Entered ali second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Tems, under the Act of Congress of August. 24th. 1922. ROČNÍK (VOL.)
xxxrv,
WEST, TEXAS, ve středu,
(Wednesday) 27. března (March) 1946.
ČÍSLO 13.
PŘED BITVOU. K NAROZENINÁM J. ·11. IiOMENSI{ÉHO 28. nímZNA 1592 j,11113 EDNOHOvečera, když v korunách starých stromů dohasínal žhavý uhel zá
J
padu a vůdce s hejtmany se rozhodli, že ráno udeří na Valašské Mezli'íčí a vypudí z něho císařské vojsko, přívedly stráže do tábo ra mladého, neznámého muže. Vydává prý se za českobratrského kněze a dožaduje se roz hovoru se samým vůdcem, panem Janem Ada mem. Poněvadž ho podezírali, že je vyzvěda čem císařského vojska, předvedli ho před hejt mana Galdu. Když však Galda uslyšel, že neznámý j.e Jan Amos Komenský, správce bratrského sboru a školy ve Fulneku, o jehož blahodárném půso bení se nejednou mluvilo i mezi Valachy, kte ří zajížděli do Hranic a na sever k Fulneku, sám se ho ujal a uvedl ho k panu Janu Ada movi. Vůdce byl v opuštěné jizbě malé horské sa laše sám, Seděl u ohně na dřevěném špalku a opíraje se o svuí těž!{ýmeč, díval se zasmu šile do plamenů, "Pane, hosta vedu," vyrušil ho z myšlenek hejtman Galda. "Jan Amos Komenský, kaza tel našeí víry z Fulneku." Jan Adam z Víckova povstal, uvítal přícho zího a pozorně Si ho -prohlížel. Na první po hled se mu zalíbila výrazná, ušlechtilá tvář mladého kněze, jemuž nemohlo být více než třicet let. "Odpusťte, milosti, že se osměluji příjit clo tábora," oslovil ho Komenský a lehce se u klonil. "Vracím se do Fulneku od vzácného protektora bratrských kněží, Karla z Žerotína, a přináším zprávy, které vás budou zajímat." Jasné čelo pana Juna Adama se zasmušilo. Ne, nerad slysi o bývalém zemském hejtmanu, svém příbuzném, který zustal, ač nekatolík, věrný císařskému rodu a nezúčastnil se čes kého stavovského odboje. Co by byl právě on dokázal svou vážností a vlivem! Ale přesto vlídně vybídl mladého kněze, aby se posadil k ohni. "Nepřlcházim na výzvu pana Karla z Žero tína," rozhovorll se Komenský, když všichni tři usedli na dřevěné špalky, ozařování pla menem. "Nikdo mě neposlal. Jdu o své vůli. Vy zde v horách nevíte, co se stalo v Praze." · Oba mužové k němu vzhlédli s otevřenou o tázkou v pohledu. "Koncem února byli v Praze [ednoho večera zatčeni všichni páni, kteří se zúčastnili povstá ní." V očích pana Jana Adama byl nelíčený údiv. "Nyní? Po třech měsících od Bilé hory?" "A v tutéž hodinu," dodával Komensl{ý,"byli pozatýkáni i páni na venkově." "A co se s nimi stalo?" ptal se Galda prudce. Jan Amos Komenský se hořce usmál. "Co se mohlo stát? Byli přece zatčeni z pří kazu císařského komisaře Lichtenštejna! :Všichni jsou uvězněni. - Je jich na čtyřicet.
Raymun Habřina A třicet ostatních, kteří uprchli za hranice, o besílá Líchtenštejn k: soudu." Jan Adam vstal od ohně a přecházel zamy šleně těsnou jizbou. Nečekal již, po .době tak dlouhé stíhání pro stavovskou vzpo~ru. Zkla-
utrpení je větší a světější než všechny žaláře a všechna mučidla našich nepřátel ... " Pi"i těch slovech byla jeho tvář vzrušená a \ jeho oči hořely velkým vnitřním ohněm. Jana Adama očaroval hluboký zápaj mladého kně ze, na něhož hleděl se zalíbením. "Máš pravdu," řekl vlídně a přesvědčivě. "A le má se dát celý národ zotročit? Je lépe, když zemře, než aby navždy žil v potupě a poníže ní!"
Ruský soud.
"Tecly válka?" ptal se Komenský a zahleděl se od ohně do tmavého koutu jizby. A viděl sám sebe jako osiřelého chlapce z krásného Slovácka, který nemá nic než touhu po po znání; viděl svou cestu do školy studia v Her bornu a Heidelberce, návrat do vlasti a pů sobení v Přerově; viděl Fulnek:, svu] bratrský sbor tam blízko kostela a třípatrového zámku na návrší, svou dobrou ženu, tu holubici bílou, dvě své děti. - Ale do jeho sluchu zní slovo válka .... Vidí svou knihovnu, své rukopisy, své první práce, započatá díla Poklad jazyka českého a Theatrum universitatis verum, cítí touhu rust a dávat - ale do jeho sluchu zní slovo válka ... A vidí ji v zsinalém, neskuteč ném přeludu: vojska se 21enou proti sobě, krev, vraždění, bída, mor a pustošení ubohé ze mě ....
Za pošlapaný, třpytící se klas, pod sluncem co dozrál pro bědu, za zmlknuvši sladký, dětský hlas před soudnou stolici tě zavedu. Z~ přervanou nit dumných zpěvů, za geníů listy rozervané, za obrazy zničené v zlém hněvu tvá ruka před soudem teď stane. Za srdce bratrů probodnutá, čest dívčiny a matek naříkání odplata naše jak meč buď krutá, nad černým katem není slitování. Za Dněpru zkrvácené vody, za strhané větve vonných alejí, za národu hoře v době nesvobody nám krví splatíš - zloději. Nemůže ukrýt ani divy, útěkem se nezachrání vzteklý pes: jde soud. přísný a spravedlivý, sám zhyň - kdo smrt dříve nes. · Maxim Rylskij.
mal se. Jeho plány a plány Ladislava Velena z Ž•erotína,který shromažďuje v Nise nové voj sko jsou zmařeny? Ach, jak dobrou taktiku . má císař! Odstranit vůdce a ubohý lid bez vůd ců potom snadno zotročit. Ne, ne, ta myšlenka je nesnesitelná Zastavil se a pohlédl na Komenského tázavě. "Tos mně přišel zvěstovat?" "Ne, milosti." "A co tedy? Varovat mě, abych se bál, že ny ní začne zatýkání také na Moravě? Vím, že začne." "Ne, pane. Přišel jsem prosit za valašský lid. Neodolá té veliké přesile. Jde na jistou smrt-" "Ale ten lud se smrti neleká," vpadl mu do řeči Galda. "Nechce žít bez sveí víry a ešče v porobě." "Slyšíš, jeden z lidu promluvil. A tak smýšle jí všichni. Pi'íliš mnoho již vytrpěli - a konec utrpení bez rázného, osvobozujícího činu ne lze dohlédnout." "Ano, ale naše věrnost zemi a víře a naše
,.,_
"Ano, válka," odpověděl Jan Adam určitě. "Ale což k ní musí dojít?" vzchopil se Ko menský. "Celé Německo a severské státy vy znávají Lutherovu víru, a ta je blízka naší. Ne ujmou se nás cizí knížata a vládcové a nedo mluví císaí·t aby nebral našemu lidu jsho víru? Víra, to je láska, pane, a což znovu má pro ni téci česká krev?" "Snad se nás ujmou,.cizí knížata a králové, ale my se nesmíme spoléhat jen na ně. Pi'ede vším my sami se musíme postavit za svou věc!" Komenský vstal od ohně a postavil se proti Janu Adamovi, j•ehožzachmuřená, tvrdá tváí· jevila jen .r:evné vniti'ní rozhodnutí. "Že především my se musíme postavit za svou věc?" zvolal a díval se mu zpi'íma do o čí. "Pi:'edevšímBúh za ní stojí. Císai'e posedla pýcha a hrdost. Ale Bůh ponižuje všecko, co j•e pyšné a hrdé. A ja.k:o blesk bije do vysokých l:or a stromu a věží, které se vyvýšily nad zem, tak Hospodin srazí zpupné a pyšné. Trůny pyš ných vládc'ť.'t svrhne Bůh, kořeny zpupných ná rodu pocletíná Bůh.... A já věřím, že po utr i:eni bude náš národ silný a šťastný -" Jan Adam k nčinu pi'.'istoupil,vzal ho lehce za ra1mmo a řekl pevně: "Ano, náš národ bude jednou silný a šťa stný. Ne však bez meče. . .. " A potom umlkli. Toho večera se již Komenský nevydal na další cestu. Zůstal na salaši. Noc kráčela tiše a po špičkách lesem, ticho bylo všude a na všem, ale mladý kněz oka nezamhouřil. Úryvek z románu.
ůttÉ:DNÍ ORGAN SLOVANSKÉ PODPORUJÍCÍ JEDNOTY STÁTU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF TBE: SLAVONIC BENE, VOLENT .ASSOCIATION OF THE STATE
OF TEXAS. REDAKTOR - FRANTA MOUŮKA - EDITOR Vydavatelé - Publishers ČECHOSLOVÁ.K PUBLISHING COMPAN'i WEST, TEXAS. Předplatné $1.50 roč. s~,bsc:·iption $1.50 a year Změny adres zasilaji se do ffi.'Wni úřadovny ve Fayetteville, Tex.'>S. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. Veškeré dopisy, předplatné a oznámky bud'tes acresovanv na: Věstnik, West, Texas. Věstnik has the largest circulation or any Czechoslovak Weekly in the South. SBOR ZA MLÁDEŽ ODSOUZENOU K SMRTI. Wilfred Owen. Nač umíráčky těm, kdo mrou jak skot? Jen vzteklé kulomety, žádný zvon, jen pušky, štěkající o překot, nechť vyrachaji jejich rychlý skon. Bez prázdných modliteb a lživých pomp a žádný lpáč - krom chórů kvílících, šílených chorů praskajících bomb když smutný kraj je volá polnicí. A jaké svíce zažehnem jim všem? Ne v rukou mládenců, ať z očí jim zazáří "sbohem!" třpytem posvátným. Buď bledost dívčích tváří příkrovem; věrnost a něha naše do kytic; a každý soumrak zavřením okenic.
. .
(Přeložila Jarmila Urbánková.) ---)
-"
(---
Naše SPJST podlehla změnám, zlepšením ale bratrství, našimi zakladateli v štít nám ve psané, se nezměnilo, jest stále totožné, má ty též snahy, tytéž touhy. Bratrství, vyvěrající ze srdcí farmářských a dělnických, jest ryzí zlato, jest pevný základ každého dobrého díla a toto farmářské a dělnické srdce a touhy v něm ob sažené, staly se základy naší Jednoty v roce 1897. Chceme-li tedy bratrství na jiné přinésti, chceme-li naši Slovanskou Podp, Jednotu Stá tu Texas v členstvu posíliti, aby nabývajíc ne ustále většího vlivu a aby poskytnouti mohla svému členstvu lepších výhod, jest nutno po starati se o stálý vzrůst, o zvětšený vliv a proto není přehnáno naše tvrzení, že pro nás členy řádů a SPJST práce není nikdy ukončena. Práce v jednotě a řádu jest dobrovolná, právě tak jako jest záslužná a nápomoc řádovému organísátoru při získáni členu do jednoty zna mená podepření základu bratrství, zlepšení postavení členstva, zvláště je-li zísleané člen stvo v hranicích prvních tří desítek roků. V naši náborové činnosti v poslední době použí vali jsme různých prostředků, aby zájem a nadšení pro získání nového členstva pro naši Jednotu byl udržen na 'nejvyšším možném stupni výkonnosti. Za starých dobrých časů bylo pouze zapotřebí používati našich starých hesel - "Každý člen získej nového člena," a neb "Buď každý člen organísátorem" a nábor šel dobře ku předu. Ty časy se nenávratně změ nily a nostupem dobv bylo nutno nnf-,ťf:::i.t.i. členské kampaně, soutěže, nabízeti odměny a ~,my, aby činnost agitační byla udržena v cho du a SPJST získala nové pojištění. Tento znů sn'- provádění náboru jsme zaměnili zavede ním řádových organísátorů, kteří za přesně vy m=zenou neněžítou odměnu věnují náboru více č,.,c:,1 u přírozeně dosahují lepšího výsledku. K 1~n1\pmu zlatému jubileu ústředna rozhodla u spořádat! Kumprtň zlatého jubilea s cílem tři
tisíce nových členů do 1. července 1947. Kam paň tato rozdělena je následovně: pro tento rok musíme získatí dva tisíce nových členů a během doby šesti měsíců 1947 jeden tisíc. Aby stanovená kvota byla každopádně dosažena naše Kampaň zlatého jubilea rozvržena byla přímo na řády, ústředna vydala výzvu, dle níž každý sdružený fad v Jednotě má za úkol zí skati patnáct procent nových členů dle svého počtu členstva ze dne 1. ledna 1946 čili řečeno příkladně: měl-li řád 1. ledna 1946 sto členů má za úkol získati do 1. července 1947 patnáct nových členů, řád s počtem dvou set členů 30 nových a pod. Některé řády snad svoji kvo tu nedocílí, jiné a většina z nich ji rozhodně dosáhnou a budou nepochybně i řády, jichž stanovená kvota bude převýšena. Hlavní a nej důležltější věcí je pevné rozhodnutí, úsilovná spolupráce, dobrá vůle a neochvějná víra v konečný úspěch náboru. Žáťlost o podporu musí býti hlášena s přilo ženým lékařským vysvědčením u tajemníka řádu, který jí neprodleně oznámí řediteli Od boru Nern. Podpory, Na žádost bez lékařského vysvědčení nebere se žáclný zřetel. Komenský a Masaryk. Měsíc březen' je nejen měsícem Masarykovým, ale také měsícem Ko menského, neboť 28. března 1592 v Nivnici pří Uherském Brodě příšel na svět z velmi nuz ných poměrů veliký syn českého národa - Jan Amos Komenský, jehož latinské jméno "Come níus" zná celý svět. Roku 1850, dne 7. března, narodil se v Hodoníně Tomáš Masaryk, rovněž známý celému světu. Nivnice a Hodonín jsou v jihovýchodním: koutě Moravy a jsou od sebe vzdáleny pouze asi 25 našich amerických mil. A jako krajem sblíženi, tak jsou tito dva z nej větších synu českého národa sblíženi i ve svých osudech. Komenský byl učitelem národů, Ma saryk učil národ svůj, Lidská paměť v dneš ním shonu a chvatu slábne, a jest dobře si zo pakovati v hlavních rysech životní dílo Jana Amose Komenského, celým světem uznávaného a obdivovaného muže nezlomné vůle a pevné ho, ušlechtilého charakteru. Již od nejútlejší ho mládí Komenského v Uherském Brodě je plno bolestí a zkoušek. Ztrácí své rodiče a jeho příbuzní jeví o jeho výchovu ve Strážnici. kde navštěvoval půldruhého roku bratrskou školu, nepatrný zájem. Když pak v roce 1605 Strážni ce vyhořela, stará se Komenský o sebe sám. Chytá se různých zaměstnání až konečně zoce lený nezdary a soužením, otevírá se mu nová cesta k životnímu povolání. Po seznámení se s latinou na škole v Přerově, kde přijal jméno Amos, odchází s hrabětem z Kunovic na aka demii v Herbornu. Ještě před skončením studií napsal spisek "Pokladnice jazyka českého." Po tom cestoval, navštívil Holandsko, kde poprvé spatřil moře a na rok se zastavil na universitě v Heidelberku. Roku 1614 prošel pěšky Prahou a na žádost Karla staršího ze Žerotína zakotvil v Přerově, kde převzal vedení bratrské školy. Zdokonalil .ii tak, že poskytovala nejen potřeb né vzdělání, ale i praktické vědomosti pro ži vot. Komenský byl vysvěcen na kněžství v Že ravicích 26. dubna 1616, načež odchází do Ful neku jako duchovní vůdce a ředitel školy. Tam prožívá nejpožehnanější období celého života. .Tsou to třt roky korunované svatou náplní du ševního jara na poli školském podloženém ti. chým a šťastným manželstvím. Ohromující rá na zasažená českému národu na Bílé Hoře zni čila i štěstí Komenského. Přepadením Fulneku španělským vojskem byla přerušena jeho vý chovná činnost, zničen nábytek a zařízení spá leno. Kdvž ovoce války odvolalo na věčnost ie ho manželku s dítětem. sklíčen hlubokým ža lem. Knnrnnský píše "Přemyšlování o dokoná Iostí." Brzy na to přichází rozkaz, aby všichni kněží Jednoty Bratrské opustili českou a mo ravskou 7emi, ovládanou fanatickým Habs hnmem. Ko111enský nalezl útulek ~a panství Karla 1<t. ze Žerotína. ale v roce 1623 stihla Ko menskéh0 ne.ikrutěiší rána. Mor ubil jeho pr vorozeného syna. V ústraní u Brandýsa nad O,.lil'í níiin "Lribvrint i:;vf.\t.a a ráj srdci'" a ode ,.,,,.rJ.;·,-í, c:1~iq své111n l)foi:nivci nánu ze Žerotína. Potom m·n.cuje na sepRání knihy "Hlubina bez pAčnosti," ale leden 1628.mai'í poslední nadě.ie v,šech věrných sym1 českého národa, kteří na
rozkaz Habsburga opouštějí drahou vlas.t a za hajují nový život v Lešně. Zde zakládá . Komen ský školu,· aby mládež ces!{á byla i v dobách národního soužení vzdělávána. Roku 1641 byla jeho všestranná činnost ph::-rušena cestou do Londýna, odkud na pozvání Ludvíka Geera u bírá se do Švédska a v Elbinku pracuje na zí·í zení švédského školství. V roce 1648 po druhé se vrací k Jednotě a je zvolen jejím biskupem. Po druhé usazuje se v Lešně, ale brzy ztrácí choť, která mu znanechala syna· a čtyři dcery. Válka ti'icetiletá končí a čeští exulanti obrací své důvěl'ivé zraky do švédslrn, ale i to opustilo českou věc pl'i míru westfálském. Komenský zklamán píše "Kšaft umírající matky Jednoty Bratrské." Je zase zván do Anglie, do Švédska, ano i do Ameriky, aby se ujal vedení lmlleje v Harvard. Vyhovuje pozvání z Uher, aby tam založil v Blat:rnském Potoce školu. Potom se ~ase vrací do Lešna. však brzy prchá pi'ed zlo hon váil,:V do S1f'Z8lrn. clo Frankfurtu, Štětína a Hamburku, kde dostal pozváni od pana Va vřince Geera. abv se k němn pflstěhoval s ro dinou. Ale ani ln,m nezahálí a píše další spisy až 15. listoprdu 1670 končí v Amsterodamě plodný Jeho živ0t. h0hatý na více zlého než do brého. Daleko od své milovrmé vlasti opouštěl tento svět jeden z největších Bynft českého ná roda. I{~menský hr1 uěifohm mÍ"<lCH,l\fasaryk u čil náror.1 svfl,i. Ob::i skalopev:1ě věl'ili v obnovu samostatnosti čeRkQho nál'(},1."l, oba pro ni úsi Iovně uť::wova.li, - lí{nmmv*{· marně, jelikož cfoba jeho byla pfíli~ bHzkii, hě!ohol'ské katast•·ofě, l\'Iasaryk ús11?!šnč, €1oba již uzrála. ' 11 ~· J'll'li'j I{ome11ský m:1ť11ň 1,ro~n slM;1iky, aby se ujali 110šťastného nároc1n, deptaného bělohorským vítězem. - mnrně ještě v nnE>leclní chvíli před mírem westfálským roku 1643 psal dojemný list švédi:;kémn knncléi'l Oxenstje,:novi. Čeští bratří a vubec nelmtolíci byli z míru westfálského vy úriti a tím .iim urč0110. aby jako exulanti zahy nuli ro7.ptýleni po cJ?:ích zemích. A přece Ko m:enský neustal v{,f·iti. Ne~mrtelná jsou slova jeho v l{rásném n dojemném "Kifaftn umírají cí matky Jednoty Bratrské": "Na tebe, národe český a moravský! vlasti milá! zapomenouti také nen10hu pl'i svém ji~ dokonalém s tebou se loučel'1í ... Věl'.·hn i já Bohu, že po přijití vichřice hněvu, hVichy mir;irni na hlavy naše uvedeného, vláda věcí tvých k Tobě se zase na vrátí. ó lide čGský. a pro tu naději tebe dědi cem činím VŠ"'h0 t0ho, co sem koli po pi'edcích tvých bych zdědila." Krásný pohí•eb měla noní M"1·1mvá. matka našeho místop:i'.'edsedy bratra Ed. L. Mar,ka, který se konal ve stfodu 20. března 1946 v Ca meron. Zesnulá dobrá česká žena. pracovitá, rozšn.fná. milující a milovaná dožila se požeh naného věku 80 let. Její starostlivý a dobrý J11nnžPl před2šel ji před roky, pochován jsa na. hřbitově v Cameron, na kterémž svatém poli nřii1n si b<rti uložena k věčnému spánku i ona. Proto se konal pohřeb v Cameron a nikoli v Temple. kde ona žila delší dobu a kde usazeni jsou její dítky a další p1·íbnzní ~. odkud k .iejí cestě poslední dojelo k pohi'bu tolik známých a pl'áteLPofadatele uvědomil bratr John F. Chu pick o nenahraditelné ztrátě pro bratra Ed. L. Marka ihned v úterý ráno telefonem a .,za Hl. Úřadovnu clostayili se: pfodsecla C.H. Cherno ský, tajemník John F. Chupick, účetní Raym. Urbanovský s manželkou. pokladník ,Tos. Koli ha jr .. právní ráclre Aui;. Kac.íf fl, i·edltelé Karel Navrátil a J. M. Škrabnnek. T0.lesné pozústat ky zesnulé vystaveny byly v pohi'ebním závodě Marek-Bums v Cameron, odkud po kratší mo dlitbě a výkropu převez0ny do kostela svaté Moniky, kde dp. Duda ::;loužil sv. mši zádušní. a po ní mi~l krásné ká?.Íl ní. Prostorná loď kato lického kostela naplněna byla skoro úplně a ,·eide se tam velrni. sln:~ný počet osob, Po obřa dech rakev na1ož::ma byl::i do pohřebního vozu a cestou kn hfbitovn následovalo neobyčejné množ<:tví aut.om0bi1ť1, 11anln0ných osr.clníky domácími n. pfcsnolními, kl;efl účastí na po slední c1>,:;tř:) p~n í M:::i.rkové cht.1:m .ií prokázati svoji ln:::;lm a cláti jí pmkdni s Bohem. Budiž Jí země lehká a v~:řné odpočinutí. Brati:u Ed. L. Markovi a všem po?.ftstalým vys1ovnJeme naši
hluboce cit?n0n lN.mdolcucL
.,_
Ve středu, dne 27. března 1946.
yatory of Music of Amet:ica a v roku 1892 zvoli la z několika kandidátú Antonína Dvol'áka za ředitele ústavu a profesora skladby. Dvol'ált po jistém váhimí nabídku pi'ijal (dostával deset tisíc dolatH ročně, služné i v té clobt\ jistě vyso ké a pí·eměněno na rakouské koruny, pfovyšu ',iicí služné ministra vlády I a setrval v Americe clo roku 1895. Jello pobyt. měl vliv na další vý voj americké hudby, ale také na vlastní Dvo i'ákovou tvorbu. Dvoi'úk vytvoi'.·i! ve Spoj. stá tech četná významn:'t díla 1,lavnou symfonii "Z Nového světa," smyčcoyý kvartet F-dur a koncert pro violoc0llo. Jan Amos Komenský zústává pro nás stále činitelem životným, ni!,oli jen vcUrnn postavou minulosti. Ifomenský včřil ve viWčí heslo re formace a l'enesance - \' obrození nároclú a liclstva. O něčem, co zabolelo. Dostavila se doba, kdy jsme s manželkou poprvc doma bez dětí, nej mladší z nich dcera Vlasta, provdaná za Alfred Němcčlrn nás . už také nechala samotny. Na stoupením místa pořmbtele orgánu pi'istěho vali jsme se clo West bez nflši "mámy," která nám před dvěma roky zcmfola. Syn Olclí-ich a dcera Libuše zústali v Ennis, syn Miroslav a dcery Eliška a Vl::i.sta pomóJmli otci založiti nový domov na m'istč novém. Miroslav dul se za rok k námoi'nictvu, Eliška provdala se za Jar. Kopeckého. já oženil se podruhé a skuteč ně volil šťastně a došlo ta!,é lnl s11ntku nej mladší dc~':ry. Něme(:kovi přebývnli v Corpus Christi pokud Alfn~cl nebyl oclveclen na vojnu. Jakmile narukovr.1, V!a:;t:i. pH.ieln clomú. pře bývala s n{nni. narncH!o se jí clěvč:í.tko v únoru 1044, kclv M.ťn~;t.ný t:-itlnel, b0jbinlrn. ještě dlel v Camp Walter. Potom byl Alfred Němeček po slán na Al.i:1iíku. kd0 sloužil až do V-Dne a fa du měsírú délP. n'."ž byl ze svazku armády pro pušti5n. Malinká Diane u nás rostla, mazlili K<lyž řácly lll'ijmou nového člena, tu jest po jsme se s ní. č~i:is plynul a v druhém roce věku vinností se ho zeptutl, zela si pi'.·eje platiti na počala Óělmč č0sky žvatlflti, hrávala si s babič" Nern. Podporu. Když jest: člen svolný, má bratr kou i dědečkem. který jí povídal pohádky, na tajemník jeho jméno hlásiti řediteli O. N. P. tabuli maloval p9ná1,y, slepičky a houpal na bratru Jos. lfolihovi jr. kolenč. Byla to učiněn•'! selanka. krásné žití v Dostal americký řácl Legion of Merit~ Presi harmonii a štěstí, i když malý diblík mnohdy dent Truman udělil tento řád generálu čsl. ju povykem a harri.:,r>nim s hračknml mne vyrušo stiční služby dr. Bohuslavu Ečerovi za vynika val pH práci rccbkční (píši většinou doma) či jící zásluhy v organisování spojeneckého soud naslouchání ro?,111:.>m. Alfred se vrátil. dostRl nictví nad válečnými zločinci. Dr. Ečer je rodák: svoje býv::.Jé 7A.,11ě.«tw'iní n Znrsl(y Lumber Co. z Kroměfíže, byl advokátem v Brně, kde se stal v Corpus Chri"'J-i. blížila se doba stěhování až náměstkem starosty za sociální demokraty. Je také nastn1n. Odejeli a my s nrn.n·:íelkou zústali známý pracovník v dělnickém hnutí, vynikají 0samnceni. Nikdy b?ch nebyl 1r1r{•řil. co takové cí znalec sovětského práva, byl také nějaký čas omištění. zn0111cn"i a .iak dnveclc citově rozrnšit. v komunistické straně. odkud byl vyloučen pro JI.no, malá rlévnškn zpť1s0bila nám svým odjez ideové rozpory s vedením strany. "Mezinárodní dem s rodiči bolestnou onnštěnost, prázdnotu; dělnická pomoc" vysílala ho k různým politi strgšnon lítost ::i tesklivkn. Prvé dnv museli ckým procesům v evropských zfašisovaných ze ,i,;mp navečer něl,n,~1odejet v lrnžclém koutě mích, buď jako pozorovatele nebo jako přímé obydlí jsme ji viděli a v mysli jako kaleidosko ho obhájce obžalovaných protírašístů. Dr. Ečer pu pí-ipomínali si 110:onpomenut.0lné chvHe s ní podporoval také z Brna ilegální činnost rakou ztrávené. Život ov.šem .icle svojí c0ston. děti ských a německých antiřašístů a bylo tedy při musí z domova a rnclič~úmm·čenn rlírkv vv..,ho rozené, že musil nakvap ujet z Československa, vat a nflprnvit do boje o chléb náš vezdejší. když Hitler zabíral republiku. Pak pracoval v . Uč!foJ IM..,iv::i .'If. A. lJo,,wnsk-i'· ~0v1 se ná,,, Paříži a konečně Londýně, kde ho čs. vláda u Ja!rn ofoc mocforniho vy:-hovnleJstvi, nehot' stanovila zástupcem v komisi pro přípravu poklácfal v)'.'·ťlrnv;1 a výehnvné metho(l:V za část procesu s válečnými zločinci. Po dlouhých bo a ovš~m hfa.vn1 111•ostff:d,,k vl:\:-n1H,ené kultury jích vymohl konečně dr. Ečer, že spojenci se j~k l'l~:b:orln,tnk ·n~1~~Yf', .ia1~o c.Plku. rozhodli pojmout pojem válečného zločinu co ----) + ·~ + nejšířeji a že mezi zločince byl zařaděn něme :Houston, Texas. cký hlavní štáb a němečtí průmyslníci a ban Ctř->r,f> r1>dnkP" 'V,;<>!11í1r11 l kéří. V patách za postunulícími snoteneckýmí Měla jsem nějaké vyfoi:ení v našem Věstníku, armádami v Evropě navštěvoval dr. Ečer kon tak my nedá abych též pár :řádku napsala o centrační tábory. vyslýchal svědky :;, zjišťoval J18šenť vi'ere.il"ím lunchy. které sestry našeho fakta. Po porážce Německa projížděl zaíate J"ích1 pob:íchií ka:l:d•í c1rnh<, člvrt.Pk v mŘsfoi. ckýmí tábory, vyhledával zločince a vyslýchal 'T'Pnto se z11am0nit0 v:vdrd'il. si'1<1n.stnilo s0 ho je. Tak připravil spojencům obšírný obžalovací 70 se<;ter n. hm;1;ú..Tak ,i,me vkrni"ily do ,;íně b,,_ spis československý. Mezitím byl z plukovníka la. nťii.n divná tr l'.'réi.. :,má kvNinovú úprava stolí'! povýšen na generála a jmenován zplnomocně a v0l'ký dort np1·0stl'.·0ct Ptn1v jsnrn se ,iedm1.; ným ministrem pro činnost pří norimberském drvh8. en r;;p to rlř,ie. snod nns nechce některá soudu. t<i. vcJ,m,:i l"'"Pkvr-rnit. a loud0 80 vdáV'.l!,. Při schůzi Ředitel Nemoeenskě Pedporv, hlavní poklad ::,os. 01°~-0~·énPd"'lr:i<i uh0dib n;:i ser.. H!l11kovou, ník br. Josef Ifoliha jr .• ,1:,·p]á:ei poclpory pouze :;,e c0 .ie to ,;,:9 os1n.vu. Nn. ni.r moc. nr:-i.ví s0str8. dobře si stojicim ětcnům a řá11y jsou proto žáR::inJ.:ovťi. ,,,..,,, n,'.1.i8 11::1ro:-i:cnin~1• ale to nic nedány, aby 1~01>latky. 7,nn.n1cn(),~ r}:: ~':,:, se .:-;ynovéoh0 8t':ifitt.1ě n~ Paní Jeanette !Vl:. Thurber, která přivedla do vrátili. tnk n., t11 osl<1vn n·'in D1·inrr-vUn t11f'n Amertkynesmrtelného mistra hudby Antonína hostinu. Viíe (1:1.1·0,•:1ln. b1k:?.0 nťi.š ni"íirm bvl Dvořáka, zemřeln v Bronxville, N. Y. ve věku ,~1~vi'!1{r :) 1'1'17,f:'\11(! 7•1s n~·isdv:1tnr. dobré účely. 94 let. Zesnulá přiznlvkyně hudby a krásných Sestrv, které m:,;. I'anlwvé. byly umění založila v New Yorlrn Natiot1al Conser~ ses. Španělová a Orsáková. Ses ..soštuková da-
Československo čeká na volby do sněmu, President dr. Beneš i předseda vlády Fierlinger neustávají sdůrazúovat nutnost snášenlivosti a zachování dnešní národní fronty ve vládě. Obávají se právem. že stranická třenice by zhoršily jen dnešní obtíže a zadržely klidný o zdravovací proces. Pfítomrrě-hlavní starostí je výživa, obnova průmyslu a vývozu a vláda se tedy všemožně snaží, aby nezavdala cízíně pří činy k nedůvěře. Proto také předseda vlády ry chle opravil poněkud nejasný výrok ministra informací o "pětiletce" a zdůraznil, že česko slovenské hospodářství bude se vyvíjet dcela samostatně, podle svých potřeb. Přes některé výstřelky je možno říci, že politický život v Če skoslovensku se čím dále tím více v klidu upev ňuje, také ze Slovenslrn množí se vážné hlasy pro těsnější sjednocení a po odklizení škodlt vých umělých rozdílů, V poměru k sousedům nastalo rovněž zlepšení: bylo dosaženo dohody s Maďarskem a vyjednává se s Polskem. Pro jevy polské delegace v Prazejsou velmi smifli vé a přátelské, což je značný pokrok. Nedávná nepříjemná příhoda s četou amerických vojá ku, kteří přišlí vykopat a odvézt německý ar chiv v lesích u Prahy, nezanechala trvalého rozladění, třebaže čsl. vláda protestovala .protí porušení svrchovanosti republiky. Ale státní tajemník Byrnes pověřil amerického velvyslan ce Steinhardta v Praze, aby vyslovil presidentu Benešovi omluvu. a zároveň nařídil vrácení od vezených dokumentů, čímž byl případ vyřízen. Zprávy amerického tisku. že čsl. vláda zakáza lala americkým vojákům a eivilístům z oku pačního pásma v Německu příchod do Česko slovenskn .. byly z Prahy úředně vyvráceny. Zá hadný případ dotkl se velice krajanské veřej nosti v Soustátí, neboť poměr Československa ke spot. státům byl vžclvcky co možná nejsr dečnější a přejeme si upřímně, aby i zůstal.
c11,1:an1,:1;·
Vii:STNÍK
,1
la návrh, jenž byl sestrami podporován, abychom zaslaly dá1'ek dcerušce manželú Ka hánkových, která se léčí v dallaslté nemocnici. Ses. Drábová vzala s ochotou na starost koupi clárkú. Zajisté to malou pacientku· potěší a my jí pfojem, by se brzo zdráva vrátila do mamin čina náruče. - Též se vrátil syn manželú Buri ových a též se súčastnil našeho lunču, l{de jsme ho s radosti všechny uvítaly. - Týž den přispě ly sestry násleclujicími obnosy: Drábová $2.00, švestková $1.00, Gh. Mikušová $5.00 a krabicí nového šatstva a svotrú. Též jsem obdržela 3 dolary od rodiny Rulíkové, které věnuje pro čsl. sirotky na uctění památky pí. Marie Beechler v San Diego, Calif., která zemi'ela 3. bi'ezna. Naše sestry, které byly nemocné, již vesele bě hají, se. Kalousková a Cecalková, též brati'i An činec a Sypták se pozdravují z jejích vážných nemocí. Též ses. Vinklerová se nachází v ne mocnici, kde podstoupila vážnou oper[J.Ci. Dou fáme že i ona se brzo uzdraví a vrátí se k.rodi ně zdráva, neb zdraví je vše, co člověk na světě má. - Sestry režisérky kroužku Hlahol mají vybraný divadelní !ms, obsazený dobrými di vadelními herci, který bude sehrán na májové slavnost. Doufám, že jim jejich úlohy nikdo nevrátí, neb jsou to samí stai'í herci. Kus je ve lice pěkný, takže se máme na co těšit. Nepi'e hlédněte naši oz1rá111ku až bude ve Věstníku. Sestry, která máte ješ~ě šatstvo, co chcete da rovat, odevzdejte toto co nejdf'íve, neb brzo budeme balit. tak aby jsme to mohly odeslat vše najednou. S pozdravem, Růžena Hanusová. ----)
+
.y..
+ (---
Nároclní shromážděni zahájilo debatu O l'OZj_lOČtU,
Praha. ( ČTK. l - V prozatímním Národním shromáždění byla zahájena debata o státním rozpočtu na rok 1946. Zpravodajové poukázali hlavně na fakt, že rozpočet je poměrně tak vy soký jako poslední mírový rozpočet z r. 1937. Dúchoclná daň jest však téměi· šestkráte větší než y roce 1937, což zna111e11á, že dúchoclové da ně nebyly zvýšeDy jen podle soustavy hospo dářských čísel. ale o mnoho více. ----) + ·"" + (---Pí-es 600 čechoslováki'l dostalo vyznamenání z::i, }lomoc bl'itským ?',ajateúm. Praha. (ČTK.I - V Československu už dosta lo přes 600.ob6anú britské vy:mamenání za po moc poskytnutou britským válečným zajatcfnn. Zástupce britské armády vyslovil uznání celého anglického národa no.cl tím, že lidé v českoslo venslm ze všech vrstev bez ollledu 11'.'I nebezpečí pomáhali brit:ským zaJ:1tcú111 pi·i útěku ze zaj::i teckých táborfl a Dodporovali je až do pi'íchodu spojeneckých vojs!c ____ ) + ,. + (----
Změna ~~dix·e~v"' - Chanig;·e ~
Y 01llfiť . Add!t"ess Hlavní Úfadovně
S. P. J. S. T.
To the Supr,sme Lodge S. P. J. S. T. Žádám o změnu mé adresy. - Please change my address: · Stará nesprávná adr·esa
Jméno
Name
(Adresa) Nová a správná adN,sa
-
(Address)
Jméno
(Adresa)
Old incorrect address
New and correct address
Name Zone
(Address
------------
Supreme Lodge S.P.J.S.T., Faycí;tcvillc, 'Tzxas.
""
----
í::ašlete změnu na tuto adresu: Hlavní Úfaclovna S. P. J. S. T., Fayetteville, Texas. Mail this change to:
Ve středu, dne 27. března 1946.
V:fí:S'i'N:t
[~diln;;~~tl
S bohem, bratře můj jediný i drahá švagrová. J. a F. D.
BALÍČKY Z AMERIKY DOCHÁZEJÍ.
všichni víte, .takže ani náš Kroužek nechce být pozadu a daroval $10.00 [ako roku pře dešlého. Dále $5.0J na .Amerlckou Domovinu v Králové Poli u Brna, J,2dličkúv ústav. Na druhé straně k dobru Kroužku příspěll: Marie E:ubínovú Sl.00, F. Houžvička 50c, za půjčení knihy, od p. Kosa $1.00, z. Skoták $1.00. Díky vám všem. Silvia Prevrátflová Re provdala a my jí pře jeme samé· štěstí v novém žití. Zajisté nás všechny pi·ekvapila zpráva, že sestry l\Irlíkové muž, Frank. Mrlík, skonal v Chicagu. Byli to stai'í clallasští osadníci, velcí sokolští nás v::;ech pi·átelé, proto vyslovujeme naši vi'elou sousLrast Tobě, sestro Ivirlíková i celé Tvojí rodině. Za Kroužel;-.českých žen: Anna Macháčová. ----) + cT• + (----
Bratr Frank Domorád z Palacios, Tex. po slal nám k uveřejnění dopis od svého bratra, v němž mimo jiné sděluje, že dostal baličky odeslané z Ameriky. Obsah dopisu bude zají mati naše čtenáře a zní následovně: Dne 21. ledna 1946. Milý bratře, drahá švagrová i celá moje ro dino! Srdečně vás všecky vespolek pozdravuiem, jsme všeci chvála Bohu zdraví, kterého i vám všem ze srdce upřímného pi'ejeme. Drahý bratře múj, se slzami v očích Ti píši dnes čtvrté psaní; pláču a musím plakat nad tím, že jsem tu tak ostal sám a nemám komu si postěžovat a s kým bych si pěkně povyklá dal. často a často si na Tebe vzpomínám, že kdybych byl mladším, jel bych okamžitě za Tebou a šťastné chvíle by byly našeho živo ta, moc a moc bychom si spolu povykládali. Ale škoda o tom psát, že nás Bůh tak daleko od sebe rozloučil, kdybych měl kde, okamžitě bych z tu odtud utekl, Rád pracuji, ale co je z to ho, když člověk dře [ako kůň a nic z toho ne má? Měl jsem pár krejcarů poctivě nabytých a co. mám z nich? Peníze se sebraly, dostali jsme 500 Kčs. na osobu, a strašná drahota nastala, takže dnes není ani peněz, ale ty cho díš s prázdným žaludkem. Nemohu řiaí, že by nebylo. Je maso i šaty bys koupil, ale zač? Ne máš peněz. Až se Ti hlava zatočí, když Ti řek nu cenu. Jsme orváni horší jak cigání, S bolestí čekám na balíčky, co jsi mě, milý bratře 2. ledna i;oslal. Juk se na to těším, ne dovedeš si to představit. Tak, drahý bratře, dá vej pozor co Ti píšu. Dne 23. ledna 1946 jsem měl 60 roků a 24. ledna jsem dostal první balíček z Ameriky od Jana Domoráda s fotografií jeho i jeho ženy; určitě nevím či je on Tvúj syn a nebo jeho žena je Tvoje dcera. Balíček je z Nového Yor ku a byl adresovaný na moji ženu Františku Domorádovou. tak: se jmenuje moje žena Fran tiška. Byl roztrhnutý, ale myslím, že bylo v něm všecko. Druhý balíček jsem dostal 28. ledna od Marie varadts, byl též málo v jednom rohu pootevřen, ale byl v něm elán lístek s razítkem: město Břeclava, podle výn. ministra financí v Praze 30./10 1946 jest. naprosto ne přípustné úplatně zciziti jiné osobě věci obsa žené v této zásilce. - To tam bylo dané, tak: myslím, že se nemohlo nic ztratit. S bolestí čekám na ty balíčky od Tebe, ty nutně po třebuíí.
Tak, milý bratře mui, velíce mně to potě šilo, že jsem k mojí narozeninám dostal dár ky od lidí až z Ameriky, které ani neznám, a což jim se slzami v očích ruce všem líbám a srdečně a laskavě bisíckhát, děkuji, Búh jim to zaplať. Vyí·id' jim to ocle mne, neb já jim psát nemohu, když nevím kde, ani jak se správné jmenují. Tak milý bratře píšu Tobě o těch americ kých letcích. Jsou pochování, jest-li se ještě pamatuješ u Lysovských dvérek, jal1: jde sil nice k Lysové. Všech 28 jich do jednoho hro bu ti barbaři naházeli, žádný nesměl tam pří jít, ale lidé tam dávali květiny a to bylo přís ně zakázáno, a když to nic nepomohlo, tak sebrali našeho faráře na Gestapo do Zlína a ten musel v kostele oznámit, že se nesmí kvě tiny na ten hrob dávat .ale přesto to nic ne pomohlo. Bylo štěstí pro nás, že už byl brzo konec tomu lotrovství. Tak už, milý bratře a drahá švagrová i milé děti, musím končit, a az to dostanu budu vám zase psát a napíšu vác, co mně řekl farář a co ten výbor; už by mě to pošta nesebrala, a tak často nemohu psát, neb mě to stojí každé psaní 40 Kčs. Tak vás ještě jedenkrát pozdra vujeme a mnohokrát za všechno děkujeme a· vyřiďte vaším dětem srdečný dík za všecko. Dcera bydlí u nás, má dvě děti, chlapec má ij roku a dcerka 2 rolcy.
z
----)
+ ~
• (---
KROUŽI{U ČESKÝCH ŽEN DALLAS, TEX. Sbírka na červený je v proudu, [ak
Z
11."0IUWl~ HOUSTONU.
Dramatický kroužek Hlahol fadu Pokrok Houstonu uspoh\.dal v neděli dne 10. března diistojnou vzpomínkovou oslavu výročí naro z.rnin prvého presidenta republiky českoslo venské, T. G. Masaryka v hoi'ení dvoraně bu dovy i·ádu Pokrok Houstonu. Po zvednutí opony sestra Rosie Španihalová, jež se uvázala v oznamování jednotlivých čí sel programu, p~·edstavila phtomným br. Jos. R. Antona, který v obšírnějším podání zobra zil život, púsob(;:ní a význam muže tak velice S<, zaslouživšíhp o osvobození zemí českých. Bratr Jos. R. Anton, jako bývalý student a člen novináfakého cechu v Praze, jenž, zaují mal v jovó.lečné době zodpovědné a význam né mí:%o korektora u jednoho z čelných praž' ských denníku, byl následovně léi;e obezná men s vlivem T. G. Masaryka na běžný poli tický život ve staré vlasti v době pová1ečné, což ve své i'eči vylíčil. Po skončení i'eči bratra Antona zapěla se stra Elsie Dvofokovú americkou hymnu "Star Spangled Banner" za doprovodu na piano se strou Naomi Ifostomlatských. Rev. Dobesh, v zastoupení našeho zdejšího · pana konsula dra. C. J. Holluha, j,enž se ne mohl oslavy súčastniti jsa povolán lm své ne mocné matce, by1 druhým i'ečníkem. Rev. Dobesh, jenž prožil hrúzy nacistického teroris mu ve staré vlasti, vylíčil podrobněji část to hoto období a pak pi·ešel k podání životopisu dra. T. G. .Masaryka a jeho mravním zásadám, jsoucími jemu vodítkem v životě. Další část programu vyplnila sestra Elsie Dvofoková zapěním zamilované písně Masa rykovy ''T<,če voda, teče . . ." za doprovodu na pianě sestrou Naomi Kostomlaských a po tomto následovalo dueto "Birth day march" na pianě, sebraný sestrami Naomi Kostomlat ských a Elsie Ddvohikovou. Malá Marilyn Earl po té zatančila tanec "Katinka Polka" s doprovodem piana sestrou Naomi Kostomlatských. Sestra Ella Mikeska pak zapěla píseú "Hrad cany" s doprovodem na piano sestrou Naomi Kostómla tských. Následovním číslem programu byl z1:ěvy ná rodních písní spoj,ených s malebnými taneč ními reji sester v barvitých a ladných kro jích. Zpěvy vedla sestra Elsie Dvofoková a ta neční reje provedly sestry Helen Fusigová, Evelyn Elznerová, Josephine Buriová, Frances Olexová, Harriet Earlová, Anna Elznerová E velyn Samohylová, Mary Brožová, Louise Kad lečková, Frances Kadlečková, Della Kadleč ková a Georgia Žaludková. Po tomto malebném tanečním r·2ji následo valo solq na piano, sehrané sestrou Peggy Jean Kossmannovou, čemuž núsledova1 závěrečný zpěv "Tvoje oči plakat. bud9u" sestrou Elsie Dvofakovou cloprovúzený sestrou Naomi Ko stomlatských na pianu. Byla to pěkná výplú rámečku vzpomínkové oslavy výročí narozenin T. G. Masarykových. Kroui!iek Hlahol ~aslouží si pochvalné u-
s,.
znání za uspoi'.·ádání tak i;:ěkného programu a rovněž tak i účinkující. Máme radost, ž.e na še česka osada v Houstonu má takovou řadu °\'yškolených pěvkyú a hudebních umělcú ve hfo na piano a ktei'í tak ochotně nám pl'ispě jí při rúzných pí·Hežitostech, za což jim vzdá váme srdečný dík. Jménem návštěvníkú dovoluji si tímto vzdá ti srdečný dík a pochvalné uznání jak krouž ku Hlahol, tak všem účinkujícím pH této slav nosti, oboum f,2čnílrnm a řádu Pokrok Hou stonu za ochotné propújčení síně. S. P. Studničný. ---)
+ or,. + (---Řárl Ennis, číslo 25.
Po delším uvážení našeho fadu Ennis čís. 25. dne 10. bfozna 1946 v naší l'.·ádové schúzi jsme se usnesli, jestii se má stavěti budova pro naši Hlavní Úfadovnu. Byla zahájena debata a byly podány rozdílné návrhy, kdo má rozhodovati pro postavení nové budouvy. My jsme se u snesli, že jen sjezd má právo rozhodovati, ač koliv tento bude konáí1 rok.u 1948, tak nechť naši zástupci rozhodnou, jaká budova a v kte rém místě má býti postavena. Poukazuje se, že budovu měli bychom míti než budeme slaviti 50-leté pt'lsobení naší Jednoty, ale malé mě stečko Fayetteville bylo domovem naší Jedno ty a tato tam pokračovala zdárně a získávala na členstvu, tak proč by nemohla odbývati 50leté trvání tam kde byla založena? Zdar Jed noty nezáleží, kde bude její budova, ale zdar záleží na vzrústu jejího členstva. Proto bratři a sestry snažme se získati každý aspoú jedno ho člena a tím dáme nejpěknější dar k jejímu 50. výročí. Proto bratfl uvažujte, jak získati nejvíce členstva. Je dosti našich členú, kteří mají děti. které by mohly býti našimi členy; v našem mladém členstvu je naše budoucnost. Proto volám ku práci všechno členstvo naší velké Jednoty a pfoji zdar ku získání nového členstva. S pozdravem jsem, John Hrabina, tajemník. ---)
+
""+ (---Snook, Texas.
Ctěná redakce Věstníku! Ačokliv mě ani ve snu nenapadlo, že mě tak brzo uvidíte ve Věstníku, pi'ece jsem zde zase. Říká se, že člověk míní a Pán Búh mění, a sku tečně jest to pravda. Byli jsme opět na česl-:ém divadle v Caldwell a když jsem vyšla z divadla, přistoupí ke mně pán, vítá mě a v ruce drží dolar a ptá se mě, zdali ještě sbírám pí-íspěvky na pomník. Odpovídám, že ano. Byl to p. Jos. Valla z Chriesman, Tex., Rt. 1. Hned druhého dne jsem to odeslala na pati'ičné místo. V posledním Věstníku p. Domorád píše, že celá sbírka posavad činí sto čtyřicet čtyři (144) dolary; moje sbírka doposud byla 27 dolarú. Tak na slavickém hi·bitově, kde i moje rodiče odpočívají, bude jednou a snad již v brzké do bě státi krásný pomník a hlásati bude každé mu, kdo v to místo zavítá, že tam odpočívají a meričtí letci, hrdinové. Ach jak bych si přála ještě jednou v ta místa zavítati, ale to přání se mě asi nikdy nesplní. Tak jak je to v té pís ničce: Stái'í pl'ichází kvapem vstHc, však v mládí se nesejdem víc. Doufám, milí čtenáři, že vy kte:i'.·í jste se této sbírky na ten pomník súčastnili, sledujete ty zprávy ve Věstníku, které p. Domorád' tak pěkně postupem podává a vám za vaši ochotu pěkně děkuje. Nevím jak to pl'ijde, že kdysi jsem tak ráda psávala, ale od nějaké doby nemám vúbec žád né nálady ku psaní. Snad až podruhé vám bu du moci něco lepšího povědět. Zatím končím a zústávám vaše jako vždy. Marie Vajdáková. ~---) + cT• + (---13. březen clnem smutku i!s. ž~cHi.
Praha. (ČTKl. - Podle rozhodnut.í rady židovských náboženských obcí v Čechách a na Moravě stane se 13. bfozen dnem smutku čs. židil. Vzpomene se jím nešťastníku. ktefi toho dne i:fod dvěma lety byli zavražděni v německých plynových komorách. Dne 13. břez na 1944 Němci tak zahubili 3.850 čs. židú bez obvyklé "selekce" tím, ž:e nahnali celou če skoslovenskou skupinu mužú a žen, mladých 1 starých lidí včetně 900 dětí do plynu.
Dime Box, Texas. Prosím red. Věstníku .za uveřeíněnť tohoto dopisu, který jsem obdržel ze staré vlasti, kde náš syn měl 1:Nležitost poznat českou zem a pár českých rodin. Náš syn tvrdí, že lepšího lidu nepoznal nikde, a český lid mu z paměti nevyjde. Podotýkám předem, že strojvedou cím na železnici nebyl, oni mu asi správně ne rozuměli, on jen pracovaj dva ·1·ol{y před vál kou na železničních mostech, jak oni v dopisu. udávají. Mám již mnoho dopisu ze staré vla sti, z kterých se nic dobrého nedočtem. Mám dopis od sestříného syna z otomouce, píše, -že tátu mu Němci sebrali a kam ho odvlekli že neví, ale již se domu nevrátil. Píše, že byl u vojska v Anglii od roku 1941, a nyní je v Če chách, ale prý bude brzy propuštěn. Z Lideč ka mám dopis ocl syna po mé nejstarší sestře, je strážníkem na trati mezi Lužnou a Lideč kem. Píše, kolikrát jsem měl smrt za zády, kolikrát jsem měl být zastřelen, to nevím, ja ko česká svině, tak mne gestapáci jmenovali. Gestapo tu řádilo neúprosně jako mor, a ně kteří naši lidé jim ještě pomáhali k té naší zkáze. Já podotýkám, že to byli všichni ácí učitele mizerného druhu, kteří pracovali Něm cům do ruk. Doufám, že jak Němci tak i ti naši vyvrhelové dostanou co si zasloužili. Jos. Mikulín, Sr. Plzeň, 31. ledna 1946. Ctěný pane 'Mikulín! Předně Vám musí vysvětliti proč dostanete odpověď na Váš milý dopis od Jindi'icha Máše z Plzně a ne od Jana Štěcha z Budětic. V do bě, když Váš syn Johnnie pfíjel do Budětic, bydlela tam moje žena a děti, poněvadž náš dum v Plzni, byl od května lb43 poškozen bom bardováním. Narodil jsem se v Brně a jsem již 20 let zaměstnán v Plzni. Když to v dubnu 1945 začlo praskati, odešel jsem za rodinou, abychom byli v těch nejhorších chvílích všich ni pohromadě. Slyšeli jsme tam celé dny a noci kanonádu amerických vojsk, která se nejrych lejším způsobem probojovávala Německem, aby pomohla naší republice. Až konečně na dešel ten nejkrásnější den, nejen mého ale i nás všech, života. V Praze a ostatních městech naší republiky se· bojovalo se zbytky Germá nů, když jsme dne 6. kvčtna 1945 slyšeli velký hukot strojů, Šli jsme asi hodinu cesty od ves nice a viděli jsme nepřehledné řady tanků a aut, ve kterých byli vaši synové, vaši hrdino vé, kteří nás příjelí osvobodit. Musel bych bý ti spisovatelem, abych měl vypsati tu radost, nadšení a lásku s jakou jsme je yítali. Je mě již 43 let, ale ještě nyní pláču - ovšem po hnutím - když si vzpomínám na ty chvíle. Milý pane Mikulíne, ne Vy, ale my děkujeme Vám otcům a všem americkým matkám za to, že jste vychovali svoje syny k lásce pro svobodu, že dovedli obětovati i svoje životy, aby svoboda a spravedlnost zvítězily nad tem notou a násilím. která nás 6 let dusila a chtě la z nás udělati otroky. Prosím Vás proto, a byste tlumočil všem Vašim známým jak zde v republice vás všechny Američany máme rá di a zůstáváme vám velkými dlužníky. A nyní jalc jsem se seznámíj s Johhnym. Snad mě dovolíte, abych ho jmenoval jen kře stním jménem. Jak jsem již dříve uvétíl, vidě li jsme první americké vojsko na tankách, asi hodinu cesty od naší vsi na hlavní silnici. Ob čané, kteří nemohli z rúzných důvodů se to hoto uvítání účastniti, byli velmi smutni. Dru hý den, t. j. 7. května 1945 ihned z rána pří jelo přímo do Budětic velké množství dalších aut a důstojník se začal vyptávati. Poněvadž umím trošku americky mluviti, dělal jsem tlu močníka. Nerozuměl jsem však všemu a tak najednou příše! ke mě Váš Johnny a ptal se mě na různé věci 'česky. Dovedete si předsta viti tu radost. když jsme mohli se vyptávati na různé věci a on nám odpovídal. Za malou chvíli to věděla celá vesnice a tak: každý, kte rý Johnnyho viděl, se na něj smál a byl šťa stný, mohl-li si s ním jen pár slov promluviti. Byl tam sice ještě jeden americký voják, kte rý uměl česky, ale ten nebyl bk oblíbený jako "Mikulín". Phil bych si, aby i můj chlapec byl jednou také takovým "Jolmnnym'' [ako Váš, ž
protože i mezi druhými vojáky byl velmi ob líben a ještě dnes zná v Buděticích každý člo věk "Mikulína". A já vím i o Vás, milý kraja ne, hodně věcí, poněvadž jsme s Jolmnym o Vás mluvili mnohokráte. Dal jsem jemu moji adresu a on slíbil, ~m mě napíšete. Vyř·icl'te mu, že mě muže 1:sáti anglicky, poněvadž to dovedu přeložltí. Myslím. ie zase jezdí vlakem jalrn strojvedoucí, tak pěkně uměl o tom vy právěti. Současně Vás prosím, abyste nám poslali fotografie. abychom měli Vás stále na očích. Já Vám pošlu zase naše a tak budeme v přátelství pokračovati. Chtěl jsem Vám clúti zprávy o Vašem brat rovi a sestře. Napsal jsem clo Lídečkn a Pu čímě, ale dosud jsem nedostál odpověď. Bu du tam psáti znovu a jakmile se něco do zvím, sdělím Vám to. Všechno je pravda co psaly anglické noviny o Němcích za války. Nemohu však nyní poro zuměti, co dělají Angličané a Ameríčané nyní v Německu. Chtějí je převychovatí demokra tíckou cestou. To se [Im nezodnri, protože Ně mec rozumí jen rozkazu. ničemu jinému. My jsme to také zkusili s nimi 20 let vyjíti po de mokraticlrn a tak se nám odměnili. Budeme míti od nich pokoj jen tehdy, až se od nás všichni vystěhují. Má to býti do konce srpna tohoto roku. Nemohu však vůbec pochopiti, že v Anglii je asi 10,000 německých dětí prý proto, že ma jí hlad. To jsou děti, které měly po celou vál ku všechno co potřebovaly pro zdravý vývoj. Pomeranče, ovoce. tuky, mlélrn a chleba. Vel ká většina našich děLí, hlavně ve městech. vi děla tyto \'8Ci teprve u amerických vojáků. Pl'ál bych Vám čísti ty hrozné statistiky o na ších dětech a jejich zdravotním stavu Hlavně děti na Slovenslrn a l\>Ioravsl;:.ém Slováclrn, kde se válčilo. jsou velmi ubohé. Věi•il jsem celou vř.lku, ž,2 ncmuže le~ a násilí ovládnouti na trvalo svět a nezklamal jsem se. Věi'ím proto i nyní a budu vě!'.'iti st::ile. že to sluníčko svo body a spravedlnosti bude svítiti nyní hodně dlouho, abychom nejenom my starší, ale i děti naše, měli spokojenější život. Když tak sedíme večer pohromadě, v,elmi ča sto vzpomínáme na ty chvíle, l;:.dyž americká armáda 1:-í'ijela clo Budětic. A jest samozi·ejmé, že se mluví o Johnnyr,1. l\loje dcera, které jest 12 l·zt, se mě ptala. jak dlouho by musela jeti na lwni z New Yorlrn clo Dime Box. Ukázal jsem jí na mapě tu vzdálenost a fokl, že by měla zadinku celou uzenou než., by tam pflje la. Tal{ zase tvrdila. že by ji ,Tolmny mohl tam odvézti vlakem, když je pi'ece strojv,edoucí. Tak folměte Johnnymu, l~dyž se někdy v New Yorku ho bude ptáti nějaké děvče na cestu do Texasu, bude to naše l\Iarta. Má totiž velkou fantasii a jestli bude míti tak pevnou vúli, ne ní vyloučeno, že se tam pi'ece jen jednou na Vás podívá. A nyní na konec vyl'id'te Johnnymu, že bych chtěl míti ty zbytky cigaret, které všichni a meričtí vojáci zahazovali, protože dostáváme na lístky stá13 jen GO cigaret na 23 dní. Posílám obrúzek syna a múj aby se mohl Johnny na nás upamatovati. S krajanským pozdravem na celou Vaši ro dinu, Jindřich Máša. - Odepisuji proto tak po?:clě, protože jsem Va še p:mní dostal z Budčtic až te,:rve začátkf'm tohoto měsíce. ---) + e'!;!, + (--Fal'm:V kor•fi"'koya1:·~ N{m1cfo11 bmlon pro{lává ny čechinn a Sfovákúm. za ní:l:~~é ceny.
New York. ,. ZemE'rl'•lrké n0''iny c1ne ?.O. únorfl m0ly č.l~.110k o ceniir:h. w které hu dou prodávány zemědělské usedlosti konfisko ,·ané i·::'?.mcúm. v němž popirnjí, že by ceny za ně b'll? Tl!c,,ší hospo~:iřstvi o ,,.,.~ li) hel;:t,'.1rú.) budou J.,rod:óv5na !"R všem z::u'.·ízrnírn v 1·e;>nřsk0 o bl!tsti za ;-1·1·1ni'rnn,1 renn JJ0 . 000 r::ěs. (t. j. ?..200 clo'nrú •. v nblh1írn kra.ii z::t 03.000 Kčs (t. j. 1.860 doforfi) a v smíš?ném krnji (obil ním u brDmboroYéml zn 83.000 Kčs. ft. j. 1.660 clnl!l.rú l. ~Inohr::m ni:'í:;,[ r'.:nv bndon požaclo vťmy u osob. které budou mit z cu, vodú právo přednostní.
Temple, Texas. Ctění bratři a sestry ! Tímto vám sděluji, abyste se dostavili v hoj ném počtu clo pi'.'íští schúze, která bude jako o byčejně první neděli v m;čsíci ve 2. hodiny od·· poledne, tedy tato bude 7. dubna. Chceme se dohodnout zase na nějaké společné svačině a pf·átelském pobavení. Plánujeme takovou spo lečnou svačinu udělati aspoú třikrát v roe,~. Doufám, že takové společné sejití nás povzbu dí k lepším návštěvám schúzí a pak že tím též nabudeme větší zájem o pokrok a vzrust naší Jeclnoty. Ano, brati'.'i a sestry, měli bysme býti více hrdí a pro ní pracovati, neb ona vykonala velké věci pro náš lid ve státu Texas a vždy podporovala všechny národní podniky. Jest to jediná bratrská jednota, která se zachovala o pravdu bratrsl~y ku svým starým členúm, (ač koliv někdo tvrdí opalo. Byla to naše Jednota, která vždy stála pevně za svými členy-vojíny po obč války. Ano. bratí·i a sestry, my mnohdy · zapomínáme na to dobro, co mezi sebou máme a dáme si mnohdy namluviti, že někde jinde jest to lepší. Až potom někdy později vynajde me, že jsme měli lépe udělat, kdybychom si by li vzali pojištěni u naší Jednoty, neb lepšího a správnějšího pojištění nikde jinde nedostane te. Proto buďme na to pamětliví a odporučuj me pojistky naší Jednoty nejdi'íve doma svým clítl;:.ám. pfatelúm a známým při každé pi·íleži tosti. Tím vykonáme mnoho dobra pro naši Jednotu a též sami pro sebe. Budeme-li oprav dově pracovat, tedy získáme mnoho nových členú do 50. výročí založení naší Jednoty. Nu a to bude nejlepší oslaveni. když získáme několik tisíc mfoclých zdravých členú. Proto brati'i or ganisátoi'i. všichni s chuti do práce, a vy ostat ní členové bucl'te jim co nejlépe nápomocni, tím zpúsobem se našeho vytčeného cíle nemi neme. Tedy všichni s chuti živě do práce pro vzrůst naší SPJST. Dále sděluji našemu h'tdu, že následující byli ustanoveni na nemocrmský výbor pro rok 1946. Výbor brntrú: M. J. Štěp:ín pro Ocker, Jos. J. Schiller pro Cyclone, •N. T. Schiller pro Meeks, Chas. V. Štěpán pro Red Ranger, Rud. Marti. nee pro Novou Osadu. ,J. H. Kamas pro Seaton a R:::itíboř. Joe Pechal pro Oscar, F. J. Marek pro Temple. Nemo. výbor sester: Cln.ra Beran pro Ocker, Marie Pos. :u Schí1Pr P''() r"'"lm1°, Rosie <W. T.l Schiller pro Meeks, Olga Štěpán pro R0d Rani:rer . .Anna Martinec pro Novou 0F'.ldu. Marie Klinkovský pro Seaton a Ratiboř, Rosie Pechal nro Osca.r. Anna Mf!rek m·n Tem ple. T::,k bratr·.i a sestry pamatujte si kdo jest ve vašem okolí nn 1v,rnnc"n<:kém výboru, ::ih" sh~n::i k v pádu potí'eby věděli na koho se máte obr:'itit. Též upozorúu.ii členy, kteří jsou s placením pozadu. by pamatovali na z::iplacení svých po vinností. T:'iž ti. ktei'í jsou v Nemocenském od bnru a jei;tě neznplafili .if!iich POJ)latek 75 cPn tú zn urvní čtvrtl0tí, by tak učinili co nejdÍ'Íve. Počasí přítom11ě mánrn c1osti ně'kné, tak ,íp farmáfi budou nyní pilně zam0stn{mi ,;0 :wo.ií prád. Tak se ,mtím m/5ime všichni dobře a bucl'me hndně ?:draví. S hratrským pozdravem, Chas. Navrátil, taj., 816 E. Ave. A, Temple, Texas. · ----)
+ ,,.'1, + (----
Msgr Olc1řich Zt<>mal :na inftn·mačni sc!n1zce če,,, . ~~1~l~9 'křiže. "!\Jew York. <ČTKl 81)0l0čnost Č11. červ·"ného Jd'+"•e nR"ni'-6.ťbln 1re ňtv1·t."1~ oc1~01"clne 28. ú nora v místnostech Národního klubu na Pl'.-í kopech za přítomnosti ministra zdravotnictví dl'. A. Prochá7kV informnční schůzl,it ,; novi náři. které se Úča,;t.J1jlr,i také Č8RŤ.l1Ó J11"'~d,:p,]ln,_ ni> čs. i'Arv,2ného kříže naní Hflna BAn'.:'šová. Shrom6.žniín:h,.1 novinnh'\.n n čPt11{"11 v<·z~1:,/S nvm hostí'n11, mez, nimiž 11,,Ji té:'?, Al1ce 1).r,.,sn. :~1krr~rií. ~0f
0"?11~1 .. /~lni11.f')
~t-':)bn,
n·,::n~.:'.'l;r/.1
nn,:!o!{
a místopředseda Americké pomoci Českoc:ln vemlrn Msgr. Oldřich Zlámal, promluvil přf'd seda ČR. č,21·veného kříže div. generál Alois Vi cherek. Nastínil činnnst Čs. červeného ki'íže od m1Aí první. m o'·)iliď:·o ('P V kvl'.t,nu 1 ();l'l ni'•a,; I <'.innost v zahranF~í a!\ clo dnešlrn. zn,íniJ 1,e t0l~é o nrorrranrn do bnclm1~n::t. V ('1',r:1,u t, ...,_ dice bude letos opět uspof·ádán Mir červeného
.....
E! onmpo, Texas. Ctěná redakce o všichni čtoucí Věstník! Zas přteházím s parma řádky, abych se při znal k hříchu, který jsem v mém minulém do pisu ve Věstníku spáchal. jsem a pochva loval, jak jsme měli četně navštívenou únoro vou schúzí, pří které jsme odbývali volby. Měl jsem za to a vybízel jsem členstvo clo březnové schůze ještě k většímu shromáždění a oznámil jsem, jako trošičku "bait" t lakadloi. No zkrát ka 3 kejsy cervesa, a sestříěky aby s.e nenamá haly tuze, jen nějaký zákusek, jen podle rozu mu, ne tolik až by se stoly prohýbaly. Neprohý baly se, ale papaníčka do haleluja, tak že vši chni jsme si pošmáklí, a ještě toho více zbylo. -'-- Ted' vám rfovím pro jakou příěínu a kde jsem zhřešil. Selhal jsem, a to je snad hřích. Únorová schůze tak četně navštívena, jen my úřednicí. Do březnové, kde bylo to lakadlo, zas bohužel jen úřednicí a čty.l'i sestřičky, které to papaníčko donesly. Zas bych byl selhal, mimo úředníků ještě 2 brat'kové. Mám za to, že Věst ník asi nečten, tak nic platno nabádat clo sehú ze, ani "bait" neúčinkuje. - Tecl', abyste se nám nevyšklíbalí, co jsme za slaboši, přiznám se, že opravdu jsme. Slíbené 3 kejsi cervesa do vezeny a bohužel jen n~ vyprázdněn. ženské jen sodovku. Každý si mohl toho pitiva dopřát kolik hrdlo ráčilo, ale všichni slaboši, tak za některého jednoho, který by nás všechny za hanbil, bo jo! PN všem tom já jsem ještě nejlé pe dopadl. Mt1j slíbený kejs jsem dovezl domů, a teď denně jednu, a některý clen když se dože ru, baj i dvě betle. -~ Ted' většina členů u nás si zaplatí dopředu na rok a o schůze ztrácen zájem. Máme pěknou síň, ale na venkově, a co je nám platná, když není o schůze zájem. Čle nů je nás 90. Hlavní úřednicí, předseda, účet nik-tajemník jsou v městě El Campo, a trmácet se do schůze na venkov asi 7 mil, kdež jsou vět šinou sami. ztrácí také zájem. Tacly povídám ne jen trošičku pravdy, ale doslova. PN tomto se nemůže ohvíňovat nečinnost úředníků, ale co vám to budu povídat, bude to dle stížností v dopisech stejná bolest u většiny řádů. - Sestra Peterková (také ová i dala návrh, aby jsme síň prodali, že teď když je potíž o budovy, že by se snáze zpeněžila. Podporováno to. - Dovídáme se, že br. šenkyflk:, neíčínější organísátor z ce lého státu Texas (ne 'I'exasu i - odbočím tro šičku a cituji toto: naše Jednota byla založena státu Texas, ba jo, ne Texasu. jak dr. Míček prosadil ve sjezdě. Zas mě někdo může nazvat rejpalem.) - se pokusí už skoro ve velkoměstě El Campo utvořit silný řád. V začátku že už pro ten hid získal 8 členů, Hlavním živitelem el campského řádu je br. Frank Dressler, a nebýt jeho, už onen fad by byl také zapomenut. Br. D. aby členy udržel. za neplaty platil ze své kapsy v naději, že se čestně vyrovnají, ale bohužel, žádná to maličkost. Dědek k: placení se neměl a umřít také nechtěl, a tak -. Však: br. Franta psát umí dobře a tak by to mohl lépe vysvětlit, ulehčit si, a pl'l tom by si mohl i na takové bra trství trošičku zakademovat, což bysme mu prominuli. Některých je návrh, by se náš řád Pokrok Pierce čís. 50. přidal k řádu Bratrská Podpora čís. 43. v El Campo, ku kterému řádu většina nás starých členů přínáleželí. mezi ni mi i já, onoho řádu asi 11 roků tajemníkem. Pak založen řád Pokrok. Pierce čís. 50. Pojme nování ne moc správné, neb je to ocl městečka Pierce dosti vzdálené. Okolí Pierce samo sebou se může nazývat pokrokem, neb jen na ranči Pierce je přes 100 olejových studní. Emanu.v švígrřotr, pří samém městě Pierce, má také tři olejové studny. Já. belt tenkráte při tom křtění toho řádu, bych byl pro pojmenování zrovna v sousedství pěkné školy, pó našinci jménem Pí cha. Tak řád Pícha, jaké by to bylo krásné jniéno. ba jo. Ale staré přísloví: Vždy jsou páni z raclv mouclfojší než na radu. Abych na toto zas dal ba jo! Když jsme odbývali schúze a zá bavy, divadlo, baj slavnosti. baj pikniky, zkrát ka vše zajímavé, na které jsme se těšili. ten kráte jsme se nazývali bratři a sestry, a to od srdce. Ještě teď se tak nazýváme, ale jen my stai'í .. Již několik těch starých zakláda.iících členů od řáclú 43. a 50. se odebralo clo toho ne známa. Až my, vlastně nás několik, že by nás na prstech sčital ,::ie odebereme do toho slibo-
vaneno, ne1::nci;:a, bu~le po bratrství a sesterstvi. .Zas mohu být za tato praydivá slova kritisová11 a že bych měl psůt, že ona slova nikdy nezahy nou. Ba zahynou, až z naší Jednoty se. utvoří, holt, už jsem se zas zapoměl. S radostí .bych oznámil, že naše siú prndána a že jsme pl'i stoupili zpět k h'tdu Bratrská Podpora čís. 43. v El Campo. Tak uvidíme, jak povídal ten slei)Ý, jagaco uděláme. Moc pi'íhodnější i pro nás schúze navštěvovat, ba jo! - Se zálibou jsem pi'ečetl jako faileton bratra Vinc Haislera z Temple, to se mu povedlo a dávám mu za prav du. Druhý pi'ípacl, ale pravdivý. Náš br. L. C. Wychopeú byl v San Antonio, na Houston street hledal jakýsi hotel. Zapoměl jsem, se mě zdá Gunter hotel. Dvou policistli se ptal, žádný mu nemohl pověclčt. nž jakýsi starý Ajryš, kte rý tam byl celý jeho život, mu ukázal rukou do nedalekého místa. Ovšem policajt má svúj okr sek a o druhá místa se asi nestqará. Sám mám za to. že l:clybych měl rozhodovat, nerozmýšlel bych se pro město Temple, ne malé, ne velké, a které se hned od počátku o Hl. ú. zajímalo. Tam by 4 mil. majetku n~co znamenaly, ale v Austinu 4 miliony, to je jak by plivl na horká kamna. Pěkně se čtou n&kterých bratrú návr hy, Též i sestry Ondrnškové. Dejte pokoj Au stin, to už by bylo gór té naší B. J. odzvoněno, a když se dá vše ph,měnit s pokrokem, i pro Slovanskou Pocl!)OrujícíJednotu Státu jen Te xas by se našlo jiné jméno. Nemyslím, že by to bylo za 5-10 roku, ale později jisto. V Temple bych skoro garantíroval na dlouhý život naší SPJST., pročež zdar Temple. - Bratře F. E. Hejl, děkuji z::t vzpomínku a pi'ipomenuto, by nebylo na stai'íčk:a Bartoše zapomenuto, asi co se týče všelijakých těch pletek. Grat11luji Ti, brati'e Frantíku, k té cti státi se také stafič kem. Já už pral - Právě pi'i tomto dopsání dí vám se na kalendář, 13. bi'ezna. Kdybych se byl dříve podíval na to neř-ťastné nmnero, ledacos bych tam byl nenapsal. Ale stalo se, stalo. Pozdrav všem čtoucím a za každé slovo, jako· vždy, je zodpověclen Stai'íček Bartoš. ----) + e't, ,:. (---Taylor, Texas. Ctěná redakce Věstníku! Už jsem dávno nic nepsal. neb jsem měl hod ně práce, co jsem zameškal a musel jsem doho nit a to v:íte,jak člověk stále pracuje, tak se ne chce psát, ale až tec!' napíšu. aby lidé věděli že ještě žijem. Tento týden nám dvakráte pofad ně zapršelo. Ten první déšť byl krásný, pršelo skoro celý den zvolna, ale ten druhý pi'išel od západu a byl moc silný, nejspíše že zem moc utloukl. Nyní máme svátky než se vyčasí, pak bude pilno, neb ještě skoro nic se neselo. My máme zemáky pěkné, ale v sobotu dne 9. nám. trochu pomrzly, ale kom ne. Člověk nemúže pÓčítat na mráz. Bucle tomu 8 rokú, byl veliký mráz 6. dubna. S tím sázením to jest jak se řekne - vyhrám, prohrám. V.šal~ jich máme celý bušl nasázených, a pi'ed tím deštěm jsem sázel všeho trochu. Jak se vyčasí, zas nebude kdy psát. Jak to vše vyleze, musíme všechno okopávat a pak už bude st{lle práce dost. Nedej Bože, už to vfo v celém světě, jen aby to brzo vzalo kon-:c, všude se stávkuje a žádají se vyšší platy. Ale co pomohou ty velké platy, však těch peněz se nenají, když mnohé věci ne dostanou koupit, protože jich není. Ti co jsou u Mexika, zaletí si tam, koupí co chtí, tak moc peněz jde tam. Však už se povídá, že mnohé věci nedostanem, že musíme pomáhat lidem za vodou. Nu a zde jsou pohromy, místy zas su cho, tak potom pěstn,ite všeho hojně. Slyšel jsem, že místy malé obilí usýchá a jinde zas nic není. Sliby se slibují a vy čekejte až jestli co zústane. Kde ma,ií hodně zelí, tam se dělají pe níze, že je až 60 clofarú tuna. Zelí v plechovkách bude drahé. Všechno se moc zdražuje, tak proč OPA nedá těm velikým "ceiling" ceny, jak: dá vá farmáh}m, aneb je donutí zboží dát do trhu. Radio hlásilo, že je více cukru, ale že zas je o osm milionú více Iiclí zde, ta!, to vypadá to sa mé. Všichni chtí po svém a žádný nechce upu stit a ten jeden jen jezdí a dělá peklo mezi ná rody, však že už to musí pfostat. S tím stěhováním SPJST. jest to také špat né. Mnozí spolubratři n1ají pravdu, v ten nej-
""
110.~'.s1 éas se to cl1ce dělat. Lépe bude sečkat až jak: vše dopadne, neb to hl'ozi špatně celému světu. Dnes jsem slyšeli, že pl'i El Paso neb tam ně kde byla písková bouře, ·že vítr byl 60 mil za hodinu, že n.adělala škody. ó Pane, chraň nás od hrůz! S pozdravem v úctě, Joe V. Kohutek. ---) + .y. + (--Ctěn:.í redakce! Prosím o otisknutí mého děkovacího dopisu. Děkuji členúm i'ádu Pokrok Houstonu čís. 88, za poslání pěkných květin v moji nemoci, které mne velice potěšily. Vaše, Augustina Winkler.
; !:J ··- /L ... - .... /~
"'tli
o
.,., ~ r' ··'.;: ·;,'m G}l.llc :i:: "Tlí -to •
' '
1 ·: i"\, I. <:::l);? O t:ó ,I ;Jl .}_? , Z C C ·~1 61 _..,: rn w;d ..(. :I: .:. J:'. I in -( (j) (Jl 2.
l
c .,,3:
•u -,
rn o
g7-i-
·:i (,: J:l :z •· ~(. ~ • ..J
g-oíll·
i9C.ll >ill
....
::z.
·-
Cil Cil
•, : ··;· - (11
, '
•
fl"""'
>
ul
Z 01
!!!~:l~*2:ÚÍ ~~ g g O\~ l11 o .,.. cP í -I c ú>•"
li
~(Jl~~~~
o ' -11116)-Z:-rt~r ;om::i::mrn-(J)
n"'il
li
•
Dl,:,"' ;;i~~
1c .,,::: ,.,,
,;í~..-~~li" ". -(FAi-1:; á- :.t m;9p:t:m~f11;.( .,,o1~-1g..<.ui11 ~ fii-1 c :: u
rrn-ffi:::i ,,...i,:,
,, •. •'· I
-'lfi ;o
~
11'11'1
), t7
Ul--lífi~
o']..O
...
~Q~~~~ffi~ -
:z: Q
::am:z:
:i!.,, Q o o t7
:z: .,, ~ ~
fii ,." , \ ·,( ,:1:t> -c-l:i:(ll~!:'.r:z ,_," ui ;o::i:rn 1115L.'.!! ': . '~; _,,. :z:;vr::gtí)~~~,,ffi~;ó111 'Z
··'\)-/Cilo
: I
9i:L-t.-\r-mJ>:í:.rn-!Jlm
"· ,-·."
?=-ií)j=!Ul~:z:~Gl~:z.~
. . '~, ,;ur.1~~%.~
'
'J~;p:..£.::3 ,.,....,í / ol'.i'lr
I/
;U í ~ CJ)
!
q
i F
I.
~ :g~ 111 c
mol"~
v-
\\
'.\;·"°'
·~r~ ~
M~
.,
I
or-(i\
>.~ (I).
... rm -1< ;:cm 111~
ffl(íl ,\;_i
~~L' . .!~~ ~.
.
§;y ~
Y.:::; ~
. •. .\. ,...,~ • ·
~;o Ci) Í\
:!-<
,.,, ~••.,"'::.. J I •.. r::.. ..,;,--:;z:.-, ·,1 .;;11,7 -7 Hl <I ... ..... .;, r> .
!li
-I (1 :t)>
· fl)~
I! ·I;, ,-:1 3;: .... I 'f ~'.,iJ•-Ulr;. ,1~, rfi :S::JJ '.;\ c:l:l1 1!;1;> ·,, ()
l: I'
r1I
· .
.Ol
I:.
I
~ . ~ ~ >~
•
q. -
~
a
>"
~
3:: X c
:z
a
'i,rN.14\M;
l"i'f:'lmllrt>'
14~.-U..
,.
dvora. .Arciť postřehla, 71e se vyhýbal protije doucímu povozu, ale proto že se mohl přece o VLASTAPITTNERQVA: hlédnout, říkala si a srdce se jí svíralo tesknou předtuchou. Ještě teskněji jí bylo, kclyž později došla i panímáma Tondlová na palouk (nikdy si ani OBRAZZE ŽIVOTALIDU u Tondlů ani u Šlapánkú tolik těch palouků --'JI nevšímali) a sesedla se s matkou k důvěrnému Nevěděli lidé, mají-Il toho Šlapánkovým přát hovoru. anebo závidět. Tu nechala Bětuška hrabání a Štěpán na Starší a rozvážnější sousedé pochvalovali, že kládání a držíce se za ruce, postavili se před zajde vzpomínání na dávnou mrzutost a vnou matkami. čata smíří hněv, s kterým šli dědové clo hrobu. "Jako pří muzice," napadlo Marušce a slzy jí že taková věc způsobí vždycky v rodinách vstoupily clo očí. dobro a přináší boží požehnání, i'íkali staří pa Starý Šlapánek volal na Štěpána, ať jde k mětníci a kdekdo vzpomínal na všecky ty udá povozu. Sjelo se vždy dolů do úvozu a proti ka losti z rodinných kronik, podobných smíru se menitém ukopcí přípřahnul se sousedův pár týkajících. koní. S voly nebylo lze se zde stočit a také si na Tondlovým se takové líbily a pojednou skalných ohrabech pískovcových, z hlíny vy byla v sousedství sama dobrá vůle. nikajících zraňovali kopyta. Dva páry koní Vypomohli si potahy pi'i svážení sena z les lehce vytáhly žebříňák, byť i pod pavézou na ních úbočí, které se sekává a suší v červenci, a ložený, a Hanes vezl seno domů, kdežto Štěpán ny otavy pak na těch špatných paloucích již za se s Tondlovými koňmi vracel. mnoho nestojí a jen lm pastvě dobytku se po "Jak to Štěpánkovi sluší s těma našeíma nechávají. koňma, Hučiněnej pantáta," zavelebíla Rozá Však byly ty palouky podle sebe a Bětuška se ra, točila při shrabování, jako by byla "zjednaná," "A že mu to ještě lepší sluší se mnou," výskla jak řekla Rozára. Arciť na sousedícím palouku smíchem Bětuška. pracoval Štěpán s otcem a sestrami a matka za "To víte, to jo!" chechtala se Rozára a do nimi donesla svačinu. kládala: "Má to naše zlato nápady." Zašla panímáma Šlapánková k Tondlovým a Štěpán pomáhal Tondlovýh nakládat, vyzý zavolala na Bětušku, ať si jde trochu odpoči vaje pantátu Tondla, ať si odpočine. Ten usedl nout a vezme si od ní kus vejražkového koláče, k panímámám a pantáta Šlapánek přisedl též. jaké donesla k svačině. Na Šlapánlrnvě palouce shrabovaly Maruška Bětuška přijala a chválila koláč. s Pepinkou trochu zbylého sena a nakládaly je Panímáma Šlapánková zese chválila Bětuš clo plachty, kterou si měly příhodití na Tond ku. Chválila její práci, její zdravé vzezření, lův vůz, až se Hanes vrátí s koňmi. hezkou červenou kanařasku, květovaný šátek "To jsme si letos s tím přípomožením [ařku na hlavě, kartounový fěrtoušek i červené, se hušetřílí práce," zaliboval si Šlapánek. kané korály na krku. "No, to může bejvat častějác, že si pflpomf1"Nic se tomu Štěpánovi našemu nedivím, že žeme," pl'isvědčil Tondl. · si tě tak vzal do srdca, jseš jako vobrázek," "Jenom si, sousedé, vzkažte, kdy bude po končila svoji chválu a dodala: "A že je a bude tfoba. Pošleme vám, co budete chtět, koně, vo k tobě hupřímnej, to ti můžu zpečetit. Na dušu ly, vúz, nářadí i tfoba tuhle pacholka," řekla bych si to vzala, jak to je vlastní syn a neměla panímáma Šlapánková, ukazujíc na Štěpána. bych ho chválit. Ale tolik ti musím říct, že je "I ten pi'iběhne asi sám," usmál se Tondl. Štěpán z našejch dětí mně i pantátovi nejmi "Bude pomalu Tondlúj," dodala panímáma. lejší. Hanes, pravda, bude dědicem a musíme "Dej to Pánbúh," povzdychla Šlapánková. hu něho na vejměnku bejt do smrti, a taky se A hovofili vespolek tak, jako by nikdy nebylo ho nebojíme, jen až jaká bude nevěsta. Ale ten bývalo žádných mrzutosti. Hovoflli o pi·íčině Štěpán, ten má srdce zrovna zlittý. Ten nedo starého hněvu a shodli se, že se mohli dědové vede ženě hublížít a dovede se jí zastat. Co se vyrovnati v dobrém, že nebylo třeba nesvárú a ten hoch natesknil, dokavád se vašejch bál. Až soudú. mi bylo líto nad ním. A řfkal: Mami, nedosta Hanes se vrátil s koňmi a nyní odvezeno nu-li Bětušku, jiná holka pro mě na světě ne Tondlovo seno. Maruška přenechala sestře da ní a nebude;radějác zvostanu na svobodě a ja ní plachty Se Shrabaným senem na VÚZ Šla ko starej mládenec s růžencem na krku budu druhou stranou po mezích k domovu. chodit po poutech, ale žádná jiná holka nebude Pepinka fokla, jak jí byla Maruška nařídila, mý potěšení." že je jí nějak nevolno a že raději běží d011111, Panímámě došel dech pří té dlouhé a Bě aby si lépe odechla. tuška se červenala, až se byla radost podívat. "Dostala asi zážeh od slunce," soudila paní Ušlo jí docela, že na ni od své práce smutně máma Tondlová. pohlíží sestra Štěpánova Maruška. "No, z toho nehumře. Dám jí večír na hlavu Byliť jí rodiče již určitě řekli, že vybaví nej bezový lupení a huvařím jí lípovÝhokvětu pro prve Štěpána, ona že může počkat, že se zatím vypocení," fokla Šlapánková. třeba vdají rychtářovy dcerky a Jan že může s "Máte lípovej květ doma? Nemáte-li, posla rodiči promluvit, aby nechtěli s nevěstou hned la bych vám," nabízela Tondlová. peníze, že jich vlastně nepotřebují, "I máme, já vždycky nasuším lípovýho kvě Na námitku Marušěinu, však že u Tondlů ta tu i bzí, až každej rok přebejvá do novýho. To ké peněz nepotřebují a mohli by Štěpána pří je pravá selská medecina," libovala si Šlapán jmouti za zetě s menší pretencí, odbyl otec Ma ková. rušku, že oni se před Tondlovými nezahanbí. Tondlovi šli pomalu se Šlapánkovými, zastaA matka dodala, že takové místo, jako u vujíce se v polích. Mladí lidé spěchali napřed. Tondlů, je jenom jedno v dědině, taková nevě Bětuška všecka zářilo. že tak brzy a snadně sta, jako Bětuška, jenom jedna na celých ho dosáhne svolení od rodičů, nebyla by ani dou rách, kdežto na rychtě to není tak slavné, jak fala. Za to byla tím veselejší a Štěpánovi do to vypadá. že se tam bude mět mladý hospo dávala, jak říkala, kuráže, neb ten se trochu o bával, jak bude u Tondlů hospodal'it. dář co ohánět a jeho ženě že se bude vždycky vyčítat, že málo donesla. A třeba že někdy jí to "Jen když budeš naše poslouchat," fikala mu vyčte i muž, bude-li muset splácet dlouho úro Bětuška znovu a znovu. , ky. "Budu a ty budeš poslouchat mne, známým žertem určoval 'štěpán. "Však budeš tu posluš Tížila slova rodičů Marušce na srdci zrovna nost hu oltáfa pl'.·isahat." balvanem. Ty peníze, ty peníze! Stokráte si Maruška řekla, že by snad od Jana raději měla "Mh, panímama vaše a maminka naša taky upustit, ale otřásla se vždy pří tom tak, jako by pfisahaly a přece je mužský někdy poslech ji od hlavy clo paty polil studenou vodou. nou,'' čepýřila se Bětuška. Vždyť již th roky trvala jejich vyslovená, "Ano, když zavolajou, ať si jde pantáta clo rodiči schvalovaná známost a rádi se měli, jak přístěnku něco tak mimotně slupnout, anebo si říkali, již od školských let. ať při huklidu nepřekáží a jde si do hospody," škádlil Štěpán dále a oba se smáli. Dnes bylo Marušce zvláště smutno; jelť Jan Došli domů dříve než rodiče a loučili se za. okolo na pole a neohlédl se do Šlapánkova
SELSKÁ PÝCHA
I
řečí
a
řečí
"'"'
ht~nm;y, Trvalo loučeni tak dlouho, až došedši panímáma pozvala Štěpána, ať jde dále a Bě tušce nar-iclila,at: pro něho a pro pantátu u smaží pár vajec. To Bětuška ráda slyšela a než došel pantáta, již na ohništi usmažila plný rendlík vajec, vy klopila je na misku a krájenou pažitkou hojně posypala. Pantáta při pohledu na oblíbeonu pochoutku se usmál, i'ekl, že patří Štěpána uctít za dnešní výpomoc a poslal pro pivo. · Štěpán dokázal, že byl asi matkou dobi'e po učen; nechtěl jísti, až pl'iseclnoutaké panímá ma a Bětuška, a když mu pantáta nalil do sklenice pivo, podal dříve panímámě, pak Bě tušce a pak teprve pil sám. "Tohle bude jeden huctivej zeťáček, ten si b\1cle rodiče považovat," chválila Rozára na ce lé kolo. "Tož v neděli vaše dojdou na přípověď," řekl pantáta k Štěpánkovi, když byli pojedli. "Co a jak, to se dojedná, jenom ti, chasníku, lrnž včil na srdce kladu, abys s našou dcerou dobře za cházel; zaslouží si to, vedli jsme ju v báz1ú bo ží po ldesťansku a po rodičovsku. Však máme jenom tu jednu. Dá-li Pánbilh, hužijete ty prv ní leta mladýho manželstva bez starosti, chcu ještě .šest let hospodařit. A vám budu huklá dat." "I třebas clo smrti, pantáto. Na vejměnku si budete odpočívat a poroučet dál. A kdybyste měli myslet, že bych si vás a Bětušky nepova žoval, tamhle leží sekera, vezměte ju a rozrazte mně hlavu," zaklínal se Štěpán. "Jenom měj Bětušku rád a bude vždycky všecko dobře," řekla panímáma, kterou Bětuš ka držela kolem krku. Štěpán políbil pantátovi i panímámě obě ru ce, prosil, ať mu udělají křížek, otíral si oči a dušoval se, že si Tondlových již nyní považuje tak jako vlastních rodičů. A jenom prosil, ať múže být brzy svatba, aby se již přistěhovati a "mladým Tondlem" státi mohl. To se Tondlovým líbilo a spokojeně uléhali. Panímáma by byla chtěla oddáliti svatbu do masopustu, leč pantáta řekl, že se to domluví. A Bětušce jásaly v mladém srdci láska a ště stí - -
v.
Než byla neděle, věděla celá dědina, jaké budou ty smlouvy a přípovědi u Tondlů, a kde kdo záviděl Šlapánkovým. K neclělHí přípovědi pozvali Šlapánkovi za svědky dva sousedy, jak bylo v obyčeji. Požá dali sice tyto z kmotrovstva, leč bylo pi'ece li dem nápadno, že nedožádali rychtáře, s kte rým měli přece vstoupiti do příbuzenstva. Myslilo se, že rychtáře snad požádali Ton dlovi, leč ti si vzali svědky z příbuzenstva a tak se ilmed po dědině povídalo, že kdo ví, ne bude-li se svatba Jana z rychty s Maruškou Šlapánkovou kácet. Maruška si mohla oči vyplakat, prosila rodi če, ať se nad ní nezatvrzují, leč slyšela vždy odpověď stejnou jako dříve a k tomu doloženo, že Štěpán co hospodář od Tondlú bude moci zajisté pro ostatní rodinu něco dělat. kdežto z rychty že by se 1úkdy zajisté nehledělo ničím vypomoci. Maruška klopila hlavu. Nebylo tomu dávno, co jí její milý řekl, že se rodiče obávají, že se budou její příbuzní chtít u nich časem "obe jít," a to že se nebude moci připustit. A pověděli rodiče Marušce, že by si ji mohl ,Tn11 v7,ít.i hnPd. kdyby sám chtěl, ŽP by nemu sela míti protivěno upsáno, až později, až by se vše poplatilo. Bez krejcaru, bez výbavy že by si ji mohl vzíti, však že by oni, až by se po i.;ýpla ti!! Štěpfin~.zase zmohli, by jí zajisté dali vše, co by slíbili. ---)
+""
+ (---
Letadlo Paříž-Praha
se zřítilo.
Praha. (ČTK) Reuterova kancelář hlásí z Prahy, že československé osobní dopravní le tadlo letící z Paříže, vybuchlo nad ruzyúsk-<nn letištěm a úítilo se, při čemž 11 osob pl'išlo život. Při odletu z Paříže nastoupilo 15 cestujících. z toho čtyři, včetně malého děcka a jednoho z pilotů, se zachránili.
.Jídelní lístek za rok a za dva roky. Dr. Stan. Koláček Kladou se otázky, kdy to bude, abychom v poledne po letech nuceného odříkání zasedalí opět k mírovým talířům. ženy myslí na tuto otázku ustavičně, protože jejich starostí je se stavit jídelní lístek, muži zpravidla tehdy, když spatří na talíři, jak jídelní lístek dopadl, Ale je málo těch, kteří si umějí dát uspokojivou odpověď. Proč je potravin tak málo? Je známo, že jsme ve všech potravinách nebyli soběstační ani před válkou. Vystačili jsme s moukou a s brambory; tyto základní potraviny, neselžou-Ii dodávky, nemusejí nám ani dnes dělat těžkou hlavu. Před válkou jsme vystačili i s mlékem a máslem; dováželi jsme však z ciziny mnoho masa a tuků i suroviny na výrobu margarinu. Dnes můžeme počítat jen s nepatrným dovo zem. Téměř vše si musíme vyrobit sami. Ale dnes máme stáje poloprázdné. V Čechách a na Moravě máme sice o 13.4 procenta více ko ní proti průměru let 1934-1938, ale skotu mé ně o 7.1 procenta (z toho kráv méně o 16.9 pro centa) a vepřů méně o 34.6 procenta. Musíme Si dále uvědomit, že ze zemědělství odešlo mnoho pracovních sil. české vnitrozemí je téměř bez zemědělského dělnictva. Tito li dé pfišli sice do zemědělství v pohraničí a k nim přibude něco málo i z jiných povolání, ale naproti tomu již odešlo, je v pasivní resistencí t.,1"uo jesté odejde téměř 1 milion německého zemědělského obyvatelstva. Zamědělství chy bějí dále pohonné látky a krmiva, hlavně jadrná. · Z ciziny jsme zatím dovezli z hlavních po travin asi 5.000 vagonů obilí, 5.000 krav se Švý carska a UNRRA dodala menší partie sádla a dehydrovaného masa. Z Ameriky máme do stat 30.000 krav různých plemeú, zatím do staneme jen 600 kusů měsíčně. Budeme usilo vat spíše o to, abychom získali z ciziny levnější maso a uchránili tak před porážkou část vla stního dobrého dobytka. Dovezené maso pří jde na stůl přímo spotřebitelům a zemědělci u vítají tuto změnu, neboť dovezený dobytek, pro naše poměry nevhodný, nebude mařit je jich snahu o plemenářské vyrovnání chovu. Ať tak či onak, veškerý příspěvek ciziny je jen mizivý. Musíme mít ročně téměř th 'čtvrti mi lionu kusů hovězího dobytka vlastního a 350,000 vepřů, aby naši spotřebitelé mohli dostat jen dnešní hubené příděly. Vzhledem k tomu, že pro nedostatek krmiv můžeme zvelebovací akce provádět jen v ome zeném rozsahu, považuji dnes za hlavní úkol vyrobit. rychle co největší množství živočišných výrobků a až po nasycení trhu usilovat více o jakost zboží. Je třeba připomenout, že dosud nevyužíváme dobrodiní rozumně řízeného ho spodářství a předpísujeme stejně vysoké kon tingenty dobytka v krajích i u jednotlivcú, ať jde o dobytek hodnotný či špatný. že bychom se mohli právě v dnešní době zbavit dobytka nejhoršího a nahradit větší mezery dotčeným chovatelům tak, že by bez hospodářské újmy dostali dobytek dobrý, Je nesporné; právě tak mohli bychom bez potíží vybít celé stáje, za mořené nakažllvým zmetáním, a po náležité desinfekci je naplnit zdravým dobytkem, kte rý by jinde byl od dodávky více ušetřen. Náš průmysl byl válkou ušetřen; naopak, Němci vybudovali u nás mnohé a mnohému nás naučili. V okolních státech, zvláště v Ně mecku, je většina průmyslu rozbita. O naše průmyslové výrobky se zatím uchází kdekdo. Vyrobme jich - zejména v nastávající zimě, co nejvíce a pí-ebytky vyvážejme, hlavně pak do přímořských států. Proč? Moře zůstalo za války ušetřeno, tam - za tím co všude jinde potravin ubývalo, se bo ha tství nešťastnému lidstvu nahromadilo. Z přímořských států se nám nabízejí dary mo ře. Musíme v zimě i později dovážet co nejvíce rvb a rybích výrobků, ale opasek spotřebíte·"iJil'.<>me novolovar jen opatrně. Rybami mu síme nahradit také část masa, abychom mohli
zvyšovat stavy hovězího dobytka, aby konsč ně už jednou mohly ve stájích z jaloviček do rust krávy. Moře nám dá cenné bílkoviny, a to nejen pro lidi, ale i v odpadkových moučkách pro rychlý výkrm vepřů a drůbeže. Dále musíme vyrobit a dovézt co nejvíce u mělých hnojiv. Máme přebytek koní, vyvezli jsme jich na Slovensko až dosud přes 20,000, můžeme další vyvézt a mnoho zcela špatných odporazlt. Ty to koně nahradíme, zejména ye městech a v dopravě nákladními auty a odtud dobré koně přesuneme na venkov. Také zde nahradíme část. koní traktory. Podle tvrzení odborníků kapacita mosteckých závodů na synthetický benzin je taková, až budou opraveny ještě dvě třetiny zbývajících objektů, budeme v benzinu na cizině nezávislí. Už dnes je však zapotře bí kategoricky a v zájmu státu požadovat, aby z toho kontingentu, který nám zbývá, pod statně větší díl byl uvolňován pro zemědělskou výrobu. , Dovážet z ciziny nové traktory nemá smysl do té doby, dokud většina našich traktorů pro· nedostatek pohonných látek zahálí. Traktory větších zemědělců musí, zejména přt orbě, vy pomoci zemědělcům menším, aby se tak zby tečně ještě i;:l'i této těžké práci nesnižovala u tažných krav dojivost. Malozemědělci naopak mohou zase vypomoci větším pří ruční práci. Není pochyby, že jen touto cestou a jenom těmito prostředky se můžeme dostat nejrych leji k cíli. Kdy to bude? Abychom nasytili veškeré obyvatelstvo ale spoň tak, jal.:: žilo před válkou, potřebujeme v republtce 2,600.000 krav a 400.000 prasnic; po třebujeme udržet více lidí v zemědělství; po třebuieme vypomáhat dovozem, než se nám podaří zvýšit stavy dobytka na nezbytnou vý ši. Potřebujeme rovněž hospodářský i polítíc ký klid ve městě i na vesnici a zvláště pořá dek v pohraničí. Když tyto podmínky budou aspoň zhruba splněny, budeme moci sestavit zcela uspokojivý jídelní lístek již za rok a ji stě plně uspokojující za dva roky. ----) + oTo + (--- POZN.'\l\'U.{A O POPULÁRNÍM ROZHLASU.
Otto Lampel. Výraz "populární" rozhlas jest epitheton or nans. Rozhlas jest populární již svou vlastní existencí: ze zpravodajské pohotovosti vzrostl k politické zbrani, od úryvkovitých relací k spoluvytváření kulturní úrovně. Ukázalo-li se, že rozhlas je více než pomoc níkem v dolce far niente, pak to bylo pfodevším proto, že rozhlas dotkl se pi·ímo lidového jádra národa tím, že přinesl zprávu, umělecký pro gram i lidovou zábavu "přímo do domu." Psychologickou reakcí spolčovacího pudu o samoceného posluchače. stala se snaha po ne kontrolované možnosti kritického postoje. Ne dostatek potlesku nahražen byl prudkou vlnou dopisú chvály či odsudků. Zodbornění rozhlasu bylo jediným východis kem z nebezpečí sloužit všem a za každou cenu. československý rozhlas ušel značný kus ce sty v tomto vývoji. Jeho chyby byly ne větší, než jiných polostátních institucí: zodbornění bylo zdržováno politickou hrou a systémem protekcí. Vzhledem k tomu, že u nás nikdy ne byla obrácena pozornost k problémum lidové zábavy, tak také populární rozhlas stal se "Po pellrnu na Fochově třídě." Nikdy ,iiž nesmí býti zapomenuto, že funkcí populárního rozhlasu jest především jeho lido vost. Populární rozhlas zahrnuje lidovou zába vu i sportovní rozhlas. lidovou hru i diskusní r0lace. <Málokdo ví, že na př. "Brain Trust" jest v pr0dukci Variety Section BBC.) Abv cokoliv v rozhlase bylo úspěšné, je nut no, abv posluchač měl možnost utvořit si vla stní úsud:\k a měl čas pochopit, že všechna ta tniemná l'l.· složitá práce slouží jeho zá,imům a záliMm. 'To znamená tedy především, že popu lární rozhln.s musí se napřed popularisovat, t. j. nřr>PVČclčit své posluchače, že jim dodává neilr>nř.í z nejlenšího a že to stojí za to. aby v 1n·?ii+,.,u l,,..dinu bvl u svých přijímačů. To se dá docíliti Jedině zlidověním populárních progra mú. Všud'.:! tam, kde se rozhlas dotkl živé skuteč ..
nosti tohoto zlidověni, úspěch se dostavil jako by čarovně. Vzpomeňme Lauferových reportá ži a zamysleme se nad výsledky rozhlasové propagandy válečné a zejména pfodválečné. . Liberalistickú Evropa dala z rukou prostfod ky, jichž se zalekla. Nephpravena myšlénkově i filosoficky na vývoj techn.il~y, zřekla se roz hlasu jako součásti aktivní funkce lidovýchov né. Al.::tivní funkce loclovýchovná jest přede v.ším funkce politická. Fašistick:á ideologie to pochopila a usurpovala technické prostředky, jimiž vládne stát a nahraclila charitativní ráz lidovýchovy rozhlasovou propagandou souná ležitosti k fiktivnímu celku národního souhla su. Typickými znaky vývoje k opaku bude: a) pfoný kontakt, bl popularisace. al Pi'ímý kontakt neprojevuje se pouze při puštěním obecenstva k rozhlasovým relacím. Reportáž a soutěž, poctivé hledání talentu, a jeho školení, naprosto nadstranické posuzová ní lidí, ktei·í mají pro rozhlas smysl i zájem to jsou objel,f:ivní znaky, jež jedině mohou vé sti k dosažení i udržení pí'ímého kontaktu lidu s lidovým rozhlasem. b) Takový kontakt bude prvním stupněm k popularisaci 1icl0vých pofadú. Nepamatuji se, že by u nás kdy kdokoli seriósně počítal s lido vým rozhlasem v jeho novodobé funkci. "Zvu kový měsíčník V &W", pofod, jehož úroveň dá se měht šífo.ii, byl napfocl bojkotován, pak tr pěn a konečně znemožněn. Nikdy nebylo. mož no plánovat zábavný lidový pofad, neřku-li propagovut, aby byl specieln~ poslouchán. Ji Rtý "šéf" tohoto rozhlasu vytkl svého času Ji fo11uVoldánovi, že jeho program nelze zařadit, neboť "zpíval již v tomto roce šestkráte." Ten týž "šéf" odmítl dislnrni, již jsem mu nabídl, a jež směřovala k možnostení zaujmout cizinu nHšimi lidovými po~·ady. Zato však mi učinil "protinabíclku," z níž bylo .ia'>no, že populární program rozhlasu má se stút předmětem a vantgardního, papírového a nelidového pokus nictví. Opak toho musí být vodítkem. Experiment v lidovém programu, jenž se nezdal'i, je rozhla sovým neštěstím, ----)
~ .;, + (----
V(loVy zavra7;f1ěných Uechú židaH vyšetřování osol:l. kt1>ró sa zasi.áva jí Němci1.
New York. (ČTK>. - Orr:in ústředí revo lučních odború (ÚRO) "Pr::íce" žádá; aby vše clrny iáclosti Němců o zachování čs. občan ství byly podrobrny pi·ísn2:,m šetfoní, které b:y se vztahovalo též na Čechy, kteří svým pod pisem žádosti Němcú podpornjí. V Praze sa mé bylo podáno 10.000 žádostí Němcú, ktei'í si nalezli české ochránce. Pfosto. že jména ně meckých žadatelú jsou uvefojňována v Úř,ed ním věstníku, je to opatfoní nedostatečné, pro tože zároveú by bylo tfoba uve:fojnit jména českých ochránců. Také' vdovy po Češích zavražděných nacisty, které jsou organisovány ve Svazu Národní 1-e voluce, žádaly, aby taková op:1tfoní bylo u skutečněno. Dokonce se nes;:okojily s pouhou resolucí a rozhodly se samy zahájit vyšetřo vání všech pl'Ípadú v Praze, zejména všude tam, kde Češi chrání Něnme. Tato akce nezú stane omezena na Prahu a setká se s pocho pením jiných Národních výború. :::
*-
!;:
Projekt pražské podzmnní clráhy již vypracován Praha. (ČTK.) - Technicko dopravní výbor sněmovny pokračoval dne 13. února v rozpravě o exposé ministra dopravy . generála Hasala, jenž se zmínil o projektu pražské podzemní dráhy. který je již vypracován. Dále uvedl mi nistr Hasal, že jeho úřad jedná o kvalifikované pracovní síly speciálně pro práce znovuvýstav by, ktefo se nabízejí z Italie.
*
*
*
U Fialů dostala kočka koťata. čtyři roztomilé tvorei5ky. "OpraYdu rozkošné," povídá paní do mu, ale co s tím proboha budeme dělat?" "Ale dejte je sonsedúm," povídá známá. "To tak!" zněla odpovčcr. ''l'viají sami kupu děti a tecl' ještě ,iim po:,lat čtyr-i koťata. Musíme je u topit!" A jde s kbelíkem pro vodu. "Snad nebu dete topit ta ubožátka ve studené vodě?" dí v úleku známá. "Ohfojte ji trochu; človělr nrnsi míti pi·ece trodrn soucitu!"
"'
,.
,,v
v
NAS
naši upřímnou soustrast a zesnulému budiž země lehkou. , V Houston, Texa. 15. bi'ezna 1946. Rúžena Hanusovi, Teresie Olexová, Emilie Kalousková, resoluční výbor. ,t .?,. + (--- RESOLUCE SOUSTRASTI.
----)
RESOLUCE SOUSTRASTI.
My, nížepsaný resoluční výbor řádu óecho slovan čís. 40. v Hillje, Tex., vyslovujeme tímto hluboce cítněnou soustrast nad ztrátou jejich bratra a našeho spolubratra Pfc. Jana Baěaka,
jenž v boji s Japonci obětoval svúj mladý a na dějný život za svobodu a demokracii na ostrově Corregidor dne 7. května 1942. Milý braře, třeba že dřímeš svůj. věčný sen tak daleko od nás, buď jist že my na Tvoji tak velkou oběť neza pomeneme. Odpočívej v pokoji! Víme pozůstalá rodino, ž2 bol váš nad jeho odchodem jest velký, ale budiž vám útěchou, že i my želíme jeho tak předčasného odchodu. Dáno v Hillje, Tex., dne 10. března 1946. E. K. Hajovský, Wm. Tymel, James Hradecký, resoluční výbor. ----) + cY., + (-- RESOLUCE SOUSTRASTI.
My, nížepsaný resoluční výbor řádu óecho slovan čís. 40. v Hillje, Tex., vyslovujeme tímto pozůstalé rodině upřímně cítěnou soustrast nad ztrátou jejich manželky, matky, babičky a naší spolusestry Marie Ii:unetka, jenž po delší nemoci zemřela dne 11. února 1946 a pohřbena byla dne 14. února 1046 v Hill j..e, Tex. za velký účasti přátel a známých. Odchodem jejím ztrácí rodina vzornou man želku a matku a řád náš upřlmnou a obětavou spolusestru, čest budiž její památce. Nechť od počívá v pokoji! Víme pozůstalá rodino, že bol váš nad jejím odchodem jest velký, ale budiž vám útěchou, že i my želíme jejího odchodu. Dáno v Hillje, Tex., dne 10. března 1946. E. K. Hájovský, Wm. Tymel, James Hradecký, resoluční výbor. + 4, + (-- RESOLUCE SOUSTR,'l.ST!. My, nížepsaný resoluční výbor hi6u óecho slovan čís. 40. v Hillje, Tex., vyslovuje me tímto ---)
upřímně cítěnou soustrast pozůstalé rodině nad ztrátou jejich manželky, matky a naši spolusestry Marie Vyvial, jenž po dlouho trvající nemoci zemřela dne 31. ledna 1946 a pohřbena byla za vch~é účasti přátel a známých v Schulenburg, Tex dne 3. února 1946. Zmíněná spolusestra byla dlouholetou člen kyní našeho řádu. vzornou ženou a matkou, vždy hotova příspětí kde toho bylo potřeba. čest budiž její památce, nechť odpočívá v po koji. - Víme, pozůstalá rodino, že bol váš nad jejím odchodem jest velký, ale budiž vám útě chou, že i my želíme jejího odchodu. Dáno v Hillje, Tex., dne 10. března 1!)46. E. K. Hajovský, Wm. Tymel, James Hradecký, resoluční výbor. ----) + ..'li, + (--- RESOLUCE SOUSTRASTI. My, resoluční výbor od řádu Pokrok Hou stonu čís. 88, projevujeme upřimnou soustrast
celé rodině nad úmrtím naší spolusestry Apoleny Ri11fové,
která zemřela v Temple. Texas. Milá spolusestro, budiž Ti země lehkou a odpočívej v pokoji. V Houston, Texa. 15. března 19'16. Rí'lžena Hanusová, Teresie Olexová, Emilie Kalousková, resoluční výbor. ---)
~ 4, + (---
RESOLUCE SOUSTRASTI.
My, resoluční výbor od řádu Pokrok Hou stonu čís. 88, projevujeme upřimnou soustrast pozůstalé rodině nad úmrtím .k.Eho manžeta, otce a dědečka, a našeho spolubratra, Emila Běeštíkn,
který zemřel v 1: 15 ve středu d11e 13. března 1946 v jeho domově ve stáří GG roků. Vy pozů.st~.H a všíchnt
My, nížepsaný resolu !ní výbor řádu Rovnost čís. 7, projevujeme upiimně cítěnou soustrast pozústalé rodině nad ztrátou jejich otce a na šeho spolubratra, P. A. Eudníka,
který zemřel dne 12. bi·ezna a byl pohi:·ben 14. bi'ezna na katolickém hí·bitově v Caldwell, Texas. Vy, pozústalé dítky a všichni pi'.-íbuzní, při jměte naši upi'ímncu soustrast a zesnulému budiž země lehká. Resohťéní výbor: J. J. Lukša, Jos. Dušek, ml., J. J. Krupa. + eT• + (--- PRO.JEV SCUSTRASTI.
My, nížepsaný resolnční výbor l'ádu český Prapor čís. 24., projevujeme tímto jménem i·á du naši upfonně cítěnou soustrast pozústalým clítkám a ostatní rodině nad ztrátou jejich mi lované maminky, babič!{y, sestry a naší milé spolusestry Maric Marek, která dokonala její pozemskou pouť dne 18. bi'ezna 1946 po krátce trvající nemoci. Zesnulá dožila se pěkného věku 80 let. Zesnulá sestra byla dlouholetou členkyní našeho í·ádu a vždy správně konala svoje povinnosti. Víme, že vy zarmoucení pozústaií těže~ nesete ztrátu vaší milované, avšak budiž vám útěchou, že i my soucítíme s vámi váš znrmutek. Zesnulá sestra ať odpočívá v pokoji a čest budiž její památce. Dáno v Cyclone, Tex.. dne 23. března 1946. Chas Navrátil, F. J. Marek, Ben Žabčíl{, reso luční výbor. ----'--)
+ o?,. + (----
PROFESOR ZDENĚ!{ NEJEDLÝ, MINISTR
Š!WLSTVÍ V ČESKOSLOVENSKÉ VLÁDĚ, A ČESI~Á LITERATURA.
(Jindřich Ludmer, Austin, College, Sherman, Texas.) Zel. Nejedlý, narodil se v Litomyšli dne 10. února 1878. První práci jest vydání "Pramenů k synodám strany pražské a táborské 1441-44." V "Dějinách pfodlmsitského zpěvu v Če chách" 1904 Zdeněk Nejedlý vykládá vznik nej starší duchovní písně české "Hospodine, pominy" (kolem r. 946) takto: Lid se zúčastnil bohoslužby nejprve tím, že podle návodu kně3Í ve vhodných dobách volával "Kyrie eleison" ( česky "krleš). Prosté toto vyzývání Boha roz šfrilo se několika slovy (na př. v Čechách při pojeným k fockému slovu pfokladem: Hospodi ne, pomiluj ny!) v t. zv. tropus, jakož máme ta ková slova zachována z Německa z IX. stol., i z Čech z XI. stol., posléze ve XII. stol. objevuje se celá píseň. Milostná píseň "Jižť mne vše radost ostává" byla složena kolem r. 1379 mistrem Závišem, a však text a výklad najdeme v Zd. Nejedlého "Děj. zpěvu pfodhus." M. Jan Rokycaná (1397-1471) byl předním zástupcem církve utrakvisické, drahně let ztrá vil ve vyhnanství mimo Prahu a vrátil se tepr ve, když Jií'í z Poděbrad opanoval hlavní mě sto. Jeho "Výklad na evangelium sv. Jana" (asi z r. 1453) a "Postila na neděli a svátky" (asi z r. 1456 l lze najíti ve spisech Zel. Nejedlého. "Ktož jsú boží bojovníci" a ostatní české zpě vy lidové předhusitské byly vykládány Zel. Ne jedlým. Nejstarší sbírka českých písní strany Jana Želivského i Táborťt zachovala se v ruko pisném kancionálu ,Tistebnickém a v "Počátky husitského zpěvu v Čechách do r. 1415" od Zd. Nejedlého. Roku 1906 Zdeněk Nejedlý v "kotlech a les ních rozích" Rukopisu Iš:rálovédvorského obje vil křiklavý anachronismus hudební, proti pro ti tomu nedovedly :~fre :~aloženépn'tce Jos. Le tošníka. a Henh. Jirečka svých posici nhájiti. o Chmelenského krit.i.~e hudební (1336) Zde n(:k Nejedlý v ''Lrn,1ín1·· 11)03 popisuje vznik prvního lmdebního éaso)i;;u <':eského. "Márinka " ob(':,,.nR!.::á h~·o. Josefa ,Tv.roslnvtI Lm.1~
gra, byla vykládána Zel. Nejedlým. ve ''Zvonu" 1906.
Karel Sabina napsal několik vtipných libret pi;o Smetanu, tak k "Braniborúm v Čechách" (1863l a k "Prodané nevěstě" (1864), které Zd. Nejedlý, yYdal v "Svět. knih." 1908. V roce 1922 Zel. Nejedlý napsal "Božena Nčm cová a ratibor-ické údolí" k úctě počátku reali stické povíclky české ze života lidového a po drobný životopis "Božena Němcová''. v r. 1928. Jiráskúv "Husitský král" vyšel posmrtně ·(A lois Jirásek zemřel v r. 1930) péčí Zel. Nejedlé ho. U pi·íležitosti 60. zrozenin Aloise Jiráska Nejedlý vydal "Al. Jirásek" nákres vývojeslov ný a perioclisační, a "Jiráskova Litomyšl", sbor ník studií a vzpomínek. L. N. Tolstý zpťtsobil přímo revoluci v mrav ních názorech Nejedlého. T. G. Masaryk, K. Kramái-, K. Velemínský a Zd. Nejedlý putovali do Jasné Poljany. Tolstého nábožensko-re formní a sociálně kritické spisy byly sledovány Nejedlým větší pozorností než jeho díla básni cká. Pak Dostojevskij proniká clo českého písem nictví a vliv jeho trvá dále a zasahuje hloub než Tolstoj. Zdeněk Nejedlý, vlastně historik, též vynikal jakožto hudební kritik. Prudký kvas do hudeb ního života českého vnesl od r. 1910 Zel. Nejedlý svými spisy. Jakožto učitel .universitní i organisátor časo pisecký a spolkový Nejedlý usiluje vytvořiti lm dební vědu estetickou i 11.istorickou.Svého širo kého rozhledu historického užívá k tomu, aby ustavil smetanovskou tradici. Vylučuje z ní však stroze fodu významných zjevů uměle ckých, Dvol'áka, Janáčka, Nováka, Suka. Ne ústupné doktrináfatví pi·ehlnšuje u něho na mnoze vnímavost tvrdou a zavádí ducha útoč ného a dravého do polemik pi'íkrých a často nespravedlných. Později v něm hudební a kul turní historik zastínil životného kritika mus~ kálního a vedle pfočetných publikací aktuálně polemických práce o velkén} životopise Masa rykově (1930-1937) odsunula i ústfodní mohut né dílo o Smetanovi (1929-1933). V r. 1936 "Smetana" byl obnoven. Vnitřní vývoj myslitele Bedl'icha Nietzsche ho Nejedl načrtl v "Nietzschova tragedie" (1926), což doplnila práce "Vúdcové lidstva a jeho svúclci" (1934,. Zdeněk Nejedlý dal českému dějepisu hudeb nímu vědecký základ. Byl prvním profesorem hudební vědy na universitě Karlově a tvůrcem sociologie hudební. Za svých vědeckých počát kú sloučil Zel. Nejedlý své osobnosti energické a příki'e důsledné, neznající odstínů a myšlen kových modifikací, trojí mocný vliv: Gollův, Hostinského, Fibichúv. Vědeckou výchovou Zd. Nejedlý jest historik Gollovy školy, vyzbrojený pomůckami kritiky pramenů, metodami děje pisu srovnávacího a uměním vyhledávati za zevním děním proudění kulturní; též jeho ú střední zájem o reformační období národních dějin pochází ze školy mistrovy, od níž se však žák: ideolog uchýlil, když tendenčně postavil poznatky i dohady dějepisné do služeb politi ckého a společenského stranictví. Během doby byl vliv Gollúv zastíněn dodatečným púsobe ním Masarykovým, ale posléze se Zel. Nejedlý pflmkl k marxistickému materialismu histori ckému a splynul P:'!:,0rově s komunistickými zásadami sovětské l:~usi,jejíhož tvúrce Lenina oslavuje stejně jako B. Smetanu neb T. G. Ma saryka. Dnes Nejedlý jest ministrem školství ----)
+ 4, + (--
Československo na mezinárotlní
zclravotnické
konferenci.
New York. (ČTK). Československo bude za stoupeno v pi'ípravné komisi pro mezinárodní zdravotniclrnu konferenci. která. se sejde ko lem 20. června. P1·vní schúze pflpravné kon ference bude koncem března v Pai-iži. Dle zprá vy Reuterovy tiskové lmnceláh: dr. Ivan Krno, stálý čs. člen a soci.ó.l11í rady, za S·cdá též ve zvláštní subl:omi1-:i této r:ccly, lde rá zahájí jednání se specialisovanými orga nis8cemi, jako jsou l\f('zinúrodní úh1cl práce, lVIe,,inárodní b~mka a fond ::i. l\'.Il'ziaároclní vý cl:.o,;né a J;:uitun1[
....
Hli
tWšNit:IWE,WMM?:m~HPiftWSI
NW&
OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC
-
Mé
llU!
ffliStilW
!iH&IR4iiiiPIN!
MDwt~~,~~lllliill!illill'llllllllllllllllllllllllllllillllllllllllli••
,li'
All . contributions, correspondence of Lodl« reporters. bíographíes, etc intended for pub• líeatíon, must be in the hands of the Editor
I
BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS
e .
by Saturday.
JOHANNES AMOS COMENIUS In Jan Amos Komenský (Johannes Amos Oomeníusj Czech literature has a profound classical writer and the Czech people one of its greatest names, a name which has gained a world-wide reputation; through his educa tional activity he influenced the whole of humanity, and he has remained an educa tional force to the present clay. He takes his place amongst the greatst spirits of mankind also by reason of the fact that his worth as a literary figure increases steadily with the pas sage of the years; indeed, he is one who can be fully understood and valued only by posterity. Eventually his ideas found their way to his own nation which he so much loved and to which, as a supposed heretic, he was forbid den to return; his emancipating doctrines were denied access to his own people long after his death. Foreign nations more fortunate than his own nation whose cultural development was broken by heavy military disasters, valued Komenský, even during his life-time, as a great educationalist. They studied his didactic, pedagogical and philosophical writings, par ticularly his "Opera dídactlca omnia" which he published in and after 1657 during his later and less careworn years at Amsterdam, the ci ty described by him in his dedication to the City Council of Amsterdam as "the glory of the Netherlands and the joy of Europe." The Ger mans published and translated his writings as far back as thé17th century: his importance was recognized by many of their foremost men, such as the philosophers Leibnitz and Herder and the educationalist George Rau mer. Jan Amos Komenský was born on March 28, 1592. His name is derived from the village of Komně not far from Uherský Brod in Moravia. His family belonged to the Unity of Brethern, which Church embodied in the 16th and 17th centuries the finest elements of the lengthy Bohemian Reformation. After the premature death of his parents, Komensky's guardians did not give him adequate education, although they took the payment for this purpose. Jan Amos began to study only in the later years of his boyhood, first of all at home. In 1611 he left to take up higher studies at Herborn in Nassau. The student Komenský conducted learned philosophical debates - he upheld the views of Aristotle - and began to collect ma terials for an extensive work entitled "Poklad jazyka českého" (The Treasure of the Czech Language) which was intended to show the Iexicologícal, grammatical and phraseologícal wealth of the Czech language and to serve at the 'same time as a safe and convenient bridge to the wide field of the Latin language. He was employed on this task for many years also at a later date. At Herborn Komenský gathered to gether material for a kind of encyclopaedia of natural sciences, mainly in the spheres of astronomy and geography. In addition to this, he collected material in the field of history for his "Theatrum uníversltalts, To jest di vadlo světa a všechněch všudy předívných vě cí jeho," a title that was given to similar com pendiums in the 16th century. Both works re mained the life-task of Komenský. When after many years they were almost completed, they were destroyed by fire with exception of a few fragments. Here is manifested. mainly in the second work. the endeavor of Komenský to compass as for as possible the entirety of human knowledge. All these works breathe the great love of Komen<:kýfor his native lan zuaze. The young scholar had a lively interest in all branches of knowledge; there was not one,which he considered to be foreign to him;
Dr. Jan Jakubec
with his systematic, clear thinking mind he strove to form harmonious whole from them all. This task he pursued consistently and steadily throughout his life. Having lived for two years in Herborn, Ko menský made some short journeys, going as far as Amsterdam; he then finished his stu-; dies at Heidelberg in 1614. In the same year he returned to Moravia, passing through Prague.
a
Splťing By Jan Neruda Peering through spectacles, a cane in one hand, I walk through a flowery dale; I plod slowly,solemnly, as if I failed to see The changes Spring brought to the vale. Indeed! Everything is exactly the same As it was forty years ago ... The twittering birds fill the skies with their songs, The trees are with blossoms aglow. Again little girls are prancing about, So are the boys with immature 'hips, The girls are singing this year's newest songs That were written for older lips. There is no advancement, na progress, no change, All moves in the same slow gear; I fear it is we, who grow older with time, Who get wiser from year to year. I fear ··twill be thus to the end of the world, Forever, all over this earth, The Springtime will always its blossoms display And youth have its song and its mirth. I pass by a group of girls and boys, With whose chirping I've weary grown, Peering through spectacles, a cane in one hand, My features are lifeless as a stone. Translated by A. A. Ginsburg.
Before he could enter the priesthood, he taught for a time, at the request of Karel z Žerotína, in a school at Přerov belonging to the Unity of Brethern. In 1618 and 1619, two of his happiest years in his life, Komenský was director of a school at Fulnek, a small town in North Moravia. But the outbreak of the terrible Thirty Years' War, which began in Bohemia (the Czech people were the chief sufferers from it in the whole of Europe) it was felt also at Fulnek, broke up the happiness and the plans of Komenský. His property, his library and most of his manu scripts were destroyed by the rough Spanish soldiery, and he himself was obliged to leave his family and to seek a refuge in distant places. The hardships of Komenský during his so journ in Moravia reached their culminating point when the Church of the Brethern, which had been in a flourishing condition up till then, was destroyed at home, and abroad was scattered to all the corners of the earth; when the whole nation shared in the great calamity; and when Komenský's wife and two small sons fell victims to the plague. For four years from 1623 he found. a refuge at Brandýs upon
-e-,
Orlice in Bohemia on tho estate of Karel of Žerotín, the patron of the priests of the Unity of Brethem. Komenský freed himself from his mental depression by writing his "Labyrint světa a ráj srdce" (TheLabyrintl1 of the World and the Paradise of the Heart), the greatest and most celebrated work of this period of Czech litera ture. He completed it in 1623 and dedicated it to his patron, Karel of Žerotín. He published it for the first time in 1631 at Leszno in Po land, where he lived in exile. The story in this work is concerned with the author's pilgrimage to an allegorical town. In the íntroductíon Ko menský declared that the story is not merely fiction, but is taken mainly from his life. The basic idea is an investigation of human life in the different classes and occupations from the point of view of the Christian religion. He goes to look round the world in order to choose a suitable occupation and manner of life. And although his guides, "Všudybud"' (Busy-body) and ''Mámeni (Delusion) desire to force upon him a fixed, superficial and materialistic con ception and [udgment of the whole of human life, the pilgrim does not surrender his view, based on biblical doctrine, that his life is vanity and emptiness and that the individual can attain inner contentment and happiness only if he derives his strength from God. The author had no intention of composing a work of fiction; his purpose was to write a religious work, but he carried out his plan by using the devices of fiction. Being an exact thinker, he omitted scarcely any of the existing social classes and occupations; he leads the reader through all the brunches of human knowledge and art, efforts and endeavors, amusements and pleasures and through all · the religious sects and tendencies. The basis and tendency of the "Labyrinth" are seen also in a further Czech work, the "Centrum seeurítatís," Hlubina bezpečnosti, which was published in 1633. Komenský com posed it in 1626 when he was living near the frontier at the foot of the Giant Mountains (Krkonošei, when still darker clouds were gathering over the non-Catholics who had to endure ever-íncreasíng injustices, and when índuvídual Protestants were forced to leave the country on account of harsh persecution. Komenský endeavors to explain to the ordi nary reader methaphysical ideas, particularly the relation of man to Goel who is the "center of security." If man strives to approach the center, he ensures his own happiness. By means of intensive work Komenský for got his own hardships and those of his native country. In 1622 he completed a map of Mora via, a much more thorough and discriminating work than slmílar works executed by his pre deeessors. This map was published by foreign geographers. Before his departure into exile Komenský was sent with other priests of the Unity of Brethern to Poland and Silesia to secure a re fuge for their fe11ow-believers.He travelled as far as Berlin. On the journey they heard of the prophecies of a certain tanner, 'Christopher Kotter, who foretold a speedy end to the suf ferings of the persecuted Protestants. Komen ský, who from his student years had shown a tendency towards mysticism, accepted Kot tar's prophecies wholeheartedly and urged others. including the Bohemian "Winter King," Frederick of the Palatinate, to believe in them. With equal trustfulness, although Kotter's prophecies had meanwhile proved false; Ko menský believed .the visionary predictions of (Continued on page 11)
Johannes Amos Comenius (Continued from .page 10) Kristina Poníatowská, the daughter of a Po lish priest of the Unity of Brethem. In diffi cult times even a man with such a strong and intelligent mind as that of Komenský readily surrenders to deceptive; visions and dreams, in order to see a curtaiiment of the adversi ties of his brethern, Komenský was held cap tive by this mood of religious mysticism until the year 164?.,,,, when his last hope in a favor able turn of events was destroyed. After new and sharper decrees had beenissuedagainstthe non-Catholics (1627), Komenský withdrew to the estates of Jii'í Sadovský, a member of the Unity of Brethern; these estates were situated in the Giant Mountains and Komenský went there in order to be close to the frontier. Soon he was obliged to cross the frontier, never to return. He went with a considerable number of Bohemian Brethem into Poland and settled in the town of Leszno where there lived many descendants of Brethem who had been exiled from Bohemia after the persecutions of the year 1547. At Leszno Komenský completed his "Didak tika čili umění umělého vyučování" with a supplement entitled "O obnovení škol v Če chách." He wrote the greater part of his "Di daktika" while still in his native country, in order to further the welfare of his nation. The work was completed in Poland, 1632. Komen ský pointed out there the universal principles in instruction and . upbringing. Later he re wrote the work in Latin. He extended it, gave it the title of "Didactica Magna," Didaktika Veliká, and published it at Amsterdam in 1657. This work has been translated into many lan guages; five times into German, twice into Italian, and into Eng·lish; it has been trans lated also into the Slavonic languages: twice into Russian, and into Polish and Slovene. His teaching activity in Leszno encouraged Komenský to make a thorough reform of the teaching of Latin. Whilst still living in his native country, he wrote for this purpose a short Latin grammar. After a further study of books and after long practice and hard think ing, he put together an excellent system which he described in his "Janua Iínguarum resera ta," Brána jazykfl otevřená. This work was first published in Latin in 1631 in the same year in German; two years later it was pub lished in Czech under the title "Dvéře jazykftv otevřené." Already in his "Didactics" he had pointed out that side by side with the learning of a foreign language there should be a study of the subject-matter; and he had deprecated the cramming of grammatical rules. He had urged that in the teaching of a foreign lan guage the mother tongue should be taken as the starting-point. In the "Janua" he invented an excellent svstem: he compiled 100 para graphs with 1 nno sentences containing 8000 of the commonest Latin words from all branches of knowledge. There is a methodical progres síon from the simplest sentences to the com plicated ones, The objects are learned at the same time as the words denoting them. This method proved so successful that the "Janna" appeared in several new editions: the book was translated into 12 European and 4 Asiatic languages. ---) + o'll, + (--Of course the law in not the place for the artist or the poet. The law is the calling of thinkers. But to those who believe with me that not the least 1.wdlike of men's activities is the large survey of causes, that to know is not less than to feel. I say - and I say no longer with any doubt - that a man may live greatly in the law as well as elsewhere; that there as well as elsewhere his thought may find its unity in an infinite perspective: but there as well as elsewhere he may wreak himself upon life, may drink the bitter cup of heroism, may wear his heart out after the unattainable.
cnnoren
Smithville, Texas. Dear Readel's 0f The Věstník: I have been reading with a good deal of in terest the fine letters that have appeared in our Official Organ since Feb. 20, betla pro and con, for the moving of the Grand Lmilgeřrom Fayetteville to some larger place. I heartily agree and wish to go on record that this is no time for a move of this kind to be made. The conditions are such that we would really have to spend a lot of money to build a home for our dear S.P.J.S.T. We have made a wonderful growth in little "obscure" Fayetteville. I wonder if we could have done any better, or even as well at some larger place. I, too, love the sight of tall, lofty build ings, with beautiful Neon signs. They are nice indeed and I certainly would reíocíe in seeing one with "S.P.J.S.T." flashing boldly and proudly. It would not necessarily have to be in . Austin, Waco,Temple, or Houston. What about little Fayetteville, the "cradle of the S.P.J.S. T.? Are we ashamed of the fifty Golden years of progress that we enjoyd here? I am very happy to see this important issue to get under way in plenty of time before the next convention takes place. I also appreciate the democratic way of going about getting something done about a permanent home for our organization. It is the only proper way to do things in a great free land like ours. That, I think, is one reason why we have grown as we have. And I desire to see something done about a nice office building at the next con vention, but let us be reasonable and stay within a safe spending margin. Let us remain strong and we will have no trouble getting and keeping members. In closing I wish to put my vote in for the Grand Lodge to remain in Fayetteville and that we go together in unison and build a home that will not only serve as an office building, but be a monument to a great leader that has departed from our midst. Let us make this as a part of our golden jubilee, remain ing ever mindful of our modest beginning, but pushing forward and onward to a bright and glorious future. Fraternally, E. E. Hollub, Member, Flatonia Lodge, No. 103. ---)
01
lJZCCllUl:ilUV<,1,i>,li;t,
Remember the date, March 31, 1946, at 1 :00 P.M. Vinc J. Ondrúšek, President Lodge No. 130. ---) + . o'll,. ( TRUE S'rmm..:s OF THE WILDERNESS
+ ""' + (--Dallas, Texas.
Dear Ex-servicemen, Members and Friends: On Sunday, March 31, 1946, the S.P.J.S.T., Lodge No. 130, located at 3700 Carl St., Dallas, Texas, will give a dinner and dance honoring all ex-servicemen and women of Czech par entage and who reside in Dallas and vicinity. The dinner will be served promptly at 1:00 P. ,M. and will be continuous unti:l 3:00 P. M. All of the service personnel are requested to be seated at 1:00 P. M. as a short program will be given at that time. After dinner, games; such as, Bingo, Cards, Dominos, Taroky, Mariash, etc., will be played until 6:00 P. M. Also, recordings of popular and Czech orchestras will be played during the dinner hour and until 6:00 P. M. Between 6:00 P. M. and 8:00 P. M. there will be an in termission at which time a full course evening meal will be served. At 8:00 P. M. tlile regular dance will commence and will continue until 11 :30 P. M. Music will be furnished by Joe Ma ca & Co. There will be no admission charge to the dance, but a l1beral donation will be requested of each person entering. The dinner plate and evening meal plate will be 50 cents per per son, except for the ex-service personnel at. the noon meal which will be served "gratis" as compliments of Lodge 130 as token of appre ciation. The entire net proceeds. donations. etc., col lected during the clay and night will be for warded to the American Relief for Czechoslo vakia for the purpose oť feeding and clothing underprivileged children. So let's make this a big "WelcomeHome" to our Service Personnel and at the same time assist in feeding and clothing those poor little
s,.
By Harriet Miller Walker The Western Plains, were a rainbow of colors. Wild flowers were in full bloom. It de lighted children of the village to gather them at will. Agnes and Crystal were permitted at times to enjoy the fields, with one proviso - they must never venture too far away, unless they had their little elk's horn around their necks, Agnes was eight. and Crystal was six.. They were sweet and obedient and always liked to please their parents. Their mother, when she kissed them good-bye would say in a soft, sweet voice: "Remember, blow your horn if you are frightened or get lost." They had been lost and frightened many times, and their horn helped them out of trouble. Their mother feared the Indians more than nnything. because her children had fair hair, blue eyes and skin as white as snow. These were the type the red men liked best. They would steal them. hide them, and even move far away. Some times they were caught, but many times no one ever heard from them. again. The children's mother gave them little bas kets to carry on their arms. She put a fresh clean blue dress on Agnes, and a pink one on Chrystal. When she kissed them good-bye she said to i:rn n little farther on, and if they could řínd any wild paraloy to bring back a bunch. They enjoyed !;,'oing where it grew, because it was near r sm::in mountain. Here they would race around. up hill and down dale, until they were clog-tired. Ent it was fun. Their mother returned to her cooking. Time passed and they had been gone too long. She did not worry because they had their horns. There came a rumble in· the sky. Clouds lowered, lightning flashed, and rain came clown in big round drops. She rushed outside. She blew her horn thinking the children would blow theirs. But she heard only the wind, twigs snapping and thunder and lightning. The children's father had heard their moth er's horn. They took lanterns and rushed around. Night came on, still they did not hear a horn or see the children. They swung their lighted lanterns, blew their horns, and all the while called loudly. Many times they got lost themselves. only to find out later, they were but a short dístance from their cabin. It was a queer sensation to get lost in the wilderness. One could live off berries, nuts and many wild fruits, but they became numb and they would sleep long hours at a time. They found out the best thing, if it were possible, was to seek the water and follow it. All night long the storm raged, and there was no sign of Agnes or Crystal. Day broke. In the early dawn, rain soaked and weary, the parents started towards the mountain. On a twig they found a piece of Ag nes' blue dress. A little farther on, a bunch of wild flowers and some wild parsley. They both blew their horns loudly, thinking the children would blow theirs, On a bush they saw their two elk's homs. This gave them lots of hope. They must be near. There was a clump of old trees. They wnlked cautiously until they were near enough to loo!~ inside. They nearly died from joy, for the children were sound asleep in each other's arms. After this they never wandered far away for. flowers or wild parsley. ---) + eTo + (-- P.Nl!l\L'iL ANTICS
Seven b~<:ivers saved the Manitoba Gover ment $300 by building a dam just where engi neers planned it on a creek near Lake Winni peg. There a.re foul' beaver sanctuaries in Ca nada where beavers are protected by Indians. The first one was formed in Quebec about four or five years ago. - In Colorado,beavers built a dam more than 1,000 feet long.
SHALL SUPREME OFFICE BE lN AUSTIN
Much has been said recently in the columns of the Věstník about re-locating the supreme Office of the S.P.J.S.T. to some other place, preferably a large city. The city of Austin has been frequently mentioned and it seems has aroused considerable comment. Naturally, the members here in Austin are highly pleased and honěřěd to know that some thought has been given to this city for its headquarters. We believe that some thought has been given to this city for its headquarters. We believe it is the logical place for it. Since the subject of moving it has always been a controversial matter in the last two or three conventions held by the S.P.J.S.T. lodges with the result that each time the Supreme Lodge was retained in Fayetteville, many of us here hesitated to express ourselves. However, it is now· evident that the movement is gaining ground and I feel it my duty to respond in de fense of .our city as briefly as possible. Austin is fast taking its place as a great leader in Central Texas. In the last fifteen years it grew more rapidly than any other capitol city in the United States except Santa Fe, New Mexico (Austin 65 %-Santa Fe 82 i;í,). It is generally known that values in any ca pitol city are stable and depressions clo not seriously affect them. Many people, as a result of the war, found Austin friendly and full of opportunity and decided to stay. The result was an added boost in population figure. At present, you may find buildíngs being erected everywhere in Austin to conform to a program of expansion. While the same is going on elsewhere, progress is much more noticeable in Austin. New super-highways are being con structed, new airline permits granted. There is a definite shortage in the office building here and will be for many years. Plans have been made for a State Courts Building and a State Department Building as the State Capitol is already much too small. Some of the smaller business men and professional people must operate from their homes as there is no office space available. Contrary to the belief expressed by some of our good members, should the S.P.J.S.T. erect a nice office building of which .the membership would be proud, it should never fear that office vacancies will occur. An investment in a build ing, although higher in cost because of inflated price of material, will soon pay itself out from a proportionately higher office rental which will prevail, we believe, for many years. In a smaller city, this situation would not exist. Economically, therefore, Austin is safe as far as a building investment is concerned. Furthermore, we are situated in the shadow of the capitol and our great State University. The very environment of our city provides a background unequaled in any other city. Those of you U.T. ex-students who have memories of student days will always agree that Austin is always a good city to come to. The location of our Supreme Lodge in Austin will be an in centive especially for the younger generation to observe the functioning of oul' great Order in its own spacious building. It will better attract our young people of Czech extraction to follow the footsteps of our founders. You will find amongst them future executives and good office-help. You have at the University the Department of Slavonic languages. now greatly enlarged, with which you may better collaborate. And you also have here the State Insurance Department with which you can co-operate and you are better able to watch legislation when the Legislature is in session. Personally, I do not think it is a matter of where our center of Czech popu1ationislocated but whether the city is desirable for what it has to offer. While there are many attrnctíve things which may be said about Austin such as its lakes, its beautiful purple hills. its hístorleal background, they, of course, have no direct bearing in the choice of a location. We realize the .Office Building and Urn city must he
they can make war no more, I lmow the Soviet Union will achieve new marvels of growth and development to enrich the lives of its people. The Soviet people are strong in body, mind and spirit. Their courage and fortitude are admired the world over. I know they will move ahead with ever increasing speed. In this new world of the future the people of the United States want to continue to walk side by side with the people of the Soviet Union. I am sure the Russian people have the same desire. Here in MoscowI have seen how people of Moscowrespect and like the people of America. No two nations in history have had greater opportunities to make our world peace ful and prosperous than we now have. People everywhere are looking prayerfully toward us and counting upon us to fulfill our great mis sions to mankind. Let us show the world that we shall use our mighty power for good, that we shall stand for right and against wrong the world over, that we shall stand united with good nations every where against any aggressor who threatens war, that we shall encourage wholesome trade and promote an increasing and everbroadeníng friendship not only among our own peoples, but all peoples, that we shall put new emphasis upon human welfare and betterment and hu man dignity wherever men, women and chil dren are. Goelhas given us this unparralleled opportunity to build a better world without dark shadows of war across our paths. We cannot and we must not fafl our honored dead. We cannot and we shall not disappoint those who have put their faith in us.
chosen by the membership as a whole. We who live here know that Austin is a city of oppor tunity and a great future. In the event that the movement for re locating continues it will receive our whole rearted support in favor of Austin, co-operat-, íng with the Chamber of Commerce, and with the Supreme ořřlcers in every ,vay that we can. Any information requested by any of our members regarding our city will be cheerfully given. Raymond Prasatík. ----) + ..,. + (---IN PEACE WE MUST WORK TOGETHER
Senator Claude Pepper It has been a great privilege to visit Moscow.
I had the honor to meet and talk with General issimoStalin, one of the greatest men in history and of the world. Through the warm 11ospital ity of the Soviet Government and people, I had the opportunity to see many Interestíng thíngs: One finds here, for example, the Moscowsub way, which I believe to be the best and most beautiful in the world; one of the great facto ries producing motor trucks and passenger cars, and a collective farm. We have enjoyed a visit through the historical grounds of the Kremlin Palace and the Museum of Ancient Arms. I have been thrilled by the beauty of two ballets. "Crimson Sails" and "The Bakchiserai Fountain," and by the opera "Eugene Onegin". Certainly nowhere in the' world can one see such magnificence of scenery, such excellent dramatization or deeper love of art on the stage than here. Yet, as I wrote in the visitor's book at the Museum of Ancient Arms inside the Kremlin Walls. "Russia's. greatest era lies not in her glorious past but in her future." It is the realization of an old dream of mine to be able to visit the Soviet Union, for like most Americans I have long been a friend of the Soviet people. The people of America and good men and women everywhere a great debt to Generalis simo Stalin, to the Red Army and to the people of the Soviet Union for their magnificent part in turning back and destroying the evil Nazis, for their blows against the Japanese, and for all that; the great Generalissimo, this mighty army and this heroic people have clonetoward the destruction of tyranny and the restoration of freedom and independence in the world. America has fought shoulder to shoulder with the people of the Soviet Union in this great war of liberation. The long friendship be tween America and the Soviet Union has deepened and ripened into new richness as we fought this great war together. Our two mighty peoples clasped hands across oceans and con tinents in this great crusade. Nowthat victory has been won in the war, we are both turning to the duties and privileges of peace. In peace as in war we must also work closelytogether. The people of the Soviet Union have suffered much from the enemy and this cruel devastation. That damage they will, of course, repair. Industries both in the Soviet Union and in America which have been de voted to war production can now be turned to production for peace. We must be no less he roic in production for peace than we were in production for war. It is our common task to use our great resources and mobilize our great power of production, which during the war we had to use for destruction, now for the great program of construction in peace. We won this victory- a victory over poverty, ill health, lack of education. But it must be a victory not only over the bad life but for the good life. Vle all know what great strides have been Pndc by the S0viet Union in the years past in the d1cvf!1opment of their industries. the open lng of their natural resources and the exnan Fion of theír nntíonal life and culture. All this has been done in rPc1;,nt years under the threat or: the G0rmr>n and ,fonnnese menace or in the mid<:t of cruel war. N0w that our common ene mlos, Germrmv and .Japan have been defeated and thetr war-maktnc powers shattered, now that we hold them finn1y tn our grip so that
---)
• .r.. + (--BEST SALES TRAINING
Sooner or later, a man, if he is wise, dis covers that life is a mixture of good days and bad, victory and defeat, give and take. He learns that it doesn't pay to be a sensitive soul; that he should let some things go over his head like water off a duck's back. He learns that he who loses his temper usually loses out. He learns that all men have burnt toast for breakfast now and then, and that he shouldn't take the other fellow's grouch too seriously. He learns that carrying a chip on his shoulder is the easiest way to get into a fight. He learns that the quickest way to become un popular is to carry tales and gossip about others. He learns that buck-passing always turns out to be a boomerang, and that it never pays. He comes to realize that the business could run along perfectly well without him. He learns that it doesn't matter so much who gets the credit so long as the business shows a orořít, He learns that even the janitor is human and that it doesn't do any harm to smile and say "Good Morning". even if it is raining. He learns that most of the other fellows are as ambitious as he is, that they have brains that are good or better, and that hard work· and not cleverness is the secret of success. He learns to sympathize with the youngster coming into business because he remembers how bewildered he was when he just started out. He learns not to worry when he loses an ap plication, because experience has shown that if he always gives his best, his average will break pretty well. He learns that no man ever got to first base alone, and that it is only through cooperative effort that we move on to better things. He learns that folks are not any harder to i:ret along with in one place than another, and that the "getting along" depends about nine ty-eight per cent on his own behavior. ----)
+ .;. + (----
Sleep is man's only perfect relaxation. Falling asleep is almost entirely a matter of relaxing the muscles. Experiment endlessly with your self. The art of sleep is intensely personal.
*
*
,:,:
In every work of genius we recognize our own rejected thoughts. - Emerson~ ·
<,..
Ve středu, dne 27. března 1946.
VIBTNflt
Z CROSBYDO CROSBY.
Oznámeni
Crosby, Texas. Dne 6. dubna budou zase volby do školních správních výboru, ovšem že též v Orosby;kde voleni mají bý ti tentokrát 2 výboří, Ludvík Kre nek, který nám již tolikrát vypo mohl, když nebylo se čeho chytit, chce si odpočinout, necháme ho te dy na chvíli v záloze, víme dobře kde bydlí, bude-li ho zase potře ba. Za to ale Sim Bergdahl, který také se chce znovu zvolení vyhnout a nechce "jít", musí býti "draftnut" a "poženeme" ho. On nemá žádné vážné výmluvy, že musí do práce a jiné osobní záležitosti. Když měl sy na v armádě, často zavřel obchod a šel na chvíli domů potěšit man želku a potřeboval-li v ten čas ně kdo koupit kalhoty, musel 1)očkat až z a s e on do obchodu nazpět příjde. Tecl' má syna doma, zastane ho v obchodě, též matka jsoucí ná vratem zdravého syna nadmíru po těšena, již tolik lásky manželské ne potřebuje, též ne tak často. Jsem jist, že nám pan Sim ještě úřad při jme, ukážeme-li mu sjednoceností a počtem hlasů naše uznání a přá ní. Jak ho sami znáte jest přímý, spravedlivý a hlavní věc dovede říci komukoliv velíké NO! je-li třeba. Vymlouval se na "zasíchající mízu" ale mně, ačkoliv nejsem žádný M. D., vypadal pro ten "job" dobrý na příštích 60 let. Našim.druhým kan dídátem podporovaným budiž na vrátívší se dobrovolník námořnictva, přítel všech, dobře známý :pan Mr. Jay Oberpriller.
22 SOUDNÍ DISTRICT STÁTU J. LEE. DITTERT za Distriktního návladního 15. SENÁTNÍDISTRIKT GUS. RUSSEK za senátora 15. dístríktu
oxass FT. BEND Wm. (BILL) GRAEBER za okresního Superintendenta okresu Ft. Bend A. S.
•
T. R. (RUSK) ROANE za šerifa okresu Ft. Bend OKRES MATAGORDA WALTER L. SKUTCA Za okresního komisaře Precinkt čís 4. HARRIS* MILNER za úřad šerifa.
• • THOS. H. LEWIS
R. F. (BOB) PEDEN za okresního soudce za okresního soudce
•
ČESI{ÝFILM
"Poslední muž" HraSí: Steimarová, Glaserová, Hajská, E0:1'siký, Kohout, T1•egl a jiní.
-~~~~~~~~~~~~-
SHINER, ve čtvrtek 28. března, o 7 :30 hod, večer. LA GRANGE,v pondělí 1. dubna, o 8 hodlnáeh večer. SCHULENBURG,v úterý 2. dub na, o 7 :30 hod. večer. YOAI{Ul\'.I, ve středu 3. dubna, o 8:45 večer. HALLETTSVILLE,ve čtvi·tek 4. dubna, o 7 a 9 hodinách večer. "'7""~"""'·-·~··"""
Třícla pojistky
!
Pojištěno v této ificlě
Průměrně stáří
Pojištění
11ojištěných
ODBORDOSPĚLÝCII: B-Doživotní 22 37 roku a C-20 letá doživotní 131 24 roků a D-15 letá doživotní 74 26 roků a E-10 letá doživotní 23 roků a 12 F-15 splátková nadační 17 roků a 3 G-20 splátková nadační 25 roků a 8 H-Nadační ve stáří 65 let 1 31 roku I-20 splát. nadač. v 60 letech 9 30 roků ODBORDĚTSKÝ: JT-Dočasná v 16 let,ech 20 6 roku a JC-20 letá cl,oživotní 13 3 roky JS-20 letá dož,ivotní 29 2 roky a JE-Nadační ve stái'í 18 let 5 4 roky a J'G-20 splátková nadační 3 2 roky a V ODBORUDOSPĚLÝCH: Celkem pojištěno - 260 členú Průměrné stáH - 26 rol:::ů a 4 měsíce. Pojištění celkem - $277,500.00. V DĚTSKÉM:ODBORU: Celkem pojištěno - 70 členů. Prúměrné stáří - 4 roky. Pojištění cell~em- $57,500.00. DĚLENOPROCENTNĚ: V odboru dospělých - 78.79%. V odboru dětském -21.21 % • Celkem pojištěno v obou odborech 330 členů. Pojištění celkem v obou odborech $335,000.00 . Dne 12. března 1946. Jsem s bratrským pozdravem,
•
ARTHUR HARRIS, JR. za okresního soudce
7 6 10 8 4 3
měs, měs, měs. měs. měs, měs,
$ 20,500.00 130,000.00 86,500.00 13,500.00 4,000.00 9,000.00 5,000.00 9,000.00
5 měs.
15,000.00 10,500.00 25,500.00 3,500.00 3,000.00
11 měs.
5 měs. 4 měs.
Edward L. Marek.
Pomozte získati
• ARTHUR HOLLOWAY oxass VICTORIA
~
v
JOHN L. JARRATT za okresního šerifa
oslovák
•
W. F. (BILL) C'RAWFORD za úřad šerifa. OlffiES AUSTIN W. D. BRYAN za okresního soudce
Zavděčíte se kandiclátu o politický úřad, kdyi mu po raclíte, by uveřejnil svoji kamliclaturu ve Věstníku neb v ll• choslováku neb obou listech.
OKRES WHARTON J. J. DUCKETT za okresního soudce
Za Vaši práci platíme komišné 20%
samí sobě, ani čerti nám nepomo hou, ačkoliv prý jest jich veliký pře bytek. Snad oni by nám mohli v tento čas drahoty postavit novou školní budovu nebo budovy 2 (které :)rý se mají po odvolení bondu sta vět) hodně laciněji, případně do platit ty bondy staré. Se vzpomínkou a pozdravem na členy řádu P. H. čís. 88, přátele vů bec, pí. P. P. Mikeskovou obzvláště, ten odrodilec? Frank Cream.
v
,
en1 pro
za odhaděího a výběrčího daní
WEST, ve středu 27. března, o 2 hocl. oclpol.a o 6:45 večer.
WHARTON,v útei·ý 2. dubna, o 7:30 hod. večer
získaných v
NO\tÝCH ČLENŮ únoru tohoto roku.
GUY H. BARNJ!:TT za šerifa
v hlavních, úlohách jsou: Růžena Šlemrová, Fmrrta Paul, Vlaclimfr Borský, Markéta Krausová a 35 jiných hereček a herců.
GANADO,v pondělí 1. dubna, ocl 2:30 cfo 11 hodin večer.
• (BILL) ADKINS za šerifa
"Zena, která ví co chce"
CAMERON,v nedělí 31. března, v Nároclní sí:ni, o 7 :30 večer.
,...,,. .....,8..
TEXAS
......
SEATON,v Šefčíkově síni, v so botu 30. března o 8 hod, večer.
I
KANDIDÁTŮ
Poznámek netřeba, pouze, že dá vám jména těchto dvou tajemníků škol správ Výboru jako kandidátů v příštích volbách. Nepomůžeme-li v
Strana 1S
-0--
řízení s K. II. Frankem bylo vy slechnuto sto svědků. Praha. (ČTK). - Ministr vnitra Václav Nosek prohlásil v rozpočto vém výboru· prozatímního Národ-, ního shromáždění, že v přípravném trestním řízení s K. H. Frankem by- ' lo vyslechnuto sto svědků. Vyšetřu jící komise ministerstva provádí též l výslechy 14 členů protektorátní vlá dy, 18 aktivních žurnalístů a 13 vý-1 značných osobností podezřelých ze spolupráce s Němci, jakož. i 33 ve-1 doucich čínltelů z fašistických organ~acf. .. . -·
Komišné v obnosu 20% jest 11Iace110 za získání oznám ky, tomu Iulo tuto získá !l zašle po11Iatekza. ni nám.
Ceny politických oznámení: Precinktní úřad Okresní komisař Okresní úřad .. Státní zás~upce U. S.. KoD.'hg:res . .
.. .. .. .. ..
.. .. -
.. .. .. -
.. .. $ 7.50 .. - $10.00 - - $15.00 $15.00 . - - $25.00 . ,
m
..
Výše uvedený POI>latck zahrnuje vřazení jmé~ bn~. Lliclátado sloupce "Oznámení Irnmliclátů'' až do voleb a. pěk- · ný článek oznámení ka11didatury,na. přání, a vyobrazení kan didáta, když zašle svůj što.ček. v
I
uh~
liO.
VYDAVATELÉVĚSTNÍKU
West,
•::aa
.,.
Texas
Btnna H ,
Y.ISTNfX
O moino~ech dovozu
některých
l
v 0
•
,
•
•
"
Prodstn6 po více
než-li 76 let
MOCI NÁRODA Z ŮESI{É OSADY DALLAS A OKOLÍ,
DO SOKOLOVNY
!~
1.
OlJte,, 1•
.,.,!-/ oil. "~r:~d.;:«• IB·p
8 01(
• r.'"'•·1>ro,,,,
~~~••c1it~"'Myi,, . • l?lc!ti.. .eclicllM.
~ ~
*
Opatřte si Hoboko ve valícm sousedství neb ~ošlete pro naši zvláštní "se:mnmo• vneí' nabídku-a obdržíte co-
DODATl!RI " B\
60c hodnotu zkušebních láhví
D9', Petra Léčivý Olej J..inlment- pro• středek proti hnisání-přináší rychlou úlevu od revmatických a neuralgických bolestí, svalových bolesti zacl, ztuhlých nebo bolavých svalů, namoženin nebo vymknu tin. Dra. Petra Magolo-alkalinlcký prostře• dek-přináší úlevu od jistých doénsných žaludečních nepořádků, jako zažívací po• ruchy _P,řivoděnépřebytkem kyseliny a pálení .záhy.
I I I
O~šlet:-ie;;ok~-; "zvláštnínabídky" -Nyní
O
O
Jméno Adresa
·-. ··
I
GUS. RUSSEI{.
1
Schulenbnrfi, Texas, dne 11. břez na 19,rn. Bratr Gus. Russek jest dobrým I ělemm fadu Bratí-í Svobody číslo! G7 po dobu 31 rokft a jest také uvě- 1 dornělým americkým Čechoslovii- · kcm. Sloužil ve státní legislatnfo úzasLával se vždy práv a o :~hrany lidu a zasluhuje proto uvá :'.:rní i podpory v jeho rozhodnutí, ucházeti se opět o zvolení do vyšší státní Iegislatury 'čili do s,2n~itu. (Pol. Adv.-c)
,:lnech se ocekává v Praze návště-. iu2;o::lávskAhomar?sála Tita, ktc-' r'. lmcie čištč pfatelského rázu a iJn(,•, 11poiena Be společenským pro-' gr:rn,cm a vo,ienskou pi:-ehlídkou. ! Tuto zprúvn též sdělila Rcuterova 1 It',, •.•,.-,\ ~ll1·~·1)a Jr t01'1ll ClOd''V'; 1, to bnclc n{:vštčva hhvy státu v osvobo,;cnóm 1ť:'l.. 1
----·-·------
co:
DR. PETER FAHRNEY & SONS Dept. 811-3:2M
2501 Wcmh!nqto:n.Blvd.,Chicaq., .,,, m, • 256Stanley St., Wlnn!poq,Man,, C<:<n• I
'--'-...._----~---~ I
I
TV~:!!'~,;J Titfr cěe!dvii11 v Praze. Praha. (ČTK). - V nejbližších
_
Poštovnf úřadovna.
Oznamuje svoji kandidaturu, do voln.ii si skromně vyjádřiti moje u pHmné ocenění krásného ·pI·átelství ::i. politické podpory, jež mi projeve ny byly po fadu rokú, v nichž bylo mojí velkou výsadou zastupovat tenl:o clistrikt v senátě státní záko noclárny. A nyní, kdy znovu nabízím ~,1·oji. kandidaturu pro tento vysoký úfacl, činÍIR tak se srdečnou upo- ~ minkou na svěřenost a dúvěn1 mi nulosti u slibuji bdělou péči a ,ener ~;ickou snahu v každé povinnosti a.1,. oclpovědnosti co :váš sluha veřejno sti. V nastávající kampani bude mým potě~ením shledati se s vámi, pfi mojí objížďce celého distriktu. j Prozatím zústú vám Vúš upt-ímný pi'ítel,
---0---
Přiložen jest $1.00. Po~leto inn;; poštou vyplaceně pravidelnou 11 unc $1.00 láhev Hoboko n co dodatek Mé hodnoty zkuiíebni láhve každého, Léčivého Olcjo a Magolo. C.O.D. (poplatek př!počtčn),
~ ,,
"
\, >P, '~)
f
,.,,
,,
,
"w1
(:
~
..
.I.
,
:rezna
JIINÝM NÁVŠTĚVNÍI{Ůl\'.IJÍDLO 50 CENTŮ.
'1
Neodkládejte? Buďte moudří! Berte časem vyzkoušené Dra, Pct!'a Hoboko, Jest více než počisťovací, prostředek- žaludeční činnost pov:z• , buzujíci lék-složený z 18 léčebných '1 k,ořínků, bylin a rostlin, Přiměje zlenivělá střeva k činnosti. Pomáhá jim odstraniti váznoucí odpadky vypuzuje plyn zácpy a nadýmání poskytuje žaludku onen skvělý pocit ilevy a tepla. Pozor: Užívejte pouze jak předepsáno,
v
Oběd bude podáván o ii. hodině odpoledne a to zclarma vojínům,
n.iho disbáktu!
I)
alias
ZVE VŠECHNY MUŽE A ŽENY, KTEŘÍ BYLI U BRANNÉ
150 senát-,.
j
,
v
-0---
I I II
v
Rád Jaro čis. 130, Dallas, Texas 3700 Carl Strreet
Z pNčiny mého vzdělání, zll:uše nosti v účetnictví a zkušenosti co deputy Tax collector a assessor, cí tím se úplně schopný pi·ijmouti zod povědnost. toho úi'aclu. Buduli zvolen, slibuji obsloužiti jednoho každého zdvome, účinně a nestranně. Vaši chivěru ve nu1e vlo ženou budu si vysoce ceniti. Žádám o va~i laslmvou podporu a hlas. Váš oddaný ARTHUR HOLLOWAY. \POL pel. Adv.)
""--:.
I
v
L
na l!NG.
• funkcionální zácpou?
I
•
pozvan11
zaviněnými
I
,
Nemci v ČSR ~sou stale Jeste
ří
• • • • nezáživností • nervosou
.
v
pohadk.y o němec .kém žívotním pronacisty. storu, o podřadné české rase atd. Praha. (ČTKl.-'- V těchto dnech Fiihrer snmozřejmě žije a pracuje I vydal se spisovatel Jaroslav Žák na se svým štábem na nové zbrani. AJú, Arthur Holloway zde ozna-i cestu clo českého pohraničí, kde vy- clolf Hitler má tajnou dohodu s mu] i svoje. ucházeni se o úřad od-i stupoval jako í·ecký obchodník, aby Anglosasy a ve vhodnou chvíli ude hadéiho a výběrčího daní v okresu I se ~)~dr~bněji informoval o pravém společně všichni na Sovětský :Matagorda, v primární volbě White smyslem ~ěm~ú. Spisovatel Žák na- s~az a potom. bude klání a porubá Man's U. nion .dne 27. dubna, a bu- psal~ sve zkusenosti toto: "Bylo by Jenom [edsa zbožná Němka při c'.t:-li z;olen chci dáti dobrou službu zbyt:~no vypisovat _v~e~lmyty ídí- Pt:stila, že N~mci dělali zlé věci, ale lmu tohoto okresu. otlcké ~lach~. kt·~re Jse1:1 vyslechl. 1111. Vudcc, za ne nemohl." V červenci 1923 přlstěhoval jsem u;7e,7lu ,:1en nek~.ere.Tak, Jsem_s~ ~o:-j Praha. <ČTKl.0~. '" •• se do Bay City a byl jsem zaměst- věděl, ze na PL masakr v Lídícich 11 . 1 t J M s. zahfamcm nún v privátních úfadovnách do a ~rovnání Lidic se zemí je jen pu- .1 ~1~1 ~? O _an _ asaryk P~~ol~~ás1.·1 _v __,,,_ roku 1929, kdy jsem opustil míl'lto sta č:ská pr~p~gační lež a že pu- ~ a e ro;poct.:-:.za!1r_a::1cmho_ m:. ··· ,.._ v Cili·::ens State Bank a pi'ijal mí- st?u ce~kou_Iz1 J~0\1 také takové po-1 m~t-~st"._a,ze overo~ai:1 c111nos~1 ~~ sto co ·1:i'íručí odhadčího a později prnvy ce!ilkych 1Id1 a kenc-entráky. Iva-~· h cs: ~y~lancu Je co }1eJp11s i výběrčího daní v olnesu Matagor- Vyslechl jsem dále všechny známé J 11llěJs1 _a s h.azdym bude nalozeno poc ,e zasluhy. da az do roku 1940. V zái·í 1D42 jsem se pNhlásil do,· ~ifr§g~~l!l!:llll!l!:llll!l!:llll!l!:llll!l!:lll~§lllll~~§llllll!l!:llll!l!:llll!l!:llll!l!:llll!l!:llll!l!:llll!l!:llll!l!:llll!l!:llll!l!:lll!!E!!!l!l!:llll!l!:lll~~ bolestmi hlavy a byl jsem poslán do Boston 'íl of Embarkation a. phdělen do i zkaženým žaludkem Port Civilian Persone! Division a zde I > .P plyny a nadýmáním slou:rn co_D,ep.uty D~r~ctor až do mé-I . ho propustem z armady do 25. led· JI. ztrátou spánku
1T e·
I
• voličům okr, Matagor d &!II
potra.vm do Ůe.skoslovensk:t. 1 Praha. (ČTK) _ Ministr ·,· 'I Václav M . . ·. , . vyzivy x ! aJe: ~:~hl~s1l v roahovo- ! r~v s c~. ~1ovman, ze přes veškeré těžkostí zásobování potravinam.i vyskytují se nro Československo možnosti dovozu některých) potra vin. Za své návštěvy v Lo. ndýně vyje. c.lnal ministr Majer dovoz čaje, ·kávy a ~~kaa z Anglie, jakož i neinutněJs~ch potravin pro výžlvu dětí, ktere óeskoslovensko nemůže pro dukovat. . ·." '. . -
Ve středu, dne 27. března 1946.
J,.,l,,
..
l
Po obědě různé hry, večer taneční zábava -
vstupné dobro
volné. ČJistý výtěžek připadne fonclu poválečnému. Na shledanou v neděli! (c)
POÍtÁDAJÍCÍ VÝBOR.
~~~~;;;;;~~;_;;;;~;;;;;;;;;;;~;;;;;;;;;;~;;;;;~;;;;;;;;;;~! In loving memory of
FRAN!( PILAT who passed ai:iva.y March 26th, 1945.. 'Tis but a year ago today, Since God callecl yon away. A precious one from us has gone The one we loved so dear. A place is vacant in our home Which never can be filled. No 01]e knows the silent heal'tache Only those who have loved can tell The grief ·we bear in silence For the one we loved so well. Flowers we place upon your grave May wither and decay But love for you sleeps beneath Will nevel' fade away. Heavy are oUl' heal'ts today Memory brings you back once more To the time yon were with us But we know in Christ we'll meet again. J.\ffiS. JOSSiE PILAT, wife ancl LILLIAN PILAT, <laughter.
I
.,,_
ve i,1,reuu,ane . Praha.
z·,. orezna 1946,
(ČTK).
V l!i l:;'.1" J.'l .L A
Polské taktiky vůči českému obyva-
Ministr národ-
ní obrany generál Ludvík Svoboda telstvu v Kladsku. přijal v pátek 15.. března členy juPraha. (ČTK) - Právo Lidu sděgoslávské vojenské mise, 1-:terá je Iuie, že z českého Meziříčí, Dobruš v Praze na návštěvě. ky, Deštné, Náchoda, Opočna a No · ---:.;_:;-~~-=:.:,.,,~;·;::-,;.-:::::::-: , vého Města nad Metují přišly zprá1 vy, že polské kruhy v tak zvaném r --· českém koutku Kladska pl'ikročily 1:i_romadnémuodsunu č~sky ho~o14 · ljl nc1110 obyvatelstva do vnitrozemí a že v městě Chudobě na Kladsku byl současně vumistěn větší útvar v_oj~l ska, Z těchto osob odsunovaných clo vnitrozemí se části podařilo clo TISÍCE TEXASKÝCH RODIN sta ti se přes hranice do českoslo OCHOTNĚ POTVRDÍ, ŽE NENÍ venska. Národní výbor v Náchodě zasedal celou noc, jei,to situace se NIC LEPŠÍHO PRO ŽALUDEK stala velmi napjatou. Zemský ná NEŽLI : rodní výbor vyrozuměl o tomto po SEVEROVA l stupu Poláku v Kladsku příslušná I Mední místa.
-==.=.~.:=:::=· , I ~ta ~'POznav Tuto l ~ I
HOŘKÁ
v
---o---
Přeclnášky na vysoké politické v dopravě a v domácnostech. O no, skole v Praze. vé ústavě československ:a ,. ministr Praha .. _(ČTK)~ ~ne 15. březn~ 1 Nosel{ prohlásil, že to nebude poubyly zaha.1eny prednasky na vysoke b v ,:, stará ús~ava nýbrž celškole politické a sociální v Praze. I ze O no e:11.. ' ' ': • l« • ' lk Rektorem školy jest profesor clr. j kem nova: Vyvrat1l dale s ve ou Rouček. rozhoc.lnosti vfiechny pověsti o chy-o-č staném puči komunistické st.runy. Výroba v SR na vzestupu. 1, Praha. ( ČTK) - Na krajské kon-1 · -· · ·ferenci komunistické strany uvedl ministr vnitra Václav Nosek, že po-1 kud se týče hospodářské situace Československo vyvázlo z nejhoršího: česká žena právník advokát, onebot' výroba má už vzestupnou: znamuje pfostěhování svojí tendenci. Ul~elná těžba pi'evyšuj,e j kanceláře clo pí·eciválečnou těžbu. Pi'íští zimu už I 307 Scanlan Builcliug nebude nedostatek uhlí v prúmyslu ' HOUSTON, TEXAS ~~~~~~~~ Roh ulice I'lfain a Pl'eston (dz-c) SPRÁVNĚ VYKONANÁ i POHŘEBNÍ SLUŽBA. ! . V hodině žalu zarmouceni na1 !eznou Edward Pace pohřební úDR, THOMAS N. DeLANEll stav pohotový k sympatickému OČNÍ LÉKAŘ vyřízení nezbytných jednotlivo Brýle správně připravené. stí a k vypraven! dojemného počas dle úmluvy. hřbu. Úřadovna 3248 - Res. 2637 Levné ceny jsou naši zásadou. 513-17 Professional Bldg.
I
I
I
I
-----------,!
je už usazeno 120.000českých rolníků. i Praha. (ČTK). - Místopředseda vlády Klement Gottwald prohlásil, I že Osídlovací úřad za uplynulých deset měsíců docílil, že 120.000 čes I1 kfoh zemědělských rodin dostalo v i;~:,!:ém pohraničí pozemky a že do 1 českých rukou bylo z německého majetku převedeno přes [eden mi l lion hektarů orné půdy. I l Ministr zemědělství J. Duriš př! ! ; odevzdávání vlastnických dekretů · řekl rolníkům z okresu karlovar ·:kého. že tímto aktem se počíná o devzdávání půdy Němců a zrádců do trvalého vlastnictví 110.000 če ským zemědělcům v pohraničí a 25.000 zemědělským rodinám ve vni i trozemí. Celkem se takto přidělí clo I konce května českým rolníkům a bezzemkům 1.200.000 hektarů ze ' mědělské půdy kromě 200.000 hek ';arú půdy pro pastvinářská druž. stva a 200.000h. ektarů zůstane v re servě. Kromě toho stát obdrží asi 1 11?0.000hektarů konfiskovaných lesu. českém pchraníěí
I-Iaase
l l
I e:r::n,r.e,re~~!.:I" CE
I
Člen S.P.J.S.T. -
Telefon 3606
118 N. Fifth st., -
Temple, Tex.
v
i I!
-o--·-
.
T.iEI\fi>LE, TEXAS
lioHub
?
DR. N.. B. McNUTT Zubní Lékař Úřadovna nad Canada's Drug Co. IBBYAN,
Ustanovení o ztrátě volebního Nejen ku povzbuzení chuti k práva v ČSR. Praha. (ČTK). z volebního prá jídlu, ale i osoby z nemoci se 110v~ budou v Československu vylou zdravující shledají S ever o vu čeny osoby, proti kterým bylo zaHOŘKOU znamenitým pomoc- vedeno vyšetřování podle 1,etribuč-1 Í ního dekretu a na které byla uvale- 111 níkem. na vyšetřovací vazba. Dále budou KUPTE SI JEDNU NEB VÍCE z práva volebního vyloučeny osoby, potrestané podle dekretu presíden LAHVÍ DNES U SVÉHO LÉKÁR ta republiky o provinění proti ná NÍKA. rodní cti. Volební právo bude též odepřeno osobám, u nichž volební Cena za komise zjistí, že dotyčná osoba by jen lLAUEV la členem fašistické organisace a Kdyby lékámík neměl., mf1že-11dvouti'etin?von. vět~h'':ot~ r?~hodne, te si objednati přímo dopsáním toto vyžaduje verejny zájem, a.v, by taková osoba byla zbavena vona doleJsI adresu. lebního práva.
-::-
I
l
HXAS
Ccský Lékař a Operatér 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon i·esidence: Lehigh 9745 '.l'>?.lefon úřadovny: Preston 2553
.,~·".'."-~..
=.
1 I Barbecue
.
J
Il CBERNOSKÝ
·--~~""~-
..~
sandviče, Pivo, Domácí Chili, Káva a Studené nápoje
Kilnarr"s Barbecue
PRÁVNÍK Vyřizuje veškeré 1oudni záležitosti. Úřadovna: 936 Bankers Mort gage Building, přes ulic! na. proti Kress budově. HOUSTON, TEXAS
Drive inn Slušné místo pro úctyhodné lidi. 5802 Nol'th Main St. Phone V. 2-008 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.) 1
•
i\
$JL»25
p
I
-·--o---
I
I
Praha. (ČTK). - Americká po mocná akce Československu se po11 stará o to, aby 55.000 oeskosloven1,kých dětí, jež jsou neduživé a trpí l I podvýživou. dostávaly ve školách vydatnou stravu.
!
I
• ~~~~~~~~~
..... ~~m:t:ldil:::.t.tl,i,.~
,-:-===========--== ;.
,, ••
_*:'
_
~.,.....,-=m, ..,.., '~·lll4~®'~'"-:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::=
~~~"W~1
LAVACA
'••-H•
••~ ...
,\BSTRACT CO.
J. F. BOŽKA, ředitel Vyhotoví abstrakty, vlastnické práv@9 vyřizuje majetkové pojištění. Úřaclovna mul State Bank Telefon do úfrtdovny čís. 5, do res. 63 (dz-c)
TEXAS
31 . ·břema . 1 . dubna
14, dubna
.
r~esvadba
Jo
"'
.
~
v
.ť,~a<ea
~ ('"·<:,, ~.,,....,e,11~!:!I ~>i;JRJ.~
r-J·--.:i...•f.C4.li
21 . cllubna
J\,1',:".'1<1;~'1:P':r.::i :f'~~~p .... "{J~w, ~ ~'b .... UJ~
VSTUPNÉ:
MUŽI I DAMY 75c
Tax Jnchuled
o zákusky a občerstvení návštěvníků jest výborem náležitě postaráno. ZábaV11í
1140 ROBBIE ST.
Na doptání: 20th and North Main.
<:,.
Výbor. V 20256
Ponžívejte k
Čechoslováci z Německa budou re- pačnímí mocnostmi o jejich repa- z Československabude proveden dopatl'iováni. tríací. bfo a lidsky. Čechoslováci se nebuPraha. (ČTK). V Německu žilo ---o, dou Němcům mstít a přesvědčeným před válkou asi 15~000 óechosíováPraha. (ČTK) Ministersky před- německým antifašistům bude jeků, většinou řemeslníků, Osídlovací seda Zdeněk Fierlinger prohlásil v jich situace ulehčena, jak: je to za •'7Jl!F" Mláde-nee - přál by si uděla úi'ad vyjednává s přlíslušnýmí oku- ústí nad Labem, že odsun Němců clených okolností možno. ,nm .~.'..~'!""'!'!!'!~!'.~~ ...".._.. _ -·-·~· ...?~-"tll®i;~~"!'t~~·i...;.:i...·~-~~wr&W::n:::orr:::::':'_____ __ ~ti známost s dívkou neb vdovou bez ea dětí, od 28 do 38 roku. Pište na: "Mládenec", ~~' Věstník, West, Teas. 13-14p) bhW
Malý
y
Mi
Hleclá místo - starší žena ku konání domácí práce, nejraději v menší rodině. Přeje si p·ivútní svět nici. Pište na: Route 1, Box 220, Sealy, Texas. ll3-pd)
-x·-~alť?i!"'ř£TM:sw~:
[JJfilf!"
•'iJillllr Přijme se starší ženská ku po moci ošetřování starou matku. O
bližší podrobnosti pište na John Macha, Edna, Texas. (13-14c) ~
s to he
IDedáte džinu ke koupi? -
mavní úřadovna SPJST. ve.. Fayet teville. Tex.• má džinu k prodeji ve Woodbury, Hill County. Výhodné podmínky prodejní i platební. Pište na: Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas. (31-dz.) I PRODAJÍ SE - elektrické ma šiny na spravování obuvi, cena $350.00.- J. F. BaI,2r,Brenham, Te xas. (11-19p)
~
Bledá se - žena stáří 35 až 50 roků k výpomoci v domácnosti a co společnice starší paní. Dobrý plat - bývání v residenci. Pište na: Mrs. M. A. Rablnovítz, 4324Beverly Drive, Dallas, Texas. (11-13c) Ql\r
,_..., Džina na prodej. - Prodá se džina za· výhodných podmínek ve Woodbury, Hill County. Pište na Supreme Lodge SPJST., Fayette Ville, Texas. (31-dz.> ~ 1U1azuvzclornézelové sazenice na prodej, 300 za $1.00,500 za $1.50, 1000 za $2.50,Charleston Walrnfield a All Head Early; tento druh jest zvláště dobrý. Poštou vyplaceně. J. Slováček, Box 60, Lyons, Te xas. (7-13c) SAZENICE - Zelové, Charle ston Wakefield a Early Flat Dutch, 400 - $1.00; 1000 - $2.00; pěkné, velké sazenice, za uspokojení ručí me a poštovné platíme. - Mart Plant Farm, Mart, Tex. (12-13p)
~
s
Ti1e Katy is the "Home Town" railroad of Southwestern folks because it was first to open the .territory to commerce and con ~ I'tinues to attract industry which makes South ~ western "home towns" grow and prosper. On a great tide of industrial relocation, countless fac torics have flowed down Katy tracks to make the Southwest boom I Since war's end Katy has redoubled its efforts to attract still more industry to this highly-favored region. Full-page, full-color Katy-sponsored adver tisements in leading national business publications extoll the virtues of the Southwest as appropriate site foť industrial expansion. These ads are read each month by more than a million of the nation's most influential industrial leaders who have much to gain in our richly-endowed territory, and who in turn bring fullest employment, and greatest prosperity to the region, All this Katy does foť its Southwestern partners, in addition to supplying efficient, fast, economical trans portation. Such cooperation deserves the hearty ap proval of Southwestern shippers and businessmen, best expressed when you ~'Ship-Travel via. Katy.",
MISSOURI-KANSAS-TEXAS RAILROAD SYSTEM ·I
O 950.000 Němců v ČSR méně. Praha. ( ČTK i - Od rozhodnutí postupimské konference o přesídle ní Němou z Československa bylo od sunuto anebo ucrchlo 750.000Něm ců a dobrovolně odešlo 200.000Něm ců. V prosinci minulého roku podle přídělových listkú na potraviny by lo v Československu ještě 2,200.000 Němců, Do amerického pásma se odsune 70 procent Němců a do rus kého 30 procent. Od 1. dubna bude temp o odsunu Němců podstatně zrychleno.
'•;J>-,
.t
-0---
z
llT
Prahy odjela delegace k uvítání maršála Tita.
Praha. (ČTKl - V úterý Ul. břez na večer odjela vládní delegace na proti jugos~úvskému maršálu Ti tovi. Vede ji státní tajemník: za hraničního ministerstva dr. Vladi mír Clementis, armúdní generál Pika a čs. vyslanec v Bi:lshradu Korbel. S [ugoslávské strany do provází delegaci Jugoslávský vysla nec v Praze dr. černej a jugosláv-lr ský vojenský atašé.
.,_
-
{