Vestnik 1945 09 19

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texts. under' y.,571.

ROtNili (VOL.) XXXII".

11

WEST, TEXAS, ye stkedu,

rest of August, 24th, 1922.

(Wednesday) 19. zati (September) 1945.

CISLO 38.

PRESTRLIOVANi IMICU Z CESKOSLOVENSKA.

IKDO nennUe spatrovat nee° nedemomokratickeho a nelidskeho ani y torn, kdft Ceskosloyensko chce yystehovat ty Nemee, kteti zradili a zrazovali vlast porad. Chovalo se k nim tak, jako i. adnY jinY stat evropskY, kterY mel nerneckou menainu.

Za posledni valky, kdyt ut Rakousko bylo v poslednim takni, pokusili se Nemci jeate honem o rortrhani deskych zemi. Hned v listopadu 1914 usnesly se nemecte strany, Z'e, budou tadat, aby po valce byla nemeina v celern Rakousku statnim jazykem a aby mladet Yaech narodu naudila se jit v obecnYch akolach c10.kladne nemecky. V r. 1917 domahali se Nemci, aby Cechy a Morava byly rozdeleny na okresy nemecke a smiaene a 'podatilo se jim prosadit pokusne ztizeni jednoho takoveho eiste nemeckeho okresniho hejtmanstvi v oblasti vetainou Ceske. Naproti tomu 6e§i od zadatku sveho narodniho probuzeni. ba za sve dtivelkho samostatneho statniho aivota nikdy neusilovali o znasilneni Nemcii. Za prvni svetove val.ky Masaryk v sve knize "Nova Evropa", tak ostte zahrocene proti nemeckYrn planrim, pokladal za samortejme, ae narodnostni mcnainy v budoucim 6eskoslovensku budou potivat plnYch pray, a Washingtonska, dekiarace z rijria, 1918 to znovu opakuje podotYkajic, to prava menain budou zabezpeeena pomernYm zastoupenim. Rovna projev Socialisticke rady z 14. rijna 1918 slibuje Nemcfrm rovnopravnost a zve je k sou'dinnosti a podobne i provolani NArodniho vYboru z 28. tijna.

Tak zvani sudetki Nemci Yaak hned po zhrouceni Rakouska ustavili "rakouskou provincii Deutsch-bohmen" v Cele s nemeckYm nacionalem Lodgmanem a socialnim demokratem Seligrem jako zemskYmi hejtmany. Poeatkem listopadu pripojili se k Rakousku jihomoravati Nemci v Cele se znojemskYm Teuflem a po nich privtelili aumavati Nemci k Hornim Rakoustun "BOhmerwaldgau". A meii tolik drzosti, ze zbytek eiskYch zemi chteli spoledne spravovat s Cechy, dokud pry nerozhodne mirova konference o hranicich Ceskoslovenska. Ba rakouskY socialnedemokratickY sekretat dr. Otto Bauer mel plan, podie ktereho i potom mela zristat ye spoleene oeskonemecke sprave ostra yska uhelna parle y a koridor, pretinajici Moravu a spojujici Ostra ysko s Rakouskem. To proto, ae pry Rakousko nema uhli a ma narok na to aby telllo z "nemeekYch" dolt na Ostraysku.

Tot' se vi, to z techto planri nsbylo nic, ale Cal i tehdy pies vaechen nemecky odpor (i brannY) zachovali klid a. nedali se strhnout k mste. V prvni schnzi revoludniho Narodniho shroma2deni prohlAsil ministerskY predseda dr. Kramer vyslo yne, t'e deskosloyenska yetaina nezkrati "nemecke krajany" v kulturnim a jazykovem rozvoji_ jsouc verna sve narodni minulosti a demokratickm tradicim. A dr. Kramat dodal: "Nikdo v Ceskoslovenske republice, kdo neni Cechem, nesmi se citit utiskovanym a nesvobodnYm, nechceme napodobovat stars

rakouskY system, chceme, aby Yaecky easti nasr republiky rovnomerne a stejne braly podil na naaem no yem •ozmachu hospodarskem a socialnim". I dr. Antonin Hain, jen't vynikl vypjtaYm nacionalismem a pozdeji urputne p p -tiralBenovuzh plitk,adby

VECER V ZARI Karel Sedlak Je ticho. Jenom snopy bronzem sviti a z lesu stoupa modra vane aera; co zvony stohn zvoni do vedera, za neyypinitelne chci se pomodliti: "Dej vyslovit mi neyyslovitelne a nezachytitelne zachytiti a ye uterine neuchopitelne vae nepochopitelne, Bote dej mi pochopiti! .

byly rozpuateny pro velezradu. A tak ye volback r. 1935 dostala Henleinova strana 70 procent vsech nemeckYch hlasri v republice. yeala do parlamentu jako druha nejsilnejai strana vnbec, postupne se spojovala se slovenskymi autonornisty a nakonec se o jeji prizeri ucha.zeli i Ceti agrarnici. Jak to skondilo, je znamo. Vtidce nemeckYch socialnich demokratn z eeskoslov enska Wenzel Jaksch, jent s tre:mi jinYmi ultranacionaly ze sveho tabora vede ted' boj v Londyne kampari proti yystehovani Nemcri a byl opuatdn i s yYmi straniky, pokouael se v dobe ernigrace vyutit nevyjasnenYch pornern k tomu, aby na deskoso yenske tahranieni vlade vymamil slib nemecke au•orrorole, ale nepochodil. Ale ani jemu, ani komukoli jinemu nebudou atvanice nic platny; demokraticka Ceskoslovenska republika bude pro demokraty a neda ut z priliane demokraticke spra.vedlnosti naptateltim demokracie nut; aby ji podtezali krk.

V SCUD NAD K. H. FRANKEM.

vlada zridila menainovY departmewt a aby "se proboha nestalo nic, co by oba narody odcizovalo." V prvnim poselstvi k Narodnimu shromateleni 28. prosince 1918 prohlasii president Masaryk, ze menainy budou potivat Upinych narodnich pra y a obeanske rovnopravnosti a ae vhodnYm prosttedkem k rozaireni narodnostni otazky bude vybudovani opravdu demokraticke samospravy.

Ano, Ceskoslovensko dalo Nemcilm v demokratickem zaniceni takova, prava, to pozdeji ani pro synj rozsah nemohla bYt vtelena do mirova smiouvy, kdyt mirova konference zajiat'ovaia v nastupnickYch statech prava narodnostnim menainam. Ale nemecke strany, ktere yaeeko skladaly na mirovou konferenci a slibovaly podrobit se jejimu rozhodnuti, vydaly hned po ne'm prohlaaeni, ae nemeckY rod byl znasilnen, jeho sebeureovaei pravo poruk-.no ate budou nyni dale bojo yat- aspon pro autonornii. Ba i socialni demokrate, od nicht se pra yem mohlo odekavat neco jineho. vydali z teplickeho sjezdu projev, ie Ceskoslovenska republika je ovocem imperialismu Ctyrclohody, to le to dilo kontrarevoluce (!) a ae socialni demokracie bude usilovat o to, aby- Ceskoslovensko zruailo alianci s "dohodovYm imperialismem" a rozdelilo se na narodnostne ohranidena. Uzemi, kde by Nemci meli vlastni vladu.

Tak to alo eelYch dvacet let. Ceskoslovenska vlada, v ktere od r. 1926 zasedali i zastupci Yemen, mohla se ustarat, Nemarm se nezavdeeria, ani prisnYm 1penim na rovnopravnosti, ani zy laatni socialni peel o pohranieni okresy, kde nemeeky prumysl schvalne yytvarei nezamestnanost, aby dokazoval sVetu, jak Nemci v Ceskoslovensku hynou, a aby pomahal ke vzrustu nacisticke strany Henleinovy, kterd se stala shromatdiatem protistatnich kdyt oba nacionalisticke strany nemecke.

K. H. Frank, kterY byl jiz dopraven do Prahy, bude postaven pied lidovY soud asi v druhe polovine zati. Byl podan jit navrh na jinenoyani ptedsedil pratskYch lidovYch soudu, byla sestavena listina soudcn z lidu, z ktere pak urei Cleny senatu vlada. Vlada rovnet poveti nektereho ze statnich zastupcii, aby fungoval pri lidoyear soudu jako yetejny 2. alobee. Ptelideni s Frankem bude mit spud rychlY, nebot' peed lidovYm soudern je Ustni a doba prelideni je omezena na tti dny. Obtalo yanY ma pray° na obliajce, ale bude delegovan pravdepodobne obhajce ex of fo, protok se asi tadny desky advoka.t neuvoli ptevzit obhajobu na Frankovu tadost. K. H. Frank bude obtalovan m. j. z techto zloeinn: Uklady o republiku, elenstvi v SS, propago yani a podporovani nacistiekeho hnuti, verejne schvaloy ani a obhajoyani neptatelske vlady na uzemi republiky, dale, ae na yetejnYch shroma.tdenich obhajoval jednotlive nezakonne Ciny okupaenich velitelstvi a trade. Je dale vinen, to byl dinovnikem a velitelem organisaci NSDAP. Frank bude dale obtalo yan, ae ye prospech valeeneho irsilr Nemecka nucenou a povinnou praci. V tomto ohledu Frankoye pritetuje, te obyvatele republiky byli donuceni pracovat v cizine a za okolnosti na mistech tiyotu a zdravi nebezpeenych. Dale bude Frank ob2aloyan, ae v zajmu.Nemeeka zavinil ztratu svobody obyvatel republiky a smrt obyvatel republiky. Dekret presidenta republiky o lidovYch soudech ze dne 19. Cervna 1945 miuvi v par. 8. o zlomyslnem poakozeni ciziho majetku.

Lze tamer souhrne rici, to se na Ciny K.H. Franka hodi vaechny nejtetai zloeiny, jet citovanY dekret definuje.

V Svoboda je tivot, svoboda je nebe, svoboda je jitrni hvezda, svoboda je letni slunce, svoboda je krasa, svoboda je mladost, svoboda je vesmir,, svoboda je Yaecko. — B. Lovrie.

Strana 2.

VLASTA PITNEROVA:

Tin DCERY Pantata chraptel, oei se mu zalevaly slzami a 2ily na skranich a na krku mu nabihaly. Panimama se zhrozila, sotva postavila misu na jak se ji podaly ruce chvet. Pfistoupila k pantatovi a podala ho hiadit po hlave. Promluvit nemohia. ueinil to stars Sima, tka: "Ale, pantato, nad toho hnevu, chcete, chcete, nechcete, nechcete, miadi si 112 taky pomt2ou, na gi zaenou sami, co sklidijou, nebude velke, tfetino si Novotny vymiriuj e a z toho zanedbaneho gruntu to nebude pleche; tak at' si vyptjeijou, co z toho. No a druzi mladi budou pit rodieich; kdy2 chcu ptat detem, tim vas nechci zkratit, nebo Itch' odkit." pantata Sima ze svatby nic, spolu se snad piece domluvime," pronesl Vitek mrkaje na sveho syna.

"Ja od Kadlinky neupustim a kdyby mela tfeba jen casku," ozval se zenith.

Francek.

"A ja Tonieku taky "Kdopak chce cleat nic?" zamraeil se Sima na Vitka. "Ja jen pfeju detom, ja jim taky ptidam, nezatvrdim se nad synem."

"Vgak ja se nad dcerami take nezatvrzuju a dam jim, co chcete," prones1 pantata, Stoupa.

"Tu je ruka" — podal ruce obema otcum 2enicha — "dam, slibuju jim, co chcete, a Frantigce snad piece &gee neco zbyde."

"No tak je to v pofadku andastne jedno, date to,- pantato, ted' anebo by jednou yypiacela Franti gka. Co ted' pfidate, o to jednou dedieka vyplati min," obracel fee start Polda. "To je taky pravda," odleheila si panimama.

"A ted' to zapijeme," navrhoval Polda a rychle pomahal holkam rozdavat talite, Wel s Kadlou do sklepa pro pivo, podaval maso, naleyal, hovofil, smal se, 2ertoval, jedl za dva, p11 za tfi a veselou mysl jevil za vgecky. Zenichove byli jaksi zara2eni a teprve po chvili si geptali s nevestami a bylo slygeti jejich smich.

Pantata Stoupa, kdyt po velkem svem rozaileni vypil nekolik sklenic piva i rosolky, byl rorte2kan a mel "mot keel." 8e1 si na dvar pro Franti gku, donesl ji v naruoi, dayal ji masa, kolaeti, piva, rosolky a vedl s ni rozdivne "Na, moje poupatko, tu mak papej, bumbej, hamej, vgak takovYch dobrot ted' east° nepomejeg ; vidig, tatinek s maminkou musijou ted' gettit, mot getfit, nesmijou se met dobie a musijou mot Mat, aby zasejc u getilli pro tebe, abys neinela min, abys mela tolik jako sestry, abys mela grunt, ty dedieko naga. A ty musts dostat vic, dyt' ty nas bude g muset do smrti ob2ivit."

Vgichni se na tu tee mrzeli a stars' Polda ukazoval vYmluvne na sklenici.

Porozumeli.

Ale stars Sima si odka glal a pravil: "Nemame 2aden druheho souditi a jakku chybovat jest lidske, ale kdy2 tak na torn vejminku ty kroniky etu, tak si rozrnej§lim, 2e to tak ti odeni pain skladajou lidem na poueerii a na vejstrahy.

Tak jsem se take doetl, 2e byl pied davnYmi lety 2iy v englicke zemi jeden kral a ten mei al dcery. A kdy2 ty dcery ydaval, tu je stejne nepodelil, nevim u2 nazpamet dobie, jak to byle, ale to jedne dal nejvic, snad pal kralovstvi a vdal ju za princa. A to druhe dal taky dost a taky ju vdal za korunovaneho man2ela. A pro tfeti zbylo malo A pak pfisli neptatele a byly velke vojny, a ten milt' kral prisel o to kralovstvi. A tak gel o pomoc k dceram. A ta, co ji dal nejvic, ho odbyla, 2e mu zbylo, kdy2 ju vdal, jeSte dost. I gel ke druhe a ta, 2e kdy2 dostala sestra nejvic, at' si otca 2ivi. A tak gel s pladem tieti, a ta dostala nejmin, ale piece se nad otcern ustrnula a do smrti ho ob2ivila. A zblaznil se z toho."

"Prodpak tohie vykladate, pantato?" 2asia panimama Stoupova.

"Do pravdy, jen 2e je to jako pro vejstrahu, 2e majou met rodiee deck() jako decku stejne radi a stejn'm dilem jim rozdelit, co jim Pambah nacle,lil, a ne dat jednomu tolik, co druhYm

V2STNAK clohramady. V,§ak takovemu oblibenemu decku nebejva po'Zehnano ,,a. obyeejne se roclieum odslouZi nevdekem." Sima rozkladal jako kazatel.

"E, ja nejsu kral a nemam kralovstvi, ale kdybych ho mel, nedelil bych, nedelil, ale dal bych je nejuptimneftimu decku. Tuhle me zlat ee Frantigce, ta by na tatovi nechcela je gte tohie a tentohle, Ono, ano, je gte penize a jegte obsev, vid', ty ma du go uptimna," s pfetekajicima odima poblaboloval pantata Stoupa.

Panimama sedela jak zatezand.

Polda videl, 2e musi do toho, i zvolal, pozdvihuje sklenici: "Ale radejac si ptipijme na zdra-• vi nagejch parka. Kdopak si bude vykladat kroniky, ty nechme na zejmu, kdy2 se drhne pefi."

"Tak ty stargi dcery toho krala odbyly, 2e, pantato, tak je to v to kronice?" ptala se panimama jaksi zlobne.

"To je, panimamo, jedno, jestli stargi nebo rniadgi, ale ta, nebo ty, co dostaly nejvic. Kdybych ja tuhle jednomu synovi dal vie ne2 druhemu, anebo vic se pro nej a za nej chcel starat, tak bych si to kladl za hitch. Kronika je kronika a fed se mluvi a pivo se pije." Sima to povidal jakoby nic, ale panimama toho mela dost. Ale nemela tolik sily, aby byla chtela rugit domluvene sriatky. Bralo se to lehce, lehce.

Domluvily se svatby jegte piede 2nemi; ted' vedly slovo nejvic nevesty a 2enichove. Zahy z vedera nutkal stars Sima k odjezdu, 2e je doma popravka. 2enichovi se nechtelo, ale dal si Mei; pogeptal panimame, 2e brzy pfijde za Toniakou a gel zapfahat.

I Vitkovi se sebrali, kazalat' slu gnost, aby se nozdr2eli dele net druzi pfibuzni.

Staremo Poldovi navazala panimama vYsiu2ku vetgi net z mnohe svatby. Vgak zbylo na misach i masa i uzenek i koldet, nebylot' mezi hodujicimi to prase dobre vale a tak navzdor panimaminu pobizeni, ktereho2 i pit to azkosti neopominula, malo se pojedlo.

Kdy2 hoste odesli, pfipravila panimama pantato na postel. Podelujic eeladku zbytky z hostiny, utirala si slzy. Na otazky eeladky, budouli svatby, odpovedela: "Budou, ale nevim, doekame-li se na nich radosti."

VI. Pantata Stoupa misto pet tisic, jak minil, yyptjeil si z banky-osm. Mel grunt 'distY a vzal kapital splatnY s aroky na dvacet let. Delalo to hezkou sumu rodne k placeni a panimama poeitala, co bude rodne muset prodat jenom masba, drabe2e, vajec a tvarohu, aby vyvetila v domacnosti nejakou tu trochu bile mouky, koteni, cukru a kavy, mYdla a soh, aby pantata mohl obili, len, dobytek a brambory odproda,vat na aroky.

Letos stab() obili pane a byla nadeje na hojnou Zen, ale pantata s panimamou si fekli, 2e musi-li dati dceram obsev, 2e nemohou odprodati ani na dame a musi je zaplatiti z penez vypuj aenYch. Ted' sirikali, 2e se meli o picipovedi vice bra,nit a na v ge nesvolovati. Chteli delati vYditky staremu Poldovi, ale ten se nedal, podotYkaje, 2e se mu to vabec je gte nestalo, aby se o pfipovedi jegte neco smlouvalo, kdy2 se ji2 byly deti k nastavajicim rodieum prihlasily, jak se fika.

A k tomu '2e se o ten obsev umlouvali, kdy2 on vygel do kuchyne.

Panimama by se snad byla na pantatu hnevala, ale vidouc, jak je sklieen a pin starosti„ musela ho politiovat. A tak ho je gte te gila, 2e se s pomoci both piece ' vyttepou z dluha a aspori budou mit zaopatteny deti.

"A kdybysme to, milk pantato, i nakrasne byli skaceli, o2 by se to bylo rozneslo a jini nisi by chteli taky tolik. Co platno, u Vitka to piece stoji za to a Tonea zasejc nepfijde pod panimamu a budeme ju met poblit." Tak panimama ute govala pantatu.

"Ale ten Vitek, 2e slevuje vejzninek, jafku, panimamo, nejni za tim MAY gtrych?"

"No, vgak se to uvidi, to on nechcel jako zastat za Simou pozadu."

"Ale nett', jen kdy2 budem hospodafit sami, zatim bez zet'a. At' si nam to vyeitajou, 2e chcem dat Franti gce nejvic za to se s riou nejdY1 potegime."

"Ejnu, pantato, ty set holt jeden 61ovOk! Vtak

Ve stl-edu, dne 19. zaii. 1945. my si zahospodakime, ze na stara Leta nebudeme prosit u deti jeko ten englickY kral."

"Ani me s tim nezlob."

"Ale a2 bude met Tonea nee() maleho, maze dedouSek z Veprove chodit povidat pohadky," rozesmala se panimama.

Svatby se odbyly skvele a Tones, se stehovala do blizkeho staveni, kde byl start Sima Franckovi vge ji2 opravdu pane zfidil. BYvalY majetnik se mei odstehovat at po posviceni a roz&Mani sklizne, pak nemel vice na nic prava. Za odkoupeny vymenek si dal start' Sima pojistiti tisic zlatYch. Stoupa se chtel braniti, 2e tolik za vYmenek nedali, ale nebylo to platno. Statek kupoval Sima a mohl si tteba udelat vYmenek i sypany neb polni, jak Stoupovi dokazal. Ostatne se dobrY Stoupa pote gil, 2e to zastane de-tem a 2e se vice budou pfieiriovati, vedouce o zavazku. Pak Sima opravil statek od krova po sklepy a dobytek i polni nafadi dostal Francek pekne.

Stark Polda se pomel na svatbach velmi doOd Vitkit dostal onu jalovici, Sima mu dal dye desitky a Stoupa, omlouvaje se na velke vYlohy, vstreil mu do ruky petku a na jaro slibil dati pekne podsvinde.

"TakovYch svateb by melo byt jenom pet do roka," pravil Polda k svYm domacim, oval:1'0e jalovici do chleva.

"No, dej Panbah tem lidem gtesti," fekla Poldovka dle sveho zvyku.

Polda navgtevoval mlade man2ely v2dy, kdykoliv se mu uddlo zajiti do jejich dedin.

Zviag te ye Svetnove u Vitka byl rad viden a start' Vitek valy chvalil jeho gikovnost, jen mu vytYkal, 2e mu nechtel povedet, jak to navleee, aby dal stark Stoupa dceram po ttech tisicich. smal se Polda.

"Tak to bylo "Elm, — skoro," fekl Vitek.

U Vitka men Kadlu radi, vazili si jejiho yena, tegilo je, '2e maji pro mlad gi deti ulo2ene yea no; chlubili se s nevestinou vYbavou a dobytkern a byla sama dobra vale. Stara panimama byia rada, '2e si oddechne, a vidouc, 2e Kadlina pracuje a ye strave getfi, jen ji chvalila.

"A my se vas, panimamo, bah," easto opakovala. " No, dyt' snad nestra gim, znamYm 2ertem odpovidala Kadla.

"Ejnu, to se vi, ale vita, ono je tu o to, dcera z tokoveho gruntu, ja tu eitala, nebudete-li mazlenka, a vy jste zatim do prate jako do tance; baba jsem se, nebudete-li py gna.; a vy jste jako jedna dobra hodina, rozumite hospodafstvi a jste j ako stara selka."

"No, jen kdyz jsu yam vhod."

"Bo2inkote, jak by ne, ja vas mam nad vlastni deti a Vencl, jako pantata, by vam nesmel,ani slovem ublizit, j0 bych ho sama hnala."

"To jste hodna, panimamo," libovala si Kadia.

Se sestrou a rodiei schazela se Kadla ka2dou nedali v Klag teie v kostele; co byla panimaniou, chodila na ranni. Na otazky rodieti, jak se ji vede, v2dy si chvalila a Vencl take si pochvaloval, 2e je to jine 2ivobyti, kdy2 je elpvek 2enat.

Nejvice chvalival start' Vitek. DoproVazel Stoupovy v2dy na kus a s panimamou "moudie" hovotil. Byl vabec u panimamy v lep gi pfizni net pantatik Tonein, start Sima. Nemohla mu odpustiti to "vyvadeni" o namluvach a hlavne tu kroniku o englickem kraal.

Take se kdysi s pantatou Vitkem o tom rozhovotila.

"No, panimamo, maminko na ga upiimna, to jsem se y am o tech namluvach zlosti tits', kdyt tu ten Sima zadal tu kroniku vykladat. Hned se mne rozbiesklo, 2e to fekl jako naschval, naopak, 2e nejstarg i dcera toho jisteho krale dostala nejvic; to chcel, abyste se o to jako ozvaly a vy, chudero dobra, jste mu to hudelaly."

Tak rozumovai pantata Vitek.

"I ze jsem se radejac do jazyka nekousla," rnrzeia se panimama.

"No, co z toho, zase jste mu jako nahodily, 2e se neptal, co pro druhou, co pro tteti, co pro vas, a jen pro nejstar gi nejvic po2adoval."

"I ani mne nenapadlo."

"Vetim Yam, kdepak, vy na takove finty a g trychy nejste, vy tak upkimne, co na srdci, to na jazyku; ale ti etenaii, Atka, no ti to umejou podleva knili,"

Ve stiedu, dna. 19. zati 1945.

Dopisovatelskfr Dallas, Texas.

CtenY p. Moueko!

Obdr/eli jsme dopis od meho bratra z Babic u Brna a pkikladam tento vYstki/ek z novin, a :prosim Zdali byste ho uvekejnil ye Vestniku; stoji za pkeeteni a je pravdivY, neb muj bratr hodne psal o tech hrtzach v soukromem dopisu. Dekuji piedem.

J. Hem/al, 6179 Llano, Dallas 14, Texas.

OBEC, V Nf SE BOJOVALO DEVET Z einnosti n:.:=!.-.ekSrch lupicu na Brnensku.

Nemeckeho vojackeho lupiestvi u/ila merou vrchovatou obec Babice nedaleko Adamova.

Mnoh0 brnenskYch obyvatel i obdane sami soudili, se tudy frqnta Nemci nebude ustupovat a proto se jich sem uchylilo nekolik set. Ti, ktere Nernci vypudili z chat u Bilovic a v uchYlili se do jeskyne Na skalach v lese u dediny, skoro stovka do jeskyne u Ruskeho nad Josefovem za Babicemi, ostatni do vesnice. Babice nemaji k Adamovu a Josefovu smerem na Blansko silnic, jen spore lesni cesty, ktere Nemci nejprve zakaceli, ale pak, kdy/ se octli na Ustupu, nasilne nechali obeanstvem za dopadu granatil odklizet, aby v nejhorAim mohli tudy prchat. Do dediny zaealy zahy pki Ustupu pkiji/clet tanky, dela a flaky a zaujimaly postaveni jednak v lese, jednak mezi domy. Zahy je sovetska letadla vyslidila a podala prve east bombardovani, ji/ padlo za obet' nekolik stkech domit. Nemci obsadili silnici ke Kktinam, &loll pod vesnici, babicke nadra21 a lesy ke Kanicim a Obcim-Ochozi. Do Babic jezdili na vylo/enY lup. sebrali v gecky kone, seno ,slamu. oyes a zastkelili u nadra/i prvou obet', mladeho rolnika B e r a n k a.

Prave loupeni nastalo, kdy pak dedinu obsadili a stfileli z ni na Sobe gice, Obkany a 0choz. Vykradli vgecko: dobytek, vozy, vepie, vejce, drilbe2, kraliky a koneene i Potravni spolek, kde dedina mela zasobu na tii tydny pro nejhorgi doby. Obyvatele z Brna meli pak uzavienou cestu zpet, nebot' s navr gi po ka/dem chodci strileli. Lide v jeskynich vytrpeli hladu a hruzy vie ne ts dost — ale prave •eklo nastalo v obci, kde nebylo dobrYch kryta. Ktere byly, obsadili si Nemci a lidi vyhnali proste do granatove palby, ktera byla. riesnesitelna.

V jednom sklepe u rolnika Kube ge se tisnilo pod mlatem pies 50 deti. PlnYch osm &nu trvala stkelba z del na dedinu. Mrtvoly obearl, kteki byli zabiti, se u/ rozkladaly a domaci je pochovavali za htmeni del v zahradach, ani/ nejbli/gi sousede o torn yeah. PlnYch deset dni a devet noci Ede hlady, sedice v mokrYch derach, nespali a Cekali, kdy bude jejich osud zpedeten, nevychazejice ani mezi dveke. Nemci pii torn v obci kadili, loupili a brali, co se jim hodilo.

Za teto zle doby byl rozstkilen kostel, fara, gkola a mnoho a mnoho domil pobokeno nebo znieeno. V lesich radii batalion oznadenY jelenem, na noc se stkidal, pusto gil obydli a budil hruzu. Pisatel techto kadku mel manost z jejich vysiladky, kterou meli ye vedlej gi sklepni easti, seznati, jak hlavni veleni obelhavalo i vojaky sve armady, kdy/ americka armada uzavtela u/ pkimeki: vypraveli jim, ae tam uvolnene sily pkijdou jim na 'pomoc a podniknou znovu Utak na Brno atd. Nekteti u men fistupu dost, ale vetgina techto UdernYch nasilnikiz jen po krvi sovetskYch voja.n. Z adamovske 8kodovky vozili stfelivo, nebot' nebYt toho, byli davno se svYm kramkem hobovi. Pisatel techta kadku videl na vlastni stkilell fosforovymi naboji, jejich/ teinek je hroznY, nebot' ka/de male zraneni znamena, jistou smrt za stra gneho utrpeni. Meli je slo/eny na dvoke jeho sestry, kde on me gkal. Krome toho bojovali exiolosivnimi naboji, jakS7ch u2ivaji myslivei pri lovu na eernou. Vial take "hrdiny" Volkssturmu, kteki se schovavali pied nemeckYmi vojaky a vlezli k dobytku do

V E S T i bs .chieva, tiesolice Se jako osyky. Byli vyhnani tam, kain patkili. Za : prudkeho bombardovani prchali hladove Zeny a muk z jeskyni, nebot' nad nimi se usadili Nemci a Rusove pak na V lesich chytili Mind Bulhara z Brna, kterY gel pro svou /enu, nebot' Brno bylo osvobozeno. Chteli ho popravit. Podaiilo se nam ho piece jen zachranit. Davno u2 Brno bylo osvobowno, a na Babice padaly stale granaty.

Dopadlo jich tam mnoho tisic. Svtij hlavni Stab umistili Nemci na hornim konci vsi. Jegte na 9. kveten ye 2 hod. v noel Mdili v obci, pak za sti'elby do stkech dom-0 a oken odtahly posledni jejich hordy neschtidnou cestou do Josefovskeho udoli k BYdi skale. Kratce pied tim drZeli jako rukojmi starostu Kalvodu, jenra2 vsichni Brfiane musi dat nejlep gi vysvedeeni, nebot' v dobe hladu v obci mel smysi i pro cizi a byl spravedlivS7. 9. kvetna rano objevili se od Kftin prvni kozdeti jezdci, pak vozotajstvo a dela. Obec byla osvobozena. Se sovetskYmi vojaky pkijel mistni rodak, partyzan Kubeg.

M. V Pelly, Texas.

Ctend redakce a etenaki Vestniku!

Jak jsem ji/ nekolikrate psala, /e minim vandrovat a cil me cesty se bude .Oklahoma, a tak se ji g i stalo a vandrovani je jiz odbyto.

Dne 5. zaki 1945 pkigel telegram, 2e maj bratr Frank Pola gek neni ji2 mezi ivymi vice. Dokonal sve dilo. a svieka dohokela a uhasla na v2dy. Spi sladce, maj bratre, a odpoeivej v pokoji.

A tak po obdr/eni te, pro mne zdrcujici zpravy, vydala jsem se ihned na cestu, abych se zaeastnila to jeho posledni cesty a jej doprovodila n.a to misto posledni.

Bylo nas deti deset, a tak jsem tu je gte ja, ta nejmladei z deti na gich rodiela a posledni 'den.

Kdy2 obeas nekam jedu, tak mne v ge zajijako krajina a aroda, ale dues yam mill etenaki nemohu nic napsat pro bol a zarmutek nad ztratou meho bratra. A budu-li jegte kdy to nalady abych dale psala, o torn ji2 pochybuji.„ a je dopisovani ukoneeno. pozdrav vgem, • Fannie Hamer od pkimoki.

V Alvin, Texas.

CtenST bratke redaktore!

Ku redakani mince o Te ginsku v eisle Vestniku.. ze dne 29. srpna neco clodam. Teginsko patkilo as do roku 1056 pod polska knaata a jest tam postaven take zamek Piastov. Od to doby a2 pO bitvu na Bile hoke 1620 bylo kralovstvim SlerskSrm a potom pkipadlo Rakousku.

Tamnejel tee nebyla ani polska ani eeska — kalo se jim Wasser Pollak. V okresech Fr3idek, Slerska Ostrava byly ji2 gkolni kniZky Ceske a blis k Teginu ji2 vice polske. Jak se mluvilo, tak take byly eitanky a se Iloilo. de gi jim dali pokoj 0.2 za republiky to nasili povstalo, a tak ta nenavist a zlost byla proti ni n. Take Slovaci nebyli spokojeni. Ce gi chteli jen poroueet a panovat a tim povstal nepokoj, nebot' po staleti men svoji krajanskou mluvu a najednou Ceske gkoly. Dnes nakikaji. se chyby se staly, a ze se to ji g nebude opakovat.

Slersko dal Stalin Polaktm, cot neni spra y -ne,takovSTml'uszedatpovly— bud' cele nebo nic. fteka Odra byla hranici od Bohumina po Tegin. odsud po Jablunkov a tam na vS7chodni strane byly ji g obce. co patkily dechum.

Konska Trinec, Nydek, Bystrica a Grudiek jsou v uhelnem pasmu a jineho prilmyslu: Zelezarny, Kariova hut' pod Lipinami, cukrovar, papirna. pivovary, atd. Na vS7chod a severovSichod jsou kniteci dvory, v Bilsku tovarna na sukno •cementarna otd. Na polsdni stranu jsou Bezkydy a pekne lesy, co2 v ge patkilo knilatum ,baronilm a hrabatain, chud alovek zde jen 2ivoril. Eyl to malt' kousek zerne, ne2 bohat3.7 m na nerosty a Cecham by se tu dobke podakilo, nebot' zde jest 75 procent vegkere • zasoby uhli v republice.

Ten dopis, co dostal dr. Meek v Austinu — ta mesta v nem jmenovana jsem dobke znal,

strana S. vim kde je ten hititc,.v. lz:a- otie4:;, a evangelickY, jen plot byl mezi nimi Ten Hecko, co byl s Midkem — jeho otce jsem znal, byl ueitelem i na varhany hral a hral mi pri me svathe, byli jsme kamaradi. TeZ tarn stoji, aby se pkimluvil, aby Slersl:o dostali deli zpe,t, ze bez nej republika nemilZe existovat hospodatsky. Jest to nyni Stalinovo slovo, ktere plati, ne2 kdy/ se bude dobie hospodatit a it Po pkatelsku. 2e to ptijde a Polaci budou decry take potkebovat.

Ti chudi dovedou po pkatelsku Zit, jen mezi velkymi nikoli, Li meli chat' do valky. Spravne to kekl margal Stalin zastupci z Mora yske 0stravy Gottwaidovi, kdy byl v Moskve: "Nauete se vladnout a pajde varn to".

S pozdravem, A. Sikora.

V

K eurni bolievismus Ceskoslovensku?

Podle americk;',-ch korespondenta pkzvladl i v oblasti kulturni rusk vliv. Divadla pry, hraji jen ruske kusy, biografy pkedvadeji ruske filmy, ye vS7kladnich skkinich knihkupeck3ich jsou same ruske knihy pkelo2ene i v vychazi pry zaplava ruskS Ych pkekladii. Take to vgak sveclai o neznalosti poinera.

Od doby, kdy se s narodniin probuzenim zaealy zase tisknout Ceske vychazely ye stare vlasti preklady rusk3ich spisovatela a postupem doby nekolik pralskSrch nakladatelli se docela specialisovalo na ruskou literaturu, ktera byla u nas pestovana ze v geho slovanskeho pisemnictvi nejvic. Po obnoveni statni samostatnosti neustaly kulturni styky deskoslovensko-ruske, pies to, se politick :pomer byl dlouho nejasnS7. Vychazeli ru gti klasikove v stalaich i novS7ch plekiadech, vydavala se dila modernich sovetskY-ch autora, ba vychazeli v deskem pkebasneni i nejmodernej gi rugti basnici ,dnes uZ zase, zapadli do literarni historie.

Vgechny ty ruske spisovatele nebo dramaticke autory, jejich2 jmena uvadeji amerieti korespondenti, Cetli ae g ti bide nebo videli na jevietch ji2 mnoho let pled okupaci. a to jak bychom radi zdaraznili, bez jakehokoliv vlivu komunisticke strany, jenom podle prosteho umeleckeho oceneni a bez zretele k "bolgevictvi" autorovu. Ba pies to, ze Rusove sami s poeatku zte2ovali normaini vS7voj nakladatelsk-Srch stykti a zaeali se o Oeskoslovens.14 knilni trh zajimat as pozde. (Stejn,, pozde zaCaii venovat pozornost Ceske literarni tvorbe — pkelokli si na pr. Ha gkova Svejka z nemeiny.) Ostatne vYvozovani "nebezpeeneho ruskeho vlivu" v des-. koslovensku z nahle zapla,vy rusk7-ch knih vyvraci u2, ta skuteenost, ze deskoslovensko„ ktere steli seMne papir na vydavani malS7ch novin, jiste by nemohlo vyclavat spoustu noqch knih a v nekolika nedelich nebylo by ani mo2no je pokicht. Vysvetleni je proste: knihkupci a nakladatele vyvlekli ze skladi g t' predvaleene zasoby rus•kSrch pteklada a originalii. 0 cizi literaturu nebylo v Oeskoslovensku nouze: i cizi dobti znalci pomerti prohla'guji, ze nikde se neetlo tolik cizich knih v originale, a nikde nevychazelo tolik preklada krasne umelecke tvorby, jako v 6eskoslovensku.

Tote2 je s rusk:;71-ni lily htd.ebnimi, s umenim drarnatickm a peveckSan; provozovabo se v eeskoslovenskSich divadlech a koncertnich sinich odevldy; do Ceskosiovenska zaji2deli sovetgti dirigenti na pohostinska vystoupeni. sovetske relijni umeni bylo st•udovano v deskoslovensku„valrni va2ne. Ani ruskSr film neni v deskoslovensku novinkou. Ov'g em Rusove POsilali jenom vybrane a umelecky sl..teCne cep__ ne filmy; lLmonado •,,7 6, filmove rorrAnky, ktere se v Rusku arcit' take vyrabeji, nechavaji si Rusove doma. Zasl•ouZi veak i pozornosti, 2e Rusove dbali o to, aby nenarazili tendenci ma: ze v gech dovezeiVch thrall v Oeskoslovensku bylo ruskych zakazano ne j mene. Ne,musime ptipominat, ze pn'ilve rusk' film -v Ceskoslovensku v kriticl ?4c1-1 leteoh ne.imovAi propagaci obrany

f.;,-aaria, 4.

Dallas, Texas.

Min eteriaii Veatniloal Podavam dokoneeni me sbirky na fond MorayskYch sirotku a lekai:skYch knih. Dne 6. nail mne doSej dopis s pfilobenYm Cekem na 25 dol. od pi. J. Ro.dove z Ennis. Zajiste VSichni jste eetli dopis pi. Radove, kde za Kroubek deskYch ern oznamuje verejnosti, be jejich hotovost 50 dol. chteji rozdelit na 6 velmi dobroeinnych Win., cob jest od elenek K.C.L. v Ennis chvalitebne. Pi. R. psala: "Vim, be mate velmi iimoho prate : a ja. Yam ji jette pkideluji vie posilarn Vam tech 23 dol k rozdeleni takto: 10 dol. pro ranene vojaky na telefonovani rodine. do MeKanney Hospital; (nat Kroubek ben sidlem v Sokolovni tam poslal dvakrat po 10 dol na stejnY Udel): 10 dol. na ty lekalske knihy pro Masaryk Institute, a 5 dolara na fond MorayskYch sirotku." Vylizeni na fond na telefon do nemocnice voje.kam jsem pledala sestre R. Kopeekove, ktere. to s ochotou vyridila, to druhe piidala k me sbirce a ub; i vSe odeslala na patliena mista. yam vt'em, mile sestry v Ennis dekuji a ubezpeeuji, •be jsem to raft. Jen neochabujte ve sve praci a spejte dal, nedbajice plekabek v cestu stavenye.h. Neni to pouhe hromadeni pe_ nez, ale je to platelske, yzaj•mne pobaveni nas vespolek, a je to k bivotu vSednimu pottebne.

Dale na fond Mora yskych sirotku K.C.2. Ennis $5.00. Po $1.00: p, 8ramek, Steiner. pi. 8r anikova, Rezkova, Slamova, Steinerova, sl. A. Steinerova; pi. Kozova $2.00. Odeslala jsem nstredne M. S. do Chicaga $59.06.

Na lekalske knihy celkem $43.00. PledaSle jsem oznamila, ktere spolky 'a kroubky na to phispely a dodateene K.02. $10.00. Lituji, chtela jsem to dotahnout na 50 dolarft, ale i tak jsem spokojena„ a YSem tern spolknm, jel mne na ti prispely„ srdeeny dik. A zaroven dekuji red.

Vestniku, be to moje kvitovani dart vbdy ochotne uvel'ejni. jsem piece nekoho opomenula; prosim up•ozornete mne na omyl.

Mela jsem toho hodne a je mobnast opomenuti. Na stvrzenky od tech knih musite trochu dole podkat. al se knihy koupi a skataloguji, pak mne je zatIou a ja varn je dodam. Ale, jak vite, be nebudu donna nekolik tYdnu, tak mejte strpeni.

Jak yam pan F. StranskY, pokladnik Povaledneho fondu sdelil ve Vestniku 4. bail, be dallastti krajane ze sve pokladny P. F. zaslali na hiavni fisttedi M. S. 250 dol, a pi:imlouva se. komu je mobno, aby si koupil Pamatnik yydanY Ustredonu M. S. Videla jsem jej, dal mne ho an Stransky prohlednout a mohu potyrdj.t. be je velmi V,knY a cena jeho s pottov. je 65c.

V tomto poslednim Vestniku ze dne 12. zafi, zaliste jste vtichni eetli dopis nateho spolubratra F. Dornorada, jak ten hroznY hurikan zle tadil v jejich okoli a npine obebraeil nate spolubratrske rodiny. My, co jsme nebyli svedky takove plirodni, bivelni pohromy, si to nedovsdeme ani predstavit. Zde je na miste to nate bratrstvi a podat postibenYm pomocnou ruku. Jeden za VSecky, vSichni za jednoho, ne slovem — ale skutky! Kdyby kabelY had phispel periebitYrn obnosern vratil by viru tern postibenYm k bratrske lasce. Je mnoho dorYch srdci, Ie jiste 'icostibranym pomohou, v to pevne doulam, A primlouvam se za ne. Prosim, komu je molno, neodkladejte a pomorte hned. Redakce se take plimlouva a dava adresu, kam milodary zasilet. Dekuji br. D. za pane volend slova uznani. Ale jette pro nikoho na svete siunko stale nesvitilo o.ani rube nekvetly. a ani ja, nejsem vyjimkou. Vite, jak je to v to pisni?

"Ne vbdy vonne zdobi cestu kviti, trnim east° poseta. ale budib: chce-li pan tak miti, vbdyt' i v trni rube rozkveta."

Neni rube bez trni a eloveka bez utrpeni.

Tesilo mne, deveatka. be jste (aspori 3 z vas) napsaly dopisy do Vestniku. Byla to Rnbenka Vrlova, prvni, pak Helenka Slovaekova a ted' Kat. HoupY. rSechny jste pekne •psaly, jen zase si vemte chvilku Casu a napi'Ste nem A co ty, Frank Vita F., Jurdik. H. Baleja, Dorty UrJestli si netrourate desky ban, Riad,

Ve sti'edu, dne 19. za.I.1 1945. psat, mate tarn ye Vestniku take anglickou stranku.

Ony ty deVeatka tak rychie vyrilstaji, be se bojim, be mne ub brzo budou zvat na svatbu, jen ne VSechny najednou.

Ze sjezdu C. N. S. mne doS'ej listek od pi.

Valove, zastupkyni N. S. z Houstonu, kde pibe: "Phi naslouehani krasne hudbe vzpominala jsem platel a Vas mezi nimi." — Teti mne, diky! Take listek od mar.b. KuderovYch z Kervile, Tex, kamb si vyjeli na valet, Diky! • To je asi vte, co jsem yam pled mYm odjezdem chtela sdelit.:Pozdrav VSem zasila Bolena Valeikova.

V UPOZORNENt Divadlo, ktere melo bYti sehrano v Sokole 2i2ka, Dallas, bude odlobeno ab na dalsi oznameni. Neni mobno 23. t. m. divadlo to poi-adat.

VYbor.

V Houston, Texas.

Na‘Se platelska zabava, ktera se pofadala 13. yydatila se znamenite, bylo pkitomno 71 ben. Teti nas, be net Kroubek tak krasne pokraduje, a jest to snadne jednou mesiene potadati takove pratelske sejiti. Maine zabavu a k ruce penize, kterYmi nnibeme poskytnouti pomoc potrebnYm. Sestry, pokuste se vtude ye vatich ladech zalobiti si sve krOubky. Tato pre.ce je zabavna a jeji vYsledek teSi. Pozdeji yam napiti o nati pristi pi'atelske "party."

S pozdravem, Spanhelova.

V Alvin, Texas.

Mili brathi a sestry! — 12. zali jsme obdrbeli zpravu od ses. Vlasty Howe z Guy, be tam zemtela ses. Barbora Kolatova ve stall 69 rokt na jeji farme, na ktere bydlela se synem. Byla to dobra a pracovita bena a mile. spolkova. sestra.

Rada navttevovala schnze Nadu F. B. • ZdrUbek Cis. 112., ku kterernu phinalebela. Budib test pamatce jeji. A vy portstali plijmete flak uphimnou soustrast.

Nat synovec br. Jan Katiak z Richmond ub je doma z Nemecka a ma ub propu gteni od vojska, kde pobyl 5 let.

Nat vnuk br. Odel Vrla z Guy je teb doma a ma tab propu'Ste-ni z vojny, kde sloubil po 4 leta, na kterou bude mit pamatku navbdy pro zraneni na celem tele.

'Br. Jan Kanak se navratil tab s porouchanYmi nervy a jezdi k 1. ball nas na‘ttivili br. a ses. 8vestkovi z Houstonu, a minuly tyden nas nayttivili stall Davidci z Boling. Obe navkevy nam byly mile.

Davidci si stebovali na bouhi, be jim vyvratila nekolik pekanovYch stromn. Nazdar!

Rozi Mikeska-Truksova.

V KRAJAN JMENOVAN PREDSEDOU VYBORU DOBROOINNE KAMPANE PRO OKRES FAYETTE. Znamy krajan, Amos Pavlik z La Grange, Texas byl jmenovan ptedsedou vYboru majiciho na starosti vybirani penebitYch piispevkil v kampani tak zv. "United War Chest" pro okres Fayette. Kampari tato zahrnuje v sobe take i pomoc pro '6eskoslovensko a to v obnosu nekolika milionu dolartl. Proto jest povinnosti kab. dello krajana karnpan tuto podporovati co jen mobno nej‘Stedreji. Krajo.ne v okresu 'Fayette mohou sve prispe yky posiat pfimo na okresniho phedsedu: Amos Pa ylik, La Grange, Texas.

V Rad RifiovY Dvdr, els. 89, Rosebud, Texas.

Zde jsou jmena daltich elenn, co prispeli na dobrovolnou sbirku na eeskoslovenske sirotky: Johana Soukup $2.09, Jim Hauk $5.00, Emil Hering $1.00, John Mareeek $1.00, John Kopa 50c, Ed. Svoboda 50e, Lidie Svoboda 50c. kad daroval z pokladny $5.00. Minnie bylo oznameno $16.90, tedy celkovy obnos je $32.40, ktereb penize jsem odeslal.

JaSte jednou vzdavam srdeenY dik vgem, kdob phisreli na deskoslovenske sirotky po padlYch vojinech.

S bratrskSrm pozdravem, John Lanidek taj..

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nibepsanY resolueni vYbor i'adu Ennis, Cis. 25, v Ennis, Texas, timto projevujeme hlubobe citenou soustrast nad nmrtim vakho manbela, otce, dedeeka a nateho spolubratra, Ladislava Jarolimka, kterY zembel po deltd nemoci y e stall 77 rokt.

ZminenY bratr byl natim dobrym Clenem, kterY tadne svoje povinnosti platil.

Vime, zarmoucena rodino, be take nesete ztratu vateho zesnuleho, avtak budib vlarn alespori easteenou fitechou, be i my soucitime s vaani ve vatem zarmutku.

ZesnulY bratie, spi vetnY svilj spanek test budil tvoji pamatce.

Za lad Ennis, cis. 25, v Ennis, Texas: John Hrabina, F. J. Hatkovec, F. B. Vrla, resolueni vYbor.

V PROJEV SOUSTRASTL My, nitepsany resolueni vYbor tadu F. B. Zdrubek, Cis. 112, projevujeme timto jmenem badu nati uplimne citenou soustrast pozustale rodine nad ztratou jejich milovane matky, babieky a ,prababieky a na§i mile spolusestry, Barbory Kolakove, ktera dokonala svoji pozemskou pout, dne 10. ball 19.45.

Zesnula byla dlouholetou dlnekyni nageho tadu a vbdy sve povinnosti spravne konala, Vime, portistala, zarmoucena rodino be Wee nesete ztratu vati milovane, avt'ak budib yam alespori easteenou fitechou, be my opravdove citime s vami ye vatem zarmutku. Zesnula sestra at' odpodiva v pokoji a test budib jeji pamatce.

Dario v Guy, Tex., 17. zati 1945.

John Stradik, Petr Listak, Martin Koval., resolueni vS7bor.

V FIERLINGER OZNAMIL ViSLEDEK JEDNANi V LONDYNE. New York. (OTK.) — PrabskY rozhlas dne 11. zati oznamil, be "ministerskSi ptedseda Fierlinger informoval veera novinate o jednanich s britskou vladou, phi nichb do glo o podrobne vs7mene nazorti. Pfehnane britske obavy o nagi svobodu a nezavislost — prohlasil ministerskY phedseda — byly s Ceske strany vyvraceny. Jednalo se teb o phestehovani Nemcu z republiky a byli jsme britskYmi statniky uji gteni o jejich porozumeni tohoto problemu, kterST je pro nas tak dulebitY. Toto ptestehovani musi bYti organisovano. Fierlinger dale prohlasil, be teb bylo v LondSrne zdfirazneno nage stanovisko o ptestehovani Madarfi. Britska vlada byla informovana o ptipravach k postatneni velkSrch priimysloyYch podnikt a bank. I tyto plany byly v LondSme phijaty s porozumenim. 6eskoslovenska, delegate v LondYne venovala zvlagtni pozornost otazkam dopravnirn a obchodnim.

Oeskoslovensko se nebude isolovat od ostatniho sveta. V dlisledku toho se ub v Oeskoslovensku provadi vS7vozni politika, jab odpovida dopravnim mobnostem a zasobam surovin. Ceskoslovenska zahranidni politika zUstava, nezmenena: jest pledev§im ureovana spojenectvim se SovetskYm svazem, kterY v badnem smeru nepobaduje na 6eskoslovensku nideho, co by se nesrovnavalo s jeho nezavislosti.

V Didesiite upozorneni! Kdyi piSete na HI. tfado.vnu skrz jakoukoliv zaleiitost, tYkajici se vagich poplatkft neb dluhu proti vagemu certifikatu, neb vageho poj gteni u S. P. J. S. T., ei ohledne dodavky Vestniku — udejte vbdy eislo neb sidlo vageho fadu, neb eislo vag eho certifikitu.

V DobrSi dlovek naudi se od gpatneho vice, net Lpatz4 od dobreho.

Ve sttedu, dne 19. zati 1945.

Sbohem, Karle PoliCku. UZ pies mesic vim, Ze Karel Po'Melt, pfitel a v mnohem i ueitel„ patrne je mrtev. Do Noveho Yorku do gel dopis jeho dcery, jet se za valky proy dala v LondYne a zatim se ni zase vratila do Prahy. Oznamuje, Ze pied dlouhou dobou dostala psani od sveho otce z Polska, kam byl Nemci zavieeen. V tomto dopise ji poslal v pfecitu ge smrti svou zavet', v niz ji odkazal vSechno, co mel, autorska, prava na size knihy. a od to doby o nem nebylo zpray.

U2 mesic to v gechno vim a dokonce jsem zaCal smutne a nerozhodne psat elanek o nem, ale fadycky jsem od tato prate zase odegel.

Hrnuly se mi•do pera vzpominky na spoleenou redakeni prdci v Tribune. Ceskem Slove i Lidovych novinach, vzpominky spi ge vesele, protole Polaaek byl humorista nejen profesi, ale pfedevgim celou povahou — a rozpor mezi smutnou pfilelitosti, je2 mi dala o nem psat, a temito veselYrni vzpominkami byl tak yellkY, Ze jsem toho v geho nekolikrat zaarchal.

Asi byste se, Poldeku, zlobii a zeptal se mne, jak to jsem novinaf, Ze do remesla pletu takove soukromosti ale nemohu jinak.

Jeho smrt napinuje nine a jiste v gechny jeho ostatni pratele smutkem zvla gte proto, mu nebylo dano dokoneit Lvotni Okol, na nejZ se poctive, vedome a diouho pfipravoval. Stoje v duchu u jeho neznameho hrobu kdesi v Polsku, chtel bych jen pla ge na nej poloht vetvieku oddane vzpominky, trebas vim, Ze by mne za tyto slohove obraty vynadal od plic, protole je uprimne nenavidel..V torn bylo jeho ueitelske poslani, a v tom, Ze piece tak pigu, se ukazuji jako Zak nehodny. _Karel Polaeek byl vet gi spisovatel net nage odborna kritika priznavala nebo zeasti chtela pfiznat. Jeho poCdtky byly jak se u neho rozumi samo sebou, Zertovne nejen obsahem, ale i vgemi ostatnimi okolnostmi. Jako Urednik nove zfizeneho Uradu pro zahranieni obchod, kam byl roku 1919 pridelen, nudil se tak nesne_ sitelne, Ze zaaal pro vlastni zabavu psat male satiry, ja2 pak kolovaly po tirade. Teprve po deli dobe a spi ge z rozmaru poslal jednu takovou vec deniku Tribune kde brzy vygla pod jmenem KoCkodan, a tim byla v podstate zahajena jeho novinarska a neprimo i spisovatelska kariera. Mezi temito hriekami a svymi poslednimi knihami progel vYvojovou drahou, je2 oficialni kritikou nebyla dostateene ocenena a jet, jak lze doufat, bude zhodnocena pozdej Byl si dobre vedom nedostatn, jeZ vnucena vojenska sluna za prvni svetove valky zpusobila v jeho vzdelani. Dokonce tyto nedostatky, snad schvalne zvelieoval, zvla gte kdy2 byl YYzYvan, aby psal literarni nebo jine frvahy. "Vy jste takovY chytrY pan, napi gte to sam," • Mne dal prezdivku "soukromY myslitel", a tou mne vldycky odbYval, kdyZ jsem mu uprostred rozhovoru rekl, aby sepsal. co prave rekl. "Ja, jsem spisovatel." fikal, "a nepletu se do veci, pa kterYch mrie nic neni. Vy jste se dal na myslitelstvi, tak pi gte fivahy. Co bych se ja drel za vas?"

Ve skuteenosti mei v sobe vie vzdelani a predevgim Lvotni i obecne moudrosti ne2 vagina tech, ktefi psali s neopravnenou shovivavosti o jeho knilaach. Jeho historicke vedomosti byly znaene, zvla g te mei znalost eeskYch dejin, predevgim dejin novoveku v nich2 znai kde jakou politicky vyznamnou postavu. Ukazalo se to nekdy i na znarnYch patednich sclnizkach u Karla oapka, na nichZ se obeas uctive pfel s Tomatem Masarykem o vYznamu techto lidi.

Take zpilsob, jak si v techto polemikaeh potinal byl pro neho priznaenY. Trval pevne na svem min6ni, ale ptedna gel je tak, Ze se tim nikdy nemohl oitit doteen — a to je co Mei, protole polemika s TGM znela mnohYm tomnYm uZ sama o sobe jako smelost.

Karel PoIdeek byl ve svYch nazorech samorostlY a. prirozene duslednY. V neseetnYch jeho elancich nenajde nejprisnej gi kritik snad ani jednu planou frazi„ snad ani jeden slohovY obrat, kterY by visel ve vzduchu. Jeho vety a claney stdly pevne na zemi a presto riebyly

VESTNIK prizemni. Je pravda, 2e nepsal vzletne, ale to nebyla vada, nybrZ funysl. KdyZ jsem s nim (t,d leta svadel boje o fivahy, je2 nechtel psat, pfines1 jednou sam od sebe elanek o francouzskem smyslu pro strizlivost. pro spravnou miru. Byl to, pokud vim, jediny elanek toho druhu, jak kdy napsal. a mohl jej napsat proto, Ze tato strizlivost, tento realism, tato prirnekenost a jaksi i . odinerenost byla ustrednim tematem jeho Lvota. (Nezlobte se, Poldeku, neumim to jinak Lei.) Jeho vaAni byli romanopisci ruiti a angliati.

Z Rust' to byl hlavne eechov, z Anglieanti Dickens. Pfichdzel 'east° k nam. bez dalgich fedi si vzal nejakeho Cechova a Ceti si sam pro sebe, leda 2e si objednal kavu. Po nekolika hodinach Cteni vstaval zoufale: "Kdepak, tohle u2 nikdy nikdo nebude umet," rikaval, a dovedl pak dlouze vykladat o jedine vete Oechovy povidky. prod musila znit tak, jak znela, pros musila stat tam, kde stala jak by cela • povidka byla ztratila cenu bez ni. jak by to byl napsal bridil a tak do nekoneena. Mezi prateli byl spravne oznaeovan za eeskeho Dickense s tim rozdilem 2"e se nedoakal pineho rozejeti svych sil. KdyZ Nemci zavraZdili v Polsku tohoto nenapadne vypadajiciho eeskdho Zida, zabili jednu z velkYch a jen zpola spinenYch nadeji Ceske literatury. Lepe nag jini byl by dovedl vyslovit, co tato valka zpUsobila milionum aeskYch -Lel a dugi.

Prvni svetovou valku prozii v Polsku, tehdy nekolik let Pres dvacet star, a vratii se, jak sam vypravel, jako dlovek. kterY zapornnel, co je civilisace. Nevedel, jak se oblekat limeeek, nedbal na sebe a nevedel. co bude delat. Jeho velkY literarni talent, ttebas ne zcela uznanY a jiste ne spravedlive .ocenenY, vratil mu v'Sechno, oil ho tehdy .olouplla pustota yojenskeho Lvota v zavLvenYch zakopech v Polsku. A eloveku, jen.t. ho tak dobte znai, se svira, srdce nad tim, Ze prave tam se zase uzavtel Lvotni kruh tohoto yYznamneho romanO,cisce, jen2 se z Polska po prvni valce domt, aby tam hral vynikajici filohu v literdrnich kruzich a v literatute same, a na konec byl znovu odvlee'en k tern v§im a k hori a vralednejM pustote nemeckeho koncentraeniho tabora, kde na jeho zahtati men jen krematorium pro jeho plice jen plyn, pro jeho dfistojnost jen opovrZeni, pro jeho Zidovstvi jen kopance, pro jeho eeS'stvi jen smith, pro jeho sttizlivost pak takova ptekvapeni, Le se ani jemu pies v'Sechnu fantasii o nich nikdy nesnilo.

Sbohem. Kar p Polaoku, vim, 2e byste mi rekl. 2e elenove syndikatu Cs. novinatti nejsou k tomu, aby v novinach breaeli. Vz-cominam si. s jak zylate ostrou ironic jste mluvival o teach nad hrobem a a nekrolozich. Co na torn, Ze jsem to napsal proti regullm, ktere jste do mne vtloukal? Co na torn, Ze jsem to napsal nejapne, jak to neni jinak moLdo, kdyZ by elovek radeji gel nekarn do kouta? NejhorM a nejkpatnejS1 na tornto elanku je piece jen to, Ze riCTK.) jsem jej vtibec music psat.

• V HromadnS, pohich obeti nemecke-bestiality.

New York. (OTK.) — Zprava pralskeho rozhlasu oznamila, 2e veera bylo pohtbent) ye Stodu u Sttibra 240 mueednikti, vesmes politickYch \remit', kteti zemteli letos v dubnu hladem a vysilenim na pochodu do Neinecka. Mrtvoly byly vykopany mistriimi Nemci a ti z Nemeft, kteti se na teto prdei nepodileP, rausili k ni . se shromaZdilo u braptihli2et. Tisice CechU madneho hrobu techto obeti nemecke z yleilosti. Zastupci amerieke a eeskoslovenske arma, dy uoinili sniuteeni projevy a. jrnenem Sdruteni politickych vezfidi uromluvil prof Limpouch, jen2 prohlasil, Ze Ce gi nikdy nebudou odplacet Neractim stejnYni zoilsobem, ponevad2 by to bylo na fijmu jejich narodni cti.

V ZDARMA ZA.BAVA. fl,ad Pokrok Houstonu Cis. 83. SPJST. bude potadat zabavu zdarma pro elen y a jejich tele, v sobotu veeer 22. zati. Dobrou hudbu mame obstaranou, kterd bude pro stare i mlacle. ftadove sestry vain ptichystaji dobrou yeeeti, ktera bude podavana od Aesti do osmi Zabavni vybor. hodin y e:der, eve vas,

Strand EL eECHOSLOVACI NA PRVNiM MISTE NAKUPU VALEeNVCII BONDU. Vlastenectvi se nejlip dokazuje einem — i v Americe a zrovna ted' za valky byla ptiieCitost projevit, jsem-li vlastencem opravdovYln nebo jen po to kapsu. Pripomneli jsme jiz, 2e skoneenim valky v Evrope nebyla pro narodnostni skupiny ve SpojenYch Statech skoneena valeena, povinnost vubec. Nejen proto, Ze nova nage vlast byla porad je gte v teZke valce s Japanskem a potrebovala vernosti, poradku, prate i penez, ale take proto, Ze vytrvalYm konanim povinnosti odvdeaujeme se SpojenYm Stattun z east za to, co vykonaly pro osvobozeni Evropy z nemeckeho jarma. Obeanske povinnosti a tedy i podpora valeeneho usili byla arcit' rovna pro v gechny obyvatele SpojenYch Statil, ponevad2 vgem musilo jit o viterstvi viasti, ale obeane, kteri jsou prislu gniky narodu donedavna surove utiskovanych Nemci a nyni americkou pomoci osvobozenYch, meli je gte zvlagtni duvod k svedomitemu a horlivemu konani v geho, co Spojene Staty po s yYch obeanech Zadaji. Proto meli i nadale vgemoZne podporovat nakup 'valeenYch piljeek.

Minuly mesic byla s valkYm Us-pechem skoneena upisovaci kampan na 7. valeenou pujeku, coC je prvni pujeka po viterstvi v Evrope, a nyni mtiZeme se ptesvedeit, jak se na ni podilely jednotlive narodnosti. Frank E. Pofanti, mistopredseda odboru narodnostnich skupin neho finaneniho vYboru ve state Illinois vydal o torn podrobnou zpravu. Z ni vysvitd, 2e eeskoslovenska skupina nejen2e upsala ze v§ech skupin nejvice, ale Ze, ptekroella uree.nou kvotu o vice net atyti ttetiny. Rozdelil jsme fitedni seznam na skupinu narodnosti slovanskYch, ostatnich narodnosti, jejich'Z stare viasti byly okupovany Nemci, Italy nebo Japonci, dale na skupinu americkYch obeanti, ptivodem ze zemi, ktere v teto valce zachovaly neutralitu a koneene state osy nebo tech, ktere stdly na strane neptatel Ameriky. Ze slovanske skupiny nalaela by Slovenska liga v Americe vlastne do seznamu neptatel, nebot' Liga jako 26,dna jina, narodnostni skupina ujimala se zradeovske "vlady" ye stare viasti, ktera vyhlasila SpojenYm Stattm valku, mela podeztele styky s touto vladou prostte,dnictvim "slovenskeho vyslance" u Vatikariu a slovanskou solidaritu odmitala stejne dfirazne jako zradci Tiso a Tuka.

Prokazujeme Lize velkou a nezasloUenou test, kdy2 ji eiste statisticky zatad'ujerne do slovanske skupiny, aspon vynikne, 2e ani z poloviny nespinila svou povinnost. ZaslouZi take pozornosti, Ce Polaci, kterYch je v Americe snad nejvie ze v'Sech Slavanti, jsou vYborne organisovani a i bohati, nedosahli kvoty.

Jsme pravem pyeni, deskoslovenska skupina je mezi 33 narodnimi skupinami na prvnim mist& nakoupivgi valeenych piljeek temet za 24 milionu dolarfi, aekoli kvota einila jenom 10 milionti. Z cele eastk-y valeenYch iipistz, zakoupenych narodnostnimi skupinami, dosahla eeskoslovenska, skupina vice ne2 26 procent. ObCane eeskoslovenskeho ptivodu dokazall nejvet,§1 merou smysl pro valeene potteby amerieke viasti a projevili ji tak nejfieinneji vdeenost za velikou podporu, kterou poskytly Spojene Staty eeskoslovenskemu no,rodu v boji za svobodu. Neni to posledni dtikaz americkeho vlasteneetvi C'echoslovakft: co nejdtive vyp5.:§e department pokladu "Pujeku Viterstvi." Na'Si krajane, kteti tak bojne podnorovali obranu sve zeme, budou zajiste: s tout horlivosti upisovat pfljeku pro mirove budovani.

V

KALENDA.ft.

23. zati. Posvicenska. zabava v Sokolovne v Ennis, Texas.

22. zari. Zabava zdarma pro deny a jejich ptatele v sini tadu Pokrok cis. 88. v Houston, Texas.

23. zati. VeseIchru "Cbchod je ()bawd" sehraji ochotnici v Sokolovne v Dallas, Tex. 'i. tijua. Oslavu vYroe g otevieni slue potada tad Syaz Cechoslovanti Ls. 92, ye Fort Worth, Texas,

VSS ekilfR U01

ell. delnictva.

Ve velke montovne .8koclo,d7ch zavodt v Plzni promluvil , :predseda vlady Zdenek Fierlinger k delnictvu. V motovne i na nadvori se shromatdilo v poledne pri vYmene men tamer ve gkere nynejei osa- zenstvo SkodovYch zavodt. Po uvitani promluvil vlady ob girne o aktualflier]. otazkach.

"Plzcriskernu delnictvu, zejmena delnictvu Skodovky pripadla po katclem narodnostnim a socialnim zapase Ceskeho lidu dtletita, V dobe prvni svetove valky byl to nas “CeskY proletariat z Plzne„ Kladna a Mor. Ostravy, ktery pod dojmem velkYch udalosti v Rusku zahajil veeobecnou stavku a tim ottas1 do zakladu shnilou rakousko uherskou monarchii.

Tak, v roce 1918, z mocneho hnuti naeeho proletariatu zrodila se na ge svoboda, zrodil se 28. rijen. To si naciste velmi dobre pamatovali a proto take v dobe druhe svetove valky nage prtmyslove delnictvo veude bedlive hlidali a katde jeho hnuti pozorovali. Snatili se ho ziskat piacenim lepeich mezd a lepeich pridelt a tam, kde se jim to zdalo nutnYm, zasahovali obvyklymi metodami bezohledneho teroru.

Znaene jsou obeti mezi na gim delnictvem, jet si vytadalo rase podzemni hnuti a na ge revoluce. Ale piece jenom se nacisttm nepodarilo zlomiti trpnY odpor naeeho delnictva. Nacistilm se tat nepodarilo ovladnouti celou Evropu; jak si to predstavovali.

Nepritei byl z naei pf,Tdy definitivne vyhnan a nyni usiluje nage vlada v tesnern kontaktu .se sovetskYmi a americkYmi vojenskYmi organy o brzkou likvidaci veech mimoradnYch pomkt. Pro nag stat je neoby,eejne dfilehite, aby v hospodarskem a administrativnim ohledu bylo naee tzendi pine zceleno a aby bylo jednotne. Na poll hospodarskem jde o skuteene planovite hospodarstvi, kteremu bude podlehat zejmena tetkY a klieovY prilmysl doly a hutnictvi„ energiticke zdroje, penetnictvi a po, jiet'ovnictvi.

Myslim, to mtteme bYt s dosavadni einnosti narodnich spra y , ktere byly veude ve velkYch podnicich dosazeny, pine spokojeni. Vysledky jsou veude velmi dobre, nebot' se nam skuteCne podarilo, nehlede na znaene prekatky, vYrobu veude obnoviti. Mnozi z vas se jiste ptaji, co bude dale s natim velkYm priimyslem. s bankami. s naeimi tachtami a pojiet'ovnarni. Mohu yam Mei zatim jen to, te v torn ohledu rozhod.ne yule nageho lidu. Ve vladnich kruzich previd.da nazor„ te na g velkY mysi a banky maji bYt definitivne znarodneny, to je postaveny cele do sluteb lidu tak, abychom Mon co nejlepe a co nejteelneji rozvinout naei vYrobu. Na nagem delnictvu bude tat velmi mnoho zaviset, nebot' na ge &Inletvo musi ukazat, to dovede lepe pracovat, pracovat hospodarneji a vykazovat veal praco-sini vYsledky pro sebe a stat net pro soukrome kapitalisty, Jsem pres yedeen, to v tom ohledu nag e delnictvo pine chape sve velke ftkoly, svou odpovednost a te ve gkerY na g lid rozumi dobre to u nas bude pomerne snadne uskuteenit i.adouci socialni reformy, ktere vytaduje doba a moderni hospodarstvi a ktere v druhYch statech budou take zapasy.

Kdyt naee vlddni delegace byla nedd yno v Moskva, vyslovili nejodeove.dnejei soveteti statnici mne osobne a'vsem elentm delegace pro tento zdravY vyvoj v na gem state pine uznani. Tet na zapade delnictvo a cela pokrokova verejnost oeekava : te nag eeskoslovensk2 lid dovede uskuteenit svcu revoluci cestou demokratickou a te neustoupi ,od svYch rozumnych a spravedlivYch socialnich potada ykt. V tornto nolitickem vyvoji nripada oveem delnictvu prvotridni aloha. Chceme oveem uskuteenit nage velke soCialni reformy spoleene s nagim zemedelskYm lidem. Ale je nesporne, to velke sot a,lni reformy Cekaji nas zejmena na poll prtrnyslovem a te :lento take je to na ge pitmyslove delnictvo, ktere musi stati na vY gi a mini byt nateri noveho nageho obrozeneho statu, v nernt chceme v dohode se v g emi oh:Oa-410mi. $lotkami uskutetilavat 11“ prak-

tickY socialismus. Mohu proto s pinym ptesvedeenim y am Melte dtveru ve vladu ye vag eho presidenta. Program na g' vlady, kterY jste schvalili a kterY jste s takovou radosti prijali; bude spinen.

Zanechte tech zbyteenYch putek mezi jednotlivYmi socialistickYsi tabory, nebot' pouze jednotnYm postupem docilime spineni vgech sy Ych pram. Uhajte si sva prava, ktera jste si ziskali, uhajte si size, zavodni rady a dale si je vybudujte. Jsou v proudu porady, jak presne vymeziti prava a povinnosti techto dtletitYch organri• ktere maji teethe dopiriovat na ge nove statni iizeni. Vystupnujte co nejvice vyrobu, nebot' na vysledcich va gi vYroby bude zaviset, jak se budou postupne zlepeovat vase existeneni a pracovni pomery.

Vy pak, S'kodovaci, jejicht zavody byly chloubou naei republiky a byly v dtsledku valeenych udalosti te.%,ce zasazeny, vy jste povOlani k tomu, abyste tyto zavody co nejdrive vybudovali, a vybudovali je je gte lepe a teelneji net drive. V torn ohledu stat yam poskytne plnou pomoc a yeechny •prostredky. Vagi soudruzi v Oeskomora yske vyso.eine (?) byli rovnet postiteni ke konci valky nalety na gich spolend-, a jsou v tete situaci jako vy. Od prvnich drat dali se do prace, dali se do budovani novYch each)). a easte:ene pre yzali budovy drivejeich JunkersovYch zavodt, ktere nam Rudd armada dala k disposici. Dnes se tarn jit opravuji lokomotivy a brzo vyjde z dilen prvni nakladni automobil.

Jsem presvedeen, te tat plzeriska S'kodovka bude mod, co nejdrive zahajiti svou vYrobu ye vefeim meritku net dosud a te da na gemu priimyslu nove stroje a nove zarizeni, ktere tak nutne potrebujeme, nebot' na ge stroje a nage tovarni zarizeni byly za okupace bezohledne opotrebovany a niee-ny. 8kodovy zavody Casto menily sveho rnajitele. I kdyt za Nemcfi pracovat jste nechteli, piece jen jste byli nuceni to zristat. Proto take myslim, to vy, Ceeti delnici, miltete se cititi skuteenYmi majiteli nagi Skodovky. Budujete proto novou 8kodovku pro sebe a pro narod, budujete ji, aby na g stat mohl obnoviti svilj prilmysi a vyrabeti pro eiroke vrstvy spotrebitelt nutne vYrobky a zboti a aby tak naee nova demokraticka, lidova armada mela se elm branit, kdyby na g stat se ociti zase v nebezpeet Proto take jsem presvedeen. to radi prilohite ruku k tomuto velkemu dilu, te se postarate o to, aby na ge 8kodovy zavody byly znovu novYm, lepeirn a vzornYm podnikem svetove slavy, skvelYm dem poctive Ceske prate.”

V

stalcovi6 Viktor SklovskY Dne 25. zari 1906 narodil se v rodine petrohradskeho trednika Dmitrije 8ostakovidie chlapec, jernut dali teh. jmeno Dmitrij. Jeho matka . hrala a liyueovala hudbe.

Desitilety Dmitrij slotil prvni symfonickou baseri "Vojak". ✓ 13 letech byl S' ostakovie prijat na konservator. Tehot roku, znamy ruskY skladatel Glazunov, ktlyt si vyposlechl dila trinactileteho 8ostakovide, prohlasil, te se hoch ureite musi venovat skladatelstvi. S‘ ostakovie meal navetevovat skladatelskou tridu profesora Stejnberga. Klavirni tridy v gak nezanechal. Hudebnik se musi houtevnate S' ostakovidovi bylo tetko v onech hladovych letech. Opet prieel ke Glazunovi. SkvelY skladatel vyposlechl chlapce ye svem velikem nevytopenem a tmavem byte na Kazariske ulici.

PoSlouchal mleky a s tdivem. Mezi tryvky chlapcovYch skiadeb zachytil novou hudbu. ✓ tech letech davali ueenctim zvlaetni, t. zv. a kademicky pride). notravin. V pridelu byl cukr, peenice, ryba a sluneenicovY olej. Glazunov g el ke Gorkemu a vysvetlil mu, te treba dat akademickY pridel 13 letemu chlapci. RamenatY, urostlY Gorky vyslechl Glazunova a vyridii ved. Ceho bylo treba. Maly Dmitrij si sanky z operadla videriskeho kresla a zaCal vozit a nosit domtl potraviny. ✓ roku 1922 zemilel otec Dmitrije ostakovide, Chlapee musel tivit rodinu. Proto ael hrki

Ve sti'edu, drie. 19. zali 1945. do kina.

V roku 1923 absolvoval S ' ostakovie konser-

vator v klavirni tilde. Po dobu vlastniho ni skladal sve veci. Slotil svoji prvni symfonii.

V teto symfonii mely hlavni partii einely a orchestr doprovazel einely. Symfonie byla mlada, jeete gkolacka., ale pina mist.rovstvi.

20 letY 8ostakovie slotil deset kratkYch skit a nazval je "Aforismy". Je to rozumova, schematicka. hudba. Ale bylo jit jasne, te se objevil novY, velmi silny mistr, ovladajici starou techniku, ale snatici se tlumoeit hlas sve doby.

Pak zaeal 8' ostakovie komponovat svou prvni operu na gogolovske tema. Svou druhou operu vybudoval Sostakovic na namet ruskeho spisovatele Leskova. Nastudovana na operni scene v teSkoslovensku, vyvolala hive diskuse.

Dva roky pracoval S ‘ ostakovie houtevnate a s napjetim. Sam prerueil zkou gky sve etvrte .symfonie. Skladatel nebyl s ni spokojen a zaCal pracovat na pate symfonii, kterou poslouchal celY svet.

8ostakovie til v Leningrade. Zahrmela valka.

MladY profesor konservatore Dmitrij . 8ostakovie gel na komisariat a podal tadost, aby ho prijali jako dobrovolnika do Rude armady. Jeho tadost byla zamitnuta — chranili ho. Jegte dvakrate podaval tadost. Nakonec jej a jmenovali ho reditelem hudebniho oddeleni v divadle lidove sebeobrany.

Leningrad bojoval. Na frontu odchazely oddily delnikt z putilovskYch zavodt. Sli mutoye a teny v gedivYch vojenskYch pla gtich. Na mesto zdealo strilet nemecke delostrelectvo.

Granaty pobijely pokojne lidi, borily domy.

Zavody vyrabely jen yYzbroj. Paliva bylo treba getrit pro obranu. Poulieni drahy se zastavily. elezna nemecka bestie stale silneji svirala Leningrad.

Sostakovie tvoril novou, sedmou symfonii.

Nebylo nikdy dila vytvoreneho za okolnosti tragiatejeich. Mesto protivalo denne desitky poplacht, matky klesaly ima you, nosice deti do krytt, a delova trelba zaplriovala prestavky mezi leteckYmi poplachy. V sedme symfonii 8ostakovie ukazal stra glivou mechanienost nemeckeho mygleni. Ukazal, jak nenteckY narod ohluchl, oslepl, ohlugovanY nenavisti ke vgem narodtm sveta. ' ostakovie psal o valce, o odporu sveho naroda, o naei bolesti.

Zdrojem jeho odu gevneni byla nevidand, zmutilost, stateenost a slava sovetskYch lidi, branicich 'wine mesto, svou zem. Ve hrmeni bitvy sly§el zvuk prietiho viterstvi. Symfonie byla slotena o Rusku, o ktere se rozbijely viny vie/ince, o zemi, ktera poznala sebe a shromatd'ovala sily k viterstvi. tteji a tteji stahovali Nemci smyeku kolem Leningradu. Mestske trady naridily t* ostakovieovi, aby se evakuoval. Velke letadlo vzalo jeho dye deti, tenu a sedmou symfonii. 8ostakovie se usidlil v Kujbygeve.

"Mnoho sil a energie jsem do tohoto dila. Nikdy jsem nepracoval s takovYm elanem, jako nyni. Je okridlenY vyraz: "Kdyt mluvi zbrane, mlei musy." Je to spravne pokud jde o zbrane, ktere zahlueuji tivot, radost, etesti, kulturu. Jsou to zbrane tmy, nasili a zla. my bojujeme ye jrnenu triumfu rozurnu nad tmarstvim, ye jmene triumfu spravedlnosti nad barbarstvim. Neni elechetnejeich tkolti net ty, ktere nas odueevriuji k boji proti temnym silam hitlerismu. Nan spisovatele, hudebnici pracuji za Velke vlaste.necke valky mnoho, napjate a plodne, protote jejich tvorba je vyzbrojena nejpokrokovejeimi ideami doby. A i kdyt mluvi zbrane, zvedaji s yfij mohutnY hlas nag e mazy. Nikdy a nikornu se nepodari vyrazit pera z naeich rukou."

Symfonii si zamilovali v Sovetskem svazu a zaaali ji hrat i v cizine. Na planoucich polich svetove valky se rodilo jedno z nelvelkolepejeich del ruskeho hudebniho umeni.

V ohni vlastenecke valky zmutnel a zocelil se talent Dmitrije Sostakoviee. V nove symfonii vyjadril city a my glenky miliont lidi, kteri byli postiteni valkou a naeli v sobe odvahu k nesmititelnemu boji proti nejpodlejgi a nejtemnej gi sile, jake. kdy ohrotovala Matt licistva.

stteclu, dne 19. zat-i 1043.

viATNtic Zahynem ci budeme z

Z Fayetteville, Tex., 7. zati 1345.

Cteni bratti a sestry:Timto se yam oznamuje;ze behem mesice srpna 1945 Hlavni ttadovna vyplatila pojigteni po nagich zemtelych bratiich a sestrach j ak nasleduj e : Umrti eislo 3870. Br. Frank Nevelik, zarnestnanim rolnik, od tadu Fort Worth, cis. 154, zemtel dne 26. eervence 1945, ve stall. 50 let.

Do Jednoty piistoupil dne 2. ledna 1921. Cartifikat A-11451 na $500.00.

Umrti &ski 3871. Br. John V. Gajer, zamestnanim rolnik, od tadu Pokrok Moulton, els 27, zemtel dne 30. eervence 1945, ye stati 77 let.

Do Jednoty piistoupil dne 10. kvetna 1914. Certifikat A-10056 na $500.00. tmrti Oslo 3872. Br, Jerome Martinka, vojin od tadu Pokrok Houston, cis. 88, zabit dne 7. eervna 1945, ye stall 24 let. Do Jednoty pi'istoupil dne 23. dubna 1940. Certifikat C-5524 na $1000.00.

Umrti eislo 3873. Ses. Marie Hoek zamestnanim hospodyne, od kadu Pokrok Houston, els. 88, zeintela dne 30. eervenoe 1945, ye stati 39 let. Do Jednoty ptistoupila dne 7. zati 1922.

Certifikat A-8487 na $1000.00.

Umrti eislo 3874. Br. George Ho gek, na odpodinku, od tadu Pokrok Houston, cis. 88, zemtel 29. eervence 1945, ye stall 65 let. Do Jednoty piistoupil dne 11. srpna 1908. Certifikat A-2975 na $1000.00.

Umrti eislo 3875. Br. Frank Kola.eek zamestnani neudano od tadu Pokrok Houston. cis.

88, zemtel dne 31. eervence 1945, ye stall. 75 let. Do Jednoty piistoupil dne 12. eervence 1919. Certifikat A-11380 na $500.00: Umrti eislo 3876. Br. T. H. Skrabanek, zamestnanim notat, od tadu Ennis, eis. 25, zemtel dne 12. dervence 1945, ve stati 76 let. Do Jednoty piistoupil dne 28. kvetna 1911. Certifikat A-1665 na $1000.00.

Umrti eislo 3877. Ses. Zophie Bravenec, zamestnanim hospodyne, od fadu Hvezda Texasu, cis. 47. zemiela dne 29. cervence 1945, ve stall 64 let. Do Jednoty pkistoupila dne 27. btezna 1934. Certifikat. B-1026 na $1000.00.

Umrti eislo 3878. Br. John Dolelal. zamestnanim rolnik, od tadu SlovanskY Svaz, els. 86, zemtel dne 7. srpna 1945, ye stati 65 let. Do Jednoty piistoupil dne 25. imora 1937. Certifikat B-1766 na $500.00.

Umrti Oslo 3879. Br. Martin Hrbdeek, zamestnanim pekat, od tadu Rozkvet Cis. 62, zemtel dne 5. srpna 1945 ve stall 84 let. Do Jednoty piistoupil dne 11. btezna 1906. Certifikat A-10752 na $500.00.

Umrti eislo 3880. Br. Paul Kracala, zamestnanim rolnik, od tadu Nova, Ratolest, Cis. 41, zemtel dne 4. srpna 1945, ye stall 55 let. Do Jednoty piistoupil dne 13. Hjna 1918. Certifikat A-15106 na $500.00.

Umrti eislo 3881. Ses. Marie Schiller, zamestnanim hospodyne, od tadu Cesky Prapor, Cis. 24. zemkela dne 16. srpna 1945, ve staki 63 let.

Do Jednoty ptistoupila dne 9. listopadu 1902.

Certifikat A-1920 na $1000.00.

Umrti eislo 3882. Br. Rudolph V. Matug vojin, od tadu Jaromir. Cis 54, zabit dne 5. tijna 1944, ve stall. 21 let. Do Jednoty piistoupil dne 17. imora 1940. Certifikat C-5412 na $500.00. tmrti eislo 3883. Br. Anton Takao, zamestnanim noeni hlidac, od tadu Ennis, Cis. 25, zemtel dne 24. srpna 1945, ye stati 71 let. Do Jednoty piistoupil dne 10. kvetna 1903. Certifikat A-5342 na $1000.00.

Umrti eislo 3884. Br. Valentin KusY, zamestnanim rolnik. od tadu Prapor Svobody, Cis. 8, zemtel dne 22. srpna 1945, ve stall 81 let.

Do Jednoty ptistoupil dne 1, dervence 1897.

Na tuto dvojatou ot.azku odpovedela esl.

Amerika Usty syYch tednikii a elanky svych easopisil jil mnohokrat. Odpovedi ztejme neznely stejne. Zaleielo na torn, kdo, kde a kdy odpovidal. Kdo sem pkijel na nav gtevu a soudii nel se zde miuvil ovgem jinak nel ten, kdo tu prolil nekolik let. Smysl slavnostnich feel a Mann byl zcela jiny nel obsah sttizlivYch ptedna gek nebo soukromYch •ozhovorii. A docela jinak jsme se divali na vec v dobach kdy tekl do Ameriky neptetrlite silnY proud ptistehovalectva, nea nyni, kdy je priliv eerstve krve zastaven. Neohlilejjme se do minulosti a pokusme se o ke geni otazky s hlediska pkitomnosti se ztetelem na budoucnost. eeskSr 2ivot v Americe se projevuje jednak v rodinAch, jednak ye spolcich. Oboji projev jest zcela ptirozenY, nebot' vyplYva z nutnosti. Nemohlo se piece ocekavati, le se z deskoslovenskYch ptistehovalori stanou hned A-• merieane. Ne glo ostatne jen o tee. tech i Slovak se tu proste octi v upine novem prosttedi, stal se obyvatelem noveho sveta a ve skutednosti zadinal novY zivot. Aby se vpravil do cizich pomerii rychle a snadno, stehoval se do mist. kde ji2 bydleli nejaci krajane. Tak vznik_ le Ceske a slovenske osady a v nich z tele potteby i Ceske a slovenske spolky. Pkistehovalecka mista zaeala liti svYm vlasinim tern, v neml se misily prvky evropske s americkYmi. Tuzemske, jsouce v ptevaze, arcit' vitezily, ale evropske nebyly nikdy Upine potlaeeny, jelikoz byly stale obnovovany ptijezdem novYch pkistehovalcu. Pkerod se dal zptisobem pozvolnym, nenasilnYm, pkirozenym, a nemel tudil zhoubnych nasledkti. Dnes jest ptistencivalectvi teener zastaveno a osud eeskoslovenske vetve v Americe se zda bYti zpeeeten. Opakuji zda., ale tvrdim pre zdravern rozumu ze zpeeeten je gte neni. Nechci strkati hlavy do pisku, ani tento sypati do oei krajanti. Pilvodni otazku si rozlolim na d ye a odpovim na kaalou oddelene.

Zahyneme? Ano, jiste zahyneme, a dokonce zahyneme pomerne brzy, nebude-li dovolena vetgi ptistehovalecka, kvota. To v gak neznamena, ze musime vgeho zanechati, ze ptestaneme posilati ditky do Ceske nebo slovenske odepteme eisti deskoslovenske easopisY, zrui-3ime sve spolky, nebudeme choditi do syYch zabav atd. Srovnejme livot naroda s livotem jednotlivca. Tento se tel mule tazati: Zemru?

A odpoved' bude zniti: Ano, zemru. nebot' elovek musi zemtiti. Jak bychom se divali na jednotlivce; jenk by se pc) takove odpovedi rozloueil dobrovolne s 2ivotem? Zdravy elovek, aCkoli vi zcela jiste, le musi jednou zemtiti, chee ait,i a dokonce aiti hodne dlouho. Ochuravi-li, leei se, aby se uzdravil. Vira v nadeje na 2ivot a laska k livotu jsou nam vrozeny. Nikdo nevi kdy zemke, a tato nevedomost jest nejvagim gtestim lidstva. Vrat'me se k svemu narodnimu livotu. Prozatim vime, zde hyneme, churavime, slabneme, ale pro vgechno na svete neztracejme viry ye svuj na.rodni livot, nevzdavejme se nadeje, 'le se zase uzdravime, neustarime 1peti na svem ee gstvi a slovenstvi s laskou, ktera konala a opet mule konati diVy. Nevlivejme se do stavu umirajiciho a nesmikmujme se s nejeernej gim osudem. Jako jednotlivec nevi, kdy zemte, tak ani narod nebo narodni vetev nemule ptedpovidati, kdy zahyne. Hyneme, ale neumirame. Pottebujeme jiste mnolstvi derstve krve v podobe novYch pkistehovalcii. Bez pkilivu teto krye vydr2ime jegte dobte dve nebo tti desetileti. Kdo vi, co se stane v desiti letech? Ve dvacetiletech? Za etvrt stoleti? Komu se pied dvaciti pet roky zdalo o teskoslovenske republice?

Budeme Budeme, nebudeme. Nechceme si hrati na roroky. Dobre proroctvi ma asi takovou cenu jako gpatne. Nam staei skuteenost. ijeme a aiti chceme. Vedomost ziti a vale Certifikat A-2229 na $1000.00. .

J. F. Chupick, taj. Hlay. tiTtadovny.

St..taiid, tot' na ge duchovni zbrati, s kterou postupujeme iz ptitomnosti do budoucnosti. Nikdo nevi, co ho v budoucnosti deka, ale piece si kaldY svrij osud trochu stroji. Lze si ov gem i ustlati postel, na ktere hodlarne nekdy vypustiti dugi, ale vetginou delali dejiny lide, jil umirali s botami na nohou a daleko od domaci postele. jeme, a musime-li zemtiti, tedy jen v boji o livot.

Rud. Bubenieek.

V New York. (OTK.) - MoskevskY rozhlas dne 22. srpna oznamil, ze eeskoslovenske Utady objeviIy na severu republiky tajne skladi gte zbrani a stfeliva, ktere nale2elo bYvalYrn elentun Hitlerovy mladele. Zateeni hitlerovci se pkiznali, 'le ptipravovali Utak na lTvot elenti deskoslovenske vlady.

VESTNIK

Strana 8.

trftEDNf ORGAN SLOVANSKE PODPORUJICj JEDNOTY STATU TEXAS. 011 F.LCIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUKA — EDITOR

Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPAN' WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. S •ibse:, •iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Ilimmj. I.Ttadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, ptedplatne a oznamkY bud'teZ adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

PODZIMNI MOTIV ZnaS ony chvile, ktere ptichazeji kdy vzruSen klidem umirani jde podzimni mlhou — pahYly z ni zeji jak rozum z citu a jak z pra•vdy let.

Zna.S ony chvile, ktere fism. ev kryje — sevtene hrdlo nestadi, a kamera tve fantasie vtdy novy obraz nataei, kdy poSetile zapominaS, to Stesti, bida, plea a nekdy smith ptichazi. od lidi, kdy lidem skrYvaS svou eistou bolest, jako tetiky hitch.

V Donuti technick3:- vYvoj lidstvo k miru? Mnoho lidi soudi, to nikoli, a ti se hrozi no yYch vynaleza a objeva. Historic nas proti tomu uci, to se pokrokem valeene techniky piece jen mnoho zmenilo a to i v pomeru valky a miru Kdysi valaily Atheny se Sparton, pozdeji Florencie s Pisou, Lucca s Janovem, na britskYch ostrovech valeila spolu jednotliva hrabstvi, ye stiedni Evrope sttedoveka, mesta a feudalni velmoti se sousedy, ba dokonce Cechy valeily obeas s Moravou. To vge je dnes za nami a my vime, nic podobneho neni ani myslitelne, tim merle proveditelne. Podaiilo-li se je gte podchytit valku prusko-nemeckou tak, to zastala lokalisoye.na, nepovedlo se to ut ani ve valce 1914-1918, tim merle 1939-1945, a neni nadeje, to by se jeSte kdy podatilo omezit jakoukoli valku na urCitou east sveta, tim mene Evropy. Neni snadne piedvidat budoucnost a plest se do temesla veStkynim, ale piece se zda, to svet jde vsttic velkemu obdobi miru a to nikoli proto, to by ten oxen valeit nechtel, nYbrt proste proto, vabec nebude moci. Neni malo lidi, ktei'i nad objevem rortkiStenim atomu hoiekuji a tvrdi, to v zajmu lidstva k nemu nemelo nikdy dojit.

To je ovSem utopie nesmyslne zpateenicka, ponevadt lidem nelze zakazat ptemYSlet. To nedokazalo tadne gestapo a i kdyby na vynalezu dnes zaeastnene popravilo, titre by se naSli novi, kteii by jej °pet domysleli. Pokroku a vYvoji nelze zabranit tadnou policii na s yete, koldY objev ma v zapeti objevy a tak dale, at do skonani sveta. Vie na svete se jevi jako nesmirne slotite, dokud neni objeveno teSeni, ktere bYya obyeejne proste. Dnes zname rortkiStenim atomu uvolnerie sily Ye forme niCici, neni vSak vyloueeno, to se brzo objevi v jine forme — utiteene, to bude motno spojovat mote, tvoiit v saharske pouSti a jinde velka, jezera, to stepi budou zavodneny a zalesneriy, to dojde i ke zmenam podnebi, zkratka, to suet bode upraYen pro desetkrat tolik lidi, net me dues, a to tito Tide budou zivi mnohem lope, net tijeme my. To jsou ovSem problemy, z nicht naSi generaci uz hlava bolet nemusi, ale jednu vec si mu-,

sine uvedomit 1.12 i my: pro novy svet je tteba noveho hospodatskeho systemu, se starYm se nevystadi. Je tteba pokroku a zmen, je zbyteene se desit budoucnosti a volat do sveta, to atom nemel byt nikdy rortkiSten. Byl rozbit a my se musime vyrovnat s novYm poznatkem, nesmime se stet otroky novYch sil, nYbrt musime jich unit k prospechu lidstva.

Ruda armada smazala poraiku carske armady z roku 1905 — Svaz SovetskYch Republik se stave pacifickou mocnosti. DalnY Vychod bude novYm zkukbnim fizernim kapitalismu a socialismu.

Japonska koiist z teto valky je ut zase ye spojeneckych rukou a bude odevzdana pra yoplatnYm drtitelam. Byla to kofist ohromna — 3 1/4 milionu etvereenich mil, 316 miliona obyvatel. V eine okupovali Japonci jinni a vYchodni provincie v rozloze asi 700,000 etvereenich mil s obyvatelstvem pies 100 miliona, krome toho Mandtusko, metici 503,000 aver. mil s temei. 40 miliony obyvatel. Holandsku urvali ostrovy, metici 735,000 aver. mil s 67 miliony lidi. Anglii vzali celou malajskou oblast a Burmu, z ktere pkipojili k Siamu stet Dtiehore a dva Sanske staty, dale zabrali drtavy na Borneu a Nove Guineji, celkem ast 580,000 etver. mil s 23 miliony obyvatel. Spojenkm Stettin uzemi 120 etver. mil s vice net 16 miliony obyvatel. Portugalsku 7380 etv. mil a 804,000 obyvatel. Krome toho ovladli Francouzskou Indoeinu, ktera, meti 280,000 etv. mil a ma 24 milionu lidi, a Siam v rozloze 200,000 etv. mil s 16 miliony obyvatel. V podminkach kapitulace je vSak teeeno, te Japonsko bode musit vratit yS.',ecka uzemi, jicht dobylo nebo jinak ziskalo od roku 1895. To je tedy take Formosa, Korea, Sachalin a jina uzemi v rozloze 115.000 etv. mil a s obyvatelstvem 30 milionU, dill °blast, rovnajlci se zhruba polovine rozlohy a ttetine obyvatelstva japonske tiSe nebo dvema ttetinami rozlohy a polovin.e obyvatelstva clomacich japonskYch ostrovo. japonske vYboje od valky s Oinoa v roce 1895, ukokistili Japonci za padesat let asi 3 a etvrt mil i onu etvereanich mil uzemi s obyvatelstvem, ktera eita na 316 miliona lidi. To je ovtcm kokist kterou si sotva dovedeme ptedsi;avit — je to ptiblitne rozloha Spoj. State se vSemi drtavami, a obyvatelstvo, ptevySujici dva a pulkrat podet obyvatel Soustati. Nyni, kdyt Japonsku bude tento obroyskY lup vyrvan, zvrhne se japonska, "VetSi. VYchodni Asie" zas na etyti velke a nekolik menSich ostrova japonskYch. Sen o imperiu je dosnen.

Japonsko se z neho probudilo pra ye tak udivene, jako Italie ze sveho snu o imperiu timskem, jako Nemecko ze snu o obnove svate tiSe nemecke a o via& nad svetem. Ted' pajde jen o to, aby spojenci jednotni i v miru, nikdy nedovolili opakovani podobnYch loupetnYch tateni a zylaSte ovSem, aby je nepodporovali ani einem, ani moralni pomoci.

Nejkrasnej g odmenou AmerickYch echoslovakil v Texasu za odbojovou pra,ci je vedomi, ie nage generace pies take obeli uchranila eeskYm a slovenskYm detem nag narodni jazyk, nag slovanskou kulturu a na veky svobodu.

VelkY rozruch v Americe vzbudilo prohlaSeni esl. prozatimni vlady o sestatneni nebo znarodneni nekterYch odvetvi soukromeho podnikani v Ceskoslovensku. Nektere noviny psaly, jako by v Csl. republice melo bYti ubito vSecko soukrome vlastnictvi a jako by vSecek majetek met pita do statnich rukou. Podkladem pro ty poplaSne zvesti byly asi projevy nekterYch viednich dinitela nebo .elanky pralskYch lista, to budou postatneny teleznice, elektrarny, hanky, pojiSt'oyny, rozhlasova spoleanost atd. Jde to zfejme o nedorozumeni, ponevadt tyto veci nejsou nove: teleznice v Oeskoslovensku naletely statu, elektrarny a plynarny byly tam v majetku most, okresu Ci zemi, ktere je budovaly a spravovaly a pozemkova reforma bude jen dokoneena, zrevidovana, a jeji stare vysledky leckde opraveny ve prospech zemedelskeho lidu, cot se prave nyni deje. Novo je jenom to, to jsou zabavovany statky velezradcil a proti tomu nemate arcit' nikdo nic namitat. Jsou obory soukromeho pOdnikani, ktere se dotYkaji ptimo tivotnich zajma naroda a statu a nemohou bYt tedy ponechany na pos pas nahodaM,

Ve stiedu, dne 19. zati 1945. konkurenenimu boji nebo jenom yydeleenYin hlediskam jednotlivca. To je uzna yane stenovisko i modernich narodohospodatil, kteti jinak trvaji na zasade soukromeho vlastnictvi, uznavajice vsak nutnoststatni kontroly hospodarstvi. Tyke se to zejmena t. zv. tetkeho myslu a dalni tetby, jejicht duletitost pro obranu statu vynikla z ylaSte za teto .valky. Proto na pi. Francie postatnila nektere, odvetvi a chysta, jeSte dalSi zasahy, anglicka Labour Party ma v teto ptieine obsahly program a tyto snahy budgu se projevovat i jinde. V teskoslovensku ptisobi krome tohoto zasadniho hlediska jeSte ta okolnost, to YetSina te,:tkeho pramyslu a dolt naletela Nernctim, at' domacim nebo zahranienim a to tyto podniky byly hnizdem nacismu a protistatnich rejdd. Za nemeeke okupace pohlcoval . nernecky pramysl Ceske podniky, nemecke banky potiraly Ceske finanCni Ustavy a vSecko se zakad'ovalo do nerneckYch kartela. 14a snad nyni Csl. vlada zvat nazpet uprchle nacisticke pramyslniky a bankete nebo ty, kdo nebyli sice nacisty, ale vedome podporovali v teskoslovensku nerneckoti rozpinavost a kdo pit nejmenSim nedbali ani za mak zajma republiky? Ma je zvat, aby ptiSli, zase vladli v hospodatskem tivote a zase podporovali finan'One a mezinarodnimi hospodatskYmi styky yelezradnou einnost proti republice? MS, si k pramentn sveho tiivota nasadit zas nernecke yyzvedaee? Snad nikdo-nebude chtit radit Ceskoslovensku k sebevratcle a nebude mu chtit upirat pra y°, aby si sve pomery upravilo podle siteho dacha a sve tradice. Nebot' tato tradice je dernokraticka, deskoslo yenskY lid nesmYSlel nikdy jinak net demokraticky. eskoslovensko si nep •eje nic jineho, aby souhra evropskeho socialistickeho druistva by/a dolvanala, aby vgichni zdlouhavi loudalove byli co nejdilve odstraneni, aby osobni zajmy byly Potlaecny, aby koneene ve veiejnYch zalefitostech rozhodovaly dfivody vecne.

Arnericky velvyslanec vyslovil vaine mineni, to se t eskoslovensko hospodatsky zotavi prvni z evropskYch state, cot mezi AmerickYmi echoslovaky zpasobi z ylaStni radost, nebot' v jinYch statech vidime mimo hospodatskYch potiCi vnitropoliticke ttenice. Politicky je eskoslovensko na tom nejlepe, unika, obratne povaleenYrn viram, zmaha, vSechny hospodatske obtite, plynouci z povaleenYch pomera, cot dobte vypozoroval a take vetejne ocenil ne,S velvyslanec u vlady Ceskoslovensko republiky — Steinhardt. Velkou ptekalkou ye stare vlasti je dokud doprava a jakmile ta bude uvedena do pokadku a bude motno dovatet suro yiny, tadnou dYmat kominy Csl. tovaren, bude prate, bude yYdelek, vSecko se bude vracet k normalnimu tivotu. Prozatimni volby, z kterYch ma vzejit jakYsi menSi parlament, kterY by zasedal do doby, kdy bude motno provesti tadne volby do nstavodarneho snemu, budou se konat jeSte letos. Mohlo by se zdat, to jednotna kandidatni listina etyt stran neni zrovna demokratickYm idealem, nybt naopak zhor genYm vyda,nim dtiverSiho stavu. Ale za dneSnich pomera znamenal by obvyklY volebni boj znadne ohroteni dosavadniho klidneho vYvoje. Strany by Sly proti sobe, ye volebni agitaci nevyhnuly by se 1:Aoki:n a east° i demagogickYm yYsttelkam. Ted' je vSak pottebi tesne soueinnosti, co nejmene rczruchu a ttenic,'ted' je nutno sousttedit vSecky sily k budo yani republiky. Proto tedy patrne podaly ySechny etyti strany spoleenou jednu kandidetku, pti 'eemt aloha voliet bude vice mene trpria a volby budou jenom jakousi formalitou. Po minute valce v obnoveriem esl. state konaly se prvni volby at z jara 1919 a to jen do obecnich zastupitelstev, kdetto volby snernovni teprve roku 1920. Do to doby zasedalo revoludni narodni shrornaldeni, jehot elenove byli jrnenovani s yYmi stranami.

Byly doby, lidy se fide Poji gt'ovali na nejmenobnos, aby meli na pohieb, ale dnes se si p3raery zramily, dries je hodnii.takovYch, kteki se pc.j1§12uji na riej yy;Si motinY obnos, na jehoi tzd-e'iovazi vYclelky svYrni vystaei, aby si zabezpeeili poklidriejS1 podzim V Brattstvi je protivou rasove zpupnosti a zaklaslem demokraticke nokory.

Ve stteclu, dne 19. zAti 1945.

Bratr Jos. L. 6eskoSlovensko me to 49 domacich Poji gt'oven, ktere ptijaly roene z premii na poji gteni givotni a proti gkodam 1,320 milionit Ke. Mimo techto domacich melo jegte 18 pojigt'oven zahraniOnich, ktere pitaly 320 miliona KS. Toone a krome toho bylo tam vetejne poji gteni arazove, nemocenske, pensijni, starobni a invalidni, s ptijmem ptibligne tYnag. Pozdrav!

Br. Ant. L. Z. Pokud jsme mohli z nagich pramenu zjistit, eeskoslovenska, republika mela pied valkou na 16 tisic kilometrt drah, z toho nalegelo statu asi 12,500 km, kdeko drah soukrornYch, v Oend jsou zahrnuty i mistni elektricke drahy, vlastnene obcemi, nebo vleene drahy pramyslovYch zavod y, bylo asi 3,000 km, vgak i ty byly tame!. vgechny ye snrave statnich drah. eeskoslovenske statni drahy krome toho povadely autobusovou dopravu silnicni. Elektrarny a plynarny byly v eeskoslovensku vet ginou v majetku vetejnem, nale gely mestiim, okrestIm nebo zemim, ktere je budovaly a spravovaly ; tak na pt. z 85 plynaren v eeskoslovensku bylo 68 obeenich.

Br. Ant. K. v H. Mate spravny nazor na givotni pojigteni, ktere v ptitomne dobe se povaguje za soueast dennich potteb. Koupe givotniho pojigteni na farmach v cele zemi se neuvetitelne zvyguji, nebot' dle roeenky o givotnim pojigteni farmatske rodiny koupily o 55 procent vice pojikeni nez pied valkou. Hospodyne na farmach zvY gily svoje koupe skoro o sto procent v porovnani s rokem 1941, co g einilo skoro etvrtinu veech pojistek na farmach prodanYch. Roeenka dale uvadi, ge skoro 40 procent tech, kteti v minulem roce opattili si givotni pojistku, nemeli gadneho jineho givotniho pojigteni. Farmatske rodiny plati na poplatcich kolem $206 roene. Ohledne pojistek pro Va ge ditky obrat'te se na mistniho tadoveho crganisatora, ktery Vain v ge podrobne vysvetli.

Sestra Marie. N. Neodkladne vystehovani Nemca z eeskoslovenska t. j. Nemcu, kteti zra-. dili republiku a stall se fanatiky nacismu, narazilo na mnohe teZkosti. Berlinska konference tti velmioci se usnesla na vystehovani Nemcu z Polska, Ceskoslovenska a Mad'arska a odporueila, aby se provadelo spotadanYm a lidskYm zpilsobem. Proto-,;e by ptiliv velkeho poetu do Nemecka zti gil btime, ktere spoeiva na okupaenich fitadech, ma spojenecka Kontrolni rada v Nernecku nejprve prozkoumat tuto otazku se zvlaknim ztetelem k rovnomernemu rozdeleni techto Nemcti do ruznYch okupadnich zon.

Kontrolni rada ma take co nejdtiv ozriamit syYm vlaclam, do jako miry byli ji g Nemci do Nemecka vystehovani z eeskoslovenska, Polska a Mad'arska a ma podat odhad, jak rychle se ma provadet dal gi vystehovani vzhledem k nynefai situaci v Nemecku. Proto bylo v Oeskoslovensku doeasne zastaveno vyho gt'ovani Nemcil a zdUraznujerne — doeasne — zradni Nemci musi ze stare vlasti tam, kam je srdce tahlo.

Napotom bude'tam pokoj a krasne spolu giti s temi N inci, kteki zustali verni demokracii iesl. republice.

• Nage pegta. Ptedseda SALT. bratr Vladimir Maudr zaslal nam z New Yorku krat gi dopis, v n sdeluje svfij odjezd do Anglie a eeskoslovenska na palacove lodi Queen Mary. Bratr Maudr co obchodnik s bavinou mohi si opattiti povoleni i pas k odjezdu do Evropy a bude nepochybne z maleho poetu gt'astlivcii, jimg ndhoda doptala shlednouti znovuosvobozene eeskoslovensko, seznati tam skuteene pomery, politickou i hospodatskou situaci a plany do budoucncsti. Te gime se na jeho zpro.vy ze stare vlasti a je gte vice na ptedna gky, ktere nepochybne uskuteOni po svem navratu do Texasu.

Bratr ptedseda SALT. ye svem dopisu ptipomind, bychom neustavali v Pomocne akci krajanum v esl. republice a udr geli svoje celostatni v!,',kkrajanske spolekni — nage SALT. Nagi tam za tou vodou pottebuji ptitorrine nikoli pene gitou pomoc — penez tam neni nedostatek — pot •ebuji ale veci thmotne a ptedev gim gatstvo, pradlo a riizne maliekosti k osobni pottebe.

Sbirky zachovaleho gativa a pradia jsou ptitomne na gim dUlegitYm ukolem. — Bratr John Holeeek ve Wallis, Te6., postal nam po gtou k zapUjeen!, dva objer0m5 svazky kWh, dovezene do7

V ESTNIK mu jeho synem vojinem z Nemecka. Prvni svazek "Olympiada 1936" v Berlins pkinak zevrubne fidaje o druZstvech cizich narodu, vyslanYch na Olympijske zavody — druhy svazek "Deutschland erwacht" (Probuzeni Nemecka) dokumentuje zrozeni a giteni se nacismu v Nemecku. Jakg jinak, Hitler je to vystavovan do svetla oslniveho, hnuti novodobeho pohanstvi opevovano a nemecky statni socialismus nafukovan s povestnou nemeckou dukladnosti do nebe. Oba svazky mail spoustu vyobrazeni, neg obrazky nejsou otiskem 'Stan (cuts) ale jsou to fotograficke snimky vlepeny k slovnimu lieeni. Nemci jak znamo po nastupu Hitlera k moci, progivali tegkou hospodatskou krisi, Fuehrer zmahal budovanim strategickYch silnic, tajnYm zbrojenim (z poeatku) zkratka, ptipravami k loupe gnYm tagenim. V Reichu byl nedostatek, Nemci tehdy varili toliko "v jednom hrnci" aby gettili — zvlagtni kovy byly doucny k vYrobe valeene a proto asi vydavatele tisku nemohli si opattiti stocky obrazkti. Obe knihy jsou velkeho formatu a jiste pamatnosti, zvlagte "Probuzeni Nemecka." Tento svazek bude na -tray dosvedeovat zodpovednost nemeckeho lidu za zverstva nacisty v porobenYch zemich spachanYch. Ptitomne zateeni pohlavati nacismu a cog hulvatgti SS-mani vesmes popiraji vinu na zloeinech, jsou pry nevinni, provadeli toliko rozkazy nadtizenYch. Jak se tedy k mod dostal Hitler, jak mo gno bylo, aby vybudoval ohromnY valeeny stroj a milionove armady slepe poslugnYch Udernikti? NemeckY lid nese vint a bude pkirozene take nest nasledky.

Bratru John Holeakovi za laskavost srdeOne dekujeme — knihy zapujeime osobam o vac se zajimajici a potom je v potadku vratirne. — eesky a slovenskSr lid nechce se mstit, ye svem srdci jii odpustil Nemcilm, Mad'ariim i zradcilm z vlastnich fad, ale pouCen trpkou zkuknosti s nimi z dob prvni republiky, poueen take tim, ze tenkrate nepochopili mirnost, jak se s nimi zachazelo, iarla !Aisne, ale spravedlive potrestani vgech, kdoi se provinili na nem a na republice.

Nak navgtevy. V patek min. tYdne kolem 9 hod. rano dojeli do West man gele Frank Strang ti st. z Dallas, vracejice se z.desetidenniho zajezdu do Corpus Christi a jinYch mist pobtegi Texasu. Bratr Franta StranskY posedel s nami v redakci del gi dobu, behem nig prodebatovali jsme dasove o gehave otazky spolkove einnosti v Texasu, o giveni blahodarne prate Sokola, sbirky pro siroty Moravenky a g jsme prisli na porn& Sovetia se staty Evropy a eeskoslovenska zvlag te. Start sokolskY borec, einovnik a vzdelavatel ovlada nekolik jazykft a rt./Ulna, ji g Castedne nauell se za sveho pobytu v Rusku, je ptitomne jeho koniekem. Franta Stransky je, jak se tika, ze stareho vydani Sill vlastenec poctiveho ra geni, velmi seetelY, uznalY, demokraticky ptiinY a spravnY. Vokonal pro Sokola v Texasu a spolkovy givot v Dallas vice ne g dosti, v podzimu sveho givota energie, ptieinlivost i getrnost dovolily mu giti s milovanou man gelkou v klidu a pohodli, nikoli yeak neeinnosti.

Verny vyznavae Tyrgovy myglenky ildastni se stale sokolske prate, pomahal a stale pomaha v akcich pro starou domovinu. Nav gteva nas skuteene Pohlednice Massachusetts General Hospital v Bostonu do g la nam v pondeli t. tYdne od mang elky kolegy Aug. J. Morrise. Pani Morrisova, na listku pige: "Morris dnes ji g se trochu prochazel a sedel na chvili. Snad se u g brzy uvidiine; je tady krasne, neni horko a veekry jsou chladne." Struend zprava nas pote gila a doufame, ge kolega Morris se po druhe operaci pozvolna naprosto uzdravi.

V roce 1944 vydano bylo ve Spoj. Statech noveho iivotniho pojtAteni na etrnact a pfil billonu dolarfi. Poji gteni v platnosti dill dnegkem asi sto padesat bilionii dolarit ($150,000,000,000). Priimerne na rodinu plipada $4,200 a prnmerna vYk pojistky dospete osoby jest $3,100.

V Dobrovoina, ale ptisna kazen ve vyzrale a 11g lechtile demokracii musi bYt protivou demokratickeho sklonu k anarchisticke nekazni a cestou k nalezeni demokraticke autority, ktere se tolika demokraciim Zonfale nedostava;

Strana L. Stvrzeni darw dallaskSreh, venovaneho "EYstredne MorayskS7ch spolku v Chicago, Ill. doglo odesilateli bratru Fr. StranskSrmu star gimu s nasledujici gadosti: "Prosim sdelte mi laskave, jak by jste si ptal potvrzeni dare v pamatniku, totil zdali jmena v gech jednotlivai hromadne.

Jakmile od Vas obdilime odpoved', dame do tisku dalgi pamatniky, ktere budou obsahovat zpravu VII. Mora yskeho Dne a obnos, kterY byl dosud vybran ye prospech naaeho fondu. Zdali by si nekdo v Texasu pr al tento pamatnik — radi vyhovime, cena i s po gtovnYm je 65c. Objednavky adresujte na: Lad'a Bezdek, 2625 So. Karlov Ave., Chicago 23, Ill." V NECO Z DEJIN PORT ARTIRJRU. Smlouva uzavtena, v posledni dobe mezi einou a SovetskYm Svazem za.rueila rusks transsibitske draze spojeni s Port Arthurem, ledoprostYm ptistavem na btezich Pacifiku. Behem pohlednich etykicet let byly rusks asiaticke drahy odkazany na zamrzajici ptistav Vladivostok.

Port Arthur, pologenY na jignim vYbegku Mangurie, byl pc) dlouhou dobu spornYm bodem mezi ttemi velmocemi Dalneho VYchodu Cinou, Ruskem a Japonskem.• Port Arthur jest polo gen na stejne vY gi jako Lisabon, hlavni mesto Portugalska a Washington, D. C., jen o nee° main severneji ne g San Francisko.

Ve Vladivostok, polog enem na mori japonskarn, ledove obdobi zakind zaeatkem ledna a dostoupi sveho vrchoiu v imoru. Prakticky jest vg ak pougivani ledoborcil ye Viadivostoku nutne Po celou zimu. I ptista,v Dairen, polo genY na vYchod od Port Arthuru ye vzdalenosti velmi blizke, v zimk zamrzava.

Port Arthur byl ptedmetem bojil po 100 let, slougil jako anglo-francouzska namotni zakladna ve valce techto dvou mocnosti proti Oine v roce 1857. Anglicans pojmenovali tento ptistav Port Arthur k pocte zesnuleho prince Arthura, vevody z Connauth. Japonske jmeno jest Ryojun, einske pak Lushun. eina ueinila v roce 1899 z Port Arthuru kladnu po sve lod'stvo, avgak v tern ge roce stay ten ztratila ve valce proti Japonctim, spolu s jignim vybegkem Mangurie, poloostrovem Liaotung Dle nalehave rady poskytnute Japond= Ruskem, Nemeckem a Francii, Japonci vratili tuto Oblast eine.

V roce 1898 najmulo Rusko tento poloostrov cd Ciiianu spolu s ptistavy Port Arthur a Dairen s tim, ge z techto ptistava smi vest drahu do Harbinu, hlavniho to mesta Man gurie a dale pak ku spojeni se svoji transibitskou drahou.

Rusove vybudovali Port Arthur na silnou namorni pevnost, ktee se tikalo "Gibraltar Dalrieho VYchodu."

Bylo to v Port Arthuru, kde japonske lod'- sty ° pod velenim admirala Togo zdecimovalo pied vypovezenim valky rusks lod'stvo pacifieke, cog melo podstatny yYznam pro koneenS7 vYsledek valky, ktera v roce 1905 skoneila zdrcujici poralkou Ruska.

Vzpominame si zde hrdinneho obrance pevnosti ruskeho generala Stossla, kterY pies svoji zdatnost a hou gevnatost, se kterou branil tuto pevnost proti japonske ptesile, byl v Moskva postaven pied valeenY soud a odsouzen k dlouholeternu galati jen proto, aby byl nalezen vinnik pro zahanbujici poragku.

Najem poloostrova Liaotung spolu s jeho mangurskou drahou pte gel na Japonce a byl v roce 1915 prodloug en na 99 let.

Nyni jsou Rusove opet v Port Arthuru a sineji tam podle rove Oinsko-rusks smlouvy take zUstati.

V Velke narody y e valce budou i velkYrni /lamdy v miru a britskY lid ukazal, ge valeena imava nezlomila jeho odvahu zatit novY givot.

V Je site pravda, ze demokracie je diskuse, ale nikoli pouze diskuse. Mluveni samo o sobs neje si tteba rczmyslet, co chceme podniknout, ale kdyg se pro ureity plan rozhodneme, provadet rychle, eriergicky a iieinne.

Strana 1k).

ve sti'edu, dne 19. zan 1945.

Vt'STNIK

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS mummunanunguammz=====emagmmorpnram

Should We Call A Halt T Science?

S. Mittler There was a very interesting discussion on this subject between C. E. M. Joad and J. D. Bernal on the Home Service of the B.B.C. In brief, Joad's point was the incongruity between the power that Science has given to Man and his ability and worthiness to use it, aerial warfare, if not positively mentioned in the debate, always looming in the background. Bernard took the more optimistic view that mankind would learn from mistakes and that wisdom would grow together with power.

Without taking sides in the dispute whether it is desirable or even feasible to call a halt to science in general, we wish to discuss in what follows the question: should we call a halt to science in Germany for some time after the war?

In the past Germany's contributions to science were very conspicuous indeed, both in pure science and its technical applications.

Discoveries and inventions were made which enriched the knowledge about the laws of nature as well as the power to draw material benefit from such knowledge. But a considerable proportion of German scientists, particularly of those of the highest standing, were driven into exile as soon as the Nazis seized power.

The whole of the scientific resources of Germany, still formidable after the loss of these best brains, has been concentrated on the sole purpose of Power ever since: Science in Germany has degenerated into "German Science."

This is not surprising as the idea of Humanism has been discarded by the average German professor long ago for one-sided specialized efficiency which lent itself willingly as a tool to the political power, whether the Kaiser or Hitler. A few examples which might have been considered nothing but pettish proof of bad taste disclose themselves now as what they should have been recognized long ago: signposts of the path science has taken in Germany.

A textbook was published bearing the proud title of "German Physics" (of which the late E. Trefftz, an eminent non-Nazi scientist in Germany courageously said in a review that it ends where a modern textbook of physics should have started). — In a textbook on the apparently non-political subject of Machine Tools the following passage expressed the philosophy of the author: "We see therefore that the designer is compelled to take the steps described. This is a great advantage, for it is compulsion not freedom that bestows dignity on man." — The latest development of German science has been revealed in the concentration camps to be the use of political prisoners as human guinea pigs, scientific experithents in tanning human skin to make leather of it and practical research into the methods of headhunting tribes for the mummification of the heads of their victims.

If there is any doubt as to what to expect from German scientists and technicians after this war it should be remembered what happened between the two wars, even before the Nazis came into power; there is the old joke of a German manufacturer of perambulators complaining to his subcontractor as follows: "Dear Sirs, We have received your consignment of perambulator components but whichever way we tried to assemble them the result was a machine gun." The grim reality behind this joke was that even at the time of formally fulfilling their obligations under the Treaty of Versailles the Germans were busy with their

All contributions, correspondence of Lodgt reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

11 , 111,

1.1.11t1,11,1,It1-1 ■,,,,,,1,,,

1,1

11

preparations for re-arming on a big scale. They were not allowed to build military aircraft, but it was either forgotten or could not be enforced to prevent them from building jigs and tools for the mass production of them. The prototypes were built in neutral countries as there was nothing to stop the German designers from going abroad and doing there without restrictions what they did not yet dare openly at home.

Aeroplane Model and Glider Section affiliated to every local Sports Club and to every German polytechnic, or technical university formed the nuclei for the training of the future personnel of the Luftwaffe and of the design and research staff of military aircraft establisments. The most important of these glider clubs was the RhOn-Rositten Society which worked in close collaboration with the aerodynamic research institutes, the most famous of which was Goettingen, for the development of aircraft for the Luftwaffe. The activities led also eventually to the doodle-bugs and to much bigger tailles non-piloted planes which were found in Germany ready for test flights, and did not come into operational use only because time was this time against the Germans.

Rocket research that led eventually to the rather unpleasant V-2 long range rocket started under the cover of something like a Society for Inter-Planetary Travel which was designed to give the impression of a harmless crowd of overgrown Jules Verne fiction readers with more or less scientific ambitions. "Sport clubs" were used for trying out the early rocket designs on racing cars and ice yachts.

Now what was the attitude of the Germans towards science in the occupied countries? They have closed universities a polytechnics and, in some countries, all schools above elementary school level. They have looted scientific equipment and destroyed libraries. This was a long term policy with the aim of permanently establishing the supremacy of "German Kultur" over the-inferior races. Even in their defeat it would give their youth, which has been technically trained and well fed from what they robbed from the occupied countries, a flying start over that of the liberated countries where higher education will have to be rebuilt from scratch and where the starved-out and physically underdeveloped children of today will be the students of tomorrow.

In the meantime millions of German prisoners of war have been well treated in strict accordance to the Geneva convention; many of them have been captured at a stage of the war when they could consider captivity as a personal mishap a when the total break-down of the Fatherland was not driven home to them.

They are well fed (better than any civilian in the whole of Europe) and were given every facility to continue their education, and many have taken courses and degrees in science. If these young men, whose aggressive Nazi spirit has not been broken as we hope is has been done with those who lived through the last stages of the debacle in Germany, were let loose again they need not waste their time by becoming werewolves.

The cleverest, and therefore most dangerous, of them could settle down peacefully to resarch work under the guidance of mild-looking, absent-minded German professors and prepare the tools for World War No. 3 under the camouflage of pure science. Undoubtedly preparations have already begun when the impending defeat dawned upon the minds of the cooler thinking and accordingly more dangerous Germans.

The United Nations have solemnly declared their determination not to tolerate a German

1.11n1m 1

1r

01:131RIMIXECOMITIZiummummaimmum.u.si ftilt0.411ELMEDSGSMCMINIt

General Staff any more after this war. But beside the epauletted, monocled, iron-cross decorated, jack-booted, goose-stepping variety there might be a less conspicuous plain clothes section of scientists and technicians of the German General Staff which escapes detection and destruction.

The total destruction of the German power of aggression now achieved gives a fleeting chance to prevent "Geman Science" from working for the destruction of mankind once and for ever. The world will have to do without the contributions of the German scientists (except of course of those anti-Nazis who have been working on the Allied side) for a long time to come, perhaps for generations, until the evil spirit is exorcised.

Research equipment, not only of military establishments but also "purely scientific institutions" such as Goettinger, as far as it has survived destruction should be dismantled and handed over to the liberated countries for reparation in order to enable them to rebuild their own wantonly destroyed research institutions. Libraries, except those referring to art, should be considered part of such research equipment.

It has been said that European economics, particularly agriculture, cannot do without the products of the German - chemical industry such as artificial fertilizers. But the greater part of the factories lies in ruins and as they have to be rebuilt, why not rebuilt them in friendly territory where they will not be used for the preparation of the production of high explosives and aviation or rocket fuel?

A long list of industries can be drawn up where the Germans should be barred from production as well as from research, beginning with aerodynamics and aircraft construction, thermodynamics and internal combustion engines which may be used for the preparation of aero- and tank-engines, motor vehicles for land and water altogether, most of the chemical industries and wireless equipment (a war weapon of highest priority), down to less conspicuous items, the compilation of which would require the careful work of the respective experts. On the other hand, there should be enough science and industy left free" which, after careful scrutinization, would not appear to lend itself to re-armament purposes: Agriculture with all its ancillary sciences such as botany and zoology, agricultural machinery (with the exception, of course, of tractors which wold be ideal mock-ups for tanks), textile industry and machinery for it, mining and colliery equipment, building industries and railway rolling stock (except diesel and gasturbine driven engines), electrical machinery, except radio and television, and many others could, under the supervision, provide the means for the Germans to earn and produce their requirements for living and to make reparations in kind.

Restriction of technical sciences might have also the beneficial effect of leading the German youth from the one-sided ruthless specialization aiming at soulless efficiency back to the old humanistic ideal of Science and Art which has created the austere contributions to civilization made by Goethe or Kant at a time when German political power was low but the human spirit soared high.

V MIRACULOUS MEDICINE FROM AMERICA IN PRAGUE The Prague Radio broadcast that "a special mission of the American Army has arrived in Prague and brought a great quantity of the new miraculous medicine, penicillin. The American Mission has also brought supplies of other medicines, mainly sulfa preparations."

Ye st-reciu, dne 19. zati 1945.

GUIDE FOR VETERANS ON NAT. SERVICE INSURANCE Since the first premium due after their discharge is ordinarily due in the month immediately following discharge, they should be urged to make prompt remittance even though no premium notice has been received. Payment should be made by check, draft or money order, payable to the "Treasurer of the United States" and full name, address, insurance certificate number and all service serial numbers assigned while in the Service should be included.

In considering conversion rights it should be remembered that the. Contract may be continued on the present premium basis until the end of five years from date of issue. Conversion may be made to Ordinary Life, Twenty Payment Life, or Thirty Payment Life Insurance without medical examination. (The conversion period has recently been extended to eight years but this does not change the procedure or the features.) Following are annual premium rates which may be used in considering conversion: Age 30 Age 35 Age 25 Ordinary $16.22 $18.47 $21.31 20 Pay 25.10 27.35 29.95 30 Pay 19.77 21.67 24.03 Under no circumstance should the National Service Contract be allowed to lapse until the insured has given due consideration to the merits of this Contract for the permanent government insurance provided thereunder may be what he can use best ...especially it is important to determine his eligibility for private insurance before considering replacement.

We believe the following points should also be carefully considered with him: 1. National Service Life Insurance has no travel, residence or occupation restrictions. On the other hand, it does have restrictions as to collateral use; that is, it cannot be assigned to an individual, bank or other institution for loan purposes.

2. The death proceeds of the National Service Insurance are payable in two ways. The first plan provides for a payment of $5.51 a month for each $1,000 proceeds for a fixed period of 20 years (240 months) if the beneficiary is under 30 years of age at the time the first payment is made. Under the second death payment plan, the insurance proceeds are payable on a monthly lifetime income basis, with a guarantee of at least ten year's payment. The amount of the monthly lifetime payment per $1,000 depends on the beneficiary's age.

3. The provisions of the National Service Life Insurance Contract give the right to name as beneficiaries the following: (a) Wife or husband; (b) child, including an adopted child, or stepchild; (c) parent; or (d) brother or sister, including those of half-blood. If no beneficiary in the classes permitted is named or if those named die before all payments are made, then any unpaid payments are made to those surviving in the classes permitted in the order named in a, b, c and d of this paragraph. , No person shall have a vested right to any National Service Insurance payment nor shall any such payments be made to heirs, creditors, or legal representatives as such of the insured or of any beneficiary, and if no beneficiary in the permitted classes survive, then no further payments are due. Obviously, if there is no one in the classes eligible for death benefits, the policy (unless beneficiary rulings are liberalized) must be considered as a personal plan.

4. While the beneficiary plans and collateral uses of the National Service Life Insurance are more restricted than private company insurance, and fewer forms of permanent insurance are available for conversion, this is offset to some degree by the slightly lower premium than is taken by most private company insurance, since the cost of administering Service Life Insurance is paid out of tax funds ... also, the war mortality cost.

5. National Service Insurance, like most private company insurance, has the usual premium grace period, waiver of premium benefit (for permanent disability of six Months, if be-

VtSTNiK fore age 60, loan rights (loan values are 94% of cash values), paid-up values, extended insurance, etc.

6. Since we do not have the permanent forms of policies for reference, it is not known if they will provide a retirement annuity option but if so, it is likely that will be limited since the government is not equipped to handle the many options private companies often?. The National Service Life Insurance may be converted in two ways. First, it may be converted back to the date first issued by paying the difference in reserves on the term plan and the plan to which conversion is to be made.

Second, the term policy may be converted to a permanent form as of the current date provided, of course, that it is within the five-year period the term policy has been issued for.

8. For converting the term insurance to a permanent plan, use Veterans Administration Insurance Form No. 358, which may be secured from the Veterans Administration, Washington, or Regional Offices. If not all of the term insurance is converted, the balance may be retained to the end of the five-year term it is written for, but not less than $1,000 may be converted and it must be converted in multiples of $500. If conversion is to be made back to the date of the original issue, the amount of additional premium needed may be obtained by writing to the Director of Insurance, Veterans Administration, Washington, D. C. V RED ARMY SUPPLY MISSION LEAVES PRAGUE The Prague Radio reported the departure of Lieutenant General Pavlov's mission which had been working on supply problems of the Red Army and whose special job was the release of Czechoslovak enterprises occupied by the Red Army. The broadcast added that great understanding had been shown by the mission when solving "so-called booty questions," and through its intervention a number of enterprises belonging to the Red Army's 'war booty and urgently wanted for Czechoslovak economic life were released.

V Hungerford, Texas.

Dear Vestnik Readers, I'am back again after a few months absence.

School is going to start pretty soon. Oh! how I dread it. I used to love school but some way the likeness is disappearing. During the summer months, while in the field, I wished I could go to school, but when it really starts — well, I don't know what I wish. Sometimes it's fun but sometimes it's pretty tough.

Sunday, Sept. 2nd we went to Port Lavaca to see what damage the storm did. Along the way on the prairies were dead cattle, not just a few, but quite a few. We had to go thru Victoria since the bridge on Port Lavaca Bay was out.

While we were in Port Lavaca we could see the bridge, it is a long, beautiful bridge. I'd love to go over it. In the Houston paper I saw a picture of a church that was blown down, and also a picture of a gin that was totally wrecked — well I had the opportunity to see both. They were just like in the paper. I picked up a souvenier on the shore. It is a roller bearing. Then not far from the waters edge a theatre was down. There was a lot of damage done. I imagine the people that stayed there, if any stayed, they must have suffered. Victoria, I believe was safe, because the way it looked, it was OK. They might have had a little wind. That was the first time I ever went to Victoria, although we just went along the edge of it, it was beautiful. Palacios suffered quite a bit of damage, there were bales of hay along the highway. I believe thats enough about the storm. But before I end up about storm, well the crops were shattered, but not too badly. It will be bad picking now. The cotton is hanging on the stalks.

Lorraine, what happened to you? Why don't you write about he happenings in Austin?

Maybe I'll write again — when I have someFlorence Urbanek. thing to write about.

Utranti 11.

TRUE STORIES OF THE WILDERNESS

By Harriet Miller Walker Emily, Jane and Sue were daughters of a prospector. He had brought his wife and these three daughters to take up land and dig for gold. After they had built a rough cabin out of logs, they started to build a school. A school which they could use on Sundays for a church, and on Wednesdays for prayer meetings.

The countryside was filled with orphan children whose parents had been killed by Indians. They were growing wild, many of them taken as slaves by nearby Indians. To mother these children was the desire of these girls. To keep them from harm and give them a fresh start in life was their avid desire.

The nearby Indians began to show sigris of friendliness. Their squaws brought over wild turkey which had been stewed in bear's oil, wild rice, and many such things always found in the wilderness.

One Indian family had a son. He was handsome and polished. They had sent him to an Eastern college for four years and were extremely proud of him. He insisted on helping to teach these children. High up in an old oak tree, he and Emily read poetry to each other.

Frequently he would come in to supper. He had never been invited — he just walked in and sat down.

He often told how he had to wear his dress suit in college, but would fling it higher than a kite when he came back to the wilderness. He liked the easy, loose Indian garments he was accustomed to.

Emily had golden hair, one shade darker than Etruskan gold. He admired her hair. Frequently he would play with her curls, which fell nearly to her waist. One day he snipped one and tucket it in his pocket. After this act, Emily's mother was visibly perturbed. She advised her daughter to keep away from him as much as possible . . . not to go to prayer meetings ever again.

Emily laughed at her mother's fears.

One day he expressed a great desire to marry her. The family decided they would pack up and return to their old farm in Delaware. All the gold in the world not be worth having anything happen to their daughter. "Besides," her mother said, "Indians take no fooling."

Time passed.

All through that first long winter the family enjoyed the pristine beauty of the forest. Then came spring. When the fruit trees were in bloom and the hills were a rainbow of color, it wasn't easy to pack up and leave. Besides, the orphan children were to be considered more than anything else. What would happen to them? Some were so young and helpless. Besides, the family loved each one devotedly.

Jane and Sue said the wolves would devour them. But their mother began packing just the same.

One day the handsome young Indian came in and gazed upon the boxes and barrels packed neatly in the covered wagon. Travel and education had made him wise. At supper he spoke of their leaving. He inquired why they had made such a sudden decision. Emily answered quickly, declaring the winter had been too severe on her mother. She didn't want him to know that they did not approve of him.

He spoke of prayer meeting, and how the number had increased. He took Emily's arm and they walked out into the dark countryside.

No word • between them then a sudden fear seized her; she began to run. She hid behind a clump of old trees. But no one could hide from an Indian, on his own ground!

He caught her in his arms, making violent love.

When Emily didn't return, the entire family took lanterns to search for her . . . Towards dawn, in a clump of pines, they found her — dead.

The Indian confessed he had caught and held her by her lovely curls, while with his pearl pocket knife he cut her throat. Solemnly he added: "Indians take no fooling."

Strair:-A

VtE3TNIK -

Czech

Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26th Street, Chicago 23, III. C. 1. Observe: VERBS ENDING OF THE THIRD GROUP —mluvim, I speak —mluvi, he, she speaks.

—mluvime, we speak. raluv-Hite —rnluvite, you speak.

-,N.Ae 1. The verb endings of the third group are -1m, -1, -rose, -ice.

2. Remember the verb endings of the first and second groups are as follows: first group, -am, -a., -arm, -ate; second group, -u, -e, -eme, -etc.

Pronounce carefully and memorize: Spim rano, I sleep in the morning. pomalu, I speak slowly.

Kreslim ebralzek, I draw a picture.

Nosim kabat, I wear a coat.

Umim to, I know it, (I know how to do it).

Rozumim yam, I understand you.

D. Read and translate: Rozumite mi?

Ano, rozumim yam.

Rozumi mi take Karel?

Ano, Karel yam take rozumi.

Rozumi mi take pan Smith?

Pan Smith yam nerozumi.

Kresli Pavel obrazek? Ano, Karel kresli obrazek.

Kresli Milada obrazek?

Ne, Milada nekresli obrazek.

Nosite stale ten kabat?

Ano, nosim stale ten kabat.

Spite rano?

Ne, rano nesplme.

Spi teta dopoledne?

Ano, teta dopoledne.

Mluvite pomalu?

•Ano, mluvime pomalu.

Mluvi pan doktor pomalu?

Ano, pan doktor mluvi pomalu.

Umite to? ' • Ne, neumim to.

Znate ten dopis?

Arlo, znam ten dopis.

E. Answer in the negative: Volate nas?

Nesete dopis?

Kreslite dam?

Znate to slovo?

Rozumite mi?

Rostete pomalu?

Spite odpoledne?

Mluvite stale?

Prodavate papir?

Vezete pisek?

F. Use the proper verb endings -a, -e, Sedlak hied— pisek.

Se§,tra nes— ten dopis.

Karel yam nerozum—.

Pan Novak ber— kabat a ha Ta dama, vas vol—.

Teta per pradlo.

On m— dolar a palak.

Pan doktor bud— doma zitra rano.

Ona nezn— ten obraz.

Zara bud— patek.

G. Classify according to gender: pisek, pradio, obrazek, dopis, list, d; m, maslo, vino, zima, listek, smetana, kost, patek, papir, Slovensko, mleko, hul, sobota, misto, Kanada, maso, obraz, pivo, doktor, Praha.

H. Using ten, ta, to, read again the Section G and translate.

I. Following the model, read rapidly: Model: mluvim mluvi mluvime mluvite spina volam nests rozumim neumhn neberu neprodavica

J. Use a different adjective in each blank• slovo voda, smetana postel pivo kava ruka kost misto Amerika okno vino mleko zima prad10 hlad darek salam V NATIONALIZATION OF KEY INDUSTRIES IN CZECHOSLOVAKIA On July 12, the Prague Radio reported a conference at the Ministry of Industry attended by the heads of all the industrial departments and the representatives of various trade unions, at which Bohumil LauSman, Minister of Industry, announced officially that "preparations are being made for the nationalization of the key and heavy industries." The Minister was quoted as saying that the "GovernMent had thought it would be sufficient to install a national administration in the works in question and that the National assembly woul dlater on decide on their future." Pointing out the necessity for clarification of the situation the Minister revealed that the "work of preparing appropriate decrees or bills has been started, and that the National assembly would later on presentatives of all the interested sections of the population was entrusted with this task."

Seventy-three per cent of Iron Industry Will Be Nationalized According to a dispatch received by the Associated Press from Prague, on August 24, a decree providing for ownership of Czechoslovakia's heavy and key industries will be presented to President Eduard BeneS for signature before September 20.

Announcing this, Bohumil LauSman, minister of industry, said the state expected to assume control of seventy-three per cent of the iron industry. Plants producing raw iron will be socialized if they have more than 400 workers. Plants making finished metal products will be taken over if they employ more than 600.

It is estimated that two-thirds of all industry will be operated by the state. Private owners are to s eceive compensation within six months. There is to be no compensation to "disloyal foreigners," however, and the cases of other foreign holdings will be judged individually.

A great portion of the Czechoslovakian heavy industry was owned by Germans. With but few exceptions, the native Czech industries were medium or small sized industries. Thus the full control of the heavy industry by the nation will become a true nationalization.

The heavy industry of. Czechoslovakia already is producing between fifty and sixty per cent of the 1938 outpm.

Four-Year Recovery Plan According to a statement made by the Czechoslovakian officials in London, on August 22, as reported by the Associated Press, President Edvard BeneS will soon inaugurate a four year economic program aimed at bringing Czechoslovakia back to peace time production sooner than other European countries formerly occupied by the Nazis can achieve this.

Although details of the program were unavailable, it was understood that BeneS has worked out plans to set factories; plants, and mines into speedy production on a scale that will regain for the nation her former industrial position by the end of four years. Czech officials expressed convinction that a normal economic and industrial scale could be achieved in three years.

BUILD NEW STATE WITH HEARTS The Prague newspaper, Lidova Demokracie, published an article by Viclav Vacek, mayor of Prague, in which he emphasizes the urgency of a national purge and adds that the uncertainty of daily life must not be extended indefinitely. He says: "We are not so numerous that we can afford to sacirifice numbers of our educated people and skilled men now because of suspicion or error. We build our new State not only with hands and brains, but with our hearts."

Ve stkedu, dne 19.

1945.

COOPERATIVE MOVEMENT REORGANIZED For more than eighty years befor the war Czechoslovakia had a thriving cooperative movement. It was very similar to that of the Scandinavian countries. About two million inhabitants of Czechoslovakia organized agricultural cooperative societies and credit unions.

Although many leaders of this movement were murdered by the Nazis, who tried hard to get full control of this important sector of the Czechoslovakian economy, the movement survived in a remarkable way and it is ready today to play a very important role in the economic reconstruction of the country.

According to a report presented at this Concast on August 14, a general congress of all cooperative societies of Czechoslovakia was held in Prague and the movement, which suffered from serious splitting among the political groups before the war, was unified and completely reorganized.

According to a report persented at this Congress, there are in Czechoslovakia at the present time more than 12,000 cooperative societies having more than two and a half million members, about equally divided between the city consumers and the farm producers. It was reported that the resources of this vast organizations amount to thirty milliards (billions) of korunas (crowns).

The central organ of this organization is known as the Central Council of Cooperatives, which is subdivided into nine federations, including all consumers',producers', and farmers' cooperative societies, credit unions, housing cooperatives, etc.

V INSURANCE PROGRAM FOR BOYS By 0. R. Christofferson Secretary North Star Life Insurance Society Many men whose insurance is in good shape have started their boys on an insurance program This is a splendid thing, for you can do some things which the boy will not be able to do, and others which he may not be able to do.

These are: (1) He gets insurance at a younger age, and therefore at a lower rate than ever again.

Gross cost over years is also lower.

(2) He gets insurance while he is insurable.

This could be a very important matter for him in later life.

(3) He is pointed the right way in his insurance thinking by the fact that his Dad thought enough of insurance to buy some for him. Men have told me that this consideration, which inculcates thrift and a spirit of responsibility in their boys, is the greatest attribute of this insurance.

(4) He gets advantage of interest rates and other provisions in present policies which may be lowered or possibly changed.

Of course, all of these apply to your son, and you should inquire now for the plan best suited for him.

V SINGLE PREMIUM POLICY UNITS Issued in units of $25, the single premium policy of the Homesteaders Life Association, Des Moines, Iowa, is a new feature in life insurance. It is a fully paid-up, whole life policy on which one premium is paid in advance. No other payments are required, and the face amount is paid in full at death.

It may be purchased in units of $25.00 — like a U. S. War Savings Bond — or any multiple thereof. It is offered to everyone between the ages of 15 and 80. If you are 16, $11.65 will provide for $25.00 cash protection. If you are 30, $14.28 will get you $25.00; if 50, $18.79 will do it, and so on. The person who has a limited amount of money for this purpose may systematically build up a burial fund by the purchase of these small units periodically, and it puts no strain on the family budget. This plan embraces the sight-draft feature, providing instant, ready cash to cover funeral expenses.

Remember, only one payment is made, and the funds are ready for the purpose they are intended. It is a simple safe way to make sure that your death will add no burden of expense, on your family. ,14

Ve stredu, dne 19. zari 1945.

VESTNiK

Otearia 13,

Schirika Frnkovy rodiny.

SedmY vYrodni sraz rodiny Frnkovy konal se v sini katolic ké osady ye Frelsburg, Tex. v nedeli 9. srpna 1945, za iteasti asi 350 Menu rodiny a dalgich devet set osob.

J. F. Frnka z Garwood, Tex. predseda sdruteni elena Frnkovy rodiny byl predsedou, pani Ted. Schultz-ova, tajerrinik-pokladnik sdruteni vedla zapis jednani.

Bruno Frnka a pi. Vera Drozdova, oba z Houstonu, zvoleni byli, predsedou resp. tajemnikem-pokladnikem pro betnY rok.

Hon. Jesse Owens z Austinu, vYpomocnY pravnik statniho navladniho Grover Sellers-e byl zahajujicirn reenikem, uvitact proslov udinila pi. Leona Knoble z Houstonu, odvetna slova pronesl profesor A. J. Labay z Wharton.

Pozdravy dog ly od pribuznYch ye slutbe branne moci z Guam, Honolulu, Nemecka, Filipin, Los Angeles, Denver, Boston, Tulsa a jinYch mist. treastnici ze vzdalenYch mist byly Roxie a Ruby Frnka, ktere doletely letadlem z Filadelfie, kde jsou zamestnany u departmentu valky.

Fotografista Neal Douglas priletel z Austind, aby vzal obrazek celeho shromatdeni. Byla to prvni priletitost v stoleto historii tohoto mesta, kdy qeroplan slet1 v jeho blizkosti.

Bohaty obed prichystaly damy kat. kostela. Zaclu gni sv. mge slou2ena byla k ucteni pamatky zemtelYch elena rodiny a jednoho nedlena, totit: zesnuleho presidenta Franklin Delano Roosevelta.

Oslava zakondena byla tanednim vedirkem, pri gti sraz stanoven byl do Houstonu.

Morayske deti dekuii dem za slibenou pomoc.

Predseda tstredny mora yskYch Spolkil Josef V. Lysak obdrt'el vdera, 31. srpna, dopis od Karla Kotka tajemnika Zernske Pete o Mladet na Morave, kterY pro informaci elent mora y girgi krajanske verejnosti zde-skychspolkai uvadime v pinem zneni. Z tohoto dopisu jasne vysvita jak ye stare vlasti je rychle pomoci nalehave potreba. Pres to, i.e tstredna Mora y -sYchSpolkünavzspojeniZmskouPel o Mladet tepry kratce pied Mora yskYm Dnem, koncem dervence, ma ut dnes podrobnou odpoved' o take situaci na Morave jako t i Pokyny v jakem smeru bude pomoc nejvitanejNepochybujeme o torn, te se einitele v 1:1stredne Morayskych Spolka die toho zalidi a budou postupovat tak, aby pomocne zasilky pro pottebne mora yske deti byly na ceste co nejdrive. Odpoved' z Morayske Pede o Mladet zni takto: VatenY pane predsedo! Dekujeme Vam jmenem morayskYch deti z hloubi srdce za po_ moc, kterou jim chcete poskytnouti na gim prostiednictvim. Va g podin, te jste pIi ()slave morayskeho dne provedli sbirku ye prospech nagich adela, o nem2 jsme byli uvedomeni telegraficky Va g tstrednou, nas velmi potegil, protote na ge deti skuteene pomoci potrebuji, jak jsme Vam to rekli strudne v telegramu, kterY jsme Vam poslali.

Navazujice na tento na g telegram, prosime Vas o pratelskou spolupra.ci a pomoc pri pineni tetkeho akolu zabezpediti osvobozene vla7 sti jeji dorost po strance telesne, du gevni i mravni, aby jeji zitiek byl lep gi dnegka a yeerej gka. Vgechny nage deti byly tetce postiteny jednak nemeckou okupaci, jednak valkou, ktera gla nagimi zememi, z nich Morava. z ylagte Brnensko, Morayske Slovacko a OPaysko, byla nejvice postitena. Nemil-Leme Vam dosud podati presna eisla o stavu a pomerech nagich dal, ant tech, ktere nejviee vytaduji pomoci,

protote s nekterymi kraji nemame je gte normain' spojeni, nebot' silnice jsou znieeny, neni spojeni teleznieniho, telefonickeh0 ani telegrafickeho. Nagi organisadni sit' jsme sice za nemecke okupace podobne jako v 6echach na Slovensku zachovali, ale v pohranienim zemi, ktere po Mnichove Nemci piiClenili Primo k byly na ge okresni i mistni odboeky zrugeny. Mnoho nagich dobrYch spolupracovnika bylo Nemci usmrceno nebo frtrapami zemrelo (mezi nimi nag bYvalY predseda Dr. Jar. Kallab, profesor Masarykovy university v Brne, jen t zemtel 10./11. 1942.) Velky pc:teat n.agich detskYch domova pro sirotky a opugtene deti, odbornYch astava zdravotnich i vYchovnYch, poraden pro matky a deti, bylo Mind zrugeno nebo zabrano pro jejich fidely; deti, zvlagte v mestech a v pramyslovYch krajich trpely nedostatkem vYtivnYch potravin, pradla. gastva i obuvi, protote Nemcirm zaletelo na torn, aby nag narod planovite zeslabili s amyslem pozdej gho jeho znideni.

Vlada republiky, vgechny arady a samospravne svazky vgemotne se snati sjednati napravu. I nage instituce je vedena stejnou snahou.

Bude vgak dlouho trvati, net znidene statky a ohrotene zdravi, zvla gte deti, uvedeme do rovnovahy. Proto vitame katdou pomoc z ciziny a proto jsme yam nesmirne vdedni za Vagi pratelskou nabidku pomoci. Zvla gte nalehave potrebujeme: 1.) VYtivne potraviny pro tehotne, matky s kojenci a deti, z ylagte: tuky, mleko, rY2i, kakao, eokoladu, vejoe, masove konservy, vitaminy a pod.

2.) Material na zhotoveni pradla, gatstva a obuvi, zvlagte: na soupravy pro rodieky, matky a kojence (pradlo, kaliko na detske pleny, gumove vlotky a pod.), platno na detske pradlo,_ lbtni soudastky, linoleum, gumove obrude na detske kodarky, vinu na depce, galy, svetry, zi na pundochy a ponotky, latky na gaty pro matky a deti, na zimni odev a pod.

3.) Material na vybaveni okresnich detskych domova, ktere jsou na Morave v provozu v 56 soudnich okresich a jet obnovujeme v 17 okxesich v pohranidi a projektujeme v 11 okre-

sich. Potrebujeme 1Uka, lotni pradlo, vInene prikrY yky, latku na slamniky, linoleum na podlahy, na stoly, kartaeky na zuby, hrebeny, mYdlo, zubni pastu, rudniky a pod.

V nagich okresnich detskYch domovech chranime sirotky a deti opu gtene, jicht mama v peel pies 5.000. Budeme Vain vdeeni za katdou pomoc, kterou nam v kteremkoh y smeru a v jakekoliv mike poskytnete a tim na gi praci ulehdite. Rozsah pomoci ponechavame Vain pine na van. Nezazlivejte nam, chceme-li toho iili mnoho. Situace nage a na gich deti je "vgak tak vatna, te Vam nevahame rici pra ydu.

Dekujice Vam jmenem dobre Yea je gte jedenkrate nejsrdedneji za v ge, co pro ni udinite, teg ime se na soustavnou a azkou spolupraci s Vami a jsme s krajanskYm pozdravem Dr. Jar. Ry gavY, predseda, Karel Kotek, üsti. reditel.

V Ministr StranskY o problemu nem. mengin.

New York. (CTK.) — PratskY rozhlas dne 30. srpna prines1 zpravu o narodni slavnosti v Stadicich, blite-tsti nad Labem, odkud podle povesti pochazel Premysl orad, pri nit pada drive naletejici Nemcam, byla odevzdana deskYm zemedelcum. Ministr spravedinosti dr.

Jaroslav StranskY, ktery pied SVS7 111 prijezdem, do Stadic navgtivil Krasne Betno, aby obhledl gkodu zgasobenou nedavnYm vYbuchem organisovanYm tlupou werwolfa, ye sve keel se dotkl toho, co vide]. v Krasnem Brezne, a mime jine rekl: "Nemci nam dokazali, te na ge shovivavost a spravedlnost jsou nebezpedim pro nas.

Chceme-li zabranit novm fitokilm proti na gemu statu v budoucnosti, musirne pohraniei potegtit. Nemci, pokud budou smet zastat v republice, nebudou mit tadnYch privilegovanych pray. Budou mit jenom jedno vYchodisko — jit s nami. Nemeli bychom dnes sve svobody, kdybychom nebyli spojenci velkeho sloyanskeho Ruska. Pied na gima , odima Rusko se vyviji ye svetovou velmoc. V mezinarodni souteti i my musirrie se snatit dokazat, te'jsme take velkYm narodem. Nage sila spoeiva v jednote, a to neni jen froze, nYbrt hold skutednost."

trana IA.

NTRSTNflt

'Til'ey !Met in ivioscow Moscow Love Song on the Russian Hit Parade.

War or no war, the Russian haven't forgotten about love. Walk down Sverdlov Square in Moscow, or the main street of any Russian city today and you will hear someone whistling "Moscow Love Song".

The tune is the theme song of "They Met in Moscow", new musical comedy screen hit which will have its local premiere at the Best Theatre next week. It's sweeping the steppes very much the same way tunes the big pictures zoom to popularity on this side of the Atlantic.

Strange as it seems, there is a close parallel between the film "They Met. in Moscow" and the musical play "Oklahoma". Both are rooted in their respective national folk lores, for the film is as corn-

pletely Russian as "Oklahoma" is American. They are equally gay, romantic, colorful, filled with vigor and the wholesomeness of youth.

V Teror nemeielOch vlkodlakit p kraeuje.

New York. (OTK). — PraitskY rozhlas dne 6. zaki oznamil: zeji dalSi zpravy o ustaviene einnosti podzemi v pohranienich oblastech. Tak v okresu eeska Kamenice v severnich techach bylo v obdobi mezi 23. a 26. srpnem zat-deno 10 Nemeii pro zloeiny proti bezpednosti statu a 13 dalSich bylo zadr'Zeno pro podezkeni z podobne einnosti. Ve vesnici Freudenbergu u Ceske Kamenice organy•bezpeenosti nalezly tajne skladiSte radio materialu v dome dkive obYvanem Nemci. Soueasne byla nalezena automaticka rozbuSka ureena k detonaci dynamitovYch nalozi dejme k teroristickYm. Dale nalezena zcela nova vojenska vysilaela.

Every golden glassful of grand-tastin' Grand Prize is a triumph in taste perfection. The genial flavor of this fine beer is always welcomed as a grand companion to all gatherings of good fellowship during leisure hours.

ye stiedu, chic 19. zati 1945.

Vlese blite B01:11 v severnich ee- ' profesor Josef Pfitzner, nachach pkepadli tki neznami muzi NT cista, kter3i behem okupace ye funkuniforme, easteene nernecke, eeskeho hajneho. PkepadenY tech vSak se ubranil a fitoenici utekli. V Ranove v severovYchodnic4 6echach bylo nalezeno tajne nemecke skladigte zbrani a mnoho osob s nim spojenYch zateeno. Podle prohlakni jednoho ze zateenYch Yemen stkelivo nale?i.elo organisaci vlRyehla akce Cs. bezpeonostnich organt znakodnila dalgi stiediska vlkodlaku ye Warnsdorfu a dalSim meste poblit". Bylo zji gteno, ze stkediskem teto skupiny teroristil bylo mesto v severnich techach a jejich vfidcem byl tovarnik Forse, jehoZ zastupei pracovali v severnich Cechach. Stopy Forseho vedou do Prahy, kde je nyni hledan pollen".

0 Prey valeenSr zloeinee v Praze popraven.

Reuterova New York. (CTK). kancelat oznamila dne 6. zati z Pra-

ci namestka pralskeho starosty terorisoval praIske obyvatelstvo, byl lidovYm soudem v Praze odsouzen a vekejne ()Men. EZANEDBEJTE tak jednodu, cite zraneni jako jsou ZADRENA TRISKA, POKRABNUTi, POPALENI, PUCHYR, a zvla'Ate BODNUTI REZAVYM HREBtKterekoliv z vY ge zminenych mohou snadno zpusobiti vanou infekci. Natkeni NONAT masti pomtiZe pkirode uleviti feint° jednoduchYm ale vatnYm potilim.

Cena Nonat poStou 55c a $1.05.

R. C. MILLER & CO., California.

Altadena,

Ve stfeciti dne 19. zari 1945.

Strana 15.

V2STNIIK

Konetopech 15 Mal a 4;leny, z nicht byli 4 mai a 1 Z • eria, odsouzeni nem. stannYm soudem v Praze k imrti a popraveni. Majetek vSech LateenYch byl zabaven a pfidelen dalsim Nemcum z Besarabie. V tijau 44 bylo zateeno v Konetopech opet 10 mug' a 4 teny. Dva ze zatdenYch ye vazbe zemkeli a daleich 5 ..........-.....................-................% se ut nevratilo. Take na statky JARMILA NOVOTNA techto zateenYch prisli opet novi v 6eskein filmy Nemci z Besarabie. 24. dubna 45 neariedti Besarabci vyloupili vee, co se ,.... t dal() °direst, tivY i mrtvr inventaf, Krasn3-7 a zajiniavS7 film od za- a znieili vee, co se odvezt nedalo.

Stehovali se z Konetop pod ochra5atku a2 do konce. Zfilmovano die divadelni hry "Oblaka" od nou ozbrojeneho prilvodu SS. 7.

J. Kvapila. Hraji: J. Novotn y, V. kvetna 45, v den vyhlaSeni nenrecke kapitulace, SS na ilstupu tape,Fordova, F. Smolik a jini. !Hi v obci stodolu a dve usedlosti.

GRANGER, ye etyrtek 20. zari, Partyzani. pfispechali KonetopskYm o 7:30 a 9:39 hod. veeer. na pomoc, nekolik essakt padlo, aWEST, y e stredu 26. zari, o 2:30 Le ostatni si pfivedli posilu, asi 700 rnutfi. Zeny a deti z obce uprchly, odpol. a v 7:30 hod. veeer. takte essaci se mohli zmocnit jen FAYETTEVILLE, v patek 28. zi- 20 mute, ktere hnali pied sebou jaKdyt celou obec vypleko ii, o 8:30 hod. veeer. nili, zalotili polar a do rana vyhoGANADO, v pondeli 1. fijna, od fel° 52 obytnSich staveni a veechny stodoly. Zpilsobena, ekoda se odha2:30 do 11 hod. veeer. duje na 11 millonti K. Mimo to pro WHARTON, v laterY. , 2. iljna, o ukrSivani podezfelYch osob od ylekii Nemci Annu Sramkovou z Kone8:03 hsrUnich veeer. "........._ top, jejiho mute i bratra. Anna Sramkova byla roku 1944 popraDR. THOMAS N. DeLANE* vena, mut i bratr zaplatili rovnt 1,,ivotem lasku k vlasti. Z rodiny 01\Ti LEKAft Stamkovy ziistal na tivu jen 13 leBrfle spravne pripravenE. tSr chlapec a i ten byl veznen. Tak Oas die iimluvy. trpeli obyvatele jedne Ceske obce tiadovna 3248 — Res. 2637 jen proto, to zustali vernSrmi ✓e513-17 Professional Bldg. chy.

0 TEMPLE, TEXAS Os. delegate v IAmdSrne. Masaryk se zdrii je‘ite po Fierlingreve odjezdu.

42$ g., New York. (CTK). — Reuterova , kancelaf dne 5. zari oznamila z LonOes14 Mak a Operator "te es. ministerskS7 piedseda Zdenek Fierlinger spolu s ministrem 711 Medical Arts Building zahraniei Janem Masarykem a miHOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 nistrem domaciho obchodu Ivanem Pietrem meli dnes rozmluvu s britTelefon Madovny: Preston 2553 skSrm ministrem obchodu Sirem Staffordem Crippsem. Dnes weer sejdou se s ministrem zahraniei Be._ SPRAVNE VYKONANA vinem zitra se fleastni obeda podaPOIIitEBNi SLUBA. V /iodine 2alu zarmouceni na- vaneho premierem Clementem Attleem. Hlavnim fieelem jejich ndLeznou Edward Pace poh•ebni Astay pohotovY k sympatickemu vStevy jsou jednani o vypuzeni suvyrizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni do j emneho pohit u.

"They Levne ceny jsou nal zasadou.

Osud obce Konetop.

Ghee Konetopy o 116 domovnich eisel ma asi 450 obyvatel, veteinou roinikt a delnikU. 1942 bylo devet nejlEpS'ich statku v Konetopech odfiat° eeskYm obyvateltm a pkideleno besarabskYm Nemcum. V eer ynu 44 zatklo gestapo pro sabotat v

-"S i-ivarei .k, piseil"

detslOch Nemca z eeskoslovenskrch zemi.

Premier Fierlinger vrati se do Prahy v patek, zatim co ministr Masaryk zustane v LondYne na zasedani pfipravne komise organisace SpojenYch narodU." Navgteva rakouskeho ministra gkolstvi v Praze.

New York. (CTK). — Pratsk3i rozhias dne 1. tali oznamil, to Cs. ministr informaci Vaclav Kopeck v Kolovratove palaci navetevu rakouskeho ministra ekolstvi a na,rodni osvety Ernst Fischera, aby s nim projednal fadu daletitYch problemu.

Medaji se krajane.

New York. (OTK). — Delegat es.

Cerveneho •Kfite, 1790 BroadWaY, New York 19, N. Y., hleda tyto krajany: Milka Lejnar, posledne 5433 S. 24 St., Cicero, Ill. Ethel 6erven, posledne 432 East 81 Street, New York City.

Rose Schalleck, "posledne 2090 Molugen Ave., Bronx, N. Y. Agneska Iskin, posledne 159 East 99 st., New York.

ArnoSt Moravek, posledne ,v New York.

Kdo by veal jejich adresy, necht' je laskave sdeli delegatu na shora uvedenou adresu.

h deli

..

Vy1361-inou z teple mistnosti do VAak vite, jak to chndi . studena, uhrejf se a lined je z toho ryzna, nastuzeni a kaAel. Ueetrite penez, strachu i staresti, kdyl budete rniti po ruce • LAHODN'ir SEVEROV • PCSOBIV)-:

BALSAM PRO KASLI

• DnTI

JEJ PviAJI RADY!

CENA:

ca

2adejte v sv g lekarn6 a kde nemaji, nevahejte a po gleto pro Salley neb vice pH= rla doiejtr i adresu.

liollub

7, DINA R D PACE

Pohkebni keditel Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT Zubni Mat tiftdovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::TEXAS

Met in Moscow"

RUSK*. FILM (POTKALI SE V MOSKVE) fuolnm angliclOm vysvetlenim. Neu) novella a zajimaveho, co jste je gte nevideli. Uvidite ruske kraje, mesta a uslyeite krasnou hudbu, zp8vy a ruske tance.

MOULTON, ve Ztvrtek 20. zari, o 8 hodinach veeer.

ELMATON, v 6eske sini, v sobotu 22. zari, o 8:30 hod. weer.

4 - PI 4 RN0 77 th.

TL PRAVNIK Vytizuje veAkere soudni zaletitosti. tta,dovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

TAYLOR, v SPJST shit v nedeli o 8:30 hod. weer.

SEATON, v §efelkove sini, v pondeli 24. zAii, o 9 hod. veeer.

West, v fiterk 25. zari, o 2:30 odp. a o 7:30 hod. veeer.

ENNIS, ye etvrtek 27. zari, o 3:00 hod. odpol., o 8:00 a 9:30 veeer.

23. zari. - - - - - - Syncopators Zatopek 30. zari. - - - - - - 7. ilina, - - - - - - - J. R. Baca Syncopators 14. iijna.

VSTUPNE: KEIT I DANT 75c.

Tax included 0 zakusky a obderstveni navAtevnikft jest vtborem Waite postarano, Eibasni Vtbor.

V2025(1 1140 BOBBIE ST. Na doptani: 20th and North Main.

Strana 16.

V2STNill."

Poutivejte k Oz1..luovatel fi M Vilna na prodej. — Prods se dtina za vYhodnYch podminek ye Woodbury, Hill County. Pike na Supreme Lodge SPJST., Fayette(31-dz.) ville, Texas.

OW" Hledi se dobrjr kovat na sta.lou, praci. V dilne jsou vSechny pomocne stroje. Stark ma piednost.

Pike na: T. A. Dole'Zal Box 295, Shiner, Texas.

(38-p) m, SAZENICE — mrazu vzdorne, zelwe druhu Charleston Wakefield a Early Flat Dutch. Salat druhu' Iceberg 400 — $1.00, 1000 za $2.00.

Cauliflower Early snowball, 100 za 30c. Michane jakkoliv, pokou vyplacene a za uspokojeni rdeime.

Mart. Plant Farm, Mart, Texas.

(38-p)

Zkugene Ceske devee neb nu pro domaci praci a vateni pro bezdetne mant. ele, malY dvou patrovY dUrn. Svetnice, koupelna k osobni pottebe. Plat $125 00 mesiene.

Mime se: — Dobre devee ku Mrs. John Ritter, 4400 Lorrain, Dal_ konani vkobecne prate. VYbornY las, Phone L6-1448 collect, zdali se plat, .privatni byt s koupelnou, do(35-p) brY domov pro spravne devee. Pike zajimate. algr1 Pfijme se: — RegistrovanY na Mrs. Earle E. Burkhalter, 2325 lekarnik. Ve meste se vkm pohod- Hartford Rd., Austin, Tex. (38-39c DR. FRANK KENT Um, v Ceske osade. Obrat'te se na: Obnovil svoji praksi West Drug Store, West, Texas.

36-dz.-c) Oti, Usi, No a Chttanu

rencich, aby zvolili deleglity na zemskY sjezd a zaroveri, , aby provedli volbu 'Glenn okresnich narodnich vYbora. Okresni narodni vYbory budou zvoleny jen v tech okresich, kde je dostateeny podet narodne spolehlivych obyvatel. Na to zemskY sjezd delegate se sejde dne 14. tijna, aby zvolili zastupce prozatimniho (revolueniho) Narodniho shromaldeni a zaroven tea Ciany zemskYch narodnich vYborti.• 0eekava se, ae prve slavnostni zase-

sm-foprozatiamillo inde-ni se sejde dne 28. tijna." danl

Dne 26. srpna pral'.skY rozhlas citoval ministerskeho pi'edsedu Fierlingera, kterY tekl, 2e ustaveni prozatimniho Narodniho shromaideni je oPattenim razu doeasneho, zatim nez bude lze pro7;est vgeobecne voiby do obecneho ustavodarneno shromatdeni. A dodal, ze "timto zptsobem se dostanou elenove hnuti domaciho odboje do viady."

PODEICOVANi. Srdeene dekujeme v g em piatelitm, kteri nom v nagem bola a zarmutku nad odchodem naaeho milevaneho farare

BRIELE

sur, Na

prodej: — "Corn Sheller" ,Tavgtivi: Model A Mineapolis Moline v upine z La grange dobrem stavu. West Grain CompaHALLETTSVILLE, 25. ZARI (34-dz-c) ny, West, Texas.

RIF" Hledaji se d ye stenografky, Dekret o prozatimuim Nrodnim shromaideni a jeho volbach. ktere by mimo anglietiny easteene New York. (C TK.) — Pratsky rozovladaly de gtinu. Prace stalk podminky obratem sdeli: Hlavni 'Oka- hlas dne 25. srpna oznamil, "2e predovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te- sident republiky dnes podepsal (6-dz.) stavni dekret o Narodnim shromalxas. deni a vladni smernice o volbach Pfijme se devee neb i stark do Narodniho shromakle,ni jako i iena kir vykonavani domaci prate do zemskYch a okresnich narodnich a k vYpomoci s vatenim, 3 Glenna vYborfi. rodina, deveatko 4 lete. Stale miProzatimni Narodni shromadesto, dobra. mzda. Jsme ochotni za- ni bude mit tki sta Menu; z toho jeti za varni a dati dalk podrobno- ptipadne 200 na zapadni -kern' resti, Pike na R. W. Kimbo, Capt. publiky a 100 zastupct na SlovenM. C., 633 Donaldson, San Antonio sko. Tito zastupci budou voleni 1, Texas, (37-38-c) zemskYmi sjezdy delegatO. Ministerstvo vnitra oznamuje, * e SAZENIC zelove Charleston datum voleb bude vyhla.§eno voWakefield a Copenhagen Market. lebnirni vyhla gkami a to takto: HlavkovY salat Iciberg a Imperial. rSechny mistni narodni vYbory 400 — $1.00; 1000 $2.00. Brocolli musi zvolit sve delegaty nejpozde300 — $1.00. Cauliflower Early ji do 16, zati. Tito volitele se sejdou Snowball 100 — 50c. Pokovne pla- dne 30. zati na okresnich konfetime a za uspokojeni rueime. — Early Plant Farm, Route 8, Box 23A,

Waco, Texas.

Ve stiedu. dne 19. zaii

verneho maniela, ace a bratra ukazali lasku a soustrast lijakou pomoci, kvitim a piitomnosti svoji zdaleka; v g em faza neast na polfrbu; za dary na ucteni parnatky zveeneleho a za soustrastne dopisy.

0 nem plati slova Pana Jeiige: "A vyjdou, kteil dobre veci cinili na vzkfigeni iivota". - Ev. S. Jana, 5; 29. "A tehdai spravedlivi stkviti se budou jako slunce v kralovstvi Otte sveho." Ev. S. Mat. 13:43.

A jiste se raduje u Boha se syny svjrmi Theodorem a Danielem, ktere k Nemu vedl.

Pi. JOSEPH BARTON, REV. JOSEF A. BARTON, JOHN D. BARTON, S 1/C, FRANK A MILAN, bratii; Pi. EMILIE LABAJ, sestra

(37-38p)

Piljmou se: — zkukni mantiele, musi bYti dobra, kuchatka, ku konani prate pro dtm a kolem domu. VYbornY byt k bydieni, $150.00 mesiene. Pike neb teieffonujte na Mrs. C. M. Higginbotham, 7037 Vassar Dr., Dallas 5, Texas. (37-38c Illedim — spolehliveho delnika, od 25 do 63 let staid, na stalou praci kolem domu a obdelavat 5 akrii korny. Hlaste se u: James J. Hollub, Route 5, Schulenburg, Texas.

(37-39p) Illedate &inn ke koupi? — Hlavni idadovna SPJST. y e Fayetteville. Tex., ma • diinu k prodeji ye Woodbury, Hill County. Vyhodne podminky prodejni i platebni. Pike na: Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas.

(31-dz.)

amp Na prodej — holirna, majici ilpine zatizeni, 3 sidle a combinace pro 3 sidle J C Karlik, Box 277, ve West, Texas.

(38-41c) I . Medi se obuvnik pro vykone,\rani v g ech obuvnickch praci. Prate je stala. Pike na --J. C. Karlik, Sho Shop, Box 277, y e West, Texas.

(38-c CESNEK: Kupujeme oesnek. Pike na: J. (38-p) A. Vana, Mart, Texas.

SPOLEHLIVA POHROBNICKA. SLUZBA. Jsme pohotovi y am poslouiiti rozciilu jak daleko bydite bez jakehokoliv zvlagtniho poplatku.

S nami miete mluviti eelky.

My nabizime Pohtebnl POj1,§terli pro kaideho &ens rodiny.

PETE E. ETLLNGER FUNERAL HOME Elsie Pratak-Etlinger, damske, pomocnice Telefonujte "collect" Tel. SS Renville, Texas.

REK - BURNS

PCIIREBNI DOMOV hodine zarmutku najdete u as reilep g i pohtebni obsluhu BILL MAREK, fed/tel. ceny levne. prodivame pobiebni poji`teni od 1 mesice do 80 rokfi star's Ambulance ve dne i v noel.

MAREK BURNS FUNERAL HOME Telefon 546.

IAATFRON. —::— TEXAS

is

Kdyi se citite nesvi, nervosni a trpite bolestmi hlavy, plyny, nacik'manim, nez'aiivnosti a nedostateCnou chuti k jidlu, ktere v gecky mohou byti zavineny funkcionalni zacpou—opatite si Dra. Petra Hoboko—easem vyzkougenji lu deCni Cinnost povzbuzujici lek.

Obsahuje 18 Pfirody vlastnich koiinku, bylin a rostlin. Pozor: Uiivejte pouze jak pi-edepsano. Hoboko piimeje jemne a hladce zleniveld stieva k Cinnosti a napomaha jim odstraniti vAznouci odpadky; poinaha vypuditi plyn zacpy a poskytuje ialudku, onen pocit tepla. Bucrte moudii—poskytnete pohodli vaiemu Zaludkupig ulevovitni zacpy. Opatite si HOBOKO does.

)iti ye v.:1?.rn pro nak "seznarnova.

•.)ko a obdriite co—

NemUi ' sedstvi, ci" nabi

, 6 0 c hodnotv.— DODAT'Fw 27.11,* zkuiielanIch lahvi Dra. Petra LeCiv Olej Liniment—pro-

stiedek proti hnisan:—pfinak rychlou dlevu od revmatickjich a neuralgickj7ch bolesti, svalovv- ch bolesti zad, zruhl;c,ch nebo bolaldch svalu, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalinicV prostfe. dek—pi-inak ulevu od jist9ch nSr. ch zaludeCnich nepofAdku, jako zaZi• yaci.poruchy pfivodene pi'ebytkem ky. seliny a paleru

r Odeilete tento kupon-"avlaitni nabidky"--Nyni DR. PETER FAHRNEY & SONS CO., Dept.

811-26S

2501 Washington Blvd., Chicago 12, 111: 256 Stanley St., Winnipeg, Man., Can. I ❑ Pfiloien jest $1.00. Pala° mne kneno.—.. poitou vyplacene. pravidelnou 11 unc $1.00 lehev Hoboko a co dodatek 600 hodnoty zku gebni Adresa....—. –

lahve kaideho. Leaveho Oleje a Magolo.

❑ C.O.D. (poplatek pripaten). soma anm ..... soma moms

Poitovni tiadovna sm... ammo ...ow ....... ........ ......

ammo

rams