Vestnik 1945 10 31

Entered as second clasS mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texts, under the RotNix (VOL.) XXXIII.

of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 31. kijna (October) 1945.

LIDICKf ZLOCIN. NE 18. dervna 1945 hlasii desk9slovenskY Karel B. Palkovsky komisat J. MuLk, pkidelenY patraciD Wiesmann dale vypovedel, 2e byla utvokena mu oddeleni po valeenYch zloeincich u stra2 z vojakti, kterd obec obklieila tak, ji americkeho velitelstvi v Tyrolsku, 2e objevil nikdo nemohl opustit a take nikdo nemohl ostopu nebezpeoneho mezindrodniho valedneho byvatelstvo varovat. Svedectvi je dille2ite prozloeince, takto "SS eturmbanfYrera" Harolda to, 2e dokazuje, 2e Wehrmacht se streastnila Wiesmanna, kterY pry b,Yval zastupcern gestapackeho velitele na Kladne, mej vynikajici fteast v lidicke tragedii a pozdeji pry ptisobil v povestnem koncentraenim tabae v Terezine.

Ostatni zloemci — pokud zristali na 2ivu — byli la zjieteni a uvezneni, jen Wiesmann jeAte unikal trestajici spravedlnosti.

Prvnim krokem ke zjieteni zloeince bylo zaPresident Truman zaslal eeskoslovenskennu tdeni jeho manklky Guduly, narozene roku lido srdeene blabopfini v gech Amerfeanti k 27.

1916 v Innsbrucku, kterou poznal a zjistil KlavYro6 prohlaieni eskoslovenske republiky. deriak Luboe Brchel, jen2 byl u2 tti a pril roku Jak president zdfiraznil ve svem prohlageni, na praci v Innsbrucku a oznamil jeji bydliSte tato oslava bode miti mimoradnY vYznam, neb komisariatu. bylo to po prve od nemecke okupace, kdy deGudula Wiesmannova se pki vyslechu pkiznaskoslovenskY lid mohl oslaviti svobodne svou la, 2e byla dva roky elenem SS a Gestapa, hla y samostatnost ye sve vlasti.

-nevaksdtnila"cvde stklbena President Truman projevil presvedeeni, sttelnici v Kladne". Na prvni pohled by to neamerickY narod pomtlie eeskoslovenskernu bylo ptite2ujici okolnosti, jenk vyeetkujicim rimoinYrn zpilsobem vyhladiti stopy po natadrim bylo vysvetleno, 2e na kladenske sttelcisticke tyranii a obnoviti tradieni zaklady nici nebyly terde zname lepenkove siluety, nYsvobody. br2 2ivi politidti i valedni zajatci. Proti tomu poptela Wiesmannova, 2e by jeji mu g byl bYval v ritedni funkci v Terezine gestapackYch zverstev, a 2,e Keitlova obrana nernecke armady neni udr2itelna. Bohme byl Luboe Brchel dale zjistil, k Wiesman se pry Frankem vyslovne poveten, aby zdriuje nekde kolem lanove drahy na Hungeuse co pova2uje za nutne a potkebne berg a bylo ihned zahajeno p•trani po mists "0 desate hodine veder Masil se velitel t. zv. jeho pobytu, dlouho bez vYsledku a2 koneene Schutzpolizei, jen2 byl majorem a s nim byl v dervenci se podatilo Wiesmanna zatknout a setnik, kterY privedl d ye a2 tki kompanie, nedo podrobit vYslechu, kterY pkinesl podrolme vykolem 300 mu2ri. Mimo to bylo pkitomno asi lideni osudu neet'astnYch Lidic.

60-120 mu2ri t. zv. Schutzpolizei. Nevim odkud Po ntoku na Heydricha patralo pry Gestapo prieli," dada]. Wiesmann, "snad z Prahy." s nejveteim Usilim po fteastnicich ataku — cok je y eeobecne znamo. Wiesmann vypovedel, 2e Tito muil obdrieli v me piitomnosti od Franka rozkaz znieit obec Lidice a pobit vSechno 10. dervna dostal telefonickou zpravu — nekicbyvatelstvo," vypovedel Wiesmann a dodal: ka od koho —, k Udastnici jsou " ye meste", a "Bylo asi jedenact hodin v noci."

2e "z mesta ma Wit udinen vYstra2nY pkiklad".

Ponevad2 Wiesmann byl eefem Gestapa na Vojsko, ktere bylo motorisovano, odjelo. JedKladne, dalo by se soudit, 2e pod slovem "menotky byly po Heydrichove smrti v pohotovosti, sto" bylo privodne mineno Kladno. vosti take use mohlo rychie bYt zatizeno, Dalei rozkazy pin', pkichazely ad nadelnika zbrane i munice byly pkipraveny. bezpeenostni SS policie gestapackeho plukov"Seal jsem pak s BOhmem v rikadovne a nika Horsta Bohmeho a Wiesmann nem.el nejhovotili jsme spolu", pokraeoval Wiesmann, meneich pochyb, 2e mu telefonuje Wilma o"ja jsem se jej tazal, maji-li bYt postkileny i sobne. Ten take oznamil, 2e pkijede sam na Kladno a natidil aby veichni gestapaci byli v ''Z.eny a deti. Na to Bohme telefonoval Frankovi. Z Erihmeho slov jsem pochopil, 2e maji bYt pohotovosti. 0 Horstu Brihmeovi vypovedel vyzastkeleni jen mu2i, a kny i deti maji bYt shroslYchanY, k to byl Frankriv ptimY podfizeny. ma2deny ve ekole na Kladne a pozdeji odvezeKolem osme hccliny veeer pkijel Bohme na ny. Tak jsem alespori docilil, 2e nebyly pcstkiKladno a sclelil Wiesmannovi rozkaz gruperileny kny a deti." fYrera Franka: Lidice a jests jedna obec asi Wiesmann dale vypovedel, ke pozdeji od15 km severovYchodne maji bYt Upine znieeny, jeli s Brihrnern do Lidic dohlednout aby yee ponevad2 tam ptespavali paratutist•eti agenti.

Obe obce mely bYt zcela v;nlazeny a obyvatebylo jak nale2ite provedeno. Bohme dal rozle postkileni. kaz obec vyklidit, vynest vee, co by melo neWiesman tvrdil dale, ie se otazal BOhmeho, jakcu cenu nabytek, stroje, zejmena veak dodim je toto rozhodnuti ospravedlneno, na c02 bytek a 2iva, zvitata, hlavne yeak odvest yeedostal odpovecl': chny potraviny Rozkazy byly provadeny s u"Je to ospravedlneno a neni tkeba se starychlenim a ye spechti, 2eny a deti byly hlirat o to jak." dozy y e ekole, bylo jim dovoleno si vzit s se-

esident Truman blahopial C. S. R.

bou tolik, kolik unesly. MuZi byli shroma2deni na dvore jednoho ze statkt. Nikdy nebylo zjiSteno, zda nekdo z oboe unikl a nebyl pry take. clan rozkaz, aby se v tomto smeru patralo.

Odehnani dobytka bylo spojeno s velkYmi potaerni a bylo provedeno teprve pkietiho dopoledne k jedenacte hodine.

"Botne odjel do Prahy k Frankovi," pokradovaj Wiesmann, "a vratil se rano k devate hodine se zpravou, 2e Frank pkijede osobne behern dne. VSe meld bYt provedeno zcela tine".

Pfi prohiedavani obce byla ye statku, kde paratutiste prespali, nalezena yysilaeka anglickOho nebo americkeho privodu, podobneho. typu, jakeho uuvali paraeutiste. Mirno to byly nalezeny v obili uschovanem ye mllYne, ktere memo bYt odvezeno, rychlopalne zbrand anglickeho puvodu. Kdo byl vlastnikem mlYna Wiesmann nevi.

Mezi jedenactou a dvanactou hodinou v poledne byly kny a deti odvezeny automobily do Kiadna, odkud byly teho2 nebo nasiedujiciho dne transiportovany do Prahy, dalei urdeni bylo znamo.

Dne 11. eervna, kolem poledne, byly licluprazdne, pouze na jedinem dvote jednoho z lidickYch statkri byli shrorna2deni yeichni mu2i.

Bohme dal rozkaz, aby byli zastieleni," dosveddil Wiesmann, "a provedla to Schutzpolizei. Veichni muii z obce byli zastieleni."

Bohme pry ueettil jedine hochy sedmnacti let a mute starei eedesati. Dal pry po •idit UpinY seznam sto sedmdesati zavra2denYch muff' Lidickou vraklu provadelo dvacetielenne kornando, nejdrive vraklilo skupiny po peti muich a pozdeji — i gestapaktim trvalo vrakleni prilis dlouho, tak jako tak pottebovalo d ye a pal hodiny — po desiti. Obecne beZne metody, ze s dvaceti ptfSek se jedna nabiji slepou patronou, se neu'21.valo.

Bohme pr,edeti, nemecky oznameni — nikoli rozsudek, — budou zastreleni proto, ke skrYvali v obci para gutisty a nemeckou red tlumodil desky jakYsi praiskY Nemec. Wiesmann dale tvrdil„ ze vYslech lidickYch muzu nebyl pfipri gten, adkoli jej • navrhoval a ke Bohme dal jen zviaknimi pa.tracirni organy, ktere ptivez1 s sebou, vyslechnout majitele usedlosti, v nit byla nalezena vysiladka; glo o tri mute. VYslech byl provaden v prazdnem dome v severni dasti obce, Wiesmann nevi, byli-li mudeni, domniva, se 1.7.ak, 2e byli, ac jejich tvare nenesly addr;ich stop nasili. Mlynat, asi petapadesatiletY, piiznal bez vahani, ke parakitisty skrYval. Jeden z lidickYch mukl spachai sebavraalu.

Zavralddni byli pohrbeni Zidy, kteli byli z Terezina a pak dopraveni zpet; jsouli na Zivu. Wiesmann nevi.

Pfo zeny a dal prijelo komando z politickena Pankraci, jeho velitele Wiesmann ho znai od videni a proto mu vezne pFedal.

Priaiho dne prinesly noviny vyhlaSjcu pode(Pokradovani na strane 5.)

Strana 2.

13,-4111716111.114.T. 51i,. 1.

VLASTA PITNEROVA:

TAI DCERY MIMMIMINOMMiVeli101111•101•1116INOMINO

Tolik se toho uddlo za tech jedenkte let: V rodine eitali kolik pohicbt; odetlat' start panimama Vitkova, a rok po ni jeji, jette statnY mud. NliadYm Vitkovym se vedlo lope, deti jim dortstaly, pracovaly, d ye dcerky jit byly take provdany, jeden syn slouzii na vojne a Kadla byla statnou panimamou. 2e zvykla stale praci, nebyla ji tato vice obtitriou, tetteni zvykla tea a aila nyni dosti v blahobytu, jak lit na venkoye bYva, ae se teti Clo y& ze zdaru prate, kterout" jest v stalem styku s clarkyni ptirodou. Od smrti stareho Vitka take nebYvalo svart •mezi mantely, jen tak nekdy pantata trochu zahubadil, panimama ptibouchla trochu vice &etmi, postavila htmotneji nejakou putnu nebo hrnec, detem se strdil nejaky bouchanec a bylo zase dobte, jako kdyt se po obloze mradek ptetene.

U 8in-ra take pochovali stareho, mileho jim pantatu a nemohli nan zapomenout. Litovali nejvice, ae se nedoekal Jitiekovy primice. Vdali Marjanku a tetili se doma s hezounkou Ludmilou a hodnVm Vojtechem, ktery mel nekdy ptelit WTI" 17 tpatnem jednani s nimi, starYmi rodiei, i s jejich dcerou, milou Frantitkou.

Trefili to stati Stoupovi tpatne se zetem, trefila Frantitka tpatne s mutem. Zvelebil, upravil, pozvedl site statek, ale Frantitka vedla smutnY divot a rodide s ni. Pantata Novak, di jak se mu v decline "po dome" tikalo, .mladY pantata Stoupa, shame' site penize dost a dost.

Umel utettiti, pracoval do strhani, ale stale bylo slytet od neho jen: Ja, ja„! — To tlo denne: "Ja, pracuju, jasetrim, ja se staram, ja penize, ja koupim to neb ono." . A zase: "Ja, nedovolim, ja zakazuju, ja nechcu, ja na to nedam." V dome nebylo jine yule net jeho. I ty dye deti, hoch a device, ktere vraria donesla, byly jako jenom jeho, jen tatinka poslechly, jen s tatinkem chodily, z maminky si nedelaly nic, nebot' videly, ze u tatinka nic neplati, ze tatinek obstara, vte sam a jen co on chce, ae se dej e.

Dedeeek s babiekou byli v dome jenom pro smith, nikdo si jich nevatil. A chteli-li se po decline nikde na besede zasinat, poCali si povi, dat, jak mlady Stoupa vYmenkate prohani. Kolovalo povidadek dost a dost a starou i mladou panimamu, kdyt se o neeem dovedely, mrzelo vice, ze se o veci povida ate se lide potklibaji, net to, co ptetrpely. Tak se kdysi v neeem nezach.oval stars' pantata mlademu a jsa hrube oktiknut tadal dceru, aby jim donesla obed na vYmenek, aby se nemusil u jidla setkati se zetern. Ale pantata to tene nedovolil. ftekl: "Sak jsme se dojednali s vejmenkati, ae budou ke stolu, tak at' jdou ke stolu; neni nikde psano, aby se jinn obed nosil."

Pantata radeji ten den neobedval a panimama jen, aby nebyla vetti mrzutost, ptitourala se do svetnice a pojedla, tajenYm plaCem v hrdle se dusic a sotva polykajic.

Veder prosila pantatu, at' jde jist, aby zet' za to 'Frantitku nesutoval.

Set. Zet' na nej nemluvil a bylo zase dobte. Po ciCcline se smali, jak byl pantata vytrestan, musi dochazeti jisti na statek, jako by pry chodil "popofidkou."

Jindy se zase nezachovala panimama. Nejak se stalo, ze byla zaklechtana, polevka trochu panimama to dceti vytkla a zet' Sc ozval: "Poslouchejte, panimamo, vy mate vymineno jidlo, ale ne jake a jak se ma vatit, tak m7.ete, a nechutna-li vam, nejezte."

"No, snad mttu sve &eh neco tict," tekla animarna,

VESTNiK "Sve dceti si reknite, co chcete, ale jarku panimame nemate co poroueet." Tak ji odbyl a panimame zhorkla polevka v dtech vice Zalem neZ ptipaleninou.

To bylo po decline smichu, ae Stoupova vSimenkatka nenaueila dceru ani polivku uvatit a ze ted' ae ji za to nesmi nic tict. To ut si tak lide ptedelali a klep si upravili.

Ale nejlepti kousek byl a nejvice potIlebkil Po decline zpfisobil, kdyt se rozneslo, jak se kdysi panimama opozdila s vatenim obeda.

Vtak ji honil pantata z prate do prate a nebylo tudit divu. Stara prisli k obedu a sedli ke stolu.

Pc chvili tekl start' pantata: "Jdeme ke stolu a kde nic, tu nic."

"Hned bude uvateno," tekla Frantitka.

"No, kdyt nejdete k jidlu, ale jen ke stolu, tak si jenom sednite, miltete se na still divat, my pojime dnes tuhlenc na truhle," tekl Novak a sam postavil misu a polotil ltice na truhlu.

Stati . s pia:dem odetli a po decline bylo 'fedi a smichu dost a dost.

Jak ua lide jsou, ptali StoupovS7m jejich trapeni a tikali, ae kdyt chteli dat nejmladti deestatek a dat ji nejvice z deti, tak ae jim to takhie dopadlo, ze dostala zadlutenSrm, zanedbanj'im statkem vlastne podil nejmenti. A kdyt novy hospodat si statek skoro koupil, ze jsou stab u dcery, ktera ma piece ze sester c.., na_ rnilosti.

Mlada panimama ileilay151T-atal kiad Ai P. cA dasto zase rodiCirm jette vyetla, ae oni jsou vinni, ae ji nemeli od malidka cpati do odi, ae bude dediekou, ze dostane grunt, ae ji nemeli uditi hrdosti, ale praci. Vyeitala jim, ae ji od malialca delali nevestou, panimamou, ale pak to nemela co nevesta na vybrani mezi tenichy a co panimama ze nema sve y ule. 2e pry by ji bylo lepe bez dedieneho gruntu s mutem, ktereho by si byla mohla vybrati a tit s nim v radostnem ,:Spatne se dcera nejmladti, nejmilejti, rodidtm odsluhovala.

XI. Cast° se u 81mt, ci jak se jim dle zvyku v decli ne "po dome" tikalo u NovotnSTch, lide po stareho pantaty Simy dotazovali, zda by hozpoft.s i• nepronajal viS7menkatskou svetnieku.

Nabizeli se i lide, ae budou, majice tento byt s.vobodnV, pracovati za nadeniky, kterSTch se u rids nekdy nedostava, ani lide odejdouce do Rakous nebo na Hanou na ane, dostanou tam nekdy praci i na dale a teprve s pozdnim podzimem se vraci. s ima vrtel kudrnatou hlavou.

Ale pantata S Aekl, ae je vYmenkatska, svetnidka zaslibena.

Komu, netekl, ale kYvii si s panimamou valy na sbe. Rozumeli si a Tonda si povatovala sveho pantatu nejinak, net kdysi jeji matka sveho mute. U ni byl pantata take nejmoudtejtim dlovekem na svete a jeho otce mela zrovna za mudrce. Rikala, ae nejstarti syn, pater Jiti Sima, kterV kaplanoval na Morave blite Brna, tu dobrou hlavu, ktera mu pomohla na studie, zdedil jen po dedoutkovi. A litovala, ae se dedoutek nedodkal, jak zadal pater JIM take psati kroniky. To by pry byla bYvala pro neho radost, kdyby byl Ceti knitku, kterou slozil jeho vnuk! .6itala se sama a v stare almarce na vYmenku je mela uloteny i s kalenclati a vtemi kronikami zdedenYmi po decloutkovi. Chodila tam Casto na ten vYmenek a udrtovala svetnieku v stote. Jako by do ni dekala hosty.

A ti hoste prisli. Jednou veder zaklepan° na ckno svetnice. Pozde, kdyt byl dviir jit na petlici uzavten. Byl to nevlidny veder v zari pied sarnym svatYm Vaclavem, student' vitr foukal, bylo zamradeno a chvilkami poprchavalo Ani hvezdieka nesvitila a pantata vyhledna oknem sotva rozeznal pied oknem d ye postavy. Divil se, 2e, pes na dvote netteka, ad piece citi cizi iidi. Rortehl lucernu a 'gel yen. Otevtel a po chvilce zaklepal na okno, vedouci ze zaprsne do svetnice

Ve stredu, due 31. iijna 1945.

"Panimamo!" zavolal.

Panimama vy gla. Vykfilda, poznalat' pti svetle lucerny, ze stoji na zaprsni jeji rodiee.

Hned vedela, ae neprieli jen tak na besedu, a vezmouc muZi z ruky lucernu, rekl: "Vitam vas, jdi, pantato, otevri vYmenek, pojd'te, dedougku a babieko, vak eekame ua na jedenacty rok, to j ednou ptij dete."

A vedla plaeici, tresouci se rodide, ktere Cerny domaci hlidad, obskakoval, do vSTmenku.

"On nas vyhnal," zabeclovala s hotIcSrm start panimama, klesnouc na malou lavici u kamen.

"To jsme &Arno pravila Tonda a poklekla u kamen, kde bylo v budlince naloleno di-ivi a ttisky. Zatopila a pantata Sima rortehl visaci lampu.

"Cot jste vedeli, ae ptijdeme?" podivila se.

"Hned od pMpovecli jsme to tikali. Panbth odpust' nebottiku Poldovi, tak vedil dobte, co yam ptivedl; von tu udelal na svou chloubu a furiju, ze Frantitku piece vda. Kdybyste tenkrat byli poslechli nebottika pantatu, Panbith jich tat oslav, to byla jedna moudra hlava a jedna dobra dust, mohlo bejt lepti. No, ale piece nepladte, mami, ja vas nechcu trapit, a vy taky, tatinku, nesed'te tak jako zatezanST, odleheite si, zaklejte si tteba, je z vas strach, jste tak bledej." Panimama pokrodila k otci a hladila ho.

"I2rylte vedeli, prod; nas- vyhnal, " tab& o.r. mohla svazat do plachytky, kopal do toho, plival po tern, o, to jeden chlap zla, tpatna. Nate neteasna Frantitka, co to ted' asi zkusi." To srdce matetske natikalo nad ditetem vie net nad sebou.

"Panimamo, uvak neco, asi jste nevedeteli, pantato, svledte ten burnus, ua je tu hezky teplo, ja etee ptilotim," pobizel 8ima.

Tonea odbehla do staveni a po chvili se vratila s hrnkem mleka a bochnikem chleba. Na polici bylo nadobi a v male schvili stavela na still kavu. Pobizela rodide, at' jedi. Stars' pantata odtoupl hrnek, pozvedl hlavu, vzdychl, uhodil se pesti do vela a pravil stisnene, mezi zuby: "Jako ten englickV kral!" 'remit° slovy jako by se byl vzpamatoval ze sve strnulosti, vzdychl opetne, podal vzlykati a posleze mu vyhrkly slzy. Tim se mu uleheilo.

Tonea ptisedla k nemu, chlacholila, hladila, kavu pied neho ptitahla, ukrojila chleba, nadrobila do hrneeku a posleze podavala otci po Itici sousta do fist jako malemu diteti. Panimama platic zatim si stetovala zeti.

"Tak nas vyhnal jako psy. A pro nic a za nic.

Ptitly decka ze tkoly,• my sedime a drhneme peti, no, to vite, u natejch mladejch se nesmi chvilu zahalet. Ten kluk Cyrda, no, podedil po tatovi s jmenem vtecky man3"7ry, zadne po sednici lita.t a skotadit jako divS7."

"To je jeden rozvejra."

"Povidam taky: Jatku, rozvejro jeden, sedni a sed', dyt' peri Eta. A on kluk mizerna, rozpustilec takovy nekaranY, netrestanY, ae prej je mu do skakani. A jarku, jdi ty si skakat na zaprseri. On tu, ae co prej ho vyhanim, ae prej ho nesmirn ze sednice vyhnat, ae je tatinkova. A ani z vejmenkuZe bych ho vyhnat nesmela, on pry je erbovnik a ae bude vtecko jeho. I Attu, kluku, eete nemusit vorat a budet povidat, ae bude grunt tvilj. Povidam mame, dej mu po hube."

"To bych jt. udelal."

"Mama ho oktikla a on tu kluk na me vyplazne jazyk a pak se ptitodi a bac beranicou zrovna do peN. Litalo po cele sednici a Cyrda skakal jako kozel. Ja se tu dopalim, vstanu a dala jsem mu par do zad a mks' pohlavek jsem mu vlepila. A kluk zadal rivet a prye. Betel do stodoly za tatou a tata ptibehl, a at' se mu pry baba s dedkem pakujou ze sednice, ae on neda sveho syna od nich otloukat."

"To bych ja tomu zmetkovi etee pridal, Ott se musijou trestat,"

Ve sti-edu, dne 31. tijna 1945.

VASTNIK jejich vzpominku a blaliopkahi nine venovane,

I Oddil Dopisovatelskfr Pelly, Texas.

Vatena a mild etenatska obec!

Jest mne trochu teskno, vzpominky leti daleko giroko, leti k mojim drahYm i k tem vgem dobrym du gim, ktere jsem v titi svem poznaIa. Jest rano, bog nedele, poeasi je krasne jit po deset dni, den jak den, jako objednane.

Neni zde nic, co by eloveka nejak upoutalo jeho pozornost, a tak se musi hledati nejake to vypineni mysli, pouze ve eteni a psani, i to je velkYm Stestim pro 'Cloveka, neb eas pti tomto zamestnani rychle ubiha. Je mne zde velice dobte, moje zaducha znstala na severu, a mne se po ni nic nestska, jen v noel vtidy vzpomenu, Botie, jak je to krasne, tie dlovek mute tak Iehce a tine dYchat, a po katide vrouc_ ne dekuji Bohu za ten dar, a te gim se, to snad neni daleka doba, kdy budu moci bYti opet svy* m synem, a neb aspoti blizko neho.

A nyni take new o tech Lidicich. Jest tomu jit asi tri mesice, co byl v texaskem Vestniku dopis od vateneho dopisovatele, kterY psal to same, co pi. L. A. Tukalkova. Kdyz jsem si onen dopis predetla, tedy jsem tet ptizna.vala, to by to bylo take snad tak utiteenejg.

Avgak ptigti eislo Vestniku ptineslo vysvetleni, nepamatuji jit urdite, ale myslim, te to bylo v redakeni oast, bylo to vysveleno velice peltne a srozumitelne, a ja po pteateni jsem si iekla: to je to tak spravne a i spravedlive. A od to chvile ja, veiim, to ten pomnik, neboli pamatnik tech mudednik0 jak byl zobrazen v novinach je nadhernY, symbol znazorriujici, pongeni, utrpeni, vytravost i viterstvi. A ja sama v sobe vetim, tie ten — Pamatnik — zbudovany Cechoameridany pkinese potehnanl, ne jen visnidee Lidic, ale ptinese potehriani hojne cele Geslovenske Republice.

Ja veiim, ze stane se pamatnik v Lidicich poutnickYm mistem, kam budou katcloroene putovat zastupy poutnikii, a ne jen poutnika, ale bude to misto kam katclY nav gtevnik ze vgech konein, pti jeho cestovani, prime zavita.

A vesnieka Lidice poroste rychle, a ja main velkou dtiveru, ie tam bude slavna velka nemocnice, i siroteinec, a snad i iitulek pro ty, jent nemaji v stall kam by hlavu polozili, Toto vgechno ja, verim, ae to nikomu nevnucuji, to je pouze moje vlastni nadeje v lep gi doby ja sama se citim tuze nepatrna neco 0 tak velikem dile si troufat naznadit. A ja a pevne verim, to ti vtdcove zajiste man na zteteli vge to, co ptinese lidstvu lasku, dtiveru, nctu i spoledny prospech.

Jest bolestno 'dist ty dopisy pine bolesti a utrpeni, ktere pripravily ty nemecke bestie tibohemu nevinnemu lido, a vezme to dlouhY eas, net to jen trochu Vgak i zde ye S. S. je mnohO bolesti, ktera byla draze krvi piacena. Mnoho na gich vojiny americkYch zakusilo mueeni hrozne, a jest se v skutku co diviti, 'tie se tarn mohou na gi vojini ptateliti s Nemkami, to se mne zde derna skvrna nagi Americe. Ti tam nezaslouti nic net po_ hrdani, a to by se jim melo nechat znat v pine mite.

Velice vYstitine napsala Princezna Vera, o rozdilu to bolesti, ano neci jineho je miti soustrast s tem" postitenYmi, a nee° jineho jest to progvati. 6etla jsem ve zdej gim denniku, to bude mnohem tet gi vybudovat mir net pry bylo vydobyti viterstvi!

Dle vgeho, co eteme, a co se deje na vgech stranach, tak to tak vypada. tie ten mir a tu pospolitost bude velice tekko zavesti. Kolik hlav, tolik rozumu, katclY chce p0 svem, nikdo nechce ustoupit, a tak je to zle pro ty, kteti se snag pro dobro vgem.

Vim, pani Konidkova ,sdeluji, to to, co byste si prala, nemohu nic pro Vas vypomoci, zde v okoli, kam ja dohlednu a dojdu, neni tacine, ptiletiitost nic podobneho shlednout.

A nyni jegte bych si ptala podekovat tern milYm dobrYm, vlastenecktm matiekam, za

s jejich podpisy. Jsou to nasledujici tam u vas

✓ Chicago: pi. A. Krisl, pi. M. Hudrlik, pi, Belousek, pi. kiaviik, pi. Tonidka Jankovska, pi. y pi. Ant. M. Albrecht, pi. Blaha, pi. B. Nov, Vaneura, pi. M. Andriik., Diky uptimne plati yam vSem za to pekne ptani k mojim narozeninam. Ani ye snu by nine nebylo napadlo, ✓ Chicagu by si nekcio vzpomel mojich narozenirr, a ono piece, cot mne velice pote gilo, a doufam, ze to vase pteni i k memu zdravi posiouti. ae ku podivu, jak mak) je potieba k tomu, abychom utiniii radost: — a jak napsala J. Kalous — Jen sinvko staoi nekdy HO, a kdo praial po nem, bYva vysvobozen, zas veti ✓ bytost milujici a oddycnne si, jak by byl znovu zrozen.

A tedy jak ta piseri Svornosti nem pravi: Svornost je ta mocna, paska, pouca vazbou rittovou, z ni se p •atelstvi a laska, prYtti moci obrovou.

Srace jedno, duge jedna, budi2 stalYm heslem nem, slavine uprirnnosti ze dna v jednani si lasky chram!

UptimnY pozdrav posilam v gem etoucim a zdaru pkeju vg em tern vedoucim pro dobro celku.

Pozdrav a milou vzpominku sleene Nepiloye a ctene r.edakci dik za uvekejneni myth do• Jsem v Ucte Marie A. Zivney, 304 Oak Street.

Temple, Texas.

Cteni bratri a sestry! vain scieluji, to na pkieti schfizi, to jest v nede.li 4 listopadu odpoledne, si udelame spoieenou svadinu, abychom se zase jednon vespolek pobavili.

Rad k teto svadine obstara. chleba a klobasky. Sestry jsou laskave tiadane,"aby die motinosti prispely nejakYm pedivem. TeZ nejaka lahev okurku bude vitana. No, v gak vy sestry jit tomu rozumite, co bude k to svaeine potteba. Tet bude postarano o tiznive a tet i nejakou hudbu budeme mit, MoZna, e br. L. J. Motl s jeho muzikanty nam nekolik kouska ptijedou zahrat, tak jak to ueinili pki nagi minule svaeine. Tak na to v gichni pamatujme a dostavme se v hojnem pootu. Schtize bude zahajena co nejdkive, aby to bylo vgechno co nejdkive odbyto, abychom melt pak vice Pasu k pobaveni.

Zaroven upozorriuji dleny, kteti jsou s placenim pozadu, aby si hledeli jejich pavinnosti deti do potadku, - neb nyni ma kattlY nejake ty dolarky.

Opikoveno jeg te neni, neb nem tady pied nejakYm dasem dosti dlouho pkeprchalo, tak ze se nedalo nic cleat Nyni zase bavina jest zarostle, v listi, tedy se to gpatne pikuje, a pikovadil jest teZko dostat. IVIyslim, z.e snad phStim rokem to bude tepsi, ze jit bude vice delTak jiz toho pro dne gek necham.

Tedy pamatujte na tu ptiSti schfizi, at' se dobte pobavirne. Nu, a kdyby snad nekteki z H. U. chteli mezi nas piljet se s nami pobavit, radi jich uvidime.

S bratrskYrn pozdravem, Chas. Navratil, taj.

V El Campo, Texas.

Ctend redakce Vestnikul Zda, se, to v na g em okoli neni tadneho, kdo by napsal par tadku do na geho mileho Vestniku, jen sta.tidek Barto g. — Tak mu dues vlezu do zeli, at' se mu to libi nebo ne.

Vlastne nine ku psani ptimelo krasne a glechetne jednani spolusester, ktere ph na gi spolkove vedeti Maly v kuchyni. Plat, kterY mely dostat za svoji praci, darovaly do fondu pro zabavu na g ich ranenYch vojinu v McCloskey nemocnici v obnosu deseti Dale na g tad cis. 40. na misto vence, kterY vkly daveme na g im zerntelYm dlenum„ daroval osm dolard na ucteni pamatky br. Stanley Sobotika, kterY svfij mlady divot polokl na oltat vlasti.

Penize, celkem 18 dolara, jsem poslala zrni-

Strana I. Ilene nemocnici. Dnes jsem dostala dopis od Brig. Gen. J. A. Bethea, v nemt jmenem vojinn vtele dekuje na gim sestram a celemu tadu za jejich dar.

Nelda snad namitne, to o nak ranene vojiny se stare vlada. To jest pravda, ale kdy my jim nejakou mali;,'kosti pkispejeme na bavu a vyrateni, tim jim dokateme, to si time obeti, ktere pro nas pkinesli, ze na ne nazapominame . hned na druhY den po valce.

Vtdyt' jsou to na gi kluci.

Nag tad me na slulebnim praporu, jest-li se nemYlim, 34 hvezdidek, jen jedna je dosud, zlata„. Br. John Baeak je dosud nezvestnY, ztracen nekde na Bataanu ket by se tet gt'astne Se sesterskYm pozdravem, 2ofie Hradecka.

V Houston, Texas.

Kroutak ten od tadu Pokrok Houstonu ma svou pravidelnou schfizi ve etvrtek 8. listopado, zaoatek v 10 hodin rano, °bed v poledne, kterY bude ptipravovat sestry Hankova, a Orsakova. Udelejte jim to pote geni a dostavte se co v nejvet g im poetu, a kterYni je vain to motile, ptijd'te i svYmi mantely. Na ge ptatelske zabava je nemmilYm pobavenim, dehot v gichni pottebujeme. At' je Plo y& v jakekoliv pre, ci, katdY pottebuje jednou za des ad to prate odejit a nechat odpoCinout sve my glenky. TakovYm zpfisobem na ge prate nas te gi a nezevg edni nem. Proto jest zapotiebi udrtovati nag spolek tak, aby se nem stal zabavou a vgem jin.Yrn, ktefi mezi nas pkijdou. Te gi nas, ze nage snaha je tak gtedte podporovana. tolik ochoty vg ude pro vykonani dobra pottebnYm. V po•ledni schfizi nageho kroutku jsme dostaly dar 10 dolarii na telefony pro vojiny na vanoce, od Ernest Hanka, kterY je gte posavad jest y e vojenske slutbe. Jest to syn na gi sestry Hankove, ktera se sedastimje v gude, kde jest zapottebi v na gi spolupraci.

Tito hog i, kteti proUili nekolikere vanoce v czine vzdaleni od s yYch rodin a ptatel, , zajiste vedi jakou cenu to ma uslyg et hies sve matky, telly nebo milenkY. Proto pamatujme na tyto hochy, kteti jsou odkazani jen na tu svou postel v nemocnici.

Sestry a ptatele bud'te tak laskavi a phhlaste se u sestry Hankove. Jeji dislo telefonu je C-6072. a to nejpozdeji v fiterY, 6. listapadu.

Pozdrav vgem dtoucim, Rosa Spanhel, taj. KrouIku. V Ca SovetskY svaz diva eSR. za e'istedne vydrtiovani Rude armady.

New York. (OTK.). — Podle zprav pratskeho rczhlasu promluvil ministerskY ptedseda Zdenek Fierlinger na sjezdu pratske tupy deskoslovenske strany socialne demokraticke kde se jine tet zminil o spojeneckYch armadech na Ode republiky. Pkiznal, to republika musi site nest aspon eastedne vylohy spojene s vydrtovanim techto armed, ze v gak naproti tomu sovetska, vlada zru gila Cs. valeenY dluh vzniklY vydrtovanim Cs. armady na pude Sovetskeho svazu a ze nyni tet vyzbrojuje na gi novou armedu.

Fierlinger se zminil dale o vystehovani Nernau a Mad'arii ktere biide provedeno spravedlivym a organisovanYm. zp-Cisobem. Bude slug= nYm zpftsobem zjig teno, kdo byl antifa gistou a v pohranidi bude obnoven zakon a tad.

V Margal Roney v Praze.

New York. tOTK.) PratskY rozhlas oznamil dne 11. tijna, to sovetsky mar gel }Cone y je odekaven dne 12. kijna na ruzyriskem letigti.

Pratske obyvatelstvo ptipravuje mu ptivitani a domy budou ozdobeny ös. a spojeneckYmi vlajkami.

V Kdys slavnY deskY narod byl po staleti otrokem: Thavil se nyni techto pout, dosahl svobody a dotije se opet jiste velke slavy, bude-li svornYm, bude-li miti charakterni vildce; pak bude ne,rod na g rah v zahrade sla yske, nebot' nem Slovanilm path budoucnost. (Jan Mir. Ba.kala1).

tiatia 4.

ZE SLAVNOSTNIHO DNE lYtADU POKROK HOUSTONU. V nedeli, dne 21. tijna mel nag deskY Houston opet jednu zdatilou slavnost uspotadanou dem Pokrok Houstonu v upominku prveho prohlageni neodvislosti Republiky Ceskoslovenske a opetneho vymaneni se ze sparir svetepe krveZiznive nacisticke hordy.

Slavnost zahajil br. piedseda tadu Pokrok Houstonu, Frank Olexa uvitanim ptitomnYch a ptedstavil potom br. Frank Aneince, jenZ vyliell Teel tato slavnosti a zminil se o praci vykonane elenstVem tadu Pokrok Houstonu jak v prve svetove valce, tak i v nynej gi jig skonci.",ene pro nagi starou vlast a filevu a pomoc postiZenYm obetem onech bednYch dob. Vzdal z yle,Ste uznani taclovYm sestram, ktere zvla gte se vynasnaZily v techto pomocnYch akcien.„. Po bratru Frank -Andincovi uchopil se slova tadovY bratr a piedseda Hlavni tttadovny soudce C.-11. Chernosky, vylicivsi . rozsah tech dobroeinnYch akci jak tadem Pokrok Houstonu, tak i jinYmi tady nagi SPJST. a celou nagi deskoslovenskou yetejnosti v Texasu, ptipornenuv, 'Ze na ge stara domovina bude jiste pametliva na geho ptispeni v dosaleni opetneho osvobozeni, v pomoci obetem valky a hojeni ji zasazenYch ran. Po to zminil se, jake povinnosti nam jako Amerieanum jsou kladeny v dobroeinnYch freelech.

V zaveru sve teai se zminil o pottebe Utulny pro nage stare eleny, kteti jsou osameli, pro nase siroty a o Zadoucich Ulevach pro stare elenstvo.

Po skoneeni sve feel, byl vyzvan piedsedou tadu Pokrok Houstonu, br. Frank Olexou, by jako piedseda Hlavni titadovny SPJST, prokazal tadu Pokrok Houstonu east a uvedl v tad pH teto slavriosti znaenY poeet novYch Mena, co2 soudce ChernoskY s ptipadnYm k nim proslovem Slavnosti tadu Pokrok Houstonu jsou tome nemyslitelny bez peknYch divadelnich piedstaveni a tak i tentokrate byla zpesttena divadelni veselohrou o ttech jednanich, "Bytove nesnaze," jet sehrilo elenstvo dramatickeho krou2ku "Hiaholu." Stateginou tohoto hereckeho kadru ye veselohte byl bratr V. Langer, jen2 v Inocence Pudivitra, rady v ministerstvu financi ukazal hezkou porcieku hereckeho umeni.

Jeho chot' Matyldu sehrala sestra Rosie Spanihelova s velmi dobrym vystiZenim sve role. Kidru, dceru tohoto manZelskeho parku ptedvedla sestra Elsie Dobe gova, hereeka a znamenita vygkolena peykyne, vynikajici v obou techto umenich.

Bratr Frank Olexa se vyznamenal v teto hie jako Jan Svoboda, legionatskY kapitan, maje ye sve Uloze rovnel vYborny protej gek, sestru Naomi KostomlatskYch, jako svou chot' Emu. Naomi je jednim z tech milych ZenskYch zjevia, optedenYch milou a obetavou povahou a nadanim a vygkolenosti v hudbe i herectvi. To same plati o Timovi Kostomlatskem, dobrak od srdce, obetavY a snalivY a ve svem oboru vynikajici. Tentokrate se nam ptedstavil jako JUDr. Eduard Roubal. Byl-li bratr Josef Petra§ noviciantem v tato veselohie ureite nevim, ale bylli, delal sve illoze Karla Svobody, statkate z Chrudimi opravdu eest.

V Rezi Fajnove, organisovane sluice, zaskvela se opetne sestra Harriett Earlova, o nil se milZe anglicky Mei: "She knows how to put the life in her role!" Ten posledni, ale ne ten nejnepatrnejSi v tato hie byl br. John Stehlik, vystupujici v uloze Aloise Petrnongka, milovnika Rezi Fajnove. Stehlik, jak je znamo je hezkY ptakk a bratr Stehlik je velmi eipernY a chapavY hereckY ptdeek.

Veselohra se te gila znaene pozornosti ptitomnYch no.vgtevnikil po celY dej hry s neutucahjicim smichern a bylo vidno, Ze se velmi libila, zvlagte role Rezi Fajnove.

Sestry v bazaru te gily se zajiste z pozornosti tomuto venovane, uspech jeho byl skvelYm a to se rozumi, Ze take sestry V. kuchyni, nestaeici obsluhovat neptetrZite lady kupujicich, mely jiste UspegnY den v kuchyni. Z piespolnich vgtevnikt uvital jsem bratra Podlipneho z Rosenberg. rtadovS7 bratr, Amos Kadleeek, kapitan v arrnade Spojen'ch state, nyni propuetenS7 ze shiny, scleitt ruith sve zkut'enosti z evrop-

Ve stiedu, dne 31. tijna 1945. skeho bojigte a take ze sve nav gtevy v Cechach, kde byl v Plzni ptedmetem srdeeneho uvitani od tamnich deskYch lidi, vyslovujicich uznani SpojenYm Statism a divici se, Ze takovY deskY, gvarnY americky vojin mluvi desky. Dal gi vojenskou osobnosti byl syn manzelu Baletkovych z Houston Harbor. V posledni c'adove schtzi byl navgtevou, jar hezkY junak, br. Louis Hanus, ml. od leteckeho oddilu Spoj. Statir, syn nagich obetavYch tadovYch pracovnikt, manZelt Louis a RenyHanusovYch, jenZ byl nami vgemi vtele uvita.n.

V pondeli veeer po slavnosti byl jsem velmi potegen sdelenim v dopisu od na geho syna Henryho, Ze byl povY gen v hodnost lieutenant commander. Me gka jegte stale ye Washingtonu v namotnim odboru.

Konde tyto tadky, prona gim srdeenY dik vgem v tato slavnosti neinkujicim, ktef .i ku spechu slavnosti a bazaru svou pomoci ptispeli jmenem svYm i tadu Pokrok Houstonu.

S. P. StudnienY. V Yiad Jaromir, els. 54., West, Texas.

Broth a sestry!

Nezapomerite, 2e pti gti nedeli je 4. listopadu a nage schfize, tedy se dostavte v hojnem poetu, asi tak jako v tijnu. V minule schtzi bylo 140 elema ptitomno a to je radost hleclet na pine lavice. Ale br. ptedseda Rob. Cervenka se nam kdesi toulal a tak selnaze nebyla Po placeni poplatkia a jinYch zalehtosti br.

Hugo Freund dal navrh, aby se neco Maio na 28. kijna ye prospech Fondu povaleeneho a na CervenY Itti2 americky i eeskoslovensky, a pak byla svolana zvla gtni schaze, co se ma Mat. Tedy minulou nedeli jsme uspotadali piknik, kterY byl hojne nav gtiven odpoledne, a veeer byla sin nabita, jako obyeejne.

Na 11. listopadu planujeme zabavu a aby elsty vYtetek byl pro zmrzatene vojiny, jak podal navrh br. Hugo jenZ byl v gemi podporovan. Pak byla dobra, svaeina a volna zabava al do vedera.

16. tijna byla slouZena zaclu gni mk sv. za padleho vojina Raymunda PustejovskYho, syna p. a pi. August PustejovskYch, ktery padl hned 10. prosince 1944 a trvalo to tiosti diouho nee vlada vgecko vygettila a oni byli uvedomeni o jeho srnrti. Tak mame nyni v na gem katol. kostele 12 zlatYch hvezdidek a to je dost hodne.

Nevim kolik nam tech chlapcfr v gech dohromady chybi z na gi osady, ale je jich dost co se uZ nikdy nevrati. BudiZ nest jejich pamatce a at' je cizi zem netladi. Rodiatim v gech padlYch vojinfr path na ge vtela soustrast.

Pikovaeka vna gem okoli jde moc pomalu, neni pikovan a to derma, sebranka, as na male vYjimky pikuje jak se jim libi. Pfijedou nebo jdou o 9. hod. na pole a jak jsou 4-5 hodin k vekru jig jdou zas. Plati se 2 dol. a2 $2.50 a jak napikuje 2-3 sta liber, tak co bude Brit vie a. pak v zime? Vgak ho kdosi bude Zivit zas. Po tech poslednich de gtich je velke. rosa kaZde rano a neda se pikovat, no a v patek rano ui jsme meli i malt' mraz, ale nic neugkodil.

Minulou nedeli mela ye svem domove "surprise party" sle. Marta Smajstrlova k jeji narozeninam a byla piekvapena. Byli ptitomni pi.

Antonia 8majstrlova, Frank Kubacak, Edvard Klaus, Jos. Holy, Jan PolanskY st., Jan PolanskY ml., Frank a Adolf PolanskY, dichni s rodinami od West, pak pi. Josefa RUZiekove., Vinc UrbanovskY, Frank Rfalieka od Abbott, teZ s rodinami, a mladY vojin Alfons UrbanovskY s jeho Zenugkou, no a ja., s moji polovici. Piekvapenka se odbYvala v domove Vaclava Smajstrly, tak a je gte tam byl Pete Neal z W'aeo, na toho bych byla zapomela. Bylo jich tam vie, p. a pi. Sinkule, a jestli jsem nekoho zapomela musi me odpustit. Meli jsme se 'Sur dobte. Pfejeme Marts jegte aspon 50 takovYch ptekvapenek ye zdravi se doekat. Obdrkla mnoho peknYch a uZitednYch darkt.

Lidieky, nevim jak se komu libi ten nynejgi denni eas, ale mysiim Ze nas bylo dost co jsme si ze zaeatku nemohli zvyknout, neb rano se to dobte spinkalo, ale za to veeer byl del gi. No ale u2 pomalu je to zas 0. K. a doufejme, Ze se nam ty hodiny nebudou menit a decky valky at' jdou do p ... a.

Co se stab s pi. Annie Marinikovou v Tem-

pie? AnuSko, napie par radk-a.

Tak co yam mam jeete psat? skoro kaki* ma rSrmu a hodne lidu bylo v lritku s pi. flu. ;Te to asi epidemie, nebo neni rodiny co by nebyl nekdo nemocnY. Tak se mejte veichni dobfe a prosim, nezapomerite na ptieti nedeli, schnie bude jako obyeejne ve 2 hod. odpoledne v sini. Srdeeny pozdrav na yeecky etouci, Marie Klausova.

V Rad Praha ,Cislo 29. v Taylor, Texas.

Ctena, redakce Vestniku!

Zitra, 29. t. m. zaene men kampan "ViteZstvi" jakotto posledni v teto valce. Gadany obnos neni tak vysokY jako byl posledni, ale ptece se obavam, te kvoty nedosahneme, neb to i tam slyeet, ie na co jests, ze uti je po valce.

Po valce ui je, ale nasledky jsou zde. Z teto pujeky ma jit nejvice na nemocnice a na vydrtovani okupace. iiste ze jests na nekolik jinYch potteb, ale ty dye, maji bYti nejhlavnejM. Tak kupme co je nam motno. abychom to dobte dodelali a tern chlapctun yojaktim ukatm•, ze si vatime toho, co oni vykonali.

V posledni schrizi bylo odhlasovano 50 dolait pro War Chest Fund.

Na den latimeti, v nedeli 11. listopadu se ujednalo oslavit pfichod - asi 200 vojakt, jent path do fadu Praha els. 29, a do Americke Legie. Slavit se bude spoleene v sini S.P.J.S.T..

Program zapoene ye dye hodiny odpoledne.

Po programu propueteni voja.ci od fadu Praha a od Americke Legie obdrti jidlo zdarma a jini ptitomni musi si jidlo koupit. Jidlo ma pozristavati z masa pedeneho na rotni a jineho, jet path k tomu.

Tak prosim, nezapomerite na ty bondy a hlaste o ne u tech samYch sester, co se o ne staraly pied tim.

S tictou, Tajemnice z kuchyne.

V denim. HAW Slovan Cis. 9, S. P. J. S. T. na vedomoit se clava, ze v pravidelne schrizi naeeho fadu prvni nedeli v listopadu 1945 odpoledne, bude volba fitednikti pro rok 1946.

Bylo tak ujednano v tijnove schrizi a ptieinou zmeny jest, ze v prosinci bYva epatnejei poeasi jak v listopade. Tak, bratti a sestry, pHjd'te do schtize prvni nedeli v listopade, asi o 2 hodinach odpoledne a zvolte si ritedniky die sve libosti.

Tet chci sdelit elentun, kteti nechodi do schrizi, ze nag dluh na sin ,co jsme meli v H. 11., jest XI zapraven i s troky, a to jsme zaplatili z pivoveho vYdelku, a WO nam zristalo asi $150.00 v pokladne. Tak ted' se teeime, brzy zaplatime akcie, co eleni sebrali na sin.

Chceme to dodelat do konce letoeiho roku, a pak pfestaneme pracovat, anebo teprve zaeneme, to ja, nevim, to bude jak si budou ni pint (totit veteina 'elenri).

Meli jsme zde 25. tijna barbecue, ktere se dobte vydatilo.

Tak nezapomerite na schrizi prvni nedeli v listopadu, a kdyby bylo velmi epatne poeasi, ona schrize bude odbYvana na druhou nedeli v listopadu. — S bratrskYm pozdravem, J. T. Skrabanek, taj.

V Pozor, bratii a sestry Cadu Rovnost, ci•. 7!

Listopadova schrize se bude odbYvati 'pr y y odpoledne,-niedl,4.stopadu,1hin jelikot Armistice Day ptipada na druhou nedeli a American Legion b_ilde miti . barbeCue na ten den v Deanville.

S bratrskYm pozdravem, J. J. Krupa, taj. indu.

V

'CALENDAR. 4. listopadu. Spoleena svaeina po schrizi tadu cis. 24. v Temple, Tex. 11. listopadu. Operetu "Lucifer" pohostinsky sehraji sokoleti ochotnici z Corpus Christi v High School Auditorium ye Floresville, Tex. 11. listopadu. Slavnost navratu 200 elenti-vojinil v sini fadu Praha Cis. 29. v Taylor, Tex. 11. listopadu. Zabava ve prospech zmrzadenSrch vojin v sini fidu Jaromir ye West., Tex.

igtiatta &

SOKOLSKA. Sestry a bratfi!

Delgi odmleeni nage zavineno bylo tim, nemeli jsme easoveho nametu k latce a neustalYm ohlivanim starch upominek nechceme se yam omrzovat.

Nage posledni tupni schtize konala se dne 20., za teasti br. naeel. br . Jos. Kosa z Houstonu, Tex.. kterY odporueeni sve k einnosti telocviene ptedlotil s tadosti, by ttsttedi tupni k tomu ptihledlo, by se od vymluV nedinnotsi koneene ptikrodilo k vatne praci.

Bude asi zapottebi pohovotiti si o tom, jak na pineni svjrch povinnosti by jedenkatdY z nas mel pohliteti ma-li na ge snatieni setkati se se zdarem. Setkavame se totit se smutriou zkugenosti, le z na gich Jednot v '2upe • easto nelze dociliti pottebne to soudinnosti vedoucich nasledkem toho, to bud' nedovedou si nage sestry a brati uvedomiti svoji zodpovednost, kterou ye vYroeni schtzi na sebe plevzali, aneb ze jim tak mak) na torn zaleti, aby place sokolska Aspechu se tu dodelala. Proto. to na tu v tupe Jgzni tak poe.etne, poskrovnou jest fibytek katcle shyaneb jen pohodlnost jecinotlivch nakmu snateni velice Skodi. Neize dociliti elenskou heast, vzbuditi zajem v praci flak, kdy sami vyvoleni einovnici v &I/Yoh mistech zodpovednYch ochabuji, svoji neteenost vjrmluvami zakrYvaji. Dlutno si tu pkipomenouti to bychom se ye yYrodnich schhzich nemeli nechati zvoliti do vyboru aneb za vedouci svjrch jednot, kdy pak nedinne do ustrani usedavame a tim o celY rok praci a snateni sokolske jsme Bratr starosta v katcle jednote zodpovednjr za provadeni'dinnosti by mel pIideliti einnovnikilm odbort praci jim ptipadajici, a pak k tomu svedomite ptihliteti, by fikoly byly p•ovedene v souhlasu s rozvrhem fisttedniho yedeni tupy, ku ktere jednota sokolska tit Zajem elenstva udr ts i se zodpovednosti tak, vgude rozdelenou, by jedenkatdY z nas mel Cast na na gem postupu a na gi praci doma v osade ye statu, v tupe, a tak pak i v cele Obci Americkeho Sokolstva.

0 tomoto sloteni bychom si meli vatne pohovotiti v na gich schuzich. Oas kvapi a ptigti rok jest rokem sjezdovym v Omaze, sletu americkeho Sokolstva telocvieneho kursu Obce a koneene k ptiprave nav gtevy Sokolstva k sletu v osvobozene stare vlasti.

Co tu ptiprav, prace a ruchu bude v gude zapottebi. — Nage jednoty v Texasu i v Oklahome by se mely probuditi k einnosti , jedenkaldjr z nas se snatiti, by jeho jednota ovgem nezustala v dtimotach.

Ve vYrodni schuzi lupni v lednu budou yam bezpochyby ptedlotene, sestry a bratii, k schvaleni navrhy na zvY genou einnost v roce 1946. Tento rok by mel bjrti nag rok vitezny v cele Americe a dozajista to nebudeme chtiti zustati v pozadi.

PtemYglejte o torn pracujte doma na pianech, jak starou einnost znovu otiviti, a tomu zdar! — Vag, Ludva 0. Hogek, tupni vzdelavatel.

V tad Rillovjr IDvur, cis 89.

Rosebud, Texas.

Oznamuji elentim, kteti nebyli ye schtzi v tijnu aby o torn yeah, ze mame v listopadove schtli volby fitednikh. Proto bratii a sestry, piijd'te v g ichni do schtze druhou nedeli, dne 11. listopadu, a zvolte si fitedniky podle svoji chuti.

Ti bratti a sestry, co jsou v nemocenskem odboru, by meli ptijit do schtize v gichni, neb se bude vybirat 4. rozpoeet. Co myslite, bratti a sestry o tom, nebylo by lep gi zaplatit tu nemocenskou na celY rok ku piedu? U gettili bychom praci mistnimu tajemniku a tediteli Nemocenskeho odboru teti, a v padu nemoci, kdy mate zaplaceno na celY rok, obdrtite va gi podporu co nejdtive.

S bratrskjan pozdravem, John Lanieek, tajemnik.

T Houstou. Texas. hvitovani darca, kteti ptispeli do fondu pro sirotky v Oeskoslovensku, eteme jmeno darkyne "pi. Marie Lojka." Stati melo: pi.

Marie Cajka, Wheelock, Tex. Nevim, kdo chybu zavinil, timto ji vgak opravuji. V Texasu liji Lojkovi, nemYlim-li se ✓ zapadni easti statu, kteli pied 25 lety byli einnymi v prvnim odboji. Jmeno to nachazim ✓ tehdej gich mojich zaznamech velmi east°.

Nag ladovjr tajemnik (tad "Texas" cis 289 Z.0.B.J.), ptipomina, ze povinnosti Spravniho VYboru tadu, pod jehol dohledem yeeirek prospech ositelYch deti byl potadan — aby take kvitoval darce, kteti jiz na onom weirku yetgim obnosem nebo m i mo vstupne darovali penize pro heel jmenovanY. Darci temi byli: pi, K. J. Hollubo ya $5.00, Rev. a pi. Dobe govi $1.50; p. a pi. Emil Valovi $5.00; p. a pi. Jos. Kalouskovi $2.00; p. Frank Andinec $2.00; sl. Silvie Maragkova $1.00; p. a pi. J. J. Starealovi $2.00; p. a pi. John F. Machockjr $5.00; sl. Bessie Kalinova $5.00; pi. B. Vaytikova. $10.00; p. Jaro Janieek $10.00; a p.

L. Hanug 50c. Celkem $49.00.

Dodatkem ptispeli je gte mantele Felix Dlou_ hYch z Crosby $2.00 a sl. Lydia Kubenova z East Bernard $1.00.

At' elovek se obrati kam thee, v gude setkava se s rozumnymi lidmi, kteii vedi, le nutno je pornahati a prod. 'Yeti neosirely svou yinou, Zde nebylo nahody, ktera ne gtesti toto zavinila, nYbrt vypoeitavost a chtivost lidske chorobne mysli na jedne strane; na druhe pak panovaenost a touha po nedem, k demu tiadna lidska bytost nikdy ureena nebyla. Ponevadt lidske obyvatelstvo Zeme, hmotou, silou i yedomostmi jest si rovno navzdor tomu le zdanlive se rhznime. Proto take, co celek, za takova negtesti jsme v gichni stejne zodpovedni. Jenom rozdil mezi narni je ten, to jedni z nas mame vrozeny dar k souciteni a nutkani pomahati tam, kde pomoci ti•eba. Do nekterjrch se vedomost takove teprve vtloukati mush. Bylo to vtdy. Jsou lide, kteti kdyt sami maji co jisti, dim se ogatiti a kam se schovati, nestaraji se o to, jest-li take ti, s kterYrni nahoda nejak jinak si hraje — nejak netrpi. Tako yjr lhostejnY druh lidi, nejsou jedinci gpatni zli nebo jinak zavadni. Naopak, jsou to sami taci, kteti davaji "co cisatovo, to cisati", ale to druhe ut nevi. Protote takovjrch je 95 procentova vetgina, tu vgechna jejich prace mamoneni, uhYbani se lidskYm povinnostem nebo pontka-tstvi ptina gi potomstvu jejich velike utrpeni Kteremu se nevyhnou ani obyvatele Spoj.

Stath AmerickYch. Jak jsme ut stall, je gte se toho dodkame. Pkidinujeme k tomu nevime co einime a vedet nechceme, co einiti mame.

Nyni jsou zde ne gtesti jina to ktera zavinena jsou nahodou, ponevadt elev & . opravdu nevi, "le je motno, aby se tak stalo. Negtesti tivelna, ktera jsou snad odvratitelna, ale 'Colvek jedinec, nebo maid skupina lidi se vgemi jejich motinostmi, neni dost silnou ,aby mohla rozvitenYm tivlurn v ptirode deliti. Podleha, jim olovek zyike i bylinstvo: Na to jsme si vzpomeli p11 jednani ye schhzi mistni odboeky O. N. Sdruteni dne 16. tali. tenbyl dopis p. Domorada z Palacios, Tex.. ze dne 12. zati. v nemt popisoval ne gtesti, ktere stihlo jejich osadu. Ptitomne zaujal osud kraj ana p Ondragka KatdY z nas mohl si ueiniti ptedstavu takoveho utrpeni. Po male debate usnegeno z pokladny odboeky "Svornosti" O. N. S. poslati maliekou vYpomoc — pro prvni rmutne a ztisnene hodiny nezavinenYm negtestim se dostavo yane. Udinili jsme kolik jsme mohli. Tim pkilotili jsme jakousi novou pede t' na budouci dinnost a prace O. N. Sdruteni.

Je to jenom $25.00, ale jsme jisti, le take v jinych osadach si ne gtesti toho uvedomili a krajanu take neoim pornohou. A je-11 tento krajan elovekem star gim, tu na ge eeskomorayska vetejnost nemela by ptipad jeho s mysli pustiti. KatelY elovek, jehot ruce ozdobeny jsou mozoly, jizvami a tvrdYmi prsty, nemusi ulivati ptisah nebo shaneti slova, aby dosvedeiti mohl, le co potteboval, le co potteboval

Ve stledu, dne 31. fijna 1945. ne yydobyl si svou vlastni silou a poctive. Z polni prace mnoho lidi nezbohatlo. ZvlaSte ne tech, kteti lidsky pracovali a lidsky till Jsou-li mezi rolniky nejaci pak nahoda jim ptala a oni ji, bez ohiedu na vge jine — Jako dnes — svoji to za ptemy gleni — die vladni statistiky, ye Spoj. Statech na svetlo boll — vykulilo se 4000 novjrch milionatti Nepravi se kdo oni jsou, ani z deho ty penizky nahospodatili. Podnet k takovemu "blahobytu" ovgem dal nacismus, kdyl podaly se vyrabeti vratclici ptistrOje a pomticky. Naciste, co z Ameriky pottebovali, za v ge dobte platili. Prod ne, vtdyt' dle jejich planu — pozdeji byli by si to vzali tel. Ano — tak zarudeno je to, co lide yell a povatuji za jedinY cil jejich • Z Texasu nacisti pottebovali ba ylnu, Japonsko pak tielezo. Obe se Nine vyvatelo a to ✓ dobe kdy uti se bide v Oine, Polsku i jinde, vraldili.

Pestitele baviny v gak proto nezbohatli a ti, kdo stare telezo men, obydejne ho dali. Navzdor tomu, to vedet museli k eemu se pottebovat bude. "Nepalilo je to", proto "nehasili". Tisice osob se radovalo, le maji a miti budou — praci. Ze plat za ni budou penize krvi vykoupene, na to vet gina nedbala. Jen kdyt byly A takto duchem zaloteni bide zemi demokraticke — syYmi hlasy rozhoduji o osudu zeme, v nil liji. Voli do fitadt to, co se na tato zodpovedna mista samo vdere. To, co vi, proe se tam dere.

Vzpominam, jak v roce 1932 Litvinov nagi vladu varoval pled japonskjrm vpadem. Byl za to posmivan. Co pozdeji se del° pres. Rooseveltovi.. kdyt tadal za lep gi ochranu v Pacifiku proti Japonsku? Neni divu, le se Litvinovi posmivali a presidentu odpirali slechu — 4000 americkYch "in spe" millionaitit, poditalo jak z to "nahodieky" nadelaji penez. Rada bych zvedela jak asi mnoho z toho daji na sirotky a zmrzadene lidi? A co lid ueini, at budou "vyzvanet na poplach", aby se zakroeilo proti Rusku, doku Bono nema takove atomove bornby jako my a Anglie? Rusko vgak ma neco a to co ma, predci i tu na gi bombu. Vtdyt' livot nedal eloveku za fikol svet znieit! On, elovek — aby Tvfirce praci dodelati mohl — napted mush z to hroudy raj zbudovati. Neni to fikol malt' : ale proveditelnjr je, dehot mame dtkazy ul ✓ rtiznjrch vecech.

Ses. etvrtnikova oznamuje, ph. H. Lebrova ji odevzdala pro odboeku 0.

N S. $1.00. Mime toho 13 hpine novela kust detskeho pradla a br. A. R. Hamusek bednu obno geneho pradla pro trpici v eechach a Morave.

Ptike kvitovan bude ptijem ze schtze G.N.S. dne 16; zati, spolu s ptijmem schatie Co se tyre sjezdu G.N.S. v Chicagu, nemohu na vgechny soukrome dotazy odpovidati sourome. Mohu yam vgem sdeliti, le se 'lam vyjasnilo a vdedime na gim vedoucim za spravne, rozumne a prozirave vedeni pkijmu a vydani Obdivovala jsem se to tak korektne tizene praci a proto nemohu net i pro budoucnost setrvati v organisaci jakou je Narodni Sdruteni Americkjrch aeon. Vetim, le se da vykonati kus noveho dila, ktere bude miti tet zdar, bude-li vge vedeno tak, jak vedeno to bylo za tech poslednich 6 mkt pro odboj.

Marie F. Kulhankova-.Valova.

V

Nov' es. tenskjr tjrdenik "Rada ten."

New York. (OTK.) — Od srpna vychazi v Praze tYdenik Rada ten jako organ Rady es. len, kterY chce sloutit chum narodni kultury, ukazovat nove testy a motnosti tenske tvotive prace v gech odbort a chce bYt etenathm nejen radou, nYbrt i radosti, jak dokazuje hned prve eislo, jet ma bohatY a hodnotnjr obsah a nasvedeuje tomu, to bude mit vysokou trove'.

Mimo ptispeyky eetnYch autorfi obsahuje élanky z pera spisovatelky Jarmily Glazarove, prof.

Alberta Prataka, dr. Milady Horakove, A. J. Packaove. Vedouci redaktorkou je Mila Tilschova, odpovednou redaktorkou Vera Urbanova a dlenkami redakce Jarmila Glazarova. a Julka Spalova.

1-71.1a,J11 L

1U"/D.

Np S iALOV W.%

PROJEV SOUSTRASTL My, niaepsanY resolueni vYbor tadu 6eskS7 Prapor cis. 24, projevujeme timto jmenem du nagi uptimne citenou soustrast pozristalYm ditkam a ostatni rocline nad ztratou jejich milovane maminky a plibuzne, a nagi mile spolusestry, LudVika Marek, ktera dokonala svoji pozeinskou pout' po deldobu trvajici nemoci. Zemiela dne 13. tijna 1945, ye stall 69 let.

Zesnula byla dlouholetou dlenkyni nakho tadu a vady sve elenske povinnosti spravne konala.

Vime, pozristale ditky a ostatni ptibuzni, *Ice nesete ztratu' ! vati milovane; avaak budit yam fitechou, 'ae my opravdove ,soucitime s vami ye vakm thrmutku Zesnula sestra at' odpodiva, v pokoji a test budit jeji pamatce.

Deno v Cyclone dne 25. kijna 1945.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben 2abeik, resolueni vYbor.

RESOLUCE SOUSTRASTI. NelitostnY osud zase zasahl do naSich fad a vyrval z nakho kruhu bratra, Franka guchmu, kterY zemtel nahle dne 6. fijna ,- v muanem yeku 44 let.

Tedy my niaepsank resolueni vYbor tadu Laskavost ohs. 70. timto vyslovujeme pozristale rodine za tad Laskavost srdeenou soustrast nad ztratou jejich milovaneho manaela, otce, syna a bratra. Vy pozristali jste utrpeli nenahraditelnou ztratu,ale budia yam aspori easteenou ritechou, ae my s vami citime ztraiu zemteleho bratra, neb kahlY kdo ho znal, nemohl jinak, nee si ho vela pro jeho milou a veselou povahu.

Thos. Kolaja Jr., J. J. Zemanek, Jan Koval', resoludni vYbor V

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nikepsanY resolueni vYbor tadu Prapor Svobody eislo 8, ve Weimar, Texas, jmenem tadu projevujeme na gi uptimne citenou soustrast pozristale rodine nad ztratou jejich manaela, otce, dedeeka a nakho spolubratra, Valentine Kusey, kterY zemfel dne 22. srpna 1945, ye stati 81 let.

ZesnulY bratr byl zakladajicim 'elenem nakho tadu roku 1897, a 'wady byl dbalk tadovYch povinnosti.

Vime, pozristalo, rodino, ae vas dal je velikY, ale budit yam Utechou, k my, eleni Mdu, soucitime ve vakm zarmutku. Tobe bratfe budia zeme lehka a dest budia Tvoji pamatce.

Deno ye Weimar. Texas, dne 14. kijna 1945.

Adolf Berta, Ignac TrefnY, Rudolf Motieek, resoludni vYbor.

V NARODNI VICBORY. Zakladem noveho fistavne-pravniho uspota,demi oeskoslovenske republiky jsou mistni, okresni a zemske Narodni vYbory. I kdyt" jejich sloaeni, pravomoc a okruh prisobnosti jsou thsadne vymezeny, zavisi jejich vznik i prakticka dinnost na mistnich pornerech. Jia ye dnech povstani praaskeho lidu, ktere po prvnich vYzvach praaskeho rozhlasu rychle pteskodilo na venkov, ujaly se vedeni v obcich a okresech Narodni vYbory, ktere jit drive byly pfipraveny v podzemi, ilegalite a namnoze projevovaly se sabotati, styky s partyzany, organisa,ci vojenskYch a odborovYch sil atd. Mnozi tyto ptipravne prace za okupace zaplatili aivotem, nebot' Frankriv realm pfimo pas1 po techto sloakach podzemniho odboje a popravy olen0 Narodnich vYborri byly pro odstrakni publikovany vyhlaAkami. Revolueni vYbory vedly vojenske akce, zjitt'ovaly statni majetek, valednou kofist; pozdeji u5toupily Narodnim vYborilrn, kter6 byly

VESTNIK c ydreny valbcm ra verkY'ch lidovYch projevech, ktere se nekde konaly pod . gir3"Tin nebem. V techto Narodnich v3.7borech jsou zastupci dtyf politick3ich stran, ktere dohromady jsou spojeny v Narodni fronts. Z jedne petiny jsou do Narodnich y borfi piibirani jednotlivci-odbornici, kteri nepatti k aadne politicks strane, nebo zastupci dfilditYch skupin, na pf. mladetie atd.

Prakticky divot a prace Narodnich vYborii se tidi opine podle povahy, velikosti a Socialniho slotieni jednotlivYch most. Jinak pracuji mistni a okresni narodni vYbory ye velkYch a prfimysloyYch mestech, jinak na vesnicich, jinak v mistech, kudy proSla Yalka nebo ktera byla postitiena naletem. Jinak -zase pracuji Narodni v3ibory v krajich s vetSimpodtem spojeneck3%•ch armed nebo v pohraniai, kde prvnim fikolem je ptipravit nastup deskeho titylu. V obcich, kde podet pfhslugnhku Ceske, slovenske nebo slovanske narodnosti nedosahuje ani etvrtiny obyvatelstva, pracuji mistni nebo okreSni spra,vni komise, ktere jsou slokny z pfedsedy, dosazeneho ministerstvern vnitra a zemskYm vYborem, a elena, ktefi jsou nejdasteji obdany ptilehlYch eeskYch okresii nebo bYvalymi mistnimi obeany.

V Narodnich vYborech jsou zastoupeny nejrtzneftii vrstvy a : sic:ay obyvatelstva. V celku ukoly mistnich a okresnich narodnich vYbora odpoviclaji fikolam bY.vale samospravy, t. j. 07 becnich a okresnich zastupitelstev a drivejSich uradu politicks spravy. Krome toho Narodni vYbory pini ukoly, ktere jsou jim z ylaSte uldeny, tak na pr. dosazovani narodni spravy do podniku Nemcfi, kolaboranta, jak to stanovi dekret presidenta republiky. Zasadni veci projednavaji Narodni vYbory v plenu, ale teaisko jejich prace je 'v jednotliv3%ch komisich a referatech. Ty jsou obydejne slotieny ze zastuPcft dtyf politickYch stran. Jednaji s pomoci ktere bylo odisteno od aivlu, ktere za valky projevily obzvlaStni horlivost ye slutibach okupanta nebo narodni nespolehlivost. Tato eistka byla provedena za fteasti zavodni rady zamestnanca na radnicich. Byla provedena ostfe, ale spravedlive, a pfi torn se ukazalo, tie tifednick3-7 aparat velkYch obci zustal v celku nedoteen nacistick3im morem.

V celku se Narodni vYbory pfi tvrde zkouke osveddily. Jednou z hlavnich obtitii jest pfiliSn3i naval prace. Stale a stale pfichazeji lidi, kteti byli postikni nejak nacistickYm retiimem a pomoc je krajne 2adouci. 61enstvi v Narodnim vS b or u yytiaduje celeho eloveka, takk Glen Narodniho vYboru jenom s obtikmi mfttie vykonavat svoje soukrome povolani. Zlepkni po teto strance nastane s uklidnenim pomerft, s likvidacemi mimoradnYch praci. Pozoruhodne je, tie Narodni vYbory se zdarem fetii nejenorn nejzakladnejtii otazky socialni, ale poutiivaji take aby se postaraly o detske opatrovny, knihovny, lame, nove tikoly; jsou mesta, ktera usiluji o to, aby mela dobre lidove divadlo. Prakse Narodnich vYbortl se zlepSi, as ustoupi Narodnim vYborfim, ktere vyjdou ze ykobecnS7ch voleb, proveden3ich hlasovacim listkem, pH kter3ich jiste bude take poutiito zkuknosti z dosavadniho tiivota Narodnich bona. Ctyri politicks strany tvoti politickou jednotu. Socialisticke strany tvofi blok, kter3i koordinadnimi v3'bory dba, aby strany postupovaly spoleane. System politicks prace v Narodnich vYborech vyluduje stranickou agitaci; politicka, jednota projevuje se nekdy manifestaCnim zpfisobem. Knez vyslovuje diky sovetskemu svazu; Husovy oslavy, ktere pied lety mely hrot proti katolicke cirkvi, se konaly letos za fidasti lidove strany, ktera bYvala stranou diste kato-, lickou. Politicks strany se snatii, aby do Narodnich .likborft davaly nejlepAi sily. Pres potitie, ktere souviseji s mnoti,st yim nalehavStch je yidet, tie slova, tie VeSkere., moo pochazi z lidu, je mono skuteene pro yesti v- tilvot. Lid je si dobfe vedom bolesti teto rodici se lidovlady v Narodnich y,'57borech. Dovede vtiak rozpoznati pfiCiny ndkterYch nesnazi a potitii. Forma Narodnich v3Thorft dovede velmi prutine reagovat na potfeby a podnCty. Politicks strany jsou napineny dobrou van k spolupraci; snatii se zapasit Inez). sebou kvaliton prace, vzajeumou. Icon-

Strana I. trolou. OeskY dlovek je velmi kritick31', dovede rozeznavati mezi sliby a skuteenou dinnosti. Je sttizlivy natolik, aby uznal, co je mono a co mdne neni. Proto by se setkal s odporem kaadY, kdo by chtel utoeit na podstatu Narodnich vY7borti, ktere pfedstavuji skutednou vladu lidu.

V Piipravy k stehovaniNemcil a postup osidlovaci akce v pohraniei.

New York. (CTK.) — PratskY rozhias vysilal tuto zpravu: "Pfednosta Osidlovaciho ritadu pro Cechy a Moravu dr. Krejza podal novinaPraze vysvetleni o ptipravach k stehovanh Nemct. Osidlovaci ritad zfizuje v pohraniei okresni fdadovny, ktere provedou spoleene s okresnirni narodnimi vYbc,;:y a spravnimi komisemi registraci vSech Nemcu. Ptipravy pro odsun Neincit se dini pod tim zornYm rihlem, aby byli vystehoyani zpusobem humannim, jakmile potiebne podminky budou deny.

Osidlovaci akce naratii vthk na velke obtiae, zejmena pokud jde o nahrakni nemeckYch pracovnich sil deskSuni. Pivovary a cukrovary jsou skoro vkludne v deskYch rukach a mnoha ptipadech i chernicky prilmysl je z 80% obsazen Cechy. Na druhe strane textilni tovarny a nektere pfevatine nemecke podniky, zejmena ye Slersku, mush byti rychle osazeny deskYm delnictvem, ktere se vraci z Polska. Jen za veerejkk vratilo se z Polska 500 t echir, z niche asi 250 bylo ihned poslano do textilniho prOmyslu na liberecku. Osidlo yani pohraniai vazne tea pro nedostatek bytfi.

C. T. K. v Praze oznamuje, ae eesth hornici z Francie a Belgie se jiff vraceji na Ostraysko.

Narodni rekonstrukeni fond, kterY byl zfizen podle dekretu o konfiskaci nerneckeho a neptatelskeho majetku, bude slouait za zdroj, z nehot budou kryty Skody a osobni ztraty zprisobene nemeckou okupaci republiky. Dekret take sta' novi zpfisob, jakym bude konfiskovanY majetek rozdelen."

V BezpeCnost bratrskeho poji gteni jest dnes stale vie a vice uznavana — jest /e yrie a teal se zvlaknim pfednostem. To by me/o miti u nagich bratrfi a sester ten tieel, aby si sveho poji§teni vaaili a za kaidou cenu se snaiili si jej udriet.

V Vage pojistka u SPJST. jest levna, bezpeena, jista — /epgi za stejne penize nikde nedostanete.

Lidic10 zloart.

(Dokondeni se strany 1.) psanou Frankem, kterou se svetu oznamovalo vyhlazeni Lidic.

"Mrtvi byli ihned odnakni, taktie ti, kdo moll bYti zastfeleni nevideli ty, kdo ua byli zastfeleni," poznamenai Wiesmann, aby zdfiraznil gestapackou lidskost. K tomu dodal, ae BOhme sam zapalii kostel. Wiesmann se brani podezreni, ae by si byl cokoli z Lidic pfisvojil, dodal. tie Lidice hofely jeSte pkiStiho dne, a 2e zticeniny byly hlidany, aby se pry nikdo Trosky byly rozmetany zakopniky a vyhozeny do vzduchu.

Wiesmann dosveddil, ae Frank dal rozkaz, aby Lidice byly srovnany se zemi tak, aby na rniste, kde stavala obec, bylo pole. To ,se vtiak ukazalo bYt technicky neproveditelnYm pies to, tie prisluSne nernecke Urady udinily vtie, aby rozkaz byl spinen. Pfida byla kamenita.

Wiesmann jete poznamenal. ae dal odnest z kostela vSechny knihy, zejmena matriky a dokumenty. Bohme site namital, ae je to zbytedne ale piece se to provedlo a zachranen3.7 material byl odevzd.an "kancelafi kikkeho protektora" v Praze.

BOhrne odjel do Prahy mezi druhou a teeth hodinou odpoledne, jakmile byl Frankriv rozkaz vykonan a valchni muai byli mrtvi. Kolem Sesti hodin veder yratil se zpet s Frankem, kter3i si vSe skoro d y e hodiny bedlive prohlitiel.

Wiesmann tyrdi, he veder byl v kancelafi na Kladne, ae Frank s Bahmem pak odjeli a Frank aby hrob liclic14011 byl nurosto Srovnlri se semi.

Ve středu, cine

31.

1

vi:sr.rNht

října 1945.

pondělí.

To víš, milý bratře, co jsme vytrpěli strachu, když dokola kolem nás hřměla střelba ze všech stran mnoho dní, od Valašska, Slovenska a Ha­ né. 1 u poslední noc jsme bylí 18 hodin v krytě, který byl k tomu účelu vybudován doma, a mnozí měli kryty vykopány v lesích a polích, ale nebylo radno do lesa chodit. My ženy a dě­ ti jsme byli ukryty od 9 hodin ráno. až do 2 hodin v noci, a naši chlapci byli venku, my jsme ovšem nespaly taky, když po půlnocí při­ neslrradostnou zprávu, že už jsou Rusi zde.

My jsme se museli mnohokrát stěhovat na noc, neb mnohokrát přišli Němci, a my jsme jim museli postoupit své postele, kuchyně a všecko Potom zase Rusi, ale ty už jsme. vítali jinak, ačkoli byli velice domýšliví, a chtěli po­ hodlí. Ale když už je to jenom pryč. a my zu­ stali zdrávi, buď Bohu chvála.

My jsme se umluvili, že vám budem každý psát o své rodině, neb by jsme mohli napsat jedno a to samé. Moje rodina je největší ze všech. Tatínek nám umřel už v r. 1941, a chlap­ ci jsou všecí ženatí, ale to víte, když je jich šest, že třeba nemá žádný z nich četnou rodi­ nu, už mám 18 vnuků, z nichž je 11 chlapců Petru. Já bydlím už dávno u Huberta. ma také 6ti letou Karličku a i,2 roku starého Huberta.

Já už od otcovy smrti nepracuji na poli. neb naše pole je v nájmu, a chlapci mají [mé za­ městnání. Hubert má zavedeno řeznictví a měl vojenskou dodávku', tak měli všecí co dě­ lat. Tonek také je ženat, byl u něho 5 let šo­ řerem, úóetním, tovaryšem a vším, a teď si staví svůj domek, a prozatím bydlí ve staré chalupě.

Co mne nejvíce trápí jest, že posavád nevím o své dceři Lidce. nepsala už co je válka. Tam prý to bylo hrozné, neb Srbové nejsou óeší, oni se velice bránili, a je jich mnoho mrtvých. Tak posud nemám zpráv o její rodině.

Nejstarší Miloš byl už dlouho v lesnické služ­ bě v Čechách u Benešova. Tam Němci vyllnali ze dvou okresú všecky lidi z dědin na vybudo­ vání dělosti'i:leckých cílú, při čemž on se nmsel také vyštěhovat, když nechtěl podepsat smlou­ vu Němcúm k další službě, ale teď už je zase ve službě, dostal větší revír, a byl jmenován lesním a náhradu za všecky ztráty. Tecl' je v Podhoí·í, nedaleko Lipníka O sestře Sylvestře Ti dá zprávu Langrová. která píše současně. Od Tonka také dostaneš brzy zp,rávy.

Děkuji Ti brati·e. za dobrou víUi a ochotu nám pomoci.. což my nepotřebujeme, když nás válka ušeti'ila, ovšem textilních výrobkú není, ale už to nějak vydržíme.

Ještě vás vš·eckymnohokrát zdravím a pro­ sím o dlouhý dopis, v mém věku mě velice po­ těší, ačkoliv se mám dobře, a těším se na do­ pis od Tebe. Líbá Tě Tvá sestra Alojsie Petrová.

Pozn. red. Bratr Jos. Smnšal ve Snook, Tex. obdržel dopis od své sestry, z nějž uvádíme:

Iíkonoční

Fayetteville, Texas.. 20. řílna 1945.

Ctění bratří a sestry:Tímto se vám oznamuje, že během měsíce září 1945 Hlavní Úřadovna vyplatila pojištění po našich zemřelých bratřích a sestrách, jak následuje: Úmrtí číslo 3885. Br. Vince J. Brdečka.. vojín, od řádu Rosenberg, čís. 1:08, zemřel dne 8. čer­ vence 1945, ve stáří 27 let. Do Jednoty přistou­ pil dne 11. března 1942. Certifikát C-6488 na $1.000.00. úmrtí číslo 3886. Ses. Anna Volčíl{, zaměst­ náním hospodyně. od řádu Komenský, čís 20, zemřela dne 2. záí·í 1945, ve stál'i 84 let. Do Jednoty přístoupíja dne 11. března 1906. Cer­ tifikát A-4349 na $1.000.00. Úmrtí číslo 3887. Br. John Holík, zaměstná­ ním rolník, od řádu Komenský. čís. 20 zemí-el dne 6. záři 1945, ve stáří 64 let. Do Jednoty pi'.·i­ stoupíl'dne 13. října 1943. Certifikát A-6123 na $1000.00. Úmrtí číslo 3888. Ses. Barbora Kolář, zamě­ stnáním hospodyně, od řádu F. B. Zdrůbek, 'čís. 112, zemřela dne 10.

1945, ve stáří 71 let. Do Jednoty přistoupila dne 19. i'íjna 1904.

Certifikát A-5121 na $1,000.00. Úmrtí číslo 3889. Ses. Anna Wysata. na od­ počinku, od řádu Pokrok Slovanů, čís. 31. ze­ mřela dne 20. září. ve stáří 75 let. Do Jednoty přistoupila dne 13. ledna 1906. Certifikát A-2299 na $500.00. Úmrtí číslo 3890. Br. Ladislav Jarolímek, za­ městnáním řezník od řádu Ennis, čís 25, ze­ mřel dne 11. září 1945, ve stáří 72 let. Do Jed­ noty přístoupíl dne 11. ledna 1914. Certifikát A-1666 na $1,000.00. Úmrtí číslo 3891. Br. Jos. J. Ježfk zaměstná­ ním klempíř, od řádu Rozkvět Rúže, čís 81. ze­ mřel dne 14. září 1945. ve stáří 59 let. Do Jed­ noty přístoupíl dne 12. června 1918. Certifikát A-6518 na $1,000.00. Úmrtí číslo 3892. Br. Anthony Tirk. vojín. od řádu Svaz čechoslovanú čís 92 zemřel dne 11. března 1944, ve stáří 27 let. Do Jednoty pří­ stoupíl dne 7. října 1936. Certifikát D-300. na $500.00. .

J. F. Chupick tajemník Hlavní Úfadovny. září

--~~v~~~~-

SESTRA LÍČÍ UTRPENÍ LIDU V ČlESiiO­ SLOVENSKU. Opatovice, dne 23. září 1945.

Drahý bratře!

Nevím, dostanou-li se tyto mé řádky k Tobě, po tolika letech, co jsme si nepsali, ani se mi to nechce věřit, a přece je to pravda. Předně Ti drahý bratře srdečně děkuji. že jsi si neob­ těžoval nám dát o sobě zprávu. Všichni [sme byli velice rádi. když 20. tento měsíc k nám přišel náš pan faráí· a sám vlastnoručně nám Tvůj drahý dopis za Id,erý jsme my jemu vře­ le děkovali, ale ještě více Tobě, drahý bratře.

Nejvíc ze všech se radulu já. že mě ještě za­ stihl na světě, neb už právě ten den, co přl­ šel Tvt'\j dopis, dovršil se můj 74 rok. Ani ne­ víš, jak jsem hrozně ráda, že mi Pán Bůh po­ přává tolik dobrodiní. Napřed jsem sf přála. aby mi dobrotivý Bůh nechal se dočkat konce té hrozné války, která nás tak ještě velice ne­ postihla, ačkoliv denně projíždělo naší vesnicí velké množství německých aut. naplněných vále'čný mmateríálem, a tím nejhroznějším střelivem, který uskladňovali v naších drahých lesích. Ani bys, drahý bratře nepoznal jak jsou naše lesy zničeny, a posud. už je to dosti dlouhá doba. ozývají se hrozné rány 3 krát denně, co musí naše vojsko zneškodňovat to, co nám zde Němci zanechali. Mnoho lidí přtšío už k úrazu, a dva mladí lidé zahynuli, jejichž těla našli roztrhána na stromech, právě ve ve-

~~~~~v~~~~~

NADLIDÉ PŘI VÝSLECHU SKUHRAJÍ.

Šéf Hšské lmnceláře Lammers se brání ze­ jména jakékoliv zodpovědnosti za fýrerovi vý- · nosy ze 16. března a 17. června 1939, který prý podepsal jen ve funkci notáře. Je to dftležité, poněvadž celá německá persekuce a všechny německé zločiny spáchané v Československu byly oduvodl'íovány odvoláváním se na tyto de­ krety.

Lammers zcela otevřeně přiznal, že vraždění rodin za politické činy otcú nebo jiných členit rodiny považuje i on z hlediska civilisovaného trestního práva za zločin. .

V tomto bodě fýrera opouští a prohlašuje, že pl'i různých pí·íležitostech přednesl i Hitlerovi své námitky proti absolutnímu trestu smrti, bez ohledu na velikost činu, ··že však se svým názo­ rem neprorazil. Aby se omluvil, upozorňuje, že Hitlerovy výnosy byly platny i bez druhého podpisu a že existuje celá řada nařízení pode­ psaných jen Hitlerem. Lammers celkem potvr­ zuje, co praví Ribbentrop o administrativním uspofadání Tfotí i'."íše, které bylo centralistické jedině k osobě Hitlerově. Jedině u Hitlera se sbíhaly všecky nitky, ať šlo o vnitřní či vnější politiku nebo o otázky vojenské, poněvadž jed-

Š~:tÚ.'ÚQ

,.

notlivé resorty byly pevně odděleny, schůze a porady kabinetu se nekonaly, takže nebylo vý­ měny názorú mezi jednotlivýmiministry, vše se i'f"1"·H-r.>rli10 nou:1.f! v pfodsíních kancléÍ'Ství. "Po­ něvadž zahraniční politika objímala zastoupení v:,euu..::enycn zajmu i'íše a zahraniční ministr neměl možnosti je p:fohlédnout, mohl v zahra­ ničních záležitostech rozhodovat jedině fýrer a zahraniční ministr byl pouze provádějícím og­ gánem pro nejrůznější diplomatické jednání, takže vliv zahraničního ministra byl velmi ma­ lý," vysvětloval Ribbentrop.

Je zajímavé, že Ribbentrop si vyhražoval o­ pravit chyby a omyly na základě spisů, omlou­ val se. že sedm let je sedm let, že je těžké si vše pamatovat pi'esně a do podrobností a na rozdíl od K. I-I. Franka a Daluega neobviňoval ani Hitlera, ani své spoluobviněné nacistické pfo­ dá!{y, naopak zdilrazúoval svou věrnost vúdci i národně sociální myšlence. Nehájil se p=mš o­ bratně, lidově řečeno vytahoval se z nesnází jak to právě šlo a rozhodně nelze o něm tvrdit, že by byl člověk bystrého rozumu rychl0 se rozho­ dující a vtipně odrážející útoky obžaloby. Je v něm lrns těi:kopádného, spíše hospodsl{ého, než kavárenského politisujícího diletanta, je na něm vidět, že byl zvyklý nepřemýšlet a podepi­ sovat vše, co Hitler rozhodl a určil, poněvadž věru v mesiášsl{é poslání svéllo vfldce.

O ukrutnostech, které byly spáchány na za­ jatcích a v koncentračních táborech se prý Keitel dověděl teprve až se sim ocitl v zajetí. Až do té doby byl zcela poctivě přesvědčen, že žád­ né podobné zločiny spáchány nebyly. V tomto pi'esvědčení byl prý utvrzen I-Iimmlerem, který mu koncem dubna 1945 řeld, že ví, že bude po­ važován za válečného zločince, že všal{ sám se vydá Američanínn a v rozmluvě s generálem Eisenhowerem dokáže, že žádným válečným zločincem není, a že není také zodpověden za ukrutnosti, které byly spáchány. Jenže místo dúkazu o své nevině si Himmler sám vzal život.

Keitel tvrdí, že Wehrmacht se nezúčastnila nkrutno~tí, z nichž je obviúována. Když se do­ stal do zajetí a slyšel po prvé zprávy o straš­ ných činech, které byly spáchány v táborech, na válečných zajatcích i v okupovaných ze­ mích, měl nejdříve pochybnosti, zda je to prav­ da, pak se všalc přesvědčil, že bohužel skutečně tomu tak bylo a prohlašuje, že tyto zločiny jsou velkou hanbou Němcú. Zdúrazňoval, že je pře­ svědčen, že Wehrmacht se těmito hanebnostmi neposkvrnila.

V tomto směru snažil se Keitel svrhnout vinu na Himmilera, Gestapo a rúzné podobné for­ mace a očistit jméno německé armády. Vyše­ tfování ukáže, do jaké míry se Wehrmacht pá­ chání ukrutností a surovostí súčastnila, ale už dnes je jisto, že nebyl bez viny, jalc Keitel tvrdí.

Je pí·ímo nevysvětlitelné a stále nepochopi­ telné, jak se národ tak vysoké kultury, jako byli Němci, mohl podrobit diktátu naprosto nezod­ povědných a při tom brutálně hloupých indivi­ duí, jak je viibec možno, že se našlo mezi Němci tčch prvních deset procent voličů, ktei'í učinili z bezvýznamné hospodské stolní společnosti v mnichovském pivovaře vedoucí politickou stranu. r r-,·,-,V:----Na{1šimé uvítaní generála Eiseuhower:i v Praze.

New York. (ČTK.) - Pražský rozhlas dne 11. i·íjna vysílal zprávu o událostech pl'i návštěvě generála Eisenhowera v Praze. Gen. Eisenhow·· er pl'iletěl na letiště v Ruzyni a odtud jel vote­ vřeném voze pražskými ulicemi, všude nadšeně vítán pražským obyvatelstvem.

Na Staroměstském náměstí položil věnec na hrob Neznámého vojína. Generál Eisenhower navštívil též americké velvyslanectví, dále mi­ nisterstvo národní obrany, kde byl uvítán mi­ nistrem národní obrany generálem Svobodou a šéfem generálního štábu gen. Bočkem, dále vy­ konal návštěvu v ministerstvu zahraničních věcí, kde byl očekáván Fierlingrem a 111il1istrem Janem Masarykem a konečně na pražské rad­ nici., kde se setkal s primátorem dr. Petrem Zenklem. Odtud se odebral na Hradčany, kde president republiky dr. Beneš jej vyznamenal nejvyšším čs. vyznamenáním, a to řádem Bílé­ ho Lva se zlatou hvězdou a čs. válečným řádem Bílého Lva za Vítězství a čs. válečným křížem 1939.

~.

ti^ ae.454.1.11A

volby konany budou teprve naprekok, proteZe tadna registrace vytada si delk doby a Narodni vybory musi prezkonmati rekord v S'ech vollefn aby vylorreeni byli kolaboraliste a voleb noa.stnili se jen skutedni a verni, obeane osvobozene republiky). Zasloutene uznani dava autrikEDNi ORGAN SLOVANSKE PODPOR,UJIC1 tor presidentu dr. Beneeovi, jehot voditkem JEDNOTY STATU TEXAS politicks einnosti byla v2dy synthesa spojovani mnohosti v jednotu, eili vyrovnavani OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEprotiv. Tento cil sleduje Benee i nyni, revoluci, VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE kterou zeme prochazi, povatuje za revoluci OF TEXAS. stredniho stavu a za snahu vytvorit takovY soREDAKTOR FRANTA MOU6KA — EDITOR cialni rad, v nemt pri podstatnem posileni kontrolni moci statu y e prospech narodniho celku Vydavatele — Publishers bude dost mista pro soukromY podnet a sou6ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPAN1 krome podnikani. S timto presidentovYm proWEST, TEXAS. gramem v zasade souhlasi veechny politicks Ptedplatne $1.50 roe. S-tbselption $1.50 a year strany a eiroke vrstvy lidu. Dale autor pkipomina, proroctvi presidenta Benek, te net se rok Zmeny adres zasilaji se do HINvni (Thadovny ye s rokem setka, bude se Oeskoslovensko opet teFayetteville, Texas. sit a pkedbehne jine narody, jet Change of address must be sent to snad i merle valkou utrpely. Toto proroctvi se Grand Lodge, Fayetteville, Texas. snad doslova nespini, ale nikoli vinou csl, lidu, jent se pilne chopil prace a dela, co jen jest v Vetkere dopisy, pkedplatne a oznamky bud'tez jeho mod, aby uspItii rekonstrukci. troda byla aciresovany na: Vestnik, West, Texas. pomerne dcbra a pri jeji sklizni ochotne pornahalo mestske obyvatelstvo venkovu, cot je doVestnik has the largest circulation of any brim znamenim. Veude se zakladaji drutstva Czechoslovak Weekly in the South. a odborove organisace nejen delnictva, ale pkisluenikn veech motnYch povolani a zapojuji Vitezna pfijeka zapoeala v pondeli 29. kij-na do vladniho astroji, aby dokazaly svou utitee1945 a behern jeji kampane ma bYti upsana jendst. Tovarny maji nedostatek surovin, uhelna denact biiiona dolari . tpineho viterstvi nad tetba zatim dosahuje jen tretinu predvaleene faeismem, nacismem i japonskYm militaristkby, dopravni nesnaze jsou velike. Autor na to rozebira, postup znarodneni podnikn, z nehot mem bylo desateno ozbrojenou moci spojenYch jsou zatim vyjmuty ony, jet zamestnavaji menarodn, v ee.int velky podil mely Spoj. Staty.

Vydani na dalei vedeni \ T alky sice odna.dlo, net ne net 500 delnika. S tim souvisi rovnet konfisspolkova vlada potrebuje mnoho penez na piekace majetku nemeckYch trade :ft, jet privedla voz vojska dome, na vYplaty propuetenYm G do rukou vlady 6800 podnikt s priblitne 800,000 na vydrtovani vojenskYch nemocnic, na fthrazame.stnanci. Loyalni obeane republiky a cizi du vYloh spojenYch s vydrtovanim okupaenich vlastnicie zna,rodnenYch podnikfi dostanou plnou nahradu. Po prevedeni vladniho programu armad v Nemecku i Japonsku a na odvraceni bade asi '70 procent esl. podnikani v rukou stainflate, jet by se nepochybne dostavila, kdyby tu a asi 30 procent ziistane v soukrornem maneobyeejne mnotstvi hotovYch penez mezi 11jetku. Postup vlady je nepkekotnY, pomalY a odem Soustati obraceno bylo k nakupnm veci, patrnY, rizenY ohledy na to, aby statu a narodu jicht je prozatim nedostatek. Tyto prebytky peekody. Politicks strany si vesmes ponez je tkeba prospeene ulotiti a nejlepeim ulo- • nevzeely. einaji urnirnene a rozumne, komunisty nevyjitenim fispor je nesporne zakoupeni bond y vimaje, kteri zachovavaji skvelou a prisnou katerstvi. Zde podavame pet daleich prihn ke kuzen. Zaver zajimaveho elanku tvori nvaha, japovani dodateenYch bondil y e vitezne pajece: ke je asi postaveni C'eskoslovenska v Evrope.

1. Vitezne bondy jsou nejlepei, nejbezpeenejei Anf americka, ani britska vlada dosud ph sebe investment na svete. 2. Vitezne bandy vrati peolivejeim zkoumani situace nenaela nic, co va,rn $4 za katcle 3 v 10 letech. 3. Vitezne bondy by nasvedeovalo tomu, ze Ceskoslovensko bylo pomahaji drteti ceny dole. 4. Vitezne bondy zatahovano do vlivu Sovetn. Revoluce, ktera se pomohou udrteti mir zvYeenim nakupni sily. 5. v Oeskoslovensku odehrava, je v anglickYch Vitezne bondy znamenaji vzdelani pro yak viadnich kruzich povatovana za new zcela, obditky, zajieteni pro vas, penize pro vas odpoeidobneho tomu, co se stalo v Anglii po viterstvi nek. Z techto dnvodti meli byste veechny svoje delnicke - strany. Oveem, oeskoslovensko je dries hotove penize ulotiti do vladnich bond'''. Proorientovano vice k vYchodu net k zapadu a po spejete nejen sobs, ale i sve vlasti, ktera potrezkuknostech z roku 1938 se tomu neni co divit. buje penez k dokoneeni jeji povinnosti po do(Pozn. red. Handlirske kruhy v Anglii a Fransateni viterstvi. Ukladajice penize do viteznYch cii donutily vlady k opueteni jejich spojence bond y , konate svoji vlasteneckou povinnost.

Ceskoslove:nska). Ale president dr. Benee dobke • Maly piiklad bezuzdue krutosti naeistfi: vi, te existence a blahobyt eeskoslovenska zdWepke, diistojnik gestapa, vyehloubal se pied viseji na dobre vnli nejen Sovett, nibrt celeho druhYm tahorem popraveich, ie dovede rozseksveta, a podle toho se take ridi. Redakci "Time" nent chlapce na, d y e easti jednim v'Sibern sakeprihodil se v tomto elanku omyl s obra2kem, ry. mu, tak chytil 10 leteho chlapce na kterY pry zachycuje scenu z vtrteni Maid" do ulici (koncentrak Yanovska), prinutil ho kickPrahy v brezn.0 1939. Tento snimek je o pal roneat na zern a zakrYti si tval dlanerni. Potom ku stars) a nikoli z Prahy, nYbrt ze "Sudet," kde provedl svnj pokus. Narovnal chlapci hiavu a zradni henleinovci vitali Hitlera vYkriky najednim Svihern sekery jej rort'al ve dvi. deeni a nekdy take plakali z radosti, te se doRevoluce zakonitou cestou. Pod timto ohlave6kali takoveho "etesti". Omyl je motno zjistit nim zajimavY Manek o Oeskosiovensku prines1 . die napisu nad obchodem "Modewaren" cot rozeireny magazin "Time" z pera nejmenovaje katdopadne v kteremsi meste v pohraniei neho autora, kteri dokazuje, ze v C'eskosloven"Cech. sku se odehrava, nekrvava revoluce, kte.ra ma Ukrutnosti nemeekYch zhovadilefi byly easti vytvorit most mezi vYchodni a zapadni politivladniho systemu, byly spachany na rozkaz veckeu ideologii a dokazat, te socialism je mnodoncich Nemecka. Hitler vydal 17. eervna 1941 hem demokratietejei net totalism. Je to revolurozkaz: Nerneeti vojaci jsou opravneni drancoce provadena zakony a narizenimi revolueni vati a vyliladiti sovetske obyvatelstve. vlady, ktera se neopird o parlament zvolenY naridil s,ta,vbu plynovYch komor a krematorii. pErnYm a tajnYrn hlasovanim lidu. V elanku je nestinen zpfisob, jakYm se provadeji volby do Prod jsme vedli tuto valku? AmerickY vojak prozatimniho astavoclarneho narod-niho shroprieel nejen z cizi pevniny, 3,000 mil vzdallene matde,ni, cot neni ryze demokraticky zpUsob od evropskYch brehil, ale take z jineho sveta provedeni voleb. (Pozn. red. Volby do prozatimmyelenkoveho. Jeho vpravde zbotna, demokranPio nor. shromatdeni byly provedeny po pra y ticka vira uci jej zachazeti elechetne s poratede jen lidove keeeno "na oko" a to z tohoto nYm, nernstlti se, -grit ovzduei miru a v • zajenavodu: prozatimni shromaIdneni je ti'eba k dane davery. .1,4:nohYrri vecem, ktere Nemci delali, sa2eni prozatimni Joe flht.11 myal si, ze "09)* nem3),,

to takto zachazeti s elovekem." V teto jejich Sete,kterou dues jit nerikaji vojaci, ale stale jeSte tak Cei,111 Americans v Soustati, kde padaly nemecke bomby a kde neproky nemeeke divise s prielenenYmi SS a gestapem, je rozdil mezi myelen.im lidu Nemci okupovanYch state a rnyelenim Arneridanu. Uvedomovaci prace, kterou na tomto poll podnika a musi de/at americka, vlada a vedeni armady, je ohromna, eilevedoma a zasluhuje obdivu. Miliony stop dokurrientarnich filmfr beti y e veech divadlech ve Spoj. Statech, novinami podinaje a obrazkovYrni easopisy konee, vee je napineno informacemi a dnkazy jimit vlada svemu lidu odpovida na otazku: "Prod jsme vedli tuto valku?" Nejvetei uvedomovaci prate je vedena v armady, ktera, zilstane v Nernecku za nkolem okupace.

Ne veichni amerieti vojaci proeli Buchenwaldem nebo Dachau, aby potom konali spravedlnost na mists. Nekteki poznali t. zv. "pokojne obyvatelstvo" a tern jsou ureeny "Army talks" .(armadni hovory), prinakjici informace z mist nemeckYch zloeint, fotografie, doklady i statistiky opkene nvahy na terra: "Co tomu fikaji Boma ve statech?" Tate prace mezi americkYm okupadnim . vojskern neni propaganda v torn vylhanem nerneckem srnyslu —naei vojeneti reclaktori hochum dokument za dokumentem a prokazuji ruzna svedectvi.

Obec Lidice predstavuje symbol boje vAech nesmiriteln7:(ch, jei nebylo moino prinutit k ustorspenim pr o d nasilim Gestapa ifidnYmi uz osvedeenymi prosti. edky. Ceske Lidice se staly symbolem, ponevadi jejich jmenena se suet vzboui • l proti faSistickernu barbarstvi.

Prvni volby v osvobozenem eeskoslovensku provedeny byly 14. rijna 1945 systemem nepkinaYm bez volebniho boje, jakY loYval v prvni republice. Cleny prozatimniho Narodniho shromatdeni zvolili delegati, kteki byll zvoleni etnimi voliteli na okresnich shromatdnenich.

Volitelem mohl bit jen obean CSR., tena 61 mut, aspori 18 bet a bydlici v obci, kde chtel volit, muse) bit beznhonnY, riarodne, stain 6- a demokraticky spolehlivY, C' ech, Slovak nebo °bean jine slovanske narodnosti. Za zaklad poetu volitelt se vzal, ppeet slovanskych obyvatel v kazde obci podle scitani lidu 1930. Na katdYch 200 slovanskYch obyvatel obce pripadl rovnet jeden volitel. VoliteIe volili y e verejno plenarni jejit doba i rnisto byly pkedem obeanstvu oznamen.e. Zvoleni byli ti, kteri dostali nejvice hlasii. Katda strana si jmenovala jednoho saitatele hlasn, vYsledek volby a seznam volitelfr byl v obci vyhlakn. Katd3) z nikoliv tedy veichni obeane, mohli do tri dnfi podat stitnost proti volbs jako celku nebo proti zvoleni jednotlivYch volitelu. Zvldttni ustanoveni platilo pro obce, jejicht spravni komise nebyla dosud jmenovana v pinem poetu. V techto obcich stanovili volitele elenove spravni komise, kteri byli ph tom vazani shodnYm neevrhem mistnich politickYch stran. Prvni volby v Osl. republice byly jasnYm svedectvim upevneni tamnejeich politickYch pomern, nebot' tadna evropska zeme nepristoupila k volbam tak brzy po svem osvobozeni jako Cechoslovaci.

Gestapiei se vratili ke stredovelYm metodam, nebyli vAak dost vzdelani aby pochopili, iv e ty metody pfasobit nebudou, ponevadi lidi, ktere.maji ziomit, zkru g it nemohou, naopak jen zburcuji Siroke masy lidu k odporu. Pocty, kterymi svet vyznamena/ Lidice, patri v gem mueednickYm obeim a mestilm sveta.

Navitevy v redakci. Ve etvrtek min. tYdne zastavil se ve West na:S hlavni tajemnik bratr John F. Chupick a navetivil redakci. Vracel se s bratrem Sefeikem z okresu Hill, kde spolu prohliteh jistY majetek•Jednoty a ph tests dome zdrteli se v na.eem meste West a bratr tajemnik si v tiskarne Oechoslovaka tiskovou objednavku. Nlili navetevnici dlouho se to nezdrtel a bez prritahn v ceste pokraeovali. Naveteva nos tehla.

• PojEeteni na tivot jest mondrYm uloicnim penez, Mere vialy prina g i ten nejvetS1 moirtY tarok a v nekterYch ptlpadech jest to look riadevge ceekivani ellrovskY. Pravdou jest, ie velkY poCat lidu venuje otazce, tYkajici se ochrany a ponied v pripade nemoce a smrti, maIou pozorpost *7)., 7rPt1 (., PrPc e $9 nifrOi Osp or, takto

v Praze zrusena nayiely a vcSkeren jeji mai etek s budovami, archivy atd. pkdel do , viastnictYi 'yysokeho K f OV a a Crn i v Prate. POelle dekretu vlady,po, depsaneho dr. Edvardem Bendem nemecka, universita v Praze co neptitel deskeho naroda ruS4 se na vedne easy a za den, kdy ptestala existovat, plati 5. kveten t. roku, den to, kdy vypuklo pratske po ystani proti nemecke nadvlade. Universitu v Praze zalotil kral Karel IV. zlatou bullou kralovskou ze dne 7. dubna 1348, obdr2ev k tomu svoleni od stavil deskYch. Piedna g ky se konaly v keel latinske, jako tehdy na v g ech vysokYch udeli g tich v Evrope y ribec, ale zalotena byla vYslovne pro obyvatelstvo zeme eeske, "aby verni obyvatele tohoto kralovstvi, kteti po ovoci dobrYch umeni bez ptestani lad-116W nernusili o cizi almutny tebrat, nYbrt pHpravenY .stfil k nalevani aby doma rneli, aby nemusiii obchazeti kraj sveta a cizich narodil se prositi, ale aby jimi ch p •espolnich k libosti vzdelani a k ueastenstvi na takove rozko'Ai vyzyvati mohli." Do Prahy se hrnuli pak studenti a uditele ze vAech kondin, takte podle souvekYch spra y v roce 1408 bylo na pra2ske niversite 200 doktoril a mistrit, 500 bakalata a na 30,000 studentil Nemci pit yladali mezi cizinci a majice y etAinu tki proti jednomu hlasu, osobili si vice pra y na irkor mists a studenta eeskYch. KYtend zmena nastala v rode 1409, kdy na zakrodeni mistra Husa a Jeronyma kral Va,cla y IV. vydal 23. ledna proslulY KutnohorskY dekret, kterYm narodu deskemu na universite byly pkiznany tri hiasy a slavne tak potyrzen jeji narodni raz. To bylo ptidinou, to se odnetim svych nadpravi rozzuteni Nemci hromadne z Prahy vystehovali a v nasledujicich letech pak zalotili v nekolik universit, kterYch do to 'doby vithec nemeli. Polki s nimi tahli za jeden provaz, nasledovali jejich ptikladu a talc:dill si universitu krakovskou. stoleti osmnactem zaeala byti latina vytladovana z vydich vyudovacich tistavii a na jeji misto nenastupovaly jazyky narodni, nYbr't byla zavadena nemeina, jak to odpovidalo germanisaenimu duchu vtady Marie Teresie a Josef a II. Ale vlivem Velke francouzske revoluce se ke konci osmnacteho a zaeatkem devatenacteho stoleti podal obrozovat potlaeovany narodni duch a take Odi se domahali sveho pra.va na vzdelani v „matekske teal. Boj byl tetk3i, deskemu jazyku se krok za ktokem povolovaly jen nepatrne irstupky (nekolik ptednaek v deske teei) a ani rok 1848 neptines1 pinou napravu, takte je g te v roce 1861 bylo mezi 187 universitnimi ptednaS- kami jen 22 deskYch. Ale zmohutnele narodni uvedomeni se toho koneene dornohlo, to v roce 1882 byla pra2ska, universita rozdelena na deskou a nemeckou, pri oemt stard historicka, insignia (odsnaky) archivy atd. byly ptikeeny east' nemecke. V torn ohledu ptines1 napravu as rok 1918, kdy Nemci musili vydat, co jim pravem nikdy nepattilo, kkoli se branili, jak jen mohli, potadali boutlive demonstrate a pou,S"teli do sveta hrtizostraAne zpra yy, jaka ktivda se jim deje a jak jsou utiskovani." Dekretem presidenta BeneS. 6 se y ypinuje odkaz krale Karla IV. a pro narod desky zalo2ene vysoke udeni nastupuje ve ve g kera prava, jet' mu svou bullou udelil.

Vg ichni, kdo byli a jsou proti faAismu, at' patti kteremukoliv statu, narodnosti nebo cirkvi, jsou ptateli eiste demokracie, v g ichni, kdo fa g ism podporovali — nemluve ani o tech, kdo jej je g te dnes y e forme neofa g ismu podporuji — jsou neptateli opravdove demokracie. Nebylo zrazeno jen Oeskoslovensko, byl zrazen i francouzskY, ba motno rici y 'Sechen evropskY lid faS'istickymi handity sedicimi v Berline, y e Vidni, v Budapdti, v Pakiti, v kime a jinde pod vysokou ochranou v,§ech Cities a Wall Streets celeho sveta, ktere znaly jedinY oil a plan — znieit tIspe g ne se vyvijejicf So y etskY svaz. V dnegnim svetle pitstava. Wit rakouskY Dollfus hrdinou a rnueednikern, jevi se nam jen jako spojenec jednoho gangu v boji s druhYm, jeho srrirt spacid je g te do obdobi, kdy se oba rvaly, kdy se je;q 6, nedohodly na, spoleme fronte pro risk a loupet. tiloha v g ech, kdo zpusobili masakr videnskeho elnickeho lidu v Unoru 1934, je z nejsroutnej g icb, ktere kdy kdo hral v dejinach, byla to ll%1; 11 6 ?-7 0C.Orl l r cju a kdyby mel

nemeck:;7 lid odvabu odsoudit s,6 v211e6-rie zloeince ,sdrn, byli by or,fgalaistbsi'i fai;istickeho puce z roku 1934 mezi pry-nirrli.PMrozen,5, se'tito spoleenici faistickYch nasilniktir nemaji nic spoledneho s velkou kadou sk y ebich duchovnich, kteti se poctive a svedomite s mem bili a nejmene s temi, kteti polotili sve tiy oty za eistotu viry a sve svate kitst'anske svedeeni. Nebyla a neni jedna Evropa, nebyla a neni jedna Anglie, neni take jednotnYch cirkvi, v§ude Cast bojovala proti vlade faAisticke tmy, kdetto druha east ji pomahala. VYpovedi nemeckYch generalfi tuto skutkovou podstatu pine potvrzuji.

Valku s Francii opravdu vyhral spi ge Goebbels, net kdo jin3i a Hitlerovi se povedl novY bluf. Tato •skuteanost prokazana byla komisi spojenYch narodu pro stihani valeanYch zlo&noir, pied niz vypovidaji zateeni pohlavati a generalove Nemecka. V okarntiku ptepadeni Polska bylo Nernecko ptipraveno na valku mnohem lepe, net rok pied tim, ad podle generala Keitela do tadne pkiprav jidte mnoho sdhazelo.

Nemecka armada mela 'g est divisi tankti a vS'eho vS'udy 50 at 55 divisi, z aloha 15 branilo padni frontu. Tato eisla jsou plimo fantasticky nizka proti cislum, ktera rienapadne, yetginou S'eptandou, 'SE:11a v roce 1939-1940 Goebbelsem kizena, nacisticka propaganda. Keitl tvrdi dale, to transportni slutba, telegrafy, telefony a rozhlas, take zasobovaci organisace nebyly.za tadnYch okolnosti tadne vybaveny a musely si vypornahat improvisaci pdmoci mobilisovanYch zfizencu ti:§skYch drah, poS- ty a prirmyslu. "Ve skuteenosti jsrne 2ili po celou valku z improvisaci," pravil Keitl. "Britsko-amerieti clustojnici, kteki se domnivaji, to nemeckY generalni stab byl jakYmsi druhem leltarny, kde se jen vytahla napisem oznaeena, zasuvka, aby se v ni nagel ihned tadne vypracovanY plan pro katdou motnost, se naprosto Rodil byl v tom, to Nemci takovou lekknu site nemeli, dovedli v:Sak vzbudit dojem, to ji rnaji; y e Francii a v Anglii /ekarny take nemeli, ale vrabci si g tebetali hezky o torn, se ji nernaji, a se neni ptipraveno nic, to se ptipravuje na rychlo a improvisuje jak to prave jde. Psychologicky fleinek obecneho pitsvedeeni, to Nemci jsou ptipraveni na v g e do posledniho puntiku byl y e Francii ohromnY a znidujici, proti tomu v Anglii viibec iadnY. 0 paniku ze strachu se ve Francii nila vycle g eno, emigrace ze stkedni Evropy, ktera, ua od roku 1933 pomahala fa g istirm tim, sisila po svete strach, kterY snad byl dokonce opravneny, ale to mu neubiralo na zhoubnem n.dinku. Do znaene miry lze pripodist na Udet teto chorobne paniky i pad C" eskoslovenska.

Starost ureitYch kruhu o fa g isty. Utrpeni evropskeho lidu neni skondeno, deka jej stragna zima, hlad a stradani. Nebude to v g ak boj -dech proti -dem, nYbrt snaha se zachranit bez ohledu na druhe, kteti rovnet trpi. Hlasy, ktere se ozYvaji na zapade, aby se Nemci zachranovali na fikor ostatniho lidu, hiasy lidi, kteti nemeli slova ireasti, kdy2 glo o znieeni sovetskSrch /nest a obci — znideno bylo 13 ruskYch velkomest, 1700 mest, 70 tisic obci, 6 miliona domii a 25 milionu lidi bylo vyhnano na.mraz — nenachazeji na evropske pevnin y odezvy. Sarni nemeeti generalove vypovidaji, to byli proti nesmyslnemu nideni, ale v g e bylo maim& nemeckY lid stal pevne za Hitlerem a vykonaval ve'eohny jeho blaznive zloeinne rozkazy. Mnoho se dnes v ureitSrch daSopisech Ameriky mluvl o "pleneni" Nemecka, zejmena maji mnoho starosti a redi lido, ktet.i y eas odvezli z pevniny miliony a miliony liber a dolaril do "bezpeene" ciziny. Ale podivejme se na Nemci vyplenili 32,000 prumyslovYch zavocin, 65,000 mil teleznienich koleji, ukradli a odvezli 240,000 elektrickYch motorii, vykradli 4000 teleznienich stanic, 36,000 po g tovnich &oda, 40,000 nemocnic a sanatoil, 84,000 akol, 43,000 vef . ejnYch knihoven, vyloupili 100,000 statkil a odvezli 200 milionfi tun potravin v g eho druhu. To jsou disia — a nejsou daleko npina, — ktera si obyeejnY smrtelnik vabec nedovede ptedstavit, vadyt' milion tun zboti, potravin, surovin i vYrobkil se povatuje za, dostateene mnotst-y-i, aby bylo pomoteno celemu Ceskoslovensku, a dovoz v:sech potravin, surovin i y yrobkil do Anglie z ciziny, z de,hot by50 PI*2 1° Y.0.1 ‹

milionu tan ro'i'ne. Tiloupene mno2stvi potravin jen znainenalo 13 tun na kaMeho Nknee n.a cwropski. p;?vnine po6itani jsou i kojenci — a k tomu je titba jeAe pripoeist ohromna, mnotstvi uloupena na Baikal* V Polsku, y e sttedni Evrope, y e Skandinavli a na pade, v Holandsku, Belgii a Francii. Hitler Evil dobfe svilj lid a rozhadeni hladovejiciho ropskeho lidu, kterY po g est let se musel s prazdnYm 2aludkem divat na dobfe tivene Nemce, at' byli kdekoli, je pochopitelne. Zda a jak budou tyto loupete potrestany, je u Pana Boha, je pravdepodobno, se vinici, kteki loupili a lup take spotkebovali — ka20, kdo z nej 2i1, je spoluvinikem — uniknou bez trestu. Za techto pomerti lide v Evrope nemohou pochopit starost urditYch kruht o fa gisty na irkor ostatnich (velitel Anglieany okupovaneho pasma v Nemecku mar'Salek Montgomery projevil koncem min. tYdne starost o vYtivu NemCil behem zimy) a jiste etou rutile;, projevy pilmo s sem.

Hitler byl napros0 'hal', 2e mu nikdo nemohl davetovat, nebyl pistupny rozumovYm davodam, jakmile slo o jeho zamilovane konidky, mel podpramernou kapralskou inteligenci a jeho vojenske zasady byly ptimo zhoubne. Toto jsou slova generala Haldera, mozku nerneckeho generalniho g tabu, vyslovend pki jeho vYslechu komisi spojenYch narodn pro stihani valednYch ziodinct. Pied valkou proti Rusku dal pry Hitler jen dva rozkazy, kterYmi zkritil plany generalniho atabu: predne dal bombovat Var g avu, d'emu2 chtel general Haider zabranit, ponevad2 vedel, 2e mesto bude potfebovat k pfezimovani vlastni arn-iddy a nechtel je zbofit; za druhe zasathl do operaci y e Francii, a dal pancefovYm jednotkam, ktere dosahly prostoru u Boulogne rozkaz k fitoku proti Francouzum srnerem na jihozapad k Cherbourgu, a zrugil Haldertiv rozkaz, podle nej2 mely pancekove jednotky postupovat na severovYchod k Dunkirku a znieit britskY expedieni sbor. SvYm rozkazem umotnil Hitler Britian/ slavnY ustup z Dunkirku, lale2to nernecke pancetove jednotky, kdyby byly dorazily y eas, cot pry bylo technicky proveditelne, mohly znieit britskou arma,du do posledniho mute. Po Brauschitschove odstoupeni zasahoval Hitler stale a stale vie do vojenskYch operaci a vedl , tak nemeckou armadu od katastrofy ke katattrofe. Kdy2 se tazali Haldera, prod neodstoupil Soudasne s Brauchitschem, fekl, 2e chtel odstoupit, ale 2e Hitler prohlasil: "Vy, drazi pani generalove, jste ochotnYimi spolubradi jen potud, pokud vaechno jde dobh. Jakmile se vyskytnou obti2e, proste onemocnite nebo velmi dustojne odstoupite."

Na to pry Halder ani neonemocnel, ani neodstoupil, ale trval tvrdohlave na svem, takte se Hitlerovi stal velmi nepohodlnYm aefem generalniho atabu, a kdy2 Hitler chtel prosadit sve strategicke po g etilosti, musel se Haldera zbavit.

Halder byl propu g ten teprve s Bockem v vici Cijna 1942 a v poslednich aesti mesicich dochazelo pry k prudkYm ptitkam mezi generaly a fYrerem.

V rtaid La Parita, eislo 161.

Jourdanton, Texas.

Cteni brath a sestry!

Na g e schtze byla urdena na prvni nedeli v listopadu, ale 2e pan Va g ut to nedeli bude ukazovat Ceske obrazky, tak na g pkedseda Joe Ermis kazal mi oznamit y e Vestniku, 2e schllze se bude odbYvat druhou nedeli v domove br. a ses. Adolf BendrovYch, tak dostavte se v pootu co nejvetS'im.

Dovidam se, to na y mlad3"7 spolubratr Gustav Novosad je doma na dovolene u syYch rodin Tom NovosadovSrch, ale ac jsem jej jeate nevidela, tak neviin jak jemu to namoinicka uniforma sveddi.

Dnes jsme dostali pohledni listek od na g eho vojina Henry z Chicago; pi g e, 2e zase jede s ranenYrni vojInv ze San Francisco . do New statech zatim:.samYm Yorku. B;rt ji2 V nekteti vojini domt. tteelern. St)5.1e talc ty mati6,ky n zarinaji bYt veselej gi, •co2 jim y g ern ze srdce Tiglravt=1 na v: ecky e;touci restnik, jsem Fr,nr cT, ,!! Titementk,

el'Gra/la lt). ,e-1.,.z.MaTUELTIalaatIEDIITEICIZIS

-4=4,7reaiMar.,,

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS Aztiiimimumuinsuriutaum

/It I'll 11 . 11. 1111111; Ill,

Czech Graves Josef Kodieek The graves of the Czech intellectuals who did not survive the six years of German occupation have not yet been counted. There are more of them than we fear. Not all of them were murdered by the Nazis. Some of thexh, like the poet Mahen and the painter Ryka, commited suicide a few days after the invasion. Others died of natural death, but these are so many that it is hard to believe in the naturalness of their death. Why should even Nature ally herself with Hitler? Yet in the last decade the Czechs have lost their greatest statesman and moral leader (Masaryk), their two greatest historians (Peke' and 8usta), their greatest theatrical producer (Hilar), their best novelist Vaneura and Poladek, their best Germanic scholar (Fischer), their most successful author (Karel Capek), their most powerful dramatist (Hilbert), their most interesting critics (Novak and Vodak), their best English scholars (Mathesius and Chudoba), their greatest essayist (Saida) . . . the list is endless. The anguished question arises whether this wholesale cutting off has not struck at the very roots of the power which formed the charm of modern Czech culture.

News of fresh losses comes from the liberated country. Josef Hora, the most musical lyric poet of his generation, a writer of profound social feeling and unusually sincere mind, has died in his fifties.

But the list of those who were martyrs is a long one too. There is evidence that Dvol•k's gifted pupil, Rudolf Karel, the composer of operas and symphonies, a musician of genuine flavor, was tortured to death at Terezin. Dozens of theatrical people were carried off to Poland and Germany and have not returned. Among them was Franti gek Zelenka, a scenic architect and also an architect of houses of exceptionally pure modern form. Alfred Fuchs was flogged, flung into a stream and then tied to a treee on a freezing night. In the morning Fuchs was found like a lump of ice. He had been one of the most radiant examples of pure intellect. A Catholic philosopher and theologian of Jewish origin he shone with many-sided culture, eloquence and wit. His severe Thomism an brilliant dialectics were neither a game nor a decoration. He took his newly acquired Christian faith very seriously. I shall never forget discussions with him in which he overflowed with sparkling wit and when I asked this friend of my boyhood days what was his deepest wish, he answered: "To die the death of a Christian martyr." And that is what happened to him.

His fellow prisoners tell what a great moral support his courage and his fervent prayers were to them in prison. Nothing could shake his faith in God. The greatest loss suffered by Czech art and literature is the death of the writer and painter Josef 6apek. He died a few weeks before, the liberation in one of the German concentration camps or on the journey between them. No details are known as yet. The name of Josef C apek has been overshadowed abroad by that of his more brilliant brother Karel, with whom he wrote some of his works, like the famous selection of short stories, Glowing Depths, and The Garden of Krakon6A, The Insect Play and other things. His own works, like the books of stories, Lelio, the play, The Land of Many Names, and his metaphysical prose work, The Limping Pilgrim, are too difficult to bring him popular success. But among his countrymen at home Josef enjoyed a quite extraordinary repute. He was such a great personalilty, such a serious artist. No, one has exercised greater in-

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

II!: I

1 11 11II,

.1,

III

141111,11,11

11 ■ 111,

lit

•11

-10.11. II

fluence on Czech culture between the wars than this delicate stylist, mysterious lyric poet, profound 1philosopher, many-sided cultural inspirer and analyst. His work is not unlike that of the great romantic writers of the period just after Goethe. The Critical Monthly, the only literary review so far appearing in Czechoslovakia, has published several poems which Josef Oapek wrote in prison. I do not know any more elegiac compositions. The lament of Marlowe's Edward, the melancholy of Fidelio live again in these inepressibly tragis poems.

Angina pectoris has ended Franz Werfel's life as an exile in California. Perhaps in writing of Czech graves I should not mention a writer whose language was German and who,. as a whole, belongs rather to the Austrian literary circle. But Franz Werfel was born in Prague, he wrote his first poems there which brought him immediate fame, he returned constantly to the town where he was born and his work is connected with the spritual tradition of the Czech people as with nothing else. Despite his Christian and Catholic ideas, despite the ecstasy of the old Hebrew prophets, nothing in Werfel's work is so vividly as the humanism of the Czech Brethern, the tradition of KomenskST, love for the Czech people and admiration of the unceasing political and intellectual struggle of the Czechs. Werfel translated Biezina, the Czech symbolist, he wrote a magnificent essay on the revolutionary poet Bezrue, and a- Hussite drama, The Kingdom of God on Earth, 'he sympathized with the Czech resistance during the last war and the present one.

But all of this might be only incidental and fortuitous. The fundamental things is what whenever he seeks a symbol of uprightness, purity, humanity, religion, he finds its embodiment in a Czech woman, Barbara, the Czech evangelic servant, Teta (in Stolen Heaven), a Czech of the baroque and Jesuit type — these are lasting memories from Werfel's youth and constant guides in his moral drama. In the same way his magnificent epic, Musa Dagh — or the Forty rays is hard to imagine without the example of a small nation fighting for its very existence. But even this does not exhaust his close link with his native soil. The first songs which Werfel heard were Czech, and the mysterious city of wonders — Prague — was a lasting .inspiration to his prose.

Werfel was the greatest German writer and poet after Rilke and takes his place beside Thomas Mann. He has justly been called the Mozart of his generation. The breadth of his imagination, his religious struggles, his intelligence, refinement of forms and his charm are unique. I know few modern poems which can be set beside his transcription of the Egyptian hymn, Echnaton's Hymn to the Sun,. in which we hear the full strength of Goethe in West-Eastern Divan. And at home Werfel was a sparkling, exuberant creature. The memories of many friends go after him, many lasting thanks go with him.

C.E.O. V Fly with the Wind. — "Have you brought many people to your way of thinking?" — "No," answered the great politician. "Public opinion is something like a mule I owned when I was a boy. In order to keep up the appearance of being a driver I had to watch the way he was going and follow on behind."

"What do you call a man who's been lucky in love?"

"A bachelor." *

*

*

"Mother, are you the nearest relative I've got?"

"Yes, dear, and your father is the closest."

iv, 1111111.1.1

iit

IlhllulII ..1.1. 10101110311111EBIZENIMMISIIIIIIIM6

Arabian Horse

By Walter W. Ross • The Arab was sleeping in his tent. Tethered to his wrist was the greatest and fastest mare in the desert. A thief stole in and slipped down on the rug beside the sleeping sheik. Deftly and quietly with his knife he cut through, the leather thong, — rushed out and mounted the mare.

Since it is the way of thieves in the desert to give a final alarm, he yelled at the owner and was off across the country. Hastily the men of the camp set out in pursuit, the owner of the mare on the next best mare.

Soon he gained on the thief until it looked as if he would overtake him. Suddenly he was upon him. Instead of killing him the owner shouted "Pull her left ear and whisper the name of the prophet." The thief complied and in a few minutes was out of sight in a great burst of speed.

The owner's only explanation was that he could not bear to have his great mare overtaken by an "ordinary mare." It was in the fanatical spirit and effort for perfection that the great and beautiful Arabian horse was developed. Actually, he lived long before the Arabian people were ever heard of. Drawings of this superb creature are to be found in old ruins in the Partheon and other places which would indicate that the breed is thousands of years old.

When the Arabs tuned in on this horse they wanted him for war. War was fought with lances and swords and a swift and enduring horse was often the difference between life and death. So much did the Zrab worship purity of blood that a captured mare could always be brought back to be mated with the proper stallion in the other tribe.

In appearance the horse is an example of rare beauty. He has large eyes — the Arabs call them "meditating -eyes," wide forehead, expanded nostrils. He has a graceful neck, short straight back and he carries his tail like a plume His legs are light, but strong with bone like the denseness of ivory. His feet are good and strong. They have the greatest record for supreme endurance of all the breeds of horses.

The first importation of any size to this country was by Homer Davenport in 1906. He brought in twenty-four horses. Since then Mr. W. R. Brown of New Hampshire, Mr. Harris of Chicago, Mr. Babson of Chicago, Mr. Selby of Portmouth, Ohio, Mr. Dickinson of Nashville and Mr. Kellogg of Battle Creek have made extensive importations. As the result, there are 2,200 living Arabian horses in America today.

But the blood of this great horse has been here befire! The Arabs conquered Spain and took their war horses with them. The Spaniards brought these to the Western Hemisphere and later with changing fortunes the horses were often turned out to shift for themselves on the plains. The resultant inbreeding created the famous Western Mustang horse — one of the toughest and hardest animals that ever lived.

Those of us who are fortunate enough to be working and playing with these horses are devoted to them for their great loyalty to man, for their beauty and for their rare intelligence.

The Arabs call them "the horses of the Prophet."

V A Sure Crop When summer comes with torrid heat Our gardens thrive that bugs may eat!

If pop always has a chip on his shoulder the kids naturally want to knock his block off.

Ve attedu, dne 31. fijna 1946.

A SOUL SET FRElll

Vladimir štědrý lllxactly thirteen days after Philip had left home, never to return, Rychnovský, the post­ man, brought a brown box and handed it to Phillp's wife, Marie. His eagerness to be rid of the parcel and the odd, uncertain way that he looked at the wife of his old comrade, gave Ma­ rle a dreadful feeling of faintness which she could not overcome.

On the wrapping was the round blue seal of the Gestapo.

She tottered into the síttíng-room, set the parcel down on the table, and sat down heavily.

The familiar room with its plush-coveded fur­ niture suddenly yawned with emptiness, and something heavy and clammy, like dank, re­ pulsive mouldiness, seemed to creep down from the corners. There was no one there to hear the pounding of Marie's heart which seemed to be trying to escape out of her body for sheer horror; no one to hold a glass of water to the lips parched with crying "Philip, Philip ... " It was a long time before she pulled herself together and began to unwrap the terrible parcel. And although she was prepared for the worst that was conceivable, she fainted. when she saw the urn with her husband's ashes.

Philip saw it all.

"Even that," he whispered desperately to Jan the bell-ringer, who had been assigned to him as his guide in heaven.

"Patience," urged his companion, who had come to heaven from the land of the Czechs shortly after 1622. "Haven't I told you what the mercenaries in the Habsburg armies did to me?"

But Philip could not take his eyes from Ma­ rie, struck down by grief, with no one to help her.

"Yes, you told me. But they only tortured you, not your wife and family as well. They didn't torture you with fear for them. And anyway, you weren't married. Marie and I have lived together fifteen years and in all that time there was never been one cross word between us. And now look! Just look at her lying there unconscious, all alone and helpless, and that Rychnovský,. the silly owl, simply gives her my ashes and clear off like a clumsy boy. There's a friend for you! Jan, we can't leave her like this. Do something!"

Philip begged so urgently that Jan decided to take him to the steps of the Throne. Hardly had they knelt down before it when below on earth Marie came to from her dead faint.

That evening, in the hall of the guides of souls, Jan sat on his bed of cloud with his head buried in his hands, in deep thought. The others gathered round to encourage him.

"I don't know, I don't know," complaíned the bell-ringer. "Try as I will I cannot help Philip to cast off his frightful load of grief. He seems to be still imprisoned in the torture chamber, although he is in heaven now."

And he began to tell his friends how he had had. to take Philip to the steps of the· Throne, such was the bitterness of his grief.

"For us in the old days it was enough simply to know that we were in heaven. Lord Al­ mighty, what can be happening there on earth?" wondered Jan despairingly.

Next morning when he went to Philip he found him plunged in painful thought with a grey face and dark rings round his eyes.

"I must get away from here!" he shouted to Jan. "I must get away somewhere where I shan't be able to see Czechoslovakia!"

"How dare you utter such blasphemy?" asked Jan, appalled. "Run away from heaven? Why, weren't you a witness last night of the grace which the Most High Himself showed to your wife? Such grace is only shown to us Czechs."

"Grace indeed!" Philip flared up irrepres­ sibly. "You just go on telling me over and over again what it was like after you.were defeated at the White Mountain - how the foreign sol­ diers beat you, how they broke you on the wheel, burned you with hot irons and candles on ropes, stood you on sharp nails. But tell me this. did you ever try to get weapons together.

strana 11.

:VISTNiJt print leaflets secretly and distribute them at night, warn those who were in danger, hide those that the police were after, Iístcn-!n to the foreign wireless? Did you ever go the anguish of spirit wondering whether one of your circle would speak under torture and betray you? How many nights have you bin awake in breathless suspense, waiting fol' l'.1·:: Gestapo to come and take you away whllc there was so much work still to be clone? And did they torture you by threatening to blind and break not only you but your wife, :ind your brothers and hers- everyone, your wholu family? How can I forget my fear and for her, when my own fate may be in store ror her too?"

"Silence," said Jan quietly. "Your soul has not yet broken free from the horrors of the earth. Your soul is not yet in heaven, While Philip sat still, bowed down by his own suffering, for which he could not take any re­ venge, Jan hurried away by the shortest to the Throne. And because it was a path wl,u,1.1 only those might take who bore Important tid­ ings, he was admitted without delay -befo,:c the Face of God. Beneath a vast dome, whose vaultings were lost in infinite space, the Creator sat with the Saints around him.

"Lord!" cried Jan, flinging his arms out wide, "the soul of the Czech, Philip, is not in heaven!"

With that the Saints rose beneath their bal­ dachíns and stared at God in dumb astonish­ ment.. For never before had there been snC'11 tidings in heaven.

A second of eternity passed in silence.

"Go back, my son," said God, "and lead this Czech soul where he can look down on the Cier­ mans on the Eastern Front. Let him see tho::i'c, scared by the frost and vanguíshcd by the Rus­ sians."

And the Lord smiled and the Saints smiled with him, and in that moment the tormented soul of Philip was set free.

Translated by Dora Round.

~~~~~v~~~~~

NO COMPLAINTS FOR líUi\!

Bright conversationalist, an artist, able to express his thoughts with a bit of paper and a pair of scissors is George Hitt, who 15 yoars ago suffered· from rheumatic fever that lef!; him crippled in legs and arms, but with a clear thinking brain nevertheless.

And this same young man, a newspaper re­ porter and the head of the publicity depart­ ment of one of the nation's most war plants, LeTourneau Company, at Tocc0:1, Ga., declares emphatically: "A person is hnndi ·· capped only when he thinks he is! He is not until he thinks he is unable to do the thing,':i he wants to do. I strive to concentrate on things I have reason to believe I can do; and I :find I have little time to build up imaginary ob­ stacles. There are few impossible jobs to the willing-to-try person."

The editor called on Mr. Hitt. He rolled him­ self, in wheelchair, on to his cooly shaded porch and was as gay as the sunlight about.

After a five minutes chat the editor completely forgot his condition as she laughed with hnu and at his quick repartee.

The spirit of the man was upright and hand­ some. She began to feel sorry for hersclř. S11~ could not match such courage -rememb01·lni.{ her complaints anent this or that - rcnltv Ll'i­ vial things in comparison with the loss of f!YD18 and legs.

And his silhouettes - they have life. '1:1'!~ movement denied him he has given to tho products of his artistic endeavors. H<:i crontcs beauty. Gifts of a strong, healthy body arc no(; for him. His are gifts of the mind and hen rt -.

What an inspiration he can be to those erip­ pled by war.

----V---· Slacks are apt to be unkind Viewed directly from behind!

•

*

Lyons, Texas.

J)e;--~r I ádclccl I would write to the Věstník a few i haven't got anything to do. I always to write to the Věstník, but I haven't

<',,;cr

time. As this is my first letter to the

h,,.d

i: l must tell a little about myself. I was .1.u:;m,t 18, 1931 and I am now 14 years (,i: ('.::,~. I am in the 9th grade and a freshman in Somerville High School. This is my first y,·,~r t,,.: 2/J to Somerville and we enjoy it very El :1c:1. I am takíng .four subjects. They are

EHfť.:',.':l. Junior Business, Home Economics and Mathematics. They serve us hot lvn:J1 :s for lOc, which is cheaper than at any other :,;c':wols who are providing meals for children.

Ic lins rained here for the last 3 days and I 1mn: wns i.;1ad when the sun came out today. 'i7h'.:lt have you boys and girls been doing f.inc2 U1crc lrn.ven't been very many letters in tlw "Ji'•:;tníl·:? I hope you haven't been working o~· stnc,yi,1g too hard. As if you would!

I nm out of ne~vs and must close for today. I ,. m ::rnswcr all letters I receive promptly. My adclrc::;s is P.O. Box 132, Lyons, Texas.

Annie Mae Ondrášek.

1

-----V.

Mt. Calm, Texas.

D(·::a-e:,L ,,:~1.ders, 'I'hi,.; Ls my first letteť in the Věstnik. I was :Jl\.•~:,s to write, but kept on putting it on till today I decided to write.

I reading the English section very Con1::: on cousins and friends, write. '.1.'ťCn't very many letters from this comna·.;.:· I h:,Ye a r.ous!n here on furlough, Rudy Ka­ k::,:1. You know him and n eui·!c frurn vmy down West,

you know he is good old West, has a sister Margaret. Well I and l:r,r r cb have lots of fun together. Marga­ rd L, on the nm all clay. Rudy lives at West, hi::; sL~t,,r, mother and dad.

I ;, Cz1:ch girl fifteen years of age, wm be si,ťl,ccn ~,,:,ar old December 17, 1945.

I nm sending my grandmother the best of he,: :- r:.d r•;oocl health. We all hope she is fine.

Gi12 lJrcr.; in \Vaco.

I £:m :c:cnc!ing my cousin Rudy and Sweetpea, mmt l\'hu-y und uncle Rudy hello.

I ln:,t two cousins in the last war, and I am YtT.',' ~:cn·2•. I hate to see ~nyone leave this \•:hen time comes we all will have to go. : :,·1,,,-;:;t r·.::ahr~a is one of the boys and Ed­ t.he other. Let us all pray for our d·c'.'.CL i.,0ok what they had to go through, yes, b(::: o.r ;1ou boys suffered over there.

This ls all for today. So long!

Mary Makový.

-----V'l'O I',E PAID VARYING PRICES FOR GRAIN 'rJ1c, Pr::i.gnc Radio quoted a review in Práce,

P1\1.:c;uc

Tmclo

Union organ, dealing with the

1in:ihk·m of town and village and saying among olh2r that the "scaling of prices for is bd,1g prepared according to the size n1.,d Llw ability of the farms. But all this ,,ill 1,0 ~ :c:oh·:.: the lack of farm labor especially n:i fal' a,; the coming harvest is concerned. The

the necessity of helping the pea::ci·e organizing harvest expeditions."

L1·srn, 1,;-;:Uz2

1:·.ml,:

'.t11d

-~~~~-V·~~~~-Tb,; courtroom was crowded .as the judge ft11,]i''(l

his lecture to the defendant in a di­

vo;ťcC f,(·!.1,Jn. "So, I've decided to give your wife $·lfl n1onth." were his last words.

Th., lrnsbancl's face lit up as he smiled. ·,:, fine, Judge. I'll try to slip her a couple

now and then myself." \'¢

Tli:•

The clu~_ngn.

*

*

time of life is when you have a change we would to see is pocket

In th·:~ b,t annlysis you are insane to your c1,ť:nlc,; ei.nd sane to your friends.

*

*

"'

"'

The most upright men are of greatest down­ vahw. to thenation.

Oddly enough it takes a warm heart to cool

a hot tempet•

. ,, _,,,,....._..-......_

~

:VIBTJ.dB

Strana 11.

Ve středu, dne 31'. řfj:na 1945.

Studuji mapu, I study the map.

Miluji sestru, I love (my) sister/ .· Kupuji klobouk, I buy a. hat.:( , Excei-pts from the book "Prpgressive Czech'' · Opakuji úlohu, I repeat the lesson:.

by Prof. B. Mikula, published .bY. Czechoslovak Maluji obfaz, I draw a picture. · :. · National Council .of .America. 4049 West 26th D. Study: : ,c .. , street, 9hicago 23, m. · ·· · REFLEXIVE VERBS

Progressive Czech

LE

s s ON IX

THE CZECH CONSONANTS A.1. Study: j

is similar to the y in yes. ..

It is never pronounced like j in job 2. Read Pronunciation II, .2.

3. Learn the řollowíng words: .

Jan,John Ja-ro-lav, Jerry .:.:.~.:-·'· je.;ze-ro, lake · ja-ro, spring, season já-ma, hole piano, piano stu-dent-ka (f.), student sa-Iát, salad do-ba, time; season; period stát, state ná-do-bí (n.), dishes hou-sle (f. plural), violin hu-dba, music já, I je-ho, his je-jí, her je (or jest), he; she; it is jak, how ven (motion), out ven-ku (rest), outside Jllu-bo-ký,-á,-é,deep ji-ný, -á, -é, another, other ja-ký, -á, -é, which, what kind na (prep.), on, upon B. Read and interpret: Já mám nové péro.

Máte také nové péro?

Ano, já mám také nové péro.

Hledá JarÓslav housles: · · Ano, Jaroslav hledá housle.

Hledáte také jeho hóU:sle?

Ano, hledám jeho housle.

Nesete jeho klobouk?

Ano, nesu jeho klobouk.

Má Eva krásný kabát?

Ano, Ema má krásný kabát.

Berete její kabát?

Ne, neberu její kabát.

To je doba! Nesete ten sýr?

Ano, nesu.

Má Helena doma piano?

Ano, Helena má doma piano.

Znáte to krásné jezero?

Ne, neznám.

Máme jaro nebo zimu?

Máme jaro.

Prodává soused nádobí?

Ne, neprodává; prodává salát.

Máte jiný papír?

Ne, nemám jiný papir.

Jaký papír máte?

Mám bílý nebo modrý papir.

Pozor! Zde je hluboká jáma.

Je pan doktor zde nebo venku?

Je venku.

C. 1. Observe: · j

;

Hraji sFvenku, I play outdoors: Hraje šřvénku, He, she plays outdoors.

Hrajeme sivenku, We play oůťcioors.

Hrajete si venku, You play butdóors.

Hrají si venku, They play out.dóors .

-.: -> ; ·'' :,. • :· ;. ·· Jmenuji se, I am named .....:.:~..::..·-··-····-······-······· Jmenuje se, .He, she is named ., : ·-······-..--.. or James.

Jmenujeme se, We are named : :~::..·-··-··-······~··· ·>::.,,.. , .. :L., Jmenujete se, You are named.:::;.::.:::.:.:::.:.:. : :· J)µenují_se, They are named ···········-··-···· ...

Note 1.

The reflexive pronouns si (to oneself...:~ :)':1 indirect object) and se (oneself - direct object) are parts of the verbs and· should learned 'With their respective verbs. There are many re­ flexible verbs in Czech which are not reflexive in English, for example: hraji si, I play ..• jmenuji se, My name is ...

2. The reflexive pronouns si .and se are never stressed. Therefore, they follow the first stres­ sed word in the sentence: Hrajeme si doma.

Bratr si hraje venku.

Jmenuje se Jan Novák.

Soused se jmenuje Robert Vykouk.

E.1. Read and translate: 1. Helena myje podlahu.

2. Její sestra se jmenuje Ema. 3 My malujeme jeho obraz.

4. Vy kupujete nový dům ..

5. Karel a Jan opakuji úlohu.

6. Sestra Vlasta miluje tetu.

7. Hraji na piano a na housle.

8. Jeho sousedka studuje hudbu.

9. Ráno piji mléko nebo káv~ •.

10. Helena a Milada leji vodu na Pl'á.dlo.

2•. Make sentences in Section D interrogative.

3. Make sentences in Section D negative.

F. Answer the following questions, 1. Jak se jmenuje ten student?

2. Jak se jmenuje ta student~a?.

3. Jak se jmenuje její teta?

4. Jak se jmenuje její matka?

5. Jak se jmenuje jeho soused?

6. Jak se jmenuje jeho sousedkaž 7. Jmenuje se ten pán Novák? · 8. Jak se jmenuje pan presidént?

9. Pijete ráno kávu nebo mléko? r 10. Pije jeho sestra také mléko?

11. Studujete hudbu?

12. Opakují Jan a Robert úlohu?

13. Hraje si Vlasta venku1 14. Je zde hluboká jáma?

15. Vezete nám nové piano?

16. Máte jinou vázanku?

17. Myje sestra nádobí?

18. Jaký je její klobouk?

19. Jaká je jeho ruka?

20. Jaké je to okno? .

G. Supply a different ádjectivefor .e~ch of the following nouns: ,. jáma, jaro, jezero, Jan, salát, nádobí, hudba, piano, doba, Jaroslav, Amerika, Kanada, sýr, podlaha, still, dolar, houska, inkoust; vous, kou­ sek.

be ·

VERB ENDINGS IN THE FOURTH GROUP

pij-l..:i - piji, I drink 1st person singular pij-j-e - pije, he, sht:J, it drinks · 3rd person singular pij-j-eme-pijeme, we drink, 1st person plural pij-l-ete - pijete, you drink, 2nd person plural · pij-l-í __:pijí, they drink 3rd person plural Note 1. In colloquial. style the verb ending "U is used instead of -i and -ou instead of·-t Thus one says piju instead of piji (I drink) and pijou instead of pijí (they drink; · 2. CÓmpare the verb endings of tM fóurťh group with the verb endings of the second group.

2. Memorize the following :verbes: . _ Myji nádobí, I wash dishes. . · ' ·· .. · '', Hraji na housle, I play the .violl:n.;~~'. ,:1, ,.·.:~;, !

Leji ven vodu, I pour the water. l

-----V·-··· =: , INTERNAL COL,ONIZATION IN COOHOSLOVAKIA ? .:

The first group of Czech settlers arrived in Cheb (Eger, in the German .Region}. .from the Tabor district on September 19th to take over the land formerly held by the Germans. In greeting them, the head of tne .colonization Department said: "It is symbolic th.at men from the bastion of the Hussites and th~Czech people from Tabor, which. has for ever::linked our nation's name with the cause of ·democra­ cy, should have been the first to. take·.ovér land in the Border Region." ., . . · :.Altogether over a thousand families of Czech farmers and laborers from Tabor will be settled in Cheb. So far, 30,000 appUcations·fcÍr:land in· 'llti.e Border Region havebeen :r:~cei:ved; from Bohemia. The proportip~ .~ oť applfo.a¥1Q~:·, trglJl.

,:~~;,:;£,~~+, . . , ~·,. . "W.W,~..;..~,- ~ ...... ~."':~,,,.·.,.·.

4,

_....;,.~.;,_,~,)

'

~

Moravia is even higher.

The first group of Czech and Slovak farmers and land-owners who expressed their willing­ ness to leave Fl'ance .for land allocations in the Border Region have now reached Czechoslova ... kia.

The Czechoslovak Government have dis­ discussed, and President Beneš has signed, a ·decree on a unified procedure of internal ca.: Ionization. In the program and in the ~irst paragraph of this decree it stated: Internal colonization includes all measures by which all regions of the Czechoslovak Republic will be given back to the original Slav inhabitants un­ der special regulations to be issued to this end.

Only .after the Germans have been evacuated, and after the Czech people have colonized and taken root there, will our Border Region again become an integral part of the structure of our nation and State.

The colonization affects all branches of life, industry, agriculture and transport; Coal and metal industries, the greater part of our textile industry, glass, chemical and timber industries are located in the Border Region. Important sections of the agriculture are there too, as well as spas a health resorts of world importance.

All departments of the State administration and of the political and economic life must therefore co-ordinate their actions in the co­ lonization of the Border Region so as to pre­ serve it for the Republic and the people with­ out loss of prouction.

With "this in mind, a' Centrál Commission for Internal Orgnization has been set up at the Ministry of the Interior. Representatives of the Premier's Office, the Ministries of National De­ fense,· Industry, Agriculture, Internal Trade, Finance, Justice, Protection of Labor and So­ cial Welfare, and representatives of the Slovak National Council are on this Commission. Re­ presentatives of the four political parties will be invited to its meetings as advisers. A co­ lonization Office for Bohemia and Moravia­ Silesia has been s.et up in Prague and a second office for Slovakia in Bratislava. In important districts Regional Offices will be established.

Planned and organized .procedure will thus be guaranteed. The present haphazard methods will be abolished.

The fortune-hunters must be eliminated and their harmful activities stopped. Those will be given preference as colonists who have proved to be conscientious workers in agriculture, in­ dustry or trade. Colonization means the trans­ fer of workers, peasants, tradesmen and intel­ ligentsia from over-populated areas. Many for.mer war plants in the interior experience difficulties in the conversion to peaée produc­ tion, but there are suitable factories in the Border Region which need labor. In many places tradesmen and artisans of every sort are needed in the Border Region. The same applies to officials and intellectuals.

All these transfers will be controlled by the Colonization Office and its regional branches.

Czechoslovak nationals from abroad have been invited to return home. The Government ex­ pects to have the full support of the political partie., and of all branches of the Czechoslovak public life in carrying out the colonization. The evacuation of Germans and Hungarians and the colonization of our Border Region with Czech and Slovak inhabitants will fulfil the age-old dream of past generations, and future generations will praise what is now the preseht one for having solved this burning problem. A. firm, secure national wall will thus be built for the Republic in the. Border ~eglon, which will prevent future waves of Germari aggression flowing into the native land of the Czechs and Slovaks.

~-~--V~-~~-

Stu de: I was all set to propose to you last night, but I lost my courage.

Co-ed: How did that happen?

Stude: I think it must have fallen out of my hip pocket on the way over.

Aďvice to girls: Don't always expect silk presents, for you must remember that intg ép.ch ~me's life a little rayon must fall.

Ve sfredu, dne 31. fijna 1945.

TNf K

Masarykova knihovna byla z 90 procent zachrinena.

New York. (6TK.) Narodni osvobozeni pfineslo zpravu a osudu Masarykovy knihovny za valky. NebSrt chamtivosti K. H. Franka a jemu podobnYch, byla by snad knihovna zristala, nedotdena. Pies to vgak mono rici, ze aspori 90 procent vaech knih zristalo zachovano ate knihovna Masarykova pfestalatoto druhe policejni zajeti lope nett vetAina vAech ostatnich knihoven Nem zabavenSrch.

0 Ze sjezdu socialne-demokraticke strany v Praze.

New York. (OTK). — PraisItSnn• rozhlasem bylo oznameno, na sjezdu Oeskoslovenske socialne-demokraticke strany promluvil premier.

Za britskou Labor party promluvil 'den vYkonneho vYboru a pfedseda finandniho vSrboru Labor party poslanec Williamson, jen2 jmenem strany prohlasil demokracii ye snahach o znovu budovani statu. Na sjezdu byl tag Cten dopis bftalSrch socialne-demokratickfth na Slo vensku, v nem g je vysloveno pfani, aby na Slovensku byla ustanovena strana socialne-demokraticka. Sjezd teti rozhodl, aby jmeno strany bylo zrneneno na "Oeskoslovenske, socialni demokracie" namisto bSrvaleho jmena "oeskoslovenska socialnedemokraticka delnicka strana."

kid Laskavost, els. 70.

Damon, Texas.

Brath a sestry faciu Laskavost Cis. 70; timto vas uvedomuii, to v minule schOzi bylo usnetieno, listopadove schazi odbudeme volbu rifednikii, ponevadg zde ye Fort Bend' v prosinci inivame dosti dasto tipatne podasi, a tak se po tech blitivjich cestach gpatne jezdi. Tedy nezapomerite na prvni nedeli v 11,stopadu a dostavte se do schrize v co nejvetaim poetu a zvolte si rifednikY, ktefi by dale vedli fad tak, aby pokradoval. Na shledanou v nedeli, Vas, Thos. Kolaja, taj.

VAeslovanskY ribor jednit o Luiici a Twine.

New York. (6T1C). — Podle zprav pratiskeho rozhlasu jednal Vgeslo vanskSr vYbor na svem posledniin zasedani ve VarAave ptedevAim o problemech tYkajicich se budouc nosti Tainska a Ltdice. Wbor zciftraznil nutnost fekni te ginske °temky v. dobe pokud mono nejkratAi a v souladu s phinim mistniho oby-

NOVI OESKY FILM ic

=

MOULTON, ye stkedu 31. ?Una o 7:30 hod. veeer.

SHINER, ve Ctvrtek 1. lista 7:30 hod. veeer.

Kdyi se citite nevi, nervosnf a trpite bolestmi hlavy, plyny, nadYmanim, nezaiivnosti a nedostateenou chuti It jidlu„ ktere veecky . mohou 1s3iti zavineny funkcionalni zecpou — opatite si Dra. Petra Hoboko --casein vyzkolge• ay' ialudeeni Ctn. nost povzbuzujici lek. Obsahuje 18 Pfirody vlastnich lieebnych kofinka. bylin a rostlin. Pozor: Uiivejto pou• ze jak piedepsano.

Hoboko primeje jemni a hladce zlestf eva einnosti a napo. mihe jim odstraniti vaznouci odpadky: p o ma he vypuditi plyn cpy a poskytuje ialudku onen pocit ttpla. Bud'te moodri — poskxtn'ete pohodli vaiemu zaludku pri ulevovinf zalepy. Opatfte al HOBOKO does. ho koupitt ve valeta sou• sedstvf poilete si pro nail seznamovaci" nabidku Hoboko a obdrifte

PLEASANTON, v nedeli 4. list. o 1 hotline odpoledne. ' FLORESVILLE, v nedeli 4. list., a 4 hodinich odpoledne.

GANADO, v pondeli 5. list., od 2:30 do 10:30 hod. veeer.

WHARTON, v iitert 6. list. o 7:30 hod. veeer.

CALDWELL, ye stiedu 7. list., o 7 hodinach veeer. tiPozor

HALLETTSVILLE, ve Ctvrtek 1. listopadu o 7 a Piloa. veeCf. ROSENBERG, v nedeli 4. list, o 2:30 odpo., 0 .7 4.9 hod–veoer. . . , LA GRANGE, y poinleli 5. -list., 7:30 hod..yeeer.

Odeilete kupon NYND (.1 Pfiloien jest $1.00. Poilete rani poitou vyplacene pravidelnou 11 unc $1.00 lahe y Hoboko a co dodatek 600 bodnoty zkuiebni lahve kaideho. Lielve. ho Olttje • Magoto. ❑ C.O.D. (poplatek piipatin).

Patovni

strair

Veseloherni film s vtborntmi herci v 'Cale: Vera Ferbasoya„ T. Pieta, L., Veverka, VeliAkova, Piihoda a jini. S timto -fihnem bude take, promitin novt film "PRAHA V REVOLUCI", kviten 1945.

DODATEK hcginm11— zkuiebnich hihri Dra. Petra Leftv# O1ej Linimenteo-' stfedek proti hruseni — pfinfiei ou idevu od revmatickYch a neural CkYch bolestf. svalorYch bolesti zad, ztuhlYch nebo bola y ich evala, namoienin baba vymknutin.

Dra. Petra Magolo--alkatinicky prostre. od jistych docasn#ch ialudeZnich nepoifidkii jalw zaiivaci poruchy pfivodene pieb .ytkent kysellny a palenf zahY.

Adresa

a Vera

Veselohra s nasledujichni herci v hlavnfch iilohach: L. Pekk, E. Gerova, 3. Dohnal, J. Berankova, V. Hlavaq, R. glerarova a jinf.

asto jest ti eba vice projimadla

-

Jarka

.

SCHULENBURG, v liter* 6 list/ o;,7:30 hod. veeer. _-, , .

YOAKUM, ye Walla ./. list, 0 7:30 hOt1,. imam . _ -.-EL CAMPO; ve etvrtat it. list, od 2:30 odpoL do 10:30 hod. veeer.

g

NO•••••••11,

DR. PETER FAHRNEY Sa CO,. t 811-29 Dept.

2501 Washington Blvd.. Chicago ts, sn.

256 Stanley St.. WInnipm Nan.. Can.

f,1

HOUSTON, v sini gtefanik, v sobotu 10. list., o 7:30 hod, veeer.

CROSBY, v nedeli 11. listopadu, a 3 hodinich odpoledne. .. ..

■

Btrana 19,

vatelstva, aby pkatelstvi mezi Polskem a 6eskoslovenskem bylo upevnen°.

VtieslovanskST Irkbor konstatoval dale, ze jedinYm dosud neosvobozenYrn narodem slovanskYm jsou LuZidane. Vybor proto Lida ostatni slovanske staty, aby se postaraly o osud Lugidanri a pfedlog ily tuto otazku mirove konferenci. Slovanhke staty musi zajistit lukickou nezavislost a ochranit ji proti gerrnanisaci.

y

lidove soudy soud dalti nacisty a jejich poinahale.

New York. (OTK). — Prais10 rozhlas oznamil dne 16. Nina ze to hot dne odsoudil mimotadn lidoirSr scud devet osob obialovanYch z eina za okupace. Nemeckk nadenik Jill Linz, pochazejici z Bavor, byl odsouzen k smrti, protote zavinil smrt 6 Polaka, 3 Nara a 4 RusO v zajateckem abate v Litomeficich.

Rovnet udal slovaneske zajatce, kteti organisovali povstani proti Nemcam, coz melo za nasledek smrt dvou Rusil a mueeni dalAich. Linz byl popraven tfi den ve d ye hodiny odpoledne. 641etY nemecky nadenik Josef Runge byl odsouzen na 6 let telkYch praci, 351etY eeskY nadenik Otakar Bauer na 8 let, 451etY praAskY Nemec Alfons Pfuschl na 15 let, 411etY nerneckY Aofer Robert Rilmer na 18 let, holie Jan Houska, jakoA i pokladnik Vlajky na 12 let; dale 441etY nemeckY tifednik Josef Gabrel na 16 let, 331etY Augustin 8ebesta na 16 let, a nemeckfr lekat dr. Alois Elgner, 391etY asistent chirurgicke kliniky v Praze, na 7 let.

VAichni odsouzeni odpykaji si sve tresty na nucenYch pracich.

Zia situate priimysloveho Skolstvi v Praze.

New York, (OTK). — Podle zprav "Prava, Lidu" vladne v Praze takovi nouze o vhodne mistnosti, ge prrimyslove i vyggi statni prilmysloye gkoly budou nuceny odmitat 80 proeent vyhovujicich gadatelri, nebude-li nalezena nahrada. Elektrotechnicke. kola pti v3rAAi statni myslove Akole musila zastavit jimani gactva, Graficka tikola, jedina sveho druhu v Evrope po rozbiiistavu, je umistena v tt podkrovi a musi odmitat gaky. V budove'vytigi statni prrimyslove tikoly uCi se ye 20 udebnach 3.000 aaku, take se uCi na tri smelly denne, dilny nevyhovuji, zdravotni opatfeni nejsou zadna. Misti pottebnYch 220 udeben maji tyto tikoly k poutiti pouze 70. Sprava gkoly se nyni domaha pfideleni bYvale nemecke Turnhalle a budovy bYvaleho nemeckeho gymnasia ye Zborovske ulici na Smichove.

0 Britska pomoc ph budovani nove eeskoslovenske armady.

New York. (OTK). — Reuterova tiskova slugba piinesla zpravu, ze Cs. ministr narodni obrany gen.

Ludvik Svoboda a nadelnik Cs. generalniho gtabu gen. Bodek piijeli do LondYna, kde se zdrtii tii dny za dCelem jednani s britskS7m ministrem valky Jack Lawsonem a nddelnikem britskeho generalniho titdbu lordem Allenbrookem. Podle zpravy z tfednich Cs. kruhri bude v LondYne jednano o poskytnuti britske pomoci pif budovani nove deskoslovenske armady.

0 Upisovani Vitezne a posledni prijdky poCala v pondeli, dne 29. fijna, a stanovena je na 11 billiont dol.

Divadla ye Floresville, Texas Ochotnici Sokolski Tilocvie. Jednoty Corpus Christi sehra

v Wen dne 11. listopadu

ye Floresville High School Auditorium po druhe operetu pod nazvem

"LUCIFER" a neb

"ZazraenST elexir" OSOBY: br. Chas. Holasek Dohnal, stagy vdovec br. Rud. Troubil Josef, jeho syn ses. Julie Kuderova.

Jedlidkova, vdova • ses. Lillie Hruglova Anieka, jeji dcera br. Albert Regmund Jenik, selskS, hoch ses. Annie Regmundova Rozarka, seLske devde br. M. Veroda Bryndal, hospodsk r Venkovska thasi a devdata.

Lhote. pfisJ ILUD:: TROUBIL REDITEL NAPOVEDA — VACLA,V SLTANSKY HUDEBNI DOPROVOD —BR. ADOLF SIMANEK

Zaeltek piesne o 3:00 hod. odpoledne VSTUPNE Lmovt VAechny krajany z Aireho °kali zve ViBOR.

Strana 14.

VESTNf IE

tsttedni rada odborovych organisad v zajmu oeisty verejneho iivota.

New York. (OTK). — PralskY roz_ hlas oznamil rozhodnuti tTsttedni rady odborovYch organisaci o nutnosti oeisty vetejneho *Zivota. Z toho duvodu ueinila tsttedni rada vYzvu k delnikum, aby podali eestnemu soudu dizenemu Usttedni radou vgechny informace a doklady o chovani zamestnancti bYvaleho tstredniho iltadu vefejnSrch zamestnanea a zvla§te tech, ktefi se provinili podporovanim okupaeniho nacistickeho relimu. Tyto informace

Ve stfedu, dne 31. fijna 1945.

musi 1D3-rti struene a vecne a je nut- ky, ktere se projevuji v rozvraceni no, aby byly podany i;.estnemu sou- evropskeho hospodatstvi, povaiuji vgak nicmene za svou povinnost du nejpozdeji do 7. tijna. vzdat uznani za velkou pomoc, kteBerie§ovo poselstvi do Ameriky. rou nag i veci poskytla demokraticNew York. (OTK). — President Id Amerika, a projevit dik za praci, republiky dr. Edvard Bene g zaslal kterou vykonali pro nas, pro nagi k slavnostnimu koncertu v Carnige armadu a pro celY na g zapas za Hall, potad.anem a pillentosti svobodu nag l amerieti ptatele a vgichni nagi krajane po celem svestatniho svatku, tento telegram: "Po osmi letech otroctvi a teroru te. Musim se zminit aspon o jedne deskoslovenskY lid oslavuje po prve a to nikoliv nejmeng i praci, kterou zase svilj narodni svatek 28. tijna. kond Narodni valeonY fond (NatioDd konce hrozne valky uplynula nal War Fund). Chtel bych pti torn velmi kratka doba. Dosud nebylo soueasne ujistit v gechny ptatele emono napravit v gechny jeji dusled- skoslovenska a v gechny na§e kra-

No longer a drawing-board dream, Katy's new Streamliners

are now in the making! Swift, smooth-rolling, strong and safe, they embody all the advanced ideas of comfort, luxury and convenience. Coaches with reclining chairs and individual lighting .. . special chair lounge cars equipped with radio, writing desks and every convenience for enjoyable travel both day and night . . dining and lounge cars beautifully decorated and appointed ... all Pullmans exclusively room cars, capacious and tastefully furnished • . powerful, sleek Diesel-Electric locomotives that are quick on the get-away, deliver smooth, fluid power, get you there on clipped schedules.

1'0:7 /2", AP/ IONSMAIWORWOXINOWNWINOWRON071, /0 \ I\V/ 11 ----%----

)any, 2e mohou hledet vstfic s duv6rou k novemu vS,voji eeskoslo, venske republiky, kde vgichni rozhodujid einitele se poctive ,snazi, a.. by zeme, co man() rychle a bezpeene byla vyvedena z povalecnych zmatki) a aby byla postavena na pevnej gi a trvalejsi zaklady, net mela v dobe mezi prvni a druhou svetovou valkou. Ziistali jsme verni onem idealtim, z nichz se zrodila republika za ktere jsme bojovali a za ktere na g lid obetoval tisice a desetitisice tivotO. Vint° idealtim zustaneme verni i nadale."

Katy's new Streamliners are the climax of more than four years of property modernization in which all track, bridges,

roadbed, stations, all passenger and freight equipment have been brought to peak operating efficiency.

Today Katy is ready . ready for the ultra-modern Diesel and Streamlined trains to be delivered as soon as built ... ready for the future's faster freight and passenger schedules ... ready for the mighty flow of new Industry even now finding new , and greater opportunity in Katyserved territory. When you ship or travel to or from the Southwest, remember Katy,

rasoffornozo-,..07

Aiii!!\1\N frffearagasslawsvanniv,,,,,

ZSO

MISSOURI-KANTAS-TEXAS

RAILROAD SYSTEM

vAsTNnit

Ve stIedu, dne 31. Njna 1945.

PitiTEL RODINY OD ROKU 1899.

Rid Karel Jonag Cis. Cteni bratii a sestry!

Strana 15.

svazu, Brevko, noveho ds. velvy- kterSr mu ptedlonl sve poverovaci slance v Moskve prof dr. Horaka, listiny.

deti

rite

*v§ak vite, jak to chodi . . Vybehnou z teple nalstnosti do e se /..3",rna. nastuzeni a kaSel. studena, uhteji a :hued j Lriettite penez, strachu i • sLarosti, kdy2 budete mai po nice

SEVEROV BALSAM KAS-LI

• LANODN'i' • l'US0731V-i' 'I'I JEJ MAn IZADYI CENA:

Cena Nonat po gou 55c a $1.05.

R. C. MILLER & CO., Altaden2, California, Nally se vzicne tisky J. A. Komenskeho.

New York. (OTK). — Svobodne slovo pfineslo zpravu, ze se nasty rukopisy Jana Amose Komenskeho v jeskyni v Halle, a to zasluhou nanch krajanfl, kteti byli v Halle v koncentra'enim. tabote. Rukopity byly ol:et navraceny do deskS7ch rukou. Jest to 16 vzacnS'r ch•tiskil, kte- major J. J. Duckett, ktery ztravil re v rian3"rch dobach byly z Cech skorem 5 let v Pacifiku. hezky k zavledeny do Nemecka.

DR. THOMAS N. De 00Nt LEKAlt BrYle spravne ptipraven6.

Cas die umluvy. fnadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS J. F. BOGKA, ieditel

Dr. Chas. 1 Holl b t eskfr Lela. a Operates 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon titadovny: Preston 2553 --SPRAVNE 'VYKONANA POEIREBNI SLU2BA. V hodine talu zarmouceni naieznou Edward Pace pohtebni itstay pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohitu.

Levne cent' jsou nal zasadon.

EDWA RD PACE Pohiebni ieditel olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT Zubni Leta tifadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::TEXAS

Cs

" CILTINOSA

PRAVNill Vytizuje yeAkere soudni zalditostl. irtadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pines ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Jiadovna nad Peoples State Bank Telefon do itradovny cis. 5, do res. 63 IiALLETTSVILLE, TEXAS

.........

J. J. DUCKETT Jak s nami sdelil, ze bude v kratkosti propugen a ze pak se °pet usidli v ElCampo, kde bude opet provozovat pravnictvi, jak pfed vstupem do armady, a do East Bernard bude easem dojiMet. Jege chci uvest, ze bylo jednano. abychom privitali nase veterany, a to usnecsno, ze pkivitarn se uskutedni nekdy na jars a to spoleene se spolkem K. J. T. v East Bernard, do ktere2 doby budou asi vnchni nan hog propugteni z armady. — To bude asi lige, co se tSrde nanch obrancil.

S bratrskm pozdravem, John Holeeek.

— Rev. Joseph 8e§ulka vykond BohosluZby v deskem jazyku v mistnirn Presbyternim kostele v redeli 4. listopadu, o 11. hodine dopoledne. Pritomnost elenu jest Zadouel. a hosts jsou -o New York. (TK). Podle zprav moskevskeho rozhlasu ze dne fijna pkijai namestek pi•edsedy preg dir4 NeefvW,ho sovetu SOvetskehO

ZABAVY ks

4. listopadu.

11. listopadu.

13. listopadu.

25. listopadu.

mouston ▪

J. R. Baca Zitopek Syncopators Zatopek

VSTUPNE: MU2I I DAMP 75c.

Tax included 0 sAruskY a oberstveni navAt6vnikil jest vlborem naleilti postard,no.

Zibavni Vtb*r.

1149 ROBBIE ST.

Na doptani: 20. and North Main.

Strana le.

Poutiveite k oznazovini Mal

y

te

gitir, Dana na prodej. — Prod& se

dkna za vYhodnYch podminek ve Woodbury, Hill County. Pike na Supreme Lodge SPJST., Fayette(31-dz.) ville, Texas.

SAZENICE! Cibule eervena Kreola, 400 — $1.00; bile Bermuda, 500 — $1.00, pottou vyplacene a za uspokojeni rueime. — Mart (44-45-p) Plant Farm, Mart, Tex. Pfijme se:— Klempik, stale zarnestnani, dobry plat, dobre pracovni podminky. Pike na: Nemec Co., Kaufman, Texas, Box 111.

(44-47pd) Na prodej: — Doloke zavedeny krejeovskY obchod. Prodam za phdinou tpatneho zdravi. Jednejte nyni. Joe Narovec, 111 S. Fourth, Roosevelt Hotel Annex, Waco, Texas.

(44-dz.-c) Hleda se delnik k vYrobe klobas. DobrY plat pro dobreho delnika. Piste na: City Meat Market, Ed. Hajek, majitel, Shiner Tex: (44-46c Or) Medi se spolehlivY delnik, od 20 do 60 let staki, na stalou pre.ci kolem domu a obdelavat 6 akrii korny. DobrY plat. Hlaste se u: — James J. Hollub, Route 5, Schulenburg, Texas.

(44-46-p) IMP Mime se zkuaena, bile term

k vateni pro etyt elennou rodinu.

Dostane byt v dome se vim modernim pohodlim, a neme. 'tadnou jinou praci ku konani v dome. Hlaste se telefonem 'Cis. 451, Waco yeeer, neb dopis adresujte na J. Bruce Duncan, Waco, Tex. (44-dz.-c) Pfijme se: — deli& ku konani domaci prate. Privatni svetnice s koupelnou. Strava a dobre, mzda.

1VIrs. Edwards Pace, 1303 North 5th, Temple, Texas.

(44-45-c) eV- Peijme se:— Spolehliva

Mena, stall 25 do 40 let, ku konani vgeobecne donzaci prate a k opatrovan' jednoho ditka, dobrY plat a misto k bydleni, stale zamestnani.

Pike na Mrs. A. L. Hilsher, 1124 Usener Blvd., Houston 9, Texas.

T. 7083 — F. 9742.

(43-44c) Sazenice! — Zeli Charleston, Wakefield a Copenhagen Market, cibule bile a tluta Bermuda: 450 za $1.00, 1000 za $2.00, 3000 za $5.00, pokou vyplacene. Neodkladne vykizeni objednavky, za uspokojeni rudime. — Jewell Plant Farm, Box 355.

Mart, Texas.

ve stredu, dne 31. i-ijna 194_.

V2STINL61

(43-44pd)

eir" Hiedaji se d ye stenografky, ktere by mimo anglietiny easteene ovladaly eatinu. Prace stela, podminky obratem Hlavni Utadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Texas.:.

(6-dz.)

OW* Medate &inn ke koupi? — Hlavni M'adovna SPJST. ve Fayetteville; Tex., ma dtinu k prodeji ye Woodbury, Hill County. Vyhodne podminky prodejni i platebni. PiSte na: Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas.

(31-dz.)

Mr', 'Ham spolehlivY pristraj na hledani ztracenYch poklada. Kdo vite o nejakem dopiSte na:. -Frank I Kalinec, Rt. 1, Needville, Texas.

(42-

Potadaveii. zkizeni yysoke, Ludebni Skoly v CSR. New York. (6TK). — eskoslovenskY tisk referoval o sjezdu hudebnich pedagogn V `Litomyki, k nemut dalo podnet ministerstvo akolstvi a osvety v Praze a statni inspektoraty hudebnich akol. Byla usnesena resoluce jeji't hlavni potadavky jsou: Zfizeni vysoke hudebni akoly v Praze a v Brne, zestatneni mestskYch a spolkovych hudebnich tkol, zavedeni pkedmetu "hudebni vYchova" jako povinneho pkedmetu do v S • ech tkid vtech stuprin po dvou tYdennich vyueovacich hodinach, a vzdelani profesoru hudebni vYchovy pro sttedni tkoly na vysoke hudebni tkole.

0 hudebni vYchove na narodnich tkolach pkinesla denni Lidova demokracie nektere zavlitne postkehy a mezi jinYrn poznamenava: Uvedomuji si ti, kteki o tom rozhoduji, jake nedozirne akody se pachaji na narodu .pfehliteni hudebni vYchovy? Nechceme ut sliby! Zaved'te dye hodiny tYdne hudebni vYchovy do narodnich tkol, svelte hudebni vYchovu ueitelnm kvalifikovanYm, zakad'te ji da odboru, a ptispejte tak nejen k vetti zpevnosti naroda ale k zutlechteni a umravneni nal mladete.

0 tervenY keiz se chysta ponaib.at pit stehoyani Nemcit New York. (anc.) — Podle zprav pratskeho rozhlasu ze dne 23. kijna navativil president Mezinarodmho Cerveneho '<kite nedavno Karlovy Vary, aby spolu s pOvekenci za_ kontrolu legalniho stehovani Nemcn. Podle sdeleni informaeniho oddeleni neni vyloueeno, ze se 3tehovanim Nemcil se zapoene jeate `ento tYden. V karlovarskem okrese ,e nyni zaregistrovano 60.246 Nemdosud zde bylo vystehovano 13.600 Nemct.

Vic jak 83.000 Nemcii, vaichni uprchlici z Savor, Berlina a Sleiska, nalezli pkistketi v americkem oku:menim pasmu. Vyjednavani a stehovani Nemcn z americkeho pasmu bude vedeno vojenskYm velitelem americkeho pasma.

V nejblitai dobe bude tato histoten akce, tak ditletita., pro eeskY narod, rozaikena na 14 internaenich taborn v oblasti mezi Zatcem a MI o Prozatimni Narodni shromaideni syolano na 28. iijna New York. (6TK). — PratskY rozhlas citoval 20. kijna vlastnorueni dopis presidenta republiky dr. Edvarda Beneae ministerskernu pkedsedovi,. v nemt president svolava prozatimni Narodni shromatdeni na 28. kijna 1945. V souhlasu s timto rozhodnutim presidenta svolaj premier ustavujici schnzi prozatimniho Narodnihe shromadeni na nedeli 28. fijna na 9. hodinu dopoledni..

Peed yydanim znixothiovaciho dekretu.

New York. (CTK,) — Tiskova agentura U. P. oznamila dne 24 .tij- , na z Prahy, le se oeekava ,ze president republiky podepise v nejblittich dnech dekret o znarodneni Os. dolt a prnmyslu. Podle teto zpra_ vy dekret o znarodneni je popisovan jako east socialisaernho prOgramu, kterY se vztahuje na v gechny prnmyslove podniky zamestnavajici 500 neb vice zamestnanct.

Podle zpravodajti UP oeekava se vydani dalkch tki dekretft, z nicht jeden se ma tYkat znarodneni bank a pojik'ovacich spoleenosti, druhY potravniho a cukerniho prilmyslu, jakot i vyroby plynu a elektkiny, tketi npravy organisaoe zavodnich vYbortt.

0 V Praze se otevie yojenska hudebni

Prof. S. IL Thomson v Praze New York. (CTK). Svobodne noviny pkinesly podrobnY referat o di_ leS. H. Thomsona "Czechoslovakia in European History", ktere vyalo ye SpojenYch statech na podzim roku 1943. Prof Thomson nyni dli v Praze jakot'to keditel Americke informaeni slutby. Dosud byl profesorem stkedovekYch dejin na universite statu Colorado v Boulder.

Pled 20 lety ho pkivedl do Prahy zajem o hnuti husitske a o jeho souvislost a dilem anglickeho ref orinatora Jana Wiclifa,

New York. (OTK). — Podle zpravy Svobodneho Oeskoslovenska zuje Ministerstvo narodni obrany v Praze vojenskou hudebni akolu, jejimt nkolem bude vychovavat pottebnY dorost pro vojenske hudby.

Skola bude dvouleta.

OVER 300,000 SAFE AMBULANCE CALLS IN 25 YEARS

DEPENDABLE — CONSIDERATE FOGLE -WEST COMPANY

/

FAIRFAX 1177-78-79

lloween auava i • stredu dne . ,,,,

n

,t g u

V

ENNISKE SOKOL° vrNE potada,

Junior Sokol pH hudbe

Eric Honza a jeho Orches ra Uctiye zve JUNIOR SOKOL.

(c)

itAD POKROK DALLAS tiS. 84 v iadove sini S. P. J. S. T.,

2625 Floyd Street v Dallas, - Texas Poiada ZVLAgTNI KIDS

anecm Lab ava e del d ne 4. listn.- .„u Ne

SAZENICE! — Cibule, eervend Kreola a bile Bermuda, 400 za $1.00, 1000 za $2.Q0, poatou vyplacene. — Mart Plant Farm, Mart, Texas.

(43-45-p) DR. FRANK KENT Obnovil svoji praksi Oei, Us1. Nosu a Chttam:'; SRS vAtivi: s La grange -LLETTSVILLE, 6. LISTOPADU.

. OVER 20 SERVICE VEHICLES!

PT

pri hudbe

0

orchestru Gus. Herzana zakusky a obeerstveni jest vYborem naletite postarano.

Bud'te v dobre nalade a pkipraveni pro 'pokadnou avandu.

Votive vas zve, irsoR.