Vestnik 1945 08 15

Entered as second class mall matte' JR 7.utry 3rd, 1933 at West, Texts, under the Act ROCNiK (VOL.) =III.

Congress of August, 24th. 1922.

WEST, TEXAS, ve stkedu, (Wednesday) 15. srpna (August) 1945.

SOU EKRET o potrestani nacistick35'ch zloeinca, zradcti a jejich pomahada a o D mimofadnYch lidovYch soudech byl jia pfiprd'vo yan po dlouhou dobu za hranicemi, nebot' president republiky a veichni odpovedni politieti einitele byli si vedomi toho, ae nezbytnou podminkou zdafile v3istavbynoverepubliky je, aby tito zloeinci a zradci byli pohnani k odpovednosti.

Ph veech pkipravnYch pracich uplatnovala se snaha, aby spravedlnosti byl sjednan pitchod cestou zakonnou a abrse veem vinikfun mefilo spravne a spravedlive. Na.e lid, kterST je vysoce kulturni, nesnesl by, aby zloainy proti republice a jejimu lidu zustaly beztrestne, ale na druhy strane jde mu zaroven take o to, aby se justice neprovadela bez fadneho soudu a aby vina byla ye veech piipadech zjietena na zaklade objektivniho soudniho fizeni.

Dekret pamatuje na veechny tyto zavaane mornenty. Obsahuje pkesne vymezeni skutkovS7ch podstat zlodinfi proti statu, proti osobam a proti majetku, Pella se naciste a zradci a jejich pomahaei dopustili v dobe zvYeeneho ohroaeni republiky, to jest od prvni mobilisace roku 1938. Zyldet' pamatuje dekret take na pfisne potrestani nej yYe zavraitelneho udavaestvi ve sluabach nebo v zajmu nepfitele a koneene obsahuje obSirne, veeobecna, ustanoveni, jimia se m. j. zabezpeeuje, aby jsme spravedlivemu trestu neunikli ani cizinci a aby nemohlo bYti zneuaito omiuvy neodolatelneho donuceni.

Dalei Cast dekretu obsahuje podrobne pfedpisy o sloaeni a ptlsobnosti mimofeldnYch lidovYch south). a o zfizeni pied nimi. Lidove soudy vykonavaji svou pravomoc v petielennyeh senatech, z niche pfedseda je soudcem z povoldni, ostatni 4 elenove jsou veak soudci z lidu a vlada jej jmenuje ze fad seznamu, sestavenych okresnimi narodnimi vYbory. Tea soudce z povolani a vefejne aalobce jmenuji president republiky a vlada vSihradne ze seznamil, ktere polidi okr. narodni vS7bory.

Je tedy na prvni pohled jasne, ae dekret je instrumentem, ktery se nyni sklada, do rukou lidu sameho a k bude v prvni fade fikolem laickeho aivlu, ktery ma, v lidovYch soudech tak rozhodujici pfevahu, aby tohoto instrumentu spravne a spravedlive pouail.

Proti rozsudku mimofadnYch lidovY7ch soudft neni opravnYch prostfedku. Lidove soudy rozhoduji veteinou hlasu a budou to tedy pfisedici z lidu, kteti ye spolupraci s pravniky, poalvajlcimi zvIdete duvery lidu, budou miti rozhodujici vliv na N/Trok o vine a trestu.

Dekret presidenta uklada soudcem nesmirne vanou odpovednost v1).61 statu a narodu. Jejich tlkolem je, aby spravedlivjimi tresty nad naci.stickYmi zloeinci a zradci odeinili kfivdy, spachane na lidu a statu v dobe jejich zyYeeneho ohrokni, aby °distill osvobozenou republik y od veech zloeinn3-7ch, zradiVch a nespolehlivYch elementil. Zvldetnim dekretem presidenta republiky se zfizuje narodni soud, jemua k odsouzeni bude podlehat einnost tech osob, jea v dobe zvYeeneho ohroaeni republiky zaujimaly ye

OISLO 33.

SPRAVEDLIM

state nejY- yeei a nejodpovednejei mista. Narodni soud bude einnost a chovani techto osob posuzovati jednak podle pfedpisil dekretu o potrestani nacistickYch zlodincil a zradctl, jednak tea jako soud destnY, pfi eema rozhodne zda se chovali po 21. kvetnu 38 jak se slueelo na vet-ne a stateene obeany deskoslovenske.

I v sedmielennYch senatech narodniho soudu maji prevahu ptisedici z lidu, jmenovani vladou k navrhu ministra spravedlnosti ze seznamu, pofizenYch zemskYmi narodnimi v3%-bory.

Pfisedidirni narodniho soudu budou osvedeeni

nenim trestnich zakona budou se pak moci dostat na nejvyeei mista ve state jen lids, kteki budou napineni odvahou a odhodlanosti hajit neohroaene, i za cenu vlastniho aivota, nedotknutelnost pra y statni svrchovanosti.

V eele statu necht' stoji lids, kteti radeji podstoupi smrt, nea aby vydali na pospas svobodu naeich nexodu uhlavnim jejich neptatehim. Necht' se u2 nikdy neopakuje potupna kapitulace, necht' nikdy ua ruka statnikova nepodepit. e podlY dokument narodni zrady!

Pfedseda csl. vlady dr. Zdenek Fierlinger.

V PitiJEZD MINISTRA RIPKY K OBCHODNIMU JEDNANI DO LONDYNA.

0! rskova schtze erganizatorii v Seaton.

Ye stieclu 22. srpna 1945 bude se konati okrskova schiize organisatorit v sini kadu 47 v Seaton, Texas, ktera zapoene v devet hodin ran° a tilcondi ogeste hadine odpoledne.

Kai:347 glen naafi S.P.J.S.T. ma plistup do teto sehtize.

S brattskSrm pozdravem, Edward L. Marek.

vlastenci, kteki se zaslouaili v zahranienim nebo domacim odboji, nebo byli obeli nepfatelske persekuce ei zrady. Tam, kde narodni soud zjisti vinu podle pfedpisil retribueniho dekretu, vyslovi pfisn3'7 trest podle tohoto dekretu. Tam, kde zjisti vinu obaalovaneho jako eestmi soud, zbavi ho aktivniho a pasivniho volebniho pre,- . va a tadu jiny. ch obeanskYch pra y, aby znemoanil v budoucnosti dalei jeho vliv ve vefejn.em aivote. Na Slovensku plati o potrestani faeistickYch zioeincti, okupantil, zradca a kolaborantU a o lidovem soudnictvi samostatne ktere vydala Slovensku narodni rada dne 15. kvetna 1945. Toto nafizeni, ktere se ye mich hlavnich rysech kryje s naaimi dekrety, je pkizpUsobeno zvldetnint slovenskS7m pomerum. Je dobfe, zuetuje-li slovensky lid sam se syYmi zradci bez vnejeiho zasahu.

Pl'isn3'rrn a spravedlivYm pouaitim techto trestnich zakonti bude zajieteno, ae se jia nikdy nebude moci opakovat Mnichov a 15. bfezen 1939. Necht' tide lid vykonem teto spravedlnosti je posilen y e sve vice v neporueitelnost zdkladnich ustavnich zakona, vice, ae u nas nebudou jia nikdy v nejvyeeich funkcich statni a vladni •einitele, kteri by se odvaaili zradit, tfebas i jen pod hrozbou nasili, ustavu a zakony, na nea pfisahaji. Nebot' kdoa jinl, nea prave tito nej yyeei statni einitele maji zosobnovat bezpodmineenou viru ve stat a narod, viru v jeho budoucnost a nesmrtelnost. V naei nove republice, odistene pkisiVin a spravedlivYm uplat-

New York. (tTK.) — Dne 16. eervence telegrafoval Reuterilv, korespondent John Kimche toto: "Dr. Hubert Ripka, eeskoslovensky* ministr zahranieniho Qbchodu, je zitra odekavan v Londyne, aby zahajil obchodni jednani s britskou vladou, rovnea se zastupci SpojenYch State i jihoamerickSfch republik. Na uspechu techto vyjednavani bude zaviset, pojede-li dr. Ripka na sve zpateeni ceste take do 8vS7car a do 8vedska. Prozatim o ceste do neutralnich state, ktere by mohly dodavat oeskoslovensku nalehave nutne potteby, nebylo rozhodnuto.

Okam2ite potkeby, o nicht* dr. Ripka bude vyjednavat, se tYkaji zejmena strojniho zatizeni, kterYm ma bYt nahraieno znieene neb odvleCene zatizeni es. tovaren, dale automatickYch nastrojil, baviny a gumy z Velke Britanie, a kfiZe z JiZni Ameriky. Ma se zato, 2e zakladem teto obchodni dohody bude smena, ale je nutno jests mnoho \reel dojednat.

Anglie je. pravdepodobne schopna dodat urCite druhy automatickYch nastroju a strojii, rovnea i synteticke gumy, avgak na domacim trhu je znaeny nedostatek baviny a ptirodni gumy a bude tudia tkeba politickeho rozhodnuti y ladnich kruhu, aby jen Cast omezenYch zasob byla uvolnena pro vSrvoz. Nektere betake obchodni kruhy pokladaji za zcela. moans, 2e Britanie by mohla odebrat urate vYrobky, jicht je v Britanii velky nedostatek, jako dasteenou ithradu za vYvoz do teskoslovenska. Je znamo, ae Bat'ovy tovarny pracuji v pinem rozsahu a prase boty a holinky jsou velmi Zadany na domaxim trhu v Anglii.

V dobfe informovanY7ch kruzich se ma zato, ae v Anglii je silna, touha po obnoveni obchodnich styku s Cesokslovenskem a ae s teto strany bude snaha uspokojit hlavni potkeby oeskosloveriska.

Dr. Ripka oveem bude v LondS7ne prave v dobe, kdy bude oznameno rozhodnuti Velke trojky o pkevodu obyvatelstva. Podle zprav praiskeho rozhlasu provadi se deportace Noma).. do sovetskeho okupaeniho pasma Nemecka pravidelnSrmi vlaky z Brna a Usti nad Labem. Tyto oblasti byly prohlaAeny za "znovu podeAtene."

Strana 2.

VLASTA PITNEROVA:

Tin DCERY ------Tonea se zapYtila a obratila se s matkou, ktere, od koupe u hrneitil zatim upustila, k vYkladu zboti porculanoveho, kde Frantitka obdivem vyvalovala modra odka a k vybidnuti otcoye "ten nejlcrisnejti" hrnieek si mela vybrat.

Kdyt ale byly vtechny "nejkrasnejti" a devdatko se nemohlo rozhodnout. A pak chtela mala eipera vedet, nao jsou ty velke krasne malovane konvice, rozdivne misky a talky a prod maminka takovYch nikdy nekupuje.

Konedne, kdyt sestry dekanim ut netrpelive pomohly Frantitce vybirat, rozhodlo se devaltko pro hrneeek s pestrymi kvitky a zlatou obrubou. Trvalo chvili, net panimama na nem smluvila t11 krejcary a devaatko se div nerozplakalo, minic, to bude snad muset hrneeek vratit.

Koneene se hnuli a deveatum se rozjasnily lice, an se v bouclach na silnici k nim ptidal °pet Francek Simt a strkal Tone' velike srdce s napisem "Z lasky" a Kadle panaka se slovy: "Nate, holky, poutil. Tondo, to je srdce jako moje a ty, Kadlo, tuhle mss chasnika."

Holky se smaly a panimama obratic se pravila: "Ale prodpak si &la g takovou tkodu?"

"I, panimamo, to by mel tkodu pernikat, kdyby neprodal," upejpal se4'rancek.

"Ja chcu taky poutu," pravila Frantitka.

"No, mle, vtak dostanet," teptala panimama, ale Francek to zaslechl a ut mela Frantitka v hrsti velike, pestte malovane deck°.

Pantata panimamu tt'ouchl a to se usmala; rozumeli si, a kdyt pantata kYvl hlavou, kYvla panimama tot, ale pokreila rameny, nadet pantata vyndal z fist dYmku a odbafl do vYte kotoue koute.

Tak se bete slov dohodli a tato posunkova tee asi znamenala, jako by si rekli, to se Francek k Tonei ptitadi a k nim lichoti, to se jim to obema pokreeni rameny pak znadilo pochybnosti a pantata odpovedel odfouknutim koute, to se to podda.

Dot/i k zamecke brane a Frantitka vidouc kotliky s uzenkami a kuthany s jelity, ktere tu byly vyloteny, mela pojednou hlad a pantata podal svou rodinu eastovati.

Tonea s Kadlou nechtely jist a Tonea si teptala cosi s Franckem, dehot vYsledek byl, to Francek oslovil panimamu, ika: "Panimamo, my piljdem tuhle s holkama napied do Borovinky, ut tarn hrajou, at vtechno brindi, je to tkoda takhle se carat, holky ut pout videly."

"No tak bate," tekla panimama a usmivajIc se pravila k pantatovi: "Vidit, ten Francek ma zpfisoby, iekl mi pekne, netliva holky odvedl."

"No!" tekl pantata a krajel Frantike jelito na housce v pull.

Holky Tonda s Kadlou uz si par pisnieek zataneily, net se dostali pantata s panimamou a Frantitkou k mostu, kde nalevo petina odboeuje k Zelene Hoke.

Stavili se jet u kolika kramatfi, panimama koupila sobe, vtem dcerkam i pro deveeku a pastvici po tatku na hiavu, pacholkovi a pohunkovi vazanky na krk, pak koupila Frantitce strakate vytivanou zasterku, male zrcatko, kotenY mid, triArku koralu, sklenenY Ictitek a nekolik krejcarovYch prstYnkfi. Deveatko bylo jako v nebi a tvrdilo, to ani nevedelo, to mute bYti na svete tolik krasnYch veci.

Panimame se hezky napinil rueni kotik a Pantata menil ut kolikatou zlatku; ted' ale dostal tizeti a koukal po Borovince, ale panimachtela zajit na Zelenou Horu a posilala pantatu, at' se jde jen ovlatit. Talc se °clan a pantata vstreiv Frantitce do ruely dvacetnik, kradel k Borovince. Panimama se zastavila s Frantitkou u dievenYch hraeek, koupila deveatku pestle malovanou truhelku, pannu a kolebku a tli dale peknYm mladYm stromokadim k rybniku a pies most k Zelene Hofe. Frantitka znala cestu a betels, napied a spetne do vrchu; panimama ji sotva stadila, byla by se eels

VESTNIK udYchala a byla rada, kdyt se dite pino radostneho fdasu zastavilo pied kolotodem, postavenYm na Zelene Hote vpravo u iesika.

U kolotoee hral flaginet, vievo v Borovince hudba "na plechy"; bylo hudby at k ohluteni.

Kolotoe zdobeny pestrYmi praporeeky a zavesy ze sklennych perel pestfil a leskl se v slunee.nich paprscich na temnem pozadi lesiku, to skuteene poutal oko. Na konialcy, jeleny a do zavetenYch korbieek nasedalo pino deti a s vYskotem oddavaly se radosti rychleho pohybu.

Frantitka skoky betela zpet k matce a tazala se, co to je.

"Inu, to je ten kolotoe a ty se na nem svezet," tekla panimama a vedla decko ke kolotoei. Zaplatic vysadila je pii pfestavce do korbieky a za minutu se Frantitka uz toeila. Zprvu si zakryla odieka, ale za chvilinku zajasala a volala: "Mami, maminko, ja litam,- ja litam." A panimama se smala a kdyt kolotoe zastavil, zaplatila Frantitce jette za dvoje otateni a pak nutkala deveatko, at' sleze, aby mu nebylo tpatne, slibujic zrovna, at pitjdou zpet, to se Frantitka opet sveze, a to, bude-li chtit, tfeba na konieku.

Devdatko slezouz at zavravoralo, ale hned se vzpamatovalo a tahlo matku nahoru, kde mu tato koupila nekolik obrazkiz a malt' rilteneeek.

Ted' ut mohly jit zpet a Frantitka se ptala, kde je tatinek a sestry.

"No, u svateho Jana se nepomodlit, co, Frantitko?" tazala se matka.

Dite se zadervenalo a nechalo se volne matkou vest na hfbitilvek, kde upoutaly jeho nozornost pekne ozdobene hroby, a do kostelika, kde panimama poklekla a ukazujic Frantitce na sochiz nad hlavnim oltafikem, pravila: "Pomodli se, Frantitko, k svatemu Janu, pornodli, on se za tebe u Panbieka v nebi pkimluvi."

Po letech panimama easto vzpominala na tuto Prantiteinu pout a tikavala, to by bylo bYvalo lope, kdyby byla tehdy nejmilejti sve dite radeji videla na Zelenou Horu pochovavat.

Jette se modlily u dedeeka a babieky a zesnulYch brattiakil a jit vytly ze hititova a braly se dohl. Frantitka hupky betela ke kolotoei a sedajic na konieka volala na vlastnika kolotode, ze maminka mu zaplati. A net panimama dotla, tit se blatila'rychlou jizdou, pytnic se, to sedi na konieku. A kdyt panimama napominala k slezeni, tu prosilo deck°, to jette zkusi, jak se jezdi na jelen y a matka musela povoliti.

Koneene se Frantitka to jizdy nabatila a matka si ji odvadela, koupic ji jette ktere meli oplatkail z Ranska vyloteny ve velkYch tkatulich. Spechala jit panimama do Borovinky, vedelat', to pantata, zvlatte sejde-li se se znamymi, rad si o nejakou skienici vice zavda a pak ze, jak sama rikala, 'ma mod feel," a to panimama nemela rada.

Zastihla pantatu nedaleko duparny, kde se deveata pilne vytaeela; seal s dvema znamYmi u kulateho stolku a pilne si pkihYbal. Panimame se trotku zamradila v buclate lici, vidouc, to muti, jit s pantatou beseduji, jsou jeden po horach znamy dohazovae a druhY soused ze Svetriova, o nemt se veal°, ze hlecla pro syna bohatou nevestu, aby jejim venem poplatil dluhy, vaznouci na velkem statku.

"A, nasa panimama," zvolal pantata. "Tot jste se tam diouho zdrtely, pojd', pojd' a pfisedni, to tuhle ten Frantik asi nechcelo od kolotoee, co?"

"No ptipijte, panimamo," podaval soused Vitek ze Svetriova zavdanou.

"Stale zdravi," fekla panimama malounko si zavdajic a rychle usedajic vedle pantaty. Frantitku posadila vedle sebe, kotik podrtela na kline.

Pantata Vitek podaval zavdanou jette Frantitce, ale devoatko chroustalo oplatky a nedbalo o pivo. Radeji spechalo tatinkovi povedeti, co vte na Zelene Hofe video a jak se to krasne vozilo na kolotoei.

Dohazovad podal zavdanou tot panimamo a na jeji trochu tpidatou otazku. "I kde vy jste se tu, Poldo, vzal?" odpovedel vesele: "No vite, panimamo, start' Polda je vtudy, kde je veselo a kde je mladti chasa; ja tit talc ty lidielcy pro tu sedmou svatost pomalu parkuju. A kdyt se talc nahodl, to se sejdu s tatinkem od pekny

Ve stredu, an decry, jako je va ga, a s druliSrm od hodneho syha, jako je tuhle pantaty Vitka Vencalek, no tu si hned myslim, jestli by to jako tento tuhlento netlo dohromady."

Panimama pri to feei honem rovnala veci v kotiku, aby ji dohazovae nevidel do tvate, nedbajic, to drti oplatky pototene na tibetovYch tatkach. Nebylo ji vhod, ee star Polda vpada, tak dvermi do domu a hned poznala, ze si asi pantata Vitek dohazovaee na tu vec objednal.

A mrzela se, ze se tak deje o pouti, tolika lidem na odich.

Bylte star§ Polda dohazovaeem z femesla a pytnival se, co jaktiv svateb ut "dohromady svedl" a take "pkespolni" svatby skoro vtecky se dojednavaly jeho zesty a i v decline Strtanoye, kde bydlii, byl skoro vtade bran za smluveiho.

BYval druhdy formanem a najezdil se po svete dost a dost, jit starti se otenil, pkiteniv se na chalupu do Strtanova, a poeal zprvu dohazovati na trzich ye 2d'are dobytek, obili a len, at se dostal k tomu namlouvani nevest a tenichu.

Byl elovek poctivy a oddal se svemu "fachu," jak fikaval, s celou duti. Mohli se v rodinach na neho spolehnout, to nezhani a nepfechvali zbyteene, to poctive vypovi o vene, vYmenku a potadavcich to di one strany. Co syna na chalupu otenil a dcerku vdal na vetti "familiju," oddal se Upine tomuto "tikovani" a byl vtem obeantm majicim syny a decry katdou chvili k slutbani. Na rozdil od syna nazYvali jej po horach "starym Poldou," ani jeho ani syna jich pitmenim Slaby nejmenujice. Mlad j Polda byl ale jenom, jak start' rikal, takovY "hlinotrout," krom od tech svYch par mer poll o nic jintho na svete se nestaraje. Zenu mel hodnou, tot' by bylo, aby mu ji byl tatik nedovedl vybrat, a matka se pfieinovala s mladYmi, o mutovy zaletitosti se nezajimajic. Kdyt byl nekde na povedi i pak na svatbe, a donesl vYslutku, tu tikavala: "No, dej Pan Bull tem lidem ttesti," a okoutejic posuzovala s nevestou, jako jsou kde kucharky. redelo se o starem Poldovi, to se nepusti do tikovani svatby, u ktere by netutil zdaru, ale take kdyt se do nejake pustil, dovedl ji "nadobro skoncovat." Tot si panimama Stoupova hued pomyslila, to ut celY svet, vida jich sedet s Vitkem a Poldou, bude u nich svatbu ptedpovidati a zajitt'ovati.

Neodpovedela Poldovi, ale obratic se k pantatovi tazala se, zda-li dal holkam zavdat.

Pantata ut mel v sobe par sklenic a tudit "mod keel", jak panimama za podobne tosti rikavala, i tell se smichem: "A co bych ;a se staral o holky, vtak tu rnajou ehasniky, ano, ano, a ti se ut o ne obstarajou; jen se koukej, jak se vytadijou a jak si je hoti z ruky trhajou, he, he."

"No talc velky to trhani o ne neni," usmal se pantata Vitek. "Tonei se tam pfidrtuje nakY eernohlavY, hezky chasnik, neznam ho, a Kadlinku nat Vencl nepusti ani z ruky a myslim by se hned popral, kdyby mu ju chcel nekdo vytrhnout."

"Inu, parkuje se to, parkuje," usmal se starY. Polda.

"Casu dost," fekla panimama, jen aby new fekla, nebylt' ji ostatne VitIctiv syn prave nevhod. Vedela, to jsou tarn diuhy, ale to si jinak stoji dobte, jen to se ji "nezdalo" a nelibilo, to se zde o pouti meli sejiti, i dodala: "Takovy veci je lepti hujednat v domacnosti, net takhle, kde je tolik lidu."

"Ale, panimamo, kdyt on ten mlady lid nejvie a nejraciejac o poutech a muzikach pfide dohromady. Chodi-li zenith za nevestou pies pole "na kalendu," chasnik za ho l kou jen talc jako na besedu behat nemilte," fekl Polda.

"Cot vy, yarn je o vejmluvu j9.ko o posviceni o kolae," smal se pantata Stoupa "A mate jako recht, o poutech se sejde chasa a my tatove a matky aspon vidime, jak to tern dete.m dohromady Panimama seznavala, to asi Vitek s dohazovadem ut do pantaty neco o svatbe mluvili, ale nechtela zaeinati velkY .ch reci i poeala se ptati Vitica na osev a polni prace i domaenost.

Ve stkedu, dne 15. srpna 1945.

Dallas, Texas.

Mili etenati Vestniku!

Pkichazim zas na chvilku mezi vas, dtenati mill. vg ak nejak ti pisrnaci ustavaji v psa/it co je toho ptidina?

Jedna z pkiein, jsou a byly pomery valkou rozharane. Skoro katdY byl zasaten nejakYm zpasobem tou ealanauci pochodni nidivou v'Seho tiveho i hmotneho. Ztrata bytosti nam nejdraNich valko;i skosenYch, rozdirala nitra i mysl nagi, pod se kolem sebe, vgude vidime tu spoifs!'. Lidska, moralka je na velmi nizkem stupni, a mnohY klidnY rodinnY tivot rozvracen. Sebere to cele lidske pokoleni se znovu obrodit k normalnimu tivotu.

Po teto valce bude mnoho 30 letYch . babieek, kterYm se vAak ten nazev „nebude libit, pozmeni to (ti vnuci) na: maminka star gi a Valedna, litice jent v Evrope ustala, ptina.%i nam svetlo a jas. NaSi hoSi pkijitdi domil!

Kteki jsou tak 'St'astni a pkestali %t'astne hrazy valeene, spechaji radostne do s yYch domovu a jsou pkijimani celou rodinou s ote7 vtenou. naruei, z ylaST maminky, kterYrn byla odluka tetkou ranou od svYch sync. Basnik J. Neruda pravi ve svYa„la basnich: "Ach, cat ta laska matetska, pies easy, pies hrob neumrazi% ji na horach, neuhasi% ji v molt" A jinx: "Pod lipou v tithe chaloupce jsou skryte moje statky: sttibro, tot' otce %ediny a zlato — srdce matky!"

Ano, ti nagi velci basnici nejlepe vystihli cenu lasky matetske.

Budou ptichazet i ti merle %Vastni. ktere valka pripravila o fidy a zmrzadila tela, tech velmi lituji, A i tam obetava, jemna, ruka teny bude hledet zmirnit utrpeni, ktere jim bude fidelern. Lekatska veda znaene zatehna, v genedostatky telesne.

Pokoj a mir tern, kteki polozili tivoty sve za lepa zitrek, na v gech boji gich i v pustych dtunglich dalne ciziny, yam vkm path flak hluboka dcta a nehynouci pamatka!

Pokraduji v kvitovani dared Satstva a zaroyeti tuto sbirku koneim. Za nedlouho bude testa otevteria a vim o mnoho rodinach, ktere sve veci poSlou si sami pkimo s yYm rodinam neb znamYm. DalSi. ptispevky: pi. S. Skotakova 5 lotnich blankett a boxy na zasilku; pi. Slamova, damsky kabat, pi. Rezkova, mne odevzdala balik gatstva, jmeno neudano. Nejmenovand pi. 1 par botkil a $1.00; pi. Frank Pokladnik balik %atstva, pisatelka razne %atstvo. To co zde main odeglu v kratke dobe a tim ukoneim tuto praci.

Na odeslani Sa.tstva naam $6.80, cot bude asi dost.

Z ptiloteneho d.opisu od jednoho deskeho letce v Anglii seznate, ze mne tado, o zaslani nejakYch magazin y , demut,chci vyhovet. Sdelila jsem v Kroutku 'ten jest-li by nine sestry ptinesly nejake star gi magaziny, to je zapakuji, zanesu na pOStu a ode%lu. Pak ale jsem si to rozmyslila jelikot jsem dostala penize pogtou s poznamkou, to jak s nimi naloti, kam to je poSlu, bude moji veci. Mann 11 dolart, za ktere poSlu pkedplatne na 2 razne magaziny na 1 rok. Tak to bude lepsi. Ho gi dostanou je 2krat az, 4krat za merle, a mne ubude ;race s balenim a jezdenim do mesta.

Za odkoupene zbytky latek od Skotaka dala pisatelka $4.00; pi. S. I/My pravi, to je Yak Vec kam to date, ani za to penize nevezmou, a tyto veci pkinagi vkly dvoji utitek. Ja z nich nee° u%iji a daruji na bazary. Za jednu takovou ta%ku na rutini prate mnou zhotovenou, zaplatila moje ptitelkyne v Corpus Christi na poslednim bazaru 10 dol, Nemela tu cenu ; ale

VESTN1K pi. X. tolik za ni dala, ze to bude miti ode mne na painatku. Ja cenu neudavam, za :co se to ma, v miste kam to paglu prodat, o tolik lope pro teokladnu. — K tomu mne pi. S. jate $1.00 pkidala, $1.00 poslal p. J. Slovdeek. a $5.00 nage, vam vkm znama, vzacna, vlastenka pi. Anet ka Zazvorkova z Ennis.

Pied kratkYm easem yam oznamil nag p.

StranskY st. pokladnik Povaleeneho fondu, ze odeslal z naSi osady dallaske $200.00 na Masaryk Institute do New Yorku na zakoupeni lekakskYch knih. Dosud nehla.sila tadna, deska osada zde v Texasu tak velkou surnu pro ten Jsme a zasta,neme zase prvni?

V ptede%16 schtizi sokolske jsem tadala nage dleny, zdali by (mimo tech 2 set) katdY spolek u nas v Dilas zakoupil jednu knihu a at nekdo z nas zavita, do vlasti a nav%tivi lekatskou fakultu, naSel by tarn i jmeno sveho spolku; le by ho to te gilo. Rozumejte mne, nechci, aby jednotlivci na to prispivali, pouze spolky. Dana mi na starost dopsat Dr. Kopeckemu do San Antonio i aby nam podal o teto veci vysvetleni.

Dr. Kopeck nevedel ptesne tyto podminky, proto zaslal miaj dopis Dr. Rata Lukovsko Heumove, Masayrk Institut, ktera mne odepsala toto: UjiSt'uji Vas, ze Va% naivrh je zcela spravnY a v mnoha ptipadech byl 1.12 profveden. Masaryktiv astav vita pkispe yky vkch organizaci a spolka, odboeek a kroutka. Zaruduje jim, ze celeho jejich ptispevku bude poutito k nakupu knih a ze v katcle publikaci z jejich ptispevku zakouperie bude jmeno tak jak udano na ptispevnim listku a zanekno jako darce. Orga.nizace obdrti kopii katdeho tohoto listu, jakrnile jsou knihy zakoupeny a zkatalogovany.

Po obdrteni tohoto dopisu byla schaze nateho Kroutku ten v Sok. a tam jsem sestram tadost pkeelnesla (ony ut, jsou na to zvykle, ja, vtdy pro nekoho neco chci. Povolily pro ten Ude' z pokladny 10 dol. V nedelni schazi tadu Jaro Cis. 130 jsem rovnet svoji tadost ptedetla a dostala $5.00. Jakmile dostanu jeSte od Sokola a tteba i vice jinde, tak to odetlu.

V nedavnem eisle Vestniku byl dlanek od V. Benek Moravanam, a hned jsem pojala myglenku na to ptispet. Pied nedavnYm dasem mne d6gel k rukam pkispevek $5.00 od neznameho zapadleho vlastence, na jmenu ci osade nezaleti; jsou to yzacni lido, sami mnoho nemaji. A tteba jsou v rodine nepochopeni, piece tak rad by ptispel k zmirneni bidy, hledaji at najdou cestieku a maji detinnou radost, to to za ne nekdo vyticli. A ze je to Moravan, a ja„ main dovoleno nalotit s pane"zi jak sama chci, dam tech $5.00 prvni na tento fond Moravanin v duchu- vidim poctivou tvat, hlava ptikyvuje, dobre, dobte Valdikova, jste volila Tento tYden mne do g e.' dopis od jedne ptitelkyne, v nemt mezi jinYm pile: Mely bychom se rozhoupat a n.a clank V. Benek ten fond pro mora yske sirotky podpotit ptimo a zde v Texasu, bychom mohli Vas ueinit celostatni pokladnici tohoto fondu. — Zajiste, ze je to pekne uzn.a.ni me osobe, ale neni to motno pNjmouti. Za prve, jeto jen jakesi ptani jecinotlivoe, a za druhe budu pilne rodinne zamestnana nekolik tYdna, nezbude time mot prazdneho dasu. Upozvolila bych se pouze, kdyby ze zelej%ich lgoravana chtel tento fond pod; oNt,ze bych to o dnich ptijmula a odeslala.

Tak jsem si zas s varni pobesedovala. SrdednY pozdrav v gem dtanatam zasild, Botena Valeikova.

V Americka, spisovatelka Gene Stratton Porterova (1868-1924) roku 1909 vydala roman "A Girl of the Limberlost," ye kterem lidi•zajima,vy vYjev ze gkoly. Deti atou basnieku, ve ktere jeden ver% pravi: "The little birds in their nest agree" — ptadkove ye svem hnizde jsou svorni, srovnavaji se. ye vykladu verse jedna divka, ktera, znala ptaky z vlastni zku genosti, sttetla se s uditelkou; vykladala ii, to ton ver% neni spravnY, protote i ptaekove ye svem hnizde se dasem %korpi zrovna jako male deti.

Strana 3.

DONS Z MATI6KY PEARY.

Praha, 4. dervna 1945.

BilY Bedfichu, Karin) a Helena!

Po dlouhe nekolikalete pkestavce ptichazim k tomu, abych dal o sobe vedet. Nevim, zda tento dopis dojde na Tvoji adresu, neb jej posilam normalni cestou pogta d.osud nejde. Pies to main daveru, ze jej dosta,nete.

Ptedne Vain sdeluji, ze jsme vSichni tivi zdravi, pteek,ali jsme tu vojnu, tfeba nekdy i s velk37m sebezapkenim. Nedovedete si ptedstavit jak' to byl tivot, elovek nebyl jist, nanekterY den dome a 'till jsme skoro stale v nejistote. Teprve posledni dobu jsme meli lepSi naladii, hlavne po to invasi a postupem na Nemecko dostavali jsme veselejg i veselou naladu.

To jit jsme yeah, ze poratka Nemecka je jista, ,a'dkoliv- jsme pied tim nikdy nezakolisali a stale jsme verili i v tech nejhorSich dobath, Le nafge doba pkijde. Velkou posilou nam bylo londYnske radio, ktere jsme denne poslouchali, pies to ,te nam vzali z radiovYch ptijimaet kratke viny, dovedli jsme si ,tyto viny nahradit jinou civkou ktere jsme vkolaecne fikali, derdilka a katdY poslouc;hai na derdilku vzdor tomu, ze na poslouchani ciziho rozhlasu byl trest smrti. Zaplatilo to hodne lidi tivotem, ale poslouchalo se dal.

Jinak se nedelalo nic, net se shane,lo Posledni dobou j i z nikdo nechtel za penize nic prodat, net zase vYrrien.ou za jine veci. JeSte, ze jsme meli ten obchod, kde si elovek nechal nejake zboti nehlagene, tak se v%echno projedlo. Saty, pradlo, boty a na co se podival, vSechno se vymenovalo. My jsme meli tech hadra dost, tak se ledacos sehnalo.

• Nejhor%i nouze byla, o ornastek a maso, adkoliv jine veci take nebyly. tredni ptidely na 0sobu na tYden posledni dobu bylo 20 dkg masa, 1 kg chleba , asi 1 cleko tuku, 1 vajleko, trochu brambor, troeku mouky a to bylo v ge. Ten ptidel na tYd•n by snedl tak za den. Mleko jsme pies dva rnesice ku konci vabec nedosta,vali, zeleninu 2:.s‘ dnou. Dili jsme od toho, co se koupilo na demo, dill pod rukou. To zase byly cent', ze se projedlo inesiene Beset at patnact tisic korun. Ptijmy skoro nebyly tadne, takte se jedlo z hotoveho kapitalu, Posledni dobu se platilo za veptoYe maso 830. -K. za mouku 150,, za vajidko 35.-, za kilo masla neb tuku dva tisice i vice, take kava se dostala a ta stab, 15 tisic kilo, vykrinena husa na sadlo i 5 tisic, za lahev Spatrie kotalky se dalo 1.500.-, za litr vina 400 at 500._ K. a to nestalo zanic.

VetSinou to byly vaci, ktere se delaly doma na obchod. Ted' to porovnej, vet'Sina delnikti vydelavala tak 400.- at 500.- K tYdne a cela Cada i rnene, tak co si mohli lidi za to koupit.

Nic se nekupovalo net jidlo. Mnoho lidi hladovelo a se%li jsme skoro v%ichni. Pivo take nebyla a kdyt se nekdy dostalo bylo slab gi net voda. Pies v%echno to stradani byla v nas pevna vale yydrtet.

Hor%i bylo to nonitovani od Nernca. tech nic neznamenal, byli jsme jim zde pouze v caste, stale nam vyhrotovali. ze nas vyetehuhujou a take nektere kraje byly frolne vystehovany, nas'i lide tam museli vkchno nechat a jit a misto nich Nemci..Bylo to nekdy k nevydrteni 0 tom at nekdy jindy.

Jak jsem Yam j z nahote napsal, jsme zdra.vi, Jenda se pied 2 mesici ozenii, obchod mame -stale, ov%ern nername co prodavat, zboti neni. Fela je jette svobodnY snad tit take do toho pratti a nak mama ,ta ma z nas nejvie,e prate. Mush nam vatit, uklizet, prat a vSechno musi sama delat, neb slutku narn vzali a novou nedostaneme. Nyni mane jit zase republiku. jsou tu Rusove, ale je%te stale vAe je jegte jako ve valce. Doufame, ze se to da, brzy do potadku a Iivot nas bode °pet veselejg.

Tak jsem se trochu rozepsal a jak je u Vas? Doufarn, te jste vSichni tivi a Helena, to ma jiz pouf deti. Vzporninali jsme na Vas behem to doby stale. Nevim, zda mi budete moci v dohledne dobe psat. snad jsnom laskavosti na%eho prosttednika. Ptijinete na g spolednY pozdrav na Vas na v%echny, Tvaj bratr, Felix.

V tl

0 SILOVANSKE JAZYKY. Z Austinu se pile: Glanek "Zajem o slovansite jazyky roste" se mi libil a srdeene dekuji redakci, ze uvetejtiuje takove povzbuzujici elanky. Je skutedne zajimave, ze zde na Taxaake statni universite udi se 6.eitine i ruitine i jinonarodovci. Studenti dostanou za eatinu i rugtinu stejnS7 kredit jako za ;line jazyky. Pro studenty deskeho pfivodu jsou sestina i ruitina lehei netli jine jazyky. Dne 31. srpna zaene nov-ST skolni rok a dr. Midek, pkedseda odboru slovanskS7ch jazyku, dostava hodne, dotazu o studiu zde. Nekteti rodiee sem aby najali byty pro nova studenty. Mnozi rodiee posilaji sem sve syny•a dcery, protote zde ptisobi profesot 1\41dek a instruktor Skkivanek, kteti se skuteene staraji o na ge studenty a studentky. Je to pro naie hbchy a deveata velikou vrhodou, zde jsou dva lids, kteti jim vtdy ochotne poradi i pomohou ... Oni pornahaji studenturn pti zapise a na zak.'-atku studenti hodne pottebuji jejich pomoci. Het a deveata povatuji dr. Midka i p. Sktivanka za zastupce svSrch rodiet, kteti maji opravdovST zajem o jejich pokrok. Nat studenti zde nejsou opuiteni, kdyf.7, zde maji takove otcovske radce. Take Universitnl Gesk;r Klub, v nemt se naii studenti schazeji, poznavaji, hodne pomaha. — Studovala jsem na zdejii universite, utla se tet eeskeinu jazyku a nyni vyuduji v East Bernard. Loni i letos o prazdninach pokraeuji ve studiu v letni ikole a utm se ruskennt jazyku. Gesk-S7ch studentil i v bete je zde hodne. Musim take prozraditi, to dr.

Mieek, profesor slovanskch jazykfi, zde pasobi jit devatenact let. Pled dvema lety mu bylo nabizeno vynikajici misto ve Washin gtonu, ale lakave nabidky neptijal. Prod? Protote nechtel opustiti "sve" deti v Texasu. "Doti" tika sv3im studentfun a raysli to opravdove. Stara se o no s p. Sktivankem jako o vlastni deti. Soudim,ze v novem gkelnim rode dosalane poCet jejich deti asi eisla 150. Adresa dr. Mieka je: Dr. Ed. Mieek, University Station, Austin 12, Texas. — S krajanskSr-rn pozdravem, Marie Beneiova.

V Galveston, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Dovoluji si opet po delsi dobe, s nail vetejnosti sdeliti, to Tel. Jedhota Sokol Galveston, soueasne s odbodkou T. G. Masaryk 6NS. jsme se sfleastnili sbirky iatstva, a viem kteti darovali nam do naii sbirky, jmenem tech potrebiVch srdeene dekujeme. 3 bedny jsme odevzdali do celonarodni sbirky, v katdem meste potadanSich, do ureitSich sberen. Dve velke bedny zachovaleho a prebraneho iatstva odeslany na hlavni Utadovnu ONS. do Chicago, ktere budou vS7hra,dne zaslany do Prahy na Csl. Cerveny ktit. Naie zeme zasluhuji od nas viech v prize lade podporu. Feknou praci znovu konaji krajane v Cedar Rapidicich ohledne podpory pro Ustav a ozdravovnu v Cernovicich u Tabora pro sirotky. Zde v Texasu jest ohlas tato ta.dosti, nisi krajane souciti s trpicimi pokrevnich iotatel, bratli, sester a naroda kde jsme se zrodili.

I nale T. J. Sokol Galveston dobrovolnou sbirkou podpotila tento lidumilny dstav $15.00, dark dobrovolnou dani ($1.00) na fond sokolsk, jet AOS. si vzala za sve podpotiti timto sokolske jednoty ye stare vlasti, nab majetky byly zabaveny a Sokol musi znovu budovati, aby IT Tchovnou a narodni Cinnost znovu zahajil, a pomoci jest tleba vieobecne.. Ve Vestniku jest deli elanek s nadpisem "Moravanum," z pera p. Vojty Benda ze dne 1. srpna 1945. "Pace o dite na Morava." Fonevadt nevidim dosud odezvu a jest nas zde Moravaini rozen rch v Texasu sila, davam dobrozdani, abychom se pokusili o celostatni sbirku tem naiim sirotkUm na Morave, aby rodiny ktere se ptihlasi o tyto neit'astne sirotky, a vetiinou jsou to chude rodiny, ktere maji zpravidla ruku i srdce pro ty osifele otevtene, teknou, kde se naji 5 jedlikii, sesty se tit utvi, tleba velice chu.de tiji, ale najedi se piece a maji man :u, vtly lepsi netli vojenska disciplina ye velk;;Tch siroteincich, kde vedouci dostanou vetiinu ptijnau, co by meli dostati lept .v. tivu a zacha,zeni s detrni ti sirotci. Tak ty thuds rodiny, ktere se ptihlasi o ty neit'astne narozene deti sirotky, neb z opuftene, bude se lope dafiti sale

wq 1 i3

rodine, a tak ta socialni pace o sirotp,, .bude v tech chudYch vesniekach velika pomoc, a kdyt se dati dobte chucVm, vnasi radost a snahu prospeti narodu vieobecne. Dite sluin g tivene a iacene, tteba sirotek, rado se odmeni stejne laska-cdm je.dnanim zpet sv-;',7m pestounfun, rodine i narodu. Dobthvolne sbirky a praci s kvitovanim jiste by si vzala za sve na ge- vlastenecka Moravanka, ktera nikdy praci na ni vlotenou neodrnitne, pi. Botena Valeikova. Doufam, to vsichni kdo ji zndte, tadn-Si by se nemusel obavati, zda-li sebranjr obnos pitde jiste svemu Ueelu na izter;;7 byl sebran. Jak zname pani a sestru B. Valeikovou, to rada se ujme teto price a neodmitne, le neptijima. Bylo by to pekne, aby nas mora ysk-S7 lid a oviem i nat bratti Get se tat p riCinili, aby sbirka tato byla skuteen3.7m darem a ne almulnou. Mohli bychom ureiti i dobu sbirky, teknerrie tri mesice, aby se pomohlo co nejvice, a kvitovati mesiene dary z osad, v katde osade miti dobrovolneho sberatele a zaslati sbirku celkove, Weft se poitovne a mistni osada bude miti sheraci listinu svoji a budou vedeti, kolik p ispeli. Tak by zustaly statni pokladnici jen celkove sbirky a jedinci, kteti by ji to poslali jen za sebe, kvitovani. Kvitovati katd.eho jedince jest mnoho prace a zabird misto v Casopisech, vatnejSich Clankir doby. — Toto jest jen dvaha a zdali se nebude hoditi uskuteeniti, tak krajane -podpotte kolik jest yam motno. TiTsttedna morayskS7ch spoln V Chicagu si vytkla za svdj cis podniknouti tuto sbirku pro fond "Fede o dite na Morave." Katti darek pro ten teal vykona dilo lidskcsti, pro kterout zasadu naii ho g na bojiitich krvaei. — Dosud tez zachovale odevy budeme naddle sbirati a kdo by si 13'1'6.1 nice ze iatny venovati, radi ptijmeme. Br. Karel a br. Jos. Cihlat radi pkijedou a nail bratti a sestry CNS. se postaraji o dovoz do tistkedie Na zdar!

H. Stanovska.

V Fort Worth, Texas.

Bratti a sestry! Tirnto varn znovu oznamuji, le vas viecky fictive zverne na eerstve barbecue na 19. t. m., jak jsem v rninulem dopisu varn sclelil, to budeme potadat zde v Sokolovne obed v jednu hodinu za 50c osoba. Veder taneeni zabava at hodne, po pub noci, neb pti Ceske hudbe se yarn bude dobte tam-Ht. Tel bude bingo a jine zabavy. — Jak videt, ze ta valka ut se bliti ku konci, tak ted' ut se viichni budeme lope citit a buderne spokojenejii. Tak ptijedte ni a vezinete i vale zname s sebou a tadne YYmluvy. Tak doufam, to vas tam hodne uvidim z okolnich osad. Na zdar!

T. W. Matejka, dop.

V NAM 'NA1T, DL'TI Z MOSKVY. Dostali jsme nekolik dopisa a obrazkovYch pozdrayri nag ich deti z Moskvy. Radi je otiskujeme i s kresbarni, aspon s temi, ktere tiskat mohl upoti'ebit.

Prod se nale deti v Rusku rozepsaly, vysvetli vain dopis pi. 0. Fierlingerove, choti nageho velvyslance v Moskva. Pile pa.ni Haile Bene goye dne 17. dubna m. j.: .

"Zde je nekolik kreseb a dopistl, ktere nage deti zasilaji detem. v Londe ne. Dekuji Ti vtele za knihy, se gity, tufky a vie, co jsi mi pro ne poslala; naie uditelka a ostatni profesoli jsou velmi spokojeni s temito vecmi, jel umotiuji praci a eini ji zajlinavejii. Nejmenii decka poeinaji mluviti, nebo alespon dosti dobte chapati a vett se zajimaji o vie, co se jim vyklada.

Jsem pfekvapena zdarem tohoto maleho podniku, ani jsem sc neodvalila doufati, le decka budou miti tolik houte-vnatosti. Svaeina je asi take daliirn lakadlem a diky aervenemu Ktiti misto obv.ykleho Caje se podava kakao k velke radosti viech. Aviak velkS7m svatkem jsou di-.. vadleni ptedstaveni, na net kupujeme gas od.

Casu listky.

Mali jsme radost, kdyt doily zasilky 6erveneho Ktite, a zvlaite, kdy't jsme koneene mohli gtedre rozdavati. Tyto dny tiidime stare gatstvo dogle z Ameriky. Mnoho je ye velmi gpatnem stavu, zvlagte mulske gaty. Pro leny a deli buderne miti dosti, nebot' s trochou pkidin4ni

Ve

sti:edu, dne 15. srona 1945.

kat4 si muzc pomoci be slilneriau oclevu. 06ekavame tel nova \Teel z Ameriky, ktere seho.,‘ vame pro podzim nebo pro okam2ik,- al pude Ceskoslovensko osvobozeno.

Doufejme, le ten okamtk ptijde brzo a 2e nebudeme musit lekat je gte jednu zimu. Nemluvime za nas, ale za na ge ubohe rodiny, Mere lekaji na vysvobozeni. Kolik je gte utrpeni nel bude konec! Zpravy odsud jsou skvele a tasalvy na podest viterstvi dodamer vaji odvahy a nadeje na -brzkY konec. Pkali bychom si, aby se v gude dahlo take tak dobfe.

Doufam, 'le se Varn dobre a to ulivate krasneho anglickeho jara. U nas rychle taje snih, napadly pled nekolika dny. Prosim, abys sdelila viem svYm viechny dobre zpravy od " Drazi ptatele!

My, eeiti chlapci a deveata, tijici v Moskva, posilame yam svuj srdeenST, kamaradsky pozdray. Jsme radi, le na nas nezapomin.ate a dekujeme Vam za Ceske knihy, se gity a jine ikolni pomricky, ktere jste nam poslali. Chceme Varn pri teto pthaitosti napsat neco o livote nas, deskYch deti v Moskva.

Zijeme v tomto velikem, petimilionovem meste, hlavnim meste na geho velikeho pfitele a spojence, Sovetskeho svazu. Je to mesto, jel na rozdil od Londyna takkka nenese vnej gich stop valky, a jsou zde cele velke Ctvrti, kam nedopadla ani jedina letecka bomba. Od loriskeho kvetna nebyl zde leteckY poplach a jak vypadaji nalety, na to jsme taktka zapomneli.

Nyni byli Nemci odennani ul daleko a my se radujeme, prochazejice moskevskYmi ulicemi, to alespori hlavni mesto zeme, jel pl'inesla pro viterstvi spojencri takove °bet krve i statkri, zristalo uietteno zkazy.

Chodime viichni do ruskrch ikol a mluvime rusky skoro plynne, aekoliv u nas "M.oskvidi" poznaji jeite zahranidni ptizvuk. Je mezi nami kada deti, jez jsou zde jil dlouho a jiml rugtina je keel tamer matefskou.

V Dallas, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Byv jegte v stare domovine gel jsem se podivat do pole na drodu. Tu pojednou spattil jsem eloveka na mezi sediciho maje hlavu o ruku optenou zamyileneho. Byl to Slovak, sluha dosti zamotneho hospodate a tu priied k nemu se ho ptam po pkidine jeho zadumeivosti, jeho zarmutku. Na to on: eh to ni gt, to ja len tak 0 sem drimag, povidam a tu on zas: bol jsem v tom botim kostlieku a pan paterko mel kazen a pri torn povedali, by jsme sa nerldili dle neho, ale dla slova botho, jet' on kale.

Po tomto vysvetleni podal jsem i ja clarnat, vldyt' jsem jil ve gkole slYchal, to slova jen pohnou, skutky vg ak tahnou a toto vysvetleni neodpovidalo tomu. Upustil jsern od dalgiho mudrovani fka sam k sober KaldY dlovek i neveclomY chybi, kalclY ma sve chyby ale i dobre vlastnosti, jen to my radi soudirne dle prvnich, pomijejice ty druhe. Toto stoleti mrileme taky nazvat dobou teenictvi. KaZda i mala schrizka musi mit nejakeho "speakra", oviem ptedchazet musi nejaky banket a pak se rozvine vYmluvnost spojena s gestikulacemi a obecenstvo uchvaceno tleska at nikoho i obudi, ale ten pak taky tleska.

Dues jest skoro vie strojen.e, i sem tam to vlasteneeni. Mnohy re domniva, le prispenim nejakeho obnosu na vlasteneckY udel &inn zadost povinnosti, o dal gi neco prospe gneho se nestara; on pti gel vlastne na vlasteneckY Teel, by byl jako dobrY, obetavY viastenec uznan., ad pted tim jeho vlastenectvi bylo velmi pochybne. "Ulel posvecuje prostf:edek."

Dvacate stoleti jest take dobou vynalezt, dobou dspory rukou u delnickYch sil atd. Jest pravda, Uspora jest vidna viude, ale neposky-: tuje AleVu v titi, pfisobi nezamestnanost, hromadi kapital na jednotliva mista bez ohledu na to, ze pracujic slid jen Zivoti.

Mohl bych podat mnoho drikazA, ale nalada pessimisticka vidi dnes vie v po grnurn.em svetle a to nikoho nebavi. Budoucne se napravim!

S pozdravem etenarstvu,

J. Holotik.

Ve stiledu, dne 15. srpna 1945.

7_,PRAVY Z HOUSTONU, TEXAS. a prikladnY podnik pro valedne eeskoslovenske sirotky bude vypraven v sobotu 18. srpna v 3 hodin veder. Budou Adinkovati elenky a aleni ode v gech houstonskYch spolku za dobre spoluprace. Krasne zpevy, komicke vYstupy, taneeky, hra na piano a piano accordion.

Ku konci sehrano bude divadlo o dvou jednanich. Buda to obraz, jak pro givali givot ' Oechoslovaci z plzeriskeho, deskoslovenskeho kraje, kdy g amelloti chlapci je vysvobodili od Nenicti. Kus je psanY pro tu akdi, na ten den, pro Ceske sirotky.

Proto poznaete si datum 18. srpna, v sini radu Pokrok Cis. 88 na Studewood. Rad tento nam ochotne vstfic v na gi narodni pre.ci, kterou si vzal na sebe spravni vStor ZCB Jednoty. Mistnost tato je nam ptijeena zdarma na tento podnik. Proto, pratele, nezapomanta delat i vy dobrY skutek, kdy g ne jinaee, aspori velkou navgtevou. Je to povinnosti nas vgech Cechoslovakia sahnout hloubeji do ka p bude do--syanelitov hstupneo,kr brovolne. Kclo nebude moci prijit, le jeho vstupne pro tyto valedne sirotky od srdce vitan° At' uka geme co Cechoslovaci z Houstonu a okoli mohou udelat, kdyg chteji. CelY svet uznal aeskoslovenskY narod jako lid vzdelanY, dobrosrdeenY a mirumilovn3"7, tak dokagme, ae jsme jejich deti, treba zde v Americe. Dokalme to skutky a ne jenom slovy. Na g lid progiva ndsledky a konec valky, je jim trochu veseleji, ale ta bida a tech sirotkil k neuvereni Zajiste mne odpustite, le pisi tak od srdce, neboli od plic, ale nelze jinad. Vgdyt' kolikrat tak vyhodirne penize pro nic za a tady to ma svtij dobrY ridel.

Jdeme na chvili do sebe a premfglejme trochu o podstate Ceske du ge, pozname, ge jim ta laska k vlasti byla vlo gena do kolebky. Jak se rika, Cim men gi dorneeek, tim je milej gi a ntulnej gi. Tak je to s tou jejich zemiekou. Cesky narod je pinY citoveho porozumeni pro svou vlast. Proto nedopustime, aby ti deskoslovengti sirotci Gestapem ochuzeni o mile rodine museli urnirat nebo chradnout v zemi, kde rodiee za lasku k rodne hroude museli KI:a.sii 3•7

Divadlo je pekne, je to vesele a smutne.

Nazev ma: "G. I. Joe v Plzni". UCinkuji v nem br. 0. Vala, K. atvrtnikova, H. Teperova, J Tepera, L. Nezvalova, C. Vodehnalova, J. Chid-, dek a male deti, opu gtene deti: M. Earlova, J. Tepera. Program je vypraven pod zagtitou vYboru Z. C. B. Jednoty.

Uctive zve Zabavni vS7bor radu Texas.

Karla otyrtnikova S pozdravern, Adresa, kdo chce poslati prispevek na tu akci, za 'do g jim bude vYbor vdeeen, je: Mrs. H. Tepera, 5409 Long str., Houston 7, Texas; — Mrs. E. F. Filipp, 6701 Ave F, Houston, Texas.

Z ANGLIE. Vagena pani!

Predem prijmete srdeenY dik za Vá g laskavY dopis ze dne 12./2. 1945.Psal bych Vam jig drive, ale byl jsem trochu nemocen, tak jsem muses vge odlogit. Zatim se nam ta hrozna valka zde skonCila a tim i nage republika osvobozena. Tim konei take prvni Cast odboje, za kterYm jsme sem do Anglie prijeli a nyni zbYva nam otistit republiku od ruznYch gkodlivYch givlu. Nezapomenern nikdy na ten den V-E. eekali jsme jig nekolik dni na to, neb die spra y dalo se soudit, 'le se nem deje. Nage poslechova slulba byla jako na trni, ale marne. Kdyg odpoledne o 1/2 3. prigla za nami devdata v cantiny a rekla, ge je po valce, a bylo to potvrzeno anglicltm dfistojnikem, gcterY' prave gel okolo, zapnuli jsme v gechny radio stroje a Cekali jsme ye 4 hod. na zpravy, kde Vge bylo potvrzeno. Ale potom nastal jasot a zaroveri takova boure, ge gadnY nas nemohl udrget. Na to jsme meli druhY den volno Mali jsme zde na druhY den slavnost, ktere se sileastnily ta g' na ge oddily. Na gi udelali Hitlera a cht611 ho potom na konci slavnosti

VtSTNITI obesit a upalit, ale bohulal anglicka deveata VAAF se ho znioenila, aitahla ho na taneCni zabavu a tam ho zi'idily a rortrhaly na kusy ,pri tom si poainaly jak dive lvice, pied ()alma nagich vysokYch diistojniku ,a beda, kdo jim v torn chtel preka get, toho zridily tat'.

Nyni jig se pomalu pripravujeme domti, vge se bali a nakupuji rtizne veci, co doma lze potrebovati. Posilarn Vain novou adresu, ktera nyni plati zde v Anglii, a jakmile se vratime poglu Vam novou. Zaroven Vain posilam Iistek ze sokolske vYstavy v LondYne v den Viterstvi a jednu legitimaci„ kterou kdyby nekdo z Vasi rodiny jel navgtivit O.S.R. Dale bych Vas prosil, jestli by jste nemohly obstarat a .poslat tyto easopisy st•ar gi a Way gniho roku: "Esquire". Ta g jine obraz--nel to kove aasopisy jsou vitane.

V nagi eitarne mame jig celou radu Casopistil' a stale hledame druhe. Od Vas si je nemugeme prim p objednat, neb neize posilat penize primp. Jest zajimavo, jak na gi mladi hogi radi se zde vzdelavaji a hodne etou. Prave minulY tYden jsme tag dostali z domu noviny a velice nas pote gily se zpravami.

Zatim konaim se srdednYin dikem za vykonanou praci pro nas a nag celY narod.

Dlouhy Jindrich Pozn. red.: Dopis tento poslala nam k uverejneni sestra B. Valdikova v Dallas. Diky.

V fZiel Jaromir cis. 54., West, Texas.

Bratti a sestry: Oznamuje se yam, ge v pondeli yeeer dne 20. srpna konati se bude mimoradna schtze radu ohledne oprav a zlepgeni nagi sine. Kagdy e'en mel by se do tato schtize dostaviti a brat rieast na dttle gitem jednani. Po schuzi nasledovati bude dlenska zabava.

S br. pozdravern, Poradajici vYbor.

V VtHODY SOCIALNIII0 ZABEZPEtENI. Vice negli sedmdesat zamestriancil v soukromem prtmayslu a obchodu plati nebo v poslednich letech nekdy platilo na svoje starobni zabezpeeeni a Poji gteni portistalYch. Socialni je ye SpojenS7ch Statech zavedenim pomerne velndi noqm, tak ge se nemti geme diviti, je-h je gte mnoho lidi, kteri dobre nevedi, jak funguje.

Socialni zabezpeeeni je zalo geno na ternge principu jako soukrome poji gteni — na principu podileni se na risiku. Kterehokoli z nas nekdy potkat ne gtesti, ale jenom zildka spotka negtesti mnoho lidi najednou. Jako priklad uved'me po gar. Mnoho lidi je vystaven y nebezpeel, ge jim dtim shoti, ye skutednosti shori vg ak domii jen velmi meld. Vybereme-li pojigt'ovaci Prispevity od rnnoha lidi, kteri jsou vystaveni takovemu nebezpedi, ziskame tak fond dostateene veliky, abychom z nej naohli zapiatiti gkodu tem, ktere toto ne gtesti skuteene potkalo. Tak je tomu i se socialnirn zabezpeCenim.

Miliony lidi jsou vystaveny nebezpeei, ge ve svem staki, nebo v pripade predeasne smrti, nebudou se moci radne postarati o sve rodiny. Nesporne mnohem vice lidi deli tomuto risiku, negli risiku, ge jim shoti strecha nad hlavou.

Princip pojigteni je v obou pripadech tentYg. Budeme-li vybirati po nlalycli dastkach ad mnoha pojigtencil, vytvorime fond, z nehbg mifteme yyplaceti zamestnanci a jeho rodine duchod, ag zamestnanec pajde na odpodinek, nebo z neho g nyUgeme vyplaceti po gitky jeho rodine v pripade jeho smrti. • V pripade poji gteni u soukromeho podniku musi vgak pojiaenec piatiti za ve.ekeru ochranu, ktere se te gi. V pripade starobniho zabezpeeeni a poji gteni portistalYrn je tomu ponekud jinak, nebot' tam pomaha pri placeni zarnestnavatel, a je-li to n.utno, pripadne i federalni vlada. PrurnernY zamestnanec te gi se proto lepgi ochrane, ne gli jakou by si placenim te ge eastky mohi koupiti u pojift'avny soukrome.

Zamestnavatel a zamf:stnanec sc na placeni pojistneho rovnomerne pedileji. V pI•tonmosti plati kagdy zamesnavatel jedno procento platu, vyplaceneho zamestmanci (a2Z do v:;7: ge $3,000 mane) a jedno procento ze sveho platu plati sam zamestnanec; roku1949 ma tato poiistna, sazba stoupuouti na tii procenta:

fitrarlD B.

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My. nikpsany resolu'eni vYbor radu Svaz Cechoslovana, eislo 92, ye Fort Worth, Texas, jmenern radu projevujerne uprimne citenou soustrast pozastale rodine nad Umrtim jejich milovaneho, man gela, syna, bratra, a nageho spolubratra, Lt. Col. Anthony Tirk, kterST obetoval sviij mladY givot na bojigti nekde v Evrope. Mlady mug byl Clenem na geho . radu po nekolik let a v gdy byl dbalY s yYch pavinnosti.

Virne, pozastalat rodino. 'Cs gal vas jest velikY, ale budit varn atechou, ge my eleni radu soucitime s vami y e vagem za.rmutku, a Tobe bratre, budig Cest Tye pamatce.

Dano ye Fort Worth, Texas, dne 2 eervence 1945.

John Chaloupka, C. H. Bartek, Vaclav Mika, resoludni vYbor.

V PROJEV SOUSTRASTI. My naepsanY resolueni vYbor radu Pokrok Houstonu, cis. 88, vyslovujeme jmenem. Clenstva na g eho radu hiuboce citenou soustrast portistalYin rodinarn a pribuznym nad ztratou jejich milYch a na gich Clenu, kteri nedayno dokonaili svou givotni pout': Br. George. Hogelt, v stall 67 let, sestra Marie Hogek,• v stari 39 let, hr. Kolaeek Frank, v stall 74 let, hr. Martink,:a Jerome, v stall 24 let, vojin v branne moci Spoj. zemCevCI po utroenem zranini v boji a nag prvY Glen padlY v boji. yam drazi pozastali budi g akhou, ge spolucitime var.; bol a gal nad ztratou milYch yam bytosti a Ce uchovarne v srdcich sqch milou a neutuchajici vzpominku na ne.

Vam zesnul:c"7m, kteri jste z na gich lad na vtdy odesli, pllejeme lelake odpoeinuti a vzdavame vati pamatce posledni destnou poetu.

V Houstonu. Texas, 7. eervence 1945.

Teresie Olexova, Rosie 8panihelova, S P. StudnienST, resolueni v3"rbor.

Starobni zabezpeeeni a poji§teni portistalS7m je cllouhodobS,rn programem a s vyplacenim poZitkA poeita se na dlcuhou radu let. ' 6..stka, ktera bude 1,-;them let yyplacena jednotlivYm pojigtenctim, bude proto zna .end i pfes to, Ce v pkitonmosti je prarnern;f7 mesieni po2itek pouze $23.67. Nekdej:Si zamdstnanec, kterS7 dostava n-iesione. $23.67, obdrtI v deslti letech $2,840.40.

AC jeho Cena dosahne veku 65 let, podne tea dostavati doZivotni mesieni po'Zitky, rovnajici se polovine ooZitku jeho. Take jeho nezletile deti maji narok na mesieni poZitky do ' estnacti let, nebo — jests do skoly — do osmnacti let.

Vdova so d ykerna malYmi detmi ma v ptitomnosti narok prumerne na $47 mesienich po gitkil. To znaneria, ge v deviti letech by dostala $5,640. TakovYchto prinada neni prave mak).

FLIS.—Cornmon Council.

V C'egi stall se v dUsiedku vybiti zapadnich Sicyard! posledni nejk7 •ajnejgi vSspou Siovanstvi na zipada, nejtvial gim Immanent v caste gerinanske nena.sytne dravostl. Na (2echoslovatich je, aby tato hraz byla po poraece Germanti zabezpeeena tak, aby ue f;i nikdo nikdy nepohnul.

K. 4 LEND

A -

13. srpna.. Pestr-Sr program ye prospech sirotka Ceskosiovonska vypaven bade v sini radu Pokrok iris. 82. v alzsl ym.. Tex. 19. srpna. Spo 7.,eeina7- 07.;:ei a veder zabava v Sokolovne ye Fort Worth, Texas.

20. srpn.a. sehilze radu Jaromir Cis: 5•. ve West, Tex. Za(Tatek v 8:15 hod, veeer,

Ve

Orel

Piijern od radii za niggle Cervenec 1945, Lodge No.

1

,Nlort.

Umrtni

Expense Vydani

Sick B. Juv. Detskii Nemoc.

Odbor Odbor

13 Oerven $166.11 $ 31.35 $ 4.44 2 18 dervenec 26.39 .90 .30 3 13 derven 4.15 21.73 4 24 derven 567.85 19.56 41.55 5 24 dervenec 34.84 7.95 9.93 6 10 eerven 208.96 25.55 27.14 7 13 dervenec 215.53 2.82 12.00 8 22 kvet. a derven 95,58 14.35 .40 9 13 dervenec 213.86 20.80 10.33 10 21 derven 59.09 13,30 .40 .50 11 16 dervenec 32,23 1.95 12 20 derven 19.45 1.5 10 eerven 127.67 21.20 1.00 16 eervenec 48.04 8.25 17 13 eer'e 1,065.49 100.55 51.29 19 13 derven 140.01 10.70 20 24 kvet. a de'rven 851.25 88.00 10.58 21 13 dervenec 2845 2.55 2.57 22 9 eervenec 40.18 1.05 23 24 derven 172.56 5.59 18.45 24 26 derven 618.26 86,30 148.25 25 25 eervenec 316.37 31.35 20.98 26 27 derven 28.01 6.40 27 24 derven 104.45 9.00 38.48 28 27 eerven 566.28 36.55 62-2.5 29 21 derven 756.22 103,30 33.88 30 12 derven 70.71 16.60 5.00 31 20 derven 109.37 2.85 32 17 derven 3.60 19.80 33 20 dervenec 211.72 26.85 14.44 35 10 derven 71.93 17.20 5.34 36 1 derven 184.17 37 24 eervenec 18.89 2.10 1.48 38 28 derven 114.14 19.55 4.61 39 17 derven 80.41 25.80 1.20 40 24 dervenec 515.15 40.10 29.24 41 10 dervenec 51.80 2,70 42 10 dervenec 40.35 3.30 44 10 derven 64.21 6.00 73.18 45 16 derven 83.08 9.30 3.40 21,29 47 25 even 329.09 52.50 48 eervenec 213.31 19.35 51.1.5 49 31 eerven a 20.65 21.30 dervenec 101.38 51 20 derven 50.53 12.85 1.50 53 11 kveten 6,75 54 1 dub. a kveten 388.88 38.40 16.30 4.65 4.21 55 6 eervenec 79.29 57 11 derven 45.18 5.90 1.40 12.90 58 19 eervenec 44.04 3.92 96.56 5.15 31.97 61 13 eerven 62 5 kveten 5.85 1.86 38.86 63 21 dervenec 187.18 20.10 23.41 64 19 derven 42.68 5.75 37.58 9.25 65 5 eerven 20.45 4.40 67 24 derven 145.57 24.45 38.16 68 19 derven 362.19 2.85 1.51 69 10 dervenec 51.95 7.1.1 11.45 70 24 dervenec 82.29 71 17 dervenec 40.90 1.95 .20 72 21 eervenec 78.11 7.35 1.01 4.95 73 17 dervenec 87.93 6.15 76 19 pderven 46.38 77 16 dub.,kvet.

5.40 a eerven 84.00 4.65 78 11 eervenec 17.25 34.68 80 10 eervenec 39.47 4.90 .40 81 17 eerven a dervenec 212.75 35.70 16.52 82 14 dub., kvet. eerven 26,67 6.15 84 31 derven a eervenec 196.04 29.30 35.15 86 13 derven a 14.85 20.12 dervenec 154.30 19.85 63.65 87 24 derven 259.60 99.60 112.51 88 24 eerven 844.11 10.91 89 13 eervenec 86.34 9.90 1.20 90 17 dervenec 18.16 76.28 39.76 92 20 eerven 129.67 9.60 2.46 94 24 dervenec 97,27

$ .72 1.41 10.80 1.50 18.00

5.04

.72 2.16 3.60 18.72 20 .88

10.80 1.44

1.64

95 97 98 99 101 103 105 107 108 110 111 112 113 114 116 118 119 121 122 123 124 125 126 128 129 132 133 135 136 137 138 139 140 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 157 158 160 161 162 163 164

17 cave4.1.2.c 3:2-66 5 eerven 52.88 11.67 24 eerven 12 eervenec 26.68 19 eervenec 46.78 13 eerven 40.94 16 eervenec 32.12 11 24 eervenec 263.57 11 eervenec 59.35 27 10 eervehec 97.12 18 eervenee 13.60 3 dervenee 25.10 14 aervenee 60.55 28 dervenec 29.22 3 duben a kveten 13.26 6 dervenec 82.68 27 'eervenec 39.50 10 dervenec 52.91 16, dervenec 4.20 24 dervenec 30.51 6derven a aervenec 88.40 10 dervenec 27.23 9 dervenec 39.63 13 eervenec 8.98 19 eerven 138.69 14 dervenec 103.39 6 oz., rvenec 10.88 20 6,ervenec 3.42 12 dervenec 78.48 25 eerven a eervenec 70.79 7 eervenec 63.84 24 eerven 183.89 20 eervenec 67.31 18 dervenec 11.75 20 dervenec 40.38 18 eervenec 54.79 5 dervenec 64.98 20 eerven 288.39 26 dervenec a 16.50 srpen 28 20 eervenec 165.24 21 aerven 32.03 24 dervenec 36.19 24 eerven 210.43 25.02 9 eerven dervenec 7.28 94.24 24 derven 24 eervenec 54.84 11 dervenec 33.58 18 cervenec 54.16 11 dervenec 34.79

4.20 10.30 6.75 2.10 2.85 8.55 2.70

1.10

19.65 6.00

6.47 1.20

15.90 2.55

3.84 .90

3.75 3.90

3.02

.40

Sokolska.

1.20 6.48

84.24

.72

1.25 9.75 4.05 7.60 .75 5.25

9.39

2.50 3.72 .60 6.20 1.40 3.40

14.55 1.35 5.25 .45 18.00 11.55 3.45 2,10 9.60

10.15 3.81 1.20

12.96

33.46

9.56

8.90 3.15 23.55 7.30

1.60 2.80 20.80 3.00

5.04 7.20 1.44

3.85 10.45 6.90 31.15

1.50 9.46 3.88 14.11

15.12

15.84

1.50 10.05 4.40 7.95 27.20 9.40 2.40 12.60 6.90 6.45 8.40 2.85

19.95 30.62 .40 2.60 36.20

50 15.12

1.40 5.76 102.81 4.25 .60 2.64

$16,015.08 $1,852.50 $1515.21$341.52 V 2.16

Manifest "Svazu narodnieh revolueionaiii."

4.32

V Praze byl zalo2en "Svaz narodnich revolucionatfi." Noviny uvetejnily manifest ureenY vSem elenfun odbojoveho hnuti, kterYm bude oznameno ustanoveni Svazu, jeh.o2 Menem mohou bYt v4ichni mu2i i 2eny doma i v cizine, kteti bojovali neb pracovali proti vet:tele-am a faSistickYm utlaeovatelrim. V dalgim byly citovany vYriatky programu ptipravneho vYboru Svazu, jeho2 ptedsedou je Josef Brna. Pravi se tam, 2e cilem Svazu je pora2ka ducha nerneckeho nacismu jak po strance politick& tak i po strance mravni. VYbor proto vola vkchny bojovniky, aby se stall eleny Svazu a aby spinili odkaz na'Sich mrtvYch hrdinu pestovanim ducha nenavisti proti reakci a nekompromisnim bojem proti zradcam naroda a jejich pomahacum bez ohledu na stranickou ptislu:Snost. V programu dale se pravilo: "Chceme pracovat v nejtesnefSim svazku se Svazem slovenskYch partyzanii a budovat jednotnou organisaci pro v'Sechny ty, kdo2 se ye spoleene praci vyznamenali v boji za osvobozeni nakho naroda.

Zristaneme verni programu presidenta Masasyka a presidenta Benek a kidice se plodnYmi podnety ptichazejicimi z bratrskeho Sovetskeho svazu, budeme pracovat pro novou silnou dovou republiku, spoleenY domov nos vAech.

25.92

4.32 •

21.60 - 2.16

clue 15. srpna 1945.

Sestry a bratti!

Svoji posledni zpravu o zu p ni schrizi s ohledem na misto, ktere by vy2adovala v nagem bratrskem Vestniku, jsem nedokoneil a tak pokraeuji timto: Zupni vYbor povolil hraditi cestovne y‘;71ohy br. Rendlovi i br. Kuderovi p91 jejich nav'Steye Jednot, av§ak hr. Fr. Rendl odmitl jakoukoliv nahradu s tvrzenim, ze tak ueinil rad a pro dobro Z'upy a od br. Kudery jsme dosed v to zale2itosti neslyAeli.

Dale bylo vzpomenuto vYrodi Ba ylielrova rimrti a Usttedi dekuje br. red. Moudkovi za vzpominku venovanou na. emu narodnimu mudedniku. - Br. star. Ptevratil bete si na starost telefonicky uvedomiti Jednotu v Ennis, o vYznamu dne 29. dervence.

HistorickY kalendat nyni pravidelne uvetejflovanY laskavosti br. Moue.'ky ye Vestniku, jest s poyclekem sledoyan. Nebude tentokrate steskii, ze neni latky, z 'dere by se vzdelavatelska, einnost mohia zasobit.

Sam vysttihuji Si tento kalendat a pro nahodile potteby uschovam k s yYm sokolskym pamatkam nashroma2clenYch od roku 1908.

Tedy si zopakujme:5. srpna 1852 zemtej Fr. Lad. 6elakovskr, basnik a buditel naroda; dime 8. srpna 1884 zahynul na g drahy Miroslav Tyrs, zakladatel Sokolstva, dne 14. srpna 1909, prvni yYprava Cs. Obce Sokolske do Ameriky na slet v Chicagu; dne 17. srpna 1753, narodil se narodu Josef DobrovskY, krisitel narodniho uvedomeni; dne 22. srpna 1891 zemtel nom Jan Neruda, nad jine vynikajici basnik deskY; dne 23. srpna 1851 narodil se Alois Jirasek, pfedni nag mistr historickYch romanti deskYch; a dne 24. srpna. 1848, narodil se Dr. Jan Pod/ipny, prvni starosta Ceske Obce Sokolske a zaroveri i primator mesta Prahy.

Se srdcem sklieenYm eteme ye Vestniku z 1. srpna: "Vzpominali (na gi doma) zahranieni sve haluze, kdy2 narod na,5 frPel pod nemeckYm fitiskem. Kruta, ruka odvekeho nectitele deskeho naroda sahla po vS'em co bylo sokolske. Vyvra2dila dale tady della Sokola, zavtela Sokolovny, plovarny a sokolske tabory. Uloupili vAechen majetek sokolskY, nasttadanY odtikanim nejmen'Sich deskYch lidi, atd. atd. a elaneeek konei:"Sokol bude zas svobodnY, ptigel kY2en'Y den, ptestale utrpeni bude Sokolstvu novou vzpruhou a sokolske bratrstvi bude snad jests opravdovelgi."

6, keg by tome tak bylo!

Tento elaneeek by si jedenka2dY z nos mel pied sebou nad stolek svuj upevniti a east° si jej tea ptedisti a pak pti vhodne pkile2itosti, aby "napinilo se slovo" nezapominejte na sokolskY povaleenY fond.

Nasi to v Dallas s mankly "Lojzy" Silovymi v dele se opet vyznamenali. SpoleenYm obedem oslavili narozeniny maminky Silove, Ely Nesudove, A. Kosove, Ant. 'Cejchanove, Ant. Ondril'Skove, Jeanette BartoSove a Mary 8i1ove, a k tomu jests vYrodi svatby man2elri A, RotrekovYch 39 let, M. JurdikovYch 18 let, W. SilotrYch 10 let, Frant. Ehrenbergerovych 24 let, Vlad. BartoSovYch 22, Jana Huekovych 18 let a R. 8N iloqch 10 let, G. SkotakovYch 27 let. Jiti LitvikovYch 26 let a Ben PtevratilovYch 21 let. - To nejkrasnejSic,h v'Sak p91 tom bylo, ze tento piltelskY obed vynesl °pet els-0'Th $200.- na nos povaleenY fond a vgici, ty dobre sestry a bratti pracovali ripine zdarma. Vkchna east jim a na zdar!

Lud 0. Hokk, cup. vzdelavatel.

V V prvnim pokoleni me chuck otce a jednu matku, ale ve druhem j:2 dva dedy a dye babiaky. A dim dale patratne do minulosti, tim y etS1 podet ptecaki.) nalezamf.,, pori =trad2 kade pokoleni jich tykazuje dvakrz., r,e tolik jako Poditame 1 nazpet, 1:tda pokoleni vykazuje 2, 4, 8, 16 pl'edkriv a tak c5le; v desatem vokoleni mama 0 1024 prababieky a pradeciy.

vis erNfit

Ve stredu, dne 15. srpna 1945.

Strana

Zpriva piijmii a vy snit Hlavni 0iadovny za rrCesic e'ervenec 1945 STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBURSEMENTS FOR MONTH OF JULY 1945. tmrtni Mortuary PRIJEM - RECEIPTS: Od mistnich radii - From subordinate lodges °delta se poplatek novYch alent1 - Deduct., 1st year premiums ZbYva. - Net Premiums Splatky majetkovYch pujeek. -- Payments on Mortgage Loans Splatky pfijeek proti cert. - Payments on Certificate Loans Splatky Collateral ptifeek - Payment on collateral loan Zavdanek na zaprodany majetek - Earnest money Urok z pujeek proti cert. -Interest on Certificate Loans Urok z majetkovYch ptiljeek. - Interest on Mortgage Loans Urok z bondii. - Interest on Bonds Olejove lease - Oil leases Z mineralniho a olejoveho majetku - From minerals & rayalties owned Za potieby od Mai. - Lodge Supplies Poplatek novYch elenti - .First year premiums Na Utraty nemocenskeho odboru - For expense of Sick Benefit Dep't..

Za odhady. - Appraisal fee CelkovY pfljem. - Total receipts Hotovost na ruce 7-1-45 - Cash on hand 7-1-45

Vydia.ni Expense

DetskY Juvenile

Nemoc. Odhada Sick Ben. Appraisal

16,015.08 $ 1,852.50 $ 1,988.80

1,515.21 $ 284.76 628.58

14,026.28 $ 1,852.50 $ 25,589.68 5,855.90 2.50 1,250.00 2,020.86 3,425.29 1,887.50 50.00 55.24 7.25 2,617.38

886.63 $ 284.76 338.36

Smh Ttln Total 19,667.55 2,617.38 $

11.05 111.64

56 76

17,050.17 •5,928.04 5,855.90 2.50 1,250.00 2,031.91 3,536.93 1,887.50 50.00 55.24 7.25 2,617.38 56.76

130.00 54,163.25 $ 4,477.63 $ 1,347.68 $ 341.52 $ 130.00 $ 60 460.08 171,807.97 5,420.31 20,486.50 1,275.22 1,325.79 200,315.79 $ 225,971.22 $ 9,897.94 $ 21,834.18 $1,616.74 $1,455.79 $ 260,775.87

VYDANI - DISBURSEMENTS: Koupene bondy - Bonds bought Pajeky na majetek. - Mortgage Loans Pajeky proti certifikattan. - Certificate Loans Urok za koupene bondy - Accured interest on bonds Vyplacene podpory - Claims paid Vyplacene nedospelYm dedictim. - Minors claims Uroky vyplacene nedospel. dedictim - Interest Minor claims Utraty s prodejem majetku - Expense with sale of real estate Poj gteni na majetek - Insurance on real estate Opravy majetku - Repairs real estate Cestovne, dohledy na majetky - Travel, real estate VracenY trok z certefikatovYch pitjeek Returned interest on Cert loans._ Vracene ilmrtni poplatky - Returned premiums Pravnikovi s pujekami - Attorney's fee on mortgage loans Aktuarovi - Acturial fee Komigne organisatortim - Commissions to organizers Cestovne ittednika - Officers travel Dary, kvetiny - Donation, floral Express Schtize Hlavni tJfadovny - Meeting of Supreme Lodge Wane potieby na vydrZove,ni firadovny. - Office maintenance Lekakske pkehlidky. - Medical Examinations Vestnik a slu2ne redaktora. - Vestnik and Editor's salary Pogtovne. - Postage Najemne z iii•adovny - Office rent Slane idednikii. - Officer's salaries Sluine vYpomoci. - Employee's salaries Psaci potteby a tiskova prate - Stationery and Supplies Telephone Sc Telefraph VYrnena poukazek - Exchange on checks Zadr2ene, dari z pkijmti - Income tax witheld VydrZovani kary - Car expense Prehled knih - Audit Schuze organisatorti - Organizers meetings Odhady majetku - Appraisal expense Celkove vydani - Total disbursements Hotovost na ruce 8-1-45 - Cash on hand 8-1-45

100,000.00 15,400.00 2,327.50 350.40 7,900.00 375.00 297.50 11.00 216.50 35.45 12.80 54.25 38.50 188.55

5,550.00 21.00

177.95 1,069.66 49.96 30.00 7.15 217.70 33.97 211.00 974.44 150.00 60.00 1,181.00 519.20 372.13 31.19 14.22 185.30 30.15 60.00 198.90

58.00

222.02

79.93

.40

273.79

42.00

131.45

100,000.00 20,950.00 2,348.50 350.40 8,180.02 375.00 297.50 11.00 216.50 35.45 12.80 54.25 118.83 188.55 177.95 1,343.45 49.96 30.00 7.15 217.70 33.97 253.00 974.44 150.00 60.00 1,181.00 519.20 372.13 31.19 14.22 185.30 30.15 60.00 198.90 131.45

$ 127,207.45 $ 5,573.92 $ 6,024.72 $ 222.42 $ 131.45 $ 139,159.96 4,324.02 98,763.77 15,809.46 1,394.32 1,324.34 121,615.91 $ 225,971.22 $ 9 897.94 $ 21,834.18 $1,616.74 $1,455.79 $ 260,775.87

Hotovost - Cash Bondy, vladni - Government Bonds Bondy, okresni a mestske - County and municipal Bonds Pfljeky na majetek - Mortgage loans Pujely proti certifikattm. - Certificate Loans Farmy - Real Estate Collateral ptijaky - Collateral loans Osobni pfzjeky - Personal loans Podily a meritka - Equities and utility deposits Nabytek a zafizeni v Utadovne - Furniture and Fixtures Kara - Automobile

MAJETEK JEDNOTY ASSETS $ 98,763.77 $ 4,324.02 $ 15,809.46 $1,394.32 $1,324.34 $ 121,615.91 1,700,000.00 1,700,000.00 448,184.34 28,276.60 476,460.94 61,802.62 1,442,238.24 1,504,040.86 530.00 488:309.34 488,839.34 76,647.42 76,647.42 631.19 631.19 25.00 25.00 20.00 20.00 8,034.55 8,034.55 , , ,-1,000.00 1,000.00 $4,254,819.30 $12,358.57 $106,418.68 $1,394.32 $2,324.34 $4,377,315.21

S bratrskym.

pozdravem,

R.

A. UrbanovskST,

Strana 8.

VtSTNIK

tritEDN't ORGAN SLOVANSKE PODPORUJIC1 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR MANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANI. WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 rob. Slbsviption $1.50 a year Zrcteny adres zasilaji se do Hi • vni tradovny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vakere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'tez adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

DEN. Josef Hora t Dni svetlY, v nemt se yypinilo, o dem jsme snili po S'est let!

Dni, k nemuZ rostlo VaSe dilo a do nehoZ se menil svet, jsi tu! A Cechy promenene zas tvar sviij maji v Mt i Vytesan pevne do kamene nag' povzdech zakonem se stal.

Dni svetlY! Osvoboditele, delnici teplYch ptistteSi! Zas rudi krev nam proudi v tele, zas jsme. Staline! BeneSi! Pozn. red. Dne 23. dervna 1945 zemtel v Bortivkove sanatoriu po telke nemoci basnik Josef Hora. Vlada osvobozeneho Oeskoslovenska jmenovala posmrtne Josefa Horu narodnim umelcem Oeskoslovenska a rozhodla se, vypravit pohteb na statni utraty. Pohteb se konal z Narodniho musea 28. eervna na VygehradskY htbitov do Slavina. Ministr informaci zaslal Syndikatu Cs. spisovatelt k Umrti basnika Josef a Hory tento soustrastny projev: Celt' narod se sklani v bolu nad bolestnou ztratou velikeho umelce a vageho vYznamneho a ptedniho Mena basnika J. Hory. Josef Hora byl tviircem nejryzejAiho basnickeho jazyka a vrcholnY zjev nageho novodobeho pisemnictvi. V Josefu Horovi ztraci ten delnicke hnuti a pokrokova kulturni fronta sveho opravdoveho ptitele a spolubojovnika. Ptijmete projev me nejhlubM teasti spolu se slibem, ktery jsem si dal ph sve nedavne navgteve u mistra Josef a Hory a to, Ze naptike se musi narod a stat daleko vie starat o sve basniky, soisovatele a umelce.

V Kurs organisatora v Ennis a West. Jak bylo ptedem v nag em spolkovem organu oznameno, dalSi okrskove schtze tadovYch organisatoriz stanoveny byly pro Ennis na UterY 7. a West 8. eervence. tspech obou kurstz byl jako vSech ptedbetnYch naprosto uspokojivY, ba v /laterem ohledu posledni kursy ptevySovaly pad.teeni a to stale lep gici se zpasobilosti vedoucich a intensivnefSim zajmem kursistu. Die sdeleni teditele organisaeniho odboru a mistoptedsedy Hi. titadavny br. Ed. L. Marks, enniskeho kursu byla slugna. a navgtevnika dostatek; ye West, bylo to stejne a nesmime zapominat, dny poslednich kurst polaeny byly do iidobi pilne polni prate (lisovani sena, krmiva, posledni okopani a orani baviny). WestskY kurs v sini tadu Jaromir zahajen byl v 9:20 dopoledne bratrem Ed. L. Markem, s niznA dojeli bti. ptedseda C. H. Chernoskt a tajemnik John F. Chupick; okolni wady vysla/y svoje organis4tory, za

fad Jaroniir mimo organisatoril podileli se v kursu bti. ptedseda Rob. Cervenka, Glen majetkoveho vYbortz John 8ulak, na chvili dostavila se tadova Ueetnice Mary 8ulakova a poraclatel organu. Nekteri aleni dojeli sledovati priabeh kursu dopoledne a pekny podet jich ah odpoledne. Bratr Marek po zahajeni gkoly vyzval pritomne, aby povstanim vzdana byla eestna vzpominka tern bratrim, kteri v teto valce obetovali svuj hivot v boji na zachranu zasad a zpilsobu Zivota prave demokracie. po to pi-edal siovo bratru pkedsedovi ChernoskYmu, ktery v ptilhodinove reel rozvinul pridiny a potrebu organisaeni prace, jeh byla letos roz girena a prohloubena konanim kursu ye Fayetteville za Ueasti hlavnich pracovnikil z celeho Texasu a na potom prenesena na kursy okrskove. Frednatka bratra predsedy zahrnovala v gechny podrobnosti a byla podana lehce, srozumitelne a vubec ptesvedCie. V jadru shrnuta, vypadala by nasledovne: Nage pritomne etyr a pillrnilionova SPJST., majici skoro 20,000 'dent, je dnegkem pribravena poskytovati zarudene pojigteni vg ech druhd, jak pro dospele tak i pro ditky.

Vy, bratri organisatoti, maZete tedy bez obav nabidnuti komukoliv pojigteni v nagi Jednote a muhete bYt uji gteni, ze budou naprosto spokojeni. Mate zname, pratele a pribuzne, kteri potrebuji ochranu anebo bratrstvi, nuhe — v nagi SPJST. jim mfigerne nabidnouti oboji. Ochrana jest zarutena, nebot' na ge Jednota jest nejvetgi bratrskou krajanskou organisaci v Texasu a byla zalohena na tech nejpevnej gich zakladech.

Nage reservy jsou uloheny v nejlep gich jistotach a poplatky jsou tak nizke, jak jen dovoluje vyzkougena, americka, zku gebni tabulka. V nagem kruhu jest pestovano bratrstvi, jeh hivot tini lepgim, snesitelnej gim a jimh si vzajemne snagime zlepgiti hivotni pomery. Toto bylo behem 47 lete ptisobnosti SPJST. neseislnekrate potvrzeno a uznano mnohYmi dleny a tudih yegkerou snahou nagi budih, abychom v to blahodame tinnosti nejen pokraeovali, ale hledeli ji rozeititi a zlep giti. K tomu je treba, aby ka.helY rad, bratr a sestra podali yam i nam pomocnou ruku, aby nage agitadni dinnost neochabovala, rrYbrh stale postupovala a rostla po celem Texasu. Zlate jubileum zaloheni SPJST. se blihi, my hodlame tuto krasnou prilehitost oslaviti oka.zale a prospe gne. Uh po novem rote 1946 zahajena bude velka jubilejni kanapan., pomoci jih chceme ziskat pet tisic novYch elenn. A historicky pamatny meznik v dejinach na gi Jednoty hodlame zveeniti zbudovanim chistojneho domova pro HI. fttadovnu, na temh eleni ustredny uz pracuji a co yam bude oznameno co nejclrive. Kursy jsou gkolou pro organisatory i pro hlavninlredniky. Sledujte jednani pozorne, taste se na cokoliv v ramci va gi prace, delejte si poznamky o vecech novych a vrat'te se po kursu ku sve praci posilneni, pouC'eni a s energii nepolevujici. Obgirna red bratra predsedy byla po zasluze odmenena potleskem. V -Leto chvili dostavil se do schfize reditel Karel Navratil z Temple, ustanoven reditelem organisadniho odboru br. Markem dohlihitel stredni oblasti Texasu pro neru genY postup organisace. Stat Texas byl rozdelen na vice oblasti a pro kandou bude ustanoven dohlihitel. Bratr Chupick nasledoval se srdeenYmi slovy Uvodu; kursy prinesou Jednote neotekavanY pozdejgi uhitek, jsou pripravou k organisatni praci, ktera pied roky nebyla spravne chapana a "Lucia take nikoli promy glene a planovite konana.

Meli jsme zkugene a pojigteni znajici pracovniky, neh tech bylo poskrovnu na dne gni dobu a pornery je tkeba schopnYch sil v kandeyn okrsku, ba v kande osade. Ov gem, konani kursti stoji nejake penize, neh toto vydani se rnnohonasobne vyplati a ve skuteenosti vyplaci se ug dnes vizme stalk ptirilstek 'lent novYch a nikoli snad jen na nekterem miste, nYbil, vice menu Veude v Texasu. Bratr Rob. Cervenka hosty a strudne projevuje nazor, he poradttni kursti je vec velmi prospegna. Redaktor VCstniku rnluvi kratce ve smyslu: "Bide .n7,jde s proudern (minena agitace), zastav6. zpa."

Predseda dekuje za pripadne proslovy a phikraeuje k rozvrhu prace (will se poledne a starostlivY teclitel zabavniho vS7borti bratr Hugo Freund oznarauje, e d neeiiai pro ti_osV

Ve stiedu, chic 15. srpna 1945. praviti barbecue a pfishi gne pokrmy i obeerstveni) a le po obede v jednu patnact bude zapo'ata schtize odpoledni. V poledni prestavce dostavili se • k pozdrayeni navgtevnika brdtii Josef F. Holasek a mayor mesta JIM Kacir. V odpolednim zasedani bratr Marek podrobne probral pojistky Detskeho oddeleni a po to odboru dospelYch. Kanda pojistka byla zevrubne vysvetlena a zodpovezeny podane dotazy. Bratr Chupich vysvetlil skozumitelne dvojnasobne itrazoye pojigteni, zptisob "zbaveni poplatk y v pripaUmrti hadatele," podal cenne informace o vYhoda.ch rtiznYch certifikatu a pre gel do DOdrobneho vysvetleni zpusobu, jak mohno prevadeti ditky do odboru dospelYch, col jest v mnoha pripadech zanedbava.no. teastnici su kladli pak otazky, jeh byly postaeitelne vysvetleny a pied Sestou hodinou zdarnY kurs byl • ukon.den. V behnem referatu nelze zabYvati se nekterYrni na pohled men gimi neh ve skuteenosti nemalo dtiletitymi vecmi vratime se k takovYm piilezitostne, neh po pravde musime vyzvednouti, he vY ge kursti se rozhodne lep'Si, predna gejici he ovladaji danou latku hloubeji, podrobneji a dovedou ji posluchattim Ikoly prednesti srezurnitelne, na demh vlastne hlavne udene predna gky by se minuly cile, lidovy vYklad a nazorne priklady dojdou pochopeni, obohati znalosti na gich pracovniku riaboru, zastupcti to SPJST. a jeji ochranitehl pied nevecnYm kritisovanim a konkurengnim zlehoeovanim.

Ate/nova bomba je vynalez, jen prekvapil ty odborniky a znalce, jeh se na jejim, zdokonaleni podileli. Tato hrozna bomba je zbran, kterou se snaIil zdokonaliti Hitler, col se mu na Stesti pro Spojence nepodarilo, kdy" ho nekteri spolupracovniei opustili. Ve Spoj. Stateoh bylo v:Sak na zdokonaleni atornove bomby horeOne pracovano v nejvet gi tajnosti a ye velkYch rozinerech a vYsledek je nyni nanejvY g uspokojujici. Dye takove bomby byly spugteny na Japonsko a jejich stra gny fidinek spolu s fiderem milady Sovetti na Mandhurii, Koreu a Jigni Sachalin mely za vYsiedek hadost japonske vlady o kapitulaci s podminkou, ze svrchovana Drava cisare' Hirohito nebudou dotee11a, col Spojenci odmitili. Atomova bomba je tak zkazonosna, he dle v geho znemohni kandou nebot' ma vice sily neh obaxand britske bomby "Grand Slam" ve skuteenosti je proti ni o 2,000krate nidivej gi. President Truman pri oznarneni teto nove hrozne zbrane pravil, le je velmi diilehita pro valeanY boj, ale je ten velmi cinlehita pro zachovani miru a proto he je velmi aby formula k zhotoveni teto bomby a pravidla pro jeji spravne pouhivani byly velmi bedlive stret'eny, tajeny a chraneny. Prvni yerejna zkou gka s atomovbu bombou byla podniknuta 16. eervence ye state Nove Mexiko na odlehlern miste, aby byla zji2Stena jeji sila. Poi'adatele teto zkouS"ky byli od mista vYbuchu vzdlleni pet mil. V okamllku, na ktery byl vYbuch pripraven, byla krajina ozatena svetlem silnejeim /lel; je denni svetlo. Po to byl slygan hluk vYbuchu a pociten silny tlak, ktery srazil k zemi dva mule. Na to rychle vystoupoval do rilznobarevnSiprach a Om, ktery se vznesl 0,000 stop vysoko. Ocelova vel", ye ktere byla bomba pripravena, byla npine spaleria a rortavena. Na miste vele byla hrozna hluboka jama a pcI'aclatele teto zko liSky byli vYsledkem ohroinert Na zdokonaleni teto bomby bylo pracoYana v netu genYch rozmerech. Nejvice prate bvio vykonano v Oak Ridge, Tenn., kde byly zbudovany velke tovarny a mesto, ye kterem 2ije 75,000 obyvatela. To v ge vykonano velmi rychle a bez ozna.rnovani zprav o podniku. Dalsi byly konany v tovarnach v Santa Fe, N. M., A3emogordo, N. Mex., a Richland, Wash.

AS na zdokonaleni bomby pracovalo tisice delnikU, zadn nemel tu geni na jakern podniku prace a oil jeji byly drMny ve velp7acut, e; he t, incs i. Spoj. Silty vynalo2ily na tyto prace vice civa 'oniony dola 1:171. a zvitezily v nejvag ved.ecke praci v dejinach. Edyby v teto praci bylo. zvitezilo Ne.meo.ko. bylo by zajiati.

116:1M nitA:7,i1 0

Ve sti'edu, dne 15. srpna 1945.

Ee,ske zenie poskytnou Slovensku viznamnou pomoc ph' obnoveni priamyslove vfroby a zpriamysIneni Slovenska, kdeito firodne Aryl slovenske kraje znaene ulehei zasobovani CeskS'ela zemi. Ve spoleenem vypeti Si! vSech yea.nYch Cecilia a Slovakia jsou tedy pfedpoklady, fie si vybaiduji urychlene At'astn3)- domov pro oba narody. At' eije bratrskY svazek Slovakia a Cecilia! lyabelsky plan na znieeni eeskeho venkova, dle nej2 naciste zamYalenili rozparcelovat Ceske zeme ye vzorne rytirske statky, ktere mely bYt deny do dedianeho pachtu rytirrim radu 2elezneho krik, vynesi na svetlo dasopis Zemedelske Noviny, jerN derpal sve informace z prisne tajnal° planu kolonisace Oech a Moravy, ureeneho zvlaate dtiveryhodnYm elenum n.acisticke strany, do ktereho se vaak podatilo nahlednout deskemu Utednikovi. T:Jvodem spisu byly obvykle Ni o torn, Ze Ceske zeme - jsou pragermanska pada. Ta India b3it ziskana rozhodne pro Treti nisi ve dvou obdobich. Jeate behem valky mely bYt budovany statni statky, dale mel bYt zabayen yeakery.Zidovsky nemovity majetek a statky cirkevni. Zabaveny mely bYt i vaechny stkedni a Vaal statky v deskYch vesnicich. Cechrim naopak melo bYt znemcdneno nabYvat pridy, at' ji2 vYkupem di drabou. Vaude mely bYt zakladany nemecke obecne akoly. Tato pr y -niakcemlbYtprovednahl virokem pruhu mezi Melnikem a MnichovYm Hradiatem smerem na Mladou Boleslav, Podebrady, sla y, HavlidkilY Brod, pies celou deskomoravskou vysodinu na Olomouc a Brno. Z yla.at'rychly a razny postup mel bYt na Morave, ktera ye smernicich byla oznadena "Granzmarke."

Dale smernice stanovily, Rik bude potkebovat vice ne'Z' 70,000 statkri pro nositele rytitskeho radu '2elezneho KriZe. Tyto statky mely bYt tvokeny nejen v Oechach a na Morave, ale i v Polsku a na Ukrajine, a pridelovany jako rytitske statky do dedianYch pachtri. Na vybudovani statkri byly by obetovany temer dela vesnice. Prikladem nacistick'ch umysla intik j:(7t plan pro jinni Cechy, ktere mely bYt vribec ✓ylidneny a pouNty k vybudovani statnich obvzornych ploch pastvinarskYch s ektii thovem dobytka, vzorneho rybnikarstvi, lesii a TzornYch zvere. Dedieni pachtYki rytirkYch statku by meli za Ukol zabYvat se vYlue-re alechtenim a mnoknim osiva a sadby vaech Truhri kulturnich rostlin, jelika itzemi Oech a iloravy je pro toto urdeni nejvhodnefaim mitern po strance ptidni i klimaticke, nejen ye tredni Evrope, ale v Evrope vribec. Smernice se ake zrniriovaly o vojenskem vYznamu Cech a Ioravy. Proto vhodna fizemi mela bYt vyhraena pro Udely vojenske jako itstredni cvidiate letiate. To byla prvni Cast programu, ktera, se vela provadet jiz za valky. Druha, Cast kolonibYt provedena v dobe jednoho nebo rce ejvyae. dvou let po ukondeni valky. V teto mei bYt bezpodmineene proveden zabor ye(ere pudy a majetku z deskYch rukou. Ve yes'cich a mestech mela se ponechat jen Cast 1. 11.-rictva a domkakri jako budouci otroci no"7ch panii. Tito otroci by pry novYm pomertim ouho neodolavali a inteligence, Urednictvo, vnostnici a, sedlaci jako Zivly novemu radu '1)ezpeene by byli vyvezeni jako delnici do )Iska a na Ukrajinu. Dovetek smernice stano1, ze kolonisace by byla provedena v pohra&film uzemi, kde nemeeti prisluanici, Wayne se zemedelci, kteri by do 3. kolena neprokanemecky puvod, museli sve nemovitoli cdprodat nebo smenit za jiny majetek v RiNa jejich usedlosti nebo jine rnajetky dosani by byli zemedelci pragermanskeho puvodu, nt' by byli vyloudeni nespolehlive Zivly. Tenplan by byl nepochybne nacisty proveden, hot' jak sveddi zabor zemedelskYch majetkri, vanYch zatim pod nucenou spravu a rrizna, a zarizeni v letech 1939142, jeho uskutearioai .bylo skuteene jiz za valky podia planu za1,'ato. Poznavaji-li Oechoslovaci teprve dnes )inem rozsahu, jak velkernu nebezpe6i jako cod u.nikli, je nutno vyvedit z toho poueeni 'Cry pro budoucnost. Otazka potrestani vdnYch zloeinc'a nevi otazkou pornsty. Se to napro,sto nezbytneho ochsteni Evropy, vec 17C)177.1tM

V1STNf ho nejnaenaiho hnizda, kde se mohll ukrStvat hitierovati zvrhlici.

Lid spojeneclOch zemi je povinnen sobs, sv:'m &Siam, s yS7m budoucim generacim udelat vSechno, aby se hrozne nemecke zbesilosti nemotily uz nikdy opakovat.

VYvoj eeskkch i slovenskSrch vztahia k Mednimu slavjanofilstvi ye smyslu policejniho carismu, nebyl yzestupnY, nijak se nerozvijel, naopak elm dale, tim vice se mend v naproste odmitani hejslovaneni, a prijimalo se pojeti Havlidkovo, ktere pozdeji presne vyznaeil T. G. Masaryk. Za revoluenich akci v roce 1905 — za rusko-japonske valky — byly sympatie deskeho lidu bezvYhradne na strane ruskeho vojaka, nikoli vladnouci tridy, ktera byla ostke kritisova,na a city deskeho lidu se krnitave pohybovaly mezi jeho zajmy, mezi tim, jake on Rusk() chtel mit a jake ve skutednosti bylo. 6eskV lid peal si rusks viterstvi, avaak soudasne si pral viterstvi revoluce, i kdy vlastne nebylo tak zcela jasne, jak by to nova Rusk() naelo vypadat, vklyt' nebylo ani jasne predstavy o Rakousku, Nemecku a ostatnim_zapade. V odporu proti politickemu feudalismu (soustava lenni) byly vaechny saedo- a zapadoevropske pokrokove kruhy za jedno, v hospodarskYch a socialnich otazkach teto jednoty nebylo, uznavala se sice pOtreba ()pray, ale jak ma vypadat reforrtrovanY a humaniaovanY kapitalism, a jakou cestou je treba postupovat, zda je treba opravovat jen metody, di je treba jit na koren veci, v torn jednoty nemeat'acke slavjanofilstvi muselo u' bylo. Ceske stoupit lidovemu citeni, nevystaailo se u2 ani v meat'ackem prostredi s obehranYm programem naivniho proruskeho nadaeni, musel bYt vynalezen neoslavism, kterY se sice opiral hospodatsky a socialise o ruskou panujici tridu, i 10.3d nechtel bYt politickY, nybr2 pouze kulturni, avaak z opatrnosti si piece jen nechaval otevrena, detna vratka k tomu ci onomu Ustupu ye vaech smerech. Neoslavism Ize chrakterisovat jako hnuti z nouze, hledani cesty, ktera vedla oklikanyi tam, kam nebylo mono dorazit byl v torn, k Rozdil mezi Polaky a Cechy ' CeSi si prall silne Rusko, konservativni kruhy konservativni, pokrokove oposice pokrokove socialisticke vrstvy socialisticke kde2to Polaci mall zajem na oslabeni rusks mocenske posice, at' byla jakakoli. Neize ovaem tvrdit, vaichni Polaci si tak prali, byli mezi nimi mnozi, kteri souhlasili s deskYm stanoviskem. kladnou rozdilu byla naprosta politicka, soustava; u Oechti byl politick feudalism naprosto opuaten, i Rieger — trebak usiloval o spolupraci s historickou alechtou — nebyl svYm presveddenim ani v nejmeaim politicky nebo hospodarsky feudal, kdetto v Polsku zastala nositelkou politickeho verejneho 'mineni prevaftne piece jen alechta — i kdy tarn byla proti tomuto stavu silna oposice, udrkval se tarn nejen politickY, nybr2 i hospodarskY feudalism ye alechtickYch kruzich nacionalne — polsky citicich, kde'Z v deskYch zemIch byla podobna alechta skrz naskrz nemecka.

Nejtaal grace na lid spojeneck37,ch zemi eeka, protoie to, co bylo takovS,m Iasi/in' a takovY'rni obetini vydobyto — nemene nutno zabezpeeit a upevnit na veky lidstva.

NavStevou a Halo. Volna techie els. 135. v Ennis. V nedeli rano vydali jsme se (maneelka a Jarom. KopeckYch) do Ennis k navAteve 01dfich Mouekov3"rch, kam dojela dcera pi. K. a ludkova s malou Rosalindou a po praci k yeeeru jeji mantel Odpoledne zajeli jsme se synem a zetem do tamnejai Sokolovny, kde konala se mesieni pravidelna schrize kadu Volna ethic, jehoZ" dleni snad vesmes jsou take eleny Sokola Karel Havlieek a nekteri z nich se s yYmi detrni take eleny radu Dojeli jsme tesne pied zahajenim schrize a prvni radostnY dojem ueinila na nas sluana, navateva, cot' dle steskri v organu na nezajem elenstva o schrize spolkove jest pro rad Cis. 135. Ukaz veirni peknY. Predseda bratr Karel . La'Znovsk co rnnoholety spolkal: u2 ye stare vlasti dovede ridit spolkove jednani hiadce i pevne; rad stoji si dob1e — rnatei'ske. jednota v Texas, Sokol Havlieek, jests iipe protOe krdsna nioderni budova je dluhu prosta, a Sokol vla.stni nejake (7,?,; fie spohi se sok°, Irwty

Strana 9. lem vlastni jednu z nejve- gich 1-saiihoven Ceske krasne i uOteene detby v Texasu. Spolkova, agenda byla vyrizena bez prritahil a pfi volnkch navrzich redaktor organtz mel vitanou pfileiitost zodpovedeti dotazy ohledne pofadani kursia organisatoru, innyslu elenstva oslaviti zlate jubileum SPJST. velkYm naborem novy. ch elerill a zbudovanini dUstojneho domova pro HI. koneene ohledne sbirek na LidickS, Pamatnik. Zkukny'jak schopny pismak bratr Karel LaInovskY slibil potadateli Vestniku, se o techto dalelitYch vecech rozepi ge, time zahaji pisemnou anketu (zkoumani.) o techto jiste easove pro vaechny Oleny drilaitYch otazkach. Cas nedovoloval, abych se mezi starSrmi kamarady a spoluosadnIky zdrkl dele, snad kdy na podzim, ne2 kratkY pobyt mezi spoludruhy mladS7ch let zpusobil mi nemale pote§eni i radost.

Tak jako pied tisici lety se SlovanstVo stalo "nositelern a prilkopnikern nove Idest'anske elvilisace, tak dnes, kdy bylo sraieno v prach fa.

Sisticke Nernecko, stavaji se slovanske narody a staty hlavni oporou noveho, pokojneho a svobodneho rozvoje v Evrope.

V tESKt KONCERT NA SVETOVE VISTAVE V CHICAGU V SRPNU 1893.

Josef Smaha na 32. strance sve knaky "Arnericke tacky, Dojmy ze zaoceanske cesty" (Praha, Jos. R. Vilimek, 1894) pi pe: "Jonda domluvil svou anglicko-aeskou Cec. FrenetickY jasot! Jonas odchazi. Vstupuje Dr. Dvorak. Dvorak stoj1 v Cele orkestru, u.misteneho velice at'astn6 v centru dorau, zveda, taktovku, a tisicove nada- encil zda shrornakienYch umlkaji. Postrann1mi dverrni orkestru, ze vaech stran vstupuje mu' v obydejn.em aedem obleku a ani' by se dlouho rozhlMel, seda na svazek not, za tympanistou uloknch. Byl to jen okameik, ale v tom jN novy potlesk a jasot k nepopsanl.

Obencenstvo rneikem postfehlo sveho miladka, majora Harrisona. Trvalo dobrYch pet minut, nee boufe utichla. A kdye Dvofák dokonell symfonii a poloLl taktovku, kdy mu pfi odelacdu Harrison tislz1 ruku a gratuloval, — nen/ porovnani pro ten unisono vflouch radosti vAeho obecenstva. Dvorak i Harrison vaak zmizell,. a obecenstva bylo . marne, ani jeden, ani druhy se neobjevil. Za to si to obecenstvo vynahradila, kcly 2. se Dvoi-ak objevil, aby dirigoval "Slovanske tance.," a nadaeni dosahlo vrcholu pri predehre "Mrij domov," kterou si Harrison poslechl pfi poloote y fenYch dvefich orkestru."

Americke listy potvrzuji Smahovo 'leen/ "Chicago Times" psaly 13. srpna: "Potlesk pfi Dvofakoy e uvitani byl ohlueujici a kdy ukonell svaj byl vzduch napInen kvetinami a jejich vani." Teho2 dne psala "Chicago Tribune": ".13".dyZ" Dvorak vstounil na podium, pozdravila jej boure potlesku. Tamer d ye minuty staff date! vedle sverio pultu, s taktovkou v ruce, dekuje za uznani; hraei dali poklesnouti svY'm nastrojilm a vpadli do potlesku" Orkestr tim opakoval jen nacnene sve ovate, kterY'rni zasypal mistra jiz v patek pfi zkou'ace.

DruhS7 oddil koncertu obsahoval tyto skladby: Stnuteeni pochod z "Nevesty Messinske" od Zderika Fibicha, dva "Spanelske kusy," Romance a Fandango, od porufteleho Cecha Napravnika, obe fidil Hlavae. (Pozn. Eduard Francovio Napravnik, nar. 1839 v Bej§ti v o e c h ch , od 1860 y Rusku, zemi. 1916 v PetrohradC; z jeho del nejpopulaxnejS'i na Rusi je opera "DubrovskY".) Pak nasledo yalY tfi "Slovanske tance" od Dvofaka (his. 6, 2 a 3 druhe Cady, opus 72), Hlavaailv Entreakt z komicke opery "Honba" a jeho Mazurka Cis. 8, nada Dvofák zakoneil program svou pfedehrou -k nij) Satmb. erkoy u "Jos. Kaj. Tylu" (Kde domov Dvofák byl s koncertem spokojen. V dopise Ant. Rusovi, jednomu ze s yYch nemileftich tel, ok es. soudci v Pisku, psal 17. srpna: "Orchestr i provedeni bylo velkolepe a enthusiasmus vK-ecbeenY; v'Secky ang-licke listy psaly nadS'ene." AngliekY tisk jednomyslne tento koncert p •ob.:1.63H za nejlepSf„ 1.1.1.1debui pottek yy:3t9.,vy,

Ve stiedu, dne 15. srpna 1945.

ViISTNIR

Strana 10.

11011111

ft.

jr, pH ir 1

ntrtno

ft

11171 Ilq

ft

LI 11

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS le • ❑■

I,

Iq n p hi fr /II rffif 111111f U11(141111 Iteliln IO

Art And Books REOPENING OF MOSCOW'S GALLERIES This spring has seen the reopening of many of Moscow's art galleries and museums, and before the season is out it is expected that most of the Capital's celebrated collections will be on view to the public. Several buildings suffered damage by bombing, for although Moscow escaped more lightly than many other cities from air raids, German bombs here, as elsewhere, showed particular interest in cultural buildings of no military significance. Leo Tolstoy's Moscow house — now a museum — was practically laid in ruins and had to be rebuilt; the Alexander Pushkin Art Gallery lost all its glass; the Tretiakov Gallery received a direct hit that killed several of the staff.

Fortunately, the contents of all Moscow's galleries and museums were safely stored away.

There was always something open in wartime Moscow, and during that first grim winter I was a frequent visitor to the beautifully arranged historical- museum in Red Square, where. one can see the history of Russia from the stone idols of the early steppe dwellers to the period of Napoleon's invasion, displayed in the most lucid fashion. In spite of the enormous wealth of its collections — or perhaps because of it — London has nothing comparable with Moscow's historical museum as an educational institution, whose story is clear to any schoolchild. Then there is Ostankino, on the city's outskirts. This is a summer palace built in the eighteenth century by a wealthy nobleman, principally to house a private theatre where a company formed from his house-serfs used to perform. It is a superb example of the craft of Russian workmen in carrying out designs of foreign architects and artists and often adding a touch of native genius. Without seriously disturbing the original contents, the Soviet Government has transformed this mansion into a museum. You are invited to appreciate the building, and then, before leaving, to see an exhibition of the living condition of the serfs who built and decorated it. Ostankino has been open during the greater part of the war.

It has also been possible to visit a fascinating collection of historical toys at Zagorsk, and old Russian town not far from Moscow where the Government has put into effect the happy idea of providing the contemporary toy industry with a large and valuable display of toys that have amused children throughout the world in the past. The high quality of Soviet toys owes much to this unique museum which is housed by the vast Zagorsk Kremlin, where, incidentally, the visitor can discover in what luxury the dignitaries of the Russian Orthodox Church used to live once upon a time.

But to-day Moscow has much more to offer.

Recently I was one of some two thousand people who attended the reopening of the Tretiakov Gallery. All of us were directly under the influence of the end of the war in Europe, and I sensed very special joy in the way that yisitors regarded the collection and rediscovered the abiding values of pictorial art. Opinions are very divided about the contents of the gallery, the core of which is a collection formed by a wealthy nineteenth-century merchant, bequeathed by him to the city of Moscow, but whatever opinion one has of the artistic value of many of the Russian masters of the past hundred years, there is no gainsaying that one of the surest means of studying Russian history is by the examination of their work in the Tretiakov Gallery. I shall, however, reserve it more detailed description of this gallery for

to," dal t

tiMaintanar

qtatlIUMIDE15:101E1211111128MIIMIIIIIII11111111111

another occasion, for I, for one, found it difficult to tear myself away from the first four rooms of the Gallery, which were devoted to a display of Russian religious paintings. Here, in superb condition, is hung a collection of ikons that is beyond compare. How pleasant it is to see these paintings hung in good light and freed from metalwork which so often hid their true beauty when they were in churches and monasteries. For those who, as I have done, have spent countless hours in European churches in a futile endeavor to see pictures in a fair light, without interfering with the devotions of believers, the Tretiakov collection of religious art, which I am told is ten times richer than the ikons exhibited suggest, is a joy indeed. I recall the sensation caused among connoisseurs when a small part of the collection was exhibited in the South Kensington Museum some sixteen years ago. It is to be hoped that another opportunity will arise for some of these superb works of art to be seen in London, though I imagine that after being denied a view of them for so long during the war Moscow will not be ready to part with the pictures again for some time.

A more modest but extremely carefully selected collection of work is being shown in the Museum of Eastern Art, where the carpets, textiles, ceramics, and metalwork of Soviet Central Asia and beyond may be seen. It provides an excellent opportunity to study the influence of Persian and Arab art on such regions as Bokhara and Samarkand, the impact of Tibetan art on the Mongolian tribes adjacent to Siberia, and the conflicting influences of Chinese and Persian pottery in the intermediate area that now falls within the Soviet Union.

One finds oneself wondering whether Britain is not neglecting the opportunity to familiarize people with the British Empire by bringing to the knowledge of the public, in a comprehensive way, the art of the far-flung territories under the Union Jack. How much popular taste and industrial design could benefit from a wider knowledge of the craftmanship of Africa and India!

The other day I was given an opportunity to visit the great Kremlin collection housed in the eighteenth century Armory. This is an overwhelmingly rich collection containing not only arms but costumes, jewels, treasure plate, porcelain, and even the coaches and sledges of the Russian Czars from Vladimir's time. Here, too, is a splendid ecclesiastical collection, which leaves one with the impression that for the greater part of Russia's history its Church was- wealthier than its ruling house. From a jumble of impressions the most abiding are those made by the plain, solid jewelry and the plate of the sixteenth century, where the use of cabouchon stones still shows the splendid influence of the Byzantine world, the delicacy of mediaeval metalwork, in which the hand of the near-Eastern craftsman is detectable, the constant understanding of wood as a decorative medium, the love of surface glitter, and for the bulbous shapes that seem permanent in Russian taste, and the general high level of the craftsmanship, which survived even the atrocious taste of the late Romanovs, than whom no royal house could surely have frittered away so much wealth on unworthy objects. There is a shudderingly bad collection of gifts exchanged between the last Nicholas and his wife. including a miniature railway train wrought in gold. Compare this with Catharine the Second's personal arms and one realizes how decisive was the degeneration of taste in the highest circles of Russian life• during the nineteenth century.

Ralph Parker.

Chins Up It isn't whether you work 5 hours or 8 hours that matters, but whether you think ONE hour.

Days of toil can't match minutes of reasoning.

A bit of brain work is worth big brawn labor in the quality and quantity of the result. Some of the hardest working people merely keep time while a few that apparently take it easy really go forward in giant like strides.

Apply a little tough thinking to whatever it is you want to accomplish.

Before you begin your daily job reckon on ways to make it easier to accomplish.

Le Tourneau was a man with little education and no natural advantages. He had a family to support. He repaired a junk heap Ford, hauled some dirt; made enough money for a down payment on a better second hand truck. Hauled more dirt. It was a lot of labor. He began to THINK. He thought out that big shovel that takes huge hunks at one bite, fills the truck with dirt, yet takes only one man to work the machinery. Consequently, the uneducated man with no pull, no money backing has become the wealthy man who helps others. If he had merely been industrious working from early morning to late night, without vacations, or time off, he could not have done as much in a whole life as he does now in a few months.

Then there is that contractor, Bruce Adkins.

He loved leisure. He used his thinking apparatus. Let it work for him. He had to move a house in Alamo, Texas. Usually, when such a building as he was moving had to be lowered to a new foundation the building was supported on jacks, each given a slight down-turn in rotation to avoid straining the structure or throwing it off balance.

That was too tedious for Mr. Adkins. He supported the house over its foundations on blocks of ice!

Sun shone—ice melted—building descended — 'job was done. A successful day for Mr. Adkins. But had he toiled or spun? Not he! He just sat under a shade tree and relaxed, an unworried contractor employing sun, water, anc weight.

More fortunes have been made by lazy people than strenuous ones. For too often the energetic just go ahead from sunup to sun dowr working too continually to figure improvements, whereas, those who like to get out o exerting too much energy use their brains tc figure out short cuts. Thus, occasionally, corn ing up on some law of nature that put in us, relieves man of some of the sweat of his brow Relax and do a little thinking anent you daily chores.

V A GOOD PUPIL Man Instructor (to new girl) : "I'm puttin this rivet in the correct position; when I no my hed hit it real hard with your hammer."

That's all he remembered until he woke up i a hospital.

V SOUTHERN HOSPITALITY Joe: "That gal certainly puts on the dog."

Jim: "What do you mean?"

Joe: "Her father is an undertaker down Georgia, and she tells everyone he's a Souti ern planter."

V Mamie: "Frank's going to be awful hard live with when he gets back from those islant in the South Seas."

Minnie: "What makes you think so?"

Mamie: "After he sees those native wearing sarongs I'll have to talk fast to g enough money for a regular dress!"

Ve st r. edu, dne 15. srpna 1945,

Imperial

Flegemc-

Herbert W. Chase-Green For the last ten years, the world has been passing through a period of acute crisis. Not for the first time, one nation has been striving for domination over other nations, whose only desire has been to be allowed to live their own lives in independence and peace.

And, at a moment when the German Reich is going down to defeat bearing a load of infamy and loathing, it is rather interesting to think back, as it were, in the light of the past. In other worlds, to briefly compare the system which it has attempted to impose on the world with those, for instance, of Rome and Napoleonic France.

Historical thinkers often speak and write — and quite justly — of the imperial genius that was Rome's at the height of her power — a genius which was far greater and more enlightened than many really understand to-day.

Once the invincible might of her legions has achieved the conquest of a country, Roman imperial policy pursued a carefully defined course.

The first, and the most important task was the establishment — by methods often stern and ruthless as suited the times — of some semblance of law and order. Local religious cults, laws and customs of life remained untouched, so long as they did not conflict with the Roman conceptions of public and private decency of life, as those things were then understood. So much was this the case that the only manifestations of alien domination in a country like Egypt, for instance, were the presence of Roman governors, a magistracy composed of Roman and native elements, colonies composed of time-expired veterans of the army, and the military garrison, this latter, in course of time, being made up of natives of the country subjected to the iron discipline of the legions.

The natives of such a province, and the principle applied to all the provinces of the empire, were allowed a great amount of freedom in the worship of their gods, social life and trade. By means of the wonderful system of great roads and posts, they could travel from Edinburgh to Constantinople in the course of a few days. If, too, they were so minded, they could become powerful officials of the imperial administration, even to the governors of provinces. It happened, too, and more than once, that Africans and Spaniards, to mention men from only two of the subject peoples, attained to the Imperial Purple and the lordship over the whole basin of the Mediterranean and the British Isles.

From this it is seen that the basic idea of Roman imperialism was not that of absolute domination in the strict sense of the word.

Rather was it the establishment, in a highlycentralized form, perhaps, of something very much akin to the League of Nations. In fact, some historical thinkers have gone so far as to say that the Roman Empire was the precedent of the past most near in image to the system of world-peace and order outlined by the Treaty of Versailles.

We will descend, now, to a period over seventeen centuries later than the downfall of Rome. The French people, indoctrinated with the democratic ideals of liberty, equality and fraternity, became, as it were, crusaders inspired to spread those ideals among the peoples of a continent where they found no place in any system of government except, perhaps, in Holland and Switzerland. I do not mention Britain, because the Channel, dividing Britain from Europe, had given the former the chance to develop democratic ways of life and government which geopraphical position had denied to the latter.

At that time, the genius of the French people produced the far greater genius of Napoleon. It is true that, with the growth of his power, his plans became more grandiose and impossible of achievement. He strove to make himself a second and more powerful Charlemagne. He

V2STNfIC desired his people to be the leading section of Europeans Paris was to be the governmental, political, social, cultural and economic centre of the continent. Even so, while they were conscripted wholesale for the Grand Army and sent to fight far from their own national boundaries and taxed up to the hilt, the dominated peoples of Europe were given a cleanness of administration and local government, not by any means perfect according to presentday standards, but of a far higher order than their several countries had ever possessed before. And although overweening lust of power and ambition brought Napoleon to the bloodred sunset of Waterloo, it must be admitted the French Revolution, of which he was the last and greatest child, gave to the European nations a glimpse of democratic ideals which they afterwards pursued with varying degrees of tribulation and success.

Today, in this twentieth century, the world is facing the task of bringing under some form of control a nation which, in colloquial language, has run amok. That is the task of the United Nations. By a false and distorted teaching of history, by appeals to national self-love and sheer burglarious aquisitiveness, the German people have become megalomaniacs. The beginning was the work of Pan-Germanism; its full development was the work of Nazism; for the former was but, the bud from which the loathsome flower of the latter grew to maturity.

And the methods by which the Nazis have striven to fulfil the crazy dream of the German people that they are the master-race, have no equal save those obtaining in the early dawn of history. Unlike Rome or Imperial France, Nazi-Germany — and by that can only be meant the German people as a whole — have not sought self-aggrandizement by military conquest and political and economic domination, but by the policy of absolute enslavement of extermination. Those masses of subject peoples who could not contribute to this end have been ruthlessly liquidated. Those who could not bring themselves to submit to what was virtually the destruction of their national ways of life,have found a place in concentration camps which are stinking and disgusting hells-on-earth. Those whom the Nazis deemed suitable, have been reduced to helpless slavery — slavery in the unrestricted exploitation of all the wealth and resources of their countries. And all this solely for the benefit and use of the German Herrenvolk.

Let it be well understood that this has not resulted merely from the .pride and vainglory of successful conquest, nor have all the enormities accompanying it arisen frOm the phrenetic outburst during a period of war on a large scale. It has been the appalling manifestation of a cynically-planned and ruthlessly executed policy — even down to the physical extinction of the life of a victim of the concentration camps by an injection of benzol under the heart. In short, it is scientific sadism carried to the utmost limits.

I have said that these things have no equal save in the dawn of history. By me, as I write is G. R. Tabouis' able reconstruction of the life and reign of Nebuchadnezzar, King of Babylon, with a preface by Gabriel Hanotaux, the great French academician. Blood-stained tyrant and unscrupulous aggressor as he was,the thoughtful student of the past has sufficient sense and knowledge to give him his proper background — a savage ruler in a period in which naked savagery formed the threadbare cloak of a debased species of culture.

And, because this must be done, the figure of the Babylonian King is, as it were, less repulsive than that of Adolf Hitler, which has appeared on the stage of world affairs in a more civilized and enlightened age. When it is remembered, too, that this latter figure has been the central one in a regime which came into existence as a means for obtaining world-domination, then, because the world can sense, by painful experience, what that domination would have have meant to mankind, it becomes

Stream 11. appallingly, nay, infinitely horrible.

Minds of a religious cast believe that the affairs of the world are controlled and directed by the Infinite Wisdom, and that It employs human agents for the fufilment of Its awful fiats, whether they be for mercy or wrath.

That being the case, it is reasonable to believe that the awesome spectacle we are witnessing today in the downfall of Nazi Germany is a sublime manifestation of retribution at the hands of the Infinite Wisdom.

V Hallettsville, Texas.

Dear Vestnik Readers, I thought I never would get to this, but now I really have made up my mind I am a CzechAmerican girl, 13 years of age and my birthday comes on June 12. I am in the ninth grade and I go to the Moravia High School. I have three brothers of which two are in the service and one is at home. I also have two sisters, both at home. My brother, whom most of you readers know, Pfc. Edward E. KusSr is stationed somewhere in the Pacific and my brother, Valentine B. Kus3"7 of the U. S. Navy is in California, but will soon leave for the Pacific. He was at home on a 7-day leave. We were all glad to see him.

My other brother, Oscar is at home and is 17 years- of age. My two sisters, Marcel is 15 years of age and, Jerrylin is 4 years of age.

My cousin, Sgt. Laddie Socha is in Germany and my other cousin, George Socha is in England. Thats the only two cousins I have that are in the service.

What is everybody doing these days? I guess most of you all are picking cotton.

I just about forgot to tell you what my hobbies are. I collect picture postcards from many states of which I have a nice collection. My other hobby is to collect pictures of service men. I paste them in a large scrapbook and I have collected over 400 already. And my favorite sport is swimming.

I would like to ask you readers to try to fill up the English section of this swell paper. I know how timid a person feels when he or she writes the first letter, but is is nothing hard.

Yes the war is over in Europe, so now we will have to deal with the yellow devils, but I hope it will be over soon. A lot of boys are coming home now. Some are discharged and some have to go to the Pacific. Well I hope its over with soon and so the boys will all return home safely. A reader, Zdenka KusY, Rt. 5.

V Man, with a club, and no knowledge other than its use, created gentleness in women.

That was back in the days when men alone were predatory. Women gentleness, in turn, civilized man. But it's surprising how attractive a little ruthlessness can still make the brute — if he's the right brute. If he's the wrong one, he brings out the feline in woman, and cats can always take care of themselves — or put up a pretty good scrap, anyhow. — Kathrine Foster.

V SNAPPED UP A small supply of DDT, the new insecticide, is being snapped up by Austrailian housewives as soon as it appears in big city stores. Quantity for civilians is very limited because it is still a priority material for the services. Wide interest is being shown in DDT in Australia where plans are ready to spray it on wallpaper and to wix it with paint and plaster to kill insects coming in contact with it. Recent cyanide poisoning tragedies in Sydney have turned attention to it as a substitute for cyanide fumigation against vermin.

V MILITARY SECRET Cleo Marie Konow My sugar bowl is brimming full, My spirits lift in real elation, For underneath my lace tablecloth, I've found a two week's sugar ration.

V A woman flees from temptation, but a man just crawls in the cheerful hope that it will catch up with him.

Strang

Progressive Czech Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26th Street, Chicago 23, Ill. G. Following the model, read rapidly: Model: main, I have, ma, he has, mane, we have, mate, you have. davam - hleclam nemam - neda,vam nehleciam H. Which of these nouns are feminine?

Masculine? les, pes, banka, pata, darek, park, zahrada, sestra, matka, Karel, parek, Anna, sen, med, pan, hiava, Praha, den, dama, Helena, Vlasta, led, kabat, mapa.

LESSON III. A. 1. Observe: o-o Short o is pronounced like o in obey.

Long 6 is similar to o in more. Longo is very seldom used in Czech.

2. Pronounce carefully and memorize: on, he o-lo-vo, lead o-na, she o-ko, eye nos, nose sport, sport pe-ro, pen no-ha, leg; foot zla-to, gold ok-no, window mle-ko, milk ko-lo, wheel; bicycle ma-slo, butter po-le (n.), field ma-so, meat slo-vo, word po-zor, attention sed-lik, farmer sklo, glass Pa-vel, Paul kost (f.), bone znam, I know o-rel, eagle to-ham, I pull so-kol, falcon vo-lam, I call ko-stel, church pro-di-vim, I sell strom, tree se-kam, I cut o-balka, envelope vste,-vam, I rise vo-da, water a-no, yes vas, you (direct object) nas, us (direct object) no-va (f.), no-ve (n.), new dra-ha, (f.), dra-he (n.), dear; expensive do-bra (f.), do-bre (n.), good sta-ra (f.), sta-re (n.), old do-ma, at home to (n.), this or that B. Observe: INTERROGATIVE SENTENCES Bledam kabat. I am looking for the coat.

- Affirmative sentence Hledam kabat? Am I looking for the coat? (Do I look for the coat?

- Interrogative sentence.

Inverted Order (1) (2) Helena hleda pero. Helen is looking for the pen.

HledaHelenapero?IsHelenlooking for the pen?

In Czech the question is formed by simply raising the voice or transposing the subject and the verb.

C. Read and interpret: 1. Mate pero?

2. Ano, mam pero.

3. Mate ten darek?

4. Ne, nemam ten darek.

5. Hledate maslo?

6. Ano, Wedeln maslo.

7. Hleda Karel zlato?

8. Ano, Karel hlede, zlato.

9. Seke, matka maso?

10. Ne, matka neseka maso.

11. Vole, nas Helena?

12. Ano, Helena vas vole,.

13. Vsto,vate?

14. Ano, vstavam.

15. Vstava take sestra?

16. Ne, sestra nevstava.

17. Prodavate mleko a maslo?

18. Ano, prodavam mleko a mask.

19. Davame pozor?

11=1".•••,"

ye str.edu, dne 15. srpna 1945.

20. Ano, davate pozor.

D. Read in the negative and interp; 1. Znam vas.

2. Helena vas take zna.

3. Ta dama vas voka.

4. Sekame kost.

5. Sedldk prodava maslo.

6. Ten pan ma doma zlato.

7. Pan Novak prodava sklo.

8. Pes taha kost.

9. Matka vas vole,.

10. Orel hleda maso.

11. Pavel diva pozor.

12. Hostel ma nove okno.

13. Ta dama rna slovo.

14. Davam yam zlato.

15. Sedlak ma nave pole.

16. Mame zlato, olovo a sklo.

17. Sekame strom.

18. Sekame zase maso.

19. Sestra vstava a hied& pero, 20. Zna ten les a to pole.

E. Read Section D in the interrogative.

F. Observe: V HATS OFF

By Mary Alder Twi ht Married life can go along smoothly for months and then some seemingly trivial thing can upset the even tenure of your existence.

Mine was upset by a very ordinary thing, but it kept on and on until it seemed to me I couldn't stand it any longer.

It was the habit my husband had acquired of wearing his hat in the house. It all came about when he changed his hair-do from the old styled pompadour to the longer, brushed back, smooth style. The pompadour refused to smooth and he wore his hat at home to hold it down, so that it would stay in place and look, well at the office. Now my husband has very nice hair and I thought that I was entitled to enjoy looking at it as well as his colleagues at the office. And even after the wayward locks had become well trained and lay in a very good looking backward wave, all I saw of it, most of the time, was what showed beneath the brim of his hat.

And Sundays were the worst days of all. He would come in from work in the garden, pick up the paper, and read for hours with his hat on. I got to saying, "Won't you take your hat off, Mr. and stay awhile." But he paid no attention to it.

One Sunday morning he came in as usual neglecting to remove his hat. I was straightening up the living-room and looking at him sitting there I wanted to scream. Then an idea came to me, "I would show him that two could play at that game. I woud give hime some of his own medicine, and see how he liked it." He had on an old hat that he wore when working in the garden, a disreputable looking thing.

Now I had a green felt hat that he particularly disliked, so I went and put it on, and proceeded to finish the work of straigtening up the room. He didn't notice me for some time, being too interested in his paper. Finally he looked up and a surprised look crossed his face.

Nothing was said, but I knew by the grin on his face that he had gotten the idea. I refrained from any remarks, finished my work, picked up a paper and started to read too.

Thus the morning passed andel rose and went into the kitchen, still wearing my hat, to prepare lunch. When it was ready he came in with a regular poker face, very uncommitable, and sat down to eat without removing his hat.

I knew he was going to play me out. But I made up my mind that I would wear my hat just as long as he wore his. I would eat with it on; I would sleep with it on. There just had to be an end to this thing.

We talked during the meal as though nothing unusual was going on, but I was hoping none of the neighbors would run in as they often did. They would surely think we were a couple of likely prospects for the asylum.

As he was leaving the table he looked at me rather disgustedly and said, "My, but you sure do look silly." To which I replied, "I don't look

one bit sillier to you than you do to me." He didn't answer, but when I came into the livingroom he had removed his hat. I did likewise, and from that day to this he takes his hat off when he comes into the house. If he forgets all I have to say is, "Won't you stay awhile Mr." and off comes the hat and he laughs and so do V WHAT DOES COTTON MEAN? - 15 MILLION JOBS, 2 BILLION INCOME, AND '7 BILLION INVESTMENT Cotton means different things to different people.

To one, it may mean fields of white ready for picking; to another, it may mean bales inside a gin or warehouse; to a third, it may mean stacks of merchandise on a retail shelf, or fresh, clean sheets and pillowcases on a bed.

Yet, basically, to everyone in the 18 cottonproducing states, cotton means 15 million Americans hard at work; it means a direct annual income of more than two billion dollars; it means seven and one-half billions of dollars invested in farm machinery, gins, oil mills, warehouses, compresses and textile mills. No other raw material - animal, vegetable, or mineral, natural or synthetic - supplies employment and a livelihood to so many of the nation's people.

On the farms which produce cotton are located 9,243,000 workers; in the gins are 75,400 more; 18,500 crush cotton's seed into food and feed; 16,500 are employed in warehousing and compressing cotton; and 7,624 are engaged in marketing it. As cotton moves from its raw state into strong, serviceable consumer products, 1,569,000 Americans have a part in its transformation from bale to yarn, yarn to fabric, and form of business for the firms from which cotton people buy fabric to finished product. Almost half a million more Americans transport cotton and cotton goods into the hands of more than 3,000,000 Americans who distribute cotton products through wholesale and retail channels. Almost 1,000,000 more people earn their livelihood through the manufacture of machinery and supplies used in the production and processing of cotton.

In terms of annual income, cotton means two billion 552 million dollars annually - an amount equal to 20 percent of the nation's total income from agriculture. It also means many billions more in the goods and services.

The value of lint alone in 1943 was in excess of one billion, 137 millions of dollars.

More than six billions of dollars are invested in the farms and machinery which produce cotton; more than a billion in cotton spinning, and weaving mills; and 500 millions in gins, oil mills, warehouses and compresses.

Every phase, in fact, of the economic welfare of the cotton-producing states - and the nation, itself - is wrapped up in the future of cotton. This, then, is the real meaning of cotton.

V Waiter: "May I help you with that soup sir?"

Diner: "What do you mean, help me? I don't need any help."

Waiter: "Sorry sir. From the sound, I thought you might wish to be dragged ashore."

"Eliza," said a friend of the family to the dark colored washer-woman, "have you seen Miss Edith's fiance?"

"No, ma'm," she answered, "it ain't been in the wash yet."

V Friend - "Did you volunteer, or were you drafted?"

Inductee - "Well, it was like this: my number came up, I had no dependents, and I passed my physical, so I volunteered."

V Husband: "I wonder when you'll learn to make bread like mother used to make."

Wife: "Probably by the time you make the dough father used to make"

'\fe středu, dne 15.

srpna 1945.

15. července 1945, ve stál'i 5 let. Do Jednoty přistoupila dne 23. října 104,1, Certifikát čís.

JT-3604 v dočasné pojistce; obnos pojistky $58.00.

Hlavní Úřadovna tímto vyslovuje pozůsta­ lým nejhlubší soustrast.

J. F. Chupík, taj. Hlavní Úřadovny.

~~~~-V~~~~ANG LICKÁ REPORTÁŽ O DEPORTACI NĚMCŮ Z ČECH.

Fayetteville, Texas.

Ctění bratři a sestry:Tímto se vám oznamuje, že během měsíce července 1945, Hlavní Úfadovna vyplatila po­ jištění po našich zemřelých bratřích a se­ stracfi jak následuje: Úmrtí číslo 3852. Ses. Cecilie Pavliska. za­ městnáním hospodyně, od řádu čís. 107. Roz­ květ Západu, zemřela dne 26. června 1945, ve stáří 55 let. Do Jednoty přístoupíla dne 19. května 1912. Certifikát A-G048 na $1000.00. Úmrtí číslo 3857. Br. Elmore Horečka, zamě­ stnáním dělník v obchodu, od řádu čechoslo slovan, číslo 40, zemřel dne 27. června UJ45, ve stáří 29 let. Do Jednoty přistoupil dne 23. červ­ na 1934. Certifikát B-1084na $1 000,00. Úmrtí číslo 3858. Ses. l\1arie Košar·:ok,země­ stnáním hospodyně, od řádu Bedříeh Smetana, číslo 39, zemřela dne 23. června l!J.15, ve stáři 72 let. Do Jednoty přístouptla dne H. května 1902. Certifikát A-3324na $1,000.00. Úmrtí číslo 3859. Br. John Šušen, zaměstná­ ním rolník, od řádu Hvězda Miru, číslo 33. ze­ mřel dne 11. července 1945, ve stái:í 91 let. Do Jednoty přístoupil dne 10. června moo. certi­ fikát A-10350na $500.00. únu·tí číslo 3860.Br. Frank Kaděrka, zamě­ stnáním švec, od řádu Pokrok Texasu, číslo 1, zemřel dne 15. července 1M5, ve stáří 78 let.

Do Jednoty přístoupil dne 14. ledna 1S06. Cer­ tifikát 4705 na $1,000.00. Úmrtí číslo 3861. Br. John D. Dušek.. zamě­ stnáním rolník, od řádu Praha, čís 29, zemřel dne 16. července 1945, ve stáří 75 let. Do Jedno_ ty přístoupíl dne 14. prosince l!l04. Certifikát A-2927na $1.000.00. Úllll·tí číslo 3862. Br. Frank Polášek, na od­ počinku, od řádu svaz č2choslovanú, číslo 92, zemřel dne 5. července 1945. ve stáfi 82 let. Do Jednoty přistoupil dne 14. května 1011. Cer­ tifikát A-11224na $500.00. úmrtí číslo 3863. Br. Irwin E. Valenta, letec v armádě, od řádu Pokrok Sweet Home, číslo 63, zemřel dne 4. března 1944, ve stáři 23 let.

Do Jednoty přístoupíl dne 26. února 1938. Cer­ tifikát C-4331na ~;1,000.00. úmrtí číslo 3864. Br. J. J. Holeček, zeměst-. náním rolník, od řádu Dubový Háj, číslo 126, zemřel dne 18. července 1!)45, ve stáři 71 let.

Do Jednoty přlstoupíj dne 8. května 1!)04. Cer­ tifikát A-6765na $1,000.00. Úmrtí číslo 3865. Br. Vincenc Novák, země­ stnáním rolník od řádu Rozkvět Růže, čís 81, zemřel dne 26. července 1945, ve stáří 73 let.

Do Jednoty ''.·flsLoupildne 22. říma 1!)12. Cer­ tifikát A-5573na $1 000.00. úmrtí číslo 3866. Ses. Terezie Fojtík, zamě­ stnáním hospodyně, od řádu Osvěta. čís 38, zemřela dne 26. července 1945, ve stáři 80 Jet. Do Jednoty přistoupila dne 11. února 1906.

Certifikát A-10406na $500.00. úm:rtí číslo 3867. Br. R. C. Sládek, zaměst­ nán mlékařstvím, od řádu Pokrok Texasu. číslo 1, zemřel dne 29. července 1!)45 ve stář!

70 let. Do Jednoty přistoupil dne 9. října 1904.

Certifikát 4065 na $1,000.00. Úmrtí číslo 3868. Ses. Marie Sarrazin, zamě­ stnáním hospodyně od řádu Pokrok Texasu, číslo 1, zemřela dne 29. července 1945, ve stáří 73 let. Do Jednoty přistoupila dne 8. listopadu 1908. Certifikát A-65 na $1.000.00. úmrtí číslo 3869. Ses. Rosina Hnatek, za­ městnáním hospodyně· ,od řáclu Karel Havlí­ ček. čís. 4, zemřela dne 27. července 1945, ve stáří 80 let. Do Jednoty přistoupila dne 16. ú­ nora 1902. Certifikát A-10078na $500.00. Úml'tí číslo 23 v D. O. Adolphina Pilat, dítě, od řádu Pokrok Moulton, číslo 27, zemřela dne

Strana 11.

:VISTNÍK

Korespondent Reuterovy kanceláře Guy Bet­ tany telegrafoval dne 29. července z Prahy následující: "Dva miliony mrzutých, roztrpčených a skleslých Němců očekávají svou deportaci z ši­ rokého pásma severních a západních Čech o­ plývajícího zemědělských a průmyslovým bo­ hatstvím. Třídenní objížďka mně přesvědčila o tom, že s výjimkou ojedinělých výpadů wer­ wolřú, kteří se dosud ukrývají v pohraničních lesích, mír zavládl již na území kdysi přezva­ ném Hitlerem na "Sucletengau."

Ačkoliv asi 250,000Němcú již opustilo repu­ blilm ať dobrovolným útěkem či deportací a ač mezi zbytkem jsou mnozí loyální a statísíce těch, kteří jsou vždy při tom, kdo vyhraje, pře­ ce jen velká většina sudetských Němců je nala­ děna nepřátelsky, Vládu v pohraničí vykonávají okresní ná­ rodní výbory jmenované ústřední vládou v Praze, která přes krátký čas, jenž uplynul od německé porážky, mají situaci úplně v rukách. Češi, kteří byli Němci vypuzeni, se rychle vrací clo pohraničí, aby se buď ujali svých bývalých zaměstnání anebo aby převzali klíčová posta­ vení, jelikož všichni Němci, kteří měli vedoucí postavení v průmyslu i v úřadech, již byli na­ hražení buď Čechy anebo Ioyálnímí Němci.

Tak na př. v dole, který jsem navštívil blíže Mostu, všichni němečtí dozorci a přední dělní­ ci dnes pracují jako prostí horníci. Z Teplic jsem jel po krásné horské silnici lemované stovkami zničených německých i ruských vo, jenských vozidel a překročil jsem hranice u Cinvaldu, kudy prochází do Německ:a hlavní proud deportovaných.

Během dvou měsíců prošlo tudy dvacet tisíc · Němců pohraniční kontrolou. Pokud mohli, šli pěšky z Teplic do prvního města na německé straně, Gneisingu, nesouce asi dvakrát tolik zavazadel, kolik se povoluje cestujícímv leta­ dlech, jiní zas si vezli své svršky na dětských kočárcích nebo vozítkách po 20 kilometrové horské silnici. Invalidé, malé děti a starci byli odváženi na hranice v autobusech, l{de je pře­ vzal německý červený kříž. Z Gneisingu byli vezeni drahou clo Pirna u Drážďan, kde se mu­ sili rozhodnout o konečném cíli své cesty. Vel­ ká většina prý se rozhoduje pro německá mě­ sta a vesnice, kde mají příbuzné nebo pí·átele.

Sudety byly již vyčistěny od členú říšské na­ cistické strany, jakož i od "postradatelných" pracovníkú jakými jsou učitelé a advokáti. Vá­ leční zločinci a členové oddílů SS jsou zatím drženi v táborech za účelem vyšetřování a pfi­ padných soudú.

Velká většina zbývajících sudetsl;:ých Něm­ cú, pokud jde o zemědělské, tovární dělníky a horníky, smí dočasně zústat. Malá část jich by­ la ubytována v ubikacích blíže továren, aby byli blíže pracovního místa, ale někdy též pro­ to, že byli vybombardováni spojeneckými nále­ ty, po případě bydleli v domech konfislrnva­ ných Němci českým majitelúm.

Chtěl bych zdúraznit, že jsem viděl jen hrst sovětských vojákú na objížďce několik:set mil dlouhé a že i tato hrstlrn zdála se být na od­ chodu ze země. Sudety jsou definitivně v ru­ kách československé armády. Ačkoliv postoj Čechoslováků k sucleťáldun je rozhodný a přís­ ný - jsou rozhodnuti jednou pro vždy skonco­ vat s menšinovým problémem - přesto jsem nikde neviděl stopy drsného zacházení.

Naopak sudetští dělníci prohlašují, že dostá­ vají stejné příděly a 1117,:cly jako Češi, a jen mezi nedělnickým obyvatelstvem je roztrpčení, protože dostávají stejné příděly jaké Ně.mci dávali žiclúm.

Sudetští Němci mají . volnost pohybu, musí však nosit na rameni poznávající bílou pásku.

V dělnických táborech, které jsem někdy na­ vštívil bez ohlášení, jsem nenalezl stopy ne­ rozumného zacházení, ovšem leckde jsem pozo­ roval velmi nízkou morálku mezi Němci, kteří propn.clávají charakteristické teutonské sebe­ lítosti. Jeden tábor byl krásně umístěn na mý­ tině uprostřed Iesit Byl čistý a nepřeplněný.

Scházelo jen koupaliště, aby to byl ideální letní tábor.

Deportace většiny Němců do říše čeká nyni nejen na souhlas velké trojky, nýbrž i na ná­ vrat českých dělníků z jiných části Českoslo­ venska a z ciziny, aby odchodem Něrri.eůne­ vznikla hospodářská pustina. Je to jeden z největších problémú, které očekává českoslo­ venskou vládu, je si je plně vědoma jeho diUe• žitosti."

---V-----

ŠKODA MLÁDÍ.

Škoda vás, vy mladá léta, že jsem nebyl ševcem! byl bych šídlem oháněl se, jak:o rytíř dřevcem.

Byl bych seděl na verpánku, ln-ál jak ve své pýše: čistou práci, drobné floky, do zámku i chýše.

Vš~m bych brával dobrou míru - zvláště u těch děvic - , každého však darebáka tlačil by múj střevíc.

Nikomu bych nepřál smůlu, a do české psoty ušil bych všem dobrým lidem z pravé juchty boty.

Jan Neruda.

--V----

Stalinova slova československým komunistům.

New York. (ČTK.) -Pražský rozhlas dne 23. července přinesl zprávu o okresní konferenci komunistické strany československé v Morav­ ské Ostravě, na níž promluvil prvý zástupce premisra a předseda komunistické strany Kle­ ment Gottwald o úkolech strany a o výsledcích její práce. V závěru se Gottwald zmínil o své cestě clo Moskvy a o radě, kterou mu dal gene­ ralisima Stalin: "Pokračujte v práci, zachovej­ te rozvahu a nedejte se strhnout úspěchem."

Poslední Stalinova slova na rozloučenou byla: "Naučte se vládnout."

~~~---V~------Výzva k odevzdání valut.

Hew York. (ČTK). - Pražský rozhlas ohlásil dne 26. července tuto zprávu: "Národní banka oznamuje všem osobám a společnostem se sí­ dlem v óechách, na Moravě a na Slovensku, že mají odevzdat všechny cizí valuty, ať už jich nabyli jakýmkoli způsobem, československé národní bance v Praze, jejím odbočkám nebo jiným finančním ústavúm. Všechny cizí valu­ ty s výjimkou říšských okupačních marek musí být odevzdány bez prodlení, ale nejpoz­ ději do 31. července t. r."

--------~V~-------

Funkcionáři DTJ se vracejí z koncentračních táborů.

New York:. (ČTK.) - List českých odborářii Práce ze dne 5. června píše: "Téměř. 6 let byl vězněn starosta Svazu dělníckých tělocvičných jednot a známý pracovník v tělovýchově Leo­ pold Vaverka v koncentračním táboře Sach­ senhausen v Oranienburgu u Berlína. V sobotu se vrátil nezlomen a plné duševní síle. Po ná­ čelníku Svazu DTJ Antonínu Fišerovi a; redak­ toru Stanislavu Pošustovi, kteří přišli minulý týden z Dachau, je to další přední činovník Svazu DTJ, který přečkal nacistickou hrfizo-. vládu v koncentračních táborech."

-~~~~V~--~~"Vládní vojsko" v Plzni.

New York. (ČTK.) - Londýnský rozhlas o­ známil dne 27. července, že "československé od­ díly, které bojovaly v Italii po boku anglických a amerických sil, se vrátily do Plzně, kde bu­ dou částečně demobilizovány. Němci tyto muže přinutili k odjezdu na italské bojiště, tam však jako jednotlivci desertovali a přidali se k spo­ jencflm, kteří z nich vytvořili bojovné divise."

\,

btrana 14.

ZPRAVA PoKLADNiKA S. A. C. T. OD MtSiCE DUSNA 1944 DO CERVENCE 1945.

PitiJEM: Duben: 10. Floresville. Csl. eer y .1d12, 'rad Rozkvet Zap. 107 $ 5.00 10. Buckholts, Olenske pfispevky 5.00 10. Ft. Worth, Csl. dervenY kriZ 1.00 15. Snook, dlenske prispevky 17.50 28. Blessing, 6s1. eervenY kfiZ 10.00 29. San Antonio, dar 50.00 29. Rosebud, elenske prispevky 23.00 29. VyplacenY vale'. bond s interesty 5,042.05 Kveten: 14. West. Ruska pomoc. akce. - Cechoslovak 31.00 15. Houston. Dary jednotlivet - Texan 15.00 21. Houston. Csl. eery. kriZ, Zeny radu Pok. Haust...

28.00 21. Houston. Amer. derv. kfiZ, Zeny radu Pok. Houst.

8.00 21. Houston, pomocna akce Zen 23.70 24. Seymour, dsl. vojintm v Rusku .0 2225.500 24. Seymour, dary jednotlivct 2. Ft. Worth, 6s1. eervenY kriZ 10. West, Ruska pomocna akce 10. Dallas, dar, 10. Dallas, Ruska pomocna akce 10. Dallas, Ruske deli 10. Dallas, Csl. eervenY kfit 15. Wallis, sbirka 22. Needville, sbirka a z divadla 22. Needville, elenske prispevky 22. Crockett, sbirka 24. Pomocna akce 'Zen, na ruske deti Cervenec: 8. West, povaleeny fond, U. S. War Bond 8. West, darY - (Cechosloyak) 8. West, Spolek RVOS. 'C. 103, 13. Snook, dlenske pfispevky 15. Shiner, povalednY fond Srpen: 1. Snook, dlenske pfispe yky 18. Seymour, Ruska pomocna akce 18. Seymour, dsl. vojintm 18. (Seymour, dar, 2. Houston, Csl. eery. Ida& rad 8tefanik 2. Kayak, olenske pfiste yky 2. Koval, za rueni praci, pi Voleikova 2. Koval, spolek P.J.C.M.B. cis. 19, dar 8. Pomocna akce Zen 8. West, Ruska pomoc. akce, (Cechoslovak) 8. Nov' Tabor, ptispe yky a dary 21. Crockett, sbirka 30. East Gate, dsl. yojintm v Rusku 30. East Gate, esl. yojintim v Anglii 30. East Gate, elenske prispevky 30. Tioga, spolek RVOS. cis. 103, dar 30. Dallas, Csl. dervenY kris 30. El Campo, dary jednotlivcil (Svoboda) Listopad: 11. Koval*, elenske ,pfispe yky 11. Koval', fad Osveta, dar 11. Koval', tad V geslovan cis. 123, dar 11. Koval, Spolek sv. Petra a Pavla cis. 65, dar 15. Moulton, dar 25. Caldwell, Prispevek od 'dent radu cis. 7, 25. West, dary jednotlivet (Cechoslovak) Prosinec: 2• Columbus, sbirka v radu cis. 58, 4. Seymour, dar 4. Seymour, na ruske vojiny 14. Tioga, dlen. pfispevky od spol. RVOS. d. 103 22. Crockett, sbirka 6. La Grange, spolek SVPS. cis. 29, dar 14. Axtell, fad Nove Kvety d. 35, dar 23. West, Ruska pomocria. akce, (Cechoslovak) Ledert 1945: 12. Ennis, pfispeyky a dary 12. Ennis, Kroutek Zen, dar 12. Ennis, dary jeclnotlivca 12. El Campo, dary (Svoboda) 13. Interest z valednych bondt 22. West, Rusk& pomocna akce (Cechoslovak) tnor: 15. Galveston, fad SPJST. 'is. 146, 15. Galveston, tad SPJST. cis. 62, 15. Galveston, dary krajant v Galvestonu Biezert• 5. East Bernard, z bazaru a dary 14. Corpus Christi, z divadla, veeirku a tance

Ve sti'edu, dne 15. srpna 1945.

VtSTNIK

87.20 12.50 205.00 30.00 13.00 2.00 30.00 50.00 15.00 6.05 37.50 1,000.00 3.00 5.00 30.00 3.00 4.00 9.00 9.00 18.00 6.15 25.75 1.75 5.00 7.00 8.00 60.50 5.80 10.00 10.00 5.00 26.00 10.00 100.00 9.25 5.00 5.00 5.00 2.50 30.00 16.50 8.40 18.00 18.00 36.00 4.45 5.00 50.00 20.30 171.00 10.00 9.00 5.00 16.82 30.00 10.00 5.00 103.75 1,320.02 351.74

15. League City, cla y W. Skallia 16. Houston, dar Betty Dodkalove 17. Westhoff, tdd SPJST. cis. 125 dar 17. Westhoff, 'tad SPJST. cis. 125, sbirka 19. West, Ruska pomocna akce 21. Koval', elenske ptispevky a .dary 23. Seaton, na Ruskou pomocnou akci 23. Seaton, na Csl. eervenY kriZ 23. Seaton, elenske prispevky a dary Duben: 5. Houston, fad Pokrok Houston 6. 88, dar 7. Houston, May. rad S.V.P.S., na Csl. eer y. kill 11. Floresville, rad SPJST. 6. 107, na Cs1. eery.

16. El Campo, na Ruskou pomoc. akci (Svoboda) 16. El Campo, na Csl. eer y . ktiZ (Svoboda) 16. El Campo, dar 21. Fayetteville, Hlay . Add SPJST., dar 21. Fayetteville, Hla y. Rad SPJST. na lekar. knihy 25. Corpus Christi, dar na povaleenY fond 28. Richmond, dar Kveten: 5. Fort Worth, na Cs1. eer y. kta 12. Dallas, dar 31. West, na Ruskou pomoc. akci (Cechoslovak) 31. Pomocnd akce 'Zen 31. Houston, Hlay. fad SVPS na lekarske knihy Ceryen: 6. Koval, fad SPJST. cis. 123, dar 6. Koval, dlenske prispevky 6. Blessing, na Csl. derv. kill 14. Westhoff, rad SPJST. cis. 125 sbirka 16. West, na povaleenY fond 18. Crockett, dar 19. Needville, na povaleenY fond 19. Needville,, na lekarske knihy 19. Needville, na Csl. eery.

19. Needville, na Ruskou pomoc. akci 19. Blessing, na Csl. derv. kris 19. Blessing, na Satstvo pro chude v Csl. 19. Blessing, na lekarske knihy 19. Blessing, na sirotky po 651. vojinech 3. Seymour, dar 23. Seymour, na Ruskou pomoc. akci 24. Schulenburg, tad SPJST. 'Cis. 67, dar 24. Schulenburg, dar F. A. BezecnYho 25. La Grange, Spolek SVPS. e. 29, dar 28. West, na Ruskou pomoc. akci, (Cechoslovak) 29. Interest z valeenYch 1:,,ondn Cervenec: 16. Placedo, da y J. J. Mikesky 16. Placedo, dar Frances Boehm 16. Placeao, dar Chas. Sklare 16. Placedo, dar E. H. Schovajsa, 17. Placedo Jct., na lekatske knihy, Rosie T. Marek 20. Bryan, na .povaleeny fond 21. La Grange, dar M. Pechala, 21. Hallettsville, elenske prispevky, A. J. Kallus 30. Houston, dar neznameho 30. Dar Pomocne akce Prijem od 1. dubna 1944 do 30. dervence 1945 Prenos z 31. brezna 1944

10.45 3.00 18.00 12.00 30.00 16.75 10.00 21.50 168.50 800.00 50.00 10.00 14.00 10.00 8.00 1,250.00 750.00 12.50 17.35 138.00 1,800.00 11.00 18.00 500.00 5.00 14.75 50.00 4.50 400.00 7.30 200.00 54.00 50.00 4.00 200.00 50.00 25.00 10.00 83.90 25.00 5.00 5.00 5.00 5.00 17.49 10.00 5.00 10.00 10.00 25.00 54.30 1.00 10.00 25.00 14.90 $15,517.37 3,295.69 $18,813.06

VYDANI: 22. kvetna 1944 American Red Cross 6. zaki 1944. PaStovne, telegramy a jine vydani 6. zaki 1944 Ceskoslovenske Narodni Rade 3. brezna 1945 Papir a °balky 28. dubna 1945 Oeskoslovenske Narodni Rade 16. tervna 1945 Masaryk Institute na lekai: knihy 5. dervence 1945 Ceskoslovenske Ndrodni Rade 5. eervence 1945 Ceskosloven. eervenemu kriti 5. eervence 1945 Ruske pomocne akci 5. dervence 1945 Masaryk Institute na lek. knihy Vydani

$

8.00 92.42 1,000.00 13.00 2,000.00 2,000.00 1,000.00 600.00 400.00 75.00

$ 7,188.42

ZbYva na bance koncem eervence 1945 U. S. War Bonds na ruce 1. dubna 1944 U. S. War Bond, odboeka, West 8. eervence 1944

$11,624.64 8,000.00 1,000.00

U. S. War Bond promenen

$ 9,000.00 5,000.00

$ 4,000.00 U. S. War Bond na ruce koncem eervence 1945 Dekuji vS'em odboekam a darcilm za jejich ochotu v teto akci prokazanou.

S krajanskYm pozdravem a odbojov'm "V .. . -" Frank J, Olexa, pokladnik,

prazatimuiho Narodniho

shromatOni.

de naluveim a lid je te2, pkedstavite- vyprovokovat spory mezi spojenci. take k dostarii novy prostredek proti lem stOtni moot."

Nebylo udano jestli to byli Polaci z krysam (ratam), zvany Antu, ye

.Nc.w ';ork. (OTK). PralskY rozhlas dne 22. dervence citoval nazor Svolx)dnSrch. novin (dfive Lidove Noviny) o problemu pfiStiho deskoslovenskeho parlamentu. List podal, jak hlaSeno, "hrubY nastin pkiS ` tiho prozatimniho Narodniho shromaldeni, ktere bude zvoleno Narod_ nimi vYbory. Odekava se, 4e bude mit 300 poslanca, z toho jednu tketinu Slovakia. 80 procent mandatt budou mit, zastur.ei stran Narodni fronty podle principu parity a zbkvajici mandaty budou prideleny velkYm nepolitickS'm organisacim, jako je tstfedni rada odborii, Svaz deskS7ch zemedelcia, Svaz mlade2'e, Akademie Ved a umeni, Sokol, driastva a podobne -organisace. Tento parlament se sejde v polovine avSak nelze predvidat, jak dlouho dui() prozatimniho Narodniho shromaZdeni potrva." Rozhlas Hato dodal, ze neptatele demokracie a parlarnentniho Zivota, kteki v dobe as. katastrofy se domnivali, ze jejich chvile pri,§1a„ aby vzali politicks naroda do svkch rukou, byli odmitnuti deskoslovenskYm lidem.

V budoucnosti nikdo u nos nebude mluvit k lidu, nebot' lid sam buDR. THOMAS N. DeLANEY, 06N1 LEKA11 Bryle sprasne picipravene. as dle tIfadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

LondYn, 3. srpna. — Pralske radio v patek oznamilo, ze americkY general George S. Patton nal.. .WU odstraneni z Oeskoslovenska jeden tisic a pet set faAistickYch Polak& ktefi okupovali pet deskYch vesnic v Po.§umavi.

Drive radio z Moskvy hlasilo, 2e polska, skupina "dostavala jeji potraviny drancovanirn obyvatelstva a take z dart od americke armady."

Moskva pravila, ze ti Polaci chteli

trarnpatanai

bolesti hlavy.

SPRAVNE VYKONANA POHEEBNI SLUZBA. V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni *stay pohotovY k sympatickemu vyIizeni nezbytnSr ch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Lay ne ceny jsou nal zasadou.

Rdyl funkcionalni z g epa se vleee a epfisobuje, ie se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi znaky—bolestmi hlavy,pachnoucim dechant, zkaienYnt g aludkern, nezaZivnosti, ztratou spanku a nedostateenou chuti k jidlu a mate pock prepinenein) ialudku nisledkenz plynu a :tadmuti—opatrte si Dra. Petra easem zkou g ene Hoboko. Jest vice po gisfujici prosCredek, jest te g :g aludeeni einnost povzbuzujici lek, sloienSi z 18 Virody viastnich 14eebnj/ch korinku, bylin a rostlin.

Hoboko primeje zleni. vela streva k einnosti a pomaha jim jemne a hiad. ce odstraniti vaznouci odpadky; poiriela vypu. diti plyn zacpy a poskytuje ia-ludku onen skve13', posit tepla. Chcete-li opet znati roz• ko g gfastne vy od trampot ziepy a zgroveh uleviti svemu g aludku, obstarejte si Hoboko dues.

Pozor: U g ivejte pouze jak piedepstino.

EDWA R D PACE

neb po'g lete pro naSit zylAS'tni "soznamo.

Chas. J. flollut eeskY Lekai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fifadovny: Preston 2553

Polifebni feditel

61en S.P.J.S.T. — Telefon 3606

118 N. Fifth st.,

Temple, Tex.

R. N. B. McNUTT Zubni Lekai Ufadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

PRAVNIK Vyfizuje veAkere soudni zale2itosti. tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

armady generala Anderse, ktery byl pfi bVvale pelske vlade v LondS7ne.

V AMERICKE OBETI. Washington, 2. srpna. — V teto valce ut" zemi'elo skoro etvrt milionu a.merick3")ch vojint z armady a navy — ahrnem 249,264.

Armadni cislice, oznamene ve dtvrtek sekretafem valky Stimsonem, ukazuji 197,676 mrtv3ich. V navy. podet zabit3ich je 51,588. Ad pied tYdnem podet mrtvkch byl 196,918 z armady a 51,219 z navy. VS'echny ztraty ze fSech pfidin a v obou tech sluZbach byly 1,060,727, eili 1,885 vice neZ 1,058,842 oznamen3ich pied, tVdnem. Zraneni v armade jsou 570,766, pohfeS'ovani 34,734, a zajati 117,741. Zraneni v navy jsou 72,855, polate govani 11,611, a zajati 3,756.

V Dallas, Tex., 4. srpna. — Male mnoZstvi DDT, nejsilnefaiho prostfedku proti hmyzu dosud objeveneho, bude k dostani temi, ktefi to potrebuji, jak oznamila ThompsonHeyward Chemical Company.

Mezi prvnimi, kteti dostanou zdsoby DDT, budou rolnici, pestitele ovoce, mlekaf.Sti rolnici a dobytkaki.

Department zemedelstvi oznamil, v piTStim jaru bude vice zasob DDT pro distribuci.

Z Austinu bylo oznameno, ze bude

DODATEK

1

❑ Pfilolen jest $1.00. Ponete mne poStou vyplacene" 11 unc. Hoboko a 600 hodnoty zkn g ebni lave kai. del°, Leaveho Oleje a Magolo. ❑ C.O.D. (poplatek pripoCten).

Jmeno Adreea Po g tovni r:Ifadovna

DR. PETER EfilIRNEY & SONS CO D'opt.; 811-v4ge 2501 Victsb.ington Blvd., Ch1c.st-go 12, Oil. 256 Stanley St., Winnlpeg, Mon., Can. 7 4..1 MR.

al/Immo

mem.. ....es

■•■■•,,s, mvive.

Put Year Payroll Savings on a Family Basis Make 16 per cent Just a starting Point

EZANEDBEJTE tak jednodujako jsou ZAche DP,ENA. TRISHA, POSKRABNUTi, POPALENt PUCHtit, a zvla.Ste BODNUTi REZAITI2M Kterekoliv z oyes zminenS)ch mohou snadno zpiasobiti va.2nou infekci. Natfeni NONAT masti ponatCZe ptirode uleviti temto jednoduchVm ale vaaiS7m poti2i.m.

Cena Nonat poStou 55c a $1.05.

R. C. MILLER & CO., California.

Altadena,

Piijmou se hued spolehlivi maniele eeskoslovenske rodnosti pro vedeni venkovskeho "ranch" domova, bliie Fort Worth. Musi miti dobre odporueeni, oba musi bYti zdravi a &rn k bydleni, zaiizeni svetla, ochotni pracovati.

BOX 1566 - FT. WORTH, plynu a telefon. Pigte majiteli: TEXAS. • ''..e;'!Iti,?!4; 45'..,■s'5t'"".••:. • 7?-•;■71.:'

ZA AVY.

faclu Pei ok

GOc zk„- Ilc eb:xlenh°1tauhvi

Dra. Petra Lelivji Olej Liniment —prostiedek proti hnisani — prinan rychlou filevu od revmatick32ch a neuralgickych bolesti, svalovj.-ch bolesti zad, ztuhlYch nebo bo1avYch svalu, namoZ"enin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalick3i prostredek —pfinzi51 tilevu od jistYch doc"!asn3' .,.ch ZaludeCnich nepor'a. c1kfr, jako zailvacr porn. chy privodene piebytkem kyseliny a pa.. lens iihy.

kterem je pilmichan DDT.

RTJ 47 0U SE MA N2

Opatite si Hoboko ve vo"g em sousedstvi vaci ' nabidku—a obdrzite co-

Ocleslete tento kupon "zvia g tral rtabidky"— Nyni

CHERNOSIii

Strana 15.

V2STNiK

cute tn. srpna 1945.

wilfaister

19. srpna 26. srpna 2. zari.

9. zari.

o

n

-----

Zitopek L. Scarcella J. R. Baia ® L. Scarcella

VST.UPNE: M1JZI I DAMP 75c.

Tax included O z6kusky a obderstveni navAt6vnikft jest Oborem nalette postarano.

Thilbarni Vtbor.

V 2025# 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

410410,

V

LSI.

is

Poutiveite K

iae", zlaornia se aisobovaci situace Prv-1 h yorna gina rergatriaee eeehe- vaina pracuje a bude pokra?f;ovat ye vYchodnim Rakousku pr iivem spa Lei u z Alaiglie, a ryalacie. praci v mistnich tove.rne,ch, doasi 300.000 Nerricil z 6eskoslovenNew York. (OTK.) Podle zpravY kud nebudou vystehovani. Mistai ska. pralskeho rozhlasu ze, dne 3. srp- iikady pkipravuji podrobny na pristalo dne 2 srpna v Praze 12 pro osidleni Liberce eeskYm obySalifaxii" s prvSan hromadnS7m vatelstvem. gir- Mime se: — Mug k spravkam Radio, take ku spravkam elektrictransportem repatriantil z Anglie a V kYch lednieek (Refrigerators), praz Francie. Soueasne bylo ozhaineno, Evakuaee v zapadnich eechich. eich strojil a kamen. Navratil Music ie bylo zapoeato s konebnou repaHouse, Brenham, Texas. (33-36-c) triad deskoslovenskYch leteckYch New York. (OTK). — Pra gsky rozjednotek z Anglie, ktere budou pri- hlas oznamil dne 29. eervence tuasp, Mina na prodej. — Proda se Zfilmovano v krasnYch Tat- vitany dne 7. srpna na pragskem to zpravu: "Z oaskosiovenskeho dtina za vjrhodnYch podminek ye i rich, podle divadelni veselohry Slavnostniho privitani se fa.- zerni, ktere je nyni obsazeno ArneWoodbury, Hill County. Pike na eastni tez neeelnici Stabu eeskoslo- rieany, bylo evakuovano dalgich "Rominek na horith". Hraji: Supreme Lodge SPJST., Fayettevenske armady a letectva. Dne 8. 150,000 civilnich osob a 40 000 zaPigtek, Baarova, Marvan, Kaf(31-dz.) ville, Texas. srpna bude veika, prehlidka letcu jata.. Kdyby nebylo CetnYch pfekova a jini. na praIskein letisti za he'asti mini- kag ek v dopravni situaci v NemecPitLIMOU SE: — MAN2ELE, stra narodni obrany. ku, byly by tabory ji g ternek prazdMU2 KU KONANI PRACE KOLEM GRANGER, ye etvrtek 16. srpna, New York. (OTK). — Pralsk roz_ no. Za pet tYdnil po svem pkijezdu DOMU, V ZAHRADE A ZENA K VAo 7:30 a 9 hodinach veeer. hlas dne 15. Orvence oznamil„ ge z do Plzne evakuovalo americke 22.

RENI. MRS. L. KOHN, 6712 TURTLE pilvodnich 70.000: Mind). obyvaji- armadni teleso pies n.emecke hraCREEK, DALLAS 5, TEXAS. (dzc.)

ROGERS, v nedeli 19. srpna, eich Liberec, 25,000 ji g uteklo nebo nice 98.200 osob. V okoli Plzne je 3- hodinach odpoledne. byli deportovani. Presto .zOstaxa je- stale je gte 45.000 deportovanYch oS" Piij1ne se: — Mechanik na I Ste - mnoho Yemen' v Liberci, z nichZ sob." praci v. garat. i. Stale zamestnani SCHULENBURG, v utert 21. srpdobrY plat. Hlaste se u: E. J. Jetana, o 8:30 hod. veeer.

(33-34c) bek, West, Texas.

WEST, ve stiedu 22. srpna, o Or) Medi se dobrST kovar, v dilne 2:30 hod odpol. a o 8:39 veeer. jsou vS'echny pomocne stroje, tddoucno, aby umel svafovat. Hiaste ENNIS, ye etvrtek 23. srpna, o so neb pike: Horsak Blacksmith 3 hod. odpol. a o 8:30 weer.

(33-34p) Shop, West, Texas.

PLEASANTON, g nedeli 26. srpINF illedaji se d ye stenografky, na, o 1 hod. odpoledne. ktere by mimo anglietiny easteene roitADA ovladaly eatinu. Prace stala, pod- FLORESVILLE, v nedeli 26. srpna, o 4 hodinach odpoledne. minky obratem sdeli: Hlavni 1Thac dovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te(6-dz.) xas.

Othiamovatei

'Senkkika u divoke krasy"

E® it

V DALLAS, TEXAS

Mr+ Farina na prodej, 249 akrii, v Ceske katolicke osade okresu Fayette na Navidad potoku, make se to rozdelit na dve men gi farmy; dvoje obydelni staveni a vgechny potfebne stavby ,dostatek zkidelne vody ,dost dteva, pekano yYch stronra, na dobre ceste donaSka poky, dobre vlastnictvi. Zeme je Cerny pisek. Pi gte na: John LichnovskY, Rt. (32-34c) 2, Moore, Okla.

sporm Pkijme se: — gena ku konani

domaci prate a k bydleni na miste, p•ednost gene stkedniho veku, ale pkijme se i mlad gi. Dye male ditky, hoch 3, device 6. VYbornY privatni byt. Pfejeme si, by tera se citila co Men rodiny. — Mrs. Dan T. Gabrysch, 317 South Ravinia, Phone M-4320 Dallas, Texas.

(32-dzc)

i ad Pokrok Dallas, as 84, r dove sini S.P.J.S.T., 2625 Floyd str.,

NIC LEPSIHO PRO 2ALUDEK

lled

POVZBUZENI TRAVENI A CHUTI K JIDLU, VYBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRAVUJiCt

BUDE teINKOVAT KAPELA

O ZAKUSKY A OBtERSTVENi, BUDE JAKO OBYCEJNIP,, VtBOREM NALE2ITE POSTARANO. Uctive zve (Pd)

SEVEROVA

HORKA

4.11•1•13.0191.041M.0.0.040171.01.11.14.0.0.1.1.0.{1.1.101.1.0471.0•1115.l.I.200.0.{}....0......110q,0101.0.1111.001.0.0.041 ■<.70.0.1011.0410P0•21

Pestr veeer e prospech sirotku z Lidic a Leia" y

proveden bude v Houstone v sobotu

srpna 194 v sini

taro Phjmou se dva neb tki spoIehlivi pikovaei. Hiaste se neb piSte na: J. Macik, Needville, Te(31-33p) xas.

Pfijmou se: — Dye usedle 'Ceske ieny ku konani domaci prace, vateni a k opatro yani ditek. Nejlepgi misto k bydleni, $15.00 tYdne platu kalde. Pike na: Mrs. C. S. E. Touzel, 1326 Summit Ave., Fort Worth, Texas.

(31-33p) lgor,

Zaplava, Nernefi z CSR v Rakousku.

New York. (eTK) — Podle zprav londYnskeho rozhlasu ze dne 4.

Epna, ktery citoval zpravy z Vid-

srp

GUS HERZANA

ke koupi?

Bledate Hlavni ufadovna SPJST. ye Fayetteville, Tex., ma diinu k prodeji Woodbury, Hill County. VYhodne podminky prodejni i platebni. Pigte na: Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas.

(31-dz.)

Ededam spolehliveho delnika, od 25 do 63 let stari, na stalou praci kolem domu a obdelavat 5 akrii korny. Hiaste se u: James J. Hollub, Route 5, Schulenburg, Te(32-34p) xas.

cue

$

Pokrok Houstonu" 6ilo 88, S. P. J. S. T.

PROGRAM: UVIT.A.Nri OBECENSTVA. ZPEVY: pi. Jenny Mae Frankova, sl. Elsie Dvoilkova, sl. Elsie Dobeg ova, p. Domin Nezval a jini, za hudebniho doprovodu sl. Naomi Kostomlatske.

VELKA LAHET JEN tb.

ADEJTE U SVEHO LEKARNIKA. NEMA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LAZO, PRIMO OD:

vaiita5

VtSTUP: Pt. HARRIET EARLOVE. TANEOEK: Marylyn Earlova a Andrea Vodehnalova.

'Harmonium: Silvie Kelarkova.

DIVADELNI PREDSTAVENI: "G. J. JOE V PLZNI", provedeno bude osvedeenYmi hereckYmi silami..

ZAO.4.TEK V 8 HODIN VECER. — VSTUPNE DOBROVOLNE Srdeene zve vS'echny krajany VYbor fade "Texas" Cis. 289, Z. C. B. J.