Vestnik 1945 09 05

Entered as second ROČNÍK (VOL.) X:XXIIl.

ť!h1R~

mal!

24th. 1922.

m11tld'r,

WEST, TEXAS, ve středu,

(Wednesday) 29. srpna (August) 19'15.

NOVÍ "ČEHONOVÉn

R

ÁD BYCH SI VŠIML zvláštní odrůdy

čs. lidí, kterým Francouzi kdysi ve své zemi říkal] "attentisté." To znamená česky něco jako lidé, kteří čekají, jak to do­ padne. Takových lidí teď je mezi námi mnoho. Čekají prostě, jak to dopadne. Jsou to lidé ne­ důvěřiví ke všemu hodnotnému, ncdůvčřlví kc každému pracovnímu plánu, pesimističtí nad každým projevem o lepší budoucnost, reakcío­ nářství až do morku. S tčmtito lidmi je ta nej­ větší potíž, jsou nenápadní, vyznačují se také tím, že nosí na klopě všecky možné odznaky., ale to jen proto, že od toho očekávají zisk. Ta­ kový český attentista se nikdy nemuze na­ dchnout pro nějakou myšlenku, on má svoje speciální myšlení, vyjadřované programem: Počkáme si, až jak to dopadne. Jsou to obojži­ velníci, kteří se teprve pod tlakem násilí p1·i­ klánějí na tu neb onu stranu, ale ani tehdy je nenapadne, aby se tak přílíš namáhali se vyjá­ dřit, zase čekají, až jak to dopadne. Tohle je­ jich čekání je začarovaný kruh, ze kterého se nikdy nedostanou, jsou to nebezpeční lidé ti naši attentisté, aby nám totiž ve všem a všude překáželi. Oni tomu říkají klid, oni se nerozčilí pro žádnou životně důležitou otázku. A my to­ mu říkáme sabotáž! Protože, jak mohu v tak úžasné skutečnosti výstavby lidové republiky československé čekat, až jak to dopadne! Pro mne je jediný imperativ: S tou naší novou ŮSR to musí dopadnout dobře. To se mohou krysy, poschovávané po všech koutech, namáhat, ,ink chtějí, nic jim to nebude platné, ono to dobře dopadne. Ovšem ne tak, jako oni čekají, ale tak, jak to očekává čs. pracující lid a můžete to, mi­ lé k:rysy, motat úředními akty, jak chcete. na­ konec jednoho dne vaše akta stejně poputují do koše na papíry a ti, kteří čekají, až jak to dopadne, se jednoho dne ráno probudí a bude toho kolem nich tolik změn konstruktivní prá­ ce našeho pracujícího lidu, že naši attentísté s hrůzou poznají, že jsou z veřejného života v'Y­ řazeni, jako vyřazujeme staré automobily nebo zrezavělé pumy. Chytráctvím, které kryje zi­ skuchtivost, nic v nové ČSR nevyhrajeme, vy­ hrajeme to jenom jasným přiznáním barvy, ni­ koliv stranické barvy, nýbrž barvy jednoty pra­ cujícího lidu.

Lidé, kteří čekají, až jak to všechno dopadne, mají ovšem jakési důvody, Dokázalí sehnat v poslední chvíli všechny možné rudé cáry, aby z nich narobili vlajky. Oni jsou šikovní, oni si dovedou krýt záda, i když to od nich třeba ni­ kdo nečeká. Jeden Rudoarmějce se mne ptal, jak je to možné, že máme tolik rudých praporů po obchodech a kde že zůstaly naše národní vlajky. Zato jeden živnostník se rozhořčoval na jiného živnostníka, že si rudou vlajku vůbec nevyvěsil. Vidíte, milí posluchači, se skutečným patolízačstvlm to vždycky nakonec dopadne tak, jak to dopadnout má. Nikdo přece nemohl o Rudé armádě předpokládat, že přijela clo Prahy jenom proto, aby hledala Rudé vlajky po obchodech a hvězdy na klopách kabátů, Takhle malý úkol Rudá armáda neměla! A přece se

Č:ÍSLO

9

nnšlí lidé, ktcn talc rádi čekají, až jak to do­ padne, aby se jim eventuelně nic nestalo.

Ještě jeden nebezpečný typ attentistú je zná­ mý. Hlavně mezi mládeží pozorují tento typ li­ di, ktefi se vyhýbají vojenské službě. Každý, kdo má trochu otevřené uši, sedí-li na pouliční dráze, muže vyslechnout tolik zajímavých roz­ hovoru těch, kteří čekají, až jak: to dopadne.

Jr:.l::ou výmluvu si může vymyslet mladík nebo rnuz, kterého čeká vojenská služba v novém č:eskoslovensku? Takoví, kteří čekají, až jak to dopadne, to znamená, že nic nedělají, v ničem vám nepomáhají v konstruktivní práci pro no­ vé óeskoslovensko, ujídají nám pracujícím na­ ši chudou skývu, jsou najednou strašně potřeb­ ní, když mají jít na vojnu. Oni si seženou po­ tvrzení, jak jsou důležttí v práci pro novou re­ publiku, a jak jsou mezi nimi i takoví, kteří vychaosu z druhé republiky a z protektorátu a protože mají nepořádek v papírech a protože spolénají na to, že vojenské úřady je tak hned nenajdou, nepříhlásí se k: odvodu vůbec, Slyšel jsem u holiče jednoho zdravého mladí­ ka, jak fold: "Co já, já jsem nedělal nic za dru­ hé republlky ani za.protektorátu, co bych dělal teď na vojně? Já jsem řezník, já už seněkde v kuc,1yni uleíu." Vidíte, také jeden, který čeká, nž jak to dopadne. Ale ono to s nimi dopadne tak, že tu bude muset stát uvědomělý český vo­ júk, který nám nebude dělat ostudu po boku Rudé armády!

Milí posluchači! Nechraňte žádného, co jen čeká, až jak to dopadne! Utvořte kolem něho kruh podnětné práce, aby, je-li v něm jenom jiskra národního uvědomění, musel chtě-ne­ chtě pHložit ruku k dílu.

Stl:'!.u,iete si u mne v dopise na naše Národní výbory. Vidíte, to je také částečné čekání, až jak to dopadne. Kdybyste si uvědomili, že Ná­ rodní výbory pocházejí z lidu, že jsou lidem zvoleny a že lid musí k nim mít důvěru, museli byste bez zvláštního dlouhého stěžovánía psaní sami své Národní výbory spravit a nebudete če­ kat od nikoho shora, že má vubec pi'etížený_ ěus, spmvovat to, co můžete spravit vy! \llúdní program lidové republiky českosloven1,,!,:é .H uAlrntefaíován zdola. Odstraúte nebo u­ v,,chmte lidi, ktei'í ještě čekají až jak to dospojte se na podkladě kons'truktivní a pomozte úřadům, aby splnily svou funkci tal;:, jak jim to káže vládní program. A pi'c:,clevším,studujte vládní program, abyste vú­ bcc věděli, co to je. Pak si tam najdete tolik: práva pro sebe, že ztratíte všecky starosti o svou budoucnost. (E. F. Burian v pražském rohlase, 29. 7.)

zvýšen.ím úrovně našeho školství. Bohužel jsou lidé, IdcN nepřestávají se Í'Íclit svými sobecký­ mi ?.:'ijnw. jež ohrožují klidný vývoj a sociální a hospodářskou obnovu státu. Lze docíliti dale­ kosáhlého stupně demokratisace jen tehdy na­ hnutlmc-li tyto sobecké pudy vědomím povin­ ností každého jednotlivce vúči celku. Nemúže­ me · vybudovat republiku, aniž by každý z nás pl'.'ilo,;;il ruku k dílu. Kdo si to neuvědomuje, ne­ zaslonú si dúvěry lidu. Ti, kdož se vyhýbají práci. prozrazují tím svou DOlitickou nevyspě-· lost, ať náleží k té či oné straně. Odpovědnost n povinnosti mužú, kteí'í stát vedou, jsou o­ brovské a lenochúm nesmí býti dovoleno, aby mařili jejich dílo."

-~~~~v~~~~~

JAPONCI PODEPSALI n:APITULACI. Dne 2. srpna 1945 <lošlona americké bitevnicl lYJiism:mri, zakotvené ~ Tokio záHvu ku slavné ,.~ ...,, ··"··"·" !~.:1álostiúfodniho 1>otlepsání bcz1Jo!l­ mínečné kar>ituface Japonska. Nejvyšší velitel olmpai:ni armády v Japonsku, generál MacAr­ thur za J)l'Ítnnmosti vojenských zástupců 8110jencú a de::.:ítckvysokých vojenských clůstojní­ kú a dvou :r.1;h1omocněnc11.eísafo .Hirohito a ge­ nerálního š~iibu Ja110nska, zahájil historicky vcle<~i',ležifonschťizlm slovy: "lUojí opravclovou 1mdl!ji a zRjisté nadčjí veškerého lidstva jest }}ocit,že z této slayné 11řílež.itosti vynoří se lepší svět z krve a krve1>l'0Utíminulosti." Došlo k 110cfopr,;ánísln.v1.1ého cfokumentu: První }}odpis na amerkkou listinu a pak na její Ollis pro Japon­ sko ui:lnil ministr zahran!čí Shigemitsu, po n::im n:i:-;letloval z:i generální štáb generál Yo­ shihiro Umezu; za vítězné Spojence clokmnen­ t;\' podepsal nejvyšší velitel 0Jm1mce generál l\facAi·tbur;

hrcHna z

Ba­

Neúřední V-J Den je za námi. Po šesti letech vfavy v:ifočné se konečně clostavil l\'IÍR!

~~~~~-V~~~~~-

Okr~ková schůze o:tgani.. sátorú v Housto]:u.d

~~~~~v~~~~~

~;

něm následovali

Trumami z E:ílého domu a pak závih-eěná slova generála MacAťthura z bitevnice Missouri, a­ clresovami oManům Spojených Států.

O nutnosti zvýšení školské úrovně v Čsl.....

New Yorě. (ČTK.) - Pražský rozhlas vysílal dne 20. srpna projev inž. Bohumila svobody o politické výchově, v němž m. j. i'ekl toto: "V naši osvobozené republice mohou Češi a Slová­ ci volně dýchat a říci: Národ jsem já, stát jsem já. Každý z nás nejen múže, nýbrž i m[t 111í!; určité politické smýšlení a požadavky. A­ však phx1pokladem politicl~é vvch1wv j8 vt,0obecná výchova, jež m'Ož~ být Zlepšena pouz~

110

taanu 1,1·cne1·áI Wainwright, velitel anglické 1rnvnosti Singapore generál Percival; za Spoj.

Stát;r pH1?oja svi!j pmlpis atlmirál Chester Ni­ mitz a }lak násleclovali zástu11ci Spojenc'ii v 1>0íadi: Velká Britanie, Rusko, Australie, n::anacla, Francie, Jl]olan<lsko a Nový Zélaml. Slavný ob­ fad V;\':!!Í.cfal si <'!.vacet :minut času. Urned J}O té n~í.skdoval rozhlasový projev presiclenta II. s.

V nc!lčU í>. záři 1945 bude se konati okrsko­ vá tchú,:c ol'ganisátol'ů v síni řádu Pokrok ěís.~.

SS v Texas, ktel'á zap'oi.íne v clevět hodin rií,10 n ukonči o clmhé hodině oc1})ole­ t~1ne. člen naší S. P. J. S. T. má· přístup

do této f,chf1ze.

S

1rnzdravom, .EDWARD ;I... MAREK.

Strana

,r..··_...;..

;;;;.;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;.iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii

..... ~

Cestou si mnul spokojeně ruce a pohvizdoval.

Byl sám sebou velice spokojen.

.......... ....,._.._.

VLASTAPITNEROVA:

TŘI DCERY --

~

Polda neříkal nic, sáhl do kapsy a vyndal py­ tlík s tabákem, vyklepal si prve dýmku na dlaň a pojda k oknu vyhodil popel vyhlídkou ··­ věděl, že to nikde nemají panímámy rády, dě­ lá-li se ve světnici nečistota - pak pomalu si nacpával.

Pantáta přešel několikráte přístěnkem, za­ stavil se u panímámy a řekl: "Co tomu řlkáš?"

"To co ty chceš, pantáto, ale [ářku, mně by se to jako líbilo."

"Mluvil jste s Novotným?" ptal se pantáta Poldy.

"Mluvil, prodal by od hodiny, a co víc, i Ší­ movi by se to líbilo," vybodli Polda poslední trumf.

"Poldo, vy jste zlatý člověk," pantáta pokle­ pal dohazovači na rameno.

"Máte ze všeho rozum," souhlasila s mužem panímáma.

"No, tak se na to, lidé dobří, vyspěte a zejtra se příjdu optat, mám-li na pozeítřek pozvat Ší­ mu a pak třeba i Novotného," Polda si zapálil a odcházel.

Stoupová ho vyprovázela a vrátíc se zašla za pantátou do přístěnku. Radili se dlouho a vý­ sledek úrad byl, že v sobotu ráno panímáma o­ pravdu zadělala na více koláčů, poslala do Žd'áru pro maso, nechala čistit celý dům a hol­ ky přes tu chvíli volala na několik tajných slo­ víček do přístěnku, Tonča byla ráda, že se ne­ vdá sestra mladší dříve než ona a Francek se jí líbil a pak po vdaní zůstat v dědině poblíž rodí­ též. Kadlina jí to skoro záviděla a panímá­ ma obdivovala znovu a znovu moudrost svého pantáty, který předpovídal, že by nikdy nedě­ lalo dobrotu, kdyby dali některé starší dceří grunt.

A Františka?

Pásla housata, dojídala zásoby perníku z pouti - sestry jí ještě přidávaly ze svého pak vidouc, že se pekou koláče, ptala se paní­ mámy, bude-li zase pout.

"Pout ne, srdéčko moje, ale přípověď," pra­ vila panímáma.

"Co je to, marni?"

"Ejnu to, že se budou naše holky vdávat, bu­ dou dvě svatby a ty budeš druženkou," vysvět­ lovala a slibovala panímáma.

"I bárcí, ono nesmí scházet," broukla si Ka­ dla.

"Budeš mou druženkou, viď, Františko?" spěchala se zalichotí matce Tonča.

"No, ešče nejní svatba, teprv přípověd', ženiši mnžou ptijít a zas odejít, kdo ví, jak to dopad­ ne," řekla matka.

"No, však už o poutě vás každý viděl sedět s pantátou Vitkem a starým Poldou, to už k vůlí lidem bude svatba," soudila Tonča.

"No a tvá ne? Myslím bys mně oči vyškrá­ bala, kdybych já se vdala a ty ne. Bereš, kdo přtide," rýpla ji Kadla.

"No, na zrzka ještě nečekám," odsekla Tonča.

"Lepší třeba zrzek než černý kovář," rychle si pospíšila odpovědět Kadla a nevěsty by se byly asi notně pohádaly, lcdyby je nebyla matka zkrotila slovy: "Nemusil přijít, ani vzkázat Tonči ženich, třeba měla Kadla kolik měsíců po přlpovědí, bylo by se se svatbou čekalo. Starší napřed, to se patří a tak se koná, a kdyby se nám jako 1"o­ díčům ten který snad nelíbil, počkáte jedna ne­ bo druhá, nebo třeba obě na jiného. Tak usou­ dil pantáta a náš pantáta, to je pane jeden moudrý člověk, takového vy žádná nedostane­ te."

Tonča se smála a Kadla se mračila, byly ale obě matce pilně k ruce a v domě se záhy vše jen lesklo, v komoře voněly koláče a Františka ob chvíli nějaký na matce vyškemrala.

Starý Polda došel, porada trvala ale ještě hodnou chvíli, a pale se bral přímo do Vepřové. čů

Ve středu, dne 4. záři 1945.

V:aíSTNÍK

2.

"Půjde to, skoncujeme to," pravil si sám k so­ bě ob chvíli. "To budou ale svatby, pánečku, to bude obídek."

Mlaskl si hlasitě - starý Polda držel na do­ bré svatební obídky.

Ve vepřovém pořídil starý Polda také dobře, Frnncelt, který myšlenku na Tonču z hlavy ne­ pouštěl, doprovázel jej až za dědinu a dal mu zlatku, prý na tabák.

Polda ji radostně příjal, věděl, že pří tak bo­ hatých svatbách bude nutný "sacerec" se všech stran. A hodlal se držeti a nedati se sebou smlouvat, neb to si říkal sám, že tyhle svatby a koupě statku Novotných budou jeho mistrov­ ským kusem.

Nadešla neděle, od Stoupú. šla panímáma s pantátou jak obyčejně na ranní. Vyšlí záhy, šli až do. Žďáru a nakoupili na odpoledne ještě čaj a mm, rosolku a uzenky.

Měli cestou s pantátou ještě mnoho všelija­ kých řečí a úrad, ale shodovali se, že měl ten starý Polda opravdu zlatý nápad s tím sousedí­ cím gruntem Novotných.

"Ty, pantáto, to bude přece jen hezky, a:í. se někdy postavíme za humnv a řekneme si, že tyhle všechny pola patří jářku Stoupovým dě­ tom."

"Ale jen jestli se nebudeme muset moc zavá­ zat, jái'lrn Novotnýho grunt přece stoji za dva­ n(,ct tisíc, ať jsou dl\1hy z banky a zústanou stát, pfoce když by měhen hoch th tisíce a my dáme Tonce dva, zbyde jim moc.n::t interese a snad jim budeme muset po pár let l)t'Í.!)omálmt.

To víš, jak to bývá, že bude třeba žádat abyí3me slíbili taky na dva, na tfl roky zasetí, aby mohli ti mladí všechno obilí odprodat. St':lrý Šima, ten je čtenář a bude chtít všeckó mít hupsaný na kolky a zajištěny."

"Však je to nejlepší, no, a snad bky ešče :;y­ novi pi'idá, když je to na grunt." ''Áno, áno, ale :m koupený, jináčiholt by lwlo. kdyby se pl'iženil." Panímámťt jen ndychhl ne­ odpovídajíc.

"No, ňáké to bude, dětem pomoc'. pfocp mu­ síme a pak tmdemc hospod.1.:·itpro tu naši. zla­ tou Františku."

"A pro nás, pantáto, pomy~I. co tli ubyde dl)­ bytka, to abysm~ zrovna 11í·ikoupiÚ, ty čtyry sta, co máme v záložně, padnou jako nic, n~~im už sice pro holky, co patří, pn:dlo a aMobí sko­ ro všechno, ale n1bytek, te--1 taky něco stojí. A šaty a svatby, je'1 si to, panbto, 1wmiysli." ''No, mám vypftjčit z ba1~k:v čtyr/ th;íce, vv­ pújč.ím pět a sµr:wí se všecko, uvidíš. Nemusí se dát hned všechen dobyt~k, ve Svétnově u Vítkú si stojí na Čhlívy dobi:e, dáme holkúm každé pár volú, ty černé jsme chccH prodat, ty budol1 1)ro Kadlu, ve S;rětnové maj·,u v.hd.v nejvíc červenostrakatý dobyte1c, tak ať je hod­ ně vidět, co si mladá panímáma přivedla."

"A krávy?"

"No taky po dvou a dva kousky jalového, Lysku a Jelenu dáme Tonce, Straku a Mendlu Kadlíně."

"Ale to nám zbudou jen čtyry kuse."

"Co platno, svatpy se protáhnou beztoho až asi ke žúám a o bartolomě.iském .iarmaku si ve Žcl'áru něco přikoupíme. Panímámb, to víš, dě­ tem musíme dát dobytek domácího chovu, to se pati'í už pro štěstí."

"Ejnu, pantáto, ty holt máš rozum."

"Vidíš, panímámo, ono to všecko pftjde, vše­ cko, neměj z toho strachu, nevzdychej a neplaš, nezlob mě, odbydeme svatby a pak bude hlava lehká.''

"Ba nebude, pantáto, nebude, budeme si nm­ set hledět přivychovat dobytek, málo se po pár let odprodá, musíme dát holkám taky aspoň přece po kousku če;i:ného (vepřového). A pak, pantáto, abych zrovna přijednala děvečku, když holky hubydou, s jednou děvečkou na vše­ cku prácu nestačím."

"E, to se spraví."

"Vám mužským se všecko zdá lehko, copak vy, ale však slyšel's Vítka, jak.je zle, jen když v domě ženská stůně, no a tuhle dvě ubydou.

A víš, pantáto, pak - ten stesk po dětech!"

"A vy ženské taháte všecko na dlouhé lokte.

Stesk ---· i aby se ti nestejskalo! 'l'onču 0,110.eš

~.

mít přes dva domy a ke Kadle silnou púlhodin­ ku cesty; troufám, že to i v týdnu doběhne na besedu. A práca? Trochu mHí se nazlobíš, však ty holky nejvíc dělaly na sebe, jen to pralo a ž::,hlilo,pohicl byly hadry a škrobenice na plotě u na púdě. A pul~ - no, je to mladé, kdo to bu­ cle vartovat" Panímiuna arci dávno věděla, že pantáta od .svého rnzhoduntí neupustí a tak jí šlo jen o to, oby si trochu ty obavy z hlavy a ze srdce od­ mluvila. Ale l,;:dyž byl ten pantáta již takový,

že všechno na dobro dovedl vyložit a vyložil a p:rnimáma jinal< nedokázala, než mu při všem n vždy dáti za pravdu.

Došli clomú,kde děvča~a strojila oběd; nešly dnes clo kostela, že prý lidé už beztoho po vsi véclí. že čekají ženichy a že by se jich kamaráddarmo vyptávaly. Za ten čas, co byli rodiče spolu v kostele, zhádaly se obě sestry kolikráte a notně. Jedna druhé vyčítala už pi'.'edem,jak asi ca:,to bude choditi na rodiče o výpomoc. Ale hned v té chvíli se zase udobl'ily, naznávajíce, že musí udržeti dobrou vuli.

"Ale budou naše teď s tím faganem, s Franc­ kou, asi vyvádět," chvilkovou pomlčku hněvu pfornšila Kadla.

"To si myslím," svěčila Tonča, nudle do po­ lívky krájejíc, "ale my musíme mět rozum a radějác se taky s ním roztahovat, aby se ma­ mina nezlobily." ''No víš, maminka by nám ešče dycky přály, tak jako jemu, ale pantáta, ten ho holt má za zlato."

"Ejnu, jmenovka!"

"Ale, slyšíš, Toničko, nemáš pfoce jenom z té svatby strach? Takhle to jde zčerstva, ani ti ženiši s náma dlouho nemluvijou a nechodili jsme s nima, a zrovna svatba.''

"E, lcp('í, než se thJba kolik let tahat, mět po liclech plno i·eči, lm muzik vostudy, když jdeš s Jiným dvakrát tai1covat; nesmět nikam na anebo na svatbu bez toho svého a pak Lfobaz toho nic nejní. A zaseje si začínat s ji­ ným? Takhle budeme hned panímámy a užije­ me s mladými pantáty eště třeba dost muzik a l)OUtU."

"Tys užila víc než já, já jsem byla jenom jed­ nou ,;a druženku a ty každou chvílu.''

"No, to ti mohlo být jedno, však ti dycky maminka koupily ziroveú se mnou na novy šaty." ''Ešče šaLyaby mně byly nedaly.''

"Jakpak nám budou asi muži kupovat šaty?"

"Já myslím, že nám budou přeci taky maminlrn pl'idávat, musíme.na ně dycky zchytra." ''No, kanafasky a i'1ákoušarku nám lmž da­ jou a my budeme moct prodat všechen svůj len.

Oni budou mět naše tak teď dost platů.''

"Hm. na takový grunt by nás mohlo přece bejt aspoú šest, a to jim zbyde jen to jedno dě-. cko."

Vriitivší se rodiče přerušili rozmluvu a vbrz­ ku hles poledního zvonku oznamoval. Tonči a Kadlíně, že jim nastane důležitá schvíle mnlu­ vení kroku do nového oddílu života. Bcaly to dívky a brali to i rodiče lehce; řečí ·a staro:;tí bylo dosti, ale opravdového rozmyslu múlo. Jct' ten núš lid tak dúvěřivý a rozumný; kdo sám bc:&elstný,u jiného lsti nehledá.

v.

Se zalíbením pohlížel pantáta Stoupa na statné hnědky, s kterými zajeli Šímové z Ve­ pfové na prostranný dvúr. Přijeli tři, Francek a otqc i starší ženatý syn Jakub.

SLai'í, Šíma se Stoupou, se znali dávno a vždycky :;i pl'áli, do pi·íbuzenstva byl jeden druhému vhod.

"To jsou koně jako panny," pochvaloval Stoupa hnědky.

"A domácího chovu," chlubil se Šíma.

"No, a pak si pantáta nepřeje dojet ani na pout," ozvala se panímáma, podávajíc si s ho­ sty ruce. ''Doopravdy, jet na pout, když je v poli jarní práce. to se mi zdá na škodu. Radějác ať koně sl odpočnou, a pak se na tom poutě hned pár grejcarú zbytečně utratí; pomodlit se človělc múže doma." pravil starý Šíma rozvážně.

Zatím se dostali do světnice a starý Šíma u­ sednuv, pravil: ,'.'No, snad jsem tu u vás ale je~ lítč n0l,yl."

Ve středu, dne 4. zái'í 1945.

l~~

Houston, Texas.

Ctěným sestrám a nas1111 přátelům sděluji, že naše sehuzo a přátelské party případá na den 13. zářl v síni na Studewood. Začátek v 10 hodin ráno, ve 12 hodin oběd, po obědě růz­ né hry. Bude 11:.is to velice těšiti, když se opě~ dostavíte v tak hojném počtu jak minule. Ano, příjd'te zase všichni, abychom společně sdí­ leli naši nevýslovnou radost z vítězství. Ukon­ čení války příkvapílo na nás tak náhle jako její začátek.

Ale tímto ut.ončením války nemíníme za­ nechat naší ::~Joleén~ dobročinné práce, ale budeme pokracovatt nadále v pořádání na­ šeho přáteíského pobavení. Je to všem nám milé sejití se [ednou měsíčně a zapomenout na tu naši každodenni, jednotvárnou. nikdy neukončenou práci, která jest všem nám že­ nám tak dobře známá. Skoro v každé organi­ saci ženy mají svoje kroužky, kde společně pra., culí. Nás to velíce těší všechny, že naše české ženy berou takový zájem o tuto spolupráci. · Znó.'te všichni sesetru Kaluskovou, že ano?

Dejte si vaši objednávku na oběd u ní. Její číslo telefonu jest V-21145. Nebudete toho li­ tovat, neb sestry budou míti zase něco, co jsme dávno nejedli.

Pozdrav všem čtenářům. Špaňhelová. Řácl Vlastence

.V---čís. ,15, v Shiner, Texas.

Hallettsville, Texas.

Ctění bratřl a sestry!

Tímto vás laskavě žádám byste se v hojném počtu dostavili do pi:'íští schůze, která bude 9. zái'.·í, druhou neděli v měsíci, ve 2 hodiny od­ poledne.

V poslední schflzi v měsíci srpnu bylo usne­ seno, že náš řád po schůzí bude míti domácí · besedu a společnou svačinu, a proto jste, milé sestry žádánv, byste v hojném počtu dostavi­ ly a něco od pečiva pNnesly, a bratři zas se postarají. aby žti.dný neměl žízeň. A tak, milé " sestry pi·ijd'1>? v hojném počtu a kdyby se vám stalo a dostali besedu, vezměte je sebou, neb čím nás více bude, tím nám veseleji bude. A přijďte všichni, z blízka i z daleka, teď již není bída o gasolín a bavlna je též již hodně opíkována a peníze za ní v kapse. Ale horší je těm. co je ten hul'lkťi.n zasáhl. Já sám jsem tak drobet, j fl k se říká nesvůj, neb mne to už jednou chytlo. ale vvpadá to, že nás mine. Ale dešť by se sešel dosti dobrý, neb ty pastry jsou už červené místo zelené.

A tecl' Vám dám zas pokoj br. redakotre.

Já vždy míním psát jen tak trošku, ale to pero jde samo, tak Re nezlobte. Bay, bay a do vidě­ ní v síni Vlastenec.a tím oslavíme konec války nad dvěma lldekým! tyrany. Na zdar!

John Podaný, taj.

~~~v~~~~-

Řád Karrl B'a,líi.i.,!k, čís. 4, Hallettsville, Texas.

Ctění spolubratřl a sestry, kteř! jste byli pří­ tomni minulé schůze 12. srpna. tak víte, že nás bylo více ne~m .iit umím počítat a měli jsme krásné· pobavení. Ale na tak silný řád ja­ ko je náš. mohlo n:\s být aspoň jednou tolik.

Zákusky byly chutné a dost, a občerstvení ta­ ké dost. neb kd,,2, mv něco takového plánuje­ me, tak uii: nředem víme že když jest na vý­ boru aspoň jeden bratr jako jest Erwin Buček, že nás nezklame. Tak [emu patří dík a zároveň spolusestrám, které nezapoměly přinésti jídla dost. Zárovef1 chci ocnámítí, že byl dán návrh, abychom udělali sbirku pro sirotky, kteří se nalésají v táboru v fJ.:rnovicích na Moravě. ve staré vlasti. daroval $5.00 a po $1.00 dali: Jan Boček. Eman11rl Vašek. Chas. Holý, Paul Fertsch. Frank Blaha, J. G. Konvička, Jos. Zá­ ruba, Frank R. \Vojb2l<::, Albert Kahánek, A­ dolf Marek F. IL Enček E. J. Buček. Po 50c: Louis Španilwl. E. ,T. ".':hovanet:,;,Joe Řehák.

Jake Sandlovlc. H. B. Fabián, Fr. Jahn, Jan Holý. Po 25c: Louis Kubečka. Ed. Neuvar, Jan Galetka, Jos. Ko!áčný. 20 centú: Jan Sralik.

Strana.

Vii]STNÍK

I.

Floresville, Texas.

Sestry a bratři!

Tímto vám oznamuji, Žle naše schúze SE: bu­ de konati dne 9. čas jako obyčejně. Jste všichni ř.ácl:ini. byste se v hojnb11 i;očtu do­ stavili, nC'b budeme jednat o té naší slavnost;i, kterou jsme v p'Jsleclní schúzi ujecinali. Neboj­ te se pr,:ice, neb když udčlá každý něco a já nic. t.ak to.. ptí,idc všecko hlnclce. Schúze po­ slední byb snad njméně navštívena za něko­ lik let. takže i::e vi'<echr,'.t prAce nemohla roz­ dělit. Nepohí.clali jRme :~:'.t::lné zábavy po dobu váH::y z ohledú na na~·2 bratry, kterých máme ve zbrani slušný po'éc~t ale když jest po válce, tak jsme se usnesli na popud br. Kučery ni'co uspohíclat na oslavu a zúiw1cň o yzki'íšení jednoty Sokolské. Co to v;:jec!w bnde, j,stě ne­ vím. neb celý zábavní program vzal na sebe obětavý pracovník solrnlský. br. Kučera. Vy, ktei'í ho znáte. tak dobfo víte, že to bude něco hezkého. Však vám ještě nnpíši co a jak, až budu vědět co to všecka bude.

Stále píši o br. Kučerovi a nevy.w~:tlil jRcm vám že nás navštívil o naší schúzi ještě s.e 3 batry a to bN. Dlabajové, ote·~ a :;yn a br.

Kuč:era, ale žádn:i rodina Václ:wa. Br. Kučer:. k núm promluvil kr:>tlrnu t=1le n :i'ímnou 1·,2č. od srdce !{ srdci, poukúzal na naši m16.clež. že jsme ji částečně zanc::lbaH což má ovšem prav­ du. Ale též to omlouvn.l výjimečnou dobou. to­ tiž válkou, kdy mnoho cvičencú odešlo do po­ le a ta!{ život l~loevičný pomnlu usínal, až u­ snul na dobl'.-e.

Brath a sestry. n,2111::.me-li naši mládež ztrá­ cet. musíme hl2děclét obnovit ruch tělocvičný a pflvést tu mládež do tělocvi!'.:ny.Nemusíte se o ni b:í.t. neb Sokol v.'lm ji jistě nezlrnzí.

Jak jsem slyšel. :Be se cvrčením &2 zn.poěne tak brzy jak jen to bnde mo?.no. tak nezapomeň­ te nechat zapsat v:::i;e ditky.

Tak jsem začal h'tclcm a dokončil bych So­ kolem. Ono vít,2. je to zatruckaná ševcovina pro mne to psaní, ul. na Lo i{pntně slyším. Ale sestry pravily ž,., na p:,m.ní není tf·eba slyilet, jen když viclím. Jo a panfč:kn, co mně ;;;líbily, když nebudu p~:át! prý mně clají hobla! No, děkuji 1:ělmě. není o co sLnt, Lali:: raději budu psát. Tak na zclúreček. 'l'om. NOYúk, dopisova!.21. ~~~V~~~~~· Řácl l!včzcla lUírn, čfalo 33 Bleillenrme, T~x.

Minulé schúzi 12. sr1:na, ktern byla dosti navštívena. měli jsme žádost o dvojn::í.rnbnou úrazovou pojistlrn ale brati·i opomenuli pl'i­ nést certifikáty s sebou. Tedy ktei'í chc•2tc tu dvojnúsobnou pojistku. pl'ineste s sebou certi­ fikát a na Hlavní Úfadovně poznačí clo něho jakýsi dodatek a pal~ vám bude vrácen. Jest­ li máte vaši poji1,tku na $1000, tak byste pla­ tili na úrazovou pojistku 15 centú měsíč)1ě n:b $1.80 ročně. Na, $;:00 byste platili 1:olovic 8 ccntú, neb 90 centů ročně.

Také jsme měli žádost o pomoc na sirotky v Černovicích u Tábora v čechúch, a bratři odhlasovali. $5.00 z pokladny a byla uspořádá­ na dobrovolná sbírka a rlnrovali následující: vojni Maxmilian Janovský $2.00. Po ~;1.00:E­ mil Chaloupka Frank Mikc.',lm. Po 50 centech darovali: Frank V, Štěpán, F'ranl~Mareš, Willie Schovajsa Willie Sušen f<'rankSchovajsa. Vin­ cenc Chaloupka. Jos. S1ovák '\Villi= štěpún, Alfred Štěpán. Po 25 centech darovali: Ecn Schovajsa, John Sipto.k. 'Willie štěpf.n, Ladie l\likeslm, Edgar Ashon, Elmo černosl~ý. Ed­ mund rviilrnskaa 10 ccnlú daroval OLLo Mai:at.l Celá sbírka činila $15.33. · Jest-li by si někdo pi'ál co ncby! ve schúzi, něčím pl'ispět na t,m účel. múže tak nčin:t v pi'íští schúzi 9. září. Sbírku jsem otles1al na jméno: Frank J .Dvoí\:k, Cedar IG7f~:,, O i,:očasí neb úrodě n?budu. B'.lvl:m máme hurikánem poshazovanou na ::em a jť,t­ li něco seberem, tak toho muohJ nebude, n .b již začíná rústi.

S bratrským pozclrav·Em, Vincenc Cha1onplrn, Lo.5 ~nw:',;:.

-----V-----Ne z mutného slova, z naděje l~v'. bne. (Kollár.)

Celkem $21.70. Tato částka byla zaslána na Frank Dvofak, Cedar Rapids, Iowa ..

Pro dnešek už toho nechám. O bouřce psát nebudu; byla zde, ale jak moc škody jest, je­ ště těžko odhadnout, neb ještě co toto píši, stále pr.ší. Tal-: s pozdravem na všecky čtoucí, Chas. Holý.

-----V-----Polly, Texas.

Ci.ěná redakce a čtonfti'i Věstníku!

Ack:oliv js<2111 dnes tnk trochu kyselé ná­ lady a proto jsem se rozhodla do redakce Věst­ níku, abych se aspoi'l trochu mezi vámi, milí čtcnái'i pobavila.

Od minulé soboty, totiž 25, srpna, naše pi'í­ moí·í je pronáslcdovfa10 hm:ikánem. V pondě­ lí 27. pršelo celý den a ze 27. na 28. tu noc na­ še i:;í·ímoí·í dostalo znamenitý dešť. Ono se to nebralo na žádné míry. :1si proto, že žádná míra není postačitelná. A pi'i tom vítr foukal, no časem to asi bral tak 75 mil za hodinu, a já jsem to celou noc hlídala, chodila jsem od jednoho okna. ku druh6mu a dúvala pozor, brzo-li bude stí-echy brút a stromy lámat, a blesk se jen kfižovaL Ale nebylo až tak mo~ slmcly zptlsobeno. Ráno jdu do města a co ne­ vidím obchodníci měli okna ,:utlučená prkny.

Myslím si, ta!-: vida také měli asi malou du­ šičku, rovněž jako já, No, byla jsem ráda. že nebyla jsem já sama s tou malou dušičkou.

Pl'i mé noční hlídce mi pI·išla mysl na farmá­ ře, že snad se už bavlna otvírá a ~e jí nebude až tak moc, a sběračíi bavlny že snad je nedo­ statek. Jest-li l'ádiI podobný hurikán v ba­ vlnovém pásmu, tak jsem jistá, že si té bavlny také trochu sebral, aby tomu farmáfovi tro­ clrn pomohl.

Měla jsem zato, že když se Japonci polekali bomb a vzdali s,e, tak že nuili vojáci pi'ijdou domú a pomohou tatínkovi a mamince sebrat bavlnu, ale jak se mi zdá, že jdou domfl až bě­ da pomalu.

Já dnes šla clo městn a na poštu. Obdd.ela jsem dvoje pim.ni, jedno od mé dcery 1:aní By­ střické z Alabamy. Phíe: Takto ale milá mami mám tolil~ práce, fo už opravdu ani n2vím, kde mi hlava stojí. Syn Jan byl doma na do­ volené 30 dní. ale zase mu:;:eldo tábora do Se­ verní Km·oliny, a Jii'ík je dosud v Evropě. Dce­ ra paní Bysti'ická napsala o Jiříka žádost, aby byl propuštěn z vojensl:é služby; ona má ob­ chod na starosti a Jan, múj zeť, je chatrného zdraví a tak žádost o Jil'Íkovo propuštění by­ la sepsána, clol{torem a dvěma svědky pode­ psána a odeslúna clo Evro;:y. Bude-li to mít jaký účinek nevim., a pi'ijde-li Jií•ík domů, tak se budu těšit:, že budu mít hosty.

Druhé psaní od Annlnl:;:yMarel{ od Abbott, Tex. No, musela Jsem Sil pfi čtení Tvého psa­ ní zasmát, že jsi tak bojácná těch hurik:f,nů a cestovaní. To se nemáš tak: bát a jen se vy­ dat na cestu o, ku pi'edu. na ještě se cestou žádný neztratil. ani Ty se neztratíš.

Co tyto i'lidky dopisuji tak hurikánu ještě konec není. tak kdo:2: múže vědět; než tyto řádky budete 'číst. já už tr·eba zde nebudu. Ale odnést pryč se nedám, budu se drž2t pevně ja­ ko žába, jen očima rnžourat. Pozdrav W. M. a piš. - Milý pozdrav všem. ·· Fannie Hamer, od pl'imoří.

~~~~~v~-~~~

Do Rnsc.nl.lerg· a ckoií!

1

Náš j'·:'td čís. 108. ''Ro,.;enberg" bude odbý­ vati měsíční schúzi druhou neděli v zái'.·í, o 2. hodině odpoledne. ve správkárně obuvi p.

Humpale. Protože ,i:,me po dva měr1ce schů­ zi nemohli o1bývati pro nzdostatel;;: účasti.. jest každý člen a členka tímb k účasti.

Rovněž tak všeci úí·ednici. r;:cle to kulhá s pla­ cením pl'isp~vku., pl'ihlaste se zavčas. Našemu ůčetnikovi to dělá m·:':Jo radosti, musí-li koho upomínat. Na m.ilo gnsolinu se u'.2, nikdo nemu­ sí vymlouvat a pikováním přepracovaní také asi nebuchnne. Tak jenom s chutí i;l'ijeďte, snadno bychom se mohli smluvit na nějaký program. udělat n~.še schflzc zúb:wně.iší ne­ bo pl'itažlivější. Ně'.{do v tom zlmšcnost jistě máte Nám úi·edníkúm .ie tak:ó milejší schúze dobře navštíverú n1žli jsme sun.1i.

Proto vás všcchn:; uctivě ;,;veme do schůze.

Vinc. Abschncider, tajemník.

~,

Stl'ana

.e.

vi:s·:t·rd:s: ,

Ve středu, dne 4. září 1945.

I

Z 1mouž1rn ČESU:.ÝDHŽEN V E'.NNIS.

Minulý týden jsem v mém dopisu svolávala našs ženy z kroužku clo schůze a dnes podávám z této schúze výsledek. nám naše sestra pokladnice ozn.imíla kolik těch dolúrků máme v naší pokladničce (něco přes 50 dol.) tak jsme se usnesly, že těch 50 dol. rozdělíme 110.. něko­ lik dílu a podpoříme tyto potřebné účely: Pro poraněn.i vojáky v "McKenney·• nemocnici 10 dolaru, Ea co a kam to poslat musím se nej­ prve ínrormovct u pí. Valěilwvó v Dallas, neb ona má, co podpory 1,e týče o vše opravdový zájem. Pro "Lidické drotky" 10 dol., na "čes­ koslov. červený k:í'li.\" 10 dol., na lékařské kni­ hy .p·o "Masnryk Instltute" v New Yorku 10 dol., pro '·Moravské sirotky" 5 dol. a pro ruské děti 5 dol. Ještě držíme za 110 dol. tí'i bondy, kteréžto peníze chceme ještě nějakou dobu podržeti, až bude otevřena přímo cesta do Če­ skoslovenska, 11",b očekáváme, že pak těch žá­ dostí o podporu bude [eště mnoho.

Dále jsme všechny přítomné sestry byly pro to abychom náš kroužek nerozpouštěly a . udržovaly jej při životě nadále. Ovšem, že by neškodilo, kdyby k zdravému [eho udržení nás bylo více o nějakou tu "injekci" v podobě ně­ [akého toho dolátku z více stran na nás bylo pamatováno. Nemáme nyní žádný jiný pra­ men příjmu než ty měsíční naše členské po­ i:;latky a příspěvky d:\rcú.

V teto schuz; j:,me pi·ijmuly zase několjli do­ larů od naších příznívců. Přltomní manželé Jos. Hejnovi darovali nám 2 dol. a pí. Jos. Tro­ jáčková v upomínku [ejího padlého syna 1 dol., pí. A. Nová 5() centu, Dále pí. Anna Tro­ jáčková odevzdaía 3 dolary n to 2 dol. od man­ želů R. Duroňových z Dallas. kteří zde byli pří­ tomni na sehůzí pojmenované "kurs organísá­ torů", a je1iko~ i·úcl v této schůzt pro přitom­ né členy i hosty dával pohostění (oběd i ve­ čeří) zdarma, tecly v uznúuí toho manželé Du­ rnňoví podpořtll náš kroužek. A z toho samého důvodu daroval 1 dolar našemu kroužku Ka­ r,21 Lo.žnovský. Pak núm ředitel síně dal 5 do­ larů za to. že několik našich sester pomohlo ukliditi Nár. síň, A tak zase máme pár dolarů do začátku v naší pokladníčee jalw "podkia­ dek", jenom poti'ebujeme ted' ty slepičky, aby k podk!::tdku snášely.

Ač se núm J;: proiíilí dek hlásí několik, není možno v tento čas našim furmáí·ským ženám se k 'této práci dostaviti a my tři městské čle1,y samy nic nesvedem. A obsazovati něco, jak jsme to už několikráte cfríve udělaly, nemá žádnó. z nús odval1n, a tnk opravdu jsme od­ kázány jen na ty dobrodary našich pl'iznivců.

Též v naší schúzi byla zmínka o tom, ~e v seznamu pHjmú od pokladníka S.A.Č.T. jsme náš pí·íspěvek ocl kroud;:n por "Českoslov. červ.

Idíž" již po dvalrn:He neměly takto kvitovaný, vždy to bylo zrmešeno jako "dar", ač u dru­ hých položek je phpojeno na jaký účel to by­ lo darováno. !{de toho máme hledat pi'íčinu?

Byly bychom rúcly, když to darujeme na Čsl. červený khž. aby to téi1 na ten účel bylo. po­ sláno., ::i takto. když je to zanešené jako "clar"., jde to asi clo celkové sumy pro "poválečný fond".

Zábavný vc~h,2k spojený s touto schťlzí se dobfo v;i'dal'il jiclla bylo clonešeno tali.k, že by se bylo najedlo ještě jednou tolik co nás tam bylo, a chl::i.zenýho též bylo dostatek.

Podobnou schfo;i jako byla tnto, máme urče­ nou za tři měsíce do té doby už bud,a bavlna sebrána a tedy budeme volnější.

Končím s pozdravem na všechny pfátele, Bo::ícnaRadová, P. o. Box 217.

----·--\!-----cl čti se zofa-vu,ií v I!trkonošfoh.

N-'W York. (ČTK.) - Národní osvobození ze dne 2. srpna pi,:;e: Féči spolku Bojovníků bari­ kád v Praze :S:IV bylo lG. července posláno 140 dětí na Špindlerovu bouch1 v Krkonoších, aby tu ztrávily ndostných G týdnů. Jde vesměs o děti p:1cllýchneb raněných členu spolku. Dva­ krát týclně jsou na Špindlerovo boudě pořádá­ ny besidky s pestrým programem.

Řád Svaz Čcchoslovanii čís. 92, Ft. Worth, Tex. Ctění brati'i a sestry!

Zase jsem zde, abych vám připoměla, že na 9. záí·i nám pl'ipacl:t i•ádová schúze, začátek ve 2:30 hod. odpoledne. Phjcl'te všichni. by nás bylo co n•::jvícc.Jul~ jsem slyšela, budeme míti oslavu 7. i'íjna, o které popíši podrobnosti po­ zději. To víte, ~c je tí·eba aby se nás co nejvíce do schúze dostavilo, by se vše dalo do pofad­ ku a měli dost éaso se i;:i'ipravit na den osla­ vy.

Pro dnegcJI: múJ dopis končím a doufám, ~a všichni budete pi:ítomni ve schúzi druhou ne­ děli v záh. -- s milým pozdravem, Vlasta Dolkos.

~~~~v~-----·

Houston, ·Texas.

Ctěná redakce!

Po delší dobč chápu se pera abych dala světu vědět, že ještě jsem tady, za jedno jsem si vzala prázdniny, ale to jenom od dopisování, na vÝ­ letě jsem nil,cle nebyla, bylo mne moc líto vás všecky tady opustit. Tak jsem se mordovala s tím hrozným horkem tak že to bylo až někdy k nevydržení a za oběť si to vzalo hodně životú, neb v těch vclil<:ých městech toho pravého vzduchu je velice málo a to umělé ochlazování za moc nestojí, na pHklacl když vyjdete z té chladné budovy, tak by člověk hnedle horkem na ulici padl. My jsme ztratili étyí-i členy od našeho hí.clu za jeden týden; nejprv si to vyžá­ dalo život br. George Hoška, kterého jsme kaž­ dou neděli vidéli ph své práci parkování auto­ mobilú u naší síně na Studcwood a mnohokrát jsem ho slyšela jal;: povídal, že ani se nemůže neděle dočlmt aby tam za námi pi'išel a v žertu prohodil, že on tam i kdysi zemÍ'Ca také se to stalo. Ted' jak tam po tom chodníku jdu, vždy­ cky nme nn painót pi'i.ide br. Hošek. Hoškova rodina byla nuvštívena smrtí dvakrát ve 12 hodinách; následovala ho jeho šval~rová, paní Marie Hoškovú tou samou smrtí, srdeční mrtvi­ ce. Tak to pi'ísloví praví, že nevíme dne ani ho­ diny. Co nám svět urěil, to máme pfljmout, ja­ ko na pI-íklacl tento hrozný hurikán co se od zálivu žene, tak Je silný že je mně mdlo pl'i po­ myšlení, co zas škody buch natropené a naše město Houston je akorát v Jeho středu. Mnohé domovy mají oknn všecky rntlučené, já jenom strachem trnu, které okno múm zatlouct, mám jich 23 v mojcm domě, tak jestli víc ode mne neusl:;šíte, tak 111112 vzdejte čest povstáním.

Tento strašný hurikán se žene od minulého pátku. Moje dcera bývá v Alvin, Texas, tak při­ jeli do Houstonu v sobotu a pobyli do neděle večer; všecko vypadalo v poi·ádku. Dnes je pon­ dělí odpoledne, dcera mně telefonovala, že její muž přijel z práce v poledne, počasí že je hroz­ né. Radio že jim zvěstuje, aby lidé se uchýlili do zděných budov. V Port Lavaca to bylo hroz­ né, voda až 10 střevíc vyDtoupiln..Žádná věda ještě se nevynaš1n jakým zpúsobem·tonm pře­ dejít. Právě dnes pfod týdnem jsme byli v Gal­ vestoně, tak to všecko vypndalo krásné na tom ostrůvku, ty krásné oleandry v plném květu.

Mně se jeden .druh oleandrových květú velice líbil, tak jsme se tam zdť:leli clo pozdních hodin večer, abysmc si mohli páru haluzek pflsvojit.

Ulici, jsme mysleli, že známe, tak: jsme byli ji­ stí, že elastanem to co chceme. Já a švakrová jsme se dělily na druhé rúno, a to mělo ty sa­ mé květy co mně doma kvetou; tak je vidět, že jsem si s tím nic nepostihla, jenom hodně stra­ chu. Jak pojedu podruhé, tak se zeptám polici­ sty, lrnlik by mně čítal za několik proutků. Už se mně jednou stalo, že mně policista uřezal vý­ hon z oleandrového stromku a nestálo mně to nic, jenom to slovo. Tak poznáváme, které ve skutečnosti je lepší, některý člověk věčně bručí a myslí, že svět je mu všecko dlužen a nevzpo­ mene si jestli on sám co dobrého pro tento svět vykonal. Byla jsem jeden den na dovolené a zajela jsem si do Huntsville, Te:ims se podívat na ty trestance, jestli tam poslouchajL Přišel za námi průvocl<?í a my jemu dali každý 30 cen­ tú a on nás vzal po celé trestnici, i na elektri­ ckou židli nás zavedl. Mťtj chlnpec si clo ní sed­ nul a prúvoclčí nám ukázal, jak se všecky ře­ meny spojí, když chtějí někoho popravit. Vza­ du je záclona na železných krúzích, on to po­ táhl a my všichni jsme zdřevěněll a poslední

I

'•

amen nám přišel na mysl. Mezi vrahy nás ni­ kde nevzal, tam je přístup zakázán. Továrnami nás vodil, na sta mladých chlapcú tam šilo střevíce a zas v druhém oddělení sta mužů pletlo nítě. V druhé místnosti tiskli čísla na káry. No to mne zajímalo, tolik čísel jsem si ni­ kdy nepředstavila, to asi proto, že ještě káry nevyrábějí. Jednou místností nás vedl, kde mnoho chlapcú obědvalo. Jídla tam bylo vidět mnoho a všecko velice čisté musí držet. Horlrn je tam k nevydržení. Když jsme vešli dovnitř, většina samí mladší muží, hned povstali od stolu, my jsme šli dále a oni se znovu posadili k jejich jídlu. Já jsem žertem prohodila, že to dopadá, že tam zle není. Průvodčí mně pravil, že kdyby člověk mohl odtamtud odejít kdy by .. chtěl, tak že by tam bylo dobře. Stráž sedí ve svých budkách asi 30 střevíc od sebe se zbraní v ruce a dává pozor. Co kousek: je taková bud­ ka a muž v uniformě v ní n když se stane a ně­ který trestanec se odváží a chce přelézt tu 20 střevíční stěnu - ohradu, - tak se mu to ne­ vyplatí. Někteří ti trestanci dělají velice krás­ nou ruční práci a mají na prodej, jako ženské ruční kožené tašky, vyfozávané rúzné věci, mile se na to podívat. Průvodčí nám povídal, že tam měli trestance mnoho rokú a jnk ho propustili byl ve světě jeden měsíc a nemohl to zdržet, ro­ dina se za něho styděla, tak pl'išel zpátky, že chce ztrávit tam ostatek svého života. Všeclm smutné vám dnes píšu, mám asi takovou nála­ du při tom strašném počasí. Místy už po Hou­ stonu doprava busú přestala jezdit, stromy se ohýbají do polovic, tak: že by člověl-:hnedle z toho dostal strach.

Paní Leona Bolf v Taylor, Texas, -roz. sl. Ši­ ročkova, asi bude ráda, že už je zase zpátky do­ ma a ujela všecké té zkáze. Psaní jsem od Tebe dostala, tfoba že jsi neměla číslo ani ulici, ale mám telefon a pošta vyhledá moje jméno v te­ lefonní knize a pošťák to zas správně doručí.

A tak abych Ti vyplnila Tvoje pl'.·ání, že mně už nebudeš mít ráda až jestli uvidíš muj dopis ve Věstníku, tak tady ho máš a to dost veliký. Pa­ ní Bolf byla dcerou mojí veliké pfitelkyně ještě za svobodna, slečny Ludmily Jančové, a po jeji smrti si udržujem přátelství spolu. Chtěla jsem ji tady zdržet déle na nějakou svatbu nebo di­ vadlo, které představí naše ženy druhou neděli 9. září, ale ona ani slyšet nechtěla, přece ten domov jen táhne člověka a každý múže být šťastný, kdo ho má. Jak jsem už podotknula, jednoaktový výstup se představí na jevišti pod názvem "Wisdom of Wives." Už to bylo jednou sehrané a moc se to líbilo a tentkrát je vstup volný na tento program. Začátek v 5 hodin.

Tak vás uctivě všecky zveme.

Organisátoři budou tady míti schúzi v ten den, tak je chceme překvapit. Naše obětavé re­ žisérky se snažily dát české divadlo na ten den, ale nemohly sehnat dost hercú, aby jim roze­ brali úlohy. Někteří je pl'ijmuli a zas je vrátili.

Příčina toho je moc práce, a když člověk je starší, tak do zkoušek se už nechce. Já vás sou­ dím podle sebe, a až se nám ta mladší generace z vojny vrátí, to budeme mít radosti a budeme představovat divadlo každý měsíc.

Teď je už po bouři v Houstoně. VyžádoJo si to jen dva lidí a i těch je škoda sejít se světa ta­ kovou smrtí.

Teď vám zas napíšu, kteří ještě nevíte, že farář Josef Bartoň st., kazatel Česko-Morav­ ských Bratří zemřel dnes a v pátek byl uložen k věčnému odpočinku. Budiž nm země lehká.

Pro dnešek vás všecky zdravím, s úctou Anna Orsáková.

~~~~~v~~~~~

Němci na práci do československýcl1 clohi.

New York. (ČTK.) - Pražský rozhlas dne 20. srpna oznámil, že minulý týden bylo 200 Něm­ cft přivezeno na práci do ostravského revíru.

Byla to · prvá skupina Němcú zasazených do práce v uhelných dolech podle velkorysého plá­ nu, který je prováděn ostravsko-karvinským revírem s spolupráci s úřady pro ochranu prá­ ce. Podle tohoto plánu mimo jiné bude posláno 5,000 Němcú na práci v dolech. Avšak ostrav­ sko-karvinský revír potřebuje 15,000 až 20,000 dělníků-a proto bude nutno vydat obecnou vý­ zvu k českému obyvatelstvu, aby těžba uhlí by­ la nejen zajištěna, ale také urychleně zvýšena.

Stran& I.

ViflSTNÍK

Ve středu, dne 4. záři 1945. Řácl San Antonio, číslo 133.

Přípomínám, sestry a bratři, že připadá nám příští neděli třetí čtvrtletní schůze našeho řádu a bude to velmi hezké, když se nás sejde co nej­ více, neb čtvrtletní schůze jsou vždy význam­ nější a zpravidla bývají zajímavější, nežli oby­ čejné schůze řádové a proto zvlášť na tuto schůzí upozorňují a jsem jistý, že výzva a upo­ zornění bude povšimnuto a schůze naše bude jedna z nejhezčích tohoto roku.

Také připomínám, že září je poslední měsíc k vyrovnání' na rozpočet Nemocenského odboru a proto, kteří jste ještě se mnou nepřišli ve styk stran N. o., prosím příjd'te do schůze příští ne­ děli a zapravte svúj třetí rozpočet, abych mohl včas třetí rozpočet na H. tr, zaslat.

Nerád ve Včstníku přípomínám povinnosti každého jednotlivého člena, neb to považuji ví­ ce méně za záležitost soukromnou. Však nevím pro jakou příčínu se tak děje, že většina členu Nem. odboru nechá si připomínat znovu a zno­ vu svou povinnost a mnohé jinak do styku ne­ dostanu nežli pomocí Věstníku. Však doufám, že si v budoucnu každý bude na to pamatovat sám a bude platit své poplatky na Nem. odbor správně a pravidelně, tak jak poplatky úmrtní.

Velmi rád poznamenávám, že za mého ta­ jemnictví přes deset roků nepamatuji se, že bych byl nucen ve Věstníku připomínat členům našeho řádu a vybízet, by si zaplatili své úmrt­ ní poplatky.Tsylo-I! nutno, že některý pro ně­ jakou příčínu se včas nevyrovnal a zůstal ně­ kolik měsíců s poplatky pozadu, buď osobně neb přímo písemně členu poslal jsem výkaz je­ ho povinností se žádosti, by pamatoval na vy­ rovnání, a vždycky jsme měli dobrý výsledek; suspendování člena jsem nemusel hlásit již dlouhou dobu. Myslím, že každý' raději vyřizuje své záležitosti osobní cestou soukromnou nežli veřejně, a . placení úmrtních poplatků je dle mého úsudku záležitost čistě osobní. Velmi rád bych viděl to, by návštěva schůzí rovněž se děla tak hladce jako placení úmrtních poplatků, bych nemusel znovu a znovu na čas schůzí pou­ kazovat a do schůzí svolávat.

Doufejme, že snad i tomu se naučíme.

Dnes týden (v pátek večer 31. srpna) poslou­ chali jsme se zatajeným dechem zprávy na ra­ dio, kde a jak zhoubná vichřice řádí, a kdy ji budeme cítit zde, neb dle zpráv na radio a no­ vinových, Snn Antonio zcela jistě ..měl tuto hroznou návštěvu k očekáváni. Již v sobotu v noci a zas v neděli časně ráno, pak k poledni a zas později až na pondělí se to protahovalo až zase došla zpráva, že bouře změnila směr zhoubné své cesty a že se zvolna pohybuje vý­ chodně a že Houston pocítí tvrdý náraz, a jak došlé zprávy vykazovaly, přímořské osady a města byly hrozně postiženy a utrpěly děsné škody majetkové, ani životy lidské nebyly ušetřeny.

• Corpus Christi zase byl na prvním místě, kde pocítili onu hrůzu zkázy a dle zpráv došlých, majetkové šl:ody jdou do závratné výše a přál bych naší krajanské haluzi, by nebyla mezi tě­ mi nejhůře postiženými. Jisto je však, že naše SVPS. proti ohni a bout-i bude finančně silně poškozena, mnohem hůře než před třemi lety, neb tato bouře byla mnohem silnější.

Doufejme, že budem takové návštěvy ušetře­ ni po mnoho roků.

Ještě než zmizím opakuji: Přijďte všichni do schůze příští neděli 9. září. schůze bude zahá­ jena jak obyčejně ve dvě hodiny v síni WOW. S bratrským pozdravem, Louis Dressler, tajemník.

~~~~~v~~~~~

Granger, Texas.

Ctěná redakce Věstníku!

Píši páru řádku do Věstníku, ale ani ne co dopis, ale abych tak řekl neplacenou oznámku.

V minulé schůzi našeho řádu po různém roko­ váni br. Jan Kotrla mi pošeptal, aby to žádný neslyšel, pravil mi: Víš Tondo, ty to lépe řek­ neš nežli jn, tedy c1,".i návrh, že jestli do příští schůze, která bude v neděli odpoledne dne9. zá­ ři, a jestli bude do tč doby po válce, ať to něja­ kým nevinným způscbem oslavíme koupením nějakého plvn a k tomu nějaký ten zákusek.

Tož já si utřel hubu rukávem, pěkně vstanul, požádal o slovo a už [sem to dosti nahlas pra-

vil br. předsedovi, tak jak mi to br. Kotrla na­ šeptal. To se ví, br. předseda se usmál, pohlédl na tajemníka br. Trlicu, ten na účetního br.

Husera a onen na pokladníka Aug. Vítka a my všichni na br. předsedu Eng. Jelínka, ten to dal odhlasovat, a jelikož nás ve schůzí mnoho ne­ bylo, tak jsme byli všichni pro to. Tedy br. předseda zvolil na to výbor a že jakožto já ať to oznámím naším členům ve Věstníku. Tecly já dnes na honem to píši a dávám vědět všem čle­ nům rádu Komenský čís. 20., aby se všichni do­ stavili do schůze v neděli odpoledne o 2. hod. dne 9. zář! 1045. Bude důležíté jednání, tedy nezapomeňte na datum, V pádu nějakého gal­ vestonského hurikánu aneb jiné velké nepoho­ dy odloženo na neurčíte. 'I'ecly nezapomeňte a příjd'te všichni, ať aspoň někdy uvidíme vše­ clmy členy ve schůzí. S pozdravem, Tenda Mikulenčák.

~~~-V~~~~ Fort worth, Texas.

Ctění čtenářl věstníku !

Už jsem zde, trochu pozdě, ale jak staré pří­ sloví praví, lepší pozdě než nikdy.

Na to barbecue návštěva byla velká a navští­ vili nás tu krajané z Dallas, Tioga a Seymour.

Jménem Sokola vám všem děkujem za vaši ná­ vštěvu, neb jak v kuchyni tak za barem jsme hleděli každého obsloužit jak jsme jen mohli.

Bylo to hezké jak se. všecí vespolek pěkně ba­ vili, ne jak to kdysi bývalo.

V neděli 26. p, Joe Milan a pí. Knla jeli s ná­ mi do Tioga k p. a pí. Karel Kladivn na farmu.

Před osmi léty měli grocerní obchod na Lemon Ave. v Dallas. Jejich dcera Georgia Jean osla­ vovala 18. narozeniny. Z Pilot Point tam byl dp, Paul Scharcut a dp, Bill Botík, který byl nedávno vysvěcen. Jeho rodiče bydlí zde ve Ft. Worth, a dr. John D. Harvey s manželkou, též z Mabank rodina tam byla a sousedé. Jídla a piti bylo jak na svatbě. :rvičli jsme se tam dobře, za což vám mockrát děkujem. Úrody tam mojí dobré, každý rolník udělal krmiva dost, též bavlna zas slibuje dobrou úro­ du.

V pondělí 27. p. Frank Bečan, náš soused byl operován. Dal'.-í se mu dobl\", brzy pí-ijde domů.

Co pak vy osadnice kolem Wheelocli: a Bryan děláte. Pfostali tam tužky a papír prodávat, když nedáte nic z vašich osad slyšet. Na zdar!

T. W. Matějka.

-----V---Řácl Vcsmčr11est,čís. 68., Nelsonville, Texas.

Ctění bratfl a sestry! Tímto vám oznamuji, že v září budeme poi·ádati schúzl druhou neděli v 10 hodin dopoledne. S bratrským pozdravem, B. W. Schiller, taj.

----V--:Řácl Vyzovkc. čís. 114., Fairchilcls, Texas.

Ctěni bratl'i a sestry!

Tímto dávám na vědomost všem členúm řá­ du Vyzovice čís. 114., že naše č(;vrtletní schůze bude v neděli 9. jak obyčejně o 2. hod. od­ poledne; v pádu dešl;lvého počasí o týden poz­ ději. Tedy ne,:apomci'lte a hlr.crte se dostavit v počtu co největším, neb máme clflležité věci k probírání. Měli jsme v poslední době mnoho se­ ster našeho řádu vášně nemocných n dvě jsou ještě pod lékařským dohledem po těžkých ope­ racích. Doufám, že se brzy úplně pozdraví, aby mohly zase hýt ve schúzi pf'ítomny.

Taky dávám včdět člcnflm, kdo ,ieště není členem N. o., aby se pflhlásili co nejdřív, neb nikdo neví kdy nemoc pl'ijde. Jest to velmi vý­ hodné a laciné býti členem Nem. oddělení, neb v čas nemoci je každá pornoc vítaná. Proto ne­ odkládejte s tím a přihlaste se co nejdl'.-íve.Je­ stli nebudete sami nemocní, tak vás bude bla­ žit vědomí, že svým členztvím pomúžete ne­ mocným sestrám:?, bl'atrům v naší milé SPJST. Ten poplatek je jen $3.00 ročně. Doufúm, že je­ ště soucit k bližnímu v našich řádech nevy­ mřel a to každý člen dokúž.e svým členstvím v N. O. Dalo by S'.l o tom hodně co dobrého již N. o. doká:,;;i,l, ale pro dnes končím se se­ sterským pozdnwcm, :l!.I. J. K:1děrová, taj.

-----.V----· Kdo vá ml'.-íbí,ža múžcte ?.bohatnouti jinak než prací a spořivostí, ten v.is klame. (Frank­ lin.)

\,

v

Zivot v Terezině. Švédská státní pÍ'Íslušnice, která pl'ijela 11. června phmo z T·srezína přes Prahu do Koda­ ně, poclala tento obraz Terezína: Od 17. dubna 1945 byl v Praze delegát Me­ zinárodního červeného Kí·íže v Ženevě. který denně navštěvoval tábor a dohlížel, aby do­ cházelo jídlo do tábora a aby se nezachá?.elo krutě s vězni. Delegát, Monsieur Dunard byl povafován včrni v Terezíně za muže, k:terý je zachránil pi'ccl úplným vyhlazením v době ně­ mecké Impitulace.

Dne 22. dubna pl'ibyly transi;:orty asi s 8,000 uprchlíky z túbortt v Polsku. z Oswiecimu a Birkenau, Belsen a mnol1ých j-iných. Uprch­ líci s.sebou pl'ivezll epidemie tyfu a skvrnité­ ho tyfu. V poslední době bylo asi 2.000 lidí ne­ mocno. Nákaze byli nejvíc,e vystaveni holand­ ští n poisti zajatci, ktci'í neměli dostatečnou odolnost. V pitek dne 4. května zmizel němec­ ký velitel z Terezína., který nezacházel s věz­ ni zvláště špatně a spolupracoval poměrně dO­ bfo se židovskou samosprávou.

V sobotu 5. května časně ráno rozšil'ila se pověst o německé kapitulaci. proto byly vzty­ čeny české a sovětské vlajky a vlajka červené­ ho Ki'íže na c·olým táborem.

8. května 1:i'išla rusk:í voj:;,ka do Terezína.

Pl'išli jako osvoboditeló. strhli ohradu z ost­ natého drátu a otevřeli vrJ.ta zavfoným. Osvo­ boditelé pozd:·:wili Terez'.n slovy: Nejste již Židé z ghetta. ale svobéldní lidé my vám po­ múiů2111e. čas utrpení je ukončen.

Plynová. komorn., ktcrnu Němci vystavili již v únoru a hfo,mu na okraji města. nemohla ji_ mi býti použita v okamžiku kapitulace, a to hlavně díky pi'.'ítomnosti delegáta Mezinárod­ ního Červenél10 Kfiž;;. Mnozí 1~e;:;tí Židé již od­ jeli do Prahy.

Soudí se, že bčh+2m čtyr· bt v tábofo pi'išlo o život anebo bylo odvezeno do táború s ply­ novými komorami rn,i ,::O.ODO Žiclú, pfi čemž procento úmrtnosti bylo nejvyšší první dva ro~~~ká policie pomúh:11a zavhm) m tím. že pašovala do t:'tború potraviny. Vzkvétal černý trh ale většina n,českých Židft měla málo zboží na výmčnu. neboť musel.i pl'i i:i'íjezdu do tábora projíti tak zvanou "Schlause". ve které jim byly odl1aty peníze a cenné věci.

22. června lf.J.14 pl'ijeln tal~ zvaná kontrolní komise sestávající z větší části z Dúnú z dán­ ského ministerstva zahraničních věcí a měla prohlédnouti tábor. K tomu dni Němci pt-ipra­ vlli největší bluff. který zarni. Dúnští Židé byli pfostčhováni do lepších pi'.'íbyikú ve kte­ rých žily rodiny spolu a 111ěly clfovčné postele, stoly, židle· a skl'.-íné, do kterých mohly uložit svůj majetek. Zele mohly bydlet pak i dále.

Byl také upnwc11 M·bitov s tř·smi sty hr·::iby, počet u srovnání se skutečností je phliií malý.

V Terezíně byl jmenován židovský starosta, šéf židovské samosprávy, inž. Vogl který byl usídlen v t. zv. Magclelmrských kasárnách.

1

~----V---~-

Musí se uplatniti zásada, že pracovati musí každý člověk - třebas by k tomn b:1I pfowcen i zákonem, jak tomu bývlo už kdysi ve starých Athénách. A přistoupí-li k poctivé práci opět bývalá šetrnost, bude za.se lépe - df'ív, než se nadějeme. _, --· --V----

I(AL

řlDÁ

9. září. S:::hih:e v shli h'idu Pokrok čís. 88. v Houston, '!'ex. Začátek v 9 hod. ráno, konec ve dvč hod. odpoledne.

9. září. Společný obM po schuzi l'ádu Hvězda 'Texasu čís. 47. v Seaton, Tex. !>. září. 81).:ilcčmi p0 s0hf:zi ř:idu I':omenský čís. 20. v Gr::m~er, ?e:i. · 9. zá.ři. z~< ~,.:,,~.r~. f.í il.~~n 15..·n1 prcr.·1~amem v síni Htdu FDk!.·.,k .':;·~. t:!'.l. Y ::o~,cton,'7'ex.

Začátek v 5 hod. y,,~11') 9. záH.

stenec čís. 4.5. v Ghi!.1.CJ'. r.i:•c:·,.

13. zúH. Schf!:i:e

:i.

:::ílKtY::l.

žen v síni hí.du Po!:rol~ čí.~. D3. v Houston, Tex. Začátcl,;:v 10 hod. ráno.

St1·ana 6.

NĚCO O TĚCH o:i:mSKOVÝCH SCHŮZÍCII, NAŠICH BR. ORGANISATORŮ BR. ÚŘED­ NÍKŮ HLAVNÍ ÚŘADOVNY.

Bra ti'i a sestry!

Mám pfíležttost pi'ijít do styku s s bratry a sestrami ze th okresů, a sice z Wharton, Fort Bend a Austin. Když tyto schůze začaly, sly­ šel jsem od mnohých kritiku. že to je zbyteč­ né vvh'tzování psněz že to ponaučení orga11 isá toi ,1 by se dalo provést prostřednictvím Véstníl, u. Když jsem byl přítomen této okrsko­ vé schuze v m Campo, požádal jsem o slovo, a podal návrh, al)y to vysvětlování .a poučo­ vání o těch různých pojistkách, které nyní jsou u naší Jednoty zaváděny. bylo podáno naším organísátcrúm ve Věstníku, že by se také veškeré členstvo s těmi pojistkami lépe seznúmtío. Bylo mí na to odpověděno, že to ze stanoviska obchodního nemůžeme dělat.

Ze by jsme tím hnali vodu na mlýn obchodním společnostem. Což jsem uznal. že tomu tak jest. Proto, bratři a sestry, tyto okrskové schů­ ze neodsuzujte aie pilně je navštěvujte, neb tam má kazdý přtlcžitost se něčemu naučit, neb bratř! úředníci HL úr·. to umějí vše, co se týče těch různých pojistek, srozumitelně vy­ světlit, Obzvlást' br. místopředseda Marek, on má všechny ty pojistky v malíčku. Neb když mluví, má sice pfocl sebou rúcné papíry s po­ známkami, ale on oči" pl'i vie a mluví zpaměti až jedna radost jej poslouchati.

E:dyž. jsem byl přítomen oné schůze zase v Rosenberg, tam mezi jiným byla vyvolána de­ bata ohledně návrhu který podala v minulém sjezdu delegátka ses. Ant. Ondrúšková z Dal­ las. a sice. abychom naší Jednotě k jejímu padesátíletómu jubileu postavili její vlastní domov, aby jiz na její stará leta nemusela bý­ ti v podnájmu. Byla uělněna poznámka, že o ten domov naší Jednoty se bude ucházet. ně­ kolik větších měst než je Fayettevm=.

Zde je dlužno podotknouti, že kdysi byly 'či­ něny námitky. že naše Jednota byla vychová­ na na venkově že by bylo pro ni těžl~o velko­ městským způsobům se naučit. že na venko­ vě byla zvyklá chodit v bonetu, a bosky, a ve velkoměstě že to nejde. Inu co bylo. to už ne­ ní a sotva kdy bude. neb teď již každá venko­ vanka, ať již se jmenuje Venma neb Hanka, každá se snaží modě přízpůsobít a pěkně se strojit. Kdyby 1~ tomu došlo a přestěhovala se naše Jednota do některého velkoměsta, dou­ fám pevně, že má dobré vychování, a že se tam v tom velkoměstě neskamarádí s těmi (ně­ kterými> marnotratnými měšťankami, a že onen majetek, který těžce na venkově na­ střádala, lehce ve velkoměstě nepromarní.

Až k té volbě o ten domov naší J,ednoty do­ jde aby ten volební lístek nemusel být tak veliký požádal br. předseda H. ú. pisatele těchto řádků, aby onen akr pozemku. který kdysi pro postavení onoho domova slíbil. od­ volal. což touto cestou činím. Ale jest-li se plán bl'. F. Urbiše někdy uskuteční, tak ten samý akr pozemku slibuji pro domovinu star­ ců. Jsem jistý, že Irn::idý kdo četl náhled po­ daný br. Fr. Urbišem ve Věst. ze dne 8. srpna na str. s.. bncle s tím náhledem souhlasit. Jest to náhled chvály hodný a každý člen by se měl o to zasadit, aby Jednota onu domovinu pro starce zařidtla a jsem jistý že by pi'.'i tom nic ueztratlla. Neb tecl' skorem každý občan má životní pojištění a starobní pensi, tak by to s radostí Jednotě odporuěfl, kdyby mu Jed­ nota dopomohla zbytek jeho života prožít bez­ starostně. Doufám že to bratří a sestry vezmou ~ na vědomí a budou na tom pracovat, abychom mm domovínu pro starce mohli zařídit.

Ted 'Ieště uvědonrnii členstvo i'ádu Karel Joná ;, aby &? v plném po(:tu do pi'íští schúze dostavilo a vyslechlo zprávu kterou vá podá :váš majetl~ový vSbur. A také br. účetní má .r:ro vás celou hnlcl.u i'tVrzenek od nemocenské podpory z Hl. Úi·., tak se jen do schúze dostav­ te a ony stvrzen!{y si vyzvednět,e a dobfo u­ schovejte. A až n:ihoclou onemocníte a budete žádat o nemocenskou podporu, tak onu stvr­ zenku mnsíte mít, aby jste mohli dokázat, že

VíllS'.i.'NíB:

Ve středu, dne 4. září 1945.

svuj poplatek na nemoc. podporu máte zapra­ vený.

Psáno v den 28. srpna, po boul'i tropické, která zničila zde v pi·ímoí·í za miliony dolarft · práce lidské. Avšak staré pofokadlo praví, že po každé bouí·l zase bývá hezky, tak se na to těší John Gaj evský.

----V

Palacios, Texas.

Ctčnú 1:edakce Věstníku!

Není tomu asi tí·i týdny, co jsme si odhla­ sovali, le nebudeme více 'platiti jak dolar a půl; nevím jak moc toho nai'ízení farmái'i zachovali, ale vím tolik, :i:e ti. co neč•ekali až ti laciní .i;ikovúéi se doi:;taví, ti mají již opiko­ váno a peníze v lrnpsc. Tl, co čelrnli až ti la­ ciní pikovači se dostaví -a také se dostavili dne 26. srpna, v sobotu, ti'eba že byla bouí·e hlá~ena, nikdo pikovat nebude. Dnes je ne­ děle, celý den pomalu s větrem prší, radio kaž­ dé púlhodiny oznamuje jak boufo pokračuje a v kterou stranu se pohybaje. V deset hodin večer radio hlúsí,ž,e vítr v Corpus je 81 mil za hodinu a smě.i·uje rovno na Palacios. a my jsme tí·ináct mH od Palacios na východ, takže co ještě bavlna jaká v poli je, ta bude jistě la. cino vypikovfma, na kt,eré mně již moc nesto­ jí ale horší je s rýží. kterú se má za čtrnáct dní s:ekati, a to se uld.že v pondělí ráno, nebo co toto píši, fo jedenáct hodin v noci. Vítr za­ číná býti čím dúle větší a ji jsem si umínil, že budu čekati U:·cba až do rána, jaké to po­ žehnání nám ta pi'írocta donese. nebo toto Bo­ ží nadělení je v rěti lztech již po ti·etí a pl'i tom že má farmák: blahobyt.

Právě je púl dvanácté, co radio hlásí, že to­ to je nebezpečná boui'e a vítr v Corpus je 81 mil za hodinu, ale tady vítr pomalu ustává talcže dvéi'e do domu mohou býti otevřené, a­ le stálo prší mezi ti'etí a čtvrtou hodinou již se ten slavný host ukazuje ve svojí slávě a mo­ ci.. ale posavacl, aspoú u nás, každá budova stojí.

V pět hodin v pondělí ráno povětrnostní stanice z Louisiany oznamuje, že bouí·,a se již pohybuje jenom ti'i míle za hodinu a jde již více severovýchodně. tal,:~e to vypadá že jde zrovna na Palacio. No, nechť už jde kde chce, úroda aspoú kolem nás je již pryč. O púl šesté v Corpus je vítr 85 mil a v Port Aransas 89 mil za hodinu; v devět hodin radio praví, že jenom do Port Lavaco so možno domluvitf a vítr foukú scverovýr.hodně 85 mil za hodinu, ale u nás jetě fouká východní.

Co byla rýže sšakovaná, ta je po poli roz­ házená, a ta co stála, je na zemi, co vítr ne­ zničil, dešť to dodělal.

Je dvanact hodin v pondělí. radio praví, že boufo jde od 75 do 100 mil a na široko jde sto mil a žádný ještč nevíme, jalcý konec to vez­ me. Tady je vítr od padesáti do pětasedmde­ sáti mil za hodinu, země od vody nevidět, žád­ ná drúbež ještě nedostala žrát.

Je púl j,2dné. vítr se obrátil od moí·e, stromy se lámají, obydlí se chvějí, máma sbírá vodu po podlaze.

Je jedna hodina, boui'e je dvacet mil od Pa­ lacios, Port Lavaco je celé pod vodou, silnice z Port Lavaco je do Corpus zavfona, rozdíl j!e 33 mil a l>ude u nús. co se bude dít za ·hodinu nebo dvě. žádný neví, osud človělrn je založen na samých starostech a svízelích. Talc nž to začíná: první letí vrch s tanku clo pole, no do­ bfo se stalo, že nevletěl někde clo okna.

Je púl ti'etí, z rentél'Ského domku galerie je roztrhána a deset Mexi'čanú je v domku. Dá­ vám pozor co se bude· dít žádný se ven ne­ múže ul{ázati. Pomalu malé budovy padají ja­ ko karty, v tom doml,u je 5 starých Mexičanu, jedna žena a 5 malýc:h dětí; celá stfocha je již dole, je to pár yard11 a já jim nemohu po­ moci nebo nevím jei,,t-·li sám pomoci nebudu poti'ebovat. ale od koho, nikdo tu není. Ten domek, kde ti Mexičani byli, stfocha j,e pryč, domkem vítr točí až se zaryl do země, stodola stála až; do čtyr· hodin. potom to bralo jeden plech po druhém až to vyrazilo celou stranu od severu máma poviclú, co budeme dělat s těn1i Mexičany, co jim dáme jíst a kde to bu­ de spát, když ani jedna budova není dobrá. Já

~

pravím, jenom jestli nám tento dúm zústane, musíme míti dost místa všici.

V pět hodin dešť pfostal, slunko se ukazu­ je takže se již múže vyjíti ven. Je to smutný pohled, ale co se dá dělat, nic, dokud jsme všici živí.

V sedm hodin. radio praví, že bouře je se­ verně 18 mil od Palacios a jde rovnou na Hou­ ston.

Dnes je úterý, vítr ustál, neprší a co si kdo myslí, já nevím, a ty milý čtenái'i nevíš, co já si myslím.

S bratrským pozdravem, Fr. Domorád.

................ ""'..............._.,,.~~-=~--,.,.,... ............... ~ ..........

"

~ ffi ..{@ 5~~

~ ~13

°'@ :z.z!l o li: ť' ~l'>-)l

111"1

~F3

?!;

~~~ (Jl .. a:i~

~ •

:z..-c:š -rnm;a

•

~ (I}

Ill

Y.

'C1 '(! ť" ..

r-

:o. Ul o~@i.n o

:z" cPo :s o ·c ~~~ (i\ -

c :'(li.i

:..i

~

() ;t. ·-

:iE

zz

m ;o

m

'<

a,,

)>

:c ~

:c c z

... "'

~

Ve středu, dne 4.

Stra11a '1.

VISTN:tit

zaH 1945.

Dallas, Texas.

Milí čtenáři Věstníku!

Než mne rodinná záležitost odvede zase na několik týdnů z domu, chci se vám vyzpovídat ze všech těch vašich darů lásky. Přthnula odvedla - a pak budu míti prázdniny a vy čtenáři ode mě také. Ale jen hodně pište vy druzí, budu se zájmem sledovat všechny zprá­ vy ve vedlejším státě, Oklahomě, kde bude za mnou múj muž došlou poštu a noviny zasílat.

A abych nenapínala vaši zvědavost, [nkú J~ to rodinná událost, která mě na delší dobu z domu odvede, tož to i prozradím. Budu ěeJrnt opět na hodnost babičky, a to už po čtvrté.

Dvakrát u dcery a nyní po druhé u syna.

Městečko Norman, kde syn slouží u Navy, je jen malé, však cnoubou jeho je státní uni­ versita, která s,e rozkládá na velké rozloze, bu­ dovy učelišť jsou výstavné a ve vnitř vyba­ vené nejmodernějšími pomůckami. Tuto univ. navštěvuje několik tisíc studentu ze všech stá­ tů Unie. Okolí campus je vzorně udržované, · trávník jako koberec, udržován v pořádku, stromoví, ozdobné keře a krásné seskupení květin lahodí oku chodců.

Byla jsem tam už dvakrát, po prvé v lednu tohoto roku, a to jsem si nenechala ujít pří­ ležitost projít většinou budov však mne zrníte. že já jsem moc zvědavá), odnesla jsem si 1:ěk­ né dojmy z toho, co jsem tam viděla. Zvláště mě upoutala nádherná sbírka v Art museum, přes které mě jedna z učítelek provedla a vše vysvětlila. Je ceněna na mnoho tisíc dolaru.

Je to sbírka mnoho set roků stará, vše z O­ rientu, Číny, Indie, Tibetu, Nepalu. Persie.

Ovšem, že jsem se zeptala. jestli tam mají ně­ co z Československa. Říkala, že lituje, ale že z českoslov. tam nemají nic. Měla zájem o na­ ši zem a její kulturu a projevila přání, že by ve své bohaté sbírce z Orientu měli rádi i ně­ co z Československa. Dala mě její jméno a adresu, třebas tam také něco bude, už na to přemýšlím.

Ale už dost, nechci popisovat co jsem vše tam viděla. To já těmi mými myšlenkami hned někde zavandrují a už plavu. Před dvěma tý­ dny jsem tam byla po druhé. A to vždy ráno se s vnoučkem vypravím na procházku do blíz­ kého campus.

A teď přikročím k mému kvitování darů: V předešlém dopise ze dne 15. srpna jsem vám oznámila, že sbírku šatstva končím, však po té mě volala jedna krajanka, že má nějaké šatstvo, které by chtěla pro ten účel darovat, zda-li to ještě od ní vezmu, a zároveň že chce přispět na ty moravské sirotky. Řekla jsem jí ať to tedy doveze, že. to ještě dodatečně po­ šlu. Přivezla mně velký balík zachovalého šat­ stva a 10 dol dar na moravské sirotky. Včera jsem šatstvo odeslala, čehož celkem bylo na 500 liber. Já vám, dárci milí. všem srdečně dě­ kuji za vaše dary, které jistě dojdou svého cí­ le. Zároveň musím poděkovat rodině Nesudové, že poslední dvě zásilky mně odvezli na expres.

Měla jsem na ruce zbylé $6.80 z darovaných peněz na zásilku, z čehož [sem vyplatila 16. srpna $2.40 expres a včera 84c, zbývá $3.56; doufám, že dárci mně prominou když ten zbv., tek přídám na ten fond moravských sirotků.

Druhé psala jsem, že mne žádal jeden český letec z Anglie o nějaké magazíny. Měla jsem na to 11 dol. Předplatila jsem 2 magazíny: "Esquire" o který mne žádal> a "Life"; prv­ ní je měsíčník, druhý týdenník. Každý stojí $5.00 roč. předp .. V knihkupectví. kde jsem je předplatila, jsem se zmínila že je to pro vo­ jíny zdali je nějaká sleva. Řekli mně, že a­ no. Dostala jsem na každý srážku $1.50, tedy na místo $10.00, stály oba $7.00; zbývá mně $4.00, které také hodlám přldat ku sbírce M. S. Ten mnou založený Dětský kroužek (který se bohužel rozpadl) měl ze svého 5c měs, pfispěv­ ku nastřádáno $13.50 ve válečných známkách. Říkala jsem těm mým děvčátkům, že počká­ me až po válce, a pak že to pošlem dětem do Československa. Teď nadešla ta doba a já doufám, Žle žádná z vás děvčátk . :;t nebudete proti tomu, když tu vaši hotovost (jsem vče­ ra na poště proměnila známky za hotové) dám vaší jménem na fond M. S.

Sbírka pro "Moravské sirotky": pan a pí.

L. Peti'ík $10.00 (a balík šatstva), Dětský krou­ i::cl;: $13.50, nejmenovaný krajan $5.00, zůsta­

tok z magazínů

$4.00, zbylé' z expres $3.56, pí.

Nestrojilová $3.00, pí. Josefina Malík $3.00. p. a pí. Valčíkovi $3.00, (pí. Radová z Ennis mně

oznámila v dopise, že jejich Kroužiek žen chce pf'ispět na lékařské knihy i fond M. S.), dosud

mám $45.06 pro ten účel. Kdo chceš na to je­ ště přispěti, prosím, učíňte tak než odjedu, vyjedu v 1:olovici příštiho měsíce.

Dr. Hošku, staré přísloví praví: "Bližší košile nsž. kabát." My, Moravané si zpíváme: Jsem :Moravan, toť chlouba má, kdo rcete otčinu mou zná.

Keio zná ten požehnaný kraj, ten utěšený zemský ráj? Ó, Moravo, o vlasti má, ty's země moje přemílá.

To je ta naše košile. A vaše česká: Čechy krásné, Čechy mé, duše má se z toho pne, kde ty vaše hory jsou zasnoubené s oblohou.

A o bě jsou phléhavě krásné. A v tomto po­ žúru válečném stejně trpěly.

No. a my Valaši. sotva jsme dovedli papul­ ky otvírat, už jsme zpívávali: '·Za stodolenku za našil, tum sa koníčky napasu" l\fy zde přispíváme bez vyjímky na vše, čím blíznimu vypomoci.

Eliška Krásnohorská, Bulaěka, napsala toto: srdce česká. zvučte v jedno pění, ať prchá kletý sen - ať svítá probuzení!

Nic ve zlém, výměna názorů je dobrá.

Mám velkou radost, že moje myšlenka na zakoupení (spolky a kroužky) lékařských knih došla tak krásného porozumění. Prvně při­ spěl náš 'Kroužek českých žen sídlem v Sok. 10 dol., hícl Jaro čís. 130, $5.00, Dr.mský krou­ žek Bingo $5.00. i'ád Pokrok čís. 84 10 dol., hid Dallas Z.Č.B.J. čís. 401. $5.00. Celkem $35.00. $20.00 nz jsem odeslala a znovu píši, že pouze od i;poli~úa lci'oužl,ú a ne Jednotlivců. tyto da­ ry :1;ádúm. V knize, jež bude zakoupena (třebas dejme tomu> bude na první stránce napsáno: S.P.J.S.T. i'ád Pokrok čís. 84 v Dailas, Texas. věnoval tuto knihu. A ti, jež z ní budou čerpat své učení. budou jákousi spojkou myšlenko­ vou na vás. A zavítáte-li do vlasti a náhodou vás svede dohromady, zabočíte v i·eči na pole kulturního vývoje a směle se pí·ihlásíte, že jste členem br. org., která knihu zakou1:Ua, budet,e se cítiti více sblížnění. Pl'ijmete moje vr·elé díky, vy všeci vespolek, co jste mně na vše přispěli byly to dary štědré a důvěra vaše ve mě vložená které si vážím, vás zajisté ni­ kdy nezklamala. Vám, pí. Stanovská také díky, za Váš n6.vrh, jež jste mne chtěla postavit na tak zodpovědné místo státní pokladnice Mo­ ravanú, jel. by mně nebylo možno za daných poměri.1 možno pi'ijmouti.

Nedělní zábava "Oběd Míru" v Sokol. po­ hldaném se vydařil nádherně, jak ani jinak v Dallas pi:·i snaze lidí dobré vule není ani možno. Nejsem však zplnomocněna o tom psá­ ti. jest to jenom má osobní zmínka. Výtěželc byi krásný: $465.00.

Vy, jež jste nám dali dobrovolné dary u dv,e­ H. kterých bylo 117 dolan\, nebudou jednotlivě kvitované. zabralo by to mnoho místa. A vy jste to darovali z lásl{y, Všem vám ó.

díky!

Vám rodino Tirková ve Smithfield, Texas, ])latí naše hluboká. soustrast nad ztrátou va­ šeho krásného syna, který hrdinně položil ži­ vot svúj za náš lepší zítřek. Představuji si Vás, pi. T. s Vaiiím úsměvem ve tvái'i (když jste by­ li u nús v Sokolovně) v naději v srdci mateí·­ ském, že se Vám ten Váš milovaný Toník i;:i·e­ ce jen vrátí. A on! Už se nevrátí. Vím, že bo­ lest Vaše je veliká. Ale jen čas - to je ten nejlepší lékaí·, jenž každou bolest hojí.

Dn2s už i k nám do Dallas přichází sem t.am dopisy od rodin a známých, které mluví o nad­ lidském utrpení těch našich doma. Toužili jsme po těch zprávách kolik let a zároveň se jich bojíme vědouce, ž..e to nebudou zprávy radost­ nó. Ale až se lidstvo probere z těch těžkých, hlubok:ých ran válečných, mys1 i duch se spro-

~

stí bázně ze svých tyranú, budou se zotavovat a věi'it v lepší zítřek, neb velká bolest očisťu­ je a dává sílu v nový zápas s životem. červánl~y míru jsou i u nás na obzoru. I na­ ši hoši se nám po tisících vrací vítězně domťt po těžkých útrapách v nehostinných krajích, vim!;: bohužel - ne všeci. To strašné prožití těch válečných útrap zanechávají na nich sto­ py i:o celý život. Hleďme všemozně jim jejich příchod mezi nás zpi'íjemnit.

Na nedělní zábavě bylo přítomno hodně těch našich hocht:t: Frank Šebestík, Bob Zvolánek, F'ranl{ Houžvička s j!eho novou žínkou, Emil Janoušek, sami dobh nadšení sokolíci a my je ovšem mezi sebou rádi viděli. A ještě více nás potěší, ,až budou nadobro mezi námi žít a pi.lsob1t. Z. l<"'ort Worth byla mezi námi pi. A. Svituková s dceruškou,. l\laí·enkou, ze Sherman Dl'. K. BesE:das paní, p. a pí. Jun, p. a pí. Ho­ rák ze Seagoville, manželé 'I'oupalovi s rodinou, a mnoho jiných Těšila nás vaše návštěva a pí·ijcl'te zas!

S pozdravem vem čtenái'ihn se znamená, Božena Velčíkovú.

~---~V-----

i ti d Rozkvět Zá1mdu, čís. 107, FloresviUe, Tex. S0stry a brati'i:Dne 9. září budeme odbývat pravidelnou .schtl~L Prosím, dostavte se všichni, budeme lllÍti duldité jednání k vúli oslavě, kterou bu­ deme pořádat dne 28. J:·íjna. Tělocvičná Jedno­ ta Solrnl a Í'ád budou poi"ádat velké barbecue a odpoledne progra111.Budeme míti pozvané vedlejší sokolské jednoty a fady a slavnostní i'ečniky. Hudba odpo1edne a večer taneční zá­ bava. Talc sestry a bratí·i i z vedlejších fadú, pripravte se na oslavu. Sejdeme se zase jed­ nou a oslavíme vítězství nad nepfateli ..

Mládež našeho okolí jest žádána,aby pomohla pi'i .i;:.rogramuzazpívat nekteré písnicky, l{te­ ré je do té doby naučíme. Musíme se na to párkrát sejít a naučit naši mládež "Kele do­ mov muj" a jiné národní písně, české i ame­ rické.

Máme zde mládeže dost. když s,e všichni sejclou na Easter Hunt ne!J ice cream a sodov­ ku, které naší mládeži často nadělujeme.

Tal~, maminky, pHpravte ty děti, ať také ukuži co umí, a že rády něco pro oeský spolek udělají. Na zdar!

Anita Bayerová.

-----V

-

Itád IfareI Jot]áš, čís. 28, East Bérllal'd, Texas.

Ctěuí brati"i a sestry!

Poslední naše schiize byla počtem čl•enstva d(1stojně navštívena, a abych řekl pravdu by­ ly to sestry, kterých byla většina, ovšem v to zahrnuji ty malinké sestřičky, a nebýt těch malých brathčkíl, byl by počet těch velkých skutečně malý. že té naší drobotiny byl tak hodný poč-et se stalo z toho d11vodu,že náš bratr organisátor, bratr F. V. Urbish dával pro ně hostinu. O­ všem, bylo i dost pro ty velké, chutné barbecue, ok:úrky chléb a ještě něco; ale Budweiser to nebyl. ale ta samá sorta. Nu, a jak vždy, naše se1,ti"ičky se postaraly, aby stoly nebyly prázd­ né, rozložily to své umění, jaké jen ty naše maminky dokáží.

Dítky měly své pobavení, kteréž vždy tak pěkně Í'Ídí n~še neúnavné sestry, Koymová a Dobiášovú.

Velice nás těšilo, fo nás pi'i této schúzi na­ vštívili bl·ati'i Ed. Marek a J. F. Chupík. Oba ku členstvu promluvili a mám zato, že s,a jim u nus líbilo.

Bratl'i a sestry dostavte se do pi'íští schu­ ze v i;:lném počtu, předléhá nám, velmi dúle­ ilitě jednání.

S bratrským pozdravem, John Holeček, tajemník.

~-~-~V-~~-~ Důležité upozornění! Kclyž píšete na III. ú­ řadovnu skrz jakoukoliv záležitost, týkající se vašich po1Jlatků neb dluhu proti vašemu certi­ fikátu, neb vašeho pojištění u S. P. J. S. T., či ohledně dodávky Věstníku - udejte vždy číslo neb sídlo vášeho řádu, neb číslo vašeho certi­

fikátu.

,.,

.... :

Strana

8.

VASTNÍK

tr.iIBDNÍ ORGAN SLOVANSKÉ PODPORUJÍCÍ JEDNO'l'Y STÁTU TEXAS.

OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENE­ VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR - FRANTA MOUČKA~M••-----·-----,.---,._ ~"' , EDITOR , --Vydavatelé - Publishers ČECHOSLOVÁKPUBLISHING COMPAN~ WEST, TEXAS. Předplatné $1.50 roč. :.:~,bsc;·iption$1.50 a year Změny adres zasílají se do mwui Úřadovny ve Fayetteville, Tex,,s.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veškeré dopisy, předplatné a oznámky buďtei adresovány na: Věstník, West, Texas.

Věst1úk has the largest circulation or any Czechoslovak Weekly In the Soutn.

TRIUI\lF LÁS!{Y.

Jaroslav Vrchlický.

ó příjde, přijít musí chvíle, kdy zmlkne zášť a nenávist, svých bludu člověk na mohyle se vznese veliký a čist.

To bude nebem velké plání ve žhavých božstva jazycích, to bude zemí velké zrání a sever, jih, se ztopí v nach jak západ, východ, té velké lásky slavit příchod, jež smíří vše a všecko zladí a vrátí lidstvu věčné mládí, krok její orkán se již zdvih'. přijde, pi'ijít musí chvíle, kde bájí bude trpící, kde zla a zmaru na mohyle si dáte ruku, básníci!

Co v hloubi ducha tušili jste, proč druhdy svět se smával vám, vzplá ryzi, veliké a čisté jak drahokam a lidstvo váš zpěv v srdce vetkne, víc kal se řízy vaší netkne, vše bude ryzí, velké, svato, at' pero, páka, štětec, dláto, a nade vším Bůh - láska sám!

Překročen zenit.

Pozn. red. Báseň velmistra české literatury Jar. Vrchlického hodila by se clo přítomné doby jako ušita dle míry. Kapitulace Japonska při­ nesla světu počátek nové epochy - epochy tr­ valého a zebezpeěeného míru. Po šesti letech běsů a krveprolití padesát šest národů pode­ psalo chartu nové Společnosti národů, jejíž ú­ kolem bude udržení míru, vyrovnáváninahodi­ lých sporů prostředky mírovými, aby konečně ltdstvo na celé zeměkouli mohlo žiti v pokoji a práci tvořivé, aby - dle básně Vrchlického byl nade vším Bůh - láska sám!

----V--O nás pro nás, Bratr John Gajevský jako před ním bratr Frank Truksa poukázalí ve svém dopisu na účelnost a prozíravost našich vedoucích při rozhodnutí pořádání okrskových kursu pro řádové organísátory. Redakce vyslo­ vila se o této velmi důležité věci dosti podrobně a v stejném smyslu jako bratři Gajevský a Truksa, než přesto dostáváme občas dotazy pravídelně od starších členů, co o kursech sou­ díme, není-li náklad na ně vynakládaný zby­ tečným utrácením peněz členstva atd. Podobné pochybnosti docházejí z míst, odkud se do kur­ su nejblíže pořádaného nedostavil žádný člen a tudíž nemohl se osobně přesvědéít, co se v kursu organísátorů děje n nemohl t.::cb~ poznatek sděliti bud' ve sehůsí svého r·.idn čl osobně členům přt nahodilém setkání, ovšem že pořádání kursů vyžaduje určité vvnálohy; · zadarmo, jak se lidově říká, ani kuře nehrabe, ó

Ve středu, dne 4. září 1945. resville, kde sokolské hnízdo se počíná probou­ zet k životu, činnost v tělocvičně bude obnove­ na, co:1: třeba vítati s nemalou radostí a naději, že jimle budou následovat. "Spějme dál - te­ xai:;d sokolici a sokolice za sokolsl{ýlllprapo­

než takto utracené peníze přinesou Jednotě a tudíž nám všem členům užitek mnohonásobný.

Ve skutečnosti kursy nám přinášejí výsledek: už nyní, skoro každého týdne ba i dne. V 'jakém způsobu či podobě? Noví členi získáváni jsou v počtu na dnešní poměry a uvažte - silnou konkurenci jiných - naprosto uspokojivém.

Osm set nových členů získali naši řádoví orga­ nísátoří od ledna 1D45 clo 1. srpna letos čili za dobu sedmi měsíců. Uvážíme-li, kolik mladíků i děvčat zařazeno bylo do branné moci národa, přípomeneme-lí si, jak konkurence číhá na pří­ Icžítcst získání prospekta pojíštění v každéin místě a ve větších městech takořka za rohem - počet nových členil je zajisté dobrý, je více než dobrý. A soustavná práce našich phcinlivých zástupců Jednoty teprve opravdo­ vě započala, bude se stále lepšiti a to co dusle­ dek jejích průpravy v kursu organísátorú. Už dnes naše ústředí dosává žádosti o členství ta­ ké z míst, kde se po delší dobu "nedalo nic dě­ lat," kde vyčkávali, až se nový člen sám přihlá­ sí, což se ale nestávalo z jednoduché příčiny místní konkurence byla na stráži a každého prospekta pojištění zavčas si zajistila. Dez prá­ ce nejsou koláče - kde jsou ty časy, kdy nově přístálí v Americe a ovšem i v 'I'exasu, hlásílí se clo českého spolku bez pobízení. Tehdy ne­ bylo třeba organísátorů. Svět ale nestojí, časy se mění a lidé a poměry s nimi. Jestliile jiné spolky a pojišťovny vynakládají velké sumy peněz na získání nových členů - my mm;íme následovat - jinak zustaneme poza.clu.Proto naši hlavní úfodníci rozhodli se pol\\dat kurny organisátorů. - Dallaští bratl'i vedou! hlédněte v tomto čísle dopisy, sdělující bratr­ ské vefojnosti o výsledku na pohled zcela pro­ sniclcé věci - společný oběd osaclníkú která však vynesla krásnou sumičku clolárci'l na účel nejvýše ušlechtilý - Poválečný fond k !JOmoci lidu Československa. Bratl'i v Dallas mají po­ věst uvědomělých amerických Čechoslovákú a praktikú. Dovedou každou věc vzíti za pravý lrnnec, mají obchodní zkušenosti a zpť1šoby,což dohromady znamená zaručený úspěch. Lidé musí ukájeti pocity hladu a pokrmy jsou 110~~bytnoupotfobou života. Městští obyvatelé t0ší se na nedělní odpočinek opravdově a je-li ne­ děle uznávána za den klidu - tož skutečně klid a jaké pak vyvařování. Na tuto lidskou slabou stránku dovedli udeřiti dallasští. Nač se v ne­ děli mořit s přípravou rodinného oMda - vy­ pravíme se do Sokolovny, tam si poručíme ně­ co smačného, pochutnáme si, pobavíme se ve­ spolek, užijeme neděle skutečně svátečně. Není to lákavě svádivé, nepobízí to k napodobrcní jinde? Spojit pí·íjemné s užitečným a těšit se z toho, že jsme při družné zábavě nepi'ímo pod­ pol'ili účel výsostně lidumilný - Fovúlei':ný fond pro lid staré vlasti. Dallaská krajanská rodino, k vaší příkladné snaze podpoHt pomoc­ nou akci SAČT. trpícímu lidu v českoslovcnslm - upi'ímně gratulujeme! - Houstonští jedno­ t:il'i připravuji zvláštní poctu účastníkúm kur­ su organisátorů, totiž Pestrý program spoj(mý s jednoaktovkou. Naši v Houstonu mají hřivnu jedi.nečnou v celém Texasu: spisovatel!m obe­ censtvem vděčně přijatých divadelních her, herce mimořádných schopností, osvědčené re­ žiséry, nadané zpěvačky a pianistky a přede­ vším pfos všechny povinnosti života stálou o­ chotu k: činnosti spolkové a setbě osvětové. Je­ stliže následkem válečných poměrú kultumí činnost pokulhávala či nadobro ustala skoro všude, kde před tím "živi byli nejen chlebem, nýbrž i slovem," houstonští nepopustili, vydr­ želi všechny nárazy dočasných překážel{ a o­ chotnii':ili dále, pořádali koncerty i programy. čest a plné uznání za tuto vytrvalost! - Pl'i­ stup do kursu organisátorů maji všichni členi SPJST. a této příležitosti mělo by býti využito.

V neděli 9. září 1945 bude takový krus v sini r·á­ clu Poktok čís. 88. v Houstoně. Komu čas u o­ to1nosti dovolí, měl by se do lrn~sn vypraviti nebude litovat! - Skončení hrozné válečné vfavy a úsvit, doufejme, doby nové, tr­ vnlúho míru - pi'ineslo celému svřt;u úlevu a v každém lidském dČ:ní. :;::i.;;:·~11nou a u:ií zasahují i do spolkového život.a. Nn:n1i!rnletá nečinnost a klid se počíná zan.1čf10vati novým rozmachem. Vidíme to názomě ve Flo-

rcin ! "

Zločin a zl'at1a Němců a l\'.laďarů v českoslo­ vcns1m je nepochybná a také v celém světě ,;u:;.; uzn;,vami. Po zločinu musí nasledovati za­ ti·cs~. lií:omubylo ukřivděno, tomu se ve dostane piného ~ spravecllivého oclj:rn.1slav Vrchlický, český největší národiú b(u,nik, zemfol 9. září 1912 a jeho pozůstatky

odi,oěívají nu pražském Slavíně. čím nám byl, drn byl čes~:ému národu? Nebyl zcela rozhodně

jeho zúměrným duchovním vůdcem. Na tci byl básníkem, na to až příliš přeletavě súin na všechny strany po všech rado­ stech života, nestaraje se valně o celek, protože mu .sloužil y,ávažněji než jiní činitelé politikou všedního dne. Jaroslav Vrchlický nepatl'il již genel'aci nál'odních buditelů. Přišel v době, kdy (~esl7ý ja,,;yk byl již rozvinut jejich prací, a jeho úkolem již bylo dovršit jeho tehdejší rozvoj. Byl však duchovním obroditelem českého národa a tudíž duchovnímvůdcem ve výsostnějším smy­ slu. Zatím co ještě několik desítek let pfod ním česká lyrika se spíše jen bázlivě vinula a potúč­ lrnvitě lrndrlinkovala po luzích, na nichž se pro­ cházely .Míny, on jako nový Mojžíš udefll do aby z ní vytryskly ne potúčli;.y,ale kaská­ dy a vodopády, jež bohatě chrlily, co dříve jen tence crčelo. Kde se dfive rozdávaly krejcary, tam za(:al házet zlatkami, nedbaje, která kam kdo kterou uchytí. V pozdějších clesit­ kúeh jeho i?;ivota, kdy už dllo rostlo přes hlavu j;.;mu i fasnoucím vrstevníkfnn, začalo se mlu­ vit o pupfrové pyrumidě. Tím byla míněna zá­ plava jeho verhi., jež se l'inuly jako povodeň a po jejichž široce rozlitém proudu se vezla neu­ vcfibcine vclka část světové literatury, již pře­ vtělil do česl~éhojazyka. Pro úsporně odměřené búsníky, ktei'í ukládali životní dílo do tenkých svn~::oči,ú nebo se dokonce na dlouhá léta odml­ covuH, bylo skutečně cosi pobuřujícího ve zjevu tohoto literúrního fauna (bůžka), jenž přinášel ve svém náručí celé lesy. Jepr~vda,ževživotním díle Vrchlického zrno není odděleno od plev a že pmměrný čtenáí·, sedící nad tucty svazky, sotva se dobere toho, co je v díle Vrchlického nepomíjející. Je také pravda, že toto životní dí­ lo se 7.a třicet let nedočkalo pořadatele, který by toto rozťi'íclění provedl. Vrchlický provedl duchovní 11řeorientování českého vzdělanectva ve smyslu odněmčení a pronikavéhopozápadně­ ni. Vrchlický nepřekládal Danta, Petrarcu, Al­ Byrona nebo Racina proto, že jimi chi:itl nahradit Goetha a Schilera, ale proto, že t11. ~lo o rovnomocné .a rovnocenné či ještě cen­ n~jši hodnoty, jež do té doby bud' zústaly ne­ povšimnuty nebo byly česl{ému čtenáfl s malý­ mi výjimkami tlumočeny diletantskými břídily.

Obrovi;ký a historický významný popud Vrch­ lického byl úspč~šnýproto, že nevyplýval z poli­ tického progl'amu, ale z pohnutek ideových, u­ měleckých a obecně kulturních. Mezi všemi, kteí·í č(~skémulidu otvírali okna do Evropy, stál Vrchlický na prvním místě dík svému jedineč­ nGmu tlumočnickémutalentu, jímž jakoby pře­ tavovo.l literární hodnoty v nové a přece sta:­ rému tak odpovídající podobě. Jeho vlivem mohlo se české vzdělanectvo na konci 19. století v:'i,í.vat do západního světa, jenž se později stal i jeho politickým opěrným bodem, a tak byl o.ni:;\ to chtěl nebo i jen tušil, prů­ ""''""''""''' n::.icn kulturní, ale i politické orien­ tace, kte1·á byla později dovršena životním dí­ lem Masarykovým.

Lidice a. Ležáky jsou clues svým mučeclni­

ct vím

celému světu a zůstanou navžcly

v r,rd:::i ?~!5ho nnro<fa, Liclice i Ležáky buclou

v.>. '. v

l<.J', lý zit

~

tQ j'.;

nejen věl'nost, sta tečnost a ale také osud, který čs.

Hitlerova reforma staletého imperiaHsmu. Lidice a Ležátoho, co by bylo čekalo cekclyby nacismus byl v této válce zvítě·

Str~

:ViSTNÍK

Ve středa, tlne 4. září 1945.

Dop1·a:va pošty tlo ůeskoslovenska obnovena.

Celá naše krajanská veřejnost přijme s úlevou a potěšením oznámení spolkového úřadu pošty, že poštovní doprava s Československem byla konečně obnovena. Desítky tísíců krajanu v Americe čekali na zahájení dopravy pošty do staré vlasti s pochopitelnounedočkavostí, pro­ tože pětiletá okupace v Mnichově okleštěné Čsl. republiky přinesla českému lidu neuvěřitelné utrpení. bídu, žalářování i popravy. Každý, kdo má v přítomně znovu samostatném óeskoslo­ vensku nějaké příbuzné hoři dychtivostí, jak se mají, jsou-li vůbec ještě na živu a pod. Po vstu­ pu amerických oddílů na území Českosloven­ sku začaly clo Ameriky docházeti nějaké dopisy našich lidí ze severozápadních Čech, odeslané prostředníctvím některého amerického vojína, jimž pošta docházela ze Spoj. Státú nepřetržitě.

Nyní poštovní spojení mezi Amerikou a Česko­ slovenskem bylo znovu obnoveno, což umožní písemní styk příbuzných a přátel mezi Ameri­ kou a starou vlastí. Poštou lze nyní poslati do Českosloverrska dopisy, poštovní lístky a tuto kcrespcndencí také poštou leteckou. Balíky a "Money orders" prozatím pošta k dopravě ne­ přijímá, což v radostné události přináší kapič­ ku zklamání, ježto veliký počet krajanů má pro své příbuzné ve staré vlasti přichystánu zásilku šatstva a různých potřeb, Těšme se nadějí, že také balíková pošta do Československa bude co nejdříve obnovena. Poštovné clo staré vlasti je následující: za obyčejný dopis 5 centová znám­ ka, za poštovní lfatky 3c a při letecké dopravě za půl unce 30 centů.

S11rnve{il!výtrest musel v Českoslovenslm po­ stihnout i cizáckou němeeko-mad'arskeu šlech­ ta, která od prvních chvil se tam vetřela, ujař­ movala morálně i hmotně český i slovenský lid, žila z cnoho bohatství čel. země, které po právu naleželo nepopiratelně čsl. Iidn, I zde promluví tentokráte clějiny své rozhodující a posleelní slovo. Češi si. vždycky silně uvěclomovali své příslu­ šenství k slovanské rodině národů, a byli v té příčině v šťastném postavení, protože neměli

se zádným slovanským národem sporů (i nera­ dostný často poměr k Polákům nebyl zaviněn (Jechy.) Ve vztazích všeslovanských vystupovali tecly Ocši jako posilující, usmlřující a [ednotíoí, mnohdy i vedoucí živel. Stačí přípomenout zá­ sluhy óeehů nejenom o probuzení a osvobození Slov6.kú,ale také o shodu mezi jižními Slovany.

To bude i nyní a je to velmi přirozené ve střed­ ní, východní a jihovýchodní Evropě, osídlené slovanským obyvatelstvem, které nyní zásluhou Bcvětů dostává se k plnému slovu v evropských věcech. Vztahy českého Helu k ostatním slovan­ ským národům byly vždycky demokratické, vždycky pokrokové. Také ookud šlo o Rusko, dávné sympatie musily zmohutnět, když ruský lid se osvobodil a vzal osudy do svých rukou. českosloven1,ký lid řídil se tu třeba nevědomky tím, co tak prorocky napsal v "Světové revolu­ ci" T. G. l\!Ias::i.l'yk, sám pronikavý znalec ru­ ských věcí, j cnž nikdy nepozbyl své klidné na­ děje v poslání ruského lidu: "Rusko, věřím, vzpamatuje se a soustředí a bude hrát zase ve­ likou politickou úlohu - větší než za carismu; Rusko je nejen nám a ostatním slovanům, ný­ brž celému světu potřebné. Byli jsme rusofily před válkou i ve válce, rusofily zůstaneme, jen­ že budeme rusofily lepšími, protože myslícími a praktickými." Tato slova splňují se v rozsahu čím dál tím větším a je důkazem duchovní spo­ jitosti obou našich bojů za svobodu, že také president Beneš nikdy nepřestal věřit v zásah Sov:~,tú clo evropských ba světových událostí a v jeho vítězství ve prospěch světové demokra­ cie. Nov$ m uspořádáním evropských věcí na­ budou i vztahy čsl. národa k ostatnímu Slovan­ stvu pevnějších a určitějších způsobů, Nikdo se nemusí obůvatí, že 6eskoslovensko pozbude své samostatností a svobody. Jen zlá vůle může íit pověstí. že Sověty si tak či onak: přivlastní. Bylo by to proti zá­ [mům Ru,;l:.n c'.l.1,1ého, neboť opravdový pl'Ítel, jaký!Tt je. má právě svobodné, zvlúště vynikají-::í vlastnosti jeho lidu, pro i politicky mnohe111větší význam, nd bylo podruhem sebe oddanějším. Kv.ř.dý tedy, Mo by chtěl z nynějšího i bu~ ší­

douciho československého vývoje vyvozovat ji­ né závěry, po případě jen podle stranických hledisk, poškozoval by těžce dobytou svobodu československého lidu.

Vojta Náprstek bude žíti v myslích vděčného národa doma i za hranicemi trvale a zejména američtí Čechoslováci na něho nikdy nezapo­ menou, protože vě!'il v ně pevně, že i v nové vlasti zústanou věrni společné věci národní a také se nezl~lamal. Ve starém domě v Praze "u Halánkú" na Betlemsk:ém náměstí byl před vi­ ce než půlstoletím "zahraniční úfad," který o­ všem neměl titulu a stanov, ani vládní podpory než fungoval na tehdejší poměry s podivem do­ bfo a všestranně. Úřad ten nebyl úřadem, toli­ ko bydlištěm Vojty Náprstka; mezi čtyhni stě­ nami čítárny, která byl Náprstkovým pl'ijíma­ cím pokojem, sbíhaly se nitky spojení celých Čech se širokou cizinou, navazovány vážné sty­ ky při sklence mělnického a talířku sucharú zde pod obrazem washingtonovým a francouz­ skou allegorií Svobody ná staré pohovce zasedl kde který vzácný host z ciziny do Prahy zaví­ tavší, zde sešli se tolikrát zástupci čsl. krajanú, z daleké ciziny přicházejících, které vital hned nad vchodem domu Náprstkúv nápis: "Co srd­ ce pojí; moře nerozdvojí!"Kdokoli z čechú měl zájem a touhu vypraviti se do ciziny, ať za ú­ čelem praktickým, aby se tam usadil a prací domohl se blahobytu, ať za ideálním cílem našel u Náprstka vždy radu a často i pomoc hmotnou. Dúm "u Náprstkú" stal se střediskem všech českých cestovatelu a Pri1myslové nm­ seum Náprstkovo ústředím, ve kterém uložili své výsledky sběratelské činnosti ze všech dílit světa čeští cestovatelé dr. Emil Holub, dr. Pavel Durdík, ředitel Josef Kořenský, E. St. Vráz a tolik jiných sdíleli s Náprstkem své plány ce­ stovní, dopisovali s ním a snesli clo jeho musea přerůzné vysoce cenné pfoclměty, mající vztah k národopisu a k životu kmenú a národú, mezi nimiž studia svá konali - z Afriky, z Indie, z Jižní Ameriky, z Číny a Japanu atd. českoslo­ venští krajané, usedlí v cizině, našli v Náprst­ kovi vždy ochotného rádce a prostfodníka ve svých zájmech, zvláště když poznal, že krajané tito nezapomínají své vlasti a že svým jedná­ ním v cizině činí čest českému jménu za hrani­ cemi. Už roku 1847 jako student pomáhal ve Vídni organisovati český živel tamní a když po­ tom v roce 1848 ocitl se v Americe, bylo dáno této činností vděčné pole. Ze starých přátel je­ ho ještě z dob, kdy sám dlel. v Americe, zústali nm věrnými pfateli hlavně Frant. Korbel se svými bratřími a první druhcly konsul Spoj.

Států v Praze Karel Jonáš až do jeho smrti. Vý­ pravy Čechů amerických k návštěvě Národního divadla v Praze v létech osmdesátých a později k sletúm Sokolským, na výstavy jubilejní 1391 a národopisnou 1895 a k jiným pí·íležitostem, byly vždy "u Halánkú" uvítány manžely Ná­ prstkovými a pohostěni mělničinou a koláčky.

Přemnozí z jednotlivců měli tu potom druhý domov po dobu svého pobytu v Čechách. Pa­ mátka Vojty Náprstka bude žíti v myslích ná­ roda doma i zde v Americe.

Zrádcové a jejich pomáhači ve staré vln-sti vyloučili se jednou pro vždy z nárocl'.,ta národ nad nimi po i'.-ádnémfizení vyi:·Ime sví:~j sprnvc­ dlivý soud a potrestá je clo všech dúsbclkú. Pod názvem zrádců a jich pomahačú se rozumí oni zpronevěření čs. státní občani, kteí·í po dobu zvýšeného ohrožení Československa a zejména po dobu národní nesvobody a činností vefojnon nebo soukromou poskvrnili svou národní čest zradou národa a státu, nebo napornúhoJ.i v u­ jařmování národa okupanty a k páchúní naci'." stických zvěrstvech na národě p:Mspívali.Moc­ né zdroje čsl. národa nesmějí zťtstat nadále v těchto nečistých rukou; to platí zejména o čs. lidu tak posvátné zenědělské púdě. zl<ro!)ené krví a potem jeho přeclkii, opěvované básníky a bezpříkladnou Iáslmu vzdlláv::mé zemčd?\kkým. lidem. českému a slovenskému clrnb~1énrnlicla dostane se plného uplatnění všech tak dlouho a toužetně očekávan;-: ch práv v :;:ú.i:nu uPr,",:i>­ ní jeho neodvislosti a samostotn011ti p01it.ickéa hospodářské. Zvláštní péč:e bude vi!:novún:l osí­ dlení pohraničí, kde navždy bude 7.101;:1-::n 3 po­ třen nepřátelský duch, který po celou dobu, kdy půd!l1. ta.rn doby-.. ~ ... - byl1;1, . , v rukou nenasytných .. ,, 1

'

' ' "

9.

vatelú, právě z těchto krajú mrazivě vanul a o­ hrožoval základy čsl. spořádaného státního ži- · vota. širokých a pevných obzorft púsobení do­ stane se té;i; čs. zemědělské, zvláště školené a elánem pracující mládeži, která jistě pochopi význam dalekosáhlých opatření a s pravou lá­ sl:ou S3 ujme v těchto historických okamžicích práce na pi:tclě, jí od věkfl souzené. Dekret pre­ sidenta republiky o konfiskaci zemědělské pii­ dy je také převratným dílem ve smyslu sociál­ ním a populačním. Podle tohoto dekretu je to­ tiž v pfodno:,Lnim pořadu pamatováno na při­ di'.\l púdy bezzemkfnn, jako deputát11í!rnm a zemi!:clúlskýmcl,Hník:Clm, jejichž život­ ní úronú tímto opatr-ením bude li::onečnějed­ nou zvtšena a zajištěna a to způsobem, který nemá obdoby v dosavadních řešeních tohoto palčivého problému. Dekret však pamatuje i na pi'iděl púdy (s. zemčdělství a ninohočlenným rodln~,m zcm(,dšlským ve výměře doplňující vlastnoný pozeml~ový majet2k. Dekret posléze viírtknezapomíná ani na ty zaměstnance a ma­ loživnostníky, jlr::.1z se mi dostati pozemku pro účely v~stavby rodinných domkf1 a ku zařizo­ vání zahrád. Nekonec ~11ožIJ.O tedy říci, že toto nové opatření presidenta Československa a vlá­ dy pHnáší velké a v českých dějinách opravdu revolu::ní dobrodiní čs. drobnému lidu, jehož tvořivá síla bude tím pro blaho národa i státu trvalým zpúsobem morálně i hmotně upevněna. v duchu opravdové demokracie a svobody.

Vlfala osvobcz:!ného Československa bude j:)<lnat cl:hk:ťiniS v zalnaniční politice a prohluboYat se všemi sousecly, kteří mají založ·:::ny své na Hd.ové tfomukracii. Chce 11rohioahit styky s 11cvou Francií a anglo-

d ~mckrudemia v prvé faclě opřít se o

M.,,,.~,··· nvaz, kc!cm !l,~!rnžse již dnes sesku.,,,~,,s,w" sfovau~kénáro(ly. Tak vznikne hrr.z Vl':lké Nt1iny, o kterou se rozbiji jukók"iiv pokusy o nč;iaký nový puč nebo ev•

ro11skouči svčtovou váHm.

----V-----

1'\lfaistr Nnsek o Prozatfomím národním s]u·m11ážťlfa1íiu o volbách.

New Yorl:::.

-Pražský rozhlas dne 27.

srpna citoval projev ministra Noska, kterým vysvětlil pražským novináři'tm ustanoveni pre­ sicLnto·,n. de:,.i·0tu z 25. srpna, jenž se týká vo­ leb do Prozatímního národního shromážděni, a vE:dni nai:"iz211i o volbách do okresních. a národních výborů. Ministr Nosek proh1:5.Gil, žo vláda nechce otálet a čekat až poti?.o budou pí·ekonány a rozhodla se vypsat volby již nyní. Bojová soutěž politických stran rausí vfak být v této době nahražena do­ hodou všech politických skupin.

Hlavním účelem ustanovení Prozatimnfho národního shrornáždění bude potvrdit presi­ clcnta. v jeho úh1.dě do té doby, dokud nebude lze vypsat volby všeobecné. Bude právě úkolem Frcrntimní:10 shromáždění, aby co :nejdříve pl'.·i1)ťavi1oa vypsalo všeobecné, tajné a přímé volby. Tyto volby 1x1k posl~ytnou voločil:m přiuby z vef·ejné správy odstranili všech­ ny ty, kdož prokázali, že nejsou schopni anebo hodni dúv'čry lidu.

~-----V~~~~~-

v českých lázních.

- Národní osvobození dne 2. s1·p11n svaz nemocensl{ých po­ jišťoven prov(,dí 1éfamí repatriantú v Karlo­ vých Varech v léčebném ústavu Léčebného fondu veřejných zam?~stnancú a v plícním sa­ nntorlu v X:mkově u Ústí n. Labem. V lázeňť!011,f'ph v E'.:p·lo·1ých Varech se rychle pro l:§cbu nemocnýchpojištěncll. l'í·rd 11:0,l:oE'::aday zahájily činnost moderně vybavZ'né protiremnatické lázně ve Velichov­ kúr.h u Jaroměfo.

New Yol'l~. (Č'.TK.) - Podle zprávy Národni­ ha os,:t,b':'r:cnize ft:1C 1. srpna byl zatčen jeden z fa!'.:18til a pl'isluhovačú na­ d:::tú. vf:(l.'.'c Vl:1jky, ,TnnRys, jenž se za okupa­ c2 ~:i.nrln:í pr0sl(', :il. FI·ivozli jej čnskoslovenšti z I'..:li'"'. l,dc se h1ási1 u ěs. lmmitétu drzcst dožadovat se ochra­ ny (:e::~1;:0;,!ov,~n::;!~ycí1 st6tníeh 01·g::'mu. Po zji­ o.:o1n,;ch dat byl však ihned ode,.,,.,.uo,!,e policii, kl;erá jej převezla do :Prahy, 1

i,

DW,l:l,l..U$

.u,.

ve streau, one

V .l!i 1:::n; ~ .I. A

~ ••••••1r11ms1~~·t~nnmnwn'M:ťm!mt1iitttaminrimtmrm1mwu1111m,,, ••,

....,,

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

ii

U

'=· zari

.u1'ta•.

enmHAiPiiflDIUIUlllllllAllGiQiiHIHl!A41AIUllUMllliiilUt$iPIHIMi\NlMIRll4Al@iUl!Mi8iMllAIM#4d'.W\@~itliiiš>t+i9M

lK

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended :for pub· lication, must 'be in the hands of the Editor

by Saturday,

WiUUWUlm11wmumumrmmmnmmm1J.u:mtnmummmmmwmmununmmmm1mtuiEW!lll-nnnmmmmmrnimu.mnnnnnmmmnmnnmnntt1iaamaiannmm,m,inu11111@11111uamai@iun11ummmmmnmuumumnnmmnnnmumnm111n1nmnn1un111u1nu111n11m111u11mumum11m1naummumBumncs1unumuoa11un®D

Who Are The Russians?

J.P. Stern Who are the Russians? What is their e~~nic and what their geographical origin? To what family of nations did and do they belong? In the first volume of a large history of Russia planned by the Yale University Press Professor Vernadsky tries to give an answer to these questions by treating of the events that took place upon Russian soil before the seizure of the Kievan State by Prince Oleg in the ninth century.

Russian recorded history or, as. the West is wont to call it, "history properly speaking," be­ gins with the řormatíorr-oř a Slavonic State around the town of Novgorod, and, somewhat later, under the "not quite .hístorícal" brothers Askold and Dir, around the town of Kiev which, for centuries to come, was to be the capital of the Eastern Slavs. It is with these events that the histories of Russia usually be­ gin, having devoted a few pages at the utmost to the period preceding them; of the present volume, however, they are the conclasíon. In order, then, to understand Professor Vernad­ sky's work (which deals with the three thou­ sand years preceding the ninth century) the word Russian must further be defined. Rough­ ly speaking, it stands, today, for the largest tribe of the Eastern Slavs. But has this always been the case?

In at least two cases other Slav nations have · accepted non-Slavonic names: the Bohemians liave their name from the indigenous Celtic Boji whom the Slavonic invaders must very soon have outnumbered, and the Slav Bul­ garians derive their equally non-Slavonic name from the Turco-Tartar Bulgars who in­ vaded the Balkans in the fifth century and were, after many stormy episodes, assimilated by the large mass of the people. Thus it would not surprise us if the name of the Russians too were not of Slav origin. There are, in Slavonic studies, two views upon the ethnic origin of the Rusi: they are both based upon a passage in a twelfth-century Russian chronicle, the Book of Annals; in it Riurik, fierce prince of Jutland, is being invited by the Slav tribes living around Novgorod to their country and the government of their State is offered to _him. The "Norman­ ist" group maintain that Riurik came with his group of Varangíans (in Swedish rorísen "rowers," a word which was known, this theory maintains, to the Russians through its Finnish pronunciation, ruotsír, who, having established themselves as the nobility, became known to the local Slavonic tribes as Rusi.

It is the author's view that, around the Sea of Azov and on the northern coast of the Black Sea at least, the Slavs are indigenous; he has nothing but hypotheses with which to support this view. We know the names, approximate order and dates of the various tribes that drove westward across the South Russian plain. We even have theories about the approximate ethnic origin of the main stocks: the Scythians and Sarmatians, for example, are thought to be of Iranian origin, while the Mongolian Huns are sometimes identified with tribes mentioned in the Chinese Chronicle of the Fonner Hans (in this connection it may be írrslevant to point out that, though undoubtedly they spent some time in the Nírth, the Goths can no more be called a Scandinavian nation, than, say, the Celtsta Central European one). It i.1, further­ more, also obvious that, far from being homo­ geneous entities, these tribes had many minor­ ities differing from the main tribal body in language, customs and looks; so that, finally, it is possible to assume· that some of these ae-

companying smaller tribes were Slavs. But which of these they were, what their names were and how numerous we have as yet no means of knowing. Archaeologists have, so far as is known, been unable to point to any finds On this pre-Christian era) with definitely and exclusively Slav characteristics, so that this source of identification of tribes is not avail­ . able; perhaps, however, work has been going on in the Soviet Union during the last twenty years that will throw some light on the prob­ lem.

Professor Vernadsky does not, at first, do more than assume the Slav origin of the Scy­ thían Ploughmen, the Neurí, and other tribes; but soon the assumption becomes a probality, and as the book closes hypotheses and archaeological and historical facts, are in­ separably interwoven. It is Professor Vernad­ sky's method rather than his critical faculty that is at fault: instead of building upon a broad, safe basis of facts and working his treatise towards those relevant assumptions in the li@'ht of which the factual problems might be interpreted, he founds, as it were, upon quicksands of hypotheses a building of his­ torical facts. His way of investigation begins not with the question: What tribes were there in the region of present-day Russia around the beginning of the Christian era? but rather with the tacit assumption that some of these tribes were Slav and that the aim is to find out which of them were Slav and which were not.

Thus it is that he interprets the many facts at his disposal not in the manner dictated by them but by his theories. Such a method of work is, above all, grossly unfair to Professor Vernadsky's own scholarship, for it implies that if some of the hypotheses give way the whole will collapse. Yet the author has amas­ sed an awe-inspiring lot of facts, and has, in all cases (except perhaps· with regard to his quotation from Beowulf, where he takes a proper name to stand for a generic name), verified his references and made elaborate and abundant use of the relevant literature of at least seven peoples. Most of its material being other than Slavonic, it would profit the wl}.ole book greatly if its emphasis were shifted from one particular aspect of Southern Russia to its general history.

Chief among Professor Vernadsky's theories is that of the Slavonic origin of two Alan tribes in the fourth and fifth centuries of our era: the As or Antes, and the Roxolani. In the lat­ ter, Professor Vernadsky believes to find the origin of the word Rus'; his theory runs briefly thus: having, in their move westward, defeated the Ostrogoths, the Alans were, in their turn, subjugated and driven out by the Goths; a part of them, the Rukhs-Alani, stayed on through subsequent invasions and are identical with the Rusi of Novgorod. The author says Rukhs-Alani means "light Alani," but does not explain that this theory, proposed by Professor Minorski, was advanced by that scholar only tentatively, as a possible reading of dukhas in an Arabic manuscript, but not as a certainty on which to build other theories. Again, evi­ dence is scarce, again what was at first an hy­ pothesis is soon taken· to be an historical fact.

In order fully to appreciate both Professor Vernadsky's difficulties and his responsibility (for such is the quality that lies upon the author of this pioneer-work of Russian scho­ larship), the reader must realize that from its very beginnings the study of Slavonic antiqui­ ties has had a twofold enemy to overcome: the first, scarcity of literary and archealogícal evidence, may be said to have been shared by many other peoples; the second - arising from the díre need to make such study serve

~

purposes extraneous to the subject itself, the purposes of nationalism - is shared only by peoples in a similar posíton to that of the Slavs, the Scots, the Irish, and the Welsh. And though Russia has, of course, never been an­ nexed, protected, incorporated, or partitioned, from the eighteenth-century author Lomono­ sov onwards patriotic motives have exorcized at least as strong an influence upon historical judgments as other considerations. It is in this light that the importance of this book, the pre­ mises and findings of which coincide with the present patriotic temper, will be appreciated.

As an historian, Professor Vernadsky cannot be expected to go into philogical details. Yet he says: In order to illustrate more fully with the data of linguistics the life of the East Slavs in ancient times, caution is necessary in selecting from the Russian and Ukrainian vocabularies words that are really old. The safest way is, of course, to consider only words 'which are com­ mon to all or most Slavic languages, since these must have originated in the very ancient pe­ riod of Slavic history.

And so it is not unfair to consider critically his philological arguments, though no detailed analysis can be attempted here. Above all the criterion, cited above, which the author applies to a selection of words used in Russia from 200 B.C. onwards is false, for we have so far dis­ covered no means by which to date Common Slav. So the word uda, which today means "fish-hook," is given here with a meaning "angle"; neither the origin of its present or old meaning nor its present or old form can be even approximately dated. Again, it is doubtful whether dom - "house" existed at that time as a Slav word, as the evidence for its Latin origin (locative suffix in Russian and Czech) is at hand; the Slav origin of ízba - "log-cabin" (derived either as a contraction from the Slav istopka - "heated chamber," or the late Latin stuba, whence German Stube · and English stove is not, as the author suggests, definitely. decided. (It may here be added that žito in Czech means not "wheat" as is suggested but "rye.")

-~~~~v·-~~~~

THE PROBLEM OF REPATRIATION

From a recent broadcast by a spokesman of the Czechoslovak government, we learn that one of its first tasks will be to obtain the col­ laboration of the Allied armies and Govern­ ments of foreign countries harboring Czecho­ slovak, in order to assemble, register, accom­ modate, feed and clothe them, and to allocate transportation facilities for their speedy re­ turn. A second task will be the provisions to be made for the reception of the repatriates into their own land, where they must be housed, fed, medically examined and work found for them.

Several agreements have been signed with Allied governments for mutual aid in repatria­ tion. The French and Dutch governments, for example, will take care of Czechoslovak na­ tionals in the same way as they take care of their own, as far as feeding, clothing and me­ dícal welfare are concerned. (It should be noted here that where these governments have transportation and feeding problems of their own, the Czechoslovak nationals will need the help of outside agencies in the same way their own people will require it. l Work to repatriate Czechoslovaks from the Middle East, England and other Allied countries has already been be­ gun.

The greatest problem, however, is to be found in .oermanv, where Czechoslovaks are to be found in much greater number and in a much worse state as a result of the years spent under direct oppressíon.

Ve středu, dne 4. záři 1945.

SEATON SCHOOL PRINCIPAL ANSWERS TO THE COUNTY BOARD IN FINAL REJOINDER

Mr. Countess in Temple Telegram of August 28th attempts to justify the motives actuating the reclassification of Seaton School from eleven to nine grades, dodges clumsily the main issue of the whole controversy. The rear son for reclassification is the antipathy of the German majority members of the County Board plus Mr. Countess animosity occasioned by his unsuccessful fight to bring about the defeat of Franklin D. Roosevelt in the year 1944. Mr. Countess was the County Chairman of the Anti-Roosevelt so-called Regular Party of Bell County in convention held July 29th, 1944, for which action he was severely critic­ ised at the State Convention convening in Dal­ las, September 11-13 inclusive. In this conven­ tion Frank w. Chudej, the Principal of Seaton school, appearing on the convention floor hold­ ing the proxy from Milam County succeeded in ousting both Mr. Roy Sanderford and Mr. Clem' C. Countess as members of various committees to which they were elected by their respective caucusses. The Committee of the victorious Democrats on Credentials eliminated Mr. San­ derford as District Committeeman from Twen­ ty-first Senatorial District solely basing their decision on matters brought to their attention by the principal of the Seaton school. • The other motive is now being investigated by the F.B.I. for the We.stern District of Texas concerning the activities of the German ele­ ment on the County Board plus the action of A. F. Waggoner against the principal of the Seaton school who has a son 1st Liet. Arnold A. Chudej, Bombardier of the 8th Army Air Corps, who was decorated with an Air Medal with six leaf clusters and a Distinguished Flying Cross for his efficient, precise bombing of Hitler's Europe in the years 1943-1944.Also the princi­ pal of Seaton school has a nephew Master Sergeant Robt. J. Chudej who received Distin­ guished Service Cross from General Mark Clark for being credited officially with killing 33 Ger­ mans in the Cassino area in the year 19431944. Inasmuch as this matter has passed the propaganda stage and assumed the seriousness of a proving stage it ceases to be a subject of controversy in the public press, therefore I, Frank W. Chudej, principal of Seaton school, will further decline to discuss this matter either in private or in public until it is finally adjudicated in the Federal Courts of compe­ tent jurisdiction of the Western District of Texas.

Frank w. Chuděj.

~~~~-v~~~~-

;New Ulm, Texas.

Dear Readers, Hello folks, what's new around other parts of this state? Nothing much here. Only that everybody is píckíng cotton and at this very moment, well I guess everyone must be pretty worried as there is a storm on the way. We have about two bales open and have six out.

How many more we'll make I wouldn't know.

My uncle Anton Pavlíček received discharge from the army.

The war is over, it feels good to know it. Yes it's good news, wonderful news. However, sad at the same when if you think of all the boys who will never come home. There are three from here that I know who won't come home.

I wish to thank the editor for printing all my letters in the past.

Will close for this time. Come on, lets hear 'řrom more of you young folks.

Bye now, good luck and God Bless you one and all. As ever, Evelyn Čaník.

aousrox

--~~~-v~~~~-

POKROK NO. 88. PRESENTS A PROGRAM ON SUNDAY, SEPTEl\iIBER 9.

Mixed vocal, dancing and recitation numbers

by Elsie Dvořák, Jennie Frank, Elsie Dobeš, Marilyn Earl, Andrea Vodehnal and Harriett Earl. Followed by one act comedy "Wisdom for Wives." (Composed only of 9 women.) Mem­ bers invited. No admission.

Naomi Kostomlatský, Pres. Hlahol Club.

strana 11. ·

VIBTNfK Fayetteville, Texas.

Dear Readers, Here I come again after a long absence with a few lines to the Věstník.

First of all, I want to thank the kind editor for publishing my previous letters and making necessary corrections.

Most of the people around here are busy picking cotton. We're picking on the fourth bale.

My brother, Pfc. Bennie J. Pončík, arrived last week to spend his 30-day furlough with us.

He has spend nearly two years in the European Theatre of Operations. It's the first time that we have seen him since he was inducted and we were certainly glad to be with him again.

He.really did surprise us when he came. He's a holder of the Presidential Unit Citation and the ETO. Ribbon. After his furlough is up, he will report to Fort Sam Houston for further assignment.

The news finally came that the war has end­ ed. Now our boys will be coming home. I have· several friends in the service and I hope they will get to come home soon.

Lately there haven't been many letters in the Věstník. Come on boys and girls, take a pen and paper and write us a few lines. I'm sure everyone has something to write about, Let's fill the English section with interesting letters.

Sgt. Prnka, I read your interesting letter in last week's issue. Come on servicemen, write us a few lines. We enjoy reading your letters.

Well I must sign off and leave space for other writers. If anyone cares to write to me I will gladly answer all letters. A reader, Johnnie Pončík.

~~~~V~----~ Richmond, Texas.

Well, folks school vacation has come and gone again. Boy, will I be glad when it starts.

I will be in the ninth grade. I go to the Rich­ mond High School. I sure hope that storm doesn't come here. Because, he sure would do a lot of damage. We have one bale out and will have the second one Monday. We will make about seven bales. How many bales does my aunt and uncle at Needville have? I bet they have a lot of them out.

My mother has been operated on gallstones, but she feels o. K. now. Only she can't pick.

That really does get her mad. She comes to the field sometimes and we always chase her out. That really gets her mad.

I am a member of the SPJST. It is six of us who are members of the SPJST. We always have our meeting at Fairchild, Texas, No. 114.

I am glad to be a member of the SPJST. I thínk it is nice.

I will have to close for today, and leave room for some others.

If any one wishes to write to me my adresa is Agnes Kovarčík, Rt. 1, Boč 6A, Richmond, Tex.

~----~~v~--~~~

Seymour, Texas.

Dear Readers: How is everyone? Working hard I bet, as my­ self. I take life easy. "Just joking."

Mr. and Mrs, Aug. Ermis and family, Ed. Při­ kryl and myself went to good "ole" cow town.

Out where the west began, Ft. Worth, for a visit, picnic and dance. "Boy Howdy," we' all had a marvelous time. Met few new friends and 'quíte few of my friends from Seymour were there also. Henrietta and I went shop­ ping, and almost got lost. Wouldn't be nothing unusual for farm gals. Would it?

Well the boys are coming in one by one, but It's sad that .all wont come back. My brother William went to France two weeks before war ended in Europe. Then he left first from Mar­ seille, France for the Pacific and got to Lyson in the Philippines, two weeks betor war ended with Japan. Gee! it was a thrill. Brother Wil­ liam spent fifty days on high seas. I thought for a while he was a sailor instead of soldier.

My other brother is in Arkansas now. And how he hated the state of Bob Burns, and the people do wear shoes in Arkansas. Yeah! Sgt. Frank will be a civilian in a couple of weeks.

To my girl friend, brother Aug. Ermis sent

three German guns and trench knife as sou­ veníers from there.

Mr. Ermis and my dad are going wolve hunting with their guns, provided they can find any shells to shoot with.

Won't be long now and we all be picking cotton. What a job. This.little town is begin­ ning to pep up since the boys are coming back.

It's about time I think.

I better end and let others have space. So come on you guys and gals, let's all write.

"War is over. Victory is here at last"!

So bye bye for now. I remain, Frances Simaichl.

--V----

Ellinger, Texas.

Dear Readers, I have been reading the letters in the Věst­ ník for a long time. I sure enjoy reading all these letters, especially those from service men.

I do not belong to the SPJST. Lodge, but we get the Včstník from our neighbors. I hope the editor will print this for me.

I am seventeen years old and live on a farm near Ellinger. W3 stayed on this place for the last seventeen years.

I guess everyone is sweating it out in the cotton patch. we don't have to do much pick­ ing because most of oni' cotton dried out.

Sure was glad to hear the good news that J"apan surrendered. I bet all those soldiers were celebrating.

I have one brother, Pete in the army. He is with the 3rd army in Germany near Munich.

He has to stay there with the army of occupa­ tion. He is overseas about seventeen months and has 69 points. I sure hope he will come home soon. He sent home lots of things alrea­ dy. He sent two shotguns, rifle, accordion, two violins, uniform, camera, and lots of other things.

A reader, Edwin Kovář.

•'

noenrss

v·~~~~~

HEI,P TO HAPPINESS l!USTORY IN COLOR

By Alice Waring Collecting historical post card views is a fascinating hobby, and when the concise histo­ ry of our country as well as cards are arranged in albums they give a delightful entertain­ ment. Many old landmarks and places of historical importance in the nation's growth and development are gradually being brought to notice by the popular post card.

A postcard view of Olvera Street in Los An­ geles, California, depicts one of the most color­ ful and characteristic places in that city, and one of the most charming places in the world.

The old trail down which Governor Filipe de Neve led his colonists when he founded Los Angeles in 1781 is known as Olvera Street.

Paved with stones and closed to traffic this street is one block long in the heart of Los An­ geles. The old Spanish atmosphere is kept by the original adobe houses. Commodore Stock­ ton had his headquarters here during the Ame­ rican conquest and the old Avila Adobe still stands. This quaint street is lined on both sides with little stalls and shops displaying their in­ triguing wares. There are brick ovens and wooden tables in these outdoor shops where dark-eyed Mexican women pat tortllla-juníto, molding madonnas and wax candles for the Church. At the end of the street stands a forge where an iron worker pounds out charming bits of Old Mexico in white hot iron.

In La Golondrina Cafe, tables spread with red cloths and gay dishes, are occupied by sight seers to this novel place, while. Mexican girls in native costume, weave among the tables with trays, scarlet and yellow bearing native foods. Above the hum of conversation usually there is the strum of a Mexican or­ chestra. This is a profitable place for auto­ graph seekers.

The post card collector who wants to know the history behind each card in hts or her col­ lection need never be at a loss for an enter­ taínlng occupation.

\.

. Strana.

11.

VflSTNht

Progressive Czech · Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National council of America, 4049 West 26th street, Chicago 23, Ill. C. Read and interpret: Vezete máslo, mléko a sůl?

Ano, vezu.

Znáte ten dum?

Ne, neznám.

Nesete nám postel a stftl?

Ne, nenesu; nesu vám hůl.

Berete hul nebo provaz?

Ano, beru hůl a provaz.

Pere matka prádlo dnes?

Ano, pere dnes.

Krade pes maso?

Ano, pes krade maso.

Stele Vlasta postel?

Ano, Vlasta stele postel.

Kradete med nebo máslo?

Ne, nekradu med, Nekradu také máslo.

Roste ten strom?

Ne, ten strom neroste.

Leze pes pod okno?

Ano, pes leze pod okno.

Budete dnes doma?

Ano, budu dnes doma.

Bude sestra také doma?

Sestra nebude doma; bude venku. f>. Answer the following questions in the affirmative: 1. Znáte Slovensko?

2. Znáte také Rusko a Polsko?

3. Zná pán Smith Polsko?

4. Má ta dáma malá ústa?

5. Máte dolar? · 6. Má Karel pulák?

7. Má ten pes rozum?

8. Máte rozum?

9. Budete dnes v poledne venku?

10. Roste stále tráva?

11. Nesete domů prádlo?

12. Vezete nám ten drát?

13. Berete to staré okno?

14. Veze nám Karel zlato?

15. Berete kabát nebo hůl?

16. Taháte provaz?

17. Budeme zde dnes odpoledne?

18. Prodáváte stále maso?

19. Máte doma mléko a máslo?

E. Classify according to gender: mapa Evropa Kanada Slovensko húl Rusko Praha kost máslo dolar kus Holandsko rozum tabule les úloha dům husa postel ruka dům slovo tráva drát teta

F. Complete the following verb forms: 1. Sedlák procláv- máslo, mléko a maso.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Teta bucl- dnes v poledne doma.

Karel lez- pod stul.

Helena nás vol-; nes- nám med a sádlo.

Ten student zn- to nové slovo.

Pavel m- drát a provaz.

Sestra hled- siH a máslo.

8. Teta dáv- led pod okno.

9. Dům nerost-; stůl také nerost-.

10. Matka sek- led nebo maso.

G. Put ten, ta, to before the nouns in Section E and translate.

H, Read Section D in the negative and answer.

I. Following the example, insert the proper verb endings: Example: l. beru bere lez ---"-­ krad -----­ bud---­

stel----

bereme

berete

Ve středu, dne 4. záři 1945,

rost plet----­ per

IN ST. LAURENT SUR MER CEMETERY

By Bruce Thomas I was killed 011 "D" Day. I shall not see you again. Neither will you see me nor scores of thousands like me. As a nation you are now R EV. JOS. BARTON OF GRANGER, PASSES emerging from an avalanche of your own SUDDENLY ON TUESDAY IOU's, which you casually tossed off when the sources of good living seemed unlimited, and Rev. Jos. Barton, 58, (would have been 59 on which you later scribbled frantically to insure Sept. 26) passed away suddenly at Granger on survival when peace went bankrupt and hap­ Tuesday afternoon, at 3 P. M. as he hurried piness called those loans. I entered this war to down-town to post some mail at the post office, work off a bit of our collective debt. I came, and expired in a neighboring place of business. knowing that I might be wounded,"or even be Having suffered a rather severe stroke last killed. I was younger than many of you; conse­ December, Rev. Barton continued his heavy quently I was more fit for these particular schedule as President of the Czech Brethem challenges.

Church and minister at Granger, Taylor, Hol­ There are two ends to a war club: the bloody land, Austin, Smitlwille, and Robstown. His encl and the dry end. Each is equally im­ last services were held in Robstown on Sunday portant. Your men in uniform have been morning, Aug. 26. taking care of the bloody end. What about you?

Can I, who fell on this beachhead depend on Born in Hodslavice, Moravia (Czechoslova­ kia) on Sept. 26, 1886, to John and Anna Bar­ • you to carry on with the dry end? This may not be easy to do. But neither was my task an ton, he came to Texas in Aug. 1904; to become easy one. Hoping to preserve your right and my a student for the ministry at Elmhurst College, right to express initiative, I exchanged my Chicago, and finished his training ín 1907-10 initiative for a number in an Army dictator- . at Eden Theological Seminary in St. Louis, Mo. ship.

Ordained on July 6, 1910, at west, Texas, he Will you carry on? You will not be sent .to became the minister of the Granger, Texas, foreign lands, to desert wastes, to jungle hells. church, which pastorate he filled till his death.

You will stay in your homes, in your offices '"°'."':· In his ministry, he organized congregations at and waít, Is your home front unimportant?

Temple, Holland, Elgin, Austin, Robstown, Dear God, no! There, you must watch, listen; Houston. and Midfields. He has served as Pre­ and speak with millions of voices. Yot1 must sident of the church since 1935,after the sud­ act, not only for yourselves, but for all ot . :us den passing of the former President. who are gone. You must be our eyes, our ears, On January 15, 1911, he married Miss Albina our very minds.

Mikulenčák of Granger, who survives him, as You are going to make the peace, not the well as their two oldest sons, Rev. Joseph A. men in uniform, not the tens of thousands who Barton of Rt. 1, Bellville, Texas (minister of give their lives, or the hundreds of thousands, churches at Nelsonville, Houston, Iowa Colony, who give their youth and health. The fighter~.

Danbury, Midfields, Placedo, Shiner, Wall, cannot be expected home for many months Rowena, and Anton), and John D. Barton, S after the last shot has been fired. You are 1-c, of Austin, stationed in Houston. His son, going to put the price on the dead, the crip­ Lt. Theodore Barton, Army Air Corps, was re­ pled, the demented, the starved and tortured . ported missing in the Solomons on Feb. 13, slave peoples suddenly set free, the ruined 1943, and later declared killed. His youngest homes and cities, the years of international son, Daniel Barton, Pfc., Army Air Corps, was adjustment. killed aboard a ship off Leyte, Philippine Is­ Before that peace is dictated - long before lands, on Nov. 12, 1944, and is buried at the - the enemy will send you a horde of rats military cemetery at Dulag on Leyte. His father from its sinking ship, squeaking, "Let's forget preceded him in death during the flu epidemic our differences. We are not the aggressors. following the first World war and his mother Don't be brutal now. We have suffered worse passed away on Nov. 26, 1935. His two brothers, than you. Punishing us would be unjust. Let's FraI'lk of Alice, Texas, and Milan of Granger be brothers." and sister, Mrs. John Labaj of Granger also You at home will make the peace. In being survive. His one grandson is little Josef John just, remember that the golden future we. are Barton of Bellville. Three daughters-in-Law, sending home to you was won with blood and the former Elsie Pokorný of Taylor, wife of death in the very teeth of those who would Joseph, and the former Paula MrCorkle of have made slaves of you, your children, and Sulphur Springs, Texas, the wife of John, and your children's children. the former Evelyn Dušek of Granger, the In being just, make it impossible by ínten­ widow of Lt. Theodore, survive. national law for the aggressor nations to arm The body of Rev. Barton layed in state at again, and guarantee that peace by occupation · the Taylor Czech-Moravian Brethern Church and policing until those people have proved on Thursday afternoon, Aug. 30, from 3 until their right to world citizenship.

7 P. M., and in the Granger church on Friday Should the scales of Justice tip, allow the morning at 9 o'clock, and the funeral services balance to favor those who fought for freedom were held at 11 o'clock in the morning, being - freedom for the world. Benefit by the mis­ conducted by Rev. Jos. Hegar of Temple, fel­ take you made once before when you believed low-student and cousin of the deceased. Other the enemy's plea that he could not pay. Re­ ministers of the brethern church participated member, that while he told you this, he was as well as ministers of the other churches in steadily building a war machine to enslave us.

Granger.

This time, collect from these would-be con­ Rev. Barton suffered with his eyes from his querors until the bill is pail. early youth and was totally blind for a time Don't be fooled. Don't betray or let down from 1917 till 1920 and then continued his work your fighting men. When they come home, let (even while blind) for the rest of his life with them find that what they have fought for on only 10 per cent vision. Besides the work men­ foreign soil, you have protected on the home tioned, he was a Vice-President of the National front. Let them find that from the bigots; Union of Czechoslovak Protestants, with head­ parasites; isolationists; and peace-at-any'." quarters in New York. Igo community project price, ignorant, religious pacifists, you have was omitted in his energetic labors. rescued our decent and říne .American way of "Blackie" his old dog insisted on going to town with his master on Tuesday morning and life.

-~~~~v~~~~~ spent all night in front of the business place Důležité upozornění! l{dyž píšete na m. ú­ where his muster had passed away, wailing all foc1ovnu skrz ;jakoukoliv záležitost, týkající se night long and refusing to leave. vašich poplatků neb c1luhn proti vašemu certi­ Rev. Barton has joined his two sons killed in fikátu, neh vašeho pojištění u S. P. J. S. T., či . this war over whom he grieved beyond human ohledně doc1ávky .Věstnílm - udejte vždy číslo: knowledge, both of whom had been consider­ neb sídlo vašeho řiidu, neb číslo vašeho eertí- · ing the ministry of the church as the war be­ gan. fikátu.

----V----

\;

1~ střed.u, one 4. :táři 1945.

"Naše noviny"

Strana. 1~.

:VISTNfS: KDYŽ POJIŠTĚNÝ ZAJ.\'I1Í.:STNANEC DOSÁH­ NE VĚICU 65 LET, NEBO KDYŽ ZEMŘE.

Ve středu 6. 'června vyšlo ,poslední číslo "Našich novin", listu našich vojáku na západě, který si získal svou demokratič­ ností a otevřeností důvěru všech svých čtenářů, a to nejen mezi vojáky, nýbrž i mezi ostatními Čechoslováky. Otisku­ jeme úvodník posledního čísla našich novin, v němž se redakce rozloučila se svými čtenáři.

J'e to číslo 1747. Snad. My jsme nikdy nebyli sllni v počítání. Ani v datech. Jednou jsme prodloužili měsíc na 45 dní, jindy jsme na­ hlédli do staršího ročníku a číslovali zase zno­ vu. O stránkování se raději nezmiňujeme. Sed­ má strana ve čtyřstránkovém čísle byla pro nás maličkostí. Jisté jen je, že jsme vycházeli pl~ch pět let bez jednoho měsíce denně, i v nedělí, že jsme kromě číslovaných výtisků vy­ dávali čísla anglická, přílohy vojenské, Sobot­ ní 'čtení, Kaktus. že jsme vydali několik kní­ žek ve spolupráci s londýnským Čechoslová­ kem, pořádali mnoho velkých výstav, spoustu přednášek. Při tom [sme se snažili, abychom plnili své vojenské povinnosti, absolvovali jsme poddůstojnické i důstojníeké školy.

Státní pokladnu jsme nestáli čtyři roky nic.

Všechny stroje, papír, barvy i redakční potře­ by zaplatili vojáci předplatným. Teprve na frontě jsme přestali naše. noviny prodávat a účty platila vojenská správa, a to docela o­ chotně. Honoráře ani pÍ'Íplatky jsme neplatili.

Každý pracovat tak jako voják svou službu.

Měl žold. Kromě prvního šéfredaktora nebylo v redakci důstojníku. Od roku 1941 byl šéfre­ daktorem četař. Ke cti velitelství třeba říci, že to nebylo na úkor novinářské nezávislosti. Vu.­ bee bychom rádi ještě jednou vydávali noviny tak svobodně jako jsme mohli pracovat v čs. samostatné brigádě. Děkuj,eme za to svým ve­ Iítelům, generálu Miroslavovi, generálu Liško­ vi a načelníkům štábu plk. Lukasovi, Ondráč­ kovi a Markovi. často jsme byli na koberečku, ale bouře i zlé jsme přestáli, aniž jsme slevili ze svého a aniž se stal pokus nátlaku věcného.

Náš program byl domov, jak jsme si jej nesli přes hranice a nedali jsme se pokazit okamži­ tou situací v emigraci. Vydrželi jsme a dostali jsme doma v hlavním zadostiučinění. S Naši­ mi novinami konči i Zpravodaj, jenž byl de­ níkem na Stf.edním Východě a splynul s Naši­ mi novinami v roce 1943.

Mnozí zaměstnanci nevědí, že l;:dyž platí na sociální zabezpečení, plati nejen na zabezpeče­ ní svého stáří, ale i na ochranu svých pozůsta­ lých. Stává se proto často, že jednotlivci i ro­ diny, mající právo na požitky po smrti živitele, vůbec se o ně neucházejí, nebo že s žádostí od­ kládají a zbytečně ztrácejí peníze, které jim po právu patří.

Federální starobní zabezpečení a pojištění pozůstalých není výhradně programem pro staré lidi, jak se někteří zaměstnanci mylně domnívají, nýbrž program rodinného pojištění.

Na měsíční požitky může si činiti nárok nikoli jen pojištěný zaměstnanec po dosažení věku 65 let, ale ve věku pětašedesáti let i jeho žena a jeho děti do osmnácti let. Rodina pojištěného zaměstnance má kromě toho právo na měsíční požitky i v případě jeho smrti, ať již zemřel v kterémkoli věku. Zanechá-li zaměstnanec vdo­ vu a děti, mají tyto nárok na požitky až do chvíle, kdy nejmladší syn nebo dcera dosáhne věku 18 let. Bezdětná vdova, nebo ta, jejímž dě­ tem je již přes 18 let, dostane jednorázovou su­ mu peněz, a neprovdá-li se znovu - počne v pětašedesáti letech dostávat měsíční požitl{y.

Nezanechá-li pojištěný zaměstnanec ani vdovu ani děti, budou peníze vypláceny rodičům.

Požitky - buď měsíční nebo jednorázové vztahují se ovšem jen na ty případy, v nichž je zaměstnanec pojištěn. O tom, zda zemřelý živi­ tel byl pojiště.n či nikoli, nemají však rozhodo­ vati jeho pozůstalí, Pracoval-li takový člověk kdykoli od 1. ledna 1937 u soukromého podni­ katele - t. j. na příklad v továrně, v dolech, v krámě, v úřadovně, v garáži, v bance, v hotelu, v restauraci nebo v jiném podniku - má se je­ ho rodina po jeho smrti obrátiti na místní úřa­ dovnu Rady pro sociální zabezpečení, kde se jí bezplatně dostane všech informací i přispění pří případném uplatňování nároků na požitky.

Rada pro sociální zabezpečení důrazně upo­ zorňuje každého zaměstnance v soukromém podniku průmyslovém nebo obchodním, aby u­ pozornil svou rodinu na její práva v případě je­ ho smrti. Sám úřad snaží se všem takovýmto rodinám vštípiti na mysl, že zbytečné odklady po smrti živitele znamenají pro ně ztrátu pří­ jmú. Měsíční požitky pozůstalým mohou býti vypláceny nanejvýš se tříměsíční zpáteční platnosti, takže je-li žádost o ně podána teprve čtvrtý měsíc po pojištěncově smrti, ztrácejí ža­ ~~~~-V~~~~~ datelé celý jeden měsíční požitek. Žádost o jed­ čs. vlastenci sabotovali německé pokusy norázovou výplatu v případě pojištěncovysmr­ s rozbíjením atomú. ti možno podati nejdéle do dvou let po jeho New York. (ČTK.) - časopis české mládeže úmrtí. · "Mladá Fronta" otiskl dne 22. srpna článek, Také když pojištěný zaměstnanec dosáhne který líčí, jak Němci po obsazení Holandska a věku 65 let, měl by se vždy obrátiti na Radu pro Francie se zmocnili tamějších zařízení pro po­ sociální zabezpečení, a to bez ohledu na to, kusy s rozbíjením atomů. Němci převezli .tyto hodlá-li v brzku odejíti na odpočinek, nebo přistroje do svých vědeckých ústavů a počali s míní-li v práci pokračovati. Nemúže-li zajíti do nimi experimentovat.Německé pokusy však se­ úřadovny sám, měl by tam aspoň dopsati a in­ lhaly a mnoho lidi při tom přišlo k úrazu. Br­ formovati se o svých požitcích. Jsou jisté věci, zy na to Němci obnovili své pokusy, tentokrát které by měl touto dobou bezpečně zjistiti, aby se však snažili vyrobiti své vlastní pokusné pří­ rozhodl, jak si počínati. Možná, že bude moci stroje. Hlavni součástí stroje na rozbíjení ato­ zažádati o vyplácení požitků i přes to, že se ne­ mů, t. zv. cyklotronu, byly objednány u pražské hodlá výdělečné práce zcela vzdáti. Rozhodně firmy Marconi Radio Slavia ve Vysočanech. by měl všechny takového věci řádně projednati Ačkoli čeští úředníci a dělníci nevěděli čemu s kompetentním úředníkem Rady, a zajistiti si součástky mají sloužit, zdrželi výrobu plánova­ ve svúí vlastní prospěch největší požitky, na nou sabotáží. V důsledku této sabotáže česko­ něž má podle zákona právo. - FLIS. slovenskými techniky, nemohli Němci dobudo­ vat potřebný stroj včas. Stavba cyklotronu byla Po ta . do ČSR částečně otevřena. potom definitivně zastavena americkým nále­ tem na Vysočany. Není vyloučeno, že tato česká New York. (ČTK.) - Z Washingtonu se o­ sabotáž umožnila západním spojencům vyna­ znamuje, že od pondělí 27. srpna lze zasílat do lézt atomovou pumu dříve, než Němci. Československa dopisy ze Spojených Státú, a ~~~~-v~·~~~~ to jak letecky, tak obyčejně. Doporučuje se o­ Důležité upozornění! Když píšete na Hl. ú­ všem zasílat dopisy letecky, protože při obyčej­ řadovnu skrz jakoukoliv záležitost, týkající se ném podání doprava trvá mnohem déle. Lete­ vašich' poplatků neb dluhu proti vašemu certi­ cké dopisy nesmějí vážit víc než dvě unce. fikátu; neb vašeho pojištění u S. P. J. S. T., či Zatím ještě není možno zasílat do Českoslo­ ohledně dodávky Věstníku - udejte vždy číslo venska balíčky, ale čs. velvyslanectví ve Wash­ neb sídlo vašeho řádu, neb číslo vašeho certi­ íngtoně o této věci vyjednává s americkými ú­ fikátu. řady a doufá, že také balíčková doprava bude ~~~~-V.~~~~brzy obnovena.

Kabinet Australie rozhodl, aby armádní ge­ nerál MacArthur byl pozván do Australie ja­ Rovněž možno zasílat clo Československa do­ ko host vlády. Účelem pozváni je dokázati vděč­ pisy doporučené (registered), expresní (specal nost Australle k jeho vedeni války. delivery) a poštovní poukázky (money orders).

--~~--~V----------

š

NOVÁ BAVLNĚNÁ LÁTI{A NEPLESNIVÍ.

V jižní krajinské výzkumné laboratoři spol­ kového zemědělského odboru byla zdokonalena nová bavlněná látka, která neplesniví aniž pro­ hnívá, ani ne za nejtěžších 'l)Odmínek.

Tento nový materiál je částečně acetylovaná bavlna, která je jaksi spřízněna s rayonem, u­ dělaná procesem zv. cellulose acetate. Vypadá jako obyčejná bavlna a má její sílu, ale liší se od ní neobyčejnou odolností míkroorganísmům, jimž se podařilo obyčejnou bavlnu zkazi~i.

Ve zkoušce s tímto novým materiálem, hnilo­ bě vzdorujícím, acetylovaná bavlněná látka a příze byly pohřbeny v zemi anebo ve zvlášť k tomu přípravené pudě, v níž obyčejná bavlna by se naprosto zkazila v době jednoho týdne.

Shledalo se pak, že nová tato bavlněná látka mohla by být pohřbena v takové pudě v době od šesti měsíců do jednoho roku a· že na své síle · pramálo ztratila.

Pytle pro písek, udělané z takové látky a se­ šité takovou nití, nahromaděné venku na zemí, po dvouletém vystavení nebyly ještě zkaženy.

Podle všeho zůstaly by v dobrém stavu mno­ hem delší dobu, kdyby zkouška byla prodlouže­ na.

Nová tato látka, příze a nitě slibují, že se bu­ dou výborně hodit pro šaty, které neplesniví, pro stany a stínidla, která v krajích s vlhkým podnebím se nebudou kazit, a pro rybářské sí­ tě, které nebudou hnít, když budou uloženy.

Je možno, že takové látky bude možno užít pro dělání pytlú, hnití vzdorujícím, pro ovoce, zeleniny a jiné potraviny.

Ne jako preservatívy, jichž je užíváno pro ba­ vlněné látky, nevydává zápach aniž se nelepí, a nanejvýš není otravná, což je velká výhoda, když je jí užíváno pro potravní pytle.

--~~~~v~~--~~

Ministr Laušman o blízkém znárodnění pn1myslu.

New York. (ČTK.) - Reuterův korespondent Guy Bettany telegrafuje dne 24. srpna z Prahy: "Ministr průmyslu Bohumil Laušman dnes o­ známil, že v nejkratší době bude vydán dekret o znárodnění těžkého průmyslu, -dolů, elektrá­ ren, plynáren, chemických podniků atd. Všech­ ny železárny, které zaměstnávají přes 500 děl­ níků, budou znárodněny, rovněž tak zbrojovky.

V chemickém průmyslu dekret bude se vztaho­ vat na továrny vyrábějící kyseliny, umělé hno. jívo, umělou gumu, sacharin, plastické zboží a léčiva. Pravděpodobněse též bude vztahovat na výrobu porculánu, hliněného zboží a vápna.

Podniky, jež náležely dříve Němcftm, Maďa­ rům a kolaborantům, budou znárodněny bez náhrady. V ostatních případech náhrada bude vyplacena na. základě cen z roku 1938. Ministr Laušman dále prohlásil, že o osudu podniku, v nichž je investován zahraniční kapitál rozhod­ ne vláda. Správu znárodněných podniků pove­ dou správní rady, jež budou podléhat řízení ústředního svazu. Akciové podniky budou zná­ rodněny za podobnou náhradu. Laušman pro­ hlásil, že znárodnění nebude mít v zápětí oka­ mžitý ráj. Naopak přechodné stadium bude velmi nesnadné a bolestné a potrvá asi 2 roky.

Jenom zvýšenou prací dělnictva bude lze zvý­ šit prúmyslovou výrobu."

-~~--V-~---~

Dr. z·cnkl opět 1>l'imátorem Prahy.

New York. (ČTK.) - Pražský rozhlas ze dne 27. srpna oznámil, že president republiky po­ tvrdil jmenování dr. Petra Zenkla, ředitele ú­ stfodní sociálni pojišťovny, starostou města Prahy a současně na návrh politických stran jmenoval členy a úředníky ústředního národ­ ního výboru hl. města Prahy, jakož i 7 náměst­ li:u primátora. Dr. Zenkl byl téhož dne vzat do p1·ísahy ministrem vnitra Noskem v přítomno­ sti předsedy zemského národního výboru, po­ slance Ladislava KopNvy. Při této příležitosti poděkoval ministr Nosek dosavadnímu primá­ toru dr. Jaroslavu Vackovi za jeho oddané služ­ by ve funkci, jíž byl pověřen českou národní radou za revolučníchudálostí květnových.

-----V

Nová hvězda, desetitisíckrát jasnější než slunce, byla objevena dr. Nilsem Tamem z Kvitabersk:é (Švédsko) hvězdámy.

~l>

Strana

--·-

Ve středu, dne 4. záři 1945,

V!JSTNÍK

14.

• g Cooxec l I F oorJs Freezin

I 1:.1: . l ' pron J 1 ems 00 ves .L omema..cer s Q

J NEZANEDBEJTE

tak jednoduzraněni jako jsou ZATŘÍSKA, PošKRABNUrř POPÁLENÍ; PUCHÝŘ, a zvlá­ ště BODNUTÍ REZAVÝM HŘEBÍ­ KEM. Kterékoliv z výše zmíněných mohou snadno způsobiti vážnou infekci. Natření NONAT másti po­ může přírodě uleviti těmto jedno­ duchým ale vážným potížím.

I DŘENÁ ché

Mrs. n, F. Ln!hrop (left), Allen county, Indiana, homemaker, emp­ tles fro:r,en sonn into the cooker wen ol' .q,m· eb<Jtric range for a quick snack. l'Ucals made up of frozen řeods give her extra holidays from the kltchen, lYiíi·s. L. A. Spencer (l'ight), Van Buren county, Michi­ gan, has just unwrapped 011e of her fro:;;en pies from the reaoh-ín freez­ er. 'I'he other is still in its heavy wnxed-paper covering. When baked, these wi.H be a tempting dessert,

I•,."

,•I·

Cena Nonat poštou 55c a $1.05.

R. C. MILLER & CO., Altadena, Califor11ia.

lV!AREK .. BURNS POH!tEBNf DOMOV ·1 hodině zármutku najdete

FREEZING cooked foods solves many problems for busy farm homemakers, advises Joan Miller, Rural Home expert of nationally cir­ culated Capper's Farmer.

"Harvest hands want Sunday din­ ners every meal," she writes in the farm magazine. "If you're short of _help in the kitchen, it's hard feeding them. When farm women hold a 3day meeting you would like to go, . but Dad and the youngsters can't · cook for themselves. Every day you wish you could shorten the time 4Jent preparing meals. Freezing

cooked foods solves all these problcms, according to representative farm homemakers."

Short-notice meals for extra help on the form, are easier to prepare wíth plenty of baked things in the home freezer, Miss Miller points out.

Another big advantage is that home freezers make it possible to get the mo.it out of food at the best stage.

Cooking large amounts of foods and freezing them at one time for future meals is a time tmel labor saver for many farm. women. As one homemaker put it: "Cooking has

u

scorn trochu

to be done some time; with a home freezer, work can be distributed to make the farm woman's life a bit easier."

The approximate lengths of time farm women have kept cooked foods frozen are: red beans, 2 years, pas­ try shells and pies, 1 month; cookies, 6 months; bread 6 weeks: rolls, 2 months; cakes, 2 months; baked beans, 2 months; left-over meats, 9 months; baked ham, 3 or 4 months; tomato juice, 9 months; soupstoek, months; and wheat cereal, J months.

-

SPOLEBLIV A POHROBNICKtÍ SLUŽBA. Jsme pohotovi Vám ppslou­ žiti bez rozdílu jak daleko by­ díte bez jakéhokoliv zvláštniho poplatku. s námi mfižete mluviti ěe1-

19

k domovům.

V neděli s .d .. díky všem zvláště obě. . d 26. srpna ítě t slavili .

SOdallasšti lw I , Všichni se činí , by příspělí k I ecn ,. ' osadnicí en vi. .ezs ·vi v ovne. elm· cine·, ca dař! se to • Asi o čtvté t avy'111 krajanům a krajankám ktet · I10 a·11_1~' ·1·1 '.,. ' Erz~ P? dvai;ac e. ses s~ hodině náš milý host, který přes ří nelitovali tolik práce i hmotně krajané z me_sta 1 z_ dálí, BohtztY všecka ta léta odboje svými búsnič""spe"l1' k úspěchu dne který vynzsl .

• 1· L . s· j pn ' J 1 •. o Je~ i_:mpra~eny manze~ 1 oJza v 1- lmmi povzbuzoval k činnosti. před- čistý výtěžek v obnosu $460.00, rozlov:vm1. dobre chutnal, Jak nasved- staven br. Frantou Stránským star- dvl 11a dva poválečné fondy. ' 1 · 1 l h · · ·1 e en cova. ..nava v ;::uc ym 1 v sa e, a .,1•111 Dr Geo Pázdral ktery· mezi J'i . . , • . . . . ., , · · ' ' , OdporucuJeme, b y po d o.b ne· op auspk-o.11vy usmev labuzmim dotvi:- 11y·p1 l)l'AVil' "Kd11ž J'edu do Dallas T , . . . .

• ,. · ~ ' ', kovalo se po ce 1-em exasu. zoval, ze Jsme se nemyhh. múm pocit jako bych jel domú." .1 ~ -1 , ·t , , -. . , . .

Na zdar.

Na ac1 a vsuc1 e sva ec111 a upnm- za prvé, za druhe a t1,et1 Jsem ABen Převrátil. ný pl'.-átelský rozhovor nebyl ani mel'il:an, ale nezapomínám, že ně---o--m_rá.čl~em. ruš:n: Mez~ pfospoln~mi co j0j vúž~ mezi n~s, a pov~b~1zu~e 'Ř.á~ Enni.~ čí.s. Z5, Ennis, Texas.

Pavstevmky v1d1me Rwhard Strnn-1 k další praci, ktera se mu hb1. D1- i Otem bratn a sestry! ~kýho s dcerou Mariškou z Waco, ky, doktore!

Tímhle dopisem vás uvědomuje­ Dr. George Pázdral z West, Dr. a pí.

Volnn. zábava pokračuje a mnozí. me, že náš l'.-ádový výbor se usnesl, Charles Beseda z Van Alstyne, Joe tw.:<í žizeú u nálevny, za kterou se bychom pohí.dali pi-i naší řádové Jun smanželkou ze Sherman, Ed. I toěi fada obětavých bratří. Obsluha schúzi nějakou svačinu. :M:areš a paní z Dorchester, Tex .. a I vzonr't. pivo Í'Ízné. A zase kuchyú Proto sestry jsou žádané, by kažmnoho jiných, v návalu těžko ro- oživuje. dá něčím ,pl'ispěla na tu svačinu. :c0znat. Díky vám všem za účast, ráPerlou večera opravdu krásný By pi'inesly nějaké koláče a sanddi vás u nás vidíme. zjev. S,'.dm ka1:elníkú na jevišti, je- viče, ale mohou to býti i mákovníByl to pf'ece jen zvláštní den, pl- clon vedle druh6ho, tvoí·í - dobro- ky. Jestli se nús hodně s2jde, tak ný radosti, a !ie jest správné, volnou kapelu, jistě odborných sil, budeme takové svačiny pořádati když se máme dobh:'. pamatovati na jak i"í::né polky a snivé vali!íky ne- fostěji. Posledně ,isme měli tako­ tv. kterým válka přinesla tak mno- :;porně dokaznjí. Tedy jest pfoce vou schúzku, když tady byli naši ho bolu, tedy Mstý výtěžek tohoto ,11·avd:1, že kde jest dobrá vúle, jde hlavní úi'eduíci ktei'í pohidali před­ cl.,1e věnován pov:'i.lccným fondúm, d,ec:w. v i'adě vidíme Sid Pokladní- nú?;ku ohledně získání členstva do Ústfedna Spolkú .1Jiornvských v Chi- ka, K1ečlrn, Herry Benson, naší Jednoty. Každému kdo byl pfi­ cagu, která r;i vzala za úkol sebra~ John Kebrle, Vincent Ondrůšek. tomen sě to líbilo, Bylo nás tam ti aspoň der-ct tlRfo dollarft na pod· Wesley Herzán, Joe Máca, Franta málo, aie všichni si odnášeli domů poru sirotků a dětí moravských bu- :.ravl'ilc z Houstoim. Henry Čejchan, lnásné pobaveni, co za celý den u­ de míti v památnílrn zanešeno že Harry 'IValters. a nezbytný ''water žili. Zárovell všechna čest těm se­ nejen v Dallas. ale snad v celém boy'" J' ce Steklý. Pojednou v~e ztich- str:im, které ten den byly na té 'f::xasu. mé!me tak:§ obětav'.i lVIora~.ne a ".solo", uprm:třed kruhu předntfoe pfltcnmé. Ty se posta­ vany. Část tohoto dne di~'iéat a ho::;hú náš Franta raly, by žádný neměl hladu, neb radne tomuto šlech<:tnému úcelu, Hot:ži<N:a mt, námoh1ík Spoj. Stá- stoly byly plné dobrého jídla. Zál'ť, Stránský, st. odešle !;: ruce ta- 1;n :, húnovní ma11želk:ou,a pak roveú vám sestry jménem i'ádu dějemnílm L. Bezděka. ! .,e pi S:,?;t. Fr. Šebestu~ s je- kujem ,:a vaši obětavou pritci a záPo obědě rozvinnht se volnú zú- h~i ::~;, ,·íelkot~. n. 13,011: ~volún;l,. a roveú vás z.:7~me .1~~ tu sv_ačinu n~ 1nva. ~v!amin:,yse uchý111y k ··:atnn:. 'l.'nl,o troJ1cc ocelmva brzky na- druhou nedeh v zan, a volame, zdar go" tallci k maryúiíi na ,,:t1·a11ě do- v;::\t 7C voJ2~1sk:é. Těšíme se. nnší pn:ní sv~~inové ~chúzi. mino, a i ten americký !,.árodní j vu,cfr2c se protah1a cllot~l10 d?

Zve vas za rad Emus: . game lrn1,et našel více pl'ivržcncú, 1 noci. a vi;ichni byli spolwjcni, l~dyz Vybor.

, ky.

z

My nabizime Pohřebni Pll­ jlštěni pro každého ělena ro­ diny.

é

PE'l'E E. ETLINGER FUNERAL

v

I

I

I

I

I I

HOME EDlie Pra!ák-Etllnger, dámská pomocnice Telefonujte "collect" TeL li

,·

Bellville, Te:s:u.

JARMILA NOVOTNÁ v českém filmJ

'!Skřivánčí píseň" Krásný a zajímavý film od za­ čátku až do konce. Zfilmováno dle divadelní hry "Oblaka" od J. Kvapila. Hrají: J. Novotná, V. Fardová, F. Smolík a jiní.

HALLETTSVILL,E, ve čtvrtek září, o 7 a 9 hod. večer.

.

6.

H:OUSTON, v síni Štefánik, v so­ botu 8. září o 8:30 hod. večer.

CROSBY, v neděli 9. září, o 3 hodinách odpoledne.

I

\ .,.

u

1ás neiJepši pohřební obsluhu a BILL MAREK, ředitel. ceny levné. l':tíž prodá.váme pohřební poji­ ~těni od 1 měsíce do Sil roků stáři Ambufance ve dne i v nocL MAimK BURNS FUNERAL IIOl\IE Telefon 546.

OAWfE'fWN -: :TEXAS

EAST BERNARD. v neděli 9. zá­ ří o 9 hodinách večer.

·1

SlZYMOUR, VI) čtvrtek o 8 hmlinách večel'.

13. září,

Fl,ATONIA, v úterý 11. září, o 8 hodinách večer.

Ve středu, dne 4. září 1945.

l

Vojta Beneš: MORAVAN'ůM!

Jménem Moravské zemské péče o mládež, se na vás obracím, morav­ ští přátelé sestry a bratři moji, je­ jichž. kolébka stála kdesi pod Rad­ hoštěm nebo na rovinách Hané či v kopcích pl'i Pernštýně. Nezapomí­ nejte, že Ústředna Moravských Spol­ kú v Chicagu dala základ k hnutí moravského věrného lidu, které by sirotám své domoviny dalo matky, vrátilo jim krb a kruh rodinný a vy­ chovávalo z nich dobré děti, občany své domoviny. Neboť jen v dobrých dětech je národ věčný. ' Ozvěna!

Američané československého pů­ vedu v Dallas. Texas. zasílají dvě­ stčpadesáj dolarů ústí·edně Morav­ ských Spolku k ruce pana L. Bez­ děk, 2625 So. Karlov Av,e., Chicago, 23 Ill. Ústředna Moravských Spolků vydala vkusný Parná tník.

Bohatý: Slovy lásky i lidskosti, Pěkný: Obrazem i obsahem.

Vzorný: 6ti Jetou nezištnou prací.

Sděluje Franta Stránský, st.

DR. THOMAS N. DeLANE!;' OÓNÍ LÉKAŘ Br$rle správně připravené. čas dle úmluvy. Úřadovna 3248 ....,. Res. 2637 513-17Professional Bldg.

'l'elefon r isídencet Lehigh 9745 Telefon úřadovny: Preston 2553

--

SPRA VNĚ VYKONANÁ

POHÍtEBNÍ SLUŽBA. V hodině žalu zarmouceni na­ leznou Edward Pace pohřební ú­

hřbu,

Levné ceny jsou naši zásadou.

D PACE

Pohřební ředitel

Telefon 3606 Temple, Tex.

McNUTT Zubní Lékař Úfadovna nad Canada's Drug Co. '!'EX.AS

---;-------------

']í!i'DNOSK<, · U~J!1. • I 1 .i....i..

PRÁVNÍK.

Vyřizuje veškeré soud.ni záležitosti. Úřadovna: 936 Bankers Mort­ gage Buíldíng, přes ulici na­ proti Kress budově.

HOUSTON, TEXAS

Over Ame~_J

NIC LEPŠÍHO

PRO ŽALUDEK

I

HOŘKÁ

y

stav pohotový k sympatickému vyi'izení nezbytných jednotlivo­ stí a k vypraveni dojemného po­

1-

1

Ganus IVlot:o;r Co .

IIOUSTON,TEXAS

a;:.

Bonds~

Z Austinu na četné dotazy přtchá­ I zí zpráva, jež nutí k přemýšlení i jednání. Ve školním roce 1943/44 I učilo se češtině na vyšších školách: I 1.l v Austínu, 2.) ve West, 3.) v K POVZBUZENÍ .TRÁVENÍ A Granger, 4.) v East Bernard, 5.) na CilUTI K JÍDLU, VÝBORNÁ PRO akademii sv. Ludmily v Shiner, na OSOBY Z NEMOCISE POZDRA­ venkovských školách: 6.) na Rad­ VUJÍCÍ. hošti u La Grange, 7.) Hostýně­ Bluffu u La Grange. 8.) na Marák SEVEROVA u Cameron, 9.) na škole sv. "KříŽie v East Bernard. 1.) v Austínu v jed­ né třídě bylo 5 studentů a učil Joe Malík, 2.) ve West v jedné třídě by-' Jo 17 studentů a učila sl. Mary Dvo­ řáčková, 3.) v Granger v jedné tří­ dě 12 studentů, učil Wm. Malish, 4.) v East Bernard v jedné třídě 5 studentů učila paní Annette M. Oulpová, 5.) na akademii sv. Lud­ FORT RALEIGH mily v Shiner v jedné třídě 7 stu­ dentů učila sestra M. Celina, 6.) na Seven English expeditions invaded Radhošti v první třídě 7 studentů a Roanoke Island between 1584 and 1591. Fort Raleigh blockhouse marks v druhé 4 studenty učila sestra M. the site of the first English settle­ Lawrencia, 7.) na Hostýně-Bluffu ment in America. Amadas and v jedné třídě 3 studenty učila se­ Barlow took possession of the conti­ stra M. Frantika.. 8.) na Marák v nent for Sír Walter Raleigh there July 1, 1584. It's wide open shore jedné třídě 13 studentů učila sestra now, too. But for the effective pa­ M. Stanislava, 9.) na škole sv. Kříže trolling of U. S. submarines, planes v East Bernard v první třídě 32 stu­ and ships-and the Coast Guard patrols-enemy landing par­ denty učila sestra M. Anna, v druhé shore ties could seize beachheads in this 47 studentů sestra M. Josefa. - Ve war. War Bond funds help supply školním roce 1944/45, to íe v minu­ those patrols with dependable ,veap­ U. S. Treasury Dcpa,·t111c11I lém školním roce, odpadlo, bohužel, ons. vyučování češtině na vyšší škole v East Bernard a tak se učilo češti­ ' ně: 1.) v Austtnu v jedné třídě 5 studentů učila sl. Millie Emily Hej­ lová, 2. ve West v jedné třídě 9 stu­ dentů učila sl. Mary Dvořáčková, 3.) v Granger v jedné třídě 26 stu­ DOSTAŇTE DNEŠNÍ dentů učil Wm. Malísh, 4.) na a­ NEJVYŠŠÍ CENU kademii sv. Ludmily. v Shiner v Výroba nových automobilú sníží y~LI{ii LÁIIEV :YEN ~ ZADEJTI; U SVEHO ~.. e první třídě 12 studentů a v druhé cenu upoti'ebených. Neodklúdc.i­ LÉKÁRNIKA. NEM.A-LI, OBJEll 1 studenta učila sestra M. Terezie, te s prodejem vašeho auta déle.

NEJTE JEDNU NEB VÍCE LAHVÍ 5.) na Radhošti v první třídě 7 stu­ Navštivte PÍtÍl\'.IO OD: dentů a v druhé 4 studenty učila sestra M. Lawrencie, 6). na Hostý­ ně-Bluřřu v první třídě 8 studentů FORD JEDNATEL učila sestra M. Stanislava, 7.) na HILLSBORO TEX. Marák v první třídě 13 studentů u­ Phone 6CO. čila sestra M. Petra, 8.) na škole sv. (p) Ki'íže v East Bernard v první tří­ '• """·-·~ • _._ "-M-·~ _.,. dě 27 studentů učila sestra M. An­ na, v druhé 49 studentů sestra M, Josefa. Správně napsal jeden časo­ pis, že za války zabíjejí v Českoslo­ vensku českou řeč nazístí a že v Americe si ji zabíjíme sami, ačkoliv vláda Spojených Států potřebuje li­ di znalé českého jazyka a nabízí jím dobře pdacená místa tlumoční­ ků, překladatelů, diplomatů, vojen­ ských ,poradců a jiná. Dr. Míček, profesor slovanských jazyků na Te­ xaské státní universitě, také upo­ zornil, že takových míst je více než; li schopných uchazečů o ně. Na Te­ xaské státní universitě v Austmu loni i letos učilo se pěti kursům če­ ské řeči a třem kursům ruské řeči a učili se studenti také nečeského původu. Za český i ruský jazyk do­ stanou stejný kredit jako za jiné jazyky, protože čeština i růštína jsou mezi jazyky, ze kterých studen­ ? , "' "' ti si mohou voliti. V Americe vůbec a v Texasu zvláště je i bude mnoho ... ... příležitostí uplatniti znalost české řeči v obchodech, v bankách i růz­ VSTUPNÉ: MUŽI I ilMIY 75c. ných povoláních. studenti, kteří po; Ta:s: included znali českou řeč a české dějiny si svých rodičů více váží a fo ctí vice o ~ákusky a občerstveni návštevnikii jest výborem náletíltě nežli ti, kteří o svých předcích a postaráno. j,ejich řeči nevědí ničeho. Na kaž­ Zíi.bavni Výbor. dé vyšší škole (high school), kde ll.140 ROBBIE S'I'.

V ~82518 jsou děti českého původu a kde na Na doptáni: 20th and North Main. školy našinci platí daně, mělo by se učiti 'české řeči. ·

1 25

český Lékař a 0.Peratér 711 Medical Arts Building

Člen S.P.J.S.T. 118 N. Fifth st., -

JAZYK NA ŠKOLÁCII V TEXASU.

vašé auto nyní!

J~ Hollub -~-·-,-·

ČESKÝ

Raději P,rodejte

=~·~~~=o=."'·"'-==========·

,.......,.,~

Strana 1&.

h<'

-,

TEMPLE, TEXAS

!l

V:f!:STNÍB:

l

9. záři.

. . - .. . . . . - L.. Sca1rcella

16.. záři.

"' Syncopators - Syncopators

2 ...,., za:ri..

30. září.

. . . .. ... . . .

,. \

.

Zátopek

D~.r~

Používeite k OZ!!llUH)Váui' · .li ,. -3, y MI \W"'• Na prodej dobře zařízená far­ ma, obydelný dům, barna a seník kůlna pro polní nářadí, garáž, ně­ kolik slepíčníků, dobrá studna, stá­ lý proud pramenité vody protéká pastevníkem, dosti dřeva pro do­ mácí potřebu; 62 akrů v poli, 50 akrů pastevníku, pozemek písečná­ tý, takřka rovný a terasovaný. Far­ ma tato nalézá se mezi Moulton a Wetting v okresu Lavaca. Prodá se za mírnou cenu. - J. H. Božka, Hallettsville, Texas.

(35-37c)

!~

Přijmou se manželé pro pri­ vátní domov. Nejlepší místo k byd­ lení. žena ku konání vaření, něco prádla a domácího úklidu. Muž ku práci kolem domu a zahrady a k výpomoci s prací v domě. když toho zapotřebí. Dobrý plat pro zkušené manžele. - Cecil M. Higginbotham 7037 Vassar, Dallas, Texas. (35-36c)

r.-

Hledá se bílé děvče k úklidu domácnosti pro zaměstnané man­ žely a jedenáctiletého hocha. Sou­ kromá světnice, volné odpoledne dle dohody a mzda $15 týdně. Pište na: Mrs. D. D. Hunt, 6434 Belmont, Hou. ston, Texas.

(35-36-p)

l\'lám listový tabák na proder na kouření, cena 45 centů za Iíbru vyplaceně, pište na Emil Mazanec Portland, Tenn., Rt. 1.

(35-37-p)

~

~ Přijme se: - Muž k správkám Radio, také ku správkám elektric­ kých ledniček (Beřrígerators) , pra­ cích strojů a kamen. Navrátil Music House, Br1::nham, Texas. (33-36-c) _..., Džina na proclej. - Prodá S( džina za výhodných podmínek: ve Woodbury, Hill County. Pište ne Supreme Lodge SPJST., Fayette· ville, Texas.

(31-dz.) ~ PŘIJMOU SE: - MANŽELÉ :MUŽ KU KONÁNÍ PRACE KOLEM DOMU, V ZAHRADĚ A ŽENA K VA­ ŘENÍ. MRS. L. KOHN. 6712 TURTLE CREEK, DALLAS 5, TEXAS. (dzc.)

f~

Zkušené české děvče neb že­

nu pro domácí práci a vaření pre

bezdětné manžele, malý dvou patro­ vý dům. Světnice, koupelna 1-: o­ sobní potřebě. Plat $125.00 měsíčně.

Mrs. John Ritter, 4400 Lorraín, DaL las, Phone L6-1448 collect, zdali se lllajímáte.

(35-p) ~ Přijme se: - žena ku konáni domácí práce a k bydlení na místě přednost žen? středního věku, ale ;přijme se i mladší. Dvě malé dítky hoch 3, děvče 6. Výborný prlvátn: byt. Přejeme si, by žena se cítili, co člen rodiny. Mrs. Dan T Gabrysch, 317 South Ravinia. Phone M-4320 Dallas, Texas.

(32-dzc)

1_..-; Přijme se: -

R-:gistrovaný lékárník. Ve městě se vším pohod­ lím, v české osadě. Obrat'te se na: West Drug Store, West, Texas.

36-dz.-c)

J~·

V.ESTNIK

.LU•

Hledáme ženu prostředního věku nebo . děvče, ku konání domá­ cí práce, jako vaření, čistění po do­ mě, po případě prádlo a žehlení, jsme tl'i v rodině, žádné malé děti, plat přiměřený dle ujednání, .P.\štc ua Mr: V. C. Dušek, Granger, Te:iw.s.

(36-37c)

Ve středu, dne 4. záři 1945.

DOPIS Z MORAVY. . Na P:odej: -:-- "Corn Sh~ller: .,Iodel A Míneapolis Moline v úplně Milý bratře a švagrová! .iobrém stavu. West Grain oompaPi'edně přijměte srdečný pozdrav 11y, West, Texas.

(34-dz-c) oba, jste-li na živu, neb uplynula Hledají se dvě stenografky, doba velká, co nevíme o sobě,··a to .reré by mimo angličtiny částečně se mnoho změní, zvlášť u nás, do­ )Vládaly češtinu. Práce stálá, pod­ ba strašná. Já ale žiji, vše jsem to ainky obratem sdělí: Hlavni úřa­ pi'ečkala, a musím chvála Bohu říci, rovna S.P.J.S.T., Fayetteville. •re­ tfaba že prožívám stáí·í v samých -cas.

(6-dz.) trampotách, jsem doposud zdráva a schopna práce i 'těžké, ač mi je SAZENICE - mrazu vzdorné, 66 roků. Tato léta se na mne hrnu­ druhu Charleston Wakefield lo, kromě války toho tolik, takže si a, Early Flat Dutch. Salát druhu kolikrát myslím, co ještě může p:i'.'i­ ,:ceberg 400 - $1.00, 1000 za $2.00. jít horšího, než co mne potkalo. Ne­ Cauliflower E!).rly snowball, 100 za dá se všecko vypsat, jen ten pocho­ .rnc. Míchané jal-:lwliv, poštou vy­ placeně a za uspokojení ručíme. pí, kdo to prožívá.

Jak už víte, pozbyla jsem muže, .:,1art Plant Farm, Mart, Texas. v bi'eznu jsem ho pochovala, za dva (36-37-p) měsíce mně vzali co jsem měla nej­ Hledáte. džinu ke koupi? - milejšího, mého Stáúu (j,i:jí syn). dlavní úřadovna SPJST. ve Fayet­ Oči jsem si vyplakala. Vzali ho pří­ teville. Tex .• má džinu k prodeji ve mo z továrny, člověka tak dobrého.

Woodbury, Hill County. Výhodné V únoru právě jsem byla u jeho že­ 1Joclmínky prodejní i platební. Pište ny, narodilo se druhé dítě, kdy jsme na: Supreme Lodge SPJST., Fa­ dostaly zprávu, že je mrtev; dítě yetteville, Texas.

(31-dz.) bylo den stl3.ré. Ale já doufala po­ řád, že snad žije, prosila Boha a Dlt. }'RANK IIBN"..ť všechny svaté, aby ho těm dětem Obnovil svoji praksl vrátil, a zatím on zhynu1 jako tisí­ Oči, Uši, Nosu a Chřtánu ce jiných v Mauthousen, v té mu­ BRÝLE čírně, zajisté o tom četli. Tak za­ 11avštívi: hynul jako mučedník:. Na to žena I'll La; grange toho nejmladšího šla z· Blanska a auto jí ujelo nohu, tak že jí má pod ~:l:ALLETSVILLE,11. ZÁÍtÍ kolenem .pryč. To bylo neštěstí. Teď V Bavorsku došlo k pěstování dostala protizu a zařídila si živnost oramborů díky úsilí amerického u­ mají také dvě děti. Na to sebrali .enoe, Benjamina Thoh1psona, kte­ dceN muihe, byl tam dva roky. Vrá­ ťý užil k vykořenění předpojatostí W se, Americané jej vysvobodili. On ;: bramboru úskoku, Thompso11 byl byl v Glogou, a po zabrání přišel :l,1stoj11íkems royalistickými sklo­ za 6 neděl a ještě měl nohy oteklé JY, který po vypuknutí americké a dosud není ještě pohromadě. Ří­ .evoluce odejel do Anglie. Tam zí­ kal jak se měli dobře, když je A­ Jkal vysok:ó pocty a byl později ba- meričané zabrali a přišli v pravý 1'01l'sl;:ým . vévodou vyzván, aby tam čas, kdoví co by s ními byli uděla­ )i'išel xeorganisovati bavorskou ar- li.

1.nádu. 'l'hompson, který měl vždy Válku krom toho všichni jsme :1a mysli dobro prostého lidu, nai'í­ pf,ežili, i stfocha nám zůstala nad Jil mčstúm, v nichž byly vojenské )Osádky, aby zřídila obecní zahra­ hlavou, jen toho Stáně těžko želím :ly, v nichž každý voják: měl na sta­ že tak mučednickou smrtí zahynul, :osti jeden záhon zeleniny. Thomp­ tak zdravý, plný života, dobrý, ve­ ,;on při tom dbal toho, aby touto selý člověk; a vš.e se nechá nahra­ óeleninou byly povětšinou brambo­ dit, ale .život ne.

Také Josef psal, že mu nezustalo :y. Když pak: vojáci odcházeli na :lovolenou, nebo když se po dok:on­ nic, jen to, co měl na sobě. (bratr .::eném vojenském výcviku vraceli Josef pracoval ve Škodovce v Plzni) . :lomú, mnozí z nich odnáš-eli si Byla to strašná doba, ve krytech Jrambory na sadbu nebo aspoú se­ spáti. a ta nejistota bez konce. Těž­ lrn vypsat pocit, když první vozy je. mínka.

---Oly a my byli zabráni, děti výskaly by brambor mohl býti pova­ a my se smáli a plakali zároveň ra· ~ován za cosi nového, nevyzkouše- dostí, že je té hrůze konec, a válk:a 1.1.§ho, to si dnes ani nedovedeme tak: strašná a dlouhá že ustala. Člo­ )fodstavlti. A přece tomu tak bylo věk se diví, že žij,e a má rozum po­ )Í'Cd poměrně nedávnou dobou hromadě. eště počátkem šestnáctého století. Štefky dcera (Štefka je její dce­ 3rambor, obýčejný i sladký, byl ob­ ra a má za muže toho, co se to vrá­ :cven v Jižní Americe prvními ba­ til z toho zajateckého tábora, tak :lat·Eli. ·sladký brambor se brzy v že byli v Německu otec i dcera), ]vrpě ujal, ale proti obyčejnému mus·ela, ač švadlena, do· Německa )rojevila se všeobecná nechuť té­ do práce; byla ve Stutgartě a ten ·11óí· po celé Evropě, jedině snad s byl úplně nálety rozbit. Vrátila se ,•ý;iimkouIrska.

Wastně a teď šije jako tovaryška u té, co tu nohu pozbyla.

Musím vám také napsat, jak jsme prožívali ten konec. Nad námi to A quarter of a century hučelo a my ve sklepech. Celý štáb i s kuchař,em k nám chodili jist a fair-dealing and spát, a my, třeba že nám neblížili clear-cut principles have čekali na to vysvobození. Světla žád. made us the largeat firm né, zprávy žádné a proto si dove­ of. funeral directors ln dete pÍ'edstavlt jaká zoufalost, když llhe Soutl,weld. v noci odtáhli a ráno vše se třáslo, obrázky se zdí padaly, v Blansku LE...\VEST všechny hlavní mosty vyházeny. A na to začali Rusi jezdit, děti výska­ Mml'AX nn..:.ra.n ly a my plakali a smáli se radostí. že je konec. Všichni jsme to šťastně pi'ečkali, až na toho Stáňu; i

o,

4

Židenicích jsou živí, (tam je dru­ há sestra s rodinou) ale zachránilo nás to ani ne půl dne. neb jal{ zde Němce zastali a chytli se, špatně by to s Olomoučany bylo dopadlo.

Musím Vám, Barto, napsat, že se­ stry Vaše obě Po těžké nemoci brzy za sebou zemřely, možná, ie už to třeba víte. Také éumuv:i jest mrtva, za 6 .~et se změní moc.

Nač vám vypisovat o těch tram­ potách, zajisté vše čtete a slyšíte z rndia, a věí·te, že noviny ne.lhou, ba .skutečnost je daleko horiií. Jen l~dY­ by se to nějak upravilo, aby se do­ vezlo co nám schází a krom peněz nám schází vše a za peníze se lěžk:o co dostane. Ale to bude j,sšté cllou­ ho trvat, než se tO stane. Vše je roz­ bité, zničené, vykradené. Nepfoj te si nikdy prožívat válku. Až se to u­ klidní, mohli byste se pi'ijet podí­ vat na tu spoušť všude, Brno, Pl­ zeň, ale vypisovat to, to by byl ro­ mán. Všecko bych snesla a ozelila, jen toho Stáúu nemohu; už nilniy neuslyším jeho zpěv. A to .je rána, která krváceli bude clo smrti. Kdy­ byste slyšely 'člověka ktery se v1·ú­ til, vlasy na hlavě vstúvaJi hrúzuu, co ran, mučení rúzného, hlnciu zl,u­ .sili a zač? Třeba na uctaní nejaké­ ho dacana, ty nejlepší lidi umuči­ li, ani hodinu nebyl človct: jist zi­ \TOtem. Nejsem mstivá, ale kdo za­ vinil smrt mého SLúně, av v bo1e­ ;tech trpí, jako trpěl on a trpím Já. Ani na to nechci myslet, co zKu­ Sil takový zdravý člověk:, plný ží­ \TOta, než ho ubili. Promiúte, i,e to píši poi·ád do kola, uznáte co je i;ro ,nne pohled na ty děti siroU;:y,k.Le­ d tak dobrého tátu pozbyli, kazclý no želí. Ještě, že se jim. nevede zle, ona j,e snaživá a je podporoV{tná, shání si nějaký obchod po Němcích, ježto takoví mají nárok a Němci.lm 3e to zabavilo. Obchodní školu má, .;ak že by nemusela od děLi .iít na výdělek.

Dopis mám napsaný, ale kdy ho pošlu nevím, pošta nebere. Jestli vak se ještě uvidíme, n2ž ta s tou kosou si pro nás pi'ijde. Neráda oych ještě šla, ti·ebaže ten život mám tak trnitý, ale chtěla bych u­ .i;ít aspoú ještě clubrého chleba, neb už po druhé prožívám vállm. A když ,3e člověk ,podívá do toho života a vidí v něm jen dí-inu po celý život a sestará se a má být hladem, se­ ~rát aniž ví co je to a z čeho je to, rozškubaný, každý jiný bot na no­ ze, tak si člověk:myslí, že se mél a­ ai nenarodit. 'l'ak jsem to napsala jalrn člověk, který má nervy vysHsné. Pfoji si, aby dopis Pl'i zdraví vás oba došel, a aby jste byli pi·i zdraví dlouho za­ chováni.

Sestra.

Dopis nám zaslal k otisknutí br.

V. Kartous z Dallas.

----V---Angličané považovali brambor za cosi cizokrajného a sázeli ho v za­ hrádl-:ách pro ozdobu. Ačkoli Brit­ ská královská akademie odporučo­ vala jeho hlízy za potravu ji:i. ro­ ku 1663, počalo se tam s rozšH·rným pěstováním brambor teprve koncem osmnáctého století. V některých e­ vropských zemích rolníci dlouho vě­ flli, že brambory činí púclu., v níž rostou, jedoyatou, že jejich pojídá­ ní působí prújem, nebo že pomáhá šífoní malomocenství. Bedi'ich Ve­ liký, který znal cenu brambor, vo­ jensky pi-i.měl pruské zenv~dělce, aby je pěstovali.