--------~~~.;:?tt.J.:
WEST, TEXAS, ve středu, iW,J,'lllb4Ai~;;.:u..;
(Wec1nesday) 2-l. clulma (A1lril) W46.
~~
n
SVĚT BEZ RUSKA NE
n
ENÍ sporu o tom, že Rusko má jako každá jiná země právo zabezpečit své životní zájmy a tedy především vyma nit se z nevýhodného zcměplsného postavení, které mu stěžuje jak obranu, tak hospodářské styky. Nikdo nebude tak poš2tilý, aby si myslil, že sovětský obrat k t. zv. slovanské politice je evangelicky nezištný, že v přípojení ukralln ských uniatů k pravoslavné církvi, ve velkém zájmu a postavení pravoslavné církve na Středním východě či konečné zájmu o koloní ální národy není nic nesobecky politického. To všechno jsou různé prcstředky k dosažení cílů ruské státní politiky, zatím ovšem diktované hlediskem spíše obranným. Ale naopak je jas né, že Rusko nemůže být zalačeno do předvá lečné isolace, nemůže být udrženo v isolaci, do které ho uzavřel tvar jeho hranic. Rusko ne může být vyřaděno z mezinárodní součinnosti. -Jednak si vysloužilo své postavení obětavou a draze zaplacenou účastí v boji za osvobození světa z fašistického otroctví, jé'dnnk svět bez Ruska nemůže být v rovnováze a bude hynout · jako hynul před touto válkou. Ať jsou pi'í'éiny slovanské politiky ruské jakékoli, situace uka zuje, že tato politika je upřímnější než byla "slovanská" politika carského Ruska, ba musí býti upřímnější už v zájmu Sovětského svazu samého. Ostatně není důvodů, proč by slovan ské národy měly být stále v postavení chudého příbuzného. A konečně je třetí moment, který je nutno míti mt mysli. chceme-li, aby pová lečný svět byl hospodářsky a sociálně pokroči lejší, jak to slibuje charta Atlantská i charta spojených národu. Víme dobře, že sociálnímu zákonodárství v Evropě dařtlo se jen potud. po kud bylo třeba obávat se vlivu ruské revoluce. Jakmile se Rusko musilo v0novc.ťsv~·ni těžkým domácím problémům (a pohříchu také jakmile evropští komunisté v šalebném okouzlení bu doucnosti rozbili dělnické hnutí) evropští dělní ci a pokrokové vrstvy musili hájit vymoženo stí, dosažených v krátké době poválečné; neby lo již pomyšlení na nějaké nové větší úspě chy. Ta doba se opakuje. Nikdo se nemusí obá vat, že západní a střední Evropa se zbolševísu je,, ruské metody jsou tam nemožné z příčhi přirozeně odlišného vývoje. Ale ovšem, posun nalevo je znatelný, pronikavé reformy jsou nutné. Jejich úspěch a trvalost i v zemích s ty pickou západní demokractí sávísí velkou měrou na vlivu a moci sovětskéno svozu. Kdyby seny ní opakovala pohroma berlínského kongresu, západní kapitalisté by jistě brutálně zneužili o bratu. Potlačili by všechny reformy hotové, a zmažílí všeaky pokusy o rr-Iormy nové, byť by tím třeba vzbudili nebezpečí t,gkých sociálních převratů a otřásli základy světového míru. Mo derních kapitalistů, usnávajicicu nutnost pře měny hospodářských a sociálních řádu, je to tiž žalostně málo. Tak se nám jeví nyn·~ji:'i konflikt" kde arciť Rusko samé', sledujíc politiku obrany, dalo svým spojencům pflčiny k stížnostem, které bylo snadno odůvodnm. To byla především Persie, odkud mělo ruské vojsko podle smlouvy
ČÍSLO 17.
•.,~,r~'>."'1~=~;,~~·t'l'mlll~::':IG'Qll.~
V ROVNOVÁZE.
odejít 2. března a neodešlo. to bylo Manžusko, odkud Rusové rovněž nechtělí odvolat vojsko. Nadto z Manžuska podle svého výkln:;,,, pojmu válečné kořístí, praktikovaného také: v Ev~·opě, odváželi strojní zařízení továren, ačkoli je pfi rozenější, aby tento majetek byl poncchún spo jenci, na jehož území je a jemuž byl nepřítelem beztak uloupen. Kromě toho šlo už také o au toritu a svrchovanost spojených národů, kde
------------Wl~~~i-~~~----)ftl,!~ Jl R oune P
V
••~
VO
recn..
Jan H. Vrba Jak vlahým jarem uvolněná řeka, již sveřepý mráz věznil v okovech, po letech zase lahodná a měkká zazníváš sladce v našich domovech. Jsi jako slunce, když paprsky hladí po temné noci probuzenou zem, jež dýchá touhou radostného mládí a v lukách kvete šťastným úsměvem. Zní v tobě vánek hrající si s listy, když o dálkách jim tiše vypráví i skřivánčí zpěv, jásavý a čistý, jenž z modré výšky padá do trávy. Jiskříš se rosou, jenž se v květu třpyt i, k rtům lneš jak hebká pára k hladi~1é -- dnes l)Ísnl.čkou j,;i ,;vobodného modlitbou bylas v těžké hodině. ---------.,-=,u-w,.,,m~urn~m-err...~~~111~,111,~"'™~!lt.illllll)l',1.
podle zásady rovnosli i m~1lý l·1'211 1;poiených národú mwrí se i'ídit Myslíme však, že na zúpHdě b;;la vóU:í rach,st nad vítanou pí·íležitostí než ro;,hoi·ceni nad po kleskem. Konflikt rostl lavinovitě: nejprve :1e provalila špionážní aféra v m:rnad6, pak byla vei'cjnost vzrušena ruským útokem 11:1, zblonclllé prý a mericl;:é letadlo nad oblastí portartlrnrskou. Kampaň zahájil bývalý isolačnický sen. Vancleúberg projevem. v !{tcrém žúd:1l,aby Spojené státy prováděly politi.kn roz hodnou jako ·ji provádí R.nsko.Státní Byrnes promluvil vzápětí již jednostranným zásrhúm, násilí a proti udržovúní cizího vojska rn, je:;10·1; vláda o to nepožádala (to výslovně zn~1men:1lo, že výtka nemťlže se týl:at Ř.0cka. h1:: Jé: anglické), a proti zabírání vlastnictví, n,,ii r(,z hodne reparační komise. Pan Byrn('!:. pn,:~ do dal. ž€ Spojené státy bmlou bránit chaťtn ,q)o jených národú a nebudon n0i\irmy. kdy;:; ji ně l{clo poruší. Podotkl však v~·slovnú,:)':,, k v~tk0 s Ruskem není pl'ičiny. Fotom se ozval host Winston Churchill svnu promoh1í frd ve Fnltonu. útočil na Rusko jhř: cloceh bez obBln a doporučoval spojenectví. ne-li vojenský ),pnlek anglo-americký s vyh!ícllrnu na jakom;i unii o bou států. Řeč měla ohlas velmi špatný, v tom se Churchill přepočíti;l,l.Nakonec se ho zfok:ljal~ president Tl'uman, tak britská vláda a Chur-
chill sám uznal za vhodné zmírnit své výroky v pozdější newyorské foči a v novinái'ském inter view za odjezdu. Také v Evropě odmítli Chur chillovy útoky a nejpříki'eji odpověděl ovšem Stalin. Ten svého starého přítele nazval zkrát ka lháfom a válečným štváčem, což je ovšem málo diplomatické a ještě méně pfatelské. Ny ní se pfosunula polemika na výhodnější pole: na existenci i pravomoc Sponých národú, na čež Spojené státy, které zřejmě v této dipoma tické vojně vedou, počaly mluvit konkrétné: o poměrech v Manžusku, kde chování Rusú od poruje politice otevfoných dveří, o poměrech v Persii, kde odporuje ujednéní Velké trojky a chartě spojených národů. Spojené státy záro veú slíbily podporu jak Persii tak Turecku. So větská vláda neodpověděla na americké a an glické noty, ale obvinila zas západní spojence, že jejich nátlak na změnu poměrú v Bulharsku se pi'íčí ujednání Velké trojky. Noviny rozvfrily věci tak, že se už očekával vpád Rusú do Tu recka a !raku, obsazení Tehéranu, ba pfono válka proti Rusku - department války musel tyto pověsti dúrazně vyvrátit. - Jos. Falta. ---)
...
(--
President Beneš Cechům a Slovákům v Americe
New York. (ČTK). - Msgr. Oldřich Zlámal, čestný pi'edseda Národního svazu českých ka tolíkú v USA a vice-president American Relief for Czechoslovakia, vrátil se v neděli 14. dub na po ti'.'íměsíčnim pobytu v óeskoslovensku clo N,sw Yorku. Za svého pobytu v Praze byl dval{l'át ve slyšení presidentem repu biiky. Pi'i návštěvě na rozloučenou odevzdal p,m president lVlsgre Zlamalovi poselství pro americké óechy a Slováky. Poselství zní tal~to: ··Oes!rnslov,enskárepublika je, právě jako bý vala, státem demokratickým, státem, který re spektuje svobodu přesvědčení a názoru, l;:te rý vždy respektoval a bude i v budoucnosti re spektovati pfodevším svobodu náboženství, církvi a i1áboženského kultu. Je to stát neodvislý a neodvislým zustane. Je to stát, který vždy zachovával především objektivu a plnou toleranci ku pí,esvědčení a núbo~enské víře všech svých občanú. Je to stút, který si vážil známých čtyř svobod pre sidentu F. D. Roosevelta a dnes je prakticky ve svém zřízení uplatňuje. Tak tomu j,e dnes a bude tomu tak i v bu doucnosti. Prahu, 8. dubna 1946. ipodep:,ún> Dr. Eduard Beneš." + ""'+ (---Nčmcčtí žháH v Nové Vsi u Tachova.
Praha. (ÓTKL - Orgány Stráže národní bezpečnosti zjistily, že obec Novou Ves u Ta enova vypálili Němci, kterých tam dosud žije tisíc, čechú je tam pouze 12. Za okupace bylo !)3 procent německých obyvatelú v této vsi fa nnticl,~ m:í nacisty. Němci založili požár jako pomstu, neboť mají býti odsunuti právě v těchto dnech. Založený požár natropil škodu 15 milionú lcorun československých.
.,._
Strana 2
Vi!':STNflt
ÚŘEDNÍ ORGÁN SLOVANSKÉ PODPORUJÍCt JEDNOTY""STÁTU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BE~"'E VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF.TEXAS. REDAKTOR - FRANTA MOUČKA - EDITOR Vydavatelé - Publishers ČECHOSLOVÁK PUBLISHING COMPAN'i WEST, TEXAS. Předplatné $1.50 roč. s,,bsc:·iption $1.50 a year Změny adres sasílaií se do H~'\vni Úřadovny ve Fayetteville, Te:xt\S. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.
vessere dopisy, předplatné a oznámky buďtez. nnrP~nvánv na: Věstník, West, Texas. vesmík has the largest circulation o:c any Czechoslovak Weekly in the South. BLOUDĚNÍ. Bloudím ulicemi a ptám se hořce, smutně hvězd, co počít mám, jak obrnit se, abych t9 všechno mohla snést. Bloudím ulicemi a tolik bych toho chtěla znát, ale hvězdy jen němy a mlčí tak koho - probůh, mám se ptát? Bloudím ulicemi a moje srdce bloudí se mnou tiše a teskně trnou Tak toužím s někým rozumět si, však všechny dveře jsou zavřeny, nikde mne nepozvou. Bloudím ulicemi, po chladné tvář! slza za slzou pozvolna mi kane a už snad po sté táži se, proč to, co krásné je, mi déle nezůstane. Nevím! Bloudím, tápu a hledám, nerozumím si. A Bůh ví, na co vlastně čekám. A v tichu ulice snad hledám sama sebe. Chtěla bych vidět dnes, jak padá hvězda s nebe a přát si při tom jedno, vroucí přání: Aby tak nebolelo vzpomínání! L. J. Haklová, z nových čsl. básni. ----)
+ ~
+ (----
Úleva našim starým členům, V posledním čísle našeho Věstníku uveřejněn byl výkaz úlevy starým členům za rok 1945, jenž činil přes de set tisíc dolaru a přesně $10,657.40. Úlevu dle rozhodnutí sjezdu dostávají členi neb členkyně Jednoty dle této stupnice: kteří jsou v Jednotě méně nežli 35 let a dosáhli věku 70 let, dostá vají ~i:i procent slevy na své úmrtní poplatky a kteří dosáhtí věku 75 let, dostávají slevu 50 procentní čili platí na úmrtní poplatky jen po lovinu. Sjezd v Corpus Christi nezapomenul na stsvé členy a jednomyslně schválil návrh na další úlevu a to pro všechny členy tfídy "A," jimž byly prominuty čtvrtletní poplatky, které obnášely jeden dolar ročně, což při počtu 6,222 řlr:mú' tí'ídy ''A" obnášelo stejný počet dolarů čili $6,222. Sleva následkem stáří obnášela mi nulého roku část $4,435'40- celkem za rok 1945 Ri:1'1i''í l'·Je·1i dostali jistě slušnou. úlevu 6\ diví d~ndn na důkaz.. že se. na ně nezapomíná, že se jim dává úleva jak jen možno. Tato skutečnost
J~y neměla být :pi:ehliženal
Ve středu, dne 24 .dubna 1946.
nilio' domova
Humanita není totožná s pacifismem za kai dou cenu, s pacifismem trpným. Válka obran mi .je mravně dovolená a nutná; humanita. vy lučuje jen válku útočnou, humanita je proti násilí; ale není pro trpnost, naopak pro čin nost, pro energíí co nejúčinnější - humanita nemá býti slovem na papíře, nýbrž skutkem a skutkem stálým. - T. G. Masaryk,
pro Hl. Úřadovnu řešena i roz hQdnuta bude. Vysvětleni ·. bratra tajemníka Chupicka přijato bylo s uspokojením a zkušený spolkař, dovedný písmák .bratr Karel Lažnov ský nepochybně nám o nedělní schůzi napíše svůj úsudek, resp. členú Volné Čechie, kteří v nemalém počtu proslovy návštěvníkfr se zá jmem vYSlechli.
Kdo hlcclá obyčejně nalezne. Nedělní návště vu hlavních úředníků, místopředsedy Ed. L. Marka, tajemníka John F. Ohupícka, ředitele Karlu Navrátila a redaktora Věstníku u řádů Ennis čís. 25. a Volná Čechie čís. 135. měla ú spěch i když se zprvu zdálo, že se yYjeví dle rče ní - marné volání. Osobní styk vedoucích číní telu organisace s Jejími členy se vždy osvědču je. protože pf-i nich lze každou otázku řádně vysvětlit, každý stesk, kritiku a námitky věcně obhájit. Bratr Marek co správce organisační ho odboru ovládá svoji věc dopodrobna a do vede zcela pochopitelně vysvětliti každou po drobnost náboru členů nových, dovede na urči tých případeeh znázorniti postup přáce řádo vých organísátoru, jaký skoro pravidelně vede k získúní prospektu za.člena Jednoty:v neděli jeho výklad vedl k povzbuzení agitace u jed noho řádu a p:lhlášení nových členů během jeho í·,cči u řádu druhého. V obou řádech slíbe na byla kooperace v Kampani zlatého jubilea, jí:: je zapotřebí, aby bylo dosaženo cíle: tři ti síce nových ělenů clo 1. července 1947. · Není a nemůže být meztnárodností bez ná rodnosrí, ětověěenstvo je organisací národů. Čím tím lhlšti\iší, čim lidště;iší, tím mírocln~j)íi; humanita žádala lásku k vlasti a. národu určitou, zavrhuje nenávist k národům jiným. - '!'. G. !Vfasaryk. " i\iiime organisaci s miliony -majetku, spravo vanou, vedenou úředníky volenými členstvem prostředníctvím sjezdových delegátů.. Rů.stem naší SPJST. na členstvu i majetku přirozeně množila se práce i odpovědnost Hlavní Úřa dovny. Kdo z našich členu tuto práci na vlast ní oči neviděl, nedovede si jí představit a kdy by členi sesp. větší počet těchtO mohl naši ú sthxlnu navštíviti u shlédnout její postup prá:.. ce pf-i vyi'izování běžné agendy, došel by k pře svědčení. že naše Jednota je skutečně podnik rozsáhlý. lidová organisace s 20ti tisíci členy a majetkem pi"es čtyi· a pul milionu dolarů.. V tomto smyslu mluvil bratr tajemník John F. Chuplck: na schúzích řádů v Ennis. Mírným hlasem. nevzrušeně, přesvědčivě a s případný mi lidovými poi·ekaclly nastínil práci všech od ború ústí·edny, dopodrobna vysvětlil způsob dě lání pújček na majetky a občasnými těžkostmi pfl vyi'izování spolkových věcí v případech, kdy tajemníci i jednotliví členi požaduji od. Hl. ú fadovny informace aniž by udali na při. číslo certifikátu, .správné jméno člena, přesnou a dresu žadatele a pod. Bratr Chupick podal ta ké obšírné objasnění na učiněný dotaz, zdali je zapDti'c';)í vlastnír10 domova pro naši ústřednu. Bez jmenování místa či výše peněz ku postave ní V!n)ltní budovy. bratr Chupick zcela místně vrátil se pí·cdně k počátečnímu prohlášeni o v0Hkmti naší ,T0dnoty a obsáhlosti práce s je jím vedením a spravováním. Nynější před roky postavená a p,·onajímaná budova ve Fayette ville už nedostačuje, není ohnivzdorná a tudiž nr:posk:vtnie žádoucí ochranu pro knihy, listiny a všeHké doklady, uložené v ústředně. Poměry dnešní doby liší se mílově od let minulých, co vyhovovnlo kdysi, dnes je naprosto nevhodné, nc?n·akJil'l,é a v obchodním smyslu vzato, ne I-Uavní Úfadovna považovala za svo ji povinnoc;t, vyzvednouti otázku pořízení vla~ i::tního domova pro trvalé sílo ústředny a její čk110v.::i oscbně nenaléhají na to, kde bude u místěna n jakým peněžním nákladem vybudo vána. Poměry dneška nejsou příznivY pustiti S"' d0 stavčn! vět~i obchodní budovY, cena ma tsri2)11 ( irhoz nenn je vysoká. stejně cena prá ce, ::i.vš:ik zknšrnosti z posledních sjezdů nás pc učil~'. n by otázky veliké dťtležitosti přišly pi'-cd .<::i0>'rl '.Jf·rcl0rn vět~inou členstva uváženy a .i11r,:i v p:.,,cmné debatě ve spolkovém orgánu 1'% dnh~d '.mty. Proto bychom měli o této věci uvn:~ovnt a ve Věstníku neb ohlas člen- · M:vn Z;) v~:ech éústí Texasu rieklamně nasvěd-
Američtí Čechoslováci už za první války svě tové ukázali se hoclnými syny své staré vlasti. Pomohli svým bratřím umístiti jméno českého národ.a na čestné místo na mapě Evropy. Svým přičiněním, poclnikavostí, spolkovým životem a hlavně poctivou prací Američtí Čechoslováci se zařadili dobře do amerického prostředí a u platnili se v životě politickém, kulturním a ho spodářském. Amerika si jich proto také vážila a váží.
řie ve
ve Fort Worth otázka vlast•
.,..
Jsou staří členové opomíjeni, nedostává se jim úlevy? Tuto často některými dopisovateli předkládanou otázku ve sloupcích našeho Vě stníku kladně a naprosto i;;právně vysvětlil ře ditel bratr Karel Navrátil ve schúzích řádů v Ennis. Je členem Jednoty 42 roků, nespadá v jeho stáří mezi členy, oprávněné délkou člen ství k úlevě na poplatcích, než pamatuje se do bře, jaké byly poplatky když on k Jednotě při stoupil, jak to bylo se záložním fondem, který zcela rozumně a vlastně dle nařízení zákona o bratrských podpúrných spolcích, musel býti připojen do fondu úmrtního. Členi na počátku nové Jednoty platili málo a dokonce pod sazbu, dle níž měli platit čili měli pojištění velmi la ciné avšak nezajištěné. Spolek za takových pla tebních poměrů mohl a také řadu let existoval, vyplácel pojistky, ale pi"ibýváním členstva jeho existence byla velmi pochybná, protože nebylo vědecky propočítané tabulky sazeb úmrtních poplatkli. Většina našich členil pamatuje se na spolky zvané "Mutual" (Vzájemně ochranné), které pů.sobily na systému vybírání poplatků .na každé úmrtí. Tyto tehdy vychvalované spo lečnosti neměly záložního fondu, kolektovaly příspěvky od svých členú a vyplácely slíbené úmrtní podpory dolrnd se nedostavila deprese. Jakmile tato dolehla na Spoj. státy; velký počet členstva nemohl více platit a zi1stala jen malá hrstka. Z této tu a tam nělderý člen zemřel, společnosti zprvu pojistky vyplácely než postu pem času počaly vypláceti jen část slíbené su my až nakonec nevyplácely ničeho. Skolektova né poplatky zbylých členú nedostačovaly na krytí nastalých ztrát úmrtím a· záložního fon du - nebylo. "Mutual" jedna po druhé přišly na buben {zbankrotěly) a ti členi, kteří vydrže li platit do posledka ,nedostali ni červeného centu a zbylo jim jen dobré poučení, že se láce čehokoliv konec konců nevyplácí. Nuže,našísta ří členi měli tehdy laciné pojištění, ~1a něž pla tili méně než měli a mohou děkovati zásahu státního zákona, dle nějž musila býti provede na reorganisace SPJST., která zcela spravedli vě a naprosto bezpečně vedla k zavedení sazby vědecky propočítané a založení úmrtního fon du. Oprava tato přinesla solventnost (dostoj nost) Jednoty, jejíž certifikáty jsou zajištěny a veškeré obchodování naší podporné organi sace podřízeno jest dohledu státního depart me;ntu pojištění. Naši staří členi pomáhali u pevnit kořeny Jednoty, stáli věrně při ní, pozo rovali j~jí růst na členstvu i majetku, mladší generace nastupovala a nastupuje na jejich místa a je si vědoma zásluh svých předchúdců, jimž dle možnosti a finančního stavu Jednoty vypomáhá. Výkaz úlevy starým členúm za rok 1945 to černé na bílém potvrzuje. Což sumu de seti tisíc šest set a něco dolarú úlevy za jeden rok není snad obnosem podstatným? Redakce upozor11uje čtenáře našeho spolko vého orgánu na yYstižně psaný článek slovut ného spisovatele Maurice· Hinduse "Europe's Bright Spot," zařazený v tomto čísle v anglické části. Soudíme, že mnohému čtenáři či čtenář ce popisná četba Hindusova bude osvěžením a také povzbuzením po denních starostech a po sudek jeho o naší staré vlasti mocným dosvěd čením, že nemáme proč se hanbit za náš pú vod. Článek co výstfižek z rozšíř-eného magazí nu zaslal nám bratr Joe Bělíček z Holland1 Tex.
Za což mu posíláme srdečný díl~.
Strana S
Vl1:STNÍ.K
Ve středu, dne 24. dubna 1946, Dnes •kažclý vi o <'.:eskoslovensku a mluví o něm pěkně. Je nutno však pracovat dále pro u1dťženídobrého jména českého a je dále nutno 'utužít, kulturní styky se starou vlastí. Během války pomáhali jsme vydatně pří válečném ú
silí naší nové vlasti a pomáhali jsme také dru hému odboji za uhájení toho, co bylo vybojo váno před čtvrtstoletím za.. vedení T. G. Masa ryka. Nyní třeba soustfoďovat naši práci pro naše vlastní zájmy. Chceme, aby naše budoucí generace pokud možno byla si vědoma svého původu a aby její přislušnící pří tom byli dobrý mi Američany. Třebaže naše fady prořídly, je nás k národní 1ráci v Texasu stále ještě dost, a to, co jsme vykonali za posledních šest let, je en dostným svěd -ctvím, že v českém Texasu ni kdy nezapomeneme na vlast svých otců a dědů. My chceme, aby si naše děti uvědomovaly, že národ, z něhož pocházejí, i když je malý po čtem, může se řadit výsledky své práce a svými hodnotami kulturními mezi kterékoliv velké národy, a že Američané pocházející z tohoto národa, se nikdy nemusí ze tento původ hanbit. Bucle ovšem třeba energické a soustavné akce v práci o pěstování znalosti české řeči, vydává ní praktických anglických učebnic češtiny a soustavná akce přednášková v kruzích naší druhé a třetí generace. Současně jest pěstovati živý kulturní styk se starou vlastí v mezích, daných americkými zákony, zejména pořádání zájezdů našich pracovníků z kruhů mladších generací. Nejtěžším úkolem našim bude ovšem získat druhou a třetí generaci a probudit její živější zájem o řeč a věc českou. My věříme, že náš lid, který se tak mohutně postavil do boje o osvobození své staré vlasti, dovede se posta viti právě tak mohutně do práce k záchraně a udržení národního života v Texasu. Je toliko třeba, abysme sjednoceni a svorní semkli své stále a rychle řídnoucí řady, abychom ucho vali, co máme. V nedávném rozporu o Persii (Iran) šlo o petrolej a Rusové? pamětlivi toho, co proti nim kul mnoho let po první světové válce pohlavár mezinárodních olejářů lorcl Deterlíng, jsou vel mi nedůtkliví ve všem, co se time olejových po lí na Ií:avlmze. Ono ale nejde jen o olej. Ruská politika pečuje hlavně o bezpečnost země, což se Anglii a její světovládné politice nelíbí. Slzy radosti nad zásilkami krajanů v Česko
slovensku. List z Prahy líčí slavnostní chvíle otevření prvních došlých beden z Ameriky tě mito slovy: "Kdyby české ženy v Americe viděly výjevy v Praze při otevírání beden z velké po mocné zásilky amerických krajanú a pí·i vyba lování zvláště dětských věcí, byly by vrchovatě odměněny za všecku svou velikou práci a ná mahu a také za všechno osočování, které mu sily překonávat. S touž láskou, s jakou ženy věci zhotovovaly, sbíraly a balily do beden, s touž dojemnou láskou je' ženy v Praze vybírají, a přímo hladí, obdivují se jim a slzami vzpomí nají na své sestry v Americe a na jejich oběta vost." Kompromis v demokracii. Demokracie:říkají její odpůrcově s pohrdáním, je samý kompro mis. V politické praksí, jako ve vší činnosti a v životě všude, kompromisy, ne zásad, nýbrž prá vě prakse, jsou nutný: největší radikálové kompromisy dělají. Avšak politika státníků vzdělaných a uvědomělých - to platí i o vzdě laných a uvědomělých politických stranách nebude kompromisem mezi protivami a kraj nostmi, nýbrž v hlavní věci prováděním plat formy, vytvořené . poznáním a pochopením dě jin a celkové situace státu, národa a světa. Ne zlatá prostřední cesta, nýbrž jasný cíl jeho cílevědomé stálé dosahování. A je rozdíl mezi kompromisem a kompromisem! Slušný člověk se vyhne kompromisu zásad, ale dělá kompro misy v prostředcích, zejména ve všech vedlej ších a méně důležitých. Stát ve věcech malých, podružných. lhost~jných. ve svém a jen ve svém, to Re zdá sice být důsledné a pevné, ale je jen malicherné a malé. Demokracie se udr žuje a vyvíjí myšlením a součinností všech; a protože nikdo nejsme neomylný, demokracie jako součinnost znač! snášenlivost a přijímání dobrého od každého. šeredná však je kompro. mlsnost lidí bez určitého cíle a bez přesvědče ni, lidí políttcky nevzdělaných, krátkozrakých,
a
malých - jejich činnost není než potácení od mínění k mínění, nejisté hledání té zlaté cesty prostřední, jež ve skutečností znamená často cestu ode zdi ke zdi --:- pontíkařeni, slabost, ne soudnost, polovzdělanost. bezcharakterncst a strach. Pravá demokracie nebude jen politická, nýbrž také hospodářská a sociální. Ruská politika pečuje o bespečnost země a s
DO MÁ.Cl
s.
'ť.
Čhinck 1.
Fravid2In6 schúze poh'lclnny jsou jednou
z:L
ml:ú:, drnhou neličli v měsíc.i, v 10 lloclin r~ino. 2. l\Iim'.Jt·úclnú schúze svolúna budiž prosti'ed ni::t·.iiln on:;.tnu a jen v nejnutnějším pi ipaclu,
tím souvisí vytváření jejich vztahů k ::;ouse~ bratry, i,£~éccli:icdon a tajenil:.:cm. dům. Persie (Irani byla ode dávna cílem ruské Člinck 3. politiky, neboť tudy vedla jedna cesta z Isola Účetní v:;bcť rnw,i pf·ehlédnouti lmilw l~ažd5 ce. Tu však tarasílí Angličané. třebaže sl roku tH m,~dc:eť K úéetnímn vvboru budiž zvolen 1904 rozdělili s Ruskem oblasti vlivu v Persii. taJómni', a lento · n 'tajemník mají míti Angličané báli se o Indii a chtěli si stůj co pod dozorem majctel(. Te.jemní:{ musl býti ná zachovat volnou cestu k ní a proto stelně žárli pomocen zábavnímu Yýborn p~·i vedeni knih a vě jako perskou oblast střehou Stfoclozemní L;j_ti pi í.~m:1 a vydaní a tento pfod~ moře i se Španělskem, Í'?,eckema Tureckem, ložiti člcnum a (:foni,~'nímza 1112,;íc v:: schí,zi. proto napínají všecky své síly v traku. v Zajor~ ,1. dáni, Libanonu, Palestrné, Syrii a Egyptě. proto V p6cln ún~rt\. b,nm: ?:volen m~b ustrmoven mlčí o Cypru. jehož se kdysí zmocnili zpusobem výbor a tzi:tu se mnsi ,:ostr.rati o po ne právě čistým. Prúlom clo této clúmyslné sou ttcby pozústalých. stavy, chránící Gibraltar, Snezsl~ý prítplav a Čl:inck 5. Indii, znamenal by totiž zhroucení britského O podporu žúda;ícl 61011 ncl) členkynč musi světového panství. K vnitrozenrnké EvrÓpě za donústi od lékafo. chovávala Anglie jinuk polítikn "skvělé isola~ \), ce", podle poti'eby podporovala hnecl Německo, pot)latl:y pla'.í v15lchni členi a flenhned Francii, aby udržela t. zv. evrop1:1lwn rov 1,yně; čieni L:i centu g flPnkyně 10 c.entú. V nováhu. P.le stále chtěla mít na očích svého Dčcdcém odtortt pl 1tí od 1iJ Jct. starého soupei'e - Rusko. Od roku 1378 soudi la Anglie, že je v Evropě pi·ed rnským vlivem u. 1 a U. 1deH phtíli bezpečna. Tehdy totiž se jí podnl'ilo s0sknpit na h'td•F.Ý majetr::,. takt62 .i ti, ktei'í na nmjeproti ruskému pronikání k c,,f'il1radn všechny,. iek nit, l;t1dou opr.'wněni l~ výhodám, evropské velmoci a na .bN'lim'.kém kongresu po jnké h clvvy !:O jeho vyplacení, bude razila ruskou diplomacii na hfavu. Dodejme, že po:,l{:1tovn~. carské Rusko si té porú'.',;l,;y :w>,lon7.ilo. I-hneb vyloučeni pro bi Kde člen neb ně zneužilo slovanských z6jmú. kdekoho zradi .1:o:~býv,1.jí nárol~Y n,,;pbceni lo (nejhúře Srl'mko, jehož osud zaprodalo Ra kousku na mnoho let do budoucnosti l a prová na 8. dělo politiku nejhrubšího sobectví. Ale také na Dokml noví č1enovó nejsou v í·,'tclč 3 lét:i., hid východě oslabiJa Anglie Ruslm pedp0rou ja za ně nc,:iodKivi tY,{síé~'.í . Až jc;;t plné ponského výboje. Porážka Rnska ve vó.lces Ja 3 ro!,y v hid&, p::i.k muže oúck:.'~vai 3 n1čsic'J po ponskem, rozkla cl carské říše za první světové shovení, a 1m!: je ú :etn;l:cm uvědmnčn. války, zmatky, clo kterých bylo uvrženo Ruslrn Za · ..:5 výbor C:omó.dcl1 pravidel: občanskou válkou a isolací, to všechno ukolé Edwin L. Stalrnach balo Anglii v domnění. že už nepotfobnje obá Yf. D. Kamas vat se svého konkurenta - pťo nejhorší pěsto John G. Mikr-nka vala si Německo, i to Němeclrn hitlc->rovské.Věci J. Blrt.('k ovšem dopadly Jinak. V~Jka spojila oba soupc FranI:;: Šebesta. i'e k práci a boji za jedním cilt>m. Anglie však se -----) <, cí'o • (---strachem viděla vzrúst ruskáho vlivu a moci. Rusko naopak nezbavilo se ncc1úvěry k Anglii. úcskú rm!iny vo:yúských voj:Ek:i bmfou Chtělo opravit své po;;tavení, do kterého bylo rep:itriGvány. vtlačeno berlínským kongres"cm velmoci n vý vojem po něm, ale v cestě stálo. zase Anglie. Po Praha. -- President republiky dr. Edvard Be prvních prudkých stfotnutí na zasedání Spo neš phjal clnlerrncivolvnsl-:ýchčechú. V rozho jených národú v Londýně j0 nyní Rnsko v úto Vflrn s presídt"nkm byli volynští Č<:chové uji ku a snaží se zasáhnout A1w:lií na místech nej štěni, že brzy dojde k repatriaci rodin volyú citlivějších. Podporuje ar:1hské hnutí, mluví ~kých r)echt<-Yo.íalni.kl.PM dlí !lfl. úzrmí repujménem nesvobodných koloni:\lních národi't. a chtějí se zde usídliti. podněcuje snahy nároclú rozdělených mezi clvn. tři státy na pomezí anglorm;kého vlivu, chrání hnutí samosprávy a pod tímto rusl,ým vlivem vznikají zcela nová ohnisl(U nepokojů. Rusko snaží se vrátit k bývalé moci i na východě, v Manžusku a bedlivě si v.~ímáKon~je, kterú byla dúležitým bodem východní carské politiky a Hlavní Úí-adovně S. P. J. S. T. kde vznikly první rozpory mc7.i Ruskem a ,Tn ponskem. Tam však naráží na americký vliv, To the Supr2111e Lodge S. P. J. S. T. na starou americkou politiku "otevh:ných Žádám o změnu mé adresy. - Please change dveří" a protože ani v diplomar.ii Ruslrn neb0my address: juje rádo na dvou frontách, zaujalo na východě Starft Old s ohledem na tradiční pfatelství k Americe sta nNmrávnft .. incorrect novisko smířlivé, aby tím prudčeji mohlo se u aclr,esa Jméno address Name platnit proti Anglii.
Změn.a
____ ) + "'· + <---UPOZORNĚNÍ ČlLENlli',! :rmmmc HOUSTONU. Člff;t ii~.
----.
~,r·
--,~--
Za pi'íčinou Má,íové slai'L•1· t v neclim dne 5. května má být naše pravidelná ::;ehiíze híclu zaháiena přesně v 1 hod. oduoledne. Bratr účetník bude na místě. al"'Y iim::il <'!enské nnplatky. ZároVfiňjest 35. "''lJo;,.cmí ,,?:C:Ph0 i'·ádu čís. 88. Br. předseda Hl. Úř. provede hro madné uvádění na.Řich novýrl1 i~l0nú. !·tp: vťl1 jest ,přes padesát. za út:nsti nfr-dníl~i1 Hl Úř. Po uvádění nových členů buck~ prrw2d2na operetka pod názvem "ANDULKA Tímto zveme všechny 11nše (•Jeny n ph'ttcle. a by se súčai::tnili této n:i:':í vf·-·na,,,,,A :,Lwno:::tl. Za řád Poli::roli:: Houstonu čis. 88: 1". J. taj,
- Change
(Adresa)
(Address)
Nová a .siwávni
adriesa (Adresa)
Jméno
Name Zone
New and . correct address
(Address
Zašlete změnu na tuto adresu: Hlavní Úfaclovna S. P. J. S. T., Fayetteville, Texas. Mail this cbangc to: 'T·.;:;;;:ns.
..,,.
Strana 4
V!STNfB:
t/e středu, dne 24 .dubna 1946.
lib.a nějaký proslov! Po ukončení spolkových záležitostí, br. Kollha vystoupil a vysvětloval z jakýchsi h,jster, pokrok naší Jednoty, což do kazoval číslicemi přistupujících členů. A pak oznamoval, kollk členil má Jednota dospělých a kolik naší budoucnosti, mládež:e. Dle cifer El oampo, Texas. dobrý .;,:okrok. Pak tde máme náš spolkový ma Ctřn::í redakce a čtenářstvo v01,tníku! jetek uložen, atd. Dále nabádal členstvo, by Četli jsme oznámení sestrou Hracleclrnu, že byli nápomocni pi'.·i získávání členů, našim or jejich řád Čechoslovan na Hillie, bude odbý ganisútorúm, což bylo chvályhodné. Pak pro vat schuzí S P.J.S.T. druhou neděli v dubnu, mluvil o n2mocenslté podpoi'e, a nabádal k při a že bude přitomcn br. Kolih'.1., pekl, I-IL Ř., a stupováui do odboru nemocenského. Čím ví ž,2 promluví a vysvětlí, o nemocenské podpoře, ce členú, tím více že by mohli být nemocní Posvání. že snad bm budou také mákovníky. podporováni. To se samo sebou rozumí! Na Jářku, pojedeme také, aspoň k vůlí br. Koli búclal tal~é, aby komu je možno, by Si zvýšil hovi, neb jsme dobří pf·C,telé! Potom ať ně ž,ivotní pojistku, kdo je na 5 set, aspoň na tisíc, která sestra řekne.ža asi k vůlí těm mákovni a kde je mo;7:no i mt více. Br. Koliha je dobrým kúm, to. že mě tam tó hlo, No, abych nezapíral, i'ecníl{em, a pI'i fočnční užívá jen slov, kterým že a i to, ba Jo! NeJ~m:: členi onoho řádu, ale každý rozumí. vítáni jsme byli, což dokazuje. že sestra Hra Děkujeme Hilljeckým, jak bych tak řekl zi;t decká, nsí měla strach, ža by někdo jinší zvrzl pohoslění, a prominout, že sděluji zprávy do pcsledniho mákovnikn, a tal{ ona, rozu Vftšsho revíru! Až tam budete zas konat ně mějte sestra Hradecká, mě přlnesla jeden! Já co tak zajk.1avéllo, jen se nic n,eostýchejte nás vám řeknu, není mákovnik jako mákovník, ale zas ,i:-ozvatl toto byl mákovník, na tom [sem si šur po Co toto čmárám, máme po dosti vydatném šmák ! To sevl, e [sem i šikovné i:oc\ěkoval, dešti, to jako v úterý k ránu, který jsme s tou neb víte, že já vím, co se sluší a patřl, ba jo! žebností očekávali. My máme kornu dvakráte Br. Kašpar, mladý. přítomen, se chválil, že pl'ioranou. Bavlna včecka na kopání, něco o on ty múkovniky pekl, Já řku, ty jsi šikovný, kopané. Něco bavlny ještě seti, co bylo zaora tak jako bych se jú chvúlíl, že bych také takoné, jako vládou odporučované na budování vé trefil utentovatt Pal:.: se přlzuával, že ne púcly. Jakýsi clover a peas,2, muselo se to ne on. ale jeho žena, (jú řeknu manželka i. No, .. chat zorané zale:2.et, a tak tím pádem ještě sáto už byla jinačí řeč. Pravil. že oni u~ asi po zeti. · šest roku mají urejzovauóho hojnost svého Po pfočtení dopisu z Wallisville, Texas. Pod máku. Věti,inou že ka;:dý rok VYilěstují asi pis 1". Samštál. - Jestli staříček Bartoš ro 8 gal. máku. 'Tentokrát že byl potlučen krou zumí. co to znamená? Já pro pi'.'íhodu s sebou pami, tak fa úroda jen poloviční. j,sn 4: galony. vezmu účty. Za flastry na bolavý hi·bet. Po ti I z těch ,1 gal. se nadělá mákovníků, ba že jo! clm zpívat b\1du: Písně dsery ducha mého. Bo To není ž.ádný kumšt udělat dobré mákovníky, lmžel pi'iznat se musím, ž,e tentononc nean když je hojnost máku. a ví coajag- to utentovat, drstenduji tomu! Účet za flastry 11a bolavý ba jol Br. F. Knebl mi chtěl také jeden mákov hí·bet, ale vlastně stranu prsou jsem zapla ník přinést, ale už jich nebylo. neb byly jako til, jestli to bude uvefojněno tento týd,en ve na dračku! Krom toho měli ledajakých sendvtVěstníku, buctcte čísti. že sv. Petr měl rád mu až hrůza, a "[ubet" i to .v,,2 chutné! Víte, ziku, to dokazuje, že tancoval, až se chytal trá když tak něco. mě musí nutit, neb jú jsem mu, ale že by tenkrát existoval český zpěv a strašně stydlavýl muzilrn, jsem nt>vědčl.Ale co já píši je čas mi Sestra, manželka br. Jana s;,Jrnl'y, mě sdělo nulý, a p. Sr;mšt::í.I piše v čase pi'ítomném. vala, že kdyby b~ lu vědéla, že t;:\m budu, že Budu citovat z toho dopisu nějaké věty: Vzdě by byla upekla pro mě štrndl. Ptúm se, jestli ví, laný Američan němecl,ého původu v debatě jak se říká. v pravé češtině tomu nfmeckému praví: Vaši krajané sbírají všechny nesmysly štrucllu? Ncvěclěla. Júl'lrn znvin. Vždy jsme to domorodé chamradě. Druhá věta: Z učiteTči jmenovali štrucll, komu by bylo napadlo závin! ných· slov zněla výtka: Tak si vážíte své nové Zavinují se také malé b2jbínka, ale neštrudlu vlasti? Jakýsi stud mne obešel. Pravda, člo jon. Manželka Jana Sýkory je bývalá l\lai·ka věk za druhé nemúže. Čí je vina zanedbání. šenkyi'íkova, organisátora naši velké Jedno Úpadku. Nedostatek vděku k nové vlasti? ty Státu Texas, na kterém byla založena. Po Ještě něco, co neuškodí, když budu z toho GOti letém trvání má být nová Jednota Texasu, dopisu opakovat: Řekla jedna stařenka svému strašně moc zlepšma. ldení. se nebude moci nukovi, nevíš Imm tě život zanese. Uč se my 'Taclmovat" 51 letá, musí se začít rokem 1:rv slet, chovat tak, abys mohl též s lidmi uvědo ní,11. To je co jen múj obyčejný farmerský ro mělými obcovat. Já k tomu dodávám, - rada zum má za to, ba jo! Kam jsem až zaběhl po nad zl::i.to! Svatá všeho pravda. Dalo by se to1;1 štrndlu, jsem to ani nedoporédél, ale už o tomto více napsat, ale až ti strašní národov o tom dost. Ci pfostanou tlouci na ten národní buben, aby Jen tolik ještě, že l\Iai·l;:a, (tak ji ještě na po z něho něco vytloukli, pak bude více sjedno tkání j1nmuji), tcnl,ró.t p~·ccl hodně roky, když cenosti. - Toto se netýče té naší mladší gene jsme byli p1·vně v nat;em sonscclství u nich na race, ale několika, kterým z toho národovství návštěvě, děv'čdko asi 12ti leté vytahovala z l{yne bílý chlebíčel;:. trouby m::í.kovníky,ne jeden, ale nepočítaných Tento clo::is dopsán v úterý večer, by přišel jsem jich zvrzl, a to byly také múlrnvníky, na v čas clo pflštího čísla. kterých jsem si zatrápeně pošmúk. Obdivoval Pozdrav všem čtoucím, a jako vždy můj pod jsem se, že snad to Mai'ka rnma. Já k tomu pis je zodpověd:sn za každé slovo! Na zdar! t,scl' dodávám, že maminčina hlavní zásluha, Stai'íček Bartoš. zaučovat jí! Na to abych dal zas ba jo! ---) + ,. + (--Když tal{ jsme pi'i těch múlrnvnik~tch, fokSan ll.ngelo, Texas. 11u, že i u rodiny H:Iemenlrnvé v Jourdanton, Ctčná redakce a čtenál'i vespolek! jsem si pošmalwval několikrát na dobrých má Aby si někdo nemyslel, že jsem se snad při kovníkó.ch. Ptúm se sestry Kfomenkové, kdy dvouletém pobytu na pacifickém pobřeží, jako bychme zajeli 1-: 1rn.šim do Sa\1 Antonio, pak ve Washington& a Kalifornii utopil, tak .po zajeli k rodině cUinafo v Dobrovolski Rud. slušně hlásím, že jsem doma. Po třech letech Vrany, ona je má sesti>2nka, a pak 1-: nim Kře jsem se opět shledal s chlapci, kteří svou vojen menl{úm, jestli bysme se mohli olizovat po mú skou službu za moi·em měli odbytou a vrátili se kovnikách, nebo máte tam potí:;,o 111úl~?My zde, domii cUíve nežli já. Trochu naše sl:iledání by Eman, koupil cosi bílého. jmenovali to mál{, lo zkalené, neb jsme se po prvé sešli v nemoc jedenkrát byla potíli; o 1:rnvý núk, já ,vlastně nici, kclež žena staršího chlapce Ladíka, Bea ale padčlel{, mákovníky nic vert. 'l'akové by trice, zrovna dostávala transfusi krve, ale dnes nešly jak na dračku, ba ne! chvála Bohu je na cestě k uzdravení. A na Už jsem .o těch mó.kovnili:ách napsal straš mladšího kluka Jil'ika zase musím prozradit, né, ale kdyby někdo proti tomu kJ'lmval, tak že ho svrbí ten mládenecký kabát, neb snad to v tom nebude nic jinšího než závist', ba jo! nevezme moc dlouho a manželé Victor Kříža Safraportsky jsem se zapovídal, tal-: že jsem novi pozbudou hezkou dcerušku Margie, takto ,_apoměl, ž.e jsem v Hillje, a že tam má br. Ko· původen1 z West1, Tex., a já automaticky přijdu
Oddíl Dopisovatelský
z
ž
čů
1
""
do rodiny asi s menší polovinou obyvatelfi mě sta West, neb rodiny Křížanu a Pintrú jsou tam hodně zastoupeny a spi'ízněny. - Poválečné poměry jsou všude stejné, jak v Kalifornii tak i zde. Městské majetky, farmy, vše vyšlo v ce ně 100% a více procent. Stavební ruch je para lyzován nedostatkem materiálu, a jestli ná hodou někdo něco postaví z "lumbru" koupe-, ného na černém trhu, tak jej má bez oken i dveří, což vyhlíží jako vybombovaná vesnice za frontou. Jak pozoruji, celá naše Jednota pluje zdár ně a tiše mezi úskalím, jehož hroty byly na po sledním sjezdu uraženy a uhladěny. Sem tam se trochu rozvlní návrhy na stěhování Hl. ú- . tadovny, ale to patÍ'Í k věci, neb čím více hlav tím více rozumu, a návrh postavit ji po sjezdu tam, které město nám dá nejlepší výhody, je briliantní, neb města která o nás opravdu stojí, nebudou litovat větší oběti a pi'ljdou nám bra trsky vstříc. A pak je na to dosti času, takže se můžem předem vyhnout nějal~ému kotrmelci. Já sám jsem si teď vzal prázdniny.·Z dlouhé chvíle ošetřuji a zalévám zahrádku, neb je zde citelné sucho a už se začínáme.ohlížetpo mrač nech, z kterého to asi spustí. Jak si trochu odpočinu, tak hodlám jet do Dallas do školy, ale trochu dostávám bolení hlavy z toho, kde tam v také kritické době do stat byt, ale v tom se trochu spoléhám na ta mější krajiny. Víc lidí více ví a možná že pro tichého bečláka, který neublíží ani kuřeti, do kud není usmažené, se nějaký okutek najde. Za katdou radu od srdce předem děkuje váš, Fred Socha, 947 E. 14th St., San Angelo, Tex. ----)
• .y.. + (----
Lepši zásobování naftou v ČSR. Praha. (ČTK). - Ministr dopravy generál Ant. Hasal i·ekl v Hodoníně, že zásobování po honnými látkami se zlepšilo. J,e dosti nafty pro Dieselovy motory. Ben~inu bylo v dubnu přiděleno osm milionú litrú, kdežto v lednu je nom dva a půl milionu.
----)
• .y. + (---
K ALEN DÁ Ř 5. května. Oslava 36. výročí založení řádu Pokrok čís. 88 v Houstonu, Texas. Hromadné uváděni nových členů za účasti úředníku Hl. Úřadovny a tPotom operetka "Andulka šafá řová." ---)
+
.y.
+ (---
První lékařská promoce v Hradci l(ráfové. Praha. (ČTK). - Na odbočce lékafaké fa
kulty Karlovy university v Hradci Králové by la vykonána první promoce. Na doktora ve šk!erého lékařství byl promován Josef Hubka ze Dvora Králové.
Změna adresy _:. Change
Your Address Hlavní 'Úřadovně S. P. J. S. T. To the Supreme Lodge S. P. J. S. T. Žádám o změnu mé adresy. - Please change my address: Stará Old nesprávná incorrect adresa Jméno address Name (Adresa) Nová a správná adresa (Adresa)
(Address)
Jméno
Name Zone
New and correct address (Address
-------------Zašlete změnu na tuto adresu: Hlavní Úhtdovna S. P. J. S. T., Fayetteville, 'Ilexas. Mail this change to: Supreme Lodge S.P.J;S.T., Fayetteville, 'Ilexas.
-
Ve středu, dne 24. dubna 1946. Řád český Prapor, čís. 24., Ternple, Tex. Ctění bratř] a sestry! Tímto vám sdělují, že jsme se v minulé schůzi usnesli, že si na příšti květnovou schůzí, to jest 5. května odpoledne, pořídíme zase takovou společnou svačinu. Rád se postará o chléb a klobásky. Ctěné sestry jsou laskavě žádány, ab]Jfrispěly nějakým tím různým pečivem. Též nějaká lahev kyselých o kurkú bude vítána. No však vy sestry již nejlé pe víte, co jest ku svačině potřeba. Tak již si to vezměte na vědomí a dostavte se do této schůze v hojném počtu, abysme se zase jednou pěkně společně pobavili. Schůze bude zaháje na v 1 hod. odpoledne a pak po schůzi bude ta svačina. Též tam bude nějaké to zapití, totiž kdo si bude přáti. Plánujeme si pořídit takové společné svačiny alespoň třikát letos, totiž je stli si něco takového budete přáti. Myslím, že mezi nás též zavítá některý z úředniků H.lavní Úřadovny. Tak pamatujte na příští schůzi. Též upozorňují členy Nemocenského odboru, že jest zase čas na placení poplatků do N. O. za druhé čtvrtletí, což jest 75 centů. Někteří členi ještě nezaplatili za první čtvrtletí. Tedy pa matujte si poplatek zaplatit co nejdříve. Počasí máme dosti pěkné a vláhy jest taky dost. Rolníci jsou nyní pilně zaměstnáni s je jich práci v poli. Tak zatím na shledanou. Je ště dodávám, abysme byli všichni nápomocní k docílení té kvoty 3000 nových členů do 50. vý ročí založení naší SPJST. Budeme-li všichni pomáhat dle možnosti, tedy to snadno dokáže me. S bratrským pozdravem, Chas Navrátil, taj. -r+
---)
+ ""
+ (---
K MÁJOVÉ SLAVNOSTI ŘÁDU POKROK HOUSTONU.
.J
Strana. 5
ViSTNÍK kromě "táty" naší osady v Houston.u a jednoho ze zakládajících členů řádu, br. V. Langra, jsou tarn také dlouholetí členové řádu, br. Frank Olexa, sestra Frances Olexová, br. Jos. Kalou sek, br. Tim Kostomlatský, br. Anton švestka, sestra Anna švestková, br. John Stehlík. K ním se řadí důstojně sestra Mary Johnsonová, se stra Harriet Earlová a br. J. Mičulka. Taková vycepovaná divadelní družina je zárukou, že to bude velmi zdařilá sehra. Písmo sice nravi, že "nejen samým chlebem žívs' jest člověk." leč u našeho řádu jsme trochu moderními realisty a věříme, že duševní nasycení jde lépe k duhu a je lehčeji a radostněji přljímáno, je-li dopl něno také něčím, co by prospělo lidské tělesné soustavě, ve způsobu pod obojí, ve formě teku té a hutné. Prvou má na starosti krásný bar, opatřený rozmanitým druhem nápoju, druhou opatřují naše. kuchařinky v pfllehlé kuchyni. Je to velmi důmyslné a praktické zařízení pro pohodlí a ušetření zbytečných pochůzek. Vš2 je 'k dostání za levnou a příměřenou cenu. A kdy pak že bude ta krásná podívaná? Inu íV měsíci máji, měsíci lásky, snu, nadějí a tužeb a hned na jeho počátku, prvou neděli v něm, jež připadne na 5. Tecly nezapomenouti, třt krát si to datum podškrtněte v kaleudáří. ČJím více vás přijde, tím větší radost budeme míti a končím to opět jedním z citátů písma, ovšem zkráceným: "Radujte se s radujícími!" A řádu Pokrok Houstonu blahopřejí ku jeho zdaru a k brzkému dosažení té miliontiny miliardy v počtu svého členstva, jíž statí Římané označo vali svou těsnopisnou značkou M. · S. P. Studničný. ----)
<>
•'i'• ~ (----
Májové slavnosti řádu Pokrok Houstonu jsou vždy významným mezníkem v dějinách česko slovanské osady v Houstonu. Jsou jakousi ou verturou oněch výročí založení tohoto řádu, který v době svého 361etého působení tak mno ho vykonal jak pro své členstvo, tak i pro náš národní život v Houstonu a na čež může se se zadostiučiněním poukázati. Májové slavnosti řádu Pokrok Houstonu jsou skoro také gene rální přehlídkou stále vzrůstající početnosti svého členstva. Taková malá tedy ratolest při svém založení a přijetí v rodinu Slovanské Podporující Jednoty Státu Texasu v roce 1910 vybujela v době 36 let ve velmi mohutnou ha luz. Počet členstva řádu Pokrok Houstonu dle výkazu z poslední schůze členské v dubnu t. r. překročil hezky daleko číslici devíti set. Rád Pokrok Houstonu vytýčíl také velmi krásný pomník československé národnosti v Texasu postavením a nádherným vybavením své řá dové budovy. Ve svém členstvu má snad vše chny kategorie povolání, ve věku od ranného dětství až ku členu nemajícímu ku sto let da leko. Hotový kaleidoskop. Jako vždy tak i letos tato významná slavnost bude zpestřena divadelní hrou a jiným progra mem. Slavnostní program zahájí zpěvem ély namická pěvkyně, sestra Elsie Dvořáková, jíž se již mnohokráte dostalo pochvalného uznáni od posluchačů navštěvujících .naše slavnosti. Bratr předseda našeho řádu, Frank Olexa uví tá návštěvníky případným proslovem. Pak bu de slavnostní uvádění nových členů v lůno řá du br. předsedou Hlavní Úřadovny, soudcem C. H. Chernoským, jenž je zároveň členem našeho řádu. Jako hezounký obrázek v rámeček této významné slavnosti vkouzlený, dramatický kroužek Hlahol řádu Pokrok Houstonu vyru kuje s líbivou divadelní hrou vyšňořenou zpěvy a tanci, o třech jednáních pod názvem "Andul ka šafářova." Je to takový krásný obrázek, mile se vtírající v srdci posluchačstva celou serií ná rodních hezounkých zpěvánek, starých, ale stále milých a líbivých. Jak vidno z uvedených osob v programu hry, herecká druž je složena ze samých zkušených hereckých veteránů, kte ří mají herecké umění jak SP praví v malíku, tak, že se posluchači a návštěvníci mají nač těšiti. Kromě toho herecký personál bude míti krásný a pestrý doplněk ve stafáži ženců, žne ček a čeledě. Není třeba podotýkati, že jeviště bude také přiléhavě vykrášleno v souladu s touto líbivou
Řád Svaz Čechoslovazff1, číslo 92., Fort Worth. Ctění bratří a sestry! Musím vám všem poděkovat za tak pěknou účast pí-i naši minulé řádové schúzi. Myslím že i bratři úřednici byli potěšeni, neb se usmí vali, a což když jsme se rozestoupili v kolo na uvítání naší nové členky, ses. Willie Přaslíčka, bylo nás skoro přes celou naši velkou síň. Mělo jich být více k uvádění, ale nedostavili se. Náš br. předs. a organísátor J. R. Bártek se činí, neb v každé schůzi má několik přihlášek o členství, až se divím jak je všechny najde. On zajistě chce přispět svojí hřivnou clo kvoty k 50 letému jubileu naší milé Jednoty. Jen se čiňte, br.' a ses. organtsátoří. ať svoji určenou kvotu do táhnete. :Řádové stanovy, které br. R. Kočí vypracoval -a ve schůzi pfočetl, byly j0dnohlasně pfljaty a budou vytištěny v foči česk:éi anglické a upra veny v malou kapesní knížku pro čl0ny, aby zvláště noví členi věděli, jal~ si ve schúzi 'počí nat. Jsou to stanovy poučné. Jelikož br. Karel Bártek churaví a nalézá se ve ošetfování lékafo již delší dobu a proto úřad, který mu byl pl'iclě len, jest mu obtíží, tedy moji maličkost zvolili na jeho místo po dobu jeho nemoci. Jest to vý bor resoluční a výpomoc pN žádosti o n0mocen skou podporu. Buclu mít po ruce listiny k vypl nění žádostí o N. P., a jak br. tajm. sám fold, že on bydlí hodně daleko, tedy kdo chcete pl'i hlaste se u mne. Slyšela jsem, že br. J. Botík už se pozdravuje z jeho delší dobu trvající nemoci a začíná už chodit, k radosti jeho milé rodiny a pi·átel. I br. Bunker je už doma z nemocnice a na cestě k uzdravení. Všem těmto nemocným členúm přejeme brzké a trvalé uzdravení. Příští sobotu dne 27. dubna ie taneční zábava v naší síni při hudbě E. J. Honzy z Ennis, Tex., a budou zde hrávati i na příště každou .sobotu večer. na místo Ocie Stockard, americké hud by, jež hrávali sobotami již nč!.;olik rokú. Zá bavní výbor doufá, že budete všichni potěšeni touto změnou a srdečně vás všechny zve i ce lou krajanskou osadu zdejší i z okolí, pfijd'.te, všichni jste vítáni. Tato čes1:ákrásni hudba je zde velmi oblíbena, j mnoho l\meribr,) "i ii. žádá, neb kromě českých písní znají také ame rické populární kousl{y hezky hrát. a tak dou fám že budete spokojen.i vši..chni.Proto nc,;n pomeňte datum a dostavte se v po,~tu co nej větším. Pořad programu a vcčefi, kterou chy stáme na Den Matek, oznámím Vidím v posledním Věstníkn
a znárodnělou hrou. V hereckém ensemblu,
red. k 50letému jubileu bro.tN
Hlídkao Sestry a bmLi'i ! V neděli dne 21. dubna konala se pravidelná župní porada měsíční v cbllaské Solrnlovnó, které se súčaslnHi braU:·i st. B. Převrátil, Kraft, Hošek ,Renell, Tirek, ,Jurdk, náčelnílc J. Kos ,~ Houstonu, Fr. Šebestík, sestry Filipcová a Pře~ vrátilová a co ho~té bi'i. Pol~lac\ník,Stránský a Podhradský ml. Po zahájení schúze čten a schválen zápis z bl'.·eznové porady a čteny i pro jednány. jak vžcly, cl0slé dopisy od sdružených jednot, éinovníkú a ocl Výk. Výboru Amer. Ob ce. Pi·eclložené účty schvákny !{ vyplacení br. pokladníkc'm. Ve zprávách činovníl:ú obzvláště dúležitá byla zpráva náěelnílrn Jo::;. E:ose, neboť ph:cllo žil pló.n tělocvičny pro nuše jedno ty do vei'(:\jn&ho vystoupení Omažského sletu a i o podílení se na tělocvičném kursu, který bez prostfodně bude vOmaze po sletu pofadán. By lo tu vzpomenuto, ž0 ač naše Župa Jižní jest pouze oprávněna na hražení výloh, jako ce stovného, ubytování a i;:l:ntvoviní pro šest po sluclmčú, župa se usnesla. uractiti tyt.o výdeje deslti poslnch'.H~úm a že se tu naše jednoty v Texasu a Oklnhomě upozorúují. že mimo těch to lOtí ze župy vyslaných. ještě na své vlastní výlohy mohou vypnwiti clu\ší schopné sestry a bril try cl·> kursu Obec. Těšíme se nadějí, že tyto sPstry a brní.Vi. nž se n::ím po kursu vrátí do Te,.:a:-:u a Okhihomy, že pak don:ia činnost ve svých jedn<>tách po tělocvih1é stránce po vzbudí. VédornosLi tnm nabyté bucl0u jim po ,celý je:jich život 11žiteh1é a Jednoty naše ne měly by opomenouti a tuto vzácnou pí·íležitost vyuř;itlrnvnt,i.- Píšc-:me toto bez oklndn a dou fáme, že jak nálcži a včas o tomto bodě bude rolwvť\no. Kažclii z1m':va v tom ohkdu (tělo cvičném> by mfla býti adresována br. Jos. Ko snvv. 815 Louise Si:ť.. Hanston, Tex. Mimo je ště jiných cl.úležitých bod,~ch, o !(te1·ýchvás náš hr. n,5tr:Jníl, zv1n.šl:niin dopisem uvědomí, bylo jednúno o poclnickh, které nám v bczprostfocl ní blízkosti J)Í'"cllélw.iía sico: 1. Dúlržitá sol:ob:ká schúze Jednoty Fort V{orth dne 28. !1ubna o 3. ho<l. od1>oledne v So kolovně Fort Worthsk<>. Dne 19. května spot,čné nácvičné cvičení Župy ve Fort Worth. počínaje v 9 hodin ráno. Odpoh:dne ve 3:30 i:;chú7e žu::y. V sobotu ve čer 18. května schúze Župy.
2. Vefojné vystoupení .Jednoty Dallas společ ně s Jed. Fort Worth ve prospěch cestovního fondu župního v Dallas, Tex. c1n~ !l. i:,m.-v:na ocl poledn~ a v.e.řel', p::1.. k :'.((kolské veselice, ku které vás všici úctivě znme. 3. Společnó cvič':'ní a Sokolská mícvil:roa rn. frrvna
ve lFm:t 'Worth v neděli cln~
župní schúzí. V sobotu 15. večer pal::: sokolská veselice ve prospěch cestovného fondu clo Omahy a na kurs, Když Yidíte, sestry a bratl'.-i, pro Jaký účel ty to podniky pofad::mé Jsou, neměli b:.rste nám svojí podnory odept-íti i clnufáme, že na někte rém z naši.ch poclnikú se s vámi sejdmne. Jsou proto oznamované prosti'.'eclnictvím našeho o chotného b1·. Vt~st:nil:u vfos. oby nejen jste se mohli pl'iprnviti, n1e i ncopoměli pro nás mezi svý1wi Přičiníme-li se všici. svornou práci úspěchu se donrnevjeme a tomu - zdar! V Houston, Tex. naši věrní jsou již zas při práci sokolské . a zdar jejich práci. Tak jsme nu vás v0 schúzi župní vzpomínali a jen vó.o;; :,:ádárne, abyste všude tam l,de jed nnj·q ~,ko1s':6 sUvá, nedali. tomu hvYn1i5mu nadšení pro dobro své osndy, svého jména, těch našich odesuati. neboť zodpovědnost na mís irš2.ch Tnm: pro dnes z naší schůze. Víc popíši zas pf·íště. Na zdať! Ludva o. Hošek, jednatel. n, ""
ve spojení s pravidelnou
~~-'!"'-"t....,..,..'"""''"~~-~~·~
,ir.;nž .i-snu 1»0.ii 1,1,:~t1·n11ci. :1 !·'1]:; i j·5 ~: ..(1ečn é i :. v::í m cl n.Jšíe h Chtl ve v,tšcm obchoc\ě, s pozckavem, l\ifarle
.,_
Strana S POPISU.rn V ČESIWSLO\'ENSIW. Slečna Annie Kamusovú v Bellville, Texas, poslala nám k uveřejnění druhý dopis od její příbuznýcr; ve Valašslo; m l\Iezii'iěí na Moravě, z nějž otiskujeme Mst všeobecné zajímavosti: Va~ské M2zii:íčí. 39./1. 1946. Vážená a milá rodino! . Právě v minulých dnech pročital jsem do pisy, které jsem s Vámi před 15 léty vyměnil. Vzpomínal jsem v té dlouhé době na Vás mno hokrát. na Vás na všecky a umíňoval jsem si, že musím se pokusit nčco o Vús dovědět a už jsem se přípravovní ku psaní, když tu pojed nou tak mlle mně p:·21,rnpil Váš milý dopis. Předešla jste mne a jú Vúm co nejsrdečněji za Vaše psaníčko děkuj a. M:,H jsme ph~s tu vel kou vzdálenost, kter:, r~:'ts od sabe dčlí, stejné myšlenky. Potěšilo n:'.. s velice. že jste všichni živi a zdraví, ale zároveň 116.., zarmoutila zprá va. že Vase Vám tak drahá mamínka odešla Vám do nenávratna. :Neznal jsem ji, jen z fo tograřle, ale z vyprávění mojí matky byla ji stě hodná a pak soudím dle toho, jak jejího odchodu želíte. Vfo:im si ji vellce a mum k to mu důvody. O Vós vím. fo jste do české školy nikdy nechodila a česky piece tak dobře u míte. A le tomu ještě valašským naším núře čím. Tomu všemu Iístě .v:,s ona naučila a to je důkazem, že mčla svoji rodnou vlast ráda a že na ni vzpomínula. A2 se tomu divím, jak je 1110;,,né, za tak dlouhou řadu let nczaoo menout .v cízírn kde [sou jiné zvy kv, nnmčrv, řeč. kra]. Pl'irno pociťuji pl'i čte ní Vašich řádků, jako bych ó2 tl i·údl~y někoho dobře známého a pi'e'.:eso vubec neznáme. Mám sice schovanou celou řadu Va.šleh fotografií, které jsem od Vás rfrccl 15 I6ty dostal. bez počtukrát jsem je prohlížel i ss svojí rodinou a z těch obrázku malých Vás u: znám. Zvětšo vacím sklem jsem si Vás zvétšil, že bych Vás poznal i mezi mnoha lidmi. 'I'ak a ted' začnu psát něco o sobě a vůbec o nits v česl~osloYemkn. Teprve ted' st dobře zacináme uvědomovat co j,e to žít ve své svo toclná zemi. teprve teer po t.olilm válečných utrp2ních, které jsme museli po celých 6 rokú snášet. Bylo to, pb.telé mm, hro:.;né a kdo ně co .;:oclobného S8.m neprožíval, nemúže si to p1·,2clstavit a neclá se to uvět'it. Pokusím se aspoú zkrátka Vám vyps~,t, jak jsme se po ce lou dobu války m01i. V roce 1938 na podzim, když núm Německo hrozilo, byl jsem také ncr vojně. Měli jsme brá nit naši republiku, ale k válce nedošlo. Byli jsme odsouzeni k odstoupení velké části úz,emí republiky ve prospěch !Těmecka a Maďarska bez boje. Zdálo se. že tim je v::í.lka skončena a že bude zase mír. To však dlouho n,2trvalo. Na jafo 193!) - 15. bfozna Němci clo naší ze mě vtrhli s velikými vojenskými silami se všech stran a za jeden den obsadili celou republi ku a uš to začalo. Nejclí'b2 rozpustili celou naiíi armúclu a zbra ně a váb~nou výzbroj ukr~1dliNa to za'čalo ob sazování úfadú a zavírání našich nejlepších li dí, sti'ílení českých student ú, odvážení do kon centračních táború a na· nucenou pró.ci do Ně mecka. Když člově!{ 1·úno odchúzel do služby, to se musel rozloučit, neboť si 11-"::byl jist, že se večer vrátí ku své rodině. Na vojnu nús ne chtěli. nevčl'ilí nám ,oni včděli, že kdyby nám dali zbraně, ie by jsme jic~1 obráLili ::i·oti nim. Za to jsme museli di'ít ve dne v noci na jejich válku. Kdo nechtěl, toho b2z ohledu zasfrelili. Obchody, sklady, toviirny, I;:tellé byly u nás plné všeho možného zboží, vylffadli hned prv ní dny jak pl'išli. Nedostatek se dostavil ihned po jejich phchodu. Za prúci a ostatní výrob ky jak tovární, tak zemědělsl:ú platili nám jejich prnězy, které nic v celém svř,tě nikde 1wplatily a kterých ~i natiskli Iwlll, chtěli. Pří děl všeckého jal,o potravin .. obuvi, šatstva a vúbec všeho byl na lístky, ale to neznamenalo, že kclo měl lístek, že to dostal lrnupit. Bída a zase l::lcfa a hlacl. To ·co j,nne dostali na měsíc, nestačilo ani na týckn a lak se muselo na v,en kově něco sehnat u známých a tak si za chraňovat život. Chléb byl tak špatný, že ča stokrát raděj člověk zůstal hladný ze strachu z té bolesti žaludku z toho chleba. Masa bylo
'9'!STN:flt
,'I. 'i
.
Ve stře.du, _dne 24 · ;clt1b11.a 1946.
% kg. na osobu měsíčně. Tull:y jen umělé, pří: šerný zápach, ošklivilo se to jíst, ale co jsme měli dělat, když jin0ho nebylo. Samé náhraž ky, kt,a·é bez odporu nebylo možno jíst. My, ctíky Dohu, jsme si zachovali zdraví po celých 6 rokú jen t:m, že jsme občas něco dostali od rocličú mojí manželky, trošku mouky, másla, někdy nějaké to vajíčko. Pro to se muselo cho dit tajné lesem nebo v noci. Na silnicích byly .;:rohlídky a když někoho chytili, tak ho se-, bruli clo koncentráku a nebo i zastfolili. Kdo n,změl možnosti si něco sehnat, trpěl podvýži vou a následky toho je už dnes vidět, nemoci a úmrtí. PO celých 6 rokú nebylo u nás vůbec k uvidení zboží, kterého bylo u nás pi·ed vál kou plné otchocly. šaty, boty, prádlo a vúbec všecko na listl:y. Pro Vás je to asi nepfodsta vitelné. A t2d' malou ukázku: Mánie 2 chlap ce, Jan má 17 rol,ú a Jii'í 5 rokú. Když si ně luly večer vyprúvíme jak bývalo před válkou dobfo a ja:( jsme s mámou nosívali Jendovi čokoládu, burské oi'íšky, pomeranče, vařívali dob1·on k:ivn, čaj, kakao, tak ten mlad.ší Jii'í si nemúže pi·edstavit jak to vypadá a nechce tomu vúi'.·it. Těšíme ho, že už se brzo toho do čl::i a také mu to dom·seme, aby viděl jak to vypadá. Talc i ty malé děti musely trpěti strá daním a nedostatkem. A jiné další těžkosti, jako nedostatek uhlí k topení. Pi'idělovali 12 nwtrúku 1fro rodinu na celý rok. Tq:ěli jsme zimou. Teplé prúcllo a šatstvo k dostání ne bylo vubc,c. Nejhorší však ze všeho byl ten strach. co bude dúle. Někde vyvraždili celé ro diny bez nejmenší viny, jinde zase rozkázali lidem, že se ,1jusí clo 24 hodin vystěhovat z ce lé vesni::e a kdyby válku byli vyhráli, vystě hovqli by nús \l'šeckÝ. Oni to vefojně mluvili, dokud na fronL'lch méli úspěchy. Tím větší byla na~;e naděje a radost, když na v.§ech fron t~.ch začali Němci prohávat, když na západě Vaše a anglickú armáda začala je hnát dnem i nocí a Rusové z východu se rovněž blížili., To u: jsme pevně Yěhli, že naše osvobození. je ji:,té a bfo:ké. Nil<:dy nezapomenu na den 5. k1:ě:na HH5. kdy ča:mě ráno js,em uviděl prv ní ruské vojáky, jak za bojú o naše město Pi'i šli clo domu !~de b~váme. V našem městě trval boj jen púl druhého dne. Škody byly však do sti 'velké. Nejvíce škod způsobili Němci před tím, jal~ museli ustupovat. To ničili všecko k čemu se mohli dostat. Ty první týdny po skon čení války. to bylo v,2Ece smutné. Radost z to ho, že skoncila vó.ll~a kazila ta s],:ustošená zem. , Vlaky neJe2;dily pro vyhozené koleje a mosty. V zemi Moravské bylo zničeno přes 1000 mostů, které byly všecky vyhozeny do povětÍ'Í. Na sil nickh ktké v~·2cky mosty zničené. Bude trvat hodně rokú. než se všecky tyto škody dají do poí·úctlm. Pešta nešla, telefon a telegraf pře trhúny, elektrika nebyla, noviny nebyly, radio nebylo možné pro zničené ,elektrárny poslou chat. no jako ve st:i'edověku. Zásobování úplně ustalo a kai>·dý byl odkázán na sebe. Naši lidé se však ilmed pustili do práce s chutí a ra dostí, že to už dělají pro sebe a ne pro Němce a za měsíc už bylo vidět velké pokroky. Vlaky už začaly j,2zclit aspo. v těch koskách mezi těmi sbof'enými mosty. Dnes už jsou postave ny mosty dfověné a vlaky jedou už na všech tratích a na .silnicích už je tal{é plný ,provoz. Jen dráhy mají málo vagoniL Ze 112.000 va gonú, které měla republika pfod válkou, zby lo jí jen 35.000. Ostatní Němci zničili. Lepší se to a12 den ode dne a doufáme, že za několik málo roků bude u nó.s zase všecko v poi'.'ádku a bude zase dobfo. ----) + <fo + (---Řácl Ennis čís. 25, Ennis, Texas. Ctěné sestry a brati'i h'idu Ennis čís. 25! Eucl'tc tnk laskaví a dostavte se do i:nimo i'áclné schúze 26. dubna v 8 hodin več-er do Ná rodní síně, bychom se poradili, jak bysme nej lépe pi'ivítali naše hochy, ktei'.'í se vrátili z :vojny. Neí-íkejte, že se to beze mne spraví, nebo ať to udělají jak chtějí - ale pl'ijďte co mož; ná v největším počtu, obzvláště vy sestry, vás bude velice pot:foba. S bratrským pozdravem, ,
Jos. Hejný,. předseda.
""'
STVRZENKA DARŮ POSLANÝCH Z DALLAS. Bratr Franta Stránský sr. obdržel od Ústi'ed ny Moravských Spolkú v Chicagu, Ill. a Ame rican ReU,ef for Czechoslovakia, v New Yorku pl'Ípis, jímž tyto lidumilné organisace děkují za peněžité dary, věnované pro nápomoc si rotám a dětem ve staré vlasti členy česky u vědomělé krajanské obce v severní metropoli Texasu - Dallas. Děkovné pi'ípisy jsou v ná sledujícím znění: Chicago, 16. dubna 1946. Vážený' p. Stránský! ' Srdečný pozdrav s mnoho díkú za ček $107.00 pro Moravské sirotky. Musím Vám oznámit, ~e Dallas je na druhém místě, .co se týká pomoci pro naši akci, a stále dává nám zde v Chica gu jakousi vzpruhu v naší práci. Věi·ím, že pi'íjde čas a já budu moci Vám a všem členum Američanúm če.$.koslovenského púvodu osob ně poděkovati. Ještě jednou Vám všem náš nej srdečnější dík. S krajanským pozdravem, Za Ústí,ednu Moravských Spolků: Láďa Bezděk, taj. AMERICAN RELIEF FOR CZECHOSLOVAKIA New York City, 12. dubna 1946. Vážený pane Stránský: Děkuji Vám vi'ele za dva čelcy clošlé dnešní ho dne. Píšete, že jsou od Američanů českého původu v Dallas, Tex. Jsou-li od některých organisací, prosím, poděkujt,e jim a jsou-li v zaslané části peněz dary od jednotlivcú, tím více si jich vážíme. Náš pražský zástupce Mr. W. H. Sharp žádá nás o zaslání tun rýže pro děti v nemocnicích, jelikoŽí rýže není v Evropě ke koupi a je tolik nápomocná k potírání dětských letních nemo cí. Vámi zaslaný dar $250 použijeme co výpo moc k opatření požadované rýže. Obdrželi jsme část $529 od rúzných dárcú s výslovným pi'áním, aby byly upoti'ebeny pro Americkou Domovinu u Brna. Požádali jsme slečnu Vrázovou, aby na místě vyšeti'ila, zda-li si ,přejí potraviny či zdali potí·ebují hotové pe níze. Odpověděli, Žíe zoufale poti'ebují peníze k opravení budov poškozených zásahem dělo sti'elby. Slečna Vrázová a pan Scharp nám posled ního týdne zaslali kabelogram, žádajíce tento výbor o darování sumy $20.000 pro nakup no veho nábytku a zaí·ízení k nahražení všeho, co Němci z Domoviny vykradli, dále k nakoupení drůbeže a dojnic, jež za Formánkových správy opatřovaly nejen potraviny, nýbrž i velký pi'í jem pro celou kolonii. Radostně sděluji, že náš správní výbor bez prútahu v této věci rozhodl požadované peníze opatl'it. MiHete být ujištěn, že Domovina bude pokračovati ve svojí snaze pomáhat pracujícímu dorostu města Brna. Do datečné osobní pflspěvky pomohou v této vě ci jistě nemálo. Děkuje znovu za Vaši velkodušnou podporu, jsem Váš oddaný, Brackett Lewis. Pozn. red. - Potvrzení odeslaných darů za jisté vykonávají dvojí práci: dárci mají kvi tanci, že věnované peněžité dary došly místa jejich určení a že děti ve staré vlasti potře buj,e pomoc další a neodkladnou. Poměry v Československu se pomalu 'lepší ,ale nejsou do posud utěšené, pomoc z venčí a samozřejmě od nás krajanů z Texasu a Ameriky je tam vděčně přijata, ba je očekávána. Nepomužeme li našim v Československu nyní, kdy pomoci nejvíce potfobují - později, až se postaví na pevné nohy, pl'ijdeme jd{ se flkú - s křížkem Po funuse. Naše SAČT má na hotovosti faclu tisíců dolarů a my &e přimlouváme za to, aby tento fond byl rozdělen mezi pomocné orga nisace: Čsl. červený KHž, American Relief for Czechoslovakia a pod. Jiné organisace druhé ho odboje v Americe jejich fondy už oclv,eclly na patřičná místa a .ponechaly si. jen menší obnos na úhradu běžných vydáni spojených s dalším působením v době blízké budoucno
sti.
Strana 'I
VISTNfK
Ve. středu, dne 24. dubná 1946.
SEiSK:tPÝCHA · 1 OBRAZZE ŽIVOTALIDU .::;;;,
Zalehla si zima letos hned po Dušičkách svým bílým pláštěm clo hor a svatý Martin po slal již na týden před svým příchodem celá stá da běloušů na pole a do lesů. V gruntě u Tondlú bylo veselo. Byla svezena úroda obilí i sklizeň bramborů, řípy a zelí za dobré pohody, též nic se nepoka zilo a nezmařilo, Také za sucha za pohodlné cesty dostalo se z lesa stelivo a chmour i roští na obložení stavení i dříví k pálení. "Kuk zimo, vysmějeme se ti," smál se 'mladý pantáta Štěpán Tondl-Šlapánek, když napadl první sníh a u nich byl vše obstaráno a uspo řádáno. Zbývalo na celoroční dokončení práce jenom vymlátiti a skoncovati práci se lnem. Měli Tondlovi svoji pazdernu a hodlali tříti hned po vánocích jako každoročně; do vánoc se vy mlátilo a sedralo peří. Říkala panímáma, že se jí v čase adventním, vždy pobožnosti rorátní věnovaném, nechce ostouzeti se s pazděračka mi, a bez ostud že se tření lnu nikdy neobejde. Na tento výrok přisvědčovaly panímámě vždy všecky hospodyně v dědině, dodávajíce, že již i při tom vaření pro pazderačky člověk hřešívá, dohněvá-li se na to, že za ty kotly po lévky a kaše, mísy trpalek a peciválků a buch ty zvící cihel ty pazderačky ještě pomluví. A ta noční dohlídka že se nikdy neobejde be ze zlostí, ani panímámy, prohlížejíce pazde račky před odchodem, naleznou vždy u nich trochu uzmutého lnu. Dovedou pazderaěky ar ci dovedně len skrýti, poučujíce jedny druhé, a dovedou se úšklebně vysmáti panímámám, hledají-li marně stočený len, který si třelky u kroutily za podvazky, či dovedně zapletly do vlasů, přivinuly ke tkalounům u sukní, uscho valy pod paždí či do punčoch. Nehanbí se nikterak, odejmou-li panímámy té které svůj majetek, říkajíce, však že to není žádná krádež, žádné zlodějstvo; hloupá prý je pazderačka, která si z pazderny na zimu nedo nese aspoň tolik lnu, aby jí spředený na niti vystačil na šití pro celý rok. Panímámu Tondlovu vždy ta prohlídka mrzí vala, styděla se jaksi, že to svědčí o hrabivosti, ba lakomství, a raději pazderačkám přilepšo vala na stravě, jen aby nechaly těch partyk se lnem. Ariciže jich nenechaly a Rozára s paní mámou, či vlastně za její přítomnosti pazde račky přehlížející, nepřehlížela nikdy nadarmo a odnášívala z pazderny celá klubka lnu, ne dbajíc, že jí třelky vynadají špehýřek a nepře jících. Měli u Toncllú v pazderně ubytovaného po druha, který se ženou u nich po celý rok náde ničil, a QYli by s domácí čeledí zajisté vytřeli · len rok co rok pohodlně sami, nepřijednávají ce, ale nebylo by to stálo za pomluvu, že nepře jí chudým ženám toho skrovného výdělku na penězích a kousku té lepší stravy, k jaké jinak v zimě nepřišly. Kdo chodili na mlat, dostali od mlácení, jak bylo.ve zvyku, ne deset měr o bilí jedenáctou, což se dle počtu mlatců rozdě lilo na mýtníky a mírky. Strava se pro mlatce nevařila. Kde bylo více čeledi a domácích k mlácení, dostali mlatci plat a na týden boch ník chleba. U Tondlů chodil mlátit podruh z pazderny a ještě jeden nádeník se ženou. Domácí čeleď ar ci pomáhala a Rozára přehlížela mlatce tak jako pazderačky, nenesou-li domu v kapsách zrní a v dřevákách slámu. Arci se nedohlídala jako žádný hospodář a čítávala, že se té slámy v dřevákách, byť i, jak mlatci říkali, brali si jí sotva jednou za týden, za zimu roznese se půl mandele. Bylo lehko mladému pantátovi říkati zvese la: "Kuk zímo.. vysmějeme se ti," když měli v stavení takového dozorce, jako byla Rozára; věděli, že se nikde nic nezmaři a že si mohou doptá.ti i pohodli. A pohověti sl u teplých ka.-
men ve světnici, kde se vesele a klidně hovoři, to že je nade všecko, libovali si Tondlovi. Panímámy podstrojovaly pnntátum v zimě Jako v letě; bylo-li méně vajec, tož so uschova la od neděle obíračka z husy až i na úterek a zabilo-li se pár kačen neb králík, upeklo se na kutchánek kus zbylé nádivky, které se ovšem udělalo více a zbytky tu byly také. Šlapánkovi chodili často na besedu. Panímá ma odpoledne, kdy přisedala s domácími žen skými ke draní, pantáta k večeru "na tmavou hodinku," děvčata a Hanes večer, když bylo po poprávce dobytka. Ač si Šlapánkovi zakazovali a zaprošovali, neobešlo se bez úcty. Neměly-li ženské vařenou kávu, ač se se sko ro obden k snídani u Tondlu vařívala, tu se u vařila čerstvá a zbylo z ní na ráno (smával se pantáta, jak se ženské dovedou omluvit, jen aby káva byla skoro denně); mohla se panímá ma Šlapánková jak chtěla upejpat, musela do znat, že tedy když zbude k snídaní, není zby- . tečná "škoda" a ráda si pochutnala. A pantáta Šlapánek rovněž rád od syna a je ho pantáty si o "tmavé hodince" nacpal tabá ku a nebránil se, vyprázdnil-li Štěpán někdy svoji měchuřinu do jeho kočičáku, kde se s tím "štátním kořením" mísila sušená bramborová nať. Šetřiliť u Šlapánkú se vším všudy. Holky a Hanes vzali pak za vděk jakýmkoliv zbytkem od oběda a přisedli rádi k večeří, tře ba se omlouvajíce, že jsou po jídle. Ale u Ton dlů byla vždy polévka lepší než doma, k bram borám podán tvaroh i máslo, někdy dokonce se škvařenou cibulkou, a. chléb byl bělejší a chutnější než doma. A nějakýten vdolek častě ji než nyní u Šlapánků. Maruška přijímala vše vždy ostýchavě, více jen, aby příbuzné neurazila, ale Hanes a Pe pinka se netajili, že se těší, že je jím přáno, Smáli se tomu lidé v dědině, že se Šlapánko Vi u Tondlu.přiživují a že Tondlúv zeť nedove de na svoji rodinu zapomenout, že ho nepou štějí z dozoru. A tu a tam se řeklo, že to Tondlovťtmpat:H za to, že si nevybrali zetě z těch šesti Bětušce přisuzovaných ženichů a že tak "divně" toho zetě přijali. že to tam nebude dlouho dělat dobrotu, to byl v dědině jeden soud a tetky a kmotry, kte ré věděly o kdejakém slepičím kvočí, čekaly, kdy a jak začnou u Tondlů nějaké svízele a ne sváry. Dobře, že Tondlovi o těch řečích nevěděli. Chodili méně mezí.Iídí, ano jich pfíbylo v do mácnosti nejen o mladého pantátu, Jako za syna, ale i o jeho příbuzné jako za časté bese dáře, jak si říkali. A dostačili si, tím spíše, ana se Bětuška mužovi svěřila, že až budou z jara stromy kvést, přibude jim clo stavení něco ma ličkého. Však panímáma při draní oddělovala Již sa mé čistě bílé peří a prach clo malých peřinek. U Šlapánku. neměli letos téměř co cirát. neb ani jednu kačenu doma nezabili. tož chodila panímáma pomáhat k Tondlúm drát odpoled ne a holky večer. A vysmívali se všichni společně té zimě. Štěpán za několik měsíců. svého pobytu u Tondlů zesílil a zestatněl tak, že bylo radost se na něho podívati. Také šel-li s Bětuškou do ko stela na ranní, ohlíželi se po něm se zálibou všichni známí, libujíce si, že se to zase jednou vydařil pár pořádných selských lidí. "Ten náš Štěpán je jako na krmníku," řekl kdysi Hanes k matce. "Co se těch hus a kačen hu 'l;'ondlůpojedlo, zabijačku budou mět před vánoci a obě panímámy mu jenom podstroju jou." "Taky budeme zabíjať," fokla ustaraná pa nímáma Šlapánková. "Ta naša zabijačka. Jako bych to nevčdčl, že byste nejradějác dala do jiti,:nickrupicovy ka še a do ,jelit jenom do krve kroupy, aby maso všecko zvostalo. A hrnec sádla prodáte židovce do krámku. A ještě budete to pojedení zrnvna světit a rozdělovat na porce. Pečeúu asi nelrn vidíme, budete vařit kosti na polívku a maso hudite, aby g,ýl vydrželo. Jistě tak, jak jste to dělaly, když nám vyhořela stodola,".vyčetl Ha
nes matce.
"Ba., hochu zlatej, je nám skoro húí·, riežliv.á tenkrát, když nám ta stodola vyhoi'ela. Aspoú. šetl'.·it musíme zrovna tak, ne-U víc," vzdychla matka. "A ne-li šetřit, teda di'ít. že letos tatínek ani na mlat nepřijednajou, to by mně přece nebylo napadlo. Jsu zedi'en, chcu tatínkovi pi'ece vy lehčit a Pepina na mlatě málo vydá," bručel Hanes. "Je to mlady a nemůžu vám pi'ilepšit ve stra vě. Já budu chodit taky trochu přiklepávat," řekla matka. "To ne, maminko, to vás nenecháme," ozvala se Maruška. "Já jsu ráda, že nedochází žáclen cizí a pi·ičiním se." "Pl'ičinit a šetřit a pořáclem kolem clolwla, nic z toho ze všeho. A Štěpán se má za to do bfo," hučel Hanes, ukrojuje si černého chleba. "Aspoú namáznout kdybyste člověku dala," o brátil se k matce. "A co ti dám? Tvarohu není, ani sejra, sá dlem tak že do zabijačky vystačím, pro Boha, hochu. netrap mne," smutně řekla pflnímáma. Hanes n"!lčky odešel a panímáma s Maruškou si zase postěžovaly.Panímáma svěřila Marušce, že jí asi bude nutno vypůjčit si sádla, že s o mastkem nevystačí, an zabijačlrn chce pantá ta míti až k vánocům, že hušípanec dobfo žere a tráví. Stává. se, že si panímámy navzájem tím o mastkem vypomáhají i třeba sádlo za máslo a naopak si zaměňujíce. Ale panímáma s Maruškou si smutně dozna ly, že jim nelze pro výpůjčku dožádati se jinde, než u Tondlů, a toho že jim oběma bude styd no i líto. A usnesly se. že radě.ii ony s::i.my dvě budou jídat bez omastku, těšíce se, že aspoú není v domě čeládka a nic nerozpovídá po dědině. Pa sáka byli pustili před zimou, an byl povinen školou. Raději se všichni ještě více pi'ičiúovali. "Mně se zdá, maminko, že za to. že náš Ště pán může říkat "kuk zimo, vysmějeme se ti," my žijeme smutnější zimu nežlivá některy li di, co chodijou na cizí mlat a cizejm do pazder ny," fokla Maruška a panímáma přisvědčila. Mráz tk::il svoje květy na tabulky oken a ji novatka nádherné krajkoví na stromy. Mrzlo, až jiskřilo, ani se sourozenci Šlapán: kovi ubírali z besedy od Tondlú domů. Na návsJ.bylo veselo.Chasa chodila z besed a chasníci doprovázející děvčata, pohazovali se sněhovými hroudami. Pepinka a Hanes · připojili se k veselým hloučkúm a Maruška šla sama podle plotú za hr::i d l\'. domovu. Tak nádherně ověšela jinovatka ty větve stronní, že vypadaly jako stříbrné, jako draho lrnmy ověšené. Jiskřila jinovatka ve svitu mě sí~r:.lm, ::iž oči bolely. Mnruška se zahleděla k rychtě, kde vysoká hrušeň poldádala svoje větve 1m širokou stfo c!rn obytného stavení. Jako mříže ze stříbra ob jímaly jinovatkou obalené sněti zasněženou stfochu nad stavením poněkud se tenmícím. Maruška bolně vzdychla. Neviděla Jana již několik týdnů a jenom tu a tam zaslechla, že se ve mlýně chystají ke svatbě. že tam švadle na Kátla s dcerou Kačenkou šijí již od počátku adventu i šaty i prádlo. še bude svatba asi hned počátkem masopustu, soudilo se v dědině a mlynáfovi nezapírali. Maruška čekala od Jana aspoň vzkaz, že ji propouští z lásky a věrnosti a sám že se jí ze slova odpouští, jak chasníci v podobných pi'í padech děvčatům vzkazují, ale ani tohoto se 112cločkala. Jan jí patrně nechtěl vzkázati: že by neměl po kom, to Marušce nenapadlo, vždyť pH takových vzkazech lze vždy posla najíti. že b~r měl zakázáno od rodičú, to by zajisté neva dilo 3áclnému chasníku, natož Janovi, který měl hlavu dosti umíněnou. Veselý hluk na návsi řezal Marušku téměř do duše. Slzy jí vyhrkly. Stírala je rukama a pocítila na obličeji, jak jsou ty ruce zdrás::iné od práce. Do tvrdá kornatěly mozoly vdlaních a prsty byly jakou roubíky. Trpce si řekla, že všecko to dření, to odpírá ní a ten žal srdce jí osud donesl proto, aby si mohl její bratr vesele říci: Kuk zimo, vysměje'\\ me se ti!.....,--.. __ 1.-......-,.....,..,.~
•!.>,
.Strana 8
V:i!':STNÍK
Nafoukla se žába praskla. Hearstův tisk oznámil dne 12. dubna, že ve Washingtonu byla zorganísována Federation of Americans of Central and Eastern Buropaan DP,qf'ent (Federace Američanů středo a vý chodoevropského původu) a představuje o pravdu imposantní počet 11 milionů členů. A poněvadž sleduje vysloveně politický cíl, že tudíž bude míti nemalý politický vliv. Účelem nové organisace, jak uvádí Hearstův tisk, je prý snaha o zachování amerického způ sobu života. To je ,jak říkají Američané, [an "window dressing". Pravý účel je obsr+on v požadavcích politických: na americkou vládu a zákonodárce má být působeno, aby se zasadltí o obnovu suverénních práv a vlastních vlád středo a východoevropských států a zgjil,tlli v nich svobodu voleb! Karakter organisací v nové federaci zastoupených nenechává po chybnosti o pravém politickém cíli: nejde o obranu amerického způsobu života, ale o boj za povalení Helových vlácl v střední a výchoclni c·.:a~lě,tedy především vlád zemí slovanských. Jde o pomoc privilegovaným vrstvám. které po světové válce ztratily doma moc. nechtějí se smířit s osudem a doufají, že jim jejich r:o bratimoyé v Americe dopomohou k tomu, aby zastavili sociální reformy, pro které střední Evropa dozrála. A rozumí se, že těmto pobrathnúm v Americe, za něž mluví nová fe derace, velmi ochotně pomáhají američtí Iso lačníci a že toto hnutí vítají všichni zjevní i tajní přátelé starého Německa a Maďarska, kteří doufají kořistit z nynějších rozporů me zi velkýmí spojenci. Ustavující schůze nového tělesa připravenu byla maďarským tajemníkem, jenž 'byl zvolen za vedoucí sílu na první poradě. kterou měli zakladatelé federace dne 22. února v Pitts burghu. A páteří jeho je Polský americký kon gres. zorganísovaný v době války na podnět polského fašisty plukovníka Matuszewského, jenž zahájil v Americe nejdříve boj proti ze mřelému gen. Sikorskému, pak: proti celé lon dýnské vládě polské, dokud. se držela dohody f'- Ruskem, a .i:osléze proti pozdější vládě lublin ské a nynější varšavské. Hearstův tisk ovšem americkou veřejnost nehorázně klame, když, podle zpráv na wash ingtonské konferenci mu předložených chce ,ií namluvit, že organisace ·v nové federaci za stoupené mají asi 11 mílíonů členit (V časo pisech Slovenské ligy se hovořilo dokonce o 20 milionech! J Jak daleko tato "hausnumera" jsou od skutečností a jak nemožných a vprav dě až komických rozměrů tato inflace statí stícká dosáhla, dokáží positivně tato čísla, o pírající se o spolehlivé úřední údaje: Polr.ký americký kongres nerepresentuje pře devším všechny Poláky americké, kteří ee jím vést nedají, jak dokázala jejich volební podpo ra presidentu Rooseveltovi. A všech Poláků, kteří v r. 1940 pří posledním sčítání lidu ve Spojených státech přiznali polskou řeč muter skou, včetně první, druhé i třetí generace, na počteno bylo dle úředních dat pouze 2,416,320. Pres to Polský americký kongres odvažuje se hrozit americkým polítíkům šestí miliony hla sů! K tomu sluší podotknout, že polská ná rodní skupina má ,i:o Italech největší procen to - neobčanů . . . Druhou, podle zpráv Hearstova tisku, nej větší skupinou v této federaci jest Slovenská Liga, která má nerv před Amerikou vystupo vat jako organisace s 1,250,000 členy. V tomto případě se žába nafoukla až praskla! všech Slovákú prvního, druhého i třetího kolena je totiž v Americe dle úředního sčítání obyvatel z r. 1940 toliko 484,360 ( z toho pak jen 171,580 narozených na Slovensku). A Slovenská liga na svých sjezdech v době války vykazovala dle placených příspěvků kolem 2,000. slovy c1vrn fo:fo čtem'\! Ale co jsou úřední data pro J: 1,ov'í, neumí počítat. nemohou se ,::I·epoi'.·ítat. protože umí znamenitě pl'ipočítávat: hoclí mi li1:novou jedničku dopi·,edu, tl'i nuly doz~c.lu a
jeclen a 'čtvr milionu členil je hotovo.
Ve středu, dne 24 .dubna 1946.
že i vladní statistika vykazuje mť:ité omvlv a nepr·esnosti, ale nikoli takové bylo možno její data pohodlně clci~ateronúsobit. Till.: ta sila zpátečnických kruhú v PC'.'':> f cl0r:c"i .~r1,·1.ťcn:;·c:h. když si na ni posví We úi"<,dními ,::ísly. Nic než klam a mam. pohu:nbu!,: a barnumština nadhvězdné ve liko.sti, ~p::iléhnjíd na to. že nH~do z politikú, jimž hro:,;í ohronrným politickým vlivem nové 1,ku :i11:.r, necb si fos, aby ta čísla dle spolehli vých pramenú pr·ezlrnunml a zvláště ve voleb ním sh~:nn D vezme za b:rnou minci, C'.) nm bylo Pm1!c prol;:1 u,:-:a, aby ::i.merickým politikúm, ji,•:~ J'ť• hýt .1nh:izcn do očí, bylo včas vy:;1,·''.11,·,:'!'), :žr to 11ové S;l",,~idlo je jen bubák 11'.1 zeli ,,'.' ný. l\ :::,::! v'.::ucle, kde w: pokusil dn.R'.Hl n"li'h:·I:1• ~tr~1/it, r.. ú"talo po něm jen mclo1:;\:1í n:i. :,di. r,10 n::i hl.nsy ve volPbních ur nách. v::dy!: kongres hrozil poh::kých hlasú ( doi d'·f.L clJ(:niiú i nrobčunú a všech Po11 mrtvých i bndouu:~ v r. E'•M p•·;:,,i:ls.ni;n Poos·2veltovi, a ::unc:riětí P~11 i.'.:i 11r·c,: t:1 hh1~·w3Ji pro R(),)Sf.: vclt0. e),r;:•mmon vělrhon. c1b::t,iíce víc rady >'.''::·ch o :'l~C''ťO''''~ho•·r:anlsaeí. než rad Polské h:i k0,1~.rrn1 A s~einř~ do:nťlli Ligoši. když se " on,~·h 1n1.:~'1c1., ,ie.ii<:h ,.,1,1c1c01ré demonstrativ n' ·' \!'.•0:c;,•fi]i 1t r;,·:ublik:\núm. P~· 0 .~el G .iP t:·,t.o nnv:'i. fed?race humbuJ·r,,·.,, :cl•' l~·.•l0 IF c'."'bon ji '.,odceúavat jako
"'""""
v
0
h:1Pl'i. orfJ:>:ni~ovanél10 a111ť:l ri h,,1 r ,,, '·,,í. 7.,·J:\šU~ i~ci·1 ř•..1iJ~y. nu rozbití v01J7 'ho cJ:i, Ro'>.,·evr.l!oYu. P.ijvržcnci toh:)to J11mtí ,,,,'h1)í .~t1'1.111011t l,mr,1·H::u do války pro nu :]:11, ·::,. E1,0h' ': zr S1m·rns1,é H~ v ča ~·.:,1~100 ,Je.·';,otr, vol:: ~10 u!th!'(lfn Snvčti'nn a }lO {~:~·\! ,.. ,;~cr:.}"'~'\r:.1611·"'}
n
lisY
1·.1,,cMé~11 n·,m~iH a i omové bcn~by proti Rtt!:lm! A v 1Jorl·,:cni;.,, (l1i::l1u se nrl'ou článkv v listech c,~t01·11i1:'1 ''1'.n';.•n 1 nl:o fod01·aci podporujících, zvVi~l v ti··:kn i:. r,1 S"•r·1~ý 81,~''''.' ', ·le,'., I::1y,,g1·0s n,Ú l)Í'Gťl sebou r1,,1:..·,,: ,;, (1·.:L n' r~ob?.11 hr'.\ze rozpínavosti n':',-:i.,,.. : '.(:ni('i·.,:11,, 11\,ntí mezi nmerickými :S101:'.1:11r (l,n L n b:i cdk'.17. .~:,resiclenta Roos,2yr'i:'.1 hr.J v pll,"':n, rozsnhn znchovfm. Ne neí·r:,11,,,i, '.1.l,~ í;zk-:1 součinnost a dorozumění rn.r~"i a :o:lovankým světem p11Y·r: ,,::,: ,č·'J;bd tl'valého míri.l a dalšího po krnku· licllitva.
Josef Martínek. ----)
+ ·~· + (----
Robstown, Texas. Dno H. ,i::;mc u n:ís měli schúzi zvláštní. po rn~vadž prnvh'l0lné schúze se konají 4krát v ro ku poi~~,~jsme clo našeho i'ádn pět nom1·0rl<·eh č:lcnú. Čtyry sl. dcery našich Gtn rškh t>h11:1. jPdna hezčí druhé, a mezi nimi nfl.š z~·t'. Erl. ,J. Havran. který se k Robstown pI·ist(~hnv::i.l minulý podzim z Houstonu. Schůze se zasG jc,dnou súčastnm naše ženušky, a ty svo,ií 1~(::1.stí ui',inily ji mnohem zajímavější, a když po nkon,•cní obřadu uvúděcího se každá Yyt::r:i!n s ko~:íkcm plným rúzných dobrotin ja ko. prn·:ých česk::·ch koláčú, pájú, kejkú, sand viht aM. a náš n. St. Procházka tum za stěnou začrd hrl:ut náladu všech byla vý'borná. Núš hr. byl núvšt6von sester tak pot(~:',rn. j,.:m0 ~;o ujcdnnli na tom, že do pi'íští sd1úzc~. která bude konána první nccl,SJi v {~·)rvnu. n.1usi ct. sestry se schúze sú l'·astnH zc,sc. ale co naši. mužských členů hosté. Bi-. se 11po:,;volil obstarati něco na zub a br. ,Jm1. I{unetlrn prý to ohfoje. Tak prosím, pamat11.ite: první neděli v červnu, v 1 hod. odp. Na shledanon Vái:i, F. J. Morávek. -··--l + •To + (--,
..
ve;.:trE;.:-{.
My, resoluční výbor h'tdu Jaro čís. 130. v Dal las, Texas. pi'ejemo si těmito řádky projeviti jménem i'ácln n,·,ši npÍ'Ímně cítěnou soustrast pozflstalé manželce, dítl:;:ám a ostatní rodině nad odd1o(lem j:'.ii?.h milovaného manžela, ot ce a našeho R!10inbr:itra r,·a;11 i~~;ka i\i:cr1íka, který zemr·el v Chic:";;rl, Ill. dne 16. března 1946 ve věku 59 let. Zesnulý byl pfos 30 let dobrým členem l:éto Jecl11oty u jello skon byl náhlý a neočckáv::iný. . Pozústnlá roclin0. víme že těžce nesete ztrátu j0ho, budiž v:im však útěchou, že i my, spolko ví bratN a sestry želíme jeho odchodu. Zesnu lému brntrn nf·ejeme klidného odpočinku. Vinc. Ondrúš0k, Frank: Rendl, J. F. Bouš ka, resoluční výbor. ----) + •'!'• + (----
I'RDJK'V ~l[}USTRASTI. My ní?2nodPpsnnl r·:í.du Č0ští Bratří čís. 44, S P. J. S. T .. oroiP''Pjcme Omto svoji hluboce cít/!,nnn souPtrast F·em synúm a sedm vnukům a dalším pi'.'ibn7,n,;m ,;esnulého bratra, Tomše JPel "uselm, kte1·ý dn,<, 12. c1uhnq 1'!46 zesnul po delší ne p1oci v dosti vysckém stáN 72 let, 5 měsíců a 27 dní·. Z1-J·árh11e ,,. n·"',,1 (~01)rého člena, jak v našem i':ídu, tnk i v círl:0vním sboru a jeho tři syni vňrn?ho 0:·0.e a v1111c,, hodného dědečka, náš f6<:'! pnk vt:rnt;ho b:Ttru. který byl více jak řtv~·irPt let v n::i/;í Jrc(1notě. věrně schúze na vi':třvovnl a své popl::i.tky platil většinou kupř0clu. , Tlumoi~ím?. l ír1ki 7,::u·monceným třem sy Pínn n ,·~sem clnli\ím pt·:\fel1)m a .i;i'íbuzným na1\i hlnbocf.l cítřnon rnnstrast. Na věčnost ode šlťmm brntru Tom,';i Petruselrnvi přejeme věč PÝ. klidný oclpčinck a čest budiž jeho pa m:ítce. Dáno, za t·:'id čís. ,14, Industry, Texas. dne 17. dubna Hl46: Joe Zanek, pl'.·1:cttleda. Frank Langer, taj. ____ ) + ~'fa + (---PROJEV SůUSTRASTI. My, ní::epsaný resolm~ní výbor řádu Pokrok SwPct Home čís. 63. v Sweet Home, Tex., pro jevuj,eme tímto ve jménn r·ádu naši upřimně cítěnou sonstra::;t pozústnlým dítkám a ostatní rodině nad ztrátou jejich milované mat~y, stnfonky a naši milé spolusestry 1\i!arfo Dm1~ck-Velek, která dokonala svo,ii pozemskou pout.' 28, břez na 1946. Do Jednoty vstou11ib 3./11. 1906. Zesnulá se stra vždy správně konala svoje povinnosti. ZeF<nulá R•:Strn at' Ocl..:očívá V pokoji a čest budiž její pam.átcc ! · Dóno ve Sweet Home, Tex., dne 14. dub na 1946. Karel Hnvlí.!:, Emil Kutač, Rudolf Šalena, resoluční výbor. ___ ) .. ei'· + (---
p;roud. Jos. Kalus. Života se valí kalný proud ... Ty všal,: musíš uměti v něm plout: 'mrtvým vodám vyhýbat se, s divokými víry rvát se, nenechat se st,rlmont v hloub.
"Co to§ i::m1:6 tolik vždyť zpívala hmi.sni?!" "Pr:f'l·;i: Pol~ud tleskám, nemůže pokrač·c·v':!. L~., .. ,,, '•'
RESOLUCE SOUSTRASTI.
*
?0.~-:::.:5 'r, · :·; ... i·.· , nim hotl'lu, : "Proč pak tady ;:toii n !,::.. :.:":dť! pnstelc cH,š!;ník?" Ho;;;Uu,1i,ý: li:dyby snad v noci
"
""
};::olem a 1fríkrých skal musí::; plonLi ,;1;1ób clál a dál, pi'es prof)S$ti, k pI:edu, k
v
Ve středu, dne 24. dubna 1946. Ilsa Maršálková.
věmeň číslo 22.067
· Za mřížemi a dráty.. Pravdivé kapitoly o Terezíně, Osvěčlmí a. Ravensbriieku. V neděli večer nás odvedly na tl'ináctý blok, kde jsme zděšeně ztrnuly hned ve dveřích. V bloku vůbec nebyla podlaha, země byla pro měněna v nepříjemné mazlavé bláto, žádná elektrika, čaj se ráno a večer rozdával pi'i ma Iém kousku svíčky, ale za to křik, zima, zá pach, špína a vši. Sedm žen se muselo sleh nout na jedné špinavé kojí bez slamníku a na přikrytí jsme dostaly dvě páchnoucí pokrýv ky. Ačkoliv byl křik a zápach v bloku po celou noc, poněvadž ženy, které byly zaměstnány ú klidem v bloku, u kamen vaříly a hádaly se o a;:<:>řadí, kdy která vaří, přece jsme únavou u snuly, Ve čtyři hodiny ráno nás píšťalou vzbudily, dostaly jsme do misek trochu obarvené vlaž né vody, což měl býti čaj' a křikem a ranami nás vyháněly na ranní apel. Apel trval asi půl druhé hodiny, někdy ovšem i déle a pa apelu jsme se musily seřadit do pracovních kolon. ženy, které pracovaly v táboře, odešly v trna vřených formacích pětistupu hned clo práce a ty, které pracovaly venku mimo tábor, na tak · zf;,,aných aussenkomandech, seřadily se před branou a vycházely ven, vedeny svými anweíserkamí a počítány v bráně bedlivě ese S?,ky. Každou pracovní kolonu dcprovázelo ně kolik dozorkyň s velikými vlčáckýmí psy a esesáků s puškami, ktaři nás hlídali, aby nikdo
neutek].
Z počátku jsme chodily kopat puškvorec na zamrzlý rybník, který byl od tábora vzdálen asi dvě hodiny cesty. Tento rybník měl býti vysušen a přeměněn v orné pole. Za lednových a únorových mrazů jsme stály po kotníky v bahně a ve vodě, vykopávaly puškvorec a v těž. kých nosítkách jsme j,ej nosily na veliké hro mady. Pracovaly jsme od rána bez přestávky až do čtyř hodin odpoledne. Pak jsme se se řadily, esesáci nás spočítali a šly jsme do tá bora a hned se stavěly, promrzlé na kost, na večerní apel, který zase trval hodinu až dvě. Po a.pelu jsme šly za tmy clo svých bloků, kde jsme dostaly chléb a kousek margarinu nebo lžíci marmelády. Polévka od oběda obyčejně již nezbyla a my ani neměl}' sílu, abychom stály s miskou hodinu v řadě na hrnek spaře ných řepných listů, nebo smrduté sušené ze leniny · a pár shnilých bramborů. Omotaly jsme si nohy novými suchými had ry z rotrhaných pokrývek, které jsme vždy na bloku ukradly a lehly si oblečené, poněvadž nám byla zima a když ve dne sněžilo či pršelo, byly by nám šaty jinak než na těle vůbec ne uschly, Neměly jsme je kde sušit a tak se stá valo, fo jsme chodily několik dní v mokrých .šatech a kabátech. Pracovaly jsme celou zimu o hladu, neb ta porce chleba ln-mně trochu teplé vody ráno a večer bylo jediné jídlo, jež jsme dostaly v zimě, mokru a nepohodě za stá lého křiku a častých ran. PN práci na nás mě ly dozor tak zvané pi'edpracovnice a anweíser ky, které nosily na pravé paži červenou pásku. Ony nemusily pracovat, ale nás honily clo prá ce, a poněvadž se bály dozorkyň, aby se jim nezdály málo horlivými, kl'ičely na nás a bily nás zcela bezdůvodně. Byly to obyčejně ženy s černými anebo zelenými trojúhelníky, větši nou německé prostitutky a zlodějky. Správu tábora měly v rukou většinou tyto německé prostitutky a zlodějky, které byly ča sto surovější než dozorkyně a které žily jako parasltky na úkor jiných žen. Kradly vše, co se dalo, od jídla až po přepychové prádlo. Něco ukrást, nebo vůbec něco si opatřit, jme novalo se v táboře "organisovat". Organisace kvetla v takové míře, že byly na jai\; a v létě po odpoledním apelu, když dozorkyně odešly, pořádány na hlavní táborové třídč a před vše mi bloky ú,p-Iné trhy, kde záměnou bylo možno dostat zelená nezralá jablka, zeleninu, polév ku od oběda, syrové i vařené brambory, boty,
punčochy, prádlo, šaty, plášt6 do deště, ubru-
Strana 9
V:i!:STN:t.K
sy, záclony, léky i kalciové zástřilcy. ovoce a zeleninu nosily ženy, které pracovaly na po lích, šatstvo, prádlo a léky ty, které pracovaly ve skladištích, kde byly srovnány věci, jež si přivezli židé. Uvědomělejší ženy bojovaly proti tomuto ob chodu, jehož platidlem byl většinou chléb, ale nebylo to nic platné, výměnný obchod kvetl dále. Nebylo možné, aby několik lidí zmírnilo hlad všech a i když jsme mohla mnohá z nás z došlých balíčků vypomoci dvěma, třem že nám, bylo to asi jako kapka v moři. A tak u bohé hladové ženy ženy nosily z práce vrbová košťata, za něž dostaly trochu polévky, nebo kousek: chleba, nebo nosily .i:;i'epychovésou pravy prádla, šaty a voňavky blokovým, je jich zástupkyním a písařkám, od nichž za to dostávaly celé chleby, kostky margarinu, hr nečky marmelády a balíčky sýrů. V táboře jsme viděly největší protiklady. V bloku byla zima, tma, špína. a zápach, u blo kových, v bíle vymalovaných pokojíčcích, bylo vždy příjemně zatopeno, na kamnech se vaří la a smažila jídla, o něž byly spoluvězeňkvně o kradeny, bloková kouřfla se svými kamarád kami jemné cigarety a docela chladně jím o znamovala, že "dnes šlo dvacet kusů z jejího bloku do komína." Byly ovšem též blokové, které se o svůj blok vzorně staraly a snažily se ženám ulehčit je jich tvrdý žívot, ale mezi Němkami takových nebylo. Mnohé ženy, zejména židovky, jimž v noci někdo ukradl dřeváky či boty, stály ráno ,p,ři apelu i v mrazech a šly clo práce bosy, zatím co kolem nich chodily řunkcíonářky tábora v pavučinových punčochách a krásných kožených holínlřách. Devadesát procent žen se nemělo kde a čím umýt a deset procent fon se po u mytí postříkalo kolínskou vodou a těžkými parfumy, jejichž rafinovaná vůně se prapo divně mísila se zápachem nemytých těl a ne vypraného prádla. Byly to opět většinou Něm ky, které se dopouštěly takového nevkusu.
*
*
*
Osvěčimský tábor byl zničujícím táborem, protože v něm Němci systematicky vraždili zplynováním a upalováním živé a zdravé lidi, zejména židy a Rusy, protože v táboře nebyla voda a kanalísace a protože správa tábora by la v rukou vězňů, nejhorších individuí, která se řídtla heslem "zachraň se, kdo můžeš" i za cenu života a zdraví nejbližšího spoluvězně. Život zde byl tak těžký, že téměř u všech lidí se vystupňoval pud sebezáchovy v úplnou zví řecky neuvědomělou touhu po udržení a zá chraně žrvota. Němci dobře věděli, že lidé věz nění z důvodů politických by se chovali mno hem šlušnějí a lidštěji, proto úmyslně obsazo vali vedoucí místa těmito lidskými hyenami, aby nám život stížili i po stránce duševní. Nej větším trestem pro každého vězně je ztráta jeho osobní svobody. Zde v tomto táboře při stupovala· ještě duševní muka, která jsme pro žívaly pří různých bezprávích, které nám naše nadi'ízené kolegyně pusobily. Stalo se, že si jedna Polka chtěla jít stěžo vat k vrchní dozorkyni, že nás bloková okrádá o chléb, že odkrajuje krajíčky z porcí, aby jí zbyl chléb na zaměúování. Než-li se však Pol ka dostala k úřadovně dozorkyně, dostala bití asi od ti'í žen, funkcionái'.'ek,a druhého dne při ranním apelu nabily jí ještě Lageralteste (nej starší v táboře!, Lagerordnerinky (udržova telky pofodkuJ, blolwvá a štubová. Dostala mnoho ran do hlavy a všechny na ni ld'ičely, že není v žádném sanatoriu ani ozdravovně a když má nějakou stížnost, že ji má hlásit jim, protože ony tu jsou k tomu, aby v táboře u držovaly pořádek. Všechny jsme si myslily své o tom udržování pohidku a těšily jsme se jen v duchu nadějí, že se jednou skončí panování i těchto lidských hyen. Když jsme clo tábora p1·ijely, nebyla tam voda ani kanalisace. Z počátku js1ne se myly a praly prádlo sněhem a nádobí jsme myly ve špinavých kalužích, a když sníh roztál, mu sily jsme si voclu lrnpovat zn chléb. Do l~once bi'e:ma t:ckla vocb v budově, k:de byla Jwnpel"'. na, jen dopoleclne od osmi dn .deviti hodin a to Jl:lmf.l byly y prťí.c:i. :B:, vod~ cizinll:y :přistup,
neměly, Němky nás z budovy vyháněly rana mi a pro vodu si směly chodit j,en Němky a ty ženy, které uklízely blokovým a na bloku, tak zvaný Stubendienst (služba na bloku ve štubách). Ty si natočily vždy plná vědra a ve čer prodávaly umoi'eným a špinavým ženám, vracejícím se z práce, púl litm vody s mastnou špínou na povrchu za celou porci chleba, za svíčky, cukr i sádlo z balíčkú. A tak nám ne zbývalo, než jeden clen jíst a drul1ý den se u mýt a při tom těžce pracovat a hladovět. Od dubna tekla voda i večer, když jsme přišly z práce, ale tu jsme stály na vodu ve frontě ča sto hodinu až dvě. Němkyně pl'irozeně ve fron tě nestály, prodraly se pí·ímo l;:e kohoutkúm, nabíraly si celá vědrq.,a když jsme .se opováži ly reptat nad jejich drzostí. nabily nám za to. Židovky vúbec neměly pi'ístup k vodě a tak jsme jim brávaly jejich nádobJ,y s sebou a ven ku jsme jim je daly, nebo jsme jím vždy tro clm odlily od své. Nikdy nezapomenu na j,2jich špinavé, vy hublé ruce, které držely hmeček, na prosící oči a ústa, která potichu šeptala "vodu, vodu". K pití voda vúbec nebyla, ale čím jsme měly uhasiti žízeň .pi'es den, když těch nělrnlik lah vi6ek minerálních vod, které' se prodávaly v táborové kantině, nestačilo ani pro těžce cho ré na revíru. Z vody pak: mnoho žen onemoc nělo a zemfolo na úplavici a bl'išní tyf.
*
*
*
Jednoho únorov6ho dne, za týden po našem pí·íchodu, jsme nemusily jít do práce. Velmi jsme se tomu divily. že nás dnes nechají od počinout. Asi za hodinu zazněl hvizdek a vše chny jsme musily nastoupit na apel. Když jsme již stály, vyi'ízeny v pětkách, vjelo branou tá bora na hlavní ti'ídu menší auto, z něhož vy stoupili tl'i csesáčtí dústojníci, doprovázeni ve litelem tábora. Naše bloková nám j,en i'ekla, abychom stály rovně a držely se, více nám ří ci nemohla a nesměla. Viděly jsme, že esesáci jdou pomalým krokem od řady k fadě, že 'ča sto na některou ženu ukáží a ta ž.e' vystupuje z fady. Několik žen, jímž to bylo poručeno, je odváděly stranou, hi.clily do .pětek a hlídaly je, aby žádná neutekla. Když pl'išli pfod náš blok, otázali se nás, která se 11ecítízdráva a nemůže konat těžkou práci. Někt,eré Češky z našeho transportu, které již .trpěly prújmy a horeč kami, doufajíce, že dostanou lehčí práci, se pi'ihlásily, musily vystoupit z focly, byly odve zeny a nikdy jsme je již neuviděly. Svou ne vědomost zaplatily životem. Když esesaci o bešli asi za dvě hodiny vš2chny blol{y, byl apel skončen a my jsme mohly odstoupit. Teprve na bloku jsme se dověděly od ostatních žen, které byly v táboře již déle, že to bylo vybírá ní práce neschopných žen do kon:úna. Němci znali jen živé a mrtvé lidi, nemocné a slabé neuznávali. Byly jsme celé vyděšené a na blo ku jsme s hrúzou zjistily, že chybí deset žen z našeho transportu. A to jsme zde byly teprve týden! Takové vybírání se konalo každých čtrnách dní a Němci tomu ř·ílrnli "Sortierung". ----) + •!• + (---so.oao národních správcú v čs. zcmčclělství. Praha. (ČTK1. - Pqdle výldadu předsedy Smrkovského v osídlovacím výboru Národní ho shromáždění bylo dosud v zemědělství na 80.000 národních .sprúvcú. Z toho bylo 95 pro cent na výměře clo 50 hektarú ·a pět procent na majetcích větších. Núrodní správy na u sedlostech do 30 hektarú jsou aktivní, na u s,2dlostech větších mají často obtíže s vydržo váním zámkú historické cPny. Během 5-7 let budou zi·ízena pastvinái'sl~á družstva asi na 200 hektarech púdy. Zatím se pi'ipravuje 110 těchto družstev. ---)
+ o\l, + (---
Naše 11ávštčvy. Hlavní účetní bratr Raym. Urbanovský s manželkou dojeli clo West před Velikonocemi k návštěvě pl'.·ibuzných.V pondělí t. týdne vydal se bratr Urbanovský do Fort Worth v záležitosti spolkové. Téhož dne dojel sem foclitel Karel Navrátil za odhadem majet ).{u. Návštěvy nás velmi těšily. ----}
+ c?,, ·> (----
Praha. (Č'fK) -- V Plzni byla v neděli 14. du.tnrn t.11,ev!·ena ":Ž.i.vot, fl, cHlo Vlac;Umi"' tn
.,,_
:l:l.ilée
!1ťi!lÍ!í!1.11
e snm,w~,1
s
••
OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIO BENEVOLENT ORDER OF S'I'A'.l'E-OF TEXAS WWiilituAIUUi@I\
Ve středu, dne 24 .dubna. 1946.
VilSTNÍK
Strana 10 ea
-
,eRílr!ilWemen
rm
All contributions, correspondence of Lodic reporters, biographies, etc. Intended for pub• lication, must be in the hands of the Editor by Saturday.
Siiil~tsmm:mm:ua1aa1muwuna11M1@11111@@1j@IQllGihii!@iiilWiMlitMIUili@iiiMii\iil@iit8iiiiill&U'1D®OllQMfAllD#HQIMl@IUMi@JAAI WillMiliilC
didil&idiMiiMi@Hiit+.WiiDAllD!IUDtwlllllllllUlll!lllllllllll!WlllllllWllJ'AllllDlil!llllll-lllllllllll'"'lillllllllBll
.... ----------
EUROPE'S BRIGHT ·sPOT Deep in the heart of sunny and fertile Mora via in the central part of Czechoslovakiais the populous thousand-year-old vílage of Stražni ce. I knew the village in the prewar days. In August, 1938, on the eve of the Munich agree ment which led to the collapse of the Czecho slovak Republic, I came there quite by accident to attend the annual wine feast. The celebra tion lasted for three clays.It was a gay, tumul tuous, comradely affair. It had been that for centuries, or ever since vineyards and wine making had been introduced into the country. During the seven years of Czechoslovakia's subjection to Hitlerite Germany, I often thought of this village. I remembered it vividly for its neat little cottages and finely tilled fields, its flocks of fat geese and its big-framed red-and-white cattle, its gay songs and its lively dances, its good Iellowshíp and its mag nificent costumes, its highly individualized in dependence and its highly cultivated sense of co-operation. It has since been to me a symbol of the phy sical and spiritual strength which made pre war Ozechcslovakía one of the most successful democracies in the world, and which even to day makes it one of the most orderly countries in war-wrecked Europe. Though in territory it is about the size of the state of Illinois, and in population about one and a half times as large or about ten millions, it is the one coun try along Russia's immense European borders which has given no one any headaches. Unlike Poland and the Balkans it has evoked no se rious controversies between Russia, our own country and England. It has furnished none of the big powers with issues or even excuses for controversy. Clearly, despite food shortages, ruined transportation, wrecked universities and libraries, and all the other havoc that Hit Ierite Germany had left in the wake of its col lapse, Czechoslovakia is pne of the brightest spots in the dismal and famished Europe of to day. It was therefore only natural that on my re turn to Czechoslovakia shortly after its libera tion in the summer of 1945, I should want to revisit the village of Stružnice. Quickly enough I learned that during the period of enforced servitude to Germany neither the good humor nor the shrewdness of the peasantry had suffered any decline or even dilution. I asked a college girl whether there had been any trouble with Russian sol diers after the Reel Army had liberated the village. "Not a bit," was the answer. "You see," she explained, "we had heard that when the Rus sians were given liquor they got drunk and be came unruly, but that when they were sober they were jolly and likeable and caused no one any trouble. So before they came here our peo ple hid their supplies of slivovice- plum bran dy - and their wines deep in their cellars, When they arrived we invited them to our homes and gave them milk instead of liquor. They drank milk, ate bread and bacon and pickles, and we and they had a wonderful time, and after they were gone not a single wrist watch or alarm clock was missed by anyone." What particularly impressed me this time, even more than on my previous visit, is the ex traordinary quality of the women, Not one is illiterate. Many of them are high-school gradu ates, and in the European sense of the word they are magnificent helpmeets of the men. They milk the cows. They feed the pigs, the geese, the chickens. They work in the field. They are··skilled with the paintbrush . and the
locked doors and drawn curtains or in the deep-dug cellars. Nowthat the country is free, public celebra tions have again become a part of the life of the village. The first was the wine feast and I stay ed to attend ít, Hedonistically is was a skimpy affair, almost a failure. There was hardly any wine, none at all for sale. The supplies people had managed to save from German looting they kept at home for family use. There was scarcely any gooseor pork. In the market place I saw no food carts or food stands offering, as in 1938, pastries with rich and ornate dressings and heart-shaped gíngercakes with tiny mir rors and romantic inscriptions, which boys and girls might send to one another. Rarely does a farm pass out of family hands. There is always a son or daughter to remain on the old homestead, to maintain old family traditions, to hold together family heirlooms from old Bibles and prayer books to old costumes, and to keep alive the memory of de parted ancestors. Neither this nor any other village in Czechoslovakiaknows the institution of the abandoned farm. Karel Mastný, a schoolteacher, invited me to his home for a party. I had no more than en tered his courtyard that I realized that in this village a teacher is more than a pedagogue. In front of the house stood a huge wagon loaded with tubs of grapes. Mastny makes his own wine. He also culti vates a vegetable garden and a few fruit trees. He raises two pigs a year, a few geese, a small flock of hens, and like other villagers he has, since the days of the German occupation, taken to raising rabbits .. A Gay People Guests came. The schoolmaster's wife set the table with wine, milk, grapes, homemade bread and cake. Presently a village orcehstra of five youths of high-school age entered the house. At once the guests arose and the house shook with live ly singing 'and dancing. It was all in honor of the "American guest." The songs were so lievly and melodious that I asked one of the guests if the people of Stražnice ever sing solemn or sorrowful songs. "You see," came the illuminating reply, "we take our sorrows philosophically," and to de monstrate the meaning of her words she start ed an old folk melody about a youth who was jilted in love yet who could sing: I shall tip my hat to one side, For another girl I shall search, Not I to hold a grudge against all girls. Again I realized how unlike other Slavs the Czech is in. his mental and emotional makeup. Mature as he is, he abhors explosive rheotíc or melodramatic gestures. Neither in his personal life nor in his political thinking does he ever swerve into an extreme posífíon, Primarily an optimist, even as much as is the American, he seeks fulfillment and self-realization in care fully planned and highly premeditated action. I am writing this story soon after the Czechs have bidden official farewell to the American and Russian armies. The fact that the two ar mies are leaving testifies to the faith of Mos cow and Washington in the capacity of Czechs to. run their little country in their own way without causing anyone any trouble. Had the other small nations of Europe mani fested a similar gift for order, unity and toil, the old continent would have presented a more tranquil and hopeful spectacle than it does, and international diplomacy in this part of the world would have. encountered few violent
By Maurice Hindus needle, and they 'are among the best home makers in rural Europe. Small as the cottages are, of two, three, or at most four rooms, they are simply, tastefully furnished. They are brightly decorated. There are flowerpots in the windows.There are hand embroidered and gay-colored tablecloths, blan kets, towels, and the walls over and around doors and often windowsare bright with hand painted designs in the center of which invari ably is a rooster. "But why a rooster?" I asked a young woman. ' In reply came a lively melodious song: Sing Stražnice roosters Sing me a gay song So I may know no sorrow So my heart may be merry. The young woman laughed and went on quite lyrically: "Is there a more majestic creature on a farm than a rooster, so dignified, so independent, so handsome of plumage, so song-Ioving, so joygiving?" ,~ The Sunday costumes.of men and women, all the handwork of women, defy the pen. There is not a lůnt of somberness in the color or the design, nothing reminiscent of the toil and the worries of the peasant, nothing suggestive of defeat and disenchantment. The sight of the costumes makes one realize that Slavs though they are, of the same race as the Russians, the Czech peasantry, unlike the Russian, is neither a sighing nor a sobbing type of humanity. Life may at times be harsh, crops may fail, cows may die, love may cause heartbreak, but the spirit of man must rise above all hardship and anguish and be as bright and gay as the natural world around him. That is why, in this village, holidays and festivals are celebrated with a merry supmtu ousness, with the choicest of foods and drinks - plum brandy, wine, milk too, and with the liveliest songs and dances. Years and years ago, so runs the legend, the good King Wenceslaus while out hunting in the forest, lost his way. A peasant found him, took him home to his hut, gave him food and shelter. The peasant did not know he was en tertaining the king, and the king did not dis close his identity. He invited the peasant to visit hi111 in the capital and asked what he could clo to recompense the good man for his kindness. The peasant replied he would wel come a goose dinner. The request was granted and the king proclaimed an annual hody or goose feast. Goose Feast Sans Goose In the pre-Munich days, goose was not only a national dish but a national institution. It still would be if the meat were purchasable, which it rarely is. In March, 1939, when the Germans swooped over Czechoslovakia, they devoured geese with such a passion that in protest the peasants ceased to raise the usual flocks. They too kínstead to breeding rabbits. Since the best meats in all Western and much Eastern Europe were at the disposal of Ger mans, rabbit hardly tempted them, and the peasants ran small risk of being deprived of it. The Germans did more, they forbade public c=lebratrons. After Stalingrad they outlawed dances and songfests. The village was supposed to be steeped in mourning over German de feats. But the peasantry would have their Christmas and New Years and Easter and Ash Wednesday and the annual goose and wine feasts. So they celebrated privately behind
storms,
""
•; '~1.
Diary Of A · Werwolf Josef Geta A short extract from the Diary of a Werwolf, published in Die Weltwo.ruJ.e, Zurich, may help to show the British public how difficult it is to re-educate the millions of former members of the Hitler Youth and the SS, the Nazi Party and other party organizations. Diary 16th September, 1945 The American occupation authorities have published a new list of crimes for which the penalty is death. Once, when we were living like kings, we were all eager to live a dangerous life. Today we have reached the point when our very existence is endangered. The British occupation authorities have al ready given orders to prepare mass graves for the forthcoming winter. Genťlemen, I 'warn you, you don't know the power of a desperate nation. You haven't yet seen a hunger revolt. You won't risk it. The stench of the graves would infect the whole of Europe. They are cowards, and they have sensitive noses. 20th Septemeber, 1945 St. told me of a new game which is well known among the prisoners-of-war. It is called "Test feelings." You suggest a certain kind of feeling such as wrath, love or fear, then you have to think of a situation to which this feel ing applies. That game is more than a mere game. I must notify Paul about it. Perhaps here we can regain our lost reaction (ref. to current event). ~ 22nd September, 1945 I often have the feeling·that this war is not yet finished. I know the feeling is absurd. Sometimes I wake during the night; I can't breathe, and it seems as though I am choking. My heart is sound. It is the unfinished war which gives me such feelings. The Americans have handed our country over to the priests and nuns who mean to save our souls with Church procéssíons and welfare parties. Democratic re-education! The enemy occupations is humiliating. The tyranny of tea parties and sewing circles it utterly depressing. 26th September, 1945 I met R. yesterday, He has set up as a for tune-teller. He has plenty of work, mainly wo men, who want to lmow the fate of their hus bands, sons, brothers and 'fathers. He tells them all the same, that their loved one won't return. He is mostly right. But these pessimistic fortunes are not depressing for the women. Now they know they won't return. They go to the next American soldier and tell hím "Mann kaput." The Americans are the representa tives of Christendom: "love your enemies" and especially your female enemies. They are try ing to console these females, and they are suc cessful. The behavior of our women is shame ful. The middle class women are worse than prostitutes. Out prostitutes have becomemiddle class women, they regard it as beneath their dignity to go with a German. Only recently one of these women called upon an M. P. for help. A demobbed German soldier asked her to go out with him.Bhe called it provocation. The soldier was arrested and put in prison. The poor devil is still in jail ... 3rd October, 1945 A terrible thought has been going round and round in my head the whole evening. The thought seems unbelievable: Perhaps we had to be defeated to have a real victory. A victory of ideas instead of a material victory. This ex change wouldn't be a bad one. 6th October, 1945 A great action has been decided upon. R. told me about it weeks ago. It seems like a childish game without any clanger. I hope the train is blown to pieces. 7th October, 1945 Anti-Semitism was a successful propaganda weapon. I am convinced of it. Hatred of the Jews is common, even among the occupation troops. They have no pity for their sufferings today, just as they had no pity for theit wealtn
Btrana 11
VISTNfK
Ve. ~tředu, dne 24~. dubna 1946.
. yesterday. If we ever rebuild our state,.we can surely rebuild it on an Anti-Semitic basis. They condemned Kramer to death in t.uneburs, be cause he had the courage to be himself. But he hasn't given his life for himself and for us, but for the lawyers, who hadn't the courage to stand up for themselves. We did pioneer work. We discovered "Altneuland." We showed the way. The others are still afraid of the way, and the Jews are trembling; they are trembling not without reason. 8th October 1945 Perhaps my idea the other day that our de feat was a victory is justified. Now, after we have been defeated we are strong enough to defeat Russia. Only now is Holy Alliance pos sible. We will take a bloody revenge. A revenge to which nothing in the past will be compar able. We will transform the whole of Russia in to a desert, because we shall have the atom bomb. 9th October, 1945 I must be careful. P. was arrested yesterday. Political information service. He assured me quite often that he can rely on the old Pgg's. (Party members.) In their hearts they are good Nazis even if they deny it to the Allied authorities. He relied too much on his judg ment of men. Nowhe is lost. 10th October, 1945 The world has become a mad house. Liberty is nothing but letting each man be a fool in his own way. M. is a fool, he tries to dicover the "arithmetic of revenge." Every dead or mur dered German is equivalent to 5.4 Englishmen, 7.3 Americans, 8.6 Frenchmen, 14.2 Russians and 27.1 Poles. He doesn't count the Jews, per haps these figures would be so high as to be incalculable. M. counted, I don't know how, that the others owe us (ref. to the Allies) 77,570 Englishmen, 687,450 Americans, and ca. 39,000,000Poles. He forgot that there aren't so many Poles in the whole world. 28th October, 1945 I couldn't sleep the whole night. Next door to me is a pub, and they were playing the re cord "Vor der Kaserne vor dem grossen Tor" over and over again. That is the song of defeat. I have thought a lot about the atom bomb. St., who knows something about it, told me that the Americans tried the atom bomb in a desert in New Mexico. I am not jealous by na ture, still, I was jealous when I think of the American pilot who dropped the bomb over Hiroshima. He must have felt like a god, de ciding the fate of millions of human beings. Did his hand tremble when he pressed the button, I wonder? My hand wouldn't have trembled. The atom bomb was really our weap on. Only we did not understand the use of its full destructive energy. Our leaders are all traitors. They have not fulfilled their historical mission. Hitler was the hammer sent by God. He failed before completing his great work of destruction. Their crime is not that they have lost the war, but that they have not destroyed civilization completely; that is the crime of our Fiih1·er. 30th October, 1945 I have no intention of joining the Auxiliary Police Corps; to run about with a white arm let like. a cowboy and play the victor. G. sug gested to me to join the Intelligence Service. Wouldn't that be treason? He told me that they are going to send our men into the Rus sian zone to prepare for the forthcoming war. This will be our war, as well as their war. Per haps one day I may join the Intelligence Serv ice, I was always keen to join it. G. told me I should make UP my mind quickly, as they have many applications. Nowthe ·Alliesare going to run after us, they are helpless without us. ---)
+
°"'
+ (---
*
*
"Dere Sirs: Please send me my money back. After taking six cans of yore corn syrup my feet ain't no better than they wuzz."
*
If you to me a letter 'sent, and my reply to
you it went, then why don't you already yet ma~e me one quick from you to get?
CUINS UP
"Playing bridge is a terrible waste of time that could be put to much better advantage!" snapped Ma as the card table was brought out one evening as they were gathered around the family hearth. Aunt Anna, Ma's old maid sister, settling herself for the game, a thin little old lady who in spite of trials and tribulations, had made a go of life, protested. "Sis, I wouldn't say that. In fact it has been a great example for me. You see, there have been days in which I awoke to pretty trying hours, feeling I would just nm away from it all. Then I'd thíuk about a poor bridge hand dealt one. I'd be a mighty poor sport if I'd look it over and throw it clown, saying the dickens with it! I won't play! "No, when I get a meager hand - with no triumphs and no high cards nor long suís to help me win I just clo a little more figuring think harder, scheme more. And struggle to make the most out of a bad break. "All right, I have said to myself on many a morning. I'll treat life as I would that poor hand at bridge. I'll not be 0 rniil,!.,,1·. Not me! I'll stick and do the best I •'"11 i\·H:1 the situations facing me. Then I'd reckon with the blessings I had and the talent that was mine - everybody has some sort of talent, good at something - and I would say to myself as I would at bridge if I do this-.: this will happen - if I don't this is most likely to be the result and so on. "Yes, it is no doubt about it. Playing bridge has aided me in playing the game of life! "In either game you can't be honest and stack the cards. You cant choose your own cards, or your own set of circumstances. But you can be quick witted and a good sport. You can make the best of what comes your way. Angels could do no more. "All right, íolks, let's get along with the game." ----)
? t'l\> + (--- SP.Lll..SU
By Parks Cousins I am an old bachelor among many more, and it might interest them if I should write and tell them about it. · When I was young \':e never had the money or the means of travel to move about as young people clo today. It so happened thnt a girl and myself were , in school together, in the same class. We two were in geometry alone. When our eyes met they seemed to coalesce. We just simply fed off the love our eye.;; bred ln our souls. She moved far away. Never seeing her, her .Image grev,1 mote beautířul as the years passed. I tried to for;:;·ct her, but could not. The love of others only rr-mmded me of her. She sleeps her long sleep at the foot of the Blue Rid~'C mountains in the trail of the lonesome plna. A;1d here I sit, a broken old man. writíng about her. I once wrote a poem entitled the Bachelor's Reverie. Here is the Inst stanza: Pity the crustv bnchelor, As you pass him hy the way, He carries the wreck of the broken heart Of a bygone day. ----) ,i. e'?> + (---"Man's greatest troubles are caused by bac teria and micťobes." says a prominent physi cian. Every true wom'.tn should resent being called names like those. :~
,::
*
The cancliclnt0 fo1: the office of sheriff was defeated ignominionsly. He got fifty-five votes out of a total or t.hirty-flve hundred, and the next clay walked down Mo.in street with two guns hanging fl'mn hi:, belt. "See here." some fellow citizens told him, "you were not elect0clsheriff, and you have no rig·ht to cnrry guni':.'' "Listen," he repllecl, "a man with no more friends than I've got needs to carry guns." ----) • et, + (---~ Customer: "Do you 1-:eep brown sugar?" Grocer: "No, if it gets that dirty we throw it
away."
.,,..
Vl:STNtK
Strana 13 RELIGIOUS FREEDOM FULLY RESPECTED The Presidium of tho Slovak National Coun cil in Bratislava, speaking in the name of the
government in Slovakia, issued, on January 26, the řollowíngstatemont: With regard to the news published in the United States concerning the situation of the Roman Catholic Church in Slovak:ia,the Presi dium of the Slovak National Council states that religious freedom of all l"'gully recognized and accepted Churches in Slovakia is scrupu lously respected everywhere. All news to the contrary must therefore be regarded as inex act and untrue. The Slovakian Roman Catholic bishops have presented several requests to the Slovakian authorities which, so far as they were objec tively justified, have already been or are gradually being fulfilled. These requests were concerned principally with questions of per mits for publication of Church periodicals, re ligious associations, other personal matters, etc. Besides these, other requests have been made towards which the Board of Commission ers of the Slovak National Council have taken a decidedly negative attitude. They are con cerned especially with the exemption of all schools belonging to the Roman Catholic Church from the principle of nationalization, as well as a greater leniency towards the Ca tholic war criminals of the fascist regime and a similar attitude toward the former president, Dr. Jozef 'I'iso. By nationalizing schools the Slovak National Councilonly corrected the blatantly reactiona ry and harmful step taken by the Quisling re gime, which, during the era of the Slovak State, suppressed the status of State schools, especially of public schools, and allowed only the Church schools to remain open. To allow the Church schools to reopen now, while the State schools carry on obligatory religious in struction, wouldneither be justified nor timely. As far as the criminal responsibility of re presentatives of the totalitarian regime is con cerned, regulations are in farce which have no regard for religious affiliation of the culprits. It is impossibleto take a more lenient attitude towards them, only because they belong to the Roman Catholic Church. In this connection it is well to remember that the former Hlinka People's Party was the party of the Catholic clergy and that the majority of the people ac cused of treason and collaboration with the enemy belong to the Roman Catholic Church. In this regard the criterion .of culpability of the criminals cannot be their religious affiliation, but only the degree of their criminal activity. The Slovakian democracy regards the for mer president, Dr. Jozef Tiso, as by far the greatest Slovakian political criminal. That is why the intervention of Roman Catholic circles on his behalf is considered as inadmissible and directly provocative. I On the other hand, the Boarel of Commission ers of the Slovak National Council appointed a commissionto investigate the requests of the Roman Catholic Church and to prepare a re port on the basis of which the merits of its re quests could be discussed. These proceedings are still in progress. Dr. Lettrich, Chairman of the Slovak National Council. ----) + .,y., + (---She insisted in taking innumerable frocks with her, and they arrived at the station load , eel with baggage. "I wish," said the husband thoughtfully, "that we'd brought the piano." "You needn't try to be sarcastic," came the frigid reply. "It's not a bit funny." "I'm not trying to be funny," he explained sadly. "I left the tickets on it,";
*
*
*
*
•ite
:,r
Mother (in train): "Tommy, if you are not a good boy I shall smack you." Tommy: "You slap me, and I'll tell the con ductor my real age." Spinster (piously): "Oh, Lord I ask nothing for myself; but willyou please send clearmoth er a son-ín-law?"
Ve středu, dne 24 .dubna 1946.•
TRUE STORIES OF THE WILDERNESS Harriet Miller Walker To know how to live in the wilderness was a difficult problem.This, Mary Masonsoon found out. There were about twenty families in the village, and they all had much to learn. Both she and David, her husband, were eager to learn all they could. A squaw, everyone called Silver Beads, lived near by. She desired to be friendly and teach them what they must konw as time went on. She lived comfortably in a bark cabin, ate off earthen dishes and did beautiful bead work. She knew all about dyes,medicines,and how to cure and dress skins. Silver Beads was over thirty, which was old fot a squaw. She had .a smiling face and a kind word for everyone. This, naturally, made her a favorite. She always insisted upon taking Mary to the turquíse mines. She had baskets filled with them. She used them extensively in her fancy bead work. These waxy, blue-green gems, worked in with beads, were extremely orna mental. Mary always listened intently to everything. One clayshe was showing her how to fix the Yucca roots for washing clothing, how to get yellow sassafras for tea when one had chills and fever. She even taught her how to plant and crush (scrutch) flax. After she had spent clays teaching her the way to cure and dress hides then make them into clothing, she was well pleased. One day as Mary Mason was sitting quietly making a raccoon cap for David she saw Silver Beads crossing the field on horseback. She ne ver came empty handed. She was smiling as usual, and had a beautifully wovenbasket over one arm. She placed the basket on the table. Mary Mason was stunned, because there was a large spray of Yucca bloom right on top. When an Indian dug up a Yucca, while it was in flower, it was equivalent to digging his own grave. Mary Mason admonished the squaw.But she gave a noisy, boisterous laugh. Her wrinkled face was like parchment. Her teeth were de cayed and black. But her moccasins and dress were of elk skin, which had been rubbed white. These she had heavily embroideredwith beads of all colors.Mary gazed at her. She had never seen her so elaborately dressed before, and never in white. The squaw told her to hurry to get her horse. To hurry. They started for the turquoise mines. The day was bright and clear. They cantered along through fields of maize, rice and corn. They glimpsed little gardens of squash and beans. Occasionally a rabbit and wild turkey crossed their path. As they neared the mines, Silver Beads pointed, but did not stop. She led the way through a fertile valley, up to a flint ridge. When the sun shone on this ridge, the chalky formation took on all of the colors of precious stones. While Mary sat staring at the great beauty of this natural formation, she was stunned to see Silver Beads pull her horse about half way up. By leaps and bounds, the horse reached the top. ;M:ary called to her. There was no answer. If the squaw heard her, there was no way to tell. Mary was frozen with horror, for in a split second, the horse plunged down the canyon. Mary Mason turned her horse around, racing home. She went to the village first to tell the dreadful fate of her good friend, the squaw. Noone was surprised. SilverBeadswas too old now. Her brave had a new wife he intended to wed in a few hours. There was to be a big pow wow, a feast and elaborate ceremonials. The new one was lying on a bed of softest down, . with her feet bound together to keep her pure. If the brave old squaw had not jumped to her death, she was to be pushed over by some pro minent member of the tribe. That night Mary unpacked the basket: It was filled with maple syrup, corn dabs, fruit and cured meats. As she gazed intently, she could understand . why she had been so over-
-e-
anxious to teach her so many things. Why she had come for her in such a handsome dress, and why she had cut the Yucca.while 'it was in full bloom. Yes, now she understood every thing. ---)
+ "'
+ (---
CHINS UP "Sure, I know how to be happy." "Well, don't you want to be?" "Of course!" "Gosh, you've got me. You know how to be happy - you want to be - yet you sit there moping, asking like a thunder cloud that's about to explode in destruction. What's the catch?" "Yeah, I want to be happy - but I want my rights. To be happy you've got to be unselfish, forget self. And I'm not in the mood to play Pollyana, to load my mind with happy thoughts. What I want is a bunch of goodluck, a lot of lovín' and folks praise me." "Vash Young has given a recipe for happi ness. He claims, "whon you get up in the morn ing you ought to say: "Thank Goel for what I have." Not: "God giveme a lot more." "Suppose you haven't got anything worth thanking Him for?" "That's easy, you just thank Him for His goodnessto others". Vash says he gets up eve ry morning and gets his wife's breakřast in stead of having her to get up and get his. He vows that if you take time out for making a friendly call on the phone to give encourage ment to someone who needs it that you'll soon develope a habit of thinking of others more than you do of yourself.And that's the essence of happiness! "I've tried it. And it works.But I'm just that cussed, I'd rather be unhappy than to pamper a lazy wife! And I'm just that contrary that I had rather be unhappy than bother with a lot of other folk, I know happiness comes from eating prudently, resting sufficiently, keeping your mind clear of ugly thoughts, giving to others, sharing your time and money - But gosh!" "I see what you mean. That to have happi ness you've got to earn it. And that you are going to sit right there in misery until you get what you don't earn - happiness without pay ing for it!" "You win - gímmí that phone book. I'll start now by telling the author of that column in the morning paper how swell it was. That I like the idea of a nem playground for this crowded community and that he can count on me to help him see it through. Darn if I don't feel better already!" ---)
• 4, • (---
Corpus Christi, Texas. Our school, the Oak Park School in Corpus, is flooded with flowers these beautiful spring days, there are bouquets everywhere. I work hard in school and at the same time I have lots of fun. There are over eighty of us second graders. We are divided in three groups and have three teachers. Each group wants to be the smartest, of course. Today my Sunday school teacher is sailing · on a liner from New York City for Frankfurt, Germany, where she accepted a position with the war department, with the occupational government in Germany, and will be gone one year and half. She will have lots to tell us when she comes back. Before she left she in vited our class to her garden for Easter egg hunt. She won't be here, she said, but her mother will be expecting us. After Easter comesmy birthday, on the fifth. I will be 8 years old. Then on Friday night May the tenth I am playing on a program. A number of students from the elementary violin classes will play "Largo" from New World Symphony by Dvořák. Junior and senior high school bands, orchestras and choirs will also play on this program. It will be at Buccaneer Stadium. Ella Barbara Regmund. ----)
• ..\'@ • (---
Another difference between a married man and a bachelor·is that when a bachelor walks the floor with a baby he is dancing.
Ve středu, dne 24. dubna 1946.
VISTNht
Beneš o politických stranách. ·Praha. (ČTK). _ President republiky dr. Eduard Beneš řekl de-i legací místního národního výboru mesta Čáslavi O naších politických stranách a poměrech toto: "Máme právo říci dnes v Evropě že jsme I J;•Oliticky dosti vzdělaní ~ vyspělí.I Ukolem politicky vzdělaného národa jest rozumět situaci a pi'izpůso-J bovat se změnám, které válka přinesla ~ přináší. Měli jsme v prvníj1 republice stran mnoho. Byl jsem ovšem proti tomu, aby dnes byla
Iu
President
I I
nás jenom jedna nebo dvě strany. Byl jsem pro strany tři. Máme-li nyní strany čtyři, je to jistě dosta tečný počet. Nechtěl jsem strany dvě, protože _v případě, kdyby jedna ze str_?:n dosahla !.etsmy 51 procent, potlačila by mensinu 49 procent. S oposicí 49 procent není možno vlád no~t. Tírr;..bY s? ?.árod rozdělil na dvě nesmířítelné částí. Mohyla rudoarmějcům v Jaroměři. Praha. (ČTK). - v městě Jaro měřj byla odhalena mohyla rudoar měícům padlým ve dnech květnové revoluce.
Jsou to patrně synové Josefa Záru- li by, jenž se v roce 1934 vrátil z Texasu do Československa a tam v roce 1941 zemřel. Karel Záruba, bratři zemřelého, zdržují se údajně v Dayton, Texas. Krom shora uvedených se hledá: Alois Slavík který se vystěhoval z óessosíoven ské republiky asi v roce 1920. Než-li odjížděl do Spojených Států Severoamerických, byl bytem v Kro ul. Nové Sady, ÓSR. - Je ho syn, Tomáš Slavík, byl redakto rem listu "Hlas Lidu", pravděpodob ně ve státu Texas. Jmenovaný To máš Slavík byl též redaktorem zpra vodaje "Óeská Žena". -Alois Slavík měl farmu pro pěstování bavlny ně kde v Texasu - hledá jej jeho pří-. buzenstvo z Bezměrova, ČSR. Kdybyste někdo věděl o pobytu hledaných krajanů, prosím, oznam te to na shora uvedenou adresu če skoslovenského konsulátu v Hou stonu. Dr. Charles J. Hollub, konsul. V Houstonu, dne 20. dubna 1946.
bude uspořádána.
v síni na 3700 Ca:rl St., Dallas, Texas Hudbu obstará
MÁCOVA ORCHESTRA 50c za osobu
~=============================> !!!!!!==~===~====~================!!!!!!' NEJKRÁSNĚJŠÍ ČESKY FILM 100% MLUVÍCÍ.
Lázní bude zahájena lázeňská sezona. ' Praha. (ČTK). - V den prvního výročí osvobození Františkových Lázní a Chebu americkou armádou bude se konat slavnostní zahájení lázeňské sezony, které provede vel mistr řádu Křižovníkú ,)>dr. Vlasák za přítomnosti ministra zdravotníctvíví dr. Procházky. Budou při tom vysvěceny třt prameny ve Františ kových Lázních.
B. Karen v hlavní roli.
·"PSOHLAVCI"
15. SENÁTNÍ DISTRIKT GUS. RUSSEK za sen.itora 15. distriktu
MICHAEL MIFKO,
•
+
ARTHUR HOLLOWAY za odhaclčího a výběrčího dani
promítán)
OKRES VICTORIA JOHN L. JARRATT zn okresního šerifa + W. F. (BILL) CRAWFORD za úfad šerifa. OKRES AUSTIN W. D. BRYAN za okresního soudce
•
WELDON B. DAVIS · za okresního návladního okresu Austin
PROMÍTÁN BUDE
! ~ [
NEEDVILLE, TEXAS, ve středu 24. dubna.
I
.
I
LAWRENGE DITTERT za okresního klerka o znovuzvolení.
•
J. L. STIERLING za dístríktníhc klerka film byl uznán za nejlep-11 světové výstavě v Paříži. (o znovuzvolení) + byl promítán v Praze a v CHARLIE STRAUSS přišli lidé z celého okolí. za okresního odhaděího-výběrčího
WALLIS, TEX., v úterý 23. dubna,
I
WALTER L. SKUTCA Za okresního komisafo Precinkt čís 4.
ARTHUR HARRIS, JR. za okresního soudce
Nejlepší herci z filmů "Psohlavci" a "Fidlovačka" Velmi zajímavý a humoristický obrázek ze živo ta vojenského. Co všechno yytr pěl "Dobrý voják Švejk" 11a voj ně I. Jak byl pronásledován.
Máme prvotřídní mluvící stroje. Osady, které chtějí míti filmy, vizte oenámku kde je film promítán a. na. stejné město napište několik dní :gapřed na:
OKRES l'\IATAGORDA
•
ŠVEJK~'
Tento ší na Když Brně,
•
T. R. (RUSK) ROANE za šerifa okresu Ft. Bend
GUY H. BARN:l!:TT za šerifa
DOBRÝ VOJÁI{
V COLE'S THEATRACH
,t
A. S. (BILL) ADKINS za šerifa
+
'6
BUCKHOLTS, v S.P.J.S.T. síni v pátek 26. dubna, o 8 hod. večer. TAYLOR, v St. Mary Síni, v neděli 28. dubna, o 8 hod. večer. LA GRANGE, Riverside Theatre, v pondělí 29. dubna, o 8 hod večer. PRAHA, v Osadní síni P. Marie, ve středu 1. května, o 8 hod. večer. SHINER, v Palace Theatre, ve čtvrtek 2. května, o 8 hod. večer. SCHULENBURG, v High School Gymnasium, v pátek 3. května, o 8 hodinách večer, FLATONIA, v Osadní síni Sec. Heart of Jesus, o 8 hod. večer. ELLINGER, Pasttíme Theatre, v pondělí 5. května, o 8 večer. FAYETTEVILLE, Dawn Theatre, v pondělí 6. května, o 8 večer. GRANGER, Grand Theatre, v úterý 7. května, o S hod. večer. WEST, Best Theatre, ve středu 8. května, o 2 odpol. a. 7 večer. MOULT.ON,v Osadní síni Sv. Josefa, v .sobotu 11. květ; o 8 yečer. VEIMAR, City Hall, v neděli 12. května; o 8 hodi~h večer.
Wm. (BILL) GRAEBER za okresního Supe:rintendenta okresu Ft. Bend
THOS. H. LEWIS za okresního soudce
NEJNOVĚJŠÍ MLUVÍCÍ PĚVEC KY A HUDEBNÍ VELKOFILM
Nejlepší a mohutnými dojmy působící velkofilm, který všu de dobývá velkého úspěchu. 'Úchvatné drama člověka, bojujícího marně za 1práva a majestáty lidu, aby tyranskému grořoví ne museli robotít a nebyl šlehy karabáče trýzněn. - Za národ a svobodu obětoval svůj život. - Tragedie Jana Sladkého-Koziny.
OKRES FT. BEND
•
'
Největší historický národní velkofilm z dějin velkého útisku lidu a povstáni.
~4
22 SOUDNÍ DISTRICT STÁTU TEXAS J. LEE. DITTERT za Distriktního návladního
R. F. (BOB) PEDEN za okresního soudce
I
hudbou, zpěyy a tanci.
General Delivery, (zde udejte město kd,e je film
0
HARRIS * MILNER za úřad šerifa.
111 Ve výročí ~ntiš'kových
PYRAMIDÁLNÍ VRCHOL HERECKÉHO UMĚNÍ! Již nic lepšího nedá se yytvořiti. - Tento film 100% převyšuje všechny dosavadní filmy a jevištní hry.
Prvotřídní dramattčtí herci. -
Oznámeni KAND'DA' TU .!1
měříží,
v neděli, dne 28. dubna
Celý obraz je podložen nádhernou
I~,,---~--. . -,~·-· ~ - - -
~~!n~~~~~áruba
ábava
8:00 do 11:15
Strana. 13
KONSULÁT ČESKOSLOVENSIIB Projev pro nastolení de.mokracie ve REPUBLIKY. Španělsku v 1mižské Lucerně. (Czechoslovak Consulate) i11 . ~ . . 711-12 Medical Arts Bldg.,1 Praha. (OTK). - Ve Velkem saHouston 2, Texas: le pražské Lucerny konal se v pá hledá následující osoby, které se bek 12. dubna velký projev pro napatrně zdržují v Texasu: stolení demokracie ve Španělska za Jan Záruba účasti generála Listera Enriquea Josef Záruba ! de Santiago a četných hostí, mezi Matěj Záruba '] nimiž byl též generál justiční služRuqolf Záruba by dr. B. Ečer.
Sokolská Jarní Semi-formal
Taneční
'
ROSENBERG, TEXAS, ve State Theatre, ve čtvrtek 25. dubna.
.,,,_
1I
I
I
daní.
mmES
WHARTON J. J. DUCKETT za okresního soudce OimES McLENNAN HOMER CASEY za šerifa •
., .• u .... , .....
Obrázek z ukazován
který je nyní osadách v Texasu
V W i:>t.1.1.t-\AU;· U,UCi
Protektorátní
vláda. p. řed
11árodni
M"'%
.. V.~4-J,JUQ
.,.vn;r;;v•
I
soud 29. dubna.. I Praha . (ČTK). Zaháj,ení scud-1 ního přelíčení .s protektorátni vlá-, dou ,pi'ed národním soudem určeno i na 2Q. dubna. Proces potrvá asi mě-: sic. I
PRO ,ZAL UDE·K
. MA!~ !Yo~sj! V hodině
zármutku naJdete u "lás neilenši pohřební obsluhu a BJ LL MAREK, ředitel.
ceny levné. Též prodáváme pohřební poji ~těni od 1 měsíce do 80 rokň stáři Ambulance ve d!le i v nor.L MAREK BURNS FUNERAL HOME Telefon 546. i 11 CAMERON. -: :TF'XA~
1.
-..-..-...-:__ ---------11:: "Psahlavei" největší národní mluvící velkofilm.
Tento film se zaručené bude kašdému líbit, předčí dobré filmy amerícké. A je to zase rozvážný 1{1'!zinrt, který s Hrubým a Sykou utiší včas rozvášněný cla v, zklamuný v důvěře a hodlající vtrhnouti do zámku, aby zabil nenávlděuóho Lomíkara. Odvolají se k apelačnímu soudu v Praze. Jedou i osobně hájit před
českým zemím Praha. (ČTK) - v pátek 12. clubna skončily v Praze porady konané za předsednictví minister. předsedy zdeňka Fíerllngra s představltelí Slovenské národní Rady, kterými se upravily vzájemné vztahy mezi českými zeměmi a Slo::cn::;kem až do vypracování nové
New York. (ČTK). - Reuterova kancelář přinesla 14. dubna z Pra hy tuto zprávu: V předsíni lidové ho soudu na Pankráci, kde je souzcn Karl H. Frank, byla popravčímu mistru Bohumilu Karasovi nabidnuta [edním návštěvníkem clgareta, kterou Karas přijal a vy---o--kouřll. Po dokouřeni cigarety poPředseda Ligy prott bolševismu zbyl vědomí a byl odvezen záprof. Drachovský odsouzen na chrannou stanicí do nemocnice, kde osm měsíců žaláře. bylo zjištěno, že dostal prudkou oPraha. (ČTK). - Náródní soud v tra vu. .. ---0Praze skončil 5. dubna pi·ťlíécní s Pomcly v Praze O úkolech kulturní universitním profesorem dr. Draorganisace v UN. chovským, který byl uznán vinným,! New Yorlc (ČTK). - Podle zprá že se stal v r, 1943 předsedou Ligy I vy Reuterovy tiskové kanceláře na proti bolševismu .a odsoudil ho za vštívíl v těchto dnech Prahu dr. to k osn;i. měs~cun~_těžl~ého ~:[l.híí·e V.Jilliam Al ~:eel Wooste:·· prořesor a k ztrátě občanské cL1 na rnincrulogie a petrolog1,e na um Osvobodil ho všal{ z obžaloby, že vcn:itf: v Cambridge. Účelem jeho by se byl snažil rozvrátit núroc,qí, jmu porady s rektorem mravní a státní vědomí če,;kého li- Karlovy university dr. Bělehrádkem du projevem na schi\zi Národní a jinými vědeckými pracovníky o dy české 18. června H>42. Om:~alova-1 úkolech kulturní organisace utvoný si trest odpykal vazbou. l i:,mé v rámci Spojených národú.
I
I
I
I
ra-1
,....=====,,..,,,,,.,....,.,..,.....,,,,,,,,..,""'",..,.,,,,,,.._...,, NONAT
Nonat -
I l
domácí prostfodek od i ...
1
•
roku 1899. Lcc1vu mast. dlouhou do-:. · , . bu osvědčem~ pro zmirnem bolc:;ti i zaviněných poraněním od hfobíku, · dřevěné ti·í.sky, uškrábnutí na drá. tu, bolestem ocl revmatismu, atd. Mějte tubičku Nonatu stále pohotově, pl'ijde vhod každému clenu rodiny.
Cena Nonat poštou 55c a R. C. MitlLLER &
Altadena,
co.,
c,,,.
SLUŽBA. , Jsme pohotovi Vám wslouI žiti bez rozdílu jak daleko bydíte bez jakéhokoliv zvláštního poplatku. s námi md!ete mluviti ěe1- 1 11 ky. My nabizime PohfebnI Po jištěni pro každého ělena ro diny.
Di·. Vanč'k clo k~ rady Spojcných národu.
Pl'aha. (ČTK)· - Dr.. Vaně~, kt:byl doposud osob111111 taJemm. lJl , • cs1c . letlta, cl·i· . Ecltiar·daBeneše , , 1,,e,n byl jmenován prvním radou v kultm·i~í organisaci Spojených náro elf! v Londýně. ---~--P. l (CVTI,..) - Jedno z prvních _ 1 a 1a. . "'·. odvětví znárodněného prúmyslu v Če,;koslovensku, výroba kožených rnkavic, na které se začalo pracovat v květnu minulého roku se tře mi miliony dluhu, mělo do konce minulého roku deset milionú korun črs!rnslov,2nských obratu. Všechny c\!uhy son zaplaceny. Za první čtvrt letí 1946 vyvězla znárodněná ru .1.:avlč:,i'skú firma za milion korun 'ťukavic do Švédslm, Švýcarska, Ho lundsk:;i, a Anglie.
S·-EVEROVA V
Elsie PraMk-Etlinger, dámská pomocnice Telefonujte "collect" TeL Ill Bellville, T~xa11. ..._.:_n_r_n
-
•
•-
P
LÁHEV
HORIA-·s1.2s
PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME
'l'l'avičský útok 11a popravčího mistra na Pankráci.
Porady o poměru Slovenska k
I [I .
SPOLEHLIVÁ POBROBNICKÁ.
tímže soudem svých práv. Jede Kozína, Hrubý, Eel, Brychta, Syka, Němcc a Peč. Lomikar ví, jak na věc jíti. aby vyhrál, má mnoho osob nich známostí, a proto i on se na!cvap vypraví do Prahy. T' .· ·.· H ...sv· Ja. czce ~e .1 o11c1 • anci ~e yn1 , , n-nn. Obava se, ze se vice nevrátí. V bolestné předtuše vyčítá matce že se i ona stará jen o ta práva - a "tu ty děti ponechá vaji se osudu."
Nlf:'.~':Á:..l.:;:I VÁŠ LEKÁRN,~K ~· , QSJEDNE4TE PRIMO OD
i i
1·
-·
If===========================;;;;;;
r1
MA' JOVA' SLAVNO v
ST!
Rád Pokrok Houston číslo 88 pořádá slavnost
v neděli, 5. května v řádové budově na Studewood PROGRAM ZAČNE V 2:30 ODPOLEDNE
Zpěv Elsie Dvořák Uvítací proslov br. předseda Fr. Ole.xa Přijímání nových členů pi'.·edsedouHl. Úřadovny, br. C.H. Chernoským. Následuje v
"Andulka Safá:řová" Obrázek se zpěvy a tanci o třech jednáních, napsal Jiří Balda. Hudbu složil Em. starý. OSOBY: Velkostatkář Záleský V. Langer Leopold Schwestka, správce Fr. Olexa Paní Tučná, kuchařl~a ...........................................• Mary Johnson Otáček, její syn John Stehlík Matějka, šafář Anton švestka Barbora, jeho žena Anna švestka Andulka, jejich dcera Harriett Earl Sojka, domkař · J. Mičulka Frantík, jeho syn , Tim Kostomlatský Slečna Mici Frances Olexa Kleofáš Tvaružek, hlídač Joe Kalousek ženci, žnečky a čeleď. O zákusky a nápoje bude postaráno.
Uctivě vás zve, DIV. KROUŽEK
.,_
"l!ILAHOL".
i\
O novém návrhu zákona o 'udělování
:TRPÍTE. ,• • • • • •
l'l, bolestmi hlavy zkaženým žaludkem plyny a nadýmáním ztrátou spánku nezáživností nervosou
Kurt Daluege vypovídá před , čs. státního občanství. lidovým soudem. Praha. (ČTK). Mezi novými Praha. (QTK). - Ve čtvrtek 11. eSSJle OSe aase návrhy zákonů, které podá čs. vlá- dubna byl za přítomnosti norim-1 • • ,,1v11·i~ .advokát o1., zena 1)h d 1 j ť · · h · t b k. h . k ces~a h " , , ~hpar_akmentu, ed_e1z1=a~r t~ts ~1v- 'ers ·e do prok_i.1~;ut?11~a R. H .. Jka~ - ,I znamuje pi"estěhováni svojí 111 _ 0 za _ona ~ u" e ovam ~ ~ 11110 sona, ,oprova,,me ~o am~nc ym Irnnceláfo clo obcanstv1 kraJanum vrace1c1111 se v-elvyslancem Laurence Stemharddo vlasti, čechinn a Slovákům, kte- tem, konfrontován Karl H. Frank 307 Scanlan l3uilcling ří jsou obcany cizího státu, nebo s Kurt Daluegem, který pl'i oznámeHOUSTON, TEXAS bezdomovci a budou repatriováni ní, že ze svědka se stal obžalovaným, . . P t v rámci "ú.řední" pi'esídlovací akce. choval se velmi arogantně. Druhé-, Roh uhce Mam a res (~1 ) Udělí se jim československé státní ho dne v pátek už byl zkrotlý a jádz-c občanství karajanínn vracejícím se rem jeho obhajoby je, že j,eho funk-I ~~ let od počátku účinnosti nového zá- ce byla čistě formální. S Frankem · ·---- ·---- · · · ko11a a :1~bt:dou-l!_tomubrál=it d~- byl~ 1~epi·átelském_poměru, českými! !lili' vody vereJneho zaJmu, hodne zvla- pomerum nerozume! a proto o po- • ., .. ., l'V.11.C štního zi'etele. O žádosti rozhodne litické věci se staral výlučně Frank. z11b i Lékař ministerstvo vnitra a až do vyi'ízení Daluege potvrdil, že Frank měl prán bude žadatel považován za česko- vo dávat rozkazy policii jako vyšší Úřadovna nad Canada's Drug Co, I slovenského státního <Občana na vedoucí SS. BRYAN, ~: :'!'EXAB pouhé osvědčení. že o čs. občanství . -O-;---: zažádal Podobně bude možno uclě- i:FJí!r TAROKY - mame zasobu ame lovati s.tátní občanství i jiným pfi- rickýcl: tarokú za $1;00 poštou vyDR, THOMAS N. De!ANEY stěhovalcúm slovanské národnosti, placene - Čechoslovak Pub. Co. OČNÍ LÉKAŘ ale ti budou musit osvědčit, že ne- West, Texas. Brýle správně připravené. byli nikdy trestáni pro těžké clečas dle úmluvy. likty z pohnútek nízkých a nečestSPRÁVNĚ VYKONANÁ ÚfadQvna -3248 - Res. 2637 ných, že se neprohřešili nikdy proPOHŘEBNÍ SLUŽBA. ti zájmúm československé republiV hodině žalu zarmouceni na513-17 Professional Bldg. !(y a jejím vnitfoím zásadám a že leznon Edward Pace pohřebni ú TEMPLE, TEXAS ne.;:tipadnou na obtíž veřejné clo- stav pohotový k sympatickému --=== bročinnosti. ,vyřízeni nezbytných jednotlivo---osti a k vypraveni dojemného po Němci se pokoušejí pašovat cenné hřbu. Levné ceny jsou naši zásadou. včci z ČSR do Německa.
I B
. R
H
I
f·
zaviněnými
• funkcionální zácpou? 'j
DR N B
NUTT
Dr~
HoUub
I
I
Prověatn6 po vice než-li 76 let
==============:;,
..·:--~aol<o·1 Ivet
: If
c
Ol)f•llta l8•F'J /
f>,.
I\:.
"<10.,,,...
"~rlll•s·
,.
:'
'
'
h"" I Neodkládejte! Buďte moudří!, . Berte časem vyzkoušenéDra•. Petra · Hoboko, Jest více než poěíerovaeí , prostředek- žaludeční činnost povz- 1. buzující lék-složený z 18 léčebnýchI kořínků, bylin a rostlin. Přiměje I zlenivělá střeva k činnosti. Pomáhá , jim odstraniti váznoucí odpadky - • vypuzuje plyn zácpy a nadýmání poskytuježaludku onen skvělý pocit ; úlevy a tepla. Pozor: Užívejtepouze jak předepsáno.
~:':;~ •!d <fohJ~~h.~t:dic~
Praha. (ČTK). - Němci v Česko ~lovensku s·e stále pokoušejí pod loudně dopravovat přes hranice do Německa cenné pi·edměty a skvo sty. Taki·ka denně proto dochází ke :'rážkám Němcú s finanční stráží. 3. dubna zadržel respicient finanč ní stráže v obvodu Mostu ti'i Němce i z Petrovic, kteH se snažili clo Něi mscka vyvézt množství textilií, roz l! hlasové přijímače, kožich, koberec i a drahé kovy. ---0-
Bílé hlasovací lístky.
Opatřte sl Hoboko ve vašem sousedstvl , neb pošlete pro naši zvláštní "seznamo• vací' nabídku-a obdržíte co-
DODATEK
60c
hodnotu-
zku~ebníchláhvi '
Dra. Potra Léěivý Olej 1..in!ment - pro• atředek proti hnisání-přináší rychlou úlevu od revmatických a neuralgických bolestí, svalových bolestí zad, ztuhlých nebo bolavých svalil, namoženln nebo : vymknutln. , Dra. Petra Magolo-,.alkalinický t'rostře• 1 dek-přináší úlevu od jistých docasných žaludečních nepořádků, jako zažívací po. ruchy P,řivoděn6 přebytkem kyseliny a ., pálení záhy. ·
I
Praha. (ČTK.) - V hlasování o zavedení prázdných hlasovacích lí stku v nastávajících volbách v Če skoslovensku bylo schváleno zave dení těchto lístku. Čeští a slovenští komunisté a sociálně-demokratičtí poslanci hlasovali pro tyto bílé vo lební lístky.
EDWARD
{Jeský Lékař a Operatér
PACE
7U
Pohřební ředitel Člen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 118 N. Filt,b st., - Temple, Tex.
,~~~~~~::::=~ r:::=-...,_;;:.~:.::;::~
1,
CHE OSKÝ
Barbecue sandviče, Pivo, Domácí Chili, Káva a Studené nápoje
Kiln.arr' s Ba1"becue
PRÁVNÍK
Inn
Vyřizuje veškeré soudnl
Slušnó místo pro úctyhodné lidi. 5802 Nortb: l\fain st. Phone V. 2-008
záležitosti. Úřadovna: 936 Bankers Mort gage Building, přes ulici na proti Kress budově.
I
HOUSTON 9, TEXAS
HOUSTON, TEXAS
(8-dz.)
~;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;=:=:=::=::::::::::::::::::::.:::::;::;;;;;;;;;;;;;;;;;;.;;;;.....,....,.,
...._.......... -
~
-0---
Výstava "Lid si vládne sám" v IOdeši;;-;e-:i'o-kup=I pražském veletržním paláci. " lávt, bídkv" N zv_ I!. ni na 1 Y :yn1 , Praha. (ČTK). - V sále pražskéI O Prilozen jest $I .00. Poslete mnli I . , palace , bude .ínstaI poštou vypla!'eně pravidelnou 11 , ho Veletržního unc $1.00 lahev Hoboko a co I lována za podpory ministerstva dodatek 6-0 hodnoty zkušebni ' l láhve každéfio, Léčivého Oleje a I vnitra a informací výstava nazva-, Magolo. , l O c.o.o, (poplatek připočten), I ná "Lid si vládne sám". Výstava ma I ujasnit práci národních výborů a I Jméno.. I je jen částí velké akce, kterou přiAdresa ••_ pravule ministerstvo vnitra a. která bude. nazvána "První výročí vePoštovnt úřadovna ...••••••••....•• I řeiné správy". Výstava dosvědčí, že I DR. PETER FAHRNEY & SONS co. I ' čs. lid se naučil rozhodovat ve velDept. 811-32A Ice, veětší • 11 dfu1ezi šít ye · l1 l10.... ..,.. • .sme• o vsec I 2501 Washlnqton Blvd.,Chicaq,, l2,5~~~-:,!.~~ ~·~ _J spodářských a politických problé, I mech.
Medical Arts Building
fWUS'l'ON, TI:XAS Telefon resi<lence: Lehigh 9745 'l'elefo11 úřadovny: Preston 2553
'I
I I
p ous
I I
LAVACA CO.. ABSTRACT CO. J. F. BOŽKA, ředitel Vyhotoví abstrakty, vlastnic\té právo, vyřizuje majetkové pojištění. Úřadovna nacl Peoples State Bank Telefon do úřadovny čis. 5, do res. 63 (dzhc)
HALLETTSVILLE, TEXAS
- . ... - . ...
28.. dubna 5.. května 12.. května 19.. května
...
.
...
"'
-...
....
.
...
...
Frtank Tilton . Bača "' Nesvadba
. . . .
(JJI.,
Sii;a:rceUa
VSTUPNÉ: MUZI I DÁMY 75c
Tax. included O zákusky a obo~rst,y<'}:nf :pávštěvníkf1jest výborem náležitě
1>ostaráno. , . _
Zábavní Výl)or. V 2~256
1140 ROBBIE ST.
Na clopi,;:V .i,: í>.Qtl,
~:==.::;:=::::=::=:=:::=~::::~::JI~~~~~~~=~~~,~c,~
""'
...,\.l.(;W..li,I
.I.U
VlU!TNIK
Používejte k oznamováni CHARLIE STRAUSS y"
Ve středu, dne 24 .dubna 1946.
l
OD NAŠICH UNIVERSITNÍCH STUDENTU.
Do ko,nce l'oku bude z ČSR odsunuta. podstatná část Němců. .
Kampal\ Universitního českého: Praha. (ČTK.) - Úřad předsed Klubu po11;o~i ubohým ~?ským d~-1.nictva čs. vlády oznámil, že trans te1~ po.kracuJe ~~lm~ zd~ri~;: Na fer Němcú probíhá :podle plánu a ~ Hledáte džinu ke koupi? bore PIO tento ucel Jsou. Jin Janel 'i že nyní bude urychlen tak že poHlavní úřadovna SPJST. ve Fayet Jindi"ich Beseda a. Vilém Bartoš. 1 , , ů 'd j teville. Tex., má 'džinu k prodeji ve dle vsech predpoklad bu e ne Woodbury, Hill County. Výhodné Dle zpráv z novin je jasno, že bí větší část Němců do konce tohoto • podmínky prodejní i platební. Pište da a nouze hrozí v mnoha rodinách roku odsunuta, a to jak do americ na: Supreme Lodge SPJST., Fa ve staré vlasti. Největší nebezpečí kého , tak i do sovětského pásma. yebt€ville, Texas. (31-dz.) je, že tam z podvýživy se rozšihlje Všechny technické podmínky jsou tuberkulosa. Mnoho tisíc dětí je již dohodnuty pfodem se Spojenci. Charlie Strauus oprávnil ~ PRODAJÍ SE - elektrické ma touto strašnou 111emocí postiženor. list k oznámení, :žie se uchází o zno šiny na spravování obuvi, cena Naši studenti dobře vědí, že pomoc I vuzvolení do úfadu okresního $350.00. - J. F. Bater, Brenham, Te musí pi'icházeti rychleji, nemá-Ii 'J "' hadčího a výběrčího daní, spadají ČESKÝ FILM xas. ui-io,» cího býti zdraví českých dětí vážně a na do óervencových demokratic dlouho ohro.ž.eno a proto se snaží :;::ých primárek. ~ Džina 11a prodej. - Prodá se ještě teď v jarních měsících opati'i Ucházeje se o znovuzvolení, Mr. Hra.jí: Steimarová, Glaserovi! džina za výhodných podmínek ve ti co nejvíce peněz, aby mohli po Hajská, Bo:rský, Kohlout, Treg Woodbury, Hill County. Pište na Strauss poukazuje na svúj rekord slati do českoslowmska potraviny a a jiní. Supreme Lodge SPJST., Fayette úspěšné ,správné a laskavé služby, jiné poti·ebné věci. Teď přede žně Ville, Texas. (31-dz.) jež není vždycky pl'.-íjemná při ko mi je kritická doba a naší pomoci t,ktování daní. Věi'í _v stejné za i WEST, ve středu 24. dubna, o je nejvíce tí·~ba. 2 bocl. oclpol. a o 6:45 večer. Rozsudek natl Frankem bude vy :::házení s každým daněplatcem a žádá svoje ,i:;řútele, aby Studenti, a jejich přátelé, kteří sen po Velikonocícll. ve ČtVl'tek 25. dubna, rekord jeho služby co oclhadčí a vý již darovali na tento dobrý I GRANGER, o 7 a 9 hodinách večer. Praha. (ČTK). - Rozsudek nad běrčí daní. jsou následovně: Karl H. Frankem bude vynesen Snad nejvýznamnějším čin em w.11. B t . G T $ I po Velikonocích. Zpravodaj Reute ··1 ~b . St. . . . I 1 mm ar ·os, ranger, ex. .1.00 PLACEDO, v SJ.>JST. síni, v sobo, uz y Mr. rauss-e pro Je110 o1nesl· Alb ·t M" s Al tu 4. května, o 8 hod. večer. 1 1-1 rovy kanceláře v Praze k této zprá 1 · t · · , ·c1 · er ic 1a 1 ;::, an 1ge o, 1.00 l s ta mimo 1rnnam prav1 e 1 nyc 11, P . T,1 V C J A t• vě uvádí, že v případě, že Frank 1 5.00 · t' ,. cl b 1 k 1 t , , , · a Pl. -"-. . u P, r. us 111, NELSONVILLE, v neděli 5. květ:)ovmnos 1 ura u, yo o e1i:: ovam1 L"bb H M. T bude odsouzen k smrti, bude nut 11 , · 1 cl • 3.00 i 1 ykl. a 1a· a, meoc1 a,Id ex..... Pa, o 8 hocl. večer v SPJST síni : uznyc 1 ani v o k·resu Aus t·111. • F. no odhlasovat zvláštní zákon, aby 2.00 "Jo t 0 cl t''k' , ,, . .11. ran 111 1nze,1 a we11, ... mno 11 y ez a vec , p1av1 P . J p···k. T . KOVÁŘ, ve školním auclitoriu, nebyl za hodinu po vynesení roz "[ st· 1 1 O, ., r. rauss, " nae1·11at'1 na zap I ac•vn11 F.• ap1. p os. 1\·I •111y, C Id' ayor, .... 5.00 I ve středu 8. května, o 8 večer. sudku popraven, jak to nařizuje :II mnyc 11 . . h d am,, kel • b I i I I an 1•,. . I are 1i::, a we ' .... 5.00 • yz yo covo eno,i II B cl • zákon. Důvodem k tomuto opatře :i.by zústaly nezaplaceny. Věi'ím, že: · e:~r~ ese a, Ca 1dwell, .-~·-···· 5.00 ní je, že Frank má ještě vypovídat ie úplně správné, aby každý daně-I Lonam:e I{?upa, Rosenberg, ···· 2.00 I jako svědek v procesu s protektorát ~Jlatce bez rozdílu platil svoje daně,. Antonr HaJel{,. West, Tex., ···· 1.00 I Film tento ukazuje poprvé žiní vládou, se kterou bude zahájeno l já jsem v tomto smyslu postupo-: J?e K :1~a, Jr., Calclwe~l . 1.00 soudní řízení před Národním sou - ml pí-i vybírání běžných daní i; Lil Hornak: College Stat1~n, . 1.00 vot rybářů v Dalmacii a na. o•11 • , 11 ,, · : Helen Hruska, Grangier, u . 1.00 I r.trovech Aclriatického moře. Svédem 29. dubna. . uznyc • 1 ---0--• Ernest Krenek, Taylor, . 1.00 ráznost ;;. krása tohoto kraje, jePan Strauss započal v úsilí vy- Pi'ítel, Poslanec Zpotocký o řízení znárod 5.00 ho osmahlí obyvatelé v malebmáhati dlužné daně roku 19,n a I Ted Mikšovský něných podníků. 1.00 nýcq. krojích, slavnosti se zají'.lsobním naléháním neb soudním Mildred Frnka, Columbus, 1.00 mavými jejich zvyky a život zaPraha. (ČTK). Po rokování gezákrokem taki'.·ka všechny dlužné Helen Waller, Paint Rock, .... 5.00 chycený v mistrných obrazech, nerálních tajemníků politických daně v okresu Austin byly splace- Franl::: J. Sld-ivánek, Caldwell, 1.00 tvoH rámec poutavého děje tostran, které se konalo v nedělí 14. ny. V době příštího jednoho a půl Ettie Musil, Stamford, ----~·-····· 1.00 hoto nádherného filmu. dubna s vedoucími činiteli Ústředí roku předpovídá dú1věrně Mr. Jlm Matula, Shiner, 5.00 S tímto filmem bude také proodborových organisací, jež apelova Strauss - nebude dlužných daní Paní Joe Holubec Austin, . .50 mítán kratší nový film vlády čelo na zvýšení průmyslové výroby, na majetek v celém okresu. Pfos Annie Malý, Taylor, 1.00 s'koslovenské ze Slovenska a Podkonala se v · pondnělí 15. dubna ;;1'20.000bylo skolektováno pl'i kam-, Ruth Holý, Holland 1.00 : schůzka národohospodářské komi _mni vymáhání dlužných daní. P, a pí. John Holub~c, Austin, 1.00 karpatské Rusi. Uvidíte nádherné zasněžené hory, lesy a zvyky se Ústředí odborových organisací s ky ústředními ředítelí znárodněnéhc "Obejde-li placení daní některý Ruth ~etrusek, Wallls, ·····:······ 1.00 tanmějšího lidu. · · t o roz h o clne, nespravne , , P. a pi.. F. Petrusek, Wallis, .... 1.00 Je průmyslu. Poslanec Zápotocký pro o. b. can, d. h, b . 1 t"l· cl .,, Eleonora. Drozda, Taylor, . 5.00 SHINER, ve ČtVl'tek 25. dubna, e, a y 0111 pa 11 ane , p , J Sk" · A t· hlásil: "Vyrvali jsme rozhodování ;)Io , ru 1\.1 st " . .. t • . a pi. an ·nvane 1c, us 111, 10.00 o 8 hodi11ách večer. rauss, a JSe111 31s , ze z rukou kapítalístů a světili [sme prav1 "' r. _, voliči okresu se mnou souhlasí. Za toto rozhodování techníckým a or Celkem $73.50 FLATONIA, v úterý 30. dubna, ganísaěním odborníkům. Ústředí mýšlím pokračovati v této kampa Za shorauvedené dary srdečně o 8 hoclinách večer. odborových organisací se postavilo ni dokud všechny dlužné daně ne děkujeme a doufáme, že i jiní pí·i budou zaplaceny a soudím, že ne proti pokusům některých závodních YOAI{Ul\'.I, ve středu 1. května, spějí na tento šlechetný účel. rad o řízení závodů, Dáváme podni budeme-li naléhati, aby dlužné da o 8 boclinách večer. Zasílejte všechny dary na J. M. kovým ředítelum důvěru, ale žádá ně byly splaceny, nemohu svědomi HALLETTSVILLE, ve čtvrtek 2. v odboru me také, aby se nebáli odhalovat tě požadovat, aby jiní platili jejich Skl'ivánka, instruktora května. o 7 a 9 hod. večer. slovanských jazykú, jehož adresa chyby v závodě a Hci třeba i ne- daně." je: B Hall 301, The University of příjemnou pravdu. Závodní rada a Dle význačného rekordu vereíne i ROSENBERG, v neděli 5. května, závodní odborová skupina mají sice služby, výs1edné a dle obchodního Texas, Austin 12, Texas. Pí,edseda o 2:30 odpol. a o 7 hod. večer. odboru slovanských. jazyku jest dr kontrovat správu závodu, ale sprá- způsobu vedené administrace jeho Eduard Míček:. va závodu má stejně přisně kontra- úřadu, a rekordní přímosti konání V' . . d . " b d I SCHULENBURG, v úterý 7. květ1 ova t zam ěstnance. ,, -- -11. . t'·1 ura ,, clu, M r. jména o 7:30 hod. večer. o cl pnsa 1 yeh povmnos • sechna . • t t • arcu. u •.ouk n---o--. . žádá o hlas a podpo- vereJnena v om o casop1su pn onStrauss uctivě . · · d b kel t de t· cl tě Tyto nové filmy přeclvádí Jos. • t'1 t ranspor t NVemeu• oc.Je ~• 1 . • tohoto okresu lm znovu- ci u na• ' y s..ruť n 1 1 eTre ru volíče . . mesice t Vašut. Peníze stržené s jeho filz Prahy. zvolení co odhadčí-výběrčí okresu Jl nto 1sampan u 1ronei 1·I I Praha. (ČTK,. - Z Prahy odjel Austin. (Paid Pol. Adv.) Jil'.-í Janda, předseda . .....1mi zůstanou v Texasu. v těchto dnech třetí transport Něm· ců. Bylo v něm 363 mužů, 641 žen a .---.. 196 dětí. Němci jsou dobře oblečeni, mají zavazadla o váze 50 kg a zá sobu potravin na tři dny.
V~-!
ukazuje na svůj re..
kord v úřadě ucházeJe se o znovu . .
zvolení,
"Poslední muž"
. I
I
I I
i ''A život jde dál"
I
I
l
•
I
---
I
!
v
•
,
:
,
i
I
----U---ZASE SE VYDÁVAJÍ BONDY. Austin, 12. dubna. Státní I komptroller George Sheppard, u ně hož všecky vefojné bondy musí být registrovány, oznámil že v Texasu od Nového roku bylo vydáno bonclú za $70,000,000, a v loni za celý rok že bylo vydf,no bondú za $.'81,000,000.1 Letos, jak se rel chr,mívú, to bude hodně pi·es stu milionú dohuú.
""'
__