Vestnik 1946 06 05

Enter':ld

----

ROČNÍK

(VOL.)

~l!t

ll!le.ond

X.XXIV.

,~1n!!r

m,,;1

matt~.,

,l•PmPrv

.3rd Hl8::! at West. 'T'eX'l'l.S und"'

WEST, TEXAS, ve středu, --·

·, '

-

(Wednesday) 5. června (June) 1946.

.,!'

l\11s;ri1.,•

~titr·

lH2:i!

--

~--~~~

ČÍSLO 23.

VfSLEDKY VOLEB V CSR. ODLE definitivních v5 sledků vypadají výsledky voleb do ůstavodámého Ná­ rodního shromáždnění v českých ze­ mích takto: Komunisté 2,205,.658 hlasu (40.14 procent), národní socialisté 1,293,917 hlasů l23.66 . procent), lidovci 1,110.920 hlasu t20.23 procent>, sociální demokraté 855,771 hlasu (15.59 procentr. Na Slovensku dostali demokra­ té 980,275 hlasů (61.53 procent), komunisté 490,257 hlasů (30.48 procent}, strana svobody 67,575 hlasů (4.20 procent) a strana práce 49,983 hlasů (3.11 procent>.

Počet bílých lístků byl na celém státním úze­ mi n1.izivý, dohromady 32,055 bílých lístků, čili necelého půl procenta.

Z výsledkú voleb je zřejmo, že v českých ze­ mích jsou relativně nejsilnější stranou komu­ nisté, za nimiž ve značné vzdálenosti následují národní socialisté, dále lidovci, příblížné stejně silní jako národní socialisté, a na posledním místě jako nejslabší jsou socíální demokraté.

Komuúlsticky volila v Čechách i na Moravě průmyslová centra a osídlované pohraničí.

Slabou komunístíckou většinu má tentokrát Praha, kde komunisté dostali podle předběž­ ných výsledku 240,111 hlasů, národní socialisté 221,836 hlasů, lidovci 105,5Cl6 hlasů a sociální demokraté 96,!JOO hlasu. Také tradičně sociál­ ně - demokratická Plzeů má komunistickou většinu 32,915 hlasů, Na druhém místě jsou v Plzni národní socialisté, 20,236, na třetím mí­ stě sociální demokraté, 16,5.02 hlasů, a na čtvr­ tém místě lidovci, 9,39!) hlasů. Naproti tomu Brno má většinu národně-soclaltstíckou, 60,273 hlasů, komunisté dostali v Brně 58,620 hlasů, lidovci 33,498 hlasů a sociální demokraté 28,153 hlasů, Výsledky v Čechách a na Moravě se liší po­ tud, že na Moravě budou na druhém místě li­ dovci, kdežto v Čechách národní socialisté. Na Slovensku dostala demokratická strana abso­ lutní většinu, kdežto komunisté podle procen­ tuálního poměru jsou o polovínu slabší než de­ mokraté. Nové dvě strany. strr na svobody a strana práce měly neúspěch n zůstanou bez mandátu, nedosáhnuvše pravděpodobně v žád­ ném okresu volebního čísla.

Ko11.1.ent.áře pondělních \Wl·:,jtních vydání všech lístů souhlasně zjišťují. ze volby potvr­ dily nezbytnost dalšího trvání národní fronty.

To vyplývá i z toho, že součet hlasú odevzda­ ných pro komunisty, sociální demokraty a pro stranu práce na jedné straně a součet pro ná­ rodní 'socialisty, lidovce. demokraty a stranu svobody na straně druhé dává dva bloky pří­ bližně stejné síly. První blok by v tom případě měl 3,601,669 hlasů, čili 50.72 procent, druhý blok 3,457,687hlasu, takže první blok by ne­ mohl vvtvořít vládu s výraznou parlamentní většinou. Už proto je dále nutna koalice a ko­ operace všech stran, Jak také bylo na všech rozhodujících místech řečeno už před volbami.

Výsledek voleb po stránce vnitropolitické zna­ mená, že bude dále rozvíjen program národní tronty v dosavadním smyslu. Po stránce aa-

P

hraničně-politické byl potvrzen dosavadní kurs spojenectví se Sovětskýmsvazem a úzkého přá­ telství a součinnosti se západními "vchuoe »mí.

Rudé Právo komentuje výsledek voleb takto: "Síly a důvěry vůěí naší straně bude použito na uskutečnění velkého budovatelského progra­ mu, jehož cílem jest štěstí našeho lidu a síle naší republiky. Strana Gottwaldova dokáže znovu. že jest hodna této důvěry a že ji dovede ještě posílit. Svobodné slovo uvádí, že soustava národní fronty ve vládě musí se udržet i po 11m:m11111n:1m1:111111mw111:11:m11m1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111n:1111m111111111111111111111111111111111111111111

Třetí

noc.

Jaroslav Seifert Zlověstná noc, kdy naše zdi se chvěly pod třeskem pum, kdy záře požárú nám naše město v popel obl'acely, chtělo se nám už zpívat o jaru.

Je k ránu již a úsvit plaší stíny a město čeká, úzkost ve zdech svých, víc nežli ri'.\že krve kalužiny, víc nežli píseú je sten raněných.

Muži, chlapci, co jste dali městu. tu bude věčně s tímto městem stát.

Co bylo krásy v prostém vašem gestu: zdvihnouti pušku a jít bojovat! úder, úder pěsti neurvalé nutí nás k trvalé odvetě.

Vstoupil jste v krásné město, generále, a pm nás nejk1·ásněj$Í na sv~tě.

po mnohých trpkých zkušenostech v minulo­ l'!Li touží po jednotě národa a všeho pracuJiciho lidu. Dopisovatel Svobodných novin komentuje výsledek voleb na Slovensku takto: Slovenské lmtoliclté voličstvo, pokud pfod válkou patHlo k ludové etraně volilo demokratickou stranu i ph náporu, který na ni vykon:ivala strana svo­ body a z části též strana komunistická. Odmit­ nutí bílýcl1 lístkú voliči bývalé slovensl:é luclo­ vé strany a ·kladný postoj k volbám možno o­ značit za pi'inos k politické konsoliclnci Slo­ venska. D:::mokratická strana bude ov~em mít dost starostí, aby zpracovala toto voličstvo a udržela jeho kladný postoj k republice. Tím, že demokratická strana docílila vítězsLví, její posice ve státní politice Československa mlbyla zvláštní di.:ležitosti, zC'jména když česká komu­ nistická strana dosáhla v českých zemích ve­ doucího postavení.

Do m.inisterstva vnitra se dostavil americký velvyslanec Laurence Steinhardt, britský vcl­ vy1:,lanec Nichols a norský vyslanec Keil a ;:a­ hra niční novinál'i a setrvali tam až do nočních hodin, aby mohli sledovat výs1edel{voleb, 7-n­ hraniční novináí·i obdivivali klidný, d(ístojný a skntei'.mědemokratický průběh voleb. Britský velvyslanec Nichols požádal dokonce minist1::ť­ stvo vnitra. aby mohl. sledovat nejen prúběh voleb v Praze, ale aby mu bylo umožněno jako soukromé osobě pozorovat pruběh voleb i ve slí·ednich Čechách.

---) + .,.. + ( _

A

,.

10. května 1945.

11m1111111111111111111u111111111111mmmm111111111111111111mu1111111111!Ufllm11111111111111111111m1111111,11u1111111111111111111111111111111111111111m

těchto volbách. Nemůže vládnout žádná strn­ na ani skupina stran proti jiné straně anebo proti skupině jiných stran. Poměrnost volební­ ho zastoupeni znamená v tomto případě po\ měrnost moci zákonodárné i výkonné. Není dťl'­ vodu k pochybnostem, že některá strana zma­ ří stranicým sobectvím toto ovoce dnešních voleb. Zejména životní zájmy státu v meziná­ rodní politice se žádají, aby nás svět, chystají­ cí .se na definitivní úpravu hranic a mezlná­ ročních vztahu, viděl na výšce evropského de­ mokratického uvědomění." Denník Lidová De­ mokracie uvádí, že i po volbách jest možna je­ nom vláda národní fronty a že lidová sti·an"t jest její nepostrádatelnou. součástí. Pravdu měli ti, ktei"í usilovali o to, aby se volbami ne­ podlomila spolupráce v národní frontě, neboť jí bude po volbách třeba snad více než dosud, nebude-li ovšem chtít budoucí vláda, opírající se o většinu několika mandátů, vládnout téměř proti polovici národa. , Ministerský předseda Zdeněk Fierlinger na­ psal o volbách do Práva Lidu, že výsledky vo­ . leb v Československu nepřekvapuji a že mťiže­ me býti s nimi spokoj.eni. československý lid

CABARET 1'AX - FEDERÁLNÍ DAŇ.

Každý řád naší Jednoty, který konú :t.ábavy, mčl by sobě obstarati Regulations No. 43. Mt: M - Mimeograph Coll. No. 5699 datovaný rn. června Hl44, a T. D. No. 5385, od Internal Re­

venue Office z Internal Revenue dlstriktu ve kterým ten i'ád je. Federální vláda očekává, že každý řád, který pořádá taneční zábavy a pi'i tom prodává jídlo, nápoje, atd., bude platiti da11 z pHjmu ~i;:řl takových zábavách. D:111 je určitá. Cabaret tax nebo daň platí ten, kdo ku­ puje vstupenku, atd., tak že řád jen vybírá daň a odesílá na Internal Revenue Office. Řády jsou jen povinny kolektovati daú a odevzdati ji federální vládě. Daú se pHpočítá k sumě ne­ bi> eeně vstupenky, atd.

Kai:,clý i·ad musí rozhodnouti jestli je povi­ nen platiti daú jen z prodeje v.stupenek a také z prodeje jídla, atd. Dle zákona každopádn:!! h'lcl má kolektovati 20'k z prodeje vstupenek pl'i zúbavě od každého, kdo má právo nebo pi'í­ stup do taneční zábavy, mimo vefojných úi'ed­ nU:ú, ktefl drží pořádek v síni, a úi'.·eduíkú a dčlní:ú\, kte1'i poi'ádají zábavu; děti pod 12 let, které platí méně .nežli $0.10 vstupenku. nemus.i platit daÍ'í.. Když i·ád někomu podaruje vstu­ penku zadarmo, pak má platit 201.;, daú z té darované vstupenky v ceně, kterou platí ostat­ ní lidé na té zábavě. Dle Regulations 43, voj:í.­ kihn a námořníkúm muže dáti vstupenku bez d:mě. když jsou oblečeni v uniformě.

Některé naše síně jsou tak rozdělené, že ne­ ni viděti z místnosti, kde se pořádá taneční (Pokračování na straně 8.)

..,,_

Btrana.·1

· Ve středu., dne 5. června 1946.

VISTNilt

ÚltEDNÍ ORG.ÁNSLOVANSKÉPODPORUJÍCl JEDNOT¥-STÁTU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIOBENE­ VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS.

REDAKTOR - FRANTA MOUOKA- EDITOR Vydavatelé - Publishers ČECHOSLOVÁKPUBLISHING COMPAN"i WEST, TEXAS. Předplatné $1.50 roč. s~,bse-:iptlon $1.50 a year Změny adres zasilaji se do H,wni úřadovny ve Fayetteville, Tex,'>S. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. vesseré dopisy, předplatné a oznámky bucrtea adresovány na: Věstnik, West, Texas.

Véstrúk has the largest círcuíatíon or aD1 Czechoslovak Weekly ln the South.

A KOPALI VESELE

Když se náš lid zbavíl gestapáků, barbarských a drzých to hlupáků, tu občané v okamžik srazili se v pevný šik.

Srazili se svorně ruka v ruce a z nich vzplála velká revoluce a kopali vesele daíčáky do - hýžděle.

Když daičáky z vlasti vykopali, svoje zrádce na slovo pozvali, ústa jejich mlčí teď, mzdu dostali naposled.

Mzdu dostali jaká jim patřila, jejich zrada hanebná vždy byla, vlasti zrádce vezmi ďas, zaslouží jenom provaz.

---) + ~ • (--Tři tisíce nových členů na 50. výročí SPJST.

Na den 1. července 1947 budeme vzpomínat skrovných začátků, oddané práce a věrné lás­ ky zakladatelů naší Jednoty i zdaru jejich krásného díla. Bude to památná, významná u­ dálost v životě naší dnes za čtyř a půl milionu dolaru majetné Jednoty, milník, od něhož se rozhlédneme na pět desítíletí vytrvalé, oddané práce těch, kteří SPJST opravdu v srdci nosili rt pod jejím praporem vykonali dílo, jež je o­ právněnou pýchou všech z nás. Je to nesporně dílo důstojné, vzácný odkaz, svěřený k ošetře­ vání a rozhojňování budoucím. Dílo vznešené ve své ušlechtilosti a lidumilnosti, jež zaslouží stejně důstojné oslavy, provanuté láskou dědi­ ců, Naprostý úspěch kampaně zlatého jubilea bude nejkrásnějším projevem vděčnosti dědi­ ců ušlechtilého odkazu a vyjádřením úcty k zakladatelům, kteří na zřeteli měli jen dobro naše a budoucích. Čiňme se v každé osadě, pra­ cujme vydatně, aby kampaň zlatého jubilea tr-i tisíce nových členů do 1. července 1947 byla úspěšně provedena! .

Naše Hlavní Úřadovna ve Fayetteville bledá mladé síly mezi vrátívším! se veterány; vyža­ duje se dobrá znalost angličtiny i těsnopisu a č·~stečná znalost češtiny. Máte-Ii mezi přátel­ stvem či známými junáka s těmito schopnost­ mi, upos-irněte ho na tuto výhodnou nabídku.

Nechť chpíše do Fayetteville a požádá o po­ d1'obnosti doběe placeného místa v kanceláři HI úfaclovny. Časy se mění a my s nimi, říkávali již staří Fímané a dle toho bychom se měli též řídit.

Pfrd lety. kdy nás .přtstěhovalců byla většina, ved~ny byly české třídy pro učení se angličtině a pro seznámení se s americkým politickým ži­ votem. To byla potřeba doby a dle toho jsme se řídíll. Dnes, kdy přistěhovalcú je stále miň :.1 W\ÍÚ a druhá, třetí, ba již čtvrtá generace do­ rťrntá je nezbytné a nutné, abychom podchytili zájem těch zde rozených a snažili se vštěpovat

jim základy naši rodné řeči, jakož i prvky naši kulturní vyspělosti v jazyku anglickém, který je jejich vlastní řečí. Máme dnes jednu výho­ du, která je často přehlížena. Kdo pak mimo naše fady před lety věděl nebo slyšel o Če­ chách? Kdo znal Masaryka, Dvořáka, Smeta­ nu, Čapka atd.? Ale od prvné světové války a pod vlivem zlepšené a zrychlené komunikace prostřednictvím radiových rozhlasů a lepší no­ vinářské služby celá Amerika dnes aspoň sly­ šela ta jména a má nějaký pojem kde a co je Československo. A tenhle zvětšený zájem a lep­ ší znalost by se měla plně využít. Bude opravdu účelnější a zdravější, když v budoucnosti dopl­ níme naše nynější české školy třldamí pro do­ spělé, a když budeme vštěpovat našim dětem a jejich dítkám tu nám všem dobře známou vě­ domost, že znalost cizích řečí je nejen znakem inteligence a světového rozhledu, níe současně praktickou výzbroji v dnešním světově oriento­ vaném životě; a dále že znalost čoštíny má tu výhodu, že i zde rození mají Již vrozenou schopnost osvojit si češtinu dříve a lépe než ji­ ný cizí jazyk.

Sokolstvo v Československu pl'ipravuje slet v Praze 19,1s. Přípravy se konají ve velikém roz­ sahu. Práci zahájily všechny odb0ry Devátého sletu a· bude to zajisté významný slet. Z naší Ameriky se chystají obrovské výpravy na slet clo Prahy roku 1948.

Volby v Československu do čsl. národního shromáždění, konané v neděli 26. května 1946, vynesly vítězství strany levice, jež dle posled­ ního sčítání soustředily na sebe e0.77 procent odevzdaných hlasů a 152 mandátů z celkového počtu 300. Tyto mandáty (poslanecká místa) levice jsou rozděleny takto: Komunisté, 93, so­ ciální demokraté 36, slovenští komunisté 21 a slovenská dělnická strana 2 mandáty. Mezi stranami pravice rozdělení mandátů odhaduje se takto: Národní socialisté 55, katolická stra­ na lidová 47, slovenští demokraté ·13, katolická strana svobody 3, celkem 148 mandátů. Sldon doleva vede pozorovatele k úsudku, že politika prozatímní vlády byla oblíbena. V ní je zahr­ nuto znárodnění průmyslu, sociální pokusy a vypuzení Němcú a Maďarů z českoslovensli::a.

Zasvěcené kruhy soudí; že komunisté vzdají se svého nároku na předsednictví vlády na zá­ kladě své početné síly a ponechají Fierlinga, jenž je sociálním demokratem, v úřadu, proto­ že je v dobrém poměru k Rusku. Národní shro­ máždění o 300 poslanců nepochybně znovuzvclí dr. Ben=še presidentem. ' Horník českého severu v Čechách byl vedle skláře a továrního dělníka, jenž pro českou školu trpěl, svýma rukama ji bránil, svá prsa pro ni nastavoval - a udělal ji a s ní i češství.

Na bedi ech jeho vyrostla česká škola i jinde, a i když ti polovzclělanci kdesi utonuli v moři ci­ zoty a odrodili se, on vždy zůstal věrný syn své země a nezradil jí za hrst rýže.

Sjezcl Americké Obce Sokolské 27. června v 9 hodin ráno, v budově sokola Omaha, Nebraska.

Letošní sjezd AOS konán bude v době mimo­ řádně důležité, protože budou řešeny vážné o­ tázky dneška a sjezd musí také zajistit Obci so­ kolské ěepší budoucnost a zdravé obrození ve všech složkách. ·souhlasíme naprosto se slovy jednatele bratra Václava Konečnýho, jichž u­ žívá ve svém sjezdovém oznámení a sice: "Pro blaho našeho celku je nutno více než kdy před tím, abychom pracovali a jednali v pravém duchu sokolského bratrství. Musíme míti na zřeteli jedině zájem celku. Chceme-li se dodě­ lat opravdových výsledků, tu musíme všichni bez rozdílu - srdcem i myslí - rozuměti si ja­ ko svorná rodina a stavět společný prospěch nad všechny zájmy osobní. Všichni sjezdoví zástupci musí s plným pochopením řešiti otáz·­ ky dnešní těžké doby - musíme naznačiti ce­ sty, jimiž musíme dále kráčeti k lepší sokolské budoucnosti." Sjezdu A.O.S. přejeme zdar úpl­ ný!

Zkázo~1osný zá1·oclek. nová. válečná zbraň.

Když se ve výboru kongresu jednalo o povolení $4,639,711,000 pro práce námořního odboru, vy­ šlo na j :vo. že Svoj. státy mají novou zbraú zl~ázonornější než je atomická bomba. Nová zbraň je prý zárodek, schopný po jednom po­ stříknutí přivoditi zkázu celých měst a úrody.

Vyšlo také na jt!VO, že Unie má několik zkázo-

'"

nosných zárodku k použití na kterémkoliv mí­ stě a ve kterékoliv době. 'l'ato nová zbraň je vá­ lečným tajemstvím Spoj. státú a žaclný jiný stát ji nemá. Ač nejsou známy podrobnosti, nová zbraú. je prý zárode\,, který je možno roz­ střikovati z letadla z výše, ve které je střely nezasáhnou a účinek zárodkú je rychlý a při­ vodí jistou smrt. Bylo sd~leno. že není potřeba spustiti zárodek nakaždou osobu, protože ná­ kaza se rozših1je velmi rychle. ne pouze na o­ soby, nýbrž na ·celá mě:;ta. Jedním letem je možno spustiti dostatek zárokí1, aby byla zni­ čena úroda pšenice, i semeno, jež je v zemi. Člen snfanovny, který v této věci učinil ozná­ mení, že to hrozný vynález a máme doufati, že ho nebude nikdy použito. Dodal, že tat.o zbraň je schopna přivod:ti takový výsledek, že ve válce nebude žádný vítčiz a civilisace by byla zničena úplně, a proto považuje za nejlepší prospěch. aby nikdy více žádná válka nebyla vyvolána. Pozdě.ii bvlo zHšt?:no více informací o této věci, dle podrohnMtí sdčl·mých kong-res­ nínrn výboru místoadmi":ilcm Roils T. Mcinti­ rem. Í'editelem oddělení medicíny a ranhojič­ ství v námořním odboru.

Tak to, za1llat' Et1h, máme už doi.:eln clobré....

Těmito slovy ulevil si vi:dce uhlokopú John L. L. Lewis po podepsání nového kontraktu, jež po úmorném vyjednávání l,yl konečně dohodnut mezi vládou (která dočnsně pfovzala doly do své správy) a Mr. Lewisrn1..Neohrožený a své­ hlavý vúdce horníku měl~kého uhlí, jehož obraz visící skoro v lrnždém ob:'ctlí 400,000 uhlokopú, pro něž v posledních de~ ítkách letech vymohl dříve neslýchané vymoženosti a podstatné zvý­ šení platu, dosáhl dalšít o vítězství neb nový kontrakt obsahuje 95 procent toho, co John L. Lewis od uhlobaronťl pož:ldoval. Nová smlouva bude pfodložena ma.iitelúm uhlodolú a tito maií pr~"0 5~ h, :1' ;'f·1~::~outi neb zamítnout, v kterémž přípndě vláda bude nucena vésti sprá­ vu dolú nadále a potud, až majitelé se rozhod­ nou svú.i majetek pfovzit clo své správy. Sta­ ne se tak dle vší pravděpodobnosti až úřad kontroly cen svolí kn zvýšení ceny uhlí a o tomto :wýšení už sc v tisku objevily první zmínky - cena uhlí má být zvýšena o 35 až 50 procent. Uhlokopové tedy stávku vyhráli a ve­ řejné mínění souhlasí s polepšením odměny za těžlwu a nebrznečnou práci uhlolwpi't i když občané nesouhi::isili se stávkou, která se tak protahovaia, zpomalujíc tolik očel~ávany roz­ běh prf1myslové výroby Ameriky. Celá veřej­ nost se při stávkách a obzvláště déle trvajících stávkách podivuje následující skutečnosti: stávkujícím dělníld\m po zbytečném protaho­ vání se nakonec pfldá na mzdě; výrobci povo-" lený pr-írústck nn vy(Viní zkrátka přirazí se ce­ ně vyrob0ného zboží čili zvýšení mzdy netratí podnikatelé nýbdi odknpníci zboží - veřejnost.

Proč má tedv voiTinost trpělivě čekat na u­ rovnání stávky, proč v pl'.:ítonmé době nedo­ statku rúzných potl"0b (auta. ledničky, radia, obleky, prádlo a jiné do nekonečna) tato veřej­ n0st, má být i;e sv'ími potfobami odkládá.na, když celon t.u tahnniei nak1mec musí zaplatit?

Proč vzpírnií se vclir.í nodnil::ateJé zlepšiti mzdu dělnictvu. když jsou b0zpeč11l,ŽP- zvýšení režie jejich továren l)Í'inesc jim povolení ku zvýšení ceny jimi vyráběného '?.boží a oni na konec zí­ skávají, j11 k tnmn byl0 pl:i stávc0 u General Motors. kde pl'id<Jný dolar ku nw:ctť, di>lnictva vynesl této spoleřnm~u další dolar čistého zisku z povoleného cen automobilú. Při stáv­ ce n G. M.• trvc.Jicí J.1.2 chi, společnost "handr­ kovala" SCJ ?.Pstn11ei dť\.J11ici·va o dv!l a pM ce.ntu - to hvl rnnlíl mezí noř.adavky organisovaného délnictvft. Nebyl t:o .ri\ak rozdíl nep<1.trm'rchdva :>. nfil r,Pntu. en 1>polť:!čnost G. :rvr. zdržovalo od ::-iednání ni:ms !'mknvy -tét0 n~ústup1m~ti i'r>?.Í hloubt~.ii -- volkokapitál obává se j-'<lnntnél,o p0i:;hmn uvi\omnělých mas pracu­ .iícíhn lidn. Jd<>ré rlmnáhají se zaslouženého podíl11 mol0/".néhn dílrt -- kapitálu a práce. To n"11i žnd•1•1 krrumi•,p1n<:. ie t-o ryze suravedlivý. nárok. vdk0!u1pitúl nechce uznati.

Bm1'te mazoly práce, -pož,ehnaná r"',u h:rdá! J~aih1á čtuv5ka ctí, těžká ho ctí nejvíc. Á k<lo jí sám cti hoclen není.

je

11

Ve středu, dne 5. června 1946. Čeho desňhlt uhlokopové? Nový kontrakt horníku měkkého uhlí stanoví mzdu $1.18%c za hodinu plus poloviční přídavek za práci přes čas, jež se počítá po 7 hodinách pravidelné denní práce. Pracovní doba v týdnu je pět dní o 9 hodináchoproti době šesti dutí před stávkou Nejnižší mzda dle nov~smlouvy přinese horní­ kovi $59.25 týdně proti mzdě $63.50, jíž bral za šest dnu práce čili 54 hodin. Může ale dle přání pracovat šest clní v týdnu, v kterémž případě za šestý den dostane čas a pul čili $75.25. Mimo tuto úpravu mzdy nový kontrakt poskytuje uhlokopům: Placené prázdniny od 9. června do 8. července včetně - sto dolaru na místo $75 jak dříve. Vláda zavede do 30 dní bezpečnostní zařízení dle standardu úřadu baňského a unie zvolí si výbor bezpečnosti pro každý důl, jehož povinností bude neprodlené hlášení nebezpeč­ ného stavu přt závodě. Správce každého dolu dbáti bude státních zákonů náhrady pro za­ městnance. Vládní správce nechá vyšetřiti po­ měry nemocniční. lékařské, ubytovací k vim rozhodnutí, jakých náprav jest zapotřebí pro život rodin hornických dle uznaných norem amerických. Stížnostní jednání bude oprave­ no dle způsobu, jaký je zaveden u průmysle­ vých podniků. Propuštění dělníka musí být vy­ řízeno během doby pěti dnů. Pokuty a tresty nesmí být uloženy bez souhlasu vládního správce a peníze z pokut jdou do nemocničního fondu. Otázka, kteří vedoucí o dohlížitelé mají býti vyjmuti od vstupu do unie ponechána vládnímu správci, jež ji rozluští dle rozhodnu­ tí národní rady vztahů práce. Nároky na novou mzdu mají zpětnou platnost ode dne 22. květ­ na 1946. Nově zavedený zdravotní a pensijní fond bude spravován třemi důvěrníky: jeden bude Jmenován horníky, jeden vládou a třetí oběma. Druhý fond nemocniční, financovaný příspěvky horníků, spravován bude důvěrníky, jmenovanými John L. Lewisem.

Pracujme k tomu, aby si rolník a horník po­ rozuměli a šli cestou společnou - vždyť i ta jejich práce se doplňuje. Pluh a kladivo - v tom znamení Iídstvo zvítězí!

Horník a rolník. Tito dva představují symbol

práce, která živí lidstvo a dává mu blahobyt.

Bez práce rolníkovy vymřelo by lidstvo, nema­ jíc chleba, bez práce horníkovy zastavily by se kola průmyslu a národ byl by chudý, nemaje bohatství. Oba rozrývají půdu, aby vydala své poklady. Jeden pluhem ryje povrch země a za­ sévá zrno, aby užitek vydalo stonásobný. Dru­ hý vniká do temných hloubek a chodby vyrý­ vá v útrobách zemských. aby našel poklady a obohatil lidstvo. A je těžká jejich práce, tvoří jim mozoly na dlaních a vyrývá vrásky na tvá­ řích. Oba snášejí vedro i tíhu práce, a nezoufa­ jí nad neštěstím, jež je často potkává: rolní­ kovi hrozí neúroda, požár, krupobití, povodeň, při níž často o všecko, i o život přichází - na horníka číhá v podzemních hlubinách úraz, ba i smrt. čest budiž takové práci! Jejich prá­ ce prospívá všem, jí bohatne národ. Jsou velcí dobrodinci lidstva. třeba bezejmenní. Práce je­ jich je základem zdraví a blahobytu národa.

Nezahrávejte si se srdcem - varuje státní i spolkový odbor zdravotní. Z celkového počtu 25.839 úmrtí ve státu Iowa během roku 1946 kolem 8,100 osob zemřelo na srdeční choroby a uvedený počet byl jen o 326 menší nežli před rokem. Stejně jako velká většina ostatních chorob i tato se nechá léčiti a vyzdraviti tam, kde se nečeká s lékařem až když už je pozdě.

Něko má srdeční chorobu ví o tom, ale mysli, že to přejde samo sebou. Občas se to podaří změnou životosurrí.vy a zpomalením tempa prá­ ce, ale velmi zfídka. Rakovina si vyžádala loň­ ského roku v tomtéž státu 3.699 lidských živo­ tu; zakrvácení míchy 3,129, zápal plic 936, cu­ krovka 662, dětská obrna 25. tuberkulosa 338, záškrt 12 ..ěarlach 10, syfilis <přijice) 133 a spá­ la 4. K tomu {llužnopřipomenout, že v minulém roce bylo 7.::ibito ve státu 1,7:J7 osob a v roce 1944 počet 1.66(). Letošní statistika násilných smrtí bude dle všech známek mnohem větší.

N!\moc~nská lHHlllm,a u c1rnhých organisací pokračování úvnhy z čísla posledního: V mi­ nulém vydání uvedli jsme připad bratra. který na podpoře u jednoho řádu vybral přes šest set dolarů na stejnou nemoc "otevřené nohy" a

Strana. 3

VIS'l'N:tK přihlašoval se tak dochvilně, že uváděl úřední­ ky řádu v úžas právě tou svou přesností. Jeli­ kož pfipady tyto se množily, bylo nutno učiniti zvláštní opatření, aby zneužívání nemocenské podpory bylo omezeno anebo znemožněno. O tato opatření postaraly se řády, aby zachránily to, co se zachrániti dalo, a aby opravdu nemoc­ ným členům podpory se dostalo, třeba byla se­ bemenší. To znamenalo, že řád byl nucen pe­ riodicky podporu snížiti nebo dobu její omeziti a tím se stalo, že se vyplácelo buď pouze $2.50 týdně, nebo ponechán původní obnos $5.00 tý­ dně a podpora omezena na první tl'i měsíce, čímž poloviční odpadla. Ovšem, že stával vyše­ třující výbor "přes nemocné," dokud ale ve sta­ rých dobách výbor konal nejen dozorčí práci, ale trávil s nemocným celé noci nebo dny, by­ la podpora vyplácena skutečně nemocným čle­ nům. Když tento systém dohlídky a pomoci byl zrušen a sedmičlenný výbor, jeden každý den, ustanoven, přestala i přísná censura nemoc­ ných, protože mnozí bratři večery nebo dny návštěvy vynechali, dali se na nemocenskou listinu podepsati na týden nebo dva kupředu nebo pozadu a podpora byla dle toho vypláce­ na: těm, kteří byli opravdu nemocní, a těm, kteři nemoc předstírali. Jest mnoho případů těchto předstírek, z nichž mnohé jistě by se ho­ dily do knihy humorů a vtipů, nebo našly by čestného místa v knize vynalézavých velíkánů, Pak výbor změněn na tříčlenný výbor, jemuž bylo možno člena navštíviti dle možnosti, listi­ nu podepsati, tuto po ohlášení nebo po měsíci řádu zpět odevzdati a o novou požádati. Pak byl dozor již nepatrný, asi takový, jaký jest dnes u řádů, které nemocenskou podporu do­ sud samy regulují a samy vyplácejí. Béřeme měřítko dle průměru, proto přiznáváme, že v některých starých řádech dodržuje se pravidlo regulující nemocenskou podporu přísně a vy­ plácí se přesně dle písmeny zákonů na správně a věrně podanou zprávu výboru, ale ve většině případech jest kontrola vyplácení, system pří­ hlašování a dobrá vůle při vykonávání požado­ vaných předpisů, zvláště pokud se požadované­ ho lékařského vysvědčení týče, velice chatrná a podpora vyplácí se potřebným i nepotřeb­ ným, nemocným nebo nemoc jen předstírají­ cím členům. Do těchto poměrů zasáhnul moc­ nou rukou stát Illinois, pod jehož protekcí pro­ vádí jednota naše obchod ve státě domácím, i v ostatních 24 jiných státech. Bylo to. tušíme, v roce 1927, kČl.y přišel zákaz nemocenskou pod­ poru říditi neb vypláceti dle stávajícího svste­ mu, což znamenalo, že řádům řízení, vyplácení podpory bylo zakázáno nařízením zákona, že podporu tuto může spravovati pouze hlavní úřadovna a že jen hlavní úřadovna může býti za přesné provádění a vyplácení nemocenské podpory zodpovědna. Pro četné řády všech jed­ not byla to zpráva ohromující a není též třeba zdůrazňovati, že většina ve snaze tuto podporu členům udržeti uchylovala se někdy k nebezpečným hranicím obcházení zákona, za­ halujíc system dosavadní rouškou dobročinno­ sti. Tímto zákazem povstaly ústřední nemocen­ ské pokladny. Tyto dnes existující ústředny mají jistá a přísná nařízení, dle nichž přihláš­ ky a vyplácení nemocenské podpory jsou říze­ ny, a hledají další členstvo mezi členy řádů, aby počet na nemocenskou podporu pojiště­ ných členu rozmnožila. že ale členstvo řádů, třeba s rekordem dlouholetého členství a na­ vzdory vydaným tištěným a každému členu do­ daným zákonům. nezná pravidel nutných k patřičnému se ohlášení nemocných, stávají se případy nevůle a rozčilení nemocného člena proti ústředně. jež v mnoha případech končí protestem v úřadovně Výkonného výboru. Ne­ ní pochyby, že ústředna v devíti z deseti přípa­ dů jest v právu, že ohlášení nebylo dodáno včas. že k ohlášení nebylo přiloženo lékařské vvsvěděení, jek základní požadavek ústřednv žádá. ale to vše nepadá na váhu suravedlností v případě. kde se jedná o nemocného bratra. jehož neznalost zákonů vzdor tomu. že mu byly dodány, zapi·ičinila odklad nebo znemožnila vúbec výplatu požadované podpory. z toho všeho vvi11,,vá,že dnešní zaHzAní ústfodních nemocenskÝCh pokladen jednotě jako r.elkn spíše uškodí než prospívá a proto j!,OU činěny řádů

""

kroky k. tomu, aby v pi'íštitn sjezdu tomuto by­ lo odpomoženo zai'ízením všeobecné podpory v

pl'ipadě nemocc, řízení hlavní úfadovnou, za­ ručující vyplácení podpory dle paragrafú záko­ na tuto podporu hdícího. Nesmíme však zapo­ mínati, že vedle těchto tf'í ústi·eden jest dosti i'ádú, které vedou samostatně nemocenskou podporn, na niž si členové řádu platí dobrovol­ ně a za niž bé:i:'ou zodpovědnost, ač v očích zá­ kona za správné vyplácení a i'ízení podpory zodpovědna jest jednotu celá.

----) + .,'fo + (---­ Smuteční 1m.nychida za arcibiskupa Gorazda.

Praha. (ÓTK.) - V neděli 19. května odpo­

ledne pi'iletěl do Prahy e:x:archa moskevského patriarchy. Pražský pravoslavný arcibiskup Je­ levgerij Vačer sloužil v chrámu Cyrila a Metho­ děje, kde se ukrývali parašutisté, l,tei·í proved­ li útok na Heydricha, smuteční panychidu za svého předchú.dce arcibiskupa Gorazda. ) + Gi, + (--s vlajkaři by1 zahájen.

Praha. (ČTK.I - V pondělí 20. května byl zahájen proces se sedmi členy ústfodního vede­ '

Pl'OCCS

ní Vla,iky. Mezi obžalovanými jsou Josef Roz­ sévač Rys a Jindl'ich Thun Hohenstein.

----) • .fa + (---­ Dojmy čs. novi'náfo z návštěvy Anglie.

Praha. (ČTK.) - z delegace čs. novináJ:·u, ktel'Í jsou na návštěvě v Ang!Ú, vrátil se v so­ botu 18. května zpravodaj Svobodného Slova, který píše. že za své návštěvy měla novinái'sld. delegace možnost osobním stykem poznat vřelé vztahy Britanie k Československu a obrovský podíl, jímž Britanie pl'ispěla k vítězství, k če­ muž položila základní kfunen svým hrdinným odporem v clobčosan1,ěnív r. 1940.

----) • .li'• • (---Strahovšt.í mniši spravují klášter v 'fc11Ié.

Praha. (ČTK.> Tepleský klášter, známé germanisační stfedisko západočeské. dostal če­ skou správu, která byla svěřena strahovským mnichúm. Dosazení mniši jsou vesměs politi­ čtí v0z11.ové z koncentračních táború. Klášt01· v Teplé má 1000 hel~tarú lesii a 050 h0ktaru jiných pozomkí1. ' ---'

-) +

.,'j'o

+ (----

Secretary: "Your wife wants to kiss yon over the phone."

Business Mf?n: "Take the message, please, and I'll g;et it from yon later."

---)

t

.;.

•

(---

A gal might wear a bathing suit when she can't swim, or shorts when she can't play ten­ nis -· but. brother. when she puts on a wed­ ding dress, she means business! _,_,

m

-••••

™"'-

-

-·

Změna adresy - Change Your Address Hlavní Úfadovně S. P. J. S. T. To the Sup1'eme Lodge S. P. J. S. T. Žádám o zrněnu mé adresy. - Please change my address: Stará Old nesprávná incorrect adr,esa Jméno Name address (Adresa) Nová a správná adr,esa

(Address)

Jméno

(Adresa)

Name Zone

---

-----

New and correct address (Address

-----

Zašlete změnu na tuto adresu: Hlavní Úřadovna S. P. J. S. T., Fayetteville, T·exas.

Mail this change to: Supreme Lodge S.P.J.S.T., Fayetteville, Texas.

M .. •

......

.,

·~•

_.,.,,._

,-,~,

"t:Wtrt:nrtt:'1n'.\'.":r,llCJ't'tl'l1M"

·--··-·~-

ta

;

••••

-=

YISTNht

Strana 41

Taylor, Tex. Naše pflšt.í pravidelná schůze koná se 9. červ­ nu. "Den otcu'' jest určen na pozdější datum, ale pro nás všechny jest to nevhodné zase se sejít, Lak bude me j,Jj oslavovat pHští neděli po schúzl. Sestry jsou žádány, aby donesly sandvíée a pečivo. ;.:ávu si navaříme v síni.

S úctou, T<:ijemnicez kuchyně. ___ ) <> ~7· " (---Itácl RozkvH Západu, Hl7., Florcsvme, Tex. Sestry a bratř! výše [meuovaného řádul U­ vědomuji vás, že naše pravidelná schůze koná se v neděli 9. června, v pádu deštivého počasí o týden později, v obvyklém čase. Máme k uvá­ dění dva nové členy, totiž zdali prošli prohlíd­ ku. Tak se dostavte v hojném počtu, ať je uří­ vítáme v náš kruh.

Dubnovou schůzí jsme nekonali k vůlí naší oslavě, kterou jsme pořádali na uvítání našich vojínů a oslavu matek, Průběh slavnosti nebu­ du popisovat, neb bylo slíbeno br. tajemníkem, který dělal poznámky. že podá reterát, tak se do toho plést nebudu, jrn tolik. fo so nám osla­ va vydařlla nad očekávání. Vzdor nepříznivé­ mu počasí návštěva byla slušná, obzvláště ve­ čer. Též jsme postrádali br, Kolihu. který měl býti slavnostním řečníkem, Nebylo jemu možno se dostavit, jak v doplse vysvětlil. Nu snad po­ druhé. Děkuji jménem řádu výborúm. kteří se o zdar podniku přlčíníl! a všichni pracovali zdarma. Zvláštní dík patfl naším sestřičkám, které tak obětavě zásobily kuchyň jak pečivem tak zavařeninou, takže v ničem nebyl nedosta­ tek. Díky vám, neb vždy nám pflspějete ku po­ moci kdykoliv jste o to požádáni. 'l'é:6 dík všem, kteří se příčínll! o program. Jména uvádět ne­ budu. aby někoho nevynechal, 110b zápisky ne­ mám po ruce. S bratrským pozdravem, Tom. Novák, předseda. č.

----)

" o'f<, + (----

Sheldon, Texas.

Ctěná redakce a čtenáři!

Na rnu] poslední dopis ve Vhstnílrn obdržel jsem dotaz ze staré vlasti, jaký prý je to druh krtka. co jsem ,;0 o něm v posledním dopisu ve Věstníku zmínil, tedy [sem jim odepsal, že je to texaský krtek, odrodilec české vlasti, je to kolaborant a provádí Goebbelsovu propagan­ du. On by nejraději tu starou vlast s tím Ru­ skem zničil atomovou pumou. kdyby mu ji par­ tyzúni z Dime Box nevyráželi z ruky. Bitvu o polsko-německé panstvo ztratil, proto ten vztek na to Rusko i na Čechy, že se spřátelílí s Ruskem. Je to ale hanba. ž:: se našel v Texasu český člověk, který se činí, aby tu starou vlast s tím přátelským Ruskem co nejvíce pošpinil.

Nedivte se mu ale, vždyť ho dobře známe, on je moc měkkosrdeěný, vidíte přece stále pláče pro ty německé lidi co [sou odsunuti, co prý musí zakusít a jaké prý jsou v Čechách hrozné koncentráky, ty pl'ý jsou daleko horší než měl Hitler. On hrozně nerad slyší, když někdo dostane dopis ze staré vlasti a je tam psáno, že president Beneš je míláček svého ná­ roda, tak hned nám poradí, že dlužno číst mezi h\dky. tC'dV vám radí, aby:,te vašim tam dra­ hým nevěl'ili, jenom té špíně, co on od nepí·á­ tel Slovanú a kapitálu na starou vlast a Rusko 11áže, Ze PťÝ ti Němci na to neldesťan:,ké jed­ nání óechú nez~tpomenou a přijde prý <.kn od­ platy. A já sám ze ti'í brati'í nejsem sám, neb mi píší ze staré vlasti, že mojí bratl:'i, oba star­ ší mne, ještě žijí, jeden je stár 80 let a bydlí v Roudnici n. L., druhý je stái· 72~2 let a bydlí v Teplicích, lázně Probostov. Též máme syna nejstaršího v Praze, je zaměstnán u firmy Z::Hka. Též moje žena tam má sestru v Poplzích u Libod1ovic. Všichni nám píší a tčší se, že jsou zas svobodní a vše se tam už prý zvolna lepší, proto věN v pi'íští lepší časy, žádný si nenai'íká na omezování osobní svobody nebo že mají po­ licejní sLút, že by snad nebyl jist, že ho komu­ nistické gestapo vytáhne v noci z postele a ví­ cekrát že ho nikdo nespatr·i. že pl'ý zahyne v táborech smrti na Sibil'i, jak píše Goebbelsův krtek. Obdržel jsem již vice dopisú a posledni šel leteckou poštou pouze 6 dni. Přátelé píší:

Ve středu, dne 5. června 1946.

baličky jsme v pořádku obdrželi, než ten prvni byl z částí vykraden. Nevyplácíme nic než· za donášku, ovšem, nesmí tam být věci, na které je státem určeno clo. Tak kdo posíláš nenaří­ kej, je to tvoje vina, jestli tam: pošleš věci které podléhají clu a oni musí a nemají čím yYclívat.

Píše nám dcera mého bratra z Roudnice n.

Z. Bylo to druhý den po pražské revoluci; když z nenadání přiletěl nezjištěný aeroplán nad naší ulicí a shodil bombu, to dopadla na náš dvúr a vybuchla, střepiny proletěly oknem do kuchyně, zabily tam v naši kuchyni dvě sou­ sedky, bratrovu dceru poranily lehce a jeji dcerce sti'epina rozsekla foz ve slabině, který prý po dlouhou dobu nechtěl zarůst, až za ně­ lrnllk: měsícú. Múj bratr prý se právě díval ok­ nem prvního poschodí do ulice města, tomu se nestalo nic.

My tady na Sheldonu by jsme už potřebo­ vali nějaké hadisko proti těm dešťúm, neb už ti'etí týden nemúžem do pole a dnes ráno zas velký plavák. Tedy na shledanou!

Jos. Košťál.

---)

• oTo • {---

Řácl Vizovice čís. 114., Fairchilds, Texas.

Milí brati'i a sestry!

Tímto dávám na vědomost všem členům i·á­ clu čís. 114., že naše čtvrtletní schůze l'ádová bude v neděli odpoledne, totiž 9. června. Jest záhodno abyste se v co největším počtu dosta­ vili, neb máme velrni dúležité věci k vyřízení, tteré byly v minulé sdhúzi odloženy pro neclo­ statel{ členstva. Taky máme jednoho člena delší čas upoutaného na lúžko, přišel k úrazu v automobilovém neštěstí. Proto bratři a se­ stry nezapomeúte na tuto schůzi a jistě se do­ stavte pro dobro všech, neb nikdo neví co na lwho čeká. Taky kdo nejste dosud členy N. o. tak neodkládejte, staúte se členy dokud jste zdrávi, až onemocníte pak je již pozdě. Ten po­ platek není moc velký, 25 centú měsíčně, aby to členstv~ v N. O. nebylo možné držet pro pří­ pad nemoci neb úrazu. Doufám, že se dostavíte všichni, jak úředníci tak členové, druhou ne­ děli v červnu. Na shledanou! Se sesterským po­ zdravem, Marie J. Kaděra, taj.

---).

toT..

(---

ltád Svaz Čechoslovanií. č. 92., Fort Worth, Tex. Ctění brati'i a sestry!

Příští neděli 9. června připadá naše řádová schúze, jako obyčejně ve 2 hod. odpoledne. Br. pfodseda žádá všechny bratry a sestry o účast na schúzi, neb je mnohé k projednávání a jak pHsloví praví, více hlav, více rozumu, tedy n.e­ zapomeúte pl'ijít. Doufám, že se do té doby ne­ utopíme. - Ale to je už nějakého deště, prši a prší. Kdy už tomu bude konec? Jak hlásí ra­ dio, máme náději na více. Jak vypadá, prší po celém státu a místy kroupy a silné větry a tor­ nada, povodně, úroda místy zničená. Ubozí far­ mái'i, jak ti mají udělat živobytí, neb už bude červen a clo pole nemohou. Ale musíme doufat, že se zase všechno k lepšímu obrátí.

Srdečně zdravím všechny čtoucí, IVIarie Juranová, dopis.

---)

• ~• <---

Řácl Fort Worth, číslo 154.

Ctění bratl'i asestry!

Zde vám oznamuji, a'le odpusťte ze tak poz­ dě, že .v minulé schúzi našeho řádu jsme se u­ snesli pol'ádat schůzi večer 6. června v 8 hodin večer, následkem odcestováni většiny úřední­ kú druhou neděli 9. června clo Dallas na veřej­ né cvičení Sokolo Ft. Worth a Dallas. Tak pl'ijďte brzo, abyste mohli di'íve domi.t - 16. června nezapomeúte se podívat na vefojné cvi­ čení zde ve Fort Worth z Dallas. Jsem jistý, že toho nebudete litovat. Tak na shledanou, John Bečan, taj.

---) • ~ + (--Z Austino se oznamuje: Náš spolubratí· Jos. V. Frnka, pNručí gene­ rálního návladního a. paní Annie Mae Tim­ monsová, vdova po zesnulém rev. James Grady Timmonsovi z Austinu, byli oddáni súatkem manželským rev. Frank D. Charltonem, pasto­ rem tamního methodistického kostela, v pří­ tomnosti pNbuzných a blízkých přátelú. No­ vomanželé odejeli do Galvestonu, ale budou bydlet v Austinu. K četným gratulantfim při­ pojujeme manželtl.m Jos. v. Frnkovým naše blahopřáni.

Řád Krasna, čís. 96., Wallis, Texas.

Ct. bratři a sestry! Nezapomei"lt·)na dru:1.ott neděli v červnu a sice 9., 1-:dy h\d bude se sna­ žit vykonat schúzi. Bude-li špatně nebo pršet, tak o týden později. Prší tu už 14 dni a tolil(, že místy jsou úrody úplně potopené. Džiny nebu­ dou letos huče.t ve dne v noci jako v loni.

S br. pozdravem, Jolm Marek, taj.

--)

+ ~ + (--Žen v DHi1as, 'l'~xas.

z Kroužku Českých

Posledně jsem se zmínila, jaké kroupy :.::cle padaly, ale od té doby pi'išly u:': dvnkrút a t.y ve středu 19. máje byly jak slepiči vejce a ná,,le­ dovně musíme dávat zas nové stí-echy, kLcré dnešní dobou nejsou lacine. Na těch ú:oclách kolem Dallas zkáza veliká kam se člověk podí­ vá. Též tím deštěm se nám nai;e zábava poka­ zila, neb mezi šestou a osmou hodinou byl prudký liják s boui'lrnu, ale dopadlo to ještě dobi'e, díle všem ktei'í čím:koliv vypomohli.

Náš Kroužek v poslední sch1.1zi vydal $13.75 na sto liber mouky -- to už víte z bližšího vy­ světlení sestry Valčíkové. V0 p,c.;p.:c:u KcJtc~-· ku darovaly sestry Stránská, Ondrúškovó. a Kubínová po 1 dolaru. Jak víte, v zimě draly jsme pei'í u pí. Filipcové, tak ona vděčně daro­ vala 3 dol. Jmnénem Kroužku děkuji Vám vi'e­ le. Kele jsme draly, všude jsme se měli velice dobfo a škoda, že toho nebylo víc. Vždy máme na to pel'i pěknou vzpomínku. Naše ;;estra, mladší Stránská podstoupila vážnou op01·ac1, která dobi·e dopadla a my jí pI'ejeme v brzl{ém čase její di'ívější zdraví. Též ses. Novotná prý velice pěkně pokračuje. Těšíme se, že mezi nú­ mi brzo bude.

A. Macháčová.

----) • .jfo • t---Řád Pťapor iUag-nolie, i:is. ťi5.

Ctění bratfl a sestry!

Musím vám sděliti, že v poslední schtmi i·údu Prapor Magnolie čís. 65. bylo navrženo a zvole­ no, aby se vyplatil dividend každému našemu členu. Dividend bude vyplacen :,: našeho majet­ kového fondu. ·- Bylo mně nai'ízcno· v minu­ lé schůzi, abych požadaln. všecky členy k do­ stavení se do pi'íští schúze v měsíci če1·venci, druhou neděli ve 2 hodiny odpoledne. Tak pi'.'ijďte všichni do schúze pťo váš éek, aby se to mohlo vše vyplatit v oné s·chúzi v červenci.

S pozdravem, Mrs. Albína Balcar, taj.

----)

+ or. • <---OBECNÍ PLOT.

František Prochúzka.

Kterás obec zvH·ecí, i)olmuta jsouc dittklivý­ mi stížnostmi a nájezdy rýpaluv, usnesla se jednomyslně vystavěti kolem obecního majet­ ku pevný plot, talc aby nikdo nemohl svévolně poškozovati obce.

Ale to usnesení těžce nesli něktel'.·í velikáni v radě - jako kúú a kráva - a aby nebyli pi'íliš zkráceni ve svém posavaclním užívání, zpúso­ bili, že pl'ijat po návrhu jejich dodatek: aby plot nebyl tuze vysoký.

To osmělilo kozla, který měl v radě četné pH­ buzenstvo, že podal dodatečný návrh, aby plot vzhledem k některým okolnostem nebyl všude stejně hustý. Návrh, po bouflivé debatě pi'ijat většinou hlasú skopových. Výšky, hustoty a pevnosti plotu hájili nejhorlivěji krtek, králík a myš, kteří si byli vědomi, že se pod každý plot podhrabou. Plni mravního rozhorčení vytýkali navrhovatelilm záludné úmysly.

"Vážená rado," navrhl ko1wčně ochrornlý kůú, který si nebyl jist, dostal-li by S(! i pfos nízký plot, "buďme upřímní. Nač stavěti ploty, které již napřed chystáme se pfolé:.::ati.proléza­ ti a podlézati? Ušetřme si práce a dříví!"

A že byla obec moudrá, jako se málokde na­ lezne, přijala svorně mrzákúm návrh. Co je jinde nizkých a děravých 1mi·ízení, z::í.sad a předsevzetí, u nichž by se nešetl'ilo práce ani dřívi!

Po :;topě pravdy.

---)

+ .'fo • {--Měl na mále.

Irčan vykládal známému svoje válečná do­ brodružství. Vyprávěl také o zranění, které u­ trpěl, a ukazuje na prsa pravil: "Tuhle mne zasáhla kule a vyletěla mými zády."

"A jak to, že nepronikla srdcem?" . "Měl jsem štěsti, neboť mi zrovna v tu chvill skočilo do hrdla.u ,

""

v\;.,

~IJJ.'\;YU.,

\.l.Ut;;

-a,

\..,CJ. V UU

J.V'":t.U•

Dallas, Texas.

Milí čtenáři Věstníku!

Tak se mně zdá, že čekáme jedna na druhou s popisem naši úspěšné zábavy na Den matek pořádané ženským kroužkem v Sokolovně.

Přiznám se, že po naší zábavě jsem odjela z domu k naší dceři, zeti a vnoučatům, kdež jsem se zdržela 8 dní. Byl.Q_to moje první vyjetí to­ hoto roku na besedu. Dala by se o tom napsat celá kapitola, jak se to v tom letošním ustavič­ ném dešti a blátě cestuje. čekala jsem, že na­ še dopisovatelka kroužku, sestra Macháčová zábavu popíše, u ona zas asi čekala na mně.

Myslela, že když jsem českou veřejnost zvala ve Věstníln; n. kvctna a seznámila s účelem le­ tošní zábavy a program sama Nelila, měla bych také poděkovat za účast. Škoda že my v Dallas nemáme tak schopné­ ho zpravodaje jako houstonští v panu Studnič­ ném, který vždy svým schopným pérem popíše každé jednotlivé číslo a dá zasloužené uznání a pochvalu účinkujícím, kteří si toho plně .za­ slouží. Také pí. Rubie Holly ze San Antonio po­ psala pěkně ve Věstníku ze 22. května zábavu řádu Praha čís. 29. v Taylor, Tex. Rodina Hol­ lých [sou staří osadnicí taylorští a všichni čle­ ni řádu Praha. .Avšak vrat'me se zpět. k našemu programu.

Napsala jsem vám, že tuto zábavu náš kroužek žen pořádá ve prospěch fondu postavení vhod­ né budovy pro vrátívší se z nynější strašné vál­ ky zmrzačené vojíny. Naše česká osada byla tak šťastná, že se nám vrátili všichni naši sy­ nové. až na jednoho smělého sokolíka Miltona Hejkala.

Začátek programu byl určen na 6 hod. večer.

Ale právě v tu dobu když se návštěvníci chy­ stali k nám clo Sokolovny, začalo silně pršet.

Kdyby ne toho deště, mohla být návštěva mno­ hem větší, ale i přes to špatné počasí byla ú­ čast obecenstva pěkná. Sestry Rotreklová ~a Hemžalová vybraly u pokladny kolem $100.00 vstupného. Program začal v 6:30 hod. Předsed­ kyně kroužku (pisatelka) uvítala jménem kroužku přítomné, projevila radost nad pěknou návštěvou. Jelikož jsme měli předem příhláš­ ku účinkováni cizích hostí na našem progra­ mu, zbylo pro mne rozdání dalších čísel naším dětem. K sestavení celého programu jsem měla jen asi 10 dní času. Ale znám pohotovost a do­ brou vůlí našich dětí i těch dospělejších a vím, že když je požádám a dodám potřebný materiál, že ony tetě Valčíkové neodřeknou. A jelikož všechny 4 básničky směřovaly k Dni matek a měly všechny st,2jný název, nebudu je uvádět.

K zahájení programu přednesla báseň Helen­ ka Slováčkova. Přednáší pěkně zřetelně. Zaříd­ la jsem to tak, aby vždy mezi zpěvním číslem byla báseň. Naši cizí hosté účinkující na našem programu měli vyhražené místo na jevišti, me­ zi nimi seděla i skladatelka písní (kterých až do dnešního dne sepsala sedm) Í)Í. Panáčková.

Jako symbol představitelky nás všech matek jsme chtěly mít umístněnou naši nejstarší členku z kroužku, sestru M. Kubínovou, která nemá daleko clo 80 a je dosud čilá a dle možno­ sti ráda mezi nás vždy zavítá. Toho dne však ji to špatné počasí zdrželo doma. Tak její místo na jevišti zauinla druhá paní nejstarší, naše členka sestra V. Slámová. Po Helenčině básni následoval zpěv výborné zpěvačky sl. Very Denningové, Rose coun.rv) (slova písně složila k poctě své maminky cloud žijící pí. Panáčko­ vá) př! pianovém doprovodu prof. L. Boltona, který k slovům písní pí. P. skládá hudbu. Byla odměněna bouří potlesku a vykoupila se další písní pí. P. složenou. Na to Anička Šrámkova nám přednesla svým jasným hláskem zřetelně básničku. Pak následoval zpěv dvou malých hochu 4-5 let sf;úi'í, Byron a Kenneth Killen.

Zpí:vali 4 verše písně "Love Lifted Me" při pia­ no doprovodu Jejich maminky. Přála bych vám je vidět, s jakou opravdovou chutí a postojem dospělých zpívali hlasitě a pěkně. Byli atrakcí celého večera. Po .ie.iichzpěvu následo­ val frenetický potlesk. Diváci se vyjádřili, že pozorovat a slyšet zpívat tyto dva malé hochy stálo za těch 50c vstupného. A my se těšíme, že u nás nezplvalí naposled. Škoda že jejích mamínsn neměla přídavek, Po nich básničku Bobbie Johnes. Anička Šl'ámkova a Bobbie Johnes si zaslouží pochval-

Y.151:5".l'.N

strana 5

.&.~

nou zmínku. Aničky maminka je Američanka a Bobbieho tatínek Američan, mají každý dvě děti. Jejich rodiče jsou syn Frank Šrámek a dcera pí. Marie Johns manželů Jan Šrámko­ vých. (Bohužel, p. J. Šrámek zemřel v loni v listopadu), a že bydlí poblíže, tak zásluhou dě­ dečka a babičky Šrámkových mluví všechny čtyi'i děti plynně česky. Dala jsem těm, dvěma starším naučit se báseň na vánoce a oba velmi pěkně přednáší, tak si je musím častěji vypttl­ čit. To ani my s mým dědečkem nedokážem naučit nače čtyi:i vnoučata česky. Bydlí od nás daleko. - Vidíte jak já se hned někam zaběh­ nu od toho programu, ale už se vracím a přívá­ dím sebou na jeviště p. Joe Killena, tatínka malých hochů zpěváků, který ná pi'.·i doprovo­ du na piano jeho manželkou zazpíval velice krásně "That Wonderful Mother of Mine." Ne­ ní se co divit, že hoši mají takový talent, tatí­ nek výborný kostelní zpěvák a maminka dobrá pianistka. Těšila nás jejich účast na progra­ mu, a jim se mezi námi také líbilo. Pak nám sestra Toběrná představila slavnostního řeční­ ka, kterého pro ten účel získala, p. N. F. Nelso­ na, zástupce American War Dads, l{terý humo­ rem propletenou řečí objasnil přítomným účel rozsáhlého programu, co vše. mají v úmyslu za­ řídit pro raněné veterány z této války. Řečník vzdal nám ženám českým velké uznání a pra­ vil, že kdekoliv bude řečnit, všude nás dá za vzor. Mluvil pěkně, přesvědčivě a svým sympa­ tickým vystoupením zapsal se v srdce spoluob­ čanů. Poslední ze čtyi· básní přednesla pěkně Jarmilka Houpých a podala malý dárek za nas mamince. tam sedící sestře Slámové, která zřejmě dojata se slzami v očích Jarmilku polí­ bila. Následovalo zpěvní číslo naší talentovnné hudebnice a zpěvačky sestry Loraine Pfovráti­ lové, výňatek z opery "V studni" - "Hajej múj andílku", při piano doprovodu pí. Olgy Krutil­ kové. Loraine má krásný melodický hlas. Pfo­ dem mne upozornila, abych se nezlobila, ne­ dopadne-li její zpěv tak jak má,že je nachlaze­ ná. Následovalo dueto, zpěv "Sirotkova písei'í.."

Zazpívaly Rúženka Vrlova a Frances Jurčíko­ va. Slova písně složil A. Machek, výpravčí dět­ ského časopisu Svobodná Škola, na hudební doprovod "Hoffmanovy Dumky", upravil O. Grill. Když si k nám Růženka s Faninkou při­ šly něco vybrat, pfohrály několik kusú, až jsme přišly na tuto píseň a všem tfom se nám zalí­ bila. Tato písenň se nese v duetu velmi pěkně, jenže ty moje dcerky to trochu potichu zpívaly, tím ta píseň nevynikala, aě obě mají pěkné hlásky.Na piano doprovázela R. F. L. Pfovrá­ tilová, která po tomto čísle zahrála piano solo, 'a pak na ukončení programu naše děvčátka dorostenky Sokola zazpívaly směs národních písní, které nacvičila a na piano doprovázela L. Převrátilová. Sestra Toběrná poděkovala na­ ším hostům anglicky, pisatelka česky. Hlasy z obecenstva byly, že se všem program líbil.

Pak se vše hrnulo do kuchyně, kde bylo tolik dobrého pečiva, ani mákovníky nescházely.

Nemohu jinak než se obdivovat těm našim peč­ livým Martám. Trpíme všichni všude omeze­ ným přídělem cukru, másla a hlavních bodů k pečení všech těch dobrot, a přece ty naše se­ stry, pravé, obětavé umělkyně dovedou vytvol'it z mála moc, a zvlášť jedná-li se k pomoci bliž­ ním. Tam bylo koláčů a kejků, jeden pěknější a lepší než druhý, vše výtečné a vše se prodalo.

Já vám milé sestry vzdávám za vše co jste pro dobro toho večera udělaly, můj vřelý dík. Od­ pusťte, že jména vaše, jenž jste přispěly, ne­ uveřej11uji, mohla bych některou vynechat a to bych neráda. Jen vás ujišťuji, že si to poklá­ dám za čest předsedat takové ukázněné a obě­ tavé armádě žen jak jste vy, která už 12. rok úspěšně své símě lásky a pochopeni k bližním rozsévá. ,Která byste se chtěla k nám přidat, rády vás ve svůj střed příjmem. Do kuchyně se přihlásila sestra Malíková s poznámkou, že kd:vž vše obstarám, že guláš navaří. Ale tato pr~Ge už jaksi automaticky mně spadá do klí­ na a tož, co by né! Já se práci vyhýbat neumím a svoluji ochotně.

Máme mezi sebou na návštěvě naši Elinku Nesudovou-Nachtingalovou doma u rodičf1, je to ta spanilá nevěsta (nyní mladá panil, ktť:­ rou jsem vám na obrázku představila ve Věst~ niku někdy v únoru. Stěhují se ze svého dosa-

">-

vadního domova Chicago do Los Angeles. Její muž byl čestně propuštěn z vojenské povinno­ sti, tak jsou doma na návštěvě. Ella se přihlá­ sila k pomoci v kuchyni a s ní naše dvě milá děvčátka, Frances Podhradská a Adelka Ma­ cháčova. Slušdo vám to tam děvčátka a dou­ fám, že ča~,těji se k té práci pí·ihlá;;íte.

Pfovzali jsw vy mladší Lu práci sokolskou a velmi pěkně ji vedete a budete pi't,jímut po nás starších i tu prúci v Sestra Juťéíkovú · v2dy obětavě dováží chléb a jiné poU:·eby do kuchyně, co scstrr, IV!. Strán­ slu't ml. st::i.rú se o čí.sté ubrusy a utěrky. Pra­ cujeme ruku v rnc2, lm:i:dá ze sester se snaží být svým zpúsobem nápomocná.

Slánek s pťodcje1i1věcí měla na starosti se­ stra Toběrná. A i tam jste se museli podivovat, že za dobu Jednoho měsíce tam bylo sneseno sestrami tolik ruť:ní pťácc na prodej.

Sestra Rotreklová byla návštěvou u svojí ne­ tefo pí. F. Orsáková. Zmínila se o naší chystané zábavě a pro jaký účel je a tu dcera p. a pí. Or­ sákových, jejiž muž Lt. Eustertt položil v této válce život svil.i na oltáÍ' vlasti, chtěl chránit tělem svým útok nepi'ítele a byl zastf'elcn, za­ nechal zde svoji mladou $ínku s malým děvčát­ kem, I~tcrú svého tatínka nikdy nepoznala. ve velkém zármntkú odešla clo druhé světnice a podává tetě 5 konskú háčkovaných deček, první to její práce, n se slzou pod:ivá a praví: "Teti, vezměte to sebou clo vašeho stánku k prockji. 1\iiuj mu:i, přineHl oběť svého života za nás za v~echny a já v upomínku .ieho dávám moji první práci ve pro;;pěch rarn'>ných." Její mmninlrn k tcmn pl'idala í3 roztomilých malých hrníi\kú s obrázky "Prodané nevěsty" z Česko­ slovenska, kttcl'é tccl' n:cj~:ou k dostání. Ale ty byly v okam:ř.ikn pryč. ani s2 plně n::i. sLúl nedo­ staly. Vo stánku sE'st:·a Toběrná stržila kolem 60 dol. (u ještě nfnn ni'.:.iaké věci zbyly). Čistý výtěžek ze zábavy byl 1:~5 clol.. odvedla sestra Toběmú v ponclólí rúno. Hlavní úfadovna mně zaslala poclč>lwváni.i:i;oré pl'ikládám.

Právě co toto píši teldonovnla mně pí. Pa­ nác\ková. )Íe zkrn;ib u jisté společnosti, ,jestli by její písně na které 1Eá "copyright'' 7. Washing­ tonu, pfoloii.ili do čei';tiny. Žáckla js2m ji, nby je m,chala Naším nmerickým návi:itčvníkúm sr mezi ná­ mi velkA líbilo a že pi·i.idou me:1.i nns zase.

Ještě si pfoji poclékovat p. Vinc. Ond,·úšlrnvl, že nám dobh~ ,;pcnčžH 3 kejky. On vždy je o­ choten vypomoct, oé je žúclán.

Když jsem po programu děti čustovnla zmrz­ linou a pan Víta a ptal se. pi. V. kde j.son ii dva m.,:ilí '.c;)ěVári? Prosím Hl,:,! Prn­ vil. tak se mě to líbilo ten jejich zpěv, dúm jim nějaké peníze. Hoúi měli radost.

Tak u:~ jsem vám to snad vše vypsala a jestli jsem někoho vynechala odplusťte.

Sestra Slámová mne v Solmlovně pl'i zábavě Dne mntek dala :!;::.00 a pmvila: "Děti mně dnes Jako dár0k cb.ly peníze a tak .z to­ ho obětu.ii $2.00 pro sirotky v Českoslov,:msl,::u.

Na moji žádost. ž,'.' kdo má nějaké 8tarší šat­ stvo, ať mne to 'donC'~8 do Sokolovny, že to za­ balím a zašlu na aclresu učitelky sl. A. I{ožené v Hrabyni u Opavy tknm náš l,rouťíck zaslal 100 lb. pytel mouky I. větší balík pčl:ného šat­ stva donesly sestry Filipcová. Albína Jul'čáko­ vá a Strtm:;;ká st. n Goeblovú botky. V<~t'rn jsem zabalila b::ilíl, a na jeden tam ještě je věcí. Jest­ li byste cht('l:V některá něco donést, ráda pfljrnu a díky vám .. S pozdťavem č!:en{•.h'.un, Božena Vali",íková.

American \Var Dads, Texas Chapter No. 1.

Dallas. Tex. Ctěná paní Vnléíková: Pi'ijměte prosím upřimné díky od k<cždého Amer. válečného otce za znamenitý přbpěvek v části $125 odevzdaný od vás žen min. týdne.

UJišťuii Vús, f.e peni::'.e budou upotřeb2ny v nb7 t6m a clc0r{l,1T1, kteJ_;í potř~bn,ií naší pomoci.

Amcri{:tí váleční o1 cové béfou ffe.ivotnč zájem ve všech problémreh našich veteránú a .isme si jisti, že nnše múže si podat ruce s vašim sclru;'i;r:nim. n.\v s.~ mnhln 11óinlt vis,~ mo:2;­ né a naši synl n ckt~l'y núml m~byli;1lclam,únl. tom

Děkuji '.,:novu za Váš Váš v c.

w. Hudson,

pi'edseda.

Btrana I Kovář, Texas.

Ctěná redakce. mllé sestry n, bratři!

Pouštím se do psaní, ač ani nevím, o čem bych měl psát. Ono by toho bylo dost, ale jest­ li to bude koho zajímat. :Říkává se, že jeden má rád holky, druhý zase vdolky, a třetí a čtvr­ tý jistě zase něco jiného, tak snad na někoho snad přece trefím. · -Měsíc květen chýlí se pomalu ke konci a far­ máři doposud mají velice malou naději na do­ brou odměnu za svoji dosavadní práci, čili jak říkáme, na dobrý krop. Jaký to rozdíl od or­ ganisovaných dělníků, ktei'í když jim jde čas, tak i plat, kdežto farmář musí někdy opako­ vat tu samou práci několikrát než z toho ně­ co vyzíská. A není to ani trochu jejich vinou.

Záleží to ve velké míře na počasí a různých přírodních živlech. Vite, řarmář aby s úspě­ chem řarmáfll, nemusí míti moc školního vzdě­ (ač i toto je k jeho prospěchu i, zato však musí míti jisté vědomosti, vědomosti, o kte­ rých se lidem ve městě pracujícím ani nezdá, a které se nabudou jedině zkušeností, k čemuž se přiznávají i ti nejlepší odborníci. Farmář musí předvídat počasí aspoň několik dnu do předu, musí vědět který čas je nejlépe sázet různé plodiny, v [aké půdě se různým plodi­ nám nejlépe daří, jaké obdělávání je čemu prospěšné a která hnojiva různé jakosti půdy dávat, a mnoho a mnoho jiného. Povídal mi jeden vyníkajic! obchodník v Austínu, toto: "Na farmě může ledaskdo bydlet, ale s úspě­ chem řarmářít je docela něco [Iného, to do­ vede opravdu jen člověk schopný". Tento ob­ chodník byl na farmě vychován a má pro ten­ to obor velké uznání.

Myslím, že kdyby lidé ve městech se aspoň trochu obeznámili s tím. bez čehož jest život všude nemožným, že by přestalo to ponižování toho zemědělce. Jest to smutné. jak nevědomý [est některý ten městský člověk. který se vy­ smívá druhému a má ho za méněcenného, je­ nom !Proto.že tento bydlí na farmě, třeba mno­ hokrát má mnohem víc vědomosti a finanč­ ně si stojí moc lépe. což ho činí také mnohem neodvislejšího než je ten městský posměvá­ ček, který jest mnohdy terčem rozmaru své­ ho představeného, nob jak zkrátka říkáme bosa.

Pohybuji se mezi oběma. jak venkovem, tak městem, a tak často přeslechnu všeliké ty ú­ šklebky, a věřte mi, lítul! moc více těch. co S>e posmívají neb to dělají ze dvou důvodů a sice: z nevědomosti a zlomyslnosti .a obojí jfl k jejich škodě. Schopný pozorovatel to také hned pozná, z kterého toho důvodu jest to dě­ láno.

Nezapomínejme. že zamědělstvi [est zákla­ dem všeho na světě a fo jest to skutečně úcty­ hodné zaměstnání. Dokazuje to skutečnost, že v Holandsku, kde je zamědělstvi v největší vážnosti ze všech jiných oborů, je také vše­ obecná pvosperíta: totiž není tam téměř žád­ nvch vrstevních rozdílů (aspoň v čase normál­ ním).

A proč také kandidáti pro vysoké úřady zde, vždy dokazují, že jsou z farem. a mnoho těch nejlepších také je, I náš nynější p·esiclent, který farmoval ještě asi před pntnáctt rokv, ne snad jenom theoretícky, ale shutcčně oral a dělal všechnu práci.

Tedy .než někoho začnete znehodnocovnt. že není neb nebude schopen zastávat dúležitá mí­ sta v úřadech jak veřejných. tak spolkových, jenom proto že řarmář, tož si to rozmyslete, neb tak byste jenom prozradili svoji mentální nedostatky.

Potom si ale nemyslete, že jsem zaujat pro­ ti městskému obyvatelstvu. Všude jsou lidé dobří i zlí. Záleží na karakteru a ne l{de kdo bydlí, aneb co děl. A také podle lrnrakteru by měl být každý hodnoc,2n.

Farmehtm nejvíce škodí, že se nedovedou sjednotit, jako to udělali dělníci. Ale tomu jsou také vinny okolnosti a ne jenom farmá­ ři sami, neb každá farma vyžaduje trochu ji­ načí systém než farmy jiné. Je však naděj•e, že ku sjednocení farmái·ů v brzké budoucno­ sti dojde, neb k tomu budou donuceni sjedno­ cennosti dělnictva, jinak by farmaření přišlo ání

VIBT1'ilt k úpadku, a to si nemůže žádná země dovolit.

Proto naše vláda už několik roku nás povzbu­ zuj,e abychom se organisovali. K tomu také na­ pomáhají vyšší školy vyučováním zamědělstvi, a tak kdysi tady budeme míti tu opravdovou demokracii, kterou se uži dávno tak rádi ehvá­ líme, ale mnohdy nezachováváme.

S .pozdravem a přáním všeho dobrého všem, zůstávám Váš, Václav Bařina.

---) • 4' • (--Houston, Texas.

Nyní po válce, kdy by jsme měli žíti v míru a lásc,e, je toho pravý opak. Projevuje se všu­ de velká nespokojenost lidu. Stávka stíhá stáv­ ku, a pÍ'Íčina? Těch je mnoho, a probrat jedů­ kladně, znamenalo by se rozepsat obšírněji.

Stručně uvedu aspoň toto, co já si myslím.

Dělník, ať je to jakéhokoliv řemesla, chce mít.. za svou práci zaplaceno, chc,e aby měl stej­ ná práva jalc bohatý tak chudý. Dnešní děl­ ník jednoduše chce být pánem světa. Ovšem, má k tomu právo a příležitost. On dá práci, ka,i:;,itál dá peníze. Kapitál se brání, nechce po­ volit, aspoň zde v Amerioa. Z jedné strany je donucen vyhovět dělníku zvýšením mzdy a z druhé strany produkty jdou nahoru dvojná­ sobně. Kdo vyhraje?

Vydrží-li to dělník, zvítězí, a společnou prací se zemědělcem z našich farem, bude zde v A­ merice dobře. Nie-li, budeme zase otroky' ka­ pitálu.

Válkou byl způsoben velký přesun obyvatel­ stva z farem clo města, kde byla lepší pÍ'Íle­ žitost vydělat. peníze a užít trochu toho života.

Kdežto na farmách od ranních hodin do pozd­ ní noci býti na nohou a konec konců se rovná nula k nule. Není divu, že se teď jen něktei'.'í vracejí na farmy. Ti, kteí·í v městech zůstali, využijí své schopnosti, mají pi·íležitost rozpo­ znat cenu jejich pracovní výkonnosti, co zů­ stane jim a co zústane ka,t:-itálu. Není divu, se perou o své. Zkrátka, dělník a farmář se brání vykol'isťovateiům.

A že kapitálu zůstanou ohromné zisky vi­ díme ty ohromné budovy, obchody a banky, co se teď v Houstonu stavějí. Na všechny stra­ ny město Houston se rozšiřuje. Má prý ohrom­ nou budoucnost. Není tomu dlouho, co mně pi'išla do rukou kniha, "Historie města Hou­ ston" od autora O. S. Youne, napsan,á r. 1912.

Je to až pfokvapující jak toto město roste. Ná­ lezce místa města ,Houstonu byl A. O'. Allen, který po vypálení Harrisburgu vojskem Santa Anny s dovolením guvernéra F. Lubbocka roz­ hodl se hledat nové místo pro město. První ce­ sta mu tenkrát trvala z Harrisburgu po vodě na parníčku (steamboat), až na místo kde stojí dnešní Houston, 4 dní. Ovšem byli na vo­ dě pi'ekážky, které musely být odstraněny, a­ by se mohlo jeti. Po pevnině se prý nemohlo, neb to bylo nebezpečné. Nyní Harrisbul'g ,i:;ati·í k městu, tenkrát to bylo městečko samo pro sebe.

Město naše je ideální a krásné, jenom nám zde chybí více parků s koupališti pro děti. Kaž,­ dá čtvrt by měla mít svť!j park a sice pro děti.

Kam mají jít? Na ulici nemohou, j,e to nebez­ pečné a doma je udržet je skoro nemožno, neb není každý ten domeček v těch chudších čtvrtí tak šťasten, aby měl zahradu okolo.

Zahloubáme-li se trochu do života chudé­ ho člověka, nemůžeme se divit, že chce lepší, že se snaží ten život na tom světě za svoji prá­ r.i si trochu zpříjemnit a ne se pořád uskrov­ ňovat. Oni vidí, že boháči mají kolem svých domů veliké zahrady a jejich čtvrti jsou jeden park. Tak aťdělník využije své schopnosti, má k tomu právo: Vždyť Amerika j,e zemí všeho lidu.

Mám sama ráda zahrady, 1parky, lesy. Ty krásné české lesy, co kouzla v sobě mají. Lesy v létě dýchají takovým zdravým pryskyl'ico­ vým výparem, že každý s opravdovým pož.it­ kem vdechuje do sebe tu sladkou lesní vůni.

Nohy se vám boří do mechu, který j,e jako sa­ metová poduška a vybízí k usednutí. Beze stra, chu to můžete u'činit, že vás něco poštípe. Čím hlubši lesy, tím jsou krásnější a tajůplnější.

Zdá se vám, že jste tak blízko Boha, a přiro­ da jeví se vám jako D:ěco ohromujíciho, a vy

Ve středu, dne 5. června 1946.

v tom velebném tichu lesa, které je rušeno jen zpěvem ptačím, cítíte, že se s vámi dě.ie ,inkási změna. Stáváte se měkkým, lepším. Inu. jiné podnebí, jiný kraj. Všude je na světě něco krás­ ného, .,ať jdeš kam chceš. I Texas má své krá­ sy, jenom že nejsou pro každého dosažitelny.

Jak se i·íká, buď spokojený kde jsi. A jů jsem spokojena.

Nedivte se, že jsem se tak ro,,e,:Haln o těch našich lesích. Milovala jsem ty naše Kladenské lesy, vždyť jsem v nich skoro vyrostla, a .je­ jich pryskyřicovou vfmi jsem vdechovala. kaž­ dé ráno, a vzhlížela jsem k těm velil;:ánúm, v jejichž korunách listí zadumaně šepotá, aneb obdivovala jsem ty jedle. smrky, ktoró rostly jako svícny, rovné a štíhlé. Jsou některé lesy, které nikdo nepěstuje, které js.ou pi'írodou za­ seté. Jsou také vysazované lesy. Vy2ádá si to hodně desítek let nežli ale takový les V7.roste.

Vezmou malé stromečky ze školek u na místa, kde byl starý les vykácen pro ctfovo, vysazují les nový. Ta místa se jmenují paseky. Taková pas0ka když v.~roste v Jr<:, ""nnrlň ;,,l{n ""'­ čiště, stromečky at. se podiváš z které strany chceš, jsou v řadách jako cvičící borci. Do 1e~h1 byl volný pl'Ístup pro každého. ale ničit se ne­ smělo nic. Tecl' bylo ve válce asi hodně zniče­ no toho lesního bohatství.

Ono to bylo opravdu bohatství našeho Če­ skoslovenska. Tam neděli co neděli lidé konali vycházky, výlety. Tam l!eckteré děvčátko ztra­ tilo srdce a mládenec hlavu. Nejlepší staré le­ sy přírodou zaseté jsem viděla na Šumavě. na Javorníku. Tam rostlo hub a tět:h borúvek a brusinek. Na Zelené Hofo v Nepomuku blízko Plzně je také krásné J,,esní místo .a tam cho­ vají v oborách srnky. V těch losích moje dce­ ruška Helena ,t:rvně viděla padat sníh. Mysle­ la, že se sype pefi, nemohla to pochopit co je to. Ovšem: byla tenkrát 10 letá. Nyní asi na tom Javorníku jsou holé skály. a kúly trčí bez listí, neb byl na sudetských hranicích a hodně se tam bojovalo.

Dnes, v prvém roce výročí dsvobození Čcslrn­ slovenské republiky, která je radostí pro vše­ chny, pfojeme jim rozkvět a šťastný, spokoje­ ný život, a těm, kbei'í zemfoli uprosti·ed svého mládí. lrprostřecl rodící se svobody, klid - neb v našich myslích budou hrdiny, ktei'í ztratili živ"~ 7" svoii vlast.

Víš, Kamilko drahá, že i moje myšlénky za­ léta,ií i k Tobě. Kéž bych Ti mohla pomoci a Tvému mužíčkovi. Ale věi'.-, on se Ti zase u­ zdraví. Pak se říká spravedlnost. Věi'íš ji?. Ni­ kdy nezapomenu na to, jak jste byli spolu u nás, jak jsi chválila, jak Tě Tvú.i opatroval, když jsi byla nemocná. On na to r,:ravil: Jen počk>ej, však Ty mně to vrátíš i s úroky. Jako by to byl chudák tušil. A vracíš, Kamilko. Kéž by jsi měla tak hebké ruce a tak dobré léky, aby každé dotknutí Tvých rulrnu jeho bolest zmírnilo a léky mu pomohly. Také úděl našeho texaského farmáře, který celý život bil se s tou suchou, sluncem pi'ehl:·átou hroudou. Druž­ ku svoji v mládí ztratil. zemfola, zanechala 4 malé děti. Štěstěna mu pi'ála. že dostal druhou dobrou ~enušku, kde společně vychovali všec­ ky děti, které jsou jejich radostí. A nyní, kdy by měl spokojeně žít a užívat plody své práce, musí trpět a jezdit po lélmi'ích, To není spra~ vedlnost! Nevěi'ím jíl - Pfo,ii panu Fojtáškovi zdraví, možno-li co nejrychleji.

Nyní ještě nesmím zapomrnout 1,ochválit a zmínit se na svátek Matek jak hezounl<y pro­ vedla malá děvčátka na Studewood v síni l'ádu Pokrok čís. 88 pěkně besedu, o::ravdu zatan­ čily ji bezvadně. Byly to samé malé holčičky, že byla jedna radost se na ně podívat. A to děvčátko, co zpívala tu "Švestkovou alej" je to už obyčejná píseú -- ale ze rtíl,ú tukové nebojácné holčičky byla opravdu milá. Též Marelin Earl také hezounky říkala česli:y bás­ ničku "K maminkám". Rozplakala nás svým zpěvem sl. Dvor·áková; opravdu dojemně zpí­ vala. Měly by opakovat na svát::k otcú zase tu besedu.

Paní Dlouhá prý byla také těžce nemocná.

Pfojeme jí a panu G. Sopčákovi brzkého u­ zdraveni.

Teď jsem toho napsala na měsic. Zatím: Zdar!

Karla Čtvrtníková..

...

ve ssreuu, ane tJ.,, cervna iitl.CL'lil::Jl.\114.\illWhlO

.,...:,;....,..

VLASTAPITTNEROVA:

SELSKÁ PÝCHA OBRAZZE ŽIVOTALIDU :ml!tl.....&15

Btra.na 'I

Vl!.ll3Tl!Hlt

ll:l':!:ti.

www

~.1

"No pravda, vy mi říkáte: strejčku, [su star­ ší tak o patnáct let nežlivá vy a [su vdovec.Ale slyšte, Maruško, povím vám, jak jsem žil s ne­ božkou.Neznali jsme se od mládí, jako vy ., tím Janem, poznal jsem ju, když jsem začal po od­ byty voíančíně chodit k vápenlcí zprvu [eště s otcem, a když ten humřel, pak se strejcem. Ne­ božka Kadlína sloužila hu sedláka a jezdila v zejmě s tím pantátou na svážku," počal Janda vyprávěti.

"Jako já," řekla Maruška.

"Jako vy, jenže si toho žáden nevšímnul, že to byla holka služebná. Zalíbila se mi a začal jsem s ňou chodit. Ale matka mi dělala zle. že nač si chcu vzít děvečku, když mohu dostat dceru ne-li z gruntu, teda ze živobytí (menší statek, as 60-80 měr polností l s trochou pe­ něz a výbavou. Nedala si matka říct, jen že a co se na chalupě nadřela.iže si mě [edínýho z šesti dětí vychovala a že jí tu žebrotu do cha­ lupy dovést nesmím. Ať vyžením aspoň tl'i sta - měli jsme ten dloužek na chalupě -- a ňáký kousek dobytka, a aby ženská, kterou si přlve­ du, měla přece peříny, truhlu, šaty, nádobí," Janda se trpce usmál.

"A vy jste chtěl jenom Kadlínu." Marušce zalahodila ta pronešená slova tak, že pojednou necítila mrazu kolem sebe.

"Chtěl a fold jsem matce, že počkám se ženě­ ním, až splatím dluh na chalupě. Přtčíňoval jsem se u vápenky, pracoval js0.111 doma na po­ lích časně zrána i pl'i měsíčku: když jsem po­ býval hu pece za noci, jak jsme se se strejcern střídali, tož jsem pak málo ve dne spal a do­ vedl skoro všecko odpracovat sám. A raděíác jsem pobyl víc nocí hu vápenky, abych víc vy­ dělal. A splatil jsem v pár letech ten dluh a hu vápenky se práca zařídila tak, jak je to včíl. Za noci se naloží do pece kamení a založí se oheň se syrovým roštím tak, že když se dojde ráno, dá se vápno vyhrabovat a stačí v noci na do­ hled hlídač, kterýho vrchnost hustanovíla a zvláště platí. A tu jsem si Kadlínu vzal," Janda vzdychl.

"A byli jste šťastni," dodala Maruška.

"Byli a nebyli. S matkou se Kadlína neporov­ nala. Nedávám ale jenom matce vinu. Kadlína znala ze služeb od sedláků jenom nejhrubší prácu a byla zvyklá pracovat na poručení, ne­ dovedla si sama prácu chystat. Bylo jí jedno, kdy co hudělá a nedbala čistoty. A pak si chtě­ la taky hovět, že je chalupnlcou, chtěla si ku­ povat šatstvo, chtěla se mít dobře na stravu.

Ale neznala ani kloudně huvařít, nevěděla, [a­ keích mlsnot je mezi lídrna, jen myslila, že se dobře poměje, když všecko omastila, až to pla­ valo, když vařila z nesbíraného mlíka a kupo­ vala si v městě hu kupen ty cugvdlata, rohlíč­ ky a rosolku. A matku neposlechla," Janda si přejel rukou obličej.

"Ale vás snad přece poslechla," namítla Ma­ ruška.

"Ba ne. Byla chuděra zvyklá poslouchat je­ nom na křiknutí. na zahromováuí, nedělala si ničeho z nadávak a vysmála se mírnejm do­ mluvám. Když přišlo elitě. bylo .i'~ště hůř. Maz­ lila se s Mančinou, dávala jí [Idla, co dítě ne­ strávilo, pak když bylo stonavý. mazala je a nakuřovala a vařila mu rozdivnýho koření. S matkou se pořadem hádaly a já, abych vyhnul, byl jsem cely noci hu váur-nky. Když se rozsto­ nala - poehvátlla se ňáko - tu si vařlla taky koření, co a [akýho ji báby snesly a přtdávala kořalky. Je mi to haňba na ňu, na nebožku ci, ale brzy pila kořalku be zkoření a byla co den opilá. Když neměla peněz, vzala, co jí přt­ šlo pod ruku a zanesla k židovi.Nebyla k uhlí­ dání. Dovedla si opatřlt posla, když jí lm žida na můj zákaz neprodalí. A poslům. neíčastěíác žebrákům, platila vším, k čemu v chalupě při­ šla. Museli Isme PÍ'Nl 11011 zamykat. To bylo peklo," Janda zaskřípal zuby.

"To věřím," řekla zesmutnělá Maruška. ří­

"Jinej na mým místě by ju byl psul, 'byl by snad bil, ale já se nemohl odhodlat ani k zlýmu slovu. Bylo mi jí lito. Vždyť byla sirotek, vyrostla mezi cizejma lídma a nepoznala co lepšího, žáclenji v mravu necvičil.Když se roz­ stonala a zvostala ležet - z ty kořalky vopuch­ la, že bylo nepěkno na 11.u hledět - tu jsem se nemohl přemoct a nelitoval jsem ju, že humře.

A když humi'.·ela,to jsem si oddechl. Oplakál jsem ju, ale nelitoval, netesknil jsem o ňu. Lep­ ší pro mne i pro to dítě, že se tak stalo. Pánbťlh jí odpusť," Janda si oddechl.

"Ta holčička vaša roztomilá," řekla Maruška a zase cítila v duši takové milé teplo.

"Hujměte se jí, Maruško, buďte jí matkou, lepší nežlivá byla nebožka. Rozmyslete si to, dojdu k vám asi za tejden a promluvím s va­ šejma lidma. Nebudu chtít peněz, co vám da­ jou, ať včil, ať někdy, huložím vám. Budete­ li chtět, přikoupíme si polí a to bych nechal práce hu vápenky, ať to vezme někdo potřeb­ nější, hu nás by stačilo i tak na živobytí. A po­ koj svatej, kousek toho štěstí bysme měli. Tak se mně pojednou v samým srdci jako rozjasni­ lo, že byste mně mohla bejt souzená," Janda vzal Marušku za ruku.

Maruška se chvěla, ač necítila zimy.

"Strejčku," i'ekla, než zajíkla se, zd:\J, ,.,, jí, že toto oslovení vůči důvěrnému sdělení vdov­ cově není tu na místě. I opravila se a i'ekla: "Víte, JandJ, já si to rozmyslím.A musijou na­ še taky o tom zvědět a poradit se. Já včil bych taky hned nemohla říct ani ano, ani ne. Však jsem sotva pfomohla tu lítost."

"Vy ste si toho Jána vzala moc do srdce a nebudete na ilěj moct zapomenout." jaksi tesk­ livě i'ekl Janda.

"Ne, Jando, ne, mně. bylo víc líto ty falše, nežlivá ty lásky. A v rychtě bych asi nebyla poměla moc dobrýho. Snad bych se tam byla víc naplakal::t nežlivá najedla. Víte co, Jando, ponechme to Pánubohu. Jsme-li si souzeni, tak se dostaneme, snad to bylo vnuknutí, že jsem s tatínkem chtěla jezdit na tu svážku. To vaše děvčátko se mi líbí a ta vaše maminka se mi nezdá bejt zlá, arci vyhovět se starejm lidem musí. A vy jste dobrák, Jando, vás bych se ta­ ky nebála," řekla Maruška klidně a zastavila se.

"Taky byste nemusela. Měl bych - budu vás mít rad a bude nám společně dobi'.'e. Včil se vrátím. A tolik si říkám, že vás sám anděl strážce dnes k nám vedl," Janda stiskl Maruš­ ce ruku a vracel se. "S Pánembohem."

Maruška řekla: "Dobrou noc, pozdravujte maminlrn i Mančinu. 5 Pánembohem."

Spěchala s vršku dolů, již viděla problesko­ vati světla z oken stavení. A zaslechla hudbu.

Ku podivu, nei'.'ezalyji ty zvuky do srdce ja­ ko včera večer, nevyhrkly jí slzy, cítila vduši klid a volnost. Zdálo se, pi'.·i9adalojí, jako by zvuky hudby zaznívaly z větší vzdálenosti od lesů, tam odkud byla přišla oklikou, kde stála na stráni nad dědinou hezká dvě staveníčka a v jednom z těch staveni se snad právě modlilo malé děvčátko svoji modlitbičku za maminku v hrobečku a prosilo svého andělí..'.!kastrážné­ ho, aby mu poslal jinou, hodnou m.aminku A že tou maminkou by se stala rida, si fokla Maruška, zatáčejíc na pěšinku za humna, aby nepotkávala lidi, již přecházeli po návsi, oču­ mujíce svatebníky v hospodě všemi okny a na­ slouchajíce muzice, zpěvu a výskání.

Dojdouc domů zastala jenom otce. Sdělil jí, že matka je u Tondlů, ani jsou mladí i stai·í na svatbě, že hlídá s Rozárou staveni. Hanes a Pe­ pinka že jsou u muziky.

Maruška vyřídila pozdravení od vápeníků i že se vzkáže stran svážky. Otec jenom ledabyle pi'ikývl hlavou. však věděl proč vlastně o.dešla.

Maruška ještě dohlédla do chléva, pak schy­ stala na ráno na plotnu brambory, zrní i vodu pro dobytek; bylať Pepinka utekla ode vší prá­ ce a i Hanes zapomenul pro koně snésti sena s půdy. Maruška opati'ila vše; pověsíclucernu na trámec u schodú, vylezla na půdu, kam se světlem jíti nechtěla, a navázala sena do plachty. Pak se zahleděla okénkem v lomenici do dáli, tam, kudy se jezdilo k lomu, a srdce její tam vysílalo vřelý pozdrav.

Opatřivši vše \llehla a měla příjemné sny. o Mančině se ji zdálo a. o tom stromečlrn z

pohadky ze slabikáře, o stromečku, majícím jehličnaté, pak zlaté, pak skleněné krás­ ně barevné, pak heboučké listí a na konec svo~ je staré jehličí. A na konec o statném muži mozolných, upracovaných rukou, dobráckých modrých očí a milé foči, který řekl: "Jsme si souzeni - - - " Probudila se, ve světnici hofola lampička, bylo již ráno. Matka již vstala a šukala. Rychle vyskočila z postele, pi'.'ekročícPepinku, o které ani nevěděla, kdy k ní byla ulehla, kdy pi'išla od muziky. Kdy přišla matka, také nevěděla, tak tvrdě byla usnula. Šla chystat dobytku pití do chléva nakrmit a podojit. A když vstal i otec a šel popravit ko­ ně, že Hanes na pekárně chrápal jako o půl­ noci, tu teprve sdělila matce, jak se měla. O návrhu vdovcově nepověděla ani slůvkem.

Vyndávajíc z košíku zboží,nakoupené ve Žďá­ i'e, vyndala i půl vdolku a chléb.

"Pročpak jsi jim, těm Jandovejm, nepodala našeho chleba?" vytkla panímáma.

"Majou bělejší chleba nežlivá my a musijou krávy dobře krmit, mlíčnou polívku a kafaty bylo cejtit dobrým mlíkem," řekla Maruška a matka opětovala svůj starý stesk, že v mnohé chalupě si mohou popřáti více než nyní oni.

Maruška si nevzala z koláčů, které matka donesla od Tondlů, jak byli mladí i stai'í dali panímámě Šlapánkové ze sv.atebnívýslužky.

"Když nechceš, nech tak," fokla panímáma trochu tvrdě; mrzela se trochu na Marušku, ana jí byla za. večerní osamělé besedy Rozára předhodila. že se mohli pi'ece přičinit, aby se ta známost s Jánem nerozešla. A také že se Maruška tim velkým, na dcerku z gruntu až nepříslušn~m a nepati'ičným dfoním dává li­ dem do řeči.

Maruška si toho nepovšimla, však bývala matka častěji mrzuta.

Pracovala dnes za Pepinku, která vyspávala až do poled-nea probudíc se konečně, nemo!1la se dosti napovídati o muzice, jak se vytančila, jak .ií dávali chas.níci připíjet a jak je muzika krásná věc, to největší vyražení a potěšení na světě.

"Muzika, pivo a láska," řekl k tomu Hanas zívaje na celé kolo.

Panímáma se vyptávala Pepinky, jak to slu­ šelo nevěstě, jak druženkám a jak konečně je­ jich mladé panímámě Bětušce. · Pepinka měla řečí jako vody a podvečer bě­ žela k Tondlovum na besedu.

Maruška vyprávěla o Jandových, chválíc pěkný pořádek v obou chalupách.

"A vidíš, mohl by si tě ten vdovec vápeník namluvit," napadlo Hanesovi.

"To tak, z gruntu dcera na chalupu, a k to­ mu vápeníka," jaksi hrdě i'ekla panímáma.

"Na nezadluženou, spořádanou chalupu a pofúdnýho člověka, proč ne," řekl pantáta a Maruška na něho vděčně pohlédla.

"D-natu chalupu bych já musel naphid vyže­ nit," neomaleně vyjel Hanes a Maruška šla ra­ ději ven.

Dnes se jí nechtělo zacházeti po humnech k mlýnu, i šla k Tondlovům, kde klidně vyslech­ la povídání o svatbě a usmála se tvrzení Bě­ t,uščinu,že to Janovi s Kačenkou tak pěkně ne­ slušelo jako jí se Štěpánem. A pomýšlela, jak by jí to asi slušelo s Jandou - XIV. Tak bylo Marušce od oné vycházky volno a vese'lo,že si obclwíli zazpívala.

To se již delší čas nestalo. Když se Pepinka kdysi starší sestry zeptala, proč tak málo, ba vlastně nic nezpívá, odpověděla jí Maruška trpce, že by musila zpívat leda písničky o faleš­ né lásce a tak že raději mlčí.

Nyní jí zase napadly písničky; takové, jako zpívávala v dětství, které si pamatovala ze školy, které, jak si řekla, zpívávají maminky dětem.

----)

• ""

+ (----

Praha. (ČTK.) svobodné noviny oznámily, že Jan A. Baťa rozeslal do Zlína dopisy, v nichž se snaží omluvit své chování za války.

Obviňuje čs. vládu, že měla jediná zájem na tom, aby on se dostal na černou listinu, a že vlády britslcá a americká prý čekají jen na po­ kyn československévlády, aby zrušily opatřeni proti Baťovým závodům.

""'

VIST!JlK

<'.>ll~l:UUI, Ill

SOKOLSKA

ŽUPA JIŽNÍ A. O. S.

Dallas, Texas.

Sestry a bratl'i!

Ty naše jednoty v župě Jižní, které dosud nezaslaly jména svých zástupců pro sjezd ob­ ce našemu ústřednímu výboru (adresa: 2345 So. Kedzie Ave., Chicago, Ill.) jsou tímto je­ ště jednou a df1tkli.v:ě· žádané, aby tak ihned učinily. To jsou, jak nám bylo sděleno dosud jednoty: Corpus Christi, Floresville, Ft. worth, Houston, San Antonio, Texas a Yukon, Okla.

Snad jest vám známo, že cestovné do Omahy a zpět jest hraženo ze sjezdového fondu Amer­ Obce Sokolské a jen ubytování a stravu si te­ dy hradí zástupcového ze svého.

Pakli vám ale není možno vyslat svého de­ legáta, tu alespoň zavčas zašlete své pověře­ ní nejbližší jednotě, která hodlá zástupce vy­ slati a poraďte se, prosím, bez odkladu o ně­ jakém návrhu pro dobro naší Sokolské Obce.

Dejte nám o tom zprávu a .neodkládejte více.

Na zdar!

Ludva O. Hošek, [ednatel župy.

---)

••

+ (---

Needville, Texas.

Ctění bratl'i a sestry!

Osměluji se napsat ~i;;ár řádků do našeho orgánu, aby lidé nemysleli, že jsme zde už všíchní utonuli pří tak mnoho deštích.

Už tomu bude přes tl'i týdny, co nám stále zde prší, že lidé nemohou do pole místy ani vkročit. Ještě ale můžeme děkovat, pokud se máme na co v poli podívat, neb na mnohých místech, jak se dočítám v časopisech, takové hrůzy s·e přehnaly, že až člověku je to k ne­ uvěřeni, Úrody zde velmi trpí mokrem, v za­ hrádkách začíná vše vypařovat, takže není na­ dčJe na mnoho zavařováni. Možná,že i my zde v Americe se dozvíme co je hlad, a jestli se je­ f.lř někdo nenaučil šetřrt, tak bude míti k tomu přiležítost.

Dnes td, máme prvního června a ještě jsem na bavlně ani jednoho květu neviděla, ba je­ ště málokterý farmář aby měl bavlnu poprvé okopanou, a pole všude se zelenají [ako louky.

Není žádná vyhlídka na velkou sklizeň .ba­ vlny. Afi ~e i naši černí lidé si budou muset přestátí

vymýšlet kolik se jim má platit na hodinu a nebo od napíkování sto liber bavl­ ny. Jenom ale i:i.by vláda se zas nad nimi ne­ smllovala a vypomohla jim, jak s nimi bude zle. neboť to jich mnoho pokazilo. Mnohý si řekl: však: já nemusím pracovat za to, co já nechci, však mně vláda vypomůže.

Nevím, jak to asi s dělnictvem dopadne, až ty velké výdělky začnou jíti tak dolů, jak jdou t(ď nahoru. Víme, co se stalo po předešlé vál­ co .a to můžeme očekávat i nyní.

Jenom aby těm našim veteránům vypomoh­ li. neb jal-:slyšet přes radio, mnohý nemá mí­ s'. a nby se mohlo s rodinou ukrýt, co takoví, l,tef'í za nás bojovali, by měli býti na prvním místě. aby věděli za co bojovali.

Fro tentokrát končím s pozdravem na všec­ ky étouci tohoto listu, a znamenám se, Sousedka.

---)

+ ~ + (---­ CESTA NADĚJE.

Milan Daněk.

Podíval se zasněně na stráň ozářenou slun­ cem a měkce pohladil očima několik rozpuka­ ných sosen na jejím vrcholu. romov. sladký domov!

'Tfí dlouhé roky nebyl tu František Synek. Už je tomu tak dávno, co se naposledy díval na J1hitéptá:,{y,kteří mlčenlivě kroužili nad sosna­ mi a ztráceli se na druhé straně. Tam byl do­ ma. Na krajin vesnice, v první chalupě s velkou c<o ·venou střechou a malými okny, jako bílými obláčky, tam byl jeho domov.

Vzduch voněl čerstvým senem a pod kročeji zní·:9,la tiše tráva. Krajinka kouzelných dálek a pestrých lučin vítala jej zase ve svém klíně.

Bože, tn,k už jsem doma, mysli si František.

Tam čeká žena a jedno děcko. Pravda, kolik pak už bude malému Janovi? Ažzačnou ševelit vinné listy okolo oken a plné hrozny se lákavě 'lkrý•,,at z-i zelený plášť, budou mu už čtyi'i ro'fcď se František vrací domů. V děravé má poslední ženin dopis a tomu je více jak šest měsíců. zvykl si za tu dobu na jiné li1

Ve středu, dne 5•.června.,1946.

di, kteří. . však nikdy nepochopili jeho tajnou lásku tady k těm bělajícím se polím, tupým brázdám a chalupě s červenou střechou, Pa­ nečku, teď jim František ve vesnici ukáže, co se.naučil! Počkejte, budete oči otvírat, až půj­ du v neděli s Tončou do kostela. Neděle se svě­ tit bude, dušuje se František, ale ve všedni den budeme dřít od rána do noci. Přistavíme [este kutnu, příkoupíme kravičku a Jana pošleme do škol. Už dost bylo války, teď je mír. Teď chce­ me žít!

František hoÍ'Í nedočkavostí a namáhavě u­ tíká do kopce, jen aby už byl u starých sosen.

Odtamtud uvidí svůj dům s červenou střechou.

Konečně doma! , i•,,'lfl!~,;ll!DI Dobíhá k šedým kmenům a celý zadýchán, s rozzáf'enýma očima hledí před sebe.

Vidí bílý kostel se žlutou korouhvičkou a ko­ lem něho chalupy jako kuřata kolem kvočny.

Vidí malé bílé obláčky nad kostelem, plující zvolna k východu.

Ale tam, kde stála jeho chalupa, leží hroma­ da cihel a čtyi'i ohořelé stěny.

Ježíši, co mi to udělali?

Schýlen jde těžkopádně k vesnici, posléze u­ tíká k ní horempádem a zadýchán zústává stát pfod zbořeništěm. Kolena se pod ním podlamu­ když hledí na zašlápnutý boží obrázek u vrátek.

Mé sny, mé naděje,'všecko je pryč! František olízl suché rty. V ústech má hoi·koa pro slzy a­ ni nevidí. Ale kde je Tonča? Kde je Jan? František tluče u sousedky Hrabcové a když ji spati'.'í,škrceným hlasem se ptá po obou. Do­ brá Hrabcová hledí na něj jako na zázrak a pak znenadání propukne v pláč. Ani neodpoví­ dú, jen usedavě pláče. A při tom ukazuje prstem ke kost,elu,za kterým je hřbitov. Fran­ tišek se obrací' a těžkým krokem míří zpátky k hromadě cihel.

Má sny, mé naděje, ach, jak se to změnilo! S hlavou v dlaních snaží se Františel-: přemýšlet.

Nad ním krouží ptáci a letí stále výš k bělost­ ným obláčkúm.

Františlrn Synku, nejsi sám, kterému osud podal takovou ruku. Je jich tisíce a nikdo ne­ věší hlavu. Františku, v bolesti rodí se největší činy a cdhodlání, víš to? čas neznatelně ubíhá. Na věži bijí hodiny.

Zdálo se mu najednou, jako by se jeho uza­ vřený sYět tichounce proměňoval, jako by pN­ cházelo něco nového, něco velkého. Františku, rozumíš?

To je víra v zítřek, víra v příští dny!

Před ním je zbořeniště, ale za ním modrá dálka. Tam je čas a naděje.

František se bolestně usmívá, ale s blaženým pocitem radosti se dívá na své ruce.

Pracovat, tvořit, začít znovu.

Bílé obláčky lehounce plynou a prchají do dáli.

Nejsi sám, Františku, nikoliv, nejsi sám, kte­ rý musí znovu začínat.

A František, jako by chtěl' svým myšlenkám odpovědět, se usmívá.

---)

• ~ + (---­ Škoti mezi sebou.

Jeden .Skot dostal od svého přítele nefran­ kovaný dopis, ze kterého musil zaplatit poštov­ né. s pokutou. V psaní stálo: "Milý příteli, jistě tě potěší zpráva, že jsem zdráv jako řípa."

Skota to dopálilo a začal přemítat, jak by na kamaráda vyzrál. Konečně připadl na dobrý nápad. Zabalil hezky těžký kámen do krabič­ ky a p0slal ho také nefrankovaně příteli se zprávou: "Posíl:'tmti kámen, který mi spadl se srdce, když jsem se dozvěděl, že se těšíš dobrému zdraví."

•

•

•

CABARET TAX -

FEDERAi.NÍ

(Dokončení se starany

D~;·

1.)

zábava, od místnosti, kde se prodává jidlo, ná­ poj, atd., ku pi'íkladu bid Praha a .Pokrolc Houstonu má budovy na dvě poschodí. Vstu­ penky, jídlo, atd. se prodávají na prvním po­ schodí a taneční zúbava a hudba je na druhém poschodí. V tom pi'ípaclě není viděti z místno­ sti, kde se prodúvají tii~ely,jídlo, atd. do míst:-­ nosti, kde se koná taneční zábava. Ty fady jsou povinné k,1kktovnti 20'.\· z prodeje vstupenek na taneční zábavu. Rád Hvě;,:cla Texasu má bu-· clovujen na jedno poschodí, are budova je tak rozdělena, že není viděti z místnosti, kde se prodávají tikety, jídlo, atd. clo taneční síně. Řád je povinnen kolektovati z prod0je tiket.

Rád, který nemá tak zai'ízenou síi'í,aby mohl viděti z místnosti, kde se prndávají nápoje, a td., má kolckL0vatlz prodeje tiket, jídla, nápo­ jú, atd.

Dle rozhodnutí...:oseph D. Nunana, Jr., Com­ missioner. hid je· povinen lrnlektovati daň od těch lidí. ktei'i konpí Ulwtu na taneční zábavu, jestli jde clo tanečnI síně nebo ne, ze všeho co ten koupí n:.1 zúb~tvěv každém pl'ipadě, ať je viděti z j,eclnémí::;tnostido druhé nebo ne. ku pflkladu, clle jeho rozhodnutí, když člověk kou­ pí vstupenku n h\du Pol(rok Houstonu (kde ne­ ní viděti z mí:-Jtnosti,kde se koná taneční zába­ va do místnosti, kde se prodává jídlo, atd.), pak tento í·6d má kolel,tovati 20'.:'l daň z pro­ dání tomu élověkovi titety, jídla, nápojú, atd.

Aby h'id vyhověl pi'ání toho komisaře, musel by míti dvě místnosti, kde se prodávají jídla, atd., v jedné aby prodúval jen těm lidem, kte­ ří neko11pilivst.U!)enI;:y na taneční zábavu a v druhé ,ien těm lidnm. ktei'.'í koupí vstupenky; anebo cl!'žcti nélmlik úótyht aby vždy poznači­ li, jestli knpujlcí mú. vstupenku na tanec nebo ne. Několik míslnfoh 1~0lektorúpovažují toto rmr.hodnutí za n0sprflvné a také nekolektuji dle toho rozhodnutí. ,Tii jenom upozori'rn.iina. to­ to rozhodnutí. Protože je skoro nemožno vyho­ věti tomuto r0zhodnntí, některé řády platí 20':~ daú ze všeho pí·íjmu: některé 20% z příj­ mu procl2je W::et. a něi:tcré 20 z příjmu pro­ deje tiket a 25'7 z prodeje všeho a některé jiné z t,~ pf·íjmu všeho mimo tiket.

Tilwty ma.ií ul:::ó,mJi dnú, kt.Prá je placena.

Daú s0 má ocl('sílati každý měsíc za pi'íjem v pfocl0šlé111 měsíci.

S bratrským pozdravem, August Kacff, právní rádce.

----) •• .:r, + (---­ 1~

PÍ'Íjemné překvapení.

okna svého byt.upozorovala milosrdná dá­ ma na rohu stojícího člověka. Měla ho za styd­ livého žebráka. Neobtěžoval nikoho napřaho­ váním ruky o nlmužnn. ale pfos to k němu co chvíli někdo přistoupil a dal mu dolar nebo dva.

Když šla dobrosrdečná žena nn procházku, také u stvdlav0ho žebráka .zastavila a vtiskla mu do ruky $2.flO se slovy "Jpn kuráž!" A šla svou cestou s vědomím, že udělala dobrý sku­ tek.

VAčeru dvei'.'í ,ieiího bvtn někdo za;,;vonil.A kcl:vž ot.evř0la. vid/')1!1 pfod sebou stát svého znnmého ž~bráka. Pěkně ji po;,;dravila povídá: "Tad:v vám nesu $40. ",Jen kuráž" vyhrát,~a byl 20:1." .

DomnPlÝ žebri'ikna rohu totiž pi'.-ljimalsazRy na koňské dostihy.

Z

----)

K<

+

.:ra

+ (----

,,,.

v

LF.NDAR

9. června. Veře,iné cvičení pofadá Sokol Žiž­

ka v Dallas, Tex.

Asi se dobře znal.

Farmf·f nemohl nikoho sehnat na polní prá­ ce. A tal: mu nakonec nezbylo,než aby se obrá­ til na známého místního povaleče s nabídkou, aby k němu šel dělat.

"Nu, d0bře, přijdu. Ale co mi budete platit?"

"Co si zasloužíte."

Povale;~se zamyslel, začal se šltrábat za u~ chem a kOnečněpovidá: "Za tak málo dělat nebudu."

..,.

13. června. vcé0fo k poctě členfi vojínů v síni f;,\du .Jo.r0n1ír óis. !54. ve We:-;t, Tex. 113. ěei-vnf'l. 1Ji:::Uiní otc,:i uPpořáda.jí řádové se­ stry v síni r·ádn .Tnromír čí<i. 54. VA West. Tex. 17. čcťvn:t. 7.vlríiílni seh{•ze ohledně sjezdn RVOS. v síni nn S0nton, Tex. Začátek v 8:30 večer. v púcln !'inn ,.rvsi,o 110řasí 19. čcrvn't.

16. černHL Veh' ,.:Yie:i,1d Sokol ve Fott Woťt. 'l\~,c 24. června. n.v.o.s ... v ltl.ěstské radnici v T<iln1ple1 'l'e'.!11,

.u

1S"líreau, nne 5;

cervna 1946.

Strana 9

V:ltSTNÍlt

Ilsa Maršálková. vězeň číslo 22.067

Za mřížemi a ch áty..

0

Pravdiyé kapitoly o Terezině, Osvěčími a Bavensbrúelcu.

(Pokťščováni)

Čtyři týdny uplynuly a asi osmdesát žen z našeho transportu odjelo do továrního tábora v Neubrandenburgu. My ostatní jsme zůstaly ještě tři týdny na karanténě a v prvních dnech se nám velmi styskalo po všech ženách, které odjely. Ale jinak to již ani nešlo. Sotva jsme se s někým sblížily nebo spfat,elily, mohly jsme býti jisty, že někdo z nás pojede někam jinam na transport. a tak byl Hvot ve vězení a v táboře jen samé poznávání a loučení. Když jsme po třech týdnech opustily náš karantén­ ní blok, byly jsme rozděeleny na t:l'i polské bloky a nastaly nám trudné dny "Verfli.gbaru".

To jest terminus technicus pro Ravenbrůck a pokusím se jej vyložit.

Všechny ženy v táboře pracovaly a ty, které nebyly zařazeny do práce. buď že byly nově příchozí (Zugang) nebo práce neschopné, řa­ dily se •při pracovním apelu ráno a v poledne mezi ženy, jsoucí k disposici, jímž se říkalo "Verfiigbar".

Z řad těchto žen vybírala surová Němka, která měla tehdy v táboře výjimečné postave­ ni, ženy na práci do venkovských kolon. v nichž byla vždy těžká práce. Toto násilné vy­ bíráni, které se neobešlo bez sprostých nadá­ vek a potupných ran, nám vždy připomínalo středověké trhy na otrokyně. Všechny jsme se snažily tomuto vybírání na práci vyhnout a tak jsme utíkaly do jiných kolon a schová­ vely se zejména mezi pletařky, pokud ovšem nepřišel vybírat sám sadistický esesák z úřa­ du práce, kťerý nás ranami a kopanci honil do nejtěžší práce, jako byla skládka uhlí a brambor na lodích.

Proto bylo naší největší starostí hned od ipočátku dostat nějakou lehčí práeí. poněvadž jsme byly ještě všechny velmi slabé. Většina nás se stala z počátku zásluhou j,eché starší Polky pletařkami na bloku. Týdně jrme mu­ sily ručně uplésti dvě dlouhé punčochy z šedé vlny, které pak nosily ženy v táboře. Toto za­ městnání bylo jen pro starší ženy a bylo velmi dobré, poněvadž jsme pletly na bloku, kde by­ lo celkem teplo, neb jsme si topily uhlím a kok­ sem, který jsme vždy večer ukradly.

Téměř celou zimu jsme ztrávíly 1:l'i tomto poměrně snadném zaměstnání. ale protože jsme se musily často skrývat na bloku, když dozor­ kyně vybíraly mladší pletařky na transport do továrních táborů, kde bylo větší nebenpečí ná­ letů než zde, našly jsme si téměř všechny jiné zaměstnání, kde do transportů nevybírnly. Život v Ravensbríícku byl podobný jako v Osvěčimi, ale aspoň z počátku trochu klidněj­ ší a spořádanější. Nebylo kí·iklavých sociál­ ních rozporů a trhů a na bloku byl větší po­ řádek a lidštější poměry. Jenom každodenní­ mi dlouhými apely nás trápili steíně jako v Osvěčimi a častými tresty ve formě nedělního stání či pochodování ,r;o hlavní táborové ti'í­ dě. V lednu a v únoru 1944 nedostal náš blok šest neděl za sebou oběd a místo oběda jsme dvě hodiny pochodovaly, poněvadž jsme př! apelu mluvily. Takovou neb jinou podobnou zábavu nám dopřávaly skoro každou neděli, a když se jim zásoby v kuchyni tenčily, nedosta­ ly jsme prostě z trestu nic jíst, i když jsme často nevěděly proč.

Pracovaly jsme pak v továrně Siemens, kte­ rá stála nedaleko tábora. Naše komando vrch­ ní dozorkyně nás tak milovala, že nás velmi často nechávala po celodenní Jedenáctlhodí, nové .prác! za vedra neb v mrazu večer ještě stát až, do druhé sirény. do půl deváté. proto­ že prý jsme v poledne ,r;ři ustavování se hluče­ ly. Jindy stálo patnáct set lidí tl'i hodiny trest proto, že branou prošlo v [ednó fadě šest Fran­ couzek místo pěti. A téoht.o ::iarnoí:::C'eJmě ?,ú­ vainych di\vodů k trestům bylo za fats tolik, .!e by z toho byla dlouhá kapitola, nále­ !itě osvětlující genía a sadismus tohotc ně-

si je vzaly pro sebe, ba okra.daly nás l o toalet­ ní papír a vatu. Proti jejich i·ádění jsme byly bezmocné a ohradit jsme s·e nemohly, Také Mezinárodní óervený kříž posílal té­ měí· po celou dobu balíčky potravin a ovoce do tábora, ale z toho jsme nedostaly pranic. Ke každým vánocúm posílal jablka a ryby, ale z toho my viděly jen červeným ki'ížem ozna0e­ né bedny, stojící před esesáckou kantinou. Jen Norky dostávaly pravidelně balíčky od švéd­ ského Červeného kNže, z nichž jim však vy­ bíraly cigarety, čokoládu a vitaminy.

Od za·čátku dubna pl'ijížděly do Ravens­ briicku desítky nákladních vlakú s balíčky švédského, amerického, kanadského a švýcar­ ského červeného kNže. Těchto balíčkú byla ta­ ková spousta, že je nestačili ani složit z vago­ nů a pl'ivézt do tábora. Z nich jsme však my dostaly jen malé procento, většinu jich mezi sebou esesáci a dozorkyně rozkradli a z jejich obsahú si vystrojovali pi'ó.telské večírky.

Pl'i -evakuaci jsme na silnici viděly balíčky Červeného kříže u německých uprchlíl~ú. vo­ jákú a esesákú, a když jsme se po osvobození Rudou armádou vracely frontovým územím a celým Německem domú, našly jsme ve vš·ech o::uštěných domácnostech, malých i velkých, krabice červeného kflže. Tu jsme teprve dú­ kladně poznaly a viděly, jak nás okrádali a jak jim balíčky pomáhaly udržet se a prodlužovat válku.

meekého aparátu, Vzpominám si, že náš celý blok stál loňského Silvestra trest, ale proč, to jsem nevěděla tehdy a tím méně dnes. Ve dvě hodiny jsme se musily postavit za blokem, kdo foukal studený severák a my byly z po­ čátku rozladěné, poněvadž se o naše povyra­ žení postarala jedna velmi protivná Němka a ,protože jsme se nemohly zabývat přípravamí pro večerní silvestrovský program. Ale za ne­ celou hodinu, protože nás nikdo nehlídal, u­ tvořily jsme menši zpěvácké kroužky a vese­ le jsme zpívaly koledy, národní i revoluční písně, zkrátka vše, co mim na jazyk pflšlo. A když Jsme byly zrovha v nejlepším, uprostřed "Partyzána" příšel velitel tábora a zařval na nás, že budeme stát další dvě hodiny, když jsme tak veselé. A stály jsme skutečně, teprve v šest hodin jsme směly, promrzlé na kost, od­ stoupit.

Ihned jsme se vl'itily do bloku, rozdaly a snědly si večeřt a v .osm hodin večer již, začal náš silvestrovský program, který se docela hezky vydařfl. I když občas některá pod tíha­ mi útrap klesala a malomyslněla. našel se vždy někdo, kdo jí její truchlivou náladu rozrnlu­ vil a možno l'.'íci. že duš:2vně se ženy jako ce­ lek v Ravensbrticku dl'žely dobře. A ,r,roto, ač tyto tresty byly velmi únavné a vyčerpávají­ cí, nikdy jsme nestály sklesle, naopak vzdorně a snažil:','. jsme si je vždy zpr-íjemnit, jak s·e to dalo. Vypravovaly jsme si, smály se, čtly no­ viny, nacvičovaly zpěv i básně a jedna v fa­ dě vi'.cty hlídala. Kd~,ž šla kolem členka tábo­ rové policie nebo dozorkyně. zmlkly. jsme a rozbíhaly se z houfu na svá místa, a jen po­ odešly, rozšumělo se zas jako v,e včelíně. ·

*

*

*

*

*

*

*

Hned první neděli, když jsme již směly opustit blolc, vyšla jsem si trochu ven projít se s· děvčaty a viděla jsem několik Polek, které silně kulhaly, nebo vlekly zmrzačenou nohu za sebou. Na múj dotaz. co se těm ženám sta­ lo, dově.děla jsem se krutou skutečnost, jejímiž púvodci nemohl být nikdo jiný na světě než zvlčilí esesáci. V tábofo bylo asi tN sta mladých a zdravých tě2ko politických Polek, jichž zne­ užívali k chirurgickým poknsúm. Vyúali jim na revíru zdravou lýtkovou kost, vsadili ji ra­ něnému německému vojákovi a děvče bylo mr­ zákem. Těchto Polek, jimž se Hkalo v táboře "králičci", protože na nich dělali pokusy, zby­ lo na konec celkem již }en asi sedmdesát, vše­ chny ostatní zemÍ'ely, nebo byly zastřeleny.

Letos v únoru mělo těchto sedmdesát žen odjet transportem a nikdo nevěděl kam. Ale Polky vzáj·emnou solidaritou a inteligentním postupem esesákúm plány ,pfokazily. Jedna z nich pfodstoupila pfod vrchní dozorkyni a pro­ hlásila doslovně: "My víme, že jsme těžko po­ litické a co nás čeká. Ale chcete-li nás odpra­ vit, odpravte nás zde mezi zdmi tábora, aby to naše družky viděly a mohly jednou světu říci, jak jsme zahynuly." Na to zaražená do­ zorkyně fokla, že vidí zbytečně černě, že nepo­ jedou na smrt, nýbrž do jiného tábora, který jí jmenovala. "Ale vždyť ten je již Rusy ob­ sazen, paní dozorkyně!" "Jak to víte?" "MY víme všechno, to co vy si teprve myslíte, to my již dávno víme.'' Odešla a nestalo i;e jí ku podi­ vu nic. Polky se navzájem dob1·e domluvily, schovávaly se a spaly na rúzných blocích tak­ že je nikdy nemohli svolat. dohromady, na lé­ kafakon prohlídku šly vždy dvě, ti'i a na konec využivše zmatených :Poměru na začátlm eva­ kuace v únoru, vyjely z tábora pod čísly a jmé­ ny dávno zeml'.'elých žen a dnes se jistě vše­ chny radují ze svobody. Z toho postupu Pol,ek je vidět, jak nutná byla organisace i v tábofo a jak i za zdánlivě nemožných poměru bylo možno něčeho dosáhnouti.

(Pokračování) ----) + oT~ + (---Výroční sjezdy věz11it z koncentračních táboru. · Praha. (ČTK.) - Ve dnech 27. dubna o pr­ vém výročí vysvobození z koncentračního tábo­ ra v Ravensbruku Rudou a.rmúdou, konal se v Praze první sjezd žen věznřných v Ravensbru­ cku. Účastnily se ho i delegátky jiných národu.

29. dubna konal se v Praze sjezd politických vě?iúť\ z Dachau.

*

Ale ani v tomto tábofo neopustil ženy jejich věrný druh - hlad. Jíala, ač bylo z počátku chutně,iši než v osvěčimi, bylo i zde velmi má­ lo, zejména chleba. A tak chodily po táboře sešlé, ohnuté postayy vyhublých žen. kt·eré stály u oken a prosily pl'i obědě o trochu po­ lévl~y, nebo nabízely nedělní margarin a sy­ rečky za chléb a co bylo nejhorší, když jsme vyhazovaly do odpadkových nádob cestou zka­ foné potrnviny z balíčkú. zejména ,plesnivý chléb a pečivo. vrhlo se vždy několik ž,en na tuto nádobu a popraly se i často mezi sebou o zplesnivělé odluojky <°!i shnilá jablka. Zka­ žené věci jsme pak v bloku házely rovnou do kamen, ale nebylo to nic platno, nebyl-li oheň, vybrala je za chvilku hubená ruka některé že­ ny, která se nic nebála žaludečního či stfov­ ního lrntaru. Hlad je k1·ntá V"C a poznaly jsme jej všechny. Je však též tvrdým a dobrým vy­ chovatelem a zoceluje charakter.

Kolik žen všech vrstev a národností dovedlo se o své balíčky dělit s jinými, které neměly a nedostávaly, kolik žen podporovalo nemocné lepším jídlnn, jež si odepfoly, kolikrát se roz­ dělily o obědy s družkami, postiženými tre­ stem bez jídla, ale kolik žen zase dovedlo vy­ užít tísně druhých a kupovaly si syrečlcy a margarin za chléb nebo za polévku, kolik žen nečstně hospodařilo se svěi·enými jim ,r;otra­ vinami nebo celými baličky! Bohužel byly též tnkové. ac jich nebylo mnoho. ale neměly být vůbec. Každá, která někoho v tábofo ošidila neb okradla, by neměla mít dnes právo rado­ vat se s ostatními z nabyté svobody a volné­ ho životu v osvobozené vlasti.

Do tábora jsme dostávaly z domova potra­ vinové balíč.ky, jejich obsah naši příbuzní a známí velmi těžce sháněli. Často se však stá­ valo, že nám jídla při kontrole bnlíčkí.i vykrá­ dali a podle seznamu v krabici jsme poznáva­ ly, že ne,Hspší a neidražiíí věci chybí. A to jsme raohly být, ještě šťastny. když nám tam vúbec něco nechali, neb se často stávalo. že někomu · byla dodána jen prázdn'.i krabice s dl'Obty na dně a obal. éaato jsme vidávaly. jak vynášejí ze skladi­ ště ba1íčkD plné koše chlebú a jak si dozorky­ ně, která dělala kontrolu, 1wsla každé poledne a večer plnou brnšnu m{u;la. masa, lrnnserv, .iablel, a jiných lnhť;delc a vit'.tminy vY-

*

mibyt,:k <l<l Anglie.

:;uu~,t:.trnfi, Ly núm v !)nlid,u ~r.ú:::taJy, Jen l:cly~ .k v l':ěmeekn n:;dosta­ tek cibule, česneku. nebo soli, dostávaly jsme

Prnh:1,

Prrni ,!odávk'y núbytku z

česlrnslovensku do

po celou dobv; J;i1;1,l1čkf beii; těc:Mo v~cí, p1'otož~ anebo :začátli.em. července,

<:,..

se očekávají v čel'vmt

Ve středu, dne 5. června. 1946.

V.l!ll:l'J.'N.IK

BENEVOLENT ORDER

AU contributions, correspondence of Lodic reporters, biographies, etc. intended for pub· lfoation, must be in the bands of the Editor

OF STATE OF TEXAS

by Saturday,

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIO

TRUE STORIES OF THE AMERICAN Lettíce Clemen t was the best informed wo­ man in the Wilderness, also the most widely traveled. Born in England, educated in Paris, she was a great inspiration and joy to the vil­ lagers. Her conversation was elegant, her knowledge was unsurpassed. Word had been received that Louis Philippe had abdicated in Paris. Priests, in a small parish, in a middle west state, were ready to receive him. Every­ one discussed this "dandy" at great lenght.

Lettice Clement, sitting erect, her black eyes flashing, chattered incessantly. At tímes, she would pear out into the darkness. Not one spark of light must shine upon the new fallen snow. Indians often passed on their way from hunts. Sometimes to show their power, they shot into the cabins.

Louis Philippe was always pursued by the ghost of Napoleon I. This is why, he had sought surcease from his enemies, and care, among wolves, coyotes, bears, buffaloes.

Lettice Clement vainly tried to impress upon the villagers, that although, "King of the French" - par clecret du people - Louis had really left his heart in England. His clothing, accent, mannertsm, portrayed it. Deep down in his heart, he had nothing but contempt for the French. He knew only too well that "The Little Corporal" had left a flame in every French soldier's heart.

When he strolled up the Champs Elysee, through the beautiful gardens of Fountain­ bleu, shivers ran up and down his spine. Eve­ rywhere he turned, through the Tullieres, the Campíegne, it still pursued him. Th3 vision of Napoleon was ever before his eyes. He would strike at it with his walking stick or turn his back and trek in an opposite direction, and yet it was impossible to erase the vision.

On warm evenings he liked to stroll beneath blooming chestnut trees, and fragrant acacias.

With his arms clasped behind him, he lost himself íri deep meditation. The tollíng of distant chimes would break the reverie. The perfect outline of Napoleon the Great was ever evident. In a cloudy mist his small figure seem­ ingly came to life.

Large golden "N's" glittered everywhere. His restless eyes were riveted upon a Napoleonic world. Insignias were emblazoned in every place of aristocratic living. These golden "N's" flashed from backs of satin chairs. Golden bees, stars, eagles, řleur-de-Iís, were richly woven in damask on walls, upholstery, carpets, or ímbedded in marble floors. All of these re­ gal reminders chilled the blood of this weak­ mínded ruler.

When he stumled over Napoleon's Hessian boots, or slumped awkwardly in his royal pas­ sendre (rosewoodi chairs, richly encursted with bronze dore mounts, he turned ashen. The world began to swim before his eyes. His nerv­ ous fingers beat a continuous tattoo on every­ thing that he touched.

Finally, he turned to the demimonde for consolation where he hoped he would-not be­ hold the ghost. He showered these women with gold and violets. But when he came in for a night's rest, the ghost was there as always. He twisted, he turned in the Imperial becls.When he tried the Roman tent-bed, elaborate with ormolu mounts, gold leaf, inlays, carvings, he found no rest at all. Frequently he kept his metal-work chandeliers. ornamented with crystal flowers and pendants, lit all through the long night. But, when he was in deep slumber, a panorama of old scenes danced through his bewildered brain.

He cantered up and clown the avenue, rode back of powdered servants in his imposing

By H. Miller English carriage. The French, obviously were bored, by all of these obnoxious gestures. They began to elbow him when he strolled in and out of their midst. His slim figure, with sloping shoulders, and small waist, frequently shook from fear. He began to wonder as to his safety.

The Gazette made prominent caricatures of him. Then people had courage enough to thumb their noses and elbow him off the side­ walks. The handwriting was on the wall. His flamboyant extravaganzas had made him un­ bearable.

He knew that he could not gain the respect, the love of the French. Hence "The Citizen King" from 1830 until 1848, when he abdicated, left Paris to its folly and its fate.

In the dead of night, when the moon was hidden by a cloud, he made his silent bow. He left in the nick of time to save himself a hor­ rible fate.

When he came to the plains, he· lived in mortal terror of the Indians.

The entire two years, when he was secreted by the parish priests, he seldom went out in the daylight. Only a few of the villagers were aware of his presence. They did not want the redmen to know. They had no way of telling what effect it might have on them. Would they be pleased? Or would it drive them to blood­ shed and scalping? Only time would tell, they decided.

One warm summer's day, he drove into the village. He had come to sleep in their beclsand partake of their food. It seemingly was unbe­ líevable. The Citizen King, The Dandy, the Peacock of Paris, was to mingle with them. In a schooner-wagon, drawn by six long-horned steers, he. arrived. Dressed in homespun, with a tall hat, a hickory stík, he sat beside a priest.

The villagers and Indians ran to greet him.

Their faces blanched. He was not the man they had expected to see. They could not believe their eyes. Lettice Clement's description had been so glamourous. In speechless amazement they glared upon an old man whose face was reel and swollen from mosquito "bítes. Deep lines ran up his face. His brown wig was un­ kept and awry. He was anything but hand­ some.

Lettice Clement approached the wagon cau­ tiously. Feebly, she extended her reel and gnarled hand. She wore a long, full skirt to hide her large feet. This is what the wilds had done to her. Yet, her eyes were still beautiful black orbs, while her hair was but slightly turned gray.

They made the stranger comfortable. He oc­ cupied a small cabin. His bed was of boughs, which rested upon a laced neb work of rope.

His pillows were stuffed with clry leaves, and covers of chamoise and deer skin completed the furnishings.

If the Indians had intended to annoy him in the slightest way, there was no evidence of it.

They brought him game from the forest, maze, corn, herbs, tobacco from their fields, and wine made from wilcl grapes. He was invited to dances, to ceremonies, and every sport. Big chiefs for miles around felt that they had not done enough for him. After he had been among them for a few clays,the most beautiful squaw in the Wilderness was taken by her brave to his door. She was attired in a robe of elk skin, embroidered in pearls and turquoise beads.

Ropes of these jewels were draped around her neck, waist and arms. She wore a jeweled cap upon her raven hair. On her arm she carried a basket, which he had woven of fragrant gras-

ses. It was filled with maple sugar cakes, nuts, breads of rice, corn, and sunflower seeds. Her brave made it clear that she was to remain, with him as long as he honored them with his; presence. Then she must return to him.

He thanked them both, saying that he was a broken old man, who had come into the wilds to enjoy a little peace, and rest before return­ ing to Paris ... Yea, before returning to Paris: and to God. Many evenings later on, when purple mists: hung around the distant mountains, he would saunter out of doors. As night hid the cabins: of the villagers from view, he ventured far away. The serenity of the plains charmed him.

He watched each candle light in the sky. Saw the blue-black night in all its glory. He watch­ ed the sugar snow fall silently in big flakes and cover the brush ... in patches at first, then deeper, until a delicate white frosting covered the Wilderness. He had found peace at last.

The silence was broken at intervals by the baying of a clog or the screeching of coyotes or the hair raising howls of wolves.

When he finally returned to England, no one either bothered or annoyed him any longer.

He never forgot the kindness which he had enjoyed in the Wilderness.

He sent gold and silver to the villagers and Indians. A shawl -- elaborate and beautiful to Lettice Clement.

He was most grateful to the priests who had; sheltered him in th.eii.· small parish. Their· walls, which at one time, had been tapestried with papers, now were entirely covered by rare paintings. Besides these he sent gold chalices, lace altar cloths, and other precious remem­ brances.

Louis Philippe, although he did annoy the Parisians, with his buffoonery, really had a kind heart and a gentle nature.

---)

+ of, + (----

My "Buddy" That clear little boy With starry eyes And cheeks like apples bright Two chubby hands That often clap In excitement or delight.

Two pattering feet That work so hard To make his wagon go And the angels smile When he discovers The ground all white with snow.

Should I ever have a boy Who scuffs my floors And keeps them soiled and muddy, He'll be my pride, My joy, my love, If he reminds me of my "Buddy."

- Jacquelyn Shockley.

----)

+ .,.. + (---

The story is told that two regiments, whose ořřícers were great rivals, were camped along­ side each other during maneuvers. Into the tent of the Upmteenth came a minister: Chaplain: "I found I was able to sowthe seed of religion in fertile soil in the adjoining regi­ ment. I converted 10 men."

Colonel (flushing with rage, yelling to ad­ jutant): "Rout out a dozen men to be baptized.

We can't let those fellows get ahead of us on anything."

""

Ve středu, dne 5. června 1946.

HLAHOL ACTIVITIES

Our recent Mother's Day program at -stude­ wood, Lodge Pokrok, Houston, was received with enough favor to warrant plans to repeat a portion of it at the very earliest opportunity.

Of particular interest to all was the Czech Folk Dance, the Beseda, whi:chwas performed by eight little gii·Is in Czech national costumes.

And because of its popular demand we wish to announce that everything will be done to re­ peat it on Father's Day, June 16th.

Those taking part in this dance were An­ nette Rezek. Andrea Vodehnal, Carolyn Elšík, Betty Jean Powell, Mary Louise Kadleček, He­ len Walla, Leanne Stenzel and Marilyn Earl.

And from my general observations I would say that they are receiving this announcement favorably.

For the assistance rendered in making this dance possible I am deeply grateful to Harriett Earl, Willie Mae Powell and Louise Kadleček; and to the parents of these children for getting them to rehearsals so regularly and promptly.

Just a word or so with regard to our Mother's Day program. It was a pleasure working this program up. The children turned out almost 1.00 per cent for rehearsals and their requests to take part afforded me some concern as to where I might place each child. At any rate, there was very little if any urging necessary because they felt that Mother's Day program is never entirely restricted to grown-ups. ,Aside from the chíldrens' parts we were again favored with such voices as that of Elsie Dvořák, Jennie Mae Frank and, last but not least, Jimmie Chernoský, the son of Judge and Mrs. C. H. Chernoský. He is majoríng in music at the University of Texas and his marked talent and efforts promise him a bright future.

We are very proud of our many talented young people and our programs are hardly complete without them.

We are not ready to announce our complete program on Father's Day but we will present a little comedy entitled, "Don't Tell a Soul," made up of a cast of nine women. As usual this program will be given free of charge and all of the members are invited. Will you please re­ fer to the coming issues of the Věstník for other details?

Cordially, Naomi Kostomlatský, President Hlahol Dramatic Club.

----) + .'fo + (---Yoakum, Texas.

Dear Readers: Every week I wait impatiently for the Věst­ ník - to read the English section. But am al­ ways disappointed not to find any letters pub­ lished. Let's all write and show those who have made it possible for us to have this section, how much we really appreciate it.

Each year in June, Yoakum holds it's A11nual Tomatoe Festival, better known as the Tomatoe Tom-Tom! A Junior-Senior queen and king are elected and crowned on the first night of the three day celebration. After the coronation - which is quite a colorful event with dukes :->•1.d duchesses from 57 neighboring cities participating. the queens ball is held at the Oaks Court Open Air Platform. On the sec­ ond day or the celebration there is a big pa­ rade in the morning and ln the afternoon the people view the 4-H Club and Home Demon­ stration Club exhibition, while others enjoy an exciting rodeo, ball games, airplane rides, band concerts or 'the usual carnival. On the last day of the celebration is the kiddies parade, band concerts, etc. followedby a big street dance at night.

This years' Tom-Tom will be held on June 13-14-15,so each and everybody of you are cor­ dially invited to attend as you'll have- the op­ portunity to see and hear the fumed Gen. Jo­ nathan Wainwright. In addition to his per­ sonal appearance, there will be a parade of the armored troops of Camp Hood, musical per­ formances by the Eight Service Command Dixieland Band. And on display will be the per­ sonal automobile of Hermann Goering, former German aírřorce commander.

VIBTNfK Since my last letter, the whip an cut lace department of the tannery (where I am em­ ployed>has hired several ex-service men. They are very serious about their work: and in my opinion, the most wonderful fellows I've ever had the pleasure to work with. They have told us of their experiences overseas and no doubt have earned the right to hold the best posi­ tions available.

The employees of Tex-Tan have formed a Tex-Tan Recreation Club which opened on April 26th. We have elected an officer from each department to help lay down the rules and by-laws of how it should be run. The club house has an ideal location and it's interior has been painted yellow and brown (Tex-Tan colors, with fluorescent Iíghts installed throughout the building. There is a nice dance floor where one can enjoy dancing to the latest dance music of the music box and once a month tJ.:).e music is furnished by the Tex­ Tan orchestra. Beside dancing, you can enjoy bowling, table tennis, dominoes and card games or spend a quiet evening in the reading lounge, reading your favorite magazine or book. Adjoining the lounge is a snack bar where tasty sandwiches, soft drinks and can­ dies are served. I'm certain that all the em­ ployees heartily agree with me that it is a swell place and are grateful to those who have made it possible for us to have such a nice re­ creation center, where one can go and have lots of good, clean fun.

Good Luck to the editor and readers.

Sincerely, Lillian Miriam Parma.

---) + .y.· + ( .

Sweet Home, Texas.

Dear Brothers and Sisters: As our Home Coming Celebration is over I thought I'd drop a few lines about it to our Věstník readers. The celebration honoring our ex-service members of our S.P.J.S.T. lodge was held on Mother's Day at our. lodge hall in Sweet Home. The members and their families started coming in about 11 o'clock A. M., at 12 everybody was present. The lunch boxes were brought out. The mutton barbecue was ready.

The ladies set the table and oh boy,, what a dinner was put up! The table was at least 40 ft. long and was loaded from one end to the other with delicious wholesome food such as: good juicy mutton barbecue, fried chicken, po­ tatoe salad, prunes and all kinds of pies, cakes, kolaches and many other goodies to eat. The soldier boys and officers of the lodges were in­ vited to come to the table first and as tlrey took their places rest of the vacant seats were occupied by others. This was repeated at least four times. According to my estimate I think we had over 20 ex-service boys - not counting their wifes or sweethearts - with us and over 200 people present.

To drink we had keg.beer·- good old Shiner beer - sodawater, icewater and ícecream.

There was plenty to eat and drink for every­ body and all seemed to enjoy this treat immen­ sely. Everything was free at the expense of the lodge. I konw that this· social gathering will not vanish from our memories.

About 2 o'clock all were ordered inside the hall where the chairman of our local order, Mr. Joe Hiedacker called the meeting to order and made a short address and introduced our Secretary Joe N. Morris, who made the wel­ come address and. introduced our guest speak­ er, Supreme Chairman of the S.P.J.S.T. Hon. C. H. Chernoský of Houston. He spoke in Czech.

He asked for two songs, "America" and "Kde domov můj," which were sung by the audience.

Then he asked the crowd to rise and stand in silence for those members of our order who lost their lives in service for our country. Then he read a long list of names of our members who were inducted in the army. There were forty-four of them. He thanked all those that were present for everything they did to bring this great war to an end.

Being Mother's Day he spoke to all the mothers present. He praised them for what they have done and are doing for their loved ones and. their country. For their love and

Strana 11 kindness to their children and friends. Wish­ ing them less sorrow and more happiness in the days to come.

New members were called to come to the front to be initiated. Only six responded, the rest were absent. They took the pledge and be­ came members. Mr. Chernoský also spoke in English but I will not take time to try to write what all he said as it would take up too much space.

Another speaker was introduced, the active Vice-President of the Supreme Lodge, Mr. Edward Marek of Fayetteville. First of ~11 he expressed his thanks for the good dinner he so heartily enjoyed, and said he wouldn't mind to be with us 2 or 3 times a year on such an occasion. Then he spoke on the membership drive of the S.P.J.S.T. which is now in progress to gain 2000 new members by 1948, when the Golden Jubilee is to be celebrated. He discussed the advantages the S.P.J.S.T. renders its mem­ bers. He said, our solvency was 111 %. Our S.P. J.S.T. consists of 163 lodges scattered all over Texas, some have a membership close to the 1000 mark. The total membership is 21,000; with total assets of $4,500,000.In the last war the society lost 52 members. Mr. Marek spoke in Czech.

Both gentlemen are very good speakers, the speeches were well delivered and they were heard to with attention and applauded by the audience.

In conclusion, in the name of our order I wish to express our hearty thanks to all the ladies that brought all the nice food, and also all those 'members who were on the committee, who made arrangements and rendered their services to make this occasion a success. Many, many thanks.

Fraternally, Yours, Charles J. Havlík, Correspondent.

---) + •To + (--­ ATTENTION AUTHORS

Noel Meadow, in a front page story in the April issue of the Writers' Journal discloses that the antipathy of 'single submission' of manuscripts has reached a new high." He states that: "Authors singly- and en masse are planning ways and means of introducing the principle of 'multiple submissions' for acceptance by ma­ gazine and book editors, just as it is now con­ sidered proper to submit any number of plays or film stories at a time.

"The obvious opposition by writers to the procedure of a single submission at a tnne is that a magazine piece or book manuscript may and often takes long periods of time to make the rounds. The practice works against any story or article - notably the latter that has an element of timeliness, and the step-by­ step search for a market from getting an im­ mediate return for his completed work.

"Most of all, however, it rules out a basic element of American enterprise - competi­ tion. The practice of single submission invites a purchase bid from only one editor at a t~~ Meadows suggests that the bid or bargain method generally employed in negotiating for Hollywood screen properties could easily be emulated on publisher's row. He points out that "if an author sees fit to submit a story to half a dozen editors at the same time, and three of them like it, why isn't he justified in playing one editor against the other?"

I

----) NEW POLITICAL

+ cY., + (---PARTIES

RECOGNIZED

The Czechoslovak Press Bureau announced that the Slovakian Party of Labor was ac. epted as a part of the National Front. The of­ ficial recognition was also extended to a fourth. party in Slovakia on the condition that this party will change its original name of Chris­ tian Republican, as no denominational party is acceptable to the National Front.

The Slovakian Party of Labor started a newspaper, Hlas Práce (Voice of Labor), in Bratislava.

">-

FRA'fERNALISl\iI IN Á POST-WAR WORLD

H. B. Thomson You may remember the story of the young man earnlng hís way through college selling books. One hot summer day he jumped out of his old Ford to tal!: ton lanky farmer who was resting under o (£Q!2 lJ2fol'e turning his bony horse and cultivator lxJc!;: across the cornfield.

Quick as the young salesman burst into hís sales on the merits of an encyclopaedia or in ten volumes, copiously Illustrated and bound in quarter mo­ rocco. The tanner lackadaisically held up his hand for silence. and said, "Now just have your wind, young řellow; I know forty volumes about farming I eun't doing now." That's true of all of us. 'vile know volumes about our jobs that we aren't; We must ever review the knowledge available to us; discarding what is obsolete; and remembering to put the balance into practice.

The story about the farmer and the book agent rcrnlnds me of another story about pre­ parPd sales proscntatlcns, which I heard just before the war ended. I try to remember this one řor my own good: A sales manager walking down the street one evening was stopped by a panhandler with, "Say, pni, give me a nickel for a cup of coffee."

The sales manager stopped. "My good man," he said, "I shall give you something far more valuable than a nickel. Now listen carefully.

Your sales approach is all wrong. It isn't timely. It isn't convincing. It doesn't utilize the potential value of your prospects. The well­ dressed people whom you approach are pay­ ing more than n nickel for a cup of coffee; so raise your sights. But more important than that, your prospects are definitely not in­ terested In tramps, but are desperately inter­ ested in the man-power shortage. So you should approach them like this: 'Sir, there's a war on. Of course you are trying to clo your part. I have been falling short. But I now see my duty. Tomorrow I have a chance to get a war job. In justice to this opportunity tomor­ row, I must get a good supper, a night's sleep, breakfast, a shave. I can secure all for three dollars and forty-nine cents. Brother, give that small amount. and contribute another man to the war effort'." The tramp viewed the sales manager with a fishy eye. "Listen," he said, "You can give me a nickel or not give me a nickel; but don't try to tell me how to run my business."

I shall not try to tell you how to run your business. Bnt we may perhaps compare notes to our mutual advantage. In the nature of things, my dívislon of the Insurance Depart­ ment receives the complaints, the criticisms from the pub"\ic :_ and there are of course some of them concerning the large and im­ portant phase of economic life which you re­ present. Insignific::mt as these complaints may be in the over-all picture, every public official who daily sees the ccmplalnt side of the pic­ ture, must gunn1 against a tendency to seek more and more rcgulattona.iand to forget that excessive regulation imposes burdens which may lmpnír their normal operation. On the other hand, because your strong orders and institutíons little supervísíon, you may sometímes that regulation and supervision may be uccessary to forestall disaster among th0. lrs1, affluent and less able members of every class: and that regulations in every field must hamper some to control others.

When one nf these lesser crganlzntíons fails, for lack of supervlsion and regulatíon, the public lccos con fi.denconot only in our depart­ ment, b11J in yn11r socletlcs. A dozen times a dav I r ·!, a h:Uer or a phone call, asking, "Wh:,,t r1~ yi:iu knew about the X insurer?" It is to our c·11:1nt:,i···~ that we can say. "We have oxamine;' It, Its assets are properly selected.

Its rrsn' ..~s It pays its claims promptly."

Propor

111,:m. rcquírcs a careful your ::.•.ppl'oach and mine must be based upon mutual respect and common un­ whíeh unneeessarílp

Ve středu, dne 5. června 1946.

VISTNflt

Strana 12

hampers sound growth is, of course, not in the public interest. A great advantage of state su­ pervision is that it permits closer contact be­ tween the insurer and the supervising author­ ity; you can economically keep me informed as to your problems and viewpoints.

Today, perhaps more than ever before, the national economy requires that our people be adequately insured. Postwar production may, and doubtless will, bring 011 a period of seven to ten years of great industrial activity. To catch up with the housing shortage, alone, will reguíre ten per cent or more of our earning population for an estimated period of five years, we are told. But unless all precedents fail, this activity will pass from flood tide to ebb. The war cost wealth. It made us poorer in available natural resources. It imposed debts and taxes. Those burdens on the back of the national economy, when the slow-down comes, will bear down heavily. To this burden must be added the needs of destitute widows and orphans dependent 011 welfare. Ample liquid non-řorřeíture values must be available, upon which men can draw in emergencies; for these supply the cushion which keeps a cessation in business activity from becoming a prolonged depression. Fraternal life insurance, which played so important a part in financing the war, must stand ready to bear its share of tribulation if and when the postwar boom is followed by a postwar depression. And I know full well that you have prepared, and are pre­ paring. The excellent, modern investment sec­ tion of the Fraternal Code, which you Legisla­ tive Committee prepared, and the 1945 legisla­ ture enacted, gives ample evidence that you are viewing the future with realistic eyes.

But even today, when bank accounts, per­ sonal holdings of bonds, and insurance in force stand at all time high levels, the world around us shows a tremendous need - as great as in any time in history, perhaps. For the past for­ ty years our population has been shifting with ever-increasing rapidity. Easier transporta­ tion; change from agricultural to an indu­ strial economy; the unrest accompanying and following two great wars, tremendous addi­ tions of displaced immigrants; all these are interrelated factors. Perhaps it is not well to argue to what extent copious distribution of so-called "welfare" may have supplied fuel to a fire, rather than smoothing oil 011 troubled waters. Perhaps it would be pointless to dis­ cuss the possibility that unrest lessened real estate values and caused banking trouble, rather than banking troubles causing unrest.

I, for one, am old-fashioned enough to feel that much of our troubles arose from the de­ plorable change of mind of our citizenry, who ceased to regard America as a land of opportu­ nity, and came to regard it as a land of pro­ mise. The self-sympathy which finds solace in being commiserated as "The Forgotten Man" strikes me as being a corrosive solvent which eats and melts away the steel in men's souls which made our country the economic and so­ cial miracle of its time.

But perhaps I am an anachronism. Perhaps I should apply to myself the lesson I remem­ ber learning as a small boy. In the first presi­ dential campaign I can remember, an earnest ultra modern young lawyer was debating on behalf of some currency program advocated

by William Jennings Bryan. His opponent, a witty dry old Republican country judge, had just used some homely examples based on the pioneer history of the community, and the self-reliance of its citizenry. The young man retorted, "Yes, yes, we know all these things; but those days of rags-to-riches are pnst. The great fortunes have an been made. Times aren't what they used to be." The judge re, torted, "You're right, times aren't what th<cy used to be. But they never were!"

---)

+

°'"

+ (---

1,800,000 CZECHS IN BORDER REGION

According to a statement recently issued by the Office for the Transfer of Population, al­ ready 1,800,000 Czechs were transferred to the border region well kno,v11 under the Nazis as the Sudetenland..

...

ON

WRITING A BOOK

By Joyce Cobb

1<ec1wr comes out with l1er book, "Silent Sln:;ing" and om North Georgia bard pens ·'The Bnllad of the Boned," but here am I -·- wH,hor;L a bool{ lo my name! I think it's higt1 time I wns ddng ::;ometl1ing about it. now I ,nn t,hc auLhor ancl' sole instigator of n pretty ;,;lick schc~mc, and I'm in the market fol' n

to

g()

in cahoots with me. (All

riub!L~llcrs arc invited lt) stick around till I wind nv tl1i:, n rt.tele nnd then give me a ni;;h.1

My book wrn have n tiUo, a front, a back, nnc! pa:re,; after p:1~~e.:. ~'\ft;n· con:,iderable brain fag, I cookťd 11.p the very clescrípt.ive title, "Oh, the I~mptiness of iL All." For n. chan1,\'e "Oh. Uw Emptiness of it All" will conhtin no gn1:t0r wn.Ho,ving. no foreign ln11gua;~·0sOi' Cl!~'iJ word.s. In fact. its pages will be nbsGluh'lY free of every t:hinp;. When people thmnb "Oh., the of it All," they will hea\',) a sigh and say: "Ah, at last, a good CLEAN book has bet'll round."

According to my plan, t;hc buyer nf my book must use his own imagination ns to what to do with it after he bnyi:. it. But for those who have little or no imagination nlong this line, I offer 8ome timely ,mg-ge:,tions. Lend to folks who never retun1 bookil. Mom can use it .on Junior for a spnnl:ing g·ood pnrpose. (It have the same c[foct as a volume by Shakes­ peare.) For those who court correct posture, my book. when mmcl on l'11e head, cannot be topped. Thon, too, despite t.hc educational ddvcs being:pnt 0n, thci,c arc still millions who can't read a word! ''A book that can't be read for folks who can't read'' is a suitable motto fol' this deplorable Rih.mtion -- and I might acid - 'I.i:,; the zenith of smnething or the ot11er.

I shall ndvise tlle pubU;;heť to use ·a fairly smooth textmed papN so my book can re­ plnc0 the mnil ordeť c:itnlog in case of an em­ ergency. As a diary, "Oh the Emptiness of it All'' will hold secrets till some snooper starts snooping al'onnd t,he house. Write the book to suit yourself! Then I will not feel obliged to tour Cho country denying that my book is my aulobíngrnphy ! NcíthC'r, will I be pestC'red by ns1~t'd:"What become of Scarlet?" But b1~fore I r0veal nll tho virtues or my book, I mm;!: be off to get; my iclcn copyrighted before some othcr·d0pe beats me t:o the punch.

Strange as it seems. there are still people who doggcťUy inxi<;t, on buying books that con~ t:iin rp:,din~c; mntte1·. For such particular spe­ eies of the human race, I suggeest "Chins Up!" (How'm I doin', Mr. Editor?)

will

However, there is one thing that bothers me - just one thing. Tell me before I get up to my strin:~v neck in this venture: "Is is "agin" the 1nw N01' to write a book?

---) ,; ~ (----

....

-CZEC2WSI,:Q>YAKIAN PARLIAMENT

HO!·:'Ol:ED P:íU~SIDENT ROOSEVELT

The Czcchosloval~ Press Bureau reports that tlw Czechoslovakian Provisional National As­ sembly honored Prcsid•.,ut F. D. Roosevelt on the occnsion of the first nnnivcrsary of his denf.h.

Tlw J)l'C1'\dcnt of Lh0 A~·:;t>mb1y, Josef David,

dccl:ncd that RoosevcH;. wns a man whose name is written in the golden history of man­ l::ind ::md in the he'.'l.rls of the Czechoslov::Jkian people. His importance, said David, extends beyond the fronti::n·:-; or t·,he great count,:y of ,,:l1ich he was the pťcsiclent.

Dt~dd stressed Roosf·';c!ť:i pa1·(. in a1i1•ning t'\.merica on t110 ,;icle nf demo(.racy awúnst Fasch;m n.nd 1'í'.1:~is1~.1. ::ind his tireless Effort fnr nr.hlcving int.rrn~•tional ,rnclerstBnding with nl! !10w0r$, inclndíng l:he Srwiel: Union.

H<~ snid thi>t C,;er!10slovnkia hris many reasons for r0mc,11bcring Rons,,velt wit.h gratitude and re,-m,,r.f:.

~r:·,.,, rn1,l'it,::,n ,'.\nibn:,,;;;,,c!or, Lnm·ence Stein­ bwdt. and th,~ AUorn,,y or the United St1:itf)s, Robert H. attended the conm1emortl.• tion services in the Parliament.

Ve středu, dne 5. června 1946.

VIS'l'Nflt

, }k

Americká

pekl em Va Y

l

Strana 13

První "Slovanská encyklopedie" venské části aanglicky dresa zní takto: Mr. Ja,: Mm!~~21;: New York. (ČTK). Newyorské na-:1 15 Central Park New 1:ofo 23• N. Y. ' híl hí 1 Líb kladatelství P 1 osop aica 1 rary. ~,-...,...,.....,.~··-. _.,....,....~.,,.., připravuje souborné dílo '.t:odávají-1 ČESKÝ;;:~~ ..,~ 1 cí přehled slovanského světa v přítemností i minulosti. Vyjde pod ná-' zvem Encyklopaeclia Slavonica a za' jeho spolupracovníky byli již získáii ni vynikající odborníci ve Spojeze:intCí11. ných státech. Hlavním redaktorem tohoto díla je dr. Joseph S. Rouček, profesor politických věd a sociolo­ gie na Hofstra College, Long Island.

Krajané, kteří by chtěli přispět buď poskytnutím materiálu nebo vlast­ nímí pÍ'Ís:;:ěvky,se žádají, aby na­ vázali styk s redaktorem č·eskoslo-

.

I '60t~ ~.:c I ., .

.

·~--·-"'

·-""•

-·

"

_,....,

TANEČNÍ

ZÁBAVY budou pol"ádány

. v síni S.P.J.S..T. v Dime Box v sobotu 8. června PN hudbě

YOAKUr.·I, ve středu 5. čcrvn:::., ·: o 8 hodim'ich veter. ~ HALLETTSVILLE, ve čt Vl'tek 6• června, n "I 2. !) hod. večer.

v pátek 7.červ- ! na, o 8 hodinách vdícr.

HOUSTON, v síni S!,;;f;rnHcv sobotu 8. n ::i VCČCl', CROSBY. v neděli D. června, o 3 e(lpolcdne.

Mcttl's Melodians v sobotu 22. června

EAST E.~RNARD. v i:cc1iíH 9. červ­ o 8 hmUrnich večer.

Pl"i hudbě

EL ve čtv1·tek 13. če1·v11n, od 2:30 clo W:OO hod. večer.

Texas Glee Bovs

ELLINGER, v snt:.itn 15. čcl'Vna, o 8 hodinách večer.

Každý j,est uctivě zván Výborem. (c)

"-

SEALY, v katolické škole v ne­ děli 16. čcrvr•.n, o "í:30 a 9:15 hodinách večer. ~(;1;,'il.ll',,.-:"~~l'l.Z.:..::.W1

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~,-~~~~~-.q

,,:===================:::::::::::::::::::::::::~:·

fl

:::;·:;;;·~"lt\ť#;:."',.~~ .~rs:.i·=~·M!,.~

Tělocvič . Jednota Sokol """"'""""'"'"".. . . bude pořádati POMOC NA

USTAVU SE IWUTÚ ZElUĚ.

scnazt

ZE VŠECH

.

Nahoře vidíme jednu z krásných, ce na záchranu mládeže. Americký účelně zbudovaných budov na vr­ výbor s úřadovnou v Cedar Rapids, ehu "Kociánce'' v Králově Poli, jehož předsedou jest známý práv­ předměstí to velkého Brna. To bylo ník Josef Měkota, uvedl do proudu v dobách míru, kdy nápis nad hlav­ ~rlonárodní akci na pomoc Americ­ ním vchodem do chlapecké dormí­ ké Domovině a příspěvky, větší i toře vítal skupinu bývalých odcho­ menší se pěkně schází. V brzku bu­ vanců Americké Domoviny, ldci:'i :ie možno I:odati první výkaz, kte­ nikdy nezapomělí a po zbytky svých "Ý bude také zahrnovati dar dílců životů nezapomenou dobrodiní, jez. '.rnlifomského, nyní zemi'elého kra­ pro ně ústa v zbudovaný 'ana p. za něž bylo již str­ mi krajany vykonal. :;;eno bezmála $1,300.00.

Pak přtšía válka . . . krutá svě-, I vy můžete se na tomto díle hu­ tová válka a dolejší tí:i obrázky maníty podíleti a poslati svůj pří­ jsou jen němým svědkem toho, co na adresu pokladníka akce, se na "americkém kopečku", jak jímž jest Lumír Severa, 400 First Kociánce i'ik::tjí, odehrálo. V Ievo Street S. E., Cedar Rapids,· Iowa. celý roh budovy uražen a ten dru- Bude obratem pošty potvrzen a hý obrázek nám dává výhled roz- Jménem Am2rické Dom o v i ny a bitým otvorem ve zdi na druhou všech těch chlapcu a dívek, jímž budovu ,pro dívky, jež rovněž neušla ústav podal a podá ruku - upřím­ zkáze. Ten kus co vyčnívá se střechy ný dík. je ustřelený kryt trčící k obloze.

Všechna okna jsou vytlučena a na Čs. tisk oeenuje ~Ilo presidenta spodním obrázku spatřujeme mulou Beneše .. ukázku toho, co se odehrálo uvnitř Pl'aha. (ČTK). - československý budov - v tomto připadu v jedné tisk přinesl články u pl'.·Uežitosti62. z ložnic. narozenin presidenta republiky dr.

Americk:.í.Domovina vzdor svému Eclvnrdu Beneše. V den jeho naroze­ těžkému poškození byla jedním z nín byl vydán armádní rozkaz, v prvních ústavů v osvobozeném če- němž se ;připomíná dílo presidenta skoelovensku, který se pustil do Budovatele a vzdává se mu hold. '"

I

.

---:-:--c-,-- .

SVOJE VEŘEJNÉ CVIČENÍ

v neděli, dne

(Ill

ve 3:00 hodiny odpoledne v Sokolovně, 3700 Carri POŘAD JE NÁSLEDUJÍCÍ:

Číslo 1 Ůíslo 2 Ůíslo 3 Ůíslo 4 Číslo 5 Číslo 6 Ůíslo 7 Číslo 8

Společný nástup a proslov Pořado:vá. a .pochod se zpěvem Prostná žáků Zvláštní· číslo mužů na koni s 1u·užným můstirnm Zvláštní číslo žen prostnýcll Cvičení mužů na nářadí Cvičení žen na nářadí Společná cvičení prostná PO CVIČENÍ O JÍDLO POSTARÁNO

Večer jest tanečni při hudbě Joe V 8:00 HODIN

VSTUPNÉ: 50c NA ZÁ.BAVU Uctivě všechny zve 83.~(JR~

..._

S>,

,

-::J

Stil'an&

H

VBSTNUt ,

I

,

Ve st.řed1~; .dne 5. června

1941:1.

0

OZNAMENI KANDIDATU 9. CONGRESSIONAL DISTRICT

BELL COUNTY

Omámení úm:rti a díkůvzdání.

RALPH JEFFERS za šerifa

Hlubokým žalem sklii'iení, oznamujeme našhi1 příbuz­ ným, přátelům a. známým, že se zalíbilo Bohu povolati k sobě našeho drahého manžela, otce a clětlečka,

L. J. ŠULÁK za llT.i:I TEXAS-DISTRICT'

----

W.R. POAGE za Congressman (o znovuzvolení)

•

I

E. T. (BUCK) RAY

1 -·

za okresního šerifa OKRES

15. SENATNÍ DISTRIKT GUS. RUSSEK za senátora 15. dístríktu +

•

JOE W. ALEXANDER znovuzvolení za odhadčiho o výběrčího dani.

I

TEXAS

za

OKRES BURLESON

za šerifa

•

•

T. R. (RUSI{) ROANE za šerifa okresu Ft. Bend

LOUIS BLAŽEK za okresního komisaře 2. precinktu

Ol{RES :MATAGORDA

*

--

J. J. DUCKETT za okresního soudce ~:·~..,o.--1,.-u.-.1,._1,,...o.-.n.._.n,....,,

Praha. (ČTK). - V den 62. narozenín presidenta republiky dr.

Edvarda Beneše v úterý 28. května byla na pražském Hradě oficiální oslava. Presidentu republiky bla~opřál předseda parlamentu Jozka David, předsednictvo vlády, zástupcí armády a starřešína diplomatického sboru britský velvyslanec NiI chols. \

CERTIFICATE

Board of Insurance Commissione1·s OF THE

State of Texas Austin, Texas, May 8, 1946.

I MAREK . . BURNSlllPOBŘEBNf DOMOV J

11

•

i

W. F. (BILL) C'RAWFORD za úfad šerifa.

I

I

OKRES AUSTIN

W. D. BRYAN za okresního soudce

I

•

WELDON B. DAVIS za okresního návladního okresu Austil1

'

I !

I>

LAWRENCEDITTERT za okresního klerks, o znovuzvolení.

V hodině zármutku najdete u nás nejlepší pohřební obsluhu a BILL MAREK

TO WHOMIT MAY CONCERN: THIS IS TO CERTIFY TI'IAT

Slavonic Mutu.al Fire Insurance Association, Houston, Texas

ředitel.

ceny le~é.

Též promiváme pohřební poji­ ~těni od 1 měsíce do 80 rokd stáří Ambulance ve dale i v n!)cf.

MAREK BURNS FUNERAL HOME Telefon 546.

QAMERON, -,:TEXAS

f, 1

11

has according to sworn statement complied with the laws of Texas as conditions precedent to its doing business in this state, and I have issued to said Company a Certificate of Authority from this office entitling it to do business in this State for the year ending May 31, 1947.

.!

•

SPOLEBLIVÁ POHROBNICKti

,T. L. STIERLING za distrlktnlho klerka

SLUŽBA.

1.

) l• (

Jsme pohotovi Vám posloužiti bez rozdílu jak daleko bydíte bez jakéhokoliv zvláštního poplatku. s námi mQžete mluviti ěeaky.

My nabizime Pohtebni Pl)jištěni pro každého ělena rodlny.

PETEE. ETLINGERFUNERAL HOME Elsie Pra2ák-Etllnger, dámská pomocnice Telefo.nujte "collect'' TeL 31 Bellv:Ule, Ten,.

._.,_.,_•-•"'"*·"'"•---.•- I

tt

COMPANY NO. F-845

NO. 620

==========~===

JOHN L. JARRATT za okresního šerifa

.....oc:a,u....,i,...,,,....,..t),G!l,04m01HllllC•1l~1,.....11..-.1).._.(1~n.._.•~tMlil•:•

THE STATE OF TEXAS

I

VICTORIA

DAVE LACAS za okresního polclad:i;úka

Millie Bartek, truchlící manžetka; Alexie, Eveline a Laura, dcery; Robert Parham, Louis Thom1)son a llubert Brown, zeťové: Donald Parhám, vnuk a DarcUne Carl Brown, vnučka.

OKRES WHARTON

HARRIS MILNER za úřad šerifa.

(o znovuzvolení) ~ CHARLIE STRAUSS za okresního odha.dčího-výběrčího dum.

WILLIAM;,ILLRODT o znovuzvolení za okresního pokladníka. + WILLIAl\~D. KA~IA~ za okrcs~11ho }~onnsare Precmkt ms. 2.

OKRES HARRIS

Děkují:

* HAYS BOWERS za okresního soudce (o znovuzvolení)

WALTER L. .SKUTCA Za okresního komísařs Precinkt čís 4.

za okresniho soudce THOS. H. LEWIS za okresního soudce GUY H. iARN:il:TT za šerifa • ARTHUR HARRIS, JR. za okresn~ho soudce ARTHUR HOLLOWAY za odhaclčího a výběrčího daní

Další díky patíi příbuzným a známým za přis!1ě,ní riiz­ nými pokrmy do kuchyně, všem dárcům květin, nosičům rak­ ve za poslední službu, a všem, kdož se snažili náš zármutek zmírniti a pohřbu jeho se .tak v hojném počtu súčastnili •

ED. J. DRGAČ za okresního komisaře Precinkt čís. 2.

A. S. (BILL) ADKINS

• (BOB) PEDEN

distriktního návladního

CHARLEYB. BOROVEC za okresního komisaře Precinkt čís. 1.

+

oanss

. ..... Předně děkujeme faráři Kostohryzovi z Tcm11le, za clo­ jemně projevená slova útěchy, v řeči anglicl,é ·i české, v kap­ li pohrobnika Shannons. Dále, předs. J. R. Bartkovi za dojem­ ná slova rozloučení se jménem členů řádu. čís. 92, S. P. J. S. ·r., ku kterému zesnulý byl pl'il'aáležcl. Zvláštní cUky Hennie Bar­ tek za různé 1>ochoutky, 'které mu přinášela. rm čas ;ieho I::cmn­ ei a. za výpomoc p:ři pohřbu a J. R. Bartkcvi, ktcH jej často navštěvovali a všemožně se snažili ho potěšit, a dále všem, kteří ho v jeho nemoci navštěvovali.

OKRES FAYETTE

-I

Wm. (BILL) GRAEBER za okresního Superintendenta okresu Ft. Bend

R. F.

Pohřben byl dne 16. května na l\Iouní Olivet hřbito,;č, ve Fort Worth, Texas.

a

• GENE MADDIN

22 SOUDNÍ DIS1'RICT STÁTU

OKRES FT. BE:f'..'D

McLENNAN

HOMER CASEY za šerifa.

GUS. STRAUSS za státního senátora

J. LEE. DIT'I'ERT za Dlstrlktuiho návladuího

Charlie H.. Bartka, který zesnul tiše po tllouho trvající nemoci v Pennsylvania Ave. nemocnici ye Fort Worth, Texas, v úterý dne 14. květnu, v 8:35 hod. večer, ve stái'í 60 let, 6 měsícú a 16 dní.

fI

.Jdi

I e

f

f ě

i

I

I

i

i

Given under my hand and my seal of office at Austin, Texas, the date first above written.

GEORGE B. BUTLER Chairman of the Board y.

v

,

•

Frank J. Anc:nec, pr~ds., 425 Harbor Street, Houston 10, Tex. Frank J. Zubik, m. předs., P. o. Box 810, College Station, Tex. F. V. Urbísh, taj., P.O. Box 417, East Bernard, Texas.

Jno. P. Trlica, pokl., P. o. Box 265, Granger, Texas.

C.H. Chernosky, práv; rádce, 936 Bankers :Mort.Bldg., Houston 2, Texas.

Will A. Nesuda, člen účet. výboru, 2235 Frank Av,e., Dallas, Tex. Robert červenka, člen účet. výboru, West, Texas.

John Kahánek, Jr., člen účet. výboru, 4120 Valentine st., Fort Worth, Texas.

F. A. Bezecný, organísátor, P. O. Box 154, Schulenburg, Tex. Anton Bílý, vysl. předs., 603 Tabor se., ;Houston 9, Texas.

I *-"-•-•-·-·-o-•-•-•""'"_"_"..,.."""""_o_u_,,u_u_u_,,u._u

.,..

..

I i

I

f

o_l,

'"V'e středu, dne 5. června 1946.

v:meTNÍK

Strana 15

E. T. (Buck) RAY'! ,i;:osled111m Marcus. navigační ~kole. :! t~mto: Řád Radecký, čís. 109. postavení, dohlížel Jsem!

Granger, Texas. B • R H oznamuj e S •• k na ?9 mužů pro vymáhání zákona.

Tím.to dávám na vědomost všem eSSJle OSe · 8.3.Se VOJI an• Prítomně jsem rolníkem a pěsti- členům našeho řádu číslo 109, by česká žena právník advokát, odidátku pro úřad telem dobytka v Youngspcrt, čemuž I se dostavili do schůze druhou ne- znamuíe přestěhování svojí _

věnuji se poslednich ti'i a půl roku' děli v červnu O 2 hodinách po pokanceláře do a js~m aároveň smírčím soudcem lední., ~teráž případá na 9. června.

307 Scanlan Buildlng Precinktu 8. . Jak Jest vám vsem známo, my Za dobu mé služby s armádou a od ledna jsme ještě žádné schůze HOUSTON, TEXAS námcřníctvem naučil jsem se řadu neměli, poněvadž náš tajemník teRob ulice l\Iain a Preston věci, jež mi budou ueocenítelné v prve teď příjel z té návštěvy. Má:.. (dz-c) úřadě šerifa okresu s vojenským tá- me důležíté jednání, neb v lednu, i borem a jiným zařizenim. 'I'aké jsem totiž v onu poslední schůzí jsme za- "''!'-""-""-""-"'· __ ....,.._ se podílel na řadě F.B.I. a jiných poměli zvolit si majetkový výbor, nerad ohledně vymáhání zákona a k:terý skutečně jest třeba mít. Tak js,2111 obeznámen s moderními Z]Jú- přljd'te všichni, jak bratří, tak i .. .. o l C sobv pro pi'edejítí zločinu a jeho sestry, na dvě hodiny odpoledne.

Zubní Lékař vypátrání.

S bratrským pozdravem zname- Úřadovna nad Canada's Drug co.

Když, jsem byl hlavním deputy, nám se, ~u'fill& Tom Anton Zrubek. Bll,YAN, hleděl jsem zacházeti s každou o­ . --·----·-··-· ---0--sobou. jež přišla clo styku s úřadem Tcxas má více rozlohy než, Fran­ laskavě a s úctou a poskytl kaž­ cie, Portugalsko a Švýcary dohroDR, THOMAS N. DeLANEY dému službu, kterou si zasluhoval. mady.

OČNÍ LÉKAŘ Konal jsem své povinnosti správně, Brýle správně připravent. nestranně a sp-avedlivě. Moje za­ .-, Člas dle úmluvy. cházení s vězni bylo v patřičném ---· SPRÁVNĚ VYKONANÁ ohledu k jejich ústavnímu právu a Úfadovna 3248 - Res. 2637 POHŘEBNÍ SLUŽBA. 'bez krutosti. Tento způsob bude 513-17 Professional Bldg.

V hodině žalu zarmouceni na­ mojí zásadou. leznou Edward Pace pohřební TEMPLE, TEXAS ' Budu spolupracovati s každým stav pohotový k sympatickému E. T. (Buck) Ray, rolník a úi'ed-1 odborem, soukromým a civilním, je- vyřízeni nezbytných jednotlivo­ ník 1pro vymáhání zákona v okresu hož úkolem je šíření úcty k zákonu st! a k vypraven! dojemného po­ Bell, oznamuje, že se uchází o úřad a slušnosti. Obzvláště budu v těsné hrbu. šerifa. V ohledu jeho kandidátky harmonii s jinými místními a oLevnó ceny jsou naši zásadou. a. schopností, pan Ray učinil násle- kresnímí úředníky v úsilí dosáh- £[)WA R D ACE Oeský Lékař a Operatér dující sdělení: nout~ jedno~~:é _činnosti _to~ik. ž~Pohřební ředitel 711 Medical Arts Building '''T' t b' . . h • doueí k patříěnému vymáhání za- Olen s p J s T Telefon 3606 HOUSTON TEXAS tm o na 1z11n se co uc azec k · · · · · ' pro úřad šerifa okresu Bell. Roz- ona.

118 N. Fift,b st., - Temple, Tex. I Telefon residence: Lehigh 9745 hodnuv se k tomu, vážně uvažuji Mým pevným úsilím bude, aby _ l Telefon úřadovny: Preston 2553 tyto body: poti'ebu. aby náš šerif moje úfadovna pracovala k ohme- 11 . '. ·-·· ····· . . . ·· · · · · 11 měl patřičné pozadí a zlmšenosti zení pf,estupkú mládeže. Věi'ím. že pro tento úfad, a žádoucnost, aby ie šerifovou první povinností získa-· Bar~ecue _sandvíče, Piv~, D?m~ci náš okres měl v tomto departmen- ti dúvěru mladých a jejich úctu pro I Chili, Kava a Studenc napoJe 1 1 tu 'čerstvou vyhlídku. zákon a ty. jež ho vymáhají. Ob.. ,fl. · ~' Věřím, že mo.ie pozadí je patí'ič- zvláště .však soudím, že je třeba kaž­ PRÁVNÍK né k tomuto úřadu. Je mi 41 roku, dého úsilí k tomu, aby mladí pro­ Vyřizuj~ veškeré soudnl a narozen a vychován jsem byl v vinilci dáni byli do patl'ičných škol Slušné místo pro úctyhodné záležitosti.

Youngsport v tomto okresu, stejně a domovú místo aby držáni byli ve lidi.. jako milj otec. Moje rodina pfobý- vězení. Z takových by měli být u­ Úřadovna: 936 Bankers Mort­ vala v okolí Youngsport od doby. činěni dobi·í občané a nikoli za­ 5802 North l\:Iain.St. gage Building, přes ulici na.­ kdy se múj praděd v tomto okolí u- hoNdí trestanci. Slibuji v této věci Phone 2-0088 proti Kress budově. sadil. Moje žena je bývalá Leta. svoje vytrvalé úsilí., HOUSTON 9, TEXAS l!OUSTON, TEXAS Dodd, máme třiJ.iáctiletého syna (8-dz.)

Nemohu ovšem dělati sliby, jichž Gale. splnění by si vyž.adovalo rozmnože­ Dále věřím, že moje školení j,edi­ ní ,počtu příručích a další vydání. nečně činí mne schopným pro ú­ protože tyto věci spadají dle zákona .,,. řad, o nějž se ucházím. Sloužil jsem do pravomoci komisařského soudu. dva roky u ,policie v Los Angeles, Následovně ale, vyberu si ustanove­ Kalif. (což je jediné údobí mého ný počet pi'.-íručích opatrně, dávaje pobytu mimo Texas). Později, slou­ zvláštní uvážení žadatelům s vo­ žil. jsem kratší dobu co zvláštní hlí­ ,ienskon službou a jinak zpúsobi­ dač u dráhy Santa Fe v 'I\emple. lých. Vyberu si pl'iručí s ohledem Na to byl jsem hlavním pl'.·iručím k tomu. aby jednotlivé části okresu zesnulého šerifa D. Zivley, a po je­ byly zastoupeny podJ.e obyvatel­ ho předčasné smrti zastával jsem stva. toto místo pod šerifem Meade S. Miller-~~·. Potom ~tyl'i roky byl Mojím upi'ímným pl'.·ání111 jest jsem pnrucim supermtendenta po- shledati se s každým občanem. je­ licie ·Při Buchanan Dam; pi'es je- mu se pfodstavit a osobně sděliti den rok civilním strážcem v námoí·-, mu múj program. Nebudu-li se mor.i ní letecké stanici v Corpus Christi ., vr.mi setkat, prosím, pl'ijmete to­ a přes rok civilním poručíkem a to co opravdovou a skromnou žá­ hlavním civilním strážcem u Army dost o váš hlas a podporu.

Engineers v Camp Swift a San Pd. PoL Adv.)

I

okres. šerifa.

l DR N

I

B M NUT1'"

-------

I

I

ů­

,_~--~·n.

~

as~ at Hollnb

Or,

p

I

ť. JI

CHERNOSKÝ I

I .,

Kilnae s Barbecue Drive Inn

řádu

Pokrok o

~-'""\''Ml'>

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BOŽKA, ředitel Vyhotoví abstrakty, vlastnické právo, vyřizuje majetkové pojištění. Úřadovna nad Peoples State Bank Telefon do úřadovny čís. 5, do res. 63 (dz-c)

HALLETTSVILLE,TEXAS

wa,,

9.

16.

23.

7.

. . . Scarcella června . . - .. . června ... . "' ... . Syncopators H června - .. - . . . . ..... F. Tilton ... ... Bača července ... . ""

VSTUPNÉ: MUŽI I DÁMY 75c Tax Included O zákusky a občerstveni návštěvníkt'l jest výborem náležitě postaráno.

Zábavni Výbor. . 'f V 20256 1140 ROBBIE ST.

'

Na doi:réáv.i: 20th arid North Mail1.

.._

strana.11

__

Použivejte,.,., k ozna~ován~

Oznaniovatel l\lláclencc věku 35 let, veselé povahy, šetrný. slušnéno vzhledu, přeje si seznámiti se s dívkou neb vdovou od 25 do 35 let. Pište pod značkou: "Mládenec" 1;;. Věstník West, Texas.

(22-24pcl)

i}JlllF"

Hledám lease na o l e j ns "drilling contract" od krajanů v o­ kresu Grayson, Texas. Pište: Jos Havlíček, 1711 E. 3rd St., Tulsa Okla.

(22-23c)

iJJlll!f""

t"l/!!íF"' Hledáte džinu ke koupi? Hlavní úřadovna SPJST. ve Fayet­ teville, Tex .. má džinu k prodeji V( Woodbury, Hm County. Výhodm podmínky prodejní i platební. Pište na: Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas.

(31-d'Z. Prodá St': džina za výhodných podminek ve Woodbury, Hill County. Pište nt Supreme Lodge SPJST., Fayette­ ville. Texas.

(31-dz.)

.....

Džina. na. prodej, -

Ve středu, dne 5. června l946~ 1

~.ektor Bělehrádek o sjednocení Dva. důvody. tělesné výchovy v ČSR. "Proč mne nechcete za muže, sleč. no Evo?" Praha: . l · -- svobodné ~o''Já mám pro to dva důvody."

"A ty jsou?:' I vn:y v. uvodmk~ rekt?,i:a ~r. Bele:. : bradka z 21. května pis; .o [sdnotné ··Jeden jste vy a ten druhý někdo tělesné výchově toto: "Máme mít v, [íný."

I budoucnu jen jednotnou tělovýcho- • · · .. • 11 vu či se máme vrátit tam. kde chtěl, Čehož neumíš, nestyď se na ji­ mít tělesnou výchovu Tyrš v do-: něm doptati. Nepokládej toho sobě bách, kdy Sokol ještě nebyl roztr-. za hanbu od kohožkoli se poučiti, •1 žen politickým rozrúsněnim dělní-• neb S2 za to ani slavní lidé nestydí; kú a katolíkú? Důvody pro sjedno- ale raděj styd' se neuměti aneb neI cení tělovýchovy jsou tak pádné, chtíti se učiti. - V. M. ;Kramerius. že je chápe i ~:rostý občan: branná , , , • + '" politika národa. pevná politická . H1ed sobe ca.s.u t~k draze vaziti, jednota nové republiky, potřeba ně- J~l~o kucec .zboz1 sve~o; neb minekolika cclonúroclních organi:mcí té- 11 Jednou, v1c se nev121:.~1. ··-to jednoty. K sloučeni tělovýchovy jest dobrá VHle v občanstvu. Nechuť , a nedúvěra jest jen na vyšších mi. . lstech svazu. Sjednocení brání se· J. Howard West, preR1dent of thr; jenom skupina lidí kteří se po noI"ogle-vyest Company and Foale- ! ~é repnblice dívají' stále ještě zra-.

West Life Insuranc~ Company, ha::;: kem pfodvúle(mým. Nepújde-li to annou:1ced the a,,;pomt1~1~nt of John jinak, musí si hlas lidu sám vynu-' R. Wh1tuk·erto the position of sec-; tit věti\í ochotu k potf'ebám repu­ retary-treasmer of the Fogle-Wesl-: bliky."

Life Insurance Company followinp.; · ---o~-t,he death of Hollis B. Hayes. l\Ir. Moudrý muž není nikdy mouFOGLE·WEST Whitaker will assume the duties of dfojší ne::\ jeho společníci.

FUNERAL SERVICE this position in addition to retain., . ~ ,• 1903 McKINNEY • FAIRFAX 1177 i.ng; his present title as Manager of ~I~tz. kt.cry mel stest1 v lusce Jest th.e Fogle-West Company. He has beclak. been affiliated with the Fogle-West "'"""""'""'---'"' !!'"":'.""'·"""""'""c:"!""!"'-.".""""...-.. 2..~~111 '.Jompany since 1938. .....

-oO zabez1>rcem naroclmho zdr:1.v1 v }r

I

I .

I

I

i

v

J. J Duckett e

-ČESKÝ s firmou

PRÁVNÍK-

Duckett

& Duckett

Vyřizuje všechny právnické zó.ležitosti Útadovna ve Wiley budově.

Tel. čís. 770 EL CAMPO, TEXAS

v

,

•

•

Československu.

(28p)

DR. FRANI{ KENT

Obnovil svoji praksí Očí, Uší, Nosu a Chřtánu BRÝLE Navštíví: HALLETTSVILLE, HALLETTSVILLE,

11. ČERVNA. 25. ČERVNA

Rozdělení poslaneckých mandátů v Čskoslove•nslm.

Praha. ( ČTK). - Rozdělení po­ slaneckých mandátů po volbách de ústavodárného Národního shromáž­ dění vypadá ve druhém skrutln íu takto: V Čechách budou mjt; komu­ nisté 65 mandátů, lidovci 25, sociál­ ní demokraté 22, národní socialisté 38. Na Moravě dostanou komunisté 28 mandátů, lidovci 22, sociální de­ mokrati 14, národní socialisté 17.

Na Slov,ensku: strana práce 2, de­ mokraté 43, komunisté 21, strana svobody 3.

V celé republice mají čeští komu­ nisté 93, slovenští komunisté 21, so­ ciální demokraté 36. strana práce 2, národní socialisté 55, lidovci 47, strana svobody 3 a demokraté 43 mandáty.

Nové ústavotvomé Národní shro­ máždění bude svoláno k ustavující schůzi na středu 12. června. Po vy­ konání slibu zvolí si poslanci před­ sednictvo. V·e druhé schůzí dne 14. června bude zvolen president repu­ bliky. Tato schůze se bude konati ve Vladislavském sále na hradě. Po­ dle usnesení vlády z 28. května bu­ dou podle výsledku nedělních voleb obnoveny také národní výboi:y. Vý­ jimka je pouze tam, kde již byly ná­ rodní výbory zvoleny obecním hla­ sováním po 16. březnu 19,rn.

•

~

:

Pl'llha. (Č'I'K l. -- Dr. Albťrt v ú- Í vodníku otisknutém v pražském Ná­ wctním Osvobození 23. května pra­ ví, že zabezpečení národního zdra­ ví je pfodpokladem čs. úspěšné ná-, rodní politiky a udržení státní exi- i ;tence. Brannost a produktivita je. ~ávislá na zdraví lidu. V českoslo-: ,,ensku léka1·ští a zdravotničtí pra-1 covníci dosud téměř vúbec nepúso­ 'Jili na veřejné mínění. Léka:l'i bo­ jovali úporně jen za vlastní proble-: mutické výhody svobodného povo- · ,ání a nestarali se mnoho o své po­ lání v národě. Netečnost k věcem 'dravotním má svúj 1:úvod ve zvy­ '.rn posuzovat všechno podle hospo­ dářských čísel a peněz. Lidské zdra­ ví se nepovažuje za hospodáfakou hodnotu, ač je základním činitelem .1árodního hospodai'.·eníi v politlc­ '.:rém smyslu. V nové ústavě by se zdravotní politika měla uplatnit ú­ ~pčiině.ií než tomu by.Io dosud.

I

•

•

•

B'·d e,i;,n

PRO ZALU.DEK

B d

our on

S'

Lies the Mieht of America

I

I. t I~

-o---

FOOD PROCESSORS

UNRRA clodala 400 milionů cigaret do ČSR The Campbell Soup Co. plant at • i Ca111den, covering five city blocks

Praha. (ČTKl. _ Podle zprávy and employing 4,5·oo P<?rSOf!.S, is only . . ,. . one of New ,Tersey's vital food procSvobodnych Novm z 22. kvetna clo- essing establishments that add to dala UNRRA v poslední době clo the Nation's wealth behind Savings Československa asi 200 vao·onú n- Bonds. Other big name firms with , t t j i "'400 mi huge investments in the state irl· merickych cigare , · • as - 'elude Coca Cola JVIaxwell House lionú kusú. V Plzni bylo z této CiO-, Coffee, Kraft-Phm~ni:,Cheese Corp.. dávky uskladněno asi 10 vagonťi,: National Su~ar Refining Co., and neboť ,i;:ražská skladiště jsou ' Tl;iomasJ. Lipton, In<;. World orders . ' ' will keep them busy Ior years. pl1'1ena.

U. S. r .. e,,s:o·l· Dcp,irt111cn1 11 ·

SEVEROVA v

I'

LÁHEV

ORi(A $1.25 NEMÁ-t.l VÁŠ LEKÁRNfK, OBJEDNEJTE PŘÍMO OD

---0--Shoda okolností.

Otec: Tak vy žádáte o ruku mé dcery a hodláte ji pojmouti za manželku. Moje odpověď, mlaý mu­ ži, závisí na vaší finanční situaci.

Nápadník: A to je zajímavá sh.o-( da okolností, poněvadž moje řtnan­ ční situace závisí na vaší odpovědi.

JACKSON

BREWING

•

COMPANY

.,,_

NEW

O R LE AN S,

LA,