Vestnik 1945 10 03

an Slovanske PodporaitctJednoty Statu re xa5,

Auaalst. 24th

Entered as second class Mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texts. tinder R0t1sTIS (VOL.) XXXIII.

11

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 3. kijna, (October) 1945.

tiSLO 40.

OPIT APOKALYPT CT! JEZDC

EVIM pkesne, kdy to bylo, ale je'Ste za bojil na Slovensku po prvni svetove valce prijel Andrej Hlinka, do Prahy, aby s rozhoteenim odsoudil neznaboIske Cechy, jejich2 jezdci staveli kone do slovenskSrch kostelt jak do staji. Verejnost byla obvinenim primo ohromena a jmeno Hlinkovo pnsobilo tak, ge nikomu ani nenapadlo si toto obvineni ovekit. 6 i n byl veobecne odsuzovan a teprve mnohem pozdeji se ukazabo, Ze obvineni nebylo pravdive. Andrej Hlinka, se vAak domnival, Ze opravdu videl Ceske apokalypticke jezdce a nikdo jej nepfesveddil, Ze jich nikdy nebylo. 6 asem piizrak zaPadl, pki ga v§4k doba, kdy Hlinkovi privrZenci opet objevili tyto jezdce, uhanejici po slovenskem nebi, a jen ziidka je nechali odpodivat v ruZomberskch stajich.

Tentokrat to nejsou dati apokalyptidti jezdci, nStr2 sovetAti. Zapad je zaplaven fantasticlOmi zpravami. Siten3"ni agenty iluteho podzemi, kteri si v nidem nezadaji s faSistickSmi propagandisty. Tito travidi studni prijali i tagsticke metody a soudi, 2e aspech je tim snadne.iM, dim je nepravda veti. Pracuji slovem a pismem, 6iki faleAnou zvest hned tam, hned onde, pkesveddeni, 2e v2dy neco utkvi, jsou-li na zdpade SIM sve zpravy fist* jsou-li na vS7chode, pig dopisy, •pine nesmyslriSrch a hrfizostraAnS7ch nepravd. ktere v'gemi mo2n3imi kandly posilaji na zapad. tTeelem je primet zapadni, dnes u2, spfSe jen americkou ne2 britskou yefejnost, k intervenci ye prospech ubolVch evropskS7ch kapitalistu.

Nemci vyloupili oeskoslovensko, Rumunsko, Jugoslavii, Polsko, Norsko, Italii, Dansko a ce1Sr *pad, nashromatdili, ohromne zasoby v nemeckS7cla hlavnich mestech, ktera, mely vydr2et dlouha, oblehani. zasobili fantastickou rakouskou pevnost, ktera, mela vzdorovat leta a nidit tajnS7mi zbranemi Evropu. K tomu v'Sremu nedogo a pkirozene' byly tyto zasoby Rudou armadou prevzaty a unity nejen pro zdsobovani Nemcfn nS7br2 i •i/ech onech mixocid, ktere byly Nemci uloupeny. Z techto fakt vyrobili 2luti agenti hrilzostrakie zpravy o torn, jak zli bol gevici berou dobremu nemeckemu lidu zasoby, ktere si vek1S7m &Him naloupil pa cele evropske pevnine, aby co moZna bez bolesti preekal nejhor g dobu, ktera, pig -chazipok2der.ZlutSTisnazpde spustil ov§em ohromrni pokiik, jaka to nespravedlnost, jake to barbarstvi!

Ruda armada, ktera, bojovala a nemohia dekat. a2 za ni vybojuji viterstvi jini, se prirozene nemohla vypravit na ta2eni do stic'edni Evropy tak, jak by byla chtela a jak by bylo b3'rvalo treba. Je rozdil, je-li kdo v boji od 22. dervna 1941 di od 6. eer yna 1944, ponevad2 tyto tri roky bojil znarnenaly nejen velke ztraty toho, co u2 bylo pripraveno, nStr2 i obn•vu .veho, co bylo ztraceno, nehlede ani k tomu, le naraz fa gstickS7ch armad byl proveden v roce 1941 daleko vetSi silou, ne2 mel v dervnu 1944. Nesmi se prehlUet, 2e invasni napor U-

toeil piece jen u2 proti rozbite, triletSmi boji oslabene a z east" demoralisovane nernecke zlcladoarmad y. Zadny vS7kon nema 13S7t van. Viterstvi u Alameinu je historicke vitezstvi, i kdy co do rozsahu neize dobre srovnavat bitvu nekolika pancerovch jednotek s bitvou, v niZ se stietly milionove armady, jako byla bitva stalingradska. Bylo by poSetile se pkit o to„ ktera z armad mela vetai za-

JOSEF HORA t 21. tERVNA 1945 Ne, jeSte ne — jete se nespojila ma nsta s nsty zeme bla2ene, kde Popelka svou krasu pochopila, kde srp a klas, ty zahadne dva ra'uny, v zrodu a smut sjednocuji nas za zvuku strun polibky plamennSimi, kde sochar s mramorem, kuri s jezdcem, okno s klad s prisrnim zaporem jak jezu proud se k sobs vroucne vzdali — ne, jeSte ne, bud' tide. dude moje, at' zni nem pisen zeme, vzdalene do horeeneho nepokoje, modlitba cestovni, deStin, kaple dikn. — souzvuk a soulad, svate ticho v ni at' smkva prach a rally bojovnikn.

(Zaver sbirky Zahrada Popeleina.)

sluhy, to posoudi jednou historie, koneene je treba posuzovat valku jako celek, ale je piece treba upozornit, .2e valeene opotrebovani Rude armady a doplriovani jejich zasob bylo nesmirne obtane. 2e po tki roky nikdo nemohl odvratit od ni nal:rine tak, aby si mohla alespa. vydechnout. Bylo by nesmyslne sni2ovat v3ikon to di one armady, kaida ma v dejindch sve slavne stranky, je '‘ak primo absurdni snaha nebo nmysl sniZovat z tridni nenavisti prave nadlidske vS7kony Rude armady.

Tridni Sovinism je nejnovej g socialni nemoc, ktera, pomalu vystridava §ovinism nacionaini, a jako ka2dSr Sovinism maze probihat velkou stupnici, poS'etilosti zadinajic a zlodinnosti kondic. Tridni sovinism mute mit neSkodnou formu, je-li jen povrchnim zjevern, stejne jako nacionalni govinism, pokud se projevuje lacin,Vm a planSrm vlastendenim, ale jeden i druhy se stavaji z1Srm nebezpedim lidstva. nabudou-ii zoologicke formy.

Fedualne-bur2oasni spolednost videla drive tkidni nenavist v kaldem pokusu o zmenu e-

koncrnickeho poradku a socialniho radu, proto se branila, kaZde zmene vaemi mocenskYmi prostredky„ ktere mela• po ruce, oscbni i vecnou per•t. kuci„ Zalarovanirn i tresty na svo bode. Dries tato trida z 'Casti mocenske prostredky ztratiia, z aa.sti se obava Ze je ztrati a proto organisuje na obranu 2Iutou propagandu aby tam, kde u2 politicka moc preala do rukou nove spoleeensk6 tridy, ji dobyla zpet. a tam kde ji jeate drZi vlastaici vYrobnich prostredkti„ ji udr2ela. To je ten povaleCnY zapa.s„ jehoZ jsme prdve svedky, v nemZ se prozatirn vaiky kloni na stranu pc-kroku, pri (3em2 ovSein moc reakce zustava velmi silna a nesmi bYt podcenovana.

Tak jak si narody nel:emohly a nepomohou nocionalnina aovinismem a vyznavaly-li jej, pak jen k vlastni akode, nepomtiZe si svetova real ce t;.'idnirn acvinismern kterY se rozplyne, aknrile ncbude pro nej naaterialnich podminek. K tomuto stavu lidstvo jednou dospeje, prozatina vaak nezbY ✓a prateltiin lidu i prove a sprawdlive demokracie nic jineho ne2 bdele hlidat 2lutou propagandu, ktera je aktivneial a nebezpeci nejai. ne2 se obecne soudi a mysli.

V UNRRA pro CSR nyni pies Hamburk a Bremy.

New York. ( C- TK.) — Kancelar Allied Press Service prinaai zpravu z Prahy, 2e pristav Hamburk byl uvolnen p ro dopravu zasilek UN RRA do easkoslovenska. Doprava pies Hambuck je primejai a rychlejai ne2 pies rumunskou Konstanzu, kudy prochazely zasilky dosud. Soueasne se vyjednava o torn, aby take pristav Bremy byl dan k tomuto tiCelu k dispo' LondynskY rozhlas oznamil dne 15. ?Ail, 2e do Konstanzy dojelo dalaich 16 lodl s dodavkaml UNRRA o tonali 47,000 tun pro CSR. Pet umelYch dYchacich stroja t. zv. "Iron Lungs," darovanYch britskYmi nemocnicemi pro boj proti detske obrne (infantile paralysis), jen se hrozive rozmahala v eeskoslovensku, doalo jig do Prahy.

V Nev 5r laromadn:;> hrob v eechich objeven.

New York. (OTK.) — Pralsky rozhlas dne 18. zari oznCmii, 2e vyaetrujici v'bor Zernskeho narodniho wYboru odhalil dalai hromadnY hrob gestapackYch zverstev. Hrob byl nalezen v Horni Vsi u Chomutova a v nem 'Lela gestapem ubiti'ch vezrin z koncentraaniho tabora v Duchenwaldu. Exhumovane Vela nesou znarnky zraneni zpasobenYch bitim a mnoho jich ma dalai zprisobend sticelami z pu§ek.

V Early pro osidleni deskosiov. pohraniei.

New York. (CTI-C.) — Pra2skY rozhlas dne 19. zari oznamil, ze osidlovani pohranieniho themi. bade provadeno y e dvou etapach. Jako prvni skupina osadnikt budou vyslani 2adatele vybrani zemedelskou komisi a do druhe skupiny budou pak pojati vojaci, repatrianti, deportovane osoby a vystehovalci, kteti se navrati z Rumunska, Jugoslavie, Francie a Rakouska.

Eitrana 2.

VLASTA PITNEROVA:

T" . DTERY Bylo jests trochu keel s tim kmotrovstvim.

Panimama Stoupova fekla, ze ala ji2 za kmotru decku star gi dcery a tak at' jde pantata. Pantata ji posilal, ze kdy pry nesloutil prvnimu vnukovi od dcery, at' ona poslouti vnuece te g, a na konec rekl, ze s tim starYm pletichou Vitkern ani nechce nieeho mit. Bylt' pantata Stoupa s VitkovYmi tak nespokojen, jako panimama se starym Simou. 2e si Vitek neudelal vYmenek, ukazalo se bYti k jeho prospechu. Porad chteli na StoupovYch jeate nejakou "pomoc," i krom slibeneho osevu musil stars Stoupa dceti pkidati obili; stale a stale ukazoval stars' Vitek na to, ze si neudelal vYmenku. a 2e pri spoleenem stole pti getki na strave. A kdy z jara daval pantata Stoupa staremu Poldovi slibone podsvinee, music dat Kadle take jedno, a vida nezbyti, dal i Tonal, by nebyla nevtle. Mrzute se gkrabal za u gima, ze nemtte nieeho odprodati a kekl si v duchu, ze takovou nejakou fintu vymysli stary Vitek asi katdorodne a jich ze budou hrYzti starosti.

Hospodafilo se StoupovYm, ac teprve na samem poeatku s tim velkYm dluhem, gpatne.

Dcery piece doma chybely, musiio se na praci pfijednavati a panimama se chtizemi k dceram omegkavala; do Svetriova zprvu ze tame dobre vale se starYm Vitkem nechtela nikdy pkijit s prazdnou a pozd,"f=ji shledavala kde co, "aby se nekeklo." A "aby se nekeklo," davala star gi dceki tet a tak domacnost stala vice, net' kdy byly dcery doma. Stale Vitkovo lichoceni se panimame jit take protivelo a od dcery slygela, pantatik doma neni tak rortomily a 2e leckdy zabruel, hlavne pro stravu. A za katde pomoteni pill praci ze chce bYti vyna;en a velice chvalen. 2e je "bez vYmenku na qmenku" na grunte, musela mlada hospodyne sl;',?chat do omrzenf.

7ta pfece male Johance za kmotru panimana Stoupova se starYm Vitkem a vratila se domu rozzlobenej gi net' ze krtu maleho Jifieka 8imy.

Bylt' ji Vitek nadhohl, ze by mela, prvni vnuece "zavaza;," alespori kus pole, ze on, kdyby mel statek, by tai ueinil a ten kus paie, tie'on pry jen za je,71u3 miru, by tomb de,'f.f.tku obS:l al a ten utitek mu c p n(..,, al, net dor,ste, bylo by pry to ne eXsj.;11 par zeavcii k enu k dobrernu.

"Oni by chteli na gi Frantigce ten grunt vyrvat," iekla k pantatovi.

"Sak si chudera, to na ge zlate decino, na nem moe nepopadne, mild ty panimamo, ty interese nas utrapijou," vzdychl pantata.

"Bo2e, Eo2e, a pieces to, pantato, tak dobfe a reoudre rozmyslil," lekala se panimama.

"Tenhle prvni rok nas mot utahl, ten osev tem holkam, no a Kadle jsme ease pridall, pak ty euriata a tento a vono, do noveho roku mzda deveece a stale prijednavani k praci — nevim, nevim, jak dopadneme, neda-li letos Panbilh zylagte Urodny rok."

"Musime hleclet odprodat neco od dobytka."

"Zbylo nam Indio a co jsem koupil, nejni tuze pleche, via, panimamo, bylo vloni dost v gecky pica a lids lep gi kuse dobytka neprodali.

Jen kdo mel takovy stary kuse aneb jalovy, co se nemelo k tradlu a k svetu. Koupil jsem, jen aby nebyly chlivy Drazdne jako po moru a aby se alai hntj. V gak via sama, mot-li navrtig, odprodag a naleje g mastnYho." ak jsem to poeitala ut pied svatbama a teprva po nich, darmo mluvit. Ti nas dostali, tihle ti pantatove oboji a zvla gt' ten Vitek."

"No vidig a pies Vitka ti nebylo."

"No via, pantato, Tallest, aspori za to, co jsme ut ji dali a davame, neco ma. Jenom me mrzi to vec, ze uz je cela imova. Jen si pomysli, pantato TM:1j zlatY, ze ona ut i na kronikach Kadla, ta site pravda nenakika, ale JO, to ,na ni vidim, ze ju ty vejvody u Vitku netegijou.

Chlubijou se s ilou a chvalijou ju na svet, ale

IrESTNI i doma ji honijou dost do prate a tou chvalou ji Jen pobizejou. Potad "na ge mlado, panimama sem, nage mlada panimama tam" a aby byla do vgeho a u vgeho. Stara, pravda, nenra2e, ale stary vie namluvi ne2 nadeld."

"Ale na mu& si Kadla nenarika."

"Bodejt' by si hned ten prvni rok on, jako Venal, je na nu hodny a necha ji v geeko vady platit, ale kdy je jich mot. Manta by se vdavalo rado, ale na 2ivobyti se mu nezda a s terni osmi sty pretence se na grunt nedostane. Honda ma prijit na podzim od vojenskYch a piljde jen na statek jako domn a aby ho 2ivili.

A Pepek, ag se vyudi, taky."

"Toto je glakovita vec. Ejnu, Panubohu porueeno, jen kdy jsme zachovali naafi male zlate Frantike grunt. Pfieinime as a Panlith nam pogehria.; nejak to uz vytluCeme a ty vnoudata budou pro radost. Budeme se zatim muset udit chovat, net se doekame vnoueat u nas doma od to naai Frantigky."

"Ale pantato, ty maa na.pady, nehlasil se ti snad naposled o torn pouts ut pro Frantigku rialtY zenith?"

"To ne, ale ono se hlasilo o poutu, bylo by snedlo ze vaech kramti pernikovo, to jsem s nim mel. Hned peleilo k panoramu a ke kolotodi a pak se ptalo, kdy pry ut ono taky bude chodit na duparnu tancovat. To jsem se nasmal, ani jsem ti to nemohil povedit s tejma kftinama, ejnu je to holt naae zlato, ten nag Frantik."

"To je aelma!" A oba rodiee se te gili ze sveho milaeka.

Doekali se toho Stoupovi dfive, net se nadali, ze Frantigka o pouti ala na duparnu tancovat.

Poeala ji chasa mezi sebe zvati, sotva vy gla ze akoly, a zahy as poeitala k velkYm deveatUm. Ale doekali se toho v starostech. Ne glo jim to s tim placenim Arokil tak hladce, jak si pantata byl vypodital, kapital nemohli uplaceti a tudit &on' neubyvalo a ani i s placenim nroka nedodr2eli povinnYch ihut. PribYvalo tak dluhu 1 na kapitale. Pfi gla nenrodna leta, jednou pki velkem mokke zarostlo obili na poll na stojate. Jindy velkYrn vedrem zakrnel vzrtist lnu, ptivaly podkalily luka, 2e musili, nemajice s dostatek pits, i dobytek odprodati a pak z nedostatku hnoje at po tki roky pole ilhokiti. To bylo citit v hospodakstvi a pantatu Stoupu jit podaly ty starosti pkemahati, takte si poeinal hledati posily. A naael ji - ye sklince. Nebyl site a nestal se pijakem, ale zaael easten na trochu to posily a v nedeli po kostele posedel si v palirne se znamYmi. Kdyt se napil, mel "moo keel" a steaoval si sousedum na ty vdavky syYch deer.

Ton& pry pfibYve, jmeni, ale ut je cela, caneka 8imova a start' Sima, kterY se byl po nekolika letech k synu Franckovi odstehoval do Polnieky na vYmenek, as je s ni jedna ruka a ze by snad chteli 1 jeho, stareho Stoupu, ueit hospodafit, a to pkece on nepotkebuje. A Kadle, Vitkovee, ze ptibYva ne penez, ale zase dal a starosti. je na Vitkove grunts ye Svetriove jako v holubniku, dva syni a dcera, ze jednou odejdou, po druhe ptijdou, Honda a Manta do slugby, Pepek do dila, nikde nevydrti, pfitenit a vdat se nemohou a vaecko as to pak ma, Kadla na krku. A oni as doma pracuji a staraji se pro Franti gku, ze ji chteli dat dedictvirn nejvice a ze dostane asi nejmene — — Takove keel as ovgem roznesly po horach, po celem okoli. Dcery Stoupovy dovedev ge se to od lidi, mrzely se a pkedhazovaly mates otcovy rozklady. Zvlagte colada 81mova se mrzela, as maji Tide omlouvati, co podnapilY otec napovida.

Ona byla opravdu '8imova, stark Sima si ji vycvieil za dobrou hospodyni a syn si pochvaloyal, ze se mu aena s otcem tak srovnavaji. Ba aertem sve panimama pfedhazoval, ze vice drti na pantatika net na neho, a tomu ze se zase kronikami dostala do srdce.

Tonea opravdu drtela na kroniky. eetli s pantatikem v nedeli a v time i weer vgedniho dne a pantata z pouti i jarmarkti nosil neveste misto marcipanu kroniky. Po cele decline si vypujeovali kalenclake, kde kdo jak mel. I na fare do sameho Klagtera chodival si stars Sima

Ve stiedu, dne 3. kijna 1945.

Vyptijdovati knihy a pant:1m ucitelum i na noviny priplacel.

V hospodarstvi si u Sima stall velice dobfe.

Zvelebili druhdy spustlY statek NovotnYch, k Jifiekovi jim po Case pkibyla Marjanka, pak Vonech a posleze Ludmila. Start' " ima drtel na ta jmena CeskYch patronU. Kdyt Stoupova Frantigka vychazela ze akoly, poeinal 8imftv Jitieek do ni chodit. Dedou gek jej jiz doma naucil pismenky a teail se s maminkou, jak bude s nimi nekdy aitavat.

Panimama Stoupova si se s yYmi starostmi mohla /nab postetovati u dcery v samem sousedstvi.

Aeklat' ji Ton ga 'Casten: "Ale, marine dyt' jste samy vinny. Tuhle my jsme meli grunt zanedbany a jak jsme se pekne zmohli! Dluh mama uz splacenY a piece nas pkibejva a i pantata se k nam pfistehoval — cot ale ten je jenom na utitek a ne na akodu. No a vy jste jen tki, vgak poi-ad jste se s tatinkem tesili, az budete sami spolu hospodai-it jen na tu va gu dedieku, tak to mate tak, jak jste chteli. Dybyste byli vdall na grunt fekneme me, s takovYm dobrYm hospodakem, jako je tuhle araj pantata, by se yam nebylo tak zvedlo. No a na tu va gu nejmladgi jste mohli na torn vejmenku naaporovat."

"Holka, ty nemaa kusa srdca," zalkala na tuto fee panimama.

S Kadlou mela jeate hui. Ta mela na velkem Vitkove statku velke trapeni. To, co si pantata Stoupa rortetkan rosolkou a pivem znamYm ste2oval, bylo ve skuteenosti jeate hor gi. Mali mladi Vitkovic na krku celou rodinu a stare "na vejmenku bez vejmenku" k tomu. Stara panimama byla k neveste sice vskutku dobra a upkimna, ale byla churava a jit pa nekolik rokti. dnou sklieena vetgi Cast dne travila na luaku, a chodila-li, viaeela se o holt Sotva, ze mohla trochu pohrat s vnoueaty, upokojit a zabavit je, mela-li matka pkilig mnoho peace. BYvalo ale to prate s detmi vlastne nejvice a nejstar gi Johanka se ukazala opravdu "chavou". Obydejne se fika, kdyt se rodieilm prvni dite narodi clevee, ze bude mit co chovat. Pki glo po Johance v par letech tech kousku toho bo2iho po2ehnani jeate nest. A vas na sedm deti usporadat sotva staei jedny, sebe pilnejsi tenske ruce. Mlada, panimama Vitkova v nekolika letech jit neznala, co je to si pohovet, ba i jen odpoeinout.

Na nedeli se teaila, ze mohla aspori na deti ty rortrhane habky zaiivat. Ani do kostela negla Casto, nemelat' novYch aatu; byt' i nebyla u nich na grunts prave . nouze, pkebytku nebylo piece nikdy a mladou term pkestavaly teaiti aaty, vychazky, muziky a pouti, tim vice, an Venal se piece easem osvecleil jako pravy syn sveho otce, kterY pfal vkly sobs nejvice a pro sebe zapominal i na nejblitgi. east() pkedhodila Kadla muti, ze si ji vzal pro penize, pro zisk, ze strhli rodiee a sami mnoho z toho Tiernan, ze nevytloukaji, jak se kika, klin klinem a ze utrtivge za neco z hospodafstvi stovku, maji na ni deset mist a desatero potfeb, jen do spokitelny ze ji nikdy neuloti a ona ae sobs nikdy nieeho nezj edna.

Mut bYval na ni za takove vYeitky hrubY a vady a hadky byly na dennim pokadku. Start' Vitek se stavel na stranu synovu a east() musela ztrapend Kadla sly get: "No, copak chcete, za to, co jste sem donesla, mate tu dost, a chceteli met via, at' yam vane pkidajou, v gak pro tu svou nejmladgi ease nahospodakijou a ugporujou, a co nezachovajou, donese jim bohaty Stark Polda ut pro nu nekoho naj de, jako nagel pro vas."

"Pro me nena gel, ale me na gel pro Vencla," odsekla kdysi mlad gi panimama.

"No, nemuseli jste chest, mohli jsme taky pkijit a odejit, vgak vas na oba vas stark pane pfidaval," zachechtal se hrube stary Vitek a mlade 'g ene to bylo tak lito, ze kdyt nutne nemusila, se starYm radeji ani nemluvila.

Stara panimama byla k ni site vlidna a zastavala se ji, ale jeji hlas v dome mnoho nikdy neplatil a tak si plaeic, neveste jen stetovala, co jit take zakusila.

Kadla dojdouc k s yYm rodietim, delala zase jim vYditky, jako by oni sami byli vinni jejim utrpenim.

Oddil Dopisovateis VZPOMINKY ZE STARtCH DOB. Neni tomu dal/no, co mne jedna pani poslala dopis a Zadala mne o male vysvetleni; tuto pani jsem po prve spattil, je tomu asi etykicet let, kdy jeji rodide se dostehovali z La Grange na mtij "plat", na kterem jsem bydlel dye leta. Tato pani byla nejstardi z pet deti, take byla jejirnu otci ta nejvet'di podpora v polni praci, ttaba ze tehdy byla mlade devdeale byla svemu otci pravou rukou.

V polni praci dovedla s konrimi pracovati tak, jak kterYkoliv mu2. S jejimi rodiei jsme byli dobrYmi sousedy a platen; dnes jiz jeji rodiee spi vedny spanek na Sealyskem htbitove a moji take.

U nas v Blessing mnozi mysli, ze ja take bYvam na Blessing, ale my jsme od Blessing asi dvacet mil, ale to manZeltim StranskYm nic neptekalelo a take nas nasli. Jednou jede kara na dvtir, nekdo z ni vyjde a povida: "Nu, nepoznad mne, Franka Stranskeho?" Ja jsem br. Stranskeho ptedtim jednou vide' v Dallas, ja, povidam: "No ano, jak by Franta nepoznal Frantu, neb ti Frantove jsou piece nejlepgi lido." Jednou jsem psal memu spolubratru, take Frankovi, Ze prod jenom vSici si o ty Franky otiraji svoji 'dpinavou botu a on mi odepsal, — nediv se tomu, neb tech Va'dkft je vice, — a tak povidam, nestflj tady a pojd'te dale, ale on mi rika, ze jedou do Palacios, a tam ze ostanou na noc a rano le jedou do Corpus. Ja tikam na to, co Zadny uZitek nenese, na to nikdy nezapomeli. Mill Mary, prijrni od nas srdeenY pozdrav, jsou to jenom vzpominky ze starch dob, psani jsem odeslal na pattiene misto.

V jednom lisle Vestniku bratr redaktor pile: Nak navatevy. V patek min. tYclne kolem 9. hod. rano dojeli. do West manZele Frank Stranki st. z Dallas, vracejice se z desetidenniho zajezdu do Corpus Christi. Milt' br. redaktore, byla to •pro Tebe mill naliSteva a pro mne mila, vzpominka na manZele, StranskYch. NemYlim-li se, bylo to v roku etyticatern, co na to same ceste jeli do Corpus Christi, ale jell tehdy pies Blessing do Palacios, tak ze se zastavi. A to by bylo pekne, nikde nepojedek ostaned tady na noc a rano jet' kde chce'd a tak se i stalo a my si meli co povidati a2 do pulnoci. Ran• jsme se po bratrsky br. StranskY nam zanechal peknou pamatku, ptieem2 nezapomnel na naefi odbodku peknYm obnosem. KdyZ odjel, mama povidala, to jsem ja dostala na pamatku a ja povidam, no nevim jest-li ty, ale jedno ti poyim, kdyby to byl nejakY Vaaek, tak bys nedostala nic ,ale ze to byl Franta, tak mad pamatku.

Jenom ze ta pamdtka dlouho n•trvala, neb kdyZ polar ztra,i1 nak staveni, nezustalo nic, jenom hromada popele. Na to jsme jiz davno zapomneli, ale to, co se neda koupiti a nikdo to nenahradh, na to se tak lehko nezapomina. a nam zUstavaji jenom mile vzpominky na mantele Stranske z Dallas.

A nyni zaenu psat to, o dem jsem vlastne psat minis, neb vidim, jak se br. Monaka mradi, nebot' jsem chtel upozornit milou sestru Valdikovou, ze dnes je Yde moZne neb jak je kaZdemu znamo, ze penize svetem vladnou a ae za penize i nebe mcdno koupiti.

Ja myslim, ze je dosti dtenakft naaeho Vestniku, co se pamatuji na Lindberghovu aferu, kde na jednom velikem hititove bylo za jeho dite vyplaceno padesat tisic; je to jeden nejveti htbitov New Yorku. Tento htbitov je obehnan hodne vysokYm plotem a ma tti brany. u kterYch je ye dne hiidad, ktery tam ma svoje bYvani i s rodinou, ale jenom jedna brana je hlavni. Na ten htbitov mule jiti vYjma malYch deti, ty musi miti pravodce.

Do vnittku nitiZete nest co chcete, ale jak jdete y en, tak jste prohlednuti a sebe mengi paklik musite otevtiti. Tento hititov je velice romantickg, rozklada se na nekolika stech ak-

3.-1.1; a kdo zna. mesto New York a zna jeho Avenue. a tai ty ,jsou pa lal. bhova zariles4laya, secnn set v lete i v zime, kde ja.keho temeslnika, do toho posledniho hrobate. kde se hroby kopou kaZdy den: Na sto policistu dohliii ye dne, padesat v noci; na torn htbitove nesmi bYti LidnY hluk ani ktik, tam se udrZuje jak se kika„ hrobove ticho a klid, he neslyaite nic jinaiho jak ptaka v korunach stromb., sem tam Cder kladiva na oprave pomniku anebo nejakeho zabradli. Nedaleko hlavni briny je velikY katolickY kostel, celY z kamene. Cell spra,va tchoto hititova jest katolicka. ale Zadna vira yam nebrani ani nedeli„ ze tu nemftete laYti pochovani, ze nejste katolikern. Tady jsou si vsich rovni at' je to lid nebo neverec anebo samovrah, tady rozhoduji penize. Na tom hititove pracuji ponejvice padth a ruati delnici, prate je veimi lehka ale jedna vec je, he vy s nikYm nesmite mluviti a ani za .celYch osm hodin si zakoutiti, neb vy nevite, kdy nektery teditela vedle vas neptejede a take na vas diva clobrY .pozor vas vedouci, pod kterym vy pracujete. Nevim vlastne kolik tech vedouchch ale vim, ze kalelY ma pod sebou clvanact delnikt a ten ma svcji jednu a tu samu praci; a kdy dnes zaene pracovati na jednom konci. do tYdne musi bYti na druhem a to se opakuje kaZdY tYden. Plat byl na osm hodin atyti dolary„ ale vy jste musel stale neco (Wan. Jedna vYhoda byla, ze kdyZ delnik nemohl najiti zamestnani a ptiS'•l v devet hodin rano dostal praci a kdy2 pracoval den, dva neminij dele pracovati, jenom p2adal vedouciho o kartu a dostal ten sam den vyplaceno.

Ale jest-li se nevim provinil a vedouci ho propustil, ten vice tam o praci nemusel Zadati.

Pro'd se tarn stale delnici vymenovali bylo, ze ZadnY mladik se tarn neudrZel. ponejvice tarn pracovali starch lido anebo ti, kteti v tovarne pracovati nemohli skrzeva zdravi. V lete to jet'e ulo, ale hottl bylo v zime; nekdo ze 'atenaft si tekne, a co jste tam v zime Mali?

KaZda„ testa. kal,dy chodnik ke kalde hrobce, kterych je tam na sta, musely bYti nebot' nikdo nevi, kdy jeji majitel ptijde a nekterY Ptichazeli jiste dny, kde byli jejich pribuzni tarn uloleni. Jedna bohata matka tarn mela syna, ta ptijela kaZdou sttedu„ od te damy pisatel techto radku dostal nejakY "tip", jak se po naSem tika, "tringelt".

Bylo to v letech 1919 a 1920, kdy jsem sam na tomto velikem hrbitove pracoval a mil jsem dosti ptilelitosti bohatstvi a krasy tohoto posvatneho mista poznati. Jedenkrat jsem mel ptilelitost. ze jsem pracoval u hlavni brany a uminil jsem si, he darn pozor. kolik asi bude tech, kteti touto branou pojedou naposledy, a tak jsem jich napoeital d'estnact.

Pracoval jsem pod jednim mladym vedoucim, byl to vyslouZilec ze svetove valky, byl rodem Irean. dobrY elovek,'ktery bYval na druhe ulici Ode mne ,a ja, mel ptilelitost ze zaeatku na neho kaZde rano eekati, nebo jinak bych nebyl trefil n9, sve misto. kde se veeer ptestalo pracovatie tak Ie jsme byli brzy doloti ptatele. Ja, bYval tehdy bYval v Boropar Brooklyn, kde jsem mei svuj vlastni domov, za ktery jsem zaplatil devet tisic a kdy2 jsem opoudtei Brooklyn, tak jsem ho prodal za sedm tisic dye ste a byl jsem rad, ae jedu zpatky do Texasu.

Jedenkrat, ak jsme sli do price, ten vedouci mne povida: Frank, ja ti dnes neco ukai, cos' ty jefte nevidel. Ten den jsme zaeali pracovati u jedne velice krasne kaple. A nyni, sestro Valeikova pozor: V teto kapli byl pekiaY oltat u ktereho stal mladY knez. po balm kleeeli ministranti, nevim jiz jestli to bylo kaIdYch deset a neb patnact, knez sklade, ruce a tlumenYm hlasem sly§ite slova Oremus; zvonky zazvoni a zase zustane hrobove ticho.

Na tento oltar kaalY den se dovezou d ye vasy ri121, ktere se postavi na'kalclou stranu oltake, nejscu to rule rozkvetle, ty musi rozkvestt pies den a ty z prvniho dne se mush spaliti. V teto kapli je strop jako obloha se svYmi mraeny, mezi ternito mradny je slunce, do toho slunce jde elektrickg proud, talde to-

to silmee sviti ve dne v noel. Jakmile vypravel ze du prijede toho unad6no knee j , sno,matka, a,pribuzni, to ze je den jeho firnrti a 'le vldycky se tu Slon21 mIe svata.

Odsud jsem brat ty volena, slova pro vas, jsou to jenom vzpominky ze zadlYch dob.

S-pozdraveni zristavam jako ArZdycky, Frank Domorad.

V tad Pokrok Moulton, cis. 27, Moulton, Tex. Cteni bratri a sestry!

Timto vas laskave Zadam, byste se v hojnem poetu dostavild do priSti schtze, ktera bude pokadana jako obyeejne, druhou nedeli v mesici, ve 2 hod. odpoledne. Tato pripadne na 14. kijna. V teto schtai budeme uvadet 5 novYch elentl. 2 dospele a 3 do detskeho odboru.

Dale jsou 2adany sestry, by ptinesly nejake zakusky na svadinu, a bratti se postaraji o obeerstveni. upozorriuji deny, ze mame zavedenou u nisi Jednoty dvojnasobnou Urazovou pojistku Tedy vy, kteri •byste meli zajem brat si tuto pojistku, prijd'te do schUze a phihiaste se o yysvetieni.. Poplatek za tuto pojistku jest 15 tenta mesien6 na $1000 00.

Dne 15. eervenee se nam odebrala na ve'dnoel naje mlada spolusestra Dolphina Pilat, necele 4 roky stara a byla, pochovana na katolickY hititov v Moulton, Texas. Odpoeivej v pokoji a lest budi2 pamface tvoji.

Poeasi jsme, moll posledni dobu such& a lost horko. Dnes, -co tote piss, jest pomraeeno a trochu preprcha. trody jsme men v nagem okoli dosti uspokojive.

Bratri a sestry., v padu 'dpatneho podasi schilz4 budeme odbYvat o tYden pozdeji.

S bratrskYm pozdravern• Albert DlcuhY, tajemnik, V Corpus Christi, Texas.

Ochotnici Sokola Corpus Christi pilne nacvieuji lidovou deskou operetku "Lucifer anebo ZazraenY elixir," jit mini selarati v nedeli odpoledne dne 21. tijna. Lucifer jest znama hra na repertoiru ochotnickYch divadel a kde provedena v2dy libiva. Jest to ZertovnY dej ze Zivota eeskYch vesnidanfi, protkanY starS'imi i novymi prostondrodnimi ptilehavYrni zpevy a popeyky.

2e ten lucifer nebude hrUzostraSnY, se mulete kdy2 prozradim, ze jej bude na prknech representovat varn mnohYm znama, sestra Anei Regmundova.

My farme,ri ted' mame na chvili volneji, neb Uroda jest da yno sklizena a pole zorano. Zeleniny neni dosud mnoho sazeno, neb dosud bylo prhlis teplo a mak) vlahy. Dnes trochu sprchlo a ochladilo se. .

Vojini se ji2 pomalu vraceji z valeene slulby.

Z na,ziich jsou jiz doma Ed Regmund a Jolka SijanskY, oba s mnoha zkuSenostrni z evropskych bojiSt'. Ed Regmund se dostal al do Plzne v Cechach a pravi, ze nikdy se tak nemel dobke, jako tam, jenle jej tam nenechali delSi eas.

SlySirn, ze nekteti krajane jil dostali dopisy od pribuznYch ye stare vlasti. Bra,tr Jan Nemec ma dopis od sveho bratra z Archlebova na Morave a Theo§ HruSka od sve matky z Frenttatu.

My od syYch za morem jsme dosud neslySeli.

Na zdar!

Chas. Holasek.

V Itad DubovY Haj, cis. 126., Ross, Texas.

Bratki a sestry!

Ctvrtletni schuze naleho tadu ptipada, na nedeli 7. rijna, zaeatek ye 2 hod. odpoledne.

Dostavte se v poatu nejhojnejSim, /name dosti veci k projednani a bratr Ueetnik milerad phijme vale poplatky. Na shledanou v nedeli. Za led DubovY aaj Cis. 125.

Frank Mrkos, predseda; Jos. Fojt, tajemnik.

CI 0 S t C.

Deportace Nemcil z Ceskoslovenska dosud nebyly obnoveny.

- New York. (OTK.) — Poslechova, slulba NBC dnes zachytiia zpravu britskeho rozhlasu, podle nil nasleclkem pteru gent deportaci Nemo& z C1eskoslovenska se snilil poeet Nenicti ptichaze,jicich donne do Berlina na polovinu, t. j. na 10,000.

/lad Jaromir, eislo 54., West, Texas.

Upozorriuji dleny nabeho tadu, aby se dostavili v hojnem poetu do schitze piisti nedeli 7. iijna ye 2 hod, odpoledne, jako v2dy.

MinulY mesic jsem do Vestniku nepsala. Ve schtzi jsem nehyla,, tak ani nevim Aka byla, ale asi dobte v§ecko donadlo, neb bratti nabeho spolku si to pochvalovall.

Ian= 20. si.pna byla svolana z ylagtni schfize, aby se dohodli ntednici i eleni o opraveni nab' sine, a pak vg iehni to dali na starost majetko-zabavnimu vStoru, aby se o vbechno postaral. Tedy nyni budeme v nagi sini mit vSthody jak ye vetgim meste. Mame nyni chlazenSr vzduch, pak nove hlazenou podlahu, aby se na gi mladeti dobte tandilo, zavedenS7 Butane Star plyn, opravenou kuchyni a kolem sine je dan asfalt, aby se nenosil pisek na obuvi do sine.

Zabavni vSrbor portistava. z bratfi Freunda, S‘ ulalca a Milbergera, ale br. Sulak ridi svoji distirnu baviny, br. Milberger musi pikovat a tak v5ecka starost aby to bylo dobte udelano je na br. Hugovi a kdo ho hleda, musi za nim do sine.

Nemeli jsme ut pies mesic tadne zabavy v nab' sini. Posledni tandrnaj tam mel na g synator, kterS7 se nam vratil 25. Cervna a jako v gichni ti vojaci, otenil se 28. srpna se slednou Mary Fr. Podsednikovou z Hoen, a nyni ptigti zabava bude asi 7. tijna.

Bude nas nage sin stat kolem $3,000 (tti tisice) dolarti, ale zaplatil se jit vetbi obnos; tak doufame to to nebude dlouho trvat a bude cko zase v pofadku, neb nab majetko-zabavni vS7bor se dobte o v gecko stard.

61ent nam stale pfiloS7va, a zahavy jsou obyeejne hodne nav gtiveny, nabi chlapci se vraci domil ze vbech kondin sveta, tak to u2' to Yyhliti veselej gi, kdy2 ty starosti o ne pfestali. Je dost tech, co se nikdy nevrati, ale nic nepomilte, musi se zapomet, vtdyt' i zde doma umiraji mladi i stati a po Case tam budeme vgichni.

Minu1ST tS7clen zemtela pani Lillie Brewingtonova, tepry 33 roku stall dcera pan a pani August MorrisoySTch zde ye West, a v sobotu se rozletela zprava, to zemtel nahle J. E. Williams, tee jests mladST, a neni tSden co by kdosi se neodebral tam odkud nairatu neni. test bud' jejich pamatce a portistale rodiny at' pfijmou nas vbech uptimnou soustrast.

Podasi zde mame tit nekolik dni uplakane, a rolnici jests mail hodne baviny v poli, pole bila a pikovadti neni. Je 1. fijen, jindy jsou misty pole zorany, ale letos to vypada to tomu pikovani konce nebude. Nekteti svezli kornu a hned pole zaorali, tak to tento debt' bude dobrt, ale zas nekteti ani nezaeali vozit kornu a baviny tee nemaji moc sklizene. Nynejbi debt' byl dobrS7, neb ut bylo citelne sucho a meli jsme i dosti horko a nyni se dobte ochladilo, tak to aspoti ty noci budou chladnejgi.

Nyni je u nas stehovani narodt, prvni se pfestehoval p. Emil Jetabek do vlastni opravene budovy a na jeho starem mists je p. Hugo Freund s jeho Budweiser, no a p. Jos. Karlik zas piljde tam kde byl Hugo, tak to se nam to tu vbecko pomichalo. Ale bylo by dobte, kdyby jsme zde meli nekolik prazdnS7ch domku. Je hodne tech mlad5ich i nekolik stangich rodin, co hledaji byty k pronajmuti a nic neni, je zde bida o prazdne domovy, a katcl.S7 se chce jen stehovat do mesta. (My take.) .

Pobta se ut pomalu ze stare vlasti otevird, i my jsme obdrteli od netefe dopis z Bysttice p.

HostSmem, kde nyni po provdani bydli, a tak eekame asi vgichni na nejake zpravy z tamOdtud a doufame, to budou dobre.

Tak ut toho dmarani necham. Mejte se v gichni dobte a doufam, to se rids v nedeli sejde dost do schtze. S pozdravem na vbecky, Marie Klausova.

V es. vlada doporueuje jednomyslne ratifikaci charty SpojenYch narodil.

New York. (C'TK.) - PratskS7 rozhlas dne 19. zati oznamil, to na navrh ministra zahraniei Jana Masaryka se Cl. s vlacla jednomyslne usnesla doporuditi presidentovi ratifikaci fistavy SpojenS7ch narodtii a statutu Mezinarodniho soudniho dvora.

Volby v klubu naMeh universitnich studentin Z Austinu se pile, to se tam ye stiedu, dne 26. zafi konala. schtize Universitniho oeskeho Klubu. Zahajil ji pfedseda Johnny Baletka z Lott a vyzval ptitomne, aby se vzajemne ptedstavili, cot tito ucinili. Hlavnim ptedmetem jednani byly volby klubovnich fitednikt. Ptedsedkyni byla zvolena Tillie Hejlova. z West, ktera studuje na universite a udi take de gtine na vybbi bkole v Austinu; mistoptedsedkyni Aggie Kolobova z Yoakum, tajemnici o pokladni Norma Holubcova. z Granger, zpravodajkou Joyce Parmova z Granger a obrancem Jos. Zemanek z Blessing.

Klubovnimi poradci zvoleni: prof. Ed. Mieek, instruktor J. M. Sktivanek s pani a asistent Jos. Malik s pani. Dr. Midek potom vyzval studenty, aby se hlasili do noveho kursu Ceske fedi a poukazal na vS7hody, ktere studium slovanskSzch jazykil poskytuje. V podobnem smyslu mluvil take instruktor J. M. Sktivanek. NovS7, totit zimni semestr zapoene dne 1. listopadu a jit nyni hlasi se novi studenti a studentky do eebtiny. Ti, kteti se zajimaji o studium na Texaske statni universite, se yyzkvaji, aby dopsali na adresu: Dr. E. Midek, University Station, Austin 12, Texas. Ten ochotne poradi. - Universitni eeskS7 Klub Patti mezi nejstar gi a nejlepgi na universite. Byl zaloten roku 1909. Stara se o poueeni i zabavu nabich studentt. Schilze se konaji druhou a etvrtou sttedu v mesici. S pozdravem, Joyce Parmova, zpravodajka.

V Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vain sdeluji, abyste se dostavili v hojnem podtu do ptibti schtize, neb v teto schilzi se cheeme domluvit na nejake pobaveni pro schtzi v mesici listopadu. Chceme si udelat nejakou dobrou svadinu a trochu pobaveni. To jest ovgem, jestli mate zajem, aby jsme neco takoveho meli. Tak se pamatujte dostavit, by jsme se na neeem domluvili. Zvla gte jest tadoucno, aby se sestry dostavily, neb ony budou tomu lepe rozumet, jak by se to dalo co nejlepe zatidit. Co se tSrlca nageho HAIL tu potad po tro ge rosteme, jak v diensicem tak i v detskem oddeleni.

Jest u nageho kadu mnoho rodin patticich stoprocentne do SPJST. Onehdy, kdy2 jsem ptehlitel knihu, tedy jsem si uminil, to spoeitam ktextch jmen u nageho tadu mame nejvice.

Podital jsem jmena jen v elenskem oddeleni a vS7sledek byl nasledujici: Schillerfi 54, Markti 46, B • tepana 34. Tak vidite, z teehto samSrch byl by dosti peknY fad.

Doufam pevne, to ty okrskove schtize organisatoit pfinesou Jednote hodne dobra po celem Texasu. Jen bratfi organisatoti bud'me vytrvali a pracujme dile pro dobro Jednoty a my vbichni ostatni dlenove bud'me jim v jejich praci napomocni a odporudujme na'be pojistky svojim znamSrm a sousedilm, neb lepbi pojistky nedostane nikde jinde. Prod tedy nedati ptednost nagi Jednote. Ano, bratti a sestry, budit nagim cilem abychom ziskali co nejvice &en)). do 50. vSlrodi trvani na gi Jednoty. Tim zpdsobem to co nejlepe oslavime.

Opikovane jit natal. maji dosti hodne, podasi bylo dosti pane, at vdera, to jest v patek zaprgelo, a co toto pigi jest potad zamradeno a pkeprcha. Mona to to nektery den potrva..

Urody jsou zde michane,nekteti udelaji dobre a natal mnoho ne, die toho jak kde hmyz kadil a pak jak kdo utrefil zaseti. Nu ale jest to jests vgechno dosti na projiti.

Tak se mejte zatim v gichni dobte. Nu a vy elenove na geho kadu pamatujte na prvni nedeli v kijnu, dne 7. na 2 hod. odpoledne a dostavte se v hojnem podtu. S bratrskYm pozdravem, Chas. Navratil, taj.

V kid Vesmir, eislo 61.

Bratfi a sestry tadu Vesmir Cis. 61., na ge fadova sehilZe zadrie ptesne o 1 hod. odpoledne v nedeli dne 7. kijna, proto to o 3 hod. zadne desky film "Sktivandi pisen," abychom byli brzo hotovi a mohli se sudastnit filmu.

Nag spolubratr Fr. Vontur je upoutan na lot'. Ptejeme mu brzke uzdraveni.

S bratrskYm pozdravem, Adolf Mieulka, tajemnik.

kat' Svaz Cechoslovami, C. 92., Fort Worth, Tex. Sestry a bratri1 v rninulem dopisu jsem vas neuvedorni16„ to druha nedele v kijnu bude brzy zde, na kterou nam ptipada, tadova schfize, zaeatek ve 2:30 hod. odpoledne. Doufam, to nas bude co nejvice ptitomnYch. Program oslavy sedmeho vyrodi otevfeni sine kadu Svaz techoslovana Oslo 92. byl uvetejnen v mem dopise ye Vestniku 26. tali a na tuto oslavu je gte jednou vas fictive zve v5echny zblizka i zdaleka sla y -nostivybr.Jakjem ptsvdila, program bude krasnY a jsem jista, to se bude v§em navttevnikam libit. Otevieni sine 7. tijna v jednu hodinu odpoledne a zaeatek programu . ve 4 hod. odpol. Po programu volna zabava pti hudbe E. Honze z Ennis. Mile sestry, jests jednou ptipominam, by jsme ptispely s peeivem Vlasta Dolkob. dle motnosti. S pozdravem, V Houston, Texas.

CtenSrm sestram a v gem nabim ptiznivctim to nabe mesidni schtze a ptatelska zabava budou potadany ye etvrtek 11. tijna, zadatek v 10 hodin rano, ye 12 hod. obed, pak rilzne hry. Ptijd'te zase vbichni, pozvete i vase zname, v gichni budou srdeene mezi nami vitani. Zadejte va gi objednavku na ()bed u sestry 8ostakove, jeji eislo telefonu jest T-5732, a to nejpozdeji v fiterSr 9. fijna. Ut se na to vbichni tebime, nage Ceske teny v gechny tak dobte vat' a ono to vtdycky lope chutna jinde netli doma.

Ku konci tohoto roku varn sdelim nee° vice o nagi Cinnosti, na jake fridely penize z nabeho fondu byly poutity. Mejte se vbichni dobte do Spanhelova. uvideni. S pozdravem, V Jmeni kolaborantii.

Ministerstvo financi upozorriuje na svou vYhlaMcu z 28. Cervence 45, eislo jednaci 12.333/45, ktera byla v T:Thednim lists z 1./8. 46, aisle 124.

Ve vyhlabce se zejmena natizuje, aby platy ve prospech osob, vybettovanS7ch pro obvineni ze zrady na republice nebo z kolaborace. pokud o tom platce bezpeene vi nebo si o tom mute bez obtih ziskat vedomost, byly skladany na vazanSr fleet ptijemctiv u nektereho opravneneho penetniho astavu. Vyhla gka zakazu3e nakladat volne s nekterSrmi ceniVrni majetkov3"7mi hodnotami, ktere jsou ve vlastnictvi, spoluvlastnictvi nebo v drZbe zminenYch osob. 0soby, ktere takove majetkove hodnoty ukrYvaji nebo je po 5.5. jakymkoliv zptisobem nabyly, maji povinnost sloZit tyto hodnoty do vazane uschovy u nektereho opravneneho penetniho fistavu a to bez jalcYchkoliv trestnich nasledkil. Nemciam, Mad'artn a osobam, ktere jsou vyg etkovany pro obvineni ze zrady nebo kolaborace, se zakazuje nakladat volne s naroky z pojistriS7ch smluv. Jakekoliv jednani proti temto ptikazilm je trestne.

V

KALENDAft 7. M * ita. Oslava sedmeho vYroei otevieni sine fadu Svaz Cechoslovand Cis. 92. ye Fort Worth, Texas.

11. kijna. Mesieni schfize a ptatelska zabava sester v sini tadu Pokrok Cis. 88. v Houston, kolovne ye Fort Worth, Tex. 21. tuna. Operetku "Lucifer" sehraji sokolbti ochotnici v Corpus Christi, Tex. 21. kijna. Divadlo a Bazar ye prospech dobroeinneho fidelu v sini tadu Pokrok Cis. 88., Houston, Tex. Tex. Zadatek v 10 hod. rano.

28. kijna. Oslava Dne esl. Neodvislosti v SoV Dideiite upozorneni! Kdyi pi gete na Hl. Utadovnu skrz jakoukoliv zaleiitost, tYkajici se vaiich poplatkii neb diuhu proti vagemu certifikatu, neb vageho pojigteni u S. P. J. S. T., Ci ohledne dodavky Vestniku udejte \Tidy eislo neb sidla 'vageho -fad% neb eislo va geho certifikatu.

V Povzdech.

Ona: "Jake tu loSrvalo hero, kdyt jsme tu sedavali za svobodna na tehle lavidcel Dries je tu pino elektriclOch lamp!"

On: "Jo tahie elektrika je pekna lied. Jen ji tu mell zavest dfiv."

Prarneny eeske hudby.

Mir! Jak kouzelne a zavazne slovo. Pro hudebnika zni v durove Conine. Zni tak po letech nejktiklavej gich disonanci, kakolonii a nejhrulogich permutaci zakladniho thematu elo\Telco: 2ivota.

Znasilhovani du gi — neni vetg i katastrofy!

A pfece vy gel inir radostnY a jasnY jako duha, jako hlavni thema tivota, znejici v jednoznaene harmonji.

Prolinani dejtir politiccSich s deji umeleckYmi jest dovrgen.o. Dnes jsme dospeli tam, kde si katdY uvedomuje nutnost spoluvytvatet 0sudy jednotliva. — a proto i narodit Jsme zapojeni, my jsme narod, my jsme lid, katclY z nas spojen v celek velikou myglenkou pomahat utiskovanYm a pozvedat firoven. Vgichni se zapojuj•rne pro lep gi blitniho. Formulujeme si zakony, kterYmi spoleene poneseme praci. zakony, kterYmi si rozdelime ptesne funkce. Tak jako poskytne politik na giroltem podklade zdravou pildu celku. tak umelec phpravi odrazove prkno katdemu jedinci, aby se rozlet1 do ()blast, v kterYch pozna, jak nejlepe protit divot prate, lasky a pokory.

A protote tato valka byla vyvolana narodem, jeho zpateelnictvi by znamenalo pro celY svet bezmezne katastrofy, podtrhame te nemeckY narod podlehi svemu °d yekemu neptiteli: militarismu. "Leitmotivem" nemeckeho naroda bylo od pradavnYch dob znasihkovani ostatnich narodu. Samozvana snaha o hegenomii ducha i tela. Nestaei genius Bacha, Beethovena, Gotheho ani Wagnertiv Parsifal, kterYm talc oeistne napovida svemu narodu na sklonku tivota: Miluj a netrap se vYbuchy a symboly Nibelungii! Nic naplat! "Leitmotiv" znasilriovani zni a svadi. Pro nej lze. ba jest nutno i historii vykladat jinak.

Omnia ad maior•m Germaniae gloriam! Podle teto zasady byla svetova hudba novodoba vYluene manifestaci nemeckeho ingenia, v gichni narodove sousedni z nemeckeho tezili, vge, co bylo sveraz, bylo menecenne (tam, kde neglo zatajit semi, silu kotenfi prave slovanskYch narodil); v ge bylo pirivodu nemeckeho.

A Slovane , jsouci v podruei techto usurpatort, nemohli ani v pianissimu zazpivat svetu o sve pisni. Nebyli to Nemci, nYbrt Oe gi, kteti ptig li prvni se sonatovou formou symfonickou.

Ne pouze Mannheimska gkola. ut pied ni Fran_ tigek Mica napsal nejOchvatnejAi symfonii rokokovou. Kolik let pied Mannheimem! A hlavni MannheimskYch. Stamic, byl Nemec?

Valyt' pochazel z Havliekova Brodu! Ze zemi OeskYch! Pamatujete? Ze zeme slavneho barokniho Oernohorskeho, ke kteremu se ptigla tehdy &it cela civilisovand Evropa. I Tartini z Italie. Oe gti kantofi udrtovali po staleti v nagich zemich souvislost hudebni tradice. U nas byla neptetrtita nit' hudebniho vyjadtovani od dob nejstargich (Hospodine, pomiluj ny, Svatovacla ysky choral) pies kancionaly, jinni Cechy, ' Husity, do renesance, kdy v tehdy jig proslavenYch hudebnich zemi oeskYch aili velikani kontrapunktu. Nejvet gi z nich: Adam Michna z Otradovic se svYmi nadhernYmi zpevy a velkolepYm oratoriem o Svatem Vaclavu. Pak mora yskY Vejvanovsky se sonatami a loveckYmi a• othesami. Bendove, Mysliveeek. zvanY II divino Boemo, nejslavnejg i skladatel sve doby v Italii, jeho stogy u Mozarta jsou nesmazatelne. Filz, Zelenka, Lang. Tuna, Jirovec, Rejcha, Dusik a jini a jini. Ale o tech v gech se mai° vi. Prot? Protote historii psali odjaktiva ye stkedni Evrope prave Nemci. a politicks podfizenost za Rakouska nedovolovala ani sebemen gi hlesnuti o vlastnim narodnira uvedomeni. Nebylo usmertiovatelb. pravdy. hudebni historikove, kteti smell psat otevteneji, starali se o tento bod nejrnene; bojovalo se o hodnoty esteticke.

Net vrat'me se k danemu thematu. Nezapomeinne na rozkokiou prvorozenou symfonii na tete zernekouli: Mioovu D-dur. 6eska symfonie. Poznate v ni budouci Mannheim. Haydna i Mozarta (ti svedomiti moans i trochu Beethovena), ale jak je rnotne, to o tom svet nevi? Nevi o torn prave tak, jako my jsme do

iieci,jvna nevedeli. A pros? , . Nenici — pak archivy. Kolik zako-panYch. ztracenych skladeb le2i ladem! Krometit.slY archiv arcibiskupskY, gvecly odvleoenY RoirnberskY ye Atok-: holmu a jine a jine. Oekaji na sve zpracovatele po staletich spanku. Vykopejme pravdu o nagich zemich. Osvetlime koneene pravdive celou hudebni evoluci, Na g vYvoj od nejstargich dob at po posledni modemi umeni rozhodl o vudci posici na gi hudby. Prot byl Momart v Frame milovan a pochopen, kdetto ye Vidni nenagel porozumeni? Protote u nas bylo podhoubi ptipraveno. Zeme Ceske a mora y -skehYtilyudbo,c a.ptivly zjev Mozartova genia, jako je slunce vitano zavlatenou zemi lesa.

Zeme zplodila potom na ge slavne. Ptedne Bedticha Smetanu. Rika se mu zakladatel.

Rekl bych spig budovatel. Nebot' on budoval z kotenft. Ty to byly! Smetana jest na gim na.rodnim politicky-narodnim hrdinou. Zde jest ohnisko pro nas v gechny. Slabomyslne legendy (veteinou Made in Germany) o vlivu "Lisztove na .g vedske basne Smetanovy, nebo vliv Wagnerily na jeho operni tvorbu musi bYt tit jednou vyrnYceny. stejne jako pohadky o vlivu Brahmsove na Dvotaka. Nebot' to, Cemu se tikalo vliv, nebylo v danYch ptipadech nic Axleho netli poutiti obdobne krasne nadoby — giroke sonatove formy v ptipade Dvotakove nebo u Smetany modemi a tehdy nejvice Lisztem uplathovane formy: symfonicke basne, k vyjacIteni zcela osobite, ryze slovanske napine i formoveho uspotadani. Jak u Smetany ni zkratka dramaticka, oeistena ode fgeho vnej gkove efektniho napovida o budoucim opernim proroku, tak u Dvotaka prave Dvorak, zpevak srdce, nejcudnej gi kvet slovanske duge, by zilstal i bez Beethovenske nebo Brahmsovske formy sonatove vady Antoninem Dvotakem!

Po Smetanovi i Dvotakovi ptichazi cela, leg,i• skladatelll ktera jde pokrokove s vYvojem zapadu, ale zustava verna domo.cim zakladum.

Fibich, Foerster, Novak, sjednotitel ptirody a naroda, Suk roeta botiho kalichu, Janadek veru prvni CeskY panslavista silou pudovosti, jen spolu zase s vYchodnim Borodinem a Musorgskirn tell v tOnech svetu nee° o nezdolnYch prutech SvatoplukovYch, byly-li svazany. A my, Slovane. piljdeme v jejich rozkazu!

Ostreil drasavou prorockou "Ktitovou cestou" vyjadtuie je gte v prvni republice narodni city eeskeho umeice.

A s nimi gli 0. Zich, R. Karel, E. Axman, 0.

Vycpalek Jirak, Vomdeka, Picha, bratti Jeremia govi. Habove, Botkovec, kiclicSr, Martidnes slavnY po celeth temet svete — Bartog oba Krejci. Hlobil, moravgti, Ktieka, Kvapil Kapral, Kapralova, ptedeesne zerntela ge• skladatelka Petrtelka. Chlubna, Blatek Ambros, Schafferove, '8tedroli, slovengti: Suchori. Moyzes. Czikker a dal gi z nejmladgi generace, SlavickY Dobia g , Kromktholc. Kapr, VaCkat, Palenicek, Trojan, Hurnik a jini, katdy svYm osobitYm zpilsobem, ale vtcly na do, maci pude, tak aby celY svet poznal silu tohoto maleho naroda. Nebot' pravo bYt na neco opravdu hrdi_ jest to na ge umeni — ptedevgim hudba. Mohla tato skladatelska tvotivost. jejimut reprodukenimu zvladnuti jsme tolik povinovani, mohla tato bohata teri vyriist jen tak naraz? U nas tu gime dnes renesanci hudby. Koteny jsou tisicilete.

Vzajemne si pomahajice. budeme rozna get po celem svete svoji kulturu hudebni. V gechnu silnou a prorockou. Je ji hodne, jen je nutno, abychom meli take dosti sily a svornosti, aby katclY elovek na na gi planete poznal hloubku na gich kotentl, pravdivost a poctivost naki<pra_ ce a viru na gich srdci. SilnY bratr — politika, necht' podpira luznou sestru umeni — aby spoleene do gly cile: 8testi sveho naroda.

Rafael Kubelik.

V New York. (OTK.) — Pratsky rozhlas ozna,mil, te byl dokoneen soupis pohledavek, ktere ma oeskoslovensko vuci Nemecku na poli sodalniho pojigteni. Ztraty, ktere utrpely socialne pojigt'ovaci fondy pod nemeckYm retirnem jsou odhadnuty no. 15 miliard korun,

Montgomery s nati genim uvitan v Praze.

New York. (ftK.) — Eeuterova tiskova kancelat oznamila, ze v patek odpoledne'byl v Praze nadgene uvitan margal Sir Bernard Montgomery, britsky zastupce Spojenecke kontrolni komise v Nemecku. Byla to jeho prvni nav gteva Oeskoslovenska. Tisice lidi se dostavilo na letigte v Ruzyni vzdalene tti mile od koneene stanice poulieni drahy. Tisice lidi vroubilo cestu po deice gesti mil v Froze. Na leti gte se dostavili tea Cetni eeskosloven gti vojaci a letci, kteti sloutili pod jeho velenim v briticke armade. Montgomery, obleeeny v polni uniforme s eernSnn baretem byl na leti gti boutlive aklamovan a byl uvitan zahranienim ministremJanem Masarykem a vedoucimi dustojniky generalniho gtabu.

F

0 411

•-

t.

SLAVNOST SPOJENA S DIVADLEM A BAZAF1'.E-M DViBROtTI'•7Nit1M TiTeELIT flADU POKROK HOUSTONU, CIS. 88.

Houston, Texas.

• Neale dne 21. tijna venovana bude ve prospech dobroeinneho tteelu. V tad.ove schtizi dne 7. kijna, usneseno bude. na jaky neel bude venovan ei.stY ykteZek, aby vykonal co nejvice dobra., Na g krouZek tadovych sester si vzal za ilicol kuchyn, jako obyeejne, a pii torn poradati - Bazar". S.;olehame se na na ge pratele se srdcem na pravern mists, ze nas podpotite v tato naSi praci, aby vYsledek vyznel uspokojive. Nikdy jste nas nezkiamali a vkly jste pomohli, kdy2 nage vYzva s prosbou k vagim srdcim dolehla. Na ge pole pro konani dobra jest tak giroke, ze kaZda na ge pomoc, at jest na jakYkoliv Teel ; jest dobroeinny.

Nag zku genosti pri Bazaru jest, 2e rueni prase. jako deeky„ eepeeky, bonnety, zasterky, (tech mohou bYti tucty, tak se vtdy prodaji), polgtate. My vime, ze keldY nema Cas, aby tyto veci deal ; ale pri tom podotykam, prijimame take ptispey ky peneZni, podle vageho prani a moZnosti. Darky milZete ptinesti do nagi kadove budovy dne 11. tijna, neb ten den mame na gi pravidelnou mesioni schtizi v 10 hodin rano, a v poledne jest podavana svaeina, kterou maji na starosti vzdy d ye sestry.

Tentokrate nas pohosti sestry: Louise Sostak a Annie Eaethe. Neb and ete darky dorueiti sestrdm: Fl. Hariusove. ktera bydli na 5719 Norhill, Telefon T-0'436, Emilii Kalouskove, 5421 Long, Telefon V-21145.

Nag krouZek sester radu Pokrok Houstonu Cis. 88, byl zalokn, kdy2 se tad rozhodl postaviti nag nynej g stanek. Od roku 1934 na ge sestry se venuji stale praci v fade, .neni jedne nedele, aby na gs sestry nebyly pritomne k vykondvani syYch povinnosti, Kdy2 tad byl zatiZen dluhem, pracovaly sestry, aby pomohly urnotit dluh na na gem stanku. Kdy2 se rozvIFila hrozna druha svetova valka, tu ly jsme ruce k dilu, shaneti finaneni pomoc Pre na ge Sdru2eni ArnerickYch e•choslovakti ✓ Texasu ,ktere za sveho gestileteho trvani sebralo od sv;;7ch krajanii zde v Texasu pies 100.000 dolaril, a rnizZeme bYti hrdi na to. le nag Texas sam od sv-S.ch krajanti, po tech etvrt'docich takovou sumu sebral. Ne vaak jell= to. Poslano z Texasu pFes osmdesat beden obnogeneho gatstva. Z techto beden 64 glo pies nage ruce zde v Houstonu. Sarni vite, ze jste zasilali gatstvo k nam do Houstonu k odes16., ni. Posledni dobou, kdy2 kakla osada posilala sve baliky rovnou cestou, poslano od nas z Houstonu 5 beden ve vase kolem 690 liber. Zase se nam to pomalounku schazi, a a2 budeme miti dost k odeslani. tak zase tak ueinime. Pi. Celmanova, z Rosenbergu nam sem dorueila pekne kabaty posledni tYden.

Pki teto nagi ainnosti pracovaly jsme take pro amerioky eervenY kFiz. Schazely jsme se, a take braly si praci dointi; Fily se rozliene v'eei a po nejvice na ge sestry pletly to, co prave od eerveneho Ittik potadovali. Kdy2 venY kriZ prestal tuto praci vydavati, chodilo nekolik na gich sester do mesta delati obvazy.

Nyni i tato peace ji2" ptestala. Mezitim Casem jsine zabaly delati etyki pokrYvky pro Narnorni nemocnici; kterou zde stavi v Houstonu; otovtena a odevzdana ma bYt svernu i Celu v prosinci tento rok. Tyto pokrYvky isou vInene, a proto bylo horko na nich jokes leto pracovat, ale jak bude chladnel gi podasi, mame v programu tyto dohotovit. Jsme na ne hrdy, neb budou nest' odznak na gi Jednoty elk° 88. Aekoliv si to neprejeme, jest moZnost, ze nektera ta pokryvka posiouFI na gernu hoehu a elenit., na g SPJST. Nyni, lidy2 ta valeena -5.7fava jil ustala, doch'izi rids ze v gech koutd svata prosby a zasic ti o fnianeni pomoc. Na ge sestry v techto kt: ostech zase videly novou Cinnost a vzpruhr dal g i peak Bylo na.in povoleno raclera., ze ni:ul mimo jenom odbYvani na gich mesienich potadarne pri torn ka2dY druhY etvrtek • ✓ :nesici po schtizi v poledne svaeinu a potom se hraje domino, karty a neb si jenom pobe-

seclujem a okolo etvrte hodiny odpotedni. se spokojene',. rozciadzime s ujiStenim, ze piisti c4ulaY avrtek zase se sejcleme. Kdy2 jsme mely prvni tuto sVaeinu peed peti mesici, seglo se nas etyticet a posledne na g bylo jiz 73, a co si udelame mimo tadovYch einnosti, milZeme poukti pro nag dobroeinny fond. Proto doufame. Fe nas bude dim dale, tim vice. Jest to zabavne a zaroveri to slouk dobremu fleelu. Nag e tajemnice, sestra Spailhelova varn koncem roku pada celou na gi Cinnost, ale ja piece jenom easteane chci podotknouti, co jsme vykonaly za tech gest mesicti. $25.00 darovano "Father Flaningans Boys Town", $15.00 sirotkdm v eernovicich., $15.00 McCloskey nemocnici pro vojiny na telefonovani, $8.60 za dovoz poslednich beden, $25.00 pro Antona Ondrtigka. v Midfield, ktery byl postiZen hurikariem, jak to popsal br. Domorad y e Vestniku. Doufame. Fe to easteene ptinese tilevu postLienemu krajanu. Jak vidite,'mam•e pied sebou dobeY cil a mime toho neminime zanedbavat ostatni na ge povinnosti k Jegte vas jednou srdeene t'adame o jakoukoliv pomoc a pkispevek pro nas "Bazar", ktery bude potadan dne 21. tijna. Stanek bude otevten ji2 rano v 10 hodin, obed bude podavan v poledne. Program zapoene jak obyeejne, ye 3 hodiny.

Zaroveri bude provedeno hromadne ptijimani elenti„ kteti byli - ziskani za posledni tti mesice. Zasilam k otisku obrazek z nail kvetnova slavnosti, kde jsme pkijmuli 46 novYch Clend, ptijmani provedl br. C. H. Chernosky, za ptitomnosti uredniku Hlavni UFadovny. Po prijimani novYch Clem ptedvede vain kroukk "Hlahol" divadlo pod nazvem "Bytove nesnaze", reili vede sestra Noemi Kostomlatsky a Henriet Earl.

Ptigti tYden yam zase par tadky oznamime jak jsme pokroeili v ptiprave na tento podnik.

Je gte jednou vas vyzYvam k spolupraci ne,mi. `re gime se na shledanou a na krasny v3T•sledek.

Za sestry tadu Pokrok Houstonu. Cis. 88: F. J. Olexova.

V tad F. B. Zdrilbek, Cis. 112, Guy, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vas Zadam, abyste se co mo$no v nejvotgim poatu dostavili do na g tadove schtize, ktera se bude odbYvati, jak obyeejne druhou nedeli 7. tijna o 1 hodine odpoledne. V minule. schuzi byl podan navrh, ktery kdy' bude prosazen, mute nahodou vytahnouti penize z pokladny, a proto vyjednavani ohledne tohoto navrhu bylo odlokno do pti gti schtize a tajemnikovi tadem nakizeno, aby elenstvo .ve Vestniku uvedomil, by se do teto schtze dostavili. Tak tady to mate.

Nat tad Cita asi 150 Menu, a jest-li se vas dost •teto schtize nesueastni, abychom mohli zvoliti vYbor, ktery by nejakY program vyjednal a provedl ye smeru shora zmineneh• navrhu. Tak yam take na vedomost davam, Fe vag i ritednici nemini sami nic delat, ne snad jenom proto, 2e nemaji take pro to eas, tak dabre jako vy, ale take proto, Fe chteji se zachovati ku v geM stejne. Mame v Fade &bre deny, kterYm se jejich synove jiz nikdy domtl nevrati a svojim mleenim v minule schtizi nam dali na jevo, ze se jim 'tadnYch radovanek nechce a my s nimi take soucitime.

Prato je ge jednou vas 2adam, dostavte se do ptigti na gi schtze a nalate s timto navrhem jak za dobre uznate.

S bratrs.kYm pozdravem.

3. H. Mikeska, taj.

V IhkvalS7 "protektor" Neurath zatCen • v Baden-Badenu.

New York. (eTK.) — Poslechova sluna NBC fines zachytil.a zpravu britskeho rozhlasu, je2 citovala oznameni francouzske delegate v Baden-Bedenu, Fe tam ye stkedu byl zateen Konstantin von Neurath, bYvalY ministr zahraniei pied Ribbentrappem a pozdeji "ki gsky protektor meth a Moravy" a president tajne rady naNeurath bude na podzim postaven pied mezinarodul soudni dvAr.

Rid La Farita„ cis. 161, Jourdanton, Texas, ertenr brati'e'iredaktore!

Prosim uvefejtiete techto _par radkti ve yestniku, kterYmi "davam vedet Clentim nageho tadu, Fe na ge tadova schbze se bude odbSwati druhou nedeli pti gti mesic misto nedele pr y -ni;poevad2nprledimaz°hd:gen Ceske divadlo pan Va gut, na ktere hodne nagich alenti chodi. a ktere se tu vkly odbYva po 1 hodine po poledni. Tak bratr ptedseda mi pravil„ abych to oznamila skrze vzdalenejg eleny. Schtize bude u br. ptedsedy, Joe ErmisovYch, o 2, hodine po poledni noveho easu, ktery se ma vratit 30., toti2 zitra.

Dosti moZna, ze do toho easu bude jiZ doma take na g mlacIS7 br. Lidmil Ermis, na ktereho jiz touiebne eekaji jeho rodiee, neni divu, vklyt' tam maji v gechny tti syny. Nejmiadgi z nich tu byl na 30 denni dovolene u rodiCT i se svoji mladou Zenu§kou. Radi jsme tu J. D. uvideli a ja tem -mladYm lidem preji, by se brzy zase seill. a vice se nemuseli loueit. nebot' loueeni, loueeni, jak jest to te'Zka vec, zvlagte tech mladYch novoma.nZelii. J. D. Ermis jel do New- Yorku, a jeho knugka do statu Mississippi, odkuft pochazi.

V minule schtizi jsme meli take prvniho bratra nageho kadu, ktery se navratil z toho valedneho pekia domti. Jest to br. Maik Tymrak, ktery dostal te2 vyznamenani za udatfast 'ph tece RYnu v tankove divisi. PFijei v hodnosti serganta. Maik byl mezi prvnimi, co museli do boje, Ted' je zase na torn samem mistk. kde byl neki musel na vojnu. Zase prodavd gasolin v to same stanici, a fa, jemu Itam pteji dobrY business, a k tomu nejakou hezkou Zenuglcu.

Take dva synove sestry Marie Pivonkove se jiz vratili domil a nekolik jinych. Dne 16. zati byl zde pro ty vrativ gi se vojiny uspotadan vela:Sr °bed, toti2 barbicuovane maso ze dvou eoekil, a hospodynky ptinesly salaty, olcurky a peeivo, a take bylo dosti peniveho, tak jsme se viichni vespolek pekne pobavili, a take muzika nam neschazela, nebot' br. Jim Zezula a jeho soused John Netardus pekne hrali na harmoniky a pekne nam i o to nail osade Laparidske zazpivali, za co2 utrzili hodne potlesku. A jak jsem slysela, zase se nee° chysta, ale nevim co to bude.

Tak jeSte na g rad, nemSrlim-li se, 18 spolubratrd, ale posavad z nail osady jeSle laden vojak nepadl, ani nebyl te2ce zranen, krome Joe Jutieka, a ten je DZ. zase 0. K. nekde v Nemecku. V mesici dubnu ,a maji odjeli tito spolubratri k vojsku: Ivan Barta, Henry KITmenek a J. B. Netardus. Nevim, kde se v'Sichni nalezaji, ale nas Henry jest ted' v San Francisco, Calif. a posledne psal, 2e jel s ranenYmi vojiny po vlaku ze San Francisco do New Yorku, tak ze hodne uvidel. Cesta tam trvala 10 dni, totiZ' i zpet, a jak pi ge hodne uvidel, a 2e pojede s temi poranenYmi zase, ale Fe nevi kde. Te2 nag zet' jede jiz z FilipinskYch ostrovil clomii, a jeho manklka jej oeekava v Los Angeles, Calif, kde2 mela zarnestnani 7 mesicil. Zet' Caroll Hopkins jest u namotnictva 2 roky a 8 mesicil. Tak pro mnohe ty maiteky jest to jiZ veselej§i, ktere maji jit ty svoje chlapce doma.

Dnes v noel priSel several< a s nim peknSi deSt'. ktereho jsme toulebne Cekali po dlouho trvajicim suchu, a velkYch vedrech. Ve etvrtek na ge dye sousedky se rozhodly, Fe tomu vedru utekou, spakovaly si pinkie a tarn ty, do Ennis. Jest to sestra Pivonkova, ktera. ma sestru pi. Fridlovou v Ennis, a pi. Joe Jutielcova, ktera tarn ma maminku a mnoho rodiny. Pfeji tern na gim sousedkam, aby se tam hodne oehladily a dolore mezi sv7tni pobavily, a S:t'astne se dome navratily. slerte, ze jak Clo y& dlouho nepi ge dopisy, tak nevi : co by psal, tak jako ja, pi gu to pate pies devate. Je gte jsem zapomela, ze minulY mesic take odjel k namotniktun na g mladY bratr a tieetnik na geho tadu, Gustav Novosad, snad take do Kalifornie.

PozdraV na vgecky etouci Vestnik zasild, Frances Kremenlwva,

ZE "ZEME USMEVt." V nokladatelstvi Gustavo Peteu v Praze vygla podatkern t. m. kniha Oskara Krejeiho pod riazvem "Zeme rismevri," k nit byla autorem napsana ptedmluva ut na podzim r. 1943. Je to sbirka valeeneho humoru z obdobi okupace, ve ktere jsou obratnym perem zachyceny vtipy a satyristicke po gklebky, jimit si kotenil eeskoslovensky lid v obsazene domovine take chvile, jet protival pod gestapackou hrrizovladou.

Podle ptedmluvy autorovy, kterY byl odvleeen do koncentraku a dosud je nezvestnY, ptipsal Miroslav Koenigsmark ke knize tato rivodni slova: "Jednoho mraziveho lednoveho patku prisli tii agenti Gestapa do bytu Oskara Krejdiho v Praze v Celetne ulici. Oscar Krejci se svou tenou, spisovatelkou Sylvou MatejkovouKrejeovou byli autory my glenky sepsati tuto knihu. Oskar prave pracoval na poslednich strankach a definitivni -brave. Pii jeho zatdeni byly zabaveny v gechny prfiklepy, takte jedine, co zbylo, byla maid east, ktterou mel v rukou malit, jent byl zvolen za ilustretora. Po drikladne prohlidce bytu byl Oskar Krejci odveden; za hodinu se Gestapo vratilo pro jeho term, ktera, prase piijela od rodieri z venkova.

Celt' tYde,n chodili zbYvajici elenove buriky klepat na dvete, na nicht za visitkou se jmenem byl po celou to dobu zastreen dopis, kterY si nikdo nebral. 0 zateeni jsme se dozvedeli teprve pozdeji, kdy koneene jedna ze sousedek piemchla strach a vysvetlila nom, co se stab.

Nejvetgi east materialu byla ztracena, respektive bezpeene ulotena na Gestapu v Petschkove palace Oskar Krejci a jeho Lena Sylva se v gak osvedeili, jak bylo oeekavano.Vgechna muka nacisttickYch. sadistri je k teei nedonutila. Nenasledovalo ani jedin6 dalgi zatCeni.

Burice tedy nezbylo nic jineho, net zaeiti znovu. Ale vlivem rozlienich nahod a situaci nemohli jsme najiti misto, kde by kniha mohla bYti v klidu dopsana. Pti nejvet gi opatrnosti ukazala nahoda nekolikrate, to nebezpeei jen o krileek vedle. 26,dr).y Glen buriky si nemohl bit jist, to se nestane ptedmetem zajmu nektereho &ache Teprve, kdyt se autorovi techto tadek podatilo dostati se do Bohnic — nebo jak zni ritedni nazev — do Zemskeho fistavu pro dugevne chore," bylo nalezeno misto, jedine misto v cele Praze a "Protektoratu," kde kniha mohla klidne letet a byt dohotovena. Dokoneili jsme tedy toto dilo v blazinci, v jedinem to mists, kde se mohlo za nacistickeho retimu jests svobodne it a svobodne pracovat.

Dostava se yam tedy nyni do rukou "Zeme risinevri," kniha, nebo dokument, chcete-li, ktery pii svem zrodu mel za kmotry risiko — Gestapo — a blazinec. Tak se pracovalo v uplynulem gestileti.

"Je pravdepodobne, to tato kniha bude jednou z prvnich, ktera vyjde v osvobozene zemi.

Piali bychom si totit, aby vYsta yba socialismu a demokracie v novem state se nedala jen s nekompromisni tvrdosti, nYbrt i s optimistickYm rismevem." — To jsou posledni slova Oskara Krejeiho napsana, pro tuto knihu.

Zda my, elenove buriky, budeme mit jests motnost stisknout ruku jemu a Sylve, to nevime. Chceme vetit a vetime, to ano. A vetime take, to teel, kterY jsme sledovali, je spinen."— Kvetnova revoluce v Praze osvobodila z Pankrace take Sylvu Matejkovou-Krejdovou. Na sveho mute v gak Cekala na chodbach veznice marne. Byl davno pied tim od yleden do koncentraaniho tabora. Pii prohlidce znieeneho a zcela vyrabovaneho bytu se v gak podaiilo Sylye nalezti mezi rozhazenYmi knihami a papiry ripinY prilklep rukopisu knihy, kterY Oskar Krejel pravdepodobne choval na jinem mists net ostatni prriklepy a Gestapo na tent prriklep neptiglo. Tim bylo umotneno otisknout vetginu vtipti v jejich ptivodnim zneni a take ptedmluvu, eiii "Vysve.tleni," napsane Oskarem Krejelm pro tuto sbirku.

Ve "Vysvetleni" pile Oskar Krejci mezi jinYm toto: "Casne rano. Dejme tomu, roku etyticateho ttetiho. Budik nas stroze probouzi do "totalitniho nasazeni." Myjeme se, oblekame, nesnidame. Vybehneme do ulice. Pr gi. Prgi jit etyki

kterT s chladnou neUprosnoroky. Tento sti smyl v;;Tclino, co definovalo toto velkomesto v centru Evropy, serval i mnohYm tenkou naplaveninu nadeji, ptipinajicich se k osudu lidu teto zeme. Teprve v zime tohoto roku prosvitlo siunko. Noviny, rozhlas — a jests nem. To byly jeho paprsky. Rudy stalingradskY lesk main vgechno kolem nas a v nas. Jit nikoliv jen vira a nadeje. Take jistota. Ptevalila se pies v gechny prameny slz z roku etyticateho druheho.

Onen velkY NeznamY, autor teto knihy, opet povstal, dervenYm kapesnikem osu gil si odi a kapesnik zmenil se v prapor. Lids se poeali opet usmivat. Vira ye viterstvi hledala znovu a nalezala vgechny cesty, vedouci mezi masy pracujicich. Eudeme sledovat jednu z nich. Proto, abychom nedali na ni zapomenout a abychom ukazali, to to nebylo tak mak), co tento NeznamY civil pro svrij lid v teto apokalypticke dobe.

Tak jak nevime zcela ureite, prohlasil-li Napoleon, to kdyby byl mel Goebbelse, nebyl by bitvu u Waterloo jests do dnes prohral, tak nevime take zcela bezpeene, zda to byli kteti rizemi, nazYvane po gest let "Protektorat Cechy a Morava," nazvali Zemi rismevri. Jisto vgak je, to techto Best let navtdy zvratilo tvrzeni (Mahen, eapek), to nag smysl pro humor, vtip, ironii a sarkasmus je skrovnY. Motnost styku se zastupci nejrriznej gich evropskYch narocIO, pracujicich v nemeckem valednem prCimyslu, dala nom poznat, to nikde jinde v Evrope se tento druh lidove propagandy odporu proti fagistickemu dobyvateli nerozrostl do takove sire a hloubky, jako u nas.

Jsou zde ov gem ureite momenty, odrivodriujici tuto jests nemalo zajimavou skuteenost.

Piedevgim: at na jedinou vijimku, vSechny ostatni porobene narody v Evrope padly po boji.

Fri tomto boji, byt' i sebe krat gim, dostal lid do rukou zbrane, ktere mu v dosti znaene mite zristaly i po poratce armady. Odpor Jihoslovanri, Polakto ken, Francouzri, Ralf' a pod. mohl se tudit projeviti tou teei, ktere fa gistickY ritoenik nejlepe rozumel: vYbuchem granatu, ranou z puSky. Jejich revoluenost se zcela vyderpala bojem s temito zbranemi, ktere se temet vyrovnaly zbranim utlaeovatele. U nas tomu tak nebylo. Byli jsme zeista jasna odzbrojeni se svazanYma rukama do posledniho naboje. To, co zristalo, neptichazelo v rivahu pro hodnotne akce i nejmengich revoluenich oddilri. Krome toho nage centralni poloha s velmi nevhodnYm terenem pro partyzanske boje nedovolovala nom vice net individuelni sabotatni akce. Jedine Slovensko se syYmi horami bylo ptislibem a nadeji. V Cechach a na Morave bylo v gak nutno eekat na tesne ptibliteni spojeneckYch armad.

Ale odpor zde byl, odpor vet gi net jinde, odpor majici staletou tradici a ten hledal prrichod vgemi cestami, kterYmi to bylo jen trochu motne, jedne z nich je venovana tato knitka.

Doba, ktera pro svrij pfetlak nenalezla jit dosti bezpeenostnich ventilri a skoneila proto expiosi, hleda od nynej gka svou kroniku. Vtip je jiste prilis uzka testa pro girokY proud udalosti, ktere se valily teei gtem prave protitYch dnri, tYdna, mesicri a let. Ale ptesto: velike a ptesne znalosti autor y, telezna logika nekterYch ptibehin bojovna vYbu gnost, hloubka, ktera Casto zabihala at ke kotenrim v geho deny teto doby a temet legendarni sila nekolika jinYch, daly jim byt' i male, tedy piece jen pevne misto v one budouci kronice. Stojime v obdivu nad nekterYrni z nich. Jen naprosta negate stavajiciho "faclu," jen ripina, jednota odporu g irokYch lidovYch mass mohla vytvotit zakladnu, ze ktere vyrostl tento kra,snY, ostnatY kvet.

Genius lidu se necla uzavtit do koncentraeniho tabora, ani omezit vladnim natizenim. Ti jedinci, kteti zklamali, byli piilis podli, net aby krome obrazu i jeho duchu dali stiedoveltY obsah. 0 tvrdou lebku uveclomelYch mas se rozbi10, rozbiji a rozbije i kdykoliv v budoucnu v gechno, co se stavi v cestu lidskemu pokroku.

Je pravdepodobne, to tato kniha bude jednou z prvnich, ktera vyjde v osvobozene zemi. Ptali bychom si totit, aby vYstavba socialismu v novem state se nedala . jen s nekompromisni tvrdosti, nybrt i s optimistickYm rismevem.

(0. TX.)

Uloha esla sta g e v nove Evem16, VelkY politickY gvycarsky tYdenik "Die Weltwoche", kterY vychazi v Curychu, uvetejnil elanek presidenta dr. Edvarda Bene ge o roli oeskoslovenska v nove Evrope. President Benet' ve svem 'olanku piSe, to valka, ktera Evropu tak oslabila, ma dva kladne vYsledky.

Prvnim je pordZka nacismu a druhym je svazek ptatelstvi a spoluprace, kterYm valka spojila velike mocnosti.

V elanku president Bene g m. j. pige: Evropa neptedstavuje obraz ute genY. Po rozvracenych cestach putuji masy vojenskYch oddilte zajatcri a emigrantri. Prtivody ze talatft konc. tabort a pracovigt' se vraceji do svYch domoWI ye vgech zemich Evropy. Snatime se napraviti gkodu na svYch domovech, tovarnach a dilnach. obnovujeme silnieni a teleznieni spoje. mobilisujeme potravinove a surovinove zasoby. Ale tato valkou oslabend Evropa ma nekolik kladnYch rysto Destruktivni politicks sily, ktere vyvolaly stra glivou valku, jsou keine potleny. DruhYm kladnYm rysem nove Evropy je, to v boji proti hitlerovskemu Nemecku a fagisticke Italii se se gly velke mocnosti evropskeho zapadu i vYchodu. Tyto mocnosti se dohodly na zachovani svazku, uchovaneho ye valce. a na vzajemne spolupraci k zabezpeCeni miru a demokratickYch gyobod v Evrope i po valce. DalekosahlY vYznam teto skuteCnosti ukazuji nedostatky ptedvaleene evropske organisace, vyverajici z davne nedrivery mezi z'apadem a vYchodem. Soueinnost Velke Britanie a Spoj. Statri americkYch s So y. svazem piesahuje ov gem svYm yYznamem jit rdmec Evropy.

President Bene g se pak tate: Jake bude ale eskoslovensko v takto se rYsujici nove Evrope? Je dlohou vgech evropskYch statri, aby nomahaly evropskemu uklidneni piedevgim pravou drisledkri valky ye vlastnich zemich, snahou o podminky maximalni politicks jednoty svYch state' a pe61 o obnoveni hospodatske a kulturni einnosti sveho lidu. Ceskoslovensko se hlasi k teto riloze a chce zjednodugit po trpkYch zku genostech vlastni politickou strukturu odsunutim podstatne east nemeckeho obyvatelstva, ktere se dalo poutit za nastroj Hitlerovy expanse. V lade mezinarodni soueinnosti ma oeskoslovensko zajem pcdpirat a udrtovat pilire, z nicht vyrostla a na nicht spoeiva povaleend Evropa. Oeskoslovensko bude pevne stat ph ptatelske smlouve, kterou uzavtelo s velkYm sousedem sovetskym.

Bude vgak take pestovat a rozvijet za valky tak pevne ukute piatelske vztahy se zapadnimi mocnostmi. Ceskoslovensko neopomene nic, co by prospivalo harmonii mezi zapadem a vYchodem, kterou povatuje za zaklad bezpeCnosti a miru pro sebe a ostatni Evropu.

OStatnim statrim, zejmena sttedoevropskym, chce bit eeskoslovensko, jako v2dycky byvalo, dobrYm sousedem a piltelem, kteremu jde o nejintensivnej:Si vYmenu hospodai'skYch a kulturnich statkri. Tato role Oeskoslovenska v nove Evrope jest v celku skromna. ale dnes ptedev gim zaleti na tom, abychom katdY doma a v bezprostiednim svem sousedstvi venovali vgechny sily k od'aineni nepiehlednych gkod po stra glive valce.

V Manifestace v 2amberku pro vrateni Kladska.

New York. (CTK.) — Pratsky rozhlas vysilal zpravu o nedelni velke narodni manifestaci v ,Zamberku pro piipojeni Kladska k Ceskoslovensku, na ktere jako hlavni tednik promluvil ministr prrimyslu Bohumil Lau gman, ktery se prave vratil z inspekeni cesty z vYchodniho Slerska. Ministr ve svem projevu poukazal na skutednost, to po navraceni Kladska maji Cechoslovaci drivody historicke, politicks, hospodaiske i statisticke. Je to rimezi, ktere at do r.

1742 vtdycky pattilo k zemim koruny Ceske.

Laugmanriv projev byl /Dour-live akiamovan rieastniky manifestace, jicht poCet se odhadoval na 5000 osob.

L'ilitEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJiCt JEDNOTY STATU TEXAS. DleivICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAK PUBLISHING COMP.AN1 WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. S.lbsc •iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do W. ,.vni triadovny ye Fayetteville, Tex.'s.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeAkere dopisy, pkedplatne a oznarnky bud'tez adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vbstatk has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

ZPEV DOTITOVA. Stan. Petrbok.

Tye zpevy, domove, nde potok zapeje, varhany borove navrati nadeje.

Kolebka jako ye spach, zasnelY raj rnladi, jak lod'ka po vInach lotehy neodvadi.

Wine tichYch lesii, luk a poli zmami — name kvett nesu, tivote, bud' s narni!

V Aby zitra ui nebylo pozde.. Kde jsou ty doby, kdy lide pohlibeli na tivotni pojlleteni jako na neco, co nemusi bYt. Dnes velky haspodatskY yYznam tivotniho pojieteni je chapan yeeobecne a pojistka je nejlepeim ulobenim penez. 2ivotni pojieteni stalo se v ptitomne dobe soueasti dennich potteb, jinak nedala by se vysvetlit skuteOnost, kdy v roce 1944 vydano bylo v Americe noveho tivotniho pojieteni na 14 1/7 (etrnact a pul) bilionu dolartil. Byly doby, kdy se bide pojiet'ovali na nejmenei moony obnos, aby men na pohteb, ale dnes je hodne takovYch, kteti se pojiet'uji na nej yyeei moony obnos, na jehob yydrbovani vydelky syYrni staCi, aby si zabezpeeili poklidnejei bivot. Wive Tide pti poji&Oral na bivot myslili na smrt, aveak dnes maji na zketeli pine vychutnani spokojeneho bivota.

Jestli si veteina lidi ptipomina, jak malo starosti da jim tivotni pojistka? Jak mnohem vice starosti maji s domovskYm majetkem anebo tiisporami ulobenYmi v cennYch papirech nebo jinYrn zprisobem! U domovskeho majetku se musi starati o opravy, pojieteni proti ptirodnim zaplaceni dani a mnohe jine veci. U cennYch papirri musi sledovat bursovni zaznamy a rniti se na, pozoru, aby neptieli do ekody.

Kadde jine uloteni penez vybaduje stale pozornost a peel ukladateltin zejmena v techto nejistych povaleonYch dobach, kdy dochazi st,‘Ue zmenam. U tivotni pojistky se staraji o veechny tyto driletite veci za vas jini, pti pojistkach SPJST. jsou to nagi hlavni tirtednici ye Fayetteville, Tex. Proto Ize pochopiti hotovou skuteCnost, kdy novehO pojieteni na bivot yydava, se nyni v Unii katcleho roku vice net bylo v platnosti v roce 1 ,:.)10. Vice pojieteni prodaya se nyni benam net kdykoliv v dobach minulYch; z eelkoveho noveho pojieteni v roce 1944 ptipadalo na, beny 35 procent pokud poetu pojistek se tyre a asi 18 procent celkove pojistne eastky. Je to o 83 procent nad obnos pojiSteni 'ZenfLrn vydan pted ttemi roky. Detske pojieteni zvyeilo se o 80 procent od roku 1042 a ainilo asi 22 procent vydanYch pojistek a 10 procent pojistne .0astky. Z celkoveho bivotniho pojieteni asi jed-

na Ltetina ptipada na tYdne placene poplatky ci prernie, patina na poji gteni skupinove a tri pCtiny na pravidelne. Rozmach bivotnIho pojieteni je die techto cislic na postupu, lide pohlizeji na ne naprosto jinak, neb nail polzlibeli nafSi ptedkove. 2ivotni pojistka jest clneekem nevyhnutelnou ochranou, jest zaroyen nejlepeim ulotenim pellet a pamatujme — musi Se vyzvednout bez odkladu, ihned — aby zitra uz nebylo pozde!

Jestli pak jste si /lady pripomneii, jak mato starosti da yam tivotni pojistka? Nepotiebujete nic vice nei zaplatit svoje poplatky za mesic anebo na nekolik mesicu ke piedu a pustit v§e z hiavy. Vag e ochrana pro nepfiznive zavany osudu ziistava.

Podt'ata v mladem veku. Ve sttedu 26. tali 1945 v easnYch hodinach rannich dotlouklo navbdy srdce mlade uvedomele Cesky citici beny: pani Lil lian Brewingtonove, nejstarei dcery kolegy a pi. Aug. MorrisovYch. Zemtela ye Scott and White nemocnici v Temple, kde se pted nekolika tYdny podrobila operaci, potom byla u sarYch rodietia ye West, na to dala se ptevezti do sveho domova v Austin, kde se veak vyvinuly komplikace, be musila bYt znovu dovezena do stejne nemocnice, kde veak veekera vecla lekatska, i peelive oeettovani ukataly se marnYmi . . . Ten bivot lidskY na zemi teto podoba, se Hari s jeho pkilivem a odlivem. Lide se rodi a °pet urniraji; jedni ptichazeji a jini, zel i dosti miadYch mezi nimi, odebiraji se na lobe posledni. Zesnula pani Brewingtonova, narodila se 21. btezna 1912 ye West a smrt zasahla ji ve staff pouhych 33 let. Provdala se za Billy Brewingtona, Utednika statniho pozemkoveho altadu v Austinu. Protobe nebyli obdateni badnou ratolistkou, mladi mantiele adoptovali si deveatko Mary Beth, jet jim byla radosti, zdrojem rodinneho etesti a neustaleho poteeeni. 2ivot BrewingtonovYch byl klidny a et'astnY. zapracoval se v pozemkovem utade, stal se z nej odbornik fotograficke dovednosti, ziskal si obliby i vadnosti sveho ptednosty jak kolegia v kancelati. Do teto rodirine selanky vettely se stiny rueive — nemoc. Mlada pani zaeala postona.vat, eery choroby poeal podrYvati jeji zdra yi vice a vice, at' se dostavila nutnost operaeniho zakroku. Oktivani u rodiet vzbuzovalo nadeje na brzke upine uzdraveni — v torn Case kolega Morris planoval cestu do Bostonu k podrobeni se dalei operaci od slovutneho specialisty. Manbele Morrisovi vydali se na cestu letadlem a pobyli v Bostonu cely mesic. Mezi tim yeak mlade rekonvalescentce se ptitibilo, be musila byt ptevezena znovu do nemocnice. Jeji sta y se nelepeil, zhoreoval. Byly ji davany transfuse krve, tada westskYch obeanri nabidla svoji krev k tomuto ifeelu s ochotou ab pfekvapujici. Ani tento zakrok nepomahal, mantel i ptibuzni odekavali tragickou krisi kaddYm dnem, ba kabdou hodinu. A rodiee mlade trpitelky dleli pies dva tisice mil na sever. Zakmit posledni et'astne chvile setkani se matky s dcerou veak piece osud umobnil. Manbele Morrisovi doleteli do Dallas s opobdenim v UterY k ptidnoci, kde na ne eekala dr. Hazel Montgomery-ova, evekruee pi.

Brewingtono ye. Cestou do West mlada, doktorka eetrne sclelila rodieum o vadnem stavu jejich dcerueky a jakmile dojeli dam& pani Morrisova, neprodlene vydala se s doktorkou do Temple. Jely pry jako o zavod — vzda.lenost 50 rail urazily za 45 minut. Teprve pti jizele dozy& dela se matka pravdu, be jeji dcera pozvolna umira, a be snad dorazi k jejimu lobi pozde .. .

Prortetelnost ptipustila veak aspori tu mobnost, be dokonavajici dcera mohba spattiti svoji marainku a take ji poznala. Jakmile pani Morrisoy a, ptikroeila k lobi sve dcery, mlada trpitelka otevtela oei, usmala se na ni a vyslovila slabounce: ".Mami." To bylo yee, zavtela oei a za delei tadu minut andel Smrti odnaeel jeji krasnou duei k vYeinam. Zesnula pani Lilie byla osobnosti y YznaenYch cnosti: velmi seeteld, inteliJentni, jemnocitna a oblibena veeobecne. aeetinu ovladala dokonale, zajimala se o kulturu a umeni, hudba byla ji soli bivota, hrala velmi dobte piano a sveho easu rieinkovala s neobyeejnou ochotou i obetavosti s orchestrem pti zabavach a podnicich mesta West i osady. Zanechava tu milovaneto war4ela a pr7ivlastne-

rodiee a tri sestry: pi. Wendell Pau .1\lontexi-aely, pi: John Price a sieenu Gladys Ann D.Icfrisovcu. Pohtbeno byla na mistnim katol. hibitove za velke neasti ptatel a znamYch ze Sweet Home dojel bratr Joe N. Morris, z Austinu pet atedniktit kolegti z kancelate a jini z dalMch mist. Buda ji zeme lehka, vySlovujeme hluboce citenou kondolenci.

U bivotni pojistky se staraji o fed pro vas velmi dikidite jini. U bratrske SPJST. jsou to friednici, 'Acre povekili jste k temto akolfim svoji daverou. Nernusite miti obav peed ztratami.

Jini bdi nad bezpeenosti va g pojistky. Prato pojistka povatovina je za nejlep gi uloieni 'per-2;z, Demokratisace zemedelskYeh druistev v osvobozonem aeskoslovensku die zprav doelYch pusobi pry blahodarne. Demokraticka zasada, kabdy Glen jeden hias, dava jistotu Merriam z tcla tech nejrobnejeich i sttedruch rolnikri, nemohou bYt ptehlasovani od Menu bohatYch, s rimiz budou mit stejna prava a vYhody. Nove zasady drubstevnictvi davaji jistotu spravneho, poctiveho a nezietneho vedeni druistev. Zpravy udavaji horeenou einnost ku zdolani soudasnYch problemt vesnic, z nichb nejpaleivejeim je Ubytek pracovnich sil. Rolnici chapou, be tento ithytek pracovnich sil neni motno nahradit nieim jinYm net mechanisaci a racionalisaci zemedelske yYroby a kat'clY z nich chape, to vie motrio uskuteenit pOuze pomoci druistev.

Je pry nutno urychlit ptipra yu valnYch hromad a tim i demokratisaci druistev ze zdola, provest erokY nabor Menu, uspieit sjednoceni veeho drubstevniho hnuti, jeho novou vYstavbu.

Zemedelske drubstevni hnuti paljde bezpeene vpted novou cestou k prospechu zemedelskeho lidu, naroda a statu.

Pomalu neb stale zlepeuji se ubohe dopravni prosttedky ye stare vlasti ode dne osvobozeni, kdy ustupujici hordy hitlereikri nieily mosty, siinice a beleznice. Zpravy z aeskoslovenska oznamuji, be republika se podili na americke valeene kotisti. ttady 6eskoslovenska pfevzaly od veliteistvi americkYch vojsk v zapadnich 6echach tenet pet tisic vozidel, z nichb znaenou east bylo nutno opravit. Z opravenYch vozidel bylo na 300 vozri zaslano na Slovensko. Dale bylo v oblasti 22. narodniho sboru ptevzato 23 cisternovYch vozil a 125 vagonri, nalobenYch rahnYm materialem. Ministerstvo dopravy pte yzalo 1250 nakladnich aut od kanadske armady pro dopravu a UNRRA dodala 500 vozu ministerstvu vYtivy. Pro zabezpeeeni dopravy v podzimni kampani ministru dopravy uloteno, aby se veim urychienim se postaral o rozmnobeni poatu vagonil, aby urychlil opravu yadnYch vortin nalezajicich se v beleznienich dilnach nebo rozsttilenYch na tratich. Zeleznieni tamestnanci dostanou za zvYeenou kampan prate v tijnu a listopadu mimotadne z yfeeni platu.

Soeialni zaopatieni (Social Security) dotYka se nyni 46 millonfi pracujiciho lidu. Po dva roky se jib usiluje o rozgireni tohoto druhu pojiSteni, ale podle v gech znamek nic v teto veci nebude jests vykonano v tomto roce.

Jak spravn(7, adresovat dopisy do eeskoslovenska. Redakce dostala posledni doby nekolik dotazii ohledne spravneho adresovani dopisia do stare vlasti, na net podavame odpoved': Dopisy do aeskoslovenska adresuji se prave tak jako pted valkou. Na ptiklad: Josef K., Dobrotice u Holeeova, Czechoslovakia, Europe. Kdyby se jednalo o rnisto, ktera, jsou jak v Oechach tak na Morave, k mistu tomu ptipsalo by se Cechy anebo Morava, podle toho, kde to ktere misto je a pak by se ptipsalo Czechoslovakia. Adresu mobno psat anglicky anebo Cesky, nebylo by y eak dobte, abychom na adrese zameriovali "Czechoslovakia" za "aeskoslovensko," nebot' na poste by se mohli omluvit, be nevedi, co Ceskoslovensko je.

IT Praze nesidli jib vada, ktera, by chtela ornezovat jakkoli prava Slovakia a ochuzovat slavenskou rem. V Praze sidli dnes vlada lidove demokracie, ktera ma v programa rovnost cirri a Slovakia. Praha je dries hlavou a srdcem republiky a matkou pro sloyensky narod stejne jako pro eeskY flared,

rvoineni sily, poutajici elektrony v atomu, vzruSilo poc.hopitelne celou svetovou vei=ejnost sy Ym straslive vybusnym teinkem. 0 technicke st;rance objevu pfind gi od to chvile, kdy prvni atomovd bomba byla spu gtena na 'nest° BiroSima v Japonsku, denni tisk nove a nove zprivy, neZ nem je mono se zabYvat jen teinky politickYmi a mordlnimi, po ptipade Behem poslednich etyf mesicri proska,kovaly povesti, gifene z ureitYch kruhri, ktere bYvaji dobte informovany, ze valeend pfevaha Spoj.

State je naprosto bezpeone zaji gtena. 2lutk tisk, gtvouci do valky proti Rusku, naznadoval, ze v kalde situaci, at' se stane cokoliv, je americke viterstvi zaji g teno, a je velmi pravdepodobne, ze zpateenicka, -politika byla opiena o novY objev, kterY byl sice tajemstvim co do pHpray, ale piece jen ne neprody gne uzavfenYm. Pfi zname zvedavosti novindfskYch zpravodajri je nemyslitelne, ze by ohromne tovarni stavby u mesta Oak Ridge a Knoxville v Tennessee byly ugly jejich pozornosti. Po uvefejneni zprdy o objevu se vynofily povesti, 2e britsko-americke karty byly vyloleny na stub proto, pone vad2 se ukazalo, ze neni co skrYvat. V Rusku byli pry stejne daleko, nebo blizko vYsledkrim koneeneho objevu a dokonce v Nemecku byli zpoZdeni jen easove, nikoli vecne, ponevad2. stopa byla spravna. NemriZe bYt sporu o tom, ze Nemci — kdyby byli oni ziskali pfevahu — by byli vyuZitkovali noveho objevu stejne, jako kdysi sve pfevahy letectva, tankri a dalekonosnYch zbrani, zejmena raket. Byli by si asi dopfali potegeni rozbit LondYn, nekolik tYch pramyslovYch mast a pivistara, a o tom, co by se stalo dale, mute uvalovat kaZdY podle libosti. Vime jen s ureitosti, ze by se bylo popravovalo sekerou, na to byl 112 ffrersky dekret, ktery by byl v prvni fade postihl take nemecke emigranty. Nernci na gtesti zavod o moderni zbrojeni piece jen prohrdli. Mnozi lids se hrozi objevu, a neni divu. KaZdy °bean, kterY odevzdavd, hlasovaci listek, si musi rozmyslet, co ponevad2 nevoli jen vladu, nYbrZ &se., ureitYm lidem take moc pouZit stra gneho aparatu, bud' ke prospechu nebo ke zkaze lidstva, rozhoduje o pti gti vdlce a miru. Hned po pr y gimu se objevila-nichzprav oitkunaHro otazka, zda znamend tento objev krok k humanite, toti2 k miru, nebo ke znieeni, k novYm valkam. Prozatim vidime, ze novd, zbrari uspi gila japonskou kapitulaci, jeji2 rieinky jsou neobydejne pronikave. Je tfeba pokroku a zmen, je zbyteene se desit budoucnosti a volat do sveta, ze atom name' bYt nikdy rortfi gten. Byl rozbit a my se musime vyrovnat s novYm poznatkem, nesmime se stat otroky novYch sil, nYbr2 musime jich Olt k prospechu lidstva. A zde jsme otazky, dalo by se lid, masarykovske: Je skuteene mano mluvit jen o ndhoddch a nerieelnosti sveta? Nebo stall rozum jako 'an gel pofadku, iadu a ridelnosti, aby nos ujistil, ze nage poznani, nag nazor je proste teleologickY? Poz. red. teleologie je ueeni o ridelnosti v uddlostech pkirodnich a svetovYch, odkud se befe drikaz pro jsoucnost baskou. Myslime, ze rozum stadi v kaZdem pfipade, a v ge zaleli na torn, zda bude lidstvo vychovavano k humanite nebo k navratu v privodni stay zvifeckosti, chce-li se pfiblizit k andelrim nebo nejakYm tern praOplanl. A zde nelze jen tak beze v geho pfejit vYtku, kterou pronesli tak mnozi dobte smy glejici bide, ze rieinek atomove bomby mohl bYt Japoncum demonstrovan zprisobem lidgtejgim ne2 znieenim dvou velkYch mast, jich obyva-. telstvo nese asi nejmen gi east zodpovednosti za ritok na Pearl Harbor. A pfi torn hlavni vinici unikaji spravedinosti stejne, jako ji unikaji jinde na svete. Nebyl vinen jen Hitler a Mussolini! Nelda vinici rozpoutdvaji zoologickY nacionalism, aby obalili svrij fagism, jinde °pet isolaenici a Luti organisatofi novYch vdlek jsou nadgeni novou zbrani, ponevad2 se domnivaji, ze pfispeje k zapomenuti jejich vlastnich jakmile se jim podati pfivest lid k politice noveho jedovateho imperialismu. Nelze pfehliZet, ze nova, zbraripriblizila lidstvem tolik touZenY mir a pfirozene, ze nelze odekavat ihned vge, ale piece bude moZno pouZit lidskYch sil pro mirovou vYrobu a bude mono unit teZkYch bombardovacich letadel nikoli _k bombardovdni,

nybrz k zasobovani, co2 se u'Z' v osvobozenYch zemich Evropy deje. ZlepS'etii hospoddicske situ.ace ve vyeerpanSich zemich bude nepomerne :lepgi za vgeobecneho miru, nz bylo za stale se vlekouci valky na Dalnem VYchode. HistorickY nnaterialism se dim dale, tim vice rYsuje jako pravY smysl dejin, i kdy pfieinna spojitost s umenim a vedou trvd,. NovY mir bude zname:nat novY rozkvet umeni i ved, kterY take na4ejde proto, ze nikdy nebyly vytvofeny pro tvorbu duchovnich hodnot tak pfiznive pod.minky, jako se rYsuji dnes na obzoru.

Bratrska dohoda eeskYch i slovenskich stupcft lidu vynese jednotne Cs. zakonodarstvi budouci tistavu, ktera zajisti jednotu eesko;slovenske republiky a jeji demokratickou, po.krokovou a deelnou spravu i v ohledu hospotlaiskem a socialnim.

Osudna odmena. Japonsko zridastnilo se prvni valky po boku Dohody; vgecka jeho pomoc zaleieia pouze v tom, ze vyrvalo Nem,crim najatY pfistav Kiadau v tine. Japonci vgak vyuzili ke konci valky hned revoluenich :zmatkri v Rusku, obsadili Vladivostok, sovetskou republiku Ddlneho vYchodu a severni Sa:chalin a podporovali beZne akce belogyardejcri v sovetskem pohranidi. Jedinou pfekaZkou byly ;tu Japoncrim Spoj. Staty, ktere jests za vdlky vystoupily ye smlouve s Japonskem na ochranu (0 iny a roku 1922 donutily Japonce k vyklizeni :Dalneho vYchodu. Rusko sice nebylo pozvano :na konferenci o riprave pomerri v Pacifiku a o ;omezeni zbrojeni, konanou roku 1921 a 1922, ale Amerika nepustila jcZ japonskou rozpinavost s ,o61. Kdyz pak sovety pronajaly olejove koncese :na seVernim Sachalinu americke spoleenosti, a ;Spoj. Staty staly se tedy jaksi ochrancem sovetskYch zdjmri, Japonsko uznalo sovety a 1925 vyklidilo severni Sachalin; vfeni v Cine ohro:Zovalo toti2 japonske zajmy na asijske pevnine.

Nicmene Japonsko piece jen roz gifilo z prvni :svetove valky sve panstvi, nebot' krome dobytebo pfistavu Kiaueau ziskalo je gte od Spoleenosti ne,rodu mandot nad bYvalYmi nemeckYmi .koloniemi. Je to 623 ostrovri MarianskYch (s vY,jimkou Guamu, ktery nalezi Soustdti), Mar;shallovYch a KarolinskYch na obrovske rozloze :1200 mil na sever od rovniku a 2500 mil zgifi od zapadu na vYchod. Tyto mandatove ostrovy :maji sice jenom asi'100 etvereenich mil zeme, :ale zato maji nesmirnou drilelitost strategickou prave syYm girokYm rozlolenim. Aekoliv podle mandatovYch ustanoveni bylo opevriovani ostrovri zalazano, Japonci Piece vybudovali na nich pevnosti a zolladny. Japonsko bylo nyni spojeneckd, velmoc, jeho nebezpedna eipernost zaeala vgak bYt pocit'ovana daleko od FudZijamy a od kvetoucich fte griovYch sadri. Uz davno mohli japongti studenti, obchodnici a prrimyslnici do sveta. Byli udelivi, zdvofili, skromni, tvafili se, ze ptijimaji zdpadni kulturu. Ale vraceli se dornri se starYm japonskYm my'glenim a citenim, k starYm zvykrim a k staremu duchu.

Pfivazeli si ze sveta mnoho vedeni a dovednosti a vydatne jich pozivali, vraceli se s ukradenYmi prrimyslovYmi tajemstvimi, napodobovali a budovali. Ptipravovali se. Po svetove valce uplatriovala se i demokracie hospodalska, staty zavadely socialni zakonodarstvi. delnik se staval drilelitYm spolurozhodujicim einitelem, mzdy v kaZdem staff' pkestaly bYt veci mezi zamestnavatelem a zamestnancem, stat do nich zasahoval, ba staly se brzy otdzkou mezindrodni. Mirove smlouvy zfidily Mezindrodni ritad prace a ten fe gil socialne politicks problemy s hlediska svetoveho. Sta,ty pfijimaly jeho podnety, 'tidily se jimi, jenom usmevavi Japonci ne.

Vykladali svetu, ze maji nejlep gi pracovni system, delnici a tovarnici jsou u nich jedna rodina. A tak co vlady mely pinou hlavu starosti s tegenim priimyslovYch a vribec hospodalskYch krisi a hrozive nezamestnanosti, Japonci vyrdbeli pinou parou za nizke mzdy, s malYmi vYrobnimi ndklady, vyrobeli sice brak, ale dostavali se na svetove trhy, zaplavovali je nYmi vYrobky. Japonske bicykly byly nejen v Asii, ale i v Africa a Evrope, japonske hodinky, japonske sklo, textilie zatlaiovaly z trhu draigi vYrobky evropske a americke. Obchod se svetern fidilo Japonsko z 67 pfistavri — jaky to rozdil pr91;;, roku 1854 kdy americky corm-no -

dore musil naslliln otvirat japonske pfistavy cizim lodim! Japonsity delnik drel do -dpadu za Zebrackou mzdu, japonskY prrimysl, obchod a bankovnictvi bohatly a razily cestu japonske politice. Japonci se stehovali do Indie a na anglicke, australske a americke ostrovy a zdhy vladli vg echen obchod. Uchvdtili tam rybdIstvi, delali yyzvedade jako delnici, zahradnici, rybdfi a obchodnici, podnecovali Indy proti Anglii, provadeli podvratnou praci v celem Malajsku.

Pronikali dale do Arabskeho mote, do okoli nejcitlivej giho nervu britske rise, vchazeli ye styk s arabskym svetem, ba zadali se v povalivem poetu usazovat na Madagaskaru u africkych bfehri v blizkosti bYvalYch nemeckYch kolonii .a drtav fa gistickeho Portugalska, ohlagovali take jakesi zdjmy v Habe gi. Site byly rozhozeny velmi, velmi daleko. Japonci gtvali i eernochy a vribec se tvafili, ze povedou valku "barevnych" proti bilemu plemeni. Jak stragna to byla vyhlidka! Na Stesti sen o japonskem imperiu je dosnen. Japonsko kapitulovalo a bude pod dohledem Spoj. Statri na dlouhou, velmi dlouhou dobu.

Co zdriuje baliekovou po gtu do t eskoslovenska? T.1fadovna generalniho po gtmistra ye Washingtone na tuto otazku vydala ndsledujici vysvetleni: Baliekovou pogtovni sluZbu do teskoslovenske republiky nebylo dosud =trio obnoviti nasledkem dopravnich potili v Evrope. Nebyla toti2 dosud upravena pravidelna a spolehlivd doprava baliekove pogty z evropskeho pfistavu do Oeskoslovenska. Na umoZneni teto dopravy se v gak vgemoZne pracuje. Pogtovni ritad doufa, ae jednani bude miti pfiznivY vYsledek a ae baliekovd po gtovni sluna do t eskoslovenska bude °pet zfizena v Case co mono nejkrat gim. Jakmile se tak stane, bude oznameni o torn uvefejneno v Pogtovnim Bulletinu.

Nage nafgtevy. Ve Ctvrtek min. tYdne dojel do West feditel Karel NaVratil k vrili odhadu majetku, na heft byla podana Zadost o piljdku.

Bratr Navratil nav gtivil take den pied tim vrativgiho se kolegu Aug J Morrise z Boston, Mass., kde se podrobil operaci. PfidinlivY pracovnik organisaeniho odboru nagi Jednoty se vyslovil, 2e ye svern rikolu pokraeuje dosti dobfe, co2 jsme radi sly geli, protole organisaeni snahu povaZujeme za einnost easove nejpotfebnej gi. — TehoZ dne easne rano dorazil k ndm po busu bratr Joe N. Morris ze Sweet Home. Pfijel na pohfeb pant Lillian Brewingtonove, dcery jeho bratrance a gvekruge man&lir Aug. J. MorrisovYch.Bratr Joe vypadd stale mladicky, stale se sklonem k humoru i jmem pro nage Bratrstvo. Pane a dosti dloulao jsme si popovidali v residenci MorrisovYch soueasne s kolegou Augustem, jen po operaci pada dobfe a drZel se na danou, pochopitelne smutnou situaci — den pohfbu milovane dcery — stateene. Nav gtevy nds skuteene V Dalgi popravy nacistii v teskoslovensku.

New York. (t'I'Ka — Poslechove. sluZba NBC dnes zachytila zpravu AP z LondYna, ze dalgi henleinovskY vadee Dr. R. Schicketanz, kterY se zaslouN1 o pad teskoslovenska, byl dne 20. zati v Praze odsouzen k smrti a popraven jako zrarice.

Pralsky rozhlas dne 18. zati ozndmil, ze mimotddnY lidovY soud v Praze na Pankraci tehot dne odsoudil dva nacisty. Jsou to adjutant Himmlerriv SS Obergruppenfuehrer Walter Schmitt, kterY byl odsouzen k smrti obegenfm, ztrate obeanskYch pra y a majetku a gestapdk Frantigek Kopral, ktery byl odsouzen na 20 let Zaldte, jen si odpyka, na nucenYch pracich. OdsouzenY Schmitt byl inspektorem koncentradnich taborri ve Flossenburgu, Sachsenhausenu, Ravensbrucku a jinde, kde mnoho eeskoSloVenskYch Want nutil k obzvla gte nebezpeenfta pracim a zavinil spolu s jinYmi smrt mnoha es. obeanri. Gestapak Franti gek Kopral byl dozorcem ve vezeni gestapa a Menem nacistickYch bezpeenostnich oddilri a v teto funkci mudii paliticke zajatce.

V Pfi obcovani se spolubliZnimi pamatujte, oni nevich vagim zrakem, protole nemaji vase odi, nYbr2 ave. A jejich buriky mozkove se take rnohou 9€1. yagich ligiti:

OF'F'ICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS eLuzimmantac=amm-mmummummtur AN AMERICAN AIRMAN'S EXPERIENCES IN BELGIUM The Oakland Tribune has published in its issues of August 12 to 14 a report by Lieutenant Raymond J. Nutting, Jr., of the American Air Force, about his adventures in Europe where he had to bail out from his plane. He parachuted onto Belgian soil. Following are excerpts from his account of his stay in Belgium with the help of the Belgian Underground.

"I hit the ground with a terrific jolt which hurt my back quite a bit and knocked all the air out of me. Immediately people came up and lifted me off the ground, took off the parachute, and helped me get rid of some of my flying clothes which they immediately hid. I gave them my 45 and they hid it in the brush. They came over and shook my hand; they kissed me on each cheek; they asked me when the invasion was coming.

"After about two hours a Belgian boy, named Mac, came for us. He was the first of those wonderful people who helped us even while endangering their own lives in doing so. He tried to talk to us but it was impossible because he spoke in Flemish and my German vocabulary helped only a little. He did make us understand, however, we were to follow him as he led us across a field and into another wood where he hid us, first giving us raw bacon and raw eggs . . .

"While we were lying in the brush, a Belgian woman came with a big pot of food, beer and ersatz coffee, bread and raw bacon. Mac came with her and her daughter. whom I will call Mary. She was so thrilled to see us that there were tears in her eyes and she kissed both Frank and me. They took us to a convent. Here two sisters tried to converse with us, one wrote a little bit of English. She wrote that Mac wanted our serial numbers, our rank, names and when we went down, the raid we were on and other information. Mac gave this information to the underground which would, in turn, send it back to England to have it verified.

Then the underground would be notified that we were who we said we were.

"We slept that night in a flour mill. In the days that followed we learned much of the wonderful Belgian hospitality. Many of them would come to see us, all asked the same questions. 'When was the Invasion coming? How long would the war last?' . . . There was nothing for us to do but hide, so we were overjoyed when Mac told us we would leave by bicycle for another farm house.

"That night at the farm house of Mac's family it seemed as if we were guests at a farewell party. Here we met Andre and John, who were to take us to the next place.

"Then we got on the bicycles and said goodbye. The mother came out and kissed us; the three brothers kissed us, and the two sisters kissed us. Mary had hung around- me ever since we met the family and would hardly let me go. I gave her one of my identification pictures.

"We reached our destination hours later, the top of a steep hill, where our guides told us other Americans and Russians had camped before. There were cigarette butts and bottles they had left.

"A little girl brought us food next morning.

Our guides that day were a man and woman, whom we followed until they came to a garage, which they entered. Once inside, the man Albert relaxed and talked to us about the experiences he had had when he went to the United States on a wrestling tour. He also was champion bicycle rider.

"He told me that he had worked in a big sugar refinery where they made beet sugar,

VESTNIK ZMIIMINEME11611.191111

Wnl p

I,

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

t ■■

and he used to rob the sugar factory of lots of sugar for the Belgians who needed it. He would go out to the German airport and take the German trucks which were loaded with gasoline and bring them back to his garage and fill up some of the cars and tanks that he had.

Then he would dump the remaining gasoline, leaving about a foot of gasoline, and fill the rest with water. Then he would return the car to the Germans.

"Recently he had picked up an American pilot with 38 bullet holes in him, apparently he had been machine gunned coming down. When they picked the up he was still alive, Albert said, but they couldn't do anything for him.

They tried to give him medical attention but he soon died.

"After talking quite a long time, Frank and I were taken upstairs to a b.;cl room to sleep on a real bed. It was wonderful — a bed with mattress and clean sheets. Next day we were to continue our trip by automobile .

"It was only four days since we had parachuted from our blazing plane, "Alice from Dallas,' into the hands of the Belgian Underground, but already we had learned that these valiant people would spare neither themselves nor their resources to help us escape.

"We learned this repeatedly as we were taken to Liege, where we were quartered with a doctor and his wife, Jack and Fifi. There we met five other Americans who had gone down on the Schweinfurt raid — the planes we had watched while hiding in the brush ...

"One who came frequently to see- us was a man named Jim, a Canadian who had been in the Air Corps in the last war, had married a Belgian nurse and settled in Belgium after the war. He would tell us how blue the Germans were and how they told him they would like to get out of the war, that they knew they were through when the United States entered. He added to the stories of what went on in the garage; how they put sand between the cylinders and ball bearings, grease on the brake drums and generally did a Iot of damage.

"The house where we were staying was the headquarters for the underground movement and meetings went on all the time. These Belgians blew up trains, robbed Germans of their food and money, stole trucks and meat and distributed it. The morning after we heard Italy had been invaded the Germans found Belgian flags flying all over town. Even some of the Nazi flags had been replaced by Belgian flags.

"One incident will long remain with me. The `Baron' had just been made head of the intelligence in Liege. He and his co-partner went down the road, where they knew the Belgians who worked for the Germans would be and fired 17 shots at a traitor Belgian. When he crawled on the ground begging for mercy, they sot him in the head.

"We met many people who told of blowing up trains, setting hay afire, disrupting German communications. They brought in plans of barracks where German officers slept. They had everything perfectly planned. " 'Auntie Claire' was quite a woman. She had been captured by the Gestapo and had been beaten up, had her teeth knocked out and many scars on her face but the Gestapo couldn't get any information out of her. She would carry a dagger strapped to her leg. She would take German soldiers out and get them drunk and then stab them to death. She would get the plans or whatever they carried and turn it in to the underground.

"All our friends were there the day, November 23, John and I left. We kissed them all good-bye and they all cried. We also were very sad at leaving, as they had become such wonder-friends during the 14 weeks . " .

From here on Lieutenant Nutting tells the story of the help he received in France and how he escaped across the French border to Spain and then to England.

V HAS NO EQUAL M a means of providing for dependents in case of the premature death of the head of the family, life insurance possesses certain advantages over everything else. Not only does it create an immediate estate directly the first payment is made, but as long as the payments called for by the contract are kept up, it protects that estate against depreciation and loss.

For a man of moderate means, life insurance is, in fact, the only way by which he can make sure from the outset of his career that his dependents are provided for.

But life insurance not only enables a person to provide for the making good of his earning power to his dependents and for preservation of his estate in case of his death, it also provides him with a means of offsetting the depreciation or loss of his earning power in old age, just as the manufacturer sets aside reserves to take care of the depreciation and eventual replacement of his plant equipment.

Thus when a man's insurance is no longer needed for family protection, its asset value may be converted into a retirement income for himself or himself and his wife.

Within the amount of its cash value life insurance can be utilized as security for an immediate loan from the insurance society at any time. It may thus prove of inestimable value when a pressing but temporary need has to be met, and when ready money cannot be obtained from any other source.

Life insurance in a suitable amount is as good an asset as a person can own, because it is particularly well-designed to accomplish the things that most people want done.

V CHINS UP Learn to love without clinging to reduce unhappiness in your living. Mothers too often cling to their son or daughter entwining their lives with that of the child so that anything that happens to separate is pain to both Husbands and wifes are offenders also. Not willing that the mate have a thought of his or her own.

Lovers sometimes are the worse at this clinging, crushing each others development of talents, because of wanting the loved one to be dependent.

Don't be a love vine that stifles whatever it clings to. — Don't think of children as possessions, but as human beings, in your care to aid.

Don't be touchy when a child grows up and finds interest away from you. If it is an honest interest encourage it — even though it means you won't be first in that child's thoughts. Employers who have helped some employee on the way will sometimes feel resentment when that employee does not spend the rest of his or her life paying off the debt.

But when you expect too much devotion you are doomed to heartache! Seek to find your happiness through your own efforts. Look for happiness through becoming a better person physically, morally, spiritually.

Don't be a love vine.

V A Jackson, Miss., man was having trouble with laundries shrinking his BVD's, so he found a large railroad spike and tied a tag to it with the inscription: "Try and shrink this!" When the laundry bundle was returned, he opened it and found a small carpet tack with a string tied to it, inscribed, "We did."

SILVER LINING Prison life in that Jap camp Santo Tomas, in wasn't all suffering. It had its amenities, according to Lt. Mildred Dalton, a Georgia trained. army nurse who endured and survived, whose levelheadedness and skill did much to aid others and to keep the morale of the camp up, whose courage and bravery have made her a heroine even in her own home town, Jefferson, Ga., the birthplace of that other distinguished Georgian, Dr. Crawford Long, the discoverer of anestetic. In the following article she writes of that other side of the horrors of a Jap prison camp, depicting the ingenuity of the human race when faced with necessity

By Mildred Dalton.

With 4000 prisonrs Santo Tomas became a walled in little town. It was a camp for civilians. Americans, Britishers, Australians, New Zealanders, Hollanders and so on gave it a cosmopolitan tone.

Those who came to camp brought along as many of their possessions as possible. For instance, there was a young woman who had been running a beauty shop — she came with her supplies — I had three permanents while in prison. To pay for these luxuries the bankers in camp had brought along money and made loans when your credit was good. Interest was sky high, 45 per cent. However, towards the last Jap money, the currency used, took a tumble and American dollars jumped sufficiently to take care of that interest.

An electrician set up a loud speaker and there were weekly concerts — on Thursdays and Sundays — we had about 100 records; they were pretty decrepit; nevertheless we enjoyed them thoroughly. We had movies, too — 10 old films that had been found in Manila.

Our cultural life was not neglected — there was a circulating library.

The children went to school excellent teachers were interned and you could take courses in many subjects — two classes graduated during the imprisonment.

The men had their athletic contests and there were dances until we got too weak for any unnecessary exercise.

As long as the Japs were not losing, our executive committee negotiated with the Jap guards and officials and one man was allowed to go out into town to buy supplies — in those days we even had ice cream on occasion. However, when the Japs got scared all this changed.

Their militia took over, we were cut off from every privilege. The food giyen by the Japs was a starvation ration — not more than 600 calories daily. It consisted of a cup of thin mush for breakfast, a cup of thin vegetable soup with no meat nor seasoning of any kind for the midday meal and a cup of the mixture of these two for the evening repast. It was nauseating. Many turned against it and simply couldn't swallow it and keep it down. These fared the worse.

During these days a priest paid $125 for a small can of milk, and sugar was bringing about $75 a pound. Often extra food meant the difference between life and death, so naturally if you had money you didn't balk at the exhorbitant price. You were glad enough to get it.

There were priests and protestant ministers — religion was popular.

There were three women \doctors and three missionary doctors — a lot of prisoners took advantage of free treatment and had tonsils out or some sort of operation that wasn't exactly an emeregency. .

At first the Japs separated married couples. _ Later they rescinded this ruling. Husband and wife were allowed to set up housekeeping in Nipa Shanties — if they could afford to buy them at a cost of $30.00 each. About 300 babies were born. Expectant mothers were allowed extra food. In spite of this, many babies died at birth or were pitiful specimens.

Romance — yes — we had it. — The last year many married.

The Japs made us bow to them to show respect. Not just a little nod of the head. Oh, no, a bow from the waist in solemn fashion. We

hated it!

The clothes problem was tackled and solved by making over things. Pants became skirts.

Skirts children's dresses. The few needles went the borrowing rounds. I made a lovely housecoat from an old sheet and embroidery thread — there was no other in camp. Underclothes were made by knitting strings that were carefully hoarded. There was no waste. Everything was turned into something useful. Our brains and brawn worked over time.

We had other disasters to contend with besides those Japs — two typhoons. The word, you know, comes from "t'ai fung," Chinese for great wind. The winds swept the waters in upon us. In some places the water was neck deep. Losses were dreadful. Shanties were destroyed. In our hospital the water was to my knees. But everyone went on with his business.

We didn't take time to complain. We prayed and worked. And in prison the two words most often heard were "next week." Next week the Americans will surely come. Hope was always high. Not for a minute did we lose faith. Two bright spots, real silver for our clouds, were the Canadian Red Cross kits in 1942 and the American Red Cross kits that came to us in 1943.

What blessings they were. What happiness and relief they brought!

Birthdays, Christmas, Thanksgiving, Fourth of July were always celebrated. Presents were given — a package of cigarettes, a handkerchief, any little thing. But they weren't so little to us in our need.

Such excitement before each Christmas. We all set about making toys out of odds and ends for the children. I do believe the children enjoyed their days in camp. Everyone tried to make the children's lot easier. The grown-ups cheerfully sacirificed for them.

The last Christmas although we were emaciated and weak and had practically no food and nothing to celebrate with we all dressed up and gathered to sing carols. And the children hung up their stockings and were as noisy with laughter and happiness at the gifts of those improvised toys as any children receiving the extravagant presents of peace-time St. Nicholas.

Yes, frightful was our suffering and dangerous was our life from bombs and treacherous Japs and disease and want. But neither pain nor punishment nor the threat of death itself could-destroy our spirit.

And though I had no energy and a bad case of beri beri from lack of enough B vitamins that made my face swell twice its size until I met a Dutchman with an ulcer who wanted someone to prepare his hoarded canned food and was willing to share it for the cooking of it, I did have lipstick and a permanent.

V FRATERNITY'S TWO-FOLD OBLIGATION

By George W. Mercer Supreme Regent of the Royal Arcanum Recently one of my very good friends told me of a conversation he had with a fellow-member. Our brother interrogated my friend in this surprising manner: "Is this Royal Arcanum a fraternity or an insurance company?" My good friend replied: "Why do you ask that question, when you know the answer?" "Well," said the questioner, "The Supreme Regent's '8,000 On the March' program is an all-out campaign for new members and I joined up for fraternity and a good time and I don't propose to be an insurance salesman."

Now you know at first blush you could lose your patience with a member who would risk a question of that character, but you stay firmly on the ground undisturbed because you know the good brother did not give very much thought to his question or his statement.

I am going to reply, with thanks, to this member for it gives me an opportunity to express briefly what thousands of you Arcanians already know; so "lets face the facts": To begin with, you will agree that you must have members in order to have a fraternity.

Secondly, you must replace those men which time and circumstanoe remove froi the rolls

or the organization will disintegrate.

It appears that our brother objects only now to the oath he took when he became a member, particularly that portion which - reads: "I am expected to induce acceptable persons to'apply for membership." Does this pledge designed for the growth and development of our Society weaken the principles of fraternity? Decidedly no! On the other hand, it strengthens those principles.

We endeavor to inculate into the hearts and minds of our members the fraternal ideals of sharing fellowship and home protection with their families and friends. The more members we have the more good we can do for a greater number of people.

It must be remembered that the Royal Arcanum depends upon its members for expansion and general prosperity. This alone identifies us as a great frafernity.

We are one of the few fraternal beneficiary societies in North America today that has preserved its original concept in this respect.

Furthermore, we have maintained the lodge system of meetings wherein our officers are elected through the democratic processes.

The progress and accomplishments of the Royal Arcanum over the 68 years is nohing short of fraternal magnificence. From a very humble beginning with just a few men and entirely without funds our fraternity has provided an opportunity for thousands upon thousands of its members to enjoy a deeper fellowship and consequently a better understanding of each other's problems.

It has given our members a very liberal education; has taught innumerable of our young men how to express themselves before an audience, given them poise and fitted them in many instances for lucrative executive positions in the business world. Our fraternity has brought comfort to the sick and those in distress and given aid to the poor and needy.

The Royal Arcanum was founded on the premise that fraternity has a two-fold obligation to discharge. On the one hand, brotherhood for the living; and on the other, practical fraternity in the form of financial aid through our benefit certificate, to the loved ones when the member passes on.

It is with pride that we as a fraternity can point to the fact that we have met every financial obligation to the State and to the families of our membership since 1877, the year we were founded.

Come depressions, epidemics and wars, our fraternity has never defaulted a claim and has literally poured into the homes of our deceased members the staggering sum of Three Hundred Million ($300,000,000) of Dollars.

Capable boards of directors over the years have invested our funds in gilt-edged securities with such a high degree of wisdom and expertness the Society stands today with a new alltime high solvency of 111% and admitted assets of Thirty Million Dollars ($30,000,000). All during the many years of the recent depression our investments yielded an average of over 4%.

Every three months an assigned member of our executive committee journeys to Boston to our depository and supervises the clipping of coupons from our bonds. The average earned interest for these ninety day periods is about $275,000.00 or over One Million Dollars a year.

I could go on for hours reciting the excellence of our great *fraternal institution. I have only briefly reviewed our glorious and honorable achievements.

The Royal Arcanum to me is a story of fraternal romance. These lines are not written in defense of our status to the brother who asks the thoughless question: "Is the Royal Arcanum a Fraternity?" We do not have to prove it, our constitution clearly sets forth the aims and purposes of our Society. The real question is "Are we Fraternalists?"

-v Someone has said — to be happy You must be understood, You must be wanted, You must be appreciated.

Progressive Czech Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26th Street, Chicago 23, Ill. Note: The adjective agrees in gender, number, and case with its noun: a) DESCRIPTIVE ADJECTIVE: the masculine adjective ends in the feminine adjective ends in -a the neuter adjective ends in -é b) DEMONSTRATIVE ADJECTIVE: ten, this (or that) Masculine ta, this (or that) Feminine to, this (or that) Neuter 2. Pronounce carefully the following adjectives and memofize: velikk, -a, -é, big; large malt', -é, small, little bilk, -a, é, white teplk, -a, -é, warm horkk, -a, -6, hot student, -é, cold silnk, -a, -é, strong nova', -a, -é, new polsk', -6, Polish slovenskk, -a, -é, Slovak krasnk, -a, -é, beautiful veselk, -6, merry, happy hoelnk, -a, -é, good ruskk, -a, -é, Russian pravk, -á right levk, -a, -é, left D. Insert the adjective endings 4, -é in the blanks: vesel— student polSk— sedlak hodn— sestra mal— zahrada ley— okno tepl— 'taxa rusk— slovo hodn— dama rusk— polevka dobr— pan doktor krasn— nabytek pray— ruka siln— provaz star— husa slab— drat nov— postel slovensk— banka velikstuden— zima mal— kost velik— mlyn novvelik— podlaha drah— tabak hork— mleko studen— smetana tepl— pivo drah— sadlo ley— oko velik— byt E. Answer in the positive: Mate velikk byt?

Bydli tu take sestra?

Znate to ruske slovo? Myslite na to?

Mluvite pomalu?

Myslite na nas?

Hlidate dun?

Rozumite nam?

Hilda pes diim?

Rozumi mi ta dama?

Bydli tu teta?

Umite to?

Bydlite tu take?

Nesete ten velik pytel?

Mate novk nabytek?

Ma teta stark nabytek?

Prodava, teta stark sYr a mleko?

Bude tu syn zitra?

Budete odpoledne zde?

Hledate zase nov' byt?

F. Following the first sentence as a model, complete the other sentences: a) 1. Prodavam sYr a maslo.

2. Sestra 3. My 4. Vy b) 1. Nespim dopoledne.

2. Karel 3. My 4. Vy c 1. Nesu ten malt pytel.

2. On 2. My 4. Vy 6 ' 1. Taham ten silnY drat a provaz.

2. Helena 4. Vy 2. My V I am getting a little deaf. Think I'll get married now.

4

POST-WAR LIFE INSURANUE PERIM;

AT HAND With the point system of discharge of service men and women, the situation is shaping into post-war period. Over two million men have been relieved from service and are in the ranks of the veterans. Others will be coming home every day.

This 'post-war period is important to the life insurance institution. It affects the writing of new business and it affects recruiting of field workers and home-office employees.

Business and industry will absorb the veterans, for there is still a shortage of manpower. Moreover, far-sighted leaders are indicating a great expansion of business in the years following the war.

As for life insurance writings, the figures of former wars show that the business will expand. The Institute of Life Insurance has published figures which show that in the five-year period prior to World War I life insurance increased 40%, and in the five-year period following the war it increased 90%. We may expect the same expansion after World War II, but is the business ready for it?

The first consideration is the veteran. It is printed that 50% of the discharged service men state that they intend to keep their National Service Life Insurance in force, but actually only 20% do so. Several factors are responsible for this. One is that their premiums have been subtracted from their salaries and retained by the government. Another is that they are not familiar with the method of remitting direct. Another is that some do not have the money. And another is neglect.

What attitude is the free life insurance system going to take in this situation? There is only one thing to do. Those men and women have been figting to maintain our free institutions. They have been fighting for the freedom of the life insurance salesman. No selfishness and no greed should be in the life insurance man's attitude. He should advise the veteran to hold his government insurance, that he has a better bargain in the National Service Life Insurance and he should continue as much as he can afford. That service will pay more than attempting to write policies in place of the government insurance.

Some veterans will prefer not to do business with the government. Some have lapsed their insurance and passed the reinstatement period. Some will want more protection than the maximum of National Service Life Insurance.

These should be written.

Another angle of the veteran's insurance is that National Service Life Insurance is paid to the beneficiary in installments. If the beneficiary is less than 30 years of age at the time of the first payment of benefit, the face will be paid in 240 monthly installments ($5.51 on $1,000), and if the beneficiity is over 30 such installments will be 120 months, with such payments continuing only as long as beneficiary lives, or the insured or the beneficiary may elect a refund life income to the beneficiary payable in monthly installments. Possibly the veteran does not want his insurance payable in installments or he may desire some additional insurance payable in a lump sum.

During the expanding business period just ahead there will be more competition for the purchasing dollar, but there will be more dollars. That increases the desire for life insurance, and it may be expected that the business will expand as it did after other wars.

V FEW COLLABORATORS AMONG CZECH TEACHERS According to a statement made by Vladimir Toupek, President of the Teachers Union, beamed from a Prague radio station, the ranks of Czech teachers have already been purged of collaborators. This task was facilitated in this particular field by the fact that collaborators among the teachers were few in number, much fewer than the teachers who have been tortured and murdered by the Nazis.

rAnts.r4 La

rl11J

a vu■ Tau

vv

CZECHOSLOVAKIA

The Bratislava Radio broadcast as follows: "The Lusatian National Committee in BudyS'in (Bautzen) whose temporary seat is in Prague, has sent a memorandum to Generalissimo Stalin and President Bene§ demanding full independence. Basing its claim on the history of the Lusatian Serbs, the National Committee wants to live in a self-governing state entirely within Czechoslovakia. "Furthermore, it is demanded that the Lusatian Serbs should be separated from the Germans and the Lusatian population allowed to return to their homes."

V PARITY BETWEEN CZECH AND SLOVAK CROWN Certain financial regulations are to be enforced until the currencies of Bohemia-Moravia and Slovakia are amalgamated. Between the two countries payments to creditors are to be made through the National Bank in Prague.

Remittances will be made in the legal tender of the creditors' country. There is parity between Czech and Slovak crowns.

V HOW MUCH MONEY DOES YOUR WIFE RETURN? As the salesman got up to go, he asked: "How much money do you give your wife each week, Mr. Prospect?"

"I don't see that that's any of your business," was the reply.

"No, strictly speaking, it isn't, Mr. Prospect.

But I'm really not so much interested in what you give her as in what she gives back."

"Gives back?"

"Yes, of the household money you turn over each week, how much does she hand back at the end of the week?"

"Why, she doesn't give anything back."

"You mean she uses it all up?"

"Why of course. See here, she has to buy all the food out of that money, and you know what food costs — and she buys the kid's clothes — and she pays the cleaner — and she has to get soap and towels, and I don't know what all that's needed around the house. I thing she does pretty well."

"So do I, Mr. Prospect. My point is: Suppose you weren't here to give her that sum of money each week." — V AUTUMN Josef Hora The silver evening in the coolness woke; The maidens' voices on the wind it threw.

The sickle of the moon stooped down to stroke Hair that the darkness lightly touched with dew.

The lapping waves, the voices in the night, A shadow thrown behind a screen of light, A mirror on whose surface Autumn seems To breathe the silver ashes of my dreams.

(Translated by E. Osers and J. K. Montgomery.)

V VOLUNTARY LABOR BRIGADES PLANNED In a broadcast Prague Radio reported that Minister Josef goltes, Minister of Labor and Social Welfare, received representatives of the Central Trade Union Council and of the Trade Group of the mining industry who presented to him proposals for the solving of the most urgent wage and social questions of the miners.

The broadcast added that a delegation of the Work Council of Kral& Dv& (industrial town near Prague) Cement Works simultaneously handed to the Minister a plan proposing the organization of voluntary labor brigades to help the miners.

STATE RAILWAYS ORDER LOCOMOTIVES The Czechoslovak State Railways have ordered 40 new locomotives for fast trains, 80 for freight trains and 40 for local traffic. Coal tenders were also ordered; 270 passenger carriages and many wagons will be ordered soon..

The 8koda Works, the Bohemian-Moravian Engine Works and the Ringhoffer-Tatra plant

will execute the order.

NAVRAT CESROSLOVENSKEHO LETECTVA. Ve dnech, kdy svet oslavil kapitulaci Japonska, pfivitaia Praha deskoslovenske letce, vracejici se po S'esti letech valky do vlasti. Dne 13. srpna zakrouZily Spitfiry stihacich peruti nad hlavnim mestem a kdy2 kratce na to pfistaly v Ruzyni, dostalo se pilotum prveho ptijeti nadelnikem S'tabu gen. Bodkem. Oslovil deskoslovenske letce u jejich strojO, zatim co se na prostranstvi pied hlavni budovou leti8te tisnily zastupy obyvatelstva, ktere pfichazelo ji g celk den a trpelive dekalo, kdy se objevi na obzoru prvni letouny. Nebyli to zvedavci, kteti dalekou cestu pe gky. V torn pestrem, napjatem a nedoekavem zastupu byly matky, statenky v Satku a s upracovanSrma rukama, ktere si nalezly cestu at sem ze vzdalene Ceske nebo morayske visky a nyni, ztraceny mezi tolika cizimi lidmi, eekaly, zapominajice na hlad a imavu, sveho syna. Byly tam mlade 2eny, ktere se pied gest roky rozlouoily se svS7mi chlapci, pro ktere se mnoha z nich pozdeji ocitla ve vezeni, byly tam deti, ktere dosud nepoznaly sveho otce, bratri, sestry, cele rodiny se v gemi ptibuznSimi.

Koneene se pies zelenou plochu letigte piloti od svSrch strojii. Zastup pied budovou se pohnul. Dosud bylo teZko rozeznat tvate, Aedomodre postavy se pfiblitovaly ve svetle zapadajiciho slunce, jim take tlouklo srdce, se ozvalo prvni jmeno — Karle! nebo — Otyku! — a dye osoby se rozebehly k sobs pies zbSrvajicich nekolik set metro, jet je dosud delily. Byla to nadherna ptivitand, nekoneena objeti. Za

a

PitiTEL RODINY OD ROKU 1899.

Pfirodni vlastnostj. masti NONAT vas chrani proti nebezpeenSrm a east° nakladnkm zanettun. Nezanedbavejte rany pofezani, tfisek, kousnuti hmyzem, zarosteni neht0, vtedy a puchy4e. Kdyt NONAT jest v Cas pou8it, tento ptivodi maximalni protekci a filevu. Bud'te vtdy phpraveni a mejte po ruce NONAT ye va§em domove.

Cena Nonat patou 55c a $1.05.

R. C. MILLER & CO., California.

Altadent. o— -41113ilia0111 DWI TAROKY! — Amerieke taroky za 95c hra patou vyplacene. Objednasky posilejte na eechoslovel (51-dz.)

Pub. Co., West, Texas.

chvili nebylo na letisti nee jednoho mno2stvi, letci se ocitli mezi Oficielni uvitam bylo dne 15. srpna, kdy se na letigte dostavili vedle vojensIdch osobnosti pfedstavitele spojeneclOch armad, naeelnik sovetske vojenske mise general Molookov, britskSr leteckSt a vojenskS7 atate a tada hosti z diplomatickSrch kruh0. Pied hlavni budovou, ktera byla pfimo ove gena obecenstvem, byly setazeny stihaci a bombardovaci letouny do velikeho etverce, ye kterem letci nastoupili podle jednotlivStch peruti, a ministr narodni obrany general Svoboda, kdy byl pfijal hlakni inspektora eeskoslovenskeho letectva v Anglii divisniho generala Dr. JanouAka, zaujal s naeelnikem Ata,bu generalem Boekem a zahranienimi hosty misto na slavnostne vyzdobene tribun8.

Ministr narodni obrany oslovil deskoslovenske letce, aby je pfivital do vlasti jmenem presidenta republiky, deskoslovenske vlady, armady a lidu. "Vracite se," pravil, "jako jedna z poslednich sloiek nagi vojenske zahranidni akce, presto 2e jste byli mezi prvnimi, kteti pfed esti lety opustili svou vlast, prvni zasahli do bopu o naSi svobodu. Vice net pet set vaSich kamaradt-letc0 v tomto dlouhem boji padlo.

Jmenem vSeho deskoslovenskeho lidu vzdavam tomto pad1S/m letcum-hrdinum Cest." Po chvili ticha, kterSTm byla uctena pamatka padlSrch, ministr narodni obrany pokradoval ye svem projevu. Vylieil historii eeskoslovenskeho zahranieniho letectva a zduraznil, jakou tost melo pro zdar politicks akce. Pri teto pinektosti vyslovil general Svoboda dik britske

Moraysk.i. Ostrava opet Banska. Bystrica vysili tei na krathYch New York. (OTK). PratskY rozhias dne 20. zeli oznamil, 2e v nedeli dne 22. zati bude obnoveno vystanice v Moray silani -skeOtravnioedc325 metro t. j. 922 kilocyk10.. Byla postavena nova vysilaci stanice a Morayska Ostrava bude pmftivat vinoye delky, na ni2 vysilala behem okupace t. zv. Dunajska stanice. Moraysko-ostra yska stanice bude slygena nejen v republice, 14131'2 i v ostatni Evrope. — Arnericka, poslech. sluiba v techto dnech zachytila vyvysilaci stanice v silani Banske Bystrici, ktera poutiva v1nove delky 46, 86m t. j. 6403 kilocyk/tt.

Bad Pokrok Dallas S. P. J. S. T. tiSLO 84, v iadove sini, 2625 Floyd Str., Dallas, Texas roftADA

vinobrani v nedeli, dne 1. fijna pti hudbe

F. J. KUBINA Z ENNIS, TEXAS 0 zakusky a obeerstveni jest vYborem 'Waite postarano.

Valve vas zve,..

(Pd.)

de za pomoc, poskytnutou eeskoslovenskemu letectvu behem valky. "Velka Britanie," pravil, ``varn ,poskytla sve nejmodernej gi letecke zbrane a. dala vam vS'ecky nutne potteby a mcdnost, abyste svilj boj vedli irspeSne a vitezne. Dekuji take britskemu lidu za v8echnu pomoc, pfatelstvi a lasku, jig vas zahrnoval a kterou yam tak dychtive projevoval. Tak jste pomohli upevnit trvale pfatelstvi mezi narody deskoslovenskSim a velkSrm narodem britskSun." Kdy2 pochod utichnul a deskosloven gti letci byli nastoupeni pied tribunou, dekoroval president republiky Cs. valednSrmi kfai a medailemi na chrabrost div. gen. Dr. J. Janou'Ska a dalgich jedenact ditstojnikil a poddfistojniku za jejich vynikajici Cinnost za valky. Na to se pan president ujal slova, aby v fedi, kterou pronesl k letstanovil zakladni program nove deskoslovenske armady, vylieil boje letc0, zejmena v bitve o Britanii, kterou nazval Marnou teto valky, zdtraznil jednostnost v gech domacrch a zahraniCnich slolek naSeho odboje a pravil, v budovani nove republikrma, armada hrat roli jednotitele a Cinitele konsolidadniho. "SnaIime se," pravil, "a budeme se sna'Zit o vybudovani republiky takove, o jakou jsme v gichni tr.silovali v dobe nageho boje, o lep8i, spravedlivej81- a krasnej8i, net' jak se mohla rozvinout republika pied touto valkou. Pfikladem nam to budou velike dirchovni a materielni vzory velkS7ch svetovkch demokracii, jak z vS7chodu tak padu."

Srdce Prahy promluVilo. Srdce celeho deskoslovenskeho naroda.

J. Mucha.

— oeske BohosluZby v Presbyternim kostele ye West v nedeli 7. fijna, o 11. hodine dopoledne. Rev. egulka bude kazati a vysluhovati Sv. Vedefi Pane. Olenove sboru jsou 2adani, aby se dostavili v pinem podtu. Hosts jsou V New York. (oTK.) Zprava pra2skeho rozhlasu uvadi, ze marAil Montgomery, kterST pfiletel do Prahy 21. zafi, ueinil pki nav8teve Hraddan zastavku na hradeanskem poStovnim Made, kde na jeho podest orazitkovali dopisy z onoho dne zvlag tnim razitkem.

NYNi JEST AS K PRODEJI Dokud ceny jsou vysoke NAVg TIVTE NAS

GANUS MOTOR CO. HILLSBORO, TEXAS

II neck' i dne 21. Iva g

ad Pokrok Houston eislo 88, poia.di bazar

VE PROSACH NARODNICH DOBROtINNYCH teux Odpoledne ve 2:30 bude hromadne uvadeni elenft ptedsedou soudeem C. H. Chernoektm, slavnostnim teenikem.

Nasleduje divadelni veselohra o ttech jednanich, sehrana 'deny "Hlaholu": Y E" "BYTOVE NESNAZ Napsal Ruda Malik OSOBY: Frank Olexa Jan Svoboda, legionatsky kapitin Noemi Kostomlatsky Ema, jeho chot' Tim Kostomlatsk JUDr. Eduard Roubal Jos. Petra8 Karel Svoboda, statical. z Chrudimi V. Langr Inocenc Pudivitr, rada v minister. financi Rosa parihel Matylda, jeho chot' Elsie Dolae8 Klara, jejich dcera Harriett Earl Rezi Fajnova, organisovana, slutla John Stehlik Alois PetrnouAek, jeji milovnik BAZAR BUDE. OTEVEEN V 10 BODIN DOPOLEDNE

Obed bude ve 12 hodin.

Prosime o hojnou nav gtevu, jelikoi vtteiek bude pouze pro narodni fieely.

Noemi KostomlatskY Krouiek "Mahol"

Ze "Zem6 lisme've (Ze sbirky valeoneho hurnoru a vtipa z obdobi okupace Oeskoslovenska, vySle v knize Oskara Krejeiho, vydane letos na podzim v Praze nakladatelstvim Gustavo Petra pod nazvem "Zeme asmevir") Kdyt se Eva s Adamem postarali o rozmnoteni lidstva takovYm zpasobem, to ani podobne tarty, jako byla potopa, nedovedly ten spolek vyhubit, nYbrt naopak se jests naSli takovi Amelinati, jako na priklad Noe, to si s sebou vzali husy, kachny, kraliky a slepice, ktera pak s ohromnYm rabatem prodali, nezbylo Panu Bohu nit jineho, net vzit existenci lidi na yedomi jako fakt, ktery je nutno zaregistrovat do kroniky pohrom ye Vesmiru.

Aby se v torn spolku na to male °Wand, ktera si nedovedla vabec ujasnit, jak k to cti priAla, to misto mlh, deal.' a sopednYch vYbucht se po ni prohaneli vedne se hadajici tvorove, aby se tedy v lidech vyznal, rozhodl se Pan Bah, to vSechny narody vzajemne odliSi krome 'feel take tim, to jim da do vinku ureite vlastnosti, ktere by je hodne charakterisovaly. Povolal tedy zastupce jednotlivYch naroda k sobe, aby je podelil.

Prvni piisli Ameridane, ponevadt ti odjaktiva pro samY spech byli vSude prvni a Panbah Jim dal prabojnost a obchodniho ducha.

Po nich ptijeli na dreagnoutu Anglidane a ti dostali znaenou clasku konservatismu (pokud meli libry) a touhu vladnout nad svetem (aby men ty libry).

Pak ptiSli Nemci a odnesli si rozum a poctivost.

Rusove obdrieli hloubku a revoluenost.

Tak odnesl si proste katclY narod d ye charakteristicke vlastnosti a v gichni byli celkem spokojeni.

Jednoho dne se vSak ze zeme ozval mohutn/' hlas. To jeden kapral objevil, to jeho rod, to jest Nemei, jsou narodem vyvolenym, nejvettim, nejslavnejSim a nejkulturnejtim a tudit Pan Bah bude muset podrobit revisi rozdeleni narodnich vlastnosti. Nebot' za prye vlastnosti, ktere obdrteli do vinku Wind, to jest rozum a poctivost, jsou zcela nemotne a nemohou s nimi v tadnem pripade obstat v boji o tivot s jinYmi narody, ntedevtim s Anglidany, a za druhe, oni jako narod nejcivilisovanejSi si zaslouli odliSeni od ostatnich tim, to budou mit vlastnosti tti.

Deputace, kterou onen kapral vyslal pod vedenim jakehosi Hermanna Goeringa do nebe, si vedla takovYm zpasobem. to Panu Bohu nezbylo, net udeliti kompromis a k pavodnim dvema vlastnostem jests pfidat Nematm nacionalni socialismus. Jakt takt tim deputaci, ktera se jit cvidila sttelbou do hvezd, ktere nekterYm svatYm, jak znamo, zdobi hlavu, uklidnil• a s diky propustil. Cestou se vedouci to deputace jests informoval, kde by dostal takovou krasnou uniformu, jakou ma velitel nebeske strafe, a pak se v nebi koneene rozhosti °pet klid. Ale ne na dlouho.

Anglicka Secret Service, ktera ma pochopitelne sve dobie platens agenty i v nebi, se o tehle reel brzy dozvedela a ovSem okamtite informovala anglickou vlaclu. Ta se rozhodla Rind zakrodit.

Aby to nebylo pak napadne, vzala si s sebou jegte AmerMany a cantenburskeho arcibiskupa a — God save the God! — Tahle deputace nentiSla site s takovym ramusem, ale zato s mnohem zasmuklejtimi tvafemi. Tvate se vSak brzy vyjasnily. 'nasal° se totiti, to Pan Bah je piece jen nejleng diplomat, presto to nechodil do Skoly v Etonu.

Vylotil a vyjasnil celou situaci nasledovne: "Podivejte se, panove, nejde o tadnou nespravedlnost, ani o tadnou protekci. Ja jsem si piece nemohl nechat nebe zapalit a vSechny svate dOt zavtit do koncentradniho tabora.

Ale take jsem si byl vedom toho, 2e nesmim ustoupit hrubemu nasili. Situate je tedy takoNemci site maji nyni vlastnosti tii, ale to je pouze Secla teorie, nebo. propaganda.

Frakticky mohou poutivat jen dvou vlastnosti,

presne tak jako vy. Nebot': bud' jsou nacionalnimi socialisty a jsou poctivi, ale pak takovY Nemec nema, rozum. Nebo ma rozum a je nacionalnim socialistou, ale pak nemtie 13S rti pactivS% A kdy je Nemec poctivY a rozumnt, pak nemate bYt nacionalnim socialistou."

Churchill daroval POnu Bohu doutnik.

• • Kdyt byly Cechy ' a Morava jit nekolik mesica obsazeny, zastihl jednou risky marSal sveho Vadce, jak si tise prozpevuje: "Kde domov mar . . .

"Co blazniS!" rozeiluje se margal "Co si tady zpivaS zrovna tuhle piseri?"

Povida na to zasnene Vildce nemeckeho na,roda: "Jo, di chieba jiS, toho piseri zpivej!"

• • V jednom berlinskem ptedmesti se katdeho dne objevoval na jakesi ohlrade napis: "Jsme zde a bdime! Berlinska -komuna."

Marne to naciste denne mazali. Druheho dne tam byl napis znovu. Koneene se hakenkrajcleti hrozne naStvali a napsali na to ohradu: "Tak sem, vy psi, ptijd'te zitra odpoledne!"

A druheho dne bylo vedle to vYzvy pfipsano velkYm pismem: "Dneska nenniteme, marne prave slutbu v SA." • • "Tak prej dostaneme ministerstvo nictvi."

"Cloveee, vtdyt' piece nemame tadne mote. To je zas nejaka pitoma Septanda."

"Neni. Kdyt prej mate mit Tteti tile ministerstvo spravedlnosti, tak prod bychom my nemohli mit ministerstvo namotnictvi?"

• • Jak znamo, mela Tieti rise znaene spory s Vatikanem a ponevadt jiff nepomahala tadna diplomacie a vyslanci byli vSichni bezradni, byl do papetova sidla posla.n Goering, aby pokud mono diskretne a v duchu nacionalnesocialistickYch zasad sjednal napravu.

Stalo se. Hned druhY den obdrtiel Vadce nasledujici depek z rtima: "Vatikan hoti! Stop.

Pond zasttelen na ateku! Stop. Ostatni v koncentradnich taborech! Stop.

Podepsan papet Hermann I." • • Jede rano Karl Hermann Frank na Hradeany a ke svernu zdeSeni vidi na jedne hradebni zdi velikymi pismeny napsano jasne a pfesne: "Hitler je Vzteky bez sebe kit se ministr z poveteni Age ptimo do Hachovy pracovny a spusti stratlivY ramus o 6e gich, o jejich vernosti k Evrope, o slibech, ktere byly dany a podobne.

Dedeeek vynda doutnik z fist a pfikyvuje hlavou: "To jsou lidi, to jsou lidi. A ja jim stale fikam: napted vtechno nemecky, napted vSechno nemecky!"

V se hlasi pies 30,000 iadatelit V o Ode' ',tidy.

New York. (CTK.) — Dle zpravy pratskeho rozhlasu bylo podano v poslednich dvou dnech 5000 dalSich tadosti o pfidel pozemkt v pohranienim azemi. At do dneSniho dne se v Cechach ptihlasilo celkem pies 30,000 2adatela o padu. PomernY podet techto tadosti je na Morave jests vySk net v 6echach. V ZemedelskYch novinach se uvadi, to kolonisace zabranYch pozemka se ut neprovadi improvisovanYm zgasobem, nybr2 na podklade pedlivYch dvah tak, aby nebyly poSkozeny zajmy statu. Hlavnim problemem nevi rozdelovani pozemka, nYbr2 jejich sprava a vYber kvalifikovanYch Odstehovanim Nemca se uvolni celkem 2,300,000 hektara nerdy.

V BHA, kniha o nemeckirch zverstvech na Moray& New York. (CTK.) — PratskY rozhlas dne 15. zati citoval z listu Lidove demokracie zpravu, to Zemska zdravotni rada na Morava hodla vydat v anglickem jazyce Bilou knihu o nemeckYch zverstvech na Mora y& tdelem teto knihy jest, aby ptatele Ceskoslovenska na zapade byli informovani o pravdive situaci za nemecke okupace na Morave, a aby kampari nekterych novin v zapadnich statech, jet se stavi proti deskoslovenskemu teSeni nemecke otazky, byla vyvracena.

eechach

Vzpominka na Jos. Cr apka "Zemru jako umiraji velici i mali; v torn se se mi dostane stejneho podilu jako vSemu, jako vtem. Spoleham. Ale nernam v nem obsaten stejne jistotn2 pocit, be mne nee° ptetrva: neco osobniho, vedomeho, co si tika, Ja.; a piece na torn trvam, do eloveka je vloteno to nejvetk, nejvySk, co v sobe tivY tvor mute nest. Jestli je to duSe, to jsem zil tak silne sebe pocit'oval dech I/66110st a nekoneenosti a z toho alas, hrazu i Stesti! Nevim, cello by bylo motno unestr v sobe vic. OvSernte jsem kulhavY a •etce nevedomY; nevim jak jsem byl stvoien a ani jak budu znieen, nezajdu-li snad jako mol: a piece se necitim hraakou neodpovedneho." etu tato slova v Kulhavem poutniku a nejde mi z mysli fysicka, podoba autorova. Vidim ho, rozlotiteho, pokutujiciho palku cigarety v obyeejne Spiece, jak hovoti s laskavou moudrosti a se smesici chlapkosti a neledy o vecech, ktere se nas dotykaly. Nelze zapomenout na ty vederni chvilky v redakci, kde jsem ho vidal nejtasteji, na chvilky, kdy ptichazel take trochu, abych zas citoval z jeho basnive filososofujici knihy, "aby si rooddychl a pti torn porozhled1". Ut se nevrati mezi nas.

A byla by tolik znamenala jeho ptitomnost v dneSnim nag em tivote, nebot' v Josefu 'dapkovi byla tak harmonicka, vyvatenost, prabojnost a rozSafnost. Byl to Novel ticht • umelec pozornY a prasdivY, ktery se umel tak hluboko podivat do veci tivota, v nemt dovedl objevovat vzruSene nejskrytejk lyricke krasy.

Byl to main'. a basnik. Obe ty slotky jeho osobnosti se nedelitelne prostupovaly ve vYrazu velmi osobitem. Sel si za vYboji a objevy velmi east° na svou pest, vzacnY to akaz v naSich pomerech. Jeho malovani se nekde vidivalo jako rozumatske. Neni pochyby, to silny intelekt tohoto eloveka se obratel v jeho malifskYch projevech, ale at narn bude popfano uvidet v dhrnu velike vystavy jeho rozmanitou praci vYtvarnou, snad i ti, kdo charat nechteli, poznaji, be vy ysta,valo ze smysla vzniceni, z hravosti at chlapecke, z videni nejen patraveho, ale take mocrie dojateho, z lyrickeho opojeni a z okouzlene a nadmiru citlive obraznosti. Jasnoziivost Capkova, zadurndiva poetienost, lidske souciteni, to se promitalo i v jeho tvorbe literarni. nerozlehle, intensivni a velmi kultivovane, jeji lyrismus byl spajen dasto s bystrou ironii a pronikavYm vtipem aforisticky ratenYm. Stejne daletite jsou v jeho dile i_ty knihy, ktere psal zaujatY vYtvarnik Josef Capek, objevujici krasu "nejskromnejSiho umeni", vytvory diletantit, stare fotografie di navestni Stity, at' tajemstvi umeni pkirodnich narod y , ktere umel zanicene a tak pochopene vykladat.

V samem konci valky, rozdrcen diktatorskYmi botami, jet ironisoval tento take pilnY novine.fskY kreslif, jako jeden z mnohYch skoneil svtij kvot taktka na samem asvitu svobody v koncentraenim tabote v Buchenwaldu. On. ktery vetil v spravedlivost ye smrti, on, ktery se nikdy necitil hraekou neodpovedneho, skoridil tam jako obet' ne j neodrovednejkho nasili a nejkrutSi nespravedlivosti, jakou suet kdy vide' ye svYch dejinach. A piece zastal mezi nami, jeho dilo tije a bude bit. om.

V Ferdinand Peroutka o vSrvoji noveho socialniho fadu.

New York. (CTK.) — PratskY rozhlas citoval avodnik Ferdinanda Peroutky, ktery napsal do SvobodnYch_Novin o vyvoji noveho socialniho faclu toto: "Cinime dnes pokus nahradit demokracii politickou demokracii hospodatskou. Jest to revolueni zmena, ktera, jde tamer celYm svetern. Vlacla ptipravuje plany na znarodneni klidoveho pramyslu, postupuje vSak pfi tom obettetne. Je troji nahled na socialismus: stay obeana v socialistickern state, zlepSovani mezd zamestnanct a problem vyrobnich schopnosti.

Aby byl zajitten pokud motno nejlenSi pomer mezi temito tfemi ciniteli, musi se vlada uchopit alohy prosttedkovatele."

Houston, Texas.

Za men° kratkeho pobytu v Dallas, mel jsern ptileLitost blue poznati tu pravou bratrskou praci, kterou tam konaji na gi bti.

4okolove Byl jsem ptitomnY spolednem obede, kterY daval tamnej gi Sokol, a pies to, to navgteva nebyla zrovna velka, vydelalo se 460 dolarii. Suma tato mluvi sama za sebe. Br. StranskY se zminil, obnos tento se rozdeli na povalednY fond a pro mora yske deti, sirotky. Je to opravdu glechetna humanni prate, kterou Dallas gti vykonavaji, a zajiste, to bude hluboko zapsana v srdcich v gech uptimne smYglejicich Oechtt.

Bylo opravdu radosti pozorovat tu mravendi Cinnost zabavniho vYboru. Br. Franta StranskY st. byl vgude, kde bylo zapotiebi. Srdedne vital navgtevniky, hned vypomahal v nalevne, hned zase v kuchyni, no zkratka byl vgude. Jeho bodre a uptimne jednani cinilo jej zvlagte sympatickYm. Br. Lojza 8ii, v gestrannY umelec, kterY nejen to dovede tacit darda g, ale dovede ptipraviti deco. Cemu se tika "Prima barbecue". Ptiznam se, te ta jeho "specialita" nejak fitasne rychle zmizela v na gich fitrobach. Je v torn DR. THOMAS N. DeLANZ1 ON LEXArt BrYle spraNne eas die funluvy. tiadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Dr, Chas. J. llollub teskir Mat a Operatic 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9743 Telefon iitadovny: Preston 2553 SPRAVNE VYHONANA POHREBNi SLUI'BA.

V hodine i;alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni stay pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho ' 14, Levne ceny jsou na9i zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni teditel Olen S.P.J S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT Zubni (Itadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

C x. CHERNOSKi PRAVNIK Vytizuje velkerd Bondi)" zaletitosti. ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

1:30Ze, dud' mu inuostiv a at oboru pravS-r m kouzelnikem. Dais]. Z ODBOUKY S. A. U. T. V NEEDVILLE, TEXAS. Olen zabavniho vVboru, br. Honza I poeiva v pokoji.

Kebrle, takto nazSwan "Maestro" Darci, pronniite za opozcieue oOznamuje se, to do Sdruteni dirigoval opravdu s vervou sokolznameni, nechci Casto redakci obskou orchestru (nebo new takove spelt nasledujici: te2ovat, eekam v2dy at je toho viho). PodotYkam, ze hudebnici hraAnton Navratil z Wharton $3.00, li imlne zdarma, cot je dnes zjev ce. — S mnoha diky, ojedinelY. Bylo by ode mne nevded- Jan Spurn z Boling $2.00, Karolina F. JurCa, tajemnik. ne, kdybych opomel sestry v kuchy Zemanek $1.50, Stanislav Sladdlek V ni, ktere i v torn velkem horku ko- $1.00, rodina Frank Kostelnika daSLUiBY BOZI naly svorne sve povinnosti. Vette rovala $2.00 na erv. Kiiz, na umne, to varn to jeden musi i zavi- pominku zemiseleho Vincence No(v nedeli 7. kijna) det tolik obetavosti a lasky pro do- vaka misto kvetin pit jeho pohtbu. brou vec. A ta na ge krasne. maV zemtelem Vincenci Novakovi Granger, 10:30 rano. tetStina, bylo ji sly get od stargich I jsme ztratili mnoho, nebot' byl do- Austin, 3:00 odpoledne. od mladYch. Od katdeho stolu, z rYm sousedem, dobrYm farrnatem, Taylor, (angl.) 7:00 veoer (zmenekatdeho kouta, se vain ozYvala, byla dobrYm osadnikem a dobrSrrn vla- ny Cas.) Josef Hagar. ji pina sokolovna. stencem.

Je to opet dukaz, to sokolska vYchova smetuje ku povzne geni nejen telesnYch ale i mravnich sil a citeni eiste narodni. Jak dfiletita, je sokoLske, vYchova, dime na vgech tech, kdo progli touto gkolou a nyVia vite, jak to ctodi . . . Vyb6hnou z tepid raistnosti do studens, uhieji se a hned je z toho r$ ma, nastuzeni a'kagel. ni jsou v branne mod., kde za sve IThettite penez, strachu i starosti, kdyi budete mitt po rice hrdinstvi ziskali detnYch vyznamenani a razne diistojnicke hodnosti.

• LAHODNI SEVEROV Dnes, kdy druha svetova valka je e POSOBIITS" ukondena, budou mnozi tito hogi BALSAM PROTI • DETI JEJ MAJt zaujimat zodpovedne. mista v obWADY! danskem tivote. Proto by se nemeli KASLI nagi rodidove rozpakovat vyutit tak CENA: vzacne ptiletitosti ku **hove svYch ditek a meli by je posilati do techto sokolskYch telocviden, kde z va,±adejte ye sy6 lekarne a gich ditek yam vychovaji zdrave a kde nemajl, ncv,lhejte a dugevne uvedomele obdany. Sokolpo g lete pro lah,v neb vice prim° na clolek,1 autcsu. ske telocviony jsou gkolou pro 'tivot obeanskY, kde se udi kazni, potadku a sebedilvete, fide k rodidilm a stargim lidem, a vilbec ku vgemu co je nage, Ceske. Zajiste jsou to vgechny vlastnosti u glechtile a velmi duletite pro vetejny tivot.

Franta Vavtik.

V Fort Worth, TexaS. Mill krajane:— Jak jsem vam jit dive oznamila, ptipravujeme se u nas na velkou slavnost dne 28. fijna, v Den oeskoslovenske Neodvislosti. PH tom tee oslavime ukoneeni valky a ptivitame slavnostne na ge hochy z valky se vracejici. Ptipravy jsou jit v prudu a darky se jit tee zadinaii schazet na na g bazar. Mimo toho 'name pelmou, proMvanou deku, par povleku na polgtate a jegte 3 jine veci do drafty. Tak, Pane B hougt'!

Bude to posledni podnik pro pomoc otebradene na gi stare vlasti a bude-li jen trochu toho nadgeni mezi ostatnimi krajany, Jake je mezi temi co podnik tento ptipravuji, tak se musi setkat s itspechem. Jmena tech. co jsou na zabavnim vYboru, yam jegte oznamim pozdeji.

Dnes yam jen oznamuji, to veci na Bazar, nebo do bingo, mutate nechati bud' u nas, nebo u techto sester: Sophie Kuban, 2017 Ross; Lillie Sedan, 2011 Clinton; Jos. BarJ. R. Baca tek, 2615 McKinley; Anni Juran, 1411 Boulevard; Marie Paul, 2313 Syncopators N. Houston; a Anna Milan, 2216 Loving. Sestra Milanova je prave L. Scarcella ted' nemocna, ale doufame a ptejeme ji to z cele duge, to do to doZatopek by bude Apine zdrava.

Posledne jsem zapomela oznamiVSTUPNE: MU2I I DAME 75c. ti, ze jsem obdrtela penize od p. a Tax Included pi. John Jet $2.00, pi. Sophie Vitek $1.00 a p. a pi. Sava Ellick $2.00.

0 zikusky a obderstveni navAtgvnikft jest virborem naletite Prosim za prominuti, ale ma-li nepostarano. kdo tolik na starosti co jet,, pak lehEitbavni Vtbor. ko na deco zapomene.

V 20251 1149 ROBBIE ST. Pro dnegek kondim s ptanim v geNa doptanl: 20th and North Main. ho dobreho Item.

Alois* 3301411,,

rante

ZABAVY

faclu

Pokrok Houston

7. iijna.

14. rijna.

21. rijna.

28. iijna.

Strana 18.

J:ISTNbt

J

Ve středu, dne 3. října 11,45.

Používejte k oznamo.vání] PŘEŽILI nRůzY YÁLKY,RADUJÍ chlapce. Přes válku Trnkovi hodně zy a přiváděly je do stavu nepopsa­ SE Z NABYTESVOBODY. zkusili, musili odvádět obilí, hovězí

telné paniky a strachu. Bylo pro i. vepřový dobytek, drůbež, ovoce, nás nesmírným zadostiučiněním, Drazí, Mor. Ostrava, 7. záři 1045. při ústupu sebrali Němci Václavovi vidět své tyrany bezhlavě prchající posíláme vám všem co nejsrdeč­ i koně, takže z jara neměl čím ob­ do krytů a tetelící se hrůzou. ~ Džina na prodej. - Prodá se nější pozdravy z osvobozené repu­ dělat pole, ale teď je už vše zase v Teď je to všechno ua za námi, džina za výhodných podmínek ve bliky, 21e svobodného Českosloven­ pořádku. Konečně, to vám jistě život se pomalu vrací do normál­ Woodbury, Hill County. Pište na ska! Všichni jsme šťastně přežili všechno napíší sami. ních kolejí. Začíná se s opravami Supreme Lodge SPJST., Fayette­ válečné hrůzy, celá rodina je živa Jak vám se vedlo po celou dobu? rozbitých domů a měst. továrny se a zdráva a všichni se těšíme na jas­ ville, Texas.

(31-dz.)

Doufám, že i vy jste všichni zdrá­ nější budoucnost. O řádění Němců vi a těšíme se, že nám co nejdříve uvádějí do chodu, i zásobování se hlavně dík zásilkám potravin lDlli1 SAZENICE- mrazu vzdorné, u nás a všech jejich zvěrstvech do­ podáte o sobě zprávy. V.elmičasto lepší. z Ameriky, jen s textílíemí a obuví zelové, druhu Charleston Wakefield čtete se jistě v tisku, my na to jen jsme na vás vzpomínali, když a­ a Early Flat Dutch. Salát druhu velmí neradi vzpomínáme. Ostrava merické stroje nám hučeív nad hla­ je to dost zlé. Snad i v tom směru Iceberg 400 - $1.00,1000 za $2.00. byla asi desetkrát bombardována, vami a v duchu jsme nadšeně zdra­ bude brzy lépe. Vždyť je po válce, Oaulířlower Early snowball, 100 za i fronta se přes nás převalila, my vili "naše" tam v oblacích. V Ně­ jsme svobodni!

50c. Michane jakkoliv, poštou vy­ jsme však měli velké štěstí, že jsme mecku, když Germáni nejvíce pro­ Srdečně vás všechny zdraví a na placeně a za uspokojení ručíme. - ze všeho zdrávi a poměrně beze klínali, my jsme byli nejšťastnější vás vzpomínají, vaši Mart Plant Farm, Mart, Tex. (40p) škod vyvázli. Mimo nacistický ú­ a drželi všechny palce, aby byly zá­ Mikulčákovi. tisk a všeobecné hladovění válečné Pozn. red. - Manželé Jos. F. Ho­ j~ l\(á.m - 2 tříleté kobyly na byli jsme postiženi jen tak, že Jura sahy hodně přesné. I když jsme při prodej. Stejné barvy a velikosti. Ce­ musil jít robit na šachtu místo stu­ bombardování o všechno přišli a le­ láskovi dostali tento pěkný dopis na levná. Pište na: Jan Malčík, dií (Němci nám university zavřeli) želi někde raněni. vždycky znovu od neteře z Moravěnky, jehož ob­ jsme nedočkavě čekali na naříkavé sah jistě všechny čtenáře potěší Temple, Texas, Rt. 3, Box 21. a já (Růža. prostřední) jsem byla zvuky siren, které oznamovaly ve staré vlasti se poměry pozvolna (40-42pd.) exportována do Říše, kde jsme pra­ Němcům začátek nových hodin hrů- zlepšují. t_..-i Hledám hospodyni. V domě covali ve zbrojovkách. Byla jsem jsou tři pracující dívky a dítě. Leh­ původně v Mnichově, v Bavořích, Dl ká práce. služné, strava a byt. Pište pak v Elsasku u Strasburku. Odtam- t1 tud jsem po půl roce utekla a po na: Mrs. Ethel Randle, 6340 Mercer, Houston, Texas.

(40-jlc) velmi dobrodružné cestě jsem se šťastní dostala domů. Zpět se jim J. F. BOŽKA,ředitel 111F'1 Spolehlivá hospodyně k vede­ už nepodařilo mě dostat. Nyní už s ni domácnosti a dohledu na malé Jurou oba studujeme v Praze, Jura Vyhotoví abstrakty, vlast~~ic'képrávo, dítko nalezne dobrý domov a plat. matematiku a deskriptivní geome­ vyřizuje majetkové pojištění.

Rodiče dítka jsou v obchodě a do- trii na přírodovědecké fakultě, já Úřadovna natl Peoples State Bank · ma jsou jen na večeři. Uchazečka jsem dělala angličtinu a francouz­ musí se vykázati odporučením při štinu na filosofické, chystám se na Telefon do úřadovny čís. 5, do res. 63 odesílání přih:vášk:V. Pište na: - medicinu. Máme za sebou první se­ HALLETTSVILLE,TEXAS Mrs. David M. Melcer, 3208 Main mestr a jsme doma na dovolené. (dz-c) St., Houston 4, Tex. (40-4lc) Věra chodí do oktávy gymnasia v \18""1 Přijme se: - Mladá žena k Ostravě. výpomoci s domácí prací v domově Též v Lovčicícha v Osvětimanech v Dallas, rodina o pěti členech, byt jsou všichni žJ.vi a zdrávi. Václav a r............... ;;;;;;;;;;;;;: k ubytování na místě, dobrá mzda Jožka Trnkovi jsou od čtyřicátého Kdo se zajímá, laskavě obraťte se roku ženatí a mají oba velmi pěkné na Mrs. Vernon Coe, 4224Shenan­ doak, Dallas, Texas, která bude do­ JARMILANOVOTNÁ SEDMÉHOVÝROČÍ OTEVŘENÍSÍNĚ ŘÁDU SVAZ ma hotova učiniti domluvu o pov českém film-i drobnostech aplikanta.

(40-41c) ČECHOSLOVANů ČÍSLO 92 _..... Přijme se: - Registrovaný p(lřádá se lékárník. Ve městě se vším pohod­ Krásný a zajímavý film od za­ lím, v české osadě. Obraťte se na: čátku až do konce. Zfilmováno West Drug Store, West, Texas.

36-dz.-c) dle divadelní hry "Oblaka" od J. Kvapila. Hrají: J. Novotná, V. _... Na prodej: - "Corn Sheller" Fordová, F. Smolík a jiní. · :M.odel A Mineapolis Moline v úplně dobrém stavu. West Grain Compa­ HOUSTON,v síni Štefánik, v so­ botu 6. října, o 7:00 hod. večer. ny, West, Texas.

(34-dz-c)

Malý Oznamovatel

I~=============================, LAVACA CO. ABSTRACT CO.

---~

OSLAVA VE FORT

ORTll

"Skřivánčí píseň"

v její místnosti na Roberts Cut Off Rit Fort Worth, Texas

v neděli, dne 7. října 1945

~ medají se dvě stenografky, kterě by mimo angličtiny částečně ovládaly češtinu. Práce stálá, pod­ minky obratem sděli: Hlavni Úřa­ dovna. S.P.J.S.T., Fayettevil1e. Te­

PLEASANTON, v neděli 7. října, o 1 '.hodině odpoledne. . . . .

xas.

SEYMOUR,ve čtvrtek 11. října, o 7:30 hod. večer,

(6-dz.)

~ Hledáte džinu ke koupi? Hlavní úřadovna SPJST. ve Fayet­ teville. Tex.• má džinu k prodeji ve Woodbury, Hill County. Výhodné podmínky prodejní i platební. Pište na: Supreme Lodge SPJST., Fa­ ye~eville, Texas.

(31-dz.)

tlS""' Na prodej - holírna, maíící úplné zařízení, 3 židle a combínace , pro 3 židle. J. C. Karlík, Box 277, ve West, Texas.

(38-4lc) DR, l!'RANK KENT Obnovil svoji praksi Oěl, Uši, Nosu a Chřtánu

amtLB Navštiv!:

z La grange HALLETTSVILLE,9. ŘÍJNA

FLORESVILLE,V neděli 7. října, o 3 hodinách odpoledne.

NOVÝČESKÝFILM

"Jarka a Věra" Veselohra s následujícími her­ ci v hla vních úlohách: L. Pešek, E. Gerová, J. Dohnal, J. Berán­ ková, V. Hlavatý, R. Šlemrová a jiní.

HALLETTSVILLE,ve čtvrtek 4. října, o 7 a o 9 hod. večer.

RÓSENBERG,v neděli 7. října, o 1:30 odpol.,o 6:30a 8:30hod. večer.

FLATONIA,v úterý 9. října, o 7 :30 hod. večer.

GONZALES,ve středu 10. října, ~ TAROKY!- Americké taro­ · o 7 :30 hod. večer. ky za 95chra poštou vyplaceně:Ob­ EL CAMPO,ve čtvrtek 11. října, jednávky posílejte na Cccl1oslovák od 1:30 do 10:00hod. večer. ; Pub. oo., West, Texas. · '.(dz.)

OTEVŘENÍSÍNĚ V 1 HODINU ODPOLEDNE

Program ve 4 hodiny odpoledne POVEDEJOE L. JURAN, ML. 1. HUDBA- Amer. a českou hymnu, - orchestr O. Honzy z Ennis, Texas.

2. UVÍTACÍ.PROSLOV;vzdání pocty padlým hrdínům našeho řádu, a jiným, uvítání a vzdání díků těm, kteří se nám už navrátili -. předseda řádu J. R. Bartek.

3. SLAVNOSTNÍŘEČ - místopředsedy Hl. Úř. br. Ed. Marka. proslovy úředníků Hlavní Úřadovny, anglicky i česky.

4. DĚTSKÉVÝSTUPY:

1. PIANOSE ZPĚVEM- Jo Ann a Joice Hubeňálrnvi 2. JITTERBUG Joe Frank a Mary Ann Juranovi.

3. CVIČENÍs praporky.

Po ukončení programu společná večeře pozůstávající z chutného barbecue, z různého pečiva a příkrmů, s kterými naše hospodinky štědře přispějí.

Nato pak následuje volná zábava při dobře známé hudbě O. Honzy z Ennis, Texas.

VSTUPNÉNA ODPOLEDNEI VEČER S JÍDLEM. $1.25OSOBA. Uctivě zve všechny krajany z blízka i z daleka.

SLAVNOSTNÍVÝBOR.

\'I:(,.