Vestnik 1945 10 24

Entered as second class mne.

ROONIK .(VOL.) X:XXIII.

?natter, January 3rd 1933 at ;Asst.

uP7ust. 24th 1222.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (1Vednesday) 24. iijna (October) 1945.

tiSLO 43.

KU DNI 28. RIBA. NE 21. KVETNA 1938 doglo k easteene nemecke mobilisaci a ureitYm pohyD bum nemeckYch vojsk proti Oeskoslovensku. Na Hitlert y rozkaz z 28. kvetna 1938 bylo natizeno ptipravit vojensk y zakrodeni proti esl. republice na 2. itna 1938, co2 potvrzeno bylo keel Adolf a Hitlera, pronesene 30. ledna 1939, v nil Hitler kekl: "Dal jsem 28. kvetna rozkaz k vojenskYm ptipravam k zakrodeni proti tomuto statu — rozumej Oeskoslovensku — "k druhemu kijnu 1938 a dal , jsem rozkaz vybudovat urychlene defensivni frontu na zapade."

Druha svetova valka dokazala, ze eeskoslovenska politicka, orientate byla spravna a jedine moZna. Politika francouzska a britska, polska a stejne politika jinYch state spravnou linii evropske politiky opustily a to, 2e prave druhou svetovou valkou byly k ni ptivedeny zpet, je koneenSrm dokladem toho, ze ji opouftet nemely, jako ji neopustili techoslovaci. V gichni na to zle doplatili. Pro oeskoslovensko zaeala valka vlastne uz obsazenim Rakouska, prvni csl. mobilisace byla dne 21. kvetna 1938 a dnes je prokazano, ze nag narod a lid vial a jednal tehdy ve svern celku jasne a spravne.

To velike csl. narodni a statni drama, jet se odehralo v r. 1938 a 1939 a v nem2 deskosiovenske, vlada, stat, narod neztratil test, neztratil viru, neztratil stateenost due a srdce, neposkvrnil se zradou a odhozenim svYch demokratickYch idealu, neposkvrnil se antisemitskYm zvitectvim, jsa nucen pki torn ptistoupiti na °bet' svetu a jeho miru v historii snad jedineenou, je dnes spravne videno a uznavano celYm svetem. Tento postoj esl. naroda pujde do svetove historie, a2 to bude soudit dneAni dobu, nebot' je to ohromna vec.

Nacismus byl zbrojnou mod Spojenct pora2en na hlavu, Nemecko bezpodmineene kapitulovalo, jeho uzemi obsazeno vojskem vitezt, nemecka armada .odzbrojena, teZIST prnmysl, zbrojakske tovarny zru'geny a "velka zvitata" nacisticke strany any za mrize, aby se pied soudnim tribunalem spojenYch naroda zodpovidala za zloeiny behem valky spachane. Ttiadvacet pohlavarri nacismu vyekava v dobte stte2enem vezeni v Norimberku soudni lieeni, ye etvrtek min. tYdne dorueeria byla kaldemu z nich pisemna ob2aloba a 28. listopadu 1945 zahajeno bude ptelieeni. Pro nas americke Oechosiovaly je zajimavYm etenim east protokolu, sepsaneho pri vYslechu Ribbentropa a generala Keitela, kdy dotazovani byli na udalosti ye spojenim se zabranim '6eskoslovenska, iiz otiskujeme: 0 jednani na berlinskem tgskem kancletstvi v noci ze 14. na 15. btezna tvrdi Ribbentrop, prtbeh rozmluvy vedene mezi Hachou, ChvalkovskYm, Hitlerem Goringem a jim samotnYm byl vMobecne ptatelsk3"7. Vzpomind si, ze Hacha ochuravel a musel bYt ptivolan "Neni tedy spravne," vypravoval Ribbentrop, "2e Hitler ptedloZil °Mina eeskoslovenskYm statnikrim u2 vyhotoverV dokument a '2e jim tekl, ze neni easu k jednani, 2e musi podepsat,

jinak ze nemecka vojska vtrhnou do oeskesiovenska a Praha bude bombardovana. Rekl-li Hitler nee° takoveho, musel to tici Hachovi samotnemu. Vzpominam si v gak, ze se miuvilo 0 torn, ze nebude-li dosaleno vyjasneni a teSeni, ze fYrer sam bude muset ptevzit ochranu Nem-

Den 28. iijna.

Vam za to dik, kterakoli zeme krev pila ctnou, yam za to dik, ze maze naAe pleme jit s hlavou vztyeenou!

Vain za to dik, kdo jmeno sveho rodu jste nesli v suet, vann za to, kdoZ padli za svobodu v kvetu svYch let.

A upletame venec neuvad1S7 nesmelou pravici.

U hrobu onech klekame, kdo padli, a Zivym zdravici.

J. R. N.

cu v Oeskoslovensku do svS-ch rukou. Vzpominam si dale, ze Hachovi bylo v noci teeeno, nemecka vojska vtrhnou do Oeskoslovenska a obsadi je, coZ Hacha sclelil telefonicky svernu Sefovi generalniho 'tabu s pokynem, aby se nekladl odpor. Zasahoval jsem do jednani pomerne malo."

KaZdY soudnY etenat si nesrovnalosti v te.to yYpovedi snadno zjisti. Hitler nehrozil, jen fekl Hachovi, ze Oeskoslovensko vojensky obsadi!

Nechme mluvit dale Ribbentropa: "PrUti den jsem byl v Praze a snaZil jsem se dostat se k fYrerovi, ponevad2 jsem s nim chtel projednat smluvni vyte§eni situate. Myslel jsem pti torn na mezistatni smlouvu. FYrer byl zamestnan nekolik hodin diktovanim, a kdy jsem jinn byl pit at, ukazal mne 112 hotovou proklamaci a vYnos, pti torn mne vyzval, abych proklamaci uvetejnil rozhlasem. PodotYkam, ze tehdy vYnos neukazal a nejsem si jist, zda jsem jej pozd6ji podepsal. Je to v§ak moZne." "Obsazeni Oeskoslovenska bylo ye formalnim slova smyslu porifSenim uji§teni daneho Hitlerem Chamberlainovi, ale ve skutednosti videl fYrer v obsazeni aeskoslovenska Zivotni nutnost," usoudil Ribbentrop, pri demZ se zminil o dokumentu, o nem2 .se dovedel po podepsani mnichovskeho paktu ad Hitlera, je to tYZ arch papiru, kterYm maval Chamberlain pki p'ristani v Anglii, al mu jej vitr odnesl, a na nemZ potvrzoval Hitler, 2e nema u2 Za.dnYch Uzemnich narokii v Evrope.

"Po obsazeni Ceskoslovenska," pokradoval Ribbentrop, "jsem , mel obavy, jaky bude mit tento krok neinek na vefejne mineni v Anglii a tekl jsem fYrerovi, Ze se mi zda. 2e obsazeni je v rozporu se zminenYm uji§tenim danYm Chamberlainovi. FYrer mne pak olAirne vysvetlil,

prod byl k tomuto kroku donucen."

Je ti=eba upozornit na velikY rozpor v Ribbentropove vypovedi, ktera dela dojem, ze Ribbentrop ve i, ze Hitler je Ziv, ponevad2 se o nem v:y-slovuje val-y s fictivosti, na rozdil od ostatnich, mluvi o nem vkly jako o "fYrerovi" a nikdy nepouZije jmena Hitler. Chce vzbudit dojem, ze Hacha si sam vyZadal obsazeni, na druhe stran y pak ze Hitler vse planoval, a ze si celou akci pripra.vil.

Ribbentrop 'vyslovil presvdceni, ze Hitler to inyslel s ochranou deskeho naroda i s autonomii vaZne, ponevadZ v nekolika rozmluvach se pry vyslovil o deskern narode positivne a projevil sympatie eeskYrn Zenam. Teprve pti dteni protokolu Ribbentrop dodal, ze tyto sympatie pat iiy deskYm muZum. Proti toms vypovedel Keitel, ze ray;Slenka ndsilneho t. zv. eeskoslovenske otazky byla vYhradne Hitlerova, nejvY:3e, ze by byly pdsobit i takove politicks vlivy, o nich2 nebyla vojensky sprava informovana.

Keitel uvadi, ze 'pred obsazenim Rakouska vYslovne Hitlera upozornil, ze "bude-li Ceskoslovensko mobilisovat, ze Nemecko neni pripraveno, a 9e by proto nebyl anSlus proveditelnY." Ale Hitler pry "tento rozklad odmitl."

Adkoli Keitel Hitlera zbyteone nijak nezateZuje, piece jen ho nezb.Q.vule zodpovednosti za dUlelita rozhodnuti, zejmena valedne politicks, ani za, brutalni metody, jich2 Nerrici za celeho Hitlerova relimu pouZivalCzdfirazimje, ze nikdy nebyl privrZencem totalitni valky, ani valky bez ohledu na vSechna ustanoveni mezinarodniho vaieCneho prava, nemilZe tici, kdo vlastne k takovYm metodam Hitlerovi radii a kdo je zodpoveden za vS'echny ukrutnosti pachane jak proti nemeckYm socialisttim a ko-munistum, tak proti nenemeckYm narodnostem.

0 uddlotech ze 14. a 15. bi'ezna 1939 prohlahije Keitel, ze nemel na ne Zadneho vlivu a potvrzuje, ze Hitler rozmlouval s Hachou beze svedkti..

Keitel dale ry-povida, ze po skoneeni rOzmluV;y' mezi Hitlerem a Hachou • mluvil s poslednirn o opatrenich, ktera rnela zajistit klidnou invasi, a dal dale Hitlerav rozkaz, aby se nestrilelo.

DoporuCli Hachovi, aby utinil tote2 a pi•edal podobn:,:- rozkaz velitelUm deskYch posadek. vyipovedi pohlavara nacismu prinesou jasnY obraz, co tito nadlide chystali pro evropske ndrody a svobodne lidstvo vubec. Sazeli vSechno na jednu kartu a take v'Sechno neslavne projeli.

Dnes jsou odstaveni, koncem listopadu budou za sve tiny odpovidat pied soudem spojenYch narodn v Norimberku.

Ceskoslovensko je rnezi osvobozenYmi staty a je a zustane statem demokratickYm a svobodnYm. Letos svobodnY , lid Csl. republiky oslavi konedne po sedmi letech boje s nacismem Den 28. rijna slAne a vdeeme!

V Narodni BratrskY Kongres byl utvoien roku 1886. Pritorane jsou v nem zastoupeny 102 bratrske jednoty, =gel dohrotnady 6,000,000 (Sest milionfi) &mit.

VLASTA FITNEROv A:

TRH DCER•Y "Ejnu, na obligacich nejni nic, jen tak sem tam u tech temeslniku, kupcu a u tida fiakY pagatYlek. Kdyt se tak nedostavalo, vzala se od neho desitka, nebo par zlatYch,.strhlo se to pak na lenu, nebo na vovsu, kdyt ho koupil," vahay e vyznaval pantata.

"Tak to nebuderne &Kat, tak se u nine nehospodatilo. Sedlak ma dyCky met doma penize, totit aby platil hotove. Kdyt je doma chieba, mouka, kroupy, hrach, mastny, zeli, jablka (branibory), zirne maso z utipanca, v lete je kousek drubete, tak se nemusi skoro rile kupovat, leda na svatky, na pout a posviceni.

Tak teknite surnu," dotiral Novak.

"Panimamo, ty to bude vedit,' vytdeel se pantata.

"No, co ja jsem s nebotkou hospodatil, Panbtith ji odpust', vedil dycky o katdem grejcaru, kterY byl a kterY tel z domu," tekl Novak a jeho odi pantatu zrovna pdhiy.

"Ptitli jsme v loni o kus dobytka, vysekalo to dolma, bylo to v late, drtet se to nedalo, malo se strtilo a tak jsme o Novem roce nic nepoplatill," poloteptem tekla panimama.

Start Polda ji pitispel na, pomoc. Poplacal Novakovi na rameno a rekl: "Nb, pantato, snad nemusi bejt zrovna zpoved.', vtak se zaplati, nebudou to tadna sta, tak par desitek, at' ut je jich tieba tticet. No, vy jich mate v tech modiach knitkach vic, to se to pak spoeita, beztoho bude ette neco potteba na svatbu. Ted' z jara nejni co odprodat, udelali byste lepti, dybyste tuhle panimamu neeim zalozili, tak to piljde pak z vateho jako z jejich."

Pantata s panimamou na sebe pohledli udivent — ten elovek jako by znal jejich mytleni.

Zkutenoot stareho dohazovaee je at ptekvapovala.

"Taky dobte, at budeme svy lidi, leheejac se to povi,_ale to yarn po yida,m, se svatbou nedelejte cavyky. Pozvete jen prizen, La pkijedu jen s na§ima mlynarovYrna uz budu do smrti jenom jcdnou mluvit, at mne budou skladat penize za vejmenek. Za svedky matou posloutit s bratrem taky nejsu zadobte, chcel by si ode nine potad vypujeovat penize. Dostal doma se tenou grunt, hodny ptinos, mne splatil, a te neural hospodatit, za to ja, nemtitu. A to vIme, sv6mu aby elovek eekal i interese a aby bral aspon o proconta rni:1" Nove.,1: ac admlcel a hledel na Stoupovy oC.ekavaje, ze nee() reknou.

"Pantato, vy jste jeden moudrY elovek," rekla panimama.

"No, to je dobre, dyz to uznate," chvalil Novak. "A ted' jak je s vejmenkern?"

"Potieba malo reel, chaloupka je na dvo're, zatopit si snad budou vYmenkari moot, les je v dobrem stavu, no a se stravou to p •ijdete asi k jednomu stolu," pronesl Polda.

"No a co nam date teda misto ptipadneho roene na penezich?" ptal se Stoupa.

"Na penezich, ptipadne? A vida, vy byste byli krotci. Hlidejme na.,, to! Ja se ptal jen tak, tot' se vi, ze mUtate • bYt radi, dyt vas do smrti cbtiviroe." zasmal se Novak.

"Ale elovede, pantato, dyt' dame piece dceti tek," pravil pantata a thy na skranich mu nabihaly.

"Zadiuten-y," cdsekl Novak. "Jen potitejte, dybyste roknenae grunt chceli prodat. Vazne na nem pies deset Lisle ne-li vice, poMtaje v:§ecky dluhy, pola icon nektere kusy na starYch ouhorech, debytek AipatnY, nadobi a very, to abych 'Sonya]. neve. Stoji-li statek za dvacet tisic, tak zde pCi horach by je xnalo,kdo za nej dal, tak ho vic net za polovic zaplatirn a vase dcera ztstane pclovieni zdpisnicou. Ted' z73stanete vy na vejmenku, nejste stati, mate-li vy, pantato, trn, leta p'L,s ,' edesat, tedy do nich pCt, test ,` eb .ei tc abyeh (r5tr.1, budete na Yejrnenku ne-li oba, niniama pfes dvacet let. Za stovku merle jed-

hOho, at' stareho eloveka, sotva utivim, to muzeme za ten vejmenek 6itat aspori dva tisice, tti pro vaeu stranu k lepeimu. No, neumim ja poeitat?"

"I vgdyt' jde eloveku z toho na rozum," vzdychl pantata a panimama pohlitela na Franti gku, kdy se ozve proti tomu smlouvani.

Ale neozvala se, sedela s rukama v kline slotenS7m.a, pohlitela na Novaka a usmivala se. Libil se ji a libilo se ji i zajiste, co hovokil. V na-, tern lidu pki vgi jeho davekivosti jest vyvinut smysl pro majetek a chape rychle svuj prospech. Franti gka byla od malieka zvykla slSrchati, te bude bohatou, bohatstvi se ji tudit zdalo loti pro ni nevim, co se jako samo sebou rozunal, a vyjednavani s rozlienSrmi tenichy po.moci dohazovadii, vtdy a vkly se ale v nic rozpadnuvgi, ji dost mrzivalo. Ted' chtela nejen bohatstvi, chtela se ydati a tenich bohat•ST, slicny a jak videla na jmeni opatrnST se ji stale vic a vice libil.

"No, tak placnete," pobizel Novak.

"Pantato?" tazave pronesla panimama.

"Ale, elovek, vy uz konec na jisto to minite," Tytdeel se pantata a sepjal ruce pod stolem. nachtelo se mu po tech keeich vlotiti pravici do nastavene ruky Novakovy.

"Snad jste nemyslel, te doj du jen tak na pout pokalabisovat a pojest? Tuhle Polda mne ut o vas vykle.da, kolik nedel, ja, se peeptal, ptesvedell na made a veera jsem yam teda vzkazal.

TakovSich nevest s gruntem midu dostat dost, teeba i s min dlvhy, ale jatku, mne se taky Franti gka libi. — Mel jsem tu starou, pei tehle zasejc omladnu, po hniliece takovyhle mi genske jablieko." Novak se smal. Pantata Stoupa pomalu polozil ruku do jeho a tekl: "Tot dej Panbilh gtesti."

"Dej to Panbilh," dolotila panimama.

Bylo po ptipovedi a Franti gka se ptala tenicha, piljdou-li do Klagtera k muzice. Svolil, i vypravili se a Franti gka se pygnila s tenichem.

Povedela katclemu, te je to tenich, a net se vejit dobChl ke Stoupovam zet' Vitek ze Svetnova, varuje jich pied Novakem, o nemt pry slygel, te utra.pil tenu, nevlastni deti, od mohl, pfipravil, kdekoho mohl o gidit, ogidil a jit kde v okoli Radostina byla jaka bohata nevesta, vgecky objezdil. Varoval Vitek, at' Stoupovi Franti gku, Novakovi nedavaji, at' radeji poslechnou stareho 8imu a neco poli odprodaji.

"Aby bylo yarn k lepgimu, ne? Domluvili jste se na me se Simou, a kdyt o nic, o to vam jde, aby aspori Franti gka byla zkracena?" Tak houkl pantata na zeta.

"Pantato, budete pykat," varoval zet'.

"Dyt nepykal vas pantata, te yam dal grunt bez vejmenku, nebudu taky ja pykat. A jatku, tak zet'a nehuvatu jako vy Kadlu." "i'vloje panimama si nenatika, aspon na mne ne," tekl Vitek, trochu zkroueene.

"Maio ne, vgak se u vas vic naplakala, nez najedla," tekla panimama zet'ovi.

"Mohli jste ji teda dat grunt, ja se mohl ptitenit k yarn a mohli jsme hospodaiit s vama," odsekl zet' a panimamu tato od dcery tak easto slYchand vYeitka tak bolela, ze radeji odegla ze syetnice a pantata gel za ni.

Vitek, zustav ye svetnici samoten, dovtipil se, ze tenini rodiee nestoji ani o jeho radu, ba ani o jeho osobu, a dal se na cestu k domovu, kde tou "poutovou" novinou knu nemile peekvapil. lined nazitei dobehla Kadla k rodiefim, kde byla znovu ptekvapena zpravou, ze tenich sta.' u nick na noc, hned rano te gli na faru — bylo to ve sttedu — v nedeli te bude prvni vyhiagka a po etrnacti dnech hned svatba.

"Nevim, kde mne hlava stoji," stetovala si rhatka dceki. "Bojim se toho, ubyde nam site starosti, ale ptibyde zesejc jinS7ch, nevim, nevine, ten Novak bude delat moc 'Dana, dyt' se stavi, jako by nas kupoval."

"Tak to skacejte," radila dcera.

"Ut nernfitem, pfigel najisto a Polda by but jinYho tenicha neptivedl, a co s nama° IIz nendteme s pracou nikam a radi si na vejmenku odpoeineme," panimama slzela pit te feel. A v,ypravela dceti co a jak. jak, mami, pro nas uz jste si tedy na nic nepomej gleli?" tazala se Kadla.

"Co te vede, dyt' ani na pohteb jsme sl zvlagt' nevyminili, to byla jen tee, te nas bude zet' vit; ja jsu z toho az pitoma," Iekla panimama, jit mrzelo, ze dcera opet mysli na sebe.

"0 pohteb, nail staff si ho taky nevyminili, ale budeme ho vypravovat, panimatka asi nedodka, zimy Nerada ju ztratim, byla ke mne dycky_uptimna. Ted' teprva vidim, jak si to pantatik dobte vymyslil s tim vejmenkem. Dyby byl mel ptipadne, bylo by polovic odpadlo po smrti panimatky. Ze byla potad nemocna, myslil, te asi nebude dlouho tiva. No, a ona vydrtela piece etrnact let," vykladala Kadla.

"Ja tak dlouho nevydrtim, kOr dyby snad mel ten elovek naeu zlatou Frantieku trapit, bych to nepteekala." Panimama si utirala slzy.

"S vaeou Frantiekou! Veak piece jenom dostane z nas nejvic, a dyt ji hospodat grunt spotada, bude ji dobk," kekl Vitkova, zavistive.

"Tonea fika, ?es ty dostala vic a ty asi zasejc kekneg, te se ji vcde nejlepgi. My tuhle jsme se strhli a Franti gka zadne se starosti," panimama plakala ut nacelo.

"Ale, mami, neplaete," litovala ji Kadla.

"Dyt jste vtecby takovy neuptimnSt, ta Tonea je cela, 81moN A, ty, chudaku, arci taky nemag co dobrjrho, ale mat pee sestte ptat, aby ji glo dob?e," vytkala panimama deal.

"Ja ji to peeju, ale to me mrzi, te vy mate Franti gku nejradejac," i-ekla Kadla.

"Dyt' je nejmladgi."

"Tak to je, nejmlad gi deti jsou nejmilejgi, nejstar gi obyeejne dedijou a my prosttedni jsme dycky vodstreeny, at' dedi nejstar gi nebo teda nejmlad gi," stskala si Kadla a rozplakala se. Panimama plakala ter a roze gly se v dobrem. — — Svatba Franti geina odbyla se dosti tile. nich se pfistehoval hned po prvni vyhla gce, s nevlastnim synem se srovnal, dovezl si dosti nabytku i polniho naeadi, dokazav synovi, te si je zjednal za sveho hospodateni. Odtekli se jeden druheho navtdy.

Pantata Stoupa otviral oci, jalcy to vgemi mastmi mazany elovek jest jeho nastavajici zet'. Nechal si v ge tak upsat, speeetit a rezlidnSTmi kliekami a fiskoky dokazal toho, ze byl na gtunte vlastne sam panem. Franti gka byla site psand za polovieni ma jetnici, ale na jeji polovici dal Novak pfipsati dluh z banky a po zaplaceni tohoto te sam nastupuje na hypOteku se etytmi tisici. Tak se dovedl udelati panem, tie i na tirade se mu divili.

Dal je gte peed svatbou panimama Stoupove dye stovky, aby si za ne potidila svatbu a neco z dluha uplatila. Nestaeily ov gem, ana panimama pkedem Franti gce koupila na svatebni i jine nova gaty. Strhla se proto vada je gte pied svatbou. Kdyt si gla panimama k 8imovee vytadat dceeinu pomoc pit peeeni kolacu, stetovala si na to. Kdyt ode gla, fekl start' '81ma: "At ja odejdu na tu posledni cestu, udrtujte tu sednieku na vejminku v potadku, nebude asi dlouho prazdna." — — — X. Pocita-li elovek dny, tS7dny a mesice, zda se, te up1S7va, ten eas pomalu; poene-li ale poeitati leta a rozpominati se, jak je tomu davno, co se to neb one stalo, tu se °pet zda, te ten eas sloecha, leti, tene se kuptedu. Oas leti a pamet lidska stoji; dovede si elovek pamatovati po leta slova, ba i pohledy eloveka jineho, v u gich jako by zaznival zvuk hlasu, jimit byla ta neb ona slova vysiovena, a elovek poznovu citi bol neb radost, jak bylo jimi kdy zpfisobeno.

Sotva mohla uvetiti panimama Stoupova, jest tomu dvacet pet let, co vedla po prve svou t'ranti gku na pout na Zelenou Horu. A te up1S7va jit jeaenactY rok, co provdali tuto dceru za vdovce mlynate a ode g li na vS7menek.

V es. obchedni delegace odjela do LondSTna. New York. (OTK). — Reuterova tiskova slutba oznamila, le 6. kijna odjela z Prahy do Lon_ dYna eeskoslovenska delegace, vyslana ministerstvem zahranfeniho obchodu. Delegate bude vyjednavat o .crm'enu nabytku, puneoch a jirl*ch hotovrch vyrobku za britske suroviny a chce nabidnout, aby °be zeme platily za zbov librach.

VC

sttedu, dne 24. iijna 1945.

11111.1■441■.....MEN.aeorc-Iiiremmeat.,....

Oddil DopisovatelskST ZASE V TEXAS. VaZena redakce a mild, cela etenatska. obec!

Po deldim ease a na 2 . 6.dost mnoha etenatt, ptichazim opet mezi vas z dalneho Texasu, a. zaeinam inaj dopis slovy spisovatele a basnika, nezapomenutelneho Karla Raise: Daleko jsem z doma, ale denne zas, slyelm nadich zvorta znamY mekkY hla,s.

Ano, slydim yeechny ty ozveny sladkeho domova, z nehoi jedine vyhani mne teZ'kY vzduch studeneho podnebi, takze jsem nucena hiedati teplejdi kraj.. A to je pro me jedinY Texas.

Main Texas uptimne rada, a zaroveri marn uptimne rada yeechny ty noSince, ktere jsem mela p •ilelitost pki rtznYch ptilelitostech poznati, a jsou mezi nimi mnozi, ktell pro mne a meho syna mnoho dobreho uoinili.

Vzpomindm na Austin, kde jsem prime zakotvila u meho syna, kterY tam byl na universite, a tak poznala kus toho krasneho Texasu. Mdm velice krasne upominky na manZele Prasatikovy, na manZele Kutdlkovy, do jejich2, domovil jsem vZdy s radosti spechala, a vdeeim jim za mnoho prokazane dobrodini.

Taktet Dr. Miekovi vdeeime, jd, a syn, za mnohe prokazane dobro, neb jeho laskavosti jsem se dostala se synem na mnoho.,raznYch krasnYch programa a divadel, ano, i jemu plati muj dik.

A nyni Dallas — ten nezapomenutelny Dallas, ti mill a dobH, uptimni ptdtele, kterYch jest tam tak mnoho, jiml vdedim se synem za tolikere, uptimne pohostinstvi a vabec za jejich nenaroene, uptimne ptatelstvi, jsou to: Ptevratilovi, Machaeovi, Valeikovi, Nesudovi, StranskYch, starei i mladsi, Vaekovi, Kopeekovi, Rotreklovi, Jurnlovi, a nyni za celST svet, ne a ne si vzpomenout na jmeno tech milYch lidieek, kam jsme chodili na zmrzlinu, inu je to ta vudci sokolska, sila, — Franta a jeho mild, Malta, vYbornd ochotnice, kterd je v2dy na jevieti rada videna.

A nyni v Ennis: mantele Radovi. ve West, vzpomindm na domov p. a pi. Holdskovych, kde jsme toz mile pohostinstvi uZivali; v Granger na pi. Mazochovou a na mile pohovoteni s Msg. p. J. Vaniekem, same mile vzpominky A co. Taylor, ano, milk Taylor, kde jsem mela uptimnou piitelkyni v pi. Holly, a rada jsem vidy do Taylor jela, a take kdy‘Z tuto pasledni zimu jsem pomfelela kam, do ktereho koutu Texasu, tak byla prvni mydlenka do Taylor. Myslela jsem, tam 2e by to pro mne bylo pfec jen zajimavelei, neb ze se tam piece jen °boas neco po •add, je tam piece jen kousek nadeho Zivota.

No, ale neelo to. Pani Hejlove uptimne dekuji za jeji snahu pomoci mne nalezti misto.

A tak kde nebylo nic v Taylor, obratila jsem se tedy do Pelly na pani Hamer, jeji g adresu jsem jiz deldi eas mela, a tak pi. Hamer mne hned odpovedela, bych ptijela jako dome, ze jeji domov je mne kaZdY eas otevten. A tak 2. iijna jsem opouetela IMO domov, dceru, zete a vnuky v Cedar Rapidsich, Iowa, a moje stardcera, kterd bydli v Milwaukee, Wisc., mne do Texasu doprovazela. Cestu jsme mely dosti plijemnou a 4. iijna v osni hodin yeeer jsme se ocitly v dome mile pani Hamer. Dcera pa desiti dennim zde pobytu odjela zpet a ja se ted' bavim se veemi temi milYmi vzpominkami. Libi se nine zde, rada jedu do noveho, neznameho kraje, poznat jine okoli, jinY kraj, jine rostlinstvo a jinY lid. jine zvyky, to yeechno je pro eloveka kouskem Zivotni dkoly, a ze vdeho plyne mnoho poueeni. A já mam vgdy na mysli slova nadi vehlasne spisovatelky Karoliny Svetle — Ze neni elovek bohatY tim co ma, ale tim co miti nemusi.

A jests vzpominku v Shiner p. a pi. James J. KolkenYm, p. a pi. John Pavliekovym a v Moulton pkitelkyni me, pi. SvobodoVe, a le-

VESTN/K Ste vv tarn v San lintcnio, kcle jsem se mela te2 velmi dobie, pi. KallusOva s jejim manten.yni ji2 zemielY, byli ke me velice laskavi a ochotni vypomoci kdykoliv toho potteba byla a laskavosti p. a pi. MalYch jsem uZila velice east° pekne svezeni. Tak do Floresville na obrazky kaIdY mesic, nikdy mne nenechali doma, a pro mne to bylo duSevni potravou, a pi.. Maid, kdykoliv kam jela, yZely mne vzala sebou. Mont- el& p. a pi. MalYch se vZdy steastnili vSeho 'deskeho v celem okoli. Byla to jedna radost, kdyZ mne vzali sebou na manifestaeni schtizi do Taylor, kdy2 tam byl ptitomen p.

Jan Masaryk. Jak velice jsem jim byla veleena, a tenkrate jsme tam s pani. Kallusovou, kterd te4 s jela, vyziskaly jsme $30.00 na stolni T.:okrYvku, kterou jsem uhaekovala, a penize ty jsme odevzdaly za piitomnosti pi.

Holle pro jejich odbodku SACT., a pozdeji schuzi na Kovat, piieinenim manZehl BatinoTYCh a jejich cicerueek, ptinesla pokrYvka ta j•ete $20.00 tamnejSi odboece.

J.3011 to veechno krasne upominky. JeSte nemohu opomenouti East Bernard, a dustojneho Msg. p. Jos. C. Kunce, rada vzpominam na mile s nim pohovoteni. A ve Wallis, pi. Novakova, mild. uptimna duse, obetava Zena, matka a basnitka, jeji kniha basni "Pod Texaskym nebem" jsou dokladem jejiho obetaveho Zivota, a ja se v nick rada probiram. Dik Vam, mild a vaZend, viastenko za Vas darek, "Pod texaskYm nebe". JeSte vnominku rodine PazdernYch ye Wallis, kde jsme take pohostinstvi uZivali. je vas jests nanohb a y2ak jmena se mne vytratila z pameti a tak a2 zase nekdy vzpomeTinato ale p •ljmete diky vsichni, kdoZ jste mne jakkoliv zoiijemnili mUj pobyt v Texasu, a v ptipade ze snad jsou zde pobli2 naSinci, neb v ptipade, ze by tudy nekd y jel, toti2 mel tudy cestu a zastavil se na chvilku, se.znameni bude mne velice teSit. Tak ted' to pujde zase, mild, pani Hamer me piinesla ealek ovoce, abych se na to psani posilnila, bylo to dobre, jenom ze ja jsem jit" u konce, a myslim si, ze je to prozatim dlouhe dost. A tak upiininY pozdrav v'Sem mojim dobrym p •atel-am po celYch SpojenYch Statech, i tarn v mojim starem domove, v Pacove, Fo g -ne,vNoVsiblauz,nekdyoi te2 nap gu. Pozdrav na pana Pladka v Pacove, nevim. byli-li to jeho rodide aneb prarodiee, ktere ja jsem znala. koda,. mild, Mane° ze Lhoty. ze jste si nekoupila nejake ty akry zde v Texas, to bych se yarn hned za spoleenici. . UptinanY pozdrav viem etoucim Marie A. 2ivnd.

V Palacios, Texas.

CtenY bratte redaktore!

Bylo to 11. imora, co jsme byli volani telefonem, ze nae stark pkitel a spolubratr Karel Sklenatik, dokoneil svoji pozemskou pout', a ze abychom ho prisli doprovodit k jeho veenemu odpoeinku.

A dne 7. iijna jsme dostali druhou zpravu, ze jeho druha rnanZelka take ji2 dokondila svoji pozemskou pout', a ze bude dne 8. iijna pohibena na frydeckem htbitove vedle sveho manZela, v devet hodin rano.

Tak jsme se skoro rano vypravili. abysme prijeli naeas, neb to rano byla, velika mlha, takle se nedalo vice jeti jak dvacet mil za hodina. Kdy2 jsme piijeli na misto, tak jiZ tam nekteti pidtele byli a netrvalo to dlouho, co ptijel br. Biiy i s jeho milou manZelkou a take s nimi trijeli manZele PeSkovi a ze rneld, ptijeti rodina az, z Rowena po zesnulem Edu Sklenatikovi, tab se to trochu odtahlo, nebot' jejich vlak byl hodne opOiden, '16,?.sledkem sralky druhYch dvou vlaku. Ptijel pan Vincenc a Josef a , dve sestry, ktere jsem videl, kdy.' jejich tatinek ill a byl navStevou sveho bra.tra. nyni jiZ zemteleho Karla Sklenatika, to je ji2 asi petadvacet let.

Tak_ se sjelo hodne ptatei a znamYch teto spoluses:ry, ktera byla ulolena, jak jsem shora podotkl. vedle sveho maniela. za hojne east frydeckYch osadniku, nebot' sem zesnula byla ze stare vlasti pkijela.

istrana ..

Zde budeS mit ustlano , mila spoludestib mezi temi, kteti s Tebou putovali a pout' svou pr,ye dokonali meth Ty. DlouhY byl tivot viak i on nyni dokonan. A u hrobu Tveho vzpominame, ze Tvilj Zivot na tomto svete nebyl lehkY. Nebot' dokazano jest, ze dokud Zivot trva, neptestane bYt bojem. OdloZ zbrati a ona ti bude vtisknuta v _rukou tvou. Kdy2, sestarne2, nastane bbj se slabosti, nemoci a vS'emo2nYmi obtiZemi, jimiZ stall je nayStiveno. Ale i to skondi a kaZdY doeka, se dasu, kdy s pravdou se o nem mute Dokonal's beh ziti sveho. Odchazi§ z boje pozemskeho. Na v2dy zhasla ducha tveho svice.

Z hrobu, mista ocheodinku, nevrati g se vice.

Ano, nevratiS se! ProtO spi. v nem spank pokoje.

To Ti pieje rodina Domorddova.

A vy, portistali, ptijmete, od nas hlubokou soustrast.

V SPIKNUTi NA ODSTRANENI HITLERA. Byvaly ‘Sef nemeckeho generalniho Stabu general Haider vypovidal pied komisi spojenych narodU pro valeene zlal.ny a ke svemu vykladu mel jests dopinek, ktery zni p •imo fantasticky.

Kdy2 se ukdzalo, ze Hitler chce vyteeit otazku Nemcn v Ceskoslovensku valkou, domluvili se vysoci chistojnici — Haider uZiva pro ne terminu "patrioti nemecke armady" — odstranit Hitiera, aby zabranili katastrofe. Viidcem spiknuti byl sam Haider, iteastniky byli velitel berlinske posadky von Witzleben, Haider& piedchildee v utade general von Beck, poliCejni president berlinskY Helldorf, velitel postupimske posadky hrabe Brockdorff a general Stillpnagel. Adkoli Haider s Brauchitschem nikdy o veci nemluvil, d.omniva se, ze byl do spiknuti zapleten. Haider povaZuje jeSte dnes v gechny piipravy, ktere byly tehdy vykonany za•velmi dobre a tvrdi, ze vec se vyv.ijela ptiznive. Jako eef generalniho Stabu za idil, aby jedna pancetova divise byla posunuta do berlinske oblasti a podtizena Witzlebenovi, coi byla zcela beZna opatteni a nebudilo podezteni. Witzleben velel tak silne vojenske jednotee a Helldorff ovlacial pollicii.

"Plan byl zajat Hitlera;" vypravuje Haider, "nikoli jej zabit. Jsem naprosto rozhodnYm odpurcem politickYch vraZd. Pak mela bYt tedena nemeckemu lidu pin g pravda asi takto: zde je muZ, kterY rids chce zatahnout - do valky, je2 podle ilsudku velitelu znameno, katastrofu pro . celY narod." Haider soudi, ze nemecky lid by byl pochopil nesmysinost Hiflerovy politiky, ze ptesveddeni o Hitlerove politicks a diplomaticke genialite vzniklo teprve uspechem, ktery fYrer ziskal uskutednenim mnichovske dohody.

Provedeni spiknuti bylo oddaleno tim, ze Hitler zustal neoeekavane v Berchtesgadenu. Jakmile se vratil do Berlina, S'el Halder do Witzlebenovy fitadovny, aby — jak pain MIKA — "dal signal." Behem poslednich ptiprav byl jim nedekane doruden opis zpravy, ze Chamberlain ptileti ptiStiho dne k Hitlerovi do Berchtesgadenu.

Kdy 2 . byl Haider upozornen na ptimo divadelni "souhru" celeho ptipadu, prohlasil, ze si nemtZe pomoci, ze se vie skuteene tak odehrdlo a dodal: "Kdyby 137,71 Chamberlain ohldsil svou navS"tevu o den pozdeji, bylo by vie dopadlo jinak, byla to vSa.k vide Boil a Boil cesty jsou v2dy nevyzpytatelne." Nerneati generalove nebyli oviem rebelove, nYbrZ jen dastojnici, kteti chteli zachranit svou armadu pied katastrofou, a ponevadZ Chamberiainovou navStevou se objevila nadeje, ze k valce nedojde, nerneli vodu k dalei akci. Obtiz byla jests v torn, ze okdinZite odletel zpet do Berchtesgadenu.

"Jen Usili zachranit Nernecko pied ohromnou valeenou katastrofou vedlo rids k poruieni dame ptisahy," d'odava. Halder a povaZuje mnichovskou dohodu za rozhodujici okamZik, za zmeikanou ptilelitost, ktera se uz nikdy nevratila, ponevad2 prave v Mnichove si Hitler ziskal lidovou povest genialniho statnika a od tohoto okamZiku poZival vdeobecne dtvery.

8 rang,

4.

Ve stfedu, dne 24. kijna 1943.

NASIM iENAM.

Houston, Taxas.

Nebude to z mista, kdya se tak trochu podivame do kratke minulosti, jenom tak v dobe druhe svetove valky a pozastavime se v pkitomnosti, kdy na pe aeny po cele Americe podaly si ruce ku obetave praci pro nas neWastnY lid tam za mokem, pro aeskoslovenske, ruske, tecke sirotky, pro obeti Ges4apem znie'en& pro vojaky Ntrbec a pro vt,echny moane freely.

Ten nejvetk hold path nakm aenam. Ano, ony maji lvi podil na torn nejkrasnejkm spechu, ktarY docilily pa dobu valky a jsou St'astny, ze penize jdou tam. karn byly ureeny a ae easteene zmirni bidu a Idol toho neSt'astneho lidu. Jde ta pomoc pomalu ale piece a jiste. Diky vam vSem za vak praci. za trpeliYost a za vase silne nervy. Az budete vy, drahe aeny, odchazet s tohoto sveta, budete yedet, ze jste' neaily na piano, ae jste udelaly pro narod, co bylo ye vak moci. el, ae ta yalsena, doba a velka zamestnanost pres eas, udelala velkou mezeru mezi naslmi srolkovYmi pracovniky a ochontiky. kteti se nemohli mimo praci tak venovat spolktirn a narodu a einnosti jak by si byli ptali.

Proto ta narodni prate zustala veaMou aenam, misty jen nepatrnemu hloueku dobrych aen, jen s houaevnatisti a srdnatosti pustily se do prate pinou silou. Ano, na p e aeny zde v Americe byly hybnou pakou vsi dobroeinne a narodni einnosti. V gechny ty ohromne bedny gatstva, co se posilaji do zamoti, byly Usilovnou praci sebrany, ty wike sumy penez byly od dobrYch lidi nakmi aenami naskladany.

Vetknou i dobroeeinne podniky, i divadslni sbory byly v rukou na'dich aen. Nak muk po dobu trvani valky a jeke nyni. byli na naSleh • tipka soli, tak ze si jevikich yzacni jako S muair ochotnik0 kteki se dovedli ye hte upiatnit a do srdce zapadn•ut vanly a jeke vaaime Byli jsme roycleeni za v'Se. kdy hrali, neb divadla bez mtrat nemohou existovat. A pros?

Protoae jsme nechtely, aby use valkou pkiSlo na zmar. To nebylo jen zde v Texas, tak to bylo po cele Americe.

Nemyslete, ae yke klapalo idealne• kdepak!

Vgak vite, jak to chodi ye NTL.ech spolcich a orga.nisacich. Ptesto, ze vSechny dobre aeny pracovaly pro dobro kolikrat se nakupily takove nesnaze ktere vyvolaly rortrpeenost, neb easera bylo malo einnYch elenek a Men& nebo jednotlivci praci posuzovali, ania by sami pkiloaili ruce k praci, klacky pod nohy‘ byli pracovnikfun hazeny ale na konec zase dali odhodlane ruce k dilu a pracovalo se dal. Ze takoya dlouha narodni prate easem unavi je jenom pochopitelne• ale koneene uznani druhYch bylo nejlepkm lekem. Vadyt' se use delalo pro celek, ne pro jednotlivce. Nebyl to, vette, aadnY med pro ty aeny rozdilne freinkujici v tech podurnYch organisacich, kteti s laskou pracovali, vadyt' to Maly jen z dobre yule, z obetavosti pro nak zuboaenou vlast, kde i ta nepatrna kytieka, panenka nebo zasterka, setkela slzu nekterYm tem srotkilm tam za motem. Obetavost neda se koupiti — ta se musi v srdci zrodit. Proto take vydraeli jen ti kteti to meh v srdci. Vette kde by byla nese civilisace a vtbec pokrok, kdyby nebylo obetavosti eloveka.

Pfeky jsme rtinne testy a byly razne nazory, ale na konec vkchna ta prate nakch aen v Americe representuje hotove bohatstvi krasnYch vzpominek, spoustu plodne prate a ohromne spousty dartr lasky pro na pe tarn za motem. Poznaly jsme se vkchny mezi sebou, tu einnost jsme citovaly ye vSech tech nakch 6eskYch easopisech, ktere vyky to einnosti vstfic.

Nyni nastava druha kapitola, a site pokraeovani v praci po valce, pochybuji vy dobre aeny ze ty vase upracovane ruce najdou jette Ulevy. Jen kratkY eas je'Ste vytrvat je nasytit a obleci. Vette ae citim potkebu otevtit sve srdce a llci yarn, kteti pracovali pro odboj sve mykenky jak se na use nyni divam do budoucna, Jak vite a &tete, je v 6eskoslovensku hlad a bida. Odbiram hodne deskSrch 6a-

sopisti a neni snad i. a.deeku, kterS7 bych nepieCetla. Nejvice zprav je v Amerikanu. Jsou to privatni dopisy, ktere se svolenim ptibuznych jsou uvetejnovany. Sleduji pozorne vkchny ty zpravy z rirznYch :nest. Kandy ten dopis je zoufalY: nemame omastek, soli, masa, uhii, ktstva bojime se •etoSni zimy! Vette,. ae varn srdce bolesti trne. Tak by jeden rad pomohl, ale jak? Privatni balicky na po-Ate jeate neberot" za penize nic pry ua nekou;i. Kde vezi pkieina? NezbYva nam neali pracovat a posilat to na Csl. Oerveny ktia, aby prosttednictvim Americkeho Cerveneho ktik zde, dostal potraviny.

Take se doeitam hodnee jake jsou plany k Memorial pOmniku Lidic kritisovan. Zvla,§te v enskem obzoru, kde uvedornele aeny se zdravYmi nazory, ten pomnik neschvaluji, neb misto neho ae by mega stat nemocnice nebo siroternec.

Zde yarn vypisuji vYrdatek z dopisu. ktery byl uvetejnen v Peoples Forum Des Clones Registefu a podepsanY Pavlem C. Jamesern, 510 Empire Bldg. kde pile mezi jinYm, ',"• :e se dovida v redakeni stati o kamnani o ziskani pal druheho milionu dolartr na Yybudovani pomniku Lidic. a tato vec nuti, aby se o tom vaane ptemikelo. Pik take, ae neni nejvetkm nebezpeeim svetoveho mire atornova bemba, nYbra, prsservace a uclraeni nena,visti v srdcich milionu lidu proti miliontan ,s y ch sousedti.

Pak. pi pe: Zda se ae nejvetkm ptispe ykem ku svetovemu mire by bylo, kdyby okupaeni armadv znieily v gechny ty tisice podobnYch pomnikt v Europe. jen byly postaveny za tre.elem yzajemne nendvisti evropskYch narodt. A dale. s miliony lidi celicim hladu a rime. s nedostatkem kostelti. nemocnic 'a domacich prirmyslovVch podnikil, jest spravne vydavati takovou obrovskou sumu Penez na yeenou ptipominku,zaAti a nenavisti?. Pi pe. ze Evropa je pina, takovYch pomnikti. AC potud.

K tomu dopisu chci- ja ptipomenout, ae i Amerika ma svoje pomniky,•ktere by podle neho hlasaly nenavist. Jest zde Alamo kdya valeilo se s Mexikem, pak parnatnik k ficte,AmerickYm Minutemen v Mass, proti Anglieantim a jine. a jine. Zda se ae by bylo dolote mu vk Yysvetlit. Pravdu ma, ze je potteba postavit nemocnice. Skoly. kde by se ptiSti generace ueila alt a milovat se, aneb nakrmeni lidu. Ja sama neschvaluji tu pomnikovou mySlenku. Dejme za aiva a romahejme, ale pomniky stavet tam kde • trpeli. Pochybuji. he bude nas lid zde v Americe znovu shanet takovou sumu na pomnik, vadyt' teto valky nasledky ponesou se i na ptiki generace, a pak i my zde meli nape deti ye yalce. i my zde mame svoje povinnosti k teto zemi, ktera nas ptijala. NaM vojaci, co se vraceji. maji svoje zdravi take ottesene. Je jich pine nemocnice. Ted' i tam musirne pomahat troet rase. jako kdya pomahat bude jen ten malt', de1nY lid. Nemyslite, ze i on ma sve slovo v to veci? Ten nejlepe vi. jak je to, kdya aaludek krudi, opasek stale utahuje, neb nema, co pottebuje. ale piece pomaha kde mime. Ale jak ua to veainou 133iya., vec se udela a ted' shanejte. Podivame-li se z blizka. (ne my ale ti velci) na celY aivo• maleho eloveka. vidime, ae tech jeho radosti je velice malo, tkeba je to v Americe, jenom honba za skYvou chleba. Nekritisuji tu kampaii, ale rozhodne ii neschvaluji.

Odrustte. ze jsern y am oteytela sve, srdce, ale kaadY mame pravo na sve smYSleni. Jsem take jedna z tech. ktera zasvetila vetknou svuj aivot narodu. Pattim mezi ty aeny eeskoslovenske v Americe. Pracovala, pracuji a pracovat budu, jako sta a sta nakch dobrch Na'S vojdeek,. Jerry Lebr, ptijel domt mezi nas a rav ho v'Sichni vitame. Je to nas dobry sokol ochotnik a Olen tadu Sestra Hankova tea neekava sveho syna. Rodina Zachova take uvitala v kruh rodiny nejmladkho syna Edu nejstark jeke bude rok na vojne a prostked.ni syn byl zabit ve Francii. Tak se pomalu v:sichni nam vrati.

Tea vitame do Texasu pani M. 2ivnou, kterd ptij,ela pied 14 dny do Pelly, Texas.

Zatim zdar!

Karla etyrtnikova.

vornost apeluje na pres.

Benege Svornost posild presidentu Cs. republiky, dr.

Eduardu Beneaovi, tento apel: Pane presidente!

Nak krajane ye SpojenSrch statech s radosti uvitali prohlakni es. finaneniho ministerstva, yydane jeate v LondSrne, ae zatidi veci tak, aby do konce tohoto roku nebyly vybirany clo a spottebni poplatky z darkovS7ch posilanSich ze SpojenSrch state do Ceskoslovenska. Ptipravujit` se flak krajane, jakmile baliekova, poata bude zahajena, 2e projevi svou lasku k stare vlasti, k svSrm znarnS7m a ptibuznS7m, 2e jim budou posilat potraviny a aatstvo baliekovou poatou. Naai krajane byli by velmi zklamani, kdyby se uskuteenily informace, je2' jsme nyni obdr2eli a podle ni.ch2 darkove balieky byly by podrobeny clu a spottebnim poplatkam.

Tyto odporujici si informace, uvadejici naae krajany ye zmatek, ptirozene by zdrtely zasilky do to doby, net' by doalo k vyjasneni, nebot' nak lido nemohou rochopiti logiku posledni vyhlaaky. Obayame se, 2e v takovem pti_ pade darkove balieky nebyly by posilany odtud do stare vlasti v takovem mnoastvi, v kterem jinak byly by posilany a ae celd, ta YYpomocna akce byla by tragicky ochromena.

Mimo to zkrAenost z prvni svetove valky nas poneuje, 2e vyrnahani ptiplatkil straane by zdr2ovalo dodavku darkovS7ch baliekil. Dale radno miti na mysli, 2e &ova, jen2 by pomoci nejvice potteboval a obdr2e1 vetai poeet banemohl by z nich ptiplatkil odvesti.

Obracime se na Vas, pane presidente, abyste v teto zalaitosti vlivem s ySrm pomohl odvratiti nezdar, kterST by jinak postihl baliekoyou vSipomoc. Veci, ktere nak krajane budou posilat za mote, jsou veci, ktere nebudou Mat konkurenci domacim produktilm: budou to potraviny a aatstvo, veci pro kvot nejnutnejal, a jak ze stare vlasti se dovidame, tech je tam nedostatek. Clo, ktere z darkovSrch baiidka by bylo 2adano, daleko by neptineslo tolik vlade Ceskoslovenska, co bude ptedstavovat hodnota, ji2 nas lid v darkovS7ch baliecich dostane, z ylaate kdyby nasledkem cla jejich poeet poklesl, a o to merle ptinesly by clo a spottebni poplatky. Darkove balieky budou pomahat udrtovat ducha trpiciho lidu v dobe, kdy je tteba, aby duck ten se nepotacel, a to jiste je take dilvod, jej2 tteba miti na mysli.

Mimo to paska, ktera, pouta americke krajany k rodne hroude. jtate vice se utuk, kdy2 poplatky, ktere by vyvolaly rortrpeenost, nebudou brzdit darkove projevy milujiciho srdce.

Ztechto dilvodii, pane presidente, obracime se na Vas. Byli bychom veleeni, kdyby bylo nio2no venovati teto zalektosti bezodkladnou pozornost, nebot' ka2dSr den eekame na povoleni baliakove poaty, a kdyby jejl oznameni bylo provazeno sdelenim, he jsou v ylatnosti cla a spottebni poplatky, v radost americkStch krajanti vtekalo by zklamani.

Ocenime pine, pane presidente, va"e, co podniknete a ujiat'ujeme Vas, as sledujeme stale Vak moudre a obeztetne vedeni statu, hluboce vdeeni, ze eeskS7 a slovenskS7 lid ma presidenta, jena pied celYmsvetem je jeho chloubou.

V

18,000 praiskSich sirotkii vola o pomoc.

Deti popravenYch hrdinti neptekji letoani zimu, nedostanou-li pomoc z Ameriky, pravi pi. Marta; Sharpova, zastupkyne Community and War Fundu, ptiletevai z CSR. Ohromne -thin csl. lidu. Velk3"7 nedostatek potravin. — 2 vajieka mesiene pro deti! — Slovenska delegace se chysta, do Ameriky.

V Music se naukt ye svete slyaet i neslykt. A s mleenou dale dojdea — to pozname v2dy moudrkho eloveka, kterS7 zna yeas mleet a yeas mluvit. — Baena Nemcova.

Ve stkedu, dne 24. Nina 1945.

liv6 Josef eapek v 2e (K gestemu vSiroei jeho zateeni.)

Dr. Jan Slavik.

Josef Caper byl zateen v 2elive. Do tato oasy v deskomorayske vypnuline pfivedl ho poslanec MoudrY. Ten ma take na svedomi, ie tam Capek pachai veci, o kterYch malo kdo vi. Josef v poslednim roce pied valkou nimrodil .

Napoleon pry mel manii rozvadet sve generaly s man2.elkami, ktere se k nim nehodily. Dr. MoudrS7 zasnuboval s loveckou pukou di, kteti. loro nimrodstvi nemeli ani vlohy ani povahu. K temto svedenYm pattil take neboitik Trapl, nekdejei ministr financi Milovnik lest a ZhavY houbai, dal se ptemluviti, aby nedaleko Zeliva najal revir a koupil si hamerlesku. Na hone udrZel vraZednY nastroj v ruce ptl hodiny a pustil s se za houbami.

Kdy't se v Zelive objevil s pu'akou Josef Oapek, byl jsem ptesvedden. ie jde zase o promotorskY omyl. Neznal jsem do to doby 6apka osobne. Oekal jsem ; ze spoluautor alegorie "Ze zivota hmyzu" po prvnim sveceni se rozmysli vstoupiti do radu sv. Huberta. Proti oeekavani viak Josef ktest vydriel a kdyi pfi ptedposledni leei, za ovaci stkelct i hostu, ptines1 na vYtad vlastnoruene stfeleneho macka, zatil spoko•enosti. Byl od zelenYch lapen.

Pristi srpen zvolil v Zelive letni pobyt a ite'astnil se hontl na koroptve. Zadal se take theoreticky zajimati o temeslo svateho Petra.

Pod klaSterem vleva se do 2elivky fiCka Trnavka. Jeji pravY b'teh lemuje ptikra, zalesnend strap , po nii sestup k tece rieni snadnY. Ponevadi skaly, vbihajici nekde ai do teky, znemoiriuji prochazky po bfehu, je to misto stvotene pro rybate. Tam mne vyhledal aby videl zarai s tienim kaprem. Nevytahl jsem plied nim ani belieku, ale misto se mu rdzem zalibilo. Ptichazei potom easteji, zbyla-li mu 'pied polednem hodinka. Bylo co loviti Vodu 'Ceti rybky, prchajici piked okounem, pod kofanim stare olk ptsobi hranostaj zmatek v rodine myii, tam zase rrovka jako noiem elegantne feie hladinu. Byl-li klid na vocle, jiste v teninach Trnavky hla,sili se o pozornost zastupci Celan ptadi osady — rakosnik, budnikk, penice, zvonohlid. Vse tu bylo v pohybu. Nehybaly se jen dva Cervenobile spla y -kymthudic.

MalomluvnY kumAtYf se domnival, ze musi zachovati absolutni klid. sedi-li u vodu s tichYm filosofem. Kdyi vS'ak po nekolika navitevach zapas s kaprem se nedostavoval, poru'ail Proopak chytate jen na tomhle mists? Snad to zkusit jinde?

Takovou radu davalo mi mnoho lidi ui po pet let. Mel jsem tedy odpoved' ptipravenou: Za tticetilete valky 8veclove ptepadli klaiter. ProndsledovanY mnich (ta povest se vskutku vypravuje) skocil s drahocennou monstranci do Trnavky s tehle skaly. Jenom zde main nadeji vytahnout zlatou monstranci .. .

Kdyi cele hodiny bambusove pruty traely nehybne nad hladinou, nebylo divu ae si je mladY ledrideek pletl s uschlou vetvi. Jednou dobrYch pet minut seal smaragdovY ptak na dosah ruky od nas, nei poznal svou zmYlenou.

Piskl skuhrave a pustil se nizko pfi hladine pa tece dolt. oapek kvitoval krasnY okamiik jen vem ale naAinec pravem profesora uplatnil sve klasicke vedomosti: ptak z podsveti, veStici bliiici se pohromu.

Nikdy fecka mythologie nemela vice pravdy!

0 tiden pozdeji 'gest lovct, mezi nimi Josef 6apek, lovilo v reviru nedaleko Zeliva. Utok Hitler& na Polsko visel ye vzduchu. Pti poledni pfestavce se fiporne politisovalo. Marne nezkrotnY nimrod ptipominal, ze neni temef nit stteleno. Z lovecke chaty se nikomu nechtelo. Koroptvechtivci nezbylo, ne iaby sahl k nasili. Zadal syYm hrtiznYm hlasem "0 sebevrede Zelivskeho kapra", kterY opustiff tichou vodu u klaStera, aby poznal louii — Oechy za Hitlera.

Byla to parodie na mlady protektoratni tisk.

Posledni sloka, kterou mu dovolili fistulkovat, znela:

VtSTNIEC Kt-1:12 hlacline na vindcia se gplaciad, nagel vyzvani, dole podpis` Hacha, narode eeskY, vytvoi sourueeni, nas jenom spas' svorne otroeeni.

• Zde prerueil barda dr. MoudrY: "Poslouchej, dej si pozor! Jak vypukne valka, budou zavirat!"

To bylo 20. sr; na 1939. Tri dni potom na temZe mists Gestapo zatklo — Moudreho. Kdy2 ho dovadeli do auta. Canek zvolal za Nemci: "Je to hodnY elovek• zachazejte s nim dobie."

DrahY den pkijeli si take pro neho!

Daleich pet let o prazdninach sedal jsem s pruty pod skalou s nez skoeil mnich s monstrance. Oapek a MoudrY sedeeli v koncentraku. U Trnavky v'ee zfrstalo pri starem, Stejne reje vodni haveti stein! ptaci v kfovinach. Jen ledfraokove zrnize 1 i AZ teprve letos roku eesteho po Zateeni Josefove, duhovY ptak zjevil se mi na u.sehe vita protej'eiho brehu Trnavky.

Ptak -podsveti, posel s onoho brehu.

V

BENE g 0 NEMCiC11.

Praha. (OTK.) — Dne 14. kijna vysilal pra2skY rozhlas tee presidenta.Beneee, kterou pronesl na Melniku a v niZ se zabYval problemem vystehovani Nemcfr z republiky. Zminil se o torn, jak jiz "v roce 1942, ph vyjednavani s Edenern o zrueeni Mnichova, zdfiraznoval jsem absolutni nutnost rorteeit Upine a jednou pro vZdy problem nemeckYch menein ve sttedni Evrope. Ji tehdy jsme pripravovali plan pro systematicke, sporadane a opravdu sluene vystehovani Nerndi do Nemecka. Hned od pocatku meli jsme v provesti tento plan na zaklade mezinarodni dohody a zamYeleli jsme spojit finaneni stranku tohoto planu s problemem nemeckYch reparaci. Hlavni podminkou tehdy, prave tak jako dnes, bylo, aby plan mel mravni podklad.

Nemci v tato valce a ptedeveim naei Nemci se ukazali mravne a charakterove takovYmi, Ze jejich spoleene aiti s Cechy v temZe state je dnes proste nernoZne. Ostatne toted prohlasil u2 roku 1938 Lord Runcirnan v dopise, ktery mi zaslal dne 21. zari. Vee, z eeho jsme Nemee podezirali, bylo potvrzeno vYpovedi Karla Hermana Franka pti vYslechu. Ptiznal, ze dal/no pied rokem 1939 nemeeti nacionalni socialists spoleene s henleinovci ye spolupraci s Berlinem einili ptipravy veeho druhu, aby pouaili naeich Nemcfr k rozbiti statu."

Devadesat procent Nemeu se propfijeilo dobrovolne a aktivne proveleni techto plaml. 0pakovat Mnichov neni moine a tak zustava jedine teieni: odchod Nemcii od nas. Ucinili jsme svfij nevyhnutelnY zavet, i kdyi je pro nas hospodarsky tizivy. Naei Nemci musi odejit. Hajil jsem to u:z v LondYne, hajirn to dnes a s dostiueinenim konstantuji, Ze veichni tti velici spojenci zasadne to prijali na konferenci v Postupimi.

V posledni dobe jsme napadani mezinarodnim tiskem, ze presun Nemcfr se u nas provadi nedustojnYm zniisobem. Defame pry tote2, co delali naciste nam. At' vYtky ty snad jsou v jednotlivostech pravidive ei nikoli, prohlaeuji zcela kategoricky: Naei Nemci do rise musi odejit a v kaklem pripade odejdou na -zaklade sve vlastni ohromne viny, sveho pusobeni ptedvaleeneho a cele sve valeene politiky proti naeemu statu a narodu. Ti, kteri budou uzna,ni jako protifaeiste, zlIstavei verni naei republice, mohou u nas zustat. Ale celY nas postup ye veci odsunu jich do 'flee musi byt lidsky sluenY, presne planovanY a se veerni spojenci peVne 4, 4:lohodnutY. Ani zde nas narod svou povest demokratickeho a lidsky dustojneho relimu nesmi nieim pottisnit. Naproto tomu veak Zadame veechnu naei spratelenou cizinu, aby se neda.vala masti zamernou propagandou nemeekou nebo i prilelitostnYmi svYmi zpravodaji, kteri maji site velmi dobrou vuli, ale Cast veci vidi prilis zbeZne a z jednotlivYch pripadfn ktere se jiste tu i tarn prihodily, prihs zeveeobecriuji a tak otazky tyto priehazeji na mezinarodni forum ponekud zkreslene."

-V Olen ziskany dnes do Detskeho- oclboru bude .dinnST ni elenern jednoty v nekolika ma,lo

Strana

PaTa Dyeuildle. to anal.

Pan reditel DvouNdle to mel vadycky do- . bre. Zailatkem valky nevedel, ma-li se dati k "Vlajce" nebo Zadati rovnou o nemeek•ou ptisluenost. S tou prisluenosti si to rozmyslel velmi brzy sam (Cert piece nikdy nespi a co kdyby musel jests do valky) a tu "Vlajku" mu rozmluvila manZelka: "Dostaneme take zvlaetni pride' ovoce? KdyZ ne, — tak se k nim nedavej." Pan DvouZidle uposlechl a na schfize "Vtajky"' prestai chodit.

Presto. Ze v firade presne a horlive pinil kazy Nemcf2 poslouchal obeas take Moskvu a Londyn. "Matko" rikavai pri takovych pkileiitostech "jsou dvete dobre zavtene?" Druhy den rano rcrzhlaeoval bod ge po celem dome, Ze byl na flannu a vratil se az k ranu. o jako pro tohleto alibi. Cert nikdy nespi . . .

V dobe heydrichiady potrasal smutne hlaYou a rikal jenom: "No tohle?" Pro jistotu to rikal jen kdyZ byl sam a to bYvalo obyeejne na. klosete. gel take "manifestovat" na Vaclayske (piece "musim", sdeloval eeptem znamYm, byl bych v firade nemoZnY). stoupl si pekne dozadu a nekolikrate opatrne, polohlasne vykrikl "bravo", aekoliv vilbee nesly"el, co ten holohlavY Clovek na tribune Zvani. V zapeti se z hloueku vedle neho ozvalo sla yko, ktere se vYborne rYmovalo s tim jeho "bravo" a tak se mil' pan DvouZidle tine sebral a zmizel jests pied konesm. Cert piece nikdy nespi a co kdyby mu nada takhle tteba ve tme, v priichode . .

Na emelinare a ket'asy hrozne nadaval. Jakmile se veak nekde nejakY objevil s omastku ihned mu nabidl o dvacetikorunu vie ne2 ten druh'. Prieto maete zase s nedim pCijit pritelieku, ja, mohu veecko pottebovat. Na cenu se samortejme neptam. "SakramentskY ket'as" odlehaii si v spravedlivem hnevu jakmile se za "priteliekem" dvete zavtely, "tohle by se melo udat!" Prieel-li jeho ptedstaveny-Nemec do jeho kancelare a byl-li v to chvili s nim sam, zdvihl dokonce k pozdravu ruku, ale tak nejak napfil — jako kdy2 chyta mouchu. Oert nikdy nespi a co kdyby ten Nemec se potom chtel dat k Oecham . . . Atd. Nemci kvacili trapem od Stalingradu a pan DvouZidle pied podrizenYmi eechy ztlumene jasal: "Nerikal jsem to? To da, piece rozum.

Ze to skopeaci musi nakonec p•ohrat!" Potom byl — jaka Cest — pozvan s yYmi nadtizen'mi Nemci na yeeeti a tam chvelieim se hlasem prohlasil ze situate je yank velmi vaina, ba jests vainejM, vlastne hrtizostraAnd,av§ak viidcovu geniu se jiste podati . . . atd. Dodateene site dostal na zpateeni caste od manielky jednu na klapaeku, protoie si pti tom svem prohloSeni neviiml Ceske sluiebne, ktera, vae Sluiebna dostala drub' den od pana Dvouildle stokorunu na doutniky . . .

Pied revoluci zmizel, jakoby se do zeme propadl. Potkal jsem ho az za tYden po revoluci.

Na klope mei trikoloru na ni rudou hvezdu fletyhodnYch rozmert. "Nazdaaar", volal uZ" z daleka, "tak kohopak budeme volit , eheehe?"

Neeekaje na odpoved', ptitahl si mne blik a pokptal mi do ucha: "Jdu si prase pro ptihla'Sku do sekretariatu Komunisticke strany.

U lidov'ch demokrata• narodnich socialistt a soc. demokratil jsem ui byl. Vzal jsem si pro jistotu Po dvou blanketech. Neni snad jeden libo? Red poslouiim!" Nei jsem se vzpamatoval, zmizel v dalavach s huronskYm: "Nazdar a Cest, soudruhu a bratre!" Po daliim t'dnu jsem slykl ie shani doklady o sve Cinnosti a o pronasledovani Gestapem a petpokojovY byt pc) Nemcich. 2ivot je uz takovy.

Dok.lady a byt nesehnal. Za prve proto, ze takove doklady v jeho ptipade neexistoval y a za druhe proto u2 na Pankraci o ubytovan! postarano. Cert piece jenom nespal .

— Davejte pozor na pany Dvoutidie, chum j_ch mezi nami jests mnoho!

(Z domaciho tisku).

V Mezi narni je mnoho lasky na jazyku, ale malo v Srdei gh, Bolena Nemcova.

Ve stfedu, dne 24. Vijna 1945.

Strana PROTEKCE A INTERVENCL, Jaroslav P. Bla2ek.

"Je treba, abychom Uplne vyplenili protekci z naeich Utadt a ekol, nebot' toto byli nam rozrug uje fadnY chod vefejne slu2by!" VelkY potlesk, feeniku se gratuluje.

Crrrrr — Crrrrr — tady ministerstvo to a to.

Ma u vas 2adost ta a ta, pan ministr ten a ten by mel zajem na torn; abyste ji vyhoveli. 2e to neptijde? 2e mate nejake potadi? Ale pan ministr piece . . . To bych si vyprosil abyste me podeztival, 2e bych se dovolaval pana ministra bez jeho vedomi a uNkazu. Tak to teda neptijde, kikate? Ne? Ale to pfece neni protekce, pan ministr ma zajem . . . Skoda, budu panu ministrovi referovat . . . poklona.

Crrrrr — Crrrrr — zde Zemsky na.rodni vYbor, u telefonu referent pro ty a ty zale2itosti.

Mam gvakra, vyznamenal se na barikadach, je na gkole, kde je feditel takovy kolaborant, byl se, gvakr je site svobodnY, ale mysli, 2e by to glo, zale2i na vas. 2e to neptijde? To se divim.

Ja bych to nechtel zadarmo, mam vet gi zahradu a dOvolil bych si prominte, nechtel jsem urazit, ale ... poklona, prornifite.

Tuk, t'uk, t'uk . . . jsem doktor X.Y., ma dcera je u vas, pry se bude posilat do p0hraniei, vite, ja, bych proti tomu nebyl, nikdo tam musi jit, ale myslim si, 2e ona to nevytrhne, je zvykla, na Prahu a byla by tam ne gt'ast• Byla take totalne nasazend, u mne v kanto2 byste na to meli vzit ohled, ja nechci • hledat protekci, ale ptednosta toho a toho odboru v ministerstvu gkolstvi je nitij kamarad ze studli, ten by mi to udelal, ale nechci Pepika zate2ovat, tak to, prosinr, vas, nejak udelejte, poklona, na revang!

Poslechni, kamarade, vin, ja nerad intervenuji za nekoho, ale ptipad metro bratra bys mei vzit mimo pofadi, nikomu se neubldi, kdy2 se dostane na Vinohrady, uz dva roky je na 2i2kove. 2e nema zkou gku? Tu si jiste udela, kdy2 bude chtit, ka2cle pravidlo ma nejakou vYjimku, ja vim, ze to udela g , nazdar!

Za jedinY den tfiadvacet nav gtev, telefonickYch i pisemnYch intervenci. Trochu mnoho, 2e? Druhy den id jenom osmnact, snad zitra to bude lepg i. Ten ma, maminku, ktera nemtde na nohy (ale ye Stromovce bend jako ktepelka a petkrat za tYden jede do biografu), ta ma tetieku, jiny ma tohle, ten by chtel tamhle. Veder na schuzi zufive tleska feeniku, ktery htima proti protekci, ale druhYden beha po ministerstvech a shledava, koho by po2adal, aby za nej intervenoval. Stovky 2adatelil z venkova chteji do Prahy. 2e se diva ptednost tern, kdo2 maji za sebou koncentraeni tabor, to se mu zda nepfirozene, nebot' jak k tomu pfijde on, kdy2 take pracoval v ilegalite (poslouchal LondYn a Moskvu). Sva osobni pani dovedou lido promenit v bolest, dovedou natikat, plakat, du guji se, vyhrokiji, 2e se musi zastfelit. A nestydi se slibovat cigarety, okurky, hru gky, vejce, maslo, podralku na boty i latku na gaty.

Oloveku je nekdy trapno, ke takovi fide jsou stale mezi nami. Tisice prostYch zamestnancil a ueitelil slou2i do iipadu, pokorne se skloni pied nutnosti nekdy i tvrdou. Zatnou zuby a jdou, kam je po glete. Snad v oeich nekterYch uvidite i slzu, kterou se v gak snak rychle setfit.

Republika je pottebuje tam a tam, jdou, a stydeli by se menit sve libustky v bolaky a ukazovat je svetu. Tomu malernu procentu lidi neukaznenYch, bolestinku, g kemrala, pohodlnikU, tem je tfeba ukazat peviaost a neUstupnost.

Nejdfiv je siuzba, pak ptijdou socialni clavody, pak potteba osobni. Zajmu vefejnosti se musi osobni zaliby i bolesti podrobit. Tfiadvacetileti midi a dvacetilete 2eny nejsou deti, tern se neda ptednost pied 2enatYmi taty s rodinami. V Praze jsou stovky a tisice mladYch a svobodnYch zamestnancti a ueitelii, ktefi se zuby nehty drk na svYch mistech a budou pocit'ovat jako ktivdu, kdy2 je po g lete na venkov a na jejich mista pfijmete otce, kterY ma tfi deti na studiich, matku-vdovu s dvema cletmi, jeji2 mid pad' v odboji, nebo zamestnance, kterY byl se 2"enou pet let v koncentraenim tabote a pti gel o majetek.

Bude tfeba jednat razne, rychle a bez sentimentality. A hlavne: at' se do teto pace neple-

oil ri^zni primluva tetieky, strYekove, kam.aradi a vlivni jedinei. MladYm lidem nemtitie Skodit, kdyti se podivaji za humna a pusti se na nekolik let maminYch sukni. Za doby okupace • mezi cizi, dues piljdou k svYm, ptijdou • sve republice, svemu narodu. A nebudou brblat, brevet a nakikat. Ptijdou pracovat!

El Campo, Texas.

Ctend redakoe a vSichni etouci Vestnik!

Jsem pti Sc.atne nalade, a tak zaeinam takto: Herdek, abych neklel, elovek aby se potad zlobil. Mysiel jsem, ae mam nesouhlas jen s nekterou aenskou, ale musim odporovat i memu vlastnimu bratru, ba jo! Br. Simon Barton z Bomarton pile, 2e se mu neza-miouva, le nase mlade2 se odnarodriuje, a stydi se za svou mateiskou fee. Br. S. man v tomto mot pra y gude. U nas tfe--dy,alemijsdoat,zenv ti generate miuvi &sky, a za svuj ptivod se nestydi. Ctvrtou generaci,- uz nebudu omlouvat, a jak okolnosti ukazuji, tarn s eekinou je amen, a za tim amen, udelam puntik, jako konec! Tomu nikdo neodpornide, kdyby se na hlavu stavel! Nejsme my samotni, ale ted' budeme muset ptestat kikat rnatetskou red.

Dam ptiklad, jen u nas. — Jest-li budeme minit eektinu„ musime tici tatikovu red. Oveem matainu anglietinu take umi. Br. S. u Tveho syna Vilema jen matetska, a ani pomyglein o tatikovske. ba ne,• a to je teprve z druhe generace. V takovYch padech tomu neodpom0.2eme, jak jsem ji2 navrchu pravil. Na ge, zde eicampska deveata, as jich hodne provdala za vojiny z jingich statu, a v gichni jmena cizojazydne, a tarn take asi amen.

Bratte Simone, s Tebou nesouhlasim a souhlasit nebudu v tomto pade: Pines veVestniku, 2e elm vice 'fedi 'Clo y& miuvi, tim 2e je lepgi elovek. To take asi mylsi g , kolika keel elovek miuvi, tolikrat 2e je elovekem„ a tollkrat asi lep gim elovekem. Ja zas si na svem tojim, to je to vYhodna vec, kdy2 zna elovek vice keel, ale • to mi nikdo nemusi povidat, 2e by byl vicekrate elovekam, ani kdyby umel mluvit deset i•eei.„ lepgrin elovekem nebude a nemil2e bYt„ ale spite jeSte Tiaide v nekberem pade vyuktkovat na ilkor neznajiciho dobreho Cloveka jen jednu tee. Co na to kika g, br.

Frantigku?

Sestro Ondrii gkova, pigete. 2e jsem se smal z oznamky y e Vestniku. Tam je chybieka.

Psal jsem, ne smith, ale obdiv, ba jo! tsmeir byl pi. Otvrtnikove (nevim je-li sestra), 2e ja jako ani nikde nejdu, jen kolem to farmy. Tarn byl iismev na pravem mist& ale k to oznamce by milj fismey nepasoval, ale obdiv to ano!

Za ten fismev v to oznamce ye Vestniku, bylli drive na to vzpomnel, byla byste jen sestra Antonie Ondril gek, bez toho pravopisnatio, a u mne v teto vlasti zbyteeneho pkivesku ova, ba jo! Jsem ja nenapravitelnY, zas ba jo!

Zas dale, po tom hurikanu, ptehrabuji se ye starch Vestnikach. Me oko patine na dopis ze dne 21ho kvetna 1941 z Caldwell. Podepsan, Pani P. P. Mikeska. AC jsem ten dopis u2' deti, mo2na, 2e i dvakrate, a tak ho zas prehldim.

Vytahuji z neho to jadro. Neb . proydana. A' merieanka se ka2da, podpisuje jmenem sveho man2e1a, jen si k . jehd jmenu ptida Mrs.. — Tak ja nevim, prof by as Ceske 2eny nemohly podpisovat jmenem sveho man2ela. a jen si k nemu ptidati Pani. Byl jsem ja v2dy pro to, a za to jsem "krytisovan". Zas Ctu v torn samem 'aisle, Rogers, Texas. Podpis, Kamila Fojtagek.

Tarn ma pani P. P. Mikeska, jak ja tikam recht, a mela jste si take ptidati to pani, aby Vam nebyla posilana take zamilovand psaniCka, jak pi. M. Kdy2 se podepi ge sl. nebo Miss, Pi. nebo Mrs., tak u2 ka2c1Y vi coajag, koho oslovovat, ba jo! — Jsme my v 'Leto vlasti, a kde i my stall se muaeme pfizpiisobovat. '— Je g te se vratim k vYhocle znajici vice tiCi, ale ne k lepgimu eloveku. — Meli jsme pikovaae Mexieany, ze stare Fejt kounty. Ptijede soused, brzo-li budeme hotovi. Eman povida, uti jen asi na 6 bain na-

pukand. Za chvili piljede druhY soused, za tim samYm biznisem, neb bylo potiti o sbirade.

Jeden Mexican, mluvici dobte anglicky, (mused narukovat k vojsku za 2 tSdny) mluvil s prvnim sousedem. Ja s druhYm sousedem, ja Cesky, on morafsky, ale rozumeli jsme si. Soused se me pta, kolik platime? Jafku, dolar 'gest bitU a piksaky. Soused povida, ke za mestem ktetisi plati dva dolary a dva bity. Mexican povida s nim mluvicimu sousedu, slyeel jsi?

Kdo by se byl nadal. Ten samY loriskeho roku. Pikovali u souseda. Ptiela tam sousedka a povidala: nebudou yam chodit na kury? Ten sam3i• Mexidan na to: TetlCko, my to nedelame. Vidy nabadam. by naee mlade2 se naueila dobie anglicky, a moblo-li spravne, tim mo2no vyniknout a domoci se lepeiho postaveni. 6e§tinou spravnou zde daleko nedojde, neb naee mladet ji sparvne nikdy nebude ovladat, a kdyby krasne, nate* j'ednotlivec, darmo mluvit.

Take kterasi 8enska psala, 2e Amerfeane redi poslouchaji ten ptizvuk, neb nespravne vyslovovani. slov, jako by jim to alai° zabavu.

Tam je chyba. Pravy. vzdelanST American nikdy si nedela, dtklebky z vSrslovnosti se ueiciho jeho jazyku. Nikdy jsem nepozoroval, kdy2 jsem angliatinu lama' nejakS7 Usmev, ale ale vypomoieni mi. Ale naeinci, ti jsou opak. Ofeem,ne veichnl. Byl jsem na rente u dr. Olivera, asi mili a pill od Caldwell. Jeho synove jezdili easto na plat za dobytkem. Ledakdy jsem jim pomahal. Anglieinu jsem se 11611 ze Soukupove mluvnice, dist, psat, a mluvit veecko na raz, ale vS7slovnost mluvy. oveem byla chyb_ • na.,, neb nektera slova 'Clo y& ueici se mud slyeet, obzvldete pkizvuk. O yeem jsem mluvil, mel jsem za to, 2e podle pisma. Doktorilv syn na omluvu me vSrslovnosti, me pochvalil, 2e mluvim dobte anglicky. PH tom zas povim, naeinec, take mladik, bydlici ted' p11 meste Caldwell. abyste mu to nevyeitali, teknu jenom Joe K. Kdy2 jsem mluvil anglicky, kikal jsem I have, on Joe se mne dal do smichu a. poueovai mne, ee mam iikat me got. Ja, lamai vysokou angli8tinu, a on eernoeskou. Zde take, ne v ElCampo, ale kes'dek dale, na pikniku, xfi teeneni u2 starei &ova z Houstonu, si take zateCnil. Take vyeei slova. a kterS rsi ho zleheoval, jako s takovou anglietinou 2e take nemuse' ani vystupovat. Tak si to vemte. Jednako nebudete vedet co si vzit, ani ja nevim.

Za nektere me dobte minene. slova, budu zas krytisovan, a motina, 'tie si mne zas nektera vezme na mueku, ale at' se opovagi, nepomstim se, a pane odpovim. Ale bez ova., ba jo! Ale zas sestte pi. Hamer, oveem 2'e me nedoMre, ale kdyby, tak etitr, ze ji to ova tam ptidam, jisto jiste. — Soustrast pi. Hamer nad ztratou Vaeeho bratra. Doufame, az troeieku zapomenete, 2e budete zas ptispivat do Vestni_ ku s Vaeimi peknSrmi. dopisy.

Tak nas Frantieek Moravek z Robstown oslavoval zlatou svatbu. 6etl jsem to v 6echoslovaku, ale ui po svatbe. Shanim se po meste co by se tak giklo na takovou fidkou udalost, jako cosi hodne 2luteho, ale kdepak, nage ElCampo je od tech Mexieanil cele vydrancovane. Pkejeme Vam, Frantieku s mamou do cele stovky, ovgem pfi dobrem zdravidku. Fran_ tigek s jeho mamkou, a ja s na gi mamkou„ ale tenkrate ne je gte mamkami, jsme byli sezdavani v kostele ye (ne na) Fren gtate, okres Burleson dp. K. Kaderem, nyni jiz zesnulYm. My mame jegte 6 rola' do zlate svatby. Musime doufat, 2e se toho take doekame, a jestli ne, ja10,2 pomoc, jedenkrate jit musime!

Je po desate hodine ye stfedu weer, co toto dopisuji. Prase jsem pfi gel od radia, kde oznamovano, asi maji i na gi luft z to v ge nidici atom bomby. 2e by snad za jednu not mohlo bYt znieeno v nagich velikYch mestach 40 mihow) lidskSTch aivotu. — Dejte pokoj, sestro Ondralova, naei HI. U. do velko-mesta. ttebas jako Houston. Tam jedna rana to bomby, na ge Hl. U. na cimpr campr, ba jo!

Dava vgem na zdareeky, a za kalde slovo zde je zodpoveden, Statieek Balta.

Ve sttedu, dne 24. rijna 1945.

Americk 28. iije_ Nejen pro C' ' eskoslovensko ma 28. iten symbolickY vYznam; je to take parnetni den americke svobody.

Bylo to 28. tijna v roce 1887, kdy president Cleveland slavnostne ptevzal sochu Svobody, ktera, dnes vita veechny cestujici u vzjezdu do newyorskeho ptistavu. Tato obrovska, socha je dar Francouzske republiky SpojenYm statilm a naklad na ni uhradil francouzskY lid dobrovolnYmi sbirkami. Kratce po americke obdanske valce pojala skupina Francouzu v dele s E. de Laboulayem, myelenku na postaveni teto sochy a povetila alsasskeho sochate Fredericka Augusta Bartholdiho jejim provedenim. V U.rioru 1877 zmocnil americkY kongres tehdejeiho presidenta Rutherforda B. Hayese, aby koupil ostrov Bealoe, kde mela bYt socha postavena. M. de Lesseps, kterY projektoval suerskY a pozdeji panamskY pruPlav, odevzdal sochu v roce 1884 jrnenem francouzskeho vYbone americkernu vyslanci Morthonovi. Francouzska lod' Isere ptivezla sochu pies AtlantickY ocean a ptistala v dervnu roku 1885 v New Yorku. Kdyt president Stephen Grover Cleveland pfejimai 28. tijna 1887 obrovske dulo, pravil ye sve "Tento dar je projevem nallonnosti a porozumeni francouzskeho lidu a ohlaeuje fake spoledenstvi republik, davaje nam zaruku, te pti svYch snahach, sdilet se s lidstvem o vYhody vlady, zalotene na vuli lidu, mame na druhe strane sveta neochvejneho spojence."

Kdyt prondeel tato slova,-byla Francie svobodna. Henri Philippe Petain byl tehdy jests mladY mut. Tezil z po2ehnani francouzske svobody vyjadtene v heslech "Rovnost, volnost, bratrstvi". Veil se z potehnani teto svobody tak, te se nestydel ptipojit za nekolik let sve jmeno pod prohldeeni Francouzir kteti vedli etvanici proti Alfredu Dreyfussovi. Byli to veak jini Francouzi, net ti, kteti poslali sochu Svobody do Ameriky, jini Francouzi net Zola, yeliky bojovnik proti nespravedlnosti. Jit tehdy byli veak Francouzi, kteti vyutivali ochrany republikanskYch svobod, aby tuto svobodu znidill. Na projev presidenta Clevelanda odpovedel tehdy francouzskY vyslanec ye Spojenych statech Lefevre slovy: "Tato majestatni socha bude miti mocnejel vliv net jine pomniky a bude ptipominat nejen slavnou minulost, nYbr't eitit take zative svetlo v dobe nynejei a do budoucnosti. Tento symbol neni nejaka alegoricka chimera Je to prtslib spoledenstvi obou velikYch republik sveta." Socha Svobody pti vstupu do Noveho sveta bude stat a zatit, at Francie a ostatni narody v Evrope budou potivat- y e smyslu ClevelandovYch sloe °pet "vYhod vlad zalotenYch na lidu." Tato socha je vskutku symbolem, proti nemut slabosti jednotlivYch state a narodu jsou jen pomijejicimi zjevy. Tato socha stoji a vydkava. Francie opet dobude sve svobody a dustojnosti. Celt svet vi, to toto eekani neni marne, at' trite, jakkoliv dlouho. dasti sochy tvobody je i kniha, jet symbolisuje zakon a nese datum 4. dervence 1776, kdy byla prohldeena americka nezavislost. Znamena to, te "svoboda se zaklada na zakonu. Slova americnezavislosti, ktera po prve prokeho klamovala ona lidska prava, jet byla ptijata 3. tali 1791 do francouzske ustavy, poji jests dnes veechny Ameridany jak se veemi svobodomyslnYmj. Francouzi, tak i se veemi lidmi, milujicimi svobodu. "Povatujeme za samortejme, te veichni lids byli zrozeni v rovnosti, te byli svYm stvotitelem obdateni jistYmi nezcizitelnYmi pravy; te k temto pravirm patti tivot, svoboda a snaha po blahobytu, te k zajieteni techto pra y si lids ztizuji vlady, ktere svou mot odvozuji ze souhlasu obeanil, te kdykoliv se nejaka vladni forma pokouei porueit tyto zasady, ma lid pravo zmenit nebo sesadit onu vladni formu . . . te je pravem, ba dokonce povinnosti lidu svrhnout takovou vladu a povolat nove ochrance size budouci bezpeenosti."

Tak zni prohlaS'eni amerieke nezavislosti, jet

VISTNIk

To neit'astne E. F. Burian Topime se v titulech. Mezi nami ut nechodi chodi jen tituly. Rano vychazi z domova sek6ni eef, Oloveka nechal nekde za kamny a kradi si jako paragraf po ulici a potkava jine paragrafy, veelijak pokroucene, ktere se mu hluboce klani: Ma nejhlubei poklona, pane sekeni eefe! — Uctiva poklona, pane tediteli!

Jak se vyspal pan ptedseda? Jak se mete vynachazet, pane tteti mistoptedsedo? — Lide se \Tubed nepotkavaji, Ude si netisknou ruce, lids se na sebe neusmivaji. Veichni jsou smrtelne vatni, protoie jde o velikou vec, jde o titul. A to je piece nesmirne dilletite. A na torn skuteene zavisi vYvoj nas? republiky. Ptedstavte si, te byste takoveho sekeniho eefa, oslovili jenom: Pane Putie..to! Ta katastrofa!

Jak by se celY jeho resort na ministerstvu zcvrkl! Jak by nam prace \Tubed neela! — A touhle nemoci trpime ut ze stareho Rakouska.

Ted' se nam naee nemoc zhoreila. Marne vysokou horeeku. Pottebujeme rychle lekate. Takoveho lekate, kterY by nam za kahlY titul dal peknou na hlave!

Co je to, prosim vas, titul? To je piece jenom administrativni oznadeni funkce Cloveka v pracovni pospolitosti, A kdy2 ut tou nemoci trpime, tak to vezmeme drisledne a zdravme se: Moje hluboka acta, pane metati! Jak se dati pane pomocny delniku? Rukulilodm, pomocnice v domacnosti! — Slyeite, jak to zni?

Ale to nikoho ani nenapadne. A piece meta?, delnik a pomocnice v domacnosti jsou pro CSR prave tak duletiti jako pan doktor, pan rada nebo pani profesor. Ale zda, se mi, te praye Ude z tak zv. stkedniho stavu styli za jmena. Nezni jim to dobte. Neni jim to jako pani generalni teditelova. Prosim vas, ona by to byla nakonec jenom tteba pant Opidkova. A uznejte, to piece nejde. tit start V. K. Klicpera si delal legraci z takovych figurek. A je to ut nejaka. doba! Katdou chvili slyeime, to nas rod je orientovan zapadne. Ale podle toho, co evropskou. A starorakouskou. Ftikame ei, te jsme rozeni demokrate. Ale podle tech titulu jsme rozeni domekrate. Ale podle tech Multi jsme rozeni feudaliste, byrokrate. Titul a j-sho uctivani jsme zdedili po starem Rakousku.

TakovY cisatsky rada, to byl nekdo! Ten se nesl s fedrpueem a s medikem po boku, s aktovkou pod pail. Mel na sobs veechny odznaky sveho spoleCenskeho stuple a katdY ho zdravil zase podle spoledenskeho postaveni. Dneeni hodnostat je vlastne chudak v nevYhode. Nema tadnYch odznakii. Kdyby nosil alespon ko_ houti per° za butinkou. To by ho elovek poznal na prvni pohled a vedel by, pied kym se ma klanet. Ale takhle, prosim vas, pletete se, a teknete mu misto "Pane generalni" — "Pane Ovandaro" — a ut to mate. Beda yam, bude-ii ho nekdy v ?Bade potteba. To si to Nemci dovedli lope zatidit. Proste si davali odznaky svYch hodnosti na rukavy, a hned katdy yedel na dem je, kdyt potkal nejakeho chiapika, ktery byl v te nemecke gaunetine o stupinek vYe. Nemyslete si, te to neni duletite. Clovek aspori vi, jak ma pti vytizovani svYch veci postupovat, aby nikoho neurazil. Olovek se alespori vyzna v torn. demu se tikes Utedni cesta. To neni tak lehke, podavat si na pr. tadost. Pletete se, a podate ji ptimo tomu 610veku, kterY ji ma. rozhodnout. A oheri je na stteee. Takova troufalost!- To must veechno pekne po schodech. Vratneho se =site uctiy e zeptat, kde je podatelna, a ne aby vas napadlo, v podatelne to dat rovnou ptednostovi.

To je velikY pan, tomu ta Zadost vabec nepkijde do ruky. Ta jde velikou, komplikovanou, fitedni cestou, z aktu do aktu, net se do.111061111M

socha Svobody hlasa ve'em. Jsou to slova, kterd path celemu lidstvu, slova novella sveta pro veechny narody a vSechny easy, J. Urzidil.

,na vlastne - na koneo mastone t te moc a moc co delat, abyste mezi tim neumteli. Ale potadek musi byt, tikal start dobrY vojak 8vejk.

A to protekcionatstvi chce stuj co stuj prorazit hradbu noel lidove dernokracie, o torn vas nemusim ptesvedeovat. To vi kaZdY z vas. 0-' tdzka jo; zda-li proti tomu take nee° delate.

Ja jsern si ut svou metodu natel. Kakly, kdo mne pNjde s doporueenim, at' je to kdo chce a at' je to doporueeni od koho chce. je jednoduele odmitnut. .TVit'zr e vykladat cokoliv, maze vypadat jak chce, neslyeim, nevidim, a doporueni i Cd swYch nejlepeich pratel hazim do kose. Kdyby to delali tak jako ja veichni, to by bylo v braze a v Brne byte, co? To by byly hued prostkedky k tomu, aby se pracujici lido mobil d.ostat tam, kam skuteene path. To by synaeltove, dceruelty, synovci, strY'ekove a milostne r.ornery hned ztratili svuj pitvod. Protekciona.tstY1 zaeina u nas jit at tak daleko, 2e mel jeden misto predseda ONVu to drzost, napsat mi listek pinYm jmenem nodepsanY s timto obsaheen: Soudruh ten a ten nebo soudruh tarnten se 2adaji o laskavou btimluvu u soudruha toho a toho za fieelem ptijeti sleany to a te v Erne to a ta ulice, decry ittednika na.::eho NV Brno-Venkov. do divadia k bezplatnemu vystouperii; a tak dale. — Nemel bych vynochavat jmena, vim to. Ale nebyl jsern nikdy denunciant a nayslirn 2e tato mina po,./J,, aby se ton o nern2 je 1'e6, y eas vzpomatavol. Nepostaei-li mu to je mi toho lito. Do Narodnich vYbora nepatti lide tohoto stareho at' se jedna o kteroukoliv politickou strane Legitimaci a pilhla. ztek veeho druhu bylo 17.2. za Prvni republiky cost. Ale co z toho vzn !klo ? k jedne politicks strane znamenaia pro majitele legitimace jista sobs to Mei nemohu, pro rune to znamenalo jako pro mnoho jin.Ych-kamaradu velke nevYhoc!.y. Ale to u2 j e takova nevyrovnanest rnozi uidmi. Hodne jich jde jen za SVS7M oso.bnirn prospechem bez ohledu no. prospech ostatnieh. A nevzoamatujeme-li se brzo a nebuderne-h volmi raslikalne bojovat proti laf'eni a proti protekeionatstvi• utopime se v nich, a ve:i'kerti ptedsevzeti o jednote budou ta tam. Zv:,,,7kneme si bojovat o svuj tivot v jed.notn:;T,h taclach spoluobeanii, zvyknerne si bojovat svynli kvalitami o pracovni misto uprostred narodni pospolitosti! Vyporadejrne se LIZ jednou pro vZdy se veini yedlej:zJimi vlivy a choti'me no v,echno ptimo. Nikdo nam nic neudela • nic se nano nestane, nikdo nas nebade pro p•avdu zoy frat. andna censura nam nebude zamykat Usta, o spravedlivou veo lidos.T e republiky. A nehrbme se! To le znameni malosti. Veechno to poklona tteti-va, rukulibtm je zbyteene! Ponaujen-le tim nejen sami sehe, ale i toho. komu poklonkujeme: n'aZdY z nas ma pravo na uctu, bracujielm elovekem, ale nikdo si nesmi mysiet, 2,e je neeim vie pro pracovni pospolitost a Se se mu proto ma vzdavat nejaka zvlakni a obzvlaaucta. Co by nam potorn nakonec zbylo pro lidi kteti skutedne ueini neco nad svou povinnost.

V Velitelstvi americkeho armadziho sboru v Plzni vvdslo rozkaz, natizujic,•1 veem americkYm vojaktmi. na pads CeskosloVenska, aby patrali a dopadii, 'L y e ei mrtve, gestapaky, kteti za Nemtvotili vezefiskou strat. v Praze 'no, Pankraci.

Rozkaz je tiettny a je to cela, brotura. Autorern ilustrovoneho spisu o 4S strankach je zastupce naoelnika stavu plk. Russel, prednosta amerieke Intelligence Service pro tak zv. arnericke pasmo '6eskoslovenska. Podkladem, na nem't je vybudovan spis, je skubino y a fotografie, kterou si jaksi na parnatku krasnYch oasft potidit gestapaci, konajici svou krvavou slunu na Pankraci. 13ro2ura ptinaAi reprodukci skupinoveho snimku gestapakU s anglickYm textem, jen2 pray ': Tuto fotografii, ktera ptedstavuje v-Yk,Pet zloeineckeho alba, ukradl sveho easu Nerneam pfisluSnik pra2skeho podzemniho

Strane;

VASTNIK

frhEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUJIC.I JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR FRANTA MOUCKA — EDITOR Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANli WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 rod. S'Itts .iption $1.50 a year Zraeny adres zasilaji se do Haavnj Cradovny ve Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fa yetteville, Texas.

Ve&ere dopisy, predplatne a oznamky bud'tez adresovany na: Vestnik. West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

28. fthEN. Viktor Dyk (1923).

Nepovaluj se za viastnika, predat ma.9 sv-it skvost.

A natikej: Ma, republika, jen chceS-li Not: Ma povinnost, Ze ktivdi se ti, vetim cola, kde v zmatku ktivda nevzni a?

Net pied pocitem vetitele mej drive pocit MySlenka pYchu tvou at' zvrati: nesil's a desal ovoce.

MaS dived dddam dekova„i a nezapomen na otce! aas neni k tomu, abys vYskol, net nekorniut' se zoulanim.

Jednou se optav: jak jsena ziskal, ptej ttikrat se: jak uchranim.

V Vy:,eerpanost pole. Slelujeme-li pozorn vykazy novYch elentt, jak je pravidelne vydava teditel organisadniho odboru a mistoptedseda Hl. Uradovny bratr Ed. L. Marek, pitdeme na zajirnavY fikaz, ktery naprosto porati drive vyslovovane vyeerpani pole, sloulicim rnnohYm za omluvu chabeho di spik kldneho vYsledku pri snaze o ziskani Clem novj;Th. "Vyeerpanost pole" byla a jest jenom poverou, kterou je nutno ptekonavat jako vaeclany povery jine, ponevadt vSechny jsou jenom na Skodu. Ve skutednosti neni nikde vyderpaneho pole, aby aspon pro dftskY odbor nedalo se pia dobre vall a troke ptidineni i zapalu pro dobrou yea neco vykonat.

Tyhle kursy tadovYch organisatorn zaei-naji dl3 vYSe zminenYch v:;7 kazu novaYch dlend presveddovat naSi. bratrskou vetejnost, ze jejich potadani bylo einem rozvatne cilevedomYm, byt' na podatku nekterYm dlenUrn ptipadaly cp lehkovatne utraceni spolkovYch penez. Dnes ovSem vYsledky techto kursti ueinily z pochybujicich Pav1U. ptesvedeene, Tornak a my vespolek mime z plodne snahy naSich organisadnich pracovnikt radostne uspokojeni i ptani: jcn houSt r a vets: kapky!

S duchero Casa a, dle pokroku rnoderniho detnictvi vypracoval ileetnik HI. fitadovny bratr Raym. T.TtbanovskV novou forma pro masieni zpravy tacit', jet byla min. tYd-ne rozeslana na tadove tajemniky. Nova forma usnadni praci taIeninile lArn i Ustredna pNnese snadnejSi taoln ✓ fel kontrolu odveden',ch noplatkia za eleny ci celoroenich pre:nii certifikatta placeny;ch mnolaYmi dleny ku predu. K zasilce novYch foram pripojen jest slovni doprovod, podar , brat= UrbanovskYm na, zvlaStnim lisle, jent srozamitelne podava nerved, kterak formulat sle ravne vypInit a do ktereho darn v mesici do Ustic edny odeslat, Novota slib3vana byla bratrem illeetnikera limed p0 na-

steupern. svelio HCadu net vypracovani noveho formulate vylIdalo si pochopitelne dosti damn Noveho formulate upottebi bratti tajemnici pro finaneni zpravu za mesic listopad.

28. Men nespadl esl. lidu do klina odnekud s nebes. Svobodu a samostatnost mu nedaly svetove mocnosti, ktere roku 1918 vitezne ukoneily prvni svetovou valkit — oboji si vybudoval sam vytrvalou praci a prieinlivosti.. !lad Jaromir ye West oslavi 28. fijna. NejsilnejSi tad SPJST. v podetne mohutne krajanske osade West — Jaromir Cis. 54. — chysta na pamatnY den Oechoslovakt po celern svete "Den 28. itna" rozmdrnou oslavu ve sve nedayno opravene a modernim vybavenim zlepkne spolkove budovy, nalezajici se v iitulnem parku u rne,sta West. Nezrnarny teditel zabavniho vYboru bratr Hugo Freund za.vYpomoci da gich clenil k °slave ptipadnY program, dostateene zasoby potteb k posile a oloderstveni navStevnikit, zajistil dobre teeniky, hudbu k odpolednimu pobaveni obcenstva a vedernimu tanci, pro skotadivou drobotinu hojnost pamlsek a ptilditosti ku dovadeni. Oisty vYtetek z teto slavnosti ptipadne Cervenernu Krizi. Katcl.:;- osadnik bude krajansky srdedne vitan a dlenstvo mistnich radii naSi. Jednoty naleza u bratrskeho tadu Jaromir ptijeti vkly skutedne bratrske. Oslavme historickY pamatnY Den 28. tijna ykobecnym srazem Ameridant Cs. ptivodu westske osady! LetoSni 28. tijen slavi naSi bratti a sestry za tou velikou vodou ul co svobodni obeane samostatne a neodvisle Os'. republiky !

PtiSerna poraika a strach z trestu rozvazaly jazyk neptateltim demokracie a Slovanti. dbzvlaSte. Na jeviSte spravedinosti vystoupi net ut koncem listopadu pies dvacet ptedakii nacismu a genera-la germanske Wehmacht, aby se pied spojeneckYm soudem zodpovidali za zlodiny, jake nebyly spachany v historii lidstva.

V povestnem Norimberku, kde naciste konali sjezdy a vydavali neslYchand krute zakony (vizme onen o eistote arijske rasy a pod.) obvineni "nadlide" budou klasti nety ze svYch zavrlitelnYch einii a vezmou za to pattienou odplatu. Pfedbelne vyslYchani techto zlodincti vyneslo na steal° mnohe a mnohe velezajimave tree:, vysvetleni raznYch dohadti a tajemnosti z nacisticke politicks kuchyne, v nit se vSechny dachry a pikle ptipravovaly a plany pekly. Na delnern mists zlotrilcu naleza se Joachim Ribbentrop, -cestujici obchodnik nemeckYm CampariskYm, knatY s dediekou velkeho obchodu alkoholem Henkell, pozdeji nemecky velvyslanec v LondYne a koneene posledni Hitlerav zanranioni ministr,. Ribbentrop pri vYslechu komise spojeneckYch narodu pro valedne zlodiny doznal, ze v dervenci 1944 se mu v Bitche v Alsasku velmi ne'Sikovne vpletl do temesla SU hemeckYch katti Himmler a ,proklamoval cile nemecke zahranidni politiky podle vlastnich ptedstay . Mel tyto zasadni body: ptedne historicke potvrzeni opravneni nemecke veletiSe, za druhy zaloleni nejen velkonemecke rise, nYbr2 i velkogermanske veletik, za tteti bezvYhradne opanovani kontinentu a ptiprava ptiStich za dtvrte upraveni velkonemeckeho prostoru, coz pry znamena, postinuti nemecke hranice nejmene o pet set kilometrii na vYchod od hranice maleho Nemecka z roku 1939. Tazan, co 0 tomto projevu soudi, prohlasil Ribbentrop, ze o nom nevi, ale ptipustil, le se o nedem podobnem uvatovalo. Vojensko, situace se v roce 1944 zhorSila a zadala Septana, propaganda radikalnich elent strany, o nich2 vi, to jsou vetSinou mrtvi — proti nemu. Tito radikalove mu vytYkali, to nic nepodnika, aby uzavtel nemeckY mir. 0 nemeckem viterstvi nemohlo byt uzreci a tak Nemci usoudili, k by nemeckY mir konedne take stadil. "Stekval jsem si fYrerovi," vypravoval Ribbentrop a poznamenal, k Hitler mu odpovedel, ze jde o tY2 idioty, kteti chteli stale obsazovat Ural, kdyt nemecka, armada dosabla Volhy. Ribbentrop byl pry ovSem sam tehol mineni a bojoval pry proti vYsttednim ktere chtely posunout nemeckou hranici az na Ural. 0 torn, kam ji chtel posunout on sam, netikal pti yYslechu vithec nic. V kvetnu doprovazel Ribbentrop Hitlera do ftima, nebyl pritornen rozmluve Hitlera s Mussolinim a v rozirauv'e s Oianem neptWa MST 'de,51toslovenska

Ve st9edu, dne 24. i-ijna 1945. otazka na ptettes. Prohlasil, k se pamatuje, to by byl anglickemu velvyslanci Hendersonovi bYval tekl, ie Nemecko zakrodi, potede-li v skoslovensku nernecka krev, ani le by byl tekl, ze nedtivetuje presidentu Benekvi. Ribbentrop ptipouSti, ae snad mluvil s Hendersonem o risiku valky svetove, a le prohlasil, ze bude-li Francie opravdu mobilisovat a dojde-li k valce, 2e pajde o francouzskou fitodnou valku, za nil se nemecko bude bit stejne, jako se bilo v roce 1914. Upozornen na vYroky Hitlera a lidi z jeho okoli, z nichl se da soudit, ze nemecka politika sledovala dobyvadne tile, ze smetovala k obsazovani cizich, nenerneckYch Szemi a nenemeckYch narodin prohlasil Ribbentrop, ze ptile2itostnYch vYrokti o Urale, Ukrajine a Sibiti nelze soudit, ze takove zavery by byly mineny vatne.

Na otazku, zda projevil souhlas k okupaci ciziho uzemi, odpovedel liSacky: "Co se tYde Rakouska a Sudet nejednalo se piece o nasilne ptivteleni, nYbrl jen o ptipojeni na zaklade smluv — co se tyre ztizeni Protektoratu, odpovidam: nikoli. Na otazku, jak mohl Hitler dat rozkaz k vojenskernu ptepadeni Norska, Danska, Holandska a Belgie, kdyl jeSte ye sve fedi v tigskem snernu 6. tijna 1939 je ujistil syYm ptatelstvim a kdyl jefich neutralitu opetovne smluvne zarueil, nemel Ribbentrop jine odpovecli, nel' ze ye valce vojenske momenty ptevaluji, ze fYrer dostal zpravy, le neptatelske mocnosti maji samy v timyslu tyto staty obsadit a naridil Stok jako opatteni z nouze. Jakmile pry f,Yrer ptikl k ptesvedoeni, 'le Nernecku hrozi Votni nebezpedi, snalil se mu vyhnout i za cenu poruaeni neutrality. Zodpovedni statnici v dejinach vkly tak jednali. 0 rozmluve hitlera s Henleinem v Berchtesgadenu ye dnech 1. a 2. zati 1938 nevi Riblientrop nideho, soudi jen, tak dlouha porada by mu uvizla v pameti a proto ji povaluje za nepravdepodobnou. Jinak 'Cast° prohlaSuje, 'le nevi zda co tekl, i kdyl" ptipouSti, ze snad nee° tekl, ttebale se nepamatuje, co tekl a podobne. S nemeckou zahranidni politikou nemohlo to dopadnout lope, kdy2 mela takoveho zahranieniho ministra.

Tisic novS,ch elene ziskali nag radovi organisatcri od Novell° roku do mesice kijna, eoi podrobue die odborix a trid pojistek uvadi vykaz reditele organisaeni price bratra Ed. L. Marka zarazenY v tomto &isle na geho spolkoveho organu. Sledujte v tomto vYkazu poeet dospelYch elene a druhy pojistek, jei si novi eleni u nag SPJST. vyzvedli.

Redakci doglo. PoSta dorueila nam nekolik disel mesidniku "Log", (Plavloomer) vyclavaneho v Houstone pro personal armadniho letectva k vYmene informaci a zkuknosti letcfn strojnika a darSiho slukbniho personalu delditeho odboru branne moci naroda — letectva armady.

Mesidnik vydavan je na jakostnim papite, prava jeho je prvottidni a obsah skutedne zajimavY na nadprumerne Srovni slovesne i vecne.

Pro nas nejzajimavejSim a take radostnYm -akazem jest skutednost, ze v dele vydavatelskeho a redakaniho Stabu mesidniku Log co teditel stoji naS spolubratr a Glen tadu Pokrok Houstonu Cis. 88., kapitan Stanislav Valdik, syn manklft Stepan ValdikovYch. Posluchad na Rice universite v Houstonu uplatnil svojestudie a ptidinlivosti, neochabujici lizni po vzdelani vyainul se na odpovedne misto, k demul bratru kapitanu Stan. Valdikovi i jeho rodiefn uptimne gratulujeme. — Tajemnik tadu Karel Jonas Cis. 28. v East Bernard, bratr John Holeeek zaslal nam k uvetejneni easove Cite vYstti2ky chicagske Svornosti, jeti do tadoye sclatze ptinesl a preeet1 pilnY &Lanai- a hloubavY bratr John GajevskY a na to vyslovil ni, aby tajemnikem zaslany byly redakci k otisknuti v naS'em organu. Podane 2adosti mileradi vyhovujeme, otisk zaslaneho naleznete na jinem mists t. eisla.

PodrobnYm Settenirn po 5. kvetnu 1945, jakoi i z archive Gestapa vychazi na jevo, ie hnuti "Vlajka" v Praze propujello se k odpornemu udavaestvi. Po perdu Fajita, dostali Nemci do rukou take material, usvedeujici praiske einitele deskeho odboje. Materialu se zmocnila "Vlajka" a zpracovala jej podrobne pro katana Ceskeho naroda, K. H. Franka. Vgichni, kteri se tohoto hnusOho 6nu dopustili, jsou jig zagenL

Ve stfedu, dne 24. lijna 1945.

Revolucni zmena v produkci baviny. Vynalezenim a zdokonalenim strolu eistiren baviny kolem 14 milionti farmatil jitnich state Ameriky delalo slugne tivobyti i kdyt bavinik van byl tatn.S7mi zvitaty a okopavani i sbirani baviny delo se v3thradne merle. Postup doby, zmeny na svete a nezadrtitelne vynalezy ye vgem a tudit i ye v3irobe rolnickeho strojovi klestily cestu k obdelo.vani velkSrch ploch pildy traktory a jimi tatenS7m sazeekam, oboravavazadkam, mlatiekam a pod. Sklizeni obilin, zrnitSrch picnin, brambort, kepy, peanact, lugtenin i korny se dnes deje pomoci strojt, bavina pies nekolikere pokusy nedokonalSmi mechanickmi sberaoi se sklizela /merle, ac i tomuto pikovani hrozi zanik. Ze hrozi a v jakem zpilsobu? Loni v podzimu pii Clarksdale, Miss. shromatdilo se na 2500 lidi, mezi nimit byli zdstupci producentil baviny, banketi, textilnici z vS7chodu, aby prihliseli vS7konu osmi velkS7ch sberadt baviny International Harvester, ktere "nasbiraly" gedesatkrat vice liber net by napikoval v stejne dobe prtmernSt sberae. Pozoruhodna ba dokonce dalekosahla demonstrate vSTIconu zdokonaleneho sherade baviny provedena byla na Hopsonove fume pti Clarksdalle, jeho rozsahlS7 pozemek byl obdelan taktet stroji: traktory zoraly, zasadily a oboraly bavlnu; chrlieem ohne znieen plevel misto okopavani; aeroplanem pra gena firoda proti hmyzu a tS7clen pied sherem bavina byla postkikana roztokem smesi cyanamide, aby listi baviniku odpadlo a zustaly jen rozpukane bolce. Otyti tisice akril teto farmy vytadovalo by , za. bSrvaleho zpfisobu obdelavani asi 130 najemnickjich rodin till 600-700 osob, pti novem zpfisobu stejnou praci vykonalo 40 „zku genSrch mutt Motorisovani sberadi pracuji ye dne v noci, zdokonaleni techto strojil odstranilo vady ptede g1S7ch, ktere "pikovaly" mimo baviny i netadouci mnotstvi listi a skokapek. Kdybychom tento moderni zpilsob produkce baviny zavedli do cele oblasti, kde asi milion rodin hospodaki die obvykleho zpilsobu s malou nahradou traktorfi namisto mezkil el koni, vyjevi se na,m neptijemnS7 obraz.

Po dlouhou dobu bavina byla ye Spoj. Statech nejbolestnej g1 firodou; v roce 1920 sklidili jsme tu asi d ye ttetiny cele svetove firody a od to doby nag dil snitil se na 43 procent. Mezitim jine staty naramne zvS7 gily produkci baviny zejmena Rusko, Brazilie, Mexiko a Indie. Na svetovem trhu nemilteme soutetiti s bavinou techto zemi polievadt na ge vSrrobni naklady jsou daleko vyggi a jestlite v techto oblastech urodi se velka sklizeri a cena baviny klesne na 5-6 cent), jak se stalo v dobe deprese, ameridti bavlnati neudelaji ani slu gne tivobyti. Vystoupi-li cena baviny na 22 centfl — jakou ma ptitomne — jitni rolnici maji uchazejici v3inos farem, splaci dluhy a morkyee, net pfesto nemaji dolt penez, aby mohli soutetiti s platem svSrch zemedelsk3ich delnikil se mzdou delnictva pramyslu. Nektere okrsky ztratily posledni doby polovinu zemedelske prace a za desitky miliona dolarfi baviny zustalo na poll pro nedostatek pikovaet. Bavlna nikdy nebyla schopna podpotit standard tivotni, jak zemedelstvi zarueuje v jinS7ch eastech Soustati a na jihu tivotni pomery na farmach byly ubohe a /lade i bidne, cot dosvedeuji zevne ut talostne chatree a derave stodoly rent5ift). — bile i derne pleti. Bratki Hopsonovi pti shora uvedenem Clarksdale vidi motnost napravy vSmosu produkce baviny v mechanisaci v3"7roby. Oni prokazali, se jsou schopni soutait na mezinarodnich trzich bavlny, kde cena jeji je o tketinu nit gi net v America a zaroveri mohou platit sv3im delniktim mzdu daleko vetgi net se plati na jinSrch plantatich.

U nich iidici traktorfl a jini delnici maji kladni mzdu dvacet dolaru mesiene, dobte staven3i domek, pastevnik pro dojnici, oplotnenou zahradku a 40 centf/ na hodinu za praci v poll.

ZdokonaleriST mechanicky sberad baviny sebere nti prvni pojitd'ce polem 95 procent otevfene,, baviny a nepo gkodi bolce neotevtene. Mimo vlakna napikuje pies sve zlep geni nee° smeti, jet sniti cenu roku ze 8100 na $90 — sher jednohu toku ptijde na $7.50. DruhS7m fispormim strojem na teto farme je spalovae plevele, byl vynalezen v louisianske oblasti tftiny cukrove, kterS7 Zabeie (Iva talky; chrli plarneny mezi

iltSTNtit kadky anit by tyto po gkodily stonky baviniku.

Stroj pall Dieseltv lacing olej, ocisti akr za 1535 centt. Bude mechanisace vSTroby baviny zavedena za nekolik rokfi ei behem del gi doby?

Odpoved' na tuto otazku ptinese nedaleka budoucnost. Takova zmena pkinese zv3i geni v3ivozu americke baviny a hojnost lacineho zboti, vyrabeneho z vlaken baviny; na druhe strane asi osmdesat procent zemedelske rani pra.ce odpadne, nastane velkS7 odsuil eernogske populace na sever, zanik tisicu maloobchodu. Tajemnik odboru zemedelstvi C. R. Wickard navrhuje, abysme pfipustili aping pokles ceny bavlny na stuperi svetovSr. V mezidobi pet let bavldostavali by vladni subvence a v teto dobe velke farmy zavedly by mechanickou produkci baviny a na malSrch farmach pestovaly by se ruzne plodiny v tom onom okrsku dobte se (laNepottebni delnici z farem by postupne byli do jinl.7 ch zamestnani. V pfechodne dobe pet let stanovene na pfemenu obhospodakovani farem v jitnich statech zahajena bude usilovna kampan za fidelem dosateni novella prfimyslu resp. roz giteni podniktil na jihu ut zaveden3-7ch a dobte prosperujicich. Jsou to na pkiklad: papirny, .v7robny matraci, tovarny na hlinene zboti a sklo, nakladani ovoce a zeleniny atd. Opugtene tovarny jako ptikladne ony pro vS7robu aluminia mohly by sloutiti co za, kladna vS7roby jine. Tyto zmeny rozru gi ba mo zrevolucinuji tradieni ztizeni a chod jitniho hospodatstvi net — cot nejdfiletitej gim pro obyvatelstvo stab') jitnich — mohly by koneene a trvale rorte git problemy celeho jihu Soustati.

Den 28. rijna budii dnem vg eobeineho sbratrent dnem radosti! Zapomerime na vge, co nas od sebe deli, co nas boll, bud'me alespoii v tento den vgichni jen eechoslovaky, radujici se ze znovunabyte svobody a, samostatnosti vlasti nagich Kdyby se byli Francouzi postavili po bok eeskoslovenska, nebyl by vS7sledek valky pro Nemecko nieim jinSrm net katastrofou. Tato slova tekl pfi vS7slechu leSrval3i ger nerneckeho generalniho gtabu general Halder, obyeejne povatoVanST za "mozek" moderniho nemeckeho milltarismu. Tento general pravil, to v lets 1938 byla v Nemecku pouze jedna pancetova divise a za manevril roku 1937 mela nemecka armada jedinou, pine vypravenou pancetovou divisi, kdetto na poeatku valky s Polskem melt 112 tki. naprosto Upine a dobte vypravene divise Halder vypovida, to eeskoslovenske pevnosti byly lepgi net francouzske, se je "pkevy govaly 1.7 7konnosti," ze esl. armada o 35 divisich byla tehdy rovnocenna, ne-li lep gi net nemecka. Prvni nemeckST tspech bylo obsazeni Rakouska, ktere umotnilo obejiti a obchvat eesl. pevnostniho pasu, a tim i ohroteni nekrytStch deskS rch zad.

Velkou nev3ihodou pro Nemce byla pouze jedina teleznice z Bavorska pies Linec do Vidne a flzkS7 nastupni prostor v Udall Dunaje. Hitler se domnival, to obsazenim Rakouska ziska velkSr vojensky naskok proti Oeskoslovensku, ale vojaci, hlavne von Rundstedt, pry nevideli nemecke vyhlidky v piing ratovem svetle. Kdyby se byli Francouzi postavili po bok Oeskoslovensku, Nemecko podle Haldera by leS7valo valku 'earedne prohralo a dodava, to eel* Westwall byl pouh3i bluf, to Nemecko nemohlo mobilisovat na obranu sve zapadni hranice vice, net fti as etyki divise, takte francouzska armada v sile 3035 divisi mohla klidne pochodovat do Nemecka.

Strach sveta z viterstvi Ruska a nikoli strach z HitlerovSr ch armad uvrhl Oeskoslovensko do sedmilete poroby. Panicky strach, kterSr se v lets 1938 zmocnil londSmske City a washingtonske Wall Street, kterS7 gel handlitskSrm svetem, strach z valky proti fa gismu, o nemt mocni ze.padniho sveta byli pfesvedeeni, se je zachrancem stareho tadu pied bol gevismem, strach z nasledkil viterstvi, jehot by bylo bS7valo dosateno za spoludeasti Sovetil, vedl k mnichovske kapitulaci franceuzske a britske burtoasie s americkS7mi isolaeniky v pozadi, pied obema gangstery: Mussolinim a Hitlerem. V Mnichove se opet povedlo Hitlerovi blufovat svet a nebylo to po prve, cela jeho kariera je tadou vet gich el mengich bluff' a nejstra gnelgi z nich byl onen spachanS7 na nemeckem lidu. Podatilo se mu obskilt demilit4risova* purto. e PerSmi tak

Strana 9. slabSrmi prosttedky, ze Francouzi je mohli znieit obratem ruky. "A co marne cleat, zadnou-li Francouzi stfilet?", tazali se pry velitele slab3ich nemeckSich jednotek, ktere mely pfekrodit R#1. "Rovnet sttilet a zemkit," dostali za odpoveal'. Francouzi v gak nestfileli, bluf se povedl a Hitler nabyl gilene odvahy, ktere &l ye nemel.

Nikdy v dejinach nebyl narod Mite zrazen, net O&M Anglieany v Mnichove. Na gi etenati si musi ovgem uvedomit, to je a byla dvoji Anglie: handlitsko-chamberlainovska na jedne strane, ktera, chtela eeskoslovensko jako pkitele Sovett obetovat; proti ni stela Anglie protifa gisticka, ktera ut v roce 1938 mega heslo: Stand by the Czechs! OeskS7 lid byl zrazen jen znamou spoleenosti, ktere, vladla v roce 1938 a jejit politika smetovala k osamoceni Sovettn k jeho vyloueeni ze spoleenosti narodu a jejimt politickS7m idealem byla nernecka valka proti Rusku za blahovolne neutrality zepadu k fagismu.

MnichovskS7 pakt oznaeil general Halder pki vSrslechu komisi spojeneckSrch narodit pro stihani valeenS7ch zloeincfl, za eeskoslovenskou "vivisekci" (pitvani za tiva), ponevadt fistup cs. armady z hor do roviny rovnal se sebevratcle. Vs7slech spojenecke komise vynesi na svetlo,svetoye vefejnosti fakt, ze Nemecko v tail. 1938 nebylo ptipraveno ani k valce s Oeskoslovenskem a nastup Francie by je byl ptinutil k fistupu.

Hitler byl velmi dobte zpraven o vojenskSrch motnostech rise a vedel velmi dobte, ze Nemecko neni na vaiku ptipraveno. Jakakoli valka proti spojenS7 m velmocem, Anglii, Francii a Rusku, spolu s 6eskoslovenskem byla vyloueena.

PolitickS7m smyslem mnichovskeho paktu bylo vyloueeni Ruska z evropslcch zaletitosti a proti Oeskoslovensku bylo zakroaeno proto, ponevadt pfedstavovalo idealni nastupi gte pro Rudou armadu s operativne nebezpeenS-7mi sledky. Dnes celr suet podle vS7slechil spojeneeke komise pro stihani valeenSTch zlodinea se se kdyby bylo spojenectvi velmoci s Oeskoslovenskem vydrtelo, to by se Hitler nikdy nebyl odvatil zaUtoeit.

V V sobotu k veeeru dojel do Nage navgteiry.

West hlavni fleetnik bratr Raym. Urbanovsky s mantelkou k nav'Steve ptibuznSr ch a zdrteli se tu do pondelka. V pondeli dopoledne bratr fieetnik dog el do redakce a na chvili s nami pobesedoval. NavAteva nas tegila.

V Sestatneni filmove vYroby.

Jedno z nejv3iznaenej gich opatteni povahy kulturne-politicks je vypracovani dekretu, kterSn ma leS7ti sestatnena vStroba filmu. stat ma vziti do svSTch rukou tet dovoz a vSrvoz filmu a jejich piljeovani. Tak, jako v modernim state je sestatneno g kolstvi, tak je tkeba i film postavit vS7 luene do sluteb pokroku a kultury. Misto lacinS7ch a easto nechutnSr ch filma z divokeho zapadu nag filmovS7 prfimysl, kterS7 stoji na vysake firovni, bude dodavati na gemu obecenstvu hodnotne filmy a bude mu tet ptedkladat z cizi produkce jen to, co je opravdu cenne. Opatteni, ktere se u nas ptipravuje v oboru filmoveho prtimyslu, ptedstavuje tudit nemirne zavatnou reformu, ktera stavi tento mocnST nastroj kulturni vedy a propagandy pine do sluteb lidu a nove statni myglenky.

KALENDAk 25. fijna. Piknik a veder taneeni zabavu pokada tad Slovan Cis. 9 ye Snook, Texas.

27. fijna. eeskST" film "Jarka a Vera': u kadu . tefanik, Cis. 142, Houston. Texas.

28. iijna. "Halloween dance" u tadu Stefanik, Cis. 142, Houston, Texas.

28. fijna. Oslava Dne Csl. Neodvislosti V NArodni sini ve Fort Worth, Texas.

28. kijna. VYroeni oslava Sokola a fadu Hozkvet Zapadu ye Floresvilie, Tex. Zaeatek ye 2 hod. odpoledne.

28. kijna. Den Neodvislosti Csl. Republiky v Sokolovne na Carl ulici v Dallas, Texas.

V Ziskavejte deti. Na ge jednota poskytuje vD)er vS7hodmich pojistek pro ditky a pro mla0 lid — nikde jinde nemohou rodide zislcatl lepgich a vSrhaclnej gich pojistek.

V2STNi&

Strana 10.

31111113.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS 11.11,1111113, 3133'333 3

3 • 3 ., 113111113113.111s

Hitler's Physician Peter Warwick Ever since Hitler's mysterious end the secret services of all Allied Powers are eagerly trying to find out whether he is dead only politically or also physically. All combinations are, however, revolving around one central point — that personality, whose past and career almost inevitably presuppose his knowledge about the last, craefully guarded Fiihrer-secret — Dr. Morell, Physician and Professor by Hitler's grace. Not without arrogance he liked to call himself among intimate friends "The Fiihrer's physical conscience."

There is no need for us to concern ourselves here with Dr. Morell's utterances after the German collapse. His report of the last meeting — and ultimate quarrel — with Hitler may be one of those useful stories the invention of which presented no difficulty to his cynical but nevertheless imaginative brains.

Far more informative are the judgments of other doctors, leading personalities from the Third Reich and former patients of this pseudo-scientist whose sinister figure fitted well into the highest ranks of the Nazi gang. Russian investigators have found that the respected nerve specialist used to introduce himself not only as Professor Morell, but also as Professor Tiinnies and Staff-Surgeon (Stabsarzt) Linger'.

In fact, it has been established that Hitler himself presented him under all three names on different occasions, thus confusing his identity in international and diplomatic circles. Dr. Morell, who accompanied the Fiihrer everywhere, as unquestionably as Mr. Chamberlain used to carry his umbrella, had made a fortune of many millions. He disliked being reminded of past days of privations and financial worries.

For considerable time his surgery was nicknamed "Praxis Grossenwahn" (Megalomania Practice), possibly in a mocking imitation of the name of Cafe Grossenwthn, which actually existed. Situated at the corner of Kurfiirstendamm-Fasanstrasse (comparable to Park Lane in London), it perpetrated the impression of prosperity which stood in sharp contrast to his real circumstances and income. His wife was frequently obliged to undertake part-time work, so that at least the rent could be paid the household money supplemented. Every patient was politely requested to pay his modest fee (2-3 marks) immediately after the cousultation.

Visitors to Dr. Morell's house could hardly suppress a slight eery feeling on entering. The atmosphere which received them was a quaint synthesis of Edgar Allan Poe and Edgar Wallace. The very clientele of the "nerve specialist" seemed rather like a religious sect tinged with spiritualism. Superstitious people, in the first place hysterical women, expected him to cure them from their frequently only imagined ills.

His surgery contained many hundred of bottles filled with multi-colored pills. (Written on the labels were higs-sounding Latin names). The chief bluff, however, was his "unfailing hynotic treatment." His fascinating, though cold and piercing eyes never failed to cast a hynotic spell on sensitive minds.

Morell's methods were those of a quack (wunderarzt), such as were generally prosecuted by the German Doctor's Board, and not those of a serious-minded and reputable physician. An early, but for a long time secret, supporter of the Nazis in Berlin, it was Morell's greatest desire to penetrate into the circle immediately surrounding Hitler. He made friends with Hanussen, a sinister non-Aryan gentleman, whose

Ve saedu, due 24. kijna 1943.

3, 11.11

YES 13 . 1113 .

1

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

❑ 13 , 3113 Olt 01111,10 1,1

astrological and clairvoyant magic and prophecies found belief in the highest Party quarters. (After Hitler's rise to power, the oracle of Berchtesgaden dared to make an unfavorable prophesy, which abruptly ended his successfull Scala debut and cost him his life.)

Not even the most intimate relations to Hanussen helped to bring Morell into the radius covered by the rays of the Nazi sun. Glancing round with his lurking, piercing eyes, he attended every large assembly, at which Hitler spoke, patiently awaiting his hour. At last it came. After an exciting election speech Hitler suddenly felt indisposed. At this moment, which became decisive for his future life, Morell was pushed forward by good friends — the career as Hitler's physician envied by many, lay within reach. The subsequent professor could not boast often enough of Hitler's first consultation: "Te Fiihrer beheld my eyes as if spellbonud.

I had him so much in my power, that he soon forgot his painful excitement. However, he did not swallow the little pill I gave him until I had bitten it through and taken half of it my'self. From that day I had the full confidence of the Fiihrer!"

During the following weeks, Dr. Morell forsook his patients. He accompanied Hitler on a propaganda tour through the whole of Germany. (On his return, an S. S. uniform could be found in his wardrobe.) The practice was now no longer the main purpose of his life. Dr. Morell had to available for Hitler at any time of the day and night. Like the Fiihrer's interpreter, Dr. Schmitt, that translator genius, the Professor (this title was bestowed on him by the grateful Nazi leader as early as 1933), accompanied him to all conferences with statesmen and foreign diplomats. Later on the maniac of Berchtesgaden did not enter a car or a plane without Morell. Indeed, even at Hitler's headquarters, that sinister figure with the piercing eyes which seemed to go ririht through less submissive generals, was constantly at his side. Hitler' swore by the curative effect of Morell's pills. In his frequent rages he coulld only calm down by the injections of his physician.

(In his last interview with Allied reporters, Morell announced proudly that he was entrusted with the treatment of Hitler's brain-storms). It was not so much the pills and injections, however, as Morell's hypnotic power which brought Hitler under his spell. Since the medical effect of hynosis is limited by time, the nerve specialist's presence became gradually indispensable.

Morell, the quack with the doctor's degree, was even ordered by Hitler to be present when he was examined by other doctors, as for instance, the eminent professors Bunke and Sauerbruch. This caused often personal clashes.

Old Professor Sauerbruch, who was irreplacable and could take the liberty of occasionally voicing his antipathy against the ruling system, protested violently against the presumption of his "so-called colleague" who dared to examine his instruments and surveyed every one of his movements like a trackhound.

With the exception of such old swordsmen of the medical science, all other doctors regarded Morell as their all-powerful dictator. His close relations to Himmlelr are well-known. He doubteless acted in many ways as agent to the Gestapo chief, and his practice developed by and by into a psychological experimental station. According to unanimous reports by patients, who describe him as blackmailer, he would often put them in a deep hypnotic sleep.

Some were made to disclose their true opinions on such occasions, others were influenced in a certain direction. There were frequent occur-

rences of sudden death of people who had consulted this prosperous pill-maker, or been invited to lunch by him as, for instance, the death of Dr. Farber, one of Hitler's private secretaries, the sudden end of the famous engineer for secret armaments, Lieberland, the valet Metzler, as well as a number of people from Himmler's entourage, who were befallen by a mysterious fatal disease, which broke out in periodic intervals.

None the less, Morell's waiting-room was invariably full. Though he had coined the gentle Teutonic phrase: "Incapable of work is only he, who presents his death certificate," he made exceptions with his own patients. A certificate from the Fiihrer's physician cost no less than 1,000 marks, later on when money lost its purchasing power, corresponding values had to be given. However, these certificats had the advantage of passing everywhere unchalleged, while all other medical certificates applying for relese from compulsory labor for women and military service for men were simply rejected by Party and labor exchanges.

Professor Morell was decorated with the highest order, the "Ritterkreuz fiir Kriegsverdienste" (the knighthood .for meritorious sevice during the war). His only "war service" was, however, the direction and administration of the poison kitchen of the highest Party officials. This pill-mixer had at his disposal any amount of morphia, cocaine, etc., and during his last two years he equipped all ministerial, political and military leaders of the Third Reich with a packet "to be on the safe side." Each one possessed a capsule the contents of which were mixed by Professor Morell personally, and the effect of which he guaranteed. Some of these doses made current history, through the suicide of Goebbels, Himmler, Admiral von Friedeburg and other Nazi big shots, while many others, as for instance, those of Goering and Ribbentrop, were never opened.

Nor has Dr. Morell himself died from the poison of his own kitchen. His story about Hitler, though not a bad invention, can yet hardly stand up to psychological investigations. The Fiihrer's physic-al conscience, his confidant and shadow must know more than all the others.

Either he is aware of Hitler's present wheraabouts, or else he invented the preparation which caused Hitler's death.

It is of the greates importance that Professor Morell should be more closely guarded than anyone else. He might take secrets with him which, if not cleared up, would sooner or later promote or even create another dangerous Hitler myth.

Czechoslovak National Anthem Where is my home, Where is my home?

Streams are rushing through the meadows, 'Mid the rocks sigh fragrant pine groves, Orchards decked in Spring's array, Scenes of Paradise portray, And this land of won'rous beauty, Is the Czech land, Home of mine, Lightninig strikes our mighty Tatra tempestshaken, Stand we fast, friends of mine, Storms must pass, sun will shine, Slovaks shall awaken!

V London Urchin: Got any gum, chum?

Lonesome Yank: Got a sister, mister? * * * Supply Salesman: How about a room?

Hotel Clerk: Have you a reservation?

Supply Salesman: Do I look like an Indian?

Ve stf edu, dne 24. Min 1945.

Frenchmen In Germany Jean Oberle What strikes people most when they see the French Army in the French occupied region of Germany is their attitude, both in the way the French soldier is well-dressed, even smat. True, the khaki shirt with sleeves rolled up, and the American trousers give him a more sports-like appearance then he could ever hope to have when wearing the forage cap, the shapeless jacket and the puttees. Frenchmen over in Germany are sunburnt and appear healthy.

Most of them have been in the maquis in France, and these so-called terrorists take pride in proving that the courage they showed in underground fighting does not prevent their having a sense of discipline in the regular army.

All these French soldiers in Germany have one strong feeling in common. They are conquerors. They are the avengers of the 1940 military defeat. They have the boldness of youth.

On their shoulder straps they wear the red and green badge invented by General de Lattre de Tassigny, with the coat-of-arms of Colmar and the words "Rhine and Danube." Before Alsace was taken, their task was liberation; afterwards it became consecration.

The French Army is of a varied character.

Regiments of men from the maquis, F.F.I., African regiments, Moroccan tirailleurs with their white turbans and red belts, goumiers (men of the Camel Corps) with their maroon and black djeballas, zouaves with red fezzes, and sky-blue, yellow and red forage caps, all these brighten the green countryside of Wiirtemberg and Bavaria. Officers appear as young as their men. This thought becomes an obsession: this new French Army is young. Generals appear twenty years younger than the average general of 1940, and for the most part this is true. When I walked on the terrace of the Hohenzollern castle at Sigmaringen — the castle where Petain and Laval sought refuge, and where I was General de Montsabert's guest, I saw a tall young man sun-bathing, wearing football shorts. He was General Schlesser, commanding the 5th Armored Division.

Today Germany can be compared to a gigantic hour-glass. Everything is on a vast scale: victory and defeat alike. From the triumph of 1940 to the disintegration of spring 1945, this amazing downfall can be seen in a single glance on the streets or on the roads of Germany.

In 1940 Goebbels, over-optimistic, showed concrete examples of our defeat, and gloried in it. The whole world, thanks to him, received innumerable photographs and films showing the exodus of the French people along the bombed roads, and the plight of the Franech Army was also illustrated cleverly and sadistically. I can still see in my mind's eye the German photo, showing a vast pile of French helmets stacked in a field: a perfect illustration of French soldiers giving up the fight. I was thinking of this only the other day when I saw near the Brenner Pass, on the Italian-German frontier, a heap of German helmets, ammunition cases, gas masks. At the frontier post itself, Moroccan tirailleurs, with white turbans, machine guns at their side, kept watch over the French flag flying over the very spot where Hitler and Mussolini divided the world between them.

On the streets and on the roads of Germany it is even worse: a straggly file of German prisoners wander there, returning on foot to their native towns and villages.

Those that have all their limbs are the lucky ones, for there are innumerable men amputated. These young men hobble along on crutches which support them from the shoulder (the old-fashioned type of crutches,are unknown in Germany) and are a living proof of

.Germany's plight.

The only Germans seen on the streets in nut-

)

V2STNITC

form are those who direct the traffic, and they wear a tricolor band on their sleeve. They salute, come to attention, when our officers or our flags pass by.

But I saw also other soldiers. During the past five years every nation in Europe has passed through Germany. Today those who were taken there by force, as allies or as slaves, are being freed. I saw also, in the stations and in sidings, trains filled with German prisoners about to depart for some far-off district of Germany or even going to. some other land. For they have to clear up the ruins and damage wrought by them or by their compatriots. Their submission is complete. French flags are seen everywhere, made up in part — the red strip from Nazi banners which floaed in the air during Hitler's time. The German people have changed one master for another, passing from Nazi to Allied domination. Today they enjoy the military music of French drums and trumpets; yesterday it was the music of their fifes which rang in their ears. They still retain in their hearts their adoration of officers and of uniforms.

All Frenchmen who have been in Germany are struck above all by one thing: the number and beauty of German children.

Each child Is lovelier than the next. At this time of year, all they wear are small Tyrolean shorts; no shirt, no shoes. Sci they are very sunburnt, and to look at them feels that this almost nudist physical education develops them well, producing fine, blonde, blue-eyed children.

The little boys are the most striking. And they remain handsome for a long time: youths of 15 or 16 already begin to look like the sturdy mountaineers seen everywhere in Germany and the Tyrol.

And these numerous lovely children not only raise the question of the birth-rate; they set a difficult political problem, too. Since 1939 all these children have been taken in hand by Nazis. And although the Nazis have suffered military defeat, their creed still has to be wiped out of the minds of the young, already so corrupted. True, the toddlers who play with our goumiers in the streets have no idea that these bearded Moroccans defeated their countrymen; but when our soldiers go by a hard look comes into the eyes of children of 10 or 15. Obviously it is not surprising, but it is most disturbing when we know that so far we have done nothing to stamp out everything that the Nazi teachers and the Nazi Party have insinuated into these youngsters. It is up to us to rewrite all their textbooks, because Nazi propaganda seeps through, not only in history and geography books — that is natural — but even in the mahs. books. Nothing has yet been decided about the reopening of the schools, although Easter has been mentioned as a possible date.

But that is a long way off for starting a work of such vital importance to the moral recovery of Germany and the establishment of peace.

Visiting a prison is never pleasant. Nevertheless, I did go to one at Ravensburg, a pretty little town in Southern Germany, where one of the French crack battalions is stationed. I went to see the Germans and the Frenchmen imprisoned there. The Germans are Nazis; the Frenchmen, militia men. The Germans-had been denounced by their compatriots. The French had been netted like stranded fish in the Bavarian redoubt. Caught between the Russians and the Allies who had crossed the Rhine, there were very few who escaped.

The servility of the Germans has led them to hand over their masters to the Allies, masters they suffered for twelve years, not daring to rebel against them.

The governor of the prison was a young antiNazi, an Austrian who had spent three years in prison at Stuttgart. He was savouring his revenge. When the Allies arrived he captured and imprisoned his former gaoler, whom he pointed out to me in his cell. The governor opened the cells one after the other, and when his key turned in the lock I heard shouts of "Achtung!" (Attention!). As the door opened I saw, motionless, lined up against the wall, the very

8trana 11. men who had for years been torturers, and were now merely prisoners.

They had tried to hide themselves in civilian clothes. Standing in front of these lines of some six to ten men, the most dangerous of whom were handcuffed, I was obsessed by thoughts of the climes they had committed all over Europe, of their methods of torture, of their delight in sadism and cruelty; and the end that came in a concentration camp or on an execution ground.

"What is going to be done with them?" I asked the governor.

With a satisfied smile he replied: "Most of them will be shot."

The prisoners remained motionless, awkwardly unmoved. Later, in the corridor, the young man said, with a still wider smile: "You know, they understand French ... they were in France."

He then unlocked another door, and suddenly, instead of the usual "Achtung!" I heard "Attention!" shouted in French. I went into the cell, and there were the militia.

What struck me about them was how much more alive they appeared than the Germans I had just seen. Perhaps I felt that way because they were my countrymen. They were Frenchmen, true, but what Frenchmen! They were ugly, submissive and defiant at the same time.

Some wore civilian clothes, others remnants of the militia uniform, either the jacket or the trousers. Some had the American shirt and trousers, the uniform of the new French Army.

They had intermixed with the prisoners liberated by the Allies, trying to pass themselves off either as prisoners taken in 1940, or as workers sent to Germany by force. But they were recognized and taken prisoner.

There were women in some of the cells, FrenchWomen, who, in August 1944, had followed either militia men or Germans into Germany. Their ugliness was not improved by imprisonment. . . . Many of them had married Germans.

"What is going to happen to these Frenchmen?" I asked the governor as I left.

"They will be sent back to France, and tried in the district where they carried on their militia activities . . • They haven't many illusions A. F. I. as to their fate."

V BURRO BONES

By Ray Colwell When the mints of India ceased buying sliver in 1893 and thereby indirectly closed the silver mines of Colorado, the miners were not the only ones thrown out of work. Isolated mines transported their rich ore by long strings of plodding burros and when silver dropped thousands were turned out to rustle for themselves. They became as wild as the antelope and the deer and posed a real problem for the cattlemen until killing them became a regular part of the seson's work in some areas.

Often camp was made at some water hole to frighten the wary animals away until they suffered with thirst. The tent was then taken down and cowboys hidden in the brush shot the burros as they came to drink. Their bones and those of other burros and cattle who perished in the winter storms or fell victim to predators littered the mountain regions for years. Finally even those traces disappeared as "bone-men" gathered wagon load after wagon load for shipment to Denver, where they were calcined into "bone ash." Bone ash is essential in the fire assay process for determining the value of ore, and thus the lowly burro served the miner in death as he or his forbears had in life.

V He who believes that "evening" has the same meaning as "night" should note the effect it has in a gown.

VDon't shut your eyes to what's wrong in the world. Open your heart to what's right.

V All problems of the world could be settled -easily, if men were only willing to think.

Strana 11.

Progressive Czech Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26th Street, Chicago 23, Ill. C. Read and interpret: Prodavate modr inkoust?

Ano, prodavam modr inkoust.

Nosi Helena modry klobouk?

Ano, Helena nosi modr klobouk.

Mate dnes dlouhY kabat?

Ne, nemam; dnes mam kratkY kabat.

Zname tu bohatou damu?

Ano, vy znate tu bohatou damu.

Pere dnes teta starou bluzu?

Ne, nepere; dnes pere pouze pradlo.

Mate dlouhy vous?

Ne, nemay.n, ale pan doktor ma dlouhy vous.

Prodaya, soused bilou mouku?

Ano, prodava. On prodava take maslo, mleko, smetanu, sadlo a sYr. Nesete tu dlouhou obalku?

Ano, nesu dopis take.

Bere sestra teplou housku?

Ne, nebere; ona bere blazu.

Umite tu dlouhou alohu?

Ne, neumim; umim pouze kousek.

Bude dnes doma pan Kohout?

Ano, bude doma v poledne.

Vezete nam tu velikou tabuli?

Ano, vezu. Vezu yam take stal a postel.

D. Fill in the blanks: 1. Mam star— klobouk a nov— vazanku.

2. Pan Karel nezna t— yesel— sousedk—.

3. Sedlak veze star— sYr, dobr —maslo a dobr— mleko.

4. Milada bere modr— klobouk a modrblia—.

5. Ten slab— student ma velik— hlasd a ma mal— housk—.

6. Star— matka axe, dobr— rad—.

7. Pan Halik ma velik— dam, ale mal— zabrad—.

8. Ten hloup— pes taha star— provaz a star9. Pavel bere tepl— parek a tepl— housktepl— mleko.

10. Davam pra y— ruk— na still a ley— rukna okno.

F Answer in the negative: 1. Mate pouze papir a inkoust?

2. Prodava pan Novak ten velikY dam?

3. Nesete mi tu dlouhou vazanku?

4. Znate ten krasnY byt?

5. Vstave, Milada?

6. Nesete nam ten start' pytel?

7. Bude zitra sobota?

8. Davate tu sarou obalku na podlahu?

9. Bude zde pan president dnes odpoledne?

10. Vold vas to hodne, sousedka?

F. Use a different adjective in each blank: tabak, orel, olovo sen kost kus Ema slovo Rusko den sokol sill kolo voda trava G. Write one sentence of your own with the following words: pouze, doma, mluvi, palak, domil, ale, stale, rozum, asta, pomalu take, dnes.

H. 1. Observe: Karel bere papir 3rd person singular Karel a Helena berou papir 3rd person plural 3rd person singular Robert bude zde Robert a Pavel budou zde 3rd person plural 2. Form the third person plural of the following verbs in the same way and translate: veze, krade, nese, leze, pere, roste, plete, stele.

I. Following the first sentence as an example, complete the other sentences: (1) Peru dnes nove pradlo.

Teta My Vy Matka a teta

V2EITNIK (2) Budu zde zitra.

On My Vy Karel a Milada (3) Nesu ten dlouhy pytel.

Ona My Vy Soused a sousedka (4) Stelu novou postel.

Matka My Vy Milada a Vlasta V OLD LADIES ARE SWEET

By Katherine Negley There is a common belief that childhood is the hapipest time of life. To be sure, children have no responsibilities and financial worries; but they are too often dominated, frustrated, neglected, misunderstood, and bewildered by their elders. Besides, children's cruelty to other children is not surpassed by savages.

All too soon you are no longer a child but in your teens or a young lady. You wonder if you are pretty or if you are pretty enough. You are ashamed of your home, your family, your clothes. You see the only man in the world for you, but alas, your best friend, Sadie, marries him. You know you will never marry.

But you do. Whether the man is one you adore, or the one you could get, or maybe the only one you could ever get and you knew it; the inevitable adjustment has to be made. You find housework is monotonous and some tasks are disagreeable. You feel like walking out.

When your friend Elsa gets her divorce, you gossip with the rest, but secretly you know how she felt and you envy her a little.

When the children come, you think they are miracles. You dream about how well you will bring them up . . . nothing like the way you were brought up. Some day they will take their place with the great of the world, and you will stand proudly by .. . their mother. But you find that when a child comes into the world, he brings his own personality with him, and you practically have to raise him the way he wants to be raised.

All at once you are middle-aged, your children are married and you are a mother-in-law.

You sometimes feel you are a mother-in-law to your own children too. Where once you gave commands, you now make timid suggestions that are disdainfully ignored. It is harder to stand by and watch them struggle through their troubles than it was to minister- to them in their childhood problems.

All too soon, these children are middle-aged people, worrying over their children and you soberly admit you are an old lady.

You begin to find joy in throwing crumbs to a little bird and in watching her build her nest.

You really look at sunsets, the bees and the flowers, and see how lovely they. are When it rains you just' stay in and watch it fall down.

You adore your grandchildren and they adore you. You are conspirators for tbey i<are not your responsibility, and you enjoy them as you should have enqoyed your own children but did not. You feel an impersonal interest in your chidren's affairs. After all they are adults and standing •on their own feet. You are tolerant with your old friends for you know just what made them the way they are. You do not view current events with alarm for you have seen too many catastrophes smoothed out. You do not envy anyone for you know life sooner or later levels all lives. In short, you are an old lady and old ladies are sweet.

V Discord comes from everybody blowing 'Ids own horn. * * * We will reach common ground only when we all come down off our pedestals.

Ve stledu, dne 24. lijna 1945.

THE TREE HOUSE George Anna Harbeson, Florida "Tell me a story, grandma; one that has a happy ending."

"All right, Johnny. What would you like to hear?"

"About when you were a little girl, grandma."

"Goodness! So many things happened when I was a little girl, but the nicest thing I can remember was when your great-grandfather built me a tree house."

"Why did you want a tree house, grandma?"

"Because my sisters had one, Johnny. They had built it themselves, and after painting it red, white and blue, papa nailed it high up in the branches of an old maple. It was too high for me to climb and I was awfully jealous. One day I was down in the cellar crying about it when papa found me, and I told him I guessed I just didn't want to live any more if I couldn't be grownup. I couldn't climb the trees I wanted and oh, how my heart ached for a red, white and blue tree house!"

"What did great-grandpa say?"

"He just laughed, Johnny, and said he wishes he was too small to climb trees. Then he looked at me kinda funny and said, 'Why, you're a big girl now, and there's no reason why you can't climb the crabapple tree.'

"Did you, grandma?"

"Yes, I did, Johnny; it had low, well-spaced limbs and wasn't in the least dangerous. It was a huge old tree, and high up in the branches papa built me a tree house three times as large as my sisters. It had- a fence all around it so I wouldn't fall and a little ladder that reached to the first limb."

"Did you play in it all of the time, grandma?"

"Yes, I did, Johnny — I used to lie flat on my back and look up through the green leaves at the clouds that floated by. Now and then a bird would come and perch close beside me and if I kept real still he never knew I was there. But other people liked my three house, too, and sometimes they wanted to take it away from me."

"What did you do about it, grandma?"

"I had papa saw off one of the limbs and I hid the little ladder. When I wanted to climb up to it, I got out the ladder and tied it on the end of a rope. Then I could draw it up after me and no ofe could draw it up after me, and no one could reach my tree house."

"Did you go up there in the winter, grandma?"

"No, I didn't, Johnny. The limbs were all bare and the empty birds' nests looked so forlorn and cold. I liked it best in the springtime when I could see patches of blue sky through the white blossoms and could listen to the humming of the bees. And way out in the distance, across the fields, I could see your great-grandfather plowing ... it gave me such a warm, contended sort of feeling to know that just because I was the youngest, didn't mean I couldn't have a tree house all my own.!"

V TO EMMA A TRIBUTE I first knew her in High School. The attraction was subtle. While I was ahead in studies she seemed to know life. I did not pursue her, yet I was drawn to her strongly. This feeling continued all through life.

Our lives were chartered on the same course.

She became ill seriously. Members of her family passed on. But she kept on creating help. Then she too went into the great byyond.

I shall always miss her, for the secret of her character was the spirituality that she spread, whereas the cry of this age is materialistic!

Agnes Caldwell.

V Two ladies were heard talking recently and one of them said, "Oh, I have just been loaded down with sugar for years and I have more this year than ever before." Interest in the statement died when it was found that both were diabetics. *

K*

Admire but don't envy anyone.

Ve stredu, dne 24. fijna 1945.

Tteti symfonie B. Martind prove- Jena v Bostonu.

New York. (OTK). — Frvni premiera velkeho deskeho dila za hranicemi po osvobozeni republiky bylo provedeni nove, tketi symfonie Bohuslava Martina. l idil je Sergej KusevickY se svSrm proslulYm orchestrem Boston Symphony v Boston Symphony Hall dne 12. a 13. tijna t. r. a byl to jeden z nejmohutnefaich tspecha skladatelovYch ve SpojenYch Statech.

Nove dilo, komponovane v lete 1944. lisi se podstatne nejen od prvnich dvou symfonii, ktere pies briliantnost zvuku a mistrnou koncepci zachovavaji mirnY, komorni raz, nYbr2 i ode vgeho, co Martina dosud napsal. Je to dilo vzpoury, mu gneho vzdoru, ponureho ale i pevneho odhodlani, je2 vyzSrva osud a vyrovnava, se s nim chlapsky, zptima, tvrde a bez okazaleho velikagstvi.

Tomuto robustnimu karakteru odpovida jak volba, zo,valnYch motive., nevgednich i neodvizlYch od vzpominek na periodu ptedchazejlei, tak i vypjata dynamika, ptimodare, dramaticka konstrukce a vYrazne hutinstrumentace. Symfonie ye svYch ttech vetach tvoti pfehlednY, j e d n o t n y, vnitinim programem stmelenY celek; od volneho podatku stoupa agogicky i dynamicky k abruptnimu zaveru prvni vety,.ndrkije napjeti zpevnou, prudkou lyrikou vety volne, az v zaveru se uklidnujici, a vyvrcholuje smele rychlou vetou tieti, jeja konec opet je vyrovnane klidnY. Pies nezvyklY, van raz udrZelo dilo ptesveddivosti a silou sve myglenky neztendenou pozornost zhYdkaneho posluchaestva a skiadatel, dirigent i orchestr byli zahrnuti okazalYmi ovacemi, ktere pii druhem provedeni v sobotu je gte se stupriovaly.

0 Dalgi zradce popraven.

New York. (tTK). — Poslechova sluZba NBC zachytila dne 19. kijna tuto zpravu pralskeho rozhlasu: Jan Frejla, tech, kterY zradil tti spoluobdany Gestapu, byl odsouzen lidovYm soudem v Praze, a obegen vdera na Pankraci.

NOVY. e ESKt FILM "

Jarka a Vera"

Veselohra s nasledujicimi herci v hlesnich aloha,ch: L. Pegek, E. Gerova, J. Dohnal, J. Berankova, V. HlavatY, R. 81emrova, a jini.

WEST, ye stfedu 24. tijna, o 2 hod. odpol. a o 7 hod. veeer.

ENNIS, ve etvrtek 25. fijna, o 3 hod. odpoledne a o 8 veeer.

FAYETTEVILLE, v patek 26. fijna, o 7:30 hod. veeer.

HOUSTON, v sini gtefinik v sobotu 27. iijna, o 7:30 veeer.

EAST BERNARD, v nedeli 28. i1jna, o 7:30 hod. veeer.

FLATONIA, v fiterY 30. iijna, o 7:30 hod. veeer.

MOULTON, ve stiedu 31. iijna, o 7:30 hod. veeer.

SHINER, ve etvrtek I. listopadu, o 7:30 hod. veeer.

1 4.

vls T N

Btrana 12,

DaiSi Nemec popraven v Fraze.

Praha. (CTK). — LidovY soud v Praze odsoudil k smrti SS Oberschartahrera Kerata, vrchniho dozorce gestapa na Pankraci, pro zlodin proti statu, pro tYrani vezria a aktivni Toast na poprave ruskeho zajatce. Korat na pt. natidil, aby vezeri, kterY si stetoval na revmatism, byl ponechan nahY na betonove podlaze temne kobky a dal jej nekolikrat Jenne polevat studenou vodou.

Koratova poprava byla jiz vykonana.

Ruda armada poinaha budovat letectvo.

New York. (tTK). — V pragskem rozh/asu bylo citovano oznemeni generalniho 'Staten ruske armady, deskoslovenskemu letectvu je dana k disposici vg echna letecka vYbava, motorova, vozidla a specielni letecvYzbroj a signalova zafizeni, jea byly pouiivany ruskYm letectvem na vYchodni fronte. Krome toho dostane e,"s. letectvo d ye male. pogtovni letadla a vYbavu a material pro technickY pozemni personal.

NenaeckY lekai odsouzen jako valeenk zloeinec.

New York. (tTK). — PraIsky rozhlas oznamil, ie lidovYm soudem v Praze byl odsouzen na 10 roka galate dr. Alois Elgner, byvaly lekat oddila SS, kterY za okupace byl lekatem ve vezeni, v nemt byli Zalatovani Zeg ti vlastenci.

Kaye se citite nesvi, nervosni a trpite bolestmi hlavy, plyny, naOmanim, ne• zaiivnosti a nedostateenou chuti k jidlu, ktere veecky mohou by'ti zavineny funkcionalni zecpou—opatite si Dra, Petra Hoboko--Casem vyzkouileny ialudeeni Cinnost povzbuzujici lek.

Obsahuje 18 Piirody vlastnich Web. nj'rch koiinku, bylin a rostlin. Pozor: Ueivejte pouze jak piedepsino. Hoboko piimeje jemne a hladce zlenivela stieva k Cinnosti a napomaha jim odstraniti veznouci odpadky; pornaha vypuditi plyn zacpy a poskytuje ialudku, onen pocit tepla. Bud'te mouciii—poskytnete pohodli va g emu ialudku pii ulevovani zacpy. Opatite si HOBOKO dnes.

koupiti y e veiem sou. pro na'g i "seznamova. sed " n.bi,tku .1...t,oko a obdriite co-

DODATEK

60c hodnotu•

zku g ebnich lahvi

Dra. Petra LeCivi . Olej Liniment—pro. sti-s edek proti hnisarn—piina g i rychlou tilevu od revmaticky- ch a neuralgick3;-ch bolesti, svalovSich bolesti zad, ztuhllich nebo bolavY'ch svalu, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalinickY • prostie.

Ulevu od jistYch doles. nych zaludee* nich nepoiadkii, jako zaZi• vaci poruchy pilivodene piebytkem ky. aeliny a /Alen: thhy.

Odeilete tento kupon "zvlaitni nabidicy" Nyni DR. PETER FAHRNEY & SONS CO., Dept.

2501 Washington Blvd., Chicago 12, ne.

811-26

256 Stanley St., Winnipeg, Man., Can. jest $1.00. Poilete van; ,jnucno ❑ Pfiloien poitou vyplacene pravidelnou II :me $1.00 lahev Hoboko a co dodatek 600 hodnoty zku g ebni Adresa lahve kaideho, Lkivelto Oleje a Magolo.

Poitovni Oradovna ❑ C.O.D. (poplatek pflpotan).

Oslavu vSTroCi eeskosloverislie Neodvislosti, miru a domii se vracejicich,

poiadit ODBOtICA S. A. C. T..VE FORT WORTH,

V nedeli, due 28.

iefiLl

v Nirodni sini Na Roberts Cut-Oft ZAtATEK V 1 HOD. ODPOLEDNE, HRA BINGO A BAZAROVY STANEK Program v 5 hodin odpoledne.

AMER1CKA A t ESKA HYMNA Orchestra UVITANt-OBECENSTVA predseda S. A. t. T., br. Josef Beean SLAVNOSTNI Ceske a anglicke feel, br. Franta Rendl z Dallas.

ZPEVEwIrlY -COUNTRY" cele shromaideni, za doprovodu hudby UVITANi x'VOJ1NiT Z VALKY SE VRATIV8iCH CVItENI DITEK OD RADII OSLO 92 ZPEV: "GOD BLESS AMERIKA" A "HEJ SLOVANE"

Po programu veeeie: Barbecue a zakusky.

VeCer pak taneCni zabava pri hudbe vaimeho Joe IVIilana orchestru a tei tanec Besedy, tr istSr qteiek na dobroeinne Uctive zve v g echny krajany z blizka i z daleka

Poiidajici vSrbor.

VtSTN1K

3trana 14.

Floresville, Texas. derne, ale nemyslete, Ze je tak pevne drZim, na to nemam kdy, ale Bratri a sestry!

Byl jsem poladan sestrami, abych praftil jsem se kladivkem, jak jsme prostfednictvim orgamu poladal ony spravovali nalevnu. Reknete, vS'ak spolusestry, ktere nebyly ve sebu- §ikovnemu se to nestane, a mate m, by kaZda dle mothosti ptispela pravdu.

S bratrskSrm pozdravem, nejakYm peeivem do kuchyne. NiTom. Novak, dopisovatel. kdy jste nas nezklamaly, vZdy jste 0 nam vypomohly, proto se i nyni o- KratkovinSr rozhlas z CSR do Arnebracime na vas se ta.dosti o vase riky dosud nebyl zahajen. speni neb jen tech nekolik sester Praha. (OTK) — Na dotazy kra-na tak velkSr podnik nestadi, ostat- jaml, zda ua bylo obnoveno pravini ji2 vYbory obstaraji, neb jiz dle delne kratkovine vysilani z Prahy moinosti jsou jiz v einnosti. Vite, a Bratislavy spojene s vysilanim to prace s tim je hodne, obzvlaZte zprav, se oznamuje, Ze z technickYch v nynejsi dobe, kdy neni v'Secko k dilvodu dosizd krajanskY kratkovldostani co bychom chteli, ale vy- nST rozhlas do Ameriky nebyl zanasnaZime se, aby jste byli spoko- haj en. jeni. 0 programu psat nebudu, neb ten jste eetli ve Vestniku.

Margal Konev ptijel do Prahy.

Jak vite, nepofadali jsme Zadne New York. (OTK) — Reuterova zahavy po dobu valky, proto vas je- zpravodajska, slutha pfina gi zpravu, Ate jednou faecky zvu na naZi slav- to 12. iijna pkijel do Prahy vrchni nost, zvleSte okolni fady z blizka i velitel sovetskS7ch vojsk v rakousVg ichni budete srdeene vita- kern okupaenim pasmu mar gal Koni, pfijedte se mezi nas pobaviti, nev, aby prodiskutoval see svYmi jen prosim vas drZte palce, at' ma- neraly dulezite veci. Je to Konevova me hezkou perveli. J ut mam oba druha navZteva Prahy, ktera byla

-o-__-

Mellow-aged to smooth, satisfying mildness, consistent in matchless quality, Grand Prize Beer adds hear t w arming cheer to the peasant enjoyment of leisure }Inure. The gen:::] flavor of this fine beer is always led as a grand compadion to gatherings of good fellowship.

Ve sttedu, dne 24. iijna 1945.

vykonana imitee po nedavne ceste es. ministra narodni obrany gen.

Ludika Svobody a gen. Ferjenaila do Moskvy, kde byly s margalem Konevem konany duldite porady o otazkach vojenskych, hospodatskYch a dopravnich.

Mareal Konev byl uvitan na letiSti v Ruzyni pralskSrm obyvatelstvem, jet pfiZlo uvitat osvoboditele Prahy, dale pfijel k uvitan es. zahranieni- ministr Jan Masaryk v priivodu vysokSrch es. dtstojnika a

Menu v1ady. Po ptljezdu do Prahy vykonal margal Konev tet naystevu ministerskeho ptedsedy.

SLUZBY Taylor, (schtze) 10:30 rano.

Smithville, ve 3:00 P. M. Granger, v 7:00 hod. veeer.

Josef Hegar.

0 TAROKY! — Americke taroky za 95c hra po'atou vyplacene. Objednavky posilejte na eechoslovak Pub. Co., West, Texas. (dz.)

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BORA, feditel Vyhotovi abstraktY, vlastnieke pray% vytizuje majetkove pojigteni. tiadovna nad Peoples State Bank Telefon do iitadovny Cis. 5, do res. 63 HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c)

poledne, kdy zaene hra Bingo a otevteme bazarovY stanek, kde dostanete krasne veci ke koupi. V pet hodin pak bude program, jeho potad naleznete na jine strance tohoto Vestniku. Po programu spoleena vedete a pak tanedni zabava hube Joe Milana orchestte. A zase po dlouhe dobe nam zatand Besedu. Tak devdatka a maminky, ktera, mate kroje, pekne se do nich naparad'te, at' je nas v krojich co nejvice. Cim vic nas bude, tim se PftiTE1, RODINY OD ROKU 180. to bude pekneji vyjimat.

Fort Worth, Texas.

Mali krajane:— JA pti ti nedeli, dne 28. tijna, poradd na e odbooka S.A.C.T., za spoluprace tech eeskYch spolku, oslavu Oeskoslovenske Neodvislosti, vitezne ukondeni valky a uvitani vracejicich se vojinii. Oslava se odbYe, V. Narodni sini na Roberts cutoff. Dostanete se tam po Jacksboro Ryway. Zada,tek v jednu hodinu od-

gyg

y

.

y

Nat gu erner Cook Stevenson jig dries oznamil, aby se ten den slavil, a jak pekne je to oznamene.

Ted' jette vas maminky prosim, abyste nam donesly hodne pediva, kejky a kolaee, tea nejake okurky, aby nom toho v kuchyni nepochybilo. Maso bude berbecue.

Veci do bingo a na bazar odevzdejte u sester ji2Z drive oznamenYch, nebo je ptivezte ptimo do sine. Jen vas, prosim, bud'te ttedrYmi, neb to bude na posledni podnik a penize z neho pajdou na 3 strany, tedy se pkidirime, aby byl nejvetti. Jsem jista, ze za spolupraCena Nonat pottou 55c a $1.05. ce to dokalem.

Kdo mate kary a mate misto, eR. C. MILLER & CO., zmete vale sousedy nebo zname, Altadena.

California. kteil kary nemaji.

Zveme tee ptespolni krajany, aby se pi ijeli s nami pobavit. Zatim na DR. THOMAS N. DeLANEX shledanou na natl slavnosti a na 06/sti LEKAA velkou navttevu se teti, BrYle spra ne ptipraveni.

Aloisie Beedn.

0 Cas die funluvy. ratifikovalo Chartu tiado na 3248 — Res. 2637 SpojenSTch narodii.

513-17 Professional Bldg.

Washington. (6TK). — Do WashTEMPLE, TEXAS ingtonu dotla listina, ji 6eskoslovensko ratifikovalo Chartu SpojenYch narodu. Listina ma toto zneni: "Jmenem Republiky teskoslovenske, Vtem, kteti tento list dist nebo esk* Lela a Operator etduce slyteti budou, pozdravuje711 Medical Arts Building me. Jmenem SpojenYch narodt, zaHOUSTON, TEXAS stopenYch na konferenci v San Telefon residence: Lehigh 9745 Francisku, b la sjednana dne 26.

Telefon Olfadovny: Preston 2553 Pkirodni vlastnosti masti NONAT vas chrani proti nebezpeenYm a east° nakladnYm zanetilm. Nezanedbavejte rany potezani, tiisek. kousnuti hmyzem, zarosteni nehtti, vtedy a puchYte. Kdy'Z NONAT jest v eas pouMt, tento,ptivodi maximalni protekci a filevu. Bud'te vldy ptipraveni a mejte po ruce NONAT ye vaem domove.

-1P4

g.

y

.

y

y

eeskoslovensko

g

Cims. J. Hollub .

y

410.■••■•

SPRAVNE VYKONANA POHEEBNI SLU2BA. V hodine 2a1u zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni sta pohoto 'Y k sympatickemu vyfizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohrbu.

LevnO ceny jsou nal zasadou.

y

y

EDWA R D PACE

Pohifebni feditel 61en S.P.J.S.T. — Telefon 3608 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT Zubni Likaf 17fadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

C. IL UIERNOW T

PRAVNIK Vyfizuje veAkere soudni zalaitosti. tfadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Wkaz ncqch elenu ziska*h od 1. ledna do 3. iijna tohoto roku.

Vida pojistky

Cel. poj. v teto tilde

POHIIEBNI DOMOV V hodin6 zarmutku najdete u ne.s neilepAi pohfebni obsluhu a BILL MAREK, f editel. ceny Tel prodlivame pohiebni poliiteni od 1 mesice do 80 roku staii Ambulance ye dne i v noel.

MARES BURNS FUNERAL HOME Telefon 546.

CAMERON. —::— TEXAS .=ellgZ.C .

Pojiiteni celkem

ODBOR DOSPEISCH: $ 72,000.00 42 rokA a 6 mes.

B— Doiivotni 91.

356,000.00 379 22 rokt a 4 mes.

C —20 'eta, doZivot.

145,000.00 23 rokil a 8 mes.

148 D-15 leta &divot.

39,000.00 28 rola). a 4 mes.

E — 10 leta, dotivotni 36 6,000.00 32 mkt]. a 2 mes.

7 F — 15 splatkova nada& 14,000.00 20 rokil a 7 mes.

G-20 splatkova, nadad.

15 1,500.00 22 mkt' a 6 mes.

2 H—Nadad. ve stati 65 let 5,000.00 28 roku 5 T-20 splat. nadae. v 60 let.

ODBOR DETSKI: 57,500.00 5 rokil a 10 Ines.

109 JT—Doeasna v 16 letech 40,000.00 2 roky a 5 mes.

44 JC — 20 leta, doZivotni 125,000.00 3 roky a 5 mes.

138 JS — 20 beta doZivotni 16,000.00 2 roky a 2 mes.

16 JE—Nadadni e stati 8,500.00 2 roky 10 JG — Splatkova nadadni ✓ ODBORU DOSPELYCH: Celkem pojitteno — 683 elent..

Prilmerne stall — 25 roku a 2 mesic e.

Pojitteni celkem — $638,500.00 ✓ ODBORU DETSKEM: Celkem pojitteno — 317 &earl..

Prumerne .stati — 3 roky a 8 mesicti Pojitteni celkem — $247,000.00.

Celkem pojitteno v obou odborech — 1,000 Menu.

Pojitteni celkem v obou odborech — $885,500.00.

DELENO PROCENTNE: ✓ odboru dospelYch — 68.3%. ✓ odboru detskem — 31.7%.

Pteneteno z detske doeasne pojistky — 93 elent.

Edward L. Marek.

Jsem s bratrskYm pozdravem, Dne 12. kijna 1945.

y

i y

derma 1945 Charta SpojenS ch narodfi, a Statut Mezinarodniho soud_ niho dvora.

Shlednu te a prozkouma te tuto Chartu a tento Statut, prohlatujeme je za schvaleny, piijaty, potvrzeny a utvrzeny a mod listu tohoto podepsaneho nati rukou vlastni je schvalujeme. ptijimame, potvrzujeme a utvrzujerne, slibujeme slovem svYm, jmenem Republiky deskoslovenske, ze je pevne a neporutitelne zachovame a nedopustime, aby proti nim jednano bylo z jakekoli ptidiny a jakymkoli ymytlenYm zgasobem.

y

y

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLUZBA. Jsme pohotovi Vam posloutiti bez rozdilu jak daleko by-dite bez jakehokoliv zvlattniho poplatku.

S nami mete miuviti deskY. My nabizime Pobfebni Poji.tteni pro katdeho elena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pratak-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. TS Saville, Texas.

MAREK - BURNS

poj. v tete tilde

Tomu na svedomi jsme tento list vyhotoviti kazali a k nemu peeet' Republiky Oeskoslovenske ptitisknouti dali.

Jenz jest dano na Hrade Pratskem, dne 19. za i leta tisiciho devitisteho etyticateho pateho.

Dr. Edvard Benet, v. r.

President Republiky •Ceskoslov.

Jan Masaryk, v. r.

Ministr zahranie veci."

0 TAROKY! — Americke taroky za 95c hra pottou vyplacene. Objednavky posilejte na Pub. Co., West, Texas.

(51-dz.)

•

eeehoslovak

ZABAVY ig du Pokrok Hous 28. Nina.

4. listopadu.

11. listopadu.

18. listopadu.

Zitopek J. R. Baia Zatopek - — Syncopators

VSTITPNE: MUll I DAMY 75c.

Tax included 0 salcusky a obeerstveni nesAte vnikft jest Tgborem naletito postarano.

Eibavni Vtber.

V 00250 1140 ROBBYE ST. Na doptani. 20th and North Main.

Poutivejte k ozn21 ovini

y

TAROKY! Americke taro- jednavky posilejte na Ceehoslovak Etw- Hledaji se d e stenografky, (51-dz.)

Icy za 95c hra patou vyplacene. Ob- Pub. Co., West, Texas.

-:tere by mimo anglietiny dasteene avlaclaly deainu. Prate stale,, podminky obratem Sdeli: Hlavni t•a- 4.111•040S.0010.04■04./004■041■04010.04■ 0.111m.n..0■0401,....04111.04Ems0.01.04.10.041■01Mw.M.04■04■04mm.04■042.44 dovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Te-

,

Matri

Sir Mina na prodej. — Proda se xas.

(6-dz.)

Ulna za vYhodnYch podminek ye Hledate &inn ke koupi?

Woodbury, Hill County. Pi te na afadovna SPJST. e FayetSupreme Lodge SPJST., Fayette(31-dz.) teville. Tex.. ma dLnu k prodeji ville, Texas.

Woodbury, Hill County. Whodne Pfijmou se — usedli manZ"ele. podminky prodejni i platebni. Peke pkednost eeskoslovenske narodno- na: Supreme Lodge SPJST., Fa(31-dz.) sti, pro praci na ranci, 'Zena, k vale_ yetteville, Texas. ni a 'deobecnou domaci praci, mut Mani start listovS7 tabak ke k opatrovani dobytka a praci v zakoui'eni i ke ZvS7kani. Kdo by si pfai hrade. Mohou miti ditko 8"kolniho \Tau. VSe moderni zafizeni. Udejte at' si dopite, cena 35 centa libra, e va em dopisu va'ai vahu, stall a nevyplacene. Delam jen 10-liberni odporudeni. Dr. E. L. Knox, Burkett, baliky, ne men . — Emil Mazanec, Texas.

(42-43-c) Portland, Tenn., Route 1. (42-43p) Mam spolehlivk ptistroj na mar Piijme se:— Spolehliva hledani ztracenSTch pokladt. Kdo ' erm, stall. 25 do 40 let, ku konani vite o nejakem, doptae na Frank v eobecne domaci prate a k opatro- Kalinec, Rt. 1, Needville, Texas. vani jednoho ditka, dobrk plat a (42-47c) misto k bydleni, stale zamestnani.

Piste na Mrs. A. L. Hilsher, 1124 Pfijmou se: — zkuSeni manUsener Blvd., Houston 9, Texas. musi tt ti dobra kuchaita, mu2 T. 7083 — F. 9742.

(43-44c) ku konani prate pro dam a kolem domu. V3ibornS byt k bydleni, $150.32111r Sazenice! — Zeli Charleston, mesiene. PiAte neb telefonujte na Wakefield a Copenhagen Market, Mrs. C. M. Higginbotham, 7037 Vascibule bile., a zluta Bermuda: 450 za sar Dr., Dallas 5, Texas.

(42-43c) $1.00, 1000 za $2.00, 3000 za $5.00, SAZENICE! — Cibule, eervepatou vyplacene. Neodkladne trylind Kreola a bila Bermuda, 400 za zeni objednavky, za uspokojeni rudime. — Jewell Plant Falln, Box 355. $1.00, 1000 za $2.00, patou vyplaceMart, Texas.

(43-44pd) ne. — Mart Plant Farm, Mart, Texas.

(43-45-p)

g

y

y g

g

Den Neodvislosti eskoslovenska oslaven bude v Dallas

v nedeEi, dne 28. dina Dallasske Sokolovne Ve kou Taneoni Zabavu

g

pri hudbe

Honzova orchestru z Ennis Zaatek v 8 hod. weer.

g

7

i

IMIIM1111111111■11111■11•■•■■1111i.

Chrade

Vlak vite, jak to chodi . . V2.binnou z teple mistnosti do studena, uhreji se a hued je z toho rma, nastuzeni a kagel.

LII:ettite penez, strachu i sLaros.i, kdyti budete miti po ruce

2

LAHODIN-i' • PCSOB/VV. * DETI JEJ MAJI RADY!

SEVER1DV BALSAM PROT KASL/

CENA:

5caS 2adejte ve sve lekarn6 a kde nemaji, nevahejte a poilete pro Fahe neb vice pIImo na dolejsi adresu.

y

Vstupne: 50c osoba(dal veetne CHUTNA JIDLA.

itiZNE NAPOJE.

Uctive zve Zabavni Vybor.

40 ■04■04.1100004011.4.11111.04■ 040..,..WAIMOO.W.....0111.4■04MO...0.01.1.04111.4.1■0411.0411.0■11.0.1w.M.1.00."1■.,0 Wissa•■•■■• ••••

it,

Vfro6ni oslava Sokola Floresville a radu R.ozkvet Zipadu S. P. J. S. T.

v Pedal° die 28. Eijna

Za atek ye 2 hod. odpoledne PROGRAM: Hurnoreska Orchestra Uvitani obecenstva br. Toma Novak Zpev: "God Bless America" Zactvo Proslov za 2upu Jiini A,O,S, br. V. Kudera Baseri: "151ete zaloieni Sokola" Jarmila Petr Piano Solo Francis Moore Proslov: "itidu Rozkvet Zapadu" L. L. Sladek Zpev: "Tulak" duleto F. Bolf a Francis Moore "Nikdy se nevrati pohadka (Trio) F. Bole V. Kueera a Francis Moore "Ja, rad& tancuju" (Dueto) V. Kudera a Francie Moore Slavnostni fee v anglicke reci V. Kudera

g

ODPOLEDNE VSTUP ZDARMA

Vevr eie: Barbecue, klobasy a zakusky poeitek ye 4:30.

Veeeie 75c — ditky 35c VEER TANEtNi ZABAVA Hudba

MAJESTIC ORCHESTRA Vstupne na tanec 75c a 25c . mix••■111•11011.01.•Merma,...

Pal milionu Nemcil z CSR je uz v

asialmozem..

I Nemcku.

New York. (OTK). — Reuteroval tiskova sluna piinesla z:2ravu z lucemburskeho rozhlasu Ze z hlavni-i ho stanu generala Dwight Eisen-1 howera bylo 14. kijna oznameno, 2e 500.000 Nemca z Ceskoslovenska je na nerneeke pude v americkern okupaenini pasmu. Bylo dale uvedeno, 'te asi 150 000 Mimi; vystehovankch z Ceskoslovenska do Rakouska bude dopraveno do americkeho okupadniho pasma v Nemecku,

All set for Enjoyment ,/,r-"47<,< .‘",..";;;.;;;;;;/ .1 A C. i". O.N BREWING COMPANY

•

•

" NEW

•,,