Vestnik 1945 07 11

ariSioyariske Podporuitct Jean* Statu Texas Entered as second class mail matter, January 3rd 1933 at W est, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNIK (VOL.) XXXIH.

eiSLO 28.

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 11. Cervence (July) 1945.

VAZdE SI MTH PRVNi GENERACE.

0

MA2SKt tSidenik Narodni Pokrok prestal vychazeti nasledkem riiznYch priein, z nicha nejdUleaitejei byla nedostateend podpora finaneni, bez kterea aadnY podnik a v prve fade Casopis nemaae existovati.

List, ktery slouail po uplynulYch 24 let verne narodnimu, spolkovemu a spoleaenskemu aivotu eeskernu v Omaze a jinYch krajanskYch osadach na zapade — ptestal se svoji blahodarnou praci nasledkem nezajmu, nevdeku tech, jima poctive slouail. Zaniku dobre vedeneho tYdeniku nutno litovat, aytek tento jest na gkodu cele obci americkYch Oechoslovakil a mel by sloutti za vYstrahu. 6 tete laskave prieiny zaniku Narodniho Pokroku a redakeni slova na rozloueenou, jak nasleduje: Casopis se nevyplacel po delei eas. Prieiny toho jest teak° rozbirati. Byly velmi mnohe a na mists ne poslednim byly eetne svizele, zpasobene mimoradnou dobou valeanou. Take podpora tech, kterYm Casopis verne slouail, nebyla dostateend. Sluaba povaaovana byla za vec samaztejmou, ale nikoliv naletta, podpora. Nake spolky zridka vzpomnely na Casopis ohlaekou anebo neeim placenYm, ad vady addaly hojne ohlaeovani svYch podnikil. V jinYch eeskYch osadach jsou easopisy piny spolkovYch ohlaek.

V Narodnim Pokroku byla vzacnosti.

OmaIeti Oechove starali se horlive o veechno moans, zhusta o veci, ktere vzdaleny byly naeemu narodnimu prospechu na cele hony, jenom aby nekdo, kteri se o nas nikdy nestard a nebude starat, mel o nas dobre mineni, jet melo divot jepicovS7 a za chvilenku nezbylo z neho nic, ale nestarali se o udrMni sveho listu, kterST jim pri veech techto snahach-slouLl. Padali jsme do nesmirneho vytreni pro par zkomolenSrch radek v anglickem tisku, ale to, co meli jsme ye svem lists, nepovalovali jsme za nic.

Snad bude nam dovoleno v techto rozluenSTch kaacich kid kus pravdy, jet budi2 take vS7strahou pro budoucnost: Dokud bude nas pojiti eeskS7 jazyk, udrEme flak spolky, jednoty a podniky, ale jak ten zavrhneme, rychle zahyneme. Udreni oeskehO vedomi v mladdi veci Ceske neznale je naprosto nemone. Jsme OP. saretelei nee sam cisar a uhanime tak zvanou amerikanisaci. Nevalime si sve materetiny a odstrkujeme ji jako Popelku i tam, kde by mega bS7ti na prvnim mists z ficty k naeim dedilm a °team a zakladatehlm veeho toho, co mame, kteri ji milovali tak, 2e zapominali i na svilj osobni prospech.

Nemylme se a nerikejme, ‘ e eesk3i jazyk v Americe je jil odbyt. Je tu jests velka sila naeeho dobreho lidu, kteri jazyk tento miluji. Ten lid eeskou tee milujici jest jedinou oporou naAeho narodniho, spolkoveho, spoleeenskeho i hospodarskeho 2ivota. UkaIte mu fictu k materske reei a ptijde za vami na kraj sveta. Zapldee si hlubok3hn pohnutim, promluvi-li k nemu elovek z druhe nael generace Cesky. Da mu za to cele sve srdce.

Mnozi nasi verejni einitele, ae dojista vsichni maji nejake znalosti psychologie, v tomto postrehu se/havaji. Tim se daji vysvetliti mnohe naee politicks a kekneme i hospodarske nezda-

ry. Z lasky k jazyku a rodu dokazaly se prase divy. Lhostejnost k Ceske veci a narodnimu nadeeni prindei omrzelost ze veeho a zanik mnoh3"rch dobr3"7ch veci. V Omaze mame pro to velmi mnoho dokladu.

Pro povrchni faleene pozlatko zaelapavame v prach drahokam. Mame-li v shromaMeni dva anebo tri cizi lidi, mluvime jen anglicky, neprihli2ejice k tomu, 2e jsou tu stovky jinS7ch

o-

1111111111111111111111111111111111Millli1111111111=11111111111:111111111111f1111 ■ 111i1111111i1111111110111111111131111111 ■ 111111111;g11111011111M11111111

VeZer. F. X. Svoboda 1:Tdoli hluboke, zalite vederem lueiny, bystrina, poll pruh, olsi lem.

Nade veim ticho je, 2e nepohne se klas.

Chvilemi z luciny, kde zrala, trava voni zni tence kosy hlas.

Tak ticha due tva pozde bud' jedenkrat.

Horka eas pominul, staroby vzrostl chlad, a z dalky mladosti nevinnS7 zpiva hlas.

Sny zrale touN spat. Mir v dalkach.

Blizko tebe zni tence kosy hlas.

(K 2'atve dozralo (1899). qtrimEnlif

sob, jicha srdce se zachveje a porozumi jen za hlaholu materetiny. Tim pak dusime zajem o dobre veci v srdcich tech nejvernejeich. Chceme, aby mladea ueila se eesky, a neueime ji pravou cestou ticte k jazyku ota., ba ukazujeme ji, ae jej jia nepotrebuje. ...Proto u nas hyne zajem o deskou ekolu, sokolstvi, eesky ochotnickY ruch a veechno to krasne, co naeim lidem prvni generace, kterSrch je mezi nami stale velke mno2stvi, prinaei potechu a radost srdce, pro nee Ali by kraj sveta.

Po svS7ch mnoliSrch zkueenostech v praci pro podporu valeaneho usili Spojen3'rch Statt mu2eme Ti, kteri v srdci svem zustali vernY'mi Cechy, byli take nejvernejeimi Amerieany.

Kdy‘t zahajili jsme praci ye prospech osvobozenskStch snah a pomoc lidem ze stare vlasti uprchl3im, staveli se mnozi z druhe generace proti temto snaham, rikajice: Ted' jsme v Americe, co nam po stare vlasti; a2 prijde na praci pro Ameriku, pomUeme!

A piece — kdya prieel ten eas — zase hlavni bremeno podpory americkeho valeeneho kampani pro odkup valeenS7ch bondO, sbirek pro e ervenSr kill a jine podobne einnosti spadalo zase na prvni generaci a dekujeme osudu, 2e ji zde jests mame. Chrani eistSr etit naeeho eeestvi i uptimneho americkeho obeanStvi.

VOme si tohoto zbytku prvni generace! Neobracejme se k ni zady! Obmeriujeme slova stare pisne: Dokud to je mezi nami — bude dobte jests s nami!

Budovini nageho hospodaistvi B. Lau§man.

Nova, vlada je opravdu vladou narodni fronty Oechti a Slovaku. Jeji program je programem dalekosahle lidove demokracie. Veechna moc ve state je ji2 dnes skladana do rukou du. Nikoliv na papire, ale v dennim Mvote seznate, 2e lid a jenom lid je skuteene zdrojem a moci nejvyeei. Prostrednictvim narodnich vSrborfi, zaaind lid spravovat obec, okres a zemi. V cele okresii nejsou jil okresni hejtmani, nSibet predstavitele okresnich narodnich vs,boru. V eele zemi misto zemskSrch presidentu jsou predstavitele ZemskSrch narodnich bort. Pravomoc narodnich v3iborii je dalekosenla a dotYka se i prfnyslu, kterS T byl sveken me peel A tu chci zdUraznit 2e podle vlacIniho pro.gramu dochazi i na tomto poli k velikSrm zmenem. NejduleLtejei zmenou je tak zvana, narodni sprava, pod nit prechazi predeveim veechny podniky, male i velke, ktere byly v dr-be statnich prisluenika nemeckSTch a mad'arskSrch. Za druhe veechny podniky, ktere byly v dr2be naeich Nemcil a Mad'art, pokud se nezireastnili aktivne boje za republiku. Za treti vOechny podniky, ktere byly v drZbe eeskch a slovenskS7ch lidi, jet zradili narod a republiku anebo aktivne podporovali nemeckevetrelce. A koneene ve.echny spoleenosti, v jejichi keditelstvi anebo spravnich radach byli bud' i'lgskonerneeti di mad'arki statni obeane, nebo flak nehodni Nemci a Mad'ati, anebo koneene Ceti a sloveneti zradci a kolaboranti.

Odhaduje se, 2e 60 a2 70% prfnyslovS7ch podniku dostava se tak pod narodni spravu, ktera, bade o zavody peeovat a2 do rozhodnuti, jen je vyhrat'eno narodnimu shromaldeni. Krome toho bade oveem pod veeobecne statni vedeni a do slu2eb znovuvfistavby republiky postaven ce1y nas penani a uverovy system, \Teechno naee pojiet'ovnictvi i veechny pkirodni a energeticke zdroje.

Jia z toho je videt, jak velke fikoly a vein& odpovednost le2i na narodnich vStorech, re v dohode se zavodnimi vS7bory narodni spravy do zavodir na Slovensku jia dosadily a v eeskSrch zemich prave dosazuji. Tento velikS7 celonarodni a vlasteneckS7 ukol musi 1)7ti veak proveden co nejrychleji. Co nejrychleji proto, ponevadt se ji2 koneene musime dostat do normalnieh pomeru a v gechno sve poeinani postavit na revolueni, a ph torn na legalni zakladnu. Prato byl v minulYch dnech yydan dekret presidenta repubiiky, kterSr urduje pra-, vomoc a povinnosti narodnich spray. V diisledku yydani tohoto dekretu je tkeba, kde je to nutne, reOrganisovat dosavadni nexocini spravy, pi• esne a drisledne v duchu tohoto dekretu, nebot' je to jedind testa k tomu, aby (Dokoaen1 na strand 13.)

Strazia 2.

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATSliti ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

"Ale, milostpani, co pak Mate!" vzktikl nemile Rudl, "vtdyt vino stoji penize . " Dritku tu vyslovil zcela opravdove.

"Odpust'te . . . stalo se z nenadaxn, omlouvala se rozpaeite Konstancie. _ Pak tekl Rudl je g te neco.

Konstancii zaealo bYti dusno a teskno. Plate a neklidne hledela kolem sebe, bylo ji, jakoby pronikajicich pohledU RudlovYch jiz sna§eti ani nemohla. jak rada by byla povstala a pokynem ke dvetim ukoneila svou trYzeri! Tisic mySlenek vtiralo se ji do hiavy. Pak zas vahavost se ji zmahala a §eptala si v duchu, ze mut ten koeieic hoei nedopou§ti se konec koncri vlastne tadneho zloeinu v§im tim, co ji nyni tak popuzovalo a rozeilovalo. Byl vesel, byl rozjaten, byl v dobre mite, ptestteloval snad ... ale nic tic . .. Ale ne, ne . . . zas ji cosi §eptalo, to chovani Rudlovo je ne§etrne, to se vymyka, z formy i atmosfery, uprostted nicht od detinstvi vyrtstala. SlYchala, to se deje tak ve spoleenosti taneenic, snad i y e svete velke spoleenosti, ktera davno se smeje tomu, co my za neporuSitelnY zakon poldadame; ale ona, tena velikYmi osudy zkou§end, jejit milovany a milujici mut y e vezeni stradal, ktera po ,delY svrij tivot spattovala §testi v ptisnem pojimani sve rodiny, svYch rodien, sveho mute, sveho ditete . . . ne, Mela tedy piece povstati a ke &dim pokynouti?

Jak! Vtdyt Rudi sedel na sve pohovce, jedl svym nakinim a pil vino ze svYch sklenek.

Bezvladne sklanela Konstancie krasnou svou hlavu na riadra. Ptemahala se, see byla.

Zatim dopijel Rudl ostatky rozpalujiciho vina. Tvat jeho byla jit zrudla, jako pivorika. 2ilky na krku i na eele-nabihaly mu ptekrvenim.

Tu ozval se nahle, z nenadani: "Milostpani, chci y am nee° Mei, co nemusi sly g eti Blatenka . vyved'te na chvili Blatenku y en . " Konstancie nervosne vstala a vzptimila se hrde. Blatenku z pokoje nevyvedla. "Blatenka v§e mute sly§eti, co mne smite povedeti . . odvetila ku podivu klidne.

"Jste detina, milostpani, skuteene detina!" rozesmal se Rudl, ale tak nepekne, tak.§ibalsky, to sama Blatenka smith ten za obyeejny smith nemela Udivene rozevtela na Rudla sve yell* detske oei.

V tom povstal take Rudl, zavravoral site po.'laud jako elovek vinem zmoteny, ale rychle zmocnil se zase rovnovahy. Ptistoupil ke Konstancii. Uchopil ji pevne za ruku a schYlil k ni hlavu. Z hrdla jeho §el jako z vYhne tax vagne.

Konstancie pocit'ovala stirajici paleivost plamenu na svem bilem eele. Chtela se mu vymknouti, ale on ji sviral pevne.

"Co chcete?" vyrazila poslez ze sebe a ztetka oddechla. Prsa se ji jit bourne zmitala.

"Co chcete?" vyrazila poslez ze sebe a ztetka oddechla. Prsa se ji jiz boutne zmitala.

Tu Rudl uchopil ji pevne i za druhou ruku a pohlednuv krasne tene hluboce do oei, §eptnul sipavYm zvukem eloveka neovladajiciho se: "Co chci? ...jen jedno, jen jedno polibeni!"

A schylil se zase.

V torn v'Sak, soueasne, co zasipal Rudl t adostiva sva slova, Konstancie vymknula se mu z rukou. Vymanila se rozpoutanou silou svateho hnevu a vYktikem litice: "Tu je me polibeni," odvetila k tadosti jeho — poliekem.

"Nieemo! Tam jsou dvete! Bidaku!" ze sebe a stuhlou rukou ukazovala k vYchodu.

Hnev provalil se ji z Hader jako lava z vulkanu, ktery meta z nitra sveho jen oheri a zahubu.

"Ale milostpani . . . co se stab?" zaratene snatil se Rudl konej§iti rozechvelou pani, ktev torn okamtiku temet §ilenYm rozmachem sahla po velkem kuchyfiskem nob, pozapome-

T 1\Z i"Z.." nutern nahodile na stole. "). 7 2dyt' se piece nic nestalo," blabolil rortrZite.

"Tarn, tam, bidaku! Mate pied sebou jen neStastnou Zenu, ale nikoli svou otrokyni!" opakovala hrozive a v nejvataim popuzeni pani Konstancie. Stala pied nim zsinala a v zemi vryta jako sloup.

Takoveho vYbuchu Rudl ov§em neoeekaval.

Spolehal, to pani jindy vtdy tak smirna konej§iva neni schopna podobneho hnevu. Panina prudkost byla mu zcela neptedvidanYm ptekvapenim, neeim, o eem ani tu§eni nemel. Tvase jako blbec, jent neni si vedom, ze dopustil se zloeinu. Slo mu take o to, aby nevyspela velmi nemila scena snad k vetejnemu skandalu. Proto neodvatil se jit promluviti ani slova a zbabele mel se k odchodu.

Odchazeje s kloboukem na hlave, zastavil jeSte jen mezi dvetmi a zvolal: "Milostpani, ptatelstvi naSe se skonailo — necitim k y am pz tadnYch zavazkti ni ohledn. Bud'te toho pametliva!"

To tka, brutalne bouchrnil dvetmi i zmizel Vzru'aujici scena se skoneila.

Konstancie, ocitnuv§i se zase sama, mimovolne vypustila z ruky kuchynsky nut, ktery do to chvile ktedovite svirala. — Pak klesla do pohovky, obema rukama zakryla si tvat a hotce zaplakala. S ni rozplakala se mala Blatenka, ae veru nevedela, prod.

Zatim vravoral Rudl se schodn. Na ulici §lehala je gte prudka metelice, ktera ptispela znamenite k jeho rychlemu vystfizliveni.

Tepr y nyni citil sve pokoteni — paleivost polieku..

Ba, ba! Tak nepochodil je§te nikdy, aekoli v§elijakYmi mohl se chlubiti dobrodrutstvimi.

Hm, odvallivost jinak chabe teny vjela mu do hiavy.

On, "dobrodinec," ne, ne, tak se s lidmi jeho druhu nejedna!

Cot divu, to zahotel touhou po . . . zadostiucineni.

Nebylo nic snadnej§iho, net' dociliti je ..

Nazejtti zahy z rana, prave v okamtiku, kdy Konstancie strojila Blatenku, ve§lo do jejiho bytu nekolik hranatYch lidi. S nimi zaroven pti g el po krk upjaty Rudl.

Promluvil sue a kratce: "Ptichazim si pro sve veci." To kka, hodil na stril soudem potvrzeny dratebni protokol a pokynul svym lidem, aby .bez prodleni vegkeren nabytek a ostatni svrSky z bytu vynageli.

Konstancie zbledla, ale pokynula klidne hlavou, na srozumenou, to neeini tadnych namitek. Nebylo ani motno einiti jakychkoli namitek.

Po to vykonano stehovani veci neobyeejne rychle a beze v§i zvlaStni udalosti. Rudl dovolil nedotYkati se jen tech veci, ktere vyslovne nebyly pojaty v protokolu exekueni dratloy. Bylo jich velice po skrovnu. Jinak hranati bide v§e y e spechu vyna.§eli a skladali dole do obrovskeho §pediterskeho povozu.

Po dvou, pc) ttech hodinach podobal se Rubebyt nevlidne pou g ti. Zasahl jej Alen bidne7 ho eloveka.

Zristala jen bromadka nezbytneho Satstva a takove domaci harampati, ktere nestalo za ptena§eni. Na zvlaAtni hromade letely veci vyhozene ze §uplat dvou stolku a psaciho stolu Ladislava Rubege.

Poslez zUstalo na zdi,jedine — benatske zrcadlo.

"To take, milostpane?" ptal se jeden z hrastiraje si s vela pot.

"Rozumi se!" odvetil Rudl tupe.

Tedy mut ptistoupil ke zdi a jab Se snimati benatske zrcadlo. — Bylo jaksi pevne zahakeno. Sam Rudl pomahal je se zdi sejmouti. -Ale nepopustilo, ne a ne.

8kubli a zakladtili tedy zrcadlem prudce.

V tom zrcadlo povolilo, ale vymknulo se Rudlovi z ruky. Spadlo na zem a na dvou mistech prasklo. Krome toho ram utrpel nemale po§kozeni.

Rudi zakiel a kopnul do zrcadla.

"At' si tu zristane!" prohodil temne.

Po to rozhledl se je g te jednou a nespattiv kol sebe jit" nideho, co by dolt mohl dati snesti, bez

s'aedu, dne 11. cervence 1940. pokynu a pozdravu odekl. S nim zmizel zaroy en posledni nosid.

Mel zadostiudineni.

Konstancie zristala v pustem bytu sama.

KatdY jeho vypleneny kout stra§il nevYslovne.

Ptibytek jindy rituiny a teply zel vstfic do due pronikajicim mrazivy chiadem. Jen hteby ve stenach zustaly na svem miste .. .

A na zemi leZelo rortriftene benatske zrcadlo, zachycujici a lamajici skrovny paprsek ni, derouci se prave ttpytnou jinovatkou do pokoje. Tot' jedine, co jim Rudl ponechal.

Brzy po to uzavtela pani Konstancie byt a odebrala se s ditetem peelive v houni zabalenYm k stare, chtadnouci sve matte. Dostalo se ji tam skrovneho, led bezpeeneho ptistteSi. Cestou nepotacela se, §la krokem pevnYm a jistym. Jaksi blahe, posilujici vedomi uprostted neatesti a stradani zdobilo jeji bile eelo, ktere hrole povznesla v tell° jinak krute chvili tivota. — Konstancie vitezne vy§la z boje.

X. Zakon ze dne 4. kvetna. Zrcadlo.

Rubes dovedel se tepr y ponenahlu, co se v jeho domacnosti za jeho neptitomnosti stalo. Setrna, tena zvolna a opatrne ptipravovala jej na to, to nesetka se jit se zatizenim sveho kdysi Utulneho ptibytku. Na stale_opakovanou, °tatku, jak se Rudl choval ke Konstancii, odpovidala vyhYbave, to nemohla dale snaaeti jeho nav§tev ate jej urazila. On pry se rozhneval a dal si ptestehovati sve svr§ky.

Na takove konce ponenahlu ptipravovanY Rubes smitil se i s touto vyslednici, tim splae, to jej Konstancie uji§tovala, ze nalezla s ditetem svym zatim ptistte§i spolehlive i bezpeene u statieke matky. Nijak nelitoval, ze nadobro byly ptetrteny nitky, ktere je spojovaly kdysi s Rudlem.

Tehdat, kdy Konstancie vSe jiz byla svetila svemu choti, vyprovazel ji ven na chodbu, a v okamtiku, kdy nikdo je nesledoval a nikdo nevide', Ladislav viele stisknul tenu svou k srdci a horoucne ji zlibal. Ptemahaly jej pocity neskonale vdeenosti, poznaval vie a vice, ze velke ne§testi, sypajici se na ne, nikterak neptsobilo na citove stranky jejich vzdjemnYch k sobe pomerri, nybrt naopak, to se jen sesilovalo a upevriovalo.

V to ptieine pronikala jej oblatujici ritecha, ale pies to, kdykoli mizela tiena jeho za uzavtenYmi dvetmi vezeni, vkly upadal znova v tetkou zadumu. On nemel svedomi zcela 'dist& Vice net kdykoli jindy vracely se mu na mysl pozapominane vYeitky ptitele Tondy, ktery v studentskYch letech tak mnohou pravdu mu povedel. Vyeital si nyni v duchu trpce, to Konstancie, to tena vzorna a trpeliva, zasluhovala jinYch osudri, to netoliko tetce zklamal jeji sny a nadeje, ku kterYm ji sam vedl, ale to ji uainil i svrchovane neStastnou. Jak jinak mohl se ptetvatiti tivot krasne teny, kdyby nebylo jeho jeho lehke mysli, jeho slabosti, jeho neschopnosti. A Blatenka?

Vezen stradal uptimnYmi vYeitkaniti, pykal za nepfieetnost a lehkomyslnost mladYch let.

Pokutoval, pokutoval opravdove! Hryzl se v nitro svem, odsuzoval se sam. ovgem, kdyby nebylo teny a kdyby nebylo ditete, kdyby nebylo komu byti zodpoveden jako mut konec koncri aestny — byl by si zapalil doutnik po ptikladu vet§iny ostatnich spoluvezrit, byl by hral v karty a v §achy, byl by se rozptyloval etenim a vyslYchanim veselYch anekdot; net tak sedala nan stale jen dusiva vYeitka svedomi, svirajici jeho volne vydechnuti.

Pykal, pokutoval!

I start' Karpas, elovek jinak drsny a po kych zku§enostech tivota otrlY, spattujeje jej po cele dni zamlkleho a v tetkou zadumu hrouteneho, mel s nim litost.

"Jen si to neberte tak do hiavy — vklyt se v§e zas riak vyjasni . . . " pravival vyklepavaje svou dYmku.

"Vyjasni?" trpce opakoval Rubes. "Za. danYch okolnosti talc° vetiti v nadeji."

"Prod? Do smrti se nevzdam nadeje, to bude ze mne milionar, ae dnes jsem udinenY tebrak" — vece Karpas chlacholive. "Co chcete, vy jste mladY elovek, piny sily a motnosti zaeiti novY Chytnete se nedeho a bude zas dobte "

Ve stfedu, dne 11. jervence 194;3„

Dallas, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Ted', kdyl jsem yam v redakci i etenattim dala nekolika tydenni prazdniny '(cot' vas zajiste veecky poteeilo), tady mne opet mate.

Ale piece kdosi mne vzpominal. PtedeelY tYden mne doses dopis od me vzacne ptitelkyne z Houstonit a v nem dotaz: Co je s Vami, nepieete do Vestniku? DruhY z tehol mista, podepsank 18 damami, ktere oslavovaly narozeniny pi. Pavly Studniene, piei: Vzpomina,me a pohkeeujeme Vas! To vite, ze elovek se nernti2e houpat na dvou koniekach najednou, obzvldete ne ul v mem Mesic eerven byl v naeem domeeku rulnY, poteeujici. Sjely se dome tki naee deti s rodinami a tak nas byl piny diim. Mela jsem dost ptilelitosti se pohoupat na svem konieku, le rada vatim a chystam. Ted', kdy jsme s tatotr osameli, neni toho vateni tak mnoho. tak kdyl se sjedou mladi s nasimi ttemi vnoueatky (ti site toho jeete meho \Taken' mot nepoji) a pozve se k tomu nejaka naveteva (bylo nas jeden veeer 12 na vedeti), tak co navafim, to zmizi, a tak ja to mam rada. Tak jsem se na tom mem koniaku potadne zhoupla, az jsem z toho byla trochu unavend, ale co se rad() dela, na to se nelehra. Byli jsme radi, Etwveichni nrijeli a my Se s nimi poteeili.

Na zasilku eatstva dale ptispely: pi. Slamova balik eatstva, Po druhe Albina Jureakova. balik. Penezi: 10 dolary Krou'lek oeskYch len.

Celkem jsem ptijmula na zasilku 40 dol.; vydani $34.20, zbYva mne $5.80. Odeslala jsem 9. "eervna 161 liber eatstva (3. zasilka) celkem 450 liber, vee pekne, uliteane. Jsem pkisna, dobte prohlednu a jekdy'l eatstvo balim, ll menei oprava, tak to spravim, nehodici odlolim. Posledne jsem zabalila 3 bedny, mezi tim 20 pard dobrych botku a nekolik peknych zanovnich 2enskYch kabattl, sbirka to pi. Skotakove, ktera, mne to pak do Sokolovny dodala (vlastne p. S. to tam dovezl). Poladala jsem opetne p. F. Stranskeho st. aby mne laskave napsal na to adresu, col on ochotne pkijel udelat a p. PodhradskY se postaral o dovoz na Express. Opravdu vdeeim jeho ochote, neb to je nejtelei problem pro mne, ta doprava na express. Do osobni kary to nevleze a ti, co trucky maji, nemaji to ochoty to odvezt.

Kdato kdyl" jsem se optala p. P., zdali by to odvezl, hned ochotne svolil. Ptijel po praci pro mne, zajeli jsme do Sokoldvny, bednu nalolili; jela jsem s nim a na expres vee vykidila.

Main v Sokolovne trochu eatstva. Kdo co jeSte doma mate a chcete to naeim krajantim darovat, doneste mi to opet do Sokolovny. Vyskytuji se veelijake teei a dohady, 'le to tam ti nasi nedostanou, col neni pravda. U bylo poslano do t eskoslovenska 9 milionti liber eatstva. Neni nikdo nucenY, a jen ten, kdo man dobrou vein a dtiveru k pomoci blilnim svym, tak ucin. Ja yam veem za dosavadni pomoc, jak eatstvem, tak i penezi na odeslani, uptimne dekuji. Vase dtivera ye mne, posilriuje mne v dalei praci.

Zadatkem eervna mne doe'el milk dopis a v nem $6.00 od vlastenecky uve'domele leny, pi.

M. Neumanove ze Stamford, Tex. Doufam, le mi pi. N. odpusti, kdyl aspori east jejiho pekneho dopisu yam prozradim. Pi. N. pile: "Posilam $6.00 a to pro naei Lilinku $1.00 co pledplatne na detskY easopis Svobodnou S. kolu, a $5.00 Vaeemu Kroulku 'len. v Sokolovne. Konate krasnou, zaslulnou praci. test Vain veem.

KaZdeho Cechoslovana musi blalit vedomi, le jsme pomahali co naee sily staeily, aby spravedlnost zvitezila a Slovanum zazatila svoboda v pine krase. yarn, pi. Valeikova, za Vas. nenaroonou, nezietnou praci pteji veenou radost a ltesti!" Pekne uznanani, le? Vzpomina, Dr. K. A. Chvala, na geho stareho pkitele, kterY pled 26 roky (?) pusobil u nas v Dallas. Za-

V.P.,STN1X

Straria S.

dy budou Gist. Vain pi. Valova upkinine dekuji kotvil zde na suchem Uhoru, jako vetsina eza Vagi peknou poznamku: "vid'te, ta na ge pi. vangelickYch kazatelt, kteti jsou za svoji praValeikova zasluhuje uptimnY dik za jeji snahu ci merle honorovani nel obyeejni delnici, dalo rozgititi zde desky detsky dasopis S, 'Skolu." — mu i jeho rodine pocitit tvrdost hivota. Vgak jeho hloubav) duch nezahalel, pfenes1 se pies Snahu mam dobrou, jen pottebuji podpory. vgecky teikosti 2ivota. S velkou namahou odI Vam, pi. Mikeskova dik za vzpominku. stranoval telke balvany s testy hdvota, v eemh Kdyl se na gi vYletnici vratili z Corpus Chrimu udatne vypomahala jeho skrornna chot', sti, oslavy 15 let trvani jednoty sokolske, praal dogei sveho tile, je ted' dr. v Chicago. Pi. vila mi pi. Stranska st.: Valdikove., tfi pani N. vzpomina, le pled 35 lety ji will deklamovat mne pfikazovaly ,abych Vas od nich pozdrapohadku o Celkem Honzovi, kterou si jeete dovivala, ale jejich jmena jsem zapomela, ale podekujte jim. Tol ja tak dinim, ad nevim kobte pamatuje. Mal pravdu, Honzo! Jen ten mu! Vgak vy, ktere jste to byly, zajiste to buz deti bude eeskou slavou, toho naroda, jen2 dete cist, tedy dik za pozdrav a vzpominku. uchova, si hrde svoji svobodu! Kterou si v svePtigte to dejte pi. Stranske na papirek. Vibe, te nikdo nezakoupi. Tteba ptezdili ti Honza hloupY. — Potud z dopisu pi. N. Al to dr. K. on ji to tam u vas ten vlhkY vzduch od mole z hlavy vypaki.

A9. Chval bude Gist, zajiste ho to pote gi, le to sime, ktere zde v Texasu kdysi zaseval, padlo Ptitomne ma.me mezi sebou u deer na ne.vgteve pi. Annu Mikuleneakovou z Granger, piece sem a tam na pizdu iirodnou. s nil se pane beseduje, tteba je starei nas.

Prozradim yam, kdy a jak jsem se je„ seznaMa zdrave nazory a girokY rozhled do livota. mila osobne s pi. N. Je tomu ul pies 20 let, kdy 0 naSich zabavach Manifestadniho vedirku, vhdy ochotne laskavi manhele Will Nesudovi 30. kvetna v Sokolovne potadaneho, byli mezi east° nas ptibrali do sve kary, at' jeli kamnami mile hoste z West, manh. F. Mouekovi, koliv. Jeli jsme tenkrat do Ennis na vetejne Holaskovi a p. Balant. Program byl pane vyovideni. Ja s nag. nejmladgi dcerkou Olgou pracovan, o eem vas red. p. Moueka a br. 0. L. (byly ji asi 2 roky), po cvideni jsem sla sni do Hoeek informovali. Meli jsme vas mezi sebou kary pro neco. Slysim za sebou kroky, °hiedradi. A jsem rada, he jsme yam mohli dati nu se. Kraei za mnou nejaka mne neznama aspori slovni uznani vas. velke praci, kterou pani a take nese deveatko na ruce. Myslim si, negigtne vykonavate ve svYch sloupcich Vestto ona asi take jde do kary za tou samou niku a Cechoslovaku, diky vain! lehitosti jako ja. Zastavim u Nesudove kary, Dne 10. dervna tad Jaro pofadal zdalilou oa pani stoji za mnou, hledim nechapave, stoslavu za ptitomnosti idednika Hlavni tfadovjime si kalda s tou svoji ratolesti na ruce tvati ny ,kteti k nam promluvili v zajmu na g Jedv tvat. Pani peknYch pomnenkovYch oc., svetnoty, o postupne praci, a br. Moueka v duchu birch vlasti, s milym itsmevem mi pravi: "Jdu sokolskem. Jsme vdeeni titedniktim, e zaza Vami. Vy jste pi. Valeikova, z Dallas, he? Pri_ vitali mezi nas, jakol i hodne cizich nav'Stevgla jsem Vain Mci, he vldy rada etu Vale dopinikil. Podnik celeho dne byl zdatily, vgichni si sy, jen hodne pigte." Pak jsme si spolu jelte pochutnali na jidlech. Maso upravili manl. pohovofily. Pravila mne, he je u Boulkt, he Silovi, a ostatni, vhdy obetave sestry. Po delgi jsou to jejich stall pkatele a he pi Boulkove. dobe jsme zase mezi sebou uvideli Dr. Besedu. mne ma take rada (col take skutkem east() Byl ye vYborne nalade. Dobre jsme se pobavili. dokazala, posila mne vhdy nejakY pene2itY darek na bazary a jine). Nevim, zdali pi. N. si Toh ul abych delala teeku. na nale prvni setkani jelte vzpomina. Po druSrdeenY pozdrav v gem etenaltim he zde byli v roce 1936 na Oeskem dni pi. CenBohena Valeikova. tenial, kdy to byl z vlasti ptijety senator FranV tigek Soukup, (kterY za to nemecke okupace Fort Worth, Texas. zemfel, byv umueen Gestapem.) Pi. N. vzpoMill bratfi a sestry! mina, he tenkrat senator F. Soukup dal jejich V posledni schtizi Sokola, ktera se odbYnejmladgi Lilince pannenku v kroji, kterou si vala 27. eervna veeer, dali mi na starost, abych vi'dy uchova na pamatku. Rodina N., ac bydli psal do Vestniku, tak uz jsem zde. Ale jest-li v cizim prosttedi, svYch 5 deti, 3 dcery a 2 syto p. redaktor pfeete, to ja, nejsem jistY Ceske ny, vychovali v eeskem duchu, sami jsou vlag koly vfibec nemam, a do Vestniku jsem nestenci zrna eisteho. psal od doby co jsem byl tajemnikem tadu V jednom ze svYch dopisti stakidka Bartoge Dennice Cis. 94, a to ul je vice jak 25 let. Onen stalo ptani, he by ten easopis Svobodnou fad byl zalohen 10. listopadu 1910 a co zaklaco mu pi. Fojtallove, odporueovala, rad videl. dajici Glen onoho tadu, podnes tam pattim.

A to byla voda na milj mlYn. Ani se nenadal Pan Bevan mi to nenapsal, aekoliv jsem mu a ul ho mel. Hned po pi,eeteni toho jsem zafekl, at' mi to vle napi ge, he ja ul to poglu. balila nekolik eisel a jemu poslala. A do tYTak to ptijmete jak to umim. KandY zaeatek dne prisla od stakieka odpoved' a v nem $2.00 pry je tehkY, jen toho tebraka pry je lehkY. co ptedplatne. A potom, ze nemam obchodniho Pfistoupil jsem s moji manhelkou k Sokolu, ducha? a \Tate, he se narn to zamlouva.

Stakieek Bartok kterY ye svYch humorne Deveata a ho gi chodi cvieit kandou sttedu, psanYch dopisech nas etenate bavi, "Obnekdy je jich al trivet, a nekdy mene, a vette, drZel jsem ten detskY potienY, zabavny easopis he to dobte klape. Dik panu starostovi Sokola a S. S. a den pozdeji Vas dopis. A tak vyhovuji p. T. Tirkovi, kterY povzbuzuje kandeho. DouVaeemu ptani, zasilam ten dolarek na S. S. pro fam, be vlic‘hni vy sokoli ve Fort Worth povnuka s pilspenim tech 25c na bane vydani tahnete za provaz a to jednim smerem, jak si (S. S. pfedplatni je pouze 75c, ale ja, se vhdy to vgeci pkejeme. phmlouvam za celY dolar, ktery vhdy celY oDne 4. dervence jsme meli v Sokole veeirek, deglu). K tomu jegte ptikladam $1.00 pro Vas, a vette, he ani Milanova kapela nechybela a na vydani konani dobra narodni prate." jidla a piti bylo dost. Dekujeme vSem, co naDekuji statieku za Va gi dobrou vuli. Ale japekly to a navatily, v ge bylo dobre. jsem dosud od nikoho za moji praci, ani poTak sokoli a sokolky, jen s chuti do toho, gtovne ani centu neptijmula a nikdy neptijmu, at' je nage dilo hotovo. to je vyloueeria, vec. Co einim, dinim ochotne Pal letni schtize se bude odbYvat 22. eervenbez odmeny a prospechu. Zaslala jsem oba ce, ye 2 hodiny odpoledne. Tak ptij d'te v gichna pfedplatne S. S. a Vy ul tam nekoho neni do schtze, obzvldet' vy, bratli a sestry, jdete, device nebo hocha, kteki budou miti o jste zvoleni na vYbory, abyste mohli knihy to zajem. Timto zpasobem jsem obdrhela v nedat do pokadku a i jine zalehitosti. Doufam, deli $1.00 od nejmenovane pani z Granger, a he tam budete vsic.. Na shledanou! poslala jsem ho jakO ptedplante pro jedno T. W. Matejka. deveatko, co pile do besidky Hospodafe, a je V ul dlouho nemocna.

Pies vgechno hledani v dali milheme gtesti Jen co mne tak trochu mrzi je to, he ani jenalezti vhdycky jen v taker kruhu a mezi den z tech pan g organisatorti a organisatorek pfedmety, ktere leli na dosah na gi ruky. nagi mile Jednoty, mi to pfedplatne neposlali; V poslala jsem 14 ptedpl. Te gim se, he ten easo- Pamet nage bYva, nejlep gi tehdy, chceme-li pis S. S. vykona sve poslani a he (Yeti si ho re.neco zapomenouti.

Strana 4.

VESTNiX SVEDKYNE Z LIDIC. Jan Duben.

V jedne z nemocnic v belsenskern taboke jsem nakl tienu z Lidic. Je to pani Josefina Soudkova. Je 1.12 docela sama na celem svete. Britska statedna vojska osvobodila v Belsenu nejmene 40,000 lidi a mezi nimi byla i ona. Vysilena, hladova, ubita., vyhubla. Byla schvacena, tyfem.

Natli ji v posledni chvili, kdy mohla bYti zachranena. A Britove ji zachranili. Dnes jefte lezi v nemocnici, vypada jig lepe, jen se tine usmiva. Pfekonala svou chorobu a glad v nekolika dnech se vrati do zdrave east tabora.

PO, se po detech, kde jsou jeji deti? Vypravim ji, jak es. vlada v Praze po nich patra.

Pratiske radio ji g volalo o pomoc, aby vSichni, kdo neco o nich vedi, sdelili. A pak se pta, co je s mutii. Bojim se necorici, protok piece neni jeSte zdrava. Nemci po vSechna ta leta tvrdili, tie mutii byli poslani na praci, ze jsou v jinych taborech. Nevi a nechce stale vetiti onem zpravam, ktere potaji se Septaly po koncentradnich taborech, 'tie vSichni lidieti mutii byli postfileni.

A jak to tenkrat vypadalo v Lidicich, ptam se. Obraz onech hrfa, obraz, kterY stale nosi ve sve duSi, se ji bolestive vraci a vhani do oei slzy. Pak se rozpovida: — "Bydlili jsme na samern konci vsi. Dosti daleko. Uti jsme spali, kdy se to stab. Najednou nas probudil stratny hluk. Vyskoeili jsme z posteli, ale yen jsme se neodvatili. Jen okny jsem se divali, ale dohromady nic jsme nevideli. Pak jakoby ten hluk ustal. Vratili jsme se na luzka. Ani jsme nedolehli, kdy slySime, tie nekdo k natemu domu betii. Dvefe se rozletly a mezi nim dva nemeeti vojaci. Mluvi nemecky, rozumela jsem jim. Napfed vzkfikli: Rozsvit'te.

Bala jsem se vylezti, ale musila jsem. Vojaci se postavili u dveti a surovYm hlasem fekli: "Za pet minut budete obleeeni, vezmete si jidlo na dva dny, teple pradlo a dostavte se do Skoly.

Nejsou zde tiadni mutii?" A jig prohledali celY domek, vlezli vSude, kriceli, mou matku patibou do ramene, kdy se postavila pled kde jsme meli nee° brambor. Odtrhli ji a uti aby byli se vSim venku. Odvatila jsem se prositi, rvali nas a vyhnali. Co jsem mela po ruce, to jsem vzala na sebe, oblekla Co delali s muk, nevim. Ani jsem je nevidela.

Zenske rikaly, tie vSichni mutii byli zahnani do tkoly. Vide.la jsem jen sve sousedky, jak plakaly, a vojaci je shaneli do Skoly. Kdyti vSechny tieny s detmi byly pohromade, pki§li tam nemeal vojaci a poruaili nam, abychorn vysypaly vSechny sve veci na hromadu. Prsteny, fetizky, hodinky, rfane zlate a sttibrne tretky si ti vojaci nakradli do kapes a se smichem odeki. Uti svitalo, kdy pfijela nakladni auta, a do nich nas doslova nahateli. Botie, to bylo plak na natku. To jsme nevedeli, tie vidime svouyesnici naposled. Nektere se ptaly strata', co je to, pros to delaji. Takovy Skaredy Nemec se smal: — "To je pro jednu svini, path vam to vSem, a se vSemi oeskYmi psy takhle zatodime." Kopali do nas, bili patibami. Pak se auta rozjela. Muk jsme nevideli, nevim, co se s nimi stab, snad jsou take nekde na praci. Tak nam to tekli, ti Nemci.

Dojeli jsme do Kladna. Vylozili nas u nejake tkoly a zahnali nas do ni. Ven jsme nesmeli.

Jidlo nam dali, to ano, ale hlidali nas a jestlitie nekdo chtel mluviti s hlidkou, byl skopan. Tfetiho dne pfisli nejaci mutii, byli v civilnichsatech. Pry jsou od gestapa, ale miuvili desky. Ti nam fekli, tie se musi lepe postarati o deti a tie pojedeme na praci do Nemec.

• Odvedli od nas nate deti. Odvedli? Odervali.

Zeny plakaly, deti se branily a nechtely od matek. To bylo plak. Gestapaci se jen small a fikali, tie nejsou tiadni "tirouti oni jsou vSak nee° horkho. Pak poeali tikati, tie deti pojedou napted autobusy a my vlakem za nimi. Matky mely strach a nechtely sve deti vydat. Nemci nas tloukli, odstrkovali, az koneene dostali v gechny deti, nas zavfeli do svetnic. Slykly jsme play natich deti, slySely jejich volani. To nam rvalo jeAte vice srdce. Nektere matky byly jako 4ilene. Pak jsme slysely, jak motory hrdely. Vy-

Ve sti.edu, dne 11. eervence 1945.

padalo to jako autobusy. Vlatily jsme vtechnu nadeji do onech slibit, tie deti pojedou napted.

Kdy2 je dloveku nejhure, tak se chyta katdeho stebla.

Potom doSla fada na nat. Vyhnali nas z to vedli nas na nadrati a vylotiili nas v tabote, kterY se jmenoval Ravensbruck. Sok, kdybych to umela povedet, co jsme vytrpely.

Nektere tieny, ktere ut tarn byly delSi dobu, nam radily, abychom se hlasily dobrovolne na prace do kuchyne a takove lepSi prace, 'tie to snaze vSe sneseme a nebudeme musit na ty nejhorSi prace ven, do tech pliskanic, deSt'il a veenYch vetru. Molina, tie tak nektere udelaly, ale vetknu nakch lidickych tien jsem vidavala na nejhortich otroainach. A jak s nami nakladali. Dnes uti je to za nami, j a tu s vami klidne hovotim, ale nepfala bych ani tomu svemu nejvetSimu neptiteli, aby musil ztraviti byt' jedinou hodinu v torn, v 'dem jsme my byly.

A vite, co to jsou "apely"? To bylo spoleene poeitani tech, kdo tiily v tom tabote. My byly ubytovany ye Spatnych baracich, tikalo se jim "bloky." V katidem bloku byl u nas vybran &ova, ten byl nas "block fiihrer." Obydejne to byly nemecke tieny, zloeinky, nebo bYvale prostitutky, ktere s nami nakladaly tak, tie je stydno povidat. Bily rids, a jestlitie nekterou zabily, nic se nestalo. To nikoho nezajimalo. Rano neb veder byl apel. To se vSechny spoeitaly a k tem aperam byly ptinateny i tieny, ktere behem dne byly SS-tienami nebo blokovymi ubity, nebo zemfely. Ty se polokly nahe na zemi, aby souhlasil podet kusa. Takove straSne veci se tam daly, ale pak jsme si na to zvykly. V koncentraenich taborech si 'Clo y& zvykne na vSechno a ma jen jedine pfani, aby vkchno pfestalo.

K ternto apelarii musily vSechny lidicke tieny, i stateny pies osmdesat let. Mely jsme mezi sebou statenu, ktere bylo 91 let. I ta tarn musila.

A takove apely byly dlouhe. Nekdy nas vyhnaly i v jednu hodinu v noci a stab se nehnute ati do Aeste hodiny ranni. Byly jsme bosy, jen v tech trestaneckYch Satech, bez spodniho pradla, a to bylo stejne, jestli prklo, nebo padal snih.

Pak site statenam dovolily, aby na apely nemusily, ale po nejakem Case opet musily. Ma stare. matka pfi torn zatla a ja tu ted' jsem zcela sama."

Pak si yypravime, jak se dostala do Belsenu.

To kdy vyklizeli jejich tabor, poslali ji do belsenskeho tabora, aby ona s ostatnimi byla zahubena. V poslednich dnech pled osvobozenim onemocnela, a jiste by jeji mrtvola byla letiela na tvofe tabora a byla by zatatiena do spoleenYch jam, kdyby nebyli yeas pftli Britove. Ti zachranili vkchny. Postarali se o nemocne a pani Josefina Souekova, z Lidic je jim vedena., tie ji zachranili dvakrat, z kampu a nyni z tyfu. Bude brzy docela zdrava a *Si se na domov, na navrat domit.

(CTK.) V 13 osad u LitomySte &Osten° od Nemeii.

Praha, Ceskoslovensko. — Tfinact vesnic v okoli LitomySle v severovYchodnich Cechach podle zprav, dokYch do Prahy, bylo jiti oeisteno ode vSech Nemcft, jak bylo sem oznameno.

Tito Nemci byli ,evakuovani a °nem osadam byla °pet vracena jejich stard poctiva aeska jmena, ktera jim patkila pled tim, netili je Nemci v letech 1938 a 1939 obsadili a jejich Ceske. jmena zmenili za nemecka.

V Ditlaite upozorneni! Hdyi piSete na 111. I.J.eadornu skrz jakoukoliv zaleiitost, Okajiei se vagieh poplatkil neb dluhu proti vaSemu certifikatu, neb vageho pojigteni u S. P. J. S. T., ei ohledne dodasky Vestniku — udejte vidy ask) neb sidlo vageho radu, la.eb Oslo vageho certifikatu.

KALENDAII. 14, eervenee. Cesky film "Bile. Nemoc" v sini tadu tefanik v Houston, Tex. V Bez konce jest velka vednost, mtiikem v ni Boleslav Jablonsky. tv61 favot jest.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitiepsanY resolueni vYbor tadu Karel Jonas, Cis. 28 v East Bernard, Texas, vyslovujeme pozUstale rodine uptimne citenou soustrast nad ztratou jejich mantiela, otce, bratra a nateho spolubratra, , Henry ChernoskSrho, kterY dokonal svoji pozemskou pout' dne 13. eervna 1945 ye stafi 49 let, 5 mes. a 14 dni, a dne 16. eervna byl pochovan na methodistskem hititove v East Bernard, Tex., za velike fleasti pfatel a spolkovYchbratfi a sester.

ZesnulY bratr byl dlouholetYm elenem naAeho kadu a vtidy svoje elenske povinnosti spray -nekoal.Jhdcoemztrainsfdobreho elena, rodina dobreho mankla a otce.

Vime, pozustali, 'tie tetice nesete ztratu vateho milovaneho, avSak buditi vam alespon easteanou atedhou, tie my vSichni opravdove soucitime s vami ye vatem zarmutku.

Tobe, milt' bratfe, ptejeme zasloutienY odpoeinek a Cest budi1 Tvoji pamatce.

Usneseno, aby opis teto resolute byl zaslan truchlici manaelce, aby byl zaneSen do tadoye protokolni knihy a original ma bYti zasian k uvefejneni ye Vestniku.

Dan° v Eeast Bernard, Texas. dne 24 dervna 1945.

John GajevskY, Martin Brzak, John Kledka, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nine podepsanY vYbor, vyslovujeme timto nak upfimnou soustrast pozUstalYm nad ztratou mile mantielky, matky a babiely a nati spolusestry Cecilie Pavliska, ktera, nahle zemfela 26. eervna 1945.

Vime, mili pozfistali, tie zarmutek vat jest yebuditi yam vSak utechou, 'tie my olenove soucitime s vami.

Sestra Pavliskova, byla zakladajici elenkyni tadu Cis. 107. Byla dbala s yYch povinnosti a schfizim byla vtidy pfitomna, kdykoliv ji to bylo motine. A proto bude pfi schazich postradana.

Za fad Rozkvet Zapadu Cis. 107. ye Floresville, Tex., dne 30. eervna 1945.

Jan Svoboda, Katefina Polotek, Julie Vaclavik, resolueni vybor.

V ikAd Svaz techoslovanft cis. 92, Ft. Worth, Tex. Mili bratti a sestry!

Prosim o maliekY kousek v naSem milem Vestniku pro uvefejneni techto par fadek.

Uctiqe jste VSichni zvani na zabavu, ktera bude pofadana 15. eervence v Narodni sini pti hudbe: Jae Milan a jeho hok. 0 Ite bude postarano, a hudba jsem jista, tie se vam bude item libit, neb Joe a jeho hok krasne hraji.

Ptijd'te jiste, nebudete toho litovat.

Se sesterskYm pozdravem, Vlasta DolkoS. V ry si nevedel rady a hledal krevni pomoc u rodneho bratra. Je to pud sebezachovy. Ale jakmile bezprosttedni nebezpeei ptestalo, i- ten nejmensi citil, tie ten silnejSi bratr zachati s nim s jakousi shovivavosti — povstal strach o sveraz.

AvSak kdyby slovanske narody poznaly kulturu a dejiny ostatnich Slovanu, objevilo by se, 'tie co bylo povatiovano za vYhradne anebo z ylaSte "nate" — tie to je vSeobecnYm majetkem vsech Slovanft. StdceTharn prayi, tie jsme jedno : jazykem to vyjadfUjeme, ale nate paeinani jest protichildne, nesouladne.

Co vime my Slovane jeden o druhem? Co yedi o nas druzi Slovane? Tfeba je, aby Slovane vyvratili nazor o jich neschopnosti vzajernne spolupracovat. Tfeba je, aby se podalo, svetu cosi, Cum by se dokazalo, tie mzei Slovany je.dost veci spoleenYch, na zaklade kterYch by 41041i uplatnitiv iivote svou velikou podetni

, Ve stiedu, due 11. eervenee 1945.

Paniky Jiti Mucha "A co vy? Vy se . . . vracite?"

Nejbe2nejai otazka, kolujici 6eptem i hlasite mezi zatvrzelymi zbytky loridnske kolonie, doprovazena jednou ironickSim tsmevem, jindy vSirazem zde geni a jests jindy zpytavYm pohledem, kterS7 se snag vyeist ye vakm nitru skuteenou odpoved'. "Tak tedy vy se vracite . . . !"

8est let 2ilo nak emigrace v planech na budoucnost, 'gest let se jeji pkislnAnici chystali na to, jak to tomu nebo onomu doma v klubech a kavarnach rokovali, tvatili se urakne nebo zas horlive slou gh viasti a kdy koneene ptikl ten okandik, na kterSr tak dlouho dekali, konec valky a mo2nost navratu dozmocnila se jich panika. Vi Bah, odkud ty zpravy berou; ale vedi dopodrobna vaech no. Radia pry doma ka2demu zabrali, londS7ngti pry api v kriminalech, svobodne pry elovek nemtde ani promluvit, zle je, zle je a radeji se nevracet.

Vratite-li se z Prahy, jako tomu bylo v mem ptipade, ocitnete se v kritovem ohni otazek, ktere varn lido kladou hrozice se pkedem vag odpovedi a jestlik keknete, 2e vkchny rovesti jsou nesmysly a 2e, to doma yypada dobke, ne-li lope ne2li jste cteekavali, odloudaji se od vas nespokojeni, nebo se k yam dtverne nakloni a za§eptaji: "Mlle mtdete kici jak to skutedne vypada. Ciste daverne . . .

Nezaleg ani tolrk na torn, 2e paniky koluji, jako na jejich plychologidkom prameni. Posedlost, ktera se zmocnila na g emigrace nebo alespori jeji east, musi mit hlubk davod ne2 je nedostatek zprav a laska k abstraktnimu pojmu osobni svobody.

Analysujete-li otazky, ktere yam lids kladou o pomerech doma a reakce na vase odpovedi, zjistite lehce, k vet2ina lidi se pidi po SpatnYch zvestech. 2adnS7 nechce slySet optimistickS7 vSTrok a pro sve vlastni uklidneni ho prohlasi za propagandu. V nejhorkm ptipade jednotlivci dokonce yak. zpravu pfekrouti a roznakji po okoli dark paniku, tvrdice, ze jste jim tekli pravdu v nestte2enem okandiku. Davod je zcela jednoduchS7: nechce se jim doma.

Dokud byla valka a cesta doma byla zavtena, mel kaalSr vlastenectvi na zbyt. Ale kdy se ocitl pied skutednosti, k se bude muset rozloueit s pohodlim LondYna, s vS7delky v librach, se syS7mi zarueenYmi pkidely potravin, s restauracemi bez listkt, s lehce dosa gtelnYmi 2ivotnimi pottebami a se v2emi vYhodami, ktere mu Anglie poskytovala rovnopravne se sySTmi obeany po tolik let, je mu tak trochu azko. Kdyby alespori elovek mohl poekat roku, rok, a2 se pomery ustali, o2 doma bude lope — ostatne by do to doby snad elovek ziskal britske statni obeanstvi a nemusel se vratit do na gich malYch pomera. Oviem sam 2adnY nechce zustat. Jen tak se ptiznat, 2e po 2esti letech vlasteneeni by nakonec hodil pies plot eeskoslovensko a vaachno, co s rim souvisi, jen aby nemusel opustit dobre bydlo, je na povaIenou. Proto je tteba nalezt nejakY hodne padn3i dirvod ,neco zavanejiciho idealismem, nee° take, eemu by rozumeli anglieti ptatele, kteti se posledni dobou tak east() ptaji: "Nejste t't'asten, 2e se makte nyni vratit do osvobozene vlasti?" TazaiV maze nasadit trpitelskS7 vYraz, zadivat se zasnene do dali a geptat: "8t'asten! Nebude-li u nas svobody!

Marn-li se vratit, abych sehnul aiji v poddanstvi a musel mleky ptihldet jak nejzakladnejai prava 'eloveka jsou udupdvana v prach!"

Pak- jests maze dodat se zadostiugnenirn: ucili jsme se v Anglii skuteenemu pojmu lidske dastojnosti a osobni svobody." Svedomi je uklidneno a ptatele ptisvedei s hlubokSun porozumenim. Je mnoho veci, o kterS7ch se v novinach nepik.

•te takovYch lidi je mnoho, jdou paniky jako draeku a dim lePS1 zrravy ptichazeji z Prahy, titre je nalada rozharanejai. On totil tittdSe nepAnikati proto, aby nemusel opou$t'et hbry riebo sytrj pridel baconu. Ten se boji

VESTN1K komunisinu, jiny pracc, tcil ma obavy, ze nedostane misto a jests jinY, k dorna nepochodi se svou anglickou tenou. Vadycky jsou to diste osobni davody a dim vice je dobrS7ch zpriv z domova, tim se stava problem slotitejk. Ono to ttebas tak §patne nebude. Ttebas by to mohlo bYt vabec dobre. Snad mne v Anglii pracovat nenechaji. Budu vyekavat a doma mne ostatni ptedbehnou, pak mne z Anglie vyhodi a spadnu mezi d ye 2idle. Nebo mne oznaei za politicky nespolehliveho, zatim co bych mohl udelat karieru dokud je eas . proste, aby se z toho elovek S to.uhle vlasteneckou ptite21 nejsme ye svete sami. Objevila se v hojne mike i u jinSich souseda. Ale i kdy se eloveku 'lady zda, 2e je to komicka podivand, je to ve skuteenosti smutne a dovedlo by to vzit velikY kus davery v lidi. Zatim co doma elovek citi nesmirne napeti, intensitu prate, jakjisi CerstvS7 vzduch, vanouci naSim Evotem — i kdy je to metafora tak easto zneu gta — bloudi nak bSrvali vlastenci se srdcem rozervanS7m nejistotou a zastavuji na potkani jeden druheho zoufOlou otazkou: . vracite?"

"A co vy? Vy se .

V

Peklo Belsen Rudolf Nekola V Belsenu, kveten 1945.

Denne byly vynaSeny mrtvoly pfed bardky. Nebylo lidi, aby stadili kopati jamy. Mrtvoly zastaly 1e2et na nadvoti. V celem tabote nebyla voda. Wade leach mrtvi. Pied baraky, v ulicich mnoho mrtvych ztstavalo v prazdnych umYvarnach. °de l/Sad zapach. Mezi mrtvolami se viekli stdeni tyfem a prajmy. Jima me harza vzpominam-li na ty obrazy. Nemohl jste se dostati pies dviir, and byste se nemusil vyhYbati mrtvolam. Jak sileny obraz. Nikdo mi neuveri, jak jsme Well a kolik sily bylo pottebi piekonati ty hrazy, ten zapach, ten hlad a nepodlehnouti. Lids sileli, behalf ulic•mi skakali pies mrtve a smich strhanStch tva •i se 'Sklebil se vaech stran. 2eny, deti, muZi podlehali tomu desu. Tu s a tam — Bok, to se bojim vypravet najednou byly zapaleny ohne. Kolem nich hide na bobku, chechtajici se. Jak je to mcnne Nei? A piece to vae byla pravda. Ti lido kolem tech ohrit si vatili lidske maso. Jejich gilenY smich znel nadvokim a misil se v zapachu vykalii a rozkladajicich se mrtvol v jeden chuchvalec desu.

Potaji odtezavali z mrtvol kusy masa — bylo to zakazane pod trestem smrti — ale jejich ailenstvi z hladu a z toho desu u2 bylo takove, 2e nemeli metitek. Ptivedli jednou k velitelstvi tabora jednoho iteka — byl kterY mel piny chlebnik ukezanYch lidskYch uai. Nasladl3i zapach ptipaleneho lidskeho masa se 'Sail po dvote. A potom ty mrtve ani z bloku neodnakli. Nikdo se o ne nestaral. Tti dny pied ptichodem naaich osvoboditela — britskS7ch vojaku Nemci spene nutili odklizovati vkchny mrtvoly. Rano od etyt hodin a2 do jedenacte hodiny jsme se nezastavili.

Krok za krokem ael ten smutny pravod k jamam, kam mrtvi byli ha.zeni. Nevime, koho jsme pohtbivali. Snad to byli velci lids, kteii mnoho dobreho udelali pro lidstvo, nevime, jak se jmenovali, joke byli narodnosti, nevime, kdo to byl. V rukou jsme nesli mrtva, rozkladajici se tela, vyhubla, poktivend, pind ran a podlitin. Ukladali jsme je opatrne, jak jsme mohli, ale SS-manni nas bi g a obuaky nutili ke spechu. Mnozi z tech, kteti odnakli ty mrtve, se sami nemohli hnonti. Mnozi z tech hrobnikri zahynuli a byli vhozeni mezi ostatni. Mnozi padli pod ranami Nemct. A ta tela — vidim tu zelenou plisen, ktera se potahla po tech vyhublYch zbytcich loSrvalSrch lidi. Vidim ta otevtend nsta, jakoby volala o pomoc.

Vidim ty vycleSene oei, ktere ustrnuly v poslednim zachvatu prosby o pomoc, a nebylo nikoho, kdo by mohl pomoci. Vidim deti, 2eny.

Byl. to pochod tki dna, riesmirne dlouhS7ch a te2kS7ch. Tki dny jsme nosili mrtve z Bels•nskeho dvora do hrobu. VelikY hrob mueedni-

Strana 5. kb., a Nemci nestakili nani hat a nutit nas k spkhu. Bali se Britia. Velitel tabora, Josef Kramer, lital s pistoli v ruce a stkilel jako zbeByla to skuteenost "di jen o'SklivY sen?

Zvlage kdy u2 byla noc, takova, jarni noc, a prtvod nosiat mrtvol pochodoval k hrobrim a vradel se, aby se vydal znovu na cestu s novS7m nakladem. Strakdelna ta scena nabS7vala na svem Ailenstvi a hraznosti zcela noveho a jineho obrazu. A pak Winci podali prchat. Nekteti zastali, jirirn se podatho uniknouti. Kdo zastali, byli jen mad'al gi vojaci . . . A ti pak do nas sttileli, kdy jsme se rozbehli vsttic svSrm osvoboditelam.

Britske tanky se ptibli gly. Kdo si dovede ptedstavit naai radost. Jsou to Britove, nag broth a spojenci, kteti nam nesou svobodu.

Ty tanky nehreely, ty zpivaly. Ty britske pu‘SIty nestkilely, ty volaly nejradostnejk slova — svoboda, opet jste Tide, opet jste svobodni .. .

Nemci u2 nemeli kdy odkliditi posledni stovky mrtyYch. Ty zustaly tam na tom na„dvoti a Britove je videli, Britove si mohli na vlastni oei ueiniti obraz hrazy belsenskeho tabora . . .

Britove tu zachranili nejmene 40.000 lidi, kteti byli ureeni k zaniku. Kdyby byli byvali ptiki jen a tYden pozdeji, byli by naki nas sotva 5.000 2ivS7ch, jestlde tem kostram a vyhublYm uboiaktm zamotenSrm tyfem a v‘Semi nemocemi, ktere tu zutily tak dlouho, mtdeme tici 2ivi lido. Dnes to Mei mfdeme. Za tech nekolik tYdna britske peee a pomoci je jinak.

Vracime se zpet k 2ivotu a nikdy nezapomeneme Britum za to, 2e nam pomohli, 2e nas zachranili a 2e nas vratili 2ivotu a do svobody."

A ted' jen domt. Pied nekolika dny Cs. e . ervenS, Ida v LondSme poslal vydatnou pomoc, pokrYyky, prosteradla, cigarety, eokoladu, sugene banany pro deti, leky, razne drobnosti, knihy. Praha se ozvala, 2e o nas tu vi. A to bylo hodne, nebot' vaichni zde se domnivali, 2e jsou ztraceni, ze jsou na konci sveta. A pomoc pkika a pkijde jinn pomoc: autobusy, ktere odvezou belsenske 'Aim° donna..

Ptipad belsenskYch je zcela jinS7, ne2 ostatnich, kteti take byli vystaveni mukam v'Sech tabort. Tento znieujici tabor byl peklem ion kulis ptepychove zatizenYch plyno\ Ych komor. CelY kamp byl jedinou velikou komorou smrti a desu. Vgichni byli ureeni k smrti vyhladovenim a nejstra'Snej'Simi chorobami. V g -chnibylurekza dojimtner mlouval, ani neptedstiral nee() jineho. Belsen byl peklo na zemi. NejstraS'nejSi, nejdesnejAi. Peklo nemecke zvrhlosti. A Nemci chodi a tikaji. OvSem, spojenci udelaji zas chybu, jestlik budou chtit potrestat celY narod, to se piece nemuze stat. Kdo nam zaplati nak pobotena mesta, kdo nam nahradi Skody, ktere nam naciste zavinili. Preee na svete musi byti nejaka, spravedlnost a i nam Sc j1 musi dostat. My jsme piece nevedeli, co SS-manni delaji . . . A to kikaji i Nemci v Belsenu a v Bergenu, Bloudim po celem belsenskem tabote a kolem nej. ahtej bych jedno, najiti tu tabulku, ktera hlasala: Toto je cesta do Belsenu, ale ne zpet. — Tu tabulku, na kterou Nemci v tomto kraji byli tak pykii. Ale nemohu ji nalezti . . .

V Idealni dokonale rify na auta se jii pfipravuji Akron, Ohio. — Gumove ro.fy na auta, ktere by vydrZely tak diouho jako auto samo a vzdorovaly by propichnuti nebo prasknuti pti jizcle i smyku na mokre dlatbe nebo na no,ledi, jsou nyni zdokonalovany inienYry z gumakskeho oboru, jak zde pravil John W. Thomas, ptedseda spoleenosti Firestone Tire and Rubber Company.

V Kdyby vy'Skoleni Tide se s yYm vzdelanim' a uCenim nekupeili, ale sloulili, pak by svet nikdy nebyl upadl do mravni a politicks bidy, v joke dnes je. Obrozeni a spasa ptijde jenom tehdy, kdy se lids nauei slou gt verne a bez bazne.

Strana 6.

Autem do osvobozena Prahy Jill Weiss filmovY zpravodaj 6eskoslovenske inforinadni slutby.

Praha, zadatkem eervna.

"Do Prahy nedojdete", tekla jedna pani v Plzni. "Rusove tahaji zlate zuby na demarkadni 'date", dodal tlustY pan se ziat'm tizkem od hodinek. "Reknou yam, abyste oteviel Usta, a . . . rup, zub je v tahu."

V rizemi obsazenem zapadnimi spojenci je pino podobn'ch klepri a divnYch zvesti. S tlukoucim srdcem jsem ptijel na demarkadni dam. U Rokycan, mezi mesteekem a vesnici Holoubkovem, je deset kilometrri zeme nikoho.

Vzpominam na Plzen, na podivuhodne prvni dny • osvobozeneho mesta, kde pied radnici stall hoki v nemeckYch helmach a ruclYmi hvezdami nebo eervenobilymi paskami. Na lidi, kteki se shromatd'ovali kolem na8ich aut jak rojici se veely. Na vrchniho starostu Plzne Ulricha, jent byl zateen Gestapem 17. biezna 1939 a po propuSteni dne 11. kvetna 1945 se opet chopil ritadu. Na doktora Blanka s vyratenYmi zuby a vytetovanYm eislem na piedlokti. Na tidke pivo zastupujici prazdroj. Na rozbite, zuratene budovy Skodovky, bombardo_ vane na padrt' etrnact dni pied osvobozenim.

Plzen Domatlice, jako g i vSechna mesteeka v okoli byla osvobozena Tketi americkou armadou generala Pattona.'Xdyby Americana byli piiSli jen o dvanact hodin pozdeji, Plzne by jig nebylo. PlzenSti jsou Ameridanrim vdeeni, a hlavne Plzeriaeky se uei anglicky. Cele mesto tvyka gumu . . .

Ale tady je posledni americka hlidka. Papiry jsou v potadku. Ted' zeme nikoho. A pak?

Jedeme .. kilometr, dva tii, pet, deset. Nic ani noha. Jen klidne vesnice se slavobranami. "Vitame Rudou armadu". I my se tetime na vitani, ale kde nic, to nic. Koneene: Lrehka, bariera pies silnici a dva Rudoarmejci.

"Zdrastvujte, tovaryS", odka glal si valeeny dopisovatel, maje sucho v hrdle u pomy'Sleni na svoje zlate plomby. Mladi hogi ye sluncem vybledl'ch uniformach. Dva kone se pasou vedle silnice. Zvedave prohliteji pas NejvykSiho velitelstvi SHAEF. Vysvetluji, co znamend.

Charato. Franto, Slapni na plyn, a jedeme.

Ne, podkat, tady dalSi patrola. Prohliteji writ. by skuteene u2 na ty zuby doSlo? JeSte ne.

To patrne at u pti§ti hlidky. Opet zastavujeme,ale tentokrat ani papiry videt nechteji. Rozjitclime se . . . A to tedy jest demarkaeni linie, kterou nas provedl malt' hadtik papIru podepsanY a orazitkovanY Narodnim VYborem v Plzni.

Kolem nas eeska krajina s bilYmi mraeny a temnemodrou oblohou. Na silnici je ticho, Rudou armadu nevidet. Sem tam videt nekolik bryeek s kozaky ci starSimi sovetskYmi voja,ky. Kona bez dozoru se pasou na louce u silnice. Dva z nich stoji v mladem obili a ptitivuji se klasy. Aha, pravi si valeenY dopisovatel, hle, stada koni, jel Rudoarmejci zahaneji do obili. Ale silnice je prazdna. Jen pathetickY prrivod Nemct — civiliste, kteti si vledou svoje skrovna zavazadla na koearcich bez koleeek a rozbitYch trakatich. Zajatecka, klec s Cleny Herrenvolku s ohnieky a modravYm dYmem na obzoru. Nekoneana iada latrin vedle silnice "Wir danken unserem Fiihrer" na Airokem pasu na ostnatem drate. "Stejne jako v PorYni" Mica Franta. "At na to, to tam Nemci ani deky nemeli." Divne. vac: v porynskych taborech se Mind musi ptikrYvat travou. Tady mail O'ikrYvky. A propagaeni napisy.

Menime cigarety za vejce. Cigareta v techach stoji etykicet korun. V Plzni stab, jen tticet. Vliv arnericke produkce a distribuce.

Stara baba se Satkem kolem hlavy nam nabizi koldee. S tvarohem, ale bez hrozinek. Deti a dva Rudoarmejci zvedave okukujI vim Odjitdime. Projitaime brdskYmi lesy a odjitt'ujeme pistole. Tady se je ge stfili, tikaji

VESTNIK vgichni — ale my jsme si nevystielili. Silnice je ticha jako dtiv, a Nernci, zajatci a civiliste vlekouti svoje majetky, jsou jedinYm otivenim, Zbraslav, Smichov, u Andela. Tlude nam srdce. Mlade device v uniforme Rude armady s eervenYm a tlutYm praporkem nas diriguje k Narodnimu divadlu. Nerozumime jejim signalrim, zlobi se na nos a vyklada dopravni piedpisy rusky. OPet nerozumime, tot se vzda_ va, a propouSti nas v milosti.

Projit Prahou po vice net 'gest letech: jak eloveku klepe srdce pti tomto shledani. Jaka, je to Praha St'astna, osvobozena, stale v revoluenim kvasu. Vidite a citite vAude dynamickou snahu vybuddvat novY, bezpeeny tivot.

Lida yam vypraveji o dnech povstani zaeatkem kvetna. 0 tom se ut mnoho psalo. Brzy uvidime take zfilmovane drikazy.

Zatim co Wermacht se vzdala hromadne na Vaclayskem namesti, zbytky SS se dr gely ye Stromovce, VrSovicich a blizkem okoli Pra,hy a v Jelenim Ptikope podtezali hnusnYm zp-asobem 16 hochri v trempskYch oblecich, jejich2 oblieeje s vydloubanYmi oeima a vykezanymi jazyky byly nafilmovany v ramci velikeho filmu, jen byl natoeen vSemi eeskYmi kamerameny za bora. Celkem bylo natoeeno 20.000 metre skveleho materialu (deset hodin projekce), ze ktereho retiser Otakar Vavra sestavuje celovederni film o bojich v Praze; bude-li material dobte stkiten, musi byt vysledkem film lepSi net onen, ktery tak obdivuhodne natoeili kamerameni francouzgti.

Filmo:vY prrimysl, na jehot reorganisaci jsem mel ptiletitost ptihlednout z blizka, byl pievzat statem fipine a v nova Ceskoslovenske republice nebude jil soukromeho vlastnictvi kin.

Budou bud' statni, obecni, nebo drulstevni.

V skvele zatizenS7ch atelierech na Barandove vladne 2eleznou rukou Zavodni v'bor, z asi bkvalSr majetnik velkou radost nema. Vett. ina filmovS7ch hercti se te gi na budouci praci, ale nektere hvezdy jsou distancovany Ci zajiSteny. Adina Mandlova, Vlasta Burian, Nataga Golova jsou v Zalati a Zavodni vSibor rodniho divadla a jinSTch pra2skS7ch divadel se postavily proti lade umelcti, kteki spolupracovali s Nemci. Bylo mi teeeno, to Narodni virbor Ceske Filharmonie sam zajistil Vaclava Talicha.

Ptijdete-li do kancelati novin, budete se divit generaCni zmene. V budove Prager Tagblatt na ptiklad je redakce Mlade Fronty. efredaktor je 27 lets' a prrimerne staid redakce je 25. Noviny vychazeji nakladem 200.000 denne. Nejvlce rozeitenYm easopisem v eskoslovensku je organ komunisticke strany Rude Pravo, ktere vychazi v nallade 400.000.

Prrimerne stati je zde o neco vykl, totia 30 let.

Zakaznici Bohmische Escompt and Kredit Anstalt se budou divit, at ye zname budove vedle PraSne brany najdou sekretariat komunisticke strany. Nad NemeckSrm domem vlaje rovne g rudy prapor a v rozbite vYkladni sktini jsou obrazy Benek a mar g ala Stalina.

V novem ministerstvu informaci jsou tki sek_ ani. gefove: Frantikk Halas, (publikace), Viterslav Nezval (film) a Ivan Olbracht (rozhlas). Basnici a slutba v ministerstvu se snad neshoduji, ale fakt, to takovi lido byli v prvnich dnech republiky postaveni v eel° vetejneho mineni, musi bYt dostateenYm signalem pro katdeho Cechoslovaka, aby videl, jak jeho novY stat bude vypadat. (eTK) V Rusove vybiraji si jiz valeenou nahradu v Berlin. — Nahrady, pozristavajici v placent plodinami nebo vraceni ukradenYch veci — na kteret politice spojenci se usnesli pied poratkou Nemecka — jsou ji g placeny ye velkem rozsahu v ruskem okupaenim rizemi.

V berlinskYch distriktech, ktere jsou nyni pkevzaty Amerieany a Anglieany, vkchny tovarny byly zbaveny te'.,21Ych strojri jit pied etytmi at osmi tYdny.

Dle zprav ptislu gnikti SpojenYch narodt, kteti byli v jinYch nemeckch oblastech, okupovanYch Rusy, podobne pomery tarn ta g panuji.

Ve stkedu, dric,, 11. eervence 1945.

SOSEF,E2,1. IIOP.017.

(E. HostovskY. Prosloveno k domovu z OWL) Drazi pkatele, veera jste pochovali na htbitoye nesmrtelnS-7ch basnika Josefa Horu Vidim z dalky vSechny tvate jeho druhit, kteti se s nim piikli rozloueit a kteti jiste, provazejice ho kolem °brazil pozdniho pralskeho jara, jel on tolik miloval, myslili na jeho slova loueeni s F. X. Saldou: "V tvem stinu hloubeji vim a znam, miluji, odpiram i vetim."

Dovolte nyni jednomu z jeho ptatel, ktereho vichtice svetove katastrofy zanesla at na btehy Noveho mesta, aby se pies oceanske dalky rozloueil s Josefem Horou, to jest s celou jednou velkou kapitolou vlastniho Vdedim mu prase tak jako v gichni ti literarni kamaradi, kteti ho veera vyprovazeli, za tolik poznani skryt*ch kras, za tolik novSich slov, jel podpiraji srdce, za tolik hudby domova a za tolik vzpominek na vernost, ptatelstvi, bratrskou drulnost a pochopeni! Kolika z nas on pomohl na vetejnost, kolika z rids na gel literarni tribuny, nakladatele, kolik z nas vedl, ueil a podpiral!

Neni to jen basnickSr odkaz, co jako v gudyptitomnS7 stin bude stale provazet dilo i 2ivot generace Josefa Hory i generace, jel" pti gla po nem. Je to i on sam, Hora redaktor, Hora p11tel, Hora tata, Hora 61ovek.

Vzpominku na neho, na jeho byt v Kogitich C. 200, na jeho gesta, hias, na jeho cigarety, na jeho smich nesl jsem exilem jako hmotnou pamatku z ptibytku detstvi a z krajin jino gstvi a z easu dospelosti. Nejen v poesii, njibr2 i v vote hledal tajemstvi easu. Na gel je a dal mu jmeno Nadeje. Vzpominate si, co napsal po naIi "Ztratili jsme liSti ilusi, nikoli v gak kmen viry Kolik je tech, jiml nebylo doptano ho vypro-• vodit a vyznat mu nad hrobem vdeenost a lasku. Za jeho rakvi ne gel Vaneura, ani Fueik, ani Hanug Bonn, ani Josef Capek.

A ti vgichni, kteti pfeCkali, jdouce zvolna za stinem velkeho mrtveho, citili jiste zosany prazdna, jel po sobe zanechava.

Ale vette,, ptatele: rnrtvi nas opravdu opougteji jen natolik, nakolik my je opougtime! Cole on tekl, kclyl byly ptevaleny ostatky Machovy?

Nesem Ti na hrob modr 7 kvet, budi2 Ti lehka rodna hlina.

Ach, milovati, rozumet, kdy2 rodna zem pkijima syna.

Milovat a rozumet — to on dokazal, i my to musime umet. Vldyt' neni na teto zemi vetgiho bohatstvi nad to, ktere nam na gel: nad koupend slova viry a lasky.

Jeligku thuds', co nam dag, kdy2 lido tolik nam toho vzali?

Skrop bilym snehem domov nag, zvon nadeji nam rozzvue" z dali.

Chcem miti radi svoji zem, jako ty rad jsi mCi svet ceU7,

by Cechy, Cechy pod nebem zas v lasce, zase v sile bdely!

Chci yam tici, ptatele donna, chci kid yam, pani Horova, a Zdenieko Horova, to nejen vy dve, nS7br2 v gichni lido, kteti ho znali a Cetli, tali ted' slov, jel nam u2 nepovi. Ale nic naplat, musime je hledat, virne, odkud prameni tato slova, jaka k nim vede testa a jakY'm teplem nasyti tisice, at je najdeme.

Sp.oleenSrm yetrem rozechveli, poslednim zageptnem pak snem: Jak kapky jsme se rozprgeli a jako deft' jsme vsakli v zem.

V pilete na, III. UDbaleiite upozornEni! kadovnu skrz jakctI zale2itost, tykajiei se vagich poplatk6 neb Clurt.tu proti va gemu certifikatu, neb vakho pergteni u 'S. P. J. S. T., ei ohledne dodavky Vestniku — udejte vidy eislo neb sidlo yageho radu, neb eislo vageho eertiMatti.

Ve stredu, dne 11. eeri*T ence 1945.

Sest dni ye syobodne Praze Jig Weiss. test dni v osvobozene Praze - jak je mdno vyjadfit vgechny dojmy nekolika malo slovy! Ve zkratce mono Mei tato: Praha ptestala 'tit 15. btezna 1939 a lido pooltaji dny od revoluce. To znamend, Ae v gichni najdeme sve ptatele - pOkud jsou na Lvu - jako kdybyChOrri se s nin1i nevideli ne gest a pill roku, nYbr2 jen etrnact dni ci mesic. Zatim co my jsme byli V eizine a iidastnili se 2ivota demokratickYch zemi, oni 211i V minulosti a vzpominali.

Budou vas objimat na ulicich a dasto vy nebudete tti znati jejich tvate ani jmena. Budou k Vani Vzhrtet jako k 11017 7m legionattim, tak jako nage gerierace s Actou vzpominala na Mabrarykovoe a legibnate valky minule.

PrOChazite ZnaniYmi ulicemi. Podle londynskeho metitka je Praha netknuta. Pratane 0vgem natikaji na znieenou Staromestskou radnici a na to, 2e na Vacalvskem naniesti byl stiten leteckou pumou dum fy. Prokop a Lap. Ale to je jedina vaIne po gkozena budova na Vaclayskem nainesti a neni ji valne gkoda.

Racinici I dva vyhotele domy na StaromestSkein nam6sti bude mono opravit v kratke ddbd. Divate-li se po lidech, vidite usmevave titate, krastia deveata, vlajky SpojenYch ndrOdlfi a Uhiforrhy Africa Korps.

V prvnich dvou dnech bojil v Praze zmocnili se totiA ho gi a divky revoludni gardy nenieckych skladigt', uniforem a zbrani a v bojich na barikadach bojovali v 21utych uniformach, ureenYch pro pougt'.

Zatim co na nejvy ggich administrativnich mistech je kvas a radostnY chaos, 'Zije mesto Praha neuvetitelne normalnim 'Zivotem. test. dni po osvobozeni svitilo elektricke svetlo, plyn byl p0 celY den, telefony a po gty fungovaly, "rada tramvaji jiA jezdila, trosky na ulicich by_ ly jiz odklizeny a na terasach kavaren popijeji Praane jako obvykle d•rnou kavu, slazeriou sacharinem. ✓ budove ministerstva zahraniei, kde byla kariCelaf X. H. Franka, valely se na chodbach stohy nerrieckSrch dokumentii a "staatsministrovo" pradlo bylo rozhazeno po jeho luxusnim byte. V Moravcove kancelati, v Kolovratove palaci byl novY ministr informaci Kopec10. I tam se valely jests zbytky Cinnosti byvafeho najemnika a telefonistka neznala telefonni Cislo MZV, je'Z jsem nagel teprve po v-5qadani si kancelate pana "rechsministra".

Vgechny Utady trpi nedostatkem sil. Loyalni Atednici bylipozavirani a pobiti a neloyalni neopovaZuji se ptijit do kancelate. Jednim z problerna, ktere vidi velmi rychle i letmy pozorovatel, je problem kontinuity. Vybudovani teinne deniokraticke vetejne spravy bude zfejme vyb.dovat 'easu a vymYceni kontinuitnich zbytkil, ktere v chaosu po osvobozeni se proste nastehovaly do s yYch bYvalYch kandelati a zadaly ntadovat. ✓ dobe, kdy jsem odjizdel, byla organisace vetejne spravy jests v zadatcich. Policie a detnictvo mely svoje, vlastni narodni vybory, ktere pozaviraly nespolehlive eleny a a teastnily se statedne vzpoury v Praze. Ministr Nosek ma tedy lehei praci, net ministti jini. jeao se mil2e optit o odistene jiA organy.

Znieene tovarny budou uvedeny v chod, jak ministr vYroby Lau gman a starosta Ulrich v Plzni doufaji, do gesti mesict. Celkem je v zemi budovatelska horeeka a optimisticka nalada; celY narod stoji za presidentem Benegem a za vladnim programem, kterY projevuje vskutku touhy deskoslovenskeho lidu.

Za teto nevykvagene situace, jeji jsem byl svedkem, byly vgechny tovarny ovladany zavodnimi vYbory.

Tento revoludni kvas, kterr je tak podivuhodne smichan s upine normalnim 2ivotern mista, pusobil paniku v tadach sttedni tfidy.

Jsou to oni, kteti yypraxeji pohadky o brutalite bolgevicke soldatesky, o torn, ze oeskoslovensko zilstane obsazeno Rudou armadou, kte_ ra pry nagi republiku chce zbolgevizovat.

K tomu je nutno dodat na vysvetlenou, 2e na rozdil od armad zapadnich se musi Ruda

V1STNiK armada zivit na uzemi, jez obsadila. Rekvisice nejsou popularni v ladne zemi, zvla gte u bohatYch sedlaku a sttedni ttidy, ktere se celkem neileastnily osvobozovaciho boje a neprogly zkougkou ohne, kterou pro gel na pkiklad britskY lid. Pti ptechodu z americke do rusks zony je napadriY odstup, kterY rudoarmejci zachovavaji vudi ondanum osvobozene zerne. Ztejme jsou to instrukce Zadajici naprostou korektnost a nevmegovani.

Na rozdii od jinYch osvobozenYch zemi existuje v Praze uaasne narodni sebevedomi a pocit pospolitosti. Mluvirne-li v cizine o narodni jednote, citime V Praze jeji realitu. V prvnich dnech pa osvobozeni vlada poMdala venkov, aby posilal Praze potraviny. Za meho pobytu vyzvala vlada venkov, aby ptestal posilat potraviny, protoSe v Praze bylo relativne potrayin ji2 dosti.

Nejobdivuhodnej gim faktem jest, ze derrit trh potravin ptestal existovat behem revoluce.

V Prase se mu tika "Smelinateni". Zda drivodem konce eerneho trhu je vlastenectvi nebo to. Se nikdo dosud nevi, kolik koruna plati, je teSko posuzovat za tak kratkou dobu pobytu.

Fakt je, Ze ministr zAsobovani Majer ma feel pevne v ruce a Se zasobovani v deskYch zemich je celkem sluSne. Ti ovSem, kteti jsou zvykli na vojenskou ci iondYnskou stravu, budou snad mit v Praze hlad. Ministr Majer v gak projevil virus 'Ze do Sin situace vydrti a riroda, ktera v CeskYch zemich zastala, netknuta, nas ptenese ptes pti gi tC2kou zimu.

Ka2dY den vraceji se z koncentradnich tdborri do Prahy ti, kterYin se podatilo pfeat.

Vyradaji celkem dobte protoSe je ogettovali a zivili v poslednich dobach Ameridand. Na ptedloktich maji yytetovane eislo a malokterY z nich ma chrup v potadku. Pravem dosta.yaji buchenwaldgi a osyeeineti vedouci mista ye yetejne spra y& V Plzni na ptiklad je yrchnim starostou Ulrich, kterY ptiki z Buchenwaldu, jeho sekreta.tem Zak, rovne2 z Buchenwaldu a mezi radnimi jsou rovne'S bYvali "chovanci" koncentrdkii. Spoleenym znakem v§ech je touha vybudovat nove lepei Oeskoslovensko a idasna nenayist Wig Nemciim.

Myslim, 'Se tato nenavist je prozatim jedinYm politickYm kredem, ktere spojuje veechny 'Cechy. Nikoliv ukrutrrosti, ale fakt, Se Nemci v bYvalem t. zv. protektorate meli v'Selike vYhody jako vlastni soudy, ovoce, maslo, mouku, mleko - kdy2 pro 'Ceske deti nieeho nebylo - fakt, Se aeSti lido byli vypovidani s kratkou 1hUtou ze svYch vesnic a bytri, jakoS. i yeeobecna arrogance "herrenvolku" vzbudily v deskem lidu Sivelny odpor proti Nemcrim a Vgemu nemeckeniu.

0 nemecke otazce se nediskutuje. Odchod vS'ech Nerncit z Ceskoslovenska je povatovan za samortejmY. Ministr Skolstvi prof. NejedlSr prohlasil, Se v nove republice nebude jedine nemecke skoly. Nemecke skoly - bYYale Ceske, zabrane nacisty - byly jiz ptevzaty mistnimi Narodnimi yYbory, nebo statem a na mnoha z nich se jiS yyueuje. Nektere fakulty university budou ote yteny 1. dervence t. r. a pro veechny studenty plati, Se Ietos nebudou prazdniny.

Jak ani nelze odekavat jinak, jsou politicks nazory, proje yene vita mne za kratkou dobu pobytu doma, velmi nejasne. Je nutno ptiznat, Ae naeim doma imponovala nemecka energie a nemene net pet delnikri v Plzni a v Praze se zmiriovalo o jizde v pravo, ke ktere se elektricke podniky rozhodovaly 10 let a kterou Nemci rorte gli za 10 dni. RoVneS se nag doma obavaji politikateni a malYch stran; veichni, kdo2 se mnou mlu yili, se shodovali torn, Se etyki strany jsou piilis mnoho. Na2§ lid si zachoval ptekvapujicim zprisobem svou narodni povahu a soudr2nost. Na rozdil od jirirch osvobozenYch zemi jeTharodni jednota u nas ptekvapujici a neni brzdena vnejeimi vlivy.

V Thecha eini dobte srdci teSce zkou'genemu, dobra rada diva mu novou nadeji, ale 'din dayd obe, ritechu i radu.

V Nejhorei nejsou starosti, ktere mame, ale ty, ktere si zbytedne delame.

Strana 7.

Fayetteville, Texas.

C'tkni bratti a sestry:-Timto se yam oznamuje, Se behem mesice Cervna 1945, Hlavni Utadovna vyplatila pojigteni po na gch zemtelYch brattich a sestrach jak nasleduje: thruti dislo 3846. Br. Frank Baron, zaniestnanim rolnik, od radu Cesky Prapor, Cislo 24, zemtel dne 16. kvetna 1945, ye sta g 73 let. Do Jednoty Pristoupil dne 12. kvetna 1907. Certifikat A-2866 na $1000.00. ..tmrti b'isia 3847. Br. Clarence W. Franek, tkola.k, od radu Pokrok Bennview, Cislo 153. zemtel dne 27. kvetna 1945, y e stati 17 let. Do Jednoty ptistoupil dne 25. kvetna 1944. Certifikat C-7418 na $1,000.00. tmrti. dish) 3848. Br. John Ka gpar, zaniestnanim strojnik, od radu 0echoslo yan, Cislo 40, zemtel dne 20. kvetna 1945, ve stati 41 let. Do Jednoty ptistoupil dne 8. btezna 1925. Certifikat C-44 na $1500.00. tmrti. Cislo 3849. Ses. Anna P gendik, na odpodinku, od radu Pokrok Plumu, eislo 64, zemtela dne 21. kvetna 1945 ye stall 93 let. Jednoty ptistoupila dne 7. tuna 1906. Certifikat Paid-Up cis. 508 na $207.00.

Umrti eits10 3850. Br. Cecil B. Robinson, zamestnanim plonibovad, od radu Pokrok Houston, Oslo 88, zeintel dne 25. kvetna 1945, ye stati 48 let. Do Jednoty ptistoupil dne 7. tijna 1941. Certifikat B-3021 na $1000.00. tmrti dislo 3851. Br. Joe F. Rohan, na odpoCinku, od radu echo-Moravan, eislo 106, zemtel dne 8. imora 1945, ve stall 62 let. Do Jednoty ptistoupil dne 18. imora 1906. Certifikat paid-up Cislo 660 na $269.00. tmrti eislo 3852. Br. Peter Jochec, zaniestnanim rolnik, od radu Karel Jonas. Cis. 28, zemtel dne 8 ;derma 1945, ve stdti 83 let. Do Jednoty ptistoupil 14. zati. 1902. Certifikat A-2011 na $1000.00. tmrti Oslo 3853. Ses. Mary Kariak, zaniest!!! nanim hospodyri, od radu Karel JondS, Cislo 28, zemtela dne 6. Cervna 1945, y e sta g 69 let.

Do Jednoty ptistoupila dne 14. tijna 1906. Certifikat paid-up eislo 729 na $800.00. flmrti Oslo 3854. Ses. Marie Brazda. zamestnanim hospodyri, od radu Fr. PalackY, dislo 21, zemtela dne 7. Cervna 1945 y e stag 87 let.

Do Jednoty ptistoupila dne 11. kvetna 1902.

Paid-up certifikat eislo 161 na $189.00.

Tmrti Cislo 3855. Br. Henry Wm. Chernosky, zamestnanim rolnik, od radu Karel Jonde, Cislo 28, zerntel dne 13. Cervna 1945, ye stall 49 let. Do Jednoty ptistoupil dne 155. prosince 1943. Certifikat B-3346 na $1000.00. tlmrti dislo 21 v D. 0. Eugene J. Schneider, od "radu Praha. 'Oslo 29, zerntel dne 4. derma 1945, ye stag 5 let. Do Jednoty ptistoupil dne 7. dervence 1941. Obnos doeasne (Term) poistky, $58.00. tmrti dislo 22 v D. 0. Jerry Jean S efeik, eko_ ladka, od radu T. G. Masaryk, eislo 160, zemkela dne 24. kvetna 1945, ye sta g 11 let. Do Jtdnoty ptistoitrila dne 14. lisitopadu 1942.

Certifikat JS-134 na $1000.00.

Hlavni ttadovna timto Yyslovuje pozrista1Slm nejhlubgi soustrast.

J. F. Chupick, tajebnik Hl. liltadovny.

V Hanatrane mohou si ptinest maso do Spoje-nSrch Buffalo N. Y. - Zdej g i list "Courier-Express" podle, informaci od kanadskeho celniho ritednika napsal„ Se Kanad'ane nayStevujici Spoj. Staty budou miti dovoleno ptinesti si "rozumne zasoby masa do nag zeme." Celni ritednici Spoj. State budou yeak nicmene vySadovati "red points" na maso z Kanady i nadale.

Strana 8.

V E 8TNIK

trftEDNI ORGAN SLOVAI4SKE PODPORU.TiCt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPAN1 WEST, TEXAS. Predplatne $1.50 roe. S.Abst •iption $1.50 a year 211neny adres zasilaji se do Hi svni fltadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'tez adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

2ITINTIC

KLAS

To neni rytif z pohadky, jenz polem zdravi vas, to zpiva iumnou pisnieku si ivarnY ZitnY klas! – A kaddY kdo jej jen hezky vzdej mu test, neb jeho velkou druZinou se 2ivf, kde kdo jest.

Kdo miliony vojakti z vas videl v boj se brat?

0, z vas jich nikdo nevidel a neni o co stat!

Viak videli jsme klasti voj se -Oast, jak vitr a pied byl kaddy vetii rek, ne2 sam pan general!

Druh podle druha stoji tu a kryjou plait i strait a dobYvaji cely a '26,c1nY nema zbrari.

Druh podia druha stoji tu, na miliony hlav a s nebes modra skiivanek jim zpiva na pozdray.

Co v potu tvate °rad sil, on vratil nastokrat; ke2 rok co rok tak bohate jej violet v poli vlat!

A rok co rok a na veky at' kaZdemu da, chleb.

A klobouk dolti! ze stodol a uslytite cep.

J. V. Sladek.

V Bratr tajemnik neb sestra tajemnice faclu jest ten, kdo ma v dr2eni viechny Ufedni listiny, zaznamy a iftedni listiny yyphiuje a odesila. Tajemnik ma ku svemu itiadu zapisni knihu, adresel Merit a matriku. Zapisni (protokolni) kniha ma obsahovati podrobnou historii kadu. Do zapisni knihy zapisuje vie, o eem se ve schtizich jedne., a to v prve fade musi bYti uiedni zalelitosti tadu a Mena. Kdy2 jest k du navrZen elen, ma to bYti zaneseno v zapisu ze schtze, ye ktere byl navr2en, uveden, kdy si zmeni pojistku, dedice a kaZdou jinou zale2itost, o ktere jest ye schitzi jednano, a hlavne ma tam bYti vie, co se tYka elenti a jejich pojistek. Proto at' se stalo v tadu cokoliv, ma to bYti ye schtizi oznameno a zaznamenano v protokolu — proto je kniha zapiskii tajemnika tak dulekto.. Dale k potieloam tajemnika pitinale21 elensky adresat a matrika — maze pro to byti pou2ita jedna kniha. Vime a take HI. ttadovne je znamo, Ze jsou tady, u nich2 tajemnici nevedou matriky`elenit, ale kaddY idd by si mel zafiditi a vest' spravnou matriku techto. Na malem listku, jeden listek pro kaddeho dlena, jsou vedeny zaznamy, tYkajici se elenstvi a po-

jistek elena. Kdyz piistoupi, po celou dobu jeho dlenstvi a v ptipade, kdy elenstvi u kadu skonei, at' pro jakoukoliv ptieinu, zaznam o jeho elenstvi zustane uschovan. Tajemnik si toti2 rozdeli matriku na Orme v abecednim poiadu jako adresai• a zadni Cast knihy pro listky bYvalYch elenu. Na listku jsou patfiene zaznamy a tim mame zdroj informaci pro budouci easy, neb easto jsou takove informace velmi potiebne. Mimo knih ma tajemnik miti po ruce nasledujici listiny: prihlasky o elenstvi, dost o zmeny certifikatii. Listina "Zadost o zmenu certifikatu" jest v ka2dem tadu nejeasteji pouZivana a nebude na ikodu, vysvetlimeli a spravne pou2ivani a vyfizovani teto. Zmena certifikatu jest Zadana bud' za piieinou zmeny pojistky, nebo zmeny &edict', nebo pro jinou ptieinu, pro kterou ma bYti vydan novY certifikat. Jedna-li se o zmenu adieu, takove narovnetni se rovna zmene posledni yule elena; vsichni vime, 2e posledni vide a tudd take naie listina musi bYti podepsana dlenem vlastnoruene, a iitednici se na tuto podepisuji jako svedci, 2e dlen takovou Zadost skuteene ylastnoruene podepal. Kde neni mcdno, aby elen 2adost podepsal pied titedniky, ma tuto podepsati pied dvema sveclky a notaisky ji Stavaji se pkipady, ze nasledkem nesvaru v rodiny po umrti elena a pro ritzne pfidiny je tieba ittadovne dokazati, 2e piepis byl spravne proveden. Take je tieba eleny east() poudovat a nabadati, aby vZdy hledeli k tomu, aby meli odkaz v certifikatu spra ynY, to jest, kdy se stane a zeinte-li dedic jmenovany v certifikatu, aby si elen ustanovil dedice jineho; dale, aby v2dy odkaz v certifikatu byl jednoduchY a jasnY, v2dy spravne pine jmeno dedice, pfibuzenstvi, vek a obnos, kolik ma obdrZeti. Nikdy v certifikatu nema bYti udavano, na co penize jsou, nebo co ma dedic s pojistkou ueiniti. Take odkazy na male obnosy, jeden, pet nebo deset dolarti, jen pro jmeno, v domneni, ae pry se musi neco odkazati, nejsou spravne. At' je odkaz pro toho, komu chci eastku odkazati a komu nechci dati sluinou nebo primetenou eastku, tedy nedam nic. Odkaz mute zniti ye prospech jednoho dedice nebo ye prospech vice dedicti. Koho , chci jmenovati, toho jmenuji, a koho chci vynechati, tedy vynecham, to jest pray() kaddeho alena. Tento piedmet jest velice dille2ity a proto jsme se o torn siteji rozepsali.

Dalsi listinu na fade mame oznameni timrti elenii. V techto ptipadech jest velmi dide2ite, aby uiedni listina, jejd vypineni ma obstarati tajemnik a site co mono nejdfive po timrti Mena. Listina je jednoducha a snadna k vyplneni. Nejdtilaitejii na teto listine jest, aby byla spravne uvedena jrnena, ptibuzenstvi a vek dedicti. dedici pinoleti; kdy2 nekterY neni pinoletY, tedy jeho staii, a jeden nebo vice dedicti tuto listinu podepite pied notakem. Tento notaisky- ovei.eny podpis je po2adovan proto, aby bylo ptise2. ne potvrzeno, 2e viechny udane informace jsou spravne. Tato listina, ittedne vydany imirtni list a elenskY certifikat maji bYti zaslany itiadovne a jest velmi aby tyto listiny v kaklem fintrti byly obstarany bezodkladne po timrti elena. Uspiii to vyplaceni pojistky a viichni vime, jak jest dtile2ite rychle a spravne vyplaceni timrtnich ptipadu. Dalsi listinu mame "oznameni piestoupeni, odstouPeni, suspendovani, znovuptijeti nebo vyloueeni." Pro viechny tyto piipady se potdije tato jedna listina a pki vyplitovani se oznadi kidkem, o co se v takovem piipade jedna. Informace na listine tieba vypiniti pozorne a spravne, ittadovna je potiebuje nekdy velmi nutne a je dasto nucena bud' listinu vraceti anebo psati o dodatedne informace. Listiny ma vypiniti a zaslan y jejich obstarati tajemnik du a informace k tomu ma potditi ze zapisku ze schtize, ye ktere bylo o zale2itosti to jedn.anb.

Dalsi informace pou2ije z matrienich zazeamit elena.

Jsou pripady, ze nekomu je nage SPIST. v kaidem slove mild, ale neni dobra pro jell() rodinu a to jen proto, ze nedbal a ani ho nenapadlo, aby slovem a skutkem se piieinil v zajmu sve rodiny a odbyl to tim, ie nebude syYm &tem poroueet a at' si delaji, co budou chtit, ai budou pro sebe.

Ve sttedu, dn.e 11. eervence 1945.

Iadovy iketni ma rani tyto.knihy a listiny: Denni kniha k zana§eni vybranYch poplatkil ve schtizich. Ptedpoklada se, 2e aid elen ma, miti kvitameni kni2ku, do ktere fleetni kaklY odvedenY-poplatek potvrdi. Pri kvitovani poplat• nesmi bYti opomenuto datum placeni, obnos a potvrzeni. Poplatek ma.vady bYti zanesen v knize na tu tadku mesice, za kterY jest placeno posledne; to jest na posledni mesic, na ktery placeny obnos vystaei. V denni knize seete fteetni kaldY mesic v§chny polo2ky a soudet ptijmu za cely mesic zanese do dal'Si knihy. To jest kniha pkijmu a vydani. Dalk kniha jest hlavni elenska kniha. V teto ma ka2dY elen jeden list, na kterem jest podrobny fleet poplatkt, to jest fietovanYch poplatku a placenYch, ktere se z denni knihy do teto hlavni knihy ptenaAi a kalde tti mesice se vyfietuji. Dle tohoto vyiletovani se bez obtiL pozna, jak si elen koncem etvrtleti stoji, spravne placeno, ma-li pieplaceno aneb dluhuje-li. Z teto knihy zana'Si fieetni dluhujici anebo pteplacene poplatky na etvrtletni zpravu. To jsou tti knihy pottebne pro ileetniho, k eemu2 ma miti formulate po ruce, dale ' adosti o Vijay na certifikaty. teetnik je nejdulaitejkm a nejzodpovednejMm fitednikem v tadu. On je to, kterY ma nejeastejSi styky a ptime spojeni se v§emi eleny tadu a na nem mnoho zalezi, jak pomer bude stavati mezi tadem a jeho eleny. Kde ftdetnik jest svedomity a kde elenstvo skuteene prsojevuje ziajem o svilj tad a jeho einnost, je to k vSestrannemu prospechu pro celou Jednotu. teetnik vede fzety mezi iadem a eleny; oznameni jejich povinnosti elentim zasila, dluhujici eleny upomina a ve schtizich podava, zpravy o dluhujicich elenech. Na flay tadem povolene a k vyplaceni vystavuje poukazky na pokladnika, ktere s piedsedou podepisuje. Vede fipinY zapis o ptijmu a vydani tadu. Spravne vykonavani povinnosti fieetniho tadu jest velice slo2ita a podrobna prate. eechoslovaci provedou velikou odistu od zbytkii faiismu take v kulturni praci naroda. ✓ nejuigim piimknuti k stare a piece yeene mlade kultuie narodft Sovetskeho svazu, oni obrodi a posili jejich vzdelanost. eeske umeni a deska veda najdou v priklonu k svezim prametrim duchovniho iivota svoetskeho lidu mnoistvi novYch podneta. Velkorysa, technika a 6spegna organisace spoleenosti na zaklade nejgirgi a nejduleittej gi demokracie Sovetskeho svazu musi bYt techoslovakftm vzorem.

C. S. A. darovaly $50,000 -es'. tervenemu Olenstvo bratrske a sesterske podpiirne jednoty, oeskoslovenske spolky v Americe, darovaly Osl. Cervenemu kiizi obnos padesati tisic dolarti na schtizi svolane 6s1. narodni radou v Americe, na ni2 dr. Jan Papanek mluvil o NT Yznamu a vYsledcich porady spojenYch naroda ✓ San Francisku. Odevzda-li nektera krajanska slo2ka v Americe na takovy sk yostnY ucel takovou sumieku jakou je $50,000, pak je to din, jen2 bude zapsan zlatYm pismem navZdy do dejin naroda eeskoslovenskeho a aeskoslovenskYch spoiku v Americe. 6in tento ma nesmirny moralni yYznam pro zminenou jednotu a tato se tak postavila do popredi akce, smefujici k rychle pomoci nacisty olebradenemu lidu osyobozene vlasti.

Fagism je znieen a rozbit, diktatorske jsou v troskich, narody, ktere se daly strhnout nacionalnim gilenstvim, plati Braze sve zloeiny proti lidskosti, misto vidiny svetoveho panstvi se pied nimi objevuje Ma a t yrda, pravda znieeni vlastni kultury, bez /la narod neni narodem. Smrt se pliii troskami mest naroda, ktery stale nettle' Bost mista na slunci a novY iivot bugi v srdcich tech, o nichi sam zpupne ie umirajI, ze jim zbYva nekolik let iivota. Tak se vie zmertilo.

Pulletni schfize nail HI. Uiadovny konala se ve dny 9. a 10. dervence v sidle ye Fayetteville, Tex. Poradatel organu obdrZel pozvani do teto schtize, ne" nasledkem neodkladne prate, je2 . delio pondeika, vydal se do se nahromadi ka Z schtize po draze az v y v 1:15 hod. rano. V ptiStim &isle ptineseme bratrsl:e veejnosti obiirny referat, co se v palletni sch.fizi vykonalo, planovalo do budoucna ei odloZilo do schaze

'ATe sti-edu, dne 11. eervence 1945.

Francouzs14 14. 6ervenee je uoje p_ harodnim svatkem Francie, nYbrt. pamatnYm dnem pro (cele lidstvo. Nebot' Velkou revoluci francouzskou bylo zahajeno nova adobi svetovych dejin.

Od padu Bastilly myelenky svobody, rovnosti a bratrstvi podaly se eifit po celem svete, a celY vYvoj lidstva od one doby je vyplfrovan takYnr bojem o jejich uskuteariovani. Tento boj zdaleka nebyl jate skoneen, jak nejlepe ukazuje tficetileta valka 20. stoleti rozpoutavei se v roku 1914 a teprve v letoenim dubnu v Evrope zatim dobojovand, v Tichomoii boj pokraeuje a nikdo nerntfte ureite stanoviti eas, kdy bude vitezne dokoneen. Bastilla v Parizi padla, ale pak po kratkYch vitastvich osvobozeneho lidu byly staveny nova Bastilly, ty pak byly novYmi atoky svobody zteeeny a boteny, ale zas nova byly postaveny. M do kapitulace Germane cela EvTopa piedstavovala ohromnou Bastillu, v byli vezneni, mueeni, tyrani, vra'±deni a vyssavani ternef veichni evropeti narodove a do dubna 1945 v6den byl straenY zapas o povaleni teto Bastilly, rozsahlejei a obludnejei, net jakou kdy dejiny znaly. K povaleni tohoto Z'alake a mueirny bylo tfeba na hlavu porazit a rozdrtit pangermanske Nemecko, co se armadam Spojencti zdatilo. Pangermanska doktrina, jejim't nejohavnejeim vYplodem byl nacism, vedome vychovavala nemecky narod v odporu a nenavisti proti ideologii (nauka o vyvijeni pojmir) francouzske Revoluce. Goetheovska, veelidska, koncepce (pojem), byla v Nemecku rychle peekonavana, byla apine zatlaeena do malYch kroldkil osamocenYch jednothyca, nemajicich skuteeneho vlivu na duchovni a politicky vYvoj nemeckeho lidu. Zatim co francouzske Revoluce hlasala rovnost veech lidi a veech narodu, Fichte unaeel nemeckou mlada timto ueenim: "Nemecka rasa je rasou nadlidi, Nemci jsou vyvolenYm narodem, za nami jsou barbati." V oitevtenem rozporu s demokratickYmi smery Velke Revoluce Hegel dospel ke zbaneni veemohoucnosti Statu podle pruskeho vzoru. A zatim (co francouzske revoluce v souhlase s revoluci :americkou (obema pfedchazela velka, revoluce 'anglicka, v 17. stoleti) hlasala vladu "lidu, hdem pro lid," Ernst Moritz Arndt, jeho vliv na smYeleni nemeckeho lidu byl po cele generate ohromnSi, prohlaeoval: "Nemci potiebuji velkeho tyrana a vojenskeho genia, ktery by dobyl, ovladl a vyhladil (ostatni) narody."

V hitlerismu se napinilo do .pfieerne npinosti oeekavani hlasatela a vyznavaeti pangermanskYch idealu. Pangermanism veech odstinit spolu s nacismem vedome se staves do odporu a vzpoury proti ideovemu a politickernu odkazu francouzske revoluce, a zamerne vedl nemeckY narod do duchovni, mravni a socialni isolate (osamoceni) od ostatniho sveta, inspirujiciho se z onoho odkazu — a timto ostatnim svetem byly stejne zapadni demokracie jako vYchodni sovety. Rozdrceni pangermanismu veeho druhu a veech barev jevi se proto zakladni nezbytnosti, a to nejen pro Spojene narody, raYbr2 i pro nemecky lid: nebot' jen tak nemecky lid bude schopen, aby se sam vnitfne osvobodil a aby se pak mohl ptipojit k duchovnimu, socialnimu a politickemu spoleeenstvi ostatnich narodir. JinYmi slovy: je nutno, aby se take nemeckY narod pfiklonil k odkazu yelke Revoluce. Ale stejne je nutno, aby verni mu byli a zustavali Spojeni narodove. Nebylo posledni ptidinou poralky Francie, 2e se jeji posledni vedouci tfida ve sve veteine odvratila od duchovniho dedictvi Revoluce nebo zmalornyslnela ye vise v jeji idealy. A rozhodne neni nahodou, ze obnovujici se bojujici Francie derpa svou duchovni a mravni inspiraci prave z tohoto odkazu. Moderni Francie upada nebo sill a mohutni podle toho, odvraci-li se od sve mocne jakobinske tradici snoubi se v jedineenou ideovou jednotu m.ohutnY, k nejveteim obetem pohotovy lidovY patriotisni, hrdy na velikost a celou slavnou minulost vlastniho naroda, a horouci vira ve veelidske idealy svobody, rovnosti a bratrstvi, jako i plamenne odhodlani k jejich uskuteeriovani. Francie zachranila zazraane Jeanne d' Arc, ktera z lidu vzeela. Fracii zazraene zachra,nili prod pfesile cele spojene Evropy jakobini, ktefi dovedli zmobilisovati lid — Francii k nove she a mohutnosti svetove velmoci pozved-

VtSTNiK nouti, kteii budou uniet zmobilisovat nevyeerpatelne energie francouzske lidove demokracie.

Ale i vgechen ostatni svet jedine tehdy mute doufat v zaji gteni miru a socialni prosperity, bude-li -creme a oddane usilovat o uskuteenovani velkYch demokratickYch idealu, o ktere se ye svete, mezi narody a uvniti narodu bojuje od 14. aervence 1789. Ptitomne jde o to, aby vojenske vitastvi Spojenca bylo zajleteno take bezpednYm vitastvim politickS7m. A toho nelze dosahnout jinak net zajietenim opravdove demokracie podle idealu velkYch revoluci anglicke, americke a francouzske, jim piedchazela revoluce deske se svYm pavodnim pojetim duchovniho a socialniho bratrstvi. Opravdova demokracie spoeiva v trete k svobod y a k vnefei, ale i vnitrni nezavislosti rovnopravnYch narodu, vzajemne na sobe zavislYch tesnou spolupraci politickou a hospodatskou. Opravdova, demokracie znamena, aby heslo "vlada lidu dem pro lid" nezastala prazdnym slovem, nybrz se stalo veude u veech narodil 2ivou a plnou skuteenosti. Opravdova demokracie je tam, kde se poctive a vytrvale bez jakYchkoli vyhrad a postrannich amysla usiluje o stale uskuteeriovani i svobody i rovnosti i bratrstvi mezi narody a uvniti. narodu. • Od nynejgka lze povaiovat odvekSr zipas, ktery eesky lid vedl o sve narodni byti i o svou narodni nezavislost za vitezne skoneenjr. skoslovenske republice je oteviena svobodna, cesta k rozvoji a rozkvetu.

Cestou necestou. V genarodni sbirka gatstva dosahla pine sveho cite na zaklade hlateni 6,928 z celkoveho poetu 7,279 pfedsedn mistnich sberacich vYborn. Sebrano bylo celkem 150,366,014 Tiber eatstva, obuvi a la2koveho pradla.

Dalei zpravy o vYsledcich sbirek dochazeji dentak2e koneena eislice hodne pfevYei eislici oznamenou. — Podle zpravy velitelstvi spojeneckYch expedienich sbora v Patizi bylo psi skonCeni evropske \Talky v moci spojenca na zapade 7,617,794 nemeckYch valeenYch zajatcii a odzbrojeneho vojenskeho personalu, z &ha 4,209,000 bylo ye vezenskYch taborech v dobe rte.mecke kapitulace. K tomu asi 1,400,000 Nemcn bylo zabito nebo face zraneno v bojich na zapadni front& — Zastupci Slovakt v Rumunsku sidlicich, jich2 je tam 60 70 tisic, pfijeli do Bratislavy se 2adosti, aby se mohli pfestehovat do Slovenska. Oleni Slovenskeho narodniho vYbora ujistili delegaty, 2e jest pfanim slovenskeho vYboru, aby veichni Slovaci v zahranidi zijici vratili se do vlasti a 2e brzy budou vydana pravidla pro usnadneni repatriate a noveho usidleni veech slovenskYch pkisluenika, v zahranidi 2ijicich, kteii touti po navratu do vlasti. — Oasteena demobilisace brannSrch sbora v Oeskoslovensku naiizena byla ministrem narodni obrany. Osoby v prvni a druhe reserve, zmobilisovane ministerstvem narodni obrany anebo mistnimi narodnimi vYbory, vrati se do obeanskeho 2ivota a jenom elenove pravidelnych brannYch sbort bez zietele na vek, kterYch je nalehava potieba, jako' i osoby, kter y zastanou dobrovolne v einne slugbe v pfechodne dobe, ponecbany budou k dark branne povinnosti. — Soud s valanYmi zloeinci konan bude jeete v late a bude asi hromadne pfelieeni s hlavnimi nacistickYmi vojenskYmi a politickYmi pohlavary, zodpovednYmi za eetne zloeiny valeene.

Planem SpojenYch state jest postaviti obvinene pied vojenskY tribunal, v kteremi kahla, z hlavnich velmoci byla by zastoupena jednim anebo dvema soudci. Pro zastoupeni malYch narodu neni ueineno '2adneho ustanoveni a take dosud nebylo rozhodnuto, v kterem me, ste pkelieeni se bude konati. — Dne 5. eervence uspokadan byl die hlateni pra'tskeho rozhlasu mohutnY veeslovansky den v Devine, historicky pamatnem miste pfi stoku feky Moravy a Dunaje na Slovensku. — Tabor lidu na Bile hole svolan byj dne 1. eervence Narodnim vYborem, Sdraenim eeskYch sedlakti a jinYmi narodnimi a oblastnimi organisacemi k vyhlazeni da.sledka hitvy na Bile hofe a k manifestaci vitastvi historick y spravedinosti, jak vyjadfena byla presidentovym vYnosem o nova pozemkoye reform.e. Nespoeetne zastupy lidu shroma2dily se na historickem bojieti, kde pied vice jak 300 lety v bitve jen nekolik hodin trvajici ztra-

a

Strana 9. tili oechove netoliko svoji samostatnost, riStrZ byli i na iadu pokoleni otebraeeni. Po bitve teto skoro tti Ctvrtiny pfidy eeskeho kralovstvi byly Ceske glechte zkonfiskovany a zadachrovany Nemcnin a cizim valeenYm dobrodruham, kteii lid zotroeili a vyssavali skoro tii dalgi stoleti. — Vlada Csl. republiky zabavila vice jak 270,000 zemedelskYch usedlosti a podnika, jet' byly v drZebnosti Yemen., zaprodanca a zradcti. Mezi zabavenYmi zemedelskYmi majetky byly i polnosti a panstvi nemeckYch far a klagterti, jet v nekterYch krajich zabiraly nejlepei pole, luka a lesy. Usedlosti, podlehnuvei konfiskaci jsou hlavne v pohranienim azemi a jejich rozloha jest Odhadovana na 6,240,000 akru. Pied tim provedeno bylo zabaveni pady Nemcfim a zradcam na flame na Morava. Majetek konfiskovanY pfechazi do vlastnictvi Csl. statu a posti2enYm ponechan jen majetek osbbni, za polnosti, lesy, zatizeni a dobytek nedostane se jim Z'adne nahrady.

V 0 NAS — SLOVANECH. Nage slovanske vzplanuti je jako slamnenSi oheri — vybu gi rychle, ale opet rychle zajde.

Tuto slabost nam vytYkaji veichni neslovangti pozorovatele. Tuto slabost poznaji i Nemci, a proto na nas hledi jako na 2ivoeichy, ktefi mezi sebou nemohou svorne it a mezi kterYmi vladne pokoj, jen kdy' jsou nuceni poslouchat tits nadvladu. Mame proti jednotnosti Slovaml velike pfeka,e'ky.

Jedna spoeiva v torn, 2e mame svoje velmi radi — lneme na rodovYch maliekostech, malichernostech — v tom vidime sami sebe, svou sveraznost. Tuto sveraznost veak nedovedeme uhajit proti cizimu — ktereho kuitura a vyspelost setae tu natl. Ustupujeme vaei neslovanum, ponemehjeme si jmena. Dovedeme easto i pomahati nepfatelam Slovanstva, kdy t. . nam nekdo poeepta, 2e nas vlastni slovanskY bratr chce ublizit naeemu sverazu, tomu, co myslime, je jen a jen naee.

Toto se ukazalo po roku 1918, kdy' povstalo Polsko, 6eskoslovensko, Jugoslavie. Zde byly ramie ratolesti slovanskeho kmene, spojene po strance rodove. Veimneme si jejich vnittnich nepokoja behem tech 20 roku, kter y jim Nemci popfali. Ale fekni nekteremu z tech raznych Slovana, 2e neni dobrYm Slovanem — Nemce a Mad'ara se boji, proti nim neni schopnY vyvinouti vzdor a proto si wadi nemu "dovoluje."

Mezislovanske vzajemne podnecovani je druhou pfekaftou v testa uptimnemu sblaeni. Jestli je na svete asi 150 milionn Rusa, 25 milionu Polak:11, 10 miliontr Oechoslovaka, 15 milio5 milionn Bulhara — tak musinu me si uvedomit, kde bude 15 Rust, tam budou jen 3 Polaci, jeden Oechoslovak, jeden Jihoslovan. Pak bychom men vzajemnY pome'r mezislovanskY. Je to smutne, jen v nejhoreich dobach se navzajem poznavame. Vyhledavame se, jen kdy' nam potadne nabili, a potom v ubohem stavu hledame mezi sebou vzajemnou pomoc.

Pozname se jen jako ubaaci. Jsou rtizno, tvrzeni, kde zaealo obrozeni slovanskeho uvedomeni. Fakt jest, 2e tuna po bratrskem obejmuti ady zaeina, u toho maleho, anebo ubiteho, kteNate navetevy. Minuleho ate* zrovna pfi expedici Vestniku zastavil se ye West syn Miror slay Moueka, inspektor u Braniff Airways v Dallas. Spoleenost ho do San Antonio, Tex. a Miroslav zavezee man2elku s dvema detmi k jejim rodietim do Tyler, Tex. jel na nova pasobiete sam, aby pro svoji roinu nalezl vhodne obydli, co v pkitomne dobe je vac ye velkYch mestech dosti taka. Letecka doprava pasa2era je dle sdeleni Slavy ptitomne pro obydelne obCany skoro nedosalitelna, vy2aduje se pfednostni narok k deli testa po kontinentu Unie a ten maji toliko osoby v akednim poslani. Kratieka, naveteva stareiho syna nas zajiste velmi potaila. — V sobotu vaer zastavili tu bratti z Hl. tlfadovny Ed. L. Marek a John F. Chupick, aby u pkibuznYch "slain" bratra aeetnika Raym. UrbanovskYho a jeho man'ielku.

Mistopfedseda s tajemnikem pokraeovali pak v testa na sever; v nedeli podileli se na vYroeni slavnosti fadu cis. 154. ye Fort Worh, Tex. a cestou dome znovu se zastavili ve West, aby dvojici UrbanovskYch dovezli do Fayetteville.

I

0 10

11

• II II

0

1

1

,

III 00 I, II I •

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS 11111111DEMIffilltid 1

❑ 0 0 01 lb Mb 00.004

dire 11, Cervence 1945.

VESTN/K

Strana 10.

io

1

,11

(I .1!u,.

0

Eyewitness Tells How Lidice Was Destroyed Seaghan Maynes, Reuter correspondent sent the following story from Lidice, Czechoslovakia: A Czech woman stood on the scattered small stones of what used to be a village church today and told for the first time an eyewitness story of the Nazi destruction of the Czech mining village of Lidice.

Anna Stkibrna. who lived in the neighboring village of Makottasy, pointed out places in a stretch of cornfield where 111 houses and a village school had once stood before German vengeance completely destroyed them.

There was nothing now except stone rubble.

In the hot sun, a flock of sheep herded by a shepherd and his dog, grazed in the field which was once the main street.

In the middle of the cornfield stands a roped-off shrine. At its foot is the inscription, in Czech and Russian, "Here lie the bodies of the citizens of Lidice, murdered by the German occupants." It is flanked by Russian and Czech flags.

It was testament to the vengeance exacted by the Nazis following the assassination of Reinhardt Heydrich, "butcher of Prague." It was only today too, that the three-year old mystery of Heydrich's death was cleared up.

The men who ended his life were Allied parachutists, three brave Czechs, who volunteered for a suicide mission to rid their country of Heydrich's reign of terror.

On a night in May, 1942, they jumped from a British plane over the Prague area. Members of the Czechoslovak brigade in London, they had one job — to get Heydrich, "protector of Bohemia and Moravia."

Making their way into the capital in civilian clothing, they checked the hangman's movements and on May 27 laid an ambush at a road bend in the suburb of Libel.

It was when Heydrich's car slowed at the bend that they opened up with Sten guns and grenades. They killed the driver and a Gestapo man in the car and they wounded Heydrich who died a few days later in a hospital.

The parachutists got away on bicycles and hid in the crypt of a small church in the city.

While Heydrich lay dying, the Gestapo arrested and executed scores of families. They tortured hundreds of people for information. One finally broke down and revealed the parachutists' hiding place.

Gestapo and SS (Elite Guard) men surrounded the church and one by one, the three Czechs died fighting. These men are still unnamed.

Meanwhile, a few miles north of Prague in the little villege of Lidice, the Germans on June 10 poured into the village and for three terror-filled days and nights wiped out the tiny town and its people.

• The story, as told by Anna Stfibrna, whose relatives died in the massacre follows: "The week after Heydrich was shot the Germans drove into Lidice. All night. I could hear the engines of German cars coming and then at 4 o'clock in the morning guns began shooting. The Germans had six big guns on a hill overlooking Lidice, but small guns were firing quickly in the village and people were running and falling.

"All the people — there were 660 in Lidice — had been dragged froth their beds and the men were marched toward the cemetery on the bill.

II• I

m

r

II

0.

,.

•,. 0 0 00 fin 110 11

01

VESTN1 101•10,011111 0111000,0

There were 187 men, and they were killed in the cemetery by machine guns.

"The shooting went on until 8 o'clock in the morning. At 7:30, the mayor's house was set on fire. Soldiers ran through the street with torches, setting fire to other houses and then the big guns began shooting.

• • "Lidice burned three days and nights and the Germans were there to keep us away. When the people of my village tried to reach the oemetery where the men Of Lidice were dying, the Germans shot at them. Women and children had been locked in the schoolhouse while the men were shot and later they were taken away to concentration camps.

"At the end of three days, the -Germans brought many Jews from the camp at Terezin, north of Prague, and made them dig graves for the bodies of the men in the cemetery who had been stripped naked and shot ih rows Of 10, "The Jew4 were also made to tear down and smash up every stone left standing in Lidice — until the village disappeared into the ground." * * * Pointing to the stump of a tree, sawed off close to the ground, she said: "That was a fir tree outside the church and these little stones are from the church."

Col. Gen. Kurt Daluege, who took over when Heydrich died, ordered the massacre of Lidice.

NEW LAND REFORM ANNOUNCED

The agrarian reform agreement, reached by the Czechoslovak government on April 5, 1045 at Kogice, and providing for the "wresting of all land from the German and Hungarian gentry," will extend to the entire territory of the republic, the Prague radio Said in a recent broadcast recorded for OWI by the Federal COlnintiniCation Commission.

i1,1 It*. ,it/

1

It

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday. maamaainuiemtnonumummar

Germany's Prelude To War

By Mildred Seydell in "The Women", "When a German woman is not in the kitchen she is having a baby." That was what was being said in August 1938 about women of Germany outside their country. But conditions in Germany at that time were changing. Germany was teeming with women lawyers, eke cutives, doctors. They got their chance because they were needed to fill places vacated by a stroke of Hitler's pen which eliminated Jews from active participation in Germany's affairs.

In one day 1500 Jewish doctors were forced to stop practicing. Women in the medical profession suddenly found themselves in great demand. Instead of having babies they began to treat them, instead of cooking food they began to tare the ills from eating; "German women," the report went, "use no cosmetics." One American newspaper article said, "Why, one woman who dared powder her nose on a German train was grossly insulted!"

So I left my make-up kit back home when Starting to Germany.

But on my first evening in a night club in Berlin, where I had gone to get a story, I was conspicious with a soaped scrubbed face and no paint. The majority of German socialites, it seemed, had followed the Jean Harlow platinum blonde style — as Mrs. Zander in the picture — and had been generous with lipstick.

True, the feminine Nazis were leaving their faces as God made 'em, but only one-third of the German people, I was told at that time, belonged to the party.

At Hitler's commarirl, women's organizations combined. I went to the headquarters iii Berlin and found the organization numbered twelve million. The organization was departmentalized and information could be found in its files and publications about every phase of life that concerned women. There were also lectures and practical demonstrations of household economics. In Berlin there was a "Bride's House" where a girl, contemplating matrimony, for a small sum, could live for six months and be taught everything necessary to make an efficient housewife and mother.

Under the provisions of the agreement, a national land fund will be established, which will consist of 'all land, buildings, livestock and implements formerly belonging to the German and Hungarian gentry or large estate owners irrespective of their citizenship, or to citizens of enemy countries, particularly of Germany and Hungary, or to Czechoslovak citizens of German or Hungarian nationality who actively assisted in the dismemberment and occupation of Czechoslovakia, and of citizens who betrayed the nation by actively supporting the occupation forces," the broadcast related, adding that the agreement also provides for the confiscation of "joint stock companies and other associations administered by German or Hungarian nationals, or collaborators of the occupation forces,"

When a man married, willy-nilly, his salary increased and for every child he gOt that much more, the amount necessary for its Care. His employer could not dismiss him and hire a bachelor — that was against Hitler's regulations. If employers could not run their businesses according to these regulations — simple — the government took the business.

All of these estates and holdings will be confiscated by the state without compensation," the broadcast declared, and their temporary administration will be entrusted to regional committees until a distribution method is perfected which will "allocate agricultural land in Bohemia and Moravia to Czechs, and land in 819114104 to §19 174. 440 Vicr?ifliP41,§," In the distAution of land, the broadcast Said, "preference will be given to small farmers and farm laborers whg had distinguished themselves in the stru ggle for national liberation."

"For land given in full ownership to the farmers, the payment must not exceed the value of the average harvest of one to two years and actual payment will be spread over a period up to fifteen years."

All of the p ayments received by the land fund, the broadcast indicated, will be used for p urposes of furthering agricultural research and development.

Only Hitler could stay in single bliss without disapproval from the Nazis. Marriage was encouraged and bachelors were decidedly" looked upon askance much as a community looks; upon the young man who neglects to do .11/0 military duty.

V Tahoka, Texas.

Dear Vestnik Readerg, Since it is slowly raining here, and that gives me a little spare time, I made up nay mind to drop few lines to our Vestnik. personally I love, to read the letters that are published in the Vestnik.

I am a girl 14 years of age, I go to the Tahoka School. I have two brothers in Uncle Sam's service. Bill and Edd. Edd. is somewhere in Gerinany. Bill is in Washin gton. I would like very much to see them at home. My hobby is collectin g snapshots.

Lois MakovSi. Your reader,.

Ve sttedu, dne 11. e..eivenee 1945.

CIIINS UP What to keep — what to discard? That's the question! And it is as important a question as to be or not tb be. There are two extremes.

Those who keep everything — letters, clothes, souvenirs, old paper, magazines. They simply can't throw away or give away a thing. They hide it away and clutter up their homes and have so much that they can't profit by any of it. These things, dust laden, take up space, and do no one any good. These, folks, the keepers, usually hang on too to their prejudices. They can no more celar their minds of debris than they can their houses. In their homes they are cramped for clean living and in their minds from clean thinking Dust on their possessions, and dust on their thoughts!

Then there are the extremist who keep nothing. Who have no treasured little pile of letters tied with blue ribbons, no last year clothes and old family furniture, no souvenirs from special gift days and trips, no clippings from magazines or papers, no old pictures of family and friends. These are folks who, as a rule, keep little in their minds; who have no deep roots in the past, who live from day to day without reflection on the yesteryears. They are like unto the airplant and do not produce the beauty and fragrance of plants that reach down, plants with roots like roses.

The well balanced person, that lives a vigorous, strong life, is he who knows what to keep and what to discard!

V 75 PERCENT OF gKODA MUNITION WORKS 'DESTROYED Henry Bradley, correspondent of the Overseas News Agency, reports from Plzen that, while fatalities were few during the last air attack on the great 8koda Munition Works in Plzen by the U.S.A. air forces, material damage was enormous.

It is estimated that seventy-five percent of the works, including the most vital parts of its vast system, was levelled by the blockbusters.

Among the buildings that fell apart, like so many houses of cards, were the electric powerstation, the huge Gun-shops for medium and heavy artillery, the mammoth steel foundry, and the new locomotive plant.

The main administrative building was reduced to little more than dust. The ensuing fire made ashes of all the blue-prints and the records.

Of the 30,000 workers and the 6,000 in administrative posts during the peak of production, there remain today only 12,000. Most of these are still struggling to gain access to the toppled and collapsed building units. The chief handicap is that the electric power is unavailable for the machinery required to clear away the incredible debris. Men working alone can make scarcely a dent in the mountainous rubble and the twisted steel girders.

It is estimated that it will take three months to repair the power station alone. Once that is done, work can be resumed in the old locomotive shops and the rolling-stock plants, which are the only 8koda sections that are standing.

This is a particularly fortunate circumstance since those two manufacturing establishments are of paramount importance in the reconstruction of Czechoslovakia.

V Temple, Texas.

It is already quite a while since I have written to this dear paper, so tonite I will spare a few moments and write a few lines. Come on you boys and girls from Temple, Texas start writing. I didn't see any letters written from here in the Vestnik. Also you soldiers, sailors and marines, why don't you write, your letters are very interesting to read. Today it is raining again. Gosh! looks like it wants to rain all the time. We have a lot of cotton to chop and the grass will be really waving at a person when he passes the field. Thanks to the editor for publishing my last letter. Well I-must close and leave space for others. So till next time, so long everybody and good 1.11c*, A readers Juniva Bartek,

VESTNIK A NEW GERMANY IN A NEW EUROPE Dr. August Weber was for many years a member of the Reichstag. He entered it in 1906 and belonged successively to the National Liberal Democrat and State Parties; after 1917 he was a member of the Reich Economic Council as well as the Reichstag, and he later became chairman of the German State Party.

His book, A New Germany in a New Europe, is an extremely interesting and remarkable, not to say dangerous, work. It begins with a short description of political development in Germany since Bismarck. He states, quite correctly, that the Reichstag never had a democratic majority. He then describes German administration and economy before Hitler in an expert manner. The failure of the Weimar Republic is explained by the lack of outstanding personalities, especially those with democratic views, and to the multiplication of small parties in Germany. Surprisingly enough, the Versailles Treaty is also held responsible. Weber speaks of the burden of reparations and of the absence of any constructive idea of co-operation among the European nations in the Versailles Treaty. His statement that democracy in Germany was already dead in 1931 is important.

Weber next -deals with the immediate problems which will face the Allied occupation authorities in Germany, and makes a number of suggestions. He discusses the framing of a new constitution, a new financial and economic settlement, and a new basis for agriculture. He sees the new Germany as an centralized unit consisting of 12 federal states, Prussia being split up into its component provinces, with a two-chamber system, the Reichstag and a Reich Economic Council, and with a Reich Government and a President of the Reich at its head. Even though this proposal envisages more far-reaching autonomy for the states and cities, the whole thing would only be more or less a new edition of the Weimar Republic, in which the states would have the character of provinces of the Reich.

For this new Germany Weber demands the restoration of the old German frontiers of 1938, including the Saar territory. Moreover, one of the provinces is to be formed of East Prussia, Danzig and West Prussia. It results from this that what Weber wants is not the frontier of the Weimar Republic including the Saar, but including the former Polish corridor as well.

He suggests giving the Poles Memel instead and exchanging the Germans settled in the Memel for Poles settled in the corridor. Otherwise he is sharply opposed to any transfer of populations, and declares that the uprooting of Germans from Czechoslovakia would be contrary to the Atlantic Charter. Weber has not yet grasped the fact that this Charter does not apply to the Germans. He also opposes the transfer of Germans from other districts in the east of Germany. Germany, he says, would not be able to support the population thus transferred to her territory, and such action would cause economic chaos in Europe.

He is definitely opposed to any cession of German territory. There is a clear threat of a war of revenge in his words: "Such an amputation of German territory in favor of Poland would perpetuate the conflict between the two countries, and this would inevitably lead to an eventual explosion." And in another place: "There can be no doubt that drastic cession of German territory to neighboring States could not bring lasting peace to Europe.

Germany without East Prussia and without the Rhine province would be incapable of continuing as a living entity . . . " The author will not see that the proposed cession of territory are expressly intended to give security to the other nations of Europe and thus to serve the cause of peace. He is patently opposed to the Moscow declaration on the independence of Austria, for he considers that Austria must seek a Union in one direction or another. We, on the other hand, believe that the new Austria will at last live in a free and independent life as an Austrian 1p,g0nal state in close

Strana 11. friendship with her Slav neighbors and without any form of Anschcluss. The concluding chapter of the book sets forth the principles of a Federal Europe, a European League of Nations with a joint military organisation of the European countries. In Weber's view Germany should not merely be a member of this Federal Europe but should play an important part in it. But the new Europe is not going to be built up by Hitler or Bismarck, but by the free peoples of Europe, liberated from Prussian and German imperialism in all its forms. These peoples will allot to Germany the part that she must play: expiation, reparation and re-education.

V THE NEXT SALE One of the simplest, easiest ways of creating the next sale is often completely overlooked by some representatiies when they fail to secure one or more prospects from the person to whom they have just sold an insurance contract.

A certain leading producer is of the opinion that he is definitely underpaid whenever he fails to secure prospects from his new client.

He believes a representative should say the following to himself : "This commission looks big — but I will be cheating myself if I do not strike while the iron is hot, and get names of several prospects from this client."

There isn't any mystery as to why some representatives always have a long list of prospects while others are wondering where to go next. The answer is that some always ask for and get new leads, but others just overlook this fundamental requisite.

There is a good reason while a person should be glad to suggest certain friends and relatives as likely insurance prospects, and no reason for him to feel offended.

To get full pay for services rendered to your clients, be certain to obtain your share of preferred leads, resulting in automatic future sales.

V Austria, Europe.

The last time I wrote to the Vestnik I was taking basic training back in good old Texas.

I came overseas in January and got in with the 42nd Division and went in to combat February 19th. I was in a machine gun squadron. The boys I was with were a swell bunch of boys. We have seen combat together until the 25th of April. We were having a little fun shooting at the German S.S. troops and all of a sudden they got all four of us with a mortar round.

But none was killed. .I was hit in the leg. We were put in the hospital and then after two days in the hospital, they put me on a airplane and flew me to Les Mans, France, and there I was put in a nice hospital. I sure did like it there. I stayed there until I got well. On my way back to the outfit I stayed in Paris three days and had a nice time. I got back to the outfit a week ago and I was glad to be back with the boys. We are in Austria and here we are in a nice Country. They tell us that the 42.

Division is going to stay in Austria a long time. It will be a long time before we see home.

We don't do much of anything, just play ball, boat riding, fishing, swimming and some training. I will have to bring this letter to an end, as it's getting late. If any of you would like to write me I would be very glad to answer all letters.

Pfc. August Ermis, 38632718 Co. B. 232 Inf APO. 411, c. o. P. M. New York, N. Y. V There is no present lumber production difficulty which cannot be dissipated promptly by return to peace, say the lumber men.

V From 50 to 60 percent of lumber being produced is going into direct war use, and 'an additional 25 per cent into indirect war uses.

V Draftee: Why is the Sarge always picking holes in everything I do?"

Corporal: "Because he knows you came here to be drilled."

VESTNiK

Strana 12.

Progressive Czech Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26th Street, Chicago 23, Ill. VI. SPECIAL PHONETIC NOTES 1. In Czech, a final consonant or a consonant preceding another loses its sound (becomes voiceless) : b sounds like p; v, like f; z, like §; d, like t; d' like t'.

Voiced consonants are: b, v, z, h, t, d, and d'.

Voiceless: p, f, s, eh, g, t, t', and k.

Examples: zub (tooth) kov (metal) obraz (picture) kruh (circle) nnz (knife) soused (neighbor) lod' (boat) lebka (skull) polevka (soup) ukazka (showing; sample)

—zu pry —kovy —obrazy —kruhy —noie —sousede —lodi lehky (light) tuika (pencil) podkova (horse-shoe) lod'ka (small boat)

2. It must be noticed that when a voiceless consonant precedes a voiced consonant the voiceless consonant becomes voiced and vice versa: Examples:

7 MI=

The voiceless k sounds like g before d which is voiced: kdo (who) nikdo (nobody) kde (where)

kdy (when) nikdy (never) nikde (nowhere)

The voiceless s sounds like z before h or b both of which are voiced: shoda (agreement) sbirka (collection) s bratrem (with a brother) sbor (chorus) The voice i sounds like g before s which is voiceless: ufgi (narrower) draZSi (dearer) nisi (lower) The voiced v sounds like f before 'S or k both of which are voiceless: vge (everything) ftude (everywhere)

div-ka (girl) v kapse (in a pocket)

VII. ACCENT I. The accent is always on the first syllable: ta'-bu-le, 2. In the word of more than three syllables, there is a secondary accent on the third syllable: mi'-lo-va'-ti, 3. A preposition of one syllable takes the accent of the noun or adjective which it precedes: ye' 6ko-le, na' ve-li-kem sto-le, do' koste-la.

VIII. SYLLABLES A syllable must always have a vowel, a diphthong, or one of the semi-vowels I or r: pes (vowel e), proud (diphthong ou), krk (semivowel r).

IX. DIVISION OF SYLLABLES 1. One consonant between two vowels goes with the next syllable: He-le-na, ru-ka.

2. Two consonants between two vowels are divided: mat-ka, ve-ver-ka, ses-tra, pro-chazka, praz-dni-ny.

3. In compound words the prepositional element is separated from the main words: nesu (I carry); pii-ne-su (I shall bring).

X.-, z.. ARTICLES There are no definite or indefinite articles in Czech. Mam kaba.t means either "I have a coat" or "I have the coat."

CHILD WELFARE IN CZECHOSLOVAKIA Dr. Ungarova, speaking on this subject at Dr. Ungarove., speaking on this subject at the pre-war Czechoslovak organization of childwelfare institutions, clinics, nurseries, etc. She showed how the State provided for the needs of normal children, and for those handicapped by disease or other adverse circumstances.

The welfare centres, concerned with prevention as well as cure, were spread over the whole country. Doctors and social workers were available to provide mothers with any help and advice that might be needed, and it was part of their job to ensure that every baby born in the country was properly cared for.

The insurance of every worker and his family meant that the services of a children's specialist were provided free for every child up to the age of one year. After that only the fees of a General Practitioner were provided, but parents could add the difference and employ a children's specialist if they wished. There were also special hospitals for children, and special ones for babies. There were antenatal clinics in the obsteric departments of hospitals. In'towns most women went to maternity homes or hospitals for the birth of their children.

These questions and answers following the lecture may also interest readers.

Q. Is dried milk used?

A. Not as much as here. In special cases it is used for children who are ill.

Q. What is the difference in the way of dresing babies?

A. They do not wear woollies next to the skin. For one thing, linen or cotton next the skin hardens them better; for another, houses in Czechoslovakia are well heated, so that indoors the baby would not be too hot in woollies.

We put them into woollen jackets or cardigans which can easily be taken off. Out-of-doors, in winter, we put them into sleeping-bags, often fur-lined.

Q. What kind of bedding is used?

A. In summer, blankets with cases buttoned on; in winter, eiderdowns in cases.

V HOBBIES HELP TO HAPPINESS

By Joyce Cobb War lead, like gold, is where you find it. It has been our hobby for the last seventeen years to look for the little pellets fired during the War Between the States. And it's not as easy as it sounds. After you find a site where shots were exchanged it requires an eagle eye to spot a bullet among leaves, stones, acorns, hickory nuts, etc.

The accidental birth of our hobby was in 1927 when we bought our home in a new subdivision in the southwest section of the "Gone With the Wind" city. One day while digging in my flower garden, I uncovered what I thought was a marble but decided it was too heavy for that. My husband pronounced it the circular shot known as a Confederate "minnie ball."

As time went by I found more pieces of ammunition here and there. When our chidren became old enough to take interest in our hobby, they, too, joined in the search. By this time we knew we had settled on or near a "hot spot" during the War Between the States.

Some time later we discovered the old Ezra Church battlefield about a mile from our home.

On Sunday afternoons a-hunting for bullets we go ... out to the breastwork area where one of the bloodiest battles around Atlanta was fought. Sometimes we find as many as eight bullets on one of these trips. We have returned empty-handed on a few occasions.

Today our collection of bullets and "minnie balls" numbers 107 pieces. There are collections such as ours now on display in Atlanta's Cyclorama building where the world famous panorama painting of the Battle of Atlanta is housed The Cyclorama's various collections from the battles of Atlanta, Peachtree Creek, Ezra Church and Kennesaw Mountain total 261 bullets . . . the best I could count.

On the Ezra Church breastworks we have also found three buttons from the uniform of a Federal soldier. Since the buttons were found

Ve sticedu, dnc 11. . ..ervenee 1945. so near each other we have arrived at, the conclusion that the Northerner either left his coat behind in the rush or some sharp-shooting Confederate clipped them off with his trusty musket.

Considering the fact that I have no use for guns and shooting, I've often wondered why I have become so wrapped up in this hobby. Well, I suppose the little matter of pride in the family is partly responsible. The Cobb name is prominently woven into Georgia's Confederate history. Howell Cobb was secretary of the treasury tinder President Buchanan, but resigned to urge secession of the Southern states. He also held a Confederate military commission during the war. Thomas R. R. Cobb was elected to the Confederate Congress. After entering the Confederate Army, he commanded Cobb's Georgia Legion at the Battle of Fredericksburg, Va. And William Cobb, according to Mr. Wilbur Kurtz, historian and assistant in filming "Gone With the Wind," was one of the guides who lead the Confederate Generals into line for the Battle of Atlanta. The story goes like this: The wilderness around Atlanta was unknown to the Confederate leaders and though they knew the Federal position -they were forced to seek guides who knew the country and its indifferent roads. Cobb agreed to serve and was assigned to lead General Cleburne and his division. And the rest is more history than I care to go into at this time.

Then, too, our hobby is lots of fun and good exercise even if we do have to strain our eyes and keep our backs a little bent.

V FIELD MEN AND WIVES A. wife's interest and co-operation can be of inestimable value in helping her husband attain real success in life insurance selling. In the first place, her encouragement when things are a little on the dark side will nine times out of ten be just what is needed to get him started on some new prospecting angles. Even when there is no slum, her constant interest will help him maintain steady production. But there are even more tangible ways that she can be of help, says N. K. Neprud, Superintendent of Agencies of the Lutheran Brotherhood. He continues: She comes in contact with a number of people through her social activities, people her husband possibly never sees. In the course of conversations, she hears many names connected with such important events as births, graduations, engagements, marriages and a host of others. Her interest in her husband's work will prompt her to make a mental note of all such data and relay it to him on her return home. Ladies Aid societies, Sunday School work, Guild activities, Young Peoples societies, Circle meetings, sewing clubs — these contacts can all be capitalized by the wife for her husband's business subconsciously in mind when she reads the daily newspapers and names will have more than mere news value — they will become insurance prospects.

There is another side to the matter, however, the agent must be sure that he is doing his part to win his wife's cooperation. One agent complained that he could do a lot more work if his wife symphatized with what he was trying to do and if she were interested in his work.

Perhaps he had not done anything to earn her sympathy and co-operation. Did he ever help her to see the humanitarian side of insurance?

Did he ever take the time to show .her what life insurance means in the lives of men, women and children? These angles play an even larger part with women than they do with men. If ,an agent's wife is not an earnest helpmate to him in his work, it may be because her husband never has given her a true understanding of his business.

Therefore, make every effort to do your part in conveying to your wife the meaning of life insurance; show her by examples from your own selling what it means to a family when the breadwinner dies and leaves his family protected and cared fo-c through life insurance — or to an elder couple who can enjoy independent living after retirement.

Ve sti. eda, cine 11. 6ervence 1945.

h ourraiske Otakar 8etko.

0 krill, kterY chodil na houby Byl jednou jeden mladY kral. A jak tak bYvaji takovi kralici rozmarni usmyslil si, pfijde sbirat houby. Dvotane byli velmi neSt'astni pro tento napad, protole ve dvornim ceremonielu nebylo o sic:rani hub ani slova, ale musili poslechnout. Byl tedy vybran pro krale malt' lesik, kterY na rychlo upravili jako park, nadelali v nem krasne, Zlutym piskem posypane cestieky a pod kaZdY druhY strom byly pill hodiny pied kralovYm pitezdem posazeny do mechu nejkrasnejSi ktemendee, pekne odistene a naprosto zdrave. Celt' lesik byl obkliden regimentem kralovske gardy. Kral Sel po cestiece a ukazoval jen hilleiekou sluham pod stromy, kde maji odtiznout htby, a kladl je pak vlastnoruene do zlateho koS'e, kterY nesl nejvySSi kralovskY houbai, col byla hodnost k tomuto konci zvlaSt' ztizend a udelena statiekemu, zasloutilemu hrabeti. VSichni dvotane se podivovali Stesti a znamenitemu zraku krale, ktery jen zatil radosti.

Tu mu nahodou upadla hillka, pro niZ 'se radii sam shYbnout. PM torn spattil u testy malt' htibeeek, kterY tam nebyl schvalne zasazen, nybr2 sam vyrostl a pki eisteni lesa ho ptehledli. Kral vytahl vlastni rukou nou houbfeku ze zeme a ptal se vydeS'enych dvotana, co to je. VSichni volaji, ze to je praSivka. Jedine nejvyaSi kralovskY houbat I zeptal se kral te2 jeho, •cote to je. A tu statioky hrabe odvetil, ze to je hdluba stejna jako vaechny ostatni, ktere ma, v koSiku. Kral tomu nechtel vent, a tu se statec ptiznal, jak byl les pro krale zvlaSte upraven. Kral se straS'live rozzlobil a porueil ihned povesiti na smrku, pod nim2 nalezl malt' htibek — nejvyS'Siho kralovskeho houbate.

A v'Sichni dvotand velebili moudrost kralovu, nebot' kaZdY byl rad, ze nebyl poveSen on sam.

0 zasmo1enem houbaii I nastala takova aroda hub, ze ptinesla pet htibka i stars pani Sirnkova, ' ktera byla tak kratkozraka, ze volala na slednu Kruckou, je't chodila v kalhotach a bilem ka;batci, "Pane vrchni", a malemu panu radovi Svestkovi "Sel si hrat, Ladieku." Ten profesor Soudek nena g el ani liaku. Stalo se mu sice, ae rozkopl nevedomky pekneho ktemendee a jindy si zase sedl do hnizda htibkt, ale neptinesl dome ani jedineho.

Az jednoho dne ptfael asi s desiti slanymi htibeeky. VSeobecne diveni a ptani, kde je nakl, ale pan profesor byl diskretni a prozradil jen, ze ma skvele misteeko, hajek, kde je najde jiste kaki* den. 2e vaak neprozradi, kde to je, ze by mu tam ostatni chodili. A vskutku, druheho dne p • iSel zase s houbami a nasledujici znovu. Tu se smluvilo nekolik panti a jali se pana profesora stopovat. Bylo to velmi nesnadne, nebot' byl opatrn-Y a neustale se 0Nakonec jim piece zmizel, a za kratkou dobu se vracel hrde s raneakem htibkti.

Spiklenci se vydali tedy druheho dne znovu po stope, ale ptedeSli neSt'astneho houbate a obklicili celY les. A ptistihli opravdu dra. Soudka. prave kdyil byl v nejlepSim a hajek mu vydaval vskutku 'sve plody zerne. JenZe se psal s velkym H, nebot' se tak jmenoval, a byl to asi 'dvanactiletY kluk z vesnice.

Lep na houbate Pani radova Smilova nejlepS1 houbaika v g estivr§kach, provdala uz d y e dcery za pornoci hub a chystala se jeS"te povesit nejmla,dg Otilku na krk mlademu doktorovi se sympatickYm jmenem Klouzek.. Metoda ji.2 byla vyzkoukna u obou staraich, jevi'Ate — hustY lesik, k nemu2 pani radova objevila tajnY vchod — bylo idealne pololeno a naprosto spolehlive, takt'e komedie mohla zase zadit. Doktor Klouzek se, jak se zdalo, o slednu Otilku opravdu zajimai a rad pouZil . dovoleni pani radove, abysel s Otilkou do podrostu, kde ureite rostou. Sama pry tam nepoleze, protote by se pfilit poSkrabala. Mladi se vrhli do mlazi.

strana

VESTNtIC pecliva maminka, nastoupila honern okruhii cestu, aby jim vpadla dozad, as budou v =nej lep gm. Cestou si honem je gte opakovala osveddenou zasnubni formuli. Koneene se doplitila k male mytince, na na se la pied lety odehraly dva posledni akty komedie, kondici u oltate. Ke svemu nesmirnemu a neptijemnemu pfekvapeni spatfila Otilku sedici smutne na mYtince, kdeito pan zet' in spe se prodiral houStinou a flat:lava' jako Apaeek, ze tu hfibka,. neni ani mizerne prag ivky, Nahle se ()bratl proti hounine, v nit byla ukryta zklamana matinka, a zvolal: — Pojd'te sem ,milostiva pani. Nic z toho neni.

Do obou dam jako kdyZ' hrom udefi. Pani radova, vy g la ponekud rozpadite ze sveho krytu a jala se vykladat cosi o torn, ze zabloudila a podobne, ale dr. Klouzek ji vpadl do feel a pravil: — Podivejte se, milostpani, to jsou v§echno zbyteene fedi. Vadyt' Vatek Ko'Ska, vat druhY pan zet', sedi se mnou v jedne kancelafi, a vypravoval mi b vakm lapaku na zete. Vite, sledna Otilka je site velmi piljemne devee, ale tady jde o jinou Yee. 06 tu jde, pane doktore?

— No, o to, ze katda vase dceru*Ska dostala jen to, co jste nasbirala v lese — houby. — A kdyt ja je hrozne nerad.

V

Budovani nageho hospodaistvi.

(Pokradovani se strany 1.) narodni sprava byla skuteene rozhodujicim telesem v zavodech, bankach, poji g t'ovnach a vkide tam, kam byla dosazena.

Dalti narodni spravy do zavodu museji byti jit dosazovany ve smyslu dekretu. Dekret pre-, sidenta republiky o pfevedeni a nemeckeho mad'arskeho a kolaborantskeho majetku do narodni spravy je jednim z nejdtletitej'Sich krokri k uskuteeneni vladnihi programu. Timto zakonem je dokumentovano, ze vlada Republiky eeskoslovenske chce na y eene easy nesmlouvave a dtsledne zajistit eeskemu a slovenskemu narodu to, co mu vkly pattilo, ale co mu bylo odpirano a co mu nesporne Patti: BYti hospodafem na Ceske pade, v podnicich a tovarnach, se'SlYch z jeho pile, pracovitosti a rozumove i technicke vyspelosti.

Dekret o narodnich spravach ma dvoji smysl: narodnerevolueni a hospodatsko-organisaeni.

Po strance narodne-revolueni odstrafiuje dekret rozhodnYm zasahem celY ten obrovskY germanisadni a vydfidu§skY plan o ponemeeprostkednictni celeho , fizemi tech a oravy M vim hospodafske a pracovni zavislosti a vykofist'ovani nateho lidu y e prospech nemeckeho vedeni valky za nacistickeho retimu. Po strance hospoadfsko-organisaeni ipravuje dekret o narodnich spravach i zakladnu k obnove hospodatskeho tivota ve vaech podnicich prumyslovYch i zemedelskYch k rozvinuti roke iniciativy nakho vyspeleho delnictva a fitednictva a k demokratisaci vyrobniho procesu, zejmena v tetkem a klidovem priimyslu.

Dekret o narodnich spravach je dale krokem k nove organisa,ci prate na zasadach koliktivistickych. Finaneni kapital, priimyslovY a bankovni se totit donucuje sloutit ✓ intencich socialniho pokroku, v intencich organisovaneho trhu.prace a vYroby, lidu a sta.tu a znemotrinje Se: mu jeho nekdefSi deorganisaeni einnoSt hOSpodafska a politicks. A poktid jde. o je dektet o narodnich spravach s. to, bent v gern na'adoneim zjevtim? Povaleeneho rozvratu dalekb lePe; net by to mohli. einiti oni pramyslovi, bankovni a zemederSti magnati, proti kterym se obraci nedtivera SirokYch lidovYch vrstev. Ano, dekret pane presidentinn o narodni sprav y jest velikYm revoluenim aktem. Jde v'Sak o to, aby lid ✓ teto zkouke obstal. To znamena., ze narodni sprava musi prokazat, ze je s to udrtet se na kapitanskem reAstku prilmyslu.

Rusove chteji Z411. miliony Nemca na prici Rusku.

Lonclyn. — Yorkshire Post oznamila dues "z dobreho pramene," ze bude na pkitti konferenci tfi velmoci tadati 4,000,000 nemeckych delniku na praci v sovetskem Svazu.

To znamena, svoli-li k tomu president Truman a premier Churchill, ae Rusku budou Pfedani zajati. Nemci, ktefi jsou nyni v rukou Ameridami a Anglidan& Nemeeti y ojaci z rusk& ho okupaeniho pasma jit jsou dopravo yani do Ruska.

V Ve gtesti je prate potedenirn, v natesti levou.

V Vice einivame pro ty, jichI•se obb,vame, net pro ty, jicht si vagme.

Btrana 14.

Ve sti'edu, dne 11. dervence 1946.

VESTNIlt

Jak Nemci vraatlili v Praze.

New York. (6TI c.). — Reutuova zpravodajska kancelaf oznamila 28. eervnu z Prahy, to "maid, skupina nav§tevnikii zde dnes poprve shiedla popravei komoru vystavenou jako divadlo s vyvY enYm hledi§tem a sedadly pro nemecke iikedniky.

Zde mezi zdmi pokrytYm '6errijim suknem popravili naciste 1078 'deskYch vlastena. veetne 250 ten. Tato komora, obnaAejici 15 etvereenich yardit, byla postavena v dubnu 1943 v pankrackem vezeni v Praze. Kdyt vezeri vyslechl rozsudek v pfilehle soudni sini, byla odhrnuta eerna zaclona a zajatec byl odveden pfimo na misto popravy. Kdyt to byl zid, byl pove en na jeden z lady hakti na tramu, kdy.Z Flo o eecha, byla mu st'ata hiava za pfitomnosti nemeckYch Afednikii v hledi ti. Inky s fey povegenych byly pak odtlaeeny na koleekach na tramu do vedlejL mistnosti, kde byly nahromadeny hrube otesane rakve. Tyto lidske jatky byly vybaveny bilYmi dlatdicemi, vrzajieim propadliAtem pod guilotinou, hadicemi na smYvani krve a malYm basenem pro omYvani popraveich. Za jednu hodinu se tam popravilo at 30 osob a bouchnuti guilotiny bylo sly et at za.zdmi. sto, na kterem vlastenci umirali, je nyni pokryto kvetinami a vyzdobeno obrovskou eeskoslovenskou vlajkou. Kdyt ae ti vlastenci vnikli do vezeni a zabili nemecke strafe, zachranili pied popravou 55 lidi veetne 3 ten. Dojemne poselstvi odsouzenYch vlastencil bylo nalezeno tut_ kou napsano na spodni strane dkevend desky stolu. Nese datum 20. prosince 1944 a vyslovuje vanoeni blahopfani v em deskYm viastencam. Je podepsano ' est odsouzenYmi mutt. — Popravy na Pankraci jsou v ak jen malou' easti nemeckeho vrakieni v Praze. .

g

g

g

g

g

g

g

g

MAREK BURNS POHllEBNI DOMOV ✓ hodine zarmutku najdete u nes nejlepAi polifebni obsluhu a BILL MAREK, feditel. ceny levne.

• prothivame polifebni pojiIteni od 1 mesice do 80 rokfi stair" Ambulance vit,dne i v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME Telefon 546.

CAMERON, —::— TEXAS

ilesnseams

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLU2BA. Jsme pohotovi Vam posloutit' bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlattniho poplatku.

S !Aral rat/tete mluviti des.

My nabizime Pohfebni Pojisteni pro kaideho dlena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Prabk-Ettinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. 68 Saville, Texas. samoassoessoeseamweamos.makessoomosawesmiemesall1

Filmaii se organizuji.

New York. (CTK). — PraiskV denik Pravo Lidu z 18. kvetna otisklo tuto zprairu: "Narodni “Tbor eeskYch filmovYch pracovnikil piedstoupil po etyklete ilegalni praci poprve pied vekejnost.

Na ustavujicim valnem shromatdeni byl divadelni sal zabraneho domu bYvale Uranie v Praze II. Klimentska 4. zasvecen pamatce vjrznamneho deskeho spisovatele a filmoveho pracovnika jVladislava Vaneury ,jent se v roce 1942 stal za svou ilegalni revohieni Cinnost za obrodu Ceske filmove prate jednou z neseetnYch °heti nacistickYch terorista. Ve volbach pfedsednictva, provedenYch aklamaci, byli jednohlasne zvoleni: Pfedsedou dr. Frantf ek Papou§ek, pfedseda eeskoslovenske filmove spoleenosti v Praze, namestkem pfedsedy Emil Sirotek, majitel kina v Praze, mistopfedsedy spisovatel Ivan Olbracht, docent Bene§ovy Ceske techniky v Brne Ing. dr. Jaroslav Boueek, filmovY retiser Otakar Vavra, mistr promitae Jaroslav Lubina a tajemnik Klubu umelcu v Praze Ing Linhart a tajemnikem NVCFP bYvalY referent ministerstva zahranfenich 'creel v Praze Jindiich Elbl. Po vzda,ni holdu pamatce padlYch a Vladislavu Vaneurovi byly schvaleny texty telegramil presidentu republiky, pfedsedovi vlady, slovenske Narodni rade, vYboru pro kinematograficke veci pti rade LidovYch komisaka SSSR, ministrti m Lidove osvety v Belehrade, Sofii a Var ave a fTstfedni rade odborii v Praze."

V .

g

Odstrailovani nemeiny.

New York. (tTK.) — Pratsky de nik Prace otiskl dne 20. kvetna tuto zpravu: v prvnich chvilich odboje se lid sam vypofadal s nemeckYmi napisy, ktere hanobily vzhled nakch ulic a byly zevnim a t rde provadenYm znakem nemecke nadvlady, projeve pru§ackeho otrokafstvi a symbolem nakho narodniho fitisku. Je pochopitelne: to likvidace nemdiny na iizemi rebubliky je nejtha efSim ptanim nas vSech ate se provadi co nejrychleji. Jsou ovkm obory, v nicht nemecke napisy a texty nelze odstra&vat takovYm tempem, jak by bylo tadoucno. VSeho nam zbylo malo, se *dim musime §etfit. Neni proto dobie motno pfemeriovat nyni nemeckd texty na obalsch prilmysloYch vYrobkil di na vYrobcich samYch; ve vet ine pkipada Yznika ly by tim hospodatske Skody a paruchy v distribuci Yrobkfi, jet jsou pro Ytivu a hospodafskY tivot velmi dilletite. V takovYch pkipadech bude vYrobldi a obalu poutivano at do jejich ypotkebovani. Vgechny pramyslove slotky v ak napnou sve sily, aby tento pfechodny sta zmizel co nejdfive." y

y

y

g

y

y

y

g

y

jisti Neria'e spati.

g

Jak byl dopaden K. H. Frank.

New York. (CTK). — Pratsky denik Prate uveiejnil dne 19. kvetna tuto zpravu: "Zpravy o dopadeni Franka v nekolika listech jit uverejnene, zfejme byly napsany jen odle kolujicich povesti. Frank byl dopaden v Rokycanech za Plzenskou branou, na blizku mestske plynarny dne 9. kvetna 1945, kolem ptill etvrte hod. odpoledne americkYmi zvednYmi vojiny. Jel v malem osobnim autu mezi velkymi nakladnimi automobily, vezoucimi pfisluSniky nemecke branne moci, mezi nimit bylo teti mnoho ien, od Prahy k Plzni. Hlavni zasluhu o dopadeni tohoto zloeinneho Mince dlutnn pfieisti okresnimu §tabnimu stratmistrovi Karlu teflovi z rokycanske eetnicke stanioe, jent Franka poznal a americke zvedne vojiny, jedouci 'At'astnou nahodou v malem automobilu prave v tomto okamtiku kolem, na nej upozornil. Ti se pak po jeho pokynu ihned za FrankovYm autem rozejeli, zastavili je a Franka, jak se lidove Mica, "vybrali". V to chvili byl bilY jako stens_ Frank byl ihned odvezen do Plzne."

V p

B

Byty po Nemeieh.

New York. (oTK). Pratsky easopis Prate otiskl dne 20. kvetna tuto zpravu: "Byty, ktere se uvolnily po Nemcich a jimit disponuje bytovY odbor, ce pfideluji: a) tadatelam, kteki se v diisledku revoluenich bojil v kvetnu 1945_ octli bez plistfeei, b) osobam vracejicim se z koncentraenich taborfa, a vezeni Gestapa, c) osobam, jimt byty puvodne naletely a jimt byly °dnaty zakrokem nemeckYch Ufadfi, d) osobam letecky postitenYm.

Lean-to Easy to Build ANY farmers, realizing the demand for their products will continue to be heavy for some time, are taking steps to further improve upon their exceptional production records of the last few years. They are planning, for one thing, to increase the output of scarce dairy products. In many instances this means they will have to provide additional quarters for new stock.

One easy way to rovide such quarters is to construct a lean-to on the present barn, preferably on one of the sunny sides. The lean-to is simple in construction and can be built mainly of available materials. Only a minimum of criticf,1 lumber is needed for the frarnework. p

Kdy1' funkeionalni ziepa se oleC'e a zpfisobuje, Ze se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi piiznaky—bolestmi hlavy, pichnoucim dethem, zkaZ'enjm ialudkem, neziiivno• stir, ztritou spinku a nedostateenou chuti k jidlu a mate pock pkepineneho ialudku nasledkem plynu a nadmuti—opatite si Dra. Petra easem vyzkou ene Hoboko. Jest vice nei paist'ujici prostiedek, jest tei ludeeni einnost povzbuzujici lek, sloieny z 13 piirody vlastnich leCebnjch koiinkU, bylin a rostlin.

Hoboko primeje zlenivela stieva k einnosti a poirtithijim jemne a Mad. ce odstraniti viznouci odpadky; pomihi vypuditi plyn zicpy a poskytuje ialudku onen skveljr pock tepla. Chcetedi °pet znati rozko grastne vy od trampot zicpy a zaroveri uleviti s v e mu ialudku, obstarejte si Hoboko dnes.

Pozor: Uiivejte pouze jak piedepsino. g

g

Opatite si Hoboko ve va em sousedstvi neb poilete pro na i zvlastni seznamo. vaci" nabidku—a obdriite g

co-

g

hocInotu DODATEK 60c zku ebnich lihvi g

Dra. Petra Leeiv Olej Liniment— ro stiedek proti hnisini — p ina i ryc lou Ulevu od revmatickYch a neuralgickych bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlYch nebo bolavYch svalu, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalickS; prostiedek tile u od jistYch doEasnYch iaudeenich nepoiadka, jako zaSIvaci ports. chy pilvode'ne piebytkem kyseliny a pis. km. zahy. ,

•

CROSS SECTION

Such a structure should be arranged for convenience in feeding from the hay mows and feed bins in the main barn. Usually only one row of stanchions is provided.

The lean-to should be sufficiently wide to provide adequate space for the feed and litter alleys, stalls, gutters and mangers.

Concrete is desirable for the floor and it is non-critical. Asbestos cement products, such as siding for the one side and ends, shingles for the roof, and board for the interior walls and ceiling, will assure comfortable quarters for the cows.

Asbestos cement board has been approved for lining grade "A" dairy barns in 1,001 cities and many states.

g

y

Ode g lete tento kupon "zvla tni nabidiky"— Nyni g

❑ PH/oien jest $1.00. Po lete nine po tou vyplacene 11 one. Hoboko a 60e hodnoty zku ebni 15.hve kai. deho, Leaveho Oleje a Magolo. ❑ C.O.D. (poplatek pripoZten). g

g

.g

krieno Adresa PoStovni litadovna

DR. PETER FAHRNEY & SONS co .

Dept.

811-v3qd

M711

250/ Washington Blvd., Chicago 12, 111.

256 Stanley St., Winnipeg, Man., Can111MIM .1■■ MOM.

Ryelila honsoliJace

oslovenska byl vznesen zadny polacluvek, tYkajici se Ueasti xia kohtrolu Terstu, Praha. (eTH). oeskoslovenska v nemt pry informovane kruhy v vlada vydala oficialni dementi o LondYne spatkuji poeatek kampazprave dopisovatele Reuterovy kan- ne pro es. koridor Rakouskem do celare Johna Kimche, v niz dne 16. Terstu.

V deryna rnluvi o vzrustajici krisi v Amerfeane v Plzni 6eskoslovensku a dokonce o hospoNew York. (OTK) — PratskY rozdarskem chaosu v souvislosti s pro- hlas popsal dne 15. aervna zmenu, gramem presidenta a vlady zbavit ktera nastala v Plzni pri obsazeni se neloyalnich obCanii mad'arske mesta americkou armadou. Hlasaa nemecke mehginy. PredevMm ne- tel pravil, ze mesto je pine dopravni zauueno rozanu v naziraru pre- nich vozidel a Ze katdou noc lze sidenta republiky a jednotlivSrch slySet v eetnYch plzeriskYch restaelenft v16.dy na otazku naLch ne- uracich orchestry hrajici americloyalnich Nenict, a program trans- kou jazzovou hudbu. PlzeriskY rozferu nakho neloyalniho obyvatel- hlas vysila denne "swing" pies mistva nemeckeho a mad'arskeho bu- stni vojenskou vysilaeku. Rozhlas de planovite a v dohode s naimi dodal, le katclY; kdo navttivi aspojenci provedan. Take nelze mlu- merickou vojenskou kantSmu, si uvit o vzrastajici hospodarske krisi vedomuje, 'te "Amerieane se vettinebo a hospodarskern chaosu v CSR. nou spolehaji na sve potravinove Jak je v'geobecne znarno, hospodat- konservy a jen zmrzlina se pro ne ska situate v CSR se veinal rychie vyrabi na jednom miste v Plzni k a klidne konsoliduje, nevyjimajic velke radosti plzeriskYch deti," ktepohranieni oblasti. Je smynenkou, re se ut natzeily tvYkat gumu a u& 6eskoslovenskb si eini narok na el se brat baseball. Hlasatel v zacele Slersko a Ze Cs. okupaeni voj- veru pravil, ze amerieti eernoti sko postupuje do nekterYch pasem, tvoil v armade svou vlastni velkou jez nebyla ani obsazena Polaky. kolonii.

V Je ovkm pravda Ze Cs. vlada zamY;611 provest nektere nutne koLautman o prihnyslu rektury Cs. hranic, a to v dohode New York. (OTK). — Ministr se spojenci Cs. vlady. KoneCne nemyslu Bohumil Lautman promluvil i. dervna do pratskeho rozhlasu o planech o vYstavbe a obnoveni hoDR. THOMAS N. DeLANEY spodirskeho t iv o t a v republice.

OeNi LEKAR. Zditraznil nastavajici velke pineBrfle spravne ptipravene. titosti, z nicht nejvetti bude tak Oas die funluvy. zvana: "narodni sprava" vtech matriadovna 3248 — Res. 2637 1Ych a velkYch podniku, "ktere byly 513-17 Professional Bldg. v majetku nemeckYch nebo mad'arskYch obeant, jakot i Nemcal a MaTEMPLE, TEXAS v Oeskoslovensku, kteti se einne nesiteastnili boje za osvobozeni republiky." Pod narodni spravu spadaji take podniky Cechu a Slovaku, kteri zradili narod nebo einne tekai a Operates oodporovali nemecke utladovatele.

711 Medical Arts Building Odhaduje se, Ze pod narodni spraHOUSTON, TEXAS vu pripadne 60 a 2. 70 procent vtech Telefon residence: Lehigh 9745 pramyslovYch podniku. Podle deTelefon fikadovny: Preston 2553 kretu vydaneho presidentem republiky vlada si pieje zachovat pro lid vtechno, co je vYsledkem price SPRAVNE VYKONANA lidu. Kapital bude ptinucen sloutiit POHREBNi SLU2BA. socialnimu pokroku, dobie organiV hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohiebni it- sovane praci, vyrobe a odbytitti a stay pohotovY k sympatickemu statu.

V vykizeni nezbytnYch jednotli'voNew York. (CTK). PratskY rozsti a k vypraveni dojemneho pohlas oznamil dne 15. eervna, tie pohtbu. dle vYnosu ministerstva vyueovani Levne ceny jsou natl. zasadou. nemohou bYt do eeskYch tkoi putteny deti, -ktere po dobu okuPohkebni keditel pace navttevovaly nemecke tlen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 VYjimku tvoti deti, ktere jsou Ceske 118 N. Fifth st., — Temple, Tex. narodnosti a mohpu dokazat, chodily do nemeckYch tkol jen pod nemeckYm natlakem.

V a zaroveri utiteena — a spravnY obZubni Lekat nos riznYch soueastek eini ji imlnou fladovna nad Canada's Drug Co. a piesnou pomoc proti vteclum, poBRYAN, -::TEXAS hmadeninam, ranam a vlastne proti vtem, venkovnim traztim a bolestem. Zkuste ji sami a bud'te piesvedeeni.

Dr. Chas J Hollub teskfr

EDWA R D PACE

DR Na B. McNUTT

CH cHERNosKv

PRAVN1K Vytizuje veAkere soudni zaleitosti. utadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

i.

AT Cena Nonat je pottou 55c a $1.05 Ptejte se vateho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, raa8na nail adresu: ji R. C. MILLER & CO. P. 0. Box 285.

Altadena,

Dekret o potrestini nacistii nomad rozNew ork. (OTK) hlasova slutba vyslala dne 6. eer y -nazPrhytuozpiv:"Zanekolik dni vyjde dekret presidenta republkiy ,tykajici se potrestani nacistickYch zloeinctl, zradcA a jejich pomocnikil a zfizeni zylattnich lidovYch soud y. Podle tohoto dekretu lidove soudy budou soudit zloeiny proti statu, zloeiny spachane ye slutbach Nemecka nebo jeho spojenet a zloeiny udavaestvi. Nejvytti trest bude trest smrti. Bude se vztahovat na katdou osobu, ktera osnovala proti republice, spachala zloein veiejneho nasili nebo loupete nebo zpasobila nekomu v nemeckYch nebo jinYch nepiatelskYch slutbach tetka telesna, zraneni, spachala zldein zlomyslneho potkozeni majetku. V ptipadech ptitetujici okolnosti mohou bYt zlodiny, ktere by se trestaly jen trestany tet smrti Zloein Pripravy k osnovani nepiatelstvi vilei republice nebo k ohrotovani bezpeenosti republiky atd. bude potrostin talatem na 20 let nebo talatem dostivotnim."

V 'Thud chodi pesky.

New York. (OTK). Praisk 'y rozhlas jit peed nekolika dny oznamil, te osoby nemecke narodnosti, poeitaje v to i Rakutany, jsou vyloueeny z dopravy na teleznicich. Dne 28. Cervna dotla zprava, ie zakaz se vztahuje take na doprav y ye mestech elektrickYmi poulienimi drahami, autobusy a troleybusy. Dopravni zfizenci jsou opravneni v ptipade pochybnosti o narodnosti pasatera si vytadat od nett° potvrzeni nebo poiadat policli o krok.

V Ono of our over two tarn!

Iles haveat least two walk ers. Figure-it out yourself how Much beyond 10 percent of your family income you can put into War Dori& ever-, payday.

NIC LEPSIHO PRO ZALUDEK POVZDUZENI TRAVENI A CHUTI K JIDLU, VYBORNA PRO OSOBY ZNEMOCI SE POZDRAVUJICI. SEVEROVA

HORKA

rEN

1 ,25

2ADEJTE USVElIO LEKARNIKA. NEMA-LI, 013JED NEJTE JEDNU NEB VICE LAuvi PRIMO OD:

ZABAVY fidu

Pokrok Houston - Raymond Baca

15. Zervence.

22. eervence. - - - - Syncopators L. Scarcella 29. eervence.

5. srpna J. R. Ba6a VSTUPNE: MU 2I I DAMP 75c.

Tax included O zakusky a obeerstvent.naviitilvniku jest vtborem nalefatiS postarano.

Sibavni Vtbor.

1140 ROBBIE ST. V 00250 Na doptanl: 20th and North Main.

1,7 V1

1,•11

V £.

y

11'41121

e

SUOMI,

one 11. cervence

Poulivejte k oznamovini

a elm vice se vas dostavi, tim KRAJAN Z TEXAS!' TIA.TALOC.; Ni- (lesky, ale na universite naueil se vice dobra vykonate ye prospech NEM AMERICKEHO GENERALA dobre cisti a psati, tesky. V Cechach trpicich ve stare vlasti.

V eECHACH. se mu to dobke hodilo a pratelUm Tak nezapomerite patou nenapsal, 2e si toho velice va2i. Na ? deli, 29. t. m. a podpotte vec nam Z texaske Moravie pkichazi zpra- Texaske statni universite studenti va, 2e tlumodnikem americkeho ve- a studentky za ee gtinu dostanou 11111F-4 Hledaji se dye stenografky, vgem drilektou. Vstup volnSr. liciho generala v Plzni v 'Oechach stejne uznani (kredit) jako za jine ktere by mimo anglietiny eastedne Za nas v gecky v hluboke ricte, byl rodak z okresu Lavaca a to po- jazyky. Take na nekolika vyggich ovladaly eeStinu. Prace „stala, podFranta, Lojza a Honza. rueik Henry H. Konvieka, syn man- gkolach v Texasu uei se eeskemu minky obratem sdeli • Hlavni 'akadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te- Poz. pisatele: — Kac1S7 hudebnik, 2elti Jim KonvidkovS7ch od Moravie. jazyku. tenattiim, kteti by se zaxas.

(6-dz.) kterS7 mute ptijit a ponaoci, je ye- Ten napsal domti rodietim z Plzne: jimali o studium Ceske teei, radime, lice vita,n. Malo Eds. Jsem tlumoenikem na geho genera- aby napsali na adresu na geho proWWI Hleda se stargi /ena za spola, brigadnika Devine. Co on rekne, fesora: Dr. Ed. Mieek, University V lednici hospodyni, jeji2 mantel ceja opakuji po Cesku. Onehdy ad sta- Station, Austin 12, Texas. Nov" stuje za obchodem. Anebo pkijme se Jirak odstaven. rosty mesta Plzne obditeli jsme vy- gkolni rok zadne dne 31. srpna toi/ena s ditetem ,jeji2 mantel slouZi znamenani, totf2 general, jeho po- hoto roku a bude se ueiti Ceske I New York.

(OTK).

— Pra/skS7 dev branne mod naroda. Pi gte na: — boanik i ja. Zitra veeer potadaji rusk& fedi. Radime etenatum, aby' Chas. Navratil, Rt. 4, Temple, Te- nik Pravo Lidu otisklo dne 9. kvet- koncert k pocte generala a A asi Dr. Miekovi napsali co nejdtive. Je xas.

(26-28-c) na toto prohla geni kulturnich in zase budu s nim. Pti gtiho patku o nem znamo, ae rad i ochotne postituci: "Orchestry Oeskpslovenske2)11ri Prijme se usedla /ena do do- ho rozhlasu a Ceske filharmonie od- ptijede president Oeskoslovenske re- radi i pornt2e. Pro dobre studenty bre domacnosti, 3 v rodine. 2ena v mitly jednou pro vady jakoukoli publiky Dr. Eduard Bene g, ja mo/- a studentky destiny na ge spolky prostkednim veku ma ptednost. Pra_ spolupraci s prof. K. B. Jirakem na pfljdu s generalem. General De- Texasu udeluji i stipendia (scholarce, obstaravani v dome a 13Srt napo- pro jeho neeeske a nesocialni cho- vine je vrchnim velitelem v geho a- shipy). merickeho vojska v zapadnich KaklY uptimnk na ginec si velice mocna v opatrovani invalidy v ko- vani behem nemecke okupace. chach. Mam to dosti hezke. Jezdim va/i a oceriuje, Ze na ge Casopisy uate. Mame electrickSr praci stroj a velikem Packardu s dvema ge- pozorriuji /e studium Ceske fedi se "Mangle" /ehlieku. — Mrs. J. B. .........--„, ye neralskYmi hvezdami v predu i v vyplati. Take je dobte znamo, 2e Barnes, 2601 Homan, Waco, Texas, etSKI MLUVICI FILM zadu auta. Jen kdybych je gte mohl studium Ceske keel se vyplati. Take Telefon 1192 W. (26-dz.c) Cisti a psati Cesky; vic bych si ne- je dobte znamo, ze studenti a stugr Hleda, se spolehliva deska 2ePenize je zde te2ko utratiti, dentky, kteti poznali deskk jazyk a nemoc" na k riklidu domacnosti a vateni protoie je zde vgechno lacine. Pivo dejiny si vice vaL svkch rodieti a "Skeleton on horseback". pro man/ele. Polodenni prate ane, stoji pet centil sklenice asi kvarto- je poslouchaji: protot. e vedi, ze pobo po eel* tSrden. Vlastni svetnielta Ve filmu je lideno, jak se Nem- vd. Tak mute se vysedeti u ni celY chazeji pc) ptedcich z naroda sla y dle pkani. Pigte na: — Mrs. W. S. -nehoadbr.TakejsoudbrYmi ci pkipravovali zebrat male sou- veaer. Je to osmiprocentni pivo, sil_ Lorimer, 2240 Winton Terrace, Fort nej gi netli americke. americkymi obeany, proto/e si sami sedni zeta, a nejen Hitler, ale Worth 4, Tex. Telefon 4-1046.

Porudik Konvieka je synovcem sebe vice va/i a maji vice sebericty Celt' nemeckSr narod chtel valku, znameho okresniho pokladnika Ja- i seb-ekazne. 0 tom nas take pouei(27-28-c) ly hrdinne Ciny americkYch Dallas, Texas. kdo byl proti, byl odpraven, tak an Konviaky. Podle dopisu jeho jako byl davem u glapan Dr. Ga- tele velice lituje, 2e nestudoval na a namotnikU, eeskeho ptivodu, na VZPOMINKY Z MLADI. len, 2e byl pro to, aby valky ne- Texaske statni universite v Austinu, bojigtich svetovkch. Nyni po gradukde je department slovanskYch ja- aci z vyggich gkol (high schools) je bylo. Co hluboke pravdy, a co zykti s jazyky ee gtinou Kdo z vas star gich si pamatuje i rugtinou. vyborna prile/itost, aby rodiee una evropske posviceni — nebo po prorockeho ducha dapkova. Jake Tam studuje mnoho nagich studen- pozornili syny a dcery na studium slovacku "hody"? Mame i zde v myglenkove hloubkv a j aka tit Tam take studoval in2enyr Al- na Texaske statni universite, kde Dallas jednoho star giho Slovaka od mravni velikost! Bohu gel Capek fons Habarta, syn na gi spolkove pra- se mohou naueiti Ceske keel. Nikdy Breclavy, kterS7 si je gte pamatuje, covnice z Bryan, jeht nejen mluvi toho nebudou litovati . . sam stab se prvni obeti Hitlerova jak co malt' chlapec chodival do moru.

Film "Bila nemoc" byl poLednice na den ssv. Jakuba a Anny slednim filmem natoeenkm v na hody. Lednice je na slovackSrch Praze a byl propa govan do Svedhranicich, posledni slovacka bagta. ska a pak do Spojenkch Statii.

Bylo to asi v rote 1896-97, kdy2 slavnS7 malit Jo/a tprka tyto sloEL CAMPO, ve evrtek 12. e'er vacke hody tam maloval. vence, od 2:30 do 11 hod. veeer.

Pozdeji se to tak ponemeilo, jig i ty hody zahynuly. Nebudou ale nikdy zapomenuty. V upominku na HOUSTON, v sini gtefanik, v sobotu 14. eervenee, o 8:30 weer. ne, uspotada, na g start' keznik a vyborny kuchat-Slovak, Alois podobne hody v dallaske. Sokolov- CROSBY, v nedeli 15. Cervenee, o 3 hodinach odpoledne. ne, 29. dervence, za pkilelitosti narozenin diveiny Anieky (po ktere EAST BERNARD, v nedeli 15. jig tenkrat pomrkaval) a ktere bueervence, o 9 hodinich veeer. de v dervenci na Jakuba a Annu 60 let. 2e je to nage "mama" SilloZABAVA ZAPOtNE JAKO OBYCEJNE V 7 HODIN VECER va, jig asi ka2c1ST z vas pochopil. 0- WALLIS, v UterY 17. eervence, o Vella navgteva jest oeekavana.

8:30 hodinich Yeeer. vAem, 2e vgichni bide dobre yule, teINKOVAT BUDE KAPELA NAgE110 PitiTELE kteti mail v eervenci narozeniny, vSrroel (nebo neco takoveho), jsou CALDWELL, ve stredu 18. 'e'ervence, o 8:30 hod. veeer. uptimne zvani, by se dostavili, a mohou dovalit beeku piva (nebo neGRANGER, ye etvrtek 19. e'erO zakusky a olieerstveni jest nale gte postarano zabavnint co takoveho). S vdednosti prijmem vence, o 8 a o 9 hod. veeer. ka/rIST umeleckSt v3"71con kuchatskS7 vfborem. jako na ptiklad "Strridl", "par, Kahleho uctive zve "bacouchy", koblihy (nebo neco ta- ROGERS, v nedeli 22. eervence (c) VYBOR. o 3 hodinich odpoledne. koveho).

NM Oznamovatel

"Bila

0•11111.0•0•14,

.11111.0.11•■011M•041011.00.0•11■0410.t.100.01•111.0•1111.141111111■0411=.1111111.04111.

anecni

abavu.

V Dallas, Texas poiada rad Pokrok Dallas

5. oervence

nede

GUS HERZANA

Hudba se bude skladat asi ze etyk nebo pill druheho muzikantaochotnika, kteki budou dojemne vy_ hravat s doprovodem bedkoveho Bildweiseru (nebo neco takoveho).

2e obed bude dobr3i, o tom se asi ptesvedeil kaNdY, kdo jiz navgtivil nage ptede gle podniky, ktere, jako2 i tentokrat, potadane byly ve prospech Povaledneho Fondu. Zaeneme s hromadou tizku atd. presne ye 12:30 a dopinime gula gem a barbecue pokud zasoba staei. (P. S.— Avona stadi)!!

K tomuto frmolu zveme vgecky pi'ltele a majitele dobrS7 ch talud-

*4■4141.041411104•00411411.0.M.041144.0.414114.0.04114,4141.044111.04=1,011117.04111110.114144.000.41.0•11111,0410140.4111•0414.04111•0■0M04111111144,4

427t..4_*

l

op off

EAUoYme 304A

f ...— JACKSON BREWING COMPANY • NEW ORLEA ,

NS, 1 A.