Vestnik 1945 08 29

ROtNIK (VOL.) XXXIII.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 29. srpna (August) 1945.

AD BYCH SI VSIML zvlaa,ni odrUdy lidi, kterYm Francouzi kdysi ye sve zemi iikali "attentiste." To znamena &sky neco jako lido, kteti eekaji, jak to dopadne. TakovYch lidi ted' je mezi nami mnoho. aekaji proste, jak to dopadne. Jsou to Tide nedriy etivi ke veemu hodnotnemu, nedtiveitivi ke katclernu pracovnimu planu, pesimistieti nad katdYm projevem o fepei budoucnost, reakcionatstvi at do morku. S temtito lidmi je to nejvetei potit, jsou nenapadni, yyznaduji se take tim, le nosi na klope veeckY"motne odznaky, ale to jen proto, le od toho odekavaji zisk. TakovY deskY attentista se nikdy nemilte nadchnout pro nejakou myelenku, on ma svoje specialni myg leni, vyjadtovane programem: Podkame si, al jak to dopadne. Jsou to obojtivelnici, kteti se teprve pod tlakem nasili priklaneji na tu neb onu stranu, ale ani tehdy je nenapadne, aby se tak prllis namahali se vyja,drit, zase dekaji, at jak to dopadne. Tohle jejich dekani je zaearovanY kruh, ze ktereho se nikdy nedostanou, jsou to nebezpedni lido ti naei attentiste, aby nam totit ve v gem a veude ptekateli. Oni tomu tikaji klid, oni se nerozeili pro tadnou tivotne ddletitou otazku. A my tomu kikame sabotat! Protote, jak mohu v tak ritasne skuteenosti vYsta yby lidove republiky deskoslovenske eekat, at jak to dopadne! Pro mne je jediny imperativ: S tou naei novou CSR to musi dopadnout dobte. To se mohou krysy, poschovavane po veech koutech, namahat, jak chteji, nic jim to nebude platne, ono to dobi'e dopadne. Oveem ne tak, jako oni dekaji, ale tak, jak to oeekava, es. pracujici lid a mutate to, mile krysy, motat Utednimi akty, jak chcete, nakonec jednoho dne vase akta stejne poputuji do kog e na papiry a ti, kteti eekaji, at jak to dopadne, se jednoho dne rano probudi a bude toho kolem nich tolik zmen konstruktivni prace nageho pracujiciho lidu, te na gi attentiste s hrdzou poznaji, te jsou z vetejneho tivota vytazeni, jako vytazujeme stare automobily nebo zrezavele pdmy. Chytractvim, ktere kryje ziskuchtivost, nic v nove CSR nevyhrajeme, vyhrajeme to jenom jasnYm ptiznanim barvy, nikoliv stranicke barvy, nYbrt barvy jednoty pracujiciho lidu.

Lido, kteti eekaji, at jak to yeechno dopadne, maji ovgem jakesi dirvody. Dokazali sehnat v posledni chvili veechny motne rude eery, aby z nich narobili vlajky. Oni jsou eikovni, oni si dovedou krYt zada, i kdyt to od nich tteba nikdo neeeka. Jeden Rudoarmejec se mne ptal, jak je to motile, ze mime tolik rudYch prapord po obchodech a kde le zilstaly na ge narodni vlajky. Zato jeden tivnostnik se rozhoreoval na jineho tivnostnika, le Si rudou vlajku rdbec nevyvesil. Vidite, mill posluchaei, se skutednYna patolizadstvim to vtdycky nakonec dopadne tak, jak to dopadnout ma. Nikdo piece nemohl o Rude armade Ptedpokladat, le ptijela do Prahy jenom proto, aby hledala Rude vlajky po obchodech a hvezdy na klopach kabatti. Takhle malt' fikol Ruda armada nemela! A piece se

naeli lids, kteri tak radi eekaji, at jak to dopadne, aby se jim eventuelne nic nestalo.

Jests jeden nebezpednY typ attentistd je znamy. 11la ynz's, mezi mladeti pozoruji tento typ lidi, kteti se vyhYbaji vojenske slutbe. Kandy, kdo ma trochu ote ytene uei, sedi-li na poulidni draze, prate vyslechnout tolik zajimavYch rozhoyord tech, kteti dekaji, at jak to dopadne.

Jakou yymluvu si mute vymyslet mladik nebo mut, ktereho deka vojenska, slutba v novem teskosloyensku? Takovi, kteti dekaji, at jak to dopadne, to inamena., te nic nedelaji, v nieem yam nepomahaji v konstruktivni praci pro nove Oeskoslovensko, ujidaji nam pracujicim nasi chudou skYvu, jsou najednou straene pottebni, kdyfr, maji jit na vojnu. Oni si setenou potvrzeni, jak jsou dule giti v praci pro novou republiku, a jak jsou mezi nimi i takovi, kteri vyutiji chaosu z druhe republiky a z protektoratu a protote maji nepotadek v papirech a protote spoleliaji na to, te vojenske 'Wady je tak hned rranajdou, neptihlasi se k odvodu vabec.

Slyeel jsem u holide jednoho zdraveho mladika, jak tekl: "Co ja, ja jsem nedelal nic za druhe republiky ani za protektoratu, co bych delal ted' yojne? Ja jsem keznik, ja tit se nekdev kuchyni uleju." Vidite, take jeden, ktery at jak to dopadne. Ale ono to s nimi dopadne tak, le tu bude muset stat uvedomelY deskY vojak, ktery nam nebude delat ostudu po boku Rude armady!

Mili posluchaei! Nechrarite tadneho, co jen 'deka, at jak to dopadne! Utvoite kolem neho kruh podnetne prace, aby, je-li v nem jenom jiskra, narodniho uvedomeni, musel chte-nechte ptilotit ruku k dilu.

Stetujete si u nine v dopise na naee Narodni vYbory. Vidite, to je take eastedne dekani, ja,k to dopadne. Kdybyste si uvedomili, le Narcdni vYbory pochazeji z lidu, le jsou lidem zVolmy a te lid musi k nim mit duveru, museli byste bcz z ylaetniho dlouheho stetovani a psani sam! s ye Narodni vYbory spravit a nebudete dekat ad nikoho shora, le ma vtibec pketitenY praci eas, spravovat to, co mttete spravit vy!

Vladini program lidove republiky deskosloven. ske je uskuteenovan zdola. Odstrarite nebo uvedomte lidi, kteti jests eekaji at jak to dopadne, spojte se na podklade konstruktivni price a pomorte uradCm, aby spinily svou funkci tak, jak jim to kale yladni program. A predeveim, studujte vladni program, abyste vubee vedeli, co to je. Pak si tam najdete tolik praya pro sebe, te ztratite v gecky starosti o svou budoucnost. — (E. F. Burian v pratskein rohlase, 29. 7.)

V 0 nutnosti zvY'geni glolske firovne v New Yore. (OTK.) — Pratsky rozhlas vysilal dne 20. srpna projev in Bohumila Svobody o politicks vYchove, v nemt m. j. tekl toto: "V nagi osvobozene republice mohou Ceti a Slovaci opet volne dYchat a kid: Narod jsem ja, stat jsern ja. KatidY z nas nejen mute, nYbrt i ma mit ureite politicks smygleni a potadavky. Avgak pfedpokladem politicks vYcbav y je \Teeobecna vSichova, jet mal2eVt zlepiena pouze

z y-Yeenirn firovne na geho Skolstvi. Bohutel jsou lido, kteti neptestavaji se fidit svymi sobeckYmi zajmy . jet ohrotuji klidnY vYvoj a socialni a hospodafskou obnovu statu. Lze dociliti dalekosahleho stupne demokratisace jen tehdy nahradirne-li tyto sobecke pudy vedomim povinnosti kaaleho jednotlivce vifdi celku. Nemtiteme vybudovat republiku, anit by katcU7 z nas prilotil ruku k dilu. Kdo si to neuveclornuje, nezaslouti si dirvery lidu. Ti, kdot se vyhYbaji praci, prozrazuji tim svou politickou ne yyspelost, at' naleti k te ei one strane. Odpovednost a povinnosti mutin kteri stat vedou, jsou obrovske a lenochfim nesmi byti dovoleno, aby marili jejich dilo."

V JAPONCI PODEPSALI KAPITULACI. Dne 2. srpna 1945 do§lo na americke bitevnici Missouri, zakotvene v Tokio zalivu ku slavne: historicke udalosti tiredniho podepsani bezpodmineene kapitulace Japonska. Nejvy ggi velitel okupaeni armady v Japonsku, general MacArthur za p1-ltomnosti vojenskYch zastupcii Spojertca a desitek vysokYch vojenskYch dfistojnikfi a dvou zpinomocnencti cisare Hirohito a generalniho S. tabu Japonska, zahajil historicky schfizku slovy: ,"Moji opravdovou' nadeji a zajiste nadeji ve§kereho lidstva jest pocit, e z teto Ma yne priletitosti vynori se lepgi svet z krve a krveproliti minulosti." Dab) k poclepsani slavneho dokumentu: Prvni podpis na americkou listinu a pak na jeji opis pro Japonsko ucinil ministr zahraniei Shigemitsu, po nim nasledoval za generalni -kab general Yoshihiro Umezu; za vitezne Spojence dokumenty podepsal nejvySSi velitel okupace general MacArthur; po nem nisledovali hrdina. z Bataanu general Wainwright, velitel anglicke pevnosti Singapore general Percival; za Spoj.

Staty pripojil svfij podpis admiral Chester Nimitz a pak nasleclovali zastupci Spojencd v poradi: Velka Britanie, Rusko, Australie, Kanada, Francie, Holandsko a NovY Viand. SlavnY obrad vyiadal si dvacet minut easu Ihnecl po te nisledoval rozhlasovY projev presidenta H S. Truraana z Bileho domu a pak zavereena slova genevala MacArthura z bitevnice Missouri, adresovana obeanfim SpojenYch SOUL Neidedni V-J Den je za nami. Po gesti letech vravy vale,ene se koneene dostavil Milt!

Okrskova schtize organi saorti v Houstenu!

V /le:18i 9. zaii 1945 bude se konati okrskoschtize organisatorfi v sini iadu Pokrok Cis. v Houstonu, Texas, ktera za.poene v devet hodin rano a ukonei o druhe hodine odpoleclue. KaZdY Glen nagi S. P. J. S. T. ma peistup do teto schfize.

S bratrskYm pozdravem, EDWARD L MAREK.

VLASTA PITNEROVA:

TRI ii Poida netikal nic, sahl do kapsy a vyndal pytlik s tabakem, vyklepal si prve dYmku na dlari a pojda k oknu vyhodil popel vyhlidkou — vedel, te to nikde nemaji panimamy rady, dela-li se ye svetnici neeistota — pak pomalu si nacpaval.

Pantata pfetel nekolikrate ptist6nkem, zastavil se u panimamy a tekl: "Co tor nu tikat?"

"To co ty cheek pantato, ale jatku, mne by se to jako libilo."

• "Miuvil jste s NovotnYM?" ptal se pantata Poldy.

"Mluvil, prodal by od hodiny, a co vie, i Simovi by se to libilo," vyhodli Polda posledni trumf.

"Poldo, vy jste zlaty elovek," pantata poklepal dohazovaai na rameno.

"Mate ze vteho rozum," souhlasila s muter panimama.

"No, tak se na to, lids dobti, yyspete a zejtra se ptijdu optat, na pozejttek pozvat 81mu a pak tteba i Novotneho," Polda si zapalil a odchazel.

Stoupova ho yyprovazela a vratic se zatla za pantatou do ptistenku. Radili se dlouho a vs r -sledktraby,vounpaimpravdu zadelala na vice kbla.et; poslala do 2d'aru pro maso, nechala aistit cely Glum a holky pies tu chvili volala na nekolik tajnYch slovieek do ptistenku. Tondo., byla rada, te se nevda sestra mladti dtive net" ona a Francek se ji libil a pak po vdani ztstat v decline poblit te't. Kadlina ji to skoro zavidela a panimama obdivovala znovu a znovu moudrost sveho pantaty, ktery ptedpovidal, te by nikdy neclelalo dobrotu, kdyby dali nektere stark. dean grunt.

A Frantitka?

Pasla housata, dojidala zasoby perniku z pouti — sestry ji jests ptidavaly ze sveho — pak vidouc, te se pekou koldee, ptala se panimamy, bude-li zase pout.

"Pout ne, srdeeko moje, ale pkipoved'," pravila panimama.

"Co je to, mami?"

"Ejnu to, 'te se budou nate holky vdavat, budou dye svatby a ty budet drutenkou," yysvetlovala a slibovala panimama.

"I bard., ono nesmi schazet," broukla si Kadla.

"Budet mou drutenkou, vid', Frantitko?" spechala se zalichoti matce Tonea.

"No, eke nejni svatba, tepr y ptipoved', teniti miltou ptijit a zas odejit, kdo vi, jak to dopadne," tekla matka.

"No, vgak ut o'poute vas katcIY videl seat s pantatou Vitkem a starYm Poldou, to ut k lidem bude svatba," soudila Tonea.

"No a tva ne? Myslim bys mne oei vytkrabala, kdybych ja, se vdala a ty ne: Beret, kdo pkijde," rYpla ji Kadla.

"No, na zrzka jests neeekam," odsekla Tonea.

"Lepti tteba zrzek net Cerny kovat," rychle si pospitila odpovedet Kadla a nevesty by se byly asi nothe pohadaly, kdyby je nebyla matka zkrotila slovy: "Nemusil ptijit, ani yzkazat Tonei tenich, tteba mela Kadla kolik mesict po ptipoyedi, bylo by se se svatbou eekalo. Stark napted, to se patki a tak se kona, a kdyby se /lam jako rodiefim ten ktery snad nelibil, poekate jedna nebo druha, nebo tteba obe na jineho. Tak usoudii pantata a nat pantata, to je pane jeden moudry eloyek, takoveho vy tadna nedostanete."

Tonea se smala a Kadla se mraeila, byly ale obe matce pilne k race a v dome se zahy vie jen lesklo, v komote vonely koldee a Frantitka oh chvili nejakY ra matce vytkemrala.

Stars/ Polda dotal, porada trvala ale jests hodnou chvili, a pak se bral pilmo do Veokove.

Cestou si mnul spokojene rues a pohvizdoval.

Byl sam sebou velice spokoj en.

"Piljde to, skoncujeme to," pravil i saila Babe ob chvili. "To.budou ale svatby, paneeku, to bude obidek."

Mlaskl si hlasite stars/ Polda drtel na dobre svatebni obidky.

Ve Veptovem potidil stars/ Polda take dobte, Francek, ktery mytlenku na Toneu z hlavy nepouttel, doprovazel jej at za dedinu a dal mu zlatku, pry/ na tabak.

Polda ji radostne ptijal, vedel, te pti tak bohatYch svatbach bude nutnY "sacerec" se vtech stran. A hodla,1 se drteti a nedati se sebou smlouvat, neb to si tikal sam, to tyhle svatby a koupe statku NovotnYch budou jeho mistrovskYm kusem.

Nadetla nedele, od Stoupt tla panimama s pantatou jak obydejne na ranni. Vyki zahy, tli at do 2d'aru a nakoupili na odpoledne jests Caj a rum, rosolku a uzenky.

Meli cestou s pantatou jests mnoho vtelijakYch feel a &ad, ale shodovali se, te mel ten stars/ Polda opravdu zlatY napad s tim sousedielm gruntem NovotnYch. "Ty, pantato, to bude ptece jen hezky, at se nekdy postavime za humny a tekneme si, tyhle vtechny pola patti jatku Stoupovym atom."

"Ale jen jestli se nebudeme muset moc zava.zat, jatku NovotnYho grunt piece stoji za dvanact tisic, at' jsou dluhy z banky a ztstanou stat, ptece kdyt by mel ten hoch tti tisice a my dame Tonce dva, zbyde jim moc na interese a snad jim budeme muset po par let ptipcmahat.

To vit, jak to bYva, te bude tteba tahat abysme slibili taky na dva, na tti roky zaseti, aby mohli ti mladi vtechno obili odprodat.Siena, ten je etenat a bude chtit vtecko mit hupsanY na kolky a zajitteny."

"Vtak je to nejlepti, no, a snad taky eke synovi pticla, kdyt je to na grunt."

"Ano, an°, ale na koupenja jinae holt by bvlo. kdyby se ptitenil." Panimama jen vzcbychla neodpovidanc.

"No, flake to bude, &tem pomoca ptece musime a pak budeme hospodakit pro tu nati zlatou Frantigku."

"A pro nas, pantato, pomysli, co to ubyde dobytica, to abysm: zrovna ty etyry sta, co mime v zalotne, padnou jako nic, mam ut site pro holky, co patti, pradlo a n.adobi skoro vtechno, ale ntbytek, ten taky nee() stoji. A taty a svatby, jan si to, pantato, ro'mysli."

"No, mam vyptjeit z banky etyr:7 tisice, vvptleim pet a spra,vi se ytecko, uvictig . Nemusi se dat hned ytechen dobytek, ve S ydtnove u Vitict si stoji na chlivy dobte, dame holltam katcle par volt, ty eerne jsme"chceil prodat, ty budou pro Kadiu, ye S getriove majau wady nejvic eervenostra.katY dobytek, tak at' je hodne videt, co si mlada, panimama ptivedla."

"A kravy?"

"No taky po dvou a dva kousky jaloveho, Lysku a Jelenu dame Tome, Straku a Mendlu Kadline."

"Ale to nam zbudou jen Ctyry kuse."

• "Co platno, svatby se protahnou beztoho at asi ke Elam a o bartolomejskem jarmaku si ye 2d'aru neco ptikoupime. Panimarno, to vit. , detern musime dat dobytek domaciho chovu, to se path ut pro ttesti."

"Ejnu, pantato, ty holt mat rozum." panimamo, ono to ygecko ptjde, vtecko, nemej z toho strachu, nevzdychej a neplat, nezlob me, odbydeme svatby a pak bude. hlava lehka."

"Ba nebude, pantato, nebude, budeme si muset hledet ptivychovat dobytek, mak) se po par let odproda, musime dat holkam taky aspori ptece po kousku derneho (veptoveho). A pak, pantato, abych zrovna ptijednala deveeku, kdyt holky hubydou, s jednou deveekou na viecku pracu nestaeim."

"E, to se spravi."

"Vain mutskYm se ytecko zda lehko, copak vy, ale vtak slytel's Vitka, jak je . zle, jen kdyt v dome tenska — no a tuhle dve ubydou.

A vii, pantato, pak — ten stesk po detach!"

"A vy tenske tahate ftecko na dlouhe lokte.

Stesk -- 1 aby se ti nestejskalo! To0u bude.

mit ides civa domy a he Kadle silnou ce.ty; troufam, te to i v tydnu dobehne na besedu. A pram? Trochu min se nazlob g, vsak ty holky nejvic Maly na, sebe, jen to pralo a tehlilo, potad byly hadry a ikrobenice na plots a na pude. A pak — no, je to mlade, kdo to bude vartovat."

Panimania arci davno vedela, .te pantata od sveho rozhodnuti neupusti a tak ji tlo jen o to, aby si trochu ty obavy z hlavy a ze srdce odmluvila. Ale kdyt byl ten pantata jit takoyY, te viechno na dobro dovedi vylotit a vylotil *a panimama jinak nedokazala, net mu ph. ytem a vtdy dati za pravdu.

Dotli domt, kde deveata strojila °bed; negly dnes do kostela, te pry lids ut beztoho po vsi vedi, 2e eekaji tenichy a te by se jich kamaradky darmo vyptavaly. Za ten eas, co byli rodide spolu v kostele, zhadaly se obe sestry kolikrate a notne. Jedna druhe yyditala ut ptedem, jak asi Oast° bude choditi na rodiee o vYpomtic. Ale hned v te chvili se zase udobtily, naznavajice, te musi udrteti dobrou wan "Ale budou nate ted' s tim faganem, s Franckou, asi vyvadet," chvilkovou pomleku hneyu pkerutila Kadla.

"To si myslim," svedila Tonda, nudle do polivky krajejic, "ale my musime met rozum a radejac se taky s nim rortahovat, aby se mamina nezlobily."

"No vii, maminka by nam eke dycky ptaly, tak jako jemu, ale pantata, ten ho holt ma za zlato."

"Ejnu, jmenovka!"

"Ale, slytig, Tonieko, nemat piece jenom z te svatby strach? Takhle to jde zeerstva, ani ti teniti s nama dlouho nemluvijou a nechodili jsme s nima, a zrovna svatba."

"E, lepci, net se tteba kolik let tahat, met po lidech pino teei, hu muzik vostudy, kdyt jdei s jinYm dyakrat tancovat; nesmet nikam na pout anebo na svatb y bez toho sveho a pak tteba z toho nic nejni. A zasejc si zaeinat s jinYm? Takhle budeme hned panimamy a utijeme s mladYmi pantaty ette tteba dost muzik a poutu."

"Tys utila vie, net ja, ja jsem byla jenom jednou za drutenku a ty katdou chvilu."

"No, to ti mohlo bYt jedno, vtak ti dycky maminka koupily zaroveri se mnou na novy taty."

"Eke taty aby mne byly nedaly."

"Jakpak nam budou asi muti kupovat taty?". e jol, myslim, ze nam budou pteci taky maminka pkidavat, musime na ne dycky zchytra."

"No, kanafasky a nakou tarku nam but dajou a my budeme moct prodat vtechen svuj len.

Orli budou met nate tak ted' dost plate."

"Hm, na takovy grunt by nas mohlo ptece bejt aspori test, a to jim zbyde jen to jedno decko." vtativti se rodiee pterutili rozmluvu a vbrzku hies poledniho zvonku oznomoval Tondi a Kadline, to jim nastane duletita schVile umluveni kroku do noveho oddilu tivota. — Braly to divky a brali .to i rodiee lehce; tea a starosti bylo dosti, ale opravdoveho rozmyslu malo. Jet' ten nat lid tak dirvetivy a rozumnY; kdo sam bezelstny, u jineho lsti nehleda.

V. Se zalibenim pohlitel pantata, Stoupa na statne hneclky, s kterYmi zajeli Simove z Vepkove na prostrannY clvtr. Ptijeli tti, Francek a otec i stark tenatY syn Jakub.

Stati, Sirna se Stoupou, se znali davno a vtdycky si ptali, do ptibuzenstva byl jeden druhemu vhod.

"To jsou kone jako panny," pochvaloval Stoupa hneclky.

"A domaciho chovu," chlubil se Bima. =`No, a pak si pantata nepteje dojet ani na pout," ozvala se panimama, podavajic si s hosty race.

"Doopravdy, jet na pout, kdyt je v poli jarni p •ace, to se mi zda na tkodu. Radejac at' kone si odpoenou, a pak se na tom pouts hned par grejeard zbyteene utrati; pomodlit se &ova mute doma," pravil start Bima rozvatne.

Zatim se dostali do svetnice a start 8ima u-, sednuv, pravil: "No, snad jsern tu u vs ale ,jeitt

Houston, Texas.

CtenYin sestram a naeim ptateltim scleluji, ze nate solarize a pratelske party ,ptipada na den 13. zaki v sini na Studewood. Zaeatek v 10 hodin rano, ye 12 hodin °bed, po obecle rtizno hry. Dude nas to velice teeiti; kdy2 se opet dostavite v tak hojnem poetu jak minule. Ano, ptijd'te zase veichni, abychom spoleene sdileli naei nevYslovnou radost z viterstvi. Ukonoeni valky ptikv cipilo na nas tak nahle jako jeji zaeatek.

Ale timto ukoneenim valky neminime zanechat /mei spoleene dobroainne prase, ale budeme pokraeovati nadale v pokadani naeeho pratelskeho pobaveni. Je to veem nam mile sejiti se •jednou mesiene a zapomenout na tu naei katdodenni, jednotvarnou, nikdy neukoneenou pra.ci, ktera jest veem nam zenam tak dobfe znamd. SkOro v katcle organisaci telly maji svoje kroutky, kde spoleene pra_ cuji. Nas to valice VOA veechny, ze naee 'Ceske teny berou takovy zajem o tuto spolupraci.

Znate veichni sesetru Kaluskovou, ze ano?

Dejte si vaei objednavku na obed u ni. Jeji eislo telefonu jest V-21145. Nebudete toho litovat, neb sestry budou miti zase neco, co jsme davno nejedli.

Pozdrav veem etenditm..

'8parihelova.

V Vlastenee els. 45, v Shiner, Texas.

Haltettsville, Texas.

Cteni bratii a sestry!

Timto vas laskave tadam. byste se v hojnem poetu dostavili do ptieti schtize, ktera bude 9. zaki, druhou nedeli v mesici, ye 2 hodiny odpoledne.

V posledni schrizi v mesici srpnu bylo usneseno, ze nas tad po schtizi bude miti domaci besedu a spoleenou svaeinu, a proto jste, mile sestry taclanV, byste v hojnem pootu dostavily a neco od peeiva prineslY, a bratii zas se postaraji, aby te.dnY nemel tizen. A talc; mile sestry. ptijd'te v hojnem poetu a kdyby se varn stalo a dostali besedu, vezme•e je sebou, neb dim nas vice bude, tim nam veseleji bude. A prijd'te veichni, z blizka i z daleka, ted' jit neni bida o gasolin a ba ylna je te2 jit hodne opikovana a penize za ni v kapse. Ale horei je tern, co je ten hurikan zasahl. Ja sam jsem tak drobet, jak se tikamesvrij, neb mne to lit jednou chytlo• ale vypada to, ze nas mine. Ale deft' by se seeel dosti dolor', neb ty pastry jsou ut eervene misto zelene.

A ted' Vam dam zas pokoj br. redakotre.

Ja vtdy minim psat jen tak troeku, ale to pero jde samo, tak se neziobte. Bay, bay a do videni v sini Vlastenec,a tim oslavime konec valky nad dvema Iidsk55ni tyrany. Na zdar!

John Podan', taj.

V Arad. Karel Havlleek, .cis. 4, Hallettsville, Texas.

Cteni spolubrati'i a sestry, kteri jste byli ptitomni minule schtize, 12. srpna. tak vite, .te nas bylo vice netli ja unaim poeitat a men jsme krasne pobaveni. Ale na tak silnY tad jako je ride, niohlo nas by't aspori jednou tolik.

Zakusky byly chutne a dost, a obeerstveni take dost, neb kdyt my neco takoveho planujee me, tak ut predem vime ze kdyt jest na vYboru aspori jeden bratr jako jest Erwin Bueek, ze nas nezklams. Tak jemu path dik a zaroven spolusestram, ktere nezapomely pkinesti jidla dost. Zaroven chci cznamiti, ze byl dan navrh, abychom udelali sbirku pro. sirotky, kteti se nalezaji v taboru v Oernovicich na Morave ve stare 71asti. daroval $5.00 a po $1.00 dali: Jan B•eek. Emanuel Iratek. Chas. Holy, Paul Fertsch, Frank Diaha, J. G. Konvieka, Jos. Za._ ruba, Frank Fa Wojtsk, Albert Kahanek, Adolf Marek F Z, EuCek. E. J. Bueek. Po 50c: Louis Spanihel, F. J. Chovanetz, Joe ilehak, Jake Sandlovic, H. B. Fabian, Fr. Jahn, Jan Holy. Po 25c: Louis Kubeaka, Ed. Neuvar, Jan Galetka, Jos. Kolaen. , 20 centa: Jan Sralik.

Celkem $21.70, Tato eAstka byla zasla.na na Frank Dvorak, Cedar Rapids, Iowa. boai-ce psAt Pro, dneeek toho necham. nebudu; byla zde, ale jak mot ekody jest, jeete take) odhadnout, neb jeete co toto piei, stale prei. Tak s pozdravem na veecky etouci, Chas. Holy.

V Pelly, Texas.

Ctena redakce a etenati Vestniku!

Aeko jsem dices tak trochu kysele nalady a proto jsem se rozhodla do redakce Vestniku, abych se aspon trochu mezi vami, mill etenati pobavila.

Od minule soboty,- totit 25. srpna, naee ptimoti je pronasledove.no hurikanem. V poncleli 27. preelo celY den a ze 27. na 28. tu not naf e rtimori dostalo zna-menitY deetr Ono se to nebralo na tadne miry, asi proto, te tadna mira neni postaeitelnd. A pri torn vitr foukal, no easem to asi bral tak '75 mil za hodinu, a ja jsem to ceiou noc hlzdala, chodila jsem od jednoho okna ku druhemu a &Nola pozor, brzo-li bude stfechy brat a stromy lamat, a blesk se jen ktil.oval, Ale nebylo az tak mot Ckody zprisobeno. Rano jdu do mesta a co nevidim, obchodnici rneli okna zatlueena prkny.

Myslim si, tak vida, take meli asi malou dueieku, rovnet jako ja. No, byla jsem racla, nebyla jsem ja, sarna s tau malou dutiakou.

Pti me noani hlidce mi priela rays], na farmate, ze snad se ut bavina otvird a to ji nebude at tak mod, a sberaeil baviny ze snad je nedostatek. Jest-li radii podobnY hurikan v bavinovem pasmu, tak jsem jistd, ze si to baviny take trochu sebral, aby tornu farmakovi trochu pomohl.

Mela jsem zato, ze kdyt se Japonci polekali bomb a vzdali se. tak ze naei vojaci prijdou dornn a pomohou tatinkovi a mamince sebrat bavinu, ale jak se ini zda, ze jdou domii at beda pomalu.

Ja clnes ela do mesta a na, poetu. Obdrtela jsem dvoje psani, jedno od me dcery pani Bystticke z Alabamy. Fite: Takto ale mile mami mam tolik prate, le ut opravdu ani nevim, kde mi hlava stoji. Syn Jan byl doma na dovolene 30 dni, ale zase musel do tabora do Severni Karoliny, a Jirik je dosud v Evrope. Deera pani Bystticka napsala o Jitika tadost, aby byl propueten z vojenske slutby; ona ma ohchod na starosti a Jan, rrinj zet', je cha,trneho zdravi a tak tadost o Jirikovo propueteni byla sepsana, doktorem a dvema sveclky podepsana a odeslana do Evro;y. Dude-li to mit jak' rieinek nevim., a ptijde-li Jikik domri, tak se budu teeit, ze budu mit hosty.

Druhe psani od Anninky Marek od Abbott, Tex. No, musela jsem -se pti eteni Tveho psani zasmat, ze jsi tak bojacna. tech hurikanri a -cestovani. To se nemae tak bat a jen se .vydat na cestu, a ku pfedu, na jeete se destou tadnY neztratil, ani Ty se neztratie.

Co tyto kadky dopisuji. tak burikanu jeete konec neni, tak kdot mute veclet; net tyto kadky budete Gist. ja ut tteba zde nebudu. Ale odnest prye se nedam, budu so ddtet, pevne jako taba, jen .oeima rntourat. Pozdrav W. M. a pie. — Mil' pozdrav veeni.

Fannie Hamer, od ptimori.

V Do Rosenberg a okoil: Nate tad cis. 108. "Rosenberg", bude edb-vati mesieni schrizi druhou nedeli v zaki, o 2. hodine odpoledne, ye spravkarne obuvi p.

Humpole. Protote jsme jit po dva mesice schrizi nemohli odbYvati pro nedostatek rieasti, jest katclY Olen a elenka tirnto vyzvan k deasti.

Rovnet tak teteci ritednici. Kde to bathe s placenim prispevn, prihlaste se zayeas. Naeemu teetnikovi to dell malo radosti, musi-li koho upominat. Na man° gasolinu se at, nikdo nernusi vymlouvat a piltovanirn pkepracovani take asi nebud•me. Tak jenom s chuti prijedte, snadno bychom se mohli sniluvit na nejakY program, udelat naee schrize zabavnejei nebo pritazlivejfi. Nekdo v tom zkueenost jiste mate Nam firednikam je take milejei schtize dobte navetivena netli kdyt jsme sami.

Proto vas Ye-eel-my uctive zveme do sohrize.

Vint. Abschneider, tajemnik.

Texas.

Sestry a bratii!

Timto yarn .oznamuji, zs naSe scinize_ se- bade konati dne 9. zati, oas jako obyeejne. jstc veichni tadani, byste se v hojnem poetu dostavili, neb budeme jednat o to 11a :el slavnosti„ kterou jsme v posledni schazi ujednali, Nebojte se prate, neb kdyt udela katclY neco a ja nic, tak to piljde veecko hladOe. Schtize posledni byla mad njmene navetivena za nekolik let takte se veechna prate nernohla rozNepotadali jsme tadne zabavy po dobu valky z ohledri na naee, bratry, kterych mime ye zbrani sluen;;7 po'eet. ale kdyt jest po valce, tab jsme se usnesli na popucl br. Kueery neco uspotadat na oslavu a zaroven o vzktieeni jednoty Sokolske. Co to vtecko bude, jute nevim. neb celY zabavni program vzal na, sebe obeta.vY prac,ovnik sokolskY. hr. Kueera. Vy, kteri ho znate, tab dobte vite, ze to bude neco hezkeho. Veak vam jeete napiei co a jak, at budu vedet co to veecko bode, Stale pisi o br. Kuoerovi a nevysvetlil jsem y am ze nas navetivil o nati scht.zi jeete se 3 batry a to bri. Dlabajove, ctec a syn a br.

Kueera, ale tddria rodina Vacla ya. Br, Kueera, k nam promluvil kratkou ale uetirianou od srdce k srdci, poukazal na naei mlacleg, jsme ji eksteene zanedbali cot ma oveem pra ydu. Ale tett to omlouval vyjimeenou dobeu, totit valkou, kdy mnoho cvieencri odeelo do pole a tab tivot telocvieny pomalu usinal, at usnul na dolate.

Bratti a sestry, nemdme-li naei nalade't ztracet, inusime hlededet obnovit ruch telocvieny a ptivest tu nilade2 do telocviany. NemusIte se o ni bat. neb Sokol yarn ji jiste nezkazi.

Jak jsem slysel, ze se cvieenim se zapoene tale brzy jak jen to bude motno tab nezapomente nechat zapsat vote ditky.

Tab jsem to:dal CCdem a dokoneil bych Sokolem. Ono vite. je to zatracka.na eevcovina nro mne to psani, uz r,a to epatne slyeirn. Ale sestry pravily , ze na psani neni tteba sly'eet, jen kdyt vidim. Jo a paneeku, co nine slibily, kdyt nebudu psat! 'Ze pry nine daji hobla! No, dekuji rekne . neni o co stat, tab radeji budu psat. Tak na zdareeek.

Tom. Novak, clopisovatel.

V itad Hvezda Milan eislo 33 Bleiblerville, Tex. Minule schnzi 12. srpna, kterd byla dosti navetivena, meld jsme tadost o dvojnasobnou rirazovou pojistku ale bratii opomenuli nest certifikaty s sebou. Tedy, kteii chcate tu dvojnasobnou pojistku, ptineste s sebou certifikat a na Hlavni Iir radovne poznaei do neho jakYsi dodatek a pak yarn bude vracen. Jestli mate vaei pojistku na $1000, tale byste platili na Urazovou pojistku 15 centri mesiene net $1.80 roene. Na $500 byste platili eolovic 8 .centri, neb 90 centri roene.

Take jsme meli 2.6.dost o pomoc na sirotky v Cernovicich u Tabora v Oechao.b., a bratii odhiasovali $5.00 z pokladny a byla usporada,na dobrovolna sbirka a darovali nasledujici: vojni Maxmilian JanovskY $2.00, Po $1,00: Emil Chaloupka, Frank Mikeska. Po 50 centech darovali: Frank V, Stepan, Frank Mares, Willie Schovajsa Willie 8'aen. Frank Schovajsa, yincenc Chaloupka, Jos. Slovak ; Willie Stepan, Alfred Stepan. Po 25 centech darovali: Ben Schovajsa, John Siptak, Stepan, Ladle Mikeska, Edgar Ashon, Elmo OernoskY, Edmund Mikeska a 10 cent:), daroval Otto Maeat.

Cela sbirka einila $15.35.

Jest-ii by si nekdo /oral co nebyi ye schtzi, neeim pkispet na ten rieel mute tab ueinit v pkieti schrizi 9. zati. Sbirku jsem odeslal na jnieno: Frank J .D:eotalr, Cedar Rapids, Iowa.

0 poeasi neb erode psat nebud.u. Batleau mame hurikanem poshazovanou na zem a jest_ li neco seberem, tab toho innoho nebude, neb jit zateina S bratrskYm pozdravem, Vincent Chalounka„ tajemnik.

V Ne z mutneho slova, z ruby pilne nadeje kvitne. (Kollar.)

Z

T

-

KRO OTZ.HIJ tESH:i CH ZEN ENNIS.

svolavalo eeny z kroueku do schtize a dnes podavam z: tote schtize vYsledek. Kdy2, nam na ge sestra pokladnice oznamila kolik tech dolarkti mame v nak pokladniece (nee() pies 50 dol.) tak jsme se usnesly, ee tech 50 dol. rozdelime na nekolik dila a podpotime tyto pottabne freely; Pro poranena vojaky v "McKenney" nemocnici 10 na co a kam to poslat musim se nejprve iriformovat u pi. 7.ialeikove v Dallas, neb ona ma, co podpory se tYee o v ge opravdovY zdjem. Pro "Lidicke sirotky" 10 dol., na koslov. eervenY ktie" 10 dol., na lekafske knihy pro "Masaryk Institute" v New Yorku 10 dol., pro "Mora yske sirotky" 5 dol. a pro rusks deti 5 dol. Je gte dreime za 110 dol. tai bondy, ktereeto penize chceme jests nejakou dobu podreeti, ae. bude otevaena ptirno cesta do Oeskoslovenska, neb oeelrOvarne, ze pak tech e'adosti o podporu bude jests mnoho.

Dale jsme v geohny paitomne sestry byly pro to abychom na g kroueek nerozpou gtely a udreovaly jej pri aivote noddle. Ovkm, ee by negkodilo, kdyby k zdravemu jeho udreeni nas bylo vice o nejakou tu "injekci" v podobe nejakeho toho dolarku z vice stra p na nas bylo pamatovano. Nen:a:me nyni 26,dnY jiny praMen pitmu nee. ty mesEni rase elenske poplatky a paispevky dare'.

V teto schazi jsme paijmuly zase nekolik dolora od na gich ptizniveU. P •itomni maneele Jos. Hejnovi darovali nam 2 dol. a pi. Jos. Trojadkova v upominku jejiho padleho syna 1 dol., pi. A. Nova 50 cent'. Date pi: Anna Trojaekova odevzdala 3 dolary a to 2 dol. od man-• elti R. DurcnovYch z Dallas : kteal zde byli paitomni na schtrzi pojmenovane "kurs organisatortr, a jelike,2 tad v 'Leto schuzi pro paitomne deny i hosty daval pohosteni (abed i yeeeki) zdarma, telly v uznani toho maneele Durofiovi pcdpotili na g krougek. A z toho sameho dilvodu daroval 1 dolor na gemu kroutku Karel LaenovskY„ Pak narn reditel sine dal 5 dolore za to ee nekolik na. gich sester pomohlo ukliditi Nar. sin. A tak zase mame par dolarti do zaeatku v rragi pokladniece jako "pOdkladek", jenom pottebujeme ted' ty slepieky, aby k podkladku snagely.

Ae, se nam k prokti dek hlasi nekolik, neni moano v tento eas nakm faxmaaskym knam se k teto praci dostaviti a my tlb mestske eleky samy nic nesvedem. A obsazovati note, jak jsme to ua nekolikrate drive udelaly, nema eadna z nas odvahu, a tak opravdu jsme odkazany jen na ty dobrodary na gich ptiznivet.

Tea. v na gi schtizi byla zminka 0 torn, 'e,e v seznamu od pokladnika S.A.C.T. jsme nag Ptispevek od krou'2ku por "Ceskoslov. eery. kale" jig po dvakrate nemely takto kvitovany, vedy to bylo zane geno jako "dar", ac u druhYch poloeek je paipojeno na jak floel to bylo darovano. Kde toho mame hledat ptieinu?

Byly bychom rady, kdy2 to darujeme na Csl. dervenY kale, aby to tee na ten tieel bylo poslano, a takto, kdY2 je to zane g ene jako "dar", jde to asi do celkove sumy pro "povaleanY fond".

ZabavnY veCleek spojenY s touto schazi se dobte vydaail. jidla bylo done geno tolik,•ee by se bylo najedlo jests jednou tolik co nas tarn bylo, a chlazenYho tee bylo dostatek.

Podobnou sclatizi jako byla tato, mame ureenou za tai mesice, do to doby ue bude bavina sebrana a telly budeme volnejk. tVckai jccm v nzlra donisil

Koneim s pozdravern na v gechny paatele, Bolena Radova, P. 0. Box 217.

Ceske dell se zotavuji. v Krkonegieh.

New York. (OTH"..) — Narodni osvobozeni ze dne 2. srpna pig e: Peal spolku Bojovnikir barikOd v Praze XIV bylo 15. eervence poslano 140 deti na Spindlerovu boudu v Krkono gich, aby tu ztravily radostnYch 6 tYdnil. Jde vesmes o deti padlYela neb ranenYch elenti spolku. Dvakrat tYdne jsou na 8pindlerove boude potadany besidky s pestrSim programem.

Svaz eeellescvand 'els. ;12, Yt. Worth, Tex. C"6-eni bzatri a, segt Zase jsem zde, a. paipomeia• ze na 9. zati nam paipacla Padova, schtze, zadatek ve 2:30 hod, odpoledne. Ptijd'te v gichni, by nas bylo co nejvice. Jak jsem sly gela, buden-re miti oslavu 7. kijna, o ktere popik podrobnosti pozdeji. To vite, Ce je tteba aby se nas co nejvice do schrize dostavilb, by se v ge dale do potadku a meli dost Case se .r.aipravit na den oslavy.

Pro dne gek imaj dopis koneim a doufam, vgichni budete paitomni ve schuzi druhou nedeli v zaii. — S milYm pozdra.vern, Vlasta Dolkos.

V Houston, Texas.

Ctend redakce!

Po delgi dobe che,pu se pera abych dala svetu vedet, Ce je gte jsem tady, za jedno jsem si vzala prazdniny, ale to jenom od dopisovani, na vYlete jsem nikde nebyla, bylo mne moc lito vas vgecky tady opustit. Tak jsem se mordovala s tim hroznYrn horkem tak ee to bylo a,2 nekdy k nevydreeni a za °bet' si to vzalo hodne eivottii, neb v tech veliky.ch mestech toho praveho vzduchu je velice malo a to umele ochlazovani za moc nestoji, na priklad kdye vyjdete z to chladne budovy, tak by elovek hnedie horkem na ulici padl. My jsme ztratili etyki eleny od nageho tadu za jeden tYden; nejpr y si to vytadalo Civot br. George Ho gka, ktereho jsme kaCdou nedeli videli pki sve praci parkovani autou nag i sine na Studewood a mnohokrat jsem ho slyCela jak povidai, ae ani se nemute nedele doekat aby tarn za nami pti gel a v Certu prohodil, Ce on tam i kdysi zemte a take se to stale. Ted' jak tam po torn chodniku jdu, vtdycky mne na pamet pkijde br. Ho gek. Hogkova rodina byla navgtivena smrti dvakrat ve 12 hodingich; nasiedovala.ho jeho gvakrova, pani Marie Hogkova tou same' smrti, srdeeni mrtvice. Tak to prislovi pra.vi, Ce nevime dne ani hodiny. Co nam svet ureil, to mame ptijmout, jako na ptiklad tento hrozny hurikan co se od zalivu gene, tak je silny Ce je mne radio pti pomygleni, co zas gkody bude natropene a nage mesto Houston je akorat v jeho sttedu. Mnohe domovy maji okra yeecky zatlueene, ja jenom strachem trnu, ktere okno mam zatlouct, mam jich 23 v mojem dome, talc jestli vic ode mne neuslygite, tak rand, vzdejte test povstanim.

Tento stra gnY hurikan se Cene od minuleho patku. Moje ddera bYva v Alvin, Texas, tak ptijeli do Houstonu v sobotu a pobyli do nedele veder; v gecko vypadalo v potadku.Dnes je pondeli odpoledne, dcera mne telefonovala, 2e jeji mut" pate' z prate v poledne, poeasi ee je hrozne. Radio te jim zvestuje, aby bide se uchYlili do zdenych budov. V Port Lavaca to bylo hrozne, voda at 10 sttevic vystoupila. 26,dna veda jests se nevyna gla jakYm zp-asobem tomu paedejit. Praxe dnes pied tYdnern jsme byli v Galvestal* tak to v gecko vypadalo krasne na torn ostrayku, ty krasne oleandry v pinem kvetu.

Mne se jeden druh oleandrovYch kvetil velice libil, tak jsme se tarn zdreeli do pozdnich hodin veder, abysme si mohli paru haluzek ptisvojit.

Ulici, jsme mysleli, te- znarne, tak jsme byli iisti, Ce dostanern to co chcerne. Ja, a gvakrova jsme se delily na druhe rano, a to mei° ty same kvety co mne doma kvetou; tak je videt, Ce jsem si s tim nic nepostihba, jenom hodne strachu. Jak pojedu podruhe, tak se zeptam policisty, kolik by mile eital za nekolik proutkii. se mne jednou stalo, Ce nine policista ukezal vYhon z oleandroveho stromku a nestalo mne to nic, jenom to slovo. Tak poznavame, ktere ye skuteanosti je lepsi, nektery 'nova yeene brudi a mysli, Ce svet je mu vgecko dluCen a nevzpomene si jestli on sam co dobreho pro tento svet vykonal. Byla jsem jeden den na dovolene a_ zajela jsem si do Huntsville, Texas se podivat na ty trestance, jestli tarn ooslouchaji. Ptigel za nami prtivoddi a my jemu dali kahly 30 cent). a on nas vzal po ce1e trestnici, i na elektrickou Cidbi nas zavedl.Mtj chlapec si do ni sednul a prnvoddi nam ukazal, jak se v gecky temeny spoji, kdyt chteji nekoho popravit. Vzadu je zaclona na Zelezn;Tch kruzich, on to potaw a my vAichni jsme zdfeveneli a posledni

amen nam prisel na mysi. Mezi v • ally nas nikde nevzal, tam je pristup Zak azan. Tovarnami nas vodil, na sta, mladYeh ehla y)cil tam glo stfevice a zas v druhem oddeieni sta muZt). pletlo nits. V druhe mistnosti tiskli eisla na kary. No to mne zajimalo, tolik eisel jsem si nikdy neptedstavila, to asi proto, Ce jests ka.ry nevyrabeji. Jednou mistnosti nas vedi, kde mnoho chlapea obedvalo. Jidla tarn bylo videt mnoho a vAecko velice 'dist& musi drCet. Horko je tam k nevydrCeni. Kdy2 jsme veAli dovnitf, vetAina sami mlaclAi mu gi, hned povstali od stolu, my jsme Ali dale a oni se znovu posadili k jejich jidlu. Ja jsem Zertem prohodila, Ce to dopada, Ce tarn zie neni. Priivodei mne pravil, Ce kdyby 'Clo y& mohl odtamtud odejit kdy by chtel, tak Ce by tam bylo dobfe. Stra y sedi ye svSrch-budkach asi 30 strevic od sebe se zbrani v ruce a dava pozor. Co kousek je takova, budka a muz. v uniforms v ni a kdy2 se stane a nekterS7 trestanec se odvaZi a chce prelezt tu 20 stfevieni stenu — ohradu, — tak se mu to nevyplati. Natai ti trestanci delaji velice krasnou rueni praci a maji na prodej, jako Zenske rueni kolene tacky, vyi.ezavane ruzne lied, mile se na to podivat. Pravodei nary). povidal, Ce tam meli trestance mnoho rokil a jak ho proptretili byl ve svete jeden mesic a nemohl to zdrZet, rodina se za neho stydela, tak pti gel zpatky, Ce chce ztravit tam ostatek sveho Civota. VAecko smutne yam dnes piAu, mam asi takovou naladu pri torn stra gnem poeasi. Misty IA po Houstonu doprava bust( p'restala jezdit, stromy se ohStaji do polovic, tak Ce by elovek hnedle z toho dostal strach.

Pani Leona Bolf v Taylor, Texas, roz. sl. 8iroekova, asi bude ra.da, je zase zpatky doma a ujela vAecke to zkaze. Psani jsem od Tebe dostala, treba Ce jsi nernela eislo ani ulici, ale mam telefon a poAta vyhleda moje jmeno v telefonni knize a poAt'ak to zas spravne doruei..

A tak abych Ti vypinila Tizoje ptani, Ce nine uC nebudeg mit rada aC jestli uvidi g muj dopis ye Vestniku, tak tady ho maC a to dost velikY. Pani Bolf byla dcerou moji velike paitelkyne jests za svobodna, sleeny Ludmily Janeove, a po jeji smrti si udrtujem ptateistvi spolu. Chtela jsem ji tady zdrtet dole na nejakou svatbu nebo divadlo, ktere ptedstaVi na ge Ceny druhou nedeli 9. tali, ale ona ani slyget nechtela, piece ten domov jen tahne eloveka a kaaly 'Mite bYt gt'astnY, kdo ho ma. Jak jsem ut podotknula, jednoaktorY vstup se ptedstavi na, jevi gti pod nazvem "Wisdom of Wives." tre to bylo jednou sehrane a moc se to libilo a tentkrat je vstup volny na tento program. Zadatek v 5 hodin.

Tak vas uctive vAecky zverne.

Organisatoti budou tady miti schazi v ten den, tak je chceme ptekvapit. Na ge obetave retiserky se snaeily dat Ceske divadlo na ten den, ale nernohly sehnat dost hercn, aby jim rozebrali nlohy. Nekteti je ptijrnuli a zas je Ptieina toho je moc prate, a kdyC elovek je starAi, tak do zkotgek se ue nechce. JO, vas soudim podle sebe, a aC se nam to mlad gi generate z vojny vrati, to budeme mit radosti a budeme ptedstavovat divadlo katdy mesic.

Ted' je uC po bouti v Houstone. Vytadalo si to jen dva lidi a i tech je gkoda sejit se sveta takovou smrti.

Ted' yam zas napiAu, kteCl jests nevite, far "at Josef Barton st., kazatel Oesko-MoravskYch Bratti zerntel dnes a v patek byl ulaten k vednemu odpodinku. Budit mu zeme lehka.

Pro dnegek vas vgecky zdravim, s iictou Anna Orsakova.

V Nemci na praci do eeskoslovenskYch dolii.

New York. (OTK.) — Praesky rozhlas dne 20. srpna oznamil, Ce minulY tYden bylo 200 Nemptivezeno na praci do ostra yskeho reviru.

Byla to prva skupina Nemal zasazenYch do prate v uhelnYch dolech podle velkoryseho planu, ktery je provaden ostraysko-karvinskYm revirem s spolupraci s utady pro ochranu prate. Podle tohoto planu mimo jine bude poslano 5,000 Nemcil na praci v dolech. Av gak °stray -skoarvinyeptbuj15,0aC2 delniku a proto bude nutno vydat obecnou vYzvu k eeskemu obyvatelstvu, aby teZba uhli by-

la nejen zalittena, ale take uryehlene zirfena.

Ve stied'.. dna 4. zati 1945. itad San Antonio, eis/o 133.

Ptipominam, sestry a bratti, 2e pilpada nom ptieti nedeli tteti etvrtletni schrize naeeho tadu a bude to velrni hezke, kdy se nas sejde co nejvice, neb etvrtletni schfize jsou facly yYznamnejei a zpravidla byvaji zajimavelei, nab. obyeejne schtize tadove a proto z ylaet' na tuto schfizi upozornuji a jsem jistY, 2e yYzva a upozorneni bude poverinnuto a schrize naee bude_ jedna z nejhezeich tohoto roku.

Take ptipominam, 2e zati je posledni mesic k vyrovnani na rozpooet Nemocenskeho odboru a proto, kteki jste jeete se mnou neptieli ve styk stran N. 0., prosim ptijd'te do schrize ptieti nedeli a zapravte svtij tteti rozpoeet, abych mohl yeas tteti rozpoCet na H. T.T. zaslat.

Nerad ye Vestniku ptipominam povinnosti kakleho jednotliveho Ciena, neb to povaluji vice mane za zaleLtost soukromnou. \Teak nevim pro jakou ptieinu se tak deje, veteina elenri Nem. odboru necha si ptipominat znovu a znovu svou povinnost a mnohe jinak do styku nedostanu ne2li pomoci Vestniku. Veak doufam, 2e si v budoucnu kaady bude na to pamatovat sam a bude platit sve poplatky na Nem. odbor spravne a pravidelne, tak jak poplatky ftmrtni.

Velmi rad poznamenavam, za meho tajemnictvi pies deset rokri nepamatuji se, 2e bych byl nucen ye Vestniku ptipominat elenfim naeeho kadu a vybizet, by si zaplatili sve ni poplatky. nutno, .ae nekterY pro nejakou ptieinu se yeas nevyrovnal a distal nekolik mesicri s poplatky pozadu, bud' osobne neb piimo pisemne elenu poslal jsem.vYkaz jeho povinnosti se 2adosti, by pamatoval na vyrovnani, a vadycky jsme irieli dobrY vYsledek; suspendovani elena jsem nemusel hlasit jit dlouhou dobu. Myslim, 'ae kaiady radeji vytizuje sve zaleLtosti osobni cestou soukromnou nail vetejne, a placeni iimrtnich poplatkri je dle mall° nsudku zaleLtost eiste osobni. Velmi rad bych videl to, by naveteva schfizi rovne2 se dela tak hladce jako placeni funrtnich poplatkri, bych nemusel znovu a znovu na gas schrizi poukazovat a do schtizi svolayat.

Doufejme, 2e snad i tomu se naueime.

Dnes tYden (v patek yeeer 31. srpna) poslouchali jsme se zatajenYm dechem zpravy na radio, kde a jak zhoubna vichtice tadi, a kdy ji budeme citit zde, neb dle zprav na radio a novinovYch, San Antonio zcela jiste mel tuto hroznou navetevu k oeekavani. Ji g v sobotu v noci a zas v nedeli easne rano, pak k poledni a zas pozdeji na pondeli se to protahovalo zase doela zprava, 'ae bouie zmenila sm.& zhoubne sve testy a 2e se zvoina pohybuje vYchodne a 'Ze Houston pociti tvrdy naraz, a jak doele zpravy vykazovaly, ptimotske osady a mesta byly hrozne postileny a utrpely desne ekody rnajetko ye, ani 2ivoty lidske nebyly tteny.

Corpus Christi zase byl na prvnim miste, kde pocitili onu hrtzu zkazy a die zprav doelYch, majetkove ekody jdou do zavratne vYee a ptal bych naei krajanske haluzi, by nebyla mezi temi nejlatike posti2enYmi. Jisto je yeak, 2e naee SVPS. proti ohni a boufi 'bude finanene silne poekozena, mnohem Mite net pied tiemi lety, neb tato bouie byla rnnohem silnejei.

Doufejme, 2e budem takove nav'Stevy u getkeni po mnoho rok1).

Jeete net zmizim opakuji: Ptijd'te veichni do schrize ptieti nedeli 9. zati. Schrize bude zahajena jak obyeejne ye dye hodiny v sini WOW. S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, tajemnik.

V Granger, Texas.

Ctena redakce Vestniku!

Pik paru tadku do Vestniku, ale ani ne co dopis, ale abych tak tekl neplacenou oznamku.

V minule schtizi naecho tadu po rfiznem rokovani br. Jan Kotrla mi poeeptal, aby to t'atInS7 neslyeel, pravil mi: Vie Tondo, ty to lepe teknee neali ja, tedy dej na yrh, *ae jestli do ptieti schilze, ktera bode v nedeli odpoledne dne9. a jestli buds do to doby po valce, at' to nejakYm neyinnYm zp,asob.am oslavime koupenimnejakeho piva a k tomu nejaky ten zakusek: Tot jo, si utel hubu rukavem, pekne vstanul, po2adal o siovo a 1.12 jsem to dosti nahlas pra-

vEsTNix. vil br. ptedsedovi, tak jak mi to br. Kotrla naeptal. To se vi, br. ptedseda se usmal, pohledl na tajemnika br. Trlicu, ten na teetniho br.

Husera a onen na pokladnika Aug. Vitka a my veichni na br. ptedsedu Eng. Jelinka, ten to dal odhlasovat, a jeliko2 nas ye schtmi mnoho nebylo, tak jsme byli vgichni pro to. Tedy br. ptedscda zvolil na to vYbor a Ze jako'ato ja at' to oznamim naeim elenUm ve Vestniku. Tedy dnes na honem to piei a davam vedet veem alenum tadu Komensky Cis. 20., aby se veichni dostavili do schtize v nedeli odpoledne o 2. hod. dne 9. zati 1945. Bude drileLte jednani, tedy nezapomente na datum. V nadu nejakeho galvestonskeho hurikanu aneb jine velke nepohody odlo2eno na neureito. Tedy nezapomente a ptijd'te veichni, at' aspon nekdy uvidime yeachny deny ve schrizi. S pozdravem, Tonda Mikuleneak.

V Fort Worth, Texas.

Cteni etenati Vestniku!

1.31 jsem zde, trochu pozde, ale jak stare pHslovi pravi, lepei pozde net' nikdy.

Na to barbecue naveteva byla velka, a naveti-, viii nas to krajane z Dallas, Tioga a Seymour.

Jmenem Sokola yam veem dekujem za vaei navetevu, neb jak v kuchyni tak za barem jsme hledeli kaLleho obslou2lt jak jsme jen mohli.

Bylo to hezke jak se veci vespolek pekne bavili, ne jak to kdysi bYvalo.

V nedeli 26. p. Joe Milan a pi. Kala jell s nami do Tioga k p. a pi. Karel Kladiva na farmu.

Pied osmi lety mall grocerni obchod na Lemon Ave. v Dallas. Jejich dcera Georgia Jean oslavovala 18. narozeniny. Z Pilot Point tarn byl dp. Paul Scharcut a dp. Bill Botik, kterY byl nedavno vysvecen. Jeho rodiee bydli zde ve Ft. Worth, a dr. John D. Harvey s manZelkou, te% z Mabank rodina tarn byla a sousede. Jidla a piti bylo jak na svatbe. Mali jsme se tam dobte, za cot yam mockrat dekujem.

Urody tam maji dobre, kaZdY rolnik udelal krmiva dost, tee bavina zas slibuje dobrou -arodu.

V pondeli 27. p. Frank Beea.m, nas soused byl operovan. Dati se mu dobte, brzy ptijde Co pak vy osadnice, kolem Wheelock a Bryan delete. Piestali tarn tuZky a papir prodavat, kdy% nedate nic z va;Sich osad slyS'et. Na zdar!

T. W. Matejka.

V !kid Vesmerncst, cis. 68., Nelsonville, Texas.

Cteni bratti a sestry! Timto y am oznamuji, 2e v zati budeme potadati schtzi druhou nedeli v 10 hodin dopoledne. S bratrskYm pozdravem, B. W. Schiller, taj.

V Vyzovice, els. 114., Fairchilds, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto davam na vadomost user olenum du Vyzovice Cis. 114., 2e nose etvrtletni schrize bude v nedeli 9, zati, jak obyeejne o 2. hod. odpoledne; v padu deativeho 'poeasi o tYden pozdeji. Tedy nezapomente a hled'te se dostavit v poetu co nejvet :Sina, neb mama dillelite veci k probirami. Mali jsme v posledni dobe mnoho sester naSeho tadu vane nemocnYch a d ye jsou jate pod lekatskYm dohledem po te%kYch operacich. Doufam, %e se brzy opine pozdravi, aby mohly zase bYt ve schtzi ptitomny.

Taky davam vedet 'Menem, kdo jefte neni Clenem N. 0., aby se ptihlasili co nejdtiv, neb nikdo nevi kdy nemoc ptijde. Jest to velmi vYhodne a lacin g bYti elenern Nem. oddeleni, neb v eas nemcci je kalda pomoc vitand. Proto neodkladejte s tim a ptihlaste se co nejdfive. Jestli nebudete sami nernocni, tak vas bode bla%it vedomi, 2e sYYm elenstvirn pomtiZete nemocnYm sestram a bratrum v nasi mile-SPJST. Ten poplatek je jen 43.00 roene. Doufam., 2e jeAte soucit k bli2nimu v ilakch tadech nevyIntel a to ka%dY elan doka%e svYm elenstvim v N. 0. Dalo by se o torn hodna, psat, co dobreho ji% N. 0. dokazal, alepro dnes koneim se seM. J. Kaderova, taj. sterskYm pozdravem, V Rdo va mtika, inUete zbohatnouti jinak ne% praci a spotivosti, ten vas klame. (Franklin.)

Straing g,

vzea 8veclska statni ptislu'Snice, ktera, ptijela 11. eervna ptimo z Terezina pies Prahu do Kodane, podala tento obraz Terezina: Od 17. dubna 1945 byl v Praze delegat Mezinarodniho oerveneho Kti2e v ‘Zeneve, kte3.17 Jenne natevoval tabor a dohlizel, aby dochazelo jidlo do tabora a aby se nezacha.zelo krute s vezni. Delegat„ Monsieur Dunard byl pova2= oYan vezni v Terezine za mu2e, ktery je zachranil pied Up_lnYin vyhlazenim v dobe nemecke kapitulace.

Dne 22. dubna pribyly transporty asi s 8,000 uprchliky z taborft v Polsku, z Oswiecimu a Birkenau, Belsen a mnohYch jinYch. Uprchlici ssebou ptiyezli epidemie tyfu a sk yrniteho tyfu. V posledni dobe bylo asi 2.000 lidi nemocno. Nakaze byli nejvice vystaveni holandSU a polSti zajatci, kteti nemeli dostateenou odolnost. V patek dne 4. kvetna znaizel nemeckY velitel z Terezina, kterY nezachazel s vezni zvlaSte gpatne a spolupracoval pomerne do_ bte se Zidovskou sa.mospravou.

V sobotu 5, kvetna easne rano roz'Aitila se povest o nemecke ka,pitulaci, proto byly vztyOeny Ceske a sovetske vlajky a vlajka Cerveneho KtiZe na celYm taborem.

8. kvetna ptiSla ruska vojeka do Terezina.

Prisli jako osvoboditele„ strhli ohradu z ostnateho dratu a otevteli vrata za y tenYm. Osvoboditele pozdravili Terezin slovy: Nejste ji2 Zide z ghetta, ale svobodni lide. my yarn pomilkme„ Cas utr peni je ukoneen.

Plynova., komora, kterou Namci vystavili v Unoru a bteznu na okraji mesta, nemohla ji_ mi bYti pouZita v okamZiku kapitulace, a to hlavne diky pritomnosti delegata' Mezinarodniho Cerveneho Kiize. M.nozi Cesti tide ji% odjeli do Prahy.

Soudi se, Ze belaem etyt let v tabote ptiSlo o %iyot anebo bylo odvezeno do taboru s plynovYmi komorarni asi 40.000 2' ida, pit eem% procento Umitno.sti bylo nejvyMi prvni dva roky.

Ceske policie pomdhala zavtenYm Um, Ze paSoyala do taboru potraviny. Vzkvetal eernY trh, ale vetS'ina n:ieeskYch 2iclu meta mai° zboZi na vYmenu, nebot' museli pri ptijezdu do tabora projiti tak zvanou "Schlause". ye ktere jim byly odfiaty penize a canna veci.

22. deryna 1944 ptijela tak zvand kontrolni kom.ise sestavajici z vetSi easti z Dana z danskeho ministerstva zahranienich veci a mela prohlednouti tabor. K tome dni Nemci ptipra,vili nej yetSi bluff, kterY,7 zazili. DanSti tide byli ntestehova.,ni do lep gich ptibytkil, ye kterych lily rodiny spolu a maly oltevene postele, stoly, %idle a sktina, do kterYch mohly ulent sytij majetek. Zde mohly bydlet pak i dale.

Byl take upra yen hl-bitov s ttemi sty hroby, poeet u srovnani se skuteenosti je ptilth malt'.

V Terezine byl jmenovan %idovskY starosta, sef Zidovske samospravy, in2. Vogl, ktery .byl usidlen v t.. zv. Magdeburskych kasarnach.

V Musi se uplatniti zasada, Ze pracovati musi kaZdY elovek - ttebas by k tomu byl ptinucen i zakonem, jak tomu byvlo u4 kdysi ye starch Athenach., A k pocti ye praci °pet bYvala Setrnost, bode zase lope - dtiv, nee se nadej eme. V

KALE DAi A 9. zall. Schilze organisatoril v sini tadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. Zaeatek v 9 hod. rano, konec ye dye hod. odpoledne.

9. zaki. SpoieenY abed po schUzi tadu Hvezda Texasu Cis. 47. v Seaton, Tex. 9. zafi. Spoleena svaelna po sch'Czi t'adu 7,-.1bmensky Cis. 20. v Gran ger, Tex. 9. zaii. Spoleeenska zabava s malYrn programem v sini tado Pokrok his. c8. v Houston, Tex. Zaeatek v 5 hod. :'stop volnY. 9. zati. Spoleena sva ,:eir.a po schuzi tadu Vlastenec Cis. 45. v Shiner, Tex. 13. zati. Schfize a p3".°6...tzlella zabaya deskych %en Y . sini tado Pokrok cis. 83. v Houston, Tex. Zaeatek v 10 hod. rano.

V2

a, NECO 0 TLC}I NASICH BR. ORA.1.:::<-7 Nilit

scutrzioa, BR. tREDADOVNY.

Bratri a sestry!

Mam prilekitost prijit do styku s s bratry a sestrami ze tti okresii, a sloe z Wharton, Fort Bend a Austin. Kdyt tyto schaze zaealy, slytel jsem od mnohYchkritiku„ te to je zbytedne vyhdzovani pmez te to ponaueeni organisatorA by se dab provest prostrednictvim Vestniku. Kdyt jsem byl ptitomen teto okrsko ye schtize v El Campo, porZadal jsem o slovo, a podal navrh, aby to vysvetlovani a poueoVani o tech rtiznYch pojistkach, ktere nyni jsou u nag Jednoty za yadeny, bylo podano naeim organisatortim ye Vestniku, to by se take - venr..ere elenst yo s teini pojistkami lepe seznamilo. Bylo mi na to odp.ovedeno, te to ze stanoviska , obchodniho nemateme Mat. 2e by jsme tim hnali vodu na mlYn obehodnim spoleenostem. Cot jsem uznal, to tomu tak jest. Proto, bratti a sestry, tyto okrskove schaze neodsuzujte . ale pilne je navtterujte, neb tam ma, katcly ptiletito.st se neeemu naueit, neb bratti Utednici Hl. O. to unieji vte, co se tee tech ra.znYch pojistek, srozumitelne svetlit. Olazvlatt' br. mistoptedseda Marak, on ma vtechny ty pojistky v maliaku. Neb kdyt mluvi, ma sice pied sebou razne papiry s poznamkami, ale on °el ptivte a mluvi zpameti at jedna radost jej posletzehati.

Kdyz jsem byl pi-Am-nen one sehaze zase Rosenberg, tam rnezi jin:;7m byla vyvolana debata ohledne neft yrhu, kter,flriodala v minulem sjezdu delegatka ses. Ant. Ondratkova z Dallas. a sice, abychom nati Jednot y - k jejimu padesatile.temu jubileu postavili jeji vlastni domov, aby jit na jeji stara leta nemusela byti v .podnajmu. Byla ueinena poznamka, ten domov natl. Jednoty se bude uchazet nekolik vettich mest net je Fayetteville.

Zde je diutno podotknouti, to kdysi byly 'Cineny namitky, to nate Jednota byla vycho yana na venkove. to by bylo pro ni tetko velkomestskYm zpasobjCirn. se naueit. Ze na venkoye byla zvykla chodit v bonetu, a bosky, a ye velkomeste te to nejde. Inu co bylo, to ut neni a sotva kd:y, bude neb ted' jit katda venkoNvanka, at' jit se jmenuje Veruna neb Hanka, katda„ se •snati mode ptizgasobit. a pane se strojit. Kdyby k tomu dotlo a ptestehovala se • nate Jednota do nektereho yelkomesta, doulam peyne, to dobre vychovani, a te se tam v torn velkomeste neskamaradi s temi (nekterYrni) marnotratnymi mett'ankami, a te onen majetek, , kterY 'Wee na venkove nasttadala, lehce ye velkomeste nepromarni.

Az k te volbe o ten domov nati Jednoty dojde, aby ten volebni listek nemusel laYt tak velikY, potadal br. ptedseda H. U. pisatele techto tadka, aby onen akr pozemku, ktery kdysi pro postaveni onoho domo ya..slibil, odvolal, cot touto cestou Chaim. Ale jest-li se plan br. F. Urbite nekdy uskuteeni, tak ten sam akr pozemku slibuji pro domovinu starca. Jsem jistY. to katdY, kdo 'Ceti named podanY br. Fr, Urbitern ye Vest. ze dne 8. srpna na str. 3., bude s tim nahledem souhlasit. Jest to nahled chvaly hodnY a katdY Glen by se mel o to zasadit, aby Jednota onu domovinu pro starce zatidila. a jsern jisty te by pti tom nic neztratila. Nab ted' skorem katdY obean ma tivotni pojitteni a starobni pensi, tak by to s radosti Jednot y odporueil, kdyby mu Jednota dopomohla zbytek jeho fivota protit bezstarostne. Doufam te to bratti a sestry vezmou na vedomi a budou na torn praco yat, abychom onu domovinu pro starve mobil zatidit.

Ted lette uvedomuji elenstvo tadu Karel Joni.:;, aby se v olnem pot:Au do ptitti schaze dostavilo a yyslechlo •zpra yu kterou. va poda vat majetkovY vYbor. A take br. teetni ma ;TO vas celou haidu stvrzenek od nemocenske podpory z HI. tak se jeer do schaze dostavte a ony st yrzenky si v3, zyednete a dobte uschovejte. A at nahodou onemocnite a budete ildat o -nemocenskou podporu, tak onu stvrzenku musite mit, aby jste mohli dokazat,

svirj poplatek na nernoc. podporu mate zapravenY. Psano v den 28. srpna, pc) bouti tropicke, ktera znicila zde v primal za miliony dolart prace lidske. Avtak stare potekadlo pravi, ze po katde bouti zase byva hezky, tak se na to teti John GajevskY. V Palacios, Texas.

Ctend redakee Vestniku!

Neni tomu asi tti tYdny, co jsme si odhlasovali, te nebudeme vice platiti jak dolar a pal; nevim jak moc - toho natizeni farmati zachoyali, ale vim tolik, te ti, co neeekali at ti lacini pikova•Ci se dostavi, ti maji jit opikovan° a penize v ka.pse. Ti, co' eekali at ti lacini pikovaei se dostavi —a take se dostavili dne . 26. srpna, v sobotu, tieba te byla boute hlatena, nikdo pikovat nebude. Dnes je nedele, celY den pornalu s yetrem prti, radio katde palhodiny oznamuje jak boute pokraeuje a v kterou stranu se pohybuje. V deset hodin yeeer radio hlasi, to vitr v Corpus je 81 mil za hodinu a smetuje rovno na Palacios, a my jsme ttinact mil od Palacios na, vSrchod, takte co jette bavina jaka v poll je, ta bude jiste lacino vypikoyana, na ktere mne jit moc nestoji, ale horti je s r izi, ktera se ma za etrnact dni sakati, a to se ukate v pondeli rano, nebo co toto pisi, je jederiact hodin v noel. Vitr zaeind bYti elm d6.1e yetti a ja jsem si uminil, te budu eekati tteba at do rana, jake to patehnani nam ta ptiroda donese, nebo toto Boll nadeleni je v latech jit po treti a ph torn 2,e ma farmak blahobyt.

Prave je pal dvanacte, co radio hlasi, to toto je nebezpeena boute a vitr v Corpus je 81 mil za hodinu, ale tally vitr pomalu ustava takte d yete do domu mohou bYti ote ytene, ale stale prti. mezi tteti a et yrtou hodinou jit se ten slavnY host ukazuje ye svoji slave a moci, ale posavad, aspori, u nas, katda budova stoji.

V pet hodin v pondeli rano poyetrnostni stanice z Louisiany oznamuje, to boute se jit pohybuje jenom tti mile za hodinu a jde vice severovYchodn.e, take to vypada. to jde zrovna na Palacio. No, necht' ut jde, kde chce, aroda aspori kolem nas je jit prye. 0 pal teste v Corpus je vitr 85 mil a v Port Aransas 89 mil za hodinu; v devet hodin radio pravi, te jenorn do Port. Lavaco se motno domluviti a vitr fouka, severovYchodne, 85 mil za hodinu, ale u nas jete fouka, vYchodni.

Co byla rYte stakovana, ta je po - poll rothazena, a ta co stala, je na zemi, co vitr zniail, deft' to dodelal.

Je dvanact hodin v pondeli, radio pravi, boute jde od 75 do 100 mil a na tiroko jde sto mil. a tadnY jette, nevime, jaky konec to vetme. Tady je vitr od padesati do petasedmdesati mil za hodinu, zeme od vody nevidet, taddrilbet jette nedostala trat.

Je pub jedne, vitr se obratil od mote, stromy se lamaji, obydli se claveji, mama sbird vodu po podlaze.

Je jedna hodina, boute je dvacet mil od Palacios, Port Lavaco je cele pod. vodou, silnice z Port Lavaco je do Corpus za ytena, rozdil Jc 33 mil a bude u nas, co se bude dit za hodinu nebo d y e, ' adrr,",/ nevi, osud eloveka je zaloten na samYch starostech a svizelich. Tak ut to zacina: prvni Teti vrch s tanku do pole, no dobte se stab°. to ne yletel nekde do okna.

Je pub treti, z rentetskeho domku galerie je rortrhana a deset Mexicana je v domku. vam pozor co se bude dit, tadny se Yen nemute ukazati. Pomalu male budovy padaji jako karty, v torn domku je 5 starYch Mexiaant, jedna tena a 5 malyeh deti; vela sttecha je jit dole, je to par yardiA a ja jirn nemohu pomoci nebo nevim sam pomoci nebudu pottebovat, „ ale od koho, nikd.o to neni. Ten domek, kde ti Mexieani byli, sttecha je prye, domkem vitr toei at se zaryl do zeme, stodola stala at do etyt hodin, potom to bralo jeden plech po druhem at to vyrazilo celou stranu od severu mama povida, co budeme delat S terni Mexieany, co jim dame jist a kde to bude spat, kdy2 ani jedna budova neni dobra.

Ve strew u, due 4. zah 1945. pravim, jenom jestli nain. to Lo d;i1:11 zustane, musime miti dost mista vtici.

V pet hodin dett' ptestal, slunk° se ukazuje takte se jit mute vyjiti yen. Je to smutnY pohled, ale co se da delat, nic, dokud jsme vtici zivi.

V sedm hodin radio pravi, ze boute je severne 18 mil od Palacios a jde rovnou na Houston.

Dnes je aterY, vitr ustal, neprti a co si kdo mysli, ja nevim, a ty milt' etenaici nevit, co ja, si myslim.

S bratrskYm pozdravem, Fr. Domorad.

Ve stfedu, dne 4. zafi 1945.

Texas.

Mill etenaki Vestniku!

NeZ mne rodinna zaleZitost odvede zase na nekolik tY.clntii z domu, chci se yam vyzpovidat ze vgech tech va gich darti lasky. Prijmula — odvedla — a pak budu miti prazdniny a vy etenari ode me take. Ale jen hodne pilte vy druzi, budu se zajmem sledovat v gechny zpravy ye vedlej g im state, Oklahome, kde bude za mnou maj mu2 do glou pog tu a noviny zasilat.

A abych nenapinala va gi zvedavost, jaka, je to rodinna uddlost, ktera me na deli dobu z domu odvede, tot' to i prozradim. Budu dekat opet na hodnost babieky, a to uz po avrte.

Dvakrat u dcery a nyni po druhe u syna.

Mesteeko Norman, kde syn slouZi u Navy, je jen male v gak choubou jeho je statni universita, ktera, se rozklada, na velke rozloze, budovy ueelig t' jsou v3"rstavne a ve vritr vybavene nejmodernejtimi pomfickami. Tuto univ. navg tevuje nekolik tisic studenta ze v gech statu Unie. Okoli campus je vzorne udilovane, travnik jako koberec, udflovan v poradku, stromovi, ozdobne kefe a krasne seskupeni kvetin lahodi oku chodca.

Byla jsem tam u2 dvakrat,_ po prve v lednu tohoto roku, a to jsem si nenechala ujit prilelitost projit va ginou budov vgak mne znate, ze ja jsem moc zveclava), odnesla jsem si pekne dojmy z Who, co jsem tam videla. Zvlagte me upoutala nadherna, sbirka v Art 'museum, pies ktere me jedna z uditeiek provedla a vSe vysvetlila. Je cenena na mnoho tisic dolarii.

Je to sbirka mnoho set ran stard, v ge z 0rientu, Oiny, Indie, Tibetu, Nepalu, Persie.

Ovgem, ze jsem se zeptala, jestli tam maji neco z Oeskoslovenska. ftikala, Ze lituje, ale ze z Ceskoslov. tam nemaji nic. Mela zajem o nazi zem a jeji kulturu a projevila pfani, ze by ye sve bohate sbirce z Orieritu meli radi i neco z 6eskoslovenska. Dala me jeji jmeno a adresu, trebas tam take nee° bude, 112 na to premYSlim.

Ale III dost, nechci popisovat co jsem tam videla. To ja term mYmi my glenkami hned nekde zavandruji a u2 plavu. Fred dvema tYdny jsem tam byla po druhe. A to vZcly rano se s vnouCkem vypravim na prochazku do blizkeho campus.

A ted' prikroaim k memu kvitovani V predeglem dopise ze dne 15. srpna jsem yam oznamila, ze sbirku gatstva koneim, vgak po to me volala jedna krajanka, ze ma nejake gatstvo, ktere by chtela pro ten neel darovat, zda-li to je gte od ni vezmu, a zaroveri ze chce prispet na ty mora yske sirotky. E2ekla jsem ji at' to tedy doveze, ze to je gte dodateene paPtivezla mne ve110- balik zachovaleho gatstva a 10 dol dar na mora yske sirotky. VCera jsem gatstvo odeslala, eeho2 celkem bylo na 500 liber. <TA yam, Orci mili, v6em srdeene dekuji za vale dary, ktere jste dojdou sveho dile. Zaroven musim podekovat rodine Nesudove, ze posledni d ye zasilky mne odvezli na expres.

Mela jsem na ruce zbyle $6.80 z darovanSith penez na zasilku, z aeho2 jsem vyplatila 16. srpna $2.40 expres a vOera 84c, zbyva, $3.56; doufam, ze darci mne prominou kdy2 ten zbytek pridam na ten fond mora yskch sirotka.

Druhe psala jsem, ie mne Zadal jeden 6eskY" letec z Anglie o nejake magaziny. Mela jsem na to 11 dol. Predplatila jsem 2 magaziny: "Esquire" o kterY mne Zadal) a "Life"; prvni je mesienik, druhY t3idennik. Kandy stoji $5.00 roe. predp.. V knihkupectvi, kde jsem je predplatila, jsem se zminila '2e je to pro vojiny, zdali je nejaka, sleva. Rekli mne, ze ano. Dostala jsem na kaldY sralku $1.50, tedy na misto $10.00, staly oba $7.00; zbYva mne $4.00, ktere take hodlam pridat ku sbirce M. S. Ten mnou zalo2enY DetskY krouZek (ktery se bohuZel rozpadl) mel ze sveho 5c Ines. prispevku nastradano $13.50 ye valeenYch znamkach. ftikala jsem tem mYm develtkum, ze poekame at' po valce, a pak ze to pO glem detem do Oeskoslovenska. Ted' nade gla ta doba a ja. doufarn, ze Zadna, z vas deveatka nebudete proti tomu, kdy2 to va gi hotovost (jsem veera na pogte promenila znamky za hotove) dam va4i jnaenem na fond M. 8.

VESTNIK - pro e:vlora yske , sirotky": pan a Pi, Petrik $10.00 (a balik gatstva) DetSkS7 krouZek $13.50, nejmenovany krajan $5.00, ztstatek z magazinti $4.00, zbyle z expres $3.56, pi.

Nestrojilova $3.00, pi. Josefina Malik $3.00, p. a pi. Valeikovi $3.00, (pi. Radova, z Ennis mne oznamila v dopise, ze jejich KrouZek 'Zen chce prispet na lekarske knihy i fond M. S.), dosud mam $45.06 pro ten fide'. Kdo chce na to jeSte prispeti, prosim, udinte tak nea odjedu, vyjedu v polovici pri gtiha mesice. koBr. Hogku, stare prislovi pravi: gile neZ kabat." My, Moravane si zpivame: J`sern Moravan, tot' chlouba ma, kdo rcete oteinu mou zna.

Kdo zna ten polehnany kraj, ten utegenY zemskk raj?

1VIcravo, o vlasti ma, ty's zeme moje pfemild. o je ta nage kogile A vase eeska: Cechy krasne, Cechy me, duge ma se z toho pne, kde ty vase hory jsou zasnoubene s oblohou.

A a be jsou prilehave krasne. A v tomto poZaru valeenem stelne trpely.

No a my Valagi. sotva jsme dovedli papulky otvirat, uz jsme zpivavali: "Za stodolenkti za nag', tam sa konieky napasti" My zde priSpivame bez vyjimky na v ge, elm bliZnimu vypomoci.

Eligka Krasnohorska, Bulaeka, napsala toto: 6, srdce eeska, zvuete v jedno peni, at' prcha kletY sen — at' svita probuzeni!

Nic ye zlern, vYmena nazOra je dobra.

Main velkou radost, ze moje myglenka na zakoupeni (spolky a krouiky) lekarskYch knih dogla tak krasneho porozumeni. Prvne snel nag Krou'Zek deskYch Zen sidlem v Sok. 10 dol., i•dd Jaro Cis. 130, $5.00, DamskY krouZek Bingo $5.00, rad Pokrok Cis. 84 10 dol., rad Dallas Z.C.B.J. Cis. 401. $5.00. Celkem $35.00. $20.00 u2 jsem odeslala a znovu pi gi, ze pouze od spolky a krou2kti a ne jednotliveti tyto dary Zadam. V knize, jeZ bude zakoupena (trebas dejme tomu) bude na prvni strance napsano: S.P.J.S.T. rad Pokrok Cis. 84 v Dallas, Texas, venoval auto knihu. A ti, jeZ z ni budou Cerpat eve ueeni, budou. jakousi spojkou my glenkoyou na vas. A zavitate-li do vlasti a nahodou vas svede dohromady, zaboeite v keel na pole kulturniho vYvoje a smele se prihlasite, ze jste elenem br. org., ktera, knihu zakoupila, budete se cititi vice sbliZneni. Piljmete moje vrele diky, vy vgeci vespolek, co jste mne na, v ge piispeli, byly to dary gtedre a dtivera vase ve me vlolend, ktere si vazim, vas zajiste nikdy nezklamala. Vam, pi. Stanovska take diky, za Va g navrh, je2 jste mne chtela postavit na tak zadpovedne misto statni pokladnioe Moravanfi, jet by mne nebylo mono za danych pornera moZno prijmouti.

Nedelni zabava "Obed Miru" v Sokol. potadanem se vydaril nadherne, jak ani jinak v Dallas pri snaze lidi dobre yule neni ani moZno. Nejsem v gak zpinomocnena o tom psati, jest to jenom ma osobni zminka. VYteZek byl kra,snY: $465.00.

Vy, je2 jste nam Bali dobrovolne dary u dvefi, kterYch bylo 117 dolaril. nebudou jednotlive kvitovane, zabralo by to mnoho mista. A vy zajiste jste to darovali z lasky. V gem vain ditty!

Vain rodino Tirkova ye Smithfield, Texas, plati nage hluboka, soustrast nad ztratou vageho krasneho syna, kterY hrdinne poloZij vat svtij za na g lepgi zitrek. Predstavuji si Vas, pi. T. s Vagim fismevem ye tvari (kdyZ jste byli nas v Sokolovne) v nadeji v srdci materskein, ze se yam ten Vag milovanY Tonik piece jen vrati. A on! 112 se nevrati. Vim, ze bolest Va ge je velika. Ale jen Cas —to je ten nejlepgi lekar, jen kaldou bolest hoji.

Dress uz i k nam do Dallas prichazi sem tam dopisy od rodin a znamYch, ktere mluvi o nadlidskem utrpeni tech na gich doma. Touaili jsme po tech zpravach kolik let a zarovefi se jiOli bojime. vedouce, le to nebudou zpravy radostne. Ale al se lidstvo probere z tech telkS)ch, hlubokYch ran valeenych, mysi i duch se spro-

Strana Siff ze svych tyrant, budou se zotavovat a verit v lep gi zittek, neb velka .bolest oeist'uje a dava, silu v novST zapas s Zivotem.

Cervanky miru jsou i u nas na obzoru. I nagi hogi se nam po tisicich vraci vitezne domil po telkS7ch fitrapach v nehostinnYch krajich, vg,ak bohuZel — ne v geci. To stra gne proZiti tech valet:nSich titrap zanechavaji na nich stogy po celY Zivot. Hled'me v gemotne jim jejich prichod mezi nas zpitemnit.

Na nedelni zabave bylo pi-itomno hqdne tech nagich hochti: Frank Sebestik, Bob Zvolanek, Frank Hou2vieka s jeho novou Zinkou, Emil Janougek, sari dobri nadgeni sokolici a my je ovgem mezi sebou radi videli. A je gte vice nas pote gi, budou nadobro mezi nami Zit a ptisobit. Z Fort Worth byla mezi nami pi. A. Svita.kova, s dceru gkou Marenkou, ze Sherman Dr. K. Beseda s pani, p. a pi. Jun, p. a pi. Barak ze Seagoville, manZele Toupalovi s rodinou, a mnoho jinYch Tegila nas vase nav gteva a prijd .te zas!

S pozdravem vem etenaffun se znamena, Bolena Veleikova.

V fad Rozkvet Zapadu, cis. 107, Floresville, Tex. 'sestry a bratft_ Dne 9. zati budeme odbSivat pravidelnou schtizi. Prosirn, dostavte se v gichni, budeme miti cI zieaite jednani k vuli ()slave, kterou budeme poradat dne 28. rijna. Telocviena Jednota Sokol a rad budou poradat velke barbecue a odpoledne program. Budeme miti pozvane vedlej gi sokolske jednoty a rady a slavnostni tedniky. Hudba odpoledne a veder taneani bava. Tak sestry a bratri i z vedlejgich pripravte se na oslavu. Sejdeme se zase jednou a oslavime viterstvi nad nepkateli..

Mlade2 nageho okoli jest Zadana,aby pomohla pl-i* rogramu zazpivat nektere pisnieky, ktere je do to doby naudime. Musime se na to parkrat sejit a naudit na gi mladet "Kde domov miij" a jine narodni pisne, 'Ceske i americke.

Mame zde rnladeZe dost, kdy2 se vgichni sejdou na Easter Hunt neb ice cream a sodovku, ktere na gi mladeli Casto nadelujeme.

Tak, maminky, pripra yte ty deti, at' take ukali co umi, a ze rady nee° pro eeskY spolek udelaji. Na zdar!

Anita Bayerova.

V !tad Karel Jonag, cis. 28, East Bernard, Texas.

Cteni bratri a sestry!.

Pcsledni na ge schtize byla poCtem Cl'enstva dtistojne navg tivena, a abych rekl pravdu byly to sestry, kterYch byla va gina, avgem v to zahrnuji ty malinke sestrieky, a nebYt tech malYch bratriekt, byl by podet tech velkych skuteone malt'.

Ze to nag i drobotiny byl tak hodnS7 podet se stab z toho dtivodu, ze na g bratr organisator, bratr F. V. Urbish daval pro ne hostinu. 0vSem, bylo i dost pro ty velke, chutne barbecue, °Mirky chleb a je g te neco; ale Budweiser to nebyl, ale ta sama, sorta. Nu, a jak valy, nage sestrieky se postaraly, aby stoly nebyly prazdne, rozlohly to sve umeni, jake jen ty nage maminky Ditky mely sve pobaveni, ktere2 valy tak pekne fidi na g e nefinavne sestry, Koymova a Dobiagova, Velice nas tail° , be nas pri tao schtizi navg tivili bratfi Ed. Marek a J. F. Chupik. Oba len elenstvu promluvili a imam zato, ze se jim u nas libilo.

Bratri a sestry, dostavte se do priSti schaze v pinern pootu, pi-edleha nam velmi Cite jednani.

S bratrskYm pozdravem, John HoleOek, tajemnik.

V Dideiite upozornern! Kdyi plg ete na 111. tfadovnu skrz jakoukoliv zalefitost, Okajici se vagich poplatku neb diuhu proti va gernu certifikatu, neb vageho pojigteni u S. P. J. S. T., ei ohledne dodasky Vestniku — udejte vidy eislo neb sidlo vageho iadu, neb eislo va geho cernfikatu.

444411

Strana 8.

VESTN1K

tlit.EDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICj JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE

OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers

OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY. WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. S• bse •iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Iri ftivni IlkadoYny ye Fayetteville, Texi's.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, predplatne a oznamky bud'tes adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the Souttl.

TRIUMF LASKY. Jaroslav Vrchlicky.

O prijde, prijit musi chvile, kdy zmlkne za.2St' a nenavist, svYch bludti elovek na mohyle se vznese veliky a Cist.

To bude nebern velke plani ye thavYch botstva jazycich, to bude zemi velke zrani a sever, jih, se ztopi v nach jak zapad, vYchod, te velke lasky slavit prichod, jet smiri vSe a vSecko zladi a vrati lidstvu veene mladi, — krok jeji orkan se jit zdvih'. prijde, prijit musi chvile, kde baji bude trpici, kde zla a zmaru na mohyle si date ruku, basnici!

Co v hioubi dacha tusili jste, pros druhdy svet se smaval ram, vzpla ryzi, velike a eiste jak drahokam a lidstvo vas zpev v srdce vetkne, vic kal se rizy vaSi netkne, vSe bude ryzi, velke, svato, at' pero, paka, Stetec, dlato, a nade vSim Buh — laska sam!

Prekroden zenit.

Pozn. red. Baseri velmistra Ceske literatury Jar. Vrchlickeho hodila by se do pritomne doby jako uSita die miry. Kapitulace Japonska prinesla svetu paeatek nove epochy — epochy trvaleho a zebezpeeeneho miru. Po 'gesti letech best a krveproliti padesat Best narodu podepsalo chartu nove Spoleenosti narodu, jejit kolem bude udrteni miru, vyrovnavani nahodilYch snort prostredky mirovYmi, aby koneene lidstvo na cele zemekouli mohlo 'EU v pokoji a praci tvorive, aby — die basne Vrchlickeho — byl nade faim Bub — aska sam!

V 0 nas pro rids. Bratr John Gajevsky jako pied nim bratr Frank Truksa poukazali ye svem dopisy na neelnost a proziravost nanch vedoucich pri rozhodnuti poradani okrskovych kursu pro radove organisatory. Reda.kce vyslovila Se o teto veinal diiletite veci dosti podrobne a v stejnem smyslu jako broth Gajevsky a Truksa, net presto dostavame obeas dotazy pravidelne od starMch Menu, co o kursech soudime, neni-li nakla.d na ne vynakladany zbyteMYm utracenim penez elenstva atd. Podobne pochybnosti dochazeji z mist, odkud se do kursu nejblite poradaneho nedostavil tadny Clen a tudit nemohl se osobne presvedeit, co se v kursu organisatortl deje a nemohl take synj poznatek sdeliti bud' ye schuzi sveho radu Ci osobne elentm pH nahodilem setkani. Oven te poradani kursti vytaduje ureite vynalohy, zadarmo, jak se lidove tika, ani kul'e nehrabe,

net takto utraCene penite-prineson.Jednote tuda nazi fgem dlenfun uZitek mnohonasobnSa Ve skuteenosti kursy nam prina geji vysledek ut nyni, skoro katdeho tYdne ba i dne. V jakem zptisobu ei podobe? Novi eleni ziskavani jsou v poctu na dnegni pomery a matte — siinou konkurenci jinYch — naprosto uspokojivern.

Osm set novYch clenu ziskali nagi radovi organisatori od 'ledna 1945 do 1. srpna letos dill za dobu sedmi kolik deveat za'tazeno bylo do branne mcci naroda, pripomeneme-li si, jak konkurence 'dna na priletitost ziskani prospekta pojiWeni v katdem mists a ye vetSich mestech takorka za katdYrn rohem — poeet novYch elent je zajiste dobrY, je vice net dobrY. A soustavna prate no.Aich prieinlivYch zastupcil Jednoty teprve opravdoy e zapoeala, bude se stale lepSiti a to co dfisledek jejich prapravy v kursu organisatorfi. Ut dnes naSe ustredi dosava, tadosti o elenstvi take z mist, kde se po delSi dobu "nedalo nic delat," kde vyekavali, at se novy Glen sam si, cot se ale nestavalo z jednoduche prieiny — mistni konkurence byla na strati a katcleho prospekta pojifteni zaveas si zajistila. Bez price nejsou kolate — kde jsou ty easy, kdy nove pristali v Americe a ovSem i v Texasu, se do oeskeho spolku bez pobizeni. Tehdy nebylo treba organisatoril. Svet ale nestoji, easy se meni a lids a pomery s nimi. Jestlite jine spolky a pojiSt'ovny vynakladaji velke sumy penez na ziskani novYch clenix — my musime nasledovat — jinak ztistaneme pozadu. Prato naSi hlavni Urednici rozhodli se poradat kursy organisatort. — DallaSti bra.tri vedou! Neprehlednete v tomto eisle dopisy, sdelujici bratrske verejnosti o vYsledku na pohled zcela prosaicke veci — spoleeny °bed osadnikil — ktera vSak vynesla krasnou sumieku dolarc-a na teel nej yYSe uSlechtilY — PovaleenY fond k pomoci lidu Ceskoslovenska. Bratri v Dallas mail povest uvedomelYch americkych Oechosiovakil praktikti. Dovedou katdou vet vziti za pravY konec, maji obchodni zkuSenosti a zpilsoby, co?:7, dohromady znamena zarueenY Uspech. Lids musi ukajeti pocity hladu a pokrmy jsou nezbytnou potrebou tivota. MestSti obyvatele teSi se na nedelni odpoeinek opravdove a je-li nedele uznavana za den klidu — tot skuteene klid a jake pak vyvarovani. Na tuto lidskou slabou stranku dovedli uderiti dallasSti. Nae se v nemorit s pripravou rodinneho — vypraVime se do Sokolovny, tam si porueime nCco smaeneho, pochutname si, pobavime se yespolek, utijeme nedele skuteene svateene. IsTeni to lakave sVadive, nepobizi to k napodobeni jinde? Spojit prijemne s'utiteenYm a te git se z toho, te j gme pri drutne zabave neptimo podporili tee' vYsostne lidumilnY — PovaleenY fond pro lid stare vlasti. Dallaska krajanska rodino, k vaSi prikladne snaze podporit pomocnou akci SAOT. trpicimu lidu v oeskoslovensku — uprimne gratulujeme! — Houstonti jednopripravuji zvlaStni poctu fieastniktun kursu organisatort, totit Pestry program spojenY s jednoaktovkou. Na gi v Houstonu maji hrivnu jedineenou v celern Texasu: spisovatelku obecenstvem vdeene prijatYch divadelnich her, fierce mimoradnYch schopnoSti, osvedoene retisery, nadane zpevaoky a pianistky a predeVeim pees vSechny povinnosti tivota stalciu ochotu k Cinnosti spolkove a setbe osvetove. Jestlite nasledkem valednYch pomer y kulturni einnost pokulhavala Ci nadobro ustala skoro vgude, kde pied tier "tivi byli nejen chlebern, nYbrt i slovem," houstonSti nepopustili, vydrteii vSechny narazy doeasnYch prekatek a ochotnieili dale, poradali koncerty i programy. test a pine uznani za tuto vytrvalost! — PHstup do kursu organisatort maji v gichni eleni SPJST. a teto priletitosti melo by byti vyutito.

V nedeli 9. tali 1945 bude takovY krus v sini radu Pokrok Cis. 88. v Houston& Komu Casa akolnosti dovoli, mel.by se do kursu vypraviti — nebude litovat! — Skoneeni hrozne yalcerie vravy a Usvit, doufejme, doby nove, epochy trvaleho miru — prineslo celemu Ulevu a zmeny v katdem lidskern deni. Zmeny zasahnona Le; zasahuji i do spolkoveho tivota. •nolikaleta neeinnost a klid se poeind zamenovati novYm rozmachem. Vidime to nazorne ve Flo-

Ve stredu, dne 4. tali. 1945. iesville, kde sokc.)Iske hnizdo se poeina probouet k titotu, einnost v telocviene bude obnovena, cot treba vitati s nemalou radosti a nadeji, te jinde budou nasledovat. "Spejme dal — texaSti sokolici a sokolice — za sokolskYm praporem!"

Main a zrada Nemo). a Mad'ard v je nepochybria a take v celem svete fines uznavalia. Po zioeinu musi nasledovati trest. Komu bylo uldivtleno, tomu se ye sae vlasti dostane pineho a spravedliveho odSkodneni. • Jarosiav VrchlickY, eeskY nejvetSi narodni zerarel 9. tali 1912 a jeho -portstatky odpoeivaji na pratskem Slavin& Oim nam byl, elm byl eeskemu narodu? Nebyl zcela rozhodne jcho famernYm duchovnim. vildcem. Na to byl at priliS" basnikem, na to at priliS preletave patrol sam na vSechny strany po vSech radostech tivota, nestaraje se valne o celek, protote mu sloutil zavatneji net jini einitele politikou vSedniho dne. Jarosiav VrchlickY nepattil jit generaci narodnich buditelti. PriSel v dobe, kdy desky jazyk byl jit rozvinut jejich praci, a jeho Ukolern jit bylo dovrSit jeho tehdejSi rozvoj. Byl vSak duchovnim obroditelem deskehb naroda a tudit duchovnim vfideem ye vYsostnejSim smyslu. Zatira co jests nekolik desitek let pied nim eeska lyrika se spite jen bazlive vinula a pottlekovite kudrlinkovala po luzich, na nicht se prochazely Miny, on jako novY Mojt g uderil do skal-y, aby z ni vytryskly ne pottieky, ale kaskady a vodopady, jet bohate chrlily, co drive jen tense creelo. Kde se drive rozdavaly krejciry, tam meal hazet zlatkami, nedbaje, ktera kam padne, kdo kterou uchyti. V pozdejSich desitkach jcho tivota, kdy ut dilo rostlo pies hlavu jemu i tasnoucim vrstevniktm, meal() se mluvit o •apirove pyramids. Tim byla minena playa jeho verso, jet se finuly jako povoderi a po jejicht Siroce rozlitem proudu se vezia neuvei•itelne veika Cast svetove literatury, jit prevtelii do Coskeho jazyka. Pro iisporne odmerene basnik.y, kteri ukladali tivotni dilo do tenkYch svazeekt nebo se dokonce na dlouha, leta odmiCovali, bylo skuteene cosi poburujiciho ye zjevu tohoto literarniho fauna (lattka), jent prinaAel ye svem naruei cele lesy. Je pravda, te v tivotnim dile Vrchlickeho zrno neni oddeleno od plev a ze prUmerny etenat, sedici nad tucty svazky, sotva se dobere toho, co je v dile Vrchlickeho nepomijejici. Je take pravda, te toto tivotni dilo se za tricet let nedoekalo poiadatele, kterY by toto rortrideni provedl. Vrchlicky provedl duchovni preorientovani eeskeho vzdelanectva ve srnysiu odnerneeniapronikaveho pozapadneni. VrchlickY neprekladal Danta, Petrarcu, Alfieriho, Byrona nebo Racina proto, to jimi chtel nahradit Goetha a -Schilera, ale proto, to tie o roynomocrie a rovnocenne Ci jests cenn•j.7S1 hodnoty, jet do te doby bud' zustaly nepovSimnuty nebo byly eeskemu etenati s malYmi vyjimkami tluinneeny diletantskYmi bridily.

Obrovsky a historicky vyznamny popud Vrchlickeho byl UspeSny proto, te nevyplyval z politickeho programs, ale z pohnutek ideovYch, umeleckYch a obecne kulturnich. Mezi v'Semi, ktefi Ceskemu lidu otvirali okna do Evropy, stal VrchlickY na prvnim mists dik svemu jedineCnCmu tiurnoenickemu talentu, jimt jakoby pretavoval literarni hodnoty v nove a piece staremu tak odpovidajici podobe. Jeho vlivem rachlo se Ceske vzdelanectvo na konci 19. stoleti vtivat do zapadniho sveta, jent se pozdeji stal i jeho politickYna opernYm bodem, a tak byl vechlickY, anit to chtel nebo i jen tusil, prnkopnikem nejen kulturni, ale i politicks orientate, ktera byla pozdeji dovr gena tivotnim dilena Masarykovym.

Lidice a Letaky jsou dnes svSrm mueednictvirn Triamy celebau svetu a zfistanou navidy v srdci celelto naroda. Lidice i Leiaky budou nejen vernost, stateenost a obyvatel, ale take osud, ktery Coystala Eatierova reforms staleteho :eT.mEnskehe imperialismu. Lidice a Leta...lea jo :yes piIklad toho, co by bylo Cekalo narod, kdyby nacismus byl v teto valce zvitezil.

Ye stl'ocia, :311E; 4. zati '1945.

Dop-i(ava po:§.ty do eeskosivve4ska obnovena.

Cele, naee krajanska .vetejnost prime s ulevou a poteeenim oznameni, spolkoveho iltadu poky, to poetovni doprava s oeskokovenskem byla konedne obnovena. Desitky tisicu krajana v Americe cekali na zaladjeni dopravy poky do stare vlasti s pochopitelnou nedoelavosti, protole petileta okupace v Mnichove okleetene Osl. republiky p9inesla eeskernu lidu neuvefitelne utrpeni, bidu, Zalarova.ni i popravy. Kandy, kdo rna v pritomne znovu samostatnem aeskoslovensku nejake pribuzne hori dychtivosti, jak se maji, jsou-li vabec jeete na Zivu a pod. Po vstupu americkYch oddiln na fazemi 6eskoslovenska zadaly do Ameriky dochazeti nejake dopisy naeich lidi ze severozapa,dnich Cech, odeslane prostrednictvim nektereho americkeho vojina, jim2 poSta dochazela ze Spoj. stata nepfetrZite.

Nyni pokovni spojeni mezi Amerikou a Ceskoslovenskem bylo znovu obnoveno, con pisemni styk pribuznYch a ptatel mezi Amerikou a starou vlasti. Poetou Ize nyni poslati do eskoslovenska dopisy, poStovni listky a tuto korespondenci take poetou leteckou. Baliky a "Money orders" prozatim poeta k doprave neprijima, co v radostne uddlosti pkinak. kapieku zklamani, jeko veliky poeet krajant ma pro sve pribuzne ye stare vlasti pfichystanu zasilku tatstva a rtznYch potfeb. Tetme se nadeji, take balikova po'eta do 'Oeskoslovenska bude co nejdEve obnovena. Pottovne do stare vlasti je nasledujici: za obydejnYdopis 5 centove, znamka, za pottovni listky 3c a ph letecke doprave za pal unce 33 centh. SpravedlivY trest mused v eeskoslovensku postilmout i cizackou nemecko-mad'arskou glechtu, ktera od prvnich chvil se tam vetIela, ujaimovala moraine i hmotne eeskSr i slovenskk lid, ilia z onoho bohatstvi eel. zeme, ktere po pravu naleZelo nepopiratelne Csl. lidu. I zde promluvi tentokrate &Taw see rozhodujici a posledni siovo.

Cesi si vislycky sline uvedomoyali sve pHslutenstvi k slovanske rodine naroda, a byli v to pfieine v §t'astnem postaveni, protote nemeli se ZadnYm kovanskYm narodem sport (i neradostny east() pomer k Polakfun nebyl zavinen Cechy.) Ve vztazich ykeslovanskYch vystupovali tedy L7esi jako posilujici, usmikujici a jednotici, innohdy i vedouci tivel. Staci pfipomenout zasluhy Oechu nejenom o probuzeni a osvobozeni Slovakfi, ale take o shodu mezi jitnimi Slovany.

To bude i nyni a je to velmi pfirozene ye stiedni, vychodni a jihovYchodni Evrope, osidlene slovanskym ohyvatelstvem, ktere nyni zasluhou Sovetti dostava se k pinemu slovu v evropskYch vecech. Vztahy Ceskeho lidu k ostatnim slovanskkm • narodPm byly vtdycky demokraticke, vtdycky pokrokove. Take pokud slo o Rusko, dayne sympatie musily zmohutnet, kdy rusk' lid se osvobodil a vzal osudy do svkch rukou.

OeskoslovenskY lid kidil se tu tfeba nevedomky tim, co tak prorocky napsal v "Svetove revoluci" T. G. Masaryk, sam pronikav' znalec ruskYch veci, jent nikdy nepozbyl sve klidne nadeje v poslani ruskeho lidu: "Rusko, vefim, vzpamatuje se a sousti.edi a bude hrat zase yelikou poiitickou filohu — vetti net za carismu; Rusko je nejen ram a ostatnim slovanilm., nYbrt celemu svetu pottebne. Byli jsme rusofily pied valltou i ye valce, rusofily zilstaneme, jente budeme rusofily leptimi, protote myslicimi a praktickYmi." Tato slova spliiuji se v rozsahu elm dal Um vettim a je dfikazem duchovni spo-.. jitosti obou naSich boju za svobodu, Ze take president Benet nikdy nept'estal vefit v zasah Sovetfi do evropsk-'ch ba svetovYch udalosti a v jeho viterstvi ve prospech svetove demokracie. No-vr.ra uspor'adanim evropskYch veci nabudou I vztahy esl. naroda k ostatnimu Slovanstvu pevnejtich a ureitejtich zpftsobil. Nikdo se nemusi obavati, ze C'eskoslovensko pozbude sve sarnostatnosti a svobody. Jen zla vale mute poplaene povesti, Ze Sovety si tak ci onak esIzoslovensko pLvlastni. Eylo by to proti jmUrn Ruska sameho, nebot' opravdovy pfitel, jakYrn e_.-7eskesioN.rensko je, ma prave svobodne, zylaete, povatime,-11 vynikajici vlastnosti jeho lidu, pro SefJety i politicky mnohem vets' vYznam, ne4 kdyby bylo podruhem sebe, oddanejkm. Kakfik tedy, kdo by chtel z nynegiho i bu-

VISTNIK douciho Ceskoslovenskeho vYvoje vyvozovat jine zavery, po ptipade jen podle stranickYch hledisk, potkozoval by face dobytou svobodu deskoslovenskeho lidu.

Vojta Naprstek bude ziti v myslich vdeeneho naroda doma i za hranicemi trvale a zejmena amerieti 6echoslovaci na neho nikdy nezapomenou, protole yeti' v ne pevne, ze i v nove vlasti ziistanou verni spoleane feel narodni a take se nezklamal. Ve starem dome v Praze "u Halankfi" na Betlemskem namesti byl pied vice net pfastoletim "zahranieni utad," ktery ov'Sem namel titulu a stanov, ani vladni podpory net fungoval na tehdejti pomery s podivem dobte a vSestranne. tjtad ten nebyl iltadem, toliko bydliStem Vojty Naprstka; mezi etyrmi stenami eitarny, ktera, byl Naprstkovkm pkijirnaelm pokojem, sbihaly se nitky spojeni celkch 6ech se tirokou cizinou, navazovany vatne styky sklence melnickeho a talitku suchara — zde pod obrazem WashirigtonovYm a francouzskou allegorii Svobody na stare pohovce zasedl kde kterY vzacny host z ciziny do Prahy saidtav§i, zde setli se tolikrat zastupci csl. krajant, z daleke ciziny pfichazejicich, ktere vital fined nad vchodem domu Naprstkfiv napis: "Co srdce poji; more nerozdvoji!" Kdokoli z Oechil mel zajem a touhu vypraviti se do ciziny, at' za 11eelem praktickYm, aby se tam usadil a praci domohl se blahobytu, at' za idealnim diem — nasel u Naprstka vtdy radu a easto i pomoc hmotnou. Di:1m "u Naprstkil" stal se stfediskem vtech eeskYch cestovatelfl a Prilmyslove museum Naprstkovo fistfedim, ye kterem Warn sve vYsledky sberatelske dinnosti ze yeech sveta deal cestovatele dr. Emil Holub, dr. Pavel Durdik, keditel Josef Kotenskk, E. St. Vraz a tolik jinkch sdileli s Naprstkem see plany cestovni, dopisovali s nim a snesli do jeho musea ptertzne vysoce cenne ptedmety, majici vztah k narodopisu a k tivotu kment a naroda, mezi nimit studia sea konali — z Afriky, z India, z Jikai Ameriky, z 6iny a Japanu atd. Oeskosloventti krajane, usedli v cizine, natli v Naprstkovi vtdy ochotneho radce a prosttednika ye sekch zajmech, z ylaSte kdy poznal, to krajane tito nezapominaji sve vlasti ate sv'm jednanim v cizine eini east eeskemu jmenu za hranicemi. U2 roku 1847 jako student pomahal ye Vidni organisovati eeskY 2ivel tamni a kdyz potorn v rote 1848 ccitl se v Americe, bylo chino teto einnosti vdeene pole. Ze starYch ptatel jeho jeSte z dob, kdy sam dlelv America, zustali mu vernYmi ptateli hlavne Frant. Korbel se syYmi brattimi a prvni druhdy konsul Spoj. stata v Praze Karel Jonas at do jeho smrti. \TYpravy oecht americkYch k navtteve Narodniho divadla v Praze v letech osmdesatYch a pozdeji k slettm SokolskYm, na vYstavy jubilejni 1891 a narodopisnou 1895 a k jinkm pkilelitostem, byly Vkly "u Halankt" uvitany manZely NAprstkovYmi a pohosteni melniainou a koiaeky.

Ptemnozi z jednotlivai meli tu potom druhk domov po dobu sveho pobytu v Cechach. Pamatka Vojty Naprstka bude titi v myslich naroda doma i zde v Americe.

Zradcove a jejich poinahael ye stare vlasti vyloueili se jednou pro vtdy z naroda, a narod nad nimi po ildnem fizeni vyiltne spravedlivy soud a potresta je do vAec7a dfisledkil. Pod nazvem zraddi a jich pomahaela se rozumi oni zproneveteni es. statni obeani, kteri po dobu zvYAeneho ohro2eni Ceskoslovenska a zejmena po dobii narodni nesvobody a oinnosti vefejnou nebo soukromou posk yrnili svou narodni test zradou naroda a statu, nebo napomahali v ujafmovani naroda okupanty a k pachani naci.7 stickYch zVerstvech na narode pfispivali. Moene zdroje csl. naroda nesmeji zustat naddle v techto nedistYch rukou; to plati zejmena o es. lidu tak posvatne zemedelske pude, zkropene krvi a potem jeho pi'edku, opevo yane basniky a bezpfikladnou laskou vzdelavane zemedelp,kYm lidem. t',eskenau a slovenskernu drobnernu Fdu dostane se pineho uplatneni ve'e.ch tak diouho a touZebne odekavanch pra y v raj zit u.novndni jeho neodvislosti a samostatnosti politicks a hospodarske. Zvidetni, pede bude venovana pohraniel, kde navZdy bude zlomen a -goticen nepicatelskY duch, kterY pa celou debu, kdy pudgy, tap byla v rukou nenasetnkch doby,

Strana 9. vatald, prave z techto krajnparazive vanul a ohkoZoval zaklady esl. spokadaneho 'Statniho Zi- • vota. SirokYch a pevnkch obzoru pasobent dostane se tot es. zemedelske, zvlatte tkolene a ela,nem pracujici mladek, ktera jiste pochopi vYzna,na dalekosahlYch opatteni a s pravou laskou se Wale v techto historickkch okamkcich prate na pude, ji od vekft souzene. Dekret presidenta republiky o konfiskaci zemedelske dy je take pkevratnkm dilern ye smyslu nirn a populaCnim. Podia tohoto dekretu je toVIZ v pkednostnim potadu pamatovano na del pady pkedeeSina bezzemkurn, jako deputatnik-arn a zernedelskyin delnikum, jejich 2ivotni Uroven timto opatenim bude koneene jednou zeSSena a zajiStena a to zpilsobem, kterk nerna obdoby v dosavadnich teSenich tohoto paleiveho problemu. Dekret vSak pamatuje i na pkidel pUdy es. zemedelstvi a rxinohoelennkm rodinam zernedalsk;;Trn ye vkmeke doplriujici vlastnerrY pozemkovy majetek. Dekret posleze veak nezapomind ani na ty zamestnance a malokvnostniky, jira2 se ma dostati pozemku pro ladely vystavby rodinnYch donakfi a ku zakizovani zahrad. Nekonec inoZno tedy rfci, to toto nove opatkeni presidenta t.ieskoslovenska a viady pkinaSi velke a v deskYch dejinach opravdu revolueni dobrodini es. drobnemu lidu, jeho tvoeiva sila bude tim pro blaho naroda i statu trvalkm zgasobem moraine i hmotne upevnena v duchu opravdove demokracie a svobody.

Vlada, oevebczeneho Ceskoslovenska bude jednat (kIsleeine v zahranieni politice a prohlubovat spolu prz.,,i se .6epai sousedy, ktefi maji za,10Zs-ny sve reeinay na l dove demokracii. Chce prohloubit styky s = you Francii a anglosask7;•rni clnrickrar.,,lerni a v prve fade opkit se o SovetskY svaz, kclera n,ehoi se jii fines seskupuji fSeelmy sloyanske narody. Tak vznikne hraz velke kovanske rediny, o kterou se rozbig jakekoliv pokusy 0 nejakY nov' put nebo evropskou el svetovou vaiku.

V Ministr Nosek o Prozatirnnim nirodnim slaromaddeni a o yolhach.

New York. (6T.K.) — PralskY rozhlas dne 27. srpna citoval projev ministra Noska, kterkm vysvetill pra2skYrn novinalum ustanoveni pre -sidekrtuz25.spna,je tYkvoleb do Prozatimniho narodniho shromakilenf, a vlCc'ni na y izeni o volbach do okresnich a zemskYch narodnich ykbora. Ministr Nosek problasil, Ze vlada nechce otalet a dekat potie,e budou ptekonany a rozhodla se • vypsat volby jit nyni. Bojova soute2 politickkch stra p musi veak bYt v teto dobe nahraena dohodon veech politickYch skupin.

Erlavnlm tdelem ustanoveni Prozatimniho narodn fho shromaaeni bude potvrdit presidenta v jeho aade do to doby, dokud nebude lze vypsat volby yeeobecne. Buda prave ukolem Prozatirarilleio shromaZdeni, aby co fiejdfive pl-ipravilo a vypsalo ve'eobecne, tajne a prime voiby. Tyto voiby pak poskytnou voloetim lektost; aby z ve.tejne spravy odstranili v gechny ty, prokazali, to nejsou schopni anebo hodni cKiv'ery V repatrlanta v eeskkch laznich.

New York. ef.71-1".) — Narodni osvobozeni dne 2. srpna svaz nemocenskYch poi iSt'oven provad'i 146eni repatriantt v Karlovkch Varech v leeebnem Ustavu Leeebneho fondu vekejnYch zarnestna.nou a v plicnim sanatoriu v Eukove u list' n. Labem. V lazefiS Cil, domoch v Far.lo yfich Varech se rychle yea, pi':pravuje pro leebu nemocnych pojfetencil.

Pi-ed nekolD-.2„ dny zahajily einnost moderne vybavene protireumaticke lazne ye Velichovkeath u Jarorneke,.

a

New York. etTE..) — Podia zpravy Narodnfho csr,s;bozeni zc dne 1. srrina byl zat6en jeden z pf.caqn.lch easkYch fa:Sista a ptislithovadtt nacistu, ',77:7d.ce 7,71a117,,, Jan Rys, jerr„ se za okupajej easkoslovengti cc Ta.l rtaraani z Irde se kjasil u es. komitetu drzest dol",, adovat se ochrarn.?51 ✓ ny 6esko.71ovorich statnich organa. Po zjidat byl v:.-";ak ihned ode,§teni svYch ktera jej ptevezla do PaItyzanske Prahy,

VESTNIK

kitrana 10.

•1111.10,..1

,

F• P . . I IP 111 . P 1111011Wpo. p pljp

Ve streau, One a. zari ..1•.ner 11e,

unztamommatunttannummatannammunnurtrarnanummunmuommuntmmummannammaummonomsumnasnavriumatox

J. P. Stern Who are the Russians? What is their ethnic and what their geographical origin? To What family of nations did and do they belong? In the first volume of a large history of Russia planned by the Yale University Press Professor Vernadsky tries to give an answer to these questions by treating of the events that took place upon Russian soil before the seizure of the Kievan State by Prince Oleg in the ninth century.

Russian recorded history or, as the West is wont to call it, "history properly speaking," begins with the formation-of a Slavonic State around the town of Novgorod, and, somewhat later, under the "not quite historical" brothers Askold and Dir, around the town of Kiev which, for centuries to come, was to be the capital of the Eastern Sla ys. It is with these events that the histories of Russia usually begin, having devoted a few pages at the utmost to the period preceding them; of the present volume, however, they are the conclusion. In order, then, to understand Professor Vernadsky's work (which deals with the three thousand years preceding the ninth century) the word Russian must further be defined. Roughly speaking, it stands, today, for the largest tribe of the Eastern Sla ys. But has this always been the case?

In at least two cases other Slav nations have accepted non-Slavonic names: the Bohemians have their name from the indigenous Celtic Boji whom the Slavonic invaders must very soon have outnumbered, and the Slav Bulgarians derive their equally ncn-Slavonic name from the Turco-Tartar Bulgars who invaded the Balkans in the fifth century and were, after many stormy episodes, assimilated by the large mass of the people. Thus it would not surprise us if the name of the Russians too were not of Slav origin. There are, in Slavonic studies, two views upon the ethnic origin of the Rusi: they are both based upon a passage in a twelfth-century Russian chronicle, the Book of Annals; in it Riurik, fierce prince of Jutland, is being invited by the Slav tribes living around Novgorod to their country and the government of their State is offered to him The "Normanist" group maintain that Riurik came with his group of Varangians (in Swedish rodsen — "rowers," a word which was known, this theory maintains, to the Russians through its Finnish pronunciation, ruotsi), who, having established themselves as the nobility, became known to the local Slavonic tribes as Rusi.

It is the author's view that, around the Sea of Azov and on the northern coast of the Black Sea at least, the Sla ys are indigenous; he has nothing but hypotheses with which to support this view. We know the names, approximate order and dates of the various tribes that drove westward across the South Russian plain. We even have theories about • the approximate ethnic origin of the main stocks: the Scythians and Sarmatians, for example, are thought to be of Iranian origin, while the Mongolian Huns are sometimes identified with tribes mentioned in the Chinese Chronicle of the Former Hans (in this connection it may be irrelevant to point out that, though undoubtedly they spent some time in the Nirth, the Goths can no more be called a Scandinavian nation, than, say, the Celtsioa Central European one). It is, furthermore, also obvious that, far from being homogeneous entities, these tribes had many minorities differing from the main tribal body in language, customs and looks; so that, finally, U is possible to assume- that some of these ac-

11-.

All contributions, correspondence of Lodgc reporters, biographies, etc. intended for publication, must -be in the hands of the Editor

by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIO BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

Who Are The Russians.

io.1,1116.1.03.11,11.

companying smaller tribes were Sla ys. But which of these they were, what their names were and how numerous we have as yet no means of knowing. Archaeologists have, so far as is known, been unable to point to any finds (in this pre-Christian era) with definitely and exclusively Slav characteristics, so that this source of identification of tribes is not avail. able; perhaps, however, work has been going on in the Soviet Union during the last twenty years that will throw some light on the problem.

Professor Vernadsky does not, at first, do more than assume the Slav origin of the Scythian Ploughmen, the Neuri, and other tribes; but soon the assumption becomes a probality, and as the book closes hypotheses and archaeological and historical facts, are inseparably interwoven. It is Professor Vernadsky's method rather than his critical faculty that is at fault: instead of building upon a broad, safe basis of facts and working his treatise towards those relevant assumptions in the light of which the factual problems might be interpreted, he founds, as it were, upon quicksands of hypotheses a building of historical facts. His way of investigation begins not with the question: What tribes were there in the region of present-day Russia around the beginning of the Christian era? but rather with the tacit assumption that some of these tribes were Slav and that the aim is to find out which of them were Slav and which were not.

Thus it is that he interprets the many facts at his disposal not in the manner dictated by them but by his theories. Such a method of work is, above all, grossly unfair to Professor Vernadsky's own scholarship, for it implies that if some of the hypotheses give way the whole will collapse. Yet the author has amassed an awe-inspiring lot of facts, and has, in all cases (except perhaps- with regard to his quotation from Beowulf, where he takes a proper name to stand for a generic name), verified his references and made elaborate and abundant use of the relevant literature of at least seven peoples. Most of its material being other than Slavonic, it would profit the whole book greatly if its emphasis were shifted from one particular aspect of Southern Russia to its general history.

Chief among Professor Vernadsky's theories is that of the Slavonic origin of two Alan tribes in the fourth and fifth centuries of our era: the As or Antes, and the Roxolani. In the latter, Professor Vernadsky believes to find the origin of the word Rus'; his theory runs briefly thus: having, in their move westward, defeated the Ostrogoths, the Alans were, in their turn, subjugated and driven out by the Goths; a part of them, the Rukhs-Alani, stayed on through subsequent invasions and are identical with the Rusi of Novgorod. The author says Rukhs-Alani means "light Alani," but does not explain that this theory, proposed by Professor Minorski, was advanced by that scholar only tentatively, as a possible reading of dukhas in an Arabic manuscript, but not as a certainty on which to build other theories. Again, evidence is scarce, again what was at first an hypothesis is soon taken to be an historical fact.

In order fully to appreciate both Professor Vernadsky's difficulties and his responsibility (for such is the quality that lies upon the author of this pioneer-work of Russian scholarship), the reader must realize that from its very beginnings the study of Slavonic antiquities has had a twofold enemy to overcome: the first, scarcity of literary and archealogical evidence, may be said to have been shared by many other peoples; the second — arising from the dire need to make such study serve

masammoutimmutamfmr

purposes extraneous to the subject itself, the purposes of nationalism — is shared only by peoples in a similar posilon to that of the Slay s, the Scots, the Irish, and the Welsh. And though Russia has, of course, never been annexed, protected, incorporated, or partitioned, from the eighteenth-century author Lomonosov onwards patriotic motives have exercized at least as strong an influence upon historical judgments as other considerations. It is in this light that the importance of this book, the premises and findings of which coincide with the present patriotic temper, will be appreciated.

As an historian, Professor Vernadsky cannot be expected to go into philogical details. Yet he says: In order to illustrate more fully with the data of linguistics the life of the East Sla ys in ancient times, caution is necessary in selecting from the Russian and Ukrainian vocabularies words that are really old. The safest way is, of course, to consider only words which are common to all or most Slavic languages, since these must have originated in the very ancient period of Slavic history.

And so it is not unfair to consider critically his philological arguments, though no detailed analysis can be attempted here. Above all the criterion, cited above, which the author applies to a selection of words used in Russia from 200 B.C. onwards is false, for we have so far discovered no means by which to date Common Slay . So the word uda, which today means "fish-hook," is given here with a meaning "angle"; neither the origin of its present or old meaning nor its present or old form can be even approximately dated. Again, it is doubtful whether dom — "house" existed at that time as a Slav word, as the evidence for its Latin origin (locative suffix in Russian and Czech) is at hand; the Slav origin of izba — "log-cabin" (derived either as a contraction from the Slav istopka — "heated chamber," or the late Latin stuba, whence German Stube and English stove is not, as the author suggests, definitely * ito in decided. (It may here be added that Z Czech means not "wheat" as is suggested but "rye.")

V THE PROBLEM OF REPATRIATION From a recent broadcast by a spokesman of the Czechoslovak government, we learn that one of its first tasks will be to obtain the collaboration of the Allied armies and Governments of foreign countries harboring Czechoslovak, in order to assemble, register, accommodate, feed and clothe them, and to allocate transportation facilities for their speedy return. A second task will be the provisions to be made for the reception of the repatriates into their own land, where they must be housed, fed, medically examined and work found for them.

Several agreements have been signed with Allied governments for mutual aid in repatriation. The French and Dutch governments, for example, will take care of Czechoslovak nationals in the same way as they take care of their own, as far as feeding, clothing and medical welfare are concerned. (It should be noted here that where these governments have transportation and feeding problems of their own, the Czechoslovak nationals will need the help of outside agencies in the same way their own people will require it.) Work to repatriate Czechoslovaks from the Middle East, England and other Allied countries has already been begun.

The greatest probleth, however, is to be found in Germany, where Czechoslovaks are to be found in much greater number and in a much worse state as a result of the years spent under direct oppression.

Ve sffedu. dne 4. zar'i 1945.

SEATON SCHOOL PRINCIPAL ANSWERS TO THE COUNTY BOARD IN FINAL REJOINDER Mr. Countess in Temple Telegram of August 28th attempts to justify the motives actuating the reclassification of Seaton School from eleven to nine grades, dodges clumsily the main issue of the whole controversy. The reason for reclassification is the antipathy of the German majority members of the County Board plus Mr. Countess animosity occasioned by his unsuccessful fight to bring about the defeat of Franklin D. Roosevelt in the year 1944. Mr. Countess was the County Chairman of the Anti-Roosevelt so-called Regular Party of Bell County in convention held July 29th, 1944, for which action he was severely criticised at the State Convention convening in Dallas, September 11-13 inclusive. In this convention Frank W. Chudej, the Principal of Seaton school, appearing on the convention floor holding the proxy from Milam County succeeded in ousting both Mr. Roy Sanderford and Mr. Clem C. Countess as members of various committees to which they were elected by their respective caucusses. The Committee of the victorious Democrats on Credentials eliminated Mr. Sanderford as District Committeeman from Twenty-first Senatorial District solely basing their decision on matters brought to their attention by the principal of the Seaton school.

The other motive is now being investigated by the F.B.I. for the Western District of Texas concerning the activities of the German element on the County Board plus the action of A. F. Waggoner against the priiitipal of the Seaton school who has a son 1st Liet. Arnold A. Chudej, Bombardier of the 8th Army Air Corps, who was decorated with an Air Medal with six leaf clusters and a Distinguished Flying Cross for his efficient, precise ,bombing of Hitler's Europe in the years 1943-1944. Also the principal of Seaton school has a nephew Master Sergeant Robt. J. Chudej who received Distinguished Service Cross from General Mark Clark for being credited officially with killing 33 Germans in the Cassino area in the year 19431944. Inasmuch as this matter has passed the propaganda stage and assumed the seriousness of a proving stage it ceases to be a subject of controversy in the public press, therefore I, Frank W. Chudej, principal of Seaton school, will further decline to discuss this matter either in private or in public until it is finally adjudicated in the Federal Courts of competent jurisdiction of the Western District of Frank W. Chudej.

Texas.

V New Ulm, Texas.

Dear Readers, Hello folks, what's new around other parts of this state? Nothing much here. Only that everybody is picking cotton and at this very moment, well I guess everyone must be pretty worried as there is a storm on the way. We have about two bales open and have six out.

How many more we'll make I wouldn't know.

My uncle Anton Pavlieek received discharge from the army.

The war is over, it feels good to know it. Yes it's good news, wonderful news. However, sad at the same when if you think of all the boys who will never come home. There are three from here that I know who won't come home.

I wish to thank the editor for printing all my letters in the past.

Will close for this time. Come on, lets hear from more of you young folks.

Bye now, good luck and God Bless you one and all.â&#x20AC;˘As ever, Evelyn Oanik.

V HOUSTON POKROK NO. 88. PRESENTS A PROGRAM ON SUNDAY, SEPTEMBER 9.

Mixed vocal, dancing and recitation numbers

by Elsie Dyadic, Jennie Frank, Elsie Doba, Marilyn Earl, Andrea Vodehnal and Harriett Earl. Followed by one act comedy "Wisdom for Wives." (Composed only of 9 women.) Members invited. No admission.

Naomi KostornlatskSt, Pres. Illahol Club.

vEsTNiz Fayetteville, Texas.

Dear Readers, Here I come again after a long absence with a few lines to the Vestnik.

First of all, I want to thank the kind editor for publishing my previous letters and making necessary corrections.

Most of the people around here are busy picking cotton. We're picking on the fourth bale.

My brother, Pfc. Bennie J. Poneik, arrived last week to spend his 30-day furlough with us.

He has spend nearly two years in the European Theatre of Operations. It's the first time that we have seen him since he was inducted and we were certainly glad to be with him again.

He really did surprise us when he came. He's a holder of the Presidential Unit Citation and the ETO. Ribbon. After his furlough is up, he will report to Fort Sam Houston for further assignment.

The news finally came that the war has ended. Now our boys will be coming home. I have several friends in the service and I hope they will get to come home soon.

Lately there haven't been many letters in the Vestnik. Come on boys and girls, take a pen and paper and write us a few lines. I'm sure everyone has something to write about. Let's fill the English section with interesting letters.

Sgt. Prnka, I read your interesting letter in last week's issue. Come on servicemen, write us a few lines. We enjoy reading your letters.

Well I must sign off and leave space for other writers. If anyone cares to write to me I will gladly answer all letters. A reader, Johnnie Poneik.

V Richmond, Texas.

Well, folks school vacation has come and gone again. Boy, will I be glad when it starts.

I will be in the ninth grade. I go to the Richmond High School. I sure hope that storm doesn't come here. Because, he sure would do a lot of damage. We have one bale out and will have the second one Monday. We will make about seven bales. How many bales does my aunt and uncle at Needville have? I bet they have a lot of them out.

My mother has been operated on gallstones, but she feels 0. K. now. Only she can't pick.

That really does get her mad. She comes to the field sometimes and we always chase her out. That really gets her mad.

I am a member of the SPJST. It is six of us who are members of the SPJST.. We always have our meeting at Fairchild, Texas, No. 114.

I am glad to be a member of the SPJST. I think it is nice.

I will have to close for today, and leave room for some others.

If any one wishes to write to me my adress is Agnes Kovareik, Rt. 1, Boo 6A, Richmond, Tex. V Seymour, Texas.

Dear Readers: How is everyone? Working hard I bet, as myself. I take life easy. "Just joking."

Mr. and Mrs. Aug. Ermis and family, Ed. Phkryl and myself went to good "ole" cow town.

Out where the West began, Ft. Worth, for a visit, picnic and dance. "Boy Howdy," we all had a marvelous time. Met few new friends and quite few of my friends from Seymour were there also. Henrietta and I went shopping, and almost got lost. Wouldn't be nothing unusual for farm gals. Would it?

Well the boys are coming in one by one, but it's sad that all wont come back. My brother William went to France two weeks before war ended in Europe. Then he left first from Marseille, France for the Pacific and got to Lyson in the Philippines, two weeks befor war ended with Japan. Gee! it was a thrill. Brother William spent fifty days on high seas. I thought for a while he was a sailor instead of soldier.

My other brother is in Arkansas now. And how he hated the state of Bob Burns, and the people do wear shoes in Arkansas. Yeah! Sgt. Frank will be a civilian in a couple of weeks.

To my girl friend, brother Aug. Ermis sent

Strana 11. three German guns and trench knife as souventers from there.

Mr. Ermis and my dad are going wolve hunting with their guns, provided they can find any shells to shoot with.

Won't be long now and we all be picking cotton. What a job. This little town is beginning to pep up since the boys are coming back.

It's about time I think.

I better end and let others have space. So come on you guys and gals, let's all write.

"War is over. Victory is here at last"!

So bye bye for now. I remain, Frances Simaichl.

Ellinger, Texas.

Dear Readers, I have been reading the letters in the Vestnik for a long time. I sure enjoy reading all these letters, especially those from service men.

I do not belong to the SPJST. Lodge, but we get the Vestnik from our neighbors. I hope the editor will print this for me.

I am seventeen years old and live on a farm near Ellinger. We stayed on this place for the last seventeen years.

I guess everyone is -sweating it out in the cotton patch. We don't have to do much picking because most of our cotton dried out.

Sure was glad to hear the good news that Japan surrendered. I bet all those soldiers were celebrating.

I have one brother, Pete in the army. He is with the 3rd army in Germany near Munich.

He has to stay there with the army of occupation. He is overseas about seventeen months and has 69 points. I sure hope he will come home soon. He sent home lots of things already. He sent two shotguns, rifle, accordion, two violins, uniform, camera, and lots of other things.

A reader, Edwin Kova'.

V HOBBIES HELP TO HAPPINESS HISTORY IN COLOR

By Alice Waring Collecting historical post card views is a fascinating hobby, and when the concise history of our country as well as cards are arranged in albums they give a delightful entertainment. Many old landmarks and places of historical importance in the nation's growth and development are gradually being brought to notice by the popular post card.

A postcard view of Olvera Street in Los Angeles, California, depicts one of the most colorful and characteristic places in that city, and one of the most charming places in the world.

The old trail down which Governor Filipe de Neve led his colonists when he founded Los Angeles in 1781 is known as Olvera Street.

Paved with stones and closed to traffic this street is one block long in the heart of Los Angeles. The old Spanish atmosphere is kept by the original adobe houses. Commodore Stockton had his headquarters here during the American 'conquest and the old Avila Adobe still stands. This quaint street is lined on both sides with little stalls and shops displaying their intriguing wares. There are brick ovens and wooden tables in .these outdoor shops where dark-eyed Mexican women pat tortilla-junito, molding madonnas and wax candles for the Church. At the end of the street stands a forge where an iron worker pounds out charming bits of Old Mexico in white hot iron.

In La Golondrina Cafe, tables spread with red cloths and gay dishes, are occupied by sight seers to this novel place, while Mexican girls in native costume, weave among the tables with trays, scarlet and yellow bearing native foods. Above the hum of conversation usually there is the strum of a Mexican orchestra. This is a profitable place for autograph seekers.

The post card collector who wants to know the history behind each card in his or her collection need never be at a loss for an entertaining occupation.

Strana 12.

V2EITN/It rose plet per

Proor-sswe Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26th Street, Chicago 23, C. Read and interpret: Vezete maslo, mleko a sill?

Ano, vezu.

Znate ten dilm?

Ne, neznam.

Nesete nam postel a still?

Ne, nenesu; nesu yam hill.

Berete hill nebo provaz?

Ano, beru hill a provaz.

Pere matka pradlo dnes?.

Ano, pere dnes.

Krade pes maso?

Ano, pes krade maso.

Stele Vlasta postel?

Ano, Vlasta stele postel.

Kradete med nebo maslo?

Ne, nekradu med, Nekradu take maslo.

Roste ten strom?

Ne, ten strom neroste.

Leze pes pod okno?

Ano, pes leze pod okno.

Budete dnes doma?

Ano, budu dnes doma.

Bude sestra take doma?

Sestra nebude doma; bude venku.

D. Answer the following questions in the affirmative: 1. Znate Slovensko?

2. Znate take Rusko a Polsko?

3 Zna pan Smith Polsko?

4. Ma ta dama male, usta?

5. Mate dolar?

6. Ma Karel pfilak?

7. Ma ten pes rozum?

8. Mate rozum?

9. Budete dnes v poledne venku?

10. Roste stale trava?

11. Nesete doma pradlo?

12. Vezete nam ten drat?

13. Berete to stare okno?

14. Veze nam Karel zlato?

15. Berete kabat nebo hid?

16. Tahate provaz?

17. Budeme zde dnes odpoledne?

18. Prodavate stale maso?

19. Mate doma mleko a maslo?

E. Classify according to gender: mapa Evropa Kanada hill Slovensko Rusko Praha kost maslo kus dolar Holandsko rozum tabule les aloha dum husa postel ruka dum slovo trava drat tet a F. Complete the following verb forms: 1. Sedlak prodav— maslo, mleko a maso.

2. Teta bud— dnes v poledne doma.

3. Karel lez— pod still.

4. Helena nes vol—; nes— nap med a sadlo.

5. Ten student zn— to nove slovo.

6. Pavel m— drat a provaz.

7. Sestra hied— sill a maslo.

8. Teta day— led pod okno.

9. Vim nerost—; still take nerost—.

10. Matka sek— led nebo maso.

G. Put ten, ta, to before the nouns in Section E and translate.

Ii. Read Section D in the negative and answer.

I. Following the example, insert the proper verb endings: Example: 1. beru lez krad bud stel

bere

bereme

berete

V REV. JOS. BARTON OF GRANGER, PASSES SUDDENLY ON TUESDAY Rev. Jos. Barton, 58, (would have been 59 on Sept. 26) passed away suddenly at Granger on Tuesday afternoon, at 3 P. M. as he hurried down-town to post some mail at the post office, and expired in a neighboring place of business.

Having suffered a rather severe stroke last December, Rev.- Barton continued his heavy schedule as President of the Czech Brethern Church and minister at Granger, Taylor, Holland, Austin, Smithville, and Robstown. His last services were held in Robstown on Sunday morning, Aug. 26.

Born in Hodslavice, Moravia (Czechoslovakia) on Sept. 26, 1886, to John and Anna Barton, he came to Texas in Aug. 1904, to become a student for the ministry at Elmhurst College, Chicago, and finished his training in 1907-10 at Eden Theological Seminary in St. Louis, Mo. Ordained on July 6, 1910, at West, Texas, he became the minister of the Granger, Texas, church, which pastorate he filled till his death.

In his ministry, he organized congregations at Temple, Holland, Elgin, Austin, Robstown, Houston, and Midfields. He has served as President of the church since 1935,after the sudden passing of the former President.

On January 15, 1911, he married Miss Aibina Mikuleneak of Granger, who survives him, as well as their two oldest sons, Rev. Joseph A. Barton of Rt. 1, Bellville, Texas (minister of churches at Nelsonville, Houston, Iowa Colony, Danbury, Midfields, Placedo, Shiner, Wall, Rowena, and Anton), and John D. Barton, S 1-c, of Austin, stationed in Houston. His son, Lt. Theodore Barton, Arrhy Air Corps, was reported missing in the Solomons on Feb. 13, 1943, and later declared killed. His youngest son, Daniel Barton, Pfc., Army Air Corps, was killed aboard a ship off Leyte, Philippine Islands, on Nov. 12, 1944, and is buried at the military cemetery at Dulag on Leyte. His father preceded him in death during the flu epidemic following the first World War and his mother passed away on Nov. 26, 1935. His two brothers, Frank of Alice, Texas, and Milan of Granger and sister, Mrs. John Labaj of Granger' also survive. His one grandson is little Josef John Barton of Beilville. Three daughters-in-Law, the former Elsie Pokorny of Taylor, wife of Joseph, and the former Paula MrCorkle of Sulphur Springs, Texas, the wife of John, and the former Evelyn DuS'ek of Granger, the widow of Lt. Theodore, survive.

The body of Rev. Barton layed in state at the Taylor Czech-Moravian Brethern Church on Thursday afternoon, Aug. 30, from 3 until 7 P. M., and in the Granger church on Friday morning at 9 o'clock, and the funeral services were held at 11 o'clock in the morning, being conducted by Rev. Jos. Hegar of Temple, fellow-student and cousin of the deceased. Other ministers of the brethern church participated as well as ministers of the other churches in Granger.

Rev. Barton suffered with his eyes from his early youth and was totally blind for a time from 1917 till 1920 and then continued his work (.even while blind) for the rest of his life with only 10 per cent vision. Besides the work mentioned, he was a Vice-President of the National Union of Czechoslovak Protestants, with headquarters in New York. No community project was omitted in his energetic labors.

"Blackie" his old dog insisted on going to town with his master on Tuesday morning and spent all night in front of the business place where his master had passed away, wailing all night long and refusing to leave.

Rev. Barton has joined his two sons killed in this war over whom he grieved beyond human knowledge, both of whom had been considering the ministry of the church as the war began.

Ve stfedu, dne 4. zati 1945.

IN ST. LAURENT SUR BIER CEMETERY

By Bruce Thomas I was killed on "D" Day. I shall not see you again. Neither will you see me nor scores of thousands like me. As a nation you are now - emerging from an avalanche of your own IOU's; which you casually tossed off when the sources of good living seemed unlimited, and which you later scribbled frantically to insure survival when peace went bankrupt and happiness called those loans. I entered this war to work off a bite of our collective debt. I came, knowing that I might be wounded, or even be killed. I was younger than many of you; consequently I was more fit for these particular challenges.

There are two ends to a war club: the bloody end and the dry end. Each is equally important. Your men in uniform have been taking care of the bloody end. What about you?

Can I, who fell on this beachhead depend on you to carry on with the dry end? This may not be easy to do. But neither was my task an easy one. Hoping to preserve your right and my right to express initiative, I exchanged my initiative for a number in an Army dictatorship.

Will you carry on? You will not be sent to foreign lands, to desert wastes, to jungle hells; You will stay in your homes, in your offices — and wait. Is your home front unimportant?

Dear God, no! There, you must watch, listen, and speak with millions of voices. You must act, not only for yourselves, but for all of us who are gone. You must be our eyes, our ears, our very minds.

You are going to make the peace, not the men in uniform, not the tens of thousands who give their lives, or the hundreds of thousands who give their youth and health. The fighters cannot be expected home for many months after the last shot has been fired. You are going to put the price on the dead, the crippled, the demented, the starved and tortured slave peoples suddenly set free, the ruined homes and cities, the years of international adjustment.

Before that peace is dictated — long before — the enemy will send you a horde of rats from its sinking ship, squeaking, "Let's forget our differences. We are not the aggressors.

Don't be brutal now. We have suffered worse than you. Punishing us would be unjust. Let's be brothers."

You at home will make the peace. In being just, remember that the golden future we are sending home to you was won with blood and death in the very teeth of those who would have made slaves of you, your children, and your children's children.

In being just, make it impossible by intennational law for the aggressor nations to arm again, and guarantee that peace by occupation and policing until those people have proved their right to world citizenship.

Should the scales of Justice tip, allow the balance to favor those who fought for freedom — freedom for the world. Benefit by the mistake you made once before when you believed the enemy's plea that he could not pay. Remember, that while he told you this, he was steadily building a war machine to enslave us.

This time, collect from these would-be conquerors until the bill is pail.

Don't be fcioled. Don't betray or let down your fighting men. When they come home, let them find that what they have fought for on foreign soil, you have protected on the home front. Let them find that from the bigots; parasites; isolationists; and peace-at-anyprice, ignorant, religious pacifists, you have rescued our decent and fine American way of. life.

V Dulezite upozorneni! Kdyz pig ete na 141. fadovuu skrz jakoukoliv zale'Zitost, tYkajici se vag !ch poplatkil neb dluhu proti vag emu certifikatu, neb va geho pojikeni. u S. P. J. S. udejte vidy cislo ohledne dodavky Vestniku neb cislo vagelio neb sidlo vacito iikatu.

"Nase novany

,9

Ve sti• edu 6. 'cl. erviia vy g lo posledni eiblo

"Naich novin", listu naaich voja,ku na aapade, kterS7 si ziskai svou demokratienosti a otevkenosti di:1176m vtech syS7ch etenatii, a to nejen mezi vojaky,,nSrbr2 mezi ostatnimi oechoslovaky. Otiskujeme fivodnik posledniho eisla nagich novin, v nem2 se redakce rozloueila se svSrmi etenali.

Je to eislo 1747. Snad. My jsme nikdy nebyli silni v poeitani. Ani v datech. Jednou jsme prodlonaili mesic na 45 dni, jindy jsme nahledli do star giho rodniku a dislovali zase znovu. 0 strankovani se radeji nezmiriujeme. Sedma strana ye etyrstrankovem aisle byla pro nas malidkosti. Jiste jen je, 2e jsme vychazeli pinSich pet let bez jednoho mesice denne,i v nedeli, ze jsme krome dislovanSTch vytiskrz vytlavali eisla anglicka, ptilohy vojenske, Sobotni Kaktus, 2e jsme vydali nekolik kniek ye spolupraci s londSmskSrm Oechoslovakern, pokadali mnoho velkSTch vS7stav, spoustu prednagek. Pti tom jsme se snaaili, abychom pinili sve vojenske povinnosti, absolvovali jsme poddustojnicke i dustojnicke tkoly.

Statni pokladnu jsme nestali etyki roky nic.

Vtechny stroje, .papir, barvy i redakeni pateby zaplatili vojaci ptedplatnS7m. Teprve na fronte jsme ptestali na ge noviny prodavat a fidty platila vojenska sprava, a to docela ochotne. Honorate ani ptiplatky jsme neplatili.

KaidS7 pracoval tak jako vojak svou sluabu.

Mel told. Krome prvniho aefredaktora nebylo v redakci dustojnikft Od roku 1941 byl gefredaktorem eetat. Ke cti velitelstvi treba tici, to nebylo na iikor novinakske nezavislosti. VAbec bychom radi jeate jednou vydavali noviny tak svobodne jako jsme mohli pracovat v Cs. samostatne brigade. Dekujeme za to svSun yegeneralu Miroslavovi, generalu Liakovi a . nadelniktim gtabu plk. Lukasovi, Ondradkovi a Markovi. Caste jsme byli na koberedku, ale boure i zle jsme ptestali, ania jsme slevili ze &veil° a ania se stal pokus natlaku vecneho.

Nat program byl domov, jak jsme si jej nesli pfes hranice a nedali jsme se pokazit okamaitou situaci v emigraci. Vydraeli jsme a dostali jsme doma v hlavnim zadostiudineni. S Naaimi novinami kondi i Zpravodaj, jen byl denikem na Strednim V3.7chode a splynul s novinami v rote 1943.

V N. vlastenei sabotovali nemeeke pokusy s rozbijenim atomii.

New York. (CTK.) — 0asopis Ceske mlade2e "Mlade, Fronta" otiskl dne 22. srpna Clanek, kterSi liei, jak Nemci po obsazeni Holandska a Francie se zmocnili tamejelch zakizeni pro pokusy s rozbijenim atomti. Nemci pkevezli tyto ptistroje do svSTch vedeckS7ch iistavti a podali s nimi experimentovat. Nemecke pokusy v'eak selhaly a mnoho lidi p11 torn ptielo k Urazu. Brzy na to Nemci obnovili sve pokusy, tentokrat se veak sna2ili vyrobiti sve vlastni pokusne pkistroje. Hlavni soudasti stroje na rozbijeni atomu, t. zv. cykiotronu, byly objednany u praigske firmy Marconi Radio Slavia ve Vysodanech.

Adkoli eati iitednici a delnici nevedeli demu soueastky maji slouZit, zdrZeli v3irobu planovanou sabotaZI. V dtisledku teto sabotaae deskoslovenskS7mi techniky, nemohli Nemci dobudovat pottebriST stroj yeas. Stavba cyklotronu byla potom definitivne zastavena americk3im paletern na Vysodany. Neni yyloudeno; ae tato eeska sabotaa umoanila zapadnim spojencilm vynalezt atomovou pumu dtive, net Nemci.

V Dulezite upozorneni! Hdyi piSete na HI. tiadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost, tykagei se vaiieh poplatkit neb dluhu proti vaSemu eertifikatu, neb vageho pojigteni u S. P. J. S. T., el ohledne dodavky Vestniku — udejte vicly eislo neb sidlo vageho 'raft, neb Oslo vakho certifikatu.

V Kabinet Australie rozhodl, aby armadni general MacArthur byl pozvan do Australie jako host vlady. UCelem pozvani je dokazati vdeeneat Australie k jeho vedeni valky.

EDYZ PO;JI,;"fi:Nt ZAMESTYANEe DOORNE VfLKU., 65 LET, NEBO K1.371:2 .7.162.1f1Z. Mnozi zamestnanci nevedi, ae kdy plati na, socialni zabezpedeni, plati nejen na zabezpedeni sveho stall, ale i na ochranu s yS7ch pozUsta13"Tch. Stava se proto east°, 2e jednotlivci i rodiny, majici pravo na poaitky po smrti aivitele, vilbec se o ne neuchazeji, nebo ae s 2adosti odkladaji a zbyteene ztraceji penize, ktere jim po pravu patti.

Federalni starobni za,bezpedeni a pojiateni pozfistalich neni yVliradne programem pro stare lidi, jak se nekteti zamestnanci mylne domnivaji, nSrbra program rodinneho pojiateni.

Na mesieni poaitky mute si narok nikoli jen pojiatenST zamestnanec po dosaZeni veku 65 let, ale ye veku petaSedesati let i jeho Z'ena a jeho deti do osmnacti let. Rodina pojiateneho zamestnance ma krome toho pra y° na mesidni poaitky i v ptipade jeho smrti, at' ji g zemiel v kteremkoli veku. Zanecha-li zamestnanec vdovu a deti, maji tyto narok na poaitky as do chvile, kdy nejmladai syn nebo dcera dosahne veku 18 let. Bezdetna vdova, nebo ta, jejima tern je ji2 pies 18 let, dostane jednorazovou sumu penez, a — neprovda-li se znovu — podne v petaaedesati letech dostavat mesidni poaitky.

Nezanecha-li pojiatenS7 zamestnanec ani vdovu ani deti, budou penize vyplaceny rodieum.

Poaitky — bud' mesieni nebo jednorazove — vztahuji se ovaem jen na ty ptipady, v nicha je zamestnanec pojiaten. 0 torn, zda zemtelS r 2ivitel byl pojiate.n Ci nikoli, nemaji Vaak rozhodovati jeho portistali. Pracoval-li takovS7 elovek kdykoli od 1. ledna 1937 u soukromeho podnikdtele — t. j. na ptiklad v tovarne, v dolech, v krame, v ilkadovne, v gardai, v bance, v hotelu, v restauraci nebo v jinem podniku — ma se jeho rodina po jeho smrti obratiti na mistni Utadovnu Rady pro socialni zabezpedeni, kde se ji bezplatne dostane v gech informaci i ptispeni pri ptipadnem uplatriovani naroku na poaitky.

Rada pro socialni zabezpedeni ditrazne upozorriuje kahleho zamestnance v soukromem podniku prilmyslovem nebo obchodnim, aby upozornil svou rodinu na jeji prava v ptipade jeho smrti. Sam fitad snarl se vaem takov3inito rodinam vatipiti na mysl, 2e zbyteene odklady po smrti aivitele znamenaji pro ne ztratu Mesieni poaitky portistal3im mohou bS7ti vyplaceny nanejv3ia se ttimesieni zpatedni platnosti, takae je-li aadost o ne podana teprve dtvrtST mesic po pojiatencove smrti, ztraceji 2adatele ce1S7 jeden mesieni poaitek. 2adost o jednorazovou vS7platu v ptipade pojiatencovy smrti mono podati nejdele do dvou let po jeho Take kdya pojiatenS7 zamestnanec dosahne veku 65 let, mel by se vady obratiti na Radu pro socialni zabezpeeeni, a to bez ohledu na to, v brzku odejiti na odpoeinek, nebo mini-li v praci pokradovati. Nemtae-li zajiti do Utadovny sam, mel by tam aspori dopsati a informovati se o s yS7ch poaitcich. Jsou jiste veci, ktere by mei touto dobou bezpeene zjistiti, aby rozhodl, jak si podinati. Moans, ae bude moci zaaadati o vyplaceni poaitkil i pies to, 2e se nehodla v3ideleene prate zcela vzdati. Rozhodne by mel vaechny takoveho veci tadne projednati s kompetentnim fitednikem Rady, a zajistiti si ye sviij vlastni prospech nejvetai poaitky, na net ma podle zakona pra y°. — FLIS. V Posts do CSR asteene oteviena.

New York. (eTK.) — Z Washingtonu se oznamuje, 2e od pondeli 27. srpna lze zasilat do 6eskoslovenska dopisy ze SpojenSrch Statti, a to jak letecky, tak obyeejne. Doporueuje se ovgem zasilat dopisy letecky, protoae pH obydejnem podani doprava trva mnohem dale. Lete' eke dopisy nesmeji vaait vie net d ye unce.

Zatim je gte neni mono zasilat do Oeskoslovenska balidky, ale es. velvyslanectvi ye Washingtone o tato feel vyjednava, s americkSrmi lady a doufa, 2e take baliokova, doprava bude brzy obnovena.

Rovnea mono zasilat do eeskoslovenska dopisy doporueene (registered), expresni (specal delivery) a poAovni poukazky (money orders).

NOVA

Bit VEL\TENA ',ATKA NEPLESNIVE

V jftni krajinske vYzkumne laboratoti spolkoveho zemedelskeho odboru,byla zdokonalena nova bavinena latka, ktera neplesnivi ania prohniva, ani ne za nejteagich podminek.

Tento novy material je easteene acetylovana bavina, ktera je jaksi spkiznena s rayonem, tideland procesem zv. cellulose acetate. Vypada jako obydejna bavina a ma jeji silu, ale lisi se od ni neobydejnou odolnosti mikroorganismilm, jima se podafilo obydejnou bavinu zkaziti.

Ve zkouace s timto novS7m materialem, hnilobe vzdorujicim, acetylovana ba ylnend latka a ptize byly pohrbeny v zemi anebo ye zylaat' k tomu ptipravene pude, v nia obyeejna bavina by se naprosto zkazila v dobe jednoho tSrdne.

Shledalo se pak, 2e nova tato ba ylnena latka mohla by 13S7t pohibena v takove pude v dobe od aesti mesicu do jednoho roku a ae na sve sile pramalo ztratila.

Pytle pro pisek, udelane z takove latky a se'Site takovou niti, nahromadene venku na zemi, po dvouletem vystaveni nebyly jegte zkaleny.

Podle vSeho ziistalY by v dobrem stavu mnohem delei dobu, kdyby zkouSka byla prodlou'Zena.

Nova tato latka, ptize a nite slibuji, ze se budou vSrborne hodit pro Saty, ktere neplesnivi, pro stany a stinidla, ktera v krajich s vlhkSim podnebim se nebudou kazit, a pro rybakske ktere nebudou hnit, kdy2 budou uloleny.

Je mogno, ze 'takove latky bude mono unit pro delani pytlu, hniti vzdorujicim, pro ovoce, zeleniny a jine potraviny.

Ne jako preservativy, jicha je ualvano pro bavInene latky, nevydava zapach ania se nelepi, a nanejvSia neni otravna, cos je velka vSrhoda, kdy je ji uaivano pro potravni pytle.

V Ministr Lademan o blizkem znarodneni New York. (CTK.) — Reuteril y korespondent Guy Bettany telegrafuje dne 24. srpna z Prahy: "Ministr prfunyslu Bohumil Lau gman dnes oznamil, ae v nejkratai dobe bude vydan dekret o znarodneni teakeho pramyslu, dolt", elektraren, plyndren, chemick3"rch podnikti atd. Veechny aelezarny, ktere zarnestnavaji pies 500 delniku, budou znarodneny, rovne2 tak zbrojovky.

V chemickem prilmyslu dekret bude se vztahovat na tovarny vyrabejici kyseliny, umele hnojivo, umelou gumu, sacharin, plasticke zboai a Pravdepodobne se tea bude vztahovat na vSirobu porculanu, hlineneho zboal a vapna.

Podniky, jea naleaely dtive Nemciim, Mad'arfun a kolaborantilm, budou znarodneny bez na,hrady. V ostatnich ptipadech nahrada bude vyplacena na zaklade cen z roku 1938. Ministr Laugman dale prohlasil, 2e o osudu podniku, v nicha je investovan zahranidni kapital rozhodne vlada. Spravu znarodnenSrch podnikt povedou spravni rady, jea budou podlehat tizeni Ustfedniho svazu. Akciove podniky budou znarodneny za podobnou nahradu. Lau gman pro-' hlasil, 2e znarodneni nebude mit v zapeti okamaitST raj. Naopak pfechodne stadium bude velmi nesn.adne a bolestne a potrva, asi 2 roky.

Jenom zySig enou praci delnictva bude Ire zYSTAit priimyslovou vSirobu."

V Dr. Zenkl °net primatorem Prahy.

New York. (eTK.) — Praask3"7 rozhlas ze dne 27. srpna oznamil, ae president republiky potvrdil jmenovani dr. Petra Zenkla, teditele Ustredni socialni pojiat'ovny, starostou mesta Prahy a soudasne na navrh , politickS7ch stran jmenoval eleny a Utedniky Usttedniho narodniho vSrboru hl. mesta, Prahy, jakoa i 7 namestku primatora. Dr. Zenkl byl tehoa dne vzat do ptisahy ministrem vnitra Noskem v ptitomnosti ptedsedy zemskeho narodniho vS7boru, poslance Ladislava Koptivy. PH teto pkileaitosti podekoval ministr Nosek dosavadnimu primatoru dr. Jaroslavu Vackovi za jeho oddane slu gby ye funkci, jig byl poveten eeskou narodni radou za revoludnich udalosti kvetnovS7ch.

V Nova hvezda, desetitisickrat jasnejti net slunce, byla objevena dr. Nilsem Tamem z Kvitaberske (Svedsko) hvezdarny.

TEZANEDBEJTE talc jednodu-

Freezing Cooked Foods Solves Homemaker's Problems Mrs. H. F. Lathrop (left), Allen county, Indiana, homemaker, empties frozen soup into the cooker well of her electric range for a quick snack. Meals made up of frozen foods give her extra holidays from the kitchen. Airs. L. A. Spencer (right), Van Buren county, Michigan, has just unwrapped one of her frozen pies from the reach-in freezer. The -other is still in heavy waxed-paper covering. Wit.. naked, these will be a tem-..3,V-2 c, de*:.

che zraneni jako jsou ZADAEN,A TAISICA, 11(AKRABNUTi, POPALENI, PUCHtft, a zvlaSte BODNUTI REZAVtAl Kterekoliv z vStg e zminenSich mohou snadno zpilsobiti vanou infekci. Natkeni NONAT masti pomilZe efir.ode uleviti temto jednoduchm ale veInS7m

rx Cena Nonat poftou 55c a $1.05.

R. C. MILLER & CO., California.

Altadena,

MAAEK BURNS

FREEZING cooked foods solves L. many problems for busy farm homemakers, advises Joan Miller, Rural Home expert of nationally circulated Capper's Farmer.

"Harvest hands want Sunday dinners every meal," she writes in the farm magazine. "If you're short of help in the kitchen, it's hard feeding them. When farm women hold a 3day meeting you would like to go, but Dad and the youngsters can't 'cook for themselves. Every day you wish you could shorten the time vent preparing meals, Freezing

cooked foods solves all these problems, according to representative farm homemakers."

Short-notice meals for extra help on the farm are easier to prepare with plenty of baked things in the home freezer, Miss Miller points out.

Another big advantage is that home freezers make it possible to get the most out of food at the best stage.

Cookin g large amounts of foods and freezing them at one time for future meals is a time and labor saver for many farm women. As one homeniaker put it: "Cooking has

to be done some time; with a home freezer, work can be distributed to make the farm woman's life a bit easier."

The approximate lengths of time farm women have kept cooked foods frozen are: red beans, 2 years, pastry shells and pies, 1 month; cookies, 6 months; bread 6 weeks; rolls, 2 months; cakes, 2 months; baked beans, 2 months; left-over meats, 9 months; baked ham, 3 or 4 months; tomato juice, 9 months; soupstock, 9 months; and wheat cereal, months.

--V nedeli 26. srpna slavili dallasSti csadniei den viterstvi v Sokolovne.

Erzy po dvanacte hodine seSli se j i z doh. Bohaty coed pripravenY manzeli Lojza dobie chutnal, jak nasvedCoval naval v kuchyni i v sale, a uspkcjivY rismev labuLnkri dotvrzoval, ze jsme se nernylili.

Nalada vSude svateeni a upi:imnY ptatelskY rozhovor nebyl ani Mradkem rukn. Mezi pfespolnimi navStevniky vidime Richard StranskYho s dcerou MariSkou z Waco.

Dr. George Pazdral z West, Dr. a pi.

Charles Beseda z Van Alstyne, Joe Jun smanZelkou ze Sherman, Ed. Mare g a pani z Dorchester, Tex., a mnoho jinYch, v navalu teZko ro-. zeznat. Diky yam vSem za iteast, radi vas u nos vidime.

Byl to piece jen z ylaStni den, plnY radosti, a 2.e jest spravne, vIdy kdy2 se mime dobie. pamatovati na ty, kterYm valka pl'inesla talc mnoho bolo, tedy eistY vYtelek tohoto dne venovan povaleenYm fondUm, trsti'edna Spolkfi MorayskYch v Chicagu, ktera, si vzala, za rikol sebrati aspori deset tisic dolla.rri na podporu sirotkft a deti mora yskch bude miti v pamatniku zaneSeno n.ejen v Dallas, ale snad v celem Texasu, mame take obdtave M3ravany. Oast vYtel.tku tchoto tine :cfipadne tomuto kechetnernu ridelu. .,Fr. StranskY, st. odeke k ruce tajemnika L. Bezdeka.

Po obe.de rozvinula se volna bava. Marninky se uchylily k "Bingo", tatiei k maryak, na strane domino, a 1 ten americkS'T narodni game karet naSel vice pPivitenctt,

u 7 7ulatOho scam trochu z rany.

Wichni se eini, by pkispeli k rispechu due, a claii se to. Asi o etyte hodine nos milt' host, kterY pies vaecka to leta odboje svYmi basniekami povzbuzoval k ainnosti, pkedstaven br. Frantou Stranskrm starkm, Dr. Geo. Pazdral, kterY mezi ji_ nYin pravil: "Kdy2 jedu do Dallas, main pocit jako bych fel domt."

Za pr y& za druhe a tfeti jsem Ameridan, ale nezapominam, ze neco jej vane mezi nos, a povzbuzuje k clalk praci, ktera se mu libi. Diky, doktore!

Volna zabava pokraeuje a mnozi had Ezell u nalevny, za kterou se toei Pada obetavYch brat& Obsiuha yzorna. pivo fizne. A zase kuchyri oZivuje.

Perlou vecera opravdu krasnY zjev, Sedm kapelnikft na jevi§ti, jede.n vedle druheho, tvoii — dobroou kapelu, jiste odbornYch sil, jak Hone polky a sniye valeiky nesporne dokazuji. Tedy jest piece 2e kde jest donna.' yule, jde ISecko. V l'ade vidime Sid Pokladnika, Kledka, Berry Benson, John Kebrle, Vincent OndruSek, Wesley Herzan, Joe Maca, Franta VavHk z Houston, Henry eejchan, Harry Waiters a nezbytnY "water boy" Joe Stekly. Pojcdnou vSe ztichne a hraji "solo", uprostired kruhu cld7itat a hccha vyte,61 nos Franta Houkvid'ica mi., namoi.nik Spoj. s zanovni manZ'elkou, a pak p2:iclavajl Sgt. Fr. Sebestik s jeho nnsii..lellcou a Boh. Zvolanek a 1)c:3j. Tato trojice oCekz'tva brzkY nav 7e si by vojensIce. Tekme se.

Voselice se protahla dlouho do noci, a vS'ichni byli spokojeni, kdYZ

se rozij2deli k domovilm. zvlaSte obeSrde'eme diky tavYm krajanfun a krajankam, kteH nelitovali tolik prate i hmotne Prispeli k uspechu dne, kterY vynesl I CistY vYteZek v obnosu $460.00, rozdelen na dva povaleene fondy.

OcIporudujeme, by Podobne °pa; kovalo se po celem Texasu.

Na zdar!

Ben Pkevratil.

0 Rad Ennis cis. 25, Ennis, Texas. eten1 brath a sestry!

Timhle dopisem vas uvedomujeme, 2e nos ta.clovY vYbor se usnesl, bychom pofadali pki nak tadove schUzi nejakou svadinu.

Prato sestry jsou 2adane, by kaIda nedim p •ispela na tu svadinu.

1By prinesly nejake kolade a sand! viee, ale mohou to bYti i makovniI ky. Jestli se nos hodne se,jde, talc budeme takove svadiny potadati dasteji. Posledne jsme men tako you schitzku„ kd3t tally byli nak hlavni dtednici kteki poradali pkednaSku ohledrie ziskani alenstva do naSi Jednoty. KaZdemu kdo byl piitomen se to libilo. Bylo nos tam Indio, ale vSichni si odnakli don't krasne pobaveni, co za celY den Zaroven vSechna test tem sestram, ktere ten den byly na to pf'edna::ce pritomne. Ty ,se pasta rely, by ZadnY nemel hladu, neb stoly byly pine dobreho jidla. Zdroveri yam sestry jmenem radu dekujem za yak. obetavou praci a zaroven vas zveme na tu svaeinu na druhou nedeli v zari, a volame, zdar nak prvni syaCinove schfizi.

Zve vas za tad Ennis: VYbor,

POIlftEBNI DOMOV 7 hodine zarmutku najdete u gas neilepgi pohtebni obsluhu BILL MARES, feditel. ceny levne. tez proditivame pohfebni popiteni od 1 mesice do 80 rok0 stiff Ambulance ve dne i v noel.

EH BURNS FUNERAL COME Telefon 546.

IAMERON.

itwalsocroo•

SPOLEHLIVA POHROBNICHA SLU2BA. Jsme pohotovi Vim posloutiti bez rozdilu jak daleko bydite bez jakehokoliv poplatku.

S nami mittete raluviti desky.

My nabizime Pohtebni jitteni pro katdeho elena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pratak-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. •0 Renville, Texas.

JARMILA NOVOTNA v eeskem filmy P VP P

bicrivanci 'men" KrasnY a zajimavY film od zaMtku az do konce. Zfilmovano die divadelni hry "Oblaka" od J. Kvapila. Hraji: J. Novotn y, V. Fordova, F. Smolik a jini.

HALLETTSVILLE, ye etvrtek 6. o '7 a 9 hod. weer.

HOUSTON, v sini Stefanik, v sobotu 8 zaii o 8:30 hod. veeer.

CROSBY, v neaten 9. zaii, o 3 hodinach odpoledne.

EAST BERNARD, v nedeli 9. zaii o 9 hodinach veeer.

SnYMOUR, ye etvrtek 13. zaii, o 8 hodinach veeer.

FLATONIA, v titerY. 11. zaki, o 8 hodinach veeer.

Nasmesswevw.

VESTNIX Vojta neneg: IWORAVANiTIVI: Mora y ske zemske peee mlade2, se na vas obracim, moravsti sestry a bratti moji, jejicht kolebka stala, kdesi pod Radhoetem nebo na rovinach Haile ei v kopcich pri Pernetyne. Nezapominejte, ze ti- sti• edna Mora y skYch Spolkfi v Chicagu dala zaklad k hnuti mora yskeho vernal° lidu, ktere by sirotam sve domoviny dalo matky, vrtitilo jim krb a kruh rodinnY a vychovavalo z nich dobre Ott oboany sve domoviny. Nebot' jen v dobrYch detech je narod yeenV. Ozvena!

Ameri6ane deskoslovenskeho vodu v Dallas, Texas zasilaji dye"stepadesat dolart tstredne Mora y ; k ruce pana L. Bez--skYchSpolkt dek. 2625 So. Karlov Ave., Chicago, 23 III. tstfedna Mora y skYch Spolku vydata y kusnY Pamatnik.

Bohaty: Siovy lasky i lidskosti.

PeknY: Obrazem i obsahem.

VzornY: 6ti letou nezietnou praci.

Scleluj e Franta StranskY, st.

DR. THOMAS N. DeLANEy 06NI LEKAR BrYle spravne ptipraven6. eas dle funluvy. atadovna 3248 - Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Chas. J.kb teskt Mita. a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon titadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYKONANA POHREBNI SLUZBA. V hodine talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni ftsta y pohotovt k sympatickemu vytizeni nezbytntch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohltu.

Levnt'‘ ceny jsou nati zasadou. .

TE,A/ A R D PACE

Pohiebni teditel Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 118 N. Fifth st., - Temple, Tex.

R. N. B. McNUTT Zubni Lela.

Ufadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::TEXAS

It CERNOSKI PRAVNIK Vytizuje vetkere soudni zaletitosti. teadovna: 936 Bankers Mortgage Building, ptes Inlet naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

CE ICY JAZYK NA K(31.ACui V TEXASU. Z Austinu ria eetne dotazy pfichazi zprava, ja nuti k pfemYeleni i jednani. Ve ekolnim robe 1943/44 Oil° se eeetine na vyeeich ekolach: 1.) v Austinu, 2.) y e West, 3.) v Granger, 4.) v East Bernard, 5.) na akademii sv. Ludmily v Shiner, na venkovskYch ekolach: 6.) na Radhoeti u La Grange, 7.) HostYneBluffu u La Grange, 8.) na Marak u Cameron, 9.) na ekole sv. Kti2e v East Bernard. 1.) v Austinu v jedne tilde bylo 5 studentil a udil Joe Malik, 2.) y e West v jedne tride by10 17 studentt a udila sl. Mary DvoraOlcova, 3.) v Granger v jedne tride 12 student!, ueil Wm. Malish, 4.) v East, Bernard v jedne tilde 5 studentff della rani Annette M. Culpova, 5.) na akademii sv. Ludmily v Shiner v jedne tilde 7 studentfi ueila sestra M. Celina; 6.) na Radhoeti v prvni tilde 7 student y a ✓ druhe 4 studenty udila sestra M. Lawrencia, 7.) na HostYne-Bluffu ✓ jedne tride 3 studenty ueila sestra M. Frantika, 8.) na Marak v jedne tilde 13 studentt ueila sestra M. Stanislava, 9.) na ekole sv. KiUe v East Bernard v prvni tride 32 studenty ueila sestra M. Anna, v druhe 47 studentt. sestra M. Josefa. - Ve ekolnim roce 1944/45, to •je v minulem ekolnim roce, odpadlo, bohael, vyudovani destine na y feei ekole v East Bernard a tak se &Ho eeetine: 1.) v Austinu v jedne tride 5 student! &Ha sl. Millie Emily Hejlova, 2. ve West v jedne tilde 9 studentil udila sl. Mary Dvoi•dekova, 3.) v Granger v jedne tide 26 studentu ueil Wm. Malish, 4.) na akademii sv. Ludmily v Shiner v prvni tride 12 studentt a v druhe 1 studenta ueila sestra M. Terezie, 5.) na Radhoeti v prvni Ufa 7 studentt a v druhe 4 studenty ueila sestra M. Lawrencie, 6). na HostYne-Bluffu v prvni aide 8 student ueila sestra M. Stanislava, 7.) na Marak v prvni tride 13 studentii ueila sestra M. Petra, 8.) na ekole sv.

Kri& v East Bernard v prvni tilde 27 studentt liana sestra M. Anna, v druhe 49 student! sestra M, Josefa. Spravne napsal jeden Casopis, ze za: valky' zabijeji v 6eskoslovensku Ceskou kee nazisti ,a ze v Americe si ji zabijime sami, aelcoliv vlada SpojenYch Statt pottebuje lidi znale eeskeho jazyka a nabizi jim dobre pdacend mista tlumoenikt, prekladatelii, diploma-tit, vojenskYch ,poradcil a jina. Dr. Mieek, profesor slovanskYch jazykt na Texaske statni universite, take upozornil, ze takovYch mist je vice neZ_ li schopnYch uchazeet o ne. Na Texaske statni universite v Austinu Toni i letos ueilo se pet kurstm ee- 1 ske feel a teem kurstm ruske feeil a &Ili se studenti take nedeskeho puvodu. Za eeskY i rusk jazyk dostanou stejnY kredit jako za jine jazyky, protole deetina i ruetina jsou mezi jazyky, ze kterYch studenti si mohou voliti. V Americe vtbec a v Texasu zvla g te je i bude mnoho pfilelitosti uplatniti znalost Ceske l'edi v obchodech, v bankaeh i ritznS)th povolanich. Studenti, kteri po_ znali . eeskou kee a Ceske dejiny si svYch rodiet vice vali a je cti vice neZli ti, ktefi o svYch pfedcich a jejich f'eei nevedi nieeho. Na kalde vyeei ekole (high school), kde jsou deti eeskeho ptvodu a kde na 'Skoly naAinei plati dane, Melo by se uditi Ceske fetl.

▪

▪

Strana 19.

▪

Bonds Over America

LEPM1-10 PRO 2ALUDEIC K POVZBUZEN1 !MAVEN' A CHUTI K JIDLU, ViBORNA PRO OSOBY Z NEMOCI SE POZDRAVUJICI. SEVEROVA

HoikKA

FORT RALEIGH Seven English expeditions invaded Roanoke Island between 1584 and 1591. Fort Raleigh blockhouse marks the site of the first English settlement in America. Amadas and Barlow took possession of the continent for Sir Walter Raleigh there July 1, 1584. It's wide open shore now, too. But for the effective patrolling of U. S. submarines, planes and ships-and the Coast Guard shore patrols-enemy landing parties could seize beachheads in this war. War Bond funds help supply those patrols with dependable weapU. S. Treasury Department ons. ._

Radeji proclejte vase auto nyni!

DOSTASTTE DNESNI NEJVYSSI CENU VYroba novYch automobilt snili cenu upotrebenYch. Neodkladej te s prodejem vaeeho auta dole.

Nav'etivte

L5

VELKA LAHEV JEN ZADEJTE U SVEHO LEKARN!KA. NEMA-LI, OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LAHV1 PRIMO OD:

Ganes Motor Co. FORD JEDNATEL Phone COO. HILLSBORO TEX. (p)

ZABAVY iaclu

Pokrok ton L. Scarcella Syncopators

9. zari.

16. zari.

23. zari.

30. zaii.

OMI

•O

"'

Syncopators

Zatepek VSTUPNE: MU2/ I DAME 75c.

Tax included

0 re.kusky a obeerstveni navAtevnikil jest vtborem naletite postarano.

Zibavni Vtbor.

V 24251 1149 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Poutivoite Mai/7 Na prodej dobte zatizena farma, obydelnY dun, barna a senik ktilna pro polni natadi, garat, nekolik slepicn.ku, dobra studna, stalk proud pramenite vody proteka pastevnikem, dosti dieva pro domad. pottebU; 62 akru v poll, 5C akrti pastevniku, pozemek piseenatY, taktka rovnY a terasovanY. Farma tato naleza se mezi Moulton a Wetting v okresu Lavaca. Proda se za mirnou cenu. — J. H. Botka, (35-370) Hallettsville, Texas.

Pkijmou se mantele pro privatni domov. NejlepSi misto k bydleni. Zeno, ku konani vateni, new pradla a domaciho uklidu. Mut ku praci kolem domu a zahrady a k vYpomoci s praci v dome, kdyt toho zapottebi. DobriY plat pro zkukne mantele. — Cecil M. Higginbotham 7037 Vassar, Dallas, Texas. (35-36c)

1

Sr- Medi, se bile (levee k domacnosti pro zamestnane mantely a jedenactileteho hocha. Soukroma svetnice, volne odpoledne die dohody a mzda $15 tYdne. Pike na: Mrs. D. D. Hunt, 6434 Belmont, Hou_ ston, Texas.

(35-36-p) Mr.+ Mam listovY talk na prode; na kouteni, cena 45 centn. za libru vyplacene, piSte na Emil Mazanec Portland, Tenn., Rt. 1.

(35-37-p) Ow, Prijme se: — Muz k spravkain Radio, take ku spravkam elektrickYch lednieek (Refrigerators), pracich strojli a kamen. Navratil Music House, Brenham, Texas. (33-36-c) war, Dana na prodej. — Proda se

eltina za vYhodnYch podminek ye Woodbury, Hill County. Pike ne Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas.

(31-dz.) riT PRIJMOU SE: — 1VIANtELE Mut KU KONANI PRACE KOLEM DOMU, V ZAHRAD2 A 2 ENA K VAItENt. MRS. L. KOHN, 6712 TURTLE CREEK, DALLAS 5, TEXAS. (dzc.) } Zkigene Ceske devee neb tenu pro domaci praci a vateni prc bezdetne mantele, malt' dvou patrovk-„dlirn. Svetnice, koupelna k o sobni pottebe. Plat $125.00 mesiane.

Mrs. John Ritter, 4400 Lorrain, pal_ las, Phone L6-1448 collect, zdali se zajimate.

(35-p)

air-i Mule se: — tena ku konan domaci prate a k bydleni na miste ptednost tene stkedniho veku, ale ptijme se i mladSi. D ye male ditky Koch 3, (levee 6. VYbornY privatnl byt. Pfejeme si, by tena se citila co glen rodiny — Mrs. Dan T. Gabrysch, 317 South Ravinia, Phone M-4320 Dallas, Texas.

(32-dzc) misri Piijme se: — RegistrovanS, lekarnik. Ve meste se vSim pohodlim, v deske osade. Obrat'te se na: West Drug Store, West, Texas.

36-dz.-c) 1 Hledame terra prosttedniho veku nebo devee, ku konani domaci prate, jako vateni, disteni po dome, po pti-pade pradlo a tehleni, jsme tki v rodiny , tadne male deti, plat ptimetenY dle ujednani. PiSte na Mr. V. 0. Du gek, Granger, TeARIL (36-37c)

prodej: — "Corn Sheller" DOPIS Z MORAVit. 2idenicicla jsou tivi, (tarn jo dru,x1c1 A Mineopolis Moline v tiolne MilY bratte a evagrova! aa sestra s rodincui ale zaehranilo sta y i. West Grain CompaPi edne Pfijxnete srdecn pozdrav nas to ani ne pul dne, neb jak zde ny, West, Texas.

(34-dz-C) oba, jste-li na tivu, neb uplynula Nernce zastali a chytli se, epatn Zar, Illedaji se dye stenografky, doba velka, co nevime o sobe, a to. by to s Olomotteany bylo dopadlo.

Muslin Vam, Berto, napsat, te seetere by mimo anglietiny e,asteene se mnoho zmeni, zvlatt' u nas, do)vladaly dettinu. Prace stela, pod- ba straSna. Ja ale tiji, vSe jsem to stry Vase obe Po tetke nemoci brzy ninky obratem sdeli: Hlavni Ufa- pteekala, a muslin chvala Bohu iici, za sebou zemkely, motna, ie ut to lovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te- tieba te protivam stab. v samYch tfeba vite. Take Cumuva jest mrtva, ias.

(6-dz.) trampotach, jsem doposud zdrava za 6 let se zmeni mot.

Nae yam vypisovat o tech trama schopna prate i tetke, ad mi je SAZENICE mrazu vzdorne, 66 rokli. Tato leta se na mne hrnu- potach, zajiste vee etete a slyeite z druhu Charleston Wakefield lo, krome \Talky toho tolik, take si radia, a vekte, to noviny nelhou, ba a Early Flat Dutch. Salat druhu kohkrat myslim, co jeSte ratite skuteenost je daleko horei. Jen kdyiceberg 400 — $1.00, 1000 za $2.00. horkho, net co mne potkalo. NeCauliflower Early snowball, 100 za by se to nejak upravilo, aby se doda se vSecko vypsat, jen ten pocho50c. 1Viichane jakkoliv, poStou vyvezlo co nam schazi a krom penez pi, kdo to protiva. placene a za uspokojeni rueime. nam schazi vee a za penize se tetko Jak ut vite, pozbyla jsem mute, Mart Plant Farm, Mart, Texas. co dostane.

Ale to bude jeete dloujsem ho pochovala, za dva (36-37-p) ✓bieznu mesice mne vzali co jsem mela nej- ho trvat, net se to stane. Vee je rozMI"`. Hledate diinu ke koupi? — milejkho, meho Stariu (jeji syn). bite, znieene, vykradene. Nepkejte ittadovna SPJST. ye Fayet- Oci jsem si vyplakala. Vzali ho pii- si nikdy protivat valku. At se to uteville, Tex., ma dzinu k prodeji ve mo z tovarny, eloveka tak dobreho. klidni,. mohli byste se pkijet pocliWoodbury, Hill County. Whodne V imoru prave jsem byla u jeho vat na tu spouet' \tilde, Brno, Plpodminky prodejni i platebni. Pike • narodilo se druhe dite, kdy jsme zen, ale vypisovat to, to by byl rona: Supreme Lodge SPJST., Fa- dostaly zpravu, te je. mrtev; dite man. Veecko bych Silesia a otelila, yetteville, Texas.

(31-dz.) bylo den stare. Ale ja doufala po- jen toho Staid nemohu; ut nikdy tad,ze snad tije, prosila Boha a neuslyeim jeho zpev. A to je rana, DR. FRANK KENT vkchny svate, aby ho tem detem ktera, krvacet bude do smrti KdyObnovil svoji praksi vratil, a zatim on zhynul jako tisi- byste slyeely elovek.a kterY se vraOUi, Usi, Nosu a Chttanu ce jinYch v Mauthousen, v te mu- til, vlasy na hlave vstavaji hrit•ou, ISRiLE eirne, zajiste o torn eetli. Tak za- co ran, mueeni rilzneho, hiadu tku• jako mudednik. Na to tena sill a zae? Tkeba na udani nejakea La grange toho nejrnladkho sla z Blanska a no dacana, ty nejlepSi lidi auto ji ujelo nohu, tale ze ji ma pod :IALLETSVILLE, 11. ZARI ani hodinu nebyl elovek jist tikolenem ;rye. To bylo neStesti. Ted' votem. Nejsem mstiva., ale kdo zaV Bavorsku doSlo k pestovani dostala protizu a zatidila si tivnost vinil smrt meho Stane, at' v boleorarriboril diky usili americkeho maji take dve deti. Na to sebrali Benjamina Thompsona, kte- dceti mute, byl tam dva roky. Vra- stech trpi, jako trpel on a trpim util k vykoteneni ptedpojatosti til se, AmeriCane jej vysvobodili. On Ja. Ani na to nechci mysiet, co zaubramboru Uskoku. Thompson byl byl v Glogou, a po zabrani ptiSel 511 zdravY elovek, piny tiilistojnikem s royalistickYmi sklo- za 6 nedel a jeke mel nohy otekle vota, net ho ubili. Prominte, Le to nisi potad do kola, uznate co je pro ▪ kterY no vypuknuti americke a dosud neni jeke pohromade.

•:evoluce odejel do Anglie. Tam zi- kal jak se meli dobte, kdyt je A:-- mite pohled na ty deti sirotky, tak dobreho tatu pozbyli, katdY Aal vysoke potty a byl pozdeji ba- merieane zabrali a pti gli v pravY )orskym vevodou vyzvan, aby tam eas, kdovi co by s nimi byli udela- no telt Jeete, te se jilt nevede zle, ona je snativa a je podporovand, -)tiSel reorganisovati bavorskou ar- li. shani si nejakY obchod po Nemcich, niadu. Thompson, kterY mel vkly Valku krom toho v gichni jsme jetto takovi maji narok a Nemctim _la mysli dobro prosteho lidu, i , sttecha nam zilstala nad se to zabavilo. Obchodni ekolu ma, •estlim, v nicht byly vojenske hlavou, jen toho Stane tetko telim tak te by nemusela od deti jit na posadky, aby ziidila obecni zahrate tak mudednickou smrti zahynul, ddelek. v nicht katclY vojak mel na staDopis main napsanY, ale kdy ho :osti j eden zahon zeleniny. Thomp- tak zdravY, pinY tivota, dobry, ye3on 131.'i torn dbal toho, aby touto selY elovek; a v ge se necha nahra- potlu nevim, poeta nebere. Jestli pak se jeete uvidime, net ta s tou eleninou byly povetknou brambo- dit, ale tivot ne.

Take Josef psal, 'te mu nezustalo kosou si .pro nas pkijde. Nerada :y. Kdyt pak vojaci odchazeli na iovolenou, nebo kdyt se po dokon- nic, jen to, co mel na sobe. (brat]: bych jeete sla, tiebate ten tivot :',enem vojenskem vycviku vraceli Josef pracoval ye '8kodovee v Plzni). mam tak trnitY, ale chtela bych ujeete dobreho chieba, neb mnozi z nich odnakli si Byla to stratna doba, ye krytech `p rambory na sadbu nebo aspori se- spati, a ta nejistota bez konce. Tet- ut po druhe protivam valku. A kdyt ko vypsat pocit, kdyt prvni vozy je- se elovek podiva do toho tivota a ninka.

0 ly a my byli zabrani, deti vYskaly vidi v nem jen diinu po celY tivot 2e by brambor mohl bYti pova- a my se small a plakali zaroveri ra- a sestard se a ma byt hladem, sezovan za cosi noveho, nevyzkou ge- dosti, to je te hrtize konec, a valka Zrat anit vi co je to a z echo je to, :raho, to si dnes ani nedovedeme tak stratna, a dlouha te ustala. elo- :ozekubany, katclY jinY bot na 'no.)kedstaviti. A piece tomu tak bylo vek se divi, ze tije a ma rozum po- te, tak si awl& mysli, te se mel a)ted pomerne nedavnou dobou — hromade. ni nenarodit. ,este poeatkem Sestnacteho stoleti.

Tak jsem to napsala jako alovek, tefky dcera ( tefka je jeji dce3rarnbor, oloYeejnY i sladkr byl ob_ ra a ma za mute toho, co se to vra- kterY ma nervy vysilene. Pieji si, even v Jitni Americe prvnimi til z toho zajateckeho tabora, tak aby dopis pki zdravi vas oba doeel, SladkY brambor se brzy v te byli v Nemecku otec i dcera), a aby jste byli pki zdravi dlouho zaEvrpe ujal, ale proti obydejnernu musela, ad gvadlena, do Nemecka chovani.

Sestra. projevila se vkobecna nechut' te- do prate; byla ye Stutgarte a- ten Dopis nam zaslal k otisknuti br. net po cele Evrope, jedine snad s byl npine nalety rozbit. Vratila se V •artous z Dallas. lyjimkou Irska.

V St'astne a ted' Sije jako tovarytka Anglidane povatovali brambor za u te, co tu nohu pozbyla.

Musim yam take napsat, jak jsme cosi cizokrajneho a sazeli ho v zaprotivali ten konec. Nad nami tc hradkach pro ozdobu. Aekoli BritA quarter of a century hudelo a my ye sklepech. Celt' 'Stab ska, kralovska akademie odporueovala jeho hlizy za potravu jit roi s kuchatem k nam chodili jist of fair-dealing and ku 1663, poealo se tam s roteikenym spat, a my, tteba 'te nam neblitili clear-cut principles hays pestovanim brambor teprve koncem dekali na to vysvobozeni.

Svetla tad_ mad. us the largest firm ne, zpravy tadne a proto si dove- osmnacteho stoleti. V nekterYch eef funeral directors in dete ptedstavit jaka, zoufalost, kdyt vropskYch zemich rolnici dlouho yete brambory dini puclu, v nit the Southwest. v noci odtahli a rano v'Se se tfaslo, obrazky se zdi padaly, v Blansku rostou, jedovatou, to jejich pojidaFOG LE-WEST vSechny hlavni mosty vyhazeny. A ni ptisobi pritjem, nebo te pornaha na to zaeali Rusi jezdit, deti vYska- eifeni malomocenstvi. Bechich yePA MX 1177-71-79 ly a my plakali a small se radosti, likY, kterY znal cenu brambor, voto je konec. VSichni jsme to St'astne jensky pkimel pruske zemedelce, pteekali, at na toho Staiiu; i v aby je pestovali. k