Entered ROČNÍK
(VOL.)
as second XX.XIV.
class
mall
::n~ttflr
January
3rd, 1933 at West, T.,:ioo.s uncer
1,t,1°<'!>ll'\
WEST, TEXAS,ve středu, (Wednesday) 29. května (May) 1946.
Qf AU~lBt. 24th 1922 ČÍSLO 22.
ČESKÁ VZPOMÍNKA, PŘIPADAJÍCÍ NA "MEMORIAL DAY."
m
ZDEve Spoj. Státech dne 30. květ na, na "Memorial Day", uctíváme ,památku těch, kdo za dnů Občanské války (1861-65) dali své životy, aby zachována byla v této zemi dle slov nesmrtelné gettysbur ské řeči Abrahama Lincolna vláda lidu, lidem a pro lid. Demokracie tehdy zvítězila. Jako Američané českého původu vzpomíná me 30. května, kdy u Lipan česká husitská de mokracie byla poražena, a úplné poddanství lidu pak rychle uspíšeno.Ale porážka byla způ sobena jen domácím svazkem protivníků. František Palacký napsal: A tím více vážnosti, ba strachu dodávala jménu českému chvála ta, že co nezdařilo se velikým vojskám císařovým a říšským po vše léta, nyní provedeno bylo v dosti malé chvíli, ano Čechové prý jen ocl Če chův samých přemoženi býii mohli." Y
Dne 26. máje dorazila od jihu čeleď pana Oldřicha z Rožmberka a od západu s pány kra je Plzeňského také lid Václava z Michalovic a lid a manové posádky z hradu Karlštejna, jež se spojily u Zeběhlic s pražským vojskem jed noty panské, a tu teprve, majíce přes 19,000 branných pohromadě, obrátili se panští také k východu,hotovi jsouce utkati se s nepřátelí bo jem veřejným. Ve čtyrech dnech vojska této jednoty přitrhla k českému Brodu, který .jim otevřel brány a poddal se bez boje. Vojska bra trská, zvěděvše o vytrhnutí pánů od Prahy, tá hla proti jejich proudům od Kolína a postavila se jim v neděli ráno 30. května 1434 asi na půl cestě mezi Koul'imia českým Brodem,u vsi Li pan. 'Mezipanskými k nastávajícímu boji byli o sobně přítomní pan Aleš vr·ešťovskýz Ryzm burka, správce království, Menhart ze Hradce, Hynek Ptáček z Pirkštejna, Aleš Holický ze Šternberka, Jindřich z Wartenberka na Velíši, 14letý Jiří z Poděbrad, příšt] "husitský král" český, Petr Janovec na Chlumci, Vilém Kostka z Postupic, Diviš Bořek z Miletínska, Jan ze Švamberka, Jan z Černína, Beneš z Mokrovous, Přibík z Klenového (který pří obležení Plzně, stoje při bratřích. zrádně dopravoval obleže ným zásoby), dva purkrabí od Oldřícha z Rožmberka, rytíř Mikuláš Krchlebec, purkrabí Zvíkovský,a Crval ze Chmelného. Za nejvyšší ho velitele zvolen Diviš Bořek, jenž nejprve po boku Žižkověa potom proti němu vedl a tudíž nejlépe znal bratrský způsob boje; hejtmanem nad vozyučiněn Jan Černín. Diviš Bořek rozlo žil vojsko panské ve hradbách vozovýchpolem mezi Brodem Českým,Kouřimí a Plaňany, ze jména u vsi Lipany a Hflby řečených, očeká vaje tam vojů bratrských. Bratrská vojska, počtem 10,000 bojovníků, v neděli ráno 30. máje blížila se chvatně ve vá lečném šiku od Kolína a Kouřímě, až u Lipan byla zastavena panským vojskem. Nenáhlý vrch Lipanský, na temeni lesem porostlý, na němž vozovýšik bratrských vojsk v šestřadové hradbě zaujal postavení nedobytné, povlovně se snáší do rozlehlé roviny. Vozovýtábor bra-
trský stál mezi vsí Lipany a Hřiby, od Lipan čtvrt hodiny vzdálenými. Bratrská vojska měla 6 kop (360) vozit v 6 řadách, tvořilo tedy čelo hradby vozové25 vo zů a delší řadu 50 vozů, mimo menší pušky jmenovitě 40 houfnic ve vazích v čele i 110 stra nách rozestavených. Mezi 10,000 bojovníků by lo 700 [ezdců, Velení u Sirotků měl hejtman polní Jan Čapek ze Sán a správce vojsk Proků pek, u Táborů byl správcem vojska a nejvyš ším velitelem kněz Prokop Holý čili Veliký, a podle něho polní hejtman Ondřej Kefaký. llllllllílllllllllllllllllllllillllllllllllllllllllllllllllllllfllllllltl,llll!lllll'lllllllllllllll!llllllllllllllllllllllllllllllilllillilllllllllllllilllll'lllllllllll,
Pro příští žeň .
• •
Jil'Í Škvor. Zas zvoní tenká píseň včel na česnech úlu, v květech jiv, tak jako loni, předloni, tak jako dřív ..• K slunci se derou osení, plní se jasné plástve medu. Tu slavnou píseň zrození vyzpívat nedovedu. Pro příští žeň, chléb vonící, - než sekáč nad lánem se skloní. Zní slunce jasnou polnicí a nebe živou rosu roní ... Opilý sluncem, touhou opilý, rozpukem dívčích rtů se chvějí. Čas stéká v kapkách s Věčna mohyly, a padá bílých květu do závějí. · llllllllll!lUUUUHt!llllllllllHll!Ulmll!!!!lmmtJllllH!lll!!l!!!lHHHUIHlrll~llllHl!!Ui!!!lHl,Hl/11111tWll;llllh1H!!!lmi~'~~tmnn11l);)H1l!I
Vojsko panské rozestavilo svých 650 vozů v jedenácti řadách pod hradbou bratrskou, řady po kopě vozů. Čítalo přes 19,000 lidí, mezi nimi 1,200 jezdců s přiměřeným počtem houfnic. By lo tedy dvakrát tak silné jako spojené vojsko bratří. Bitva sama byla rovnocenným kusem válečnickým jen po té stránce, že na obou stra nách bylo vedení v rukou vyškoleneů Žižko vých: na jedné Prokop Veliký,na druhé Diviš Bořek. Bratří mimo dvojnásobnou jiřesílu pan ských byli v nevýhodě i svým postavením: na jihu byl les, neprostupný pro vozovávojska, na východ byl velmi nepříjemný příkop, "Čertova brázda," místy až 20 stop hluboký, na západ hluboké údolí Vitického potoka, takže jedinými úniky z nebezpečí byla cesta na sever mezi Chřásťany a Choutiní, dále trstenická silnice, vedoucí z českého Brodu do Kolína, a "Svobod ná královská silnice" z Brodu do Koul'imě a Kutné Hory. Ale všechny tyto východy Bořek zatarasil, - a tak to šlo o boj na život a na smrt. "Byly to poměry neobyčejné," píše Palacký v XII. knize Dějin národu českého, "a vítězství se nemohlo dostati leč tomu, komu se podařilo vylouditi soupeře ze hradeb jeho." Bitva u Lipan začala mezi 4. a 5. hodinou
odpolední. Bratři učinili konec poslednímu vy jednávání památným výrokem: "Tak: to tedy rozdělíme pěstmi!" a zahájili boj dělostřelbou, Když z obou hradeb střeleno proti sobě něja kou chvíli, Diviš Bořek za pomoci zvíkovského purkrabí Mikuláše Krchlebce nalíčil na bratry obraz, známý jim z četných bitev: útěk poraže ných nepřátel od vozů odbitých, Krchlebec vy stoupil z vozu, oboříl se lichým útokem na levé křídlo bratrské, ale pak jakoby naň padl náhlý strach, jal se prchati k Ohrášt'anům a Chotou ni, ale ve skutečnosti prchal jen do úzlabiu Vi tického údolí, .kde se položil na čekání. A nyní Bratři dopustili se osudné, nepromi nutelné chyby: svedeni věrně napodobeným útěkem, Táboi'i a Sirotci vystoupili ze svých vozu a jali se stíhati nepřátele domněle poraže né. Je v tom viděti již úpadek bratrského vá lečnictví, nedostatek přísné kázně a ocelové rozvahy Žižkovy.Ten by se byl nedal "nu prn sledy"! V bratrských vozech zůstaly jen malé posád ky, a v té chvíli, kolem 6. hodiny večerní, pan ští vrazili do vozovéhradby městské, Krchlebec z předu, Hynce Ptáček ze zadu, vozy rychle pi'evrhávány, aby pěchota mohla mezi ně, a tu již byl vlastní konec bitvy. Panské hlídky za vsí Hřiby viděly, že i vzadu je vozováhradba bra trská otevřena, a tu od Hříb vyrazil oddíl pan ské jízdy a rychle vskočil bratrům také do vo z11 za zadu otevřených, za ním pustil se i ostat ní lid, takže bratří v krátké době vpředu i vzadu měli přesilu nepfatel ve vazích, sami v nich těsně jsouce sevřeni. S obou stran počala krutá řež, heslo Žižkovy písně "Kdo jste boží bojovníci," zakončující poslední sloku "Bítt~. zubíte, nikoho neživte!" uvedeno panskými v nejhrúznější platnost. Bratří, aby se uvolnili a získali otevřené pole, otevřeli na rozkaz Proko púv vozy po pravém boku a opustili je, tak že boj v otevřeném poli znovu započal. V této chvíli Jan Čapek ze Sán, jenž vedl jízdu z Kei· ským, majíce bitvu za ztracenou, dali se na ú těk a zachránili se s částí jízdy a některým počtem pěších na Kolín. Ostatním vojskům bratrským zastavěn množstvím i jízdou pi;i,n slwu ústup ke Kolínu. Asi před 8. hodinou ve ČP1'11Í bitva skončena. Bojiště bylo pokryto asi 1500-2400zahynulých bratH a asi 500 pan ských. Všecka úprava válečná, vozy, sti'elba, vše dostalo se panským za kol'ist, také tři boží archy s božím tělem, nošeným v monstrancích, slunečnicím podobných, setřeny a stlačeny. Panští vraždili i dlouho ještě po boji. Ti, kdož prchali k Českému Brodu, pobiti v "Dole zabi tých." jak se místo to dosud zve, a 700-1000 starších bojovníkú. dal u Brodu Menhart ze Hradce zavi·ítido stodol a v noci upáliti. ----) • .\lo • (---PnJacký praví: "Prokop Veliký, muž. který po tolik let byl hlavním štítem své vlasti a ob clivcm !'!'léhQ světa. zaÍ\hv:'í.cen byv ohrom'tu,u povodní krve lidské v bitvě u Lipan, utonul v ní bez hlesu, roven ostatním Bratřím, a nikdo ne!1lNlal kostí jeho, aby prokázal jim úctu po slední."
<:,-
Strana 2
Ve str·edu, dne 29. května 1946.
VASTNÍK
ÚŘEDNÍ ORGÁN SLOVANSKÉ PODPORUJÍCÍ JEDNOTY ST:ÁTU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENE VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF . TEXAS. REDAKTOR - FRANTA MOUŮKA - EDITOR Vydavatelé - Publishers ČECHOSLOVAK PUBLISHING COMPAN"i WEST, TEXAS. Predplatné $1.50 roč. s,,bsc:·iption
$1.50 a year
Změny adres zasílají se do R, wní Úřadovny Fayetteville, Tex,'>S. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.
ve
Veškeré dopisy, předplatné a oznámky buďtez actresovany na: Věstnik, West, Texas. Véstnik has the largest circulation or an, Czechoslovak Weekly in the south.
Večerka zní. Ono se řekne rukovat, tady nechat všechno stát, lehká věc je lásku slibovat, ale těžko sbohem dát, ' když tě děvče doprovází, jí jen klidně sbohem dej, na kavalci třeba potichu večer sobě zazpívej. A:'i se na kasárna snese tma, snad se tobě bude zdát o někom v dálce tebe má 'přece jenom hodně rád, snad bys ji teď doprovázel snad i líbal její líc, dnes už jsi ale vojákem a to je přece něco-víc. Refrain: večerka zní, kasárna spí, máma v dálce taky usíná v má milá ta dobře ví, tcijně kdo tu na n1 vzpomíná, mad při vzpomínce slzu uroní, vždyť růže naroste pak místo ní. Večerka zní, kasárna spí, vojna sladce, hochu tě objímá. (Z nových českých písní.)
____
)
. . ~
(.----
7cfobení hrobů. Příští čtvrtek 30. května bu Zdobení Hrobu - Decora tion :Cay - den věnovaný pietním vzpomín kám na ty, kdož nás předešli, zejména pak na ty, kdož ve službě pro národ a vlast přinesli o běť neivštší, položivše životy své za svobodu, spravedlnost a lidskost. Je tisíce takových hro bú, jež nám pfipomínají ty hrdiny, kteří se o bčtovalí za vznešené ideje. Každá rodina má své zesnulé, na které bude ve čtvrtek vzpomí nati. To není jenom zvyk jednou za rok se po kloniti památce mrtvých. V tomto symbolu, který my živí lidé dodržujeme, je i hlubší smysl. Gbnovujcme tak aspoň myšlenkou pouto, které nás pojí s těmi, kdo nás opustili. My živí jsme nositeli a dědici toho, co nám zesnulí odkázali v oblasti ducha i hmoty. A jména jejich jsou vvrvta do srdcí nás všech, kteří kráčíme po hřbitově mezi rovy, ne dojati k slzám, ale obrá ceni do sebe, k svému svědomí a zpytující se o tá zlcou: Co jsi učinil, aby jejich odkaz žil dále? A toto zpytování ducha a svědomí jest největ ším uctěním památky, jakého si ti zesnulí za sloužllí a jaké po nás žádá jejich odkaz. Den zdobení hrobů jest svátkem celého národa z 1 "11lw srdcí lidských po projevu úcty a vděčno sti těm. kdo bojovali za svobodu svoji a také ji ných za spravedlnost a za lidskost. Americký G") národní svátek-
Na jedi1é straně je to ona vzájemná pomoc, jež uvedla ·v činnost bratrskou jednotu, na druhé straně vidíme zneužíváni podpory těmi, kdož k této nebyli oprávněni, na úkor těch, kdož v o pravdové finanční tísni se nacházejíce, byli o ni pi'ipraveni. Nejednal9 se o velkou sumu pe něz, ale v letech minulých pět dolarú týdně pi'išlo velice vhod nemocnému bratru, poněvadž lékafaká služba byla lacinější a stejně i léky. "Celou" podporu. tedy $5.00 týdně, obdržel ne mocný bratr po ti·i měsíce, po této době byl o právněn k "poloviční" podpore, tedy další tři měsíce po $2.50'; vybral celkem $102.50 za dobu šesti m'::oicú. byl-li tak dlouho nemocen. Ovšem tehdy J;ciy facty regulovaly podporu samy vlast nhni zákony a domácími pravidly, různily se tyto a zpítRobily často pí·esun členstva, které hlodalo lepší :1 .ifaléjší protekci v pí·ípadě ne moce, zkrátka, kcle za málo peněz obdrželi větší podporu. Zel? ovšem pi'estávalo již bratrství, jež ale zdúraznéno a pozdviženo bylo obětmi těch, kdož na podporu v nemóci pohlíželi čistě a přísně se stanoviska humanního ,na něco, co není možno oclcEliti od jednoty bratrské na vzrlory známých přípaclú bratrú, ktei'.'í podpory zneužívali. (Pokračování v čísle pi'íštím.)
národ má tu přednost, že nikdy nebojoval za ujařmení jiného národa, nýbrž vždy za nej vyšší statky lidstva. Svoboda lidí vždy byla dra ze koupena lidskými životy, krví, slzami a utr pením. Takovou cenu za svoji svobodu a samo statnost zaplatil také národ československý, který po sedmiletém ujařmení nacisty je znovu svobodný, opět pánem ve své domovině. Bude me-li v den zdobení hrobů vzpomínati na ty, o nichž víme, kde odpočívají, jakož i těch, jejichž hroby čas srovnal se zemí, vzpomeňme také těch z naší krve, kteří padli v cizích službách a dřímají svůj věčný sen v cizí půdě, neboť ta ké oni přinesli oběť a zasluhují, aby zachová na byla památka jejich v národě co mučedníků za osvobození národa. Věnujme tedy vděčnou vzpomínku našim zesnulým. Vcházejme do za hrady mrtvých s vážnými pocity, postůjme v zadumání u hrobu našich drahých, zvláště těch, kdož nám stáli v životě nejblíže. Ozve-li se v nás pocit lítosti, že jsme jim za jejich živo ta nikdy neprojevili naši lásku slovem či či nem, učiňme v srdci svém to rozhodnutí, že těm kolem nás žijícím budeme vlídnými slovy i laskavými činy projevovati naši příchynost již za živa. Tak nejlépe bude vystižen i naplněn smysl a význam toho svátečního dne vzpomí nek.
Fínam~ov:iní stav~bní činnosti v Rusku. V druhé p·:Stiletce (1931-Hl37) Sovětský svaz inve stoval 25,000 milionú rubli'l do stavebních pro jektú a z této 1>umy 13.400 milionú šlo na lepší bydlení. V Rusku stavění , soukromé, měst ských a administračních budov l je financová no ústfodními a místními městskými bankami. Mnohé průmyslové a zemědělské projekty jsou financovány z jiného pramene, zvláštními prů myslovými bankami. Městské banky v Rusku jsou zor?':misovány jinak n?ž banky, které fi nancují investice 11·1 dlouhou dobu. Centrální městská b"n!<n sp1dá pod právomoc komisari átu financí sovětú, místní městské banky v rí1zných republikách, krnFch a územích spa cll:ljí pod právomnc lrnmisafakých rad republik, anebo výkonných výború k1·ajinslfých anebo územních sovětú posl::mcú cE~lného lidu. C,en trťi.lní měst.ská b::mka d0hlíží na činnost míst ních banl,, římž se zajišťuje jednotnost činno sti té po Pelém Rus!rn. Návrhy městských bank nn povolení stavebního úvěru nejprve jsou schváleny výkonným výborem sovětn, jehož se to týká a pak j1,on potvrzenv Centrální měst skou bnnkou. Všed111a finanční a úvěrní čin nost, spojená s městským soukromým stavě ním, je nrováděna v souhlase s pravidly schvá lenými lidovým finančním komisariátem Sově tú, Jako investice v clnmácím a městském sta vění rostou, tak s2 rozšiřuje .~íťmístních měst ských b:urk. Na poč.úlku války takových bank bylo 91,513 s odbočkami. V m2stských bankách jsou peníze phclélené jim státem na financo vání soukromého a městsl:ého stavebního pro gramu. Povolují též dlouholetý úvěr soukro mým stavitelfnn, k1;ei'í mají v úmyslu postaviti si své vlastní domovy. Povolují krátkodobý ú věr na místní městské podniky, na pi·. na pou liční dráhy a vncl::írny. Neprůmyslové stavění, vřazené v národní· h0sn0cláfaký plán, obyčejně je financováno ze zvhíšt.ních fondú, v rozpočtu povolených, n tu pnvolené sumy musí být spla..: ceny. ,Je-li stavění 11rnváděno skupinou organi sací, peníze jsou V~'Pláceny na certifikáty, u kazující. rnn0h0-li prťif'.P hylo vykonáno. Saz by tu mu;:;í být v souhl:vm s odhady před tím bance p1·pd1of.\en:vmi. Pnklifa· 11ráci di'>lá or~ani s;:ice. 1)1.'0 níž bnd0v:1 ,iA stavěna. penfae jsou po v0lovány pod 1:11zn,1ml ohlnveními. jal~o mate l'il'l.1. m:,dv fl pncl. Bnnka cl:\v'.l pozor. aby účty bvlv spnívné fl oclepf·p vyplntit účet. ktPl'Ý pře vv.šíuje i:,hn1w0nou cenu. Pújčky pc5ti tisíc ru bli't nn n0tflpto11 cl:ibn j.son novolovánv soukro mé o"nl)i>. l"."tn·á !'i "liCP rristavit svůi domov ' pncl pndn1inl,n11. ŽP ,':'tn~.'ÍŤ-P] n>i CP1kové vydání, i-nnif'né fl nn~,t.nvnním domova. d::t nejméně 30 1wrir,ent.. Tt'\<'11tn :rn nrnr.Pnf; mf17.p být bud' na hntovnsti n"'bo v nd . ci: b<mlrn čítá clvě nrocen h 1í!'0lrn z h, 1~.,v<,,,11 nii it!0k. Prol)l1i;těným vo Jh,,,m. JYHiiírí:·1 v '''""·"'111 post'lyifi si .c:vé vla stní ctnmovv, n0s1'čť!·..11ií :''l rib:.,:v]{,šl:' v,rhodné podmínl~y: je to núj{:.ká ml něti do 10 tisíc ru brn. 1mlnfn,,"11 ,., dr:ibě 5-10 let. V tomto přípa dě osobní pí-íspěvel~ na vydáni není požadbván.
Nemocenská podpora u druhých organisací, Náš Odbor Nemocenské Podpory pod správou hlavního pokladníka Jednoty bratra Jos. Koli hy ml. pokračuje uspokojivě přes pochopitelné nedostatky, jsa v údobí počátku a postrádaje plného porozumění a tím i podpory většiny členstva. Musíme na důležitý odbor více a více poukazovat, musíme mezi řádovými členy vy datněji pro. N. P. agitovat a následující řádky přinášíme našim čtenářům pro informaci, co a jak dělali a dělají s "Nemocenskou" druhé pod půrné organisace. Mateřská lidová bratrská jednota ČSPS, po sloučení s pěti menšími jed notami přftomně pojmenovaná Č.S.A. (České Spolky v Americe) bude konati svůj sjezd ve <lnech 26. až 31. srpna 1946 v Clevelandu, Ohio. V předsjezdové debatě v jejím orgánu objevují se v hojném počtu návrhy k opravě stanov a také velmi schopná redakce přináší úvahy o řadě otázek, jež budou sjezdu předloženy a ne pochybně definitivně vyřešeny. Nemocenská podpora náleží k dúležitým otázkám, jež sjezd č.S.A. musí upravit dle poměrů dnešní doby a pro nás bude poučením, zvíme-li jisté podrob nosti a výsledky působnosti N. P. u nejstarší krajanské podpůrné jednoty v Americe, jíž jsou české S:Jolky v Americe. V posledním čísle or gánu Č.S.A. (dvoutýdeník) shledáváme násle dující úvahu redakce pod ohlavením: "Jak po hlížíme na nemocenskou podporu nyní? Zde následuje širší odpověď: Před dvaceti roky vše, čeho bylo třeba k zajištění nemocenské podpo ry, bylo řádné placení poplatků řádových, z nichž bráno bylo asi 25 centů ku hrašení této podpory. Měsíční poplatky bratru řádů obná šely 50 centů, poplatek převládající snad po 50 roků, a z těchto 50 centů polovina plynula do pokladny nemocenské, druhá polovina patřila I na vydéní řádové, placení úředníků, nájem, tisk, dai y národním účelům atd. Převládajícím zvykem bylo, že řády namístě, aby nemocen skou prdporu .oddělíly, nechávaly oba fondy sloučené v pokladně jedné a tak se stávalo a ještě dnes se tak děje, že byl-li nadprůměrný počet nemocných bratrů, pokladna nestačila a bratři k podpoře přihlášení a k ní oprávnění byli o tuto připraveni proto, že vydání řádové nebo ds rv poskytované převýšily možnost řá dového fondu a bylo nutno sáhnouti a to nevě domky do fondu nemocných. Některé řády za znamenaly pravý opak, ovšem vzácný. kde ne mocných bylo málo, příjem pravidelný, násled kem čehož řádové vydání a milodary byly ště drým projevem řádů zvýšeny do takové míry, že když dostavila se hospodářská krise nebo nějaká epidemie nemocí, nalezla pokladnu řá dovou v ubohém stavu. Tento systém zazname nal celou řadu výstřelků a nebratrských poku sil získa~i podporu na základech nepravdivých, podpory bvlo zneužíváno mnohými na úkor těch. kd )Ž během celého čtvrt anebo půl stole-· tí nevybrali na nemocenské podpofo jediného centu, ač na tuto .přispívali po celá desetiletí.
.,..
Všechny národní kultury musí se snažit o shodu s ideály lidství, nemají se násilně potí rat. l\lohou a mají soupeřít v zápase o ideové a mravní hodnoty. Rusko co velmoc musí mít hodně oleje. Mo skevský časopis "Izvestia" napsal, že olejová zřídla v severním Iranu (Persii) mají "pod statný význam" pro ruskou bezpečnost. List obvinil Iran, že étyl'ikl'at porušil sovětsko iranskou smlouvu z roku 1921 tím, že ameri ckým a britským Ilrmám povolil koncese, které drive mělo Rusko. Jsou to koncese: Standard Oil Company, Sinclair Oil, Delaware Oil, Anglo hollandská spo.ečnost - odbočka Royal Dutch Shell. Podle odhadu z 1943 těžba oleje v Rusku dělala 240,000,000 sudů. Ruské olejové prameny, podobně jako prameny jiných zemí, nejsou ne vyčerpatelné. Praví se, že studny v Baku vysý chají a poslední doby z Ruska ozval se hlas, že těžba oleje v severním Iranu ohrožuje studně ruské, ježto jeho prameny splývají s prameny oleje ruského. Proto Moskva zdůrazňuje nut not, aby nebyla vytlačena ze severo-iranských studní. Podle statistiky z 1944 Spoj. Státy mají asi 20,000,000,000 (dvacet bilionů> sudů olejové reservy a ostatní země na západní polokouli dalších 7,500,000,000 sudu. Odhaduje se, že 1970 olejové americké reservy budou vyčerpány, když roční těžba dělá 1,600,000,000 sudů a co pak, když podle geologů není velká naděje na objevení nových velkých olejových zřídel? Ru sko je velmocí a [ako velmoc musí mít hodně oleje; Spoj. Státy jsou velmocí a musí mít též hodně oleje. Anglie je velmocí, a když na brit ských ostrovech olej takřka není, musí jej hle dati jinde a také jej nalézá, zvláště na střed ním východě. Spojené Státy a Britanie chtí chránit "neodvislost" Iranu, ale odhrneme-li tuto pokrývku, shledáváme, že tu jde o olej. Proč Rusku měl by být upírán olej iranský a proč v hojnosti na středním východě měly by Jej čerpati Britanie a Spoj. Státy? Anglie sama uznává, že takový stav je neudržitelný a proto navrhla. aby přfšti přidělování olejových zřídel dělo se pod záštitou Organisace spojených ná rodů, Jenže to slovo "příští" je trochu ošemetné vůči Rusku. Neznamená, že zřídla na středním východě, která dnes jsou pod kontrolou ameri ckou a anglickou, vymykala by se Organisaci, kdežto prameny v severním Iranu by jí podlé haly a jen z jejího povolení byly by přiděleny Rusku? Zdá se. že konec konců Amerika i An glie shledají, že Rusku nemohou odpírat to, co si samy přtvlastňují,a že otázka azerbejdžanská a iranský olej musí být vyřešena k spokojeno sti Sovětského svazu. Není humánní zlo konat, není však také hu. mánní a mravné zlo trpět, být k němu lhostej ný nebo nestranný. Tdeál humanitní vyžaduje, aby se všude a ve všem odporovalo zlému. Pro to humanitní mravnost není slabošství, nao pak. je to mravnost silných, kulturně vyspě lých Iidí, Slova se splnfla ... Světový tisk vzpomenul narozenin presidenta dr. Beneše sympaticky psanými články a úvahami, v nichž zcela správně oceněny jeho státnické činy, jeho pro zíravost a nezlomná víra v ideály demokracie. Rozšífoný macazín "Liberty" přinesl v posled ním čísle vystižný článek o presidentu Benešo vi, psaný uznalo a pravdivě. jenž vynese Česko slovensku a nepřímo i nám Amer. čechoslová kům lepší pochopení mezi jinonárodvci. Ano, [eden z největších státníků přítomné doby president Beneš - předvídal katastrofu dru hé světové války, varoval přední západní spo jence, nesčetněkrát jim přlpominal co se stane, Jestli opustí Č.:echoslováky a nepůjdou s nimi clo důsledků na [etich ochranu a v odporu pro- · ti Německu ... V čase jeho narozenin přípomí natí se .i'"h0 památné projevy a na še čtenář= btvle nemálo zajímat výňatek řeči, pronesené nrcntdontem Br:ne~em v Lidicích 10. června 1945, v nF'í odhalil nikle proradných Němců v Če<:Jrnq]ovenslrn. Pr=nldent v této řeči mrzí [ínýru pravíl: ... Na 70Ni.tku 1938 jsme tak daleko pol.~ro~Hi v jednání s našimi Němci, že bylo E·0ha nodntknout rozhodující krok. By ln to otázka míru nebo války. bvln to otázka, zda nás budou moci obviňovat, že jsme způso bili tuto válku. Dne 2. září 1938 navrhl jsem
Strana 3
V:flíSTNÍ:S:
Ve středu, dne 29. května 1946.
československým Němcúm t. zv, čtvrtý plán, ústupky tak dalekosáhlé, že [sem se sám obá val o jednotu státu a o další existenci národa. Tehdy přišli ke mně jako zástupci Henleinovy strany poslanec Ernst Kundt a poslanec Sebe kowsky, Měl jsem s nimi ro:tllovor, který trval 4 hodiny. oznámili mi, že jenom dohoda na zá kladě našeho schválení jejich dobí·e známých bodú karlovarských je jim phjatelná. Jestliže naše vláda tyto body ncpi'ijme, nemohou rnčit, co se stane. Poslanec Kunclt učinil l~rajněradi kální projev, že prý v své "versailleské zaslepe nosti" nemáme tušení, co se cléje v Německu, že nevidíme a nechápeme epochú!ní německou nacistickou revoluci, nechceme pochopit. něme cké postavení a cíle a velkou budoucnost Ně mecka. Nechceme prý pochopit, že našim Nčm cúm nezb~1vá než jít s Německem. a dodn.1, že ' nerozhodne-li se Československo včas ve všech věcech spolupracovat a zmčnit svou politiku, dojde brzy k událostem, z nichž nebude lze vi nit čsl. Němce. Na to jsem oběma německým poslancům odpověděl takto: "Já osobně jsem demokr~ a demokratická je pfovážná většina našeho 1idu. Nikdy nepi'íjmeme totalitái'.·ství a nacismus. Jasně vidíme a clobfo chápeme, co se děje v Německu, Německo procháú hroznou nemocí. Necismus je jecl a zkáza. Nebude pro Německo jiného konce, než bud' další velká vnith1í revoluce nebo hrozná katastrofální válka. Bude to válka na smrt a kromě všeho o statního zejména buou trpět vi\er.hny m,:,nšiny po celé Evropě a v naši zemi zvlá:W, naši Něm ci. Proto důrazně radím našim Nt'~mcúm. £;by si to ještě jednou rozmys!ili. Není to jen otázka této země, nýbrž obrovský zápas id20logií a mo cí v Evropě a nebude to nacismus. který vy hraje. Povede k neštěstí a katastrofě pro ty, ktei'í za nim pů,idon. Němeclrn z:i. Hitlera proží vá a bude prožívat hroznou J;a·isi a novou válku a jeho konec bude hrozný. Našim Němcúm do stane se toho, co si sami pro sebe svými vlast nhni činy připraví.." To jsem fokl našim Nóm cflm 2. záfl 1933. Sám jm~m neočekávGl, že udá losti do takové míry splní to. co j<:em proroko val. Naši Němci si nem.ohou stěžovat, že s0 jim nedostalo včas varování nejvic0 :rnton,tivního místa ve qtátě v okamžiku krajně clúležitěm pro nás i pro ně. V den Zclob:mí hrobú naše pietní vzpomínky zalétnou claleko clo clálných l)láni evťOl3Ských, afrických, do strašných houštin a prale,;ťi pa cifických, kde vykáceno a upravem> bylo místo sloužící tisícinu našich hochil za }JOs1<::clni od počinek. Daleko od clomova sni tifo naši hrc~i nové o svoboclě j~.iich nárn!la. o Hdev:{-ch v!á clách zemí, jež nikdy 1>í·ed Hm neelmsily vládu lidu pro licl, o niž se oni na míst~ 1n·vním tak zasloužili a jíž vlastní krví vyisouJJi!i. Dobrá pi·íležitost pro několik vysloužilcú na s!(ytá se v kanceláh Hlavní Úfoclovny SPJST ve Fayetteville. Zmohutněním imší Jednoty v počtu členstva a velilrnsti majetkil rozmnožila se pl'irozeně i pr:.'íce v lrnncelál'i, jež musí býti vykonána přesně a bez zbyteč.ných prútahú. Po dobu války schopných kancélái'ských .sil by lo poskrovnu a teprve skončením války pomě ry se více méně lep!;í a schopní jednotlivci do sažením dobrého rnísta so trvale usazují. Naše Hlavní ťn:·adovna má pro několik schopných a přičinlivých hochú vcteránú výhodnou nabld ku a to: trv8.l<' zqměsrnání pfi dob,·ém sluč,i. ném. Požadavty k zajištění tohoto mí::.ta jsou následující: uchaz0ó musí dnbfo ovládati an gličtinu v slově i písmu á těsnopis a a1espoú částečně češtinu. Pi'ihl:íšky oosí!.aií se 1-.a • Sunreme Lodge SPJST. Fayett'?ville, Texa<;. Český národ, clfi nNlávva asi nr,i š~st sh·nn. rozclělený, srazu Re v dvě ~tra!1y~S!tběn~ žhrot a na s~1:-t : sb·anu šlechtidmu a. i::.frrrnu 1;,bts),,..,1 <'iU c::franu arfotokraH~lmn a <;fi.-a1.1n (l~1:~r.kratl'.·Jw11.
*
*
*
Pravým vla"t~rv~<::m 5,,, tr,,, h<h red a rn11•nrl11í lml.!č1.1·n l~ ~ 1~1'.1 1,,,1 Hd a k.rá~11é,vx~.,':'Š·.~n~ fl <1o1t~·ru~.t~ Pdsi:vi může se pr~,j~v<Y~rnt1:n.~·~ J;'l:, ~,i1,1l{~11·11J~ii ~1~1·1·nl\l
stvi -
r,imi a u j('(lince lásknu :1 úd.(\n k nim. JP,·,.to není mezi nimi rozp:}l'Ú: cit ná!'cl1ni a cit lid skosti se dopi'mjí.
"''
Houston, Texas. Vái:'ienú redakce Věst11ilrn ! vybiz0ni a stáb se opa napsrJi něco clo Věstni lm ze ;,,priv, lderé dostúvúm2 ze staré vla sti a nechali něl~teré uvef'ejniti. Stále jsme to odklúdali n lituji. fe už dávno jsme nepsali a nedali v::1·ejnosti vi.•dět. jak lmMá pomoc je tum vděčné pl'ijlm:ina a ;.::e balíčky p1·avid2lnč clocl1úzejL Od t.é doby, co je balíarnvó. cesta do česlrn slc:venska otevh:ná ode1;lali jsme tam p;:es mo bu.liku rúznčho šatstva a grocerie do 36 rodin. Dělali jsme to a clčl::nne rádi, často i s mnohým seb~zaphmim. ale též s vděčností, že Pán Búh 11:\.s zachoval a clopl'.·ál nám se zachrániti 7, ,rod jejichž dozorem jsme IJyli 10 mt,1,íc11 a i';Vastně se dostali do této krás né země svcbody. Byli jsme pod Němci 15 mě ,ícú a zkm~Hi jsme dost o viděli jsme dost té I::ruto:;:ti Garmónú póchané na našem nevinném 11::írodě. A proto plně j$me. cítili s naším lidem v čech:'lch a jak jsm,2 dostali pi·íležitost, hned jsme s radostí pomúhali, neb ubohý lid je o žebraěrn a v~ichni bez rozdílu potfobují pcmo ci - chudi i bohati, vzdělaní i nevzdNaní, ma lí i velcí, mhi.dí i stah. všem se chce jíst a vLiclmi se poHTl:lnjí cblée!i. Pos.íláme ni:ckolik dopisú Vťi.m do r-2chkce. ve lice ,miím::n,~·ch. a proc;ím uvei'ejn(•te z nich, CD uzn:'I tP. za vhedné. Podobných dopisú m'."Íme velmi nmoh:1 :,, j,sou to ty samé zprávy a zlrn šcrw~ti. neb n:.'t[; lid yšude proddúval ty samé zl~ti:'.,eno::.tl s t.'mi veJ-i'e:ci a tr.:ěli všichni do té clob7/ než l.:;:li osvobozeni. Úryvky z n0!i.t,2rých .dopisů zároveú posílám a sice: ·pa::! \"'nr~~nvft iz Pi·aseče u Skuič~ pi~.e: '1I t'.tdy 1ús N0n:ci vr:1rni pronó.sledovoli. lwomaclu lidí 1~oz:1dr:11i a h•·onrndn jich odprav:li. I{op llovi v:::i~!mi jsou popraveni. Brantzf::ldovi, v:;:i.clmi i c'čv(·ntn 8. Josr·fova rodina celá,Po- lútovi li':~. jen 1 clce!'1':'l zústala a mnoho ji ných lc''h od·w::tsrcno. U nfi.s bylo dvakrát ge l'i::tl)O sh·z rn1,"'·~1vv flinty (který byl už 8 ro1~ú mrt,,v). Cc·1cu v:'.H:n j1,m~ všichni, my i iiní li dé, měli stn1.ch u~ta,·ii':ně, že pro n:.'i" přijdou. Bylo to hrn:-:rn; a je to jen milo,:t Boží. že jsme to v:še J;ro~m. J~:111e vděčni našim owobodite lúm. A('h, ,iuk "" 1,,\m to teď dob'f·e dýchá v té itr:isnt} svoh8t::?~~'. Od Gfof,:l v l?Hl"":Či: "lVfnohok:·:íte V-'irn rlě kujsme :""'.l. c]:m bnfr~ky. kkré nás t.nk velice pí·ek'!fl!)ily n món,e z nich velilrnn radost. Já mú,.11 rG,:10,t z káYy, to je přece j,mom clebrota. (l rokú js111e ii n0viděli ani t:1kao. ani rý'i. za v:,:eci~o V''onri dik. Jak 1:e nám to t0.ď cloI~fo dýchú ! n2zapomeneme na naše osvobccl!teln, lčtrí·í n:is vyrvali z rulrnu našich neph'ttel i\líl::i Votrnubkú je v sanatorium na plíce, tccl' dostal !:am z:í.:'.:krt. Snad z toho vy jde. Je to n:~sleclck váil~y. Velice by jste ho po t~iiiíli.kdyby Vfon bylo možné a mu též něco k ,iíc11u. nějaké lrnlmo a čokoládu, kte rá Re 7,(le ri.ni zn rlnl:o nekoupí. I'.~cl;rž j,:;n,e do:stali ty balíčky. já jsem sa p,_o;i rac1':J1,ti pl:drnb a pr·ála si býti také v A n-::erire." J.';,'aVičw,i - B,:i~,,,11,~llccn I(fobo.::k, p1S1: V("n ~:i-de~ně 7,a všecko, co J"te nám posťnJ i. b~.H:.;y pl'išly v nejlPnším po t·úcH,n. v·:c'~o jsme ':c-Lh:bovali, ne~ j,:;me byli zr "'"2J1:1 Pepa v loni chodil bez Jr'.'ši1e. J~.í~~;'.H j:m~e si. Ž"' Rdvž niim Pú11 Búh jen žt,·ot mcho,,al. ž1: r, tím ostat111n1 nám také A !;'."l l, _js111e V:í.111 vděčni za všq. Martička Je Irtn;::; n:'· :-:1:1b:í, nrmftfo prarovat, 1·3n k(?l"~?i balík s t,~'i1.ižen~e ! f.l ti:•r1' 3 ~!1:',::r'.~i. !':1f',1it, "/~~,'.; Fi 1~,,·,?.. (·q~,n Z8Se Y~8 s1-7lÚdDlat ž? je a::ii 11e:h1:c!e nD,.:lt. ,fo jl g.;.ím ..ž? P6n B-:",h dá " z::c;; budP ;;;dr:·, '..'fl U.' :'.Use nmnali1. chodí a elH R~ J:-'nr. F.:0·.k:::_r, r.i 0c1.1ovala pro ~ebe, že jí V::'ln,i chnri1::í u r::·:.;i 11ž p,m,alu má snědenou. Hrozinky jsme 110viclěH nm~;ho let a he1ťeme je j:·~J;:n ~L:;, n~5.111 ne711o~ný ŽB1~1dek a d,1!,tor mr,č ocl";,1r,rn~i! u):: tu se zd2 ještě rnú ,,')né k0rn'.1[ó'lí cov a J)'.1.k i vysích::í.ni rní l~.~cio~~-':.1.Pf·. Ro::ltkn je chudinkn. na to;·11 lTiif·e, chy. 1-!cmi:'.\e 1;e sni ctoč:it a V,žko se poma'.<J:.1ě(Vizte :Homton na straně 6.)
f5trana 4
STNht
Ve středu, dne 29. května 1946.
NAŠE PÍSEŇ.
Oddíl Do:pisovatelský Řád Štefánik, čí'.',. 1'12., Houston, Texas.
Odbýval oslavu "!/Iatek" a pohostění vojínů v necléli dne Hl. kvč tna, ktefí se navrátili št'a stně mezi své rodiny. V jednu hodinu byl spo lečný oběd, který L:yl rozdáván vojínům a je jich rodinám, té.i; i členům zdarma. Br. místo předseda br. Schenk so postaral o dobré bar becue, které bylo znamenué, ač ~1 vypa dalo, že se už blíží konec svéca, ale nevadilo Lu návštěvníkům, kterých se sešlo, že jsme aul ne očekávali, že se jich tolik sejde pi'i lak mizer ném počasí. Br. Tymel, předseda hú!u se po staral, aby též i žízniví měli čím krk ochladit. Bratři Kašpar a Vavřík mčlí též dosti práce, aby připravili jeviště na uvítání hostu, což [est u obou bratrů chvalitebné. V kuchyni měly též dosti práce a sestry to milerády dělaly, jen aby byli všichni dosti čerstvě obslouženy. Následu jící sestry byly zaměstnány: Tymlová, Voltro vá, Cikalová, Kunetková a Schenkovú; ses. Fi lipcová rozdávala lístky. abv se na každého do stalo a br. Kašpar odbíral od těch. kteí·i už jídlo dostali, aby se to rychle odbylo, tak že to pracovalo jako strojem. Ve 31/2 hod. br. 'Iymel, '"'"''"'''"" stavil předsedu. H. ú., O. který přrvítal všechny přítcmné a té:~ se zmínil o zá sluhách vojínu, kteři se šťastně vrátll] ke svým rodinám, aby zase byli dobrými členy, tak byli před válkou, když odcházeli 7, domovn. Též se zmínil jak ten čas utíká, že u,1, tomu 29 roku co byl fad Štefánik založen. Té2 přečetl jména všech zakládajících členů, kteří [sou 11~, živu a též kteři už zemřelí, aby povstáním se jim vzdala úcta za jejich ukončenou práci, kte rou pro řád udělali. Pl'i slavností břt. Kučera a Vavi'ík zahráli na housle a ses. Chládková na piano americkou a československou hymnu a několik skladeb přldali, za což jim srdečně dě kujeme. Pak br. Vaví·íkzazpíval a zahrál na ta hací harmoniku "Moje zlatá mrunínko." Pěkně jste to br. Vavfík zahrál a ještě několík čísel k tomu přidal. Byla to pěkná slavnost, kted:í se dobře vydařila, ale kdyby nebývalo pršela, tak by se více lidu sešlo, ale jsme spokojení, clo bře to dopadlo. Též se slavnosti súčastnila Chernoská, choť br. předsedy se synem. Frank Voltr, taj. ----)
+
o'r<>
+ (----
ltád Bratři Svobody, 67., Sclmlenlmrp,-, Tex. Tímto dávám na vědomost všem členúm hí du čís. 67., že naše čtvrtletní sehúze hí.dovábu de v neděli, totiž druhého června. jak obyčejně po poledni. Jest záhodno, abyste se v co nej větším počtu dostavili, aby jsme naplnili síú, neb máme velmi důležité věci k vyí-ízenía také nějaké členy k uvádění. Tedy nezapomeúte! V pádu déštivého počasí o týden později. S bmtr ským pozdravem, Fran.k Holub, tuj. ě.
----) + "1o + (---l~ácl Vyšehrad, čís. 48., Tnyfor, Texas.
Milí bratři a sestry řádu Vyšehrad čís. ,rn.! Tímto vám dávám vědět, že v naší schúzi v. dubnu jsme se usnesli, že po schúzi v červnu budeme mít zase společnou svačinu prn i:·leny řádu a jejich rodiny. Jako vždy. s0stry Irnfalá pí-inese sebou něco k svačině. Tedy nezapo meúte na neděli druhého června a p~·ijcrte. schúze bude zahájena o jedné hodině. aby jsme měli více času na svačinu a pobavení se. Se se sterským pozdravem, Milady Hejl, taj. ----) • .y., • (--- DO HOUSTONU.
Kn zprávě o programu oslavy Dne matek do datečně pi'inášíme noticku ohleclnú vystoupe ní skautek: Skautky <TheGirl Scouts) trupa 323, Eug0ne Field School. jež tak pěkně pflspi~lypod i'í:ze ním sestry Olgy Elšíkové ku zpcstr·ení progra mu s0shvaly z těchto dívek: Shirley Boutwell, Evelyn Elsik. Joe Ann Gandy. Sue Herbert, Syl via Lambert, Patsy McThect.ers, Marilyn Pe ters, Sue Leniss, Bobbie Ann Shepard a Shirley Williams. (Wethank you, dear girls, very much for your very nice and splendid act, which we enjoyed very much). ·
Ano, česká naše píseií rozkošná je a milá: duše našich otcú v nápěv se tu skryla. Avšak chceme-Ii, aby ty naše krásné české písně opět zněly, tedy na nás záleží, abychom také naší dědičnou českoslovanskou fočí hovol'ili, aby chom ji nezanedbávali. Dětský mozeček je ja ko malá, clobfoopatrovaná zahrádka, která se velice dobi·eodměúuje, když o ní dbáme a ne necháme ji zanedbanou, zarústi plevelem a po krytou tvrdou kúrou země. Ano, kypi'iti se mu- · sí a pilně dohlížeti a pak: odměna naše je obdi vuhodn,'i,. Vi';0 c0 jsme vsadili vydá plody a ty nádherné květy. které jsou skutečně božím zá zralcem. A to s:-imé je s malými dítkami, sna žhne-li se pilně vštěpovat jim do jejich malých srdét:ek lásku ke všemu dobrému a krásnému, tu dítko pflpraví nám tu nejkrásnější odmě nu. Naši otcové a matl(y byli velice dbalí a do krajnosti trpěliví a vytrvalí pro svoji řeč, pro ten jazyk mateh;ký, který jim byl tím nejdraž ším skvostem. ukrytý v jejich srdci. A nyní právě je ta veliká doba tofto neoby čejného a v celých dějinách ojedinělého obra tu světového. který nás volá, abychom tak ja ko pomáháme zmírniti hlad a bídu tělesnou, tedy je právě tak dúležité, abychom dokazovali skutkem. že jsme dědici českého jazyka. V tč'ch našich českých písních je tolik krásy, bolu i radosti, víra, láska i naděje. Všechno, všechno je v nic hskryto, ale musí se jim rozu mět, nby to všechno mohlo býti do srdcí na šich vryto. IŽeknesnacl někdo, vždyť jsou ty naše české písně ph:'loíené clo mnoha jiných jazyku! Ano, to je pravda a je to velice cenné, že jinonáro clovcimají pi'íležitost poznati také naše písně, ale pro nás Čechoslováky tu pravou cenu má jen píseú v našem jazyku, z ní prýští ta pravá síla lásky a úcty k naším pi'edkúm, k naším bratrt1m a sestrám tam za mofom, ktefi tolik trpěli a umírali za svoji vlast a za svoji foč. Je to naši mravní povinností dokázati, že láska k našernu rodnému jazyku není mrtva, u že tak jako si pf'ejeme, pomáháme a pracuje me pro zachování zdraví všech těch co přežili hrúzy a utrpení válečné, tedy že právě tak se budeme snažiti o rozkvět naší dědičné řeči ma tei'sl;:é,abychom dokázali že jazyk český není nám lhostejný, že nám na něm mnoho záleží. Tudíž péčujme o ten náš dorost, o ty české školy, v nichž ty duše našich díte!,:osvětlujem duchem svobody, a pěstujíce jazyk mateřský, plníme jejich srdce láskou k čechúm a úctou sami k sobě v pozdějším čase. Zele v tom krásném Texasu, kde neobyčejně velká síla našincú je domovem,by zvláště mělo býti mnoho letních českých škol, tak aby ty drobné dětičky dostaly trochu základ a pozna ly lásku k české škole a k české i'eči, kterou v později:;ídobě velmi clobfouplatní a lehce roz šffí. Ti, kteÍ'Í jdou na vyšší učeliště, mají velmi dobrou pi'íležitost bráti češtinu zde na univer sitě, kde je department slovanských jazykú v krásném městě Austinu, kde profesor slovan ských jazykú. dr. Ed. Míček každému dobře po rndí. neb on je pravým synem svého slovan sl,ého národa a vždy svědomitě se stará o roz šíi'.·ení n:,,š,,ho.iazykn. Tak tedy chop se prúce a pomoz každý a naše i'eč zahlaholí a s ní i píscú zanívá na všech stranách. od malých i velkých. Vždyť je to je diná velká pravda, že ta čeká píseú rozkošná je a milá, duše našich otcú v nápěv se tu skryla. Když jí dítě zpívá. jak když ptáče pěje; když jí dívka zpívá. láskou srdce h:foje; když jí jinoch zpív11. dívkám srdce skočí; když jí stál'Í pěje, slza kane s o(:í. U nás každý zpívá, bez rozdilu stavu: Rrclcc máme dobré, tvrdou jenom hlavu. českú naše píscú pfotrvala věky otce k slá vě vedla, odchovala reky. - Tyto verše jsem obdržc>laod pHtele čcs}:éškoly v CPdar Rapids, Iowa, který jest již dávno mrtev. Škoda tako vých lidí, že odchází. A nyní ještě ..ial~ praví Jan Neruda: Jen dál! čas nový nové chce mít činy, den nový vzešel k nové práci nám, jet' sláva otcův krásný šperk pro syny však kdo chceš ctěn být, dobuď cti si sám. Marie Ži:má.
""
,v
v
NAS ZA PROJEV SOUSTRAS'l'!.
Ctěnému bratru místopfodsedovi Hlavní Ú řadovny SPJST bratru Ed. L. Markovi a jeho sesfrám a bratHm.
Ctěný bratře místopředsedo: V době, kdy srdce lidské jest krajně rozbo lestněno nad nenahraditelnou ztrátou nanej výš drahé bytosti, upfonný projev přátelství má větší cenu, než cokoliv jiného. V době, kdy Vás potkala velili;:á rána . stojíme s Vámi a upřímným pí·ánim našim jest, abyste se Vy i Vaši sestry a brati'i, smíi'ili s drsnou skutečností a snažili se ji zapomenouti. Láska, s kterou budete i nadále nosit v srdci svém obrázek Vaší matičky, naši spolusestry Marie Markové, dodá Vám síly, pflnese usmífo ní se skutečností a žádoucí uklidnění. S bytostí, která Vám odešla. vše Vám odešlo. Je zde celá Vaše rodina a přání její, jako pl'ání naše je, aby čas zahojil co nejrychleji velkou ránu, kterou Vám ost~.d zpúsobil. Tímto projevem jménem členú HL Úřadovny a všeho členstva Jednoty snažíme se pl'.·ispětik umírnění bolu Vašeho v této truchlivé chvíli, což usneseno bylo v pravidelné schúzi ústřed ny 10. května 1946. Zároveií bylo usneseno, aby opis tohoto projevu soustrasti zaslán byl dce rám a synům zesnulé sestry Marie Markové, jeden opis Věstníku pro uvefojnění a jeden za nesen do protokolu schůze Hl. Úřadovny. · Dáno ve Fayetteville, Tex., dne 10. li;:větna 1946.
John F. Chupick, J. M. Škrabánek a Karel Navrátil, resoluční výbor. ----) + <>¥~ • (---PROJEV SOUSTRASTI.
Jelikož bratr August Morris, náš vuzený a milovaný bratr a bývalý vydavatel spollrnvého Věstníku odešel na věčnost a Jelikož náš milovaný bratr zanechal tu tru chlící manželku, tfl dcery a fadu přátel a sou sedů, kte:H s členy Hlavní Úfaclovny SPJST. a všemi členy Jednoty želí jeho odchodu a přejí si projeviti jejich soustrast truchlící rodině ze snulého v jejím zármutku a ztrátě; Tedy je usneseno členy Hl. Úřadovny SPJST v její schůzi dne 14. ledna 1946, že členi ústřed ny projevují zarmoucené rodině zesnulého bra tra Morrise svoji upi'.·ímnouúčast a usnešeno, aby jeden opis projevu soustrasti zaslán byl rodině zasnulého bratra Morrise, jeden zaslán k uveřejnění do Věstníku a jeden zanešen clo protokolu schůze Hl. Úfactovny. Dáno ve Feyetteville, Tex., dne 14. ledna 1946. Raym. Urbanovský, Jos. Zemánek a John F. Chupick, resoluční výbor. ---) + .;. • {--Projev vděčnosti Čechoslovákům za 11omoc spojeneckým letcům.
Praha. (ČTK.) - V pátek 17. května byly na americkém velvyslanectví slavnostně rozděleny odměny patnácti pražským obyvateli1mza po moc spojeneckým letcúm. Jedenáct osob do stalo odměny americké za pomoc sestfoleným letcúm a čtyřem osobám se dostalo odměny an glické. Podobné rozdílení odměn bylo 20. květ na v Domažlicích a 24. května ve Zvolani a po stupně po celé republice. ---) • .;. + (-- Agrostroj v Brandýse nacl Labem.
Praha. (ČTK.) - V Brandýse nad Labem byl 12. května ustaven národní poclnik Agro stroj. Jest to podnik na výrobu hospodářských strojů, který vznikl sloučením prostějovských továren Wichtrle & Kovai'íli::, spojených tová-· ren Melichar Umrath v Brandýse. továrny BM. Paříkové v Napajedlech, firmy Knotek a spol. v Jičíně a závodú Ringhoffer-Tatra v Roudnici nad Labem. Slavnosti se účastnil ministr prů myslu B. Laušman. ---)
. . .;.
(---
čs. poštovni delegace ve Varšavě.
Praha. (ČTK.) - Do Varšavy přijela ve čtvr
tek delegace čs. ministerstva pošt,
SOI(OLSKÁ HLÍDKA Sestry a bratři! V neděli dne 19. května konala se ve Fort Worth pravidelná porada župní po sokolské nácvíčné. Tuto vedl za pomoci br. F. Šebestíka a sestry M. Filipcové br. Jos. Kos, náčelník žup ní. Nácvičny súóastnílo se 13 sester a 14 bratrů z jednot Fort Worth a Dallas. Poradu župní za hájil a vedl br. starosta Převrátil za účasti 18 bratru a 6 sester. Projednávány záležitosti žup ní a hlavně rokováno o účasti na sletu a 14 denní cvičitelské školy Am. Obce Sokolské, kte rá konati se bude v Omaze na sokolském tábo říšt! tamnějši jednoty. Dle zprávy podané ná čelníkem Kosem, přihlásily dosud, Jednota Dallaská: Rosii Vrlovu, Frances Jurčíkovu, Joe Pokladníka a Jerry Ho1.1žvičku; Jednota Hou. stonská: Johna Šindela; Jednota Fdrt Worth ská: Emila Milana, Joe Tirka, John Bečana; Frances Milanovu a lVIary K:h1pkovu, tedy cel kem deset účar,t.nílci:1 kursu. Další pfihlú.<:';ky se dosud očekávají a sice z Oklahomy, případně ,. Corpus Christi a i z En nts, musí však v· krátkosti býti učiněné, neboť čas se rychle blíží. Dále navržena a přijata změna cvičebního kroje pro naše veřejné vystoupení a sice pro muže bílé spodky s bílým pasem s červeným pruhem, bílá obyčejná trička bez rukávů, čer veně lemovaná a nízké tennisové střevíce čer né. (Kalhoty drží gumová spona k střevícům.) Děvčata - ženy - kroje nezměněny: spodky tmavomodré nad kolena, pás červeno-bílý. Ha lenka bílá, bez rukávů, červeně lemovaná kol krku a ramen. v předu pak červené stužka půl coulová. ladně v smyčce uvázaná. Punčochy · černé, bavlněné, až pod spodky sahající. Tento kroj byl schválen a jest pro naše veřej ná vystoupení požadován jak popsán. Hovořeno o úhradě cestovného a vydání, stravování, a poněvadž Am. Obec Sok. hradí naší župě polovinu na 6 účastníků, Župa Jižní vypraví pak na své útraty další čtyři, jsou naše [ednoty v župě žádány, by, pakli si tento počet desíti přeji překročiti, hleděly financovati část vydání ze svých vlastních zdrojů osadních. Ft. Worth a Dallaská jednota má na programu svá veřejná a sice, první dne 16. června a Dallaská jPdnot.a dne !l. června. Obě jednoty budou se vzájeně podporovati a cvičenci obou jednot bu dou společně vystupovati. Výtěžek z obou pod niků dozajista obohatí cestovní fond na slet a do kursu a tento program byl nadšeně schvá len. Jedenkaždý z nás měl by pro toto vystou pení čile agitovati mezi přátelí myšlenky naší, tak aby úspěch byl co největší. Sestře O. Krutilkové, která laskavě obstará vá hudební doprovod ku cvičení, má býti tímto vřele poděkováno. Opozděně došla nás zpráva z jednoty Flores villské, že jeden z bratrů našich položil svů] mladý život za svobodu národa v této válce a my minutovým povstáním všici projevili jsme svoji hlubokou účast. Srdce bolestí se nám sví ralo když vzpomělí jsme, jak mnohý naších milých oběť svoji složil pro zlotřilé německé vrahy a lupiče. Yukonská jednota, ač slibovala účast, se na nácvíčné nepodílela. Hlášeno dále z Dallas. že na slet pojede 12 cvičenců a z Fort Worth přihlásilo se 15 cví čenců. Dosud jiné Jednoty svoje přihlášky ne zaslaly. Čekáme ,ie netrnělivě! Usnešeno, podčkovatl všem sestrám Fort Worthskvm zr1 skvělou hostinu, kterou všem přítomným připravily. Byla vskutku "králov ská." Schůze žunní ukončena když již více záleži tostí nepředléhalo, zpěvem "Aj lúčko zelená" a sokolskou "Sp0j1,1e dál, statně dál", atd. S pozdravem všem o. zd'lr! Ludvs 0. Hošek, jednatel.
z
----)
. ., ,;.,,
Strana. IS
V1íSTNtS:
Ve středu, dne 29. května 1946.
_
Čeští rolníci usazeni mt Chebsku. Praha. , ČTK. l V neděli 12. května byla v Chebu odevzdánu puda do vlastnictví českým rolníkům. Na náměstí dr. Be1.11;še promluvil zá11tu1Jc0 vl::ícly. sekční f:éť míntsterstva zeměděl ství dr. ínž. Koťátlrn. Po jeho projevu byly rol níkům odevzdány vlastnické .dekrety;
Damon, Texas. Ctěná redakce Věstníku! S pozdravem píši vám pár řádků I;: uveřejně ní. Máme psát do Věstníku záležitosti našeho řádu se týkající. V poslední schuzi h:í.dové na Guy přišla na i'aclu otázka opravy spolkové sí ně, kdež schúze pohidúme, která:~to záležito.3t se rok od roku prodlužuje. Du minulé schúze dostavil se i jeden kontraktor, který by si to vzal na starost tu naši síú opravit, a měla by být krásnou a celému členství k uskutečnění, co je na té věci ti'eba. Tak: do pt·íští sclli.1ze v červnu bylo by žudoucno, aby se é.lenové v co největším počtu clo schúze drnhou neděli v červnu na Guy ve 2 hod. odpoledne dost~vili a podali o té věci sv~ dobrozdání. Tento měsíc dává nám už tuze mokré počasí, to ty polní úrody na všecky strany zrovna bičttj'e. Z osady Guy byl jsem překvapen zprávou 17. t. m., že manželka Jana Stračílrn, našeho spo lubratra a di'ívějšího předsedy našeho h'tdu F. B. Zdrúbelc v Guy zcnli'ela. 17. května a. dopro vozena byla k poslednímu odpočinku dne 18. t. m. z kostela spolku Česko-Moravských Brath a sester v Rosenberg na tamnější hl"bitov za. hojného účastenství lidu, zdejší farál'.· p. J. R. Vilt z Needville a p. E. H. Beseda z Caldwell, za. spolupúsobení pěveckých sború, s vclčkem při jatým obecenstvem, a truchlivými projevy za končenými doprovodem na hí·bitové. Pozilstalým vyslovuji moji soustrast. Osada Guy ztrácí ve dvou letech dvě dobré ženy, spo lusestru manželku br. Fr. Vrly, a v pi'ítomné době pí. Matildu Theresii Stračíkovu, obě v prostředních letech. Pak jsem taky pi·0četl dopis v poslední schů zi od bratra Jos. Kolihy, úi·edníka Nemocen ského odboru, stížnost že někt.ei"í členové Ne moc. odboru bud' nevědí kdy mají plutit na N. O. To se dá zlepšit tím, když na první straně Věstníku shora ,ie oznámeno čtvrleti m6síce, kdy pl'ipadá placení na Nemocenskou podpo ru. - S pozdravem na redakci t. listu. Fr. I{včtoii. , ____ ) + cT,, • (--Řád Moravan čís. ,1:?., Sunny Si<fo, Te:rns. Ctěnf brati"i a sestry shora zmíněného t'áclu! Těmito nělrnlika hí.elky se vám na vědomost dává, že bude schúze dne 9. června v 1 hodinu odpoledne. Tak jste laskavě zváni, abyste se v co největším počtu dostavili. Máme k uváděni členy, přijďte je uvést v bratrský kruh a pi'iví tat do slovanské jednoty S?JST. a zpÍ'Íjemnit jim pobyt mezi nó.mi, spolkovými bratry a se strami. Zajisté jest vám známo, že mívúme le tos schúze vždy za tí'i měsíce. Zase si mrn;írne hledět pi'eclplatit na 3 měsíce, neboť í·úd musí odeslat na Hlavní Řád každý měsíc na úmrtí, tak když není schúze každý měsíc, pokladna se br~o vyprázdní. Tak bratl'i a sestry pamatuj te na to, aby nám poldaclna. vystačila. abysme po případě třeba nemuseli snad některého vy loučit nebo suspendovat. Trtl{ pa.matujte na 9. června. Pozvěte vaše sousedy i známé, rádi je uvidíme a si s nimi pobesedujeme. Naše SPJST nemá žádných kritic!{ých tajností. Ka:~clému poctivému člověku, který je zdráv a fadně se chová, tomu každému je phstup do jednoty dovolen. Též vám připomínám. že bude po schúzi fa dové též schúze spolku RVOS. NěkteN ,isou po zadu s placením, tak jestli nepl'ijdete do schú ze, tedy to pošlete. Počasí pfltomnou clohu máme mokré n ,icstli přestane trochu tr:>n cléšt'. tak bude dobfo, aby ti lidé mohli očistit ty úrody. Pozdrav za fad Moravan čís. 42. ,John Macháč. ----)
+ ~~
{>
Tak, bratr-i a sestry, buďte tak laskaví a do stavte se co v ncjvčtšim počtu, abychom to co nejlépe ujednali, neb tÍ"Íčlenný výbor se sejde s výborem od K. J. T. spolu a ti mezi s,ebou u jednají jak a co by měli dělat, abychom t.y naše hrdiny jak: náleži uctili, a těm, co padli na válečném poli, vzdali patl'ičnou čest. Neb ti ne::;i::idli jen za ale za celý národ obě tovali ;-;vo,lt" mladé životy. Tak do6bvle se co v n<cjvétším počtu. Pi·eji zdar vrscm dobré vble a jsem Váš bratr John Galla, předseda, C. M. šrubal\ tajemník. ----) + o'f;, + (---110\'iUÚÍ'i u britského premiera. Praha. lČTK.) - čs. noviná:i:·sl,á delegace v Anglii byla pi'ijata britským ministerským pfodsedou elementem Attleem.
UV
o
US)
~
c: -I
.,._ "ll l> .... -;it -.ii,mZ~;.,XI "1 Z
QepgŽ
;JEoi-10 -W::r:
._@l> () ;;!O:ti
"'c-i :z: n
m
~ ""il"I
r-
>=I (A
...
. ..
...
n
c"ij;1 6
tli ),
3:
3l: (:,: ~ ~
o~
....
Ill f.J
~<m O
co
s~:i:m
,....;o 0....., ... :r.:O rq;·j
,.,
J: -i
:lJ ::;:
I
:t, ;u :;; .... :i:,
zG) m <fl GJ lil 'J~
-
rn"J:c:r.
·/(
m-1I
(j) :£ {i)
:r: ~
fp.=2@r-~m mfll r:i;,m
UlC'C"J;:s;f ;-\Ul(J)-zúl
-t-t
o:;:p:
:::i:-r-.,;.-1 m J= :::c,:z:
1:,.~ i.Cl
ť}'\.
:\,/Z •·.·~
c..
li;
•1
··... L.L~
(----
Řád Vyti·valost, čít. 133, G::madn, Tc:,~::i!::. Ctění brafri a sestry! Snažně vás Ž'.Í,dám, abyste se dostavili dru hou neděli v ČP!'"11H v 1:::10 horl. or111o!Prln? do schúze. Bude clúležité jrclnfiní. jnk hychom u ctili naše bratry, co se vrf\tili z nrm6ťl.Y a ?:Ó roveň to chceme o::;lavit <101wom0rly 1,0 ,;nnlkem K. J, T., neb to byl.o dosti abychom to dělali lrnMý " núwhý r~ekl, že jsme proti :2é ve skutečnosti držime všichni pospolu .
á
-I OJ Ol ;o ))
-
rn
=t
~
~~
G')
:ť !"!! ~!il J:> '"" "-! CD
-~?S
):)
"S
:o z.
!
Gl
;:n :i:.
oo
1
"'
;:s;@
c: r.: ;o.?J
:;:,
5:
> :c c: ?.:
:z
....
F,'1
:s
.:...:
""
Strana I
ViSTttfl't
'1
Ve středu, dne 29. května 194(:1. měřena % hodina a byli bychom vyhoz('ni clo povětří. Němci čekali jen na pornl. A no1,í o chrana: Přijel první ruský tan!{ a to ,.1:, !,) je diné štěstí a hned odzbrojili Něr,1ce. Oni však mysleli, že jedou druhé za nim\ a ty pi·ijely teprve až za 2 hodiny. Celá fronb. jak němec ká, tak ruská, okolo nás přejela. To se mdá vy psat. Prodělali jsme chvíle hrozné. Syn Míla je ženatý. Má už 3 děti: .3, 2 a 1 rok. Phšel u nacistů ke dvou úrazům. První, natíral čísla na nádražních vozích a oni pmtili vozy clo po hybu a Mílu srazili skoro mrt ~·é!10 k zemi. V nemocnici se částečně uzdrav'.!, ale sotva s,s bou mohl hýbat, musel nuceně znovu do práce. Za % roku natíral 15 m vyvýšená revi:mí čísla, dole pohnul dělník strojem a nuhoi'e jr,1·6.b mu utrhl 2 prsty na pravé ruce, prosti'.'ed:1í a u kazováček. Nyní j,e vrátným na dráze."
Ani nevíte, co to dalo práce, námahy a stra chu něco sehnat na černo, aby nás při tom ne chytili, když jsme to nesli domú. Byly na to (Pokračox ání se strany 3.) velké tresty a v některých pi"ípadech i trest ku pohybuje. Jest to hrozný následek války, smrti. Jíst se chtělo a děti - ty se neptaly, neb jsme zili ve str íém strachu, že gestapo nás odkud to je, j1e11om když se najedly. odvede. A teď něco o poměrech, jaké zde jsou. Z e Máme zde v Her•.picích chudou rodinu. Mat vropských státu jsÍne snad jediný, který si do ka je 6 let nemocná, má souchotě, mají 3 děti bi'e stojí. Továrny zase pracují a výroba den - 11, 9, 6 let. Žem, dělat nemůže a stará mat ze dne se zvýšuje. Nedostává se ještě mnoho ka je na polo sle pá. Prosím Vás, kdyby jste surovin a hlavně pracujících sil. Částečným mohli. cošlete jim něco. Jsou to ubožáci." již odsunutím Němcú se zmenšil 1po·čet pracu Maláčov], Jihlava: "S radostí Vf,m oznamují, jících sil. :t:rašeho lidu je moc málo na to vše. že balíčky oba, které [sto nám Odsundu-li vi;ecl~y Němc~. jak to chce naše v úplném pořádku a hned jsme o;Jlzl,y Vlrida a n::\J; lid, bndou nuceny něli.::teré podni hochům, kteří si v Praze už neměli co obléct. ky snížit výrobu a nět.t2ré i zastavit provoz. Jeden se zdá hodně malý, ale douřáme. že se Zde je heslo: "Všichtni Němčoui'i ven i za ce dá opravit a zatím ten druhý. který dobře na nu hospod6.fakých ,ztrát pro náš stát." Nedě oba padne, budou nosit oba a pl[d;t.' bude no lalo by to stejně nikdy dobrotu, !{dyby zde sit naše Jitka po malé úpravě. VcJ:e·~ nám to Němci zústolL Sahotážují náš prúmysl a v ně pi'išlo vhod a co nejsrdečnéji v:m1 za vše dě koli!:a pí:'ípnc1echjiž několik: továren bylo nimi kuj eme." zničeno. V prvých dnech po pi·evratových byl Javůrek - Zderaz u Skutče: "Dne 28. dubna odsun včtší. ale elms to nějak stojí. Jak se pro jsme obdržell od Vás balíček; jak nás překva slýchá, činí naši spojenci Angličané a U.S.A. pil a [ak jsme se radovali. Vše:::l:o mušeme u v tomto směru naší vládě potí!3e a nepovolují potřebít, neb za tu válku jsm3 ze všeho vy odsun Němcú clo pásem jimi v Německu spra draní a ještě tecl' se nedá nic pělmého koupit, vovaných. To by ovšem nedělalo stejně žádnou je v tom ještě hodně dřeva. dobrotu a mohlo by se nám to ·1:ak v pozděj Jak jste šťastni. že jste odjeli v ;,:rnvý čas ších letech vymstít.. Uznáváme, že j,e to pro clo Ameriky. Vyhnuli jste se té hrozné válce: ně těi'!il~é. rozloučit se se vším, co měli a jít za již jsme ani nedoufali, že to přečkáme. Ke kcu nejist~•m. Uvážjme-li však, že kdyby byli válku pi nabylo nic a stále mít strach pro koho ge vylm:',li, čekalo by to nás, tedy ať jdou, tam stapáci příídou a ho zavřou. ó, jak se raduje kam cht:1li. Všech heslo bylo: "My chceme do me, že máme zase svobodu! mú" a ted' tu mcžnost mají, ale nechce se jim, Kafé je výborné. Emma se na něj těšila ce to vime. Napáchali se zla moc a toto je jen lou válku. Ještě jednou Vúm srdečné dě!rnjc mnlý trest. za vše co učinili. Dětem vyi'ezávali me a s upřímným Zaplať Pán Búh." oči. pohla::ní úd. zhanobili všelijak a pak pro Paní R. Kulichová, l\'ioravsk::í OfiL,·nva: "Ty str·elili jak í·ešeto. Tomuto se í·íkalo válka?? to dny došel nás třetí balík; ó, jak Vám vrouc A pak o sobě říkali, že jsou nejk:ulturnějším ně děkujeme za ty vzácné věci. které jste nám · státem nu svčtě? V Praze na pi'íklad: Děti po poslali. Všecko v těch batikách bylo juk jste věsili za nohy na elektrické stožáry, polili ben nám psali. Ty krásné střevíce, takové í:bc,ží se zin~m a zapélili. A za to vše, co napáchali, by zde neuvidí, jen samé Iorové věci, které dlou chom si je zde měli nechat? Oni však tvrdí, že ho nevydrží. Velikou radost [sme měli ze sko to nenělali a že to není pravda. říce, tu už zde nemáme co je válka. Ale ty vše Musím končit. neboť jsem již vše popsal a cky věci jsme tak potřeboval! a nevíme. žač jiný papír nemám. Ještě jednou Vám za vše bychom měli více děkovat. A také děkuji, že srd2čn6 děkujeme a s neju::l'.·ímnějším pozdra chystáte ještě jeden balil; pro Rnženlrn, ta se vem zústiváme, Vaši Leidorfovi, úfodník Ber zaraduje. Má také 2 děti jako my a jsou dost; ní správy. slabé. Prý Po žních se už uvolní chleb a mouka, P::mi H::mlová z Prahy p£še: "Ani Vá111 ne ale maso a tuky to prý bude trvat nejméně je mohu vypsati tu vcěčnost za to, co jste nám ště rok. Tak si říkáme: Když, jsme to vydrželi prokáz'.l.li v tak veliké mfre. Včera pflšel ba 6 let, tak ten 1 rok to také ještě vydržíme, jen lm: od Vás, takové krásné věci a takové dobroty. když už máme ten dlouho vytoužený mír." Tísíckťúte Vám, drazí děnji za vše. Pún nsbeský Profesor Mareš, Ivančice: ."Věřte nám, měli Vám to vše odplať v hojné mfre. Již jsem ne jsme velkou radost ze všech věcí. co jste nám měla na sebe co obléci a teď ty krásné šaty, poslali. Víme, že těch přátel zde máte velmi které mě úplně padnou jako na mě ušité. A mnoho a že my nejsme jediní, na které jste si taková pěkná látka a ten kabát též. Tu do vz;mněli. Tím více si vážíme Va:;;i Iasknvostí brotu jsme neviděli celou válku. Obzvláště rý a vyslovujeme Vám ještě jednou nejsrdečnější ži, kakao a kávu. V té Americe musí býti do dík. Vše se dá dobře upoli'el;iit. Tsn světlý o bi',2; jal\'. casto ta mysl zatou~í býti tam té?,, blek je jako na mě ušitý, ten tmavý je troclm Ale jsme tecl' vděční Pánu. že nás zachoval pi·i velký, to se však pi'izpu,sobí. I ty c:ět:,k~ věci životu a chránil od · všeho zlého. Vy jste tak múžeme dobf'e potí'ebovat. Balík pi·išel v nepo k nám hodní, ani nevím, jak si to od Vás za rušeném stavu." sloužíme. Těším se na Vás, jest-li Vám toho Jaraslav Leiclorf, Liberec: "Děkujeme V:'un Pán dopl:'eje a Vy se . zase nevrátíte do Prahy. srdečně za zaslaný balíček, vše se nám velice Vzpomínám si často, jal;: jsme se společně mod hodí. Válka trvala moc dlouho a zboží neby lili za našeho syna, který byl v koncentrač lo. Chybí nám toho mnoho, ~~le po něčem se ním t:'iboí·e. a Pán nás vyslyšel a vytrhl ho z zase vše doplní. Jsme Bohu v~lěčni. že té hroz rukou německých. A tak Vám ještě co nejsr né válce je konec. že múžeme směle dýchat a dečněji •dčkujeme za tak velikou lásku, kterou hlavně mluvit bez obav, že nás zavi·ou, budou jste nám prokázali. , trápit a ti'eba i usmrtí. To vše pusobi.lo· na na Hned jsem udělala každému hrnéč·ek vo:i'lavé še nervy, jež jii; začínaly vynechúvat a často kávy, ó, jal-: jsme si na ní pochutnávali po 6 jsme museli hledat u lélmře pomoc, a to rnúme letech. nyní již vše za sebou a náš duševní i tělesný Paní l'.'1. :.:ail'ski, Litomyšl: "Ani nevíte s ja stav se zlepšil. kým ·i:ovclěl:.:em Vám píši, neb jsme tak pře kvapeni, že jste si na nás vzpoměli. Děkujeme Velikou zásluhu na zlepšení poměrú má Vám co nejsrdečnč.ii za vše. Dostali jsme vše UNRRA. Věci se kupují za body. Každý dostane v nejlepším poi'ádku. Na poště volali Jarmilku, 80 bodťt na měsíc, ale nemúžeme si za, ně moc koupit. Na 1pfiklad: Kufo s rýží a z·2leninou že tam má maminka z Ameril-:y balíček. Vši clmi byli nedo'.::kaví.co jsme to do,;tali. Mus·e (konserva) 48 bodu. Malá krabička rybiček 1G la jsem jim dát nnhlédnout a nabídnout ji111 bod1.1, velká 60 boclú; hovězí koM,erva s brrm aspoú bombonck; to víte, ta chlouba, že mají borem 40 bodú. Maličl~é kulaté lrnnservy po 10 bombony z Ameriky; i p. pi'ednosta si vzal, tak bodech. Mlélrn kondensované 3 boctú; ovocná mflžete vědět. Jak nám je vše vzácné, nemlu šťáva 11 bodú. atd. Co si múže jeden člověk vě o kávě, Imkao, to jsme po dobu války nevi za těch 80 bodii koupit? 1 kg medu stojí 160 děli. bodu. to je co dostane bodú na 2 měsíce. Ah, pfoc je to dobi'e, že to takto udělali, neb kdy Všichni zde musíme děkovat Pánu, že nás by to nebylo na lístky, kdo ~ná peníze skoupil po tak: hrozných cJwílích zachoval při životu. by vše a na chudé by se nedostalo. Bly to chvíle hrií.zy. Nám v Litomyšli byla vy-
Houston..
*
.
*
Takových dopisú dostáváme mnoho. V3ich ni potfobujL Pi'átelé, kdo múžete, pomozte a pošlete balíček do Čech. Uděláte mnohým ve likou radost a sami budete míti ještě větší radost. S pozdravem všem čtoucím, E. Dobešová. ----) + of• + (---Řád Jaromír čís. M, west, Texas.
Brafri a sestry! Příští neděli 2. června máme naši měsíční schúzi jako obyčejně ve 2 hodiny odpoledne, a tak kdo se ještě neutopil, dostavte se v hoj ném počtu. Je to ale :počasí! Prší ráno, prší večer i me zi dnem, abychom nezapoměli, a rolníci smutně na to hledí. Některé farmy vyhlíhl jak louky, ale místy je kus bavlny čisté, která se pěkně řádkuje. Korny jsou hodně do iluta. neb ma jí mokro, ale horší jsou ovsy; l,teré už měly být dolu a rolníci nemohou pro mokro do po le. Ano, je to radost, když je v poli 10-20 až 60 akru ovsa a ten asi bude hnít na stojato. a pršet přestat nechce. Zal1rádky též jdou dolti, je to všecko jedno, zelí nestojí za nic, z2máky · hnijí, zelí je jak kdyby ty hlávl::y pi·eíízl no žem. Ale musíme doufat, že to kdysi jenom skončí. . Na den Matek jsme měli krásný program a síň byla plná, uéinkující všichni sklíclili po chvalu, a na konec byla dávána vyznamenání těm matkám, které ztratily své syny Ve válce, Americká Legie odevzdávala tyto hvězdy. Má me těch hochú ve West a okolí 31. co se více nevrátí. a slyšela jsem některé ty maminky, :he co jim pomohou všecky diplomy nebo ty hvězdy, když syn nebo dcera se víc domú ne vrátí? A ani všecky ty maminky v síni neby ly, nač si dělat bolest vzpomínlrnmi. A je to pravda! První a druhý rok, co ti naši chlapci se šli za nás všecky bít a svoje životy oběto vat, každý byl :pro ně, ale nyní si ani na ně moc nevzpomenou. PI-íští měsíc. 13. června, máme mít pro na§~ členy-vojáky večei'i a zábavu, a náš zábavní výbor se postará o všeclm až na to pečivo a členky, totiž matky a ženy členú-vojákú jsou žádány, aby které je to možno, upekla lwláče, páj či kejk, aby to zpesti·ilo ten jídelní lístek, a doufáme. že nám to naše členkyně neod řeknou! Osmého května zemřel můj bratr Jan 'Knapp v nemocnici ve Waco Po asi jednoroční těžls:é nemoci. Byl operován v Temple v záh minu lého roku, a1e nic to nepomohlo. Býv::il vždy zdravý a veselý, až zálcefoá nemoc rakovina ho zdolala. Narodil se v Dobročlwvicích na Moravě a pl'ijel clo Spoj. Stáht v roce 1907, co 21letý mladík. Nechal na stole povolání k voj sku a ujel do Ameriky, i:ak jste ale měli vidět, jak ti slavní c. k. četníci ho všude h1'edali, ale bylo pozdě, Janek už byl pryč. Nemč·l tu na růžích ustláno, stíhaly ho v rodině nemoci i jiné, ale bral to ·všecko usměvavě. Dvě ženy pochoval i dítě, ale konečně musel jít sám. Zanechal 4 syny, manžellrn a nevlastní dcerku. Byli jsme tu z naší rodiny sami dva, neb ma minka zemřela před 14 roky a jedna sestra ve staré vlasti v roce 1936. Byl by měl 60 let pří štího července a mohl zde ještě být. Búh mu dej lehké odpočinutí, a ať ho z·~mě netlačí. Srdečný pozdrav na všecky čtoucí. Marie Klausová ..
.,,..
----~~~~--~~
--
....
--~~~~.~
VLASTAPITTNEROVÁ:
SELSKÁ PÝCHA OBRAZ ZE ŽIVOTALIDU
~~~·
l!trana. 'f
VISTN'IK
Ve středu, dne 29. května 1946.
--
Byla zde kdysi s otcem, kupoval tehdy pod svinčata u nějakého sedláka, Nepamatovala se mnoho na polohu dědiny a překvapila ji nyní jaksi svou rozlohou; vypadalať v zimě, kdy ne byla stavení skryta listnatým stromovým, větší a rozšířenější. Šla Maruška dále po silnici a optala se dětí, ubírajících se do školy, kde bydlí vápenící Jan dové. Pověděly jí a ukázaly na dvě chalupy nahoře na stráni, kudy patrně šla polní cesta do lesa a k vápenici. Nyní bylo arci vše srovnáno sně hem a ty chalupy stály obklopeny bezlistým stromovím jako v mřížoví. Ale mřížoví to bylo nádherné, lesklo se démanty a těmi duhovými květy, jak je mráz a sluneční paprsky vyzdobi ly. Maruška soudila, že bude asi k deváté hodi ně, any děti šly do školy. Vyučovalo se v dědi nách v zimě od deváté clo poledne a pak od jedné do třech, aby děti mohly před školou a po škole nějakou drobnou prací doma vypo moci. Anebo trochu více zlobit a sníst o pár krají ců. více, jak matky říkávaly. Ta doba zdála se Marušce ještě příliš brzkou k návštěvě u lidí, které krom výměnkáře z jed né a vdovce z druhé chalupy neznala, i prošla se dědinou, ukusujíc při tom vdolku, který jí v košíku ztuhl tak, že pozbyl chuti. Snědla asi polovici a rozhlížela se, kudy by vyšla k chalu pám vápeníků, Našla pěšinku a stoupala po stráni nahoru. Z jednoho většího stavení, právě pod oněmi chalupami, vyšla starší žena, nesouc v obou ru kou putny s vodou. Předešla Marušku, leč za chvilku postavila putny a odpočívala si. Maruška vidouc to, příkročlla, sesmekla svůl košík níže na loket a chopíc se puten, pravila přívětivě: "Tetičko, já vám ty putny popone su, jsu mladší." "I pozdrav tě Pánbůh, holka. za to, že si všimneš starýho člověka. A kterápak jseš? Ani tě neznám," řekla žena. prohlížejíc si ·Maruš ku, která šla výše po pěšince, zde ve sněhu jediné. " "Nejsu zdejší. Povězte mi, kam jdete, a já vám ty putny donesu. Mám dost času, jdu s vy řízenou od pantáty k Janclom, k vápeníkovejm," řekla Maruška. · "A vida! Já jsu Jandová. Tož jdeš taky k nám. Máme svízel, zamrzá nám pumpa, tož chodím tuhle do gruntu ke kmotrovejm. Máme se švakrem tu pumpu společnou, v létě je vody dost, ale v takovy tuhy zejmě jako letos není divu, že voda od pramene zamrzá," rozkládala žena. Vyšly nahoru, kde stály ty dvě chalupy, od děleny úzkou uličkou. ve které byly narovnány otýpky suchého roští, pokryty roštím zeleným. Obě chalupy-byly dřevěné, hezky upravené, ob ložené až po lomenice chmourem a roštím. Či stá okénka, po dvou v čele, po jednom v boku stavení usmívala se v slunečním svitu. Před onou uličkou stála pumpa, ovázána sla mou. Rukověť visela nehybně ve vzduchu, ka menné korýtko bylo namrzlým ledem vylpně no jako nejčistším sklem. "Tu v létě napájíme dobytek," poukazovala Jandová. "Zahrádky jsou z druhý strany, dvor ky nejsou ohrazeny; že zde není sousedstva, není mrzutostí s drůbeží a my se odjakživa v přízní porovnáme." "Tož kam s tou vodou?" tázala se Maruška. "Sem, sem, holka, tuhle vpravo. Tak clo síně a zrovna do sednice. Otevru ti," řekla Jandová a přikročila. Maruška přestoupila ze záprsně dosti vysoký práh a vešla síňkou, kde se krčilo několik slepic, do světnice, čisté a prostrané, s prkennou podlahou a velikými kachlovými kamny. U kamen na pekelcí seděl vápenik Jan da, vdovec, a choval na klíně .así čtyřleté děv čátko, oblečené v soukenných červených ša-
tíčkách a řěrtoušku z modře a bíle proužkova ného kanafasu. "Koukej, Francek, vedu hosta. A zrovna po mocnícu," zvolala Janelová. Maruška se trochu zarazila. Bylať pomýšlela na to, až vejde k staršímu Jandovi. Pojednou se ostýchala. Než v malé chvilce se vzpamatovala a postavíc putny, podávala Jandovi ruku, vyřl zujíc pozdrav od otce a vzkaz. "Ale napřed si sednite a odložte plachytku, Maruško, ani jsem vás hnedle nepoznal. A pěk ně vás vítám," pozdravoval Janela. A obrátív se k matce řekl: "Ale, maminko, proč neřeknete, donesl bych vám vody, nač se s tím taháte?" "No jen ty dvě putny na vaření, pro krávy dám roztát sněhu. Myslila jsem, že mi někdo od Matějkú vodu vynese, ale žáden se na dvoře nehukázal," jaksi se omlouvala synovi Janelo vá. Maruška shodila plachetku, postavila košík na pekelec a počala se obírati s děvčátkem. Po dala mu z košíku celý vdolek a usmála se, ano, děvčátko bez ostychu řeklo: "Zaplať Pánbůh. Vy jste kmotřička?" "To jseš hodná holčička, že se mne nebojíš, ale já nejsu kmotříčka, [su Maruška," odvětilo vlídně. "To huž slyším pel druhy: Maruška. Ale čí Maruška?" tázala se Janelová. "Šlapánková z gruntu," odvětil Janda. "I ty můj Bože! Tecly vy jste dcera toho se dláka, toho pantáty, co jezdí na svážku k vápe nici? A já vám řekla: ty; eínu, když člověk ne zná. Ale to je vidět, že jste z práce a z clobrýho vychování. Hned jste se chopila puten a dáte člověku lepší čest, nežlivá mnohá holka z po družstva nebo služebná," chválila Jandová. ''Zajdeme k strejcovi domluvit se skrzevá tu svážku, ale prve se, Maruško, ohřejte. A, ma minko, schystejte oběd, zvostanete, Maruško, přece hu nás," řekl Janela. "Ne. ne, tetičko, já mám oběd s sebou a zajdu clo Žďára, mám něco kupovat a musím si po spíšit," vymlouvala se Maruška. "No já vás doprovodím až do Žďára, projdu se, však se člověku v zejmě při tom lenošení div žíly nezkrátíjou," řekl Janda. Vtom se vrhnut do dveří starý vápeník, řka, že viděl, že si švagrová vede nějakou holku, která se mu zdála povědomou. Uvítal Marušku vlídně, slíbil, že v případě svážky vzkáže a pak počal žertovati, že myslily [ejícfi ženské, že snad Jandová vede synovi i sobě nevěstu. Maruška se červenala a vdovec Janda po hlédnul na ni vzrušeně, překvapeně. Zašli k druhým Jandovům, kde výměnkářka i dcera a zeť Marušku vlídně vítali. Havel se hned přidal k žertu pantatíkovu, že myslili, že to přichází Jandovi nevěsta. "Vidíš ty, Mančino, to bys měla ňákou ma minku," řekl Havel k děvčátku, které pi'išlo též, držíc se Marušky za ruku. Získala si dolkem ihned to dětské srdečko. "Tu bych chtěla, Maruška je hodná," řeklo dítě a všichni se smáli. Marušku uctili u Havlu kávou a k obědu u vdovce uvařila jeho matka mléčnou polévku s nudlemi a krupičnou kaši sypanou perníkem. Maruška se dosti ostýchala a byla by se chtě la brzy vypraviti. Ale stará Janelová se tak rozpovídala o svých starostech s hospocláfatvím a s dítětem, ~e byly již tři hodiny, když Maruška, ještě kávy po svačivši, odcházela provázena vdovcem. Ve Žcl'áře brzy nakoupila a Janda nedal ji nak, než že ji kus cesty doprovodí, že má dosti času. A zrovna řekl, že pi'ijde sám vyi'íclit, bude-li se později svážet. XIII.
Než vyšli Janda s Maruškou z města, počalo se již stmívati, tím šerem zimního dne, kdy, :::>.k se i'íkává, sníh šedn~ a tma také. Lehké bělavé mlhy plynuly od lesů. a nad lesy, po obloze pfo létala bělavá mračna plná sěnhu :t mrá,; ve vzduchu počínal se citelně ohlašov":tti, štípaje clo očí a bodaje jako jehličkami. " Janda se zastavil mezi posledními domky v malém krámku, kde byla trafika a výčep liho ".in. Koupil si tabák a kalíšek kmínky a přinu-
til Marušku, aby vypila kalíšek sladk.-'i, sll:i'icové rosolky. · Zdráhala se sice, ale vypila pfoce 1 přij::da rohlíček a pak nutk.ala k pospěchu. Bylať nemile upomenuta na význam cln08ního dne. z mužu v krámku pi'.'ítomn~·chptal se jeden, kam jdou. Byl to známý Janduv a ten odvětil, že provází Marušku, ~e tato jcte clomú. Když pojmenoval dědinu, fokl ten známý: "A copak že jdeš, holka, dnes z dědiny, kdy·~ tam máte ve mlejně a v rychtě takovou slavnou svatbu? Taková svoboclnica a odejde od muzi ky. Jen si pospěš, ať dorazíš ještě na kousek toho tancování. Však zněla dnes muzika od ko stela po městě i po cestě až clo dědiny, tfoba byl mráz, až muzikantům trumpety zamrzaly." Marušce bylo pojednou, jako by cítila ten mráz až v srdci. Tak jí bylo volno a lehko po celý den v osamělosti chůze a mezi těmi dobrý mi lidmi v těch dvou chalupách vysoko na stráni u lesa, a nyní zalehla žalná vzpomínka do duše jako zlý vítr. Vykročila po cestě rychleji a stáhla plachet lrn hlouběji do obličeje. Janela si vzpomněl, jak pantáta Šlapánek: vychloubaje a honose se Štěpánovou skvělou ženitbou, vyprávěl za poledního odpočinku arci i o tom, jak druhé děti musí se zaopatfoním čekati, až se zase trochu vzmohou, až Hanes vyžení a zatím přičiněním se trochu úroky po platí a zaplatí vťtz a ostatní věci, co synovi na koupili.
A ostatní svážníci tu a tam dopověcliH!,že ta pomocnice pantáty Šlapánka, ta hezká jako dcera odpyká bratrovo usazení v bohatém gruntě vlastně nejhůře. ,Jandovi bylo pojednou cl~včete líto, ch!'rnnl, proč asi právě dnes k vím bezvýznamnému vzkazu a nepatrnému nákuuu v městě odešla z domova. i nochválil v duchu tuto její osvědče nou umírněnost a rozšafnost. Neměl hned nápad, jak by dívce vyslovil svo ji soustrast. i šli chvíli mlčky. Silnice byla clo hladka u_i01·a saněmi a Mal'uška pojPclnou u klouzla. Znchytil ji a pohlédl do obličeje. I v šeru rozeznal, že dívka slzí. "Neplačt". Maruško,'' pravil vlídně. "Kdo ta kovou holku rozumnou a pracovitou, hezkou a hodnou, ,ial,0 j;,te vy, může jen tak nechat, ne stojí za ty slzy." "Nechvalte mne, vždyť nevíte, jaká jsu. Ale máte pravdu, nestojí to za pláč. Ale člověku je to pfoce líto. Mělá jsem toho Jána ráda snad huž od vyjití ze školy. Žáclen jinej chasník mi nenosil koledy a poutu, já jenom jemu jsem chystala pomlázku, s ním Jsem se na konec ma sopustu o· voračkách vyplácela, na svatbách tl'il~rát za drůženku byla, o svobodnejch funu sech jsem se s ním k muzice vedla, hu všech muzik první a poslední kousek jsem s ní.m tnn covala a poslední dvě leta se chasníci od něho mne dovolovali na půl písničky tancovat. A tak mě nechal bez vzkázání." Maruška se rozhovo řila a po několika krátkých otázkách vypově děla Jandovi všecky majetkové poměry rodičů., všecku tu tuhou práci a strádání, ke kterým byli hamoněním rodičů. nuceni. Janela znal něco z vyprávění svážníků, poví dají si naši lidé při práci tak ty kroniky jed něch o druhých, bez úmyslu pomluviti. Ocenili dívčinu rozmyslnost a těšil ji, že se jistě dobfo vdá. "Nemyslím na vdavky, zvostanu při rodičích, a kdyby mě Hanes nechtěl mít v stavení, pť1j clu k Štěpánovi. K cizím do služby by mě rodi če. a kdyby ti huž nebyli, brati'i 'nepustili, to1 budu hu bratra ne teda za děvečku, ale za tet ku a za všecko a na konec třeba za železnou krávu,'' řekla Maruška trpce. "Nebudete, Maruško! To záleží jenom na vn'l. Nedbáte-li, aby pro vás přišel zase jenom gran tovník, chtěla-li byste se přičiňovat na men ším, na chalupě, třeba při míň mamoně, zaseje pl'i míň práci a v spokojenosti, přijdu si k vám n "'lovo," řekl Janda poněkud unáhleně, ule vřele. "Strejčku!" zalekla. se Maruika.
,,,_.
_;
Strana li
VitSTNht
ADOLFTOMEK:
Milý přítel. Večer 2. března 1942 vedli nás z příjímacího bloku koncentračního tábora Flossenbúrg na blok číslo 7. Byli jsme šťastni, ze jsme zůstali třt kama rádi pohromadě. Vedoucí bloku nás mile přivítal. Když opakoval naše tituly "ředitel střední školy," "bankovní ředitel," a "stavitel." vložil do oslovení tolik ironie, že by nám Iíndv ])J'" cházel mráz po zádech. Tentokráte ale již nebylo možné, poněvadž jsme byli zmrzri Ja mě spát opět do nejvyššího třetího oddělení ko rampouch. Blok byl přeplněn. Měl [sem štěstí: přídělílí a to ínezí zelené Němce - zločince z povolání. Oba měli pláště stažené přes hlavu; •p·avý Re ani nehnul, kdežto ten po levé straně stáhl plášť s hlavy a tu jsem poprvé viděl jeho tvttr· ztočtnce. Podlouhlá lebka, propadlé tváře, vy sedlé lícní kosti, husté obočí a pak· ten svlá stní, divoký svit v očích. Nevítal mně nijak přívětivě - vždyť jsem ho připravoval o ten malý kousek pohodlí, který měl. Představová ní nebylo nijak oficielní; když zvěděl, že jsem Čech, okamžitě odpověděl: "Tady dlouho ne vvdržíě, pújdeš domů komínem." To jsem již před tím slyšel tolikrát, že mně to nemohlo 1i=.fokvapit, vždyť to byla jen taková vzájemná přátelská připomínka. Deku jsem nedostal; mráz byl přes 20 stupňů, nad námi byl větřák a tu se stal opravdu div! Ten vrah mi pújčil svůj plášť na přikrytí - věc od zeleného ne bývalá! Ráno jsem se dozvěděl, že se [menuje Kuttke a v hovoru jen tak mimochodem mi sdělil, že měl 12 roků káznice a sedmý rot je v koncentrnčních táborech. Na můj dotaz. ko ho zabil, jen mávl rukou, ale v očích mu za bleskl oheň šelmy. ,Tituloval mne, jak bylo zvykem: svinský pse, blbý pse, svině a pod. . . . ale nikdy mí neřekl "ty 'člověče," protože to byla v koncentráku n:,<'lfivl·a a viděl jsem, že mi nadávat nechce. Moje oslovení pro něho bylo vždycky jen: "i\1llýpřibeli Kuttke," ale zdálo se, že tomu ne věnuíe pozornost. Všemi byl opovrhován, ani druzí němečtí zlo činci s ním nejednali, často byl bit a kdyby jeho roMzd měl moc vraždit, tu by často vše kolem bylo mrtvé. Na Ier.ce vzadu měl kostní výčnělek, skoro úplný lalok, jako jsem nikdy před tím neviděl. V tomto táboře zločínců by L'Ambrosy našel tolik vděčných objektů pro svoji teorn o zlo činnosti! To bylo typů lebek, 'které při týden ním stříhání do hola tak vynikaly! Lebky po dlouhlé, ploché ještě se sedlem, silné výčnělky na malém mozku, ale přítel Kuttke v tom vedl. Tehdy jsem pracoval na úpravě strážní ce stv. Byla to dobrá práce, protože kápo byl sluš ný mezinárodní podvodník velikého stylu. Po dobré "práci" v Holandsku žil tř'i roky na Rí víeře, !;:ak: ve Vídni i v Praze a to všude na če skoslovenský pas. Na Prahu rád vzpomínal, jen naší policii nemohl přijít na jméno. V Che bu ho zatkli na základě již; pět starého zaty kače. Jednou tam pracoval i Kuttke a viděl jsem, jak ho příhrblý surový esesák bije a vede do kanceláře. Svěřil se mi pak, že šel "do drátů", esesák 110 chytil a vyháněl mu chuť na smrt. Když jsem ztratil lžíci, přinesl mi starou plechcvcu, za kterou si vyžádal slupky z bram borů, Mo3ná,že jsem mu škodil, když jsem my slil. že mi ji on sám ukradl. Stejně tak mi o patřtl nový tam· za dva plátky červené řepy. Vyznamenával mne vůbec skrývanou pozor- .• ností, kterou jednou osvědčil i veřejně. Nosili jsme se Slovinci železné pruty do betonu. Slo vinci snad ze všech. nejvíce tr:]'.:ěli. Bylo jich poměrně málo, nerozuměli německy a kopan ci a bitím jim tento nedostatek připomínali. Jeden z nich, jehož popel jistě je již rozházen na stráni pod krematoriem, měl veliký vřed na ramení pod krkem aby ho železo tak ne tl:-> (\ll ::J. pjjčoval [sem mu vlněnou punčochu, kterou jsem si proti zákazu uschoval. Po prá ci mi ji vracel, protože nebylo jisté, že se drn-
a
Ve středu, dne 29. května 1946.
hý den sejdeme. A při tom nás jeden německý zelený spatříl, Spustil rámus, že to udá, a on jemu na to ~ekl, že ho roztrhne, zpřeráží mu hnáty, jestli jeho kolegu (to jsem byl jako já) udá. Udání znamenalo mnoho ran býkovcem a několik dnú v bunkru pl'i jídle jednou za tři dny. Pátek dne 10. dubna 1942 byl nejstrašněj ším dn,em v mém životě. Počínal normálně budíčkem o %4. ráno. Ho dil jsem na sebe hadry a spěšně šel pro snídani pfos 86 vysokých schodu. Těžko jsem kotel po lévky nesl se stejně silným Polákem; pak ho nem umýt, vyčistit boty, snídat polévku z bram borové dřeně (odpadek ze škrobár,en) a hned k apelu. V posledních dnech ubili po mé pra vé straně dva kamarády a také po levé tf·i šli domÍl "komínem" a tak stál jsem na pravém ki'ídle hned u služby. Po mé levé straně stál milý pfitel Kuttke, nějak shrbený, s hnědou kapičkou u nosu :i;;o šňupci, jemuž vášnivě holdoval. Stáli jsme v pozoru a po všech po velech: Vordermann - Seitenrichtung - loos - loos - se pí·iblížil malý vyžilý esesák. se slovy: "Ty blbá svině s tím Č" (na prsou jsme měli číslo. označení, že jsme političtí vězňové i označení národnosti), mě uhodil do prsou. Byla' to rána nečekaná a proto tím hroznější. Zvykli jsme si na bití a rádi jsme vzpomínali na den, který minul bez rány. Zavrávoral jsem a padl jsem do fady za mnou. Postavili mne na nohy, já jsem však byl na polo omráčen, věděl jsem ale, když omdlím, že je to můj lrn nec.·Pak by následovalo kopnutí do bflcha, od nesení na r,evír a druhý den do krematoria. Vědomí jsem měl jakoby zastřené poloprůsvit nou latkou, ale pi'ir:omínal jsem si úporně, že chci ještě vidět děti, ženu a že se chci pomstít. To mě udržovalo, že jsem neomdlel. V podvě domí jsem vykonával vš,echnypovely "trestan ci. čepice dolú." pochodoval jsem do svého od dílu pl'idavačú zedníků, poklusem jsem šel do práce a tu teprve jako by mi pomalu padala neviditelná clona - nabyl jsem opět. plného vědomí. Bylo to největší vypjetí vů1e, jakého jsem byl kdy schopen. Hned nás hnali k nošení kamenných kvád ri't. Šest osob nám naložilo na nosítka kame ny, :pomohlinám je zvednout a clva Češi a dva Němci jsme je odnášeli. Nohy nám klesaly, pá teř jakoby se chtěla zlomit - ale co naplat, museli jsme. Najednou zazněl výsti'el. Lehli jsme dle rozkazu na zem a čekali. Nedaleko-od nás na' svahu asi 50 111 vzdáleném ležel nehybně trestanec, který volil tento zpúsob sebevraždy a šel proti strážím. Byl to "milý přítel Kuttke." Vidím občas i nyní v duchu Tvoji tvář, jak jsi ji odkryl pfi prvním setkání i ten poslední po hled na Tebe s hnědou kapičkou u nosu. Den však nesl svoje další zlo. Po odnesení kvádrů zavolali nás asi 20 na tahání táboro vého vozu. Byl naložen kamením, u oje bylo několik lan, do těch nás zapřáhli a za hromo vání kápo jsme táhli, ale nemohli jsme s vo zem hnout. Měl jsem špatné místo na pravé straně, kde právě stál kápo. Proto jsem táhl ze všech sil, když na můj hí·bet počaly dqpa dat rány klackem, také druzí dostali a konečně se vůz rozjel. J,eště po dvou létech jsem měl bolesti v páteři. V poledne brali ručník a příbor Kuttkeho a tu jsem si vyměnil jeho parádní lžíci s nápi sem "DUCE"za svoji plechovou. Odpoledne také nestálo za mnoho. Zavedli nás na nošení drnu, nafozaných v bažině. Ultragennán esesák Vodak ze Žatce měl ve lení a nosili jsme je as 1 km do kopce. Bití, křik, lání a popohánění neznalo konce. Byli jsme utahaní, sotva jsme stáli na nohou a ho diny na věži kostelíka v.e Flossenburgu šly tak pomalu. Špinavá voda z drnu stékala nám po zádech, prsou i nohá,ch,.šetřili jsme každým krokem, až jsme se k večeru táhli jako stádo polomrtvých tvorů. Pak b7l a·;:el, zase jsem vedl pHtele Richar da do St'hodú. protože již n-:1nohl,zase mi o pakoval "chcípneme z~le všichni," zase byl kousek chleba a trochu "čouda" z jedné tře tiny cigurety. Byl jsem u kon~e sil, zničen, zdeptá.n a jen
"-'
s malou naději, že vydrž~m do konce srpúa 1942, kdy určitě prý bude konec. Život zde,ne měl cenu, starší to jednoduše nevydrželi. Pl'išel Im mně kovó.í· Boleslav, takový náš o chránce a nezmnr a kamarádsky mi povídá: "Ty asi již neuvidíš :-;vého syna, já s ním al,e budu mluvit a a~.1y věi'il, že jsme bY.li spolu, napiš mu n{'>5aký vzkaz." Nevím, co ,sem mu již napsal. Litoval jsem však mé poslední vt1le. kterou jsem synovi pošeptal p.i'.·i loučení: "Když se nevrútím - krutě mě pomsti!"' To mě bu::to tPilo. aby neprovedl nějaký ukvape ný čin. -- V 11ote1,u bylo více pozdravú a pod pisú osoh rn: nezná.mých a na můj dotaz řekl mi Bolrslgv tak klictn/S: "To jsou přece Češi, co zde na b'oku zemí·eli." · Za clP<;rt. ťli,í nato vracelo s,e nás 16 kamará clú Sokolú clff,11ú. Richn1·cl i Rudo. Vám nebvlo rlopi'·8.no. aby stR i'e na,rr:.\L.iJi! Dnlrslavr i Karle. Vy jste vy drželi clo !rn1~00. F'.?h'.1s V6.s ho11ili i do Mauth'.lllllf:'nn n jste. šťastně domů. Vúm pati'í tato vzpomínka. A také na T·z.be, milý pi'íteli KuU.ke, Ty vrahu, lupiči a násil níku, vzpom~núm. ----) + •?• ... (---0
Něldeří z :naširh p,,03mště11ýchhochů vojínů
ma.jí mo:ž,nn.st <lostati dobře placené místo u naší Hl. Úi'a~1ovny.'llyžachlje se ocl žadatelů znalost an~·Ji,~tiJ,y a tř:·mrnpisna aspoú částeč mí znalost čtštim'. Máte-Ii mezi vašimi zná mými n;;lrnho s těmito scho1mostmi, poraďte mu, nechť
se písemně hlásí u: Hlavní Úi'·a
clovna SPJST, Fayettcvme, Texas. ----)
+ li• + (----
Letecká linka Praha-Am!'ltcrodam-New York. Prahn. - (ČTK.• - Od 21. května bude za hájena pflmá letecká doprava z Prahy přes Amsterodam do New Yorku. ----)
+ oTo + (----
,,, v
I(~\L1ENDAR
2. června. DivacUov'Nir. Snkolskésíni v Cor pus Christi a po div~dle večci'~na počest na vrátivších se členú vojínú i'ádu Čermák čís. 56. 2. června. S1>olečn::í svačina pro členy a jich rodiny v síni í·údu Vyšehrad čís. 48. v Taylor, Tex. 9. června. Vcfojné cvičení pořádá Sokol Žiž ka v Dallas, Tex. 17. června. Zvláštní schúze ohledně sjezdu RVOS. v síni ha Seaton. Tex. Začátek v 8:30 večer, v pádu špatného počasí 19. června. 16. června. Vefojné cvičení Jednoty Sokol ve Fort Wort. Tex. 24. června. Dvanáctý sjcz<lR.V.O.S.v měst ské radnici v Temple, Tex.
Změna adresy - Change Y ou?t i\.ddress Hlavní Úfadovně S. P. J. S. T. To the Supr·2111e Lodge S. P. J. S. T. Žádám o změnu mé adresy. - Please change my address: Stará Old nesprávná incorrect adr,esa Jméno Name address (Adresa) Nová a správná adresa
(Address)
Jméno
(Adresa)
New and correct address
Name Zone
(Address
Zašlete změnu na tuto adresu: Hlavní Úi'adovna S. P. J. S. T., Fayettevilie, T·exas.. Mail this change to: tiuprcme Lodge S.P,J.S.T., 'f2J:as.
·-
---~
..:::::::
V~ středu, dne 29. května 1946.
JOSEF VRBA: l
'
Franta, partvzán.
"Ne, vy nevíte, co mi ten chlapec dal starostí. Celé noci jsme nespali a stále čekali, kdy si pro nás přijde gestapo. Máme co děkovati štáb .nímu strážmistru Vojílrnvi. Zlatý člověk," vy pravuje starý železničář. Oh, dnes se to ovšem povídá! Oči se vesele Směji. Slova jsou laskavá, hrdá. Ale tenkráte to ošklivě pálilo. Nelidskými surovostmi sadi stických, sveřepých vvšetřujících bestií, v tom to pi'ípadě smutně proslulého gestapa v Kla tovech. Jsou příliš známá jména: Ruprecht, Friedu . . . Žádný výraz není dosti silný k jejich definování. Dnes si dávají nacističtí bídáci, očekávající soud, který se však rozvíjí v příliš uhlazených lidských formách, sloužltí ve svých celách mše . . . Jest se diviti, že se najde duchovní. ať kte réhokoliv vyznání, který se neštítí těchto stvůr a obcuje s nimi jménem Boha, lásky, smíření. To je profanace všech mravních zásad. Ale to jen tak. mimochodem, když jsem se díval do těch dobrých tátových očí, když js,2111 naslou chal prostým slovům vyprávění o hrdinství českého chlapce, který tak miloval svoji otčinu a její svobodu, a dopouštěl se činil, kvalifiko vaných jako hrdelní zločlny v očích nacistic kých vetřelců, hlásajících nám svá bláznov stva, aži po bludných cestách jsme se konečně vrátili, kam patříme, že Praha jp staré, císař ské německé město, ba v [edné básni byla o pěvována Praha jako město nejněmečtější vů bec, že ten náš svazek potrvá věčně a jiná, s odpuštěním hovaclstva rozpálených měknou cích mozků. Po tak strašné válce, po milionech obětí, umučených nejpodlejšími methodamt, se najdou ve světě zrůdy, které se děsí myšlenkou, že by s německými dětmi nebylo zacházeno lidsky, a aby pro Bůh ten odsun skopčáků se dál ve všech formách společenské konvence a za uplatnění nejvyšších zásad humanity. Když byli otravováni nešťastníci v plynových komorách, stínáni sekerami, spalovyní v pe cích, statisíce, miliony, kde byly tyto zrůdné citlivky? Krmiti je jako. vězně v koncentrá cích! Lze zapomenouti majora Šlegla, příslušníka 18. pluku, zemřevšího v září 1945 na následky utrpení z koncentráku? Když se vrátil domů, on, který zmíral hladem ve vězení. zbožně vy dechl ženě skromným přáním vězňů: "Oh, Anničko, ty nevíš, jak jsi:llÍ: dobré slupky z brambor." Jiný se rozplakal, maje ulehnouti do čisté bílé postele. A vzpomínám zpupnosti ta kového germánského spratka, ještě ani škole neodrostlého, jehož bylo od země sotva vidět . a kterého hostila ozdravovna ve Btřelských Hošticích. Potkali jsme jejich štrudl s trumpe tami a bubny v Kozlovských lesích. "Bist clu Mensch?" tázal se drze mé ženy. Starý vlakvůclce postřehl mé mlčení, v němž se mi, rychle se střídajíce, vybavovaly tyto o brazy nedávné minulosti: "Náš Franta se potloukal přes ti·i roky bez domova. Jen jednou pl'išel domů. Byk> to o předminulých velikonocích. Ale chudák, pfi šel domů zrasovaný, nohy clo krve rozbité. Pře váděl z Německa několik Poláků a měl je pře dati v Písku 'dalším pomocníkům. Na hrani cích v pomezních lesích spadl se skály a po, tloukl si nohy. Přišel [ssm tehdy ze služby, a maminka spínala ruce. "Táto, Frantík je doma." Ležel a spal. Dlou ho si však věru neodpočinul. Ani ne 24 hodiny, Poláci si spletli cestu do Písku a byli u Sedlice zatč~ni. Zrovna je převášett ve služebním vo zu, kde jsem konal službu, Lehce si předsta víte, jak mi bylo. Až je budou mlátít, prozradí všechno. Letím ze služby domů. Franto, je zle l Chytli je! Honem pryč! Srdce mi to trhalo. Sotva se doma rozehřál . . . už zase z domo va . . A že pojede clo Karlových varů, Vy provázel jsem jej do Plzně. Zd3 na nádraží jej zadrželi :p,i'i prohlídce dokladů. A Frantík drze, že je Maďar, papírv ztratil a jede do Němec ka. Ještě mu vystavili náhradní osvědčení, a by mohl jeti dále. Kde byl všude zavřen, ještě ani pořádně ne-
Strana
:VISTNfS: vím. V Osvědčimi, Kielu, Lu.beku, Hamburku . . . Pokaždé se mu podaříte utéci. LeGkdy při šel posel od něho se vzkazem, se žádostí o růz né potřeby. Jednou chtěl posel - byl z Prahy - šaty pro Frantu. Kele jsem je tehdy měl vzít? Poslal jsem jen dva bochníky chleba. A le pražák nebyl zklamán. Dobromyslně řekl: "Však my pro Frantu už něco seženeme!" A hlavně mládež, to nutno říct, byla obětavá a podporovala. V rožmitálských lesích byli skryti partyzáni, Rusové a Franta s nimi. Pro zastřelení Němců byla na ně podniknuta výprava. Rozpxášili je, několik jich bylo raněno. Pak se Franta skrýval s kamarádem v o puštěných Skoflcích, porůznu v domcích, na kostelní věží pod podlahou. Tacly jednou u nikl pronásledovatelům, jdoucím mu v pa tách, jen tím, že rychle shodil kabát, vytrhl vidle z rukou, když nakládali seno - a Něm čouří se hnali kolem dál. Kluk měl svou vlastní partu, jejíž byl veli telem. Rudou pětku. Nejsou ozdobeni řády. Leč ať jsou známá jména těchto českých, ne ohrožených hochů. Bud' zdráv, Josefe štoufe z Nepomuku, Karle Kurábe z Písku, Josef,e Rote z Milče, Miroslave Burdo z Bezděkovce! A slyšte! Pěkný. odvážný kousek provedli chlapci 28. dubna 1945, Franta s Kurábem. Na stupovali v 5 hodin ráno v Olšanech na vlak, směrem k Plzni. Zastavil je u železničního vo zu olšanský četník, Němec Ebrle. "Tak hoši, kam pak? Co děláte?" - "Partyzánujeme," drze odvětil Franta. četník už jen mávl ru kou: "Eh, clobi'e ... " Však již jednou vzkázal do Blatné,. když byl po Frantovi zase fofr, aby se hleděl ztratit. Po :pravdě nebyl zlým. Hoši tedy nastoupili. Vpfodu byl vagon s ně meckými vojálcy. Snad jich bylo dvacet. "Tak co, Karle?" rozohňuje se junácké srd ce Frantovo. "Dáme se do toho?" "Nti, když chceš, tak tedy do nich!" Vrazili na rozespalé hašašíry. Kuráb je dr žel v šachu automatem. Franta rychle vyha zuje z vlaku jejich zbraně. Sám si ještě na se be navěsil 5 pušek. Chystali se seskočit se stu pátek, každý na jedné straně. Franta však se svým nákladem ztratil rovnováhu a spadl o šklivě v jízdě. Kuráb byl týmž okamžikem střelen Němcem do hlavy a skácel se doltl. Vojáci chtěli zasta vit vlak. Stáhli záchrannou brzdu, která na štěstí nefungovala. Franta, ač potlučen, se bral a ukryl nejdříve zbraně. Pak se chopil Karla. Odvlékl jej. ke Kozčinskému potoku a vymyl ránu. Utrhl si košili a ovázal raněné mu soudruhovi hlavu. A nyní pryč! Karel nemohl, ztrácel vědomí. Vzal ho tedy na ramena, sám pohmožděn. Jeho cílem byl Bezděkovec a kamarád z party - Burda. Těž ko se vlekli polními cestami, roklemi, lesíky. Bylo nutno se skrýt. Franta už byl vysílen. Lezl s kamarádem po čtyřech. Nešlo to. V Žel vickém polesí ukryl druha pod klestím. Sám :p,ak: se vydal pro Burdu, aby s jeho pomocí do pravil raněného v bezpečí. Teprve v deset hodin večer se dobelhal a be re za kliku v Bezděkovci. Vracejí se ihned tmou pro druha partyzána. Dlouho však tápali nemohouce ho nalézti. Teprve chroptění pro zradilo Karltlv úkryt. A druhý den - další starost: Lékař, auto. Dr. Kvasnička z Nepomuku měl plnou ordinaci pacientú. Přišli k němu zadem a prozradili, oč jde. Lékař nezaváhal. Poslal lidi pryč s výmlu vou, že musí nutně odejeti a spravoval Karla. Nedlouho jenom si tento poležel, ukryt v Bezděkovci. 4. května, kdy už to začínalo, vy skočil z lúžka. Automat - a s Frantou se :pu stili do revolučního dění. Vidíte, za všechno byli by se s Frantou Šil havým z Blatné přeli, že byl partyzánem a že měl svúj oddíl. Ale na to Franta kašle. Nedě lal to pro slávu. pro nějaké vyznamenání, pro světské šlégry. Nic nechce! Teskni všal~, tčžce teskní. Tolik toho proclě-
o
" Mrzi tu se nešťastnou náhodou stfolil clo ruky. to člověka v ti'iadvaceti letech, když se nemú že chopit rasovsky práce a uli;:ázat Republice, Svobodě, s očima veselýma, rozesmátýma ... Ta pracka nejvíce teď žere Frantu, party zána! ----) + o7.. + (---Čs. Imclebník o clvou koncertech americké hudby na mezinárodním festivalu.
Praha. (ČTK.l - Hudební kritik Josef Bar toš referoval v Právu Lidu o dvou amerických koncertech Mezinárodního hudebního festiva lu Pražské jaro, které byly dávány 16. a 17. května. Jan Bartoš píše. že Američané vyslali do Československa významnou delegaci. Chtě jí tím dokázat, že hudba hraje dúležitou úlohu v americkém kulturním životě a má svérázné rysy. Tento dúkaz se jim poclai'il. Americká hudba jest značně odlišná od evropské. Tfoba si na ni dokonce poněkud zvyknout. Nelze jí však upí·ít hluboké vážnosti, solidnosti a umě lecké opravdovosti. .Jest zvláště silná svou rhyt mickou živostí, jest dravá, efektní a ve zvuku ostřejší než hudba evropská a vždy se vyzna čuje velmi dobrou instrumentací. Mladý diri gent Leoilhard Bernstein pracuje bez taktov ky, je rtuťově mrštný a orchestr si rozestavuje jinak než je zvykem u nás. Instinktivně dove de pflzpúsobovat orchestrální zvuk rozměrúm síně. S čs. filharmoniky si naráz porozuměl a dovedl je inspirovat k výkonúm nadšeným a rhytmicky pi'esným. Na programu byly sklad by Williama Schumana, Samuela Barbera, George Ge~·shwina, Roy Harrise, Aarona Cop landa a H. Bernsteina. - Po druhém ameri ckém koncertě ve čtvrtek 16. května uspořádal americký velvyslanec Steinhardt recepci ve svém domě. ----) + •!• + (---Čs. ministr výživy J'Hajer poclává novínat·um zprávu o vyživovací situaci.
Praha. (ČTK.) - čs. ministr výživy Václav Majer přijal v pátek 17. května zástupce za hraničního a domácího tisku, kterým podal vý klad o vyživovací situaci. Československé oby vatelstvo trpí již sedm let silnou podvýživou. Vláda se snažila odstranit její clfrsledky zvlá ště u dětí, u osob, které byly žaláfovány a kte ré byly v koncentračních táborech a u repa triant11. Díky pomoci UNRRA a za použití všech domácích zdrojú se podal'ilo zvýšit kalorickou honotu výživy na 1800 kalorií. Nebylo tedy do ~nženo 2.650 kalorií. jenž UNRRA stanovila ja ko normu pro osvobozené země. Pro nedosta tek mléka, masa a tukú lze témě 70 procent čs. mládeže označit za náchylné k tuberkulose. Po resoluci Spojených národú, aby vlády zajistili domácí zdroje chlebovin, aby hospodal'ily s po travinami a zajistily co nejvyšší sklizeň, vyda la čs. vláda 2. dubna provolání k zemědělcfrm v tomto smyslu a zvýšila procento vymílání o bilí na 85 procent, což ovšem na druhé straně znamená, že je méně krmiva pro dobytek a tím méně mléka, vajec a tuk1.L čes. vláda požádala generálního foclitcle UNRRA Fiorello La Guar dia o uspíšení dodávek clilkbového obílí a dou fá, žeUNRRA vyjde Československu vstříc. Z místních dodávek a z místních zdrojú by mohla yl:'i.dl'l :i:::i1:m'Ht. obyvatelstvu Jenom 1600 kalorií denně. Podobně jako za války bylo v Českoslo' V"'no:;ku vvn:ř.ito k osevu obi.Jí všech osevných ploch yčetně púdy ménf\ llndnotné. ----) 4 .{fo + (---Řád Antor,fo J. Čťrmák, čí-,. 5~.
Corpus Christi. Texas. Jelikož již byla zrušena lrnrantrna, již jsme v Corpus Chri1,ti 1112Ji po dvci. týdny, aby se :r:,i'eclešlo r::izšU-ení. polio nftkn?:>. múžr-:me lrn nečně provézti jíž dvah'(1te odloženm1 slavnost na přivítanou a počei:;t n::i.širn navr6,tivším se bratrům vojínúm. Je jich 23 a .ir:clna sestra, poručík Levina :Meeker. Shvnost bude dn.e 2. června, zač:itek divadla v~ tl'i hodiny odpol. Opětně pi'ipomínám sestrám, aby při nesly do kuchyně, co je k<i:'·dé možno. Těšíme se, že bude možno ně!d,erým úí·edníkúm Hlav ní Úřadovny v ten den nás poctíti návštěvou a proslovem prognun obo!tatiii. s bratrským a na shled8.nou pH~ ští neděli, Váš,
1al, zkusil, ze všeho se vys~kal - až po převra..,
Chus. Holúsck, tuje11mík.
..,..
strana
tu
Ve středu, dne 29. května 1946.
ViSTNÍR:
_. OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIO BENEVOLENT ORDER OF STATE Olll TEXAS
.,,.
I
AU .coutrtbutluns, eo:rrespondence of Lodlf reporters, biographies, etc. intended for publication. must be in the bands of the Editor by Saturday.
c:ll1ll!!ltt1dU!iWltmllf.lldfDJICllAii44\MIMiGli@ii@Hldil$b$ihiil83Jl¢i?BUDNIAllWHWhiW!Wi!QltMJllllM!lt9iftlM!UiitM!ldiMAnti1liiPSIUIUml.HU1'C:fflm~tummmlill~l:i7i~~llllllllllllll'iJlllllllllllllll1-8----
EDVARD BENEŠ-SIXTY-TWO
YEARS
the Soviet Union. Thus, in the absence of a. Biographical Sketch Edvard Beneš was born on May 28, 1884 at general system of collective security, or at least Kožlany, Czechoslovakia. the youngest of ten a system of European security, there was cre children. He was brought up in the country tívltíes had already aroused the suspicion of ated under his guidance a system, the prin where he worked on the farm with the family. the Austrian authorities. ciples of which would have been an instrument Later, he went to Prague to attend high school In September 1915, the clanger of arrest be in the prevention of a new world war, had they and then Charles University where he studied came imminent and thus, Beneš left the em been applied truc to their spirit and letter. philosophy. Soon he recognized that it was im pire for good with the help of a forget pass Thus, he negotiated and concluded treaties possible to gain a thorough and progressive port. Since he was closely watched, he was un of friendship, with many neighboring coun education under the rule of the Habsburgs and able to take his wife with him. She later was tries, including Poland, Austria and Roumania. when only a boy, went to study in London for imprisoned for a long time, by the Austrian He made an effort at negotiation with Hunga a short time and then to France for a longer authorities, just as Masaryk's daughter Alice ry but to no avail since its ruling class was not period. At the Sorbonne, he studied sociology was. Beneš managed to take with him all the prepared to give up its imperialistic claims and philosophy and then attended the Ecol1; money he had available and this he put at the that were later partially satisfied at Munich. des Sciences Polítlqucs at D!jon from which he disposal of the Czechoslovakmovement abroad. Since 1933, when Hitler came to power in received his degree as Doctor of Philosophy. In fact, this money enabled the movement to Germany, Beneš endeavored to help to organ He then returned to Prague where in 1909 he begin to function until that time when money ize Europe on the basis of collective security became a professor at an academy of com from fellow-countrymen all over the world · against the aggressor. This attempt was met merce. Three years later, in 1912, he was ap(mainly from the United States) provided for with no understanding. The last effort on the . pointed instructor of sociologyat Charles Uni a broader financial basis. part of France. advocated by Barthou, was also versity. In 1913, he also served in the same Beneš lived in Switzerlad for a short time frustrated in 1934. when the idea of an Eastern capacity at the Technological Institute. only and went on to Paris where he organized pact was refused even by those states which his very modest headquarters while Masaryk On the first occasion when he left his native later fell victim to German aggression. This established himself in London. Since the signi country, he had almost no funds, and thus had catastrophe had been foreseen by Barthou and ficance of the Czechoslovak question was ut to live on a very modest scale in Paris. He Beneš. After the failure of this plan, Barthou terly unknown in the western world at that earned his living by writing articles for vari on behalf of France concluded a treaty of mu time, the task of both these men was enormo ous Prague Dailies and weeklies.At that time, tual assistance with the Soviet Union and a ous. Later on, Beneš often recalled how happy he was already trying to inform the French similar treat.y wa« concluded between Prague he was when, after two or three days of tryíng press concerning the situation of the Czecho and Moscow which contained the provision to make contacts, on Paris paper printed ten or slovak nation within Austria-Hungary. By that the Soviet Union would take up arms in twenty lines about the Czechs. then. he hud made some friends in France who defense of Czechoslovakia should France her proved useful to him later. Besides this type of While Masaryk, Who at the end of the war self do so if aggression would threaten the political activity, he translated some French was in the United States, immediately reurned Czechosloval( Republic. The assassination of books into Czech.At the same time. he kept on home, Beneš attended the Peace Conference in King Alexander of.Yugoslavia and of Barthou, with his studies in the field of philosophy, so . Paris as one of the main osechoslovak dele the replacement of the latter by Laval, and the ciology and economy. gates. After all negotiations had been com following reversals in French foreign policy, pleted, he left for home on September 24, 1919. After the outbreak: of World War I, Edvard made this treaty, nt the most decisive move Hé was, regardless of his youth, soon recogniz Beneš, who in the meantime <1909 l had mar ment, utterly meanlugless. ed as one of the most respected and outstand ried the Czech student Hana Vlčkova in Paris, When this moment came, in the fall of 1938, ing statesmen in Czechoslovakia. After the was politically and intellectually prepared for Beneš knew that western Europe which had first chapter of the fight for Czechoslovakia's the difficult tnsk that was ahead of him. With grasped the meaning of German aggression in liberation had been closed, he turned to inter out confiding his plans to anyone, he set him 1914-1918, was not now prepared to cope with national affairs. For a short time only, in 1921, self to the task of fighting the Austro-Hunga an even greater danger. Doggedly and with he held the post of Prime Minister but was, rían empire in which the ozecns and Slovaks discipline he went through the ordeal of Mu without interruption Czechoslovak Foreign had been oppressed for centuries by the Ger nich that deprived Czechoslovakia not only of Minister from 1918 to 1935. During this seven mans and Hungarians to such an extent that her thousand year old boundary but also of her teen-year period, he became konwn as a a free cultural and political development was fortifications which had been built up not only statesman who though an ardent patriot, was denied to them. Beneš recognized that the for the defense of Czechoslovakia proper but nevertheless completely and enthusiastically World War offered a historical opportunity to also of France, and bade farewell to his people devoted and collective security which he has liberate the Czechoslovakpeople. In his plans, on October 5th, forced under duress to resign always considered the only effective weapon he relied upon the world democracies as was from the office which had been entrusted to against aggression. As Foreign Minister, he in only natural, clue to his education and to the him by his nation. In one of his last speeches formed his country regularly, via his messages opinions of his most revered teacher, Masaryk. as President, he said he had formulated a plan to the Czechoslovak Parliament, two or three and fully trusted that the future would bring In the fall of 1914, he went to see Masaryk, times a year, concerning the general interna back happiness to his people. and outlined his plans to him. Masaryk in tional situation. A diligent reader of these On October 22, Hl38, Beneš again went into formed him he was already working along messages which were significant by their re exile to England. secrettv, he maintained con similar lines and since that day both men col strained factual and moderate style, would tact with Czechoslovakia and especially so laborated most intimately and their views and have recognized that throughout all these with the underground, which was even then in opinions became very much alike. Masaryk years, Beneš maintained stubbornly and faith a state of preparation frir the expected con himself testified later, that during·World War fully his basic ideals without change or com flict with the Germans. Arter a short stay in. I, when he was living in the United States and promise. In fact, he was, even in Czechoslova England, he went to the United States in Feb Beneš was in France. there was no necessity kia, often criticized by his opponents for his ruary, 1939, where he was appointed a profes for a great deal of telegraphic contact between allegedly exaggerated and overtheoretical sor at the University of Chicago. He abstained them since even without it, both men reacted faithfulness to principles, as for example, in from any political act ivity until March 15, identically to important situations. This two 1931, when he in a restrained, but firm speech 1939. when ozechoslovckía was finally com men team was later joined by the Slovak lead at Geneva., condemned Japanese aggression pletely occupied by Hitler. who in this way and er, astronomer and soldier, Milan R. Štefánik against China in Manchuria, a country very by his own action, abrogated the Munich ver and this triumvirate worked in complete har far removed from Czechoslovakia. dict. Askedby Czpchoslovakorganízatíons from mony until the end of World War I. In his capacity as Foreign Minister, Beneš all over the world to do so. Beneš, twenty-four Shortly after those first discussions with Be together with Masaryk, laid the foundation of years later again assumed the leadership of neš; Masaryk left for Switzerland. Beneš stay Czechoslovakpolicy in the spirit of friendship the Czechoslovak movement of liberation. ed in Prague and there helped to organize the toward all countries that were willing to co Again a Masaryk, this time Jan, son of Tho so-called Maffia, the Czech underground or operate in mutual agreements; but mainly, mas, stood at his side. ganization whose Secretary he became. His with the close neighbors of the Republic. Be Foreseeing the outbrenk of a European and main task was to establish contacts between neš. however, was most eager to establish later a World War, :3eneš on July 12, 1939, went the Maffia and the movement abroad which friendly relationship between Czechoslovakia bad, to London where it was easier to main had been organized by Masaryk. In February and the western democracies. In addition to taln contact with the Czechoslovak Under and April of 1915 Beneš twice visited Masaryk this. he· created, tngethf'l' with Masaryk, the ground movement. On July 21, 1940, Beneš's in Switzerland but his return to Prague was Little Entente, and achteved in 1934, in coope attended by great risk since hís travels and acration with France, a treaty of friendship with (See Beneš page 11)
""'
Ve středu, dne 29. května 1946. TRIESTE·-
IN'.l'ERNATIONAUZA'l'ION M~~ANS RUIN
An international Trieste, artifically separat ed from its natural hinterland in the Julian March, would present an írrestíble bait to re crudescent Italian ímperíalíem, Dr. Lojze Berce wrote in a recent study of the Trieste question in Polítíka, leading Belgrade newspaper. Dr. Berce referred to the suggestion that the entire city of Trieste be internationalized, not to the Yugoslav proposal that the city be made an autonomous federal unit within th Federal People's Republic of Yugoslavia, with only its port facilities internationalized. An ínternalíonízed Trieste, 11e wrote, would in actuality be a kind of "nobody's territory," under an illusory international protection and lacking within itself enough internal force to oppose the trickeries of neighboring . Italy, where, even after the presumed final defeat of fascism, old imperialist and írredentíst ideas are flourishing again today. He cited the case of the internationalized city of Danzig, which fell an easy prey to re born Prussian imperialism under Hitler. In a brief historical summary, Dr. Berce re ferred to the voluntary subordination of the population of Trieste to the Hapsburg dynasty in 1382 as a "historical necessity" occasioned by a desire for protection against the Vene tians, who sought to isolate Trieste from its hinterland as a certain means of destroying it and eliminating it as a rival seaport. The Italians, he said, always have realized that Trieste could not live if severed from its natural hinterland. This led them, after the First World War, to the forcible occupation of the Julian March, so that the city, even though still separated from the sections of central and eastern Europe for which it is the best sea out let, nevertheless was enabled at least to sub sist after a fashion. "In the case of an internalization of Trieste as now proposed in some quarters," he said, "Trieste would lose even that much of a hin terland, while the latter in turn would lose its economic and administrative center. What could be the purpose of such a plan? To bring life into a still-born child'? - for just a little while?" Maritime commercial centers which existed as independent economic units through the re sale of colonial merchandise and various rare articles disappeared during the latter half of the last century, according to Dr. Berce, as modern cummunications brought producer and consumer into closer contact, resulting in a change in the functions of these ports. "They can no longer live independently. The · ties of such a port with its hinterland, which produces either industrial or agricultural com modities, become constantly closer, and their mutual dependence constantly greater. To se parate such a port from its hinterland by poli tical or customs frontiers means ruin for both. It was no accident that by the encl of the past century all such 'freeports' in Europe - in cluding Trieste which had custom privileges and hence were separated from their hinter lands by custom frontiers, were abolished. On ly 'free zones' were left, designed for custom free international transit. The evolution of mutual economic relations, in conformity with modern economic developments, no longer per· mits custom barriers between maritime eco nomíc centers and their hinterlands, even where both are under the same sovereignty. "In addition, the financial needs of a port today - maintenance and modernization of its harbor facilities, navy, etc. are enormous, and cannot be met solely by the port's own in come. England fully realizes this as regards its own ports and navy. And in Trieste, which faces a great task of reconstruction and which saw its commercial navy destroyed in the war, the problems are even greater. "Trieste is not a natural port. It was created only by the expenditure of vast capital needed for docks, dikes, etc. The maintenance of such a port requires continued great amounts of money.
VISTNfK "Vice-President Edvard Kardelj has called attention to another problem peculiar to Trieste. Approaches to the city and its harbor lay over the Kras Plateau, which is 500 meters high. This means that railway eommunícatíons across Yugoslavia to Trieste is very expensive. Yugoslavia cannot be expected to maintain such railway communications at great expense to herself in order to help make success of a Trieste solution which is against her own best interests." Dr. Berce also raised the question of Trieste's own industry. With internationalization of the city, he pointed out, Trieste would have its own special monetary unit, and Yugoslavia, no matter how much in need of the motors and other products made in Trieste, would, because of her foreign exchange position, have to de cline to purchase these goods in the Trieste market and would be obliged to produce them at home. Since Trieste's other neighbors Italy, Austria, Czechoslovakia and Hungary have little need of such products from Trieste, the city's industry would suffer heavily. Finally, Dr. Berce wrote, the experiences of the Yugoslav peoples in the years between the two World Wars have led them to an in stinctive distrust of the kind of "international" law which may be formulated in impeccable legal clauses but for whose application no state has responsibility. ---)
• eJ, • (---
COLORS IN VIENNA
Under Hitler and since the encl of the war Vienna has forfeited a great deal of her legend ary gaiety. Sitll, it was not a happy idea of the Austrian Government to brighten up the dull grey of everyday life with the colored caps of the various student societies. One would have thought that cap and ribbon, the sign and at tribute of the German student societies, which lifted the wearers out of ordinary bourgeois life and stamped them as the representatives of a privileged caste, would have been thrown on the scrap-heap of history together with the arrogant scarred faces which have long been a living anachronism and have furnished ma terial for caricaturists. It is hard to understand the mentality of a nation whose students vol untarily submit to the rules governing the drinking bout and the duel; the absurd ceremo nies at the students' club where vast quantities of "beer were drunk at the word of command and the duels with the rapier between students whose chief aim it was to mark each other's faces for life; for the scar remained and you could recognize a former member of one of these student corps to the end of his life. Under Kaiser Wilhelm, whose perverted theatrical sense distorted the whole of German life, these student corps, each with its own colored cap, flourished exceedingly, not only in Germany but in the German universities of the Austrian monarchy. Here the student corps be came the advance guard of pan-German chau vinism which sought to force an overwhelm ingly German character on the Austrian mon archy while relegating the non-German na tionalities, who made up the majority of the population, to the status· of second-class citi zens. Street fighting among the students form ed a constantly recurring item of news in the Viennese papers in these years. The intention of the Austrian Government in allowing the formation of the old student corporations at the Austrian universities is not easy to understand. The whole tradition of these student bodies is sharply opposed to the new Austrian democracy, and. their sudden re appearance in public cannot but be felt by the people of Vienna as a needless provocation. This view is expressed by the Viennese social democratic paper, Arbeíterzeítung, in the fol lowing passage: "During the past decades, Austrian universi ties were dominated by pan-German Students' Corporations, and Catholic students' Corpora tions. From 1934 to 1938 the Catholic Students' Corporations provided the ruling clique with nřřloíats, their members ruled the country, they were the backbone of Austro-Fascism. But they
&tra.na
11
were not strong enough to keep their rivals down. The universities became the strongholds of the Nazi plotters, and after the Hitler in vasion, the Catholics were sent to concentra tion. camps. Now, the Nazis have been driven from the universities. But should that mean that the Catholtc Students' Associations are to be given a monopoly? Or are the pan-German students to be given a well-camouřlaged hide out where they can continue their mischievous activities, till, one clay, a new Fascist move ment springs from their ranks? 'I'he Austrian workers and the Austrian people reject both; they want free, democratic universities." ----)
• ""' + (----
Beneš (Continued from page
10)
government, headed by Prime Minister Mon signore Šrámek, leader of the Czechoslovak Catholic Party, was recognized as the Provi sional Government. Later, recognition was gradually gained from all the United Nations among which Czechoslovakia was one of the founding members. Beneš received full re cognition from all the United Nations as the President of Czechoslovakia, in acknowledg ment of the fact that his resignation had been extorted from him under duress. When his seven-year term was to expire on December 18, 1942, the Czechoslovak government upon the unanimous recommendation of the Cze choslovak State Council, published the decla ration that, according to the provisions of the Czechoslovak Constitution, President Beneš would continue to hold office until such time as a free presidential election could be held in a free Czechoslovakia. In May and June, 1943, Dr. Beneš spent a few weeks in the United States. He had several conferences with President Roosevelt, Secreta ry Cordell Hull and other prominent American statesmen and on May 13th addressed both Houses of Congress. He lectured in New York and Chicago and before leaving the United States, visited Fort Knox and Detroit to ac quaint himself with the set-up of the American Army and with American industry. From the United States, he paid a short state visit to Canada where he spoke before Parliament and met the highest representatives of the State. He then returned to Washington where after a final conference with President Roosevelt, he left for London.. In November, 1943, Dr. Beneš visited Moscow where the Czechoslovak-Soviet treaty was signed on November 12th. This treaty of friendship and mutual assistance was a con tinuation and confirmation of the policy of both countries conceived in 1935, when a similar treaty had been concluded for the first time. In the USSR, President Beneš met Mar shal Stalin, President Kalinin, Minister Molo tov and other high representatives of the So viet Union. March 15, 1939, marked the resumption of Beneš's activities as he left them in the month of October, 1918. Twenty-five years later, he is again working for the same principles and in a similar manner as he was when he was un known to Europe and the world. Again he is writing, Iecturíng, informing, figting, negotiat ing and first in line, optimistically leading his followers. Uncrushed by the heavy stroke of a mischievous fate, he knows that his nation will ultimately rise again after the present ordeal which is persecuting and annihilating its in tellectuals, workers and peasants and all the constructive achievements he helped to build in his country with his friend and teacher,Tho mas Masaryk. Faithful to his slogan "Festina Lente" (Hurry with Caution), he is going ahead, conscious that the Czechoslovak cause cannot be abandoned by the world, sice it has proved to be not only a local but a European and world affair. ----} • .y., + (---"Silence in the court!" thundered the Ken tucky judge. "Half a dozen men have been con vincted already without the court's having been able to h~ar a word of the testimony."
.,,..
Strana 12
Ve středu, dne 29. května 1946.
Vi!':STNÍK'. THE GERJ.UAN GRETCHEN
Milan Kalaš Gretchen's heart is so pure that devilish arts are needed to seduce it. She is a moving figure in her innocence and doubt, her surrender to love, and above all ill.. her madness and her pitiful fate. Her story has captivated a whole world and penetrated into the subconscious mind of people ignorant or the actual story of Faust. Even the cowboy from Texas and the Australian lumberman, whose literary knowl edge stops short or Goethe's works, unconsci ously based his ideal uf the German woman on it. Allíed reports strove to tear up this false pic ture during the war. They described the female hyenas in the concentration camps, the women slave drivers who were the terror of the foreign workers, the women who carried guns; but the descriptions, true and realistic thought they were, have but little effect. After the conquest of Germany Tommy Atkins generally retained his power of sober judgment. If he fraternized at all it was without spiritual strain. Of the Canadians and especially the Americans we have more critical observations to make. The amis (German nickname for G. I.s) are widely hated. Even in Bavaria, where conditions are relatively good and rations are almost the same as in England, their unpopularity is in creasing. This does not prevent their judgment of conditions in general and the German po pulation in particular from being lenient. It is repeatedly observed that large numbers of the departing Americans and a not negligible number of the Canadians have become friend ly towards Germany and propagandists in her favor. If we examine this a little more deeply we find its reason to die almost exclusively in the Gretchens of Bavaria, Wi.i.rttemberg,Hesse and so on. They are praised for all sorts of things, for their cleanliness,their model house wířery and their exemplary modesty. We are left with the impression that they are quite perfect, that they never wanted the war, and that they never formed the hysterically en thusiastic advance guard in Hitler's rise to power and victory over the German people. It would be a fundamental mistake in psy chology to dismiss these views ironically or cynically. Is it really affection which is offered to the foreign soldier, the man who yesterday was being fought face to face or stabbed in the back? An important Nazi theorist, Dr. Wilhelm Stapel, has laid clownin Das Deutsche Volks tum, which he published in Hamburg, the pro per attitude towards the victor: "It is a. primitive principle of all warfare to regard girls as plunder. The intensification of virility in our claysnaturally leads to the view that girls are to be looked on as booty." Stapel, who recommended the separation of love and marriage and who invented the wretched phrase, "Love's place is at the end, not the beginning of a marriage," naturally evolved his theory of girls as plunder for the victorious German fighting men. It became a dogma, however, and passed .ínto the subcon scious. The average German girl allows the foreign victor the right to regard her as booty. As little feéling is wasted as by a Geisha over a guest in a Japanese tea room. Under the Kaiser and Hitler the German's only mission in liťe was to produce cannon fodder for the Fatherland, When a socialist member declared at a meeting of the Riechs tag in 1931: "We cannot advise the women of this country to bring more children into the world while international insecurity continues and we do not know if our sons will be left dead on the battleříelds," Dr. Ley, later leader of the German Labor Front shouted angrily: "You řools! What. else are sons born for?" Whole philosophies were built up on this theory that woman's sole mission was to pro duce cannon fodder. In Germany this led to the glorification of the unmarr+od mother as ln no other civilized countrv :· nw West. Dr. Alfred Rosenberg, the ínřluentin! Nazi philo sopher, condemned monogamy in The Myth of the T·wentI,~í,h. Century as detrimental to the 1:
race, advocated polygamy and raised unmar ried mothers to the rank of national heroines. He even advised that unfaithfulness should no longer be accepted as a reason for divorce so long as it promoted increase among the racial ly pure. Dr. Ernst Sti:itzer, the Dresden anthopo logíst, expressed the principle of "motherhood at any cost" more coarsely by saying "in our new Germany every swastica must have a nappy hanging beside it." The idea was put even more clerly by Profes sor Ernst Bergmann, head of the Faculty of Philosophy at LeipzigUniversity: "In the ideal state the childless woman should be without honor. We shall always find a sufficient number of men ready and willing to fertilize all women and girls." Thanks to Hitler's adventure this requisite number is no longer there, but the German woman does not lose sight of her national mis sion. Without future soldiers, no future glory, no final world conquest. rs not the strong and virile son of the Anglo-Saxon nations a mes senger of Wotan, come to beget his own enemy of tomorrow? Perhaps his own sons born in wedlock will one day meet Gretchen's children on the battlefield. Who can plumb the hidden thoughts of the German woman, brought up to submission and obedience? Frau Scoltz-Klink, who, as a German wo men's leader, ought to know what she was talking about, described the type as follows: "The girls of today have returned to creative needs. They submit to them humbly and hap pily and recognize in them their divinely ap pointed task for blood and soil. This is the new type of German woman." This type will even go on fulfilling her task for blood and soil and for the honor of the Fatherland when she has to seize a foreign medium through which to do it. Gretchen is well trained in impersonal and State-sanc tioned affection. The letters found on prisoners of war include not only love letters with the oft-recurring title "Mein Ra.uber!" but also curious leaflets and pamphlets. They all bear the same coat of arms and the promising title: "Union of Lonely German Women." "We do not want your money, so ask at once to see a membership card" (organization even among the "lonely"!). "Dear German soldier," it goes on, "we are waiting for you who are alone in the world without wife, fiancée or sweetheart. Fix our sign on your glass when you go into a café or hotel near any railway station. A member of our League of Lonely Women will take care of you at once, and the dreams which you had in the trenches and the longings of your lonely nights will find fulfil ment. Our members are everywhere, for we women understand our duty to our country and to the men who are defending it." The final sentence is hardly consoling or promising to a bourgeois mind: "Don't be shy. Your wife or sweetheart is one of our members too." Nazi philosophy officially laid down the principle that an illegitimate child must be of high racial value because it is the fruit of love and not of habit or degeneracy. Between 1925 and 1946 lie the experiences of the second world war. Yet inquiries by the Americans have shown that in their zone near ly all the girls who solicit the soldiers hold Na zi views. In Darmstadt an inquiry was held: "Does Germany need a new Leader to cure her?". Seventy-five per cent of the younger girls and 57 per cent of· the older women answered enthusiastically "Yes!" This number would probably have been greater if "reliable Germans" had made the iquiry instead of members of the occupation troops. Gretchen as heroine is not an isolated figure. Hundreds of them won iron crosses and other decorations during the past war. During the Weimar National Assemblywomen, even mem bers of the $ocial Democratic Party, repudiated the "shameful peace of Versailles." A book en titled History of the Freikorps Rossbach de scribes the "Easťern Parliament" at Danzig.
.,,..
The only man, it says, was Dr. Kathe Schirma· cher, After she had gone on drivelling about honor for some time one of the members asked her: "What use will honor be to us when we-re dead?" Kathe Schirmacher sprang to her feet: ·~rt is the essence of honor that one should die for it! But this nation (with a wave of her hand) will not die!" Then Gretchen strode out of the room, red with rage and not with shame. She anticipated Hitler-honor, blood and soil. Martha Hauer, tue torturer from Belsen, born in East Prussia, also had something to say about honor, blood and soil. 'In her moth er's living room there hung three pictures: the Kaiser with Hindenburg on the right and Ludendorff on the left; later Hitler replaced Ludend.orff. Morning prayers every day were as follows: "Without the stab in the back these men would have conquered the world. But there are forces at work which will see that your father did not die in vain." Then came the Nazi Party. Frau Hauer founded a Women's League. At thirteen Mar tha was a group leader in the Bund Deutscher Madchen. When Frau Hauer was dying her last words to her daughter. which send shiv<>i:-s clownthe backs of non-German women, were: "You must fight řor Germany like a man. Better on your shield than without it. If you cannot fight gloriously, you had better die." Martha Hauer obeyed mother's dying words. She became a proud German woman in the sense in which her mother meant it, fought with her dog-whip against the defenseless in mates of the concentration camp. It was her patriotic duty, she said at the age of 26. Asked what had been the most glorious day in her life she did not hesitate a moment: "That was when war broke out. I was living in Cologne at the time. Could there be a more glorious sight than our soldiers marching across the Rhine?" She repudiated humanitarian feelings as useless sentimentality: "We Germans are a spartan nation of soldiers." The interrogation officer pursued the point: "And what would happen if your children were taught humani tarian views at school?" "They spend enough time at home to have this un-Germanic spirit driven out of them." Then she emphasized that all her women friends thought exactly the same as she: "We are simply Germans and you don't understand us." Even better educated women hold these views.In the winter of 1944 the SwissPress re ported a conversation between a German tourist, Frau Bruckmann, wife of the well known Munich publisher, and a Swiss shop girl. Frau.. Bruckmann belonged to the cream of society. She was complaíníng bitterly .of the Allied air raids and of German victims of the terror. The Swiss girl answered quietly that these were acts of war but the Germans were doing women and children to death in concen tration camps. Names like Buchenwald and Oswieczimwere mentioned. Frau Bruckmann did not deny the allegation, but dismissed the whole matter with a wave of the hand and the remark: "How can anyone compare the two? The people in the camps were only Jews and wo men and children of inferior races." The propaganda about Gretchen and irre proachable German woman, has borne rich fruit for its inventors. rt has made people for get the armed German man, beloved and urged forward by her. The soldiers who fought bra vely against Hitler's troops are defeated bv his sirens. They even carry their praises overseas. ____
) + ...,. + (----
"Are you the girl who took m yorder?" asked the impatient man. "Yes, sir," the waitress replied. "Well, I declare!" he beamed, "You don't look a day older!"
*
*
*
Rifle Instructor - "How come you got five bulls' eyes? The range is 600 yards but your sights are set for 300 yards. Mountaineer Rookie - "See that rock half way down there? I'm bouncing them off that."
VISTMflt
Ve středu, dne 29. května 1946. v
v , Zpráva pokladníka S. A.. C.T., od meSlCe srpna 1945 do května 1946.
!!tra.na. 13
125. dubna 1946-Československému červenému kříži................ 25. dubna 1946 - Ruské pomocné akci 25. dubna 1946 - American Relief for Czechoslovakia
500.00 150.00 5,000.00 $11,118.!)6
PŘÍJEM:
SRPEN: Zbývá na bance koncem května 1946 $ 9,967.36 1. Ennis. - Dar 100.00 Děkuji všem, ktei'í jakýmkoliv způsobem přispěli no. tento kráný úspěch. 1. Taylor. - Členské příspěvky, sbírka a dary 160.00 S krajanským pozdravem Váš, 1. Seaton. - Sbírka a dary 202.50 Frank J. Olexa, pokladník S.A.Ó.T. 1. Seaton. - Členské příspěvky . 16.50 ~~~~~-)O(~~~~~1. Seaton. - českslov. červený ki'íž . 4.00 AMERICAN RELIEF FOR CZECHOSLOVAIUA, INC. 1. Seaton. Poválečný fond . 2.00 1819 Broadway New York 23, N. Y. 3. Snook. Členské příspěvky . 13.00 Bracket Lewis, Executive Director 6. Fort Worth. - Dar, J. W. Merlík . 11.00 April 30, 1946 11. Fort vVorth. - Dar . 450.00 Mr. Frank J. Olexa, ZÁŘÍ; 6402 Taggart st., 1. Taylor. - Dar řádu čís. 29, S. P. J. S. T . 50.00 Houston, Texas. 17 Taylor. - Dar spolku čís. 27, K. J. T . 29.25 Dear Mr. Olexa:17. Taylor. Dar a členské příspěvky . 45.75 Thank You most warmly for the check for $5000.00 donation from ŘÍJEN: the Federation of American Czechoslovaks of Texas to the under 13. Ennis. - československý červený kříž, Kroužek žen . 10.00 nourished children of CSR. After providing all the powdered milk, co 13. Ennis. československé sirotky, Kroužek žen 10.00 coa and dried eggs necessary to help feed 62,000 youngsters this :past . 5.00 13. Ennis. - Poválečný fond, Kroužele žen . winter, we are now buying rice. This was specíally requested from 17. West. - Dar . 82.16 Prague for children in hospitals to help them combat summer diseases, 19. San Antonio. - óeskoslovenské sirotky, řád čís. 133, . 41.00 and we were lucky enogh to secure a special export license for 50 tons. 19. San Antonio. - Poválečný fond, řád čís .. 133. 25.00 Your $5000.00 will be used for this purpose. 22. West. - Čsl. Červený kříž, F. J. Morávek . 10.00 I am distressed to learn that you did not receive our letter thank 25. La Grange. - Poválečný fond, spol. Kat. Dělník čís. 88, . 5.00 ing for the first $5000.00 which came in January. We wrote you on LISTOPAD: January 10, as yours was the largest check we yet had received in our 38.25 7. Nový Tábor. - Člensl~é příspěvky . campaign "America Remembers Czechoslovakia". I am very sorry the 7. Nový Tábor. - Ruská pomocná akce a červený kříž . 2.50 letter want astray, so please consider this letter aknowledgment for 7. Kovář, - Čsl. .červený ki'íž . 20.00 the full $10,000. 4.00 7. Kováí-. - Dary . 250.00 10. West. - českoslov·enský červený ki'íž . Your first check we used for the purchase of dried eggs, which have proved a delectable addition to the wearisome diet of youngsters PROSINEC: 5.00 who have had to live on bread and potatoes for so many years. 3. Shiner. - Čsl. sirotky, A. Čuláková . 79.50 10. Placedo. - Dary jednotlivců . I, appreciate fully how much work you have put into raising such 2.00 12. Houston. - Poválečný fond, L. Havelová . amount for relief in CSR from all the various organzatlons and com 5.00 12. Houston. - Československé sirotky, R. Peklová . mittees who have contributed. Please accept our gratitude to you and 14. Ríchmond. - Dar . 10.00 to all who have made these handsome contribution possible. 15. Houston. - Pomocná akce žen . 15.60 20. Shiner. - Dar '. . 10.00 Very sincerely yours, 15. Houston. - Čsl. sirotky, v upomínku R. Hruškové (Signet) BRACKETT LEWIS. (pí. H. Kořínek) . 5.00 20. Fort Worth. - Československé sirotky . 300.00 200.00 20. Fort Worth. - československý červený kříž . 22. San Antonio. - československé děti .. 200.00 22. San Antonio. - Pro běžence . 35.00 22. San Atonio. - Pro československý červený kříž . 34.05 NA POČEST NAVRÁTIVŠÍCH SE VOJÍNŮ 1 LEDEN: 10.00 9. Wharton. - Pro československé sirotky, řád čís. 58 . sehrají ochotnici 46.00 21. Placedo Junction. - Dar od 14 dárců . 41.00 21. Bryan. - Dar od 20 dárců . 15.00 21. Bryan. - Na potraviny pro čsl. děti . 75.00 23. West. - Pro čsl. sirotky . 20.00 23. Marák. - Na potraviny pro čsl. děti, spol. čís. 39, KJT . 24. Taylor. - Dar . 10.00 24. Schulenburg. - Dar, F. A. Bezecný . 2.00 25. Interest z válečných bondů . 16.91 ÚNOR: 1. La Grange. - Dar Hlavní Úřadovny R. V. O. S . 100.00 divadlo pod názvem 1. El Campo. čsl. červ. kříž, dary zaslané na red. svobody 10.00 1. East Bernard. - Dar a 'členské příspěvky . 157.86 4. Placedo. - Na čsl. sirotky, R. T. Marková, , . 10.00 4. Seaton. - Na potraviny pro čsl. děti , . 6.65 Veselohru o 3 jednáních od Miroslava Babl-:a 5. League City. - Dar, F. Skalník : . 9.55 OSOBY: 20. Needville. - Čsl. Červený kříž, . 22.00 20. Needville. - Pro čsl. děti . 22.17 Pokorný, veřejný posluha br. Chas. Holásek BŘEZEN: Pokorná, jeho žena, hokynářka ses. Julie Kučerová 16. Fayetteville. - Dar Hlav. Úřadovny S.P.J.S.T . 2,000.00 Máňa, jejich dcery ses.Lillie Hrušková 23. Vyměněné válečné bondy . 4,000.00 Božka . ses. Annie Regmundová DUBEN: Jan Vrabec, pokryvač br. Frank Kučera 4. Floresville. Čsl. sirotky, řád čís. 107, SPJST . 25.00 Bumrová, bohatá vdova ses. Frances Baxley 4. Kováí·. - Čsl. sirotky, řád čís. 38, SPJST . 15.00 Emánek, její syn br. Eddie Kučera 11. Houston. Na čsl. sirotky, L. Rulíková . 3.00 Vykoukalová, pradlena ses. Annie Troubilová 27. Seaton. - Příspěvky, dary a jiné . 351.48 Josef Dubský br. Albert Regmund KVĚTEN: 6. Richmond. - Na čsl. sirotky, J. R. Špaček .......................• 5.00 Nápověda br. Václav Šijanský. - RJežJ.e, br. Rud. Troubil.
DIV
Sokola Corpus Christi
v neděli, dne 2.. ěe na v Sokolské Národní síni
"Za hokynářským krámem"
~
21. 7. 9. 9.
Pi'.·íjem od 1. srpna 1945 do 31. května 1946 ; $ 9,461.68 Přenos z 31. čercence 1945 ~--············································· 11,624.64
srpna ledna února února 25•. dubna
$21,086.32 VYDÁNÍ: 1945 - Cestovné clo schůzí národ. rady, v~ A. Maudr 154.88 1946-American Relief for Czechoslovakia . 5,000.00 1946. Pro hladovící v Československu . 150.00' 1946 - Poštovné a jiné .....................•...•..........•......•...• . 14.08 1946 -šestiměsíční poplatek na č::sl. Nál;'odní Radu,. .. 150.00I
ZAČÁTEK VE 2:30 HOD. ODPOLEDNE Po divadle bude večírek (večeře) na počest navrátivšieh
se
vojínů řádu Čermák čís. 56. PROSLOOV ČLENEM HLAVNÍ ÚŘADOVNY
Večer zábava při hudbě Vráželově Uctivě zvou OCHOTNÍCI ••
.,..
strana H
VISTKhr: ,
,
.
,
OZNAMENI KANDIDATU 9. CONGRESSIONAL DISTRICT L. J. ŠULAIS:: za Congressmana llTH TEXAS DISTRICT W.R. POAGE za Con'gressman (o znovuzvolení) 15. SENATNÍ DISTRIKT GUS. RUSSEK za senátora 15. distriktu . + GUS. STRAUSS za státního senátora 22 SOUDNÍ DISTRICT STÁTU TE::'?::AS J. LEE. DITTERT za Distriktního návladního OKRES FT. BEND Wm. (BILL) GRAEBER za okresního Superintend~nta okresu Ft. Bend .,,.
A. S. (BILL) ADKINS za• šerifa t, T. R. (RUSK) ROANE za šerifa okresu Ft. Bend OKRES :MATAGORDA WALTER L. SKUTCA Za okresního komisaře Precinkt čís 4. HARRIS * MILNER , v v • za urn~ šerířa, R. F. (BOB) PEDEN za okresního soudce
+ THOS. H. LEWIS za okresního soudce GUY H. ~ARNf!!TT za šerifa
+
c
ARTHUR HARRIS, JR. za okresního soudce
+ ARTI~;JR HO~Y:O;YAY za odhadc1ho a vyberc1ho dani OKRES VICTORU. JOHN L. JARRATT za .okresního šerifa
~
W. F. (BILL) C'RAWFORD . za úřad šerifa. mmES AUSTIN W. D. BRYAN za okresního soudce $
WELDON B. DAVIS za okresního návladního ok:resu Austin e,
LAWRENCE DITTERT za okresního klerka o znovuzvolení. +
J. L. STIERLING za distriktního klerka (o znovuzvolení)
~
CHARLIE STRAUSS za okresního oclhadčího-výběrčího
daní.
•
WILLIAM WILLRODT o znovuzvolení za okresního · poklndnílm. ,i,
WILLIAM D. KAMAS za okresního komisaře Precinkt čís. 2. BELL COUNTY RALPH JEFFERS za šerifa
Ve středu, dne 29. kyětna 1946.
o
Jan Doubrava, dříve ve Spokane, ké vojáky z okupačni britské armáWashington. [ dy v Německu.
Otto Seitz, ktrrý jest od r. 1930 v ~::::::::::::::::::::::::::., USA., posledně New York City. Mike Olexik:, !posledně Hollidays Cove, w. v. POHŘEBNf DOMOV John Breštianský, posl-edr;.ě Chicav hodině zármutku najdete u JOE W. ALEXANDER go, Illinois. 11ás nejlepši pohřební obsluhu a znovuzvolení za odhadčího a ---0--.BILL MAREK, ředitel. o výběrčího dani. Zákon o jednotné oclborovó organiceny levné. saci schválen čs. 11arlamentem. Též prodiá.vá.."lle pohřební pojiGENE MADDIN Praha. (ČTK). - Prozatímní Ná-i ttěni od 1 měsíce do 80 roků stáři 7.a distriktního návladního rodní shromáždění schválilo ve čtvr-1 Ambulance ve dne i v noci. tek 16. května sedmnáct nových oMAREK BURNS FUNERAL OKRES FAYETTE snov, mezi nimiž byla 'též osnova HOME CHARI;.,EYB. BOROVEC zákona O jednotné oclboro7é orgaTelefon 546. za okresního komisaře Precinkt čís. 1. nisa~i, ~terá .b~1de s1:oll~·2m. ale doCAMERON. -::TEXAS stáva raz vereJno:pravm korporace, ORRES BURLESON takže bude mít povahu smíšenou. Dále sněmovna schválila dohodu o ED. J. DRGAČ évropské uhelné organisaci. za okresního komisaře --·-oSPOLEIILIV A POHROBNICK! Precinkt čís. 2. Další podniky, které budou přene SLUŽBA. • seny ·na Slovensko. Jsme pohotovi Vám poslou LOUIS BLAŽEK Praha. (ÓTK). - Pfod~ednictvo žiti bez rozdílu jak daleko by za okresního komisaře čs. vlády schválilo seznam dalších díte bez jakéhokoliv zv1á&"%C8( 2. precinktu podniků, které budou pí·,eneseny na i poplatku. Slovensko. Jsou to zejména padni-· HAYS BOWERS S námi mťlžete mhrvttt éea ky dřevozpracující, kovoprúmyslo za okresního soudce lcy. (o znovuzvolení) vé, rukavičkál'.-ské, chemické, tex My nabízime Pohtebni P'l tilní a grafické. jištěni pro '!!:af.dého t':lmJa ro OKRES WHARTON ---0--diny. J. J. DUCKETT Britští vojáci p-0z11á.vají Prahu. za okresního soudce PETE E. ETLtNGER VUNEU.AL Praha. (ČTK). - Do Prahy pfl HOME jíždějí na týdenní pobyt 60členné OKRES HARRIS Elsie PraMk-Etling(lr, skupiny příslušníků britské oku- i dámská pomocnici.' pační armády z Rakouska. Mini-1 DAVE LACAS Telefonu:U~"collect" Tel. li sterstvo zahraničního obchodu a za okresní~o pokladníka Bellville. Tflxn.:1 ministerstvo vnitřního obchodu pl'i-1 p . ,t z en kI o nezmenene v v , , r1ma or za- pravují podobnou akci pro anglic- ! ~ r-n• .,....,r..,., rm ·kladní linii čs. politiky po volbách Praha. (ČTK.) - V článku "Volby a co Po nich" napsal primátor města Prahy dr. Petr Zenkl ve Svobodném zítřku toto: "Všichni, kdo COMPANY NO. F-845 CERTIFICATE NO. 620 náležíme k čelným představitelům Národní fronty, :prohlásili jsme už mnohokrát índívíduelně i kolektivně, že se nic nezmění na základní OF THE linii čs. politiky. Půjdeme dále věrně se Sovětským svazem, budeme I1 usilovat o dobudování lidové admínístratívy, budeme čistit republiku od Němců a budeme společně Austin, Texas, May 8, 1946.
MAREK . . BURNS
OKRES McLENNAN HOMER CASEY za šerifa.
•
I
•
L--------------- r---lJll
*
---. ~~----~----~~~~~~ •!<>-~-•-•-•-0-0-0:::•~~:~:·:~~:~~-n-n-o-<1-0-0-0--,. Board of Insurance Commissione1·s
I
State of Texas
I
I pracovat k tomu, aby se podařtla 11 znárodňovací reforma. Takový bu- i de program i naší příští vlády, ať v ní má převahu ta nebo ona stra na. Bude to opět vláda Národní fronty, to jest koalice všech politic kých stran."
TO WHOM IT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY THAT
~·-~tk z prrrus u na ma- 1, 1Z a'I con o oavee jetku v ČSR. schválen. · Praha. (ČTK). - Poslanecká sně movna schválila vládní návrh zá kona o dávce z přírůstku na ma-: jetku. Sazba této dávky jest od-1-· stupňována od pěti do sto procent, pl'i čemž; je u fisických osob částka prostá dávky 30.000 korun na hlavu j rodiny, 20.000 korun na manželku j a 5.000 korun na každé nezletilé dí- i ~~· S~zba ~top~·o~;1~.tní platí pro ~l'Írnstky prevysujici 565.000 korun, i Zdaňuje se čistá hodnota majetku ! ~o odečtení dluhů a břemen. .v1~do:1 byly znárodněny Rakovnícký pivovar a sladovna v Rakovniku, elek~rár1:'!: plynárny: a vod~rny v No:7em J1.cmě, elekt::arenske a dopravní podniky v Moste. i -o.-! Hledají se krajané i . · • , NI ~wkYork,l~t·Yč.. (kČTKl ) · -k~enera m ronsu a es os ovens e re- ! ' blík 1790 B d' N° y ·k ,1 pu Y, · troat O way,b . ·~w or 19 N Y 11 1 d , • • e a Y oso Y • • Ann3: Vostiarova, 1~oz. Petrovska, I
I
Siavonic Mutual Fire Insurance Association, Houston, Texas has according to sworn statement complied with Texas as conditions precedent to its doing business and I have issued to said Company a Certificate from this office entitling it to do business in this year ending May 31, 1947.
Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above written. GEORGE B. BUTLER Chairman of the Board
I
I
I I
I
". ,
nar. as1 1886, posledne v N. ¥..
, I~
th,e laws of in this State, of Authority State for the
'
,
i I i
Frank J. Ančinec, předs., 425 Harbor Street, Houston 10, Tex. Frank J. Zubík, m. předs., P. O. Box 810, College Station, Tex. F. v. Urbísh, taj., P. o. Box 417, East Bernard, Texas. Jno. P. Trlica, pokl., P. o. Box 265, Granger, Texas. C H Chernosky práv. rádce 936 Bankers Mort. Blctg., Houston 2, · T. ' ' ·
exas,
Will A. Nesuda, člen účet. výboru, 2235 Frank ss«, Dallas, Tex. Robert červenka, člen účet. výboru, West, Texas. John Kahánek, Jr., člen účet. výboru, 4129 Valentine st., Fort W tl T or 1, exas. F . A. B· ezecny,' orga1 · rísátor 1 a , 'P _. o. B·ox 154 , Schulenburg , Tex . An t on Bíl1 y, ' vys 1 . pie v, d s., 603 Tabor· St ., Houston 9 , Texas .
+;1....,.....~...-.o
Ii
.... uGDO.... u~
.
,._
......o.... U4atu......
,Gll>tl ....
O«llllllH),am,oc:.ci,,v-c:m,,.11~u~1-.u•a:.mH1-.o«lO>O~U'1111111JM
O
i
c
8
,
I
8 !
.
. ...
V1i:STNtlt
Ve středu, dne 29. května 1946.
V }" " o k o icum o resu B 11 y
vyznamenání sovčtskf~u důstojníki1m zdravotní · Praha. (ČTKl. č::i. mlntstr zdravotni~tví dr. Pro~házka vvznamcnnl ve středu 15. května osm kú zdravotní službu Tiuclé armárlv čs. válečným křížem. _ čs.
.;
S oua"' .-1.,,..e I· · 1L'l'f AYES DOWERS Jr-:11"~ D I "' , .Jl :"' l ,I zau1a o znovuzvo erul , k h za () :reSlll O d Delegáti sou ce.
v
Nonat - domácí prostředek od ... . 1 ro ku 1 899. Léčivá mast dlouhou dobu osvědčená pro zmírnění bolestí zaviněných poraněním od hřebíku, dřevěné třísky, uškrábnu::í na drú. . tu, bolestem od revmatismu, atd. Jl:dr;,::> Hays Bowers se uchází o Mějte tubičku Nonatu státe poho- rnovuzvoleni do úřadu okresního tově, přijde vhod každému členu •. . di soudce (County Judge) okresu Bmro my. ,. . l" l' k leson a zada 'VO ice v ce em o resu O podporu v phštích primárkó.ch. .. • :3Y.l zvol_en clo tol;o~o ~u-adu.•.P0 tezlrn volbe a po cely cas Jeho madování byly těžké časy, ale s pomoCena Nonat poštou ,55c a $1.05. cí vaší se to hodně polepšilo. Já R. C. MILLER & CO., doufám, Že ty těžkosti částečně po.f . . minuly, ale bude tř'eba zkušeného Alt a d ena, Ca l 1 01111e • •1 . · t H s Bo"'ei·s • • prnvm rn Ja 1•,o Jes ay " , Do balíčků, které posilnit> <10 Evro11:; aby se to pi'ekbnalo a já doufám. známým, přiložte NON11T. že se mi to podai'í_ s vaší pomocí. --------když mne zase zvolíte do toho úfadu. Pracoval jsem vždy s okresními ko--------------1 • misai·L aby okr,2sní záležitosti byly ! v dobrém stavu, a s jejich spolu:cra'cí doufám, že se mi to podai'í. Když jsem nastoupil úřad okresního soud. ce, nebylo tak1·ka žádných dobrých ' t t d' ·· k, · 90 mil ces , a 1 e e ma o res asi "paved roads", a to bylo docíleno , . k . ,, .. , za spoluprace 01111saru a 1110J1 po111~1~~·esní , finance jsou t2cl' v do, 1;1'~!11 stavu a ~aždoroč:1ě jsou 1;1·ea vzcly schvaleI hlLeny odborml,y
HORKA
LÁHEV
$1§25
NEMÁ-LI VÁŠ LEKÁRNÍI<, OBJEDNEJTE PŘÍMO OD
......
LAVACA
-....
;\BSTRACT CO. J. F. BOŽKA, ře(litel
Vyhotoví abstrakty, vlastnické právo, vyřizuje ma,jetkové vojištěni. Úřadovna nad Peeples State Bank Telefon do úb:tclovny čís. 5, do res. 63 HALLETTSVILLE, (dz-c)
TEXAS
""""'·· ._.,"
•.• ""' •
""!"
McNUTT
·---···-
Dr~
JQ
Hollub
~DWA RD PACE
llf il
1 / ~:::-;m~dv=~
Pivo, Do~ácí ~ Chili, Káv.a a Studené nápoje
ciroRNOSK<,. Jl1Jf:i .I
: ny. . . ..• . · '1l • Jsrm pravmkem JlZ mnoho roku PRÁVNIK a k~ždý 111~1~. rozsudek, který ~yl oclVyřizuje veškeré 1oud.n1 volan k vvssmm soudu, byl yzcly po· · tvr:".rn a· nikdy nebyl zvrúcen. .záležitosti. Okresní soudce má býti vždy právÚřadovna: 936 Bankers Mortníkem. má rozuměti zák:onúm, pogage Building, přes ullcl naněvadž jeho rady j,est vždy požado-1 proti Kress budově. . v.:1110. On jest pfodsedou · 01n·e5nfoh HOUSTON TEXAS kornisnh\ a on má rozhodující hlas ' ve všem jednání, týkajících se o-I ln-esních věcí. r·" Já provozuji právnictví v okresu _.,.. ,:o mnoho rokft ,a vždy jsem hleděl, by správným a ·uctivým jec:lnáním ke každému, kdy pomoci a rady po ti'eboval, vždy s,e každému dostala, ~ a slíbit ii, že tak i na dále chci děla ti. Ž:idám každého voliče v okresu · o jeho hlas a pomoc. Jsem ženat a pati'ím též1 k i·áclu Nový Tábor čís. 1 17. S.P.J.S.T. v Novém Táb9fo, Tex. 'Děkuji Vám! Váš sluha, HAYS BOWERS. ( Pol. A iv. Pd.) ---0--Zásturwe ředitele UNRRA v Praze. · Praha. (ČTK). - Ve středu 15. ' května pl'iletěl clo Prahy Sir Hum • : frey C81e. zástupce generálního : rlif.rle UNRRA.
r,e
"""'~:
I
Kib-rtait's Barbecue
2 června 9.. června 16. června 23.. června
D1+veIn.n
I I
, .
,
P[O ·
t l d é Slusne nusto. uc Y 10 n lld · 5802 North Main St. Phone 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS {8-dz.)
·1
I I ---
I
v
Roh ulice Main a Preston (dz-c)
'I DR N..
I/
SEVEROVA ,
I
i
HOUSTON, 'l'EXAS
I
,
;.
307 Scanlan Building
I
Všeslovanského výboru v I -------------Bratislavě. Pra~a. (Č?7K) - Delegáti Vš~~:o: I e vanskeho vyboru z Moskvy přijel! Zubni Lékař v úterý 14. května do Bratislavy. -,--o--· Úřadovna nad Canada's Drug co. Provolání Ústřední rady odborů k 181.f,YAN, -::TEXAS I , vo bam. ·------Praha. ( ČTK l. - Ústi'eclní rada odború vydala provolání vyzývající ~ členstvo a všechen pracující li. d k DR, THOM~S ~· DeLANEY rozvaze a důstojnosti pfi volbách. OČNI LEKAŘ Bryle správně připravené. čas dle úmluvy. SPRÁVNĚ VYKONANÁ Úřadovna 3248 - Res. 2637 POHŘEBNÍ SLUŽBA. . ě v • 513-17 Professional Bldg. V hodm zalu zarmouceni naTEMPLE, TEXAS leznou Edward Pace pohřebni 'listav pohotový k sympatickému vyřízení nezbytných jednotlivosti a k vypraven! dojemného po hřbu. Levné ceny jsou naši zásadou. český Lékař a Operatér ~ v , v • . 711 Medical Arts Building Pohrebn1 reditel HOUSTON,TEXAS Člen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 . • 11 Telefon residence: Lehigh 9745 118 N F"ftb t • I ... s ., - Temple, Tex. li ,.. I f "1 "ovny• n-eston 2553. ....e e on utau • ,... _ --------------
No
r--------------.
česká žena právník advokát, o znamuje pi'estěhov:iní svojí kanceláře clo
I
--n.-
15
Haase
11 Bessie
.
·
,
Čs. zahraniční ústav připravuje ka1enc1ář pro zavhraniční 'krajany. .~e_w _York. (CTKl. -:. čs. z~hra-1 1:1~111 ustav : 1;raz·e pr1_~.ravt:Je na j rok 1947 vydání kalendáře pro za-, hraniční krajany. Kalendář ponese - ,, a Je · h o re da k ci• bY 1 ·! jméno "s1avm pověřen ministerský rada dr. Jos .. Filbrecht, před válkou přednosta pro budování a vedeně čs. škol v zahraničí v ministerstvu školství a1' , d . Vt naro 111 osvety, I
ursesom
NONAT •
Strana
----
-=----::~"-· •
řádu
Pokr k o
.
... ...
.
.
"'
...
...
. . Bača
. . .. Sca.:rcella
. . . ... . Syncopators . - ... . ... . .. F.. Tilton
VSTUPNÉ: MUŽI I DÁMY 75c Tax included O zákusky a občerstveni návštěvník.ft jest výborem náležitě :postaráno. Zábavní Výbor. 1140 ROBBIB ST. Na
V 20256
ciopťuni: 20th and North Main.
""'
Strana 18
VISTNiB:
Používejte k Gznamování •
..:;:;;.s:.
Fort Worth, Texas. Bratří a sestry! Chci vám dnes poděkovat za vše, co jste přinesly na uctění těch soko lů z Dallas a Oklahomy. Věřte, že si myslím sama sobě, přece ty naše že ny mají zlatá srdce. A když člověk se slušně optá, aby něčím přispěly. ony rády učiní, co jim poměry do volují. Bum vám všem odplať. Jídla bylo až dost, škoda, že ti sckclj z Oklahomy se nedostavili, asi měli vážnou příčínu, Bavili jsme se vesele s těmi z Dal las, každý z nich. je veselé povahy, tak se člověk musí zasmát. V posledním dopise byla chyba. Sokolí jedou do Omahy v červnu; však pan Hošek to vše vypsal, tak to každý ví. Také nezapomeňte na to veřejné rvíčení, co zde bude na druhý mě síc. V neděli bude zde české divadlo v sokolovně a zajisté že každý přijde se potěšit. - Na zdar! Ludmila Matějka.
•
Malý Oznamovatel ilJ!F" Mláclenec věk11-35 let, veselé povahy, šetrný, slušného vzhledu, pí·eje si seznámiti se s dívlwu neb vdovou od 25 do 35 let. Pište pod značkou: "Mládenec" ~;, Věstník, West, Texas. (22-24pd) •]/ll!i"' Pl'ijmou se manželé, k vaření,
práci v domě a v yardě. $175.00 mě síčně. Pište neb telefonujte na: Mrs. V. A. Hollomon, 4271 Bordeaux, Dallas, Texas, Telefon Lakeside 0440. (22-p.) 0!'!r Přijme se děvče neb žena lrn konání domácí práce a k výpomoci k opatrování dvou dítek v Dallas. Stálé místo. Hlaste se u Mrs. W. H. Gidney, West, Texas, Phone 82. (22-c)
---0--na o 1 e j na ČESI{É BOHOSLUŽBY ''drilling contract" od krajanú v o kresu Grayson, Texas. Pište: Jos. v Presbyternim kostele ve West v Havlíček, 1711 E. 3rd St., Tulsa, nedělí 2. června o 11. hodině dopo Okla. (22-23c) ledne. Rev. Josef šušulka bude ká satí. Návštěva členů jest žádoucí a CPF'" PHjmou se: - Muž se ž.enou hosté · jsou vítáni. --o--ne pi'es 35 let stái·í, muž lm koná HLEDÁ SE I{RAJAN. ní všeobecné práce na farmě a mu Karel Slováček, posledně a/c Hotel sí rozumět rolničení, dobytk:u a o 'Slavia", P. R. Saenz Peňa, F.C.C vocné zahradě, žena lrn konání do N.A. Chaco, Arg,entina. Hledá he mácí práce. Toto jest malá farma .natka vdova na Valašsku a kdo by o 18ti akresh a múžc býti dobl'.·,e ob ) něm něco věděl, ať laskavě do dělávána se zisl<em správnými lid )íše paní B. Valčíkové, 4015 Metro mi. Domácí práce jest lehká, neb rodina pozflstává z ,pouhých dvou Jolitan, Dallas 10, Texas. Sestra Valčíková obdrženou zprávu zašle lidí. Zdali máte schopnosti, laskavě matce hledaného. pište na J. ·w. Cocke, 1907 McKinney ---0--Avenue, Dallas. Obydlí jest na mí 1\Iasarykovy Lány. stě a uspokojivý plat, také část vý Praha. (ČTK). - Místní Národní,, dělku z pi·íjmú z farmy dle domlu výbor v Lánech požádal Zemský vý vy. Nehlaste se, pouze máte-li udané '.)or o přejmenování obce Lány na schopnosti a dodáte správné odpo Masarykovy Lány. Tato změna jmé ručení. (21-22-c) na bude provedena hned po pi'ísluš ném povolení. . -- ----==--. ---------~--·•;;JlllF". Přijme se - české děvče k byd lení v našem domě. čtyí~ členná ro-1 { dina lékaře, dítky 13 a 6 let stáří, ČESKÝ FILM žádné těžké prádlo, dostane privát ní světnici a mzdu $18.00 týdně. Mrs. M. Hill Metz, 6811 Hunters Glen Rd., Dallas 5, Texas. Telephone L-1829. (21-22-c) •'IJ!!F'": Jlleclám lease
''Otec Kondelík a ženich Veivara"
C'llllr Na proclej - 137 akrů, bývalá Vítkova domovina, mezi Rosebud a Burlington, míle od highway, dvo je dobré stavby i pozemek. Pfičina prodeje, rozdělení majetku. Cena správná. Hlaste se na Joe Pechal, Temple, Texas, Rt. 4. (21-22)p)
SHINER, ve čtvi·tek, 30. května, o 8 hodinách večer. ROSENBERG, y neděli 2. června, o 2:30 odpol., o 7 a 9 večer. LA GRANGE, v pondělí 3. června, o 8 hoclinách večer.
J.. J.. Duckett
YOAKUM, ve středu 5. června, o 8 hoclinách večer.
(28P)
I
I
I"
- -- . . -
TANEČNÍ
ZÁBAVA
---0---
v Pl'aze byl zahájen festival sovětského filmu.
bude uspořádána V NOVÉ SÍNI.
Praha. (ČTK). - V pátek 17. květ na byl za účasti presid211ta repu bliky dr. Edvarda Beneše a jeho choti zahájen festival sovětského filmu v pražském kině Moskva. Ph zahájení festivalu promluvil sovět ský režisér Alexandrov, jenž vyjád i'il radost nad pfatelstvím Českoslo-. venska a Sovětského svazu. Dále' promluvil ministr národní obrany· g,enerál Ludvík Svoboda. Poté byl\ promítán sovětský film Velký pi'e- 'i ......_(Pl lom.
NITE-CLUB
v C.ros,by, Tex. ve čtvrtek 6. června hudbu obstará
I Bača' s Orchestra I
'
-
"
"'
_,"
Z FAYETTEVILLE
...
~ ~
v
SCHULENBURG, v úterý 4. červ na, o 8 hoclinách večer.
PRÁVNÍK-
HALLETTSVILLE, ve čtvrtek června, o 7 a 9 hod. večer.
&. Duckett
Vyi'lzuje všechny PrilvnicM zúležltosti Úfoúovnn ve Wiley budově. Tel. čís. 770 EL CAMPO,TEXAS
-.--~
Výroční slavnost na oslavu Stého výročí postavení nové síně
na prodej. - Prodá se džina za výhodných podmínek ve Woodbury, Hill County. Pište na Supreme Lodge SPJST., Fayette vllle, Texas. (31-dz.)
Duckett
I
"
t.-, Džina
-ČESKÝ
Manii'estaee pro připojení Kladska Předseda Všeslovanského výboru k českosiovenslm. 'navštívil Brno • Praha. (ČTKl - Na úpatí Kuně Praha. (ČTK). - Předseda Vše tické hory u Pardubic byla v neděli slovanského výboru v Moskvě ge 19. května manifestace 30.000 oby nerál Gundorov s průvodem přijel vatel východních Čech za vrácení v pátek 17. května do Brna. Navští Kladska. Na manifestaci promluvil vil pl'i této přtležltosti také slav předseda vlády Zdeněk F'ierlinger, kovské bojiště. který prohlásil: "Pro nás je samo -0zřejmé, že západní hranici Polska Masaryk a Clementis o cestě do musí tvořit západní Nisa a Odra. Jugoslavie. Právě tak jest nám samozřejmé, k Praha. (ČTK). - Zahraniční minaše hraniční požadavky budou ře šeny dobře a spravedlivě. Naše ve-Instr Jan Masaryk a státní tajem i'ejnost se o to přřčíni zachováním nik zahraničního ministerstva dr. klidu a udržením důvěry v naši za- Vladimír Olementís pi'.'ijaÍi ve čtvr hraniční politiku, jejímž největším tek 16. května zástupce českého a úspěchem jest odsun Němců, který slovenského tisku a informovali je bude do 10 měsíců ukončen." Dále o cestě do Jugoslavie a o vztazích byl na manifestaci přečten projev k Maďarsku a k Polsku. Přijetí čs. ministra průmyslu Boh. Laušmana. delegace v Jugoslavii bylo neobvčeí v němž se praví: "Kdyby přes straš- ně vřelé, dojímavé a spontánní. S né oběti mělo zůstat rozdvojeno to. maršálkem Tito se mluvilo o poli co .iest nerozlučně spojeno příroze- tíckých věcech a při výměně názo nýmí svazky pokrevními, prohrála rů se ve všem ukázala úplná sho by věc lidskosti a spravedlností. Náš da. Dr. Clementís poukázal na ne nárok na Kladsko jest spravedlivý loyální postup maďarské vlády ve a oprávněný nejenom historicky, věci výměny obyvatelstva. Maďar nýbrž zejména geograficky." ská vláda, ačkoli se zavázala podPi'edseda vlády F'íerlinger i mí-] porovat tuto akci tiskem i rozhla nístr Laušman zdůraznili silně slo-] sem, vyvíjela na slovenské obyvavanské souručenství. I telstvo v Maďarsku nátlak v opačněm směru. Pokud jde o polské styOZNAMENI SCHUZE. I ky v souvislosti s čs. notou odevzdáŘácl Hvězdnatý Prapor čís. 55. li nou. konf::~~1ci zá~tupců. 'č~yř vel Tours. Texas. moci v Paříži, poukázal mínístr MaProto, že schůze odbýváme jenom smyk na to, že polská vláda byla o každého čtvrt roku, tak pi'ítom.nost čs. územních požadavcích vůči Ně všech členu jest žádoucná. Schúze se mecku dávno informována . bude odbývat třetí nedělí v mčsicí] , --=--_,..,,. červ.n:t ve .2 :_3? .hod: na míst~ prv:1í nedělí v mesici Jak Jsme kdysi odbý- · valí. Jos. Pavlíček, předseda. Albin E. Petter, taj.
r.
~ Hledáte džinu ke koupi? Hlavní úřadovna SPJST. ve Fayet teville, Tex .• má. džinu k prodeji ve Woodbury, Hill County. Výhodné podmínky prodejní i platební. Pište na: Supreme Lodge SPJST., Fa ye1lteville, Texas. (31-c'lz.}
s firmou
Ve středu, dne 29. května 1946.
I
----
,
RADU POKROK CIS~ 84, S.P.J.S.T. Dallas, Texas, 2625 Floyd St.
v neděli, dne 2.. června VELKÝ OBĚD V 1 HODINU ODPOLEDNE PO OBĚDĚ VOLNÁ Z~AVA
Večer v 6 hodin:
Tanečni zábava
Při hudbě
Frank J. Kubina z Eii1n.is
6.
FAYETTEVILLE, v pátek 7.červ na, o 8 hodinách večer.
v,
VSTUPNÉ: 50e OSOBA -
TAX INCLUDED
Každý jest uctivě zván (P)
VÝBOREM,
,-:,.