•
l'!lntereo.
---=
:·;,.. ,,,:,ud
\,:.\.~;.• n,f!i\ mat.1{,r ,1:•.nuary :ird. 1933 at West. Tems. under th~ A'1"7 ot C·•n1?rP.ss of August
24th
1i:i22.
===------=~~··=:::~~~~~~~~~~~!!!!!!!!!!!!!!!!~!!!!!!!!~!!!!!!!!!!!!!!!!~~~!!!!!!!!!!!!!!!!~!!!!!!!!!!!!!!!~!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!~!!!!!!!!~~!!!!!!!!~~!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!~!!!!!!!!~!!!!'!'!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!~
ROČNÍK (VOL.) XXXlV.
WEST, TEXAS, ve středu,
(Wednesday), 12. června (June) 1946. -
...
,,.
...
ČÍSLO 24•
.__-..:-.,.,._....~
¢:ll).t;
PROBLÉM DRUHÉ A TŘETÍ GENERACE
K
DYKOLI 1·:0111 pi·i:';la nějaká návštěva ze staré vlasti, všidmi na to hleděli stejně. První hromadná návštévá phšla v létě 1808 na chicagskou výstavu. Byl v ní spisovatel Jo sef Herites. který roku 18!15 v pražském "Óasu" napsal: "Češství v Americe je přítomností, ne napsal: "Češství v Americe Je cl:'ítc.,11no;;tí. ne seknutá z národního stromu: národ není vrba, aby větev [eho ulomená a přesazená v jiné pudě se ulaln a sL::ila se stromem: Ame rika pro každého (~echa v koncích svých neú prosně znamená odnůroduéui. Cestovatel Josef ve w,é "Cestě kolem světa 13D3-13D4'' pi·i popisu Chicaga (díl I., str. 141 l napsal: "Přes všechny pokusy, [akéž tam mnozí z vlnstoneckého nadšeni a z úcty ke své mateřštíuě podnikají, není naděje. že by se tam ruzué uárodnostl zachovaly i do vzdá lenější budoucnosti. Jh;!.1~ rozplynou se v mo hutném živlu angloamerickém. a mateřský ja zyk jejich bude udržován jen na tat dlouho, pokud nové pokolení posilováno bude čerstvý mi proudy přistéhovalcú.tines, kdy starý kmen oživovánjest ještě stále emigranty novými, vi díme bujeti jednotlivé národnosti ještě v plné síle, ale vidíme stnry jejich peň chřadnoutí tam, kde proudy. jez dříve jej sílily a omlazo valy, náhle se zarazily. Té přírozenostt neujdou v novém světě ani naší krajané." Druhou významnou výpravou byla první návštěva sokolská v létě 1909. Když jsem s br. starostou Dr. Jos. Scheinerem hovořil o americ kých poměrech, řekl mně: "Viií. to co zde vidí me, tu vaši práci a mnohé její krásné výsled ky, to musíme upřímně obdivovatt. Ale co nás nepříjemně překvapuje, je to. ~e v českoame rických koloniích ztrácíte :,porn,,:,u druhé gene race. Ta, jak pozorujeme. S£' šmahem odnárodňuje."
~"
Já jsem tehdy predevsím nn: aítl, že českou Ameriku nelze pokládatí za kolvnli. (Názvuto ho užívá ještě r. 1925 i prcsld. .1t Masaryk ve své "Světové revoluce", na př. na stra. 105, ve výpočtu peněz, jež dostal "od kolonistů čes kých." Kolonie jsou zámořvl: osady, vždy v různé formě závislé na mateřské zemi, která zpravidla považuje je za území své a sleduje se zřetelem k nim politiku. zvanou koloniální politikou. Viz osady anglické, francouzské, ně mecké atd. To nikdy neplatilo o ,"..:::::::S Americe, kterou tvožili dobrovolní vystdrnvnlci, přichá zející sem hledati novou vlast a stávající se záhy občany Spoj. Stútú.l A dále jsem upozornil. že u nás nelze v dru hé a třetí generaci mluviti o odnárodnění. Uvedl jsem několik priklaclú, že v Čechách také se nenazývá odnárodnením. když člověk z mladé generace cizího púvodu stane se u pfonným Čechem. Zele ty pi'íklaclyuvádím po někud obšírněji. V Děčíně nacl Labem l'.íil německý zámecký lékař Dr. Vincenc Tirsch. Jeho pí·edkovédají se sledovati do r. 1718, kdy jeho dědeček se na rodil v Hohentau l<dcsi za Žatcem. Tomuto
Vojan Němci-lékah se narodil 17 zái'í 1832 tY!l F:·ie drich Emanuel Tirsch. Tento jako 16 lety stu-. dent roku 1848 byl zachvácen vlasteneckým nadšením a stal se Čechem a později tvůrcem sokolské k.cy jako Miroslav Tyrš. Ve Všebořicích u Dolních Královic narodil se tamnímu lesmistrovi dne 21. prosince 1850 syn Zdeněk Fibich. Pfodek této lesnické rodiny přistěhoval se z jižního Německa,'kde se jeho jméno psalo "Viebig" (jihoněmecká výslovnost Fíbichl Zdeněk Fibich stal se třetí velkou hvě zdou v trojhvězdí moderní české hudby Smeta na-Dvol'ák-Fibich. V 18 století přistěsoval se do Čech Ital Stret ti. Jeho potomek Viktor Stretti, nar r. 1878 v Plasích u Plzně, je slavný český malíí' a gra me Bratr Jaromír Stretti-Zamponi, nar, v Pln sích r. 1882 a užívající druhé jméno po italské prbabičce, je také vynikající český grafik. Múže někdo v takovýchto pÍ'Ípadcch mluviti o odnárodnění? Znám i zajímavý případ skoro phtomný. Na československé Obchodní Aka demii v Praze byl mým kolegou František Krn pičlrn,profesor němčiny a pak i angličtiny. Po cházel z německé rodiny, studoval na němec kém gymnasiu a universitě, ale pak si najed nou řekl, že jeho rodina se patrně poněmčila, jméno že dolrnzuje, že to byla rodina česká, a rozhodl se státi se Čechem. A stal se jim do sud. R. 1921 stal se docentem na Vysoké škole obcl1odnív Pi·aze. A nyní pi'ejděme k našim poměrúm. Vlast dle moderní definice je země, ve které člověk zfrávil svá mládí. Pro nás z první ge nerace jsou Spojené Státy "novou druhou vla stí." Pro naše děti, které se narodily ve Spoj. Státech nebo které sem přijely s rodiči v útlém mládí do šesti let, jsou vlastí Spojené Státy (mé dcery, které sem přijaly ve věku 5 a 3 let, cítily se vždy a cíti se stále Američán kami, protož celou obecnou školu a high school prošly zde 'v Americe.) Obecná škola americká je obdivuhodná ve svém vlivu na děti. Udělá z dítěte, které do ní přišlo třeba bez znalosti jediného anglického slova, řádného Američana. Tento vliv školy a styk s americkými spolužáky a později s pí·áte li americkými, výhradné užívání anglického jazyka v životě soukromém i vei'ejpém, vý hrr>dná četba anglických novin, měsíčníkú a knih, to vše púsobí dokonalé poameričtění. Hlavni prosti'edky k zachování českého vě domí (neříkám "cítění," protože u dětí, které nikdy Čechy nepoznaly a vědí o rodné zemi svých rodičú jenom z jejich vypravování, o česltém cítění mluviti nelze, to je možné jen u těch, l{do prožili své mládí v Čechách, čili u první generace), jsou: U Užívání českého jazyka doma. To bylo prováděno tam, kde české babičky, jež se nena učily anglicky, mluvily stále na děti česky. Ro dičové záhy vlivem dílen, kam chodili praco vat, mluvili nejprve če"skoamerickouhatmatil kou ("Jdi ven na sajdvok a vačuj tam Óalika)"
a pak, aby se zdokonalili v angličtině, kterou v praktickém životě tolik potfobovali, mluvili i doma anglicky, zvláště když vstoupili clo an elo-amerických spolků. II.) Posíiání dětí do české školy. To je nej cennější ze všeho, proto vždy Nkávám, že dítě, které proUo českou školou, nikdy se nám ú plně neztratí. Ale rodiče čím dál, tím více ned bali o poi::ilánídětí do českých šlrnl. Nevidě li v tom žádný prospěch p, , děti, pokládali to za olupování dětí o odpočinek:po anglické škole, byli pohodlní, - a tak největší vinu nn. vymírání znalosti češtiny zde v Americe mají čeští rodiče. III.) četba českých knih. Protoze jsem věděl z vlastní zkušenosti, jak četba knih francouz ských, špnnělských, ruských atd. Údržuje ve mně zájem o uvedené národnosti a jejich kul turu i politické osudy, měl jsem děti vždy k četbě českých knih. PN bohaté mé knihov ně měly si z čeho vybrati. Ale tam, kde v ro dině není česká knihovna, kam pi'ijdou jen české noviny nebo kalendái·, brzy zmizí zájem druhé generace o českou četbu. Pozorujete to poí·ácl:Děti po smrti rodičť1vypovídají česl{ý list nebo týdeník, píšíce: U nás není nikdo, kdo by to četl, my tomu nerozumíme. Ve velkých městech, jako je Chicago, New York nebo Cleveland, jsou poměry aspoú tro clm obstojné. Ale když členové druhé neb tfo tí generace žijí v úplně americkém ovzduší, kd~ vtibec není čechú, tam potom vše je ztraceno. Proto problém druhé a tí'etí generace v mých očíph spočívá v tom, její členy sdrnžiti ve spolcích, kde by bylo možno na ně pu:sobitl, s nimi se hodně stýkati, informovati je o čes ké kultuí·e, povznášeti jejich zájem o české věci. · Census z roku 1940 nám očividně ukázal, že je nutno jednati rychle. Odkazuji na prosin cové číslo "Svobodného Československa" z r. 1942, kde v mém článku "Soumrak českoame rické první generace" naleznete, že poslední census z r. 1940 zjistil počet první generace na 159.640 a počet druhé české generace na 279,040.
Protože první generace proti censu z r. 1930 klesla o 20.63 procent, lze očekávati její vy mfoní l{ roku 1970 čili za dvacet pět let. Když jenom budete sledovati úmrtní oznámky v čes kých denících, uvědomte si, jak těch čechú, ve staré vlasti zrozených, rychle ubývá. Jedním z cenných prostfodkú pro povzbu zc·ní zájmu druhé generace byl by anglický časopis, dvakrát měsíčně vycházející, vše stranně zajímavý, pěkně mustrovaný. Dnes druhá a tfotí generace nemá, z čeho by čer pala pravidelné poučení o tom, co mf1ževzní titi její zájem o české věci. ----) • .y. • (--- Kuřáci
v ČSR se radují.
Praha. ( ČTK.) - UNRRAdodá do Českoslo venska v nejbližších dnech 800 milionú kusú cigaret.
">-
Strana.I
·.,
,.1
tl1IBDNÍ ORGAN SLOVANSKÉ PODPORUJÍCl JEDNOTY STA.TU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENE VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR - FRANTA MOUČKA - EDITOR Vydavatelé - Publishers llECHOSLOVAK PUBLISHING COMPAN'i WEST, TEXAS. Předplatné $1.50 roč. s·.\bse:·iption $1.50 a year Změny adres zasílají 'se do R~wní Úřadovny Fayetteville, Tex."8. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.
ve
Vešlteré dopisy, předplatné a osnámkz buc'tez aoresovanv na: Věstník, West, Texas. Věstnlk has the largest circulation or any Czechoslovak Weekly in the South. OTCI l\lrilovall jsme se. otče, jak se milovat jen může, ctili jsme se, drahý otče, muž jak muže ctíti muže. A přece stála jakás sila
příkré pýchy mezi námi, že Jsme žili, jako žiji dobří, ale chladní známí. často o samotě náruč toužebně jsme rozepjali, a !{dyž jsme se sešli - chladně proti soba zas jsme stáli. ,T,i. ležel na rov natažen
a holý rov jsem líbal, r, zdálo se mi, jako by 1e rov ten holý hýbal. A tisknul jsem vždy znovu zas lm hlíně ret horoucí, a pl'i líbání cítil jsem tam dole srdce tlouci Jan Neruda
---)
Ve středu, dne 12. června 1946
VflSTNÍlt
+ "'.
(---
"Flag Day" bude slaven 14. června. čtrnáctý červen. tradiční Den americké vlajky,' byl zvo Ion presidentem Rooseveltem a tohoto roku i prcsídentem Trumanem za den zvlášťního významu, neb americká vlajka je odznakem naší svobody, naší síly a naší povinnosti jako samostatného národa pod ochranou Prozře tclností. V presintově prohlášení o Dnu vlajky ze nařízono vyvěšení praporu na všech vlád nich budovách a je vyjádřena naděje, že ame ricky národ oslaví zmíněný den různým způ sobem ve školách, na schůzích a v kostelích, jakož i vyvěšením praporu. Vznik hvězdnatého praporu nikterak není bez zajímavosti. Kon tinentální kongres shromážděný ve Filadel fií v době americké revoluce, vydal 14. června 1777 nařízení, aby nové Spojené Státy měly svoji vlajku. Před revolucí nebylo žádné spo lečné vlajky co odznaku třinácti kolonií. Te prve po vypuknutí revoluční války v roce 1775 ustanoven byl výbor na opatření vlajky spo lečné pro všech 13 kolonií vedoucích válku. proti Anjlí! za neodvislost. Dotyčný výbor do poručil prapor mající 13 červených 13 bílých pruhů a v rohu žerdi dvojitý křiž, jaký do sud se spatřuje na vlajce Velké Britanie. Ta kové vlajky bylo poprvé použito v roce 1775, když Washington převzal velení revoluční ar mády v Cambridge Mass. Avšak již následu jícího roku po prohlášení neodvislosti nový národ odepřel této vlajky používat, že měla dv11jitý lúíž jako vlajka Anglie a národ si tím nechtěl bývalé poddanství přlpomínat. Kon gres tedy H. června 1777 nařídtl, aby vlajka Spojených Státú měla sedm pi:uhů červených
Sjezdu svépomocného R. v. pNmně úspěch 11a1n:ostý !
a šest bílých a svaz 13 států aby označen byl na vlajce třtnáctí bílými hvězdami, sestavený mi ve formě věnce nebo kruhu v modrém poli. Brzy na to nová vlajka nesena byla revoluční armádou ve všech bojích za neodvislost. Dnes vlaje nad 48 státy, · dvěma územími, četnými državami ve světě, v okupovaném Japonsku i části Německa okupovaném vojskem Unie a nad svobodným národem, žijícím pod její o chranou. Symboly a barvy amerického pra poru vysvětlují se takto: červená barva značí udatenství a statečnost, bíla čistotu, pravdu a poctivost, modrá značí úctu k zákonům a spravedlnost; hvězdy jsou symbolem práva a svrchovanosti. Za administrace president Mon roe v roce 1818, kongres nařídil, aby po každé, když nový stát bude příjat do Unie, jedna hvězda byla připojena k vlajce a to pří nej bližším svátku prohlášení neodvislosti, tudíž vždy 4. července po přijmutí nového státu do Unie. Postupem čase uspořádání hvězd v kru hu odadlo a hvězdy jsou nyní umístěny v šesti řadách, každá řada mající osm hvězd. · Ve vládních budovách chovány jsou staré vlaky z historických událostí této republiky. Vlajka Spojených Státú vyzývá nás, abychom byli věrnými občany, poslušnými zákonů a · měli ve vážnosti naše občanské zřízení a naše instituce; volá nás býti vždy pohotově k obra ně vlasti i naší národní ústavy proti útokům podvratných živlů; velí nám zastati se utla čených proti utlačovatelům. Vlajka, její hvěz dy a pruhy učí nás také býti užitečnými, ctíti práci, podporovati vzdělání, požadovati čistotu v· myšlení i jednání v životě soukromém i ve řejném. Stfožiti svobodu i naši demokratickou formu vlády proti útokům despotické mocí. Usilujme proto o zachování všeho toho, co nám případlo jako posvátný odkáz našich předků - mějme v úctě a vážnosti vlajku Spojených Státú - neboť je symbolem svobo dy, rovnosti, spravedlnosti a lidskosti.
o . s. přejem.e
u
Sesílcním clětského odboru SPJST stavěny jsou základy ;ie;iího trvání v bmlouemt. To sa mé jest prav,hn o získ,~viiní všech mlaclých li dí k jeclnotč. Do dčiského odboru SPJST jsou }Jřijímány llitk~· do ;,fal'i 1G rokit
Dnešní dcjepisei se většinou shodují v ná zoru, že. první vlajka 13 kolonií zvaná Grand Union Flag, byla praporem opravdu jedinéč ným. 'Iřináct pruhů representovalo kolonie v jejich odboji proti mateřské zemi, tecly unii, kdežto modré pole a oba kříže byly převzaty z britského praporu a byly náznakem věrnosti, která bvla Anglii aspoň z části stále ještě přiz návána. Neděle 16. června svátkem otců. Otec a mat ka jsou ve skutečnosti jedna duše, neboť se dělí o starosti o rodinu. Jejich radost nad zdárnými dítkamí je společná a oba pracují věrně a oddaně, aby dítkám svým připravili lepší život než třeba měli oni sami. Práci mají rozdělenu: otec stará se o živobytí a prací ru kou svých na ně vydělává a matka pečuje o domácnost. Oba rodiče dítky svoje milují vře le. Matka je arci bližší srdci menšího dítěte, poněvadž více času s ním ztráví, avšak dítko záhy pochopí, jakou vděčností je zavázáno otci, který pro ně pracuje a stará se, aby mělo všechno, co potřebuje. Vděčně děti vzpomenou v neděli svátku otců, vzpomenou na jejich péči a lásku a projeví jim svou vděčnost kytičkou anebo vhodným dárečkem. Vědí nejlepé, co se pro tatínka asi hodí a jsou-li v rozpacích, po ví jim maminka. Tatínkové i přes to povídá ní, že t, nemuselo být a že si na to nepotrpí, budou z toho míti upřímnou radost a kdo ví jest-li jim také neukápna nějaká ta slzička, kterou tak rádi "vyčítají" mámám. Koho pak by nepc,těšila vděčnost a láska? Dvanáctý sjezcl RVOS. konán bude v měst ském auditoriu v Temple, Texas ve dnech 24. až 26 června 1946. Celostátní krajanský svépo mocný R. V. O . S. náleží mezi nejmohutněj,., ší organiGace rolníku v Texasu a jeho sjezd měl se l:onati před třemi lety. Válečné úsilí ce lé Ameriky přivodilo různé omezení také zákaz konání sjezdu větších spolků, aby se tak pře dešlo zatížení dopravy osob a železnice věnova ti se 1110hly v prvé řadě přepravě vojska. Le tošní sj0zd bude fošiti řadu důležitých otázek, mezi nU: náleží opatření domova pro Hlavní úfaclovnu. Jak se oznamuje, města Cameron, Taylor, West, La Grange, Temple a snad i jiné u1íni se ucházet otrvalé sídlo ústředny R.V.O.S,
.
,_
František Pala.eký, nejznamenitější dějepisec, č0ský a tvúrce politického programu českého, narozen 14. června 1798 v Hodslavicích na Moravě. zn~11.·01 2~\. květn::t 1876 v Pruze. Syn učitel:· Y,~d{·L,J so jako četní buditelé na pro slulé :::.knle v Bratislavě a pal: ve Vídni. Poku siv se v mládí o básnictví a krnsovědě, obrátil se trvale k c!'·.iepisectvL Phšcl clo Prahy, sezná mil se., Dob:'ovským. u néhož se naučil smyslu pro v:'>ckckon pí·esnost. J'r,1enován hi.,toriogra fem králrwství čes!i:éllo, vykonal veliké práce přípravně. t;v!:::ající se dob Mistra Jana Husi, Kondlu l,:os1 ,1ir;z..:.i10 a lcaBilejs'.,ého, Jii'ího z Pnclť:brad. ::, pi·lstoupil 1x1k k naps~e1i svého ži votního dfb "Dějin n:ircda če,:kého v Če chách a nn r,11)ravč~. Znamenitá pří.prava z mládí a vyn~k::tjicí schopnosti dovolily Palac kému učiniti z pfrmé prác~ vécl?cké skvělé dílo buditchké. r>rúci svou dovedl ::i.ž clo na stoupení rodu I-Inlx,burského v Čechách roku 152C, když mladý král Ludvík z rodu Jagejlov cú zahynul u ll.1I,?!rni:~2 v boji proti Turkúm. Dále již Pnlacl:ý nt''.)okračoval, nemoha násled kem politicl~ého útlaku pst\ti tak, jak by si přál. Význam i cen::t "Dějin" jsou trvalé; ježto Palac!{ý v nich vykreslil núroclu mistrný obraz jeho sl::ixné mhrnlosti, kterou pojímá jako u stavičný boj malého čes!{ého národa proti moc nému sousedu němeel-::.ému. "Dějiny jsou zr cacUen-. nejen če,;ké mim,losti. nýbrž také veli kého muže, jenž složil, i doby, ve které je skládal. I-Ilubnká ::;naiost minulosti budila živý z:\i0111 Palac!{él1o o politi~ký život český, jemuž stojí od roku l!N3 v če(e. Vedle Havlíčka uka zuje svému núroclu rÍové cíle politické, věda, že toliko politická svoboda múže zaručiti pl nou národní exi.stenci. Oesl;::é státní právo by lo mu prostfodkem k vybojování národní sa mostatnosti. Rakousko pfo.l si míti státem ná rodnostně spravedlivým, aby so v něm čechum dostalo pfimčfoného postavení. Na sklonku svého života po trpkých z;rn;,;enostech s Víd ní napsal v ''R::iclhoi'du" slova plná dúvěry v českou bmloucnost,: ''Byli j::;me pi·ed Ralrnus kem, budeme i po něm!'' po smrti tělesné pnútstaky FrantE-ka Palvrl:.ého byly kladeny do hrobky v Lobk,n·icích, celý národ truchlil nad i:;mrtí opravdového "Otce národa." Jednota SP.JST cl.?tem výborné a výhodné pojisik~, tne plánft pojištění. Prohlédněte a yrustu;hlj(e naše dětské pojist ky a poznáte, že nikde jinde nemůžete získati výhndnčjších pojistek })J'O Yaše děti. ....Sjeul Podpfarné Jednoty v pofadí dvacátý clevátý konán bude ve školní budově v městeč ku Ellinger, Fayette okres, ve dnech 7. a 8 č0rvence 1946. První sjezdové zasedání započ né o 4 hodinách v nedi'li odpoledne ~:ratší po božností, dojde k formúlnini..u zahájení sjezdu a provedeny bvdon volby sjezdových úředníků a pracovních v:~'boru. Vcťer téhož dne bude za poéato se Z{'.bnvn~·:n a poučným programem místního sboru; v poncl61í bncle po celý den pro bírána obr,hoclní j":dnání. jpž bude otevfoné a rr1;ú:'f.:c se ho súčrwtniLi každý člen Podpurné Jednoty. Žacl:t lie, aby pm;lanci nebyli v jejich práci rni:ieni pi'eehitzr.-ním n mluvením osob, které pl'išly na :-;jczd více ze zájmú společen sl~ých než ze zájmu o Podpúrnou Jednotu. De větadvacátému sjezdu Poclptirné Jednoty pře jeme úspéch í zclar ! Přejete si, a;,;, sirnčmí. historie vzniku č1n ?:csti n rfzsíu í·::i11u vaš<.1ho hyla zařazena dle močmisti i s vynikajfoí:eh l}Qdntků - d-:) čfaln r!.ašeh') ·věstníku, chyst::iného J,11 zl~tému ~·ťhifora Slovanské Podp. Jedno(\' státu T,<:xn:;:';? Za.iisté si to 1>řejete, a proto n~pr~(1li:mčv:? ~;ehi:zi J):·íšií cloh<Hlnětese na n~l;;;t,erén: či 11,!ski nh~l" takov)" věrný popis vypracovaU. 'V,:-;:;,;1e to rl!'Jš1 cfo,_m, 01mtři ti si prameny. výňatky z l!i'oíoklu, ústní 1>oclá ni oc1 pamč!ní!d'1, než se pn.tHčná l1istorie :řádu dá zpracovri:t ..
Ve
Strana 9
VISTNIK
středu, dne .12. června 1946
de jedním z prostředku k získáni financí ke CARE-družstevní organisace zasílající ba konání svého poslání. Prot'o ústředna č. N. S. líčky potravin do Evropy schválena byla pre vyzývá svoje odbočky ku spolupráci a odporu sidentovou War Relief Control Board a jedno čuje, aby krajské výbory a odbočky samy v tlivci, skupiny lidí a celé organisace mohou jednotlivých místech ustanovily zvláštní výbor, jejím prostředníetvím posílati jednotně upra který by se staral o získání zájemců.pro výpra vené balíčky potravin příbuzným a přátelům do vuvu č. N. S. Dále ústředna tato odporučule, některých zemí včetně -éeskosíovenka. CARE aby Krajské výbory nebo odbočky založily ce se podařtlo skoupiti skoro čtyři miliony balíčků, stovní fond těch členů nebo příznivců, kteří sbalených původně armádou pro vojenské ú pojedou touto výpravou. Do tohoto fondu čely, odříznuté za vojenských operací od zásob zájemci mohli bý od nynějška ukládati si pravi Balíčky jsou známy pode jménem "deset v delně týdně neb měsíčně určitý obnos, tak aby jednom," neboť knžclý z nich měl vystačiti pro v roce 1948 měli ušetřeny peníze pro tento zá deset amerícíkých vojáků na jeden den. V kaž jezd na sokolský Slet.. V místech, kde odbočky dóm balíku je tedy dosti potravin na třicet jí nejsou či stávající nejsou v stavu se této práce del. Standardní zásilka obsahuje konservy sůčastnítí, krajané, kteří planují jeti na so masové; obilniny a suchary; ovocné zavařeni kolský Slet mohou se hlásiti přímo v úřadov ny a nákyp; zeleninu, cukr a bombony, kakao, ně č. N. s. v čísle 3851 w. 26th Street, Chicago, kávu a prášky na přípravu nápojů, odpařené Illinois. Při trochu dobré vůle a při organisač mléko, máslo a sýr. Do zásilek byly přibaleny i ních přednostech č. N. · S. může tato výprava cigarety, zápalky, mýdlo, tabletky na čistění státi se velkým celonárodním podnikem, který pitné vody atd. Čistá váha zásilky je něco má lo nad 30 liber; hrubé váhy, včetně silného, • by podpoříl dobrou věc a byl ku propěchu další snaživé práce na poli národním i pomocném. nepromokavého obalu je 49 liber. Jedna zásil ka CAREstojí patnáct dolaru, v čemž je zahr Náš dětský odbor by měl býti zdvojnásoben nut obsah, balení, dodávka a pojištění. Koupě a může být zdvojnásoben, když všichni se o to zásilky CARE pro příbuzného nebo přítele v přičiníme. Přihlasme naše děti a naše vnuky zemi, v níž organisace operují (tedy i v čes a cíle bude dosaženo. koslovenslrn), vyžaduje tyto předběžné kroky: Jak a kdy vznikl Ku Klux Klan? První tajná 1. Opatření blanketu, na němž vypíšete své politická organisace, jejíž vliv v Americe byl jméno a adresu, jakož i jméno a adresu osoby, silně pociťován, byl Grand Council of the jíž chcete balík zaslati. Zmíněný blanket dosta United States of North America, jehož přívr nete v bance, v kostele, v různých organisacích ženci byli všeobecně označování málo lichoti anebo přímo od CARE,50 Broad St., New York vým názvem Ignorantů - Know Nothings. Pů 4, N. Y. 2. Kupte si ve kterékoli bance šek, za vod organisace není Přesně znám, za to však plaťte peníze poštovní poukázkou, nebo vystav její někdejší cíle jsou ještě dnes velmi jas te šek vlastní 3. Zašlete vyplněný blanket a né; organisace byla namířena proti přistěho šek nebo poštovní peněžní poukázku na adresu valcům a římským katolíkům. V letech 1854 a CARE,50 Broad Street, New York, N. Y. Upo 1855 získala mnoho stoupenců a v několika stá zorňujerne zde, že žádný agent není zplnomoc tech podařilo .se jí dokonce vyhráti místní vol něn přljímatí peníze na zásilky CARE. Aby by. Je však prokázáno, že značná část jejího mohla CAREzajistiti co možná nejrychlejší do úspěchu skrývala se vlastně ve vyhýbavém po dávku objednaných zásilek, hodlá pokud mož stoji k otázce otroctví, který jí tak umožňoval no zasílati tyto objednávky svým zástupcům v státi se aspoň na chvíli kompromisní stranou zámoří letec. poštou. Zmínění zástupci postara v národní krisi, zaviněné právě touto otázkou. jí se pak o doručení zásilky ze zásob, které Know Nothings nemohli se však vyhnouti této CARE nahromadila v zámořských skladištích. sporné otázce na dlouho, a .již roku 1856 ~a Nebude-li zásilka z jakéhokoli důvodu v do platili to rozpadnutím organisace jako takové. hledné době dodána, budou peníze zasílateli Již roku 1860 podařilo se však republikánům vráceny. CARE má dohodu s vládou zemí, do smýti se sebe pohanu Know Nothingismu a níž zásilky posílá, že tyto budou dodány beze odsouditi ve svém programu všechny neopráv cla, že její pí-íjemce neutrpí žádné újmy sní něné kroky proti přístěhovalcům. Abraham žením jeho pravidelného přídělu potravin. Lincoln, který byl republikánským kandidátem Máte ve svém řádu rodiny, jejichž všichni roku 1860, vyjádřil se o Know Nothings již roku členi jsou pojištěni u naší' Jednoty? Pošlete 1855 takto: 'Jako národ začali jsme prohláše redakcí obrázek a popis takové sto procentní ním všech lidí za rovné. Nyní však čteme to rodiny k uveřejnění ve Věstníku. Uděláte jí ra skoro jako: "Všichni lidé jsou si rovni, až na dost, dáte jí trochu uznání, jehož si plně za černochy." A kdyby získali nadvládu Know sluhuje. Nothings, četli bychom to takto: "Všichni lidé jsou si rovni až na černochy, na přistěho Velký celonárodní pcdnik asíce výpravu na valce a na katolíky. "Organisace Ku Klux Klan sokolský Slet do Prahy v roce 1948 zamýšlí vznikla v Tennessee roku 1866, kdy vláda již uskutečniti české Národní Sdružení, které v ních států byla na krátký čas v rukou právě této věci vydalo širší prohlášení, z nějž vyjí máme body nejdůležitější. První Slet po skon osvobozených černochů a z těch bělochů, kteří neztratili hlasovacího práva pro podporování čení druhé světové války bude manifestací ce konfederace. Plápolající kříže, bílé hábity s ka lého československého národa, jehož muži, že pucemi a terorismus byly částí odhodlaného ny i děti příjdou nejen z území svobodného úsilí Ku Klux Klanu znemožnili černochům Československa.ale i z celého světa do matičky hlasování. Organisace byla na konec rozehná Prahy. aby prokázali svou sílu a národní vy na federálním vojskem, ale její duch a násil spělost. I československá Amerika bude zastou pena výpravou, cvíčích družstev Amer. Obce nická tradice posloužily po letech za vzor dru hému Ku Klúx Klanu, založenému roku 1915. Sokolské. české Národní Sdružení hodlá us Tato druhá tajná organisace stala se ohni pořádati rovněž výpravu na tento devátý so skem všech nenávistí a uměle pěstovaných o kolský slet clo Prahy a tato výprava nemá ni bav dřívějších tajných organisací politických, kterak konkurovati výprav. Amer. Obce Sokol která přibrala mezi napadanou skupinu ještě ské, má ji spíše doplňovat z řad těch, kteří v jednu třídu amerických občanů - židy. V le druhém odboji pracovali a pomáhali v osvobo tech po první světové válce byl Ku Klux Klan zenském hnutí: Účelem výpravy má být dána příležitost všem pracovníkům a příznívcům velkým nebezpečím pro ideály, na nichž byl tento národ budován. Organisace měla znač č. N. S. po celé Americe, kteří plánují podíva nou politickou moc na jihu a v některých stá ti se na Sokclský Slet do Prahy, jeti společně tech na severu než vnitřní nesrovnalosti a od a pozdraviti osvobozenou vlast jako ti, kteří pomáhali po dobu války k jejímu osvobození. halené podvody, hlavně v Indianě, měly osla bující vliv po celé zemi. Organisace však ni Druhým účelem bude podpořtí z možného zis kdy úplně nezanikla a když ve třicátých letech ku, jež by plynul ze zájemců. kteří s výpravou počaly působiti takové organisace jako Silver by jeli a jímž by úřadovna č~. N. S. zprostřed Shirts, Knights of Camelia a pod. opětně ožili. kovala přeplav clo óeskosíovenská - Sok. do rostence a dorostenky kteří jsou zároveň žál{y Válka ji zase dočasně umlčela, ale - v nyněj ší době "rekonverse" s jejími nevyřešenými a žákyněmi českých šiml, aby i tito mohli se poproblémy hospodářskými a politickými, je tu . dívati na tento Slet clo Prahy. Podpora mládeže slibné pole pro ty, kdož hledají nějakého ojest části programu č. N. s. a tato výprava bu-
s
bětního kozla, na .něhož by mohli svaliti veš kerou 'vínu za přítomnou nejistotu a obavy. V Kalifornii Ku Klux Klan už se ukázal. .. ---}
+ ellt + (--
Galveston, Texas. Ctěná redakce! Předem všem čtenáh'.'lm preJ 1 vše to ne.i nejlepší a zároveú chci Hci jak my pokro. čujeme v Galvestoně, tfoha pomalu. ale jistě. Z La Marque, major Culberson, oženil se v Československu a pl'ivezl si manl,2llrn a býva jí v La Marque, Texas. Vím, že by se chtěla s námi seznámit a mohb. i:'íci co vystáli. Tfoha že zná někoho od nás, co my ještě tam mfone někoho. Podle telefonu nás dostanet,2. Budeme rádi, když se seznámíme. My zde v Galvestoně bychom si phíli, by ti galvestonští muzikanti přišli již ze služby do mů~ co by nás zase mohli rozveselit. Pan Adolf Dušek vždy hleděl, by s·e udrželi dohromady a měli se navzájem rádi, a zase tak budou jal~ mile se navrátí. Též jim pomohl. že lmíli O měsícú přes radio každou neděli v poledne čes ké kousky. Tal~ jsme r:;di. že se nám ncwrátil domú, muzikanti jak phjc1ou téi'í vím, .1,e se spojí dohromady a zase nám zde bude vese leji. Fredie Macík 1/C', Sgt. Jack J. Kirch Jr., Raymond Macík a W. Lee III. jest v College, kde studuje na kap,2lníka. Miss Mary H. Kirch děkuje všem. co koupily vstupenky do City Aclitorium na 12. června a pomohli ji je prodávat. p. Adolf Dušlrnvi a sl. Katrin Pla.šel{. Musím ukončit a udělat druhému místo. Na zdar! Pí. Ali:;bčtaJ. Kireh. ----) • •T~ • (---Ponul:v přecl uivofonfm 110vé čs. vlády Praha (ČTK)-V pondělí 3. června zasecl::tlo předsednictvo strany národně-soci:::lfatieké a a zmocnilo pl\~dsedn strany dr. Petra Zenkla a ministry dr. Jaroslava Stránského a dr. Hu berta Ripku, aby jménem strany rokovali s ostatními strannmi nf>,·nrJ,1í fronty o programu a sestavení nové vlády. Na pozvání designovaného přeclsey vlády Klementa Gottáalda konala se tého;!:dne od poledne informativní porada těchto ti'í zá stupcú s Gottáaldem.
a
!,
~-)
:
·r:n
• .;>. + (---
"Pane doktore, já nemi1žu r:;p,ít.. celou noc nezavi·u oči ... '' - "Ale to musíte. milostpaní, když chcete spát!" ----) + ellt + (.---Inž. Otaka1· Kv::-cl•::i.t ,·~ktor~m (kski t.cchni!ty Praha (ČTIO-V sobotu 25. kvěťna byl jed
nomyslně zvolen rektorem <Je.,:ké!,o v:,mokél1o učení technického nn piíi:ití rot iriž. dr. Ota kar Kvadrát. WWWW&:liiiliilJCL
C.:..SUA
~
Změna adrťesy- Change Your ;.\dldll:"ess Hlavní Úřadovně S. P. J. S. T. To the Supr·emeLodge S. P. J. S. T. ' Žádám o změnu mé adresy. - Please change my address: Stará Old nesprávná incorrect adresa Jméno Name address (Adresa) Nová a správná adresa (Adresa)
(Address)
Jméno
Name Zone
New and correct address (Address
Zašlete změnu na tuto adresu: Hlavní Úfa.dovna S. P. J. s. T., Fayetteville, Te:ms. Mail this change to: Supreme Lodge S.P.J.S.T., Fayetteville, Texas.
.,_
Strana i
YISTNflt
,~~
$tcmt111D1D•41Dollnllb~™~~C&llCl'ilifillWGID818fr
Houston, Texas.
redakce a milí čtenáři! J,2 tomu již, delší doba, co jsem mezi vámi besedovala a proto vám všem přejí, abyste ne stárli a byli svěží ,;aka rybičky, tak jako já, s tím jenom rozdílem, že kdybych chtěla plovat, potopila bych se jnko kámen. Smutné jsou moje vzpomínky a já se uš vo dy bojím, ta pro mne byh v mém životě to likrát nešťastná a skončila v tragedii pro j,ed noho člena z rodiny. Když já jsem byla ještě malá, tatínek nám uložil za práci vodit koně na pastvu. Sestra vedla koně za provaz a nemohla ho utáhnout, tak já šla ze zadu a koně několikrát píchla špendlíkem. aby se po hnul, ale [emu se to asi nelíbilo, tak mne zad ním kopytem bácnu! zrovna do žaludku, a že chodníček vedl zrovna přt samém potoku, tak já se skotoulela clo hluboké vody. Nebýt negrů, kteří tam rybařflí, byla bych se jistě utopila. Druhé moje koupaničko bylo v řece i:;ři Cros by. Měli jsme tam jednou v nedělí veliký pik nik, a jak to obyčejně bývá, všichni se chtěli ve vodě osvěžit, tak já jsem šla také. Ve vodě jsme na chvíli dělali kotrmelce. a najednou já jsem pod nohama nemna žádného spodku, ale než jsem se celá ponořila, tak jsem ještě vykřikla o pomoc. Můj nebožtík muž nebyl da leko, tak mne vytáhl. Já jsem se s ním ve vo dě bila. a nebýt jeho rozumu. byli bychom se utopili oba dva. Jenom že on 111110 dal ránu do nosu a mne omráčil. tuk já [ssm SP. přestala bránit. To je strašný pocit. kdY!, se člověk topí. Všeho by se chytil, snad i břítvy. jenom aby se zachránil. Pak mně celý týden velice bo lelo někde v plicích a nemohla jsem pravidel ně vydechovat. V ten samý den se utopil chla pec Frankie Remsey, 11 roků statý. Byl jeden z našeho kroužku, tak nám přišel výlet draze: Nato za nějaký čas můj muž honil county truck; vozil skořápky na cesty ještě s jedním ·i:omocníkem. Tak mne jednou napadlo, že po jedu s nimi kampovat na celý týden do Cedar Bayou. Muži byli rádi, že pro ně budu vařit, dvě malé děti byly zase rády. že budeme chy tat ryby, a já byla ráda také. Byla tam uvá zána lodička, zrovna kde jsme si udělali náš kamp, Jednou po ránu jsme sedlí do loďky. Já [sem vyházela vesla na břeh, abychom měli více místa, a nevšimla jsem si, že děti vytáhly šroub. kde loďka byla připevněna. až najednou vidím. že nás voda pomalouěky oddaluje od břehu, ale už bylo pozdě. My každý hůl s háč kem v ruce a lodička s námi pomaloučku plu je dolů zálivem, hloubka vody byla 20 střevíc, A neptejte se, kolik jsme volaly o pomoc a ko lik jsme "bPčely" Asi za th hodiny nás našli asi jednu míli dolů v zálivu od našeho kampu, Když pi'ij-2li muži k obědu a viděli. že vesla jsou na břehu a lodička i my pryč, hned jim napadlo co se nám mohlo stát. Přijeli ·p·o nás na druhé loďce. My jsme radostí všicí plaka li a ryby jsme více z loďky nechvtalí. Vždycky jsme si to opakovali, že to bylo štěstí, že to by lo v poledne. neb kdyby to bývalo bylo večer, nebyli by nás našli, neb bysme zatím byli za hnáni do moře. A tak od toho času se vody bo jím a tu moji koupací uniformu už nepotřebu ji. Od půlí května nám v Houstoně velice prší, některá místa ve městě byla zaplavená, busy, rozvážející lidi po městě, v některých místech pro vodu jezdit nemohly. K nám nejezdily ce lého půl dne. Moji chlapci mne vyvolali, že ať se jdu podívat na přední ulici, kde máme pěkný výhled ke škole a v skutku žs jsme my sleli, že se Galveston na nás rozlil. Tfi malí chlaccí byli na druhý den vyfotografováni v Houstom,kých novinách a každý měl v ruce střevíc dlouhého "Catfisha", a to bylo v té bohaté čtvrti. města. kde není žadné Bayou. Stále nám připomínají. ať sadíme vítězné za hrádky, mnoho nás zkouší, ale co je to platné, když to vše slunce opaří. Kandidáti už všude vystrlmjí hlavy a proCtěná
náší
'Ve středu, dne 12. června 194~
• volili, slibují
sí abychom jich samou dobrotu. Každý má ten svůj "spíč" tak pěkně složený, že by mu člověk skoro uvěřil, co povídá. Kaž dý by se tak rád dostal do toho úřadu, aby měl lehčí práci a byl větším člověkem. Všude kři čí, ať šetříme jídlem, že je ho málo a hladu je ve světě moc, ale kdyby mělo přijít na ně a jít to živobytí dobývat, žádný by z nich nešel na farmu, to jsem jista. Je dobře upozornit ať se šetří, v mnohých případech to pomůže. MY, co býváme ve městě, každý den si dojdeme do obchodu, někdy i dvakrát, hned ráno, jak vi díme, že tam stojí truck se zbožím, hned si pro to dojdeme a vůbec nemáme žádného ne dostatku. Ale co ti řarmáři, kteří těžko celý týden dělají? Tl až v sobotu večer sí jedou do města nakoupit zboží, a tam už je jenom to, co 1i;:o těch prvních zbylo, Farmář by měl dostat tu nejlepší mouku, poněvadž si na ho tový chlebíček do města každý den zajet ne může. A tak fo to i s těmi punčochamí, Každý kfičí, že punčoch není, a1e ti bohatí lidé jich nosí a to ty nejpěknější. Bohatší lidé mají v obchodě úvěr (kredit), rok od roku tam ku pují na dluh. Jistě platí z toho hodný úrok, ale to jim nevadí, protože mají na to peníze a vědí, že dostanou vše, co ten obchod má. Když mne už prsty a paty z punčoch lezly ven, a vím, že v našich rokách žádná ty naše lýtka neráda nahá ukazuje, tak jsem se rozhodla chodit po městě od obchodu do obchodu až něco najdu. V každém se ptám po pučochách, všude se mne i;:tají: "Do you have account with us?" Když jsem i'ekla že ne, tak punčoch ne měli. Mne to a1e rozlobilo a myslela jsem si, však když jim řeknu bílou lež,, za to mne za vřít nesmí, tak v jedné štoře jsem řekla: "Yes". Když děvče, co mělo punčochy na starosti, mně i'eklo ať jdu s ní do jiného oddělení se pode psat, že s nimi mám account, tak se mně to rozleželo v hlavě a nechtěla jsem se tak da leko zaplést, tak jsem i'ekla jedné, co byla nad ostatními "bosem", že jsem děvčati nerozumě la a tak jsem ještě bez punčoch. To je jenom samá špekulace, nadělat moc peněz. Nylonu je ště není dost a lacinější punčochy dělat ne chtějí, poněvadž chudší třída lidí by si kupo vala ty lacinější a továrny a obchody by tolik netěžily. Teď vám povím, jak jsem si na týden z toho našeho velikého města vyjela na moje prázd niny, neb doopravdu byly pro mne pi'es den 1p,rázdné.Jela jsem k dcel'i, že jí budu chlapce opatrovat, dokud ona doučuje školu. Oni oba odjeli do práce, chlapci dva šli na hodinu neb dvě do školy každé ráno. Když se vrátili, oba spěchali se pfovléknout a honem do pastru a "ropovali" telata i prasátka, až jsem se s ni mi musela vadit. Poslední den co jsem tam byla, praví dcera, dnes už ogaři do šoly ne jdou, já vám nechám doma káru a múžete si zajet ke Dvorským do Danburry. Tal{ my se dali do "pucu", a kdy,ži jsme byli se vším ho tovi, jel'l. sednout a j,et, tu teprve vidíme, nám klíče od káry doma nenechala, a ona ~ mil od domu pryč. Chlapci celí zkrušení. neb matka jim přikázala, že do ,pastru jít už ne smějí. A tak nám napadlo jít na maliny. Jsou tam rýžové kariály a na nich moc malin. Čím dále od města, tím bylo malin více a větší, tak jsme šli .tak daleko, že už jsme dál·e nemohli. Vodové bokety jsme měli plné a dobré 3 míle jít domú. Chlapci naříkali a byli by rádi, kdy bych je by,la odnesla, ale já jsen± sama ledva "cvankala". Co chvíli jsme si sedli na zem a já chlapcům vyprávěla, že jsem ráda, že není neděle, že bych nešla na Stodewood ani i kdy by tam Ba'čovi··hráli. V sobotu na· večer jsem přijela domů. To jste měli vidět, to mne ogafl a nevěsta·měli rádi, že jsem doma, neb žádné ráno nesnídali a byli pozdě v práci, ten nej mladší ·si držel žaludek a pravil, že už tři dni mimo fazoli nejedl nic jiného.. Tak často sly šívám, jak jsou děti neposlušné a nevděčné, já Si ale moje doposavad chválím. A jsem pře svědčena, že jak si člověk děti vychová, t~k je má. Já jsem moje sama vychovala, byla j&em jim matkou i otq~m. Museli pomáhat již, když ještě byli malí. Plat jsem jim nikdy nebrala, museli Si peníze ukládat a sami se šatit, když pracovan. a. to je drželo od darebákfi, ~o se 1
ai'
.,,,
:POsmetali po ulicích. Muj starší chlapzc, je už ženatý, ale když vidí, že jsem nemocn8, on o nemocní ještě více než jsem já, talc ž~ J:t se musím s~ svými těžkostmi skrývat pfod ním. Znám ale j·ednu rodinu a často nad tím roz mýšlím, jak to jenom přijde, že rodiče jsou tak dobi'í a zbožní, vychovali velikou rodinu. tak vzácné děti, až na jednoho syna, který je jako čemá ovce mezi bílými. Většinu času ztráví v pití a v chládku, protoi'.:e jeho nervy nevydržely, a opojné nápoje ho pl'ivedly do toho nejhoršího. A teď vám povím, lidičky drazí. jak jsem byla strachem celá rozklepána, než i::e všecko ustálilo. V celém mém ·životě jsem se stranila cizích rodinných záležitostí, až najednou mne osud vsadil brouka do hlavy. Začala k nám ob čas chodit sous·edka pújčovat telefon, a vž~lyc ky opakovala, že neví, j alcým zpúsobem se mně za to odmění. Já poznala, že je moc hod ná a tak: jsme se spl'átelily. Ona mně začala vyprávět, že byla holka 16 rokft co se "daln ,m muže, který měl 3G let. On jí vždycky povídal, že Si ji ip·oto tak mladou vzal, že si ji chc·e sám vychovat. Muž její dělá u železniční společno sti Po mnoho už rokú, ale ženě dal každý tý den stejnou odměnu. Dokud nebylo dětí, tak to stačilo. Ale nyní mají ti'i děti, a plat dostá vá ten samý. Pravila, že si jednu světnici od rentovala, al,e ani to není dost, tak věděla, že se něco musí stát .. Nejstarší chlapce má. 12 ro kú, druhý 10 a z nedostatku si začali ve škole věci pl'isvojovat. které jim nepatí·ily. Ona vě d~la, že kdyby muže opusLila. že děti sama ne uživí, a ty opustit nechtěla. On na ni velice •žárlil, že je hezká a mladá, tím pádem jí žád né peníze nechtěl dát, aby se neměla z čeho šikovně obléci. A tak jsme nad tím dosti cllou hý čas plánovaly, ale když pí·išlo jaro, všeclrn začalo oživovat a tak i ten lidský život chtěl trochu toho vyražení. Ona měla dvě holky ve svém domě, které od ní rentovaly světnfoi. tak se umluvily, že si vyj,edou na tanec. Ona chtfl'.1. ať se to muž dozví, až bude z domu pryč, tak navedla svoje chlapce, ať tátovi :i'.'elmou, že máma už dávno někam večery jezdí a dnes že zas pojede. Oni Žle mají pi'ikázáno zústat do ma a Mrs. Orsag že bude mít v opatrování je jich 2 letou sesti'ičku. Muž do práce odešel, ale tam si naptal na svoje místo a sám pl'išel zpět, ale už pozdě. Asi pul hodiny pfod ním iena mu odj,ela se svými "rumařkami". Ony jí půjčily pěkné šaty i punčochy, já jsem jí zas připíchla moje náprsní hodinky a ony od jely se strachem a čekaly na následek až se vrátí. Já zas poi'ád se chodila dívat do okna, jestli pán je doma se svými chlapečky, a byl. TepTv·e teď mnou clo opravdy strach zalomco val. Co teď? Pomyslela jsem si, jestli pÍ'ijde k nám pro děvčátko; a pl'išel, ale jenom se optati kde jeho paní jela. Já ze strachu mu fokla. že na divadlo. Chvíli seděl doma s chlapci, pak vzal kolo a někam odjel, ale tu najednou ho vidím, že kolo tla'čí. On byl moc těžký na ma lý bycikl a ta!~ mu kolo vybuchlo. Pak konečně jsme se dockali jejího návratu. Ona si na tan ci vypila dvě láhve piva. aby dostala kuráž. Věděla, že kdyby nic nepila, že by se hned je mu poddala. a když už s tím byla tak daleko, tak to chtěla mít di.íkladné. Oh, j~k byh. v·e selá., pi'es to okno. co jsem se na ní dívala, že jsem ji zrovna zbožúovala. cigaretu mezi dvě ma prsty, ač nikdy nekouí·í. Muž ji oče!1.ával, že přijede s nějakým mužem, ale když, ji vi děl, že ne, tak se dal do pláče, ona ale se smá la o tolik víc a povídala mu, že ona už dorost la a chce jezdit na tanec, v neděli do kostela, a někdy také na divadla. A jestli on s nimi ner;ojede, tak pojede ten druhý, Co tam S 11Í11l celý več,er tancovala, a Ci jí to pivo koupil. Ona že chce být milována, a jestli on to dělat nebude, bude jí milovat někdo jiný. Nyní ma jí svuj telefon. všude jezdí pohromadě celá ro dina. A to je tak pěkné. Kdo jejich život ne znal dřív, tak by ani nevěl'il. Vy, čtenáí·ky, tento múj "recept" nepoužívej te, jenom ta, na kterou její muž nevinně žár- · lí. To je nemoc. a ta se dá vyléčit jenom když jsou oba moudří. Někdy se stavějí snivé do mečky, ale na moc čerstvém základě: 1i.ěkterý
<::IW"Wll:$o
se rozsype, něl-:terý jak opravíte, zase na čas vydrží. Tak často a tiše i nepozorovaně vkradou i::;: vzpomínky mojí minulosti, s některými se po těším a s mnohými také zapláču. Víme naši minulost. ale budoucnost jest pro nás sahalena neproniknutelným závojem. Jest to ale tak dobře. neb kclybych.Qll1 měli vědět budoucnost, tu svět by byl hotový blázinec. Ale plány do budoucna si má každý dělat, neb jest to ra dostné žít, kdyl, se alespoň v myšlenkách má me na co těšit. vždyť té radosti máme v dneš ních dobách tak málo. Buďme dobří [eden k druhému. oceňme sebemenší pozornost nám prokázanou. Když můžeme, udělejme radost těm méně šťastným a s tím blahým vědomím půjdeme klidně v před naším žitím. Nikdy za žádných okolností nikomu vědomě neubližuj me a hlavně závistvat' nemá místa v našem· srdci, když někdo 1,1á víc než druhý. Má mu to být přáno, neb mnohý si vše těžce dobyl a nastřádal, Mluvme jenom pravdu. Vzpomeň me, jak nás bolí. když o nás někdo nepravdivá slova pronese. Musíme se umět přemáhat, ne být zlostní a mstiví, to jsou nepěkné vlastnosti, které nešlechtí nikoho. Takovým lidem se kaž dý rozumný člověk radějí vyhne. Vštipte si v pamčť staré ale pravdivé přísloví: "Co sám rád nemáš, nečíň druhým". Potom bude náš život hoden žíti. Pro dnešek dost. nebo by bratr redaktor z toho mohl udělat pokračování. S úctou Vám všem, Anna Orsag.
---)
+
"'° ~ (---
San Antonio, Tex. Ač naše odbočka "Alamo" S.A.C.T. ukončila svoji šesí íletou válečnou činnost v prosinci 1945, byla nám opět poskytnuta příležítost vy konat kus práce pro dobročinnost čechoslo venska, a sice:Prostřednictvim Mrs. Preston H. Dial, předs. Pan-American Club bylo nám darováno něko lik set liber obnošeného šatstva z American Relief Clothing Drive. kteréžto šatstvo láska vistí pí. Barbory Riebe bylo odváženo clo jejich domu a tam jsme přebirulv. spravovaly. ba lily a posílaly mnoho balíčků do různých ves nic a sírotčínců v Čechoslovenskn. Výbor se sešel a ujednáno ·1:ořádat "Silver 'Ilea" v International Institute, 515 N. Pecos St., kteráž instituce nám vždy vyšla vstříc, když jsme konali schůze, programy. atd. V ne děli 7. dubna 19116 při "Silver Tea" bylo vybráno $46.85. ' Byl též menší program. při kterém měl pěk nou řeč náš bývalý předseda Monsignor John L. Mořkovský, ve které se zmínil o naší šestí leté činnosti odbočky. Několik sester v krás ných krojích vítaly hosty u dveří. Pí. Běta Lea zar zazpívala dvě české písně. Pí. Barbora Riebe měla krátký proslov a pí. Evičlm Cauble, která před šesti lety musela s rodiči uprch nout z Československa, též měla kratší pro slov o hrůzných zážitcích v Praze. Po programu byly podávány zákusky a ká va. Po "Silver TPa" s<? nám sešly ještě další dary a zde podávám 1:i'esný výběr a vydání:
Příjem: Dne 7. dub. l!N6 př! "Silver Tea" $46.85 Ses. Malý odevzdala . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.50 Mr::;. Preston H. Dinl skolektovula . . . . . 9.00 Dr. Josepl1 E:opecký, dar 10.00 Texas Federation Wom2n's Club 21.25 $89.60 Vydání: Plátno na balení $13.21 Parcel Post . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46.00 Niti. tkaničky do střevíců provázky na balí ky, atd. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.'i5 $60.06 Zbývá u tajemníka $28.64 Máme ještě nčkolík balíčků poslat. a pak co zbude, pošleme na Amer. Relief for Czecho slovakia, pro nákup mléka pro děti. Tímto vzdáváme vřelé dikv všem příznívcům, l~tei'í nám jcd;:ýmkoliv způsobem vypomohli. Marie L. Kallus, taj.
Příjem od řádů za měsíc květen 1946. Lodg11 No.
1 3 4 5 7
ú''!~~·r
Expense VYdánf
16 duben $225.48 $ $ 22 duben 27.36 20 dub. 723.02 4 dub. 110.89 16 dub. 205.99 8 20 dub. 45.94 9 22 dub. 457.28 10 22 dub. 46.25 11 22 dub. 34.11 12 21 dub. 16.81 13 18 club. 12723 .50 14 10 dub. 32.07 15 21 dub. 182.75 16 27 dub. 92.01 .25 17 22 club. 968.45 18 4 dub. 21.43 19 21 club. 114.89 20 18 club. 660.43 21 15 dub. 24.61 22 6 club. 42.33 23 30 dub. 234.32 24 27 dub. 864.97 25 22 dub. 323.02 .25 26 16 dub. 34.09 27 23 dub. 147.47 28 20 dub. 861.27 29 27 dub. 889.88 .50 30 20 dub. 72.37 31 20 dub. 50.34 32 21 břez. a duben 4095 3.00 33 6 břez. a duben 549.56 3.75 34 16 duben 35.12 35 6 duben 64.59 36 15 břez. 279.34 37 21 dub. 13.73 39 22 dub. 77.28 40 20 dub. 733.77 3.25 41 6 club. 52.35 42 27 dub. 37.75 44 23 dub. 160.89 45 21 club. 116.76 47 28 břez. a 783.54 15.50 duben 48 20 dub. 316.38 49 16 dub. 325.52 50 27 dub. 95.24 51 20 dub. 177.10 53 27 dub. 6.45 54 21 bfoz. a 787.04 12.75 duben 55 21 club. 74.97 56 22 dub. 213.28 57 18 dub. 28.70 58 21 břez. a 422.33 3.50 duben 59 29 dub. 3.64 60 22 dub. 35.19 61 11 club. 79.10 63 20 club. 232.64 64 22 dub. 39.79.., 4.75 65 1 dub. 23.87 66 20 břez. a 5.00. 215.40 duben 162.13 67 27 dub. 302.96 68 22 club. 69 27 dub. 52.02 260.25 3.75 70 4 bfoz. 71 21 dub. 38.04 158.61 72 22 dub. 63.35 76 18 dub. 77 23 břez. a 2.00 55.54 duben 78 18 břez. a 2.25 43.91 duben 64.28 80 29 dub. 147.52 81 30 club. 10.69 82 27 club. 28.50 83 22 dub. .25 264.73 84 27 dub. 132.94 4.00 86 28 dnb. 287.24 87 11 dub. 88 29 bi'ez. a
Juv.
Sick
a.
Dětsk~ Nemoc. Odbor Odbor
4.44 $ .30 1.44 17.58 21.60 1.44 12.33 22.10 .20 10.33 .40 10.08 .20 2.50 55.42
5.09 11.53 33.27 67.97 20.53 1.74 5.83 71.19 70.31 4.40
1.50
15.84
48.96
25.72 3.48
.60 140.86
6.30 3.20 90.74 2.16 34.40 48.06 ' 7.49 13.76
97.62 1.40 39.07 1.10 29.24 . 6.65 15.63 21.27
12.96
2.33 10.98 5.38 49.88 1.51 4.28
dub. 2,311.45 17 duben 103.33 9 duben 8.88 1 břez. 224.15 27 dub. 272.43 10 bfoz. a duben 145.57 94 10 club. 117.10 95 21 dub. 93.38 97 11 břez. 49.53 98 27 břez. a duben 25.50 99 10 club. 29.62 101 10 duben 26.61 102 28 bfoz. a duben 17.12 103 27 club. 36.89 105 27 dub. 41.03 107 11 břez. 97.66 108 28 dub. 331.36 109 10 dub. 32.91 110 4 břez. 139.57 112 30 bi"ez a duben 4!14.82 111 113 10 club. 93.57 115 3 27.66 116 6 bl'.-ez. 57.28 117 1 46.03 118 10 club. 37.61 119 3 břez. a duben 13 26 121 1 břez. 7252 122 4 bfoz. 34.85 124 21 duben 4.95 125 28 břez. a duben 53.02 126 11 bfoz. 55.23 127 23 břez. a ,12 81 club. 128 10 dub. 26.53 129 29 bfoz. a duben 114.51 132 10 duben f. 51 133 28 duben 173 31 135 3 břez. 77.66 137 30 břez. a duben 46.26 138 28 břez. a club. 335 51 139 1 dub. 22.28 140 10 dub. 21.68 141 27 břez. a club. 266.87 142 27 bfoz. a dub. 473.43 143 27 břez. a club. 32~.62 145 28 bfoz. a dub. 1G9.26 146 27 dub. 58.16 147 10 dub. 61.39 148 27 dub. 324.56 151 10 dub. 247.27 152 24 břez. a dub. 92.37 153 1 bfoz. 97.,86 154 4 bfoz. 365.85 156 27 237.57 158 20 duben 9.66 160 1 břez. mo.so 161 16 dub. 4.6.84 162 16 bfoz 98.48 164 22 dub. 31.17 89 90 91 92 93
S bratrským 1.01
7.92
244.99 28.71
10.00
7.08 33.03
2.50
2.75
440 1.40 .60 1.00
1.44
3.60 3.60
4.25 .80
1.25
6.25
1.44
5.04
2.50
6.07 87.9!) .20 1.00
3.25
10.40
41.04
8.6':! 1.44
1.10 3.75
6.t19
66.96
1.25 350 2.00
2.50 UJ7
5.04
4 00 5.50
120 3.10
2.75
.70 1.00
3.00
26.10
2.75
26 86 3.31 18.!,5
7.25
.25
16.10 .80 3.20
.72
3.50 5.50
o::: ::n
6.00
8.00
3.50
3.00 10.96 3.88 75 ?.fl 41.45
.50
1.00 1.25 .75
.80 7.31 90.77
.75 2.00
1.40 25.n 6.(13 4.99 2.64
2.88
6.48
24,797.36 179.75 2,03!U)8 272.20 pozdravem, R. A. Urbanovský,
----)
l
21.00
D
účetník.
+ &To + (----
Přiš!a kcsa na kámen. Jednou onemocněl známý sprosťák a dat si zavolat lékaře. Přii:;el a ptal se pacienta, co mu schází. "Co bych vám vykládal. Zavolal jsem vás, a byste na to pflšel." Lékaí· nei'ekl ani slova, sebral svúj vak a klidně odcházel. · ''.Kam jdete?" - vohl za ním pacient. "Jdu pro zvěroléknře. Je to jediný člověl;:, který léčí, aniž by pacientovi! kladl otázky."
20.27 .50 7.15 2.88
19.13 20.18 25.18
.,,_
Btrana 8
'flS'l'R'fE
Ve středu, dne 12. června 1946
,
Zpráva příjmů a vydání Hlavní Uřadovriy za měsíc květen 1946. STATEMENT OF RECEll'TS AND DISBURSEMEMNTS
FOR MONTH OF MAY 1946
úmrtní Mortuary P:ŘÍJEM - RECEIPTS: Poplatky od řadů - Dues from subordinate lodges . Odčítá se poplatek. nových členů - Less first year premiums ..............•• Zbývá - Net premíums .......................................................................•............ Prodej bondů - Sale of bonds .......................................................................• Splátky majetkových půjček Payments on mortgage loans . Splátky na certifikátové pújčky - Payments on certificate loans . Úrok z certtříkátových půjček - Interest on certificate loans . Úrok z majetkových půjček - Interest on mortgage loans . Úrok z bondů - Interest on bonds . Olejové lease - Oil lease .' . Z minerálního a olejového majetku - Royalties ~ . Dividend - Dividendy . Pújčka - Bills Payable . Nájemné z majetku Rent from real estate ;. Vrácené komíšné - Returned commission . Prodej potřeb řádům - Sale of lodge supplies . Přenos a poplatky nových členů - Transfer and first year premiums ...• Na odhady - Appraisal fee _. . Celkový příjem - Total receipts Hotovost 1. května 1946 - Cash May 1, 1946
. '. .........................•....
$
24.797.36 4,512.20
$
20,285.16 3,000.00 36,336.28 4,158.18 1,351.27 3,831.70 10,925.30 430.00 23.49 1,160.00 50,000.00 95.57
179.75
s
s
179.75
s
Souhrn Total
2,089.98 $ 272.20 $ 229.77
$
20,339.29. 4,741.97
-- 22,597.23
1,860.21 $ 272.20 $ 200.00 624.90
$
3.200.00 36,961.18 4,158.18 1,355.22 ·1,080.61 11,600.30 430.00 23.49 1,160.00 50,000.00 95.57 1.00 33.64 9,741.97 425.00
3.95 248.91 675.00
425.00
$ 131,596.95 $ 9,956.36 $ 21,197.95 2,747.06
3,612.97 $ 272.20 $ 425.00 $ 145,863.48 32,474.29 916.74 5,090.59 2,521.94
$ 152,794.91 $12,703.42 $
8,703.56 $2,794.14 $1,341.74 $ 178,337.77
v, ~ , $
71,906.00 2,975.00 10,002.22 301.40 98.07 812.56 1.30 202.30 9.85 108.67 5,000.00 1,363.00 478.50 2,423.43 13.47 50.00 7.90 34.49 301.00 991.48 71.00 60.00 1,245.40 551.55 229.17 155.90 52.59 13.95 37.96 441.90
3,600.00
68,306.00 2,975.00 9,767.22 301.40 98.07 812.56 1.30 202.30 9.85 56.37 5,000.00 1,298.00
.
. .
s
Nemoc. Odhadčí Sick Ben. Appraisal
--
Aktuárovi - Actuary . Komišné organísátorům - Commissions to organizers . Cestovné úředníků. - Officers travé; . Dary - Donations . Express . Různé potřeby na vydržování úřadovny - Office maintenance . Lékařské prohlídky - Medical Examinations . Věstník a služné redaktora - Věstník and Editor's salary . Poštovné - Postage . Náiemné z úřadovny • . Služné úředníků - Officer's salaries . Služné zaměstnanců - Employee's salaries . Tis],{ová práce a psací potřeby - Stationery and supplies . I11con1e Tax -·············--·--·····--··--····--···----·····----··--···············--········----·················· Telephone & Telefraph , Exchange on check r. Vydržování káry - Car expense . Za odhady - Appraisal expense j_iJ: Celkové vydání - Total disbursements Hotovost 1. června 1946 -'- Cash June 1, 1946
Juvenile
1.00 33.64 9,741.97
VYDÁNÍ - DISBURSEMENTS: Majetkové půjčky - Mortgage loans . Půjčky na certifikáty - Certificate loans . Vyplacené podpory - Claims paid . Podpory nedospělým dědicům - Minors C'laims . Úrok nedospělým dědicům - Interest on minors claims .. Právníkovi za vyřizování půjček - Attorney fee . Výlohy z prodeje majetku - Expense with sale of real estate ...............• Odhad majetku Jednoty - Appraisal of SPJST real estate . Vrácený úrok na cert. pújčky - Returned interest 011 cert. loans . Vrácené úmrtní poplatky - Returned premiums . Přenos na vydání - Transfer .
Brokerage
Vydlání Dětský Expense
235.00
50.86
1.44
65.00 478.50 2,106.16 13.47 50.00 7.90 34.49 262.50 991.48 71.00 60.00 1,245.40 551.55 229.17 155.90 52.59 13.95 37.96
317.27
38.50
·,(
441.90
88,828.07 $ 6,362.02 $ 63,966.84 6,341.40
4,071.63 $ 236.44 $ 441.90 $ 4,631.93 2,557.70 899.84
$ 152,794.91 $12,703.42 $ 8,703.56 $2,794.14 $1,341.74
99,940.06 78,397.71
s 178,337.77
MAJETEK JEDNOTY ASSETS Hotovost Cash $ 63,966.84 $ 6,341.40 $ 4,631,93 $2,557.70 $ 899.84 $ 78,397.71 "1,562,000.00 Vládní bondy - Government bonds 1,562,000.00 461,353.50 Okresní a městské bondy - County and Municipal bonds 433,190.20 28,163.30 1,813,375.41 Pújčky na majetek - Mortgage loans ~···· 1,724,740.75 88,634.66 451,407.39 Pújčky proti certífíkátům - certificate loans ...........................................• 450,736.39 · 671.00 210,000.00 Akcie - Stock 210,000.00 56,679.15 F'anny Real Estate 56,679.15 621.19 Collateral Loans 621.19 25.00 Osobní ,pújčky -Personal loans 25.00 20.00 Podíly a měřítka - Equities and Utility deposits 20.00 Nábytek a zařízení v úřadovně - Furniture and Equipment . 9,933.55 9,933.55 Automobile fji& 1,000.00 1,000.00 S bratrským pozdravem, Kopecký. Výprava novinářů: navštíJihoslované v Lidicích vila včera Kladno a Lidice. Praha (ČTK) Na počest jugosláv Alexejev n~je pravdy ské novinářské delegace uspořádal do ciziny , velvyslanec černej recepci, jíž se Praha {ČTK)-Od 9. května. 1945. účastnili ministři Jan Masaryk a
$4,501,979.52 $16,274.95 $122,100.89 $2,557.70 $1,899.84 $4,644,812.90 R. A. Urbanovský, účetník Hl. Úi'adovny.
. do 9. května 1946 bylo dopraveno z maleji se rozvíjí doprava leteckých Československa do ciziny celkem balíků, která byla zavedena clo An152.000 kg pošty. Letecká doprava glie, sev; Irska a Francie a do švédlistovních zásilek stále stoupá. Po""' ská.
""
Ve
středu, dne 12. června 1946
--
VISTN'fK
Strana t
"A my zatím - " zasmála se a zarděla. káže. až tam pi:iběhne na besedu: Za to Hanes "O svatbě," usmál se Janda. zabrnčel, že má býti toho jídla aspoú víc a Ještě se domluvili, že dojde Janela k rodí úe::>:dráhul se, když Maruška svúj podíl rozdělila čům ve svátek, na Hromnice, kdy se nepracuje jemu a otci, clíc, že o maso nestojí. a je uklízeno. To aby se pak panímáma neva A panímámě dala rohlíček, i·koucpravdu, že clila,že Maruška nic neřekla, usoudila tato. OBRAZZE ŽIVOTALIDU JÍ jej tak jako minulou neděli koupil vápeník Bylo zase mrzuto u Šlapánků. že bylo lnu Janka. Nefokla však, zda starý či mladší, zda mnoho, klesl poněkud v ceně a židé, .majíce výměnkář či vdovec a matka. se neptala, scho že by takové zpívala Mančině, i·íkala si a vě tento obchod úplně v rukou, nepředbíhali se u vávajíc si to lepší sousto ke kávě, kterou vařila ru, že se až usmála, když zpívala tu písničku \9 sedláku, čekajíce, až ti, kteří nejvíce peněz zrovna pl'i .obědě za. svačinu a večeh zároveú, holubičce: potřebovali, jim sami vzkážou. Vzkazovalo se jak se v neděli a ve svátek vždy stávalo. "Sotva bílý den zasvítá, po židech "kht1žičkháHch," jak se i'ílrnlo těm Jenže byla ta káva í·idší, z mléka jednou holu'nce v polích lítá, židúm, jíž obcházeli po dědinách skupujíce s2braného, méně sladká a bylo jí Inéně než lítá, lítá, nelení, kúžky a dohazujíce prodej lnu a obilí. druhcly. tam po osení. Šlapánkovi, aby mohli trochu zase poplatiti Mnruška poklidila světnici jako pi'ecl velký A když tam najde smečko, drobné, Štěpánovou svatbou povstalé dluhy, mi svátky i oblékla se odpoledne do lepší ka zaplesá její srdečko, nutili se prodati len. Hlavním dluhem byl účet nafasky, životku a fěrtochu. s prázdnou domů nepřiletí, u kováře za nový vůz a orní náčiní, které Ště "Kampak půjdeš?" tázala se matka. nese pokrm pro své dčbí, pán dostal a které, jak si Hanes s rodiči fokli, "I nikam, ale řekl mi vápeník, že snad k holubice, matka, u Tqndlú jistě nutně nepotfobovali a mohli si nám pl'ijde," odvětila Máruška, obrátivši se k. pro svá holoubátka. poi'íditi lehčeji. Slíbil pantáta Šlapánek ko oknu, aby matka neviděla, jak se červená. Více než ta holubička váři, že mu zaplatí okolo Nového roku, a nyní "Taky ti mohl už říci, co a jak, tuhle aby se pečuje o mne matička: se tak těžce odhodlával len prodati. že se ale sháněla úcta," zabručela panímáma. práce nešetří, prodati musí, že se doma letos nenechá ani na "A co za úctu, podej chleba a já s ním pal{ i když jsem větší, lrnusek plátna, nerci-li kanafasu, do kterého pújdu do hospody, tam mu holbu piva úctou miluje mne stále, by se musela koupiti barevná boura, i::děiila zaplatím a druhou dá nalejt on mně, Jandi to jí budiž k: chvále," ·panímáma dcerám se slzami v očích. nejsou špinaví," mínil pantáta. Jako by se na ni dívaly velké, jasné. modré "Ponejprv, co jsu svou hospodyúou, n:::bude "Aspoú si zavdáš," odbroukla panímáma. oči malé Jandovy :rvrančiny.tak jí to připadalo se hu iiás příst," pravila smutně. Pantáta. si schrupnul na peci, pauímama a musela. se usmívat a zdálo se jí. že se jí ve Pepinka div že si neposkočila, že nebude mu klímala na pekelci a Maruška stála u okna. zpěv mísí štěbetání toho hezounkého sírotečka set sedat u přeslice. Maruška těšila matku, že Nečekala dlouho. Kolem okna kmitli se dva a v té chvíli si říkala pevně a klidně, že bude, mají v záscbě i prádlo i něco plátna a pantáta muži v dloahých burnusech, oklepali si na zá že se ráda stane malé Mančině matkou. popsal kHdou celou tabuli stolu, počítaje, mno prsni sníh s bot a již vcházel vdovec vá Začínala již práce V· pazdernách a Šlapánko ho-li by mohl za len stržiti a mnoho-li ::i,si je peník provázen strýcem clo světnice. vy dcery šly ovšem pomoci Tondlovým, již měli nom strží. Šlapánkovi se vzudili, pflvítali, panimáma mnoho pěkně vydařeného lnu. Také proto se nutil prodati, že na špýchárku, podala chleba, omlouvajíc se, že jim mlynář Mladá panímáma s Rozárou chodily dohlížet }{de měli vytřený len uložený, byla trochu udělal trochu více výražky a tudíž že je chléb a prohlížet. Byly letos svízele s třelkarní. že by pošpatnělá k:rytina a len mohl, kdyby po ná černý, že jindy dávají mlet na chleba na "jed lo mnoho lnu. mohly si pnzderačky vybírat a hlé oblevě na prato zatékalo, vzíti poškození nu mouku" a od výražky černou přimíchávají, dělaly drahotu, domlouvajíce se mezi sebou, a pak by teprve za něj židé dali, co by chtěli. ale že si to tentokráte ve mlýně spletli a udě kde která panímáma lépe vah, je méně přísnou Dovedli již na zboží najíti chyb. lali jen černou a výražku. při pohlídce a štšdrejši s darováním trochu Na opravu střechy nebylo pomyšlení, byl · Maruška si věru pomyslila, že je tu více těch "cucků" a "haček''. šindelový kryt sešlý tak, že při obnovení muse řeči než cltleba, jehož si pi'íchozí ukrojili je že dovedly třelky mezi "cucky" přímíehat lo se pomýšl:Jtii na nové podlaťování a na ta nom po malém soustu. červenala se a když byť i zmotané, zchuchvalčené. ale přece dobré kové výlohy se nemohli Šlapánkovi ještě v ko strýc Jandftv počal vykládati, žé přichází tu žmeny čistého lnu, znaly všecky panímámy a lika pi'íštích letech odhodlati. hle se synovcem na námluvy, mohla shoi·et. řekly si mezi sebou, že se letos musí k těm Tak vzkázal pantáta právě v clen před svát Šlapánlwvi otvírali oči a uši. Hanes: kte "štrychi.hn" pazderaček již trochu zamhouřit kem Hromnic židovi po jednom z "khúžičk rý vida pi'icházeti hosty, z návsí taktéž zašel oči. háí'ú," aby si došel podívat se na len. A žid, domů, tleskl do dlaní a řekl: "A co jsem poví U Tondli1měli práci v pazderně vypočtenou který letos u Šlapánků nedostal ke koupi žád dal!" skoro na celý týden a aby s tím pojeděním pro né kůžky z králíkCi,řekl s úšklebkem, že letos "I ty!" rozzlobila se Maruška. ' třelky bylo méně starosti. hodlali odbýti zprvu je lnu nazbyt a že páni "kšeftsmani" si budou "Lidičky zlatí, já jsu jako vyjeven§.,ty, holka zabíjačku a pak vyčastovati ženské v pazderně vybírat. splašená, pročpak člověku nic nefokneš? Tak jitrnicovou polévkou, nějakou prostší jitrnicí, Sotva žid odešel přišel kovář a domlouval oni si to na té svážce domluvili," podivovala se kroupami krví zbarvenými a na kuchaně vy se, upomínal o zaplacení. Byl odkázán, že do pečenými škvarkamí na bramborovou kaši a panímáma více, než se doopravdy divila. stane až po prodeji lnu, a tu řekl Šlapánko hrách. že si třelky polibují, to bylo předem ji "Na sv.ážce právě ne, panímámo, ale zalí vým dosti peprných slov, že nemuseli se synem, bila se nám Maruška všem,.jak onehclá došla sto. ještě le tomu mladším, koukat tak vysoko, a Maruška s Pepinkou pomohly při zabijačce s tím vzkazem. Tak jsme si všecky řekli, že když již koukali a peníze vypůjčovali, že mo a Maruška, že se jí protívěly řečí ti'elek v paz ju sám anděl strážce 'k nám přivedl," pravil hli vypújčit více a poplatit dluhy. Však že již derně, které semlely jako vždy všecky klep3:, Janela vfole a Maruška i panímáma oslzely. jemu za dvě předchozí leta clluhují za všelil{é jak se říká: živé s mrtvými, zákon s proroky, "Však jsem se mu vysmál, že holku kolik ne správky a za ten vůz, nebude-li zaplacen, že co má Pánbůh k snídaní a Luciper k večeři dél viděl den co clen a teprvá, když k nám do půjde on, kovář, upomínat Štěpána samého. pomáhala raději pi'i vaření, nebot' se Bětuška šla, mu napadlo, že by to byla pro něj žena a "To byste mi, sousede, přece nehudělal," za počínala již trochu šetřítí. p~·o jeho děcko matka," dodal strýc. lekl se pantáta Šlapánek. Uplnynul týden, práce se lnem u Tondlů by "Ejnn, ejnu, ale, ale," nemohl najíti slov "I hudělám, však já železo nekradu. Když pantáta. la odbyta, také Šlapánkovi. již l3tos seli méně dostane kolář, musím dostat taky, sice pi'1jcle111 lnu, majíce málo mrvy, odbyli fi tu starost a "Lidi, dobrý lidi, lidičky zlatí," panímáma spolu hupomínat mladýho Tondla," i'ekl ko Maruška očekávala, kdy Jancln (ojcle. hledala také nitku hovoru, nemohouc se zmoci vář a pantáta s panímámou se domluvili, že Mluvila s ním v neděli po kossele, sama mu na odpověď. prodají len prvnímu kupci. Nepřijda-li hned po řekla, aby ještě vyčkal. že ona je,t již sice roz "Je to hu nás letos všelijaký, víte, že jsme svátku žid, kterému vzkázali, že prodají tomu, hodnuta, ale rodiče že bude doběe nechat tro strojili svatbu a že jsme syna zaopatřili, jáí· který přijde a se optá. Aby neměli ostudu a chu ještě se upokojit, až pozapomenou, že jim ku, do velkýho místa-," začínal řeč pantáta." hanbu před Tondlovými. ušlo již nadobro a navždy pro ni to zaopatřeni "A clo vzácný prízně," dodala pammáma. Smutně se vybrali o Hromnícich Šlap~nko v rychtě, vi do kostela; šli raději do větší dědiny než do "I to víme, to jste pármandelkrát vykládali "A taky aby lidi neřekli, že [sem, když se mi města, chtíce se vyhnout lidem, ač vzdálenost kažclýmu, kdo to jenom chtěl poslouchat. A můj bejvalel hoch oženil, si šh sama jinýho byla stejná. A i v dědině se sešli s mnoho zná že máte starostí a nesnázi a svízeli'1 co dost, namluvit." řekla trochu trpce, ale podívala se mými, již neměli ve městě co kupovati. Všal~ to se taky domyslíme~Ale jářku toho včil nech pří tom na Jandu tak nule, že se srdečně na ni se s nikým nezdrželi, nechtěli se s lidmi rozho me. Já se vás tuhle za syna po bratrovi po usmál. . vol'it, aby jim maně neuklouzly nějaké stesky. kfosťansku a po souseclskuptám, chcete-li mu "Pamatujte, Maruško, na toho mýho síroteč dát dceru, a zrovna řku, že toho nebudete li Maruška by byla ráda matce napověděla, aby ka," zaprosil a Maruška mu sdělila, jak na tovat," s vlídnou vážností zahovořil strýc Jan upekly k obědu buchty, ale s panímámou ne Mančinu myslívá; že jí zpívává. pověděla s ú da. bylo řeči. S povzdechem dala vařiti malý kou směvem tuk dobrým, tak upřimným, že by ji ---) + -To • (-- sek uzeného k hrnci zelí a vařila knedlíky z byl nelraděií objal. výražky, namíchajíc do těsta roztrouhaných, Čs. mládež pojecle na zotavenou Nešlo to i spokojil se tím, že jí koupil cukrla včera zbylých pomenších bramborů více než ta a rohlíčky tak jako své malé dcerušce. Praha (ČTK)-Čs. ministerstvo sociální péče mouky. že se musejí najísti nejvíce zelí, řekla Zdráhala se to pí·ijmouti a přijmouc zdráha phpravilo pro letošní rok rozsáhlou zotavo dětem s povzdechem. la se, aby ji Janda vyprovodil. vací akci pro sociálně slabou a zdravím ohrože Pepinka trochu ohrnula pysky; však věděla, "Budou lidé myslit, že se domlouváme o té nou mládež. Celkem pojede clo zotavoven 45.000 že u Tondlů nebude o nějakou schovánku od svážce," řekl s úsměvem, jda s ní přece kus z(t dětí do .15 let,. 25.000 příslušníkfi pracujícího oběda zle a že jí švagrová již do trouby pou· dorostu a 25.000 studentů. město: VLAS'rAPITTNEROVÁ:
SELSI{Á PÝC.HA
.,,,_
strana. 11
1:
Vl!lSTNIK
Řád Svaz čechoslovanů čís. 92, Ft. Worth, Tex. Milí bra tí·i a sestry! V neděli 16. června náš řád a ženský Krou žek, pořádarí malé pobaveni a pohostění ku poětě "Otců", jichž svátek na tuto neděli pří padá. Proto íste všichni srdečně zváni i s va šimi rodinami. Začátek asi ve 2:30 hod. odpo ledne. Po svačině si -nrůžete zahrát domino, neb jaké hry si kdo přejete. Hudbu na tuto neděli nemůžeme mít, ale v síni je hudba na rekordy, tedy kdo si přejete, můžete si i zatancovat. Bylo usnešeno, že když jsme oslavovali ··nen Matek", tak že uctíme i ty naše tatínky, aby prý jim nebylo líto. Na "Mothers Day" jsme se dobře pobavili, dítky měly jen krátký program, ale každému I"·~ líbil. zvláště děvčátko ses. a br. Rud. Cha loupkových pěkně a hlasitě předneslo básníč ku "Matkám" česky, za což sklidilo salvu po tlesku. O tomo se zmiňuji již trochu pozdě, ale jak se říká, že lepší ·;:;ozdě, než nikdy. Po dárku obdržely tvto sestry: ses. Chaloupková starší, co nejstarsi přítomná členka, a ses, Zicháéko vá, že měla nejvíce dítek, ze sester přítomných, Také chci poděkovati všem, kteří přispětí počívem clo kuchyně, neb v nynější době, když cukru není. bojíme se o něco žádat. ale co ob di ~ ime, je vždy s povděkem přijato .. Tedy nezapomeňte na neděli 16. června !
S pozdra vem, Marie Juranová, dopisovatelka. ----)
• eT,, • (----
PRO TATÚlKY U ŘÁDU POKROK HOUSTONU Naše sesthčky sdružené v kroužku Hlahol se nsnaslv na uspořádání oslavného programu ku ::o::tě všech tátů, s větším i menším počtem dětí a dětiček na ten slavný clen v Americe, ku oslavě tatínků všech sarži určeného. Zvěděl jsem, že bude sehrána anglická j,,dno aktovka, jejíž název dosud nevím a kromě to1,0 obyčejný program, řadící se důstojně 1, o nomu orvanému na "Mother.s Day". Ten se vr ítce líb•l a [ccm jist, že také program pro J·'k1·ovaný pa "Father's Day" bude zajíma vým. Nórochí tanec "Beseda" tančený malými ťčvi~:ítJ,y, kterýž byl bezvadně proveden, bude 11S1 všec.l'~cné přání nepochybně opětován. se strv :r-:r,r:ni Kostomlatských, Louise Kadleček, WiUi·~ Mae Powell a Harriet Earlová pomohly U"nof·{,dfltiprogram na "Mother's Day" sl, za .H<'i',; též tal{ učiní ku dni určeném ku poctě
otců, Sám rid vidím tu malou drobotinu na [evíje to kousek školy života. Svedou leccos t.f\k pěkně. fo to někdy až překvapuje. I zde, ínkc [Incle uplatňuje se pořekadlo, že cvičení dává umění. Vychováváme je tímto zi;:úsobem pro divadelní umění a ony samy mají z toho radost, h něco dovedou, mají potěšení z toho, kclyž zví, že se to divákům líbilo. Tedy již příští neděli, tátové i tatínkové se dostavte do síně řádu Pokrok Houstonu, je to {no 16. c'~ervna t. r., abyste pfijali hold od dě tiřrl~ a maminek také. Program začne ve 4:30 oc11)oledne. S. P. Studničný. ) + eT,, + (~~~ Řácl l\'Isravan čís. 42, v Sunny Side, Texas. Ctění bratři a sestry shora zmíněného řádu, jak je vám známo, že jsem vám už oznámil schúzi na druhou neděli v 'červnu. ale úmrtím přítele rana Karla Holíka jsme nuceni sch'u zi 7měni t na neděli třetí , totiži 16. června, o 1 boclině odpoledne, protože pohř·eb bude v ten rnmý čr.1 co se má schůze odbývat, a tak mi lwlo mi\ izeno, abych to oznámil prostřednict vím Věsí;níku, poněvadž je to starý osadník a dobrý vlivný občan, a jeho manželka. •pozú stalá Anna Holíková je naší spolkovou sestrou SPJST. Tak, bratři a sestry, pamatujte na den 16. června, o 1 hodině odpoledne. Za í·~cl Moravan, zústávám s pozdravem Jan Machač. ~~~) + eTo. (~~~ Otázka: "Trpím častým bolestivým otokem tv{,i'í. Co mám dělat?" Odpověd': \'Choďte domů. z hospody di'íve, nebo se dejte l'ozvést."
Vt::
Snook, Texas. Počasí máme tento týden suché, čehož bylo jrn tfoba, neb po několik týdnů nám pršelo každý týden, a to ne málo. Bavlna kvete, ale pilousi shazují všecky "šupky" hned jakmile .ie bavlna nasadí a kukuřice místy od mokra již žloutne. Ale my jsme zde doposud neměli ,,elký vítr neb kroupy jak na jiných místech. Řúd Slovan čís. 9, pořádá barbecue na 21. července. Dne 26. června řád Slovan čís. 9 pořádal ve přové barbicue na uctění zdejších vojínú a je jich žen neb milenek, kteří dostali oběd zdarma a něco k němu k zapití. S bratrským pozdravem J. T. Škrabánek, tajemník. ----)
• eT,, • (----
Pan Cibulek si přivedl k ránu clo svého bytu mimo opičl{y několik ko.maráclú. Zpívali, dělali rámus a ještě si ke všemu spustili grumofon. Soused vedle nemúže spát a tluče na zecllď. To ale pana Cinibulka hrožně nabřálo. Začal také tlouci na zeď kflče z plna hrdla: "Ticho, tam, co je to za pol'ádek teď v noci přibíjet obrazy?"
*
*
,)l.,J.t.i\.lU,
l..(l.l.V-
"-"•
,............ -..- ......-
Jii'í Zhor:
. . -"
--
U mladého lékui:·e něl,do pl'ávě zvonil. Man žell~a .íeho sama šla otevHt a míle pi'ekvapena vidí, že pf·išol pacient, calý zhroucený nějakou bolestí. "Nenwhl by,,te tak laskat a pNjít zítrn ?" - "Co:~ p~k pan doktor není doma?" - ''Ale je, vy jste však jeho prvhí pacient, zí tra m:i narozc·niny a tak bych mu ráda pflpra vila pi'ekn1xmi ! ..
----) R(:!ueahá
~ ~'ri> ~ (----
ak['e pro pl'a':)n,jfrí lid v ČSR
Praha 1 -1\Unistr ochrany práce a sociá1ní ~' cl ... Josef Šoltész oznámil rozhlasem z::thájC'ni 1·,l.rC'núní al~se pro 1wacující lid. Na této r:kfťi :>: bude podílet 150.000 pracujících lidí a Hél ni vfawvúno 115 milionú korun. Orgílnkm únim n,kn'ač:n[ akce jest pověřena Ústh
2c
"':C
*
Malý Pepíček byl poprve ve svém životé v zoologické zahradě, kde ho tatínek moudře po učo1ral o rozmanitých divokých zvífatech. ''Toblr>, Pepíěku, ..je velmi zlé zvíi'e, které na pndá a požírá lidi!" Pepíček si chvíli zamyšleně prohlíží velké zvífo s mohutnou hí·ívou. ~:oak se otázal: "Tati, kdyby ten lev vylez z té klece a sežral tě - kterým busem se dostanu clomf~?" ----)
_,..
..... 'Tl
~
. .
Ill
:c:::
(----
o ~ .... o
'
MEDITACE Pruotč0. čechn. proč právě sem svúj lid jsi vedl, a v tuto zem, proč jenom v zápase přáno nám žít, bojem n duelem staletí jít, od věkf clo věkú zápasy vést, břímě r. povinnost za jiné nést, od vi kú clo vělcú na vartě být, od st·•ážných vater se neuchýlit, výbojné vlně tvořit hráz. bojovat, zápasit znovu a zas, o právo na život denně se bít, klid m&.tky Evropy životem krýt, · od věkú clo věkú formovat val, jenž str tečně zpívá; Až sem! Ne dál! Podivný úkol lidu jsi dal, aby si nezdříml a nezaspal, aby jen hlídal a aby jen střežil, pokojnř ani vteřinu nežil, aby ka~lý syn kmene jen vojákem byl a k hvřzclám tulácky nezabloudil, praotče Čechu, proč právě sem svúj lid jsi vedl, a v tuto zem? Nebezpečnou zem, jež nepopřeje oddechu chvíli?
i
;I
"' u, u,
'<
o c:
:u :u
nJ:
c:: z n
li""'
'"'!.
Abyste byli božím národem. Abyste většími nad velké byli. ---)
+ eTo + (---
K-:\LENDÁŘ 16. červ·na. PJ.•ogram ku Dni otců. včetně jed noaktm ku "Don't Tell A Soul" pi'eclvede dra matický kroužek Hlahol v síni í·ádu Pokrok čís. 88, Houston, Tex. Začátek v 5 hod. odpo ledne. 16. čnvna. Pohostění k poctě "Otců" v síni řádu S-.raz čechoslovam1 čís. 92 Fort Worth, Texas. 16. če1·vna. Veřejné cvičení Jednoty Sokol ve Fort Wort, Tex. 16. če~·vna. Uct6ní otců uspořádají řádové se stry v éÍni řádu Jaromír čís. 54. ve West, Tex. 17. června. Zvláštní schůze ohledně sjezdu RVOS. v síni na Seaton, Tex. Začátek v 8: 30 večer, v pádu šp::1tného počasí 19. června. 211. če1·vna. Dvanáctý sjezd R.V.O.S. v měst ské radnici v Temple. Tex. 21. července. Barbecue a lidová veselice při Bačově hudbě v síni řádu Slovan 'čís 9, na Snook, Texas.
.,._
~3
<ll Ul
-I ;o (!J):>
Gl
@~
w~m ::E:
:z
:::c:<
,~ £~ :2 J) o;,;; r::i;,Z
Gl.
:r •o c: ;o 'Tl
Oe;
~~
~
'< Q ::i:,
>
:i:
~
::c c :r ....
m,
""' ovn;uu,
une
,U',,
cervna
1946
V1ilSTNiB:
SOK0 LSI(Á I·ILÍDKA 1
Milí bratř! -
Chicago,
Ill.
·scstry:-
V poslední schúzí Předscdníctvn Obce bylo rozhodnuto, aby sjezd v Omaze byl zahájen v·e čtvrtek 27. června a těíocvičné vystoucení by lo v neděli 30. června. Změna tato musela l)ýt učiněna z několika důvodů a nejvážnější z nich - byla otázka ubytovací. V týdnu od 13. clo 16. června bude se konati v Omaze velký ho spodářský sjezd a proto Omažská Obchodní Komora žádala o pře ložení našeho sjezdu. ne boť by nebyl jediný hotel pro naše ubytování. Vezměte tuto změnu laskavě na vědomí. Žádáme jednoty, které dosud nezaslaly jmé na zástupců (zástupkyň l úřadovně, aby tak učinily ihned, Dále žádáme o sdělení v jakém rozsahu Vaše jednota zaslala potravinové b,•Jiél·:y clo Tyršova domu v Praze. Napište nám kolik balíkú bylo odesláno a v [aké váze. A ještě jednu žádost k Vám vznášíme: .Za šlete úřadovně úplný seznam jmen členů t.člen kyň l , kteří během války b:vli povoláni k bran né moci. ať jsou již propuštění a neb dosud ve službě. Pokud možno, sdělte jejich hodnost, adresy však neposílejte. Jména padlých uved> te zvlášť. Laskavě vyřld'to tyto žádosti v době co mož no nejkratší. Se sokolským pozdravem: Nnzclar! Za Předseduíetvo Americké Obce Snlrnlské: Kar,21 M. Prchal, starosta. Václav Konečný, jednatel 2345 So. Kedzie Ave., Chicago, Ill. ---)
•
•'f<>
•
(---
SOKOLSKÁ ŽUPA JIŽNÍ A . O. S. Dallas, Texa1>. Sestry a bratři! Dnes sděluji s vámi radostnou zprávu a sice, že "Veřejné Dallaské Jednoty" po tak dlouhém odpočinku se skvostně vydařilo. Prostorná místnost Sokolovny byla zaplně na dne 9. června a bylo vídětí. že jsme měli všící upřímnou radost i ,:ýclrn. že na tak po měrně krátký čas a s téměř všemi novými cvi čenci naši vedoucí byli vsta vu přlpravít! nám tak milé a radostné chvíle. Cvičenci Fort-worthské Jednoty též spolu účinkovali a obohatili krásný tento tělocvičný program. Pianový doprovod ochotně a uměle obstarala pí. Olga Kruttlková, za kterou la skavost [sme jí všící povděční. Poté, kclyž br. starosta zahájil pořad odpo ledne, nastoupili našl cvíčencí, hoši děvčátka a ten dorost, a zaplnili celou prostornou So kolovnu. Vyslechli jsme uvítací proslov staro sty a na jeho výzvu povstáním uctili památku na vždy nám odešlého br. Milton Hój~rnla, kte rý mladý svůj život zn svobodu národu ;:olo žil. - Bratr župní náčelník J. Kos z Houstonu bedlivě sledoval pořad i cvičení. Pí-eel rozcho dem br. A. Tirk všechny cvícíci i dallaské o becenstvo srdečnými slovy zvnl do Fort Worth na odpoledne dne 16. června. Dlužno ještě zde podotknouti. žr pružnost, křepkost ladných cviku. kterou vložili téměř všichni zúčastnění do ukázky svého snažení, mluví významné zn dulc:~itost naši uznané tě lovýchovy a naše radost nscl výkony pokroči lejších j,2dnotlivcú pak strhovala obecenstvo pi'ítomné k bou.f·i potleskú. - Dobfo jste se drželi, děvčátka i vy hoši milí. učinili jste nám velkou radost, a jen nyní dále potraču.ite a 1,eochabujte v dobrém svém snažení. - Vý znam Sokolst'm nelze. odbýti plfl.nou frází, hleďme clo budoucna. chceme odchcvaí:i ná rodu svému dle učeni Fi.ignera a Tyrse zdatné síly, které zánik náš a naší i.dee o::ld:ílí nu dlou hé ještě časy, zkrátka. sokclovš budujeme pro budoucnost. ::i, dovoláv2m2 se sou·:.innosti všech poctivých čecho-Ameriém1ú! ! ! Sděluji s vámi té-~. ~e: naše pravidelnn župní schúze byla ;;osunuta z nec1,;1e pravidelné nu p:itel: večer dne 21. ěervnn. !: vn!i tomu. že ně ktzré sestry a Jwat!'i ocljí%dl .iiž v neclt~!i 23. června na valný sj::zd Amer. Ol:ce Sokol[;l;é clo Omal1y, Nebr. - Vypravu.i0 se z Dallas celá
Strana 9
řada a taktéž z Fort Worth, Houstonu, Corpus Christi a Yukon, Okla. - My doufáme, že se všici tam clobi'e uplatní a tomu Jihu našemu budou čestní repres211tanti. Zdar jim všem a št'astnou cestu! Kdyby ti naši zpravodajové v jednotách ne byli takoví lenoši, mohl bych vám sděliti jmé na všech těch, kteÍ'Í nó.s v Omaze na sletu, .sjezc1u i kursu budou zastupovati, ale takto liíuJi, že nebyl jsem vstavu j,e k včasné odpo vědi vyburcovatL - No, snad se to polepší! Doufejme! Čekají nás úkoly v budoucnosti, sestry a bratl'i, nezáhalejte! - Budeme vstavu odbý vati župní cvi~itelský kurs? Povolati si stálé ho kočovného cvičite1e, organisátora a cviči tele pro naše jednoty v Texasu a Oklahomě? Nezapomínejte na to vše a projednávejte tyto zástoje ve svých schúzích a pohovoí'te si o své pohotovosti, výl:omoci cl1e svých možností. Fi.šte nám o svém rokování, prosím! Co dělají v Galvestoně, Floresville, v Ennis, a v Praze, Okla.? Neopomeúte tedy, fatpní porada v pátek ve čer o 8:30 hod. dne 21. června. Na zclar! Váš, Lud. O. Hošek, jednat-21. ----)
• cY,. • (-·---
ALEXEJEV O POMOCI UNRRY ČESKO SJLOVENSICU. Praha. ČTK. J - Šéf misse UNRRA v českoo slovensku Aiexejev promluvil 23. května v Ná rodním klubu o pomoci tJNRRA v Českosloven sku. Uvedl nejprve, že problémy, kterými se U NRRA zabývá, inají být vzdáleny politiky, zvláště pak vnitřní politiky, neboť UNRRA má jen jediný úkol: poskytnout hospodái'skou pod poru a dodávat zboží zemím, které byly napa deny a okupovány nacisty a fašisty. Alexejev pak promluvil o úkolech misse. Jejím úkolem je pozorovat pi'ímo na místě, co země potřebu je, dělat objektivní uzávěry o požadavcích vlá dy na dodávky UNRRA pro obnovu země a po máhat vládě, aby dostala takovou pomoc, jakou poti'ebuje. Misse má také pomáhat při dopravě zásob. dále má pozorovat, jak se dodávek pou žívá podle z:isady rady organisace UNRRA. A lexejev pak podal konkretní statistická data o clodavkách pro Československo. Od počátku činnosti v Československu clo 21. května t. r. dodala UNRRA celkem 746,443 tun potravin, o buvi, lékařských poti'eb, dopravních prosti'ed kú, surovin a rúzného zboží a zařízení pro ze mědělskou a prúmyslovou obnovu Českosloven ska. Kromě toho dodala UNRRA Českosloven sku devět lodních nákladú motorových vozidel z Velké Britanie a čtyl'i lodní náklady dalšího materiálu pro obnovu pnlmyslu. Od počátku letošního roku clo 21. května dodala UNRRA Československu celkem 451,851 tun zboží. Ke dni 21. květnu bylo na moi'i 17 lodí s celkovou tonáží 50.000 tun nákladu pro Československo. Další tisíce tun zboží čeká ve výkladových pří stavech. UNRRA dodala dále Československu 489 nákladních vago11í1 a 60 lokomotiv bylo prostfodnictvím UNRRA zakoupeno v Anglii. · Program doélávek UNRRA Československu ne byl dosud splněn a dělá se vše, aby se phsun zboží ještě zvýšil. ,Jsme povzbuzováni skutečno i:;tí - pravil Alexejev - že československý lid a vláda věnnjí největší úsilí vybudování své ze mě a že učinily značný pokrok. UNRRA bucle dodávat tak dlouho. dokud program nebude splněn. ----) + C---1\NTU, NOVÝ HUBITEL I{RYS.
°" •
Znalci odhadují, že krysy způsobují škodu na majetku ve Spojených Státech, která se odha duje na $500,000,000 ročně. Jeden z velkých vy nálezú nynější války byl nový hubitel krys, dle pisme ANTU, který ve svém účinku na se rovná účinkúl11 DDT na hmyz. Písmena Antu jsou značkou pro chemickou podstatu, známé jako alpha-naphthyl-thio urea. Podobného produktu bylo z počátl{u používá no Jr:ko zk<)ut\ka ochutnCwúní, následkem zvló. :ltě vlastnosti, kterou má. Zkoušky tako vé byly konány napfod na !~rysech, poněvadž m.yši mají ?.Vláštní schopnosti rozhodovati ne-
bo vybírati si výživné potravy a vyhýbati se o tráveným podstat;ám. Když byla učiněna první zkouška s touto chemikalií na krysech, shledalo se druhý den, že jsou všechny mrtvé. Toto pi'ekvapilo vyše tfovatele velice, poněvadž lidské bytosti o chutnávali tuto podstatu bez škody. Vyšetřo vatelé shledali, že laboratorní krysy požily do sti této chemikalie, zvané phenyl-thiourea, takže je otrávila; že však živé krysy, jež byly chyceny na městských smetištích, nepožívaly vnadidla s touto chemikalií. Lučebníci na to vzali 24 rúzných podstat, s kterými činili zkoušky a na konec si vybrali Antu. ANTU účinkuje na psi, kočky a jiná domácí zvífata, ale tak málo. že jim ani neuškodí. Jed notlivá dávka zabije krysu, vážící púl libry, vel mi rychle, avšak má jen malý účinek na desí tiliberního psa. Ačkoliv mnoho tisíc osob přišlo ve styk s tímto clrogem, zdá se, že žádná z nich neutrpěla žádné nežádoucí účinky. ANTU ničí krysy zvláštním zpúsobem. Když krysa požije malou částku, JJlíce se naplní te kutinou z těla, což zardousí krysu zrovna tak, jako kdyby se byla utopila. Prazvláštním jest, že ANTU má menší účinek na obyčejnou do mácí myš, nežli na norvéžskou hnědou krysu. Není pochybnosti. že ANTU má velký účinek. Jedna libra této podstaty postačí na zabití 200,000 krys. Výrobek se míchá s jemně rozmělně nou kulrnhcí nebo pšenicí, nebo se používá jako prášek aneb sprchu na poprašování nebo po kropení rozkrájené zeleniny, rajských jablí ček nebo brambor, kteréžto věci krysy rády žerou. ---) • "" + (--Návštěva v l'Cclakci. y pondělí dojel do West bratr L. O. Hoček, vzdělavatel Župy Jižní A.O. S., aby v tiskárně Čechoslováka vyřídil jistou tiskovou práci pro úí·Rdovnu Župy. Po té na vštfvil pořadatele orgánu v jeho obydlí, kde jsme s bývalým spoluosaclnílrnm v Ennis, čle nem sok. orchestru a éelným členem Sokola Karel Havlíček v dalším rozhovoru vzpomínali minula a jeho krásných pi·íhod v práci sokol ské. Návštěva starého pHtele nás velmi těšila.
THE STATE OF TEXAS Certificate No. 2585
Company No. 0-750
Board of Insurance . . Comn1J1ssnoners OF THE
State of Texas THIS IS TO CERTIFY THAT
Slavonic Benevolent Order
Of The State Of Texas Fayette-ville, Texas has, according to sworn statement, complied With all requirements of law applicable thereto and is hereby authorized to pursue the bus innes of FRATERNAL BENEFIT SOCIETY insurance within this State for year ·ending May 31, 1S47, in accordance with provisions of Chapter 8, Title 78, R. C. S., Texas, 1925. IN (SEAL)
:<
WITNESS WHEREOF, I hereunto sign my name and affix my official seal at Austin, Texas, this 31st day of May, 1946. GEORGE B. BUTLER, C'hairmaú of the Boal'd.
;t:I,Inu,ntmtmitmmnfill't::.rmm1.~rt:jiJ:furir.1nrt::m:nri.tcn1m;m1t1nmmmmmruru.1u.1••1
""'
1u0Ju1u,,,,1
Strana 10
Vi':STNflt
Glllllllllllllllllllll!lllilllllililil'WPilllliOOll!!l!llii!llilll!lllillllllllllill-~"'~R~MJt
mts, ,.....
Ve
ftWt"mwfí~~Nl:l111MY!l%~~:~~-:.,~ ;.i;ť,\:iLW~'00""'~~·7~~-·-mwPN
-·
1
All contrfbutious, of Lodic reporters, biogra11bl.cs, etc. intended for pub lication, must be jn the hands of the Editor
OFFICIAi, ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STA'rn..OF TEXAS d F
června 1946
by Saturday.
,
·
¥WIW\4$iaw,nmrmrrn,nmu,cim,w,11m•@1ua1vs1~ua1a,,umn1m1@1Ui@!Miitii®!ti!Diillilbiii@Bf!Sfiff4WWflll.fiiUWiii1Wwm~mtm.!.i!iwíl!Nli,Sl!lltilmi'dl?mmmmnm:m~~~c~IAWifi
RISE AND FALL OF MICHAILOVI.TCI-I The man whom in 1942the readers of a big American magazine voted the second biggest warrior after Stalin was apprehended last March 13 in a Bosnian cave, with only eleven soldiers left, and is now awaiting trial for high treason under Marshal Tito, of whom the American public knew nothing three years ago. How much an unprecedented headline switch possible? Ex-King Peter's exiled government in London had taken sides with Míhaílovích against the Partisans from the beginning, and with British tacit approval,' monopolized in formation about Yugoslavia for the foreign press. Toward the end of 1942 the Partisans had become so powerful, and the Russians had beaten the Germans at Stalingrad so severely that the British Broadcasting Company deci ded to give some publicity to the Partisans, no matter how the exiled Yugoslav government disliked it. In 1943 the British sent a military mission to Tito; in 1944 they helped Mihailo vítch out as War Minister, and in 1945 Tito dethroned King Peter. It would be unfair to say that Míhaílovítch was a traitor and a nobody from the begin ning-his was a gradual regression from strength to weakness; from fighting the en emy, via inaction, to collaboration with the enemy. It is now a matter of record that both Míhailovltch and Tito rose parallelly in July, 1941, after the German invasion of Russia (neither did or could strike before). Until November, 1941, the Chetniks and the Parti sans fought the Germans and the Quislings in a sort of antagonistic co-operation, but when the Germans retorted with massacres of the civilian population Míhaílovítch got frighten ed. Tito met him twice at his headquarters, once in August and once in November, 1941. After the second meeting, at which Chetnik assigned British Captain Hudson was present, the split between the two, men became a civil war. Míhaílovítch wanted Greater Serbia, while Tito demanded federal equality of Yu goslav nationalities; Mihailovitch thought it áould be áíse to call off active guerrilla war until some Allied invasion of Yugoslavia, and Tito pleaded for fighting at all times and at any cost. Thus Tito was historically bound to win; he appealed to the heroic racial instinct and drew his fighting-man power from all Yu goslav nationalities. Large-scale Ohétriik collaboratíon with the enemy against the Partisans began only in 1942, and as the Partisans became more popu lar Míhaílovitch was drawn deeper into the fatal pool. His appointment as War Minister. by the exiled government in January, 1942, confused a good many Serbs for a while, but could not help in the long run. As early as 1942, I was told by the local peasants, Chetnik German-Italian combined military operations against the Partisans were common knowledge everywhere outside Serbia proper; it was evi dent in the latter province only in 1944, when the Partisans reínvaded it, and thousands of peasants watched Mihailovitch's men march ing with German columns or guarding German railroads. Myself, aside from having seen Chet niks among the Germans during my one-day captivity, have noted down testimonies from both disillusioned Chetniks and captured Ger man officers about German-Chetnik collabo ration; the chief of Mihailovitch's intelligence, to whom I had the luck of taking in his hide out before the Partisans got him. admitted to me that on Sept. 16, 1944, he was present, and disgusted, at a meeting between Míhaflovítch and Herr Etarker, Ribbentrop's deputy from Belgrade, in the Serbian.. village of Badovíncí;
em World. and that there would be a war be tween the Westem Allies and Russia. Mihailovítch still enjoys the sympathy of those people in Yugoslrt,viawho either hysteri cally hate the Partisans (for Instance, the Belgrade high society I or sincerely believed in his integrity and regret his downfall after a fine start. The latter will say that Mihail ovítch has a great personal charm, that he is brave but that he has been a hopelessly inept politician, matching his wits against Tito, who was both an expert warrior and a shrewd sta tesman; as one of them put it, "Mihailovitch ís a Hamlet. There is undoubtedly a poignant and bound Iess tragedy about Míhnílovttch. He stood up for all the lost cause-monarchy, Pan-Serbian antl-Leřtlsm-ca herald of the dead past, the last Mohican of a profoundly hated pre-war regime, He firmly believed that he could wan gle victory by not fighting; that he could stamp out Communism by making deals with the Axis, and that in the midst of the com mon war the Anglo-American would support him in his hatred of Russia. He is a tragic person also because he listened too much to the Ill-advised counsel of those British and American officers who told him that the Ger mans wodd be dcfc·.1.tccl by the three big Al lies anyway, ancl that he should mobilize his force and attention to prevent a Communist from seizing power after the war. The last but not the least of his tragedies is that two of his three children, son Branko and daughter Gor dana, joined Tito, and in 194"1 publicily de nounced their father as a traitor. . The Partisan patrolmen who got hold of the unhappy man in a clcep Bosnian cave could !lave easily shot him on the spot. But as far bac!~ as rn,H highest-ranking Partisans told me that they would clo everything to get Mihailovitch alive, because they wanted to stage the biggest high-treason trial in Yugo slavia's history, The evidence is overwhelm ing-a few months ago the Yugoslav govern ment published a 700-page volume of photo stats, proving 1\1i11ailovitcl1's operation with the enemy against the Partisans, as well as receipts for money. equipment and weapons from the enemy, Another volume is coming. But the impending sensational trial may re veal something uglíer-the underground politi cal fight among the great pówers at a time when they were fighting the common enemy, the intel1ige!1c0service experiments in the tiny Yugoslav laborator:ť, tesdng civil wars on a small nation whkh in each world war has lost 10 l1er cent or more·of it.s population. ----) .,. .y,, .,. (----
By Stojen Pribichevicll and that Mihailovitch received 5,500 German rifles a week later. When, a month later, the 3rd Ukrainian Army swept through northern Serbia on its way to Budapest, Mihailovitch's forces, then estimated at some 30,000men, fell to pieces; some surrendered to the Partisans, some to the Russians, some roamed the forest aimlessly, some fought both the Partisans and the Russians, and some escaped to Italy via Trieste in April, 1945. Before the war Mlhailovltch, a colonel, was a Yugoslav General Staff Intelligence officer for liaison with the British. The British In telligence, through its own officers dropped to Mihailovitch's headquarters in 1()41, had known the Míhaílovítch-Títo situation ever since, and if had exerted influence tomake the two parties agree from the start, as these parties apparently wished to clo, the wheel of history might have chosen a somewhat dif ferent course in Yug:>slavia.As it happened, the British War and Foreign Offices began to suggest "truce" and "delimitation of zones" between Tito and Mihailovitch only in 1943, when it ~as too late. The Soviets first pro tested about Chetnik-Axis collaboration in an aíde-memoíre to the exiled Yugoslav govern ment in August, 1942; to which that govern ment replied by calling the Partisans "ban dits." In October of the same year the then YugoslavPremier, Yovanovich, told me in Lon don that there was a civil war going on in Yugoslavia and that the government had "to take sides" (he is now an emigre in London). our own intelligence-the Office of Strategic Services, to be specific- learned the Mihaile vítch-Tlto facts only in 1943. Nevertheless, when the British dispatched their military míssíon to Tito and withdrew their military old one from Míhaílovítch, o. S. S., as late as the summer of 1944, decided to send one mis sion to Tito and another to Míhnilovitch. The latter safely returned to Bari, Italy. "We won't do anything about Mihailovitch right now," one of the highest Partisans off cíals told me last fall; "we will let him stew in the snow, and see how lie comes out in the spring," Inquisitive, I passed last fall, in jeep and on foot, through the wild, gloomy, cave infested mountain region of northeastern Bos .nía, where Mihaílovíteh was hiding and final ly caught. ·At that time he was said to be mov ing about in a narrow, encircled territory, with some thirty men, changing his hideout every few clays, cut off from any sources of supply His total poorly armed force all over Yugosla via was then estimated at a few thousand men, scattered through the country, roaming the landscape in groups of three to five, despe rately searching for food or clothing, surren dering in masses each time Tito proclaimed one of his numerous amnesties. Twice before Mihailovitch was almost caught. In October, 1944, the Partisans took his headquarters in Serbia a bare thirty minutes after he had flecl. In June, 1945, a Partisan patrol un expectedly bumped into a forest camp in Bos nia, and before they realized who the inmates were Mihailovítch, with his few men, had dis appeared into the bushes. However, the pa trol conřísqated Mihailovitch's horse, section maps, field glasses sent by Field Marshal Alex ander in some legitimate past and freshly written instructions for the Chetniks through out Yugoslavia. These react that there was no · reason to give up, as the cause of the Chet nlks now stood better than ever in the West-
INi"ItHTE l'."ll.1T,~NCJE
By Mae Walker I used to watch my grnndmuther as she
threaded a needle. ·with infinite patience, slie held the tiny piece of ::;tcel wit.h its eye to the light, jabbing the thread until it would finally go through the minute hole..And then with a triumphant flourish. si1e would draw the thread a safe length bťyond the eye and knot it. So many small thbgs in life are unattain able unless one e,~ercise1; the Jdnd of patience employed by that gentle old lady. A penny is such a little thing to save that it seems useless to put one in a bank, where it could finally help in an emergcmcy.or purchase a new book, or pay for a luxury. It takes too many of them to be of use, the average American says; yet, with infinite patience, that old saw. "A penny saved is a penny earned," comes true.
""
'\te středu, dne 12. června 1946
tholícs got to go see the Pope, but me being a good Methodist, went swimming in Musso lini's pool. In each port of the Missouri's Mediterranean The trip back to Naples was worse than go Mission we were granted liberty to see the ing. We came back at night. In Naples, I went sights. Our first stop wastl1braltar. From the on another sight seeing trip. I went to see the way that I felt after climbing all over the rock, ruins of Pompeii. These were very interesting. I think that I know every inch of it by heart. All the city has not been excavated. At present Some other fellows and I went up about 1,400 there is no work being done (the last work was feet and walked all the way from one end to in 1931) and it is estimated that if work was the other. The rock is 1,600 feet high and is resumed, it would take another eight years to well fortified. Due to the fact that the radar finish the job. and radio equipment on top is still top secret, From Naples we went over to Tangiers. This it is impossible to go there. made the fourth continent that I have visited The inside bf the rock has been dug out on this cruise-North America, Asia, Europe so that the English have a big-little city inside. and Africa. I took my usual sight seeing trip When they eat, sleep and work. There is an up into the mountains of North Africa to see elevator shaft to the top. · the countryside. At first, I thought that I There are large patches of flat cement on was back home in the reel clay of Georgia. The the side of the rock. At the bottom of these country looked exactly like Georgia. A little patches are ditches which run to reservoirs. further down the road the landscape looked There is no fresh water on Gibraltar. By hav like Florida. The scenery changed with every ing these flat patches rain water can be mile of travel. caught and carried by the way of the ditches I visited the Kasba and the Arab's quarters. to the reservoirs. All the water supply is con This was very interesting. In some places they trolled by the government and is also rationed live just as they did hundreds of years ago. by it. The streets are so narrow that no cars go there The streets of Gibraltar are very narrow and , and all the markets are along the side of the dirty. In fact, the entire place is dirty. The streets. sidewalks are so narrow 'that when you meet From Algiers we went to Tangier. There, like somebody,you have to go out into the street to in Algiers, were plenty of Arabs. Sunday and pass. It was Sunday when we arrived and all Thursday mornings were market days. These the shops were closed. By special permission days the people brought in the articles they they were opened in the afternoon. I guess áísh to sell or trade. And here's the funny that the merchants spent all the morning rais thing about Tangier. The kids clo not go to ing the prices. There,are only two things paint school on Sunday and Thursday mornings. ed in Gibraltar. The house tops red, the win From Tangier we went across the strait to dow sashes green, the remainder of the house Gibraltar. During the run we had to be deliced is unpainted. with DDT. Tne English would not let us come The houses are built with the back of the in unless we had bee dusted. Imagine, the house up next to the rock. If it were not for English telling anybody to be inspected and the ditches, the rain water would run in the especially us. I have never seen any ships as back door of the houses and out the front. In dirty as the English Navy is. my opinion this would not be a bad idea. At ----) + e1I, + (--- least it would wash out the house. Al\:IERICAN AMBASSADOR ON From Gibraltar we went to Istanbul, Turkey. CZECHOSLOVAI{IA We received a reception there that I have The Slovak Review, Prúdy, published, on never seen the like in all my life. In a lot of April 4, the following article of Mr. Laurence places I have heard of the people being given A. Steinhardt, the American Ambassador to the key to the city but never the city. That Czechoslovakia: is just what happened in Istanbul-we had the "Probably the greatest certainty of ever in run of the town and everything was "on the creasing friendship between the United States house." When you walked clownthe street, the and Czechoslovakiais the steadfast adherence people would try to touch you. What an honor! being displayed by the nation of Masaryk and just to be touched and it not cost anything. Beneš to the fundamental principles oř de In Istanbul there was a USO-how it got mocracy. 'way over there, I don't know. There is an "This is no small achievement. In a world American school there. That is why English is ravaged by war, ideological strife, and sweep spoken to such a large extent. This puzzled us ing economic and political changes, Czecho at first, but soon we learned about the school. slovakia's insistense on clinging to the path of From Athens we· went to Naples. Naples was democracy is a tribute to her resolutness of not "so hot," but we did get a nice trip to will, firmness of purpose, and appreciation Rome. We spent 48 hours in Rome as guest of of the ultimate benefits of democracy. the Army. It took us eight hours to make the "The strongest bonds between Czechoslova trip that used to be made in three hours. The kia and the United States rest on the regard entire track between Rome and Naples was and respect of both countries for man's basic blown up during the war and has been rebuilt rights. In both lands, every man and woman by the Army. We rode in old coaches that had may speak his mind without fear or favor. In private compartments. This would have been dívíduals may worship or not as th,ey please. nice if the seats were not hard straight back At law, they may be heard by a panel of their wooden seats and if you didn't have to share peers. the compartment with seven other fellows. "There are material links, too. With UNRRA --to which the United States contributes three In Rome we stayed at the Army Rest Cen quarters of its means - in the forefront, Ame ter. This used to be Mussolini's home. Musso rican agencies are putting forth a maximum lini's gym is now an American Reel Cross Cen effort to combat the after-effects o fwar and ter There is a snack bar where you can get all Nazi occupation in Czechoslovakia.More than the ice cream, coffee and doughnuts yon want 210,000,000 crowns have been contributed to ed. There are two big lounges overlooking a Czechoslovakia by the American Red Cross, swell big indoor pool. Here you can · dance, American Relief for Czechoslovakia,and Ame read, write or just look. rican National Catholic Welfare. The chow there couldn't be beat. AU you did "Just as the American armies went all-out was get a tray and go through the line. All in their sweep to exterminate the totalitarian the rest was waiting for you on the table. We blight, so are these relief groups concentrating had Italian waiters. One thing I like was that every available financial and physical re we didn't have to empty our trays when we source to rout hunger, impoverishment, dis finished. Another good thing was that there was not a curfew and no revellie. ease. "Then, too, every American admires a cou As in all the other places I went sight see rageous people. There can be no doubt that ing in Rome. I visited the Vatican and several every Czech and Slovak is fighting hard to of the other old churches in Rome. I also went get his country back on the road to .soeíal to see the Catacombs and Colosseum.The CaWILLIAM H. HEULE, USS MISSOURiJ, IN MIDTILE AT'l'LANTIC, i\'lAY 3, 19'16
Strana. 11
VISTldK
well being and economic prosperity. This the American public recognizes and admires. "While some other states have hesitated, marked time, and indulged in polemics, Cze choslovakia has faced the hard realities of what she herself must do to achieve recovery. "She has taken steps to curb řnřlatíon, put national finances on a sound basis, and re store the country's economy. In nationalizing much of her industry, Czechoslovakia has in dicated that even this far-reaching step is to be handled intelligently, fairly, and with a minimum of economic dislocation. "Czechoslovakia's goal is to get peacetime production under way again, an aim that was won the sympathetic understanding of the A merican people. "At a meeting of the Provisional Assembly, the visiting American feels himself much at home. The proceedings in this legislative chamber are much akin to those of the Ame rican Congress. In this legislative chamber, there is that insistence on truth and light which is the sine qua non of a successful and genuine democracy. "Czechoslovakia is, in brief, on the right road-to both spiritual and material recovery. "The country has already made great strid es. By remaining steadfast to those principles which in the past have brought her both honor and prosperity - principles enunciated by Jefferson and Masaryk, by Roosevelt and Beneš - she should in a very short time again take her rightful place as a happy, vigo rous and prosperous member of the commu nity o! democratic nations." ·----)
+
*
+ (----
San Atonio, Texas Although, our local chapter, "Alamo" of the Federation of American Czechoslovaks of Texas had wound up its six-year period of war activities in December, 1945. We were again afforded an opportunity to help the peo ple in war ravaged Czechoslovakia. Through the kindness of Mrs. Preston H. Dial, president of the Pan American Club, who diverted sur plus clothing received in the American Relief Clothing Drive to our organization, we re ]ilackecl and shipped to the various villages and orphanages there, many bundles from the home of Mrs. Barbora Rieba, who was kind enough to allow us the use of the home for that purpose. The entertainment commítte met at the In ternational Institute, which Institute has al ways offered us its facilities for our meetings, programs, etc., for which we deeply give our thanks. A "Silver Tea" was decided upon, to be held at the Institute, Sunday, April 7th, and the silver offering was $47.85. A short program was had, our past president, Monsignor John L. Morskovskyspoke of our six year activities and our donations to the various relief agen cies. Mrs. Beta "Lrazar" sang two czech songs. Mrs. Barbora Rieba explained the work of the re-packing and malling, and Mrs. Eva Cauble described the horros of war-ravaged Prague, , from which city, she and her parents had to flee, six years ago. Several of the members in Czech National costumes were in the receiving line. Refresh ments were served Since the "Silver Tea" several more dona tions were sent to us, so that a total of $8@.60 was collected. Out of this it was necessary to pay parcel post, goods for wrapping, etc., mak ing a total expense of $60.96, leaving a balance of $28.64, which sum we will send to the Ame rican Relief for Czechoslovakia, to buy milk for the school children there. We hereby extend our heartfelt thanks to all, who have in any way participated to make this a success. Federation of Am. Czecvhoslovaks of Texas Maria L. Kallus, Sec'y ---)
+ ~ + (,---
Sherlock Holmes lived on Baker Street in London.
*
*
*
Ann Hathaway was the wifct of Shakespeare.
.,,.
Strana. 12 TRIESTE There is a strong desire for the immediate sotiemont of the Trieste problem. The Yugo slavs want the town to be under their govern ment, but are prepared to give any guarantees reasonably required, including international control in the port and the status of an auto ' nomous federated nrrnoríty to the Italians in the town. 'I'hey are deeply wounded at being put on the same footing as the ex-enemy Italy, who has uncondttlonally surrendered, and suspect that the 'l'rieste problem has not been handled by the·Western powers on its intrin sic merits, but as part-oí a policy of combating and restricting Soviet influence in Eastern Eu rope. One point that struck us about the situation in Triesta was that a strong section, some think a majority, of the Italian population de sire to come under Yugoslavsovereignty on the terms offered by Marshall Tito. According to statements of deputations from Italian work ers, which we checked in long conversations with leading AMG officials, the situation ap pears to be as follows: The total population of Trieste is about 250, 000, of whom some 200,000 are Italians. Of these Italians about 135,000 are industrial workers and their families. The most active and dynamic political leadership among these workers, to which most of them respond, is that of the Communist Party and of the Com munist dominated SincUcato Uníco (roughly "The United Workers Union".) The argument of the Italian workers is that Italy for them meant 20 years of Fascist, social and political oppression and economic neglect. An interna tional Trieste means for them an international regime run by the great Powers, and they do not want that either. On the other hand, when the Yugoslavs occupied the town, the Italian workers had a taste of the Yugoslav concep tion of liberty, which consisted in taking over the factories and purging them of the Fascist management, foremen. etc., and starting social activities, including a house building pro gram. They believe that on the terms Yugo slavia is offering them, Trieste would get full 'émployment for its harbor and shipbuilding yards (at present there is 28% unemploy ment>, which it would not get if divorced from its economic hinterland and deprived of Yu goslav goodwill, since Yugoslavia controls the communicationsto Trieste. They are quite sat isfied with the federal status offered them in the new Yugoslav State and are of the opinion that they will. in the New Yugoslavia, have an opportunity of building the kind of socialist society in which they as workers believe. These Italian and Slovene workers have joined forces in an Italo-Slovene Líberřatíon Committee, with an Italian Chairman and a Slovene Vtce-Chaírmnn and with a two to one Italian majority. They told us, that whereas Italians and Slovenes used to he like cat and dog. they had shed their blood as comrades in arms now in fighting the common enemy in the Partisan Movement, and were determined to go on together in peace. They pointed to the success of the Yugoslav regime in solving the problem of federal equality between the constituent nattonntíties of Yugoslavia, and in establishing close partnership in arms during the struggle for liberation with the Partisans of all the surrounding countries (Greece, Bul garía, Rumania, Austria and Italy) in support of their view that the Italian minority could expect fair treatment in the new Yugoslavia. We had a brief meeting with the leader of the "Italian" Liberation Committee, which stands for the union of Trieste with Italy. He said that he had b·2en the leader of the local "osopa'' ·,,hich was the nationalist and "mo derate" rr-sístance movement that wíthín Trieste. H ~ sald its campaign consisted of passive resistance nud some sabotage on the end that took part in the final battle tiit,~ lihcr,\i .. ·,1 town. It was recruited prímarrly from the middle class and students, although it Includec: a mínorlty o.: workers. He admitted th::iJ it was much smaller than.
V .l!iC:ťJ. . .1'4 .I.A
V C
the left-wing Partisan organization, the Ga rtbaldíní, recruited mainly from the Italian working class in Trieste and from anti-Fascist elements, deserters, prisoners, etc., from the Italian troops in the vicinity. The Garibaldi ni fought in the countryside around Trieste together with the Slovenes as a united Italo Slovene Resistance Movement and are the mainstay of the Italo-SloveneLiberation Com mittee with its program for joining Yugosla via on Tito's terms that have just been sum marized.
---)
• or. • {--
PAPERS IN GERMANY
The number of newspapers published in Ger many has increased to about a hundred during the last months. In spite of large cureulatíon figures there are not nearly enough copies for everyone. Newspapers have four to six pages, but -most of them appear only three or four times a week. The most important of all are the papers published in Berlin. In the former "Vělkíscher Beobachter Buíldíng" the printing presses roll off the 1,200,000 copies of the Neue Zeítung, the newspaper of the American Military Govern ment, edited by Hungarian-born anti-fascist writer Hans Habe, who escaped to America be fore the war. The Communists publish the Deutsche Volks zeítung <witha circulation of 500,000). The So cial-Democrats and Christian Democrats who edit respectively Das Volk: and Die Neue Zeit cannot claim more than a circulation of 100,000 each, as they are not allowed a greater amount of paper by the Russian Kommanda tur. Finally, there is the Tagesspiegel. con trolled by the Americans, and also an evening paper, Die Nachtausgabe, which has retained its name from before the war. · Apart from the newspapers published in Berlin and other German towns there are also a few illustrated weeklies - Die Neue Illu strierte Zeitung in Berlin and Heute in Mu nich - special magazines for women and children, literary monthly reviews and art journals. But it would be wrong to say that these papers make very interesting reading. One often carinot help feeling that they do not express what the German people are thinking, but much rather what the occupying powers would like them to think, It would, however, be unjust to hold the editors and subeditors responsible for this, as the newspapers in all the four zones are submitted to a more or less strict censorship. In the British zone the newspapers are edited by the military authorities only. · In the Russian zone some of the papers are published, more or less openly, by the Red Ar my; while others are "free," which means that their articles are written by German editors but have to pass the Russian censor ship. Only a few newspapers are published in the French zone and they are all strictly con trolled. The largest amount of freedom is left to the eighteen German newspapers in the American zone. None of them is submitted to any ad vance censorship. They are rather "advised" than "controlled" by the American authorities. Yet, two subjects are absolutely taboo: none of the editors is allowed to criticize either mea sures taken by the military administration or officers, and civil servants belonging to the administration; also they must not under any circumstances comment on the differences of opinion existing between the United Nations.
----)
• or. • (----
BENEŠ ON SLAVISI\'.t On March 3, a cultural society was founded
in Prague called the "Masaryk Society," the aim of which is to sponsor a study of the life and the work'of the founder of the Czechoslo vak Republic. President Beneš sent to the meeting a long letter, in which he pointed out the heritage which T. G. Masaryk left to the Czech and the s:ovakian people. It will be ne cessary, according to Beneš, for them to learn first the progress that Masaryk made as an individual before studying the principles of
""
.0\IJ.V\.ll.1..1'
\.U,4.\,,
.1.,1;,i.
""'-'"',
4.\'-'<
.._w .,._
his teaching and the various problems he ex pounded in hls writings; It will be equally ne cessary to knowMasaryk as a philosopher and a sociologist, and to popularize hfs standpoint toward religious and moral problems. Dr. Beneš also emphnsízed another very im portant subject commonly referred to as Ma saryk's Slavism. Many ideals are being realized today which Masaryk:hoped would materialize in the future. Consequently people need Ma saryk's criticism on Slavonic matters to be on guard against: misplaced romanticism. The peoples of Eumpt•, particularly the Slav na tions, should hnve no delusions about the Ger mans being fully vanquished and about the German minority question never arising again. There is no doubt about the likelihood of the latter presenting itself again as a problem de manding solution. But if it does happen it should not take anybody by surprise. The Slav nations should be ready and prepared to deal with the German question at whatever time it seems to presage evil or harm to any of them as a result of Slavonic disunity. ----) + ,Ti, • (--- lUESSAGE OF PftESID~NT BENEŠ TO AME RICANS OF CZECHOSLOVAK ORIGIN Msgr. Oldfích Zlámal of Cleveland, Ohio,
who is an honorary president of the National Alliance of Czech Catholics in the United States returned from a recent visit to Czecho slovakia. Before he left Prague, he was received by President Beneš, who gave him the follow ing message to the Americans of Czech and Slovakian origin: "Prague, April 8, 1946. The Czechoslovak Republic is, as it used to be, a democratic state respecting the freedom of conviction and opinion which always re spected and will respect also in the future, first of all, the freedom of religion, churches, and religious cults. "It is an independent state and will remain such. It is a state which always maintained objectively and full tolerance of conviction and religious belief of all its citizens. "It is a state which respected the four free doms of President Roosevelt ancl is today putting them into practice in its constitution. "Such it is and such it will remain in the future." Dr. Edvard Beneš. ----) • ,:r. • (---COLLEGEEDUCATIONFOR TEACHERS .Accordingto a report issued by the Czecho slovak Press Bureau, on April 12, the Provi sional National Assembly of Czechoslovakia approved a bill for the establishment of a De partment of Pedagogy at the Czech and Slo vakian universities. A demand for the university education of all teachers was voiced strongly before the war by t.he Teachers Union of Czechoslovalda.The movement wns stopped by the occupation of the country by the Germans, who closecl all the Czech universities for the duration. ----) ~ e!· • (---CHINS UP
The trouble with life is trying to live it ac cording to a pat.tem cut for others. When you decide your behavior be courageous enough to be original. That is, do right-the way you see it. regardless of the dictates of the era, the lil-:es and dislil~esof your fellow creatures. Most failure-to-be-happy comes from try ing to be a and possess what will make the other fellow envious. Trying for the triumphs that men applaucle rather than trying foť the greatest development of your particular talents, :Con't make a stage of your life and put on a show. Seme people :::.re happier poor, but because this is not highly thought of by the majority thnt. measure riches by touchable they live a life of misery amassing a lot of things they don't want. Life is dish-washy when we are not daring to draw fresh water. To fill it with new ideas, the something diff0re11t. Simplicity o.f material living provides for the lu:{uriousness of the spirit.
Ve středu, dne 12. června 1946
:VIBTNht
Občané Kladska žádají při11ojení k Čcskoslovensk u Praha. (ČTI{l-Delegace českých občanů z Kladska odevzdala presi dentu republiky dr. Eavardu Be nešovi memorandum, ve kterém so prosí, aby území Kladska bylo přl pojeno do rámce Československa.
---.0---
Pi'ažský pravoslavný areíbiskup nastolen Praha. (ČTK)-V neděli 2. červ na konaly se v pražském pravoslav ném chrámě slavnostní bohoslužby u 1;filežitosti nastolení prvního pražslrého a českého pravoslavného arcibiskupa Jelevfrejeva. -·-·-
J
DO THEY PRAY IN VAIN?
F'ort Worth, Tex. , Brath a sestry:-! Chci vás všechny pozvat na to veřejné cvičení, které bude v nE' děli 16. ·éervna. Začátek Intele ve 3 hodiny odpol·2dne. Po cvičení bu dou míti večel'.-i. Sestry, zase bych vás žádala, byste každá něčím 1:i'ispěla do kuchyně. O maso bude postaráno, jen to pe-. . čivo, a jest-li která máte kyselé oI kúrky. Pomozte kolik je vám mož né, vím, že litovat toho nebudete, když uvidíte, že ta mládež opravcht něco dokáže. zveme vás všechny, přijďte do . Ft. Worth z celého okolí. budete ví . táni. A večer bude taneční zábava, tak se všichni poveselíte. Také zvu moje 1frátele z Tioga, p. a pí Kladiva a jejich dcerušku Jiřinu. Přijeďte jistě, bude nás těšit. Na shledanou! Ludmila Matějka. ---·0--v Praze bude založena čs.-americká obchodní komora Praha. (ČTK) Svobodný _zítře~ přinesl zprávu, že v dohledné době bude v Praze zřízeno Českosloven I ska-americká obchodní Jrnmora. Tato instituce nebyla v Ceskosloven(Contributedto the EmergencyFood Collection by Floyd Murraysku zřízena ani před válkou. SvoJournal Beaumont,Texas), ,. . , ' j' bodný Zítfok pise tot.o: "SpoJene ' Hledají se krajané státy americké náležejí k našim Zbrojovka vyrábí kuchyňského ] New York. (ČTK) Generální kon- největším obchodním partnerům ~ robota sulát československé republiky, nad to nám vždy vycházely velnu Praha. (ČTK)-Nároclní podnik 1790 Broadway, New York, 19, N. Y. vs_tÍ'Í~. ~bchodní smlo:t~a se Spoje Zbrojovka v Brně předvedl zástup- hledá tyto osoby: nyn11 staty z r. 1:33, J?z ?ohuzel ~e cúm tisku v Praze ukázky nového Anežka Lesmaister, nar.J881 v_Kut-, ~iž n~mohla J?lne proJev:t ve. vza. . . né Hoře za svobodna Sladova; do Jemnych styc1ch, vzlmcllla tehdy vyrobmho programu a filmy o no- Ameriky odjela v r. 1910 a bydlila I právem pozornost celého světa. Byvém zemědělském traktoru Zetoru, v r. 1933 v New Yorku. la to snad nejcenněší smlouva v o výrobě polotovarú a j. Jedním z Terezie Šlodová nar. 1877 v Kut- dějinách zahraničního obchodu nejdllležitějších mírových podnikú né Hoře poslední známa adresa první republiky. Nyní jsou poclmín Zbrojovky je traktor Zetor. Zatím byla v N~w Yorku. ky pro náš obchod se spojenými postavila Zbrojovka dva typy těch- Tomáš Podlešák posledně v Long státy ještě příznivější, než byly před to trakton1 o výkonu 1~ a 25 .Irnú- Island City. ' válkou. Zájem o československé ských ~il. Letos. vy1~ob1 Zbr~J_ovk~ Mary Brejcha, posledně 1552 East z?ož~ j.~ s~lně podporován i sympa2.500 techto traUoru, o ldere ma 13 st. Brooklyn N. Y. t1e1m,Jm1z se Ceskoslovensko v USA I zájem také cizina. Zbrojovka vy- Ai~tonín: Reming~r, nebo Leninger, těší. Také Spojené státy mají u ná~. rúbí dále nebo pl'ipravuje výrobu jenž je v Americe 20 let. velmi vysoký kurs, který nepodléhá textilních strojú, šicích a psacích ---0-žádným výkyvúm. Proto cesta k šistrojťl. Bucle dále seriově vyrábět Sociální péče v ČSR rokému rozvoji vzájemných hospokuchyúské roboty. Jsou to stroje, Praha. (ČTKJ-Pražští novinái'i dářských stykú je otevřena a nekteré míchají všechny druhy těsta, měli 24. května rozmluvu se sociál- ní pochyby, že v našem hospoclář šlehají smetanu, mačkají brambo- ní pracovnicí Dorothy Keelingovou, ství styk se Spojenými státy bude ry, tlačí šťávu z ovoce nebo zeleni- která je na studijní cestě v Česko- hrát přední roli. Založení čs.-ame ny, melou maso na hrubo nebojem- slovenské republice a řekla, že v rické obchodní komory v Praze má no, melou mák, cukr, koření, strou- mnohém ohledu předstihuje orga- proto velký význám." hají a lisují ovoce, vyrábějí zmr- :;n~is~a~c::.!i~a~n:,;g~li~c~k~o:,_:;u;;,·========~====~,,,.,.,,==="""'"""""""""==~ zlinu, myjí nádobí, okna, dvéře, le- stí pi'íbory, klil{y, sporáky, parkety, i\ 11 boty a pod. Zbrojovka dále vyrábí v strojky na broušení nožú, vidliček, strojky na plnění jaternic a jiné stroje užitečné v kuchyni a domác nosti. Cena kuchyúského robota, .1 který je kombinací rúzných pří-1 strojí, bude asi 7.500 Kčs. Zbrojov. ka bude dále vyrábět elektrické led1 11 liHí.l Ell! ničky. Vyrábí též nový týp mlékaí·- 1 ských konvi "Kon-Zetka" z lehké-1 ho kovu a z jednoho kusu, takže se zbytky mléka nemohou usazovat. , Vyrobí se jich 800 kusú denně. Zbro v j~vka též pokračuje ve výrobě zbra-1
I
Cítím se velmi
dohře! Díky Hoboko
strana. 13
!
I
I
I
i
I
Když funkcionálnízácpa se vleče a způsobuje, že ne cítíte mizerně, jste nervosní a nesví a trpíte jejími pří· znaky-bolestmi hlavy.pňclmoueím de. chem, zkaženýmžaludkem,nezášivnos tí, ztrátou spánku a nedostatečnou chutí k jíµlu a máte pocit přeplně· ného žaludkunásledkemplynu a nad mutí-opatřte si Dra. Petra časem VY· zkoušené Hoboko, Jest více než počisťující prostředek, jest též ža ludeční činnost povzbuzující lék, složený z 18 přírody vlastních Iě čebných kořínků, bylin a ~ rostlin. Hoboko přiměje sleni vělá střeva k činnosti a pomáhájim jemně a hlad, ce odstraniti váznoucí odpadky; pomáhá vypu diti plyn zácpy a poskytuje ža ludku onen skvělý p o e it tepla, Chcete-li opět znáti roz koš šťastnéúle· vy od trampot zácpya zároveň uleviti svému žaludku, obstarejte si Hoboko clues. Pozor: Užívejtepouzejak předepsáno. Nemůžete-Ií ho koupiti ve vašem SOU• aedství, pošlete si pro naši "aezamova cí" nabídku Hoboko a obdržíte co-
li\
ATI!! Dl/ 60c hodnotu
DO III K
u; I!\
zkušebních lábví
Dra. Petra Léčivý Olej Liniment - pro středek proti hnisání-přináší rychlou úlevu od revmaríckvch a neuralgfckých bolestí, svalových bolestí zad, ztuhlych nebo bolavých svalil, namoženín nebo vymknu tin, Dra. Potra Magolo-alkalinlcký prostře dck-přin,1ší úlevu od jistých dočasných žaludečních nepořádků, jako zažívací po ruchy P,řlvod~né přebytkem kyseliny a pálení záhy.
rI I
I
I
odešlet;-;;;;-1rup~ "zvláštní nabídky''-Nyní
O Přiložen jest $1.00. Pošlete mno
poštou vyplaceně pravidelnou 11 unc $1.00 láhev Hoboko fl co dodatek 60 hodnoty zkušební láhve každéÍ10,Léčivého Olejo a Mngolo. [J C.O.D, (poplatek přlpočtěn),
II
I
. I
I
I
l
aneční Zába
2625 Floyd Str., Dallas, Tex.,
lll.
při hudbě
I
I
I
I
I
I
I
I
I I
v neděli, dne 16~
---0---
Němci zabili 86.000 liclí na Slovensku I Praha. (ČTKl-Na Slovensku by lo za posledních pět let nacisty za Jm~no.·-··--bito 86.000 lidí, z toho 67.000 židú Adresa ·---------pronásledovaných pro svou rasu. Ze Slovenska odešlo 42.000 lidí, clo Ra Poštovní úřadovna ••__.·---·----DR, PETER FAHRNEY & $!'1110 M. I kouska odešlo 12.000Němcú, Maď~ Dept. 811-27C n\ a politických provinilcú. 70.000 1501 Washlnc:rton Blvd.,Chlc:a.,,:o U, Slovákú se přestěhovalo do českého Mm!., 0:m. . I 158 Sta:nloy St., W~, pohraničí.
I
Rád Pokrok Dallas číslo 84 pořádá
...----~------- ....... ---m.!J•
Henťy Dulak's Musical HobboS Z WEST, TEXAS O zákusky a obče~stveníjest výborem náležitě 11ostaráno.
Uctivě zve (P)
Laska.vě zve Výbor. =.JI
.,,.
Strana.14
YIBTll'il&:
OZNÁMENÍ KANDIDÁTŮ MAC COKER za. železničního komisaře
. Ve středu, dne 12. června 1946
MAC COKER uchází se o úřad železnič ního komisaře
OKRES HARRIS
DAVE LACAS · za okresního pokladníka
9. CONGRESSIONAL DISTRICT
L. J. ŠULÁK za Congressmana
BELL COUNTY
llTH TEXAS DISTRICT
RALPH JEFFERS za šerifa
W.R. POAGE za Congressman (o znovuzvolení)
•
E. T. (BUCK) RAY
za okresního šerifa
----------------------
15. SENÁTNÍ DISTRIKT
OKRES
GUS. RUSSEK za senátora 15. dístríktu
McLENNAN
HOMER CASEY za šerifa.
+
•
GUS. STRAUSS "' za státního senátora
JOE W. ALEXANDER o znovuzvolení za odhadčiho a výběrčího dani.
22 SOUDNÍ DISTRICT STÁTU
•
TEXAS
GENE MADDIN za distriktního návladního ~ CONNALLYNEAL za školního superintendenta.
J. LEE. DITTERT za Distriktního návladního
Mac Coker z Dallas okresu, 35- sumu daní p~ynoucíóh do fondu letý vysloužilec druhé světové vál- starobní pense, fondu školnímu, ky a poradní geologist (zemězpv- státní universitě. texaské A. and M. OKRES FAYETTE tec), oznamuje svoji kandidátku pro a fondu pense lÍčitelú. Wm. (BILL) GRAEBER CHARLEYB. BOROVEC úřad železníěního komisaře. Coker se svojí desetiletou prakza okresního Superintendenta za okresního komisaře Cokerova platforma požaduje od tíckou zkušeností v oboru oleje a okresu Ft. Bend Precinkt čís. 1. železničního komisaře způsobilost plynu v Texasu, slibuje, že bude u A. S. (BILL) ADKINS vzděláním, školením a zkušenostmi, silovat o výslednou záchovu našich OKRES BURLESON za šerifa aby komise tato vrátila se k jejímu přírodních zdrojů. a bude správo <I> zákonitému a logickému místu, co vati záležitostí komisaře takovým T. R. (RUSK) ROANE ED. J. DRGAČ opatrovník práv lidu; a žádá dále způsobem. aby nebylo zapotřebí zá za šerifa okresu Ft. Bend za okresního komisaře energickou a pokrokovou směrnici sahů spolkové vlády. Slibuje dále, že Precinkt čís. 2. namísto přítomné nezpůscbílostí a zastaví mrhání dvou bilionů krvch • .OJ{RES l\'.IATAGORDA LOUIS BLAŽEK zaostalého jednání u železniční lm- lových stop plynu (2,000.000,000) mise. denně. jak se děje přítomně. WALTER L. SKUTC~ za okresního komisaře 2. precinktu Za okresního komisaře Coker narozen byl v Abilene naSazba za plyn '1:: t~xaských cloPrecink:t čís 4. * vštěvoval veřejné školy v D~llas, movech b_uc:e vyšetřována za ?'ok~ HAYS BOWERS studoval na státní universitě v Au- r~vyvadmmist:·acea bude P:'?t1_kaz HARRIS* MILNER za okresního soudce stín a obdržel svúj diplom vědy na de pr,edl?ze zakona, pro zv~~en~ce (o znovuzvolení) za úřad šerifa. S,ol1;ltihern Methodist Universitě v ny gasolinu placenému maiítelí aut R. F. (BOB) PEDEN OKRES WHARTON roku 1933. Zaměstnán byl u olejář- v ;'~~asu. ., .. . , .. za okresního soudce J. J. DUCKETT ského ínženýrského departmentu • . 0 rud se ~ ká st_aiych lidí. J_1:1:z za okresního soudce železniční komise v Kilgore a Corpus ca~t pens: Je vyplacena z oleJa1: THOS. H. LEWIS Christi v letech 1934-1936; později skeho_ prumy~lu, C~ker. schvaluJ~ za okresního soudce Dodávky z Ruska stal se geologem a správcem vrtbyJ rychle ~- plné v~yplacem staro~m Praha (ČTK)-V blízké době do pro neodvislou olejářskou společnost I pen.se. . ale vei;_1. ab~ ~e. platila GUY H. BARN:!!:TT l dá prý Rusko clo ČSR 2000 vagonů v Corpus Christi a v roku 1939 o-I spravna m~da vs:em clelmkum a to za šerifa pšenice, 1000 vagonů žita, 100 vago tevřel si v Austinu kancelář pro ce- v s?ukromem průmyslu i u veřejné nů rýže a 10 vagonú čaje. ARTHUR HARRIS, JR. Na čtvrteční tiskové fonferenci lostátní praksi, co olejái'ský ze- sluzby. za okresního soudce Cokel'učinil toto prohlášeni: "noodpovídal šéf misse UNRRA v ČSR mězpytec. SloužU po 41 měsícú u armády, z I savadní jednání "uzavřených dve ARTHUR HOLLOWAY Ale ejev na otázku, co je pravdy za odhadčího a výběrčího daní na zprávách, že výsledek voleb mú čehož 25 měsícú sloužil v jihozá- l ří" u železniční komise zamezilo pří -------------I že mít vliv na dodávky UNRRA. padním Pacifiku. Byl vyznamenán I shm velké většině našich občanfl. OKRES VICTORIA Alexejev rozhodně vyvrátil tyto po Distinguished Unit Citation; asij-1 aby se u ní domáhali ochrany. :Ma věsti a Pl'.Ohlásil,že NNRRA se ne sko-pacifickou stužkou se ·étyhni iitelé pozemkťta rovalit nejsou př,e JOHN L. JARRATT řídí vnitropolitickým spořádáním bitevními hvězdičkami za kampaně dem uvědoměni, kdy bude u komise za okresního šerifa :státú, kterým dodává. Výsledky vo v Nové Guině, Bismarck Archipe-1 k:?ná:;o.slyš~n~.o oleji a ~Jly1;u. do.: leb nemají nic společného s dodáv Iago, Leyte a Luzon; a stužkou osvo- tykaJICI se Je11ch vlastmctvi. JVIo.n W. F. (BILL) CRAWFORD kami UNRRA. Při této příležitosti boz;eníFilipin s jednou bitevní hvěz- směrnicí bude nřeclběžné. širokP o za úřad šerifa. odmítl článek Lidové Demokracie, dičkou. Pan Coker •pravil: "Dal jsem známení o veškerém slyšení ohJ.ed kde se tvrdilo, že v Hamburku je se dobrovolně clo služeb vlasti, a- ně oleje, plynu a dopravě. aby ve OKRES AUSTIN zadrženo zboží, jehož odeslání prý bych bojoval proti nebezpečí světo- ře,inosti bylo známo, co komise dě W. D. BRYAN závisí na výsledku voleb. Na cestě vé diktatury, a nyní nabízím svoje lá." za okresního soudce do ČSR je třicet lodí o 83 tisících služby našemu státu proti cliktá- Pozn. vyclavatehi. Pan Coker ao-i '> WELDON B. DAVIS tun. j.i.~li! torskému spravování záležitostí že-' tu.ie po celém Texasu a cestuje "'v,e -o-· lezniční komise." válce opotřebeném .Teep-u; 01~ je::;t za okresního návladního NONAT Mac Coker dále praví: "Nebudu jediným veteránem II. války v nř<'d okresu Austin LAWRENC~DITTERT Nonat - domácí prostředek od nikdy natolik zaměstnán, abych ne- vo1'ebním zá>.~asn o úřad že1~znič roku 1899 · L'~· za okresního klerka eciva' mast dlouhou do- vítal občany v úfadovně naší želez- ního komisaře a Coker jest tr,ké iP bu . osv·c1· · í bolest'1 niční komise, kde dám zclvol'ilon,do- diným k a 11 di dá t em. zpl)sobilý o znovuzvolení. • e. cena· prov z~mrnen j) zavmenych poranemm od hřebíku, chvilnou, nestrannou pozornost va- technickým školením a desetiJr-+ou J. L. STIERLING dřevěné třísky, uškrábnutí na drá- šim problémúm. Nemám soukro- zkušeno::;tív olejových a plynových za distriktního klerka tu, bolestem od revmatismu, atd. mého obchodu neb zájmu k odvrá- no1ích Texasu. (Pol. Adv. Pd.) (o znovuzvolení) J Mějte tubičku Nonatu stále poho- cení mé pozornosti., nebudu utráčas a peníze c·estováním ---o--+ tově, přijde vhod každému členu ceti státní ,, );,,-,.,, '1"'rc,•~1'-,·1 u c:::-IARLIE STRAUSS . rodiny. po sta• tu a Po Sousta• ti. a strkati. nos c:,r1nc•1·~1nv ·"' ·' ·' " v ..,r,.. "<->-·""'"" • ~. · ,,,, :, za okresllího odhadčího-výběrčího j do věcí netýkajících se z:ilrnnitých melcem in :me1mn·iam povinností komisar·e." Praha (Č'TK>-Čs. vláda na své dani. Coker podporuje rychlé urovnání páteční schúzi 31. květnn jmeno WILLIAM~ILLRODT rozdílú sazby doi:ravy náldadní a valu spisovatele Vladislava Vanču o znovuzvolení za okresního jiných překážek: dopravy, jež umí- \'U národním umělcem in memo pokladnílm. Cena Nonat poštou 55c a $1.05. stily Texas clo místa hospodáh:ké rinm. Vláda na této schú?.i vysloviR nevýhody. Dále praví, že směrnic·2 ln též poděkování šéfovi UNRRA·v WILLIAM"'D. KAMAS • C. MII.LER & CO., železniční komise v ohledu záchovy Československu Alexejovi za vzorné za okresního komiSaře .. . Californie oleje a. plynu mají pfimý účinek na; organisováni UNRRA ?1:eci11kt 1íis, 2, I Altadena, OKRES FT. BEND
fl
•
•
v
• •
•
•
I
I
I
•
v
I I
I
n t
I
I
I
<.,..
Ve středu, d119 12. června 1946
strana 15
VIS.TNÍlt
: CQN'l\.'ALLY NEAL!
Wallace, Texas dne 29. ledna 1946. Celá moje kariéra u námořníctva (' 1 • , , byla pl'i službě výchovné branže, , . v .· . . l;,,. U.. Pomáhal jsem při zavedení úřadu česká ze:1a pvrav:nk ~d~oka\ ov v , výchovy v Corpus Christi, Texas a znamuje pres~<:_~1ovam svoj PR.\VNÍK I l'°&d SUpeir• j pracoval v úřadovně na Hawaii. S kanceláře do I Vyřizuje veškeré souclni touto dodatečnou zkušeností získal 307 Scanlan Building' OkJ'teSU jsem na způsobilostí vyučování a HOUSTON TEXAS záležitosti. I řízení škol a proto upřimně _,,.,... ' Úfad0vna: 936 Bankers Mort Roh ulice Main a Preston · že mohu věrně konat povinnosti ú gage Building, přes ulici na (dz-c) řadu okresního školdozorce. pr0ti Kress budově. Jsem 29 let stáří a otcem jednoletého synáčka. Moj,e manželka. bý- l ~~~~~~~~~~~~~~"':" ,____ EOUS'l'ON, 7~EX...l\8 valá slečna Mary Sinclair, vyučovala na školách v Temple, Heiden- ·11 heímer a Pendleton. Od počátku • .. • ~ mého vyučování choval jsem přání Zubní Lékař SPRÁVNĚ VYKONAN.I\ být už~t~čnějšil;: školám B_eu ~kre-11 Úřadovna nad Canada's Drug co. POHŘEBNÍ SLUŽBA. su a c1t1111, ze urad okresního skol-1 BRYAN w• •• fix.AS V hodině žalu zarmouceni na dozorce mi poskytne tu příležrtost, ' •• leznou Edward Pace pohřební ú Podnikám tuto kampaň dle vla-1 stav pohotový k sympatickému stního popudu a bez nápomoci či vyřízení nezbytných jecln,::itlivo naléhání kterékoliv osoby, skupiny DR. THOM~S, ~· DeLANEY stí a k vypraveni dojemného po či tfídy. Financuje svoji kampaň ze OČNI LEKAŘ hřbu. své kapsy a nenyia ml dána podpo Brýle správně připraven6. Levné ceny Js<!u naši zásadou. -ra od nikoho. Neoprávnil jsem ni ůas dle úmluvy. koho, aby mluvil v můj prospěch a Úřadovna 3248 - Res. 263'1 budu-li zvolen, půjdu do úřadu bez Pohi'.'ehní ředite! 513-17 Professional Bldg. závazků komukoliv, bez slíbů da Člen S.P.J.S.T. - Telefon :i606 TEMPLE, TEXAS ných komukoliv. 118 N. Fi:l'.ťh st.• - 'J:emt)le,'l'ex. Bude mým upřímným přáním poskytovati rovný výklad, čestné a ne Bell okresu:stranné vymáhání všech státních Používaje demokratické výsady, školních zákonů. Každý distrikt. dojíž se těšíme co američtí občané. s!ane sp_rá:~1ý a uznalý P,?s1;1dek česk · Lékař a Operatér Y . B ildin tímto OZJhamu)ii svoji kandidátku všech záležltostsoh společného za711 Medical Arts u g pro úřad superintendenta vefojné jmu. Žádám vaši •podporu a zájem a HOUSTON,TEXAS ho školení. podléhající rozhodnutí 1 Telefon residence: Lehigh 9745 demokratických primárek v č·er slibuji _mojeúsilí pro povzb.uzení chovného programu, ktery by lepe Telefon úřadovny: Preston 2553 venci 1946. _ ... . . Od r:mného dětství přebýval jsem sloužil potřebám vašich i mojích Temple a Bell okresu. Po gradu dětí a učinil z nich lepší občany . Barbecue sandviče,. Pivo, Domácí aci z templovské vyšší školy, studo zítřka, V úctě Váš, I Chili, Káva a Studené nápoje val jsem na texaské technologické CONNALLY NEAL. koileji, kde jsem výlohy škol·rní po dobu čtyi' let opatřil si. prací ve (Pol. Adv. Pd.) ---0--škoh1í jídelně a vyučováním jiných. 0stravští vdělníci clěk_ují Stalino~i Svúi balrnláh;ký diplom dostal jsem Praha (CTK:)-V patek 31. kvet v lét1~ roku 1942; v té samé době na přijal sovětský velvyslanec ·zo- J Slušné místo pro úctyhodné 'i státní clei:artment udělil mi diplom rin deputaci ostravských horníkú, lidi. ředitele administračního správce. která mu odevzdala knihu se 40.000 5802 North l\'fain St. jakož i c1i1)lom trvalého učitele. Phone 2-0088 podpisy horníku s prosbou, aby jí Po dobu šesti rokťl učil jsem a odevzdal generalissimu Stalinovi HOUSTON 9, TEXAS zastával úřad principála na venkov jako projev díkú ostravských hor (8-dz.) ! nich školách v okresu Bell; dva ro níkú. ~~ ...:, ky učil jsem v Dyers Grove a čtyři roky v Pendleton. Donlňoval jsem • ,; i!Voje vzdělání v letních kursech na texaské technologické kolleji. Po dva roky sloužil co ph~ds,2daokres ní oclbočkyStátniho sdružení 1ťčite :iii h1. ~1 byl generálním řediteleni lVIezi "\1rn1ní Ligv v údobí 19,10-41. Dle ti'k:hto zkušeností 11čitelen princi SEVERO nnla venkovních škol Bell ,okr,esu "Q" LÁMEV sm1clím, že .iAem Z!)fu;obilýpro ú h:id ol:re::;nihn ško1d0znrce, ježto j~:0m obe?n:.ímen s problémy a 1n tr-::h::imi těrhto :;1:01. NEMÁ-LI VÁŠ LEKÁRNÍK, V r:ervenf:i 1!),!3 nnstounil jsem OBJEDNEJTE PŘÍMO OD l"h11'71n1 u númofoidva ri, i::loužil po do:,u 30 měs:h'.'t, z čeJlož šel't mi'>::;foú byl účastn.ík:Pm operací v pá,;;mn ... asii,ko-'':ticifickém. čestné propu i'Vní ze Služby dostal jsem v Camp
I .
I
Bessie .Rose Haase
A '(J
kandidátem pro Sk@lnllrll0 intendenta
Bell.
~~~~~~~~~-~
DR N B Mll"'NUTT
I
===============
E
Dr~ Chaso J~ Hollub
~·21
~Ý-1
Ii
Kilnar~sBarbecue I Drive Inn
l
I
řádu
krok ton
HOii
, LA~~~,:::==~~~ c:s:::
,,.........,~.-~~~~~~·AR-----·~
Vyhotoví abstrakty, vlastnické právo, vyřizuje majetkové vojištění. nad PeoplesState Bank Telefon do úřadovny čís. 5, do res. 63 TEXAS
(dz-c)
.
.
16.. června
-
. . Syncopators
. - F.. Tilton 23., června . . . . 30.. Čertvna ... ... .. .. ... .. ... Nesvadba . . ... ... . . Bača 7.. Čell."'vence ..
fD
m
VSTUPNÉ: MUŽI I DÁMY 75c Tax included O zákusky a občerstveni návštěvníků jest výborem náležitě postaráno. f Zábavní Výbor. 1140 ROBBIE ST. ( V 20256 Na doD'f·#.ní: 20th and North Main.
"'
StrM.a 18
JISTN'flt:
foužívejte k oznamovánb
Ve středu, dne 12. června 1946
Svobodné slovo o zesnulém Kalininovi Praha. (ČTKl-Svoboclné slovo napsalo u přfležibosti úmrtí presi
-~lalý OznamovateJ
denta Sovětského svazu Kalinina, že zesnulý byl výborný znalec ven kovského lidu a prokázal velké služ by sovětskému režimu svým bez prostředním vlivem na selský lid. Svým nestrojeným zájmem o Slo vanstvo se Kalinin sympaticky zap •ril!!r" Přijme se mladší ženská k ve- · s~l cl~ paměti všech slovanských • , t·1 na f arme• a k• o- národu. __ _ d en1, d omacnos 0 patrování čtyř dětí ve stáří 8 měsiZle1>šenévyhlídky na úrodu v ců, 2 roky, 4 roky a 6 roků. Může to Českoslovenslm býti třeba i vdova s jedním dítkem. Praha. tčTKl-Deště, které se . , , . dostavily v Československu, zlep-] Moje manželka zemřela v dubnu a .. 1 hlídk . d . , si y vy 1 y na uro u. ZeJmena na proto potřebuji nutn'ě někoho k v·e střední Moravě bude výnos obilnin dení domácnosti. Jen slušná a zdra větší než se předpokládalo. Ukazu vá ať se hlásí. O podrobnosti pište je se velmi slibná úroda ovoce, anglicky anebo se hlaste na: Henry zvláště jablek a hrušek na střední J. Ježek, Rt. 1, Eddy. Tex. (24-25cI a jihozápadní Moravě. Poslední de •7.}ll!f'" Hledli se mladá žena k prácí ~t~ prospěly_také okopaninám, zvlá v domácnosti a opatrování dítek. ste na !fane, a bramborám v obla Dobrý plat a náhrada jízdného. stech Ceskomoravské vysočiny na Hlaste se: Mrs. Melvin Jackson: .\!loravsko-Berounsku. 4637Southern, Dallas, Tex. (24-25!'.j .Do sovětského pá~ma bude ocls111111to 650.060 Němců •'J1lf/lf"" Mládenec věku 35 let, vesele Praha. (ČTKJ-Počínaje 5. červ povahy, šetrný, slušného vzhledu pi'eje si seznámiti se s dívkou net nem pokračuje se v odsunu Němců vdovou od 25 do 35 let. Pište pocl do sovětského pásma tak, aby do 1. značkou: "Mládenec" ';~ . Věstník .ístcpadu byla odsunuta poslední West, Texas. (22-24pd) ;)lná část kvóty, případajícího na sovětské pásmo, t. j. 650.000Němcú. ,;,ar Hledám lease na o 1 e j nr .)clsun Němců do západního spoje "drilling contract" od krajanft v o· neckého pásma touto dohodou nekresu Grayson, Texas. Pište: Jos 11í nijak dotčen. ---0--Havlíček, 1711 E. 3rd st., Tulsa Okla. (22-23c) l, povolebnieh úvah pražského tisku Praha. (ČTK)-0 situaci po vol91F"' Hledáte džinu ke koupi? -1.:>ách přináší Právo lidu úvodník, Hlavní úřadovna SPJST. ve Fayet· ve kterém píše, že předsednictvo tevílle. Tex., má džinu k prodeji VE strany sociálně-demokratickése za Woodbury, Hill County. Výhodnť oývalo povolební situací. Výsledkem podmínky prodejní i platební. Píšte céto porady je, že na politické linii na: Supreme Lodge SPJST., Fa· strany se nic nemění. Strana bude i yetteville, Texas. {31-dl!:.' v budoucností spolupracovat se vše .ní složkami a bude dána přednost ~ Džina na proclej. - Prodá sť zájmům celku před zájmy straníc džina za výhodných podmínek ve xýmí. Strana sociálně demokratíc Woodbury, Hill County: Pište ni: ·}á si zachová k oběma blokům svo Supreme Lodge SPJST., Fayette· i e vyhraněné stanovisko a její kli ville, Texas. (31-dz.) ~ové postavené se všeobecně uzná vá.
Symbol of Safety ... BACK THROUGH THE
'·
Listový, žlu tý, lehký Burley tabák ke koufonL Cena 10 liber za $4.50. Pište na: Emil l.\,fazanec,Portland, Tennessee. Route 1. < 24-260)
('fJIF'" NA PRODEJ:
I
J . Jo Duckett -
ČESKÝ PRÁVNÍK-
s firmou
Duckett
& Duckett
Vyřizuje všechny právnické záležitosti Úfadovna ,le Wiley budově. Tel. čís. 770 EL CAMPO, TEXAS (28p)
DR. FRANK KENT
Obnovil svoji praksi Očí, Uší, Nosu a Chřtánu BRÝLE
Navštíví: HALLETTSVILLE.
25. ČERVNA
K nastávajícím poraclám čs. poli-
YEARS o
-----
ČESKÝ FILl\'I
''Otec l{ondelík a ženich Veiva:ra" Arnošt J.. Hanka i Ka:1:itán v U.S. armádě, v které! sloužil 4 roky a 9 měsícú, byl nyní· po dvou měsíční dovolené čestně propuštěn. Pfod vstoupením clo ar mády prošel 'South Texas" a "Hou ston" prúvnicl~é šlrnly. Nyní po pro puštění z armády zahájil pr:ivnic-1. kou praksi v BANKER'S llWORTGEGE BLDG .. I V HOUSTON, TEXAS. I Jest členem í·:ídu Pokrok Houston čís. 88, a jest synem pí. Frank Han
kové.
EL CAi\lPO, ve čiv1•tek 13. červ oc1 2:30 clo 10:00 hod. večer. KOVAŘ, ve škole Šťastný, v 11á iek H. června, o 8 hod. večer.
---0---
Generál Boček Povýšen Praha. (ČTK)-Náčelník česko slovensl{ého hlavního štábu generál Boček byl povýšen na armádního generála.
·
SEALY, v katolické škole v ne clěli 16. čel'vna, o 7 :30 a 9:15
hodinách večer.
České Rekordy
WALLIS, v úterý 18. června, o 7 :30 ho(l. večer.
POLKY A VALČÍKY
Otevřeno večery a v neděli
CALDWELL, ve středu 19. červ na, o 9 hocUnách večer.
J.. Fridrich 4711.l LIVE OAI( STREF.'!'
DALLAS 4,
ELLINGER, v sobotu 15. června, o 8 hodinách večer.
TEXAS
(24-29p)
NELSONVILLE, v neílěli 23. červ o 8 bocl. večer v SPJST. síni.
I
I
-0-
F~ožlany oslavily narozeniny presidenta Beneše
Praha. (ČTKJ-Rodná obec pre sidenta republiky dr. Edvarda Be nese, Kožlany, uspořádala v nedělí 2. června velkou oslavu a hold pre sidentovi republiky pří příležitosti j0ho ť,2 narozenin. Slavnostním 1''::)5mkem byl předseda parlamentu J"ožlm David. '' ---0-
Briiská pracovnice z ženském hnu tí v Československu Praha. (ČTKl-V úterý 4. června pl'iletěla do Prahy z Londýna Margery Corbett Ashby, pfodsedkýně anglické liberální strany, která spo!upracovala se senátorkou Plamín kovou, která byla Němci zavraždě na. Obě tyto pracovnice v ženském hnutí pracovaly spolu na uplatúo vání žen ve vei'ejném životě. Marge ry Corbett Ashby chce navázat v Československu styky s pracovni cemi v ženském hnutí.
TELOCVIČ. JEDNOTY SOK<.OL FT. WORTI-I DALLi\S budou poí-ádati o
V
v
O
.?
OV
,,,.
ve:reJ!l.il.e cv1c.:e:iru
SV0]0
I.
v ne e.1 -~
v
lil!
c
11a
íických stran o novém vládním programu. Praha. (ČTK) - Podle Rudého Práva nejbližší rokování politických činitelú se mají pfodevším týkat nového vládního programu. Z inici~tivy komunistů byla už ·V košickém vládním programu a nyní po PO CVIČENÍ O JÍDLO POSTAR.ÍNO volbách opět stanovena zásada, že vláda má mít především dohodnutou linii své činnosti. Všechny po---o--litické strany, které do vlády vstuPoh:fol> malíře Václava š11ály pují, musí tento program podepsat P:·aha. <?TKl-!?0~1řeb národního a zavázat se, že jej budou plnit. umelce Vaclava Spaly se konal.. v V 7:30 HODIN Právo Lidu píše, že. dvouletý plá11 pondělí 21. května. Smuteční akt se časově shoduje s dobou působno- byl vykonán ve výstavní síni +v.ra Uctivě všechny vás zve sti která jest vykázána ústavodár- nesa, odkud se pohfobní průvod o Zábavní výbor. né~nu parlamentu. Sociálně-demo- clebral na Vyšehrad, kde byly po kratická strana vysvětlila svoje sta-{ zústa tky zesnulého malíí-e uloženy I novisko ke Got.twaldově dvouletce. ve Slavíně. fl~~fil1.1i.iiifililll!1lfil!illimifilillill11!ll§filillifil@lifilill!!lliliifili.!lillllm!l!illi!filifillfiliíii]ifillfilfiliíii]filiiiij[@fil@filfil@lifilillfiliiiiji!liiliiiilil~hil
ve 3 :00 hodiiíl!y odpo!edne
v Sokolovně 32211\L \V. 28th St, FORT V/ORTH, TEX~AS
Veče1c je taneční zábava při hudbě JOE MILÁNA
.,,.,