Vestnik 1945 12 05

Lel 114111

gart 5lovanske Podpo

Entered sa

SPe.OrKi

RO5NtK (VOL.) =OIL

rnail mattor

yruary 3rd, 1933 at West. Text s, under tb p A.et

WEST, TEXAS, ve stiedu,

rongress of August, 24th, 1922.

(Wednesday) 5. prosince (November, 1945.

tiSLO 49.

RUB FA IS' U. g

RZO po versailleskem miru se Evropa rozdelila v uzaviene celky, v nich neB bylo vetejne mineni formovano fakty, nS7br2 propagandou. V Sovetskem svazu bylo vetejne mineni formovano zcela presne ureenkmi plany na nova usporadani hoslcodatstvi a spoleenosti, mimo to se Sovetskk svaz musel branit kapitalisticke propaganda zapadu, nechtel-li se dat rozio2it reakci. Jeete dnes se v Sovetum neptatelsk3ich kruzich shledavame s politovanihodnYmi omyly, ‘2avinenYrni faeistickou propagandou, tak se svalovanim odpovednosti za oboanskou valku na boleeviky, ad jimi nebyla vyvolana, n.S7br2 generalskou reakci s Kornilovem v bele. SovetskY svaz, kterST se uhajil proti nePtatelske kapitalisticke blokade, proti nekolika intervenenim armadam, proti reakenimu nieeni, ktere zavinilo straelivk hlad a bidu, musi byt i dnes stale ye stiehu proti nepratelske propaganda, ktera mela, ma a bude mit potud dspech, pokud vagina sveta se diva na sovetsky vYvoj spiee ruzne barevnkmi skly veech moZnYch 12i a nepravd, ne2" neclonenSan zrakem svobodneho eloveka.

Paeism se vice ne2 jine re2imy uzaviel proti pravde a poudkam ptichazejicim ze Sovetskeho svazu a nejen trpel, nYbr2 ze veech sil podporoval eiteni pomluv i 12i, ktere mu vyhovovaly, primo organisoval protisovetskou propagandu, ktera upravovala polopravdy v pravdy a piesvedeovala jimi lehkoverm'r svet, Ze se mute zachranit pied obeanskou valkou jen hospodatskou a politickou reakci. Versailleskk mir vyiidil site na sto procent hospodatskk feudalism, ale 'politickk pouze na polovinu, a tato zbkvajici polovina pkijala z vdeenosti za to, le ji byla dana milost, kapitalism jako vkhradnY hospodatsk3i system. Kdy2 ten byl sam nucen hledat zachranu ve fal'iismu. byla ochotna prijat i faeisrn, treba v nejake nova, pomertim vyhovujici forme. To je tak asi pribli2ne cluvod. prod vyslovene kapitalisticke vrstvy vlastniku vSTrobnich prosttedku a na nich zavisle politicks osobnosti i strany se snaai zachrailovat z trosek evropskeho politickeho feudalismu, co se jests zachranit dd.

To je jeden rub faeismu, viterstvi Mussoliniho zanechane evropskYm naroditm. Vedle Mussoliniho a oveem i Hitlera, by bylo mono jmenovat i jina jrnena, ka,2clk musi popustit uzdu sve fantasii a uhadnouti co nelze tici.

To vgak neni jen jedink rub faeismu. jsou i jine, tak strach z odpovednosti. Veichni Tide z pevniny, ktera byla okupovana — lhostejno o kterou ze zemi jde — mail strach! Kdy2 se jim' logicky vylo2i, 2e k tomu neni nejmendiho cliivodu, uznaji to, ptijdou sami na svou poeetilost, ale pies to se zbavuji strachu pomalu a s obtaerni. Ptichazeji-li v inednim poslani, stale hledaji nekoho, kdo by jim podepsal listinu sproet'ujici je odpovednosti.

Nasledkem vdech tech komnlexii inferiority jsou stale stanosti na nedostatek svobody, ktery zhubta postraa:_ fa `u podkladt. Na otazku, kde a v ten: svobody pcAradaji, nedo-

Karel B. Palkovskk vedou lids z domova dat dasto vabec 2adneho vysvetleni a stale jen opakuji: neni svobody!

A ph torn mu2 velmi vysokeho dfistojenstvi povalwal nedavno za nutne promluvit vetejne o nedostatku svobody a pkes to, le ostre kritisoval veechny, kteti podle jeho mineni jsou za nedostatek svobocfy odpovedni, zustai na svem mists a fitaduje klidne dale. Kdyby tedy v one "nezname zemi" byla za "2eleznou oponou" opravdu nesvoboda jako pozustatek faeismu, pak by onen steaujici si mu2 vysokeho dfistojenstvi uti asi nedtadoval. Ale v zemi, kde lze klidLID. Lid v praci sve, to lid je ve sve sile, at' v kameni, at' v lidska srdce buei, at' rukou pracuje anebo duei, on maze dekat: pkijde jeho chvile.

Ten velkkm v sobe, kdo 3e velkSrm v dile, on tvrdk kamen na chleb sobe zkruei, sta mrtv3ich srdci jednou jiskrou vzruei a nezoufa, byt' sebe dal byl cile!

On dojde ho! Jak deete kapka k omti ka2cla, ta krifpej potu speje k nemu: — NO, at' jen skrapa s del, at' lice hoki, v tvrz bueic ktivdy, dlai at' krvaci! ty sizy, pot a krev, ty pkijdou k svemu pies hlupcu smith; — to stoji za praci!

Jos. Vaclav Sladek — Ze

ne prohlasit, 2e se elovek cltl nesvoboden, a kde to lze bez nasledkii vytknout vla,cle i yetejnosti — at' u2 to byla pravda nikoli — to nebude s tou nesvobodou tak zle.

Nakonec jests jeden rub faeismu. neni to oveem posledni, je jich jests vie, ponevacI2 lic ma svtilj rub, kterY neni v2cly videt. Prehled americkeho tisku ptindei v Americe uvetejnene dopisy z Oeskoslovenska, o nicht se tam vkslovne tvrdl, 2e pry byly "propaeovany" americkkmi vojaky, aby unikly censure. To 2e v Oeskoslovensku tadno, censura neni a ka2dSr muse volne posilat a ptijimat dopisy — diednik na poste se jen ptesvedei, 2e v nich nejsou devisy, eeky a cenne papiry, pak dopis uzavie — 2acinemu z pisatela nepteka21. Proste tvrdi, 2e censura je, 2e dopisy musel paeovat a amerieti etenati pravdepodobne yeti, 2e tomu tak je. A piece tomu tak neni!

Nejvetei prekvapeni veak je skryto v obsahu propaeovankch dopisii. Neni v nich nic, ne veedni historky, jake prichazeji ze veech zemi, kter3"imi prochazeji za valky armady, a' jde o kteroukoli. Nikdo nezazliva, patriotam kterehokoli naroda, ze jsou na svou armad y velmi domflelivi a radi ji srovnavaji s jinS7mi armadami, zejmena s Rudou armadou. Mali by vgak urj2it, le-Ruda armada u gla tisice kilometra v tell, ch bOjich, nejdfive od Visly k Volze a pak

od Volhy k Labi a k Vltava, le se nemohia ptipravovat v klidu na sve akce a aekat, az nepritel bude nekkm jinjim oslaben a ubit.

Pro kaideho padleho vojaka je lhostejne, byl-li zabit ve velke bitve za deasti milionov3ich armad, v earvatce pohranienich straL. Take individuelnl vSrkon mule byt v male sratice vets!, nee ve velke bitve, ale Oesto stava velka, bitva v2dy velkou a maid malou.

Ani historickk v3iznam bitvy se netidi jeji velikosti. Bitva u Alameinu nebyla rozsahem velka bitva a pies to je jeji historickk vS7znam ohromnk, zachranila pro spojence nejen Egypt, nYbrt ziskala jim zpet celou severni Afriku a umo2nila invasi do It.alie. Bitva u Stalingradu byla rozsahem ohromna, oveem jeji historickk vSiznam je v torn, 2'e v ni byla zniCena cela nemecka valedna, mot a sila. Podcenovat vSrznam bitvy u Alamaeinu by bylo stejne poktile, ja ko rozhodnost bitvy u Stalingradu. Zaclnk vojenskk odbornik, at' by pattil kterekoli narodnosti by se jiste nepkel o to, zda bitva o Allan tik znamenala vice nebo mane, nez bitva o du nad vzduchem. ei naopak. A stejne, neni m62no hodnotiti vS7znam invase na evropskk kontinent z roku 1944 snilovanim vjrznamu bitev Rude armady, ktere vedla za nejteMich pomelt tft od roku 1941. V gemi takov3.7mi naprosto neplodnkmi a jalovjrmi twahami se vna.si mezi dobre lidi a vojaky jen trpkost. Nema, smyslu si vzajemne dokazovat, kdo vic vyhral valku, ponevad2 se tim ru§i dobra shoda, ktera je v zajmu trvaleho miru.

Tedy radeji vice dopist posilanjrch primo a otevrene, nez "pa govanjrch" — bez censury!

V "Zipad ma dilveru v na gi politiku, jak jsme ji &elan za celou dobu valky a jak ji Mame dnes.

Nagli se, pravda, jednotlivci, kteii praci, le jsme v rukou Sovetii, ale vla,dy se divaji na nas jinak. Jsme spojenci Ruska a ziistaneme mu fitly verni. Jsme paten za.padu a ziistaneme jimi i nadale. V pevnem spojenectvi se Sovety piijdeme svou vlastni cestou. V °tame postatriovani myslim, ie nebudeme mit nijake teikosti s cizinou, ktera u nas za sve investice musi dostat pine ocHkodneni." President dr. Bene'S V

KALENDAII 9. prosince. Vjrroeni schine a po tete) zdarma svadina v sini kadu Praha Cis. 29. v Taylor, Tex. 9. prosince. Spoleena svacina po sehimi kadu Oechoslovan 'Cis. 40. v El Campo, Tex. 9. prosince. Divadlo "VIZI maky," sehraje dramatickjr krou2ek houstonskeho Sokola v sini kadu Pokrok cis. 88. v Houston, Tex. 9. prosince. Vanoeni nadilka ditkimposchilzi radu Karel Jonas Cis. 28. v East Bernard, Tex. V 26.cina, zkugenost neni bolestnejM ne2 ta, kterou trpime z rukou tech, jimz jsme prokazali prizen a kteri se obratili proti nem. Bylo to, kdy2 Caesar spattil napfalenou ruku Brutovu, ze jeho srdce puklo. Nevdek, daleko ptsoblvejti

ne truce zracica, jej tpine ptemotil.

Strana VLASTA PITNEROVA:

ZLATNIVV VULIN Lidutka minila, ze na takoveho tenicha, jako jest Jakettv zrzavY, potilhavajici a od tale prate ohnutY Vavra, ma jette deset let dosti easu.

Panimama pak minila, to je u Jaktu mnoho diiny, ani maji pole vzdalena, a pak to se vi, to jest Jaktova i na deti i na mute i na eladku trochu ostra. Tim vice to by asi byla na nevestu, zvlatte ano by se ji asi na vYmenek nechtelo.

Babieka s dedeekem byli tehot mineni jako panimama a Tomat usiloval, at' se rodide rozhodnou a dceru uoini dediekou. On to do teneni nema chuti, to ma v sobe stale nejakY takovy smutek ate by s nim nebylo tadne na svete veselo.

Vaclav minil, nechce-li Tomat grunt, to by on mohl bYti nastupcem rodiet.

A z neshody vyplynula mrzutost, tim vetti, ani Jaktovi, otec a syn, dotedte, nemalo se mrzeli, to dotli na Apatnou potizenou.

Pantata se hneval na dceru i na tenu, mrzel se na Tomate a plisnil Vaclava, to ma ptilit sinele mytlenky.

Rozneslo se to po decline a Jaktove, ostrYm jazykem i Zlatnikovtm vyeetia i po decline roznesla, ze pry jit vidi v dceii pani poklasnou.

A dali mrzutost nedala na sebe dekati.

Zpusobil ji Vaclav, tiadaje rodiae, aby ho Na namitku, to jest mlad, poukazoval, to otec byl o Indio starti, , kdyt se tenil, a i oba starti bratti to byli sotva po dvou letech pies dvacet, tenice se. fteklo se mu, to musi podkati, at se oteni bratr, kterY slouti v zamku. Ten se nechtel teniti, at si odbude dvouletou panskou slutbu, Leda by ho pani udelali tafatem, cot se mu nabizelo.

Otec nechtel k tomu svoliti, mine tak jako dedoutek, to jest lope hospodatiti na svem, tieba mentim tivobyti, net bYti ye slutbe.

A nyni piijde Vaclav s tenitbou.

Nejen s chuti k teneni, ale zrovna s nevestou.

A to se prase ZlatnikovYm nelibilo.

Byla dcerkou ze dvrtlanu a vedelo se, to dostane od rodiet krom male vYbavy na dobytku, natadi a vinuti sotva sto tolart. Vaclav by si nebyl mohl se svYm podilem koupiti nic vettiho a Zlatnikovi synove by zas nebyli chteli miti bratra jenom chalupnikem.

A Honzik v zamku sloutici brudel, to to snad nemusi bYti, aby se tenfl mladti bratr pied nim.

Tu se Vaclav ptiznal, to mu jde o tenitbu pro, to pokazil deveeti veneeek a tadal, aby ho tedy rodide pfitenili k sobe na Zlatniktv grunt a dali mu podil na roll, jak minili Wive oteniti Tomate. Aspori net se mu neco hodi ke koupi.

Tento navrh se nelibil nikomu.

Pravili si Zlatnikovi, to by bylo jine, miti na grunte Tomatovu tenu, ktera by panimamou zustala, net takovou, ktera by hledela a poditala, kdy se od nich dostane, nehospodatila a nepracovala s laskou a pili a neptilnula k to dediene hroude.

Bylo mnoho nemilYch chvil u Zlatnikt a nejtrapnejti byla ta, kdy si vYmenkati povzdechli, to jit tern mladYm pfekateji ate by bylo nejlepe, kdyby se jit zaklepalo na illy a oznamilo veelielcam, to dedeeek s babielcou Panimama plakala a iekla, to snad trpeeji neplakali mutovi rodide kdysi nad mrtvymi cletrai, net ji jest a snad jette bude plakati nad tivYrni.

S Vaclavern bylo sale htte, poeinal bYti k rodiefam hruby a domahal se i na Tomatovi, aby mu odstoupil dedictvi.

Avtak ten prohlasil, to odstoupi dedictvi pouze zlate sesttiece Lidutce, jen pro ni to chce hospadatiti a stkadati.

Rodide Vaclavovy mile si take dotli k ZlatnikavYm a iadali, aby VAclav jejich deal vratil test, e se nespokoji, kdyby ji snad chtel jenom

VESTNiK

Ve sti'edu dne 5. prosince 1045.

zaplatiti, ale to chteji, aby ji Ulan svoji tenou.

A tomu devdeti, bagulate, vesele, vkly jenom zpivajici a smejici se Kadende bylo sotva testnact let.

Bylo veru na povatenou svetiti dvema tak mladym lidem hospodatstvi sebementi.

"Nic takoveho se za nas v Zlatnikova rode jaktivo nepamatovalo," vzdychal dedoutek.

Dlouho se tahly mrzutosti a svary.

Rodiee Kadeneini dali si zavolati Zlatnikovy na faru a vyhrotovali, to dojdou k ttadu, budou talovat. 2e by padla ostuda na cely Zlatniktiv rod, hledeno tomu zabraniti.

I byla tedy svatba. Mladi mantele meli stati Po celY rok u Zlatniku jenom jako deti ke strave za svoji praci. Po rote pak meli miti kus pole k utitku, kterYt si meli za gettiti, se pro ne nee° zakoupi, cot se melo stati za tfi roky.

Take daji-li Kaeence nee° od dobytka, mobil si mladi na nem ptichovati. 0 pici to u Zlatnika neni rovnet jako o kus toho jidla, to se rozumelo samo sebou.

Svatba byla ticha, bez drutleek, bez middencia a muziky Nezachovala Kaaenka musela jiti do kostela v gatku na hlave. Bylo ji to jedno a veru to vice plakala panimama Zlatnikova net nevesta.

MladYm manklum byla na statku vykazana k bydleni komora, kterou rodiee chystali vlastne pro Tomage.

Ponechano jim jedno oddeleni v thieve, kam Kaeeneini rodiee dovedli jednu hubenou kravieku a starou kozu. K teto vYbave pfidali Zlatnikovi peknou kravii i s odstavenYin buliakem a mladi si toho mohli jenom hledeti.

Matej Zlatnik slibil take rukou danim, at budou miti svoje, to dostane Vaclav jako jeho oba bratti par volt, jette jednu kravu i utipaneho dobytka.

Panimama pak to da mlade hned z jara husu k chovu, tat ochotne slibila nekolik slepidek a vYmenkati ul vdelieek.

Tak 2e se "ty deti" budou udit pomalu hospodaiiti a myglenka ta vgecky posleze potegila.

Prve net napadl prvni snih, povila Vaclavova Lena hogika.

VYmenkafi 2ehnali pravnoudeti, ne site prvnimu, lee prvnimu, ktere se jim na grunte samem narodilo.

Nadetel masopust a byly vesele muziky Tandilo se pti duclach a cymbalu a veselosti cela dedina at znela.

Vaclav se tenou nevynechali ani jedine muziky a Lidutka se kolikrate mrzela, to vtakrova nechce jiti ani k jejimu pobizeni domt.

Lidutka od rYchtatovy svatby netla rada mezi chasu. Neutla nikdy tkadleni s tim panskym mladencem, ktereho by ji byl, jak se Tide small, rychtat chtel dohoditi za tenicha.

A pak se k ni stale dotiral Vavra Jakegt vzdor tomu, to mu tekla stokrate, to ho nechce a nechce.

Nadetly ostatky masopustni.

Chasa chodila s matkarou, s medvedem zabalenym v hrachovine.

Bylo veselo a hlueno.

Byla posud sanice a na rychtu pidjeli hoste.

Provdana dcera, pani spravcova s mantelem ptijeli s panskYmi korimi a s nimi svezl se pan poklasny, pro ktereho zajeli.

Byli arci od rodidri velice vitani a ucteni. Dobte se vdala rychtatova dcerka, mut ji mel opravdu rad. nepial si za tenu tadnou z AtednickYch sleden a nedbal, to dotel posmechu pro svoji tenitbu Rikaval poklasnernu, s kterYm se stYkaval, to dostal tenu hodnou, zdravou a bohatou, kteret vlastnosti by asi nebyl tak hned u sleeen ze zamku nagel.

A byl spokojen., K vidi spravci zagel na rychtu i pan farm a posed:61i v hovoru.

PoklasnY vgak uklouzl do taneeniho salu a poeal vytadeti devdata.

Prune arci svoji "druneku," Lidu gku Zlatnikovu, ktera se eervenala pfi jeho feeech a pohledech jako rule.

8eptal ji, jak na ni vzpominal, a chtel vedeti, zda I ona na neho vzpominala. s jinYmi divkami, tu se usmival na Lidn'Sku, clones1 ji zavdane a eukrovi. Chasnikiln? dal naliti do velik6lio aban.0 piva, mut-

a

kanttin hazel stfibrne dvacetniky, panirnamem dal dati "koleni" nekolik lahvi sladke.rosolky.

Jedna chvala o panu poklasnem z Maleho dvora znela prostornou taneirnou.

Ani panimama Zlatnikova nedokazala toho, aby se mradila na hezkeho pana, kteremu to s jeji Lidugkou v kole tak pane slutelo.

Pantata byl zabran v male svetnici hovorem se sousedy a nepov giml si, s kYm se to Lidutka toed, di feel ji loudi v lieka rumenee a komu to pohliti do oei.

At pied samou ptilnoci za gel pan poklasny mezi sousedy. Zavdaval si s nimi a ptisedl si pantatovi Zlatnikovi.

Dal se s nirn do feef o jeho Honzikovi a ptimo mu pro nej nabizel misto gafatske.

"Mame prave v Malern dvote uprazdnene misto, zenyfel Po vanocich gafat a to misto by se hodilo pro vag eho syna. Dopomohu mu k nemu, chcete-li," pravil poklasny.

"Jako by se stalo, vzacny pane. Honzik dostane podil z gruntu a nemusi slou2it," odvetil Zlatnik.

"Ten podil se mu neztrati. Ostatne, nechceteli, nechcete, jini budou _cs to misto prosit. Ale synovi to piece povezte," kekl poklasny.

"Kdyt poroueeji, povim. Jenom, vzacnY pane, neradeji se k ran nam namahat, my Zlatnici mime nejradejac svoje a jsme mezi sebou. Nage deti jsou ze selskYch a zustanou v selSkYm," jaksi tyrde zahovofil pantata, nedbaje tt'ouchani rychtafova, ktery se byl za neho postavil a fee poklasneho vyslechl.

"No, vagi deeru:sky by bylo skoro do selskeho gkoda. To je ziate kvitko," usmal se poklasny.

Vtom volano, to bude "deveatskY kousek."

Totit volenka.

Ozvala se hudba a pied poklasnYm se postavila uzardeld, udYchana, Lidugka.

Usmal se a ji2 byl s ni v kole.

Zlatnik se postavil mezi dveie a kYvl na svou panimamu.

Opatrne uhYbajic tandicim piicupitala k nemu.

"Koukej!" ukazoval ji na dcerku a poklasneho.

"Vidim," usmala se panimama.

"Pojd'me dom!" kazal pantata.

"To by stalo za ty Peai. Je k pillnoci a hnedle bude po muzice," odvetila panimama.

Sousede ji podavali zavdanou.

Hudba dohrala, anit taneenice byly taneeniky zamenily.

Bila ptilnoc.

Rychtat maxi donesenym "pravem" proti hudbe a fekl: "Dost, chaso, je po masopuste, nastava nam pest."

Chasa ztichla a vgichni poklekli.

Rychtaf ve stiedu tandirny podal se modliti "Otdenag," zachovavaje stars zvyk.

Vgichni se modlili zaroven s nim: I poklasny ponekud udiven sklonil koleno.

Lidugka se za to na neho usmala.

Chasa se rozchazela, soused y platili a za chvili bylo na rychte tma.

Spravce se Ienou a poklasny odjadeli.

Rolnieky cinkaly na postrojich a ten zvuk se vtiral usinajici Lidugce Zlatnikova do snu.

Zageptala si: "Vza.cnY pan" — a jit spala.

IV. zase mrNa popeleeni stiedu byla u zutost.

Pfedne musel nantata platiti na rychte velkou utratu. Platil za vkchny eleny rodiny a tu se ukazalo, to Kadenein otec a star gi bratr pill a jedli na Vaclaviiv Wet. Pak se m. rzel pantata na poklasneho k vOli jeho navrhu, aby se stal Honzik v Malem dvote gafatem, pak na Lidu gku, to s poklasnYm tanOila, k tanci pn. "deveatskem kousku" jej vyzvala a na konec svezl se v gechen hnev na panimamu.

Jako by one za nee° mohla!

Bylo opravdu u Zlatnin pojednou jakoby vgecko posypano popelem. Lidu gka, Kaeenka i panimama plakaly, babieka sly gic' o sporu, nezdr2ela se slzi a dedou gek se mrzel, '2e se v Case svatopostnim !nista s pobol*,nosti za4ina s /ant_.,,

Ve stredu, dne 5. prosince 1945.

I

Gdrill Dopisovatelski7

kali Ennis, eis. 25, Ennis, Texas.

C'tend. redakce Vestniku!

Uvedomeni elenstvu tadu Ennis, cis. 25, Ennis bratri a sestry!

Jak je yarn znamo 2'e kaldym rokem odbYvame vyrodni schrizi, ph ktere se voli tadovi rifednici pro ptiZti rok, proto je povinnosti kaddeho elena, by teto schrize byl ptitomen a pomohl z ycliti takove ritedniky, kteti maji zajem o zvelebeni tadu a cele naZi. Jednoty.

Proto, bratti a sestry, pkijd'te do prosincove schrize a mejte zajem o tadove volby.

Vy braCH, kteh jste na vYboru rieetnim, majetkovem; ptijd'te na jednu hodinu a dejte knihy do potadku, je, to yak povinnost aspori jednou rorovnati knihy Bratti, kteki platite na rok do pfedu, nemyslete, Ze je to jedno kdy zaplatite, ledakterY mesic, neb v torn jste na omylu. Kdy'Z vas certifikat je vystaven v rijnu, musi bYti rimrti poslano v fijnu. Kdy2 neni zaplaceno, tak tajemnik musi takoveho alena zafaditi do elenstva, kteti plati poplatky mesiene.. Po jinZi roky zaplatil Glen v listopadu, br. tajemnik poslal za 11 mes. a bylo to vyrovnano, ale dnes Hl. T:Itadovna takove poplatky neptijima. Dam jeden pfiklad. 61enu je vystaven certifikat do 20. tohoto mesice, tu ten 'Olen musi zaplatiti poplatky za tento mesic, neb ad , toho dasu se mu podita, rimrti a ne a.2 na druhY mesic, jak se mnozi eleni domnivaji. Proto, bratfi a sesetry, zaplat'te svoje poplatky v pravY eas, by ritednici mohli za vas poslati rimrti na celY rok do ptedu.

JeZte vas volam jednou, pl-ijd'te do vStrodni schfize, vZichni aleni, ne jenom 5 procent a 95 procent zristalo Boma.

SrdeenY pozdrav na vkchno elenstvo naafi velke Jednoty, Jan Hrabina, taj.

V Rad Columbus, els. 58, Hungerford, Texas Cteni bratri a sestry!

Druhou nedeli v prosinci 9teho. o dvou hodinach odpoledne bode se odbYvat vYroeni schrize naZeho fadu a nastava volba fadovYch fitednikri. Tak prosim, dostavte se vZichni, abyste si zvolili da ritadu ty, ktere v nich chcete miti.

A take prosime ty, co jsou s placenim pozadu, by se vyrovnali, anebo aspori podali sve mineni co chteji delat. Dela to rifednikrim nesnaze, kdy' je elen s poplatky pozadu a poZlou se mu 2 aZ 3 poStovni uvedomeni a on neda jeZte o sobe vedet, co s tim bude delat. V takovem pfipade jsou rikednici nuceni se fidit die stanov, a to neni moc mile Z"adnemu. Tak bratti a sestry, nezapomerite na 9. prosince!

S bratrskYm pozdravem, Adolf SabrZula, tajemnik.

V rtdd Nova Osada, 41s. 69, Rogers, Texas.

Bratri a sestry, timto vas Zadam. abyste se dostavili do vYroani schrize. Bude volba rifednikri na rok 1946 a vytizovani jinych povinnosti. VYroeni schrize bude v prosinci 9ho, d.ruhou nedeli o 1 hodine odpoledne. V padu Zpatneho podasi o tYden pozdeji v ten samY eas. Tak na shledanou, At' se dostavite vsichni, jednou za rok.

S pfanim vZi hojnosti a s bratrskYm poNykola H. Harbuz, taj. zdravem, V Rad Pokrok Moulton. els. 27.

Oznainuji elenrim na geho fadu, Z"e v nedeli 9. prosince name schuzi a volbu 'Ueda& pro ptiZti rok 1946, tak vas Zadarn brat •i a sestry. dostavte se do sonze v hojnem poetu. To vibe sami, kdy' se rok konci. tak le kaklY rifednik ma rad knihy v nejlepZim potddku.

Vy dlenove, kteti si chcete zaplatit do ptedu. tak vas Zadam, abyste ptijeli do sch.rize a si to zapravili.

Dostal jsem take nove stanovy, tak si mri2ete tyto vzit, ..

V padu kaatneho pocasi budeme schuzi od-

litsTN1.-Hrz bYvat teeti nedeli v prosinci.

Dne 30. fijna se nam odebrala na vednost miada spolusestra naeeho radu, Viola Fehren7 ham ye stet' 43 rokti. Zanechala ditky a staridkou matku a mnoho pratel. Budi2 ji zeme lehka.

Albert Dlouhr, taj.

S pozdravem, V itad Pokrok Texasu, 6.slo 1., Fayetteville, Tex. Mill; bratri a se,stry:— Timto vain eznarnuji, ae vYroeni schtitze naeeho 'redid bode konana, v nedeli 9. prosince 1945, v jednu hodinu odpoledne v naafi sini.

Jeliko2 v tetp schuzi se bude konati volba Urednika pro prieti rok, tedy jest Z'adoucno, abyste se dostavili v hojnem lioetu a zvolili si vase itredniky podle vaei ch-ati. Ku konci roku inusi se vae cat do poi'adk.u, aby se mohlo zaeit s eistou tabulkou na prieti rok.

Po teto monutne pratii jsme se rczhodli miti nejake obterstveni a budeme miti po ruce soudek toho peniveho, tak se hled'te veichni brat_ a sestry, a obaviak' midde2, dostaviti.

S Uctou Vole tajemnik, P. P. Baron.

V itad San Antonio, 133, San Antonio, Tex. Tak jig jsou tady zase! Zda se mi, ae teprve jsme je neda.vno od.layli. a jiz jsou zde. Minim voiby Uredniktil pro rok 1943.

Sestry a .era.tri, pripominarn veem, ze pheti schtize na.,;eho radu poradana, bude v nedeli 9. prosince a zaliajena bode presne ye dve hodiny odpoledne v sini W. 0. W. a je povinnosti veech schrtze to se ztileastniti, neb jak jsem se vYss mimo rrizne jednani, ptipadaji nam uredni,:ke volby a tudil pritomnost vase je nalehava. Nemejiie strachu, nebudete voleni do ti'a(f:u; ktfirY nehodle, Urad prijrnout, nebude volenY, tad jen prijd'te a zvolte ty druhe, co chteji titrad. Toto by melo privest do schtze kaadaho elena; takove v3 .7hoda jeete nikdy nebyia slibena, proto oaekavam, se sejdeme v priki schtitzi veichni.. do jednoho.

Ted' prozradim term, co v minule schtizi nebyli pritomni„ ae bjelo us:neee,no po prieti schtizi usporadat spoleLiou sveteinu a proto sestry obracim se na vas se Z. e.dosti, byste kaZda, prines,la nejak;r/ zakusek, neb cake, neb nejakY ten makovna nib pie, neb cokoliv jineho, jen neco dobreho, a rad se p-ostara o kavu a co bude treba.

Vemte si to sestry na vedorni a starost a napeete toho hromadu. veak OPA jiZ veecko p ridelovani zrueilo cukr pd take bude uvolnen, v kratinke dobe, ae to nebude treat ani deset rake a ae cukru bude zase habadej k dostani, tak zase bode slava!

Zabavni vYbor take me neco v rukave, jak jsem se dozvedel. ';.T eecko akorat nevim, ale ze ti malicci. maji as na co Welt. ae treba tam svad Mikulas nenrijde osobne, veak na ne vzpomene a nejakou to nadilku prostrednictvim zabavniho -dboru jim dada, a neco jsem zaslechi, Ze snad i na, ty starei .bude pamatovat. Nevin jak si to piedstavit. neb jak tomu rozurnet, on ten svad Mikulde 'lady si rad za2ertuje, a nelidy I nadili pruty, — to ale pro ty neposluene. Parnatuji se, kdyC jsem byl jeete chlapeeek, take pritel ten svad a vette nebo ne, kdybych se ho nebal, byl bych se na nej zatr . . . . . a needle bych mu poveal nekolik et'avnad,ch sloe, ale co rime drZelo v rovnovdze byl jaho dlouh-,!;, prut. A prod jsem se nan clolire,i? Take mi naered nadelil koete, at' pd neaminka ho na mne east° upottebi. Kciyby oi, b Jel tueil, co Si o neco myto by b7,71 vf/prask! No ,ale take jsern slim se s tira usmiril; za to ale Itely2 jsem byl vetei, nadelii jsem: ran snLic you kouli, ale zrovna do jeleo zlate koruny na hiave, ktera, se mu take 411:Icel. lelavy poreusla, To jsem. tehdy tolio 1.12.kulaiee anal oscOne. proto z to svatosti js, sra si rile, ne;.lelal a oplatil jsem mu stagy Club. beatri, pamatujte na tu ttTedy ses2.-y peclivat, zda si na vas ten dalost pi'ljd"se Do' viden!i„ pAeti ,z_ _me svad 1\11.1.1:131 nedeli ve schtal!

S bratrskfroa iiezdretvena, Louis Dressler, taj.

Strang.

Rad Pokrok Sweet Home, , Cis. 63.

Sweet Home, Texas.

Cteni bratri a sestry nakho fad.0 na \redomost.varn veem•davam, ae prieti schrize druhou nedeli ye dye hodiny odpoledne v prosinci jest schuze vSTroeni a budeme miti volbu Urednikil pro pris--,ti rok 1946, a tak vas zadarn, abyste se dostavili do schrize v poetu co nejveteim, abyste si mohli vybrat dobre a dbadie vati libosti, a jest-li jste spole kojeni se stadmi itredniky, tak pottebujeme vat souhla,s.

Take nekteri jste asi pozadu s placenim svYch ptitispevkii, a jsem jistY. .Ze,• byste se bratru titeetnimu zavdeeili, kdybyste sve povinnosti zapravili, co by mohl sve knihy dat do poradkti pri konci roku.

A ti elenove, kteri si plati na celY rok do predu„ jsou ter 2adani, aby nezaporneli na svou povinnost a ;Leh do schrize aspori jednou za rok.

V eas valky bylo tolik rozruchu a prate pro ka2deho. 2e. nebylo moc zajmu o Lvot spolkovY, schtize se odbYvaly potichu se slabou navetevou. Ted'. kdya valka jest u konce a nati vojaekove se vraceji dome, doufam, Ze divot spolkovy ola:f.ivne — schfize budou lope nav:etevovany, vice elenstva bude pfibYvat, vice spolkovYch stanktil se bude stavet; bude vice dobre yule, spokojenosti a lasky mezi dem tak 'Ze se moue zas neco Mat. Tak ku prikladu. nee tad cite okolo dvou set 'den& radoveu sin marine maliekou. take nemriZeme poradat r:adne volne zabavy, divadla. atd. ,jako• jine rady, co mall vetei spolkove budovy, ale nemaji vice elentl jako my. Tak prod bychorn my nemohli miti naafi sin vetei? Co bychorn mobil take pokadat zabavy v geho druhu.

Ptijd'te veichni do schilze a povezte nam usudek o tato veci.. jest-li by se dalo co delat a nebo ne. Kdybychom se na nedem dohodli. nernu.selo by se se stavbou zadit hned, ale mobil bych•m se pomalu pfipravovat a pa,k. jalmiLe svetove pomery se ustali a yZe bude k dostani, tak potom by se mohlo zaeit.

Veem elentinn nati Jednoty preji vesele Va.noce a et'astnY NovY rok!

Karel J. Havlik, dopis.

VLei MARY. Je to 'Yana hra, ktera bode prisobit na divaky tak s citem lidove, Zadne kudrlinky aneb Mdne aristokraticke pfemrZtenosti, proste vet nateho venkovskeho lidu. kteremil osud vlo'Zil ne jen tu dijinu, ale ptimichai mu tro"chu toho sladkeho kofeni (lasky), ktera se promenila v bolest a peklo. Nebude nikdo litovat kdo toto divadlo uvidi. Je to neco„ co td se davno nehralo, neco uchvacujiciho, neco jineho. Jsou v divadle dobfi herci, ktefi vas nezklamou. Naeim fikolem je, abychom si uchovali dobre jmeno pro naZe divadla. Ze katde divadlo vy2aduje velke obetavosti, to nemusim ani psati. nab vZichni ti, ktefi chodi na Ceske divadla, .tomu rozumi. Ze hledime je udrtovat, je jen to n.ate velka laska k desldm clejtm, k tern eesk-i(in chaloupka,m. kde ten na.Z lid tolik v teto dobe trpei a trpi. Proto, pfatele, jste to jen vy, kteri. nas ye velkem poetu navetivite a tin nam pomtiftete udr'Zet yee, co je eeskeho zde v torn naeem Texasu.

0 deji yarn mnoho nemohu povedet; jenom ze se zde jednu o laskach dvou sester. Anieka., rnirna, laskava . ktere tivot je jako tichY potucek. Z' otka. ktera, se necha ovladat touhou, svou vaeni, nehledic koho divot nisi. 2o0ca, makova panenka, ktera chce yak duti zanest treba jen na chvili k tern svYm dernYm tunim. z ktedch hiava se toei, Choe vati duel ()driest jak•o, dravY ptak svoji korist• al k nebetyanSrm horam a tarn — — ji cdevzdat znideni. f7,oek_a kters1 ser e: tcuze neda si porudit, ktera je v2dy nespokojena, Anieka. mirna, laskavet. Dye sestry, ale tak rozdilne, ae nelze vypsat je.jtch divot,. To 1 .?r, musite videt a ujitt'iiji vas, ae toho nebudete litovat. 2oka vam rozbouri krev, Anieka yarn ztiei srd.ce. Neet'astnS7 Ja.rek, neet'astne. Lucia, pykajici Jenda, znieeni. Kochan a 3-aresova, Na adar!

Helen Teperova.

t -gad Viastenee cis. 45, Shiner, Texas.

Cteni bratti a sestry jste Zadani, abyste se do pkiki schrize ye vetSim poetu dostavili neb nam ptipada v3irobni schnze a volba ntednika a proto je Zadoucno, abyste se ye vetkm poetu schrize sriaastnili a yak ntedniky sobe zvolili. A vy broth, co jste pozadu s placenim, byste se do konoe tohoto roku vyrovnali. Sonzi budeme odbSi vat 2. nedeli v 1 hodine odpoledne v mesici prosinci, toti2 9. prosince Dale davam vedet bratrtun a sestram kteti si plat' rimrtni poplatky na rok do piedu, ze je musi zaslat neb zaplatiti v eas, neb Hlavni Utadovna zavedla nova pravidla, 2e kdo chce miti z rimrtnich poplatkil slevu eili sralku, musi tee zaplatit celSrch 12 mesica do ptedu.

Pak jsem dostal nove stanovy, tak kdo je jeSte nemate, ptijd'te do pkiSti schrize a obdrlite je.

Bratti, co jste na rieetnim vS7boru, dostavte se, neb mate ptehlikt knihy a pak mame mot drilekte jednani.

Bratti a sestry, moZna, Ze teknete, 2e rad plai nebo jak se Mica "blejska" v novinach, ale neni tomu tak. V minulem dopisu .jsem toopomel vas upozornit stran vS7roeni schrize.

S bratrskS7m pozdravem jsem yak John PodanS7, tajemnik.

V kid Prapor Svobody, els. 8.

Cteni bratti a sestry!

Timto yam oznamuji, 2e v3iroeni schtize nakho radu bude se konat jak obyeejne, druhou nedeli, dne 9. prosince o 1 hodine odpoledne. Je to vSTrodni schrize a bude volba tednikii pro rok 1946, proto vas Zadam abyste se dostavili co nejvice elenri a zvolte si ritedniky podle sve chuti.

Tak nezapomerite, Ze schrize bude zahajena o 1 hodine odpoledne.

S bratrskSrm pozdravem, Adolf Barta, tajemnik.

V Buhl, Ido. Va2eny br. redaktore nakho mileho Vestnieku a mili etenati, bratti a sestry!

Jig po delk dobu se rozinS7Slim, mum 'di nemam napsat take nko z mojiho smSraleni 0hledne onoho pamatniku tech Lidic, ale po pteeteni dopisu br. K. LaZnovskeho jsem si piece dodai odvahy, alespori k tomu sohlasu s tim, co v onom dopise sdelil. Souhlasim s projevem tim al do posledni pismeny. 8koda, Ze se br. Vytopil die onoho tadoveho ujednani netidil, zalektost to mohla b3iti dnes jig snad o neco dale. DomY'Slim se, Ze je podobneho smS7Sleni znaane procento Oenti naSi Jednoty, jen ae se nemohou odhodiat to mineni jejich projeviti, pros? Ci snad proto, 2e br. redaktor zalektost tu vysvetlil? Nemyslim, ze by br. redaktor nekomu zaziival, 2e s jeho vysyetlenim neni spokojen. Mne cit mrij veli, postarat se o ty sirotky ubolalty a pak o ty, jent Zivoty svoje nasazovali proti tem bestiim nemeckSrm a zdravi jejich bylo tim znideno.

Tito pottebuji nutne pomoci a to v Case co nejkratkm, jako i ti sirotci pottebuji zachrany.

Ta socha ty hladove sirotky nenasyti ani nezahteje, a tech sirotkri je jen v Praze 18 tisic. Je treba pomoci pokud neni pozde, neb tolikeho lidu je v to republice ji g znieeno. Je tteba zachranit co se da, siroteinec a nemocnice je to nejnutnejk co je tam zapotkebi. Je tteba, by yetev slovanska, silila telem i duchem, neb jen v zdravern tele, zdravy duch.

Nemocnice a siroteinec by byly pomoci neuvetitelnou. Modlitebna neb kostelieek nejsou prave nyni tak nutne, neb ti mueednici za 2iva upaleni si to nebe, je-li jalce„ uz zaslou gili a snad radosti to uZ ukvaji ,a netteba jim to kupovat. A-nemaji-li to pak to spravedinosti ani po smrti mnoho neni.

S pozdravem vSem etoucim, John Pkilueik, Sr. V kid Nova Morava, eislo 23.

Schulenburg, Texas.

Mill bratti a sestry!

Oznamuji, Ze se bude konati vSTroeni schrize nakho radu druhou nedeli v mesici prosinci y e dy e hQdiny odpoledne, dne 9. prosince 1945.

sti'edu, dne 5. prosince 1945.

V teto schrizi nam ptedleha, volba tadov-STeh ritednikti na pri gti rok 1946 a vice radovych zaleaitosti, ktere musi byti vyrizeny, proto se do schaze dostavte koinu moano, abychom v'Se uvedli do poradku.

Mame toho hodne k projednani. jako Nemocenska pcdpora, ktera musi bYti vyrizena teto schuzi, pak prehliaeni knih• a ruzne jino zale-nosti na. geho radu. V padu gpatneho poeasi, predseda bratr Frank J. Ol govskY, rozhodne kdy budeme vYroeni konati, kdyby se dosti dienstva nedcstavilo do schUze. S bratrskYm pozdravem, John Kahanek tajemnik.

My, ni2.e ne lenliyne radu eislo 114, dekujeme svcieCne Nemocensk.eho odboru za nernocenskou pcdporu. Take dekujeme redjtell N. 0. br. Jos. Kollhovi za brzke zaslani podpory nam.

Zaroven upozorriujeme ty eleny, co nejsou za podporu narn udelenou.

To vedoini obla2uje. 2e jsou bratri a sestry ,v nagi S,P.J.S:T, kto2ll cloc',.r2uji to krasne heslo: Podpora, lidskcg t bratrtvi.. tim, 2e se stall deny Nenaocenskfko ociboru.

Zaroveri upozarnujeme ty deny, co nejsou • v N. 0 any neodkladali a stall se eleny co nejdrive. neb'elovek nikdy nevi, co se mii2e stati, a jak se musi do nemocnice a na operace, tak jsou hned velke vYdaje, a kaada, pomoc je diky prijata. V gem S.P.J.S.T. elenum odporueujerne NemocenskY odbor.

Se sesterskYm pozdravem od spolusester, Julia Kovaraik.

Christine 0. Spaeek, Lillie Kovareik, Floresville, Texas.

Sestry a broth!

Oznamuji vain, 2e na ge schuze bude konana 9. prosince v 1 hod. odpoledne. Prot-tak brzy?

Vite, 2e dny u2 jsou hodne kratke a mame mnoho veci, ktere musi b • ti projednany, a dale musime provesti volby :arednik.u. Proto, sestry a broth dostavte se v gichni aspon jednou za rok. Nemejte strachu, 2e nebude mista, mistnost mame prostornou a prat bych sob& aby aspori jednou byla pina. Za druhe je to vase povinnost se do teto schfjze dostavit a zvolit sobe tredniky die sve chuti., abyste byli spokojeni a ne pak no, ten tam nemel bYti. My kone.me volby ye schedzi a ne nekde venku. Proto, kteri nejste spokojeni s Uredniky, prijd'te a dejte svojim hlasem svoji nespokojenost na jevo, je to vase nezadateine pravo. Pi ge se, jaci Urednici takovY rad, ale ja rikarn, joke e'enstvo taci firednici. Cot je platne mit ty nejlepgi Uredniky kdy2 elenstvo je neteene a nepracuje s nirni ruku v ruce, co mohou on Mat, jak v nekter3ich tadech, u nas ovSem ne, krome tednikti ptijdou jeSte 3 neb 4, da se tarn nee() delat? Pak se nedivte, 2e stall. Urednici tak radi ustupuji jak jen je to mo2no ze spolkoveho 2ivota, kde za svoji snahu nemeli 2adneho uznani, jen samou kritiku. Vadyt,' se pravi, 2e stokrat nic i osla umorilo.

Choi jegte vas vgechny upozorniti, kteri sobe platite na celY rok ku predu, 2e musite vase poplatky zaplatit bu' v prosince neb v lednu, zdali chcete mit procentni sraZku. Ptal bych sobe yam" vAern podekovat touto cestou za doprovod nag i rriatialy k posiednimu odpoeinku a za darovana kvetiny kterYch bylo mnoho. Zesnula do2ila se po2chnaneho veku 90 let bez 4 dni. Jak klidne eila tak i zesnula.

Zvia.Stni dik pati• nositUro. rakve, kteri byli: Ed. Zidek, Frank Eolf, Emil Svoboda, John Krejci, Lukag Sralla, Berle. Tel dik Barbore- Kalich, Frantike Krejci a John Krejci za zpey nad hrobem. Diky yarn vge.ria, br. a sestry jmenem tole rodiny.

Prave se doeitam z dopisu Frances Kremenkove, 2e nakho spolubratra Joe Ern:Ise doCla smutna zpra.Va, 2e jeho nadejneho syna neni vice. Opet jedna °bet' valeeneho molocha. Vim, br. a ses., 2e Vag e bolest je velka. Vyslovujeme Vam nagi hl ubokou soustrast. Citime s Vami, neb i nas stihla kruta, rana, neb jsme ztratili nal matieku.

Tak sestry a bratti nezapomerite na 9. a dostavte se yeas na 1 hod.

S bratrskS7m pozdravem, na shledanou ye chrizi jako vkly, Torn Novak, vas dop.

V kid Fort Worth, eislo 154.

Bratti a sestry!

Tak zase nadekl eas, aspori pro mne, abych nee° napsal do nakho Vestniku, za jedno k zas budou ty nak slavne volby ritednikti pro ptiati rok a za druhe, Ze uZ dostavam napomenuti, ze nikdy nepiau, Ze pry jsem dopisovatel, a ja zas nechtel nikoho trapit a taky jsem nemel oasu. A co se tyre tech voleb ritednikti, ja yam radim, abyste si vybrali kandidaty a ptiki si je zvolit. Nebojte se, Ze by yam to Skodilo, kdyby nahodou vas zvolili. Tak potom byste nemuseli mit tu samou bandu v ritade a moZna, Ze by to bylo prospeSne yam v radu. Nekoujte, 2e budete muset do schfize a ne nekam na ryby neb vS7let. Potom budeme vSichni spokojeni. Ale do schaze ptijd'te jiste, mame nutne zalektosti vyjednavat a bude se mluvit ohledne stromeeku. Ale kterS7 se nebude moot dostavit, poda.yam tento pokyn. KterSr platite pravidelne kat-7 mesic, hled'te si zaplatit svoje poplatky do posledniho dne kaZdcr mesic, jinak podle systemu, kterS7 se ted' zavadi a te2 stane, tady budou nuceny suspenciovat a jestli ano, tak potom si budete muset zvolit vice ritednikri, zkratka, ted' se bude posilat zpra,va o dvacet dni dtive, poeinaje timto mesicem. Schrize je ye dye hodiny odpoledne v Sokolovne, tak na shledanou.

John Beedn, taj.

V itad Moravki Braid% C. 6., Cottonwood, Texas.

Cteni broth a sestry!

VYroeni schtize nakho radu ptipada na nedeli 9. prosince 1945. Mame dosti spolkoveho jednani a budou se volit tadovi rikednici, proto se dostavte v poetu co nejvetSim. Zadatek sonze v 1:30 hod. odpoledne. S bratrskrn pozdravem, Frank Pibil, tajemnik.

V

Sokolski HI tok

Sestry a broth!

Minulou nedeli podarilo se ochotniCke drukne Dallaske Sokol. Jednoty sehrati zdatilou, libivou veselohru, "Obchod je obchod", za retie L. Toberneho, a eetne obecenstvo ptitomne se jak nalek. pobavilo.

Zmiriuji se o tomto podniku proto bych pr y -neocilzknoupraciShnm ochotnikt a za druhe proto. bych ptipomel nakm milym Jednotam v Zupe.. ze zimnim obdobim skyta se varn zas yzacna, ptilelitost poutati k sobe ve s y3-2.ch osadach milovniky ochotnickSrch divadel.

Jest dale vCdy nadeje : Ce ziskate k rieasti nove, moZna i nadane sily nove, ktere porriznu jen tekaji na ptilektost a dobre povzbuzujici slovo, se podileti na osvetove praci nak. Nak divadla po Texasu v osadach dospela nadprrimerne rirovne a jest na nas, abychom nedali naSemu lidovemu umeni odespati. NaciSen, tvorivy a obetavS T. odbor zabavni a ochotnick3'r by v naSich Jednotach v Zupe mei laSti stoZarem einnosti.

Bilk se 'itroeni volby a vy. sestry a bratti, mall byste na to vSude parnatovati, nebot' nic znechuti praci v Jednote sokolske viCe jak. lhostejn, nedbal3i vSrbor a einno ynici, ktefi sya mista zaujmou po volbach a pak po celST rok prstem nehnou. •SnaCme se ykide kde tteba zjednati napravu prosim, nebot' jak jsem zde nedavno vzpomel, ptecilehali nam v rote 1946 vak.ae rikoly. Necht' jedenkaZdSr z nas odloZi na, eas sve pohodli a ptielrim.e se vSici o zdar prate solcolske ve svYich osadach, malice na zteteli, 2e vic net kdy pied tirn jest nai.'n east zapottebi.

Pteje yam vSem po Texasu a v Oklahome k svatkfun a "k novemu roku zdar a ilsnech vaSem poeinani, slibuji vOrn.. 2e• toto bude asi mrij posledni dopis co vaSeho Zunniho vzdelavatele a yyz"Tvam vas. byste do Nitroeni krpni schrize yyslali elle zastupce sve crednoty, trvam bratrskSrm: Na zdar!

Ludva 0. liotek tupni vzdelavatel.

ye sttedu, dne 5. prosince 1945.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepodepsanY resoluani vYbor kadu Rozkvet Zapadu 'cis. 107, S.P.J.S.T., vyslovujeme timto jmenem tadu pozastale rodine nag upkimne minenou soustrast, nad ztratou manZela a otce, a nakho spolubratra, Jaroslava Svobody, kterY zemkel dne 28. kijna 1945, po del gi nemoci.

Vime, pozustala rodino. se vas sal jest yelikY, budi2 vam ySak atechou, M my soucitime s vami. Zemkelemu budii zachovana svetla, parnatka.

Dano ye Floresville, Tex., dne 17. list. 1945.

Jan Svoboda, Julia Vaclavik, Katel'ina Poiakk, resoludni vybor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resoluani vYbor tadu Praha is 29, vyslovujeme srdeenou a hluboce citenou soustrast matte, manaeice, ditkarn, bratkim a sestram a vaem pozastalYm po zemtelem Adolph, V. Naivarovi, kterY neoeekavane nas opustid dne 10. listopadu 1945, ye staili 43 roka, 9 mesica a 19 dni.

Vime, mile pozastala rodino, Ze odchodem vaeeho syna, manZela, otce, bratra a naAeho spolubratra, utrpeli jste nenahraditelnou ztratu, budiZ varn vg ak alespori odsteenou atechou, 2e i my soucitime s vami ve vakrn zarmutku.

Budi2 bratke, Cest Tvoji pamatce!

Dana v Taylor, Texas, dne 18. list. 1945.

A. L. BoudnY, Marie 8vadleriak, Vera PolanskY, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resolueni vYbor tadu Pokrok Sweet Home, els. 63, S.P.J.S.T. v Sweet Home, Texas, projevujeme naai upkimne citenou soustrast pozastale rodine nad tragickYm odehodem jejich milovaneho syna. bratra, otce a nakho spolubratra, Alf onse Morrise, ktsrY se neSt'astnou nahodou utopil v rozvodnene Fece nekde na ()strove Luzon, v Pacifiku, co vojin ve sluthe sve vlasti, dne 29. kijna t. r. ye veku 30 let.

Vime, mile. portlstala rodino, ze vas 2a1 je velikY, ale budiZ y am aspori easteenou atechou. se my, eleni nakho kadu soucitime s vami ye vakm zarmutku. a Ty zesnulY bratke, spi sladce sv4j veanY spanek, a Best budit Tvoji pamatce!

Usneg eno, aby °pis tehle resolute byl zaslan pozastale rodine, a take zaneS'en do kadove protokolni knihy na jeho pamatku, a original aby byl zaslan k uvetejn6ni do Vestniku.

Dam) ye Sweet Home. dne 20. listopadu 1945.

Za Pad Pokrok Sweet Home els. 63, S.P.J.S.T.: Emil Kutae, Jan Lanik, Karel J. Pa ylik, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitre pode;sanY res.,olueni vYbor faclu La Parita eislo 161 . S.P.J.S.T. v Jourdanton, Texas, timto projevujeme jmenem kadu upkimnou soustrast pozastalYm rodiCUm, manZelce, bratrUm a sestke nad ztratou jejich mileho a nakho spolubratra, Johna D. Ermise, kterY zesnul dne 15. listopadu ye yojenske nemocnici v New Orleans, a dne 13 listopadu by pochovan na mestskern hkbitove v Jourdanton za Toast jeho Ike rodiny a rnnoha spolubratki a spolusester zdejSich tfi kada, a cele osady.

Vime mill pozustalize zarrautek vas jest velkY a va geho syna yam nic nenahradi, ale hudi2 y am atechou, as i my vSlchni citime s vami yea zarrnutek a bol, ye kterem vas ma.Ze siliti jen Bah. . • A Tobe„ stolubratke, pkejem lehke odpoeinuti v pokoji po boji, kte* jsi dobojoval

VESTNilt ye valce 1 v sivote. Cest budft" Tvoji pamatce.

Dan° v Jourdanton dne 23. listopadu 1945.

Frances ICemc.mek, Tom Novosad, J. L. Jukleek resolueni vybor.

V 1ESOLU-4 SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni vYbor tadu Svaz aechoslovanii Oslo 92, ve Fort Worth, Texas, timto projevujeme na gi upkiir.ne citenou soustrast pozrastale rodine nad Unartim jejich lovane man2eiky, rriata:y a nael. spolusestry, Frances Sclawabove, kterd dokonala svou pozernskou pout' dne 27. tijna 1945, ye stall. 56 let.

Zesnuld sestra byla cllouho letou elenkyni nageho taciu.. a vZdy dbala svYch elenskYch povinnosti. porti.staid rodino, se write jejiho odchodu, ale budi.'2 veraa ales Ton easteenou fitechou, se my.. sestry a. bratti, soucitime s vami ve vagem zarmutku.

A Tobe, sesto, budiz, Ti zeme lehkou.

Dan° ye Fort Worth. Tex., do i 23. list.. 1945.

John Chaloupka• C. H. Bartek, Vaclav Mika, resolueni vYbor.

V IIESOLUCE SOUSTRASTI. Jmenem v gech Clem tadu Jaro Cislo 130 v Dallas Texas, vyslovujerne timto srdeenou a hluboce citenou soustrast manZelce, ditkam a vgem portistalS7m. po zemtelem Zama Srarnkovi, kterY se s nami dne 5. listopadu 1945 na v . dy rozloueil. Z Ixacime v nem dobreho. v2dy syYch it'Aovj",rch p•virmosti dba.leho spolubratra a nionZela a otce. rodine Jak rad!. tychora se rozdelili s truchlicimi s jejich Zalsrn a ze.rn-ratkem. neni vsak to moZne. Musime si uvedornit: l e vie vznikat musi, Zit a odchazet a kat,.da, bytost ma s ytij Cas, obejdouc kruh sveho Ziti, co ye prach se vraci zas.

Vy, deti ze5nuleho, je gte jste v ge neztratily, mate na '2ivu svou drahou rnatku, ktera vas dobte a peelive. vychovala, mete ji zbytek jejiho 21vota utiniti ptijeinnYm a vs v gem bud'te ji naporaocni, v'Zdyt' nejdraZ gi klenot na svete jest stdce matky. Vime, drazi pozaistali, ze zarnautek vdS jest velikY. ale budi2 vain iitechou ze i citime s Yarni vas zarmutek a prejenae zesnulemu zaslou2enY odpoeinek.

Stanley Hulovec, Hugo Schefeak, Jerry Dougka resolueni vYbor.

SOUSTFLISTI. My, niZeptra ya;):7 resolueni vYbor tadu Pokrok Houstonu, Cis. 83 vyslovujeme jmenem Clento :u hluboce, citenou soustrast stva portts.tale rodine: a pt;buznYna nad ztratou manroatky, babieky a prababieky; a na gi milovane tadove sestry, Rashly Eirtigkave, nagi nejs.tar gi tado•e sestry, skonav gi V fictyhodnem veku 85 let. yam drazi povetstaii budi2 ute"chou. ze spolucitime vas bol nad ztratou mile yam bytosti a 2e uchova.me r srdcich svYch miiou a neutuchajici I,, zporninku na ni. cdeissrti z nalich rad na, Drahe ptejeme lelake odnoeiruti a vzdava,me jeji pamates poslcdni eestnou poctu.

V Houstonu Texas. 22, listopadu 1945.

Teresir Oleo 'a., Rose Spanihelova, S P. Studnalaa;;',, , resolueni vYbor.

V E.F,SOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsanY resolueni vYbor tadu eechoslovan els. 40. v Hillje, Tex., vyslovujeme timto pozustale rodine uprimr-e citenou soustrast nad ztratou jojich otce a na geho spolubratra j,en2 vs V.770.k en". :7.11 zernrel dne 5. listopadu 1945 v Gra.r.7,,ar. Texas.

(3.1oubd leta eqenein na'g eZrniner-Y b3altr jeden z tech pionYrfi, v ho tadu.

Jednotu k nynejkteti porn.:13a.ali loat,dovat joke paniatce! g imu rozmaciau. Cost Vime, pozUsta7A rodino, a bol vas jest velkY, ale budit y am ttechou, se i m y zelime jeho ocl-

Strang; chodu. Necht' odpoeiva v pokoji!

Dan° v Hillje, Tex., dne 30. listopadu 1945.

Wm. Tymel, E. II. HajovskY, James HradeckY, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niZepsany resolueni vybor tadu DubovY Haj Cislo 126. v Ross, Texas, timto projevujeme upkirrine citenou soustrast pozastale rodine nad amrtim jejich manZela a otce a take naS'eho spolubratra Adolfa Horika, ktery dokonal svou pozemskou pout' dne 24. listopadu 1945. Pozustala rodino, vime ze tease nesete ztratu jeho. Budil yam atechou; Ze i my elenove tadu Zelime a citime s vami ye vagem zarmutku.

Zesnuly bratte odpoeivej v pokoji a budi't Ti zeme lehkou.

Joseph Foit, J. J. Husak, Frank Mrkos, resolueni vYbor.

-V fiad Karel Jonag, els. 28., East Bernard, Texas.

Cteni bratri a sestry a vy malieti elenove v ride Karel Jona g Cis. 28.!

Kdy2 nag neU.navnY br. taj. licrleeek yarn pro.zradil, ze varn oznanaim program v pti gtim aisle nageho mileho Vestniku v naS:i vYroeni schazi, kde bude, aspori myslime Ze ptijde Santa Claus, tak jak byl u nas v roce 1944 v pravidelne vYroeni schazi. Psal jsem mu, ale dosud nemam odpovedi prijede-li anebo ne, ale jsem dosti jistY se na vas nezapomene i tento rok, asi se ma dosti pilno, jak obyeejne to bYva u neho o tomto ease.

2aclarn vas, abyste vy vkci ptisli, nejenom co jsou Melly v Detskem oddeleni, on bude rad vi deti i ty, ktere jeke nejsou v torn Oddeleni, Bude na vas rodine, abyste je vzali sebou, a kdy't poznaji toho Santa Clause, budou chtit take stati se eleny.

DalS1 prograth bude takovY, se v nem nebudete musit samy UCinkovat, jenom budete se mod pobavit. Na g spolubr. Amerine, kterY ma zavedene pohyblive obrdzky v naM budove, slibil se vas obveseli a pobavi z ylaiatnimi pohyblivYmi obrazky, neco co jste .,jeSte nevideli a . demu se dosti zasrnejete. A pak nem zahraje nekolik eeskYch a anglickYch skladeb pro pobaveni u vanoenlho stromku a se Santa Clausem.

Jak 112 vite, schaze zapoane v 1 hod. odpoledne, asi ye 3 hod. budem hotovi s volbami a se vsim jednani, tak Ze program muse zapoeit jiste ye 3:30, tak abyste byli yeas doma na poklid a pak, jestli vain libo, dostavit se znovu na pohyblive obrazky weer do sine.

Dees morn naspech, talde inaj" dopis bude kratkY, a jak br. redaktor oznamil, se pro nedostatek mista musel v poslednim eisle nekolik dopisil odlo2it, ale ja bych si pkal, aby tento byl uverejnen 1)-1'20 tYden, abyste si ho mohli pke'dist jeke pied schazi druhou nedeli v prosinci.

Na shiedanou s MikuldS'em aneb Santa Clausem. Jsem v bratrske -Clete, F. V. Urbish, &et.

Itad Ilvezda Texasu, els. 47., Seaton, Texas.

VYrodni schaze nebyla konana pro gpatne podasi. Byla odlolena na druhou nedeli dne 9. prosince o jedne hodine odpoledne. aleni, ktE.41 si preji platit na cel7i rok ku ptedu a chti dostat slevu na mesidnich poplatcich, musi zaplatit 12 mesicil ku pkedu a ne jak se to delalo v minulosti, 10 mesica ku pkedu a 2 mesice dozadu. S bratrskYm pozdravem, Fr. V. Spanhel, taj.

V Engle, Texas.

Cteni bratri a sestry tadu Cis. 21. v Engle, Tex.! Timto varn davam na yedomi, se jsme prvni nedeli scMzi nekonali pro 'apatne podasi.

Tak vas Ut.dam bratti a sestry, dostavte se do schaze druhou nedeli, totil 9. prosince a dejte svoje zaletitosti do poradku.Ptijd'te aspori jednou za rok podivat se jak pokraeujerne. Zaroven same volby iztednikC, neb je to vYroeni schaze. Tez poplatek na Nemocenskou podporu si hied'te zapravit za,veas. Jsem s bratrskYm pozdravem, Chas, .Talufka, taj. Rt, 4, Schulenburg, Texas:

gtraiIii NAVRH PRAVIDEL NEMOCEN. ODBORU od ridu Stefinik as. 142, Houston, Tex., vypracovin za ffeelem vetaho naboru elenstva a vela podpory.

Fond. elenove Jednoty S.P.J.S.T. sloM dobrovolne do nemocenskeho fondu takovY obnos jakYm podporuji jine humanitni lately bez ohledu, jest-li chteji pattit do tohoto odboru nebo ne.

Clen Jednoty, kterY chce bYt elenem nemocenskeho odboru, u sveho tadu bude platit do piedu 50c nebo roan:6 $6.00. Dobrovolne spevky vkch elenti Jednoty, mesieni a roeni p •ispevky domacich nem. odborti budou tvotit fond, z neho2 se budou podpory vyplacet.

Aby tento fond byl na. HI. tikadovne, tady poglou ze sve pokiadny na celY rok za pkihlakne deny do konce ledna a doma ve schtzich pokladnik nem. odboru bude vybirat mesiCne, kteki si na celY rok nezaplatili.

Podpora: Podpora se vyplaci v druhem tYdriu nemoci mimo Uraz, kdy se podpora vyplaci od dne Urazu a site $10.00 tYdrie pc) dobu tYdnt, jednou za rok. Jest-li elenka ma dite a phhlasi jej do Jednoty S.P.J.S.T., bude ji zaplacen celoroeni poplatek do Nemocenskeho odboru.

Vedeni: V lednove schazi pkihlakni elenove do nemodboru zvoli tti-alennY spravni vYbor, jeho povinnosti budou: 1.) Jmenovani pkedsedy, tajemnika a pokladnika.

2.) Odvadeni vybranYch poplatku.

3.) Nafgevovat stkidave nemocne deny v prvnini druhem, etvrtem a sestem tYdnu, nebo kdykoliv je toho tieba.

4.) Ptihlednout, aby nemocnY mel lekate a pinil jeho piedpisy.

5.) SvYmi podpisy potvrdit spravnost 26,dosti o podporu.

Povinnosti elenft: 1.) Zapravit ku piedu povinnY poplatek.

2.) PCi zaaatku nemoci neb Urazu uvedomit hned tajemnika nem. odboru s udanim easu, kdy nemoc, neb firaz se stal.

3.) Varovat se opilstvi, hazardni hry a spatne spoleenosti.

Povinnosti mistniho odboru: 1.) OdbYvat schtize dle potteby.

2.) Vylonait kakleho elena, kterY surove zachazi se svou rodinou vyhledava a podporuje rtiznice, odda, se opilstvi a 'Apatne spoleonosti, nebo jen nemoc piedstird.

Vklohy: VYlohy vznikle Cizenim odboru vypoeitaji se dle poetu ptihlaknYch dent.

Vyplaceni podpory: Vyplaceni podpory bude se dit z Hl. iitadovny ,po obdrkni 26,dosti od nemocneho elena, podepsanou spravnim vYborem a ptilokneho lekatskeho vysveddeni. (fray odpadnou) VSude, kde je to motile, maji domaci odbory vyjednat smlouvu s lekatem o vysi poplatku za nav§tevy a leky.

Vgichni elenove Jednoty, kterYm zaleli na zlep§eni Nemocenskeho odboru, jsou aby podali sve nahledy.

Za nemocenskY odbor kadu ' tefanik Cis. 142, v Houstonu, Texas: Frank Tymel, John Ka gpar, Alois Vaja.

V Rao Pokrok Roweny as. 49, Rowena, Texas.

Cteni bratki a sestry kadu 'Oslo 49, uvedomuji vas, ke druhou nedeli v prosinci pkipada schfize nag S.P.J.S.T. Prosim, bratti a sestry, komu vain moZno navAtivte tuto schfizi.

Tez uvedomuji deny spolku cis. 17 H. V. O. S. ye schfizi tohoto spolku v mesici zaki bylo ujednano, aby se schtze rolnickeho spolku odbYvaly tketi nedeli, jak to bkvalo v piedvaleenem Case. Tedy prosim, na shledanou v techto schtzich.

Uptimne vas zdravl, Vaclav Kvasnieka.

Ve stiedu, dne 5. prosince 1945.

Rad Svornost Jihu, as. 15, Buckholts, Texas.

Mill bratti a sestry I Dne druheho prosince, prvni nedeli v mesici„ budeme miti vYreeni schtizi abychom si zvoliii. U •edniky a vYbor:y, pro ptiki rok. Douram, ze se vas co nejvic schUze sUeastni. a i kdyby na prvni nedeli bylo Spatne poeasi, to nebude Zedna oraluva pro nedostaveni se, nebot' v tonl pada bude schtize odleIena na druhou nedeli.

-Take vain mohu sdeiit tu poteSujici, zpravu, ze nam pozvolna ptibYva elenstva. a jak se tika„ neanusi pr get jen kdy kape. V zari do edboru dosnelYch byl ptijmut Fred GCisak a do Detskoho n.aSe Maienka. Te se to asi nezdala ve nebot' kdy jsme se cestou do to ze u mojich rodieti, Matenka c ;staienky a ktleela na mne, ze ona o s halenkou, maminko jet' soma. Fo talaY-tri vyr:.zeni, co jsem mela jineho poprve„ a kdybych byla bT7cli byla tu "kalenku" soudila pro Ale ',?,e takovou nejsem. pepte'zi to Mal-enMny lanky, vSak jeSte na nine i Jana do':t. ao uk jsem odvandrovala . od ta du LUS. tak abych 7" , ": t.01.1.U1 thema, vracim. Do odboru dosnelYch byl v tijnu pCijmut William Ku .2e1 ml., a v listcpadu Ci. Ella Schillerova, mariZelka br. Lad. J. Schillera, a do odboru detskeho zase jejich male deveatko La Verne. jaka2 i Frank Ulienik, ml., ,syn br. a ses. Frank UlienikoTfth. V prosinci bude p:':ijmut Adolph GC1CCk, eestne propuStenY vojin. Dale mame ptihlat.ky e elenstvi cd pi. Lorene Zajiekove, man'elky br. Raymond Zajieka a o ptipoliSteni od ses. finny Sehillerove. Dale do detskeho odboru cd Lamar Wayne atiSaka, ditko br.

Waymond OtiSa.ka a jeho maritelky. Tyto manZely stihlo velike neaesti, nebot' v eervnu jim zemCelo 3 lete deveatko po jenom den trvajici nemoci.

VSichni novi eleneve jsou nam srdeene vitani a deufame, Ze tak radi mezi nas pCijdou, jako my je radi vidime ptijit mezi nas.

Po dlouhe dobe byla zase v nak sill svatebni zabava, tentekrat pro jednu nak spolusestru. Annie Vybiralovou, ktera dne 4. list. mela veselku s panem Alvin Kruiekou. Nevesta jest dcsra na§eho fieetnika. manlelti Ben VybiralovYch; Zenich zase syn br. a ses. Vince Kruple:covYch. Byla to opravdu pekad, hojne na ystivena zabava • kde by videt vSude jen usinevave tvate, jak jen se na takovou udalest sluSi. Zajiste se vkchni ptipojujete k memu ptani &ay novomanele va aesti a spokojenosti prokili dlouha. leta.

V minute sc,htizi br. Fr. Zajieek upominal br. Utl,'etnika o svatebni kolo.c co2 on odlelil, az na pozdej. Moisio by se stat, ze kdyk ptiSti schtize 'bude vYroeni, ze nam vSern br. Vybiral ptin.ese vYsluZku. V gechen_ Zert stranou, on si ten kolas z.islou21 Ueetnik spfSe od nas za ta leta jeho vzorne. nective prdce.

Vas sestry bude asi zajirnat jak dopadla sbirka ,,,', atstva pro aoskoslovensko. Zabalila a odeslala jsem asi '70 liber (77 liber i s bednou) S"ativa na American Relief for Czechoslovakia do Bronx, N. Y. Byla, to sbirka pekneho, tepleho S'atstva, jako kabaty, svetry. ty, sukne a i ne,jake spodni pradlo..Nieemu nechybel ani jeden knoflik. neb jsem vse jeke jednou pred zabaleni prehledla a kde bylo tCeba vS:e jsem pospravcvala. S touto praci mne• celY jeden den pomAhala ses. Bindorfova. takjsem byla spine hotova, v:f>ak ve dvou se to lope ta.hne. Na sbirce S'atstva cc podilely sestry • Marie (Stani) PoSivalova, Olga Jane.Zova . Marie (Ed) PoSivalova, Anna KtZelova, Antoine Rinderfove. ,a take i ja. Pak mimo dovYch sester nine posiala balik obnoSeneho 'Satstva pi. Alice Fritzove. a take sleeny Tillie a Terezie Temakiko-.. 7y mne dovezly objemnY balik rttzneho gatstva vie aiste pospraveno a celkem vse velice ulite6ne. Dekuji vain vS'em za ty ubohe. pro ktere jsem tyto veal Zadala.

Zase co nevidet budou tady svatky vanodni, na ktere se t&§:i jak mall, tak i ti velci. Jen.Ze kde je nemoc v rodine, ta svateeni nalada jest zkalena. Jako v ptipade ses. Evy Machanove, ktera jest ul deist dobu nemocna a nedavno

se i pactrobila operaci v Temple. Nyni jest zase doma a totr2ebne oeekava obrat k lepamu.

To by pro ni byl ten nejvzacneja vanoeni darek, kterY by jsme ji vkchni ze srdce ptali.

V mnohych a mnoliSTch rodino.ch budou tyto vanoce ty nejradostneja za nekolik ut let.

Vraceji se na vSe strany ti tolfZebne oeekavani chlapci z vojny. V tech rodinach, kde se svYch vojaakti doekali, tam jiste radosti chybet nebude, vAak na opaene strany zas jak balm tem rodinam, kdy jim se ti mill host nevratili a nevrati vice. Jako na ptiklad naafi spolubratti, Delfin Paaval, Jos. Novotny, ml. a Edwin Kukel. Tak as se budeme na svatky radovat, budeme take zaroveil vzpominat jich, nebot' oni z mnoha jinSich nam tu motnost vykou1 ill svS7mi skvoty.

Nemohu ukoneit bez podekovani redakci za uy etejnovani pekneho romanku "TM dcery" a nyni "Zlatniktiv yeelin", ktery bude asi mac zajimavy a pravdivY, jako vkchny spisy Vlasty Pittnerove. Ake uz asi vice do teto stati tento rok psati nebudu, tak yam vAem pteji vesele Vanoce a na shledanou ye tt'astnejSim roce 1946!

Hilda Brtigova, tai.

Pozr. red. Cana, sestro. Vá g dopis dagel zayeas, ne2 pro nedostatek mista nemohl bSiti zatazen. PfSete velice pelrie a proto pamatujte na naS. Vestnik i v roce 1946 a pifte easteji. Pozdrav!

V Svaz 4 echoslovanik, as. 92, Ft. Worth, Tex. Oznamuji vkm dent tadu Svaz Cechoslovanti 'Oslo 92, k v nedeli 9. prosince, ve• dye tticet odpoledne nam ptipada vYroeni schtize, by si zvolili titedniky pro rok 1946 die jejich pak jim byli napomocni ptitomnosti pti • kaZde schuzi k prospeAnemu pokroku nakho tadu, neb jen upkimna yule, vytrvalost a chivera elenu v tikedniky, ktere si zvoli, napoma• k lepSi budoucnosti nakho kadu. Nast Ukednici verne pracovali po celY eas roku, take by zajiste radi odpoeinuli. Je tieba by take nekteti mladi denove se ptivaili, my starSi zde potad nebudeme, tak by bylo zahodno by se to trochu zmenilo. Naei Atednici, aekoliv je nebudu vkcky jmenovat, verne pracovali pies celou kritickou dobu valky, casein gasolinu bylo mak> ,a pies eas pracovali, ale Odycky bya si jejich povinnosti vzorne vyli konali. test tak vernYm pracovnikfn.

Po schtzi tad se postard o spoleenou vekti, na kterou jsme my sestry adany ptispet podle moZnosti nejakYm peeivem. Pkijd'te vMchni a vim k se vSichni dobte pobavime a s dobrYmi vzpominkami zaeneme pracovat dale v ptgti mnovem roce.

Vanoeni program se stromeekem a detskou nadilkou bude potadan 16. prosince, zaeatek ✓ 7:30 hod. veeer; dvete budou otevteny v 7:00 hodin veder. Wechny vas s cletmi zve tad Svaz Cechoslovanti eislo 92.

Nemocni elemive, byvaly ptedseda bratr Batik, bratr Karel Bartek, bratr Cihdeek a sestra Motlova. Ftejeme temto 'dent= brzkeho se uzdraveni.

Portistala rodino spolusestry Frances Schwab, pkijmete na gi upkimnou soustrast a zesnule budit zeme lehkou.

Sestry a bratti! Ptijd'te co v nejvethm poetu do tadove vYroeni schtize. Table jest ptani nag ich iikednikti Zabava potadana 25. listopadu byla, krasna., vSichni se radostne pobavili. Srdeene diky E. Honzovi v Ennis, za tak krasnou hudbu. PCisti bude 30. prosince hudbe E. Honey. Pkijd'te v g ichni z blizka i z daleka se mezi nas pobavit. — S pozdravem, Vlasta Dolkos.

V Rid Rokvet Ruie, els. 81, Needville, Texas.

Cteni bratti a sestry!

VYrdani schfize nakho Pada, ktera ptipada, na druhou nedeli v prosinci, bude zahajena, jak obyeejne o 2 hodinach odpoledne. V teto schtizi ptipadaji voiby v gech titednikil a vYboril, proto se dostavte v pinem poetu a zvolte si iikedniky na ptisti rok die sveho ni. — S bratrskkm pozdravem, Inoc. Paak, tajemnik.

wafts.

Ve stieciu, dne 5. prosince 1945.

CO SRDCE POJI, BriORE NEROZDvOJI. Houston, Texas. natele:— Radosti zadinate piniti yak novou praci, proto neminete se zdaru!

6tu prave prOvoldni vYboru ze Seaton, Tex., a dopis pi. P. P. Mikeskove z Caldwell, Texas.

Neni to jenom srdce; ta jeho dobrota by malo pomohla. Oinnou pdkou je pochopiti a ruku k dilu — ptilotiti.

Ano, ut je motno vied do Oech dopravovati. A bylo by motno dopraviti tetti a vice zboii, kdyby nas lid byl zde sorganizovan v jeden sik a dupl sobe na nate (na vladu ale) kongresniky a senatory. Oeska vlada, jak vidime. ma sve veci uz dosti dobte sorganisovane, ale odtud nebylo motno zboti vyvezti net tehdy, kdyt se dobte zaplatilo.

Avtak v ptipade, jako je ten lidu v oechach — my mame pravo tadat„ aby se vtechny sily napnuly a zboti do tech dodavano bylo tak rychle jak postadirne je vydavati, vlaky odvateti a lodi ptevateti. Vzpomente si, te lid nas aby "pry svet zachranii pied yalkou, musel se v Mnichove poddati machliitrn anglofrancouzsko-itaiskYm a Polsko s Mad'arskem k tomu hrozilo ohnem i metem!? Vtichni ti dnes jsou povinni ptispeti k tomu, aby zboti, ktere my zde sbirdme — bylo poslano a odevzdano na pattiene misto a teen, kterYm jej posilame!

Narodni vYbor Kongresu AmerickYch Sloyant v New Yorku vydal tee prohlateni. Na nas jest abychom se za prohlateni postavili.

Tim pt)mtteme UNRRA a zaroveri dokateme, to zasilky dojdou na misto.

At dosud sprayne veci do Oech at do Prahy dodavaly: • Pan - Atlantic Inc. International Shipping & Forwarding, od rit, z Ameriky, v Evrope pke yzala to Inter-Continental aby to dodala, ale to bylo veinal drahe.

Dnes ut potta Spoj. Sta.tti bete paklidky vase 4 liber a 6 unci. Nechteji vtak na nekterYch pottach nic o tomto vedeti, proto nemaji ani pottebnYch listkti pro oznadeni balidkt, jak o nich jiste jste ut detli v novinach. Ne1ejte se vtak odbYti. Katd;;7 ten pottmistr je tam aby lidu siouill a ne aby na nekoho ::ohrnoval nos."

Podobne nag kongresnici a senatoti. Oni jsou osobami, ktere my dosazujeme na mista, z niche maji sloutiti k dobru celku a nikoliv zneutivati teto ptiletitosti pro tpinavou a obdanstvu tkodlivou Krajane, je nas hrst, kteti jsme spojeni, ale vYsledky tohoto spojeni ut jsou zjevne. My nevetime, te je potieba nekde nekomu se kitnet ,nebot' to co chcerne neni touha nekoho utiskovat, z nal° teti-6, ale jemu pomoci, kdyt pomoci potiebuje. Proto, aby nate lady byly sloteny ze sam'ch zdravYch a silnYch elantak jako rusk narod. Proto, te se nebali zlomiti pouta, ktera je poutala jako otroky — mohli zachraniti svet pied germanisaci.

Vlasta Vrazova, ktera ptevzala na sebe fakol jiste ne zavideni hodiny — ji2 nas seznamuje s pomery v republice Ceske. Erzo uvidime motnost jejich chopnosti.

Nemusime se diviti, te zdejtim politikattm je velice 'proti srsti znarodnovani pkirodniho bohatstvi a vtech podnikU. Vtdyt' tern, kterYm se nechce delat — se tak dobte 'tije z mozolti "tech lidi", pro ktere nemaji jmena. Proto. ponevadt pro ptemYtleni jak by penize utratili, ktere jim "ti lids" nadelaji, nemohou rayslet jak se kdo jmenuje a jak tije.

Dobie vec "tech lidi" popsal a yysvetlil p.

L. A. Dobet ve "Vestniku" dne 17. kijna. Neznam p. Dobete osobne, ale svou dvahou tak vecne vystitenou — stal se ptitelem mojich ptatel. samYch delniku a rolnikti, kteti navzajem meli by se poznati a v pevnY tik se semknouti, kdyt ne po strance narodni a duchovni, tedy aspori hospodatske a politicks.

ObrovskY krok by udiniii — pro sve osobni dobro a zdar celku. Zrovna jako rusk lid a ted' — ptejme si — ytechen lid sloyanskY. Vsimli jste si. ptatele„ te dne 9. prosince, 110k010176 po deg dobe hraji na Studewood ye velike Ceske sini divadlo? "Vlei Maky",

Ulohy jsou svetene osvedeenYm sifram, nicht mil. "retie" povidala, ze fiat jim na schopnostech neubral, ale spite vyttibil. Podscatou hry je ponaudeni dnetnimu miademu svetu v jeho neztizenYch choutkach, zjevu, jehot se mravokarcove melkeho ptemYtleni tak hrozi ale za vtechny ty yeky, pit vtem mudeni ntitnikti", paleni darodejnic. na sktipce na tahovani mladYch divek a vdoy, nezmohli se ani na tolik, aby ptidiny hledali jinde net tam, kde projevuji se skutky spolublitnim i syetu kolem tkodicimi ne-li smrticimi. Ptijd'te se vtichni r_odivati, kdo umeni divadelni milujete "Vlei rnaky" sehrati neni irloha malt, poretiser a ieditel s uspechem umeleckYm. Vetim vtak, te na g sokoli to dokatou.

Zaddtek pi'esne ye 4 hodiny odpoledne. Nenechte si jej uniknouti. neb je to Idle k cele Chodeni a bouchani dvetmi v behu hry ptsdbi rutive na vtechny divaky, nebot' ruti chod hry.

Malt vetejnt tkola na rohu ulic Larkin a Radcliff jmenem "Robt. L. Stevenson" stava se majitelkou etyi nadhernYch obraz y, maloyanYch nagm krajanem Dom. Nezvaiem. 0brazy ptedstavuji etyti rodni doby v ptirode.

Pit pohledu na toto umeni lidske ruky a ducha, proti vain jsem oslzela. Vzpomela jsem si na nas sloyanskY lid, ktery nikdy sousedil syYch nepiepadal, teny a deti jim nekradl, majetek neloupil, nekradl zvitata a teprve nezabijel a domovy ohnern nespaloval — protote mysl toho lidu nenesla se vatni zabijet, rvat. nieit a hltat Ark, co ku straveni bylo. Od yen a navzdor tomu te ze vtech stran na strati slovanskY elovek bYti musel — ten krasnY dar — touhy po krasnu, spravedlnosti a praci, zdokonalit svou rukou to, co Tviirce vteho nemohl sam dokondit pro blaho elovekovo, nezahodil.

Nezahodil to ani nezavtel na to — choval to a Pit katde pkiletitosti ()pet a °pet snatil se uplatniti to v neeem utitednem, krasnern, oku, sluchu libern, hmatu milem — vtdy pro radost svoji i spolublitnich. Podobna schopnost umeni a cit (Jute je zobrazen v tech 'etytech rodnich dobtch krajana Nezvala.

Pi• kvapena shled.anim se s krajanskYrn umenim v mistech jako ,je tato malt tkola — vynatla jsem, te nate krajanka Helena Teperova, elenkyne tkolniho vYboru, u ptiletitosti, kdyt vYbor chtel zakoupiti nejake obrazy pro tkolu, odporueila krajana Nezvala. Za toto zaslouti ses. Teperova ne dik, ale to abychom ji za to meli ze srdce i dute radi. Jak br. Nezvala znam, zaslouti se takove pozornosti. Skola ziska tim, Sc tam kde poeina, duch maleho elovidka (ditete), pozorovati, postiehne i snad si uyedomi, te mimo tech ytelikYch at surovYch americkYch sportt, jsou jests jine veci, hodne lidskeho podinani. Nejen umeni ptirodu napodobiti, tet napomoci ii, aby nate okoli stalo se tak krasnYm jako dovede je lidska ruka zobraziti.

S vami, kdo jste ye "Vestniku" i v jinYch Casopisech rozebirali navrh na postave.ni pomniku v Lidicich, tpine souhiasim. Vidim yelikY pokrok lidoveho smY geni v tom, te lids sobe vzali na vedomi dilletitost a nutnost rozuzliti utrpeni doby pravYm zptsobem a dovedou tentokrate skutednost nebojacne odhadnekdo tolik pen& a dal vice netnouti. li mel tarn. kde ted' jde o tivot anebo zanedbanim ran ku zmrzadeni do smrti, necht' tedy da na takovY pomnik to, co ut nema kam jinam dati.

Ale my — kte?i vime co to vte znamena net udelame dollar — dame dva tam, kde to koupi pokrm, vyhoji ran, oblede nebo zkidi sti-echu nad hlavou.

Kdyt pied 4000 lety Cheops v Egypte riechal staveti pyramidu. pak zfel teel, jemut se dnes lids; zasveceni do ptirodnich obdivuji.

Ale ten obdiv nikdy nemohl vy yd., titi ta utrpeni tech kteti nuceni byli pyramidy staveti.

Co net obdiv snituje byla ta vira faraont, kteti nechali pyramidy staveti jenom k vtli tomu, aby v nich zachovany na vtechny \Tay trvani zernekoule nati, jejich mrtvoly. Co asi byl by kterYkoliv z nich uCinil, kdyby tehdy byl mu nekdo iekl, te za malo jen tisic let tyto mrtvoly ukazovany budou ku pt. v Chicagu,

V.

v Sev. Americe, s pfedmety, na ktere sahati nema nikdo jinY jenom duch zesnuleho? Ba i ty sarkofagy rozvezli po svete, ae zarmouceni portastali ukladali sve nebottiky do nich v Ttesvedeeni, 2e doptano bude jim "ticheho odpoiinuti" at do skondeni sveta.

Co platno bylo by komu staveti pomniky, kdy na druhe strane tak ratio dba se o vychovu mladete v torn smyslu, aby se naudila znat pravdy a tak vice neptipustila, aby ptipad Lidie, Letakil nebo i Kiibu, nad Bieznici u Zlina, se vice neopakoval, at ona vyroste a kiditi bude hospodatstvi narodt.

Ten kdo hrtzy takove osobne prozil, zrovna tak jako ti, kterYrn jejich rozum (i bez protiti techto hrtz) dal/ ziiti ty nasledky germanizace — nemilte mysleti na pomniky. Ponevadt jemu v duchu zni ty stony, natek i kvileni trpicich. — S pozdravem.

Marie F. Kulhankova-Valova.

Poznamka: Vzpomela jsem si jak sve doby, kdyt Japonsko postiteno bylo krutYm zemettesenim, pit demt hlady umiralo na desetisice osob (nepamatuji letopodet), ameriati lidumilove — kteti se tolik radovali, te "malidkY, oh tak inteligentni a milt' japonskY lid" v roce 1903 "nadtel" Rusovi. tomu "tpinavemu medvedovi" — sesbirali spousty penez a poslali zvlattni lodi s potravinami do toho "eist'oudkeho a mileho" Japonska, ktere jim to vratilo i s Aroky — utokem na Pearl Harbor a — zaketne. Cot, nebylo by ne milosrdim, ale povinnosti anglicky hovotici Ameriky podobne pomahati Oechtim?

A take se ptesvedeiti dostali-li to.

Pti tech neptatelich, ktere pokrok ma v de dobe, mohlo by se to s lodemi stati jako se to stalo v roce 1920, kdy a Ameriky do Ruska poslany byly lodi s obilim • "Zahadne se utopily" v moji Severnim . .Podobne mtela zvitata, kone kravy, ovce, atd. do Ruska od jihozapadu vezend. Divite se, prod Rusk' Sovet nikomu neveti?

Jedno slovanske ptislovi, kdot vi jak stare, pravi: "(5, Bote, chrari mne pied faleSnymi pta.tely, od zjevnYch pomohu sobe sam!"

V Iiad Vyzovice, cis. 114., Fairehilcls, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto oznamuji vtem elenrim nageho taclu, te nate yY •odni schtze se bude konat v nedeli dne 9. prosince 1945, po poledni jak obyeejne a v padu dettiveho podasi, o tYclen pozdeji. Je tadoucno, abyste se dostavili co v nejvetSim poetu, a zalai na vas elenech, abyste si zvolili Atedniky, kteti maji zajem o vzrUst tadu a pro dobro Jednoty v celku. Pak mame i jine zalaitosti, jako nemocenska podpora, ktera musi bYti vytizena v teto schrizi.

Take upozorriuji ty Cleny, kteti jsou pozadu s placenim rimrtnich poplatkri, aby se jiste do schrize dostavili a ptivedli vte do pokadku, neb rok se blial ku konci.

Tedy nezapomerite na druhou nedeli v prosinci a piijd'te vAichni!

Se sesterskYrn pozdravem na celou Jednotu, Marie J. Kadera, taj.

V cis. 143, Inez, Texas.

Cteni bratti a sestry!

V mesici prosinci jsou vtdy vyrocni schrize, a proto vas tadam, abyste se vtichni dostavili do ptitti schtze, na druhou nedeli, totit 9. prosince, o 2 hodinach odpoledne. Piijd'te vkchni jest to vase povinnost co dobti elenove, se do schrize dostavit a zvolit si ritedniky na pH'Sti rok. Zvolte si takove Utedniky, ve kterYch mate duveru a s kterYmi budete spolupracovati. Pamatujte si, te vast tiednici chteji abyste s nimi spolupracovali a byli jim napomocni, jen tak se dopracujeme tspechu.

Take varn oznamuji, ze schrize R.V.O.S. se bude odbYvat 9. prosince o 9 hodinach rano, tak se vSlchni dostavte, neb jest to take vYrooni schrize.

JeAte jednou, schrize S.P.J.S.T. o 2 hod. odpoledne 9. prosince, dostavte se, my viLs oeekavame. Na shledanoul S bratrskYm pozdravem, Leo Krause, Jr., t, e.

Strana S.

talEDN1 ORGAN SLOVANSKE PODPORUJIC1 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUOKA — EDITOR Vydavatele — Publishers 6ECHOSLOVAK PUBLISHING COMPAN/ WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 rot. S'ibse • ption $1.50 a year Zmeny aches zasilaji se do ILIvni afadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vetkere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'tez adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

SPATNE HOSPODARSTVi.

Nemarni, synedku, abys nepromarnil, co tobe tvaj start otec nashroma,2dil.

Co ti nashromaldil a pracne nastaral, bled' si to zachovat, a by ses zestaral.

Co tobe mati da, hied' si toho vait, ona to musela tako hospodakit.

Janidku, Janieku, pane minedko mag, dej si na ne pozor, at' ho nepromrhat!

Esli ho promrhag, bude po nem veta, nenande g ho nikde, bys ze gel kraj sveta.

Morayska narodni.

V adost k kadovSrm tajemnikiim. '‘77roeni schaze nagich sbrattenSlch facia konaly se nekde uz v mesici listopadu a v geobecne v tomto prosinci, prvni ci druhou nedeli. Jak znamo, nage stanovy nakizuji uvetejnovati v organu seznam tajemniku iadu, jejich adresy a dobu konani schfizi. Zmeny nastale z rfiznS7ch pkiein behem roku oznamuji se Hlavni fitadovne, ktera vgdy pied uveisejnenim seznamu tajemniku zagle je redakci k provedeni nastalSrch zmen.

Dle v3isledku voleb ye schiizi 147rodni, kadovi tajemnici povinni jsou oznamiti do Hlavni kadovny jmena vgech kadovSrch iikednikft a to sestavi fipinS7 seznam tajemnikil v gech tan., kterST je pak otigten v organu v mesici lednu.

Aby tento dulezity seznam byl co nejspravnejgi, prosime nage tajemniky, aby po schazi jejich kadu laskave sestavili ce1S7 soupis fitednin a tento odeslali co nejdisive do Fayetteville, kde hlavni tajemnik bratr John F. Chupick vypracuje fipInSr seznam tadov3Sch tajemnikil pro otigteni v nagem spolkovern organu v lednu 1946.

Valeene gkody na svetovYch knihovnich Na vypleneni a znieeni • evropskSrch knihoven mail neivetgi podil naciste, kteti pojali soustavne nieeni knihoven a vedeckSrch fistavu poroben:crch zemi do sveho planu fysickeho i duchovniho ovladnuti sveta. Krome toho v gak bylo mnoho knih znieeno za vojensk3ich akci a konedne i nepkimSrm pilsobenim valky, na pt. nedbalosti, neodbornSrm stehovanim, nedostateenYm uskladnenim a pod. Nejvice utrpely patrne knihovny polske a to jak v Polsku, tak za hranicemi. Odhaduje se, 2e bylo znieeno nebo vykradeno 60-70 procent knihoven v Polsku.

Jell y e Va,rtay anlotne bylo zcela, nebo asted,

VESTNIK ne znideno 12 knihoven. Hebrejska knihovna byla odvledena do Vidne, knihovna, ministerstva zahranidi do Berlina. 2idovsk3i seminal' v Lubline Nemci vypalili, skvelou knihovnu Polskeho ustavu v Pakai venoval Hitler Rosenbergovi. V Rusku Nemci uloupili cenne knihovny a ostatek spalili, v Kijeve spalili miliony knih, v Charkove dlazdili svazky z Korolenkovy knihovny rozblacene silnice. Ve Vilne spalili pisemny material, shromald'ovanY 40 let pro zpracovani litevskeho slovniku. Nejohavneji se Nemci zachovali v Jasne Poljane, kde znieili veechny knihy a rukopisy v museu Tolsteho. V Belgii spalili Nemci v rode 1940 universitu v Lovani, kterou vypalili ji2 v minule valce. Jiste je rozlitilo, ze kalda z 900,000 knih mela ex libris, ptedstavujici nemeckeho vojaka, podpalujiciho universitu. Ohrornne ekody utrpely take knihovny v Anglii. tpine shotely po nemeckYch naletech knihovny Canterbury Cathedral Library, City of London Library a neseetne knihovny kollejni i vetejne. V noci 10. kvetna 1940 zapalily nemecke bomby Britske museum, kde shoielo 150,000 svazk y, mezi nimi temet veechna eeska dila literarni a vedecka. V Belehrade byly tem& yeechn,y knihovny zpustoeeny a nektere Upine sp al leny. Proziravosti a obetavosti zamestnanct, kteti ukryli knihy a katalogy, byla zachranena teener Upine belehradska universitni knihovna. V tine bylo znieeno 72 procent universitnich knihoven v pobteSnich mestech, obsazenYch Japonci. Jednu z nejlepeich universit v Cine, universitu v Tsingua promenili v kasarny a vojenskou nemocnici.

Osidlovani es. pohraniei se nedeje pfekotne, ale podle ptesneho planu. Prvni skupiny rolnikii a zemedelskYch delnika z Voticka ptibyly do Falknovskeho okresu a okres Slane je osidlovan zemedelci z Rokycanska. Na Chebsku piesidlilo uz skoro 500 rodin z Taborska, stejny poeet rodin pteeel z Budejovicka na Kaplicko.

FrYdlandskY okres se zapoene zapitiovat s eeskYmi rolniky a zemedelskYmi delniky z Turnovska a Semilska. Zaroven zaene osidlovani 2atecka, Podbokanska a Litometicka bojovniky Cs. zahranieniho vojska z vYchodu volYnskymi Cechy. Prvni budou uvedeni do konfiskovanYch nemeckYch usedlosti. Okresni spravni komise v MarianskYch Laznich podala obyvatelstvu zpravu o sve Cinnosti a oznamila, ze v okrese se usadilo na 200 rodin z Voticka a Beneeovska.

Pti danim osidlovani budou mit pkednost sluenici zahranienich brigad. Osidlovaci Utad pro Cechy a Moravu ztizuje v pohraniei oblastni fitadovny a provadi spolu s okresnimi na.rodnimi vybory soupis v'g ech Nemctii. Ptipravy pro odsun Nemcil budou provedeny tak, aby Nemci mohli bYt lidsk3im zpfisobem vyslani za hranice, jakmile budou pro to sjednany v gechny pis edpoklady. Osidlovaci triad narali na velke prekalky, z yld'Ate pokud se tyre obstarani deskYch pracovnich sil za odchazejici Neince.

Prumysl cukrovarnickY a pivovarnickY je temet v rukou deskYch pracovnich sil a take chemicke zavody maji namnoze 80 procent eeskeho zamestnanectva. Za to textilnl prilmysl a nektere pfevaSne nemecke zavody, zejmena ye Slersku, se musi dopliiovat urychlene Cechy, vracejici se z Polska. Prave ted' piijela z Polska skupina 500 O eclat, z nich2 temet polovina byla vyslana, to textilnich tovaren na Liberecku.

Take bytova krise brzdi osidlovani pohraniei.

JednotnY fond narodni obnovy, kterY byl ztizen na zaklade dekretu o konfiskaci nemeckeho a neptatelskeho majetku, bude slouSit k Abrade osobnich i vecn;;T ch ekod, ktere tam napachali nemeeti okupanti. Tento dekret take stanovi rozdeleni konfiskovaneho majetku. Od 14. do 17. Iljna se v Cechach konala sbirka ye prospech slovenskeho lidu, krute postiSeneho valeenYmi uddlostmi. Po veech eeskYch mestech a obcich se rozvila akce Pomoc Slovensku. Na vYchodnim Slovensku je mnoho set dal bez rodiet, tisice lidi bez ptistteM, bez odevu a bez nadeje na brzke hmotne zabezpeeeni.

Jejich domovy byly znieeny, pole zpustoena neb dosud zaminovana. V mnohych mistech jsou- dosud neodklizeny mrtvoly lidi i zvitat.

Tyto kraje pottebuji rychle pomoci a proto Pomocna Slovensku nalezla v e.,`echach vydatnc oclexrl. Oeskomora yske strojirny v Libocle yg d4ly 1:4plitok'nf5plp

Ve stredu, dne 5. prosince 1945. vensku pet nakladnich aut. Tyto oozy pfevzal jmenem slovenskeho naroda namestek piedsedy vla,dy Siroky a kolona aut vezla na Slovensko Cast vyteSku praSske vetejne sbirky. VYrobni naklady techto aut, asi 450,000 K opracuji zamestnanci zavodu behem mesice listopadu.

— Dobtieske elechticke sidlo, jedno z nejkrasnejSich stavitelskYch pamatek 18. stoleti, odevzdano bylo do rukou zastupct Syndikatu deskYch spisovatelfi k trvalemu uSivani. tervenST Hradek piipadne invalids m zahranienich vojsk es. odboje, DobtiS spisovatelfun, Komorni Eiradek letcfun, Portech novinaftm, Svinov vrcholne organisaci CeskYch zemedelcii. Lidova a demokraticka republika splaci dnes v Dobtik prvni malou Cast Ceske kultute. — Ruda armada odoyzdava, do stave Cs. vojenskYch leteckYch sil vS'echny letouriy, veekerY leteckY automobilni park, specialni zafizeni a vS'ecky spojova.,q prosttedky, kterYch pouSivala Cs. letecka jednotka z vychodu, ktera bojovala po boku Rude arrnady a ptiSla do vlasti z Ruska. Krome toho budou es. letectvu odevzdana veika zarizeni a material peruti pro,obsluhu letiSte, dale dye maid poetovni letadla. Tento dar Sovetske vlady je skuteenYm projevem pfatelstvi k lidu Ceskoslovenska. — V ramci akce UN RRA bylo 6eskosiovensku ptideleno nekolik tisic na,kladnich automobile s podminkou, Se jejich dopravu z Francie obstara es.ylada sama. Slovensko yeak musi pro dopravu techto truckt dodati eofery, jich2 zel je na Slovensku podet nepatrnY. — Hranice mezi Oeskoslovenskem a SovetskYin svazem budou vytYeene a zamefene. Skupina sovetskYch zememellefi a inSenYril dojela uS do Koeic a Uth.orodu, CsI. vlada doda k teto praci Ceske sily. — Kanadska, Pomocna akce odeslala do Oeskoslovenska zasilku penicillinu a zaroven zasobu eatstva, kavy a sueeneho ovoce. Asi milion jednotek penicillinu v cent',‘ $10,000 dodlo pies 8vedsko do Prahy koncem listopadu. — Slovenske museum, bombovane v eervnu 1944 utrpelo velke ekody, odhadnute na 27 milionu korun.

20 milion a akru baviny pro rok 1946 navrhuje sekr. zernedelstvi Clinton P. Anderson, con by ptedstavovalo 109 procent proti osevu baviny roku 1945 (osev obnaSel 18,355,000 akrt) a 76 procent osevu let 1937-41, kdy bavinikem oseta rozloha obndeela 26,357,000 akrti. Pro cukrolove krmivo navrhuje zemedelskY odbor plochu 149,700,000 akril proti osevu tohoto krmiva v roce 1945 ye vYS'i 131,000,000 akril — pre mernY osev let 1937-41 dosahoval 136,300,000 alma. 0sev zrniteho krmiva veetne korny, ovsa a cukroloveho semena ma bYti ponekud zvYS'en a osevna plocha pro pS'enici, rYSi, su gene fazole a zimni zeleninu bude oznamena co nejdtive. Odporueeni pro chov prasat vydano bude na jate a podzimni stay veptoveho dobytka udave, se na 35,000,000 hlay. Behem letoeniho prosince konany budou statni schfize zastupcii vladnich zemedelskych agentur, zemedel. kolleji a farmatskYch organisaci, na kterS7ch bude vypracovan cel3S program pro rok 1946.

VS,roei pusteho lhani fig skeho tiskoveho sofa Otto Dietricha ptipadlo v listopadu. Bylo to etvrte VYroei, kdy tento radiovY hlasatel prohlasil, Se Ruda armada je koneene znidena.

Dietrich tehdy oznamil, Se polni taSeni na vYchode je rozhodnuto rortfi.§tenim Timo genkovy arm.adni skupiny a Se dani vYvoj pajde podle pfani nemeckello vecieri. Toto broblni bylo tehdy pkedevg im psychologickSrm Atokem na vg echny kolisajici v tabote Hitlerovych spojenct a na odbojnY duch evropskYch narodti.

Oznameni meld rovneS ottast Velkou Britanil a Spojenmi Ste.ty a ptipornenout jim, Se po porace Sovetskeho svazu nemaji Sadne nadeje.

Dietrichova slova dosahla iispechu pouze u vahajicich tehdy Japoncii. Ti toha Casu v domneni, Se Sovetsbz% svaz a jeho armada stoji pied tpinYin znieenim, pkep p.,dli zradne Pearl Harbor a dali se do valky s Anglosasy. Tehdy se nadeje doskeho lidu etraceny k Moskve, vgechny vrstvy deskeho naroda si zachovaly nezlomnou viru, Se neni jeete vS'emu konec a Se Nernecko na vYchocle nezvitezi. A jejich nadeje se skuteene• spinily. Ruda armada, zdanlive rozdrcena, na konec Nemce znidila a pied Moskvou jim V.P. A•59.1gila, prvni p97k4C1,1 Y clrullE" sYttovO'YAlm

Ve sffedu, dne 5. prosince 1945. lidyi se general Eisenhower loan s Prahou, fekl: -Toto jt. anoje prvni naVateva Prahy a citim se velmi pocten prodlevati v matiece mast Ceskoslovenska. Mel jsem tu nadherne piljeti a jestlite lid Prahy Val se z teto nisetevy tak dobre jako ja, pak jsme veichni skuteene et'astni."

Pilhena a lizkostliva snaha Angireanfi po t. zv. "fair play" (spravedlive jednani) pri tizeni proti zlodincum v koncentradnim taboke Bergen-Belsen za prve nepovzbudzovala tictu nemecke vekejnosti, ktera byla zvykla na desiti minutove soudni procesy a take nepodporovala dtrveru v ruku spravedlnosti, ktera nejen tresta spravedlive a snad i krute, ale take ihned. Je to pochopitelne, '2e jak posluchaostvo, tak i vetejnost byla nervosni, chtela ji g slySeti rozsudek a videti ohavneho velitele tabora Kramera a jeho bandu na sibenici. kizeni s belsenskYmi vrahy se protahlo na sedm nedel a proces dokazoVal jen drobne zlodiny, spachane jednotlivci a nebyl procesem proti celemu re gimu, kterY v tdborech vladl a kadil, co g neuspokojilo vetejne mineni. Proces byl nesmirne prodlou gen obtig -nYmptekladionyplAt,rotoge mezi obgalovanYmi byli Polaci a do anglietiny. Pies vSechnu snahu tlumoenikti, kteki nebyli vgdycky na vYSi, ztracel ptekladem vYpovedi na pfesnosti a nektere nejasnosti se vysvetlovaly velmi zdlouhave teprve pti ktigovem vYslechu. Dark pfleinou priltaht byla takostlivd snaha soudu, dati obtalovankm pinou mo g -nostbhajy;dvcrikYhltsojnpravnikti obhajovalo ob galovane a konali svoji povinnost velmi svedomite. Hlavni nesnaz byla ovSem v posouzeni rozsahleho matefialu — iikolem soudu bylo jednak zkoumati dukazy tkkajici se tabora v Oswiecime (Auschwitz), jednak v Belsenu samem. VYpovedi svedku nebyly jednotne a vtibec jejich vYber byl spiSe vYsledkern nahodnYch okolnosti, ne gli skuteeneho vYberu. Kdy g byl tabor osvobozen, laelo mezi baraky 10,000 nepohtbenYch mrtvol, denne umiralo 1500 lidi, v taboke radii tyfus, iiplavice a hlad. Prvnim itkolem osvoboditelii bylo ovSem zachranit lidi a pak teprve vyslYchati svedky.

Jako svedci se ptihlasili ti, kteti nahodne•tlumoeniky znali, nebo lido pracujici v kuchynich, kteti pregili Udobi hladu, majice vice ptile gitosti v kuchyni sem tarn tak uzmouti kousek surove tepy. Oni vSak nevideli tolik ze vSech hraz jako ti, kteti byli v tabote a pomfeli vetSinou hladem, nebo byli odvedeni hned po osvobozeni do nemocnic. Proto se vYpovedi o belsenskem tabote tak rtiznily a popisovaly jen malY Usek.

K r amer a jeho pomocnici se pochopitelne jili, ge vYber obeti pro plynove komory na rozkaz a ge byli nuceni pkedpisy a zvlaStnimi rozkazy z Berlina k cele fade zloeinfi. I kdyg "vySSi rozkaz" neomlouva ani podle britskeho ani nemeckeho vojenskeho prava a vYslovne byla ptijata tato zasada mezinarodnim soudem, kterY stiha valeene arcizloeince, piece soud muses nektere otazky s tim spojene zkoumati a tim se tizeni zapletalo. Lida, kteki videli obg alovane u soudu a sledovali jejich tvake, musili poznati, ge alo o celou iadu rtizriSrch typtit zlodincti, jednoho VSak nebezpeenejSiho net druhY. Kramer je na ptiklad typ silackeho svekepeho a brutalniho sadisty, kterY ubiji lidi sam holYma rukama a kopanim. Bormanova, drobna earodejnice, na to byla prilia slaba a zbabela a proto na vezne Stvala psy, kteti je rortrhali. Irma Grese, ktere novinati venovali tolik pozornosti, proto ge je ji 22 let, byla v taborech jako dozorkyne od 19 let a zesurovela jak jen colada tena dovede. Nosila bie a revolver a strilela svoje °bet. Dr. Klein je docela jinY typ a snad nejnebezpeenejei; ten predstavoval tisice Nemcfi. Sam neni sadista a snad ani ne brutalni. Nezabijel 'Asti, ale hladem a nemocemi; pro neho byli Tide v tabote mane net zvirata. Jeho zlodinnost byla v jeho bezohlednosti. Newel se divat, jak umiraji a trpi bezmocni vezni, ale klidne prihli g el jak rostou desititisicove Cislice mrtvYch a jeho jedinou snahou bylo odkliditi mrtvoly, net prisli AngliCane. A konene. byla posledni skupina obtalovanYch. Byli to ti, kteri se dostali do tabora jako vezni — jako spolutrpitele tech tisicti, ktere potom sami bill, trYznili a zabijeli. Snad mezi rani byli llc4 z rat 4 400, re ini ko40444,

VASTNiK z nich ualal zvifata a prase na nich se vyjevilo, jak zloeinnY retim dovede zotroeiti duke.

A proto vola lidstvo po spravedlnosti prisne a rychle! Arcilotr Kramer, Irma Greese-ova a sedm daleich zloeinct bylo odsouzeno k smrti provazem, zbyvajici obtalovani dostali dotivotni talat resp. trest od 10 do 25 let galate. Veichni se odvolali a vyokavaji na Vsledek apeladniho "Provarlime-li zde a onde revolueni zmeny nebo revolueni opatieni socialni, nikdy nezaponrinejme, ie providime piedevgim svou revoluci nacionalni, riarodnostni a tou jsme povinni sobe, ale take veem nagim generacim budoucim. A ja verim, ze tuto velikou narodni revoluci naee generate se zdarem opravdu uskuteeni."

President dr. Beneg. eeske noviny do t eskoslovenska. Oznamujeme naeim etenarnm, te easopisfim byla otevrena poetovni doprava do oeskoslovenska a nyni mateme tam posilati svS7in pribuzn3im a prateeeske noviny, ptinaAejici novinky a dfiletite zpravy ze SpojenYch Statu. Naei bratti a sestry v znovuosvobozene vlasti jsou jiste zveclavi, co jest noveho ye Spoj. Statech a dodavka eeskYch novin z Ameriky bude jimi vdeene jata.

Hitlerova "skromnost." Hlavni americkS7 lobce pti soudu nacistickYch pkedakti v Norimberku, soudce R. H. Jackson, podaval dfikazy obvineni, ze tito se .spikli proti miru a' vyvolali druhou svetovou valku. Znaenou Cast svYch vYvodu venoval soudce Jackson eeskoslovenske krisi na podzim 1938, jet' vedla k mnichovske krisi. Z nalezenYch tajnYch dokumentU, ktere ma obtaloba v rukou, motno dnes s pinou jistotou tvrditi, ae potadavek odtrteni t. zv. "Sudetska" byl jednou z dasti nemeckeho spiknuti.

A je take zcela jisto, ge v tu dobu by se byl Hitler neodvatil vyvolat valku, kdyby Francie s Anglii byly mely pevnejei pater a spinily sliby, te piljdou oeskoslovensku v pripade jeho napadeni Nemeckem na pomoc. Ze se tyto velmoci zbabele sklonily pied jeho blufem, dalo Hitlerovi signal, aby pokradoval ve svYch vYbojnYch planech, nebot' veal, ge okupaci celeho oeskoslovenska, ke ktere za pub roku na to doelo, se zmocni takove koristi a tak dokonale vojenske vYzbroje, ge bude mit veechny trumfy v rukou.

Hitler hral odvatnou hru, riskoval veechno, ale jen protd, te mohl predem OAR, te se nepotka s dostateenYm odporem. Soudce Jackson prozradil, ge za Csl. krise na podzim v rote 1938 Hitler v dohode s marealem Keitelem chystal vratednY Utok na nemeckeho vyslance v Praze, aby mel zaminku k prepadeni Oeskoslovenska.

Kdyt je spolkl, pribylo mu odvahy a rozhodl se pti prvni priletitosti napadnout Polsko. Fri porade s nacistickYmi predaky a vysokYmi generaly prednes1 celY svuj plan do poslednich podrobnosti a pravil mezi jinYm: "Nemnteme odekavat, ge by se nam jeete jednou povedbo, co se nam poetestilo s eeskoslovenskem. Proto napadneme Polsko — vojna bude; ale jako "fuehrer" si vyhratuji posledni slovo a pra y° dat povel, kdy ma zadit. Hlavni naafi snahou muss bYt zasadit nepriteli rozhodujici ranu, proto se nesmime ohlitet na nic, na tadne mezinarodni pray° a na sjednane smlouvy. Konedne rozhodnuti ye veech politickYch i vojenskYch yecech vyhratuji sobe. Pri fel sve skromnosti musim rici, te jsem naprosto nepostradatelnY nenahraditelnY. Nikdo nemfite nastoupiti na moje misto, nebot' jsem pevne presvedeen, nikdo nema takovou silu yule a takovou pronikavost intelektu, jakou mne nadala Prozretelnost." Bod za bodem vypoditaval soudce Jackson Hitlerovy pripravy k napadeni jedne evropske zeme za druhou. Podal dukaz, te Hitler mel v fimyslu premistit 3,000,000 Oechn na evropskY vYchod, aby mei misto pro nemecke kolonisty. Dale nodal dilkaz, te byli Nemci rozhodnuti vyhladovet veechny okupovane zeme, aby meli sami dost co jist. Za ruskeho tateni mela cela nemecka armada It jen ze zeme a uloupit, co se jen dal°, aby nemecke obyvatelstvo bylo pokud mogno nejlepe zasobeno. A nemeli nejmeneich pochybnosti, 2e tento krutS7 postup bude stat miliony rv.skrch aivotu, ale na tom nezalaelo, Nern.ci pottebovali "Lebensraum" a byli rozhodnuti ho 771. 1=.".at Via, kogdou fit0411?

Strana 0,

tad BosenbeiMy, is/0 108. uvedomuje vilecky sve elenky a elenky, te V3-7rotthi schtize 'arm u buds sa odbkvat jako obyeejne druhou nedeli v prosinci o 2 hod. odpoledne ve spravkarne obuvi p. Humpole. Jak u g nam to z Hlavni iitadovn-y napevedeli, tato schfize ma bkti zavazna nebo povinna. Nemame na to pokutu ureenou, protoSe jsme bide svobodni. Ale nas` vlastni zajem. by nas mel pobadat k tomu, nelze-li nam do jinYch schizi, talc aspofi do vYroeni. Maine take volbu novYch Urednikt. VSeci nynejSi, na mabou vffnaku jsme slouzili pies sveho nejlepMho vedomi, tato valeena 16ta ale to neznarrion: '2e mu•sime slouLti noddle.

Mame mezi sebou Zaslougime si schopriat zastavat idad • coladas deny kterz;'koliv, proto, z Hlavni latadovny jde vetSi east pisernnosti v anglicke reel. To ovsel1l uz nml pro nine, zarovefi n si elenove (nekteri) tomu ani neduve-ruji, ae si to sami nemohou pre:'Ast. Proto jest to 17 zajmu nas vkch, aby bylo zvoleiao do urad.77,1 dost novYch firednikti..At je po je repeat, 2e ten ei onen urednik nam neni pa chuti. Take kdo mame Watt, je no ease to udelat. Bude-li nas hodne shrornaMeno, mobil by jsme to rozhodnout, maji-li se SChfl2e odb3ivati kde jsou nyni, nebo se starat o spolkovou sin. Ag dosud to sta,eilo, kde je odb7;-vame, proto ge ueast mOlokdy poeet 12 ptesahuje. V nadeji na lepSi toast zustavam s bratrskym pozdravem, Vine. Abschneider, taj.

V NAJEZDNiKU zLot V SSSE. Sovetska zviaLni stat-ni komise pro zjieteni a vySetreni zioeina, spachanYch nemeckmi faSistickYmi vetfelci na sovetskern vydala zpravu o vYsledku sve prate. Nemeeka, okupace tizerni SSSR, ktere melo 88 miliontl obyvatel, roemi primayslo you vYrobu ye ykSi 46 miliard rubla pOdle cenove hladiny z roku 1926 —27, kde bylo 109 miliorra hospodarskeho zvitectva, veetnd 31 rnilionti kusfi dobytka a 12 nlilionit koni, bylo tam 71 miliontil hektartz ose-• to zemedelskSmi plodinami a 2eleznieni sit' mela 122,000 km. Nerneeti faSiste znieili nebo easteene 1710 meet, pies 70,000 vesnic a visek, vypalili nebo znieili 6 miliona budov a zbavili 25 miliona lidi pristteSi. Znieili take 31,850 prianyslovYch zavoel o Uhrnnern poetu 4 milionti deli-ilk-a, 65.000 km 'Zeleznic, 4100 nadrag i, 36,000 poStovnich a telegrafnich 40,000 nemocnic a leeebn-Ych Ustavtl, 84,000 akol a vedeckYch Ustavti, 43,000 vetejnYch knihoven, 98,003 kolchozu, 1870 sovchoza a 2890 traktorovYch stanic. Pobili a odvezli do Nemecka 7 milionu koni, 17 mi.-Ilona kusil dobytka, 20 milionti veprn a 27. rniliontl ovci a koz a 110 milionu kusti drabs.',1e. akoda, na verejnern a soukromem majetku, ne5itaje v to Skodu zpusobenou poklesam narodniho prijmu a hodnotu potravin a zdsob, zabavenYch nemeckYmi okupanty, aini pi-es 679 'Milord rublti podle cenoVe Urovne z r. 1941. NejvetSi. Skodu utrpel Stalingrad, Sevastopol, Leningrad, Kijev, Minsk, 0desa, Smolensk, Novgorod. Pskov, Orel, Charkov, Vorone g', Rostov na Donu a innoha jind mista. Sovetska vySetrovaci komise zjistila na za_klacle materidlu, ktereho se zmocnila, ge nerneckd vlada a generalni Stab vypracovaly pied valkou podrobnY plan invase a organisovaneho vyloupeni Sovetskeho svazu. Instrukce tohoto razu obsahuje na nemecky tajnY spis z Cervna 1941 podepsanY Goringern, jinS7 spis toho druhu je z 6. zdti 1041. Provadenim planu byl nemeekou vladou nove:ren fils.skY ministr SS a jini rrin'Atfi, dale nemecke firmy jako Krupp, Zaved7 I-Terrnanna Goringa, Siemens metalurgicka spoleenost Schuckert, Ost, Akciova c vat r,Torden, Heinrich Lanz, Landmaschinerir e ,.if,ndusirie a I.G. Farben. Sovetska zprava za7narnenava, pak oddeene Skodu zpusobenou jednotlivf/ .m svazovy'rn republihalm, prurnyslovYm. odvetvirn; zernedelstvi, dale Sicodu zpasobenou na :Skolach, vedeckch a zdravotnic.h na rnus,eich, historick3ich pamatkaeh, klas-,terech, kostelech a synagogaf7h, no ustavech socialnieh a druMtevnieh, uvadi pak prikladern loupenl soukrom01ao jetic1.1 Nyfi*77;:yft oVT:113)„

Strana Th.

e st'f.edu, due 5. prosince 1945.

VE67T1'

mgdasivrar, OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS ismanznmonmumgrominrsmoximmarramraza 4,0157Thauumal11111.123131021311MIZE0111370=IIIMMITNIMIL51017

Hobbies Help To --hppiness

By Dorothy B. Elfstrern My hobby is collecting souvenirs, and it certainly adds Much interest and color to my life, for each time I take a souvenir from my library to show to some friend who is visiting me, I relive a pleasant memory.

For instance, I have but to hold the small rock from"Pikes Peak in my hand, and lo! like a magic carpet, it takes me back to that towering peak. Once more I am among the fleecy clouds, inhaling cold, crisp air, and making •those breath-taking hair-pin curves around the mountain side.

A small piece of yellow stone, picked up at Yellowstone National Park — and I see the bears, buffalo, moose, and other wild animals that roam, jungle-like, through that vast wilderness.

A bit of crystallized salt zs me to the great white salt basin, k.c., City, the Mormon town, where the rs of Brigham Young still live on.

A shiny post card is my passport to Monterey — the land of the gay caballeros and dancing senoritas.

A small slab of granite, once a part of the tall mountain, El Canitan, of the Sierra Neva. da's brings me back to the camp-fire scene at Yosemite Park, where a river of fire paints a crimson trail down the mountain side each night for the entertainment of the tourists, as a deep masculine voice sings the "Indian Love Call."

Then there are my Chinese book marks that always make me think of Chinatown, San Francisco, where Chinese dolts smile at passers-by from the shop windows, and Chinamen and their ladies fair give you the once-over as you strall down their narrow, winding streets.

An here is that shimmering stalactite, an icicle-like incrustation of carbonate of lime — once again I am in that magic fairyland — Carlsbad Cavern, venturing through the Queen's Chamber, the King's Palace, watching my reflection in the Emerald Pool — then winding up-up — to the Rock of Ages — the beautiful song of the same name rings in my ear "Rock of Ages — cleft for me — let me hide myself in thee."

The desert.is brought to life when I wander through my cactus garden, reminding me of the hot but pleasant days traveling' through the great California Desert. The shifting sands — the low shrub bushes — and the everpresent Yucca plants silhouetted against a cloud-studded brilliant sunset give one a feeling of loneliness and at peace with the world.

A snap-shot of Buffalo Bill's Grave, located on Lookout Mountain just outside of Denver — a small curio from the museum built in his honor, and that brave old gentleman rides again.

One souvenir that I could not carry home with me was the awe-inspiring sight of being able to look down on top of a rainbow, this being accomplished by traveling on many of the high roads in the Rockies, and seeing the rain in the valley below cause the phenomena.

It was in this region that I first saw "the moon come over the mountain" — a huge orange satellite peeping ever so slowly but surely from behind the Continental ' :, nvide until it had taken its place in the Milky Way. Then there are those souvenirs I collected at the Fairs, where the carnival atmosphere and Neon lights always put me in a sort "out of this world" frame of mind.

All contributions, correspondence of Lodgt reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

1,1 Pit him Pr y

NT.

Proclamation

By The GOVERNOR OF THE STATE OF TEXAS TO ALL TO WHOM THESE PRESENTS SHALL COME: Various religious, civic, and social organizations, and many individual throughout the country, are joining in an effort to focus attention on proper training and leading of our children and youth to take their rightful place in society. This is a commendable movement and one worthy of the cooperation of all our citizens.

Our children of today are our citizens and leaders of tomorrow, and the responsibility of society as a whole to furnish facilities and leadership for their education and wholesome recreation cannot be shirked.

The background for proper guidance and training is in the home, the school, and the church. The civic community plays an important part in making available recreational facilities, leadership, and planned community activities. Boys and girls clubs, of various natures, — the Bay and Girl Scouts, 4-H Clubs, Camp Fire Girls, church sponsored clubs, — all offer excellent programs of training and character building.

• A concerted effort will be made during the first week in December to secure the cooperation of national organizations, clubs, societies, churches, magazines, newspapers and radio stations, to participate in making the month of December a special time for decreasing child delinquency and crime.

NOW, THEREFORE, I, Coke Stevenson, Governor of Texas, do hereby proclaim the week of December 3-9, 1945, as CHILD PROTECTION — CRIME PREVENTION WEEK in Texas and urge our citizens to cooperate to the fullest extent.

IN TESTIMONY WHEREOF I have hereunto signed my name officially and caused the Seal of State to be affixed hereto at Austin, this the eight day of November, A. D. 1945.

COKE R. STEVENSON, Governor of Texas.

BY THE GOVERNOR: Claude Isbell, Secretary of State.

Amer American Women They Versatile E. Norris There is one quality possessed by the American woman which attributes to her unlimited achievement — her versaility. In all of the remarkable panorama of progress which has taken place in this country and which is so characteristically American, remember well that women have contributed their full share in every period of American History from Plymouth Rock to the present day. In the days of Indian Wars, the women held out in block houses side by side with their husbands, filling muskets from powder horns as they were emptied by the men. It was the women who sewed sacks on the feet of the men for want of shoes during the cold winter of Valley Forge. It was a woman who stitched together the first flog of this great republic. In the driver's seat of covered wagons along the Oregon Trail were women, driving while their husbands fought off the Dakotas and the Sioux. Throughout the history of this country, women have faced all obstacles and hardships shoulder to shoulder with their men and have at the same

il.• if .

II

time fulfilled their role of destiny in creating a home and rearing a family, which was so tenderly and honestly spoken by Abraham Lincoln in these .words, "All that I am or ever hope to be, I owe to my mother."

After many years of strenuous work and unusual sacrifice, the status of women today in no way resembles that of women one hundred years ago. However, women still continuously and unabatedly move forward in their efforts to seek even greater concessions from the prejudices of the world. The contribution made by our women has expanded until today every field of endeavor has been opened to them. Today they own property in their own name, are afforded equal rights before the courts in all laws of the land,_ own and operate businesses and by equal franchise may express their vote and have it recorded at the polls at -elections.

That women are capable, is proven by the outstanding accomplishments of many.

History reveals to us that after each war, many phases of life go through a revolutionary stage. Following the close of the Civil War, the Equal Rights Association was formed. Later, a National Woman Suffrage Association was formed and this organization held a national convention every year for fifty years and went before every Congress asking for the 19th amendment.

At the conclusion of World War I, in this country alone then finally were 1,000 woman suffrage organizations. The number of women who asked for the vote war larger than the number of men who had ever asked for anything in its entire history. It was in June of 1919, the 19th amendment to the Federal Constitution was adopted by Congress. The amendment was as follows: "The right of citizens of the United States to vote shall not be denied or abridged by the United States or by any state on account of sex."

Indiana kept pace with aggressive steps, and was the 26th state to pass the suffrage resolution, January 16, 1920. This 19th amendment to the Federal Constitution was adopted by a republican congress. It was ratified in Indiana by a republican legislature.

Women are celebrating the silver anniversary of equal franchise this year. As the years roll by, with each anniversary we think back of the progress accomplished and the gains made by the women. Women have participated in politics or government, as I much prefer to say, with pride in assuming their responsibility. It is interesting to note that 5 per cent of all of the public elected offices in the state of Indiana are held by women.

I recommend that women leaders and lecturers of America go as emissaries to the countries that have been our enemies. Women in those enemy countries can learn much first hand from some of the leaders of our country.

Surely every mother in this wide world wants permanent peace just as much as we do. If all women of the world were working together in such a manner, we would reach the ultimate goal, "Peace at home, peace abroad."

V Two Hollywood children were talking as they were walking home ftom school one day.

"I've got two little brothers and one little sister," boasted one. "How many do you have?"

"I don't have any brothers and sisters," answered the second one, "but I have three papas by my first mamma and four mammas by my, last papa!" * * * Wife: "Aren't these chimes beautiful? Such harmony. So enchanting."

Alex: "You'll have to talk louder. These d— bells are making so much racket I can't hear you."

Ve sti.edu , dne 5. prosince Bellville, Texas.

Dear Vestnik Readers, Since my last letter was published, I decided to write again. Well, how are all my friends getting along? Hope fine. I am going to school now. I am in the fourth grade and am ten years old. We had our six week test today. I hope I made a hundred in everything. I also am a Czech boy. I have five brothers and four sisters. One of my brothers just got back from overseas duty last May and has a discharge now. He is now working at Fayetteville, and my other brother, Joseph, is overseas yet. I hope he'll come home soon, as I really do miss him.

My teachers name is Miss Annie Vavra. I go to Santa Anna school. My hobby is to write stories and collect pictures. Well news are very short, so I will stop. May God Bless you all. Love, Ladislav Sisa, Rt. 1, Box 309.

V Lyons, Texas.

Hello Everyone, I thought I might drop in a few lines to see how is everyone and what everyone is doing.

I am doing fine at present, can't be any better, especially now while brother Willie is at home. He came home Sunday, the 11th, on Armistice Day. That really was a sweet surprise for tis on that day. He and his wife are staying with us. Today he went out on a nice horseback ride to Snook. Sunday we had a barbecue dinner here at our house, given by our little uncle to brother Willie. A nice crowd was present and we had lots of fun. We also took some pictures. Hope they turn out good. Last Friday, the 9th, we had a surprise party here for mother. She didn't expect anything and Was really surprised when the cars started to drive up. Had lots of fun with a swell supper on her birthday.

I wonder how is everyone down in Pierce, Tex. getting along.

I always run out of news before I start, so I guess here on this line I must hang my nice close.

You girls and boys write more often to this grand "ole" paper. What about my little self? I am not talking. Here comes the end.

Best of luck to everyone and hope to hear from some of you Vestnik readers and writers.

Bye! It's always me.

Sadie D. Macik.

V Lyons, Texas.

Dearest Friends, As my first letter was published I decided to write to the Vestnik again. I sure was surprised to see it published and as it didn't hit the waste basket, I know this one will.

What have you folks been doing? I hope you haven't been working too hard. I haven't been doing anything much except going to school and studying. What did you do on Thanksgiving Day? I didn't do anything.

My sister in the army has her discharge. She was on thirty-six day leave and was called back to camp. When she got there they handed her the discharge papers. Am I happy! My brotherin-law doesn't know yet when he will be home.

Sure wish it would be soon.

I guess everybody has a hobby. My hobby is collecting poems. I have all sorts of poems. I have songs, adventure, etc. I will exchange poems with anyone who cares to have some new ones. I also have some which I wrote myself. I have one poem which I read very often.

It is entitled "My Old Bible," written by Edmund Pillif ant.

As my letter is getting long I must close for today. If anyone wishes to Write to me my address is: Annie Mae Ondra gek, Box 132, Lyons, Texas. May the love of God be with you all.

As ever, Annie Mae Ondra.:§ek.

V "What the deuce are you doing down there in the cellar?" asked the puzzled rooster.

"Well, if it's any of your business," replied the hen, "I'm laying in a supply of coal."

• • Close Race: For ages the two sexes have been racing for supremacy. Now they have settled down to neck and neck.

VitiTNIS BUTTONS! BUTTONS! WHOSE GOT THE BUTTONS?

By Harriett Farnsworth Whose got the buttons? Nettie Hight Yarbrough of Kernville, California. Nettie lives high above this sleepy little village nestled in the beautiful Kern River Valley. She has a collection of buttons that were worn by rugged characters who helped build this wonderful West.

Nettie, when only a child, began collecting buttons when she lived up in the Greenhorn Moutain country. Her playmates were little Piute and Digger Indians.

In her day children had few amusements; life was a serious business, but these children had one game called, "Finding the Secret Button." The children collected buttons and put them on long strings; these strings they took to school. Each day the children selected a "secret button" on his or her string. If another child could come up and touch that secretly named button, the owner of the string had to forfeit it. If the finder missed the correct button, he or she had to give up a button. In this way those Charm Strings grew heavy with cherished buttons.

The children also bartered or swapped around for prized buttons — often cutting them off their clothes. The "charm" was to own a lovely Calico button to put at the end of the string.

There's an interesting story back of each of Nettie's buttons. She has one of the first,handmade cowhorn buttons ever made in that part of the country. These, however, didn't prove durable. For when the garments, upon which they were sewn, were boiled in strong, lye soap water, the buttons either became soft or lost their shape.

Nettie, being an ingenious person, her sleder, graceful hands never idle, has devised a unique little Zulu Chief. From an old black stocking she made him. He's more than a foot tall. His features, eyes, nose, mouth and ears are made of buttons — old, exciting buttons. His colorful ribbon skirt jingles with beautiful buttons. The shoes are made of small buttons closely sewn together. In all the Zulu Chief boasts of carrying around more than seven hundred old, historic buttons. If buttons could talk, what unbelievable stories these old buttons could tell of the West!

The little etched calico buttons came from the chemise worn by the women of her day; cameo buttons came from the velvet dresses worn by lovely ladies. There are buttons which came from the dresses of the wives and sweethearts who followed their men into the mountains to work in the historic Big Blue Mine, when Kernville was known as Whiskey Flat, a rip-roarin', wide open spot in the road.

So, Nettie has the buttons! And the Zulu Chief? She wouldn't sell him for any price.

V THE RHYMES OF THE CITIES Said little Johnny to the owl, "I've heard you're wondrous wise, and so I'd like to question you — now please don't tell me lies.

"The first thing, then, I'd have you tell, my empty mind to fill, pray, was it that explosive beef that made Chicago Ill? "I've heard it said, yet do not know, in fact, it may be bosh — then tell me, is it lots of dirt that makes Seattle Wash?

"Another thing I wish I could inform my writing class is, just how many priests it takes to say the Boston Mass?

"This is the time of runing debts, as you surely know. This secret, then, impart to me — how much does Cleveland 0?

"In ages, too, you must have learned, more so than many men; so tell me in a whisper, when was Miss Nashville Tenn?

"It takes great heat the gold to melt, and iron takes much more. Then, is it true that way out west the rain melts Portland Ore?" The owl then scratched his feathered pate; "I'm sorry, little man. Ask someone else — I cannot tell Perhaps Topeka Kan."

Stream 11.

SELLING IS HELPING PROSPECT TO BUY Those of you who have been long engaged in the profession of life insurance selling have been the target for so-called experts who talk learnedly about the sales process. In fact so much has been said and written on this subject that many may develop a complex that selling is an extremely difficult or impossible job. You may be sure that it will become so for you if all this wealth of sales material is not properly weighed and measured for its particular value to you. One can be glutted with so many untried theories and methods that mental indigestion results. In this condition no person selling can do his best work. When so lost in the mental woods, this unfortunate individual may wander in circles until he or she is completely lost for our business.

Do not think of selling as a difficult process.

Every mother's son of us has some ability to influence others to a decision about something.

We exercise this ability almost daily in some capacity. Every time we succeed in persuading another person to agree with us we have almost made a sale. When we influence people to act on a decision made, we have completed the sale.

-I should not be too difficult for the average person to apply native persuasive ability to a business proposition. It might surprise most of us if we realized how many sales we have made unconsciously. Every time you entertain in your home and talk proudly about it, you may be selling another on having a home, too. When you enthusiastically talk about the comforts and conveniences of your new car, you may be selling an automobile. Convincing discussions of the merits of your particular make of car is likely to sell the product of the manufacturer who made your car. All this may be done without purpose or profit to you. Would the selling process be changed materially if you did sell for profit? It shouldn't. You might learn more about the product or service to be sold. You might increase your selling ability by learning more about another's need for that service or product.

When selling you are influencing others to take a mental walk with you. Your objective is the sale. Know so well that you believe the prospect should do that you avoid unnecessary mental detours. You wouldn't ask anyone to go with you on an aimless walk. Why then attempt to sell another when you are not certain what this prospect should do?

Once you have determined your sales objective, be positive in movement. You should be enthusiastic in manner and speech. Such enthusiasm is contagious. It is essential to the sale.

Intelligent selling assists the prospect to make a wise purchase of some product or service. This conception of selling keeps you in step with the prospective buyer. You are helping him to exercise good judgment. He is made to feel appreciative of your efforts. A sale that results from such solicitation has also sold you to the prospect. It will pave the way for repeat business. It will recommend you to others. You will enjoy your work and do more of it. This is the road to success in selling — V A sailor on leave in New York recently got a complimentary ticket to a Broadway musical.

Entering the theatre, he was taken in tow by an usher who led him skyward, ramp by ramp, to the top balcony, where he stopped and pointed upwards in the darkness. "You'll find your seat up there somewhere," said the usher, "this is as far as I can go. Above this level my nose bleeds."

• * * A salesman making a two-week stay in town bought some limburger cheese to eat in his room. When he got ready to leave, he still had half of it. He didn't want to pack it, nor did he want to leave it lying in the room, so he buried it in the dirt of a potted plant on the window sill.

A few days later he received a telegram from the hotel: "We give up. Where did you put Uri

Strang

Progressive Czech Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26th Street, Chicago 23, Ill. LESSON XII REVIEW A. 1. How does one form from the direct object (accusative) singular of feminine nouns?

2. Write five verbs whose present tense ends in -am, -a, -ame, -ate, -aji.

3. Write five verbs whose present tense ends in -u, -e, -eme, -ete, -ou.

4. Write five verbs whose present tense ends in -im, -ime, -ite, 5. Which form is correct: piji or piju?

6. What word is used to make a Czech verb reflexive?

7. If the noun is feminine, what must be the ending of the adjective that modifies it?

8. Give the English equivalent of 6, j, c, ou, i, and a.

9. How is an affirmative sentence turned into an interrogative sentence? Give examples.

10. How does one say in Czech: "Good day," "Please," "Yes, Sir," "Hello," "Good night," and "Good-bye."

B. 1. Translate the following word groups: a) a new hat b) the blue eagle c) the warm twist d) a beautiful lake e) her blouse f) another paper g) You and I h) beautiful music i) a long road j) his father and mother.

2. Following the first sentence as an example„ complete the others: a) (Ja..) kupuji dfun a les. b) (Ona) c) My d) Vy e) Karel a Jan f) Ja mluvim pomalu. g) Soused h) My i) Vy j) Sestra a teta 3. Supply an adjective for each noun: ulice, tabule, salat, prate, cil, inkoust, lama, nemoc, cesta, vazanka, cibule, kupec, ocet, jaro, limec, AmeriCan, ovoce, piano, bratranec, telka.

4. Make the following sentences interrogative: a) Sestra kupuje nova klobouk. b) Pan Novak nosi krasnou vazanku. c) Tam je jeho inkoust, papir a per°. d) Rano pijeme kavu nebo mleko.

LESSON XIII A...1. Observe: g is similar to sh in show.

Notice the difference between s,s and c, sal (hall), gal (shawl) ; co (what), eas (time).

2. Read Pronuntiation II, 2.

3. Pronounce carefully and memorize: gko-la, school Ako-da, damage, loss; pity spi-na, dirt ko-si-le, shirt ga- gek, clown, jester ka-se, farina ka-gel, cough pog-ta, mail; post-office lis-to-nog, mailman gva-dle-na, dressmaker re-pu-bli-ka, republic ko-gik, basket kiuk, boy gi-tek, handkerchief cone ho-lie, barber mid, ball ve-der, evening tee-ka, dot, point; period ear-ka, line; mark, comma hi-eek, hook; mark; caret kne-ka, cat 6e-10, forehead Les-ko-slo-ven-sko, Czechoslovakia

Ve sffedu, dale 5. prosince 1945.

Ces-Io-Slo-ven-sI0, -á, .4, Czechoslovak -e, black eer-ve-nSr, -a, -6, red cis-t3-7, -a, -é, clean gpi-na-vs', -a, -é, dirt sly :Sim, I hear ja-ko, like B. Read and interpret: Kde je prosim?

Tam je gkola.

Kde je listonog?

A to je listonog.

Mate eist3'7 Adtek?

Ano, mam &sty 'Satek.

Ci je ta depice?

To je jeho eepice.

Nosite S-pinavou Me, nenosim; nosim jen eistou kogili.

Nese yam listono g dopis?

Ano, on nese nam dopis.

Bydli zde holid?

Zde nebydli; bydli tam.

Budete doma dnes yeeer?

Dnes y eeer nebudu doma; ale zitra budu.

Je zde earka, prosim?

Ano, je a tam je haeek.

Hledate ten velikS7 mid?

Ne, nehledam; mam zde malS7.

Je jeho inkoust Cerny nebo dervenY? Jeho inkoust je eervenS7.

Kde je ten jeji start' kogik?

Tu je a tam je jeji gatek.

Znate Oeskoslovensko?

Ano, znam; take znara Prahu.

Kdo je eeskoslovensky president?

Edvard Beneg.

C. Make the following sentences interrogative: 1. Jeji matka ma krasne, oiste Celo.

2. To je velika gkoda!

3. Zde bydli jeji nova. Svadlena.

4. Tu je stard Spina.

5. Jeho bratranec ma zit' kagel.

6. Ten stars' pan ma dlouhY, eervenS7 nos.

7. Ta kag e je horka a ten salat je student.

8. To je krasna a velika, gigka.

9. Zde je ta Ceraa koeka.

10. Ten malt kiuk si stale hraje; ma nova mid a novou eepici.

11. Sestra vas slygi.

12. Milada a Ema nes neslygi.

V Attention members in Juvenilia Department and all other children of our members in Lodge Karel Jona g No. 28.

The next meeting being our annual meeting, as usual in the month of December, and as you also know that. that it is the month when the Old dear Santa Claus comes among us all, with some very nice and good fruit for your little ones to enjoy.

All we ask you this year is to be present, the committee is not asking any of you to participate in any program at all, because they know, that you have all the studies you want in the schools now, so the committee have arranged with our new moving picture operator Brother Amerine, who have promised you all a very good prdgram tlirough his moving picture machines and his speaking system on the screen,. so therefor, all is what the committee wants is your presence, as many as possible can come. and not only the Juvenille members of our lodge, we want all the children of our members regardless if they are members or not, we know that they will enjoy same, and later may to become a Juvenile's.

Now remember, the Sunday, that is Dec. 9th 1945, meeting starts at 1:00 P. M. and time we get through with regular business it might be about 3:30 P. M. and the program begins right away.

Hope that some of you after the Santa Claus meeting will drop in few lines in the -Vestnik, and tell us how did you like it.

Be seeing you Sunday.

I am fraternally yours, F. V. Urbish, Fin-Sec'y.

V The American Indians travel in birchbark canoes on little streams of water which they made themselves.

THE PHENOMENAL MARJELEN LAKE IN SWITZERLAND A NATIONAL RESERVATION In the year 1938 the Marjelen lake at the foot of the Great Aletsch Glacier in the Valais, Switzerland, was set aside as a national reservation. The lake has somewhat the shape of a triangle and is situated 7,710 feet a/s. The base of the triangle is barred by an ice wall, 183 feet long and 160 feet deep, formed by the Aletsch Glacier. The natural outlet is the west through the Aletsch Glacier, but when the water exceeds a certain level it has at its east end, the apex of the triangle, and additional outflow to the Fiescher Glacier. Thus the lake has two outlets in opposite directions, but in order to prevent an overflow upon the pastures near the Fiescher Glacier, a tunnel, 700 yards long, is provided by which the surplus water is discharged on the Fiescher Glacier itself.

Striking peculiarity of the Marjelen Lake is that it empties itself at irregular intervals, the same varying from three to seven years, and within the space of a few hours. The bulk ,of the receding water flows through the Aletsch Glacier to the Massa torrent, a tributary of the river Rhone, at the time often causing floods in the upper Rhone Valley.

In the days before telephones and telegraphs the peasant who first arrived in the Rhone Valley with the news that the lake had disappeared was given a pair of new shoes.

Scientists are of the opinion that the Aletsch Glacier itself is responsible for the lake's actions. Little by little the melting ice raises the level of the lake at the end of a few tyears the accumulated water exerts such an enormous. pressure upon the sides and bottom of the lake, that the basin gradually becomes as porous as a sponge.

At some point or other the water begins to escape; then it flows more rapidly; until it pours through the fissures on every side.

To the average tourist the Marjelen Lake is principally known for its unique location, its deep-green color and its floating blocks of ice, which show marvelous color effects in the sunshine.

V TWO RABBITS - TWO HOUSES

By Claude Reynolds My young son, Ken, has taken quite a shine to ra i sing rabbits. He started by buying a little gray bunny.

After my having worked about three hours under his personal supervision, building a home for the little fellow, Ken decided the bunny should have a playmate.

"That would be nice," I agreed and went into the house, for what I call a well deserved rest.

In the meantime Ken persuaded his mother to go with him for a second bunny. I was resting peacefully, reading the paper, when in rushed Ken, his mother, and, of course, a small gray bunny.

"Oh, Daddy," Ken exclaimed, "this is a little girl rabbit; now I have a little girl rabbit and a little boy rabbit."

"That's fine," I said, without looking up from my paper; "now run along and put her in the house with the little boy rabbit."

"Well, Dadday," said Ken, "it's almost night, so I'll just wait until morning to let them get acquainted."

"You wanted a playmate for the other one," his mother said, "now go and put her in the house with the other one."

"Mother," Ken was in earnest now; "Daddy will just have to build another house, for the little girl rabbit."

"Ken," I exclaimed, "I should think the one vie just built is big enough for both of them."

"Yeah, but Daddy," said the now impatient boy, "you know these rabbits aren't married they're not even sweethearts. Why, Daddy, they don't even know each other. Now you know I can't leave her out there all night."

We now have two houses for two rabbits,

Ve sttedu, dne 5. prosince 1945,

Jednini o 11 liberrich balkcich do CSR. skoneeno.

Cla proste dizkove balidky nepii-

pustno prodavat jinkin osobam.

(Tiskova sluna Ceskoslovenska narodni rady).

Ceskoslovenska na.rodni rada v Americe obdrZela ad osobniho taj•mnika esl. ministerskeho predsedy Z. Fierlingera v Froze dopis z 8. listopadu, v nem'Z se oznamuje: "Na vd§ dopis ze dne 27. zari t. r., kterY jste zaslali panu pi4edsedovi vlady ve veci cla prostYch dovoluji si Vam v priloze zaslati vyrizeni VaS1 2,adosti v opisu rozhodnuti ministerstva financi."

ZminenY vYnos Csl. ministerstva, v nemz se zvla gte upozorhuje, darkove balieky cla proste memohou bYt predmetem obchodu, zni takto: Celni osvobozeni zasilek charitativni povahy do vahy 6 kg.

Ministerstvo financi povoluje, aby v dobe do konce roku 1946 byly propuSteny bez vybrani celni pohledivky balieky o eiste vaze nejvfge 6 kg. dovaiene z civilly do Ceskosrovenske republiky jako dory es. obdantm ke zmirneni nedostatku vyvolaneho valeenYmi pornery, pokud budou spineny tyto podminky: 1. BaHely smeji obsahovati jen piedmety denni potieby (potraviny vSech druhi• pfedmety o'Saceni, psaci, praci a toiletni potreby a pod.). Pri tom smi Witt v nich kavy nejv3iSe 1 kg., daje nejvfge 1/4 kg., koreni nejvYSe 10 dkg. a tabaku a tabalovYch vYrobkh nejvYSe 1 kg.

Bylo-h by v balidku techto veci vetjest nutno je vycliti. Z si osvobozeni jsou vyloueeny veci pfepychove (skvosty, atd.).

2. Wei v balieku jako milodary dovalene smeji bYt ureeny jen k vlastni pofiebe prijemce a jeho rodiny; jest nepiipustne je nplatne sciziti jine osobe.

3. Zasilky poZivajici tohoto osvobozeni od celni pohledavky jsou zproSteny od dovozniho povoleni a nepodlehaji pfedpisilm o kontrole dovozu zboki a o statistice zahranieniho obchodu.

4. Poll2iti techto milodard k fidelu, kterY neodpovida povolenemu ceinimu osvobozeni je trestne podle paragrafu 136 celniho zakona.

Ministerstvo financi vyhrauje si pra y° tyto, na dobu do konce roku 1946 povolene celni filevy kdykoliv omeziti nebo odvolati v ptipade, by bylo zjigteno, Fe jich je zneuFivano.

Ministr financi.

Ze SpojenYch Statfi bude dovoleno pogtou posilat balieky jen do vahy 11 liber. Jest pamatovat, ze dle vyge uvedeneho vYnosu mute v nich Wjt bez cla nejv;7 ge 2 libry kavy. 2 libry tabaku, libry daje a 3 unce koteni. Kdo chce poslat vie kavy, tabaku, aaje a koteni, musi platit clo.

Jak se dovidame z csl. velvyslanectvi ye Washingtonu, sta y jednani eeskoslovenskYch uradu s Usttednimi fitady SpojenYch Statfi je jiz skoneen a otevfeni baliekove pogty do CSR v pinem rozsahu t. j. do 11 liber, lze odekavat jiz v dobe

vii

Stran ►

TVA'

El Campo, Texas. jako valeenou nutnost. kid SlovanSti Broth, dislo 34.

To upozorneni priSlo od kongresCaldwell, Texas. Mile sestry tadu Oachoslovan, Cisniho judiciarniho vSrboru, kter3i se , lo 40!

Mili bratti a sestry!

V minule schfizi bylo usnegeno prave dohodnul na gestimesienim Na vedomost vam davam. Fe nagi potadat cpet spoleenou svaeinu, prodlou&ni aktu o moci v druhe schtzi budeme odbYvat druhou nedeli v prosinci, to je 9. pros. a bude proto bud'te tak laskave a ptineste valce, ktery mel pozbYt platnosti 31. volba fitedniku. Tak vas v gecky pro- opet co ktera infiFete. Jak vite. je: prosince. Ten vYbor prohlasil: "Nysim, aspori do teto schfize ptijd'te. to nage vYroeni schfize, budou vol-1 ni, kdy jsme znovu dobyli zpet mnoA vy bratti a sestry, kteti platite by a proto prijde vhod neco na zub, ho z nagi bezpeenosti a miru, rozna celY rok do ptedu, tak ptijd'te si jako koldee a sandviee. Schtze za- hodnutim kongresu je znovu ziskat to zaplatit. Dale nektefi eleni jsou 'dm v 1 hodinu„ proto bratti a se- ty moci tak rychie jak to maze bYt s placenim poplatku moc pozadu ! stry dostavte se v pinem podtu, at' moudre, pro lid, tak aby zase mohly bYt zase vykonavany v souhlasu s tak to musi bYt vyrovnano v teto Ise opet pane pobavime.

Take yam musim sdelit, Fe jsme pomalej gimi ale 26.doucnej gimi prosc him i.

Tak pfijd'te vgichni a zvolte si U- ' s pi. Mary Baeovou odeslaly 3 bed- cesy demokracie." 0 ny gatstva ye vaze 125 liber. Tenhle tedniky. co yam budou dobti, VOJSKO Z t. S. R. DOMU. S bratrskYm pozdravem a na shie- tYden jsem dostala stvrzenku od pi.

BlaFi Oihahove, Fe v ge v potadku danou druhou nedeli v prosinci, Praha, 26. listop. — D ye americke dodo. Srdeen.e dekuji v gem kraja- divise, a take nektere vojsko 22.

J. G. Charanza. num, ktoi se na sbirce podileli, za corps, budou v fiterY evakuovany z 0 ftdd Krasna, eislo 96. jejich laskavost. Pi ge, ze pottelba Ceskoslovenska. Toto vojsko bylo v Ct. broth a sestry! gatstva a obuvi je v nynej gi zime zapadnich oechach kdy valka V nedeli, dne 9 .prosince bude se stale velka a ka2de pomoci, ktere skoneila, a zilstalo tam v okupaci odblYyat tadova schuze. Bude-li jim mffgeme poskytnou, je nesmir- obnovena Ceskoslovenska armada to gpatna pohoda; tak o tYden pozde- ne zapottebi. bude moci pkevziti.

Se sesterskYm pozdravem, Vice ne2 100 Amerieana si v to rePikovani se jiF konei jen sem a 2o fie Hradecka. publice naglo nevesty. V dobe to otam videt, Fe je gte se kousek pole 0 kupace U. S. vojsko pomahalo obnobeld.

MOC PRESIDENTA. vit dopravu, pomahalo pri sklizni, Men jsme hurikan a ten asi nejWashington, 26. listop. — Presi- dopravovalo uhli a udr2ovalo pot6.horgi od roku 1900. Ale baviny bylo tolik, ze ji lids nedokazali opiko- dent Truman dnes dostal upozorne- dek v dobe kdy asi 100,000 eeskoslovat a misty jests bal po akru bylo. I ni, ze kongres chce brzo zru git giro- venskYch osadnikil z jinYch dasti se Kornu tez dost se jests sklidilo na : kou moc, darovanou Bilemu Domu stehovalo do tohoto distriktu. to vgecko. Jen veptu je to main na prodej a ktery je ten je tak drahS7,1 jako nyni pept.

S bratrskYm pozdravem John Marek, tajemnik.

0 ita F. B. Zdrubek, eislo 112.

Guy, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Nage vYroeni schfize bude odb3-7-1 vana zas jako obyeejne, druhou nedeli, 9. prosince. v 1 hodinu odpo- ' ledne, tak nezapomefite a dostavte se co mo'Fno v nejvet gim poetu, neb bude volba tadovYch tak abyste si mohli zvolit dobre fitedniky pro pti gti rok 1946. Blayne otedsedu, stars' pteds. Jan Straelk se nam sveho fitadu vzdal hned v minule schtzi. Proe? No, to yam asi sdeli sam aF ye schfizi.

Featuring ... Earlier departures, earlier A take vy bratti a sestry. kterYm arrivals of fast passenger trains ... New y am ptedplatne dochazi a nebo ji.F and much faster freight service, saving dodo, ptijd'te si zase ptedplatit, neb dle noveho systemu vedeni knih, up to a full day on shipments to and Hlavni tkadovna si to tak pfeje. from the Southwest.

Br. Bat'ko puntik a dost.

S bratrskYm pozdravem, J. H. Mikeska, taj.

Narodni shromaideni schvaluje vladni akty.

Praha. (aTK). — Zatimni Narodni shroma2deni schvalilo dne 22. listopadu smlouvu, kterou uzavtela es. vlada s vladou Sovetskeho svazu o odstoupeni Zakarpatske Ukrajiny. V temti zasedani schvalilo • opatteni o evidenci majetku, na nejF se nevztahuji dosavadni pfedpisy.

JACKSON BREWING

NEW FAST KATY FREIGHTS EXPEDITE DELIVERY DATES!

For detailed information ask the

KATY AGENT

COMPANY

•

NEW

ORLEANS, LA.

Vitl3TNtX

latana 14.

Ze svetoveho kongresu studenstva v Praze.

Praha. (oTK.) Na svetovem sjezdu studenstva v Praze bylo v techto dnech usneseno 2e Praha busidlem vYboru pro zalo2eni Svetoye studentske federate. Zavereene zasedani sjezdu ptijalo tuto resoluci: "My studenteti delegati 21 state, kteti jsme se sal v Praze 4 listopadu 1945 spolu se zastupci vS'ech existujicich mezinarodnich studentskSrch organisaci, posilame srdeene pozdravy studentfum a mladai celeho sveta. Dosahli jsme v Praze dohody o reseni nejdillditej gich pro-

Ve stiedu, dne 5. prosince 1945.

blemA mezinarodni studentske. or- CSR podala ialobu proti valeenfm liont (t. j. miliard) Kos. Obtaloba ganisace. Ve sve budouci federaci., zlneineum. uvadi mezi zpusteo'Senmi mesty ten

vidime prosttedek, kterY pomaZe studentfun uskuteaniti jejich poladavky a vraz odliodlani studentii ptispet aktivne k uditeni mire utuZ'enim jednoty veech narodf", znovu vydobyly svobodu sveta."

StudentskY kogres v Praze polozaklady mezinarodni studentske organisace, ktera bude formalne zalolena pfUti rok v Patili. Zahranieni delegati odjeli pak 25. listopadu na navStevu Brna, Zlina, Morayske Ostravy, Bratislavy a Banske Bystrice.

New York. (eTK). — Podle zpravy pralskeho rozhlasu odevzdali skoslovenSti einitele etytem hlavnim rnocnostem ob2alovac" spis proti 22 hlavnim valeenYm zloeincum.

Dvacet tisic es. obeantt bylo zavraMeno ye vezenich gestapa nehledic k tern, kteti byli umudeni k smrti. 750.000 Cs. obdant bylo deportovano na nucene prate do Nemecka. limotna. Skoda utrpena skoslovenskam v diisledku nemecke okupace je cdhadovana na 200 bi-

Lidice a Le Z • aky. Oh2alovanS7m se klade za vinu take to, 'Ze pornaili versailleskou smlouvu, arbitraZni uzavtenou mezi eeskoslovenskein a Nemeckem v rote 1925, ujiz btezna 1938, Z • e hranice budou respektovany, dale ujiSteni dane 26. zati.' 1938, 'Ze Nemecko po nabyti t. zv. sudetske oblasti nein& tadnkch Uzemnich poladavku a mnichovskou funluvu uzavtenou 29. zati 1938 tim, Ze obsadili Cechy a Moravu v bteznu 1939.

•

.........

/it SUPPORT THE * 8th * VICTORY LOAN

7

in

Katy's 75 years are packed with pioneering s : : a stirring saga of iron men blazing an iron trail to a new frontier. This year the Katy celebrates the Diamond Anniversary of that day 75 years ago when two flimsy rails first pushed their way from the north into Indian Territory and the great Southwest.

But for both the Katy and the Southwest there is more pioneering ahead than behind; A greater destiny is still to come greater cities lifting monuments of steel and stone to the skies : greater industries pouring forth the goods of peace : a greater people, loyal to Southwestern tradition, carrying the glory of "God's Country" to greater heights.

All these sewed by a great railroad . ; . the Katy of the Future! Today the Southwest's "Home Town Railroad" is geared to project its 75 years of pioneering into a train

278

MISSOURI • KANSAS • TEXAS

U

of even more prosperous Tomorrows : . a completely ' modernized transportation system with all equipment in apple-pie order ; ultra-modern streamlined passenger trains and diesel freight locomotives soon to come hundreds of new automobile, hopper and freight cars now building, and a young, vigorous, experienced personnel, from top executives to call boys, with the pioneering urge strong in their veins, eager to make the future of both road and region greater than the past.

Yes, big things are "cookie" ' on the Katy . ; . bigger than have ever come out of the past . a new and greater Southwest served by anew and finer Katy.

When you ship or travel to or from the Southwest, remember Katy.

Ve sttedu, dne 5. prosince 1945.

V/BTNIE

Shledali, tie poutiivanim tak zvanych Wadr's Mite and Lice Destroyer Tablets do pitne vody drObetie mohou ji rychle zbavit m‘Sic, Vgi a jako i jineho krev ssajiciho hmyzu jineho krev ssajiciho hmyzu u sleu slepic i krocanii, kukat a mladych pic a krocank u kuiatek slepic i nejrychlejSim, snadnSrm krocanCL zpiisobem co nejuspokojivejSi v katiMission City, B. C., Canada, dem ohledu se zarukou vraceni pe13. btezna 1943. nez.

Allen Watson, Otete, co chvalne znamY, fispeSnY Farmingdale, South Dakota, USA. start pestitel d r 'Ube tie ALLEN Ct'enY pane: WATSON o toni pravi v oznameni Asi peed 15 lety v Saskatchewan uvetejnenem na jinem miste v torn- pouiivali jsme Vase Lice' Tablets to Este pod ohlavenim "Vystklmete pro drilbeti, byly jedinYm prosttedtoto hued". kern, kterY nam daval vYsledky.

Ztratili jsme vasi adresu a nyNeptipustte, aby mSice, vsi anebo jinY krev ssajici hmyz HUBIL nebo ni jsme ji nalezli v Mennonitische jinak poSkozoval kteroukoliv vaSi Rundshau.

Chceme je opet objednati, nebot' cennou dritheti, ktera pro vas tak mam velkou drilbetiniekou farmu mnoho znamend, anebo aby ZNEv Britske Kolumbii a drilbet nam MOZROVAL slepicim snaAeti tolik zmird nasledkem rnSic a vgl. vajec, jako by mely.

Mate-li jednatele, prodavali byUkake toto vaSim sousedtm, kteti chom pro neho. Pestitele drubeie pestuji drilbeti. zde v B. C. radi by nee° dostali, co by zbavilo drithet od hmyzu. Oni, Mal* pliklad jako i my yyzkouSeli jsme mnoho Jeden z tisicu nevytiadanYch do- rilznYch prosttedkil, ale bez vYsledpisu, ktere behem dvaceti rokil do- ku. stal ALLEN WATSON, Farmingdale, Dekuji Vam a jsem v Acte South Dakota, U. S., od spokojeP. S. Goertz, nYch, nadg enYch pestitelil drubetie.

74 Dewdney Trunk Road, RR 2

Ted' muzete zbavit drithei od mac a vii)

Arocanit

DR. THOMAS N. DeLANEY oOrri LExAft

BrYle spravne ptipravenb. eas dle funluv3r. ttadovna 3248 — Res. 2637 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Ministr Laugman o vYvnji es. hospo to prva zasilka, ktere. piljde rtes ptistav Bremy, kterY sloutii americ, daistvi od kvetna do zari.

Praha. (OTK) — Ministr Bohumil LaifSman uvadi ye svera elanko z 23. listopadu v listu mladele "Mlada Fronta" tato eisla o es. narodnim hospoddistvi: dovoz v kvetnu a v dervnu roven nule„ v -oervenci za 884.000 'cgs., v srpnu za 2,945.000 Kes, v zati 30,518.000 Kes. Tato eisla nezahrnuji zasilky dovezene UNRRAou. VYvoz zadal v srpnu a civil v tom mesici 18,206.000 Kes„ v zati 6,075.000 Kes. Otazka zasobovani uhlim se ptesunula do sfery dopravni. Nedostatek pracovnich sil je nutno odstranit zvYSeraim pracovni moralky. Odchod Nernct bude znamenat, tie bude nutno zmenit dislokaci cs. prilmyslu. Take 'proto„ tie na tyto fikoly nestaei sookrome investice, don° k pcstatneni eetnYch podnika.

New York. (CTK). — Podia sdeleni organisace American Relief for Czechoslovakia, ktera vedle UNRRA dodava, nejvetAi Cast nomocnYch silek 6eskoslovensku, bylo dne 21. listopadu zapoeato s nakladanim nejveti zasilky, jakou tato organisace az dosud vypravila, na americkou lod'. Tato zasilka bude obsahovat potraviny, tiatstvo a jine zbotii v celkove hodnote 287.243 dolaril. Jde o takove veci, ktere jsou nyni v 6eskoslovensku nej yYS" pottebne zejmena s ohledem na es. deli. Bode

EDWA RD PACE

3. 3.17;' 2,h

0 c‘DINY OD ROKU 1899.

Ptirodni vlastnosti masti NONAT vas chrani proti nebezpednYm a easto nakladnYm zanetilm. Nezanedbavejte zany potezani, ttisek, kousnuti hm. yzem, zarosteni nehtil, vtedy a puchYte. Kdyti NONAT jest v eas poutilt, tento ptivodi maximalni protekci a Olevu. Bud'te vadv ptipraveni a mejte po ruce NONAT ye vakm domove.

Cena Nonat patou 55c a $1.05, R. C. DIILLER & co,, Altsder.2

California.

J. F. BO2KA, feditel Vyhotovi abstrakty, vlastnieke pray()) vytizuje majetkove pojiSteni.

tiadovna nad Peoples State Bank

teskf Lekat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon atadovny: Preston 2553

sti a k vypraveni dojemneho pohtbu.

Levne ceny jsou nazi zasadou.

ke arradde za hlavni dopravni stteChsahuje 16 tun potravin a to suAene mleko, kaikao a sitene vejce, American Relief for Czechoslovakia za„koopil v poslednich dnech dilsledito prehlaleni ministra Jana Masaryka, tie 700,000 es. deti trpi podvYlivou, celkem 320 tun potravin pro Ile a 16 tun bylo dodano k deprave. Krora toho naklad obsahuje teti 78 tun Satstva a obuvi, 5 tun rnYdla„ pies pill druhe tuny , domf,',Tieh potteb a pul tu-

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

Dr. Chas, J. Hollub

SPRAVNE VYKONANA POHREBN1 SLUiBA. V hodine 2alu zarmouceni nateznou Edward Pace pohtebni stay pohotov' k sympatickernu vytizeni nezbytnYch jednotlivo-

itrana 15

Telefon do Uradovny cis. 5, do res. 63 HALLETTSVILLE, TEXAS

Prvni kiznaky nacialaze i a ka6le

by Varn mely okamiite niloomenouti tento v9. 1aornji dornAci pNoravek znamj, a obIibenY po 63 Iota LahodnY PfisobivY DETI JEJ MAJI RADI

Pohkebni reditel

elen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex,

DR. N. B. McNUU Zubni Mat 15fadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS L Seven)), Balsam proti ka5l1.

C. H. CTIERNOSKI PRAVNiK Vytizuje ve,§kere soudni zale2itosti.

tiadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici nam proti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS 06000,0`

0:030000614201020009001000.1

VE 1/6ECH PAEDNICH LEKARNACH ANEB OBJEDNEJTE Pgrmo

9, prosince.

16. prosince.

23. irosince.

30. prosince.

01 0 v

Syncopators Scarcella on Zatop

-L, Sca-zella

VSTUPNE: MITZI I DA.MY 75c.

Tax included vYborem naletitO

O zakusky a obderstveni pagan:

IMO

Vtitor.

V NW@

ST. Na doptan'i:

:d'0th

and No-ftli, Main,

St-rano, 10.

VESTNiK

Ve sffedu, dne 5. prosince 1945.

Iad Ilvezda Miru, eislo 33.

Etir" Dana na prodej. — Proda se dtina za v3ihodriS7ch podminek ye Woodbury, Hill County. Pike na Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas.

(31-dz.) rw .. Pfijrne se d(.5,yee neb 2,ena, k yYpomoci s domabi praci. NejlepS1 plat a pekna privfitni s yetnice. Pike na adresu — 5519 Ardmore, Houston4. Texas. neb telefonujte rime — Keystone 31753.

(49-50p)

V Kansas byl odsouzen 13 rokil Blciblerville, Texas. start' hoch na 50 roka pro vrazdu Mill brati-i a sestry!

Oznamuji yam, Ze se bude konati 76 rokil stare l'eny. vSTroeni schrize radu o 12 hodinach ✓ poledne. Bratri, co si plati ...„. spevky jsou aadani, aby si zaplatili pied sclarizi. teetni buds tyto vybirat pied schrizi a nerad vybira piispevky po schrizi.

SHINER, ye etvrtek 6. pros., o Tedy pamatujte, ze druhou nedeli 7 hodinach veeer. ✓ poledne zapoene solarize, dne 9, prosince, a zvolte si ritedniky, kteti NOVY CESKY FILM maji zajem o Jednotu a o na g Md. Tedy nezapomerite a ptijd'te do schrize vgichni.

S bratrskS7m pozdravem, Vincenc Chaloupka, taj.

VYborna veselohra, v hlavnich tilohich nejlepgi herci: A. NedoRad Praha, eislo 29, Taylor, Texas.

Theo.

Pi gtek, M. Crossoginska, VSTrooni schrize 1.6.,clu Praha, 'Oslo a jini.

Mrizek va, F. 29 se buds poradat 9. prosince 1945, O 1 hodine odpoledne.

HALLETTSVILLE, ve etvrtek 6.

Po schrizi pro eleny jest ptipraven prosince o 7 a 9 hod. veeer. zdarma "barbecue lunch", proto pfijd'te brzy, by se schtze mohla zaFAYETTEVILLE, v patek 7. pros. hajit pfesne o 1 hodine. o 7 hodinich veeer.

Pkijd'te vSichni, nebot' v teto HOUSTON, v sini gtefinik, v soschazi mate pfileitost si zvolit botu 8. pros., o '7:30 hod. veeer. fadu pro rok 1946, ye ktere mate dU y eru a se kterSmi buds- PLEASANTON, v nedeli 9. pros., te spolupracovat pro dobro S.P.J.S.T. 1 hodine odpoledne.

S pozdravem, A. L. Boudn3",, tajemnik. FLORESVILLE v nedeli 9. pros., 0 o 4 hodinach odpoledne.

Ti ad Rozkvet Zapadu cis. 107.

BERNARD, v pondeli 10.

Floresville, Texas. - EAST o '7:30 hod. veeer. pros., Bratii a sestry!

VYrodni schaze fadu cis 107 bude FLATONIA, v nterY 11. pros., o se odb377-vat dne 9. prosince. Dostav7:30 hod. veeer. te se, budou volby.

WALLIS, y e stiedu 12. pros., o Budeme miti svadinu, tak sestry 7 hodinach veeer. pfineste neco a pobavime se.

V. F. Bayer. EL CAMPO, ve etvrtek 13. pros., 0 od 2:30 do 10:30 hod. veZer. Das• TAROKY! Americke taroky za 95c hra pokou vyplacene. Ob- MANGER, v nedeli 16. pros., o jednavky posilejte na Cechoslovak 7 hodinich veker.

Pub. Co., West, Texas. (dz.)

"Pozor strasi '

ystfihn;te lobo hned

237,°" Hiedarn pastevni pozemek ye stfedni, zapadni a jihozapadni east Texas-a. Main kupce pro takov-j7 po- • zakete mi to !Ahem JEDNOHO zemek. Dyacetileta spolehliva Tt-DNE po obdr'Zeni tohoto listu. telefon 936 neb piste na: — tery obsahuje to z yMni seznamoR. W. Cervenka, 804 Amicable Bldg., aci nabidku a ja OCHOTNE poku Waco, T . xas (49-51 c) '77AM Tell velke pravidelne DOL.,AROVE velikosti pakliky Ward's ice;-1 SAZENICE — narazuvzdorne hubitele drabenich mSic a -di, v zelove a hlaykovS7 salat, cibule bila neve zlepene a velmi oblibene Bermuda a eervena Kreola, 500 — forrn.A. Kandy paklik obsahuje $1.00. Broccoli 390 — $1.00. PoStu raale mefitko, ktere pojme spra yplatime a za uspokojeni rueirne. Ob- • mno't;stvi praSku do etyk kvartii jednavky vypinime obratem poky. ebo gallonu eerstve pitne vody Early Plant Farm, y7 -xas, Rt.. s naprostou zarnkou, 8, Box 23 -A. (49-p) • bude tento pro.Sek vaaim ku•ttim a k•ocantm, mladYm nebo j.

Piijme se starSi zen, 1: cbctayylihnut,STm kufatkilm neravani ditka. Dobr,7 plat, to T3.0 krocanum do pitne vody podle Maurice Rabinowitz, 1400 Commerce jednoduchSich, snadnch St., Fort Worth . Texas.

(49-p) uavodt, tikenS7ch na kaldem pakku, ze nebudou na yaSi drubdi Kledi se zkukna kuchafka ."-•dne 2ive ani ‘ta,dx-iST jia hospodyne, b'Swani v dom6.cnosti. -.y kre y ssajici hmyz, anebo yam Pike na: Dr. J. Wainei Jenkins, 'T.ndou penize vraceny. Zaruku, kte1310 Austin Ave., Waco, Tex. (48-49c au nabidli se zapoeetim pro-avam Ward's Mite and Lice DeNa, prodej: — Dobfe zavedenS7 troyer v roce 1922. krejeovSkY obchod. Prodam za Pamatujte si, ze dostanete einou koatneho zdravi. Jednejte nyvelke, pravidelne DOLni. Joe Narovec, 111 S. Fourth, RooOVE velikosti pakliky VYPLAsevelt Hotel Annex, Waco, Texas. `..;ENE pouze za jeden dollar s tou (44-dz.-c) Podminkou ze 'poglete svou objedFEW-, Piijine se zku§end bila 2ena navku HNED, obratem poky, dok vakeni pro otyk elennou rodinu. 'Tud roam jeke po ruce dostateenou . obu kterou MAM TED PRIPRADostane byt v dome se vkm moderVENOU k yypineni vaSich objednanim pohodlim, a nema, 2a,dnoti jikaMe mnostvi, obratem -"ek. na nou praci ku konani v dome. Illaste se telefonem eis. 451, Waco, ve- -7aky, vyplacene, BEZPEONE se za-ae,en-m dodanim. der, neb dopis adresujte na J. Bruce Neobsahuje 2ADNY jed, jest NE, Duncan, Waco, Tex. (44-dz.-c) KODN'sk lidem a vAemu farmafHledaji se d ye stenografl.g, ikemu dobytku. Chemicke soueastktere by m. imo anglietiny eAsteene cy v prkaku pouMvane jsou tez znaovladaly degtinu. Prace stala, pod- me jako jedno z nejlep'Sich lidske krve. co maze minky obratem Hiavni tiralekarnik nebo lake: potvrditi. davna S.P.J.S.T., Fayetteville. TeEXTRA ZVLATNI: — UkaZte tuxas.

(6-dz.) : o eznamku rychle ykm vakm souHledate cainu ke koupi? — )edam. kteki pestuji drubez a pak Hlavni &ado-ma SPJST. ye Fayet- .1delejte jednu spoleenou objednavtak velkou jak mutete za $2 neteville, Tex.. ma dzinu k prodeji ye Woodbury, Hill County. Vhodne 30 vice a odekete ji rychle zpet co 'Ano nejelfive a ja yam ochotne podminky prodejni i platebni. Pike na: Supreme Lodge SPJST., Fa- aslu velmi peknST a cenny DAREK yetteville, Texas.

(31-dz.' ZDARMA za vak ochotu. Zapamaujte si. ze eim yetk bude spoleend car Na prodej lacino 1 mula 10 ro- .Dbjednavka, tint vetk, hezei a cenkri stard. Jerry Pomykal, West, R. 2. nejk bude DAREK, kterST yam poZDARMA za vak o(OV-ltp) Cau g5571 TAROKY! — Americke taroMohu yam zaslat vaSi objednavky za 95c hra pokou vyplacene. Ob- ku at' velkou,. nebo malou IHNED. jednavky posilejte na Cechoslovak neprallen6 se ZARUCENOU dodavPub. Co., West. Texas.

(F1-dz.) kou kdy2 mi ponate objednavku hned.

DR. }RANK KENT Pike mi pouze anglicky. Adresa: Obnovil svoji praksi.

ALLEN WATSON. Box 102.

Nosy a Chkzanu Farmingdale, South Dakota fittiLit Navgtivi: ukaite toto RYCHLE F, La grange viem vagina sousedum, kteii HALLETTSVILLE, 11.. PROSINCE chovaji drtibei.

"Strycek z Ameriky"

0

Ochotnici Sokolike Jednoty v Houstonu sehraji divadlo Wird MAKY" — od — Eligky Malcove, treti vydani.

CikanskY tanec.

Drama o tiech jednanich

147

iedeli 9. prosince

v

Pokrok cislo 88, na Studewood

OSOBY: 0. Vala Kochan, sealak a starosta H. Teperova Aniek,.„ jeho dcera L. Nezvaloya 2o§"ka jeho dcera W. M. Powellova Bordova, selka Jerry Lebr Jarek, jeji syn C. Vodehnalova Luda Finkova J. Chladek Jenda Zeman K. Otyrtnikova, Nana, stara slu2ka u Kochanil Dom. Nezval Cikan, I. a IL jednani odehravaji se v zahradach jednani odehrava se u statku Kochanova

Za6eltek

y

e 4 hodiny odpoledne Uctive zvou SOKOLI.