. 3. Sell-02e 1. nedeli v 122. Nova Doba - Wallis. Jos. P. Felemaa.

Wallis, Tex.. Rt. 1, Box 84.

1 g8. Vgeslovan - Cistern. Dom. Vydrial, Flatonia, Tex., Rt. 3. Schtze 2. nedeli v mes.

124. SlovanskS) Dilworth - Dilworth. Albert Velek, Rt. 3, Shiner, Texas.

125. Touha - Westhoff. Louis Lukai, Westhoff, Tex., P. 0. Box 36. _Scheze 2 nedeli.

126. DubovST Haj - Ross. Jos. Foit, Rt. 1, West, Texas. Solana 1. nedeli v mesici.

127. Pokrok Kenedy - Kenedy. H. W. Martel, Kenedy, Texas.

128. Bratrske Spojeni - Mart. Frank Vann. sr., Mart, Texas, Rt. 3. Schfize 2. nedeli.

129. Ladimir Klacel - Edge. Frank Wentreek, Wheelock Tex., Rt. 1, Box 45 Schilze 1. n.

130. Jaro - Dallas. J. F. Bongka, 5536 Richard Str. Dallas. Tex. Saline 1. nedeli v mes.

131. Alamo - Thrall. Hy, Sladek, Thrall, Tex., Rt. 2, Box 10. Schtze 2. nedeli v mesici.

132. Svatopluk - Waller. J. J. Kulhanek, Hempstead, Tex., Rt. 3, Box 29. Sch6z* 2 nedeli v mesici.

133. San Antonio - San Antonio. Louis Dressler, 122 Dulling Court, San Antonio 4, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

134. Bratiejov - Crowell. Chas. Macha4, Crowell, Texas.

135. Volna dec hie - Ennis. Jos. Vytopil, Ennis, Tex. Schfize 2. nedeli v mesici.

136. Liberty - East Gate. Frant. Kalenda, Star Route, Dayton, Tex. Schilze 1. nedeli.

137. Taft - Taft. Mrs. W. J. Janda, Route 1, Box 124, Sinton, Tex. Schilze 1 pondeli v mesici.

138. Vytrvalost - Ganado. C. M. grubat, Ganado, Texas.

139. V Boji za Svobodu - Danbury. E. J. Svoboda, Box 261, Danbury, Texas. Schuze se odbYvaji 2. nedeli v 140. Rozkvet Svobody - Wied. Mrs. Emilie Mladenka, Hallettsville, Tex., Rt. 2.

141. Oechoslovak - Mixville. Adolf Felcman, Sealy, Tex., Box 193. Schfize kaldou 2. nedeli v mesici.

142. gtefanik - Houston. Alois Vaja, Fair. banks, Tex., Rt. 1, Box 890, Schtze 1. ned.

143. Ptimoil - Inez. Leo. Krause Jr., Inez, Texas. Schtize 2. nedeli v mesici.

144. Slavie - Nada. Robert Skuea, Nada. Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

145. Morayska Orlice - Penelope. Lud. Vanduch, Rt. 2, Mt. Calm, Tex. &haze 1. nedeli v mesici o 2. hod. odpoledne.

146. Woodrow Wilson -- Galveston. Josef Vytovjak, Galveston, Tex., 5302-R1/2 Box 176 Schaze 2. nedeli v mesici ve 3 hod. odnol.

147. Vesel y Osada - Jourdanton. Tom Ventreek, Jourdanton, Texas, Rt. 2, Box 66.

Schfize 1. nedeli v mesici.

148. Elmaton - Blessing. Ben Vrana, Blessing, Texas. Schtize 1 nedeli v mesici.

149. Tomes Jefferson - Alvin. J. 0. Strouhal, Alvin, Texas. Schfize 2. nedeli v mesici.

150. Aug. Haidu gek - Woodsboro. Mrs. Anton Strouhal, Woodsboro, Tex. Schfize 1. ned.

151. Wharton - Wharton. Mrs. Viola Macha, Wharton, Tex., P. 0. Box 934. Schilize 1. nedeli v mesici.

152. Pokrok Agua Dulce Agua Dulce. Jan HranickY, Orange Grove, Tex. Schfiz. 2 n.

153. Pokrok Benview - La Salle. Adolf End, La Salle. Texas. Schnze 2. nedeli v 154. Fort Worth - Fort Worth. John Sedan, 2011 Clinton Ave., Ft. Worth, 6, Tex. Schtze 2. nedeli v mesici.

155. Hlava Texasu - Austin. Raymund Prasatik, 717 Brown Bldg., Austin, Texas.

156. Pokrok Baytown - Baytown. Cyril PO,eek, 220 Magnolia, Baytown, Texas. Sch6ze 3. pondeli v mesici, veeer.

157. Rozkvet na Plains - Littlefield. E, Silhan, Littlefield, Texas.

158. TexaskY Kvet - Kaufman. F. Kofnovec, Rt. 1, Kaufman, Tex. Schtize 1. nedeli.

160. T. G. Masaryk - San Angelo. R. E. Brod, Rt. 3, Box 493, San Angelo, Texas. Schuze 2. nedeli vesici.

161. La Parita - Jourdanton. Joe L. Jukieek, Jourdanton, Tex. Schtze 1. nedeli v mes.

162. Pokrok Brazoria - Iowa Colony. Joe Maoak, Iowa Colony, Texas.

163. Markham - Markham. Frank Fojtik, Bay City, Texas. Schfize 1. nedeli v mesici.

164.J. R. Kubena - Rio Hondo. *Mrs. Gardina Krigtof, Rt. 2, Harlingen, Texas.

Stran g 8.

VESTNIK

firikEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJiCt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION . OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOU6KA EDITOR

Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPAN1 WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 rod. S• bsc •iption $1.50 a year Many adres zasilaji se do IL'avn1 fjkadovny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Velkere dopisy, predplatne a oznamky budleZ adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

BARIKADA Z ROZKYETLYCH KA gTANtT • Jar. Seifert Veude to bylo jine. U has po ranu staveli barikadu z rozkvetlYch kaStanu.

Strom padal za stromem jak lustry rozsvicene a lids lehali si mlelry do plarnene.

Byl potom krasnY den a ozvala se dela, a Tide stirali si pot se sveho Pak pfigla sestra, nesla oddane, chleb, cigarety, vodu ve dtbane.

V torn horku oveem stromy povadly a sestra pkispechala s obepinadly.

Bezradne stala, mleic nad faei, dye ruce na tu praci nestael.

Lezi tu jeden, druhY, etyki byli, kel by se listi stromt v ruce promenily.

Tri umirali: stromy a kvet s nimi zmiraly rovnet s temi ranenYmi. Uprostked boje odnesli je steti, ale ty stromy, ty tam dodnes leti.

V AmerickY 4. eervenec. Den 4. eervence jest lidu americkemu nejvzacnejei, nebot' v den ten vzpomina se yYznamne historicke uddlosti — Prohlateni neodvislosti Spoj. state americkYch roku 1776, co§ bylo tea zrozenim svobodneho naroda. Byl to tehdy podatek nove epochy v dejinach lidstva. Ph vYroeni °slave zrozeni americkeho naroda mame si znovu pkipomenouti udalosti, jet se pojily k tomu zapasu o svobodu a neodvislost, kterY zapodal v dubnu 1775 a. byl ukoneen v kijnu 1781. Bylo jit vicekrate pkipomenuto, 'te svoboda se vtiely zrodila z krve, slz a utrpeni lidi. Poueuji nes o tom dejiny a vidime to za naeich dne. Narodove vtdy platili a dosud plati vysokou cenu za svobodu a neodvislost a nebylo tomu jinak ani v boji za svobodu teto zerne. Proto pit vYrodni °slave dne neodvislosti ma si lid americkY a my zaroyen s nim pkipominati ty °heti, ktere lid tkinacti kolonii pkinesl ye valce za neodvislost, aby zajigtena byla svoboda politicks i svoboda svedomi nejen pro lidi tehdy tijici, ale i pro ty, kteki z ruznYch zemi pozdeji sem pfichazeti budou, aby zde hledali irtoei gte pied tyranstvim.

Tkinact kolonii, ktere amerieti osadnici tehdy obYvali, byly dr§avou Anglia, jeji kral Jiff. III. ukladal kolonistarn take dane a poplatky, opiraje se o ideu, ze valka vedena s Francii v tech 1759 as 17€3 bylo, bojovana v zajmu a pro ochranu a budouci zabezpeeeni proti sousedUm v Kanade. Ameoieti osadnici byli nuceni v to valce bojovat, ph term se mezi sebou lope poznali a sblaili a mimo to se take nedemu nauco jim potom ve valce za neodvislost pro-

spelo. Byli svolni odvadeti spravedlive dame a poplatky, ale potadovali za to, aby meli v britskem parlamentu take zastoupeni, co2 jim bylo odepfeno. To vedlo k odporu, kterY se projevil z jara 1775. Kral Jill, III. poslal proti amehckym kolonistum vojsko a do glo k revoluci, v jejim2 eele byl general Jill Washington. Revoludni valka skoneila 19. kijna 1781, kdy§ britsky general Cornwallis v obleknem meste Yorktown, Va., vzdal se generalu Jikimu Washingtonovi. Dne 4. dervence 1776 zastupci tkinacti kolonii, shromatcleni v kongresu ye Filadelfii, jednomyslne podepsali pamatne prohlageni neodvislosti, kterYm rozpoutan byl svazek lidu tkinacti kolonii s matekskou zemi Anglii, s vladcem to zeme a kolonie profilasily se za Spojene Staty Americke, eimt poloaen byl zaklad teto republiky. Po kapitulaci britske armady nastaly mlade republice rUzne obtite, jet bylo nutno postupne ptekonavat, cot se delo pod moudrYm a proziravYm vedenim, z yla,ete, kdy vstoupila v platnost ustava Spoj. state, ktera, jest zakladnim zkizenim teto republiky. My, lid SpojenYch state, nesporne mame mnoho pkiein vzpominati s vdeanosti na ten yYznamnY ein americkych otcto kteki tim zajistili svobodu sobe i nem, zrozeni novel.° naroda, kterY se zdarne vyvijel hospodalsky i kulturne a vyeinul se na vtdei misto mezi narody sveta. Prohlageni neodvislosti ma zvldetni vYznain v phtomne dot* kdy nepkitele lidske svobody — nernecky nacismus — jsme se s yYmi spojenci uz porazili na hlavu a s druhYm urputnYm neplitelem — Japonskem jsme doposud ye valce, jet pkikazuje nam neochabujici napomoc ph valeenem usili, dokud nage viterstvi nad japonskYm militarismem a imperialismem nebude dosateno, svoboda na ge i celeho lidstva zabezpeCena. Vatme si svobody, ktere, vykoupena byla velkYmi obetmi, slzami, krvi a dlouhYm utrpenim. Uchovejme ji co yzacne de'dictvi pro ty, kteki pkijdou pro nas.

"SovetskY svaz je demokraticka velmoc s dostateenou silou, schopnou zabezpeeit nejen vlastni hranice, nYbrt uhajit i bezpeei evropskYch narodfi. elm chive si to naei nepfatele uvedomi, tim lepe pro ode lidstvo." Tento projev moskevske "Pravdy" plijall s pochvalou veichni rozumni lids a britskY tisk neskrblil souhlasem.

Husftv 'ivy odkaz. Leto gni 6. eervenec jest dnem, ktery znova sjednoti narod Husfiv k dokoneeni zapasu za svobodu svedomi, nebot' svYm rueenim za poznanou pravdu si Mistr Jan Hus ziskal v dejinach eestneho mista a stal se prakopnikem zakladnich lidskYch pray, o jejicht uplatneni usiluje moderni demokracie.

Monumentalita lidskeho zjevu Husova je nadto doyreena tim, ze jeho poplatnost pravde byla slutbou pro lep gi budoucnost naroda a celeho lidstva. Mistr Jan byl vernym knezem sveho lidu. Ueil stoupence nejvy gei ktest'anske ctnosti: lane k blitnimu. Vybizel je k tomu, aby ochrariovali slabYch pled nasilim mocnYch. Tim si ziskal duvery eirokYch vrstev naroda.

Tern nechtel dat v rozhodujici hodine sveho tivota pohorgeni. Hus byl vzdelanec, ktery nezradil. Posluenost k zakonu Botimu vyt'adoval ode veech bez rozdilu: od kneti i laiktir, ad pane i nuzakt. Programem odisteneho kkest'anstvi sjednocoval veechny vrstvy v narode a daval jim jasnY cil. Meli pkipravovati pkichod noveho kralovstvi, v nem't by byla laska k pravde dovrgena bratrskYm spoleeenstvim lidi dobre OeskY narod se mel stati svou vernosti k Botimu kadu svetlem sveta. Neptatele Husovi se domnivali, k jeho upalenim bude ueinen konec "obludnemu kacifstvi." Av gak stal se pravy opak. I tenkrat se ukazalo, ze ducha ohnem neuhasie. Take v dneeni rozhodne chvili svetodejneho zapasu za svobodu naroda a lidstva je pro 6echoslovaly husitska tradice nesmirnYm povzbuzenim. Je to tradice narodni brannosti. Vyrasta, z rozpoznani, ze si svou samostatnost Oechoslovaci dovedou uhajit i proti nepkatelum daleko silnejeim, opkou-li sve sily o uvedomele zastupy obecneho lidu. Je to tradice narodni vzpoury proti nepkatelftm lidske rovnosti; je to tradice socialni spravedlnosti, ktera /oboe narodni pospolitost ochranit pled nasilniky ze zevnejeka, i pled panovaenYmi

Ve stkedu, dne 4. eervence 1945. sobci v domacim tabote. Je to tradice mravni kazne, ktera, Spodiva na vedonn, ze rozvratem ye vlastnich ladach je ohrotena hmotna, i dnchovni existence naroda. Narod Hustv vchazi i do nejtelieiho zapasu s nadejnou pisni a s ptesVedeenim, ae dati t'ivot pro lasku s yYch bli§nich je osud dobropovestnY. Husitstvi v 6echach po prve uskuteenilo my glenku narodniho statu. Proto naciste odsuzovali husitskou revoluci jako vedomou vzpouru proti veem znakfn nemecke nadvlady. Sledovali po pet stoletich tarlivYm zrakem vojenske, politicks i mravni Uspechy husitske doby, je't byly v tak zkejmem rozporu s jejich teorii o menecenno sti eeskeho naroda. Vernost Husovu odkazu ochrani znovuosvobozene Cechoslovaky pled nebezpeeim duchovniho i mocenskeho imperialismu. Pametlivi mueednicke smrti Husovy i hrdinneho boje husitskYch ptedka budou na katdem kroku celiti ltim nemeckYch nasilnikt.

Prave leto gni Husim svatek jim pkipomene s vetei nalehavosti net kdy pled tim yYzvu Mistra Jana: "Verny klest'ane, hledej pravdy, sly§ pravdu, tie se pravde, miluj pravdu, dr§ pravdu, bran pravdy as do smrti."

2iutsr tisk vedenY Hearstem mluvi posledni doby oteviene o valce proti Rusku a voles po anglieko-americkem spojenectvi za ucelem jejiho vedeni. Je to strach z toho, ze valeena, zkugenost poueila zapad o site Ruska, o naproste oddanosti Rude armady novYm ideam, na nich' je tato velmoc vybudovana, a o dCrake, kterou ma sovetskY lid ve svou viadu. Co by mohli Slovane a v prvni lade Rusko ziskat noyou valkon? Nic, ponevadi nikdo z nich nema tadnYch ValeenYch a imperialistickYch Japonska poraika, o ri g nikdo nepochybuje a ovSem nikdo take nemill'e i ici, kdy k ni easoye dojde — znamenati bude znieeni mohutneho sttedu na Dalnem. VYchode a zcela nove uspotaklani pomera, o nema je dnes jests tako pronest platny soud s nadeji, ae odhad vYvoje bude odpovidat pravde. 0 asijske pevnine vime dnes bezpeene jen asi tolik, le severne od velkeho horskeho ptedeiu, Kavkazem poeinaje a transbajkalskYrni htebeny konee, v naine tek Obu, Jeniseje, Leny a jejich eetnS7ch ptitokti je svou tradici, kuiturou i hospodakskou soustayou evropsko-sovetskY, kdetto jizni Cast si zachovala svilj asijskY, od evropskeho zcela charakter. Podminky na severu jsou v eelku jasne, proti tomu ve skupine jizni tak te, ae pomer slovanskVch pti.tallivSrch sil k americko-britsko-zapadoevropskYm je nesmirne te2ko zjistitelnY. Ani zde v'Sak neni dnes uz vYhradnSim metitkem princip narodnostni — ani Indie, ani Cina nejsou obYvany jednotnSmi narody, nYbr2 jsou pospolitosti naroda — meltkern je tam hospodatskY system, jen lope vyhovuje nebo by vyhovoval tem ei °nem tfidam.

Zejmena 6ina je rozdelena na d ye pasma, ji§ni zachovava zasadu soukromeho vlastnictvi, volne soutek a vice mene feudalni system ye vnittnim aivote, v severnim byla veak pkijata zasada znarodneni vYrobnich prostledn v sovetskein slova smyslu. Je to ovg em jen povrchni chcarakteristika tOchto rozdilu, o-severni dale se easto mluvi j.ako o komunisticke, col je nespravne, ponevad2 o komunismu tam nemAlle bS7ti 'feel. o techto hospodalskYch rozdilu -vyplYvaji i politicks vztahy, pkiblithe lze unit podobnYch metitek pro Indii a jine dash jit'ni Asie i tichomokskYch ostrovt. V krajich, ktere byly kolonisovany Evropany — to plati i o afrieke a americke pevnine — si dnes domacl obyvatelstvo ut zaeina uvedomovat, 'te hospodakska nezavislost zmeni relem obeanske postaveni domorodell, rasovY vztah k bilYm a odstrani mnotstvi nejraznejeich spojenin cennosti, kterYmi barevne narody — mimo Japond,' — trpi. Joky vliv bude mit na Dalnem VYchode japonska poratka, ktera je tam prvni poratkou tohoto dosahu v modernich dejinach, je telko pkedvidat.

Mistr Jan Elins byl schopen za sve pkesvedeeni trpet a mueednictvi nodstoupit. Lidska veilkost eloveka — na rasdhl od velikosti ideove — reni ani ve vitezEtvi jeho m7,--nenek ani v tom, koiik lidi novaeuje za ovardn to, co Masai, nYv torn, k pravdu miloval a so sebezapienim a odVahOu ji hledal.

Ve stfedu, dne 4. eervence 1945.

Nadelnik Csl. Oboe Sokolske zachranen. Mezi deskYmi pkisluSniky, veznenYmi Nemci v povestnem tabofe Buchenwaldu, kteti byli zachraneni americkou armadou, je die vydaneho seznamu take dr. Miroslav Klinger, ndoelnik Osl. Oboe Sokolske a vrchni odborovy rada. Dr. Klinger dlel v Americe po dvakrate a to v srpnu 1921, kdy byl elenem vzorneho dru2stva O.S. vyslaneho do Soustati na prvy Slet Sokolske Oboe v Americe. Po druhe dr. Klinger pkijel do Spoj. state roku 1929, kdy byl vedoucim dru2stva borcti, dojed giho sem na druhy stet A. O.S. Poselstvo pfivezlo s sebou mimo krasnou velkou esl. vlajku, zdobenou vYmluvnYm heslem "Dye obce — jedno bratrstvi," tee 30 mengich vlajek jako pozdrav esl. mladde sokolske americke mladdi. Dr. Klinger jako ndeelnik Oboe Sokolske byl prvnim zastancem sokolske Tyrgovy vYchovy ye vychove vojenske. Po to strance mnozi vojaci se s nim rozchazeli, ale dr. Klinger pevne setrval a mocne sokolske prvky vtelili do es'. vojenske vYchovy. Byl vrchnim radou v ministerstvu zdravotnictvi prave proto, 2e telesna vYchova podlehala zdravotnictvi.

Podle nove organisace pfejde telesna vYchova v Ceskoslovensku do ministerstva gkolstvi a dr.

Klinger bude mit pfilditost, aby Tyro govu sou7 stavu uvedl do svYch pomera v republice. 0sobne je to mug velmi vzdelany, charakterni, dobre pkatelske povahy, v geobecne respektovanY nejen v Sokolstvu, ale v celem naroda. ....Rozumni lids davno vedeli, ie v§echny reci o bolievickem nebezpeei jsou vYmysl i nesmysl, ze upkimne spojenectvi se siovanskou velmoci pilnese fgem mengirn slovanskYm narodum jen prospech a uiitek, 2e sovetske viterstvi jim zarueuje naprostou bezpeenost. Nikdo ze Slovann nejmen giho pocitu nepiatelstvi k britsko-americkernu lidu a nikdo z nich nedovede si piedstavit, ie by kdy mohlo dojit k tak neblahe katastrofe, do nii gtve fluty tisk a zy laite Hearstovy noviny. eskoslovensko bude statem Cechu a Ministr pramyslu Lau gman promluvil o svatodug nich svatcich na taboru lidu v Pardubicich a ve svem projevu pfedne vzdal hold pamatce vlastenca, padlych na fronts domaci i zahranieni. Ocenil v gechno to, co pro Cechoslovaky vykonaly v teto valce Anglie a Amerika a zdaraznil, 2e nejvet gi diky patki velikemu Rusku, jeho Rude armade a mar galu Stalinovi. 0 Sovetsky svaz se mohli Oechoslovaci v2dycky bezpeone optit, nebot' je nikdy neopustil a to ani ye chvilich nejte2gich. OsvobozenY lid eeskoslovenska stavi se do velke rodiny slovanskYch naroda Evropy, jet v gechny se sbli2uji okolo sveho bratra, naroda ruskeho. Ministr Laug man se vyslovil: "112 nikdy si nebudeme lomat hlavu s menginovYmi problemy." Do pramyslovYch podnikt, zavodil, dole i jinYch majetka, ktere patfily Memel:1m a Mad'artm, zradcam a kolaborantam se 112 nyni zavadi narodni sprava. S' edesat a2 sedmdesat procent es. pramyslu bude demo takto do narodni spravy. Te2ky• a klidovy pramysl v Ceskoslovensku, stejne jako pendnictvi a pojigt'ovnictvi bude dano pod jednotne statni vedeni. Penize o2 nebudou lidu vladnout, ale budou mu slou2it. Kultura, gkoly, divadla, vg echno umeni atd. budou otevfeny nej g ir'Sim lidovYm vrstvam. U2 se nestane, aby nadane dite nemohio studovat proto, 2e tato, na to nema. Na konec ministr Lau g -manprvil:"Vychoesnuitlgc.

Navhly jsou vyloudeny z na geho vefejneho 2ivota politicks strany, ktere kopaly hrob republice, avgak poctivi pfislugnici techto stran budou se moci pine politicky i jinak uDlatnit."

Prvni zabaveni pady Nemcum a zradcam provedeno bylo na Hane na Morava. Zabavene usedlosti budou pfedany bYvalYm vojakam a partyzandm za cenu, ktera, nebude pfevygovat hodnotu dvou sklizni na splatky po dobu 5 let.

Zabavena, pada bode zatim — dokud nebude pfidelena novYm majiteltim — spravovana narodnim zemedelskYm v3"71eorem.

Vzpominka na Josefa Brauna. Dne 11. dervence 1864 narodil se v Kutne Hote Josef Braun, polozapomenuV spisavatel, jel".to2 povidky jsou prosyceny tauhou pa samostatnosti eeskeho naroda. Braun zemfel naiad, kdy tenry e 2ivot lidsky vpravde zaeina. Ale pies to za-

VtSTNiK nechal po sobs kus poctive, pilne prate, iadu historickYch povidek, tenkrate velmi hledanych a etenYch. Sve prvni povidky psal jig v 17 letech jako student kutnohorskeho uditelskeho iistavu. V letech studentskYch touzil poznati Bende Tkebizskeho, oblibeneho spisovatele a buditele naroda. I vydal se o prazdninach pe gky do Klecan. V polich u vsi potkal mute, po domacku obledeneho. Opiral se o v druhe ruce dr2e1 slameny kiobouk, jim2 ovival upocenou tval. "Prosim vas, pane, ktere staveni je tu Kaplanka?" — "Co tam chcete?"

— "Rad bych osobne poznal Bende, nateho povidkate." — "Odkud pticha,zite?" — "Z Kutne Hory." — "A2 z Kutne Hory! Tam je jakYsi Braun, die vgeho jegte mladY elovek, ale pane zadina psat." — "To jsem ja!" za geptal Braun a zardel se a2 po ugi. "To jste vy? Nu, tak pojd'te si odpoeinout po testa na moji Kaplanku; ja jsem Bend." Od tech dob byli uptimnYmi pfateli. V pozastale korespondenci Braunove nachazime mnoho dopisa Tfebizskeho, pinych oddaneho pfatelstvi. Kdy2 Braun doprovodil Benege na Vygehradsky htbitov, putoval po stopach jeho pasobeni do Klecan, Lane, do Ttebize, sbiraje material ku obgirnemu jeho 2ivotopisu. Sebrane spisy Tfebizskeho po jeho smrti redigoval a dopinil 2ivotopisem, kritikou valne uznanYm. Prvnim jeho pasobi gtem ueitelskym byla Video. Videri, ktere, tiskla nage hrdlo, pfejic si na geho bez2ivoti, nena,vidend Videri, ktera rovnala rov deskeho naroda. Ve sve 'craze "Z pameti krevnich pisata" pravi Braun: "Kamen nahrobni zavalili nad pisatem krevnim i jeho narodem." Ve Vidni se venoval pilnemu studiu archivnimu v dvorske knihovne, kde studium jeho velmi usnadnoval tehdejgi spravce knihovny dvorske Ferdinand Menelk. Braun spisoval velmi rychle, ovladal svaj osobity sloh, zbarvenY zbytky starobyle slovesnosti; jeho povidky jsou obrazy umelecky syte barvitosti. Postavy jeho, promitnuty jsouce na pfigedlem pozadi utrpeni naroda, 2iji, syYm, steskem se zarYvaji do do ge, miluji vlast a narod k rozhrani sveho 2ivota. Sveti, zdravY, pin bodreho humoru odchazel z Vidne, byv ptelot* en do Bugtehradu, pozdeji na Smichov, kde byl zasa2en zakefnou nemoci, plicnim neduhem. Te2ko zapasil s nemoci. Byl mlad a pin plena do budoucnosti. Zapasil marne. Hledal uzdraveni na jihu i v horskYch krajinach. Vraci se posleze do sveho draheho don-lova, do Kutne Hory, aby se tu rozloudil s 2ivotem Umire, 28. srpna 1891, jsa si pine vedom sveho zoniku. Pochovan byl 30. srpna na htbitove "U Vgech svatYch," doprovazen jsa detnYmi pfateli z Vidne i z Prahy, i za velkeho adastenstvi rodaka kutnohorskYch. Nage navgt,evy. Minule soboty k veeeru dojel do West na krat gi zastavku pfedseda SALT. br .

Vlad. Maudr, aby nav gtivil zotavujiciho se kolegu Aug. J. Morrise. Bratr Maudr vydal se s man2elkou do Elk, Tex. k nav gteve tchyne pani Hanugove, odtud vydal se sam na obchodni cestu do Dallas a vracejic se znovu do Elk, zastavil v nagem West. Mali jsme v residenci,,MorrisovYch jakousi informaeni schazku SACT., v nit nam bratr Maudr sdelil razne podrobnosti prate v gekrajanske organisace, plany pro nejbli2gi dobu a take jeho umysl, podileti se s dalgim zastupcem SALT. na (na schazi 24. eervna zvoleni co zastupci br. F. Olexa a Msgr. Kunc) daldite schtze Ceske Narodni Rady v Chicagu koncem eervence. Pekne jsme si pohovotili a v mnohem vyjasnili svoje nahledy o pfi gtich tkolech SALT. Bratr Maudr pA pfestale nemoci vypada, sve2e, stale zanicen pro napomoc lidu Oeskoslovenska. No,vgteva nas skuteene tegila.

V OBNOVA NAgE110 HOSPODARSTVI. U pkilditosti nove tpravy zasobovani obyvatelstva V. Prahy promluvil min. pfedseda Z. Fieriinger v praskem rozhlasu a m. j. pravil; "Rokonstrukce nag eho hospodafstvi nareli na mnohe pfeltaky, ale presto pomery u nas jsou v mnohem smeru lep gi net v ostatnich osvobozenYch statech a jsou mnohem lep gi, net jsme mohli oeekavat jests pied nekolika mesici. Mame vg echny pfedpoklady;abychom zvladly nalehave akoly, pted ktere jsme postaveni, a jsem pfesvedeen, ze se nam to podaki v dobe, co

Strana 9. nejkratgi. AZ do nove sklizne, zastava nagim nejo2ehavej gim akolem zajigteni vy2ivy nageho obyvatelstva a to zejmena obyvatelstva velkYch mast a cele giroke obce delnicke, ktera je odkazana na dosavadni nizke pkidely, zavinene dtivefSim okupaenim reaimem, a musime napnouti vegkere irsili k tomu, aby byly uddeny na dosavadniiNY'Si. Pre Ustupu nepkitele ze zeme a v diisledku pohybu velkYch armad byla do znadne miry porugena doprava a zasobovaci sit', desitky tisic kus dobytka byly pera2eny a na polich zpasobeno mnoho gkod. Armady, postupujici nagim azemim, musely se starati o sve zasobovani a zajigt'ovati skladigte. Nebylo v2dy naletiteho souladu mezi zasoboyacimi opatfenimi jednotlivYch vojenskYch jednotek, co vyvolalo mate znepokojeni mezi obyvatelstvem. V dobe valky a v dob6 pkesunu velikYch armad jinak ani bYti nemuae.

Dnes vgak dochazi ria celem na gem azemi, s vYjimkou aseku, obsazeneho americkou armadou, k dilsredne centralisaci a evidenci zasobovani armad z pra2skeho centra. Ov gem vgechno, cello mute postradati bez vane ajmy nag hospodalsky 2ivot, musime ochotne date nagim spojencum k disposici. To se tYka nejen zasobovani, nYbrt' te2 na geho pramyslu, ktery je zpilsobily vyrabeti nejruznejAi pkedmety pottebne armade. Musime pomahati na gim spojensfun v jejim te2kem a odpovednem akolu a projeviti svou vdeenost Rude armade za pomoc, kterou nam pkinesla za cenu teZkYch obeti na Zivotech a obdivuhodnYm usilim vdkereho obyvatelstva Sovetskeho svazu. Organy Rude armady samy nabizeji nam nyni svou pomoc.

Jak nam oznamili pfedstavitele Rude armady, ktefi v techto dnech nav gtivili Prahu, Ruda, armada poskytne nam okam2ite z vlastnich zasob at' 9,000 tun obilnin, aby bylo maim zvYtiti pride' chleba v hlavnim masts republiky, ye Velke Praze. Toto zvY geni vstoupi v platnost poeinaje 4. eervna a bude se vztahovat na v gechny kategorie obyvatelstva, pfi eem2 samozfejme nejvy ggi pridel bode poskytnut Wee pracujicim, jako2 i nove kategorii intelektualnich pracovnikii. Demokraticky stag muse yenovat zvla gtni pe0 nejen fysicky pracujicim obeantm, ziYbr2 td du gevnim pracovnikum, jejich2 prace je pro celek neobydejne cenna a daldita.

Nova opatfenl, ktere vstoupi v platnost 4. eervna, je zatim omezeno na hlavni mesto. Pies to znamena, zasadni pfevrat v dosavadnim sobovacim systernu a vYznamnY krok ku ptedu.

Vlada odekava, 2e toto podstatne zlep geni materielni situace povede k v:'2tLinau pracovnimu vYkonu a tim k rychle rekonstrukci na geho hospodakstvi a k navratu k normalnim pomeram. Lze te2 doufati, 2e zejmena zemedelci nadchazejicich nich spini sve povinnosti -wadi narodnimu kolektivu. Na vYsledky prate rolnikovy zavisi zasobovani prumyslovYch stkedisek a tim nepkimo obnova prilmyslove vYroby a zasobovani venkova pramyslovYmi vYrobkami.

PH poradach Mena vlady se sovetskYmi stupci byla venovana tee zvY gena pozornost zasobovani i jinYch stfedisek, zejmena Brna, Morayske Ostravy a Mostu. Zasobovani techto 'nest zavisi pfedev gim na pfekonani dopravnich obti21. Veleni Rude armady slibilo, 2e da Brnu okamZite k disposici sto nakladnich aut s vlastnimi kidiei a odpovigajicimi zasobami pohonnYch latek. Ponevaa tim bude umaneno organisovati dovoz do Brna z jednotlivYch morayskYch okresti lze oeekavati, 2e te2 zasobovaci, situace Brna se zlep gi co nejdfive. Sovetske vojenske organy vyslaly rovne2 sve zastupce do Moray ske Ostravy, aby na mists zjistily, Aka opatkeni je tfeba uoiniti, aby i v tomto tern pramyslovem stfedisku mohlo bYti zasobovani zlep g eno. Bude-li M. Ostrava v nejbliMich dnech poskytnuta pomoc, nemusime mitt obav o osudu -Leto na g i pramyslove metropole. Pomoci technickYch oddila Rude armady bylo ji g obnoveno Z. elezniCni spojeni Mor. Ostravy a ostatnich caste Moravy, take brzy bude mane dodavat uhli do v gech nag ich tovezen. Vlada za spoluprace Rude armady postupne odstrariuje vg echny obti2e a opatkeni, ktera jsem uvedl.

Strana 10.

Ve sti'edu, dne 4. dervenee 1945,

VtSTNIX NOWIIII11,1111. N . IF ip

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONW BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS 11.11.101

100..11101111.11.1. 0.1110 0.1 11 111.1 1! 11 1 1 01 111111 1 1 I11W4110 11

1 0. 1

Imprisonment And Liberation The experiences of an English prisoner-of-war in Czechoslovakia Pte. Norman Read (Royal Sussex) After five years' wandering through various prisoner-of-war camps in Germany, I arrived in January, 1945, at a camp near Novy Mein.

We were attached to a labor group and were employed in a sawmill where working conditions were very uncomfortable. We worked twelve hours a day on food consisting of soup and black bread; once a week we received a small piebe of margarine. It was obvious that we could not maintain the working tempo on this kind of food, but thanks to our Czech comrades with whom we worked there and who supplied us from their small portions and encouraged us in every possible way, we managed to make do. The Czechs had to be very careful because the Germans who guarded us arrested them for every "offense." What was almost the most important thing was the help given to us by Czeen families in the surrounding district; they brought us bacon and occasionally meat and dripping.

On March 10th, 1945, we had to take leave of our friends because the Germans took us away to a village about five kilometres from Lan g -kroun.Thew rquatedinbaro large farm. The conditions were almost unbearable. Two thousand of us were billeted there without blankets and it rained in on us.

We stopped up the holes in the roof with straw.

During the day we worked in the fields. The German soldiers conducted themselves here like true members of the "Herrenrasse." Unfortunately, the Germans were everywhere in the surrounding district and it took us a long time to establish contact with the Czechs.

When we finally succeeded in doing so, we discovered from them, and with the help of a wireless receiver which these Czechs put together for us in parts and concealed in the rafters of the barn, that the end of the war was near. That was also obvious from the behavior of the Germans, who began to fear for their skins on Czech territory. They began to talk to us about politics and regretted that we did not want to fight with them against Bolshevism. Their morale speedily declined and even the Germans from round about came to offer food which we exchanged for underwear and shirts.

Finally, ten days later we heard from our receiver the news of the capitulation to the Western Powers. The Germans gathered us together and prepared to take us away to the west. On the march we received absolutely no food from the Germans, and what the Czechs gave us in the villages through which we passed was not sufficient for so many prisoners.

Only on May 9th did the news of unconditional surrender to all three Powers trickle through to us. This immediately altered our situation.

In short, the Germans ran away to the west to give themselves up and told us to go to the nearest station. At the station in Lipkov the stationmaster welcomed us joyfully, and in spite of the fact that we could not understand one another, language difficulties could not hide his pleasure at being able to help us. In the train on the way to Chocen we saw the first Czechoslovak flags and the news of our passing spread befor us. At all the stations through which the train passed the people waved and called "Nazdar." At night the train stopped at Chocen, and at one o'clock in the morning hundreds of the local inhabitants gathered at the station and took us away to

/17

/7

tmlignutruiraa

VESTNIK Id 1111If il.11/14 ;ll, ry 111

,1

,1111.1121111.411INWEEMENDIEVM

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday, Lemaraniarmmuinummommuni

their homes. For the first time we received human treatment, including a marvellous breakfast. In the morning we continued on our journey to Pardubice. There awaited us the greatest surprise. Even before we reached the station, we heard the cheers of the people and, in addition, we soon beheld a richly decorated station overflowing with flowers and Allied flags. But imagine our surprise when from loudspeakers placed on the platforms there came forth English! In front of the station there waited cheering crowds, who were so enthusiastic that a cordon of police was needed to hold them back. The radio then announced to us that we would be placed in two local hotels, but the speaker maintained that all the people of Pardubice would share us out amongst their homes should we prefer this to staying in the hotel. My friend an I received an invitation from Mrs. Kodi, with whom we went away after a moment of difficult explanation. In her house we had another surprise: we were greeted by her husband who spoke English. After this we were taken into the dining-room where supper was already prepared, consisting of eggs, pork, cheese, wine, white bread, and for the first time in five years, we experienced the pleasure of a hot bath. Then we had a good night's sleep in the (for us) unusual but very comfortable feather bed.

We spent three days in Pardubice. The track had been damaged in the partisans' battles. I shall never forget these three days in Pardubice. The normal life of the town seemed to have ceased; the population celebrated its liberation from its long subjection to the Nazis, and we were in the midst of all their celebrations. I cannot remember how many people shook us by the hand, how many girls kissed us, how many people photographed us. The streets were hidden in flowers which the people threw at us. The inhabitants brought out long hidden supplies, and the main thing was that they baked buchty (buns)!

It was really a wonder that our insides could stand all these celebrations after years of going short.

At Pardubice I saw some Czechoslovak partisans for the first time. The German SS tried to penetrate into the town on their way westward, and there were frequent skirmishes in which the SS men were either shot or taken prisoner. I was glad I was not one of them.

They were paid back everything they had done with interest.

On the day we were to leave there was a dinner for all the ex-prisoners-of-war. We drank to victory, we danced and everyone was exceedingly friendly. The mayor made a speech in honor of the Allied armies, then we exchanged photos and addressesâ&#x20AC;&#x17E; and finally we all trooped out into the market-place, where we saw a unique sight. Girls in brightly colored national costumes, the town band, armed partisans, in fact everyone who could walk was there waiting for us. Our sergeant-major made a speech in answer to the mayor and promised that none of us would ever forget the lovely welcome we had been given at Pardubice.

When the mayor had translated his speech into Czech the town band struck up the Czechoslovak, English and Russian national anthems and marched in procession with us to the station. And I must not forget that before getting into the train each of us was given 100 crowns, some tobacco and a parcel of food.

The journey to Prague lasted longer than we expected, because further activity of the partisans was apparent on the line: overturned carriages, lorries on the lines, etc. So we did not reach Prague till late at night and it looked as though we should have to spend the night on the floor of the Ambassador Cinema. But

the military authorities at once broadcast a message to the people of Prague asking them to take us into their homes for the night. In less than two hours no one was left at the cinema. Heaps of willing people were found to take us all, and many, as I learned later, even came after we had all been billeted. My friend and I were taken in by Mr. Horriadek, a newspaper correspondent, who took us home to his flat through the dark streets of Prague, where constant skirmishes were going on between the Germans and the Czechs. Next day he showed us around Prague. I saw the old Town Hall, maliciously destroyed by the Nazis, with some overturned tanks below its broken clock, but here again, as at Pardubice, we could see in every street that the Gestapo and the other Nazis had got what they deserved. We visited Hraddany, the historical seat of the Czech rulers, and were taken to see St. Vitus's Cathedral, where we first came into personal contact with Soviet officers and men of the Red Army, who were also visiting these historic monuments with great interest.

Next day we watched with admiration the enthusiastic efforts of the whole population of Prague regardless of age or class to bring life back to normal with the "help" of the arrested Germans and collaborators. We had a lovely time in Prague and should have liked to stay a bit longer, but unfortunately we received orders to leave. We travelled to Pilsen, where we saw the smashed Skoda works; we were told that the loss of civilian lives during the bombing had not been great, thanks to the warnings broadcast before the raids. Pilsen was the last town that we saw in Czechoslovakia, for we were taken from there in lorries to Regensburg, where we stayed for a short time and then flew to Rheims. Although it does not belong in a description of my stay in Czechoslovakia. I should just like to mention that in the camp at Rheims we were waited on by German prisoners. It was a small recompense for all they had done to us during our long imprisonment.

It is true that we were not yet home on V-E Day, but we certainly could not have had a lovelier time than our reception by the Czechoslovak people. We shall always remember the days spent in Czechoslovakia, the help and self-sacrifice of the Czech people, the courage of the partisans and of all the Czechoslovaks even before the end of the war.

I hope that this article will find its way into the hands of at least some of the people whom we met. As soon as things are more settled I should like to visit my Czechoslovak friends who have shown so convincingly that difference of language simply does not affect mutual understanding between Europeans of the same way of thinking.

V Bond in your hand today safeguards your future or better tomorrow. And tomorrow may be much harder than today offers to you and yours. Now is the time to invest, because you cannot buy or should not buy things you do not need.

V Colored Preacher: "It may be hard fo' a rich man to enter the Kingdom of Heben, but it's jest as hard fo' a po' man to stay on de earth."

V Happy Young Fiancee: Darling, when we are married I am going to cook and darn all your socks.

He: Oh, that won't be necessary, dear. Just darn them.

V There is enough saw timber standing in the forests of the Pacific Northwest to rebuild every house in America.

Ve stfedu, dne 4, 6ervence 1945.

WITNESSED PARIS CELEBRATION; SENT LARGE COLLECTION OF "SOUVENIRS" Ellinger, Tex. — Pfc. Dennis L. Divin, with Field Artillery, Gen. Patton's Third Army, was one of the lucky American soldiers who witnessed victory celebration in Paris, France, over the Germans, being there at that time on a short leave. In recent letter to the parents, Mr. and Mrs. Chas. J. Divin of near Ellinger, Dennis says this about the celebration and his stay in Paris: "I had the time of my life. This is what happened. I got a 3-day pass to Paris, and got there when the war ended. I can't put it into words, what all happened. The French people just quit working, and all they did was celebrating, and having good time. Thousands of people in Paris stayed up all night. Danced, and had fun. That all lasted for three days and nights. I never saw anything like that. So many people, so many flags, French, American, English, Russian. "Vive la America", "Vive La France", was heard everywhere. ("Long live America", "Long live France.") I got kissed about thousand times. Every American did, that was there. They would buy you anything.

I had a real good time. Also got to see a lot of nice places. "Gay Paree!" I mean, it is gay! I never forgot the French people how glad they were that it was all over here; like was every one else. I also went there to one of the nicest churches in the world, Notre Dame It is beautiful inside. I am sending you, mother, something from it." (The sent item is nice, hankerchief-like silk cloth piece, with famous Notre Dame cathedral pictured on it.)

Pfc. Divin also has sent recently home a quite large collection of various "souvenirs" from Germany: One German rifle, one Czechoslovak rifle, three bayonets, rifle cleaning kit, ammunition pouch, German officer's uniform belt, buckles, "swastika" insignia, medals, coin and paper money, cigarettes, etc.

Dennis' brother, Pfc. Odis F. Divin, with 311 Inf. Regt.,' of the so-called "Lightning" 78th Div , also sent home various souvenirs from "over there": Seventy pieces coin money of eight different European countries, a German pocket knife, German flag, copies of divisional and regimental papers, "Lightning" and "Timberwolf", printed in Germany, collection of pictures, and several other articles.

Pfc. Dennis L. Divin, 22, is in Army since February 1943, and overseas since July 1944; Pfc. Odis F. Divin, 19, in Army since March 1944, overseas since October, 1944. Both seen action on fronts in France, Belgium, Luxembourg, Germany Both are at present in Germany. They both belong to SPJST. — 0. B. P. V Hallettsville, Texas.

Dear Vestnik Readers, I have been reading the Vestnik for many years, so thought of droping a few lines to it.

I am a Czech girl. I am 12 years old. I will be 13 on July 14. Who is my twin?

I have 5 brothers in the army. Pfc. Bohdan, is in Germany; Sgt. Frank, is also in Germany; Pfc. Joe is in Longview, Texas, in a hospital, he was wounded on Nov. 6; Pvt. Jerome, and Pvt. Eugene are in Camp Hood. They both left on the same day this year, May 14. I am very proud of them and have to write 5 letters every week. I have yet 5 more brothers at home. They are Daniel, Richard, Johnnie, August and Marcus, and two of my brothers died.

They were Robert and Albert. I have one sister, Julia and I. We were the only two sisters between 10 brothers. My sister Julia is married and my brother Pvt. Jerome is married too, and they have a child. Her name is Bernice. I sure do like her. She sure is lonesome for her daddy who is in the army. I have three cousins in the army and one cousin who is a nurse.

She is Josephine Janak and she is at home on a furlough. I write to 2 of my cousins. They are S-4c Laddie and Pfc. Jerry MatuSek. They are both brothers. I like to write to them.

I guess I have to quit, as when I start I don't know when to quit. So I hope this letter don't go into the wastebasket. If anyone wants to

VESTNIK correspond With me, I will answer all cards and letters. My address is Miss Annie Janak, Rt. 4, Box 251, Hallettsville, Texas. Come on boys and girls and write to the Vestnik.

Your Vestnik reader, Annie Janak.

V Granger, Texas.

Dear Readers, It has been a long time since I have written to this paper. It is very seldom that I get a copy of it.

Don't you all just love all the rain we been having?

The crops here are fine.

School is over. I passed to the eight grade.

My hobby is collecting movies which are advertised in magazines.

I would enjoy having pen pals between the ages of ten and fifteen. I will answer all the letters I get, but the ones that sent snapshots first. I will sent snapshots too. I hope to get many letters. My address is Route 2, Box 13, Granger, Texas. Sincerely, Betty Ann Dfiska.

V Coupland, Texas.

Dear Vestnik Readers, I guess its been about a year since I have written, so I decided to write a few lines again.

Today is Friday June the 22nd, and we are having a nice rain here. We wouldn't need the rain, but since it is raining we have to take it.

We got a big rain here Monday morning Well I guess most of you all are chopping cotton like I am. We still have a little to chop.

It is pretty grassy. If it wouldn't have rained we would have been through.

The sun is shining now. I guess by morning it will be cloudy. We got a little shower this afternoon.

People around here have pretty good crops.

But everyone says we have the beet corps But everyone says we have the best crops this year.

What happened to all of you boys and girls, since you are not writing. Come on and write, so we could fill up some of the space allotted to us in the Vestnik.

I guess this will be all for this time. I'll try to write more next time.

A reader, Demetra 8t'asng.

V Crosby, Texas.

Dear Readers, I read the Vestnik every chance I get from a neighbor and thought maybe I'd get my letter published.

My hobbies are writing letters, reading and making new friends. Does anyone have the same hobbies as mine?

I'm 11 years old. My birthday is December 17.

Have I a twin?

If anyone would like to write to me I will answer all cards and letters received, so drop me a few lines. My address is Crosby, Texas.

This is all for this time, I remain, Louise Griggs.

V Iowa Colony, Texas.

Dear Readers, This is my second time to write to the Vestnik. I enjoy reading all the English letters. I am a girl 11 years old. My birthday comes February 3. Who is my twin?

I go to Iowa Colony Central School. I will be in the sixth grade in the fall. My teachers name is Mrs. Berta 0. Rhea. She is a good teacher. Our school was let out May 25. I am lonesome since school has ended. On May 24 the whole school went to Herman lark in Houston. We all had a good time.

These days I do a lot of embroidering work.

I am embroidering a bedspread. I have already embroidered an apron and a scarf. I am in the 4-H Club. I like it very much. We are through with chopping. I sure am glad. I am helping my mother to can fruits and vegetables.

The cops are pretty in Iowa Colony.

I hope my letter is published.

I am closing with best wishes and regards to Irene Kudera. all. I remain, a reader s

etrana 11.

Fort Worth, Texas.

Dear Readers, Just a few lines to tell you what a wonderful time I had this week end. Mrs. Rezek and Shirley Ondrukk from Dallas came to visit us Friday and stayed till Monday. In those few days we took a shower bath in the yard, went to a movie, went shopping down town and Sunday night went to the SPJST. to a dance. We all had a very nice time.

How many of you take a subscription of Svobodna 8kola? It is a very interesting magazine. I also receive the Sokol Spotlight from Dallas. It is very interesting and I enjoy reading it very much.

Now I must close and do a little work.

Best wishes, Betty Svitak.

V Houston, Texas.

Dear Readers, I haven't written to the Vestnik for a long time. I read some interesting letters and decld4g1 to write.

School is out now and I have very little to do. I passed all except one of my subjects. I hope everyone of the readers passed their subjects.

I want to say "hello" to my kinfolks in Kaufman, Taft and Oregon.

May 6, I became a member of Lodge Pokrok No. 88. I sure am proud that I am a member.

It rained here for two days. I thought it would never quit. Now its just as hot as ever.

I guess that will be all for now. God Bless all the men and women in the service and others who are helping to win the war.

A member, Evelyn Elzner.

V TOMORROW WE CROSS OUR FRONTIER ...

(Letter of a Czech soldier to his family in Britain) Dear Father and Mother, We have now been a whole week on the journey home. The weather is almost too beautiful, we go without shirts, but in spite of this it is terribly hot for us. However, it is fine at night because we sleep out in the open beneath canvas.

We travel in huge lorries, always a company and a tank. The motors are driven by English soldiers who actually have control of the whole convoy. We usually receive our food in cases, in tins. They are special military conserves. There is everything in them from dried cornflakes, to which one only adds water and they become ordinary cornflakes complete with milk, to puddings. In addition to this there are cigarettes, chocolate, chewing gum, in sort, everything.

Every day we are on the road for 12-16 hours.

We passed through part of France, Belgium, Luxembourg, and today we are deep into Germany. The day after tomorrow, or perhaps even tomorrow, we shall be in Pilsen. So far the nicest part of the journey was when we went through Belgium. The people absolutely covered us in flowers, threw sweets at us and almost refused to let us drive on.

(I am continuing some 50 km nearer to Czechoslovakia.) Now the people look at us in all sorts of ways, but not in an unfriendly fashion.

Either they behave as though they did not see us, or else they wave to us. Here they are quite well-dressed, except for the fugitives we meet with bundles on their backs who ran away from Patton's Forces and are now coming back.

The roads are lined with military suplies, damaged cars and planes, mainly German Every large town is so destroyed that, honestly, not a single house stands in one of them (and this is no empty phrase — no one can really imagine how great is the destruction). Everywhere on the highways are English inscriptions we crossed the Rhine by the Roosevelt Bridge! All along the road we meet French prisoners and workers returning home in American lorries. From such houses as stand (mainly in the smaller towns) fly white flags.

We still meet Germans in white stockings and Tyrolean jackets! Tomorrow we cross our frontier.

Your affectionate son, etc.

Strana 12.

Progressive Czech Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26th Street, Chicago 23, Ill. Through this collumn published every week readers will be given opportunity to familiarize themselves with the rudiments of Czech language.

3. The nine consonants z, g, e, e, d', t', ii and are called "soft" consonants and are followed in writing by "soft" -i or -i (never by hard y or y): jejich (theirs) Examples: iigala (dew-worm) iivot (life) gip (arrow) kogile (shirt) cirkev (church) cibule (onion) eislo (number) oei (eyes) divadlo (theatre) dira (hole) plati (pays) ticho (quiet) neni (is not) nic (nothing) ripa (beets) tai (three) jeji (hers) 4. The seven consonants h, eh, k, d, t, n, and r are called "hard" consonants and are followed in writing by "hard" -y or -Y (never by soft -i or -1): Examples: ubohk (poor) nohy (feet) 'such* (dry) ehyba (mistake) vysoky (high) kysela (sour) chudy (poor) sudy (barrels) bohatt (rich) tyran (tyrant) hubenY (thin) nyni (now) ryba (fish) stark (old) 5. The eight consonants b, f, 1, m, p, s, v, and z are called "neuter" consonants and are followed in writing either by -i, -i or - y, - Y. The proper use of -i or -y after neuter consonants must be learned with words.

The most common words in which -y or -k is written in the root are as follows: after b: bYti, to be byl, was bYve,, is dobytek, cattle nabytek, furniture byt, rent; flat bystrY, keen-minded; ingenious zbytek, left over bkk, bull obydej, use; habit obyeejne, usually obyvatel, inhabitant after f: fysika, physics after 1: lktko, calf (of a leg) mlyn, mill slynouti, to be famous slygeti, to hear plyn, gas blkska, se, it is lightning plynouti, to pass; to flow polykati, to swallow ly2e, ski after m: hlernkkd, snail my , we mysl, mind smyk, slide; skid mYti, to wash smydec, fiddlestick inkliti se, to err odmykati, to unlock myg, mouse zamykati, to lock hmyz, insect myglenka, thought after p: pytel, bag zpytovati, to search pysk, lip klopktati, to stumble pkcha, pride pftiti se, to blush tipytiti se, to shine pykati, to pay for kopyto, hoof netopkr, bat after s: sypati, to spill; to pour syrob, syrup syty, full sydeti, to hiss syn, son skkora, titmouse Or, cheese osYchati, to dry, syrovY, raw sychravy, wet and cold Construction of the trainin g carn_ps required approdimately 2000 board feet Orlinntier per soldier or sailor.

VtSTINTIK after v: vy- (a prefix), out povyk, noise vyskoditi, to jump ou vkr, owl (male) vysoky, high vydra, otter tvkkati, to chew vyheri, forge; furnace vkskati, to shout lift, to howl zvyk, custom; habit after z: bray, soon nazYvati se, to call jazyk, tongue HI. SEMI-VOWELS I and r can form syllables without vowels; I and r are called semi-vowels: krk, neck vlk, wolf hr-nec, pot vl-na, wool IV. DIPHTHONGS 1. ou is pronounced like o in rose: mou-ka flour klo-bouk, hat 2. The diphthong a is always short. Its pronounciation varies according to the consonant preceding the e. a) After b, p, v it sounds like je: Beta (Betty), pet (five), \tee (thing) b) After m it is pronounced like mne: mesto (city), mel (had), mesic (month). c) After d, t, n, it sounds like d'e, te, lie: nedele (Sunday), telo (body), kone (horses).

3. The combination aj (ij), ej, oj, ij OP, yj (kj), and uj (i1j), which appear at the end of words or syllables, are pronounced like Czech vowels with a final voiceless j: daj (tea), maj (May), olej (oil), stroj (machine), pij! (drink!), od Hjna (from October), myjte! (wash!), mfij (my; mine), kupujte! (buy!)

V. The combinations of -ia, -io, -ie, -ii, and -iu ar pronounced with the Czech j between the two Czech vowels. -ija, ijo, ije, iji, and -iju: Examples: piano (piano) lilie (lily) Francie (Francie) ve Francii (in France) Anglie (England) v Anglii (in England) milion (million) amplion (amplifier) akvarium (aquarium) plantarium (planetarium) gymnasium (gymnasium) fialka (violet) V GERMAN ATROCITIES IN SLOVAKIA It is reported from Kogice by the Czechoslovak Press Bureau, on April 20, that soon after the occupation of Rntomberok by the Germans during the uprising, men and women, suspected of partisan membership were rounded up.

During the examination, the victims were tortured. Ears, noses, and tongues were burnt, and hungry dogs were turned loose on the half-dead bleeding victims, whose bodies were torn by the dogs, while the Gestapo enjoyed the gruesome spectacle. The citizen, 6ervinka, from Likavka, who was freed by the Red Army after many weeks of imprisonment; reports that he saw a pile of 800 men and women's complete outfits and uniforms which were all bloodstained. dervinka, too, was tortured by an electric current, and his mouth was pricked by needles.

Likava, Liptovske Tepla„ Turdianske Bela, and Ligkova citizens were shot in hundreds and deported. Sixty-one-year-old Stefan Kliecan and a young girl, with 22 other victims, were shot in the back in the LiAkova forest.

The corpses were thrown into the River Vah. ' he victims in Lika.Vka were forced by sixteenT Year-old SS criminals, to dig their own graves.

The criminals were caught and admitted their

ye sti=edu, clne 4. e-ervence 1945. crimes, stating they were helped by Guardists.

According to Franti gek Gregor, who escaped, 1500 persons were killed, 50 buried, and the others were thrown into the Vah. According to a report emanating from the Czechoslovak Press Bureau, on April 20, the Bafiska, Bystrica War Crimes Commission estimates that about 2,500 people were murdered. New crimes are being discovered in the districts of KoSice, Humenne, and Podbrezova.

In Tokajnice, thirty-two men were rounded up and machine gunned. It was ascertained whether they were dead by kicking their heads. In Giraltovce, after a German trial, the citizens found fifteen corpses, naked, with arms tied behind their backs, shot from the rear. This number includes one woman.

The Czechoslovak Army paper, Bojovnik• (Fighter), published in Slovakia, writes, on April 20: "Retreating from Rychnava, the Germans left terrible devastation behind them.

They set the whole village on fire and shot everybody who tried to extinguish the fires; 138 houses, including the church and the vicarage, were consumed by fire. In the neighboring village of Kluknava, the Germans destroyed the church and the vicarage, and burned five house:). The village of Starikovice was reduced to ashes; in Kraviany only two houses were left; in Baekov, 139 houses were burned and 18 damaged. Ninety percent of the houses in hundreds of Slovakian villages were destroyed."

BobLimn Lau gman, Czechoslovakian Minister of Industry, speaking at a recent meeting of press representatives in KoSlce, said that his first endeavor will be to restore the war damage and again start industrial production, rebuild plans destroyed by the Germans, establish public administration of productive property formerly owned by the enemy and traitors. The Minister is preparing the organization of industries of national importance, arranging unified conditions in industries, and considering aid for enterprise — initiative in small traders' workshops.

The Germans have not succeeded in damaging Bratislava, according to their plan though the northwestern and eastern portions of the town were partly damaged. The University and print shop were reduced to ashes and telephone communications destroyed.

Life is to go on normally Despite evacuation orders, 40,000 inhabitants remained and about 14,000 Germans and traitors have fled. The electric plant, water supply, and gas works have begun to work; some factories are using raw materials which the Germans did not succeed in looting. The cable factory is working in full, and shops have reopened. The patriots prevented the looting of the National Bank and saved the best part of the treasures.

Owing to the swift advance of the Red Army, the Bratislava broadcasting station was saved with only the aerial partly damaged.

The railway stations with forty-three locomotives are undamaged and the tunnel is also intact. Only the Bratislava bridge was demolished.

According to a report from Bratislava, issued on April 25, the National Theatre has been reopened and likewise the cinemas. The Communist paper, Pravda, and the Democratic paper, has (Time), has been started. The main stations are undamaged, and trains are running to Nove Mesto on the Vah. The local radio is working.

The former traitor Government was evacuated to Skalice and later went to Austria; only the former Minister Stano remained in Bratislava, where he was delayed.

The military paper, Za Svobodne 6eskoslovensko (For Free Czechoslovakia), reports the battle of the Czechoslovakian armored units in the 0 ,:tra7a rlistrict, where Capt. Bursik, Hero of the S,-.1-,lat Union, distinguished himself with his tank battalion. Smashing German defenses, destroying four tanks, four self-propelled guns, six field guns, and 14 machine guns, Bursik, after four days of fighting, captured the area,,routing the Germans.

Ve stiedu, dne 4. derve,nce 1945.

CESTA DO BUCIIENWALDU. O jedne hodine podesati peti minutach po poledne ye etvrtek 28. dubna ptistalo na ge letadlo na letiSti u VYmaru. Olenove komise spojenYch narochl pro valeene zloeiny v eele s Lordem Wrightem, vstupuji na nemeckou aby navgtivili nemecky koncentraeni tabor Buchenwald.

Kolem pill etvrte odpoledne zastavili jsme pied tadou barakt, v nich byla umistena sprava tabora. Napravo velika brana s mi s nadpisem Konzentrations Lager Buchenwald. Kdysi tyto napisy a jim podobne jako Dachau, Mathausen, Oswiecim a jine, vyvolavaly hrtzu, nebot' znamenaly smrt a to nikoli obydejnou smrt, nYbrt smrt na piiklad v mach, z nich glehaly plameny naliteho tam petroleje a do kterych se 'east° piimo z nadrati s pieklapecich automobilil vrhaly stovky, tisice lidi. Muti, teny a deti byli upalovani za giva, jak nam to vylieil mlady hoch z Brna, ktery ptigel do Buchendaldu z Oswiecimu. Byl to hoch patno.ctiletY, ktery byl po tii roky veznen, nejprve v Terezine, pak v Oswiecimu a nakonec se dostal do Buchenwaldu jenom proto, ze se zdal jednomu z taborovYch piedakil dosti silny na praci.

Prvni elovek, na ktereho jsem narazil pied branou, byl tech, ktery piivez1 do Buchenwaldu prvni zasilku oeskoslovenskeho eerveneho Mite z LondYna. Spoleene jsme vstoupili do spravni budovy a krajan vzal do ruky telefon.

A za nekolik minut jsem se stal zajatcem buchenwaldskYm, zajacem na gich buchenwaldskYch narodnich mueednikt. Toto zajeti, ktere trvalo od pill etvrte odpoledni do piilnoci, bylo nejpohnutej gim a nejSt'astnej gim obdobim meho tivota.

Ocitl jsem se na velikem namesti tabora a pak jsem chvili nevedel, co se deje. Lida, ktere jsem nemohl poznat, se me zmocnili, objimali, libali me a radosti plakali.

Na nainesti buchenwaldskeho tabora, na bloku barakii gikmo proti brane vlaje eeskoslovenska, statni vlajka. Pied barakem obrovska tabule s napisem: oeskoslovensky narodni vybor, v jazyce eeskem, anglickem, francouzskem a ruskem. Krajane me vedou do baraku, v amt. , jak mi scleluji, se prave kond schilze deskoslovenskYch novinait v Buchenwaldu. Je jich tam asi tucet. Jejich jmena nemohu dnes jeg te sclelit, s vYjimkou jmena Jana Hrdlielcy, redaktora z osvobozeneho Brna. Mistnost je piepinena, ale nejsou tam jen novinwii, nybrt take i jini 6echoslovaci, poslanci, senatoki, studenti, delnici, tivnostnici, profesoti, ueitele, zkratka v malem cely na g narod.

Vykladam fieel sveho poslani, odevzdavam dopis, ktery jmenem vlady poslal do Buchenwaldu ministr dr. Ripka. A pak si vymeriujeme mnoho otag ek a odpovedi. Redaktor deniku, ktery si 6echoslovaci v Buchenwaldu vyclavaji, zapisuje a vytvaii tak prvni soupis vzkazu z Buchenwaldu. Ptivez1 jsem jej do LondYna vzorne a eiste napsany na psacim stroji, ktery narodni vYbor zkonfiskoval NerriciAm. Snad budu mit je gte ptilegitost, abych yam tu schuzi podrobne popsal. Bylo mi v ni tetko mluvit. Hlas mi selhaval. Zatim vg ak eas ubihal a byl jsem upozornen, to muslin zajit do schilze Narodniho vYboru, ktere, bude ihned zahajena. Vychazime z baraku a smefujeme k tadovne Narodniho vYboru. Pojednou se octnu v obeti eloveka, jeho nepoznavam. Vzru gen a pohnut se me tate: Nepoznava g me? Marne vzpominam, kdy jsem v givote videl tohoto mute, jeho potkavam v Buchenwaldu v pruhovanYch vezeilskYch kalhotach, jakesi modre bluze a v modre Cepici s velkou iimskou trojkou na zadech. Vzpominani nepomilte, musi se mi prozradit: Jsem Spazier. Ano, Spazier, starosta mesta Brna, s nimi jsme po leta na brnenske radnici spolu fitadovali, diskutovall, rozhodovali o obecni sprave, piipravovali navrhy pro mestskou radu a zastupitelstvo a Casto si vjeli do vlast. Nikdy jsme si netykali, az tady, ye etvrtek v Buchenwaldu, kdy volal, pohnut k slzam: Ja jsem Spazier, piiteli ECere!

V Buchenwaldu se totit nevyka. Tam je zavedeno od prvopoeatku nikoli jen yliatelstvf, ale bratrstvi. Tady v pekle neineckeho nacismu jsi

VESTNfK byl aechern nebo Slovakem. StarT senator agrarni strany a mlady student nebo delnik, tam v Buchenwaldu si tikai1 bratie. Bez pathosu, samoziejme, skuteene bratrsky. Nebot' napravo od brany je cosi, co nam toto bratrstvi lepe vyloti: na vydlaidenem dvorku je gte stoh nepottebnYch mrtvol. Muj start' ptitel z Brna, Vlad'a Skaunic mi tike,: "To jich tu nekdy letelo 1,500 a jegte pina nakladni auta." Vidyt' jegte po 11. dubnu 1945, kdy Buchenwald byl obsazen americkou armadou, umiralo tam denne pet set lidi vysilenim.

0 nem dale od tohoto stra gneho mista je popravei komora. Je ve sklepe. A krajane mi vypraveji: "Kdyt byl n'ekdo odsouzen k smrti, pfeeet1 mu rozsudek SS-man na male plo gine, z nit vedly schody do sklepa. Po pieeteni rozsudku kopl vezne tak, to spadl po schodech do sklepni mistnosti, kde byl uchopen dalgimi SSmany a povegen na hak."

Pak me zavedli do tak zvaneho krematoria.

Na testa v rohu hromada vybilenYch kosti, v krematoriu tii tady peci nad sebou. I v nich jegte zbytky lidskYch tel. Ale o v gech techto zach se zminuji jen proto, abyste pochopili, ja-, keho druhu to bylo bratrstvi Oechll a Slovak-4 ✓ Buchenwaldu. Bylo ukovano pohledem na smrt, bylo stvoteno nekoneenYm umiranim tisict lidi. Takove bratrstvi se li gi od toho, ktere tvoli rodina, spolek nebo politicks strana. A pochopite, to po lest let v Buchenwaldu nemohlo bYt jineho porneru mezi jeho vezni.

Zatim se se gel Narodni vYbor, na jehot • jsem musil zcdpovedet velml mnoho otazek o nagich ptigti21-1 hranicich, o sloteni a programu nova vlady, o potrestani valeenffteh zloeinct, o hospodaiske a socialni struktuie osvobozene republiky a otazky Nemcu. Buchenwaldati eechoslovaci s uspokojenim schvaluji program nth domaci vlady, zejmena jasne prohlageni o pctreMani valeenYch vinnikil a zradct vlastniho naroda a s nad genim souhlasi se stanoviskem %lady v otazce nemecke.

Narodni vYbor vyvijel v Buchenwaldu velkou einnost jegte v dobe, kdy pracoval v podzemi.

Nagi lido men v Buchenwaldu tajnou vysilaeku, jit v kritickYch dnech pied 11. dubnem byli ve spojeni s blizici se americkou armadou. Vysilali neustale signal SOS, nebot' vedeli, to Nemci chteli tabor evakuovat a evakuace, to by znamenala hromadny masakr. Je gte pied obsazenim Buchenwaldu odvlekli Nemci 800 techoslovakil, ale i tyto transporty byly dohniny americkymi vojaky a na gi Tide byli osvobozeni.

VeasnYm americkYch osvoboditehl zachranilo se v Bucheiwaldu pies 20,000 lidi, z toho vice net 2,600 C'echoslovaku.

Mnozi ze zacnranenYch jsou vgak odsouzeni k smrti, protote ani sebe lep gi americka, pede je zachraniti nernAte. A Americana delaji opravdu organ i satni zazraky. Snizili ilmrtnost tak, to za meho ponytu zemielo jen asi 30 lidi, kdetto nekolik dni pc okupaci umiralo jegte 500 lidi denne. Aincrjeane zasobili Buchenwald potravinacni a zavedli lekatskou peel v takovem rozsahu, to je nutno vzdati jim hluboky dik za vie, co pro buchenwaldske vykonali a delaji.

Veeer jsem s nimi posedel v jejich baracich.

Chvili s tou, chvili s onou skupincu, at se mne koneene zmocnili BrfiaCi a zavecili mne na svou Cestou jsme se na chvili zastavili v mi• stnosti narodniho vYboru, podivat se, jak se ptipravuji pro LondYn. seznamy 6echoslovaki1 osvobozenSrch z Buchenwaldu. Piivezl jsem jim na to z LondYna papir a tufty. Slag se mi a pravi: to mi nepottebujeme, my jsme Nemolm konfiskovali psaci stroje a zesoby papiru, podivej se, jak to &Mame. A (Wall to. Sedrn osm psacich strejil pracovalo jako kulomety.sZ kartotek se diktovala jinena. Pracovali celou noc a rano pied odjeZdem ria leti gte mel jsem kompletni abecedni seznam v gech Oechcislovakt V:Buehenwalchiy-ke -dni• Z"let . dulana, -1945. A ptipravuj• tecr pro mou-piitti nav gteiu ,seznam tech, kteki Buehenwaldem pro gli, bud' na testa do jinYch taboril, nebo byv ge propugteni na testa donul. Pflpravuji tat seznam vgech zemielYch a zabitYcla.

Ale brnengti oboane shromakleni na, sehtizi, na nil se ovaem destavili i Neintank Isou ne-

Strana 13. trpelivi a nalehave volaji. Prave ji hodla zahajit brnensky starosta intenyr Spazier, aby mi udelil slovo, jak to delaval e.asto na sehazi mestske rady, kdy v torn vrazil do mistnosti ptitel, poslanec Franti gek Tymeg z Brna a vzru gene LondYn prave oznamil osvobozeni Brna. 6ekali byste jasot, bouilivy potlesk, ale nic takoveho se v Buchenwaldu nestalo. Shromatdeni mleelo a bylo to hruboke, pohnute a vdedne mldeni. Pak zahajil brnenskY starosta Spazier schazi a udelil mi slovo. Promluvil jsem o vgem, co chteli vedet a co je zajimalo. Byla diskuse, byly otazky a ja odpovidal. Zdanlive vge tak, jako kdysi na schuzi a piece to nebylo totet, piece to bylo neco jineho a noveho, co se slovy tetko popige a co, jak jsem ptesvedeen, piejde do veiejneho tivota na gi osvobozene Republiky.

Na se/11:mi byl bez diskuse a jecInohlasne jat muj navrh, ktery jiste byl davno navrhem vgech iieastniku teto schilze, aby se v Brno na miste, kde stala lotrovska pelet zvana. Deutsches Haus, z nit po zasahu spojenecke bornby zbylo jen nekolik zdi, aby tam na tomto miste, kde se piipravovalo nage zotrodeni, byl postaven pomnik svobody, viterstvi a piatelstvi k spojencum, zejrnena k Sovetskemu svazu.

A tak se v Buchenwaldu dne 26. dubna nekolik minut po ohlageni, to Brno je °pet svobodne, konala schtze brnenskYch Cecha, za piedsednictvi zakonneho starosty, za fidasti jeho narnestka a nekolika &emu mestske rady a zastupitelstva, jako dr. Gustava Loubala, Frantigka 6oupka a jinYch. Bylo to svYm zgasobem prvni usneseni svobodne spravy mesta Brna v koncentradnim bore v Buchenwaldu, jeho vezritim osvoboditelske americke armady pkinesly svobodu.

Ztravil jsem v kruhu na gich dlouho do noci nekolik hodin, nezapomenutelnYch, krasnych a gt'astnYch chvil. Kdyt jsem po pulnoci opougtel tabor v automobilu, v ain't kdysi jezdil nemeckY velitel a ktery nyni kidi bYvaly deskoslovenskY politicky vezen, pbali jsme si navzajem brzkou shledanou jette zde, v Buchenwaldu, ale ovgem hlavne brzo doma, ye svobodne vlasti. Vgichni v Buchenwaldu veil a my s nimi, to je jit jen otazka tYdnu.

V PORADA 0 REPATRIACI. PraiskS7 denik Prace otiski dne 19. kvetna tuto zpravu: "V ministerstvu ochrany prate a socialni pede se konala ze piedsednictvi ministra dr. J. 8olesze ustavujici schaze meziministerske komise, ktera ma za ukol provesti urychlene repatriaci deskoslovenskYch pfislu g -navzkocentraihbo&Minstrvyzdvihl ye svem projevu nesmirnou duletitost teto akce s hlediska narodniho a upozornil soudasne na nektere obtite pii provadeni teto akce. Provadeni repatriate je piedev gim teftY problem organisaeni, komunikaeni, zasobovaci atd. Bude take nutno piipravit v ge, aby spolu°Wane, vracejici se z koncentraenich taboril, byli zase zaeleneni do pracovniho procesu.

H1avni zasadou vgak je, aby vgechny tyto akce byly provedeny co nejrychleji LogickYrn sledkem skuteenosti, to nacismus byl poraten, je zrugeni vgech rasovYch zakona, namifenYch piedevgim proti obyvatelstvu tidovskeho du. Ministerstvo financi stanovi vyhla glcou ze dne 14. kvetna t. r. publikovanou v tkednim Lisa, to veg kera °patient, kterYmi po 15. bieza v zerni Mora yskoslerske onu 1939 v 6echach sobam tidovskeho a osobam netidovskeho puvodu,zijicim v mantelstvi se tidy, jakYmkoliv zgasobem omezena jejich presa nakladat volne se svYmi majetkovYmi hodnotami a kterYmi byly jim uloteny ohlagovaci, depositni a jine povinnosti v majetkovYch hodnotach, se v celem rozsahu Eruguji."

V Co se t,Yee lasky, Tide miluji easteji proti nekomu net nekoho. Vlastenectvi neni east° nieim jinYrri, netli nasledkem nenavisti vuCi jinemu narodu.

V Jsou kvality, ktere jsou zdrojem v gech lidskYch ctnosti a bez nicht Clo y& by nebyl Clovekern ani tvurcem spravedlnosti a dobroeinnoSti, ant rozsevakem dobra a krasy.

Strana 14.

Ze schtize Vikon.

Vyboru S. A. t. T. Dne 24. dervna v nedeli odpoledne konala se schtize VYkonneho VYboru Sdruaeni AmerickYch Cechoslovakt v Texasu za dobre iidasti Menu VYboru. Pkitomni byli nejen z Houstonu, ale i z dalekYch osad. Temto dlennm, kteki pkijeli az nekolik set mil, aby projevili tak zajem na nagi praci, patki obzvlagte velkY dik. Mideme rici,ze na schfizi teto byli pkitomni zastupci vgech nagich krajanskYch organisaci a bratrskYch jednot, jak seznate ze seznamu jmen. Pkitomni byli Rt. Rev. Monsignor 3. C. Kunc, Frank Olexa, F. Andinec, C. H. ChernoskY, Mrs. Habarta se svoji sestrou, J. H. Hurta, Aug. Kacik v zastoupeni sveho bratra Geo. Kacife, J KruginskY st., J. J. Mikeska, Rev. A. W. Nesvadba, F. Rendl v zastoupeni za B. Ptevratila, Keprta a Hlavinka, Praiak a SlanskY za odbodky. 0mluvili se dopisem a byli zastoupeni "by proxy" A. J. Kallus, Rev. J. Barton, Dr. E. Mieek, F. Moudka, J. Pavlik a B. Pkevratil.

Pfedseda Vladimir Maudr zahajil ye 3:15 P. M. a aadal o zvoleni zapisovatele. Rev. Nesvadba poaadan, aby zapisoval, coa pkijal.

Po pfeeteni a zane geni jmen ptitomnYch Menu VYkonneho VYboru pkedseda poaddal na geho statniho poklad.nika br. F. Olexu, aby podal finaneni zpravu jen zhruba, nada pokladnik ujal se slova a sdelil ptitomnYm, ae do dne gniho dne jeho pokladnou behem na gi akce proglo celkem a bylo pkijato 103,000.00 dolart. Mame dale jests obdraeti od bratrskYch jednot die usneseni sjezdu dalgich $4,500.00 a v odboekach nachazi se take jests zustatky, takae mnaeme kici, ae nage akce v Texasu prozatim zhruba ptinesla kolem $110,000.00. Zprava pokladnika pkijata potleskem a zadostiuelnenim. Pokladnik F. Olexa pracoval nezigtne a bez jakekoliv nahrady po cela, to leta a velmi vzorne vedl nagi pokladnu a zaznamy. pies to, ae jeho povolani vyiaduje od neho ve valednem priimyslu vice jak 19 hodin prate denne. 0 jelao zaslouaile praci promluvili pkitomni a bylo usneseno delegaty, aby br. Olexovi byl vysloven za nas vgechny nag srdeenY a vkelY dik, za tak velkou praci, kterou bezplatne po leta tonal. Jak salt iekl, alai to rad, ponevada to delal z lasky k trpicim ye stare viasti. Vzdani diku nagemu statnimu pokladniku bylo odhlasovino jednohlasne vgemi pkitomnYmi. Rozpkedla se debata o penezich, ktere si odboely drai, neb za nektere fondy i kupuji valeene bondy a tyto drai ye svYch odbodka,ch. Jest to jiste vec velmi chvalitebna, kdya nage odbodky koupi valeene bondy, jest vgak nutno, aby vegkere sebrane penize jak na hotovosti, tak v bondech, byly odvedeny neprodlene do statni pokladny br. Olexovi.

Narodni Rada jakoa i nage SALT jsou registrovany u Statntho departmentu a piedsednictvo rddi nag emu statnimu departmentu za vg e. Musime podavati vYkazy nejen nageho finandniho stavu, ale take o nagi dinnosti. To jest zakon SpojenYch Stan a proto jest nutno, prdtele, aby jste zachovali mezi sebou

VESTNIK dobrovolnou kazen, bez ktere nemohli bychom bStti organisable einni. Jest naprosto nutno, aby veitere penize o odbodek, pokud byly vybirany pod titulem a na Adel SALT, byly vkly odvadeny pokladniku do statni pokladny SALT, a nebyly ponechavany v odbodkach. PodobnY postup by nam znemoarioval udati ptesne finaneni postaveni a Visoby pkedsednictru potite vzhledem na nepresne hla geni do Washingtonu. Uznejte proto, prosim, vgichni, ae jest to nutne ,aby jste sebrane penize odvedli statnimu pokladniku bez prodleni. Pkirozene, nejakYch $50 .si mtiete ponechati pro ptipadne vYlohy s pkigtim bazarem neb programem ye prospech SACT, ale jinak vetgi poloaky neponechavejte v odbodkach. Taktea nam hlaste vase podniky, abychom mohli spravne vyplriovati nage zpravy o dinnosti a tak vyhoveti natizenint a zakomim nagi americke viasti.

Nektere odboeky neb jednotlivei pri odeslani penez na statniho pokladnika kladou sip mnohdy nemotne podminky, jako potvrzeni z 6eskoslovenska pro kaadY men gi obnos, neb 'ae gek musi byti podepsan ben neb onou organisaci a podobne.

Temtoo podminkam neni moano vyhoveti, ponevad2 jednak je gte pogta do 6eskoslovenska nejde, dale nemtaeme na kaidY men gi obnos aadati stvrzenku, dale nemuieme piece zasilati dolarove geky k inkasu do Prahy a pod. Vase dary peneani, ktere byly pro SACT a osvobozovaci akci sebrany, maji bYti zaslany tekem vystavenYm na red nageho statniho pokladnika SALT a v dopisu pak mate uvesti na jak Adel by jste si pkipadne prali, aby nejakY obnos gel. At se nam vady sejde vetgi polotka na ten neb onen zasilame penize dale do iistkedny esl. Narodni Rady v Americe, ktera pak zase s ostatnimi ptispevky sloienYmi dohromady na ge dary pkedava ye velkYch obnosech na patkiena, mists. Tyto poloaky se vedou presne v knihach a na poukazy mame potvrzenky a dsl. Narodn/4 Rada pak ma potvrzenky na hromadne velke obnosy, ktere jsou sloaeny z mnoha men gich darn z rtznYch state. Prosim uznejte, ae neme platens iftedni sily, ae ve gkerd prate v SALT jest konana zdarma a to ye volnem dasu po celodennim zamestnani na gich dobrovolnYch pracovnikii, a proto mejte. prosim, tznani a nepketeaujte nas zbyteenou agenaou. Po 6 mkt jsme vedli nagi statni organisaci v tornto duchu a jsme jisti, ze i nyni, kdy Oeskoslovensico jest osvobozeno od nemeckYch hord, budeme dale v bratrske, svorne a dobrovolne ukazIlene praci pokradoVati.

Pkigti mesic, t. j. koncem dervence, bude se pokadati v Chicagu duleaitY sjezd es1 Narodni Rady v Americe, na kterY die usneseni nagi schitze ze dne 24. dervna vysilame dva delegaty, adkoliv dohromady mame pravo na 3 delegaty ,a br. pkedseda Maudr jako glen Rady same sebou jest dolegatem. elenove VYboru rozhodli pro dva, vzhledem na obtiae dopravy a zvolili jako delegata br. pkedsedu V. Maudra a F. Olexu neb Monsignora J. C. Kunce v pkipade, ze br. pokladnik by nemohl. Po tomto sjezdu csl. Narodni Rady bude svolana velka schaze nae. geho SALT, az budou znamy smernice, na kterYch cela krajan gka A-

merika se v Chicagu dohodne a die toho se i my zde v Texasu me.

Usnesenim tato se/raze v Houstonu bylo schvaleno odeslani obnosu $2,000 na lekarskou knihovnu pro Praaskou Karlovu Universitu a site do New Yorku Masarykovu Institutu, kterY na zakoupeni a vybaveni lekakske knihovny pracuje za pomoci odbornika, pod vedenim Dr. J. Brumlika, docenta praaske university. Tyto penize byly poslany z fondu, ktere jsme zde men pro povaleenou pomoc a ktere byly vlastne eastkami daril na gich bratrskYch podpUrnSr ch jednot. Proto jsme si tet vytadali povoleni dodatedne od techto jednot, ktere s velkS7m porozumenim schvalily tento SlechetnY dar a sice kakla z uvedenYch pa $500.00, SPJST., KJT., SVPS., dohromady $2,000.00. Mimo to dostavaji dary pro tento krasnST Adel jak Dr. Kopecky, tak nag statni pokladnik a jakmile budeme miti detaily, podame pak jests dodateenou zpravu o techto darech v dohledne dobe. Chcete-li tea osobne neb za Vagi odbodku neb spolek darovati na praaskou universitu pro knihovnu lekatskou, prosime, aby jste dary zasilati na na geho statniho pokiadnika br. F. Olexu, 6402 Taggart Street, Houston, Texas, neb na Dr. Kopeckeho, Nix Prefessional Bldg., San Antonio, Texas.

Pkedseda vysvetlil velkou einnost organisace American Relief for Cze_ choslovakia, ktera ma tea na vYboru mnoho dlenu z tad krajanskYch organisaci a na ktere tea ptedseda Maudr zastupuje na ge SACT a addal, abychom obnovili dinno'st se sbirkami sate, obuvi a pradla. Upozorriujeme, ze jen dobre, diste a zachovale veci mohou bYti upottebeny a aadame na g e krajany, aby pki zasilkach dbali toho, aby jen dobre veci byly baleny, neb jinak jen pkidavate praci tem, kteki musi tyto veci pfebirati a pkebalovati a platite zbyteene dopravne do New Yorku. Prosime, aby jste i nadale zasilali gatstvo, dobrou obuv, teple prad_ lo na adresu American Relief for Czechoslovakia Inc., co Russian War Relief Warehouse, 308 Dyckman street, Bronx, N. Y. Nage nova americka, vlast, nage Spoj. Staty prosttednictvim UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration) zasila do eeskoslovenska neuvetitelne polo sg rch aivotnich potteb a su--kynutriS rovin na obnovu normalniho Zvota.

Jiz velke zasoby jsou na moll a nekolik zasilek jia doglo do eeskoslovenska. Jsme vdeeni na gi nove americke vlasti, ae takovYm velkYm dilem pamatovala na zemi nagich rodien.

Schnze delegate a elenfi VYboru se pak po debate usnesla, aby byl vysloven tot dik za velkou a dobrovolnou praci bez jakekoliv materielni nahrady, pkedsedovi Maudrovi a mistopiedsedovi Rt. Rev. Monsignorovi Kuncovi.

Ve schnzi znovu vg ichni zdnraznili fakt, ae nejsme politickou organisaci, ze nepracujeme pro aadcile, pkesVeddeni nabong aenske, neb tkidni. Sdruaili jsme se v teto praci pied mnoha lety, abychom pomohli stare vlasti a obetem suroveho nemeckeho imperialismu, vgichni spoleene bez rozdilu osobnich nazoru. Pkimela nas k tomu laska k blanimu a to tim vice, ae jednalo se o starou vlast, o flat krev,

Ve stredn, dne 4. eervence 1945. v zamoki. Pracovali jsme radi a pracovali jsme nezigtne a chceme tak pokradovati, dokud bude zapottebi, abychom trpicim pomohli od bidy, a abychom svou praci pomohli jim nalezti 째pet cestu k normalnimu aivotu, na kterY die na geho americkeho nazoru ma kid elm& a kakIST narod pray() i sebemen gi. Chceme doufati, ae po velkYch prevratech, ktere snad vaixa nese sama sebou, lid v Ceskoslovensku najde to pray ou cestu k to prave demokracii, tak jak se ji te gime my zde v Americe a Ze jednou budeme moci s hrdosti hledeti na starou vlast. jako na stat, kterY zaujal Cestne misto mezi narody sveta, mezi Spojeqmi narody v prave demokracii, lidskosti a spravedlnosti.

26,dame znovu na ge kraj any v Texasu, aby vytrvali v zapoeate praci a aby si uchovali to jednotu, kte_ rou jsme po 6 let i vice budovali a ze ktere mame v gichni radost.

Sdruieni AmerickS*ch seechoslovakii y Texasu.

NIC LEPSil-I0 PRO 2ALUDEK K POVZBUZENI TRAVENt A CHUTI K JIDLU, VYBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRA. VUJ1Ci. SEVEROVA

HOikKA

VELKA LAHEV JEN

09r

2ADEJTE U SVEHU i dpi

taci

LEKARNIKA NEMA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LAHVi p itimo OD:

Ve stiedu, dne 4. Cervence 1945.

Zamky pro invalidy.

New York. (CTK) - Pradsky rozhlas vyslal dne 4. dervna vYzvu na veechny mistni a okresni Narodni vYbory v techach a na Morave tohoto zneni: "Jednou z nejnalehavejeich potteb je blaho valeanYch invalidu deskoslovenske armady. Z toho diivodu ministerstvo narodni obrany Zada, veechny mistni a okresni Narodni vYbory, aby mu dodaly bezodkladne veechny informace, tYkajici se vhodnych mistnosti pro umisteni naeich invalid& Techto mistnosti potkebujeme pro okamiitou -brava na doeasne ky pro valedne invalidy, kteki bojovali za hranicemi s partyzany nebo jinYmi bojovYmi jednotkami. Za_ jimaji nas zvldete zamky, sportovni sttediska, bYvale nemecke domovy atd." ,...

KEEP

• :-. ,4:, .-

_

•

*,+

New York. (CTK). - PraiskY denik "Prace" uvetejnij dne 24. kvetna tuto zpravu: "Soud nad zradci naroda v Tabote. Po spravedlivem soudu, konanem nad Jaroslavem Ryneeem, bYvalYm keditelem obchodni akademie v Taboke a Zderikern Kralem, bYvalYm poetovnim Ukednikem v 'Mote, rozhodl se Narodni vYbor pro trest smrti Rozsudek byl vykonan y e stiedu 18. kvetna na Klaeternim namesti v Taboke provazem. Rynee proslul tim, 1e .udaval profesory, posilal je do koncentraenich taboru a snadli se zgermanisovat Zactvo mu svekene. Tim se domohl mista keditele obchodni akademie mimo dalei materialni vYhody. Tota ainil i Kral mezi poetovnimi a Zeleznienimi zamestnanci. Obvineni proti nim vznesend potvrdil v pinem rozsahu gestapak Muller, jeho2 dinnost v Taboke mu vynesla oznadeni "vetejnY neptitel dislo 1."

V New York. (CTK.) - Podinajic dnem 21. dervna, pra2skY rozhlas zahajil denne vysilani zpravodajstvi v anglickem jazyku od 3:30 do 4:00 hod. p. m. Eastern War Time na dele 31 a 41 metro a 9669 kilocyklt.

tESKI MLUVICI FILM

DR. THOMAS N. DeLANEY OCN1 LEKAA BrYle spravne ptipravene. tas die iimluvy.

Utadovna 3248 - Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Dr_. Chas. I &flub CeskY Lekai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon dfadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POIIREBNi SLUZBA. V hodine 2alu zarmouceni nateznou Edward Pace pohtebni l pohotovY k sympatickemu vytizen1 nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pahitu.

Levne ceny jsou nal zasadou.

EDWARD PACE

Pohrebni feditel S.P.J.S.T. - Telefon 3606 118 N. Fifth st., - Temple, Tex.

61en

DR. N. B. McNUTT Zubni Mai tradovna nad Canada's Drug Co. BRYAN,

-::-

TEXAS

C. II. CHERNOSId

PRAVNIK Vyfizuje vdkere soudni zalettosti. ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

1 CT$T91$

TEXAS

Strana 15.

VESTNIK

"Bila nemoc" "Skeleton on horseback".

Ve filmu je lideno, jak se Nemci pripravovali zebrat male sousedni zeme, a nejen Hitler, ale cely nemeckY narod chtel valku, kdo byl proti, byl odpraven, tak jako byl davem uelapan Dr. Galen, Ze byl pro to, aby valky nebylo. Co hluboke pravdy, a co prorockeho ducha Oapkova. Jake myelenkove hloubky a jaka mravni velikost! Bohifiel t apek sdm stal se prvni obeti Hitlerova moru. Film "Bila, nemoc" byl poslednim filmem natodenYm v Praze a byl propaeovan do \redska a pak do SpojenYch Statt.

Na vYstavba Prahy a obnoveni poekozenYch pamatek se potada y eNew York, (OM). - Z praske- kejna sbirka, ktera •dne 15. dervna ho rozhlasu do'elo dne 20. dervna dostoupila vYSe 14,460.000 korun.

1945 techto nekolik zprav: PraitskY rozhlas vyzval vetejnost, Delegace do Moskvy k jednani s aby nikd• nejezdil zbyteene do Usti polskou lublinskou vladou se pki- nad Labem. Nemecke obchody se prozatim nezadavaji, ty, ktere byly pravuje na cestu. volne, uz jsou zadany. VYjimky vetei podniky technicke. oeskoslovenske fitady pracuji bez V ustani na nove tprave pomert. UZvi Beni zemedelskYch mezd. stavuji se cizozemske tiskove kanNew York. (CTK). Ceskoslovencelate, usmeriluji se platove otazrozhlasove, slifZba oky, upravuje se oeskoslovenske ob- ska dne 20. derma, ze "Mzdy zeeanstvi a narodnost Nernct u nas. medelskYch pracovnikt budou zvYUpravuje se celni Tray°. eeny. Vlada venuje zvldetni pozorVelka pozornost se venuje del- nost zakladnimu zlepeeni nicke otazce. Delnicke mzdy budou ho postaveni zemedelskYch Ministr zemedelstvi systematiczvYeeny a stare k • ivdy odeineny.

Take bytova peee je v tom smeru ky ptipravuje ureitY podet • opatteni, velmi aktivni a delnici si budou kterYmi napravi pokud mono moci doptat to, co jim dtive bylo ne- nejdrive veechny kkivdy pachane v minulosti na zernedelskYch delnidostupnYm. cich".

Cirkevni majetek a chramy Nem_ V CO budou ptevedeny do deskYch ruNonat Melva mast jest spolehliva kou a zabavene neptatelske svreky a zaroveri uZiteena, - a spravnY obbudou soustkedeny a pak prodany nos rtznYch soueastek cini ji upinou bud' jednotlive nebo v dranach. a pkesnou pomoc proti vtedtm, poNa vYstavbe republiky teastni se hmadeninam, ranam a vlastne proeiroka vetejnost y e veech oborech. ti veem venkovnim traztm a boElektrikati se vzdali dovolenYch. lestem. Zkuste ji sami a bud'te Dilny deskoslovenskYch drah v Lou.. svedeeni. nech zvYei vYkon, aby mohlo bYt vyhoveno potadavktm a nalehavYm pottebam. Znama firma Osram zadala pine pracovat a prvni tarovku opet vyrobenou dala darem ministerskemu ptedsedovi Fierlingerovi.

Cena Nonat je pottou 55c a $1.05.

Velvyslanec Nichols ph. sve navetey e u ministra vnitra Noska vyslovil Ptejte se vaeeho lelarnika neb jedptekvapeni nad potadkem v tesko- natele, ale nic jineho neberte, piste na naei adresu: slovensku a nad rychlou konsolidaci pomert.

R C. MILLER & CO. Altadena, Calif.

Ministr informaci Vaclav Kopec- P. 0. Box 285.

V ky na Melnik, kde ho pkivital One of our every two famidr. Erban a pak velitel Rude arlies have at least two workmady. Hlavni namesti bylo pojmeers. Figure it out yourself novano namestim Marella Stalina, how much beyond 10 perdruhe namesti Namestim Rude arcent of your family income mady a hlavni ulice tkidou Marsala you can pat into War Bead Koneva. ever- , pavillv.

Novinky z praiskeho rozhiasu.

SHINER, ve etvrtek 5. eervence, o 8:30 hod. veeer.

HALLETTSVILLE, v Cole Theatre ✓ patek 6. Zervence, o 7:30 a 9:30 hod. veeer.

PLEASANTON, v nedeli 8. e'ervenee, o 1 hod. odpoledne.

FLORESVILLE, v nedeli 8. Zervenee, o 4. hodine odpoledne.

SAN ANTONIO, v nedeli 8. e'ervence, o 8:30 hod. veCer v St. Ann's Hall, 735 Fredericksburg Road.

FAYETTEVILLE, v pondeli 9. eervenee, o 9. hodine veeer.

FLATONIA, v fiterST 10. Zervenee, o 8:30 hod. veZer. GONZALES, v Pix Theatre, ve stiedu 11. eervence, o 7:30 a 9:30 hod. veeer.

EL CAMPO, ve evrtek 12. ter vence, od 2:30 do 11 hod. veeer.

HOUSTON, v sini g tefanik, v sobotu 14. Cervence, o 8:30 veeer.

CROSBY, v nedeli 15. eervence, e 3 hodinach odpoledne.

1ST BERNARD, v nedeli 15. eervence, o 9 hodinach veeer.

Nemgmmmma.eremmgeegamtmmemmoeme

ZA AVY

fidu

Pokrok Houst Zitopek 8. Zervence.

15. eervence. - - - - Raymond Baca - Syncopators 22. Cervence.

L. Scarcella 29. eervence.

VSTUPNE: MU2I I DAMY 75c.

Tax included 0 zakusky a obeerstveni navEtevnikil jest VStorem nalette postarano. ► ibavni Vybor.

V 20250 11,40 ROBBIE ST. Na doptani: 20tlx and North Main.

Strana 16.

VSTf

Po divejte k oznamovinil ....._ .i:104 mato Ate1

Vie st eau, tine 4. eervence 1943.

rn ne a oud.te.

Nage republika byla vykradena a vyloupena. Na g lid trpi nedostatkem potravy, nag pramysl trpi nedostatkem prate a surovin. Potravinova situate se zlepgi za nekolik mesicti, ne-li tSrdnt.

Suroviny dostavame ze zahranidi a pracovni sily Si musime °pathti doma. Vgechny ruce a mozky se musi fleastnit na vSTobnim procesu. Kladengti hornici men pravdu, kdy vydali heslo: "Kdo nepracuje, nedostane ptidel a nemusi jist." Je nutno strhnout papirovou zed', ktera, rozdelovala delniky od pracovnikti mozkem; mezi nimi musi byti ztizena pevna solidarita. Zamestnanci tech podnikt, do kterS7ch byla zavedena narodni sprava, maji zvlagtni zodpovednost. Zde musi zamestnanci dokazat, jsou vyzrali k samosprave prate a le dovedou praci Edit. Mame pied sebou jegte tvrdou dobu pinou nesnazi.

SovetskST lid si nesnaze vyte gil tim, ze vybudoval narodni prinysl, a deskoslovensk3'T lid nezilstane pozadu za nim. S jasnou hlavou a vroucim pianim dejme se do prace."

V Kanadska pftjeka CSR. Ottawa. (CTK). Vyslanectvi 6eskoslovenske republiky v Ottawa oznamuje, 'le vyslanec dr. Frantigek Pavlasek skoneil vyjednavani a podepsal jmenem eeskoslovenske vlady dohodu s vladou kanadskou o dodatednem fiveru ye vS7gi etyi: miIlona dolarii. Tato dohoda zvyguje ptedchozi fiver 15,000,000 dolaril podepsanSr dne 1. btezna 1945, na celkovY obnos 19,000,000 dolart. Se strany kanadske byla dohoda podepsana ministrem financi James Lorimer Ilsley Je to prvni pfijeka poskytnuta od ptatelske vlady na rekonstrukci eeskoslov. narodniho hospodatstvi.

V Stavovske divadlo obnoveno.

Rad Vlastenec, eislo 45.

Hallettsville, Tex. Ameridane deskoslovenskeho pilCteni bratti a sestry, co jste v vodu v Dallas, Texas, zasilaji $200.00 eervnove schtizi nebyli, vain davam pro Masarykovu Instituci v New vedet, byl dan navrh, aby nag Dr., Eledaji se d ye stenografky, Yorku. tad dislo 45 suspendoval katdeho ktere by mimo anglietiny easteene Vag ye vatnosti, elena, kterSr jest dluten pies 3 mesiovladaly degtinu. Prace stala, podFrank StranskY, st., ce mesidni poplatky a neda o sobe minky obratem sdeli: Hlavni Ms3429 Culver St., tadnou zpravu. Neb jak jsem vam dovna S.P.J.S.T., Fayetteville. TeDallas, Texas. jit jednou psal,'le nage tadove, poxas.

(6-dz.)

V kladna neni tak jak bSrvala, neb o Nemcich. jsme dlouhSi eas ladne domaci phOpp Medi se stark lena za spospevky neplatili a zabavy tea neNew York. (CTK). PratskY rozleenici hospodyni, jejit mantel cedelame, tak pokladna zaeina, vystuje za'obchodem. Anebo pkijme se hlas piinesl dne 12. dervna pfehled schat. A vam, bratii, co jsem psal itena s clitetem ,jejia mantel slotdi denniho tisku. Z elanku v easopisu v mesici kvetnu, jste se do schfize v branne moci naroda. Pi gte na: — nedostavili, tedy Ptijd'te tento meChas. Navratil, Rt. 4, Temple, Te- "Lidova dimokracie" uvadime: "Ti, nebyli pohlceni nemeckou masic. Oteni bratti, nerad vain takto xas.

(26-28-c) pig i, ale mam nahzeno vam toto sinou a st yli stranou, nikdy neuvegar Pfijme se usedla l'ena do dopsat, neb si myslite, br. id, ze musime mit pheinu k tomu, bre domacnosti, 3 v rodine. 2ena v nema co deist, le mu ptidelavate abychom nejednali s Nemci jako s prosttednim veku ma ptednost. Pravice prace, piijd'te v hojnem poetu bytoStmi, a le na g narod ce, obstaravani v dome a bYt napov nedeli 8. eervence. mocna v opatrovani invalidy v ko- by se vzbouiil, kdyby se nekdo poPak, bratti a sestry, jsem yam date. Mame electrickY praci stroj a kougel velenit Wince v jakekoliv ji2 jednou psal, ae jsem dostal z "Mangle" tehlieku. — Mrs. J. B. forme do na geho statu. Je velmi zaH. Ut. listiny pro firazovou pojistBarnes, 2601 Homan, Waco, Texas, jimave, ze jsou i v nagi zemi huku (Double Indemnity). Tak, kteTelefon 1192 W. (26-dz.c) maniste, ktei'i tvrdi, tie se molna r r z vas by si ptal, at' se ptihlasi; stoji mesiene 15 centu, neb na rok }24F-1 Medi se spolehliva deske, 'le- Nemcum bezpravi, kdy jsou $1.80 do 60 let. Pak mean listiny na k aldidu domacnosti a vaieni ptinuceni pracovat pod dohledem stran nemocenske podpory ,a dale pro mantele. Polodenni prate ane- ozbrojene hlidky. Dobra, pak se tedy jsem dostal z Hlavni Utadovny nobo po celY tYden. Vlastni svetnieka zda, le nage instinktivni ktest'anve stanovy. Tak ptijd'te vaichni v dle pMni. Plate na: — Mrs. W. S. ska etiketa nedovoluje, abychom se nedeli 8. eervence do schilze, ye 2 Lorimer, 2240 Winton Terrace, Fort Nemcum odplatili jejich zpiisobem.

Nicmene netrestat Neince nebo pohodiny odpoledne.

Worth 4, Tex. Telefon- 4-1046.

(27-28-c) trestat jen jejich nejhor gi exemplaPosledni schtze byla pekna, ale re neznamena, ze jim odpougtime. po ni bylo jest, lepe, neb na ge seDR. )~RANK KENT Divame se na ne dale se stejne instry se v hojnem poetu dostavily a Obnovil svoji praksi tensivnim podezienim jako na nemy si ptejeme ,aby to bylo easteji. bezpeene, neptatelske a mravne uOa UM, Nosu a Chttanu A br. redaktore nezlob se, ze tak chDene lidi. Nechceme mit ye sve BittLE iasto obtetnji. zemi 2adne Nemce a kdy slygime Navit1vi: S br. pozdravem a nazdar! nekoho mluvit nemecky, natene se z La grange Jan PodanSr. Yystaxa ruskeho dramatu v Praze.

HALLETTSVILLE, 10. tERVENCE nom krev do hiavy. Z toho dilvodu pies vgechnu humanitu nebo prave New York. (CTK). Denik "Prace", k Will humanite Nemci musi yen, Lekaii se vraci k prici. vychazejici v Praze, oznamil dne New York. (CTK). PratskSr denik a to co nejrychleji."

23. kvetna, v Mestskem lidovem Prace pfines1 ve svem eisle ze dne V divadle v Karlin, bude v Azke spo25. kvetna toto oznameni: "'Aka- Nezval a Halas v ministerstvu inlupraci Spoleenosti pro kulturni formaci. tam, kteti byli za nacistickeho re3tyky s SSSR instalovana vSrsta moNew York. (CTK). PralskSt deNew York. (CTK). PralskSr denik derniho ruskeho dramatu, pro ktetimu vzati do vazby nebo odsouzeni.

Smluvni pomer lekata k nemocen- nik "Prace" uvetejnil dne 23. kvet- "Prace" uvetejnil dne 23. kvetna t. rou material bude dodan leteckou skYm pojigt'ovnam s volnou volbou na tuto zpravu: "Pokrokove, kultur- r. tuto zpravu: "Stavovske divadlo pogtou. lekate, ptihlagenYch prostfednict- ni veiejnost ptijme s povdekem bylo opet ptieleneno k Narodnimu vim Spolku pokladenskYch lekata zpravu, ze v novem ministerstvu in- divadlu a bude jak dinohte, pfi 15-JOSL, kterY byl dan do klidu formaci zaujimaji eelna mista dva tak °peke. Budova divadla, obhajenebo zruaen, protole lekat byl ze piedni ptedstavitele na gi moderni na za revolOce eeskmi lidmi, z A quarter of a century nacistickeho retimu vzat do tak ooesie a spolu osvedeeni bojovnici nich bylo nekoli k raneno, je trochu of fair-dealing and zvane ochranne vazby nebo odsou7 proti fa gismu a nacismu, Frantigek pogkozena z vnej gku; dale bude tiezen, (Alva oznamenim lekate, ze se Halas a Viterslav Nezval. Prvni z ba mengich tprav v hledigti, kde clear-cut principles have vratil k vSrkonu povolani. Toto o- nich je gefem publikaeniho odboru, Nemci zmengili orchestr. Po odstra_ made us the largest firm neni techto zavad se zadne y e Staznameni je tteba udiniti Spolku po_ druhy gefem odboru filmoveho." funeral directors in kladenskSrch lekatt ph trJeSL, Pra- Spoleenost pfatel Horniho Slerska. vovskem divadle hrat v nejkratgi the Southwest.

New York. (CTK.) Z Prahy dogla dobe." ha II. Sokolska ti. 31 LekatskS7 dfun V tak fisttedi Ptislu gne nemocenske zprava, ze dne 26. eervna ustavili C G LE-WEST New York. (CTK). PratskSr dasopojiat'ovny nebo leeebneho fondu. vedouci obchodni a kulturni einiteFAIRFAX 11774$411 e "Spoleenost ptatel Horniho Slez- pis Prate oznamil dne 19. kvetna, V ska." 61ehove teto spoleenosti, kte- le "V Praze se ustavil v techto Mzdy elenfun gardy. dnech ze zastupcti tstkedniho spolnema vladni raz, prohlasili, New York (CTK). Denni list Pra- ce, vychazejici v Praze, uvetejnil byli vedeni dilverou v novou Upravu ku deskch knihovniku a Oeskoslodne 25. kvetna tuto zpravu: "VY- 'eskoslovenskS7ch hranic, do kterych venske spoleenosti knihovedne Namendpfislugnikam RG (Revo- bude pojat take kus ptedvaleeneho rodni vS7bor knihovnickST, kterS7 phplata me lueni gardy). Ustiedni rada odboru Nemecka vYchodne od Dratd'an. pravuje navrh reorganisace kni- TAN''?"71*i znovu upozorfiuje, ae podnikatele Ceske naroky na toto fizemi pry by- hovnictvi ye svobodne republice. a fitady jsou povinny vyplaceti za- ly ptedloteny Moskva ministerskYm Wool. 2ada venkovske kolegy, aby mestnancam, zafasenYm do RG, piedsedou Zdefikem Fierlingrem. aby neprodlene podali sve navrmzdu ve vygi posledni vYplaty po- Tuto zpravu uveiejnila Associated hy k chystane reorganisaci. bude uspotadana V tud, net budou ptislugnYm velitel- Press.

V stvim propu gteni z 'Clime shiny.

New York. (CTK) PralskS7 denik Laug'man slibuje zlepgeni V Prace otiskl dne 19. tervna tuto New York. (CTK). Pratska, doing"– zpravu: "Po zku genostecli'-z liberaNew York. (OTK). Pratsky denik CROSBY, TEXAS "Prace" uvetejnil dne 25. kvetna i rozhlasova, slutba vyslala dne 20. listickeho systemu, kdy tisk byl tuto vYzvu: "Venujte stare protek- .:,ervna projev ministra prilmyslu ptedmetern soukromeho vSrdeleetoratni prapory Lutickym Srbfim! Bohumila Lau gmana, z nehot vy- neho podnikani jednotlivcit nebo Protektoratni prapory se staly ne- imame: "Vgechno to, co bylo v na- skupin, a vzhledem k sjednocovaHudbu obstara upottebitelne. V Lutici techto pra- i semi proti lidu, se nikdy ne- elm tendencim, ktere vyplynuly z poll), mohou dobte potiebovat, kdyt rati. Osud pracujiciho obyvatel- narodni revoluce, jakot i se ztetese barvy obrati. Lulicko, barva je : tva je v jeho vlastnich rukach. lem k 2adouci hospociarnosti, budou Z FAYETTEVILLE, TEXAS modra-dervend-bild. Odevzdejte je I racujici ttida dosahne sveho cile moci vydavat periodickSr tisk jen laskave pro Lutickr narodni v3ibor jen tehdy, kdy si udrti jednotu a korporace a instituce, ktere proka(P) Praha I. Skofepka 7."

1 ude postupovat odhodlank odval- li na vydavani vereiny zajem."

Or

it

.

.

,f ;;T --4.

Sdeleni.

a

ZABAVA

v nova Crosby sini ' v nedeli, 8. eeece Baca's orchestra