Vestnik 1945 07 25

Qr 4rt Slovanske o pot,

3rd, 1933 at W est. Te7sLs. under th e Act of Con gress of Au gaist. 24th 1922.

Entered as second class _mail ROtNiii (VOL.) XXXIII.

ici J ednoty Statu Tex a3

WEST, TEXAS, y e 'sfiedu, (Wednesday) 25. eervence (July) 1945,

tiSLO 39.

KONEC HAVLiCKUV. AREL HAVLiOEK Borovsky skonal v Praze dne 29. eervence 1856. Nekolik K suchYch akt v bYvalem rakousko-uherskein ministerstvu zahraniei ye Vidni zachycuje hotkY zaver brixenskeho dramatu, pokud zajimal copate strake za ge habsburske monarchie. Smeeka bachovskych pochopn u gtvala eistou dugi, a z videfiskych akt aiSi vitezny sykot hada, jen lstivYra piepadem udavil nevinnou lain Havlieek v noel na 16. proMnce 1851 vytrgen ze stIedu rodiny a zavezen do Brixenu v Tyrolsku. OtigtenYm zde prvnim dopisem z vyhnanst.vi oznamuje Havlieek sve drahe 'gene pkijezd na misto, s pravYm havliekovskYm humorem: "Brixen, dne 22. prosince 1851 v pond'eli rano.

Mild Julie! Jak pozorujd z nadpisu, jsem jig SVastne na svem miste prOve nyni asi okolo 10 hodin pied polednem jsme ptijeli. Byli jsme tedy na ceste zrovna skoro tYden, udelali jsme asi 100 mil testy, a aekoli jsme jell a g sem ye zvlaStnim koeate, piece to 'Slo tuze pomalu pro tuze gpatne nasty. Jell jsme pies nejvetSi hory celeho Rakouska hroznYm snehem. Zde mne jig odevzdali krajskemu presidentu hrabeti Fuenfkirchen. Asi 500 zl. stHbra vydala vlada na tu mou cestu a zachazeli se mnou skuteene velmi dobte. Vrchni komisak policie a jeden pkevleeenY policajt jeli se mnou; VSude byly pied nami pi'ipraveny pokoje v hostinci, ano v Salcburku nas je gte tamneTS1 teditel policie provadel po meste, abychom videli znamenitosti. Jak jsme odjeli, ihned zas teigerafovali do Vidne, ge jedeme dal, a tam, kam jsme mei ptijet. Zkratka, jei jsem tentokrat se vgi. slavou. Zde zatim budu v hostinci a g do konce mesice, ne g mi najdou privatni bYt, v-Ylohy za mne plati vlada. Kdo by si to byl pamyslil, ge budu slavit vanoce leto gni asi dve hodiny od talianskYch hranic!"

Tii a pill roku trvala muka Havliekova. Teprve dne 6. kvetna 1855 smel Havlioek opustiti Brixen, kdy se pied tim pisemn. zavazal, ge se ztika, vdkere literarni einnosti. PH navratu do tech se dozvedel, ge jeho draha gena pied 14 dny skonala, s jeho jmenem na rtech.

Zdketne, choroba nyni nenprosne hlodala rychlYm tempem, a exulant brixenskY hledal koutek, kterY by znavene hlave poskytl trochu zotaveni. Ale policejni upir eihal v zdloze. Ptiznak nevinne utYraneho burcoval gnatne svedomi katana, a ka gdY krok, kterY Havlieek ueinil, byl Uzkostlive 'Spehovan.

Tak pragske mistodrgitelstvi k navrhu krajskeho hejtmanstvi easla yskeho povolilo Havliekovi osmidenni nav‘Stevu Prahy. Havlieek ptesne lhatu dodr gel a 30. prosince 1855 se vratil do Nemeskeho Brodu. Pies to v zapeti letely nervosni depde videnske :policejni centraly do Prahy a vYhrti gne urgovano uddni pkidin, proe o dovolene nebylo do Vidne referovano. A mistodr gitel bije se v prsa, uznavd kajiche hroznY poklesek a prosi nejposlaneji za milostive prominuti. Ale izec--thno tS7-

Dr. Job, Malota rani, pa:thane na Havliekovinnestaeilo k nasyceni vedne laeneho molocha. Mezitim doLa do Vidne Haviiekova g adost (Datovano, 9. lednem 1856), aby se sinel trvale piestehovati do Prahy. ;Este sviral kfedovite rty, kdy podpisoval tutu supliku, hroznou a bolestne zrozenou, nebot' sla do rukou cynickYch stvur, jeg rozbily mu givot a ukladaly o budoucnost jeho

J.

Qallia

nis

navidly.

Jeden ze zakladatelit na gi S.P.J.S.T. a jeji prvni piedseda, bratr Ignat J. Gallia, skonal y e veku 86 let v patek 20. Cervence 1945 v 5:30 rano ve sve residenci v Houstcnut. ZesnulY bratr prebYval v Houstonu 34 let azabYval se pozeinkovYm °belled:inn Zanechava zde manielltu pi.

Terezii Galiiovou, jednoho syna E. L.. v Dallas, pet deer: pi. F. Herzik, W. C. Hooker a sl. Allie Galliova, vgichni ✓ Houstonu. Pani A. F. Dickerson v Sheneetady, N. Y. a pi. Ross W. Davidson v Millington, N. J., 13 vnukii a 10 praynu• Pchreb Inman v nedeli ye 3 hod. odpoledne z kaple pohrobnickeho zavodu Fogle West Co. za vellte neasti spolkovYch elenii a znamYch. test budii bratru krasnYch vlastnosti, muii proziravemu, pismeaku Sirokeho rozhledu a upiimnemu vlastenci. Buda mu zeme lehka. Pozustalyna vgeho elenstva, mohutne S. P. J. S. T. vyslovujeme hlubokou soustrast.

naroda. Ale znieene zdravi a existenexi beznadejnost cl:Iktovaly tento ptehotkY krok. videLske policejni centraly, baron Kernpen, posial g edost k dobrozdani do Prahy.

Pra gskY mistodrg itel Mecsery, pocuchanY jdte trnoucim "nosem" za neclavnY pobyt Hav Fra g e, podnikl svedomite 'Setteni: dal mrevnost Havli gk-ovYch tdaji zkoumati jak kralsieeneu hejtmanstvi easla y skemu, tak i pohcerainiu ieditelstvi v Praze.

Dobrozdani oboe techto instanci i s koneenYna nave-hem rnistodr gitelskYch lezi ye Vidni.

Usudek easla yskY, optenY o Zpravu okresniho hejtmana nerrincko-brodskeho Szanka, y yznel ptiznive: Havlieek gije pry samotaisky a shro,rane; na vefejnost bYva, ztidka vidan, zpravidia jen tehdy, kdy g jde navg tiviti svou matku zde aijici. Cizich nanTS"tev neptijima krome sy Ych ptibuznYch. Jeho majetkove pomery se zdaji 1:1S7t velmi neute'S'ene, ponevadt.

svoji dedickou eastku 750 zl. jiz vyzvedl a po jeho choti nezbylo gadneho majetku. V NCmeckem Erode neinfi ge se eIlsteriane uchyti-. ti, protoge mu k tomu Upine schazi prostiedky finaneni a k vYclelku literarnimu nenaskytd se tu gadna ptilegitost. Nekdejsi fimysl jeho hledati existeneni zachranu pomoci sve choti byl ptekti gen jejim Umrtim a tak zustal odkazdn Upine sam na sebe, pon.evad g jeho zde gmatY bratr je zamestnan s yYm obchodem smiSenYm zbogim a Karlovy vYpomoci nepotiebuje. Prot° bylo pry by radno VYkazati Karlovi bydliSte takove, ktere by munyni, kdy jak se zda jig pieasvedeeni pozmenil —poskytlo ptile gitost, aby rnohl sebe a sve dite Oestne a tadne u giviti. — To byl usudek slayskY. Za to znaleckY vYplod pralske policie vyznel zamitave, Pro Havbeka vSak znamena nejskvelejSi vysvedeeni zachovalosti, ktere mu p0_ licie mohla, vystaviti: policejni Smok krouti jezuitsky ocima, — kka, jak nutno brati va g -nydohleaptisb:ckyompritovanYch, ktere navratem k poctivemu obdanskemu zamestraini tou gi pologiti rougku zapomenuti na pobloudily Livot rninulY. VSak u Havlieka tieba pry ueiniti vYjimku, nebot' jeho vYborne du S . evni schopnosti a nezlomny charakter eini z neho osobu z ylaSte nebezpeanou. Teg nelze pry z niaeho souditi, ge by Havlieek byj, sve *ptesvecleeni pozmenil a v dnsledu toho nema jeho gadost jakekoli stopy po slibu loyalnosti, jak bYva obvykly v podobnych suplikach. Loydlnim prohlatenim byl by pry svoji prosbu jiste fidinneji podepiel, neglie vysindnYm podotknutim, ze policejni dohled nad nim, jedte uznavdn nezbytnYm," mogno i v Praze v ka g clem ohledu uplatniti.

"Bog e, k39 jsem policajtem" — byl by si asi vzdychl Havlieek. . .

Mistodrg itel Mecsery resumoval obe dobrozdani v koneenY navrh do Vidne. Z navrhu vane ztetelna, tendence vyhoveti gadosti Havliekove. Neni to vSak dusied.ek spravedliveho soudu, nYbrg snaha po lacinem uvarovani se pillis ktiklaveho bezpravl: poklacialt' za moudteldi, aby znieerie a neS'kodne ji g obeti byla Jana ptile gitost k obstc.,,jnernu dogivoteni.

Dle zprav Mecseryho ze dne 18. kvetna a 4. deryna 1856 bylo nezbytno povoliti Havliekovi osmidenni a pak otrnactidenni pobyt v Praze, aby se mohl poraditi s lekati. V dalgi depdi ze dne 16. kvetna hiasi Mecsery do Vidne, le Havlieek jest churav tuberkulosou a ge s dohledem na jeho vEsieobecne znarrie utrpeni, jakog i na radu lekatu povolil mu mesieni pobyt v laznich chuchelskYch. Svoji zpravu doklada lekatskYin vysvecleenim ; jehog • zachoval se ye Vidni.

Zprava ze dne 20. eerena referuje jiz, ge Havlieek chrli krev a proto bylo pry nutno se pokynem lekattl a piipustiti jeho leee• ni v laznich gternberskYch. Mecsery pf:idava ke ka g cle z hotejSlch rela(Dokoneeni na strane 4.)

Strana 2.

Vypravovani a rodinoe kroniky.

BENATSKEP ZRCADLO. Napsal Edvard Jelinek.

Brzy po to mel Rubes poteteni s lehkYm srdcem splatiti nekolik trapnYch smenek. Zaplatil sice pomerne malo, ale ani vetitele nepti§li k ftrazu jen o nektest'anske ptiralky lichvy.

Zbavivee se takto nejhrozivejeich zavazkil, Rubeeovi pomysleli poslez na znovurtizeni sveho zpustok.neho Utulku. Do skrovneho ptibytku, v nem2 bylo Zalostne malo nabytku a komfortu, ptibYvaly ponenahlu nove veci a peedrnZty. Nebyly to zbyteenosti, vlastne jen nutnosti. V pfabytku zjevila se pojednou zase pohovka, takova, jakou kdysi mivali: pohodlna a mekka. Nad pohovku povesili si sve benatske zrcadlo .

-Stesti, spoeivajici v klidu a Cistern svedomi, vracelo se pomalu do domacnosti. Nejvetei techou byla manklum dospivajici Blatena, rozvijejici se jako poupe. Ditete mrazy minulosti se nedotYkaly, jen vlaha rosy mladYch let snaeela se na ne.

V tu dobu ji2 nejmilefeimi chvilemi jim byly tithe veeery, kdy rod.ina po celodennim klopotu schazela se ptb teplem krbu rodinnem. Kdyg venku snih se sypal nebo vichr v kamnech skueel, nejradeji se k sobe tulili. Na navetevu Casto ptichazel ptitel Tonda, nekdy take mateina ptitelkyne Karolina, pani jiZ statieka a v rfiznYch bojich Zivota zatim -hemalo seela. Konstanciina rnatka neschazela nikdy. Koneila dni sve pozemske pouti tee v domacnosti Rubeetl.

Mluvila malo, bylat' jiz od nekolika let ku podivu zamlkla, ale kutila od rana do veaera dosud, ad nevalne ji ptalo zdravi.

Tu jednoho due byl u nich nav§tevou zas Tonda. Jak obyeejne.

"Co noveho, ptiteli?" vece Ladislav podavaje mu ptipraveny eibuk, z neho2 Tonda vaenive nad kouril. Sama BlaZenka eibuk ten vkly nacpavala.

"Co noveho!" odvetil Tonda, piijav dYmku a ptisunuy si eieku eaje, kterou mu zaroveri podavala Konstancie. "Zase se osveddila stara pravda, 2e vlastne nejvetei niaemove mivaji na svete nejvetei etesti. Pomyslete si!"

I vyslovil jmeno, ktere se nevYslovne nerado vyslovovalo u Rubeeft. Po dlouhe dobe poprve se zas dotekli Rudla, jeho pouhe vzpominky se veickni jaksi mimovolne vzdalovali "Co se stalo?"

"Inu, jen si pornyslete," pokraeoval Tonda, "Rudl ueinil vYhru v loterii. Dovedel jsem se o tom nahodou . " "Ted'!" ...prohodil Ladislav nedbale, jen tak, aby neco "Ne ted', u2 pied del§im casein . . . To aka, Tondamimovolne vyrial z prsni kapsy eislo loterniho easopisu, v nemZ modrou tu2kou zaekrtnuta byla zprava o Rudlove vYhte.

Cbslo easopisu z'stalo tem & . nepoveimnute na stole le2eta. Ani Rubee, tim merle Konstancie neprojevovali ochotu roz§itovati ted o Ruo jeho bytnosti na svete nejradeji pozadl porninali.

Veeer ten zdrZel se Tonda u RubeSil neobyeejne dlouho. Rozniluva ptemetla se brzy na jine pole a Rudl ustoupil jinYm vecem ripine.

Bavili se velmi dobte. • KdyZ pak kratce pied pfilnoci opustil Tonda sire ptatele, Ladislav zastal je§te chvili vzhilru.

Prochazel se zvolna po pokoji a ptemyelel o leeiadem.

Tu pojednou se zastavil a pohlednuv do benatskeho zrcadla, inavnul live rukou.

"0 eem ptemYeli§, co vyplaeilo to tak nahle?" orval se vlidny hlas Konstancie, vracejici se prave od lMka davno ji2 dtimajici BlaZeny.

"Suridejme zrcadlo!" zvolal Ladislav ponekud rozeilen.

"Prot?" vece udivene Konstancie.

Zatim p?istoupil Rubes sam ke stelae a sejmul rychle benatske zrcadlo.

"Co hodlae?" nalehala se vzrastajici zveda-

VESTNIK vosti, ba i jistym neklidem Konsta,neic, actu.,sic prave, jako rnyelenka a domnenka prokmitla mozkem Ladislavovym.

Ale on ji't nedbal teninych dotazili! Jakoby horeekou nutkan, polokl zrcadlo p?edni stranou na stub i jab se zadni jeho stranu rozebirati.

"Jen poekej, poekej, uvidime hued," §eptl teto praci hlasem sotva srozumitelnYm. V torn podatilo se mu nehty nekolik dratd uvolniti a pozvednouti zadni dtevenou desku benatskeho zrcadla.

"Muj Bole!" zvolala Konstancie. Take ji zableskla v hlave davna vzpominka.

Pamatuj ete ?

Pod zadni deskou nalezala se vrstva rozlienYch papira: fifty z italskYch hostincti, programy divadelni i koncertni a nektere jine podobne bezcenne listiny.

Rubes ptebral papiry kteeovitYm machem ruky. Nahle ocitnula se mu ve chvejicich se prstech nepatrna, sekoutla cedulka. Tu -prave hledal a — nalezl!

Nahlednuv do ni a srovnav obsah jeji se zprayou modte za§krtnutou v loternim easopise, vydechnul z hluboka: "Ano!" Listek vypadl mu z ruky.

"Je-li mokia,?!" vzk?ikla Konstancie vzru§ene.

Ano, ano! Hra osudu!

Shledali a zjistili okamkte, ze muZ koeieich oci ueinil vYhru na los, ktery mu onoho vlaheho dne v nezapomenutelnYch Benatkach v za.stavu dal ve finaneni tisni se ocitnuvei Ladislay.

Trefa vy§la prave ye dnech, kdy Rudl na exekudni draZbu veech svreku RubeeovYch. Obnos jeji byl takovY, ze rovnal se malem veem tem "capartilm," ktere na pokraj zahuby hnaly udolaneho, znieeneho dluZnika.

"Bidak!" eeptl Ladislay.

"Bidak," opakovala Konstancie.

Ale utieili se zahy. Rubes zvolna zas dtevenou desku na zadni stranu zrcadla a nehty ptitahnul odepnute draty. Pak zavesil benatskou relikvii mleky na misto, s nehat ji pied chvili sejmul.

Skoneiv dilo, sevtel Zenu svou v pevnem obejmuti. Ona ptitulila se k nemu a sklonila pina oddanosti hlavu svou na jeho prsa.

Druheho dne spalili Radial/ listek u ptitomnosti p?itele Tondy v prach a popel. Nechteli, aby jim zUstala po tomto eloveku pamatka jakakoliv.

Tonda site namital, ze jakkoli cedulka davno pozbyla pravni platnosti . . . ze piece stalo by za pokus udiniti na Rudla natlak spravedliveho polada yku. Obratny pravnik nabidnul se pokus provesti.

Ale tehda2 Konstancie s hrfizou zvedajic race, jakoby jakYsi ptieenY ptizrak od sebe zapuditi chtela, zvolala: "Ne, ne, cokoli by ptiko z rukou RudlovYch, prosyceno by bylo jedem a morem! " Rubes prosivelou hlavou ptisvedeil.

V tu chvili v troud se promenila pamatka po Rudlovi. Okanilik troud se nesl pokojem, ale spadl brzy a zmizel beze stop.

Konec!

XI. Zaver.

Ostatne riseene dopovedeti muze spisovatel zpfisobem uvodni kapitoby tohoto vypravovani.

Uplynulo hodne let a take me vlasy pornalu seeedively. Nezratila se mi z obzoru bytost, jejie prvni krok do vetejneho Zivota zanechal z chlapeckYch let v dui me dojem nezapomenutelny. Podnes vidim pted svYm zrakem rozkoenou Konstancii, odjiklejici pinou svfidneho kouzla k prvnirnu plesu na Hospodine! Co veelijakYch yin ptivalilo se prodlenim toho easu k nam, jak veelijak doraZely, penny se nebo rozbijely Smitili jsme se s mnohYmi netu's'enYmi vYslednicemi Zivota, ptivykli jsme velikYm slevam na podstatach s yYch mladYch snfi. 0 slevach techto mnoho mne vypravovala Konstancie . .

Od tech ens mnozi bide, s kterYmi jsem se znal neb a ktere jsem se z to di one ptidiny zajimal, p OUrniralt, jen nekteki tu jeete

Ve sttedu, due 25. eervence 1945. aby take do posiedka si odbyli 2ivotni hadanZnal jsem i Rudla, nebot' byl eas, kdy nefinavne tlaeil se do vetejneho Zivota. Vidal jsem jej tu a tarn, ale vyhybal jsem se mu vZdy. Take on aZ je na pravde Bok. Jak byl konec mule koeieich odi Myslim, ze mu nemate zavideti nikdo.

Jedniani jeho s RubeS'ovS7mi stain se samovolne vetejnYm tajemstvim. Lide nedovedeli se o item, ale dovedeli se o ledadem. To staeilo, aby mu aspori sluenejei spoluoloaane ptestavali podavati ruce a aby pied nim uzavirali dvate. Z poeatku nenesl Rudl fikazu toho telce, naopak vpravil se rychle do noveho, volnefeiho 2ivota, v nemZ neni pottebi tak zvanYch ohledfi spoleeenskYch. V nahradu za sve dtivejei vice nebo mene dilverne znamosti obklopil se lichotniky veeho druhu. Jeho ptiznivY sta y finaneni dovoloval mu neustale doplriovati si ponekud pro, addle tady s yYch "ptatel." Chodil do hospody, hyiil, 2i1 vesele. Hovel se zdarem \Teem syYm choutkam, nezdar u Rubeen osladil si zadostiueinenim.

Ale jedna vec nepodatila se mu v Zivote piece! Na sta, ba i na tisickrate projevil virci svYm soudruhilm uptimne ptani, aby jeho ptechod ze Zivota k smrti nebyl zdrZovan ZadnYmi dlouhYmi a zbyteenYmi nemocemi. Nemyslil site na smrt nikdy, nepokryte si ptal, aby seeel se sveta jednim razem. Idealem jeho bylo skoneit ra,, nou mrtvice ye vinarne se sklenkou rozjatujiciho napoje v ruce.

Ale zrovna ne. Ptani toto nespinilo se.

Pied nekolika lety mat koeidich °di; kypici vZdy zdravim, nahle onemocnel. Vika nemoc pkikradla, se tee jako stin a zakousla se vzdorovite do pevneho jeho organismu. Zapas trval veinal dlouho. Rudl hynul bidne, zmiral face jako za pokutu svYch hticha. Nebylo smilovani.

Na smrtelnem lok proklel celou minulost svou, ve ktere nyni uprostted stradani nespattoval jiz '2,adneho jasu ani atechy. V poslednich dnech Zivota chtel si site uleviti aspori vedomim nejakeho dobreho skutku a napravou spachaneho zla — ale tehda2 ji g pozde bylo. Nedo- • vedl ji.2 van svou lidem ni projeviti ni naznaeiti.

Tak odeeel se sveta uboze a nuzne.

Unarti jeho pteelo dennim potadkem veedniho Zivota beze yeeho vzruchu. Jen hrstky netrpelivYch dedicii zmohla Se tajena sice, ale nicmerle pkijemna nalada.

Pochodili dolate.

To je \Tee, co vim a povedeti mohu o Rudlovi.

A u Rube§fl? Podnes k nim chodim °bens na nav§tevu. Chodim tam rad jiz proto, ze Konstancie v Z • dy srdeene vzpomina me matky, kdysi jejich verne ptitelkyne Karoliny. Oblaauje mne v to male, lee spotadane domacnosti nelieene teplo rodinneho ohniska. Ohtivam se.

Sedame obydejne v fitulnem koutku pod benatskYm zrcadlem. Rubes pokutuje si klidne z dlouhe dYniky a se zvlattni zalibou mluvi o — obchode. Pravi, ze jedine jemu zavdeeuje zachranu eivota. Obchod pteeel prodlenim let v jeho vlastni majetek. Nedati se mu site Buh vi jak skvele, ale obhajuje existenci svoji velmi sluene. Zatidil se tak, 'tie ma i budoucnost zajietenou. Skrovnost poladavka dopltiuje jeho etesti. Nemenil by s mnohYm tak zvanYm velkYm panem, kterY konec kondi bYva piece zas otrokem jeete veteich pane. Proto neustale klade vahu na dillektost obchodniho . smyslu, na obchod, ktery zjednava lidem vetei samostatnost a neodvislost. Mini skromne, ze kdy on se "zachytil" — kaklY jinY pri lepeich schopnostech a systematickem vzdelani obchodnim za, chytil by se jiste je§te lepe .

A proto, hoe', obchod, obchod!

Nekdy vidam se u Rubeefi take s Tondou.

HYekaji jej jako sveho nejvetelho dobrodince, snaeeji trpe,live ponenahlu vznikajici maroty value jiz starnouciho mladence. Inu oveem!

Pani presidentova neni jiz mezi nami. Odeela do Nee yeenosti pied nekolika lety. Usnula tee jedneho dne na vkly.

Paul Konstancie zachovala podnes mnohY svilj pavab. Ctihodna domaci pani! Je vkly ptivetiva, shovivava, vzbuzuje Uctu a oc1(DOkoneeni na stran6

Ve stIedu, dne 25. i',elvence 1945.

.

Oddil DopisoliatelskfT

I Pelly, Texas.

Ctena, redakce a etenaki Vestniku!

Onehdy mi bylo vytknuto, co 2e jsem se ptestala blYskat ve Vestniku. Ano, u2 je tomu hezka doba, co jsem nepsala ,a tak se musim trochu zase mezi otenake podivat, ale ne2 jen po papiru. Co tyto kadky pi gu, tak u nageho pkimoki je 222 bajeene hezky, a jak je ten svet krasnY, no zemskY raj to na pohled. Jen kdyby lid mel tolik pochopeni a dovedl to svetskou krasu ocenit a neztrpeoval jeden druhemu 2iyot.

Onehdy jsem byla poctena vzacnou naveteyou, toti2 panove Vend a Robert. Dokavad byl Mr. Hamer 2iv a v obchodu, tak Vencel a Robert bYvali naSimi eastymi hosty, jednak za obchodni zale2itosti, a kopek dobre kavy jim. v2dycky pkikl vhcd, a Mr. Hamer si s nimi . rad pia ptatelsky pohovokil. To se vi, 2e bylo mYm piekvapenim je opet videt a je, jsem moc rada, kdy2 se sejdu s elovekem, kterY ma tech svetskYch zkuSenosti jako ja. Pan Vencel se mne pta, matko, — jak on mi tika — kde pak mate VdS ea.sopis techoslo yak, ja si jej trochu prohlednu, nee nam ustrojite kopek kavy. Ja pravim, 2e jii, neodebiram 2.adnY jinY desk' list, net Vestnik. Bylo mu to moc divne, 2e asi ted' mak) Stu, ja pravim, ba 2e Indio ted' Stu. Ono je te2ko gist, kdy2 pk4 eteni jde mysl jinYm smerem a pak nevim co Stu. Vencel pravi, no ba 2e se mi zda, 2e nejste take vesele nalady, jake jste bYvala za na'Aich poslednich na yStev u Vas, neco Vain schazi. Ja pravim, ba schazi, co bYvalo a mne teSivalo, toho u2 neni. A mezitim, co si hogi pochutna.vali na kave a zakuskach, ad u mne toho jidla je ted` a2 moc 'poskrovnu — a tak jdu na galerii, 2e se kouknu na jejich peknou karu, na jak oni dNve sem jezdivali, ale jake bylo moje piekvapeni, u branky nestala kara; protku si odi, 2e snad dobte nevidim, ale nebyla tam ta "Jana kara. Jdu zpatky do kuchyne a ptam se, jak pak jste sem nevidim va,§1 snad jste neseskodili z aeroplanu? HoSi se small a ukazali na nohy, i.e to je ted' jejich kara a 2e oni ted' chodi peSky, jako pry evrop2ti Nemci ie chodi pe g g po -ky,2etd'slacinejdpobsuna te. Tak vida, kam ten lid nedospel, chodit pesky.

Jak jsem eetla, 2e oma2sky tYdenik Narodni Pokrok pkestal vychazet. Jo, jo, tak to je ,a jine deske-noviny mail to same k odekavani, ie zavrou do tiskarny c1 7.7 eke. StarYch deskYch etenatti a2 ii2asne odchazi do neznama a mladi nemaji 26,c1nY zajem o deske Steni. Jednak je to chyba rodieti, 2e sve deti nemeli ku deske keel a Steni, oni brali zajem jen nahromadit farmy a jineho majetku a vYchova jejich deti jim byla, yedlejel, o vYchovu deti se nemeli Casu starat. Chtely-li ty deti neco vice vedet, tak se musely samy uSit jak nejlepe dovedly.

Jako i ja se uSlia dist a psat a to je gte po taji, aby se mi z India° psani otec di matka navysmall. Otec byl ptisnY a malomluvnSa ale jeho slova mela vahu. pozdrav vSern.

Fannie Hamer od ptimoti.

V BENATSKE ZRCADLO (Pokradovani se strany 2.) danost vSech, kdo ji poznavaji. NejvetSi gtesti ji zptisobuje, komukoliv neco dobreho ueiniti. V do'orYch skutcich a ye spokadanosti syYch dornacich pornerti spatruje etesti livota.

A Bla2enka?

Ale, ale! Sleena Bla2enka je pomalu ji g na vdavani. Nova starost. Hezounke dite. Je po matte. Take ona ma oSi jako dve hluboka jezera.

To zas bude pa ni shafika na 2ofine i jinde Doti, pozor!

Pozor!

(Konec).

VtSTN1K Caldwell, Texas.

Cteria, redakce a mid (..:(enati.!

Po tom, co jsem posledne psala, nasledujici- darovali obnoSene Satin:), hotove penize na misto obnokneho Satiya a hotove penize pro S.A.C.T.: Pani Frank Hejlova balik obnoeeneho gativa„ pi. Sydonie Sefeikova, bednu Sativa, pi. Marie Kuderova. $2.00 misto obnokneho eativa, pi. Vine Balcarova z Austinu balik r;ativa, pi. J. J. Kkenkova mu2skY oblek, pi. P. P. Mikeskova, balik obnoeeneno Sativa, pi. F. Matejkova. $1.00 pro SECT. a p. a pi. John HorCicovi $1.00 pro SALT. VSem darctim vtele dekujeme. Radi bychom brzy odeslali vetS1 bednu obno2eneho Sativa, proto kdo si jeete pi'eje darovati Sativo neb hotove penize misto obnokneho S'ativa, tak to co nejdrive ptineste.

Velmi mne zajimal Slanek "Va2me si zbytku prvni generace", ve Vestniku Cislo 28. V onom dlanku se pile: "Oma2Sti Cechove se horlive starali o vSechno mo2ne, zhusta o yeci, ktere vzdaleny byly nakmu narodnimu prospechu na dale horsy, jenom aby nekdo, kterY se o nas nikdy nestard, mel o nas dobre mineni — —" A tak jest to i zde v Texasu. Mnozi krajane se vSemo2ne staraji o to, aby jinonarodovei o lads men dobre mineni ale delaji to takovYm zptisoberri, 2e se dodelaji praveho opaku. Oni mysli, 2e kdy2 se ptestanou o deske veci za-. jimati, zaptou svoji tad, 2e se tim jinonarodovcum zavdedi a stanou se prav'mi Ameridany. Oni chudaci nevi, 2e jest-li chceme ziskati si Actu jinYch narodia le na.pted musime miti Uctu sami k sobe. k svemu narodu, neb k svemu ptivodu. Neb neni mo2ne, aby si nekdo va.211 toho, kdo2 sam sebou opovrhuje tim, 2e si sveho ptivodu ne ya2i. Proto jest-li chceme, aby o nas jinonarodovci meli dobre mineni, nejlepe udelame, kdy2 budeme jednati tak, jak jednala naSe prvni generace. Neb naSe prvni generace jest znama jako lid poctivY, destnY„ mravn', pohostinny. pracovitY a vlasteneckY, kterY miloval vlast starou, ale za„roven si va2il vlasti nova a v2dy vykonaval ptesne veecky vlastenecke povinnosti jak wadi. vlasti nove, tak i k vlasti stare.

Ta druha neb vlastne tketi generace, ktera pkestala Cesky miuviti prestala i desky cititi, pkivlastnila si americke zvyky a ztratila mnohe, co prvni generaci sloulilo ku cti.

Nejsem dnes v nalade, ku psani, nemohu da)ti na papir to. co citim, tak pkestanu psati.

Ale brachia jeS'te jsem chtCla podotknouti, 2e jsme meli radost, 2e film "Ella nemoc" byl dobke nayStiven, neb jen jestli budou dobre navStevy, si zde deske obrazky, udrtime. Ale mnozi tomu filmu nerozumeli. Nebylo dobke vysvetleno kdo byl ten marSal a jeho lid, tak nekteti si mysleli, 2e on byl tech a 2e t eei chteh valku, tak se jim ten °braze nelibil.

S pozdravem, Pi. P. P. Mikeskova.

V itid Fort Worth, dish) 154, Fort Worth, Texas.

Bratki a sestry!

Nejak jsem se opozdil zas. ale ted' jsem za to nemohi, protoie jsem byl na, tak 2vanem odpodinku neb "Vacation". Byl jsem se podivat k Svagrovi, ktereho jsem jeete nevidel, v ji2nim Texasu, bli2e Schulenburgu. Jell jsme hned po to naei °slave ; tak jsem nemel Casu.

Co se tYde to riaSi oslavy — jederiacte trvani tadu Cis. 154 ,osineho Servence, — yydatila se lope net jsme odekavali. Navetivili nas, br. J. F. Chupick, taj. a br. Ed. L. Marek, mistopkedseda, kteti nam povedeli to, co jsme nevedeli,a nebo co jsme rno2nd zapomneli. Po uvedeni nekolika eekatelti nronesli poslovy v keei deske i anglicke. Ka2d .;,./ byl uspokojen. za co2 jim .pekne dekujam a doufame, ‘Ze se jim mezi nami libilo. ..Te2 nas ptekvapila nav'Steva Utednikil tadu Cis. 92 a nekterYch z Dallas, dekujeme jim za navStevu.

A pohoSteni po schfizi, to bylo jeete neb se sestry dobte postaraly o dobrou vedeti a zakusky. No, bylo to lepei net jsme oaeka-

Strana 3. vali, proto2e se nevi jaka nalada se vyskytne, kdy2 se neco potada, neb jako vSude jinde, jsou lido, kteti zavideji, a potom nekteti jsou tvrdohlavi a pohnevaji se a nevedi prod a zae.

Podle toho jak ja pozoruji za meho spolkakeni od roku 1914, nekteti nehledi uspokojit jineho a tak se stane, 2e se sami nemaji moc doJoke pia spolkovem 2ivote.

Proto2 za.comente na to co u2 se stalo, a nemejmo tki strany v ka2dern nakm spolku, va2me si jeden druheho, veimejme si vice naSincti nejsou mezi nami. Proto stavime sine, abychom se bavili a byli silni, a prave ted' inti2eme bYti hrdi na to, 2• jsme deskeho neb morayskeho ptivodu. Kdy2 se budeme mit radei, tak nas bude ta americka, vekejnost vice respektovat a pomtl2e nam jeSte vice, co2 potrebujeme, kdy2 umime stavet tak krasne sine.

Veder ta zabava pki hudbe Josefa Milana se te2 pane vydatila, za co2 tad vSem jim je veleeny.

A tad' nezapomente na schuzi druhou nedeli v srpnu 12ho, jest-li u2 nebudu psat. Mame k uvadeni nektere dekatele. Tak na shleJohn Bedan, taj. danou!

V MLADA PRONTO, JDI MAKAT! Zatim co dela, mlada pracujici mlade2 si vykasala rukavy a pustila se do budovani osvobozeneho statu, povaluji se ti, kteti nikdy nic nedelali a naueili se tak vYborne ulejvat v poslednich dobach, opet jen po ulicich, navetevach a legracich. Na to neni vtibec Cas a my je budeme pokladat za sabotery!

Mlada fronto! Vrat' se do tovaren, kancelati!

Buduj politickou a kulturni jednotu! Postav se vSude proti reakcionatum ve siTYch tadach!

V sobotu, onu sobotu, byla tato dilna hludnan zyudela praci. Piakreslovaly se limce, pikYrovaly se klopy, hrdel stroj po Siroke paspulce, stoupala para z pakeneho platna, ze 2ehlenYch plaet'in kalhot a jeSte vlhkeho saka. Pracovalo se samostatne, nebot' pan mistr chybel. Pracovalo se, proto2e lido nernohou chodit s holou zadnici.

Dnes . . . Potteboval bych sako, potteboval bych kalhoty, potkebovala bych potkebovala bych Saty, potkeboval bych vy2ehlit, pte2ehlit, potteboval bych .. .

Ano, ano, ja, vim ...

Byla revoluce; dnes sedi a pracuje v dilne pan mistr sam, delnici jeSte nept gli. Ptedevelrem jsem je videl na balustrade musea.

Stall a divali se.

Vdera jsem je videl u nadra21.

Stall a divali se.

A mysli si asi, ae v novem static lido mohou chodit s holou zadnici s fikovYm listem.

Byl hone a totalne ho nasadili. A byl to doholid, bkitva jako proutek v jeho rukou, nti2ky mu jen hraly; /TiliSiM to vedet, byl jsem jeho zakaznikem. Ztistal sta2enY zaves a firma, Even Kadeka yek. V sobotu sttihai nohama praenou ulici. ttikam: Tak co, zahajil jste, zahajil? Odpovida: JeSte ne. To vite, ta radost, dlovek na to ted' nema ani pomySleni . .. A na doklad mayal vzrukne praporkem, jako kdy2 mydli, jako kdy2 holi; a stilhal dal nohama pra gnou ulici.

Hdy2 ptijely prvni ruske tanky a zastavily v naSi ulici, pan Kadetavek pkibehl a mydlil a holil, ptedstavte si, pkimo na tanku. A dole stall obeane, dole stall jeho znami a tleskali a volali: Bravo, Ev2ene! Oholil dtyki tankisty.

Ale dnes! Dnes toho vSeho nechal a chodi se koukat po znamYch. Jako by veichni meli chodit vousati!

Volame na neho: Ev2ene, jdi holit, potkebujeme to! Tak jako vSe ostatni, produktivni. — (List Mlada Frontal.

V Dfileiite upozorneni! Kdy2 pi gete na Hl. I-Jkadoy-nu skrz jakoukoliv zale2itost, tS-kajlei se va'S'ich poplatku nab elhthu proti vagemu certiMath, neb vagehe pojigteni u S. P. J. S. T., a ohledne dodayky Vestniku — udejte rally -Oslo neb sidlo va2Seho kadu, neb Oslo va geho certifikatu.

Ve sdedu, dne 25 .cervence '19a

Strana 4.

SOKOLSKA

LiPiKA.

Kortec Havikkirter.

(Pokraeovani se strany 1.) ci obMrnou poznamkou o bdelosti policie, ktera y e veech mistsch Havliokova pobytu ma pry sve site spolehlive nalieeny.

A tak posledni akt brixenske tragedie spel rychlS'im tempera k zaveru, az vrcholnS7 a Vidni netrpelive oeekavanS 7. vyysledek se koneene dostavil: "Vzhledem k vysokemu vSmosu ze dne 20. eervna r. r. c. 1580 B. M. hlasim nejposlukieji, 2e litera.t Karel Havlieek vratil se ze Sternberku do Prahy a v byte sveho avag'ra Jaroee C. cons. 1022—II. dne 29 eervence 1856 zemrel" depeeuje 30. eervence Meesery policejni centrale do Vidne. . .

Lev mrtev — krysy jdou a ohlodavaji kuraane lvi jeho spar. Zde veak vS7jimka. Havliaek zemrel — ale mrtvola straeila dale; baron Veteina naeich sokolskYch jednot nucena byKempen aada durazne, aby praesky policejni la jiti trnitou cestou nepochopeni a neptizni. keditel referoval o pohtbu. Policie vdak neee.Jen malo jednot naeich tu dle naei podetnosti kala na vyzvani a sestavila zatim jiz zpravu, se trvale uchytilo a to jen v tech osadach, kde ktera se yyznamenavala bystrYm posttehem eiveny byly temi malo nadeenci, kteti si lasku sebemenei pohtebni uddlosti: polich neuela a oddanost k sokolske myelence jia z vlasti stajedind vec, ktera mohla nejnevinejeiho Toastre pkinesli. Proto vazili jsme si zesnuleho 8. ktanika pri poh •bu kvalifikovati — ne-li pro obanka, neupiral nam ptilektost se uplatniti a v pratku, tedy aspon r.ro naeem snaeeni nas podporoval. Oveem, Se jsme Raport jest datovan 5. srpnem 1856 a v ose tee' dopoueteli chyb, ale innysly naei nauky slovnem pre.klade. zni takto: byly a jsou dosud dobre a 'dist& prospeti nag.

Vase Excellence! vetvi a odchovati ji zdravou, statnou a uvedoPozorovani, ke kterYm jsme meli pkileaitost melou dortstajici mladou generaci. Ze jsme v poslednich dnech eivota neeskeho spisovatele delali v postupu chyby dokazuje jen, ee jsme se Karla Havlieka a pti jeho pohtbu, jsou tak snaaili pracovati na narodu roll dediene tu v ptiznaena pro raz a moralni cenu doteene poTexasu a doufejme, ze kdy ptec jen bude praliticko-nacionalni strany, ze nemohu opomikopnika naeich s povdekem a actou vzpominouti, abych uctive ptedloa'il jejich podrobnano. nosti k vysokemti vedomi Vaei. Excelence a nekolik navrha.

Sestry a bratti, moena ze mezi jste Kdye Havliaek leSel nemocen v laznich detli v poslednim kalendati Vestniku, Se na '8ternberku u Slaneho, byl ptibuznymi a znaden 29. eervence ptipada nam vYroei buditele mYmi tak zanedbavam, ze byl pokud jde o byt, naroda, neohroaeneho a nesmrtelneho zastanstravu, oeettovani atd., vydetn nejveteimu strace pravdy, Karla Havlieka Borovskeho. Kaada, dani. NaSledkem poSiti znadneho mnoSstvi jednota naee v aupe kratdim proslovem ve sve morfia usnui spankem trvajicim dva dny, po schazi aneb pied eikem mela by vzpomenouti kterouSto dobu se o neh0 zcela nikdo nestabojovnika za pravdu nad jinn vynikajiciho. — ral.

Matetska naee jednota v Ennis nese hrde jeho Kdya byl dopraven do Prahy, nejevili jeho jmeno a zajiste dastojne Havliekova amrti pkatele take aaasti pro neho a Havlieek si do vzpoitene. toho trpce steeoval v rozhovoru s obchodnici Schaze asttedi aupniho kona se vady etvrtY ozdobnYm zboaim Kaeparovou, kterou si dal patek veeer v mesici a ne jak jsem chybrie mizvlaete zavolati. Zejn-iena pocit'oval s bolesti, nule oznamil, a site v dallaske sokolovne na 2e jeho dceru neprivedli do Prahy, aby ji je2Carl Street. te spatril. Dostavila se teprve nekolik malo hodin pied jeho smrti, v lobe, kdy ji jiz neZdar yam veem, vas poznal. Posleclni hodiny ztravil ve spoleenosti Ludva 0. Hoeek, aupni vzdelavatel. dra. Pinkase. . Jeho smrt byla signalem pro stranu, aby mu V lacino projevila aeast, ktera, si pry vyeadala za jeho kvota materielnich °bet. k uleheeni eeskoslovensko-sovetska dohoda o prirmyslove jeho stavu, la east to, kterd byla provazena n ej valeene kokisti.

-perfidnjm atkzyenvisd New York. (OTK.) — Praasky rozhlas dne 7. vlade. dervence oznamil aspeene zakoneeni vyjednaV vani mezi ministerstvem pramyslu, jehoe jrneHNFZKA 0 SOKOLSTVI. nem jednal premier Fierlinger a Ing. HromadAmericka, Obec Sokolska vydala vlastnim ka se sovetskou delegaci vedenou plk. 8arevem nakladem knihu v anglicke real, pojednavajici ohledne pramyslovYch podnika v Oeskosloveno Sokolstvi. Kniha jest napsana nadelnikem sku, jea spadaji pod pojein pramyslove valeene Obce Jarkou Jelinkem a Jaroslavem Zmrhakotisti. Sovetska, delegace ptedloaila listinu tolem, obsahuje hlavni body o zaloaeni sokolstva, varen postavenYch neptitelem behem okupaadel a poslani jeho jak ve stare vlasti tak i zde ce k adelam valeene vYroby. Ceskoslovenska ye SpojenYch Statech. Obsahuje vedle jinYch vlada si vyhradila narok na tu Cast jejich zaodbornYch stati i dedikaeni stat', ptedmluvu, tizeni, jie" je tteba k dopineni ci obnove bYvavysvetluje situaci Sokolstva v dobe miru a vallYch deskoslovenskYch podnika. Touto dohodou ky a poeina s historii sokolskeho hnuti od jeho byl jasne vyteeen problem Dramysloveho maprvopoeatku, do niche spada organisadni einjetku, takee nic nebrani naeemu pramyslu, aby nost Dr. Miroslava Tyree a Jindticha Fiignera. zahajil znovu svou vYrobu. Sovetske vojenske Za timto nasleduji historie Sokolstva slovanatady okameite vrati tovarnam stroje a Pile skYch naroda a za temito i historic Sokola tepramyslove zatizeni, jea bylo dtive omylem ckYch, kanadskYch, argentinskYch a brazilkonfiskovano, pokud,toto se leete nachazi na skYch. Prvni Cast rovnea vystihuje a zobrazuje pacle republiky. Vitame proto tuto dohodu jako sokolske slety v Praze, nastinuje hesla, symboly daldi krok k obnove deskoslovenskeho pramya emblemy Sokola. Krieka obsahuje fotografislu. Je to dalk znameni prizniveho rozvoje naeke snimky raznYch slett a vYznamnYch uda.Sich vztahU k Sovetskemu svazu." losti sokolskYch, jest vdzana v ahlednych ttiV barevnYch deskdch a prodava, se po 75 centech.

Dfileilte upozorneni! Hdyi pikte na HI. itKniaku moano objednati ptimo od Americke fadovnu skrz jakoukoliv zale2itost, tS-kajici se Obce Sokolske, 2354 S. Kedzie Avenue, Chicago vagich poplatke neb dluhu proti va:s"einu eerti23, Illinois. Doporueujeme nadim rodidam tufikatu, neb vakho pojikeni u S. P. J. S. T., el to knieku co nej yteleji jako informaeni materiohledne dodivky Vestniku — udejte vidy eislo al pro jejich syny a dcery, jimS snad jeete dnes neb sidlo vakho radu, neb Oslo vakho certijest sokolska idea zahadou.

Mat% Pki eteni posmrtni vzpcminky '8krabankove, venovane mu red. Mouekou v posiednim Vestniku, "zdalo" se mi jak bych byl zastavil jak kdys pied TomeovYm sttianim odchodem. Shanel jsem potteby pro sokolske divadlo a jak vady ochotny 8krabb,nek mi mel vypomoci. yeeel jsem jak obyeejne s pozdravem sokolskym ze zadu obchodu, od psaciho stolku vesele "dobre rano" me vitalo. Raeenka Houdkova, nyni pi. Zazvorkova, tehdy obsluhovala zakazniky a z fonografu vesele znelo "Md rortomila Barueko." Ptitel nae Skrabanek rad pomohl a poradii a za tu svoji ptivetivou povahu dlouho jej budeme vzpominati. Byly to easy mladeho nadeeni pine idealu, ze kterYch veteina zastala nespinenYch.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanS7 resolueni vY7bor radu eechoslovan els. 40. v Hillje, Tex., vyslovujeme timto pozristale' rodine uptimnne citenou soustrast nad ztratou jejich manaela, otce a spolubratra Jana KaSpara, jen2 po dlouho trvajici nemoci zemrel dne 20. kvetna 1945 a pohrben byl za velke rieasti ptatel a znamS7ch dne 23. kvetna na katl. hrbitove v El Campo, Tex. Odekl v nem vzornj.r mantel a peelivyr otec a zaroveri spolubratr, jen2 byl vSdy hotov pornoci tarn kde se jednalo o blaho a rozkvet nak Jednoty. nest budia jeho pamatce. Necht' odpodiva v pokoji.

Vime, pozustala rodino ee bol vas jest velkY, ale budie varn atechou, ee i my Selime jeho odchodu.

Dario v Hillje, Tex., dne 20. eervence 1945.

Wm. Tymel, E. K. HajovskY, James HradeckST, resolueni vS7bor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. ' My, nitepsanSr resolueni vYtor radu Neboslovan cis. 40., vyslovujeme thnto pozastale rodine uptimne citenou soustrast nad ztratou jejich manaela a nakho spolubratra Elmore Horeeka, jen zemrel nahle dne 27. eervna 1945 a pohiten byl na O.D.H.S. hrbitove dne 29. eervna, za velke ifeasti pratel a znamY7ch.

Odekl nam spolubratr je gte v mladem veku, jen2 mel *OW Cast Sivota pied sebou, nee osud rozhodl a byl odvolan tam odkud neni navratu.

Necht' odpodiva v pokoji.

Vime, pozastala rodino, Se bol vas nad jeho tak neodekavanYm odchodem je velkY, ale budia varn atechou, ae i my aelime jeho odchodu.

Dario v Hillje, Tex., dne 21. eervence 1945.

Wm. Tymel, E. K. HajovskY, James HradeckY, resolueni vYbor.

V PROJEV SOUSTRASTI. My, ni2epsanSi resolueni vY7bor radu Praha Cis. 29, projevujeme jmenem jeho elenstva hluboce citenou soustrast veem poziistalYm, nad amrtim jejich otce, tchana, dedeeka, pradedeeka a nateho spolubratra, John D. Dugka, kterST zemrel dne 16. eervence 1945, ye stati 75 let.

ZesnulY bratr byl velmi dobrYm elenem tadu a byl vaaen pro jeho tichou povahu. Budie Ti, bratke, zeme lehkou a east budie Tvoji pamatce.

A varn, truchlici pozastali; budie atechou, ze i my hluboce pocit'ujeme jeho odchod z naeeho stkedu, a sdilime s vami vas Sal. Dam) v Taylor, Tex., 21. eervence 1945.

Mary 8vadleriak, Vera PolanskY a A. L. Boudr)*, resolueni vS7bor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nikpsanST resolueni vYbor radu Ennis C. 25. v Ennis, Tex., vyslovujeme pozastale rodine uptimne citenou soustrast nad ztratou jejich otce a dedeeka a naeeho spolubratra Torn H. Skrabanka, ktery dokonal svoji pozemskou pout' 12. eervence ye stati 76 mkt.

Br. 8krabanek byl vady vlidnY a ke kaademu uptimnY; zaroven rani svoje aivotni zku'eenosti a kdo poaadal o radu, to rad poradil, proto ho budeme postradati.

Vime, mils rodino, Se vas bol jest velikY. Budin veak atechou, Se i my aelime jeho odchodu.

Tobe, milt' bratte pfejeme zaslouaeneho odpoeinku a test budie Tvoji pamdtce.

Demo v Ennis, Tex., 18. dervence 1945.

John Hrabina, F. B. Vrla a F. J. HaSkovec, resolueni vStor.

JEDNA ZE VZPOMINEK Z ROKU 1938.

Na za6atku z ti i 1D35 byli jsme v jednani s natimi .Nemci o dohOdri tak daleko, to bylo tieba udinit neco naprosto rozhodujiciho. Slo o mir nebo valku. Slo o to, zda budeme Ci nebudeme my obvineni z toho, to jsme zavinili va.1ku. Nabidl jsem dne 2 .zati 1938 eeskYm Nemcum tak zvany et yrty plan, to je koncese tak dalekosahle, to jsem se sam obaval o jednotu tome a trvalost jednotneho statu e Jrnenem Henleinovy strany pti gel ke mne tehdy posl.

Ernst Kundt, kterY je dnes ji g take zajigten v nagem vezeni, a posl. Sebekowsky. Byli poslani oficialne svou stranou. Mel jsem s nimi rozmiuvu dtyti hodiny trvajici, otevtenou; jasnou a rozhodujici. Oznamili mi, Z. e jen dohoda, ueinena, na zaklade pkijeti jejich znamYch karlovarskYch bode na gi vledou je pro ne pkijatelna.

Neplbjmeme-li to, nemohou iici, co se stane.

Pti torn posi. Kundt pronesl ke mne nacistickou taborovou tee, pathetickou, ye veci nemecke krajne radikalni. Vykladal mi, 2e my v Oechach nemame ye svem versailleskem zaslepeni vilbec poneti o torn, co se deje v Nemcku, nevidime a nechapeme nemeckou epochalni revoluci nacionalniho socialismu, nechceme videt, dim Nemecko dnes je a kam jde a co ohromneho a velkeho se z Nemecka v budoucich nekolika letech vyvine. A nechceme videt, nagi Nemci nemohou nejit s Nemeckem. A jestlite se aeskoslovensko yeas nerozhodne, v gemu tome se ptizpusobit a zmenit svou vnittni i mezinarodni politiku, dojde brzo k uddlostem, ze nee vina nebude spoeivat na na gich Nemcich. Odpovedel jsem na, to obema na gim nemeckYm poslandim vYkladem svYm. J g, sam osobne a pr'-evk2no, vet gina nageho naroda je demokraticke,, totalismus a naeismus nikdy nepiijmeme a to, co se deje v Nemecku, dobfe vidime a at pfilit dolake chapeme. Nemecko protiva stranou nemoc. Nacism je ,jed a zkaza. V Nemecku to nerratte skoneit jinak net bud' novou velkou revoluci uvnitf anebo stranou katastrofalni valkou. Bude to valka na tivot a na smrt a odnesou ji rnimo jine v Evrope piedevgim ytechny minority a u nas specialne naNerrici. Velmi tudie na g im Nemcum doporuCuji, aby si to je gte jednou uvazili Nejde jen o nas, jde o veliky ideovy a mocenskY zapas v cele Evrope a nebude to nacism, ktery nakonec tento boj v Evrope- vyhraje. Bude to jeho hrozny pad a katastrofa vtech tech, kteti s nim pfijdou. Nemecko protiva a proZlje je gte s Hitlerem hroznou krisi a vyvola-li pit tom novou valku, pad jeho bude stra'gnY. A nagi Nemci zaLji to, co si sami s yYm postupem pkipravi.

Tak jsem mluvil k natim Nemctim dne 2. zaii 1938. Doznavam, to jsem sam neeekal, to mi v dervriu 1945 uddlosti v takovem mefitku daji za pravdu. Nati Nemci si nemohou stetovat, nebyli varovani yeas z mist ye state nejautoritativnejtich, a v okamtiku nad pile pro ne i pro nas dtilletitem.

To je asi vtechno, co jsem yam chtel Mei u ptilelitosti tietiho vYroei lidickeho zloeinu. Dovolte, abych zakoneil tento projev nekolika slovy, adresovanYmi pfimo nagim obeanum lidickYm. Pokladam za spravne, aby osvobozenY narod vytvofil z Lidic skuteenou velikou trvalou narodni vzpominku a v jistem smyslu jeden ze symbolti na geho druheho odboje, aby pokladal osifele lidicke d,eti, Nemci ukradene, do Nemecca dopravene a dosud nevracene, za deti celeho naroda a aby se postaral o dustojne socialni a hospodafske zajitteni tech, ktefi se nam z martyria lidickeho zachranili. LidickY zloein volal k celemu svetu ne sice o pomstu, ale o pfisnou spravedlnost. Te ptisne spravedlnosti se natirrr lidickYin a celeinu narodu die slibu, ktery jsme si sami sobe dali v LondYne 13. Cervna 1942 ut dostava, a jsem pfesvedeen, to se nam ji jette dal gim vYvojem pine dostane.

Nebot' nezapominejme, to Boti mlYny melou pomalu, ale naprosto jiste.

V New York. (aTK.) — List Lidove, demokracie ze dne 24. kvetna oznamuje, as po gestiletem pobytu v koncentraenim taboie v Dachau se navratil laYv. pfttlseda lidove strany v techach, poslanec Msgr. Enhumil Sta gek, a „ s nim jeho druhove kanovnik svatovitske kapituly Dr. 8vec a nuselsky dekan Alois Tylinek.

ZAJEM 0 SLOVANSKE JAZYKY ROSTE. Z Austinu sdeluji nam nati universitni student, to tarn v jarnim semestru, jent byl ukonden v eervnu, v odboru slovanskYch jazykii Texaske statni university bylo vyueovano kurstilm Ceske feel a literatury a etyfem kursam ruske keel V odboru bylo 114 studentti a studentek, dosud nejvetti poeet. Denne hlasi se novi studenti i studentky pro no yy gkolni rok, jent merle 31. srpna. Bude se opet vyueovati deskomu i ruskemu jazyku. Zajimave je, to do slovanskYch keei hlasi se nyni 1 studenti, kteid nejsou eeskeho pfivodu. Je totit jiste, ze po ce bude znalost Ceske i ruske feel je gte elfiletitejti netli dnes. Kulturni i obchodni styky Ameriky s Ruskem a Oeskoslovenskem budou jegte rortitenejti. Sit pied valkou eeskoslovenskY vYvoz i dovoz do Ameriky byl vetti netli italskY. Oe gtina je take klieem, ot yira,jicim znalosti vtech slovanskYch jazykti, kterYmi mluvi pies 200 milionti lidi na svete. Oeska fee je keel vysoce kulturniho naroda, jena zalotil prvni universitu ye sttedni Evrope roku 1348. Za tit roky celY svet bude oslavovati jeji aestiste vs7rod. zaloteni. V Texasu krorne statni university motno uditi se deskeirm jazyku i na nekolika vyttich SkOlach (high schools). Za eettinu dostanou studenti pine uznani. Znalost eettiny i rugtiny pomaha studenttim v budoucim tamestnani. Zadame rodiee graduanttit z vyttich tkol, aby upozornili tyto, e dostanou za Cettinu stejny kredit jako za jiny jazyk na universitu, protote eettina je jednim z jazykti, ze kterYch si studenti mohou voliti. Upozortmjeme take, to Slovanska Podporujici Jednota Statu Texasu, Katolicka Jednota Texask6„ Katolicka Jednota Zen TexaskYch a RolnickY Vzajemne OchrannY Spolek davaji stipendia pro studenty eettiny na universitu. eeskoslovenska vlada nabizi motnost studia na sla yne universitu Karlove stipendistum a jit sedm natich studenta toto stipendium obdrtelo a v Praze bezplatne studovalo. Matice Vyttiho Vzdelani v Texasu i v Chicagu poskytuje pilnYm eeskYm studentum i studentkam pUjeky. Odbor slovanskYch jazykfi pornaha vystudovanYm k mistfun a ani jeden z nagich studentU neztistali jette bez zamestnani. Zdurazniti nutno, ae v Arnerice vtibec a v Texasu z ylatte, je i bude mnoho letitosti uplatniti znalost Ceske feel v obchodech, v bankach i ruznYch povolanich. Dobra znalost Ceske Teti bude knezi, kazateli, lekati i pravnikovi velnn prospetnou. To mnozi jit poznali. Vlada hleda i dobt.e plati vystudovane se znalosti Ceske a ruske feel. Neni jich v gak dosti. Na to spravne upozonnovaly nate easopisy.

Znalost eettiny 1 ruttiny se vyplati. Zadame rodide gra.duanttil nejen v Texasu, nYbrt v Americe vtibec, aby svYm vlivem ziskali syny a dcery, aby pfigli studovatina statni universitu texaskou a studovali take Cettinu jako jeden z pfedmetil, zae0', dostanou kredit jako za jinY jazyk. Upozornete vase syny a dcery, aby co nejdtive podali si tadost o scholarship pro studenty eettiny na adresu pfedsedy odboru slovanskYch jazykfi nati university. Jeho adresa je: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin 12, Texas. — Pigte co nejdfive, protote das leti.

V

Modernisace eesleeho gkolgtvi.

New York. (CTK.) — Pratsky rozhlas dne 12.

Cervence vysilal projev pl-edsedy ueitelske odborove organisce Vladimira Touoka, ktery mimo jine fekl toto: "Jelikot nati obeane budou mit volebni pravo od 13 let t. j. 3 roky po opukern i-koly, vznika u iedteltim velka odpovednost, nebot' bude na nich, aby napinili miadet duchovni orientaci, ktera ji umotni pochopit a verne pomahat vlade v budovatelske praci. ftady ueitelti jit byly oeisteny od kolaboranth, jicht bylo celkem maio, rozhodne mnohem ..ciene net-tech, ktefi byli mueeni a vra2deni oti Nemcii.

V New York. (O'TK.) — 6eskosloiiensk katolickY list Lidova demokracie dne 24. kvetna oznamuje, ae ruttina bode jests v leto gnirn rose zavedena jako povinny jazyk na narodnich tkolach. Skolni nakladatelstvi yyda, v nejblitti dobe Hanu govu ueebnici rusla-eho jazyka pro narodni gkoly.

JUSTICE FOP, LUSATIA

By Joseph Martinek By a strange coincidence and by an act of the spirit of justice, Called World Spirit, which history tells us is a force that has been the ruling power over nations from their beginning, the eastern half of Germany up to the Elbe River, once inhabited by the Slavic peo= pies which were subjugated and almost exterminated by the German "Drang nach Osten," is occupied today by the army of the greatest Slavic power, the Soviet Union.

Of the once numerous Polab (Elbe) Slays only the Lusatian Serbs (Lausitz Wenden) still exist. They number barely 150,000 souls.

The German subjugation of this smallest branch of the Slavic people began in the ninth century. Later Lusatia, which comprises a part of Saxony (adjacent to Bohemia) and a small part of Prussia, belonged for three centuries to the Bohemian crown. Since the Thirty Years War it fell again under German misrule. The nineteenth century has seen the national rebirth of this people and a renaissance of their literature and art, but the resurgence of the German nationalism and imperialism under Bismarck, and Kaiser Wilhelm checked this national revival. Under Hitler's regime the Lusatians have suffered terribly, as have other Slavic peoples; and the last vestiges of their cultural life were destroyed.

Yet in spite of all the persecution they have suffered, the Lusatian Serbs are alive and demanding justice for themselves.

A memorandum on their behalf was presented by the Canadian Friends of Lusatia to the Conference of the United Nations in San Francisco asking for recognition of their nation's right to a national existence.

A delegation of the Serbs of Lusatia recently arrived in Prague to represent the National Council of the Lusatian Serbs in Budi gin (Bautzen), the capital of Lusatia.

This delegation demands incorporation of Lusatia into the Czechoslovak Republic.

It also addressed an appeal to Marshal Stalin of the Soviet Union, and to the Allies with a request to liberate them from the Germans.

Simultaneously this delegation asked the Command of the Red Army, who are carrying out occupation duties in the Lusatian districts, to distinguish between the Germans and those Slays who have always opposed German fascism.

According to a statement made recently in Prague by Mr. Litval Kresman, chairman of the delegation, the Lusatian Serbs hope, in close collaboration with the free Czech brother nation, at last to take the control of Lusatia into their own hands.

They found a very sympathetic reception and heartfelt response among the Czech people, their nearest kin.

The future peace conference must decide the fate of the Lusatians.

The liberation of the Lusatians will further serve to weaken German imperialism.

On the other hand, to forget them would be unwise and unjust. The height of injustice would be reached indeed if the Slavic people, who suffered so much under the German yoke, were to be subjected to the punishment justly and deservedly meted out to the Germans for the crimes committed by them in this war. The Lusatian Serbs must not suffer for German crimes.

The Lusatian Serbs demanded justice at Versailles — in vain The future peace conference cannot and must not repeat the error of ignoring this demand.

V UNRRA dedriva, do OSR traktory.

New York. (OTK.) — PratskY rozhlas 9. dervence hlasil toto: "Doporueujeme zemedelstim, aby tvoiiii strojni drutstva. Prva, dodavka UN RRA obsahujici zemedelske zafizeni sklada se totit z traktortz. ktere nejprve budou poskytnuty oblastem, jet byly znieeny valkou, a pak v pohraniei, kde velkostatky byly rozdeleny mezi malozemedelce."

ULICE A PiSNIOKA.fzi.

Pragska ulice je, bystra a hbita, jeji pohyb je clule2itym barometrem nalady oeskeho naroda.

Tak pted oeima Nemet oveneovali Pra gane den co den Husty pomnik na Staromestskem narnesti, hrob Neznameho vojina a pametni desky u Staromestske radnice, pomnik padlYm Praganrim pod Slovany, Palackeho pomnik a take pomnik americkeho presidenta Wilsona pted nadragim WilsonovYm. Nakonec Nemci tyto demonstrate prona gledovali a nektere po• mnikylne znieili. Kdy g bylo natizeno po nastoupeni Hachovy vlady), ge obrazy Masaryka a Benege musi zmizet z vetejnYch mistnosti, nakupovali lids s velikou horlivosti podobizny president(' pro sve byty a s tout pietou schovavali vlajky republiky, ktere byly rovneg zakazany. Vykoupili take do poslednich vYtiskri Masarykovy a Bene govy spisy a legionaskou literaturu.

Pragska ulice oslavila okazale i prvni emigrantske narozeniny Bene govy; nebylo jednoho eloveka na, ulici toho nedelniho odpoledne v kvetnu 1939, kterY by nebyl ozdoben konvalinkami, o kterYch se tikalo, ze jsou oblibenymi kvetinami Bene govYmi; poulieni prodavai kvetin nanosili tehdy pine ko ge konvalinek.

TakovYm vetejnYm projevem nalady lidu byla i pout u sv. Vavtineeka na Chodsku, kam se sjeli lids z celych oech a Moravy. PUvodne cirkevni slavnost dodala raz narodne politicks manifestace. A podobnou demonstraci bylo, kdyg mladeg zaea,la nosit "masarykovske" Capky, kulate depiee ruskYch legionatri se stugkou ✓ narodnich barvach, proti kterYm nakonec vydali Nemci zylat' ptisny zakaz.

Pragska ulice mela v gak4eSte jednu zylagtnost, jeji g poeatek byl v dobach hospodatske krise a bidy: zpevaeky. Tki etyti mladi lids, hosi s divkou, s houslemi a harmonikou chodivali po dvorech ein gakri nebo se staveli na narogi, hrali a zpivali a tak si vydelavali na givobyti.

Za nemecke okupace ptevzali zpevakove rilohu revoluenich bubenikii, pokud je ov gem Nemci 'nesebrali na nucene prate. Zpivali popularni lidove pisne o Praze a Ceske zemi, zpivali "Tu nagi pisnieku aeskou" nebo "Chaloupky Ceske" (jeji text musil bYt z ritedniho natizeni opraYen) a vgechny i ty nejnaivnej gi pisne slougily dobte jednomu povzbuzovat, udrgovat nadeji. Karel Haler, prosluly pisniekat uz z minule valky a vlastenec nesmlouva yy, vyvratil einem povest o s yYch faistickYch skionech: fagiste slou gili Nemcrim, Hagler narod-ni revoluci proti nim a stal se take obeti nemeekeho teroru. Byl popraven, kdy g Nemee ug piilis bolely ugi od jeho posme gnYch nebo krute vá g -nYchpisek,trzvaldoeby jednou z mocnYch zbrani narodahie odzbrojeneho. Ziskal si lasku pragske ulice a deskeho lidu prave tak, jako filmova, hereeka Lida Baarova vyslou gila si nesmiiitelnou nenavist lidu. Baarova pracovala ji g iota pied okupaci v Berlins a hrala v nemeckYch filmech, Lila blahobytnym a milostne dobrodru gnYm givotem v berlinskem ptedmesti a tikalo se, ge mela do-_ konce pletky s Goebbelsem. Vratila se nahle do Prahy tY g den, kdy tam vtrhli Nemci, ptijela jako vojanda. Na Vaclayskem namesti mel nejaky holie ye vYkladni sktini jeji velikou fotografii. Vista jasna vtrhl do holirny da y, rozbil vYklad, vytahl obraz Baarove a na namesti jej lido rozdupali a rortrhali.

ANENSICk PATENT. K. Kreibich.

Nage Aninky, ktere ji g pfekraily pogehnanSr vek etyticeti let, maji jests asi v give pameti onen svatek roku 1914, kterY jim videriska vlada tak dtkladne zkazila mobilisaci. Bylo to v nedeli, takovY krasnY, sluneeni, letni den. Po cele vlasti byly pouti a slavnosti v gech mognYch spolkri, organisaci, sbort a stran. Hudba hrala, tancovalo se. Tu nahle hudba pteru gena, veseli se promenilo ye smutek a gal. Otcove, synove, brat'ti, mantels a milenci museli narukovat.

Kdo vgak jests vzpomina, to si viderisko. da jig rok pted tim vyhledala svatek svate Anny pro zaketnY Utok na desky narod? Je tomu prave 32 let, co byl dne 26. eervence 1913 vydan "CisatskY patent," kterYm byl rozpu gten Snem

kralovstvi t eskeho, zvoleiV r. 1908 organy eeske sarnospravy. Snem i z.c.1111,:;;7vS7bor byly nahrateny vladou, jmenovanou "Zemskou spra y -nikoms"hrabetScnomvCle. Kdyg dnes pohligime zpet na dobu pted r. 1913, a na pozdej gi zkugenosti, mriteme ge tento fader proti Ceske zemi nepti gel pouze z Vidne, nYbrg take z Berlina a vilbec z nemecke strany.

Byla to jedna z ptiprav na valku Germant proti Slovanrim, jak ji nazval o rok pozdeji nemecky ki gsky kanclet Bethmann-Hollweg. Jasot nemeckYch nacionalistil od Chebu a g po Liberec 26. dervence 1913 byl u g ptipravou na jejich nad genY jasot v r. 1914. Bylo to vlastne yypovezeni \Talky OechUm jako pkedehra yypovezeni valky Srbsku, 28. Cervence 1914.

Je dobte znamo, jak Habsburgove zachaeli po Bile Hoke s eeskYmi historickYmi pravy, zaeinaje ObnovenYin zfizenim zemskym a konee ptenesenim vYkonne moci v Cechach ze zemskeho vYboru na kralovskou byrokracii za Josefa II. v r. 1782. Kdy g cisat Karel VI. vydal roku 1713 Pragmatickou sankci, ptedlo gil ji je'Ste oeskYm sta yrim k schvaleni. Tehdej gi shromagdeni cisatskYch dvotanil a generalri ji samortejme schvalilo (r. 1720). Kdy g vgak r. 1815 spattila svetlo sveta povestna Nemecka konfederace, Franti gek I. a lvletternich 0 se ani neptali snemu eeskych panU, souhlasi-li s vtelenim CeskYch zemi do tohoto Bundu, o kterem Heine o dvacet let pozdeji zpival: "0, Bund, du Hund, du bist nich gesund." To vgak ug bylo po eervencove revoluci pati gske v r. 1830, ktera ottasla "Svatou Alianci." Tehdy uz Ceske obrozeni nabyvalo politicks povahy. Cisak Ferdinand, kterY nastoupil na train roku 1835, dal se korunovat na aeskeho krale a oeskY snem se jig easteji schazel a nabYval ale gitosti. Roku 1845 na navrh hrabete Bedticha ✓ eyma zvolil snem vYbor, ktery mel za flee' zkoumat, jak snem hajit sva ohrogena prava a yYsady. V roku 1847 tento vYbor ptedlo gil zpravu a navrhy, ktere vzbudily givou rozpravu, ji g ygak revoluce r.

1848 ukoneila. Zaeala nova era.

V druhe polovine 19. stoleti CeskY narod a 'desky snem staly nejen proti habsburskemu absolutismu a eentralismu, nybr g i proti nemecke politice a nemecke nadvlade v Rakousku i deskYch zemich. thaoro yy patent z r. 1861 obnovil site desky snem s omezenYmi pravy, ale volebni tad byl takovY, to snem byl skoro yYluene nemeckY. Nemecka vet gina byla v Ceskern snemu take v r. 1867, kdy snem mel — po vyrovnani Rakouska s Uhry a podle nove Ustavy v ti g -skeradztoupnYchlvsiazem—yslati sve zatupce do tohoto rakouskeho parlamentu. JedinYm dilvodem rozdeleni na dye east bylo, zajistit nemeekou nad yladu v rakouske a mad'arskou v uherske easti rise, jak to jasne a spravne vylozil Ladislav Rieger ye sve historicke tee" dne 3. dubna 1867 v Ceskem snemu. Ceske mengine snemu nezbylo net s protestem opustit snem tak, jak Cesi opustili figsky snem r. 1863. PalackY dopinil' rozsudek Riegrav nad dualismem znamYm lakonickYm prohlagenim: Byli jsme pted Rakouskem, budeme i po nem!

Situate se zmenila po volbach r. 1870, kdy ae§i dosahli yetginy ve snemu kralovstvi Ceskeho. Nyni byla situace Nemcil s hlediska nemeeke nad ylady velmi pochybna. Zadal boj nemecke politiky proti eeskeinu snemu, proti celistvosti Ceske zeme a jeji spravy. Co g netekl Bismarck, ge kdo ma Cechy, je panem Evropy? Pro rozpinaVe Nemecko byli Cesi na mists tak vYznamnem trnem v oku. Chteli s nimi skoneit jednou provgdy. To take vys yetluje postup hitlerovskeho Nemecka proti Cechum. At' se tedy nikdo nedomniva, to Nemci dobrovolne opusti Cechy! Prave Cechy budou hajit hougevnateji nea jina obsazena, uzemi. Net tuto pevnost z donuceni opusti, pokusi se vyhodit ji do povetti a srovnat se zemi, t. j. zniCit a povra gdit, co se da, jen aby tato pevnost mela pro nepkitele co nejmengi cenu, aspon v letech net se Nemecko zase vzpamatuje.

Neni cela nemecka, politika v eechach od to doby namitena proti Ceske semi? Mladoee gi to ke konci osmdesatYch let pochopili sprayne, kdyg zmakili poyestne vyrovnani mezi Starodechy a nemeckymi liberaly. Chystane dizeni

krajskeho_soudu v Trutnove melo bSTt, zaeatk.em rortrgeni Cech a utvrzeni tak zvaneho "uzavteneho rizemi" (geschlossenes deutsches Sprachgebiet), kde se nemeeti vladati chteli dukladne a naygdy vypokadat s oeskou men ginou, s nig 0 beztak zachazeli v gdycky zprisobem, jako by byli v Nemecku.

V devadesati letech zaeala nemecka propaganda pro rozdeleni tech a pro ztizeni zvla gtniho rizemi, t. zv. "Provinz DeutschbOhmen."

Propagovali to hlavne libereeti nacionalove, battipani liberecke radnice, kteti sve 'nest° povagoyali ug za hlavni 'nest° a spravni sidlo noye provincie. Jejich odpri' rcem v nemeckem tdbore byl jedine rytii von Schonerer se svou velkonemeekou skupinou. SchOnerer se vyslovil proti rozdeleni 6ech proto, ze cele Cechy patti pry Nemcrim a musi bYt germanisovany. Smali jsme se mu a small se mu take t e gi, divali jsme se tenkrat na neho jenbm jako na stareho blazna. Avgak posledni leta nas poueila, ‘ge se ti, jet jsme brali nejmene va gne a jet jsme povagovali za nejhor gi nacionalisticke blazny, osvedeili jako nejlep gi proroci a nejspolehlivejgi vegtci budoucnosti. A skuteenost jests ptedstihla i ty nejblaznivej gi. Jen si vzpomerime a srovnejme s dnegnimi udalostmi, jak Schonerer kdysi mluvil ve videriskem parlamentu: "Nemec ma kradeti ke svetlu — a kdy g ne my, tedy nagi synove a vnukove se tam dostanou NCmecky narod je a zfistane panem celeho sveta.

Bez Judy a bez Pima bude postaven chram Germanie."

V tehdej gi dobe nemohl to jeg te nikdo piedvidat, a proto take nemohl jasne videt yyznam jednotlivYch politickYch udalosti. 0 jazykovYch natizenich Badeniho a jeho padu v r.

1897 psal jsem jig Toni. Kdy g v r. 1898 pkigli Mladodegi Herold a Pacak do snemu s navrhem zakona o rovnopravnosti obou jazykri zeme ("Landessprachen" byl oficialni nazev), Nemci navrh zamitli. NemeckYm nacionalistrim bylo proste smegne, ge by Oegi meli bYt na stejne rirovni jako oni, ptislugnici nemeekeho Herrenvolku! Citili se urageni a opustili snem s protestem. Teho g roku ministersky pied. Gautsch, ktery zru gil Badeniho fazykova naiizeni, navrhl tuto Upravu: rozdeleni Cech a Moravy na Ceske, nemecke a smigene oblasti. Cesi to pravem zamitli, proto ge cela Morava a Praha mely bYt smigenou oblasti. Nemci to zamitli, ponevadg smigene okresy mely bYt ony, kde se bud' jedna Ctvrtina obyvatelstva anebo jedna Ctvrtina obei hlasi k narodnostni men gine. 2e by Ceske menginy v uzavtenem nemeckem rizemi mely mit pray° na sviij jazyk? Republika nemeckYm men ginam toto pra y() poskytla ji g pii jedne petine.

Po poslednich volbach do eeskeho zemskeho snemu r. 1908 nemecka men gina zostkila svoji oposici a pte gla jig k obstrukci. Sriem se stal neschopny prate. To si vzala videriska, vlada za zaminku, aby odstranila i tuto skromnou zemskou samospravu, ktera v gak piece byla symbolem statniho prava Ceskeho. Nemci yYznam Ceske samospravy pochopili lepe net mnozi gti politikove. Odtud take jejich risili rozbit ji a odtud jejich jasot, kdyg se jim to podatilo.

V itegeni hornickj-eh problemil.

Podle spra y praskeho rozhlasu ze dne 3. eervence ptijal ministr ochrany prate a socialni lake dr. Josef Solt& deputaci Rady Usttedniho Svazu es. odborri a zastupce odborne skupiny ministerstva prrimyslu, kteti mu ptedlo gili navrhy na te geni nejnalehavej gich rnzdovYch a socialnich problemt hornictva. Soueasne odevzdala delegate zayodniho vYboru KralovedvorskYch cementaren ministrovi plan, v nemg navrhuje organisovani dobrovolnYch brigad prate, ktere by pomahaly hornikum.

V Dideiite upozorneni! Kdyz pi gete na Hi. 171iadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost, tjrkajici se va:sich poplatkfi neb dluhu proti va§emn certifikatu, neb vageho pojikeni u S. P. J. S. T., ei ohledne dodavky Vestniku — udejte vidy eislo neb sidlo va geho kadu, neb eislo va geho certifikatu.

1:C1 V C111.= LtV2U.

Thomas Mann, H. Stroh.

8esteho eervna dotIva, se Thomas Mann g edesati let. Severonemce Thomase Manna mono povaAovat za jednoho z nejvet§ich po Goethovi. Pied deseti lety dostalo se Thomasu Mannovi statniho obeanstvi — tak se Masarykova zeme ujala tohoto opravdoveho Evropana; dnes je oboanem americkSrm. Uddlosti v jeho rodne zemi pfinutily Thomase Manna, aby vstoupil do areny boje, jak mu velelo svedomi. Spisovatel Thomas Mann je ve svem dile vzdalen dobe. ktera je prilis te2ka. a valna, ne2 aby se mohj pokusit ji basnicky z,pracovat; neni viak v nem presto mo-no pfehlednout odraz nebo lope temnotu, stisneni, demonienost jakoby duchovni poralky dneSnich emu'. Humanista Thomas Mann se rozhodl vedle sveho spisovatelskeho povolani pasobit jako politik, aby se aktivne zileastnil vS7stavby noveho, lepSiho sveta.

Nikdo by nehledal v dfistojnem panu mene postavy a nenapadneho zevnejSku sla y -neho,ji.2dsklacpovte.Pks vSak se zda, 2e z jeho vzplimene, v nejlepSim slova smyslu obeanske osobnosti zadd zvlaStni velikost a jeho nenapadnST zevnejSek pusobi jako inkognito.

Jednou po predstaveni Shawova Cloveka a nadeloveka mluvil Mann se mnou o sobe. PHznaval se k protestanstvi, k "jasnemu naboknstvi ye skrovne duchovnosti." A podtrhl jeSte sva slova poznamkou, 2e on, jako2to umeled, dava ptednost "technice aerno-bile malby".

Tento postoj take zpilsobil, 2e v jednom dopisu mi naznaeil, 2e "pH vSem oceneni velikosti Dostojevskeho dava ptednost velkemu vypra.veei a uSlechtilemu Tolstemu". Aekoli Thomas Mann ukazuje take morbidni a slabe, neobvykle a vykridene, je jeho laska pH zdra\Tem a silnem a spravedlivem. My si sotva muzeme ptedstavit, jak hluboce je Thomas Mann rozruSen hanebnSdni tiny v jeho Tlasti; kratce nez si tribun lidu vyloudil vladu, miuvil Thomas Mann o nacistickem moru.

Thomas Mann by v iivote rad byl inEat'anem, asSak jako basnika tiffla ho samota, kterd ho stavela "v zahadnS7 protiklad ITU& ostatnim, obvyklSrm, obyeejnS7m". Je tu "pozadi ironie, neduvery, oposice, poznani, citu".

Musel tedy umeleckSr citlivST °bean a tvokivST basnik Thomas Mann opustit svet bezpednosti.

Jeho nazor je dan slovy "obeanstvi a laska k ivotu jedno jsou". Chape tento postoj jako povinnost, nebot' sam Mica: "Miluji 2ivot — to je ptiznani." Jeho bratr Heinrich nenavidi.

Thomas miluje a trpi pro pfedmet sve lasky.

Kdy2 mi Andre Gide pH setkani v Karloqch Varech tekl: "Nenavist .je nutna, nebot' dava ostrk prfirez, Laska viak je nezbytna, nebot' buduje," sotva asi myslel na to, jak Heinrich a Thomas Mann splriuji do pismeny jeho vSr-

rok.

"Jen to umelectvi je opravdu yell* obsahle, ba opravdu veene ctihodne, jemu‘Z je demo, aby na v'aech stupnich lidskosti bylo charakteristicky plodne". Tu vyslovil Thomas Mann slovo, ktere je pro neho jako eloveka i umeice pHznaene. To slovo je "ctihodne". Mohlo Thomase Manna napinit a jej ureovati; nebot' ptirodou nebyl Thomas Mann ureen k tomu, aby se stal bojovnikem a nebyl tak zalblen, aby se kdy stal emigrantem a musel se vzdati sveho statniho obeanstvi. Spisovatel konec koncil v2dy ze sebe vyjadfuje a tvoii, co se ho dotkka, ba vice, co se hloubeji vrkva ne2 dotek, co rozechviva jeho citeni. Tak bude podraalen a nebude si vedet rady se skutednosti. To se zraCi vnejku Thomase Manna: "Nee° kralovskeho a soueasne rozpaeiteho je -v jeho obliCeji." Thomas Mann vykonal dilo lidsky a umelecky, rozStepil se, aby byl dokonalST v obou videch. Tak je nyni Thomas Mann spisovatel i Thomas Mann pamfletista, kterS7 tu podava "ftedi i odpovedi."

Nikdy se Thomas Mann neuchSdil do pisem-

V .C.■ 0 .1. IN I 1%

2 „7,y yyhnui done. Jak mdlo je zaduman ye 61.1e.ch a odvracen od ptitomnosti, jaSriuji tato jeho slova: "Jako vypravee jsem se dostal k mythu, kterS7 jsem oviem zhumanisoval k neomezenemu podceriovani tech, kteri nejsou net' duchapini -a radi by byli barbail. a pokouSim o sjednoceni mythu a humanity, ktere povakiji za lidsky pokrokovejSi nee jednostranne k okamEku pidpoutan boj proti duchu, nel, Cinit se dobe oblibenm pilnS7m napanim po rozumu a civilisaci. Abychom mohli pfirkavovat budoucnost, musime nejenom jit s dobou ve smyslu aktualniho hnuti, jeho2 se kak1S7 osej zfleastriuje pin hrdosti a optyvateni proti zpateenickemu liberalistovi, kterS.7 vi take o ned'em jinem. Musime mit dobu ve vii jeji komplexite a ruznorodosti, nebot' mnohe, ne jen jedine, buduje pristi easy." Hrde a sebevedome zneji tyto vety, ktere jsou poznanim humanisty a myslitele, spisovatele a ob:I.jana.

Thomas Mann, hluboce zakotsneny v meSt'anstvi, projevuje se jako mluvei dobou povolanY. Pevne a prorocky void: "eeho je dnes tteba, je velke vysttizliveni sveta, ktery zanika v ztuchlYch a Lvot znemotriujicich °bean je ztraoen a ztraci spojeni s novYm bliticim se svetem, kdyt se nezmute na to. aby se odloueil od vratednYch pohodli a Lvotu zhoubnYch ideologii, ktere ho stale jeSte ovladaji, a aby se stateene ptiznal k budoucnosti. Ptijde svet novY, svet socialni, svet jednoty a planovani, v nemt lidstvo bude osvobezeno od utrpeni podlidskeho, zbyteeneho a rozumovS7 smysl pro test uralejiciho, tento svet pfoijde. Bude dilem onoho velkeho vystrizliveni, k neraut jit dnes se ptiznavaji vE",:ichni v inTahu ptichazejici duchove. Ptijde, nebot' j e nutno bud' vytvotit anebo v hor§im pripade nasilnYm ptevratern ustaviti vnefSi a narodni tad, odpovidajici dosat ,enemu stupni ljdskeho ducha, aby duSevni statky zase mohl.y dobYti prava na tivot a lidsky dobre svedomi. Velci synove obeanstva, kteti z nej vyrostli do sveta ducha a nadob6anstvi, jsou svc:'dky toho, ze v obeanskem svete spoeivaji neomezene motnosti, motnosti bezmezneho sebeosvobozeni a sebeptekonani." Porozumime-li spravne temto Slovtim, tomuto apelu jednoho z ne • vetSich synti obeanstva, svetoobeana Thomase Manna, a budeme-li se jimi duSevne, a pokud je v naiich silach, ne.obeansky bude prava a opravdova demokracie zarueena. A bude spineno poslani spisovatele, kter , vyrostl v mudrce a proroka.

Neni diva, 2e Thomas Mann pevne veti v "novou hurna.nitu " ktera "po zhrouceni dtiveThho sveta vysvobodi lidstvo od zbyteThe bidy." Humanistovi Thomasu Mannovi zda, se tento cil jedine dosaLtelnST "sjednocenim tradice a revoluce, spolupilsobenim svobody a vyrovnavajici moci spravedlnosti." Pro dosa2eni tohoto cile musi bYti spinen jeden ptedpOklael: "Naboenskag, zakladna eloveka. Jen ye stavu vnitrniho obraceni k Bohu mute 'Clo y& spinit smysl katdeho nabotensvti; vzdiemnou zavislost mezi Bohcm a eloveken. Ziti v htichu jest titi proti duchu. Mir, jeho chceme dosahnout hlubsi unifikace lidstva je nabotenskYm skutkem, je vztahem k Bohu."

Vyhnanernu Thomasu Mannovi poskytlo skoslovensko domovske a obeanske 'pravo. Co se stab v zemi . Masarykove za presidentstvi Benag ova, bylo motne proto, ze stejnY duch prave a opravdove humanity, velkeho evropanstvi a svetoobeanstvi naphioval jak ee.skoslovenskeho presidenta a jeho narod, stejne jako Thomase Manna.

V

BENE g 0 NEMCICH.

New York (eTK) Zpravodaj Reuterovy kancelare A. G. Bettany oznamuje dne 14. e'ervence z Prahy tuto zpravu: President Benei prohlasij dnes v interview na Hrad•eanech, ze eeskoslovensko zamYSli vYstelhova 2,000,000 Mulct' za hranice.

"Uddlosti dokazaly, tekl president, zee

T.1-aria

sob nakladdni s jen'2 byl vtOen do mirovYeh . smmv po pre svetove valce, je neproveditelnY; zejmena tyto menMny k nartx1nosti mohutneho souseda, jakym je Nemecko. Je v nevyhnutelne povaze veci, meniiny nejsou nikdy spokojeny, protote pies v'Secky Ustupky zUstavaji stale menSinou. Mohou tedy b3"7t uspokojeny jedine tim, stanou-li se samy vetginou. Naii Nemci se o to pokusili v rode 1939. Proto navrhujeme v souhlase se tremi velmocemi, aby bylo ptijato jedine motne tekni, totit pievod obyvatelstva.

Ptejeme si provest tyto prevody obyvatelstva organisovanYm spotadanym zpusobem a humanne. Asi 200,000 aktivnich nacistu jit opustilo stat ze sve vlastni svobodne yule.

Z celkoveho poetu 2,500.00 Nemca v Ceskoslovensku po mem soudu bude dovoleno asi 300.000 az 500.00 zustat. Ti, kte±i se aktivne neffeastnili nacisticke agitace budou mit vYbet., zda chteji zUstat ei vystehovat se do Nemecka. Nee° malo deportaci sudetskYch Nemk nimt at dosud dodo, ma svou pfieinu v napiate nalade, je2, se zmocnila eeskeho obyvatelstva v .pohraniei na konci valky. Tato nalada byla vystupriovana nenavisti vyvolanou krutS7m fitlakem, jehoz se mu dostalo od poeatku nacisticke okupace. Mistni narodni vSrbory nyni maji situaci Upine ve- svS7ch rukou a spolupracuji loka.lne s Ustredni vladou."

Dr. Benei dale kekl 2e si pteje zduraznit, ze Ceskoslovensko v budouenu, prave tak jako pied valkou, bude svobodnkm a nezavis13im statem. "jelikb2 Ceskoslovensko je malym statem , prizpusobili jsme se svYm russkYm sousedin, s nimit nas poji pouto pIatelstvi a spojenectvi. Ceskoslovensko je viak zaroveri spojencem zapadnich velmoci, abychom se vyvarovali jakemukoliv nedc.7ozumeni s jednou kaldou z nich a abychom sami nebyli pfk.dnou nedorozumeni.

V pomeru Ceskoslovenska k zapadu nebude tadne zmeny. Pokud Sovetskeho svazu se tyee, zptisobila valka znaenou zmenu v postaveni naieho velkeho spojence na vYchode, kterY pkirozene bude hrat mnohem rozhodn'ejSi v ev•opskYch a svetov::7ch uddlostech net pied rokem 1939." Dr. Benei se zminil, ze deskoslovensko na mirove konferencj bude tadat nekolik menSich rektifikaci hranic na severu, zejmena v Kladsku a v hornoslerskYch okresech s deskYm obyvatelstvem.

"V ostatnim tadame uznani na gich pted-mnichovskYch hranic a toto stanovisko v zasade bylo uznano ttemi hlavnimi velmocemi.

Jsem pevne ptesveclaen te Ceskoslovensko bude prvYm statem v stkedni Evrope, kterY se zotavi od nasledku teto valky a po 'Sesti letech bestialni nacisticke okupace. Nasledkem okolnosti, za nicht se tato valka skoneila, je Ceskoslovensko ptirozene ponekud isolovano od zo,,padu. Jeliko2, leii uprostted mezi Nemeckem a Rakouskem, se'elly se na konci valky jak ruske tak i americke armady na nail pude.

Doprava se site zhroutila a bylo i mnoho jinYch veci, ktere se nedatily. Ale vie to bylo zavineno Nemci a my nyni postupne ptekonavame viechny potiie a teSimIs problerny zanechane nam valkou. Ruske vojsko jiz opouiti vnitrozemi a bude v brzku rozloteno po obou stranach naSich ptedmnichovskYch hranic.

Take americke vojsko se zaeind ztahovat. majice tolik ruskYch a americkych vojsk v zemi, musili jams se ptizgasobit jejich vojenskYm pottebam, kterYch viak s jejich postupnym odchodem ubYva, takie brzy budeme moci svobodne spravovat cele vnitrozemi a urychlene ,cracovat na obnove statu.

Dr. Benei ukoneil interview podekovanim vlade a lidu britske Hue, zejmena premieru Churchillovi a sekretaki zahraniei Anthony Edenovi za pohbstinstvi, ktereho se dostalo jemu a ostatnim Oechoslovaktim za Sestileteho pobytu ve vyhnanstvi.

V zaveru pravil. "Jsme hrdi na to, ze jsme nikdy niebn neuvedli britskou, americkou Ci sovetskou vladu do obtitnYch situaci a ze jsme se ze v:Sech sil snazili urovnat jakekoli nesnaze.

1,10,110, 0.

UkEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICI JEDNOTY STATU TEXAS OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUtKA — EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANI WEST, TEXAS Pkedplatne $1.50 roe. SabscYiption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do 13.1avni tkadovny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veg kere dopisy, pkedplatne a oznamky budleZ adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

VERSE Z PAEDZPEVE BASNE "SLAVY DCERA." O vekove davni, jako noc vukoi mne o krajino, v gelike slavy i hanby obraz.

Od Labe zradneho k . rovinkm at Visly neverne, od Dunaje k hitavYm Baltu celeho penam: krasnohlasy zmutilYch Slovana kde se nekdy ozYval, aj, onemelt' ut, byv k nrazu, za gti jazyk.

A kdo se loupete te, volajlei vzharu, dopustil?

Kdo zhanobil, v jednom narodu lidstvo cele?

Zardi se nena.vistna Teutonie, sousedo Slavy, tve, y in techto poclet spachaly nekdy ruky.

Nob krve nikde tolik nevylil Cernidla to tadnY neptitel, co vylil k zahube Slavy Nemec.

Sam svobody kdo hoden, svobodu zna vatiti katdou, ten, kdo do pout jiind otroky, sam je otrok.

Jan Kollar.

V Bod'ine pametlivi na gich ditek! V poslednim vYkazu novYcla elenix v udobi od 1. lena do 8.

Cervence 1945, podanerri elenstvu mistoptedsedou br. Ed. L. Markem a oti gtenem v tomto CIsle, organu, dovidame se podrobne, jak na g nabor pokraeuje, ve kterem poll na gi kadovi organisatori maxi vet gi Uspech a kde by s napomoci vg eho elenstva mohli dosahnouti jests lepgiho vYsle.dku. VYkaz udava, te v odboru dospelYch ziskali jsme 485 elenu a poji gteni v sume $447.500.00; do Detskeho odboru ziskano bylo 215 elentl a poji gteni v easti $166,000.00, celkern - za dobu gesti mesicti ziskano v obou odborech ceikem 700 diems a vyclano poji gteni za $613,500.00. Price. kadovYch organisatort zasluhuje nage uznani a vytaduje i na gi neochabujici napomoc, nebot' jsou mista, kde lze ziskati noes eleny a jest v na gich rodinach velkY poet ditek, jet by mely bYt ziskany do nageho Detskeho odboru. Itdyt katc1Y bratr a sestra odporuei tadovernu organisatorovi jednoho dekatele, jejt motno ziskali z tad jejich ptatel a znamych, necht' jsou to ditky, ruladet nebo dospell, on katdy takovY prospekt naletite vy getki a pokusi se o ziskani doporueeneho. A bud'me pki ntiboru stale pametlivi na gich ditek, nebot' ony jsou na gi nadeji do budoucnosti a v jejich rukou spoeivel osud SPJST. at nas zde nebude. StalY piliv alentI dospelYch je tadouci, avgak silne Detske oddeleni jest na gi lidove organisaci jests vice tadouci. Prvni organisokni prace bylo provazeno Uspeehem, necht' druhe vykate se je gte vetgim Uspechem, eernart.',' zdar!

"Zild'te ebac jedn'an knenem zvanou, pev. non, at' ji c;zi 11e!=ci., s yc,rnou, at' ji vlastni Takonaci nezbanraji zase novou ranou." — San Kollar.

V r 0

- 1- 1,1

Nad Kollarovym odkazera. Jan T:eal.lar rodil 29. deryence 1793 v ivio govicien na nim SloVensku, jen etyki leta po vylotchu francouzske revoluce a umfel necele etyki roky po novYch revoluenich prevratech ye Francii a jiride v Evrope. Kus tivota protil v obdobi reakce, ktera po Napoleonove padu dusila politickY i literarni tivot v zemich, nad nimit viddl .Habsbursky rod. Umkel roku 1852 jakotto profesor videnske university a poradce ministerstva gkolstvi v reakoni Bachove vlade. Nebyl ani revolucionak, ani se nestototnil s reakenimi smery. Na prahu mutnych let okusil soueasnel,ho myglenkoveho kvasu, avgak povahove till k mirnYm, konservativnim ray glenkain a programum. Nendastnil se politickYch boj-a, ktere gadvadely od vedecke prace Franti gka Palackeho.

Kollarova literarni a naukova, einnost vgak tvotila podstatnou slotku v zapase Caen a Slovakil o kulturni obrozeni a neptimo pasobila i na politicks Uvahy a progranay basnikovYch vrstevnik-t. Roku 1821 vy gla v Praze urvni sbirka KollarovYch basni, TenkYm svazkera o 88 stranach se nesla ozvena citoveho rozechveni a Kollarovi vrstevnici rychle. postihli, to se pied basnikovYma oeirna jako vzor vznagel Francesco Petrarca. Zna gnY podet ba.sni byl novan vladkyni basnikova srdce, vlasti. K slovu se v nich hiasil vlastenec, tisneny ptitomnosti, zahledeny do dasne minulosti a obCas proraZejici zaclonu, za kterou se prostemu lidskemu zraku schovavala budoucnost. 0 tom, to se Slovane mohou zachraniti a vy ginouti do poptedi, mel Kollar dim dal vie vnitrni jistoty.

Uvedomoval si, ze cestu k obrode neprorazi hotekovani a lkani, nYbr2 pevna yule a prace.

Ptesvedeeni, to utokUm zvenei a rozpinavosti sousedu Slovane budou nejlepe Colin sbliZenim a yzajernnou podporou, se upevnovalo a pro hlubovalo. V pozdej gich projevech nema Kollar na mysli ut jenom obranu pted cizi zaplavou, nYbrZ i vnittni zesileni, aby se Slovane mobii na vgech polich metiti s jinymi narody sveta.

Kollar probiral vjthody, ktere by vyplynuly Slovanum z ja.zykoveho a kulturniho sbliZoVani.

Nevolal po Upinem splynuti a vytvoreni jednotne fedi. Stave]. se v ga,k proti dal gimu ttigteni, soucle, to do Ctyt velkYch skupin, rusk& polske, deskoslovenske a jihoslovanske, lze vmestnati vgechny rozdily a odchylky. Roku 1893, u ptiletitosti steho vYrodi Kollarov;9-ch narozenln, vznikla dada studii o Kollarove Zivote a dile.

Novou 'Zen ptineslo ste vYrodi prvniho vydani rozpravy o slovanske vzajemnosti. Kollarem se obirali nejenom domaci udenci, nybr2 i badatele z jinYch slovanskYch zemi. Objevily se jeho ptednosti i slabiny a nejednou se povedelo, co z jeho odkazu jests tije. Za padesat d ye iota se prodloutila vzdalenost mezi nami a KollarovYmi ptedstavami, jeho mluvou, jeho vYpravami do slovanskeho pravCku, jeho videnimi sjednoeerie a moons Slavie. Ale rozbijeme-li dobovY krunSrt, do ktereho vtesnaval mytlenky a slova, rozumime jests lope, netli tomu bylo nred 52 lety, jeho ostrYm Utokum na panovaenou a zavistnou Teutonii, jeho obavam z doradcich svarti a z tri gteni sil, jeho smyslu pro lidske dtistojenstvi, jeho Usili o "posveceni du g e k \Teenosti," jeho vice ye viterstvi pravdy a sprave-. dlnosti nad dobyvadnYm a nasilnickYm duchem. Kollarovo vYroei, ktere pkichazi pa vitezstvi Spojencil nad germanskYmi uchvatiteli, diva vgem Slovanem krasnou ptilelitost k vyrovnani protiv, sjednoceni sil a Ion tvo •ive praci k dosateni pkedniho mista mezi yucleimi na,rody sveta.

Anglicans krome oleje a nclrieni bezped'ne cesty SuerskYm prfilivem !nag v Syrii a Libanonu jests jirrY zajem: vyriudit Francouze, tajnymi limluvarni chrinit Turecko jako eetnika na ruskYch hranieich (take olej) a zavirat peed Ruskem Dardanely, aby neraohlo do Staredozemniho mote.

SVPS stale roste a finanene sill, cot dokazuje jeho palletni zpra,va, oti gtena na jinem mist y t.

SlovanskY Vzajemne Poji gnajici Spolek proti olini a boufi zaloten byl pked devatenacti roky a jsa veden i soravovan schopnrri uredniky, rok od roku roste poskytujic ST;;Tra dienAm lacin g bezpeene pojigteni proti gkodam zpasobenYm rozbesnenYmi zivly. Hosbodarnost

a sVedoMite Vedeni SVPS. jevi se letos obzvlagte pkiznive, neb po VYplaceni y gecla gkod Vykonny VYbor ugetkil behem roku pies deset tisic dolaria Bude-li valka s Japonskem skoneena roku 1946, cot zajiste v gichni oeekavame, organisace SVPS zamY gli oslaviti 20. vYroei sveho zaloteni a dosahnuti jednoho sta tisic distal° majetku. tispech SVPS jako uspech kterekoli krajanske organisace jest tspechem cele na gi haluze v Texasu, jest zaroven dokladem krajanske einlivosti, svepomoci a smyslu pro rodovou pospOlitost.

Ziskavejte deli. Nate SPJST. poskytuje pekvYber irYhodnYeh pojistek pro ditky a pro nad9 lid — nikde jinde nemohou rodiee Icpgich a vyhodnejgich pojistek. Neni na sirete adne pkieiny, proC by nage ditky a deti nag23h d6ti namely pattiti do detskeho odboru Jcdnoty.

Sbia-ka znelek "Slavy Dcera," nesmrtelne claw Jana, Kollara vygla roku 1824 a ma 150 znelek s predopevern. Tento ptedzpev, nejmohutnejg1 vYtvor basnickeho ducha Kollarova, je velkolepa elegie nad troskami a hrobem Slovana v nynej gim Ne-mecku, poratenem Spojenci a okupovanern vojsky Velke Trojky. Ptedzpev poeind vergi: "Aj zde Teti zem to pked okem mym snautne slzicim, nekdy kolebka, jindy narodu meho rakev." Z konce prozatuje v gak nazor o lepg i budoucnosti Slovanstva, jet je v,zajmu ve g kereho lidstva. Posledni ver ge jsou: "Cas vge meni i dasy, k vtierstvi on vede pravdu, co sto roku bludnYch hodlalo; zvrtne doba." V nasledujicich znelkach, jicht poCet stoupl v zaverednem vydani na 645, "Slavy Dcera" podavala po celY divot jednotlivciw i celeho naroda pkikaz.ani mravni a lidska, v lasce k jazyku i narodu a v ZapaSe za jeho existenci, ye vzpominkach na slavnau minulost naroda i hnevu proti jeho utiskovateltim, v buzeni slovanskeho uvedomeni — vtdy jim nektera znelka "Slavy Dcera" proraluvila z dude a unagela je k vyginarn idealu.

Karel Havlidek byl po Dobrovskem pry vynikajici Cech, jent znal ze skuteCnosti a prostudoval rusks pomery. Veda], a citil, to tech, prostY a pouhy Cech, je nejlep gim Slovanem. Havlieek byl alovek opravdovY, v gechen svilj divot zasvgtil vzktiseni a utuZeni narodnosti a jazyka deskeho. A pochopiv ducha deskYch dejin, byl opravdove svobodymilovny a na svem ptesvedeeni dusledne zakladal v gechnu svou dinnost politickou a narodni. Karel Havlieek Borovsky nenapsal ani jedine tadky, aby nebyl pomYglel na zasady duchovni svobody, presto jeho boj proti reakci byl tak ninny. Bud' se syYm lidem, Ha.vlidku, -po vgechny doby a zvla gte dnes v znovuosvobozenem teskoslovensku!

Buditelske i mravni site. Kollarovy basne polfilehato vgecko Ceske vzdelanstvo. V basnictvi eeskem za doby obrozenske neozvala se pied Koilarerri takova. hloubka myglenek, takoN/A unagejlci vtelost citu a pkesvedeivost, plynouai z niamennYch slov basnikovYch, jak v "Slavy Deeti," ktera, je a zfistane vidy nejkrasnej gim ohlasem nad geni a snah doby pied rokern 1848.

Nage navgtevy. V Atery min. tSidne dojeli do West bratri Karel Holasek, Vaclav KuCera a J. Diabaj. Ptijeli si pro sberade baviny, o nee je u nich nouze ad dobra. 0roda baviny je tam letos zajigtena a vytaduje sklizeni. Bratr Holasek opattil si pikovaCe ye Waco a vydal se k domovu ve stredu, bti. Kudera a Dlabaj musili Cekat na zarrluvene sberade at do soboty a odejeli k pobteli Texasu v nedeli skoro rano. Bratr Vaelav Kudera, sokolskY pracovnik a posledne prospivalci obchodnik v Corpus Christi, vyprodal svaj obchod a nyni s manteikou uZivaji zaslouZenYch delgich prazdnin a on do West neptijel pro sbera ge jinn yypestovane baviny, nSTbr2 na svem dobre zachovalem autu dovezl br. Dlabaju, jemuZ tim prokazal vitanou slutbu. Nav gteva nas pohiednici na Hotel Las Lomas v Jul:lotion. Texas — postal nam na g ptedseda bratr C. H. Chernosk;c7 se slovy: "Toto bajedne misto je jako stvorene k nekolika dennimu zotaveni." Za vzpominku bratru pkedsedovi dekuj erne.

Pr? .:::"S-7,1vensku. V amerio,..em tl.s1 v posIedni dabs. pomluvy Ceekosloverisk. ‘ a a docela zbytedna starost o jeji nemecke obyvatele. Potad jsou oveem pohranienl kraje t!sl. republiky oznadovany za "Sudete:oland" a vSalijaci nemeeti emigranti nyni, rely Ceskoslovensky je osvobozeno, budou tanine‘jel Nemci vydani novemu utiska; a 2-e sret by se jich mel ujmout. etenari se u C7.311 v dennim styku setkavat s nazory, bud' nemeckYmi emigranty nebo dobromysInYnn "fanatiky spravedinosti," lehkoverne pf-ejim.ajicirni VAechny Iti nemecke p ropagandy a Prato podavame jim fakta, jet motno dolotit listinnYmi dUkazy, ktere se daji opattiti v ka2de vaSi Public Library. Zde mate na ptiklad vYfiatek z knilly "Edward Ben&S in His Own Words," kcle na strance 60. eteme toto: "Po prvni svelove valve odmitlo 70 at 80 procent naSich obI,anal nernecke narodnosti east na demoloraticite revoluci. Misto ni se stali ptivrtenci pangarmarske protirevoluce a nacismu. Buda nutne vyeistit republiku od i kdyby jich bylo rancho tisic — bylo by vsak nevdeene odmitneut ty Nemce, kteti byli vtdycky s Jan Masaryk tekl v San Francisku: "Po dvacet let jsme jednali s nemeckou men g inou s necbyccjnou spravedlnosti a odplatila nam typiekYm hunsk3-Tra zpilsobem . . . .

Jsou ,nevi nimi sluL15. Ti v5ak, kteti nalezli svilj duchovni domov v Hitlerove zloeinne a sproste Valhalla, musi do ni nyni odejit." Ti, kteti dokai.;:i, 2e jsou demokraty a kteti se podle toho chovali, budou mcci zUstat — ti v gak, kteH zradiii zerai a tonaili po Nemecku, dostanou ptiletitost se tam odstehovat. Csl, vlada byla vybudovana, na demokratickYch... zasadach.

Skladala se ze zdstupcit stran, Mere ptijaly spoleeny program a t-v-ptily vetSinu ye snemovne. Ponevacit viddla tradice jednomyslnych rozhodnuti, mushy 1:5-Yt vSecky zakony a vladni vynosy; jako i rozpoelet, ptijatY v pinem zneni veemi aleny vlddy. Od roku 1926 byli zastoupeni y e viade Nemci. acskoolovensko melo 15 miIlona obyvatel a 17 e.q.ana vlady, bylo v nem 3,200,000 Neraca a ti ye vlade tti ktesla.

Katdy z t5ehto tai nertreckYch ministra mel vtdycky matnost vetovat jakekoli vladni Ci zakonodarne rozhodnutl. Z celkoveho poetu obyvatelstva, bylo 22:3 procenta Nemcii; ye volbach se jim dostalo 22.5 proc. vsech odevzdanYch hlasa, cot znairiena, e nebyl nikdy vykonavan tick na nikaho, aby nevolil nemecky. Ve snemovne poslanecke mandaty nemeckYch el na zomunisticke strany 72 ze 300 mandatC)..• v obe,cnYch 'Skolach 22.2 proc. vtcch v republics, avAak uditehl (23.5 proc.), 123.4. proc.) a 'Skoly (24.1 proc.) meli tedy procenta, net ktere odpovidalo jejich ponarri ,L-nti poetu. Ze vsech deskYch takit na stl'edieich S'It-olach bylo 23.8 proc. nemecke. ndrod yiosti; Nemci meli 25.4 proc. vsech stirTdoSkeisch uteitelil, 25 proc. vsech ttid a 23.6 proc. veeelei Skolnick budov. Meli 25 proc. universit v re,ptiblice, 40 proc. technik, 25 proc. hudebialch :eked, 27.3. proc. obchodnich a odbornSrch ekol, 30.8 proc. prtimyslovYch 'Skol a 27.2 proc. reech oh 'Skolek a lo' ettoven.

Nejlepe politika dobre vile z nasleduliciho S;71', : v roce 1914 za Rakouska bylo na nerrisci::6 univcrsite v Praze 86 profesorft. V race 1933 jich tam bylo 113, v roce 1914 tam bylo 73 decant-a a asistenta, o 24 leta pozdCji 107. Lze pos7:ytnout lepeiho diikazu esl. spravedlire 7.-io jet:7.112ml s‘emeekou mennnou?

Nemecke :',eslroslovensku lepei chor-ne rno2 piesti -..e.si"; Nemeclai. Prtimerne bylo v jedne tflide 42,3 deti, v Ceske tfide 41.1 Ceti a v v 6eskosloven§ku jen 38.5 eti. V Pr1.7.',74;1 jeden ueitel prilnc6.rne 45 aeskoF:lovensku 41 deskYch takil 2 jen ekola,ch. DaltI d-akaz coskytryk v Nesnecku samem bylo v rose 19,87, nrurriIrne 22.7 ueitelt na jednoho . .r7:7:01Ach 20.2 a na nenceck-3'Tch sI.. z v Ceskoslovensku 18.5. V st?edni ekola na 7433 7.osioven.sku pro nencif.icke no 4900 obyvatel. Takove jsbn nosti o zachazeni s nemeckou ,..ieskoslovensku a ti-eloa-

2e esl• viada nikdy nechtela vystehovat vkchny Nemce, nYbrt Jon zradnou -v retSinu, piece bude trvat na svem pravu, uchranit republiku od budouciho nebezpedi. Zradni Nernei musi z Ceskoslovenska yen a take piljdou.

Z Ceskoslovenska. Naei krajane, kteti se pHpravuji na poslani pellet do Ceskoslovenska budou poteeeni zpravou, doelou tyto dny. Pratska uverni banka v New Yorku oznamila, te obdrtela od Narodni banky Csl. v Praze telegram, te kurs americkeho dolaru byl v Praze rozhodnutim banky stanoven na 29.57 korun za dolar. — Staromestsky orloj, poekozenST nacisty pti boji deskS7ch vlastencii zadatkem t. kvetna, se opravuje v dilnach Hainzlova hodinakstvi v Praze VII. PM odbornem zjieteni se ukazalo, te na orloji byl poekozen astronomick377 diselnik, stfieka, diselniky dolejeich radnidnich hodin a vnittni zabradli; opine byl den zvonek orloje, jeho vnittni mechanismus, soeky lakomce a marnivce, kohoutek s mechanismem, figury 12 apoetolii, ptevody od stroje be apoetolUm a chronomer dobnich radnidnich hodin. Naproti tomu stroj orloje zustal celkem neporueen, jen nektere soudastky jsou poekozeny zdeformovanim,pilsobenim vody a ohnern.

Soneastky orloje budou v shora uvedenem zavode opraveny, aby staromestskSr orloj v puvodni sire podobe opet zdobil obnovenou radnici. — Svaz Ceske inladete zahajil svou kulturni dinnost koncertem ye Smetanove sini Obecniho domu; hraly se Dvotakovy Slovanske tance. — Hlasatele Cs. rozhlasu v Praze, kteti se sami dali k disposici vyeettujicimu v3iboru revolueni rady, vratili se opet k mikrofonu. Revoludni nd rodni rada vydala jim vysvedeeni o naproste narodni spolehlivosti. — Institute zavodnich rad byla ztizena ve vsech statnich iftadech, v ministerstvech, na zemskYch efadech, v nemocnicich a proste v gude. Zavodni rady se voli na nef6ir gich dernokratickSrch zakladech a jejich hlavnim Ukolem je vydisteni vetejne spravy od Utednicke zdlouhavosti, vytizovani veci zbytednSim psanim, poradami, zkratka odstraneni t. zv. Utedniho eirnla. Mezi dopravnimi zamestnanci v Praze je asi 300 studentek, ktere byly Nemci odvolany ze ekol a prideleny dopravni sluthe. Pokraduji obetave v praci, at nastoupi novS7 personal, pak budou pokradovat ye studiu. — Ceskoslovensky CervenY kfit obnovil svou einnost na pude osvobozene republiky. Spravni vybor byl poveten podle stanov tizenim jeho dinnostii Cs. Cervenemu Kfit. byl v roce 1940 zabaven veechen majetek, sklady a zasoby. CCK tada, sve dtivejei pracovniky a veechny lidi, aby mu pomohli v jeho praci. — Ministerstvo narodni obrany oznamuje 13Srva1S7m obyvatelUm obci, ktere byly zabrany a vyvlastneny Nemci za jejich okupace deskS7ch zemi k rozgteni nebo novemu ztizeni vojenskych sttelnic a trYcvikovYch taboru,to hodla pro sve potteby podrtet vojenske sttelnice a vSicvikove tabory v geobecne jen v tom rozsahu, v jakem byly roku 1938 poutivany tehdejei Cs. vojenskou spravou. — Filosoficka fakulta zahajila opet einnost a posluchadi, kteti maji obsolutorium, mohou ptedkladat disertadni prace. K dosateni filosofickeho doktoratu. Vysoka kola obchodni v Praze zahajila opet svou einnost letnim semestrem v sobotu 2. dervna. Hlavni sprava osvety a vS7chovy pill ministerstvu narodni obrany tvoiI armadni umeleck3'r soubor, sIdadajici se ze symfonickeho orchestru, peveckeho sboru a dramaticke skupiny. — Bat'ovy tovarny ve Zlind byly znarodneny a vlada jmenovala novou spravu zavodu, ktera se sklada, z dra. Ivana Holeho, dra Ticheho a Kionky. — ShrOrnatd 8 ni zamestnancu automobilove tovarny Tatra se usneslo venovat prvni dva automobily vyrobene v tovarne po osvobozeni marealu Stalinovi a presidentti Benaovi. Kre,sn osmiralcoq vuz venovanY Stalinovi bude doproven do Moskvy na velkem vojenskem letadle a bude doprovazen delegaci, ktera, byla v zdvodC zvolena, a ktera vuz maralu Stalinovi odevzda. Zavody Tatra brzy budou vyrabet znaene mnotstvi prvottidnich voza. — Jedna z hlavnich tfid v Chelya byla pojmenovana tH-

dou presidenta Franklina D. Roosevelta. — knFzeti Kinskerau, byl predan sedlakum a velkostatek knitete Schwarzenberga — Illuboka dan pod spra y vyborem.-ce,jmnovahZemskYnarodlm Itedakci doglo. V techto dnech vy gla nove knitka redaktora Josefa Martinka. Je to sbirka verso, kterou ruene vysazel, obrazky nakreslil, vytiskl a syYm nakladem vydal Franti gek BSreg, Oxford, Michigan. Knitek deskYch vereft nevychazi v Americe mnoho. Za prvniho i druhello odboje vyelo jich jen nekolik, temet vSThradne byly to veak prate z per deskYch ernigrante, jen doeasne se v Americe zdrutujicich, nebo ptetisky praci vydanYch v Evrope. ni Ceske verse z pera desk3ich Ameridant jsou veak uddlosti jiste velmi fidkou. Ut po 'OW strance je tedy Martinkova knitka zajimatrhn zjevem. Autor sebral do teto sbirky vergovane politicks poznamky k uddlostem svetove valky, hlavne z roku 1943, jet otiskoval poreznu V "Americkych Delnickych Listech" v Clevela,ndu, v "Duchu Casu" v Chicagu, v "New YorskSrch Listech" v New Yorku a v "Besidkach SokolskYch" v New Yorku. Tyto ver ge psany byly pro americke Cechy a to zamerne lehkou, pfistupnou formou. Autor, znamY pracovnik v prvnim i druhem odboji, vypOtadava se v nich nejen se zjevnYmi nacisty a fa gisty, ale i s tem!, kdot kali vodu, aby v ni lovili a mohli obnoviti stark fad: v Americe jsou to "ekonomidti royalists," potirajici Roosevelte.v "New Deal," v Evrope monarchists, vytrvale po gilhavajici po obnove ztracenYch trenti. Knitkale velmi peltne a ykusne vypravena a ilustrovana Frantiekern Bare gem, z jehot rukou vygla jit rada zdafilYch tiske odbojovYch. Cena je 35 cente a lze ji objednati u autora, jehot adresa jest Josef Martinek, 2515 South Millard Avenue, Chicago, 23, Illinois.

V Statek Vrchovina,

Ves Leskovice u Facova take obeti nacistu.

Podle nedavneho vysilani pratskeho rozhlasu objeveny byly v Oechach nove Lidice a to yes Leskovice, jejit osud byl Nemci zatajen. Vesnice tato, jet je u Nove Cerekve, pato, CItkov, okres Pacov, hejt. Pelhfimov, byla nacisty Cena a velke, Cast jejiho obvatelstva vyvratdena. Mela asi 30 dome. a 250 obyvatelt. Narodni vS7bor v Pacove to,dal prostfednictvim pratskeho rozhlasu o pomoc na novou vYstavbu Leskovie. Byla to starobyla osada, ktera se pfipomina jit v r. 1397 jako majetek pratskYch arciptinaletejici k panstvi v Cervene Dne 24. Cervna 1945 uctena byla pamatka mudednikil v osade Letaky, ktera stala se druhSuni Lidicemi. Pted tfemi roky vtrhli naciste do vesnice, majici asi devet donna, n'ekolik p11 a m1S7n, povratdili 16 mute. a 17 ten, mezi min byly dye 14 lets divky, a odvezli 16 ditek do neznameho mista. Ditky dosud jsou nezvestny.

Za dilvod sveho bestialniho &nu Nemci te y e vesnici byla tajna, vysiladka a te podzem ni bojovnici dostavali mouku z tamniho mlSrna.

Take Letaky budou znovh zbudovany jako vzorne, osada s pamatnikem mudednika. Take po Letacich nezbylo nic net kamenitY pozemek, zarostlY plevelem.

V Pfevzeti plzefisk.e rozhlasove _stance CeskoslevenskSr m rozhlasem.

New York. (CTK.) — Pratsky rozhlas dne 30.

Cervna hlasil: "V plze.f2ske radnici se konala minulY patek konference o nove plzeri gke vysiledce. Pfitomni byli za ministerstvo informaci, vedouci rozhlasoveho odboru Ivan Olbracht, dale odbornici Ceskoslovenskeho rozhlasu, stupci narodniho vyhoru a plzenskYch radioveho premyslu. Schazi pfedsedal sky starosta Josef Ulrich a bylo diskutovano 0 ideovYch a technickYch ukolech nove stance, pfi Cemt rozhodnuto, to v Plzni bude postavena stela vysilaci stanice. Dne 1. dervence pfevezme Ceskoslovensky rozhlas plzetiskou vysiladku a vybuduje novou stanici behem 6 medal. Vysilaci studia a tfadovny plzenske vysilaci stanice budou umisteny v easti ettedni ekoly ske, ktera bude k tomu udelu zvla gte uprave,. na."

”111,•11., 1111 1:110 Hs,.

OFFICIAL ORGAN-OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

,o

fn. of,

110•11i , 10 .

••• .•

Iltaliinegnminiurnlam

nor,

VESTNI

o 1111.11” HO

Czech National Theatre The Chapel Above The Vltava A. J. Patzakova velists, composers, and actors, and took the form of a great Shakespeare festival. The artists, headed by Smetana, organized a pageant to commemorate the 300th anniversary of Shakespeare's death. Two hundred actors, representing the different characters of Shakespeare's plays, took part in it, and Smetana composed his great Shakespearean March.

Shakespeare symbolized the conscious aim of freedom from German influence and alignment with the greatest trends in human art.

This Shakespeare festival in 1864 was only the first manifestation of a new and remarkable stirring in all spheres of Czech spiritual and social life. It was as if suddenly everything had to be done. What the nation had hitherto lacked, what it had been looking for since the eventful year of 1848, was now, with the promise of a new constitution, built up with surprising rapidity and unheard-of enthusiasm.

There were great handicaps; the work was not done easily. These efforts did not, of course, receive any supoprt from the Austrian monarchy. We were obliged to achieve everything from our own resources, in money and energy.

Nearly all the institutions remained in German hands, and the Czechs had to build up not only their new National Theatre, but in fact everything: Schools, beginning from the primary schools, museums, scientific institutions of all kinds. For this there were no adequate funds, because of that time capital, too, was practically all in German hands.

From 1848 and then again from 1860 until 1881, when the National Theatre was at last erected and opened to the nation, collections, penny by penny, were made from poor and rich — while Smetana at the same time worked on his operas — which became the foundation stones of our future.

In free, full swing, through the whole range of spirutual life Smetana revealed new sources of poetic inspiration, bringing art into touch with the people. He took part in these great patriotic demonstrations, and he was inspired by a keen sense of his duty to his own country.

Inspired by the robust, physical health and mental balance of his people, with a profound insight into its soul, he embodied in his historic tableaux and dramas the real life of his people, the new, free life. He was at the head of the artists, organizing Czech musical institutions, choral societies, Czech orchestras, and Czech chamber music, which, like the penny of the collections, summoned from everywhere energy, talents and professional skill for the great task.

Smetana's first great success was the Bartered Bride, a glorification of Czech country life.

He next created a Czech hero of resistance in Dalibor, a hero in the people's eyes, because Dalibor, like the Czech nation, was struggling against superior forces. Dalibor therefore became the model of the Czech fighter. And when Smetana created Libussa, his greatest dramatic work, he dedicated it to the nation. It was twelve years before Libussa was first performed, before the long-desired moment of the opening of the National Theatre arrived. Libussa in the mythical Czech princess who prophecies a glorious future for the nation when it has emerged from all its misery and terror.

This was the time of the greatest expansion of the Czech national effort — a period of solemn declarations and manifestations for the

11••

o• .

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday,

immommmommmunummnitmmmummanzsammmmataxam=ununinaurcammarmullm

The Czech National Theatre is the greatest of our achievement and the sublime expression of the deep love and devotion of the Czech people. Here, in England, where organization of the theatre and dramatic art itself and the attitude of the public to the theatre are so profoundly different from ours, it is not easy to explain the historic and social importance of the Czech National theatre. The theatre is the outcome of the hard political struggle of the small nation, strangled by foreign dominion and fighting for freedom and existence. Only a nation which was not allowed to live independently in other spheres could appreciate the value of art and could concentrate so fully and for several generations on the great task of developing and rising to be, at least, spiritually, and equal member among the cultural nations, as in the time of its freedom in the old Kingdom of Bohemia.

The idea of the National Theatre originated in the beginning of the last century, in a time of the strictest absolutism, when the dead and gloomy existence in our countries was influenced by the revolutionary ideas of France.

Our people, stirred by the new democratic ideas, refused to accept the German opinion that our countries, with their ancient culture, were part of the German sphere, that our language was the unpolished language of uneducated people, incapable of science and art, that the Czech people were not able to be masters in their own house, and were therefore doomed to obey the German masters and to submit to the superior German race.

The Czechs had to struggle for the right to use their language, which the Austrians were denying them. Our nation led the political struggle against the feudal regime of the old Austrian monarchy, and struggled against Germanization.

This is why the struggle for Czech culture, for free and independent development in science and art, became the first and most important stage of our fight for freedom. The Czech people, who at that time consisted of small peasants, workers, shopkeepers and c/erks, dominated by foreign or Germanized bureaucracy with its eyes turned to Vienna, concentrated on building up a cultural centre of definite Czech character. All the creative energies, until now dispersed all over Europe and richly contributing to foreign, especially German, culture, were to be concentrated on the new task of creating an independent and specifically Czech spiritual and social life.

This was the atmosphere in which the idea of our National Theatre was born, and such was its emotional purpose. The people themselves were no longer content to take their art and culture passively. Though still under the foreign yoke, they would no longer let themselves be crippled mentally. They would no longer be satisfied by small and local art-forms, but aspired to universality. They were always aware of being few in number and limited in their resources, in comparison with mightier and richer nations. Though small, the Czechs never dreamt of increasing their territory at the expense of their neighbors, of raising claims to soil which was not their own. Our people were aware that what makes a nation great and immortal is not its material power, but its contribution to the universal spirit of mankind.

The old Hussite ideal of spiritual values as the lasting links between the nations can be found on a new scale in the modern expression of enthusiasm and devotion to the idea of the National Theatre. Devotion to the high ideal was shared by rich and poor, and created a determined and persevering community.

The great movement for the National Theatre was started in 1864 by all artists, poets, no-

ll•

IMIBMIUDII031

rights of the nation, when men travelled from afar to the mountains in order to proclaim their spirit of determination in prominent parts of the country, and when the feeling towards the other Slavonic nations was very strong.• The laying of the foundations of the National Theatre was an historic event. It was a great day, on which all the Czechs and Slovaks, from the remotest places, made a pilgrimage to Prague, bringing with them the stones from the sacred historical mountains and districts as symbols of the united forces. PalackY, the great historian and political leader of the nation, laid the stone, surrounded by all the prominent scientists and artists of the people.

Among the Slav guests was the great Polish poet Difickiwicz. These Slavonic guests, too,_ recognized the laying of the foundation stone as a symbol of the new Czech independent life, of the rebirth of the nation.

Smetana felt all this very strongly. His soul was deeply moved by the grandeur of this excitement of the people, and was touched and uplifted by it into a state of religious feeling.

This mood gave birth to Libussa, the style of which is unique in musical literature. This opera does not belong to any of the well-known categories of dramatic work. It is not an opera at all in the general sense of the word, nor a musical drama, nor a tragedy, nor a historical play. It is a picture of glory, as Smetana called it, a musical tribute to, an artistic expression of, the glorious day of freedom for the Czech people — in whose future he so firmly believed.

By his own wish it was always performed only on special occasions. And when the future of the independent • Czechoslovak State arrived, this work alone could welcome the great liberator Masaryk.

The collaboration of the New Theatre had brought together our best artists, musicians and poets, architects and painters, actors and singers. Hence the name "New Theatre generation" was applied to them. All these artists were already living in the future world of political, cultural and artistic freedom, they were looking ahead, and this is why they were able to create work of these monumental dimensions.

A few weeks after the opening, the New Theatre was burnt. On June 11, 1881, it was opened, and two months later, August 12th, it was destroyed by fire. The Czech people gathered around the ruined building, hastily collected money for its reconstruction, and in two years the National Theatre — the triumph of the people's will — was re-opened in the same splendor — to serve as the peak of ambition for coming artistic generations — as a centre for national festivals and as a refuge for consolation in days of trial.

The National Theatre, born of the desire of all, retained its democratic character. It has always been regarded with pride, as something which the people have not only achieved, but must continue to deserve. It never became a place for ostentation and luxury, but remained a place of reverence. The people themselves cal i Pel it The Chapel above the Vltava, which probably best expresses their attitude. It has always been maintained only by Czech funds, by subscriptions before our independence, and

by State subsidy later.

In this atmosphere and with such popular support there was no room for business speculations. If economy had to be considered, discrimination and artistic principles remained paramount. An actor, singer, or conductor regarded membership of the National Theatre as the greatest and highest artistic honor, and one which could not be increased by any outside fame. In fact those artists who accepted

CZECH NATIONAL 'THEATRE THE CHAPEL 1BOVE THE VLTAVA Wantinucci trot t Itat, o 10) engagements with great theatres of other nations have always been considered to have forsaken their own people and betrayed their highest task. It was the same with the composers. This was due to Smetana, who sacrificed all his life and work to the National Theatre, and who exemplified the principle that the most valuable artist is the one — who knows how to create at home.

A theatre, which is not run for profit, which has its steady, well-balanced ensemble of soloists and actors, a standing orchestra of the best available musicians, as well as a regular choir, economizes a great deal of work in studying, gets a performance of the best quality even in the smallest and most insignificant roles, achieves harmony in all the details of structure, and last, not least, can systematically develop a programme policy, planned not only for the immediate future, but for many years ahead, where the new programme evolves from the standard achieved in the preceding year and gives plenty of chance for the creation of a special style with the minimum loss of time and energy. By this policy the conductor and producers can constantly improve, not only the attitude of the artists to the work performed, but also that of the public. Such a work has far fewer technical difficulties and reaches a very characteristic style. The more so as the artists, from the protagonists down to the most humble actor, can devote their whole time and energy to their task. Well paid, secured by pension for their old age, enjoying their six weeks' paid holiday for rest, and held in high respect and esteemed by society, they form a graded team of very high artistic quality. They need much more concentration and time for study than English actors, as in our National Theatre one play does not run for several months, but there is a different play every night; usually one play will be repeated after a week or a fortnight, and the whole repertoire will change every three months or so, so that the artists have much broader scope for creation, and can escape from spiritual fatigue and routine. On the other hand, this system affords the public much more opportunity to attend the theatre regularly. The system of subscribers for a whole season brings a fixed audience, and usually two-thirds of every audience is composed of subcribers. The programme policy can be built in reliance on a regular audience, which develops a close and familiar contact with the theatre, while the actors know their audience and can concentrate better on the play. The programme runs all the year, night by night, enjoyed most at week-ends, especially on Sunday afternoons and nights, when small trades-people, whose energies are too exhausted on weekdays to allow them to enjoy the play, come to the theatre. In summer, usually at the end of July, the National Theatre is closed and the whole ensemble takes a rest, to start a new season with new energies and refreshed enthusiasm.

The programme is fixed on general lines several weeks before the new season opens; that is to say, the selection of classical plays is made for the whole year. The classical repertoire includes standard Czech, English, French, Russian, Norwegian works, well-tried friends, always freshly produced. This classical programme is completed by new works, which face public judgment for the first time. In this way, the repertoire of the National Theatre is always up to date with the new plays of Europe and America, and this gives Czech dramatists a universal criterion for measuring their own work. This was how the close connection with the art of other nations was established, and Czech theatrical art was saved from provincial self - gatisf action.

The National Theatre has always been faithful to its original conception of national art; this is not a sign of selfish and intolerant complacency, but of a nationalism striving to be on

the same level as the highest foreign art. German music and drama were never excluded from the standard repertoire; on the contrary, work with universal ideas, like that of Mozart, Beethoven, Weber, and Wagner's Meistersinger were the subject of continual study. A special interest was the creation of strong links with other Slavonic nations, with the work of Yugoslays, Russians and Ukrainians and Poles. The classic realism of the Moscow Theatre was a crucial factor in the evolution of Czech production. The Moscow artists were Prague's guests before the last war and after the war.

Their presentation of Gogol's and Tchehgu's plays revealed to our artists the meaning of a production derived from deep and thorough study of national types and surroundings, permeating every detail. It interested our outstanding painters in scene-painting, and they created special scenery and costumes for each play, the work of Smetana especially underwent a revolution of production, each setting created out of the substance of the particular opera. We were also endeavoring to build up mutual understanding and links with the Polish artists and Polish National Theatre by producing classic Polish operas, and new works by the greatest living Polish composer, Szymanowski.

This extensive work could not have been achieved without the strongest public support.

Our people never became apathetic to the work of the National Theatre, but were important and active partners. They always tried to understand even the most advanced works, and to be able to follow the newest trends, and they were not frightened by what seemed strange and unintelligible to them at the first programme. The strange thing was that the most advanced modern works had a wide public in Prague, while in other countries they were often rejected. This fact gave Prague a good name among dramatists and artists of all nationalities. The other day when I met a Scottish critic who had spent several months in Prague, and asked him what struck him most in the National Theatre, he answered, "its democratic character in appearance and spirit — the peasant woman obviously from a remote part of the country listening with the deepest concentration to complicated operas which probably only a professional musician would enjoy in other countries."

Not only in Prague, but in the whole countryside, the people never gave up their proud consciousnes that the National Theatre was built by the efforts of townspeople and country folk alike. The pilgrimage of the people from all parts of the country manifested first when the foundation stone was laid in 1868, became a tradition. In the month of May, traditionally devoted to Smetana festivals, when the whole cycle of his works was performed, and early in June, the best time for a farmer, you could see large groups of country people pouring into the National Theatre or whole classes of school children, led by their teacher, entering with child-like reverence, the Chapel above the Vltava. The theatre opened its doors to the organizations of workers even as early as 1892, when, after labor meetings, they were eager to crown the day by a solemn visit to the National Theatre.

And this was and always has been the mission of the National Theatre. It is a parliament of the whole people, the platform for great celebrations, the expression par excellence of the people's devotion to art and to the spiritual values of mankind. It never provided exclusive and expensive entertainments, but the essential spiritual food which the masses demanded.

It is a part of the life of the citizens, natural and indispensable as the newspaper or a book.

There were hardly any dramatists of worldwide reputation whose plays were not staged in the National Theatre. Not only Shakespeare and Racine, but Aristophanes and Sophocles were played; the National Theatre stage inherited the culture of the whole world, and presented this culture in all its purity and depth.

What is the special feature of the National Theatre? Czech people. who had suffered even more than the Polish people, and not for decades but for centuries, were hardened by their sufferings and overcame them not by plaintive lamentations, but by a heightened humor. To the Czech people nothing is more foreign than pessimism. Even in their greatest distress they did not lose 'confidence in and understanding for beauty. With this special optimism the Czech individual always overcomes life's troubles. That is perhaps why the Czech people — so sorely tried throughout their history and several times on the verge of annihilation have learned to look at life brightly. To be sure it was often their only protection, for if they could not escape suffering they found some consolation in the thought that "nothing in the world was ever so bad that it could not be worse." This optimistic Czech philosophy created in Czech life a particularly warm and hearty humor. Czech gaiety and the realistic Czech view of life are best expressed in the Bartered Bride. Although it does not contain anything directly patriotic, yet the Bartered Bride brought joy and confidence and stimulated energy for resistance at the times when everything seemed at its worst. This warm, honest, genial humor is accepted today by the world as a precious gift and a most valuable element, not only in art, but in the life life of mankind.

V Lodge Svaz eechoslovanfi, No. 92.

Fort Worth, Texas.

Dear Sisters: We spent an enjoyable evening at the home of Mrs. J. R. Bartek last month and formed a club with sixteen sisters from our lodge who were present, and also elected the following officers: President, Mrs. Lillie McMillan; Secretary, Mrs. Anna Juran; treasurer, Mrs. Flora K°e ThLe next meeting will be a Bunco party at the Bohemian Club at 1:30 P. M. next Thursday, July 26th. We shall be glad to have all sisters of Lodge No. 92, who are interested in joining our club. Come out next Thursday at which meeting we shall also discuss the purpose of our club.

If any of you desire any more information regarding the next meeting or a ride to the Bohemian Club, kindly contact any of the above officers and they shall gladly furnish you with same Fraternally yours, Mrs. Anna Juran.

Houston, Texas.

Hello Vestnik Readers, This is my first letter to the Vestnik. I have been reading the Vestnik ever since the English section has been printed. My father belongs to the S.P.J.S.T. lodge.

I am a girl 13 years old. I am in the 8th grade. I go to George Washington Junior High School and like it fine.

I have two brothers, my oldest brother Adolph volunteered a year ago in the air corps, but stayed in school and graduated, and then left. He is at Sheppard Field now. My other brother, Johnny is 15 years old.

My mother and father both work in the war plant, and I am my mother's house keeper.

I like all sports and I have no special hobby.

My cousin, Aileen is in Houston, and in the meantime is working.

Well, I guess I will close so the other writers will have room.

A reader, Dorothy Sebesta.

V "Sculpture is very easy, isn't it?" asked the sweet young lady.

"Very, very easy," answered the sculptor, "and very, very simple. You just take .a block of marble and a chisel and knock off all the marble you don't want."

V ASSURANCE ENOUGH Passenger: "You'll bring me back safe, won't you?"

Pilot: "I've never left anyone up there yet."

Progressive Czech Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26th Street, Chicago 23, Ill. XIII. PUNCTUATION The punctuation marks are the same in Czech as in English.

Examples: 1. . teeka 2. , ea,rka 3. ; stfednik 4. : dvoj teeka 5. — pomleka 6. ? otaznik 7. ! vykfienik 8. " " uvozovaci znamenka 9. 0 zavorky 10. - rozdelovaci znamenko Exceptions: In Czech, dependent clauses are always separated from principal clauses by commas: Myslim, ze piljde zitra (I think he will come tomorrow).

XIV. DOUBLE CONSONANTS Double letters are considered as single characters. (Ch is also a single letter in Czech) : Examples: mekky (soft) oddeleni (division) Anna (Ann) rozzloben (angry) ssavec (mammal) vyNi (higher) tali (narrower) leccos (something) babieein (grandmother's) etyfrueni (fourhanded) nejjemnej g (finest) XV. ALPHABET The letters of the Czech alphabet are, in general, the same as those in the English alphabet. The letters q, x, and w occur only in foreign words.

The table below shows the regular names and the pronunciation of the Czech alphabet: Letters

Pronunciatior.

Names in English Czech Examples Anna, Ann a short a a in artistic a long a a in art marn, I have bota,.shoe be b b in beans co, what • ce is in boots 66 eas, time ch in cheer dar, gift d de d in dear d'a,bel, devil -d' d'e d in duty e short e e in nest pes, dog -6 long é e in there leto, summer je ye in yes pena, foam f f in foam fik, fig of g ge g in gum guma, rubber ha husa, goose h h in house chyba, error ch cha ch in loch short i i in it pivo, beer i i long 1 i in police vino, wine y in yes ja, I ie k ka k in cafe kava, coffee 1 in land 1 el ldska, love m em m in meat maso, meat n en n in nose nos, nose A en n in canyon dab., tax o short o o in obey oko, eye 6 long 6 o in door moda, fashion p pe p in lip papir, paper r in red ✓ er ryba, fish et similar to rsh ieka, river, s es s in salt sill, salt s es g' est, six sh in shoe t t in tea t6 tam, there t' in tune t' t'e sit', net u short u u in full ruka, hand A long it lista, mouth u in rule A long ft u in rule still, table v in veal ✓ ve voda, water y short y i in it byl, he was i in police IVIt, bull S7 long Sr z z in zero zet zase, again get z in seizure iivot, life

TIOLLAR prosen,i, were are 33 states with some form c inoorne tax, but only nine obtained more than 20 per cent of their total tax revenue from it in 1944.

Of the $40.6 billion in taxes collected by the Federal Government in 1944, fifteen billions (or 37 per cent) was drawn from the income of business. Individuals paid from their personal incomes another eighteen and a quarter billion dollars (or 45 per cent of the total).

The United States Government can collect more than three-quarters of its taxes from business and individuals only when 50-55 million people are working and industry is going full tilt. During the past fiscal year, business and individuals paid about 83% of the federal tax burden of $40.6 billion. But, should the end of the war bring the end of high employment, then the government has the following roads to follow: to increase other taxes; to levy new taxes; to borrow additional money; to cut expenses.

The national income for the depression year ending December 31, 1930, amounted to $68.9 billion. For the year ending December 31, it more than doubled and reached the sum of $160.7 billion.

As a taxpayer, you helped pay the salaries of three million federal employees last year, exclusive of all men and women in the armed services. There was one federal employee for every 15 workers in all other fields!

During the past five years there has been no increase in the number of employees working for all state, county, city, town and village governments but the number of civilian employees on the federal payroll has more than tripled, rising from 911,000 in March 1939 to 3,257,000 in March 1944. As of the same date there were more people working for the federal government than were working for all the 48 states and the thousands of cities, towns, villages and counties.

Among those favoring the Byrd-Butler Bill (to make virtually all the agencies of government res ponsible to Congress as to policy, budgets and practices) are the General Accounting Office, the Bureau of the Budget, and the Treasury Department. The taxpayer will probably keep a receptive ear cocked for announcements from other agencies indicating that they, too, favor the bill.

In 1913 our public federal debt was $1,225,145,568. That represented an average of $11,96 per capita. By 1919, World War I has skyrocketed the debt to $25,482,034,419, or an average of $240.09 for every American.

When the present war ends, the public debt will be more than $300 billion even if we continue to pay taxes at present rates. This will bring the per capita figures to about $2,200!

The federal government gets most of the liquor and tobacco tax revenues but the states which also levy these taxes benefitted to the tune of $476 million in 1943 and $479 million in 1944.

Since its beginning in 1941, the Joint Congressional Economy Committee, headed by Sen. Harry F. Byrd of Virginia, has spent $46,000. Resultant savings to the Federal government — $3 billion worth! Since this translates into an expenditure of less than $20 by the Committee for each million dollars it has saved the government, it is something of a bargain for taxpayers.

Twenty-nine cities, towns and counties adopted the council-manager plan in 1944, and one city voted to abandon the plan, reports the International City Managers' Association. At the end of 1944 the official list of councilmanager communities stood at 621.

A bill has been passed by the North Carolina legislature creating a sinking fund for the retirement of the state's general fund bonds.

The passage of the bill obviates the raising of $75,275,853 in additional taxes to meet debt service payments during the next 26 years.

The public debt was !. `335 billion on March 15, says senator Byrd of Virgina, or $1680 for every man, woman and child in the country.

Since there are about 50 million taxpayers in the country, the debt load of each would be S 1600 if the total were divided equally among them. And this, remarks the senator, is taxation!

V Houston, Texas.

Dear Readers, Here I am again, this is my third time that I have written to the Vestnik.

I have not seen my friends letters here in the Vestnik, at least those from Houston, I am speaking of Helen Fusig; Marie Bro2 and others.

It's been very hot these days and the weather just makes me feel lazy all the time.

The Lodge Pokrok No. 88. had a wonderful dinner on Thursday, July 12, 1945. The people had dinner and then played cards.

If anyone would wish to correspond with me I'll be very glad to answer.

• I never have hardly nothing to say. So I guess that will be all till next time.

A reader, Evelyn Elzner, 610 East 20th St., Houston 8, Texas.

V New Ulm, Texas.

Dear Readers, Well here I am again after being absent for some time. How is everybody these nice and warm sunny summer days? Busy, I suppose. I haven't been doing much lately. We are thru with making fodder and still have some more hay to make, but the weather isn't so very promising, so it just has to wait. It won't be long anymore and it's going to be time to pick cotton again.

My uncle, Pvt. Anton Pa ylieek is home on a thirty day furlough after serving overseas for over 34 months. My other uncle, Cpl. Frank Paylieek didn't come home as he wrote he would last January. But we have reason to believe that he is coming home soon. It is more than forty-two months since I have last seen him.

Memorial services were held at the St. Peter and Paul Catholic Church on Wednesday morning of July 11, for Pfc. Andrew Schramm, who died of wounds received on Okinawa on May 14 and he died May 23. Pvt. Schramm joined the army in October, 1944, and went overseas in February of this year. One of my cousins was slightly wounded on Okinawa. My sailor cousin, Justin Wastarek is still in Corpus Christi where he has been stationed since he joined the navy over two years ago. My other soldier, Pfc. Charlie Kulhanek is stationed in Washington, D. C., where he has been for over a year now.

I will close this now and leave space for other writers. Come on you boys and girls write some letters to the good "ole" Vestnik.

Bye now, Good -Luck and God Bless you one and all.

Evelyn Rosie 6anik.

As ever, V NATIONAL COTTON PICKING CONTEST SET FOR OCTOBER Blytheville, Ark. — Plans for the annual National Cotton Picking Contest here already have been launched, with the event tentatively scheduled for the early part of October. The contest annually attracts expert cotton pickers from all sections of the Cotton Belt, with prizes being awarded to the best of the contestants.

Judging in the contest is based not only on the amount of cotton picked, but on the condition of the cotton and the rows. Special emphasis is placed upon the picking of clean, dry cotton in order to obtain higher grades.

Definite dates for the event, as well as the list of awards, is expected to be announced soon.

-V A distingu shed senator in Washington, being very tired, banded the menu to the waiter and said. "Just bring me a good meal."

A good Inef•. 1 was served and the senator gave the waiter a generous tip.

"Thank yo', still," said the waiter, "and if yo' has any mc' friends what can't read, yo' jes send 'em to me." —

Ve stiedu, dne 25. eervence 1945.

FOMER K V rozhodnuti deskoslovenske vlady z 5. dubna 1945 se pravi, Fe obnovene Ceskoslovensko je nuceno k hlubokomu a trvalemu zasahu v nemecke otazky ye sve zemi. Ceskosloven' eti Nemci se propajeili k vyhlazovacimu boji proti deskemu a slovenskemu narodu; a to v budoucnu jiz nesmi opakovat. Republika nechce arci postihovat sve loyalni nemecke a mad'arske obeany, kteri ji v dobach nejteFeich zachovali •vernost, s viniky veak bude postupovat se vei pfisnosti. oeskoslovenske statni obeanstvi bude zachovano tern, kdo je meli pied Mnichovem 1938, a veichni protinaciste a protifaeiste se budou smet vratit dome. Hlavni ohled se bude brat na ty, kdo vekejne vystupovali proti Henleinovi a nacismu vribec, dale kdo pro svou vernost k Republice byli Falatovani ye vezenich a koncentraanich taborech anebo musili pied terorem uprchnout do ciziny. U ostat nich Nemca se eeskoslovenske obeanstvi zruei.

Pokud nebyli kolaboranty a nacisty, budou moci optovat pro 6"eskoslovensko. Jinak budou ostatni Nemci vykazani z Republiky, pfedeveim ti, kteti se do ni nastehovali po Mnichovu 1938.

President dr. Edvard Benee pri svem navratu do osvobozene Prahy 16. kvetna 1945 prohlasil: "Bude tteba zlikvidovat zejmena nekompromisne Nemce. Definitivne odgermanisovat vlast, a to kulturne, hospodai-sky, politicky."

Nemci jeete za povstani se zachovali k eeskQslovenskemu lidu hanebne .Tfeba'Se uF bylo vee pro ne ztraceno a jejich vojska na veech stranach kapitulovala, Nemci s neobyeejnou brutalitou postupovali nejen proti bojtilicim, ale i proti Fenam a detem. Strileli na mlade2, ktera vyela do ulic a zpivala vlastenecke pisne. Uschovali se do hrobek na nejveteim pra2skern hititove a z nich za noci vychazeli a palili na pokojne obeany.

A piece i v teto dobe afady dbaly na to, aby se proti Nemcam nepostupovalo individualne, svevolne nakladani s nemeckm majetkem bylo zakazano jeete v dobach revoluenich. Pfisne se take dodi2ovalo ustanoveni, 'Fe protinemecia opatfeni se nevztahuji na obeany rakouske.

Odchod nemeckSrch Fen a deti, jako2 i ranenSrch vojaka se del pod ochranou mezinarodniho e'erveneho kfi2e. A dnes se v Prase proti Nemcirm postupuje ji2 jen podle narizeni vlady a ji podlizenSrch triad& Pokud jde o zasobovani, dostava se Nemcum stejriSrch pfidela, jake Nemci zavedli druhdy pro "tidy.

V pohraniei je situate jinx. V nekter:c-ch mistech stale jeete fadi nemeeti zdekodnici a terorisuji Ceske obyvatelstvo. Voja.ci veak obnovuji klid a likviduji posledni hnizda odporu.

Znaend Cast pramyslov3ich, obchodnich a FivnostenskS7ch podnika jiF zahajila praci a take doprava je pomerne dobra.

Nemeckemu obyvatelstvu v pohraniel neize verit. Nekteri z nich se za noci freastni teroristickY- ch akci nebo nos] zdekodnikam, ukryt3bn v lesich jidlo. Ve dne veak ujiet'uji naei lidi, Fe jsou nevinni, 'Se to veechno delali nacist y . Nekteii shaneji vee, co by v minulosti mohlo mluvit v jejich prospech, pfipadne vyhledavaji Ceske pkedky. Odstrariuji hakove ki-i2e a vyveeuji ruske vlajky, co2 zpravidla neni pi9lis teRe: staei odparat ha,kovS7 Ida z rudeho praporu a nahradit komunistick:Vmi symboly. Mnozi Nemci oblehaji komunisticke sekretariaty, dovolavaji se sveho '1Vvaleho, nijak neovel.'eneho elenstvi, ba vyskytl se dokonce pokus vydavat nemeckS7 komunistick:cr list "Die rote Fahne."

Aveak komunisticka strana odmita veechny tyto zoufale pokusy tak prudce pfeorientovan3ich Nemcti.

Nemci maji veak jeete dosti drzosti, Fe si steFuji na okamFite vypovida.ni Nemca, kteli se sem nastehovali po r. 1939, a proti pr-evadeni nekterch nemeck;7ch podnika do narodni spravy. Ceei naproti tomu jsou znepokojeni pomalS7m tempera a opatrnosti pri provadeni zakrokti proti tern, kdo se snad nejvice na deskem narode.

Nejdrilditejei opatfeni eeskoslovenske vlady ye vec_ech tS7kajicich se Nemca jsou tato: Majetek osob statne nespolehliv3ich, jsou ptedevtim osoby narodnosti nemecke, se davit pod narodni spravu. (Dekret presidenta

V2STN republiky z 19. kvetna 1945.)

Vlada se rozhodla na urychienern rozde'reni zemedelskeho majetku Nemca, Mad'ara a zradca. Osobam nemecke narodnosti, ktere se aktivne -aeastnily boje proti nacistam na osvobozeni republiky, se majetek nekonfiskuje.

Take zlodiny, spachane Nemci na eeskem narode, budou vyeettovany a potrestany lidoZa okolnosti obsvldete vymi se bude pokladat ver'ejne schvalovani a obhajovani nepfatelske vlady a nezakorinSrch eina okupanta.

Reeeni nemecke otazky je dnes uF pine na zakonite ceste a v rukou odpovedne deskoslovenske vlady,,ktera i proti tak krut*rri utlaeovatelam chce postupovat v duchu dejinne potteby a prime spravedlnosti. Lidove soudy, ktere budou soudit take zloeiny proviniveich se Nemca, budou petielenne. Ptedseda soudu bude soudce z povolani, ostatni elenove jsou soudci z lidu. ti eichni alenove lidoveho soudu musi bS7t kadne jmenovani: pfedseda presidentem republiky, soudcove zlidu vladou republiky a verejny bud' vladou nebo z jejiho povekeni ministrem spravedlnosti.

Nazor veteiny lidu, pokud jde o zalditosti Nemca, vyjadril v techto dnech ministr Ripka: "Po torn veem, co se stalo, nebude aktem nejake msty, rirlor2 proste spravedlnosti, aby Nemci opustili nisi zemi. Z Nemca zde mute zastati jenom ten, kdo bude moci podat dakazy, Fe skuteene svrin chovanim se nejen stave]. proti Hitlerovi, to by bylo malo, ale skuteene pracoval pro C eskoslovenskou republiku."

V JAK BYLO itEdENO V BASNI, Ulicemi proleti zprava, Fe prvni ruske tanky pr.ejely TrojskSi most a stoji v Holeeovicich. zrakem nadleheen, sve dlouhe azkosti zbaven, utika 61ovek ulici. Dotknout se jich pfitomnosti. Rano je pine slunce a pine vane lipovSrch ratolesti, pozuraFenSrch sttelbou. Male auto stoji u chodniku pied velitelstvim, okolo klubko lidi jako jedind sevkena, name. Krasnoarmejec sedi za volantem. Usmiva se tee a eiroce s neskonalou vlidnosti. Citi proud lasky plynouti okolo sebe, prijima narude bezu, kterS7 se nahle objevil. Ve tmave tvati svetle oci. Usta se otevrou eirok3bn a trochu rozpaeitSrm asmevem. "Ma slate zuby — lidi, podivejte se, ma, slate zuby!"

"A co by nemel — ti maji zlata na Uralu!" Bahenni narod a step: Takto se pfedstavil po-prye nedoOkavSrm lidem: za modernim strojern, tichS7 a vlidnSr, s krasnSrm, oeetkovanSrm chrupem.

U Trojskeho mostu stoji tank. Vojaci se vyrojili, mladi, veseli, vyholeni, zuby eiroke a bile. A zase naruee kvetin, kde se jen berou na teto tovarni preiferii? Nechteji je do rukou, Flkaji, Fe kvetiny patii strojam. A tak jim v m2iku lafeta rozkvetla eefikem a tulipany. Jdou z naruee do naruee. Sami objimaji skromne a bratrsky. Jeden se pta, je jako Rusy nebo jako boleeviky? Jako oboji, samozfejme, jako rudoarmejce, jako symbol veeho, vee jsme verili a co nezklamalo.

Cerny a eipernST chlapik useda na chodnik a eiroce rortahuje tahaci harmoniku. A dale] tmayST, osmahlS7 a etih1ST vojak se 'FlutS7mi ndrameniky popadne k tanci naee (levee. Krasnou mladou Fenu v kalhotach a v eatku na hlave.

Tanei obetave a s tvati pinou podivuhodneho nadeeni, v noci ji vyho'rel domov. Dam jako pochoderi osvetloval zed', kde stala se svS7-mi detmi a se veemi obyvateli domu pied astim pueek, ktere jen zazrakem nespustily. V delove palbe utikali, v Move palbe Cekali na rano. A rano tu pod kvetouci delovou hlavni tanci nejak3'7 narodni tanec a jeji taneenik ji ubezpeCuje, Fe ted` uF tu budeme jenom my eeei a nad n ami slunce.

Nove a nove tanky. Pod zatici a Fhavou oblohou sedi tankiste, eirokSini narueerni rozeviraji sve Flute harmoniky a hraji. ShStaji se k detem a zdvihaji je na tanky. Jsou Cerni, epinavi a zpoceni. Ale jejich °el jsou mekke a jejich asta vlidna, a smava, a deti jen vrti Fe se jako neboji — a pfijimaji nejake drobne, snad pernikove peeivo.

U Parlamentu y e 3 hodiny. Ach smutku, i ty music pkistoupit do to radosti jako nedilnS7 drub. Kope a viti se mohyla uprostked travni-

Strana 13, kde lezi kfitem rude prapory pod vend kvetin. Tzi dastojnici padli na okraji Prahy tady u nits a v hodine vysvobozeni. S natimi partyzany na barikadach, s naerini v ulicich a v domech a ve sklepich zavraldenSrmi, spoleene stoupaji na modra, zatici nebesa. Nad pra2ski/ Hrad, kter3i stoji a diva se dole na nits a na to, jak v hodine nebezpeei se pra2ske ve2e zmenily v lafety a branily se zlatSrmi eavlemi, jak bylo i-edeno v basni.

(Z domova).

V V Ceskoslovensku nebude soukrom3.7 ch ekol, proto2e jenom statem fisene ekoly mohou zajistit piny rozvoj mlade2e bez ohledu na socialni ptivod a dovedou vychovat mlade2 v hrdiny, kteFi jsou ocohtni i Fivot polo2it za svou vlast.

Tim naee ekoly se vyrovnaji ekolam sovetskSrm, ktere vychovaly viteznou rudou armadu."

Strana 14.

VESTNIK

Slovansks Vzajerame (SVPS) Proti Ohni a Bougie ZALO2EN 1, CERVENCE 1926.

Frank J. Aneinec, pkedseda, Houston, Texas Frank J. Zubik, mistop • edseda, College Station, 'nxas.

F. V. Urbish, tajemnik, East Bernard, Texas.

Jno. P. Trlica, pokladnik, Granger, Texas.

C. H. Chernosky, pravni radce, Houston, Texas.

F. A. BezecnS7 , organisator-, Schulenburg, Texas.

Robert Cervenka, West, Texas Will A. Nesuda, Dallas, Texas ifeetni v3ibor.

John Kahanek, Jr., Fort Worth, Texas FINANeNi ZPRAVA

Od 1. ledna 1945 do 30. eervna 1945.

Pit1JEM: Poplatky proti ohni Popiatky proti bouii Pkenos pojiSteni trok z bonda Spojer4rchStata trok z okresnich bona,' trok z pujeek hypoteky Splaceno na hypoteky Dividendy z "Building Loans" Popiatky proti vYbuchu plynu Poplatky na stavebni poji g eni proti ohni a bouki Poplatky na neobydelne domovy Odbooly zaplatily za sve Ukedniky bondy

$ 2,112.61 579.95 11.84 318.75 262.50 530.82 2,092.28 175.00 3.62 27.08 5.24 45.85

Ve stiedu, clue 25. eervence 1945.

Nove Ceske divadelnicivi, New York. (CTK) - PratskST rozhlas v anglickem vysilani dne 3 eervence pojednal o Ceskem divadle, ktere bylo vkly UtoeiStem a stkediskem oeleho naroda. "Svemu poslani distal° divadlo verno i za okupace a v novem udobi osvoboze neho naroda zaujalo jako prvni sve misto. Mnoho divadel v Praze i v eels zemi jia zahajilb sve predstaveni a na repertoiru jsou klasicke hry Ceske, rusks, shakespearovske, a publikum nedoekave o6ekava nastudovani novYc,th anglickch a .americkch divadelnich kusti. sluSna mista jiz zahajila vyjednavani o zasilani novS7ch divadelnich her z Anglie, Ameriky, Ruska a Francie do Oeskoslovenska. Prosime vas, abyste ptipravili sve nejlep'Si divadelni hry pro osvobozene OeskoslovenSko. Az prilis radi uvitame nova hry Sherwoodovy, Maxwella Andersona, O'Neilla, Lons-. dala, Kaufmana a ligech ostatnich autorti znamSrch i neznamS7ch."

V Praha vyraln svilj penicillin

Praha, (CTK) Z pralskeho roZhlasu dne 3. Cervence: "Dneni tisk pkina§i zpravu o torn, ae arsePfijem ricka, armada pfivezla do Prahy s $ 6,165.54 V bankach dne 31. prosince 1944 16,434.26 sebou velkou zasobu penicillinu.

Zpravy v novinach pfipojuji, ae Souhrn $22,599.80 $22,599.80 tento zazraenY lek neni nikde na VYDANI: evropske pevnine vyraben. Avgak PfehliZeni vlastnictvi 41.00 z odbornickS7ch kruha se dovida Vyplacene gkody proti ohni 2,283.64 me, ae skupina ?.skoslovensk3ieh Vyplacene gkody proti bouki 597.70 vedeckS7ch pracovnikt rovne2 vyVyplaceno za odhady 57.00 rabela penicillin ye farmaceuticke Texas U. C. C. Tax 6.36 tovarne bratki Fragnera. v Praze.

Witholding Tax 20.40 0eskoslovens10.7 penicillin to byl vySocial Security Tax 24.00 raten ji2 od roku 1943 a j is od roClenstvi v National F & S Association 14.00 ku 1944 pouZivan v praIskch neDieta tkedniku 286.25 mocnicich. Behem eeskeho po ystaCestovne fikednikt 161.20 ni ha bylo pouZivano v mnoha Najemne sine pki odbSwani schtze 5.00 padech pro dobro ranenlYch osvoSluZne nkednika 1,274.94 bozeneckch bojovnika. Znam:c> PoStovne vSech fikednikii 91.35 pra2skSr chirurg Dr. Bohumil BuTelefon, telegraf a express 8.11 din, ktery padl behem revoluenich Vracene rozpoety a poplatky 44.83 byl vynikajicim elenem baZasoby do Utadovny a spravy stroju 103.79 datelskeho kolektivu, kterY studoPremie za bondy iftedniku Hl. tikadovny 29.70 val vYrobu eeskoslovenskeho peniPremie za bondy Ukedniku. v Odboekach 96.75 cillinu."

Za notakskou praci 10.00 V Darovano na rtzne teely 255.00 Rad Pokrok Houstonu, cis. 88.

Uvekejneni zpravy 17.10 Houston, Texas.

Uvekejneni zpravy z Board of Insurance, Austin 24.37 Mena redakce a mill etenaki!

Occupation Tax do Board of Insurance, Austin, 155.57 Ptichazim zase po deli dobe k Maintenance Tax, Austin 22.67 yam, abych vas poprosila jest-li jeFilling fees, Austin 22.00 Ate nekdo nejake obnoeene a zaPujeky na hypoteky 3,500.00 chovale eatstvo mate, abyste nam Koupe U. S. Defense Bondu 5,000.00 to dorueili do tadove budovy, 'tadu Rozlienosti (Service Bulletins) 6.00 Pckrok Houstonu cis. 88, 1140 Robbie. Minime zase odeslat S'atstvo, Clekove vydani $14,1,58.73 14,158.73 ktere na ruce mame, a proto si pakli jests yam je moano Balance v bankach $ 8,441.07 neco vice dodat, 'le by se to poslalo vee pri jednom.

FINANCNI VtKAZ Balit se buds v :pondeli 30. Cer30. eervna 1945. vence rano, asi v deset hodin. ProZDROJE: to vemte si to na vedomi a darujte Hotovost v bankach 8,441.07 jests to, co vam jia slunu nedeld, 'Hypoteky (Mortgage Loans) 25,041.17 aveak nekdo si v• torn jests dobre Stock, Liberty Loan & Guardian Federal 10,000.00 oochodi a pit torn vdeene bude vzpoCestovni bondy 9,900.00 minati sve darce za mokerri. PreU. S. Defense Bondy 34,960.00 dem yarn vSem srdeene dekuji za 150.00 Zakizeni v fikadovne jakoukoliv pomoc.

Za sestry radu Pokrok Houstonu $88,492.24 TThrn eislo 88: POVINNOSTI: F. J. Clexova.

Zadne V oistSr majetek dne 30. eervna 1945 $88,492.24 AmerickST velvyslanec v Praze is tt majetek dne 30. eervna 1944 77,834.41 New York, (CTK) Reuterova oznamuje z Prahy, .2=e arrieistST piirtstek od 30. eervna 1944 do 30. eerv. 1945 ....$10,657.83 rickY velvyslanec v Ceskosiovensku Houston, Texas, dne 14. eervence 1945.

Steinhardt pi:ijel veera letadlern Robert Cervenka, Will A. Nesuda, John Kahanek, Jr., teetni vSibor, se svS7m S.tabem do Prahy,

EK - BURNS poHitEBNI BOMOV

hodine zarmutku najdete u pohfebni obsluhu a BILL MAREK, feditel. ceny levne. rei prodtivarne pohiebni poji'Went od 1 mesice do 80 rokil stall Ambulance y e dne i v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME Telefon 546. e (AMMON

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLU2BA. Jsme pohotovi y am posloutiti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlattniho poplatku.

S narai mete mluviti &sky.

My nabizime Pobfebni P').^ jitteni pro kat:16h° diem rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL ROME Elsie Pra2.ark-Ettinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. U Beilville, Texas,

"Citim se velmi &Valise! ik Hoboko. 91 Kdyi funkcionalni zacpa se vleee a zpilsobuje, Sc se citite mizerne, jste nervosni a nesvi trpite jejimi piiznaky - bolestmi hlavy, pachnoucim dechem, zkaZenYm ialudkezn, nezaiiv• nosti, ztratou span ku a nedostateenou chutijidlu a mate eocit pi-epineneho zaludku nasledkem plynu a nadmuti-opetHe si Dra. Petra casem vyzkotfaene Hoboko. Jest vice net poeistujici prostiedek, jest tea ialudeeni cinnost povzbuzujici lek, sloienY z 18 piirody vlastnich leeebnYch kofink*, bylin a rostlin. Hoboko pi-imeje zlenivela stieva k cinnosti a pomaha jim jemne a hladce odstraniti vaznouci odpadky; pomaha vypuditi plyn zacpy a poskytuje zaludku onen skvely pocit tepla. Chcete-li opet znatl rozkoe et'astne Ulevy , od trampot nacpy a zaroven uleviti svemu ialudku, obstarejte si Hoboko dues. Pozor: vejte pouze jak piedepsano.

Opatite si Hoboko y e va5em sousedstv4 neb po'g lete pro naei zvlietni "seznamovaci" nabidku-a obdriite co-

i(

60c hodnotu

zku g ebnich lahvi Dra. Petra 1...6elvY Ole: Liniment- sti-edek proti hnisani - pi-ina:41 ryc lou 61evu od revmatickYch a neuralgickYch bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlgch nebo bolavYch svahl, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo-alkalic10 prostiedek .--piina g i lilevu od jist3-mh doCasn9. ch ialudeenich neppiedkii, jako zaZivact poruchy pfivodene piebytkem kyseliny a pa. leni zahy.

Odeglete tento kupon r-"zvialtni nabidky"- Nyni 1

❑ Pilloien jest $1.00. Poelete trine 1 poitou vyplacene II unc. Hoboko a 600 hodnoty gkueebni /ahve kazdello, Leaveho Oleje a Magolo, I ❑ C.O.D. (poplatek piipoaten).

Jmene..aciarm• • •.•.• • 57.. • i..4.21.4.112)* Adrasa.--iorocriusswrs-..ii To ginrialwir+i 4* • Poitoval efadovna

-- -e

LDR. PETER FAHRNEY & SONS CO .

Dept. 811-v25d 2501 Wasatagton Elva., Chicago 12.1. ' 158 St4=267 St. WinniPe q. Mau, Can.

..

UM 0,401011140

Ve stredu, dne 25. eervence 1945.

Soretske noviny opet na proulej v Praze.

New York. (OTK) — Po prve PO 6 letech, podle zprav pratskeho rozhlasu ze doe 7 .dervence, bylo v AterY opet mono dostat na pratskych ulicich sovetske noviny. Pra'teti ete_ n5 ti se hlavne zajimaji o "Pravdu" a "Izvestija." "Izvestija" ptindeeji na prve strance fotografii podepsani srnlouvy o Podkarpatske Ukrajine.

V Nonat leeiva mast jest spolehliva a zaroven utitedne, — a spravny obnos rtznYch soueastek dini ji iipinou a piesnou pomoc proti vtedum, pohmotdeninam, ranam a vlastne pro ti veem venkovnim firazum a bolestem., Zkuste ji sami a bud'te piesveddeni.

11

Cena Nonat je patou 55c a $1.05 Ptejte se vaeho lekarnika neb jednatele, ale nic jineho neberte, raseji pikte na nal adresu: R. C. MILLER & CO. P. 0. Box 285.

Altadena, Cain DR. THOMAS N. DeLANEY OCNI LEKAA

BrYle spravne pripravene. eas die (Ytadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

rk. Chas. J. Haub eskt Likai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon iliadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHkEBNI SLU2BA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohibu.

Levne ceny jsou naS1 zasadou.

DWA R D PACE Pohiebni feditel elen S.P.J.S.T. Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex,

DR. N. B. McNUTT Zubni Utak tkadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

C. IL CILERNOTAV PRAVNIX Vytizuje veAkere soudni zale2itosti. tradovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

vEsTN1K

Strana 15.

VSTkaz noviT'ch ziskanSrch od 1.1edna do 8. Zervence tohoto roku.

Vida PojiAteni Cel. poj. v teto Pramer stab poj. pojistky celkem tilde v teto tilde ODBOR DOSPIEISCH: B—DoZivotni 70 44 rokil a 1 mes. $ 55,000.00 C-20 leta do2ivotni 22 rokti a 1 mes.

229,000.00 249 D-15 leta, doZivotni 114 22 roki: a 11 mes.

114,000.00 28 roki: E-10 leta, do2ivotni 30 30,000.00 3,000.00 F-15 splatkova nadaeni 4 34 min a 1 Ines.

21 rokii a 2 mes.

11,000.00 0-20 splatkova nadaeni 12 1,500.00 H—Nadadni ye stab 65 let 2 27 rokii a 1 mes.

4,000.00 4 25 rokil a 1 mes.

L-20 spl. nadad. v 60 let.

ODBOR DETSKY: 34,500.00 5 roku a 1 mes.

JT—Dodasna v 16 letech 69 31,500.00 35 2 roky a 1 mes.

JC-20 leta do2ivotni 2 roky a 2 mes.

80,500.00 90 JS-20 leta doiivotni 13,000.00 13 1 rok a 11 mes.

JE—Nadadni ye stari 18 let 6,500.00 1 rok 8 JG-20 splatkova nadaeni V ODBORU DOSPELYCH: Celkem pojiSteno 485 elent.

Prumerne stall. 25 rokt.

PojiSteni celkem $447,500.00.

V ODBORU DETSKEM: Celkem pojiterio 215 elenti.

Pramerne stall 3 roky a 4 mesice.

Poji.4eno celkem — $166,000.00.

Celkem pojieteno v obou odborech, — 700 elenu.

PojiSteni celkem v obou odborech — $613,500.00.

DELENO PROCENTNIE: ✓ odboru dospelYch — 69.285%. ✓ odboru detskem — 30.715%.

Ptendeno z detske doeasne pojistky do odboru dospelYch — 64 elenii.

Edward L. Marek.

Jsem s bratrskYm pozdravem, One 18. dervence 1945.

DALSI PENEZITE DARY Z DAL LASKE ODBOCKY S. A. C. T. Pi. M. Kubinova $2.00, sl Libi Kubinova z East Bernard v upominku pi. Kraftove $1.00, pi Straka $1.00, p. a pi. F. Merlik $5.00. Vzpominka na zemi. elou maminku na Mothers Day mantele Jurdikovi $3.00, p. a pi. Jerry Houpy $3.00, p. a pi. Vaclay Kartous $5.00; p. a pi. Willi Vita $5.00, p. a pi. John S. ramek $1.00, pi. Baleya 50c, p. a pi. F. Rendl $10.00 p. a pi. Joe Mach $5.00, p. a Vaclav Zastoupil st. $3.00, P. a pi. F. Steiner $1.00, sl. Anna Steiner $1.00, p. a pi. Joe Goebel $2.00, Jerry Goebel $1.00, p. F. Linka $1.00, p. a pi. Hugo Schefeak $2.00. Z kuchyne pti vedirku osvobozeni eeskoslovenska $6.10, p. a pi. John Holotik $1.00, pi. Saleya 50c. Vzpominka na Umrti pi. Suchanove z Ennis, Tex. Malchadovi $2.00; pi. M. Kubinova $1.00, pi. Antonie Ondruekova $1.00, pi. Milada Roark-Rezkovd odevzdala za ruene malovanY talik $12.40 a pi A. OndrffSkova k tomu pfidala 60c, celkem $13.00, p. a pi. Joe Vesely $3.00, Kroutek deskYch 'Zen v upominku pi. Foytove z West, Tex., na povaleeny fond $2.00 a pro p. F. Steinera misto ovoce v jeho nemoci na jeho tet $2.00 na povaleeny fond a v upominku zemfeleho p. 'Skrabanka z Ennis, Tex., tet $2.00 na povalednY fond, pi. Anna Mikuleneakove. $2.00 a jeji syn Emil Mikulendak $2.00, z Granger, Texas.

S pozdravem, John Hemtal, pokladnik.

V Prohla eni feditele UNRRA v eeskoslovensku.

New York. (CTK). PralskY rozhlas ze dne 29. dervna hlasil toto: "R.editel UNRRA v Ceskoslovensku M. I. Alexejev oznamil, ze nekolik elend jeho mise a jejiho etabu jelo jit" z LondYna a Washingtonu do Prahy. Mise oteviela svou. kance.

g

lat a je ptipravena zahajit praci.

Styk s pkislunYmi deskoslovenskYmi vladnimi iitady byl jii zavazan.

Vzhledem k tomu, 2e mise UNRRA pray& do Prahy ptijela, nemohl Alexejev podat okamMou informaci o zasilkach UNRRA, ktiere jiz ionjely do eeskoslovenska, ci o tech, jez jsou jiti na ceste, a o tech, jd jeSte do teskoslovenska odeslany budou. Pouze sdelil, ze devet lodi s dodavkami UNRRA ptijelo do Konstanzy a ze s pomoci sovetskych ntadii byly dopraveny 2eleznici do Ceskoslovenska.

NIC LEPSIFIO PRO 2ALUDEK

T

K POVZBUZENI TRAVENI A CHUTI K JIDLL , VYBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRA. VUJICI. SEVEROVA

H0iKA

VELKA LAFIEV JEN 2ADEJTE U SVEHO $1.15 LEKARNIKA. NEMA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LAHVI OD:

ZABAVY du

29. eervence. 5. srpna 12. srpna 19. srpna

Pokrok He r s.en - - L. Scarcella J. R. Baca Syncopators - Zatopek

VSTUPNE: MU2I I DAME 75c.

Tax included zakusky

a Oblerstveni navLt6vnikft jest vtborem &dente postarano.

1140 ROBBIE ST.

7Abavni Vtbor.

V 2,0250

Na doWtrit: 20th and North Main.

11;711.

VESTNIK

AU.

vard

NOvE PkISTtHOVALECKE

I nc, nebot arnericky konsul teto druhe zeme addosti podobneho druhu I vysttileli Amerteane na Japonce na 10kinawe za 82 dny kampane, jak Dotaz: Chci sem pomoci sve se- neptijme.

V jproblasil dnes plk Edmund B. Edstre z Ceskoslovenska. Sly gel jsem ITYbor domu zastupcit pro rovna. ' wards ,delostrcdeekY dustojnik 10. od kohosi, ze musim poslati do viprava Mr( Hledaji se dve stenografky, soveho oddeleni departmentu statu armady. Tyto st:ely 7,7, 211y celkem Washington, D. C. — Po 22 letech 132,000.000 liber. v tom zaktere by mimo anglidtiny dastedne jakesi vypinene formulate, na nich2 ovladaly dettinu. Price stala, pod- za2adam o jeji ptipu gteni. Co je na staleho odpirani, pravni vYbor do- hrnuty kulku z ruenic, strojnich minky obratem Hlavni Ufa- torn pravdy? Kde dostanu tyto for- mu zastupcf: schvalil dnes dodatek pu§ek, grandty a zz".,,1,..opodovna 8.P.J.S.T., Fayetteville. Te- mulate, musim-li je opravdu posi- k nstave o t. zv. rovnem pravu Zen. vYch del, jako2 i ti strel z xas.

(6-dz.) lati?

VetSina vYboru doporueila domu lodnich hany na zastupca, aby predloZil statum do- linie Japonc-a. Ed.vaz:f2. istri Piijme se iena: — Dobry do- Odpoved': Natizeni, o nem2 pi ge- datek k nstave, v nema se pravi: Japonci 003 stiel, mov a dobra mzda, privatni pokoj, te, platilo pouze do 12. derma t. r.

"2e rovne pra y() pied zakonem eili asi 6% nanc.tstvi jen vgeobecna domaci price a vateni. Kazdy, kdo sem chtel pc, dervnu nesmi bYti upirano nebo obrnezo- Ameriane.

Dva v rodine, zadne deti. Udejte 1941 pomoci ptibuznemu nebo pti- vano SpojenYmi staty a aldnYm vtechny podrobnosti kdy2 budete teli, musel z bezpednostnich dtvo- jednotlivYm statum na zaklade ponejprve paddati o schvaleni hlavi Kongres a jednotlive staty odpovidat na tuto oznamku. — eESES MIX 'CI FILM Box 1489, Dallas, Texas.

(30-31c) sveho tmyslu sekretate statu. Za maji miti moc v obvodu sve pra.votim Adelem musel vypiniti t. zv. moci vynucovati tento dodatek pkiDobra, farma na prodej. — formulate BC a zaslati je do visoNam 20 akril dobreho pozemku, kde veho oddeleni. Po ukoneeni valky v sluSnYmi zakony. Dodatek ma vejiti bavina nevysycha. Dobre obydelni Evrope rozhodujici organy uznaly, v piisobnost tri Leta po jeho rati"Skeleton on horseback". staveni a v gechny ostatni pottebne 2e toto opatteni neni jiz nezbytne, fikaci."

Ve filmu je lieeno. jak se V ustavy. Dostatek dobre vody a na a podinaje 12. dervnem zminenYch ci pfipravovali zebrat male souProvoz ye Skodovee easteene dobre ceste. Pozemek jest distY. Hla- formulait BC'ji2 nepaaduji. sedni zeme, a nejen Hitler, ale obnoven. ste se neb pitte na majitele. Frank celY nemecky narod chtel valku, Podobne jako pied valkou musi New York. (CTK) Pra'z'skY rozKoval., Rt. 2, Rogers, Tex. (30-32c) ka2dY 2adatel o ptipu gteni kdo byi proti, byl odpraven, tak do Spo- hlas dne 10. aervence oznamil, Ze u jako byl davem u'',-12-.1pan . Dr. Gamoje stati je jenYch state zajiti na americkY prilelitosti prvniho vYtopu eleklen, 2e byl pro to, aby valky nekonsulat zeme, v ni2 sam 2ije, a za48 let. Pigte pro dalgi podrobnosti tricke peci ye 8kodovStch zavodech bylo. Co hluboke pravdy, a co na: F. Nines, Cuero, Tex. (30-32p) 2adati tam o vydani ptistehovalec- byl zaslan ministru prumyslu LauSkeho visa. Vy mil2ete sve sestte po- manovi telegram, jim2 my bylo o- prorockeho ducha C.:iapkova. Jake rnySlenkove h.loubk., a jak Vlastenectvi deskjrch mod tim, 2e ji po glete pro arrieric- znameno, ae toho dne Skodovy zamravni eapek Praha. (CTK). — PralskSr rozhlas keho konsula afidavit, v nern2 se za- vody vypustily prvni varku oceli od sam staff se prvni °bed, Hitlerova vaaete, 2e neptipustite, aby po je- osvobozeni. dne 3. dervence citoval olomouckS7 jim ptijezdu ptipadla na obti2 vemoru. Film "Ella nemoc" byl poV slednim filmem nato.c.en'S'm v list, kterY chvalil Ceske kneze za tejne dobrodinnosti a v nern2 uve- Nemeeti teroriste fadi v pohraniei Praze a byl proocov .an do Svedjejich postoj za valky. List pile: dete podrobne informace o sve fiNew York. (CTK). Prat'skST rozska a pal; do SpojelVch nanenim stavu.

"Nebylo to nahodou, 'Ze vice lidi AmerickY konsul pkijima 2adost hlas dne 11. eervence citoval zprachodilo za okupace do kostela WEST, ye sti'efT,a cervence, vu Rudeho Prava, podle niz Cs. bezkdy picedtim. Tato zvY gena ptita2"- o ptistehovalecke visum teprve teh2:31 cdpol. a o yeatr. peenostni organy zjistily stopy nedy, a2 se 2adatel maze vykazati livost kostel0 nemela svuj duvod platnYm pasem to zeme, jejimt je mecke teroristicke organisace zvaENNIS, ye 6tvrlok 23. 6crvence, jen v jejich duchovnim a nabcden- ob'eanem, anebo — je-li bez obdan- ne "Werewolf" na ruznYch mistech o 3 odrol. a o skem poslani, nYbrZ zejmena ve stvi — afidavitem, v nem2 je ten- v pohraniei. Zpra ya dodava, ze teGANADO, v ponclni 33. 6ervence, vagnive vlasteneckem a narodnim to fakt uveden. Zadatel musi si ten roriste jsou postupne likvidovani a duchu, jefi kne21 jim vtiskli. Nelze ptedem opatilti povoleni k odjezdu ze bude nutno je bezohledne vykood 2:30 do 11 Yeeer. mit pochyby o torn, 2e duchoven- od mistni vlady, tedy v ptipade va- renit. Odhaleni existence organisaWHAE,TON, v 21. 6ervence, stvo, zejmena na venkove, ma znae- g i sestry od vlady deskoslovenske. ce Werwolfti na aeskoslovenskem U._ o 8 hadh:L: AmerickY konsul tea nevyda ptiste- zemi je jen dukazem toho, ae NemnY vliv na smYtleni lidu.

Hlavni pfidinou toho je pfiklad- hovaleckeho visa dtive, dokud 2a- ci v CSR nedaji pokoje. dokud neNEEDVILLE, v> sti'edu 1. srpna, ne chovani za okupace. Ani za nej- datel nemil2e dokazati, 2e ma lod- budou Ceskoslovenska deportoo 8:30 hodhaach ye6er. hortich dob persekuce kne21 se ne- ni listek bud' ji g koupenY nebo re- vani. servovanY, a 2e maze odejeti do dali zlomit nacistickou stall verni sobe, venal svemu po- SpojenYch state behem Ctyr mesisvemu lidu a narodu.'Nebylo ca po vydani visa. Jak zajiste sam • 3 to nijak snadne. Okupanti dobte si vite, je v ptitomnosti jen velmi nebyli vedomi vlivu duchovenstva na snadno ziskati misto na nektere z Jodi, obstaravajicich dopravu mezi lid a pokusili se proto rii2nYm FORT WORTH, WORTH, v Sokolovrie, v sobem zneuiIti jejich vlivu pro sve Evropou a Amerikou. patek 27. i3cr y 27-1cc, o 9 yek,:r.

Ve vetg ine zemi, ktere byly teprve • elle. Ptesto z CeskYch kazatelen phchazela slova viry a nadeje, Cast° posledni dobou osvobozeny, nebyly DALLAS, v sobonebezpedne uptimna slova o svo- jeg te americke konsulaty znovuotu 28. eervenceo 9 ye:6er.

V CROSBY, TEXAS tevreny. Vedle neutralnich zemi bybode a bo21 spravedlnosti." ly FLATON1A, konsulaty pouze ve Vel3?. CervenV Britanii, v Sovetskem Rusku, ye ✓ sobotu 28. 6er'ce ce, 0 8:30 hod. y=.',f:er.

Pfesahovani rakouskjrch Cechu do Francii, v Italii, v Belgii a v ftecku. republiky Hudbu obstara YOAKUM, ye sfi..efu 1. srpna, KaZdY Zadatel o ptistehovalecke viNew York, (CTK) Pray° Lidu 8:30 hod. vaer. sum musi o ne 2adati na americdne 25. kvetna ptina gi tuto zpravu: kem konsulate to zeme, ve ktere 2i"Ve schtzi, kterou konala vlada je. Neni-li v one zemi americkY konSHINER-, ye (.! 71;vrlcIr. 2. !la, dne 23. kvetna, usnesla se na za- sulat jeAte otevien, musi dekati a2 8:30 hod. ve%.,cer. kls.de jednani pfedsednictva vla- do to doby, kdy se tak stane. ObraZ FAYETTEVILLE, TEXAS HALLETTSVM-LE, v .:ek 3. dy a ministerskeho pPedsedy s de- titi se se 'aadosti o visum na konsu(P) srpna, a 7 a 9 hod. ys.,.:cr. legaci videriskYch eechoslovakt, 2e lat zeme sousedni bylo by beztieelse provede ptestehovani oechoslovan z Rakouska, zejmena z Vidne, a ustanovila k piiprave pkestehovani teskoslovenskST fistkedni komitet ye Vidni a jeho zastupce v • Wide, poskytne tomuto komitetu ptimerene finaneni prosttedky k phieni jeho tkolu.

V It Hitler wins, the Issue for you will be living itself end not just the cost of living. Think that over and figure it out for yoursei hew much beyond 1) c ./1.7 yo*Arav,r. in CO:Me yan JACKSON BREWING COMPANY • NEW ORLEANS, LA. into War Bords

Poutivejte k

Malf OL

"Ella n

TANEtNi ZAEAVA ✓ Crosby nova sin!

P

John R. B ca's Orchester

41/0•MIIMOON/I/110

};...

.72 1 4

-

-San. k6