Entered 1!.~~nd ROČNÍK (VOL.) XXXIV.
m
class mail matter, Janu.11,1-y 3rd, 1933 at West, Tems, under· the 'Act of Congress of August, 24th, 1922. · WEST, TEXAS, ve středu,
(Wednesday) 6. března (March) 1946.
ČÍSLO 10.
I( NAROZENINÁM T. G. MASARYKA~
ASARYKŮV odkaz je dnes v kritic kém stadiu, není už současný, mo derní a není ještě klasický, bere-li se za definici klasicismu vnitřní obsah díla, jež musí být vysoké úrovně a tak pusobívý, že je ho stálý vliv trvá prostě tím, že lidstvo vždy za jímá. Nikdo dnes nečte Platona proto, že by v něm hledal praktický návod pro vyřešení soci álních problému dneška, nýbrž proto, že si chce určit vývojovou cestu od Platona k Masarylrnvi, která je přece jen tak pevná a nezměnitelná, že může sloužit za ukazovatele l, zitřku. Je značná pravděpodobnost, že vývoj bude pokra čovat v témž směru. Klasická jsou tedy díla in spirující neustále lidstvo k premýšlení. V tom spočívá antický klasícísm, renaísanční a barok ní, klasicísm Havlíčka, Palackého i Masaryka stejně, jako Adama Smithe, Roberta Owena a Karla Marxe i jiných - jména jsou vzata jen příkladmo. Z domova slyšíme často: více Masaryka! Ne snáz je v tom, že si př! tom každý upravuje Ma sarykův odkaz podle svého, jeho dílo je přímo rozškubáno na kusy, vytrhávají se citáty, každý si skládá ověřující listinu pro to, co právě sám řekl a co právě dělá. Toto volání po Masarykovi je nápadné proto, že se neozývalo v osudné krí si roku 1938, že jej bylo velmi mělo v emigrač ním životě, a že je jej málo i dnes právě v o něch československých kruzích, které stále hla sitě touží po svobodě, ačkoli jim ii nikdo ne vzal, naopak byla jim vrácena. Pozorujeme-li blíže tyto nové hlasatele svobody, přijdeme k zajímavému poznání, že většinou se domáhají svobody proto, aby mohli propagovat svůj pro gram včerejška ve světě zítřka. Dnes chce být každý velmi pokrokový.pokud možno socialisti cký a stydí se za to, že je reakcionář; nemá proto odvahy napsat přímo to, co si opravdu mysli, nemá odvahy doporučovat svým spolu občanům znova všechno to, co propagoval před druhou světovou válkou, netroufá si se příznat k mnichováctví, které i u nás kvetlo po celých dvacet let první republiky a na němž mají nej větší vinu všichni agttátoří proti spolupráci se Sovětským svazem, proti jeho účasti v koncepci kolektivní bezpečnosti, ať už byli na pravici, nebo se vydávali za tak zvanou levici. Právě ti to lidé se obávají ukázat svou pravou podobu a proto jen rámusí a křlčí: nemáme dost svobo dy! Kdo byl ideově poražen, obyčejně to cítí a chvěje se obavou, že se někde objeví ty otřepe né fráze a žvastv, kterými byl národ po dvacet let v pravém slova smyslu tak: utloukán. že když došlo k nejhoršímu, opustil pevnosti n slo žil zbraň bez jediného výstřelu. Všichni lidé, kteří tolik křičí po svobodě, velmi dobře vědí, že nemohou opakovat vše, co se dálo před rokem 1938 a proto se snaží vzbudit zdání, že se jim křivdí. My zde můžeme dobře pozorovat ůsílí, s nímž řada lidí se snaží vzbudit dojem, že právě jejich zprávy byly propašovány do ciziny neí-
(7. BŘEZNA 1850.)
důmyslnějšími triky, poněvadž se v Českoslo vensku staly strašlivé věci a hlavně není tam svobody. Celý svět byl v plamenech, celé konti nenty byly zničeny, jsou miliony padlých, milí-
,
Stěhování Hl. Uradovny Jestli Hlavní Úfadovna má nebo nemá býti přesídlena z města Fayetteville do některého
jiného města, má právo rozhodnouti jenom pravidelný sjezd. Nynější stanovy nedávají čle nům Hlavní Úfadovny právo předložiti otázku stěhování úřadovny k odhlasování delegátům posledního sjezdu. Odstavec (h) článku číslo 54 zní: "V případě že se vyskytne nutná záleži tost, týkající se Jednoty, která se nedá jiným způsobem vyříditi, Hlavní Úřadovna má právo takovou záležitost předložltí všem delegátům předešlého sjezdu k odhlasování." Tento článek je jediný článek v našich stanovách, který dá vá právo členům Hlavní Úřadovny předložiti záležitosti delegátům k rozhodnutí. Jen taková záležitost, která nebyla projednána naposled ním sjezdě, anebo záležitost, která se vyskytla od posledního sjezdu, může býti předložena de legátům posledního sjezdu k rozhodnutí. Otáz ka přesídlení Hlavní Úřadovny z města Fayet teville byla předložena delegátům v East Ber nard v roce 1936, v Taylor v roce 1940 a v Cor pus Christi v roce 1944, a vždy bylo odhlasová no, aby zůstala Hlavní Úřadovna ve Fayette ville do příštího sjezdu. Stěhování Hlavní Úřa dovny není nová záležitost, která se vyskytla od posledního sjezdu a proto tato záležitost může býti rozhodnuta jen v pravidelném sjezdu. Je stli město Fayetteville nevyhovuje potřebám naší Jednoty dnes pro jisté příčiny, tak pro ty samé pi'íčiny nevyhovovalo v rocích 1936, 1940 a 1944, když o této záležitosti bylo jednáno ve sjezdech. Poslední odstavec článku číslo 25. zakazuje Hlavní Úřadovně přisvojiti sobě práva, která jí stanovy nedávají. Naše stanovy nikde nedávají členům Hlavní Úřadovny právo, předložiti tuto záležitost delegátům posledního sjezdu k od hlasování. Otázka stěhování Hlavní Úřadovny je ob chodní záležitost, a patří k rozhodnutí na sjez dě. Je nutno patřičně objasniti příčiny, proč by některé jiné město bylo výhodnější z obchodní ho stanoviska. Sám poukazuji jen na to, že dle nynějších stanov nemáme právo · stěhovati Hlavní Úřa dovnu. leda když tak nařídí sjezd. S bratrským pozdravem, August Kacíř, právní rádce.
ony umučených, jenže to vše není nic proti zprávám, zaručeným zprávám, které přlnáši
náš muž, často to bývá i žena. Jsou to opravdu zlé zprávy, na jednom statku jedné paní pora zili rudoarmějci krávu, jinde udělali to či ono, vzali hodinky, ba dokonce i ubohému mrzáčko vi harmoniku, jak jsme onehdy četli ve velmi váženém pražském listě v lokálce tak sytých barev, že to pfipomínalo nejkrásnější výplody nechvalně známého mníchováckého bulvární ho tisku. A tito lidé, kteří chtějí řídit politiku národů podle událostí, které i kdyby byly sebe více politováníhodné, jsou přece jen místní, se také odvolávají na Masaryka. Jedním z prvních požadavků Masarykovy fi losofie je uznání velké mravní hodnoty bezpod mínečné pravdivosti, v níž spatřoval základ kultury i civilisace. Nic mu nebylo cizejší než polopravda, a nic není snažšího, než změnit pravdu v polopravdu, na to staší generalisování ojedinělých pi'ípadú. Událi se i v Anglii trapné případy a objevily se i zde hlasy, které tvrdily, že Američané sem poslali armádu gangsterů, poněvadž došlo k několika gangsterským pří hodám. Jsou pravdivé, o tom není sporu, vždyť došlo k rozsudkům uvalujícím těžké tresty a dokonce k popravám, avšak generalisování je klep a pomluva. Amerika má s těmito politová níhodnými případy stejně tak málo společné ho, jako má Sovětský svaz s politováníhodnými pi'ípady v jeho oblasti. Žádný národ se nesklá dá z výhradně slušných a čestných lidí, každý má svůj osobitý černý trh, má své vyvržené a zavržené, někdy je jich více u toho, jindy u o noho národa, a i když dnes mají nesporný ná rok na první místo Němci, neznamená to, že není slušných Němců. I zde je generalisování nemasar:y;~ovská polopravda. ---) + .y. + (--Palackého universita v Olomouci zahájí ještě letos činnost. Praha. (ČTK.) - Universita v Olomouci, je jíž obnovení bylo nedávno Národním shromáž děním schváleno, bude se jmenovat universita Palackého. K nynější fakultě bohoslovecké přistoupí brzy fakulta lékařská jako pobočka lékařské fakulty Masarykovy university v Brně. Letní semestr začne již letos. ----)
+
.y. + (----
Přídavky pensístům v ČSR. Praha. - (ČTK.) - Ve sněmovně byl pro jednáván dne 18. února návrh o drahotních přídavcíeh pensistům. Dosavadní drahotní přídavek pensistům se zvyšuje na 7,800 Kčs. ročně, dosavadní vdovské a sirotčí pense se sta noví na 6,000 Kčs, případně na 4,200ročně. Pří davek se přiznává se zpětnou platností od 1. srpna minulého roku. Zlepšení se rovná asi 130 procentům místo původně navrhovaných 80 procent. Opatření se prozatím nebude vztaho vat na Slovensko. ---) + .y. + (--Pracující Němci v ČSR mají sociláni pojištění. Praha. (ČTK.) - V Československu Němci i Maďaři zařazeni do pracovnlho procesu 'dředni ochrany práce musi miti sociálni pojištěni.
Strana 2
V:if:STNht
ve středu, dne .6. března 1946.
pojištěni buď dovoluje nebo přímo požaduje. Je celá řada pomůcek, jichž možno použíti pi'i prvním kroku, později směřujícím k napsání nového člena. Jedna z výsledných příležitostí, padající na váhu snad u každého muže i ženy, jest sklon stáří, vlastně hranice stáří, jež urču ÚŘEDNÍ ORG.ÁN SLOVANSKÉ PODPORUJÍtj je platební sazbu. Mužnebo žena ve stáří 32 ro JEDNOTY STATU TEXAS. ku a 6 měsíců může býti přijata ve stáří 32 ro OFFICIAL ORGAN OF THE BLAVONIO BENE· ků, ale je-li v stáří 32 roků a 7 měsíců, její ne VOL.ENT ASSOCIATION OF THE STATE bo jeho stáří v době přije,tí jest 33 rokú. Hrani OF TEXAS. cí stáří stává se tedy šestiměsíční údobí, nej bližší ku dni narození, čím blíže k narozeninám, REDAKTOR - FRANTA MOUČKA - EDITOR tím blíže k stáří, jež octne se na listině žádosti Vydavatelé - Publishers uchazeče. Někteří úspěšní pracovníci náboru ČECHOSLOVÁ.K. PUBLISHING COMPAN'i. jak agenti pojišťoven tvrdí, že nejlepší pfíležt WEST, TEXAS. tostí k získání člena resp. pojištěnce jest prá ;vě okamžik neb ono údobí, v němž náš prospekt Předplatné $1.50 roč. s·.,bsc-:lption$1.50 a, year přestupuje z třídy nižší do ti'.-ídy vyšší. A toto tvrzení není jen nahodilé, protože záznamy Změny adres sasílají se do R~.wniú'řadovny ve jednot i velkých pojišťoven ukazují, že skoro Fayetteville, Tex.'la. jedna třetina držitelů pojistek byla získána asi Change of address must be sent to měsíc Před změnou této hranice stáří, tedy ve Grand Lodge, Fayetteville, Texas. stáří 32 roků a 5 měsíců. Budete se zajisté tá zati, proč právě v oné době pojištění jest zabí Veškeré dopisy, předplatné a oznámky buďtet ráno? Vysvětleníjest velmi stručné: každý muž adresovány na: Věstník, West, Texas. a ještě vice žena miluje "láce" a mohou-li uše Věstník has the largest circulation of aey třiti dolar na předmětu, považují se za velmi Czechoslovak Weekly in the South. dobré obchodníky neb obchodnice. Je proto zcela pochopitelnou skutečností, že muž neb že na, jejichž roční poplatek na zabrané pojištění obnáší na př. $24 ročně a za měsíc bude obná šeti $26:50, chopí se nabízené příležitosti, aby Mil.Matoušek. tímto způsobem ušetřrll dva a půl dolaru ročně, což v pravém slova smyslu jest u. nich lácí neb Po celý den burácí vítr, šetrností, ať již úsporou onu nazve jakkoliv. V divoký,jak ho mám rádpojištění na život zajisté nemůže býti láci a na polích, po střechách honí se, . jsou-li, tož jsou pochybného rázu. Byly v minu ve vzduchu skáče a výská: losti pojišťovny, jež laciné pojistky prodávaly ach! a ještě před válkou tu a tam objevila se nějaká burácí divoce- plný je života, tajemná spoleěnůstka, nabízející "láce" v poji pohyb je sám, neklid a proud! štění. Neměly však dlouhého trvání, veřejnost Jen se mne na čele dotkl, brzy se přesvědčila o pravé hodnotě nabízených z celého mdlobu a únavu smyl, "lácí" a podobné "pořldelní" pojišťovny opět sílu mi do hrud vdých, tajemně přestaly obchodovat. Naše SPJST. do do hrudi - kterou teď v jeho nárazy tisknu vedla se přizpůsobiti poměrům, rostla nezadr s rozkoší,blahem - oh, jak jsi silný! - : žitelně a nabývala 'síly, jíž nyní uplatňuje kn Chce se mně žít, prospěchu členstva a národního snažení. Žád tolik a tolik žít! ná organisace nemůže ale ustati na dosaženém stupni a potřebuje posilu, která musí pi"ijíti od Po celý den burácí vítr - - členstva jejího. Získávati členy a získávati čle Burácet jako on po světě, nespoutaný, ny mladé, znamená snižování průměru stáří od všeho volný, mladý a silný být členstva a úmrtnosti, což opětně stejným dílem chtěl bych tak rád! ·· rozděleno na každý certifikát znamená zvětše Letět a letět, na všechny bouřit strany, nou cenu certifikátu a osobní prospěch držitele se vším se odvážně rvát! pojistky, Proto bratři a sestry organísátoří, ne Ano - tak rád, , otálejte s prací k získávání členů, studujte va chtěl bych být burácejícím větrem! še okolí, volte dobu vhodnou a navštivte naše ---) .:,.. (--prospekty v době pro ně nejpříhodnější. Naše SPJST. dovedla se přizpůsobiti pomě Kampaň Zlatého jubilea SPJST. měla by se rům. Kampaň Zlatého jubilea je už v proudu, nám jeviti ve znamení dítek. Veškerá naše sna do ústředny počínají docházeti oznámení prv ha měla by být obrácena směrem naší mládeže, ních nových členů započaté kampaně náboru a jejích cílů a tužeb a její budoucnosti. Zkoumali tyto řádku určeny jsou k povzbuzení pracovní jste kdy tento důležitý problém? Dítky jsou bu ků' čilých a ještě vice k pobídnutí pracovníků doucností naší Jednoty, proto hledejte - na pomalých, ba neodůvodněně zahálejících. Jak jdete! bylo oznámeno v článku předsedy Hl. Úřadov T. G. M. - k 7. březnu 1946. Když se presi ny bratra C. H. Chernoskýho, kampaň Zlaté dent-Osvoboditel vzdával svého úřadu, řekl: ho jubilea byla přesně vyplánována a přijatý "Budu se ještě chvíli dívat, jak to vedete." To vzorec plánu bude soustavně prováděn a bude máš G. Masaryk věřil v nesmrtelnost lidské du také dbáno k tomu, aby agitační práce byla za še a můžeme si, sdílíme-li jeho víru, představit, počata a neochabně konána nikoli tu a tam, že z. výšin věčnosti pozoruje konání a snažení nýbrž všude, v každé osadě, městě a okolí, kde naši přebývají, Nepomohouvýmluvy a vytáčky; znovuosvobozenéholidu Čsl. republiky. O pro blémech, jež přítomně Čechoslovákyobklopují, že se v tom onom místě nedá ničehož dělat, že o složitých otázkách, o jejichž řešení usilují není prospektů životního pojištění a vyskytne~ T. G. Masaryk často hluboce přemýšlel, mluvil lt se který, je získán agentem pojišťovny. Není o nich k svému národu i k celému světu a 111110tomu tak doopravdy, prospekti byli, jsou a bu dou - chyba byla a je v tom, že agenti společ ho o nich psal. Vždyť jsou to otázky, jež třeba ností pracují vytrvale a my pracujeme chabě či často v jiné podobě, ho zaměstnávaly po celý život jako učence, jako politika, jako vůdce ná nepracujeme vůbec i když bylo už tolikráte prokázáno, že získávání členů pro bratrskou rodního boje za osvobozeníi jako hlavu státu. jednotu není prací namahavou ovšem, je-li do Můžeme si proto s dosti velkou pravděpodob brá vůle a chuť k práci. Snaživý organisátor ností říci, co by soudil o tom, "jak to naši bra řádu musí se předem poohlédnouti po okolí, v tři ve staré vlasti vedli a vedou." Plně by sou němž pracuje, a musí předmět jeho pozornosti hlasil s tím, že se postavili se vší rozhodností a studovat; jest třeba znáti poměry jednotlivce se všemi silami do boje proti temným silám re akce, násílí, hrubosti a nevzdělanosti, jež předdříve, nežli se osmělí náš zástupce na dvéře za klepati, a to proto, poněvadž jeho první krok: . stavoval řašísma nacísm. Souhlasil by, protože musí se otáčeti kolem něčeho zajimavého, ať to bylo pokračováni boje za opravdovou lidskou již je to 1·octinná zále~itost nebo zaměstnáni: je~ svobo!:l\t: ll;t~l'§ Y~cH v~. pryníbo ~vého yeři:,jné1~0,
Chce se mně žít
.
""'
vystoupení až do konce svého požehnaného ži vota a v němž dobyl mnoho vítězství. Vzpo meňme jen boje rukopisného, boje proti rituál ní pověře, jeho bojů proti domácímu papučářství, boje za· svobodu učení, boje za všeobecné právo hlasovací, boje proti jakékoli korupci (prodejnosti>, boje prótí zahraníčnímu mini stru baronu Aehrenthaloví a konečně jeho boje proti Rakousku a německému císařství za první světové války. V ''Světové revoluci", v kapitole o Německu,jsou vylíčeny duchovní základy, na nichž vzrostlo učení Adolfa Hitlera a jeho spo lečníku. Presiclent dr. Beneš šel již jako zahra niční ministr v stopách svého velikého učitele, když odmítl jakoukoli dohodu s nacismem a ja ko president pl'ipravoval svťtj stát 11a rozhod nou vállrn s ním. T. G. Masaryk také by s uzná ním schválil, že bezpečnost osvobozeného Če skoslovenska opírá se o těsnou spolupráci se západem a východem a o spojenectví mezi zá padem a východem založené na smlouvách Če skoslovensko-sovětské.To byl cíl, o který usilo val za první s, etové války, kdy nutnost této spolupráce vykládal v clúvěrných memoran dech, oclcvzdúvaných spojeneckým státníkům a o jehož dosažení i;e všemožněsnažil jako pre sident republiky. Od Masaryka český lid přejí má jeho věčné pravdy, jeho věčný lidský po stoj k problémúm, jeho mravní zaujetí k lidem a k věcem, jeho touhu po 1'>ravdě, jeho boj o stálý pokrok a mravní, teclmicll:ý,sociální a ho spoclái"skývývoj,o zdokonalení a zdokonalová ní člověli::a. Ale i v ryze praktických problé mech je Masaryk ulrnzovateleri1nových cest v dalším budování republiky. Strašná dtuhá svě tová válka zrevolucionuvala hlavu a srdce. Vy volvJa problémy, jimž osvobozeníČechoslováci musíme se postavit tvái'í v tváťjasně, odhodla ně a nesmlouvavě.V tradici a věclornívšech bo jú a zápasú masarykovských budou bojovati tak, jak by bojoval s nimi on, plně a dúsledně, aby všechno to zbalměné, podlé a barbai'ské, co bylo representováno v poslední válce hitlerov sl,;:ým Němecl~em,bylo vybojováno do všech dů sledkú a do úplného zničení všech posledních zbytlzú temnoty, barbarství a zločinu, Prakti cky to znamená: vyplenit z národa všechen fa šismus a nacismus. Němei dobi"e věděli, proč za války prováděli tak úporný boj proti celé tradi ci masarykovské. Němci v česl;:oslovenskuzra dili stát, stali se modloslužebníkytoho nejhor šího a nejbrutálnějšího fašismu, barbarství a pohanství, které !{cly existovalo. Musí proto o dejít z čsl. republiky - mravně a politicky jsou Čechoslovácioprávněni to žádat také v duchu Masarykově. A dnešní revoluční budování stá tu je tradicí Masarykovou i když český lid jde dál než šel on sám, protože pokračuje v rozví jení a v domýšlení jeho názorú a myšlenek. To vše si připomínáme v den 7. bfozna 1946, vzpo mínajíce s láskou a vděčností jeho paniátky. Dívá-li se na znovuosvobozcné Čechoslováky, "jak to vedou", us11,1ěje se svým krásným, ra dostným úsměvem a i'ekne: "Dobfo." Sjezd českých novimi:h1 v Americe 21. dubna 1946. Výkonný výbor Sdrnžení českých noviná í·ú a radiových hlasatelu v Americe ve své schúzi učinil rozhodnuti pro svolání druhého sjezdu českých novináf-úa radiových hlasatelů v Americe a stanovil jeho místo a datum. Sjezd se bude konati v Clevelandu, Ohio, o velikonoč ní neděli 21. dubna. Místní skupiny v Chicagu a New Yorku mají právo vyslati tom: delegátů, l~olik si pfojí nebo mohou vzhledem k financím dovolití. Také všichni jednotliví členové obdrží pozvánky a komu to dovolí jeho zaměstnání, múže se pl'ihlásiti bud' pfodem u tajemníka, nebo až na mistč v Clevelandu. Po dvou letech se opět sejdou zá.stupcičeského tisku v Ameri ce, aby prodiskutovali vái,\né problémy domácí i vztahy k ée:-;koslovensku,kde nastaly mnohé hospodářské i politické změny a kde jsou na nejlE;pšícestě ku uspobídó.ní nového a lepšího života všech lidí.
"
!;i(
*
"'
Mýlí se každý, kdo múže prostát.
*
že práce pro stát se
*
Terasovúní pozemku :,;n.b1:aňu.ie odplavováni
dol:lr~
Strana 3
Vii:STNÍK
Ve středu, dne 6. března 194f Nej<le toliko o mzc1y a o uznání unií v nyněj ším sporu mezí zaměstnavatelí a děíníctvem, jde o útok na 'demokratickou směrnici světové sociální polltlky a politiky americké obzvlášť'. Jde v nynějším sporu o zmar všech předloh a . zákonu. které vláda Spoj. Států navrhla a re akční část kongresu blokuje, jde ve skutečnosti o zmar všeho. co senoosevettoví s velkým úsi lím a pome loučku podařílo provést. Netýká se to [en prúmyslovýc h dělníků, nýbrž stejně far mářů ja:rn malých podníkatelů a obchodníků a různých tříd zaměstnaneckých. Je to rozhodný pokus, aby ve Spoj. Státech vládl těžl;::ý kapitál, který už všude ukázal, že mu nezáleží na vlasti, ani na národu u, že dovede těžit i z největších národních neštěstí, i kdyby to v Americe měla -být inflace a zmaření klidné rekonverse (pře měna výroby válečné na mírovou). Proto ta vzpoura proti presidentovi a vládě, proti snaze o uplatnění opravdové demokracie ve všech ú secích, proto ta okázalá neúcta k zákonům a netečnost k situaci země. Není to však jen své volné vyvoláváni bojů mez prací a kapitálem - mysli lidu matou se jinak. Byl tu nezodpo vědný způsob vyšetřování katastrofy v Pearl Harbor, kde za tolik neděl agitačního lomozu nebylo zjíštěno nic, než zase jen vina velitelů, prokázaná hned na počátku války. Sem patř! i podpíchování vojenských demonstrací (shluky vojáku v Německu. žádající uspíšení propuště ní z vojny> bez ohledu na to, že tím utrpěla prestiž Spoj. Stútú a-spojenoú vůbec, že se tím udržuje nejistota světového míru, že tím je branná moc mravně rozkládána a poražený nepřítel posílován v nadějích. A co na jedné straně se volalo po rychlé demobilisaci, na dru hé straně se prohlašuje, že odvodní zákon ne bude prodloužen a že nebude schválen návrh zákona o vojenském výcviku v míru. Reakční protidemokrntická fronta, na kterou spoléhají poražení evropští Iašísté a nacisté, má ovšem vedle bojovných Icndú z tučných válečných zí skú ještě velkého spojence: netečnost veřejno sti a malou politickou uvědomělost lidu, což jsou věci nemálo vážné. Vidíme to z lednových kritických projevů presidenta Trumana ke kongresu a námelu, vidíme to i z toho, že jsou rozumní a pokrokoví podnikatelé jako Henry Kaiser a Eric Johnson, kteří se s dělníky vyrov nali bez boje: Ano. vytváí·í se to čím dále jas něji, že v nynějším zápase nejde o procenta zvýšení mezd, jde o 'clemoln'acii v Americe, ba ve světě vůbec, jde také o hospodářský a politi cky zdravý svět, neboť Spojené Státy převzaly velký podíl odpovědnosti za poválečný vývoj všade. Podníkatelé nechtějí ovšem uznat tuto situaci. nechtějí hospodářskou demokracii, která dává práci spravedlivou odměnu a právo. Oni si chtějí v hospodářském úseku národního života uchovat nadnárodní diktaturu, čili o hníček řašlsmu, právě poraženého na bojištích v Evropě i Paciřtku. Není na svčiě v němž by láska, loyálnost, ~us!m byla hlubší, trvalejší, dů vodnější, ncš ,je timm v Ccskosíovcnsku, Genius lidu Čechťt a Slovť:kú všechny překážky překo ná a netajme si !1>, bude jich hodně. česká kultura v slovnnakém souladu se sovětskými bratry úkol, který jí ve svobodné mírové a náleái. , Program Im výnosnosti bavlny. Rolníci, bankéři a odborníci zemědělství okresu Dallas konali schůzt v místnosti komisařského soudu, na niž okresu! zemědělský agent A. B. Jolley přednesl sedmibodový program ku zlep šení výnosu produkce bavlny -, Protože hnutí pro hospodárnějšl obdělávání bavlny nabývá síly a šíří se po celé oblasti jihu, kde bývalá "králov na" jihu se prlnášíme našim čtená řům pečlivě pr-ipl'avený program, jenž byl v Dallas okresu schválen a bude uskutečněn. Se dmibodový j-rograrn odporuéuje: 1. Zařaď ba vlnu do vyrovn:mého hospodaí·ení a sázej jí to Hlrn n::i plochy pozemku s ohledem na púc!u p0Ucbno1, 1_,1'') dnEí plodiny. 2. Starej se o svoji pttdu. .ii stí·ídavým výsevem plodin, obohacuj ji ose3. Dohodni se
druhu
bavlník:u jeden druh bavlny v osadě pi'ináši nejvyšší ceny. 4. Hleď upotřebiti práci, prostu duj každý úkol v poli a užívej pi'íslušné nářadí, pomocí nějž možno ušetřiti na práci. 5. Kontro luj 1účivý hmyz a různé nákazy plodin - obě zkracují výnos úrody. 6. Sbírej bavlnu a džinuj tuto pro lepší ti'ídu jakosti. 7. Prodávejte bavl nu dle jakosti vlákna či druhu· a sleduj tržní ceny. Ve schúzi probírány byly různé stránky situace výroby bavlny, jež musí být změněna a pí-izpúsobena poměrúm doby pi'ítomné. Umělá tkaniva jako rayon a nylon vážně ohrozily lát ky bavlněné a proto nezbývá než snížit co nej více výrobu produkce bavlny. Dojde k tomu v době nedalel;::é a obrat ph obdělávání bavlny bude pi'ímo revoluční: chrlič ohně zničí plevel a netušeně zkrátí dobu prokopávání bavlny mechanický sběrač bavlny uspíší zase sběr a sníží výdaje za pikovačku. Džinař Murphrey ze Seagoville poukázal na chybné počínání někte rých farmái•ú, kteN sbírají vlhkou bavlnu, čímž ztrácejí pět až dvacet pět clolarú na žoku. S110Iupráce lidu ůeskoslovenska s Ruskem je základem čsl. zahraniční politiky, ke které se hrclč hlásí. Tato spolupráce je zároveú základ nou čsl. namahavého, ale raclostného dneška a zclravého a bezpečného a raclostnějšího zítř ka. Bmlování li<lové clemokracie. Masaryk upo zorúoval silně na problémy demokracie, na de mokratické instituce a na demokratickou vý chovu a bylo to v duchu toho, čemuž dnes říka jí osvobození óechoslováci běžně a i s jiným nadplúkem '- lidová demoln:acie. Po první svě tové válce pfovzal český lid ze starého Rakous ka policejní stiít a postavil mu v čelo české lidi, ale jeho složení se v podstatě nedotkl. I první republika zústala ve svém jádře starým admi' nistrativním policejním zí·ízením. Po roce 1918 volání po jejím silném zdemokratisování se si ce ozvalo, bylo však umlčeno odvoláním se na přítomnost Němcú a Maďarú v českosloven ských hranicích. Už tehdy bylo jasné vědomí, že na pí·íklad v dnešní Anglii, i pi'i její konser vativní tradici, ty tak zvané národní výbory dlouho již existovaly. Československo potřebu je jen skutečné d~mokraty, to jest opravdu vy spělé, vychované, vyzrálé občany, plně demo kratického ražení. I když kusé zprávy ze staré vlasti do Ameriky došlé oznamují, že tam mají s národními výbory některé obtíže, jsme pře svědčeni, že český lid je dost zralý a vyspělý a že po této světové válce je dosti pl'ipraven k to mu, aby tuto lidovou demokracii ve staré vlasti budoval a dobudoval. I v tom Čechoslováci bu dou jen domýšlet to, co svými studiemi a názo ry o demol~racii předvídal a hájil v podstatě Masaryk sám. Lid čsl. republiky po odsunu Němců a Macl'arú bude provádět dílo revoluce především s oním velikým mravním zaměřením masarykovským, neboť i dnešní čs. revoluční , budování státu je tradicí Masarylwvou i když československý lid jde dál než šel on sám, po kračujíce v rozvíjeni a v domýšlení jeho názorů a myšlenek. Plníce to, lid republiky plní jeho odkaz, který on vložil clo jeho rukou a jemuž i v době míru a v době nové a ve státě novém věrný zústává. Cestou necestou. Od 1. března 1946 mlynáři započali vymílati 80 procent mouky z obilí a dle výzvy presidenta Trumana počal celý národ še tl'iti potravinami, aby se mohly zvtšiti dodávky těchto válkou postiženému lidu Evropy i Paci fiku. Nový chléb i jiúé pečivo jest barvy nepa trně tmavší a každopádně výživnější, protože obsahuje větší množství vitamim't. Veřejnost Unie v převážné většině uposlechne výzvy své ho presidenta a obzvlášť americké hospodyň ky milerády se zachovají dle toho, aby uchy staly pro svojí rodinu jen tolik jídla, kolik se skutečně při stole spotřebuje a nemusí být u klizeno do špejlHtu. Nehospodárnost ba trestu hodné plýtvání požívatinami clčlo se ještě v le toším únoru na p:i'.'. ve velkých pekárnách, kte ré z konkurence zavedly dodávkový systém to hoto způsobu: Groceriim pekárna dodávala chleba a jinóho pcóiva víc než tyto mohly roz prodat; následujícího rána a mnohdy ještě tě llO:íí dne dovař.eč sehral n.eprodaný chléb a m1,~
""'
hradil ho čerstvým, grocerák platil pouze za množství chleba odprodaného. Jistý druh chle ba z konkurenční horlivosti byl tímto způso bem dodáván a jeho odkup šířen tvrzením, že jest stále k dostání úplně čerstvý - ač se tato prakse příčila nai'ízení War Food Order čís. 1. Pekárny tyto jeden clen starý chléb nenabízely za levnější cenu chudším rodinám, ony ho daly naházeti do odpadkových kádí. Jistý farmáí· pfi Houstonu sdělil o tomto bohopustém mrhá ní ~hleba a pečiva departmentu z<::mědělství a· na doklad uvedl: "Kupuji celé vagonově nákla dy clen starého chleba, dosti čerstvého k jídlu, a krmím ním slepice a prasata." - Máme de mokratickou armádu, lidovou armádu než nic na světě není dokonalého, vše vyžaduje opravy, zlepšení a pl'izpůsobení poměrúm doby. Vrace jící se hoši ze služby vojenské projevují nespo· kojenost s událostmi, jež staly se v pásmu bi tevním, kde na př. jinak se zacházelo s dústoj níky a jinak s mužstvem. Dústojníci měli více pohodlí; lepší stravu a častější obveselení než pofacloví vojáci. Stížnosti tyto nepochybně jsou 'pflčinou, proč jen nepatrné procento vy sloužilců druhé světové války přihlašuje se pro další termín služby a ačkoliv odvodní sta nice používají tisku, radia a každé jiné phleži tosti k pobídce ke vstupu clo: armády. Stesky i stížnosti exvojínú budou vyšetřeny a depart ment armády slibuje nápravu, do níž by měl zahrnout i konečnou výplatu ze služby propo štěných členů armády. Pfitomně obyčejný GI obdrží konečnou výplatu v části $300, sloužil-li v zámoří, jinalc jen $200. Tato výplata pouka zuje se všem GI bezohledně na dobu služby v poli bitevním ,či v zázemí. Dústojníci mají lá kavější odbytné ·a sice: kapitán, sloužící dva roky v zámofl má samočinně nárok na 2 měsí ce doválené před propuštěním z armády čni dostane služné za 2 měsíce ($400) plus $20 pi·f platku déle sloužícího, plus $180 na ubytování (jestli ženatý), plus $84 na živobytí (je-li žena tý) a plus pravidelného propouštěcího obnosu tří set dolarů. Dohromady výše zmíněný kapi tán dostane pi-i propuštění sumu $984, proti sumě $300, jíž dostane odvedený vojín. Dále, pravidelnému vojínu se dny dovolené nehro madí jako dústojníkovi. Jestliže byl v poli a ne mohl každých šest měsícú obdržeti patnáct dní dovolené, Jeho příležitost jest odbyta - u dú stojníka nepoužitá doba dovolené se hromadí a dostane za ní plný plat. Nadporučík u námoř nictva, jehož hodnost rovná se kapitánu armá dy, dostane stejnou výši konečné výplaty v pH padě, že sloužil po dva roky mimo hranice Unie. - Soudce nejvyššího .soudu Unie Frankfurter nezakrývaně napomáhal vnukúm císaře Fran tiška Josefa k dosažení ztraceného trfmu. Jaké měl pro to dúvody? Frankfurter narodil se ve Vídni a židovský chlapec, neměl pí·ístupu do H sté zvláštní šlmly. Neblahé paměti císař Franti šek Josef přijímal jistý clen v týdnu audience t. j. poddaní směli v pokoře a odevzdanosti p:í-i kročiti k trúnu a svému vladal'i ústně přednésti prosby či žádosti. Matka snažícího se Frank furtra přišla s ním do císafakého paláce a po dala si žádost o audienci. Po několika týden ním vyčkávání bylo jí správcem nejvyššího do mu oznámeno, že její žádost byla milostivě po volena. Císař prý pozorně vyslechl stěžující si matku a učinil mimoí·áclné rozhodnutí, dle nějž mladému židovskému chasníkovi se dvéře oné školy otevi'ely. Vděčnost byla příčinou, proč Fe Hx Frankfurter, slovutný člen nejvyššího soudu Unie snažil se zachrániti předem prohranou kampaň dědiců pro obnovení zborceného trťmu říše Rakouské, o níž nás školáky ve staré vlasti musili učitelé, byt'. s nechutí učit - že nikdy nepomine ... T. G. l\iasaryk byl nejen veliký člověk světo vého formátu, ale především veliká osobnost, ryze česká, československá a nároclní, jeclna z nejnároclnčjšfoh, jakého Č:;Ský Jicl kdy měl. Ná rocl ji:m vychován a zocelen mravnč k úctě k o pravclovému Hchtví, duvedl duchovni hodnn!y rozeznati a uťč!ti své místo v jedné z nejosml\.)... ·
vějšfoh chvil SvÝch dějin.
~-·-·-·r l Oddíl Dopisovatelský • Btraná 4 ..............
am,1rm•.--·-
......
, ..
Sugarland, Texa~. Ctění bratří a sestry! Jelikož bylo členstvo naší Jednoty vybídnu to Hlavní úřadovnou k podání náhledů ohled ně stavění činžáku pro úřadovny hlavního řá du, a stěhování úřadovny do té budovy, tak: tady podávám svůj, Byla by to pěkná věc, ten činžák, kdyby nebyla tak nebezpečná. Dokud nemáte "Lease Agreements" na ty úi'adovny od různých [ednotlívců či společností pode psané v šuplíku, nemůžete s tím pi'íjmem po čítat. ,., Vzpomínám si na nejpěknější budovu v Hou stonu, známou Nlels Esperson. Ta je stavěna moderně, výhradně pro úřadovny, má tuším 26 poschodí. Houston je prý obchodní a prů myslové město, a ta budova byla dohotovena, zdá se mi v roku 1!)26. Když jsem byl v roku 1935 se švagrem v rolnické tržnici (Farmers Market) na noc, tu jsem spatříl, že sotva po lovina oné budovy byla osvětlena. Na mou o tázku proč je to, mi policajt odpověděl, že ta tmavá část budovy není ještě pronajmuta. Je to nejisté 1101:ítat zajíce, pokud nejsou v pyt li. Ohledně místa, kde by měla Hlavní úřadov na své stálé sídlo, bylo by nejslušnější, aby to bylo město, kde byla S. P. J. S. T. založena. To jubileum 50 Ietého trvání Jednoty by bylo nejpamátněji oslaveno, kdyby těm ně kolika staříčkům a stařenkám, kteří tuto Jed notu zakládali, byly jejich úmrtní poplatky po dobu jejich života ještě, úplně odpuštěny. Ten článek 55. našich stanov jest nejasný. Znám cleny, kteří jsou už 40 let členy (dle jejich u dání), a přece prý musí platit plný měsíční poplatek úmrtní. Není to zařízeno tak, aby se vlk nažral, a koza zůstala celá? V tom roku by se též měla udělat náprava v placení úroků z půjček na certifikáty. óíen, třeba dlouholetý, potřebuje peníze a když je dostane vypůjčit, musí platit vyšší úrok, než společnost, okres, neb město, kterých bondy Jednota koupila, a ti zmínění o J,ednotě nevě děli, pokud peníze její nepotřebovali. Když člen nemůže aspoň úrok platit, jednoduše se mu certifikát zruší, a je po komedii. Ale když ti, co tisícové bondy Jednotě vrazili, nechtějí, nebo nemohou platit, tenkrát teprve ta ad vokátská komedie začne Dostat 50 centů za dolar námahy, je spatný obchod, a u půjček na certifikáty takové nebezpečí nestává. Proč by na eertíříkátové půjčky nemohl být počí tán 4 procentní úrok? Bylo by to bratrštější. S tím stavěním té velké budovy, pozor! Až bude krk v nepohodlném chomoutu, bude po zdě bycha honit. Tak na to hledí, Štěpán B. Valčík. ---) + .y. + (--Temple, Texas. Bratři a sestry! Ve Věstníku ze dne 20. února nížepsaní ú ředníci a ředitelé Hlavní úřadovny S.P.J.S.T. si přejí náhledy od členil olňedně stěhování H. ú. a stavení budovy pro S.P.J.S.T. z důvodu toho, jest-li bychom chtěli slavit zlaté jubi leum ve vlastním domově. Protož podávám také svoje náhledy. · Vždy jsem pro stěhování H. ú. do města Temple, poněvadž město Temple uznávám za nejvýhodnější a nejprospěšnější pro ústřednu S.P.J.S.T. Ale za dnešních poměrů nejsem pro stavení budovy. Jak já se pamatuji, již na třech sjezdech se jednalo ohledně stěhování H. ú. do výhodněj šího města jako je Fayetteville. Ale ve Věst níku ze dne 20. února nížepsaní úředníci a ře ditelé to cítí teprve teď, že město Fayetteville je nepostačitelné. Když to necítili na sjezdě, tak jsem toho náhledu, že jsou více nepostačitelní pro S. P. J .. S. T. jako město Fayetteville. Myslím si, nebyly-li ty okrskové kursy řá dových crganísátorů výhodnou léčkou pro a gitaci stěhováni úřadovny a stavení l:>udoVf.
VflSTNfK;
Ve středu, dne 6. března 1946.
V politickém městě Austin slyšel jsem od mnoha prominentních lidí, že v městě Austin budou vybudovány kanceláře pro státní po třebu, což by mohlo míti za následek, že kan celáře SPJST. by třebas zůstaly prázdné. ú řednící H. ú. by měli oznámit počet členů o kresu do něhož patři město Austin a také o kresu, do něhož patří město Temple. A zá roveň ve Věstníku vysvětlit, jak moc město Austin se ucházelo o Hl. ú. oproti městu Tem ple. Členi SPJST mají radši jasno, jak černé mraky. Když se jedná o vynaložení na budovu pro S.P.J.S.T. asi $500.000 tpůl milionu dolarů), o té záležitosti by měli členi domácích řádů roz hodovat v řádových schůzích, a delegát aneb delegáti aby volili dle rozhodnutí většiny. A ve Věstníku aby byl uveřejněn výsledek vol by každého delegáta. Když se nebude zlaté jubileum slavit ve vla stním domově S.P.J.S.T., Jednotě to docela nic neuškodí. Doufám, že členi se pamatují na ten pokus přeměnit S.P.J.S.T. na pojišťující společnost. Ph dnešních poměrech vynaložit asi $500.000 (pul milionu dolarů, abychom mohli zlaté ju bileum ve vlastním domově S.P.J.S.T. slavit, následek by mohl pl'ijíti členů hodně draho. S bratrským pozdravem, Theodore Daňa. ---)
+
..y. + (---
Houston, Texas. Rev. Jan Leidorf, Lomnice na Lužnicí, Če chy, píše mi tuto zprávu, která jistě bude čte náře t. I. zajímati. Něco o nositelích německé kultury: Je to mu právě rok, kdy 26. ledna 1945 za mrazivého větru dojel na seřad'ovaeí nádraží v česk:ých Budějovicích transport politických vězňů růz né národnosti v 39 otevřených vozech. Tento transport byl na cestě z Osvěčímí již 7 dní. Po celou tu dobu nedostali vězňové ani pokrmu ani nápoje. Po celé trati, kudy tento transport projížděl, umíralo nesčetné množství vězňů a mrtvoly byly vyhazovány z vlaku na trať. V každém voze bylo namačkáno asi 50 osob, mu ži, ženy i děti, oblečených pouze v tenký tre stanecký šat, bez obuvi. Pohled na tyto živé mrtvoly byl hrozný. Z příkazu velite1e trans portu byl dán vězúúm rozkaz, aby veškeré ve voze se nalézající mrtvoly byly vyhozeny z vozu na zmrzlou zem. Za někom;: vteřin leželo po celé délce 72 mrtvých. Zdánlivě mrtví, kte ří se ještě pochybovali, byli posti'íMni. Někte i·í vězňové prosili, aby jim bylo podáno trochu vody, nebo aspoú sněhu. nebylo to však do voleno. A ti, ktel'.·í si chtěli se země nabrat a spoň trochu sněhu, byli za to na místě zasti'.'e leni. Muži pracující na dráze byli by jim rádi podali vody neb chleba, ale nesměli. Hrozilo se jim zasti'e1ením, proto plačíce obraceli se na stranu. Docela jinak jedná naše vláda s Němci. Při kládám výstflžek z novin, jak se u nás prová dí odsun Němci'l. ''Právo lidu" ze dne 29. led na 1946 pl"ináší o tom následující zprávu: EVROPA SE DÍVÁ NA ODSUN.
Ladislav Horniš Mariánské Lázně 25. ledna 1946. - Tak jsme se konečně dočkali. Naši Němci se vracejí do vytouž,ené vlasti - do Němeclrn. Byl to histo rický den, ten pátek v Mariánských Lázních. I cizina vyslala své reportéry, aby kontrolova li, za jakých podmínek jsme zahájili transfer. Naše regionáh1í úfady v Mariánských Lázních splnily do písmene pflkaz presidenta a vlády. Odsun byl i:roveden sice vážně, ale důstojně a lidsky. Po odsunu jsem se tázal zástupcu zahranič ního tisku na dojmy, jaké tento akt vyvolal. A nebál jsem se rozhovořit i o pi'ípadných zá vadách a nedostatcích. Zde několik inter viewů: "Viděl jsem v roce 1938 transporty, vypravované Němci!" zahájil rozmluvu Mr. Sefton Delmer, represen-. tant "Daily Expressu". "A dn·es jsem pl'ihlížel tomu vašemu. PN.rovnávám. Mám se zabývati podrobnostmi? Stačí, když prohlásím, že jsem
dokonale :;;:9okojen."
.,,_
Mr. Delmer je typem skutečného vellwrysé ho novináře. Procházel se mezi Němci a roz mlouval s nimi. Ovládá výbo1·něněmčinu. Po kýval hlavou, usmál sz -· to když zjistil, že paní Němka lže, provedl na místě konfrontaci a pokračoval v obchúzc,e. U vlaku se dostal do rozhovoru s mladými Němlrnmi. A zase s ob divuhodným klidem odpovídá: ··zde jedete si ce v krytých, nákladních vozech. dolrnno.le vy bavených a vytopených, ale v Německu nebu dete míti ani ty . . ." "Jsou lépe oblečeni než vaši v Praze!" Mr. Steinkopf, válečný korespondent "AP", prohlás,il v zajímavé rozmluvě: "Celý akt byl nesporně veden humánně. A o to šlo. Velmi dobrý dojem na mne udělalo zvláště uspořá dání. Mluvil jsem s Němci, ale žádné podstat né závady ani stížnosti jsem n nich nezjistil. Vaše země se poctivě. pokouší provést vše do bře. Ostatně, ti lidé ve vlaku byli lépe oble čeni než vaši v Praze!" Jistě zajímavé zjištění. Poslecl11í akt vú1ečného dění. Tak se na odsun naších Němen dívú redaktor "Daily Mailu", dr. Van Der Bitl. l{ekl doslovně: "Podporoval jsem vždy politiku, razící nutnost odsunu Němcú z československé r,qmbliky. A to - zdúrazňuji - z dúvodu z,,jištění evrop ského míru, nikoliv však jako trestní sankce. Vím, že transfer je závěrečnou čústí válečné ho dění, vím, že pak zahájíte nei:rocUeně mí rové budování. Viděl jsem osobně vše, co 151·edcház·2lo od sunu a sledoval jeho p1·ípravy. A jsem spoko jen s výsledkem. Imponuje mně p1·eclevší111 hu mánní provedení a jeho hygienlck6. stránka. Věřím proto, že úřady prov,2dou clah'.;í odsuny stejným zpúsobem. Duch vašeho nczn.pomenu telného presidenta Masaryka nemohl dojíti lepšího naplnění." Baculaté děti :N'.ěmci1 neušly pochopitelně pozornosti čiperné novi náí·ky pí. Taubové, zastupující severský tisk. Pl'irovnala je k dět-2111 českým a zvláiítě le dě tem slovenským z východní čústi republiky. Li chotilo to, ale raději bychom pi'ece jen viděli, aby to přirovnání vyznělo pro nó.s alespoi'l. re mis. Věř·te, že ti pi'íští představitelé "Herren volku" vypadali jako buchtičky. A tvái·e mra ~em jako namalované! A nakonec skutečně to nejoficiúlnější: Pan britický konsul Bamboroug·h, věrný pi·ítel Čechú byl v dobré náladě. Asi měl před odsunem odúvodněné obavy. O"tatně po slyšte, co nám tento diplomat z povolání i'ekl: "Jsem úr:lně spokojen. V Anglii měli sice určité obavy, jistě jen vzhledem l~ šcstu2té o kupaci vaší vlasti, ale já osobně čechúm dú věfoval. Vždyť vím, kdo to byl Masaryk. A vím, jak ještě dnes prožíváte jeho ideály. Ani pi'í ští generace se bez jeho zásad o 1i.d'3kosti a hu manitě neobejdou. Dnešní skutečnost mé pfo svědčení jen potvrdila. Proto, pane redaktor,e, ta má radost." Z pí·edstavitelú naší zákonodúrné moci byl odsunu pHtomeri dr. Neumann, pl:·edseda osid lovacího výboru PNS, se svými poslanci. Také jeho posudek zapadl do celkového rámce do jmú. V úvodu interview se dr. Neumann zabý val ožehavou otázkou osídlení našeho západo českého pohraničí. Řekl: "Konstatuji značné (milí místních činitelú o vyrovnání protiv mezi rúznými vrstvami r:l'i stěhovalců, zejména mezi pi·íslu;níky Svobo dovy armády a usedlíky z vnitrozrmí. Zdú se však, že jsou zde předpoklady pro smírné vy rovnání. Zvláště, když se podai'.'íúi'ednhn kru hům v Praze co nejrychleji pl'istěhovati i ro diny pí·íslušniků naší východní armtí.dní slož ky. S právě zahájeným odsunem nelze. než bý ti spokojen. Imponoval pfodcvšim po stránce zdravotní a vyživovací. Pfosvěděil jsem se, že výkonné orgány v Mariánských Lúzních po stupují přesně podl·e směrnic vlády a v duchu Masarykově." ---) +, .v. + (--Nestárne. , Manželka: "Kdož ví, jestli se nedožiji sta let." Manžel: "Z11staneš-li pořá<;lena čtyřicítce nedo!iješ."
West, Texas. Pánové v redakci!
Tohle Vam píšu a chcete-li můžete to ně kde vrazit, ale být; to nemusí. Byla jsem na zkoušce pro druhý občanský list, a každý mně Nl~fil. že to přejdu a lehko, no, ale projela jsem to. Tak vám napíšu, co se mne ptali: Jste vdaná? (ano}; byla jste rozvedená (ne); trestaná (ne i v "džallu" tne); platila pokutu (ne; máte děti? (ano 2, oba vojáci). Kdo je president S. S.? Jak se volí? Jaké má zaměst nání? Proč máme 4. červenec? Proč a kolík má vlajka S. S. hvězd a pruhů? Jaké barvy? Na kolík roku je president S. S. volený? Kte jsou naši kongresníci? Kteří senátoři a na kolik roků jsou velení? Kdo je guvernér Te xasu? Kde bycUí?Kele bydlí president? Proč se píše D. C.? Kdo by byl zvolen místo něho, kdY by zemřel? (Koho bysme volili nyní? toto jsem nevěděla l 1::t10 dělá zfkony? Co nám zaručuje ústava S. s.? (vím l Co by se stalo, kdyby pre sident S. S. byl crook? (nevím). Kolik a kde, mají držav S. S. (nevím) A naposledy se mne ptal, kolik má president ve Washingtonuve své úřadovně rádců a kolik je vládních odboru? To už. jsem byla tak nervosní, že jsem ani ne věděla co se mne ptá. tak jsem to projela. Všecko jsem odpověděla, ale ty 4 otázky ne, tak nevím proč se tolik: ptají. . Marie Klausová. ří
----)
strana 5
Vi:STNÍK
Ve středu, dne 6. března 1946.
+ llT.. + (---
Shiner, Texas. Milí čtenál'i Věstniku! Osměluji se také něco napsati do našeho Věstníku. Chci vúm, čtenářům tohoto listu dát vědět o té paní Živney. Tehdy, kdy odjela z Pelly, tak to byl mút muž a manželé J. J. Ko láčných. kteřt pro ni jeli. Dojeli do 'Danbury, kde bydlí náš syn, John E. Pavlíček a též p. Kolóčni:'.·ho bratr, a tak tam se zastavili a če kali až po páté hodině odpoledne, kdy náš syn přijel z práce, neb on jezdí s oil trukem, a zná všechna ta místa. a tak čekali na něho. To je, proč museli pl'ijeti pro paní Živnou až večer, neb on se nejprve navečeřel a tak nežli vy jeli z Danbury, bylo už po sedmé. řídí! káru pana Kolňčného a můj manžel, pí. J. J. Koláč ná a pí Em.ilKoláčná z Danbury jeli společně pro pí. Živnou, ::>.by ji přivezli sem k nám. Nyní pí. Živná bydlela s námi dva měsíce. Znali jsme ji již dříve a. jsem přesvědčena, a mohu s mojím nejlepším svědomím říci, že jest to osoba. .inl:ých není mnoho k nalezení. Paní Žírná je:,t čistotná, upřímuéhn srdce a milé povahy. Jest ochotná vypomoci při vší domácí prácí. a mnohy i sama udělá práci v domě a mne pošle, abych si udělala co potřeba venku k popravení. A tak, když jsem přišla do domu, již bylo núc:obí umyté. dlážka umyta, a čisto. i prádlo vyžehlené, Byla jsem s ní veli ce spokojená .. a nyní, když se její syn Jaroslav, čestně propuštěný z vojenské služby, si pro ni pí·ijel a po etyi'r,ch a púl roku si naši váženou paní Živnou odvezl, aby někde v Austinu za ložil pro ni společný s ním domov, tak že paní Živná si V,'}~utlrn zaslouží mnoho roků ještě klidného žiti s jejím milým synem Jarosla vem. Já 8i budu na její úsluhu dlouho vzpo mínat, neb za ty dva měsíce společného byd lení mně přlchůzi pan! Živná jako z rodiny a tak jako moic dobrá tetička. A tak, milá tew tíčko Živnú, .iú Vám mnohokráte děkuji za Vaši ochotu a za čtení. těch pěkných povídek, jakož i těch různých smutných dopisů, těch trpitelů, které jste 112111 čítávala, a přeji Vám všechno to nejlepší a zdar při všem, i Vašemu synu. Ještě musím podotknout, že pí. Živná je o pravdu známa n což dokázaly ty do r:iEy a ru:n,§ llstl~y, které dostávala ze všech stran ocl našbc 1. kteří ji tolik litovali ihned, když prý 1-:::un jede a měli starost, jak to s ní dopadne. 1
A tak, mllú teLii::ko. šťastnou vzpomínku na Vas a tč~únc se, i'.8 nás často navštívíte, Vaše vděčná,
Ludmila Pavliček.
Palacios, Texas. Ctěni bratři a sestry! Poslední dobou v našem Věestniku se začína jí objevovati návrhy stran naší nové budovy pro Hl. úřadovnu. Nemínil jsem se do této věci ozývati, neboť se mně zdálo, že ještě se neozva lo těch patnáct tisíc bosú, jak pfod páru léty psal jeden úi'edník HI. úh:tdovny, ale jak se ří ká, kdo první pi'ijde první mele. Z dopisu sestry Fannie Hamer vyrozumívám, že naše Jednota za druhých padesát let zahy ne, že její děti a vnuci do žádného českého po jišťujícího spolku nepůjdou. Milá sestro, třeba Vaše děti nepújdou, ale my máme dost poptáv ky dnes od jinonároclovců skrzeva naší Jedno ty, neboť oni vědí, že naše Jednota má ty nej lepší výhody než kterákoliv americká společ nost. Milá sestro, to co Vy jste napsala, to ne jsou žádné návrhy, ale to je odsuzování našeho národa a kdyby jsme byli všicí Vašeho náhledu, to by již dávno náš národ zahynul. A kdyby se i tak stalo, jak Vy myslíte, tak ll:dyž ta budova bude postavena a naše Jednota zahyne, ta bu dova vždycky ponese to krásné jméno SPJST, a naši potomci si budou povídati, tuto budovu postavili naší čeští rodiče. ., Ctění brati'i a sestry, br. Ed. C. Vávra se od volává na naše stanovy, což je docela správné, ale přišel již trochu pozdě, nebo jals: je každému známo, že hned po sjezdě článek 38. na žádost jednoho člena Hl. úfadovny byl celý pozměněn a tak nevidím, proč by se tato věc nemohla ta ké tak změniti. Jsem členem Jednoty již 44 let a tak myslím, že pati-ím také k těm patnácti ti sícúm bosi1ma že mám právo podati své návr hy. První, jsem pro to. aby Jednota vlastnila svúj domov. Druhé, někde ve stfodu státu, třeba v městě Waco. Třetí, ne za více jak padesát tisíc. čtvrté, aby to bylo odhlasováno řády a ne de legáty. Špatný hospodái'.',který si za padesát let nemůže poříditi sv{tjdomov. Toto je múj o sobní náhled. S bratrským pozdravem, Frank Domorád. ---) + .,y,. + (-- Chesterton, Indiana. Bratfo redaktore, prosím o uvefojnění těchto pár řádkú. Bratr pfodseda a úfoclníciHlavní ú řadovny podávají členstvu k rozhodnutí, v kte rém městě by se měla postavit budova pro Hl. ú:fadovni1a v jakém rozměru. Každopádně po třebujeme budovu svojí, to snad každý bratr a sestra uzná, že je to dobrá myšlenka a já chci podat můj náhled z mojí pfosvědčenosti, že budova 8 neb 9 poschodí se nevyplácí. U nás v Gary, Indiana, postavila ocelárna banku o osmi poschodích, a stále je dost úřa doven prázdných, ty přední jsou obsazené, ale ty zadní jsou většinou prázdné. A Gary je vel-., koměsto s mnoha továrnami. Každý kdo hledá úřadovnu hledí ji dostat na hlavní obchodní ulici, aby mohl si svoji firmu dát do okna. Dle mého náhledu myslím, že pěti patrová budova by stačila, a stavět tam, kde je nejvíce prúmyslu. ' čtu dopis br. Adama Sikory z Alvin, Tex. Br. Sikora má pravdu, že to pati·í k odhlasování všemu členstvu. Tak aspoú se předejde zbyteč nému podezNvání. Dnešní doba na takovou stavbu je ne'jistá, neb materiálu všeho druhu je nedostatek. My slím, že žádný stavitel dne nepodepíše stavební smlouvu do určité doby, kdy stavba má být ho tova k obývání a za druhé, platy dělníků a ce na materiálu dolů nepújdou, neb dělnictvo dnes již ví, že jeho místo jest v unii. Tak by měli přemýšlet i farmáh a utvořit unii, která by za jejich námahu bojovala proti kapitálu. Též br. Dobesch podává dobrý článek, co u nie znamená pro dělníka. Mnohým se unie ne zamlouvá a to jsou ti, ktei'í ji nepotřebují. I v unii jsou členi. ktefi nam.ítnou, co je mě unie platná, !{clyž co prozahálím na stávce ani do roka nedostanu zpět. To jsou členi, ktel'i ne pfomýšlí. Kdyby nebylo unie pracovali by za to, co kapitál by sám chtěl platit a kdy by je chtěl z práce vyhodit. Dal,oby se mnoho psát, co unie za těch pár let vykonaly pro dělnictvo dobrého, proto volám: zdar uniím a jejich úi'eclnik-uml
Pozdrav na redakci a všecko členstvo. Mergl. ---) • .;. + (--Důležit~ upozomem všem členům řádu San Antonio, čís. 133.
San Antonio, Texas. Ctění bratl'i a sestry:Po prosincové sch(izi oznamoval jsem změ nu času poí·ádání našich schúzí a rovněž po 1-ednovéschůzi jsem na to upozorňoval a dnes oznamuji změnu zase, a sice: Z pi'íčiny, vy skytnuvší se se změnou, usneseno pořádání schůzí zase jako jsme poi'ádali v minulostí, a sice zase ve DVĚ hodiny odpoledne, na místo ve ti'i, jak bylo oznamováno po prosincové a lednové schůzi. Sestry a bratří: tato změna není učiněna j•en snad z rozmaru některých bratí·í neb ,se ster, však pro nesnáze, které se nám do cesty vpletly, nedá se jinak dělat, než zase vrátit se ku dřívějšímu č-asu, jinak by jsme nedostali místo pro schúze. Tedy pi·íští čtvrtletní schúz,e konati se bu de přesně ve DVĚ hodiny odpoledne, na místo ve ti'i a sice phští neděli desátého března, v síni W. O. W. a jest velmi žádoucno, by jsme se co možná v počtu co největším dostavili, neb máme mnoho jednání k vyřízení a záro veň promluvíme si o odporučení úfodníkú H. Úi·. stran zlatého jubilea založení naší mo hutné Jednoty a také by stálo za uvážení, již teď pojednat o vlastní budově pro naši Jed notu. Já opravdově myslím, že by se mělo o torn vážně jednat a plánovat, jaká asi by budova naše měla být a J;:de. Já jsem dávno na to my s1el a sem tam jsem o tom hovořil a až buru slel a sem tam jsem o tom hovol'il a až budu možná dost, že více brati'í a sester má podob ný úmysl. Tak kdo z vás má něco na srdci o tom stavění a stěhování, prosím jen s tím přijďte, já nevidím v tom ž.ádné bourání neb odstrkování stanov. Já jsem jistý, že kdyby se v minulém sjezdu vědělo, že válka bude skon čena dřív·e,že by se otázce té věnovala větší pozornost, a že by se již nějaké přípravy v tom smyslu učinily, tak jak se ujednalo započít s J:·l'Ípravoupro zlaté jubileum. Hlavní problém a závada bude v získání stavebního materiálu, a jestli se nemýlím, stavby obchodních budov mají být na nej méně jeden rok zadrženy, by so odpomohlo bytové krisi, všal-: jak povídám, hovořit a plá novat o to si mů~sme dovolit. A mimochodem řečeno, město Austin se mi dávno pro.. náš bu doucí domov zamlouval a já bych tuto my šlenku silně podporoval. Tak, sestry a bratl"i, pamatujte na ten změ něný čas; schúze bude přesně zahájena ve DVĚ hodiny odpoledne, příští neděli. S bratrským pozdravern, . Louis Dressler, taj·~mník. ---)
.;.
(----
Ctění bratl'i a sestry! Příští neděli 10. bi·ezna při.padá naše í·ádo vá schůze ve 2 hodiny odpoledne a doufám, že bude zase hojně navštívena, jako schůze mi nulé, proto nezapomeňte. Minule jsem oznamovala poslední zábavu, ale jak se dovídám, že večer po schůzi je za se taneční zábava, kterou pořádá br. domov ník, při hudbě J. E. Honzy z Ennis, a všechny vás uctivě zve i vaše přátele. Přítomně mám,3 pěkné počasí, některé dny dosti teplé, což se nám zamlouvá a myslím, že našim farmái't1m nejvíce a zvláště hospo dyňkám, neb je čas pí·ipravit zahrádky. Já ta ké se kutám v zahrádce a najednou si vzpo menu, že mám psát, tak honem běžím, bych to hodila do Věstníku. Víte, jsem já také jed na z těch, která raději čte nežli píše. Právě se dovídám, že pí. Anton Ermisová je těžce nemocná na zápal plic a byla odveze na do nemocnice, kde ji dali pod "oxygen tent". Pi'eji pí. Ermisové, by nemoc šťastně přestála a se uzdravila. J,est ona dobrá duše, bývaly jsme vždy dobré pi'ítelky.
S pozdravem,
...
. .
Řád Svaz čechoslovanů, čís 92, Ft. Wol'th,,Tex.
Maxie Juran, dopisovat~lk!;I.,
strana. e STAVĚT NEB NESTAVĚ~. Dallas, Texas, 28. února 1946. Bratři a sestry:Jakmile se ve VěstníklL objeví dopis pode psaný takovými starými pracovníky pro do bro Jednoty jako jsou bratr Truksa z Alvin, bratr Karel Lážnovský z Ennis a ještě mnozí jiní, Věstník začíná být hned zajímavý a ta kový dopis probudí mnohého jednotlivce z klidné nečinnosti. Někdo by přldal k tomu slo vu klidné "a sladké" - ale pro mnohého z nás nečinnost jest rezem a otravou, a .v téhle tří dě, která nečinnost považuje za otravu, jsem i já. Ovšem, ta zajímavost by se dala roztři dit asi velice snadno na více nežli jeden směr, - nezájem. Míním zajímavost v ohledu sta vění budovy a stěhování hlavní úřadovny na ší Jednoty. Ačkoliv už se proslýchá od červencové · (1945) schůze naší hlavní úřadovny, že kdosi se "na pořád ozývá" se stavbou nové budovy pro hlav ní úřadovnu - ve městě Austin, - nepřišlo o tom mnoho do veřejností až přišel Věstník číslo 7 ze dne 13. února t, r., ve kterém br. Předseda J•ednoty opatrně vyzvedá otázku pře místění hlavní úřadovny neb postavení vlast ní budovy pro hlavní úřadovnu, - jen s ma lým pokynem, fo "někteří navrhovali, aby hlavní úřadovna se přestěhovala do Austínu", Za týden se ale stala ohromná změna v tak tice a ve Věstníku ze dne 20.února dostáváme pokyn lm stavění budovy ve městě Austin, a vyzvedány jsou výhody (??l města Austin. O druhých městech, - o těch, která se hlásila o hlavní úřadovnu již v Taylor v roku 1940 a zase v Corpus Christi v 1944, ani slovo. Či ta to města snad nemají výhody vůbec žádné? · Nežli se zavážeme k něčemu, čeho by snad jsme my neb naše děti mohli někdy litovati, bude dobré vzíti v úvahu některé "maličkosti", na které, - jak se zdá, - se při tomhle jed nání úplně zapomenulo. Tak máme v proto kolu sjezdového jednání v Corpus Christi, na stránce dvacáté, pravý sloupec, záznam z od poledního jednání dne 29. června, který zní násls dovně: "Po přestávce příšla na přetřes otázka stě hování Hl. Úř. Debaty se súčastnili: Fr. G. Švadleňák (29), Gabriel Horák (75), Fr. B. Steiner (84), ses. Antonie Ondrůšková (130), Fr. Říha (29). Přijat návrh br. Eduard Míčka a John Ga jevského, aby se nejprve volbou rozhodlo, má li se Hl. Úi'.-. stěhovati nebo ne. Volba prove dena povstáním i zvednutím ruky ukázala, že musí býti provedena lístky. Výsledek byl pro stěhování 6135. Proti stěhování, 8501. Tím zů stává Hl. ÚÍ'. nadále ve Fayetteville. Br. R. B. Špaček od čís. 1, děkuje za město Fayetteville za ponechání Hl. úí·. u nich." Laskavě si uvědomte, že celkový počet o devzdaných hlasů jest čtrnáct tisíc šest set třicet šest (14.636) a že z tohoto počtu osm tisic pět set a jeden hlas bylo odevzdáno PROTI stěhování naší hlavní úřadovny z Fa yetteville a jen šest tisíc jedno sto a tl'icet pět pro to stěhování. Dále si dobře uvědomněme tu poslední větu ve druhém odstavci o tom hlasování: "Tím zůstává hlavní úřadovna na dále ve Fayetteville.". - Co jest tím slovem "nadále" míněno? Když byla tato slova brat rem předsedou sjezdu pronesena: "Tím zůstá vá hlavní· úřadovna nadále ve Fayetteville," vynořlla se mně okamžitě myšlénka, že toto rozhodnutí zástupců 8501 členů J•ednoty zna mená, že hlavní úřadovna i s úředníky zůstane ve Fayetteville další čtyi'iroky, - a že se to to rozhodnutí má považovati jako nájemná smlouva na čtyl'i roky, a že jakékoliv jed nání o stěhování neb stavbě jest samočinně odloženo do pi'íštího sjezdu. Hledal jsem v tom samém protokolu jedná ní sjezdu v Corpus Christi, jest-li snad ná hodou nebyl dán sjezdem členům nastávající hlavní úřadovny nějaký pokyn, aby se posta rali o vybrání města neb staveniště, neb jim byl dán poky11 provésti hlasování o postaveni budovy pro Jednotu, - ačkoliv jsem byl jist, ~ se tak nestalo. - Vzdor tomu, že Jsem pro-
Ve stfodu, dne 6. března 1946~
V~STNUt
tom jest nebezpečí, že proti takovému hlaso tokol přečetl třikrát a to hodně pozorně, ne vání by později se vyskytly vážné námitky, nalezl jsem nic, ani co by se dalo tou nej které by míru v naší Jednotě nildcniJ-: nepro lepší obrazotvorností vzíti jako pokyn v tom spěly. to směru. Tedy hlasování aby hlavní úřadovna Celkem, článsk "Vi:iem členúm a členky zůstala ve Fayetteville, bylo úplně závěrečné. ním ( ??? ) S. P. J. s. T." ve své podstatě od Dále se nám naskytá, - mimo tohoto hla r:oručování města Austin jest unáhlený a pfod sování delegáty o stěhování úřadovny, - dal časný. Dává svým obsahem na jevo snahu vnu ší otázka k rozluštění napřed, nežli bych před titi nám jakési přesvědcéní o jednom městě kládal otázku té stavby delegátům k hlasová jenom a jistě vyvolá hodně nevúle ve městech, ní; jest to článek číslo 54 odstavec "h" našich která se již po deset a vice rokli uchází o umí stanov, který zní: stnění naší hlavní úi'adovny v jejich sti'edu. "(h) V případě, že se vyskytne nutná zále Tento výrok: potvrzuje slrnteěno::;t, že ti·i čle žitost, týkající se Jednoty, která se nedá ji ni hlavní úřadovny ten (;lánek nepodepsali. ným způsobem vyl'icliti, Hlavní Úřadovna má Jsme tázáni, jest-li j,nnc pro to, aby se po právo takovou záležitost předložttí všem dele stavila budova pro hlavní úfotlovnu nyní (o gátům předešlého sjezdu k odhlasování. Pra tázka 3-AJ. Nern bych pro toto hlasoval, mu vidla na takové hlasování určí Hlavní Úřa sel bych hodně vědět o té budově; pi'ece ne.i'.'ek dovna." nu, "postavte budovu", aniž bych se napfod Tento odstavec "h" určuje, že záležitost mu zeptal ''JAKOU? _:_ a mnoho jiných otázek; sí býti "NUTNÁ", aby mohla býti předložena to bych se propújčoval k nezí·etclnému, ne delegátům k odhlasování. Kdo má určovati určitému postu1:u bez pló.nú u vědomostí, a nutnost jakékÓiiv záležitosti?? Obyčejně v ob takový postup není možno schvúliti. chodních věcech nutnost jest určována okol Ze začátku jsem upozornil, že minulý sjezd nostmi, takovými ale jako '}?st ukončení ná nepověřil nynější Hlavní Úfodovnu. by s:: po jemné smlouvy a a nemožnost Jejího obnove starala o postavení jakékoliv budovy. Co ale ní (ztráta lísuJ. Snad na nás "domácí pán': jest místné a také sp1·úvný p:istup clle rozhod tlačí, aby jsme se vystěhovali?? Snad tu pěk nutí našeho sjezdu, a bude snadno dvě nou velkou budovu potfobuje na něco jiného?? ma ti'etinami dospělých člemt Jednoty schvá Či jest to "nutné" utíkat do velkého města, leno, jest uvei'ejnění všemi členy Hlavní Úfa kde nás nikdo nezná a kde i pí-i našem víc jak dovny pod•epsané ii:ádosti, aby H. ú. měla prá čtyhnilionovém fondu by jsme byli "HODNĚ vo pl'ipraviti ku 1:i·edlož2ní pfr'.;tímn sjezdu MALIČKÁ RYBIČKA" ve velikém rybníku, plány budov a místní výhucly, nestranně vy když jsme ve Fayetteville usedlí už, (jen) pi'es zvednuté, jal-:é by nám sl~ytal::t města, nejen čtyhcet osm rokú a kd2 máme místa až dost Austin, ale i Temple, Taylor. Waco a .finá. Prá ku pi·ístavbě, kdykoliv se toho ukáže r,otfoba, ce s tímto se zdá hodně obtížná, ::i.le dá se s - či jest to nutné utíkat z osady l~de si nás určitostí očekávat, že zájemci w:: všech dru váhl, kde nás "mají rádi" a kde se velice sna hých městech, jejichž výhocly jsou nám ne žili o minulém sjezdu, by jsme zústali a dele známé, by se s radostí a nadšením podíleli na gátúm děkovali, ~e pro jejich osadu naši ú této pÍ'Ípravné práci a tím členúm II. Ú. tuto řadovnu nadále zachovali. Či jest to nutné o práci velice usnadnili, neb jí p~·evznlina svá pustiti naše obydlí ve středu našeho lidu, na bedra úplně. Taková plná moc b:v měla býti šich členú, - kolébku naší Jednoty, kde jsme odhlasována také proto, že s touto prací jistě vyrostli, zmohutněli a bez obtíží nadále rústi bude nutně spoj,2no vydání, jeho~ oprávněnost a mohutněti múžeme? Kdo to vlastně chce určitě bude Státním Odborem Pojištění 1:0stěhovat a stavět, když sj•ezd určil jinak? žadována. Jisté jest, že stěhování a stavba jsou záležitostí pi'íštího sjezdu. Dudou-li plány, ce Ale, dejme tomu, že hlasování ve sjezdu jest na a podmínky stavby hotové, bude to snadné jen cár papíru (scrap of paper), na které se pro sjezdové delegáty zvoliti si v;ýbor tuto pal nemusí bráti jakýkoliv ohled, a že stavba neb čivou záležitost vyi'iditi a ku schválení sjezdu stěhování j•Est absolutně nutné, nebylo by snad pi'edlož,iti, a zachová se tím v J,2dnotě pokoj zpúsobnější nežli í·íci: "Poněvadž se napořád a mír. ozývají z rúzných stran hlasy" - napsati: S bratrským pozdravem váš, "MÁ.ME ZDE RESOLUCE OD (tolika a tolika) Frnnlr B. Steiner. ŘÁDŮ" a u:vésti jména a čísla řádu, - žáda (Poz. saz. - Ohledně úpravy. znamenitá jících, aby Hlavní úfadovna se postarala, by O. K. Díky za nevšední kooperaci. - A. D.) otázka budovy pro úfadovnu byla pfodložena ---) + .,, + (--členúm ku projednání se zl'.·etelemna hlaso Řád I{arel Havlíček, čís. 4, HaH11w,vmc, 'I'ex. vání delegátú. Zajisté tal,ovýto úvod by měl Ctění spolubratři a sestry! mnohem větší váhu a každý čJ.211 by pak vě Dnes se chápu pera, abych vúm oznámil, že noval tomu článku: "Všem členúm a členky v minulé schúzi našeho hídu jsem byl žádán, ním (???) S. P. J. S. T." mnohem větší pozor abych vám oznámil, že jsme se trnncsli míti nost a četl by jej bez jakéhokoliv stínu ve své společný oběd pro naše spolubratry-vojíny ne tvál'i. Potom, proč fedrovat jenom jedno mě bo vysloužilce, nějaké pl'ivítúní jim pí·ipravit. sto, proč nedáti pi·íležitost druhým, nám v.š2m A1e ještě nevíme l;:dy to bude. Chceme se na dobi'e známým městúm: Taylor, Temple, Waco to ujednat v bi·eznové schúzi, druhou úeděli. a jiné. Tedy jste žádáni, abyste se všichni dostavili, V tom článku 54-h žádá o dobrou pozornost nejenom brati'i, ale i spoluscstry, neb ony nám poslední věta: "Pravidla na takové hlasování mohou více poradit. I když vaše manžcllm ne určí Hlavní úi'.'.adovna."- Vzhledem k tomu ní členkyní a měla naš,2ho bratra ve službě to jest velice žádoucí dobÍ'e si uvědomiti mí vlasti, tak se má také dostavit. nění l'ádkú 15., 16. 17. V úvodním odstavci to Tedy pi'emýšlejte o tom a dostavte :;e v ne ho článku: "Všem čle11i:U11 a členkyním (???) děli dne 10. bÍ'ezna ve 2 hodiny oclpol2dne. Po S. P. J. S. T.", kteréž faclky praví: "Že v tom kusíme se, bude-li nám možno vyprncovat i smyslu má býti tato otázka pí,edložena členúm nějaký program pro tu oslavu. naší Jednoty a vyi·ízcna tak, jak oni neb Končím s pozclrav,2m, VIÍlTŠINAz nich i·ozhoclne." - Má toto býti Chas. Holý, taj. prohlášení pravidel na takové hlasování dle ---) + eTo + (--článku 54-h??? Vě,tšina 'čeho?? Všech sko rem patnácti tisíc dospělých člen~t Jednoty, Film o Liclicích bucle 1>l'·cclvcdc11 somh! v neb jen členú těch i'ádú, podílejících se na ta Norimberku. kovém hlasování? (Pl'i tomto si pJ'.·ir,omínám Praha. - Generál justiční služby cir. B. Ečer také j·ednu většinu podobného hlasování.) oznámil, že v nejbližší době bndou vydáni če Ale, - nebylo by větší uspokojení a jistý skoslovenským úfadíun nacističtí zloi:~.inci gene pokoj v Jednotě kdyby, - dojde-li 1-: tomu, rál Daluege, generál Fosse n major Hcffman, bylo stěhování a stavba odhlasováno dvěma jakož i něktel'.·íslovenští zrádci. V místfo)Sti ve třetinami všech členů Jednoty? A každý řád dle soudni síně v Norimberku p1·3clvedl <":s. plu by byl povinen prosti·ednictvím zástupcú hla kovník generálního štábu Novúk sovětskému sovat a kdyby hlasy byly neodevzdané, upo prokurátoru plµkovníku Pokrovskérn.u film o menout, by konal svoji povinnost? Ono jest Terezíně a Lidicích. Film o Terezíně asi soudu dosti možné, že by se na hlasování podí1elo předveden nebude, naproti tomu film o Lidi cich prokurátor ihned přijal. mnohem méně řá.dť\' nežli Jednota. má, a
.
a
v
""
Ve středu, dne
Btl'a.na. '1
VISTNftt
6. března 194t
VLASTAPITTNEROVÁ:
SELSKÁ PÝCHA OBRAZZE ŽIV&'PALIDU I.
Nebylo stavení Tondlovo největší v zámožné dědině na moravské straně Žd'arských hor, ne bylo ani nejpohodlnější, ani nejúpravenější a přec kdo šel okolo dvora tesy oploceného a. na hlédl buď otevřenýmí vraty, či jenom brankou na rozlehlý dvůr, ihned si fold, že je zde asi všeho dost. Byly zde velké stáje i stáj pro koně, i kurníky a chlívky pro ušípance, kůlna na vozy a kůlna na dříví, uprostřed dvora haltýř na mléko, od kud vytékala voda do velkého kamenného ko ryta, kde se nabírala 'pro potřebu k vaření i k prádlu i k napájení dobytka. Měli Tondlovi ta kový mocný pramen, svedený ze skalnaté strá ně nad gruntem, že stačil i v parných létech. Spíše jen pro úsporu práce pasáci ženouce z pastvy napájeli dobytek v rybníčku za humny. Hlavní stavení bylo kryto šindelem, stáj a chlévy i stodola došky, menší chlívky pro drob nější zvířectvo pak též šindelem neb prkny, kolna a dřevník měly kryt promíšený z prken i šíndelů.
Záprseú byla zvýšena, placatými kameny vy dlážděna a obehnána tyčkovým plůtkem, okap tvořil stříšku až clo poloviny záprsné, pod níž visely postroje na koně a voly a na prknech na cházely se krajáče na mléko. Pfos dvůr bylo stavení výměnkářské, Byla to malá chaloupka s dvěma okny na ná ves a s jedním do dvora. K výměnku patříl chlév na krávu, chlívek pro prase a kurník, jak mívali výměnkáři ustanoveno. Nyní právě nebylo u Tondlú výměnkáře, Gruntem o výměře dvou set měr polí a šedesáte měr lesa vládl hospodář František Tondl, roz šafný, poctivý člověk, který byl zvyklý pracova ti od rána do večera, od jara do zimy. Měl hodnou, pracovitou ženu, s kterou žil ve svatém pokoji. Měli jediné dítě, dceru Bětušku. "Copak:je to, jedno dítě na Tondlův grunt," říkali lidé po dědině a dodávali: "Aspoň to měl bejt syn." Tondlovi očekávali v mladých letech, že se dostaví dětí více, když však se tak nestalo, těši li se ze svojí Bětušky, rozumujíce již předem, jaký asi se jim naskytne zeť. A hleděli stále udržovati na gruntě vše v po řádku, říkávajíce, že zeť jinak vše prohlíží a posoudí, než nevěsta, přtbyvší do stavení. Dluhy na statku váznoucí zap1atil pantáta Františelc Tondl během svého hospodaření. Mělať panímáma pěkné věno a nedočkali se ni kdy ani velké neúrody, nebyli stiženi krupobi tím, ohněm ani velkými škodami na dobytku. že povyrůstající Bětušce neopomenuli lidé kati, že bude dědičkou, bohatou nevěstou, jed nou z nejvzácnějších v celém okolí, nebylo arci divu, spíše, že děvče nezpyšnělo a chápalo se doma i na poli každé práce. Povídalo se o Bětušce sotva šestnáctileté, že má všech sedm P, že jest pobožná, pracovitá, poslušná, pěkná, pořádná, poctivá a peněžitá. A toto poslední P, že jest opravdu velké P, neb Tondlův grunt bez krejcaru dluhů a v takovém pořádku, jako byl, stál věru za to, aby se o něm mluvilo. Tondlovi nechali lidi mluviti i o gruntě i o dceři a těšili se z té roztomilé ružíčky, říkajíce, že kvete jim oběma v samém srdci. Bětuška říkala, že ji na světě nejvíce těší, že nemusí nikdy odejít od rodičů. A jen se usmála, zkoumali a zpytovali-li lidé, koho si asi jednou vybere k Toncllovfunza pan tátu. Sotva na· doléhání někdy řekla, že nechá za sebe vybírati rodiče. "Však počkej, jen až na tebe přtjdc láska," říkali lidé a Bětuška se usmála opětně. Tondlovým se nechtělo jíti záhy na výměnek, bralit' se, jsouce pantáta ve věku dvaceti pět a panímáma dvaceti let, tož byli, ana Bětuška dospěla dvaceti let, ještě skutečně mladí za vý měnkáře. Domlouvali se mezi sebou, že až se ří
na slunci, přešel hned a měla panímáma vlast dcera provdá, oni zůstanou "na vládě" a s mla ně radost, jak Rozára dovede s děckem d0vá dými budou hospodařítí společně. Co mladý ho dět, jsouc přesvědčena, že za Rozái'ina účasten spodář donese na penězích, to nechtě si mladí ství Bětuška někdy při divokých hrách aspoň uloží a z výtěžku gruntu že se jim co rok: něja nepi'ijde k úrazu. ká stovka k tomu. přidá, takže si budou kdysi sy, lezla s Bětuškou po stromech, po střechách, hospodai'iti pěkně "z plna do -plna" a mohou Nedělalať si Rozára ničeho z pošklebků cha míti kapitálek pro děti našetřený, než se napřes ploty, koupala se s ní v rybníce, potulovala dějí. . se v neděli lesem a v kostele si klekala vždy u To bylo vždycky jádrem hovorů manželu mřížky u oltáře hned za školáky, jen aby byla Tondlových,' že si přejí míti vice vnoučat, že "našemu potěšeni," jak Bětušce říkala, namívali o Bětušku co jedináčku mnoho strachu . blízku., a že by si byli přáli míti více dětí. Tato věrná duše se také rozhlížela po chasní Říkávali si, že se budou s vnoučaty obíratí od cích a pátrala, který by se pro Bětušku nejlépe malička a že budou sami hledět vychovati pro hodil. Zkoumala, jak je kde v kterém gruntě grunt "erbovníka," který by vše vedl, jak býva poí-ádek,jaké zvyky,zda jsou ti kteří lidé v pří lo u Tondlú zvykem. Žeť pak, byť i zeť, muž buzenstvu zadobře, nejsou-li v rodině nějaké Bětuščin byl jiného příjmení, u nich se nadále nemoci či zlozvyky,zkrátka dbala o Bětuščino bude i'íkati "u Tondlů", byli jisti a celá dědina provdání snad vice, než rodiče sami. s nimi. A Bětqška se s Rozárou kamarádila tak, že si Již po několik roku, sotva Bětuška počala toho tato ani více přáti neI):lohla.Pověděla jí choditi mezi chasu k muzikám, hlásili se u vše, co si povídala s chasníky i děvčaty, jí di'íve 'I'ondlů dohazovači, co mluvčí těch a oněch ro než matce se svěřila, co se jí na kterém chasní din, kde byli pro bohatou dcerku vhodní ženiši. ku líbí, co a jak tomu kterému odsekla. Nauči Tondlovi říkali, že nespěchají, ať si dcera u la-li se Bětuška novou písničku, musela se jí žije svobodného stavu a ať si vybere ženicha naučiti také Rozára, a měla-li Bětuška nové po libosti, oni že nebudou dbáti, přinese-li zeť šaty, tu nebylo Rozáře líno zastaviti se co nej o několik stovek méně neb přivede méně dobyt více se ženskými, jen aby ode všech znovu a ka, než by byli ustanovili, jen když ho bude mí znovu slyšela, jak to Bětušce sluší. ti Bětuška ráda. Chasa říkala pro poškleb o Rozáře, že je Bě Sousedé v dědině říkali, že se musí dbáti, aby tuščinou "chůvou," a mnohdy trochu špičaté nehospodařil u Tondlů přespolní člověk, že se slovíčko zalétlo k uším i Bětušce. Leč Bětuška musí pro Bětušku vynajít ženich z domácích se vždy jenom usmála, tak hezky usmála, až se chasníku. jí kolem rtů do tváří prohloubily dolíčky, což jí Počítáno tak o těch zimních besedách za ji roztomile slušelo,' a řekla: "Jen kdybyste taky ného povídání, který z těch synků z větších měli takovou chůvu." gruntu by se hodil na Tondlovo za pantátu, a Ani si to nemohly panímáma Tondlová s Ro věru že se jich našlo v letech a jměním přímě zárou dobře uvěřit, když si pojednou spočítaly, řených právě šest. že bude Bětušce kolem svatého Martina již Kývali strýcové a kmotři vlasatými prošedlý dvacet let a že by bylo na čase doopravdy po mi i lysými hlavami, jak že je to pěkné, když je mýšleti na svatbu, byť i Tondlovi ještě nešli na v dědině takového přičiněním nastřádaného výměnek. jmění, že na jedinou dědičku gruntu se najde "Ať hužije to naše zlato trochu tý svobody, šest ženíehů, kterým mohou dáti otcové "pre však se to mládí víckrát nevrátí," řekla paní tencu" aspoň tří tisíc zlatých a k tomu doby máma k Rozáře, any spolu seděly v neděli od tek o spřežení volů, dvě krávy, něco jalového i poledne na zahrádce, zašívajíce obě leccos od párek ušípanců. šatstva. "Já bych toho Bětušce přála ještě na Tondlovi, přišli-li jim lidé s takovou řečí, se kolik let, ale "starou ružou" ju přece nechcu jenom usmívali a opakovali svoje usnešení, jak mět.". již bylo řečeno, "To je to, svobody hužít a nestárnout při A Bětuška říkala kamarádkám a staré služce tom, to nejde dohromady. Ale to se vlastně ne Rozáře, která byla u Tondlů již od svatby ho má ani říkat při řeči o děvčeti, že stárne, to se spodářovy, že posud nemá do vdávání chuti, že jenom řekne, že přibejvá let," otáčela řeč Ro ji tato musí přijíti najednou, jak se o lásce zpí zára. vá v písničkách. "Jseš ty stará pranostyka. Ale je to pravda, Rozára nebyla tak tuze stará, říkalo se jí spí pl'ijde na to, jak se co řekne. Já huž múžu o so še "stará" proto, že se tolik držela na "starém" bě i o pantátovi říkat, že stárneme, ale přece místě; byla stejného věku s panímámou Ton neřeknu, že jsme starý," usmála se panímáma. dlovou a ta si vzala Rozáru co bývalou kama "Já jsu s váma v jeden rok narozená, a řekne rádku ráda do služby, že doufala, že se jí bude pfoce každej: stará Rozára. Ale, vy, panímámo, méně stýskati, když bude míti ve stavení tu u no až tu bude mladá panímáma, jak se taky přímnou duši, s kterou za svobodna sdílela ve bude říkat: stará. Ale ba nebude, to se bude asi škerá svá malá tajemství. říkat tak: panímáma Tondlová a mladá paní A nezklamala se. Rozára se přičiňovala nic máma Tondlová. Tak to bejvá," soudila Rozá jinak než jakoby o svoje, za panímámu by byla ra. dala duši, dovedía jí vždy vhod pantátu po "AleBětuška nebude Tondlovou. Arci se bude chváliti i na něho někdy trochu zahubovati, a říkat hu Tondlů dálejc, třeba se mladí. jináč když se narodila Bětuška, tu teprve Rozára ří psali. J.en abysme s tím zetěm nechybili," do kala, že ví, jak múže ženskou těšit svět, když dávných starostí se pouštěla panímáma. má v náručí takové děťátko. A ošetřovala Bě tušku co oko v hlavě. "To jsme si, panímámo, řekly huž stokrát a víckrát. Ale jářku, to naše zlato hužilo muzik, Sama se nedbala provdati, říkajíc, že lépe poutů, jarmarků, družičkování i na svatba.ch i jest jí pracovati u hospodářů o všem, než v chu na funusech co dost včil ať hužívá po vdaní. době a podružství skoro o ničem, lépe býti na To jsou zaseje jiny radosti, však vy se, panímá místě jednom, kde se jí zdá, že pracuje o svém, mo, na ně jistě pamatujete, třeba tomu bylo než pfobíhati z místa na místo za těmi.kterými dvacet a jeden rok, co vás vočepily," vážně řek pracemi, jísti stále u jednoho stolu, než praco la Rozára. vati dnes u Petra, zítra u Pavla, kde se ani stej ně dělným lidem nepřeje, ani někteří hospodá "Ejnu, milá ty Rozáro, je to pravda hezky po ři neradi ten groš mzdy vyplácejí, některé selky svatbě, když se můžou mět mlady lidi před Bo s mrzutostí tu mísu jídla, ty krajíce chleba hem a před celým světem rádi. Ale za pár let je pfodkládají. přece jináč. Takhle v neděli odpoledne to bejvá asi všade jako hu nás: Pantáta se nají do čer A jako Tondlovi a Bětuška říkali vždy: naša vena, pak si lehne a spí. Když se vyspí, jde do Rozára, tak tato i'íkala; naša panímáma, pan hospody a žena si múže dělat, co chce," smála táta, Bětuška, poll"-!, stavení, koně - vše bylo u se panímáma. Rozáry: naše. "No tož si může říkat na modlitbách, nebo na Jenom želela, L.e se málo nachovala a nakoli kalendářích, nebo zašívat, nebo jít na besedu, bala, že se čápi nestavili u Tondlů vícekráte nebo si někoho na besedu pozvat; de se muže než jednou. Ale za to měla Bětušku tak ráda, že jako hu nás podat úcta a podá, lidi rádi při až se panímáma zlobívala, jaké věci Rozára jdou. A taky, že zde nikdá neslyšijou žalob, ani děvčeti pro radost vymýšli. stejskáni. Copak .hu n~l" pyšnila se :aoz4?~ Arciť byl ten panimámin hněv jako máslo
a
.,,_
r:
strana 8
ViliSTNtK
Templ-e,Texas. Ctění bratři a sestry! Jak jste se již přesvědčili z Věstníku, že na še "babvnko" Jednota S.P,J.S.T., přerůstá svo ji kolébku ve Fayetteville, nožky vystrkuje skrze "šprušle" kolébky, může se snadno na chladit aneb zakrnět, totiž má již málo místa, neboť se blíží 50tému A. D. léta Páně. Posled ní sjezd odhlasoval, aby se hlavní úřadovna nestěhovala. Nyní má se pomocí referendum, (které již kdysi zavinilo dosti horké krve) hlasovat, má li se hlavní úřadovna stěhovat neb ne. Jest hlavní úřadovnou odporučováno největší mě sto Austill v Texas. Zdaliž se v něm Hlavní úřadovna neztratí? Neboť byla vypěstována skoro na farmě, vět šina její členů jsou farmáři. Jak chuděra bude koukat v tom babyloně a ptát se, co jsem za vinila, že jste mne sem zavezli, vždyt' jste mi řikalí, naše milá Jednota? Já chci nadále býti vaší a mezi vámi. Jsem ráda, když mne časem členi navštíví, ale do toho babylonu za mnou žádný nebude chtít přijet, aby jezdili několik hodin, než mne členi najdou, aneb budou jez dit po městě do omrzení a přijedou domů, se jdou se se členy a bude rozprávka: "Víš, co nového? Hlavní úřadovna již v Austin není!" - "Ale jdi, to slyším poprvé." - "No již je to takové, já vím o čem mluvím. Včera jsem si vyjel do Austínu, .že se podívám do Hlavní řadovny S.P.J.S.T.. J,ezdím po měctě, až mi kára ostala stát v prostřed bloku na ulici, za mnou slyším troubení, to se sesíluje čím dál víc, až jsem z toho byl ohluchlý. Přijde poli cajt a praví: 'Zde se neparkuje!' Já mu pra vím, že tolik vím, ale že moje kára v takovém velikém městě ještě nebyla a já také ne, tak že se chce asi po městě rozhlédnout. Mezitím hledám příčinu, až vynajdu, že mám tank prázdný. Ptám se policajta, kde že jest nej bližší gasolinová stanice, a on praví, že asi dva bloky. Tedy jsem ho požádal, jestli by nám pomohl tam káru dotlačit. Dobrotisko policajt hned vyhověl. Já tank naplnil, a že budeme jezdit zase, až Hlavní řadovnu naleznem. Stará do mne ždurla a pra ví: 'Optej se policajta, kde ta úřadovna je.' Já pravím, že nevím jak se to řekne anglicky. Ona na to: 'Kdybych já na všecko nepamato vala, vždyt' jsem ti před odjezdem z domu na kabát přípevnila odznak od Jednoty, ukaž mu ho!' Tedy jsem mu ho ukázal a pravím, že hle dám od toho knoflíku Ofice. On začne písme na spelovat, ale ne v tom pořádku jak my, te dy ho opravím a spelují, S.P.J.S. Texas." On pravil: 'V Texas již jste, v Austin také, tak již to nemůže být daleko.' Tedy jsem policaj tovi poděkoval za jeho ochotu a informaci, a on na to pravil: 'Rádo se stalo, byl jsem již zemdlený od stání na chodníku, tak jsem si aspoň protáhnul svaly, buqe se mi zase lépe stát'. Chtěl jsem mu nabídnout zpropítné, ale když, jsem slyšel jaký měl z toho tlačení káry užitek, tak jsem mu jej nenabízel. Hledáme ještě nějakou hodinu, ale Hlavní úřadovna nikde. Tak už tomu věříš, či ne? Vícekráte tam nepojedu, neboť všichni policajti nemají stej nou náturu a mohlo by mě to stát několik do larů. Ale ty dojmy z té cesty ve snách nepřeji žádnému. Ráno si stěžuji že mě bolí krk.. že na praví: 'Proč jsi tak kroutil hlavou skoro ce lou noc?' - Ale zdálo se mi, že jezdíme po Au stinu a hledáme Hlavní úřadovnu S.P.J.S.T. Kdyby Hlavní úřadovna byla v Temple, tak se mi tohle nemuselo stát ani nikomu druhé mu, každý by se lehko doptal.'' Temple jest pěkné, prosperující město, za ložené na zdravých obchodních základech, be ze vší iluse a prosperující. Na šest stran mů žete jeti po dobrých Highways. Má dobré ce stovní a dopravní spoiení železniční, busem, aeroplánem a pěšky na kratší vzdálenost. A neb jak má kdo silné plíce a zdravé nohy. Máme zde Radio Station, .kde oznamují kaž dou neděli český program. Prozíraví Templov šti a z okolních měst obchodníci i americké firmy se k nim přidávají. Hrají české kusy, ale reklama je v anglické. Tak si myslím, že kdyby se l{ nim S.P.J.S.T. připojila a vybrala pěkné české kusy, kreré PY táhly jako magnet, ú
ú
řečí
Ve středu, dne 6: března.1946~
jak kdysi "Na Marjance" aneb "Beer Beren polka", Pro ty vážnější třeba "Na našem sta rém dvoře chudičký harmoníkář hrával nám ._i:isničky, že až, nám slzičky potůčkem tekly na tvář", že by půjčky šly jako na dračku. Tím způsobem by reklama jednoty vnikla i do těch domovů, které by měly dveře zamknuté a prorazila by i to, co se říká, že se hlavou ne prorazí, a vy budete mít po nářku, že o nás svět neví. Nechci nikoho tímto dopisem urážet; byť i naše cesty byly rozličné, cíle naše jsou stej né, ve prospěch Jednoty. Jest-li se vám Temple nezamlouvá, tedy ně kolik štací po M. K. & T. na poledne jest město Taylor, které má větší zásluhu o vzrůst Jed noty než Austin; ten se může uživit z daní, a ne ještě mu tam cpát naše poplatky. Vldyt' to jest až k smíchu s tou troškou běžet do nej většího města v Texas a nechat se tam ob divovat, že kolik toho již máme. Ta města, co mají nejvíce členů a nejvíce zásluhy o vzrůst naší Jednoty, hledíte odkopnout a jsou to prá vě ona, která tu Hlavní úřadovnu by měly do stat, neboť ona nestavějí na vzdušných zám cích. Pfípouštím, že ona města nejsou veli ká - ale i naše Jednota není veliká - ale mají prostředky a možnosti, kde město i Hlav ní úřadovnou mohou růst a prospívat společně, tak co chcete víc? Ty vaše výhody, co uvádíte 'členům pro Au stin nemají valné ceny pro Jednotu. Uvádíte universitu, že tam přijde tisíce a tisíce lidi ze všech stran Spojených Státú. Teď se neóívi me, že se nám ztratili Čechoslováci z Texasu. Asi jak jeli zpátky, tak nám je s sebou od vezli. Tyto přespolní lidi nám slibujete býti budoucností naší Jednoty. No pěkně děkuji! Jsou tam státní úřady, měli bysme možnost se s nimi seznámiti, aby o nás lépe věděli. Ty již o nás vědí, jenom přestaňte platit daně a u vidíte! Jednota jest nepolitická a neměla by býti politickým žebříkem žádnému. Bratře J. F. Šefčíku, vyzval jsi mne, abych něco napsal. tady mne máš. Není to, co jsi Ty chtěl, ale slibuji Ti 50% zisku, kolik utržím. Piš zase Ty, jsi starší a mně to psaní již tak nejde. To jsem si pobesedoval, tak s Pánem Bohem a mějte se všichni dobře. Ještě něco. Sestro Faninko od přímoří, ne útikej tak zčerstva od J-ednoty,ono se to zase napraví, nejsme tak zlí lidé, ale máme časem v hlavě vrtochy. A ti páni bratři v naší hlav ní úřadovně ještě nikdy tolik peněz neměli, tak neví si s nimi rady, ale oni si zvyknou, ono jich bude přibývat čím dál více. S pozdravem, Vince Haisler. P. s. - Ten Věstník si schovejte, až. zase bude sjezd a budete rokovat o umístění Hlav ní úřadovny, ať víte kam ji máte umístit, neb tady třeba již nebudu abych vám to opako val. ---)
• .,. + (---
---)
Moulton, Texas. Milí čtenáři Věstníku! Tak zase něco z našeho Moulton. Pršelo nám zde hodně tuto zimu, že rolnici nemohli dlouho v poli orat a někteří jsou pozadu a pomalu je čas sázet brambory i kukuřici. Posledních páru dní jsme měli pěkných, tak rolníci začali pilně sázet brambory i něco krmiva. Jsme zde zkrát ka na všechno krmivo a nelze ani nikde do stat aíe už hodně drahé, že se skoro nevyplácí drůbež pěstovat. Dne 24. února jsme dostali zprávu, že naše tetička pí. Apolena :Ripple ze mřela v Temple, Tex. "v nemocnici a bude po hřbena dne 26. ve Wesley, Tex., nedaleko od Brenham. Pohřeb byl vypraven ze Simansk's Funeral Home v Brenham. Asi 30 kár jelo z Brenham na místo pohřbu do. Wesley, vzdále nost asi 10 mil. Tam u kostelíčka česko-Mora ských Bratrů čekal veliký zástup lidu, že do ko stela jen asi polovina se vměstnala. Faráí· Be seda z Caldwell započal obřady s krásným do jemným českým i anglickým zpěvem za dopro vodu na piano pí. Besedové. Farář Beseda měl krásné kázání české i anglické, a dukladný ži votopis zesnulé přednesl v českém i anglickém jazyku. Pak byla rakev otevřena a přátelé a příbuzni na1,osledy se loučili s milou tetinkou
je
Rippleovou,
z ko$tela ;;:a r,p~Vt!
zvonů byla neše11ašesti vnuky svými: Ed;,Bača~ Ignác Bača, Emil Kral, Ed Adam, Louis Havlík a Jan Havlík na hi'bitov pi'i kostele, kde -po kratších obl:adecll a modlitbě byla do hrobu spuštěna, a to j::n na pár krokli od hrobu jejího bratra, strýcka Josefa Bače, který byl tam 1'>,o~ hřben pi·ect mésícem. Oba zemřeli na .srdeční'. vadu. Tetička dožila se věku 77 let a několik měsícú. Její manžel ji pi·eclešelpi'ed 34lety.. :flY,-:ť la p'ohi·benavedle něho po dlouhé době. Zane,-. chala 5 provdaných dcer, 3 syny a mnoho vnu: kú; 2 sestry, pí. Johanu Havlík a pí. Anna Král v Temple, a 1 bratra, Ingnác Bača při Wharton, Tex. Všichni se s ní téžlw loučili. Měla velice mnoho krásných květin. Kdyby je byla mohla vidět, clrnclák tak ráda je měla. Byla též člen kyní naší jednoty SPJST., pati'ila k fadu .v Houstonu, l,cle posleclnč bydlela u své dcery pí. Buckhanon. Budiž jí země lehkou, a pozusta-. lým vyslovuji nuši upfo11nou soustrast. Též jsem se tum sešel s mnohu staršími známýlUL školáky, něl,teré jsem neviděl přes 40 let, těžko · bylo některé p,Jznat, tak čas nás změnil na starce a stní·0ny. Ólověk se mile cíťí za taková léta se shleclut.a ruku si potfast, a do tváře sta ré a m.ilési pL1patfit,pár slov si aspoň pohovo i'it, jsme šťastni, že nám takové milé shledání Pán Búh dopi-cj2, a také jsme velice šťastni, a , je to milé, radostné shledaní, když .nám přijde syn domú z daleké vojny, kterého jsme po ně kolik let neviděli. Jnko náš Jeníček pi'ijel z Ko reje 18. t. m. živ a zdráv a veselý, že dostal dis-, charge a je .s námi. Byl ve službě 38 měsíců a 14 dní pí·i engineers, 1 rok ztrávil v jižním. Pa cifiku. :rv:ráme ještě jednoho syna v námořní službě, g nejmladší 18ldý registroval a bude.asi brzy odveclen do okupační služby. , Tak ještě něco o tom stěhování a budování nové Hlav. Úfaclovny nebo domova pro naši Jednotu. To je dosti těžká věc a bude to stát mnoho pcn0z v nynějších poměrech po válce; poněvacl;~všechno je moc drahé, pozemek nebo loty ve velkém městě. pak tesaí·i,zedníci, mate rióJ na stavbu utd. (!:.terý je ted' tak těžko k dostání.>.pak daně měr,tské. školní i státní, vo da, elektflna, plýn, pojištění, telefon atd., vše cko to je ve velkém městě jako Austin, Houston neb Temple velmi drahé, a zvlášť když se to ' má nahonem budovat neb stavit, aby to vše bylo hotovo clo toho 50. jubilea v příštím roce l!l47. Požene to clo velkých peněz, púl nebo i do tí'í čtvrtí milionu to múže stát, jak to plánují, a moc nutné to tak dalece není. Přečtěte si do-· pis br. Ed Vávry z Wesley v posledním Věstní- · ku, je to dobrý dopis. Bratři a sestry, přemý š1e.imetrochu o tomto skutku než podáte své· mínění. My zde členi budem o tom v naší příští schúzi rokovat a dobfo to chceme rozebrat než" se na něčem usneseme. Tak bratři a sestry, do stuvte se co nejvíc do naší schiize v neděli dne 10. března ve 2 hodiny odpoledne. S přátelským pozdravem, Jan Havlík od řádu čís. 2'7.
a hlí:1,holu
~,_
+ o'!I> + {----
Řácl Vizovice, číslo 114.
Ctění bťatl'i a sestťy! Tímto vás uvědom:uJi:: ž;e schúze h'idová bude konána druhou neděli v. březnu odnoledne. Proto hled'te se dostavit a své poplatÍ~y·zap1·avit.Zároveú členi N. o.. kte M jPště nezaplatili, aby tak učinili co nejdříve. Kteří neznplatí. tak nemohou očekávat podpo-. rn. Minulý rok jsme měli mnoho nemocných,· nyní máme jednu těžce nemocnou sestru. Přeji vštm zdraví, vaše tai. Marie J. Kaděra.. ----)
+ o'f<, + (
Sovětský prokurátor
v Liclicích.
Pl'i!.ha. (ČTK.l - Sovětský prokurátor v No rimbArku Smirnov prohlásn o Lidicích: "V ne konečném řetězu německých zločim"tjsou ně které. které zústanou navždy v paměti lidstva.. Jedním z nich je zničení malé české vesnice Li dice a nemilosrdné v3,hlazení jejího obyvatel r.t.va. L1dice st?.l:r ::;e symbolem nacistické zlo činnosti. Vyhlnzení nevinného obyvatelstva Li dic bylo finmn hromadného teroru." ----) + ·7~ + (---Kdybyrhmn mlnviU 1·2či andělu a dovedli tfoba srdce rozclělit, nk to není, jsrne-U 'při tom nedfttkllví a nedovedeme se porovnfi.tf';~fl
-
Wi(l,d~mer.
Z DIVADELNÍHO PŘEDSTAVENÍ VESELO HRY "BA'Í'OCH''. Jeden z krásných činů, hodných následová
ni, bylo divadelní představení, svižné veselo hry "Baťoch'', sehrané místními ochotníky v neděli, dne 24. nora ve -prospěch dobročinné ho účelu. A ti, co přišli a byla to velmi četná návště va, přišli tam s projevem soucitu, pomoci kra janu, jenž je postižen vleklou chorobou a kte rý, když byl zdráv, také hrával divadla a byl spolkař i národně neúnavným pracovníkem a jeho choť též. Vím, ž.e přáním všech, kdož jej znali je, by se uzdravil a mohl se zase čin ně zúčastnit spolkového života. Hra samotná měla pěkný průběh, 'těšíc se neúnavné pozornosti návštěvníků a vyznačo vala se mnoha velmi zdařile sehranými scé nami. Většina hrajících ochotníků byli staří, zkušení herci a i ti mladší se hezky vyzna menali. Prchala, rolníka, hrál br. Jan J. I~2lárek, jenž -se vždy vyznamenává ve vážných úlo hách starších mužů a tentokráte přlbral si je ště jednu úlohu a to policejního komísaře, kterou zvláště pěkně sehrál. Jeho ženu zosob nila markantně sestra Anežka Starčalová, dav ší důraz ženské výřečností, kde toho její úlo ha vyžadovala. Jendu, jejího syna hrál její syn J. J. Btarčala ml. Držel se pěkně a dluž no se též o něm zmíniti, že má značný ta lent ve hře na piano a ku zpěvu a těšíme se, že až zase bude míti kroužek Hlahol nějaký slavnostní program, že nám svým talentem přispěje. Bratr J. J. Starčala, přívalivšív se na scénu s baťochem ku shánění menáže clo kuchyně ve válečné době, brzo s tím praštil, udělal po 'řádný kotrmelec a stal se keťasem. Vyzna menal se výborně v této chameleonské úloze. Vždyť j,e umělec, zvláště v umělecké dřevo řezbě, viděl jsem některé jeho práce a ty by ly mistrnými. Zápolí také s malířskou pale tou, v koupelně své residence vykouzlil kus mořské scenerie s dvěma rnořskýmí pannami, okouzlujících vnad, snášejících se v mořské hlubiny. Tetu Sofi, Juchtovu sestru, vzala si na sta rost sestra ·Karla Čtvrtníková. Má ku svému dobru několik divadelních her. jež napsala a které se těšily takové oblibě, že se clo~:ily mno ha předvedení na mnohých místech. To se ro zumí, že taková pisatelka dívadelníeh her a dlouholetá ochotnice nedělala své úloze han bu. Hezounká dívčina, sestra Elizabeth šteflrn vá, mající roli Katušky, dcery Juchtovy, se hrála ji velmi dobře a zazářtla ve výstupu, kde vběhla na jeviště v nedbalkách, přtpevňuiíc punčošku na ztepilou nožku, (ale má obě, aby snad někdo nemyslel, že má j,211 jednu l hezky vysoko nad kolínkem modrým podvazkem, Bratr G. J. Putschek měl přijemnou a zá Tiděnou úlohu doktora Čvančary. Hrál ji ob divuhodně s opravdovou doktorskou, přilepu je na baculatá zádíčka své pacientky, tety Sofi, stůčky plastrů. Bratr O: Vala, zjevil se v úloze Emanuela Čichny, starého mládence (ale je jinak legál ni potěšení a pozlobení sestry Marie Valové, velmi sečtelé dámy, jíž mnohé obory vědy ne jsou terra mcogntta, čož pisatel dobře ví). My slim, že bratr Vala se také obírá mimořádně hudbou, neboť pak v Jednom výstupu přitáhl na jeviště s objemnou basou a šimral ji smyč cem přes pobřišní část. Na tutu lehtivou ma nipulaci (basa je rodu ženského> odpovídala basa hněvivým a odpuzujícím tonem, což se zdálo vyšetřujícímu detektivu s asistencí po licejního komisaře, policejního strážníka a č,et nika. velmi podezřelým, jenž Po diagnose zji stil, že její lůno je obtíženo ne sice potomkem, ale trestným kontrabantem ve válečné éře, .moukou. Jest-li přišel za to do "lapáku" nebo "vyfasoval" pokutu, to nevím, neboť nemám příliš dobrý sluch. Bratr Vala, to se rozumí, že jako dlouholetý herec sehrál vše 'lehni dobře. Dcera manželu Kelárkových, Sylvia, ovlá dající výborně koncertínu, hrála úlohu Mar jánky a bylo vídno z její sehry, {~e podědila po š.
tatinlt9Yi h~mc~ý tfl.lt;ont, Bn1.tr Richan'! Ba·"
· Strama 9
V!STNlK
Ve středu; dne 6. března 1946.
letka, vystoupívš! v úloze četníka se také dr žel velmi dobi·e a rovněž bratři Frank Chu děj v úloze policisty a Emil Filip v úloze poli cejního detektiva. V programu byl též uveden Martín Chramosta, kterou rolí byl pověřen dle též V. O. Štěpán a 111ys1Íl11, že jí hrál br Vala s tou basou. Nevím, zda-li muže bratr Starčala přísežně stvrditi zda ony dvě mořské panny, o nichž je výše zmínka, jsou opravdu pannami (pan na je označována lékařskou vědou co "vírgo · íntacta"), či paraduji-Ií jen tak pod firmou mythologického pojmenování. Hra byla- velmi dobře sehrána a poněvadž byl čistý výtěžek: věnován pro tak šlechetný účel, zaslouží si herci i návštěvníci plné u znání a rovně i fad Pokrok Houstonu, jenž svou dvoranu a své krásné jeviště k tomuto propújčil. Režii vedli sestra Karla Čtvrtníková a J. J. Starčala, maskování manželé Dom. Nezvalo vých, znalci v tomto oboru, hudební výpomoc poskytl br. Václav Kučera a bratr Frank Va vi'ík vyplnil hudbou gramofonu meziaktí. Dle programu měl míti pi'ed divadlem proslov Rev. J. Dobeš, pi'išel jsem však nahoru trochu po zději, pí'i započetí divadla, tak jsem jej ne slyšel, vím však, že je dobrým řečníkem. Z pi'espolních návštěvníků byli pi·ítomni z Galvestonu celá rodina Šilerových a paní Do sličová, z League City pan Slrnlník a od se stry Čtvrtníkové zvěděl jsem, ž,e tam byli ho sté z Corpus Christi. Lituji, že jsem tam bratra Václava Kučeru neshlédl, by1 bych si jistě rád pohovoi·il se záslužným sokolským harcovní kem a s jeho chotí, byla-li tam též pi'.'ítomna. Odejel jsem však krátce po ukončení předsta vení domú', což je as pi'íčinou, že jsem si s ni mi nemohl pohovol'iti. Bratr Karel Šiler z Gal vestonu byl zvláště ve veselé náladě, neb jeho syn byl již z vojenské slu~by propuštěn a byl tam též pi'ítomen. Kromě zde jmenovaných byli tam i jiní přespolní hosté. Doufám, když máme nyní tolik mužských hereckých sil a nyní v poválečné době budou míti více od dychu, že kroužek Hlahol fadu Pokrok Hou stonu nebude míti vice potíže se sehnáním mužských hereckých sil v uvážení, že řád Po l<rok Houstonu vyjde vždy všem národním spolkúm vsti'íc a to ochotr.č propuj'čením j,e viště a hoi'ení dvorany. S. P. Studničný. + ..y. + {---Řád Rozkvět Západu, čís. 107. Floresville, Tex. ----)
Sestry a bratl'i tímto vám oznamuji, že schú ze našeho i'.-ádu se bude konati 10. března, pro to se dostavte v hojném počlj, neb máme du ležité jednání, což v posledm schuzi jsme jen tak načali. Poslední schůze byla dosti četně navštívena, aJ..e ne tak, jak na tak krásné počasí mohla býti. Uvedli jsme do fadu 3 nové členy, ale co pletu, 2 členy a 1 sestru, 2 se nedostavili, snad přijdou do pi'íští schi'.1ze, tak pl'ijmeme je v náš kruh. , Dále účetní výbor podal zprávu za celý rok, která byla přijata jak čtena, neb se všechno shodovalo na centík. Pfoclseda vzdává výboru dík za tak dobrou zprávu. Na popud br. pi'edsedy,br. John Svoboda dá vá návrh o pl'ispění na české sirotky, na což bylo odhlasováno 25 dolarú. Br. Frank Židek podává návrh o dobrovolnou sbírku na ten sám účel, což bylo podporováno. Nevím určitě, ko lik sbírka vynesla, ale myslím, že asi tolik, co povolil l'.'ád. Díky vám, sestry a bratfi, že jste pi'is1:ělina tal{ dobrou věc. Věi'.'bc, že oni jsou za vaši podporu vděční, a já myslím, že jsou k ní oprávněni, neb rodiče jejich byli umu čeni gestapem. S bratrským pozdravem, Tom Novák, řádový dopis. ---)
+
Ji',)
+ (---
Nutnost mlržení spolupráce v nároclní irontě. Praha. - Pfodseda vlády Zdeněk Fierlinger promluvil v Pardubicích a poukázal na to, že jen udržením spolupráce v národní frontě bu de možno zajistit čs. stát. Zm.ěna stranické struktury na Slovensku prospěje k: pr9hloube,nt 1'ilpolnprhi;e :,,f,l'an r1\'lx0c::l11í fronty. · ·
SOKOLSKÁ HLÍDKA Dallas, Texas. Sestry a bratři! Dle usnešení z výroční schúze zasíláme zápis k uvei'ejnění do bratrského Věstnilrn s žádostí, by o každém dúležitém bodu bylo ve schf1zích našich jednot náležitě pojednáno. Ve zvláštní schúzi župního výboru svolaně br. starostou po návratu br. Kučery z návštěv o klahomských sokolských jednot bylo na to pou kazováno, že reorganisace župní povzbuc:Jív jednotách svojí dochvilností a pohotovostí bý valou du.věruve vedení. Bratr organisátor žádá o pořízení nového adresáfo za kooperace na š.ich jednot a jejich činovníktL Jeho zpráva z yukonské jednoty byla s potěšením přijata a i s ohledem na Prahu v Oklahomě bude učiněn pokus oživení bývalé činnosti pomocí br. Ševčí ka a Sádla. - Ve všech jednotách v župě jest dle odporučení technického odboru povinnen nácvik sletových prostných a cviku předepsa ných pro slet omažský, a všecky informace v tom ohledu podá·župní náčelník br. J. Kos, je hož adresa jest 815 Louis St., Houston, Tex., a neb br. Vác. Kučera, společný cvičitel, při ná vštěvách naších jednot. Byl pak dále projednáván přenos župní hoto vosti od býv. pokladníl(a a potřebné listiny po řízeny i schváleny účty za tento měsic. Dále pak schválena volba župního místoná čelníki;tbr. Frant. Šebesťíka, jehož adresa jest 824 4th Ave., Dallas, Texas. Odporučeno objednati zásobu výtisku knihy "Pořadová cvičení" od br. J. Jelínka, nákladem Am. Obce Sokolské a "Knihy družstev" pro na še sdružené jednoty. Dále odporučeno upraviti v jednotách cvičební kroj všech našich tříd dle nového úplného kroje po změnách učiněných. Volby pro vzdělavací odbor ponechány do pfiští březnové schuze. Co přísedící navrženi do župního výboru i odporučeni byli: br. Jerry Lažnovský v Ennis, sestra M. Toběrná a Převrátilová a br. M. Jur čík z Dallas, bři. Tirek a Bečan a sestra Mila nová z Fort· Worth, Texas. Všem jmenovaným bude hraženo cestovní vydání spojené s ná vštěvou našich řádných scht1zíměsíčních, kte ré se konají vždy čtvrtý pátek v měsíci v Soko lovně dallaské. Řádná schuze únorová konala se za účasti členu ústředního výboru minulý pátek a po čtení zápisu z výroční i mimořádné schuze, kte ré přijaty, čteny došlé dopisy od br. A. Hamus ka z Houston, br. V. Jecha z Yukon, br. Kosa z Houston, br. Kučery, společného cvičitele, se stry Francis Dudžinské z Corpus Christi, pana dr. E. Míčka z Austin. a dopis od br. J. Bečana z Fort Worth. - Na všechny tyto dopisy dle u snešení přijatých odpoví br. jednatel bezod kladně a uvádíme zde jen proto, aby naše jed noty věděly, že každému dopisu bude i nadále věnována náležitá pozornost. Předléhají nám clúležitéotázky k fošení. Cvi čitelské kursy, společná cvičení, pofadání let ních škol, návštěva a obeslání sletu Am. Obce, valný sjezd, problém stálého společného cviči tele župního a tu jest spolupráce a zájem všech jednot základním naším požadavkem. - o všech těchto bodech bylo jednáno a rokováno v naší župní schftzi clo pozdních hodin. Z tělocvičný k nám doléhal veselý smích všech cvičících tí·fr1 r•'i hře a později i' rázný zpěv zněl k nám racl0..:tně, že pl'áli jsme si, kdy by jste tak všicí mohli býti svědky. Prozradím zde, konče svoji zprávu, že dal laská jednota jalm1ile jen trošinku "vypiluje" sletová prostná svých ti'.-íd, hromadně plánuje návštěvu yukonsl{é jednoty oklahomské. Zvu vás všechny do pÍ'Íští faclné schůze na večer dne 23. března clo Sokolovny v Dallas,, Texas. Zdar vám všem, Lud. O. Hošek, t. č. župní jednatel. ---)
+
""'+ (----
Praha. (ČTK.) - I< předsedovi a poslanct"J.m prozatímního Národního shromáždění promlu vil Adrien Robinet de Clery a pozval Českoslo vensko k účasti na Meziparlamentární unii. Se strany Československanebyl dán nijaký defini tivní příslib, neboť otázka musí být nejprve
projednáni'l viíemi strimam! národní f!'ont,y,
.,_
Strana 10
VilSTNfK
OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS
-
Ve středu, dne 6. března 1946.
.,,. All contributions, correspondence of Lodlt reporters, bíographfes, etc. intended for pub• Iícatíon, must be in the hands of the Editor
I
by Saturday,
MWHlllAl!UllAAHW\MN:'fDUUIHl!RIU.JAIQ#IR:nramm11DUliiHlllYiiPll@l41Hii!WiMl#!Aii41iUl!UiiiiAll t&IBiiiiiMh51ii4iiRHAiiliiiMllNilMIA@JQljQllP#IMllAllllllMiAliWiMIHiMIMMIMiMiWiMMidiiiiliiRllMl@iMWAIBllOtiiUllUillDUUdlllHlllBHIMIWliMili'MIMiWiliiii
North Dakota Plan
SICK BENEFIT RELIEF By c. H. Chernosky A·firmer foundation has been commenced we do, and, of course, those societies and com and is being laid for the Sick Benefit Depart panies can really give a more material relief. ment of the SPJST. Last year for the first time This is only natural. We hope some day to have since the Sick Benefit Department has been a Sick Benefit Department which will be more organized, our Brother Koliha, its director, has worthwhííe and render us greater service. been able to set aside a certain sum of money But the main thing now is to build a sound from the unused assessments with which to and solid. foundation. This has been com create a Reserve Fund. No society, no institu menced and we have a goodstart. Let us finish tion and no organization, regardless of what the job. Let us build a Sick Benefit Department its purpose may be, can prosper or can long with a large membership which would reflect endure without sufficient financial basis. credit upon our Institution. Some day the Sick When after the Taylor Convention the Sick Benefit Department may by one of the draw Benefit Department was first organized, we ing cards for our Order. We would like to ask tried to operate it by making· small and in all our members and representatives of the adequate assessments to take care of the sick Sick Benefit Department in each and every benefit claims; hence the Sick Benefit Depart local lodge of our Order to·do their level best ment was broke before it could get started; and to make a special organized effort to con and it could not hold or command the con tact all of the members, who at some time or fidence of those who organized it, or those who another belonged to the Sick Benefit Depart became members of ~t. The claims of the sick ment, and as many new members as they pos could not be promptly paid. sibly can and try to enroll them as members At one time it was necessary for the Supreme now. But remember too that we want only Lodge to make a supplemental donation of those who are now enjoying good health. No $500.00 to the $1,000.00 grant given to it by the one should be asked or permitted to join the East Bernard Conventionin order that it might Sick Benefit Department who is sick. If we are continue to exist. Those of us who knew from not careful and enroll those who are sick, then experience with or observation of other sick many claims will arise against the Department benefit societies,were convinced from the very and cause a great hardship and impair the outset that the occassional assessments which solvency. were first. made were wholly inadequate and Our agents, too, should work to the end of that the department could not exist, much less helping our local members, as well as all the could it prosper, and, therefore, we were not sick benefit chairman and representatives in enthusiastic over it. We felt that we could not each local lodge to solicit members into this in good conscience recommend it to our mem Department. It may prove to be a great branch bers, or wholeheartedly to support it. But today of our Institution. We should sponsor it, push it is a different story. The Sick Benefit Depart it and help Brother Koliha to make it grow and ment is beginning to have a solid foundation. be bigger and better. Last year, though the membership was not so At our next Convention we can make such large, the assessments were more than suffi changes, amendments and improvements as cient to take care of all the sick benefit claims. may be necessary for it to be such an institu What little excessthere was left after the pay tion as we may desire. If by that time, it will ment of the prorata part of the sick benefit accumulate a substantial Reserve Fund, then claims, the excesswas placed in the sick bene its membership will have a greater confidence fit reserve. If the Sick Benefit Department can in it, and it will reflect credit upon our order. carry on and operate until the next Conven While we are working to the end of improv tion on the same basis as it now operates, it ing and making, better and greater our Sick will have something like $3,000 in reserve, and Benefit Department, let us not forget our Gol this will indeed be a nice beginning. den Jubilee Drive for members of our Order. If more of our members will join the Sick Be Let all our members, all our officers in the lo nefit Department, then the chances are that cal lodges help our agents to work regularly, the reserve will be still larger, and the Depart steadily and tirelessly each and every day, .and ment will be able to give a still better service to at every opportunity which may present itself its members. in writing up new prospects and getting them During its existence, Brother Koliha and all into our Order. We need them, and we should of us have profited a great deal from the expe get them at the rate of about 200, or more, a rience we had in connection with it. In the past month in order to reach the Golden Jubilee there was a great deal of work done by Brother Goal of 3,000 before July 1, 1947. Ťoupal to get it started. NowBrother Koliha is Let there not be a single local lodge without working hard to make it not only self suffici ent, but in laying a solid řoundatíon to insure a local agent, and if . some of the local lodges have an agent or agents, who are not working, its future growth and success. All it needs is let these local lodges take it upon themselves the support of our members. Our members to contact such agents, and see if they cannot should support it. Almost anyone can afford to induce them to work in getting new members. pay $3.00 annual assessment for a good and If these agents will not do any work, nor even noble cause and become a member of the Sick try, then let them see to it, that other agents Benefit Department of the SPJST. I, for one, would like to see our members support it to its are appointed; and if there be no one in the fullest extent and really build up a nice de local lodge, whou would agree to become an agent, then let the local lodge or lodges take partment before the next Convention.. There are some of our members who still the matter up with Brother Marek, and see if object to it because the assessments even at he cannot arrange for some other agents to the rate of $3.00 peryear are yet insufficient to come into such community to solicit new mem give a real and true sick benefit relief to its bers for our Order. ----) + .,. + (---members. I agree with tliem. We cannot give the relief that we would like to with the small CZECHOSLOVAKIAN STUDENTS TO J.i'RANCE assessments we are making. We know from ex Seventy-six Czechoslovakianuniversity stu perience that the old line sick benefit and hos dents and grammar school pupils lef Prague in pitalization societies and insurance companies December for France. Scholarships have been charge premiums and assessments which granted to them by the French government. amount to about ten times as much a year as
...
The fraternal system became more effective in looking after legislation in the various states when the state fraternal congresseswere encouraged to become more active. Those at tending the state meetings are home folks with influence and they can round up support. Le gislators will listen to the people at home, and the National Fraternal Congress of America has found, while it originates and defines le gislative proposals, better results are obtained · when the state congresses carry the ball. Also there has been an improvement in field work and better understanding among field workers since they have been meeting and dis cussing subjects with field workers of other so cieties at the state meetings. It has become the custom to have national leaders present at ma ny of the state meetings, and the ideas they spread is for the benefit of the system. Now comes M. D. Anderson with an exten sion of the idea. He sends a resolution which was adopted at the last annual meeting of the North Dakota Fraternal Congress. It proposes that the 'subordinate lodges of affiliated socie ties send delegates to the state meeting. They would hear the discussions and the addresses of the national leaders, and they could carry back to their home communities a better un derstanding of the work and service of the fraternal system. Mr. Anderson suggests that attendance under the plan would be approx imately 400. Anyway,North Dakota is going to try it at the next annual meeting of its Con gress. This is a phase of public relations work. One of the drawbacks in public relations of the fraternal system is that there has been a tend ency toward insularity in some societies.Work ers and members know only their own society; they do not know what a mighty institution the fraternal system is. As we see it, no worker or member will be injured by learning that there are other societies carrying on the same work in a worth-while manner. Such knowl edge ought to increase their pride. It is frater nal to meet others and work with them. Likewise,as anticipated in the North Dakota plan, the meeting of the state fraternal con gress would be a big thing, and its influence' would extend throughout the state. That would make both legislative and field work more ef fective. ---) + .to + (~- WHICH IS YOUR PHILOSOPHY?
The rest of the world doesn't give us a break so we-Il break the rest of the world. I can help put a broken world right if I start by breaking with wrong. Men, home from war, found reality under fire. Nowto find reality at their own firesides. You can't change the moral climate of the world by waiting to see which way the wind blows. Hardship and suffering can make you bitter - or make you better. It's not giving in to others but building into them that make sound homes. A roadhog is the man who takes the part of the road you want. End fear, greed'and hate in the world and we need not fear that the world will end. ---) + "'" + (--17 CZECHOSLOVAIHAN GENERALS EXECUTED BY GERMANS
In a statement on the Czechoslovakian Ar my, General Ludvík Svoboda, Minister of Na tional Defense,announced that of 119 generals, 17 had been executed by the Germans, three died in concentration camps, and two fell in the revolution.
Ve středu, dne 6. března
194t
.
ly recalled. But to many the introduction to Tolstoy's great novel was a revelation. Here was a literature, of whose wealth and intensity the For the first time for five years Czechoslovak ordinary reader knew only too little. There was Independence Day in London was spent quiet ly. The centre of interest had at last shifted . a greatness dimly discerned .. Of this greatness the people of the West back to Prague and the home-country. There ought not to be in ignorance any longer. A was yet another service in St. Paul's Cathedral, formidable task awaits the translator. but those who were present realized how many There is a very real danger that the Slav cul of their friends and colleagues of the war were ture will not be amply presented to the West. back in Prague. Five years ago, when the aerial On the highest levels the University and the attack on London was still ·at it~ height, st. London School of Slavonic Studies do their Paul's was judged to be a dangerous place and work conscientiously. But more should be done the Independence Day service was held in St. to meet the needs of the general reader. For Martin-in-the-Fields, wheii William Temple, the general reader is every one of us. Even the then Archbishop of York, was the preacher. experts becomes a general reader as soon as he Two years later, when William Temple had be leaves his particular province. Specialism, as a come the Primate, he preached in the crypt of cult, can be pernicious. The new relations be St. Paul's. Now there is little doubt the people tween Russia and the West are bound to en of London will like to see these annual services courage many more people to study the Rus in the St. Paul's perpetuated. They do not want sian language. Many will study it, however, for to see the grand associations of war broken commercial purposes. We must bear in mind down. New generations will arise. Many of the the people, not necessarily good linguists, who Czech and Slovak boys who learned to speak want to become more familiar with the Iítera English as their second tongue will find it dif ture, the philosophy and theology of Russia. ficult to pay frequent visits to this country. • They are not ashamed - for man's span of life Yet five years of exile leave their mark. It was is short - to make their approach through the a happy suggestion that the principal speaker medium of translations. for the last Independence Day celebrations in What is true of Russian is true also of Czech. London should be a man who, while having al Throughout the last five years ís was necessary most a lifelong affection for Britain, spent the · to present the Czechoslovak political life to the war years not in London, but in a Nazi concen Western world. But the literature ought not to tration camp/ This was Dr. Otakar Vočadlo, be so sadly neglected. Czechs can present their Professor of English Literature in Oharles U11i own literature. They can also help partly in the versity, who is now spending a year's special presentation of Russia's literature as well. It is vacation in Cambridge. a task well worthy of a people who, while link It is almost a compliment to the British peo ed with Russia, do not want to isolate them ple that the Germans should have marked selves from a Western world in which they down a Professor of English Literature with have played so remarkable a part. J. R. G. B. their displeasure and cruelty, for England has ---) + "' + (-- a literature of revolt. The greater number of THE KICKING POST her poets have experienced in varying degree By Annie Hornady Howard the rebelliousness of Shelley. Across the whole "~ow is life treating you today?" I asked a treasury of English poetry - whether its lead writer friend. ing spirit is Milton or Blake or the younger "Fairly well," she answered, "but I am in a Wordsworth - flames the call to freedom. It very vicious mood!" laughing she discounted was Dr. Vočadlo's task to interpret this spirit her statement. to Czech students and to encourage them to "Now, what is your trouble?" I asked as I make their own explorations. Then fortune settled myself in a chair by her desk. played its tortuous trick,1and while the Profes "My trouble is one that is ages old in this sor of English Literature was suffering one in country, and I find myself getting livid with dignity after another, some thousands of young rage every time I hear any one say that we Czechs were living on English soil. Many were Southerners say 'you-all' when we speak to, or stationed in the heart of Warwickshire, only about, one person. There is no foundation for three miles from the village in which Walter this idea, but we hear it on all sides. over the Landor spent most of his boyhood and less radio it comes to us, we read it in what is ac than six miles from the birthplace of Shakes cepted as the best fiction, we hear it in songs peare. Now those who survived the conflict are and it makes me want to howl with rag.I" back in Czechoslovakia, and the ex-prisoner of "My, but you are on the rampage!" the Nazis for twelve leisurely months in Cam "Oh, I know that I shouldn't pay any atten bridge. The fear of aerial attacks is ended. The tion to it but when I hear on the radio 'Won't zooming of aircraft in heavy formations is less you-all come in?' trying to imitate a Souther often heard above the singing in King's Col ner, it engenders such řúry within me that I lege; and the youtlí of America which flooded want to tear my hair." the narrow streets of Cambridge, as of Oxford, "Yes, I know," I sympathized, "But what call during the war years is going home. Czechoslo we do about it?" vakia could scarcely have a better envoy for "Get your Kicking Post to really kickíng!" Cambridge. "I too, have been indignant over this falla But Dr. Vošadlo did not spare his English cy," I said, "but with all my arguments with audience when he spoke in the Czechoslovak my friends they say, 'But my dear, I do hear Institute on the eve of Independence Day. On people saying that every day of my life'." Then the contrary, he told them that their attitude when I explain that a person is .askíng about to the present problems of Czechoslovakia must one's entire family when she says 'you all,' be less sentimental and more realistic. English there is a suspicious shrugging of shoulders as . is to be the first foreign language to be taught much as to assert; 'Poor thing, she thinks she in the schools of Bohemia and Moravia. Yet all knows what she is talking about'." would learn Russian. The Minister of Educa "Well, that is true," my friend agreed, "and I tion was an ardent admirer of Russian litera think that there should be a society for the ture and culture. The Professor of English correction of all erroneous expressions attrib himself, though he believed that nothing ex uted to the Southerners. Let's call it 'Set Them celled English poetry, would give the palm to Right' and when we read, or hear words and Russian prose. expressions that are not correct let's make it Here is a literature well known in Czechoslo our business to set those speakers right." vakia and unhappily far too little known in "Now, you begin the good work. Use that England. For the past quarter of a century arts Kicking Post to kick all this fallacy out of the students in Oxford and Cambridge have been minds of persons who think they know South reading Russian novels, often to the detriment ern dialect and expressions!" of their more academic studies for their final And the Kicking Post must tell you that our schools. During the war Tolstoy's War and greeting, "How are you all today?" means Peace became a best seller. It was popular, simply that we are asking about the entire ostensibly because it portrayed a state of ař family - "How are your father, your mother, iatri, which the oerman attack on Russla vlvld·
A Word For Britain
Strana 11
VISTNtK·
your husband, your children?" We are only embracing the family in that friendly query. But never, never, never, do we say "You-all'! when we mean one person! ---)
• "' + (.---
Austin, Tex. - The first Texas chapter of the American Association of Teachers of Slavonic and East European Languages was organized recently at the University of Texas, Dr. Eduard Míček, professor of Slavonic languages, an nounced. Dr. Míček was elected president and Joe Ma Iík Jr. of Placedo was elected secretary. Charter members include also Dr. Oliver H. Radkey, as sistant professor of history, John M. Skřivánek, , instruktor in Slavonic languages, and Matthew Irving Smith, instructor in romance languages. While attending a meeting of .the national association in Chicago in December Dr. Míček was asked to organize a chapter at the Uni versity. The American Association was organ ized in 1941. ---)
+ "' + (---
Austin, Tex. - A little Czech town in Silesia will soon have a beautiful American flag for its patriotic celebrations, thanks to a group of University of Texas Y.M.C.A.-Y.W.C.A.mem bers, Dr. Eduard Míček, professor of Slavonic lan guages at the University, recently appealed to some organization to assist him with purchas ing a flag for hit native country, Czechoslova kia, and for his family there. Dr. Míček could have bought the flag himself, but he wanted his people to know that some American group felt a bond of friendship with them. So the University Campus Action Committee of the "Y," voted to sponsor the campaign for a flag "as a worthy function for peace." Typical of the Czech feeling following the war was a letter Dr. Míček received from his brother-in-law: "We are now very happy that we are liberated from the German yoke, and grateful to the American army for our liber ation." Dr. Míček hopes to deliver the American flag in person to his home country. His mother, now 72, survived the war, but a brother, Dr. Jaroslav Míček, was murdered by the Gestapo in March, 1945. ---) + .,. + (-- AMERICAN RED CROSS AIDING CZECHOSLOVAKIA
More than 100,000 Czechoslovakian school children will receive milk, vitamin tablets, chapter-producted clothing and shoes as a part of a $2,000,000 American Red Cross emergency relief program to be made ímmedíately avail able to that country. To supplement their . present diet, these children, six to fourteen years old, will receive one-half pint of milk every day for three months. It is estimated that this program will require nearly 500,000 pounds of dried milk. More than 7,000,000 vitamin tablets are also being made available. Approximately 500,000 chapter-produced chil dren's garments will be distributed by the Cze choslovak Red Cross under the supervision and' assistance of a staff of four American Red Cross civilian relief representatives. Also to be issued are 25,000 pairs of children's shoes, 50,000 demílayetts, 50,000 hospital gar ments, and 20,000,000 surgical dressings as well as equipment for the use of the Czechoslovak Red Cross. The program was approved following a sur vey of Ozecnoslovakía's needs and resources re cently completed by Malvin A. Glasser, 516 N. Glebe Roact, Arlington, Va., Assistant Director of civilian relief, at the request of the Czecho slovak Red Cross. The recommendations were endorsed by Laurence A. Steinhardt, United States Ambassador to Czechoslovakia, Presi dent Beneš and the UNRRA officials in Cze.. choslovakía. - (ARC News Service.)
....
strana 12 .
EUROPE'S DANGER SPOTS
By I. Dublin, Ph.D. ~ ,f Dr. Dublin, Vice-President and Statistician of the Metropolitan Life Insurance Company, has just returned řrom.a, 7 weeks' trip to Europe to investigate health conditions and develop a r program of relief for the American Red Cross, · in which he serves as assistant to the Chair man. With few exceptions, the health of the peo ples of Europe is today in a precarious condi tion. How.precarious, only those can fully ap preciate who, like myself, have seen the sham bles that so much of Europe is. Everyone con cerned with the public health to whom I talked is anxiously awaiting the passing of the winter . and the spring months, hoping that these will not bring a catastrophic epidemic. They have not forgotten what happened to ward the end of World Wai' I and in the years following- the Influenza epídemtc of 1918 and 1919, the waves of typhus and of other infec tions. that swept the strife-torn regions of eastern Europe as late as 19·21; nor thé hunger and disease that hung over Central Europe years after. Over a very wide area the present picture, as shown on the map (comparatively few data are available on Russia), has so much in common with the earlier one, as to lead to grave apprehension about the immediate fu ture. Germany and her Eastern neighbors are the chief source of concern. Health conditions in the Reich started on the downgrade when the whole economy became geared to war prepara tions long before hostilities began. The pre-war diet of large numbers of Germans was notice ably and increasingly deficient in quality. In some ways, the country was somewhat better off during the early war years, because of her ruthless looting of her neighbors. But the strain of war on the people began to tell as the war went on. The records show increases in the general death rate, as well as in tuberculosis and in in fant deaths. Infectious disease spread rapidly. Diphteria in the later war years was more prevalent than at any time in two decades. Cases of typhus fever appeared in sizable num bers from 1941 on, many thousands in concen tration and prisoner-of-war camps. But until Germany began to crack up, the increase in these diseases was not sufficient to interfere seriously with her capacity to make war. The last year of the war witnessed a rapid deterioration in German health conditions, and they have continued to go downhill since. Germany is a badly beaten country occupied by the armed forces of four major victorious na tions. There is as yet no co-ordinated policy in the vital matter o~ public health control, and even if there were, it would be of little avail without food, medical supplies, and a host of other health essentials which Germany lacks. The dangers in this situations are obvious. Typhus and some of the other communicable diseases can be kept in check through prophy lactic measures, but only if an adequate health administration is maíntaíned, This does not, however, hold true for the virus diseases, like influenza or even for pneumonia. A great in erease in mortality from the respiratory di seases is unavoidable in Germany unless the winter is exceptionally favorable. Serious increases are expected also in tuber culosis, the digestive diseases, and in infant mortality. From the long-range point of view, the tuberculosis situation in Germany is espe cially threatening. Many of the returned Ger man prisoners are in bad physical condition and a high proportion have active tuberculosis. They are likely to spread the disease to a po pulation on short rations ...
InPoland, líkewíse, the situation is desperate. The overrunning of the er,····'····'1• ~ »olltlcal and social turmoil řollowín 111 surrender, combined with the or removal of agricultural machín . livestock, have seriously affected even the farming re gions... As for the urban pópulatíon, there is scarcely a bright spot anywhere. The cities are
'
vjllsTNÍK
Ve středu, dne 6. března 1946.
desperately short of everything. Housing, utili ties, and transport are badly wrecked. The peo ple who stayed in the cities during the war are weakened by undemutrítíon, while most of the repatriates are in an even worse state of health. Disease is rife. The death rate from tubercu losis in the cities is reported to be as high as in World War I, when rates exceeding 700 per 100,000 persons were found in the large cities. In Warsaw, one fifth of the entire population is reported to have the disease. Even higher .řigures are given for other cities. Typhus epi demics have raged. The situation is likely to grow worse under the bad sanitary conditions that prevail, with food, clothing, and fuel lack ing and the medical resources of the country, which were never abundant, greatly reduced. The reshuffling of the population now going on helps to spread disease. The greatly weak <med condition of the Poles is fertile soil for the spread of epidemic diseases. It is to be feared that epidemics as serious as those of the war years will recur and that their ravages will ex tend beyond Poland's borders. Many Poles will die this winter from starvation and cold. If Po land is to be saved from further decimation of her population, much depends upon UNRRA's success in carrying through its program of re lief and rehabilitation ... Russia is the great unknown with respect to her public health. No vital statistics whatever are available since early 1937. Health condition undoubtedly show rather wide variations in this huge country. In much of western Russia, however, they must be very like those in Po land. For upon this area were visited all the evils of Nazi occupation - plundering of food, livestock, and machinery, deliberate under nutrition, and even wholesale starvation and murder of the population. The privations in this area were added to by the "scorched earth" policy of the Russians themselves. Everywhere in Russia the strain has been great, and must still show its effects both on the general health of the people and on agri cultural production. For Russia's effort in the war involved not only the mobilization of the world's largest combat army, but also the de pletion of her farm population to man her vastly expanded industrial production. Yugoslavia is another country which is in ex tremely bad shape because of the deprivations visited upon it by the Germans and Italians, and because of the incessant guerilla warfare and intermittent civil strife. Typhus outbreaks of serious proportions have occured. As a re sult of the reduction in agricultural production far below their needs and the disruption of transportation, parts of the country face famine conditions this winter. A poor country even before the war, Yugoslavia needs much help if her people are to be saved from disaster. Greece also is in serious condition. oevrnm and despoiled, first by the Italians and later by the Germans, the country and her people have been among the worst sufferers of the war. With the consequent breakdown of public sani tation, malaria has gotten out of control, and nearly half of the entire Greek population is affected. Tuberculosis ranks equally with mala ria as a public health problem there. Even in normal times the country's low agricultural production and the sharp curtailment of food imports have brought widespread malnutrition and even starvation. Italy is the most important country in this group. Conditions show wide variations. North ern Italy fared fairly well and, except for the air bombardments of its industrial cities, suf fered little destruction. The effect on the pub lic health was not serious. By contrast, south ern Italy is in wretched shape. Large areas were bitterly fought over, and experienced great destruction of homes, of transportation facilities, and of water supplies and dístríbu tíou systems. This, together with the war casualties, the huge numbers taken prisoner, and the Impressment of laborers by Germany, has brought about a oangercue health condi tion.
.,..
Holland was in fairly good shape up to the last year of the war, except for some of her larger cities, which were chiefly affected by the reduced food supply. This became progressively worse as the war closed and since then. The disease situation became serious in 1944 'and 1945. Diphtheria, particularly, was widespread ancl caused thousands of fatalities. Infant mor tality in Amsterdam rose to 100 per 1,000 birtl1s in the first half of 1945, or 3 times the prewar figure, which had been among the lowest in the world. · Finally, the flooding of some of Holland's rich farming areas in the closing phase of the war brought distinctly new health problems. Malaria has spread widely, and may reach se rious proportions before it is checked. As a re sult of war conditions also, the splendid gains made against tuberculosis during the prewar decades háve been completely wiped out. For the most part, however, Holland stands a bet ter chance of rapid rehabilitation than most other countries ... Czechoslovakia is in a fair condition. She was a vital part of Germany's arsenal and ":;,. safe area" for Germans, to which many were evacuated. Her people, therefore, were not subjected to extreme privations, and the retro gression in health conditions was consequently less marked. The increased pace of industrial production and the moderate reductions in food were reflected in the higher tuberculosis rate. Despite some unsettlement arising from the German minority problem, Czechoslova kia's prospects are the best of all the countries of Central Europe ... "
---)
• ..y.. (----
v Československu zavedena bude do škol sou stavná politická výuka a výchova; prozatímní název nového předmětu je politická nauka o výchovné činnosti. Politická nauka ve škole ne bude ovšem druhem agitace pro politické stra ny. Program první domácí vlády republiky žá dá kulturní ideologickou opravu, jmenovitě ze sílení slovanského přehledu a budování upřím ného vztahu Ir největšímu spojenci Čsl. repu bliky - k Rusku. Účelem politické nauky je, a by se mladý člověk naučil myslit o politických. otázkách, aby vyrůstal v přesvědčeného demo krata, porozuměl dnešním složitým společen ským vztahům, navykl si číst politickou i ho spodářskou stať novin, uměl rozlišovat pod statné od vnějšího. Na ústavě československé republiky, Ruska a jiných slovanských států bude žák poznávat různé formy a stupně do mokracíe, rozdílné hospodářské systémy a uvě domí si trvalou demokratísací lidské společno sti. Lidově demokratická škola je povinna vy chovávat budoucí obča:tfytak, aby se nikdy ne dali ošálit, aby pochopili směr-národního úsilí a získali a udrželi si optimistickou víru v příští svého národa. Politická nauka se bude hodně opírat o dějepis, ale východiskem musí být nyzpůsob života, nynější společenská situa ce. jinak by se vzala-novému předmětu všechna životnost. Žák proto musí být poučen o progra mu vlády národní fronty, seznámen s techni kou parlamentárního jednání a upoután důle žitými událostmi dneška. Výchovné činnosti, t. j. žákovská samospráva, kluby, společná shro mážděni, naučí žáka oceňovat význam celku pro jedince a poskytnou mu výstrahu před ni čivou sílou sobectví. Vytvoří jistě také demo kratičtější vztah mezi učitelem a dětmi a zdů razní mravní podněty, pospolitost, spolupráci, vzájemnou pomoc, obětavost, zdravé vlastene ctví.Bude-Ií nový předmět dobře pochopen.ne stane-li se z něho nudné učení, z něhož se po případě propadá, pomůže politická nauka spl nit tu část programu čs. vlády, v němž se praví, že bude zlidověn systém výchovný i povaha kultury v duch upokrokovém, lidovém a národním. ---) + G!<> + (--svoboda neznamená právo dělat, co nám na
padne, nýbrž dělat to, · co má být vykonáno, třeba snad je nám to v daném okamžíku proti
mysli. - MacDonald.
Ve středu, dne 6. března 1946. Němec,ká vyhlazovací politika proti české inteligenci citována v Norimberku. ?raha. (ÓTK). Zástupce sovětské obžaloby v Norimberku generál Ra-I ginskij pravil: "První starostí Němcil bylo zničení české inteligence. K. H. Frank to otevřeně vyhlásil slovy: 'Vyhraje-li Anglie tuto vál ku, otevfote si své university, vy hraje-li Německo, postačí vám pě títřídni školy.' Po okupaci obsadili nacisté všechny vědecké instituty, odvezli vědecké přístroje a ničili ar chivy. Současně došlo k hromadné mu zavírání státních a obecných škol. Již po okupaci propustili ihned 6.000 učitelů. Počet žáků na měšťan ských školách poklesl v roce 1940 na čtyřícet procent počtu z roku 1937 a dokonce roku 1942 asi bylo třicet procent všech středních a měšt'anských škol mimo provoz. Sbírky Národního musea byly vy kradeny a korunovací klenoty mu sily býti vydány clo rukou "protek tora" Heydricha." -oČs. samospráva je obnovená forma demokracie. Pi·aha. (ČTK.) - President . re-' publiky dr. Edvard Beneš vyhlásil .pfoclsed:nictvu Svazu okresů olo mouckého kraje: "Samospráva, kte rou obnovujeme v nové formě, je nová forma demokracie, a to for ma správná. Samospráva byla vždy pro nás školou politického života. a v nové formě národních výborů j,e dokonalejší soustavou a je to vyš ší typ demokracie. Jest to sloučení vrchnostenského elementu s lido vým živlem a znamená odbyrokra tisování veřejné správy."
Oznámení
KANDIDÁTŮ 22 SOUDNÍ DISTRICT STÁTU TEXAS J. LEE. DITTERT za Distriktního návladního OKRES FT. BEND
:V:l1STNfK
I
I -----Behind V.
.lour Bonds
"' lies the Might of America
nává
statistická data těžby uhlí v! ne-li všechno horní Slezsko, takže'?, ÓSR. a v Polsku. Ostravsko-kar- ! polská uhelná kapacita se zvětší o . vínské kamenné uhlí je hlavním I dalších 69%. Polsko naopak po kon základem čs. hornictví a průmyslu, sclídací světových poměrů bude mít píše inž. Pelnář. Z celého množství velké těžkosti s vývozem svého uhlí. kamenného úhlí vytěžilo se v roce Není tedy proto žádných důvodů, 1937 V Ostravsko-karvínském reví- aby se. polská uhelná produkce Je ru 13 milionů tun. Z té části, kterou .,., ~ ,.,0 a náš úkor končí Beckův režim odtrhl násilně od sze zvys va 1 a 11 , ÓSR, pocházelo 7,350,000 tun. Kdy- autor svůj článek. by tedy těžba byla stejná jako v r. 1937, ale hranice probíhala, jak je zakreslena i nyní po osvobození na ( , ,i některých polských mapách, vytě ž.íla by ČSR nejvýše 9,500,00Q tun, což by nekrylo její potřebu. Polsko však již po prvé válce dostalo tak bohatá ložiska kamenného uhlí, že v hlavních úlohách jsou: Růžena se svou těžbou 61,800,000 tun bylo. Šlemrová, Franta Paul, Vladimír na třetím místě v Evropě. Většinu Barský, Markéta Krausová. a 35 tohoto uhlí Poláci vyváželi. Po téjiných hereček a herců, to válec Polsko dostane velkou část HALLETTSVILLE, ve čtvrtek 7. n . ----· ·-- -- ,... března, o 7 a 9 .hod. večer.
na, která ví co chce"
I
l\/JAREK .. BURNS INDUSTRIALEMPIRE To its great General Electric plants, Eastman Kodak factory and other world famous giant producers of vi tal supplies, New Y,ork adds 6,500 shops'whose average employment is less than 4fl persons. With future re quirements of radio, aviation and surface transportation greater than ever, these thriving industries will add millions to Government re sources guaranteeing Savings Bonds. U. S. 1'reas11r::,, D.epart11,1cllf
For a~ sweet, crunchy dessert that is delightfully clifferent, try Peanut Pie, advises.Marjorie Griffin,. Rural Home. editor of Capper's Farmer. The nutty flavor from chopped pea nuts has high taste . appeal, she writes in the nationally circulated farm magazine. Just before serving the pie, top it lavishly with whipped cream. Ar range it around the edge of the dark :filling in a' ring of snowy peaks.
•
•
'
•
TI·IOS. H. LEWIS za okresního soudce
•
GUY H. BARN!!!TT za šerifa OKRES VICTORIA JOHN L. JARRATT za okresního šerifa <>
W. F. (BILL) CRAWFORD za úřad šerifa. OKRES AUSTIN W. D. BRYAN za ok:resntho soudce
·-
--· -
"
ill
.
I
síni Štefánik, o 7 :30 večer. CilOSBY, v neděli 10. března, o 3 hmliuách odpoledne. EAST BERNARD, v neděli března, o 8 hod. večer.
10.
'\VALLIS, v úterý 12. března, o 7 :30 hod. večer.
JI
YOAI{Ulli ,ve středu 13. bř~na., o 7 :30 hocl. ve,čer. EL CAMPO, ve čtvrtek, 14. břez
na, ocl 2:30 do 10:30 večer.
_ ,
lI
SLUŽBA. Jsme pohotovi Vám poslou žiti bez rozdílu jak daleko by díte bez jakéhokoliv zvláštniho poplatku. S námi mruíete mluviti čes
ELLINGER, v y.eděli 17. března., o 7 hodinách večer.
''Malostranští Mušketýři" V tomto veselém filmu hraji populární herci: Theo. Pištěk, Jii'ina Schejbalová, E. Fiala, Joa. Příhoda a jini.
ky.
My nabízíme Pohfebni Po jištěni pro každého ěíena ro diny.
WEST, ve středu 27. února, o 2:00 hocl. oclpol. a o 6:30 večer.
PETE E. E'l'LINGER FUNERAL HOME Elsie Pra:!.ák-Etlinger, dáJ11Ská pomocnice Telefonujte "eolleet"~L !I Bellville, 'l'lllXSL
GANADO, v pondělí 11. března, ocl 2:30 do 11 hod. večer. WII.tiRTON, v úterý 12. března, o 7:30 hod. večer.
,,.,..,.,~~----~----~------~·
·--- --
..
... 't;
Jste uctivě zváni ku
OKRES I\:IATAGOltDA
.
·-
---
T. R. (RUSK) ROANE za šerifa okresu Ft. Bend
R. F. (BOB) PEDEN za okresního soudce
-
Peanut Pie Has ,i,-..---.......1/ll High Taste Appeal SPOLEHLIVÁ POHROBNICKt\.
A. S. (BILL) ADKINS za šerifa
HARRIS *MILNER za úřad šerifa.
POHŘEBN't DOMOV V hodině zármutku najdete u nás nejlepší pohřební obsluhu a BILL MAREK, ředitel. ceny levné. Též prodnváme pohřební poji iítěni od l měsíce do 80 roků stáli Ambulance ve d.>te i v noci. MAREK BURNS FUNERAL HOME Telefon 546, CAMERON. -: :TEXAS ---
Wm. (BILL) GRAEBER za okresního Superintendenta okresu Ft. Bend
WALTER L. SKUTCA Za okresního komisaře Precinkt čís 4.
1'3~11,na. 18"" ,,
PEANUT PIE
2 tbsp. flour 'll1 C. sugar '!,:,tsp.salt '.\,:, C. cold wnt.er 1 C. dark corn sirup
3 eggs 2 tbsp. shortening ,1 C. peanuts 1 unbaked pie shell
Combine flour, sugar and salt; add water and corn sirup and blend well. Boil gently for 3 to 5 min utes. Then slowly pour mixture into slightly beaten ... eggš, stirring con tinuously. Add shortening. Spread chopped peanuts over bottórh of 9-inch pie shell. Pour filling into crust. Bake in hot oven ( 425 • F.) for 10 minutes; reduce heat to 350° F. '"and continue baking 35 minutes. When silver knife inserted i~ cen ter of filling comes out clean, pie is done. Before serving, top with whipped cream. Serves 6. Někclik čfacl o významu Těšínska pro ČSR. Praha. (ÓTK). V souvislosti se zahájením polsko-československých jednání otiskly Svobodné Noviny úvodník inž. Pelnáře "Těšinsko zfista.ne na~j.m", v němž pisatel si:ov-l \!
,
a e
v
ave
I
do dallaské Sokolovnyíl 3700 Carl ul.
v neděli 1 ~ března Začátek v 8:00 hodin večer V stupn.é 50c osoba (DAŇ VČETNĚ)
,
HUDBA l\lL~~cov A Chutné zákusky, Nzné nápoje. Zábavní
výbor.
~
.,.
Strana 14
VISTNf:S::
Ve středu, dne 6. března 1946.
Řád Krasna čís. 96. Rosenberg, Texas. Bratři a sestry! Náš řád bude odbývati schůzi a CELOROČNÍFINANČNÍ ZPÁVA ÚČETNÍHOVÝBORUZA ROK 1945. sice v neděli dne 10. března 1946. Bude-li špatná pohoda, tedy o Jan Gajevký, předs. Orchard, Tex. Karel Keprta,. m. před., E. Bernard týden později. Karolina Bohačíková, taí., E. Bern. F. V. Urbish, ůčetník, E. Bernard. S bratrským pozdravem, Albert Lupík, pokladník, East Bernard, Texas John ,,.Marek, taj. 1945 Příjem: ---0--Řád Karel Jonáš, čís. 28. Poplatky na úmrtí . $9,054.59 East Bernard, Texas. Poplatky na Dětský odbor 678.26 Ctění bratři a sestry:Poplatky na řádové příspěvky . 575,46 Jste žádáni, abyste se do příští PO'p,Iatky na čtvrt letní příspěvky . 3.75 schůze ve větším počtu dostavili, Poplatky na řád. podporu nemoc . 773.93 neb nám připadá důležité jednání. Poplat. na Hl. řádu podporu nemoc. 608.00 Proto jest záhodno, · aby bylo více Poplatky na Věstník 71.25 členů přítomno. Schůze se odbývá Poplatky na síň 16.15 druhou neděli v březnu, to přípa Poplatky na změnu cert. . . 1.75 dá na 10. března, ve dvě hodiny od Poplatky na Double I. . . 6.45 poledne. úrok z bondů . 7.50 z knihovny 22.70 Garrie Bohačík, taj. Na rozličné . 7.39
"' Zpráva z řádu Karel Jonáš CIS. 28,
v East Bernard, Texas
I I
Dohoda · o čs, vývozu a dovozu do Anglie.
Praha. (ČTK). - Ministr výži vy Václav Majer prohlásil v Lon dýně k britským novinářům. že by lo dosaženo zásadní dohody o čs. vývozu a dovozu. Podrobnosti bu dou vytčeny v jednání, které pove de ministr zahraničního obchodu dr. Hubert Ripka. Minísr Majer dá le oznámil, že Československo jest přípraveno k okamžitému dodání 8000 metrických centů chmelu a 8,000 tun cukru. Československo by mohlo dále do Anglie dodávat asi 40 tun sýra měsíčně. Pro vývoz jsou už připraveny zásilky dvou až tf'í tisíc hektolitrů 12-stupnúového pl zeňského piva. Dále ministr Majer prohlásil, že Anglie má zájem o čs. skleněné zboží a že právě nyní čs. delegace vyjednává o dodávky čs. kuchyňského nádobí, zejména pro anglické hotely.
-·
Příjem Zbývalo na bance z roku 1944
$11,827.181 I 762.39
. . ~ .
.
Souhrn 1945 Vydání: Na úmrtí ........................•........ Dětský odbor Na řád. nemoc podporu Na Hl. Řád nemoc. podporu Za změnu certifikátu S. S. Tax Bond za úředníky , Na Věstník Poštovné Úřední ;potřeby Za knihy do knihovny Na·Červený Křiž Dar, McC'loskeyHóspital Dar našim invalidům Různé dary Na vánoční stromek Bankovní poplatky Služné úředníkům F. V. Urbish, vráceno Za rozličné
. . . .
. . .
Oelkém vydání
J. F. BOŽKA,ředitel, Vyhotoví abstrakty, vlastnické právo, vyřizuje majetkové pojištění. Úřadovna nad Peoples State Bank Telefon do úřadovny čís. 5, do res. 63 HALLETTSVILLE,TEXAS
.
v 11,980.74
s
. .
608.83 621.53
Rozdíl, přebývá
$ 12.70 Lydia Kuběnová, účetní výbor. V East Bernard, Texas, dne 4. února 1946. J. F. Novosad, Jim Fojtík, Herman Laidolf, ředitelský výbor. CELOROČNÍFINANČNÍZPRÁVA Z KNIH ŘEDITELSKÉHOVÝBORU
W. J. Duckett, Anton Kelner, Jr.,
16 UUNCl.llS
ZA ROI{ 1945.
SEVEROVA
1945 Příjem:
Rent, Seydler Drug Store Rent, Post Office Rent, z obrázkových divadel Rent různý Z.e slavnosti 4. července Rozličné
. . . . . .
Celkovýpříjem Přenos z roku 1944
. .
$ 960.00 240.00 155.22 79.80 374.75 35.69
HOŘKÁ
Alltohol 18% Zna1111'1tilf1 ža tudečnř, Porlpnru1i> ch uf k jfd· lu, mff'tiň ol'nlfmavé
l $1,845.46 261.88
\
$2,107.34
souhrn···································· 1945 Vydání:
· Za světla Houst. L. & Pow. Co. .... Za vodu, B. Keprt.a Za gas . Tax - County a školní . Pojištěni . Materiál na střechu :: Za práci na střeše . S. A. C. T
Rozličné . Služné výboru Odevzdáno na Bldg. fund Celkem vydání
.
.
41.84 24.00 23.05 219.94 115.79 196.84 157.50 10.00 70.93 150.00 1,000.00
~-W5¥..i~~
LAVACA CO. ABSTRACT CO.
(dz:.c)
.
Zbývá za pokladníkem Zbývá na bance
FT"fWJ:JI
-
$12,589.57 $9,221.50 771.14 430.00 547.50 2.25 5.25 21.25 72.00 20.00 31.75 50.00 50.00 50.00 25.00 95.00 31.13 5.22 360.00 180.00 11.75
R
Pro staré i mla~lé. Zvláště oceňovaná lidmi sesláblými anebo z nemoci se po zdravujícími. - CENA
$1.25 Ve všech předních lékárnách. Kde by neměli, objednejte láhev neb více přímo. Vaše objednávka bude promptně vyří zena.
2,009,89
Zbývá za výbor. pokladníkern $ 97.45 W. J. Duckett, Anton Kelner, Jr.,·· Lydia Kuběnová, účetní výbor. V East Bernard, Texas, dne 4. února 1946.
..
~
Ve středu, dne 6. března 194l
Vl:BTNÍ.K
Problémy
osídlovací akce v pohra- ·, nově př~cI:ozím začátky v . novém ničí. prostředí, Casem ovsem zmízí tyto •. výhody. Předseda osídlovacího New York. •. du se též zmínil o nastávající re'dl íh . (ČTK.). • d - T7 Předseda • ra osi ovací o uradu r ......s.rejza vy- visí národních správců, po jejímž ú-
světlíj na své tiskové konferenci dne skončení bude dovoleno pouze těm, 20-. února novinářům některé důle- kteří prokázali svou kvalifikaci a žité problémy, jež je třeba rozřeší- spolehlivost, aby podrželi funkci ná ti v souvislostí s osídlováním po- radních správců. Revise 8.000 ná hraníší. <? v·el~kostiúkolu sv~dč_í sku- j radních správců bude provedena v tečnost, ze az dosud bylo přesídleno jednom měsíci. 1,600.000 Čechů do pohraničí. Podle Dr. Krejza zabýval se též ken sděleni dr. Krejzy budou prozatím řískaci podniků nepřátel a zrádců činže v pohraničí o 25 procent nižší i republiky v článku uveřejněném té než ve vnitrozemí, aby se usnadnily hož dne v Rudém Právu. Píše v něm, že dělnictvo v mnoha továrnách , odmítlo pracovat pro zaměstnance, kteří svým chováním za okupace , ztratili jejich důvěru. Avšak t. zv, { sociální chování zaměstnavatele samo o sobě není dostatečným důvo • bolestmi hlavy dem pro kouřískací majetku. Zamě • zkaženým žaludkem stnanci musí mít důkaz o tom, že jejich zaměstnavatel se s~utečně • plyny a nadýmáním provinil proti zájmům národa. Jak • ztrátou spánku bude spravován takový podnik, kte rý podlehne konfiskaci, aniž by zá • nezáživností roveň spadal pod předpisy o zná • nervosou . rodňování? Pro takové případy mu....... , zavmenym1 sí býti vynalezena nová forma pod nikání. Ve smyslu vládních dekre • funkcionální tů má těchto majetků být používá •\ zácpou? no k českému osídlování pohraničí. ( --:- . Velké firmy by měly být příčleněny j ,• k příslušné skupině znárodněných průmyslů, píše dr. Krejza, a menší podniky významu místního přemě Provestn6 něny na podniky obecní. Pl'i tom po více I nesmí bjrti zapomenuto na družstva, než-li 76 let odborové organisace atd. Rozhodně však nesmí se protahovat konfiskace a rozdělení majetku nepřátel a zrádců.
I ~~~~~~~~~~~~~~~ I
' I TRP ITE .
Not
íiád Rosebud, čís. 89, Rosebud, Tex. Členové řádu jsou žádáni, aby se dostavili do schůze dne 10. března o 1 hodině odpoledne. Schůze se bude odbývat v budově American Legion, je to naproti, co jsme od bývali schůze dříve. Tak, bratří a sestry, přijďte všichni, neb máme důležité jednání. Po ukončení naší schůze, bude se odbývati druhá schůze, spol. R. V.
c
, ,.,o• l>~rt~,s•"""c.. ont~l>tal8· 111ttlc:J
b~
'
-~-~f~-=~~v"tn!.21< O*
~4,-,lft
•
"'Oll'Je,tt.._ •
o. Schúze s.
Neodkliídejte! Buďte moudří! Berte časem vyzkoušenéDra. Petra Hoboko. Jest více než počisťovací, prostředek- .žaludečníčinnost povz• 1 buzující lék-složený z 13 léčebnýchI kořínků, bylin a rostlin. Přiměje :zlenivělástřeva k činnosti. Pomáhá Jim odstraniti viiznoucí odpadky vypm:njeplyn zácpy a nadýmání poskytuje žaludku onen skvělý pocit úlevy a tepla. Pozor: Užívejtepouze jak předepsáno.
60c
-- -------
I I
II
"zvláštnínabídky"-Nyní
O Přiložen jest $1.00. Pošlete mně
O
poštou vyplaceně pravidelnou 11 unc $1.00 láhev Hoboko a co dodatek 60¢ hodnoty zkušební láhve každého, Léčivého Olejo a Magolo. C.O.D. (poplatek připoětěn),
If I I
I I I
Jméno .• Adresa
-
Dept, 811-32M 2501 Wash!n<Jton Blvd .. Chicaqo ,z, m. • l-!.511 Stanley St., Wiruůpoq, Man,, Cai;,J
I
PACE
Zubní Lékai' Úřadovna nad Canada's Drug co. BIUAN,
-::-
·
DXAS
c. H. CHERNOSKÝ
I
at ,,,on,
---~..-:~-=.~~7-:!:'--'"""Y' . . .; ' tmaclena~ .
,
oštou 55c a $1 05 p & CO., ;,l,
•
•
..!.
Barbecue sandviče, Pivo, Domácí Chili, Káva a Studené nápoje
Kilnar's Barbecue Drive Inn Slušné místo pro úctyhodné lidi. 5802 North Main st. Phone V. 2-008 IIOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)
zálefiltostt. Úřadovna.: 936 Ba.nki3rs :Mort gage Building, přes ulici na proti Kress budově. HOUSTON,TEXAS I
· · ··-- · · · · · · · ·
.
i\
z řád.1.11
Pok o
NO NAT
1\T
R,,
II
----
10.. března 17. března 24.. března
.
•
-.
...
. . . . .
.
Nesvadba. Frrank Tilton
Scarcella 1-. 31.. března.. .. - .. - .. . . Nesvadba · VSTUPNÉ: MUŽI I DÁMY 75c.
~
Tax Included
o £iU::uasty
, ~ ,, l "'
I(
HOUSTON,TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon úřadovny: Preston 255S
Vyřizuje veškeré soud.Di
1~· ona t
Ce 1"
český Lékař a Operatér '111 Medical Arts Building
PRÁVNÍK
I
llollub
Or~
DR. N. B. McNUTT
I
Nonat - domácí prostředek od roku 1899. Léčivá mast dlouhou dobu osvědčená pro zmírnění· bolestí zaviněných poraněním od hfobíku, dřevěné ti'ísky, uškrábnutí na drá tu, bolestem od revmatismu, atd. Mějt.e tubičku Nonatu stál,e pohotavě, pi·ijde vhod každému členu I rodiny ·
I : ~;~t~~~E~ř~~;~~Ev"i"šoŇ'š'"čo: I I
I I
DR. THOMAS N. DeLANEl{ OČNÍ LÉKAŘ Bryle správně připravené. čas dile úmluvy. Úřadovna 3248 - Res. 263'7 513-17 Professional Bldg. TEMPLE, TEXAS
Pohřební ředitel Člen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 118 N. Fifth st., - Temple, Tex.
-o---
hodnotu
lo~šlet;-;;;ok;o-::-1
EDWARD
Americký velvyslanec se omluvil Janu Masarylmvi nad incinden tem ve štechovicích. Praha. (ČTK) - čs zahraniční ministr Jan Masaryk přijal americ kého velvyslance LaU1,ence Stein hardta, jenž mu vyslovil hluboké
zkušebních láhví
atředek proti hnisání-přináší rychlou úlevu od revmatických a neuralgických bolestí, svalových bolestí zad, ztuhlých nebo bolavých svalů, namoženín nebo ,rymknutin. Dra. Petra Magolo-nlknllnický :erostře• dek-přináší úlevu od jistých docasných žaludečních nepořádků, jako zažívací po• ruchy ,P.řivoděnépřebytkem kyseliny a pálení záhy.
.
Roh ulice Main a Preston (6-10-c)
SPRÁ~ VYKONANÁ POHŘEBNÍ SLUŽBA. V hodině žalu zarmouceni na leznou Edward Pace pohřební ú stav pohotový k sympatickému vyřízení nezbytných jednotlivo sti a k vypraveni dojemného po hřbu. Levné ceny jsou naši zásadou.
o týden později. S bratrským pozdravem, John Láníček, tajemník.
Dra. Petra Léčivý Olej Liniment - pro•
I
Bessie Rose Haase
bude zahájena přesně v · 1 hodinu. V pádu deštivého počasí, "'
Opat4:tesi Hoboko ve vašem sousedstvl neb poslete pro nnši zvláštní useznnmo. 'nlcí' nabídku-a obdržíte co-
DODATrK a;;
politování vlády Spojených států byl nález prohlédnut, zjistily vojen nad nemilým incidentem ve šte- I ské úfady, že obsahuje oficiální cio ch,ovicích a na nedorozuměním, kumenty flšského protektora, úřed ní a osobní listinný materiál pre které by z něho mohlo vzniknout. sidenta Beneš·e. Vojensl~é úřady Velvyslanec prohlásil, že byl zmoc Spojených státÚ vydaly instrukce, něn, aby informoval ministra za aby dokumenty byly okamžitě pre hraničních věcí, že akce byla pod sidentu Benešovi vrúceny. niknuta bez vědomí n,ebo svoleni vlády Spojených státú. Současně bude podáno plné vysvětleni šéfovi čs. mise v Berlíně generálu Paleč kovi, a to vojenskými úfady Spoje ných států s tím, aby bylo tlumoče no presidentu Benešovi. Byly totiž I česká žena právník, oznamuje hledány tajné dokumenty zakopané přestěhování svoji kanceláře do 307 Sca11Ia11 Building Němci. Skupina Američanú neznala obsah dokumentů, jež našla, až když HOUSTON, TEXAS
'I
-4::,,-
Strana 15
a oběerstven1
návštlvnikfi
jest výborem
ná.lefiiti
postaráno. Zlihami Vjlb0'.r. 114111t ROBBU:
V l,'H}:US~
ST,
•
•
Na doptáni: 20th anťl N0rth Main.
Cahtm::i:rn:
.,,..
Strana 18
VISTNÍK
Ponzivejte k ozauunovánf , -y amovatel ~ IIledáte džinu ke koupi? Hlavní úřadovna SPJST. ve Fayet teville, Tex.• má dž.inu k prodeji ve Woodbury, Hill County. Výhodné podmínky prodejní i platební. Pište na: Supreme Lodge SPJST., Fa yet!teville,Texas. (31-dz.)
f.....,
Přijme. se děvče českosloven ského původu k vahmí a ku konání domácí práce. Pěkný byt k bydlení a dobrá mzda. Mrs. O. W. Gibson, 4329 Lorraine, Dallas 5, Tex. Phone L-9917. (9-lOc)
1...-.
l\Iám na 11rodejlistový, žlutý, lehký Burley tabák ku kouření, de setiliberní balíky, pokud stačí, cena 40 a 45c libru nevyplaceně. - Emil Mazanec, Portland, Rt. 1, Tenn. (9-lOpd.)
f_..., Hleclá místo starší, spolehlivá žena české národnosti, co společni ce pro starší ženu anebo co opa trovnice malého dítěte. Nabídky za sílejte pod značkou "Spole'čnice", % Věstník, West, Tex. (9-lOp,) ~ Džina na prode], - Prodá se džina za výhodných podmínek ve ·woodbury, Hill County. Pište na Supreme Lodge SPJST., FayetteVille, Texas. (31-dz.)
l..-
Mrnzuvzclcrné zelové sazenice na prodej, 300 za $1.00,500 za $1.50, 1000 za $2.50, Charleston Wakefield a All Head Early; tento druh jest zvláště d•. ,obrý, Poš.tou vyplaceně. J. Slovacek, Box 60, Lyons, Texas. (7-l3c)
Národní soud bude soudit 70 zrádcii a kolaborantů, Praha. (ČTK.) - V tiskové síni norimberského paláce promluvil čs. ministr spravedlnosti dr. Prokop Drtina k zástupcům zahraničního tisku. Na dotaz novinářů o výkonu spravedlnosti nad zrádci a kolabo ranty v Československu dr. Drtina řekl, že proces s tak zv. protektorát
jenským jednotkám na piidě Sovět- jvýsledkem soutěže, kterou vypsalo ského svazu. V té~o válce byla so- ! ministerstvo průmyslu minulého 11větská puda skropena krví česko-1 stopadu a jíž se účastnilo 17 firem slovenských bojovníkú stejně jako i 51 návrhy. 'československá púda byla posvěcena krví rudoarmějců. Min~str Zde-1· ~~-E, }M něk Nejedlý řekl, že 0elé Ceskoslo FOR THIS EMBLEM vensko je poseto hroby rudoarměj-1, ~ LOOK ..·'.'.".",',.',.'.,·····;..,.,.11:,:·,, ... cú. Proto dnes Čechoslováci chova ':Jl,e SgniboÍ o/ Sa/•I, .~., ...~ jí pocity vděčnosti, oddanosti a ní vládou bude zahájen v dubnu. spojenectví k Qovětskému svazu, Před národním soudem se bude od stejně jako byly tyto pocity živé a povídat asi 70 osob, mezi nimiž bu vi'elé po celou válku. --0--dou členové protektorátní vlády, Praha. (ČTK) V budově ústřed několik osob vojenských, několik novinářů a někteří příslušníci fa ního svazu průmyslu v Praze na šistických organisací a vlajky. Ti Pi'íkopech je v těchto dnech výsta sův případ je poněkud komplikován va soutěžních návrhů na montova také tím, že Tiso je katolický kněz. né stavby (prefabricated houses) prúmyslové i obytné. Výstava je ---0--1{ oslavám 28. výročí Rudé Armády. Praha. ( ČTK.) Po celém území Československa konaly se oslavy 28.. výročí Rudé armády. Na oslavách i promluvili vedoucí činitelé česko slovenského politického života. Mi nisterský předseda Zdeněk Fierlin ger uvedl toto: "V bojích, které Ru :lá armáda byla nucena svésti přt o svobozování Československa, padlo 100.000 rudoarmějců. Ale všechny v ;yto oběti nezměnily elán Rudé ar-1 .nády. Rychlostí a smělostí útoků .éto armády vděčíme, že zejména íeské kraje byly ušetřeny od zká ;y a těžkých škod." Ministr národ-] Zavděčíte se kandidátu o politický úřad, když mu po rí obrany generál Ludvík Svoboda; raclíte, by uveřejnil svoji kandidaturu ve Věstníku neb T Č• '.·ekl, že Rudá armáda byla učitel-I choslováku neb obou listech. rnu a vzorem českoslovienskýmvo-
Nabídnutí
k
sňatku. -
Far-
mář přál by si učiniti touto cestou
známost s vdovou nebo dívkou od 35 do 48 let. Musí být! dobrou hospodyní a veselé povahy, Češka, Slovenka neb Moravka, podobenka žádoucna, která se bud' vymění aneb vrátí. Múžete psáti česky neb anglicky do Věstníku pod značkou "Šťastné manželství" West Texas. ' (8-lOp)
f_...,dobytkái'skou Přijmou se manželé pro men farmu, muž pro kr ši
mení několik veph'i a hovězího do bytka, musí býti obeznámen s pra cí s Fordson traktorem, žena ku konání domácí práce, 3 dospělé o soby v rodině; $100.00 měsíční plat. Pěkné "stucco" obydlí k bydlení, plyn, světlo a vše jiné zavedeno, na dlážděné silnici 5 mil od Ft. Worth městské hranice. - C. C. Cross, 2901 W. 7th St., Fort Worth, T,e xas. (9-10-c)
i
:i-11i.,i'1:",.;:.'R:.::~
~
Pomozte získati
I
.!:iF"• Přijme se české děvče k opat-I 'ování malého dítěte a domovu. Do-1 rré místo. Zavolejte 2890 Waco. (10-12P·) I N bídn t' k tk :.:i-• · a 1 u1 sna u. - p ro j .iedostatek času a známostí hledám I .outo cestou družku svého života. j rsem zachovalý, zdravý, hezké vyš;í postavy, v dobrém postavení, 30 et starý, svobodný - která má zá íbu na farmě a musí být z dobré .odíny. Podobenka žádoucí. Pište anglicky pod značkou "L", % Větník, West, Texas. (10-pd) . . • , ~· ~a prod_eJ:- 308 .akru ce~· .nce, vse y P~h ~ 20~ akru ?Plotne .10• Sedmi svetmcove obydli, stodoa a další zařízení, dostatek vody.: ra štěrkové cestě, šest mil východ- i .rě od Granger, místo zváno jest l ·'Friendship". Cena $14.600- pět: .ísíc dolarů první splátka, zbytek na ' 1% procenta úroku. Pište na: R. W. óervenka, ~04 Amicable Bldg.,Waco,.• nebo Mr. Spaček, Granger, Texas.• (10-c) •
l
~·
v
SAZENICE!- Zelí špičaté
a-.
neb kulaté, hlávkový salát Iceberg.,
100 za $1.00- 1000 za $2.00poštou · vyplaceně. Dle přání objednávka' míchaných, silných sazenic. Za u-··~ spokojení ručíme. - Raymund Mla- i Hle(lá se muž k obdělávání 50 denka, Rt. 2, Shiner, Tux. 00-llp), akrť1 zrnitého krmiva traktorem. Dobré obydlí. na tvrdé cestě, deset mil od Dallas. Školní bus jezdí ko l>em. Hlaste se: Del McCord, 700 Mercantile Bank Building, Dallas, Tex. Telefon: Riverside 9836. 9-10-c)
f_...,
__
Ir
-I .~
1~
Ve středu, dne 6. března 1946.
,
Politické ozná en1 pro ěstnik a echoslovák
Za Vaši práci platíme komišné 20% l{omiš11év obnosu 20% jest placeno za získáni oznám ky, tomu kdo tuto získá a zašle poplatek za ni nám•
Ceny politických oznámení: Precinktni úřad Okresní komisař Okresní úřad Státní zástupce U. S.. Kongres
.
.. .. $ 7.50
- .. $10.00 .. $15.00
"'
.
-
.. .. $15.00 .. $25.00
Výše uvedený poplatek zahrnuje vřazení jména kan llicláta do sloupce "Oznámení kamlidátii'' až do voleb a pěk ný člá,nek oznámení kandiclatury, na přání, a vyobrazení kan didáta, když zašle svůj što,ček. v
Cechoslová Pub. o. VYDAVATELÉ VĚSTNÍKU
West,
•::m
Texas ••
===========:;:::=:::c============>
DR. FRANK IrnNT
Obnovil svoji praksi Očí, Uší, Nosu a Chr-tánu BRÝLE
Navštíví: z La Grange HALLETTSVILLE, 26. D.!.~,1;,L;J.~l:I. HALLETTSVILLE, 12. BŘEZNA
.,,,..