Vestnik 1945 10 17

,- 0.

VT1 011 MA oc *Oen\VIA

ROCNill (VOL.) XXXIII.

Yr,*

qrri 1

o gf4 .1* W ^^- g t

'rov,

WEST, TEXAS, ve stiedu, (Wednesday) 17. kijna (October) 1945.

eiSLO 42.

PROVOLANi K (ECLIOAIVIERIe ASE celostatni v gekrajanske Sdrugeni AmerickSrch eechoslovarkti Texasu bylo slogkou 6eskoslovenske narodni rady v Americe; v ni g si podali ruce k spoleene praci za osvobozeni stare vlasti Oesi a elovaci, svobodomyslni, katolici, protestant a SALT. Viterstvi Spojencfr nad barbarsk3im nacismem vyneslo osvobozeni porobenSTh zemi v Evrope a tudig i svobodu a samostatnost Oeskosiovenska.

Z s e jig nikdy a rozhodne v na gi generaci se jig nestane, aby oteina na gich dedu a otcfr musila volat ku s yYm drahSrm pies more, ge cizackY vrah se pfehnal pies oteinu na gich ptedv Oechach a na MoraY es , ge zavalil jejich dediny a mesta a zotroeil v gechen jeji lid. Vetime uptimne, Z s e nova Oeskoslovenska republika v bratrske spolupraci s viteznSrm slovanskSim Ruskem, ma nyni na yeky 'zaji gtenu St'astnou budoucnost. Pora gka temrich sil svetove reakce a radostne osvobozeni eeskeho naroda ukoneilo nejvagi praci, kterou si Csl. Nar. Rada ulogila a dostavila se doba koneeneho vyiretovani vykonane prace a otazka udr geni spoleene organisace pro zajmy cele rodna haluze do budoucnosti.

Sjezd es. Nar. Rady v Americe usnesl, abythorn si jednotu zachovali; sjezd Oskeho Nar. Sdrugeni vg ak odhlasoval, aby tato slo gka postupovala a pracovala samostatne. My v Texasu jsme tuto zasadni otazku doposud nete gili, posledni sjezd okrskovS7ch zastupct vyslovil se pro pokraeovani v Pomocne akci, ae z cele tady mist vyslovena byla gadost, abychom si celostatni krajanske sjednoceni udr geli, cog redakce t. listu naprosto podporuje. Na ge SALT. bylo zalogeno v East Bernard bez pobidky Ci vSizev kohokoli odjinud a bylo ye skuteenosti prvni Ceskou organisaci v Americe, ktera, po Mnichove se dala do prace. Delali jsme co bylo za dan3ich pomerd mogno a dosahli jsme radostnS7ch vS7sledku. V nastavajici dobe mirove meli bychom se venovati sobe, pokraeovat v einnosti kulturni i spolkove tam, kde jsme ptestali. K takove vSrsledne praci je zajiste tteba jednoty a spoluprace. At' si jednotlivci v otazkach politickeho Ci nabo genskeho vyznani jdou stoji cestou, nee° a new velmi dule giteho a velepottebneho poji nas dohromady, — matet gtina a tradice rodu. Hled'me si je za ka gdou cenu udrget na dobu co nejvzdalenejgi.

C.N.S. nehodla, nadale spolupracovati se slo g gak stanovi si ptesto cileveclo--kamidruhSmi,av mS7 program do budoucnosti. Aby na ge bratrska veiejnost, zastoupend v SALT. tamer stoprocentne, zpravena byla o pti gtich snahach — otiskujeme nasledujici Prohla geni, vydane vetejnosti etvrtSrm sjezdem tes t° organisace.

Zastupci eeskeho narodniho sdru geni, representujici nejvet sgi slogku deskoamerickeho lidu v Americe, shromagdeni na etvrtern sjezdu Oeskeho narodniho sdru geni v budove Sokol Havlieek-Tyrg v Chicagu, Illinois, posilaji pozdrav vgern vernS7 m Cechum a Slovaktim po cely'ch SpojenS7ch statech. lenove eeskeho narodniho sdruteni vyslali

nas na tento sjezd, abychom definitivne .uzavteli nas osvobozovaci boj za rodnou nagi abychom vydali bilanci teto gestilete prace ye prospech na gich bratril za motel:is). — prace, ktera je korunovana krasnS7m fispechem. Zasilajice yam tyto pozdravy, mame ptedev gim na pamet vast neobyeejnou obetavost v tomto zapasu, ktera jiste yyplYva, z iasky k nal-=.im brati-im, z Lasky k svobode a demokracii. Dekujeme yam ir'Sem vrele za tuto piikladnou a svornou spolupraci, ktera pkinesla tak krasne :v7sledky.

Miluge Havelkova.

Ty sladka, ty rodna, jak nemit to rad!

Jsi ozdoba nage, jsi pevnost a hrad, jsi zdroj, kterY prfgti z pravekYch vod, jsi dedienST klenot, ktery ma rod, jsi nejeistgi studanka, posvatna rttim, jsi Utecha, vlaha vyprahlrm dryarn, jsi harfa, jeg vyda, i nejhlubgi ton, jsi zureici potok, jsi sttibrnST zvon, jsi mladm jarem rozkvetlY sad, ty libezna, rodna, jak nemit to rad!

(Z r. 1942. Svobodne Noviny, Praha.)

A ,,T ;7sle,dky takov,)ch velkSrch Ukolt mohou 133ti Uspegne jen pracujerne-li svorne a s laskou k veci, nedbajice osobnich zajmfr. Clenove Ceskeho narodniho sdru geni a s nimi cela eeska yetejnost bez rozdilu zapsali se zlatS7m pismem do historie tohoto zapasu za svobodu — do historic, ktera pti gtim pokolenim bude hlasati, jak ptedkove jejich chapali svobodu, demokracii a humanitu.

Take jako Americana vykonali jsme svou povinnost k sve nova vlasti v dobe tak va grie, jako byla valeana, doba. Tisice vernYch synfi a deer bojovalo na vgech frontach sveta, tisice v zazemi podporovalo vgemogne americkY a CeskoslovenskS7 Oerven3"7 kti g , davalo svou krev na, zachranu ranenYch a zireastnilo se valeen,ch pUjeek v nejvet gi mane mite, stojice na piednim miste mezi narodnimi slogkami To je nase plus, jimg jsme se prokazali jako amerieti obeane.

To vgecko pripominame si na tomto etvrtem sjezdu Oeskoslovenskeho narodniho sdrugeni, aby krasna, bilance na gi einnosti slougila nam za vzor k budouci narodni na gi praci .povaleene a ktera bude vygadovati lobed a sebezapkeni.

Jestli jsme v bezprosttedni minulosti dokazali, ge to stoji za to, zfrstati vernSrm Cechern i kdyg jsme vernSTmi Amerieany, doka geme take v budoucnosti, ge nage 'eegstvi stoji za to, abychom prof). pracovali, gni a ptinageli obeti. Sjezd tento vypracoval program pro budouci nag • narodni givot, kterS7m chceme 'tit a pti kterem chceme udrZeti nak druhou a tteti generaci. Z to-

hoto pamatneho sjezdu volame ke v gem aechoarnerieantan: •Zastante verni svemu pavodu, svernu ameriekernu ee gsAvi, podporujte na ge Ceske gkoly, posilejte sve ditky do nich, podporujte Sokola, humanni Ustavy a kulturni sttediska, vychovavejte aye ditky v Ceskern duchu a jiste stanou se tak dobrSoni americkYmi ob ,-s;any. Ziistarite verni Oeskemu narodnirnu sdru geni, pod jehog pray ocean chceme pracovali pro dobro vlastni pro dobro na gi ptigti generace. Ceske ' narodni sdrukni ma krasny a u glechtil program; podle ktereho dosud se fidilo a bude dale tidal.

Ceske narodni sdru geni chee nas udr geti na to kulturni vysi, na jake dosud jsme, a bude se snagi ti, abychorri neklesali do apatie a nebezpeene ihostejnosti a Um do hrubeho materialismu, kterS7 ptivedl Evropu do katastrofy, jake kdy lidske pokoleni poznalo.

Bratil a sestry po cele Americe! Zastupci oeskeho narodniho sdru geni ptinesou pti gti program tohoto krasneho telesa narodniho, jakym bezespornC Ceske ' narodni sdru geni je, do vagich cdboeek; spravujte se podle neho, zirstarite vern.:;onn a vytrvalyml, jakymi dosud jste se prokazali, t .j. obnovujte sve elenstvi, udrgujte odboCky v einnosti, vytyeujte sve vlastni prograrny, odpovidajici vaaemu prostl'edi, nebot' jen tak ztstanete na vy gi, na jake- jste, a uchran5,te se ncbc,zpeonemu materialismu.

Bratti a sestry, tomu void etvrty sjezd eNS. MAR! V

KALENDA 20. iljna. "Vinobrani" • u iadu etefanik Cislo 142, Houston, Texas.

21. tijua. Barbecue a veeer zabava v Sokolovne ve Fort Worth., Texas.

21. tijna. Operetku "Lucifer" sehraji sokolgti ochotnici v Corpus Christi, Tex. 21. tijna. Diyadlo a Bazar ve prospech dobroeinneho deelu v sini tadu Pokrok Cis. 88., Houston, Tex. 25. tijna. Piknik a ve6er taneeni zabavu potada tad Slovan els. 9 ve Snook, Texas.

27. tijna. Cesky film "Jarka a Vera" u tadu etefanik, Cis. 142; Houston, Texas.

"Halloween dance" u tadu etefa28. — nik„ Cis. 142; Houston, Texas.

28. kijna. Osi.ava Dne Cal. Neodvislosti v Naroclni sini ve Fort Worth, Texas.

28. Mr:a. ITYro es ni ()slava Sokola a tadu Rozkvet Zapadu ye Floresville, Tex. Zatatek ye 2 hod. odpoledne. ee,,Ao•ovexlsko a Bulharsko obnovily dip/omaticke styky.

New York. (CTK.) — Reuterova tiskova slu g ge mezi Ceskoslovenskem a Bul--baoznaril, harskem byly obnoveny diplornaticke styky, jeg byly pteru geny v r. 1939 po obsazeni eeskoslovenska. Meal obema staty do glo nyni k dohode o otevieni zastupitelskS7ch iriadtit v Praze a Sofii.

Strana 2. elf

vt s TNiK

VLASTA PITNLROVA:

TI DCERY 179

"Znese yam penize a.jatku rozum, nebo dyby nebyl mel rozum, nebyl by si vzal tu vdovu; dyt' mel penize a nebylo mu e gee tficet. On se nemohl &iv Zenit, dokud mu bratr nevyplatil pretencu z gruntu. Dostal tam taky mladgi bratr grunt, ze chceli rodiee dYlejac bejt hospodati na vlade, zrovna jako tuhlenc vy." Poida se ugklibl.

"Tak pochodil s tou vdovou dobte?" ptal se Stoupa.

"No dyt' slygite, main se yam zadugovat? To je tak, mel rozum se Zenenim, jako vy jste ho dyZ jste podrZeli grunt pro nejmlad gi dceru. Clovek hlecia svuj fortel, nekomu se to podati, nekomu ne." Poidovi Usme gek nyni vyziral l z °el.

"No uvidime, uvidime," kaki pantata a pohliZel na panimamu, jako by od ni odekaval povzbuzeni. Nepromluvila, jen se na pantatu podivala. Pantata se zakrabal za uchem a panimama podala skladati na kolene fertoch. Rozumeli si, bylot' v to posurikove -teei tolik povecieno, ze se pantata toho aenicha boji, a panimama ze obavu sdili, ze neni jine porady a ze se musi hicclet do toho vpraviti.

"Tak teda dojditi zejtra ra,no na pout a tam se uvidime," tekl Poida vstavaje.

"Kdepak mate rialcy:gatek?" ptala se pan!mama a posttehnouc cip eerveneho gatku, vyenivajiciho Poidovi z kapsy u kazajky, vytahla jej a navazala mu kolaeri, co jen se veglo.

"No vida, prvni vejslufka, zejtra snad bude druha a o svatbe tteti," usmal se start Poida.

"Jen aby - to bylo," tekla panimama jaksi smutne, pohliZejic na Frantigku.

"Budete-li met rozum, bude to," tekl Poida.

"Buda to, ja, si vezmu u2 tteba lucipera, ian ahv bylo tern oucapkfun konec," vybuchla Frantigka a dala se do plade.

"My to nenutime, zlatY dite," podal ji chlacholit pantata. "Dyby ses mela toho bat, tak to radejac udelam, , jak nine radi tuhle Tonein pantatik, stars Sima. Mame pry, mysli Sima, Pakch par mei' pola odprodat, dluhy poplatit a v bance splatit aspori ty narostle interese a pak ze nam pomfiZe zet' i s ttema tisice a za par rialcych let ze se •mriZeme."

"To je rada podleva, flake kroniky, n gklibl se start' Poida.

"No, zkusme to s tim vdovcem tekla panimama.

"Nic zkusit, skoncovat se to musi," Poida. "A vy mejte rozum, ty, Franti gko, ho ma.S, to vidim. No tak vas tu Panbilh nebeskY opatruj, vyspete se na to, dej vain Panbth St'astnou dobrou noc."

Poida odeSel a Stoupovi manZele jeSte dlouho do nod rokovali. FrantiSka stala na svem, ze si Zenicha vdovce vezrne, at' je jakYkoliv, a ze mu musi rodiee ye vaem povolit.

Zasvitio poutove jitro, ale bylo smutne. PkiSel v noel mraz a znieil kvety na stromech, pokryl zelen;;7 travnik stfibrem jinovatky. Bylo smutno, smutno venku, a ye svitu slunce rozplYvajici se jinovatka vypadala jako slzy. Tak to aspon priSlo na mysl panimama Stoupove, kdy rano vstavajlc pohledla oknem. Poti'asla smutne hlavou a vzdychnouc pravila sama k sobe: "To je apatne znameni pro dnani pripoved'."

FrantiSka hartusila na otce, aby se brzy na pout vypravili. Byl ji po \tali a ona se oblekla do p6knYcla mcdrYch hedvabnychsatu, ktere ji byla matka koupila v minulem masopuste, ana byla zvana za druZieku na bohatou svatbu. Byly za ne posed dluZny, ale za to mela panimama tu radost, ze byla Franti gka o one svatbe pekneji a bohateji ustrojena ne2 sama nevesta. K tomu eerveny hedvabnY g atek na hlavu a na krk ttyki. g 'Mary granatil dopinily vYstroj bohate dediely.

"Aby ses snad tak moc nestrojila, bude Se, sten zenith bat, ze jsi mac na paradu a ze n-lame dluhy," ozvaia se matka.

"Abych si vzala re2ninu a kanafasovY lajb-

ilk? Nechceli byste mne plAjoit vas start' kozich?" Tak Oklebne odsekla Frant gka matce.

"Jen se hned nezlob," chlacholil otec, ana matka smutne vyAla do kuchyne.

Kdy2 otec s dcerou ode gli, zabehla panimama na skok k Simovum, aby dceti Tonal povedela, jakeho eekaji dnes hosta. Panimama 8imova pottasala hlavou.

"Nezda se ti to?" ptala se matka.

"Nejni to ma dcera, ja ju nevdavam a zet'a na grunt neberu, ale mne by se to taky nezdalo," ozval se start' Sima, sedici v leno gce u okna.

Byl churav na nohy a malo vychazel, vaak mu bylo ji2 skoro osmdesate let a sam tikal, ze jen jeho hodna, nevesta ho svou obsluhou drzi na tom svete.

"Pantato, vy jste to radili tatinkovi inad, mohii vas poslechnout a byli by nechybili," tekla Simova. "Dobra, rada nad zlato."

"Kdo si sedi v pinem, tomu je lehko mluvit.

Tuhle pantata ma dva vejmenky, z Veptove mu vejmenek dovezou, vy mu ho vyplacite a mute egee zagporovat," nadhodila panimama.

"8poruju, ,panimamo, doopravdy gporoju, niam taky na koho, na vnoueatka. Tuhle nag Jitieek nas bude stat hezk y penize na gkolach, bude to stat hezkYch par rejriskYch, neZ bude panaekem. Ja toho arci nedoekam, ale aspori do zadatku mu neco necham, aby se u botiho oltata jako slouha Pane za Oda uptirrine pomodlil," pravil start Sima.

"I dyby jste mu nic nezanechali, za vas se bude on a budeme my vaechny do smrti modlit, vy jste nas vgech dobrodinec," tekla colada hospodyne a 'Ala tchanovi polibit ruku.

"Jen nech, jen nech, ty jsi hodna dcera, do pravdy jaticu, paraimemo, takoveho zet'a bych vam sam 0;6,1, aby byl k vam tak hodny jako vaga dcera ke mne." A start Sima vlidne hladil nevestu po buclate tvati.

Skoro zaaristive pohlitela na to panimama.

"Tak co kikate? Co ty mysli g ?" ptala se znovu dcery i jejiho tchana.

"Co udelate, to budete met. Ostatne jsme se uz davno s nagim pantatou domluvili, ze dyby yarn bylo /lady zle, a zle yam s tou rozmazlenou vagou princeznou bude, u nas budete met, dyZ ri e jinYho, aspori tu sednieku na vejmenku, co ma, tuhle pantata," tekla k matce vlidne a dodala: "Kdo vi, jak to dopadne, my se nad vama nezatvrdime, tteba ja dostala ze Stoupova velkeho gruntu nejmiri a byla jsem piece nejstargi dcera a bylo by bejvalo jen pattie,•no, abych byla ten grunt Ocilla." Rekla to dcera s celou to uselskou pYchou, ji.2 ma, nag lid take v krvi.

"Ty 2e's dostala nejmiri ? Dostala's tolik co Xadla," rozhnevala se panimama.

"Tolik ne," poznamenal Sima.

"Kadia prlsla kaZdou chvili o yYpomoc a dycky dostala," odvetila 8imova.

"Ale ty taky."

"Ano, aby eert za zly nemel, aby mne sizieka neukapla. A dy2 nic jinYho, u Kadly jste mely sedum koutia sedumkrat jste zavazovaly do vinku, pokaZdY dostala od vas na gaty a deti ji potad vobllkate. Ja na vas nelezu, ja mam dost, ale piece vidim, co a jak," vyeitala 8imova.

"Nech toho, panimamo, nech," vmisil se start' Sima do feel. "Ty mag lepgi na koupenem neZ na zdedenem. A estli's byla odstreena jako nejstargi, no, lepSi, ne2 abys nady odstrkovala rodiee, jako to asi bude cleat ta, co dostane nejvic, co podedi grunt. Do pravdy!"

"Pantata holt bere v gecko jako podleva kronik," ostte tekla panimama Stoupova. "No, radu jste mne nedali, ale aspoii vim, na eem s vama jsu, jak upilmna dcera poditala kaZdou votYpku slamy, kaZdY hadr, co sestra dostala teda vic. A rychtuje pro rodiee koutek na vejmenku, zrovna jako by jim prala, aby do neho u ni musill prosit o milost. Jen egee hill a pytel pro rids nachystej, ale k tobe prosit my nikda neptildeme. Bud'te tady s Panem Bohem." A panimama jiz byla ze dveti; ode gla tak rychle, aby buzni nevideli, ze ma odi pine slzi.

Dobte, ze mela dosti pfiprav s poutovYm °bedem, tak troche zapomnela na mrzutost a kdy so pak kolem poledne poeali lido trousit po silnici od klag tera, vyhliZela, kdy as ptijde pantata s Franti g kou a se 2enichem. Zabehla v2dy na

Ve streclu, dne 17. rijna 1945.

'SpYcharek nas ptisten1cem, kterS1 mel ye gtitu staveni okno, jim bylo hezky daleko videti.

Koneene posttehla na silnii za kapliekou modrati se Frantiaciny Saty; v slunci se jen leskly.

Sel s Franti gkou nejakY vysoky mu2skY, za nimi dva jini, v nich2 lehce poznala pantatu se starym Poldou. AZ se ji srdce sevtelo, kdy si pomyslila, ze obe stargi dcery piece dostaly mute ze zna.mYch rodin a ta nejmlad gi si bete eloveka tak praciziho, ze se o nem nic jineho nevedelo, ne2 co lidera tekl Polda.

Rychle vzala pied sebe eistou zasteru a gla do svetnice prostirati na still. Zahy sly gela na zaprsni kroky a Ala uvitati hosta.

"Tak, maminko, to je pantata Novak," pravila Franti gka s tak veselYm oblieejem, ze matka lined pochopila, de se ji zenith libi.

Byl to statnY etyticatnik, silnY, vysokeho vzrilstu, v opalenem, hladce oholenem oblieeji hraly jiskrne dame oei, vlasy co uhel carne mel seesany troth;: do Bela, ohnutY nos, dervene 7mby pekne mu slugely. rty a zdrave "To je neco jirieho neZ Kadlin zrzek, anebo Toriein rozcucl:anej Franta, vid'te, mami," geptala Franti g ka ruatce, ani se haste usazovali za still a ona se v Lomote s ylekala a oblekala do svetlych kartoanavYch gatri.

"Jen kdy s?, ti lib!," odpovedela matka a byla hned upokojena.

Vzala misu s polevkou a vejdouc do sednice, pravila k Novakovi: "Musite vzit za recht, jak jsme to schystali, my jen tak po selsku, po stars; ye mlejnech se vede vgecko vie po pansku."

"U mne se nevedlo," tekl Novak. "Tak ted' pojime a pak se smluvime."

Franti gka se usma.la a gt'ouchla matku. Tato vzdychla.

IX. Nemusela panimama Stoupova, hosty mnoho pobizeti, chutnalo jim jak nalezi. Polda se nedal nikdy nutiti a pantata Novak si s jidlem popiloval, jako by se ji2 nemohl doekati rozhovoru o vanej gich zalelitostech, ne2 povidani o poeasi, zasevu, o torn, jak je mnoho lidi a kramil na pouti, jak jsou drahe brambory, jich't letos lidem po sazeni zbylo malo, a jak se takovy hovor vfibec vede, aby se pro.ve nemleelo. jidle se Novak rozhliZel po svetnici a Frantigku do kuchynd, pteblhajici provazel jiskrnYm pohledem.

Staremu Poidovi to neuno a 'St'ouchna pantatu Novaka, pravil: "Tak jatku, je to holka, jako lusk, jako dy2 ju z putru vyplaca."

"To bude panimama," pokYyl Novak.

Po obecie, sotva se sklidilo se stolu, gt'ouchl Novak Poldu a ten pravil: "Tak jatku, pantato a panimamo, vite, proe jsme pti gli a jak vidim, libite se jeden druhYm. Tak jatku, jak to teda udelame? Nemusite se moc zpovidat, pantata Novak se LIZ podival do gruntovnice. Banku najednou vyplatit nemriZe, ale snlati v gecky firoky a polovic kapitalu, tak jax vam to radii pantata SimUj, jenZe podleva rozumu a ne podleva kronik. Jen se mate ptiznat, kde je e gee jakY dluh a dlouZek, aby se to srovnalo."

"Dy2 zbydou v bance etyti tisice, tak je za Best let, jak byl kapital na dvacet let yypiljeen, lehko splatime. Z takoveho gruntu se rodne dycky odproda, par vole, pak len, neco od jalodobytka a strhne se aspori lest set. Od derneho dobytka a drribeZe yypornille hospodyri v domacnosti, obili se odproda, na One, na asekuraci, na vYplatu eeladce. Az odpadne dluh, bude se ukladat; mute se taky sem tam neco lidem prijdit, jsou vet gi interese ne2 v zaloZne. Pak pry tu mate, jak jsem si nechal Het, dost vejcielku od panstvi. MffZe se z jara tteba s dvojim potahern jezdit na svaZku ke kladam, v zime zesejc vozit drivi, v late kamen k vapenici a budou grejcary ptibejvat," rozkladal Novak.

"Taky jsme to tak mysleli, ale ne glo nam to, byly nerirodne roky, meli jsme nehody," *podal vypravovati pantata Stoupa, ale Novak mu vskoail do fedi. tka: "Toho ted' nechte, nechcu a nedbam vedit, co bylo, ale co je. Reknite, jak je s dluhama."

V SlovenskY zradce odsouzen.

Praha. (OTK). — BYvalY poslanec Hlnikovy lud'ove strany Frantig ek Paskay byl narodnim soudem v Bratislava odsouzen pro udavaestvi na 12 let do 2alare.

Ve stfeclu, dne 17. i'ljna 1945.

Oddil Dopisovatelskf Houston, Texas.

Ctena, redakce a mili etenati!

Vy, co jste na vatkach. psat nebo ne, take vas pozdravuji. Ja, take radeji Ctu net pitu, ale kdyby to vtici delali, nebylo by co Gist. Take jsem naueena sloutit druhYm vice net sama sobs, at mne to mnohokrat hodne tkodi. Piehlednu to, a Val mne, kdyt vidim, to z toho ma nekdo jiny utitek. Tet v torn tpatnem se najdou dobre skutky, ktere mnozi z nas po vrchu nevidime. Pfau toto z moji zkutenosti, za kterou jsem ja mnoho platila. a kdyby to muselo byt ;ale bych ptes to znovu.

V2dyt' sloutime vtichni jeden druhemu, rozdil jest pouze v praci, kterou v to slutbe delame, na ptiklad: lekat slouti syYm pacientam, obchodnik svYm zakaznikam, vladni idednici svYm volietm, jakot to Lena ma sloutit svemu muti ye sve domacnosti, kdyt on za s yYm zamestnanim den co den pospicha; mela by byt napomocnou a tail° by jich to oba dva. Bohutel, to mem rodiny. kdyt mut pkijde domil z prate, tak si musi jests uvatit neco k snedku. Pkitti den me strach, to to musi delat znovu a tak se radeji stavi v restaurants, a net je tYden u konce, ut jsou tarn oba, mut i tens a tak se jeden druhemu oddaluji.

Nyni, kdyt nati chlapci jdou z vojny dome, meli bychom ty jejich mladetenutley napominat. Vtdyt' my jsme take byly jednou mlade a neumely jsme, ale dobra, vale a nekolik povzbuzujicich sloe pornate. MnohY elovek je schopny k mnohym vecem, ale svilj Usudek nepoda a eeke na jakousi odmenu anebo at' to nekdo jinY ptednese; nekdo je zas jako ja. vtecko vyslyti a nic nepovi, a to jsou ty nate chyby.

Nyni, kdy ut je po valce, po to stratne v6.1ce, ktera se nam zde jenom jako stratny sen, hrozi nam stavley, vSude chteji lide jenom stavkovat a mnozi neuva .21, co to mute miti za nasledky. Napitu yam jeden ptlklad, ktery si dobte pamatuji.

Byl jeden dtinat, kterY ma obyeejne velice moc price a hodne delnika, na ktere musi dohledat aby farmatam vyhovel„ nebot' druhe dtiny take dobte dtinuji. Aby si sve kostymry udreel, musel dobreho ale nespolehliveho delnika vypovedet z price, a tak jeho etyki kamaradi ptestali s nim, ad dobte yeah, ze tendtito delnik pokatcle chybil, ale v nadeji, bez delniku a nebude vedet jak nar z kale ven a oni budou vtici vzati zpatky do price, nevyjimaje i toho nespravedliveho, ale zmYlili se vkci.

Dtinat mel put. dne dtinu zavtenou net sehnal nove delniky, a tito chuda.ci byli celou sezonu bez .prace.

A ja mam strach, to ti, co chteji ty stavky, to jejich mista dostanou vojaci co jdou z vojny dome a nynejtl lid bude zas bez prate. A tak tkodi jeden druhemu. Ti nezamestnani zas pajdou na chlebovou ulici, jak to delali za presidenta Roosevelta, ten se jich nativil.

Videla jsem mue v bile kosili s matliekou pod bradou ,a ee'xai na sraj dil zboti. Nedivila bych se, kdyby to byli start lide nebo vdovy s malYmi cletmi, ale to byli lide, kteti sedeli v mate a jette se jim platil najem z jejich obydli, ktere rentovali. A negra nebylo k dostani na farmu, byl by ztrat i l svaj viacini plat. kdyby si byl Cel vydelet. Tak jsme vSici toho nateho presidenta Roosevelta zbotriovali, Pan Bah mu dej lehke odpoeinuti. Natrmacel se tady dost, at pti torn cely jeho oblitej starostmi zvraskovatel, ale co stratneho to o nem v posledni Cas ethme v anglickYch novinach! 2e pry on vedel, to ten tikmookY Japonec jede na Pearl Harbor a neptedeSel tornu. On to byl uveclomen den pied nasilim, jenom telegram poslat by staCil, a bylo by se piedetlo tolikernu bombardovani a pies tCi tisice vojakil by se bylo zachranilo, ale neudelel .pry to. Vtici easem thybime anit bychom .vedeli jake nasledky to bude mit. Mohu se fait na odpoved' o-

Strana

VESTNIK hledne teto poznamky, ale neni dlovek ten, aby- se zachoval vtem. e bude konec valkam, nevetim. Ptelidnenost zaviriuje nezarnestnanost a s touto chazi nevyhnutelna deprese aby se zamezilo obojimu, musi ptijit valka. MoCna, ze nejaka ptitti generate se piece doeka, trvaleho miru, ale to by musel bYti v celem svete znieen penetni system, pak by snad zavladl trvaly mir a pokoj na zemi.

6astokrat slysim poznamku, kdyby jsme byh vtici jednoho smYtleni, jak by bylo dobre na tomto svete. Ja to zas neschvaluji. vtici bysme ustali, vtecko by Casem ochablo. Musime byt rozdilneho smYtleni a kritika je dobra, dokud se rozumne pCednese.

Hodiny jsme paoupli zas zpatky, tak budeme mit o jednu hodinu vice easu na tu nati divadelni sezonu, neb eas ut priest, kdy se pti tom otit nebudeme, a tak vas prosim za nate pilne retiserky; ony jsou tak pilne a obetave, jenom kdybyste jim pomohli vy, ktejste k tornu schopni, a je vas mnoho. Jenom chut' do toho, a hned bude dilo hotovo. Jak je to krasne, kdyt se miadi herci ptihlasi a vypomohou tern startim. Mame velice dobre herce zde v Houston& ale kdyt potad ti sami se musi obetovat, tak to take neni spravne.

Ten uitek z toho mame vaici, tak jednou za eas bysme se meli take vtici obkovat, abysme udrteli to, co nati ptedkove ut tak davno milovali a my dosud milujeme.

Pamatuji si, kdyt jsem byla jests male, bYvali jsme ye Waller. Tam ye tkole, jmenovalo se to Slovanville bran divadlo pod nazvem.

"Kdybych ja te, znala, obe oci bych ti vytkrabala". teinkovali v torn, Kulhankova rodina a DvorskYch rodina pan Tomek, ostatni si ut nepamatuji, bylo mne asi 7 let, ale vim, jak ze Sunny Side, Tex. lide ptijitdeli na vozech.

Hned to odpoledne u DvorskYch se pekly paje a my elk' jsme chtely, aby katdou sobotu divadlo. Mne byla svetena Vlasta, nyni .pant Joe 8easta, to ji musim ten weer hlidat. Poslouchaly jsme obe dve, at kdyt jeji maminka ptitla na jevitte, Vlastieka zaeala letidet a pak jsme se obe objevily na jevitti, z toho zase na ooze a tarn jsme musely sedet at bylo po vadle.

Pii vzpomince na me detstvi jsem nejak odboaila a sjela jsem z houstonskeho divadla na clavno nekYm zapomenute wallerske divadlo a tak tady yam oznamuji, to dne 21. rfjna mame zde v Houstone veliky Bazar na Stoodewood, Cislo 88, hned v 10 hodin rano Bazar, toad ve 12 hodin, program ve 2:30. uvadeni novYch &anti pri teei bratra Chernoskeho, ktereho ut vtici znate, a on to tak leekne dovede a uhladi tak. to se elovek nemute na druheho rozhnevat i kdyby k tomu mel ptieinu. Pak bude nasledovat divadlo: "Bytova nesnaz", to se tak velice hodi na nynejti easy. lieselohra skuteena, kde pani Jitinka Earlova a pan Stehlik se vam ptedstavi jako ueineni dva komedianti. Tak nezapomerite na den 21. tento male a ptijd'te vtichni, bude ut chladnejti podasi tak to bude oblibenejti. Meh jsme ta hrozna horka letos a snad v ta nejvetti horka jsem tenila jednoho meho sync. vlastne on se terra sam, jenom ja, jsem mu pti torn eornahala, abych dostala nejakou pomoc do meho domu, neb Leta utikaji a elovek starne. Net jest-li jsem mela moc prate pied tim, mam ji vice nyni a tak elovek jde z dette pod okap. Mladi oba delaji a mama musi dtit.

Ano. pane HoCelico, stare ptislovi pravi: "Vat si to, Co mss", ale my jsme si toho nevatili, at ktlyt jsme to ztratili, kdyt jste se odstehovai na ten stars, Fayetteville. teprve to poznavame. Poeastujeme jedna druhou a povidame si, pana Hotelice tu neni. A yam za ten Cas, co jste tecrval v Houston& ty vdovieky na Fayetteville vymtely a ja, mam strach, Ce Vy jste tam jel zemtit take.

Pane Kolenovsky z Taylor, nyni zde v Houston& dnes jsem Vain toho napsala hodne.

Nevim, jest-li mne poznate podle thoto dopisu, anebo jako minule, kdyt jste mne byl ptedstaven, vyseknul mne vojenskY pozdra y . jen to zapomnel da.t nohy rovno, zada vzptimit, prsa vypnout a hotove vojenska poklona, Po-

vide, pani 0i-sal:ova, tea hale. „La znam jednu pani Orsakovou, co pite do Vestniku. na to, jak ta pani vypada? On: Ulu, oakliva neni, ale ut asi hodne stare, chytra podle dopisy a jeji zkuS"enosti jsou velike. Ma dva sYny hodinate (na dceru asi zapomnel, tu mne nemeidoval.) Ja jeji dopisy etu ut asi 12 nebo 15 let. — Inu slovo dalo slovo a my jsme obe Yeah kde jsme.

Tak dnes i dobrou noc a pike zas vy. Na shledanou na BazaCe! — S Uctou, Anna Orsag.

V Snook, Texas.

Ctena. redakce Vestniku!

Z nateho okoli Snook tadnY nepite, tedy se aseori ja pokusim neco napsati.

Ovt8m„ na venkove je to prate at moc, katdY se eini, aby to Brody co nejvice sklidil, netli tpatne poeasi. Dny se krati a zima je jit za dvetmi, a tak neni ani kdy stavkovat, tak jak si to ledaskde hned smysli a sta y -kuji.Delnctvopadsyilt, vypada, to ani ta valka jests mnohe dosti nevytrestala. No ale vlastne jsem ani neminila nic takoveho psat. Chtela jsem yam jenom oznamit. to jsme dnes zase odeslali bednu Cativa do Noveho Yorku. Nebylo toho mnoho, ale i to Pomirte. Bedna vatila jenom 62 liber, a dovozne stalo $3.89. Ti„ kteti nam darovali obnaene ta-t-ivo a i hotove penize, jsou sledujici: P. a pi Adolf Smotek z Galvestonu nam zaslali velkY batik obnoteneho tativa a jednu paru detskYch sttevide P. a pi. Henry Kovat balik obnoteneho tativa a 8 ,Spillek niti.

P. a pi. Jan Mank balik obnoteneho tativa.

P. a pi. Julius 8ebesta darovali $2.00 (dolary) hotovYch penez. Fojt Sz Company, nati zdejti obchodnici nam darovali $2.03 hotove. Od minule sbirky nam zustalo $6.41. Vyclani s tim bylo $4.34, tak nam zbylo $2.07, a ty odevzda,me na nejakY dobrY adel : kde teho buds nejvice :potteba. Tim by sbirka obnoteneho tativa kora-dila.

Doufam, Ce si toho povtimnete a budete se podle toho tidit a take bych nerada. aby nekdo tekl, to jeho jmeno nebylo v novinach kvitovano, to neeim ptispel„ ja mam vilechny Vestniky schovane, a tarn jsou vtechna jmena clarcu uvetejnena, a to si toho lide nevtimaji, neni moji vinou. Vtem darcum, kteti to obnotene tativo a i penetite ptispevky darovali, srdeene dekuji.

Take jsme se byli podivat na eesk-Y film "Sktivanti pisen" a muslin doznat, le mne velice zajimal. Jit jsem mnoho Cetla o flak slavne Ceske urnelkyni Jarmile Novotne. a to bylo ponejpry co jsem ji spattila a slytela jeji krasnY hlas. A moje mysl zaletla tam daleko za to nedozirne mote, a v duchu jsem videla toho maleho ptadka sktivanka, jak se vysoko vznati, a ze sveho hrdelka vyluzuje krassne t6ny. Bylo u nes toho znevneho ptactva vteho druhu, to kdyt jste se tak prochazeli lesem, tu jste slyteli celY hudebni koncert. A cot, kdyt do toho vpadla kukaeka a zaeala na vas volat, ku-ku-ku. TakovYch yzcorninek ma,_ me na net domov mnoho, a s dychlivosti set .'ekavame jake asi zpravy od nich uslykme. V minulem Vestniku byl dopis z Mora yske 0stravy, kde jsem i ja nejakY eas bydiela, a proto mne velmi zajimal Tarn byly uheine duly, kde i merj bratranec pracoval. Takova prase jest velmi take a nebezpeena„ kdy teny hernikil tiji ve strachu a uzkostech, to se jejich mantel a otec rodiny jednoho dne domt vice tivY nevrati.

To psani mne jit nejak nejde, tak bude lepe, kdyt ukoneim.

SrdeenY pozdrav na vtechny dtenate Vestniku zasfla, Marie Vajdakova.

V Dnlezite upozornenil Hdyi pi gete na HI, tfadovnu skrz jakoukoliv zakiitost, tSikajlei se vagich poplatkii neb dluhu proti va gemu certifikatu, neb vageho pojigteni u S. P. J. S. T., 'el ohledne dodavky Vestniku — udejte vidy ei•lo neb sidlo vageho tadu, neb Oslo vaCeho certifikatu.

6'zfalia., Caldwell, Texa4.

Ctena reclakce Vestniku!

Pote co jsem posledne psala, nasledujici darovali obnagene gativo a hotove penize na mist() S'ativa: Pani Joe Madatova 2enskY svrchni kabat, pan Jan Luk ga $1.00 misto 'Saliva, pani VT. J. 8ebestova zase ptinesla batik gativa, pi.

J. J. Ktenkova 2enskY oblek a ja jsem tam pak jegte ptidala krabieku gpendlikti, dvacet papir_ ku jehel a dva kousLy toiletniho mYclla. Vgem darctim vtele dekujeme.

8ativo bylo odeslano na American Relief do New l'•3rka dne 25. zaki. Bylo toho 107 liber.

Za hotove penize, ktere byly darovane na misto gativa jsme s pani Ktenkovou nakoupily Saliva nove pro Skolni deli, by se mely do Seho obleci, kdy2 jdou do gkoly. Koupily jsme sweatry, kogile, kalhoty, puneochy, gatieky a teple spodni pradlo. Ponevad2 jsem nevedela mnoho-li bude odeslani gativa stati, podriela jsem si $6.00 z darovanYch penez na odeslani 'Saliva. Zasilka stala jen $4.16, zbylo tedy $1.84, cot darujeme SACT, proto2e gativo jig sbirati nebudeme. Myslime si, 2e kdo chtel neco dati, 2e to ji g daroval. A te2 se odekava, 2e jig. brzy bude baliekova po gta do Oeskoslovenska ote ytena, tak kdo tam bude chtit neco pozdeji poslati, mute si to tam poslati ptimo na svoji rodinu neb zname.

Pti baleni a po givani pomahaly pani: J. J. Kfenkova, W. J. Sebestova a Henry 8efeikova.

Tentokrate moc po givani nebylo, tak jsme s tim byly brzy hotove. Mezi jinYm bylo mnoho peknYch svrchnich kabattl, nektere jako nove.

A pani Hornolova z Bryan mezi jinYm .peknYm gativem rnela i tH pary rya dobie novYch sttetak jsme se divily, jak mohla darovati pekne, nove stfevice vy2aduji znanaky. Asi nejakou nahodou je dostala koupiti bez znamek.

Pani Ot yrntikova v Houstonu, mela jste krasnY dlanek ve Vestniku 'Oslo 37. Pteeetla jsem ho celY s velkYm zajmem. Jest pravda, 2e v osadach, kde je jen nedavera, podezfivani a deka se a2 jak to dopadne, se nikdy nic dobreho nevykona. Dale jsem mega radost, kdy jste psala, 2e deska tee zde je gte tak brzy nevymizi. neb jest tech pochybovaail hodne, a to jejich pochybovani kazi nad geni tech, co pro zachovani Ceske fedi pracuji, proto to bla21, kdy2 nekdo nepochybuje.

Statieku Barto gi, jsem rada, 2e schvalujete muj nahled, by se Cechy ptestaly jmenac;ati Bohemia. Tegi mne, 2e aspori v nedem se mnou souhlasite.

To 2e nejakY cizinec kdy clatel oteviiti v Beasley salon se vyptaval jak moc je tam Boheminil„ bylo asi proto, ze Ce gi piji vetejne, jaci jsou doma.. takovi jsou i na veiejnosti, kde2to Angloamerieane, na ulici pracuji pro prohibici, pochoduji ulicemi s malYmi detmi, zpivajice pisnieky ye prospech prohibice, a zatim maji doma v almake tajne uschovanYch nekolik kvartil piva a palenky. Tak a2 ptijdou dorna, po torn pochadovani jiin palenka hodne chutna, a dobie se nabumbaji. Proto, kdo je dobie nezna, si mysli, te jen OeM radi piji. Neminim se piti zastavati, neb piti kazi zdravi i rozum, ale nemam to rada. kdy2 nekdo mluvi tak, jakoby jen be gi hodne pili, kdy2 vim, 2e jinonarrodovatan to chutna, zrovna tak, jak nekterYm 6echam.

Dale, neudelal jste dobie, kdy2 jste toho Ireana nechal pti to nevedomosti, kdy on nevedel co je Czech. Piece nevedome mame po-ueiti. Mel jste mu Mei, 2e musi neznat evropskou mapu: kdy2 nevi co je Czech, 2e na evropske mape je Czechoslovaki'e, 2e ten stat se jmenuje C'zechoslovakie proto, 2e tam 2iji Czech's a Slovak's a 2e my zkratka si fikame Czech, ne Czechoslovaks.

Dale se ptate, pros Hlavni trfadovna hleda stenografky, ktere by jen easteene ovladaly e'eg tinu. Asi proto, 2e 2adna, stenografka nu dokonale neovlada. A .proe, ne? Jen proto, 2,e se nestarame o to, by se zavedlo deske vyueovani do vy ggich gkoy a obchodnich koleji.

Ov'g em vyu'Ouje se ee gtine na Statni university, ale holka. ktera jde na Statni universitu, nikdy stenografkou neni, ona jde vY ge. Nevim, ale nemyslim, 2e na Statni universite stenografickS7 kurs ,davaji, ten kurs path do gkoly

Vi-STNIK

Ve sti'edu, dne 17. "fijna 1945.

obchodni. Proto, kdy2 nedame na gim detem rtad Sraz techoslovartii cis. 92, Ft. Worth, Tex. prileLitost, aby mohly deStinu studovati, neCtena redakce, bratri a sestry! mt2eme oeeka,vati, 2e se de gtinu dokonale naIT2 'name oslavu za nami, a prichazim vgem udi. NauSiti se ree spravne neni tak snadne. navgtevnikam, jak z blizka, tak z daleka, poV anglickYch gkolach se deti uoi spravne andekovat za slavnostni vYbor. glietine od gesti az vyjdou vy ggi gkolu. A jdouZvlagtni dik bratru Markovi, mistoptedsedovi li pak na universitu neb jinou kolej, tak jez Hlavni tradovny, za tak krasnou red, kteg te musi anglietinu nekolik let studovati jestrou nam predriesl. chteji dostati stuperi neb "degree" z one koDale diky vgem, kteri byli napomocni. Seleje neb university, a kdo vi, jest-li pak to anstram v kuchyni nejen za prine geni vSeho doglidtinu dokonale ovladaji. Tak jak by se nage breho pediva, ale tee za yYpomoc v kuchyni, a deli mohly nauditi destine dokonale doma, tern, kteti se postarali o program ,a hudebkdy2 to vezme tolik let Akoly, naueiti se fee, nilthm za jejich krasnou hudbu, pii ktere se anglickou dokonale. Ted' prave Sas, aby v ka2tak dobie tandilo. de Ceske osacie, rodide kteti maji gkolni ditky, Podasi nam zase zadina, menive, ka2dY tYpo2adali o deske vyudovani na vy ggi gkole. A den prgi; dnes se pekne vyjasnilo, tak zase ti nag i vudci, kteil anglietinu dobie ovla.daji, bude lepe. by meli Po2adati o deskou na riiznYch obehodNoveho nemam co psat, proto2e se Indio kdy nich kolejich. Je mnoho deskSrch deti, co na s kYm sejdu, pracuji ka.2dY den_ a veder se niuniversitu nemohou z nedostatku penez, tak kam nechce. — S pozdravem, jdou do nektere obchodni koleje, kde gkolu za Vlasta Dolkog. lest mesicu neb za rok dodelaji. A na univer-V site neb ueitelske koleji to vezme etyti roky gkolu docielati. Proto kdyby se zavedla aska kad Tioga, eis. 5, Tioga, Texas. stolice na obchodni koleje, meli bychom brzy Mili bratti a sestry! dost stenografek, ktere by ee gtinu spravne oTimto vas upozornuji, 2e budeme odbYvat vladaly. nagi schazi dne 21. fijna ,tak jste tadani, byMyslim, 2e ted' by ani nebylo take do vy gste se dostavili co v nejvet gi poetu. V padu gich gkol a obchodnnich koleji de gtinu zaveSpatneho podasi schtize bude o tYden pozdeji.

Ale snad se to jia do to .doby vybere, neb sti. Doposud v nekterYch osadach Angloamerije to k omrzeni, neb nam ji2 pr gi od 25. zati, Sane byli proti deskemu vyueovani. Asi jen tak 2e by se to ji2 mohlo smilovat a bYt zase proto, 2e si mysleli, ze ae gtiny neni potteba, pane ;neb ji g jsem za;omei jak by to slunkdyt anglicka red jest zde keel Utedni. Ale ted' ce zlate melo na nas ridinek, kdy2 jsme ho tak ji2 sami doznavaji. 2e jestli budeme chtit s jidlouhY Sas nespattili.

Tak, mili bratti a sestry, nezapome,rite na nymi narody kooperovati, obchodovati a do21. fijna a prijd'te, neb 2izeri trpet nebudete. bie s nimi vychazet, ze se musime naueiti jeS bratrskYm pozdravem, jich fedi. Kdy2 ted Angloamerieane doznaChas. HejnY*, taj. vaji, 2e se musime cizim jazyktim ueiti, jestV h chceme s jinymi narody obchodovati a ziZ OdboCky "Alamo" S.A.e.T. v San Antonio, skati si jejich cifiveru, a kdy2 se ji2 hodne vYTexas. znamnYch Anglidanu a Angloarnerieanti 'Ceskemu jazyku udi, asi nikdo nebude proti tomu, Nage odboeka konala mesidni schuzi v neby se Ceske vyudovani do vy ggich gol zavedlo. deli 23. zaki ve 3:00 hodiny odpoledne v St. Kdy2 gkolnim gkoldozorciim vysvetlite, jak je Ann's Parish Hall, 731 Fredericburg Rd. a byto dule2ite, abychom my, Americana se udili la zahajena .predsedou Monsignorem John L. cizim teeim, zajiste Ceske vyudovani na vagi MotkovskYm. vyggi gkolu povoli. Statieku Barto gi, motna, 2e Zabavni vYbor se usnesl potadati Bingo Party i u vas v ElCampo by nechalo Ceske vyudovani v nedeli 21. Mina 1945, v 8 hodin veder v St. na vySgi gkole zavesti.

Ann's Parish Hall, tak Prijd'te v gichni a pobavte se mezi nami, a pomorte pri torn dobre Kdy2 se tak divame do domacich novin a veci, neb jest to na dobre adely. A zaroven buprohli2ime kdo dostal povoleni k sriatku, jen de konana mes. schaze ten sarnS7 veder liked zkidka uvidime d ye deska, jmena vedle sebe, Bingo Party. dasteji jest jedno jmeno Ceske a druhe anglicV dervencove schazi bylo odhlasovano po• neb nemecke. Jest to ii2asne jak moc se slati $15 na Detskou Ozdravovnu v Cernovited' nage deti pri2eriuji do rodin americkYch cich v 6echach. neb nemeckych. Nekteri se omlouvaji, 2e neBylo te2 odhlasovano darovat kni2ku "Hunmeli ptile2itost se s deskou mladeii schazeti. dred Towers" (Stove2ata Praha) zdejSi Public A jini zase rikaji, 2e eegti hogi a deveata jsou Library. ostYchavej gi, tak 2e hoch jinonarodovec, kteMary L. Kallus, taj. rY jest doternej gi a lichotivej gi, ziska, pkednost V u teskeho deveete pied zdr ts enlivYm Cechem.

Fort Worth, Tex. A jinonarodovkyne 2e si sama hocha namluTak to degtive poeasi zas pte glo a je teplo, vi, demu2 se nage deveata je gte nenaudila. Tak co2 si asi ka2clY ze srdce pfeje, obzvla gte rol2e proto se tolik nagich deli pti2eriuje do ronici, kteri maji je gte hodne baviny sbirat. din americkYch neb nemeckych. Tak si myDne 21. rijna Sokol bude poradat Barbecue, slim, 2e kdyby se zavedlo Ceske vyueovani do net bude zima; te2 oznamku o torn naleznete vyggich gkol a rtiznYch koleji, 2e bychom nena jinem mist tohoto listu. museli ztratiti ani ty deli, co se do cizich roVYbor tada sestry, aby byly tak laskave a din pri2eni, kdy by pak jejich deti mely ptico ktera, mute, nee° prinesla k jidlu do kule2itost ye gkole se d'egtinu chyne.

Tem, kteri si je gte pokad mysli, 2e eegtina Tak pratele z blizka i z daleka, prijedte zde musi zahynouti, radim, by si ptedetli vgichni. Na zdar a na shledanou! nek "0 Seskou gkolu", ye Vestniku dislo 39, T. W. Matejka. na strance pate. Jest to 616,nek poudnY a poV vzbuzujici.

Jak zemkei dr. Ladislav Teg ilo nas, ze posledni dva Ceske filmy byly New York. (OTK). — Pravo Lidu z 18. srpna dobie navg iveny. Obrazek "Setkali se v Mosprineslo tuto kratkou noticku: StydnYmi dakva" se nekterYm nelibil, proto2e mu nerozustojniky bylo zjigteno, 2e dr. Ladislav Ragin, meli a jinYm proto, 2e uvideli jen ruske Sedsyn dr. Aloise Ra gina, prvniho ministra finanlaky a 2adnou ruskou inteligenci. Ale obrazek ci, je mrtev. V odbojovem hnuti pracoVal ye "Sktivanei piseri", se asi v gem moc libil. Ukaskupine dr. Premysla Samala s dr. Stranskm, zalo se, kam to vede, kdy2 rodiee vyberou pro dr. Prokopem Drtinou. dr. Cebe, poslancem ditty povolani, ktere se pro jeho povahu nehoRichtrem a ina. Nedasem. V prosinci 1941 byl di. Stesti dvou mladYch lidi bylo znieeno. Ale odsouzen k smrti v r. 1942 byl mu trest zmirzpev Jarmily Novotne byl okouzlujici, jeji hra nen na 15 let kaznice Byl veznen v raznych a astroj krasnS7. Ti, kdo 2. nepriSli, pripravili se vezenich. Letos v anoru byl prevezen do ye!. o vzacnY po2itek.

S pozdravem, zeriske nemocnice ve Frankfurtu nad MohaPi. P. P. Mikeskova. . nem, kde zerntel 20. bkezna na tuberkulosu..

KRAJAN NA UNIVERSITE POViT;EN. Z Austinu se oznamuje, 2e krajan Jan M. Sktivanek, jen byl prase povYeen na instruktora v odboru slovanskYch jazykt. Texaske statni university, je synem manZelti J. J. Skil.vankovYch z Caldwell. 0 jeho otci je znamo, ze je to uvedomelY a vaZenY naeinec,. jen postal pet synt studcvati na statni universitu, aby se tam ueili Ceske feel a poznali Ceske dejiny i vzdelanost. Dva synove stali se lekari. Nove jmenovanY instruktor Skrivanek obdrZel bakalarskou hodnost na Texaske statni universite v Austinu a na podzim roku 1938 byl zvolen uditelem eatiny, epaneletiny i hudby na vyeei ekole v Granger Po nastoupeni mista ueitele mladY krajan zaeal organisovati kapelu vyeei ekoly, ktere venoval taitelske schopnosti a energii, jeZ prinesly mu uznani na hudebnim festivalu na jake 1940. Kapela jeho dosahla, prvni ceny za hrani a pochodovani a osm jeho solistu zaradilo se na prvni misto mezi radou zavodnikt.

Veteina studentt byla eeskYch. Jeho tridy destiny na vyeei ekole byly velike. Jenom jedna vyeei ekola a to ve West, mela vice studentt destiny. KdyZ se jednalo o vynechani jednoho se tri tak zvanYch cizich jazykt, krajan Skrivanek se o to postaral, aby se deska tee udrZela.

— Po dvouletem tspeenem pusobeni v Granger ueitel Skrivanek prijal postaveni vedouciho hudbnim oddeleni vyeei ekoly v Beaumont v Texasu. Tamni kapela brzy byla povaZovana za nejlepei, polcud se yee hudebni vYkonnosti, tstroje i ukaznenosti. Dostala pozvani k -Oast na slavnosti kvetin v San Antoniu, co2 znamenalo, ze je z nejlepeich ve statu.

Na podzim roku 1941 ueitel Skrivanek vzdal se mista a prijal misto vYpomocneho tutora v departmentu slovanskYch jazykii na Texaske statni universite, kde kdysi sam byl studentem.

Protok ucil pouze jednu tridu eeetiny, stal se take principalem vyeei ekoly v blizkern Manor.

Roku 1943 stal se pinYm tutorem deetiny a nyni byl povYeen na instruktora. V dobe piisobeni na universite odmitnul nekolik nabidek s vy'Selm platem, protok chtel pokraeovati ve vyueovani Ceske reei. Jeho diem je stati se profesorem ketiny a ruetiny a nyni pracuje pro doSaZeni mistrovske hodnosti. V lete 1945 byl pozvan ueiti hudbe na zdejel universite a misto prijal, protok v letni ekole se ketine neueilo.

Instruktor Skrivanek je Menem Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texasu, spoluradcem Universitniho Ceskeho Klubu, Menem Texas Music Educators Association a ma pozvani stall. se Menem Phi Delta Kappa National Education fraternity for men i University Club. Instruktoru Skrivankovi i jeho rodiefun srdeene blahoprejeme a prejeme mu tspechu v jeho praci na universite.

V Houston, Texas.

Myslim ze jest tomu jiz rok co jsem psala posledne do Vestniku, tak zas s parma radky prichazim pratele mezi vas, abyste vedeli ze jeete Ziji.

Jak vite z dopisu, ses. Olexova 2e se u nakho radu Pokrok Houstonu cis. 88. pripravuje kijnoye divadlo spojene s bazarem, kde rad v -posledni schtizi odhlasoval, by vYteZek byl jak kaZdY rok darovan ve prospech trpicich, kde toho bude nejvice potreba.

Bazar ma na starosti ses. Hankova, a ses.

8uldova, tak kdo nam budete chtit neco darovat, sestry na ten den hned od rana budou v sini a s radosti vee od vas prijmou, neb mezi tYdnem sin je otevrena kaZdY den, take to mtZete odevzdat ses. Rubadove. TeZ buderne mit Palma veci k zpenekni pri bazaru, neb zname ses. Hankovou, ona to velice dobre umi.

Minuly etvrtek pri naei schtzi sester byly jsrne poteeeny navetevou sester ze Sugarland, Trnoakova, Zajicova a Prikrylova. Doufam, ze se jim mezi nami libilo a dobre se bavily pri obede, kterY nam tentokrat ptipravily sestry ostakova a Baethe. VyteZek byl pekny a sestram do pokladny pribylo, abychom mohly podporovat naddle, kde jest toho tak moc potreba. Tet naee kuchyn bude jako vZdy dobre zasobena dobrym kskYm jidlem, teZ kolaai. Sestry se uvolnily veecku praci na ten den zdarma vylwInt, by byl pkijon co nejvet61.

Te'2 divadelni krouZek "Hlahol" piipravuje ve,sela divadlo, na coZ naee reliserky vynaloLly vee, by herce sehnaly, neb jest to opravdu teika vec kdyZ nernohou eeska divadla obsadit herci.

Jak jiZ pozoruji v naei sini, mnoho chlapct se vraci domt, kaZdY s usmevavou tvoli, jest rad ze je doma, a my tak radi kaZdemu pravici tisknem, ze se vratil tiv a zdrav mezi nas, neb to budou oni co zaujmou mista po nas stareich.

Ses. Kahankova jest upoutana na ltZku po teZke operaci, ale jiZ je doma z nemocnice u jeji dcery, ktera ji opatruje. Prejeme ji, by se uzdravila a priela brzo mezi nas.

Tak nezapomente na den 21. rijna a prijedle na Studewood, neb gasolinu jiz ma asi kaZdY dust. S pozdravem, Raena Hamusova, taj. krou2ku Hlahol.

V Houston, Texas.

Ctend redakce!

Nejdrive uprimne pozdravuji cely personal redakce, a zaroven prosim abyste mi uverejnili tento dopis neb mam nee na srdci, co bych rad predloLl k lidskYm uvaham.

Mnozi se nine ji.Z tazali a domnivaji se pravY opak o nyne-jei stavce u olejovYch spoleenosti, tak se budu snaZit vee popsati, aby ctena yerejnost mohia lane chapati nynejei situaci. Naei tueni politikari stale tool myelenku lidu tak, ze nedaji prileLtost ani dobre mysleti, ale prese vee mreka uniovy a pracujici delnik bude pokradovati dale k viterstvi, neb my vime, ze to vezme spojeni a silu Cili naee heslo, jeden za veeChny a veichni za jednoho, zachovati Cistou lidskou demokracii v naei dobre zemi.

My dobre rozurnime, ze nam vlada ani ZadnY jiny nedluZi Lvobyti, jak se mnozi domnivaji, k to jsou naee poladavky. PravY opak, ale.my vime, ze noan vlada a velke spoleenosti ptilelitost udelati Zivobyti. Jak nam tikal v prednaece Rocky L. Davis, president mezinarodni uniove kancelare C.I.O., ze uniovi delnici i stavkati jen 2adaji, aby se predeelo nezamestnyni a v dohledne budoucnosti depresi, neb ted' nam prijde 5,000,000 vojakil nazpet a tak musime udelati kratei pracujici hodiny, aby se kaZdemu dostala prileLtost pracovati a udelati Lvobyti a k pomoci placeni tech hroznYch dani, ktere jiZ delnicky lid nejvetei bremeno nese; aby se teZ udrZela to sama kupni sila jak se delnictvo vrati na 40 hodin tYdne, neb i ve statu Texas prichazejici vojaci, obchodnici, farmarl a cela verejnost uciti delnickeho lidu viterstvi, kdy2 znaenY obnos techto prijmt ztstane ve statu. To si mtiZete kaZdY predstaviti, etrnact olejovYch spoleenosti, ktere byly sta y -kouzasny,delitYvk$50, coZ bylo asi 100 procent vice jak v roku 1939.

Mnoho techto prijrnu bylo vydelano ye statu Texas, ale vyplaceno velkoakcionattm na VYchode a na severu. Prosperita ye statu Texas zale21 na maloobchodnikovi a farmarovi a zajiste kdyZ kupujici sila delnicke strany bude sniZena z $50,000,000 na $25,000,000 roene, tak zajiste ze malY obchodnik a farmat bude trpeti. • C.I.O. yeti, ze vojaci, kteti bojovali za tuto viast, jsou opravneni k sluenernu domovu a platu, ktery by jim zabezpeeil tento et'astnY domov. Dobra jidla, sluene oeaceni, pojieteni, lekafe, podpora kostelt, sluene auto, podpora organisace, denni noviny a neco mai° na nejake vyrakni, to vee vychazi z to mesieni mzdy.

Podle texa.skeho kalendare nam ukazuje, ze v roku 1939 bylo 18,931 zamestnanct a jejich mzdy vyplaceny $32,515,958, anebo pramerne $143 katdemu delniku. Od to doby byl jim o 20 procent zvYeen plat, coZ by udelalo prumerne asi $171 mesiene; oveem ze jedna polovina delnikt wydela vetei plat a druha menei. Veteina vojakt, kteti prijmou ted' praci, spada, do niZei tridy, ponevadZ nemaji zkuknosti, ale kdyby i bylo moLle, ze nag vojin by dostal zarnestnani $171 mesiene, a ma Zenu a ditko aneb d ye, muze . on si dovoliti sluenY domov, ku kteremu, jak si veichni myslirne k je opravnen? KdyZ prvnim miste najde sluene zatizeni, domek bude ho stati $60 mesiene, a prtmerne manZelka take rika, ze to vezme $60 mesiene uziviti &O rrelennou rodinu, ted' lekar a • leky $10 mesiene, poji6teni nz celou rodinu false $10 mesiene, u-

niove poplatky $2 mesiene, splatica na at to $45 mesiene, noviny $1, a ob6as dobra knilia, $5 mesiene, na gasolin a udriovanl'anta v dobrem poradku $10, clan vyrazena z eeku $10.61, nejake male vyraieni $10 mesiene — dohromady $247.61. Tak kdyby platy zustaly jak jsou, tak vojin by eel pri svoji praci $75 do dluhia.

Kdyby mzda byla o 30 procent zvyeena, tak naeeho vojina prijem byl by $222.30, to jeete o $25 merle neZ to vezme uZiviti sluene rodinu.

Naee unie prosi olejove spoleanosti, aby vysvetlily naeim vojinum, ktere oast nejsou opravneny, jak jiZ nahore psano. My vime, ze naee poladavky jsou docela spravne oproti tern dividendam, co byly vyplaceny akcionartm.

Doufam ze jsem vee popsal, k etenati budou dobre situaci chapati. Rad bych psal vicekrate, ale eas mi to nedovoli.

UptimnY pozdrav na pana a pant Handelky v Caldwell, kteti se tak snaLli abych mei dobrY byt v dobe eesko-bratrskeho sjezdu. TeZ pozdrav na veechny maminky, ktere se vynasnaZily tak chutna jidla pri sjezdu upraviti. Cast° vzpominam jejich krasne prate.

L. A. Dobesh.

Na zdra!

V NEWYORSKE KRITIKY 0 "PRODANE NEVESTE."

0 provedeni Smetanovy nejpopularnejei opery na jevieti "City Center of Music and Drama" dne 3. rijna t. r. rozepsaly se obeirne veechny newyorske listy. Jednomyslne vitaji, "Prodand nevesta" byla znovu uvedena a zdt,razfiuji uprimne jeji prijeti obecenstvem. Surname vyjadruje to Francis D. Perkins v "Herald Tribune" zavereenou vetou: "VYslednY dojem byl, ze vec byla horlive pripravena, ze veak hlavni zasluha za tspech predstaveni naleli vynikajicimu deskemu skiadateli d.evatenacteho stoleti, Smetanovi." Fred tim konstantuje, ze Smetanova opera easem naprosto nesestarla ; ptivab a et'ava Smetanovy hudby zachovava si veenou ptitaMivost a dostalo se ji vteleho prij eti." tisudky se oveem rozchazeji v torn, zdali sob pojeti odpovidal ztpina duchu dila. KdeZto nadeenkyne Harriet Johnson v "N. Y. Post" povaluje predstaveni za jedno z nejvice osveZujicich v posledni dobe, jeZ trvale potekvalo vyprodanY dfun po celY veeer uchovavajic jeho naivni ptirvab, jine kritiky maji namitky proti prehnane presentaci, hlavne v reLi. Nejpregnantneji vyslovuje to Olin Downes v "New York Times": "Dilo s prerozkoenou hudbou, zpivane se znaenYm stupnem kompetence, prelilo predstaveni, ktere bylo co do slohu v zaklade faleene; preLlo predeveim proto, ze genius skladateltm zvitezil nade veim veetne prilie maleho orchestru, ae byly v rukou sviZne ridiciho dirigenta." Downes uznovo, rychlY spad predstaveni, dobre hlasy a horlivost solistir i ensemblt, nekonveneni zpusob tanct. ; ale ma namitky jak proti prekladu, tak proti hereckemu prehaneni i zakladnim pojeti; "nebot' nebylo to v Zadnem smyslu Ceske predstaveni nebo eeska vesnicka, komedie, vytvorena, velkYm mistrem z genia jeho lidu." Merle ostre vyslovuje se i Perkins, jen srnuje sve vYhrady v tisudek, ze predstaveni bylo site peelive nastudovan°, ale nevystihlo ztpina spontanni komiky dila.

Grene Bennett v "N. Y. Journal American" pravi, ze bohate melodicka partitura Smetanova je taktka vkly bezpeenou zarukou radostneho vedera a take tentokrate to hudba vyhrala; prostota deskeho venkovskeho prostredi veak nalelite nevystoupila. Arthur V. Berger v "N. Y. Sun" karakterisuje reprodukci jako operetni, jeZ presto nemohla setriti lidoveho ducha pronikajiciho hudbou. V "N. Y. World Telegram" Louis Biancolli vita, $e opera byla provedena srozumitelnou anglietinou, pies nektere nedostatky prekladu, ale hlavne vita veselou, zemitou radostnou hudbu. "Sama polka stoji za cestu do divadla." Take v rozboru jednotlivYch vYkont se usudky znaene rozchazeji; ale vesmes uznavaji vervu a kompetenci dirigenta L, Ralave a vXusnou $Tenu Rich. Rychtatia. (:57 , TA.% J.

Plijem od ia.dfi za mesic

zeiti Lodge No.

, Nlort.

Umrtni

1945.

Expense Vyclani

Juv. Sick B. Dttsk§ t4emoc.

Odbor Odbor

1 19 srpen $187.81 $ 14.40 $ 38.77 2 5 zati 52.55 2.50 3 11 srpen 30.13 2,40 .30 4 20 srpen 577.04 41.85 19.56 5 25 zati 10.31 9.85 7 11 zati 326.13 19.50 78.36 8 21 srp. 95.58 .40 5.10 9 17 srp., zaki 440.93 77.50 33.02 10 24 srpen 74.59 .40 2.55 11 19 zati 48.40 4.70 .50 12 18 srpen 19.45 3.75 13 20 srp,. zaki 247.33 33.70 .40 14 4 srp. 67.76 7.10 15 6 srpen 139.65 14.95 1.20 16 22 zati 176.22 10.00 1.62 17 14 zaki, 636,21 48.30 38.29 18 25 zati 61.47 3.15 19 20 srpen 59.15 5.70 20 25 srpen 492.78 30.95 14.69 21 14 srp. zati 50.11 5.10 5.14 22 11 zati 39.62 2.80 23 19 srpen 362.44 30.75 8.19 24 25 srpen 684.12 71.25 112.96 25 19 287.86 47.35 21.18 26 28 srpen 24.86 3.75 27 21 srpen 76.49 20.75 3.55 29 5 dervenec 906.73 85.20 74.02 30 24 srpen 1.40 152.25 17.30 31 22 srpen 71.77 2.85 32 18 srpen 60.98 3.60 33 21 zati 397.57 - 30.85 47.39 34 12 zati 12.73 4.30 35 11 srpen 71.93 13.95 5.34 37 18 zati 38.13 3.10 1.48 38 28 srpen 154.30 8.20 6.81 39 19 srpen 86.48 22,65 1.20 40 21 ziti 416.15 55.76 40.30 41 11 zati 55.80 10.60 42 11 zati 83.97 3.30 44 12 srpen 5.70 81.16 5.50 45 24 srpen 106.90 19.55 3.40 47 24 srpen 295.13 37.50 71.24 48 5 srp., zati 483.36 42.50 27.90 49 29 srp., zaki 110.43 29.35 4.80 50 21 zaiti 1.01.79 10.55 9.07 51 13 srpen 72.89 8.85 1.50 53 15 srpen 13.50 79.29 4.65 4.21 55 8 zati 57 10 srpen 34.43 2.40 1.40 234.27 12.32 58 22 zati 13.05 59 7 duben eerven 10.41 2.10 60 12 tijen a2 pros.

110.10 7.80 19.95 61 1 srpen 36.36 2.40 1.62 62 19 eerven a 3.72 11.70 d'ervenec 86.84 422.13 29.60 63 21 zati.

6.54 64 19 srpen 41.99 3.00 65 18 srpen 67 28 srpen 145.57 8.70 4.40 214.05 40.34 68 17 srpen 26.30 5.70 69 11 srp., zali 103.90 4.08 11.10 5.64 70 27) zati 104.78 .20 71 13 srpen 38.95 1.95 124.02 14.35 1.01 72 21 zati 57.92 7.70 73 4 74 20 zati 6.33 77 20 eervenec 9.40 az zati 84.00 38.18 4.80 9.98 78 8 7.45 .40 80 25 zati 95.19 107.72 22.55 8.26 81 20 zati 82 11 eervenec 58.99 3.60 a srpen 83 7 btezen a2 19.65 9.24 kveten 110.35 261.93 22.95 35.25 84 1 srpen 143.84 19.35 5.17 87 24 srpen 80.95 89.47 88 24 srp.

885.05 90.01 10.05 12.17 89 12 zati 18.16 3.70 90 19 zati 41.05 217.48 78.05 92 21 srpen 4.60 93 19 zati, kij. 106.58 9.90 17.75 2.46 94/ 25 zt.ki 102.15

19.44 10.80 1.47

1.44

7.92 10.08 4.32 2.88 2.16

17.28

9.36 .72

.72 1.44

18.72

1728 4.32 25.92 3.00

2.88 10.08 5.76 59.04

95 98 99 101 103 105 106 108 109

20 zari.

39.66 19 srpen 11.67 17 zaii 25.51 11 sari 19.16 11 srpen 40.94 13 zati 32.12 22 zati 185.25 28 tail 213.46 13 dervenec at zaki 134.91 110 20 zati 86.22 112 14 zaki 115.79 113 12 zaki 27.40 114 22 srpen at' iijen 183.49 115 11 eerven 28.25 116 19 zati 54.21 117 13 zati listop.

75.81 119 11 aervenec a srpen 19.89 120 18 kijen 2,2 prosinec 85.25 121 8 zati 85.08 122 12 za,$.4 94.23 123 19 srp.. zati 42.54 124 17 zaki 4.20 125 24 tail.

25.56 126 11 srp., zaki 75.68 127 10 duben a srpen 115.90 128 11 zati 66.20 129 6 zati 39.63 131 19 eervenAec a2 zati 20.55 8.98 132 20 zati 173.87 133 19 srpen 135 13 zati 63.04 136 15 srpen 10.88 137 24 zati 35.49 104:29 138 15 zati 21.98 139 26 zati 140 10 zati 62.63 227.91 141 25 zaki 219.38 142 27 srpen 107.30 143 21 zati 23.50 144 26 zati 127.50 146 17 zati 143.72 147 19 zati 396.17 148 15 srp.

134.69 151 21 zati 29.28 152 20 srp.

36.44 153 25 zati 495.75 154 20 srp.

61.79 155 7 156 20 zai 63.26 3.54 157 8 49.80 158 25 zaki 160 74.78 161 21 zati 46.18 162 2 zaki 32.49 164 14 zati,

8 45 2.25 4.50 3.95 1.05 4.45 28.40 25.30

aby Jste si naei ()slave!

11.40 18.36

5.40 8.90 18.65 3.55

.60 1.20 58.59 .90

25.30 3.00 14.40

7.08

24.48

8.38

30.96

.60 2.50 14.12

10.08

.40 .80

.75

4.05

5.20 9.75 6.80 7.60 2.00 1.50 14.20 5.00 3.35 8,25 1.00 2.70 16.05 14.65 3.45 2.10 16.85 1.20 4.05 11.40 21.45 13.60 2.25 12.15 7.20 31.60 10.65 3.15 9.50 28.85

.60 - 6.20 1.00 1.80 3.40

57.39 3.81 1.20 4.20 2.62 .80 2.80 22.40 5,20 10.56 3.88 42.99 39.78 .40 7,47 33.34

2.40

8.60

6.90 6.45 3.10

27.79 4.25 2.64

11.52

5.04 5.76 7.92 18.00 13.68

5.04 2.88 5.04

8.64

$17,917.11 $1,803.60 $1;475.87 $386.82 V Fort Worth, Texas.

CtenY pane Moueko; Prosim o opravu ve Vestniku i Cechoglovaku. Tam stoji, ze naee Oslava dne 28. iijna bude v Sokolovne. cos je mYlka, bude v Narodni sini na Roberts Cut-Off. Kdyt jsme SALT. u nos zorganisovali, bylo ujednano, ze v2dy jeden mesic bude schilze v Narodni sini druhY v Sokolovne a takte2 naee dy e zabavy do roka. Na jake v Narodni sini a na podzim v Sokolovne. Kdy2 ale nam zaeali odmetovat gasolin, odbYvalo se yeechno v Sokolovne, ponevad2 se tam kaklY snadnen dostal poulienim busem. Ted' mame gasolinu zase dost a tak aby si krajane nemysleli, ze se nekomu nadrtuje, ito •adame naei oslavu v Narodni sini.

A tentokrate je to prove Sdru2eni C- ' echoslovaku, neb na vYboru jsou zastoupeny yeechny mistni Ceske spolky, ani Ohniveho spolku nevyjimaje. Tak prosim vas : pracujte svorne, aby to byl podnik jeden z nejveteich. jakY Fort Worth kdy videlo. VYtetek pajde na 3 strany, tota na 'Ceske sirotky na pomnik Lidice a na War Chest Ci Cerveny KM, to jeete nevim.

Jegte tadam vg echny, kdo mate Ceske k,roje,

Zatim pozcirav a zdar

Aloisie Beedn, tai.

DouSka: Prosim zabavni yYbor, aby nezapomel, ze 'name schtzi dnes, ve stkedu yeeer, v 8 hodin v Sokolovne.

V Galveston, Texas.

V6,2end redakce Vestnikul.

2adam br. redaktora o laskave uvekejneni sbirky pro sirotky na Morave ;mnohe osady jig potatiaji sbirky neb podniky pro ten flee'.

Nekteti krajane mysli, 2'e se snad tkidime, jakoby Cechy a sirotci v Cechach nebyli take naei. V2dyt; to piijde do svobodne Republiky Oeskoslovenske, at' jit ten neb onen okres je vice mene valkou spustoeen, a vice mene v to neb one osade jest nevinnYch sirotk y a nedostatku i bidy. Kde2to nektere okresy nebyly spustoeeny ani vYbiti obyvatele. Proto takovY lidumilny fieel jak si vytkli podpotiti, a to co nejrychleji, "Mora yske spoky" v Chicagu ,a senator Voltech Benee pkimlouval se o podporu Moravant usazenYch v Texasu, a roduverni krajane s radosti na tento lidumilnY neel pkispivaji. Proto my, kteti jeete si pamatujeme, oveem za stareho rakouskeho relimu, jak ti opueteni sirotci v nekterych °belch te2ce zapasili o to skyvu chleba, jak unesli prut, museli past- husy, vetei zase kravy, udelati hodne prate, chovati deti, etipati dtivi, za ten kousek chleba, chude polevky. brambor neb krup. Od eesti let to byl fide' sirotka poslaneho na obec.

Snad za svobodne viady v Republice tyhle zbudovane organisace Peee o deti a opuetene matky". jet' pomahaji yeem bez vYjimky v cele Republice ,o sirotky je postarano o sirotky jest postarano : za spoluneasti vladnich fona take dobrodinnYch organisaci, jako na ptiklad mame zde ye S. S. Proto tento dobrovolnY dar od krajanii, kde stala te2 jejich kolebka, nezapominaji, a tak i my v Galvestone mt2eme citovati: "Co srdce poji, more nerozdvoj i."

T. J. Sokol Galveston za soueinnosti odboeky T. G. Masaryk v kadne schuzi se elenove usnesli dati podnet ku sbirce pro opuetene deti, ktere jsou odkazani na milosrdenstvi spolubli2nich. Krajane, krajanky, bratii a sestry, velice nam vyeli vstiic, a \Teem dekujeme ze srdce, za splupraci a podporu.

Zde prosime za uvetejneni jmen darcu, nuji ku 28. kijna 145: Po $5.00 dolarech darovali: ses. Marie Doslichova, ses. a br. Jos. Cihlaiovi, ses. a br. Karel Chumchalovi, ses. a br. Karel 8illerovi, ses.

Anna Kosova, br. Steve Linzner a p. Otilio Radiconi. Ses. a br. Sholkovi $4.00. Pi. Augusta Jaterkova a pi. Marie Nicholsas $3.00. Ses. Eve O'Donahue $2.50, - Po $2.00 darovali: Ses. H. stanovska. ses. a br. Eduard Denkovi, ses. Marie Polilkova. ses. A. Du'ekova, ses. E. Pottaccio, pi. a p. Jos. OvesnY, br. Frant. Fojtik, br. Louis Smotek p. Antonin Janea. - Po $1.00 darovali: Ses. Frantieka Holtova, ses. Libuee Garcia, ses. eernbekova, ses. Kovichova., pi. Geo. Bember, p. H. Gaddy. p. Herman Jewgen, p. Fred Astheimer. - Nejmenovand pi. 75c, Robert Lee StanovskY 75c, ses. Karolina Baronova 50c, ses. ses. E. Kirchova 50c. Celkova sbirka obnaei $73.00 a odesilame svemu fidelu soudasne.

Veem elecetnYm darcum vrouci diky jrnenem tech, jet jsou odkazani na dobrodini syYch blitnich. Zajiste nas yeech hkeje vedomi vykonane lidumilne prate. Ses. Doolichova a ses.

8illerova zaslou21 uznani za praci se sbirkou, a br. Siller za propujeeni kary. Veem jeete jednou srdeanY dik. - S uptimnYm pozdravem, H. Stanovska.

V Nov' es. vyslanee ye gtekholmu New York. COTK. - Ve evedskem rozhlasu ze titokholmu bylo oznameno 'te neda yno jmenovanY novY es. vyslanec dr. Edvard TaborskY pkijel do 8tokholmu 1. kijna. Dr. Taborsky byl osobnim tajemnikem presidenta dr. Edvarda F3enae.

-kg

Zpriva pitijmii a vyciani Hlavni Oiacitivny za me is STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBURSEMENTS FOR Ti lrjmrtni Mortuary PAIJEM - RECEIPTS: Poplatky od radu - Dues from subordinate lodges °delta se poplatek novS7ch elenti - Deduct, 1st year premiums

za ii

1945.

1,.$15 Vyani Expense

fieb..4 Juvenile

Neraoc. odhaclei Sick Ben. Appraisal

Souhrn Total

17,917.11 $ 1,803.60 1,181.09

1475.87 $ 322.38 356.55

$

21,518.96 1,538.04

ZbSrva. - Net Premiums Splatky bondt - Payments on bonds Splatky majetkovYch ptijaek. -- Payments on Mortgage Loans Splatky pfijeek proti cert. - Payments on Certificate Loans Splatky collateral pitj6ek - Payments on collateral loans Cirok z pujeek proti cert. -Interest on Certificate Loans Urok z majetkovYch ptifeek. - Interest on Mortgage Loans trok z bondd. - Interest on Bonds Glejove lisy - Oil leases Najemne z majetku - Rent from real estate Vraceny poplatek na pojlateni ohnove - Returned fire ins. prem. ..

Z mineralniho a olejoveho majetku - From minerals & royalties owned Za potieby od radu. - Lodge Supplies Vraceny Exise tax - Refund of Exise tax Poplatek novYch clenu - First year premiums Na fitraty nemocenskeho odboru - For expense of Sick Benefit Dep't.

Na odhady - Appraisal fee

16.736.02 $ 1,803.60 1,400,00 25,560.33 3,551.80 5.00 631.83 3,436.76 3,194.25 334.63 31.95 5.12 41.73 8.15 12.12 1,538.04

1,118.92 $ 322.38

$

19,980.92 1,400.00 26,119.04 3,551.80 5.00 637.23 3,630.65 3.249.25 334.63 31.95 5.12 41.73 8.15 12.12 1,538.04 64.44 260.00

CelkovS7 ptijem. - Total receipts Hotovost 9-1-45 Cash 9-1-45

54,928.22 $ 3,361.91 $ 1,932.52 $ 386.82 $ 260.00 $ 83,531.42 3,649;55 6.148.57 1,742.26 1287.54

60 869.47 96,359.34

558.71 6.00 193.89 55.00

64.44 260.00

$ 138,459.64 $ 7,011.46 $ 8,081.09 $2.129.08 $1,547.54 $ 157,228.81 VYDANI - DISBURSEMENTS: Pujeky na majetek. - Mortgage Loans May proti certifikattun. - Certificate Loans lryplacene podpory - Claims paid Vyplacene nedospelSrm dedictn. - Minors claims Uroky vyplacene nedospel. dedictim - Interest Minor claims Dan z majetku - Taxes on real estate Oprava majetku - Repairs on real estate Cestovne, dohled na majetek - Travel, real estate VracenY Urok na certifikatove ptijCky - Returned Mt. on cert loans Vracene Umrtni poplatky - Returned premiums Pravnikovi za vykizovani ptijaek - Attorney fees on mortgage loans Komitne organisatoram - Commissions to organizers Cestovne atednikti - Officers travel Dar, kvetiny - Donation, floral Express Lazne potieby na vydrtovani Uradovny. - Office maintenance Lekarske ptehlidky. - Medical Examinations Vestnik,a slutne redaktora - Official publication and Editor's salary PoUovne. - Postage Najemne z fitadovny (2 mesice) - Office rent (2 months) Slane iftednikti. - Officer's salaries Slutne zamestnancil - Employee's salaries Psaci potieby a tiskova prace - Stationery and supplies Telephone & Telefraph VYmena poukatek - Exchange on checks Zadrtena clan z prijmu - Income tax witheld Vydrtovani kaxy - Car expense.

Schtize organisatorti - Organizers meetings Odhady majetku - Appraisal expense Celkove vydani - Total disbursements Hotovost 10-1-45 - Cash 10-1-45.

19,059.78 1;206.00 6,922.39 151.87 18.11 58.76 26.67 4.69 .70 73.18 438.75

120.00 255.00

62.93 1,131.55 32.56 10.00 3.60 35,15 207.00 972.99 142.30 120.00 1,181.00 380.65 692.10 53.10 17.44 185.30 89.92 284.04

222.61

73.00

129.50 $

19,059.78 1,326.00 7,177.39 151.87 18.11 58.76 26.76 4.69 .70 136.11 438.75 1,354.16 32.56 10.00 3.60 35.15 280.00 972.99 142.30 120.00 1,181.00 380.65 692.10 _53.10 17.44 185.30 89.92 284.04 129.50

478.54 $ 255.00 $ 129.50 $ 34,362.64 27,960.90 $ 5,538.70 $ 1,472.76 7,602.55 1,874.54 1,418.04 122,866.17 110.498.74

$ 138,459.64 $ 7,011.46 $ 8,081.09 $2,129.08 $1,547.54 $ 157,228.81 MAJETEK JEDNOTY ASSETS $ 110,498.74 Hotovost - Cash 1,700,000.00 Bondy, vladni - Government Bonds 446.962,70 Bondy, okresni a mestske - County and municipal Bonds 1,460,140.15 PajOky na majetek - Mortgage loans 484,370,12 Ptijeky proti certifikattim. - Certificate Loans 72,040.39 Farmy - Real Estate 626.19 Collateral pajeky - Collateral loans 25.00 Osobni Vijay - Personal loans 20.00 Podily a metitka - Equities and utility deposits Nabytek a zatizeni v firadovne - Furniture and Fixtures Kara - Automobile

• $ 1,472.76 $ 7,602.55 $1,874.08 $1,418.04 $ 122,866.17 1,700,000.00 28,276.60 475,239.30 71,637.40 1,531,777.55 592.00 484,962.12 72,040.39 626.19 25.00 20.00 8,034.55 8,034.55 1,000.00 1,000.00

$4,274,683.29 $ 9,507,31 $108,108.55 S bratrskkin pozdravem.

$1,874.08 $2,418.04 $4,396,591.27 R. A. UrbanovskS7, teetnik

obce v Praze Ing. Frischer rovneZ ni stejne bez ohledu na rasdovY Praha. (&2K).

Tvrzeni o hro- jevilo v east americkeho tisku. je oe.ntraenich taborti jsou posuzova- dementoval zpravu o tidovskrch madriSTh sebevratdach, jet se ob- bezpodstatne. Repatrianti z kon- vod. Ptedseda tidovske ne.bolenske sebevraklach.

,4-4-V44=' (711tEDNf ORGAN SLOVANSKE PODPORTJJICI

JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOU6KA — TOR Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 roe. S • bszaiption $1.50 a year Zmeny adres zasi/aji se do R 3vna oladovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, FayetteVille, Texas.

Veekere dopisy, pfedplatne a oznamky bucilet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

HODINY. Kdyt z Westminsteru biji hodiny u radii, knoflik pevne drZim oknem vidim na stran k sraznSi'm str2im.

Tarn tides maji ilzkost v maze Bede zazrak viry pies v3ivraty vede.

Na Westminsteru hodiny: jedna — druha, — tketi — etvrta, — path, v tichu ke mne valy dychtive chvata, dratem vstoupi, razem za still sednou, vezne kruhy na chvilinku zvednou.

Na Westminsteru biji hodiny, do mekkeho Sera zvuei — 'Sesta,.

Jak je kratka nebezpeena testa, jak se dobre vane v dui liji, kdy2 hodiny z dalky va2ne biji.

25. 10. 1940.

V Tisice novS, ch elenu do 3. tijna 1945 jest jasnS7 m diikazem zvySene prate organisaeni, podeptene let os potadanS7 mi kursy tadovYch organisatorin cos dokazuje vYkaz novS7ch Cienu, zaslamy k uvetejneni spravcem organisaeniho odboru a mistopredsedou HI. tradovny bratrem Ed. L. Ma:kem, jet otiskneme v ptiStim Cisle organu. Tisic nov:;-cla clIonta cd Noveho roku je ilkaz jiste uspokojivy ba radostnj . , je zarbveti padnou odpovedi Clenum, ktet: se pozastavovali nad vydanim; spojew'm s potadanim kursu organisatorin 61eni nisi HI. Utadovny rozhodli se pro potadani kurst po uva.Zeni vSech stranek otiznivYch i neptiznivyvh, po pazornem vyktteni a studiu organisaeni Cinnosti jin:Vch. Ze ucinili rozhodnuti spravne, to nam uZ nyni dosvedcluji vS7sledky naboru a pamatujine, to je to teprve nadejnS7 zaeatek a pro mnoho tadeve pracovniky jakasi poclateeni agitaeni price, ktera postupern Casu praktickYmi zkuSenostmi se bude lepsit tali jak lidove Hkame, "z kovaticlkii stancu se kovati." Za, stayYch dobr.Vch Casa bylo pause zapottebi pou2ivati starch naSich hesel "KaalY cllen ziskej novella elena," aneb "Bud' kaZkir Glen organisatorem" a agitate sla dobte ku ptedu. Ty easy se naramne zmenily a postupem casu bylo nutno potadati naborove kampane, nabizeti °dineny a ceny, aby Cinnost agitaeni byla udrZena v chodu a SPJST. ziskavala nave pojiSteni. Po nabyt3ich zku2enostech p • edana agitaeni 'dinnest brattim, ktcti se teto venovali v;;Thradne a dosahovali uspokojivYch v;;7-siedkti nee rezmer sttu Texasu a velike vzdalenosti mezi krajansk3irni osadami vyZadal si dalSi zmeny a priSlo k zavedeni tadovSTh organisatorfa Bylo to rozhodnuti v zasade rozumne, ae vyskyUly se pa nedostatky — meal tady ustanover,mi ptacovniky nabur1.-. byla brat i. bez 2ivotniho pojikeni a schopnosti toto Uspa

ne nabizeti. Dries pti sihie konkurenci , jinSich je aby se mezi zkueenYmi agenty. uplathil novadek. Ptitomne tvlaete mlada generate pohliti na tivotni pojfeteni zcela jinak, net nan pohlizeli jeji rodiee a organisator rnusi ovladati svej obor pesobnosti dokonale, aby dovedl prospektovi vysvetliti rezne druhy pojistek SPJST., jejich vyhody, prednosti, rozdily a pod. Tatte se organisatora vaeeho radu ci nektereho elena, ktery se dostavil do kursu co pozorovatel, co se v kursu probiralo a vysvetlovalo a dojdete k presvedeeni, to tyto kratke ekoly byly easove velmi potfebne,utiteene, to nam prinesou trvaly utitek a vyclani s nimi spojene ukate se co pakatYlek, nepadajici ✓ tvahu vtithec — protote ut dosavedni vYsledek na.boru etraty kursu nekolikrate vynahradii. Sestry a bratti organisatori, einili jste se znamenite, pracovali jste yydatne — mejte diky a uznani nas veech elene! Mate skoro tri mesice v tomto race k dalei praci a my .cetime, to neustanete y e sve ainnosti naopak, to ji zesilite, aby eislice novYch elene k Novemu roku 1946 byla co nejvetei. Zdar yam!

Slovane jsou nejdeleiitej'el rasa v EvropC. Jazykove jsou zdaleka nejv'et§i skupinou a piedi'i o mnoho nemeeky miuvici narody, ktere jsme si zvykli povaiovat za pf-evladajici rasu na pevnine. covami Viazne piljeky, posiedni kampane pro koupi vladnich bonda v souvislosti s valkou, zapoene dnem 29. kijna a skonai 8. prOsince 1945. Cilem teto posiedni kampane bude upsani $11,000,000,000 (jedenact biliona), z &hot na jednotlivce ureena, Cast etyr bilione a na ostatni ukladatelstvo sedm bilione. Kvota bonder serie "E" byla stanovena na dva biliony doIare Ci na polovinu celkove surny jednotlivcum ureene. V teto upisovaci kampani bude (Ian do prodeje poprve Parnetni bond Franklina Roosevelta v dospelostni hodnote $200; bond tento bude se prodavati za $150 a bude soueasti bondove serie "E", ktera poskytuje priletitost k zakoupeni vladnich upisti i nejmeneim ukladatelam. Vlacla Soustati potrebuje mnoho penes k thrade naklade spojenYch s demobilisaci vojska, jeho stehovanim a premistenim, oeetrovanim ranenYch a nemocnYch v nemocnicich, vycvikem propuStench vojinii pro y Ydeleana povolani, poskytovani pomoci pri hledani zamestnani a jinou einnosti povaleenou. Nernusime naeim elereem pripominat prednosti a vYhody vladnich upisu, jelikot je nespornou skuteenosti, ze y e vladnich bondech je uloteni Uspor nejbezpeenejSi. Nae lid zachoval se v prvni a druhe svetove valce pochvalne; kupoval vladni episy bez donucovani, prispival etedre na 6erven3i Krit, ValeenY Fond a jine valeanYmi pomery vy-volane akce pomoci — nas dobry lid i nase Clenstvo zachova, se viastenecky i v teto posiedni z vladnich piljaek ve spojeni s valkou, protote stall jsme vkly verne za naSi vladoti a naSimi bojovniky a budeme za nimi stati i v dobe viterstvi, ktere tentokrate jest prvnim • na tests k miru, o nem2 lid sveta ptedpoklada, to bude mirem trvalYm. Viada Spoj. Satii ma povinnost zasahovat do spore mezi kapitalem a praci, nebot' staxky delnietva mohiy by mit nebezpeene nisledky.

Rozumni podnikatele nebudou se vzpirat kolektIvnimu vyjednavani a uznaji unie a za miuvei delnictva, nebot' jenom tak je moino y modernim spletilem svete zajistit socialniho klidu.

Jsme a chceme bYti dobrYmi Amerieany a zUstavame take verni narodu aeskemu, kde zrodill se na2i ptedkove. Viterstyim armad Spojenctil nad nacismem a fa g smem v Evrope.„osvobozeny byly ujatmene narody veetne eeskoslovenske republiky, jeji2 lid je zbaven tyranie, pod kterou trpel. Hrozne utrpeni naroda, vra2deni uptimnVch vlastencii a tS7rani nevinn3ich v k.oncent • aenich taborech je koneene u konce die pfichazejleich zprav ze • stare vlasti v g e nasvedeuje tomu, 2e Oechoslovaci pod moudrSim tizenim presidenta Budovatele dr. Edvarda Bene. g e v kratke dobe opet povstanou a svou pill a cilevedomou praci zaceli rany, ktere brutaini ella nacistti ji a zasadila. Dosa2enim svobody skol-161 se ptirozenei drub: od-bey; AmerickS, ch Nehoslovakil, ktefi. spoMeni j s olice j e cin o tIlq111 1 orgarlIncttnii v Ri:1110tIvi

teleso pod nazvern eeskoslovenska, Narodni Rada, po Bali finanene v bpji politickeen, praci propagaCni, informaeni a pod.. My v nakm • girem a bohatem Texasu sdruzili jsme se v celostatni veekrajanske SALT a jako v prvem od, boji tak i y e druhem sli jsme -creme po boku krajanskYm organisacim zastoupenYm v C.N. R., jejit nedavnY sjezd po formalnim uzavreni politicke, napornoci stare vlasti odporueil cele krajanske haluzi v Americe, aby si udrtela dosavadni sdruteni, protote jednotne vystupovani ve'ech rids dohromady bude miti vet'ai silu, vahu a mo2nosti vYslednYch zasahe y e vecech, cele na g i rodne haluze se tYkajici. Nak Sdruteni Amer. oechosiovaka v Texasu si musime udrkt, musime dlouho zestat na s y Ych mistech i kdyt" nak peace fysicka nebude takova, jak jsme ji konali lest a /A1 roku. Snad nebude potrebi, abychom slaaneli penize, snad se nebude vytadovat, abychom rok co rok poradali rozmerne podniky, bazary atd. Na g im dilem nadale by melo abychom zustali V tesnem styku jako spolupracujici jednotka v sirsim celku naSi'nove americke vlasti. To co jsme vykonali pro starou a n evau vlast, konali jsme z lasky k narodu naeen a, a v lasce pro veechny, kteri pracovali a pr-.cuji s nami pro lepSi zittek. Na21 hlavni Ulohou bylo stale ptipominat vetejnosti americke a snaci svetove, jaka, zradna ktivda byla spachana na narodu eeskoslovenskem v Mnichove. NAS narod byl tam nevinne odsouzen a uktiZovan. NaSim Sestileq . rn cilem bylo seni naSeho naroda — leta 1939 do prosince 1941 byla leta burcovani. Vy2adovalo si to stale klepani na miliony zavtench dveti. Kdy2 hOrdy germanskeho nacismu byly na stalem pochodu a jejich opine viterstvi se zdalo 1:47ti ',tern tern, kteti se nijak nemohli rozhodnouti — skuteenosti — my jsme nikdy ani na vtetinu neptestali veriti, 2e pravda zvitezi. Byli jsme prilkopniky a nevita,n3"Tmi nosiei poselstvi, germanskY nacism ptivodi zkazu a otroctvi celernu svetu, nebude-li zdolan a zniclen Yeas. Toto byla price pfete216,. Ptesvedeovani lidu v Americe o hrozne ktivde, ktera byla spachana v Mnichove, bylo pichanim do vosiho hnizda.

Mnozi domaci faSiste nazSrvali nas "War Mongers" a tito zakuklenci se nezmenili, jsou s name az doposud. A mnozi z nich maji vlivna mista v americkem vetejnem Zivote a haldy zlata zo. sebou. Nyni budou pomalu vylizat na svetlo, znovu zaCnou propagovati, v novinAch a radiem, 2e narod nemeck3"7 neni odpoveden za Hitlera a jeho spoleeniky, 2e tak velk3i narod neni nao2no stale drZet na uzde atd. do nekoneena. Bylo tomu tak po valce minule. Proto opakujeme dilrazne, to naSe prate neni hotova.

Musime stiij co stilj zilstati na stroll! Zde ve Spoj-. Statech, kde hrilzy valky nebyly fysicky viditelny, se lehce zapomina, a rychle odpouSti, lehce se uveti 1Zim. Valka tanker, letadel, zbrani a atomovS7ch bomb snad je skoneena — aveak valka lidu neptatelskVch ideologii je vedena nyni usilovneji a neptestava. Dnes, kdy veda koneene rorteeila otazku atomove lily, ani smlouva obsatend v san-franciske charts nedostaduje, aby byl udrten mir alespon na jedno stoleti. Jedina zachrana nakho sveta a nagi budoucnosti mute 133%-t zajiStena y e zpilsobu vladni Ustavy pro celji ,- svet, jak to propagoval nedavno zemtelS7 americkS7 politik Wendel Willkie svou knihou "Jeden svet." Cilem vSeho lidu v blizke budoucnosti musi b3-rti jeden svet a v tomto svete vlada, ktera, mimo demokratickou mot politickou musi miti mac a koneenou kontrolu atomove energie a jinSrch vynalezii.

Jsme ptesvedeeni, to si udrZime celostatni v2enalrodni SALT. a to budeme i naddle pilne usilovat o dobrou vet, to i naddle zestaneme nosiktera nam i naAim sviti na cestu teii lepti a St'astnefSi budoucnosti.

Na loralSr nske konferenci zahranienich mini, stra velke petky vyskytly se obtik a rozpory, ktere pothopitelne a budou jiste odklizeny.

Ale radi by z nich teaili bYvall vasalove osy, kteti maji jaksi zvidetni postaveni mezi parolerirolt a vpiiivaji vyclatne obav zipadnich velmaci peed pilisnym vlivem Ruska ve vYchodni a jibar:.;Tholini. Evrope. * * * Osiavme v Texasu ditsiojne statui a naro4111 Z-e s iljtva! y

Ve, stl. edu , dne 17. ii.jna 1945.

V ESTNIK

&Aid s nost nezaponmela, 'e Roosevelt davno varoval zloginci nerneckSmil bude pied nebezpeeim japonskeho utoku a domahal zahajen jeSte letos, jakousi pit edehrou k nemu proces s veliteli a personalem koncentra g nise potfebneho zabezpedovani, ae v g ak naraael ho tabora v Belsenu, v kterem vVehe.zi najevo na totes stranicke zaujeti, ktere okazale podildesne podrobnosti nemeckeho kadeni, zloginy zovalo za,jem zeme a naroda *mum straninejodpornej g iho druhu, zhovadilosti pkimo neckYm. Proti v g emu zdravemu rozumu zamitali uvekitelne. Velitel tabora Kramr stejne jako jetehdy Rooseveltovi nepfatele 'dechny ho podkizeni, omlouvaji tyto tiny poslugnosti navrhy na obranu a vyhla g ovali Roosevelta za nadkizenj'rch tikadfi, ktere pry jim nes1STchane valeeneho g tvade tvrdice, ae Japonsko se nikdy zachazeni s nevinw'rmi obetmi nacisticke neneodvaai Spoj. Staty napadnout, protoae by to navisti — naporudily. Dalo se oeekavat, ae kdysi byl vojenskY nesmysl (napsala to tehdy chicagzpupni a nelid g ti supermani budou se vykrucoska Tribuna). Svet a Spojene Staty nejsou vgak dosud v tak pit emnem postaveni, aby si mohly vat a vinu svalovat na ty druha, ne g pkeli g eni v Belsenu a v g ude jinde prokazalo, ae tihle naddovolit pustou stranickou vojnu, na kterou pralide jsou ye skutednosti zbabelci. 0-g ekava se, ze y e spolehaji poraaene nepfatelske staty, ktere proces s valeen3-7mi zlocinei, treba g e v nem nese j &Ste nevzdaly v g ech nadeji na moanost nova bude dovoleno mluvit o politickem a diplomatiatodnosti. ZaketnY atok Japonska na Pearl Harbor byl vy g etfovan zvla g tnim vYborem a ckem zakulisi, kde se sptadala druha, svetova valka, vrhne ass ostre svetlo nartizne anglicke bude znovu vy g etkovan vYborem kongresu, sloaenYrn ze Menu senatu i ni ggi snemovny, aby se osobnosti, ktere podporovaly Hitlerovu politiku.

Pki pohli g eni nemeckY/ch archive byly zjigteny nestranne a koneene dopatrala skutednost, kdo zanedbal svoje povinnosti, zdali posadka pevnesmirne zajimave dilkazy, kam vedly nacistieke nitky z Nernecka, kde v g ude melo /*meek° nosti nebo lod'stvo ei obe skupiny obrany Pearl Harboru. Potom americka, vei t ejnost bude znati fondy na propagaci (take v Americe a take v na g em Texasu) a jak na pr. bylo pkesne pkipraholou pravdu a bude schopna spravedliveho pOveno hospoddit ske znieeni Ameriky po nemesudku tragicke udalosti. ckem viterstvi. Svet a tea americke, vefejnost Stalety zajmovy rozpor se objevil pfi londYnse po Case dovi pinou pravdu, kdo a kde lame ske konferenci zahranidnich ministru velke petky, kde ado o zajmy staff', nikoli stran, nikoli novinach a magazinech kopi pro "Vaterland," kteri chlapici perem ei g ivjim slovem skryte poideovYch bloke. Zapadni velmoci vadycky branily Rusku v ziskavani vlivu v balkanskYch zemahali qbojnemu nacismu, odsuzujice prozimich, a Rusko stejne houaevnate o vliv usilorave tiny zesnuleho presidenta Roosevelta, g tvouci proti Rusku za valky a je g te dnes. Bude valo. Tim spi g e dnes, kdy je mocne a spofadane to pekne etenidko a mnoliSnn bude — chladno tak, jak se carskemu Rusku o tom ani nesnilo. a dudno . .

Tento rusk napor smekuje v g ak chtic nechtic k anglicke testa do Indie a kaadY kdo tam Odbooky SALT. pilne pracovaly po celou vavkrodi, najde tam spi g e biblicke lotry nea samaIce'non dobu, nebylo mezi elenstirem spore ani ritany, nebot' nikde neni Anglie tak nedfitkliva, nediivery, ka g dY Glen pornahal, jak a kde mohl. jako kdya jde o Indii, perlu britske koruny. OdNyni mfi g eme hledet s hrdosti na to, co jsme tud tedy anglicka opatrnost ke vaem statiim, vykonali k dobru stare vla g ti. Setrvejme vgak poloaenYm na Stfedozemnim mofi, odtud jeji dale v odbodkach, dale pracujme svorne pro snaha, aby Rusko nepfekrodilo jistou vzdaledobro a iiiitek cele krajanske haluze v Texasu. nost od tato hlavni trati. Nedemokraticky voZavratnY vzestup Terstu, kterY byl versailleslebni iad v Bulharsku a Jugoslavii je toliko zakou rnirovou smlouvou predom Italii stejne s minkou, nebot' v balkanskYch zemich nebyly provincii Primoti, jeji g obyvatelstvo velikou ani dfive volby MU'S demokraticke a Anglie nivet g inou je slovanske, se zastavil po prvni svekdy neprotestovala Take v Mad'arsku nevadil tove valce k riemilemu pit ekvapeni Italie, pro zapadnim velmocim mnohaletY vratednickY reni g ptistav Terst nemel g adn3"7 hospodaksk3t v3"7alm "probouzejicich se Mad'arti," dnes jim vgak znam. Za jeho aneksi se nejhorliveji pkimloupfekaai jednotna, demokraticka, fronta, rovnea vali vypo g itavi velkokupci z Benatek a Janova, nelibost nad posunutim polskYch hranic piing kteiti doufali, ae znieenim Terstu uvrhnou na na zapad souvisi s posunutim hranic ruskeho sebe stredoevropskY obchod. Pripojenim k Itavlivu. Ke zkoumani svetove politiky meli bylii se poeina prudk3'T pad v3 t znamu a prosperity chom proto pouaivat stranicko politickYch hleTerstu, jen je zernepisnou polohou a vgemi disk a ideologii jen opatrne, proto ge jak jsme pit irozen3'7mi podminkami pkedur g en k tumu, napsali shora, jde tu o zajmy state a nikoli aby se stal vedoucim pkistavem pro vS i chod a snad o zajmy stran ei zajmy ideovYch skupin. stied Evropy. Z tech dtvodn nemuae Terst naNa g e po§ta. V sobotu min. tYdne dorudila le g et Italii, a nemn g e b7t take prohla g en mezinam po g ta pohlednici z Oklahoma City s naslenarodnim inestem,nebot' v takovem pkipade by dujicimi slovy: Bratfe Franto. Sedime v me finemel zaji g teno nezbytne nutne zazemi. Svokadovne s pani B. Valdikovou z Dallas a vzpobodne mesto Terst by se nepochybne stalo stejminame Vas y e West: Petr Rab g tejnek. Dale ne jak tomu bylo s Gdanskem, ohniskem sport' stalo pfipsano: I ja, pfipojuji pozdrav — B. a tkenic. Terst potkebuje Jugoslavii a JugoslaValeikova. — Vzpominka vaaenYch pfatel nas via potit ebuje Terst. Jeho slovan g ti osvobodipote g ila, diky. — Pamatnik Ustfedny Mora y tele, kteiti za bojt). o Terst v tato valce ztratili -skychSpolavCiguzsnmtjek 8000 mug ii, museli 12. dervna ustoupit za deteae: Lad'a Bezdek, 2625 S. Karlov Ave., Chicamarkadni ecru, stanovenou spojeneck3"Tm vrchgo, Ill. Pamatnik je v prvottidni aprave, na kfinim velenim. Spojenci zruaili svobodne a demodovem papife rada krasnYch obrazka z podnikraticky zvolene narodni vS7bory, ktere pievzaorganisace rodakti z Moravy, doku ly spravu vefejmi . ch zale g itosti, obnovily start provazene pfilehavYm referatem, tada pekkad a zakony zavedene Mussolinim. Lid .uspoke,nych elankii a basnidek, zkratka, tento Pamatdal na, znameni protestu mohutne stavky. Stanik obohati kaadou knihovnieku a bude pomatvek se tl g astnilo nejen slovinske, mibr g i italske . kou na druhy odboj a bude zejmena svedectvim obyvatelstvo, ktere vi, ae se mu v nova Jugoslanepomijejici lasky rodaka mora y skYch, ktefi vii dostane v g ech pra y a g ada, pitipojeni k zemi sdruaili se ku g lechetnemu fikolu — co nejma,r g ala Tita. Terst byl ve skuteenosti zakladvhodneji pfispeti k ideve stradajicich (led na nim kamenem rimskjich protokolfl, fa g istickeMora y & Pamatnik stoji jen 60c kus a moano jej ho bloku Rakouska, Mad'arska a Italie, a tento objednati na vY g e uvedenou adresu Ladi Bezblok by o g ivl, kdyby Terst znstal v italskSrch rudeka. — Literaturu s naertkem Korbelova mokou. delu pomniku Lidic zaslal nam William Kostka, Na vysv,;'itleriou sestfe Orsa.gove v Houstonu. tajemnik pomnikoveho vYboru Lidic. Tento Ve Va g em pekne psanem dopise, zaka g enem v pamflet je na kfidovem papife a nese znak utomto aisle Vestniku, zmitiujete se o velkem melecke prate. Kampaii na sbirani darn bude presidentu Franklin D. Rooseveltovi bez udani vedena Usilovne po cele zemi a pkispevky budou pramene, kde fitok na jeho nesmrtelnou papfijimany tea od darcti jin3-7ch narodnosti. Tamatku byl u g inen. Takove vS7pady nutno zait ajemnik Kostka dale oznamuje, ae Ameri g ane es. dit do nerozva g nosti lid!, kteit i nemaji ani Spatptivodu organisuji po cele America podviaory ku dobre y ule, a pokou g i se, aby vina za valku s na sehnani pkispevkil a darn y e vfei pul druha Japonskein nebo aspon za Pearl Harbor byla milionu dolarti, aby se za ne mobil u Lidic, svr en o e nul lao presidents, Roosevelta, Nernci znidene vesnice, postavit krac s0 po-, P rof c* ArnOrIc10. Yekeja n46NPilOrn c clAr AlMriky,

Strana P. Navgtevy v reclakci. V patek min. tYdne dopoledne dojel do West feditel Karel Navratil z Temple v zaleaitostech naai Jednoty. Odsud zajel do Penelope a ph navratu do West vyskytla se nova zale gitost, jia mohl vyfiditi, takte tu mel dosti prate a nemel ani dasu, aby se yeas fadne naobedval. K vederu bratr Navratil vydal se k domovu. — V sobotu rano vrazili do tislarny etyki statni chasnici, vracejici se do sveho domova Corpus Christi z vyjezdu do severozapadniho Texasu. Byli to bratti Nemcovi, syni znameho spolkoveho pracovnika p. Jakuba Nemce, kteti bez aenuaek vydali se na vandr daleko od domova. Wletnici nam sdelili, ae pfi Lubbock jsou baviny k nidemu, sucho pfekazilo nadeji rolnika na arodu, coa se ov g em nedi predejit, leda v krajich, kde se zavodnuje.

Chasnici se mei na zajezdu dolate ne g pfesto chvatali domil ku s yYm aenuakam. — V nedeli k poledni dojeli k manaeltim Jos. F. HolaskovYm bratr 8tepan Valdik s manaelkou a jejich syn kapitan Stanislav Valdik s mladou ginkou.

Bratr 8tepan Valaik v doprovodu kolegy J. F. Holaska navativil odpoledne kol. Aug. J. Morrise a na chvili zastavil se u pofadatele organu.

Nav g tevy nas velmi tally.

V

VYVOJ POMERU V tESKOSLOVENSKU. Platy statnich zamestnancii.

Vlada schvalila novou apravu plate statnich zamestnanca. zlepgeni vy gg im kategoriim jsou odstranena nesocialni opatfeni protektoratni vlady. Tea smluvni statni zamestnanci budou na tomto zvY g eni ieastneni. Pokud se ttee a y . ko g icke skupiny statnich zamestnanet, ktera pfedstavovala podetne zcela nepatrnou skupinu, jejich platy budou je g te tento mesic pine pfizpiisobeny firovni zamestnancil domacich. Vlada povaaovala vady toto ko g icke opadeni za pfechodne, ktere bude likvidovano, jakmile tito prvni naai statni zamestnanci se zapoji pine do domaciho aivota. * * Za uplynulY tYden (4.-11. srpna) ueinila viada fadu zavaanYch rozhodnuti, jak na poll hospodatskem, tak i v oboru spravnim a v oblasti kulturni. Nechci se tu roz g ifovat o nejthileg itej g i uddlosti uplynuleho tYdne, to jest o historickem dekretu, kdy ua Nemci a Mad'afi pozbYvaji Cs. obeanstvi. Toto opatfeni odpovida vg eobecnemu pfani naaeho lidu a potfebam nag eho statu a soudasne je samozfejmYm dusledkem rozhodnuti postupimske konference, ktera se vyslovila pro odsun Nemce z naai republiky.

Znamend oddineni historicke kilvdy a definitivni zajiateni naai samostatnosti. Soudasne dekret dovoluje, aby bylo provedeno g adouci roemezi tem! Nemci a Mad'ary, ktefi musi bYt jednou provady odsunuti z azemi naai republiky, a temi, kteti zastupuji toho, aby byl na ne bran patri g n3i zretel zpetnem udelovani naaeho obdanstvi. Slo take o to, abychom pro na g stat zachramili desetitisice deti, kter6 vzealy ze smi g enYch manaelstvi a ktere mazeme vychovati k pine vernosti a oddanosti statni myglence.

V Pede o studentstvo.

Vedle v g eobecnYch zakladnich akolu nageho statu mama tea mnoho fikola dildich. Tak na postarat se o naai studujici mladea, otazka 40,000 vysoko g kolskYch studentil a studentek.

Na g e ministerstvo soc. pede pfipravuje stavbu levnYch bytil v Praze pro naae studenty a bude proto apelovat na naai vefejnost. "V g e pro naai studujici mlader — musi bYt naaim heslem, nebot' jde o budoucnost naaeho naroda, o naai nejlep g i nadeji.

V President Bene g o demokraticke povaze statu.

New York. (ftK). — Pra gsk3i rozhlas dne 28. u pfileaitosti recepce zastupcu zafi oznamil Svazu osvobozen'ch politickYch v Praze a protifa g istickYch politickYch veznu na Slovensku president republiky prohlasil, ae pokud vnitkniho aivota se t-de, na g stat, kterY leis uprostted mezi zapadem a vYchodem, musi pkedev g ini 1)3'4 spravovan podle •sad deskoslo. venskYch, Musime si uvedomit, e jsme derngfr 15.rfAt v : a po aP to,t19

An.

11.•n...50

3

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS .1

It

,

'11 lrfclur i I I n

1111410 1, 0 0% , I

The Sources Of Czech Music Rafael Kubelik Peace! What a charming and endearing word! To a musician it sounds in a major key.

Its note sounds thus through the most piercing discord and cacophony, and through the profoundest changes in the fundamental theme of man: Life.

There is no greater disaster than the violation of the soul. And yet peace has come again, joyous and clear as a rainbow, as the major theme of life, sounding in complete harmony.

The interpenetration of political and artistic action is complete: Today we have developed to a point, where each of us realizes the need to work together in shaping the destinies of individuals — and therefore of nations. We are linked together, we are a nation, we are people; each of us united in one whole by the great idea of helping the downtrodden and raising the standard of all. We join together to make things better for our neighbor. We are formulating laws under which we all work together, apportioning our functions exactly. And just as the Statesman furnishes suitable soil on the broad and healthy basis of the whole community, so the artist prepares a spring-board for each individual from which he can leap into the sphere in which he sees how best to live a life of work, love and dignity.

And because this war was brought on us by a nation whose cultural backwardness has meant immeasurable disaster for' the whole world, we all agree that the German nation has been defeated by its age-old enemy: militarism. From time immerial the leit motif of the German people has been the violation of other peoples, its attempt to achieve a hegemony of body and soul. The genius of Bach, Beethoven and Goethe was not enough, nor Wagner's Parsifal, with their purifying influence on the nation's life: Love and pay no heed to the outbursts and symbols of the Nibelung! In vain! The leit motif of violence and domination sounded on and led them astray. The Germans felt and still feel the need to assert themselves in history in a different way. Omnia ad majorem Germanise gloriam! On this principle the music of the modern world was solely a manifestation of German genius, all the neighboring nations drew their inspiration from Germany, everything individual in it was inferior (when it was impossible to hide the strength of the roots of the Slav peoples) ; the source of it all was German.

And the Sla ys in the grip of these usurpers could not sing their own song to the world even pianissimo. Yet it was not the Germans but the Czechs who first produced the symphonic sonata form. FrantiSek Miea had written an enchanting rococo symphony years before the Mannheim School produced one. And was Stamic, the chief pillar of the Mannheim School, a German? He came from Havliektry Brod in Bohemia, the country of the famous ternohorsky of the baroque perio.d to whom the whole of civilized Europe of his day came to study. Even Tartini came from Italy. For centuries Czech singers maintained the continuity of the musical tradition in our country.

An unbroken sequence of musical expression existed in our country from the earliest times with their ancient hymns "Lord, grant us Thy grace" and the St. Wenceslas hymn, through the hymnals of the Hussites in Southern Bohemia, and on to the renaissance, when the great masters of counterpoint had their home in Bohemia, which was already famous as a land of music. The greatest of them all was Adam

0.1111 110 11 1,

1n , 110 1111 1

, 11 1 ,

10"0011n 11 •

111 n11u,ln, 111

.,

n

. 1. •

0

11 rl,

•.

All contributions, correspondence of Lodgt reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

VESTNI 1111,

II' 11 10111 • .

14111”.

Michna of Otradovice with his glorious songs and his great oratorio of Saint Wenceslas.

Then there were the Moravian, VejvanovskY, with his sonatas and hunting pieces; the Bendas, Mysliveeek, known as Il divino Boemo, the most famous composer of opera of his day in Italy, who left ineffaceable traces of the work of Mozart; Filz Zelenka, Lang, Tama, Jirovec, Rejcha, Dusik, and many others. But of all these little is known. Why? Because Germans have always written the history of Central Europe, and the political oppression existing in the Austrian Empire did not allow the slightest whisper of national consciousness. There was no one to bring the truth to light. If there were any historians of music who dared to write more openly, they paid no attention to this point; they argued about aesthetic values.

But, to return to our original subject, let us not forget MiOa's charming Czech Symphony in D major, the first symphony ever written. You can see in it the coming school of Mannheim and Haydn and Mozart (possibly even Beethoven), but why does the world know nothing of it? For the same reason that until recently we knew nothing of it ourselves. The histories of music are all written by Germans, and many of the records are lost. How many lost and hidden compositions are lying unused! Think of the archives of the Archbishop of Kromefit., the records of Ro2'mberk with the Swedes carried off to Stockholm, and countless- other cases. They are waiting for someone to come and work them up after their centuries of sleep. Let us dig out the truth about our country. Let us at last cast a true light on the whole evolution of music. Our development from the earliest times right down to the latest modern art decided the leading position of our music.

Why was Mozart loved and understood in Prague when Vienna was indifferent to him?

Because the ground had been prepared for him in our country. Bohemia and Moravia sparkled with music, the music of the future, and welcomed the appearance of Mozart's genius as the humid soil of the forest welcomes the sun.

This soil afterwards brought forth our famous musicians. Foremost among them is Bedfich Smetana. He is called a founder of our music, but I should rather call him the builder, for he built from the roots. They were there already. Smetana is our great national hero.

Here is a centre of inspiration for us all. The feeble legends (most of them made in Germany) of the influence of Liszt on Smetana's Swedish poems, or of Wagner's influence on his operas must be swept away once for all, just like the tales of Brahm's influence on Dvokak.

For what is called influence was merely the use of a similar beautiful vessel — the broad form of the sonata in-the case of Dvoilk, and in the case of Smetana the modern form which had therefore been most widely used by Liszt: symphonic poems, used for quite individual expression, were purely Slav in both content and form. Just as Smetana's dramatic genius, purged of all superficial straining after effect, suggests the prophet of the opera of the future, so Dvofak, singing from his heart, the purest blossom of the Slav spirit, would still have been Dvoilk if neither Beethoven nor Brahms had ever lived.

Smetana and Dvofak are followed by a whole legion of composers who advance with Western development but remain faithful to their own tradition. Fibich, Foerster, Novak, who united nature and nation, Suk, the poet of the divine Chalice, Janacek, the first Czech Panslavist from force of instinct, who with Borodin and Mussorgsky told the world in music something of the shoots of Svatopluk, unconquerable when bound together. And we Sla ys are treading the path which they have commanded.

.1.1111.1111.nki ill 110,

II

Ostreil, in a harrowing and prophetic "Via Dolorosa," had already expressed during the First Republic the national feelings of the Czech artist.

By helping one another we shall carry our music, all of it powerful and prophetic, over the whole world. There is plenty of it, we only need the strength and unaminity to reveal to everyone in this world the depth of our roots, the truth and sincerity of our, work and the faith in our hearts. Let the stronger brother, politics, uphold his lovely sister, Art, so that together they may reach the goal: the happiness of their nation.

V MONARCHS OF THE DESERT

By Harriett Fansworth Scattered over this land of sunshine and shadows are to be found an amazing number of notive trees that stand out as distinct personalities. The bizarre old Joshua is most fascinating. It was named Joshua by a band of Normans crossing the desert, but is also listed as the Jaeger Tree Yucca. Still many old timers in California call it the Prayer Tree.

Truly, it resembles a praying tree in the years when each gaunt old arm carries aloft a long pineapple shaped cluster of tiny white lilies. This tree has been a puzzler to naturalists and science since the time of its discovery.

It has been found to be the giant of the lily family and a freak of nature. Even some go so far as to say it is Nature's second crowning achievement.

This monarch grows only in one area in the world — the Mojave Desert, eastward to southern Nevada, to the southwestern tip of Utah, at an altitude of 2500 to 4000 feet. But why they grow only there, and how they got there in the first place is another puzzler.

Beyond a doubt, the Joshuas are ages old, even older than the redwoods. Yet, this tree forms no annual rings, nor to date have any fossil records been found to prove their longevity.

The pulp of the Joshua makes a good grade of paper; unusual furniture, tree wraps, lovely souvenirs and light surgical splints.

The Government has set aside the National Joshua Monument at Twenty-nine Palms, California.

The grotesque Joshua looks lonely and humorous, but it is a friendly tree: Desert dwellers find in its shade a refreshing breeze and a cool mist falling from its tips. The dead limbs make a unique desert coal that burns with a slow intense heat, leaving little ash.

So, the old Joshua will go on for many years to come — puzzling and itriguing.

V Actual excerpts from letters making applications for allotment.

I have not clothing for a year, and have regularly been visited by the clergy.

Please find out for certain if my husband is dead as the man I am living with won't eat or do anything until he nose for sure.

You have changed my little girl to a boy, does this make any difference?

In according to your instructions, I have given birth to twins in the enclosed envelope.

Solution. — Two fussy old women in a train were kicking about the ventilation. One wanted a window open, the other wanted it shut. — "I'll die of suffocation," said one of them, "unless this window is opened." "And I'm sure I'll die of the draft if you open it," said the other.

— "Conductor," said one of the other passengers, "suppose you open the window until one of them dies of the draft, and then close it and kill the other one."

VZ8TNI

uzac I .

CPL. J. L. ZAVODNY ON SUPREME CASUALTY LIST

Soviet Russia And Czechoslovakia Jessica Smith The Soviet position with respect to Czechoslovakia has been consistent. Allied with Czechoslovakia in a mutual, aid pact which provided for joint Soviet and French military assistance, the USSR alone was ready to come to the aid of Czechoslovakia against German aggression in 1938 even when France reneged and the League of Nations refused to act. The USS R never recognized the Munich Pact, nor any change in Czechoslovakia's pre-Munich frontiers. It refused to encourage any move which might have disturbed relations between the two countries until, with the Bene8 government reestablished on its own soil, and the desires of the Ruthenian people expressed through a Peoples' Assembly that met in the autumn of 1944, it became clearly mutually advantageous to reach an amicable arrangement of the Carpatho-Ukraine, the 5,500 square-mile piece of wooded and mountainous territory in the southeastern tip of Czechoslovakia, inhabited by about 700,000 people, overwhelmingly Ruthenian (of Ukrainian extraction). Attempts made in some quarters to stir up dissension between the two countries on this issue, have fallen very flat indeed. The pact between the US SR and Czechoslovakia signed in Moscow on June 29, which ceded the Carpatho-Ukraine to the Soviet Union, was motivated, as stated in its peramble "according to the wish manifested by the population of the Carpatho-Ukraine."

Mutual exchange of nationals is provided.

Thus the last group of Ukrainians remained outside the USSR are united with the Ukrainian Republic.

Czechoslovakian officials have subsequently reported that they have Soviet support for the restoration elsewhere of their pre-war frontiers. The friendly settlement of the CarpathoUkraine problem is typical of the whole relationship between the Soviet Union and Czechoslovakia. It is indeed significant that the government of Czechoslovakia, held up for so long as the model democracy of pre-war eastern Europe, and which retained its pre-war character as a government-in-exile, has had such consistently smooth and friendly relations with the Soviet Union. In July, 1941, an Agreement for Joint Action in the War against Germany between the USSR and Czechoslovakia brought the latter into the great coalition of anti-Hitler powers. Czechoslovakian units were trained on Soviet soil, and fought with the Red Army against Hitler. In December, 1943, President Bend went to Moscow, where a twentyyear Mutual Aid Pact was negotiated between the two countries, directed toward joint defense against any renewal of aggression on the part of Germany, containing mutual agreement to enter no alliance or coalition against each other, pledging non-interference in each other's internal affairs, and promising economic collaboration and assistance after the war on the widest possible scale. A protocol opened the way to Poland to join the pact.

In May, 1944, when the Red Army stood at the eastern border of the Czechoslovakian Republic, a new Czechoslovakian-Soviet Pact was signed, after approval by the United States and the British Governments. The draft of this pact was prepared by the Czechoslovakians, and accepted by the USSR without any change.

Fully recognizing the sovereign indenpendence of Czechoslovakia, it provided for the immediate turning over of authority by the Red Army to representatives of the Czechoslovakian Government of all liberated territory as soon as it ceased to be an active zone of military operations.

Today a Provisional Government headed by President Edvard Bene .g is established in Prague, which, representing as it does all social strata and political trends which at home and abroad led the struggle for national liberation,

has far more democratic character than it had

Cameron, Texas.

Dear Vestnik Readers and Friends, It has been a couple of years since I have written to the English section of the Vestnik and most of you will remember me as the former Miss Nora Lee Havlik. Since then I have been married to Cpl. August J. L. ZavodnS r of Rogers, Texas. My dear husband, I want to mention, was killed in action in Belgium on Septemeber 24, 1944 in service of his country.

It was a great Supreme Sacrifice, my husband and thousands of our boys gave to their country with their life and blood in honor to save America from those hateful Nazis and Japs.

I'm thankful that the war is over at last, although it did come too late for some of us.

I sympathize with those wifes who lost their husbands in service, and if any of you would like to correspond with me, I will be glad to do SO.

Also if any of you service men who fought in France or Belgium would like to write me I will be glad to answer. My husband was in the 38th Cavalry Reconnaissance Squadron, so maybe some of you knew him.

Above I am sending a picture of my husband and myself.

Before I close I want to say hello to my relatives in Sweet Home and Moulton, Texas.

A vestnik Reader, Mrs. Nora Lee ZavodnST, R. 1, Cameron, Tex. before the war. The Czech lands (Bohemia and Moravia) incorporated into Germany as a "protectorate," and Slovakia, set up as a puppet state by Hitler, are reunited. The new government can best be described as a People's Republic — a democratic state. In the government of national unity are Czech and Slovak Democrats, Social Democrats, Socialists (these are two distinct parties), Communists,. Slovak Peasant Party members, and Catholic Party members.

President Bend has announced that a Provisional National Assembly based on the National Committees will soon be elected, and will prepare the general secret, elections, to be held sometime. before the end of the year, for a new Constituent Assembly which will either draw up a new constitution, or amend the original one.

The Provisional Government has announced that it proceeds from the basic paragraph of the present Constitution that "the people are the only source of state power." In announcing its internal policies, it has stated that all elements who collaborated with the occupationists or supported the traitors, will be barred from political, trade union, cultural or other organizations. It will take measures for the complete extirpation of all remnants of fascism and collaboration, will reestablish democratic liberties to the people, wipe out all discriminatory measures, introduce a broad program of land reform and social welfare measures for all

Strang, 11. workers. Traitors and war guilty will be punished. The most immediate task will be the restoration of the economic life of the country.

Private enterprise will be supported, but big industries and key resources will be nationalized if the national assembly so decides.

In foreign relations the provisional government has declared its intention to "unwaveringly maintain as the leading line of Czechoslovakian foreign policy the closest alliance with the victorious great Slav power in the East " It has also declared its intention of retaining closest relations with other Slav countries.

On future relations with the West, President Bend declared on June 15: "We are closer to the East, but we will never abandon our friendship and collaboration with the Western powers. We are Allies. We have a treaty of alliance with Russia, and we shall be very faithful to this. On the other side, we are friends with other Allied Governments — the United States, England, and France — and we shall maintain these intimate friendships."

This, briefly, is the record. And yet when reports came that the major part of the Russian army of occupation was being withdrawn, just exactly as had been agreed upon and in accordance with the terms of the four-power agreement signed in Moscow November 1, 1943, it was interpreted in some quarters as evidence that "Moscow is revising its original purpose of imposing Communism on the little democracies at its borders." (N. Y. Sun, June 20, 1945.)

Moscow never had any such "original purpose," nor any other aim in relation to the peoples of Europe than expressed by Stalin of "assisting them in 'the liberation struggle and then setting them free to rule their own land as they desire." — (Reprinted from monthly "Soviet Russia Today.")

V MAN'S MOTHER-IN-LAW

By Olga Root Newcombe Once an American wrote an article entitled, "I Love My Mother-In-Law. She Made a Man Of Me." It created a sensation.

No so-called civilized man revered his mother-in-law. That was fantastic! Mother-in-laws were thorns in the flesh, who caused their sonin-laws years of unhappiness in marital matters. If the poor man wanted to spank• his nagging wife, there was the thought of motherin-law; a sort of watchful Ogress; restraining him.

Only the jokesmoth has love for mother-inlaw. She is his meal ticket. How many funny pages could he write without mother-in-law?

But the Ovimbundu tribes of Portuguese West Africa have a different opinion on mother-in-laws. For generations the kinky-haired, thick-lipped male has been taught that his dusky wife's mother is on a par with his god.

If the Ovimbundu swain sees a dusky belle who stirs his possessive desire, he must first make a hit with her mother. What her mama says goes. And Mama takes advantage of that, sometimes extracting all his earthly wealth.

Young Ovimbundu must convince his prospective mother-in-law that he can support her precious child in the style of beads to which she has been accustomed.

Heaping generous supplies of well-cured tobacco on mama-to-be usually wins her approval. A case or two potent native wine is almost a sure bribe. But if the woman is a grasping sort of female, it might even cost a handwoven blanket, ornaments of beads and feathers, and a couple of fat pigs, to make her say, "Go ahead, my lad, win her if you can."

Then after our dusky swain is married, his wife's mother is definitely in league with his gods. She must always be treated with profound respect. When they meet in the village compound, he must turn his head away as a gesture of respect. And he may not talk to her except through the walls of the but where she lives.

Progressive Czech Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26th Street, Chicago 23, Ill. LESSON VIII A. 1. Observe: ou ou is pronounced like o in rose.

Notice the difference between o and ou: oko eye), houska (twist).

2. Read Pronunciation I, II, 4-5, IV, 1, XII. 3. Read carefully and memorize: mou-ka, flour klo-bouk, hat sou-sed (m.), neighbor sou-sed-ka (f), neighbor ko-hout, rooster kou-sek, small piece in-koust, ink hous-ka, twist vi-zan-ka, tie blii-za, blouse vows, beard, whiskers mo-dry, -a, -é, blue mou- dirk, -é, wise bo-ha-tjr, -a, -é, rich dlou-hY, -a, -é, long krat-kjr, -a, -é, short hlou-pjr, -a, -e, foolish pou-ze, only B. 1. Observe: SUBJECT AND DIRECT OBJECT OF FEMININE -NOUNS Subject (nominative) Ta nova mapa bude zde.

Ta mala tabule bude take zde.

Direct Object (accusative) Hledam tu novou mapu.

Beru tu malou tabuli.

Feminine nouns change the vowels -a or -e to-u or -i in the direct object singular: mapa mapu, tabule — tabuli.

The adjective modifying a feminine noun changes -á to -ou: mala, — malou.

The demonstrative adjective ta has tu in the direct object.

2. Fill in the blanks and read -rapidly: Subject (nominative) Direct Object (accusative) Zde bude Znam t— bil— mouka ta— star— kara t— dobr— kava t— krasn— Praha t— velik— banka t— hodn— Helena t— star— matka t— dlouh— zahrada t— mal— obalka t— kratk— tabule t— vesel— sousedka t —hork— houska V Two Negroes were atte,ncling a political meeting where a candidate was making a speech.

In a few minutes one said, "Mose, who is dat man?"

"I don't know," Mose replied, "but he sho' do recommen' hisseif."

V Thz‘ only difference between a first sergeant and a tombstone is that the latter has a good

word for a man when he's down.

BLENNERHASSETT ISLAND

By Rachel Van Creme Like a heart-shaped Emerald, it lies in the Ohio, a mile below Parkersburg, W. Va., its shimmering lawns, and land-scaped gardens, well kept by the present owner, Amos X. Gordon, who acquired its 227 acres, partly by inheritance, partly by purchase.

As even history student knows, it is famous for the part its first owner, Harman Blennerhassett played in the "Burr Conspiracy."

To many, its chief interest lies in the romance and tragedy, which patterned the lives of Margaret Blennerhassett and her husband.

There are thoSe who say there is no fate, yet they cannot deny that one single action of a person, unimportant as it may seem at the time, may grow, enlarge and multiply upon itself, until that person is caught in a web of circumstances he can neither understand nor circumvent.

Such is the story of the Blennerhassetts.

It began on the Isle of Man, with the illfated marriage of Harman, 31, and Margaret, 18, Uncle and Niece! Their leaving Europe for America. The Northwest Territory was then a wilderness, but they sought a place unknown, where their secret would be hidden. Coming down the Ohio, they spent the winter of 1797 at Marietta, Ohio, and the following spring built their spacious mansion on the island they riad purchased. There they entertained, offering hospitality to visitors traveling up and down the river. Margaret was very happy here, riding her blooded mares through the grain fields of the island. One day a boat landed, and several persons came ashore, among them Aaron Burr. Margaret drew water from the well (still standing), and handed him a drink — things were never the same after Burr's visit. Homeless wanderers, they were separated, Harman dying on the Isle of Guernsey, in 1831, she in New York City in 1842. Tragedy marked the lives of their children Harman and Joseph.

No known descendants are living today.

The mansion was destroyed by fire in 1811 while being searched by Virginia militiamen.

Legend says a slave dropped a candle in the hemp house. The island was sold for debts in 1827.

It has been the dream of Mr. Gordon to restore its natural beauty, and although the State has long tried to make it a State Park, he is firm in his decision to keep it a "Shrine," where those interested in its history, scenery and romance, will be welcome visitors. No billboards or hot dog stands shall vandalize its beauty," he says.

There may be seen the Well, the Giant Sycamore, 32 feet in circumference, and 600 years old! The Yellow Poplar, 20 feet in circumference, 145 feet high, and 500 years old! But there is no mansion nor will there be one, for each spring during flood season the island is swamped with water.

There are many legends and tales, that are still told by old people in Parkersburg and Marietta, the favorite one being the "Curse" placed on the island by Margaret Blennerhassett. It is contained in the following verse, from a poem written and published in Montreal, entitled "The Deserted Isle."

"The blackening fire has swept through the halls.

The winds fly whistling o'er them, and the wave No more in spring floods, o'er the sandbeach crawls, But furious, drowns in one o'erwhelming grave Thy hallowed haunts it watered as a slave.

Drive on, destructive flood! And ne'er again On that devoted isle, let man remain!"

V A friend; trying to console Tony on the way back from the cemetery where Tony's wife had been buried, remarked, "Sure it's tough, Tony, but soon another pretty girl comes along and in six months maybe you'll get married again."

"Six months," cried Tony. "What am I gonna

do tonight'?"

A SAND-PICTURE Bob Howard Scanlon, Chicago Last Sunday afternoon I went down to one of the beaches to swim. I noticed several people standing in a circle looking down at something,. so I went over to take a look.

An old man was kneeling there modeling the wet sand. His long fingers were slowly stroking and molding it into the shape of a woman's head. He was completely absorbed, oblivious of the crowd.

An hour later, after my swim, I notice that more people had gathered to wach him work.

I pushed'in to see what new thing he was modeling to attract such an audience — but he was still working on the profile of the woman's head — the same one, but now I could see why some of the people had stood for an hour in that hot sun watching him work. It was really beautiful. Under his delicate touch that wet sand had gradually been transformed into the living lines of a face — a face with character and personality.

Instinctively everyone sensed that the old man had known this woman, and how he was putting into that wet sand all the expression of live he had known in her.

A newscomer pushed into the crowd, glanced down at the model, said something about the face on the barroom floor and started to laugh.

But he stopped; and was sorry he had said it.

The old man never glanced up. He may not have.heard the remark. His hands kept stroking the sand, slowly, delicately, shaping each line and curve.

Watching him made you think of the story of Adam being made from mud, of the Lord breathing life into that mud and creating man.

You half expected the old man to lean down and breathe life into the profile, make it a living breathing person. In everyone's face you could read the deep admiration and appreciation which they felt. On the edges of the crowd people speculated about the woman, wondered who she was and what she had meant to him.

They speculated, but spoke in hushed tones, so as not to disturb him. Even the youngsters stood breathlessly beside their parents and watched. For some of them it was their first sight of art.

Slowly the artist's hand worked out the final lines of the neck. I wondered what he would do when he had finished, when he became aware of his audience. Would he slip away quickly, regretting that he could not stand alone to appreciate his creation? I hoped not.

Then at last he let his hands drop to his sides and straightened up.

For a lone moment he looked down at the profile. There wasn't a sound or a movement in that crowd.

A youngster leaned forward to get a better look and, in a flash, before any of us realized what happened, he lost his balance and fell across the portrait. A groan ran through the crowd. The kid scrambled to his feet, looked in terror from the old man down to the print of his hand gouged into the middle of the profile — it was ruined He started to stammer something, but couldn't. The artist looked down at his ruined work and then at the terror in the child's face, and smiled, "That's all right, Sonny. It was only sand. Sand, that's all."

With that he pushed his way into the silent crowd and walked away down the beach. Everyone stood for a long time staring after him.

Then, one by one the crowd broke up.

Someone stooped and began to pour fresh white sand over the profile — burying it. In a few minutes it was covered and we had only the memory of that beautiful portrait and of the old artist who seemed to breathe life into wet sand.

V A newly commissioned officer had just given his seat on a plane to a sobbing pretty blond, who had related her tale of woe. He wired his CO, "Gave berth to a girl; taking next plane."

His CO wired back, "Congratulations; next confinement in barracks."

They call her "Income Tax" because she has such a staggeHring figures

Ve stfedu, dne 17. kijna 1945.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsanY resoludni vYbor fadu Rozkvet Ride, els. 81, v Needville, Texas, jmenem icadu projevujeme upfimne citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou jejich maniela, otce, dedeeka a na geho spolubratra, Jos. J. Jegika, kterY dokondil svou givotni ;out' ye stall 59 let.

Vime, pozristala, rodino ze ztratu va gi Og g yam fitechou, ze i my sou--enste,albudi citime ye vagem zarmutku.

ZesnulY byl dlouholetYm elenem nageho du a vgdy dbadY fadovYch povinnosti.

Inoc. Peak, J. F. Stra gnickY, W. J. Woytek, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nig epsany resolueni vYbor fadu Elmaton Cis. 148 v Blessing, Texas, projevujeme nagi

upfinine citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou jejich milovaneho otce, mangela a nageho spolubratra, Max Epsteina, • kterY skonal nahlou smrti dne 30. all 1945 v Bay City, Tex., ye staff 49 let.

Vime, drazi pozristali, tie OA zarmutek je velikY, budig yam vgak alespori easteenou techou, ie i my spolubratfi a spolusestry citime ye vagem bolu.

Dario v Blessing dne 10. fijna 1945.

Za fad Elmaton cis. 148, S.P.J.S.T.: Frank Domorad, Frank Vrana, Ben Vrana, resoludni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI My, resolueni ArYbor kadu NovY Tabor, dis.

17. timto projevujeme jmenem na geho kadu

upfimne citenou soustrast pozfistale rodine nad tragickYm odchodem jejich milovaneho syna a bratra, a na geho spolubratra, Monroe J. Besedy, kterY byl neg t'astnou nahodou smrtelne zranen padem s kone a zemtel v nemocnici v Bryan, Texas, dne 29. gall 1945, v mladem yeku, necelYch 15 let.

Vime, zarmoucena rodino, ze O gee nesete ztratu va geho milovaneho syna, tim vice, ge se'§el se sveta tak neodekavane. ale budi g yam vagi fitechou, ze i my telce gelime ztratu jeho, nebot' jsme ztratili nadejneho elena v DU_ skein Odboru. Brill vas pote g ye vagem zarmutku, a zemfelemu budig zeme lehka.

Za fad NovY Tabor els. 17, v Caldwell, Tex., dne 8. fijna 1945.

John J. 8rubaf, John W. Vavra, Jos. F. Novadek, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI My, resoludni vYbor fadu NovY Tabor, Ms. 17, projevujeme upfimne citenou soustrast pozUstalYm ditkam nad funrtim jejich mileho otce, dedeeka a na geho dlouholeteho spolubratra, Jana gimonka„ kterY zeinfel dne 24. zafi 1945 v Mineola, Texas, ve staff 79 let, po del gi nemoci trvajici.

Vime, mile ditky, se te gce nesete zratu jeho, ale budig vain vgak fitechou, ze i my soucitime s vami ve va gem zarmutku. neb jsme ztratili ope jednoho dlouholeteho dlena na geho kadu.

ZesnulY bratfe, spi veenY svilj spanek, a Best budig tvoji pamatce.

Za fad Novy Tabor is 17, v Caldwell, Tex., dne 8. fijna 1945.

John J. 8rubat, John W. Vavra, Jos. F.

Novadek, resolutni Obor.

vtaTitfic JAR JSME VZPOlVIiNALI A VtitILI. Oeskoslovensky narod oslavi 28. fijna zas po prve svobodne vYrodi vyhla geni samostatne deskoslovenske republiky. Otiskujeme ukazku, jak nagi lide v nejhorSi dobe za hranicemi i doma nepiestali nikdy velit v ptichod svobody.

Z Kovna (Litva), 29. fijna 1939.

Veera byl svatek na gi repbliky — jak jsme vzpominali! Videl jsem v duchu ty minule svdtky: to ug dni vchazely unavene do eernYch bran veeerfi, dernej gich neg jindy, a ten veder pied svatkem hofely na misach pied pomnikern padlYch ohne, jejichg plameny se vzpinaly prudce vzhfiru jako ze zapalne obeti a rychlYmi glehy bidovaly obelisk v pozadi. A rano se probudil den v lehkYch plenach mlh, vznagejicich se nad krajem, kterY jeseri pestle zbarvila od Jame gluti a do hnede derveni, mdle slunko zazafilo je gte teplYm rismevem a prohfalo i podzimni vitr, kterY se chvilemi divoce rozdovadel v spadalem listi a rozna gel tegkou, vlahou a sladkou vuni, posledni v/deeh vadnouci nadhery leta. Nad domovy se vzdouvaly prapory, eervenobile s modrYm klinem, vlaly vesele, symbolisujice mladi republiky a jarost jejiho naroda. Ach, podzimni Praha, ach, na g venkov v podzimnim rouge! A Tide, lido, pfipominajici si jegte ten prvni osmadvacatY fij en!

Aspori padesat, fikal Masaryk, aspori padesat let; nedodkal se a osud ho u gettil i pohledu na to hroznou spougt', ktera, stihla jeho dilo. Ale cogpak je konec vgeho, dokud narod gije a mysli? Neumfela divka, ale spi — nemfi geme-li ji v den jejich narozenin ovendit rudS imi kvety sve lasky, neznamena to, ge ji milujeme merle.

Ug loni nesmel se ten den u nas oslavovat, vlada to zakazala, aby se berlin gti pani nezlobili a aby se narodu nepfipominal zlodin, spachanY na jeho samostatnosti. Tenkrat bylo je gte hufe, chodili jste snad, jako by yam stahli hrdla geleznYm obojkern. Ale kdyg jste musili umlknout vy, mluvily kameny: mluvily pomniky, domy a kostely, mluvil velebnY Hrad, miuvila dlagba, vgecko se rozhovofilo vYznamnou fedi, kterou neni mogno potladit, jako neni mono vyhladit z dejin stopy, ktere v nich zanechal na g narod.

2alovaly a protestovaly, a jako ge na podatku bylo slovo a po nem nasledoval din, tak i tato ted kament, vlastne vase nevyslovena tee', stane se jednou fedi vzpoury, ktera zaboufl jako vichf•ice nad nagi zemi a vyeisti ji, rozerve pouta a de, nam svobodu.

A laska, ktera ted' hofi jasnYm tichYm plamenem, laska, ktera pomaha pfekonavat bolest a givi trpelive dekani na vhodnou chvili, to ka k republice, ponigene a le gici v mdlobach, vzplaje znovu vysokYm plapolem. Pak zas budou dni radosti, slavne osmadvacate fijny, a budeme je slavit svobodni, jako vitezove nad a nespravedlnosti, nad nasilim a barbarstvim, pomocnici na stavbe noveho sveta lidskosti. A budeme si ptipominat to, co si fikame ted' s bolestnou vfditkou: snad jsme ji dost nemilovali, snad nage laska nebyla dost rieinne., protoge jsme snad pro ni dost netrpeli a vgecko se narn zdalo pfili g snadne, pfili g samozfejme — al se probudi, ag vstane, vynahradime ji to: bude nagi jedinou laskou a starosti, pro ni budeme Mt, pro ni pracovat, budeme ji branit a zvelebovat, aby byla ze v gech nejkrasnej gi, nejzdravejAi a aby kagdY, i ten nejmeng i, kterY kdesi daleko vzadu na ni sotva dohledne, videl v ni svou matku, peelivou a spravedlivou, matJos. Falta. ku nad matky.

(Z knihy "Pies fronty a pies hranice.")

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsany resolueni vYbor kadu Ennis C. 25. v Ennis, Tex., jmenem kadu projevujeme upfimne citenou soustrast pozfistale rodine nad rimrtim jejich milovaneho ace a dedeeka, pradededka a nageho spolubratra Frank T. Honza, kterY zemiel dne 7. fijna 1945 ye stall 97 raft.

Vime, pozustala rodino, ze vá g kt1 je velikY, ale budig yam ritechou, ge my, eleni fadu soucitime s vami ye vagem zarmutku. Tobe bratte budig dest TV-oji pamatce.

Dino v Ennis, Tex., dne 12. fijna 1945.

John Hrabina, F. B. Vrla, F. J. Hakovee, resoludni vStor.

Ma'am 19.

Z DOMOVA. teastnikum narodniho odboje budou vyhragena mista v slugbach statnich a vefejnYch, v podnicich a zavodech, statem spravovanych, podporovanYch nebo zarudenYch, a v oborech, fizenYch celostatne, i ye slugbach soukromYch. Piislugnikrim Narodniho odboje budou pfiznany ulevy, pokud jde o pfedepsane vzdelani, vek, zdravotni zprisobilost a pod. Budou mit piednost ph ziskani givnostenskYch opravneni a ph pfideleni konfiskovane zeme nebo givnostenskeho majetku Nemcft, Mad'arft a graded. Budou jim zajigteny take rilevy ye studiu a budou mit pfednostni _pray° na podpory a stipendia. tdastniky narodniho odboje rozumeji se pfislugnici zahranienich vojsk, partyzanskYch oddila a doine.eiho odboje. MNO pracuje urychlene na navrhu pfislu gneho dekretu presidenta republiky.

Platy statnich zamestnanca budou zatim zlepgeny ye forme platoveho pfidavlur a to 8,2 do vydani noveho platoveho zakona, jeho vypracovani si vygada, nekolik mesica dasu. Phslugna osnova o pfidavku bude pfedlo gena na nejbliggi schfizi vlady. Rozhodla tak personalni komise ministrfi na prvni schrizr, ktera se konala za pfedsednictvi ministra vnitra Noska 27. dervence. Na tez schface se jednalo o zrugeni povYgeni vefejnYch zamestnancil z doby nesvobody a novem jmenovani. Bude take zhzena zvlagtni komise, ktera provede zakazeni vefejnYch zamestnancri, pfi glYch ze zahranidi, a zamestnanct, kteh byli nove pfijati po 5. kvetnu 1945 podle platoveho zakona. Tim bude odstranen rozdil mezi platy podle ripravy, stanovene vladou v Kogicich, a platy podle platoveho zakona.

Navrat Voskovce a Wericha, jako i karikaturistri Pelee a Hofmeistra da se oeekavat ji g v nejbliggi dobe. Podle zpravy oTK povolal je do prate pro nove 6eskoslovensko ministr infermad Vaclav KopeckY. Osidlovani nemeckYch obci na Olomoucku deskYm obyvatelstvem provadeji fitedni dinitele velmi urychlene. Na Olomoucku bylo ji g 15 obci, obydlenYch Nemci anebo pfeva gnou vetgino• Nemcu osidleno Cechy. Do jedne z techto obci bude pfesidleno obyvatelstvo z Valagske obce Novas) Hrozenkova, ktera, byla ph bojich znieena, a na jejim miste bude vysazen les.

V obci Slavonine byla jig na zajigtenYch rolnickYch usedlostech umistena tada obyvatel negt'astne horske obce Javoineko, ktera, byla, jak znamo, SS-many znieena. Dargi deska pada se vraci tak opet do rukou svYch puvodnich vlastnikt.

V ZvYieni teiby uhli.

Odekavaji nas fikoly velmi tegke. Jig drive vlada udinila pronikava opatfeni za rieelem zvygeni tegby uhli nekterYmi socialnimi opatfenimi ve prospech hornikt, ktefi jsou po gesti letech okupaeniho re gimu fysicky vyderpani.

Nyni vlada rozhodla, aby ministr vnitra v dobe co nejkratgi odeslal do doll!' potfebnY podet sil z InternovanYch osob nemecke narodnosti nebo z neinternovaneho nemeckeho obyvatelstva, za tim ridelem zajiAteneho, a to podle mognosti z okoli dolri, o ne g jde. Poeet pottebnYch sil udeli hospodarska skupina bariskeho priirayslu. 0 vYberu osob dohodnou se mistni pfislugne narodni vYbory se spravami revirri, po pkipade dolri. Krome toho Mad pro uhelne hospodafstvi bude poveten mesidnim rozdelelnim uhelne tegby na tii hlavni spotfebni skupiny: geleznice, prrimysl, domaci otop (vdetne vYmlatu), a bude vybaven vYhradni pravomoci i distribuci vYtegeneho uhli, takge bez souhlasu tohoto rifadu uhli nesmi bYti nikomu pfideleno. V zajmu dostatedneho zasobeni Slovenska uhlim a zavedeni jednoty do uhelneho hospodafstvi bude v dohode se SNR vyjmenovan komisal s pinou moci pro slovenske doly, jeng vygeth pfidiny nedostateene te gby a uvede doly co nejdfiye do normalni dinnosti. Pfidel uhli z historickYch zemi na Slovensko bude fidit — i v ramci celostatni distribuce uhli — Mad pro uhelne hospodafstvi.

Strana 14.

V2STN1E

50.000 lidi bez piistiek -v Ceskoslo- Poiadavek znarocineni eukrovarnievensku. keho prfimyslu.

New York.

(OTK). — Pratsky rozNew York. — Poslechova sliftba hlas oznamil, ze na konferenci cuColumbia Broadcasting System zakrovarnickeho delnictva v Praze znamenala zpravu pra2skeho roz- bylo jednano o potadavku znarodhlasu, ktery uvedl, ze na celem U- neni cukrovarnickeho prumyslu. semi Ceskoslovenska je kolem 50.- Vlade byla podana resolute, zabY000 lidi bez ptistteSi. Krome toho vajici se znarodnenim rfiznYch oddie dosavadnich dosud nenpinSTch vetvi potravinoveho prtunyslu. Miodhacid je v oeskoslovensku kolem nistr zasobovani Majer v projevu 17.000 zmrzatemich lidi, na 20.000 ueinenem na teto konferenci oznavdov a 20,000 valeenS7ch mil. ze vlada uvatuje o znarodneni ktere mo:Zno zatadit do poetu ()he- lihovard, tovaren na margarin, toti nemecke hrazovlady. Po celem varen na cukrovinky a velkYch piC' eskoslovensku budou organisova.vovart. ny sbirky ye prospech pomocne ak0 ce pro tyto postilene.

Wilsonova plaketa znovu zasazena na Wilsonove nadrati.

PRiTEL RODINY OD ROKV 1899.

New York. (OTK) — Podle zpravy pralskeho rozhlasu byla Delnickou Pkirodni vlastnosti masti NONAT radon Wilsonova nadraZi v Praze vas chrani proti nebezpeenSr m a znovu zasazena Wilsonova plaketa. east() nakladnm zanettm. NezaStalo se tak za ptitomnosti ministra nedbavejte rany potezarn, ttisek, dopravy generala Hasala a prvniho kousnuti hmyzem, zarosteni tajemnika americkeho velvyslanectvtedy a puclVte. Kdy'l NONAT jest vi p. Brunta, zastupce es. zahraniev eas pouLt, tento ptivodi maximalniho ministerstva, praZ'skeho stani protekci a ifievu. Bud'te vZ"dy rosty dr. Zenkia a zastupce Usttedp•aveni a melte po ruce NONAT ye ni rady odboroqch organisaci a ze_ vaem domove. leznieni spravy. General Basal ve svem projevu uvedl, ze znovuumistern Wilsonovy plakety na ptivodni misto je vSTraznm projevem vernosti demokracii, jeji velikSrm ptedstavitelem byl Wilson. President Cena Nonat pokou 55c a $1.05. Wilson eechoslovaktm je a zustane i dnes, kdy*Z jsme v boji o mir dali R. C. MILLER & CO., demokracii novou napin, symbolem Altadena.

California, nezavislosti, svobody a demokracie.

Ve stl'edu, dne 17. tijna 1945.

Reuterova New York. (OTK). tiskova kancelat oznamila z Prahy, ze ze 600 tovaren postavenyeh Nemci v Oeskoslovensku za okupace, zustane die smlouvy uzaviene se sovetskou vladou 520 tovaren ye vlastnictvi deskoslovenskeho'statu. Tuto zpravu prinesi hospodalskY mesidnik "Oeskoslovensky pramys1". V oeskoslovenskem vlastnictvi rovnel zustane petina strojniho zatizenr ye zbYvajicich 80 tovarnach. Tft mesibnik dale uvadi, ze pokud se tyde podnikii vlastnenYch cizinci, neni o tom pochybnosti, ze budou eineny vYjimky v takovYch Pripadech jako jsou Bat'ovy podniky ye Zline, Vitkovicke telezarny, Schich_ tovy tovarny na margarin a mydlo, spoleenost Vacuum Oil a jine, v nicht je investovan cizi kapital. Je jenom otazkou dasu, kdy budou moci bYt reSeny otazky nahrad, a to nejenom cizim investorilm, nYbrt i eeskoslovenskYm PrisluSnikum. jak pravi neoficialni zprava Reuterovy tiskove kancelare.

0 New York. (OTK) — Poslechova sluna Columbia Broadcasting System zaznamenala zpravu z praiskeho rozhlasu, ze senator Vojta BeneS s choti odcestoval z LondSma letadlem do Prahy, kam ptibyli 5. tijna.

"Jarka. a Vera" Veselohra s nasledujitimi herci v hlavnich tlohach: L. Peeek, E. Gerova, J. Dohnal, J. Berankova, V. HlavatY, R. Slemrova, a jini.

GRANGER, ye etvrtek 18. tijna, o '7:00 a 8:30 hod. veeer.

ROGERS, v nedeli 21. fijna, o 3 hodinich odpoledne.

WALLIS, ye stiedu 17. fijna, 7:30 hod. veeer.

GRANGER, ye etvrtek 18. kijna, o 7:00 a 8:30 hod. veeer.

ROGERS, v nedeli 21. Nina, 3 hodinaeh odpoledne.

WEST, ye stiedu 24. iijna, o 2 hod. odpol. a o 7 hod. veeer.

ENNIS, ye etvrtek 25. fijna, o 3 hod. odpoledne a o 8 veeer.

FAYETTEVILLE, v patek 26. fijna, o '7:30 hod. veeer.

HOUSTON, v sini gtefinik v sobotu 27. iijna, o 7:30 veeer.

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BOZICA, feditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pray°, Vilzuj e majetkove pojiiteni. tiadovna nad Peoples State Bank Telefon do Atadovny cis. 5, do res. 63

IVADI 0 Ochotnici Sokolski Telocvie. Jednoty Corpus Christi

NOVi. cESIrk FILM

HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c)

sehraji

v nedeli, dne 21. fijna v Sokolski nirodni sini operetu pod nazvem

"LUCIFER" a neb

"Zazraen:17 elixir" OSOBY: Dohnal, start' vdovec br. Chas Holasek Josef, jeho syn br. Rud. Troubil Jedliekova, vdova ses. Julie Kueerove.

Anielta, jeji dcera ses Lillie HruSkova br. Albert Regmund Jenik, selskST hoch ses. Annie Regmundova Rozarka, selske (levee ? ? ?

Bryndal, hospodskSIT Venkovska chasa a deveata.

Dej kona se ye vsi Lhote.

NAPOVEDA — BR. VACLAV gIJANSICit HUDEBNi DOPROVOD — BR. ADOLF gI51ANEK

Za6atek piesne o 2:30 hod. odpoledne PO DIVADLE VECEItE

Veer taneeni zabava

nede"li, dne 21. nina g

ad Pokrok Houston eislo 88, poiada bazar

VE PROSPECH NARODNICH DOBROCINNICH itEL/LT Odpoledne ve 2:30 bude hrornadne uvideni genii piedsedou soudcem C. H. ChernockSrm, slavnostnim feenikem.

Nasleduje divadelni veselohra o Vieth jednanich, sehrana deny "Hlaholu":

BYTOVE NESNAZE" Naps11. Ruda Makik OSOBY: Frank Olexa Jan Svoboda, legionafskY kapitan Noemi KostomlatskY Ema, jeho chot' Tim KostomlatskY JUDr. Eduard Roubal Jos. Petrag Karel Svoboda, statical z Chrudimi V. Langr Inocenc Pudivitr, rada v minister. financi Rosa gparihel Matylda, jeho chot' Elsie Dobeg Klara, jejich dcera Harriett Earl Rezi Fajnova, organisovand slutka John Stehlik Alois Petrnou gek, jeji milovnik BAZAR BUDE OTEVitEN V 10 HODIN DOPOLEDNE

°bed bude ye 12 hodin.

pii hudbe

Baeove Uctive zvou OCHOTNICI.

Prosime o hojnou nifgtevu, jelikoi vkteiek bade pouze pro nfirodni. fieely.

Noemi KostomlatskY Kroniek "Hlahol" -11Mraff.111MINIMIIMISSI.1.1226.11•11

MMIMMIll

Ve stfedu, dne 17. rijna 1945.

8trana 15.

VtSTNIK

Mkinistr Strarisky o potiebe diskuse stejne mrzute a nudne, jako kdya kritiky. bychom meli vSichni stejne tvake New York. (OTK). PratskY den- a stejne postavy nebo stejnY hlas. nik "Lidova demokracie" pfina gi 4. Bez diskuse a kritiky zustavaly by omyly — chyby, kterYch se dopouzaff zpra.vu o projevu ministra spra- Stime, skryty i nam a ziistavaly by vedlnosti dr. Jaroslava Stranskeho, bez napravy. 26,clna vlada neni nekterY promluvil v BrandYse nad omylna, a nebojme se proto nieeho Orlici na oslave J. A. Komenskeho. tolik jako toho, te by se lido bali Ministr poukazal na velky vyznam fikat nam a fikat o rids, co si myKomenskeho pro eel vzdelanY svet sli. Ale troufam si tvrdit, i kdyt se a v denim krome jineho kekl: "U- divam na vki kriticky, ze dobre silujeme o tutS4 kazeri ye vefejnem yule a oPravdoveho odhodlani slou2:vote, net jaka, byla pied katastro- zit a vlasti co nejlepe je v feu. Snatime se toho docilit zmen- teto vlade dostatek, a kdyt to iiknim poetu politickYch stran, ale kam, myslim na vkchny strany nevime si jeSte poild rady s orga- ktere vladu tvoki. Nelibi-li se yam nisaci vefejneho mineni. Obavam nektere opatkeni vlady, myslete na ktere jim vlada sledovala, se, te se nam pfihodilo to, eemu se kika "vylit s koupeli i dite". Zbavili nebo na okolnosti, za kterYch je jsme se novinatskeho haSte1eni a einila, a pak pochopite a omluvite i to, co neschvalite. kleveteni. ale ztratila se nam torn kritik y a diskuse. Neni to vina Kdo je nyni spokojen, at' vefi v vlady ani ministra informaci, ktery naopak nikomu se netaji, ze o tiskovou uniformitu nestoji, a neni to snad nisi vina. Je to z ea,sti moo zvyku — Sest let nesvobody — a z easti nedostatek papiru. Ale dodejnedostateZnou chub k me si odvahy a papir bude. Noviny bolestmi hlavy, zkaienf m nesmeji vypadat tak,. jako bychom ialudkem, plyny a nadfuninim, ztratou spinku, nezibyli o vkm jedne mysli. nebot' o iivnosti, pachnoucim dechem vSem jedne mysli nejsme a ani 13Yti nechtejme, protok by to zavianimi DR. THOMAS N. DeLANEX funkcionitIni 06/4± LEKAA zitcpou?

BrYle spravne pkipravent as dle tmluvy. tkadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

RPiTE

tradieni vyspelost O'eskeho lidu, kterd zarutuje, ze jednoho dne si bude i u nas katdY narodni spravce a kaZdY Set znarodneneho podniku poeinat stejne obeztele. jako kdyby spravoval podnik svaj vlastni a te jednoho dne katclY osukromY vlastnik si bude vedom, ze ve skutednosti spravuje east jmeni narodniho. A teprve pak bude zase vSecko v pofadku. V eeskem potadku. Vetime v eesky potadek".

0 Oelsta cs. vekejneho iivota pokraeuje.

New York. (OTK). — Pratsky roz_ hlas dne 1. fijna oznamil toto: "V

zajmu oeisty vefejneh_o tivota vyzyva ees,tnY soud pfi Usttedni rade revoluenich odbort (URO) pracujici vekejnost, aby oznamila kancelafi aestneho soudu vkchny vecne informace tYkajici se chovani zamestnancii bYvaleho Ustkedi vefejnYch zamestnancn, zejmena pokud se provinili vuei republice podporou okupantt a, nacistickeho retimu.

Informace budlet struene a vecne a musi byt zaslany destnemu soudu nejpozdeji do 7. fijna 1945."

0 ;MVP TAROKY! — Americke taroky za 95c hra po'Stou vyplacene. Objednavky posilejte na Oechoslo(dvIk) Pub. Co., West, Texas.

Vtak vlte, jak to shod! . . . Vybehnou z terdc.s raistnosti do naztuzeni a ka§el. studena, uhreji se a hued je z toho budete raiti po ruse Utetfite penez, strachu i starosti, LA4ODNI17-

SV.VERCJV BALSAM PROT KASLI

",

IY.C3SCB-Pr'2' iMJTI

sEJ

MAJI

PADY

CENA: 2aclejte ye sy e lekarn6 a kde nemaji, ney ahejte a poiklete pro !alle y neb vice dolej' adresu.

Or. Chas. J. Hollub teskji Laza. a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745.

Telefon fifadovny: Preston 2553 m Neodkladejte! Bud'te moudii Berte 'easem vyzkou gene Dra. Petra Hoboko. Jest vice nei poCisrovaci prostiedek— Zaludeeni Cinnost povzz 18 leCebt4,ch buzujici bylin a rostlin. Pilmeje zlenivela stieva k annosti. Pomaha jim odstraniti vaznouci odpadky — vypuzuje plyn zacpy a naqmani poskytuje ialudku onen skvelk posit Ulevy a tepla. Pozor: U'iivejte pouze jak piedepsano.

OpatHe si Hoboko ve va g em sousedstvi neb po g lete pro naS1 zylatni • 'seznamot

SPRAVNE VYKONANA POHRLDNi S•U2BA. V hodine 'talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni 4stay pohotovS7 k sympatickemu vykizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho poLevne ceny jsou nal zasadou.

EDWA R D PACE Pohiebni keditel

zk; k Avy rat

vaci" nabidku—a obdriite co-

Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606

118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DODATEK

60c hodnotu--: zkugebnich

Dra. Petra Le6;v,', Olej Liniment — prostiedek proti hnisani—piinefg i rychlou ulevu od revmatickych a neuralgickych bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuh1Ych nebo bolavYch svalu, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—a1kalinicky" prostr-edek—pfinaii Ulevu od jistYch docasnYch iialudecnich nepoiadkis, jako zailvaci poruchy, piivodene pi-ebytkem kyseliny a palens zahy.

R. N. B. MC UT Zubni Lekat U1adovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

Odeglete tento kupon "zvlaitni nabidky"—Nyni I

Pfiloien jest IA .00. Ponete nine poitou vyplacen& pravidelnou 11 1 unc $1.00 Iall :ev Hoboko a co dodatek 600 hodnoty zkuiiebni lahve kaideho, Leeiveho Oleje a Ma golo.

1:1 C.O.D. (poplatek piipoCten).

tt CHERNOSKi PRAVNiX Vykizuje vakere soudni zalaitosti. fThadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

•jmeno Adresa

• ...

PoZtvniad

DR. PETER FAHRNEY & SONS CO. 811-28 Dep t., ,

2501 Washington. Blvd., Chicago 12, tn. , 1 256 Stanley St., Winnipeg, Man., Can. j ;■•■■■•■• ■■•awe aomm. %am

solace,

Tr".•

21. iijna.

28. iijna.

4. listopadu - 11. listopadu

L. Scarcella Zitopek - J. R. Baea Zatopek

VSTUPNE: nub I DAMY 75c.

Tax included O zakuaky a obderstverg navAt6vnikft jest vtborem naleilt6 postarano.

Eirbaval Vtbor.

V 202.54 1145 ROBBIE ST. Na doptanl: 20th and North Main.

Strana 10.

V2STNiK

Poutivejte k oznamoviiii Nab', Oznainovatel WI Dana na prodej. — Prodo, se (Mina za vYhodnYch podrninek ye Woodbury, Hill County. Plate na Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas.

(31-dz.) gar, Ptijmou se — usedli maniele. precInost deskoslovenske narodnosti, pro prati na ranei, 2ena k ni a vteobecnou domaci praci, mut' k opatrovani dobytka a praci v zahrade. Mohou miti ditko tkolniho veku. 'We moderni zakizeni. Udejte ye vakm dopisu vati vahu, staki a odporudeni. Dr. E. L. Knox, Burkett,.

Texas.

(42-43-c) ogr-1 SAZENICE: — Zeli, Charleston Wakefield, cibule bile, Bermuda 450 za $1.00; 1000 za $2.00, poAtou vyplacene. Objednavku poaleme obratem, za uspokojeni rueime.

Jewell Plant Farm, Mart, Tex. (42p)

Tabo uhli v eskoslovensku stoups.

New York. (6TK) — Dle zpravy poslechove shifty Columbia Broadcasting System za4ramenane praskeho rozhlasu prohlasil es. ministr priimyslu Bohumil Lautman, ze nedostatek uhli, topiva a pohonnYch latek neni pouze problemem deskoslovenskYm, nYbr2 celoevropskYm. Ve vtech evropskYch stated' musi bYti lido ptipraveni na tpatnou zimu. eskoslovenske, vlada podnika vtechny kroky za freelem zvyteni uhelne telby. Pkesto, ze jsou v dolech ve zvYaenem podtu zamestnany nemecke pracovni sily a dobrovolnici, je treba jette daltich dobrovolniku do dolt.. V minulem mesici bylo vydolovano celkem 964.000 tun uhli, tedy celkem o 70.000 to vice nee, v ptedchozim mesici. UhelnY problem, kterY stale je nalehavY, je te2 znesnacInen apatnou dopravou a nedostatkem naklad-1 nich

zwr- Piijme se 2ena neb device k vst-

Mam spolehlivY pkistroj na hledani ztracenYch pokladu. Kdo vite o nejakem, dopiate na Frank Kalinec, Rt. 1, Needville, Texas.

(42-47c)

pomoci s domaci praci a neco vateni. ZvIdatni zkuknosti neni zapottebi. Rodina o ttech elenech, device akolniho veku. Byt a strava, plat $10.00 do $12.50 tYdne. Pitte na Main start listovy tabak ke 0. H. Jahn, 1575 Elliot St., Phone koureni i ke 2vYkani. Kdo by si ptal Wayside 8376, Houston, Texas. at' si dopite, cena 35 centil libra, (41-42-c) nevyplacene. Mem jen 10-liberni air Piijme se:— Auto mechanik, baliky, ne menti. — Emil Mazanec, stale zamestriani, dobrY plat, dobre Portland, Tenn., Route 1. (42-43p) pracovni podminky. Podrobnosti u E. J. Jetabka, West, Texas. (41-42) amr- , Piijmou se: — zkuteni manaele, musi btti dobra kuchatka, mu Hledaji se dve stenografky, ku konani prate pro arm a kolem ktere by mimo anglietiny eAsteene domu. VYbornY byt k bydleni, $150. ovladaly degtinu. Prace stela, pod- mesiene. Prate neb telefonujte na minky obratem scieli: Hlavni tia- Mrs. C. M. Higginbotham, 7037 Vasdovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te- sar Dr., Dallas 5, Texas.

(42-43c) (6-dz.) a, DR. PRANK KENT gar Illedate cliinu ke koupi? — Obnovil svoji praksi Hlavni frradovna SPJST. ye FayetOM, Usi, Nosu a Chftanu teville. Tex., ma dzinu k prodeji ye BRIMS Woodbury, Hill County. VYhodne podminky prodejni i platebni. Plate z La grange na: Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas.

(31-dz.) HALLETTSVILLE, 23. iliJNA.

Barbecue e Ft. Worth y

Poiada Spolek Sokol v sini na 3221 N. W. 28th Street

v

tine 21. tijna OW y e 2 hodiny odpoledne VEtER TANEtNi ZABAVA hudbe

JOE MILAN ORCHESTRU Uctive zve vkchny krajany z blizka i z daleka. (c)

Autor pisne " gkoda Lisky" je ka- tutil, z ji jednoho dne bude hrat pelnikem na Zbraslavi. a zpivat celY svet. Autora objevil Karel Lamae a prave v minulych New York. (OTK). — Pod nadpidnech hi zastihl a kapelnickeho sem "oeska pisnieka dobyla svet", pultu na Zbraslavi, kde mu oznamil prinaai pratsky dennik Lidove, deosudy jeho'polky.

Jaromir Vejvoda mokracie zpravu o Jaromiru Vejvo= byl pti pfehlidce Cs. letcu z Anglie dovi, skladateli :polky "8koda lasky", pfedstaven panu presidsntovi a souktera, pod anglickym textem- "Roll Castle filmovan.

Snimek poben ye out the barrols" se stala nejpopuv'Aech tYdennich filmovYch prehlelarnejaim valeanYm popevkem -v druhe svetove valte v zapadnim dech novinek u zapadnich spojenTeprve nyni se Angheane a Asvetadilu. Zpival, piskal a hral ji kde kdo — nejvice v zapadnich ar- merieane dovi, ze autorern proslule madach a po tele Americe. Tato pisnieky druhe svetove valky byl modkanska polka se objevila kolem prosV lidovY pisniekai' z Oeskosior. 1930 a jeji autor sotva tenkrate venska.

PAD .POKROK DALLAS CIS. 8 Poiada

Barn ante

SLUZBY Bat

v nedeli 21. tijna alr" Mam — 2 tkilete kobyly na Temple, 10:45 rano. prodej. Stejne barvy a velikosti. Ce- Ft. Worth, (YMCA. 500 Lamar) v na levna. Plate na: Jan Maleik, 7'00 hod. veeer.

Temple, Texas, Rt. 3, Box 21.

Josef Hegar.

(40-42pd.)

SOKOLSKI( 'Timm

Ve sffedu, Cale 17. i'ljna 1946.

0 •

v ridove sini S. P. J. S. T., 2625 Floyd Street v Dallas, Texas V

node i dne 21.

1[1tINKUSE KAPKIAA

FRANK J. KUBiNA z Ennis, Texas Uctive zve Vi(BOR.

(p)

oslava Sokola Floresville a radu Rozkvet Zapadu S. P. J. S. T.

VSTro'eni

v nedeli, dne 28. Nina

Zaeatek ve 2 hod. odpoledne PROGRAM:.

Orchestra Humoreska br. Tomat Novak Uvitani obecenstva t actvo Zpev: "God Bless America" br. V. Kue,era Proslov za tupu Jizni A,O,S, Jarmila Petr BA-seri: "151ete zaloieni Sokola" Francis Moore Piano Solo L. L. Sladek Proslov: "itadu Rozkvet Zapadu" F. Bolf a Francis Moore Zpev: "Tunic" duleto F. Boll "Nikdy se nevrati pohadka mladi", (Trio) V. Kueera a Francis Moore V. Kudera a Francie Moore ".17a rada tancuju" (Dueto) V. Kueera Slavnostni kee v anglicke reci ODPOLEDNE VSTUP ZDARMA

Vee-eie: Barbecue, klobasy a zakusky poCatek ve 4:30.

Vetere 75c — ditky 35c VEtER TANEtNi ZABAVA Hudba

MAJESTIC ORCHESTRA Vstupne' na tanec 75c a 25::.