Vestnik 1945 12 26

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est. Texas. under the Act of Congress of August, 24th. 1922; RO(NIK (VOL.) XXXIII.

WEST, TEXAS, ve stiedu,

(Wednesday) 26. prosinee (December) 1945.

52.

STATNIClif SIN. OlVIY8LENt. na nate potomky, kteti jednou — po mnoha a mnoha letech — p budou studovat naei politiku kolem 1938, nebylo prijemne. Ut dnes se nam aim dale tim vice itsuje prava, skuteenost, ae nebyl vinen jen ten- ei onen, ze kruh vinnika a lidi zodpovednYch za nase neaspechy byl hodne eirokY, ze kattlY voila, kterY kladl listek do urny, urdove.' na g narcdni osud, i kdyt si toho nebyl bohutel aasto vedom. To bylo vdera, Dnes veak stoji v naeich dejinach nova darum, ktere mate — mereno veky — jednou zatlaeit vee, co se stalo, do pozadi, jet mate vymYtit 4kaLdou vzpominku na mnichovaekeho ducha ohrotujiciho byti deskeho i slovenskeho lidu v podstate Id od padu Tuzarovy vlady.

President republiky podepsal 24. lijna 1945 dtyti hospodatske dekrety tak dalekosahleho vVznamu, Le je talc.° dohlednout, kam povedou, ponevad2 men! od zaklada celY nee Livot, celou nag i tradici, nuti k revisi pravni filosolie i ekonomicko-mravnilio zakladu, na nemt jsme dosud budovali.

Je tteba pripornenout yeem netrpelivYm, ze nelze aekavat ovoce sotva byl zasazen step.

Z mladeho stromeeku nelze sklizet tuny plodu, na to je treba easu, easu a opet easu. Ne nadarmo se povatuje trpelivost za jednu z nejvYznamnejeich vlastnosti statotvornYch a politicky nadanVch naroda. . Za druhe je treba stale zdarazriovat, te socialism znamena vytvoreni systemu, kterY organisuje vVrobu a to neni myslitelna bez prate, ponevadd ani v socialisticke republice nelitaji nikomu povestne pedene do fist. Masarykovo ptani, aby bide byli sluene tivi praci a v praci, stale plati.

Za tteti je tteba si pamatovat, ze socialism znamena poradek, nikoli anarchii. eskoslovenskem projildejici vynikajici mut yetejneho Livota se pozastavil nad tim, kolik zdravYch a statnYch mladVch lidi se jen tak potuluje zemi, aria by pracovali. To by byla oveem •chyba, ponevadL neporozumeni pro praci je projevem mnichovacke choroby, o nit jsme se domnivali, Le nag i mla,det at nezasahla Lenoch pomaha faaismu. KaLdV ma pravo na odpodinek, vg ichni unaveni, at' bojovnici, di bide z koncentradnich taborii, zajatci, veichni podtiveni musi opet telesne i dueevne ozdravet, to je ptirozene, nebylo by yeak mane, aby i za novVch pomerii se nam vytvotila kasta starYch povaledii.

Otyti dekrety, na net president republiky i vlada mohou bVt hrdi, znamenaji ahelnY kamen noveho tivota, i kdyt jej sami o sob8 nevytvori. Jejich pomoci bylo narodni hospodarstvi Oeskoslovenska odevzdano veemu lidu a zale21 nyni na torn, co si z nej veichni dohromady utvaime, mime svaj osud opet v rukou, seize-li dela vac, pak to bude zavinenim nas vaech.

At' bylo rozhodnuti z 30. zati 1938 chybou, di nebylo, jedno je jiste, ze zachranilo miliony 6eske a slovenske mladeLe piked shirt na bo-

Karel B. PalkovskV ji:sti. Nebyl to tidel hrdinskV, nebyl to taboritskV osud, ale je to proste historickV fakt, s nim2 se musime vyrovnat. Ceska mlade2 byla zachranena a Lije, ma za sebou gt'astne ptekonanYch sedm straanVch let valky s fa gismem, i kdyt se stradanim a ztratami. Veichni, kdo zustali na Livu mail zavazky k tern, kdo zahynuli. Ti mrtvi Liclaji nage potvrzeni, novV hospodatskV system je nejen many, nVbr2 i lepai neL start'. Dukaz o torn byl a RODINNE Na raj upominka jfz duch lidsky v2dycky zmlidne,

v teLkem ziti, pinem hlai, poupatko je d'etske, vnadne.

V detskem oku, v ridnem lici unavene, hlava aedo., haem Liti klusajici, krazu raje v2dycky shleda.

V decku lidi roje vidi, kdy2 jim k blaliu v gecko polo — bez deti by srdce lidi davno bylo zkamenelo.

X. Rais. vlastne podan v Sovetskem svaze, proto d'eska a slovenska mladet jej ma pouze potvrdit.

Zaleti jen a jen na nas, budou-li si za padesat, sto, dy e ste let naei potomci o nas rikat• jaci to byli bide, ti naei ptedkove, co dokazali!

Neusmivejte se, to ze jste dnes mladi nijak nezabrani tomu, ae jednou budete take temi omgelVmi ptedky, ktere bude soudit nova o niL dnes nikdo z nas nic nevi. Ale nejen vy mladi, nVbrl vgichni mame v ruce manost ptivodit velke rozhodnuti, dal odpoved' na otazku: bude v CeskoslovenskYch de jinich znamenat vie 30. &ill 1938 nebo 24. fijen 1945.

To vgak neni otazkou fivahy, otazkou mravniho nazoru, nVbrt otazkou pevne rozhodnosti a silne yule, otazkou prate, a to nikoli z donuceni, nVbr2 pro vlastni radost, pro vnittni uspokojeni z toho, ze nikdo z nas neLil nadarmo, Le byl-li zachremen, pak proto, aby dokazal zanadnimu svetu, kterV stale nechce chapat vVvoj, ze veci povaLovane za nemarie, jsou moLne, Le z hospodatske krise jsou jind chodiska, ne2 paniky, ktere vedou ke sniteni obecne Livotni arovne a k zbidadeni girokYch vrstev lidu.

Od 15. stoleti jsou pravdepodobne v deskYch dejinach jen dve data, ktera se daji srovnat se 24. tijnem 1945, je to yydani vladislayskeho ztizeni zemskeho, ktere -znamenalo socialne krok zpet a josefinskYch osvobozujicich dekrett, ktere znamenaly rozhodnV krok vpted, zachranu deskeho lidu, ponevad2 jejich pomoci se vytvail z nevolnYch zemedelcil lidu svobodnV tteti stay, kterV tim, Le proniki do /nest, tfidu, lei se v 19. stoleti rnohla stat a

stela jednak nositelem politickeho Zivota mist° feudalnich- stave, jednak plat:akin einitelem za pramyslove revoluce, bez nit nebylo by bYvalo oeskeho obrozeni, jako by bez josefinismu nebylo bYvaio oeskeho probuzeni. Snad prave v torn byla osudovost zaeatkU Oeskoslovenske republiky, to socialne a hospodarsky nebyl prevrat z roku 1918 dostateene revalueni a premena nemeckeho kapitalismu v eeskS7 nestadila, aby urdila smysi biztorickeho vYvoje od 1918 do 1938. I kdy2 uznavame s'PalacIcSrm a Masarykem v3;znam nacionaismu a nabotenstvi pro urdeni smyslu dejin, jevi se nam jejich pasobeni ye spojitcsai s materialistickyhybnYmi silami dnes podadnym, ponevad± dim dale, tim vice rozeznavame ureujici znam pramyslove revoluce, kterd proela naeirni zememi proti zapadu opozdene, ale piece jen velmi vlivne. Kausudlni nexus veech techto prvka je nespornY, Lie aim vice se vzdalujeme od minulosti, time vice citnne, ze materialisticke pteviadaly. Tato zkuSenoz't byla potvrzena prtibehem drulle svCcove valky, ktera zmenila mnohe z naeich na'aora, nas z klidu, v nernt jsme si pa pomerne lehkem a bezbolestnem prevratu z roku 1918 hoveli.

Jiste, ze nebudou a nemoliou bYt s dekrety ze 24. tijna 1945 vSichni sbckojeni, kaZda, revoluce niei privilegia, prolamuje vrata do pevnosti vybudovane z tradionich nazorti konservativnich elementia je proti nekomu namitena, tentokrat proti vlastnlhum vyrobnielt prostredka, jim bete nejen hospodarskou kontrolu, nYbrt i politickou moo, Ittere, byla daleko vetei, net se obecne tuello. Nat prikiad bude bedlive sledove,n, neni veal: je, n j , 3dna zapadni Evropa, je ut dvoji: jedna, ktera nam preje veeho zdaru a aspech, drulad, ktera. .s napetirn odekava a privolava, okaintik zkdzy, cz:anik jak naei zhrouceni "velkeho experimentu" protivnici s oblibou nazYvaji rvolueni promenu na testa z hospodarstvl kai3italistickeho v socialistick,8. A to tat plati o Americe, jente tam je jeete skupina tech, kteri vidi dal, tak mala, ze nepada skoro na valau.

PrirozenY vyvoj mate mnoho znarnenat, pujde o to, jak dlouho bude moci zapad pckraeovat v politice hospode,rsko-tridni privilegovanosti, zatim co vYchod devil° zrueil nejen privilegia feudalni, nYbrt i zlomil kakoukoli diktaturu viastnika vYrobnich prostredka. At' je mezi nespokojenci vYv04 jakYkoli, pro nas neni jine cesty, net pekraeovat v programu, kterY jsme si deli, ponevadZmama velkou nadeji, skoro jistotu, to cstatni — i ti, kdo se jegte bran! — pajdou za ndmi, ze nastoupi tutet cestu, jen o nekolik let pozd8j1 a s velkymi ztratami jevicimi se ,ve zbytednern nuemestnaneho a 'Spatne Ljiciho obyvateistva, Leda — ie by si pomohli starYm oviL=cie'en3ina prostfedkem:zbrojenim a valkon. Dente uz Taaltus tekl: Znieil ztan, promanil ji v pou gt' a iikal tome mir!

TakovY mir by si lidstvo neptalo, ma prave tak lost takove valky.

VESTNIK

Strana VLASTA PITNEROVA:

ZIATNIKCV WEIN 1111.037MERMINIM00.110111.1•■ Pantatovi Zlatnikovi nabehly tily na dele.

Tomas zasktipel zuby a panimama se rozplakala.

Ze nikdo neodpovidal, pravil poklasnY: "Jen tomu vette, myslim to doopravdy. Udelam z vaSi decry pani. Nikdo ji nebude sink yydist, *te pattila na robotu. A rad ji budu mit. Vtdyt' je takova ziata rutieka. A ma me rada, vid', Lidugko."

"MaS ho rada?" otazal se otec Lidu'Sky. "Man.," zaSept..1a, LiduSka a poklasny ji piivinul do naruei.

"Ale toho se jatku taden nedoeka, aby sedlak Zlatnik dal svou dceru na panskej chleba. Tak nerad jsem synu na to pozvolil. te, Lidu.j-;ko, ten tin: 1j pan rad, at' se da sem k nam, na Ziatniktij grunt a at' zde jatku sedlaei. Na svym, na vlastnim — ", pantatovi pracovala prsa rozeilenim. Toma'S stiski sklenku s vinem, kterou drtel v ruce. Sklo se rozdrtilo a vino plynulo TomaSi Po prstech, misic se s krvi z poranenYch skelnymi stiepinami.

PoklasnY se rozesmal, s rim zaroven i Honzik se svou tienou, i Vaclay.

"Blaznite, Ziatniku?" ta,zal se poklasnY nadute.

"B12,\znil bych, kdybych jimAlite dal, vzacriST . pane," odvetil Zlatnik klidneji.

"To by bylo za voSlapek mezi pany, jeji jraeni za plevy. Cot pan' vijou, jakou cenu ma vydelanej grog, ziskanej z pudy, z ty zeme, posvecenej botim potehneaairn. Nechajou moje dite s pokojem, vzacny pane. A ty, liduSko, neplae, at' nerna.m nad tebou vetSi litost nad tivou, net mai moje rodide nad mrtvejma dcerama."

To byla velka slova. VSichni ztichli.

"Zaptahnete," tekl poklasnY k Safati. Polibil LiduSlu a vstal, j:ka: "At varn bude lito, miltete mi vzkaza,t. K tobe, LiduSko, se pak snad dam uprosit a — ."

Nedotekl, TornaS vyskoeil,. chytil poklasneho za krk a v okaaritku ho srazil VS'ichni vykrikli. Zalekia je krev na Toma goye ruce, iekli se, de snad pana bodl notem.

Sam Honzik pospisil bratra odtrhnout.

Poklasny se zvedl, rozkohoutil se, nadaval a vytitil se na dvtr.

Ve chviice odjeli. Honzik pravil k Toma'Sovi: "To si asi vyliteS. Ja o nidem nechcu vedet, radejac to neznam."

"Panskej spratku!" vyktikl Toma'S. Drahnou chvili bylo ticho.

Lidu*Sku skorem onadlelou drtela matka v naruei. . A nyni bylo u Zlatniku dlouhY Cas smutno jako pod mrakem.

Panimama chodila uplakand, pantata ji vyCeti, de snad LiduSku podporovala v tech myglenkach na pana.

Vaclav s Kaeenkou se mrzeli, de mohli miti k van vagrovi, panskemu Utedniku, uleheeni v robot d. . Ano, de mohli bYti od vrchnosti dosazeni za nevelkou nahradu na•nekterY zpustlY statek a dobte hospdar-iti.

Tema§ chodil jako mraeno. S otcern vedli na vymenku dlouhe hovory. A za temnYch noci pkiplitili se na vYmenek jeSte jini sedlo.ci.

Rozkvetla a od.kvetia Una u vdelina, klidilo se obili a bylo rnnoho prate.

ZlatnikovYrn bylo pojednou prituteno robotou. Rychtdtt jakoby nerad to oznamoval sousedu. Krell rarneny,Nzdychal, usrkoval, jednotliva slova pronat,e1 a panimame mezi etytma oeima tekl, te si na sebe pcdtvali vSecko fitednictvo.

Mohli pry bra t, nekazit dceii Stesti a miti dobte. enati synove, podpIch-nuti Honzikem, redietim dornluvit. Chteli, aby TomaA poklasneho odprosil. aby se otec s nim smitil a dal mu Lj rlutku za "Radejac ciganovi," odvetil otec. hnevati, byla Nedovedb se na dceruku

mu pkiliS mile.. Ale jenom tekl, ze je rad, 2e se otec s matkou toho tialu nedoekali.

Lidutka byla smutna, churavela, neela mezi chasu. PoCali ji tikati "paniCka" a ten posmegek Lidugku bolel.

Panimama si k sobe piece vzala netet ku, bylo opravdu potteba jeete nekoho do domu, ani domaci museli na robotu.

Tonieka byla takova mima du ginka, tie ji meli vgichni radi.

Jen tolik tekl Tomag matte, na svatbu s nim at' nepomfgli, on tie se neotieni, tie necnce, aby musel videti svoje deti choditi na robotu.

Pfigel podzim a zima.

Tornag musival na robotu ao dosti vzdalenYch dvoru, jen do Maleho dvoia nebyl nikdy obeslan. Patrne se ho poklasr)S bal.

Pfieel masopust. Lidu gka negla k muzikam, nedbala jiti na ptastvu, iikala, tie je churava a kreila se u kamen v nejtmavej gim koute.

Matka ji vatila koteni, chlacholila, litovala, net' device bledlo a chtadlo. Stale ji ottasala zima a halila se stale do velke plachytky.

Prigli starosvati a nabizeli Lidu gce tienichy. ekla, te se nechce vdavat, te se vdavat nebude.

Otec jenom kYval hlavou. Rikal, te LiduSlu vela, vybude z domu Vaclava. 2e tak tikal jiti dtive, nechali to bide platiti.

A za temnYch zimnich noci schazeli se u Tomage sedlaci. Hovory zde vedene byly piny stesMI a hnevil.

Ta robota! To btemeno Ta panska zrale!

Byl tu jiti biezen.

Byla trochu obleva a zasnetiene testy se bortily pod nohami chodcti. Nemohlo se dobte jezditi vozem ani sanemi a tu dostali Zlatnikovi porueeno, aby piivezli jakes kmeny z lesa do zamku.

Byla to *pine zbyteena, prate. Kmeny se vkly odvadely na panskou pilu, kde bYvaly otesavany na klady.

Bylo ziejmo, tie jest to jenom tYrani.

Lee poslechnout se musilo.

Tornag jel s voly. Udiel sebe i dobytoata, pochroumal via; k praci, na kterou by bylo staeilo pet, lest hodin, potteboval celY den.

Vratil se pozdnim vederem, mrzut, teskliv a zamraden.

Dal voly k opatteni bratru Vaclavovi a odebral se na vYmenek.

Ze mu tam Lidugka zatopila a ohtiva mu obed i vedeti, iekla matka.

"Lidugka nejak stfme," zvestovala mu Tonieka.

Tomag vegel do vYmenku.

Byla tam tma a zima.

Rychle rozktesal a zatiehl loue ye sktipci visicim od tramu.

Lidugka se choulila na jeho posteli. Byla na smrt, oei mela vytte gtene -a kolem fist ssedlou krev. Rty mela rozkousane, ruce kteeovite sepjate.

"Lidugko!" zvolal Toma g uleknuv se. "Co se ti stalo?"

"Nektie, Tomagi, nevolej nikoho, slituj se nade mnou," prosila stenajic.

Ptistoupil k ni.

Melo, gaty zvlhle, smadene, vlasy rozcuchane, potem slepene.

"Co je ti? Stimeg ? My zlatY dite," Tomag div nezaplakal.

"Tomagi, netikej nic. Nepoirez na mne. Snad hurritu a bude tak lepei," Lidueka jenom ptala.

Chopila se bratra kolem krku. Dech jeji byl horkY, salavY, pot po Cele splYvajfci student.

"Tomagi, ati humtu, tekni nagejm, aby mi odpustili, a ty — tam — tam — ye vdeline — ten starej oul — vis — deda — deda — tam — Tomagi — tam — — —" tpeni pfervalo divce fed a °el se obracely v sloup.

Tomag ji vybehl na prah vYmenku a zavolal na matku.

Ptibehla s Toniekou a vykkikla spattic Lidu g -ku.

Uchopila ji do naru g i. A v male chvili skonala Lidugka, nepromluvivg i jiti ani slova.

Ptibehl otec, Vaclav, Kadenka, i teled' se sebehla. _

Are sttedu, dne 26. prosinee 1945. natek, zmatenY hovor se ozYval.

Nikdo nevedel, co se del°. Liduela fekla hned rano, de piijde na vYmenek, ze bude tam topiti, aby mel Toma'S teplo.

Toniaka tam donesla Torna:Siiv °bed i veeefi.

Chtela zUstat s LiduSkou, led ta nechtela. Pravila, de ji laeni dobte, ae chce bkti sama. Nechtela ani pojisti. Tedy Tonieka jenom la, donesla dtivi ke krbu a Sla po praci.

"Co mela s tim oulem, s tim declou?" tazal se Tomag, kdyti byl pa dlouhe dobe vypovedel posledni slova sesttina.

To byli jiti jenom rodiee a Tonieka u mrtvoly. odegla ponuknuta Vaclavem. Ten se gel s nimi modlit, ustragend Kadenka si gla k decku.

"Snad to byla fantas. To vi g, i dedougek poslednimi slovy myslil na veelieky. A na ten prazdnej oul myslela — nebudeme pro ni chystat roje — — " pantata zaplakal. Plat mu ottasal celym telem, jako boute starYm stromem.

"Tomagi, abys povedel veeliekam, tie Lidugka humtela," ozvala se Tonidka.

"Povim, vadyt' si toho snad ode mne tiadala," tekl Tomag a vychazel: Tonieka gla s nim.

Vygli ven. Mesic svitil mezi mraky.

Svetlo jeho padalo ptimo na veelin.

Jako sttibrne vypadaly my na rozmoklem, gpinavem snehu.

VII. Tonieka se sehnula k zemi.

"Tomagi," pravila. "Jsou zde glapoty, je tu plouhano, ta Lidu gka tu snad opravdu byla."

Tomag ztrnul.

Rychle spechal k *bum.

K prosttednimu, k "cledovi".

Vyktikl. esno, jiti se drolici, bylo vytrtieno a shnile dtevo svitilo jako slabSrm plaminkem.

Tomde se musel optiti o sousedni ul, aby se neskacel.

A pak sahl do otvoru, vyktikl, zaimel, a vytahl z iitrob malou, nahou mrtvolu novorozenete — — Kles1 na kolena — — — "VCelicky, LiduSka nam humiela," slyeel Tomde prosloviti Tonieku.

A pak zaznel 1 jeji vSrkfik a hlasitSr pia& Za drahnou chvili se vratil k rodiefim s malou mrtvolou.

Natek rodice rozrS7val Tomaeovi srdce.

Dohodli se nekolika slovy, jak se to asi stalo.

A panimama proklinala mu2ovu tvrdost, uminenost, zaet' k paninn, pro kterou znidil Bite jedinadku dceru, veem pro radost rostouci. dceru epatne hliPantata ji pfedhazoval, dala, de ji nenaudila vakti si nevinnosti.

Az svitalo jitro, teprve ustali ye vzajemnSich vSrditkach — — — Truchlive byly pfipravy k Lidukine pohfbu.

Sousede se seeli poteeiti rodide.

Panimama stale opakovala, de kdyby byla mela tueeni, byla by byla Liduece vee odpustila, ye \Teem pfispela, dite vychovala, slova vS7ditky ae by od ni nebyla dcera uslyeela.

Pantata sedel bez fedi, bez slzi, jen obdas vzdychl.

Vlasy se mu do rana proeedly, °di jeho vyhasly.

Dite vlaeno Liduke do naruei. Matka ji oblekla do rakve do tech hedvabn3.7ch sate, barvy jako zlate, jako eisty med. Det'atko ji zavinula do bileho eatku a bilVm eatkem ovazala tu jeji zlatovlasou hlavidku, kterou nemohla ovinouti vencem rozmarYnov3im.

Nenesli Lidueku k hrobu mladenci, drugieek nemela. Nesly ji mlade deny v eernYch gatech, bilych gatkach na hlave a bflYch fertochach.

Plakal pro ni kdekdo a kdo ji gkadlival, trpce si to vyeital.

Pan farm promluvil nad hrobem, prose rodiee, aby nevzpominali poklesku deekina, ale to radosti, kterou z ni vivali.

Tomas nepromluvil k nikomu.

Kdyd safai Honzik se knou pfieel na pohfeb, tu matka vrhla obema v tvak tettou, tvrdou vS7eitku.

"Mohli jste met rozum," fekla eafafka a jeji mud to opakoval.

"Ja toho clzlapa zabiju," zamumlal Tomas.

(P..okraeovani na strait 7.).

Ve stredn, due 29. pro:since 1945.

Oddli Dopisovatelskfr VALKA ZPLODISLA HOSPODAitSKOU BiDU V t.'ESHOSLOVENSKU. Sestra B. Valeikova v Dallas zaslala nam dopis jeji rodiny, usazene ve Vsetine na Morava, z tiej2 otiskujeme nasledujioi pro nas zajimave easti: Drazi ptatele!

Pkedne vas ykohny srdeene pozdravujeme a teSi nas, ze jste VS'ichni zdravi a jste na 2ivu po teto druhe vraZadne valce, ktera talk milioniz lidi pokosila a ptinesla zaroVeia i mnoho netmerne bidy a rozvrattl do socialni pospolitosti a kdyby se to letos zasluhou ruske a americke armady neukoneilo, nevim jak by se v ge utvakilo. Jedno jest vSak jiste, k Neanecko na kaZdY Zpiisob by zajiste valbu prohralo i kdyby se to valeene besneni prodlouZilo; protok vAak Spojenci sv3uni moccriskYrni prostredby konec val.ky urychlili v clUslociku toho taky zasluhuji si od zdeptanYch narodd ve zbidaeene Evrope vi. eW dik a obdiv za osvobozeni z bidy a utrpeni valeeneho.

Za nemecke okupacehitiseli jsme ueiti Velke trpelivosti a vyebavani a jest samortejme, ze let Valeeneho besneni zplodilo hodne hospodatske bidy a rf.:znYch jinYch ne,dostatkU, kte-.

P6 Zatekatji nejen sotikromy Zivot jednotlivce„ nYbrZ i CaloStatni Zivot naei druhe republiky.

Je yam asi znamo, lake smutne aWictvi pa teto valce jsrne pkevzali a musime proto z vetSi oast se 2riovubudovanim lepei druhe republiky zaernati jak se prOSte Mica od piky, aby se v dohled. *le dobe alespon easteerie dosahlo lepS1 Zivotni obsahu zajiste sezndite. ze bysme ledacos potteboVali; z • late co se Wee .,'atstva,, buy!, pradla a jinYch Veal, prozatim se veal3: musime uskrovnovat a Oekati ria dobu, kdy bude dostatek Vr.5.och 2ivotnich potteb a I tomu jest tteba zase jen Prate a Prate, navaza'ni rrormalnich obchodnich stylth se sptiteleriYnai staty, aby se zapinil née domaci trh p,otrebnymi Veciiii. Upozornuji vas proto, ze v pripade kdyby vam bylo rizokno a byli tab dobti, ze takove yeti jako ()bu y, SatstVa, p •adlo resp. snad 2 pla- 'Ste a duce na lobo, treba i star'Sf a obnokne bysme sbuteene potrebovali a jestlik byste skuteene projevili tu ochotu a to dobre srdce, jedna se jen, aby to teptielo do nepoVolanych rukou a dostali to jen ti, co toho nutne pottebuji, Dovedete si zajiste predstaviti, tie zbedovana Evropa kdyZ je tak vydrancovand valkota ze toho pottebuje na veech stranach takove pomoci; musime vtak vychazeti z toho ptedpokladu, dle noveho BoZiho zakana v prize fade. jsou na prvnim miste nejbli2ei ptibuzni rodin a pak teprve da g i soukrnenovci naeeho naroda, jednaii se o izeinnou hrnotnou o moralni pornoc.

Piles Vsetin ta valeena Mice ptebehla dosti rychle, ovkin bez obeti se to te2 neobe§lo, ale rnesto samo stkeibou a borabovanim pomerne, Velmi mai° utrpelo. Ja na priklad kdy2 jsem byl v Jabiunce, tab ptevrat a Utek Nemai zastihl Mice tarn a p21 torn ploani z puSek a bulometi:z SSmani odcizili nepromokavY plat', kter3i mi nyni schazi a koupiti ho•prozatim jekel nelze.

To vk valetrie je nyni za narni a nyni jest tteba jinak divati se 21votu do °el a poked moZno tvokiti takove ponte,ry a politiku, aby valeenemu zlu mnoho se no, dlouhou dobu odzvonit; ze sbueenosti riabyl kaZdY narod dosti poznani, ze to neni jen d'abe,Isbe dilo, ale ze se to te2 nikomu nevyplaci.

KoriCim a zdravina vas vStchny vespolek — vase rodina Gleakova a Kueera. Na zdra!

V Svaz schos-ows,niz, els. 22., Ft. Werth, Tex. Mile sestry a bratti!

Jeete jednou vas uptirrine zve zabavni vYbor na posledni zt5,bavu tohoto rake, ktera, bude potadana 30. prosince v nO.rodni sini pki hudbe E. Honzy z Ennis. Prijd'te veichni se letos naposled dobre vytaneit a se rozloutit s timto robem y dobre nala.cle, neb vime ysiehni, ze jsme zaZili

VtSTNIZ: mnoho pies techto - poslednich par role: . Musfme se tekt, ze ptg th rok bude mit neco lepkho pro nas.

Do schtlze ani na program jsem re nedostavila, tak nernam mnoho co psat. Najaf je to pro mne zlo., se nekam dostat, kdyZ v nedell pracuji, a k prate nas unavuje, tab veCer se pak nibarn nechce, a ze nekdy ti nemocni snad prubujioco mnZem udelat. Nedivim se jim ani dust: mai°. IietSina je jich moc nemocnYch a vi, zdravi nikdy nebudou. Souchote jsou zla nemoo. GbyCejne se porria.loudkuaneco ptidava a pak konec obydejne neni daleko. 8koda ze neni neco, by se takova, nemoc rnohla nadobte zamezit.

Rodine bratra Oihaeka sdeluji uptitnnou soustrast nad ztratou jejich draheho. Citina s neb dobte vim, ze takovou rant:: jen das zahoji.

A ty roily spolubratte odpoeivej v pokofi a Best budi2 parnace Tvoji.

Preji vSem eteriarnm tohoto listu vesele vanoce a. §t'aStnY NovY rok.

Vlasta DolkoS"..

V Wheelock, Texas.

Ctena, redakea .Vestniku, mile spolusestry a bratti!

Bylo to prvniho tohoto mesice v sobotu yeter, kdy2 k nam prijela kara, byl jsem sam doma s nejrniad.Sirn ao2kou, mama byla u dcery Gladys na College Station, mei) tam malehos synka, tak si pro mamu ptijeli. Kdy2 ta kara nas no dvcre zastavila, netuSil jsem, co nam'. vezou. Vytly z Lary d ye Zenske, ptaly se jestli, zde bydli Vytopilovi, odpovedel jsem ze ano, pry' ruin ve cu telegram. Me bodlo u srdce, tusil Cc se need stalo, pravim: prosim otevfte telegram a 1p . atete mne jej, jsem tak: rortrZitY, Ze jej neclovedl pteeist. Ony . me: Zadosti s ochotou vynove.ly, jedna mne pri toms pravi, nerada ti tc titan;, je to smrtelna zprava. Jak jsem se pri torn citil dovede si otedsta, vit jen ten, kdo idea) podobneho Telegram nam sdelil, ze nas drahY syn Fran., tik zabit 20. listopadu na Anwaji Shima,, Honk' ostrovC, nasledkem vYbuchu, dalSi podrobnosti ke nam Edell jeho bomandant. Jak: takova hroznC zprava z nenadani na rodide dovede posoudit jen ten, kdo neco poSedli jsme s Jo2kou do kary, dobneho Bryan se zastovili u deli, pal jsme jeli ke Gladys oznarnit jim a mame, r,:o se stalo. Mama.; nam onemoonela, lekak ji osettzl, koneene troche drahy Frantik byl tithe povahy, mnoho, noraluvil a co tell, obyeejne melo nejakY v.Yznam, tek, byl tvrde povahy, nikdy co vyrostl, jsme ho nevideli plakat, ale jak v eerverici byl donna na dorolene, jak odjitdel zpet do campu;, tedy moo plakal. Chudak jakoby tusii, ze se lou'dime naposied. jsme, ze odjiZdi za mote., Frantikovi bylo 19 let a 1 mesic. Na vojnu naru-. koVal 14. rtnora 1945, za mokem slouZil asi etytil m. esice. Oasto nano, psaval a teSil se, aZ se s bra-treni Jaroslavera navrati z vojnx, ze to nalelite: oslavirne. Mali se Spain moo radi. Jak Frantik: zatal chodit, kde eel Jaroslav, Frantik stale za; nira, stale byli pospolu, az vojna je rortrhla. Jarcsia37 je o etyri roky starei...Te2 jsme od neho tu samou sobotu obdrkli dopis, psal jej 11. listopadu. Peal, Ze rano odjizdi z LondYna, ze asi: C. prosince sedaji no, lad' na cestu domiz. Te2 se moo tesil no et'astne shledani po tak dlouhe dobe, zatirn jaka zprava jej Cola. Psat ani tele-. grafovat ran nor • ra'%.em, nevime kam. Bok, opatruj ty naee vojiny na zpateeni caste! Te2: jsme see nej rancho nastarali, byl tette ranen v ITemeoku u Durenu no face Ruhr 9. ledna betas; podia jab psal, moc tarn vojaci vytrpeli v prvni armada, jab jich Huni tiaeili nazpet do Belgic. Peal, ze bylo john Stesti, ze hnali Huny, asi za hodinu sebrali, byl sttelen lakes ze ho stfela k mu vySia levYrn kloubem yen, 6.e rod oalktu jimu nalekati ze mu udelali Tek 3,-;,7 debyl za stateenost nekoilk vyzriamenani.

NeZ tato akeneim oreji veem pkatelam S't'astne a vesele Vanoce, jakoZ f Jednote..

Nak r cdina .,seta posledni tti vanoce smutne, ale tyto pkieti ouravdu budou smutne. Dekujem veem ptateltrn za projeveni soustrasti a prosime pratele, by na;eratz zesnulemu Frantikovi

mans O.

venovali tichou vzpomfnku.

NaZ drahY FrantiAku, moc je nam teskno pa tobe, kudy chodime vgude to vidime, nemrisiem tomu uvetit, 2e se vice neshledame. gkoda. je Te, ze tak mladST si nas musel opustit, mlati 2ivot za vlast obetovat. Kdyby aspori nebylo to tak daleko, co bysme mohli Tvrij hrol navgtivit a tak na gemu 2alu ulevit, dtimej spanek klidne v zemi japonske, vetime, ze nage vzpornlnky tam za tebou let!, co srdce poji ant mote nerozdvoji. S Bohem bud' na g drahST synu,, test budi'Z Tve pamatce.

Frank a Albina Vytopilovi, rodide; Jaroslav a.

Jo2ka, bratti; Lillie Mae, Gladys Lee,'Rosie Lee,.

Albina, sestry; tri gvakti, dva statidci, jedna statenka jiZ spi veenS7 sen.

V Temple, Texas.

Cteni bratti a sestry!

Timto vam sdeluji 'qsledek volby iftednikt v nagi v3"7rodni schUzi. titednici byli zvoleni vgichni staff aklamadne. Jsou to jak nasledule: Ptedseda F. J. Marek, mistoptedseda H. M. tajemnik Chas Navratil, rieetnik Ben abeik, pokladnik M. J. Stepan.

Nevim, bratti a sestry, co toho bylo ptidinou,. ze jste se v tak malem podtu dostavili do vs7-rodni schtze. V teto schtzi chteli jsme te2 roz-. hodnouti, co budeme delati s na gi sini, co se tST y. Totik zda-li si zvolime zd--ka,potdanizba bavni v3ibor, tak jak jsme to mivali, anebo to nekomu prorentujeme na procenta. Proto vas timto vyzYvame, abyste se jiste v hojnem poetu dostavili do pti gti schrize prvni nedeli v lednu v 1 hod. odpoledne a rozhodli, jak by to bylo nejlep'Si udelat. Zaroveri vyz3"ivam 'deny, kteti by chteli bYti na zabavnim vS7boru, aby se ptihlasili a dostavili se do pti gti schrize. Mame dva bratry, kteti se hlasi, ze by to chteli zrentovat na procento. Tak pamatujte na ptfstf schrizi a jiste se dostavte, aby to bylo vyiizeno dle plant vet'Siny. V teto schuzi budou ustanoveny v gechny pottebne v3c-bory pro rok 1946. Zaroveri upozorhuji eleny, kteti si chteji zaplatit na cell rok 1946 doptedu, aby tak udinili jiste v lednove schtzi. Zaroven upozorriuji dleny, kteti jsou a placenim pozadu, aby pamatovali na zapravenf svSrch povinnosti. Tez jsou jegte nekteti dleni nemocenskeho odboru, kteti doposud nezaplatili jejich poplatek za dtvrtleti. Prosim, udirite tak co nejdtive, neb to mush bSrti odeslano. Zaroven yam sdeluji, ze po vanodnich svatcich budu miti novou adresu, neb se budeme stehovati do mesta Temple, tedy moje adresa bue: Chas. Navratil, 816 E. Ave. A, Temple, Tex. Avgak kd34 nekdo to nahodou pogle na starou adresu, tedy to tel dostanu, av gak pamatujte to posilat na novou adresu, neb tak to &l ye obdrDnes tady mame dosti hodnou zimu,mrzlo skorem celY den, no ale zitra se snad ma trochu otepliti. Nu jen kdy2 nebude pr get, abysme se vS • ichni co se mame stehovat, mohli v peknem podasi odstehovat. Tak se zatim mejte vgichni dobke. Preji vam v gem vespolek vgechno to nejlepgi v tom ptigtim novem race. Na gi Jednoty pteji hojne nov3"Tch mladS7ch dlent a ditek do D. 0. Pracujme vgichni spoledne pro dobro nagi Jednoty a odporudujme ji na gim ptatelrim a znam3im a tim oslavime co nejlepe na ge 50. v3-7rodi zalo2eni na gi Jednoty, ktere ptipadne v race 1947 ku oslaveni.

S br. pozdravem, Chas Navratil, taj.

V Pant k nave pomocnici v domacnosti: "A hlavne vas Zadam, Manidko, abyste byla k naeim hodne mila a ochotna. To se ale nevztahuje na na geho osmnactileteho syna!"

V Neni protivnej gich blaznri nad ty, kdo2 jsou chytti V blaznovstvi odstranilo: jedno, aby se nahlecllo, a druhe, aby mu odvykla .

V Dfileilte upozorneni! 1034 pi gete na Ill. fitadarnu skrz jakoukoliv zaleiitost, tfrkajiei se vagich poplatkii neb dluhu proti va gemu certifika,tu, neb veseho poji gteni u S. P. J. S. T., of ohledne dodavky Vestniku — udejte vidy eiNlo neb sidlo vaicho kadu, neb eisio vaieho certiMisty.

-

Strang 4.

Pia ZAL PODEKOVANi. Pfejeme si podekovati v gem pfateltm, ktefi narn v naeem bolu a zarmutku prokazali jakoukoliv laskavost nad ztratou na geho syna a braCorporal Ignae genkYlika, tra jene poloeil svaj mlady eivot v japonskem zajeti, v kterem byl al a pal roku na ()strove HonAu v Japonsku, a jak vlada nas uvedomila, zemiel 17. timora 1945.

Piejeme si podekovati dp. Baumanovi v Blessing za jeho krasna, pfilehajici slova atechy zadugni mei svate, ktera byla za zesnuleho sloueena v Blessing 4. prosince.

Dekujeme Am. legionafam z Bay City za krasnou toast, jene prokazala v posledni pocte odevzdanim americke vlajky zesnuleho matce.

Dekujeme \Teem pfatelam za saeastneni se posledniho aktu, jakoe i zastupcam od SPJST. a nagemu synovi, ac v zemi daleke, piejeme lehlte odpoeinuti, by se vypinily idealy, za ktere jsi zemtel.

Ign. S' enkylik, otec a cela rodina.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. NieepsanY resolueni vYbor timto jmenem du Pokrok Dallas ais. 84. v Da41as, Texas, projevujeme pozastaltm po zemfele maneelce, matce a nagi spolusestfe Emilie Sohr, uptimne citenou soustrast nad jejim nenadalYm odchodem. Zminena sestra opustila tento svet ye stfedu dne 5. prosince 1945. Byla jednou ze zakladajicich Menu nageho fadu, vedy pinila svoje povinnosti fadu a Jednoty, proto tato ztrata se i nas vgech dotkla, budie' yam 'creak aspori eateenou atechou, ee ye Vaeem zarmutku vgichni jee ji znali, upilmne citi tuto ztratu s Vami. sestro, budie zeme lehkou a odpooivej v pokoj i.

Za tad Pokrok Dallas cis. 84.: Adolf Jee, Robert Durori, Vaclav Zastoupil, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. Jmenem vgech blend fadu Karel Jona g eislo 28. v East Bernard, Tex. vyslovujeme timto deenou a hluboce citenou soustrast portistale rodine a pfibuentm nad ztratou maneelky, matky, babiaky a na gi milovane fadove sestry Mary Brandt, ktera po kratke nemoci neoeekavane nas opustila dne 9. prosince 1945 ye - staff. 66 roku, byla kadnou spolusestrou Jednoty a fadu Karel Jonag a sve povinnosti vedy spravne konala.

Vam, drazi pozastali, budie atechou, ze spolucitime vas bol nad ztratou varn mile bytosti.

Utrpeli jste nenahraditelnou ztratu, budie vam ale aspori atechou, ze i my soucitime s vami ye vaeem zarmutku. Zesnule spolusestfe pfejeme lehke odpoeinuti a vedavarn ce jeji pamatce posledni destnou poctu.

Usnegeno, aby jeden opis teto resolute byl zanegen do fadove protokolni knihy a uvefejnen ve Vestniku.

Dano v East Bernard, Tex., dne 13. prosince 1945.

John GajevskY, Martin Break, John Kleeka, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, nreepsany resoluern vYbor faclu Pfimofi Cis. 143. v Inez, Tex., projevujeme jmenem nageho 'fadu upfimne citenou soustrast pozastale rodine had --furiiiim lejich milovaneho otce a dedeeka a na geho spolubratra Josef ftepka, kterY zemrel dne 29. listopadu 1945, ye stah 90 let a pohtben byl 1. prosince.

Vime, mill pozristalf, ze vas bol je teekY, budie yam alespori easteenou atechou, ze i my, jeho spolubratfi a spolusestry citime s veani ye vatem zarmutku.

72,STLLt1 Odpoeivej v pokoji a test budie pamatce Tvoji.

Dano v Inez, Texas, dne 12. prosince 1945.

Za tad Ptimoli cis. 143.: Leopold Krause st., Leo Krause ml. a C. L. Janeeka, resolueni vYbor.

V PODEKOVA/sii.

Timto zpasobem vzdavame erdeane diky Slovanske Podporujici Jednote Statu Texas, za spravne a rychle vyplaceni pojistky za nageho syna Alfonse Morrise, kterY padl na °strove Luzon v Pacifiku. Take srdeene diky naeim pfibuznyrn, a pfateltim, kte?l jaltYmkoliv zpasobem ph na gem zarmutku nam byli napomocni a nag zarmutek pomohli zmirniti.

Jeete jednou srdeene diky za vaei milou moc.

Albina, Joe N. Morris a det.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nieepsant resoluoni vYbor fadu eegti Bratti eislo 44. v Industry, Texas, timto projevujeme aptrine citenou soustrast pozastale rodine nad amrtim jejich bratra a evakra a take naeeho spolubratra John 0. Marge, ktery dokonal svou pozemskou pout' dne 9. pro' since 1945. Pozristala rodino, vime ee face nesete ztratu jeho. Budi'e yam atechou, ee i my elenove fadu eelime a citime s vami ve vagem zarmutku.

'ZesnulY bratr byl vernYm Menem, sve poplatky si platil kaaly rok ku pfedu a -do schrize se vedy dostavil a sve povinnosti spravne vykonaval. ZesnulY bratte, odpoeivej v pokoji a budie Ti zeme lehkou. Budie test Tvoji pamatce!

Dano v Industry, Texas, dne 14. prosince r.

1945.

Joe Zanek, Frank Langer, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nieepsanY resolueni vYbor tadu DubovY Haj 015. 126. v Ross, Tex., timto projevujeme apfimne citenou soustrast pozUstale rodine nad ztratou jejich milovaneho synd a bratra 4 S./Sgt. Leo J. Husaka, kter' obetoval svaj eivot za svobodu veech •narodu dne 30. ledna 1945- na bitevnim poli v NCmecku.

Vime drazi pozastali, ee Va g bol jest velikY, avgak budie varn atechou, i my, elenove iadu DubovY Haj, citirne s vami a ee eivot, ktert vas syn obetoval na oltaf vlasti, vedy utkvi v nagi pameti.

Ty drai', ochranee vlasti a svobody, odpoeivej v pokoji.

Dano v Ross, Texas, dne 8. prosince 1945.

Josef Foit, Chas Kaelk, Frank Mrkos, resolueni vYbor.

V RESOLUCE SOUSTRASTI. Jmenem veech Clenu fadu Markham Cis. 163. vyslOvujeme timto srdeenou a hluboce citenou soustrast rodidam, bratfim a sestram zemfeleIgnaee Senkylika., ho kterY dotrpel 17. Unora 1945 v japonskem zajeti.

ZesnulY byl v Jednote od bfezna 1934 a byl 34 ',eta star. Byl vzornYm elenem a sv'ch povinnosti dbalY. Rodiee Senktfikovi inn. 4 syny a dva zete v armade a namoknictvu, z niche Ignac rob. dal svuj eivot za vlast. Vgichni jsou eleny Jednoty.

Zajiste jest to hrozna rana pro rodine, lee budie vam atechou, ze zemfel v boji za svobodu lidstva a my v gichni citime s vami a nezname slov, jimie bychom vac zarmutek zmirnili.

V uteri 4, prosince byla sloueend zadueni Inge sv. v Blessing za zesnuleho spolubratra za tomnosti Amer. Legie, vysloueilca a Utednika Ufadovny a ae. byla zima, kostel byl nabitY, con nejlepe sveclei, jake vaenosti se rodina 8enkyfikt teel.

A Ty milt' spolubratfe odpoeivej v miru a pokoji, za neje si trpel.

Za tad Markham els. 163. Frank Fojtik, taj.

V Jak je to?

Je zebra bila s Cernymi pruhy, anebo je derna a ma bil6 pruhy?

Ve stiedu,

e

prosince 1945.

RESOLE) CE SO -C STRA -STI. Jmenem vgech blend kadu Nov' Tabor cis. 17 vyslovujeme timto hluboce citenou soustrast ditkam a veem pozastalym po zemiele Fl. Teresie Janeikove, ktera dokonala svoji pozemskou pout' dne 30. listopadu 1945 ve stati 68 let po delei trapne nemoci.

Zesnula sestra byla dlouholetou olenkyni naeeho faclu a jejim odchodem ztracime °pet nasi spolusestru z na geho krutu.

Vime, mile portirstale ditky, ee teece eelite jejiho odchodu, budie yam veak irtechou, ee i my sestry a bratfi soucitime s vami ye va'Sem zarm.utku.

A Tobe mild sestro budie zeme lehkou.

Dano v Caldwell, Texas, dne 10. prosince 1945.

Za tad Novt Tabor, cis. 17. SPJST. John J. Srubak, John W. Va.va, Jos. F. Novaaek, resoludni vtbor.

V kid Rosenberg, eislo 108.

Uvefejriuji vYsledek spolkove schtze vYroeni ze dne 9. prosince k dobru tech elent, kteti nebyli pfitomni a to hlavne proto, ze jsou ve velike veteine. Ph zahajeni schaze nas bylo dost hodne, ale nee doelo k volbe Ufednika, zbyli jsme tarn bezmala sami (Ufednici). To by mohlo znamenat, ee veteina vas je spokojena s vedenim faclu tak jak to je, anebo take ze nikdo moc nedba, jak se to vede. Zvoleni tedy afednici stafi, ae na mistopfedsedu, kterYm bude J. L. Brenner, ride' star' a zasloueilY Olen. Br. adetnik zastal dale, na podminku, ee se vzda, kdyby jej to melo zmahat, anebo z jine pfieiny mu to vadilo v jeho zamestnani. Ostatni vee ph starem a eddnY zabavni vYbor, jak to nektere fady maji. Br. J. J. Neuman pkedloeil eadost o podporu pro American Relief for Czechoslovakia a hned navrhl dati obnos $10.00 z pokladny spolkove a dobrovolne pfisvelty. Navrh pfijat, ae byl drub* navrh, dati obnos vetei. Ten poraeen, protoee na 10c mesienim poplatku nelze udreet kadove v'lohy a &Slat velke dary. Pfitomni Olenove a jeden nayetevnik sebrali obnos $.6.00 mezi sebou, takee zaslano pro ten adel $16.00 na spravne misto. Schtze budou odbYvany jako dfive, v mistnosti p. Humpole, vedy druhou nedeli v mesici o 2 hod. odpoledne. Ve schrizi pheti poda, teetni vYbor svitj nalez, po prohlidce knih. Kdo chce znat sta y rlabeho kadu, bratfi a sestry, pfijd'te jiste do schaze v lednu.

S bratrsktm pozdravem.

Vine. Abschneider, taj.

V "NEPOLAPITELNY JAN" - JAN SIVIUDEK. 0 Janu Smudkovi bylo jiz v naeem tisku doma hodne psano. Kandy zna jmeno tohoto hrdinneho skauta, o norm v SSSR natoeili film, nazvan' "NepolapitelnY Jan." Bylo jich tehdy petatficet, vesmes Menu 3. oddilu stareich junaku. Se gli se 15. bfezna 1939 tajne v krojich. Obnovili slib veniosti republice a potom jednali. Byli mad prvnimi partyzany.

Ctyfi z nich byli popraveni, dva, Smudek a Mathes uprchli, prvY do Anglie, drub' do SSSR. Ostatni proeili veteinou tfi roky v koncentraku.

Kapitan Mathes prchl pii pfevozu z Peekarny z gestapackeho auta a skrYval se v klubovne 5. praeskeho vodniho oddilu v Libni. Smudek si probil cestu z obklieeni historicktm zptirsobem, na veky zapsanYm v dejinach na geho odboje a zfilmovanYm v ruskem "Nepolapitelnem Janovi." SyYm atekem zkompromitoval cely nemeckY policejni system. Nepomohla ani obrovska odmena, yypsane tomu, kdo zradi. Domaelieti nepovedeli, tfebaee vedeli. - Germani zufili a Smudek ph tom chodil v Praze, po Vaclayskern namesti, nav gtivil dokonce i biograf. Pfesto, gestapaci obraceli na ruby automobily a vlaky, Smudek proeel. Domaelice obsadilo 8000 vojaka, slidili jako gelmy - Smudek proeel zasluhou drobn'ch lidi a junaktin ktefi nedovedli zraditi.

V prvnich srpnovtch dnech t. r. navetivil kap.

Mathes maminku Smudkovu v Domaelicich a odeyzdal ji prvni dopis od syna z Anglie, se slibem, ee se Pe brzy vrati.

V Nejsem z tech, kdo yeti lasku na prvni pohled. Radeji se podivam je gte jednou. - H. Vincent.

Ve sffedu, dne 26. prosince 1945.

K

Piljern ©d radl za mesic listopad 1945.

Loden No.

,Mort.

Umrtni

Expense Vydani

Juv. Sick S. Detsley Nemoc.

Odbor Odbor

1 11 rijen $14123 $ 14.65 $ 4.44 2 7 dist.

34,45 1.65 4 15 then 703.47 43.30 39.11 5 21 then a list.

582.41 16.20 30.15 8 23 tail., kij. 108.07 14.35 26.44 9 10 20 rijen 58.70 13.05 .40 11 11 list.

72.33 1.95 .20 12 21 then 18.16 15 16 24 list.

115.43 8.25 17. .25 18 29 list.

83.20 3.30 19 21 then 90,27 5.70 21 8 list.

23.96 2.55 2.57 22 6 list.

39.72 1.05 23 18 rijen 194.71 19.20 6.73 24 27 list, 938.27 74.10 115.46 25 1 list.

553.34 76.06 33.50 26 20 tali, Aij 250.77 10.30 22.55 27 24 then 68,50 9.15 3.55 28 28 then 790.50 78.07 45.45 29 20 rijen 1280.89 105.65 67.91 30 23 then 94,87 10.05 19.90 31 21 Hj en 71.23 4.10 32 16 then 19.80 3.60 33 21 list.

367.42 26.85 23.49 34 16 then, list. 25,400 2.10' 35 14 then 71.93 13.95 5.34 36 10 tijen 137.83 38 23 then 148.97 8.20 4.41 39 27 then 83.33 10.65 1.20 40 28 list.

496.92 40.50 69.70 41 14 list.

50.00 2.85 , 44 16 rijen 86.91 5.85 5.50 45 21 then 83.28 3.20 9.55 47 20 then 616,93 36.75 82.42 49 17 it., list. 503.66 29.35 22.88 51 16 rijen 48.94 9.00 1.20 54 13., zati 33.60 190,61 7.90 56 1 then 20.25 28.67 240.85 57 10 then 2.70 1.40 35.13 62 18 srpen, zati, rijen 5.58 116.58 17.55 63 64 17 then 2.70 37.55 67 23 rijen 145.57 4.40 8.70 30.49 68 19 Mien 252.30 66.65 1.95 .20 71 7 then 40.90 7.35 1.01 72 23 list.

75.20 9.90 73 9 it., list, 119.28 75 13 Fij. list.. pros.

4.10 54.57 35.53 1.80 76 17 then 11.70 9.98 31.89 14 list.

1.80 31.25 82 8 ii.j6t1 23.11 23.80 232.86 84 3 then 62.67 19.50 315.70 87 23 rijen 83.10 340.89 1267.90 88 23 kijen 12.17 10.20 109.92 89 15 list.

4,20 13.45 204.86 91 1 then 9.45 2.30 51.79 93 21 list.

2.46 10.80 128.16 94 27 list. .40 4.20 39.66 95 20 list.

1,20 7.95 138.48 97 8 iten 2.25 11.67 98 18 then .80 2.25 25.51 99 14 list.

100 7 tat', Fij., 60.96 - 10.30 list.

2.40 20,51 101 26 list.

102 1 eervenec 2.45 at rijen 34.04 1.15 40,84 103 28 rijen 25.24 32.95 107 18 srp., zati 173.82 .25 108 20 then 3.60 .40 109 15 it., list. 71.12 1.10 29.90 3.00 113 18 list.

14.96 13,68 114 13 then 3.60 26,07 118 23 list.

1.25 13.26 119 14 then 121 .75 4.20 124 19 list.

15.68 4,35 116.00 126 1 then 1.65 1.80 26.93 128 15 list.

$12.24 .69 5.76

122.40 8.64

2.88

2.16

20.16

10.08

14.40 12.96 3.60

1,44

5.04

1.44

129 27 list.

133 18 'rijen 135 16 list•.

138 20 then 139 20 list.

140 '7 fij., list.

142 24 rijen 143 144 28 list 145 20 rijen 147 16 list.

14820 rijen 150 17 list.

151 1 then 152 20 Hjen 153 154 24 rijen 155 1 rijen 158 24 list.

160 1 zati 161 15 list.

162 8 list.

164 28 list.

- 39.63 72.57 99.67 43.80 21.98 20.56 189.53 11.75 40.38 52.78 448.35 137.14 .102.45 34.67 257.84 85.20 30.34 82.71 18.26 81.00 32.49

5.25 16.20 11.40 1.20 3.30 18.75

Btr a- I. 3.40 17.31 3.81 .80 .80 2.80 20.60

3.60 7.20 31.65 9.00 10.65 3.15

56.35 .40

28,80

35.36

2.70 13.80 7.05 6.45 2.85

1.40 25.46 27.24 23.04 2.64

1.50 21.98 32.89

1.44 5.76 1.44 11.52

5.04

2.88 2.88 5.76

$15.533.01 $1,265.35 $1,589.65 $260.61 V DOFFS Z MORAVY. Bratr Hugo S' efeak z Dallas, Tex., 'Olen tadu Pokrok cis. 84., zastavuje se na s yYch obchodnich cestach v na gem West a pH posledni zastavce 11. prosince nam ptedal nekolik dopistr od svYch pi'ibuznYch na Morava, z nicht otiskujeme yeei nejzajimavej gi, mezi nimit doatou se nag i (:.'tenafi o tragicke smrti v Texasu zne.me pani Rudy lqevolove, ktera pied valkou dlela nayg tevou u sveho bratra a gvekruge mantelii Hugo Sefcakov;;Th v Dallas, u lady rodin ye stkednim Texasu a v na gem Vestniku mela kolik peknYcth popisil o pomerech ye stare vla-• sti, o syYch zatitcich mezi krajany v Texasu a. pod. Inteligentni a Cesky uvedomela pani Nevolova stala se jednou z obeti bestir nacismu -. dnes ut porateneho.

VYriatky shora uvedenYch dopisa otiskujeme, Drahy bratte a evakrova!

Pkijmete od nas v gech srdeenY pozdrav a mnoho dike za milt' dopis. Dopis Tvilj mne zastihl prave u sestry Olgy v Bat'ove. Ani Ti to nemohu popsat, jakou jsme v gichni pkitomni radost, Fe to byl prvni dopis, kterY jsme obdrteli v osvobozene vlasti, od vas, tak daleko od nas odioudeni. Dik Bohu, Fe se aspori my mUteme te git nagemu osvobozeni, jsme vgichni: vdeeni za v ge velkemu a kulturnimu narodu americkemu a anglickemu za to, co v tato hrozne; valce pro celY svet vykonali. Take jsme vdednii nagim bratrilm SlovanUm za tak tetke obeti.

Bratte, nemohu Ti vypisovat ani zdaleka o tom, co se zde za Nerncil odehravalo, nikdo tomu nebude vetit, kdyt to neuvidi nebo sam neprothe•.

Jen to, co se odehravalo v na gi rOdine, to je a. zustane hrozna vzpominka na to bandu nemeckou. Dnes Ti bratte easteene vypi gi, prof byla, umtheena sestra Rridka. Hdyt gestapo pthela pro Fvakra Jana Oe gka, Irmineho mute, za nedovolene drteni zbrane a poslouchani nageho rozhlasu z Anglia, byl Fvakr hrozne zbit od gestapakil. Irma, kdyt to videla Fla, aby muti pomohla. Gestapo tined sestru Irmu porazilo na zem a tak ji zbili at do krve. Svakr ' e gek musel se pod tihou biti ptiznat, kde ma zbrane, pak je musel vzit v bedne na ramena a jit s tim pegky 4 km. Jak sestra Irma tak i gvakr po caste byli hrozne tYrani at do krve. To me kekli lide, co to videli, jak chudaci trpeli oba hrozne cestou do kriminalu. Odvedli je na Vsetin do kriminalu, tam meli tolik hladu, ze Ti to braise ani popsat nemohu. Jednou se vypravila sestra Rudka za nimi, ze jim ptivede jejich malou dceru g -ku,abysporinledva.GstPo se male dceru gky zeptalo, kdo ji tarn ptivedl, ona tekla ze tetinka Rudka. Gestapo lined Flo yen a sestru Rudku zatklo a take"uveznilo. Pak byly, jak sestra Rudka tak i sestra Irma utrapeny v je.dr,6 i-irozne veznici, v Osven.tine v Polsku. Bratr Otta, gvakr oeSek a gvakr Josef Nevola, popraveni v Arne provazem. Nekdo to udal, ze Otto 1,..-,i'echovava vlastence. Chudak, tomu 2:estapaci zidmali zebra. VS'ichni tri umirali za zpevu de,skoslovenske hymny Ede domov muj. PopraVoval je jeden lid, ten je mUsel Ye-

get z trestu. Mluvil jsem s'nim osobne a on inn& ze skutedne Fli na smrt jako hrdinove. obe sestry zemtely hladem a od take prate. Pak, jak jsem se dozvedel, dostaly tyfUs, to pak uz je dorazilo Lekatske otetteni namely 2adne. Jed na uditelka, ktera byla, veznena s n mi, vypravela jak chudaci trpely net zemtely. Rudein mut je take mrtev, ten zemfel normalne v nemocrrici. Jenik, syn od Rudky, ten byl na Slovensku, ten nesmel do Protektoratu, byl na nej vydanY zatYlfae. Jerilkovi se dal' dobie, ma parni pily na Slovensku. Horgi je to s detmi po Irma. ty zustaly zaopattene. Jeden chlapec Irmin, toho take gestapo uvezni/o v Buchenwaldu, toho osvobodilo americke vojsko, byl tam 21/2 roku. Dal gi dva Irmininy chlapci po smrti rodieu Fli k partyzantim, aby se mohli vymstit na Nerncich za sve rodide a rodinu.

• PODEKOVANI KRAJANSKYM SPOLKUM V TEXASU. Z Austinu se pile: Timto oznamuji, le pro gkolni rok 1945-46 tyto krajanske jednoty yenovaly podpory na stipendia Cili scholarshipy pro studentky a studenty Ceske keel a literatury na Texaske statni universite v Austinu: ska kimsko Katolicka Jednota Tekaska. 150 dolaru, Ceska Rimsko Katolicka Jednota Zen TexaskYch 100 dolaru a Slovanska Podporujici Jednota Statu Texasu 400 dolard (za Ctyti roky) , od loriska bylo v reservnim fondu $1,180.71, takte celkem bylo $1,830.71. Stipendia po 25 dolarech obdrteli tito studenti a studentky destiny: 1. Willie Mae Duckettova z East Bernard, 2.

Joe Krupa, Jr. z Caldwell, 3. Josef Zemanek, Jr. z Blessing, 4. Ruth R. Petruskove. z Wallis, 5.

Ant. P. Hajek z West, 6. Norma Holubcova, z Granger, 7. Tillie E. Hejlova z West, 8. Alden 0.

Chernosky z Bellville, 9. Albert L. Michalik ze San Angelo. - Celkem obdrtelo 9 studentek a studentil ee gtiny, deer a synt Clenu na gich jednot v Texasu, stipendia, takte na stipendia bylo yydano 225 dolaru. V reservnim fondu na novY gkolni rok je $1,605.71. Jmenem obdarovanYch a timto i vyznamenanYch studentek a studeritu i jmenem odboru slovanskYch jazYku na Texaske statni universite srdedne dekuji krajanskYm jednotam za glechetnou pomoc nati matetske keel a znovu zdfirazriuji, Fe tato pomoc neni jen pomoci finandni, nYbrt i mravni na gemu studentstvu, ale take oznamkou na gich jednot, protote je dobte znamo, ze vagina obdarovanYch studentek i studentil vstoupila jit do na gich jednot.

Kam patti otec a matka, Patti i syn a dcera a jen v uvedomele mladeti je nage budoucnost, take budoucnost na gich jednot. 0 tom by melo bYti Casto uvatovano i jednano. Sam vatim si ptatelstvi na gich jednot a toto ptatelstvi a porozumeni dodava mi sily i chuti k praci.

Jako katdorodne, tak i letos, pteji krajanam a kra.jankam v Texasu i redakci tohoto Casopisu, jent vtdy jevi zajem o nagi praci na universite a ji podporuje, vgeho dobra v Novem rote.

S bratrskYrn pozdravem, Dr. Ed. MICek, profesor; Jan M. Sktivanek, instruktor; Jos. Malik, asistent v odboru slovanskYch jazykii.

V Detske strachy.

Maid Botenka: Ja se, maminko, potme nic nebojim.

Matka: To jest zcela v potadku.

Botenka: Ale jednou jsem se ptece bala, kdyt jsem Fla do gpitirny pro kompot.

Matka: A Ceho jsi se bala?

Botenka: Le ho potme nenajdu.

V Moderni dite. otyfleta Adelka se diva lhostejne z okra.

Matka ji napomina: "Adelko, modli se, aby boti posel do nas neuhodil."

Adelka: "Prod bych se modlila, kdyt je u nits na stfeSe hromosvod!"

V Odplata. ' Otyfleta Olinka dostala pti snidani od tatinka pohlavek. - Rozlinevala se na neho a kdyt ptigel v poledne z kancelate, hlasila; "lVlamir1ko, tvilj mut se vratil!"

skittle

t

ttad Jarornir, cis. 54., West, Texas.

Bratfi a sestry!

V nati prosincove schazi, ktera, byla vzdor chladnemu podasi hodne na yttivena a po placeni poplatku a jintch fadovtch zalaitostech ptikrodeno k volbe utednikil. Mame vtechny Utady dobfe obsazene dobrtmi bratry, tak byli vtichni voleni aklamadne. Bratfi pfedseda Robert 6ervenka, mistoptedseda Hugo Freund, taj. Emil Popp, iieetnice sestra Mary Sulak, pokladnik Rudolf Barton, stra2 Ed. Klaus. Zabavni-majetkovt.vtbor bti. Hugo Frenud, Alb. Milberger, Jan Sulak a moje maliekost dopisovatelka. Tak bratti v redakci se nine asi nezbavi a bude je zlobit zase. Pak jsme pfijali novou. elenku pi. Doleialovou z Dallas, a 2e bylo dost tchladno byla schfize ukondena.

Po dobre svadine, kterou pipravil br. Hugo, bralo se domino a kaldt se bavil aZ se stmivalo.

Jo, ja stir mam v2dy gtesti, prohraji na cele date. Hraly jsme stika, a pi. 8krabankova, ma asi skfitka nekde v kabelce, vyhraly to vtecko. Nic :za zle, vtak my vam to podruhe oplatime.

Podasi 'name otklive, asi jako jinde, mrzne nam tu pekne, ale nic se nam to nelibi, vetry at' tudi z to nebo jine strany, katdt je student, ale vtak bude zas kdysi teplo a nyni se zahtejem u pece. Variani doba u2 je tu zas, a vtichni se tetime, co nam ten milt Je2itek donese. V loni tisice rodict vzpominalo a strachovalo se o ty nate drahe kiuky, dnes uz mame hodne chlapdoma a mame z nich radost, ad nektefi maji. zdravi zka2ene, pfec ty maminky jsou rady, 2e je budou mit na vanoce u stolu. Horti je tern, co se ut nikdy nevrati I A mame jich tady dost, kteti se tomu peklu valednemu vyhnuli tim, ze zustali na farmach a drgeli se po celou valku kokrbelu a johnsongrasu, ale sotva se valka ukoneila, honem se to proda, dobytek, nafadi, traktor a hybaj do mest, vtak u2 jim "draft" nad hlavou nevisi!

Prod" tam nebyl ka2dt kdo byl schopnt?

Soks, darmo se Certit! Kdo se umi ve svete na toho pry vitr nefouka.

Pan Vytopil z Ennis psal, 2e ye stare vlasti se dr21 na to "oblizovani", pardon, libani pacek.

Ma sir pravdu. Ono se to nekdy vyplatilo. Ja sama main v torn zkutenost, ale ne zde: Slou2ila jsem u panstva 1 1/2 roku ve stare vlasti, a ti men vdanou dceru v Haji u Opavy. My jsme s ku, ktera litarn jezdili velice dasto a meli slu Z zala ruce jak svoji tak moji pani, tfeba obchvily, ale jak se zavfely za nimi dvefe, vyplazla jazyk a nadavala jim vtelijak, jente ony to nevidely. Pfitly vanoce, ona dostala na dvoje taty, papule, kapesniky, no a jine a ja? Neumela jsem se lichotit a ani oblizovat, tak me dali — chachacha — na bile batistove taty a strakatou pentlu. Batist jsem dala sestfinemu devCeti, stuhu mne nekdo ukradl, tak kristmus byl v Certu. Slou2ila jsem u tech vettich zvifatek 9 rokfi ajizat ruce jsem se nenauCila. Rikala jsem y2dy, nad libat ruce, ktere nas tlacily dolt? Tu v America devdata co pracuji pro domacnosti, ani poneti nemaji, co slu2ky ye stare vlasti zkusily a zad delaly. 6 zlattch na mesic a musela btt pekne eiste obleetna a cell dny obuta, .rano skoro vstavat, jit pro pedivo tfeba 2-3 ",bloky, snidane o 7 hod., pak ka.2dt den vymefena a east° zbyteena prate, co to btvalo disteni anosazneho nadobi! Visivalo toho po stenach v kuchyni a vtecko se lesklo jak zrcadlo. Ve hodiny rano do pradla a to se vtecko pralo v rukach, tucty kotil dennich i noenich, a darmo si na to myslet, east° i pti hladu. Ale byli jsme mladi, zdravi a veseli, tak se vtecko pfe2i1o, v nedeli jsme se vytandili, pobavili a zas se no do prate Zadina se to moje tkrabani delat moc dlouhe a panove v redakci mail moc velkt kot.

Dostali jsme zpravu, 2e p. Joe Botik je telce nemocen, ale doufame 2e je mu u2 lepe a posilame pozdrav na rodinu Botikovou ye Fort Worth, i Fr. Vodiekovtm v Mesquite budu psat.

V sobotu zemfel Jan Neckar st. a bude mit pohfeb na westskt katolickt htbitov.

Mile sestry a bratfi, nevim jak jsem se komu libila s mtrn dopisovanim, ale jestli jsem nekoho urazila, tedy odpust'te. Dekuji vtem za vati shovivavost a pfeji vim vtem vesele vanoce a &t'astr4 nov$ rok, v gem hodne zdravi a spoko-

Testi'edu dne 25. nrosinee 1945. jenost a Mne veeelikY kristmus a redakci hodne trpelivosti. SrdeenY pozdrav, Marie Klausova.

VS,sledek volby fifedariku kadu Pokrok Texasu Cislo 1., ye Fayetteville, Texas.

Pfedseda Ladislav C. Cmajdalka, misto-predseda Anton Kulhanek st., tajemnik P. P. Baron, tdetnik Emil Zapala4, pokladnik Emil Chalupa.

P. P. Baron, tajemnik.

V Caldwell, Texas. etena, redakce Vestniku!

PiL tento dopis oprena polatati. Churavela jsem jit pied tim netli jsem psala posledne, ale pak mne bylo trochu lepe, tak jsem honem napsala dopis, neb jsem si myslela, te se ptec jen pokusim pro ty neat'astne deskosiovenske deti aspori nee() uciniti. Dopis byl zanesen na pogtu jeste v nedeli, tak jsem si myslela, te se dostane do Vestniku eislo 47. a te ja pak budu mit jeate nekolik dni na kolektovani do konce mesice.

Ale ja, jsem zapomela na to, te bratr redaktor pied tim oznamoval, ze 'cv'estnik e'islo 47. vyjde o den dtive, tak intj dopis se jLt do ono ho Vestniku nedostal. Mile se ea.k pohortilo, nemohla jsem nikam jiti, talz: od domacich jsem nic ne,skolektovala. Chci si mysleti, te tadnY , z no.:§eho okoli se sam s darkem protote se muj dopis dostal pozde do Vestniku. Chci si mysleti, ze nekteti netli na mfij dopis ptiLi, domnivali se, te sbirka byla ukondena. Nemohu vetiti, te by v nakm okoli tili lido, kteri by nemen slitovani nad malYmi detmi, ktere trpi hladem, neb podvYtivou, a aspon malem neptispeli.

Ale pani Mary Simeekova, z Rowena, Texas ,..a pan John Ptiludik at z Buhl, Idaho, nedbaii na to, te intij dopis pti gel do Vestniku pozde, a katdY mne pozial poatovni poukazku na pet dolart. Pan priludik psal, te jestli ty penize pitdou pozde, te at' je neposilam nazpet, te at' je dam na nejaky dobroeinny tael. Jsem jista, te ani pani 8iine6kova by ty penize nechtela zpatky, proto ja k tomu ptidam s yYch pet dolart a odeSlu to na American Relief, tteba je toho malt). Kdyt poLu penize tam, ukttim dovozne, a oni kupuji v g ecko ye velkem, tak za tech .patnact dolart mohou hodne sugeneho mleka koupiti.

Nedavno jsem dostala dopis od American Relief, te sbirka byla prodloutena at do konce tohoto mesice. Ale kdyt ja, nejsem zdrava, a nevim kdy budu dost zdrava, abych mohla nekam jiti a penize pro tento ftdel sbirati, timto dopisem svoji praci ukoneuji. Jest mne Tito, velmi lito, te nemohu vice pro ty sirotky ueiniti.

Kdy2 jsem Cetla v poslednim Vestniku elanek: "Nenechte nas umfit," musela jsem slzeti. Zda se, te by nemel byti ani jednotlivec, ktery by nechtel ty ubohe deti podpotiti, a zatim jsou to jen jednotlivci, co na ten fieel neco daji. Jest mne Tito tech malYch deti, a. zaroven jejich matek. Ubohe matky, asi protivaji hrozna muka, kdyt vidi sve deti hladem umirati. Doufam a pfeji si, aby v jinYch osadach byli lide hodne Stedri, tak aby se sebralo dost penez, by mohlo vS'ech tech 700,000 deti bti zachraneno. yam, pane Ptiludik a pani Simeokova dekuji srdeone za tak pane dary. Kdyby katdY naSinee daroval jen jednu petinu toho, co Vy jste darovali, nemuselo by ani jedno to dite hladem zeintiti. Rada bych Vain napsala soukrome dopisy, ale i losani mne ted' unavuj• a am: nemohu dobre mysleti. Vy, pani 8imeekova se ptate, jestli jit mam ruku zdravou. Ano, jest Upine zdrava, jest trochu 'diva, ale kdyt jiz neboli, tak jsem spokojena. Nikdy jsem nebyla tetce nemocna, vtdy jsem byla zdrava, tkeba jsem hubend, nikdy mne nic nebolelo, at ten o rok jsem zatila dost utrpeni. Na,pted se svoji poranenou rukou jsem trpela lest mesice a ted' jit asi dva mesice churavim. At budu dost zdrava, abych mohla cestovati, pojedu -nekam do nemocnice na prohlidku a doufam, ze pak zase nabudu Upineho zdravi.

Na zittek nas zvala L ro.krova pani Marie Adamkova na krocanovY obed. Pravila, te kdy2 stejne cell den sedim, te oni pro nas pkijedou a 2e mne pak posadi do kolebaCky, zapfou porStai a ie mohu i tam seat. „Tit se na to tegirne,

neb gvakroVa a jeji d ye dceruSky umi tak velmi dobre a chutne jidla ptichystati.

Koneim „s pozdravem a pteji redakci a v§em aerial-Um vesele vanoce a mnoho zdravi a radosti v ptiStirn rote.

Pa-3. P. P. Mikeskova.

Dallas, Texas.

Mill etenati Vestniku!

Tak ut mame zde svatky, deti lined v patek zadaly, mely ye Skolach vanoeni pisnieky a ptednaSky. Ta pisnicka americka o "BilYch vanocich" se nine nejvice libila, zrovna venku padal snih, bylo to pekne. Dlouho to netrvalo, moje Geraldine a n:ialy Jarka prali si hodne snehu, aby si mohli udelat snehualka. NaS'e Katherine Ann mela moc udeni, a ted' pied svatky take La delat, tak piSu za ni. Ja uz po kolik roku etu dopisy a poinalu se udim psat. JeSte kdy't jsem byla mald holka, tak jsem byla rada, kdyt tatinek Zastoupil Ceti nam pohadky a dopisy z Detske Besidky, a jak jsem dorostla a naueila se anglicky Let, pak jsem brala Ceske noviny a udila jsem se doma Cesky Po chvilkach. Ale to prate stale, te neni Casu, snad malt' Jarka doroste a bude mit vice Casu, tak preetu si ty romany. Kdyt dojde Vestnik, pteetu si ty dtletite veci a to druha kikam te podruhe, ale , stale ten Cas schazi. Odpust'te, jestli to vSechno neni spravne napsano. Posilam pro., zatim v'Sem znamYm Vesele Vanoce a St'astnY Novy rok.

Botena HoupY. V Fort Worth, Texas.

Ctena, redakce, mili pkatele, atenati a vSichni moji znami!

Po dlouhe dobe jsem se rozhodla, te musim zase napsat nejakY dopis do Vestniku. Od to doby, co jsem posledni dopis psala jest mezi nami velka zmena, nebudu se o tom rozepisovati, protote mistni o vSem vedi a dalai o to ani nestoji. Tak vlastne prof dnes piaa, chci vSern na dalekem a Sirokem okoli ptati vesele a Stedre vanoeni a novoroeni svatky, aby yes sv. Mikula'S dobre obdaroval a nanesl yam mnoho darn. A star/ rok aby nam rtzne trampoty sebral s sebou a ten nova nam prines1 vSechno to nejlepgi, co si kdo pfeje, zvlaSte, aby nam udrtoval na'Se dobre zdravi. Velice lituji ty, kteti se nalezaji na nemocenske listine, pan Joe Botik a intij strYeek Charlie Bartek, ptejeme jim brzke uzdraveni. Rodino Cihadkova prijmete od mne-, uptimnou soustrast nad ztratou hlavy vaL rodiny. Velice mne teL; ze rnantele J. R. JeCmenkovi jsou uz oba dosti dobte pozdraveni, neb bez vas i ty zabavy byvaly velice smutne. Take jsem se dozvedela, te pan Joe Svitak jest ut 2 tYdny nemocen a take pteji brzke uzdraveni pani Peterkove, take jest dlouho stonava a uprimnou soustrast nad ztratou naSeho syna L. Peterka, 2e tak nahle musel z tohoto sv.eta odejiti. TeSila jsem se s mojim synem po 2 mesice, ktert slouti u namornikii co poddUstojnik, ale 27. tohoto mesice zase odjede do San Diego, takte ani na svatky novorodni s nami nebude slaviti.

Tak pro dneSek koneim, podruhe napiSu vice.

Pozdrav na redakci, vSechny dtena.re a cell rodine v Temple. ZUstavam, Millie Polakk.

V Columbus, Texas.

Ctend, redakce!

Schtze naS'eho radu konana byla minulou neali dne 9. prosince a navetivena byla jak obyeejne. Jelikot naS diouholetY tajemnik a laeetni br. Jos. V. Frnka jest zamestnan v Ufadovne hlavniho statniho naviadniho, tedy neni mu motno trad onen dele zastavat, cot bylo vzato v tvahu a neradi jsme 'jeho resignaci jell, neb br. Frnka nam deal dobreho tkednika. Pri volbe byli zvoleni nasledujici eleni: Kapitan Karel D. Rutta predseda, Earl Joe Frnka, mistoptedseda, Alfred Lee Rutta pokladnik, Chas. J. HrtAka tajemnik a teetn.i. Broth novi, pkedseda, mistoptedseda, a pokladni, vSichni mladi elenove a vysloutilci z valky. Doufam, te mlada krev trochu nami pohne. Raay, die meho nahledu, mely by volit do ttadu miade &any, neb kdysi musi spolkove vedeni ptevzit. — No u2 toho necham. S pkanirn veseltch svatku, Chas J. Hrutka, dopisovatel radu Cis. 83,

Ve sUedu, dne 26. prosince 1945.

ZLATNIKUV VeEIAN (Dokoneeni se strany 2.)

"Mle!" zakfikl ho otec. A obrativ se k Honzikovi, tekl: "Zvostanea-li v pansky sluzbe, nejsea nraj syn."

Honzik pokreil rameny. Odeali se 2enou hned ze hititova, ani se u rodiet nezastavivae. — — Tomas odchazival nyni z domova na eele noci.

Sotva ye ttech tS7dnech po Liduaeine smrti ptihnala se v noci tlupa sedlaka na Maly dvar.

Svazali deled', vyhnali ji do poll a pak vaecka staveni.

Dobytek vyhnali do zahrady, kde ptivazali gafate Honzika Zlatnika ke stromu.

2ena jeho se zachranila Utekem.

Be2ela do zamku se zvesti, co se deje.

Rychle jeli muaketVti, drati i tekdnici na misto vzbouteni.

Potkali sedlaky tahnouci na druh3i Utkali se s nimi a dobie mitenSuni vS7stfely nektere zranili, ostatni Na Maly dvar dojeli pozde.

Doholival v ssutinach, ke kterSrm se vracela ustrakna, utrana, deled'.

Rozvazany vaem ruce a ti ubo2a.ci vypraveli, svedeili, povedeli, koho z irtoenika poznali.

8afafka si ptivedla ze zahrady mute, strachem skoro polomrtveho.

U kaany na dvoie leklo tele) poklasneho s hlavou rozraknou sekerou.

"To Tomas` Zlatnik," tekli vaichni.

Pisaf utekl a dorazil velkSrmi oklikami do zamku.

Do veeera ptiatiho dne schytani vaichni todnici a zavteni.

Tomak Zlatnika naali doma, ye vSrmenku.

Nehledel se skrSrti ani uteci.

Byl kratkST, ptisnSi soud.

Buff& sedlagi ztrestani vezenim, holi, kladou, velkS7mi pokutami. Miadki, svobodni odvedeni pak k vojsku.

Tomas se piiznal, k zabil poklasneho.

"Za sestru," kekl proste.

Byl usvedden i jako pavodce vzbouteni a obekn.

Ani mrtvola jeho nebyla vydana rodidam, ale zakopana za zdi hititovni.

Zlatnikovi razem zestarli.

I na ne uvalena teika pokuta.

Museli zaplatiti east akody, odebrany jim za ni polnosti a zasazeny lesem. Museli chodit robotovat na tuto praci. Robota jim pak byla zdvojnasobena.

Honzik byl propuaten z pansk y slu2by. Odtrhl se od rodidalne.

Vaclav pfevzal grunt, zteneenSr a obti2enSr vetaimi bkemeny.

Byl mrzut, hrubS7 k rodidam, proklinal Tomo, proklinal Liduaku.

Rodiee jenom plakali, natikajice na neat'astnST osud.

Vzpominali na zemtele vSmenkate, jak ti se ztrativae deti hrozn3imi nemocemi. Lee co bylo toto trapeni, tento gal proti 2alu jejich, jim dcera zemtela v hanbe a htichu a syn na —— 2ili smutne na vjimenku stati Zlatnikovi, oaettovani Toniekou, ktera plakala nad nimi a s nimi a nad svS7rn 2alem, nejvetaim 2alem o Tomak.

Meth, toho v2dy smutneho bratrance opravdu rada.

Nebylo ji2 u Zlatnika, jak b3ivalo.

I ty veelielty vymtely, To si fikala a vytS7kala Tonieka, 2e ona to zavinila, protok zapomnela v torn hroznem zdrmutku ohlasiti vdelidkam Toma govu smrt Thy na zahradce staly vaecky prazdne, i ten nettesk na vrchu zahynul a krasnou jablori prave osypanou kvetem rozrazil blesk.

Vaclav Zlatnik se doekal zruaeni roboty. Ne2 to byl jig bStvalS7 Zlatnikav grunt v Upadku a Vaclav jej prodal a odstehoval se s rodinou do Ameriky.

Stahl Zlatnikovi se ye ttech letech po dcetine a synove smrti odebrali na vednost.

Toniela zatladila oberna Jiff se o Zlatnikovm, o torn jejich veeline, o jejich detech, o ne gt'astne Lidug ce a obegenem

172S TNIN Tomagi povida po horach jenom jako pohadka A i ty pohadky se zapominaji — — — (Konec.)

V §ETETE, SPORTE Za valky jsme slyaeli se vaech stran toto heslo. Valka skoneila a slyaime je dale. 8etite uhlim, aettte plynem, aetfte elektricl4m proudem, spotte a neutracejte zbyteene.

Kontinuita aetteni a spokeni nam pkipomina, .2e pied valkou, za valky i po valce je to stejnSi problem narodohospodatskST, problem zisku.

Kdo aetti, ma za tti, nabSTva majetku a stava se neodvis1S7m. Ma svobodu hospodatskou, ktere. je jednou ze zakladnich lidskSrch svobod. Je to "Freedom from want," kterStto pojem lze ptilehave ptelait EngliaovSrm pojmem "bezestrastnosti."Z uspor se zakladaji podniky, Usporami podniky rostou, dobre hospodateni v podniku je patrne na jeho Usporach. Takto mu bylo rozumen° dosud. Ale podnik je pro odberatele jeho vStrobka. Podnik slou2i spolednosti. Podnik je v3isledkem spoluprace vaech zemestnanSrch voetne osob odpovednjich za jeho vedeni. To je pojeti socialni, pojeti budoucnosti.

Pojeti socialni se nemak vyhnout spotivosti. Musi vaak pi esne vymezit, kde a v dem lze spotit a na dem se aettit nesmi. V demokraticke spolednosti se to pozna empiricky, protok praye podnik demokratickS7 neni jen podnikem tech, kteii maji fidast a odpovednost na jeho vedeni.

Cestujici v Anglii dostavaji od 2eleznienich spray dotazniky k vypineni, jak si pfeji miti vypraveny osobni vozy. V torn je element demokratickS7. 2eleznidni sprava ma, zajem na zisku, ale tento zajem na zisku je omezen zajmem cestujicich.

Kdyby 2eleznidni sprava chtela aetkit na personalu a chtela sni2it platy a mzdy, nebo propustit Cast zamestnancii, don() by ke stavce. I zde zajem na zisku je omezen zajmem organisovanSrch ielezniaaft.

V socialnim pojeti narodniho hospodakstvi zalezi na znalosti interdependence, vzajemne zavislosti mezi podniky a obory prate. Proto mluvime o hospodatstvi fizenem, proto ge je tteba fiditi spolupraci, fiditi vzajemnST pomer mezi odvetvimi pramyslu, fiditi distribuci vSTrobkii, tiditi ceny a miti v patrnosti skuteene potteby obyvatel ureitS7ch oblasti.

Mluvi se o demokracii hospodatske. Znamena to Udast airokSrch vrstev na vStekich hospodateni. Tim je tedeno zaroveri: odpovednost airoItS7ch vrstev na hospodateni. Mluvilo se kdysi o torn, 2e delnik nema vlasti. Dnes chceme, aby delnik mel vlast, aby se citil doma tam, kde pracuje, protok prase je spolupracovnikem a spolumajitelem. Demokracie hospodaIskaptedpoklada zainteresovani airoltSrch vrstev o hospodatske otazky. To bude Ukolem vSrchovy a akolniho vyueovani, fikolem nove osvetove nosti.

Masaryk v jednom proslovu tekl delnikum, 2e kdysi se ueil kovatem. Phipomenul jim, 2e take phi vSrrobe hfebika elovek musi myslit. V oblasti nakho statu jiff davno plied minulou valkou delnik se ueil myslit. Byla to vlastne phiprava k jeho svobode, phiprava k tomu, aby se stal aktivnim obeanem osvobozeneho Oeskoslovenska.

Jiff asi od pal druha staleti dlovek ma k disposici stroje. V davnSrch dobach podnikani vyu2ivalo rukou otroka. Kdy2 nastaly stroje, podnikatele lidmi — a zamestnavali jich merle. Jejich zisky byly zalokny na zmenaeni osobnich vS7daja. Stroje nahrokvaly lidi a bylo nebezpedi, 2e elovek bude zanedbavan k viili stroji. Pravem se vytS7kalo, k elovek se stal otrokem stroje. Stroje chrlily vS*Trobky — ale elovek vytazenS7 z prate nemel zae kupovat. Nove pojeti narodniho hospodatstvi vylueuje takoveto getreni.

Denni tisk pkina gi zpravy, ze americkSi delnik trva na dosavadnich platech, ale 2ada zaroveri zkraceni pracovni doby. Tim maji bS,ti podniky nuceny ptijmouti vice delnikii. Tim se zvfai jejich osobni vS7lohy. Ale zarovefr se zvfai poeet kupujicich. Stroj je pro cloveka, podnik je pro

8txtma

eloveka, pro ka2deho eloveka. dlov;',‘Ic sam nemak b3iti ptedmetem aspor dneani doby. Hes10: aettte, sporte . . . nemak bSrti uplatriovano Ira& lidem.

—eka.

V Dulezite upozorneni! Kdyz p gete na HI. (7fadovnu skrz jakeukoIiv zaleiitost, qkajici se vagich poplatku neb dluhu proti vaiemu certifikatu, neb va§eho pejigteni u S. P. J. S. T., ei ohledne dodavky Vestniku — udejte vidy eislo neb sidlo vageho rwdu, neb dist° vakho eertiman.

VESTNiS

Etraria

OftEDNf ORGAN SLOVANSKE PODPORUJIC1 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — -LANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele. — Publishers tECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANI WEST, TEXAS Pfedplatne $1.50 roe. S'ibsc •iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do HlAvni Otadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vegkere dopisy, predplatne a oznamky bud'teZ actreso yany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

MODLITBA. (3. V. Sladek (1845-1912) Bate velkY, Bole vS'ech, Ty, jent po svych narodech v slunci miru, v tresku zbrani vatig zmar i potehnani, uslyg take lid svilj z Cecht Jak nas bill, Ty's to ztel, ze jsme vstali, Ty's to chte,1! nechcem tadnYch divfi vice, sami setkem hanu s lice, sami settem prach si s eel.

Volnym bYval kdys Tvilj lid, bude zas, kdy bude chtit!

Spoj ho laskou s jeho hrudou, nage ruce siti budou, nage den budou zit.

Ty jen thine nage.tug, dej, at' ka2oly v svem je muL sil nas v boji, 2ehnej pill, bud' nam tit a v take chvili vgechny verve Cechy sdru! *

Chceni. svetlo, vzduch a volnY vzrfist a vlahu, jak ma je strain, byt' stal i na uskali, chcem g t'astni bYti u vlastniho prahu: a dokud slunce s nebe neservali, my na boji gti prvnim jara vanem jak podupand trava znovu vstanem.

V Zavedeni detskeho paji gteni pti nagi SPJST. melo za fieel sousttediti na ge potomky, aby postupne ptevzali a vedli Jednotu na gi v budoucnu. TvInoho nagich rodi.CA1 jen v tomto zajmu sve ditky pojistilo, nedbajice valnenmotne vYhody, jakou detska, obydejna pojistka skyta. Po nekolikalete zku genosti se ukazalo, ze je tteba zavest pojistky: 20ti letou dokvotni a nadadni ye veku 18 let a jive. Eereme-li pro ditko pojistku na ptiklad 20ti latch, ncooCitejme, ae je draggi, ale poditejme s tim, Ze smrt 'dna na ditky tak dobte jako na lidi stare, ba vice, a 2e nevime, jakou nemoci nebo Urazem ditko bude posti2eno de veku 16 let, tak ze pak zvY geni nebo zmena pojistky by byla nerao2na, y kterernHo pa de. vetgi pojistka ditka by byla velice aadouci v zajmu ditka a rodiet. 6asto se stava, ae rodiCe malou pojistkou opovrhuji a pro jinou se nerozhodnou. Poplatek po 16 letech veku ditka je 20ti late j e takovY., ze v2dy maze byti placen a skYts och.ranu slu gne pojistky a proto je rozhodne v'j'hodneji vziti ditku mist° doeasne do vnz:u 16 let pojistku 20t1 letou nebo nadadni u veku 18 let. Nebet' takova pojistka zUstava vZdy zakladril ochianou v kaldern moZnern prip a kdybyztak.:;Tchkoli pi:Min se udrzeti nemohla, : to rodiCe S0.111.0Zen4:0cly mohou 11(3 Fv0,r1 4ajm.y; jsouce,,dedici.

asto slygime: "At deti dorostou, at' si pak vezmou a plat' pojistku jakou budou chtiti." To je ale velka chyba rodiet, neb prase oni maji miti zajem, aby jak oni, tak jejich deti byli chraneni co nejdrive, a nikoli "at potom," kdy /lady je pozde.

Mezi nagimi krajany, jak se zda., neni pfitomne valne !Wady pro nove sbirky, at' jit Jakekoli. Tato nalada snad dostavila se jako nisledek dlo-uhe valky a go ease se zmeni k lepgimu — protoie lide dobrSVII srdci byli, jsou a budou.

Zima a hlad neeeka. fitedni zpravy jako dopisy ze stare vlasti uvedomuji nas o-velkem nedostatku nezbytnYch potteb, jea v Ceskoslovensku nejsou ke koupi ni za velike penize a o nemalem stradani statisiefi nacisty o2ebradenYch lidi. Rychla a velka, pomoc z Ceske Ameriky je naprosto nutna a spousta krajanfi z nYch easti Spoj. Statt pouCila vYhody obnoveni zasilani balielai do Ceskoslovenska a posilaji velke baliky nebo bedny s gatstvem, potravinami, obuvi atd. Do konce leto gniho roku plati vgak nedayne prohlageni Cs!. vlady, ze totit jsou do teskoslovenska dovoleny beze cla pomocne zasilky v jakekoli vaze, jsou-li odeslany po draze — pogtou lze poslat toliko balieky etyfliberni. Tyto velike zasilky jdou do Evropy lodi, z pfistavil jsou dopravovany v bezpeenem prOvodu nakladnimi automobily do Ceskoslovenska a dodavany adresattm. Dopravne je pH vet gi vase leynefti, zasilky jsou pine poji gteny a ze doprava je jista., o tom svedei, ze prvni zasilky dogly jit v potadku do Prahy, odkud jsou bez jakehokoliv dalgiho poplatku dodavany i na venkov. Je to velika file ya nagim krajanilm, kteti celou yalku shromatd'ovali lieci pro sve pfibuzne v stare vlasti a nebyt teto motnosti, musili by dale Cekat at na nejakou vhodnou pfiletitost buhvikdy. Ted' monoposlat pomoc pfimo svym lidem, posilejte proto co nejvice a co nejrychleji.

Yea, na ktere se ut zapomelo. Francie se v politicks krisi v ptedmnichovske Evrop y nemohla nikterak odhodlat k rozhodne akci proti Nemecku a Cakala pouze naptiletitost ke kompromisnimu miru s fagismem. Kdyby Francie v onen okamtik byla ukazala vice rozhodnosti, mohlo jit tehdy dojit k idsadni zmene cele situace. Neni pochyb, te jit tehda, SovetskY svaz pfigel by ohrotene zapadni demokracii na pomoc. Oeskoslovenske vlade v exilu bylo jasno, 'te valka zanecha v gude ye svete velike zmeny a ze zejmena v Oeskoslovensku bude tfeba nastoupit cestu hlubokYch a zasadnich reforem.

President dr. Bene g se syYmi ministry odmitali pfedstavu, ze po valce bude mononavazati na stay, ktery byl v republice pied valkou Levicove vytvotily spoleanou lidovou frontu, ktera doma pripravovala narod k odporu proti fagisujicim vlivtirm. Ceskoslovenska politicks akce nabyla pe yne pfidy bezpodmineenYm uznanim Csl. statu ze strany Moskvy, cot pak vedlo k pinemu uznani tet ze strany druhYch yelmod. Kdyi byla podepsana Csl. spojenecke. smiouva se SovetskYm svazem, padla koneone myglenka Ceskoslovensko-polske konfederace.

Smlouvou s Moskvou byl poloten zaklad nova zahranieni politice, ktera v teto smlouve spatfuje nejlep gi zaruku samostatnosti csl. sta,tu, ani by se uzavirala rtiznYm vzajemnYm pfatelskYm vztahum k demokratickemu zapadu. Evropa ma jit svou revoluci za sebou. Je tfeba, aby socialismus u vedomi sveho easoveho vYznamu a sve sily odhodlane pfistoupil k fe geni svYch Ted' miiieme poslat pomoc pfimo svkin lidem v Oeskoslovensku — potraviny fgeho druhu, odeviny a pradlo, sici, praci a toaletni potieby — posilejme co nejvice a co nejrychleji.

"Zanechte veikere nadeje, kdoi vstupujete...."

V nesmrtelne knize Danteho "Botska komedie" nadpis nad branou pekelnou zni: "Lasciate ogni speranza, voi the entrate," jeho desk' pfeklad uCili jsme k ohlaveni teto fiyahy. Norimberska hrdelni pte vynagi na svetlo dilkazy proti ob2alovanym pfeclakilm nacistickeho reHmu, ktere ohromuji celY civilisovanY svet a prokazane rafinovanosti zpfisobfi tYrani a muCeni nevinnYch obeti ptedstihuji muka pekelna Dantova liCeni v shora, jrnenovanem dile. Arne. rickl ialobcp Thomas J. Dodd pfedvedl v No-

Ve sttedu, dne 26. prosince 1945. rimberku dukazy, jak ukrutnYm, nelidskYm a biclackym zpusobem i Nemci za valky opatfovali v okupovanYch zemich pracovni silt' pro svilj valednY prumysl. Nejhor gi arabgti otrokati, kteti v Africa potadali najezdy na pokojne eernogske osady, aby zehytane nebo2aky jako dobytek zahnali k pobteM a prodali je do americkYch osad, byli pravi andele v porovnani s ptedstaviteli "nejkulturnej gifio" naioda na svete, kteti melt opatrovani techto pracovnich sil na starosti. Dojem, jak' vyvolal 2alobce Dodd etenim dokumenta pri vedeni sveho clukazu, byl tak ohromujici, ze i nejotrlej gi z nacisticke sebranky na lavici ob2alovanYch se divali na Saukla (teditele pracovnich sil) a Speera (ministr yYzbroje) vyeita.vYma alma a odsedali od nich, jakoby se nechteli dotekem po gpiniti. Nahanenim milionn lidi na otrockou praci v tigi sledovali Nemci dva cite: jednak pottebovali ve svem valednem usili cizich rukou a jednak jim glo o to, aby co nejvice ptislugnika porobenYch, ale nezdolanYch narodu utratili. Himmler natidil hubeni celYch naroda; dfikaz o tom podava jeho tea' ze dne 4. itna 1943 ke generalum elitnich SS gard, kteti se shromaHlili v Poznani.

Nastinil v ni postup, jakYm si tteba podinat ye snahach vyhubit cele narody, aby se roz gitil nemecky "lebensraum." "Co je v techto narodech silneho a zdraveho, si ptivlastnime," tteba finosem deti, ze kterych vychovarne kovane Nemee.

Na ostatnich mi docela nezaleN, at' si tteba, pochcipaji, kdy2 z nich vy2dimame posledni kapku sil. Jsou dobti jen k praci na zakopech, a jestli padnou po spineni sveho fikolu tfeba po tisicich naprost'm vysilenim, tim lepe." Himmler prozradil, ze v tu dobu pracovalo v fi g od gesti do osmi milionu modernich otrokfi. "Nejsou nam nebezpeeni, budeme-li je dr2et zkratka a budeme-li je nefiprosne trestat za kaLlY nejmengi ptestupek. Co na tom zalai, kdy2 dnes postfilime nekolik stovek Polaku, Rusfi nebo kdy2 s nebezpedim proliti nernecke krve bychom s nimi jednou znovu musili bojovat?

Mluvit o nejake humanite jest nejen nesmysl, ale pfimo zlodin na nemeckem narode." Ale pH torn Himmler varoval, aby se o torn vetejne nemluvilo, co SS mani delaji a jak barbarsky si podinaji. Jen kdyz jsou mezi sebou a kdyz je nikdo neslygi, si maji sdelovat podrobnosti, aby se jeden od druheho neeemu priucil. Nikdo se nema ostYchat vradit. Kaitely at' ma, na pameti Cistku z Cervna 1934, kdy SS mani ani okam'iik nevahali zabijet svoje veerej gi kamarady. Ale prave to, 2e vidi vedle sebe narovnanYch 100 nebo 500 a tteba take 1000 mrtvol z nich udela prase mute, pevne v odhodlani a °trio k utrpeni, jakYch Nemecko pottebuje. Nemci se musi snaht, aby v porobenYch zemich vklycky udrLwali rozbroje a nesvary mezi domacim lidem.

Kdy2 bude narod rozdvojen, nikdy nemtzze b't nebezpeenY, ale kdyby se spojil — spoji se jen proti Nemcilm. Himmler take vykladal, jak se ma postupovat proti Rusfim. Stati a slabi maji byt gmahem vra2deni, mladi a silni zajimani a odyledeni na praci. Dobyte fizemi musi byt pine vylidneno, aby tarn mohli b't usazeni Nemci. Rustm, kterYch je d ye ste milionfi, musi b't pugteno dukladne Hlou jak na boji gtich, tak za frontou, vet gina z nich musi byt utracena, proto2e jen tak ptestanou byt Nemecku nebezpeeni. Jak se zachazelo s valeenYmi zajatci, o tom podava, dukaz zprava, 2e na pt. v Porfifi a PorYni, kdyt byly pracovni taboryznieenyborn7 bovanim., zavirali Nemci francouzske zajatce a delniky do psincfi a na zachody. Proti vgem pravidlftm mezinarodniho prava byla spousta valednYch zajatcil proti sve viii nastrkana do uniforem a poslana na. front. Kdo se zprotivil, nebo kdo se stal podeztelY z fimyslu zbehnuti, byl bez milosti zasttelen. Z nalezenYch dokumentii je ztejmo, jak byli moderni otroci trestani: mrskani dfitkarni a biti holemi byl trest nejmen gi, jalakoli "vzpurnost" se trestala stfedovekYmi mukami a tresty. Price a g do upadu, podvYNva, barbarske mudeni, hromadne vrady — to byly zpasoby, kterYch poutivali Nemci, kteM dnes rozhoiene. vyktikuji do sveta, ze se s nimi Apatne naklada, ze nernaji dost co jist, je jim zima — a breei o smiloYani V PrayYmi pany sveta jsou vzneAene J. Q. Holland.

Ve stfedu, dne 26. prosince 1945.

Americke mule oznamily tistfedne Csl, odborovych organisaci, 2e venuji $89,000 na budovani ozdravoven pro pracujici lid v Ceskoslovensku.

Pravidelna baliekova, pogta do eeskosiovenska oteviena. Dle rozkazu generalniho po gtmistra ze dne 13. prosince 1945, jet vchazi v platnost ihned, pravidelna, neregistrovana a nepojig tena balidkova, pogta do Oeskoslovenska se zahajuje a je podrobena tYint podminkam, ktere byly v platnosti pied zru genim teto slutby.

Balieky ty jsou rovnet podrobeny temto pravicilrim: 1. Pouze jeden balidek tydne mate bYti poslan toil& osobou nebo tYmt podnikem anebo jejfm anebo jeho jmenem temut adresatovi.

2. Vaha balidku nesmi pfesahovati 11 liber. 3.

Obsah je omezen na nekazici se veci, ktere nejsou zakazany v balielove po gte do eeskoslovenska. Poplatky jsou tyto: 1 libra 24c, 2 libry 38c, tin 55c, etyin 69, pet 83, gest 97, sedm $1.11, osm $1.28, devet $1.42, deset $1.56 a jedenact liber $1.70. Pogtovni iitady obdrtely tento rozkaz z Washingtonu, net vezme to nekolik dni, net budou poslany malYm stanicim, proto eekejte na dalgi oznameni.

Vgenarodni sbirka zachovalSth odevin, pradla a obuvi zapoene 7. ledna a skonei 31. ledna 1946. test tit° sbirky pkipadne potiebnYm v Ceskoslovensku a proto prohledejte svoje gatniky a darujte, co miiiete oteliti nebot' vas dar pfinese jak mravni tak hmotnou pomoc a potegeni eeskemu lidu.

Celt' svet dnes vi, jak Nemci v Oeskoslovensku odpovedeli na dalekosahle narodni iistupky a znovuopravneni jejich v Osl. republice. Jejich odpovedi byly: zrada, nasilnictvi, koncentraeni tabory pro Ceske lidi, nacisticke besneni, pokus znieiti Cs. demokracii a zavest v -Oeskoslovensku nacismus a totalni retim. Mille se tudit load° v celem girem svete divit, to 6echoslovaci se chteji techto Nemca ze sveho rizemi navkly zbavit? Mate se load° pozastavovat nad tim, tadaji spojeneckY svet, aby se postavil za jejich potadavek, vydistitz,deske a slovenske tome od tech, ktefi za hrozne vratedne valky se stali tou kolonou na znieeni es. narodniho tivota, na rozhodne jeho germanisovani a vabec vymazani Ceskoslovenska z mapy dejin? Spojenci potadavek Csl. vlady o piesidleni Neinct z Oeskoslovenska do rriznYch oblasti Nemecka schvalili a odsun zradnych Nerrica zapodal v tomto prosinci a skonden ma bYt asi v puli roku 1946.

Vagim darem do v genarodni sbirky odevin, z niz slugna Cast piipadne lidu eeskoslovenska, povzbudite znovuosvobozene eeehoslovaky ve vedomi, ze jeho piatele v teto zemi nezapomneli na ZeskY lid a nepomahaji mu k dosaieni bYvaleho pfedvaleeneho blahobytu.

V

LeteckST boj nad Slavieinem-Mladoticemi v r. 1944.

Take bombardovaci svazy pfeletely bratslayskou oblast a smefuji na sever . . . Tak hlasi stanice Bratislava v srpnu roku 1944 skoro denne a my ug vime, ze za nekolik minut uziime prve irtvary spojeneckeho letectva, jak zdanlive leti jako obrov gti stkibrni ptaci vysoko na obloze k severu na Horni Slersko.

Take dnes 20. srpna 1944 "na gi", jak jim vgichni kikame, °pet leti. Jsou site je gte nada nad Mad'arskem, ale ji g je netrcelive °dekavarne. Obloha, ktera se zrana krasne modrala, k 10 hodine se pokryla bilYmi pothanYmi mrdely, takte se jasna, viditelnost ponekud zastfela. Cekame s rozechvenim na piilet spojencri. Koneene je slyCet mohutnY hukot letajicich obra. Nesou nacistam odplatu za potupy a nasilnosti, kterYch se dopou gteji na bezbrannS7ch narodech porobene Evropy. — Ted' jsme jezahledli. Velikou rychlosti lett prvY svaz nad skupinou mrakti. Dorrinivarfts 110 vgak, to nahofe n 'eni nee° v pofadku, a zakratko to take potvrzuje gtekot leteckeho kulometu. Neinee'ti pirati vyu2ili skupin mraka, za kterYmi se ukrYvali,a zakefne napadaji bombardovaci svazy.

Do vYbucha motora se ted' ozkva gtekot palubnich zbrani a nad na gim krajem se rozpOutav4 prvy leteckY boj, — Nahle se z jed-

VESTNIIE noho letounu zablYsklo, letoun se nakloni na stranu, jedno kfidlo se oddeluje. Obrovsk vzdugnY kolos dostava rotaci a nahle se v plamenech riti k zemi.

Dopadi v polich poblite obce Rudimova. V tete minute jich bylo zasakno nekolik. — Motory se pti dopadu zabokily hluboko do zetne.

S idevou jsme se divali, jak za nekterYmi stroji se objevuji bile svitive body otevfenYch padaktil Zachraneni? — Nemecke stihadky krouti kol kymacejicich se 01 — pall z kulometti. Nekolik bezbrannYch pilotu bylo tak zastfeleno pii padu, jig jako zajatei, cot se zcela pnei mezinarodnimu pravu. Tu se z mraka vynoin dye dvoutrupe Lightings. Krouti nad strojem Nemce ale ten se hned diva na zbabelY ttek. Daleko se nedostal. Kratieka ktTio• palba Arnerieanti a Stuka se naklani a jako meteor pada, k zemi. U Lipove, kde pada je velice mekka, zaborila . se ripine do bahna i s posadkou. Na povrchu zastal jen krater o pra meru asi 6 m, kterY se napinil vodou jegte dfiv, net k mistu ptispechali lido.

Zatim se k zemi snesli letci s padaky. Jeden dopadl u Nev gove a mel prostfeleny obe ruce.

Ujali se ho mistni obyvatele a obvodni lekaf mu poskytl •prvni ogetfeni. DruhY padak spadl u Petravky. Letce zajali nemeeti vojaci, ktefi prave meli v okoli cvideni. — 'net padak spadi u Rudimova a letec nebyl In:thee poranen. Behem dne bylo do slavidinskYch kasaren dopraveno nekolik zajatYch 28 hrdinnYch hocha, ktefi jsou pochovani ye spoleenem hrobe na slavidinskem htbitove, daleko od svYch domova, polotilo sve mlade tivoty na oltaf vlasti a tat za na ge osvobozeni. Jejich mrtvoly dal mistni velitel nemecke posadky dopravit do hfbitovni marnice. Jegte jedna okolnost nasvedeuje tomu, to Nemci stfileli po letcich, kteii pouzili padaku. Mrtvola letce, ohnern rabec nesetehnuteho, se stielnou ranou 'cod okem a s ustfelenYm padakem. SlavfeinskY farad' prosil nemeckeho majora, aby mu dovolil pohfbiti letce kfest'anskYm zpusobem, ponevadt podia modlitebnich knitek a ratencti, nalezenYch u padlYch, se zjistilo, jsou kfest'ane. Prosbu farafovu major zpupne odmitl.

Vgechno cenne, co mrtvi piloti meli u sebe, jim Nemci ukradli — i americke penize. Mrtvoly vyzuli z bot, odebrali jim letecke Cepice i rukavice.

Dne 31. srpna 1944 byli anglo"-amerieti letci pochovani ye spoleenem hrobe. Nikdo jim nesmel polotit na rov ani kvetinu, zakkalo to gestapo. A piece se tam denne objevovaly, nezname ruce je pfina gely not co not. Kdyt 1. kvetna pfi gla Ruda armada, tonul velkY hrob ✓ moii kvetin. A nyni se ustavil v SlavidineMladoticich zvla gtni vYbor, kterY hodla angloamerickYm letcam postavit dastojnY pomnik.

(K otisknuti laskave zaslal br. Frank Domorad, z Palacios, Texas.)

V iENY V CESKOSLOVENSKU. Nouze naueila Dalibora housti a valka nauCila teny v 6eskoslovensku . . . ne, to se neda jednim slovem vyjadint. Anglicke teny a nage teny v Anglii si nedovedou piedstavit, jak jejich vrstevnice v obsazenern oeskoslovensku.

Valka byla velikYm tichYm viterstvim ten, ktere pfekonaly vgechna odekavani a sebe samotne Pracovni sily v domacnostech ripine odpadly a vgechna prace a starost letela jen na tenach.

Ony staly dlouhe hodiny ye frontach, aby dostaly kousek mrkve, nebo nekolik gramt ovoce, spravovaly nesdislne pary ..p6lorozpadlYch punCoch, rozpiraly si ruce gpatnYmi pra gky, vainly mYdlo a jezdily daleko na venkov, aby opatfily alespori trochu mouky na buchty. Maloktera z nich se behem poslednich gest let opravdu najedla, protote tkretovisly sve vlastri pfidely, jen aby mohly pkilep git druhYm. Nejlepii veci, g aty, boty, pradlo a perky manly za jidlo a samy chodily v tinkrat obracenYch kabatech a StupovanYch, peelive opatrovanYch puneochach. V time, kdy bylo uhli skuteene jen malouoko, byly cele dny ye studenYch bytech, .jeri aby vecer mohly trothii zatt?pit tem, ktefi 'se 11naveni vracelf domf•

Strana

9.

Mnohe z nich proAly kfikvou cestou gestapackYch vSrslecht, pracovaly v protinemeckem hnuti a pfece, unavene a vyeerpane, nachazely denne novou sflu, pornahaly a povzbuzovaly..

'6est let se tfasly pied "fti gi," ktera, jako obrovskY drak, polykala jejich deti a kdy2 konedne pfigel den, jehot se pfedem desily, pfipravily balidek s pradlem a trochou draze vykoupeneho jidla, k nemua pfidaly ktitek a po gehnani. Pak, kdykoliv mohly, posilaly alespori maliekost a poslouchaly zpravy o bombardovani. KaadY zdsah hral vedomim, 'ae byla zas znidena east NCmecka a soudasne bolel pomy glenim, kolik zasilek se vrati s poznamkou: "Nedoruditelne. Adresat mrtev."

Byly neimavne, pilne, stateene a hrde, zazradne postavy historie, podobne andelrim.

Ani v revoluci nesloally ruce v klin. S rismevem vyprovazely syny, muse, bratry a milence, ad mnohdy vedely s naprostou jistotou, to nebude shledani, stavely barikady s rukama do krve rozedicenma, loupaly brambory pro kantiny revoluenich gard, pfejimaly noeni hlidky za unavene bojovniky, hltaly dobre i gpatne zpravy, vyslilane rozhlasem a ani na okamgik nepiestaly vefit. Nespaly a nejedly a piece ye vtefine viterstvi byly mezi prvnimi, kteki pozdravili slunce noveho 'aivota.

Dnes take neodpoeivaji na vavfinech, ac by k tomu mely pine pravo. Chopily se nadgene novYch akola a tak, jako bojovaly proti rozleptani naroda a botily budovu nacistickeho panstvi, stejne netinavne a obetave buduji nova, svobodne 6eskoslovensko. Pracovaly na tnich, najdete je vzivote kulturnim, ye gkolach, v tivote vefejnem, v kancelafich i tovarnach, v nemocnicich a nyni i v pracovnich brigadach. Nic pro ne nenf nemoane, v gemu se dovedou phzprisobit. Za Mincu musely, nyni chteji. A po praci dovedou je gte, upravene a sveti, chodit do pfednagek, navgtevuji divadla a koncerty, chti= ye krasy ve v gech odstinech a formach, Ctou a zjasriuji tivotni obzor svYch rodin i pfatel. Stale jegte musi hospodafit a poditat, ale od radostnej gi a lehdi je prace dnes, net veera. Vedi, ae zaleaf na nich, kdy bude dob.fe, ae budoucnost bude takova, jakou si samy udelaji. Bojovaly a dobojovaly. Bez poet a vyznamenani.

Nezname, bezejmenne deny domova. NebYt jich . . . Nedekaji diky a snad by je ani nepinjaly: Nikdo by je take nedovedl vyjadint tak, jak si zaslouti.

Jdou dal a doufaji, to vgechny budouci generace ponesou dal jejich destnY odkaz, to ua nikdy nebudou tit pod cizi nadvladou, te nikdo neposkvrni jejich distY gtit. Kdykoli bude narod nebo dlovek potfebovat jejich pfispeni a pornoci, pfijdou, ani by bylo nutne je volat. pfichazejf a pfigly by i v budoucnosti. Doufejme, ie toho nebude tieba.

— Soria Jifinova.

V PILATELE V JI2N1 AMERICE MASI SE K DAIS! SPOLUPRACI. (Tisk. shftha 6s1. nar. rady.)

6eskoslovenska narodni rada v Americe obdrtela v techto dnech tento zajima.vy dopis od keditele rozhlasove stanice ATALAYA v meste Guyaquil v republice Ecuador: Csl. flax. rada v Americe Vaieni panove: Po 4 roky mel jsem pote geni dostavat zajimavy material tYkajici veci, po jejimt viterstvi touti vgechen svobodnY svet: fed demokracie.

Organ publicity, kterY fidim, snail se buditi vgemi prostiedky sympatii pro slavne teskoslovensko v lidu ecuadorskem. Proto jsme si vatili vYteeneho materiau, ktery jste nam zasilali. Dnes, kdy svet se WSJ opet miru, jeho bylo dosateno risilim v gech narodu, ktere — jako narod. Vag — nevahaly pfinest nejvet gi °bet svobode lidstva, pfeji si vyslovit Vam svaj dik.

Doufant, 2e i v budoucnu na ge narody budou se snatit, aby dale pestovaly u glechtile vzajemne city solidarity. Jsem Vam proto i naddle k slutba.m s pfanim, aby se prohlubovalo vzajemne poznani na gich vlasti pfidinenim v gech lidi, touticich po teto solidarite.

Pfejete-li si pokradovat v teto Cinnosti, clayam Vain k dalgi disposici viny nageho rozhasu.

Gonzale Enderica, teditel rozhlasu ATALAYA.

V STNtR

61..ralaa 16.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor '

by Saturday.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

The Political Morals 0 The German People Karel B. PalkoskY Is the German nation responsible not only for the bestiality displayed by Germany in the conduct of the war, but also for the treatment she has meted out to the uhappy peoples of the occupied countries? Is the German nation as a whole guilty of that depravity which manifested itself on a truly nation-wide scale, as soon as the Germans believed they had gained final victory?

If, at this moment of Germany's defeat, the world is asking these questions more insistently than any others, this is only natural: for on the answer to them depends more than the fate of Germany alone This time it is not only the future of the country that is involved, but the destiny of the German people, of those Germans who allowed themselves to be welded into a totalitarian body by Hitler and who, to say the least, passively submitted to the process.

One thing should be made clear from the outset. World opinion is roused not so much by the mere fact of Germany's going to war as by the practices she employed in warfare and government. The crucial issue is not Germany's idea of revenge and will for victory, but rather the methods she applied to achieve her purpose. It is those methods that public opinion judges and condemns, and it may well be said that no cheap sentimentalism enters into the world determination to mete out just and stern punishment to all those who wielded them: to the brutes in ciyilian clothes no less than to the Gestapo officials and S. S. men.

German exiles are unanimous in demanding the punishment of all those who had a direct share in the perpetration of Nazi crimes. Opinion is divided, however, on the responsibility of the large masses of the people, the rank and file of the Nazi party, as distinguished from its officers and functionaries.

Elaborate pleas have been drawn up by German democrats — or conservatives believing themselves to be democrats — and have found support even in more progressive circles. We cannot, in fairness, take exception to the attitude of these men. After all they are Germans and act accordingly. There is more dignity in their conduct than in some people's readiness to adjust their national allegiance to the, circumstances of the moment or in the adaptability of the "seasonal" communist or neo-fascist, whose convictions are prompted by considerations of expediency. There can be no morality in politics, unless the politicians have backbone.

The case for the defense of the German people is usually stated in the guise of a "decalogue of criticisms": Firstly, the Western Powers are accused of not sufficiently backing the Weimar Republic, which is said to have acted on orders from "the West" in suppressing the Spartacus movement.

The Western democracies, it is-alleged, did not lift a finger to assist the people's Republic, while giving their support to the industrialists of the Ruhr and the junkers of Eastern Germany.

Secondly, it is maintained that the Western Powers were fully informed of the infamous and cruel practices of fascist regimes — of which there were a great many, carrying on under various high-sounding names — yet, that they did nothing to stop them.

Thirdly, the Western Powers are made answerable for the election of Hindenburg as German President on April 26, 1925; they are

Ve sti=edu, dne 26. prosince 1945.

accused of not preventing the persecution of Socialists, of looking on passively while Heimwehr reaction was gathering strength in Austria and notably of acquiecing in the anti-Socialist course that culminated in the events of February and May 1934. In the same way the Western Powers are blamed for their failure to intervene in Germany when a complete Nazi victory was far from certain and where it rested with the Catholic Centre and the middleclass parties to tip the scale in Hitler's favor, a course which these parties did, ultimately, adopt.

Fourthly, it is alleged that the Western

SEMEMBEIMINEKIE-LNEI

Christmas Candles If every home were lighted With the Lovelight of the eye, And every child were taught to know Love is the reason why The Christmas Day is cherished — To show God's love to earth — We'd need no Christmas candles To celebrate His birth.

If every heart were ligted By the Love of Christmastide, And every day a holy day, We'd have none else beside.

Then we'd need no reminder Of the Christ Child born to earth.

We'd be the living candles That celebrate His birth.

— Caroline Hardee Godfrey. tikv4:

*Arca

ao.%

Powers lay down under the provocation of the Reichstag meeting at Potsdam (only recently were we reminded by a B.B.C. recording of the frenzy of the German mass demonstrations on that day) ; neither did the Western Powers protest when, five days later, dictatorial powers were conferred on Hitler.

Fifthly, the Western Powers are blamed for acquiescing in the disbandment of the Communist and Social Democratic Parties in July 1933, and for their failure to prevent the propaganda campaign against Austria.

Allegation No. 6: The Western Powers did not declare war on Hitler, when Germany left the League of Nations.

Number seven: Nobody intervened during the three days of civil war in Austria, and on April 30, 1934, with the establishment of the cooperative state which was accepted by the majority of the Austrian population and rejected by the major part of the Viennese people, the shortsighted Dollfuss policy took over.

Eightly, the world did not intervene when Hitler, by his coup d'etat of August 2, 1934, after Hindenburg's death, assumed dictatorial power.

Ninthly, the world refused to fight Germany in spite of its knowledge of what was going on in the concentration camps, and of the fact w exterminating their that the Germans were own intelligentsia, destroying their own culture and degrading themselves to the status of a nation without brains. The world knew of the persecution of Jews and opponents of Nazism, knew of the Nuremberg laws, had full information of the "night of the long knives," on June 30, 1934. It swallowed the Saar plebiscite, with 90 per cent of "seduced" Germans voting for Hitler; it suffered the Nazis to propagate their neo-pagan creed and to proclaim Christianity an institution of Jewish origin, alien and hostile to the German nation.

Tenthly, and finally, it is alleged that the world did not even go to war when, on March 16, 1935, Germany violated the naval and military clauses of the Treaty of Versailles, nor in March 1936, when she re-militarized the Rhineland. No declaration of war followed either Germany's intervention in the Spanish war, or the conclusion of the Anti-Comintern Pact, or the raid on Guernica, or even the crowning act of aggression in this long series, Germany's unprovoked assault on Czechoslovakia.

Those Germans who keep reminding the Western Powers of these — and many other — acts of omission and commission are perfectly justified in doing so. The voice of the Soviet Union, warning the world and calling for the maintenance of the principle of collective security, remained unheard, not only in Western Europe, but also in America and Asia. Above all it was Germany, Italy, Spain, Japan and all their fascist allies — both public bodies and individual sympathizers — that turned a deaf ear to those warnings.

Yet, if the critics are justified in blaming the non-German world for not interfering with Germany's internal affairs, we must ask ourselves: What principle are they invoking? A world guardianship, an international tutelage in a measure appropriate in the case of a nation incapable of independent political thought and action. Thus, the German people will have to choose: either they are an autonimous nation, in which case they will have to bear the full responsibility for everything they have accepted and sanctioned, and will have to bear it with the same determination with which they vested dictatorial authority in Hitler, or else they are incapable of self-government, and feel that the Western world should have tutored them and looked after them; in that case, all the world can do will be to set up a guardianship over Germany, and to maintain this status until the hope may be warranted that the education of the majority of Germans for responsible citizenship has been achieVed. That the protecting Powers will employ Germans of proved reliability in their offices and departments goes by itself; but such Germans are to be found neither in the German army nor in the Civil Service, but mostly in the concentration camps.

The criticisms embodied in the quoted "decalogue" — and more than one such list could be drawn up — are true and justified. It is true to say that the world should have intervened in Germany's internal affairs as soon as the first symptoms of the German disease became manifest. The German people as a whole is not responsible for all the Nazi crimes; but it is answerable for fateful political mistakes, which are no less grave than crimes. Therefore the German people — in the widest sense of the word — must not be surprised at being faced by a stern question, to which not only the Great Powers, but all Germany's neighbors expect them to give a clear answer. The question: Do the Germans consider themselves a normal and fully accountable nation and are they, consequently, ready to shoulder full responsibility; or do they consider themselves a nation not accountable for its actions, and consequently as one whose fate must be determined, whose internal affairs must be controlled by foreign nations? This is the alternative facing the German people: either to bear full political responsibility, or to submit to foreign tutelage.

In the interests of world security it is inadmissable that people not accountable for their actions should, by mistake, be treated as free agents capable of self-determination. We have learnt by bitter experience what it means to draw the right conclusions too late.

Ve stiedu, dne 26. prosince 1945.

PEOPLE on the snow - packed downtown streets were scurrying home. Wretchedly Private Kane hunched his shoulders deeper into his Army coat. It was Christmas Eve—and his last furlough. What should he do with himself? And he didn't even have a bed.

A sign on a door read "Bundles for America," and he went in. At a desk a woman was warning, "Miss Rigsby, don't shove the candy into these stockings too hard. The .net tears."

"I'm sorry." Miss Rigsby's hands fluttered. "I—I guess I don't do much good." Private Kane figured she must be seventy.

The young woman urged, "You'd better go home now. It's dark.

You've helped a lot, really." She informed Private Kane, "Homes Registry-244 Market Street—will get a room for you." Then addEed, "Merry Christmas."

'At the door he stood looking out.

Merry Christmas! That was a laugh. Christmas meant home and he'd never had one. Not that he hadn't appreciated the orphanage.

But he was to be shipped soon and perhaps—perhaps he might never -know what a home was like.

His Army buddies wore -mittens :knitted by mothers, sweaters by aunts. They whisked out family pictures, pictures of sweethearts.

And he—he had nothing! His chest :hurt him, and his cough was harsh.

"Liniment's good for that, soldier."

It was the little lady. Her black 'hat sat high on her head. He -thought, Her ears will be cold.

"Rub your chest and put flannel rover it." Her hands made a darting gesture to push his collar close about his neck. She was the kind who -mothered everybody. "You—you ,could sleep at my house," she said -timidly. "You—maybe have an engagement first—" What could lid lose? But as he

`You could sleep at my house," she said. helped her into a taxi he regretted his impulse to accept.

The driver stopped in front of a toy of a house. Snow peaked the fence posts and was like crushed diamonds on the walk. She opened a door into the kitchen, and Private Kane looked around at the fancy lamp with glass prisms, the elegant silver canister on the worn red and

1 trarta Willie checked tablecloth. everyone?" he asked.

"I live alone." Her blue eyes were apologetic. "I told you you'd better go on and have a jolly Christmas Eve—" He lifted a stove lid on the range.

A red glow flickered. He dumped in coal and opened the drafts with an authoritative flip. "It'll be cozy in • no time. Better getcha some coal."

"You shouldn't have all this trouble," she protested.

"Trouble!" A wry grin twisted his lips. "Say, don't take off your coat.

We're going to shop."

Private Kane and Miss Rigsby selected carefully. He stopped before a fir. "Let's buy it." Private Kane smiled as he set his purchases down at the door. "You wait here a minute." Of course, he reminded himself, this was only make-believe having a home. Just the crumbs.

He had bought her a fleecy blue scarf when he asked her to wait.

Back at the house he set the table.

The silverware was carved with cherubs. "Gosh, that's swell hardware."

After supper they trimmed the tree. "Tinsel's a little tarnished," she said. "Oh! The angel!" She held it tenderly. "Pa always fastened it on the very top."

His eyes lingered on the lamp, the tree, the silverware. Gosh, the quiet of it! Crumbs to remember. "You —could have a room of your own—" she stopped. Then, "If—if you wanted to come back here. After the war, I mean." She pushed a round fat object into his hand "It was Pa's. I want you to have it."

Private Kane sat up. "Me?" he breathed. "Me!" The watch was heavy and solid. He turned it over, observing the grand manner in which it was carved. "Thanks. Aw, gee—" "Merry Christmas," she beamed.

"Merry Christmas to you!"

Once more his eyes swept the room. Home! Why—this wasn't crumbs. This was bread!

Potted Yule Trees Can Be Used for Several Years The record of using the same Christmas tree for the last five holiday seasons is held by Mrs. H. R. Yount of Brunswick county in North Carolina.

Mrs. Yount planted a small cedar by her farm house and the first Christmas it was about 15 inches high. She placed it in a pot and used it as a table tree with appropriate decorations.

After the first Christmas, she replanted the small tree by the house, then dug it up again and placed it in a bucket on a table for its second holidays.

Again it was replanted and the third year it took its place on the floor with the children adding the necessary decorations. It was very carefully treated and again reset by the house. For the last two years it has been used as an outside Christmas tree to carry all the lights and decorations.

Mrs. Yount and the other members of the family have made special preparations for decorating the traditional Christmas tree again this year.

New Dishwashers Dishwashers for which so many farm homemakers have been waiting should appear early in 1946, declares the Rural Home editor of nationally circulated Capper's Farmer. There will be free standing portable models separate from the sink and others built into the sink. Some open from the top and others from the bottom,

that would leave him sixty. He decided to go in and order a roast turkey sandwich. He gave his hat a few deft pats and opened the door.

He hung his battered hat and coat where he could grab them in case of an emergency, and made himself comfortable at a table in a corner.

Duncan knew that his appearance was none to prepossessing and that a waiter would not dash up to some NAT 1 .4.14 L E-R one from whom he could not get a DRIZZLING rain seeped tip. After a while a vinegar-faced through Mike Duncan's thread- man deigned to come' to him. bare coat end soaked him to the "What'll you have?" he asked, stiskin. Snow had preceded the rain fling a yawn.

"A hot roast turkey sandwich," rethat afternoon and the going was pretty tough. He wearily trudged plied Duncan.

"On toast or rye bread?" along, endeavoring to keep out of "Rye." the way of reckless herds of last"Anything else?" minute Christmas shoppers who Duncan shook his head. `No, noththought of him only as a bar to their ing else." progress.

"Are you sure that's all you Ordinarily Duncan would not have thought of his wet skin, his tattered want?"

"Yes, that's all. Just a roast turclothes, or even of his empty stomach. They were all part of life on key sandwich."

The waiter returned with the orthe road—but this night was differder, placed it before him, shook his ent. It was Christmas Eve. It must have been the holiday sea- head wonderingly and withdrew. son—why else would someone thrust Duncan virtually devoured the sanda fifty-cent piece into his hand and wich in three bites. He delicately wiped his mouth with a napkin, then beckoned the waiter. "Check, please," he said.

"Check?"

"Yes, the check." Duncan raised his eyebrows.

"But there is no check."

• "No check? What do you mean— no check?"

"There are none tonight. This is Christmas Eve. Didn't you see the sign in the window? Customers can order anything they want. It's on the house. You're the only guy who didn't order the whole darned menu.

Well, merry Christmas," he added.

Duncan's jaw dropped. His gaze fell on the half-dollar, two dimes and five pennies still clutched in his hand. Slumped in his chair, his eyes followed the back of the retreating waiter.

• "Are you sure that's all you want?" then vanish into the shadows? He could only • murmur a grateful "Thank you, sir, and a merry Christmas to you" before the donor disappeared into the swirling crowd.

Duncan reached into his left pocket, pulled out two dimes and five pennies, laid them with the halfdollar in the palm of his other hand and stared at his entire fortune of seventy-five cents.

He smiled sardonically when it occurred to him presently that the building in front of which he stood was the United States Mint. He turned arid, with a laugh that had a hysterical ring to it, jingled his handful of coins. His mirth attracted. the cop who had been standing on the corner watching him. The officer said to him in a brogue so thick that it could have been cut with a knife, "Move on, blasht ye!" Mike wandered off down a deserted side street, clinking his money.

After about an hour of aimless roaming through endless alleys, he found himself directly opposite a brightly decorated restaurant. He crossed over and from sheer curiosity looked in the window.

There were only two patrons inside—an elderly man and woman seated at a front table who were ,avidly devouring with much relish a whole roast turkey with all the side dishes.

Duncan's mouth began to water— his stomach seemed hollow—he felt his legs go weak, and his ever-present hunger was getting the best of him. Suddenly he remembered the seventy - five cents. He thought quickly. A bed for the night at a flo phouse would cost fifteen cents—

Fruit Coffee Cake Livens Party Tal-le.

Fruit coffee cake waves a magic wand over the party table when friends drop in of an afternoon, writes the Country Cooking Editor of Cancer's Farmer.

"Matte of ordinary quick-bread dough, it's glamorized with raisins, nuts and spices," she writes.

"Serve it at any meal for the family's e2light. A thin icing puts it in the dessert class at lunch or dinner."

Fruit' Coffee Cake.

1/2 c. raisins 1 tbsp. flour 1/2 c. water 1 tsp, lemon juice Ground cloves Ground cinnamon 1/2 c. shortening

1 egg 14 e. milk

18/1 c. flour

2 tsp. baking powder c. sugar

3/4

Combine seedless raisins and water. Bring to a boil and cook for two niinutes. Gradually add 1 tbsp, flour to mixture, stirring constantly, until thickened. Add lemon juice and a dash of cloves and cinnamon. Cool.

Combine raisin mixture, lightly beaten egg and milk. Sift all-purpose flour, baking' powder and sugar together. Work in shortening so particles are approximately the size of a small pea. Pour liquid mixture into middle of thy ingredients; stir two together just enough to mix well. Spoon into greased tube pan, Bake in a moderately hot oven (375' for 25 minutes.

F15T1111

Straus 11.

Progressive Czech Excerpts from the book "Progressive Czech"

by Prof. B. Mikula, published by Czechoslovak National Council of America, 4049 West 26t/a Street, Chicago 23, Ili. VERB ENDING 1st group 2nd group 3rd group 4th group • -u .

-im -1 -am 1st person singular ........ -14 2nd person singular -e -á -e 3rd person singular -eme ime -eme 1st person plural -ate ...

-ete ...-... -Ite ..._... -ete 2nd person plural -aji -ou 3rd person plural Note: In the vocabularies the Czech verbs are given in the first person singular of the present tense.

3. Learn the following conjugation: mluvim, I speak, I am speaking, I do speak mluvil, you spead, you are speaking, you do speak inluvi, he, she, it speaks, is speaking, does speak mluvime, we speak, we are speaking, we do speak miuvite, you speak, you are speaking, you do speak mluvi, they speak, they are speaking, they do speak The recitation of a verb according to its verb endings in given order as above is called conjugation.

C. Conjugate the following verbs and translate: eekam, lezu, piji, slysim, beru, udim se, prodavam, miluji.

D. Complete: 1. My-zde Slyi- a vy tam nesly§-.

2, Teta a strYeek prodiv- ovoce a salit.

3. On hraj- na piano a ty zpiv-.

4. Ty nes- velkY pytel a ja nes- malt' pytel.

5. Ja zn- oeskoslovensko a vy zn-- Kanadu.

6. My pracuj- a vysi hraj-.

7. Sestra myj- nadobi a ty se ue,-.

8. Vy kupuj- nabytek a my prodes-nabytek.

9. Karel a Milada mluv- deskY; pan uditel mluv- rusky.

10. Ty pij- mleko a ji pij- vodu.

E. Observe: POSSESSIVE ADJECTIVES mfij otec, my father masculine ma (or moje) matka, my mother ........ feminine me (or moje) slovo, my word ................ neuter tvilj obraz, your picture . masculine tva (or tvoje) teta, your aunt ...... feminine tve (or tvoje) aisle, your number ....... neuter Note 1. See Lesson 1 3, D. 2. Tvfij, tva (tvoje), tve (tvoje) are used in a familiar way. See Section B 1 above.

3. The feminine possessive adjectives n16, (moje) and tva (tvoje) have mou (moji) and tvou (tvoji) in the direct object singular: Subject Zde je ma (moje) ruka.

Zde je tva (tvoje) teta.

Direct Object On bere mou (moji) ruku.

On zna tvou (tvoji) tetu.

F. Supply the possessive adjective mfij, (moje), me (moje) with each of the following nouns: sal, eepice, sal, .p olevka, sestra, cesta, dar, oko, hlava, ueitelka, listek, ovoce, sill, kost, still, Clem, zahrada, orel, kodka, kocour, mid, polta, eelo, kluk, gvadlena.

G. Using tviij, tva, (tvoje), the (tvoje), read section F once more.

II. Answer the following quaations in the at. firmative: 1. Mal muj klobouk?

2. Znal mou sestru?

3. Znal take mou uditelku?

4. Zna2l mej listek?

5. Znal rne 6. Znals moje pero?

7. Znal mfij inkoustes IP •

8. Znag moji matku?

9. Znag moji eitanku?

10. zna6 mui olanek?

11. Bydli zde tvtlj bratranec?

12. Bydli zde take tvoje teta?

13. e zde tve misto?

14. Je zde tvftj pan ueitel?

15. Je zde tvoje ueitelka? _16. Je trtlj papir distY? 17. Je tv aruka take 6ista?

18. Je tve oko modre?

19. Zpiva tva sestra?

20. Pracuje tvtij otec?

LESSON X V' A. 1. Observe: is similar to z in seizure. zima (winter), Compare z z, s - I, and c iena (woman); sill (salt), ikola (school); co (what) Zert (devil).

2. Read Pronunciation II, 2-3 and VI, 1-2.

3. Pronounce slowly and memorize: le-na, woman; wife chair lak, school-boy l'ae-ka, school-girl ii-vot, life ie-le-zo, iron kfi-le, skin; leather rfi-ie, rose 116-Zen-ka, Rose; Rosalyn mui, man; husband le-brak, beggar tui-ka, pencil la-ba, frog ii-vs', -a, -é, alive; lively ilu-ty, -a, -é, yellow ril-io-vy, -e, rose colored ie-hlim, I iron ii-ji, I live; dwell I sew ot-vi-ram, I open za-vi-ram, I close ie,„ (conj.), that ja-ko; like tak a jako, as - as do-sud, still, to this time B. Read and interpret: Je zde moje kna?

Ano, vase kna je zde.

Kde je moje Tam je vale A je Zde tak6 itioje Ane, zde je.

Kde je nage Raknkal Ruklike, je pracuje.

Nes§te his iieteu Ano, nesu; a nesu vam take dervenou rali a Ilutou tutku.

Znate mou l'enu?

Ne, neznam; znarn jen vast tetu.

Myslite; ae ta damit ,je jehe feria?

Ano! Ma rfileVY klobouk.

Co je to tam?

Ale je tam mala labe..

Je ta tulka tak velik ajako 'Aro? Ano, je tak velika, g ehli intake. dues prattle Ano, stale pracuje.

2ije dosud vale teta?

Ano, dosud lije; bydli venku.

Kde Otvira stale okriol My otviramc okno; je zde teplo.

Kdp zavira kram?

Ten nov3"7 kupec zavira.kram.

Myslite, bude soused doma?

Myslim, le bude; s p a karu venku.

Kdo je venku?

2ebrak je venku; ma hied.

Je ta kale dobra?

Ano, je dobra, a lacing.

C. Make the following sentences interrogative: 1. 6vadlena mi '6lje neviy, slaty kabat.'

2. Ten rrial51, zak je tak vesel$: jako ta mala ladka.

3. Zde je Eva, lobe, a tam je ITO orel.

4. Karel mysli, ze zitra bude sobota.

5.. Kodka ma dlouhY Evot.

6: Helena, ma dnes krasnou, riltovou fi Jeji strSreek dosud 8. Mate tulku, pa ..a 6itanku?

Ve stfedu, dne 26. prosince 1945.

9. Milaaa zpiva tak jako Vlasta.

10. Mil) inu2 stale cestuje.

D. Fill in the blanks and use the words in sentences: 1. hodn- kna 2. hodn3. star- klezo 4. studen- gaba 5. star- kbrak 6. rukv- pradlo 7. Mut- tuZ11, 8. dobr- kfrk 9. lacin- Zidle 10. kratk- :fivot V The following correction appeared in a small town newspaper!'

"Our paper carried a notice last week that Mr. Joseph Hunk is a defective on the police force. This was a typographical error. Mr.Hunk is really a detective on the police farce."

V POP'S HONORABLE DISCHARGE

By Joyce Cobb Yep, Pop got his honorable discharge the (Abet flight. There Were no decorations fOr bravery: Just discharged - that was ali: Now Pop didn't fight in the Army. Neither did he sail away to the Seven seas. He was a little too young for one war and a little too old for another. But a matter of age didn't keep Pop from seeing his duty and doing it by volunteering to serve the Civilian Defense Corps as an air raid Warden: So now he has been given an award of merit for his "unswerving loyalty to his community" according to the paper the Man poked into the hands of our off= spring who answered the doors We called Pop out of the kitchen to bestow the honor upon him in our own family fashion which consisted of back slapping, hand pum0,; ihg and congratillatititis "galore: After all, Pop def4§iii i get hoilakably discharged jtist any day in the week, so we gave him the works. The old man, a bit overwhelmed by our bubbling enthusiasm, took the ceremony of fuss and feathers in his stride. He calmly assured us it was nothing - just as all heroes do, Maybe it was nothing, but I can aliliti gt hear POP now telling his grandchildren (to be) how he grOPed in the dark for his pants and air raid equipment while the siretls wailed §O inciarn fully during a black-out. Ah, those were fear ful times! Women quaked, little children geredined and Crawled under their beds. And how he left the safety of hie Own reef and went out into the streets where a bomb have splatter his 235 pounds all over a block, and daringly walked up and down, peering into houses like a Peeping Tom to see if there was a trace of light.

Pop still recalls the Oita lie heard at th@ knee of his grandfather on the Cobb skid, Grandpa could work himself into a waiStt<tigli lather any time he took a notion by telling 1569 how he "fit" the Yankees and licked the tar ont of 'em, toe! For Some reason Grandpa never' got around to revealing the fact that the Yankees slipped up and won the war in spite of his courageous fighting. Pop had to find that out for himself in a book, and he readily admits that the truth was a terrible blow to his boyish. pride.

Well, Pop and all the other Civilian Defense Corps members did their best and won the wale. too. So there will be na unpleasant after effects to Pop's old-age, fireside yarns - we hope.. .

V Lodge Vesmernost No. 68., Nelsonville, Texas.

Attention is called to all members of S.P.J.S..

T. Lodge No. 68, that the monthly meeting will be held at the Nelsonville Hall the last, Sunday • morning of every month for the month following. Members are requested to make annual premium payments on or before the last Sun-, day of the month. Annual and monthly payments should be paid to Ladgie Blalek, Bellvine, Texas, Rt. 1.

B. W. Schiller, Fraternally yours, Secretary Lodge No. 60,

Ve stkedu, dne 26. prosince 1945.

Zprava

pi-ijmiit

11213TNtIC

Strum 1II.

a vydani Hlavni Uiadovny za mes. listopad 1945

STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBURSEMENTS FOR THE MONTH OF NOVEMBER 1945. tmrtni Detskt Neinoe. Odhadei Mortuary Expense Juvenile Sick Ben, Appraisal Prii,TEM - RECEIPTS: Poplatky ad tada - Dues from subordinate lodges Oddita se poplatek novYch clenu - Deduct, 1st year premiums ZbSrva.. - Net Premiums Splatky majetkovYch piljeek. -- Payments on Mortgage Loans Splathy piljdek proti cert. - Payments on Certificate Loans Zavdavek na zaprodanY majetek - Earnest Money Urok z plIjdek proti cert. -Interest on Certificate Loans 'tick z pujcek na majetek - Interest on mortgage loans Urok z bande - Interest on bonds Najemne z majetku - Rent from real estate Z mineralniho a olejoveha majetku - From minerals & royalties owned VracenY Exise tax - Refund of Exise tax Za potteby od radii - Sale of lodge supplies Poplatky novYch dlenit - First year premiums Vracene komikie - Relund of commission Na ttraty nemocenskeho odboru - For expense of Sick Benefit Dep't Na odhady - Appraisal fee CelkovY prijem. - Total receipts Hotovost 11-1-45 - Cash 11-1-45

Souhm Total

15,533.01 $ 1,265.35 $ 1,589.65 $ 217.17 $ 2,324.91 593.72

18,605.18 2,918.63

13,208.10 $ 1,265.35 57,012.36 8,221.66 250.00 3,754.91 13,252.66 1,250.00 124.88 40.78 5.81 6.15 2,918.63 1.00

15,68655 58,892.66 8,247.66250.00 3,754.91 13,980.15 1,250.00 124.88 40.78 5.81 6.15 2,918.63 1.00 43.44 280.00

995.93 1,880.30 26.00

217.17

727.49

43.44 280.00

97,115.35 $ 4,196.94 $ 3,629.72 $ 260.61 $ 280.00 $ 105,482.62 164,823.81 6,188.14 1,873.12 1,239.79 4,701.07 150,821.69 $ 247,937.04 $ 8,898.01 $ 9,817.86 $2,133.73 $1,519.79 $ 270,306.43

VYDANf -- DISBURSEMENTS: Bondy - Bonds POjaky na majetek. - Mortgage Loans May proti certifikatihn. - Certificate Loans Oprava majetku - Improvement of real estate Urok na koupene bondy - Accrued on bonds bought Vyplacene podpory - Claims paid Podpory nedospelym dedicum Minor's claims paid Uroky nedospelYm dedictim - Interest on minor's claims Vydani s prodejem majetku - Expense with sale of real estate Dail z majetku - Taxes on real estate VracenY Urok z pjjdek na cert. Returned int. on cert loans KomiS"nd s pujekami - Brokerage Vracene funrtni poplatky - Returned premiums Pravnikovi za vyrizovani pfijdek - Attorney fees on mortgage loans Komig ne organisatortim - Commissions to organizers Cestovne - Officers travel Odznaky - Emblems Express Schuze Hlavni tradovny - Supreme Lodge meetings Ruzne potreby v firodovne - Office maintenance Lekarske prohlidky - Medical Exams Vestnik a sluZne redaktora - Vestnik and Editor's salary PoStovne - Postage Najemne z Aradovny Sluine ntednikii - Officer's salaries Sluine vYpomoci - Employee's salaries Psaci potreby a tiskova. prate - Stationery and supplies Telephone & Telefraph VYmena poukazek - Exchange on checks Income Tax VydrZovani kary - Car expense Organisadni schfize - Organizers meetings Za odhady - Appraisal expense Celkove vydani - Total disbursements Hotovost 12-1-45 - Cash 12-1-45

50,000.00 59,165.02 2,174.00 275.00 61.20 15,108.45 111.11 70.30 67.00 155.92 222.26 11.92 436.50 99.92

5,237.50

165.00

1,545.25 9.50 618.21 11.68 424.20 35.10 232.00 973.75 321.00 60.00 1,181.00 415.30 25.60 31.09 28.52 170.40 80.44 17.70

54.00 48.97 290.50

375.25

50,000.00 64,402.52 2,174.00 275.00 61.20 15,273.45 111.11 70.30 67.00 155.92 222.26 11.92 490.50 137.89 1,835.75 9.50 618.21 11.68 424.20 35.10 232.00 973.75 321.00 60.00 1,181.00 415.30 25.60 31.09 2 .52 170.40 ' 80.44 17.70 375.25

$ 128,422.35 $ 6,141.24 $ 5,670.47 $ 165.00 $ 375.25 $ 140,774.31 129,532.12 4,147.39 1,968.73 1,144.54 2,756.77 119,514.69 $ 247,937.04 $ 8,898.01 $ 9,817.88 $2,133.73 $1,519.79 $ 270,30643

MAJETES JEDNOTY ASSETS $ 119,514.69 $ 2,756.77 $ 4,147.39 $1,968.73 $1,144.54 $ 129,532.12 Hotovost - Cash 1,750,000.00 Bondy, vladni - Government Bonds 1,750,000.00 469,454.90 28,276.60 441,178.30 Bondy, okresni a mestske - County and municipal Bonds 1,529,999.54 76=719 Pujeky na majetek - Mortgage loans 1,453,045.75 471,972.45 Piljeky proti certifikatum. - Certificate Loans 471,406.45 63,822.10 Farmy - Real Estate 63,822.10 626.19 Collateral piljoky -- Collateral loans 626.19 _-,-- - ' 225.00 Osobni pfijoly - Personal loans ' 25.i)0 10.00 Podily a metitka - Equities and utility deposits 20.00 8,034.55 8,03455 Nabytek a zafizeni v Ufadovne - Furniture and Fixtures 1,000.00 1,000.00 Kara - Automobile $4,299,638.48 $10,791.32 $109,943,78 $1,968.73 $2,144.54 $4,424,486.85 S bratrskSTa pozdravem,

R. A. UrbanovskST, Adana,

Ve stfedu, due 26. prosince 1945.

VASTNi g

trana 14.

0ETI MUST ZPET DO SKOL.

Mnoho tisic chlapcti a &seat opustilo za valky pfedeasne gkolu, aby si nag lo vS7deleenou praci. Nyni, se zavladnuv§im niirem, jedna, se b to, jak tuto mlade'Z pkimeti, aby se vratila do tfid, kam patfi. Skolni p‘fedaci rozvinuli ji2 za tim cilem celozemskou akci, a mezitim, co vyeltavaji fejich vysledku, studuji teinek valky na skolni dochazku.

V letech 1920 at 1940 zamestnanost mlade‘ge obeli° pohlavi stale kl2sala, za valky vAak se situace zce-

la pochopitelne zmenila. V letech 1943 a 1944 pracovalo vy'deleene sedmkrate tolik mlacle2e ve veku od etrnacti do sedmnacti let, kolik roku 1940. Na jaf.e 1945 byly podle odhadu zamestnany asi tit miliony hocha a deveat teto vekove skupiny. Z nich polovina vabec uz do skoly nechodila, nebot' pracovala play eas, druha polovina pracovala jen nekolik hodin denne.

0 prazdninach pracovalo asi pet miliony mlaOch lidi zmineneho veku. Mnozi z techto hocha a divek

piijali o prazdninach praci v dobrem umyslu, podpoiiti valeene ale polo eni zustati v praci i po zahajeni gkolniho roku bylo v mnoha ptipadech prilis silne, ne2 aby • kolni navfteva neutrpela. tim S Deti mimo gkolu nejsou vgak v3ihradne problemem valeenm. JrZ roku 1940 nechodily do §koly vice neZli dva miliony mladae ye veku od etrnacti do sedmnacti let.

"Tento bohatST narod si nemti2e dovoliti, aby mel deti S'kolniho veku v praci nebo mimo Akolu," pravi se

National Education Association. "111avni praci deti ma bSrti ziskavani vzdelani. Nepotfebujeme jich na trhu prate .. . Nae zeme maze prosperovati a nadale existovati jen tehdy, kdy2 vS'echny v'Sech obyvateltt budou nale'Zite praveny k obeanstvi." — FLISCC, • • Kdy2 nekdo souhlasi s nami fikame: jak moudrr a rozaInST to elovek. Jestli v‘g ak je jineho mine' nine my, pomcslime si: jak to hlupak ! ve zprave

:::',•=2144SMEINIONG,

re

za

wad

Now your partner in peace, the KATY is getting back into civvies, too ... preparing to serve your transportation needs in a busy peacetime world.

With-its many lessons of wartime efficiency well learned, the Southwest's "Home Town" Railroad. ,will soon be better than ever equipped to deliver efficient, dependable, low-cost transportation.

Yor as we worked at war, we prepared for peace. With reconversion already far advanced, Katy today is a going and growing concern ... a ,near-complete modernized transportation system with present equipment in top operating form ultra-rnodern streamlined passenger _trains

I

SSOURI-KAI1SAS-,TEXAS RAILR zassmionsweemesammasseasummw

n

•

and diesel freight locomotives soon to come ... hundreds of new automobile cars, hopper cars, and freight cars now building ... young, vigorous, experienced personnel, from top executives to call boys, preparing to deliver the finest, fast-1 est freight and passenger service the Southwest has ever enjoyed. Already through-freight sched ules have been shortened by as much as 24 hours, When you ship or travel to or from the South west, you can depend on the friendly railroad which for 75 years has been devoted exclusively to the service and development of its_ strategic Southwestern corridori

SYSTEM

Ve lettedu, dne 26. prosince 1945.

p

Z PRASKYCII DIVADEL.

New York. (OTK.) — V sobotu 1. prosince bylo otevteno v bYvale Velke operete v Dlouhe tfide divadlo Stadia Narodniho divadla, ktere v umelecke sprave Jindticha Honzla provedlo hru Vladislava Vandury "Uditel a 261." Divadlo bylo otevi eno proslovem. ministra Nejedleho.

c

Opera Narodniho divadla chysta na ptieti etvrtek nove uvedeni Mussorgskeho Borise Godunova. — pravuje se dale Rossiniho Lazebnik sevilskY. V prosinci bude k 75. narozeninam Viterslava Novaka slavnostni ptedstaveni jeho Lucerny a Zvikovskeho rardeka. Jubileum Foerstrovo bude vzpomenuto provedenim Evy. K 25. vyroal Karla Kovatovice budou nastudovany znovu - Psohlavci.

V komornim pojeti vypravi Divadlo 5. kvetna na sve male scene Verdiho Traviatu.

6inohra divadla 5. kvetna ptipravuje hru Otakara 6ernocha, "Veiled zkou la." Autor, kterY se fleastnil epanelske valky, napsal tu zajimavY ptibeh z tohoto sttetnuti mezinaniho faeismu s mezinarodni demokracii. K letoenimu narodnimu a statnimu jugosla skemu svatku 29.

g

y

listopadu, o kterem2to d i roku 1943 biat.cy Lhrenbergra, kteii byli zrav bosenskem Jajci na shromaideni: neni, ale je se k na i velike radoantifaeisticke rady narodniho osvo- sti vyzdravi ,a budou opet jako bybozeni Jugoslavie byla proklamova- II, jejich utrpeni jim nikdo na demokraticka federativni Jugo- nenahradi. Na mlady Milton Hejslavie, vypravilo Narodni divadlo kal ma zveteenou podobiznu v naslavnostni ptedstaveni Prodane ne- ei Sokolovne, a my veichniek nenau \Testy. Ptedstaveni navetivil presi- pohlilime s velkou iictou, ze musel dent republiky s choti. Ptitomni by- polotit jeho mladY 2ivot za naee li dale zastupcove Narodniho shro- lepei 2iti. Spi sladce, hochu na , my maldeni, elenove diplomatickeho TO nikdy nezapomenem. sboru a vlady. 0 prvni ptestavce Naei hoei, co se vratili dosud do-. p ijal pan president p edsedu Na- mu, zati jim v oeich takova zat, rodniho shroma2deni Jo2lcu Davida, elovek jich musi obdivovat, 2e se o druhe ptestavce vyslance dr. "der- tak zhostili tech fitrap valeenYch a neje a jeho 2enu, ktere pak pozval I chopili se prate, cvidi v Sokolovne, do lo2e. Pted zahajenim ptedstave- I a veru je jeden hrd na ne, 2e se znoni zahral orchestr pti vstupu presi- vu vzchopili a na e Sokolovna je denta republiky do lo2e statni hym- pina humoru a ruchu zase jako nu es. a jugoslayskou. kdysi. Vette, ze z vas mame velkou 0 radost.

Ctend redakce Vestniku!

Rok je hnedle u konce a s nim Ztratime d e mladistve sokolky a snad i naee strasti aspon pro tento site ses. Ellie Nesudovou a Elinor rok. My veichni vime, 2e mnoho Tobernou, ktere se v paru dnech zla bude prye zaroven s timto ro- provdaji a budou bydlet mimo Dalkern a mnoho 2alu a mnoho, velmi las. Vette holky, 2e am pfejeme to mnoho ztrat ktere mnohemu ni- nejlepei. kdy nebudou nahr eny, ale piece Letos neposilam 2adne vanoOni marne tu fitechu, 2e valka je u kon- karetky neb radeji venuji obnos ce, aspon na eas. My v Dallasu v ten na sirotky. Proto pteji \Teem krajanskYch kruzich jsme byli veli- mYm ptatelum vesele Vanoce a ce et'astni, neb krome jednoho ho- et'astnY novy rok! cha, jen2 site mel domov v Ennis, S pozdravem, se veichni vratili dome, a2 na dva Marie Rezek.

g

g

•

•

I

g

y

g

EDWARD PACE

Pohiebni ieditel Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth st., — Temple, Tex.

PRAVNili Vytizuje veAkere soudni zalaitostl. ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

grtAsTNir

R V m pieje

g

LAVACA CO. ABSTRACT CO. I. F. BOEHA, feditel Vyhotovi abstrakty, ylastnicki prise, yytisujs majetkoyi poniard. tiadevna nail Peoples State Bank Telefon do fikadovny eis. 5, do res. 08 HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c)

Prvni pkiznaliy nachlazeni a kade

,.

p

by Vam mely okamiite pfipomenouti tento N. Y born9 domAci l'IPravek znelmjt a °I:Albany po 63 leta Lallodn Pelsobivk DETI JEJ !VIA.) i RADI ...

-

A

Zubni Lekat ttadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, -::TEXAS

iificl ai.. t 11.NOS

UEMPfg.

g

DR. N. B. McNUTT

H

g

R. C. MILLER & CO., Vet i nein California.

"Pro pana, Jenieku, ty piece je- Altadene, nom hodne mnoho papaw na tak maleho ho ika, jakYm jsi," podotkl SESSERECHNOSON

(esky Lela a Operatic 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon iliadovny: Preston 2553

y

strYe Karel k svemu male= s.ynovci.

"To proto, strejeku, ponevadt nejsem ve vnitt tak malY, jak zvenku vypadam," odvetil Jenieek s Usmee vem, a jedl spokojene dale.

0 Vzorek.

Mala betka jela prvne na venek a byla velice zaujata ka2dodennim sbiranim oerstve snesenYch vajec.

Kdy2 se trochu okoukala, vzala svou matku s sebou, aby ji pomohla ko ieek s vajieky nesti, a pravila: "Jedno vejce musime slepicim nechat na vzor, aby vedely, jak maji to nova udelati."

y

Dr. Chas. I Hollub SPRAVNE VYKONANA POHItEBNI SLU2BA. V hodine ialu zarmouceni naleznou Edward Pace pohtebni .0sta pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojernneho pohibu.

Levne ceny jsou nail zasadou.

g

g

9R. THOMAS N. DeLANEY 06Ni LEKAft ErDe spravne ptipraven4. as dle fimluvy. tindovna 3248 — Res. 2637 613-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

CC

Straws 15.

VtSTNIK

ZA AVY fidu Pokrok n 111 L Scarcella 30. prosince.

31. pros. - - J. R. Baez a Nesvadba J. R. Baca 6. ledna.

VE VECH PREDN1CH LEKARNACH ANEB OBJEDNEJTE PRiMO

VSTUPNI1: MULL I DAME Ms. Tax included 0 sikusky a obeerstveni nivitivnikti jest vtborem :Weida Postaxano.

Eibavni Vtber.

V 1/2541 1140 ROBBIE ST. Na doptiml: 20th and North Main.

1

V

fontiveite k oznamovini

Oznamovatel Mr" Dana na prodej. — Proda se aina za vkhodnkch podmtheY ve Woodbury, Hill County. Plate na Supreme Lodge SPJST., Fayette ville, Texas.

(31-dz.)

OWN Medi se stark delnik, dlovek na farmu ku star gim Udall, take by po ptipade um& tidit traktor. Pigte na "Farmer," % Vestnik, West, Texas..

(50-52p) egr filedaji se dye stenografky, ktere by mimo anglidtiny asteene ovladaly deatinu. Prac.,e stalk podminky obratem sdeli: Hlavni ttadovna S.P.J.S.T., Fayetteville. Texas.

(6-dz.)

OW" Illedate &Zinn ke koupi? — Hlavni tkadovna SPJST. ye Fayetteville. Tex., ma dtinu k prodeji ye Woodbury, Hill County. ITYhodne podminky prodejni i platebni. na: Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas.

(31-dz.'

Ctvrta symfonie B. Martina pa prve v New Yorku.

New York. 12. pros. (CTK). — Nekolik dni po premiete filadelske provedl "The Philadelphia Orchestra" (dir. Eugen Ormandy) novou symfonii Bohuslava Martinis na svem ptedplatnim koncerte dne 11. prosince ve vyprodane newyorske Carnegie Hall. Dilo bylo uplatneno dokonale v cafe sve zvukove bohatosti, melodicke krase rytmicke rozmanitosti a ptitomnY skladatel byl ttikrat vyvolan.

Po muhie, vzdorne symfonli tfeti, kterou newyorske obecenstvo ani kritika ovgem dosud neznaji, je tato etvrta novkm kontrastern. Je navratem k hudebnimu vyjacIfeni dojmu a pilvabu ptirody, k lyrismu a idyle, ke vzpomince a k citovemu vyrovnani. Je to symfonie t. t'astneho jara a klidne duvery. PM tom °pet dilo v melodice i rytmice svYm duchem veskrz desk& Kritika newyorskS7ch hlavnich deniku ptijala novinku voskrz ptizniye. Ve sve — jak obvykle — ostre formulaci charakterisuje hudebni povahu dila Virgil Thompson velmi podrobne v "Herald Tribune".

Spattuje v ni monumentalni intence a vyzdvihuje transparentni krasu. lyrienost, statickou intensitu a rytmickou aktivitu jednotlivYch vet. Resumuje, ze skladatel se vraci jaksi k ttpytivemu impresionismu ba i k romantismu. " Je to dilo vMy pro poslech puvabne, lehIre a irisujici, jakoby prozatovalo drobn3imi ktigt'aly. Jeho harmonicIce a instrumentalni ptedivo ma Idasickou paletu inpresionismu. Je dokonale, pro malbu krajinnou . . .

Symfonie pottebuje ov gem vice elmluvnosti ne2 barvy . . . "

0

Britieti odboraki v Praze.

Praha. (OTK) — Delegace britskYch o d bo r ft, kterou vede Will Lawther, zakladatel hornicke akce pro obnoveni Lidic, se setkala 3. prosince s pra'tskS7mi novinati. Informovala je o vYstavbe a praci odboroveho hnuti ve Velke Britanii a ptedevgimo svYch dojmech z eeskoslovenska. Zastupci britskS7ch odborarii nekli, ze nam nechteji 11chotit, ale ze se to cIti jako doma.

Obdivuji, co jsme udelali ye vS7stavbe republiky.

VW IVO 7.

Z Odbodky "Alamo" S. A. O. T. v San , Antonio, Texas.

Nage odbooka konala Ines. schilzi 16. pros v St. Ann's Parish Hall, a bylo odhlasovano ukoneit nagi dalgi dinnost v pomocne akci pro osvobozeni Oeskoslovenska. Bylo padekovano vgem ttednikUm a vYborihn, vgem elenum, kteti nam pomahali v teto pomocne akci.

Bylo odhlasovano rozdelit penize v nagi pokladne takto: Ponevadt deti jsou •budoucnost naroda, bylo povoleno na eeskoslovenske deti $200.00. Na beZence $35.00; na eeskoslovenskY CervenY Kilt' $34.05; na American Czechoslovak Relief pro mleko pro eeskoslovenske deti $10.00.

OdboCka nage byla zalolena 10. zati 1939.

Netli jsme se roze gli, zazpivali jsme nazi krasnou eeskou hymnu "Kde domov Uzavirame nast odboaly "Alamo" a vtele dekujeme vgem priznivcitm, kteti nas podporovali.

Za odboeku "Alamo" S.A.O.T.: Marie L. Kallus, taj.

-0-President Benes" na sjezdu Svazu osvobozenYch vezrin.

Praha. (OTK). — President republiky dr. Beneg uainil dne 14. province na sjezdu Svazu osvobozenYch vezful projev, v nem2 zdnraznil Ukoly Svazu. je tteba zaznamenat zalitky z vezeni a koncentradnich tabors, aby se svetu ;nobly piipomenout, vinici pie'dou k obhajobe a pozdeji k ntoku.

Na tuto valku se nesmi zapomenout. V zaveru president tekl: "Vale jednota bude nav2dy ptipominaou doby bezpravi s bezzakonnosti ptipominkou, ze boje a spory mittni musi mit sve meze. Konedjako posledni velkY Ukol: vYSledky sveho velkeho revalueaiho dila a zdokonalujte je."

Fetid na Teainsku.

Praha. (CTK). — PolskY rozhlas Katovic (Ito& na ministra vnitra Vaclava Noska, kterY prohlasil, Ze lo dervna 1946 budou od nas vy•ehovani vtichni Nemci, Mad'ati a K tomu se sdeluje: Ve etvr;ek 6. prosince konala se v Brne conference ptedsedil Okresnich na.odnich vYborti za ifeasti ministra Noska, kde ministr Nosek podle r a v y praIskeho odboratskeho ienniku Prate ze dne 7. prosince toto: "Podle smernic organi3ovaneho odsunu, projednavanych re vlade, mame je gte v prosinci t. odsunout asi 10 procent nernecceho obyvatelstva, dal gi Cast pak v .)tislugnYch mesidnich kvotach, tak aby do eervence 1946 odsun se 3koneil a republika byla jiZ domo'em Cecha a Slovakil Starame se 3 to, aby take pol gti okupanti z nageho -dzemi prye."

K tomu se ntedne dodava: Tak polgti okupanti na Te ginsku jsou kolonisty polske statni ptislu gnosti, ktere ptivedl Becktv plukovnicks7 relim na Teginsko v letech 1938-1939, kcbt" Beckovo Polsko okupovalo Teginsko. V souvislosti s dohodou mnichovskou vyhnali odtud ihned Polaci na 30.000 eecht na jejicht mista usadili kolonisty z Polska. Zbytek techto kolonistn jsou zmineni okupanti, jicht je na Teginsku dosud 6.000 a jejichZ odsud z Oeskoslovenska spada, do tehed ramce jako odsun kolonist y nemeckYch a mad'arskYch, kteti ni z Nemecka a Mad'arska a byli u-

VV

. .2.,21, .V

sazeini okupaanimi mocnostmi za vaiky na itzemi oeskoslovenska. do sveho odsunu do Polska se tito polgti statni prisluanici teai stiobode. Jde po vYtee o 2ivly protideskoslovenske, latest() v gak jsou ponechani ye syYch zamestnanich a bydli dale ye svS7ch bytech, aekoli na Teginsku je znaena bytova nouze. Dostavaji normalni potravinove ptidely, tkebaZe zasobovaci situace TeSinska je svizelna. Nektefi dokonce pkechazeji za zamestnanim pfts hranice do Polska na TeSinsku vS'ak bydli a dostavaji tam potravinove listky. Z Polska do Oeskoslovenska ptinageji jenom protideskou propagandu a irredentisticke gtvani.

2adne do na darkove balieky.

New York. (OTK). Protae se v tato veci stale jeSle vynofuji nepravdive zpravy, oznamuje se 11fedne toto: Ministerstvo financi v Praze povolilo bezcelnY dovOz darkovYch balieka do Oeskoslovenska do konce roku 1946 do aiste vahy Sesti kilogram& Baliely smeji obsahovat potraviny vSeho druhu, pfedmety k oSaceni, aici, psaci, praci i toiletni potfeby a pod. }Oily nebo tabaku mohou balieky obsahovat nejvySe jeden kilogram, eaje etvrt kilogramu a koteni deset dekagramil. VetSi mno2stvi ne2 uvedeno byio by nutno vycliti.

VeSlere povesti, 2e pfijemci bav Oeskoslovensku musi platit clo i z tech baliekii, jet' odpovidaji vkae uvedenYm omezenim, jsou nepravdive a jsou rozSifovany lidmi, ktefi chteji 6eskoslovesnko a jeho obyvatelstvo poSkozovat.

0 testne obeanstvi americkkm du stojnikam.

Praha. (OTK(. — Mistni narodni vYbor ye Strakonieich ye svem zasedani udelil eestne obaanstvi sveho mesta teem americkYm stojniktm, generalu Barnetovi, generalu Talinu a majoru Drohomovi.

Dekrety byly slavnostne odevzdany na pfatelskem veaeru na rozloudenon s 94. peSi divisi SpojenYch staff'. P11 tato pfile2itosti gen. Barnet pravil: "Jako dilistojnik americke armady mam jedinou pkishfSnost ve sve vla.sti. Dnes dostalo se mile od vas tea cti, 2e jsem jako jen malo myth americkYch krajanil take statnim obaanem jineho sto.tu."

Svoji fee ukoneil eiste po americku: "Jako vaa °bean marn nyni u vas take volebni pravo. Pfijedu do Strakonic v dobe voleb, abych pomohl te strane, ktere bude jedinY hlas chybet."

Mae za Jugoslavii v Praze.

Praha. (CTK). — U statniho svatku Jugoslavie sloukl v chramu sv. Jakuba v 'Praze prelat dr. Fiala slavnostni mai. BohosluZeb se fidastnil jugoslayskY vyslanec dr. Oernej s choti, dale francouzskY vyslanec Keller, ptedsada Slovanskeho vYboru vyslanec Maxa a prof Heidenreich za Spoleanost pro kulturni styky s Jugoslavii. Dale byli pfitomni zastupci &ad& vysokYch Skol, armady a alenave jugoslayske kolonie v Praze a velmi eetne obecenstvo.

Masaryk a Clementis opet v Praze Praha. (OTK). Ministr Jan Masaryk a statni tajemnik zahraniei Vlado Clementis se vratili dne 14. ! prosince z konference SpojenYch narodu v LondSme do Prahy.

V G JlaGt1U,

p10011,13..;G

Kulturni styk s Pols'kem.

Praha. (CTK). Dne 27. listopadu byla v Praze valna hromada Spoleenosti pro kulttuni styky s Polskem. Schtzi zahajil vyslanec Prokop Maxa. Zvla gte adUraznil nutnost spoluprace mezi obema staty, jak na poli kulturnim, tak i politickem. Vzpomnel vYroku presidenta Masaryka, Ze bez svobodneho Oeskoslovenska nemuae bYt ani svobodneho Polska. Ptipomnel dale, 2e polska kultura je nesmirne bohata.

K pestovani as.-polskYch kulturnich stykt je pfedevAim povolana nova zalo'tend spoleenost pro kulturni styky s Polskem.

0 Letadla do sluieb vyvozu.

Praha. (OTK) — Nutnost vS7vozu a potteba surovin pro na g prOmysl musi hledat vaech mokiSrch oest do sptatelene ciziny. Sprava narodnich podnikil Bat'a zvolila nejkrat gi dopravni cestu, to jest vzduSne mote, a zakoupila jiz prvni dopravni letadlo, kterS.7m bude dovaet suroviny a tovary a vyv6.2et takove zboIi, aby se jeho cena phli§ nezvkaila.

Pri nakladu asi 13.000 Kas., coil je cena jedne testy do Pafite, lze vyvest a2 30 metr. tenth zbo21. Nahe hodnotne as. vYrobky se tak dostanou na zahranieni trhy skuteane rychleji a Zlin i timto ainem uciava tempo naaeho vYvozu.

Polaci v Kladsku.

Praha. (OTK). Polska' okupaani armady v Kladsku vydaly provolani, podle riehol je obyvatelstvo povinno pfihlasit svou narodnost.

Toto pfihlaSeni je dobrovolne, ale vyhla§ka uvadi, 2e kdo nepfizna narodnost polskou, bude ze zeme vyhaten. Tim se chteji Polaci zbavit deskoslovenskeho n a r o k u o zmenu demarkaeni eary v Kladsku.

Obnovovani dopravy.

Praha. (OTK) Pfima trat' BrnoHodonin byla vaera otevfena. Zahajovaci jizdy neastnil se feditel brnenske oblasti Os. st. drah, dr.

8por se 2eleznianimi odborniky, dale zastupci brnenskeho tisku a Os. rozhlasu. Vybudovanim trati uskuteeriuje se pfani Hodonina, aby mel negrychlej g pkime spojeni s Brnem.

NOVY ESR-11 FILM

"Ze Vieth edina" RozkognS7 pfibeh o lane mladello milionate a chude divky, dobrodruina, zapletka odehravajici se v Praze, Londkne, Parizi a v Dubrovniku. Hraji: gtepniekova, Nollova, Smolikova, Beevatova, Haas, Nita, Kohout, Plachta a jini.

YOAKUM, ve stiedu 2. ledna, o 7:30 hod. veeer.

HALLETTSVILLE, ve etvrtek 3. ledna, o 7 a 9 hod. veder.

"Strkeek z Ameriky" EAST BERNARD, se opakuje ye ve etvrtek, 3. led., o 7:30 veZer, 0