Vestnik 1945 09 12

Entered as second class mat] ROeNtlE (VOL.) XXXIII.

otter, January 3rd, 1933 at West, Texts.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 12. zaki (September) 1945.

SLOVAl

q

0

Cs7:iizTess or August, 24th. 1922.

TAZKY slovansko-germanskeho zapasu jsou prastarYmj zahadami, snad tisiciletYmi. Mnohe mozky se a dasto marne namahaly vyloSit vztah Nemca a Slovana, yysvetlit nejen, jak se veci sbehly, nYbrS i prod k nim dodo.

"Sieg hell, Sieg hell.

Tod de Tschechoslovakai I" znelo stale a stale, hodiny a hodiny, vytrvale, aS do ochrapteni, kdyS davy zfapatisovanYch nemeckYch fa gistii severnich Oech pozvedly sve hlasy 1. kvetna 1938 otevfene pro politiku nasili a valky. Stejne tvaly davy nemeckYch fa gistrti i jinde, na severni Morave i pfi jinni eeskoslovenske hranici, my jsme vgak proji2deli tehdy severem, mestem za mestem, Litomeficemi, Teplicemi, tistim nad Labem, Podmokly, Deeinem, Mostem, Duchcovem, Chomutovem a dale k Chebu, a tehdy je gte dopoledne slavili 1. maj eegti a nemeoti demokrate, odpoledne naciste. Odpoledni Udast byla proti dopoledni asi dvojnasobna, take pomer nemeckYch demokraal k nacistam se jevil asi jako jedna ku etyfem. "Tod der Tschechoslovakei!" PraSska znaaka vozu jakoby byla davy dradila je gte k vetgi horlivosti v provolavani slavy vitastvi a smrti oeskoslovensku Prod smrt Oeskoslovensku? Meli jsme toho proti Nemcilm tolik na svedomi, Se bychom my a nage zeme byli zasluhovali takovY osud? Heslo se brzo promenilo ye skutednost a nacism znamenal opravdu smrt Ceskoslovenska.

Nikdo nechce popirat, Se v rote 1938 byli take deskoslovengti Nernei, kteN to mysleli s dohodou s Cechy ' uptimne, a to nejen komuniste a socialni demokrate. I me gt'acky ministr, jako Spina; prohlasil je gte v lute 1938 ote yfene, Se se nernecke inteligenci sotva kde tak yolne a svobodne dYchalo, jako u nas. Byli jsme tehdy opravdu pygni na to, Se snad po prize v dejinach jsme pfesveddili i Nemee, Se slovansko-germanskY boj neni historiekYm faktem a priori, nYbrS teprve easem se vyvinu ygim souhrnem okolnosti. Masarykuv duch pronikal tak hluboko do prakticke politiky, Se program narodniho smiru se povaSoval za spravnY a dosaSitelnY, a dekalo se, Se vkvoj povede k jeho uskuteaneni.

Bohael se tak nestal y a to z ptiein, ktere naprosto nebyly v na gi moci. Pies svou krutost a straglive nasledky — je dnes tako kid, zda fagism utratil Sivoty d yacetipeti di dvaceti miIlona lidi, a jegte obtiSnej gi je Mei, kolik milionit lidi je smrtelne podryto — nebude fa gism v historii vic neS episodou, trvajici pomerne kratkou dobu; nebude SivelnYm hnutim s dalekosahlymi na,sledky a vlivy, jako byla reformace nebo velka, francouzska, revoluce, nYbrS pouhYm reakenim zvratem, pueem, ktery je v teto forme definitivne vytizen. Neni ov gem vylouden neofa gism, jak /lam jej konstruuji ram'. "ekonomistieti filosofove," jichS stale ptibkva, a kteii stra gi svet socialistickYm otroctvira.

Goebbelsav stra gak rudeho nebezpedi zhynul, bylo tedy tfeba objevit jineho, a ejhle, a ho nage' nemeckY profesor v knize The Road to Serfdom.

A NRIIIC

K. B. Palkovskji.

VYtka, proti ktere jsme se museli vSdy, od sameho zadatku republiky branit, byla vYtka nacionalniho govinismu."8nvinistickY nacionalism nand nikde opravneni, a nejmene u nas," napsal v kapitole 120. "Svetove revoluce" Masaryk. Ovgem je "govinism" a narodni uvedo6

Okrskove schine organisitorii se budou konati: V Rowena, Texas, v nedeli, dne 16. t. m., v sini Klubu Komenskt. Schtize za&tie v devet hodin rano a ukonei o gesti hodinach odpoledne. Kaidy jest uctive zvan do teto scluize, i neeleni.

Uradu eislo 157, Anton, Texas, whitze se bude konati v Lubbock, Texas, v Searman Hall, 2407 - 16th St., v fiterY dne 18. tehoto mesice. Schtize zaine v devet hodin rano a ukonei o Sesti hodinach odpoledne. KaidY jest uctive zvan do teto schfize, i neeleni.

V Seymour, Texas, ye etvrtek dne 20. t. in., v radove sini. Schaze zaene v devet hedin rano a ukonei o aesti hodinach odpeledne. KaidY jest uctive zvan do teto schaze, i neeleni.

Piijedou se mnou do techto scfizi bratC. H. Chernosky, piedseda, a J. F. Chupick, tajemnik 11. U. Zaleiitosti, tYkajlei se flak Jednoty budou dukladne rozebrany a vysvetleny.

Jsem s bratrskYm pozdravem, EDWARD L. MAREK.

meni, a je ptimo nesmyslne, oechum g ovinism tfeba maik v emigraci, kterY by v ni nikdy nebyl bYval, kdyby nahodou nepattil k rase. jiS si Hitler uminil znieit, muz, jen2 pii ptevratu 1918 nic nemel, za republiky nesmirne zbohatl, sve penize si dokonce vyvezl — co2 mu nelze zazlivat — a adkoli nil v naprosto eeskem kraji, nikdy se nenauail slova eesky. TakovYmi byli Cal g ovinisty, Se viibec nikoho nenutili se ueit desky, ani ty, kterYm poskytli nejvetgi mane pohodli a blahobyt. Je to v ge dnes lhostejne, ale je to charakteristicke pro mravni nazor lidi, kteti v oeskoslovensku ziskali v g e a v okamSiku nebezpai gain klepy o Oeskem govinismu, jehoS bylo doopravdy tak malo V podstate glo o neco zcela jineho, glo o nemecka, privilegia, ktera, si Nemci u nas po staleti nastta,dali, o vS7 sadni postaveni Neme5 jako pfislugni-

ke panske rasy, jimiS -se citili stejne pied prvni svetovou valkou, jako za ni a jako po ni. Teorie nemecke raso ye nadiazenosti nebyla tak nova, bYt Nemcem pfinagelo uz za stareho Rakouska detne vyhody, stejne jako bYt Mad'arem v Uhraeh, a pomery dospely tak daleko, ze tento nemoralni sta y byl vlastne uznavan za spravny a platnY, za zcela pfirozenY. Rakou gti staromilci chvalili Ceske tdedniky, ale zapomneli dodat, Se Oechtinn bYvala piistupna jen ona mista, kde nebylo ptilaitosti k samostatnemu rozhodovani zayaSnYch a zasadnich problernt, Se schopni t.,"egi smell — tfeba i jako ministergti a dvorni radove — jen slouSit neschopnYm nemeckYm feudalUm, ktefi na videfiskem d yote drSeli pevne statni otae v rukou. Vedle feudalniho panstva byla to nemecka, burSoasie, ktera //lea privilegovane postaveni a vedle ni existovala velka iada yetSich i mengich, ba dokonce drobnYch privilegii gosaekYch Nemctii. Kdy2 se tento sta y pfevratem z roku 1918 zmenil, byl vynalezen "desirY govinism," aby se umanil navrat k puvodnimu stavu. A skuteene se Nemetilm povedlo dosahnout v nekterYch oborech tak pronikavYch koncesi, ze jejich ztraty nestaly nakonec ani za fee a Casto dosahli °pet privilegovaneho postaveni.

Kolern nekterYch otazek na gich vztahtii k Nemcilm se dnes zveda, mnoho rozruchu, je to pfedne otazka t. zv. koncentradnich taborii, za druhe vystehovani nerneckeho obyvatelstva, za tteti uprava nemeckYch vlastniekYch pomera.

Zprava, ze pry jsou u nas koncentradni tabory, byla ihned agitadne vyaitkovana a znealta proti nam ye jmenu demokracie a humanity. Bylo zamleeno, Se tyto koncentradni tabory, ktere ovgem nemaji vtithee nic spoledneho s onim typem, k nema dospeli Nemei, jsou urdeny jedine pro gestapaky, SSmany, prominentni henleinovce a jine podobne tfidy nacistickeho obyvatelstva. Pied easem panovalo ptesveddeni, Se po viterstvi se Slovane vrhnou na Nemce a vyfidi si s nimi Adty za jejich zverstva tim, je proste pomlati. Tvrdili jsme ady, Se se nic takoveho nestane, ze na gi lido tak nedovedou jednat. Meli jsme pravdu, vet ginou byli nagi :tide ptisnej gi k vlastnim lidem na k Nemetilm.

Nevime vlastne, jak si nespokojenci, kteti se hrozi koneentradnich, lope feeeno zajateckYch tabord pro nacisticke gangstery, ptedstavuji ptigti vYvoj. Snad se domnivaji, Se gestapaci, SSmani, rani lidovi soudci a kati budou chodit volne po Ceskoslovensku a na gi bide je budou ptatelsky pozorovat v kavarnach a divat se, jak pan Schultze, ktery tak krasne dovedl zateenemu pterazit nohu nebo patef, klidne popiji kavu, nebo Se si C" egka sedne v biografu vedle nejake "Oberschwester," ktera, ji nekolik let rnlealla v koncentraku v RavensbrUcku.

Ptedsta yuji si snad, Se pan Novak se bude srdeene zdravit s pfedsedou Volksgerichtu SSO GP Tierackem, kterY jej odsoudil k smrti, a Grenzrozsudek nebyl proveden jen proto, (Pokradovani na strane 5.)

Strana 2.

VLASTA PITNEROVA:

Tin DCERY "To jest vagi vinou, pantato, jezdite a chodite piece nekdy okolo, miltete se stavit," rekl Stoupa.

"Nag tatinek a nekde stavit! To je gkoda chvilky, a doma by snad mohlo staveni zatim uletet," usmal se Jakub.

"To jsem nevedela, to jste tak opatrnSa" kekla panimama.

"Do pravdy, panimamo, jsu, vita, ja rad ledacos vidim, ale nesmi me nic zdrtet od prate. A kdy ma elovek kdy, rad si neco pfeate," fekl Sima.

"E copak ma selsky elovek na tom tikani; ja tu tuhle kdy si koupim kalendak, no, tak ho taky etu, ano, ano, a tteba i dvakrat misto a na obrazky se dycky rad pokoukam, ale na ty kroniky nedrtim, hm, copak je z toho," ledabylo pronesi Stoupa.

"Nat tatinek majou to kikani odjativa radi a radejac si koupijou kus flake kroniky natliva holbu piva," fekl Francek.

"A co vy, devaata, vy neetete?" ptal se start' Sima.

Holky ani nemukly.

"Nevi easu," omlouvala je panimama.

"Do pravdy, ale na besedy, muziky a pouty, to je Casu dost," zasmal se start Sima.

Vtom vbehla Frantiaka do svetnice, oznamujic, to jde strejeek Polda a s nim je gte dva mutati.

"Aha, Vitek se synem," oddechl si jaksi pantata; ten hovor o getteni a eteni se mu nelibil.

"Tak, to bude ten Kadlinein tenich," pronesi stars Sima pokyvuje hiavou.

Pkichozi jia vchazeli a pozdravovali se s domacimi i s hosty.

Trvalo to chvili, net se vaichni usadili, a chvili se mluvilo o lhostejnS7ch vecech.

Poslaze si start Polda odkatial a vatne pravil: "No, ptatele mill, tak jsme se tu jako saki, abychom se uradili, jak vy, panove otcove, ye srozumeni s vatejma nejmilejtima mantelkama na budoucnost techto va gejch deli se rozhodnout raeite."

Polda se hrde rozhlitel, jsa jist, to takovouhle fed by ani "etenak" Sima asi nesvedl.

"No, vta,k jste se, Poldo, n.abehal a navyfizoval dost a vime vaichni, na dem jsme, ale tak se domluvme. Vy pantato Stoupo, jste otcem deer, ktere my, vaai hosts a pfatele, za mantelky pro sve syny ku ktest'anskemu mantelstvi Mame, a ja nejsu od toho pied celou budouci pkizni vyslovit, co pro syna chystam," pravil gima vatne.

"A ja take," posvedeil Vitek.

"Ejnu, to je hezky, hezky," podal svou uilohu star Polda. "Tuhie nag domaci pantata, otec tech dvou peknS7ch ruai, vyvolil mne jako za namluvelho a tak nvatu povedit, to panny dcery jeho donesou svS7rn muttim po dvou tisicich pen& vena a dobytka a vftavy, jak se sluti."

"To vime, ale jafku jde tu o domluvu," 'kaki Sima. "Ja jsem si objednal krom vateho vyilzeni, Poldo, lidera k nom Novotneho a smlouval jsem s nim o statek. Je svolny prodat z.ruky, fekl mi, co na torn vazne a co je nejnalehavejMho; to se spravi v knihach a ti mladi lids mohou pfevziti statek hned. Ja, dam synovi krona ti'ech tislc, co ma Wotan°, dobytek a vorni naradi, ktere jsem mu tuhle u star giho syna pit odstupu gruntu vyminil, a od vas, pantato, dam pro dceru take tolik na penezich a to druhy, jak rozumite a jak mate k diteti lasku."

"Chcu dat dva tisice a netli Franti gka doroste, snad neco phhospodahme, no a pak na v3"7rnenku, co /lam pfebyle, taky s sebou nevezmeme," fekl Stoupa a mrzute pohledl na stareho Poldu, ze mu nevyitdil potadavek otce tenichova.

Polda, si ale mnul ruce a kolenem gtouchal Vitka. podle nehot seal. Ten nahle porozumel, jak to Polda mina, ze mute Kadla dostati tti

VESTN1K tisice. Zamhoural spokojene a po'Skrabuje se za uchem, pronesi jako vahave: "Ejnu, kdy byste dali, pantato, Toniece tisice, to snad byste se nad Kadlinkou taky nezatvrdil, jatku, na muj grunt se mtdete dojit kaZdou chvilu podivat, ten stoji za vic, neZ ten NovotnYho." "Ale u vas je tolik deti, vejplata, vejminek, a tuhle maj syn si vezme Tanen zrovna do sveho staveni a budou sami pany," odsekl Sima.

"Troufam, ze si Novotny bude chcet delat vejminek," podotkla panimama, pohliZejic na pantatu, ktery v oblieeji velice eervenal.

"Ten se mu odkoupi a jatku, abyste videli, jak se majou rodide starat o deti, zaplatim mu ho sam a pojistirn si to na torn grunts. Budu jako vejminkal, kterS7 z gruntu netahne, ale daruje," pronesi Sima.

Start Polda se zarazil, takoveho neco mu nebylo napadlo a veru, ze se podal doopravdy strachovati, aby se vyjednavani nerozbilo. rychle tedy vpadl do proudu fedi: "No, no, v'tak ono to ut pujde, vklyt' to se tedy jedna jen tuhle o nate, jako Stoupovy lidi, aby tedy oberna tern dceruakam piidal a budou svatby.

Hu Vitkir Kadlinka to taky nebude met ztraceno, co pfinese vic, a at Frantiaka doroste, zaplati bohatS7 zenith vtecko."

Pantata Stoupa hral do dervena i do bleda, zdalo se mu, to uchazedi s nim jednaji Uskoene, faletne, zase ke o nem pochybuji, to chti smlouvat, licitovat, jak se fika, vide', to dopadnou veci jinak, net myslil. Wel° v nem, nechtel vaak vybuchnouti proti girnovi, k nemut jej poutala jakasi bezdeena vatnost, ania proti Vitkovi, v jehot oblideji, v phmhoutenem oku Ceti tajenS7 vYpmech, ze otec druheho tenicha licituje o pitdavek, jak by nyni ovaem Nina, VitkovS7m padl do klinu.

"Pantato," ozvala se panimama jaksi ustra,tend'.

'Pantata se pamatoval, nedovedi se vtak ukrotiti zcela i yybuchl proti Poldovi: "No, vy start' pleticho, s natou Franti gkou nebude Cekat na tenichovou pretencu, Icor ut od takoveho, jako vy byste jednoho asi pkivedl. Ano, ano, kdy dam dceram po tfech tisicich, zustane pro Franti gku jiste taky tolik!"

Vitek se kysele usmal a kekl: "No tak, kdy yam zbyde pro nejmladti tolik, co pro starti obe, tak prof se ziobite?"

"A utijete pri ni jette aspori dvanact let gruntu," nadhodil Jakub Sima.

"Ale bude nas jednou met na vejminku odpovedel Stoupa vahave.

"Vtak tak mladi na nej nepiljdete, jako kdybyste dali grunt Toniece nebo Kadlince," ozval se Polda, nejsa pantatoqm vSrbuchem pranic zaraten. Byl nyni jist, to to "piijde".

"Pantato, to je pravda," fekla panimama.

Pantata vzdychl, pohledl na term, na pootevicene dvefe u komory, za nimit se Cervenala sukne deveat, pohledl na dvur, odkud zaznival Frantigeln vese13-r hlasek a rozhodl se.

Vzdychl znova a pravil: "Darn tedy dceram po ttech tisicich refiskSrch a ted' chcu sly get, co date vy;" hlas se pantatovi tfasl.

"Ja utrekl, do pravdy," pronesi Sima.

"A u nas bude va ga dcera polovieni zapisnicou. Jednu dceru mame zaopattenou, pro Mandu bysme radi dali aspoii osm set pomoci Hondovi, co je ted' jette u vojenskSrch, taky tolik, aby se mohl nekam pfitenit. Pepkovi, ten bude kolat, tak da temesla aspon polovicu, jako Ctyry sta," vykladal Vitek, mtouraje okem.

"To by byly dva tisice prye — a vane dluhy?" tazal se Stoupa.

"Neni to tak zle, vgak da-li Pan Bah par dobr3ich let, spravi se 'deck°, Vitkiiv grunt za to stoji. A vejminkem taky hospodala nestrhnu, odstehujeme se na chaloupku a udelame si to podleva srdca ku stolu a topivo a svitivo. Psat to nemusime, moje panimama beztoho ut tu dlouho nepobude a ja si snad ten kus tvanea u miade panimamy a u syna dycky zasloutim," kaki Vitek pohliteje stranou na Poldu, aby mu nejak nespleti koncept.

"To bych je, bez napsani neudelal," tekl Sima.

"Vy pike a aapitte, co chcete, muj syn je spokojen a ma nev'tIstu jecbau dobrou cluSu, A se 0

ye sti'edu, tine 12. zaii 1945. stall nebojim," s takovou si pi•edchazel Vitek 1 syna i Stoupovy.

"Tak jsme jako hotovi a mtiteme se te git na svatby," pravil rychle start Polda a obrativ se ke komote, volal: "Tak pojd'te, panny nevestinky, a poteSte se s pany Zenichy! Zlibejte rodiaiirn ruce, co pro vas pracovaly, co vam potehnaji rosou nebeskou a tudnotou zem,skou k potehnani botimu sedmou svatosti stavu mantelskeho, do ktereho vstoupite."

Touhle fedi snad o katOch namluvach start Polda vady aspon tenske rozplakal. Podatilo se mu to i zde, panimama a nevesty plakaly, Stoupa a Vitek si otirali oai a oba zeni gi slzeli.

Jen start' Sima hledel vatne a kdy mu nevesta libala ruku, polohl ji pravici na hlavu a kaki: "Binh ti tehnej, bud' mne dcerou, jako ja ti budu otcem."

Nikdo z ptitomnych nevedel, co si ma z to feel vybrat, ani start' Polda, a ten piece ut pfeekal neco phpovedi.

Panimama pokynula holkam. Porozumely a Sly do kuchyne.

"I nine ua jde na rozum," vzdychla panimama usedajic na lavici u plotny.

"Snad vas to, mami, nemrzi, to nam teda tatinek pkidali?" ptala se Kadlina.

"Vtdyt' jste to slytely, to zbyde Pane eke taky tolik," dodala Tonea.

"Bote, deti, aby vas Panbah nekdy netrestal za tuhle tee," desila se panimama. "Ja bych vam Bala tteba krev ze srdca a modry snesla s nebe, ale tohle smlouvani a orate, to bylo neco, dyt' byl sam Polda ut jako pitomSr; tenhle pantata, ten start' Sima., no je pravda, ten jiste darmo v tech knihach neleti, ten by spletl i tteba sameho rychtata."

"No, Tonde to na akodu nebylo," svedella Kadla.

"Vgak tobe tam min, dostane g co ja, taky a skoro bez vejmenku," odsekla Kadle ostte Tonda.

Panimama vyndala z trouby peeeni a rozkrajujic ji, fekla: "Jen se nehadejte, ale bez toho vejminku se nine to taky nelibi, to dela nekdy mrzutosti, ja nevim, to ten na g pantata jen tak beze vgeho na vtecko povolil a pfik y' v1; jen aby to nedopadlo apatne."

Vtom vetel do kuchyne start' Polda, riebylo mu jaksi volno, povedly se namluvy sice, jak si pkal, ale start' Sima daval mu citit, ze je patS7m kolem u vozu. A prase se byl vyslovil, to s Novotnym vae dojedna jia sam.

Polda se podal lichotit k panimame, prave, jde za nosem, to ho libezna, vane laka do kuchyne, a jako by byl znal jeji my glenky, vyslovil se, to je z toho jednani tit pitomST. "Cot vy, yam po torn nic nejni, copak ale ma tuhle elovek kikat, kdy jde o deti a o vlastni ktitu," fekia panimama.

"Vtecko na dobro, panimamo zlata, za par nedel se vtecko skoncuje a budete met poteteni z dcerutek a ze zet'aekil," tall se Polda.

"Jen aby," vzychla panimama.

"Mami, pojd'me ut," vybizela Kadla. Stala, berouc z police talife, u sam3"rch dveti do sednice a slytela otce zprudka hoovtiti.

Panimama vzala misu s peeeni a Ala, holky s nadobim za ni.

"Pojd', pojd', panimamo a poslouchej, co tu na nas ease chcou, ano, ano, kaki s hlavy site ne, tu nemiltou pottebovat, ale mot by neschazelo," pravil pantata Stoupa chraptive. — "No, copak?" ptala se panimama, ale spite proto, aby ptetrhla pantatovi tee.

"No, viA, dyt' ja to 6111, ja ti mel nos. Ejnu, na ten holy grunt, co tu dceru vdame, na ten vyrabovanS'r dtn, kam se po tolika exekucich pfistehuje, prej mame eke ptidat. Jenom zasev si eke vyminuje tuhle pantata, a kdy prej dame jedny, musime dat arci taky to druhy, vymifiuje si tuhle drub* pantata. Jakku, vy smluvel, a tohle jste vy nevedel a nepovedel? Jak se tuhle pantatove o sve syny starajou, to my, panimamo, ani nedovedeme. Jalku copak my mama cheat jednou od zet'a, kdy se chce tohle a tolik od nevest?"

V Oko za oko mate Wit doceia v potadku — ale s Japonci bychom meli udelat lepSi potadelc a poSadovati — zub za sub,

Ve stredu, dne 12. zati 1945.

Oddli Dopisovatelskfr Dallas, Texas.

Mili etenari!

Zase musim napsati par tadkft do Vestniku net zatne Ckola. tit jsem dlouho nepsala, protote jsem me l a hodne rfanYch veci v dobe prazdnin. Radi slygeli jsme, to valka je skoneena ate dochazeii. dopisy z Evropy. Dedetek Zastoupil a babieka Fridrichova, ut dostali struenou zpraavu od znamYch ze stare vlasti.

Ted', kdy neni pridelovani gasolinu a rafy budou za nedlouho ke koupi, budeme moci vypraviti se na nalakou podivanou. Moje sestfieka Geraldine a bratr Jerry byli na tYclen u tety a strYeka — Mary a Joe Mach — na besede.

Vratili se domt opaleni od slunka a mall pry tarn pekne prazdniny.

Ja jsem chodila do letni gkoly, abych se nautila neco vice net co jsem ziskala v obytejne gkole. Pani Valeikova udelala pro na g kroutek vYlet ye Fair Parku v late a mai jsme se vYborne. Kroutek mel je gte jeden vYlet, net na ten jsem se nemohia dostavit.

Koneim a posilam pozdrav HerzanovYm do Ennis a ValeikovYm do Houstonu.

Katherine Houpy.

V 19 LETA eESKA GRADUANTKA STATNI UNIVERSITY. Halletisville, Texas.

Sleena Anna Magdalena Botka, devatenacti_ leta dcera manteld J. F. BotkovYch z Hallettsziskala hodnost Bakalake umeni na statni universite v Austin dne 30. srpna letos a byla jedinou studentkou eeskeho pdvodu, ktera to hodnosti v torn odobru.

Sleena Botkova vystudovala vy gei gkolu v kde graduovala roku 1942 a po dve leta navetevovala Our Lady of the Lake College v San Antonio net se stala poslucha6kou na statni universite. Po kratkem odpotinku u rodied, graduantka bude nadale pokraeovati v dal gich studiich na statni universite.

V Palacios, Texas.

CtenY br. redaktore!

Nezlob se, de Te poisad s moji gkrabaninou dopaluji.

V poslednirn mem dopisu jsem psal, ze nag rad bude poisadati svoji pravidelnou schtzi, jako obyeejne prvni nedeli v mesici ate budem miti Spoleenou svaCinu; a take br. ptedseda Josef Zemanek schdzi zahajil v pravidelnY eas, ale kdosi podal navrh. by schuze byla suonendovana at na placeni pkispevkii.

Na torn. kdo navrh podal, nezaleti, jak psala v jednom dopisu. na ge mild, dobra sestra Botens, Valeikova, z Dallas. Mild sestro, prijmete ode mne srde6nY pozdrav a pkeji Vam, aby na Va g ern poslednim domove slunko nikdy nez' padlo a rate kvetly v lett, v time, to Vam preje Vag —.

Dosti dobrY poeet eland i elenkyfi se svojirni zakusky se dostavilo, ale na katclem bylo vidno. ze neni nalada jak to u nos byva, nebo bylo vidno, de neco neobyeejneho stale, nebo jak bratr ptedseda hlasi, to jeho rodina se nemohla dostavili. ze pry su gi gatstvo. Motna, nekterY eterat si i•ekne, snad v nedeli nepraly? Ano, mill bratti a sestry. bylo to v a v pondeli. co na ge okoli bylo nelvetCim hurikanem zasahnuto. to neni pametnika, ate prove v torn prime je usazeno nejvice nagich spolubratrd, tak z cele schtze moc nebylo.

Je to velice smutna, podivand na to, co priroda dovede, ta se vyrovna i Hitlerovi, nebot' nekteki bratti jsou naCisto otebraeeni. Pokusim se nektere bratry jmenovat, seberu to tak zvetgiho, jak ti bratti bydli.

Br. Dedek, br. Zemanek„ br. Vrana, br. Pecha'e, .kterY sedei roc a dva dny o hladu, bez vody, ne v obydli, ktere ztratil co bylo na dvo'le. Br. Nedbalek a in. Svetlik ztratili 33 hlav dobytka, pan Tobola ztratil dobytek a svuj vet zaehranil na staveni, br. Hlotek ztratil je-

vE

TNIK

ho Ii8ecky budovy a jak jegte nevi sam kolik dobytka, nebot' pro vodu se do pastru nemohou dostati, ale to vidi, jak dobytek visi na stromech. Br. Frank Vrana se naleza, mezi temi postitenYme Mili bratti a sestry, toto nejsou v gici nagi bratti, co utrpeli tkodu na rnajetku, ale i cela &oda je pryo, mezi nimi je i pisatel techto laclkt. Mel jsem upine novY krip, ktery byl poji gten proti ohni na devet set, toho je polovice pryt, rentYissky domek na kousky rozbitY, bavina prye, stotrinact okra rYte, v ktere byl hodny kapivlotenY je pryt upine, nova, dobra staveni je hodne poekozeno, ale mili bratti a sestry, toto dpine nic neni oproti tomu, co br.

Anton OndraCek ztratil, dpine vSecko co mel.

Obydli mu to rortrhalo na tti kusy, sedm bald baviny voda sebrala, v gecek dobytek se utopil, ani jedno kuie neostalo, asi 6 nebo 8 prasat voda odnesla a takte na miste nezdstalo nic jenom rozbitY dtim a stromy. Mill bratti a sestry, jest-li kdo pottebuje Tomoci, tento bratr ji potrebuje„ neb ta hold zem mu nic nada a ta neni vyplacena, a on neni tad* mladik. Mili bratti a sestry, tento bratr neztratil nejakY kus plechu nebo kus papiru na okra g -lenijhoptbyku,azrlncoeY sviij livot pracoval.

Mili bratti a sestry, kdyby z vas tomuto bratru nekdo s neeim chtel vypomoci, milodary zasilejte na adresu: Anton Ondraeek, Midfield, Texas.

S bratrskYrn pozdravem, Frank Domorad.

V Dayton, Texas.

Mili etenati Vestniku!

Dovoluji si tat napsat par isadlea do naCeho mileho Vestniku. ac mne nektere dopisovatelky vybizaji, bych tat neco napsala a ne jen Cetla, tak mne tu mate. Pani Hamer z Pally, Tex, ale tak zajimave neumim peat jak Vy. Kdyt jsem byla devee 16 bete, east° jsem psavala do reiznYch novin, ale to jeCte v Nebrasce, ted' mne to ut nejde, neb je to chvile, co jsem naposled psala.

Sbiraeka baviny ut nam nastala, bude to letos vCelijake, bylo hodne hmyzu a ted' mame prely, tak nevirn, jak toho moc sklidime za tu celoroeni prat°. Kukurice jsou Misty pekne ; doposud jsme byli letos et'astni, to nos ten hurikan 27. srpn.a nena y.g tivil, ale piece jsme ho tu - trochu okusili. Vitr jsme mCli celou roc dost silnY a tat spadio s tim dost deCte. Nejakou bo/Wu to pkece shodilo, a korn dopa.da oelehan, ale et'astni jsme. to to nebylo horei; se hurikanu bojim.

Poku 1924 se na g i rodiee Josef Witterovi, bratr a ja, nastehovali do Crosby. Texas, z Louisiany. Sotva jsme vCecky stavby dostavili, ptiglo tornado. stavby nektere rorbilo a nektere pochroumalo. Asi pled 3 roky nos navg tivil ten zly hurikan a drodu oasteene a•nektera staveni tochrournal, tak se tad' vetru bojim. Ale vg ad7.7 le neco. Jak ;V;121.e bydleli v Nebrasce, tarn bvly zase t,7,7 tie kroupy, Jak byla pg enice a ovsy hotove sielizet tak nos kolikrat kroupy ptedegly.

Pani Orsokova z Houstonu co je s Vami, ze jste ustala v dopisovdni? Vtdy vyhlecloyarn Vage dopisy ye Vestniku, ktere jsou tak zajimave. ale marnfe hledam. Tak nezapomerite!

Valka ut je ukonce. vim to je kaZdY tomu rad. Valka je hrozno, vac. Tat jsme ztratili bratra v to prvni svetove Yalta a v tato tat mame syna na tak se ta gime s vami vgemi, to se nam ti hoed zdravi vrati.

Musim ukoneit, abych nesebrala rnoc mista ye Vestniku, neb vim, s;.e jsou tam dopisovatele, kteli lepe urn: ps.at net ja. VCetaky dopisy jsou zajimave a katdY si preetu.

SrdeenY pozdrav v gem etenardm Vestniku zasilaa Bessie Hluchankova.

V s. armada vydava novj list.

New York. (CTK.) Pratsky rozhlas dne 25, srpna oznamil, te prve eislo noveho tasopisu vyclavaneho Cs. armadou "Obrana vlasti" vyglo Minuleho tYdne.

Stra,na I.

Caldwell, Texas.

Ctena redace cestniku!

Doufam, to mne moji ptatele prominou, jsem tak dlouho neoznamila ye Vestniku dary a obnogene Cativo, ktere jsem jit pled delei dobou od nich obdrtela. Byli jsme s mantelem tri tYdny v Marlinu. Mantel skrze revmatismus a VI k vidi me ruce, kterou jsem si pled gesti mesici poranila. Mali jsme dokonaly odpoeinek, a po. tech horkYch koupelich a elektrickem leeeni se oba citime lo pe. A ponevadt ja jsend chtela dati odpoeinek i svYm nervilm, tak jsem ani do Vestnku nepsala. Kdyt jsme ptijeli domif, tolik price na mne eekalo, jsem musela psani zase odlotiti. Tak at dries oznamuji, to pate. co jsem posledne' psala, sledujici darovali obnoCene Cativo a hotove penice na Pani John Homolova z Bryan velkou bednu pekneho obno geneho Cativa a Pani Joe 8krabdnkova $2.00 na SACT. a bednu pekneho Cativa, neco nave a neco obnoCene. Vrele za dary dekujeme.

Ted'. chci je gte pripomenouti, kolem 19. tento naesic odeClerne Cativo, co mama na ruce, tak jest-li nekdo je gte ma 'Cativo, ktere by chtel darovati, tak ho jiste ptivezte, ne pozdeji jak na 13. tento mesic. Touto odesilkou asi ukontime sbirani obnoCene-ho Cativa.

Nekde jsem detia, to v Ceskoslovensku budou meniti nernecka jmena roast na jmena teske.„ Velmi dobra to my glenka. Neni treba, aby v deskem statu mesta mela nemecka jmena.

Citime se neptijemne, kdyt v anglickych novinach Praha jest poi.s.na Prague, Plzen Pilsen, l3rno Brunn a tak dale. Doufam, to i z Bohemia udelaji Cechii, aby koneene to sieve Bohemian bylo zapomenuto. Narod Bojd zahynul jit pied pet sty lety. A nekteei historikove tvrdi, to narod Boit se usadil v Bavorsku a ne'v chach„ tak ani ze stranky historicke, by se namely Cechy ' na /nape poati Bohemia. Narod Bojt davno zaniki a s nim mel zaniknouti i ten nazev. Neb jen skrze ten nazev jinonarodovci hledeli, a mnozi doposudi. na eeskY rod dolt'. Kdyt jsem byla V Marline, jedna terna tekla: "Minuly tYden jsem /Ilea little Boehmian lady" A hned se vCecky pkitomne tens ke zaealy pohrdlive Jest mne divne. to jeCte 1 tad' si nekdo kika, ze je Bohemian. I kdyz v anglickYch filmech nekdo pronese slovo Bohemian, tak se vCaci pritomni zatnou chiachotat. Proto ndyslim, by nekteri vlivni bide meli-dopsati na presidenta Beneee, aby zmenili . natev Bohemia na echii. Za Texas by to mohl ueiniti deskoslovenskY konsui Dr. Chas. Hollub a predseda Hlavni Uradovny, C. H. ChernoskY. Neb jestli ten nazev nezmeni ted', jak se tam delaji rtzne jine zmeny, tak se jit nikdy nezmeni, a to jmeno bude na veky teskernu narodu Skoditi. Ovgem, i kdyby Boemia s mapy zmizela, to slovo bude vtdycky MU, ale jit nebude mit s oeskYm narodem nic spoleeneho. Jscm jista, to mnozi Ce gi se nam odnarodnili jen proto, to nechteli bYti Bohemian, kdyt videli, to narodovci se pohrcllive usmivali, kdyt tekli ze jsou Bohemian, tak po druhe radeji rekli, to jsou Jest chyba, to mnozi na gi lide jegte doposud nevi, to se nemaji tak jmenovati. Proto myslim, ze by je mei nekdo poueovati, to my nejsme a nikdy jsme nebyli Bohemians, te :3ojoye byli docela jiny narod. Oni patkili k rodu keltickemu a Ceei k slovanskernu. Proto Anglo-amerieane jsou vice z rodiny s Bohemians jak Ceei, neb oni te2f, patli k rodu ketickemu.A tak neni spravne, kdyt, nos nekdo jmenuje Bohemian. Urednici Hlavni Utadovny S.P.J.S. T. easto navAtevuji rOzne Ceske; osady, tak kdyt mluvi y e prospech Jednoty. by ku konci sve; plednag ky men i pritomnym vysyetliti, prof si nemaji tikati.. to jsou Bohemian, neb myslim, to skoro v katde osade jsou nekteri hde.. co se jeCte stale tak jrnenuji.

S pozdravem, Pani P. P. Mikeskova.

V Japonci sousttedi se na zeleninu obsahujici g kroboviny — pravdepodobn ,chteji si asi zpevniti hfciet.

N

SOKOLSKA

LEYA

Sestry a bratti!

Posledni na ge gupni schaze konana, V mesici srpnu zabYvala se z hlavni easti o givenim telocViene einnosti na gich CokolskYch jednot sdrugenYch. Ptitomen byl na g gupni ndeelnik br. J. Kos z Houstonu, Texas, podavaje ustfednimu vYboru zpravu z kursu Americke Obce 'Sokolske, konanern od 1. do 15. eervence v letnim tabote Sokola Detroit na, jezete Michigan. (Mimo bratra Kosa, kterY ye gkole to vyueova/, sileastnila se pouze jedna sestra z Dallas teto cvieltelske gkoly co g ov gem velice tujerne.) Budeme se sna giti o to, by pfi pfigti vzo,cne ptile gitosti na ge 2upa Jigni byla podetneji zastoupena.

Br. Kos ye sve obgirne zpra.ve na vYbor appeloval, by na ge budouci snageni bylo °braceno jen k tomu, aby v Jednotach na gich zapodato bylo s pravidelnou dinnosti telocvienou tak, aby vracejici se na gi bratfi na gli v nagich telocviendch nejalcou znamku livota a mohli tak povzbuzeni vami, te g do vzIctiseni zasahnouti.

V prabehu rokova.ni bylo usne geno, by sestry a bratti z astf. vYboru a z dallaske jednoty pravidelne nav gtevovali jednoty s.okolske v Ennis a Fort Worth, a na g bratr organisator, br. V. Kueera, pokud mu bade mo gno. ostatni stavajici jednoty na jihu na geho statu.

Co toto zasilame do tisku, v Ennis ill pHpravuje se zanoeeti pravidelnYch cvie. hodin dne 16. tento mesic v Sokolovne, a ye Fort Worth jsou einene te g nadejne poeatky k o giveni a udrgeni pravidelne telocviene einnosti. Z poeatku na ge adade cvieenky z Dallas slibily pravidelne ss dostavovati do jmenovanYch mist.

Chtel bych upozorniti na ge jednoty na elaneeek o telocvieneo gkole v posl. Sokole Americkem na str. 19. od bratra Jelinka, kterY by mel bYti pozorne aten. — Lze z toho elaneeku eerpati trochu toho nam tak pottebneho nad'Seal a jak obetave se jinde spoleena. prace "vede". I my v Texasu rriame obetave sestry a bratry a pakli jen trochu jim budeme ndpomocni, bYvalY ruch a dobre vysledky se dostavi.

Povagujeme za nutne, aby v jednotach, kde nelze telocvi±.Mou einnost ptitomne oZiviti, by sestry a bratti se alespori pravidelne ku schuzkam a potadanim zabav, yeeirkt, divadel a krat gich ptedna gek. udr govali aye jedn.oty v einnosti a sve zavazky k Obci Sokolske si udrgovali zapravene.

Vracejice se k normalnim 17:omen:inn meli by'chom vgichni sestry a bratti se uptimne snagiti nag stay vgude v nagich osadach, kde sokolske jednoty v Texasu a Oklahome stavaji a navgtevou na gich schazi a jinYch vefejnych podnika nal/lite pottebnY poeatek, vzpru giti osamele pracovniky a osada a nage .mlade g y am budou vdeeni.

Tog to praci zdar!

Va g jako Ludva 0. Hogek, gupni vzdelavatel.

V Divadelni sezona, bade zahajena.

Po letnirn odpoeinku v dallaskern Sokole se ease do toho daji. Nacvieuje se divadlo — "OBCHOD JE OECHOD" veselohra o 3 jednanich. Bude hrana 23. zati. Jeto veselohra za_ jimaveho rame mimo napinave zvedavosti. Jak to vge dopa.dne, budete se take Uptimne smat.

Neb jak to vady b3")va, Ze panska a sluha nee° popletou, ge to da, hodne prace a nama,hy, neg `se cola to skooidina rozuzli. ITlohy jsou dobte obsazene, tak se mate zas na co te git. Protog pkijd'te se pobavit. jako v gdycky, po divadle taneeni zabava.

Na shledanou v Sokol Z" igka, Dallas.

Uctive zve VYbor.

V Slugla (plaative): "Ne, nedbalost a nepozor_ nost mne, milost pani. nesmite vytYkat. 131 pill roku mam na starosti vatich Best dal, a ztrafilo se mile za to dobu jenom jedno z nich?"

ODBOCKA S A T VE FORT WORTH. Fort Worth, Texas.

Mili krajane:— Oznamuji yam, Ze dela deskoslovenska yetev ve Fort Worth se p •ipravuje oSlaviti sla y gi stare-nYmzpasobernduhosvbzenia vlasti a to dne 28. fijna, v den prvni eskoslovenske neodvisiosti. Pfl , torn tet slavnostne uvitati na ge hochy, kteil he.jili s yYmi givoty nagi svobodu a ted' se ji g pomalu vraci domil a do civilniho givota.

Pti torn chceme udelati men gi bazar, proto jig ted' apeluji na ty na g e maminky, aby nam neco na ten bazar udelaly. Ptah bychom si, aby se na tom podilely v gechny krajanske spolky„ proto prosina vas uva gujte o torn a pilhlaste se co nejdi• ve chcete s /lanai spolupracovati. Dnes u g je gasolinu dost, tedy se nemusi nikdo vymlouvat, ze nerna ge do schaze.

Kde se slavnost bude' odbYvat, oznamim pozdeji. Ted' jen yam oznamuji, ge pfigti sehaze se bude odbYvati dne 23. zati, v nedeli odpoledne v sini Sokola, Ve 2 hodiny. Dostavte se vgichni, spolky po glete aspon zastupce.

Aloisie Beedn.

P, S. — Chci dnes tez podekoIzati naeim deveathm a maminkam, le mne opet tak ochotne vySly vtric a pomohly pri obsluze volina v "Service Men's Center" dne 1. a 2. zaki. Byly to: ppi. Jos. iItartek. Marie Juran, Anna Milan a Henry Langer. Deveata: Evelyn Foyt, Amalie, Jitinka, a Matenka Za gkodovy a Lillie Beedn, v sobotu veder. V nedeli rano vypomohly ppi.: Anna Mich; Anna Johnson a Antonie Cummings. Deveata • Lillie Reedy', Amalie Zatkoda, Ellen Krupka a d ye jail pfitelkyne AmericanIcy ,a ja po oba dny. Vgem yam srdeene dewji za va gi ochotu, s jakou jste se to prace chopily. Zvlagte v nedeli, neb 14 deveat, co slibily vypomoci, viibec nepti gly, anig by poslaly omluvy. Obsiongily jsme v nedeli pies 2 tisice volint, tedy si pfedsta yte, co to byla za prace, kdyg nas bylo dohromady jen 10. Dokazaly jsme to, ale /lam ani nezbylo gadne easu z hluboka si vydechnout. Ale gadna nereptala, ale snagily se, aby Ldny nsbyl o'gizen i pfes to Ze nas bylo talc malo. Je gte jednou ptijmete moje vtele diky.

V Rad Spravedinost, els. 121., Moulton, Texas.

Ctena redakce, sestry a bratti!

Oznamuji yam, ge nag tajemnik br. J. F. Novosad se vzdal sveho utadu nasledkem prodeje sve domoviny a opusti rids neznamo kam, Jsem nucen ten Mad zastavati do konce roku 1945.

Proto vas upozorfluji, kdo budete mit nejake pisemne zale gitosti k vykizovaan u na geho fadu, by jste zasilali vge na nige uvedenou adresu.

Tobe br. J. F. Novosade dekuji jrnenem nageho tadu za Tye verne, spravne a poctive slugby, ktere jsi konal po dlouha leta pro na g tad a pro dobro Jednoty. Ptejem *Ti i Tye ctene rodine zdravi, gtesti a zdar v Tvein novem pasobigti.

Vaclav Steinocher, odstupujici pfedseda a nastupujici tajemnik.

Ct. sestry a bratti kadu Spravedlnost eis.121., touto cestou yam oznamuji, ze na g tajemnik Pepik, br. J. F. Novosad ji g dokIepal v to jeho kovarne. Ne abyste snad mysleli, Ze natahl badkory, tak hloupej on jests neni, kdy g takovou spoustu penez nattiskal v to jeho tovarne. Nu vgdyt' te g vgichni vime, ge Bah hti gnika nechce. A kdyg jsem se ho ptal kam pajde tak mi pravil, Ze pajde tam kde je vet gi voda a vetgi ryby. On ted' mluvi s nanal jenom na pus huby, inu pravY valeeny zbohatlik, a tak bych hadal, Ze se ted' spoldi s Kaiserem a bude vyrabet mot hezke nove lizinky a trakate. Paneeku, na g Pepik je v jeho oboru umelcem, odbornikem i specialistou, zvla gte y e svalovani a kovani mrtyYch koni.

Nu a jig musim ptestat s tim chvalenim, abych nedostal pies hubu, nebot' cello mot v gecko gkodi, a v zapas se se gadnYm kovafem, kterY je jak lam gelezo trhej papir, pustit nemohu, neb kova.ti jsou v stavu v gecko utlouct.

Take yam teg musim oznamit jak jsem byl v nagem tadu na stara, kolena povY gen, kdyg me udelali tajemnikem, ale jen pry do noveho roku 1945, a kdyZ jsem se dovolaval spravedlnosti a odvolaval na vzdalenost do schtze, tak

We stredu, dne 12. zari 1945. tekli ze si ted' mohu koupit aeroplan a pit lacino, neb vIada jich ma spoustu na prodej. A kdyi jsem se odvolaval na sve staff a neznalost veci, tak mi tekli Ze mohu byt rad kdyt se jeSte neeemu pflueim, ze pry statieek BartoS' je star'Si a jete se ptiuduje ze Svobodne 8koly. A tak jsem si pomyslil, Ze maji pravdu. Neb elm je elovek stargi, tim vice poznava, Ze nic nevi. Tak jako velikST mudre Salomoun prohlasil na smrtelne posteli, marnost nad marnost, byl bych mel jedne dost. Vite, on mel tri sta Zen a kdyZ sestarnul a umiral tak teprve poznal tutu yellkou pravdu. Ale pamatufte na to, Ze stokrat nic umotilo osla, a tohle mule umotit dva. A talc yam to povim jak to bylo Zahradnik chteje jeti na trh nalozil na sveho osla tolik zeleniny, Ze ubohemu zviteti nebylo videt ne2 hlavu, a pokaZde kdyZ nakladal zvolal: i to je jako nic, toho maj osel ani neuciti, a2 ubohe zvite kleslo k zemi.

V.Secko moje odvolavani se na nevedomost a na neznalost anglietiny nebylo vfkbec vzato tivahu, a br. J. P. Novosad mi tekl, Ze me slygel jak umim dobte anglicky, kdyZ jsem nemohl nakrenkovat karu.

Tak kdo budete mit nejake pisemne zalelitosti k vytizovani u nageho tadu, zasilejte dopisy na moji nine uvedenou adresu.

Penize mi ZadnY neposilejte, tech mam dost, nebot' penize tee nekdy delaji lumpa, a toho se chci uchranit. Ani Zadne dary neptijimam, krome bedniely Shinerskeho nebo Grand Prizu a i jina, kvalita by me uspokojila. To vge vezmete na vedomost, neb v to veci nejsem pranic vybiravS7, zvlatte v nynefSi dobe nedostatku a velikeho horka.

Ale i na krismus by se seSlo, aby jste men v to veci jasno.

TeZ varn musim Het, kdy g jsem ptitel domti ze schtize a sdeloval man* jak jsem byl ye schtizi povS7 gen a co se jests ze mne maze stat, tfeba v kratke dobe, ona povida Ze leda blazen; a talc jsem si pomyslel, Ze moudtejSi ustoupi. A nebylo by to nic divneho, kdyZ do tech listin kouknu a nevim kudy kam, a proto si radeji zazpivam: My jsme vati usednici, ktere jste si zvolili, bychom pro tad pracovali a pro rozkvet Jednoty.

To vam svate slibujeme, Ze budeme konati. 0 jednu irec, bratti a sestry cheeme vas teZ Cadati; do schtize se dostaviti s manZelkami a ditkami, abychom se v gichni sesli, jak bratti tak sestry. Schtize nate potadame valycky jednou za mesic. Jednani v nich si vedeme ye svornosti bratrske. Chybu take udelame, a to kaRIS7 z vas se zvi, proto Ze jsme prosti lido, a nekdy teZ smolati. KdyZ my chybu udelame, hledime ji napravit, protole jsme jenom bide, ale Zadni nadlidi. Smolat jsem a smolat budu, praci svoji konat budu, budu radej smolatem ne2 Jednoty hrobatem.

Hdy2 my schazi ukoneime te2 si radi zavdame, dtive ne2 se rozejdeme pisnielu zazpivame.

Milujme tuto zemi skze jeji svobodu; kdy2 se pekne pobavime spechame pak k domovu.

Ptijd'te vgichni do ptigti schtize a ja., yam ptivezu to, co teee nahoru.

Vaclav Steinocher.

V Stamford, Texas.

Ctenji br. redaktore!

V nedeli dne 9. jsme melt fadovou schuzi a sestra Mary Neuman podnikla sbirku pro moray ske sirotky, vYsledek 23 dolara. Pak mne pogadala, bych Vam to zaslal. zasilam Vam tedy oak na zminenY obnos.

S bratrskYm pozdravem, Frank PustejovskY, taj. Cis. 90.

Na sbirku pic ispeli: Frank Pustejovskji $2.25, pi. Jim Neuman $1.20, Julia Havran $1.05. Po $1.00: T. J. Matecha, Joe Bubela, Jerry Tomanek, Johnny Va gek, Helena Bubela. Abbi Matecha, Anny Pustejovsk, Liby Neuman, Frank Muhlstein, Jerry Tomanek, Jae bervensr. Frank 6ervenST, Charlie Vag ek, J. Neuman, Doconard eervenSr Adolf Havran, Mr. Muhlstein, Frank Musil. J. Kutach 50c. Clekem $23.00.

Pozn. red. — Obdrgene penize zatleme na pattiene misto do Chicaga, sbirka bude kvitovana tajemnikem vS7 boru spolku Pomoci sirotam Moravy. Pozdrav!

Ve sti'edu, dne 12. zail. 1945.

Houston, Texas.

K dnegnirnu dopisu me ptimel dlanek na ptedni strance nageho spolkoveho organu pod nazvem "Novi oechonove," adkoliv by byl piihodneji "Nedtivera," aneb "AZ jak to dopadne." BohuZel, to bylo, je a bude mezi nami stale a stale dost. 0 tom jsou velice dobte pkesveddeni vgichni narodni a spolkovi pracovnici. Nejsem zlomyslna, ale ptala bych si vedet, co asi kikaji ti, co meli tolik nedfivery v Rusko, co bylo nedavery v presidenta E. Bene ge, te neni obliben a zatim s jasotem ho lid deskoslovensI4 vital zpatky. Co vaeho bylo potdito proti senatoru V. Benegovi, a ted' statiakST, nemocnSr Vojta Bend se vraci do vlasti zpatky, aby si pry odpodinul. Kde asi? Na hibitilvku vedle svSrch rodieti? Veze si chudak smutne vzpominky.

Muselo to bit? — Ta nechivera, to proto az jak to dopadne. Ne, to rozhodne ne. Bylo to jenom brzdeni a zteaovani prate pro vaechny na,rodni pracovniky, kteri to mysleli dobre. Bylo mne to straane lito, kdy jsem detla v oechoslovaku od nej elanek, kde se louai s lidem texaskS 7m. Musime mit pfedevgim daveru, pkemfglet a pkiloruce k dilu a ne &kat a2 co jak to dopadne Mame zase Oeskoslovenskou republiku a s ni presidenta Eduarda Bene ge, ted' si je jen Oat, to bude z prvnich zemi, ktera, se nejdfiv postavi na nohy. Dik pracujicimu lidu, ktery v nejhorgich chvilich pevne veril ve vysvobeni nad temi nemeckY'mi krysami a to zosluhou Rusfun a Americanism. Pkejme jim to ze srdce a pomanejme jim stale tak jak jsme to delali, ale u2 s diiverou, a bude nas to vie teat. Mame pied sebou dvoji velkS7 ukoi. Pkedne, pamatovat na svoje ptibuzne a ty neat'astne opu gtene, jejicld majetek byl Nemci rozkraden a zniden, a pak ty ubohe deti, sirotky, kde byli rodide trS7znen' a zibiti gestapem. Tu bidu a bolest jejich nemfderne tak lehko pochopit my zde v zavetti, ponevad2 jsme ji neproZily. Ale Cteme to stale v novinach, kde dik naaim desk3im novinakilm za uverejneni privatnich dopist z 6eskoslovenska, dozvime se vice pravdy a bolesti, co tam ti nagi zkusili, ae i tern nedfiveriv-SMI a tern lhostejn3"nn se piece otevfe srdce a ptispeji nejakSrm darkem na ty sirotky. Je to obraz hrozne a skutedne pravdy, ae jednomu jen psi Cteni tech Zalosimich dopisti se srdce svira a vlasy na hlave hrtzou vstavaji. Tento hroznST stin valky plouZiti se bude cel3im Zivotem tech ubohS7ch deti. Proto vy vaichni dobil lide, kteii yenujete nejake penize na sirotky, tieba malo, — ale piece bude se yam lehdeji Ziti, ae jste pomohli co bylo ye vagi moci. Vklyt' ty penize si do hrobu nevezmeme, odejdeme tak jak jsme na ten svet pfi gli a na ten mamoti si ani nevzpomenem. Schvaluji vgechny sbirky, kde se konaji pro ne, a proto nedekejte a2 se vas padda, ale nabidnete sami, eimZ uspotite jim hodne prate s vaai ochotou. Dallas gti pracovnici se vyznamenali, houstongti te2.

18. srpna byl pofadan v sini fadu Pokrok cis.

88. program pro deskoslovenske sirotky, pod ze,gtitou dlenti Z. C. Eratrske Jednoty, kter3'r se vydatil moraine a ze se libil, co2 znazorneno bylo hludnV'm potleskem obecenstva a finandne, jeho eistS7 pitem civil kolem $160.00. Piivodne jsme mysleli jen pro lidicke a leiacke ti, ale uznali jsme, ze v§echny jsou naig e, deskoslovenske deti, a spoleene se budme o ne starat.

Dik vgem Udinkujicim pri programu. Ka2c1S7 s radostnou ochotou pfijmul UCast na programu, ZadriST neodmitl.

Stafidku Barto gi, beru si Vas na mugku, ale nezlobte se na me. Vite, chci yam jenom pogeptat, ze jste tu mel IDS7t. Vite, na tom programu. Vezte, ze byste rekl: deti, ja jsem se mSdill Kdepak! 6eska, fed je gte tak brzy nevymizi: Jak ja vas tady slykm tak krasne Cesky zpivat a samou mladou generaci, a Cesky hrat divadlo a tak hezky, to jsem opravdu chyboval: Jeden je potad tady donna okolo to farmy, and nikam tak dalece nejde, tak si mysli, thu, ono je to vg ady stejne. No, jsem taky jeden z tech nedilvefivy. ch, 0,2 jak to dopadne. No, staridku,opravdu by by jste prekvapen jak krasne se nesl dvoranou ten Cesky zp'ev. Proto nikdy nepochybujme, ale rekneme si — to maze a musi b3it.

Rada bych popsala program, ale referat byl ua psan p. StudnienS7m a vim, ae je media mista, tak to nebudu opakovaL Houston ma opravdu

vESTNIE zkugene zpevadkY a pevce a co hlavniho, dobre Ochotniky. Jme na ne hrdi a jim vdedni za tak krasnST zpev, hrou na piano, harmoniku, vYstupy, tance, kuplety a divadlo. Byl to opravdu peknY celovederni program.

Ted' mam tvrdy otigek k rozlousknuti. Mame zde v Houstonu dosti dobrYch hereckych sil, ktere nehraji• Nekteri se vymlouvaji na praci, jini zase na neuznani a vette, buhvi na vaelicos, a to by nemelo bYt. Ktery z nas ma dastedne herecke nadani, ma ho uplatnit ye prospech deskeho lidu — to je kaadeho povinnost, ne se vymlouvat. Kdo chce, eas si vadycky uddla, a to neuznani? MoudrY elovek si toho ani nevaimne Nelibim-li se jednomu, libim se padesati jinYm a to za to ua stoji. Tady je tolik deskeho lidu, kteri jdou tak radi na to 'Ceske divadlo. Nak povinnosti jest jim ho prevest. Proto vas, vy dobri ochotnici prosim jmenern vaech Cechoslovaka v Americe o zachovani deskeho divadla. Kdy2 vas od nektereho spolku poladaji, abyste s nimi nabidnete jim svoje men' a nenechte se nutit. Spolknete tu horkou pilulku po ktere pri spolknuti nezbude nic, a bud'te hrdi ae jste piece cenni pro na g narod zde v Americe. Tak jako se vyrovnali a pracuji v Ceskoslovensku, budeme pracovat zde. Je lito kdYa vidim nob slykm od nekterYch reaiserti, "ten nechce hrat, Skoda! — a ten taky ne.

Musime asi brat nee° anglickeho." Smutne je to, vid'te! Jenom proto ae si par takovych postavi hlavu. Ja, vim, ae reknete: to '6tvrtnikova si do nas dnes zarejdovala. Ba ne! Ja taky chybuji a hodne, ale svoje chyby uznam a hledim napravit. Clovek kdy2 je starai tak se udi.

Ale mam vas vgechny rads_ Nyni zase jiny origek.

Zde u ‘8tefanikii se pOtadaji filmova divadla, to by mela 133't ta sin vadycky pina. Ale chyba je tam, ae si neni na co sednout. Jsou tam jenom lavice, ktere jsou dobre kdyz le ochotnicke divadlo, ae v prestavkach lide vstanou a vyrovnaji si zada, kdeato pri filmu jeden sedi po celou dobu, hodinu a on?, a pak je celY skroucenY. Jsou tam taky aidle, ale tech je main a lide si je vezmou do jidelne kde pak anstanou. Moand ae nejsou aidle k dostani, to nevim. Filmy jsou opravdu v poslednim Case pane, proto je navatevujte, ono poradatelstvo se priCini, aby tarn byly zidle. Za tohle treba dostanu, to tra vim, ae mam s tim prijit do radove schuze a prilokt ruce k praci, coa je taky pravda. Ale takhle se lope domluvime. Pik to ponevada pri filmu "Meet Me in Moscow" si me lide jako dlence steZovali a ja, rekla, ae podruhe tam aidle budou. Taky jsme m.eli od Sokola pekn7 pi'knik.

Br. Klima se postaral o peknou mistnost a o dobre barbecue a dost piva. Skoda ae to neni dasteji. Meli jsme se dobre. Diky yam.

Pani Valova, je na konvenci C. N. Sdru2eni v Chicagu. Asi se ji tam dobre vede, ut je pryC 14 dni. Bratru Valovi vyslovujerne uprimnou soustrast nad ztratou jeho otce, kterY byl minulY tYclen pochovan.

Napsala jsern toho dost a budu se tekt — na Karla Ctvrtnikova. co?

Doueka. — Prave jdu z programu ze Studewood, kterY byl poradan ve prospech organisatoril, na jejich ucteni, a nesu dopis na pogtu na zpateeni ceste, kde zaroven pr qpisuji, ze men opravdu pekrni program. Alice Dvorakova, z to by mela bYt radiova zpevadka, tak krasne zpiva. J. M. Frankova zase tak laekovne, ae dlovek napjate sleduje kaade jeji slovieko, ktere se z jejiho hrdelka fine. E. Dobek)va, ta je jako larika na jeviati, zadne zpivat tee a ukonCi tak silnYm hlasem, ze je ji sin Wind. Pfiki operni hvezda. 0 sledne Naomi Kostomlatske ua ani nemluvim. Neni snad obetavejk rodiny v Houstonu jak inaminka, syn a dceruSla KostomlatskYch. Anglicka aktovka byla vYborna, tea H. Earlove vYstup a taneeky deveatek. Ja, vim, ae dedeeek Studnieny mei z rich radost. Dalk referat pada, nikdo jinY. Zatim zdar prieti praci.

V Dulezite upozorneni! Hdyi pi gete na HI. ilkadovnu skrz jakcv_koliv zaleiitest, Ukatici se vaKich poplatkii neb diuhu proti vaiemu certiMatta, neb vagebo pr3ji g tkti u S. P. .1. S. T., Ci ohledne duclaNky Vestniku — udejte vidy Oslo neb sidlo vageho kadu, nob Oslo va;e1to certilikatu.

Strang N. lead Spravedinost, Cis. 121., Shiner, Texas. teni bratil a sestry!

Uvedorriuji vas, ze v posledni naai schuzi, i l ktere. se konala prvni nedeli tento mesic, byla to moje posledni schtize tajemnika radu, tak ae vice tajemnikem nejsem. trad tajemnika preyzal bratr predseda Vaclav Steinocher, ale jen do yYrodni schtize. Prato bratri a sestry, kdya budete chtit neco k vyrizeni, co se trradu tajemnika tYka, obrat'te se na bratra Vaclav Steinocher, Rt. 1, Moulton, Texas.

Dale, bratri a sestry dekuji vam, ae jste ye nine meli daveru, neb ua tomu minulo 11 let, co jsem trad tajemnika zastaval. Ponevada se budu steehovat, nebylo by mne moano abych idad dale zastaval pro vetSi vzdalenost. Doufam, br. pfedseda bude i dobrYm tajemnikem k uspokojeni vaech bratri a sester radu SpravedlJ. F. Novosad. nost. S br. pozdravern, V

S1ovan6 a nerve

•

(Dokoneeni se strany 1.) jager pribehl se zpravou, ae sovetske tanky jsou ut za rohem? Predstavuji si, ze deki letci, zajati v fadnYch uniformach, si snad maji pra-_ telsky potrast rukou s pacholky, kteri je dali na Pa.nkraci rozmlatit tak, ze dnes sami nevedi z kolika kusir byli zase (Tani dohromady? Maji snad deAti lide obsluhovat v obchodech katy syYch pribuznYch a pratel? Maji naafi delnici pracovat pro podnikatele, kteri se k nim chovali s nejvetgi moZnou brutalitou? Maji de gti pollciste a Cetnici snad ne6ovat o bez peCnost katU, kteri vraadili jejich kamarady? Mtde deskoslovenskS7 vojak Zit vedle lidi, kteri popirali jeho lidskou dastojnost? Mohou Polaci zapomenout na nemecke lekare, kteri si z polskYch aen delali pokusne kraliky? A co koruna vkho, straalive utrpeni sovetskeho lidu, o jeho rozsahu nema svet jeSte prave predstavy?

Nebylo zloeinu, kterY by nebyl bYval spachan jmenern nemeckeho naroda na slovanskem lidu. A nad Urn veim se tyei priSerne hubeni Zidu hladem a v plynovYch komorach. Zpra,vy, jea dostavame, jsou. horei, daleko horS1, net jsme si kdy v okamaicich nejhorkho pessimismu predstavovali. Ke v,§ernu prave ti nejteaei zloCinci uprchli, jsou ztraceni v davech zajatcti, neni snadno je hledat a uniknou, neprispeje-li nahoda k jejich vypatrani a zjieteni.

Je za to v‘Se odpovCcien nemeckY lid? To je4 otazka*, kterou si musime zodpovedet a odpovecl' je hodne nesnadna, vadyt' vane, ze riemeck lid ua zaprel politickou zodpovedriost tolikrat, kolikrat ji prevzal. Nezapominame, ae to byli nemeeti generalove, kteri ad padu Stalingradu — tedy uz od imora 1943 — premlouvali nemeckyi lid, aby skondil prohranou valku, ze to byli nemeeti vysoci dUstojnici s rnar galem v Cele, kteri v Cervenci 1944 se pokusili o pi•evrat a odstraneni Hitlera. V ge bylo marl* v,§e ztroskotalo na pevnem odhodlani nemeckeho lidu vydraet s Hitlerem, ponevada nikdo neinflae tvrdit, ze nemecka ozbrojena moc nebyla z nemeckeho lidu. Bylo by zajimave, kdyby naafi Nemci meli jeke dnes hlasovat o torn, zda povaauji nacistickou politiku za spravnou. JakY by byl vysledek hlasovani, neize Nei; jedine je jiste, vyCitaji Hitlerovi pouze to, ae prohral valku. Kdyby ji byl vyhral, bylo by vS'e v poradku. Tedine slovo, na ktere jsme od Nemo& a zejmena nemeckYch demokratir Cekali, dosud nepadlo. Je to velmi kratke anglicke slovo: sorry!

A tak je veimi teZko mluvit dnes o torn, jak soudi a citi nemeckY lid. Nerekne-li narn to sam, musime mit za to, ae se jeho zpusob mygleni dosud nepribliail n.aeemu.

Problem Nemca a Slovana neni dnes otazkou jazykovou, nYbra otazkou spd.chanYch ziceint a zbiihdarma znieenYch V Svata pravda Ella: VCera jsern byla na veselce pritelkyne, mela jeti matka ale zdalo se nine skoro vetk radost a delala veselejk oblidej, sam zenith.

Bella,: Inn bone — to of je stare porekaello, ae je ptijernn'ejSim dati nen brati.

kitrana G.

Miern od

iidu

za nthic

Erpen 1945.

Lodge No.

Ve stl'edu, dne 12. zai:i 1945.

ViLSTNIR

Mort.

Omrtni

Expense

Vydani

Sick B. Juv. 1:16tskii Nemoc.

Odbor Odbor

1 16 der'c $229.38 $ 14.50 $ 21.42 2 7 srpen 141.86 1.20 3 18 der'c 21.73 2.40 .30 4 20 *der'c 52.70 57.86 290.88 5 21 srpen 76,65 7.95 7 14 srpen 12.54 188.02 13.20 10 27 der'c 59.68 .40 2.55 11 14 srpen 32.23 1.95 .50 12 23 der'c 19.45 13 17 eer'c 392.04 14.10 .20 15 16 defc 135.02 14.70 1.00 16 24 srpen 62.32 8.25 17 17 srpen 671.22 48.70 65.63 18 24 eer'c. srp. 38.46 3.30 19 18 eer'c.

97.63 5.70 20 23 aer'c., 535.17 30.45 5.09 22 6 srpen 39.72 1.05 23 23 eer'c., 175.22 6.19 18.60 639.94 66.51 24 25 der'c., 70.65 25 20 srpen 278,86 21.18 31.35 26 24 seer'c., 28.01 3.90 3.75 27 21 eer'c., 57.86 9.00 28 22 eer'c., 397.30 44.50 41.35 194.71 30 20 6er'c., 10.30 1.40 31 22 'eer'c., 71.77 2.85 3.60 32 21 eer'c., 19.80 14.44 33 21 srpen 267.32 26.85 2.10 34 20 aer'c. srp. 16.96 35 14 eer'c., 13.95 5.34 71.93 36 28 eervenec 19.80 18.50 a srpen 304.11 2.10 1.48 37 23 srpen 18.89 7.95 4.61 115.68 38 23 eer'c., 1.20 83.18 10.80 • 39 29 eer'c., 39.75 70.65 40 22 srpen 493,31 41 14 srpen 68.20 2.85 3.30 42 14 srpen 35.35 5.50 44 13 eer'c., 60.21 5.70 3.40 9.55 45 24 eer'c., 92.86 37.15 46.38 47 24 aer'c., 279.39 14.55 2.40 49 1 eer'c,, 69.79 50 28 dervenec 51.21 12.60 a srpen 185.02 8.85 ' 1.50 51 21 eer'c., 48.28 53 8 derven 6.75 .75 54 6 6erven a 16.30 eervenec 456.50 51.15 4.21 4.65 79.29 55 10 srpen 56 3 derven a 40.74 39.15 tervenec 439.05 1.40 2.40 57 11 eer'e., 15.43 12.90 17.12 73.14 98 21 srpen 22.46 .60 60 3 srpen 1,62 2.40 43.53 61 20 der'c., 20.10 6.54 115.51 63 21 srpen 3.00 42.68 64 18 i.ter'c., 2.20 7.50 65 18 eer'c., srp. 72.26 66 21 eerven aZ 12.39 109.86 3.15 srpen 67 21 eervenec a 4.40 145.57 8.70 srpen 254.63 25.20 38.71 68 20 6er'c., 103.93 22.49 14.80 70 27 srpen 28.81 71 18 srpen 1.01 7.35 78.11 72 20 srpen 4.95 79.42 73 18 srpen 75 24 dervenec 4.10 57.99 az zati 1.80 64.77 76 20 der'c., 9.98 4.80 36.31 78 7 srpen 79 9 duben 11.50 10.05 terven 140.14 4.65 .40 39.47 80 18 srpen 8.26 111.64 13.95 81 22 srpen 23.11 23.25 247.59 84 1 eer'c., 10.06 5.55 72.90 86 23 srpen 24.07 203.88 19.35 87 22 eer'c., 79.80 151.02 863.35 88 23 eer'c., 10.05 12.17 107.87 89 20 srpen 1.20 18.16 90 23 srpen 91 29 Cervenec a 9.08 403.22 26.40 srpen 44.99 41.05 401.26 92 27 der'e.,

.72 9.36

11.52

1.44 2.88

24.48 2.16 124.56 11.52

20.16

2.16

6.75

cervenec a srpen. 106.58 94 13 srpen 168.92 95 21 srpen 39.63 96 22 eer'c., srp. 56.12 97 30 dervenec a srpen 135.84 98 21 eer'c., 11.67 99 18 srpen 31.21 100 28 aerven srpen 60.96 101 16 srpen 26.21 102 3 kvet. eery. 17.02 103 16 eer'c., 40.94 32.12 105 20 srpen 107 29 eerven a aefc. 193.91 108 20 srpen 185.62 59.60 110 23 srpen 111 14 eer'c, srp. 16.98 112 16 srpen 97.87 26.15 113 14 srpen 85.40 116 23 srpen 29.22 118 23 srpen 121 21 srpen 108.04 40.37 122 30 srpen 124 20 srpen 4.20 32.66 125 23 srpen 128 14 srpen 27.23 129 8 srpen 39.63 130 27 eerven a dervenec 461.71 8.98 132 21 srpen 185.36 133 17 eer'e..

64.39 135 16 srpen 3.42 137 11 srpen 47.66 138 17 srpen 21.98 139 22 srpen 140 16 srpen 20.58 141 24 eervenec a srpen 384.03 184.79 142 24 'Ser'c., 125.92 143 22 srpen 40.38 145 20 srpen 135.37 146 20 srpen 26.30 147 9 srpen 500.87 148 21 eer'c., 149 151 20 srpen 159.54 26.53 152 21 eer'c., 46.70 153 23 srpen 383.40 154 23 eer'c., 7.28 158 24 srpen 153.62 160 23 eer'c., 16.41 161 22 srpen 71.49 162 7 srpen 50.86 163 18 srpen 34.79 srpen 164

Cs. d.elnictvo navazuje styky se zahranieim.

93 27

900 10.05 4.20 1.20

4.60 2.46 .40

3.60

15.85 2.25 2.25

2.40

14.40

.80

2.88

3.30 2.85 1.85 1.05 2.70 32.95 19.65 6.25 .90 15.00 2.55 4.35 3.90 9.75 4,05 .75 1.50 1.35 5.25 77.10 .45 15.75 11.55 2.10 9.60 1.20 3.15

5.04 2.40 25.24 6.47 1.20 3.84 .90 23.94 2.50 4.42

.72

.60 6.60 3.40 99.13 17.31 3.81 .60 2.62 .80 2.80

15.30 18.30 7.60 3.60 10.20 7.05 31.35

20.80 .40 1.50 11.66 3.88 15.99

10.90 3.15 8.25 27.30 2.40 11.40 6.90 6.45 9.40 2.85

35.67 .40 44.08 30.21 1.40 6.56 9.29 4.25 1.49 2.64

1.43 3.60

12.96

11.52 4.32 7.92 18.00

$16,878.10 $1,561.35 $1,423.71 $427.94 V

9.36

Rowena, Texas.

Cteni bratti a sestry tadu 'Oslo 49 v Rowena a tadu oislo 160 v San Angelo, Tex., uvedomuji vas, 2e dne 16. zati v sini klubu Komensky v Rowena, Tex. bude potadana okrskova schtze, na ni2 budou teeniti Utednici Hlavni Utadovny na'g S.P.J.S.T.. Schtze zaene rano o 9. hodine a po polednove ptestavce potrve. do 6 hodin odpoledne.

Sestry jsou 2ada.ny, aby ka2da, pro svoji rodinu °bed dovezia, a pak z toho mute bYt uspotadan spoleenY obed ,aneb jak samy sestry si to budou ntat. Jen prosim, dostavte se ten den do zminene schtze mezi nas, at' jste eleny nebo ne, my vas radi uvitame. Jenom hojna nav2teva uka2e naim ttedniktm Max. ttadovny, 2e od nick daleko na zapade take 2ije vetev Slovant.

35.28 23.04

Doufame a te gime se, 2e ten den ztravite mezi nami. Paniatujte, 2e na to schtzi budou zastoupeny dva tady, Cis. 49 a Cis. 160. 'Citednici obou zminenYch tatiu se teSi, Se nas poctite hojnou na yStevou. Doufam, 2e je nezklamete, za co2 pri.jrnete pi.edem uptimne diky.

S bratrskSrm pozdravern,

56,16

Vaclav Kvasnidka.

New York. (eTK.) - Pra2sky rozhlas dne 20. srpna: "elenove OeskoslovenskYch odborovtch organisaci meld v2dy velky zajem na odborovem hnuti Sovetskeho svazu, Velke Britanie, Francie, Spojenych stata a jinYch hlavne evropskYch state. Nektere odborove organisace, zejmena hornicke, kovodelnicke a ueitelske, udr2ovaly ji2 po dlouha leta styky s ptislug nymi odborovYmi organisacemi v zahraniei. tsttedni rada odbort (IJRO) nyni zridila zahranieni vtbor, kterY je poveten, aby shrnul vAechny zkugenosti ziskane v oboru zahranienich stykil a rozifil je na MrSimpodklade. Tento vtbor bude organisovat (least na mezinarodnich konferencich a konat pravidelnou informadni slunu o zahranienich odborech. Bude informovat eleny odborovYch organisaci a 'deskoslovenskou veiejnost vilbec o dinnosti zahranienich odborovYch organisaci vyclavanim zvlaftnich publikaci a dennim tiskem.

Hlavni body tohoto programu jsou: 1. Posileni mezinarodnich stykii mezi pracujicim lidem it'ech zemi, vYchova novinakti k podpoie mezinarodni spoluprace a vS'ech snah pro udrZeni mezinarodniho miru, jakoZ i k boji proti politicks reakci 'veho druhu a pro inalne vymyceni nacismu a fagismu.

2. Informovani cs. odborait o struktuie zahranienich odborovYch organisaci, sledovani jejich progrannl a snah a podavani spra y o zlengeni 2ivotnich a pracovnich pomert v zahraniei.

3. Vydavani sbirky vlech dirlditYch knih pojednavajicich o odborovem hnuti a pfekla,darn zahranieni literatury o odboratskem hnuti do eeWny a sloveneiny, otilteni teto aspon ye vttahu v odborovem tisku.

4. Podpora ka2doroeni ytmeny zastupct ruznYch odborovtch organisaci za fieelem studia a vtzkumu.

5. Spoluprace na poli socialni peee a zdravotni organisace.

6. Podpora a propagate zajezdt CeskoslovensitYch skupin odboratt do zahraniel a zvani zahranienich odboratskYch skupin do 6eskoslovenska za teelem studia a traveni dovolene v laznich ja.ko2 i zasobeni jich poti'ebnou informaci o 6eskoslovensku."

V ttok nemeekYch werwolfy na velvyslance Steinhardta.

New York. (oTK.) - Pra2skt rozhlas dne 14. srpna oznamil- "Sotva uplyne den, aby nebylo novtch zpra y o einnosti werwolf y v Ceskoslovensitem pohraniei. Tak v nedeli dne 12. srpna v noci dva yYsttely byly vypaleny na citm ptedsedy Okresni spravni komise v Mariansktch Laznich, Josef a Nemce, ktert jen zazrakern unikl zraneni. Jindy zase, kdy2 americkt velvyslanec Laurence Steinhardt mel naygtivit Marianske Lazne, pora2ene strorny byly polo2eny pies silnici, po nil velvyslanec mel proji2det. Mistni bezpeenostni organy v gak yeas objevily nastrahu, ta,k2e jeho nOvlteva mela hladict prtbeh. Oba ptipady jsou ptedmetem vygettovani deskoslovenskYch i am.erickYch tkadt. List-"Prate" k tomu pile: "Tato nes1Ychana provokace vuei eechtm a zastupctm americke armady je vrcholem nemecke drzosti.

Zda se, 2e werwolfy, za yydatne pomoci nerneckeho obyvatelstva, nemini ustat ye sve teroristicke einnosti. Nemci by si vlak uyedomit, 2e ponesou sami vinu na tom, bude-li nutno zayest trestni opatteni."

V Hledaji se krajany.

New York. (OTK.) - Dlegat eeskoslovenskeho eeryeneho Kti2e, 1790 Broadway, New York 19, N. Y. hleda tyto krajany: Dr. Zderika Muenze.

Karla Sterna, nar. 1905, jen2 pry ptijel do Spoj. Statt v r. 1922.

Emanuela Reifa, posledne 220 Eldridge Str., New York.

Marii Bodankovou, ktera pit pkijela v r. 1945.

Edo by vedel jejich adresy, necht' je laskave sdai na shora uvedenou adresu delegata.

Ve stledu, dne 12. zari 1945.

vEsTrtf

8traria 7.

sie srpen 1945.

Zpriva piijrnii a vydani H avni Oradovny za STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBURSE MENTS FOR THE MONTH OF AUGUST 1945.

Unutni Mortuary PAIJEM - RECEIPTS: Od mistnich radii - From subordinate lodges Oddita se poplatek novYch elent - Deduct. 1st year premiums Zbjiva. - Net Premiums Splatky majetkovYch piljdek. -- Payments on Mortgage Loans Splatky pujeek proti cert. - Payments on Certificate Loans Zavdanek na zaprodanS7 majetek. - Earnest money Orok z pujdek proti cert. -Interest on Certificate Loans trok z majetkovych piljeek. - Interest on Mortgage Loans tfrok z bondu. - Interest on Bonds Najemne z majetku - Rent from real estate Z mineralniho a olejoveho majetku - From minerals & royalties owned Prodeje majetku - Sale of real estate Za potteby od radii. - Lodge Supplies Poplatek novYch clenu - First year premiums Na iitraty nemocenskeho odboru - For expense of Sick Benefit Dep't.

Za odhady. - Appraisal fee Celkovk prijem. - Total receipts Hotovost na ruce 8-1-45 - Cash on hand 8-1-45

Vydlani Expense

DetskY Juvenile

16,878.10 $ 1,561.35 $ 2,381.76 $

14,496.34 $ 1,561.35 $ 27,953.80 4,848.23 1,500.00 731.12 3,678.72 1,500.00 82.82 54.25 5,500.00 7.25 2,952.41

Nemoc. Odhattei Sick Ben. Appraisal

Souhrn.

Total

1,423.71 $ 356.66 570.65

20 219.82 2,952.41

853.06 $ 356.66 406.51 37.00

$ 17,267.41 28,360.31 4 885.23 1,500.00 731.12 3,781.65 1,500.00 82.82 54.25 5,500.00 7.25 2,952.41 71.28 240.00

102.93

71.28 240.00

60,345.28 $ 4,521.01 $ 1,399.50 $ 427.94 $ 240.00 $ 66,933.73 4,324.02 15,809.46 98,763.77 1,394.32 1 324.34 121,615.91 $ 159,109.05 $ 8,845.03 $ 17,208.96 $1 822.26 $1,564.34 $ 188,549.64

VYDANI - DISBURSEMENTS: Pujeky na majetek. - Mortgage Loans Piljeky proti certifikatilm. - Certificate Loans Vyplacene podpory - Claims paid Vyplacene nedospelm - Minors claims troky vyplacene nedospel. ciedicum - Interest Minor claims Utraty s prodejem majetku - Expense with sale of real estate VracenSr Urok z certefikatovYch piijeek Returned interest on Cert loans_ Vracene umrtni poplatky - Returned premiums Pravnikovi s pfijekami - Attorney's fee on mortgage loans Upotrebeny zavdavek pri prodeji majetku - Earnest money applied to sale of real estate Oznamky - Advertising KomiSne organisatoriim - Commissions to organizers Cestovne trednikii - Officers travel Express Razrie potreby na vydrtovani idadovny. - Office maintenance Lekarske prehlidky. - Medical Examinations Vestnik - Official publication PoUovrie. - Postage SluZne idedniku. - Officer's salaries Sluine vYpomoci. - Employee's salaries Stationery and supplies Psaci potteby a tiskova, price Social Security Tax Telephone Telefraph VYmena poukazek - Exchange on checks Texas Unemployment Compensation Tax Zaditena dal z prijmu - Income tax witheld Vydriovani kary - Car expense Schilze organisatoril - Organizers meetings Odhady majetku - Appraisal expense Celkove vydani - Total disbursements Hotovost na ruce 9-1-45 - Cash on hand 9-1-45

52,356.26 4,372.00 15,500.00 514.61 241.04 10.55 2.97 43.78 286.42

10,800.00

63,156.26 4,372.00 15,580.00 514.61 241.04 10.55 2.97 100.10 286.42

80.00

56.32

2,250.00 2.00 1,562.39 38.74 22.20 50.24 242.50 , 758.60 21.00 1,394.30 519.20 71.46 118.20 27.84 12.52 29.85 185.30 21.29 117.85

147.57

56.50

276.80 75,577.63 $ 5,195.48 $ 11,060.39 $ 80.00 $ 276.80 $ 3,649.55 6,148.57 1,742.26 1,287.54 83,531.42 $ 159,109.05 $ 8,845.03

2,250.00 2.00 1,709.96 38.74 22.20 50.24 299.00 758.60 21.00 1,394.30 519.20 71.46 118.20 27.84 12.52 29.85 185.30 21.29 117.85 276.80 92,190.30 96 359.34

$ 17,208.96 $1,822.26 $1,564.34 $ 188,549.64

MAJETEK JEDNOTY ASSETS $ 83,531.42 $ 3,649.55 $ 6,148.67 $1,742.26 $1,287.54 $ 96 359.34 Hotovost - Cash 1,700,000.00 1,700,000.00 Bondy, vladni - Government Bonds 448,184.34 28,276.60 476,460.94 Bondy, okresni a mestske - County and municipal Bonds 72,196.11 1,466,640.70 1,538 836.81 Piljeky na majetek - Mortgage loans 472.00 488,005.44 487,533.44 Moly proti certifikattlm. - Certificate Loans 72,040.39 72,040.39 Farmy - Real Estate 631.19 631.19 Collateral ptijeky - Collateral loans 25.00 25.00 Osobni piljeky - Personal loans 20.00 20.00 Podily a meritka - Equities and utility deposits 8,034.55 8,034.55 Nabytek a zarizeni v Utadovne - Furniture and Fixtures 1,000.00 1,000.00 Kara - Automobile $4,258,606.48 $11; 684.10 $107,093.28 $1,742.26 $2,287.54 $4,381,413.66 S bratrskSim pozdravem.

Byl to zejmena hnev a zklamani - bj'ivalS7ch bojovnikt svetove valky, jen't byl v Evrope plodnou pUdou pro italsky a nemeckS7 faksmus.

Nedopust'me, aby se historie opakovala zde.

R. A. UrbanovskST, Narod ye valce nema, zajifteno nic, pokud nebyla vypalena posledni rana, pokud se vojaci nevrati domil a pokud obyvatelstvo, pracujici ve valednYch prilmyslech a rozbehnute do NiSech Uhlu zeme se zase znovu neusadi.

VESTNiK

'Stran g 8.

fiftEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers eECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS Ptedplatne $1.50 roe. S'ibs • iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do HIlvni Uradovny ye Fayetteville, Tex,,,s.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, ptedple.tne a oznamky bud'tez adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South..

ZNOVU Hle, zeme prazdna zristava, kde Clo y & tel.

A vlaky, jimit jel, parniky, jimit plul, ut dam) zrezavely. V tichnnanoha eel prach pada na knihy, jet rukou odsunul, a v Cerny jejich tisk rukopis padne misi ANO A NE, jet vzbouzely v torn mrtvern kdysi.

ANO A NE. Svet mezi touto dvojici se s nami zachoulil v svou bazeri vedeti.

V tmach mezi nimi spal zlY, dobrY, trpici, pod ealebnou jich klenbou se bral k podsveti — veak Chodec, bez nehot zasvitlo ono rano, byl z rodu jineho. Byl NE, anebo ANO. Tot' on: ANO A NE, tvat pevne sevtena nad dYmajici mhou ohnivYch nejistot.

ANO, tek', BUDEM ZIT, kdyt zeme vapenna letela zdupena hordami eernYch rot, NE, tekl, NEMAM STRACH, kdyt pYcha Babylonu metala kostky sve o zittek milionri.

Ted', jdouce za rak:vi, citime slova to hotet jak pochodne ke Hradu z tichYch Lan. Praha, loci' smuteeni, v pout' k y eenu rozpjata, na vinach zastupti odvati ze svYch bran rakev, z nit odchazi duch nartveho, by znovu byl s nami ptitomen i v tivote i v kovu.

Josef Hora.

V Oznimeni do Rowena, Anton a Seymour!

Bratry a sestry tadri v techto osadach upozornujeme na .mirnotadnou ptiletitost a pro ne j a,dineenou motnost uvitati y e svem sttedu naee hlavni fitedniky, kteti u ptiletitosti konani kursu orga-nisatorri k nim zavitaji. Bratti, ptedseda C. H. Chernosky, mistoptedseda Ed. L. Marek a tajemnik John F. Chupick, vydaji se do uvedenYch mist y e dny, jak oznamuje se v odstavci na ptedni strane t. eisla nateho Vestniku. Dillektost potadani kursri organisatorri byla uz dosti rozebrana a take velikYm poetem Clenstva SPJST. uznana. V kursech ekolime si naee pracovniky naboru elenstva, aby byli schopni Uspeene Celit konkurenci, kursy zaroven se otiviti ruch spolkovY, kterY nasledkem valeeneho usili lidu Ameriky pochopitelne staven byl na misto druhe. Pkitomne, kdy nak stateeni hoei v sourueenstvi a jednote " s daleimi bojovniky zemi spojeneckYch dobjdi viterstvi nad nacismem i japonskYm imperialismem, kdy druhY odboj AmerickYch echoslovakii i jejich Pomocna akce stare vlasti byly Us-peen:A, skoneeny, nyni je Cas k tornu, abychorn.se venovall zase sami sob& Abychom otivili ruch v naeich te.dovYch sinich, aby se zkratka neco delalo pro dobro SPJST, pro spoleeny prospech ceie osady a samosebou, take pro nat. eesky kulturni tivot. Vy, bratrska rodino v zapadni east Texasu, zadrteli jste se vtdy tak, jak se na loyalni jednotate a uvedoinele itmeri'dany te$%.0.-io pi voclu 51u>elo — pattilo.

Pro velike vzdalenosti byli jste east° zkraceni o pkimou osobni ffeast pamatnYch schilzi a podnikt y Yznamu y eenarodniho. Ptesto, konali jste svoje moralni povinnosti dobte a bez y ellkeho pobizeni. Jste natl., my na Vas spolehame!

Naveteva nakch hlavnich ritednikil do stkedu vaeeho spolkoveho tivota ptinese-varn vzpruhu, otiveni i posilu. Prribeh kursu organisatorri je pouenY nejen pro organisatory, nybrt pro katdeho elena nateho Bratrstva. Vstup do kursu je pro eleny SPJST volnY — kdo jen trochu mel by se dostavit a ptednaeky hlavnich fitedniku vyslechnout. Udelejte si v den konani kursu jakousi osadni schrizi nebo sraz • protote mimotadne, uddlost tato stoji za to, aby ptinesla rispech co nejvetei. Dodavame k tomuto oznameni ptipominku, ze jmenovani bratti fisttedny jsou velmi schopni teenici a ptedseda bratr C. Hr. ChernoskY v zaveru kursu povi teastnikrim neco nemalo zajimaveho 0 ptipravnYch pracich k ()slave zlateho jubilea naei Jednoty.

Za dobu eestilete price sebralo Ceske Nirodth Sdruieni celkem $1,303,777.15, co g byla bezprikladni a drobni price nateho lidu, jet se sdruirije v odboekich C.N.S. a krajich.

14. zati 1945. Bude tomu jiz osm let, co navtdy uzavtel sve laskave oei Tomas Garrigue Masaryk, veliky mysiitel, ueitel a statnik, ktery se stal v 68 roku sveho tivota presidentem — Csvoboditelem Ceskoslovenske republiky. Osm let, jet uplynulo od tohoto dne, bylo tak naplne-no udalostmi pro nae narod a stet tragickymi, jako snad tadne osmileti v jeho tisioilete historii. Od tali 1938 vedl eeskY narod po druhe tetkY boj nejen o svou samostatnost, ale ptimo o sve byti a vedl jej s neptitelem nejen mnohem silnejeim, ale take beohlednejeim a krutejeim, net byl neptitel z let 1914-1918. Tomde Masaryk byl hlasatel humanitni demokracie, ste.tnik, kterY usiloval o to, aby lidska spolednost byla vybudovana na zasade ricty eloveka k eloveku, byl nejrozhodnejeim odpurcem vteho, co pod jmeny nacismu a fatismu uvalilo na celY svet, a zejmena potladene narody, takovou spoustu hrrizy. Druha svetova valka byla pokraeovanim one s y etove revoluce, jejimt pr y -nimprojevbyladMsrkovzpznani svetova valka roku 1914-1918 a byla plodem tete mravni, hospodatske, socialni a myelenkove krise, ktera byla zakladem one valky. ✓ Masarykove knize "Svetove, revoluce" by mohl sou?..'asny demokraticky svet nalezti pouCeni zejmena o fisttednim problemu prvni svetove valky, o podstate vYbojneho pangermanismu. 'roma' G. Masaryk cela desetileti zabYval se studiem tohoto zjevu v tivote nerneckeho naroda, poznal jej v cele jeho podstate a neustaval upozorriovat na to, jako nebezpeei ptedstavuje pro ostatni narody, pro mir a pokrok celeho lidstva. Jestlite zapadni demokracie toho nevidely nebo nechtely videt, mely by si to uvedomit dnes, kdy stoji pted nalehavYm jak zabranit, aby tento neptitel po sve porake znovu neotil a nezesilil. Stejne poueeni. mohou nalezti vitezne demokracie u Masaryka o druhem velikem soueasnem problemu, ktereho pine nechapou, o Sovetskem Svazu. Najdou je v jeho nejveteim ptedvaleenem dile "Rusko a Evropa." Je dokiadem statnicke velikosti Masarykovy, ze venoval 30 let sveho tivota studiu rnyelen:wveho tivota ruskeho naroda, protote spravne ptedvidal velikou ulohu, kterou bude Rusko brat ve vYvoji moderniho lidstva. Lidu Ceskoslovenske republiky zanechal T. G. Masaryk v Hovorech s Karlem Capkem odkaz, k nemut by se mel vracet co- nejeasteji pti praci a • svern pkemYeleni. Ulotil tam nesmirne bohate zkuknosti sveho dlouheho, praci a bojem napineneho tivota, vYsledky svYch vtestrannYch studii a vYsledky sveho ptesneho, odvatneho myeleni. Veechen lid Oeskoslovenske republiky projevil svernu prvnimu presidentovi rictu, lasku a oddanost v den pohtbu zpelsobem, jemut podobnY sotva lze nalezti v dejinach. Tyto pocity a zaroveri odkaz velikeho zesnuleho tlumodil tehdy ten, jehot President 0svoboditel doporueil za sveho zastupce — president dr. Edvard Benet'. OsvobozenYm dnes 6echoslovatal uklada iicta a laska k Tomael Ma3arykoi cl y oji povinnost; aby zachovAvall

Ve stkedu, dne 12. tali 1945. pinili jeho mytienkovy odkaz bez vYhrad, odhodlane a do veech drisledkii, nalekajice se neporozum'eni a odporu, i kdyt vychazi z vlastnich tad, a soueasne aby st yli verne, se *demi svYmi schopnostmi a silami za tim, kdo byl zvolen jeho nastupcem a kdo je jmenem naroda vede v ptitomne povaleene dobe k ptekonani nasledka stratne valky, eestilete okupace zavilYm neptitelem.

Vitezny sjezd C.N.S. skoneen v Chicagu dne 3. zati 1945. Zastupci mistnich odbodek Ceskeho Narodniho Sdruteni i KrajskYch vYborri podali pisemne zpravy, jet byly y e sjezdu pted mikrofonem ptedneseny, aby cele shrOmatdeni y ealo kde a jak se pracovalo, kdo pracoval a jakych vYsledkri bylo dosateno. Zpravy tyto vynesly na svetlo, jak se veichni v druhem odboji kolik penez vybrali, kolik dano na rozliene dobroeinne organisace, kolik dostal bervenST Ktit atd. Venda meli odchylne, ale za jednim edam srnetujici testy, katdy pracoval a pomahal die sveho zpfisobu, die mistnich pornerri a okohlosti. Velke sumy penez byly vybrany a udivovaly Cisiice pradla, eatstva, sweatrri, natepnieek a jinYch Yea ktere ruce Ceskych ten vyhotovily. Take dana ptiletitost veem zastupcum podpurnYch jednot, aby za svou organisaci promluvili, Clint se stab, ze katclY spolek podpfirnY, sokolskY, delnickYch telocvienYch jednot, legionatri a pod. mohl byti prosttednictvim sveho delegata byt slyeen. Za Csl. Narodni Radu v Americe zpravu ptednesl jeji tajemnik Jos. Martinek. V podrobne yypracovane zprav y br. Martinek uvedl, ze nedavny sjezd esl. Narodni Rady ptinesl fikaz dobre yule veech slotek k dalti spolupraci. V povaleene praci ma byti obracen ztetel y eech k riprave vlastniho tivota, ponevadt byli jsme jaksi pozastaveni a pak nak pomery nabyly jit noveho tvaru a proto jest nutno se ptizprisobiti. Naeim prvnim Ukolem melo by byti ziskani dkuhe a tketi generate pro naei vec. Takova prate Yetide se nedati a proto jest tteba vyhledavati test a prosttedkil jak toho dociliti. trprava nateho ekolstvi jest nutna. Chybou jest, te spolkove knihovny upadaji - a te nemame tolik a takovYch viideich sit, ktere o probleiny mladete by so zajimaly jak y e tkolach tak i v telocvienach.

Musime si ptipomenouti, to dobra vide eini divy, rnusime zapomenouti na vlastni finavu, protote osud cele naei vetve spoeiva v nakch rukou. V koneenem zasedani sjezdu ujednano, by ONS. zristalo naddle v einnosti, ale by jmeno teto organisa.ce pozmeneno bylo na "Narodni Sdruteni AmerickYch e.',echt." Byl vytknut Teel doby povaledne, kterY doplriovan bude die okolnosti a potteby. Jest tteba, by i naee kulturni podniky otivly, by starali jsme se take o povzneseni nateho vlastniho kvota. K tomuto cili bude pracovano elenstvem, pozristavajicim z narodnich organisaci a odboeek po cele America rortroueenYch. Narodni Sdruteni AmerickYch Cechn ma byti samostatnou organisaci a protote v Narodni Rade jest vice slotek odchvinYch ptesvedeeni, nova organisace musi stati na vlastnich nohach. Hlasovanim pak bylo rozhodnuto 169 1/2 proti 961/2 hlasu, aby S.A.O. vystoupilo z Csl. Nar. Rady a zahajilo novou praci. Povaleene fondy nakoupene-veci jakot i odeviny budou co nejdtiVe zaslany Csl. Cerveneinu Ktizi, nemovitY majetek zristane nada.le majetkem nova pojmenovane organisace.

Hledaji se lide debrYch srdci. Bratr Frank Domorad v tomto aisle nateho organu popisuje b.rUzu a ekody na majetku, zpilsobene pti Palacios, Tex. nedavn;Ym hurikanem. Nati bratti a krajane tamte usazeni utrpeli rozbesnenym tiviern tetke ztraty a bratr Anton Ondrrieek pkieel 0 y eecko co vlastnil, celou rirodu, na nit vynalo-'zil dosti potu a od kteret oeekaval odmenu za s y oji praci. Boute ueinila z nej chudaka, jedince bez domova a vribec jakych hmotnYch prostkedkri. Bratr Domorad jeho jmenem apelule na dobre lidi a my se temito ficlky rovnet ptimlouvame — kdo chapee krutou situaci hurikanem postiteneho bratra, pi.-^ispej elmkoli k jeho pomoci. Milodary posilejte na adresu: Anton Ondratek, Midfield, Texas.

Nejvetei pelotkou fondu C.N.S. byly dary pro pomocnou akci. Dohri lide darovall na tento Rechetrj, !gel cellm $109161346:

Ve stfiedu, dne 12. zell 1945.

Ma,sarykovi byl clover cilem vgeho snaieni, demokracie mu byla iivotnim reiimem a chivera v eiovZka, v jeho schopnosti a shy je zakladem demokracie. System, ktery se boji dat lidu plaid prava, flair' dernokratickY, protoie nesplriuje Masarykfiv zakiadni poiadavek: nay elovela k eloveku.

"Nejsme zedpovedni," krieeli po roce 1918 Nemci, "to vg e zavinil kaiser," ale Zadali v Ceskoslovensku samospravu. "Nejsme zodpovedni" kriceli po race 1938 demokratieti Nemci, "to v-Se zavinil H i tler," ale Zadali v Oeskoslovensku samospravu. "Nejsme zodpovedni," kridi dnes naciste, "to v ge zavinil Hitler," ale presto Zadaji v 6eskoslovensku samospravu. A samosprava znamena v prve rade gkolskou samospravu. Ne't nemecka gkola byla by v oeskoslovensku seinenigtem vg enemecke reakce, kultu vYsad, vgech teorii velebicich valku a nacisty propagovaneho nabolenstvi smrti, rasove povy genosti a ka22de nesnaSenlivosti. V nemecke gkole se mlade2 odnaudila mit kladnY vztah k Zivotu, tam byla otravovana pitomYmi teoriemi o vznegenosti valek. To byly napady eeskemu lidu proste nepochopiteine, take mezi gkolou, vedenou v duchu masarykovskem, a gkolou, vedenou v duchu fagistickem, rostla neptekonatelna propast.

Nikdo si nesmi namlouvat, ze fa gism byl o nee° lent neZ nacism. Nejde dnes o to, jakou fee kdo mluvi, nejde dnes o jazykove spory v Ceskoslovensku, nYbr2 o problemy a rozdily daleko Nemci samospravu, Zadaji V prve -rade Skolstvi, a zde prave LIZ jednou tak zklamali. Lid Ceskoslovenska nemaZe dovolit, aby byly v republice Skoly, ktere by vychovavaly nalade.ft k reakci nebo k povereivosti, ktere by z ni delaly nastroj rozkladu, slouZiciho zajmam nepratel Slavarth. Slovanska mlade2 musi bYti vyallovavana v duchu slovanskem, pri torn vgak nikdo v Oeskoslovensku nechce Nemce pod:es-Yu-salt.

Nerneck7:, lid se musi rozhodnout, zda chce melee bYt peilticky tak vyspe/Y, aby pfevzal sum za sebe zadpavednest.

JindHeria Fuegner byl nejryzej gi charakter, vzane snojeni pra,ktickeho mute a velikeho idealisty v jedne osebe. Narodil se 12. zafi 1822 v Praze jako syn vaZene obchednicke rodiny, ureen k stejne eivotni draze,, k demu2 dostalo se mu dakladneho vzdene,ni. Cestarni v cizine nabyl velkeha, nanohostranneho rozhledu, neobydejne znalosti jazykove a giroke znalosti obchodni. Eyl to elovek do krajnosti obetavY, jakmile s celou du gi p tilriul k ureite my glence, byl to viastenec v pravern nejkrasnefeim slova smyslu, a zerovon. mud svetove vzdelanY prase tak jako dr. Miroslav Tyr g. Oba spojovalo vrouci pratelstvi. V nedeli 16. Unora 1862 na ustavujici vaine schnzi Teloaviene jednoty praske, pozdeji nazvane "Sokolem," zvolen byl prvnim starostou Jindrich Fuegner a jeho namestskem Miroslav Tyrg . Fuegner byl praktickYm kern Tyrgov3:mi. Fuegner umistil mladou jednotu v prostranne, vzdu gne a svetle telocvidne a optril ji pozdeji vlastni budovu, a na popud Fue gnera, jenZ byl osviceny demokrat a poznal osobne. Francii, Anglii a Belgii, zavedeno bylo v Sokole tykani jako viditelnY dakaz vzajemneho bratrstvi v g eho elenstva. Fuegner byl hlubokY ideaiista. Nikdy neplul s proudem zigtneho prospecharstvi. 3y1 v2d.y hotov my glenkam svYm vg echno obetovat, i sebe. Heslo "Ni zisk, ni slavu," jet pratelska ruka napsala pod jeho podobiznu, vyjadruje pravdive jeho smfaleni, ad on sane hesla toho neudival, jeliko2 by je byl pokladal za chlublvost. Jindrich Fugner, spoluzakladatel Sakela, byl muZem, jen2 miloval svobodu naroc17:1 a volnost rny g lenky. Vdeene Sokoistvo v osvobozenem oeskoslovensku i v zahraniei "vzpornene narozenin velkeho tvarce, nezapomenuteineho Jindricha Fuegnera.

Stare ltl v novena vydani. Mad'afi oznaeovali CeskoSlovenska za nejvet g i pfekeIku dohody v stredrii Evrepe, t. j. dohody ye smyslu navratu k starym pomeram. Nemecko videlo v Ceskoslovensku "Eotr,f.ka" no s yYch hranicich a zle se r:e rnirove konferenci ye Versailles ujimali se Ceolaoslovaci LueickYch Srbil, eaclajice !aro z aspon naeneinove zaruky. Berlin se citil stra g ne uraZen; kdy2Masaryk ye sve knize "Sv6tc.)Va, rtv gluce Prozraclil, 7e 3pojenedti

VASTINTlit vojevildei uvaIovall o torn, aby pro ptipad obsazeni Nernecka po prvni svetove valve Oechoslovati vtrhli do Saska. Mad'arsica propaganda i za teto valky neustavala rortru govat mineni, ae Beneg je nejvetgim nebezpeeim pro evropsky mfr a v nagi Americe t. zv. demokratieti emigrant prevzali nacisticke tvrzeni a dokazovali v Americe, ze vlastne Hitler nemohl jinak ne't oeskoslovensko zabrat, protole Ceskoslovensko byl pry revolver namirenY na srdce Nemecka.

A tot' se vi, ze jak se dostal v Nemecku k moci Hitler, dtoky na 6eskoslovensko zesilily a byly podporovany italskou astredni propagandou.

Vhodnou zaminkou byly socialni reformy v 6eskoslovensku: pozemkova reforma, socialni pojiateni, zavodni vybory, omezeni vYsostnYch pray zarnestnavateha atd. Kapitaliste v zemich se zaostalYm zakonodarstvim spatfovali v takovYch reformach bol gevictvi a obavali se, ze by mely vliv na zvygovani poladavka jejich delnika. Tech obav naciste vydatne vyutvali a kdy2 pak 6eskoslovensko ujednalo se Sovety smlouvu, nemecka propaganda vyhlasila Ceskoslovensko za ba gtu boleevismu a v roce 1938 zadala vypoeitavat, za kolik minut mohla by eeskoslovenska, a ruske, letadla z esl. leti gt' dorazit na daletta, mista v Nemecku. Proti takovemu "bolgevickemu nebezpeei." yydaval se Hitler za obrance evropske civilisace. Dnes slygime to propagandu znova: tYZ nemecky poplach, tyte2 nemecke lzi. Tote2 odavodneni: smlouva s Ruskem, razne socialni a hospodarske zmeny uvnitf zeta', nebezpeany pfiklon v geho eeskoslovenskeho naroda k Rusku. A piece je to vyslovene skreslovani skuteenosti. V2clyt' socialni reformy jsou piece nezbytnou souCdsti moderniho Zivota a pravodnim zjevern hospodarskeho rozmachu. Znamenaji vytvofeni takoveho stavu, v kterem kaZdemu obeanu je zaruCeno pram) na praci, vYdelek, vzdelani a rabec slu g Zivot, kde by kaZdY byl chranen liked vykoristiovatelskou nail a pied nasiedky nezavinenYch pohrom. Je to uskuteenovani starch snah po zavedeni spravedlnosti. Socialni reformy jsou proste provadenim demokracie v praktaken). vgednim Zivote, spravedlivYm rozdelenim obdanskYch svcbod, pra y a povinnosti, a prospech z toho plyne celemu narodu. V tom neni nic divoce ptevratneho: politika presidenta Roosevelta smerovala k socialnim reformacim a projev presidenta Trumana v Berline to znovu potvrdil. Vgeobecne se uznavava, ze Oeskoslovensko bylo statem demokratickYm, cod znamena, ze v gecko jeho za.konodaritvi bylo pokladano za demokraticke, majic ostatne vznik v demokratickem rozhodovani. Socialni reformy, o kterYch se nyni mluvi tak podezirave, nejsou v Oeskoslovensku nic noveho, nevznikly s pfichodem sovetske armady na deskoslovenskou padu, ani s koneenYm osvobozenim republiky. eeskoslovensko bylo v budovani socialnich reforem pfikladem mnohYm velkYin statam (vizme na pia zavedeni na geho "Security Act") a jeho hlas v Mezinarodnim tirade prate mel velikou vahu. Je jisto, de osvobozene 6eskoslovensko bude sve socialni zakonodarstvi jegte zlepgovat podle celkoveho zlep govani sveho hospodafskeho stavu a ze podle starch zkugenosti bude napravovat to, co se neosvedail°.

"OC tedy pa) vypuknuti valky gio, bylo jasne: pochepit danou evropskou situaci, odhadnout sily obou valeicich stran, vytugit z poueeni historie, kam ivYvoj ukazuje, roszhodnout se a pak podle toho jednat. Jednat!" — T. G. Masaryk ye "Sivetove revoluci."

VYrodi dokoneeni a podepsani ustavy Spoj.

Statil pilpadne na ponden 17. zari. Jak vznikla na§e itstava? Kdye po revolueni valve, ktera, trvala teener osm let, americke kolonie staly se svobodnYmi a neodvislYmi od Anglie, nemely pevne dizenou vladu jako mame dnes. Behem revolueni valky dohodly se staty mezi sebou na jistYch pravidlech, ktere nazvaly "alanky konfederani," je2 ale nebyly uspokojive a proto narodni viada byla slaba. Die onech Mann kongres nemohl ukdadati dane, tudn nebylo pendz na vladni vydani. Kongres mohl pouze Zadat jednotlive staty o piisloeni na vydeni, ale nemohl nikdy Zadne narizeni vynucovat. TakoVM 5tav trval Qd prohlOer g 3eoc11481Qqi,

Strana 9. do zavedeni ixstavy a nastoleni prvniho denta. Po nekolika letech Staty utnaly, a konfedera6ni alanky nevyhovuji a de musi bYti so,staven jinY pevnejt zakon pro zfizeni trvalo vladni formy. Svolana byla konvence zastupc-a veech 13 state v kvetnu 1787 ye Filadelfii. Jiff Washington byl zvolen pfedsedou fistavni konvence. lined z poeatku bylo usne geno zrugiti konfereraeni elanky a sestaviti novou astavu, zrizujicic lidovou vladu o trech odvetvich, z nichZ kaZda kona, z ylaani funkce Jedno odvetvi, kongres, co sbor zakonodarnY, tvori zakony; druhy odbor, president a jeho kabinet, zakony takove provadi, vynucuje a vymalia; treti odvetvi, system soudni, zakony vysvetluje, spot", urovnava a pfestupniky zakona tresta. Jednani v one Ustavni konvenci ne glo v2cly hladce, doglo k debatam zvlagte kdy2 zastupci jiZnich stata men odligne nahledy od zastupcil severnich.

Avgak behem etyr mesica zasedani raznosti byly urovnany a v polovici zari 1787 dstava byla dokoneena a 17. zari 1737 v'gemi zastupci podepsana. Bylo usne geno, aby v kaZdem statu lid byl s obsahem ustavy obeznamen a jakmile nejmene 9 ze 13 state fastavu schvali a potvrdi, niela lined vejiti v platnost. To se stab v lete nasiedujiciho roku a v listopadu 1788 byla naredni volba a Jill. Washington byl zvolen pr y -nirpesdtm.Po utasvonrdamericky vzrustal a prospival, jak v pomeru hospodarskem, tak i kulturnim a politickem.

Drees po 153 letech jsou Spojene Staty jednou z predniah velmoci sveta, ktera mela veliky podil na vitgzstvi Spojenc-a nad nacismem a japonskym ineperialismem. At' , Ziji a zkvetaji Spojene Staty!

147.:;ktere, esske organisace i padparne spolky odvaddly na drui-n;, cdboj zviagtni dare pet center ria, elena. Tato doial.evoine, prijata, a sprayne sumu $85,548.09. odvaclend redakci. V iiterY dopoledne dojel do West na g mistoptedseda Ed. L. Marek a zastavil se v indokci na chvilku, protole spechal do Hill okresu, kde ral obchodni nas.

Derna-raale je razdeleni pravomoc i rozdele• Pk odpavednost. Cisceme-li obCana vychovat k oclpovednosti, =slime mu dat privo, aby jednal a rezhadoval. Poddan:;r, poslouchajici nadfizene diady, nebude nikdy citit odpoyednosti, bade rcpt at, bract a revoitovat. — T. G. Masaryk.

'V' Ceska nm.lacie pornaha, vydatne phi inieh.

New York. (C,'TK.) — List Ceske mlade2e Mlada Pronto, ze dne 22. srpna piinesl olanek, nem2 z zminil o tom, 4e 60,000 mladYch lid' z Prahy a 360,000 z each a Moravy se aktivne tieastnilo sklizfiovYch praci leto gniho roku. List pige, ze pracovni vYkon Ceske mlade2e by se ph tomto Uspechu nemel zastavit. Je zapotfebi pracovnich silk dolovani uhli, a proto, jakadlo vlada udini potrebne vy2ivovaci opatfeni na 0straysku, bude nutno vytvorit pracovni brigady mlatde2e, ktere zasahnou v teto oblasti.

RESOLIJOE SOUSTRASTL My, na-opsanY resolueni vYbor kadu Rozkvg Cislo 62, v Galvestonu, Texas ,timto projevujeme naei hluboce .citenou soustrast nad mrtim na geho snolubratra, otce a dedeeka, Martin Hrba6ka, ktery pa delei nemoci odeSel z teto Casnosti, ye stall. 84 let, a ulolen byl k veenemu odpo-; einku na katolickem hititove v Galveston, Texas.

Vime, zarmoucena rodino, '2e tnee nesete ztratu zesnuleho, av gak budiZ yam alespon eastednou Ct vhcu, ze i my soucitime s vami ye va i'ne zr,,rmutku.

Oest bucli2 jeho pamatce!

Za re.<:t T.lozkvet Cis. 62, v Galveston, Texas: P. A. S3holky, E, V, Denim a Mary Cordray, re5olitni vYbor,

fa 41 ;ALM I V.

V E ;5 "1" N i rs.

V

M1141111

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS arsmiummurommmstgammranaTrammagmsznonmmimuluarammanamium

The U. S. A. Looking At Pra e Jan Urzidil (New York) The American interest in liberated and renewed Czechoslovakia is very strong indeed. It is a kind of moral and ideological concern expecting Czechoslovakia to become a fair example of everything which is going to happen in most of the other smaller countries of Europe. Moreover, it is a diplomatical interest, too, which considers Prague and Czechoslovakia as the most important listening-post in Europe proper. Americans are very much aware of all happenings in Central Europe.

The United States are looking at Czechoslovakia from the viewpoint of T. G. Masaryk's ideals. They appreciated especially the way in which Czechoslovakia endeavoured to introduce efficiently social and economical progress and was to become truly the outstanding modernized nation on the crossroads between the East and the West. They admired Czechoslovak culture namely, of course, the musical achievements, the composers and virtuosos, but they know also plenty about' Czech literature and surprisingly much about the fine arts. The percentage of musical performances, exhibitios, literary quotations and reviews pertaining to Czechoslovakia appears to be astonishingly high. There is no doubt that during the last six years a wonderful jeb has been done by many Czechoslovak• immigrants and refugees to make the U.S.A. acquainted with Czechoslovak aims.

But neither is there any doubt that the Americans, due to a certain predilection, were especially ready to accept everything of Czechoslovak origin with sympathy and kindness. It is surely a very important task to preserve this American attitude which partly became the result of such high efforts made by Czechoslovak speakers, actors, artists, writers and, of course, politicians and, above all, by the Czechoslovak laborer and common man.

The United States left the obsolete sphere of pre-war isolationism. They are now intensively linked to everything which goes on around the globe. They know that even so-called minor developments which happen somewhere in the world may have remarkable repercussions in the Western hemisphere, too. This, however, means that the isolationism of other nations has come to an end, too. From the lighthouse of their policy — and its light remains visible far away — they have to look -around to consider the effects of their handling the matters, to adapt themselves mutually to the ideas of the lasting peace and of human liberty in general. This, at least, is the way in which all reasonable Americans perceive the discardment of isolationism.

It is understood in the U.S.A. that the new Czechoslovakia will be very attached to Russia, and nobody considers this to be a st •ange fact.

In spite of all isolationist propaganda, we may quitly trust that it remains the chief aim of American policy to be on good terms with Russia. As far as Czechoslovakia is concerned, it is the Slavonic mutuality, the lingual and racial relationship, the close geographical neighborhood and,of course, last not least, the liberation of the Country by the Russian armies which offers the realistic and ideolo gical background to a close Russo-Czechoslovak connection which is going to be extended by economical relations. The name of President Bene g sounds to American observers as a guarantee that Czechoslovak independence is a matter of course and thdt no pact concluded by him will become So-called "societas leonina." The doom of

11,11 .

11. •

;4,1

Itt 1.4

.41=11516.

I

Germany brought about a very definite Slavonic victory in Europe due to the fact that not only Germany had been eliminated from the active political field, but that other powers, previously considered to be decisive on the European continent, ceased to be of focal importance This makes the Slavonic victory still more conspicuous, Poland being extended far to the west, the Czechoslovaks getting full mastery of their territories, and Russia in virtual control from Petsamo to the Balkans. This Slavonic victory is figured by many clever Americans as organically well established and historically sound, the Slavonic peoples being the strongest, most eager of progress, and deeply rooted in firm and reliable social spheres of agrarian and industrial labor.

Among the smaller Slavonic nations, the Czechs undoubtedly can boast of an outstanding position being not only the western outpost but, at the same time, having preserved in spite of all German persecution, the real substance of the nation. In this respect the policy of President Bene'S had been always valued in America as exceedingly clever and wise. What America wonders about is whether liberated Czechoslovakia after having escaped eventually the German octopus will keep the right balance between the East and the West, or whether, in consequence of the German defeat, the East will penetrate ideologically, politically and socially into the West. As a matter of fact, it is just Czechoslovakia which is going to be the touchstone of this problem. It would be idle, even today, to pretend that there did not exist remarkable contacts through the centuries between the Czechs and the Germans, contacts naturally founded by neighborhood and history and, by no means, always and in every respect inimical only. Those times are gone and, at the present and after what happened, you cannot expect the Czechs to be mindful of the once better part of Czech-German relations although these were during the period of Goethe and of his followers of. some supra-national significance. But it is common knowledge what France in former times meant to the Czechs and how, since the Luxembourg rulers, the Bohemian countries were persistently influenced by the great French culture.

And there is no need to emphasize the importance of the British and American influx, especially in modern times, symbolized strikingly by the president-philosopher T. G. Masaryk. Actually the question is how far Czechoslovakia will go in creating an entirely new way of life, whether she intends to retire from the Western world; to what extent purely social aspects are going to dominate the mind of the people and its leaders; whether the guidance will be up to the nationalistic principles or whether there will arise a healthful balance between tradition and construction. These, of course ,are questions with which the whole of Europe appears to be concerned. However, Czechoslovakia's development and example will be taken particularly seriously in the U.S.A. Most Americans to whom this correspondent talked after VE-Day like to think about the future not in terms of a hundred years period, but rather reflect about politics and history as about questions of generations. They insist that the boys now in their teens are the ones who are going to shape the real bulk of nations everywhere in the world after the lapse of a decade., and that today's grown-up people will then be considered obsolete and outmoded. The same fate, they predict, will affect many ideas and principles as well. If Europe is to be ruled by purely nationalistic ideas, there will be much danger ahead, and today's arrangements of a lasting peace might not be accepted as

ArimicavntsemaftwainEmam,waingaincialS

All contributions, correspondence of Lodgt reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday. sound solutions by a future generation. If, on the other hand, social considerations will shift the ardent nationalism to a less important place, peace may prevail and become fortified in the human mind, and the generations to come may not be so much concerned with questions of frontiers, national living-space and nationalistic rivalry. In presuming this, however, the Americans are, at the same time troubled by the phantom of socialist extremism in Europe which of course would not serve the American idea of individual enterprise and liberty. What they want is balance and equalization, and these are the factors by which they are ready to judge and to value the Czechoslovaks of today and tomorrow.

V - BENEFITS FOR LOVED ONES Discussing the remarks of a member, George W. Mercer, Supreme Regent of the Royal Arcanum, emphasizes the two-fold obligation of a fraternal society. The member had said, "The Supreme Regent's '8,000 on the March' program is an all-out campaign for new members and I joined up for fraternity and a good time and I don't propose to be an insurance salesman."

Mr. Mercer states that the organization has to have members in order to have a fraternity, and they must replace those men which time and circumstances remove from the rolls. The member's oath, "I am expected to induce acceptable persons to apply for membership," is designed for the growth and development of the Society and it strengthens the principles of fraternity.

The other obligation he emphasizes is practical fraternity in the form of financial aid through the benefit certificate to the loved ones when the member passes on. He cites that the Society has paid 300 million dollars of such benefits into the homes of deceased members.

In this obligation the Fraternity recognizes that the loved ones are a part of the member, and for most of the members the welfare of his dependents is more important to him than his own welfare. Therefore it is in the finest spirit of brotherhood that members assist each other in providing financial aid for their loved ones through the benefit certificate and the funds back of it. That was the primary reason for organizing the early benefit societies.

There is another fundamental which fortifies Mr. Mercer's argument. That fundamental is that all life insurance is based on brotherhood, the joining together of people to share mutually the burden of risk in providing for the future of loved ones. It is the foundation of all life insurance. Whether fraternal or commercial life insurance, people must join together, pool their funds and keep the organization a going concern to meet uncertainties of the future.

That is brotherhood. It is faintly evident in the commericial life insurance company; it is strong in the fraternal benefit society. Actuaries take into consideration this community of fellowship when compiling mortality tables and computing reserves and rates, for from this motherhood is obtained the averages which make a sound system of protection.

Mr. Mercer suggested that it was for the member's self interest to assist in building his fraternity. He could have gone further by declaring that fraternalism is mutual aid, and it is just as fine service to a brother to aid in protecting his loved ones as to enjoy social times with him And civilization attains its finest flowering when people go out of their way to be helpful to others.

Ve sti.edu , dne 12. zaii 1045.

Yoakum, Texas.

Dear Readers: In a recent issue of Vestnik I read a Czech letter which mentioned Yoakum'' largest industry â&#x20AC;&#x201D; The Texas Tanning and Manufacturing Co., better known as Tex Tan. Since I have been employed with Tex Tan for the past five months. I will try to give you readers an idea of how it originated and how it operates.

In the year 1917, the Texas Hide and Leather Co. was founded by the late Philip Welhausen, Sr. It was only a small plant employing fifteen persons.

Twelve years later the business was taken over by Texas Tanning and Mfg. and from that time the company has expanded rapidly.

At present it has approximately 1,000 employees, nine buildings, two warehouses, besides several small storage and auxiliary buildings.

Tex Tan is divided into five major divisions, namely: (1) The Tannery, (2) Harness and Horse Collars, (3) Saddlery and Riding Equipment, (4) Belts and Billfolds, (5) An affiliate company, better known as Western Hide Co. supplying raw hides for the tannery.

These five divisions are divided into twentyone departments, each department being in charge of a manager or superintendent. (Incidentally, I'm a diamond-bar government girth maker at the whip and cut lace department, which is under the supervision of Mr. L. M. Reinhard. Among the products we make are chaps, boot and cut lace, whips, quirts, bridles and girths.)

These departments produce the world's finest leather goods, such as Hereford Brand sole leather, harness and skirting leather, the famous Hereford Brand saddles, Hereford harness goods, horse collars, saddle and collar pads, Texas Ranger belts, saddle craft belts, and saddle craft billfolds. Also numerous miscellaneous lines of leather good such as whips, cut lace, boot laces, pistol holsters, knee pads and chaps.

All of these famous Tex Tan products are sold extensively throughout the Southwest, Middle West and Rocky Mountain regions, with frequent shipments being made to Canada, Alaska, Hawai, Puerto Rico, Mexico, Cuba and various foreign countries. Among the leading stores in the U. S. selling Tex Tan Merchandise are Marshall Field & Co., Chicago; Saks 34 St., New York; Jordan-Marsh and Felene's in Boston; Stelzig Saddlery Co., Houston; and some of the best stores in Portland, Denver, San Francisco and in numerous other cities in every State of the Union. Because of the steady growth of business in the North and East, Tex Tan now has a permanent office and an attractive show room in New York City, which is located at 47 East 34th St. Among the leading magazines advertizing Tex Tan products are: Farm and Ranch, Kansas Farmer, Esquire, Collier's, Life, Saturday Evening Post and many other well known publications.

Tex Tan offers its' employees many privileges in return for their service, some of them being, a group insurance and hospitalization, retirement income plan, profit sharing plan, wholesale purchase privilege, gasoline and tire rationing assistance, Tex Tan lunch room and the "Craftsman," the company newspaper published monthly.

In what ways has Tex Tan contributed to the war effort? It produced many articles needed by our armed forces throughout the world. The principal articles being, pistol holsters, signal corps pouches, mail pouches, military saddles, shoe soles, machine gun straps, tool bags, ammunition box liners, helmet chin straps and halter lead ropes. Also sole leather for shoes and-boots for the army of our great ally Russia. Not only is Tex Tan proud of its products which helped win the war and the war bonds the company and its employees purchased, but is equaly proud of its 165 former employees in the armed forces. Six of whom have paid the supreme sacrifice for their country.

VESTNIE Now that the world conflict has come to a conclusion, everyone is planning for the return of their loved ones. I am looking forward to seeing all of my relations and friends who are still "over there." But I sincerely hope it won't be long and all the boys and girls will be coming home to stay. It will be strange for all of us, trying to get accustomed to a normal living once more, but you can rest assured, it'll be a pleasure.

In closing, let me wish the editor, readers and restnik the best of luck.

Sincerely, Lillian Miriam Parma.

V Abernathy, Texas.

Dear Readers, Since I have nothing to do I thought I would drop a letter to the Vestnik. This is my first letter to this grand paper.

My school starts next Monday. I sure am glad. I will be a freshman in New Deal High School.

I am 13 years of age and my birthday is July 19. Do I have a twin?

I have two brothers in service. One came home from Germany two weeks ago. Sure was glad to see him. My other brother is in North Carolina in the Marines.

Come on, boys and girls keep writing, for the English section is thining out. Write more letters.

I would like to have some pen pals. If anyone cares to rorrespond with me my address is Route 1, Abernathy, Texas.

Rose Kveton.

A reader, V Iowa Colony, Texas.

Dear Vestnik Readers, This is my first letter to the Vestnik. So how is everybody? I guess almost all are busy in the fields as I am. But I guess the hurricane got most of the cotton in some counties. It wasn't bad over here, just a lot of rain.

Oh yes; friends, wasn't it the grandiest day when you all heard the big news about the war ending? It was for me. That same day my brother Anton came home with his discharge from the Army, had 98 points. He was overseas almost 35 months. He was in Africa, Italy and lot of other places with the First Armored Division. And my other brother Richard is still on Luzon. He is 25 months overseas. Gee I am hoping for the day he will be coming home, also my friend Leonard Je gek, who spend three years overseas, a Staff Sgt. in the Infantry.

Well I'lâ&#x20AC;˘ close for now and leave room for others. Good bye and good luck to all.

Viola Lukagik.

A Vestnik reader, V SMILING FRAEULEINS P. Kalina "Following the relaxation of the non-fraternization regulations one could see all around smiling and waving fraeuleins," writes a Press correspondent from Germany.

We can presume with knowledge and reason that the smiles seemed rather charming, nay, disarmingly naive in their frankness, bearing no signs of- either malice or hatred or triumph.

The British Tommies smiled back spontaneously and everything was just fine. But we might not be quite satisfied with the outward semblance of these proceedings and venture to go further into the matter. First of all, let us take a closer and more intimate look at the smiling fraeleins. We know only too well they are identical with those who at a not so distant past took pride and pleasure in crowning their warrior-soldiers with laurels and kisses, who swooned hysterically at the mere appearance of that arch-criminal with the black mustache, swearing eternal allegiance by "heiling" until their throats were dry; some of them even sniped at the same men towards whom they now run with open arms. It may be also beneficial to recall some of their "sisters in arms" in connection with Buchenwald, Belsen, Oswiezcim and other centres of organized torture which have not as yet faded their phantasmagoric impressions engraved on our minds, for we witnessed an exhibition of the docu-

Straus. 11. mentary accusations relating to them but recently. Would it not have been a marvel's marvel had some of the grim, perverse and murderous Medusas attempted but a superficial approach at what is known to be a smile?

The fraternization ban may now be lifted, but there can be no question of a real and sincere friendship, of a real brotherhood, for a long time to come, for the gulf separating men of free and civilized nations and those who by their silent consent permitted unspeakable atrocities to be committed in their name cannot be so easily overbridged.

It ought to be remembered that Nazism, in its essence based and built up on mass-emotionalism or rather mass-hysteria, had at no stage a supporter stauncher, more loyal or fanatic than the fair German maiden who sought for and then found the fulfilment of her Wagnerian dreams in the rematerialization of the old Teutonic heroes in modern costumes. Even if we make allowances for the human element, which, we hope, is not quite extinct in Germany even after the last decade of Nazism, it would be a very naive and credulous mind which would not look with a sceptical eye upon the sudden metarphosis of warlike "werewolverines" into waving and smiling angels, into ambassadors of peace and goodwill.

The Germans are extremely efficient organizers and especially when it is required of them to organize sympathy on their behalf on a large scale. Sympathy can be a weapon cheaper and even more effective than guns or planes; it accomplished a great deal in 1918 and undoubtedly the Germans are prepared to experiment with it once more. They will try to leave it for their womenfolk to operate with, and that in the direction in which danger may be hidden. Away from home, perhaps depressed and lonely on occasions, the British soldier if not repeatedly warned, may indeed be susceptible to organized German self-pity and fishing for sympathy, to appeals of this and that, to flattery and to a number of other cunning attacks launched with the purpose to weaken his beliefs and to undermine his moral strength. How easy it is then to evoke sentimentality. Let us remember the shadow of 1918. Would it not be a serious matter were he to arrive at the false conclusion that the Germans, only because they have been kind and polite to him, are in reality "good people" who were helpless to do anything about Hitler and his thugs who alone must be held responsible for the misery and evil inflicted upon the world? Those few outbursts of Nazi fanaticism he may still come across he would then regard as the nervous reflexes of the slain monster which have not as yet ceased. The creation of such mentality among the fighting men would have an effect, the harm of which must not be underestimated, mainly because the soldier returning from Germany will influence the public estimation as regards the German people.

It is evident that there is a number of problems confronting the Military Authorities in Germany, problems which are far from being simple. The policy of non-fraternization was in the first place a safety measure. There was no harm attached to it, but on the other hand little constructive achievement could have been attained by its practice. With a people, who like the Germans, have lost all balance, all sense of moral values and responsibility, reeducation must commence without delay. For so deeply have they descended into the abyss of wilderness that they do not even feel remorse or guilt, and do not aspire to atonement and amendment. There is no time to be lost with such people. The lessons must begin and the first lesson ought to be given them by the men who defeated them on the battlefield.

V iDuleiite upozorneni! Kdyi pi gete na III. tfadovnu skrz jakoukuliv zaleiitost, tYkajici se vagich poplatkii neb dluhu proti va gemu certifikatu, neb va gelio pojigteni u S. P. J. S. T., 'el ohledne doclavky Vestniku udejte vidy 'CIA° neb sidlo vageho icadu, neb eislo vageho certifikatu.

VMEITNtit

Strana 11.

Progressive Czech Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26th Street, Chicago 23, Ill. 2. taham zn hied vol m prodav sek — vstav

taha

tahame

LESSON V A. 1. Observe: i —1 Short i sounds like i in it.

Long i sounds like i in police.

Long i has the same sound as the short i, differing only in the length of sound.

In Czech the vowel i is called short soft i; the vowel i, long soft 1.

2. Read Pronunciation I, VI, 1, VII, IX, XI, 1, XII. 3...Pronounce slowly and memorize: Mi-la-da, Mildred zi-ma, cold; winter pi-vo, beer do-pis, letter list, leaf; sheet of paper lis-tek, ticket vi-no, wine mis-to; place pi-sek, sand dok-tor, doctor pa-pir, paper A-me-ri-ka, America ka-pi-tan, captain ob-raz, picture ob-ra-zek, small picture so-bo-ta, Saturday pa-tek, Friday sme-ta-na, cream zi-tra, tomorrow hor-ko, hot tep-1o, warm po-ma-lu, slowly mi, me; to me B. Read and interpret: Bude zitra zima?

Ano, zitra bude zima.

Bude zitra teplo?

Zitra nebude teplo; zitra bude zima.

Nesete nam pivo a vino?

Ano, neseme vam pivo a vino.

Mate dnes listek?

Ano, dnes mam listek.

Ma pan doktor take listek?

Ne, pan doktor nema listek.

Hledate misto?

Ano, hledam misto Here Milada obrazek?

Ne, Milada nebere obrazek; ona bere list a listek.

Roste strom pomalu?

Ano, strom roste pomalu.

Bude zitra patek nebo sobota?

Zitra bude sobota.

Budete dnes odpoledne doma?

Ano, dnes odpoledne budu doma.

V CONFESSION OF HANGMAN OF LIDICE On June 4th, the Prague Radio reported an interview with Col. Dr. Eeer (former vice mayor of Brno and Czechoslovakian member of the Allied War Crimes Commission in London) and Major Dr. Fandrlik, who conducted the preliminary interrogation of Karl Hermann Frank (former German Minister of State Bohemia and Moravia). Dr. Eeer said that, at the invitation of General Eisenhower, he and Major Fandrlik attended theAnterrogation which lasted for four days, eight hours daily.

When asked by Frank if he were not a political prisoner, Dr, Beer replied, according to

the broadcast: "Karl Hermann Frank, you are not a political prisoner, but you are accused by the Czechoslovakian people and the Republic of crimes, including political crimes; and for these common crimes you have been listed since June, 1944, as a war criminal at the request of the Czechoslovak Government Commission in London and will be handed over to the Czechoslovakian authorities and tried by a Czechoslovakian court."

"The first question concerned orders after the execution of the sentence against Heydrich in which Frank decreed that anyone having knowledge of the leaders of the assault or sheltering them should be shot together with his entire family. When asked whether he signed this decree, Frank admitted his guilt, but said: 'I was handed the text of the decree from Berlin, and was obliged to obey orders.' I then asked: 'Were you aware that you were putting your signature to a criminal decree?'

Frank answered: 'At the time I was under the obligation of obeying orders. Today I admit that such orders were a crime according to criminal law.'

'I then asked him how many people had been executed under these orders signed by him.

Frank stated that he estimated the number of people executed at 1500 to 2000. He added that the reports circulated abroad to the effect that 20,000 people had been executed were exaggerated. He had made inquiries and ascertained that the figure of 1500 to 2000 was correct.

"Then came the most dramatic question, that about Lidice. Asked whether he had in any way been connected with the order to wipe out Lidice, shoot all its men, and deport its women and children, Frank declared that personally he had nothing to do with this crime.

He explained that he knew for certain that the order to erase Lidice had come, as he put it, as `a special order' from the Fuehrer's Headquarters. He, Frank, had at the time been at Heydrich's funeral in Berlin and learned of the execution of the order only upon his return to Prague. He suggested that Hitler's order was carried out by a special murder squad which, according to Frank, had been especially composed for this purpose in Berlin and dispatched from there to Lidice."

The later days of the interrogation were devoted to the large number of other crimes committed in the concentration camps against Czech students, about deportation to Germany, expropriation of Czechoslovakian citizens, etc.

Dr. Eeer quoted to Frank Hitler's statement of the plan of the German Government to drive the Czech nation from Bohemia and Moravia. `I asked him whether he, as master of Bohemia and Moravia, knew anything about this plan.

Frank replied: 'Yes, I remember. There was some talk in party circles about such a plan.

Thereupon I, Frank, drafted a memorandum, which I sent to the Fuehrer in which I explained to him that this plan could not be carried out, chiefly because it would be impossible at once to fill the empty space with Germans'."

Dr. Eeer's next question was: "Do you admit that the extermination of Lidice was a crime?"

Frank answered hesitantingly: "Today I admit it." He added, however : "The reason why Lidice was erased was that the police suspected that the people of Lidice were hiding the perpetrators of the attack on Heydrich."

Another question was: "What do you know of the second act of extermination at Leaky?"

He replied that he remembered "only vaguely."

"After all," he said, "that was only a very small community, only a few houses." Frank then said: "At the beginning of June or in the middle of June, 1943, Reichs: leader of the SS, Himmler, telephoned me a personal order of Hitler that in retaliation for the attempt on Heydrich's life 30,000 to 40,000 politically suspected Czechs were to be executed." Frank pointed out that realizing immediately what the execution of this order would entail, he asked for an audience with Hitler, flew to his Headquarters, and drew his attention to the consequences of such an act

Ve sti-edu, dne 12. zatl 1945.

Frank will he tried in Prague. He was taken into custody by the American military authorities in the town of Rokycany in Western Bohemia while trying to escape Czech avengers.

-V Bremond, Texas.

Greetings — Over two years ago when I was still in high school I was a very enthusiastic reader of the Vestnik's English section. After high school (those lovely adolescent years!) college and work have kept me away from home except for rare weeks of vacation and holidays and I had little and few chances to read the Vestnik.

Shortly before the Japanese surrender the ordnance plant at which I was employed for the summer months closed down bomb production on my load line and a number of us girls were terminated. I regret the cessation of my income, but looked forward with wild anticipation to spending six weeks at home. During these weeks I've derived considerable pleasure from reading the Vestnik again.

In ten days I'll return to Texas State College for Women in Denton. I'll be a junior and am majoring in English. Some day I may teach some of you younger readers. My — Thinking of my days at TSCW, I say college is a grand experience; one, no girls, who desires to experience it, should hesitate entering into.

Before returning to Tessieland I will visit my married sister, Mrs. Georgia Bedre, at her home in Palestine. Her husband returned from ETO. 'last June with several medals and an excess of points, thankful that he was one of the lucky seven survivors of his ranger unit. My brother is still a signal corps projectionist at Camp Crowder, Mo. My sister, Cpl. Margaret, of whom I'm particularly proud, is moving to a new assignment in the Army Air Forces.

On my way to Denton it is going to be just great to stop in Dallas and visit my friend and a former contributor to the Vestnik, Alice Jane Matejka. Alice is doing splendidly.

Quite a bit of the English literature in this paper concerns Russia. That is interesting and timely. I am very fond of Russian music and literature. Tschaikovsky is my favorite classical composer. I fulfilled one of my ambitions this summer when I read Leo Tolstoy's great historical novel, War and Peace.

Recalling journalism class I can hear the professor's most frequent reminder "Newspaper space is limited. Always make your articles short as possible." It's high time I obeyed that axiom, eh, editor?

Betty tupak.

Sincerely, V tZati gtefanik, cis. 142., Houston, Texas.

V posledni schtizi tadu 8tefanik byl ptijat navrh, aby byla svolana mimotadna, schtze na nedeli 16. za •i, zadatek ye 3 hod. odpol., za Udelem zlepkni Nemocenskeho odboru. Stavajici zpilsob nevyhovuje dnani dobe. Pottebuje vice kooperace, co2 se mute stat jen vYmenou nazort a dosadvadnich zku genosti co nejvet§iho poetu elenstva. Pkijd'te do schfize, at' jste v Nem. odboru nebo ne, a podejte sve nazory ku zlepkni tohoto Nem. odboru, kterSr ma vetsi vYznam pro 2ijici eleny nez Odbor Alois Vaja, tajemnik.

Na zdar!

V

KALENDAII 13. zaii. Schiize a piatelska, zabava eesitStch 6en v sini •adu Pokrok cis. 88. v Houston, Tex. Zaeatek v 10 hod. rano.

16. za: i. Mimoiadna schfize tadu gtefanik 6.

142. v Houston, Tex. 16. zari. Schilze organisitorii v sins tadu KomenskS7 v Rowena, Tex. 20. zari. Schitze organisatoriz ve spolkove sini v Seymour, Tex. 23. zati. Veselohru "Obchod je obchod" Jsehraji ochotnici v Sokolovne v Dallas, Tex. 18. zaii. Schilze organisatoril v Seaman Hall, Lubbock, Tex. V Ona: "Jake to bYvalo *gem, kdy2 jsme za svobodna na tehle laviCce! Dues leAll pino elektrickYch lamp

r

Ve stkedu, dne 12. zati 1945.

DR. ELDER 0 VA.LEONICII ZLOONCiCii. PraiskSr rozhlas dne 17. srpna vysilal zpravu o p•ednagce plk. dr. Vera, es. zastupce ye spojeneeke komisi pro potrestani valeenych v praske Lucerne. Ptedna gku Pokadal vYbor pro potrestani valeenYch zloeinet phi SVazu osvobozenYch politickYch veziiu. VelkY sal Lucerny byl napinen do posiedniho mista.

Dr. Eder mimo jine kekl toto: "Tentokrate problem potrestani valeenYch zlocincu nenI pouze otazkou spravedlnosti, nYtar2 otazkou zajigteni budouciho miru. Abychom rozumeli tomuto problemu v pine mike, je dobte si pkipomenout, co se stalo po minule valce. Zkugenost z to doby dala vznik obavam, aby tato komedie se neopakovala, zejmena proto, 2e se strany nagieh zapadnich Spojencil jsou sly get hiasy pkimlouvajici se za umirnenost pod rougkou kkest'anskYch a humanitatskych hesel, resp. pod zaminkou, "ae je lope ponechat usudek dej inam."

Dr. Eeer pak podal podrobnou zpravu o schtzkach Komise pro vy gettovani valeenYch zloeinct. v LondYne v letech 1942 a 1944. Vzpomnel to toho, jak president dr. Bene g roku 1924 vyhlasil na schuzi Spoleenosti narodu v teneve zasadu: "'Chan g., valka je mezinarodnim zloeinem." Pozdeji pak Briand-Kellogily pakt prohlasil valku za "ilegalni" a po zavra2deni krale Alexandra dr. Bene g opet razil vyraz "zlodin proti miru." Jako es. zastupee v londynske komisi dr. Eeer zastasal zasadu, ze valka sama je zloeinem a v teto veci byl ptivodne podporovan pouze einskYm delegatem, avgak pozdeji jeho hledisko bylo pkijato vgeobeene.

"V nemeckem pokraeoval dr. Eeer, neglo o civilisovany stat, nybrz o organisaci zloeinctt. Tudid by mely byt trestany nejen tiny teto vlady za valky, nYbr2 i v gechny zloeiny proti lidskosti, spachane ji2 pied vypuknutim valky zdiivodu rasovYch neb politickYch na 2idech, eeskYch a ostatnich vlastencich.

Terorisovani a vyhladoveni statisicti, deportace a uvezneni lidi v koncentraenich taborech je zloeinem na celem lidstvu a je trestne prave tak, jako jine zloeiny spachane eleny nemecke branne moci, eleny fitvarti SS, SA a Gestapa proti pkislugnikilm SpojenYch narodii."

Dr. Eder.pak pojednal o rAznych kategoriIch valeenYch zloeincii. Sem path' nejen nemeeti vladni profesoti a vedci, nYbrd i osobnosti druhu Schachtova, Funkova neb Kruppova, jakcd i vgichni finaneni a pramyslovi magnati, s jejichi pomoci Nemecko se pkipravilo na valku.

Kdybychom je soudili jednotlive, proces by trval cele stoletI, je tudid nutno piijmouti zasadu kolektivni odbovednosti vgech Menu SS, SA a Gestapa. "Siroke vrstvy lidove nebudou trpet opakovani skandalu, kterY nasledoval po minule valce. teast Sovetskeho svazu na vy getkovani tentokrat zarueuje, 2e se zloeinci bude jinak zaehazeno ne2 tehdy." Dr. Eeer pak ocenil velkou pra,c1, kterou vykonalo es. ministerstvo vnitra v LondYne, kdy pkipravilo listinu valeenYch zloeincu. V roce 1945 byl dr. Eder pozvan generalem Eisenhowerem do Nemecka, aby pomahal identifikovat nemecke valeene zloeince.

Prvni, na koho narazil, byl K. H. Frank. AC nevi mono podat podrobnosti vYslechu, proto2e nelze pkedbihat nastavajicim procestim, lze vgichni valeeni zloeinci byl nejen piekvapeni, nybrt zdreeni zpravou, ze jejich jrnena jsou na eeskoslovenske listine valeenYch "Bylo mne dopkano osobni dostiueineni videt vgechny ty nemecke generaly a polni margalky stet v pozoru pied eeskoslovenskYm stejnokrojem. Takove je kolo dejin. Frank mel sizy v oeieh a mnoho jinYch slzelo. Vysvetloval jsem Amerieantn, kteii nemohli pochopit chovani techto zloeinefi, ze je to na ge vygetkovani "tkeiiho sfupne". My mame takovy psychologickY ,"tfeti stupett," ktery je velmi prostY. Lids breei proto, ie se boji a jsou zbabeli."

Dr. Eeer dale popisoval selhani nemeckeho pokusu o utvokeni "Svatovacla yske divise," ktera mela valeit po boku nemecke armady. ,Yepodakilo se jim vgak otravit dui Ceske jsme hrdi na svou mlade2 a dekujeme sySrm ueiteltm za to, jak ji vychovali. Jeliko2 nekten z obvinenSrch se vyralouvaji na rozkazy

VISTNIK svych nacitizenS,ch, dr. Eier analysoval otazku odpovednosti v ptipade fSrrerova rozkazu. Eoer se te'Z tazal nekterSrch valeenSrch zlozincu, zejmena marM,lka Keitela, co by se bylo stalo, kdyby zapadni mocnosti, Francie a Britanie, nebyly daly svilj souhlas k mnichovske dohode a kdyby v to dobe byly spoleene se Sovetskrm svazem vytvoiily koalici na obranu Oeskoslovenska. Keitel na to odpovedel, '2e Nemecko nebylo schopno vesti valku proti takove koalici.

Na otazku, zda podkladem mnichovske dohody byla my§lenka vytadit SovetskSr svaz z Evropy, Keitel odpovedel, ze ano. Mnichov nezachranil mir v Evropy, dal v.1c Nemcum eas k ptiprave druhe svetove valky. Kdyby velmoci v to dobe byly bSivaly ochotny spolupracovat, jako pozdeji dovedly ye 'crake, k druhe evetove valce nemusilo vtibec dojit. Av gak Mnichov byl nekterym na zapade vItanou zaminkou, aby se dohodli s nacismem a fa§ismem proti Sovetskemu svazu, phi eem'Z' obetovali oeskoslovensko Hitlerovi. Pokud budoucnosti se tSree, domnivame se, 'Ze dohoda uzavtena v Postuptmi zajisti mir. Ne2 se vratime do Norimberka, chci yam tici toto: Kdyby alo jen o vygetkovani valeenSTch zloeincii v zajmu spravedlnosti, byl by nas tikol mnohem snadnejAi, jen'Ze my musi' me mit na mysli uchovani pti§tiho miru. Potrestani valeenS7ch zloeincu nebude omezeno na soudni procesy. Jako preventivni opatteni nutno te'Z sahnout k masove deportaci valeenS7ch zloeincti, aby nemohli v budoucnosti ohroZbvat mir. Valeeni zloeinci, jic10 jmena jsou na listinach SpojenStch narodt, jsou jen zlomkem nemeckch valeenStch zlocincu. Piedstavte si jen, co by se stalo, kdyby byli beztrestne pu§teni na svobodt. V tom ptipade by nova valka nedala na sebe dlouho Cekat. Miliony tech, kteti zahynuli v teto valce, volaji k nam, abychom zabranili nove svetove katastrofe, abychom vytvotili novou moralku a tad a abychom obnovili lidskou dilstojnost.

Za teto valky nejhor gi nebylo to, ze lidi byli zabijeni, n3ibr'Z 2e byli mueeni a poraovani vice nez kdy jindy v dejinach lidstva. Osobni svoboda a lidska, dtistojnost musi byt zarueeny takovni zgasobem, aby nikdo si netroufal je porugovat, ani sam stat. Zabezpeeeni osobni svobody a socialni kazne jest velk3im tikolem pravnikii a politikft nag' doby. Tohoto cile lze nejlepe dosahnout, kdy trvale hodnoty zdpadniho sveta budou spojeny s trvalSrmi hodnotami vytvotenSrmi SovetskSrm svazem." (eTK.) V ZE VZPOMiNEK NA T. G. mASARYKA. Profesor R. W. Seton-Watson.

Kdy2 v srpnu 1914 vypukla valka, Masaryk, jen dlouho ptedvidal propuknutI bouke a "hrozil se koneeneho rozhodnuti," ktere by mu bylo tehdy vnuceno — konflikt loyality k eeskemu na,rodu a k rakouskemu statu" — byl " ye stavu neustaleho napeti," av gak zprvu se vystkihal jakehokoli projevu nazoru a zaujal vyekavacI stanovisko. To bylo snad jedinou jeho vYhodou z toho, 2e rakouskY parlament se nesmel sejiti v dobe nejvet gi krise, a 2e jeho elenove byli temet stejne teinne umleeni jako ostatni obyvatelstvo. Zatim Masaryk poslal vzkazy Wickhamu Steedovi, zahranienimu redaktorovi Times, s kterS7m se tizce spratelil jedenacti let Steedova novinatskeho ptisobeni ye Vidni.

Tu bych mel vlastne vysvetlit, jak jsem poznal Masaryka. V letech 1905 0 1914 jsem ztravil znaenou Cast kaldeho roku v habsburskem. mocnatstvi a ye Vidni se soustied'ovaly me stale testy studia po dunajskSrch a balkanskSlch zemich. Po prve jsem se setkal s profesorem Masarykem v roce 1910 ye spoleenosti jeho ptitele a ptiznivce Charlese R. Cranea v dome Reuterova dopisovatele Roberta Attera a jeho americke rnanZelky. Oblibil jsem si ho, ale nekolik let jsem ho vidal jen zfidka; byl jaksi pkirozene odmetenr, co2 v§ak nebylo odpuzujici, nYbid branila spe gnemu spkateleni, zvlaak s osobou o tficet let mlad'Ai ne't on. Mimo to byl jsem nahodou v tech letech opravdu tizce sptatelen se slovensk3'm basnikem Hurbanem VajanskYm, kterY, jsa horlivYm v geslovanem, varoyal mne pied MasarykovSrm realistickSrm po-

Strana 13, jetim "Svate Rusi" a jenk" take mylne posoudil Masarykovy motivy phi obhajobe prnbojneho antiklerikala, profesora Wahrmunda. Masaryktiv skve13'7 postoj v otazce jAnich Slovann. nas sblizil. Byl jsem za scenou zahtebskeho velezradneho procesu a mohl jsem tak na miste pfezkou'Set body jeho snemovni obhajoby zahtebskch obeti. Ve Friedjungove procesu slygel jsem jeho svedectvi y e prospech srbochor, vatske koalice, a twine jsem ptejal jeho nazory za politickeho souboje s ministrem zahraniei, hrabetem Aehrentalem, v rakouslOch delegacich. KdyZ" jsem v eervnu 1914 podnikl cestu do Stiednl Evropy, abych docilil pomoci pro novS7 etrnactidenik "European Review," kterST jsem chtel zalo2it pro studium evropskji-ch otazek narodnostnich, obratil jsem se samortejme na neho. Zvla'Stnim soukromSrm obelnikem doporail I/111j navrh Ceske vetejnosti.

Tento struenS7 pfehled postaei, abych ukazal, prof se Masaryk na zaeatku sve valeene Cinnosti obratil nejprve na Steeda a na mne. Stalo se to v dopise, kterST jsem od neho dostal z Holandska 21. zati a v nem2 Masaryk vyslovil nalehave ptani setkati se se Steedem v Holandsku. Censura zpozdila pitem t6hoto dopisu o etyti dny, takZ"e Masaryk odjel zpet do Prahy, ani2 se setkal se svSimi ptateli. Po ttech tSrdnech dostal Steed prosttednictvim dopisovatele Times v Haagu zpravu, aby ptijel do Rotterdamu nebo poslal za sebe zastupce.33ylo samortejme nemohle, aby zahranieni redaktor Times opustil LondSrn, byt' i na den, a proto mne Steed po2adal, abych jej zastoupil. St'astnou nahodou mohl jsem vstoupiti na nizozemskou pudu, anf2 jsem ukazal sviij pas, co2 vysvetluje skuteenost, kterou jsem pozdeji zjistil, 2e ma schtzka s Masarykem znstala naprosto neznama rakousk3im policejnim agentum v Holandsku.

Ztravili jsme spolu dva dny, behem dne ye svSrch pokojich a jenom za soumraku jsme chodili na dlouhe prochazky po nabte2i. Cinil jsem si podrobne poznamky o na gich rozmluvach a ihned po navratu do Anglie naertl jsem memorandum o MasarykovSich nazorech, nejen pokud se Vkaly vnittni situace v Cechach a v Rakousku-Uhersku vtbec, n. br'Z' take povaleeneho uspotadani a politicks linie, kterou by spojenci meli sledovat. Memorandum rastalo naprosto tajne: napsal jsem je na stroji ye etytech kopiich. Jednu jsem si nechal, druhou jsem poslal Steedovi, jenz ji odevzdal francouzskemu zahranienimu ministru Delcasse-ovi, trey jsem poslal zahranienimu ittadu a etvrtS7 exemplat jsem ponekud pozdeji odevzdal profesoru Vinogradovovi v Oxfordu, kter3i jej pak dal v Rusku zahranienimu ministru Sazonovovi. Ukazal jsem je take svS7m nejbliMim spolupracovnikum, tediteli londSmske Kings College.

V Z Krouiku Ceskych Zen v Dallas, Texas.

K0cleho ptekvapily n0e schtize za hork3'7ch mesict, nebot' se nas pok0cle sa.o pies 30 a horko nehorko, kafe se pilo jako o vanocIch a kolaee take neztistaly. Dle teei 'dech budeme asi prIsti leto nasledovat.

V ptedposledni schtzi jsme vydaly z pokladny 10 dolart pro Masarykovu nadaci do oeskoslovenska, jak uz vIte z dopisu ses. Valeikove.

V teto schtizi ptedem vzdana Cest a posmrtni vzpominka povstanim Miltonu Hejkalovi, ktereho bude Dallas a jeho ptatele dlouho vzpominat. •Ze rodina Embergrova ma syna vojaka nyni raneneho v McCloskey nemocnici, asi vlte, i jeho jsme vzpominaly a malt' darek zaslali s ptanim brzkeho uzdraveni. Sestra pokladnice oznamila, Z s e skladame jedenactS7 bond, co2 z tak mala je chvaly hodne.

TeZ' yam ptipominam, 'te nae schilzky zaCInajI mesicem zati kahISTin Ctvrtkem od 1 hod. do etyrech. Tak si to zarid'te, aby se nas seglo co nejvice. Je to pekne, kdy donesete nove vzorky na vSrmenu.

Rodinu Tirkovu z Fort Worth potkalo velke natesti, ze jejich syn musel tee dat 2ivot za svoji vlast. Vime jak talo to nesete, mili rodiee i cela tada vaalch ptatel po celem Texasu, proto2 ptijmete nag uptimnou soustrast. Zesnulemu vagemu synu at' je zeme lehkou.

Anna Machadovi.

Strana 14

ledaji se krajane.

New York. — Generalni

konsulat Ceskoslovenske republiky, 1790 Broadway, New York 19„ N. Y. hleda tyto krajany: Marti a Karla Kfflovy, posledne v New Yorku.

Josefa Besena, posledne v New Yorku.

11,fikJoS'e Friedmana, zastupce automobiTove firmy, posledne v Chicagu nebo v New Yorku.

Izso Finiase, posledne v Bronxu.

Chas. Banera, posledne, 1529 Orchard Street, Chicago.

Jaroslava Dejla, posledne v Mt. Vernon N. Y. Dr. Marjan Reicha, posledne Hotel Woodrow v New Yorku.

J. VyslouLla, posledne 132-24 Avenue, Flushing.

Dr. _Waltera Getreuera posledne Bronx, N. Y. Jacka Holicka, posledne 501 W /47th Street, New York, N. Y. Annu Sofmanovou, posledne 380 Union Ave., Irwington, N. J. Rudolfa Chandala, posledne 3/48 W, Cermak Rd., Chicago.

Kdoby veal jejich adresu, necht' ji laskave scleli ge-neralnimu konsulatu na shora uvedenou adresu.

az

ncv '

v2sTNIK

ye stfedu, dne 12. zati 1945.

ch dent ziskanir- ch od 1. Iedn do 23. srpna tohoto roku.

Tiida pojistky

7

CeI. poj. v teto tiide

Primer. poj, v teto tilde

rojfiteni celkem

ODBOR DOSPiELYCH: B — DoHvotni 82 43 rokil a 8 mes. $ 65,000.00 C — 20 lets doLvotni 342 22 mkt). a 1 mes.

316,500.00 D — 15 lets doHvotni 138 23 roku a 8 mes.

137,500.60 II —10 lets dcdivotni 33 28 mkt a 4 mes.

36;000.00 F— 15 splatkova nadadni 7 32 roku a 2 mes.

6,000.00.

—23 splatkova naciadni 15 20 roku a 7 mes.

14,000.00 H —Nadadni ve start 65 let 2 22 mkt a 6 Ines.

1,500.00 1— 20 splat. v 60 let. nadad.

5 28 ion 5,000.00 ODBOR DETSKY: JT —Dbeasna v 16 letech 96 5 ran a 11 mes.

48.000.00 42 2 roky a 6 mes.

SC — 20 lets doLvotni 38,000.00 114 JS —20 lets doLvotni 3 roky 103,500.00 SE —Nadadni v staii 18 let 15 2 roky a 3 mes.

15,000.00 9 2 roky JG — 20 splatkova nadaani 7,500.00 ✓ ODBORU DosratcH: Celkem pojiaeno -7 624 elenti.

PrUmerne stati — 25 rokti a 8 mesica.

Poj/Steni celkem —. $581,500.00. ✓ ODBORU DETSKEM: Celkem pojthteno — 276 elenii.

Pramerne start — 3 roky a 10 mesicti.

Poji'Steni celkem — $212,000.00.

Celkem pojiSteno v obou odborech — 900 elent.

PojiSteni celkem v obou odborech — $793,500.00.

DELENO PROCENTNE: ✓ cdboru dos.pelYch, — 69.33%.

Banka je institute, ktera odboru detskem, — 30.67%. ✓ penize tornu, kdo muze nad ka2PteneSeno z detske dodasne pojistky do odboru dospelych 81 elent. dou pochybnost dokazat, ze jich Edward L. Marek.

Jsem s bratrskYm pozdravem, nepotfebuj e.

Dne 5. zaki 1945.

MC LEPSIHO PRO 2ALUDEK

Cizi platidla. na ds, fizemi.

Ndrodni banka eeskoslovenska upozornuje v'Sechny osoby fysicke a pravnicke, ktere mail bydli gte na 6ech, Moravy a Slovenska, 2.e POVZBUZENi TRAVENi A • '6HUTI K JIDLU, VYBORNA PRO jsou povinny odvesti cizozemska OSOBY Z NEMOCI SE POZDRA. platidla, nabyta, jakYmkoliv zpilsobe777,, do tit dne po nabyti Narodni bance deskoslovenske v Praze nebo SEVEROVA jejim filialkam. Cizozemska platidla mohou bYt odvedena take prostrednictvim jinych peneznich • Cizozemska platidla, s vYjimkou ki'Sskych marek a okupaenich ma, rek, m^ ji 13;!"7 t odevzdana neprodlene, nejdie v'Sak do 31. tohoto mesi-

HiKA

VELKA LAIIEV JEN ADEJTE U SVEHO LEKARNIKA. NEMA-111., OBJED NEJTE JEDNU NEB VICE LTV

"drocini banka oznamuje, ze detstely stahuji sva. dosavadni z obehu ve velmi kratkYch Po uplynuti lhaty ztraci jakoukoliv hodnotu.

Slovensku se ko/kuji ohaiva korun. Hodnoty nizsi ne2 sto . se nekolkuji. Kolkuji se jedslovenska platidla, znejici na l ovonske koruny, jednak korunove ukazky, znejici na koruny deskoslovenske. Nalepni kolek dala deskoslovenska vlacia zhotovit uZ" v Lon• Kolkovaci akce podala 12. eer'enee a provadi se ,etapove. Akce ma zjistit UhrnnY obeh platidel na Slovensku a ma zamezit, aby se nedo-; staly zpet ony slovenske bankovky, ktere Nernci odvezly ze zeme stupu. V eeskS7ch zemich podobne opatieni nebude.

V Ceskoslovensku zustala marka zakonn7;71n platidlem do konce der- I vence t. r. v oblastech pohranieniho zerni, vd,etne oblasti, je2 byly z jdnich Cech a z jinni Moravy pHpojeny k hornimu a dolnimu Raz:ousktl.

Je to dillaite hospodarske • kde je rancho pramyslovSrch ' podnikfi a kde bylo tieba dbat, aby jpenednim opatPenhn se nezdf2ovai lo dilo obnovy. Pr:evod na korunovou I menu je zde velmi nalehavY, proto-

Z vojny zase doma.

v okolnich nemeckYch a rakouskYch fizemich plati dosud bYvala nemecka marka, jeZ se stale znehodnocuje. Na Teknsku byla zakonna obeLvost marky zruSena 8. dervence. Platidla byla pkijimana do fischovy na potvrzeni. Osobam slovanske narodnosti se vymeriova' ly tiSske marky na desk& koruny v pomeru 1 ku lOti a to ye vYSi 100 k. marek na osobu. Nenictim a Mad'arim se vymenovalo 30 marek a yekejnym Ukadam, Ustavam a podniktn se vymeriovaly dere stavy jejich hotovosti.

V Malk pedagog.

Matka: Otaeku, to tys naudil pa pouSk vSem tern o gklivYm slovam?

Otik: Ba ne, mami, ja jsem mu jen vypoeital veecka to slova, kterd se nemaji kikat.

Horej S : i obrazek jest, Frantieka F. Macka ml. od 36. Texaske divise.

Pridal se dobrovolne k vojsku strSr -ceSamvldnurok194.PvyhlaSeni valky Nernecku, pradelal taZeni Afrikou s americkfm vojskem.

P!1 vpadu do Italie byl ranen do nohy kulkou ze strojni ptiSly, a tak se dostal na "besedu" k Nemcum (do zajeti). Jeho zki genosti z to "besedy" jsou zajimave i humorne.

Pobyl si u Nemca 1 rok a 4 mesice.

Taleni Rustic zgasobilo pry ittek Hitlerdikti, a zajatce nechali Rustm.

Konedne 19. kvetna letos se dostal doma ke svYm. To se rozumi, 2e byla obapolna, radost.

Po destnem propukeni z armadY Spoj. State jest zamestnan u Imperial Sugar Co., a jest rad, ze jest °pet doma v Texasu.

V V Nemeeku ziistane 400,000 Amerieanfi.

Americka okupaani armada v Nemecku, ditajici nyni 2,500,000 mail, bude zmenSena na 400.000 mutt do konce pkiki zimy jak prohlasil general Eisenhower. Dodal, ze i tento podet mute bYti jeete snaen, Nemci dostanou vetSi samospravu.

Eisenhower vyjevil na konferenci se spojenYmi zastupci tisku, okupace Nemecka byla usnadnena bleskovYm talenim generala Pattona do Bavorska a eeskosloVenska, ktere znemoZnilo snahy nacista postaviti se k zoufalemu odporu v east kiSe. Vlkodlacl, kterymi se naciste tak vychloubali, takkka neexistuji, pravil Eisenhower.

a

Taneen Paida

ad Pokrok Dallas eislo 8, v iadove sini S. P. J. S. T., 2625 Floyd Street v Dallas, Texas g

v

Ale M. zifi teINKUJE KAPELA

GUS HERZANA 0 zakusky a obderstveni jest vYborem nale2ite postarano.

Uctive zve VtBOR. (p)

Ve

sir

eciu, dne 12. zai'l 1945.

—...........% JARMILA NOVOTNA v eeskem films

"Skiivinei pisen" Krasmi a zajima y ST film od zaeatku aZ do konce. Zfilmovano die divadelni hry "Oblaka" od J. Kvapila. Hraji: J. Novotna, V. Fordova, F. Stholik a jini.

HOUSTON, v sini Atefanik, v sobotu 8. 2511 o 8:30 hod. weer.

SEYMOUR, ye etvrtek 13. zati, o 8 hodinach veeer.

FLATONIA, v fitery 11. zati, o 8 hodinich veeer.

'WALLIS, y utery 11. zati, 0 8 hodinach weer.

GONZALES, ye stiedu 12. zaki, o 8 liodina,ch veeer.

EL CA PO, ye etyrtelt 13. zaki, od 2:30 hodin odpoledne.

ROGERS, v nedeli 16. zari, o 3 hodinach odpoledne.

FLATONIA, v utery 18. zati, o 8 bodinich veeer.

GRANGER, ye etyrtek 20. zaii, o 7:30 a 9:30 hod. veeer.

DR. ,THOMAS N. De OeNt LEKAR, BrYle spravne ptipravene. t as dle iimluvy.

T..7tadovna 3248 -- Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS --- — 1

Sm

J. liol b

tee/.

Mai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9'745 Telefon eradovny: Preston 2553 . ....... ..,... __ _ ______ ....., SPRAVNE VYKONANA POEIREBNI SLUZBA. V hodine galu zarmouceni naieznou Edward Pace pohtebni itstay pohotovS7 k sympatickemu vytizeni nezbytnSTch jednotlivostl a k vypraveni dojemneho pohitu.

Leone ceny jsou nal zasadou.

D 'ARO PACE Polfrebni

teditel Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 I 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

v .

N, B. McNUTT

Zubni Ulm* UMdovna nad Canada's Drug Co. BYAN, -::TEXAS

L 1INOSKI PRAVNiK ITytizuje veLkere soudni zalaitosti.

Utadovna: 936 Bankers Mort gage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS ..

—

Strang 15.

VESTNIK CanterbursIEST &elan v Praze.

Dekan canterburskY a dr. Hewlett Johnson, yzacnY ptitel nakho naroda, byl v mihulYch dnech na zpatedni ceste z Moskvy do LondYna hostem piedsedy vlady dr. Zdefika Fierlingera. Na rozloueenou s Oe4koslovenskem promluvil do rozhlasu a m. j. pravil: "PM ukoneeni clerk navSlevy v Sov. Svazu na pozvani eeskoslovenske vlady zravil jsem nekolik dni v 6eskoslovensku. Moje navSteva byla pitemna a pouend. Jsem vdeeen za vSechnu vlidnost, ktera mi byla provedena. Veechny dvete mi byly otevteny. Navazal jsem nespoeetne styky. Setkal jsem se s pastory, profesory prilmyslniky a ministry.. Byl jsem vitanYm hostem praIskeho primatora, ptedsedy vlady a byl jsem pocten dlouhYm a clfivernSm rozhovorem se samYm presidentem Benekm. Vee, co jsem vide, slyeel, vzbudilo ye mne obdiv, nadeji a zaj em.

Miluji Vee venkov a tetim se z pine firody, nyni sklizene. Miluji Vase mesta, zarmoutila mne zkaza VaMch skvelYch S' kodovYch zavov Plzni, k nit doSlo na samem konci valky. Raduji se vtak z toho, tie Praha. jedno z nejvzneknejSich hlavnich mest, a pokud vim, jedno z nejkrasnejeich 'nest sttedni Evropy, stoji piece temet nedoteeno.

Pouail jsem se s nejhlubSim uznanim o novem socialnim programu, kterS7 je narYsovan pro Vati vlast a kterSi se u2" eattedne skuteene provadi na domaci fronte.

Doly, elektrarny, velka Cast te2keho prfimyslu a banky jsou nyni majetkem a pod kontrolou obd, pracujici pro obecnY prospech. Tento program spoleene s pozemkovou reformou stavi Ceskoslovensko na n•jptednefSi misto mezi rozvijejicimi se narody. Co je hlavne dfilekte, dosahli jste bez notili a vYrobnich zmatkft. SoubeZne s Vatim pokroeilYm socialnim programem, kterY, jak vetim, v svem jadte souhlasi s ktest'anskou moralkou, pozoruji nove nabc4enske hnuti v Cesko slovensku. Oeskosiovenske, cirkev syYmi socialnimi, humanitnimi, modernimi a duchovnimi sy mi starnicemi se koteni v minulosti, ale usiluje vpied do budoucnosti, aivujici tak ducha sameho Jana Husa.

Ke svemu piekvapeni jsem se dozvedel, Ze tato cirkev ma ji g jeden a etvrt milionu veticich. To, co teskosIvensko °pet dela v oblasti zahranieni, je velmi :v/2namne a dulento pro ostatni svet. Nebo Ceskoslovensko zajima klieove postaveni v moderni Evrope. Ma, pevne a dlouhe svazky se zapadni Evropou a jeji starou kulturou, s jejimi tace ziskanYmi svobodami a zylatte eenKTEZANEDBEJTE tak jednodu1 the zraneni jako jsou ZADitENA TRISHA, PO8KRABNUTi, POPALENI, PUCHtft, a zvlagte BODNUTI REZAVkM HREBIKEM. Kterekoliv z vise zmineneh mohou snadno zpfisobiti valnou infekci. Natteni NONAT masti pomuze uleviti temto jednoduch3im ale va2n3im poti2im.

114

Cena Nonat po'Stou 55c a $1.05.

R. C. MILT, 1 & CO., Altaderra, califf)rnia,

Nebelova cena pro RooSeveIta? formami demokracie. Na druSedm NobelovYch cen jest ptihe strane ma Oeskoslovensko pokrevni svazky s velikS7m slovanskYm praveno ve gtokholmu k ruzdeleM narodem na vYchode a s jeho novY- a tivedske easopisy spekuluji, zda mi formami demokracie a nove vy- jedna z nich nebude udelena zesnutvateneho hospodakstvi. Je vSak lemu presidentu Rooseveltovi a bST-7 syrchovane dulezite, aby Ceskoslo- valemu britskemu ministerskemu vensko udrZovalo a pestovalo pta- ptedsedovi Churchillovi. NorvelskSr telske styky jak se zapadem, tak i parlament, jeho2 povinnosti jest s vYchodem a byl jsem opravdu nad- vybrati viteze, jiz zvolil zvlattni vsr -bor.kteYpdloZiseznamkdiSen, kdy2 jsem slysel z fist presidenta Beneee, 2e Ceskoslovensko je data. Stave, moZnost, 26 obe mirove hiuboce oddano zapadnim idea- ceny budou udeleny dobrodimVm institucim, jakou jest ku pkikladu lism. eervenS7 Kti2. Jedna cena bude uV Eisenhower nastoupi pa, generalu delena na poli literatury, jedna pro medecinu, jedna pro fysiku. LekatMarshallovi?

Formalni ukoneeni japonske ka- ska, cena bude udelena v runu a opitulace uvolnilo dle veech znamek statni v listopadu. cestu k daltim drastickYm zmenam A: "Nemohu napror ye Washingtonu, zahrnuje v to moZnou reorganizaci vrchniho vojen-1 sto videt, kdyk dama musi v elekskeho veleni. Gen. George C. Mar- trice stat a ja sedim . " — B: "To shall, jemuZ 'jsou 44 roky a kterY ji proste nabidnete svoje misto, 'Ze?" pominul ptile2itost k odchodu do A: "I ne, zavru oei a deem, jako vYsluZby pied dvema roky, v nej- bych spal." bliZei dobe odstoupi a na 3eho misto nastoupi gen. Dwight D. Eisenhower: Sektetat va1ky Stimison dostoupi dne 21. zati vysokeho yeku 78 let a take poinS7Mi na postoupeni mista mlad§imu muZi. Mezitim president Truman brzy pole senatu RUSKII FILM svfij yYber pro vladniho admini(POTKALI SE V MOSKVE) stratora fiveru a do nej yyStiho soudu na misto uprazdnene soudcem 5 fipin,m anglickYm vysvetleOwen J. Robertsem, odchazejicim aim. Neco noveho a zajimayeho, do vYsildby. co jste jate nevideli. Uvidite rusV ke kraje, mesta a uslyMte krasTrest smrti pro Quislings.

I nou hudbu, zpevy a ruske tance.

Vlada v Oslo doladovala se v tek trestu smrti pro Vidkuma Qui-1 slinga po vyslechnuti zavereenYch I FLORESVILLE, v nedeli 16. zati, o 3 hodinach odpoledne. dfikazfi, usvedeujich jej z vlastizrady na svem narodu. Quisling naCALDWELL, ve stiedu 19. zati, slouchal napjate, kdy2 statni obb, o 8 hodinach veeer. lobce jej mekolikrate nazval "arcizradcem." V oblieeji byl popelave MOULTON, ye etvrtek 20. bledY a jevil velke nervoye Jmeno Quislinga bude pro vec-me o 8 hodinach weer. easy spojeno s druhou svetovou valkou, nebot' byl to on, kterY 'dem ELMATON, v eeske sini, v soboostatnim viastizradcum propfijeil tu 22. zati, o 8:30 hod. weer. sveho neeestneho jmena.

V

SOUCitriS a

"They Met in Moscow"

16. zaii.

23. zaii.

30. zaii.

7.

- OP UN

62 La

Pi

Syncopators Syncopators

-

Zatopek J. R. Baea

VSTUPNE: MU2I I DAMY 750.

Tax included 0 wilarsky a obeerstveni naTtt6vnin jest vtborem naleidte postarano.

TrAbavni V', bor.

V 202541 1140 ROBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

V e; s

ICTVZ C1,110r•

rouzi eia; ,

T PI

J. JS.

W

e

stream Cale 1Z.

Irsko je sti-ediskem Ineneho Fiijme se dente neb ' ena k omyslu. patrovani jecinoleteho aitete a k 001110C1 s domaci praci a s vatenim pro thelennou rodinu. Dobra mzda a pekna, privatni svetnice k bydleni.

Ptihlaeky na Mrs. W. S. Brewington, 2012 E. First Street, Austin, Texas.

Citim se velmi 37-dz.)

V dobie!

Revolueni bezpeenostni sbory Diky Hoboko. zrugeny.

New York. (OTK). — Pra2skY rozhlas dne 31. srpna oznamil, ze vYbor pro vnittni narodni bezpednost, kterY po revoluci se zabYval organisaci bezpeenosti, byl nyni ptemenen na Zemske oddeleni bezpeenosti, ptipojene Zemskemu narodniPiijmou se: — zku g eni manmusi byti dobra kuchatka, mut mu vYboru v oechach. Cinnost tohoto bezpednostniho vYboru byla ku konani prate pro dam a kolem rozsahla a opirala se zejmena o spodomu. VYbornY byt k bydleni, $150.00 mesione. Piste neb teleffonujte lupraci Narodnich vYbora a zavodna Mrs. C. M. Higginbotham, 7037 nich rad. Pro sve mnohostranne Vassar Dr., Dallas 5, Texas. (37-38c funkoe bezpednostni vYbor provaKdyi funkcionalni zacp y se Nikee a. del nabor bezpeenostnich o'et a orzpitsobuje, se citite mizerne, jste ,170-1 Hledam, — spolehliveho del- ganisoval tet akeni skupiny, ktere nervosni a nesvi a trpite jejimi nika, od 25 do 63 let staii, na stalou vysilal do pohraniei. V dohode s miznaky—bolestmi hiavy,pichnoucim dechem, zkaienm ialudkem,nezaiivnospraci kolem domu a obdelavat 5 nisterstvem vnitra vydaval vybor ti, ztratou spanku a nedostateenou akra korny. Hlaste se u: James J. jednotlivym Minoan' vysvedeeni chuti k jidlu a mate pocit piepineRoute 5, Schulenburg, Te- narodni a politicks spolehlivosti. neho ialudku nisledkem plynu a nad7 VYbor vykonal v oboru vyeettovani xas mnti—opatite si Dra. Petra casein vy(37-39p) zkou g ene Hohoko. Jest vice nei Mind/ z eeskoslovenskYch azemi.

V poeisrujici prostredek, jest tei Z'aVYbor byl tet poveten deportacemi ludeeni einnost povzbuzujiei lek, Syrova ryba je v Japonsku pova- nesmirne dilo. Nyni Veak po skonsloienk z 18 piirody .vlastnich le'2ovana za pochoutku.

Cebnfch korinlcu, bylirt a rostlin. e'en' jeho akola byl pfebudovan v Hoboko primeje zieniV trvalou mirovou organisaci — Zemvela stieva k einnosti a Vrana k vrane seda. ske bezpednostni oddeleni. pomahijim jemne a hiadce odstraniti v6znouci odpadky; pomehi vypuditi plyn zacpy a poskytuje ialudku onen skvelf pocit tepla. Chcete•i op& znati rozkoe efastne Fiejeme si timto zpfrsobem oznimiti v g em nagim vy od trampot zacpy a zaroveii telfim, ze Palm Bohu se za,libilo k sobs na veenost povolati nauleviti svemu ialudku, obstarejte si Hoboko fines. si milovanon matku, babieku a prababieku, Pozor: Triivejte pouze jaic pi.edeps6no.

Z°. Mine se clevoe neb i stari na ku vykoilavani doinaei price a k vYpomoci s vatenim, 3 dienna iodina, cleveatko 4 let& Stale misto, dobra mzda. Jsme ochotni zajeti za vami a dati dalSi podrobnotriar, Na prodej dolate zatizena, farma, obydelnY dam, barna a senik ti, Pike na R. W. Kimbo, Capt. kalna pro polni natadi, gara, ne- M. C., 633 Donaldson, San Antonio (37-38-c) kolik slepienika, dobra, studna, sta- 1, Texas. lY proud pramenite vody proteka SAZENIC zelove Charleston pastevnikem, dosti citewa pro do- Wakefield a Copenhagen Market. maci pottebu; 62 akra v poli, 50 HiavkovY salat Iciberg a Imperial, akril pastevniku, pozemek piseena— $1.00; 1000 — $2.00. Brocolli ty, takika rovnY a terasovanY. Far- 300 — $1.00. Cauliflower , Early ma tato naleza se mezi Moulton a Snowball 100 — 50c. Pokovne plaWetting v okresu Lavaca. Proda, se time a za uspokojeni rueime. — za mirnou cenu. — J. H. Botka, Early Plant Farm, Route 8, Box 23A, (35-37c) Waco, Texas.

Hallettsville, Texas. * (37-38p) gt

V .1

.31I

Pfijmou se mantele pro privatni domov. Nejlepei misto k bydleni. Zena ku konani vateni, nen pradla a domaciho aklidu. Mut ku praci kolem domu a zahrady a k vYpomoci s praci v dome, kdyt toho zapottebi. DobrY plat pro zkue'ene mantele. — Cecil M. Higginbotham 7037 Vassar, Dallas, Texas. (35-36c) Mim listovY tabak na prodej na kouteni, cena 45 tenth za libru vyplacene, piste na Emil Mazanec, (35-37-p) Portland, Tenn., Rt. 1.

SW' Diin.a na prodej. — Prod&

se

cltina za vYhodnYch podminek ye Woodbury, Hill County, Pike na Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas.

(31-dz.)

Zkuiene Ceske (levee neb aenu pro domaci praci a vateni pro bezdetne mantele, malt' dvou patrovY dam. Svetnice, koupelna k osobni pottebe. Plat $125.00 //lesion& Mrs. John Ritter, 4400 Lorrain, Dal_ las, Phone L6-1448 collect, zdali se .ajimate.

(35-p) Ffijme se: — RegistrovanY lekarnik. Ve meste se vim pohodhrn, v Ceske osade. Obrat'te se na: West Drug Store, West, Texas.

36-dz.-c) 111,edime 2enu prostkedniho veku nebo (levee, ku konani dome.ei prate, jako vateni, eisteni po dome, po ptipade pradlo a tehleni, jsme tti v rodine, iadne male (MU, plat ptimetenY dle ujednani. Plate na Mr. V. C. Dueek, Granger, Te(36-37c)

Or,

Na prodej: — "Corn Sheller" Model A Mineapolis Moline v apine dobrem stavu. West Grain Compa(34-dz-c) ny, West, Texas. tl Ifledaji se dne stenografky, ktere by mimo anglietiny eastedne ovladaly de g tinu. Price staid, podminky obratem sdeli: Illavni tJtadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te(8-dz.) xas. ear, SAZENICE — mrazu vzdorne. zelove, druhu Charleston Wakefield a Early Flat Dutch. Salat druhu Iceberg 400 — $1.00, 1000 za $2.00.

Cauliflower Early snowball, 100 za 10c. Michane jakkoliv, pokou vyplacene a za uspokojeni rueime.

Mart Plant Farm, Mart, Texas.

(36-37-p) OF" Hledite &inn ke koupi? — Hlavni atadovna SPJST. y e Fayetteville, Tex., ma, dilnu k prodeji ye Woodbury, Hill County. Vyhodne podrninky prodejni i platebni. Pike na: Supreme Lodge SPJST., Fa(31-dz.) yetteville, Texas.

Oznameni timrti a clikilvzdini.

Nemeiete-li ho koupiti ve va gem sousedetvi, po g lete si pro nasi "sezamovaci" nabidku Hoboko a obdriite co—

Aimu Voleikovou, ktera odeela z nig eho stfedu: dne 2. zifi 1945

ye

DO D ATF7( w"

still 84 let.

60c frocirrolu— zkuis ebrach lahvi

Dra. Petra Leavji Olej Liniment — proatiedek proti hnisani—pfina g i rychlou ulevu od revmatickYch a neuralgickYch bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlYch nebo bolavYch svald, namoZenin nebo vymknutin.

Dra. Petra Mago10—alkalinick' prostredek—prina g i dievu od jistYch do6asnYch ialudeCnich nepoiadk0, jako zaiivaci poruchy p • vodene piebytkem kyseliny paleni zihy.

Piejeme si vysloviti nag nejsrdeenej gi dik v gem tern, kteii Irani byli jakymkoliv zpiisobem nipomocni po dobu nemoci, smutku a pri pohibu. Zvli gte si zde pfejeme podekovati panu farafi J. A. Bartonovi, za jeho slova atechy nad rakvi, v jejim dome, v kostele a na hibitove, jakoi nosigiim rakve jejim vnuktim, a darcirm krasnYch kvetin, jakoi i vgem tern, kteii nim jakYmkoliv zprisobem vyslovili jejich soustra'st. A na posled v g em tern, kteki nagi milou na posledni tests k veZnemu odpoeinkti doprovodili.

OdeMete tento kupon "zvlaitni nabiciky"—Nyni

❑ Pfiloien jest $1.00. Po glete mot pogtou vyplacene pravieelnou 1 I unc $1.00 lahev Hoboko a co dodatek 60o hodnoty zkugebni lahve kaideho, Leeiveho Oleje a Magolo. ❑ C.O.D. (poplatek piipoZten).

j est budil jeji pamitce! (

Jmeno......

Julie, Frances a Millie, dcery, Josef a Frank, synove;

Adresa

truchlici

Poetovni 01-adovna

DR. PETER FAHRNET & SONS CO I 811-27S Dept.

Dino ye West, dne 9. zali 1945.

2501 Washington Blvd., Chicago 12,111.

256 Stanley St., Winnipeg, Han., Can.

1,114010

0

01

E jg nkye

neni 311A

///;%;0'

JACKSON BREWINO

zz;;;;7

COMPANY

■

NEW

ORLEANS, LA.