llntered aa second class mall matter, January 3rd, 1933 at W "St, ROČNÍK (VOL.) XXXIV.
l'"'X\>l'
if
!ll'.!N"''
August, 24th 1922.
WEST, TEXAS, ve středu, (Wednesday) 10. čel'vence (July) 1946
ČÍSI.O :?8 ~·~~lT'.W'@I~
TRUMANŮV OSUDOVÝ ROK~ NAD NIKDY v dějinách velmoci ne příšel na nejvyšší a nejodpovědnější úřad ve státě člověk tak málo na ně připravený, tak málo na ně asplrující, jako Harry s. Truman, když ho smrt jeho velkého předchůdce a přítele Franklina Delano Roose velta pojednou posunula do popředí a na samý presidentský stolec Spojených států: V přátel ském svazku s Rooseveltem se cítil Truman vždycky obdivující složkou. Úřad presidentova náměstka pro něho spočíval v povinnosti stý kat se s lidmi, být k nim příjemný, potřást jim rukou, pohladit nebo vzít do náručí dítě - to by byl Truman činil v každém případě, z o pravdové lásky k dětem, bez politického zabar vení, jež každému takovému činu dával jeho úřad. Při tom však žil Truman zcela ve stínu svého velkého přítele presidenta. Byl jeho drobným a ve výše zmíněných funkcích dobrá ckým, trochu přehlíženým pomocníkem. Nestál o úřady ani o vliv, nikdy se netlačil k řízení velkých správních úkolů, A tak, když po nenadálé Rooseveltově smrti musil jednoho dubnového večera loňského ro ku převzít presidentský úřad a celou odpověd nost za politiku a za vývoj věcí Spojených stá tů ve chvíli, kdy se americká vojska probíjela do evropského vnitrozemí k doupěti útočného nacistického vlka a zároveň v Asii se začínala závěrečná bitva o japonskou porážku, mohla být závěrečná slova přísežné formule, jíž slí ouje nastupující president hájit ústavu "a k tomu mi dopomáhej Bůh" stejně dobře povzde chem a střelnou modlitbičkou z hloubi srdce. Vždyť převzal největší břemeno, jaké lze vložit na bedra muže v této neobyčejné době: On, jehož ideálem bylo zůstat příjemným a průměrným Američanem, stál v čele nejgigan tičtějšího válečného a výrobního stroje světa; on, jenž se nikdy nezúčastnil ani zasedání do mácího amerického štábu, byl jedním ze th rozhodujících vůdců Spojených národů, a ze všech tři právě na něm, začátečníkovi, spočí valo rozhodování o použití atomové pumy; on, jenž nikdy nebyl zvlášť kovaný v zeměpise, měl řídit operace světového rozsahu a řešit úkolv téže řádové velikosti v nejneproniknutelnější džungli válečných poměrů ve světě i doma ve Spojených státech; on, jenž se v době, kdy byl senátorem, při každé věci zeptal: Jak se na to dívá šéf?, a podle Rooseveltova názoru zaujal stanovisko, stál zčista [asna v ohnisku pozor nosti a měl sám dávat v osudových roahodová níeh směrnice. A přece byl právě tento Hany S. Truman největší část uplynulého roku nejoblíbenějším z presidentů, jež kdy Spojené státy měly. Síla onatření z Rooseveltovy doby ho nesla od ú spěchu: Za tři neděle po Rooseveltově smrti se končila válka s nacisty bezpodmínečnou kapi tulací Německa, zbaveného všech satelitů a největší části vlastních branných sil: Amerika jásala nad vítězstvím.a Gallupův ústav pro vý2k11m veřejného mínění zjistil, že Trumanova obliba překročila o tři body vrchol Roosevelte-
vy popularity. Pak následovala sensace za sen sací: Postupimská konference, Churchillova porážka ve volbách, vstup Sovětského svazu do války s Japonskem, zásahy dvou atomových pum a kapitulace Japonska. Každá z těch udá lostí zvyšovala 'I'rumanův prestiž u Američanu, Tvrdit ovšem, že to vyjadřovalo jeho úspěch ve
--
·-·
llllUUl!U!UIU!!HUUUllllJHIHU!lllHllll!l!U!l!IUUl~llHU!:Jlllllllllllll!llll!!lUWIHHHIH!llllllilmm!::: !lf~tH!:PIHlllillii1'.Jillllrn:1m1
Modlitba za Prahu, Když se v podvečer dívám na svatovítský chrám, ruce k modlitbě spínám a přání jedno jen mám: Má Praho vítězných plání, princezno staletých snů, kéž Bůh tě nám věčně chrání od smutku šedivých dnů. · Modlím se za tebe a za tvou spásu ty zlatá matičko má, kéž nám tvou kamennou krásu osud věčně zachová. llllUUHmll!mlUUlll!UUlllUlUllHll1llll!Uh!!llUtllllillilWllJ!H!lUUUUillll!IUIHllllllhU!UU:!UHl1~llHtl!lllll11/llllJOllllUIJUU:lli!lllf
státnické zkoušce, by byla nadsázka. Jistě však to potvrzovalo, že se ve velkých rozhodováních nedopustil omylu. Za války byl boj hlavní věcí a zastiňoval vše chny ostatní problémy. Proto se časem zdálo, že stačí vyhrát válku a všechno bude rozřeše no. Víme, že Roosevelt nikdy nebyl tak krátko zraký a že déle roku před koncem války pří pravoval příští přechod do mírových dob. Snad že nebyly do kapitulace Japonska přípravy skončeny; nebo proto, že vůbec přechod z vál ky do míru nemohl být hladký pi'i všech nadše ní, které by bylo přeneslo Američana přes mno hé drobnější nesnáze. Teprve v problémech, spojených s organisací míru, vyvstaly Truma novi nesnáze, jež nemohl hladce zdolat. z roz čarování těch, kdo viděli hned za krvavou vá lečnou branou zlatý mírový věk, vzešla rozmr zelost, kritika. Pracovní spory vyvstaly jako těžký mrak na obloze obnovy ve Spojených stá tech; a vrhly stíny do světa, který čekal ze Sp. států vedení i pomoc. Každá zpráva, odkudko li ze světa přicházela, hlásila nové prolbémy a nesnáze. Veřejné mínění žádalo rychlou demo bilisaci: ale rychlá demobilisace zvýšila svíze le, přiostřovala stíny na pracovním trhu, za temňovaln výhled do budoucna. Okupace růz ných zemí, jež mohla působit jako brzda na žádostí o urychlení demobilisace, se rovněž ne ukázala tak jednoznačně užitečnou. Okupace Německa zejména. Kongres se tvářil nevrle na presidentovy ná vrhy a jeho projevy byly přijaty chladně. To, co sdělil o množnostech atomové pumy, znepo kojilo americkou i širší veřejnost. Jeho zásahy do nracovnich sporů byly z počátku hodně ne~ jisté. Liberalistický tisk začal štiplavě kl'il,iso~
...
vat, republikánský volat po výrnznějším ve dení. .Á pl'i tom Truman zásadně nerad "vodí", Ve Spojených státech je president ředitelem veškeré politiky, mínístří jsou jen cosi jako je ho poradci. Truman však, když někomu svěřil resort, chtěl, aby jej ministr také spravoval příbllžně s evropským rozsahem ministerských úkolu a odpovědnosti. Proto vzbudilo sensaci, když nedávno zasáhl president Truman clo za hranléné politických záležitostí způsobem, z něhož bylo zřejmé, že se jeho názor liší od Byr nesova. Nejnověji se proslýchá, že se Truman hodlá sejít s generalissimem Stalinem a urov nat cestu, jež se za pařížských jednání zdála po všech téměř směrech neschůdná, Paflžský Sa medi Soir nedávno hlásil, že se chystá schůzka ve Vídni. Ve Washingtoně neřfkají ano ani ne. Ale president, na němž byla znát nějaký čus nervosita, vystupuje zase pevněji. Vpravil se clo svých úkolú. A začal jimi růst. Američané sledují s uspokojením, že jejich president, jenž býval politikem, se stává státníkem velkého formátu. Byl jim sympatícký svým prostým vy stupováním a svým smyslem pro rodinu; nyní se jim zdá, že se tento smysl rozrostl ve schop nost nazírat stejně bE'zprostředně na potřeby země, jak se to projevilo rozhodným zásahem clo hrozící stavky železničáří1, a z toho čerpají dúvěrn v jeho účast na rozhodování o pi'íštím světovém vývoji. Patrné blízká budoucnost mu sí ukázat, byla-li to dúvěra oprávněná. ----)
+
..v. • (----
K~~LENDÁŘ 14. července. S1>oleč11á schůze řádu Laskavost čís. 70. a rozkvět Růže čís. 81. v síni řádu Rox květ Ruže. Místopředseda bratr Ed. L. Maťek bude phtomen. 14. července. Košíčková svačina u řádu Po krok Jihu čís. 72. společně se spolkem RVOS v i'ádové síni v Cameron, Tex. 14. července. Společná svačina a pl'ivítúní navrátivších se bratrf1 vojínú po schlizi h'lclu Svaz čechoslovanú čís. 92. ve Fort Worth, Tex. 21. července. Barbecue a lidová veselice pi'i Bačově hudbě v síni řádu Slovan čís 9, na Snook, Texas. 21. července. Společný oběd u l'ádu Vesměr nost čís. 68. v Nelsonville, Tex. ----)
+ oTo + (---
Návrhy trestu členům souzené prnt~ktor:itní vlády. - 27. června bylo skončeiio priivodní Nzení v procesu . s protektorátní vládou národním soudem. Prúvodní fizení bylo 11kol1· čeno í·ečí prokurátora Trzického, kt('ťÝ na vc huje Krejčímu, Hrubému a Bienertovi trp,:;t smrti, event. těžký žalái· od 20 rokil do doživotí, pfi čemž Bienertovi přiznává polehónjící okol nosti. Kamenickému a Kalfusovi navrh pťoku rátor těžký žaláí· od 20 let do doživotí. pl'i čemž u Kalfuse doporučuje užití parRgrafu 16. r:> tribučního dekretu, připouště.iicího zmírnění. a u Kamenického ponechávú užití téhož pa1·n grafu v1,11 soudu. V pátek 28. čel'vna bud1., vv nesen rozsudek Národního soudu nud vlajk~N •
Strana~
VISTNtlt
irnEDNÍ ORGÁN SLOVANSKÉ PODPORUJÍCt JEDNOTY STA'I'.U TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENE VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR - FRANTA MOUŮKA - EDITOR Vydavatelé - Publishers ŮECHOSLOVÁK PUBLISHING COMPAN'i WEST, TEXAS. Ptedplatné $1.50 roč. s~\bsc;·iption $1.50 a year Změny adres zasílají se do H~wniÚřadovny ve Fayetteville, Tex.,s. Change of address must be senť to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. Veškeré dopisy, předplatné a oznámky buďtez na: Věstník, West, Texas. Věstnik has the largest circulation or Czechoslovak Weekly in the South.
anJ
Mámy, vy naše české mámy Marně se častokrát po lásce budeš ptát, sny tě oklamou. zklame tě mnohokrát, vše co jsi míval rád svou láskou upřímnou. Kdo ti však všechno nahradí, nikdy tě v lásce nezradí, je tvoje matička, třebas i chudičká, kterou !:i nikdo nenahradí. Mámy. vy naše české mámy, zůstaňte mezi námi, pfodlouhý, dlouhý čas. Mámy, vy naše zlaté mámy, slyšíme rádi váš známý mateřské řečí hlas. Vy [ste nám mámy život daly, a v lásce k vlasti vychovaly, abysme mámy, vás české mámy po vždycky milovali. P0,;n. reel. Zdroj nové české lidové hudby .Í" nMmo nevyčerpatelný. Toto je jedna z nej novějších písní, došlé do Ameriky z Českoslo venska. ---) + .;. + (--Dúležitá připomínka. V minulém čísle naše ho Věstníku ředítel Nemocenské Podpory a hlavní pokladník bratr Josef Koliha jr. měl vý zvu ohledně placení poplatků na rozpočet čís. 7. Upozornění toto jest velmi důležité neb opo menutí placení vzešlých poplatků mohlo by mít pro takového člena nemilé následky čili, !{dyby nezaplatil příslušný rozpočet a náhodou stižen byl nemocí - což stává se nepředvídá ně není oprávněn k podpoře a nedostane tu díž ničeho. často jest slyšeti bratry vychlouba ti se. že dosud nebyli nemocní neb zranění a na výzvu přtstoupttl za člena Nem, Poclnory odpovídají. že takové ochrany nenotřebuii. že nestojí si ještě v tom tak zle a než se jim snad něco stane, budou mít jistě dosti a Nern. Pod poru budou potřebovati jistě méně než teď, a proto že budou si rozhodovat o svých úsporách · samí. K čemu prý ponechat spolek obchodovat s jejich nenězí. které si mohou skládat samt u Sf'hA a obracet íe. Iak samí za dobré uzn-ví! n míti je kdvkoliv je potřebují. Stejné výr:iluvy řafto sl•ri;í 11:1ši bratří orzantsátoří od někte rých jednotlivců, jimž nabízejí pojištění 11 na ší SPJST. Takoví lidé by snad měli pravdu. kdvbv se jednalo pouze o otázku. jak neiléoe hotové uložit. Nejde tu však o ukl:iťl.2!1! úsnor, nýbrž zcela o něco jiného, a to Iest ji"t.qtll,, .rrle o zabezneění pro případ. že všechny plfinv selhou ·-- u Nemoc. Podnory Žr-> se dostn ví dlouhá nemoc či uříhodí těžký úraz - nebo že člověk nřljde o všecko, co za celý život na shromúždll. Rofoík. dělník i zámo?.ný (']nvť'\k r=rná té jistoty. že zůstane na tom stupni, kte r'.· dnes považule za bezpečný. Není tomu dáv no, co v jr.<irnmi biťn.t~·$:1~óm 0l'f€l\.n,~ UV<:l~el.1{1 hy ..
lo vyplacení pojistky podporující jednotou vdo vě po zemřelém bankéři, který byl považován za velkého boháče, ale když zemřel, ukázalo se, že jediné jmění, které manželce zanechal, byla pojistka od jednoty. Vše ostatní pohltily řt nančí nezdary, takže octl se na mizině. Podob né případy jsou četné a soudně dokázané, pro to i zámožný člověk nikdy neví, kdy bude po třebovatí pojištění a proto zdravý člen rovněž neví, kdy a na jak dlouho bude postižen ne mocí úrazem. Nikdo z nás nikdy neví, kdy bude potřebovat pojištění a v rámci tohoto pojištění dodatečně i podporu v pádu nemoci, proto by neměl rodiny zbavovat ochrany a sebe, co do brovolného člena Nern. Podpory, zbavovat vý hod členstvím v Odboru Nem. Podpory. Za plaťte tedy svoje poplatky na rozpočet čís. 7 neprodleně, aby zíti·a už nebylo pozdě. Co sto nající člen nejste do Nem. Podpory přijatel ným! Fašista není schopen viděti ve svém bližním člověka, nebo aspo1'í také člověka. I{clo s ním jen nesouhlasí, toho je schopen vsadit rovnou do kriminálu, byť by to rodný bratr byl. Je ne lhlský jak šelma, nemá sr<lce a je zbabělý a u ctivý, je-li mu zle. Za bratrem Janem Hrabinou. Odešel nám je den z nejlepších jednotářú, bratr John Hrabi na, dlouholetý tajemník řádu Ennis čís. 25. v Ennis, Tex. Mluvili jsme spolu ještě při hostině k poctě členú vojínů nedávno řádem čís. 25. pofadaném a ačkoliv nesl známky delší choro by, ani v duchu jsme si neuvědomili, že jeho svíce života dohořívá, jeho dny spočteny ... Pravda, nevíme dne ani hodiny, věčný zákon života jde neúprosně ku předu, nové životy pu čí, starší jedinci zase odcházejí. Bratra Jana Hrabinu znali jsme od let desátých, přesně od roku 1909 a tuším seznámili se při nějaké zá bavě v tehdejší budově zvané "Národní síň," jež sloužila za domov řádu čís. 25., řádu bývalé ČSPS, pi'ítomně ČSA a později i Sokola Havlí ček. Zesnulý byl povahy mírné, snášenlivé, měl 'zájem o věci národní, jež vždy ochotně pod poroval a pro ně obětavě pracoval, oceňoval snažení osvětové, pro něž u svého l'ádu lámal kopí a je fedroval; ještě při shora zmíněném rozhovoru stěžoval si nám na neomluvitelnou pohodlnost, nezájem řádového členstva o svůj dorost. ždající po nějaké činnosti, ušlechtilé zábavě, hraní divadla, poi·ádání zábavních pro gramu a pod. Jednotu svoji měl opravdově rád, pracoval pro ni vytrvale, nezištně a do posled ka. Byl dobrým hospodářem a starostlivým ot cem šťastně žijící rodiny, jíž zanechal tu v těžkém zármutku a opuštěnosti. Pochován byl za veliké účasti spolkových členů a osadníků, smutečním řečníkem v pohrobnické kapli i . na městském hi'bitově v Ennis byl náš místopřed seda bratr Ed. L. Marek. Budiž zesnulému qra tru Janu Hrabinovi země lehká - jeho dobré manželce, dětem a příbuzným vyslovujeme na ši hluboce cítěnou kondolenci. Celý duch fašistického učení, podle něhož je lidstvo jen tupé, nemyslící a poslušné stá<lo, nebo jen jakýmsi mechanismem, který řídí tří cla vyvolených, ale nezvolených - celý tento duch je cluch jedu, zloby, nenávisti a neliclsko sti. Fašismus je bez slitování a je nemilosrdný, má-li kousek moci v rukou.
Ve středu, dne 10. července 1946. chvíli, kdy vrcholí světová vyživovaci krise, Ru sko nevolá o pomoc, ale samo pomáhá - .dese titisíce, statisíce tun obilí odesílá zemím, které byly stejně postiženy, ale později osvobozeny než ruská zem. Jsou to Polsko, Jugoslavie, Če skoslovensko, ale také na pi'íklad Francie, kte rá je prostorově i názorově odlehlá, cizí život ních sfér Ruska. Po nových žních bude Rusko jednou z hlavních obilnic světa. Sovětský člo věk zvítězil v závodu s časem a bídou, v závodu o chléb pro sebe a pro své evropské spolubra try, jako zvítězil pi'edtím v boji za to, aby on i oni mohli svobodně žít. Povzbuzen úspěchem vrhá se s novým a ještě větším elánem do prá.:. ce na zvýšení životní míry, za dosažení blaho bytu. k němuž mu má dopomoci úspěšně spl něná pětiletka, jež má za cíl zvýše11í výnosu púdy po hektaru, dokonalé vybavení hospodář ství zemědělskými stroji, skladišti, zařízením na zpracování zemědělských výrobkú, rozšíře ní orné plochy, rozšfrení sadú a pastvin, zdvoj násobení početního stavu koní, znásobení a jakostní zlepš0.ní stavu skotu, až zdesateroná sobení. vepřového dobytka a drúbeže. "Dvacet rublú za pracovní d<:m" (kromě bohatého depu tátu l je heslo typického kubánského kolchozu. A múžeme se vsadit, že i této výnosové mety kolchozníci dosáhnou - ti'ebas sotva před dvě ma léty pfojímali po nepfiteli holou, spálenou a válkou otrávennn zemi, na níž kromě kame ní. vyneseného výbuchy z podloží černé země, rostlo leda trochu nejubožejšího býlí. Přípravy na všesokolský slet. Dle zpráv z Pra .. hv se dovídáme, že letos na podzim skonči sou těž na sletová cvičení a jejich hudební dopro vod, což je první známlrn, že opět ožije strahov ské sletiště, jako tomu bylo v minulých letech. Co do počtu vchúzejí všesokolské slety již do druhé desítky. Dvacet let po založení Sokola Pražského v roce 1882 se konal první slet. Před cházel mu tehdy prúvod Prahou, v němž bylo 1600 Sokolú. Na sletě cvičilo 700 borcu. Není bez zajímavosti, že hudební doprovod obstaral Tyrš tak, že stoje na velitelském můstku, udával takt holí. V nepravidelných pfostávkách šlo potom pět dalších sletú, až zasáhla světová válka a znemožnila je. Za první republiky se Sokolové sjeli po prvé roku 1920. Slet roku 1938 byl posledním svobodným sletem v republice. Byl uspol'ádán v mohutných rozměrech: na novém strahovském stadionu nastoupilo jeden atřicet tisíc žen a přísahu republice cvičilo sedmadvacet tisíc mužů. československá obec sokolská se Již chystá, aby po deseti letech o pět ukázala, že myšlenka Tyršova je stále živá. Výdaje spojené s uspořádáním sletu roku 1948 jsou rozpočteny na sto milionů Kčs. Na úhradu této částky je pl'ipravena sletová daň, kterou zaplatí všechno členstvo. Škody, způsobené so kolským župám za olmpace, se odhadují na tři čtvrti bilionu korun. Také ztráty na životech jsou veliké - většina vedoucích byla Němci pronásledována a 90 procent se jich nevrátilo. Stav členstva se však nyní rychle doplňuje, takže dnes pracuje již 3000 sokolských jednot, což je větší počet, než před Mnichovem. Jak známo, na rok 1947 chystá Americká Obec So kolská svúj slet, k němuž pozváni jsou bratři z Československa, ale není jisté, zda valutové pr)tíže chystaný zájezd sok. borců clo Ameriky neznemožní. Není to maličkost, jen cestovní výlohy činí pfos t.řicet tisíc Kčs za osobu.
Závod s časem a bíclon. Mezi zeměmi, jimiž se přehnala litice války, bylo Rusko z nejhúi'e postižených. Nepi"ítel, který si chtěl navždy za~ jistit nadvládu ve světě a považoval za největ M pi'eki>.?:ku na cestě k tomuto cíli mohutné P.usko, kr:;1.dl nebo ničil průmyslová zařízení., bořil vesnice a. města, ničil pole, vylidňoval ši ré kraje odvlékáním statisícii lidí a beohled n:vm hubením těch. jež právě nepotřeboval na otrocké práce. Když Rudá armáda hnala ve třelce ze země, nacházela ji zuboženou, vypále nou, vydrancovanou; zemí bez lidí, bez zásob, bez nejnutnějších základen pro nové obhospo dařováni: opuštěné statkY. bez živého a mrtvé ho inventáře, be7. zemědělských strojú a ná h1dL IF'Zlidi, kt<-~fí by J<, mohli obsluhovat; vál lrn mmrno,:e ob1·átila v polích navrch jalovinu, umrtvila pudu. Potryá léta, než se ozdraví pú da černozemské oblasti, která bývala ruskou o l:;lilnicL fl.. ořece 7.1\ rok po flkončeni války1 ve:
24. sjezcl K. J. T. zahájen bude v pondělí 15. července 1946 v síni Moravan v Corpus Christi, Texas. Sjezd dle pí-eclběžného plánu jest rozvr žen na tl'i dny a bude i'ešiti časově žádoucí o pravy stanov a novoty jako je na příklad zave dení spolkového orgánu, nových pojistek a pod. v předsjezdové anketě o zlepšení Katolické Jednoty Texasu bylo některými členy navrho váno spojení mužského K.J.T. se ženským K.J. Ž.T .. ježto obě tyto lidové organísace maji to tožný účel i poslání. Pro pobavení delegátii mf stní sjezdový výbor přichystal divadlo "Ferdi-, nad spí" a jiné zábavy. Sjezdu K.J.T. přejeme úspěch a o jeho výsledku pl'ineseme našim (·t<:•náí·(un zpťúvu podrobnější.
Přistou1Hmim k podpěrné jeclnot~ člen doka zuje, že má o svoji roclinu starost, aby v přípa dč Jeho smrt.i nezůstala úplně bez prostředků a n.Jl¥ nehyl:i, 9c~l,ií,:r.,lll~nil. <lnhr~č~nnosi <1i:r.i, '
""
Ve středu, dne 10. července. 1946. .
život jest moudrým uložením 11Hnáší ten největší úrok.. a • ,,.~"""'" jest to úrok nadevše o čekáváni obrovský.
Vit.:zství v ůLrovské mírové bitvě. V Rusku za války šli -Óionýři budovatelé takřka v patách ženijních oddílu, které razily arruúdánr cestu nepřátelskýmí posicemi. Za armádou, která hnala nepřitele z ruských zemi, se tť1lll zadní voj proud těch, kdo měli o sídlit a obdělat osvobozené země. Dostali nei základ živého Inventáře, nejpotřeb výbn vu. Odborníci jim pomohli nospodářskýeh plánů, jež se stá soucá.stí stalínské pětiletky obnovy. Na u sr-dlícioh pak bylo. aby vypětím svých sil i vy8.íl strnj1; nahradili v dobách, rozhodují ciel1 o úspěchu polního hospodářství. co jim nu poctu a vybavení. Sovětské zeměděl st.vi so tomu naučilo, když bylo nutné rozšíht do oblastí, které se pro ně předurčeny a uzpůsobeny. Ruslco má mnoho krajů, kde je země po větší část roku ::;p,iataledovou koron. V krátké letní době pak slunce za dlouhých dnů a mnohde i za bílých· nod úžasně zrychluje vegetační procesy. Vý zkumnictví a zušlechťování, jež má v ruské zemí velikou tradici míčurtnovské školy, doda lo semena obilí, které velmi rychle roste a vy zrá vá. Jsou však meze, pod které nelze jít - a ruské zemědělství šlo na druhé straně až na mez klimatickou, i za polární kruh clo kde zemědělské plodiny zrají v povr chové rozmrzlé vrstvě .piltly, zatím co nehluboko ,mstúvó. mrtvá země, věčně prostoupena le dem. Tu bylo nutno využít vegetačně každé čekat přímo, až země rozmrzne a hned 7m{·ldé zasít; aby obilí dozrálo pro sklizeň sněhu. Těchto zkušeností a praktik po válce všude zemědělci pří osevu. Po se hnal ještě studený severovýchodní 'vítr. mr:t7td clo kosti - ale traktoristé už robili stanové tábory přímo ve stepi, uprostřed po čekaly na obdělání. Na místě se za na ošetření a lehčí opravy strojil, skladiště osiva, skladiště pohonných látek. A pracovalo se dnem i nocí, ve směnách. Sotva země roxtála, zahryzly se clo ní stroje; bylo spo čít.áno. že se ztrácí denně sto minut, zastavuje li Re sed stroj pi:'i dosýpávání. Zavedlo se dosýv chodu, nastavily se výsepové pásy do . irnprovlsovaln se osvětlení k traktorům, aby i!C mohlo pracovat i v noci. Zemědělství, které vysoko clo polárních oblastí pě stování polních plodin bohatých vítmínv, aby umožnilo vznik velikých severských měst a vy nxití přlrodního bohatství, zakletého v někdej ším království bílé smrtr, se nemohlo, nesmělo dát J)ornzit nedostatky ve svých nejvlastněj ších oblastech. Tento život nad mrtvou zemí je skutečnost trik úžasná, tak udivující ukazatel ohromné vvkonností této ohromné země, jako Jc.ii vítězství v rozhodujícím údobí právě mlnulé .Te to vlastně vítězství - vítěz ství ·-·· v obrovské mírové bitvě, v závodě s ča sem a v zúvocl~s bídou. ta celé ~:iátnípolitiky Československa v jeho poloze ve střeclní Evl'opě jest tahk: 'Uvn1tr·Jdi,:\ pevnost a ovšem jeclnota činiteh1 1>ři uplati'íování Čll. zásad, na venek clobrá vůle k sons,~dúm a stálá pl'·ipravcnost chránit všeclrn to, co po právu náleží. Fašismus a Jak lo s nim nakonec clopacllo. OtcPm fniílsmn .ie st.i-nch.Strach z pokroku, ze soi::ió.níehl'ťforPm, ?,C' vzdělanosti lidu, z obča11c:nh0rl :i strach Jedné společenské n,oc, strr.ch ze všech ostatních, žá podil 11:1 t.ito moci. Pfirozeně, k za cí!ú fnšismu dovedli se faši n chr::i.tně před neuvědomělými i hesel o svobodě, o rovnosti. o o'jehož jednotě neji když uzná vali .i>?dncb jr-n jednu: tu ó:VOU. Kdo se ne ::;jednotíš tím zpúsohem, že pújdeš s námi, dáš se k núm, nebo nám nspoú nebudeš kývat a nerozumíš dn drn doby, ,i.,:1 t,,,dy nepNtel národa, bol~,,vltc:;,ródee. ,fo lwdno pozoru, že fašismus v ka7.clé Zt'mi by1 podporován a fizen z ci fnšisnrns si sice všechny hlavni 'PtHisín
Strana. fl
ViJJSTNÍJt protislovanskáhesla opsal z.Marxe, ale Hitlero vým inspirátorem a přímým pomocníkem byl Mussolini. Na tom nic nemění ani to, že si stvo řil svou vlastní ideologii. Právě tak fašismus v Maďarsku byl kolébán tetičkou Italií, rakouský fašismus pil mléko z prsou obou těchto oblud ných imperialismu, fašističtí teroristé jugo slávští, ktei'í zabili krále, byli pfonými agenty cizích mocí a vítězství francoismu ve Španěl sku by nebylo, l{dyby bojující republikáni ne byli zabíjeni německými zbraněmi. Nikde ne byl fašismus doma, na vlastní půdě, s vlastní mi kofony, všude byl propašován z cizího státu. Svět měl to potěšení i hrůzu vidět internacio nálu fašismu. Methocla fašismu byla hrozná, surová, nelidská. Kupování duší, než se fašis mus dostal k moci - to byl nejlidštější pro stfoclek. Byv podporován, udržován a živen ci zinou a hlavně vládnoucími kruhy buržoasie a maje zájem na zvládnutí lidu, kde mohl u platúovati divoký teror i když při tom mluvil nestoudně o svobodě, o vlasti, o národu, o prá vu pracujících. Chceš se dostat do továrny? Dostaneš se, ale dáš se k nám. Chceš úřad? Bu deš ho míti, ale dáš se k nám. Tak fašismus demoralisoval národ korupcí, hrozbou, násilím. Když pak se dostal k moci, prokázal to napro sto přesvědčivě ostatnímu demokratickému světu, který se dopustil mnoha chyb a kterému pak zbyly jen oči pro úděs a slzy. Své lidi do vedl vynésti 1<. nekonečným výšinám, rozdával a tvoHl kariéry až směšné v jejich závratnosti. Německý kluk, který pi'ecl třemi, čtyřmi lety chodil v uniformě bez frajtrovské hodnosti ejhle - bez nejmenšího vojenského vzdělání se stal plukovníkem. Kancelářský písař, jemuž se báli dát napsat obálku - ejhle - stal se pfoclnoston kanceláře. Proto jen, že nosil od znak strany. Ředitel továrny byl vyhnán na základě ud:w.ačského dopisu, aby se na jeho místo dostal člověk, který by mu ztěží dokázal i'íditi koloběžku. Ale byl členem strany. Tak fa šisnrns kazil národ, povýšiv své přívržence na nadřazenou, privilegovanou, všech výhod poží vající tfalu. Slabé povahy podléhaly. Je omyl mysliti si, že se dají podplatit či koupit jen zá konclárci nebo vysocí úředníci. Kouzlu dobrého bydla a nasypaného lrnrýtka podlehnou i lidé nejchudší. Takto si chtěl fašismus "své lidi" zajistiti. zavázati. A jak to s fašismem nakonec dopadlo! Ve své dravčí touze po moci a ve snaze nabytou moc si udržeti. cynicky (ne stoudně) šla.pal jakýkoliv mravní princip, o hled, stud. Z pasáka a prostitutek učinil ná rodního hrdinu a dal zpívati píseň na jeho po čest. Vrahům stavěl pomníky. Z podvodníku u činil strážce poctivosti a z lidí, kterým žádný Mad světa by nemohl potvrditi zachovalost, u činil čelné představitele nového řádu, zloděje umyl zázračnou vodou, učiniv z nich anděly strany. Ejhle, fašismus! A jak to s ním nako nec dopadlo! Hitler počítal s ,,ítězstvim 1940. Švédský žur nalista Ivar Vesterltn1d, který byl berlínským zpravodnjem stockholmského deníku "Dagens Nyheter" do konce války, vydal knihu, v níž píše. jak si pfodstavoval Hitler svúj vítězný prúvod. Vesterhmd píše: Nacisté začali pláno vat vítězný pochod pfocl 6 lety, kdy si vypočí tali konečné vítězství na léto 1940. Na plánu pracovali Hitler, jeho zástupce Bormann a Goebbels. Po porážce Anglie mělo být vítězství slaVf•no v B2rlí.11ě pochodem jednoho milionu zajatcú. hlavně Angličanů a Francouzů Trium fální tříclon. kterou vystavěl Hitler u příležito st.i olynmijských her. Poslednímu oddílu za jatcú měl následovati otevřený vúz s Winsto nem Churchillem, spoutaném na rukou a no hou. který měl být v parku Lustgarten veřefně oběšen. Tehdy se již objednaly veliké tribuny a berlínské firmy začly pracovati na dekorač ních přípravách. Vítězný průvod se v Berlíně skutečně konal v roce 1945,kdy berlínskými u licemi pochodovalo vojsko čtyř Spojencit Rec1akcichl';lQ, Bratr Miles Podlipný v Rosen berg, Tex. 7qslal nám pěknou literární četbu, :'.t1. což mu cli'~!rnjemf'. - Bratr Adam Sikora z Alvin, Tex. nám poslu! dopis, v němž soukromě redal~r~i infonnuje o svojich názorech na pro blém Těšínska. Díky. ~-- Sestra Marie L. Kallu sová :i:c San Antonio a manželé Ben Pi·evrátilo-
vi z Dallas, účastníci sletu AQS v Omaze, po slali nám pohlednici s vyobrazením krásné So kolovny v Omaze, Neb., což nás velmi potěšilo. - Poslední doby dostáváme dopisy, došlé ze staré vlasti příbuzným a přátelů.m v Texasu. Jsou to ale po většině zprávy rodinné .a osobní, jež postrádají zajímavosti pr.o širší veřejnost. Pořadatel dostal a stále dostává delší dopisy od jeho pi'íbuzných v Praze a na Moravě než ni jeden nedal otisknouti, protože obsahovaly vě ci čistě rodinné, jež proň sice byly velevítané ale pro veřejnost neměly zvláštní dťiležitosti ni zájmu.' Z došlých dopisů ze staré vlasti všichni víme, jaké peklo prožívali naši pod nacistickou botou, jaké jsou tam nyní těžkosti, jak vypo máhaly balíky .z Texasu, kterak dopadly volby do ústavodárného národního shromáždění z clopisú dále poznáváme, jak lid osvobozeného Československa vyhrnul si rukávy a pustil se do práce obnovy republiky, nápravy škod, zvý šení produkce zemědělské i průmyslové. O mý dlo je tam všeobecná nouze - mýdlo z Texasu je tam nyní vítanější než cokoliv jiného (snad cigarety následují) a my přesto, že i v Americe je nedostatek; mastnot, mohli bychom - ob-. zvláště na farmách, kde se vaří domácí mýdlo - našim drahým ve staré vlasti přispět. Jak? Posílejme nadále místo různých věcí hlavně mýcUo.Jeclenáctiliberní balik domácího mýdla tam přinese jásot hospodyněk a na delší dobu odstraní jejich starost, aby osobní i ložní prá dlo bylo jak se patří vypráno, protože i tam se věří, že čistota je půl zdraví.
...
---)
(---
Presiclent Beneš odjede na letní pobyt na Moravu. - Podle zprávy odborářského deníku Práce odjede president republiky dr. Edward Beneš v nejbližší době na Moravu a bude uby tován v zámku Náměští nad Oslavou, kde je vše přichystáno k jeho letnímu pobytu. V Brně je president očekáván. v prvních dnech červen ďových. Zpráva dále uvádí, že ze svého morav ského letního sídla navštíví president Havlíč kovy oslavy v Havlíčkově Brodě a Slezsko.
*
*
*
ČSR a Švýcarsko budou spolupracovat též na poli cestovního ruchu. - Mezi Českosloven skem a Švýcarskem bylo zahájeno jednání o spolupráci v cestovním ruchu. Československo a Švýcarsko si navzájem nekonkurují, neboť do Československa přijíždějí hosté především k vúli lázním, kdežto Švýcarsko navštěvují turi sté pro jel1o'hory a jezera. Oba státy si budou vyměňovat propagační materiál a propagační úzké filmy. Vynasnaží se, aby uzavřely dohodu o promítání celovečerních filmů, rozhlasové relace a o návštěvě novinářů.. Do oboustranné obchodní smlouvy bude vsunut dodatek o vý měně turistů.
Změna adresy - Change Your Address Hlavni úřadovně S. P. J. S. T. To the Supreme Lodge s. P. J. s. T. Žádám o změnu mé adresy. - Please change my address: Stará Old nesprávná --·-···----···· . incorrect adresa Jméno Name address ........... (Adresa) (Address) Nová a New and správná ....................................................................................... correct adresa Jméno Name address (Adresa)
Zone
--·------------Zašlete změnu na tuto adresu:
(Address
Hlavní Úřadovna s. P. J. S. T., Fayetteville, Texas. Mali this change to: Supreme Lodge S.P.J.S.T., Fayetteville, Texas.
..,..
Bm.na 4
'tlS'l'Nht
Řád Vesměrnost, čís. 68., Nelsonville, Texas. Ctění bratři a sestry! Tímto vám dávám na vědomost, že v červen ci budeme pořádati schůzí třetí neděli, při kte ré budeme mít společný oběd. Sestry, nezapo meňte přinésti pečivo. Schůze započne v 10 ho din dopoledne. Oběd ve 12 hodin v poledne. Bratři a sestry, tedy nezapomeňte třetí neděli v červenci. S bratrským pozdravem, B. W. Schiller, taj. ---)
...
(---
Řád F. B. Zdrůbek, čís. 112., Guy, Texas. Ctění bratři a sestry! Tímto vás uvědomuji, abyste co možno v nej větším počtu dostavili do schůze druhou nedě li o jedné hodině odpoledne, 14. července 1946. Máme velmi důležité věci k vyřízení, ohledně znovu rentování naší řádové síně. Tímto měsí cem stará smlouva s br. Šebestou dochází, bu deme tedy nuceni dělati novou. že ale máme více žádostí od bratří řádových, kteří by chtěli také síň rentovati, bude třeba přítomností ví ce členstva, aby se to vyjednalo ku spokojeno sti všech. V minulé schůzi bylo také jednáno o opravě a nabarvení síně, že ale nás bylo málo přítomno schůze, bylo všechno odloženo až do příští schůze. Tak ještě jednou, bratří a sestry, vás žádám, přUďte do schůze. S bratrským po zdravem, J. H. Mikeska. ---)
...
(---
Řád Rozkvět Růže, čís. 81., Needville, Texas. Důležité upozornění! Bratři a sestry řádu Rozkvět Růže čís. 81. v Needville, Tex. jsou žádáni, by se v plném po čtu dostavili do naši příští schůze 14. červen ce. Budeme míti důležíté záležitosti k projed nání, proto je přítomnost všech žádoucí. V pá du špatného počasí o týden později. Inoc. Fečák, tai.> ---)
...
(---
Řád Laskavost, čís. 70., Damon, Tex. Bratři a sestry, tímto vám oznamuji, že pří ští schůze bude konána až druhou neděli v červenci, místo první, jak obyčejně míváme. Toto se děje k vůli tomu, aby br. místopředse da Ed. L. Marek mohl zabít dvě mouchy jednou ranou, on totiž chce navštívit všechny okolní řády a tak aby nás bylo více pohromadě, tedy jsme se usnelí pořádat schůzí zároveň se řádem Rozkvět Růže, a po schůzi k nám má promluvit br. Marek. Víte že čím větší počet posluchačů má řečník, tím lépe se mu to mluví. Proto, bra tři a sestry, naplňme tu útulnou síň řádu Roz květ Růže do posledního místa a nebudeme to ho žádný litovat. Nezapomeňte na neděli 14. července. Začátek jak obyčejně, jak se sejdeme, ale sejdeme se tentokrát o něco dříve, aby br. Marek měl. dost času se vymluvit od srdce. Thos. Kolaja ml., taj. ---)
...
(---
Řád Svaz ůechosfovanů čís. 92, Ft. Worth, Tex. Milí, bratři a sestryl Příští neděli 14. července máme naši řádo vou schůzí ve 2 hod. odpoledne a je žádouc
no, by jste přišli v počtu co největším. Jak již bylo oznámeno ve Věstníku, že po schůzí (tak asi po 4. hodině) pořádáme malý program a přivítání navrátívších se naších bratrů-volí nů, pak společná svačina. Tímto, náš řád sr dečně zve všechny naše členy-vojíny, přijďte i se svými rodinami neb· rodiči, neb se svým děvčetem a· možno-li, přijďte i do schůze, ve lice nás potěšíte, když v plném počtu se do stavíte. Také srdečně zveme bratry-vojíny od sousedního řádu čís. 154. Přtld'te i se svými rodlnamí, jste nám vítáni. Večer je taneční zábava, pi•i naší oblíbené hudbě E. J. Honzy z Ennis, Tex. vstup volný i pro všechny ná vštěvníky a celou krajanskou osadu, všichni [ste uctivě zváni. Bude to takové hromadné, přátelské pobavení, o žíznivé bude dobře po staráno. A teď přicházím s prosbou a doufám, že na še řádové sestry nám vypomohou s různým pečivem do kuchyně, neb v "Ž.enskémKrouž
ku" nás i.pnobo. neni1. tmde ~omoci všech se-
Ve středu, dne 10. července 19·H5.
ster. Řád se postará o maso, alespoň doufáme, že do té doby bude více masa k dostání. Je to ale potíž s tím masem a cukrem, zvlá ště, když se pořádá něco většího, starostí je dost, aby všechno dobře dopadlo, proto dou fám, milé sestry, že ,1:odle možnosti nám s pe čivem vypomůžete. Ještě jednou vás žádám, bratr-i a sestry, do stavte se v plném počtu, zvláště odpoledne, ať ukážeme, že si vážíme našich spolubratrů hrdinů. Bratrům vojínům žádné pozvánky neposílá me neb zveme i br. vojíny od řádu čís. 154, a tak abychom nedopatřením někoho nevyne chali. Bude nás těšit, když všichni příjdete. Se srdečným pozdravem, Marie Juranová, dopis.
. . .;.
---)
(--~
HOJ, ZÁBAVOUMÁM VOLEBNÍ 11/IAČ!
Jarosalv Žák. Psali a říkali mi dobří lidé, že prý bych se měl taky do toho obout. Lítáme v tom všíchní, říkají, tak proč prý bych si taky nepřísolíl, Na Václavském padají facky v pravé poledne tby lo mi požitkem vychutnat nedávno takovou podívanou), večer na tomtéž bulváru se pěstuje obdoba anglického Hydeparku (bez Armády Spásy), v redakcích pobíhají lidé s vykulený ma očima, všude se to maže hlava nehlava a tady prý telefonista stojí za plotem a pochech tává se. Nemějte mi za zlé, ale to někdy opravdu pří jde hrozně k smíchu. Jako tuhle vám kráčím noční Prahou, vtom se vvřítí z vinárny občan v jarém rozpoložení, uchvátí stojan s volebními plakáty jisté strany a maže si to zpět do podni ku. A kde se vzali, tu se vzali, čtyi'i svalnatí muži zaskočili poťouchlíka a skláli ho k zemi několika dírekty. Patrně se domnívali. že chce plakáty pokálet nebo jinak zneuctít. Nastala mela, přiběhla stráž, bojovníci byli zjištěni a tu se přišlo na to, že únosce je z téže strany jako útočníci a chtěl ve vinárně s pomocí pla kátů agitovat. Vedli ho pak honem do sekreta riátu za účelem obložení oka studenou náčln kou. Kdyby to byla moje vlastní strana, přlšlo by mi to jaksi líto, že se stoupenci decimujou, ale takhle jsem se nemohl smíchy udržet. Nebo zase - na pfíklad - mi radili známí, abych pranýřoval některé podivné zjevy, jako když si jedna strana zpachtuje nějaké (dejme tomu zvukové> zařízení a působí jím na lid. Jenže já si myslím, že si tím sama škodí, proto že jakmile nás Čechy začne něčím takhle kr mit, má to účinky opačné. Tak nač bych to pranýřoval? Mám jim radit, aby to dělali chy třejí?
Jak vidíte, mám s tím obtíž. Dokonce mi jed na osobnost řekla nevrle, že číhám tecl' za bu kem a pak prý, až se to vyhraje, seberu smeta nu. Jakoby nevěděl, že jsem zavilý dvořákovec! Tak já bych si tedy dovolil opatrně řící něco obecně platného (abych nikde nenarazili, ně co uklidňujícího, aby ty direkty pod oko neby ly tak tvrdé, protože jinak by byl u nás po vol bách každý druhý jako Jan Žižka. Jak tak sle duji plakáty, projevy, diskuse, mejdany, boxmatche a podobné druhy výměny názorů, jedná se hlavně o to, jestli bude totalita nebo nebude totalita. Tož já říkám, že totat se ne bude. My na tohleto totání nejsme. To už sve řepý Adolf chtěl, abychom všichni totali a my jsme se místo totální flákali po továrnách. Na Čecha nic totálního neplatí a ani gestapem to do něho nevtlučeš. Takže, uzavírám. s totální totalitou si na nás nikdo nepřijde a toho boh dá nebude, aby tento lid totálně zblbnul. ----) .;. (--Winston Churchill oclložil zájezd clo Čeo;;ko slovenslm. - Podle zpráv Reuterovy tiskové kancelái'e nemá Winston Churchill v úmyslu ztrávit prázdniny v Československu. Doi,;táváse mu četných pozvání k návštěvě rúzných zemí a není vyloučeno, že navštíví Československo později. ---) ~ (--Pamětní cleska ministru F:roftovi. - Ve ve stibulu Černínského paláce byla v pátek 27. června odhalena pamětní deska zahraničnímu ministru dr. Kamilu Kroftovi a 21 úředníkiim čs. zahraničniho mi11isterstva zahyirnvších za nacistického režimu .. řečí
. .
. .
""
RESOLUCE SOUSTRASTI.
My, nížepsaný resolučni výbor híclu Ennis. čís. 25. tímto projevuj,sme jménem našeho hi du, naši upi'ínmou soustrast pozflstaló rodi ně nad ztrátou jejich milovaého manžela, otce a dědečka, a našeho spolubratra, Johna Hrabiny, který dokonal svoji 1:ozcmskou pouť cl•:c 27. června 1946, po asi 6 měsicťt trvající 11c·moci. Zesnulý bratr dožil se 60 roli:tt, byl c1louho l,etým tajemníkem našeho i\\du, svých povin nosí dbalý, jak spolkových, tak i núroclních. Víme, pozústalá rodino, iíe těžce nesct;c r.trú tu jeho, ale budiž vám útěchou, že i my, brnl i'i a sestry, soucítíme s vúmi ve vaióa.>m zň rmutku ,a ž,e jej vzpomínúme. Ty, zesnulý brati'e. odpočívej v polrnJi po boji. Čest budiž Tvé památce. Jos. Hejný, pi·edseda, John Vl'la, účetní, Edwin Nesuda, pokladník. ----)
+ e7',
t
(---
RESOLUCE SOUSTRASTI. Resolučni výbor faclu Slovan éís. opět rnwú
smutnou zprávu podati nad ztrátou milcho bratra, který věrně své i'itclovépovinnosti vuéi fadu konal, bratra Josefa Junka. Doprovodili jsme jej dnes ku trvalému odpo činku za velké účasti h'tdovýcll členil a jeho mnohých pl'átel ze Snool;:: i z clúlného Texasu. Zesnulý br. Junek zanechal zde truchlící manželku, pět synú, z nichž čtyr-i se postavili v obranu své vlasti, s nimiž se ještě ve zdraví se šel, čtyi'i bratry, ti'i sestry a velkou bliz~;i ~ocli nu. Dožil se věku 56 rokú. Rád náš projevuje vám milí pozústalí hlubo ce cítěnou soustrast, což budiž vám útěchou. Resoluce tato bude v l"ádové scl11!zi čtc·na a pak do i'ádové knihy vepsána. Ve Snook, Tex., dne 6. července 1946. Jos. Jakubík st., J. T. Škrabánek, Jos. Šum šal, resoluční výbor. ----)
+ ~ + (----
PŘÍPAD S POLITICI{ÝiUI IWRNOU'I'Y. Starý Hromobil nosí v klopě kabátu velikou hvězdu. červenou, samozfojmě, o nosí ji honos ně. Starý Hromobil se zabývá tím, že něco pro dává. Na bílo i na černo, jak to jde, a poti'<:bu je na to kornouty. Starý Hromobil si na ty kor nouty obstaral někde kupu starého papíru. Když právě neprodává, sedí a čte. Ty staré noviny, na ty kornouty. Je to báječné čtení. několik starých, pi'edvúlečných ročníkú Hudé ho Práva. Studuje z nich program partaje, pomlasb't vá nadšeným souhlasem a večer to roznáši a poštolsky po všech hospodách v celé ótvrtL Však jsou to také krásné věci. Tuhle vykládal něco o sociálfai=;istech,v j ir1é hospodě měl prudkou foč proti militaťismu a za rohem dokazoval, že Slovansh.'í je nesmy::;L protože panslavismus je zakukle1ý imperinliii mus reakce a že se mají proti něinu spojit pro letáři všech zemí. Včera ho jakási trestní výprava partaje do konce nachytala, jak dokazuje - právo st'bc určení sudetských Němcú proti českému šovi nistickému utlačování· a protože je krádež, sebrali mu všecky ty jeho kornouty. ----)
• ~ + (----
Čs. vláda jmenovala další č!yN národní u mělce. - československá vláda jmenovnb ve schůzi 25. června národními uméki slovem:ké·· ho literát.a Ivana Krnsku~ vla:o;tním dr. Ján Botto, dále lidového umělce slovenského keramika Ferdyše Kostl,u, klavírního virtuosa prof. Jana Hehnana a basistu Nú1'odniho di vadla Viléma Zítka. ---)
• 4,
+ (----
Prof. Frant. Hník děkanem Husovy Děkanem Husovy čs. evangelické fr,.1;:;1U.v hohn· slovecké pro studijní rolr 194:6-47 byl zvol«m prof. dr. Frant. Hník, řádný profesor a křesťanské sociálni ethiky.
Ve
uue 10. července Hl46.
VISTNU~
Btrana I
,
příjmů a vydání Hlavní' Uřadovny za měsíc červen 1946. STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBURSEMENTS · FOR THE MONTH OF JUNE 1946.
úmrtní Mortuary
PŘÍJEM - RECEIPTS: Poplatky od řadů - Dues from subordinate lodges Odčítá se poplatek nových členů - Less first year premiums --·- Net preminms púiéek Payments on mortgage loans
na certíříkátové
pújčky -
19,143.64 $ • 2,675.89
.
~~
16,467.75 $ 46,556.03 2,443.47 798.28 3,664.07 5,625.00 31.58 2,250.00 50,000.00
. . . .
Payments on certificate loans
Total receipts
.
6.-1-1946
DISBURSEMENTS: Majetkové pújčl,y Mortgage loans P1\.iéky na certifikáty - Certificate loans Vyplacené podpory - Claims paid na majetek - Insurance on real estate na majetek - Taxes on real estate úrok na cert. pújčky - Returned interest on cert. loans Vl'~icrné úmrtní poplatky - Returned premiums
s
19.50
$ 127,836.18 $ 2,908.64 63,966.84 6.341.40 ,"L.
. . .
99.050.00 3,054.00 8,827.93 96.63 30.94 28.34 52.19 231.00 328.00
214.68 $
$
21,437.84 2,883.39
1,852.52 $ 214.68 $ 601.41
$
18,554.45 47,157.44 2,443.47 798.28 3,860.26 5,625.00 31.58 2,250.00 50,000.00 5115 2,883.39 340.00
s
s
133,949.62 78,397.71
2,650.12 $ 214.68 4,631.93 2,557.70
7,282.05 $2,772.38 $1,239.84 $ 212,347.33 101,050.00 3,054.00 9,047.93 96.63 30.94 28.34 90.33 231.00 328.00 150.00 48.04 2,460.38 31.90 200.00 11.58 15.18 354.50 994.32 79.30 60.00 1,245.40 551.55 505.09 155.90 49.40 13.65 65.39 481.20
38.14
.
302.00
20.00
481.20 $ 111,699.03 80,103.99
s
6,669.58 $ 2,360.14 $ 220.00 $ 481.20 $ 121,429.95 2,580.46 4.921.91 2,552.38 758.64 90,917.38
s 9,250.04
$ 7,282.05 $2,772.38 $1,239.84
MAJETEK JEDNOTY ASSETS $ 80,103.99 $ 2,580.46 $ 4,921.91 $2,552.38 Hotovost ··- Gash Vládni bondy -- Government bonds . 1,562,000.00 28,163.30 Okresní a městské bondy - County and Municipal bonds : . 433,190.20 90,033.25 1.777,233.16 PúJcky na majetek - Mortgage loans . 671.00 Pu.ičlcy proti certlříkátům - Certificate loans . 451,118.92 Akcie - Stock . 210,000.00 ll'aťlny - Real Estate . 56,679.15 621.19 Collateral Loans . 25.00 Osobní pújčl{y -Personal loans . 20.00 l'odily a měritka - Equities and Utility deposits . 10,083.55 Nábytek a zařízení v úřadovně - Furniture and Equipment .
Automobile
s
212,347.33
s
758.64 $ 90,917.38 ' 1,562,000.00 461,353.50 1,867,266.41 451,789.92 210,000.00 56,679.15 621.19 25.00 20.00 10,083.55 1,000.00 1,000.00
$4,570,991.61 $12,664.01 $123,789.46 $2,552.38 $1,758.64 $4,711,,756.10 R. A. Urbanovský, ůčetník Hl. Úřadovny.
S bratrským pozdravem,
nánntu do clob neblal-ié mi~
340.00 899.84
220.00
150.00 48.04 2,158.38 31.90 200.00 11.58 15.18 334.50 994.32 79.30 60.00 1,245.40 551.55 505.09. 155.90 49.40 13.65 65.39
$ 191,803.02
Rml~ Pi·ávo o na Slovensku. Pražsk!? Rudé Právo otis).:lo ve stfodu 26. červ na úvndníi:. n;1d,·p~,aný··rnnvi,.cí a státní jednot,i." ll v ,úlí v ni'm, ;í,e ::;hv!cnskévěci jsou v veh~jného ;1,újrnu. Poukazuje na to, že IJY by!u krú/J;:o,:rnl:nsti a nechápáním skutr,,:·nn,,iJ, Jq[~,lJ·;chnm ,;1• clomnívnli. že na kornu11l:otld:útfotina, n,pnblif::ou. J,•st možno :i.l! vdkú vólšina slovensl{ého
s
2,000.00
.
.
s
196.19
$ 191,803.02 $ 9,250.04 $ . . .
2,060.02 207.50
i
340.00
. Express . Různé potřeby na vydržování úřadovny - Office' maintenance . Lékařské prohlídky - Medical Examinations Věstník a služné redaktora - Věstník and Editor's salary . Poštovné - Postage . Nájeinné z úřadovny , _ . Služné úředníků - Officer's salaries . Služné výpomoci - Employee's salaries Tisková práce a psací potřeby - Stationery and supplies . Inc0111e Tax -········ · . Telephone & Telefraph ..,················································································Exchange on check . Vydržování kary - Car expense . Za odhady - Appraisal expense . Celkové vydání - Total disbursements Hotovost 7.-1.-46 - Cash 7-1-46
19.50 $
Souhrn Total
5.75 2,883.39
VYDANÍ -
Právníkoví za vyi'izování půjček - Attorney fee a zařízení v úřadovně - Furnlture and Fixtures Oznúmky - Advertising Eomišné organísátorum - Commissions to organizers oestovné úředníků - Officers travej Dar (Texaské Mattcí) Donation (Texas Council of Higher Education)
Nemoc. Odhadčí Sick Ben. Appraisal
$
Z minerálního a olejového majetku - Royalties . Dividend - Dividendy - Bills Payable Prodej potřeb řádům - Sale of lodge supplies . Přenos a poplatky nových členů - Transfer and first year premiums . Na odhady - Appraisal fee .
-'rn ·- Cash
Dětský Juvenile
. .
:~ certiříkátových půjček - Interest on certificate loans x pulček - Interest on mortgage loans z bondu ·- Interest on bonds
Celkový p1·íj0m Hotovc,sL G. - 1
Vydlání
Expense
Československé ztráty na domácí frontě. -
nulosti, že ve spravedlivé úpravě vzájemného poměru v jednotném lidově-demokratickém státě vidí záruku svých národních práv a spl nění svých 1o.aciálních tužeb. Tato vátšina bude rúst n silit v tom poměru, jak bude pol,račovat konsolidace vd'ejného života na Slovensku, jak bude odsll'nfwvúna disparita mezi Slovenskem a l.'.:eskými ze.mómi. v tom poměru, jak imlu strulisneí a zvf:lebovúním slovenského země děh,tvi lmde rtrnt jeho hmotný bhtllobyt rt lrnl~
V průběhu přelíčení s protektorátní vládou vy
pověděli znalci z oboru vojenství, že českoslo venské ztráty na domácí frontě činily 250,000 mrtvých. Z toho bylo 46,000 vojáku a 204,000 civilních osob. Z vojáků bylo 23 generálů, na sto dť:!stojnikúgenerálního štábu, p:i'.'es 50 plu kov11ikfl, 100 podplukovníku, 80 inajorií a ,'lia dulšich d{lstojníkťl a ťotmistl'tt
turn1 vývoj.
,;
.,,.
~·
'i'le1'tdlt
Příjem od řádťt za měsíc červen 1946. Juv. Sick B,
Loda• No,
,Moi'f.
Umrtnf
1 20 květ. 2 3 květ. 3 25 květ. 4 28 květ.
Expense
Dčtsk9 Nemoc,
Vydáni
s
$2m83 $ 7.98 27.36 705.27
Odbor Odbor
'4.44 $ .30 68.65
5 7 8 9 10 11 12 13 14 15 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 31 32 33 34 35 36 37 38
21 24 21 21 21 26 24 22
květ. květ. květ. květ. květ. květ. květ. květ.
508.50 45.94 232.29 44.70 76.96 16.81 127.23 54.88
.75
4,32 .72
.40 .20 10.33 .40
3.25 .20 11.52
25 květ. 1 květ. 21 květ. 21 květ. 5 květ. 3 květ. 24 květ. 22 květ. 26 květ. 19 květ. 24 květ. 25 květ. 25 květ. 22 květ. 25 květ. 20 květ. 20 květ. 20 květ. 3 duben 22 květ. 27 duben květ.
788.30 21.43 84.28 589.43 27.27 44.99 242.41 613.51 360.12 34.09 129.17 768.17 1,413.04 88.66 39.0!:> 273.68 11.95 70.32 84.65 12.73
70.95
.25
1.25
.25
3.00 .25
4.89 2.57
2.16
23.19 10.80 224.87 20.87 21.60 1.74 1.44 64.43 104.62 38.37 5.76
28.10 3.48
4.00
a
40 52.35 41 5 květ. 43 1 duben a 276.70 květ. 63.64 44 7 květ. 128.55 45 22 květ. 353.15 47 24 květ. 334.15 48 25 květ. 78.26 49 20 květ. 86.46 51 24 květ. 6.45 53 22 květ. 262.36 54 25 květ. 366.07 56 26 květ. 28.70 57 5 květ. 155.40 58 28 květ. 3 ..64 59 24 květ. 34.78 60 22 květ. 133.33 61 3 květ. 62 8 únor a 140.58 březen 197.87 63 22 květ. 62.39 64 24 květ. 65 29 duben a 61.00 květ. 153.58 67 25 květ. 222.04 68 24 květ. 57.97 69 81.93 70 1 duben 38.04 71 22 květ. 99.24 '12: květ. 150.91 73 21 květ. 33.14 75 25 květ. 37.33 76 21 květ. 30.02 78 20 květ. 42.78 80 24 květ. 141.42 81 27 květ. 10.69 82 26 květ. 105.29 83 24 květ. 253.34 84 27 květ. 65.91 86 26 květ. 162.00 87 21 květ. 1,392.52 88 22 květ. 97.52 89 5 květ. 28.07 90 5 květ. 91 3 duben a 436.73 květ. 410.'10 92 21 květ. 144.90 94 5 květ.
97 l duben a
11.44
245.81
8.04 12.14
.25
45.74 4.60 23.62 16.65 38.96 .90
květ. 174.51 98 24 květ. 37.75 99 5 květ. 27.72 101 19 květ. 40.46 103 26 květ. 35.89 105 27 květ. . 29.98 163.24 106 21 107 7 duben 94.61 109 5 květ. 32.91 112 27 květ. 228.73 . 113 5 květ. 30.71 114 116 3 duben 87.58 118 květ. 37.61 122 1 duben 55.93 123 19 dub., květ. 40.69 124 5 květ. 22.90 125 27 květ. 26.51 126 8 duben 124.63 128 5 květ. 44.94 129 130 27 květ. 260.53 132 5 květ. 8.53 171.10 133 25 květ. 60.40 134 25 135 27 duben a květ. 160.80 136 5 duben a květ. 50.69 138 22.28 139 6 květ. 140 5 květ. 45.37 141 25 květ. 64.59 257.49 142 27 květ. 143 26 květ. 49.98 144 5 duben a květ. 23.50 131.56 146 25 květ. 147 5 květ. 53.29 397.40 148 25 květ. 77.16 151 6 květ. 35.89 152 25 květ. 44.88 153 21 duben 496.46 154 26 květ. 8.17 157 6 květ. 51.64 158 27 květ. 130.92 160 22 duben 161 6 květ. 71.18 108.82 162 6 duben 19,143.64
---) 7.30 20.57 1.10 9.92
6.48 li
.72
6.65 1.22
.25
.25
15.46 12.01
.50
4.66 5.38 34.70 13.47 4.28
.25
1.01
.25
19.89 .50 6.85
.25
.75
20.16
10.08
2.88 45.51· 9.79 10.08 80.07 .72 279.10 10.31
14.16 .75 . 198.03 .25 1.40
">ite středu, cíne 10. července Ul4ti. .25
2.40
18.72
.80
72
Řad 'I'íoga, ěís. 5. Milí bratři
.50
1.25 6.07 .20 5.10 1.10 21.60 18.63 .25
2.17
9.36
.60 310 1.20 3.60 20.78 52.48
14.40
7.82 2.40 5.76 .80 3.20 .25
22.78 9.80
3.60 11.52
23.10 3.88 41.76 32.31 .40 7.31 94.22
.25
3.60
7.20
1.40 23.19 30.36 7.39
19.50 2,060.02 214.68
• 4> + (---
DOBRA ČESKÁ SRDCE PROMLUVILA.
Vydatně a obětavě pracující Sokol Franta Stránský st., v Dallas, Tex. zaslal nám k oti štění výstřižek z brněnského časopisu strany národních soeíalístů "Slovo národa," jejž mile rádi uveřejňujeme a který mluví od srdce k srdci. Čtěte pozorně řádky následující: Tiskařská čerň byla ještě čerstvá na výtis cích Slova národa, ve kterých byly ženy - na še čtenářky - vyzvány, aby přispěly na pomoc našim krajanům, žijícím ve Vídni. Hned druhý den začaly docházet první zásilky. Dojemné bylo, že ani naše ženy nevybíraly své příspěv ky z plných spižíren, nýbrž že každá pomohla z toho mála, které sama měla. Pečlivě přípra vené a upravené balíčky dokazovaly pak, s ja kou láskou a radostně bylo dáváno. K někte rým balíčkům byly přiloženy též krátké dopisy, pozdravy dárců neznámým bratřím a sestrám ve Vídni. Ani pozdravy našich dětí českým dě tem vídeňským nechyběly. V každém dopise byla nakonec přípojena výzva, aby se již brzy naši krajané vrátili zpět do vlasti. A tato vý zva nebude opominuta, neboť bylo vidět mno ho slz v očích vídeňských óechů, když jim byly dárky odevzdávány. Netrpělivě očekávají vy toužený den, kdy budou moci opustit Vídeň a jen dopravní potíže tento okamžik: oddalují. · Tlumočíme-li díky vídeňských krajanů našim čtenářům i ostatním štědrým dárcům, nezapo mínáme při tom na všechny ostatní nejmeno vané ochotné pracovníky; kteří k vlastním da rům připojili ještě i úsilí, aby akce pomoci byla co nejůčínnější. Dobrá česká srdce zase pro mluvila. A promluvila hlasem, jenž i pro bu doucnost burcuje: svědomí těch, kdož mohou Jakkoli zmírnit bidu a utrpení našich krajanů,
Usttt na slovanské Upě.
""'
a sestry!
Měsíc červenec jest zde a s ním se nám do stavily teplé, ba horké dny. V měsíci. květnu jsme se topili a teď zase hoříme a pršet nám nechce. Co dělat? Musíme to nechat jak to jde. Bratří a sestry, tímto vás vyzývám dne H. července do schůze, v pádu špatného počasí o týden později. V poslední schůzi se nám 1~Nhlúsi1aco nova členkyně pí. Betty Jane Bedřtchová, Keio ji bu de následovat? Tak nezapomeňte na 14. července. S vem, Chas. H~ijný,L~ij. ----) + •1• + (---PO ••• Otakar Šetka. Zvítězil zdravý český rozum, na který jsme tolik spoléhali a v nějž jsme věřílí, Víme o něm, že leckdy zakolísá, jde-li o věcí podružného rá zu, ale v kritických chvílích, je-li postaven před rozhodnutí takřka historického významu. vzchopí se a neselže. Prohrála šeptaná propaganda, která dala kdovíco se bude dít, a malovala nám stra šáky na vrbě. Prohrála nepoctívá hra, která by nás ráda byla zapletla do svých podvodu, aby pak mohla týt ze zmatků. Prohrála i zbabělost, která se nadělala zbytečné paniky a je vodou na mlýny nekalých žívlů. Vylilo se mnoho špíny ze stok a vyprala se spousta zadělaného prádla. Snad i toho třeba, abychom věděli, odkud pramení nečisto ta, poznali kořeny zla a pustili se za ním. aby se uklidilo. Neukazovalo se jen na cizi metlo se taky před vlastním prahem. Tak mi připadalo, jako když se sejdou přibuzní a nou si od plic a do očí to, co si až dosud šeptali o druhých mezi sebou. Pohádali se, řekll si I10cl ně nahlas své mínění, ale ani v rozčilení se ne zapomněli tak dalece, aby udělali před sousedy hanbu svému společnému jménu - čeehú. Vezměme to sportovně! Je po mači, sundáme boxerské rukavice, podáme svým soupeřum ru ku a místo proti sobě postavíme se tecl' všichni čtyl'i (nebo všech osm vedle sebe a ve dvou čtyřstupech se pustíme společně clo nové práce. Byl to zápas, ale přátelský, nebo chcete-li, cvič ný, abychom byli otužilí a zvyklí na tvrdý boj skutečnosti. Bylo mnoho reklamy! Velmi mnoho. zbyteč ně mnoho! A byla naivňoučká, až dětinská, stejně dětinských method jako za starých, zlatých času předmntchovské republiky, jen snad velkorysejší. I to musilo být. To skrytě, a především to potlačované po sedm let poroby se musilo vybít, musilo to z nás ven, musilo se to nějak zřetelně projevit. Bucl'me rádi, že i;e tak stalo jen plakáty a nápisy. Považme jen, jak by se to pří těch zdánlivě značných rozpo rech vybíJelo jinde! Co by to bylo rvaček, ba i krve! A u nás ... Těch pár poličků, které tu a tam padly, by se dalo spočítat. My [smc kllrl'a sově, nám stačilo strhovat a přelepovat cizí čí sla. Zlatá reklama! Ale na pNští -volby, stačí polovina, ale co dím, čtvrtlna toho, co jme měli teď; nemyslíte? Bylo mnoho slov, miliardy alov ! To však už není dětinské povídání z idylických dob kolem roku 1937! Zde je nesporný pokrok. N:1učili jsme se mluvit, naučili jsme i;e cJ,,J:;n.tovat. po l'ádáme diskuse, účastníme se mitin!rn. nesty díme se projevit své mínění a pí-esvěd{•.ujem,~ své odpúrce. Při tom se ku podivu vétšinou ne hádáme, mluvíme klidně a uznáváme odpúrcovy. To jsme neuměli, neboť dflve se debatovalo jen u piva a nešlo to bez mlácení do stolu, do prsou a hlavně prázdné jedna věc se nám ph tom nelibí: jak hezké, kdyby se r·íkalo to, co si každý my1:;H, a neomílaly se fráze vyčtené z politických úvod níkťt a pětikorunových pfiruček. Fráze n slnvrn floskule zaplavily naši l'.-eč a zbnhnily naše mi· ně.i;ií. Mluvíme-li o politice. nedovedeme se po malu vyjadřovat, než bombasticky. Pl'ostá i·eč bez vzletných a osvědčených slovních obratú byla by, tuším, mnohem účinnější. MúžP.tn to zkusit, ale prosím vás. jen ve volných chvílích! Pi'ed volbami padlo už tolik dmhocennél10 pra covního času na plané debaty, že ho víc 11(:HnÍl·· že:me ztráceti. Naopak, máme moc a moc do-, hánět!
VIBTHfK
Ve středu, dne 10. července 1946.
VLASTA PITTNEROVÁ:
SELSKÁ PÝCHA OBRAZZE~VOTA LIDU --------------~
..... ----~--~--
............~"""""!A
Ano, plakávala mladá panímáma Tondlová, které se přece dle úsudku lidí vedlo tak, že si mohla zpívati celý den. Vždyť měla grunt, kte rý jí doposud rodiče spravovali, přibývalo jí na penězích každoročním pfídavkem i úroky, by .la zdráva, že jí nezabolel ani prst. Měla muže, kterého že dostane, by nebyli lidé tak hned u věfílí, měla hezounké, zdravé děcko, syna dě dice. A že k němu posud nepřibyl bratříček či sestřička, to nemuselo přece býti mladé paní mámě líto, vždyť.byla mladá, zdravá a té dro botiny se mohlo dostaviti ještě tolik kousků. Měla preč plakati mladá panímáma. Takové nějaké zlé býlí vyrůstalo v Tondlově gruntě, kde bývalo vždy, jako by tam zakvíta la bylinka dobré mysli, taková nespokojenost vtáhla se pod starý krov snad se svistem zim ních víchříc, snad s hrůzou letních bouří, Štěpán, Štěpán byl nespokojen. Nemohl sné sti dobrého bydla, jak lidé říkali, vzpíral se té uzdě poslušnosti k otci ženinu, kterou byl pře ce tak rád vzal na svou šíji, na tom vychvalo vaném svém . štěstí nalézal chyby a nesnáze v jeho pozlacených perutích. Lidské posměšky našly ochotného sluchu v Štěpánově duši a počínal ženě svojí činiti před hůzky. Předhůzky vzrostly ve výčitky, ty v hrozby. Tak jako kde bují kopřivy, se rádo u chytne i bodláčí a nalézá jedovatý blín místa pro svoje býlí. Štěpán se zabral do myšlenky, že je u Ton dlů tedy vlastně jako šafářem (ve výčitkách ženě říkal: pacholkem), že neporoučí, neusta novuje, že pantatík vládne a on že vlastně je v gruntě pátým kolem u vozu. Bětuška, obírající se ponejvíce dítětem, smá vala se s počátku takovým řečim, pak si po stěžovala rodičům a mrzutosti vypukly. Pantáta řekl Štěpánovi vážně a vlídně, pak přísněji, že se děje, jak bylo ustanoveno, připo menul mu jeho slov, že nedbá o vládu na grun tě, tak jak byl vyslovil, ale marně. Štěpán neodpovídal k domluvám, choval se urputně, čeládku a dělníky při dotazech po práci odkazoval na starého pantátu. A nebylo li mu vhod, co tento nařídil, tu nezúčastnil se práce, ale zašel do hospody a zapíjel mrzutost. Peníze musela mu dávat žena a činila tak; ne bylať nikdy prázdná její pokladnice, kterou si založila na peníze za prodej másla, vajec a drů beže, což jí matka ponechala, aby měla na pa rádu a na nádobí. Na ty hadry a střepy, jak ří kával pantáta Tondl žertem a Štěpán s jíziivým úsměškem. Bála se, aby Štěpán nechtěl sáhnouti na pe níze, které jim otec každoročně ukládal. Toho se Štěpán neodvážil, tak dalece se ne chtěl se starým znesnadniti, ale trápíval ženu, že mnohdy nevěděla, co má mu vlastně odpo věděti na nespravedlivé, nemístné výčitky k vůli věcem minulým. Tak týrával, vyčítal Bětušce, že mohli a měli půjčiti jeho rodíčům na věno sestry Marnšky, že jest hanbou pro dvě jich spřízněné selské gruntovnícké rodiny, že si jeho sestra vzala chalupníka, nádeníčího u panské vápeníce, jak se mu pojednou švagr Janda objevoval v roz hořčené mysli. A že té sestře, která k vůli němu, k vůlí jeho velké pretenci byla tak ostrčena, která musela doma od jeho ženitby pracovati prý za děveč ku i za pacholka, konati práci na svážee, kte rou prý by zjednaná děvečka konati odepřela, nedali žádné výpomoci ke svatbě. Jen trochu těch daru od jídla, jaké se dají všude, kam se na svatbu příjme pozvání, a nějaký střípek a kus hadru. A to že si Maruška od nich zaslouži la, že přijdouc na besedu u nich vždy něco pra covala, že chodila do pazderny, že pomáhala při všem všudy. A když Bětuška namítala, že mohli říci, po žádati pantátu, tu odpovídal, že jim to mělo napadnouti, že to měli sami nabídnouti. že o na, žena jeho, to měla zprostředkovati, opříti se lakomství a nepřízní svých rodíěů,
Strana "li
"Na rodiče mě, štěpá11e, navádět nebudeš," řekla Bětuška pojednou tak vážně, že se Ště pán zarazil. "Co nám dávajou, dávajou z dobry vůle a každej by byl na to přistoupil rád a vděčně a kdyby byl ještě více donesl, nežlivá ty." "Tak, a ty mě na naše nenavádíš? Ty myslíš, že mi mohli dáti víc? Tolik, jako některýmu z těch půl tuctu ženichu, pro tebe klepny v dědině vybíraly, když ještě chodíla's do školy?" rozkřikl se Štěpán. "Tak nemluv, Štěpáne. Je to pěkný vzpome nutí, že jsem si tě nemusela ani vyplakávat, a ni vytrucovat, že mně rodiče hukázalí ve všem všudy lásku," Bětuška pojednou jako by byla přeskočila několik roků, dospěla rozumem i ci tem, pojednou z ní byla žena, znající svá prá va vůči manželu i povinnost oproti rodíčům. "Koupili ti vždycky rodiče všecko, cos jen kdy chtěla, viď?" jízlivě se zasmál Štěpán. "I mě ti koupili, ale jenom za sliby, za peníze jsem si tě já koupil sám." "Nehřeš, Štěpáne!" napomenula Bětuška. "Hoho, to teprva huvidíte, jak já dovedu hře šit. Hukáži ti a těm vejměnkářům, kterejm se na vejměnek nechce, co dokážu," Štěpán skří pal zuby, odešel, práskna dveřmi, a šel do ho spody. Na rychtu. Měl tam nedobrého kamaráda, Jan z rychty, jak se mu nyní říkalo: mladý rychtář, netrefil dobře se ženitbou s Kačenkou ze mlýna. Neby lo klidu v rychtě, byly nesváry a nesnáze mezi mladými a starými. Kačenka byla vyhýčkaná, rozmazlená, ne zdálo se jí, že by měla rodiče mužovy poslou chati, kdy se jí toho nezdálo. Byla zvyklá i do ma rodičům odmlouvati, vzdorovati a obyčejně co nevylichotila na otci, to vyvzdorovala na matce. že Janovi dělá milost, když si ho vez me a dluhy na rychtě se jejím věnem poplatí, to . si uvědomila hned na počáktku známosti a hned po svatbě ukázala rodičům Janovým, že bude vládnouti ona. Jan byl slaboch. Jak se neodvážil zastati se svojí lásky s Maruškou, tak se neodvážil vy stoupiti proti požadavkům ženiným a zmítal se často v mrzutostech s ní i s rodiči. Obyčejně pak na Kačenčiny žaloby zakročil ve všech spo rech její otec, mlynář, a staří rychtářovi proží vali na výměnku často trpké dny. Což divu, že Jan záviděl Štěpánovi, že se mu tak dobře podařilo s ženitbou? Ale Štěpán, jak bral úsměšky za pravdu, tak považoval každé pochvalování za úsměšek a dovedl se tak rozzlobiti, rozkohoutiti, že by ni kdo nebyl v něm poznával toho přísně vycho vaného, rodičů poslušného Štěpána. Požívané nápoje pivo i kořalka činily ovšem také svoje a Štěpán, jak si zvykal trápiti ženu, tak zvykal také neblahému opoji. Když započaly u Tondlů nesváry kaliti obzor klidné domácnosti, počínali staří Tondlovi od cházeti častěji mezi dnem i za večerů na vý měnek, míníce, že mladí manželé chtějí býti také trochu sami pro sebe a že se lépe dohodnou. ' A tu se Štěpán zase zlobíval, že prý vzdorují, že mu chtějí ukázati, že o něho riestojí, a od cházel do hospody. Bětuška pak chodila s Rozárou na besedu na výměnek. Přtcházel-Ií někdo od Šlapánků: a viděl tma vá okna velkého stavení, tu nezašel nikdo na výměnek. Vraceli se domů pantáta i panímá ma, Pepinka odběhla mezi chasu a Hanes se táhl za bratrem do hospody, věda, že mu dá Štěpán nejen zavdati, ale i nalíti. "Pij, Hanes, napij se se mnou na tu selskou pejchu," říkával rozjařený Štěpán a Hanes u dřený a nedobře živený pil rád a ještě bratra podpichoval. Počal vždy naříkatí, že Ještě stále nelze mu pomýšleti na ženění, na grunt, kde jsou ho spodářská stavení sešlá a potřebná opravy, po le vymrskaná, více než nutno úhorem ležící, že nelze zasíti ani [etelíny, že se nedostává ve všem všudy. A k tomu ta dřina ••. Ta dřina! To Štěpána bodalo. ~ikal si, že on vlastně také dře, že se přičiňuje a neví vlastně proč, že to hromaděni peněz, ten "kapitál," o kterém se mu tolik napovídalo, neni přece vla stně J~ho, že ma na něj právo jeho !ena .a aa
to že on nesmí ani na tom gruntě, který bude přece záhy již její, poroučet. Říkal si, že ani pak se nebude cítit pánem, dokud budou staří žít - - A Jan, mladý hospodář na rychtě, podpícho val, co mohl. Pošklíbal se Hanesovi, proč naří ká že má tuhle bratra, který mu muže rázem vy~Jomoci,maje uložené peníze. že kdekdo mí nil, že ta pretence Štěpánova byla vyplacena jako pro parádu, ze selské pýchy a že se pe?íze, byť i ti'eba jako pújčkou, vrátí zase tam, kde je jich potfoba. A žena Janova, Kačenka, pi'išla také s jízli vými i'ečmi. Jinde že taková ženitba, takové vybytí syna z domova značí pozdější zaopati'e ní celé rodiny, že se pak všichni uchytí u toho, kdo dostal první a nejvíc. Ale u Šlapánkú a u Tondlú Ž8 .i e to naopak. Měla Kačenka.jakousi příčinu, aby Štěpána posužovala. Jak se stalo, tak se stalo, ale Jan se počínal svojí panímámě ohlížeti po jiné. A to po Pepince Šlapánkové, která čím dále tím více se podobala Marušce, které se Jnn vzd~tl tíže, než se sám sob.ěpřiznal. Jenže nebyla tál:: pracovitá, klidná a rozumná jako Marušlrn. Chodila Pepinka na rychtu ke každé muzice a mladý pantáta ji brával k tanci, flkávaJe, že nm tak dobi'.-e tancuje, jako kdysi Maruška. No sil Pepince zavdanou, koupil cukrlata a marci pán a měli-li uzenky, které sousedúm o muzice chutnaly, tu Pepince sám donesl ohřátý párek položený na housce. Smávaly se kamarádky Pepince, že jí mladý rychtář snad bude hledět dohoditi ženicha, že si ji tak pi'edchází, a mladá rychtái·ka leckdy bodla Pepinku ostrým slovem, že si má holka hledět chasníků a ne ženáče. A tudíž ráda pNdala Štěpánovi k těm jeho · vymyšleným, násilně vyvolávaným trampotám. Pl'iložila polínko, jak se i·íká, a to polínko vzplanulo neblahym ohněm. Hanesovi kdejací dohazovači v okolí dohazo vali nevěsty. Ale nedařilo se. Nevěstám nelíbil se pustnoucí grunt a rodiče, na nichž prvním pohledem bylo ·znáti hamonivost, a dokonce sám Hanes se nelíbil. Vypadal zastárle, udřen, došel-li někam a podána mu úcta, počínal si neomaleně a vědělo se, že se rád napije. Také ''.PYšný"Štěpán Tondl, který svojí rodině ne přispívá, se nelíbil tak hned někomu v pi'-íbu-: zenstvu. Tak jednou na poštvání mladé panímámy z rychty nabádal Štěpán Bětušku, aby pújčili z těch svých peněz aspoú tisíc zlatých Hanesovi, aby opravil stavení, pl'ikoupil si něco dobytka, zakoupil na úh·orymrvu a zásev, aby se pak na zlepšený grunt mohl oženiti. Bětuška slíbila, že promluví s rodiči, že o své vúli bez jejich porady jednati nechce. Vyšklíbl se jí Štěpán, že se chce raditi o svém. Radila se pi'ece. A řekla mužovi, že otec jí řekl, že dnes by chtěl vrátit Štěpán ze svého pi'ínosu tisíc zlatých bratrovi, zítra tfoba se sti'e a že by záhy bylo po kapitále, že více by se tento mladým manželúm nesešel a nescelil. sice u nicll nebylo těch peněz potřeba, ale pro to že musely být složeny, by zde byla jistina a mohla se přikoupiti pole, až se hodí, neb ph stavěti stavení. Ze beztoho bude pot.h•ba nové stodoly. A pole že bude možno ne-li phkoupiti. tedy od vrchnosti, která roztrhávala dvory, najmouti. Pak že se arci musí pflkoupiti do bytka, neb narychlo že nelze se . dochovati toli ka, aby bylo dostatečně mrveno. Byla to moudrá řeč a ještě dodal pantáta Tondl, že počne s vrchností stran pronájmu záhy vyjednávati i že zakoupí z panského dvo ra mladý dojný i tažný dobytek pěkných ple men. To sdělila Bětuška muži a dočkala se takovú ho výbuchu zlosti ,takového vzplanutí v:?.tt'ku, že jakživa cosi podobného ne~iděla. Štěpá11 klel, zurřil, spílal, tí-ískal nábytek a nádobí, ohrožoval ženu pěstí i holí, že muBela i s dítětem před ním utéci na výměnek. A pak šel na rychtu a zpil se do němoty. Pla til za všecky, již byli přítomni, a vykládal všem, co a jak mu tchán po ženě vzkázal. A nebyli to lidé i·ádní, kteří ty výkla.dy poslouchali a za Štěpánovy peníze pili. Kdo byl z lepších lidi přítomen. raději odešel, nechtěje poslouchati
co
ey pošetilé řeči.•
"'
Strang, I PO STOPÁCH HUSOVÝCH. (Ze zápisků řaráře-lékaře.) V letech devadesátých, kdy kolébka otců na ších dosud úpěla pod [ařrnem Habsburským, tenkráte vzpomínky na našeho duševního veli kána a velekněze Mistra Jana Husa dotýkaly se živě srdcí lidu českého. Byl jsem ještě ho chem vyrústajicim v prostředí vídeňského so kola, jehož knihovna mi skýtala ušlechtilou vzdělávací četbu. Vzpomínám s jakou zálibou i dychtívosti jsem čítával dějiny husitské z pé ra osvíceného kněze Václava Ti'ebízského, Ji ráska, Karase a Palackého. Tyto knihy zapůso bily na mou mladistvou mysl mocně. Přt četbě se mi draly slze do očí a v prsou jsem pociťo val spravedlivý hněv na celý ten zpuchřelý řád a byl jsem bezradný, když se mi v učebně svě domí bouřilo a já se musel podřídit železné kázni. I<"nždý můj smělý projev byl trestán u krutnč. V duchu jsem si však stále sliboval, že až budu volný a sám svým pánem, že se toho hrozného a potupného chomoutu císařsko-krá lovského i té naší "transcíslantánské" mace rhy zbavím. Když jsem se ve čtrnáctém roce v ř:.\rtách vídeůského dorostu súčastnll čtvrtého sletu všesokolského ve stověžaté naší Praze. byl jsem jako v Jii'íkovém vidění. Královské Hradčany, Vyšehrad a s P-,ti'ína v sluci záříc! tok Vltavy zanechaly nesmazatelné dojmy a vzpomínky v mé probouzející se duši. Znovu sláva doby husitské otvírala se přede mnou, jako v pohádce. Tam pod starobylým orlojem a pak naproti v staroslavném chrámu Týnském jsem učinil slib, že se vynasnažím kráčeti sto pami Husovými a že budu hledat pravdu a hápravdu s pomocí Boží. jako on. Od té doby uplynulo už více jal, půl století a tu dnes v · · předvečer památného dne mučedlnické smrti našeho národního světce reviduji, jak dalece [xem tomu slibu dostál. Nebylo mi ani 19 let, když Isom so vzdal občanství rakouského. Ak tuelně jsem tak učinil brzy po přistání na pů dě Spojených států, Bylo mi osmnáct let. Dnes, kdy slunko mého pozemského putování pomalu zapadá vidím, jak jsem v mnohých těch mých předsovactích zustal pozadu, jak jsem byl ne rozumný, někdy přílíš horlivým, jindy zas vlažným a znechuceným, slovem jak jsem v mnohým chyboval. Poznal jsem však, jak úzká a nekompromisní jest cesta za pravdou a kdy koliv se z ní uchýlíme. vždy draze za to zapla ve kterém Hus bydlel před svým uvězněním. ckých stopách a památkách Husových. Dávný sen navštíviti rodiště "Husovo se konečně splnil hned krátce po první světové válce. Byla velká potíž získat místo na lodi. Musel [sem plouti z Nového Yorku do Neapole a pak do Janova. V červnu 1920 jsem se konečně octnul v starobylém Husinci. Stál jsem pohnut v ti chém zadumání v té skromné a malé [ízbě, kde prožíval Mistr svoje mládí. Po třech stech le tech vlast opět svobodná a vláda věcí v rukou lidu československého s presidentem Tomášem G. Masarykem v čele. Jaký to neporíratelný důkaz, že "Pravdu vítězí!" V duchu jsem so tá7.n I. půjde československý národ dál po sto p:'tch svého nesmrtelného vůdce? Ujme se cele ieho vzácného odkazu? Vyzvedne tu korouhev ~ kalichem [;, bude nekon~promisně hájiti svo br-du svědomí? Tyto a mnoho jiných otázek mi vířtlo myslí. když jsem se ubíral podle malebné f'i1:kv Blnuicí cestou. kterou chodíval rnladý .Ian 'clo školy v sousedních Prachaticích. Na cF''.iné věci se ukazovaly. Nastalo velké nábo ženské hnutí. Utvořila se nová Českoslovrnsl~á církev. Na Moravě vedl silné hnutí biskup pra voxlavné církve Gorazd. Později v protektorátě bvl mici-;ticT,ými katany popraven. protože v .if>ho chrámě ovrtla a Metoděje na Karlov,~ mi111ěstí bvli obieveni spojenečtí parašutisté. kte J"í tam· nalezli útulek. Zrazeni jsou K~rlem čurdo-Je1·hotem byli obklíčeni 18. června 1942 ge,::tapem a elitní gardou. V hrdinném boJi po ložili svoje do posledního muže. N,.is!"' <10vn ln J,rvivá ,itnpa. Krvavý Frank neu~:etl'il ;,:ivo1, dnb1·(•l111 biskupa Gorazda. Odešel v nř>m Jq17.!z. Znúl j~<'m ho 01,obně. V roce 1922 hvl 111·íLnm··n pl'i mé instalaci v Pi'erově nrt Mo1·:iY"'. i\ odhodlaných mužíi i ž1,11 mři •,:\r, n\r·,d do f,hiklt. Ale nb:vch se vrútil k tomu p vnhn n !arnh1H1 duchovnimn ,;ú vium. Ve éLv1·1ém 1·oce ·p1·vní 11aši republiky súčustnil jsem se tal,é daleké pouti do Kostnice nád Rý11.em..
VIBTNIK
Ve stfodu, dne 10. července
Hlouček asi padesáti českobratrských evanjelí kú vedl konsenior farář Kamil Nagy z Vano vic. Navštívili jsme místa, kterými se ubíral Mist Jan. Mnichov, Norimberg, zámek Gottlie benský, kostnickou katedrálu, radnici a domek ve k.teérm Hus bydlel před svým uvězněním. fi'eclvečer památného 6. července pronesl fa rái· Nagy skvělou foč před forem kostnických občani.1. Mluvil v jazyku německém, který mi strně ovládal. Pfodnáška zanechala hluboký dojem v srdcích' posluchačú. Druhý den za krásné ranní pohody se vypravil náš hlouček československých poutníkú za bránu města od níž se táhla alej vysokých temných topolú až k samému žulovému balvanu, který byl zarost lý bujným listím bi'ečtánu. Nikdy ~a tu chvíli nezapomenu, když jsme v hlubokem posvát ném tichu se zastavili u místa kde před 500 sty a sedmi lety miláčel{ českého národa v plame nech umíral. Zdálo se mi, že slyším slova bi blická: "Poutníče, zuj obuv svou, nebo země na kt0réž stojíš svatá jest!" Tu jsem se znova za myslel a v duchu tázal: "Bože svatý, zdaliž za věje opět duch Husu.v nad národem mým dra hým? ... Od té doby uplynulo několik let. Re publika slavila své první desetileté výročí sa mostatnost.i. Psalo se leta Páně 1928. První Hu sitská jubilejní výprava přibyla z Ameriky do Prahy. Prožil jsem opět slavné dni, jak na sjezdu Kostnické Jednoty, tak i na všesokol ském sletu a pi'i odhalení Wilsonova pomní ku v sadech naproti nádraží. Radovali jsme se z úspěchú mladé republiky a slibovali jsme si jdtě lepší budoucnost. Nadešlo i dvacáté výro čí. Nad Evropou se stahovala temná mračna, nevěštící hie dobrého. V Lánech dokončil svou velkou životní pouť věrný žák Husúv a nezapo menutelný náš osvoboditel Tomáš G. Masaryk. Jeho dobroty bylo zneužito. Jeho vzdor a pří klad clemqkracie nebyl následován. Fašismus se k nám vkrádal. Na Slovensku řádil Hlinka. Mnichov pohřbil poslední naději. Protirefor máční duch ještě jednou zvedl hlavu. Vlády chtivé živly využily situaci, když bezbranná a smrtelně zasažená republika se potácela mezi životem a smrtí. A tu opět to byl Hnsúv duch, ktPr{, zavál nad nán•dem. V Anglii i v Americe zavlály znovu husitské korouhve. Benešovo h~slo: "Vúrni odkazu Tvému zústaneme." spo jilo nás ve vlasti i v cizině k tuhému a vytrva lému odboji až do konečného vítězství spoje neckých armád. Jak rád bych se ještě jednou do té Prahy po díval, jak rád bych ještě jednou ten muj milo vaný PÍ'erov, bývalé slavné sídlo Žerotínovo, velkého mecenáše a příteie našeho arciučitele a posledního bratrského biskupa Jana Amose Komenského uviděl! Avšak prozatím mě nic nebrání, abych tam v duchu a myšlenkách za letěl. Vidím v duchu to staré Betlémské námě stí. Marně se však ohlížím po Betlémské kapli. Vzpomínám však, že pl'i poslední návštěvě Prahy, prúvodce mě zavedl do jednoho prújez du z něhož jsme vyšli na nádvoří na kterém se prý konají vepřové porážky. V západním koutě tohoto dvora jest zazděná malá gotická bran ka, kterou mi prúvodce označil jako postraní vchod do bývalé kaple betlémské. Na to mne z<ivedl do vedlejšího nádvoří, kde mi ve výši asi druhého patra ukázal vyzděné gotické okno, ja!,o poslední památku na bývalou slavnou ka pli Husovu. Pl'i pohledu na tyto zbytky bylo mi s"1nt11n v duši. Nechápal jsem jak je to možné, aby takové posvátné místo nebylo majetkem ~rléh0 národq. Nejsem přítelem pomníkť1. Pra ha jich má dost a některé sochy, zejména ty 7rJ0hír•í Knrlliv most. nejsou zrovna estheti r·kn11 ol".rn,;0n. ač si těch památek velmi vážím . ,,.,iz hv to bylo král'1né kdvbv národ. pno celý 11~1·odno:::tavil na místě bývalé kaple bet.Jémské Dúm Míru. Dúm Bratrský, nebo Dum Mládeže a tak 1:1osvětil památku jednoho z neivětších s"vch .::v11ú. Národ československý zůstává věč nv111 d1t1'5n.íkem Husovým a všech těch. kt.ej'·í kr:~"0li vř->mi'> v jeho stopách. Nejki·ásněiší však b111iov11 múžeme Husovi postaviti knM{r ve svr,m vlnPh1ím srcl~i. Jde tedy o ví~e 110'.7> o ně i•·l-<".' i,,,b·(lr6h1. ,Trll' O t.ťl dm~hovní. d~di~h1í. O o<lk~!''· 1:1,,r<, P11<1 ·~:,n"<'ll:J.l núr1)d1t·· a z n(!hOž 1duw.l v}tlv těžll. kdykoliv se oetnul v nebezpe čí ri kctykoliv 110 potkala pohrónta a neštěstí. stal'ý s\'ět padl. Zřitil se v ttosky a nový
1946.
svět povstává na jeho zříceninách. Chopí se národ múj Husova odkazu? Bude třeba veliké ho zázraku: to jest obrození lidských srdcí. Tento královský dar všem chudým a utlačeným vyděděncúm lidské společnosti nabízel Hus ná rodu a celému světu pfod 531 lety. Za to byl u pálen. V této vážné době mluví k nám znovu. Mluví k nám i jeho velký učedlník T. G. Ma saryk v uzávěru svého velkého díla "Světová revoluce,'' když praví: "Ježíš, nikoliv César." ----) • .;r.. • , _ Z Rnlrnuska se nátilo pět tisíe krajanú. Poslední č.íslo vídeúských "Svobodných Listů," orgán rakouských Čechú a Slovákú, se zabývá pomalým tempem reemigrace našich rakou ských, zvláště pak víde11ských krajanfi. Podle zprávy vídeúského komitétu, bylo od konce války dopraveno z Rakouska do Českosloven ska necelých pět tisíc čecl1ú a Slovákú. K je jich pi:'epravě bylo použito devíti zvláštních vlc,kú. Desátý vlak s vracejícími se l{rajany je na cestě. ,Tsou to většinou krajané z Vídně, zbýva,iící část pochází z ruského okupačního pámrn. Pomalé tempo reemigrace je způsobeno hlavně tím, že každý náš krajan má právo vzí ti si s s0bon všechny své svršky, nábytek, živ nostníci pak - a těch je nemalý počet - do konce i stroje a suroviny. Někdy pi'ipadne na rndi11u i púl druhého vagonu! Podle zprávy ví deúského komitétu lze počítat v nejlepším pří pnd'.' s P''Psídlením nsi ti'iceti tisíc lidí. Za měsíc 1>1·es milion litrú mléka. Jarem se zvyšuje dojivost krav. Na Mladoboleslavsku by lo v únoru nadojeno 1,032.296 litrft mléka, v bfoznu 1,164,226 litrú. V bfoznu bylo v okrese 9.799 dojnic. Samozásobitelé spoti'ebovali 138, 553 litrít. místním spoti·ebitelúm bylo prodáno 2G.n30 litrú mléka. Tak pi'ichází měsíčně více než milion litrú mléka do obchodu. ----l + •Y.. •• (---Muzikantská tra<Uee na Staúkovsku. Staň kovsko má několik lmdebních těles. Zvláště vy nikající kapely má však hornická obce Čerm ná. Fictumova kapela, sestavená většinou z absolventú odborné školy, nemá v krajl soutě že, a proto jí často požadují při významných pi·íležitostech. Kromě této hudby pllsobí v úernmé ještě soubor Fišerúv. Hudbě se věnuje v obci hodně mládeže. Proto budoucnost čerm neské hudby bude jistě zachována. ---)
• oTo • (----
Ráj kuřákít a labužnic v Plzni. V plzeňské o blasti je několik skladišť a překladišť zboží U NRRA. V objektech bývalého Světovaru v Plzni je nyní zvláštní život. Mnoho německých za jatcú je tu za pi'ísného dozoru zaměstnáno vy kládáním a vybalováním jedné z největších dodávek cigaret do naší republiky. Tato dodáv ka činila sto vagoni.i tohoto drahocenného zbo ží. V každém vagoně je 400 beden, v každé bed ně 4,000 cigaret a k tomu ještě čokoláda, holící strojky a jiné zboží. Denně se vyloží 20 vagonů. z této velké zásilky bylo dosud takákové režií odevzdáno 50 milionú kusú cigaret. Do Prahy byly poslány nedávno 3 vagony čokolády. ----) + eTt, • \·---~i se stále pokoušejí o sabotáže. - Jak je dúležitý dohled nad pracujícími Němci svěd čí několil{ menších pi'ípadú požárú, vkstně po kusú o sabotáž. V některých pi'ádelnách na Te plicku vznikl v minulých dnech požiir, který všnk byl vždy včas zdolán. V textinich továr nách, kde se zpracovává bavlna UNRRA i vý borná bnvlna sovětská, Je nebezpečí požárú zna6né. nrol:ofl0 1-::,to 1,urovina je velmi hořlavá. Po zdnlt\ní m0nších požárú bavlny. P"acované ve stro.iích. b:·Io pátráním zjištěno. že do stro jP. 11<1. ni':mž .i0 bnvlm,. byl vhozen malý plecho yv úlomek. který. jakmile se dostal do válcií, íi1;khl. tak7P lehce vzn"t.livá bavlna se okamži tě v7,11ala. Náš nrúmysl potřebuje sice ještě ně mecké odborníky. ::ile vedení závodu si musí b{,t v~dnmo. ž,::, uod touto rouškoú se mnohdy i::tn:,,,,,;; ,. 11o(h1iJrn SRbot.él'i a proto mnsi věno ,,,,1- i·~ždémn Němci zvýšenou pozorno,:t v jeho výkonn. · ___
) + ~"'- ~
<--
Suvčkh'í ml:ícfož si prohlíží republiku. Praha. 1 ČTTI{1 - DPlrgace sovět!"ké mládež,,,, kterú dli v česlwslovensku návštěvou, ťozctělila 1,e m\ s.kupiny, které navštivi jedno...
tlivé kraje republiky.
""
Ve středu, dne 10. července
1046.
KDYŽ JINÍ ZEMŘELI.
Jan Zeman. Když můj přítel interviewoval před časem a merického publicistu Otto Zausmera, odpově děl mu 'tento bostonský novinář citátem z Goe tha; ."A můžete řící, že-Jste byli pří tom, když se to stalo." A když jsme pak s Karlem o tomto thematu debatovali celý večer, ráno a další celý clen, mysleli jsme oba jen na jedno: Na domov, na tisíce lidi u nás doma, na muže u pecí Poldov ky, vozače v Ostravě, soudruhy u Škodú, na vs hybkáře z Wilsonky a hajného z Jevan, na zá mečníky z ČMK a kamelota ze Štěpánské, na kresliče z Waltrovky a vrátného v plynárně, na chlapce z Telegrafie, z jatek, tramvají a Smí chovského pivovaru, na paní • řekněme Synkovou a na pokladníka z ÚSP, na muže od rotaček, na vojáčka tam v té komické boudě nahoře ve Hřensku a na tisíce dalších. Na všecky, jimž dnešní tempo našeho česko slovenského všedního dne pravděpodobně ne dovolí, aby měli dost času pochopit, procítit a vyžít dosah toho Velikého-nového, co norim berský proces slibuje přlnést všem, kdo se roz hodli vybudovat si nový svět a řád. Jaká škoda, že všechny veliké zvraty a událo sti zastihují to úžasné lidské mraveniště vždy cky právě ve chvíli, kdy každý mraveneček je přílíž zaujat jen právě svým vlastním úkolem. svým zrníčkem písku, svou cestičkou, svým vla stním spěchem a jenom tím jedním vajíčkem, které mu osud uložil zachránit. Jaká škoda!
*
Múj přítel je, víte, tak trochu básník, Jedině proto se mohl obrátit na jednoho z oněch ma lých, neznámých a položit mu otázku, kterou před několika dny tak krásně zodpověděl Zaus mer: "Co soudíš o tom procesuv Chtěl bych sly šet také tebe." Tázaný - mraveneček, valící denně éterem do Prahy desetitisíce droboulinkých kamínků svých morseových značek, ze kterých v Praze jiný mraveneček skládá kameny a cihly pev ných pojmů, slov a vět, z nichž opět jiní, starší a velcí mravenci tam doma budují své solidní dílo - jinak radiotelegrafista čs. vojenské de legace v Norimberku, se pomalu rozpovídal:
*
Kdybychom měli více času, napsal bych ti něco krásného. Vyprávěl bych ti o mužích, kte ří zemřeli, aby tato válka mohla skončit vítěz stvím Pravdy a aby tento proces mohl být je jím největším triumfem. Mimo jiné bych ti vyprávěl o mužích, kteří padli u svých vysílaček doma, překvapení zra dou a gestapem, o telegrafistech týlových roz vědek naší východní armády, kteří, štváni ja ko zvěř Němci a vlasovci, umírali ve sloven škých horách, když vysílená ruka odmítla už stisknout klíč vysílače i spoušť automatu. O parašutistech, kteří se zastřelílí za svým apa rátem, když vystříleli poslední zásobník, o Ko paničákovi, kterého rozdřípla střepina něme cké osmaosmdesátky u Dunkerku, právě když se chystal ke své relaci. O nocích hrůzy bych ti pověděl, o strachu, kte.rý prožívali obyčejní lidé, pod jejichž do brotivými střechami nacházeli útulek zasvě cenci gestapácké smrti se svými vysílači. O li dech, kteří nevěděli, že jim bude projít hrůzou mučíren a nakonec zemřít. a kteří přece ne zradili. Vyprávěl bych ti o Normanovi Pittout z Rhodesie a o tom. co s ním udělali italští fa šisté, když jej na [aře 1944 přece jen dostali na Monte oapnezoue s jeho vysílačkou. Ti všichni umírali neradi. protože byli mla dí. Ale umírali s vědomím, že není jiné cesty. Možná, že bych ti prozradil jména některých svých přátel, které jsem přežil a už nikdy se nedokáži pro to radovat. Ale přece. Protože zůstat, když jiní zemřelí, je úžasný dar, který zavazuje. Smět zůstat a jako svobodný člověk sedět o pět za podobným vysílačem a do své svobodné vlasti sdělovat, že právo zase vítězí nad hrubou mocí, je tak krásné. Smět říct všem krajanům, že zde v Norim berku se sešl! lidé, 2c spolu hovoří moudře a VlÍ7.nc o Jedné věd. jsou rozhodnuti z této prokleté země všechny temně odtud po léta ohro~ovaly svět u zavinily tolik
V!:STNilt
Strana 9
neštěstí. A že [sou odhodláni nerez cházet se vůbec, neodejít dříve, dokud se nepo daří najít základní kámen pro nové, lepší prá vo, zákon, který by vyloučil, aby zlo zas jednou smělo pi·ijít na svět zabíjet nevinné a nejlepší z dobrých. A zdú se mi, jakoby .smrt všech těch chlapců, o nichž Iseru prve hovořtl, teprve nyní našla své pravé posvěcení. Jako by teprve tento pro ces a všechny jeho politické důsledky nám zů stavším po:;kytly záruku, že také tito chlapci nezemřeli marně. Ildského
::,1
Ten tvúj americký přítel měl pravdu. Tak ja ko ,ii měl Goethe. když o oněch osudových cinech let devadesátých století předminulého řekl: "A budete moci Nci. že jste byli pi'i tom, když se to stalo." Piť\ll.:líS O
IWNGRESU
l,lnozí znalci vládního zi'ízení a členové obou komor kongrrsn jsou pb~svědčeni, že má-li fe derální vláda zústati nejen formálně, ale i ve skutečnosti vládou lidu, lidem a pro lid, bude nutno zméniti některé ze zastaralých postupů - jak :ocnátu. ta!~ i domu representantů - a pl'i~piisobiti je tak požadavkúm dnešní doby. Toto stanovisko je výsledkem především dvou okolností. První z nich je úžasné rozšíření vý konného oddólení vlády, komplikované ne sčetnými novými úi'ady administrativními; druhou jsou složité problémy, vzniknuvší z na šich nových me'.llinárodních stykít. Zmíněné dvě okolnosti jeví se v přepracovanosti sená torú a kongresníkú, ktei'í se ocitají v situaci, kdy nemohou vykonati ve vefojném zájmu vše, co vykonáno býti mčlo. Změniti dlouho ustálené procesy není právě snac1no, zvláště jedná-li se o něco, v čem se ki'.'íží rú,mé politicl~é zájmy. První krok ve sm0ru byl však podniknut již vloni, když společný výbor senátu a domu represen tnntú podjal se studia organisace obou domů kongrorn. a na jeho základě rozhodl se posou cUU, jak nnjúčclněji usnadniti a zlepšiti čin nost F'chto vládních orgánú. Hlášení zmíně ného výboru !zpráva La Follettova a Monro neycwa i byla právě nedávno uvefojněna. Její část týká se nynějších výborů . a domu representantú. Návi\ti>vníci, ktei'í pozorují zasedání senátu nebo clomu represcntantú z galerie, bývají vel mi b.-;t.u 11cmile pfokvapeni zjištěním, jak vel mi málo z5.konoclárcu zdá se býti jednání pl'Í tomno, a Jak zdánlivě málo se v zasedací síni oc!ehrává. Zapomínají při tom, nebo snad ne vědí. že včl~šina práce obou clomú odbývá se vlastně v rúzných výborech. '" Senát má v pHtomnosti ti'iatl'icet takových výború, clúm repn,sentantú dokonce osmačty i'icct. Téchto jcclenaosmdesát výború, rozšíře ných ještě užšími výbory, k:oná prý asi devade sát procent veškeré zákonodárné práce obou kongrcsníeh domú. Osnova nebo resoluce, p.i'edložená kongr0su, je nejprve pi'edána pi'í slu:~némn výbon1, který rozhodne buď ji "po hibit.'' 1v;bo na ní pracovat a pozměnit ji, ne bo ji od U a~ do zet. V žádném se však o této pi'eclloze nebo rc~olnd v s,nútě nebo v domě representantú diiVt', rn:::,li i:lC o ní rozhodlo v pi'íslušném vý horn. P1m(:\';Hl.,; k:1.ždó zascclúní kongresu je doprovúzcno pi'edkládúním tisícú ph,dloh i bezvý2nnmných - povin .i•,~ f'úcln(' všc(~lrny prozkoumati, m·vlwdn& n pi·íprnvi('.i nebo schváliti t:y, o nich:'.: se mn hlasovati. ,Tíž clrHi dobu .ie zjevno, :i;e celý systém výbo rú poti·r!buji:: býti z1·rorganisovún. Činnost jed noho velmi často do činnosti což má za n"t.sledek n,wyho a éasl·o i í·evni·1ost me;:;i jed . Nčktci'í senó.tol'i .Jsou členy sedmi, osn1i. dr,,vítt ba dolw"<:f' .i desíti výborů: nekl.eí·i púsobi až v iíesti výborech. Ani 1.i:n n ncjsvědomitějši zákonodárce, neHrn~:e :.;e souěn ;ml~ věnovati či11:r,..,1,·,-:;1.,;,; když nt·které 1:,: ton:~,i d 1bm ; jeho čas ani 1'\ln J\(ť,,;t:::t:1 ua prostndovúní všech o llid,;: Jt: rnu u:mzóV.t!,L 'l'enLn
n,\zoi: odl'úži i,n
·1.
L1,
l•'ollette::.Mi.:rnro~·
neova hlášeni, v němž se navrhuje, aby ti'iati'i cet senátních výború bylo shrnuto clo šestná cti, stejně jako osmačtyl'icet výború domu re presentantů, a aby některé výbory domu re presentantů a senátu pracovaly společně. Ve zprávě, pojednávající o tomto p:fodmětn, nebylo učiněno žádné zmínl{y o tom, jak má býti volen předseda každého jednotlivého vý boru. Tito předsedové mají značnou moc v zá kondárných kruzích, při .tom jsou však voleni se zřetelem na délku jejich služby ve výboru a na jejich příslušnost k té které politické stra ně. Jinými slovy nejsou vždy kvalifikováni na vysoce dúležitá místa předsedy. Ačkoli nedo statky tohoto systému jsou všeobecně uznává ny, je velmi nesnadno dosíci v nich nápravy, neboť se jedná o cosi ustáleného tradici, osob ními zájmy a jinými ohledy. Zpráva La Fol lette-Monroneyova je tedy aspoú po této strán ce neúplná, i když vedle návrhu na snížení po čtu výború jedná se v ní o mnoha dalších o tázkách. Mezi ostatními návrhy zprávy jsou i tyto: aby senátoři a kongresníci mohli najmouti ví ce úfodníků, kteří by jim pomohli s jejich tech nickou, zákonodárnou a administrativní prací; aby "lobbyisté" se museli dáti registrovati. aby tak zákonodárci věděli, s kým mají co dělat; aby senátoi'i a kongresníci dostávali pensi. a jejich plat aby byl zvýšen. Jiný návrh týkal se posílení kongresního dozoru nad federálními příjmy a vydáními. Všechy tyto návrhy byly shrnuty do pfodlo hy, jež byla poslední dobou formálně pfodlože na senátu. S brzkým rozhodnutím o pfoclloze nelze počítati, neboť senát je v přítomnosti přímo zavelen prací, která nestrpí odkladu. F:L:I:S. ----)
+ """ + (---
Ze školy. Učitelka vykládá obšírně o různých zpuso bech pohonu a získávání koúských siL jako na pi'íklad větrem, vodou, parou nebo elek:tl'inou. Aby vyzkoušela clúvtip svých žáčkú, pomlčela zýmyslně o gasolinem poháněných motorech v autech a proto se ptá: "Ví z vás někdo, jakým ještě j.iným zpúso bem pohonu lze získati koúské síly?" Hlásí se malý Ferdík a na pokyn učitelky vy hrkne: "Prosím - bičem!" Učitelka zalomila rukama a zažádala clo pense. ---)
+ .,, • (.----
Korunovační klenoty zůstanou 11a Hradča nech. Nedávno bylo oznámeno, že se jedná o uloženi českých korunovačních klenotú na Karlštejně. Nyní sděluje kulturní komise zem ského 11árodního výboru, že celou svou váhou bude prosazovat, aby naše korunovační klenoty zústaly ve svatováclavské kapli chrámu sv. Ví ta na Hradčanech. Pro jejich uložení na tomto místě mluví důvody jak historické a kulturní. tak i bezpečnostní. ---)
. .
(---
dovoz surovin, zařídilo ministerstvo výživy vý robu čokolády jednotného typu, která byla ve 12. přídělovém období vydávána dětem a mla distvým clo 20 let ·ve stejném množství. Jdikož zároveú došlo určité množství kakaového práš ku, rozhodlo, aby v 13. pfldělovém období ,;e V\' dalo dětem do 6 let čisté kakao. dětem od 6 do 14 let a mladistvým do 20 let čoko.láda. Zásoby surovin k výrobě čokolády a kakaového pťúi;l,u nejsou však tak velké, proto se v tomto období vydává čokoláda jen dětem od 6 do H let n mladistvým do 20 let, kdežto kakaový prášek se pro nedostatečné zásoby dětem do 6 let. za tím nevydává: obdrží ho opět v 15. pi'ídělovém období. · ----) + .;. + (---K otázce mandátu clr. Heleny Koželuhové. - -
Podle Svobodných novin jest otázka mandátu dr. Heleny Koželuhové právně otevi'ena. ze jména přihlíží-li se k zákonitému ustanovení, že mandátu ml'í.že býti zbaven poslanec jen t<·~hdy, jestliže se na tom usnesla sněmovna a jestliže to sněmovně bylo doporučeno dvou tfotlnovou větširl01.t veťifikčního výboru. Pro tože Kozluhová 11a mupdátu trvá, možno očeg1~ 1.1í'ipnd bude
I'odl11h.o Sh1'0111á~cHhií.
,,...
"""
Příclěl čokolácly a kakaa.•Takmile to umožnil
pl"ojtxlnán v
..
strana 16
Vi1STN
Ve středu, dne 10. červenee 1946.
AU contributions, correspondence of Lodgt reporters, biographies, etc. intended for pub lication, must be in the hands of the Editor by Saturday.
OFF.ICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLJlNT ORDER OF STATE OF TEXAS ,;mpmm,sMnmmJ'll!M¥A&HiWIMl@NIM MUiiWiiiMi#i@
C. A. R. E.
WWMiilihMIPAMl@hl#ivtmMAMSN®fl&B®AMtMtltii!~mwt4llW!!91HAl!fMl®Rmtmnuullii.uiWUMWU#&i
M3MIMl¥S¥1\iii'Ir:.;
ev
The Swiss Edelweiss
The Starving Rich
Commissioner William C. Arnold announced By Marie Widmer (Cooperative for American Remittances this week that he had received communica Blossoms of thé Alps! Like a fine shower to Europe) tions from Commissioner John J. Allan of Chi the first of their species begin to cover the The American Reief for Czechoslovakia, me., cago, who, following his participation in The mountain vales and pastures even before win is now a member agency of C.A.R.E., a non Salvation Army High Council had visited some ter has consented to withdraw to the Far :profit organization through which individuals, of the devastated areas in Europe. According North. Crocus, anemone, soldanella, gentian, groups, and organizations may order "stan to Commissioner Allan, five years of occupa prímula: they are foremost among these early dard food packages" for delivery to designated tion and its aftermaths have created in Hol messengers of apríng. Daily their number in relatives, friends, groups, and organizations in land a new class of people-c-vthe starving creases and the steady arrival of newcomers certain European countries. Its purpose is to rich." furnishes surprises without end, so that the provide supplemental relief in all war deva He found that among Holland's "most i;:itiful middle of June sees the mountains garbed in stated European areas where its operations sufferers" are the erstwhile rich people, who a wedding· raiment of magnificent splendor, are authorized. and where the entry of the because of their former status have not had a joyous riot of colors. In this fair month of packages is allowed free of customs duties and access to organized relief. The irony of these roses awakens the blushing rhododendron of rationing regulations. people's plight, according to Commissioner the· Alps, generally described as alpenronse, Orders for these packages can now be plac Allen, is that they have money in the bank and since it blooms in profusion in regions ed for Czechoslovakia. that could· buy things, but this money is im that are easily accessible, it is a popular tro Originally designed to feed groups of ten pounded by the Dutch Government as a pre phy of embryo mountaíneers. American soldiers, providing them with a caution against inflation. The Dutch care al Far more elusive and consequently infini full day's variety in diet, the ,packages con lowed to withdraw such small amounts that tely higher prized is another· blossom particu tain government specifications furnishing an they are unable adequately to clothe or to larly characterized of the Swiss Alps-the average of over 40,000 calories each. These con feed themselves. Edelweiss. Ordinarily its starry-eyed white sist of approximately 30 pounds of the follow "The poor little rich children -in Holland. ing (net weight): flower is only to be seen in the most ínaccess at least-can no longer be spoken of sarcas able spots, at great altitudes, on steep moun 9.8 lbs. solid meat, stews and hashes; 6.5 tically," said Cummissloncr Allen. "These chil tain sides, guarded by precipices which even lbs. cereal and biscuits; 3.6 fruit jam and pud dren are in rags, and are all undernourished. ding; 2. 3 vegetables: 3.9 sugar and candy; the sure-footed chamois scale with utmost I intend asking our Salvation Army Home precaution. There is something singular in the 1.1 cocoa, soluble coffee and beverage; 0.8 Leagues to send clothing for these children." shyness and aristocratic aloofness of the Edel evaporated milk. 0.5 preserved butter; 0.4 Commissioner Allen illustrated the plight of cheese (not in all assortments); and miscel weiss, and this seems all the more remark Holland's former wealthy people by describing laneous other supplies including 2 cakes of able from the fact that with some care it conditions in a family of two whom he visited. soap, salt, cigarettes and matches, chewing can be cultivated in an ordinary garden. But The man was formerly the owner of a large gum, etc .. amounting to 1.2 lbs. The contain when thus planted it loses .that alluring beau store in Utrecht which catered to the rich and ers are heavy-duty and waterproof. ty which induces climbers to assume risks for which incidentally supplied the Dutch royal which they may have to pay the penalty of There are three steps involved in sending family. death. these packages to Czechoslovakia. "Their home is still as it was before the The chief characteristics of the Edelweiss 1. Get a food remittance application· blank are the ampleness of the flower, its pure, from your local bank.' If it has not received a ' war-luxuriously furnished, with the finest hangings, linens. and furniture. But these peo snowy whiteness, the peculiar wooly clown that sup;:Iy of the blanks, you can obtain them ple have almost nothing to eat. I gave them covers the leaves of the plant and the ring of from the national office of American Relief what seemed to them a large and preclous bracts surrounding the flower-head. The Edel for Czechoslovakia, Inc., 1819 Broadway, New supply of food-seven cans of sardines. Filled weiss exhibits in a marked degree the curious York 23, N. Y., or from any of its Bank offices with gratitude, they gave me what amounted tendency of alpine plants to increase the size, in Boston, Chicago, Cleveland, Montclair, ,N. to a great sacrtňce=-one cup of real tea. When fragrance and brilliance of their flowers, while J., Pittsburgh, New York City and "Washington. the country was overrun by the Germans, her stems and branches are dwarfed. D. C. Blank are also obtainable directly from The surprise and admiration excited by the C.A.R.E., 50 Broad Street, New York 4, New · home was stripped of all clothíug." Needs in Holland are greater than are those York. Edelweiss when first discovered by some Swiss in any other formerly occupied country, said mountaineers fed to a popular superstítlon If you wish to send a food package without Commissioner Allan, who also visited Nor concerning the plant. It became to be regard designating a particular beneficiary, write way, Denmark and France. ed as the emblem of purity and the most suit "general charitable contribution" on the ap "During German occupation, all Dutch peo able of all gifts to a maiden from her říance. plication blank. In consultation with local au ple were allowed only 340 calorics a day (2,400 Many are therefore the traditions and legends thorities, C.A.R.E. will select a needy indivi are considered essential to a normal diet}. relating to the happy or fatal ending of a love dual to receive the package. Ilf organizations I met one man who had lived for three months in clays gone by, when custom required that or individuals wish to send any number of on nothing but asparagus. the young man should prove his worth and these packages to specific organizations in Salvation Army units, scattered throughout his devotion to his intended bride by climbing Czechoslovakia, they may so designate on the Holland, are doing an excellent job of distrib application' blank. some perilous height for a bunch of these im uting relief that is sent," said Commissioner maculate blossoms. 2. When you have filled in your name and Allan. Even today these highly treasured alpine address and that of the person or groups of "ln spite of all their suffering, the people flowers are the reward only of the bold and persons to whom you wish to send the pack in France, Holland, Norway and Denmark the brave. age, purchase a cashier's check at any bank, a either are not expressing, or have forgotten •.~ money order, or write your own check. The their bitterness," said Commissioner Allan. in the world? We have heard people say they cost of each food package is $15. This covers "The people are stoical, and make no com used to be fearful and are not afraid any everything - contents, shíppíng' and delivery. ,i;::laints. All they are interested in is to re more. We have heard them say they used to If the package cannot be delivered within a build and to recover." hate and now are sorry. We have heard them reasonable length of time, full purchase price say they were out for all they could get and will be refunded. warehouses overseas, ready for delivery to are living now to see what they can give. And 3. Mail the application blank and the check the authorized countries. their actions bear out their words. or money order to: C.A.R.E., 50 Broad Street, American Relief for Czechoslovakia and its This change is usually the result of finding New York 4, New York. Branches can supply, upon request, with a reality ln religion. They find that atomic ener C. A. R. E. does the rest. C.A.R.E.is the only a::'1'inted circular containing all of the Inronna, gy is not the only universal force that can agency authorized to accept payments. DO tíon given above. be tapped. And when they "cut in" on the NOT MAKE THEM TO ANY ONE ELSE, for ---) + ~· + (--energy known as the "power of God," they no agents are authorized to handle them. OUR "CUT-IN" ON WORLD SJZCUilll:'i'Y find it does things to their courage, to their In oi·der to provide the speediest possible No man, class, race or nation will ever be sense of responslbllity for other people and to delivery, orders will be air-mailed, to C:.A.RE.'s secure except in a moral world. A world that the aims they had set for themselves. overseas representatives, who will make deli is free from fear, hate and greed and hence To cut everybody in on this same great very from stockpils in C. A. R. E.'s overseas from all the human misdeeds motivated by Force would produce the moral world which warehouses. The packages will not be sent these passions. and which alone can bring lasting world se rrom the United States, for they are already in Is there a way to end fear, hate and curtty.
~~~:.:::
<>-
Ve středu, dne 10. července 1946.
Whose Child Is Wor.ker Throughout the years, a favorite topic of discussion at .fraternal conventions has been the field wormer. He has been taken apart piece by piece and put back together in the same manner. Throughout all of this, we have learned much about the necessary qualifica tions of a field worker. Over the years we have made strides in our field work and the work methods of the fraternal sales worker of to day are a far cry from those of the horse and buggy era. In the early' history of řraternalísm, field work was done primarily through evangelistic methods. "Know-how" was of secondary im portance. A man's success was limited only by his enthusiasm and circle of friends. Because of the informal field set-ups, the home office had littl2 knowledge of how the man actually did his work. If the apps were rolling in, that was enough. Fortunately in those days the public itself was not very critical. Now, we are not accusing these early wor kers of misrepresentation. Possibly they were misguided but certainly they were sincere. Furťheremore, the public was getting its fra ternal insurance protection ridiculously cheap. Those were the days of inadequate rates. Your fraternal insurance certificate was indeed a bargain. But all of us lived through those early days of řraternalísm witnessed the far reach ing changes in the fraternal system. Agitation for adequate rates grew and one by one the fraternal societies fell in line, placing their business transactions on a sound basis. In some instances this was accomplished through a change in management, but. Mth slight change in field personnel. Yet the shock: of facing this readjustment was more than some of these field men and women could face. Many of them fell by the wayside-others are still with us today. The loyalty of such men and women is such that. they want to keep on even though they may not be makíng a living. Generally, the loose controls of the early days have been replaced by more rigid super vision. Day by day. we see a pronounced trend towards a more integrated field set-up This trend is noticeable both in the fraternal and commercial life insurance fields. Is · this a natural trend? To answer the question, let's ask another one. Whose child is the field work-. er- or more specifically, whose child is the fraternal field worker? My conclusion is that no matter how independent the řraternal Held worker may appear in his work, he is defini tely and positively the child of management. If we are willing to assume any degree of credit for the field worker's success, we must also be prepared to assume responsibility for his shortcomings, whatever they may be. Fail ures in the field are notably common with both the commercial companies and the fra ternal societies. We can dismiss these failures as "all in a day's work," but can we ever ex plain them away to the public or the unfor tunate agent himself? I am afraid not. I am also convinced that these failures will be more difficult to explain next year and ten years from now. All we have to do is read the news papers to see how critical the public can be. The spotlight is turned from one problem to another, always with the question, "Why is this so"? This criticism, while it may be ag gravating, is responsible for the great pro gress in our countries. We Americans usually receive super service because of this attitude. Some of the failures of our fraternal sales field worker may be attributed to inferior re cruiting methods. Perhaps the producer should never have been placed in the field in the first place. Other failures may be ascribed to poor induction methods, lack of coordination in the sales, 'traíníng program, lack of sales aids, lack of home office supervision, lack of direct supervision in the field.
VISTNht
Strana U
Almost any combination of these obstacles can definitely· place a man behind the eight ball. Personally, I am not in favor of any rigid over-all program, because I have seen too many of them fail. Brain storms are not going to solve our field worker problems. Nor can I see any short cuts in dealing with such a pro ject. We have no reason to expect mlracles over night. The agent cannot expect míracles -management cannot expect miracles, but once again. the public is more impatient. In too many instances in the past we have sacrificed quality for speed, we have placed the cart before the horse. We have been im pressed by breathtaking plans, and neglected the fundamentals. We have been day dreamers instead of planners. We have inaugurated great :r:rojects and not followed them through. We have forgotten in many instances our respon sibility to the agent, to our societies and to the public. We've been especially lax in our public relations. Perhaps the closest contact we have with the public is through field work ers. Her,e any public relations program will stand or fall. Here's where we would place· more emphasis than we have in the past. I would advocate closer attention to the problem of the říeld worker. It is definitely a question of better selection-it is a question of better training program and of the other factors I mentioned previously. And I would mention that this must be continuous-day after day, month after month. We should be ever on the alert to changing conditions. Isn't it foolish for us to look for any normal period in which to act? We have post war ,i:eriods, war periods, pre-war periods, boom periods and depression periods, but never a normal period. Consequently, no program no matter how superior, can remain unchanged. We must be ever alert to these conditions. The daily papers and magazines ring with discussions about the returning G.I. and hís problem of readjustment. In our own society, we have seen these men become adjusted to the business of selling life insurance in. an amazingly short time. Just give them the · best of help and they come through.
True
,il"n.w>'ll
.The
By Harriet Miller Walker Mary Nolen was desperately afraid of snak es. She had them on her mind while she Wai> 1:lacing a big batch of gingerbread beside an open window to cool She neatly lnic! a piece of linen over it. Then came a plaintive cry from her little son's room. She rushed in. Terrified, she gazed 011 a big rattler in his crib. He lay across his body sucking the warm milk from a bottle! In a split second it would be drained. She had to think quickly. She knew that the Indians were going to have a snake dance. They always did when the ground was parched and their crops were dying. They believed the Great Spirit would send rain if they did. Snakes nested in brush, which had the same markings. Nature had done this for them for protection. Sometimes 'they would slither through the dirt floors of the cabins. The mother's blue eyes were nearly out of their sockets. She brushed her golden hair off her moist brow. She did not know what to do. The infant was so small, the snake so power ful and venomous. While she stood trying to decide, the reptile turned and wriggled through the rungs of the crib. She climbed on a table. He headed for the kitchen. Every move bis slimy body made, she knew exactly where he was. By the rat tling of kitchen utensils, she was certain he was near the warm gingerbread and the open window. She prayed he would go outside to his nest in the brush.
Then silence fell. Her little son was sound asleep. Quickly she got down řrom her perch. She peered into the kitchen. To her horror, there were two snakes . sourid asleep with their heads close together ---) + ... • (.--on the warm gingerbread. The morning was Fort Worth, Texas, July 5th, 1946. cold, and they obviously were enjoying the Dear Brothers and Sisters: warmth. She rushed back, taking her infant Lodge No. 92 is conducting a program Sun in her arms. Down the bayou she was sure day, July 14th, dedicated to the valiant mem that she would find a friendly squaw in her bers of our Lodge who so bravely fought for tepee. Jumping in her little bark canoe, she our freedom. We request all ex-soldiers of the paddled over the swirling waters. Lodge to attend as well as their families. we The squaw was at home. She had just fin also wish to extend an invitation to all ex-sol ished cooking a big dish of grasshoppers in diers of Lodge No. 154 of Fort Worth and to bear's oil. In a kettle were some of her cloth their families to join in the festivities with us. ing. She always rubbed these with Yucca roots This program will begin after the conclusion to get them clean. But she willingly dropped of our regular meeting or shortly after 4: 00 P. everything. She was so overjoyed at the idea M. A free supper will follow the program řorthe of getting two big snakes. The Indian paddled ex-soldiers, their families, and all Lodge me111. while Mary Nolen hugged her chcild, all the bers and their families. A free dance will be while relating her experience. held at 8:00 P. M. to which everyone is cordial Mary watched her fearlessly snatch each ly invited. The music will be furnished by Hon snake, pull out its poisonous fangs with her za's Orchestra of Ennis, Texas. Make a date to bare hands. She never after understood how visit us Sunday, July 14th, and you will be they danced with them in their mouths and assured of a pleasant afternoon and evening. let them coil around their bodies. Marie Juran. When the old squaw got back to her tepee, ___ ) + et. + (--she bathed them as -tenderly as Mary Nolen The new bride wanted the new maid to be did her infant. After this, she dried them, pleased, "You'll have a very easy time of it with fine powder she had ground from rice. here," she said sweetly, "because we have no Then she kept them in a handsome pottery children to annoy you." vase which she had made herself for this "Oh" said the maid generously, "!'se very purpose. fond of children, So don't go restríctín' your She explained after the dance every snake self on my account." went back and lived in the beautiful. Silvery Bagology. Clouds. ---) + et. + (------) + oY., + (--An Army ořříoer was píeked.up tearing A man sauntered into a restaurant and ask around a hotel corridor ln the nude, chasing a ed for chicken soup. The waitress called the damsel in a nightie. At the courts martial his order to the kitchen. Seeing they had split lawyer got him off by reading a regulation pea soup on the menu, he asked the waitress that states: to change his order. The waitress yelled to the Any officer may appear in ,public suitably kitchen, "Hold that chicken and make it pea." clad for the sport ln which he is indulging. ---) ot .;, + (---___ ,,,, •• + (--"Can I change these pants at this counter"? Sambo: "Sugar, did that big kiss I jus' gave "Well, lady, I'll tell you. There are a lot of you make you long for anothe,:-?" men shoppers around, and. I'd advise goi.ťlg Liza: "tt 11h<>.' c\ld,-but he's out of town!" to the dressing l'qom/'
""'
Strana l:ll
Vi:STNht GltO'l'ESKY.
H.G. Pi·ípacl s bouračkou. Dlouhé měsíce zela ta strašná mezera v řadě velikých domů na nejživější pražské ulici. Strašlivá rána, nezalrrrjená a volající k nebi hromadou cihel, zpřerážených trámů a pokrou cených železných nosniku, ti'íiiť betonu, ka menná drť. Nálet tu AmHl s povrchu něko Iíkapntrový dum. Už je dávno inir, ~dt, Ly žalnjicí trosky jsou Lu ;stúle. Něco by ;,t· mělo udělat, jistě. Dalí to tedy panu staviteli, aby se to aspoů ne:{. bude opět možno stavět. Byla s
tím však svízel. Dlouhé- týdny visela na těch troskůch obrov ská cedule:
Stavební dělníci se tu nřljmou za výhodn~·cll podmínek ... Inu, to byly takové a jrne !W.,té zn.lmv. Pan stavitel byl zou dešti u bouračka obrustaía pampeliškami.
humorist a a měl nápad. Maličký a rázem ožila bouračka mraveništěm lidi. Za týcl0n tam nezbyla ani cihla. SLálo to pár korun a dvě řečné báby. které se postavily nedaleko bouračky a vykládaly si: "Já ho znala. hy! to Němec. On vám tam měl, paní, plné beclni(ky zlata a briliantu, a těch zlatých peněz! Na vlastni oči jsem to viděla a po té pumě to tam všecko někde v těch cihlách zůstalo ... " Politická výchova. V jedné pokrokové zemi byla [ednn probudilá obec a tu obce řídlla jedna vynikající strana. Myslila to s lidem dobře a rozhodla se, že uspo pro občany povinný krus politické výcho vy. Když Jsem tam jednou přlšel, měl jsem čest poznat muže, který té politické výchově vyu čoval, a dostalo se mi i povznášejících pocitů sledovat jeho poutavou přednášku, Byl vše obecně ctěn a vážen a mnoho mužů mu závidě lo. "Jakpak jste na něj příšll ?" otázal jsem se jich opatrně a pln údivu. Nadmuli se hrdosti a řekli: "To nebylo jen tak. Chtělo jích vyučovat mnoho. Všichni musili skládat zkoušku a on pi'i ní napsal slovo "politylm" s tvrdým y." "Tak - " žasnu, "a na' to se stal vedoucím kursu?" "Jakpak ne;' zuiéril mne užasle. "Všichni o statní to psali "polytykn." Právo. Místní národní výbor to vzal energicky do ruky a všecko to náležitě provětral. Přisli pl:·i tom také na jednoho pána, který měl propach-, tované nějaké obecní pozemky a panu přcdse doví národního výboru 1>0 to něiak nezdálo í.o je k<!' t.a!mvú tendence -- že je to nějak maro. T0;1 pún plni.fl to1i;, n:,knlik stovek rob11', a Kr fo \'7,:1 lo na l u;l;lrn. tak se zjistilo, že to opn1nlu m'ROuhb~;i.Byl::,. (.u totiž nějaká stará 1>mlonva, kl,Cl'ú Rtan0vila. 2:e .ie to vyměřeno po dlr výnosu a že to pachtovné je paušalováno Lr,!, a tak podle čtvrtiny čistého výnosu. Neměl to tak jenorn ten pán. M'.Ě•I to tak už jeho táta. Jeho dědečel~. pradědeček, pl'apra dédeček. n Lak to šl0 dál n dr! až do dávné mi nulosti. Už to ani nikdo nemohl pamatovat. Smlouvn jo viíak i:;mlouva.právo je právo, a už to uznával i cr-dý národní výbor. kdy. si na jednou ten pán vzal do hlavy, že jim nebude platit vúbec nic. že prý ,;o této pflležitosti vlastně na Ln ePlou smlouvu po prvé podíval, a 3e z.iistil. že platl!i nemusí. to múže udělat i řádá
Tuhle byl nu.lez,,n pan pfočLedR m.ístního nůrndniho výborn dote u portýra v zemském núl'ocln!lll
Kí·í:,;ili ho tam a domlouvali
mu. Stúl Dad níni doktolť, iíeKt rererentú zem ského ná1·od1dli•1 v,:.t,nn1 it t<>i, pan nújemee, flkrd:
'·Jak ched.o. i.,;:,.1yz n1:vezmete podh~ smlouvy t,u čtvrt.lnu. tnk; Je tn druhú podmínl{n
VP Hth.'dn. dne 10. červe11ce104CI.
smlouvy z 26. května 873, a vypravím 1nisto pachtu jednoho těžkooděnce );)roti ko'ttřím ským ... " ----}
. ""' .
(--
POSťLEDNÍ ZPRÁVY Z ČESKOSLOVENSKA. Rychlé počešťování Pošumaví. - Volby uká zaly, že se Pošumaví rychle počešt't1je. Tak mt pi-. město Nýrsko, brána k severni Šumavě, mú již UOl českých voličfi, v t.elezné Rndě městy:;i
bylo octev!l.dáno 4'N. hlasu, v Dešenicích 213. Na :,;p nekonaly volby v devíti obcich, poně v ndz lu nejsou dosud čeští voliči. Většina z t.:d1to obeí nebude osídlena, pozemky budou Y.alť:měny. Jsou to obce Blata, Žizněnice, Plú ně, F'tH:hsberk, Zadni Chalupy, Sv. Kateřina, Dat1~lov, Oldi'ichovice a Matějovice. V celém nýrském soudním okrese bylo v r. 1!>38 jen ně kolik stovt-k čechtl. Naše zámky se promě1111jí v musea a ozclm vovn~·. - Zámky v západních Cechách pati'ily většinou Němcům. Krásný zámek horšovutýn ský bude zachován jako mu1,eum, zamek v Koutě na Šumavě byl pl'idělcn Jednotě výtvar ných umělců, která zde ~řkH l'ek~eační a umě lecké stfodisko. V :,;amku v Trhanově bude chocl,-ké národopísné museum. Zámek v Pobě, zovicích bude proměněn, stejně jako ještě jiné zámky v Pošumaví, na ozdravovnu. Mělo by se pamťi.tovat i na uskutečnění záměrů vynikají eího pedagoga dr. Amerlinga, který chtěl v zámku v Kanicích zi·ídit ústav pro duševně ú chylnou mládež. Dva nové pomníky v Plzni. Osvětová rada mě1;ta Plzně pověÍ'ila Sdružení zapadočeských výtvarných mnělcu úkolem zotga11isovat míst ní užší soutěž na vyhledáni 1nista pro pomník obětem z první i druhé světové války. Táž kor porace spolu s plzeňskou odbočkou Amerického ústavu požádala dále, aby západočeští výtvar níci uspoi·ádali soutěž i na vyhledání místa pro postavení pomníku americké armádě, která 6. května 1945 osvobodila Plzeň. Současně bude jednáno také o přemístění pomníku J. K. Tyla od Vojtěcha Šípa z Leninovy třídy na vhodněj ší místo. Na oba uvedené nové pomníky bude vypsána celostátní veřejná soutěž. Zas jcclen vítězný náVl'at. Busta Palackého se dnes zase vrací na své misto na úmrtním domě v Palackého ulici v Praze II. Toto bronzo vé poprsí, dílo mladého Myslbeka, zdobících orl let osmdesátých dům Palackého, Riegrftv a Bráťúv, musilo za Němců pryč. Co vlastně by lo, kromě nenávisti proto všemu, co Cechové ctili, za nacistic~ým tažením proti Palackému? Slova, vrytá do tolika českých hlav, že hlavním a základním obsahem českých dějin je spor s němectvem, "pojímání a zamítái1í spflsobúv a foclúv německých od Cechů"? Nebo spíše list do Frankfurtu, odmítající tak pi'íki"e koncepci protektorátu už devadesát let před jeho vyhlá šením? "Ten to národ malý sice jest, ale odj akživa zvláštní a sám o sobě stávající Celé spojení země české s říší Německou bylo by od jakživa pouhé regale, o kterém český národ, fa,ští stavové sotva kdy věděti chtěli, aniž toho 1,obě všímali ... Celému světu je povědomé, že císařově němečtí, co se této jich hodnosti dotý če, od jakživa s národem českým ani dost málo činiti neměli ... " Muselo pryč všechno, co pi'i pomínalo tato slova a snad také pohrdání pou hou mocí fysickou, útiskem a násilím, které zaznívá z tolika míst díla Palackého, dějepisné ho i politického. V druhém roce po německém pádu, který předpověděl, vrací se podoba Otce národa na své místo. Ten návrat je neposled ním vyjádřením národního vítězství. Těm, kdo prožili těch několik let posledního českoněme ckého zápasu, bude i toto poprsí připomínat posilu duchovní, která z díla Palackého prýšti la v této krisi národních osudťt všem, kdo na toto dílo nezapomínali. Lidická symfonie. Náš hudební skladatel Bo huslav Martinťl, který žije dvacet let v cizině, .ie spojen životem milované vlasti přes vzdále nost t,isíc1'.t kílometril tak krevně, že pociťuje k'.ižclý její záchv<~v. A ohlasy pak slyšíme v jehn d1le. MnrLinú napsal Lidickou symfonii krvi t.óžc(· z1·nněného českého srdce a její túny i:,roSl'dcem všech lidí, kdož ji poslouchal! ja ko tragick:ou piser1 beze slov.. Martinú vvtvoNI hrdinskou báseú v ,tónech, která bude vždy v české hudby a světa vilbec zaujímnti
">-
čestné mú;to. neboť tn,to hudba pramení z velí~ ké bolesti. ale je prosvětlena silnou virou ve vi tězHtvi či.~ti'·trn lidství. Bohuslav Martinů je ve světe zn n,dí vln:,t dústojným nástupcem An tonina D'h)iúku u plní poslání české hudby ve zn:im,•ni jc'.ik:.h trndih1kh ídeúlú, které na ko m,c .,;vfrt \'y:duvením jediného slúv l:fl 1.irli(:c, L, k, jr,ku ibdná jiuá hndbt( ve světě. ,,.ianovib vý!rn1mi cen.v ol.lilí. <'.:t·:,l:\j:;l,1·,,,n.·0k:\ ,Ltd,1 :otmwvilu výkupní ceny n , ,bili. U lYi,.·nb, JY,•i It~ jnko11tni váhy od 350 E'(:; ·h :;:;11 Kes, u s.ita od :155 . 3(l0 Kčs, lum~
nť·l:o J,,,-.,,,r·n,.: '.l!i5. u je(~llk~Jw µri.unyslového od n j·:·,·:nH•n,, sladovnického od 315:',·!~ rw,: r,(] :!.7fi .:~:i:S. Od•,Lupúoválli Nm podle velikosti poclnikfl platí dále a srážkf jsou zvý. . . . lU) ceny. ~::.'HYv:·..,,t.:.i!Wl!l Jn I
:::i.<M)'.t,:'*'4~Wl!..·w.OOJ\':1iluiiťl..t:.Jit ....V'.JJ!l''~~'W::l:.t...'~·~~.J,:~~~~~ltWil:t:rfu:Offl'ť
~
o ~
c ~
;ti ~ ~
. . .
:::
Q
o
8
~ .....
(f)
n
c: =i
(f)
~ ·~
-i
:t ffl
o < l>
·-s
()??. ~ ~ii 'O :i:,~ ;o'4i--"o;;:, :o m1-n1,- ;O rn >-\ .cw zr ":"~,:;i-r'..úl (i)
li)
~
:i:,
~:2Ji ~2q t1(J) o:i-o~<A, Úl\l <~ {I)
::-=,:,o"":: i-iii ;;i: ~;i;:,()
:z:r-l
,ť).... ::)): .,
~~rl!;:JSr.::olil filw ·"'" o
·-o~
o:::i ;z
@.~(J) ..'.i
!Ji
-
Ve stfodu, dne 10. července UJ46.
YIBTHfE ] směřovala
l
žádá o iegislab111"y,,
ku zlepšení
Stra.:o.a. 1! nacez pres jiné, razníl vdó~no~t i:es!~o~lovens~rn110 ú-
financí stá.-j Park a Kalifornii,
,b?,:
tu a Jsem si ji~t, že daněpla~ci vá~ státy a Washington se vrátí l'.'O cel-' ~u l~e__s_po.1,enyn: _sta~n:n a,,:.'~_e_m si ze za posledních pet, k ovem . ses • t·me děl , poby tu do unew JOVn1h.c1u1 ,~,101l.v ze e mm . .. za o.,1ioboze_·n1 . roku nebyly na ně uvaleny nove . • • . , Jha Iašlsmu a nacismu. Yorku, odkud ještě zajedou ke krat-: ---o---sL:i tní dai:_e. -. , , . šímu pobytu do Kanady, kam jsou: Bratislava. (ČTK). Porady smí''V mojrm puvodnim oznamem pozváni kanadskou vládou. Do Li-/ šené komise českoslovcnsko mad'ar ;;líbíl jt2111. ~ak_ó roz_hodn?u podporu die, Ill. zajeli čs. novlnářl v dopro-j ské ve Starém Smokovci pokračuji s?cinlmm z~vazkum pomocí vodu zástupce státního departmen- i od pondělku 1. ť:-avrncc. V pondělí helem: slepcum: zanedbaným tu Bart. H. Underhílla a red. Josefa! byl skončen na stovonsku soupis oD, . dětem, na~emu systému Martínka, tajemníka čs. Národní ' sob sporné národnost! v souvíslostí w:itelFkC' P_ense, protož., teh~y _tyto rady. Redaktorka Alena Bernáško-] s reslcvaklsací. Pouze v severnícl. s~atu nebyly d?s~~t:cn~ pl- vá položila jménem čs. novínářu u okresech tento soupis rotrvá ještě l\luJ r·~kord closvedc:, ze Jsen: pomníku v Lidicích věnec a red. Ka-~ několik dní. Provúdční s.::iupisu pro vytrvnle . boJoval za plne __splně:11 rel Zieris v stručném projevu zclli-1 běhlo v úplném klidu. ttchto zavazku. Jsem potesen, ze mv, co stút, učinili jsme velký poS~l~~~~u~~~~.~~~í~~ ·:'".
•
v
.:
;~~;O~O~~l~~~e
'
~r~~ ~l._s_o_...,.,,K . . ,,-0,_L__,_,_,_,_,_.,_.,_,
robní pensi v Texasu nežli v ktedml::oli•1 státu našeho národa; a nasi prúměrné pense jednot!~ď starým lidem se podstatně zvy, nsporn a šila. Náš program starobní pense není úplný a nebude dokončen, pokud nebud~ ~rušena ~~·esn~ .sazba ; i. 8 pomoci; nez Jsem potesen, ze sněmovn_.a poslancú a já co člen, 1;1a: v smalt Jsme v~~r~ale pro zrusem 11 · sazby a Ja Jsem zadal guver-1 A nóra státu, aby svolal zvláštní za~edání Iegislat.ury, která by se pok1;~1l~ tid::;~r.-miti presnou sazbu pense, c1111z i.:>y našim starým lidem mohla bý~ o po:.skytnnta větší pense a legislatura o U by to mohla učiniti, ježto se jí poDAŇ VČETNĚ cla:t·ilo opatl'iti peníze ku splnění , , , , tět".hto závazkú. Vy uznáváte jako ŘIZNE PIVO. CHUTNE ZAI{USKY j:i, že žádný jednotlivec nemůže tu, to situaci změniti, než já slibuji, ,bnclu-li zvolen, že budu v budoucrnJ:s.ti stejně jak v minulosti vytrvaKaždý jest uctivě zván le podporovati zvyšení pomoci sta, . ,· . 1 lidem. ZABii\Nil\l Dále slibuji svoji další podporu •!•..a~oGl:DMlc:z:a..u...,.u~t,411ft!>ft«llllZll>ťl~<,._t)<11111:>fJ«:m<-f1~"1.-.<1~,l~t1~(1~~1~~•:• • vei"ejným školám, pro pi·ísnou zá. ,_. __ chovu přírodních zdrojú, pro cesty ~~ii!llliii!llliii!llliii!llliii!lllil!liilil!liilil!liilil!liili!lililll!lililll!lililllii!llli~~:§jjj"j~filllllffifillilllTil~l!liili!§?filli!§@jjjj~fm8 z farem do trhú, a jiné pfodlohy, jež náš stát učinily větším státem; nnše okresy většími okresy; a náš lid šťastnějším lidem. li li Co vúš zástupce, pověl'ili jste mne zuclpo1•ěclností,abych vykonal svůj clil pro úspěch státních záležitostí rn a jú jsem vytrvale pracoval abych v Lamlo ohledu byl úspěšným, stej né jalrn jsem se snažil dosáhnouti úspěchu ve vlastním obchodě, pro tmte plně uznávám, jest-li že bych s~. neosvědčil ve svém vlastním ob chodě, nemohli byste o'éekávati ode mne, abych měl úspěch ve státním obchodě. · Ujiiiťuji vás s celou upřímností, že ,podnikám svoji vlastní kampaň a nejsem nikomu vázán mimo lid Jsem Texasanem vlastní volbou. jakmile moje i;lrnleni Bell okresu a budu-li znovuzvolen, budu pokračovat zastui::ovati větši bylo skončeno a já byl hotov prováděti právnickou praksi, do ,rn lidu mého distriktu. brovolně vyvolil jsem si Texas - a Nueces okres - za svťlj znovu zvu vás k důkladné prodomov. A n,emám pi'íčiny litovati tohoto rozhodnuti. hlídce, mého l'ekordu zákonodárné\ ho či jiného. a po tomto šetření, Zároveň se všemi vysloužilci z Nueces okre:m vúžím si lihlcdúte-li mne hodným důvěry, vás snah veřejnosti a soukromých spolkú usnadniti núm návrat ujiiíťuji, že budu hluboce a upi·ím do civilního života. Soudím, ž.e vojenská služba sama o sobě ně vd(čií<•m za váš hlas a podporu." ' v úctě neuz:působuje žádného muže pro v,efojný úfacL Jú ucházím se w. w. (RED) ROARK. o úfad .soudce okresu Nueces protože se považuji zpúsobilým (Pol. Adv. Pel.) svým školením a zkušeností a protože nabízím tvohvý pro ---o--gram. novináři navštívili Lidice, Ill. Chicago, Ill. (ČTK). V pondělí 1. července navštívila tříčlenná dele gace čs. novinářú z Prahy osadu Li Já upÍ'Ímně věi'ím v program, jejž nabízím a pociVuji, ~::: dice ve státě Illinois. čs. žurnalisté vy, co oJjčané Nueces okresu budete tento pod1corovat. Alena Bernášková, František Me Ionn a Karel Zieris přijeli koncem Pozn. vyd.avatelťi. - Pan II. Shireman jest minulého měsíce do Spojených Stá kl'ajanskou veřejností v okolí Cor1ms {!O muž naprotú nf\ pozvání amerického státního sto schopný <lo úřadu okres11ího ROUdcť. Po kratším pobytu v (Paid Pol. AdvJ New Yorku odjeli do Detroit, od Irnd přijeli v neděli 30. června do poté navšti:vi Y~U9'.W$ton~
I I I
Tanecn11 .,. •
I
f f
·. ·
I
Í O
1
ti•
I v nedeI"' 1
VOLIČŮM OKRESU BELL! "Nepfostanu býti vděčným lidu devadesátého pátého 1egislalivního distriktu Texasu: že mi dal pí•íleži tost sloužiti vefojnosti zvolením mne do legislatury. Tato pí·íleiitost byla plně využita dle mojich znalostí a schopnosti, a výsada tato byla po celý čas radostí pl'i mé snaze cho vu ti s,e co poslanec i jednotlivec tak:, aby se odráželo moje uznání za clú věru a svěfonectví na mne vložené. Zkoušel jsem býti věrným této dú věfo stálým usilováním a prací v zákonodarství, jež dle mého náhk~ du pflneslo nejvíce dobra pro nej větší počet lidu okresu Bell. lVIúj re kord v zákonodárně o této snaze ne pochybně'dosvědčuje a j ú upfonně vítám vaše dúkladné vyšeti'ení to hoto rekordu, jenž jest otevi'en pro všechny, k:tei'í by chtěli vyšetfova ti. "Uznávám, 'že jest nemožno pro vašeho poslance uspokojiti všechny voliče jež zastupuJe v zákonoclúrně., protože je nemožno hlaso'vati pro obě strany otázky a následovně jest nemožnost.i získati si pí·ízeú všech voličú po celou dobu. Než .iá jsem P~c~lý čas_zkouš,~I~estně !' upi'ímne ~ei:ovat1 v ka~dem sme:·u spra~ed!1ve,1~~sti:an:1e a be~ precl~uclkt~ svo.1e uvazem vsemu zakonoclnrstv1 a z_kouš_el jsem dle zdravého rozumu ~ 1:1te1Igence sledovati t211 směr, Jenz by přinesl prospěch většině liclt~. t~~1oto o_kresu. . Pn prvnun oznámen! mojí kan?1datury pro tento úřad ::.libil jsem, z,e b~c'.u vytrvale yr~co~at} pro h~spoda1nost ve statm vlade. protoze tehdy General Revenue Fond našeho státu měl schodek ve výši ko:em ~30,000,000 a !1á_š stát platil svoJezavazky a sluzne zamestnancúm :i:;,2něžními poukázkami, jež musely být zpeněženy se srúžkou nebo dr~ ženy delší dobu než mohly býU vyměněny za hotové peníze. Jest potěšením hlásiti, že finance našeho státu jsou. nyní nejlepší za dobu jednoho století, což stvrzuje právě vydaná zpráva pokladníka státu, dle níž dnem 4. června 1!)46 núš Generální R·evenue Fond měl ns. hotovostt $34,629.500.00. Bylo mojí povinnosti a výsadou pl'acovat a podporova:t k~~dou pf~cUohu
,1
0 ....
i ~
!
f
I I I
V 8:00 HODIN VSTUPNE' OSOBA 5ll\
i i
!
8
J
i
I
HUDBA MACOVA
I
i
Wm.. H .
....
8
• '
t
j ,,
.~
-t
8tratul. it
:Y.18'.fl'.1111 JI!''
,
Ve středu, dne 10. července 19'16. '
o
p
OZNAMENI KANDIDATU MAC COKER za železničního komisaře ~~~~~~~~~---~~~~ 9. CO:NGRESSI?NA~DISTRICT L. J. SULA!{ za Congressmana
lI I
I ·
15. SENÁTNÍ DIS'.fRIKT
GUS. RUSSEK za srmátora 15. distriktu :i:a státního semítorn 22 SOUDNÍ DISTRICT STÁTU J. LEE. DITTERT za Distriktního návladního
Wm. (BILL) GRAEBER za okresního Superintendenta okresu Ft. Bend
.
•
-
•
T. R. (RUSK) ROANE za šerifa okresu Ft. Bend OKRES MATAGORDA
WALTER L. SKUTCA Za okresního komisai'e Precinkt čís 4. HARRIS * MILNER za úřad šerifa.
•
•
R. F. (BOB) PEDEN za okresního soudce
•
"'
THOS. H. LEWIS za okresního soudce
•
GUY H. BARNETT za šerifa ·
•
• ARTHUR HARRIS, JR. za okresního soudce • ARTHUR HOLLOWAY za odhadčího a výběrčího daní OKRES VICTORIA
I President Beneš v severovýchodních
JOHN L. JARRATT
za okresního šerifa + W. F. (BILL) CRAWFORD za. úřad šerířa, OKRES AUSTIN w. D. BRYAN za okr esn íhoo soudce
Čechách.
I
v
Praha. (CTK). Denní listy reře-
I rují o cestě presidenta republiky dr. I Edvarda Beneše v severovýchodních Čechách. President se účastnil 30• ,, dl , Vt , cervna o ra 1 em pame 111 desky Kar· lu Capkovi v Malých Svatonovicích. Potom navštívil českou Skalici Ja, roměř a Hradec Králové, kde 'promluvil a apeloval na politické straI ny, aby neopouštěly osvědčené prínI dp: ,~o"~~.d~ a sp?lupr~ce. v~e to tím dúležítějšf, ze bo] proti řašísmu doI sud neskončil a dosud není 'možno vylučovat obtížné mezinárodni e' ventualíty, ,p,roto je ve vnitřní politice nutna bezvýhradná spolupráce. I
•
I
WELDON B. DAVIS za okr:~ního návladního ol~resu~Austin LAWRENCE DITTERT za okresního klerka O snovuzvolení. + J. L. STIERLING za distriktního klerka (o znovuzvolení)
v
mem!ťlntis.
:ni!í.rodem,
I .,
~111•
WILLIAM WILLRODT znovuzvolení za okresního pokludníka.
-o-
Praha. (ČTK). - V úterý 2. ěervence o?.~oledne vr~til se do Prahy z Piw1ze zahranicni ministr Jan Masaryk a státní tajemník zahraničního ministerstva dr. Vladimir
1
za okresního odhadčího-výběrčího d •
koš Šťastné úle·
~adiv~va nem?hla s námi jeti. JeJl ma~mka pry s~ mu"sela podrobit operaci, tak doufám, ze to nebude zlé a přeji jí, aby se co nejdříve uzdravila. Pro ~nešek ~ončír~1 až po druhé za~e neco o te cestě do Omahy a zpet. Lu dmi.1 a "I těll . 1, a ·eJ sova. Provolání Slovenské Národn] Bra~isla_va.<?TK). ~ Strany slove:1s~e Nar~d1:1 fro!1t~ vydaly ..spolecne pr~~ola~n, v ne~nz ods~1zu1.1 pokusy lud ackych živlu 1~odry~ zak~a: dy ob;1?vy na Blovensl..u. P~ovolmn se hlásí k odkazu slovenského povstání, žádá dále co nejrychlejší soud s Tisem, Tukou a spol., odsuzuje zneužívání náboženského přesvědčení pro politické cíle, vyslovuje vděčnost Sovětskému svazu a rudé armádě žádá další rozvíjeni šíckého programu a novou ústavu. Podle zásad tohoto prohlášení naléhavými problémy jsou ~aďarít, repatriace Slovákú, vnití·- ! m kolonisace a industrialisace Slo- : venska. To je možno uskutečnit je-· nom v těsné spoinpráci s 'českým
I
-t
. Preo!nlr..t. čís. 2,
I
1·
A. S. (BILL) ADKINS za šerifa
WILLIAM D. KAMAS za okresního lwmisafo
d?l!: I
Díky
OKRES FT. BEND
•
•
•
TEXAS
O
Il
•
• GUS. STRAUSS
CH_ARLIE STI;AUS~
I , .. . .
pJ:·í-,
l
W.R. POAGE za Congressman (o znovuzvolení)
Sestry a bratři a celé čtenáfatvo! Praha. (CTK). _ v patek 5. 'če1·~ Předně zasilám vám srdečný po- : vence se v Praze očekává předseda zdrav z Omahy, a věi'te, lituji že DAVE LACAS jste tu nemohli býti všichni red1telslteho sboru American Rte~ za okresního pokladtúka tomni n"~ tom so~~lsk~m slct:1. .., lief for Czechoslovakia dr. mmneth BELL COUNTY Neuvěrite snad zadny, co to Jc ~a Miller l<terý odletí z New Yorlm ve krása, když ti sokoli a sokolky cvi- j , ' ·, či při hudbě, zvláště když je jich I ctvrtek 4. cervence. Dr. Kenneth RALPH JEFFERS za šerifa taký počet jako byl zde, ze všech I Miller se v česk:oslovensku přesvěd~ stran. Věřte, že jsem byla až h~cla,! čí o naléhavých potřebách a získá E.T. (BUCK) RAY. že vy všichni ve Fort Worth Jste I · za okresního šerifa t~ké ~řijeli s vaší1:_1i dětmi, a matcriá:. pro publikační a pfodriáš + fam, ze na rok, az. bude zase ;;;L:.0 kovou cmnost ve Spojených stá CONNALLY NEAL v Chicagu, ~e jich bude mnohem It za školního superintendenta. ' · ze ' kd yby lrnzca ' 1 · I ec11. vice. Jsem J·1st a, SAM MOORE matka viděla a slyšela co se zde\--· ..~ za okresního klerka mluvilo a dělalo, jistě by své d6ti s + radosti do Sokola posílala a je po ROY MASON učovala, co Sokol Je a co míní. ;,,a. distriktního klerka Zde v Omaze mají asi čty1·i soko Cítím se velmi W. W. (RED) ROARK lovny, v té co jsme byli, ta je nád za poslanoe o znovuzvoleni dobře! herná, krásné jeviště a balkony, ve - -O-KRES McLENNAN lice hezkou kuchyň a malou pivnici, Hoboko a dole v "basementu" mají kúžcl HOMER CASEY nu a .větší pivnici a tal~é místnost. za šerifa. kde si mohou muži zahrút domino + JOE W. ALEXANDER nebo karty. Včera večer byla zábava o .znovuzvolení.. za odhadčiho a 1 ,při hezké hudbě, a když jsem šla výběrčího dani• do "basementu" tam hráli na har- ' mo11iku a na housle a zpívali jsme GENE MADDIN české písně, a věí'te, že jsem je za za distriktního návladního se ráda slyšela. OKRES FAYETTE Uhostili nás královsky. Všccku CHARLEY B. BOROVEC 'čest dávám všem našincúm v Oma za okresního komisaře ze, a díky těm výborným kuchař Precinkt čís. 1. kám. Vzpomínala jsem na vás všec ky a přála jsem si, aby jste zde OKRES BURLESON mohli být přítomni a na své vlast Když :funkcionální zácpa se vleče II ní oči viděli ty děti. Ale místo vás, ED. J. DRGAČ způsobuje, že se cítíte mizerně, jste já jsem měla tu radost, a věi'te, že za 0kresniho komisaře nervosní 11 nesví 11 trpíte jejími pří· byla tak veliká, jako kdyby ty děti znaky-bolestmi hfavy,piiclmoucím de. Precinkt čis. 2. byly moje. chem, zkaženým žaludkem, nezáživnos. tí, ztriítou spánku a nedostatečnou LOUIS BLAŽEK Já s mojím manželem jsme chutí k jídlu n máte pocit přeplně· za okresního komisaře zde; něco se .stalo s naší károu, tal< ného žaludl;:u následkem plynu II nad· 2. precinktu si Drn. Petra časem 1•y. ji asi doveze do "špitálu" na opera mutí-op11třte zkoušené Hohoko. Jest více než ci. Byli jsme dnes se podívat do to počisťující prostředek, jest též ža. HAYS BOWERS ho sokolského tábora (kempu), Je lucleční činuost povzbuzující lék, za okresního soudce složený z 18 přírody vlnsmích Jé• to asi 28 mil od města, je tarn veli (o znovuzvolení) čehných kořínků, bylin a ro,tlin. ce krásně, všude ještě kv·etou divo Iloholm přiměje zleni· G. O.BATES ké růže a jiné květ.iny. PI'ijeli jsme vělá střeva k činnosti a pomáluí jim jemně a lilad. za šerifa o znovuzvolení tam, právě byli po obědě. A múžcte CC Od S ťr !l li i ti V!ÍZllOUCÍ býti bez starosti o ty vaše děti, oni * odpadky; pomáhá vypu· CHARLES W. HOLIK je tu opatří velice dobi'e, a až pl'i diti plyn zácpy za komisaře 1. precinktu jedou domů, ty jejich srdéčka bu II poskytuje Ža· onen dou mít nakloněna a naplněna ja- Indku OKRES WHARTON skvělý pocit ko sokoli. · J. J. DUCKETT tep la. Chcete-li op;jt znáti roz• za okresního soudce Lituji velice, že slečna Jiřinka OKRES HARRIS
I
~~~~~,--~~~-! UTH TEXAS DISTRICT
Omaha, Nebraska. .Dr. Kenneth Miller odletí do ČSR.
-o-
I\i!asaryk a Clementis se vrátili z Paříže.
v.
,
'
•
-
•
-
1
""
vy od trampot zácpy n zároveň ulevili svému žaludku, obstarejte si Hoboko dnes. Pozor: Užívejte pouze jak předepsáno, Nemt'.ižete·l!ho koupiti vo vn'íem ,au' nedství, poiifote si pro nn:;f. 0seznmova .. cí" nabídku Hoboko a obdržite co-
D
ll'll Ji 'li'll.: Ilf 'ól A li li. U,
60c hodnotu
zkušebních láhví
Dra. Petra Léčivý Olej Li·nlment- pro středek. · proti hnisúni-přinltií ,.ychlou úlevu od revrnutíckých a neurnl,;icl<.ých bolestí, svalových bolestí znd, ztuhlých nebo bolnvých svalil, nnmoženin nebo vymknutln, Drn. Petra Mal:'olo-nlkalln!cký erostře· clek-přlná,H úlevu od jistých dorn•ných žaludečních ru~pořádků. jn!i:o:zazív..,,,l po ruchy pi'ivod~né přebytkem kyoelinv .. půlení žáhy.
r- - --;;;:it;;;-, I
nabídky''-Nyni
O Přiložen je8t
$ LOO, Pof:l,·te a,·,.
II I
I I II I
potitou vyplncen6 prnvi,h·ln<>u I i unc $ l.00 láhev Hoboko " "'' dodatek 60,: hoclnoty zl:u,1.,bnl h,hve každého, Léčivt'ho Ol~l" • Mngolo. O C,0,D, (poplatek přli,oc<ěn)
I
Jméno .•
j
j
Adresa ........•.,.•.,. Poiítovni ůhtdov1m
,_ -
Díl, PETER FAH!HrnY & £!""
.,. .{\<')
I
I !1
811-27D
Vo středu, dne 10. července 1946.
ROY MASON se uchází o úřad di striktního -klerka v okresu Bell. Po zralém a opatrném rozhodl jsem se nabídnouti kandidátku pro úřad dístríktního klerka Bell okresu. Jsem rozen a vychován v Bell o kresu a svoje vzdělání získal jsem na školách tohoto okresu. Většinu svého života prožil [sem na farmě při Bartlett až v roce 1942 přestě hoval jsem se do Belton, přijav po staveni co žalářník a. příručí šerifa. V březnu 1944 poděkoval jsem se z toho postavení a nechal se zapsati do U. S. nárnořnictva, u nějž slou ždl ísem 24 měsíců, z čehož 19 mě síců t:l'idělen byl na bitevní lodi v Pacifiku. čestilé propuštění ze služby do stal jsem 19. února 1946 a vrátil se ku své rodině a le bývalému zaměst nání. Jsem 33 roky stáří. oženil se s bývalou slečnou Christino Garner v
PRO ZALUDEK
Strana
VISTNÍE
• R · ll.l I 1 Bessie ose . ~ aase
roce 1933 a ~náme Jednoho syna, je- P.řed koneč~ou ~o~-0d~~ o ustanomuž je nyru 12 let. vem nove cs. vlady. Cítím se způsobilým věkem, škoPraha. (ČTI{.) - V úterý 2. ěer- česká žena právník advokát, o lením a zkušenostmi vykonávati po- vence pokračovalo jednáni Národní znamuje přestět,ování svoji vinnosti úřadu :'.is_trikti~ího l~~er~~a; fronty o sestavení vlády. Pondělní kanceláře do a upi'ímně v~uzivam .~eto pnlezI~ schůze Národní fronty se protáhla 307 Scanlan Building tosti sloužit Iídu mojiho okresu: , . • , budu-li zvolen slibuji vyrízovatí zá- do pozdních hodin nočních a podle HOUSTON, TEXAS ležitosti distríktniho klerka vydat-,! zprávy české tiskové kance.láře do Roh ulice· Main a Preston ně a zdvořilým způsobem pro všech- spělo jednání tak daleko, že do ú (dz-c) ny, )_ež by :něli nějaké řízení v té- . terního večera možno očekávat de-! to úřadovně. l finitivní výsledek. Před zahájením I · · -· I Dne 15. května 1946 poděkoval včerejší schůze Národní fronty při-It jsem se z mojí práce, abych mohl jal Klement Gottwald delegaci socelý svúj čas věnovati osobnímu sty- ciálních demokratů, ale podle zprá-1 ku s každým voličem Bell okr-esu a vy Práva lidu nebylo s touto stranou Zubní Lékař tímto uctivě a upřímně žádám o dosaženo dohody o obsazeni mini- , Úřadovna nad Canada's Drug co. vaše opravdové uváženi mého r~- sterských resortů. T·eprve v plenárBRYD ... ::TEDD kordu a mojí způsobllostr pro du- ní schůzi Národní fronty se stane' ··-· . ležlté místo důvěry co distriktní viska stran sblížila. Na 4. července klerk okresu Bell, Texas. ve čtvrtek je svolána další schůze DR. THOMAS N. DeLANEY Národní fronty, aby zredigovala Váš věrný, vládní program. OČNÍ LÉKAfi ROY l\'IASON. Brýle správně připravené. (Pol. Adv. Pd.) čas dle úmluvy. -o-Úřadovna 3248 - Res. 263'1 Delegace britského · parlamentu 513-1'1 Professional Bldg. v Praze.
I
DR. N. 8. McNU''fT
l
Praha. (ČTK.) - V úterý 2. ěer vence přlletěla do Prahy delegace britského parlamentu v rprúvodu vyslance dr. císaře. V delegací je pět labourístů, dva poslanci strany konservativní a jeden nezávislý po slanec za britské university. --------
-~--~-" ---- ·-·-- _,.,,
't'm::s,ir,
u=1""l"l!'i
ll CHERNOSKÍ -
Vyřizuje veškeré aoudnl záležitosti. Úřadovna: 936 Bankers Mort gage Building, přes ullel na proti Kress pudově.
Dr9 Chas. J. HoUub Ceský Lékař a Operatér '111 Medical Arts Building HOUSTON,TEµS Telefnn residence: Lehigh 97'5 Telefon úfadovny: Preston 2553
HOUSTON, TEXAS ;r;:errr1'.
-· SPRÁVNĚ VYKONANÁ
československá vláda vyslal:l ve svět svi'ij dokumcntální ten
I.
i,
TEMPLE, TEXAS
PRÁVNÍK
~'Věrn.ii V hodině žalu zarmouceni na ieznou Edward Pace pohtebn1 ú stav pohotový k sympatickému vyřízení nezbytných jednotlivo sti a k vypraveni dojemného po hřbu. Levné ceny jsou naši zásadou.
CALDWELL, ve · středu 10. čer vc11cc, o 9 hod. večer.
EDWARD
EL CAMPO, ve čtvrtek 11. čer vence, ocl 2:30 <fo 10:30 večer.
Člen S.P.J.S~T. - Telefon 3606 us N. Fift,b, st., - 'l'emple, Tex.
·--··
- ~.-
Barbecue sandviče, Pivo, Domácí Chili, Káva a Studené nápoje
POHŘEBNí SLUŽBA.
to :film zařazený ve všeobecný rámce vákčný, jenž zařezava mí.ln hlitboko v mysl, co (Jech a r.lovák vykonal Jll'O své osvobo zení.
,
Kilnar"s Barbecue Drive Inn Slušné misto pro úctyhodné lidi. 5802 North Main St. Phone 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS
PACE
Pohřební ředitel
(8-dz.)
v 1,átck 12. čer vcmce, o 8 horUnách večer.
Jli'AYETTEVILJLE,
z
HOUSTON, v Štefánik, v sobotu 13. července, o 8 ;rečcr. CROSBY, v neděli U. července, o 3 hocUnách odpoledne.
SEVEROVA v
$1m25
WALLIS, v úterý lG. července, 8 hodinách vei:.?r.
NEMÁ-LI VÁŠ LEKÁRNfK, OBJEDNEJTE PŘÍMO 00
Pokrok
o
Houston -... . - - Nesvadba -... - . - Syncopators Scar cella -
ve střeclu 17. čer ,·ence, o 8 hncliná{lh večer.
i.HOULTON,
1,1.. cervence v
""==·
-:.-::--
--
~-~~~~,1~·.,.111.~~ll~illl'~~
l1\il\iitJiA\¢i<llll»il'U!:l,iUllVt~:W\'f~'W'.~~llf'~ ......
~"'l
BALLETTSVILLE,TEXAS (dz-c)
v
2L cervence lít července
LAVACA CO. J. F. BOŽKA, ředitel Vyhotoví abstrakty, vlastnické vyřizuje majetkové pojištěni. Úřadovna nad Peoples State Bank Telefon do úřadovny čís. 5, do res. 63
;
řádu
EAST BERNARD. v neděli 14. července, o 8:30 bo.l. večer.
LÁHEV
HOR
15
VSTUPNÉ:
'
"
MUŽI I DÁMY 75c
Ta:z: Included O zákusky a. občerstvení návštěvnikd jest výborem náležitě postaráno. 14-l
\
llU! ROBBIE ST.
Na dt:iot~~'(í~ 2Qtb and North Main.
.,,_
Zábavní Výbor. V 20256
'
k oz1111mová1i
-1
I
,:Jf;Jf"" PHjme se řezník, ku porážení
dobytka na jatce, od 30 do 40 roků věku, a také }eden řezník pro upra vováni a řezání masa. Tento muž musí být dobrý dělník, ženatý a stflz!ivý. Stilá práce pro správné ho člověka. Pište na Waco Cash Market, Waco, Texas, nebo telefo nujte na 3258. (27-34-c)
!
I
f
é:MMWfě&$&M,idk1;:\.
pro
DO KONGRESU
Hledáte džinu ke koupi? Hlavní· úřadovna SPJST. ve Fayet teville. Tex .• má džinu k prodeji ve Woodbury, Hill County. Výhodné podmínky prodejní l platební. Pištr na: Supreme Lodge SPJST., Favettíi!ville. Téxns. (31-dz.
.)
+
I .
J. J.. Duckett ,.
ČESKÝ PRÁVNiK Duckett
& Duckett
Vytizule všechny právnické zálež.itostl Úfadorna ve Wiley budově. Tel. ěis. '170
""
SEN L. ~l ŠULÁK
EL CAMPO, TEXAS
Schopný. - - Nebojácný.
(28)))
v
Ceské Rekordy
Dost mladý být energickým, clost starý být zdravý v úsuclku.
POLKY A VALČÍI{Y Otevřeno večery a v neděli
Jf..
Fridrich
I
On je 1>i'.itelem veterá:nů, rolníku, dělníků, malých obchodníků.
4710 LIVE OAI{ STREF.'1' . Nemá žádnou m. ultimilionářskou ~oDALLAS 4, TEXAS dinu, které by sloužil nebo ji (24-29p) chránil. ~~~~~~~~;.._---Zápotocký se vrátil z Moskvy. Praha. (ČTKL - V pondělí 1. On má 12 roků zkušeností v záko července vrátil se z Moskvy ze za nodárství. On bude věclět co má ve Washingtonu clělnt. sedání výboru světové odborové Fe derace pÍ'eclseda Ústředni rady od On zůstane na místě a při práci. ború Zápotocký. On bude vždy na místě při hlasová ní o všeeh otázkách. On neuteče od povinností. Jeho dlouhý rekord v senátu v Te xasu projevuje, že byl přítomen pN ,~tení jmén ve 12 létech vícekráte než kterýkoliv jiný seni',tor.
+
ž·
,
L. J, SULAK(1~ dne 27. července .ie hhscm. p o k r o k. [ ~;:;.~~~~,~
+
e
o
Hlas pro v
Peoples State Bank Building v1·0
J
ROZLOHA 36!~ akm na hranici města Shiner, s velkou resi(lencí, vell~on stodolou, dobytčí ohrady, closti 1>říkrytu, větrník, elektřina, tekoucí voda, 1rn.stev11ík, úrodný, praktieky rovný pozemek. + + + 127 % AI{RU asi ~H~ mile severně až severozápadně od Yoakum, 17 akrú v 1mli, míchaná černice, pětisvětnicový bungalow, s kou llelnou a splachovacím zařízením v kuchyni, větrník a cisterna, z polovice ohr:i.žcno ch•átem pro norky, 24x60 stáj pro dojení 24 krav a dvě na krmení, cementová p-0dlaha a odvodem, menši stáj 1,ro dobytek, dvě ohrady pro telata, udírna, clvě žebřinová koryta s lli'Íkrovem, clvě kon'krýtová napajedla, vodní Jlotmbi po celém hos110dářství, garáž 12x20, asi 15 pučících peká ni1 i tekoucí vo(la v 1mstev11íku a clostatek dřeva k potřebě v do mácnosti. + + + FARf,'iA 112 akrii asi 5 mil jihovýchodně od Moulton v okresu Lavaca, asi 60-65 akri'l v poli, zbytek pastevník s trvalou tekoucí vodou a c1ostatek dfova 11ro clomácnost; dobré starodávní obycl Ií, velká stodola, <lva větší slepič11íky,,líhna kuřat, kůlna pro auto, traktor a jiné nářacli, černice, skoro 1;ovina, terasováno a na dobré cestě. + + + FARMA 81 akrií l)Í'l Ponton's potoku v sekei školy Chadottenburg, východně ocl Shiner, bez zvelebení; 61 akrů v poli, 4 akry louky a zbytek 1mstev11ik. + + + Fl,Ill'\IA 112~ ~ akl'lt v sekci školy Charlettenburg v Lavaca okre su, dvoje clo'bré stavby, asi 98 a'krů v poli, při škole, černíce. + + + FARl'\'IA 67 akru. l'ozlohy asi 5 mil západně od Shiner v sekci l\:leng·er školy. Zvelebeno. + + + 143 lliidy, pastevník, v sekci ICoerth, dobře oplotněno, větrník a menši :;lodola. Dobl'ý 11astevník. t + + a jiné, tažte se osobně, pište neb telePro
Navštíví:
-
•
FAlBIA 87 akrú v Lavaca okresu v sekci I{uběnkovy džiny a školy výrhoclnč ocl l.\foulton; 50 akrů v poli, 3 akry louky, zbytek 1mstevnik s velkou nádržkou vody a dostatek dfova pro clomád potřebu. Pozemek rovný a černice, každá stopa schop ná k obdělání a v celém kusu žádné trhliny. Zvelebení pozůstává: motlcmi obydlí, obarvené, closti veliká stodola, garáž, slepiěník a jiné 1mtřelmé ústavy, větrník s potrubím po celém hospodář ství, elektřina k dosažení a na clobré cestě do trhu.
HALLETTSVILLE, 23. ČERVENCE
s firmou
n~
I
~ · Pl'ijme se československá ro dina, bezdětná má přednost, ku ob starání prací na rolnické a dobyt kářské farmě, na venkovském ma jetku asi 25 mil od Dallas. V rodině jsou 3 osoby. Přej! si manžele, kteři oba chtějí pracovat, muž na venku a žena při vaření, prádle a domácí práci. Úplně nový třísvětnicový cí helný veneer dům, dosud neobydle ný, jako obývání; horká voda, elek třlna a plyn, spací porč a dlážděná koupelna. Dobré mzdy, a dobrá pří ležitost ku povýšeni pro správné li di. Telefonujte nebo pište na Ted cs Denley, Dallas News. (26-29-c)
DR. FRANK I{ENT Obnovil svoji praksí Očí, Uší, Nosu a Chřtánu BRÝLE
Ve středu, dne 10. července 1946,
K dohodě vlády se Slovenskou Jda osnovu projedná, Proti l'O~hod.· Generál Wayne Clark přijel do národní radou. nutí vlády může so Slovenska naPrahy. Praha. (ČTK). - Podle zprávy rodní rada odvolal k zvláštnímu Praha. (ČTK). _ v úterý 2. ěerpražského Rudého práva. z 1. čer- rczhodčímu . 1:bor~1, :-;lo~ené1;::u, ~ vcnce přijel do Prahy velitel ame vence budou se v tyto dny konat pi·ccli,·,'c1y Nárudniho s_hromazc~em,I ríckého pásma v Rakousku amertc rozhodující porady o sestavení 110- , členu předsedu let ,:a vb_clY a pre~~ I ký generál Wayne Clark se třemi vé vlády. Podle posledních in for- sedy Slovcn1,ké národnl rady. Pr1 i brigádními generály a několika maeí z 1. července ~ejde se v šest úřadu pfodsec:_nictv~ ~lá~y .bude z~·í- vyššími americkými důstojník~. G; hodin večer Národm fronta v ple- zena odborná n111f1lmc111 komíse] nerál C1ark byl na Wilsonove na nární schůzi a vynasnaží se docílit právníku. která přezkoumá všech- 1 draží uvítán generálem Bo'ékem a konečné dohody. . ny předpísv _dosud vydnué Slove.n- zástupci čs. vlády, načež vykonal v neděli 30. oervna byl publikovan skou nnrodm radou a tato komise prohlídku čestné roty. text ,ujednání vlády s pfodsednict- podá vlúdě návrhy se zf'etelem na -0--vem Slovenské národní rady o úpra- právní nnifil~ctci na celém stitním "Jak jste se bavila včera v divadvě zákonodárné a v~ko1:né m?ci 11~ úz:mí. Výkonnou _moc ~10.~en~kl~ le?" Slovensku. Slovenske narodm racle ma sbor povcremkn, numstn vsak "Al .1 paní pfostávky byly . . . pravomoc ve mo1ou l l . t svou r:rav om oc ma o, ' zůstává zakonodarna vyrnnava ke 'tk'" , • ct l t I . .. . . . ~... k s moc ·ra e . všech vecech stanovenych o 10- a ~e prnno svynu organy, avs" • • 1 dou z 2. června 1945. Slov-enská ná- v. ěclomím pi'.·isini\ného pov.erníka., Má pravdu. rodní rada musí však osnovy svých Národní výbory na Slovensku bu•. kl, ď dobru a zlu a ptá nai'.'ízenípodat asp011~va t_ýc~ny pfo~ don upraveny po:lle _výsle:lkú voleb., U~it.el .v~. ab a ~do byl, kdyby do projednaním ústřed111 vlade, ktera a to u Slovcnske naroclm rady do I se deti, Ja. Y Y bl'lou a zlo. čer. , • . , . . . . , bro se roJevova 1o 1 rozhodne, zda osnova upravuJe vec dvou mes1cu. u okresn1cl.1nuroc\111ch' b ~ Ne'kdo odi)oví že by b 1 k Sl . tnou arvou. , I t. · ce os atm ane o s ovens ou. o- výború clo ti'ech mésícú a u míst-: b'l' .. y· přizná že by byl čer't' ·1 · I'd bd 'zvá.by 1 1y,Jm • · .. vens 1 ~-eno_ve. v a ! u ou !~? : nich národních výborťl do čtyfoch. · J n malá Miládka odpov1. "Ja ni do pnslusne schuze se zvlustmm . . . í ny. e rosím strakatá". upozorněním na uvedený bod pro- mes1cu ode dne voleb. bych byla, P , gramu. Nevyjádří-li se vláda do dvou týdnů, Slovenská národní ra-
aaevatel
~ Džina na prodej. - Prodá st džina za výhodných podmínek ve Woodbury, Hill County. Pište na Supreme Lodge SPJST., Fayetteville, Texas. (31-dz.l
TN ht
OFFICE PHONE 5 --
!
I 1
H ll ...•
RESIDENCE PHONE 63 ·111
T
a ettsviue? exas
29_c)
<:,..