Vestnik 1945 07 18

OrganStovanske Podpor .

1,0-5•44

Entered. as second cl ss mail matt R06.1■Tili (VOL.) XXXIII.

15 iiary 3rd

pci Jedrioty

Statu Texas

RAT R,5 3 at W est, Texts, under the Act of Congress of August 24th, 1922. eiSLO 29.

WEST, TEXAS, ye stfedu, (Wednesday) 18. 6ervence (July) 1945.

ViliAZ PRI Nill0 MESiCE. T

VALME-LI, 2e je'Ate pied mesicem byly v Praze, v lade deskYch most i na U venkove Uporne boje s nemeckYmi okupanty, mil2eme Pia, 2e doba kratkeho mesice ukazala slibnou konsolidaci nejen politickou, ale take hospodarskou. Hned po navratu vlady a presidenta republiky musila republika provesti rozsahlou premenu cele sve verejne spravy, jak ji pied tim Nemci zatidili podle svych potteb. Ve sprave obnovene republiky byla uplatnena zasada, 2e zdrojem ve gkere moci je lid. Zakladnimi piliri nejkrgi samospravy staly se mistni Narodni vYbory, okresni Narodni vYbory a posleze Zemske narodni vYbory, ktere nastoupily na misto revoluCni Narodni rady.

6eskoslovenska vlada se °pith o program pit atY na prve schtizi vlady 5. dubna 1945. Vlada se opira, o narodni frontu 6echa a Slova,kt, o politicks strany, ktere se osizedeily pied okupaci 1 za okupace. Pomer se slovenskYm narodem byl upraven dohodou, sjednanou mezi Ceskoslovenskou vladou a predstaviteli SloVenske Narodni rady. PM pinem respektovani svebytnosti slovenskeho naroda bylo docileno ripine dohody o Nzeni spoleenych veci Ceskeho a slovenskeho lidu a tim obnovend republika ji g v prvnich dnech ziskala pevnou a unosnou zakladnu pro rozvinuti svYch tvilreich sil. Pies velke potae projevuje se jednotna, politicks yule eeskeho a slovenskeho lidu usilovnou praci hospodarskou, nebot' 0 eSi a Slovaci vftly citili, 2e svoji narodni a statni samostatnost musi optiti take o pilire hospodarske.

Valkou byly porugeny temer d ye tretiny es.

2eleznieni site. Ihned po dnech revoluce 9. kvetna vyjely prvni vlaky, aby umohaily alespori nejnutnejAi prepravu potravin do Prahy, ndvrat politickYch vezfril, i civilnich osob do syYch domova. V dergich deseti dnech se podarilo yelikemu irsili 2eleznieltri zahajiti provoz na zniCenYch nebo poS"kozenYch tratich v deice vice nee 4,500 km, pH eem2 byly podle mo2nosti obsazovany i stanice a trati v pohranienim lazemi. Ze 2,365 vlastnich lokomotiv a 252 ruznYch lokomotiv najatYch v poslednich tydnech valky bylo vyiazeno z provozu 650 lokomotiv. Polovina z nich byla la opravena. Dvacet pet procent z celkoveho stavu strojti bylo pogkozeno.

Stay strojniho personalu je uspokojivy a poei0, se s jeho dopinenim. Dilny eSD udr2uji svuj vYkon na vY gi a rychle se opravuji pogkozene stroje a vozy. Pro dilny v pohraniel bylo dosud pkijato 1,000 novYch zamestnancir. Je piipravena objednavka 60 novYch lokomotiv, 123 tendril, 279 osobnich a 77 slu2ebnich a patovnich yozri mimo 1,500 krytYch a 2,500 otevrenYch nakladnich yort.

Doprava byla mimo jine posti2ena zrizenim demarkadni Cary, coZ je z ve1ke Casa naprave., no. Byla dale zati2ena navratem lidi z koncentraenich taboril, i navratem delniku z nucenYch praci v ft gi Plzni za jeden den proglo asi 2,500 krajaml. V poslednich dnech byla doprava silne zat g ena mobilisaci es. armady. Svizel je v tom, 'te doprava auty je podvazana nedoStatkem benzinu. Pies tyto poti2e pata obno-

vila velkou Cast listovni a balikove poRy. V mezidobi misto po'Sty teinne pomahal rozhlas. Doprava uhli kryje pottebu nemocnic, potravinakskYch iivnosti a z easti uz i potrebu paliva pro domacnosti. Povolane kruhy doufaji, 2e podzimni potieba uhli bude pine zajigtena.

V zasobovani byl podr2en dosavadni ptidelovy system. Za Ueasti SSSR bylo provedeno eastedne zyYSeni pridelu chieba pro Prahu (9,000 tun obili). Pomoc UNRRA je prozatim dirigovana do nejvice posti2enYch krajri na Morave a WHIIMUnnfflinniminiilliflUIMMUUMMINHOUNIIMUIMIMUMMONIMMUMIRWINIMMUU

Okrskova schuze organisitorii v Rosenberg.

Ve stiedu 25. dervence 1945 bude se konati okrskovii schtlze organisatoril y radnici mesta Rosenberg, Texas, ktera, zapoene v devet hodin rano a ukonei o geste hodine odpoledne. den nasi S P J S T ma pfistup do teto ze.

S bratrskym pozdravem, Edward L. Marek.

WIMIUMINann011iallifflumumliimiliMuMMUUluimiloUIWUMMUUMUNHIUMUMBINKUMO

ye Slersku. Take Slovensko hned po prvYch dnech sveho osvobozeni obdr&lo zasilky UNR RA, ktere jsou stale doplriovany. Zemedelske prace utrpely kvetnovYmi udalostmi, ktere jests pozdeji vyvolavaly nejistotu v polich. Ale i tyto Skody byly z nejvagi east dohnany. Ru giye pfisobily i pohyby okupaenich armad, ktere se nekde dotkly zejmena stavu dobytka.

Paystani pra2skeho lidu ve dnech 5. 0 9. kvetna narazilo na neobyeejne surovy odpor Nemcri, zejmena formaci SS. NejlepAim drikazem toho je Uredni zjifteni mistopredsedy 6eske narodni rady Smrkovskeho, 2e za techto bora bylo na Ceske strane na 2,700 padlych a na 3,500 ranenYch, zatim co Nemcri zahynulo jen 601. Nekolikandsobne vet gi poeet deskYch obeti pada na vrub nejen nepomerne materielni piesile Nemet, ale predevgim take neslYchane jejich brutalite nejen vuci bojujicim, ale take vriei neozbrojenemu civilnimu obyvatelstvu: Ceske 2eny a deti byly hnany pred tanky nebo byly hromadne nejsurovefAim zprisobem vradeny.

Presto, 2e tato bezprikladna surovost Nemcil pochopitelne a pravem je gte stupriovala nejen mezi pra2skYm lidem, ale v celem Ceskem narode pocity vaAnive nenavisti vriei nemeckYm okupantrim, smerovalo usili odpovednYch deskoslovenskych rirednich mist od chvile, kdy byla podepsana innluva o kapitulaci nemeckYch brannYch sil (oddily SS ovAem nedodr2ena a hrube poru§end) k tomu, aby vS'echna potrebnd opatreni proti Nemcrim byla provadena jen z prikazu ilkedniho a jen tfednimi organy k to-

mu opravnenYmi. Je§te ye dnech bojri bylo na pkiklad naHzeno a take dodriovano, 2e prodnemecka opatfeni se nemaji vztahovat na statni obeany rakouske. Svevolne nakladani s nemeckyria majetkem bylo ilredne zakazano jeAte ye dnech revoluenich. Odchod nemeckYch A'en a deti stejne jako odtransportovani velkeho podtu nemocnYch vojakri z pra'ZskYch lazareta byl provaden pod ochranou a za kontroly Mezinarodniho Oerveneho KH e. S nemeckYmi valeenymi zajatci se zachazi striktne podle predpisil mezinarodniho valeeneho prava, konaji-li te2ke prace, dostava, se jim lep gi stravy, 2,2 to vzbudilo mezi CeskYm obyvatelstvem nelibost a muselo to bYt yysvetlovano. Mezi civilnim nemeckYm obyvatelstvem se rozli guje podle viny, pfihlai se i k jejich rodinne pribuznosti k Oechtun a prede y'81m k tomu, byli-li prokazatelne odpfirci nacistri. PH zasobovani se vychazi ze stanoviska, 2e kaIdY, kdo mel na vyiivovacich prukazech oznadeni "Deutsch" a mel proto znadne vYhody proti Oechrim, bude mit ted' pHdely zavedene nekdy Nemci pro tidy. ZajfStenYch Nemcll bylo z oasti pouiito ko.pracovnich sil.

Dnes, prave mesic od pralskeho povstani, se nemecka otazka nejen v Praze, ale i na celem deskem venkove fe'Si ua zcela a vYludne podle narizeni vlady a ji podrizenYch a odpovednYch Mad& V pohranidi je situate dosud ponekud jina. Na nekterYch mistech nemeeti zagkodnici pokraduji jests v teroristickych akcich jednotlivct nebo rortrouknYch skupin proti deskemu obyvatelstvu a proti deskoslovenske statni svrchovanosti. S ptichodem deskoslovenskYch spravnich organt a zejmena deskoslovenskYch vojenskych jednotek jsou v gak i tato posledni hnizda odporu rychle likvidovana a v§ude je obnovovan klid, poradek, pravni a majetkova bezpednost, normalni chod vetejneho 2ivota a hospodalstvi. Znaend 'Cast prnmyslovYch, obchodnich a 2ivnostenskYch podnikil u2 opet zahajila praci, doprava je pomerne dobra.

Pro duSevni zmatek, v nem2 se Nemci v deskoslovenskem pohranidi ocitli nasledkem take porOky, je pfiznaeno nekolik momenta.

Vedle poslednich pokust o odpor, pH dem2 na pt. lido, kteri za nod jests stHli nebo nosi jidlo zagkodnikum, skrYvajicim se v lesich, ye dnech horlive zdtrazriuji bud' svoji nevinnost a bezUhonnost a vSechnu vinu a odpovednost svaluji na Nemce z A ge, anebo shaneji sve deskoslovenske ptedky a dovolavaji se sve "deskoslovenske minulosti." 26,daji, aby se viidi nim uplatriovaly zasady demokracie, ovSem podle zname zvracene nemecke logiky: my jsme potirali demokracii podle zasad svYch, od vas vAak chceme, abyste je vuci nam pinili podle zasad vagich.

Podle dekretu presidenta republiky o potrestani nacistickYch zloCineu, zradcii a jejich pomahadii budou mimotadnYmi lidovYmi soudy trestany take zlodiny, ktere byly spachany proti statu, dale zlodiny proti osobam a proti majetku, pokud byly spachany v zajmu nebo (Pokradovani na strane

Strana 2.

Vypravovani z rodinne kroniky.

BENATSKE ZRCADLO Napsal Edvard Jelinek.

Rubeg zavrtel nevesele valne jiz prdedivelou h/avou. "A co, budou-li mne me pijavky a upiti drZet zde jeSte Bah vi jak dlouho? Po Roublekovi, as jej me vezeni omrzi, milk se o mne z pouheho sportu mueiti dlutnika . . pan Rudl . " Rubekva namitka nebyla nijak neocliivodne na, Karpas byl by jiste ptisveddil, ale za danYch okolnosti uznal za dobre usmati se a vysloviti mineni, Ze dtive nebo pozdeji kaZdeho vetitele omrzi zbyteene vyhazovati penize za vYtivu svYch dluZnikri "A co 'deka, mne na svobode?" chabe a trudnomyslne prohodil po chvili zase Rube g. "Zaenu zas se shanet po nejakem misteeku v ptitmelYch Atadech . . . " "Dejte pokoj!" drirazne a ptesvedeive ohra2oval se start, zkuknY Karpas. "Nepochopuji, Ze lide, kteti nemaji co jist, pokladaji kancelatske pero za jedinou spasu. Vzdejte se piece ua jednou toho ptedsudku a faldneho studu.

KaZdy jiny vYdelek je snadnejSi a vydatnefSi. Bud'te jist, Ze lepe se yam i vaSi budoucnosti povede, zachytnete-li se v nejakem kupeckem kramku, net' na hladovYch parketach utednich salonu . . " "Co pravite?" ozvar se vahave Rubd.

Karpas pokraeoval Zive: "Obchod, ano obchod, ptiteli, je za nagich easy nejijstejSi UtoeiSte Zivotni spasy. Kdybyste v Turecku prodaval Strakonicke fezy a v Balla sirky — protlueete 'Zivot a zjednate si nadeji do bildoucnosti. Snad umite mluvit a " poeita.t take trochu Rubd haze se usmal, nebral vYklad ten v prvnim okarnliku valne.

"Nesmejte se!" di dale Karpas. "Je u nas udinene neStesti, Ze ubozi lide mail kancelatskou nuzotu za povolani sobe ptimeteneTS1 a destnejM, neZli . " V tom nekdo se k nim ptidruZil a rozpravka se rortrhla. Rubes se uchYlil k oknu a zamyslil se.

Mel dosti easu ptemYg leti o tom, o dem mu start Karpas tak dutklive prave vypravoval.

Pohtichu, do krasne malovane perspektivy obchodni stavelo se mu mimovolne pino ptekatek. Ptal se sama sebe, co by podniknul, kdyby dnes se ocitnul na svobode, badal okolnosti i sebe. Nezdrahal se sice vetiti v podstatu slov Karpasovych, vetil, ze At'astna my glenka i pti nejtetgich poeatcich \T esti by mohla k jasnej§i budoucnosti . ale, ale!

Zatim byl spoutanYm veznem Nea Karpasovy vYklady uvaZoval odtud east° a rozmlouval o nich i s ptitelem Tondou, kterY jej jednoho dne znenadani navgtivil.

Jinak v okolnostech nic se nemenilo, zlo stavalo zlem. Konstancie jak tak obhajovala hole Zivobyti.

Den po dni plazil se tie jako zmije. Ponenahlu nastalo jaro, vonne, kvetouci, symbol znova se probouzejiciho Zivota. Na dvote, kamt vezriove vocleni byli pied polednem vzduch,' rozcvrlikali se vrabci nadobro. Posledni snehy rortaly, slunce rozehtalo se do opravdy.

Vkho, ptirody i lidi, zmahala se jasnej§1. nalada. Jecliny Rubd upadal v trudnomyslnost hlonb a hioub. Vzbuzoval rrizne obavy netoliko v starostlivem nitru sve Zeny, ktera jej pravidelhe nav'Stevovala a vkmcdne te gla, ale i v nejblffSim svem okoli vezeriskem.

Jednoho dne doSla Rubek zprava, k Rudl kdesi y e vinarne se vyjadtil, jakoby nebylo nadeje, Ze brzy bude zbaven vazby ye vezeni pro dluhy. "Posedi si pry je gte hezky," ujiAt'oval Rudl sve spolubesedniky surove.

Tehda.2 Rube g jiZ veal, co to znamenalo.

Rudl se mstil a navadel Rubdovy vetitele.

Vezne zdrtila zprava to upine. Ponenahlu opouftela jej vkchna drivera i energie 2ivota.

Sam stark Karpas povellive vrtel hlavou.

Ale toho Casu vklicos se geptalo ye vezeni na

VESTN 1K Ovocne mtrhu. easto bylo vyslovovauo juieno tehdej§iho ministra Rerbsta, kterS, pry zaniestnaval se planern, bezprosttedne se tykajicim vezii4 pro dluhy. Nikdo sice nic ureiteho nevedel, ale mluvilo se o tom vgeobeene.

Tu udila se dne 4. kvetna (r. 1868) vec dalekosahleho vYznamu. Stohlave hydte zla utnul razem hlavu as po samu Skytavku ministr Herbst, neblahe pameti v lune deskeho naroda, ale vdeene podnes vzpominanY v kruzich mnohYch face stradajicich zadlutencil . .

Stalo se! ftitskym zakonem ze dne 4. kvetna zrukna byla pro vkchny easy exekueni vazba pro dluhy!

Tu mela historie vezeni na Ovocnem trhu rychly spat/.

Prvni, kdo't ptines1 o tom pani Konstancii radostnou zpravu, byl vernY ptitel Rubdriv, Tonda. Ptipravil stradajici pani na davno vytouknou chvili. Div ze radosti se nerozplakala jako dite. V prvnim okarntiku ani vetiti nechtela v pravdivost slibovaneho §testi.

Brzy po to zjevil se na prahu skrovneho ptibytku sam Ladislav — volny a vysvobozenY. Mantele vpadli sobe do naruei, a Blatenka, zdrava, buclata a rozradostnend, zavesila se otci na krk tak, jak to dovedou prave jen Zlibal ji a hYekal otec, jakoby dite sve nebyl videl pz nekolik let .. .

Teprve po chvili mohl se Rubes rozhlednouti po novem ptibytku, jeho prah prekroeil dnes poprve. Jeho nesmele tekajici zrak nalezl ze zatizeni sve cltivej§i domacnosti jedine — benatsite zrcadlo.

Bylo na dvou mistech praskle a ram valne po§kozen.

Tkliva pamatka z dob minulosti.

Oba, Konstancie a Ladislav, mimovolne k zrcadlu i zahledeli se do neho. Rubes zvolna sch'lil hlavu svou k verne 'ten& Bylo jim volno, nev3islovne svobodno, nebot' nesutovalo je jit pti§erne vidmo vezenske exekuce, kteret zatehnano a zapla§eno na vtdy .. .

Tak velike bylo jejich ukonej§eni, Ze pozapomneli oba aspori na chvili na . zittek! Ostatne, zittky neztidka bS7vaji milostivej§i veerej§Tolik bylo jisto, Ze ti§skS7-zakon ze dne 4. kvetna zbavil Rubek nejvetSi trYzne tivota.

Nikdo jia nemel prava na osobni volnost dlutnikovu sahati.

Velka vymotenost humanitnich snah! — — Po ttech dnech zjevil se u RubeAt z nenadani opet stark ptitel Tonda. Ku podivu! 'Cloy& ten, kterr nikdy neopVval veselosti, jeho hlavni znamkou povahy byla vatnost a rozvaha, dnes tvatil se neobydejne rozmarne.

"Gratuluji, gratuluji!" volal vesele jia na prahu a zaklepav dtverne Rube govi na rameno, dodal: "Lad'o, veru, ma§ z pekla §testi!"

"Cot pak? . . . Mei jsem v poslednich letech tolik §testi, ‘te bych v nem malem byl utonul," odvetil Rubd ponekud ptekvapen, narakje zaroveri trpce na naprostou nerispe gnost syYch obchilzek, jen v poslednich dvou dnech podniknu za ptieinou nejakeho "zachyceni se."

"Pravim yam, milostpani," pokradoval Tonda, obraceje se sdilne ke Konstancii, "mriZete miuviti o Atesti:" "Mluv, mluvte!" ozvaly se ihned Z'adostive a nalehave hlasy.

"Inu, vidite," vece s dobrackYm rismevem Tonda, "kdyt je nejhrit, nejdtiv se namane Tonda! Jak by ne! VS'ak jsem nasadil vkchny PakY." Tondriv fivod byl ponekud zdlouhavY, nijak nevyhovoval napjate netrpelivosti roznicenYch rnanZele.

"Inu, nestalo se sice nic svetoborneho," pokraCoval neru gene Tonda, "ale dekujte Panu Bohu, k " Po to vylohl, co se vlastne stalo: Jia v dobe Rubekva vezneni zvedel Tonda, ze mala spoleenost podnikavYch maloprrimyslnikil eeskeho venkova hodle. v Praze zaloziti spoleeny sklad za ptieinou vhodneho odbytu svYch vYrobkri.

Slo o odbyt jemnejSich houni, vyrabenYch z vinenYch odpadkri. Zdalo se, Ze toto odvetvi zmahajiciho se domaciho prtmyslu aspori v Praze se zdarem ponekud by se mohlo ujmouti.

Ve stredu, dne 18. 6ervence 1945.

MaloprUrnysinici vyslali do Prahy sveho (Wr yernika, aby vyhledal spolehliveho zastupce, ktery by na jejich fleet a proti vYhodne nahracle percentuelni solidne vedl nove zamfSlenY zavod.

Tonda, k nemu2 se venkovskY chivernik jako ke krajanu a advokatu o radu obratil, vzpomnel si okam2ite na RubeSe. "To by bylo nee° pro tebe," vece tive Tonda, "zboti neni takove, aby se J r nem elovek o vS'ech pet smyslech nevyznal. Poctivost a pHeinlivost — hlavni vec 1" Tonda, uvaZiv vkchny okolnosti,,doporuail RubeSe, nu a navrh byl ptijat. Maloprilmyslnici shodli se na tom, aby jejich spoleenY zavod v Prazo zastupoval pan Ladislav RubeS. "Co tomu rika§?" rozjarene skoneil Tonda.

"Co tomu tikam!" zvolal Rubes s novou jiskrou nadeje v oku, tiskna vernernu svemu tell veleene ruku. Take Konstancie stiskla Tondovi srdeene ruku.

Po to rychle ujednali zaletitosti.

Rubes se zachytil!

Koneene! — Za nekolik-nedel vzniknul na otivene ulici Noveho Mesta Pratskeho novS7, naelejnr zavod eeskY. Podatky byly nepatrne, ale slibne. Spotadany a thlednY, ac nenadhernY kramek nabizel domaci vYrobu proti cizi konkurenci.

Zastupce mlacleho podniku — Ladislav Rubd — nijak nezklamal nadeje v nej skladane.

Tonda doporueil svYm kraj anrim eloveka skutedne spolehliveho a ptieinliveho.

Po velkYch zkuSenostech Zivota ptemenil se Rubes taktka v dokonaleho noveho eloveka. Jeho slabosti ustoupily opravdovosti a snaze, vymaniti se osidhim zla. Zbavil se vSi marnivosti a ptedev'Sim v§i lehkomyslnosti. Naueil se poeitati se skuteenosti, s kterou podniknul boj stateenY, veneeny ke konci §t'astnou vYslednici. Do oboru, sveteneho jeho svedomitosti, vpravil se pri dobre \Tali tally, cot' spojeno nebyld ani s nadlidskYm prepinanim sil, ani s vyhledavanim test neprirozenSTh. Opravdivosti a vatnosti, kteret mu kdysi byly neznamSrmi pojmy, prekonaval to a tam ss vyskytujici obtite nebo ptekatky. Sympaticke chovani, ktereho ostatne nikdy nepostradal, ziskalo mu nove ptatele. Sam davny jeho pritel Barak znamenite mu pomohl nekolika slovy ye svem list& dopbrueiv eesky zavod pozornosti §ir§iho obecenstva. Sebemen§i Uspech podnecoval Rube§"e k snaze tim Usilovnej§i. Obchazel lidi, dopraoval se jich ptizne.

Net nejznamenitej§i podpory nalezal Rubes zase ve sve vlastni tene, ktera, do novSTch pomert vpravila se rovneopine. Kdykoli mut byl nucen podnikati obchodni obchtzky, tena vtcly jej zastupovala vobehode. Nekdy po cele dni sedela za pultem a s podivuhodnou spravnosti vytizovala betne obchodni zaletitosti. Ukazalo se, te nic na svete nejsou eary.

Penize neptichazely sice privalem, ale kapalo. Nejen ze odtud kryli skrovne tivotni potteby ode dne ke dni, lee ponenahlu nejeden gro§ mohli i ukladati. Prvni zahospodatena stovka zpusobila jim ohromne zadostiueineni.

Sttadali usilovne, aby &l ye nebo pozdeji mohli vyrovnati se s dlutniky, aby umorili ony caparty, ktere je dosud tally. Slo to ofSem nesmirne zvo/na. V Tondovi nalezali neustale neocenitelneho pravniho radce, ktery jim sam nabidnul, Ze je dluhy "vyseka."

Jak? Jen trochu pellet bylo pohromade pottebi.

I k tomu pomohla jim nenadala At'astne, nahoda.

Jednoho krasneho dne ptikl Rube g s radostnou novinkou, Ze jista draha ptijala ofertu jeho na hounove podldky do zimnich vagonri. Pomohla mu k tomu protekce rozhodujiciho s kterYm kdysi vYboroval na plesu 2ofinskem . .

To trhlo. Rubes taktka obratem ruky vydelal nekolik set.

Kdy2 pak eastka tato jate trochu vzrostla, Tonda tlaeil na nejnebezpeenej§i pijavky Rube§ovy, aby se vyrovnaly.

ObratnS7 pravnik vylozil veriteltm, 'te lepe je za sve smenky vyziskati nee° net nic.

Tonda docilil §t'astne, Ze pijavky se dohodly a uspokojily nabidnutYm vyrovn5.nim.

Ve stfedu, dne 18. eervence 1945.

CIZINA SE DIVA. aeskoslovensku republika a jeji lid mely v cizine dobre jmeno. S podatku site "velkY" zahranidni tisk a diplomacie posuzovaly Ceskoslovensko s jakousi povYtenou shovivavosti (byli ovtem lido, ktefi nikdy nepochopili praYou podstatu Ceske dute), ale jak se republika rozvijela, jak stateene se probijela svizelemi po prvni valce, jak odvatne fetila mnohe tetke koly, tak se rozplYvala reservovanost a rostla acta, ba laska k teto male zemi, takte jeden americkY diplomat dokonce prohlasil, to nic na svete neptipomina mu americkou domovinu tak, jako Oeskoslovensko. K tomu pfispivala arcit' krome stfizlive a poctive statni politiky take srdednost a pile obyvatelstva, udelivost a zvidavost. Mohutny ohlas citeni naroda ye zbrani a jeho klidneho odhodlani mel ovtem take posledni pfedvaleenY sokolskY slet. A kdyt pak pfitla mnichovska, pohroma, melo Oeskoslovensko na sve strane vtechny zpravodaje svetoveho tisku, ytechny spravedlive lidi ve svete, vtechny lidi slutne a poctive. Ve sloupcich tisku a rozhlasovYch komentafich, kde novinati prudce atodili na ktivdu; ktera se pate na Oeskoslovensku, velebili zaroveri chlad a klid eeskoslovenskeho lidu, vatnost, s jakou pfinati °bet' pfeludu svetoveho miru, a viru, kterou si ucho yava, v budouci vyvoj. Proto kamkoli prisel 6echoslovak za teto valky, vtude ho lido pfijimali s upfimnou sympatii; pisatel teto stati sam se o tom pfesvedeil vtude na sqch cestach, ba objevil celkem dukladne znalosti deskoslovenskYch veci a prate presidenta Benete i v thine dinskeho teVce v Manile na Filipinach. Oficielni propaganda postihuje zpravidla jenom uzky kruh naroda, vybrane vrstvy, ale nedotYka, se lidu. Na lid pasobi zase jenom piiklad lidu — to by melo bYt zakladni poudkou budouci propagandy, tak jako Masaryk vtdycky chtel, aby vyslanci zastupovali svaj stat a narod nejen u hlavy druheho statu, nYbrt i u parlamentu a hlavne u jeho naroda. V to pkieine prospeje nam nesmirne americka okupace east tech; to, co amerieti vojaci pisi donna, je prase nadmiru cenna propaganda od lidu k du.

Nepovidame nic noveho, fekneme-li, to ye SpojenYch statech na pfiklad vefejnost, ktera se o politicks veci prilis nezajimala, tvotila si o teskoslovensku asudek podle syYch spoluobeana deskoslovenskeho pavodu. A to nejen podle lidi nejak z ylatt' vynikajicich, nYbrt podle docela prostYch souseda. Motna, to east() byl tento nazor skreslen, co se tYde civilisaeniho pokroku v deskoslovensku, nebot' mnozi nati krajane s nechtenou nespravedlnosti liei starou vlast (v pomeru k Americe) jako zemi zaostalou, s bidnYmi socialnimi pomery, s dotkovYmi chalupami atd., zkratka tak, jak se jim jevila s vesnickeho obzoru pied tficeti nebo padesati lety. Ale co se tyre kvalit lidu, jeho vlastnosti, jeho demokratianosti, poctivosti atd., nabyli Ameridane nazoru spravneho. Jenom tak je motno si vysvetlit, jak uchvacujici pasate napsala o deskYch pfistehovalcich v Americe, o prvnim odboji a o tivote v Oeskoslovenske republice Marcia Davenport v svem romans "The Valley of Decision," ktery byl ted' prave zfilmovan. A jak mocnY je dojem ze styku s prostYm elovekem, o tom nas pfesvedduje take jina, americka spisovatelka a malifka, Elizabeth Orton-Jones. Vydala atlou rozkotnou knitku s milouelYmi svYmi ilustracemi, "Maminka's Children," o tivote Ceske pomocnice v bohate americka domacnosti, o jejich detech a starem otci. V predmluve vzpomind autorka na sve detstvi, prozafene vlidnosti a pochopenim "mamineinYrn" a pravi: "Proto vychazi tato knitka, aby dosveddila vtecku lasku, kterou maminka a Pantsy yttipily mi k deskYm yecem, eeskYm zpusobam a k eeskemu lidu." Hle, sila osobniho piikladu!

Proto take v americkem rozhlasu slyseli jsme umelecky dokonala dila americkYch literate, dYtici upfimnou laskou k zemi, "jejit jmeno side nikdo nedovede vyslovit, kterou vtak piece katdy zna." A proto mohl napsat Johannes Steel v sve "The Future of Europe" slova tak

VESTNIK velikeho uznani .oseskoslovensku, jemut prorokuje, ze se stane nejdaletitejtim einitelem v stfedni a jihovYchodni Evrope: "Neni na strati dvou zemi, ktere by byly sobs tak vzdaleny, jako je stat vytvofenY Masarykem, synem nevolnikovYm, a stat zbudovanY nesvatou alianci nemeckeho hlavniho stabu a zapadnich myslnikfi, ktera vy yrcholila Hitlerem."

Narod ptedkal svou nejtetti dobu ye cti a v mravnim zdravi, zaslouti si tedy uznani, acty, pochopeni, zaslouti si At'astne budoucnosti, ktera se mu otvira v povaleenem svete miru a bezpeenosti.

V OESKOSLOVENSKE UMENi V AMERICE.

Lida Faltova, jedna-z pfednich deskYch literatek, zemi-ela v Praze podle telegramu, kterY dotel v techto dnech do Chicaga. Zaznamenavame to proto, to v deskYch knihovnach ye Sp. Statech jsou detne pfeklady Lidy Faltova ate jeji pfeddasna smrt je osobni tragedii jejiho mute, jen je nyni redaktorem "Svobodneho Oeskoslovenska." Lida Faltova-Pospitilova, narodila se v Zeratkach na Brnensku, vystudovala lyceum brnenske Vesny a po studiu na filosoficke fakulte Karlovy university v Praze a na universitach v Berline a Pakiti stala se profesorkou modernich jazykt. Brzy vtak pfetla do novin a pak se venovala literatufe vabec.

Ma neobyeejnou za.sluhu o obohaceni deskeho pisemnictvi vynikajicimi dily literatury francouzske, holandske, flamske, italske-a nemecke a jeji prate byla s uznanim zhodnocena odbornou kritikou jak doma, tak v cizine. Ve vybroutenYch pfekladech, dokazujicich velike slovni bohatstvi, smysl pro pfesnost yYrazu a hladke jadrne vyjadfovani (nektere, dila z nizozemskeho venkova pfekladala horackYm dialektem sveho rodneho kraje), uvedla Lida Faltova do Ceske literatury pkedevtim romany t yYcarskeho Francouze C. F. Ramuze, zvlattni jazykem namety, ktere se americkemu etenali teprve nyni dostavaji v piekladu anglickem. Koneene vtak setrvala oddane u literatury nizozemske, do to doby eeskemu etenafstvu itpine nezname. Po pfekladu velkeho dila Multatuliho objevovala s obdivu hodnou jistotou asudku a vkusu prase poklady moderniho pisemnictvi Holand'ana a Flamt, ktere pak v jejim ztlumodeni a se zavereenou studii o autorovi vitezily v katdorodnich literarnich anketach "LidovYch novin." Pfihlitela pii torn i k daletite holandske literatute kolonialni a zabYvala se proto studiem malajskYch a javanskYch jazyka, jakot i afrikanttinou, ktere jsou nezbytne pro pochopeni ovzduti deja v holandskYch zamofskYch osadach.

Ani za valky neustala v teto Cinnosti ,udrtujic tak v Ceske vefejnosti stalY zajem o obyvatelstvo Holandska a Belgie, postitene tYmt osudem jako narod deskY, a vyhledavaje schvalne autory, kteii jakkoli meld co Nei k problemu valeene doby. Zachovavala si pfi torn tarlive svobodu vYberu, dasledne odpirala za okupace pfekladat nernecke "oficielni" autory a odmitla take tadost, aby v objednanYch dejinach literatury holandsko-flamske zdaraznila narodnostni oddil dvou vetvi tohoto jednoho naroda.

Odmitnuti odavodnila tim, to smysl potada y -kujenvdcypolitaukzn,o stejne tendenene politicky je rozdelovan narod deskoslovensky a srbocharvatskY. Zato vtak vydala holandsky romanovy tivotopis tpanelskeho maliie El Greca, jehot zakladni mytlenka byla namitena proti prondsledovani tide a bezduche diktatuie, a pied samYm nemeckYm atokem na Rusko vytel jeji pieklad rusks knihy "DobYvani Sibiie," kterY mel neobydejny ohlas u etendfa a nemalo posilil v nejhorti dobe viru v konedne viterstvi Ruska. Kdyt pak rostly censurni obtite, zadala Lida Faltova zpracovavat namofnickY slovnik desko-holandskofrancouzsko-italsko-nemeckY, aby, jak psala, "budouci pfekladatele nemeli tolik svizelu, jako mela ona sama."

Rozsahle zahranidni styky umotriovaly ji, aby yeas unikla do ciziny Ale ut za mnichovske krise odmitla Lida Faltova nabidku holand-

Strana 3. skYch spisovateltl, odepsavti jim, to nemilZe odejit ze zeme ted', kdy2 hrozi valka. Odchod za mantelem do emigrate po okupaci Oeskoslovenska zmatil nemeckY atok na Polsko. Na Ake r. 1941 pokusili se holandtti spisovatele znovu zajistit ji a synovi pobyt v Holandsku, net vtak kralovna mohla o jejich tax:lost rozhodnout, Nemci Holandsko jit obsadili. Za rok potorn snatil se spisovatelein mantel, jen tou dobou chystal se ze •sreciska do Ameriky, vytrhnout rodinu z okupoyaneho Oeskoslovenska.

8veclove byli ochotni rodinu vyvezt pod svou ochranou, jako to delali v detnYch jinYch pHpadech, americky generalni konsul ujistil, to statrri department vyda povoleni, bude-li o to potatian daveryhodnYmi Ciniteli v Americe, ale Cs. narodni rada odpovedela, to visum nemate vymahat. Tak zastala Lida Faltova, se synem v Praze. Jak za sveho pobytu v Americe dosveddoval zesnuly Cs. ministr Nedas, stal se byt Lidy Faltova atulkem mnohYch pronasledovanYch deskYch vlastenct, o tidovskYch pfatelich nemluve.

Nevime, za jakYch okolnosti Lida Faltova zemfela. Snad bylo vteho ptespfilit mnoho pro jeji citlivou nervovou soustavu. Pfatele mizeli jeden po druhem v taborech, kriminalech nebo na popravittich, ba i rodina byla postitena: mantel mutovy sestry byl popraven, jeho syn zhynul v nemeckem vezeni, nakonec i synek FaltovYch, mlady student, byl odvleeen do koncentraeniho tabora. A mu g byl testy rok v cizine, temef tH Leta byla beze zprav o nem. Nedovedela se, to zatim yytla v Americe jeho kniha "Pies fronty a pies hranice," sbirka lista tens a synovi o tests temnotami nemecko-polske valky. Pravda, Lida Faltova, je jedna z obeti teto hrozne doby nemeckeho teroru.

Ale jejim innrtim utrpela Ceska literatura ztratu pfetetkou a jeji rodina ztratu, kterou neni mono nahradit. Mantel zasnule ptipravuje na jeji pamatku pietni publikaci.

V DURI g 0 SEDLACICH.

Oeskoslovenska domaci rozhlasova, slutba pii vysilani zemedelskeho programu pfinesla v nedeli dne 24. Cervna projev ministra zemedelstvi Julia burge, pronesenY na statku zradce Rudolfa Berana v Milonovicich. Z feel yyjimame: "6eW zemedeltti pracovnici a piatele!

Jsem tt'asten a dojat, to yam milteme dnes odevzdat prvni dekret republiky, na jehot klade pozemky patticim zradcum navtdy pkechazeji do rukou deskeho zemedelskeho obyvatelstva. Jsem rad, te se tak deje prave na usedlosti mute, jeho politika stala narod a Ceske zemedelce krev natich nejlepSich sync. Oekali jsme velmi dlouho — 300 let — net jsme mohli provost tento historicky soud aeskeho naroda.

Dnes jednou pro vtdy likvidujeme tuto zradu, dnes jednou pro vtdy likvidujeme cizacke roztrteni nati republiky. Tim, to odbirame zem zradcum a cizincilm, bereme jim take jejich politickou mot. Reakeni a agrarni valcove nesou vinu pied narodem i pied dejinami.

Ale nat postoj k eestnYm elenum agrarni strany je, zcela rozdilnY, k yam, deskYm sedlakam, kteti jste byli svedeni, a jich odi byly nyni otevfeny. Zatim co reakeni agrarni vadci jako na pt. Hruby sli s nerneckYin fatismem proti zajmum zemedelskeho obvatelstva, prokazali jste vy v poslednich testi letech, to na druhe strane to byli poctivi Ceti sedlaci a poctivi elenove bYvale agrarni strany, kteti opustili svou zradnou stranu a spojili se v jeden blok narodni fronty proti spolednemu neptiteli. Oetti sedlaci sabotovali vYrobu, pkidali se k spolednemu boji a prolevali krev ve spoleenem pasu nateho naroda proti spolednemu nepfiteli.

V ministerstvu zemedelstvi samem dva odborovi pfednostove byli jit popraveni a mimo to bylo popraveno nekolik tucta yysok3'7 ch afednika tohoto ministerstva a jinYch zemedelskYch odborn. President republiky podepsal dekret dne 21. Cervna o konfiskaci a rozdeleni pfidy zemedelcum a dnes, tfi dny pozdeji, tento majetek se pz odevzdava, zemedelcum. Neni tieba na to Cekat 20 let. Pottebujeme jen nekolik nedel na to, abychom yarn pfidelili 3,000,000 hektara, ktere dfiv pattily zradcum a cizincam.

Oddil Dopisovatels14

nage 40-leti v Texasu. Jak budeme se ptipravovati? Zdar yam, vas Ludva 0. Hogek, Llpni vzdMavatel.

V

roRutiK Sestry a bratti!

Dnes nutno sdelhti s Yam: smutnou novinku, to nag kdys gtedrY podporovatel a dobry elovek br. Tom Skrabanek z Ennis jit vice neni mezi nami. Odege3 do neznama, doeka y se 76 let yeku fictyhodneho a bude nam tu pro laskavou svoji povahu dlouho chybeti. best budit pamatce Skrabankove.

Tteba opozdene, dik zprave br. Ptevratila laskave podane, davam yam v gem na vedomost, to oslava 151eteho trvani Jednoty v Corpus Christi byla snad velice zdatila, dristojna a zanechala pekny dojem. Nav gteva podniku byla velika, a eisla celeho poiadu dle zpravy velice pane podane. Mame z toho uptimnou radost.

Nejake podrobnosti podal yam ye svern dopise jit br. Dressler ze San Antonio a sam zrimyslne jsem vyakaval, to bud' na g br. Franta Rendl aneb Vaga Kudera nann nejaky ten referat "vymaluji," ale dekal bych marne do dnes a tak tedy zas sam do na gi "Hlidky" specham.

Br. Mouaka, redaktor a "opravo yae" myth eetnych pra yopisnYch chyb bude muset laskaye poshoyeti, at mi zas ye yYrodni schrizi "vygoupnou boty," pak mu dam oddechu.

Bude tot zahodno informovati na ge sokolske ptiznivce, to z to naai sokolske pokladnieky po: valeeneho fondu, tak Stedte vami podporovane, odeslal nag bracha F. Stransky $200.00 na fond universitni knihovny odboru leka •stvi do Nemci tak dokonale yyrancovaneho eskoslovenska. Buda jich tak dozajtste zapottebi a nas vgechny bude to z Dallas bylo mono zas nedim vypomoci.

Tteba to toto nespada do meho odboru tupniho vzdelavatele sokolskeho, nada mi radost, abych s vami nesdelil tea tut() pote gitelnou novinku, to z tadove slavnosti potadane v Sokolovne dne 10. m. m., pii ktere byli nagimi nYmi hosty bratii z na gi Hlavni fitadovny a red. Moudka, zbyl nam slusny eisty yYtetek $200.00, kterY tea odevzdan byl, jak bylo ureeno, na eeskoslov. povaledny fond.

Nelze jinak net podeko yati vgem tern sestram a brattim, kteti se tak o v ge bedlive starali a svrij eas venovali, ae tento znaeny dar byl nam umotnen, a ov gem dik plati v gem navAtevnikrim teto oslavy za ptizen nam prokazanou.

Slibujeme yam vgern, to dale se budeme snatiti, by dobre jmeno na gi osady bylo &stile vzpominano. Ptijdle zas mezi nas!

Dne 29. dervence, jak nam sdelil z Dallas ye Vestniku Franta, Lojza a Honza, budeme slaviti v Sokolovne zas "hody" nebo "posviceni," jak kdo si pfeje, a detli jste ash v gichni, to zas eistY vYtetek bude utit pro pomoc zubotenYm v to stare na§fi vlasti, a tedy -vas fictive zveme.

Zprava z Fort Worth v min. Vestniku od br.

Matejky nas v gechny nesmirne pote gila. 06ekavali jsme s driyerou, ae tam na gi yerni stargi pracovnici dtiv neb pozdeji sokolskou jednotu °pet otivi a nyni jen neustavati. Sestry a bratti, my vas ptiletitostne zas navativime. Jen prosim podavejte o sve dinnosti pravidelne zproary. Zdar yam!

Mimo z Ennis a Corpus Christi od ostatnich nagich jednot mai° kdy co slYchame a ovgem, to nam po v gech teskno. Ubiha ten eas, rychle plyne a co neyidet rok 1945 bude zas historii a pak, co si o to nagi sokolske einnosti budeme povidat? Kolik podnikri, schrizi, divadel, ptednagek, vYletri aneb pintelskYch vedirkt jste, sestry a bratti ye yak jednote potadali dosud?

Ptiznejte se poctive a snatte se do konce roku nekolik dobrYch podnikt uspotadati. Ano? Prosime tot br. red. Moueku, by ye Vestniku °boas k laskavemu poutiti uvetejnil ,historickY kalendat toho ktereho mesice, jak to ueinil v dervnu t. r., cot by vzdelavatelrim na gich jednot sokolskYch melo byti vitanou pomrickou- k potadani nahodilYch pamatnYch vedirkri, ()slay, ptednagek porriznu v na gich osa.dach.

Pravidelna nage tupni schrize kona se dne 20. dervence veder v Sokolovne a katdy pokyn, zprava aneb osobni namet bude jak naleh uv4ien a projeduan. Nezapomente, ze WIZ se

JAROSLAV ROTREKL PiCSE Z CECH.

Sestra Botena Valeikova v Dallas, Tex., poslala nam zase dopis syna mantelti RotreklovYch, porudika Jaroslava, jejt ye volnem ptekladu podavarrie na gim dtenatrim: Moji drazi: Doufam, ae jste nezanechali nadeje, to yarn nebudu vice psat. Byli jsme dosti zamestnani ptipravami k opugteni Nemecka, kdy vgak dogla nova zprava, dle nit budeme poslani do jitni easti Nemecka, do horskeho pasma Alp jitne od Mnichova. Maminko a tatinku — kdyt jsme slygeli, to tam budeme yyslani ja jsem pomyslil, to nage pinni bude spineno a snad mi bude moano navgtiviti nage ptibuzne, net jakmile jsme zde stanuli a ja tadal o cestovni pas, bylo mi teeeno, to dotydny dsek tech je okupovan sovetskYm vojskem a nikdo tarn nesmi cestovat jen v ptipade velmi driletiteho yojenskeho poslani. Jeden hoch na gi baterie ma matku na Slovensku a neni mu doptano aby ji uvidel — je to tvrda skuteenost net ja, myslim, to to jest jedna z ptihod, jet se ptihazi v tivote. Nautil jsem se brat podobne uddlosti jak jsou a neklasti otazek ohledne ptiein, na ge velitelstvi mush einit ureita pravidla, jet easto podfizene ptiyadeji do rozeileni a zlosti.

Byl jsem ripine zklarnan riseky oech, kde jsme byli, ac krajina je tu krasna, vinita poloha, pekne rolnicke usedlosti, dosti lesnatYch ploch, nea obyvatele nejsou tu ptatel gti, teeeno vgeobecne. Ov gem, vetgina jsou tu Nemci — Sudet'aci jak si tikaji. (Pozn. red. Nazev Sudetenland vynagli hitlerovci, pied tim tento nazev nikdo neslygel a neutival jde tu o pohranidni rizemi tech, ' obydlene velkou vetginou Nemci, kteti ze dvou ttetin zradili tsl. republiku a budou za to die nezadatelneho prava deskeho lidu zbaviti se povtdy zradcu z republiky vykazani. V Pohranienim fizerni zristanou toliko ti Nemci, kteti nebyli kolaboranty hitlereiIca a jicht poeet se udava na jeden milion). Neni ham dovoleno rozmlouvati s Nemci, kteti tu organisuji ozbrojene bandy, net s Cechy smime hovotiti. Vide]. jsem Plzeri, ktera byla bombardovanim nagich letcri dosti pogkozena — kodovka je skorem srovnana se zemi, jina mesta a vesnice, ktere jsme videli, nejsou pogkozena.

Dovidam, to take boje byly u Slavkova na Morave a take pry u Brna, net neni mi znamo, jaka gkoda tam byla zprisobena.

Ja neztracim nadeje, to mi bude =trio se na Moravu podivat nekdy pozdeji, vklyt' vzdalenost odsud tam neni net 200 mil. Uvadim Vam mista, kde jsem se slutebne dostal a to: Sy. Katetina, Ptimda, Bor, Holostevice, Skvany, Holigov, Storkov, Tyn, Kiatovy, Svihov, Boroye, Lutany, Pfestice, Dolni Lukavice, Litice, Horovice Rakovnik, Kralovice a Rokycany.

Nemale rozechveni zprisobily mi velke napisy na zavesech pies ulici "Vitame na ge osvoboditele" — "At' tije Bene g" nebo "Pravda vitezi" a line. Katde mesto s vet ginou eeskeho obyvatelstva vyvesilo prapory Ceske, americke, sovetske a tu a tam anglicke.

Dostal jsem po del gi dobe Vag dopis, datovaIV 30. kvetna a vette, byl jsem jim pote gen a zvlagte, to jste v gichni zdravi. Sam nemohu si stetovat at na to, to nam neteknou, co se s nami stane. Myslim vg ak, to pojedeme zpet do Spoj. State a snad v Case kratkem. Potravinova, situate v Nernecku bude v zime zoufala a my nehodlame tiviti miliony Nemcii, protote mushme pomahati ptedne spojeneckYm zemim. Lituji, to mate nyni tetkosti s nakupem jistYch potivatin nea doufam, to se tato situate tineni k lepgimu a to brzy.

Jaroslay.

S pozdravem Vag syn Poz. red. K dopisu ptilotena byla pohlednice modrene postavene vilky v nadhernem koutku jehlienateho lesa-, sloutici . co ritadovna vyggiho velitelstvi nacistri. Pri bleskovem naporu americkYch ridernYch oddilri "supermani" z vilky spegne utekli, ain't by cokoliv na majetku pogkodili. Nagi se do fitulneho hnizdeeka nastehovali a maji prilditost dodasneho pobytu, v ovzduLi prosycenem vOni pryskytice a jehlai.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vybdr tadu Pokrok Bennview ,Cis. 153 v La Salle, Texas, vyslovujeme pozastale rodine uprimne citenou soustrast nad zratou jejich synadka, bratra a naS'eho spolubratra, Clarence Wodroolv Franka, kterY do nas ode gel na *WI-lost dne 27. kvetna 1945, ye stall 17 let a 10 dni. Byl pochovan na htbitove v Rosenberg, Tex., za velke fieasti ptatel, spolubratrri a sester.

Vime, pozristali, to take nesete ztratu vageho milovaneho syndeka a bratra ,av gak budit yam alespori eastednou ritechou, to my vgichni citime s vami ye vagem zarmutku.

Dano v La Salle, Texas, dne 13. dervence 1945.

Henry Strmiska, Rudy Elle g, Chas. Damborsky, tesolueni vybor.

V

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor tadu Svaz eechoslovanri Cis. 92, ye Fort Worth, Texas, timto projevujeme uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad funrtim jejich milovaneho otce, dedeeka a pra-dedeeka, a nageho spolubratra, Frank Poligka, kterY dokonal svou pozemskou pout' dne 5. dervence 1945, ye staki 82 let. Byl Menem nageho tadu po dobu 34 let, a vtidy byl dbalY svYch povinnosti. Pohtben byl dne 7. eervence na Mount Olivet hititove. Jeho mantelka jej ptede gla pied 41ety, a jeho dcera jej p1-e7 degla asi pied 2 roky.

Vime, pozristala rodino, to zarmutek *OA je velikY, ale budit yam alespori easteenou ritechou, to my, sestry a bratti tadu soucitime s vami ye vagem zarmutku. A Tobe bratte, budit zeme lehkou a Cost T ye pamatce.

Dano ye Fort Worth, Texas, dne 7. eervence 1945.

John Chaloupka, Karel Batek, Vac. Mika, resolueni vYbor.

V PROJEV SOUSTRASTI. My, niZepsanS?' resolueni vS7bor radu Hvezda Miru eislo 33, Bleiblerville, Texas, vyslovujeme porastale rodine uptimhe citenou soustrast nad ztratou jejich otce, decleaka, pradedeeka a naSeho spolubratra, Jana gugena, kterY dokonal svoji pozemskou pout' dne 11. eervence y e stall 92 rokri, 8 mesicri a par dni.

Byl p.ochovan podle jeho mantelky na Narodnim htbitove blizko Santa Anna gkoly. Jan tien byl zakladajicim elenem na geho tadu, pied 45 roky.

Vime, mhia pozristala, rodino, to vas bol jest veliky, budit yam vgak fitechou, to i my teodchodu. lhme Toll* milt' bratte, ptejeme zaslouteny odpoeinek a test budit Tvoji pamatce, Dano v Bleiblerville, Texas, 16. eervence 1945.

Frank Schovajsa, Chas. Syptak, Vincenc Chaloupka, resoludni vYbor.

V Dallas, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Chci vain napsat o na gem pikniku, kterY jsme mely ye Fair parku v pondeli s pani Valeikovou a tot pi. Rezkova prisla. Tet byla s nami Eugenia Cissa z Los Angeles, Calif. Bylo nas asi 12 deveat. Maly jsme'se mot dobte. Chceme tot podekovat Bingo klubu, to nas-poda;stovaly zmrzlinou. Vaich jsme byly nerady, 26* Helen Slovaekova s nami nebyla. VSeci bysrne se rady jeg te jednou seSly nee zaene §kola. Tak, deveata, o tom premfg lejte net nam zas pani ValeiRenka Vault& kova ujede!

ye stfedu, dne 18. eervence 1945.

LIDICE. Vrehni rada Cyril Merhaut, zmocnen ZNVem k vygetteni historie a zkazy mista Lidice, podal tuto zpravu: Lidice byla stard obec, znama i se s'qm kostelem jig ye 13. staleti. Kostel sv. Martina byla vkusna stavba barokni, v nynej gi podobe vybudovana r. 1738, poslednim faratem tu byl Josef 8temberka, 73 letS7, kterS7 byl Nemci zavragden spolu se sv9mi osadniky. Obeanstvo nepestovalo politicks teenice, bylo prodchnuto laskou k republice.

Po vykonani ortelu nad Heydrichem tupe a surove Gestapo oznamilo, .ge vrahove se skitvaji v Lidicich. Zejmena kladen gti gestapaci Wiesman a Felkel tak tvrdili. Oznamili to Frankovi a ten uchystal pomstu barbarskou. 9. dervna byla obec Lidice obklidena vojskem ze Slaneho, odkud pkij elo na deseti nakladnich autech. Do vsi ka gdeho pustili,, ze vsi nikoho, 12 let* hoch chtel uprchnout. Vojak jej zasteelil.

Chtela uprchnout jedna Jena; steela do zad Atek zmatila a jeji mrtvolu nalezli v polich at o tnich. Gestapaci a Esesmani nahnali teny a deti do gkoly. Musely odevzdat sve zlato a penize katanum, naslouchat plaei deti, ktere volaly po otcich, v fizkosti oeekavaly rozbeesku rana, kdy byly odvedeny do telocvieny kladenske gkoly. Rano 10. dervna 1942 nastal posledni den Lidic a jejiho obyvatelstva. Mutove byli pozavirani ve sklepe, ye stodole a chleve Hordkova statku. Peed tim musely odevzdati klenoty, penize, spoeitelni kni gky a vgechny hodnoty gestapakUrn. Odekavall sviAj osud, kter tugill. 73 let3"T farat Semberka je posiloval slovem Balm. Nekteki nedali se popravit jako ovce, chopili sekery a zbrane a zabili nebo zranili nektere Nemce, jim potom museli poskytnout lekatskou pomoc lekaei z okoli.

Jiz o pul dtvrte rano peijela z Prahy povestna popravdi 30 Glenna deta, vet ginou v zelenS7ch uniformach, ale take i jinak obledena. Zadala sve krute dilo peed 7. hodinou ranni, kdy jig take peijel K. H. Frank. Kdyt Frank vystoupil z vozu, hlasil se mu eetnickS7 podplukovnik Josef. Frank obratil se ke skupine detnikil z Bugtehradu a zvolal: Dale pracovat! - Potom oznamil, *te nikdo z detniku nesmi povidati o tom, co se udalo v Lidicich, jinak de bude zasteelen. Prvni domek u silnice byl okupovan gestapem. Pied nim bylo oznameno popravni Bete Wiesmannem, de je to ville filhrerova, co se ma s obeanstvem a obci stat, a te tuto musi poslugne spinit.

Z Horakova statku vyvadeli po deseti mutich na zahradu za stodolou a nemedti vrahove stiileli bezbranne obeany. N'emci sestavili sami seznam zavratdenS7ch a uvedli jejich podet Cislem 174. To vgak nevyluduje, de poeet byl vyggi. Stare rody lidicke tady padly na sve domaxi pude. Tu zastkvi se jmeno Ril gidka, PodzemskST, Kovakovsky, Rakos, Podhora, Studnidka, Silhan, Steibrn3i, Zelenka, Pospi gil, Radosta, SuchS7 , Senfeldr a jini a jini, kteri clan krve nevinne. NemeckS7 netpin3i seznam peiznava, ge padlo 113 delniku, 18 rolniku, 11 temeslnikil a ostatni byli nejruznej gich povoldni. Z delnicke rodiny Hronikt padlo pet mugii.

Padli byli pievahou hornici a hutnici. Od rana do 16ti hodin trvalo vratdeni, pii demt tai katane pro finavu se dali vymenit. U gel jim mlyLadislav Ligka, kterS7 se sam obesil, ugel jim KSrbl, kterST se schoval v komine, aby se zadusil. Neuglo jim onech devet hornikt, kteei se ye stiedu dopoledne vratili ke svS7in rodinam z prate z Kladna a nedali se pro svou starostlivost o rodiny vysvetlit, ge se nemaji do Lidic vraceti, a podobne se tak stalo odpoledne gesti jinSrm. Mezitim v 7 hodin rano zapaleno bylo prvni staveni Hlimovo smerem k Hostouni a potom hoielo jedno staveni za druh3im. Gestapak WItschek peivezl dva sudy benzinu a peed katdSr &Um dal ho nalit kbelik, aby potar byl umotn.en.

Dne 11. Cervna pfijelo 20 Terezina, kteii dozorem stratnistra Karla Trinnera musili u popravig te vykopat hrob a tam naklasti tela pac113ich, sucleho vtdy k nohdm licheho. Potom Vela byla polita chlorovrn vapnem, nadevg e dana prkenna pokilvka a nad

VESTNiK tu pozdeji Jana tela z hrobil ze hebitova, kdy byl take barbarsky znieen. Na popravi gti dali se potom cynieti popravdi fotografovati nad mrtvS7mi tely. Obrazky ukazuji hochy i starce, ukazuji, jak ke zdi pi-istaveli slamniky, aby steely nemely odraz.

Po odehnani dobytka, nabytek a nakadi byly odvadeny do bu gtehradskeho dvora pod dozorem Cetnictva. Ve etvrtek 12. Cervna navrtali nemeeti pionSti stony 'ikostele pro nalo2e.

Stratnistr Jan Strnad, kterS7 byl slu2ebni spojkou, musel povolat znovu Gestapo z Kladna, aby se divalo na znieeni starodavneho kostela.

Z kostela tistaly po nejakS7 eas jen opalene obvodni zdi a i ty byly pozdeji zbokeny.

Zeny cekal z1S7 osud koncentraenich taborii.

Jiz v patek byly oddeleny od svVch deti. Dokonce ani nebyly ponechany dlouho pohromade.

Vetgina jich site byla odvalena do Ravensbriicku 195, nektere mlad gi do Brandenburku, do Lublina a asi 40 star gich do Oswiecima.

Jedna east jich IA se vratila zpet. Doma vgak nelze fici. - Vgechna nemecka, tvrzeni, 2e v obci byla vysiladka, zasoby zbrani a stfeliva byla nepravdou.

V KONEC ZRADCE. Ministr vnitra Nosek pfijal 9. Cervna v poledne zastupce pralskeho denniho tisku, jim' podal zpravu o patrani po zradci naroda, Emanuelu Moravcovi a o nalezeni jeho mrtvoly.

Uvedl, 2e prvni zpravy, ktere se dostaly do tisku o Moravcova za,stfeleni, neodpovidaly pfesne pravde. Proto miniaterstvo zahajilo ihned rozsahle patrani, jim2 byly zji gteny tyto skuteCnosti: 5. kvetna 1945 byl Moravec ye 14:30 hod. na pkirn3). rozkaz z Cerninskeho palace pfeva.2en v kamionu nem. ochranne policie, doprova,zen dvema dalsimi kamiony se silne ozbrojenou posadko-a z Kolovratova palace ye Valdgt3'rnske ulici na Male strane, tehdej giho ministerstva propagandy, do Cerninskeho palace.

Nebylo zjigteno, kdo dal peikaz k peevozu. Zda se vgak, 2e se tak stalo na rozkaz FrankKamion s doprovodem chtel puvodne vyjet z ValcigtSinske ulice na Malostranske namesti, kde vgak sttelba mu v dal gi jizde branila. Vratil se do Vald gt. nske ulice a jel pies Klarov na Chotkovou silnici. Zde se kamion pro nedostatek benzinu zastavil. Mezi tim, co gofer doplrioval benzin, vytahl dle svedeckVch vSmovedi Moravec z kapsy kabatu revolver a usmrtil se ranou do praveho spanku. Mrtvola zUstala v kamionu. Po odstraneni zavady pokradovalo auto v jizcle do Wintrovy ulice, Praha XIX., kde pied budovou 13:Vv. velitelstvi pota,dkove policie eekal na automobil tehdej gi velitel nem. pofadkove policie. Automobil s mrtvolou vjel do dvora bS7v. arcibiskupskeho gymnasia. Jak bylo nyni spolehlive zji gteno, byla mrtvola Moravcova zakopana v zahrade tohoto gymnasia u plotu sousediciho s Bubenedskou tfidou. Mrtvola byla bezpeene identifikovana. U Moravcovy mrtvoly byla nalezena legitimate Clena protektoratni vlady, znejici na jeho jmeno, svazek klicu, po jejich' pilvodu se dale patra, kapesni riti2 v pouzdie a snubni prsten. Mrtvola byla pievezena do Ustavu pro soudni lekatstvi, kde byla veera provedena pitva.

Plukovnik Bartik getfeni se vedlo od mista, kde byl Moravec naposled viden. Na pozemku arcibiskupskeho gymnasia bylo objeveno nekolik hroba. Dne 7. Cervna v 15:15 hod. byl otevien prvni hrob a v nem byla nalezena Moravcova mrtvola. V ostatnich hrobech byli pochovani nejaci SSmani. 8etfeni nasvedeuje tomu, 2e Moravec mel last pfevezen, aby ueinil projev, kter3"7m se melo vpadnout pradske revoluci do zad a mel vilest zmatek do pralskSrch bojt. Zda se, 2e Moravec za sve -cesty Prahou si uvedomoil, de jeho vac je ztracena a spachal proto sebevradclu. Mrtvola ldela asi v hioubce 50 cm v sypke a vihke zahradni hline. Hlava byla zabalena do Moravcova eerneho kabatu.

Na hlave byla zjigtena stopa po stfelne rane uprostied praveho spanku. Kflle u steely byla spalena. Kulka vy gla levS7m spankem. JinS7ch stop na hlave, ani na tele nebylo. Take na palci prave ruky byly stopy po zaeouzeni. Mrtvola byla obleeena v kalhoty Cern y barvy, Cern y ponotcy a polobotky a svetletlutou ko gili. Pod

Strana 5. mrtvolou byl nalezen Cerra:; anglic10 evleenik. U mrtvoly lezel dernS7 klobouk, v nem' na kcdene paste byla pismena E. M. Na nalezenem snubnim prstenu byla vryta i pismena J. E. .s datem 30. 11. 1942, co je datum druheho sriatku Moravcova.

Zjigteni Moravcovy mrtvoly se teastnil tog policejni lekaf dr. Knobloch, podle jeho' pbsudku jde o sebevraddu. Aby byla MoravcOva mrtvola naprosto bezpeene zji gtena, byly k identifikaci pozvani i Moravcovi pfibuzni a nektere osoby, ktere Moravce dobie znaly, jakot i organy policejniho keditelstvi. Krome zminemich veci nebylo u Moravcovy mrtvoly nalezeno nic jineho.

V Ctend redakce Vestniku:Prosim o malou opravu z meho posledniho dopisu. Zapomnela jsem napsat, ‘Ze jsem obdrtela $2.00 na zasilku odevin od dvou nejmenovanSTch pani, od jedne z Fort Worth a od druhe zdej gi, ktera mne dava ze svS7ch drobnSrch nspor $1.00 mesiene, celkem mne dala $4.00. V celkove sumo, jit jsem uvedla 40 dol., tyto $2.00 byly zahrnu.ty-,jen jsem opomnela napsat jmena. Take na posledni zasilku gatstva (ktera byla 3 boxe)darovala po druhe pane gatstvo po svSlch dvou vnu.ekach pi. Kubinova. Dale mile darovala pri nav gteve u nas pi. Mikuleneakova z Granger $2.00 na povaleenST fond a jeji syn pro ten samST iteel take $2.00. Vim, 2e to bude kvitovano ve zrzavach nageho pokladnika br. J. Ilem'Zala, jemU jsem penize odevzdala. Ja vim, de mne ty vase dary, at' je to na cokoliv, &Nate s dilverou, ge v§e spravne, spravne odvedu, je to v gak nic kdy kvituji jedneho, tak v gecky, a nebo nikoho. Ale kdy je to hlava k stab derava.

Kdyt" si to napigi, zapomenu si to pietist. A nebydlim ani u more (treba v Corpus Christi) aby mne to ten vlhkS7 vzduch z hlavy vytah, tak jako to na gi pi. Stranske.

Dnes budou ukladany do lima zeme telesne pozastatky dobreho eloveka, dlouholeteho diena nagi Jednoty, pana Toma ge H. Skrabanka, kter zemtel u sve dcery pi. E. Thaxtonove, 12. Cervna po krat gi nemoci. Byl vlastne osadnik enniskV, a kdy' mu jeho verna, uvedomeZ'ena pied 6 lety, take u nas v Dallas zemtela, mel dornovy dva: svuj v Ennis a u nas jsou usazene jejich 3 deti, syn a d ye dcery a jejich rodiny, ke kterzim tatinek east() dojizdel. Byl vkly zdrav a na svfij pokrocily vek 76 let velmi dobie vypadal, 'IacInY mu tolik nehadal. At posledni dobu ho nemoc zmenila. Byl se svoji dcerou a zetem man'. A. Krutilkov,Vini na nagi kadove ()slave 10. Cervna na abed a projevil pfani, 2e chce zustat p ies odpoledni program a divadlo. To jsme jej videli naposled. Svoii milou povahou a poctivSnn jednanim ziskal si naklonnost kaddeho s 17nn pfi gel do styku. 'test bucifi mu zachovana nami v gemi kdo' jsme ho znali a rodin y zarmoucene projevujeme nagi soustrast.

S pozdravem, Bcdena Valeikova.

V Sestry a bratfi faclu Fort Worth dislo 154.!

Ptiporninam yam, ge je vas nekolik pozadu s poplatky do Nernocenskeho odboru, a tento mesic zaeina tieti etvrtleti. Mysi n, 2e jste Cetli ye Vestniku, 2e se nemocenska ted' plati ke.cle 3 mesice 75c, anebo $3.00 na rok. Je to poplatek velmi maliekY, de by ho mohl zaplatit kahlY Glen, pak by jsme mohli oeekavat mnohem vetsi podporu v nemoci. Prato prosim, kdo jste se dali do N. 0. zapsat, hled'te si poplatky zapravit, aby, kdyby nekterY z vas nahodou onemocnel, nebyli jste pi'ipraveni o podporu.

Aloisie Bedanova, taj. N. 0.

V Fort Worth,. Texas.

Mill bratei a sestry!

U2 jdu honem s novinkeu, budeme mit v Sokolu zabavu 22. t. m. Prijd'te se trochu pobavit, vite 'Ze se pri to Milanove kapele dobire tancuje. l,azdy asi vite, 2e hojne praCea pobaveni kaMemu na zdravi. ta*ja vim, 2e v'Seci se chcete citit dobie. Tali jeri, lAjded'te vgeci i vy sokoli z Dallas a Tioga. Pifjne si vyskoCit z kop'Stka Tak na shledanou v Sokolu!

T. W. Matejka.

Pfijem od id-a& za mesic eerven 1945.

Lodge No.

1 12 kvet.

, Nlort.

Umrtni

Expense Vyclani

Juv. Sick B. Otski Nemoc.

Odbor Odbor

$234.79 $14.10 $24.94 2 12 6erven 7.98 2.15 3 kvet.

22.97 2.40 .30 4 16 kvet.

634.91 41.75 19.56 5 7 1.75 7 12 derven 334.25 .40 19.35 -8 .16 duben 106.34 14.35 .40 9 14 6erven 414.46 10.33 55.90 10 kvet.

59.00 2.80 .40 11 14 eerven 32,23 4.70 .50 12 19 kvet.

22.20 3.90 13 14 dub. a2 derv.

351.86 51.85 60 14 12 kvet. a eerven 90.57 3.60 15 12 kvet.

127.49 14.70 1.00 16 21 'derven 56.54 10.00 17 15 derven 659.97 47.65 17.76 18 23 kv.a. her. 40.71 4.80 19 19 kvet.

73.65 5.55 21 7 derven 25.45 2.55 2.57 22 12 6erven 40.24 2.80 23 22 kvet.

171.85 30.30 68.56 24 kvet.

692.33 70.45 101.07 25 18 derv.

279.16 47.55 19.36 28.01 26 8 kvet. .3.90 27 22 kvet.

115.52 20.70 29.83 28 26 kvet.

497.85 44.95 75.92 duben a 29 kveten 1,573.18 185.60 105.36 30 11 kvet.

166.38 9.45 1.40 71.77 2.85 31 21 kveten kvet.

43.75 6.60 32 33 18 derven 202.69 30.70 43.75 34 20 kveten a 29.71 5.35 derven 13.95 35 12 kvet.

71.93 5.34 29.55 36 11 eerven 451.24 87 22 kvet 18.89 1.3.10 38 29 duben a 9.22 kvet.

229.67 15.60 10.80 1.20 39 20 kvet.

83.41 39.60 152.47 40 21 eerven 431.14 41 18 eerven 81.31 10.45 42 13 kveten a 65.70 6.60 6erven 5.50 44 9 kvet.

64.21 6.00 92.29 3.40 19.55 45 20 kvet.

325.51 36.55 21.49 47 21 kvet.

22.30 14.15 48 eerven 188.50 49 19 1.80 7.49 60.93 10.10 50 12 derven 8.85 1.50 51 20 kvet.

101.37 7.90 4.21 55 6 eerven 105.19 1.40 43.83 2.40 57 7 kvet.

12.75 2.40 58 15 6erven 152.64 60 9 eervenec 19.95 ak zati 96.10 7.80 62 11 Unor a2 145.67 18.45 5.58 duben 29.60 6.54 63 20 derven 169.66 3.00 42.83 64 14 kvet.

65 66 16 bfezen a2 2.10 8.26 duben 73.24 8.70 4.40 142.67 67 kvet.

199.92 23.25 96.32 68 18 kvet.

69 13 kveten a 3.02 15.95 eerven 103.90 7.11 15.10 70 6 eerven 127.85 5.95 40.90 .20 71 15 eerven 21.35 1.01 78.11 72 16 6erven kveten a 73 11.65 eerven 130.57 6.33 74 19 46.38 2.40 76 21 kveten 17.25 4.65 9.98 78 11 eerven .40 41.27 7.15 80 15 eerven 81 15 35.67 190.12 23.15 84 7 kvet.

19.35 5.17 168.46 87 22 kvet.

79.201 233.80 88 25 kvet. 1,210.88 10.75 10.91 89 15 eerven 83.07 3.70 92.65 90 12 eerven

.75 28.08 10.80 43.20 8.64

1.44 2.88 1.44 19.44 28.08 '5.04 5.76 12.24 4.32 12.96

8.74

4.92 .72

2.88 .72 2.16 1.44 .72 13.68

15.84 5.76

2.16 2.18 43.92 19.44

91 28 eerven 201.61 175.97 92 16 kvet.

93 15 eerven 106.58 94 6 Cerven 191.43 95 20 eerven 41.26 96 14 6erven 56.12 84.34 97 6 kvet.

98 15 kvet.

11.67 99 15 eerven 35.29 101 15 eerven 12.31 102 15 derven 8.51 103 18 kvet.

40.94 105 15 eerven 63.07 107 26 kvet.

302.76 108 15 kvet. a eerven 328.30 109 19 kvet. a 71.12 derven 110 18 derven 59.35 111 16 kvet. d 16.98 eerven 112 13 derven 227.55 113 15 eerven 13.60 114 14 kvet. a2 6ervenec 161.00 45.08 116 29 eerven 117 16 derven a2 srpen 75.81 29.22 118 25 eerven 120 28 dervenec 65.10 3,2 zati 121 6 eerven 122.26 38.92 122 29 6erven 4.20 124 18 derven 62.72 125 15 eerven 68.39 128 12 eerven 39.63 129 6 derven 130 19 duben a kvet.

449.36 131 20 duben a2 eerven 20.55 8.98 132 14 derven 155.09 133 20 kvet.

64.12 134 12 derven 64.39 135 18 derven 29.29 136 16 eerven 12.20 137 12 derven 49.73 138 18 derven 20.58 140 15 6erven 141 21 'derven 133.19 205.21 142 23 kvet.

143 22 derven 125.25 11.75 144 13 derven 40.38 145 21 eerven 61.91 146 18 eerven 36.72 147 5 derven 304.92 148 18 kvet.

149 9 kvet. a 41.31 eerven 96.88 151 19 derven 29.28 152 20 kvet.

51.64 153 23 derven 203.50 154 23 kvet.

7.28 158 23 eerven 75.42 160 23 kvet.

181 22 kvet. a derven 101.38 64.05 162 5 derven 171.87 163 13 34.79 164 16 derven

33.45 39.85 9.90 16.60 8.45 5.20 7.80 2.25 4.35 4.10 .30 1.0B 4.45 26.10

4.54 126.87 4.60 2.46 .40

45.40

19.58

3.60

3.60 7.50

.40 1.20

7.92

4.40 18.65 3.30

3.84 .90

26.05 13.35

6.48 30.24 3.02 .57.60

2.16 3.60

1.20 1.10 5.04 25.44

4.05 3.90 4.95 13.75 6.65 2.00 3.00 3.35 8.25

.60 2.50 3.72

76.50

35.92

1.00 2.70 15.85

36.07

14.80 7.20 2.10 17.10 3.90 11.50 18.55 13.30 2.25 3.60 11.40 6.00 _30.60

3.60 9.36

1.20 1.40 2.30

El Campo, Texas.

Cteria redakce a vMchni amid. Vestnik!

V poslednim mem dopise, po obdrteni ho a pkeeteni, tak se me zdalo, abych si dal facku.

Chvalil jsem se vysoko rozenST a zdelanS7, ale Psal jsem one dame, um'elkyni do Nemceka tentonc, jako zminku o naeich vnuelach v San Antonio, a ja. opravdovY mrfia, misto vnudkach jsem napsal neteie. Nevim jak se to potrefilo, ale tak se mne zda, 2e uk jedenkrate do Vestniku, jsem se tak ptetentoval.

Co mne to rortr2itost, nebo jak bych to nazval, nadela trublu! Jen co si o mne dedeaek a babidka z Gilliand, a baj strYekove a tetieky pomysli po celem Texasu. Vidite, take pigi Texasu ,a tak jsem proti tomu "kykoval." Vidite, kdybych psal statu, budu psat jen Texas, ba jo! Ja nekdy ne jen pfi eteni, ale i pti psani dtimam. Postaditelna omluva, ie ano! Jeete se to dame hereoce v Nemecku musim omluvit, ale vette, 2e omluva nebude, ke jsem byl "vo2ralej" Tak pi. K. Fojtag kova, Vami odporueovanY easopisek Svob. Skola, u2 etu, a zauduje jednoho chlapce 6esky disti, kterY se o to zajima. Ovgem, co je tam z historie, to ja, u2 davno jsem, no vS"ak vite, ale pro mlade2 je to pollen& feknu i zabavne, ale pozastavil jsem se nad tim, 2e jsou vydavany "Boheminami", ale to nic, fAak i my jsme zde v Texasu do nedavna, a je gte dobyli boheminama sti hodne jich, net by tekl tech, tak radeji ostane boheminem ,ani Ceske noviny neete, ale "morafske". Inu, jsme my narod, ale vecko do easu.

Toto neni dopis, ale vag ina vytka sam sobe.

Mame mluvit spravne eesky, ale optejme se nak mlade2e jik dospele, co je to vYtka a ani z 1000ce 1 y am nebude moci to vysvetlit, ba ne. PeknY dopis, jako vady, yam napigi ptiate, tak se teate, ba jo!

S bratrskYm pozdravem a na zdar (lava, Statieek Barton.

V

a

3.81 1.20

7.92

VYDAJE SPOJENE S PRiDELY A S CENOVEM DOZOREM.

2,62 2.80

17.28 16.56

20.80 .60

13.68

1.50 8.28 3.88 28.85

16.56 9.36

Kolik stoji americkY narod vydriovani 'Ufadu cenove administrativy (OPA), kterY jej chrani pied inflaci? Odpoved' na tuto otazku dave. nam sama OPA, ktera vypoeitala, 2e dozor nad ein2emi a provadeni celeho ptideloveho systemu stoji Ameritany $1.33 na osobu rodne. Jeden z davoda, prod bylo mono udr2eti vydaje na teto vpravde nepatrne vyni, spodiva v tom, 2e tisice uvedomelYch obeant. hlasi se za dobrovolne pracovniky.

Ve zminene eastce $1.33 na osobu je zahrnuto vae -vaechny vYdaje ve Washingtone, v krajskYch i okresnich Utadovnach, i v 5,569 Atadovnach mistnich, vaechny faze dinnosti OPA. dozor nad cenami a ein2emi, vymaha.ni natizeni OPA, sireni informaci o ptidelovYch zmenach a novYch regulacich.

Ptidelovani, na ne2 ptipada ttiadvacet centil z $1.33, neznamena pouze rozdelovani ptidelovYch kni2ek. OPA musi nejprve zjisiti, kolik zbo21 je zde k disposici pro civilni obyvatelstvo, a pak se musi tyto zasoby rozpoeitati tak, aby na kaMeho ptipadl ptislu gnY podil; kdy2 se zasoby ztendi, nebo naopak vzrostou, musi tuto praci provadet znovu.

Dozor nad cenami, kterY je druhou slo2kou komplikovane einnosti OPA, stal roku 1944 kadeho AmeriCana 17 centt. Dozor vztahuje se na vetainu zbo21, z neho2 asi jedna osmina ma ptesne stanovenou nejvy'SS'i cenu. VyAettovatele OPA musi rozvrhnouti a pozmeniti cenu asi jednoho tisice ruznYch veci kahle tti mesice, a rozeslati pak informace o techto novYch nejvyg 'Sich cenach do veech obci.

V upozorneni! Kdyi pigete na Hl. Eeadovnu skrz jakoukoliv zalelitost, Okajici se vag ich poplatkft neb dluhu proti vaยงemu certifilatu, neb va4eho poji gteni u S. P. J. S. T., et ohledne dodavky Vestniku - udejte vidy eislo neb sidlo vageho fidu, neb Oslo vaieho certifikatu.

1.50 9.90 3.15 8.90 26.70 2.65 11.60

37.92 .40 2.60 62.80 1.40 5.76

14.05 6.45 25.65 3.35

90.98 4.25 4.16 2.64

15.84 4.32 2.88

$18,417.58 $2,022.60 $1,775.09 $537.85 V Ead Radhoit, cis. 99, Hallettsville, Tex. l3ratti a sestry!

Upozorfiuji vas, ke v minule schuzi, konane dne 8. tohoto mesice, pouze devet elenu zaplatilo na nemocenskou podporu. Kteti nemate zaplaceno na N. P., tak se pkihlaste u tajemnika tadu, neb jinak v padu nemoci nebude y am vyplacena podpora. Pamatujte, se plati ka2cle tfi mesice 75 centii ku ptedu.

KatdY Glen, chce-li bYti v Nemocenske Podpote, musi si tento malt' poplatek zaplatit. My nemuieme za 2adneho elena platit na nemocenskou podporu z Umrtniho fondu, ale kaklY Glen, chce-li bYti opravnen na nemocenskou podporu, musi si platit sam.

S bratrskYm pozdravem, Frank J. Orsat, tad. tajemnik,

Zpriva piijmii a vydani Hlavni Oi adovny za mesic eerven 1945 โ ข STATEMENT Or RECEIPTS AND DISBURSEMENTS FOR mONTIlOF JUNE 1945.

Umitni Vydlani Mortuary Expense PAIJEM - RECEIPTS: Od - From subordinate lodges Odeita se. - Deduct Poplatek novych cienu - First year premiums

Detskt Nemoe. Odhadei Juvenile Sick Ben. Appraisal

18,417.58 $ 2,022.60 $ 1,775.09 $ 448.33 1,916.71

Souhrn Total $ 22,663.60

238.56

2,155.27

Zbyva. - Net Premiums Splatky bonelfi - Payment on bonds Splatky majetkovYch Meek. - Payments on Mortgage Loans Splatky pfifeek proti cert. - Payments on Certificate Loans Prodej majetku - Sale of Real Estate Urok z piljeek proti cert. -Interest on Certificate Loans Urok z majetkovYch pOjeek. - Interest on Mortgage Loans Urok z bondil. - Interest on Bonds Z mineralniho a olej. majetku - From minerals and royalty owned Za potieby od tad& - Lodge Supplies Ptenos z Umrtniho fondu - Transfer from mortuary fund Na Utraty nemocenskeho odboru - For expense of Sick Benefit Dep't Za odhady. - Appraisal fee

$

CelkovY pkijem. - Total receipts Hotovost na ruce 5-1-45 - Cash on hand 5-1-45

$ 102,141.15 $ 9,185.12 $ 2,156.02 $ 537.85 $ 160.00 $ 114,180.14 99,260.45 1,785.89 28,842.78 1,052.97 1,404.44 132,346.53

16,500.87 $ 2,022.60 29,000.00 25,551.71 8,734.82 4,500.00 3,564.58 3,579.77 10,638.25 71.15 7.25 7,155.27

1,536.53 $ 448.33 473.33 14.49 106.67 25.00

89.52

$ 20,508.33 29,000.00 26,025.04 8,734.82 4,500.00 3,579.07 3,686.44 10,663.25 71.15 7.25 7,155.27 89.52 160.00 160.00

$ 201,401.60 $10,971.01 $ 30,998.80 $1,590.82 $1,564.44 $ 246,526.67 VYDANI. - DISBURSEMENTS: Piljeky na majetek. - Mortgage Loans Pujeky proti certifikatilm. - Certificate Loans Urok za koupene bondy - Accured interest on bonds Vyplaceny zavdavek ria zaprod. majetek - Disburs. of earnest money Vyplacene podpory - Claims paid Vplacene nedospelYm dedictim - Minors claims Vroky vyplacene nedospel. dedicUm - Interest Minor claims Rozliene fitraty na majetku - Miscellaneous expense real estate Pojigteni na majetek - Insurance on real estate Opravy majetku - Repairs real est a te VracenY firok proti certefikatilm - Returned interest on cert. loans Vracene Umrtni poplatky - Returned premiums Ptenos na vydani - Transfer 11/2% pravnikovi - 1 1/2 % Legal fee Actuarovi - Actuary expense Komiยงne organisatortn. - Commissions to organizators Cestovne fitednikt - Officers travel Freight and Express Rtan.e potkeby na vydr'tovani fikadovny. - Office maintenance Lekatske piehlidky. - Medical Examinations Vestnik a slu2ne redaktora. - Vestnik and Editor's salary Fatovne. - Postage Najemne z fitadovny - Office rent Shane fikedniktii. - Officer's salaries Slutne vYpomoci. - Employee's salaries Tiskova prate a potkeby do fitadovny - Stationery and office supplies Telephone & Telefraph VYmena poukazek - Exchange on checks Dan z pkijmu - Income tax withheld Vydani na karu - Car expense Schulze organisatoril - Organizers meetings Odhady majetku - Appraisal expense Celkove vydani - Total disbursements Hotovost na ruce 6-1-45 -- Cash on hand 6-1-45

11,391.50 2,488.00 51.85 1,000.00 8,456.00 736.35 282.93 19.70 2.73 28.00 7.18 23.31 5,000.00 97.08

9,000.00

209.25 1,586.18 49.58 17.38 13.06 148.50 963.60 150.64 60.00 1,181.00 519.20 149.35 30.57 18.19 159.90 36.30 258.00

1,058.00

315.00

38.78

.60

350.02

65.50

238.65

20,391.50 2,488.00 51.85 1,000.00 9,838.00 736.35 282.93 19.70 2.73 28.00 7.18 62.69 5,000.00 97.08 209.25 1,936.20 49.58 17.38 13.06 214.00 963.60 150.64 60.00 1,181.00 519.20 149.35 30.57 18.19 159.90 36.30 258.00 238.65

29,593.63 $ 5,550.70 $ 10,512.30 $ 315.60 $ 238.65 $ 46,210.88 5,420.31 20,486.50 1,275.22 1,325.79 200,315.79 171,807.97 $ 201,401.60 $10.971.01 $ 30,998.80 $1,590.82 $1,564.44 $ 246,526.67

Hotovost v bankach - Cash in banks Bondy. - Bonds Majetkove pilj6ky. - Mortgage Loans Piljeky proti certifikatilm. - Certificate Loans Majetek (farmy) - Real Estate POjeky (collateral) - Collateral Loans May (personal) - Personal Loans Mekitko a podily. - Equities and Utility deposits Zakizeni v Utadovne. - Furniture and Fixtures Auto - Automobile

MAa...."171K JEDNOTY ASS ET S $ 171,807.97 $ 5,420.31 $ 20,486.50 $1,275.22 $1,325.22 $ 200,315.79 2,048,184.34 28,276.60 2,076,460.94 1,452,436.16 56,590.98 1,509,027.14 491,953.74 492,462.74 509.00 76,647.42 76,647.42 633.69 633.69 25.00 25.00 20.00 20.00 8,034.55 8,034.55 1,000.00 1,000.00 $4,241,708.32 $13,454.88 $105,863.08 $1,275.22 $2,325.79 $4,364,627.27

S bratrskSun pozdravem,

R. A. UrbanovakSi, Udetnik.

VESTN±K-

Strana 8.

frikEDNf ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA — EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPAN/ WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. S.lbs •iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do 11:. ttadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, ptedplatne a oznamky budlet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

LETNi VECER. Slunce zakilo za horami v zafi ru4ch eervanku, nad polem a nad lukami tichne piseri sktivanktr: Zticha, zticha vitr Oche, pies ludiny od lesa, nad nimi se klenou zticha holubidi nebesa.

Na luka i pole, skaly leha mlha modrava, koroptev se serf v kukatka si svolava.

Zticha, zticha vitr dS7cha, v travu pada, rosieka, a na sivem nebi zticha bleskla prvni hvezdieka.

Jan Neruda.

V Tieti schilze Hlavni ittadovny v tomto rote konala se ye dny 9. a 10. eervence v fitadovne ve Fayetteville a zileastnili se ji pfedseda br. C. H. Chernosky, mistopkedseda br. Ed. L. Marek, tajemnik br. John F. Chupick, ifeetni br. Raym.

UrbanoVskY, pokladnik br. Jos. Koliha ml., pravni radce br. Aug. Kacif a vSichni olenove sboru kediteln: Jos. Zemanek, J. M. 8krabanek, Karel Navratil, J. C. Eineigl a Jos. Kubala. Ptitomen byl druheho dne pokadatel organu, aktuar pan Minis dostavil se do schtize na kratgi dobu v pondeli i itterST a zapisovala hlavni stenografka idadovny pani Meyerova. Hlavni fednici pkednesli ye schtizi svoje pulletni zpravu, vypracovanou podrobne a po katde zprave rozpfedla se deli debata, bratti teditele kladli nekterSTch vecech otazky, jet jim byly pkislugnS7m iikednikem postaditelne vysvetleny.

Hlavni tajemnik mel pochopitelne zpravu nej delgi a byl take tadan o riane podrobnefei vysvetlivky po nekolik hodin, cot dosvedenje objemnost vykizene agendy v udobi tki mesicft a zaroveri zajem fediteld o katdou zdanlive nechiletitou zaletitost Jednoty. ateni zprav *Citednikt a rozprava o techto vytadala si po poledni pkestavce je gte tki hodlny odpoledne a pak teprve bylo pkikroeeno k vykizovani odlotenS7ch Zvi novS7ch zaletitosti. Aktuar Mr. Mims z Fort Worth poveken byl Ustfednou, aby vypracoval platebni tabulky nekterS7ch pojistek, jicht pre!. mie jsou nizke a snesly by u porovnani se stejtVini pojistkami jim'rch organisaci eastedne zvfgeni premie. Pan Mims v denim vYkladu rozebral dank mu tkol a pkiznal, 'te zv3-7 geni poplatka u nekterSTch certifikatu jest tadouci i spravedlive. Na pieties vzaty ptijeky na majetek. Jednota, ma v pkitomne valeene dobe stale nebYvalou vsTa hotovch penez, jet nutno si-

ce VS'hodne investovat net vYhodnYch sti k tomuto ukladani penez jest v tuto dobu poskrovnu. Bratr pfedseda Chernosky obgirne naznaeil dne gni situaci na trhu penetnim, bondovem a pujeovnim vubec, upozornil zejmena na to, te pro nedostatek tadosti o pujeky na majetek je vSthodno ukladati jmeni Jednoty do vladnich iipist a FHA markyan ySTch pujoek vladou zarueenS7ch. Odporuenje, aby usneseWm. cele Hl. tkadovny zpinomocneni byli bki. mistoptedseda a tajemnik, zamluviti ureitY poeet FHA piljeek, do nicht by Jednota ulotila ureitou sumu penez — cot bylo jednomyslne schvaleno a dalgi jednani o tomto velmi tern pfedmetu odloteno do schtize uterni. — V devet rano druheho dne schtize pokraeovala a prvni na kadu pfi gly pujeky na majetek. \Wedna, doba pkinesla zmeny v agenda tohoto druhu pftjeek dvoji: za prve nasledkem velmi zlep gench pkijmu je ptjeek mane a za druhe, uzavfene pUjeky jsou v mnoha pkipadech yyplaceny pfedeasne, nektere dokonce ut v prvem rode. Aby se pkede glo zbyteenemu mrhani dasem a vSrloh s uzaviranim kratkodobYch piljeek na majetek bylo usneseno vypracovati vzorec tabulky„ dle nit stanoveny budou ureite smernice, na pkiklad: zaplati-li dlutnik prvnim rokern iirok a vice net obna gi pkipadajici splatka, bude nucen k sume pkevygujici splatku jegte pkiplatit bonus. Hlavni tfadovna ustanovi pro okrsky resp. vetei osady a mesta -z ylagtni zastupce — zprostfedkovatele — pnj eek u Jednoty a tito budou opravneni k ureite odmene.

Piijeky u Jednoty povolovany jsou na roeni i mesidni splatky a za ureit3"rch podminek mohou bS7t uzavteny s podminkou splatnosti "Na den X. nebo pfedem," v ktercht pkipadech vytaduje se mimo vze gleho iikoku dodateene bonus.

Pravni radce br. Aug. Kacif behem rozpravy nekolikrate podal cenne informace o pravnich zvyklostech pfi vykizovani majetkov3ich piljeek.

— Mistoptedseda br. Ed. L. Marek pkednesl delgi zpravu o kursech organisatora a povzbuzovacich vSrsledcich test hlavnich iikednikt k rtznSrm shromatclenim elenstva Jednoty — West, Ennis, Dallas, Fort Worth atd. VS7sledky taltaqch zajezdti jsou utiteene, hlavni tikednici pfichazeji do pkimeho styku s kadovSrmi niky, organisatory a elenstvem, cot nemalo pfispiva k zvfgeni zajmu o praci k dobru Jednoty a take i k lepgimu porozumeni, pochopeni velke odpovednosti na gich hlavnich iikednikt, s jicht nepketrtitS7m a opravdovSrm usilim o stalk pokrok a rust SPJST. jest elenstvo seznamovano. Myglenka pro konani okrskoqch kurst organisatort byla na dne gni dobu nejvfge vhodna a pfijata jak kursisty tak elenstvim uspokojive. Kursy az doposud pokadane mely vesmes nejlepgi fispech a pkinesou Jednot y oeekavan3.1 vsledek. Bratr tajemnik Chupick pkipojil se k teto zprave sdelenim, jaka pozornost a dychtiYost pro roz gifeni znalosti o praci organisaeni projevovala se vgude, kde at dosud hlavni Ukednici zavitali a jakSrm povzbuzenim pro v gechny teastniky kursii byly hojne nav gtevy a pozornost elenstva kadil mistnich i okolnich. — Pokladnik br. Jos. Koliha uvedl ve sve zprave podrobn3i stay majetkovYch pujeek, nad nimi ma dohled a po to oznamil, jakpokraeuje Nemocenska Podpora, kterou kidi a s nit ma neuvetitelne mnoho prate. — teetnik br. Raym. UrbanovskSr ve sve zprave hlasi zlep geni odesilani finanenich zprav do Hl. ttkadovny tadovmi tajemniky. Revise od tad' pkijimanch poplatku za eleny dosud neni skoneena net dosavadni kontrola techto poplatkii a ve gkerSrch platebnich povinnosti kadt zasilanS7ch do iistkedi ukazala se obema stranam velmi prospe gnou. — tspech letogni organisadni prate jest zaliste spoleen3im dilem hlavnich iikednikt, kteki plany naboru novch elenti pkipravuji i kadovS7ch organisatort, jent oddane pracuji a vytrvale jdou do domovu krajanti a nesou jim krasne poselstvi o bratrske vzajemnosti s vy'tvou, aby pfistoupili do tad na gi SPJST. Je zcela pochopitelno, to by bylo zbyteeno pkipravit pudu, nastroje a semena, vyrnefiti zahony a vypracovati piany, kdyby nebylo ochotnY'ch rukou, aby pAdy, nastrojt a semen poutili a 'vypestovali dobrou firodu. Zasluha za tspech naboru pti-

Ve stiedu, dne 18. 6ervence 1945. naleti proto vgem: hlavnim nkedniktun, kadovSrm organisatorum a vegkeremu elenstvu. — Doglo k probirani novSrch zaletitosti a pkijato: Detska doeasna pojistka zvy guje se z peti set na jeden tisic eili rodidove budou na doeasnou platit dvojnasobny poplatek a v pkipade poligteneho ditka dostanou dvojnasobne poji'Sten', misto peti set tedy celY tisic dolaru. Hlavni tkadovna bude pozilstalm posilat umelecky zhotovenST "Projev soustrasti," hodici se ku zaramovani a iischove co pietni pamatka. VS7pomocne sily v Ustkedne pracuji pilne a spolehliye, pracuji pies podet pracovnich hodin, jake ptitomne zavedeny jsou a ptesne dodrtovany v obchodech, prtimyslu a pod. Nebyly podany v tomto smyslu stitnosti ni ureite poi'mdavky net eleni ustkedny vac uvatili a shodli se, aby bratru hlavnimu tajemnikovi byla dana pravomoc, dle jeho uznani poskytnouti*qpomocm'rm silam po pteslici pul dne resp. ce13"7 den v t3idnu volno. Kvapem se nam biizi v3-7roei zlateho jubilea zaloteni na gi Jednoty, jet ve gkere elenstvo pkeje si oslaviti okazale, dustojne i pamatne, aby duletitY meznik v historii SPJST. znamenal i novou epochu Jednoty. K piilstolete °slave zrodu Jednoty v prize fade bude zahajena pfedbetna, kampari naboru elenstva, na ge Lady uspokadaji patkiene oslavy, zainSi gli se vydati dejiny jednotliqch kadtl a na gi proziravi hlavni tfednici na podnet sveho pfedsedy pracuji na planu, o nemt prozatim nemateme nic prozraditi, dokud vgichni eleni Hl. tkadovny my glenku planu neprostuduji a na ureite veci se neshodnou. Vekime upkimne, kdyt nam byl zarner vedoucich objasnen, podrobne aislicemi vysvetlen a podepten a kdyt jsme pozorovali v gestrannou debatu o realisaci jeho — ze elenstvo navrhovanou myglenku pkijme (velkou vet ginou) souhlasne. Schtize skoneena v lest hodin odpoledne a feditele bki. Jos. Zemanek, J. M. '8krabanek a K. Navratil ve stkedu a etvrtek prohliteli knihy, o eemt maji zpravu na jinem miste t. eisla. tudovsr tajemnik vyfizuje zmeny certifikatfi hlavne ofgem zmeny dedicil. Melo by byti hlecleno k tomu, aby tyto byly vytizovany pit schttzi tadove, ale v kaidem ptipade takove zmeny maji bfti zaznamenany v protokolu fadove sehfize, ye ktere se bud'to tyto zmeny vyanebo ye ktere byly podany zpravy, ie se zmeny ty pro 'deny vyridily.

Za bratrem T. H. gkrabankem. Staff eleni nam pomalu odchazeji jeden za druhSrm a minuleho dtvrtka v noci opustil lady na ge bratr Tomag H. 8krabanek. Zesnul klidne u sire dcery a zeta mantelii ThaxtonovSrch v Dallas, Tex. ve veku 76 let. Zesnu1S7 bratr narodil se v okresu Burleson, kde vyrostl; pomahal s druhSrmi sourozenci rodietim obdelavat farmu, po to v okresnim meste Caldwell pracoval pro okresniho Ukednika, otenil se tu, pojav za drutku tivotem sleenu Emu Buriatovou, s nit mel tki ditky, dye dcery a syna. Za doby prvni svetove valky 8krabankova rodina se pkistehovala do Ennis, Tex., kde zesnuV bratr 8krabanek si otevfel stfitni obchod. Od to doby jsme se znali a byli dobrS7mi pkateli. Mel typickou vlastnost eeskS7ch pior&ti, jejit krasu a u glechtilost nelze ani dost zdarazniti. Pracoval nejen pro svoji rodinu, riSibrt pro dobro dela osady; pomahal tehdy tlumodit krajantn, neznalS7m dostateene angliatinu, byl svedkem pit vSrslechu k ziskani obeanstvi velke fade krajanti, vykizoval pro spoluobeany rtzne, tifedni veci v okresnim sidle Waxahachie, neodmitnul nikdy nikomu radu, napomoc. V jeho stkitnim obchode bylo tehdy misto pro "novinakskou bursu" (pfitomne naleza se v obchode bratra Vytopila), tam shanel pisatel co pokadatel Enniskeho Vestniku td.enni zpravy, tam konaiy se na ge schtzky, debaty a slovni potYeky o vecech osadnich, narodnich a pod. Bratr T. H. Skrabanek byl yzac- nSrm charakterem, mutem poctiveho rateni, spoleeensky, mel rad humor a sam dovedl sobivou anekdotou nale.du kroutku rozjakit, a protote mel pro ostatni jenom lasku, vkelou _Cast a uprimne pratelstvi, byl chovan vgemi, kdot ho znali, v opravdove Ucte. Budft mu lehkY odpoeinek a eestna pamatka! PortistalSrm vyslovuj erne nagi hlubokou 'Oast.

Ve sttedu, dne 18, eervence 1945.

Zdafila oslava vjrrodi zaloieni radu els. 154. ye Fort Worth. V nedeli a. eervence slavil fad Fort Worth cis. 154. patnacte vS7rodi sveho zalo2eni a jak se nam oznamuje, slavnost se nad odekavani velmi yydatila. Dojeli hlavni bratti Ed. L: Marek a John F. Chupick, podetna delegace fadu dallaskS7ch a slu gn3'r poet dleml druheho mistniho fadu oechoslovan cis.

91. Odpoledni potad zahrnoval i proslovy hlavnich ticedniku, kteti byli vyslechnuti pozorne a skria tecniku, vy0vajici iteastniky slavnosti k svorne spolupraci a napomoci pfi naboru novSr'ch Menu, padla nepochybne na ptidu trodnou. Te2e nedele bratti Marek a Chupick zamyaleli se z Fort Worth do schtize faclu eis. 25. v Ennis, k eemu2 ale nedo glo, proto2e v sobOtu dostali ye Fayetteville telegrafickou zpravu od facloveho tajemnika br. Johna Hrabiny, sclelujici jim odlo2eni schtze nasledkem vydatnSlch de gt'il a nejiste pohody na schtlzi nedelni.

Valky mezi narody jsou gilenstvi a pfesne vzato, kalda valka jest valka obeanska, protovgichni lide jsou si pfibuzni. '6eho vlastne ti velici dobyvatele valkou chteji dosahnouti?

Kdy2 Alexander VelikS7 se chystal k valce proti Pergantn, neitel se ho tazal: "A co podnikneg, aC si podrobig Persii?" "Opanuji Egypt," Alexander odvetil. "A potom?" "Potahnu proti Indii a podrobim si ostatni svet." A co bude delat, az bude panem celeho sveta?" "Pak si sednu a budu odpoeivat." Ueitel se dal do smichu.

"To si sedni u2 ted'; u getfig si valeene trampoty." Alexander neuposlechl. Ale sveta nedobyl a zemtel pfedeasne. Alexander byl jednim z HitleroyStch vzorti Rozdil mezi ninti byl ten, 'le Hitler nemel nejmengiho umyslu odpodivat, opanuje celou zemekouli, ale chtel pokraeovat ye svSrch vS!bojich . . . Hitler neopanoval trvale zapadni Evropu, jeho gilene plany zkrugili. Spojenci a pfitomne cely nemeckSr narod je pod pornenictvim okupaenich armad a zilstane pod dozorem na dlouhou, velmi dlouhou dobu. V gechno na svete ma s ynj konec a valky take nekdy skonei. Nekteti lido ovgem se domnivaji, valky potrvaji na veky vektiv. To je zrovna takova, povera jako domnenka nekterS7ch starostlirS7ch matek, le kalde dite musi miti spalu.

Nemusi. V ptirode je mnoho skuteenosti, ale ladnS! mus. Valky byly a jsou, ale nemusi 13S7ti.

Ude se zbavili hladu a moru, potlaeili nebezpeenou 2lutou zimnici a jine nefady a zbavi se take valky. Nezbavi se ji ochotou gilenS7ch dobyvatelu, ale odporem pracujicich lidi, kteti valkami trpi nej vice.

Tajemnik faclu ma, dbati toho, aby co nejdfiye po timrti v rodine byla iadouci zmena certifikatu zbSrvajicich &end vyfizena, Gfmi zamezeno bude moinemu nedorozumeni v budoucnosti v piipade, ie by takov3'7 Glen zemtel nein by se zmena pak Podkarpatska. Rus, ktera se roku 1919 ze svobodne vale sveho obyvatelstva ptipojila k Oeskoslovensku, byla nyni odevzdana Sovetskemu svazu. Mela v oeskoslovensku mezinarodni mluvou zajigtenou samospravu, svilj snem a zylagtniho guvernera, coz ji odli govalo od ostatnich zemi osl. republiky, a z tohoto samospravneho pomeru tedy vyplynula nynejgi zmena, ktera site nebyla provedena podle hlasovani lidu, ale piece jen vzajemnou pfatelskou Umluyou Oeskoslovenska se SovetskSrm svazem. Pravne neni to tedy poru g'eni zasady pfedmnichovskS7ch hranic eeskoslovenskch.

Podkarpatske, Rus byla pied r. 1918 soudasti starch Uher a 6eskoslovensko ji pfe yzalo ve stragne zbedoyanem stavu; vybudovalo tam gkoly, silnice, 2eleznice, zdravotni zafizeni, mesta, staralo se o celko ye povzneseni obyvatelstva atd. a vynalo2ilo na zvelebeni zeme obrovske sumy penez. Lid arcit' tihl u2 od pradayna k Rusku a zmenu hranic bylo mono oeekavat jil odroku 1940, kdy Rumunsko musilo RusUm odevzdat Bukovinu, a zvla gte pak od vstupu sovetskSrch armed na Podkarpatskou Rus. Sovetsky svaz ziskava ptipojenim teto zeme pfimS'T styk se stfedni Evropou, col ma velik5i vSrznam ye vgech pfieinach. oeskoslovensko bude docela pkirozene udrlovat co neju'l gi spojeneck3"7 styk se Sovety, ani2 v gak tim bude doteen pfatelskSr pomer k zapadnfm spojenctim, k Spoje-

VESTNIK nS7m statism, k Velke Britanii a Francii. To je v souladu se zemepisn "Ym a kulturnim postavenim esl. naroda, v nemt se vtdycky stftal zapad s vSrchodem na patrny prospech vSrvoje.

Podle vgech znamek budoucnost 6eskoslovenska je dobra, — jak si toho tato zeme pinSrm pravem Jest velmi dfildite, aby pri suspendovinf byl Glen o tom uvedomen a dana mu lhata do schfize fadove svilj dluh vyrovnati. Zdali tak neueini, ma bkti sprivnou cestou vyloueen a oznameni takoveho vyloueeni zaslano Hlavni tkadovne. teskoslovensko vyviji se klidne a vytrvale podle povahy sveho lidu. Prvni ukoly jsou hospodatske: vlada usilovne zaji gt'uje vY2ivu du a pracovni molnosti, proved' take stare po2adavky moderniho hospodatstvi — znarodneni telleho prilmyslu, bank a pojigt'oven a opravuje se ztenim na prospech zemedelskeho lidu pozemkovou reformu. Pti torn jsou zabavovany statky Nemcu, Mad'art., zradca a spolupracovnikt s Nemci. Snaha o vystehovani Nemdi a Mad'arn z oeskoslovenska narazila pojednou na pfeke.2ky. Demokratieti Nemci z 6eskoslovenska vyslovili se jak v Anglii tak ve kde jsou hlavne usazeni, pro tento plan a postavili se za vladu, ale Wenzel Jaksch, vildce male skupiny, postal protest anglicke vlade a presidentu Trumanovi. V protestu v gak sam pkiznava, 2e jenom 300,000 Nemcil v Oeskoslovensku je mo2no pokladat za demokraty a verne obaany republiky. Anglie ted' chce, aby tuto otazku te gily spojenecke velmoci, ne eeskoslovensko samo. Ttebale vlada eeskoslovenska nikdy nechtela vystehovat v gech 3 a dtvrt milionu Neincti, nS713r2 jen zradnou vetginu, piece bude trvat na svem pravu, uchranit republiku od budouciho nebezpeei. Ostatne es1 Nemci s nadgenim pfijali figske obeanstvi a krome toho, chteji-li spojenci podle Montgomeryho hlidat Wince &spoil 10 let, nemohou trpet, aby Wind mohli vyn2ivat demokratickSrch svobod v spojeneckSrch zemich pod rou g ginovSlch pray a bSti jalOrnsi ptedvo--koumen jem noveho nemeckeho vStoje. Prave po minule valce, kdy Nemci v rids museli lakt jegte zticha, boutili prob.. "otroctvi versailleskeho miru" Nemci v teskoslovensku a Warne' rakougti.

Velice (Matte jest, aby do protokolu byly zaneseny faechny zmeny elenstva, jei se v itidu stanou. Toto se Oka novkch Cleat i novSrch nebo zySigenSrch pojistek elena, notIch pojfateneft detskeho odboru, jakoi i viechno pievedeni z detskeho odboru mezi dospele elenstvo. Tfrita, se to take vgech umrti elena a hlavne Vaech piipada suspendovatai a vyloueeni elena i pHpadneho jejich znovupfijetf do elenstvi.

Pamitne dny v 6ervenel. Dne 26. eervence 1887 zavody v Leskem Brode misto zakitzaneho II. sletu sokolskeho v Praze za ifeasti sokolstva z Ameriky. — Dne 28. eervence 1914 vyhlagena svetove, valka. — 29. dervence 1856 zemtel Karel Havlieek BorovskSi, prvnf politickSr buditel deskST a nejslavnel gi novinaf. — 29. eervence 1793 narodil se slavnSr basnfk Jan Kollar v Mo8ovcich na stfednim Slovensku. Basnik, povolanim evangelickS7 duchovni, byl vagnivSrm hlasatelem slovanske vzajemnosti. — Dne 31. dervence 1854 narodila se Renata Tyr gova, dcera Jindticha Fuegnera, prvniho starosty Sokola Pralskeho.

Palroeni schitze VS,konneho VSrboru RVOS. konala se v irterS! 10. dervence 1945 v Ennis, Tex. Ve gkera agenda svepomocneho ochranneho spolku byla vytizena a schaze jak obydejne dobte dopadla Hor gi ale byly jeji dozvuky t. j. udalosti po schtzi. V iiterY v enniske osade sprchalo a k yeeeru se dalo do de gte, col uvedlo iifedniky ze y zdalench mist pfed rozhodnuti: domn di posedkat do sttedy rana. Pravni radce Jiti Kacit nedal se tellSrmi mraky zastragit a vydal se autem k domovu — dojel gt'astne v devet weer, ac pry jel tezkymi de gti. Druzi tednici opustili mesto Ennis ye sttedu rano za vyjasnene oblohy a po dobrem vyspani v nejlepgi nalade. Nel de gte behem noci rozvodnily potoky a pied mestem Italy vjeli na most potoku Chambers a z tohoto pustili se vodou pfes zamostni nava2ku, doufajice hrnoucf se proudy

Strana 0. kalne vody ptejet. Chyba lavky ... vody bylo vice net poeitali a Hass cestujici midi se s autern v mocnem viru vody a nemohli z rnista.

Bratti iffednici RVOS. byli skuteene ye va2ne situaci, ktere, nakonec gt'astne dopadla. Za pomoci jinS7ch autoistn dostali svoje vozidlo z proudici pasti a mimo chvilko ye rozeileni a umadenSrch gala nic se nestalo. Pokladnik br.

Handeek co stare., vojna se zafekl, ie na pliAte autem nepojede a bude si Neat zajistit z ph). bytku armadni vS7zbroje obojlivelne invasnl jeep. Dodatkem. uvadime, 2e min. pondelka pied schtai v Ennis, zastavili se u nas v tiskarne bratti Jos. J. Hurta z Rosebud a F. M. Marek z Cameron.

Nage naygteyy. V nedeli odpoledne ptekvapila nas sestra Antonie Ondru gkova z Dallas, je2 se synem a dcerugkou dojeli do West k navgteve pfibuznSich. Sestra Ondrfi gkova pti teto pfileZitosti chtela navgtiyit pozdravujiciho se kolegu Aug. J. Morrise, nel dostalo se ji zklamani.

Morrisovi vyjeli si odpoledne do pfirody, pfitomne nasledkem eastSrch de gtiktt bujne zelene a sve21 a proto2e obydli potadatele naleza se pfes ulici od residence MorrisovYch, dallaski spolkova, pracovnice a v tomto itdobi Men na geho Tiskoveho vSiboru, zakiepala u nas a my s manielkou byli skuteene radi nahode, ze jsme si mohli dole pohovotit. Skuteene nas te gilo a diky za navgtevu. — V irkKAZ PRVNIHO MESiCE. (Dokoneeni se strany 1.) ve slutbach Nemecka a jeho spojencU. Temito soudy bude trestan zejmena kakIST, kdo se dopustil Ukladu o republiku, loupe2e lidi, nakle,dani s elovekem jako s otrokem, dale ti, kdo pti vS7konu tak zv. nemecke justice nebo spravy zavinili smrt obyvatel republiky. Za okolnostf obrvlagt' pfite2ujicich budou potrestany smrtf zloeiny, na ktere je jinak ulo2en trest dvacetileteho nebo do2ivotniho 2alate, a to mimo jine vefejne schvalovani a obhajovani neptatelsk4 vlady a nezakonnSTch dine okupantO. pokud byly spachany tiskem, rozhlasem, filmem a pod. a din byl spachan v Amyslu rozvratit nirodni nebo statni vedomi eeskeho a slovenskeho lidu. Lidove soudy budou petielenne: peedseda, soudce z povolani, ostatni elenove jsou soudci z lidu. Vgichni elenove mimofadneho lidoveho soudu musi lakt kadne jmenoveni, a to jeho ptedseda presidentem republiky, soudcoye z lidu vladou republiky, vefejr4 ialobce bud' vladou nebo z jejiho povekeni ministrem spravedinosti. ftegeni nemecke otazky v tesko3 oven:Au je dnes u2 pine na zakonite ceste a v rukou odpovedne eeskoslovenske vlady, ktera ji ov§em kdy mist° pra y, forem a take povinnosti lodni revoluca proti tak brutalnim utlaeovatehlrn, jako byli nacistieti Nemcj, nastupuje zase wakon a fad nennalniho spotadaneiao statnihl liyota mU2e le git jen v duchu dejinne pottety a ptisne spea-eolnosti Prave v techto dnech to fekl minis di. Ripka: Po to v gem co se stalo, nebude ekteln nejake msty, nSTbrl pro ste spravedlnost, aby Nemci opustili nagi zcm 1.

Z Nemcu zde niiAze znstati jen ten, kdo bude noel podati diecazy, ze skutertic'i s ysim ch.ovaDim se nejen stavel p roti Hitlerovi, to by bylo. radio, ale skuteene pracoval pr3 eeskosloven. kou republiku.

V Hospodafeni pfirodnimi silami.

Vg echno hospodateni pfirodnimi silami v 6eskoslovensku bude znarodneno. Program znarodneni bude zahrnovat v gechny podniky a jejich zafizeni, pokud vYrabeji, opattuji, rozvadeji a dovavaji pfirodni silu jako na pr. elektrickSr proud, plyn, paru atd. VS7jimka plati pro nektere ptipady, kde podnik si yyrabi vlastni energii aneb v takovSrch podnicich, ktere spa- daji- pod ustanoveni.hornickeho prava. Hospodelstvi ptirodnimi silami bude osvobozeno od vgech dani a poplatkil, bude v gak odvadet statni pokladne eastky odpovidajici prostfedkam, jel dostane k disposici pro -Hely vefejne spritvy, a obecnYm potfebam statu. Usttedni sprava hospodifstvi pkirodnimi energiemi bude soustfedena v rukou Statniho iffadu pro spry vu pkirodnich sil.

btrana 1u. fl,•11,11,11,11n

mi. n. tor 1.111.:

0,nnit •,101.00

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

,11.11.11111.110

P. Haras The news that the historic Town Hall of Prague has fallen victim to the destructive rage of the S.S., who continued their ravages in the Czechoslovak capital for three days after the general capitulation of Germany, has deeply shocked not only all Czechoslovaks but the many hundred thousand people of all nationalities who had visited Prague at one time or another and been caught by the charm of this unique city. Prague has suffered the same fate during the present war as in the Thirty Year War three hundred years ago. Then as now the war started in Prague, and the Kingdom of Bohemia, like Czechoslovakia in the present war, became the first war victim and had to endure the terrible persecution of the Habsburg armies of occupation and their military courts which perpetrated atrocities only exceeded in horrors and extent by the Gestapo in our own days. Strangely enough the city of Prague has been subjected to acts of violence at the close of the present war as it was at the close of the Thirty Years War; for on November 3, 1648, when the church bells in all the belligerent countries of Europe were ringing to announce the Peace of Westphalia, there was still fighting in Prague. But the end of the Thirty Years War meant for the Czech nation the death of its hopes of independence for centuries, while from the present war the idea of Czechoslovak freedom rises triumphant.

The last military action undertaken by Nazism when beaten to its knees was almost symbolic of the whole of the senseless destruction caused by this accursed regime. Prague Town Hall was not destroyed by bombing or artillery fire, which did great damage in Prague during the last three days of fighting, but was deliberately set fire to by S.S. men, who stopped all attempts to extinguish the flames and threatened that anyone who approached the building would be shot. They made no secret of their reason for causing the fire. "Germany has lost the war and is lying in dust and ashes," they said, "so the rest of Europe must also be reduced to dust and ashes." This is typical Nazi logic and shows what a terrible menace Germany still represents even in defeat. The smoking ruins of Prague's Town Hall are a warning to the whole civilized world not to underestimate the danger which the millions of Hitler's followers in Germany will still be in the future to the peaceful development of Europe. The S.S. men who started the fires in Prague spoke from the hearts of all these millions.

But Pragues Town Hall deserves the fullest appreciation for other reasons as well, for in the course of centuries it has been a historical witness to the Czech struggle for liberty. The reason why it has always meant so much not only to the people of Prague but to the whole Czechoslovak nation needs no explanation to anyone who has ever walked round under the mediaveal arcades of the Old Town Square and let his gaze wander from the thirteenth century tower of the Town Hall, with its elaborate astronomical clock, across the broad square to the Hus monument and the delicate spires of the Tyn Church. Every detail of this memorable square was full of significance and combined to produce a single effect although it had been formed by the spirit of different centuries; it was indeed the chronicle in stone of a nation which has always felt itself closely bound up with the whole of European development. The Town Hall itself which held the place of chief importance in the old town square, was not one single isolated building. It was rather a group of buildings whose parts

i 4 m01

II 11,1 . i

11

1.1 II; 1.-i .1,0wito

AP. tloco o .w •

• ,•

VESTNIK

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

dated back to different centuries but which formed one harmonious whole. The spirit of this harmony is best illustrated by three important historical episodes which took place in this building in the fifteenth, seventeenth and twentieth centuries.

grimness, but the brighter colors of hope, determination and assurance of victory predominate. The prelude took place on January 16th, 1918, in the fourth year of the last war..

Nearly three hundred years had passed since the national disaster of the White Mountain before the Czech members of the Austrian Reichsrat and the Diets of Bohemia, Moravia and Silesia could meet in the Town Hall at Prague to hurl their famous declaration of independence at the Vienna Government. This was the beginning of the end of the Austrian monarchy, and for many it was the beginning of the Czechoslovak Republic which a few months later became a legal reality.

Today, when the Czechoslovak Republic has arisen anew after the terrible years of Nazi tyranny, only the smoking ruins of the Town Hall can witness Czechoslovakia's triumph.

These ruins proclaim that Czechoslovakia, like all the countries of Europe, has had to pay for victory with grievous sacrifices. But people in Prague today are firmly determined that the Town Hall and the damaged parts of the Old Town Square shall be restored in their old and memorable form. The optimism revealed by this purpose is characteristic of the strong will which inspires the important work of the restoration of the Czechoslovak State in every respect.

—v SHOES CLAIM HUGE VOLUME OF COTTON Cotton goes a long way to keep every American on his feet.

Typical of the tremendous volume of cotton going into the manufacture of shoes today is the recent allocation of material by War Production Board for use in shoe fabrics. For the second quarter — three months alone — WPB has approved a total of more than 26 million linear yards of cotton textiles for shoes. Of this quantity, more than 11 million yards will consist of soft-filled sheetings, and approximately 12 1/2 million yards of drills and twills.

Other materials consist of duck, osnaburgs and sheeting.

WPB also is reported to have given assurance that another 4 million yards of drills and tent twills will be made available soon.

V COTTON FIGURES IN ODDEST WAR NEEDS More than 11,000 articles used by America's fighting men are made of cotton. And a great many of them seldom are associated with thoughts of war and weapons.

For instance, the Army recently asked bids on 300,000 yards of 90 inch flat work surface covering for ironers — a far cry from the fighting fronts, but another military necessity made of cotton.

At the same time, and relating more closely to the war, the Army asked for 108,000 field parkas for use in cold, wet climates — these to be made from wind resistant, water repellent cotton.

V Weimar, Texas.

Dear Readers, This is my first time to write to'the Vestnik.

I am 10 years old. My birthday is December 26. Who is my twin? Our school closed April 27.

I passed to the seventh grade. My hobby is collecting post cards. If anyone wishes to write to me, my address is Eleonora Kroboth, Rt. 3, Box 151, Weimar, Texas. I will answer all cards and Eleonora Kroboth. letters. A reader, V INVOLUNTARY PAJAMAS "My clothes look pretty bad — the wife left 'em on the floor last night."

"What's the matter, wouldn't she pick them up?"

"She couldn't. I was in them."

1.0111.1111.1 IA

BURNING OF THE TOWN HALL

1 40,11,1 141

11 ■ 11.11i

Itili141$

tl II

II

. ■ 11,, 111,1.11111111...M1W

The hero of the first episode, which took place during the period of religious struggle after the burning of John Hus at Constance, was an idealistic dreamer but at the same time a powerful and realistic politician. At his time the possibility of a Czech Republic had been publicly spoken of for the first time in history.

The idea had been expressed by Rokycana, the utraquist preacher and later Archbishop of Prague, who had declared from the Chancellery steps "that it would be better to follow the example of the judge of Israel and transform Bohemia into a republic if there were no member of the Czech nation worthy to wear the Crown."

Under the influence of this propaganda the Diet of Bohemia decided to elect a king from among the people. The election was held in March 1458 in the Town Hall, a historic building even then, and the choice fell, as everyone had expected, upon George of Podebrady, to whose efforts Aeneas Silvius, later Pope Pius II, said that the union of the Czechs through the overcoming of the religious crisis was due.

Moreover, George of Podebrady was the first European statesman to cherish the idea of a League of Nations which he proposed should include all the principal Christian powers of Europe and meet under the chairmanship of the King of France. The second episode more grim in character with the same terrible grimness which surrounds the appalling cruelty of figures like the Gestapo butcher Heydrich. The episode begins in the dark underground dungeons beneath the Town Hall where twenty-seven grave and earnest men were gathered together on June 20th, 1621. They were the leaders of the Czech nobility and intellectuals. The purpose of their meeting was not, however, to discuss the future of the Czech people, for all hopes in the restoration of Czech liberty and independence had perished six months before in the fatal battle of the White Mountain. The twenty-seven men were prisoners whom triumphant Habsburg revenge was to lead next morning to the scaffold draped in black, which had already been set up in front of the Town Hall. They knew their fate but were calm and resolute and spent the night in conversation which revealed no trace of despair but a firm faith in the ultimate victory of the ideal of freedom for which they had fought. It was a night comparable in many ways to a night two thousand years before, which was also spent in conversation, a night on which the celebrated Athenian philosopher was finally to drink the cup of hemlock. But the death of the twenty-seven was not such an easy one. Most of them were tortured before their heads were cut off. Some of them had their right hands chopped off with the axe before their execution, and Dr. Jessenius, rector of the University of Prague, had his tongue torn out and had to see it nailed to the scaffold before he was allowed to die. And while the scaffold was still red with the blood of the victims, many hundreds of people were led away to imprisonment, some of them for life, while hundreds of others who had been banished were robbed of everything they had and driven forth with blows from the city gates. Three hundred years later the nazis perpetrated worse savageries in Prague, but the terror which in 1621 trampled Czech freedom underfoot might have been devised in the Bavarian redoubt.

The third episode is not altogether lacking in

Fort Sam Houston, Texas.

Hello Readers, Here I come ao,ain with a few lines to the Vestnik. Well maybe there are only few soldiers that do write in Vestnik. I am already over three long years in the Army and I do like it so far, even tho I had been over 26 months overseas. First we landed in North Afrika. Had plenty of training for the invasion of Sicily.

After the Sicilian campaign was over. Then at once we prepared for another landing in Italy.

Southern part of Italy is very nice with gentle rolling plains, only few mountains and hills.

Yes I think the Italian farmers are not living up to civilization, as they still farm with wooden plows that are drawn by oxen. Very few horses are to be seen over there. But the larger cities are build nice with wide streets and tall buildings. Yes, but the northern part is very cold and plenty of snow on the high mountains. Last Xmas day it snowed plenty, we had a real old fashioned white Xmas. I spent my Xmas in waist deep snow with cold winds blowing hard from the high mountains. Yes, northern Italy is very mountainous and rugged. Dotted with few farming regions and valleys. Well, also I'll never forget those days I spend on Anzio Beach-head which was under shell fire and air raids. Yes, there was many sleepless nites and dismal days. But, have been lucky that I came through without being wounded. The city of Rome is very large as there are many old buildings and nice churches which I've enjoyed visiting in while I was there. Also, Florence is a beautiful city, there are very nice city parks, also wide streets. I had a chance to see the leaning tower of Pisa.

Mostly smaller towns were she/led bad. The climate in Italy is warm during summer but cold and snow in winter time. The month of October is a very rainy month, it rains most of the time. Then in Nov. and Dec. the snow begins to fall. Well this letter is almost too long, so lets all buy a War Bond for a speedy victory.

Best of luck to all readers of Vestnik.

Yours truly, Pfc. Willie 0. BlaIek, Hq. Co. 1857th S.C.U. A. G. & S. F. Redist.

Sta., Ft. Sam Houston, Tex. V Iowa Colony, Texas.

Dear Vestnik Readers, It has been a long time since I have last written to the Vestnik, so I thought I would write once again.

How is everyone? Hope 0. K. What are all you folks doing these days?

Everyone has a few relatives in the armed forces. I have two uncles. Sgt. Oscar Pfeffer at McKinney, Texas in the Ashburn General Hospital and Pfc. Phillip W. Pfeffer in Germany; two cousins, Woodrow Pfeffer at Camp Hood and Lawrence Pfeffer in Czechoslovakia, and six second cousins.

We have been having much rain here lately.

Just that it's dry enough to get in the field it rains again.

The crops look good here around Iowa Colony, only that they are little grassy.

Our garden looks good this year. I too, have a garden.

We have canned many fruits and vegetables out of the gardens.

I belong to the 4-H Club. I made many things for it. All the girls made many things. We had a meeting Tuesday. I have enough points to receive a gold pin. We will have a 4-H camp on the 18th and 19th of July. The County Demonstration Agent's name is Miss Margaret Roos.

Uncle Sgt. Oscar was home on a 30-day furlough in April. We drove 90 miles in our car to go see him. We were all very happy to see him.

He left again on the 5th of May to McKinney, Texas.

Daddy's cousin, Robert Surovik, got his discharge from the army here lately. He was there over four years without ever getting a furlough. We went to see him last night. We were glad to see him.

Brother Otto was going to join the Merchant Marines, but he failed his examination. Oh, Boy! I'm glad.

Uncle Pfc. Phillip was in the hospital with malaria fever.

If anyone wishes to write to me, my address is Rt. 1, Box 133, Iowa Colony, Texas.

I go to Iowa Colony South School. My teachers name is 'Mrs. Bertha 0. Rhea. I passed to the 7th grade.

Irene Kudara, I read your letter in the Vestnik. It was nice. • I wrote a rather long letter, but please Mr. editor publish it all. I noticed that there were only few letters in the Vestnik, so I decided to write a longer one.

I wonder whether Mr. Chernosk* reads any of my letters.

God Bless everyone.

I remain as ever, Miss Etta Mae Wiktofik.

V Houston, Texas.

Dear Vestnik Readers, Here I am again to write a few lines. I noticed several letters in the Vestnik this last week. Keep it up readers.

How was the holiday, Vestnik readers? 4th of July is what I mean. Did some of you work on the farm or in the city, or did some of you go somewhere? Well, I spent the day in the country. There were no fire crackers this year, but I didn't miss them at all.

I am not doing very much these days, I just stay at home and loaf.

I guess that will be all for now. My very best wishes and regards to all.

A Vestnik reader, Evelyn Elzner.

V Jourdanton, Texas.

Dear Readers, It has been a long time since I last wrote to the Vestnik. Also, since I last wrote I have moved to Jourdanton. I will live here a year in July. I moved from Christine.

I want to thank the editor for publishing my last letter. . Things were pretty dry here for awhile until we had a little rain. We sure do need it.

The parish had a chicken supepr starting at 5:00 P. M. Wednesday, July 3, afternoon. There was a dance at night, music by "The Texas Tumblerweeds."

Well, I guess I could say something about myself. I am a Junior (11th) in high school. I go to Jourdanton High and like it pretty well. It was a little difficult at first, but finally I caught on to everything. I am 14 years old. My birthday is on October 8. Who is my twin? I am a Czech girl, but cannot speak it. Both of my parents can speak it, but they, never did teach anyone of us.. I am learning to understand it pretty well Everyone has some friends and relatives in service. I have two uncles and two cousins. One of my uncles is overseas in England. He has been there two years. We are hoping he will get to come home soon. Then I have quite a few friends in service. Some who have been in service a long time and some whom have just gone in. Lets all pray for the war to end. soon. May God Bless everyone of our soldies on land and on the sea.

I guess I had better close and have space for someone else. Here's hoping the editor will publish my letter.

A reader, Jo Ella Dornak.

Yoakum, Texas.

Dear Readers, This is my first hand to write in the Vestnik.

I always was thinking about writing, but never got to it till now. I got a hold of a pen and paper and thought I should write a few lines.

First before I'll start, I want to thank the editor for printing my letter. I read all the letters in the English section of every Vestnik, and think they are all swell. Come on more of you boys and girls, write to the Vestnik, even service men and women, because I love to read your letters.

Everyone writes about someone dear in the service. I have two brothers, four first cousins and a lot of second cousins. I had three brothers, but one of them has been discharged in

February. He was the youngest of my brothers.

He is working in Houston now. I have one brother besides those three, he is working in Houston, too. I have only one sister, she is working in Hallettsville. One of my brothers, Sgt. Eugene Spanihel is in France, and Pvt. Felix is in Fort Leonard Wood, Missouri. I am proud of them.

Pvt. Edward KusY, I have a idea how you look, because I have a picture of you. I clipped it out of the papers. I have many pictures of service men and women in the service. I love to read your letters, so come and write again.

I can talk and read Czech a little, but not write. My birthday comes on August 17. Wonder if I have a twin.

I thought I will only write a few lines, and here I am taking up so much space, hope the wastepaper basket is asleep.

If anyone wishes to correspond with me, I will answer all the letters and cards I received.

My address is Yoakum, Texas, Rt. 4, Box 135.

I am closing with best wishes to each and everyone. I remain a reader, Beatrice Spanihel.

V Wharton, Texas.

Dear Readers, This is my first letter to write to the Vestnik.

I enjoy reading all the Czech and English letters. I am a Czech girl. I am 13 years old. I will be 14 on Dec. 17. Who is my twin'?

I go to Wharton High School. I enjoy studying very much. I will be in the eight grade in the fall.

I like_to embroider. I have already embroidered an apron and two scarfs. I will get, me another scarf to embroider while I have time.

I guess I have to quit, for I want to leave space for someone else who is as interested in writing to the Vestnik as I am.

I am closing with best wishes and regards to all. I remain, a Vestnik reader, Irene Zaikoda.

V Hallettsville, Texas.

Dear Readers, Guess everyone is plenty busy now on the farm. We had a lot of rain and the grass sure grows fast, but we have just about caught up with it. Our cotton looks very nice this year.

My brother, Elden, is going to school in Washington, D. C., and my younger brother, Lester is somewhere in the South Pacific. We don't hear from him too often, but today we received two letters from him.

My grandmother is visiting in Corpus Christi, she is coming back one day this week. My cousin from Long Beach, Calif. is visiting in Corpus too, and is coming down here with grandmother.

Next time I will try to write more but for this time I'll close. If anyone cares to correspond with me, my address is Route one, Hallettsville, Texas.

Charlene Holly.

A reader, Wharton, Texas.

Dear Readers, I have read some of the letters in the Vestnik and sure did enjoy them. I too, will try to take some of the space allotted to us.

How is everyone getting along? I am 0. K. The crops around Wharton are fine, hope nothing will ruin them. It won't be long till the farmers will start picking cotton.

My brother is overseas. I am hoping he will return soon. I have another brother that is leaving on the 16th of this month, also have several cousins in the army.

Let us all pray, so the boys can return home safely. Good luck to you all.

Ann Marie Viktorin.

V "Pardon me, Miss," said the sentry, "but it's against regulations to swim in this lake."

"Well, for heaven's sake," exclaimed the maiden, "why didn't you tell me before I undressed?" "ft ain't against regulations to undress."

Etrana 12.

VISTNtS

Progressive Czec Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak Nationiu Council of America, 4049 West 26th Street, Chicago 23, Ill.

Ve sttedu, dne 18. 6ervence 1945.

Zpriva My niiepodepsani teditele u8inili jsme po schazi nazi Elavni ttadovny pkehlidku a vnali vยงechny pkijmy a vydani od 1. ledna 1945 do 1. eervence 1945, a shledali jsme potadku, jak zprava nasle duje: vSechno v lilajetek S. P. J. S. T. jest ulcvien jak nisleduje:

XL ORTHOGRAPHIC SIGNS I. Long Sound Markings:

A vowel is long when marked by the &irks ('), or the kroutek (a). The mark (') is used over a, e, 1, o, u, and y. When long u occurs in the middle or at the end of a word, the circle (a) is used.

Examples: 'asks, (love) raleko (milk) listek (ticket) meda (fashion) vista (mouth)

Or (cheese) dim (house) still (table) dole (down)

2. Soft Sound Markings:

The caret (f), /Wei, is used over the following consonants: c, d, n, t, r, s, and z to indicate the soft sound. The caret (t) is also used over the vowel e (See Pronunciation II, b, p, v).

Examples:

- iivot (life) neco (something) vec (thing) pet (five) obed (dinner) mesto (city) Best (six) These signs, the mark ('), the circle (A), and the caret (t), have no effect upon stress in pronunciation. eas (time) d'abel (devil) Man (palm) labut' (swan) kef (bush)

XII. CAPITALS

The principal differences between English and Czech in the use of capital letters may be seen from the following examples: The play RUR was written by a Czech, Karel tapek.

Ilru RUR napsal Lech, Karel 6apek.

Today is Wednesday, July 11, 1945.

Dnes je stteda, 11. tervence 1945.

The capital city of Czechoslovakia is Prague, Hiavnf mesto v Leskoslovensku je Praha.

He reads, I read and you read.

On ate, JO, atu a Vy atete.

I thank you.

Dekuji Vim. Note L Pronouns and possessive adjectiveaof the polite form of address (Vy - you; Vain to you - yours) are capitalized in letters.

Those of the familiar form of address (T - you; tvfii - yours; Tobe - to you; etc.) are also capitalized.

2: The pronoun A (I) is not capitalized; ''`neither are capitalized adjectives and adverbs denoting nationality and names of days and months: kniha, (Here is a Czech book.)

Ede je Mluvim eesky (I speak Czech.)

Drita je pondeli, '(Today is Monday.)

1. ledna (January 1st.)

V OFF LIMITS NOW

Two members of the old fraternity who hadn't seen each other for many moons ,T4 to eXohange the mystic grip and a bit of " ESP. "Hew's old Bill these days?"

"Oh, he's much improved since his operation."

"Operation? Didn't know he'd had one."

"Oh yes; they removed a brass rail that had been pressing against his root for years."

Knitni hodnota majetku Jed. - Book Value of Real Estate $ 76,647.42 Pi1j8ky na majetek - Mortgage Loans on Rea 1 Estate .

1,509,027.14 Collateral pajelty - Collateral Loans 633.69 Pajdky proti certifikatOm - Certificate Lo ans 492,462.74 Knitni hodnota okresnich a mestskSrch bon db.. - Book Value of County and Municipal Bonds 476,460.94 Vlo.dni bondy. Government Bonds 1,600;000.00 Hotovost v bankach. - Cash in banks 200,31-5.79 Osobni ptjeky, podily a metitka. - Personal loans, Equities and Utility deposits 45.00 liabytek a zatizeni v fitadovne - Furniture a nd Fixtures 8,034.55 Auto. - Automobile 1,000.00 SOHR.NEM. - TOTAL

$4,364,627.27 PRiJEM A VYDANI:

Ptenos z minuleho roku - Balance from pre vious year Ptijem: - Income: Celkove glen. i.unrtni poplatky. - Total premi urns from members 189:288.77 trok z ptijdek na majetek. - Interest on Mort gage Loans 22,494.82 trok z bondir. - Interest on Bonds 27,770.35 1Jrok z ptfeek na cert. - Interest on Certifi cate Loans 7,765.14 Ptijem z majetku Jednoty - Income from p roperty of the Order 1,708.40 Prodej tadovYch potteb. - Sale of Lodge S upplies 83.85 Poplatek od Mdatelu o pujoky. - Appraisal Fees 885.00 VSTteiek z prod. majetku - Gross profit on sa le of Real Estate ...

474.41 Zvfteni Jura. hodnoty bona.. - Increase in Book Values of bonds 4,485.95 six months CelkovSr pkijem za 6 mos. - Total Income for CelkovY prijem za 6 Ines. i zaloha z min. roku. - Total Income for six months, plus balance from previous year

4,238,912.21

254,956.69 4,493,868.90

Vydani: - Disbursements:

tmrtni podpora. - Death Claims Nemocenski podpora. - Sick Benefit Clai ms Nadaeni pojistky. - Endowment Claims Propadle pajeky proti certifikatam - Surren dered Cert. Loans tmrtni podpory nedospel. dedicam. - Mino rs' Claims Paid trok nedospel. dedicam. - Interest on Mino rs' Claims Paid Bonus detskeho oddeleni. - Retur. Premiums -Bonus Juv. Term Vracene iunrtni poplatky. - Returned Prem urns Odmena organisatorum. - Commissions Poplatek aktuaru. - Acturial Fee Sluine ittednik0. - Salaries of Officers Slane zamestnanct. - Salaries of Employee s Lekatske prohlidky. - Medical Examiners F ees Cestovne atednikft, teditehl, odhadaich a scha. ze organisatorii. Travel expenses of Officers, directors and ap praisers, and organizers meetings

64,781.50

1,080.00 500.00 4,537.97 1,463.30 340.33 433.97

378.35 10,413.12 812.12 7,069.15 2,559.70 1,372.00 2,381.74

VYmena "dek0. - Exchange on cheks 85.55 Statnimu odboru pojiAteni. - state Insurance Dept. filing fee 21.00 Najem z atadovny. - Rent for Home Offic e 360.00 Razne potteby na vydrt. atadovny. - Office Maint. and expense 586.37 Tiskova, prate, oznamky a psaci potteby. - Avertising, Stationery and Supplies 1,257.09 Patovne, Express, Telegram a Telefon Po stage, Express, Telegraph and Telephone 681.34 Vestnik a slut'. red. -- Official publ. and edit or's Salary 6,043.38 Schaze Hla y . tic adovny. - Expense of Sup. L odge Meetings 452.20 Dary, 6er. Vat SALT., Sokolu, des. student. m. - Donation, Red Cross, S.A.6.T.. Sokol, Czech Students 2,500.00 Prodej pozemku a notatska, prate. - Legal e xpense with sale Real Estate and Notary Fees 489.89 Opravy a pojist. na majetky. - Repairs and i ns. on Real Estate ....

178.84 trok na koupene bondy. Accrued Mt. on b onds bought 51.85 Vrac. arok z pajdek na cert. - Returned Mt. โ ข on cert. loans 156.35 Priv. radci z piljeek na majetky. Attorneys' f ee on Mortg .Loans 1,842.36 Dane, soc. security, Excise, T.U.C.C. a z ptijm u. - Social Security, Excise, T.U.C.C. and Income Tax, 1,292.45 Vydani na auto. -Car expense 429.42 Ztrata, v prodeji majetku. - Loss on Sale of R eal Estate 1,490.29 Sniteni v hodnote bond& - Decrease in bon ds by adjustment 13,200.00 ZbYve, majetek Jed. 1. eer i ce 1945. - Assets as of July 1, 1945

129,241.63

$4,364,627.27

od 1. ledna 1945, do 1, eervence 1945, se ueinilo mnoho zlepKu konci podotYkame, aerxf .ve -vedeni Hlavni ttadovny ate vAichni atednici i vYpomoc pekne spoleene pracuji.

Dana ye Fayetteville, dne 12. dervence 1945.

S bratrskSan pozdravem, Jos. Zemanek, Chas. Navratil, J. M.

.8 krabanek.

Ve. středu, dne 18. července 1945.

Povídky z domácí fronty.

Nová kniha Bohuše Beneše.

Kdyby Bohuš Beneš nepocházel z Kožlan, nýbrž na př. ze San Francisca, byl by dnes asi slavným americkým reportérem, kolumnístou a patrně též spisovatelem short stories, které by vycházely ve statisících výtiscích. Ale tak, jak se narodil a vyvinul, musí se zatím spo­ kojiti jen ohlasem chápajících krajanu. Re­ presentuje typ v naší literatuře nezvyklý; typ žurnalisty politicky i kulturně široce zabírají­ cího, reagujícího živě a konstruktivně na pod­ něty a události světa, stále lákaného potřebou zvládnouti též umělecky všecky dojmy, které naň z velikého dění světového narážejí. V té­ to šíl'i a íntensívě reportérsky-tvůrčí reakce má Bohuš Beneš u nás předchůdce a vzor v Karlu Čapkovi, jehož mnohý formální a pozo­ rovatelský rys, ovšem v osobité obměně, najde­ me i v nové knížce Benešově "Na domácí fron­ tě". (nákl. New Yorských Listů).

Jsou to totiž jaksi také povídky z Benešovy druhé kapsy, z ·kapsy žurnalisty a politika, ve které se shromažďovaly motivy z právě mi­ nulého válečného období; povídky, které ve zkratce a v dobře uvážené komposici dovedou udržeti napletí, i když někdy jde ·o pÍ'íběh v normálních poměrech nepravděpodobný. Bo­ huš Beneš nemá ovšem ča:rrkova klidného hu­ moru a jeho jazykové prostoty; Je takřka ne­ úprosně vážný a okázale vášnivý; má kombi­ nační talent, smysl pro napletí, pro život a přírozenost výrazu, i když mu v nestřeženém okamžiku proběhne někdy obrat žurnalisticky konvenčnější.

Společným motivem těchto povídek je do­ mácí fronta a válka, jak: se obráží ve zdán­ ltvě nevšedních událostech, a situacích,' db nichž se dostávali neb zasahovali naši lidé, ať doma, ať v cizině. Kaž.dá povídka má své od­ lišné prostředí, dobře odpozorované postavy a svůj příběh příznačný pro válečnou psycholo­ gii. Některé črty se čtou jako beletristicky zpracovaná reportáž pražská (Pepík) , jiné j a­ ko miniaturní drama vesnice (Osvobozen), ně­ které konečně jako zručně konstruované, vy­ zvědačské detektivky ( C'est la querre, Zapalo­ vač). Umělecké přetavení materiálu dosahuje značného stupně formální jistoty a vyrovnano­ sti. V rozmanitosti námětů upoutají i náročné­ ho čtenáře stejně jako toho, kdo prostě hledá několik bystře zachycených záběrů ze všeho, co se za války dělo nebo mohlo díti u-nás a kolem nás.

~~~~v~~~~

Z pražského rozhlasu ze dne 3. července: "Vu.dee bývalé německé-sociálně-demokrati­ cké strany v Československu poslanec Wenzel Jaksch nedávno zaslal dopis presidentu Tru­ manovi, v němž protestoval proti postupu če­ skoslovenské vlády pří řešení sudetské otázky.

Jaksch se též pokoušel zahájit tiskovou kam­ paň proti vystěhování Němců za hranice. Lon­ dýnský týdeník New statesman and Nation však otiskl dopis bývalé německé sociálně-de­ mokra tické poslankyně Ireny Kirpalové, která nyní dlí v Londýně. Ve svém dopise Kirpalová konstatuje, že Jaksch, De Witte a Katz neměli pravomoc vystupovat či jednat jménem všech 8 německých sociálně-demokratických poslán, ců nyní žijících ve vyhnanství, ani jménem ce­ lé strany. V dopise Kirpalová zdůrazňuje, že také jiní bývalí němečtí sociální demokratičtí poslanci nesdílejí názory Jakschovy vztahující se na československo-němeeké problémy. Irena Kirpalová poukazuje na to, že bývalý více pre­ sident československé sněmovny a sekretář strany německých sociálních demokratů Taub nepodepsal Jakschúv protestní dopis. (ČTK.) .

V-----

Oznámení schůze S, A. ČJ. T. ve Fort Worth.

Milí krajané! Oznamuji vám, že schůze od­ bočky SAČT. koná se příští neděli dne 22. čer­ vence, ve 3 hodiny odpoledne v Sokolovně.

Prosíme vás krajané, dostavte se v počtu co největším, ať jste členem SAČT. nebo ne.

Josef Bečán, předseda; Aloisie Bečánová, tajemnic~.

VISTNflt

I

Umělecké památky za. chráněny před nacistickým • v

,

mcemm, Štursiiv "Raněný, Myslbekův "Rieger'' atd.

Po dobu okupace českých zemi bylo z veřej­ ných prostranství, z veřejných budov odstra­ ňováno na rozkaz nacLstickýc]) dršítelů moci vše, co by připomínalo českému národu jeho slavnou minulost. Tak se ztratil štursův "Ra­ něný", Suchardovo sousoší Palackého pomní­ ku; Myslbekův "Dr. Ladislav Rieger" a mnoho jiných upomínek, drahých českému národu. Češi se pomalu smířili s tím, že bronzové pa­ mátky byly roztaveny a přeměněny na ničivé válečné zbraně a pomalu již zapomínali na ji­ né památky z kamene, jako na příklad na so­ chu Žida, umístěnou při budově na Marián:. ském náměstě, na desky z hrobu Neznámého vojína o jiné.

Ale čeští lidé, kteři pracovali za nesnesitel­ ného nacistického nátlaku, nezaháleli a na­ sazovali svů] život, aby cenná umělecká díla a druhé národní památky byly zachráněny.

Díky odvaze a neohroženosti zaměstnanců hlavního města Prahy, přidělených správě ín-« ventáře a obecních skladíšt', a to soudruhů taj. Bř. Zemana, skladníka Fr. Švarce a V. Matouška, podařilo se mnoho děl vyrvati ze spárů německé zběsilosti a zachovati pro hlavni město Prahu a pro národ.

Požádali jsme soudr, Bř. Zemana, aby nám pověděl, jakým způsobem pracoval se svými kamarády při záchraně památek.

"Díla jseni začal zachraňovat při Šturcově "Raněném", kdy mi zemřelý ředitel Zoubek a dr. Kremlička sdělil, že bedna, která bude při­ vezena do skladiště, má velmi cenný obsah.

Sochu jsem převzal a uschoval ve staré sto­ dole ve skladišti Na Karlově. Sousoší Palacké­ ho pomníku od Suchardy bylo určeno na sběr kovů a mělo být předáno sběrně na Libeňském ostrově. Místo toho však jsem je nechal ležeti po celou dobu okupace na volném prostran­ ství ve skladišti v Karlíně a na dotazy Odpo­ vídal Gestapu skladník Švarc z mého příkazu, že socha je tak uložena na příkaz Fank:iiv. 'MY­ slbekova "Riegra" z Riegrových sadii jsem ne­ chal uložiti ve skladišti v Karlině po celou do­ bu války. Štursova busta T. G. Masaryka při­ šla do skladiště na sběr kovů. Zabalil jsem ji však do sudu a dal :p,řevéztia uložiti v lesích u Dobříše. Zachránili jsme dále pamětní desku dr. F. L. Riegra, pamětní desku z Obecního do­ mu, pamětní desku ze Staroměstské radnice o uložení prsti z Teronnu, Zborova; Dos Alto, bu­ stu st. Djurděviče "Matka s dítětem", jezdec­ kou sošku T. G. Masaryka, velký znak hlavního města Prahy, desku: "Historie Novoměstské radnice, paměntí desku Jiřího z Poděbrad, pa­ mětní desku s hlavou od MLstra Šalouna, pa­ mětní desku "Mincovna od r. 1539-1784", pa­ mětní desku "F. A. Šubert", pamětní desku "Pa­ mátná radnice 1381", znak: Praha - Matka měst, pamětní desku od Zunta "Zborov", pla-. ketu Sokolský slet 1912, kterou věnovala Praze česká obec sokolská, pamětní desku · "Božena Němcová - U tří up••; dvě amfory pro věčný oheň od hrobu Neznámého vojína, 12 malých· znaků hlav. města Prahy v bronzu, bronzové busty T. G. Masaryka od Pekárka a Štursy, bronzovou bustu Tyrše od K. Dvořáka, bronzo­ vou skupinu Tři postav z r. 1918 a bronzovou skupinu Tří :posta'v·.·Z r, 1921. Pět posledních předmětů Jsem převzal do, 11schovy.z Musea hlav. města Prahy· přéd· jého stěhováním: od p.. Šímy, obecního zaměstnance ..

Váha ~tachrá.něnýéhpamátek (vesměs.bronz): činí asi 18.000 kg, při čemž na př. sousoší po­ mníku Palackého.~.od.Sqcha.rdy <Y:Ui ·. i~.000 kg, socha Fr. Riegra 400 kg, velk::ý·znak hl, n:ws~a Prahy 400 kg, deska "Poprava 27 českých pánťl'' 500 kg a pod. Kromě toho· odňal ze sbě:­ ru asi 2000 kg většinou mosaze, kterou jsem z části uschoval ve skladišti a částečně zaká,~ · pal v Qb~cním skladišt;i., . úč.

'jsem·

strana u ..

Z rozkazu Gestapa. byla též odstraněni s6cha Žida, stojici před budovou Nové radnice v Praze I. na ~1\1,Iariánské,m n,ám;dtterou se mi však :podařilo zachrániti a·uložitfv roztylském obecním skladišti. Dále jsme zachránili mra.­ morové desky z hrobu Nezb.'á.méhb vojma· 'a ·piskovcovou desku "Matka:. měst" ze Staromě­ stské radnice. Dále jsem. uložil ve skladišti de-·. sky z pomníku Arnošta Denise, železobetonb'":.ť vou sochu legionáře od Zunta, mramorovou desku F. Palackého a delší ...čtyři mr~morov~ pamětni desky, sedm pon:i.llikťl obětem' ze svě,;. tové války z rťlzných části Praby_ .a mramor1>­ vý památník obce Baráčníkň v Nuslioh.. Ka­ mennou sochu ·Palackého· Jeho pomnfk:ul,u Palackého mostu jsem uložll v obecním sfila- · dišti z příkazu ředitelství technické slůžby. ·.

Desky však z tohdto' pomníku- ·byly prodány., Když Němec Asche, vedouci Musea hla;v; niěSta1 Prahy, začal yyhazovat a rozbijet uměl~M. předměty z městského musea a vyvážet je nif­ mo Prahu, vyzvedl jsem v dohodě s p. šimou:i kladívko, kterým byl·· slavnostně položen, zá:- i· kladní kámen k mostu Palackého á.l k polll.llÍk1;1·: Palackého. Dále jsem zachránil celý náklad· knihy "Praha v. obnoveném státě · Če$0$l.o'l' venském", který z rozkazu Němcťl měl býti dán na sběr papíru." · Zatím loučíme se se soudr. Bř. Zemanem, který se svými druhy podstoupili řadu prohll- . dek a yyšetřováni Gestapem, jež zanechalo 1 stopy na jejich zdravotním stavu. Budeme mit ještě příležitost setkati se s neohroženými zá­ chranci uměleckých památek hlav. města Pra­ hy při rozhovoru v československém rozhlase.

Děkujeme jim jménem všech Pražanťl a. všech Čechťl za jejich práci pro národ.

(Právo Lidu, Praha.)

s

~~~--V---~-

O eskoslovenské svazky se :západem.

Podle zpráv pražského rozhlasu promluvil dne 3. července na schftzi československých le­ gionářů v Lucerně vyslanec Prokop Maxa u přiležitostl schťlze na pamět bitvy u Zborova. a m. j. řekl: "Běh události nedal za pravdu těm, ktefi na podzim roku 1938 došli k přesvědčeni, že naše spojenectví s Francii a přátelství s Vel­ kou Britanii a Spojeným státy nutno pokládat za skoncované. svazky věrného přátelství a du­ chovního spřízněni s demokratickým západem. jež jsou součásti naši civilisace se nakonec o­ svědčily všem navzdory.

Nem-0.žemezapomenout na to, že to byla. o­ brana Francle a zejména obdivuhodná ene~e projevená Anglii a celou britskou řiši za prv­ ních dvou let války, jež umožnily Sovětskému svazu, aby se v miru připravil a konečně Zl;\­ sál do války vítězným zpusobem." - (ČTK.)

-~--·-v

.

Brigády práce potírají uhelnou nouzi.,: : Pražský rozhlas oznámil, že podle rozllÓdnu.ti delegátii závodních výborťl největších podntkll vyšle. os.azenstvo v nejbližších dnech t. zv. br-1gády práce, aby pomohly zdolat uhelnou nouzi. v rozhlase se pravilo, žé vzhledem k tomu, le~· uh;el~~.pro,dukce musí .všech okolhostt·.bfti~· zvýlena; očekává se, že i dalši' pražské tovatrn:y' budou následovat tohoto příkladu a že:·¢oto,. rada ústřeqniho svazu.odborů.. organl.z~~~,-111~­ né ubytováni, stravováni ~ ~Plil;l-Vedliý9\ťpdm,~~, nq·,9leµ.umbrigády pr~ce·... · '· , · ď :;(.~1~ -----V , , ... ,~: ~·:,~·~~~~:~~.

Vědecká plánováni v :zemědělstvf;'" ·"'··" Po"dle zpráv pražského rozhll'l.SU ,~,~~!\l.~1s:4:, července konal se drie S,: čeJ.:Vence v.~Pran ~j-ezd zemědělských odborn.ikťi,.. pQ,radcft., národoho.:._ spodářii a vědeckých prácóvnikťl, jichž se př! této přiležitosti sešlo přes 500. Na sjezdu"pro­ mluvll též ministr zemědě1st"91 Julius ĎurUI, který prohlásil~ že .ll.1iJ+iJi!e~yo zemědělství kráčí s duchem doby a zřídilo proto nový od­ bor, který ·bude jehó p'rvým-0dbotem;·ťotli·'<lll- · b"pr ~emědělského plánováňl;:vyzltumu a m«ae~· ní. - (ČTK.) . :,:••.':~:·.:.:: ,.· •:·t, ·' .. ;:::.:·:.~: .~,·: ;,.,

za

-----V

,.:~:··;;;;

Anglo-ěeskoslove~,l>~t1~1&.?,le~i~-~fl.~!~,, Pražský rohlas ze dne 3. červenée oznamll, ie v časopise Financial Neás bylo otištěno pojfd· náni o novérn dekretu československé vlád)'J· limž s& z~ušuje Hkvidaee . .An,glq,-čes\tc;>~l~yena~4 1',\r: a Pražské úvěrní banky. --- (Čnt.)' ·' 1") ' { ,.ť,-·i ·,

~i,.

•

Strans 14.

Jak byl pkijat gp aliCek rocline Aliove.

8 tchYni Marii Al govou, se genou Marynou a gvagrovou Eligkou Hlubinkovou a jejim mugem odjitdel jsem z Prahy zaeatkem eervna na letni pobyt do Algova kraje, do piseckeho pensionatu "IT Honzieka" v mlvabnYch piseckYch lesich. Do lesu "U Honziela" easto chodival piseckY studentik Mikola g Aleg se svYmi bratry a strYcem Toma gem. 8palieek se pave dotiskoval a vazal. Byll jsme se 'genou jegte pini dojmu za zavereenYch praci se 8paliekem, kdy se jig v natiscich objevovala koneena podoba Al govYch pisnidek. Vgak take ty obrazky Oily v nas tak give, ge celou cestu jsme si o nich povidali. A jak by ne, vidyt' projadeli jsme prachenskYm krajem — rodnYm krajem AlgovYm, z nehog vykreslil pro palioek 37 rortomilYch pisni. Vesnieky z techto jeho pisni se svYrni kosteliky cibulovitych i gtihlYch veil, se svYmi domky, bogimi mukami u cest, s Zany poll, pruhy luk a lesiky na stranich peed nami se objevovaly v give skutednosti. Silnice vede steedem Mirotic, kterym se dostalo cti, ge se v nich Ale g narodil a tak to male, tithe, jihoeeske mesteeko ueinil znamYm celemu eeskemu narodu. I pisnieku mirotickYrn o jejich kostelieku vykreslil. Ale projigdime namestim mirotickYm beze jmena, nebot' Algovi rodaci dosud se nerozhodli, po kom je maji nazvati. Ani ulieka, k domku, postavenem na mists, kde stavala mina, ALgova dakova chaloupka, neoznadili tabulkou. Romeg Pisek, kterY Ala mel tak rad a v jehot zdech ptijimal prve vznety k sve tvorbe za svYch studi1 nieim neptipomina sveho rodaka, nebot' za.padlou malou ulieku Al govu, kdesi stranou u Otavy nikdo nenajde. Inu, nikdo neni prorokem ye vlasti!

V tiginach lesnich doditali jsme se, gle v Topieove salonu byla otevtena vYstava reprodukci AlgowYch pisnidek gpalieku, ktery mel 16. eer y gi odekavani nadegel-navyjit.Vom vzdu degtivY etvrtek 15. eervna. Nad piseenYmi lesy se vilely v drobnem studenem de gti huste mraky a cesty menily se v pot sky. Bylo nevlidno I v pensionate, kde ka gda malidkost a udalest nabYvala proto pro hosty dulegitost.

S vgeobecnou pozornosti bylo sledovano, jak po mokre ceste se bligi k Honzieku pragske auto. A jake ptekvapeni, kdy g z neho vystoupi teditel nakladatelstvi Melantrich s objemnYmi folianty a specha ptimo k na gemu stolu s usmevavou tvaki. Pani Aligove odevzdava v bervenem pouzdte v temne eervene ku gi nadherne vazanY Spalieek, aby ji, jako vdove pa Algovi, odevzdal prvY vYtisk dnes vydaneho 6palidku, dive, nee bude dan do obehu.

Pani Algova, terrier. 82 le% statenka, ye ztejmem pohnuti se slzami v oeich ptijima 8palieek, prvou knihu souboru Al:g ova dila. Zadiva se dlouze na vytladenou na desce zlatYmi earami kresbu poprsi Al gova od Svabinskeho a ttesouci se rukou hladi s laskou gpalieek jako by za ziva hladila sveho Mikolage. Vgak tije s ni dosud y e svem umeni, ktere tvoeil citern lasky k vlasti i k ni, gene milovane. A vYdechne pfi torn litostivYm hlasem: "Skoda, se toho tatinek nedoekal, ten by mel radost."

Listuje ve 8palielu a na snehobilYch listech stfidaji se v derne kresbe obrazky a tolik je jich z jignich tech, v niche probihalo jeji m16,di, zlacene vzajemnou oddanou laskou dvou srdei sobs souzenYch. V gak take to kouzlo jejich Lasky give dosud dYge z mnohe lyricke kresbi pfshove.

V tett) ptimo posvitne nalade vznicenYch srdci a bloudicich oei se stranity na stranou odevzdiva, pan teditel dal gi vYtisk 8palieku gene a nine jako potadatehlm dila. Byl to krasny vYtisk v pergamenu. Vzpominali jsme pti tom oddane prace v gech pracovnikil Melentriclia, nebot' ' tpalteku pf%edali nejen radostnou praci ducha i ruku, nYbr g i lasku 6eskYch srdci.

A pak ug nebylo na Horizieku deAtivYcii -diva

VESTNIK letogniho dervna. Zadivali jsme se denne do stranek Apalieku a prochazeli peirodou deskych a slovenskych kra jfi a rozmlouvali s jejich razovitYm, bodrYm lidem. co v gak nejvice n6,6 te-tilo, ge poznavan jsme za svYch potulek AlgovYm krajem, ge stale gije dobry a vefici eeskY dlovek, jak ho Ales ye svem umeni zachytil narodu.

8palidek byl u Algti doma. Ubihaly dny a vidime, ge je jig doma jako giva, eeska kniha take u velke tady eeskYch lidi. Na hrazi rybnieka, U Honzieka za eervencoveho Upalu cela paldne prohligely dva §palieky deti primate a obchodnika z eeskych Budejovic. Peivezly si jej s sebou na letni byt, give a vesele mladi studentek a studenta ztichlo, kdy g se dychtiye zadivalo srdcem i zrakem na kresby pisnidek, z nichg si nejednu nahlas zazpivalo..

Jegte vice nas dojalo, kdyg 8palieek se objevil jen na, ukazku na chvili za vYkladem piseckeho knihkupce Buriana a chtela jej koupit prosto, gena z lidu. S litosti vyslechla, 'ge neni na prodej a musi dekat na nove vyclani.

A na tu prostou germ, svou krajanku, byl by se Aleg dlouze zadival a pocitu by v srdci radost, *te nadarmo nepracoval pro narod.

Dr. Emanuel Svoboda.

V KONEC CESTY. Otakar Nebyl jsem asi sam mezi deskoslovenskYmi obeany doma i za hranicemi, kdyg jsem teprve v 28. kvetnu letogniho roku vide konec dlouhe cesty presidenta Edvarda Bene ge za Ceskoslovenskou svobodu. Slavnostni vjezd do Prahy dne 16. kvetna byl peedev gim statnim aktem, kdegto gedes6,te prvni narozeniny, ztravene zase doma, byly na,vratem rodakovYm, vYrodim osobnim a rodinnYm. V takovYto den mimodek se o odpoved' hlasila otazka, prod' se boj o obnovu deskoslovenske samostatnosti vedl jenom z Usti doma a prod' k tomu, aby se vrouci ptani celeho naroda stalo skutkem, bylo tteba nejenom ptitomnosti ,eeskoslovenskeho vojska na vzdalenYch bojigtich, nybrg i dlouhYch cest do ohnisk svetove politiky. Odpoved', kterou chceme trochu rozvinouti v tomto sloupci, eerpame ze zevrubnYch vYkladu, vendvanYch presidentem E. Benegem v mire i za valky mezinarodni situaci a postaveni teskoslovenska mezi spojenci a sousedy; eeskoslovenske, otazka se stala do to miry otazkou svetovou, ge o byti di nebyti republiky se nerozhoduje u g jenom na nagem statnim nYbrg ve svetove hte politickYch a vojenskYch sil.

V politickem aforismu o state, psanem nekdy roku 1848, Palacky upozornil na postupujici centralisaci sveta. Povedel, ze sttedoveke staty, jako bylo Ceske nebo uherske kralovstvi, ceIkern fispe gne hajily svou existenci a to i kdyg byly odkozany jenom na sve peirozene zdroje a na sve sily. Soustava bezpeenosti byla pomerne jednoducha a politicks rozepte i vojenske podniky bylo mogno lokalisovat. Kdy g se vgak promenil obraz sveta, kdy g do obecnYch dejin vstoupily vzdalenel gi oblasti a nove svetadily, kdyg se dtmyslnYmi vynalezy zkratily vzdalenosti a snigily ptirozene hranice, peenes1 se problem nagi svobody a naafi bezpeenosti s domad pudy na evropske, ba na svetove jevigte.

Potteba cest, cest dalekYch a obti gnYch se pak vynotila sama sebou, jako gto nezbytna slogka zapasu, ktery by se ve star gi dobe mohl rozvinouti a skoneiti na nevelikem kuse rodne zeme.

Probirame-li se s Omit° my glenkami v hlave, narodnimi dejinami, tu se dostaneme a g do podebradske doby pro prvni analogii nedavno ukoneene cesty za narodni svobodu. Putovani p.

Lye, z,-RoZmitalu, gvakra kraje Jitiho z Podebrad po panovnickfth dvorech zapadni Evropy lze'povatovati za prvni doklad pfesunu 'Ceske otitzky z tesnYch domacich mezi na girokou evropskou zakladnu. Oesky stet i se ztendenym dedictvim husitske revoluce, ktere pteekalo vragednY boj a obdobi ochablosti, byl soli v oOich nekterYm ze sousedt a nekterYm ze vzdalenej gich mocnosti. Nechtel-li se jeho nadelnik proste skloniti pod diplomatickYm natlakem a pied nebezpeelm vojenske vSpravy, must se

Ve stPeclu dne 18. 6ervenee 1945. rozhleelnou.1 pa svelte a niusil se pokusiti o porozumeni Ci ptimo -o spojenectvi v zernich, pololenYcL prvnim pasem zemi, ktere sousedily s gar korunou. 0 tom, .te eeska, otazka se stala sv5tovou otazkou uZ v diplomaticke a vojenske pkeciehte tkicetilete valky, neni ani potkeba se Sititi, protote tu jde o vac uz z dkivejSka znamou. Adak teprve za prvni svetove valky a jests vice za svetoveho zapasu s diktatorskYmi relimy jsme postihli vYznam a dosah cest nadelnika Ceske emigrate, zejmena Komenskeho, ze zeme do zeme za dlouhe vojny.

Uvedomili si zahy, ge uspokojive vykeSeni Ceske pre s domem HabsburskYm zavisi na torn, zda se podaki stmeliti ji pevne s h.lavnimi proudy v proticisakskem taboke. Odchod Masaryktv za hranice byl rozne2 motivovan potkebami rozvinouti deskou a Ceskoslovenskou otazku pled mezinarodnim forem, pied svetovou vekejnosti a dopiniti tak odpor proti staremu reHmu, kterY bylo mono ziskavati doma od prvni reakce obyvatelstva na vyhlaSeni valky a na mobilisaeni vyhlaSky. Cesta presidenta E. BeneSe za obnovu statni samostatnosti zaeinala v kijnu 1938 za dusna a temna, ktere se rozmohlo v Evrope a ye svelte po pkedeasne zaraZenem rozbehu za novou soustavou mezinarodniho Zivota. Co do smeru a navStivenYch zemi nebyla to testa jedina, a pkima. Vedla do Spojenych state a odtamtud do Anglie. Roku 1943, kdy se vojna rozbehla do vSech svetadilt, jests jednou zamikila ye sineru prvotnich usekix, dotkla se i Kanady a stoeila se k prvni zataece, britske metropoli na TemZi. Druhou obrovskou smyeku vytvotila pout do Moskvy na sklonku roku 1943 a navrat do Anglie na poeatku roku 1944. JeSte nam zni v uSich stkizliva zprava, pkednesena dne 3. itnora 1944 ye Statni rade, a zejmena pusobive odstavce, popisujici navStevu Stalingradu a jinYch jevist' stateenosti a obetavosti narodni Sovetskeho svazu. DruhY zajezd, konanY zprvu soubane, odboeil na poeatku leto gniho jara v Moskva od trati, opsane v zime 1943-44, smerem, ktery vytYeila postupujici sovetska vojska a eeskoslovenske bojove jednotky, a po doe'asne pterve v KoSicich i po zastavkach v Bratislava a v Brne, dospel k poslednim dvema meznikilm, Staromestskemu namesti a Hradeantm, den jenom dye nedele vzdaleny od vyroei osobniho i rodinneho Nebyl jsem ani sam mezi eeskoslovenskYmi obeany doma i za hranicemi, kdo se teprve dne 28. kvetna, kdy2 polevila Uzkost i radostne rozechveni, v duchu pohyboval po maps sveta, po maps vYchodni i zapadni polokoule, a kdo si s aivenim vzpominek na dlouhe cesty druheho presidenta ovekoval i zakladni skuteenost nagi statni existence, poznatek, ze deskoslovenska, otazka neni jenom mistnim problemem, nybr2 otazkou svetovou.

V Sovetska pornoc Brnu a Morayske Ostrava.

Podle spray pra2skeho rozhlasu ze 4. eervence navAtivil zastupce madala Koneva general Kaleenko v doprovodu sovetskeho velvyslance Zorina, eeskoslovenskeho premiera Zdenka Fierlingra, aby jej informoval o tom, Ze v souhlasu s rozhodnutim sovetska vlady, ktera si pkeje zvYSit pkidely chleba, cukru a soli obyvatelt= Brna a Mora yslze Ostravy, dada Stab pâté gardove armady obyvatelstvu Mora yske Ostravy 36,000 tun ()bill, 325 tun cukru a 120 tun soli; dale Brno dostane 44,000 tun obili, 370 tun cukru a 150 tun soli. Premier Fierlinger na to dal piikaz ministerstvu vY2ivy, aby podle pram generala Koleenka ihned pfe yzalo zasoby a zaslal soueasne clekovnY telegram generalissimu Stalinovi, v nCma pravil, ze sovetska. pornoc obema mestum zajisti zasoby potravin pro jejich obyvatelstvo. — ( ✓TK.) V Dfileiite upozorneni! Kdyi pigete na HI. ilfadovnu skrz jakoukoliv zalciitost, tYkajici se vagich popiatkil neb dluhu proti va gerau certifikatu, neb va geho pojiSterki u S. P. J. S. T., ei ohledne dodavky Vestniku — udejtc vidy eislo neb sidlo vageho tadu, neb Cislo va geho certifikatu.

Ve stiedu, dne 18. dervence 1945.

‘Senkika u Divoke Krasy."

Eva, mlada temperamentni dcetaka tovarnika Konrada, utekla z domova, aby se nemusela setkat s novou macechou. Po dvou letech vraci se domil se svou spolednici.

Na pfikrYch cestach v Tatrach spadnou obe do jezirka a dovlekou se pak do hostince "U divoke krasy". Zde si Eva misto sveho promadeneho obleku rypajeila S'aty knkYrky Maryny.

Mezitim co se gaty sugi, pfijede do hostince mladY reditel tovarny Konradovy Kamil, kterY v gak Evu nezna, a vida ji v obleku genkSdly, povaiuje ji za majitelku hostince.

Podle toho take s ni rozmlouva, ale je elm dal tim vice udiven jejim vzdelanim a znenahla se do ni zarniluje, prase jako neomalenY gofer Tonik do skutedne knkfity, o nit znysli, k je v hostinci sluiebnou.

Tak se zvoina vytvat'eji dva miJostle romanky. Evu 2ert bavi, hra.je, genkYkku dale, nestrpi vg ak od Hamila 2admich dtivernosti a pro"Nisi, ie ten, kdo ji polibi, musi si ji vzit za knu.

To oviem rozpaleneho pana fedi-

DR. THOMAS N. DeLANEY go6N1 LEKAA, BOle spravne ptipraven6, tas dle funluvy. tkadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Dr. Chas. J.

T

"c,ele ponekud ochiadi, polibi ji vgak nasilim, zaeei se mu Eva pornsti.

Na hory pfijecle toti2 stark vdovec, genkS7f Kytlieko, kterST se doveal, 2e majitelka hostince se chce provdat, a beze v gech okolkti zafizuje se tam ut jako budouci maniel a hostinskST nebot' se mu hrozne libi — hospoda! 8enkSitica je pine vedlejii.

Kamil se s poeatku smeje svemu sokovi, ale kdy2 vidi, ie Eva Ktlieko neodmita, rozeiluje se, zvla gte kdy2 Eva chce od ienkffe ustoupit jen s podminkou, 2e Kamil podepiie prohlaieni, v nern2 se zavazuje, si "ienkSitku u divoke krasy" vezme za 2enu. To je piece jen "silnST tabak", Kamil se rozzufi a aekoli se chysta k horske bouti, porudi goferovi, aby pfipravil vilz k odjezdu.

Tonik je negt'asten, miluje ul Marynu, a jen velmi nerad naseda k volantu.

Eva vidi, 2e hnala 2ert ptili g dale_ ko, nebot' take Kamila zaeind mit rada, a tak za nejdivejii tatranske boufe plaeou obe ditky v dojemne komickem duetu.

V torn ozve se klakson, do dveti vrazi promok1V Kamil, prudce podepiie prohlaieni a sevfe divoke it'astnou Evu do naruee.

Nieitel tra

Hallb

6eskir Mat a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fitadovny: Preston 2553 -- SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLU2BA. V hodine 2alu zarmouceni nateznou Edward Pace pohtebni -0.stay pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohkbu.

Levne ceny jsou nail zasadou.

Tento jednoduch3.7 ptistroj, da se ptipravit na jeden iroubek svibove no2ky kolovetru a zniei malou travu, kterou sviby nemohou zahrnouti. Tisice spokojenS/th rolnikil dosvedei ileinnost tohoto nieitele. Uktri yam mnoho prate. Je u2ivan pit oboravani baviny a korny. Tento rok bude zvlaite nedostatek delproto kupte si tento ptistroj a uiettite si mnoho prace.

Neni-li ye vagem meste agent pro tyto Nieitele travy, poIadejte va geho obchodnika, aby je pro vas objednal, anebo objednejte ptimo od:

EDWARD D PA‘4E Pohtebni ieditel

Ed. Doskoeil

6/en S.P.J.S.T. — Telefon 3606

BURLINGTON, TEXAS

118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT Zubni Mat fitadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::TEXAS

CM. CHERNOSri PRAVNiK Vytizuje veAkere soudni zaletitosti. tkadovna: 936 -Bankers Mortgage Building, likes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Stran.s. 15.

vEsTNfic

Cena $1.75 par, patou vyplacene.

V Nonat leeiva mast jest spolehliva a zaroveri u2iteeno, — a spravnS7 obnos rtiznS7ch soueastek eini ji a ptesnou pomoc proti vtedum, pohmokleninam, ranam a vlastne proti v§em venkovnim arazOm .a bolestem. Zkuste ji sami a bud'te peesvedeeni. rr

Nyni vgak se objevi v hostinci obecni starosta a kmotr Maryny, kterY se dovida, Ze Maryna ma pied svatbou a 2e jejim ienichem je sam tovarni teditel Kamil. Je z toho bib.zen. Kytlfeko rovne g, zoufalSr gofer Tonik take nemate pochopit, co se deje. Maryna by mu rada vie vysvetlila, ale k vuli Eve nesmi; a tak za nejveselejiiho zmatku vypadne teprve sam tovarnik, pozna dceruiku a rozluiti situaci k vgeobecneinu uspokoj eni.

V Z ODB0e1CY S. A. 6. T. V NEED VILLE, TEXAS. Prosim o uvefejneni nasledujicich darc0 do Sdruinei: Po $5.00 Peter Lat'ak a rodina, a Gotlieb Bat'ka a rodina. Po $2.00: Pi. Josef Fojtik a Vacla y Brot a manielka, sr. Po $1.00: Karel Stupka a man2elka.

Srdeene diky vkm darcum i redakci za otikeni.

F. Jurea, taj.

V Aktualni snimky z praiske revoluce v americkYch biografech.

New York. (CTK). — Poeinaje dnegkem, promitaji viechny velke americke filmove 2urnaly (Newsreels) puvodni film o pralskem povstani natoderi r es. filmovS7mi operatery za kvetnovSTch revoluenich driti leto gniho roku. Film, kterS7 trva 8 minut, jest, dokumentarnirn historickSlm zaznamem bojil eeskSrch hrdinti na barikadach hlavniho mesta republiky. Doporueujeme krajanfn, aby si nedali ujit iitost spattiti na vlastni oei, jak nail doma s obetavou udatnosti vYkupovali svou opet draze ziskanou svobodu.

V It Mier wins, the issue for you will be living itself and not just the cost of living. Think that over and figure it out for yourself how much beyond 10 percent of your family income you should put into War Bonds every payday.

%,/

NIC LEPS/1-10 PRO 2ALUDEK POVZBUZEN1 ITRAVENI CHUTI K JIDLU, VIBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRAVUJICI. SEVEROVA

HOAK A

-5

VELKA LADEV JEN ADEJTE U SVEIIO LEKARNIKA. NEMA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LAHVI PRIMO OD:

ZABAVY fidu

Pokrok Houston 22. eervence.

29. Zervence.

5. srpna 12. srpna

IN

Syncopators L. Scarcella J. R. Baca Syncopators

VSTUPNE: MULL I DAMY 75c.

Tax included Cena Nonat je pogtou 55c a $1.05 Ptejte se vaieho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, radeji pike na nail adresu: R. C. MILLER & CO. Altadena, Cant P. 0. Box 285.

0 zakusty a obeerstveni navLt6vnikft jest rkborem nalelite postarano.

Ribavni Vtbor.

V 24250 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Poutivejte k oznamovini

Maly Oznathovate sir

Hiedaji se dve stenografky, ktere by mimo anglidtiny eastedne ovladaly de§tinu. 'race stala, podHlavni minky obratem dovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te(6-dz.) xas.

Sovetske filmy budou vyribeny v Praze.

Praha. (OTK). Podle zprav pralskeho rozhlasu z 28. eervna ptijede v nejblini dobe do Prahy sovetska delegate, aby jednala s pfislu Snymi tfady o vYrobe sovetskYch filmt y e statnich tilmovYch atelierech na Barrandove. Delegaci vede zastupce generalniho feditele Sojuzimportkina, Skalapazov.

V Pliny zfizeni zahranieniho tiskoveho idadu v Praze.

New York. (eTK). PraIskY rozhlas dne 20. dervna oznamil, 2e viada na sve schitzi dne 19. eervna jednala o ziizeni zahranieniho tiskoveil° idadu v Praze a o jeho nosti.

ESK-fr MLUVICi FILM

Cs. vlada udeluje lady piedsedovi Ir eslovariskeho vS-boru.

New York. (CTK) Podle zprav moskevskeho rozhlasu ze dne 26. dervna nav g tivil deskoslovenskST premier Fierlinger v doprovodu ministr y Ursinyho, Nejedleho, gen. Svobody, Li gky, Prochazky, statniho tajemnika Clementise a 'Sefa cs. vojenske mise v Sovetskem svazu gen.

Piky, V g eslovansk'Y vSibor v Moskve a udelil jmenem es. vlady ptedsedo_ vi plk. Modalovu tad Bileho Lva s 6eskoslovenskS7m vojenskSTrn kti2em.

44,41•10aaweemeameema.nasseem

GRANGER, ye etvrtek 19. eervence, o 8 a o 9 hod. veeer.

ROGERS,' v nedeli 22. eervence o 3 hodinach odpoledne.

WEST, ve stiedu 25. eervence, o 2:30 odpol. a o 7:30 veeer.

ENNIS, ve etvrtek 26. eervence, o 3 odpol. a o 8:30 veeer.

GANADO, v pondeli 30. eervence, od 2:30 do 11 bodin veeer.

WHARTON, v eterfr 31. dervence, o 8 hodinach veeer.

NEEDVILLE, ye stiedu 1. srpna, o 8:30 hodinach veeer.

"genkfrika u divoke kritsy" TAYLOR, v nedeli 22. eervence, sini, o 9 hod. veeer. ✓ SEATON, v pondeli 23. eervence, v Aefeikove sini, o 9 hod. veeer.

CAMERON, v fiterY 24. eervence, ✓ Narodni sini, o 9 hod. weer.

FORT WORTH, v Sokolovne, v patek 27. eervence, o 9 veeer.

DALLAS, v Sokolovne, v sobotu 28. eervence o 9 veeer.

041■041111•0■0•1•014

SPOLEK SV. VACLAVA Cis. 90, KJT. V ROSENBERG, TEXAS roitADA VECERI A DIVADELNI PROGRAM

v nedeli 22. eervence v osadni sini v Rosenberg, Texas.

Prot trpeti

"BM nemoc" "Skeleton on horseback".

Ve filmu je lideno, jak se Nemci ptipravovali zebrat male sousedni zeme, a nejen Hitler, ale celY neineckY narod chtel valku, kdo byl proti, byl odpraven, tak jako byl davem uNapan Dr. Galen, §e byl pro to, aby valky ne- -, bylo. Co hluboke pravdy, a co prorockeho ducha eapkova. Jake myAlenkove hloubkv a j aka mravni velikost! Bohu2e1 eapek aim stal se prvni obeti Hitlerova moru: Film "BM nemoc" byl poslednim filmem natodenYm v Praze a byl propa govan do 8' vedska a pak do SpojenYch Statu.

Jak se dopravuje UNRRA do CSR. dne 27. eervna oznamil podrobnoPrazsky rozhlas. sti o nove oclhalene nejveth hroPraha. (eTK). — dne 3. eervence pfines1 tuto zpravu: madne vrade kdy spachane na eech ci Moravy, k nit do§lo "Zasoby UNRRA cestuji po ame- • zapadnich eechach. Podle teto ✓ rickych a britickSrch obchodnich lozpravy vyjel dne 16. dubna t. r. dich do rumunskeho ptistavu Kontransport 822 politickch vezriti razsta,fizy. Tam jsou vykladany Ceskone narodnosti z koncentraeniho slovenskYm vojskem a prekladany na Zeleznieni vagony, jet sovetska bora v Johann-Georgenstadtu, blizvlada nam dala k disposici. Vlak ko eeskoslovenskS7 ch hranic severne pak jede do Ceskoslovenska pod o- od Jachymova, do Terezina. By' dan chranou vojenske strae slolene z rozkaz, aby kaklemu byl vydan ptidel 100 g chleba na tSiden. PAdtstojnikt, poddastojnikt a 6 vo- vodni transport byl roz g iten o oAka jinYch hodnosti. K teto slune soby internovane v ruznych konjsou poukivani jenom bYvali par- centraenich taborech v Sasku. Dva tyzani, neb elenove podzemniho eeM, kterYm se podatilo uprchnout hnuti. Stra§ po dosaleni deskoslo- z transportu, vypovedeli, ze dva venskYch hranic se vraci do rumun- SS-mani Fink a Best byli odpoved&Mho ptistavu k novYm tkolum, ni za usmrceni pies 1000 osob, kteV re bud' zemtely hlady nebo byly T se Nove hromadne hroby v eechach popraveny. SS-man Fink, kterS naordil a 211 do roku 1939 v Oeskonalezeny. slovensku, byl zajat a neujde svePraha. (oTK). PraIskY rozhlas mu spravedlivemu trestu.

trampotami

zacpy

Smaiena kuiatka a ldobasy s V 5:00 hod. odpoledne ve ecie: talik 50c.

V 8:30 HOD. VEER DIVADLO POD NAZVEM

Kdyl ftmkcionalni zttcpa se vide a zpilsobuje, ze se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi pH. znaky—bolestmi hlavy,pachnoncim them, zkale4m ialudkem, nezitiivnosti, ztratou spanku a nedostateenon chnti k jidlu a mite pocit piepineneho i'aludku nasledkem plynu a nadmuti—opatite si Dra. Petra. Casem vyzkong ene Hoboko. Jest vice rid paisrujici prostiedek, jest tei Zs. ludeeni Cinnost povzbuzujici lek, sloienf. z 18 peirody vlastnich 14Cebnfch koiinku, bylin a rostlin.

Hoboko primeje vela stieva k einnosti a pomaha jim jemne a hiedce odstraniti viznouci odpadky; pomiha vypudid plyn zacpy a poskytuje Za• ludku on en skvelf pocit tepla. Chcete-li opet zniti rozkoi g fastne iile• vy od trampot zacpy a zfiroveri uleviti s v emu ialudku, obstarejte si Hoboko dnes.

Pozor: Uilvejte pouze jak predepseno.

"CEL'i TVDEN NAPIkED" 7

OSOBY:

"Tobiai Vreatko pied Soudce Tobias Vrt'atko

(Pd)

0•1110.1111111.41•11,0■13•111.0•11•0.111.41111104.111.0 ■00.0.0411140

0.1114

BOLESTNA VZPOMINKA

DODATEK 60c h°dn'alahvi tu zkuiebnich

Dra. Petra Laivi Olej Liniment—p stiedek proti hnisani rychlou ulevu od revmatickYch a neuralgickYch bolesti, svalovYch bolesti zad, ztfuhlYch nebo bolavYch svaln, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo--alkalicW prostiedek nievu od jistYch doCasnYeh Sa. udeanich nepoi g dkn, jako zaiivaei porechy, piivodene pfebytkem kyseliny a pit. lens idhy.

Dne 8. eervence tohoto roku bylo tome rok, co nas opustil nas milovanY maniel a otec

Frank Vaiek S laskou na, nej vzpominame kaid* den. Spi sladce,

Odeglete tento kupon nabidky"— Nyni

,Imeno

soudem " John Svrdek Emil Bezecny

Zpevy a solove vSTstupy.

VSTUPNE DOBROVOLNE. Vtichni jsou uctive zvani.

Vallbeall,04100011.0a11100

°petite si Hoboko ve va2em sousedstvi neb poilete pro nail zvlaitni "seznamo. veal' nabidku—a obdriite co-

❑ rilloien jest $1.00. Poilete mne po g tou vyplacene II unc. Hoboko a 600 hodnoty zkuebni lahve kai. deho, Leaveho Oleje a Magolo. ❑ C.O.D. (poplatek piipoZten).

Jerry Nesvadba Otilie Hajdik Hildegard Barton Ludy Vacek Johnnie Mengik Regina Nesvadba Rudy Antrich Johnnie Hajdik

Josef Blaha, soukromnik Berta, jeho chot' Betty, jejich dcera Horak, statkat jeho ptitel Josef, slutebnik Barbora, slUebna Jaroslav KvetenskY, malit Jan Hornak, venkovan

drahY, a odpoeivej v pokoji. TeSime se na shledanou s Tebou e

v kralovstvi Bozim, v tom domove nebeskem, kde neni vice loukeni.

- '.17r, • •

Tuto vzpominku Ti venuji Tvoje, manielka a ditky,

Adresa

Rosie, manielka; Edwin, Albert, Frank a Edna Jean, ditky.

Poitovni Ofadovna DR. PETER FAHRNEY & SONS CO.

Dept. , 811-v2Wd 2501 Washington Blvd., chicagoif,12.7 256 Stanley St., Winnipeg, Han., Can 01.111• ■•••••• •••■•••• NEM=

(P)

v„: