llntered
as second ,..l~!l." mal! matter
ROČNÍK (VOL.) XX.XIV.
n
.Tarrqary 3rd, 1933 at W ·•"-t
WEST, TEXAS, ve středu,
l'P,~;:
·rn·4"
(Wednesday)
,i~,,~ ·• !\mrust
21. srpna (August)
?.4tl' 1922
1946.
ČÍSLO 34.
CESTA K LEPŠÍM DNŮM ČE SK OSLO VENSKÉHO LIDU.
ESTALO se v dějinách československé ho parlamentu často, aby zasedal v červenci a nestalo se pravděpodobně vůbec, aby měl v tomto měsíci schůzí tak vý znamnou, jako byla schůze včerejší. Ráz zase dání ústavodárného Národního shromážděni byl téměř slavnostní. Poslanci se dostavili v pl ném počtu a diplomatické lóže byly hustě ob sazeny zástupci cizích států. Pod stolcem před sednickým zasedla v dlouhé radě třetí vláda osvobozené vlasti, připravena představítl se plenu sněmovny. Nálada byla proto od samého začátku napjatá a pozorná. Sněmovna očeká vala také vládní prohlášení a to význam chvíle ještě zvyšovalo. Předseda Ústavodárného Národního shro máždění Ant. Zápotocký zahájil schůzí jednu mínutu po druhé hodině odpoledni. Po vyřize ni nezbytných formalit a několika naléhavých záležitostí, představil vládu shromážděným zá stupeům lidu. Při každém jméně sněmovna provolávala slávu a hojným potleskem dávala najevo svůj souhlas s těmito muži, ktei'í byli po zralých úvahách vybráni, aby řídili osudy to hoto státu, který už prošel tolika dějinnými zkouškami a který je nyní na cestě do své lepši budoucnosti. Ty salvy potlesku· byly výrazem vůle lidu, který chce ve svém spořádaném do mově klidně pracovat pro spokojenost svou a štěstí budoucích. Po těchto slavnostních chvílích vyzval před seda sněmovny předsedu vlády, aby přednesl vládni program. Klement Gottwald vystupuje na tribunu a ukazuje shromážděným zástup cům lidu cestu, po níž s chce tato vláda bráti k lepším dnům českého a slovenského národa. Je to grogram hutný a sněmovna ho co chvíli přerušuje souhlasným potleskem. V následují cích odstavcích předkládáme jeho zhuštěný obsah: Volbou ústavodárného Národního shromáž děni se začíná období ústavně právního zakot veni výsledků našeho národně osvobozenecké ho boje proti cizáckým vetřelcům, Jakož i vssledků: tvořivě a budovatelské práce našeho li du v prvém roce po osvobození. Zároveň pal, je to období o výstavbu republiky v duchu koši ckého vládního programu. Pro prvý účel při praví vláda pro ústavodárné Národní shro máždění návrh nové ústavy, pro druhý účel dvouletý plán hospodářské obnovy a výstavby republiky a předloží je Ústavodárnému Národ nímu shromážděni k posouzeni a schváleni. Vláda považuje za svoji povinnost navrhnou ti ÚstavodárnémuNárodnimu shromážděni ta kovou novou ústavu, která zaručí, že lid bude vskutku zdrojem veškeré moci. Proto nová ú stava, navazujíc na demokratické zásady dosa vadni, musí vycházeti především z výsledkií bo je proti okupantům, jehož hlavni tíži nese náš lid, jakož i z poměrů, jak se vyvíJejí při dosa vadní výstavbě osvobozené republiky, kdy lid. byl a.íe hlavním nositelem státotvorné a budo vatelské práce. Zejména je nutno ústavně za ručit lidový, skutečně demokratický ráz naši
veřejné správy na podkladě národních výborů, To znamená, že zvláště zásada všeobecných přímých, rovných u tajných voleb s poměrným zastoupením do všech zastupitelských sborů bude ústavně zajištěna. Policejně byrnkrntický systém státní správy musí z našeho veřejného života zmizet navždy. Ústavní zakotvení soustavy národních výbo rů musí býti provázeno přebudováním, decen tralisaci, zjednodušením a zhospodárněním ce lé naší veřejné správy. Vláda se vyslovuje pro ftlllllll!ll!llllllll!llllllllllllllllllllJllllJllJIJllllllllllllllllllllll!!JllllllJllllllJlllll!Jllllllllllllllllllllilllllllllllllllllll!!ílllllllllllllllllllllllllllll
Těm, kteřf se nevrátili Josef Valuš. Na celém světě chorál díků přehlušuje žen krvavou. Vy hrdinové bez pomníků se svatozáří mučedníku dík vám za střechu nad hlavou.
Na celém světě hoří svíce krvavých ran všech národu. Vy rekové, vy bojovnice, · , nám vaše prostřelená srdce zasila mír a svobodu. Na celém světě mohylami · ať každé zlo se roztříší. Vy mrtví v zemích pod hvězdami pochodujte v řadách s námi. Dík vám za nás 1 za příští. tUUUll\lllllllíll\l\l\llllllllllllll\\\l\\llll\l\lll!lll!!l\l\lllllll1illhl\\\l\\lmlllllil\\l\ll\ll)j!)ll1lllllllll\lllll!l)\lll\l)~\lllllllh\\lllHlllllllllUUl'v
rozšíření a přesné vymezení pravomoci národ ních výborů tak, aby národní výbory mohly ve své pravomoci řešit včas a účelně věcné i osob ní otázky, pokud se nedotýkají zájmů vyšších celků a nejsou jim vyhrazeny. Úřady musí být spravovány tak, aby obyvatelstvo v praxi vidě lo a cítilo, že lid tu není pro úrady, nýbrž úřa dy pro lid. Nová ústava mus! zmařlt naděje všech; kdož stále ještě doufají v navráceni znárodněného hospodářství hrstce velkokapltalistů. Na druhé straně se však ústavní ochrany dostane sou kromému podnikáni drobnému a střednímu, zejména pak má býti ůstavíčně zabezpečen po ctivě nabytý majetek našich zemědělců. žívno stniků, obchodníků a všech ostatních fysických . i právnických osob. Nová ústava vysloví zásadu. že všem obřa nům přísluší právo na práci, právo na sprave dlivou odměnu za vykonanou práci, právo na vzděláni. právo na odpočinek a na' zaopatřen! v případě nezpůsobilosti k práci. Těmto občan ským právům musí odpovídati povinnost všech občanů republiky přfsplvatí svou prací k bla hobytu celku. Nová ústava jasně vyjádří, že naše republika je národní stát Čechií a Slovákií. Odsun Něm ců a Maďarťl a počeštěni a poslovenštění na šeho pohraničí bude korunováno ústavní záru.
kou, že napříště bud o věcech vefojných a stát ních rozhodovat jen český a slovenský uál'Od; občanská práva přislušníkťí. jiných slovanskýd1 národu budou respektována. Je samozi·ejmé, že součástí nové úsL11vy lJude nová úprava poměru mezi Čechy a Slováky. · Budeme při tom vycházet z košického vl:iduího pl'ogl'amu a bráti v úvahu .zkušenosti, nabyte při jeho provádění. Rozhodně musí nová úst.a- va uznávat národní svébytnost Slovákti, vyji dřenou nyní jejich zvláštními normotvomými a výkonnými orgány Slovenskou národní ra dou a sborem pověřenců a musí slovenskému národu v praxi zajistiti rovnoprávnost s naro dem českým, aniž se tím poruší státní jednuia óeskoslovenské republiky; naopak tuto jedno ta musi být ještě více upevněna. 'l'o m. j. zna mená, že tak jako vláda bude všude potírati nepřátele republiky a rozvratníky, nebude ta ké trpěti, aby separatistické, tisovsko-tukťJV ské, protičeské, protisovětské a fašistické živly - byť by pronikly kamkoliv - mohly zneuží vati demokratickýQh a naťodních svobod k roz vrácení republiky a k pi'ípravě nového 14. bi'l:':l na 1939. Nová ústava konečně zaručí plnou rovno právnost žen, svobody osobní a.občanské, svo bodu náboženského vyznání, svobodu tiskovou. projevu, shromažďovací a spolčovací, svobodu vědeckého bádání a svobodu uměleckého pl'O jevu, jakož i všechny ostatní osobní,a politické . svobody, zaručené dosavadní ústavou. Soudni ctví bude vykonáváno nezávislými soudy. ----) ••• l.-- PROVOLÁNÍ! Těl. Jed. Sokol v Yukon,
Okla.
Sestry a bratřil Jak asi již Jste se dozvěděli, usnesli s(' v župě, by naše letošní veřejné vystoupení žu1mi ko.: nalo se u vás v Yukon, Okla. Usnešení toto pro vás čestné bylo učiněno v té naději, že přičiníte se ze všech sil o to a je den každý z vás, aby naše vystoupeni bylo ne jen vám ale celé sokolské věci nu prospěch. pro čest naši a posilnění naší myšlenky. Pakli započnete s přípravou neprodleně a rozdělíte si práCI dle schopností svých, zajisté doděláme se v ten den úspěchu a radosti nad tím. Tedy všicí do práce, bez výmluv! My se na vás všici těšíme. Na shledanou! Váš za župu, Ludv. o. Hošek. ----) + • + (----
K ALEN DÁ Ř 23. srpna. Schůze Sboru Mládeže v Nál'odní sinl v ·Ennis, •rex. l. záfj. Společná sehůze členu hidu Pokrok Pierce čís. 5<J. a Bratrská Podpora čís. 43. v Community Hall v El Campo, Tex. 1.-2. září. V-J dne Slavnost, poi;ádani\. Am,:.r, Legií čís. 226. v Riverside parku v East Ber~ nard, Tex. 1. září. Společná svačina u řádu český Pl'U por čís. 24. v Temple, Tex. Při této příleiiíitosti budou též přítomni někteří úřednici Ht úfa. dovny,
Bt,mna I
VISTMi:Jt
ÚŘEDNÍ ORGÁNSLOV ANSKÉ PODPORUJÍCÍ JEDNOTY STÁTU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENE· VOLENT ASSOCIATION OF THE f?TATE OF TEXAS. REDAKTOR - FRANTA MOUČKA - EDITOR Vydavatelé - Publishers ČECHOSLOV AK PUBLISHING COMP ANi WEST, TEXAS. Předplatné $1.'l>O roč. s,,bsc:·iption
$1.50 a year
Změny adres aasílaií se do H, wní Úřadovny ve Fayetteville, TeX','\-S. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.
------------
·-----
····-·
.,,,_,
·---
Veškeré dopisy, předplatné a oznámky buďtei aoresovanv na: Věstník, West, Texas. Věstnik has the largest circulation or any Czechoslovak Weekly in the Soutll.
Za otcem. Mirko Ti'una.
Jdou sí.íny v kole ticha a stínom sotva dýchá čas.
v
pléí.euí černých stromů
usnuly na polomu mlhavé krajky řas. Smrt příostřtla nože a ty se díváš, Bože, na potřísněnou · zem. Ne, už se mi víc nezdá, žlutá hvězda s mým osudem.
ze padá
Zavírám knihu noci, jdu zpátl~y domů k otci, proměnému v prach, a do rodného vřesu dech, stín a ticho nesu, nesu je na márách.
. "'" .
Terezín,
----)
duben 1945.
(----
Soukromé zásilky, které posílají Američtí Če choslováci do staré vlasti, odhadují v Praze již na 500,000 balíků v průměrné váze asi 8 liber za dobu od loňského prosince, kdy došly do Práhy první balíky, až do 1. června 1946. Za těchto šest měsíců došlo do Československa asi 300 že lezničních vagonů s půl milionem balíků, z nichž dvě třetiny obsahovaly potraviny, osta t.ok pak kuřivo, odčvíny atd. Odhaduje se, že Ccsko:,;Jove1rnko dostalo takto 250,000 liber ká vy, 250.000 liber kakaa, 65,000 Jib. čaje, Gfi.000 lb. rýže a luštčnín, 210,000 lb. masových kon serv atd. Průměrná cena poštovního balíčku je irni pět; dollarů , zásilky lodní [sou ovšem mno hem dražší}. takže počítáme-li jen polovinu počtu balíků, můžeme řlci, že celkem tato po moc představuje částku 1 a čtvrt milionu dola rů, t.. j. bezmála 63 milionů Kčs. Zásilky do co skoslovenska je možno beze cla posílat próza t.ím clo konce roku 1946. Při žádosti o změnu odkazu člen se musí vlastnoručně µodepsat a není přípustné, aby jinéno člena bylo nodepsáno ůředniky řádu. Praha má největší knihovnu střední Ey1:opy. Nárední a universitní knihovna pražská, ať [de o počet nebo hodnotu jejího knižního ma jetku. nemá dnes ve střední Evropě sobě rovné. Nacisté, kteří zradili duchovní minulost Něme cka.. nesmyslným odporem přivodili, že ve vel kvch knihovnách jejich země bylo zničeno po dle střídmého odhadu na patnáct mílíonů svazků knih. Avšak to jest jen jeden z čínítelů, pro něž vysoko stoupl evropský význam Ná-
rodní a uníversítní kníhovny. Slovanská kni hovna, do ni pojatá, obsahuje na 220,000 svazstunc se nepochybně po zničeni knihovny varšavské, bčlcliradské a lublaňské 'střediskem zújmu všech slovanských badatclú a vědců. Vynika,iicí mčrou v pražské knihovně je za stoupeno i vědecké a belestrické písemnictví sovětské. Válečná historie knihovny byla po hnutá, jal< ani nebylo možno jinak. K nejur putnějším bojum s nacistickými úfodními oso bami, clo nichž zasahovalo i gestapo, docházelo zvláště tam, kde šlo o zajištění a záchranu cen ných knihoven těch osob a institucí, jež byly Němcúm nepohodlné a nepi'átclské. Masaryko va knihovna 150 tisíc svazkú byla v začátcích okupace pfovezena z hradu do soukromého do nrn v Dejvicích. Jednou z ncjpolmutnějších pl'Í110cl bylo zachraúování lobkovické bibliot,hc ky o 120 f;isících svazcích, jež měla sídlo v roud níckhn zámku. K ní pat.ma i V7.ácná sbírka hndebn.ích nái;trojú. Už se blížil trapný konce nacismu, když se zachtělo jakémm;i pi·l'dúku z 1-frímého nlrnlí Hitlerova odvézti prúvč tuto 1'bírkn z Klemcnt.ina clo Lince. Jen obratným J11'()f,ahovúním formalit podai'ilo se sbírku za ch<w.:il,. AIP v,1lci:nú historic Národní a uni vcr::;itni knihovny hy J1C'byla úplná. kdybychom 1><:' n<:'zminili o jejím závěru. Klementinum, kte ré pro .icho monmnent,ální výstavbu lze nazva ti pevností ducha, stalo se za květnových bojú o Prahu i pevnost.i válečnou. Bývalá protilete cká policie, jež zde měla početně silně obsaze nou stl'ážnici, chopila se zbraní hned v prvních hodinách povstání za vedení dvou dústo.iníkú Č's. armády. Kromě toho se nádvoÍ'Í Klementina stalo sous1l'.·0dištěm Studentské legie. Dostatek ,;braní si J{lcnrnntinští vybojovali v protějším kláiitcfo Ki'ížovníkú, kde sídlila Todtova orga nisace. Byly to t,ěžké hodiny, když po dva dny byla Ki·ížovnická ulice v ustavičné palbě. Ná rnclní a univcn;itní knihovna zústala neporu šena nejen jako symbol nezdolatelnosti české ho ducha a vzdělanosti. Zústala neporušena ja ko skutečný pokfad národní kultury, z něhož budou tvúrčí lidé v~dy, politiky i umění čerpati pro nové úsilí budovatelské. Cílem kampaně zlatého jubilea je tři tisíce rn.wýeh čle11í1; dva tisíce do konce prosince 19•16 a jeclen tisíc clo 1., července 1947. Jestli .i~me si ,,yt.kli cíl, tedy musíme pracovat vy trvale cl0c posleclka. Pracujme, pomáhejme! Rusko zalid1'íuje polární končiny. Starší pí-í slušníci nynější generace čítali o polárních končináeh ještě se zatajeným dechem. Arktida ·- t.o byly pusté pláně zaváté sněhem, jímž se .inko temný uzlovatý hádek plouží spřežení hu úa1,ých psú. Pl'i řekách tu a tam osada, nebo jen chata v lesích, náhodné přístfoší lovce ko. žišinné zvěfo - jinak země mlčení, samoty, smrti. Rozvoj techniky vnesl i do polárních kra:iú pronikavé změny. Vzdálenosti. závratné pro pěšího člověka nebo pro povoz, kodrcající se cestou necestou, s~ rozvojem letectví proni kavě zkrátily. R1{sko vztáhlo ruku po přírod ních pokladech, dříve nedostupných. Jejich o byvatelé, ať jsou to havíi'i, lovci ryb nebo koži šin - ne zvěře, nejsou od světa odříznuti. S t.iumcnského letiště' denně odlétá těžký trans port.ni l0to11n na sever. Nedaleka za T.iume nmn se dost.ano nad dřímající tajgu. Mohutné <'Cdry, skilcté sosny splynou s ptačí perspektivy v huúatý kobPrcc, jímž jakoby se pokryla ze mě prot,i mra?.úm. U stNbfltého pásu Irtyše po supně strmí vysoký, temný čuvašský mys, u něhož se podle tradice střetli Jcrmakovi kozá <'i s houfy Kuč.umovými. A jen se ztratil mys, už je v clohlrdu bílý Tobolsk. Za Tóbolskem fíd ne tajga. sibii'sl,ý prales. Jen místy se zvedají mohutné věkovité jedle z nižšího borového po rostu. Na kopci nad ústím Irtyše do Obi se ma lebně rozložilo nové severské město Chanty 1\fansijsk. Před patnácti lety ještě tam byl hu stý cedrový· prales a budovatelé musili vyklu čit každý čtverečný yard půdy. Dnes je tu mě sto s výstavnými domy a jeho obyvatelé s hr dostí ukazují své Divadlo severských národú, zvnlrnvé cliv1:1dl0, krajské museum, knihovnu a enrr~etirké srdeE' mě:::ta - elektrárnu. Skoro celé město sestává z jednoposchoďových do mi'i. Bohatství kraje - kromě lesa - předsta vují drahokamy a polodrahokamy - topasy, a-
Ve středu, dne 21. srpna 1946. mctyst;y, akvamariny a jiné. V povódí řek Ma lé Sosny a Kondy je na rozloze osmi set ali:rú sobolí rC'scrvacc. jejíž i;práva vydržuje školu, ra diovou st,anici H ambulatorium (stěhovavá sta nice). Sobol, jinde už na vymření, se tu roz množuje - . milmlou zimu byla získáno sta dra hých kožek. Rescnacc je t;aké jediné místo v Asii, kde se uchoval bobr -· hojnč se vyskytuje hranostaj a jiná kožišinná zvčř a ve vodách Obi se loví dvaadvacet druhú užitkových ryb. K severu i'ídký les přechází v tundru. Z hrbo latiny svítí bělostnými oky zasněžená jezera, táhnou se bílé stužky vodních tokú; mezi nimi je kraj vytečkován zakrslými bi·ízami. Letadlo mm k severu. odlrnd duje ledový dech oceánu. O.icdinčlc :;;p objeví v kraji dole sáňky, tažené soby, aby jen ;,;dúraznily pustotu kraje jezer, bažin a zasněř.C'ných plání, z nichž se pomalu zvedají vršky Polárního Uralu. A už se objevu je Sall'clrnrd, malebně rozložený na srá?.ném my:-n. V 1.omto l11ť'Stě jsou skladiště kožišinné tnv:irny, l,ck se sonst,i'eďuje výt,čfok lovu v ,Tamalské tmHli'e sti'íhrné lišky, soboviny, hrnnostajfl a jiné kožišiny. O trzích, kdy se sje dou zájemei 7. Mroka daleka, je Salechard ži vým BabylonC'm scvNi:;kýeh n!'trodú. Dobyva l,Plc pi"irodníhn boluit.sl.ví pronikli pi'·irozeně ze scvNský<'h odrazištť hluboko clo pustiny. Těžké, výlrnnné st.roje těží zlat,o z promrzlé púdy v končinách. kde se lopotili známí a zákazníci Eskymo Welzla. rozehi'ívajice pftdu rozpálený mi balvany. Další logický krok je vpád do se verského oceánu. V plánu nyně.iiíí pětilet,ky je zřízení nových nrn.iiílrnvých. radarových a ra diových stanic .. irž mn.ií promi>nit severní po ll'irní mofo v (lqJrnnnlc 11í'isobící linku pro lodní dopravu. To i0 úkol v/\t.ší části z plánovaných 540 h~1dr0°·•·n fických (vodopisných l výprav, jež bndn11 """lánv do všPch námoh1ích oblastí So v<"fú s (l,-,J.::onn lým ;,;a.řízením a vědeckými po mikkmni, se 170l0ďmi a čtyřmi sty letadel. So vNst·,:, svnz '"'1111ie na t.ot.o dobyvatelské dílo civili·'fH~e osmdesát. milionů rublú. Jn.k J·,yl o<ls ·1·aněn ,vilsonůY pomnílc v Praze. ''Svřt 111u"Í býti zabezin'čen pro demokracii" tak hlr1~alo heslo napsané kovovými písmeny na Wil'lonrwč pomníku před Wilsonovým ná dražím v Pl'aze. A tato kovová písmena byla jedinou nam:\tkou která zbyla z pomníku, od straněného nflC'istickou zlobou 21. prosince 1941. Toho rolm. kdy Amrrika vstoupila do války, z Heydrichova rozkazu musely být odstraněny všechny památky, které čechoslovákúm připo mínaly Ameriku a také Wilsonúv pomník. Od poledne 21. prosince obcházela kol,em ponmí ku smečka SSmanú a k večeru přijel v uza vfoném voze K. Frank. Asi v devět hodin kor dony policie uzavfoly prostranství před nádra žím a doprava byla zastavena. Nikdo nesměl vidět, co se bude dít. Byla tma, nacisté si mu seli na práci svítit. Nejprv,e osekali ž.ulový podstavec a uvolnili šrouby. Potom omotali ko lem horní části sochy provazy a snažili se ji strhnout. Práce pokračovala pomalu, celé dvě hodiny trvalo, než se pomník pohnul. Zřítil se a i:ádem se roztříštila hlava. Prudkým nára zem převážila spodní těžší část vrchní a pre sident Wilson stál pojednou mezi SSmany v rozryté púdě, jak stával na podstavci - pro test proti uásili a slib odplaty, dříve či pozdě ji. Sochu naloř.ili a bylo již po púlnoci, když s ní ocl.iížclěli. Na místě zústal j.en podstavec, ktrrý za několik dní odvezli. Objevila se tam pak tabulka: "Zde stál pomník presidenta Wilsona. největšího nepřítele evropských ná rodú." Tak měly být práce a jméno velikého demokrata vymazány z paměti Čecho:::lovákú. Nebude dlouho trvat a pfod Wilsonovým ná dražím bude stát opětně pomník v·elkého a merického demokrata. Možná, že už o sokol sl1:ém sletě, ameriéti krajané se o to posta rají. Jedna p1:imátka na presidenta Wilsona byla y předsíni Wilsonova nádraží Y Praze, kde by la umístěna deska s Wilsonovým portrétem a náp·iscm: "28. říjen 1918". Najednou plaketa zmizela. Železničáři ji zakopali pod podlahu skladiště. Ale cllouho tam nez1istala. Putovala clo Kolfoa, clo Mlad.é Boleslavi, odtud do PÍzně, až se konečně opět Vl'átila na své původní mí sto na Wilsonovo ·nádraží.
Ve středu, dne 21. srpna 1946. Co Němec ..,... to antifašista. Dle skušeností amerických zpravodajů v Německu - každý Němec prý se dušuje, že je antifašista - ne pochybujeme o tom, dokonce jim věříme. Svým nacismem přetrumfli fašismus, na který hle děli s patra. Bodejť by-nebyli antifašisti, když fašisté jim nalomili osu. Pohrdali jimi i v době, kdy se ještě objímali. Německá věda ještě do káže, že fašisté zavinili katastrofu Němců, ne boť - - - Ale žádný Němec nás nepřesvědčí, že je - antifašista, protihitlerovec. Je nevin ný beránek. tak nevinný, že ani z krku mu ne chce lézti slovo: Antínacíst. Dostane krční an ginu, než by mohl vysloviti: Flush Hitler! Ne boť Heil Hitler ho ještě hřeje v srdci. Naši řádoví tajemnicí jsou "osou" každého řádu a okolo té se všecko točí, Nemělj by (lie toho být odměňování? Jak pokračuje osidlováni čs. pohraničí. Dle zpráv tisku se dovídáme, že osidlováni v pohra ničí Č~C'sko1,Jovcnslrn se úspěšně rozvlnulo. V pohraničnim území ~mo v roce 1944 něco přes Nyl'i sta t.i.sín 0<'chfl. Vi';cchno ostn tni české o bvvatelstvo bylo Jednak po Mnichovu, jednak za okupace ze svých domovů vví.lačeuo, Z těch to čtvř .«1,n f.i::;ic lidi bylo noImónč sto t;ii;íc v pohrantči zaměst.uňuo nedobrovolně v něme ckém :,ú7.cmi. l'i·c\':í;'í;n:ť\ větštnn těchto lidi 'só v revolucí vrát.tla do svvch domovů ve vnitroze mí. Zbylo tccly v pohrautčí asi. 1.N sta tísío če ::.kých duši. Jestliže podle posledních zpráv z konce května letošního roku vysvítá, že v po hraničí žilo k tomuto clni přes jeden milion de vět sot čbvříatřicet tisíc óecuů, pak to zname ná, že se do pohraničí za první rok svobody od stěhovalo před jeden milion šest set tisíc oběa nů. Od května se proces výměny obyvatel neza stavil, takže dnes žije v tomto území přes dva miliony českých lidí. Mluvi-Ií budovatelský vládní program o tom. že clo konce dvouletého plánu bude žít v pohraničí dva a půl milionu českých občanů, je vidět. že větší kus cesty byl dosažen. Zbývající úsek je však nejtěžší. V tom to posledním půl milionu potřebných osídlenců má býti převážná většina děníků a lidí. potřeb ných k výrobě. Avšak problém pracovních sil je problém celostátní. V dvouletém budovatel ském plánu jsou již naznačeny cesty, jak po třebné pracovníky získati. Potěšitelným úka zem pří odsunu Němcú je skutečnost, dle níž národní správcové se až na dvanáct procent o svědčili. Vyplňu.itc spr:1v~1ě úmrtní listiny. Naši hlav ní úředníeí clostáTají úmrtní listiny nepodepsa né od úředníků řádu a. musí je proto vracet, čímž zdrží se výplata úmrtí. "Stará láska nerezaví." Minulého čtvrtka k poledni vydali jsme se s manželkou do Ennis uskutečnit předem ujednaný plán: navštívit naše děti tam usazené, bratra Karla Moučku a večer uvidět a uslyšet operetu "Cikánská láska" na výstavišti v Dallas. Dojeli jsme k dceří pí. K. Žaludkové v 1:30 odpoledne a ná hodně setkali se tú se synem Olřichem, který obdělává farmu Žaludkových a toho dne s černochy dodělával poslední kopání plevele v bavlně. Po kratší rozmluvě s dětml a laškování s malou vnučkou Rúženkou <začíná pěkně čes ky žvatlat i rost,el 7.a,ieli jsme s Oldl'ichem k Mouť'\kovým .. Bratr Karel nějak i:;ostonával a lékaÍ' odporučil po<;í!ení organi,;;mu transfusí krve, což. se nedávno ::.talo. Dodatečné léčen:i patřičným lékem pacientovi prospívá a on vypadá uspokojivě dobÍ'<.'. cítí se tak a "bavčí" z lulky stat0čnč a vydatně. Nejstarší syn Ka rel mladší byl s kamarády u foky Trinity lovili ryby a .snad. doufám, nějaké clwtili. Ně ktei'í syni Moučkových <mají šest jako jedle urostlých junákú a dceru Marii, graduova nou ošeti·ovatelku v Dallas. konající pfipravy k sňat.ku \r době blízkél usazeni jsou v Ennis, jeden ženatý v Beaumont a jeden svobodný v Dallas. švekruše :rv1arie pol>of'Jila nás dobrým kafíčkem. vei,polek bavili Re ro::1hovorem o vě cech rodinných i ::;polkových. Pfocl pátou jsme se vrac,elí k Žaludkovým - zeť Karel dojíždí z práce v místní žrleznifa1í spráykárně v púl šesté. Pl'ijel skuteóně na čas a dovezl s sebou matku pí. Lom Žaludkovou ošetfovatelku v místní nemocnici, které malá Rúženka říká "Nana" a jíž babťčka Žaludková má ohromně
"
St.tana I
V:i!'JSTNi8: ráda. Po večeři vyrazili jsme - Libuše a pisa tel ·s manželkou do Dallas, kam dojeli dva cet pě minut před začátkem divadla. Severní Metropole Texasu roste, už má púl milionu o byvatel a rúst Dallas přinesl i radostný úkaz - netušený zájem a chápání krásného umě ní. Letošní operní sezona proslulé Metropolitan Opera společnosti v květnu vynesla za pět pfocl stavení hrubý pi'íjem dvou set tisíc dolarú a nynější letní sezona operet (70 večerú nep:fo tržitě) bude dle správy foditelstva rekordní co do počtu návštěvníkú i umělecké úrovně. Přiznávám svuj až chorobný sklon i zájem pro hudbu, krásný zpěv, divadlo vúbec a jak praví naše rč,ení - stará láska nerezaví. Po dobu války vládní omezení cestování znemožnilo zá jezdy Met. Opery do vzdálených míst a vlast ně po dobu války - zase známé rčení: "l\Iusy mlčí". Vstupenky na pfoclstavení pfodem za jistila nám dcera Libušo a protože noční ce stování není zrovna dneškem pÍ'íjemné (i v noci silnicemi projíždí spousta aut i náldacl nich trukú l ujednali jsme se, že po divadle 1frenocu,iemc u Žalndkových a druhého dne dopoledne vyjedeme I, domovu. I'i'cclstavení Leharovy "Ciká1wká láska" bylo ;mmnenit.é. Franz Lehnr j,e pončmfrný Slovák a jeho o pereta "Veselá vdova" uctělnla ho boháčem. "Cikánská láska" byla prvně dávána v New Yorku v r. 1911 a od té doby jako jiné jeho o perety dávány jsou po celé zemi <v nynější sezoně hráli jeho "Hrabě z Luxenburku"). Má lehkou sladkobolnou valčíkovou a polkovou hudbu, zasvěcenci hudby mohou rozpoznat slo vanské zabarvení a harmonii (vždyť Lehar v sobě má slovanskou krev> - proto t,211 všeobec ný úspěch. čtvrteční pi'edstavení bylo zdai'ilé: solisti i;;rvé ti'ídy, sbor svěžích hlasú, orchestr pod dirigentem Bamboschck-em 1ia pati'icné výši, tanečnici dobÍ'Í a solisti z nich výborní. Aby děj operety dostal větší pestrost a skytl di vákúm více zrakového poi.itku, čiperný režisér vsunul tu vložku ruského námětu a ruské hud by Rimského-Korsakova. Bravurní tanec pri ma baleríny a jejího partnera diváci hlučně a po zásluze aklamovali při otevfoné scéně. Pro moteři letní sezony nelitovali náklaclú, aby da li obecenstvu to nejlepší a pi'i lidových cenách - vstupenky jsou od 60 centú do $1.80 dle mí sta v hledišti. Proto ten úspěch a proto to u spokoj,ení vedoucích osob kulturního života dallaské met.roi:;ole. V první přestávce pravím k Libuši, "kdož ví, jsou-li tu někteí·i jiní kra jani" a sotva to . dořeknu, v fadě pi'ed námi zje ví se pěkně urostlý chlapík z Ennis, bratr Ar nold Vrla (syn F. B. Vrlových). Nesl jakousi pochoutku, nedaleko nás usedl k hezkému děv čátku a s úsměvem jí krabičku sladkostí po dává. Už jsme byli doma, to bude jeho snou benka sl·ečna Vrlová (stejné jméno, žádná ro dina) a byli to oni. Vedle nich seděli druzí ennisáci, mladí manželé Emil Hrabinovi. No t.ak vida, nejsme tu jediní Čechoslováci a na še radost se stupúuje ... několik fad za ná mi shledáváme ještě jednoho junáka z Ennis, nyní v Dallas zaměstnaného - Ottu Janouška. Sedí v·edlc pěkného stvořeníčka v černém lrn stymu, rozmlouvá s ní a ona z něj (pfos brýle) nespouští oči. Mohlo to být náhodné se?.náme ní s dámou vedle sedící, snad to mohla být nám ovšem neznámá scstfonka. A to nebylo ještě vše. Dále vidíme známé tváfo čl·mú mí stní sokol. rodiny: starosta Župy Jižní brat Ben Pfovrátil, jeho manželka, dceruška sl. Loraine a vedle ní "fešák", nepochybně její snoubenec; súatek dl,e obdrženého pozvání konati se bude 14. záfi 1946 a svatební večírek následovati !m ele téhož dne v Sokolovni. Není vyloučeno, že tam snad byli ještč další krajani. návštěva by la veliká ,jen několik fad míst v zádu bylo ne obsazeno. Večer a nastávající noc byly skvost né, hvězdnatá obloha nad hledištěm, znameni tá akustika v Medišti, nádherné hlasy scltstú a obzvláště clena Metro polit.an Opery, barito nisty Walter Cassel-a. který měl úlolin hrdiny děje, cikánského vúdce Yoszi. Phští, desátý týden sezony skončí Frimlovou operetou "Rose Marie" a úspěch bude jistě dovršen. V nori u jeli jsme 30 mil do Ennis hračkou. Ráno 1:0 sní dani zaj,eli na chvilku na farmu k Oli'ich Mon~ kovým (jejich hezounká Patricia také už za-
l;íná dobře povídat a pěkně roste) a od nich
:,;pět pfos Ennis k domovu. Co vše během !:H hodín lidé mohou uvidět, zažít a, tak se potě šit., osvěžit. Manželka n já ji::me to zaž.ili a byli úplně spokojeni. Naše návštěvy. Ve si:i'.:eclu· min. týdne ph~ kvapil nás milou návštěvou i·cditel bratr J. M. Škrabánek z Danbury, Tex. J•eho manželka dle la nělwlik dní návštěvou u pi'átel v Dallas a bratr J. M. Škrabánek si pro ni dojel autem a na cestě domt1 zastavili se ve West u strýčka a tetinky Pavel Škrabánkových, u nichž pi'e nocovali. Pi'ectsecla místní West National ban ky bratr Pavel s. Škrabánek druhého dne do poledne ukázal svému synovci místo ·naší re sidence a my s hostem jsme si skutečně srdeč ně popovídali: o zlatém jubileu SPJST, o in vesticích peněz Jednoty; vzpomínali jsme u d::ílosti prvé i druhé světové války, šíi'e roz m lonva li o největším slovanském národě Rusl,u a ku vzájemnému uspokojení jsme vy našli, že naše názory o ochraniteli malýc~1 slo vanských národú vč<,,tnč čcchoslovákú se na pros1Jo shodují. NávAt,ěva nás velmi těšila a ,;~no\'n děkujeme brat.ni ,1. M. Škrabánkovi, že nelitoval ť·a:m s námi pobesedovat.
*
*
*
DOSL()'V li SYL\TOUOIHCRÝ!\l OSLi\Vi\lU. V rázovitt'm l,raji bratfi Čapkú vzpomínalo se tyto dny dojatě i vroucně obou novodobých českých svatých i mučedníkú, Karla a Josefa ča1:ka. Kdo jste jich nevzpomínali tam, pod jejich sličnými horami. vzpomeúte na nč nad lrnihou ženy Karla Čapka: "Český rom:Sn".,Ji ní budou tuto .knihu posuzovat. sudidly literár nř> kritkkými a estetickými: já bych rád ro mán- neromán doporučil pozornosti po jiné stránce: po stránce politické a mravní. Je málo t,ak dojemných stránek v našem pí8ei1111i~t.ví po::;kclní doby nad líceú Čapkovy apologetické práce pi'ednmichovské a nad obraz jeho po mnichovského utrpení a umírání. čas od času čteme nebo slyšíme debaty na thema: Co to byl 'český fašismus? čtěte o tom, jakou ulicí hanby byl· r:roháněn nejsvětovější český spisovatel. jak byl štván, tupen, zlolajně pomlouván, jak byl ubíjen a jak byl ubit a uvidíte. co to byl český fašismus. Na ty strán ky nezapomínejte nikdy. Na p·opis nervosně psaných fo:tkú, na nichž jemný bái::ník se ex kulpoval pfocl ničemniclrnu luzou, že ve cln2ch nejhorších neutekl od svého lidu n od své po vinnost,i. Na pi·cpis hnusných perficlií fašisu jících tiskových stok, tiskovin1 jež symbolicky zúRlaly ležet u nohou mrtvého. SLará česká závist a pavlačová maloduchost, to byla ko lébka, to byla pm vá pfr":ina českého fašismu - a tyto nectnosti. nemylme se. nevymi'ely, ty žijí a í·ádí stále mezi námi, jak:mile něco jen o stor:u pforoste česky prúměr - a proti to muto jedu v české krvi a povaze je nutno stá le bojovat. a boj proti těmto mocnostem pekla vedený je a bude asi v Čechách stále nutný, časový, aktuální. Bratry Čapky uctíváme prá vem jnlw mučC'clník~'.· ale pi'ipomeilme si, že · byli především i bojovníky, n. jejich odvaha budiž i na[,í odvahou a současně nc.ivět,;ím u ctčním jC'jich pamáLl,y. Jifi Z hor ---) + ~ + (--- Američtí vo.;úci clo l1lal'iáuských J,;i:r.ni. Do l'l'Ta riúnsl,ý('h Lú?.ní pi·i.kdou am<'rif:t.í vo jáci na léčl'nL Jsou pro nč pl'ipra.veny i:'.1 yl'i ho t.cly se ;150 lúžky. ----) + •'f<> • (---Třímčsíčuí pracovní 1>ovhmost čs. mládeže. Na :,;drnzi e:,;. v'l:icly konané v pátek 9. srpna bylo mmcscno 7,avé;,t s okamžitou platnosti pracovní povinnost mhícležc ročníhú 1927-28 11:1 dobu tl'i mesícú. es. mládež bude zaměstná na nu polních pracicl1. ----"·-) ,i, a. + (--- ů:rt!·á revise pczei~1kov«i reformy. V úvodní.ku Rudého Práva oznámil dr. Ko ťátko z minister;;tvn 7,mčdělstvi ostfojší revisi první po7.emkové reform~'. která bude provede na podle phkazu čs. vlády clo konec tohoto roku. ____ ) + •lo • (--Doufejme, že také o cenách bude platit: kdo se povyšuje - bývá ponížen.
Stt!UJ.t\ i
YIST!fflt
..-t"'
·~
I""''•' I
'""
Ve stfedu.. dnem.. srpna 1945. . .
CESTOPIS A LEDACOS
Píše Staí-íó2k Bartoš. ElCampo, Texas Ctěná redakce a čtenářstvo Věstníku! ' Jak jsem se již zmínil, že pojedu na trip do :;,::\padníhoTexasu a p(•.k do sousedního státu Oklahomy, až kdesi blízko hranic Kansasu. Ale víte, to jsem bvl vybídnut zetěm Vilémem Bayerem ze San Antonio .. Jak jsem se již v minulém dopise zfninll. trošičku mně dožral když mně vybízel a ptal so mně, jestli bych vydržel celý den na káře sedět. To mně urazil. Pomyslel jsem si. Vilémku. snad si nemyslíš. když bych nemohl vydržet sedět, že bych pak pi'i káře běžel, to ba ne! Napsal jsem mu. jako že nejedu! On zas na to, to ~e by bylo pěkné abych nejel. a že on pro mně zajede. a něja kých těch 14 hodin na káře že to vydržim. Tak vidíte. teď už mluvil [Ináé. A lákal mně tím, tam že nebudeme nic dělat, jen jíst. To nic dělat, a hlavně to jíst, rozhodlo! Napsal jsem, orajt. jedu! - Tuk toto j.e ne jako předehra, ale předmluva. Pl'ijeli v neděli odpoledne. Vilém, Pauline dcera, jejich dcera Edna, a její 4 letá dcerka Dianna, naše pra-vnuéka. její lntíček vojanči čtvrtou lhůtu u tentokráte v Němet~lm. V ucn dělí ráno o 4:30 sedáme do jejitťh štrdlbejl{l· u bereme to na Columbus, t.agrenč. Giddings, už se rozaduivalo l Ted' znčínai! mé (neb mol zápisky! Většinou, když tPk něco nedů ležitého a málo toho. naplulu do hrstě a ne <:hó.111 to uschnout. ale tentokráte toho nebu de málo, a mnohým až do omrzeni! No toto beru zpátky. kdybych omrzoval mými dopisy, uni bych neškráb, ba ne! 1\1Pzi Rockdale a Cameron staví přes nížinu veliký most. Toto nepovídám těm bvdlicim v okolí, ba ne! Bavlny trošičku od Cmneron. Corny suché, tak se mě zdálo bez klásků, Cor novíska zorané, ale moje kukadla neviděla do hře, možná že to byly ovesnlska. Burlington. bavlny pěkné, ale malé. asi pozdní. V Burling ton vzpoměl jsem na moji neteř, pí. Lidku Zá vodný, vdova, která ztratila též syna ve válce. Srdečnou soustrast s ní! Rosebud, pěkné země, pěkná bavlna od květu bílá. Vzpomenuto na sestru· Anežka Skupín, která byla příjímána s jejím manželem za mého tajemnlctví, k řádu Bratrská Podpora číslo 43 v El Campo. Sestra Skupín-ová má za to, že by se v této vlasti ne mělo užívati to zbytečné a někdy komolení jménu jako to ová! Ovšem. s tímto si zas roz lívám u některých těch strašných nňrodovců voeet, ale cák na tom! - Vjeli jsme do deště. Vilém se vadil. když neprší, že mu ten "wind shield wiper" pracuje, a když prší, na jeho straně ani pohnout. Jái'.·ku. kapku. dvě. voleje. • K Waco hodně tenků (nádržek), co vláda dě lala. Bavlny čisté k Lott. West, džonsn grass plné i·ádky vykopané, bavlna pěkná, ale malá, ud kvítek bílá. Zastavíme ve West v tískúrně našich časopísů Věstník a ůecho:::Iovúka. Ptám se p, Ko i:eckýho (ne Kopeckého dle méhoi, kdo že je tam ten hlavni pán? Br. Kopecký odpověděl. že tam jsou všichni stejnými pány, (nebo pá namn. Já už se s těma pády pletu, ale však mi to bude prominuto. Taková řeč se mě líbila. Ptám se na red. br. Moučku. Že pracuje doma, kde ho nikdo nevytrhuje. V pořádku, ale je zkrácen o to, jako pohovoření si, se šikovným člověkem jako já! Dále jsem si ponovořn s p, uemkem a s p. Horúákem. -- Ale toho ptáka p.,.,.,., 11tn nikc,P k spath:ní. Snad se neschoval, když mě uviděl, to asi ne, ale tak asi jak br. l\loudtu vorlrnval nevytrhován doma. Na to (lám. asi ba že jo! -- Sděloval jsem jim smut nou zprávu, že náš sen. Šulák ostal ve volbách a~ nu ti'0tím místě, to jako byla zprava ne t.lělnl. Br. Kopecl{ý mě opravovat že dnes pí·i nesly noviny zprávu, že je na místě druhém, tak že se dostane s tím starochem do run off. Přejeme br. š., by tomu starému vyti'el zrak, b;v mu. zaf'ila chuť na dožlvoti.
Bylo nám poraděno. že dostaneme dobré ka fíčko u p. Šuláka, bratra senáfora. Pak že zrov na vedle také gftt, ale ne našinci. Vite, já sám sebe znám, u Šuláka by nebylo jen to kafe, ale možná dobrá hodinka času hovorem. My sko ro celý den jízdy před sebou. K Hillsboro ba vlny pěkné, pěkná poloha, ale na pikováni do sud ani pomyšlení. ~ Cleburne, pozemky čer né, ale trochu více svahovité. Ovesniska neb tak cosi zorané. Corny pěkné. Jeden člověk tam prohlížel bavlněný štok, asi hledal cosi jakéhosi bavlněného škúdce. Ve Weatherford j~me obědváli. Bavlnu vidět jen na dvou mí ~~terh. i něco korny, ale ta zapomněla klásky vyhnat. Samé preie, žádné strmnoví krom mi11ty zakrslých ''ki'ibků" .. Vzpomínám, v okolí, ale mám za to na severní straně, jsme kdysi pí·ed léty nocovali u rodi11ynám známé, p. Mil lera. bydlícího kdysi pí-i Caldwell okolí. Pan Miller měl tenkráte krásnou ovocnou zahra du. Pak v okolí asi 8 mil od Millera kamarád z dětských let, v sousedství texaské Prahy. Pak již dospělí. ale ještě svobodníci v okresu Bur leson, jsme okoukáv~li pěkná děvčata. Pak ka marád Frank Ginzel, také v okolí Caldwell, pa matuji. když jsem Frankovi dával "hair cut". jako jsem se na něm zaučoval. Neslyšel jsem, že by po tom lmir katu měl nějaké nemilé ná sledky. On hkával, že jsem jeho nejlepší ka marád. Později měl Frank obchod v Caldwell v Jakub Pivcové budově, kdež byl tenkráte od býván sjezd naší tenkráte mladé Jednoty s. P. ,T. s. 'r. Mám onoh(')sjezdu obrázek, kdež na obrázku na budově je nápis Frank Ginzel. Byl to sjezd asi první nebo druhý, nemám obrázek po ruee. na kt2rém asi označen rok sjezdu. To to jsou jen. jako vzpomínky, i to, že v tom o kolí pi'ebývala sestra Ondrúšková, a kdež. je ště pfobývá. ale možná už ne, sestry Ondrůš kové maminka. Ještě dodám, jak jsme od ro diny Millerové ráno odjeli, možná nějakých 15 mil, viděli jsme jakýsi podezi'elý mrak. Pozdě ji jsme se dověděli. že se tam sneslo jakési tornádo, I~teré zničilo jejich krásnou zahradu ovocnou. Okres Parker je nejúrodnější na vod ní melouny, na celém světě. '1,'o jsem sl nevy myslel sám, ale slyšel jsem to, a možná i četl. To jsem se zas zapovídal, že ano! - Jedeme dále, samé prerie. stromoví žádné, tanky (ná držky) prázdné. Vítr horký jako v pekle. Co pletu. vždyV jsem tam dosud nebyl. - V Mi neral Wells si poznačuji Camp Wolters. V Jacksboro hie 108, a v káře vítr horký, zrov na tak jak onehdy pi'i kotli, když jsem vařil mejdlo. Pl'.·es Olney, Megargel, kdež je usazeno několik mně známých našinců.. V Seymore pře jíždíme foku Brazos. Jen' tak ledakcle kaluž vo dy. K rodině Bayerové, první cíl naši cesty, jsme pi'ijelr ještě pfod večerem. - Když tak okukuji pi·i ohradě (peně) jak to mléčko teče do boketu, položím ruku na fenc (plot) a v tom odskočím a chytím es za prst ukazováček. Hnízdo osí (nebo vosí?l Jedna mě přivitala. Ale proti jedu zas jed. Starý Bayer měl v hubě proti-jed. plivl 1111 na prsť, já kousek toho pro tijedu pl'idržel na prstu asi 15 minut, a prst ani neotekl! - Ať nám někdo poví, jak by se na česky pojmenoval boket, neb malý bokýtek, abv tomu zdejší mládež i dorostlejší porozu měli? - U Bayert\ tam, jako už začínalo to sli bované nic dělat a jen jíst. Na druhý den mě zavezl miiJ synovec Adolf Bartoš (zeť Bayeriil k jeho rodičiim Šimon Bartošovi. Šimon vypadá ještě dosti. pěkně, skoro jako já. I Šimonka je také ještě půdy! Pfonocoval jsem tam. Oni jsou už jen sami stal'i dva. vlastni hodně pozemku a zabývá se dobytk,em a na jeho pozemku se pěstuje vět šinou obilí, což žene ve velkém jeho syn s děl níky. Šimon na to má dvě veliké sýpky, kdež má uloženo. hromady obilí na seti a krmeni. Šimonovi, ač měl veliký tank na vodu, vláda udělala ještě větší jeden. A většině tam far merťtm, kteN o to požádali, a tak teď tam od padne obtížné vozeni vody, časem · i pro do bytek a místy i kupovat. Také Šimonovi pru bovali vrtat na olej zrovna při sýpce, narazili na vodu. Dira 11 set stop hluboká. Šimon tam spustil boket (okov) až na dno, a jak táhl do vrchu, jako mě okoštovat té vody. botet se u..
.
trhl, vlastně provaz asi spuchřelý a boket ostal tam. Vytáhl provaz mokrý 90 střevic. Nonat hodně táhne, ale na tuto hloubku by byl přece jen slabý boket vytáhnout. Naši pro mě přijeli a jedeme k přátelťtm do Seymour. Na druhý den se vypravujeme na dosti vel ký trip do Perry, Oklahoma, k přáteliim, a tak o tom dále pokračování. Staříček Bartoš.
•
••
Damon, Texas. Ctěná redakce:Den 11. srpna utkvi dlouho v paměti všem, kteří byli pí·ítomni schiizi í·ádu ''Laskavost" čís. 70 a "Rozkvět Rů.že" čís. 81, veliká účast 'členstva a velkolepá hostina, a velkolepá ho vystrojily. stina, kterou členkyně obou i'ádii pi'itomným Před zah!'.ijením í·ádové.ho jednání Rev. Vilt nejdi'íve četl dopis z H. ú:, by členové byli ná pomocni organisátorťtm k získávání nového členstva. Pak vysvětloval diplomatickou tak tiku jistého premiera. Chválil ruskou vládu a její režim. Odporučoval, by veteránům pomoc by1a poskytnuta. Nabádal mladiky, aby brali účast na í·ádovém úfaclováni. by časem mohli starší úředníky vysti'ídati, a ku konci se sna žil býti námluvčim, by oba řády se spojily v jeden, za což byl odměněn bouři potlesku, . Pak br. pi'edseda Vydržal vyzval přitomné, by brali účast na hostině, kterou hospodyňky obou řádů přítomným uchystaly. Rilznost jí del, koláčil a jiných lahťtdek nasvědčovalo, že každá se snažila, by kuchařské umění co nej lépe uplatnila. Mužští zase častovali různými chladícími nápoji, by letní vedro, toho dne pa nující, · bylo snesitelnějším. Pohoda toho dne byla jako objednána, i kupící se hrozivé mra ky se nad okolím rozptýlily. Litujeme, že náš br. účetník Hurta toho dne nemohl býti pi'.'itomen, neb se nalézá v nemoc nici v Temple. Sklánějící se slunce ukončovalo přátelský hovor a vzpomínky na tak krásnou schilzi, dlouho v mysli· potrvají. · Díky všem, kteři se snažili po tak dlouhé do bě, že bratrské a pí·átelské a upřimné poba veni mohlo se uskutečnit. S bratrským pozdravem, Josef Gritzman.
. .,. .
---)
(----'-
- Blázníte? Což se mohu zúčastnit masového projevu, když jsem vegetarián?
*
*
*
Učitel: Kdy se v Čechách usadili první lidé? Žák: Prosím, když je bolely nohy.
Změna adresy '- Change Your Address mavni úřadovně s. P. J. s. T. To the Supreme Lodge S. P. J. S. T. Žádám o změnu mé adresy. - Please change my .address: Stará Old nesprávná incorrect adresa Jméno Name address .......................................................................................................................................................... (Adresa} (Address) Nová a ,New and správná correct adresa Jméno Name address .......................... ~ ~~ (Adresa)
~··
~ ~~ Zone
. (Address
----. ----~ Zašlete změnu na tuto adresu: Hlavni Úřadovna S. P. J, 8. T., Fayetteville, Texas. Mail this change to: Supreme Lodge S.P.J.S.T., Fayetteville, Te:.u.,.
~
.
Ve
střed.u,
. CESTOPIS Z VÝLETU DO COLORADO. (Pokra'čováni.) ffiožime svoje zavazadla do cabin a· jedeme do města nakoupit něccrlr večeři, neb v nedě li moc otevřených obchodů není. Projiždim'e městem, líbí se nám. Mezi dvěma silnicemi pro káry v prostřed jsou uměle rozsázené růz nobarevné květiny a keře. Čteme návěstní ta bule. Neopomeňte se podívat do Garden of the Gods (Zahrady Bohů}. Pospícháme zpět, uvařily si večeři, vsedly do káry a jely do té kamenné Zahrady Bohů. Ta velikost a různé útvary těch červených skal se nedá vůbec popsat. Stojí tam snad od stvoření světa a matka příroda zkrášlila jejich velikost do růz ných útvarů. Stojí tam rozhledna stavěná ve slohu Pueblo Indiánském, ve skalně hoře vsa zená. Vcházíme tam s jinými návštěvníky. Je chladno, mnozí mají pa sobě kal:>áty.je. to vy soko v horách. V dol~jší místnosti se prodává občerstvení a souvenir, vše hodně drahé. Nej menší cena je 35c za maličkost; skládací po hlednice 50c (v městě stojí 15c-20c). stoupá me po hodně už ušlapaných dřevěných scho dech nahoru, ,rozhledna má 3 poschodí). Do kázaly jsme to jen do druhého. S rozhledny je krásný pohled na ty různé útvary skal. Těžko se nám v té výšce dýchá, srdce tluče rychleji, proto se tam dlouho nezdržujeme. Jdeme do lů a že v káře se tam zahradou bohů proie -íeme, Ty ohromné skály až straší. Jsme na skalnatém kopci, sjíždíme jej dolů k bráně vedoucí do skalnatých sluji, kde snad se do sud Indiáni zdržují. Stmívá se. tak raději vy jedeme k městu za světla. abysme se tam ne ztratily. Město Je už osvětleno. Jedeme do ca bin, ráno v 9 hod. na nás čeká vyjížďka do Cheyenne Mountain a N. Ch. Caňon a Seven· Fall. Uv-ařily jsme si dobrou snídani a čekaly na našeho průvodce s karou, V ustanovený čas kára (velká, Hudson) stá la v nádvoří kabin. Nasedáme. V předu sedí šofér (průvodčí) a s ním muž a žena. my tři na zadním sedadle a před námi na dvou zá ložních sedadlech párek novomanželů, kteří (a mnoho jiných) tam byli na svatební cestě. Oelkem je nás 8. Cílem naší cesty je so.' Chey. Mt., který je asi 200 minut jízdy vzdálen od místa kabin. Z dáli vidět na velmi vysoké ská.. le jakési obrysy čehosi fhora [e 9,500 stop vy soká) jako hrad. Ani ve snu mne nenapadlo, že tam do té výšky jedem. Kára zastavuje u první brány. která vede do Zoo Garden. šo fér zastavuje a upozorňuje, že musíme zaplatit každý 50c. Jedeme dále., cesta těma horami je klikatá, ne příliš široká. a pohledem dolů mně jde mráz po zádech. Přitisknu se víc k pí. K. jako bych u ni hledala ochranu. Projíždíme kamennou bránou a stojíme v nádvoří toho . kamenného hradu, který se z té dálky zdal takový malý. Je to však mohutná budova. po stavená na té skále oklahomskému rodáku hu moristovi Will Rogersovi, "Shrine of the Sun" zvaná. Tato majestátní věž je 5 poschodí vy soká a jak průvoděi vysvětluje, nebylo na tu to stavbu použito ani jednoho hřebíku ani kousek dřeva. A kámen. z něhož .le tato ma sivní budova postavená, byl nalámán v těch to horách .a celé nádvoří této budovy le z to' ho kamene. Nádvoří je porostlé jehličnatými stromy. Tento kamenný hrad byl dostaven v roce 1937 .a od té doby je navštěvován mnoha tisíci turístů. V budově se nalézá urna s po pelem Spencer Penrose. tvůrce a stavitele to hoto kamenného hradu. Také se tam nalézá ohromná kniha, do které návštěvníci zapisuji svoje jména a stát z kterého pochází. To~ i my své jméno tam zapsaly. Na kamenné stěně jsou ručně malované o brazy, znáeorňující vznik a postup této nebez pečné · práce v těchto vysokých skalních ho rách. Zajisté, že než tato budova byla dosta věna, si vyžádala nejeden Jid;;ký život.. Na 6brazu je znázorněn postup práce dělníků, ruč ně kopajících základy; opodál leží mladý muž. lopata vedle něj jak mu z ruky vypadla .a z úst vytéká mu pramének krve. Dále jsou tam schody, které vedou clo té věže, ale málo kdo z turistfi vyjde na vrch, vzd\lch řidne, nesly-
Btrana I
VISTN:tS
dne 21. srpJ,la. 1946.
šiš ani svého hlasu. Nepokoušíme se o to tam vystoupít, ·
Kolem' věže do okruhu je postavena hrad ba z toho samého· kamene. a v zář! sluneční se leskne jako černé démanty, jež protkané v té skále. Na každém druhém sloupě je umí stěna kovová tabulka a na ni popis, jak v kte rou stranu je vidět zajímavosti okolí. S té výšky to vypadá vše malé jako dětské hračky. Pod hradem na této strmé skále dělníci V~' saaují státní květinu, Colorado Columbins zva nou (náš stát Texas má Blue Bonet). Šofér nás upozorňuje, že je čas nasedat zpět do káry, pojedeme dále. Opouštíme nádvoří a shodujeme so v tom. že je to skutečně dokonalý pomník postavený na památku oklahomského humoristy Will Rogerse. Zapoměla jsem. že na vysoké věži té to. budovy jsou umístěné hodiny, které odbíjí každou čtvrt hodínkut-ž-s-d, mají zvuk zvon kit
Nasedáme a jedeme do So Chey. Caňonu. Vjíždíme jako do nějaké j,eskyně. po obou stra nách .strmé vysoké skály jsou barevné a i po rostlé jehličnatými stromy. Na cestě jsme po tkali vojenský truck. mladí hoši ve stejnokro jích tam odbývají své manévry. ,Te to zajisté namáhavé, nebezpečné cvičení. Opodál stojí jakási stanice. u které náš šofér zastavuje a sděluje nám. že opět každý z nás musí zapla tit 60c vstupného. Tak už nás tato jízda stojí $5.70 za osobu. Po kratší jízdě kára zastavuie v nádvoří těch Seven Falls. 'I'am stojí chata a na kamenné podezívce ze pňů stromů po stavená je to [Idelna. Opodál je pavilon. kde se opět prodávají indiánské výrobky souvenirs. zboží z kůže a korálků zhotovené. a různé stříbrné ozdobv ručně tepané (doluje se tam stříbro, zlato. uhlí a jiné). Stojí tam přtpra vená postel pro t,y slabo-srdcaté, j,mt nesnesou tu výšku vzduchu. , Zde me:,;i dvěma mohutnými skalami s vrchu dolfi stékají ty Seven Falls. Na horu vedP 279 schodfl (kdož ví, proč už tam někde nepl'ile pili ty 3 schody. aby to byly 3 rovné stovkyl. Vyjdete-li po těch 297 schodech. jste ve výši 11.425 stop. Mnoho těch mladších tnristfl tam vystupuje, mezi nimi i sleč. No8mi, ale my dvě jsme byly rády. že jsme dýchaly dole. A řek ly jsme si, že ty naše srdeéčka máme ještě v dosti dobrém stavu v našem věkn a i té t.ě]eimé vážnosti, když v t.P výšce vydržíme. Kupnl<' n,,e v paviloně pohlednke. píšeme a tam ho díme do dopisní schránky. Vyjdeme ven a po:,:orujeme z0 skal vyJé7n jíci zvířátka hnMé barvy se tl"emi tmavými pásky na hřbetě kožíšku umístěné. Jmf'nu.ií se Chipmunks. Jejich bystrá očka pozoruií, a když seznají. lř..e jim nemíníte ublížit. i:řijdou až k vám a sednou na špičku prstu a žerou peanuts. Opodál je jezírko s kříšťalovon vodou. .iiž tam svádí z těch 7 vodopádú a při tom posled ním ,jako nevěstin závoj splývají. Tam se pro hání pstruzi a také čekají, že návštěvníci jich kousky., chleba neb jiným počastují. Je zají mavé je pozorovat. Pod ska.lou sto.ii ORedlani dva mPzci. černý· a bílý. Mnoho návštěvník1"t si na ně sedají a berou obrázky. A že my dyě vážné dámy zná me paragrafy o týráni zvířat, tak Nothing doing. (Ale zajímavý obraz by to byl jen co j,e pravda).. Pro ty, jež rádi lezou (ma:lí mlad ší nohy), je možno vystoupit na skálu. kde v krásném seskupeni stromú nalézá se hrob Helen Hut Jackson. básl)lřky a autorky "Ra mona''. která si toto místo vyvollla za místo svého odpočinku. - (Pokrač. příště.) Božena Valčíková. ---)
+ 4, •
<-----
Fort Wort.h. Texar-. Bratři a f.iPSt.ry! Dávám vám vl:pm vMi'!lt, že konáme sch1"tzi v sobotu večer v 8 hod. dne 24. srpna, tak vás všechny žádám, abyste nezapo měli přijít. Po schúzi budeme mít nějaké zá kusky. Tak jestli některá z vás něco dobrého přinese, budeme velice rádi. Na zdar!
.
Ludmila Mat.ějka.
nr,;:;:;m,Uf'F. SOUSTRASTI. My, nífop:::nný re,mlnční výbor fadu Rovno1,t
čís. 7, projevujeme jménem h'ldn naši upflm ně cítěnou sonst.nrnt pozústalé rodině n:Jd ztrátou jejich milované manželky, matky a. naší spolusestry. Alke I,. I:Crištof.
která z.2mí·e.Jn 14. srp1ut 1946. a byla r:ohi'benn na řádovém hf·bitov{~ 15. srpna za veliké úča sti pl'ťitel a ~mťimých. Víme, pozústalá rodino, že těžce nesete od chod vaší milované. ale budiž: vám útěchou. ž<" my, bn1ti'i a sestry. soucítíme s vámi ve va šem zármutku. Calclwell. Tex .. 16. ,<;rpna 1946. .J. ,1. Lukša. Jos. Duše]{ a ,1. J. KrnpR, ťf!
soluční výbor. ---~)
• ·'Fo • (----
RESm,UCE SOUSTRASTI. Řád Nová Doba čís. 122. projevuje tímto u
pl'imně citimon soustrast nad ztrátou váženého člena Františka Hlavatého, kt,erý zemfol dne 4. srpna 1946 po déle trvající nP1110CÍ. Rád pronáší tuto soustrast po7.ústalé rodině nad ztrát.au ?.ivitele n h'icl vzácného č!C'nn. kt.e rý byl znkládnjicím čl0nc•m řádu, prvním jejím tn i<'nmík0m. n. p07,ději 7.Voleú za vyslance do sjezdu. Pohfob b~rl za účaste-nství člem1 ,TPdno ty v Houston. Texn;;. 7.a obfadú soudce C. H. Chernosk:ého. Spi v p0koji. Památkn Tvoje bu de požehnánn. Clf'ni hírlu Nová Doba č. 122. ). ~ (~~~-
____
..
RF.SOLUCE SOUSTRASTI.
My~ níž.-,pode-psnnýresoluční výbor i·ádu Ko menský čís. _20. v Granger: Tex., projevujeme jménem nnš,?ho foc1t1 upNmnou soustrast dit kám a v0š1'eré pm;(\stalé rodině nnd úmrt.ím jeiich otr0, rlt'd<'člm a našeho dlouholetého členn Pavla H. Ifopeckýho. kt.erý 7.emf•0J chm 12. srpna 1!'146 po dék t;1·vnjí rí nemoci. Zmín&n~· spnlubratl' pi·istonpil k na ŠPmn fád11 roku Hlíl!) v 32 let.Peh. 7,0111f·pl v 81 l<'t.Pch, byl vií.dy hidným naším člrnem. P1·očeř. po7,{rntalárodino Pot.Ní vfts Bfih VP vašnm zá r11111l.kn a ?.f'111t'<'lénm budiž z01nělehk::i. nt' oťl počivá v p0koji. Za i'ád KomPnský řís. 20. SP.TST.v Granger, Texas: Anton Miknlprn'\ál{, J. H. Hu;;Pr, Chas. H. Dušek. resoluřmí výbor.
·-~--------
Řácl Svaz ()echoslovanít č. 92., Ft. Worth, Tex.
Milí brati'i a sestry! V neděli večer 25. bude pofadána tanečni zábava v naší síni pi·i hudbě E. J. Honzy z En nis. Tex. Zábavní výbor všechny uctivě zve. pl'ijďte se pobavit pfl výborné české hudbě a přiveďt.e i vaše pi'.'átele a známé. Víte, jak hez ky hraJí, neb hrají v naši síni i sobotami. a je jich zábavy json četně navštěvovány. V neděli zde hrála Divii'\ovakapela z Temple, Tex. Veselí to hoši ::i. jnk slyším. každý si pochvalu.le jak he:,;kyhráli a měli slušnou návštěvu, ac mohla být. větší. :,le v jatkách se pracovalo tu neděli, a tak není divu, že potom se mnohým nechce. Též oclpoleclní i·ádová schúze byla slabě na vštívena, asi pro tu samou příčinu. Bratr organisútor nám přivezl do schúze pro pojištění (ale jen na papífol ty malé světoob čánky. Od manželú Sam Gorge děvčátlco, Ar nold Poynar chlapce. Cal'l Cubbison děvčátko, Eric Koch děvčátko. Gratulujeme rodičfim k narození těchto clít<'k a přejeme by vám vyrú staly ve zdraví a ku štěstí a radosti vaši. Sestra ,JoeBártek děkuJe řádu za kvítka, které jí byly V 10Jl '1!"11.10Ci. SeRtfr Ma1·ií Koči pfE',ic,,me všichni brr:ké
::i
frva1é nzdrflVPni n 111noh0 t.rpělivm;ti s Jio.ii ru kou, kteron si zlámrln když doma upnclla, n nalézá se už domn v lt'•lrn.h;kémošet.fování. Ta ké po!'!lalai'ácln pěkné poděkování za kvítka. Tak ještě jrdnou vás všechny zvu nn t.u z:'l bnvn a nezapnmc1\t0~ pfl,iít. Se srdečným pn Z<lravem, l\l.h11·ie Jura.nová, dopis.
6tm.na
a
Ve středu, dne 21. srpna 1946.
'flBT1'fK zanedbané, a jistě se budeme všichni z '111konané práce radovat. Zdaru přeje všechné pr\áci ku prospěchu naší staré vlasti, a ku znovubudování naší české foci v T,exasu. Marie A. Živná.
} Oddi1 Dopisova~ LÁSKA I{ N!RODU.
. . .,\'.
---)
Austin, Texas. čas rychle ubíhá. léto speie ku konci a já stále hledám zda-li uvidím nějaké zprávy z letních prázdninových f;kol. Mám přiležitost čísti asi sedmery naše texaské časoplsy, které se mně dostanou clo rukou. a v nichž je četba ve všech velice zajímavá. Ale po nějaké prázd ninové škole ani nikde zminka. ' A to SR mi zdú velmi smutné, noh si myslím, že tu lásku k národu if' nutno dokazovatt ne jen dárkem. ale též znalostí našeho mateřské ho [nzyka. Jaká je to velká výhoda pro k:,:'í:,.l<~lm [ed notlívce, který má schopností ovlád» t více i·e
<':L Všude kamkoliv pi'ijtk má v{,tr,í cznu. a také všem těm národům, jicl,·:~ jazyk nvJúck't, lépe rozumí, chápe mnohém lépe \'(,t<(:hny je jic:h bolesti i radosti. Dovede se všude lépe uplatnit. proč telly neučltl ty naše děti té naší dédléné české fo í:i? Proč neuétt j,e milovat VŠ(', co ,i(~ krásným ť!>!dictvímnašeho národa. A :le srdce naše je doposud naplněno láskou. to dokazuj! všech11y ty obětí i:l'inešené naší drahé. staré vlastí. Ano, krev není voda! Kclyž vzpominámo na dobu husitskou, nemyslíme jen na Husa -- ale před našimí zrakv vvvstúvá obraz všech tr'.eh hezejmených hrdlnu, trr-ttolu a mučední ků, kteří s nadšením obětovali své životy, za svobodu víry a přesvědčení. za uh.ijcní sa mostatnosti našeho národa.
Vzpomínáme s opravdovou něžnosí.i. ~; hlu bokým obdivem a upřímným soucttom v srdci všech těch, kteří tak hrdinně pod .ouplll vše ohnu trýz(•ú a šli odhodlaně. bez pláče smrti v:c:l fr:~. Píší: neplačte mojí drasi, jfi též ne1,J:ifo - bez nářku, bez strachu b•.·7. bolesti mkhú:r.ím s tím vědomím, že 1.unirúm za lepší lmdnncnost našich dětí. Ano. to jsou ti praví velikúni, hrdinové, svatí Ct 1m'!tlceBoží. A tu jak .ie v t(· 1ií::nl: Kdybych ale v krnté seč.i, i;:foc měl zajíti, neplač pro mě dr::thú m:tl ko, pomni jak je Čechu pro vlast umi'íti. A tu mě pi'ipadú na mysL jak bychom byli rn~patrní, kdybychom ospoú pro tu jejich pa mátku. nehleděli pi'ispěti roznmožováním toho clt'.•di'č·ného našeho jazyka. t,!:1i':e stará vlast - matl,a - volá, všechny své děti, aby se k ní hlásily, a to jistě bude mí ti velkou radost. když se k ní budem hlásiti v jejím vlastním a na:fan clL·cličným, českým ja zykem. Jest to vskutku velice málo, co je naše po vinnost. a dítky chápou tak rychle, jen je po tr·eba trochu té lásky a pevné vedoucí ruky rodE~í a to ostatní U)raví česká škob. Ale je nutno o ty školy se po~tarati, což též je velmi madné, jen trochu dobré ví'tle je ti'eba, a tro chu té lásky k věci a vše jde snadno. Pracujme pro ty, en přijdou po nás, kteH bnc1ou vzpomínati na naše dny, aby nemuseli my.,,11,ti jen na ty žalái'ované a k smrti umu t'.Pné - nýbrž stejně vděčně na zázračnou jed notnost a živelní sílu víUe všech dobrých čes kých lidí. pomahajicích ku svobodnému žítí, v lásce a svornost.i. A ta lá~ka k vyššímu ideálnímu společenství všerh, kdož krví a jazykem pati'í k sobě, láska k minulosti núrocla, kc všt'mtt co naši otcové vykonali dotm:110 a vulkého, všeckn ta. prúc( všecky ty oběti pťo budoucno. kteťé mají_v ~.i votě prodloužiti n~ti=\ vlastní život v nesmrtel nost. V životě núrocla žijeme svúj věčný život, ve vděčné vzpomínl'e těch. kdož pn nús pí·i jdou, a to j,2st také nejlepší odměnou za všec ko. co vykonáme dobrého pru hudouc:nost ná roda. A tak všechno to, eo se nám zlrácí, - ztrá cí se naší vinou. A tudíž chopme se všichni a hleďme nahractit a ctobOnlt to, co je 1,
(---
Taylor, Texas. Ctěná redakce Věstníku! No, musím též napsat pár řádkú. Ta králov nn se už sbírá o stošest. Pan H. Boedeker měl nne 10. t. m. takovou malou besedu v džině, t · .)Chu toho pěnivého a asi v půl odpoledne p. John B. Kašpar se pi'ihnal i s bale1ň., totiž s prvním, měl 1445 liber a bal vážil 568 liber. to lY3 nám zdálo, že to dost vydává. On dostal džinování zdarma a dostal 36c za libru a se meno bylo $60 tuna. A dne 13. jsme od~inovali 6 balu. Jeden Němec měl na vozu 1520 liber bavlny a bal vám 593 liber, a též dostal 36c za libru. To si trochu i:omohou. Pen Lee Běták byl nauécný vozil okolo 1700 lib., tak měl 1085 liber a bal vážil 658 liber; tak on dostal okolo $260 Y-a bal i se semenem .. No, a dne 14. jsm<~ měli 12 balú; tak p. John L. Guba měl 1520 a bal věžil 620 liber. To se dobi'e jezdí do džiny. A pikovaéi $2.00 od sta. Něktei'í snad udělali ze t.i'í akrú bal, též někde piU, to jest nu těch skoršíc:h. Ony též ty skoré utrpěly. Mělo však zapršet cli'íve, tak asi kolem 10. července, to mělo být bavlny až hrť1za. No, ale zase ta cena to vyrovná. Aspoú brzy opikují a peněz bude jako šup. No nechť. však vše je dost drahé, snad že "pik1:mky"jsou $3.00 jeden, tak to se bere clen a pul jen sak zaplatit, totiž slabi=lího pikováé-2 a kde jest. hodně kamení, tak je brzy pryč, jal{ ti'eba loni, něktei'í mělo moc kame ní v bavlně, a jak to šlo nahoru troubou, tak to i'valo jako když kroupy padají. Víte. to farmování jest jak když sázíte clo loterie. Ona ta neskorá bavlna se vždy též ne udělá. Ano, v loni někteří udělali lepší nesko rou bavlnu, ale letos byla velká horka. Ale vú bec v celém světě nejlépe se sázet na pi.'ll. Zde v olrnlí Taylor budou dost.i dobré úrody. Koma se udělala dosti dobrá a krmiva též dost, Též i mejzu se urodilo a snar prý odeslali hodně vagonú kamsi. kde ho neudělali, a snad z ně. ho tam udělají veliké peníze. Ono tak je to se vším. No, pfatelé, už se ty volby zas blíží jako ten "run-off". Jedni chválejí toho, druz zas ono ho, ten má tu chybu a o své neví. A1e jak se i'íkú: sliby se slibují ... a vyčkejte. Já pra vím, ten když má úřad, tož nechť si ho drží a jest basta. Vypadá, že všicí by rádi jen se leh ko měli a dobré platy. Ono, jak jsem psal kdysi dávno, že stále to vi'e ,ale však kdysi to i vybuchne. Vypadalo to, že už bude lépe, ale kdepak. je ještě čím dále, tím húře. Místy že jest slanina až 85c libra, tak jak ten chudob ný člověk si to múže koupit, a zvláště takoví, co nemohou pracovat, a t.ěch jest až moc. To víte ten, kdo jste něco zkusil. Slyšel jsei-11 na radio, kde varovali lidi, aby tam kde jsou veliká sucha, nehodili cigaretu neb sirku do trávy, aby nevyhoi'elo moc trá vy, neb že by bylo ještě hůi'e jak jest. No, už toho musím nechat, neb ráno se mu sí skoro vstávat a zase jít clo práce. Tak s po zdravem a v úctě, '' · J. V. Kohutek. ----) Ul]OZOl'llění
Proti němčině jako mezinál'oclní řeči v obchodním styku. Ve Svobodném Slově uvefojnil Jiří Hejda člá nek, ve kterém doporučuje odpovídat v ob chodním styku na obchodní dopisy z Belgie, Holandska, ze skandinavských zemí, Anglie, Rakouska i Švýcarska anglicky nebo francouz sky i tehdy, jsou-li tyto dopisy psány německy. Doporučuje utvoi'it mezinárodní ligu pro potí rání němčiny jako mezinárodní řeči. ----) • oTo + (---Skvělý švýcarský film.
Všechny čs. listy, které se rozepsaly o mezi národním filmovém festivalu v Mariánských Lázních. vyzvedly výtečnou úroveú švýcarské ho filmu "Poslední pi'íležitost." Rt'ferent Svo bodných novin napsal: "Je to film mohutný, otí'esný a mól j;;em sb;y v očích a nestydím se za ně." ·
~
111
~~ 1111;;:
i I &~ii
r~
Ji' ,I ;;(::'•_,
~I
~s: &leg
~v
~ o,_ ~(i)
111 :\
~111
:i,: ::r:~
-~ Gll8
6V
o
= c ~
lilf'll
r
>
ul . . .
......
n
o i:: ..,. to
..,. ....
Q
-........... ....
+ .,\'. + (--
členům řádu Pokrok Pierce čís. 50,
a Bratrská Podpora čís. 43.!
Úi'edníci zmíněných l'áclú měli poradní schil. zi a usnesli se, by se tyto dva i'ády spojily v jeden pod jménem El Campo číslo 50 v El Cam po, a proto členové zmíněných řádú jsou vy zváni, by s:: zúčasLnili schťtze dne prvního záN odpoledne v Community Hall, bývalé U. S. o., v EI Campo, za pi'íčinou toto ujednání schválit aneb zavrhnout. Jos. Peterka, pí·eds. Henry Mozišek, předs. Frank Rod. taj., Frank Dressler, taj., fodu čís. 50. l':ídu čís. 43. ----)
+
.y..
+ (---
- - Hn.úéa:,tníte se, paue Korálku, našeho octr,oí · dúího mawv.::hél projevu proti černému obchodu?
!JI Q ~ ~
::c
c
% -t
F,1
~
,r.
··---·-----·
VLASTA PITTNEROVÁ:
SELSKÁ -PÝCHA OBRAZ ZE ŽIVOTA LIDU ..................
~----------~-----~
Strana 'I
YIBTlffB:
Ve středu, dne 21. srpna 1946.
~':;I
"A kde zvostali starej pantáta?" tázala se Rozára úzkostně. "Tatínek nepřišli?" lekala se Bětuška. "Copak nejsou doma? Šli přede mnou, Pro dali voly dobře. Pfos pul čtvrté stovky za ně do stali, však to byly nelepší dva kusy z celýho jarmarku. Prodali do Polny řezníkovi. A já stál př! tom - no jako pacholek, kterej čeká na vocasný. A pak jsme šli pít Iltkup, že řezník je ště vice kupoval, domluvil se na litkup o čty řech hodinách. No huteklo to, bylo tam moc známejch, velká schůzka, Tatínek šli z toho lítkupu přede mnou, bylo asi šest hodin. Já· jsem se zdržel se švakrem Jandou, vyprovázel jsem ho, neviděli jsme se ocl jara, pozdravuje tě. Jsou všecky zdrávi. Tož [sm přišel clo dědiny jinou stranou, od rybníka," vyprávěl Štěpán svlékaje se. · "Pro Boha, to se tatínkovi něco stalo!" zvo lala. "Tolik peněz měli hu sebe!" "Neplaš se. Však proto šli dí-iv, dokud šlo vie Udí. A měli s sebou Tygra. Ten pes by ho hu bránil, kdyby na něho někdo vystoup. Ale my slím, že pantáta nešel přes les, že šel po silnici, přišel dom, dokud jste neměli zavříno, šel tře ba rovnou do vejměuku a dávno spí," Štěpán již ulehl a protahoval se pod peřinou. "Ó, to by pantáta nešli. To oni by museli vi dět děti, to by neobstáli. A donesli jistě 1110.lý mu zlatu, FnmLiškovi, jarmarku," ozvala se Rozára. "Pojďme naprotlvá, Rozáro, vem lucernu," kázala panímáma, oblékajíc se chvějícíma se rukama. "Co by tě nenapadlo. Je zima, mrzne a pN tom mrholí a zrovna namrzá. Leze zima do tě la. Já lsu vospalej, [su rád, že [su v peřtnách, Však oni se pantáta neztratí," Štěpán zívnul a obracel se ke stěně. "Rozáro, vzbud' mladšínku, ať posedí, kdy by se malá vzbudila, ať pokolíbá. A vzbud' Ka špara, půjde s náma. Já neám od rána poko]a," pravila panímáma a oblékala kožíšek i zahalila se v teplnou plachytku. "I neblázníte," zahučel Štěpán. Ale Bětuška již byla ze dveří. Postála na zá prsní, čekajíc na Rozáru a Kašpara. Černá, téměř dusivá tma zela vůkol, štiplavé studeno chvělo mladou ženou a maně jí vyhrk ly slzy. Rozára tu již byla s Kašparem. Vyšli.
xxrr. Zaskřípnuvší vrata zdála se Bětušce ozývati se takovým tklivým zvukem, že ji témě u srdce píchlo. Kašpar navrhl, aby se zastavili někde u sou sedů a vzali ještě někoho s sebou. "Jdi na rychtu," řekla Bětuška. "Pantátovi rychtáři to přísluší." Nedbala těch mrzutosti se Šlapánkovými a byla s rychtářovými zadobře, jak se dalo. Rychtář vyhověl ochotně a Jan šel také. Vyprávěl, že mluvil s pantátou Tondlem ve městě a jsa od něho pozván, účastnil se lítkupu "U zeleného stromu." Odešel však dříve s ně jakými známými. Rozára zatloukla také ještě u Šlapánků a Hanes sice ne příliš rád, ale k vybídnutí ženině se přece vypravil. Mladý rychtář vzal také lucernu. Bylo třeba těch světel. Ve vlhké mlze nebylo viděti ani dva kroky před sebe. Stromy kolem cesty vznášely své bezlisté ko runy do té tmy a jak se omokřelé vždy ve bllka vém světle lucerny zableskly, vypadaly jako o hromní kostlivci. Bylo to příšené, strašidelné. Do hluché noci zalehlo z dálky táhlé, úzkostlivé zavytí, takový bolestný sten - - "To je náš Tygr!" vzkříkla Rozára. "Ba jistě," přísvědčíl Kašpar. Spěchali po silnici. Bětuška s1• zavěslla do Rozářina lokte - chvěly se pod ní nohy. Šli kousek po silnici. Vytí psa téměř již ochraptlvšího ozývalo se
po chvilkách. Smutně se rozléhalo nocí, podob no téměř sténání člověka. "Jde to zleva. Šel soused Tondl přece přes les. Chtěl si asi nadejít," mínil starý rychtář. "Je tam horší cesta nežlívá po silnici. šel jsem tamtudy ráno, pěšiny jsou same] zmra zek a mech rozmočenei na bahno. Hanebná necesta," řekl Jan. Na rozcestí se pustili do lesa. Zpfodu Kašpal' s lucernou, za ním Jan a Hanes, pak rycntář, podporuje Bětušku. Rozára vzala lucernu od • mladého rychtáře, Bylo nutno svítit stále na cestu, vynikalyť silné kořeny stromů a chodci sklouzalí, zakopávali o ně. Kašpar zahvízdl z plných plic a pak zavolal: "Tygr, Tygr!" Poněkud zesíleně odpovídalo vyí.í psa. Neslo se ozvěnou po lese, k€le šuměly jeh.lió naté větve stromú, setřásajíce deštík, jak jimi vítr zahýbal. Kusy sněhu na větvích zachycené pleskajíce spadávaly dolú. Dopadše na chodce. máčely a 'st:udily je. "Tygr, 'l'ygr, Tygr náš!" volala mladú paní máma. Vytí psa pfochúzelo v křmčení, žalostivé, nui'ikavé. "Žeť k nám neběží? že nepi'ibéhl pfoce do mťt? To se divím. Víte, panímámo, jak ,u;i ph~d čtyřmi lety pant,áta pl'i voženi dlouhýho tli'íví . zn.rejdoval do zámětí, huvízl mezi stromy a nt· mohl ven? Tygr tenkrát pi'lběhl domt1 jako tli vej, kúučel a štěkal, skákal na nus, vybíhal a zasek se vracel, až jsme mu porozuměli, šli s ním a pantátovi tam pomohli," vzpomenul Ka špar. "Sám se na to pamatuju," fokl ťycht{tr·. Šli po hláse psa. Tou stezkou, kterou se v létě vždy chodívalo z města. Nadešloť se více než o čtvrt hodiny. Nyní, kdy podl:lim pi'echázel v zimu, 1wbylo v lese vií.bec pi'íjemno a bylo ku podivu, že se o patrný pantáta Tondl tudy vydal. Nemohli jíti rychle, museli také chrúniti sv6tla v lucernách, aby je vítr nezhasil. Ozvalo se zdaleka houkání sovy, jalrn lly tí·n noční pták odpovídal nai'íkavému vytí psa. Všecky chodce obešlu hrúza a Ro:t.ára pofac:ilu pološeptem odi'íkávati otť:enáš. Tn se ozvalo táhlé, pak kn'ttkú zaštěknuti, kňučení a znošu vytí. "Jsme mu huž blízko, cejtí nás," pravil rych tář. "Tygr, Tygr," tak volala mladá paním:'.una a ostatní po ní. · Pes znovu zanaříkal tím zrovna lidským hla sem, kúučel a poštěkával krátce, trhavě, jako by netrpělivě. V mdlém světle luceren se posléz jevily opo dál stezky mezi 1·ídce zde stojícími smrky obry sy zvířete, ležícího na zemi a vztyčujícího mo hutnou hlavu a napínajícího krk. Byl Tygr, statný hafan řeznického plemene, že byl od malička dobfo živen, vyrostl a zesílil ku podivú. Byl věrným hlídačem a postrachem všech luclrákť't, již se Tondlovu gruntu raději vyhýbali, bojice se Tygravých zubit. že byl skvrnitý šedě a černě, říkali mu Tygr. Všichni přikročili co nejrychleji ku psovi. Vedle Tygra ležel naznak pantáta Tondl. "Ježíši Kriste!" vzkl'ikla Bětuška. Tygr pokňučoval skoro radostně, jakmile však přistoupil blíže, zavyl opětně, až to kost mi pronikalo. Mladá selka se chtěla vrhnouti k otci. Starý . rychtář ji zadržel. Pi'.'i svitu luceren poznali, že mají pí·ed sebou mrtvolu. Ve chvíli seznali, že mrtvola Tondlo va leží na znaku, má v krku zející hlubokon ránu, z které se na prsa valila krev, stékající na obou stranách do mechu. Kabát měl Tondl rozepnutý a podle mrtvoly ležel vyprázdněný kožený opasek. "Vražda, loupežná vražda," i"ekl stal'ý ryťl1tái· tlumě hruzou hlas. Bětuška a Rozára plakaly hlasitě. Kašpar se sehnul k psovi. Ten kňučel až hrozně. "Koukejte, lidi, Tygr je taky potlučenej, má pi'ední nohy snad přeraženy," i'ekl Kašpar smutně. "Proto on nepi'lběl11. •ra němá tvái· bránila svýho pána. A taky přišel k hourazu," i'ekl Ha nes teskně.
Starý rychtář nařídil Janovi, aby pospíšil clo mčsta k četnictvu a dovedl závodčího, Kašpa ·. rovi pak, by spěchal do dědiny, vzbudil a při vedl oba radní a obsta1·al nosítka i více lidí k odnesení mrtvoly. Potácející se Bětušku, která se nechtěla vrá titi do dědiny, posadil Hanes na blízký pai'ez a Rozára se skrčila k ní. Jednu lucernu vzal si s sebou Jan, druhou zavěsili na suk. Hanes odtáhl psa od mrtvoly. "Až pi'ijde pan šandár, poprosíme ho, aby Tygra zasti·elil. Nic z něho nebude, má chudák obě nohy pi'eraženy a hubu rozi'íznutou. To do stal asi nožem po hlavě a klackem pi'es nohy," i"ekl Hanes. "To ano. Já bych neměl to srdce, dorazit to zvÍi'e, které svého pána hájilo," pravil starý rychtái·. "Skočil on Tygr asi po tom raubíi'i; kdyby nebyl dostal nožem, byl by pantátu hubránll. Mú on !:lílll za chlapa," i'ekla plačící Rozára. "Já 'I'ygra zabít nedám," prohlásila BěLUšlrn. "Dochovám ho k smrti, snad se z těch run vy líže. Huž zi.t to, že tatínka bránil. 'l'Y hodnej pejsku, ty dobrej Tygr. A věi'te, pantáto rydt tái·i, že 'I'ygr by toho člověka, co tatínka zabil, asi poznal, k:dyby se s ním setkal." "To taky ano. Ale běhat lluž Tygr nebude. Chudúk, sám ho liLujn," ryclltáf· hladil psa po zkrv:icené hlavě. ''Já vám, švagi'íčková, dovedu sturýho vo včáku, ten •:tygrovi nohy spraví, ten humí po máhat. Ale tu hubu, to by musel sešít leda clok l.01'," pravil Hanes. Mluclú panímáma zavzlylrnla pruděeji. Bylo smutnu na tonr mí:'ltě u mrtvoly. Tygr ztichnu!. · Ro:1.:nra pravili smutně: "Koukejte, jak po nás to zvíi'e točí očima. Je rád, že nús tím vy tím pi'ece pi'ivolal. Kdybys tuk mohl mluvit a vovědit, ty němá tvái'i." '"Všelicos pamatuj u, ale něco tukovýhleho se v nuili dhlině ještě nestalo, uspoú xe tuýho houhtclovúní 11(•," řtckl rychltái", popoehuzeje na stt!?.Ce.
Les šuměl ve nmúhajíeim se větru. Mrhofo ní nsLávahl a mráz stával se citelnějším. žen ské se hu.lily v plachytky, mu:i:l v burnusy. By lo jaksi šei"eji, jak se usa:t.nval mráz ua stru mech i na ,lemi. Bětuška chvillmma jektala zuby. Slzy jí tuhly na lících a rty opryskovaly krví, jak v zoufan lívé lítosti do nich zarývala zuby. óas se vlekl, jako by v šumění stromú šnměly i jeho perutě, řdaíce vtei'il1y k minutám; tak pomalu, tak zvolna uplývaly zde chvíle těm étyi·em lidem, hledícím zde na dílo zločinu a smrti. Jako by studenem svým dýchala ta pi'l da, že smrt zůstavila zde stopy svých kročejů. Po drahné chvíli, asi za ti'i čtvrtě hodiny, pi'išli z dědiny lidé. Šti'.-pán nepi'išel. Vyprávěl Kašpar, že hned vzbudil mladého pantátu, leč ten že byl jako zmámený, nemohl prý se probrati ze spaní. Teprve po chvíli prý poručil Kašparovi, ať vzbudí starší děvečku a pohfmka, že s nimi ve výměnku schyst:i, čeho je třeba. "Tos mohl taky schystat ty a pantáta měl pi'ijít. Copak huž nemá ani Ii::tu:m srdce'/'' za lkala Bětuška. "Řek} jsem pantátovi, aby šel, že já to doma vopatřím, ale pantáta povídali, že ze stavení a od dětí ne11111že všecko odejít. A že je to velký neštěstí. ale že starej pantáta prej to sám za vinili. Pi'epočítávali prej peníze v hospodě pfocl mnoha lidmi," vykládal Kašpar. "To je pravda. A ne jednou, dvakrát soused Tondl ten vopasek rozepjal. Nechtěl se svézt se žádným, ti'eba se mu lidé nabízeli. Bál se asi, aby si od něho nechtěl někdo peníze vypl1Jčo vaL Ale zlejch lidi se nehnbál.'' pi'lsvěd(:il rych túi·.
Oba radní a ještě dva mladí sedláci, ktei-í s Kašparem pl'išli, prohlíželi mrtvolu Tondlovu s hruzou a politiováním. Přinesena dvoje nos~t ka svázaná zatím provazy a muži ulamovali větve a pťoplétali je nosidly. Měli s sebou ještě dvě lucerny a Bětušce bylo hrozno hleděti na stíny mihající se mezi stromy. Tygr clwileml pokfmčoval. Mrtvolou nehnuto, až pi'lšel četník. ....
,strana•
VIBTNIK
Zdravstvujte, krásná ruská armádo! Rochester, New York. Tento týden jsem obdržela ze Slavkova u Brna od svého synovce Jaroslava Blechy do pis, v němž mi zasílá výsti'.'ižekz novin se za Iima vým článkem a obrázkem presidenta Dra. Eduarda Beneše v kruhu ruských a českoslo venských volínů 12. května 1945 ve Slavkově. Z [eho dlouhého dopisu vyjimám pro váš ča so;:ii, onu část, kde mi tento můi mladičký sy novec píše své úvahy o protikladech idei Rudé armády a SSmanů. Musím se přiznati, že se nemohu dosti vynadiviti duševní vyspělosti dnešní české pokrokové mládeže. Jaroslav pí1\e: "Znám hodně osob. které veřejně dávají na ,íPvo svůí odpor k Rudé armádě, aniž by o tom hlouběji uvažovali. Příznávám, že se za bolů slaly mnohé přehmaty. Sovětské vedení ne mohlo během pouhých 25 let přetvořttí každé ho [ednotlívého vojína. Rudá armáda .Je slože mi z vojínů ze 16 republik, tehdy ještě negra motných. Zapomíná se, že jen na našem českosloven ském území padlo asi 100,000 rudoarmějců. Přirovnei teď několik takových hodinek k j,e dlnému vo+inu. To řekne vše. A proč padli? Aby právě taková individua, která dnes ne mohou Rudé armádě přijíti na jméno. měla Jepl";í žtvotní podmínky. Zdali by zde ještě v klidu 7-ili Y rodinném kruhu. nebýti právě té to Rudé armády? Byli by v transportech smrti odváženi. na Sibii', nebo přímo do pecí, tak jak t.o bylo na programu Němců. Škoda o tom ho
vořit .. TNI' máme před volbami. Deníky národních
socialistů a lidovců píší proti komunístům, že prý jsou to materialisté. Leninovi derviši, nebo, žr· usilují o připojení Československa k Sovět skému svazu. Neohlíží se na to, že to byla če skoslovenská komunistická strana, která vy pracovala vládní program a jež první chopila :,;r tě?.kPho úkolu a převzala dědictví po oku pantech. Organisovala opravy v dopravě. v prů myslu. atd. a sama vyzývala ostatní strany kn snolnprácř. Asi se nechtě] smířit s myšlenkou. ~f' ti před válkou tolik opovrhovaní prcletáří 1-l rhtěH vc své vlastní otčině zal'iditi skuteě non demokracii. My volíme komunisty proto, abvchom později nemuseli státi někde na ro hu a báti sp doma ženiných smutných očí, ale hlavně k vůlí dětem - pro příští generace, a by nám nevyčítaly, proč jsme se my v rozhod né chvíli nezasadili o budoucnost s těmi, kte ři to s pracujícími .neilépe mysli. Jaký mravní motiv hnal ku předu masu do bvvatelů, školených v myšlence zpupné pane vačností oproti Slovanům? Vyvraždit ,tři čtvr tiny lidu v ukradených územích a jednu čtvr tinu si nechat za otroky. Na druhé straně vidíme pokroného sovětské ho občana. napadeného a· donuceného až k zuřtvostd. To jsou hrdinové. Ne snad z touhy po medalíich, ale odčiniti křivdu a zabrániti nespravedlnosti. S těmito myšlenkami budeme navštěvovati hroby našich slovanských bratří, které jsou roz seté po našem území. V té naší drahé, krvi pro sáklé půdě, odpočívají nikoli bezejmení a bez mvšleukovití vykonavatelé strohých rozkazů, nýbrž hrdinové .poslouchající především vo lání svého vlastního svědomí. Z nich každému bvlo jasno. že bojuje, aby zachránil svou matku, ženu. dítě. svůj kousek pole a svou neocenitel nou osobní svobodu. Nebili se za tisiciletou ale za onen skrovný útržek věčnosti. co se nazvvá životem." l\In.ie Rc::;tra Hedvička Bl-echová k tomu při pisu,ie: "Ještě jsme se nevzpamatovali z hrůzy a pi>kla. z toho. jak se odehrává bitva v· našich nlících a nad hlavami ve vzduchu, kdyř. teď na.iednou, jako by s nebe spadli, rušti vojáci, kl'ásni, hrdi, plni ú1:1měvft, klidn~ jakoby nio, ří
ší.
Ve středu, dne. 21. srpna 1946. ·
Bylo jich tolik,. že se valili jako lavina. Jim ne stačily silnice, ploty j,en praštěly a kolik dni neslyšelas' nic jiného, než dusot koni, lidu a tankfi. Pak už se to hrozné běsnění uklidnilo, ubytovali · se u nás na několik týdnú ruští chlapci. S nimi bylo krásně žít. My jsme mu sili jísti s nimi u Jednoho stolu a velice byli potěšeni. že nám to s nimi chutná. Já jsem pro ně vai'ila. Sama jsem se nabídla. A tak jsme si s nimi zvykli a s nimi se již, i domlu vili. Když jsme se s nimi loučili, všichni jsme plakali. Dlouho nám bylo po nich smut no. Stál,e v myšlenka.ch je zdravíme: "Zdrav stvujtě, krásná Rudá armádo!" Hedvička. Lea Beranová. ---)
•
PLOSSENBUER,sn:A
oTt • (--ČERTOVA KUCHYŇ.
V. Němec. Flossenburský koncentrák byl vybudován ve skalní kotline nahorc nad stejnojmenným hr& dem, který se zdál být někdy kulisou, postave nou v těsné blízkosti, jež kryla, uzavírala jedi ný žiroký pohied do weidenské krajiny. Mraky se kolem ní barvily nádherným zpť1sobem, že nebylo možno oči odtrhnout. Malíři. ktei'.'í byli v koncentraku, to prohlašovali za kýč. Esesáci ztratili glanc Ty, co zústali na živu., budou teď soudit. Pro to přijel do Prahy americký vyšetřující soudce, který si pozval bývalé české vězně flossenbi.ir ské ke zpovědi, aby se od nich dověděl pravdu o tom, co bylo ve Flossenbi.irgu. Pi'ivezl s sebou velká režná plat.na, na nichž jsou nalepeny fo tografie esesákú ve velikosti asi pohlednice. Musí se dávat dobrý pozor, aby se vylovila zná má tvái·, neboť člověk se zevnějškem velmi ry chle mění podle toho, jak se mu dai'i. V této době se dai-í bývalým flossenbi.irským esesákúm nevalně a je to tedy na nich vidět. Někteří jsou vyhublí v obličeji, zarostlí a u krku žádná pa ráda. Bluza rozepnutá, tak jako napomínávala pečlivá maminka: Jsi jako utržený od šibenice. Zřejmě nejsme ani zde od té šibenice daleko. Vlasy jsou pocuchané a pohled očí ostrý i ne určitý. Znali jsme dobi'e ty pohledy šelení., po hledy nebezpečně po nás sjíždějící. Tehdy jsme se snažili dostati se co nejdále z jejich nebez pečné blízkosti. Šelmy byly všude stejné, ve Flossenbúrgu, Buchenwaldu, Maut.haltscn, Da chau, Bergen-Belsen atd. · Proces bude dobře připraven Náš americký vyšetřujicí soudce si pochva luje, že prý bude Flossenbi.irg velmi 'dobře při praven, Bergen-Belsen prý poněkud selhal. Ta dy to jde jako na másle, poněvadž Karel Pro cházka, takto řMitel peněžního ústavu z Míst ku na Moravě. který dovedl na Bloku široce vyprávět o slezském Ještěrovi - Petru Bezru čovi, byl zaměstnán dlouhý čas na politickém oddělení a znal dopodrobna jeho agendu. Vi o kdejakém transportu a jak šla ktera skupina na popravu. Vzal si sebou domú také celý Be st.and mrtvých a jiné dúležité písemnosti. Pak je tu ještě několik jiných našich mládencú. kteří pobyli ve Flossu několik let, mají všechno v maličku a dobrou paměť. Teď to každý sype jako z rukávu, prohrabují se ve fotografiích. z nichž co chvíle vyloví ně,iaké eso. A už vypoví dají na jaký zpúsob zabíjel, jak dával vězňťun klacek na krk, při čemž šlapal na oba jeho konce, čímž rychle zadusil nebo zlámal vaz, ne bo jak jinak ubíjel. Tohle dělali zločinci z po volání, zelenáči, kteří zde vytvořili organisaci smrti a posílali své oběti nelítostně komínem. Než Amcťičané řekli dost Tot.o jsou ovšem dojmy z posledních dnú, kdy už dny flossenblirského koncentráku byly se čteny a s ním i hodiny vice než šesti tisic věz ňů., kteří se pak vydali na cestu smrti do Da chau a byli esesáky postříleni. To jest těch šest tisic ze čtrnácti tisíců, které byly z Flossenbi.ir gu poslány 11a transport. Jako když se pavouk pouští po hedvábném. předivu. vlekl t,ento pohi·ebni pnivod, jemuž palba z pušek h1·áJaza nocí ne>zvyklýmarš. níž a níže podél bavor ských hranic, ne proto. aby dosáhl svého cíle, nýbrž. i:iby sc uniklo blížícím se Američanům, kteří dělali ze dvou stran kleště. Mířilo se na Stra:ubing, ale skončilo to někde u Stamsriedu a. 'l\ Ohan-r1.11 kde Američani!\, ktefi zachytm čer.-
s
se
stvou stopu, mrtvoly hustě nakladené po obou stranách silnice, řekli drtivě dost. Těžké tanky a deštníky
Ještě teď, po vší té bídě a zoufalství, se mu sím smát, když si vzpomenu, jak si chlapci po čínali. Spisovatel Edgar Allan Poe by to byl ne vylíčil bizarněji. Do očí zalepených nočním de štěm a smrtelnou únavou pochodů se pojed11ou vlepily ocelové nestvúry nahoře s kulatými vě žemi, na nichž seděli v šedých přilbicích a ze lených lthaki uniformách klidní kulometčíci. V ústech se pfovaloval obligátní doutník, v pravé ruce rulrnvčt těžkého kulometu, zvolna se otá čejícího směr<>m k lesu, kam prchali esesáci, a v le:vé - deštník, obyčejný pánský deštník, poněvadž zrovna pi'ed tím trochu poprchávalo. Tak projížděli kolem nás, zatím co my jsme se klidili do pi'íkopú a lehali na pole, abychom náhodou také nějakou ještě neslízli. Byla to překrasná chvíle, nejkrásnější chvíle v ubohém lid.,;kémživotě, jemuž hrozila pfod tím na kaž dém kroku smrt z rukou nacisticl,ých vrahťt. Když pi'ej0li. t.ak Jsme se dověděli. il:e to byla 1,řetí amť'rická pancéfová divise. Měli toho· je št.ě moc před sebou a proto se ani nezástavili až teprve ti za ními, kteří pomáhali vězňúm chy tat rozprchlé esesáky a posílali je na onen svět. Neboť byli silně rozezleni nad tím množstvím povraMěných heftlinkú v pruhovaných ha drech, které míjeli cestou za námi. Č~ertova· kuchyně peče Bude tedy proces s flossenbi.irskými válečný mi zločinci dobi'e pi'ipraven, přinese nový prů kazný material o neuvěřitelných hrúzách, jež udivují svět. Nebyl t.o velký lágr, bylo v něm 12.000 i:i v poskd11i dobč rn.ooo vězňů, ale čtyři adva<'ť't.tisíc .ikh t.11 nejméně ročně pomřelo. Dnení úmrf.noRt byla osmdesát až 180 lidi. Nej více byli ms1lž0ni Poláci. Rusové, Italové a židi. Za nimi b)•li Francouzi a jednotlivě Češi. Vel ká č<'ská rodinn V?:dy posmutněla, když se do vídaln. 7" n!l rPvíru t.en či onen z riás zase ze mřel. Kdy7, už nestačilo krematorium. čertova knch:vni>. .ink .if! m•zývali Rusové, pálily se mrt voly hronrndně vždy o několika stech ve vel k:foh mohylárh. jež se proložily kmeny z blíz kt.>ho 1°.1::1 n vše sr polilo naftou. Lágr se pak dusil v tř·:l:l,ém 1wdychatclném zápachu. Jed nou polo:i;iJi n:1vn~h. .Jako glPichu. mrtvolu že ny. Líšila s orl muž11 t.ím, 7.P byla oblečená a rozpnšt.ř->né vlasy Rplývaly po mrtvých tělech ki:imarádú. Př,:-d 1·okf'm Rf' 7.achránili zbývající flossen hiiršt.í vi;z11ové. Zbylo ,llch ,leiítě asi devět tisic. f~Pši .<:ť' p11k iít,'i:istnivraceli domú z Bavor přes Baarovo Klenči a Domažlice: 0
----)
• oTt + (, ---
Řád Nový Ráj, čís. 71., Penelope, Tex. Tímto uvědomuji členy řádu Nový Ráj, by se dostavili do schť1ze 1. září ve dvě hodiny odpo ledne do obchodu br. T. A. Bartoše, kde bude rozdělena zbývající část,ka z prodeje majetku. Tedy na shledanou! Za řád Nový Ráj, Tom Přikryl, tajemník. ___
) + oTt • (---
v jedněch kalifornských mořských lázních mohou koupající dát postříkat sprškou mlé ka za velmi malý poplat.ek.
Sf'
---)
•
o)
•
(--
Národní pisně a říkadla. z pohraničí. Emil Pacovský. Vyšetřujte, sepisujte a až bude vina celá, svede se to na Hitlera. leh hab' nen kamaeraden, kde je t.eď, čert to vi, tisíc lidí k smrti uštval, sháni státní občanství.
Hopsa, hejsa, p1·0 Adolfa zahra.iem si na vervolfa. .Mlufim pekne čésky, nicht.?
eine štátny prcislušnyk! leh bin v čechaj rózeny, mam to fšecko napcany, rneine nam' Is Nlcklltscheck ( .... berrl'gOt; kt~ mam alofnyifol!:?l)
Ve středu, dne 21. srpna. 1946. Řád Laskavost, čís, 70., Damon, Tex. Bratři a sestry! Tak vida, povedlo se nám to, totiž ta naše společná schůze a svačina s řádem Rozkvět Rfiže čís. 81., sešlo se nás, více než Jsem již po mnoho let viděl našich bratru a sester pohro madě. Ale musím přiznat, že náš řád čís. 70, bratry a sestry od řádu čís. 81. návštěvou této sehůze předstihli, bylo jich tam hodně více. Inu vidět, že přece nejsou tak roztroušeni po celých Spojených státech jak členstvo našeho řádu. Ale jak se říká, "špatná výmluva jest lep ší než nic," proto všechna čest vám bratři a se stry řádu Rozkvět Rl1že.Vám, bratří a sestry, kteří jste nemohli minulou schůzí navštívit, tuto trochu popíši, abyste viděli jak příjemné pobaveni jste si nechali ujít. Když bratři účet níeí a pokladnicí sebrali všechny peníze, co jim kdo chtěl dát, br. Vydržal představil přítom ným br. rev. J. R. Vilta, který měl k přítomným kratší proslov. Kdo zná br. Vilta vi, že on žád ného nezarmoutí, že nezarmoutil žádného z přítomných, bylo vidět z burácejícího potlesku, jimž byl odměněn při skončení jeho řeči. Zatím nám ovšem smíchem a horkem vyschlo v krku, tedy čtyři bratři udělali útok na škopky, co v nich br. Šefčík měl led i to co patří do ledu; byly tam láhve všech tvarů, barev a velikosti, tak oni ty láhve pro nás otviralí a roznášeli, a by se každý mohl bavit nerušeně s kým mu by lo libo. Sestry zatím vyložily svačinu na stůl a přinesly toho tolik, že jsme z toho mohli mít nejen svačinu ale i večeří. A tak se rozvinula příjemná sousedská zábava, děti skotačily a přátelé si vyprávěli své radosti a stesky, až byl čas zase jet domů. Ano, bratří a sestry, povedlo se to, a doufám že to nebude poslední. Příští schůzí bude řád Laskavost odbývat zas jak obyčejně první neděli v září, začátek o 2 hod. odpoledne. Thos Kolaja ml., taj. .
) • tl!I,.
Stnma I
VISTNht ku štěstí, Zastavili jsme zrovna u přístaveněho vlaku a je jasné, že s nárazníku tam byla cesta nejbližší. Škoda, že při tom překotném nastu pování jsem na posledním schůdku zakopl. Slo žil [sem se po délce plošiny, kuřr mne předstihl a vyletěl druhou stranou z vozu. Věřte, měl jsem poctivý úmysl vstát, ale musel jsem čekat, ~ž po mne všichni přejdou. A bylo ,iich dost. Musím však říci. že tak činili poměrně slušně, Jen asi tfl mi šlápli na hlavu, a ten pán, co mně stál na prstech, ihned po mém slušném upozornění s nich sestoupil. - Tak jsem jel o pět na plošině. Umínil jsem si, že v Pace se už nebudu hnát do vlaku tak divoce! Než nastojte! V Pace se na vlak nehrnul nikdo, lyžaři postávali u schůdků, do vozu nikdo nechtěl. Ochotně mne pustili dovnitř, ba, ještě lyže podali. Hoj, aspoň ten poslední úsek do Vrchlabí se povezu dů stojně. Nicméně, ta ochota lidí, kteří se teď !!,t~O--ll"llllll"l'«.-ll
.....
{l ....
~) ....
l)49>1\1'!l'flflll>IJ4l'l!l'lll\.ft._,f)
tra
....
tísnili na schůdkách, nešla ml do hlavy. Ale :r; pronášených řeči a poznámek jsem konečně pochopil. Nejde jen o to, dostat se do Vrchlabi, ale tam je nutno ztéci [eště čekající autobus do Šp.indlu. A tam se dostanou jen t1, Jcteři au tobus dostihnou nejdřiv. '
Dobn\, jste-li tak chytl'i, já budu ještě chy třejší. Před Vrchlabím jsem otevřel okno a hbitě vykonal všecky přípravy. Když za\'acho tily první výhybky nádraží, letěl z okna ml1j kufr, pak lyže a nakonec já sám. Už tu ležím čtyi"ineděle a jsem celkem spo kojen. Ba, ani dlouhá chvile mi není. Nemohu totiž sledovat čas, neboť z mých stříbrných ho dinek 1111 udělali žebro. A včera mi sundali zá v::iží s nohy.
Ležím, ležím, vidím oknem pruh zasněžené krajiny a říkám si: "A přece je svět krásnej ....." llo«)4ft>~tl41'D·ll
;~,~~d...,_,l...,,..,~~fl...,t)~(l~f)4Jllll:lllll,,~
SS
á
...... ťHIJ!:le,~f~041!111t-O-tHfl!llW.;+
•
ID
(---
"PŘECE JE SV:ĚT KRÁSNEJ ... '' Mfij nebožtík dědeček říkaval: "Člověk muší bejt nezmar. Když dostaneš facku, tak si řekni:
A přece je svět krásnej!" Vzal jsem si dědečkovo učení k srdci a věřte, nepochodil jsem špatně. šest let jsem si pořád ně nezalyžaříl, i ten Motol nám. holomci, za brali, ale já sobě říkal: "Mlč, po válce pojedeš opět do těch našich d1·ahýchKrkonoš." Válka ta tam, vánoce tady a já zahlaholil: "Aj, tedy vzhůru do Krkonoš! Do Špindlu!" Vim. že autokary nejezdí, ale ooš tu nejsou na ~e staré. dobré železnice? Ať Jsem pionýr, ať dám příklad ostatním: hleďte. malověrní, i vlakem možno se do hor dopíditi! Sbalil jsem si kufříček, svázal lyže a odebral se na nádraží. Tam jsem s údivem seznal, že tentýž nápad měli i jiní lyžaři, ba, co dím, tisíce lyžařů. če kaje trpělivě půl hodiny ve frontě na lístek, 'u zrál ve mně rafinovaný plán, předejiti své bližní v útoku na vlak. Znaje kouzelnou moc cigaret, obloudil jsem vrátného, který mne pro vedl jakousi kanceláří na uzavřený peron. Ruče jsem se valil do vlaku, ač spěchat ne bylo třeba. neboť byl dočista prázdný. Našel jsem si kupé, pěkně uprostřed, kde to tak ne drncá, uložil zavazadla. sedl si a pohodlně na táhl nohy, očekávaje zběsilý nápor ostatních. TRk [sem si hověl dobrou půlhodinku a pořád nic. Z venku však jsem stále slyšel takový div ný šum. Vyjdu tedy do uličky a vidím, že ve. dlejší vlak je až po střechu nabit lidmi, lyžemi a zavazadly. To mi bylo jaksi divné. Šel kolem průvdočí, Otevřu okénko a bodře prohodím: "Tak co, otče, pojedem, pojedem ?" Tatík na mne koukal nedůvěřivě a řekl: "I jo - ale až v noci. To je řlamendrák na Mělnik." Měl jsem veliké štěstí. Sotva jsem obsadil je diný volný nárazník u prvního vozu za loko motivou, už se vlak rozjížděl. u Poděbrad mne najednou začali kolemsto .lfoi mlátit do hlavy. což mne naplnilo podivem, nebot' vpadali dosti seriosně. Chvíli Jsem držel, vždyť taky rozumím legraci, leč všeho s mírou. Ale tu se ukázalo, že mi hasili čepici. kterou ji skra zapáltla. ó, jak dobří to lídé. Čepice byla ovšem prohořelá, však čelenku z ni snad přece vyrobím. v Q1:1tlk" 1:1<: pc> p,·v~ pl:01,t.,\p0valo.
Múm Ysl~ut,..
MR. A MRS. GUS J. STRAUSS A JEJICH DĚTI, GUS JR., OLIN A MARY ROSE
Gus J. Strauss je mužem rodiny a my .neodsuzujeme jeho 42 Jetého pro tivníka za tó, že je starým mláclencem, než cítíme, že Gus J. Strauss; co váš státní senátor bude brát osobní zájem o zákony, pravidla, a. na.řizení dotýkajici se domova, rodiny a školy. Pociťujeme, že jsa mužem rodiny, on bude bráti hlu· ·hoký osobní zájem při zákonodárst.Yi, :-měřu.ifoi lm zlepšení mládeže.
HLAS PRO
•
11111
ZA STÁTNÍHO SEN.ÁTORA je hlas pro muže., který zná vaše problé:my a má schopnost s nimi něco udělat• On bude zastávat V.~S· - nikoli zvláštní zájmy. Je vecloncím kandidátem s vice než dva tisíce hlasit v prvních 1n·imárkách. (PLACENO Pl?,ÁTELI GUS. J. STRAUSS-E.) (c)
Strana 10
Ve středu, dne 21. srpna 1946.
V:ISTNÍJt
-
OFFICIAL ORGAN OF SLAVONJO BENEVOLEJil' ORDER OF STATE OF TEXAS
"'·
,,.
I
All contributions, correspondence of Lodgt . reporters, biographies, etc. intended for pub· Iíeatřon, must be in the bands of the Editor by .Saturday.
The Mining Town Of Kutná Hora Ernest Sommer London, now the most populous city ln the world, had about 50,000 inhabitants in the · middle of the thirteenth century. At about that time the town of Kutná Hora was founded in the hilly country in the heart of Bohemia. Trees were felled and the land cleared, for be neath lay silver. Its rich veins ran through the rock and led deep underground. The first settlers were miners from Germany, for at that time mining was an art only known to Ger mans. By 1304, London had a population of close on 60,000. Kutná Hora had 20,000 more by then, two-thirds of them miners. Above ground they wore a fantastic costume; crimson hose, blue tunics with large buttons of chased silver, and flat caps sometimes adorned with feath ers. Over this they threw a white cloak with a hood. When they went down the mines they wore closely fitting black clothes with a leather apron and metal bands. Daily they braved death. They were let down the shafts in wooden cages by pulleys. The galleries were narrow and only propped with beams at cer tain points. Smoky oil lamps lit the way. With heavy blows of pick and hammer the silver ore was wrestled from. the rock. Often the galleries fell in or were flooded by subterranean waters. Everywhere else throughout the land the feudal lords held sway. The Bohemian nobles were as proud and power-loving as any others ln Europe. Clinking In their chased armor the knights rode forth in battle array behind their king. At home they went hunting and hawk ing, a falcon perched 011 their gloved left wrist. From their castle keep behind moat, drawbridge and watch towers, they looked over their land. They lived the life whleh their fathers and grandfathers had lived before them. But on the land surrounding Kutná Hora there was neither hunting nor hawking. Fields and meadows were cleft by fissures and blocked with slag heaps. Wooden scaffolding marked the entrance to the shafts and galleries. Flames leaped up from the smelting works and covered the landscape with a red glow at night. In the background were a circle of mining villages. More and more workers were drawn to the spot. They came from Flanders, Lombardy, Hungary, Poland, Lorraine, Salzbmg and the Tyrol, bringing their wives and children with them. Early in the morning they trudged out to the shafts in an endless procešsíon, a dark and fearsome looking crowd. They were not serfs but free men with the right to sell their labor by free contract. In 1380 there were about 70,000 people in London and 100,000 in Kutná Hora. 4 chronic ler calls the town "a Tower of Babel where all men speak different languages and none un derstands the other." But the miners of Kutná Hora understood each other. Wherever they might come from and whatever language they might speak they held the view of the worker whose labor makes others rich: the view that !,hey had a right to a share of this wealth. By the beginning of the fifteenth century xutná Horn had long been a wealthy city. Rich men built themselves luxurious houses here, skilful scribes illuminated costly manuscripts rm parchment, adorning the text with gorgeous capital and pictures on a golden ground. Later one of the first printing presses in Bohemia mas sot up here. Goldsmiths from all over the ""Ol'ld brought priceless jewels to Kutná Hora: ·· 11 tho spices of the East flowed into the store houses or the merchants; the patrlelans sur pussed in splendor the oldest nobility ln the
land; these Kelbergs, Wolfflins, Eylauers, and von Morspachs dictated the price of silver and the rate of exchange to the Pazzi in Florence, the Grimaldi in Genoa, and the Gradenigos in Venice. The burgher Berthold Pirkner built himself a spacious castle outside the town; the burgher Heini·ich Eylauer bought the castle and estate of Pňrglltz. Others controlled im portant towns of which they were landlords. Although the town was. not situated 011 any or the great trade routes the great merchants sent consignments of their wares there, and did not grudge the trouble of a personal visit. 'l'heir coaches, accompanied by outlandish looking outriders and serving men, drew up before the houses of the City Councillors. It was from here that silver started on its jour ney into the world; and since silver was worth twice as much and gold only half as much in the East as in the West, the gold of Asia flowed to Kutná Hora in exchange ror the silver of Bohemia .. The City Councillors treated with the I{lng on terms of equality. The gothíc coffers, carved with figures and stories from the life of the miners, contained the priceless charters under which the town enjoyed a kind of independ ence. Fifty years before the outbreak of the Hussíte wars the land on which it stood was worth more than any other spot on earth, if we calculate Its worth by the value of what it produced. But the City Councillors had other cares be sides that of maintaining the price or silver in the face of over-plentiful supply. It was harder still to give the miners what was their due. Every year the Council negotiated with the elected heads of the Miner's Guild and fixed the rate of wages per shift. It was not a mere question of wages in money. The miners had to be fed and housed. They were obliged to buy bread, meat, salt, leather and Flanders cloth in the shops of the town. The city brewery provided them with beer. In the outlying parts of the town and the villages bordering on it every inch of ground was used; the price of lodgíns was high and the miners slept two in a bed. Thus the same social problems which face us today were being grappled with in Bohemia in the Middle Ages. There were monopolies and trusts, wage negotiations and strikes, profi teering in food and a housing shortage'. But two things were lacking: unemployment and inflation. Every man who asked for work could have it, and wages were paid in good coin. For Kutná Hora also had one of the most im portant mints in Europe. Here alone twelve different kinds of workers were employed, from the men who sifted the silver ore to the crafts man who struck the coin. The mint formed part of the royal palace which was built in 1300 and known as The Guelph House because Flo rentine coinage expert worked there. This is where the famous Prague groschen were struck which were accepted as legal curreney through out Europe. No other profession wears out and exhausts Its workers as badly as that of mining. In the Middle Ages the speed of the work was less ex nctíng than today, but there was ten times the danger of being killed. Each descent might be the last, each blow with the pick might be the end. Because the majority of the population were miners and the rest lived on their work, the whole town bore the stamp of mining town. Pit lamps lighted other rooms besides those of the miners; pick and hammer are a favorite ornnment: every manusertpt řrom Kntn:.í Ho rn Is decorated with pictures or shafts and miners. li:ven a book oť Bible stories compiled
.
there is different from other Bibles; in the be ginning the earth was not without form and void, it was a bed of virgin ore; God created man to free the ore; in Paradise the silver was dug out in a day, but after the fall man was banished to the pits; the mun who was allowed to come up again found himself in heaven, but the man who had to mine below was damned. The gothíe church or St. Barbara, like a piece of delicate silversmith's work turned to stone, is decorated with the emblems of mining; it has frescoes some or which depict life in the pits and others the work of coining. 'I'he miners are shown in their fantastic dress, swinging the pick or the die. The1 church ls flooded with light, but though dedicated to the saints of the mines the church is not suited to the needs of míners. This abundance of light cannot be intended for theír eyes. accustomed as they are to the darkness. II, is true that the mine!' i::; formally canonizod here; an altar is set up to him as iť he were a saint; but the people who knelt to him were courtiers, mint masters and councillors with chains of office round their necks and rings on their folded hands, who came to give thanks for the rich blessing oť the silver. But though many differences of interest separated the pat.ríclans from the miners, to gather they represented the higly civilized and Industríallzed Bohemia. Both were in intimate contact with t.he outside world. They knew about world events, were well furnished with news, and spoke and understood several lan guages. And when the Ilusstte revolution broke out, which was to some extent a national re volution since it was directed against the do mination or the German townsfolk, councillors and miners stood shoulder to shoulder in the reactiona1'Y front. They remained good Ca tholics, not because they approved of every thing which came from Rome, but because the peasants storming t.he town were Hussites; and their hatred against the despised class was so great that they threw scores of their prisoners down the deepest shafts. Kutnó. Ho ra was one of the strongest citadels of the King-Emperor deposed by Hussite Bohemia. The first retaliation came when the revolu tionary peasants, led by Žižka, overran the town and drove out patricians and miners alike. But the patricians soon came back and maneuvred the town into the emperor's hands again. One night in January, not long after wards, Žižku stormed the town for the second time: his people set fire to the proud palaces and the remnants of an immensely rich min ing aristocracy were wiped out. New men took possession of such of the houses as were saved and tried like good Bohemians and Hussites to carry on the mining industry which had been wrested from the foreigners. A new spirit en tered the mines, and two hundred years later Kutná Hora put up a fierce resistance to the Habsburg counter-reformation. The Emperor Ferdinand II subjected the city to a siege from within; dragoons were quar tered in the houses and Jesuits in the churches. The city countered with u twofold strike: the churches remained empty, not a man went down the pits. Ferdinand. tom bt~tween fana ticism and avarice, withdrew many of his measures, but it was too late. Probably the de posits of silver ore were exhausted. The citi zens, who had been bled white, flooded the mines; the last miners departed into exile. Miner's lamp and minine; tools have become a mere symbol. (Pokrn.fováni na st1·ii.nce 11.)
'Ve středu, dne 21.
VISTNfg.
srpna 1946.
lUALABA LIFE I had come by train from Elizabethville, Bel gian Congo, in Africa, antl there took the river boat Prince Leopold for a trip down a tributa ry of the river Congo, down the river with a lullaby name: Lualaba. Along the banks fig and sausage trees; tall, tawny grasses, hundreds of antelopes cavort ing in great leaps, and everywhere birds, red and green, fluttering like spring and autumn leaves - egrets, herons, pelicans. And behind tangling vines wíh blossoms like dainty pink cups, white-tusked elephants eyed us. I slept in a poorly venulated, small state room on an uncomfortable berth. nearly suf focating under the necessary mosquito net. Sleep was possible only after ten in the even ing, from six to then the native boatmen in a steady file brought wood for motive power, and as mischievous kids took delight in the noise of falling logs banging and shaking the little vessel, jarring everyone's nerves as we tried desperately to relax for rest needed. At six o'clock each morning I was awakened by a knock on the door. Opening it I'd find a boy bearing a tray with cups and a pot of cof fee. I never drink it before dressing. By gesture and words tried to persuade thě' fellow that I did not want coffee. BuL to no avail. So each morning I took it, as it \VUS easier then argu ing. 'l'ook it thinking it was gratis like the cup served before breakfast on diners. But on pay ing the bill I found that it was augmented con siderably by one item: daily morning coffee! In order to give commands I enedeavored to learn a little Swahili ( the language of the country. Mai (water), bule water was mal bule. Once I forgot the plain Yembo (good day). Drinking "bule" and was served sparkling wa ter and charged for it substantially! "Bule" too means "nothing" with the proper inflection. It is also a synonym for Bosh. One of the passengers had a collection of words in various languages to say "I love you" - in Swahili: Na penda weye. Someone asked: "How do you say kiss in Swahili?" "You can't - they don't!" The black boy accompanying us did our wahíng. One morning arriving on deck em barrassment nabbed me. He had lined the rail with my undies! My best ·pink panties were fluttering in the breeze. A shrill whistle blew. Hippos, nine of them, blocking our way an awful jolt! We hit one, was the cry. Leaving them we passed through the pa pyrus country, plumy tops waving in ceaseless rhythm. Shortly we came in mud huts under palms; natives in the sight of a hilltop village then landed; open leisurely cooking manioc tapioca comes from it - and missionaries ap prove it as it is the one edible never used for making alcoholic beverages. We headed toward the market and lingered there. Wares were spread on the ground dried fish and more dried fish, tubers of ma nioc, palm oil in an assortment of old glass bottles, banana beer in fat-bellied gourds, handmade trays filled with dead locusts (an Africa edible much treasured >, red beans (chickens tied upside clown on sticks balanced across black shoulders i. On our return to the boat, seeing dusky mo thers washing their chubby offspring in the river, I cried gleefully, "Look! Those babies are as cute as monkeys!" "Ssshsh!" cautioned my guide. "An insult a black never forgives is to compare him to a monkey." The afternoon heat cooled slowly; an other evening drew near. We passengers on the deck sat and talked watching the ever-changing scenes. Some missionaries had boarded our little vessel. One said: "Yesterday I visited a woman in prison; she was serving a life sentence for drowning her baby. In her tribe there's a be lief that a child who cuts upper teeth before ~Qwer ones. is pre.destined to a life of tragedy.
In such a case the mother, to keep the child from years of suffering, kills it. That poor de luded woman could not understand why she was punished for performing her duty." Indeed, the world needs wisdom. ----) + ..y. + (--- THRO,UGU INCREASED PRODUCTION TO PROSPERITY
Speaking to the delegates of a conference of the Trade Unions in the city of Most, in North ern Bohemia, Antonín Zápotocký, President of the •rrade Union Federation commented on the nations which today had to go through a social and pofitíeul upheaval which tlÍe ozeonoslova klan people were happily spared. "Such upheavals," said Zápotocký (as re ported by Llu- Czechoslovak News Bulletšn, on June 13, ar« the usual aftermath or each war and revolution. That of these Czechoslovakia has been spared and that. the country is ex periencing peace and quiet is only because the people have chosen to follow the only way that guaranteed to lead them to a just and peaceful solution of all post-war economic problems. By adopting an economic system which was predestined to succeed in ull its complicated aspects the whole nation became almost overnight the sole owner and admi nistrator of all its resources that directed Its daily life and its future happiness. With this goal constantly before their eyes the people oť Czechoslovukiu, partlculurly the Tracle Union ists, consider it uieír roremost duty to do eve rything in their power to make the nation's in dustries a prosperous unit capable of great activity." .,, Mr. Zápotocký warned his listeners, that without increased production there would be no outlook for a happy future. He also men tioned the question of increased wages and said that wages would only be increased if the out put also increased, Ior the price of commodi ties could only be reduced through increased production.
---) • ..y. + (-- REHABILITATION SPECIALISTS IN AMERICA Thirty-six European and Chinese rehablll tation specialists have already arrived in Washington as part of the UNRRA Fellowship Plan. This special program of UNRRA calls for the intensive training of a total of a hundred and seventy persons, all of whom are already specialists in their respective fields. About eighty per cent of these fellowship holders are expected to receive their training in the United States and Canada. Of the thirty-six. fellows who have already arrived in this country, ten are from Czechoslovakia. Two of them left im mediately for Canada, where they are to make a special study of the manufacture of penicil lin at laboratories affiliated with the Univer sity of Toronto. ---) + ..y. + (--ŠKODA WORKS RETURNING TO NORMAL
The Czechoslovak Press· Bureau announced that the Škoda Works in Plzeň have reached eighty per cent of their peace production. ---)
• ,If. + (---
Temple, Texas. Dear Věstník Readers, Must drop in a few lines to this grand "old" paper. Looks as if no one cares to write any more. I am always disappointed not to find any letters published. Let's all write and show those who have made it possible for us to have this English section that we appreciate it. It has been a long time since I have written to this good paper. Come on, girls and boys from all over the state, drop in a few lines, and also you girls and boys or Temple, too. Lets see if there is anyone who can drop ln a few lines from Temple. I know there were a lot of you writing in here. My favorite sports are singing and dancing. And my hobbies are playing softball and vol leyball. I have been living on a farm all my life, and I enjoy every bit of it. The work is pretty hard, but I don't mind it. I help with the tractor sometimes. School is almost at the door, I don't know
lltH:na.
u.
whore I'll be going to school. I guess to Little Elm. Our good old Little .Flock school has closed. I have been going there for 2~~ years and enjoyed going there very much. We still are not picking cotton. It will be a good while before we start. That is if we do have anything to pick.' The crops aren't very good around here. At least ours isn't. The worms want to eat our cotton up. We were poisoning all of our cotton, but looks if it dídn 't clo any good. The worms are eating the bolls and leaves on our cotton. We might not even have any cotton to pick this year. If -we do it will be very little. I and my sisters were comřlrmed this year at Seaton church this July 7th. I thought I would never learn Czeeh. but I am catching on. I might have a lots of mistakes that the edí tor might have to correct. 'I'hat's ii' my letter is published. I hope so. Thanks to yon Mr. Edi tor. If anyone wishes to correspond with me I will be glad to answer all the cards and letters. Here is my address: 'I'emple, '~exas, Route 3. A Věstník reader, J'nanita Bartele ----) • 4> • (---East Bernard, 'ťexas. D('al' Véstníl:: Rt!aders, T am a new member of the S.P.J.S.T. I joined in January 1946, 'aucl now we are taldng the Věstnik. It: seems t,o be a good paper because of nil the lť\ltel's in it.
Well, I better xtal't saying sonwthing about myself. I am 13 years old. I will be in the eigM grad<~. My teaehel' ls Sister Josephine. My favorite hubbies uťe: collecting movie star picturť's, going Lo the movies, studying and singing. I wL<,h r eould be a singer some of these clays. I'll have to say something about my mother nncl brother. My ťalher died August 22, 1942, and is buriecl in Wharton, Texas. My mother is making the living for us. An I am thanking her for her alertness. I wouldn't know what to clo if she wouldn't wol'k for us. I have a little brother five years old and he looks just like my father. If anybody would like to correspond with me I wouldn't mind because I like to receive letters. My address is: mast Bernard, Texas, P. O. Box 162. Well, I'd better stop anc\ leave space for the other Věstník writers. And I hope this letter doesn't go into the wastebasket. Justina Michna. ----) • ..y. + (--Caldwell, Texas. Dear Readers, How are you my Věstník friends? I have a spare moment and I will try my hand at writ ing a letter to the English section of the Věst ník. The letters are dripping in by bits, I love them, and hope that the drips are someday big. We are getting ready to pick: cotton. Some of the farmers have aleready start~cl. I don't think I am going to do much picking on ac count of going to school. I am very fond of school. I am in the fifth grade, and I am 10 years old. For my pastime I have to write letters and also do a quite bit of story reading, but above all I love to read letters. And for that reason I would casually ask yon readers to drop me a few lines, I promise to have an answer for you. My address is Route 2, Box 6, Caldwell, Texas. Věstníl{ reader, Josephine Hovořák. THE .MINING TOWN OF KUTNÁ llORA (Pokračování se stránky 10. l
Today Kutná Hora reminds one of Bruges. Outside the gates life is active and energetic. but wlthin, the blood seems to flow at half pressure. You wander through dreaming streets and stand before the great Guelph House wllose vast rooms still seem to echo to the noise of the men who mixed the metal and struck the coins. You gaze at the sleeping glo ry of the Town Hall, the severe· beauty of the house of IIorstorffer, the chief mlnt master, and the gothic triumph of the cathedral. You try to imagine it all in days gone by, but the change ls too great for the imagination to re" capture the city's bygone glory.
Strana 11
{~~~~~~~~~~~~~~~
CZECHOSLOVAKIA STANDS FOR DEMOCRATIC UNDERSTANDING
Dopis -0d pí. MirialJI A. Ferguson pro Beauford Jester: Austin, Texas, 15.. srpna 1946.
HON BEAUFORD JESTER, AUSTIN, TEXAS. VÁŽENÝ PANE:V první primárce odevzdala jsem můj hlas pro Grover Sellers, návladní státu Texas, pří tele mého mnoho let Mé mínění bylo veřejně se nevyslovit v této kampani. . ,i le byla jsem upo zorněna na věci, které mne nřesvědčily, že mu . . sim se konečně vyslovit z ohledu spravedlnosti.
Voliči v Texasu ještě pamatují, že můj muž, James E. Ferguson, a já vedli jsme boj proti kla nu v roce 1924. Byla jsem zvolena do úřadu gu vernera na tiketě proti klanu, a tenkrát otázka klanu byla .vždy zakopána. Rány toho poli tického boje mezi otcem a synem, bratrem pro ti bratru a přítele proti příteli jsou již zahojené. Viděla jsem ~ tisku, že někteří lidé znovu chtějí tyto. bolné rány otevřít .
na
·,
Ve středu, dne 21. srpnti. i~4''.
V.IST:M'hc
Jako věrná dcera státu Texas věřím ve . spravedlnost, Byla jsem uvědoměna ·občany Tvého okresu, že v politickém boji v roce-1924 byl jsi aktivní proti klanu. Já vím, že js~ praco val proti klanu, když jsi byl ještě mladým práv níkem, tehdy čestně propuštěný veterán z první světové války..
Já jsem Tebe nikdy velmi dobře neznala a neznámo Ale jsem obeznámena. s Tvojím rekor dem vojenským, právnickým, ředitele státní U niversity, železničního komisaře a Tvoje roz hodné postavení proti klanu . Protože jsem toho ,:řesvědčeni,
že zájmy
~tátu Texas budou ne~1é!,1!e sloužené zvolením Tebe, já odevzdávám Ti mou podporu a hlas, .V úctě,
MIRIAM A. FERGUSON. (Tato oznámlta je placena přátely Beauforcla Jestera.)
The Czechoslovak Press Bureau announced that Klement Gottwald, the czecnoalovasían Premier, declared in an interview with an Edi tor of the "CzechoslovakWeekly",that his gov emment will follow, within the limits of its possibilities, the policy of the most sincere co operation with the four Big Powers. It wants to contribute to the democratic understand ing and the achievement of a lasting peace. Guided by these principles it will become a loyal and sincere collaborator in the United Nations Organizations. The Premier also said that the new consti tution will provide a constitutional basis for the nationalization of industry and finances, for regulation of relations between the Czech and slovaks, and for the development of a Sla vic type of State. The shortage of labor forces will be solved by a national labor mobilization and by the econmical distribution of the work ing forces in the country. ---)
• e'f,, • (--
HUNGARIAN PROBLEM REFERREll PEACE CONFERENCE
TO
The Czechoslovakian Ambassador in Paris, Dr. VavroHajdu, declared to the representative of the United Press that Czechoslovakia re gards the Hungarian question as its most pressing problem. In view of the Hungarian refusal to solve this problem by the bi-lateral agreement the Czechoslovakian government will request the Peace Conference to under take the necessary steps to remove this danger threatening the future peace in Central Europe. The Ambassador said that of half a million Hungarian living in Czechoslovakia there are . about 200,000 persons of clearly Slovakian ori gin. They will be given the right to retain their Czechoslovakian citizenship. An additional 100,000 Hungarians will be exchanged for the same number of Slovaks living in Hungary as proposed to the Peace Conference by the Cze choslovakian delegates. This transfer would be conducted in a humane manner, and the transferees will have the right to take their property with them; for the unmovable pro perty they will be accorded compensation. ---)
• &
•
<---
SUGGESTS NEW "BILL OF RIGHTS"
A new "Magna Carta" for women has been suggested by Dame Mary Gilmore, World famous Australian poetess and author, who holds the distincion of beíngthe first and only Dame of the British Empire to represent lite rature. An ardent feminist, Dame Mary re cently aroused public interest by her plain speaking on the subject of womens' rights. She said that motherhood should be strictly re garded as a protected undertaking, with all mothers receiving protection against want through an adequate living allowance either private or from the State. She believes in the principle of equal pay for equal work and ability, and stressed the right of married wo men to carry on careers, unhampered by prej udices. Dame Mary also claims the right of married women to a share in their husband's income as wages. In case where the husband's income will not allow for this, she advocates a subsidy by the State. Dame Mary's most unorthodox belief is that an unmarried woman who can not marry should have the right to mother hood. pointing out that the first necessity of life is that it continue - and that it can con tinue only through children. "Some clauses in this code could be righted by Legislation," said Dame Mary. "but profound changes in wo men's status mus come through a change in social attitudes and thought." ---) + c:1,:, + (--M:ORE TOBACCO FOR CZECHORI,OVAKIA
In accordance with the Barter Trade Agree ment recently concluded with the Turkish Re public, Czechoslovakiawill obtain eight million pounds sterling worth of tobacco, .ín return for which she wlll supply Turkey with varřous articles of industrial manuřaeture řor the same amount.
Vet·1 atfedu., dne 21. srpna 1946. .. ·
1'.IBT!flE
ltmn&
Aktivní bílanee čs. obchodu za prvni J až 'červen 3,199,504.00zKčs, v§"pololetí 1946. voz číní 3,229,553,000Kčs. Dovoz za "' / měsíc červen činil 764 milionu koPraha. (ČTK). - Čleskoslovenskýlrun, vývoz 925 mílonů. v dovozu za . statistický úřad ozná~~~l,že čs. za-1 prvni pololetí r. 1946 vede Sovětský hraniční obchod za první pololetí , svaz částkou 502 miliony korun, pak 1946 má aktivum 730 milionu Kčs. I Maďarsko 391 milionů, Švýcarsko Dovoz do Československa za ledenlI téměř 322 milionu, šv~~sko 296 m~-- Iíonů, Rakousko 220 milionu. Ve vyvozu vede Švýcarsko částkou téměř celé miliardy korun, přesně 968 mi\..,8.S O JeS onů, Spojené státy 360 milionů, RaIíonů, pak sovětský. svaz 506 millkousko 347 mílíonů, Svédsko 309 miIíonů a jiné země s číslicemi vývozu Kdri ..., cftíl:o ::-,.;:-..::! pod 300 milionů dolarů.
u
porady o osnově zé.k:ona o m'l.rod SLUŽBY BOŽÍ. ním pojištěni hornikfi Anton, 25. srpna ráno i odpoledne (u Sládkových). Denník Národní osvobození při nesl obsáhlý článek Theodora Bam Taylor, 25. srpna, 7:45 večer, mne zastoupí br. far. F. J. Kostohryz. base o sovětském výtvarném umě Josef Hegar. ni. Právo lidu přineslo pil.vodní zprá vu poslance dr. Bláhy o přehlídce ČESKÝ FILM fysické kultury ve stadiu moskev ského Dynama. Zpráva končí, že bude nutno ze všesokolského sletu v Praze v r. 1948 vytvořit velikou Skvělá veselohra, v hlavních .slovanskou Olympiádu. Svobodné úlohách: T. Pištěk, S. Svozilová, noviny vyzdvihují, že plav,eck:édruž J. Kohout, K. Hruška, E. Šárko vo v Československu vede N. N. Ro vá, O. Nový a jiní. S tímto fil lllNYf. nervosní a _ --0--manov, přededa komitétu pro fy mem hucle také promítán kratší m{to bolestmi d ' ~v:y. plyny, naPorady o osnove zakona o naro mm sickou kulturu a sport při radě mi :film "Slovácká svatba", natočen Cl1m!&nfm. nozliživ. Iíště ' I 'k' aoati a nedeetateěpOJJS em 101'111um. nistru v Sovětském svazu. Pi'edseda v nejzachovalejším koutě mo C:r&ch.;J!ck\ J~~: 1 Praha. (ČlTK). - Podle pražského tohoto komitétu má postavení mi ravského Slovácka zvané "Hor ~kbft~nfi:ln~ denníku odborových organisaci Prá- nistra. ňácko", kde se jako zázrakem zachovaly dosud lidové tance, ~ ~r':~~i~k".! Ice byly ve čtvrtek 8. srpna zaháje-&eem vY%k '!.še. péče zpěvy a svatební obřady, ~eré at .žalude'ěni cin• I ny na ministrestvu sociální NONAT Doat J>ovzbuzujíci vás jistě budou zajímat. Obsahuje 16 Nonat domácí prostředek od rodr vlastních ~bnych kořlnkft, ťoku 1899. Léčivá mast dlouhou do lln a rostlin. Po· sor, Užívejte pou ou osvědčená pro zmírněni bolesti ELLINGER, ve čtvrtek 22. srpna, .. Jak předeesáno. oaviněných poraněním od hřebíku, Hoboko primčje o 8 hodinách večer. POHŘEBNf DOMOV ltmuič a hlade.. zle• jřevěné třísky, uškrábnuti na drá lll1včlá atřova k I hodině zármutku najdete u imnostl a napo• · tu, bolestem od revmatismu, atd. PLEASANTON, v neděli 25. srp aa&bii Jim odstra• ·!\s nejlepší pohřební obsluhu a ldtt váznoucí od· Mějte tubičku Nonatu stále poho padkl"; pomáhli na, o l hodině odpoledne. BILL MAREK, ředitel tově, přijde vhoC každému členu "7Pui:ilt! plyn zlí• · ce1:i.y levné. ~ p li' a posky~e rodiny, bludku onen poclt l'éi prodáváme pohřební poji FLORESVILLE, v neděli 25. srp -la. Buďto mou• clH - poskytněte t.ění od 1 měsíce do '80 rokd stáří na, o 4:30 hod. odpoledne. pohodl( vašemu bludku _při ulevovlini zácpy. Opatřto al l\mbuJance ve d!le i v noci. HOBOKO dnes. tt.AREK. BURNS FUNERAL Nemližete·li ho koupiti ve vllliem &OU• SEATON,v úterý 27. srpna, o 8:30 N<l•tví ~šlete si pro naši "seznamova• HOMZ večer v síni Šefčík. et'" nbíaku Hoboko a obdržíte co-Telefon 546. If 60c hodnotu Cena Nonat poštou 55c a $1.05 '..AMERON. .:...: :TEXAS " zkušebních láhvi WEST, ve středu, 28. srpna, o 2 R. C. MILLER & CO., Dra. Petra Léčivf Oloj Unlment - pro• hodinách odpoledne a o 7 večer. otfedek proti hnlslini - přináší rychlou Mtadena, Californie lliJevu od revmatických a neuralgických ěíní
I I
;; t ., t
O
·tfeba více než-li ., dl prOJJ.ma a . ;,z
v
"
"Třetí zvonění".
'
I
0
e
MAREK .. BURNS
t
Do DAT K
lboleotf1 svalových bolestí zad, ztuhlých' Debo 1>olavých avalii, namoženu,. nebo .,-mknutin, . l:>J'.a, Petra Mag-olo-alkalinieký prostře• ~řinlišf úlevu od jistých cločasných lmludečních nepořlidkli, jako zaživaci po• p~voděil6 přebytkem kyseliny a s,6lemiiih~ •
~--
I
ll'llchl"
ro7eii;;;i;;;:-NYN1t1
I O Pi'fložen Jest $1.00, Pošlete mniS I politou vyplaceně pravidelnou 11 I $1.00 láhev Hoboko a ca I unc 60¢ hodnoty zkušebnl I I dodatek lt:i~ého, Učivého Olejo a I, ,· I o G,O,Q, (poplatek pHpočtb). I t 1 ·. I li I >=, , I) I
IMmM I I Poltamf 'Ol'adCVll I' DB. PETER FAHRNEY & SONS CO.. •
I I
· Dept:. !lJOI Wcmhtn91on :BITtL, Chicago
J-~~.!:~.!:..~-U - -
'
~..
- -·
'
-
"
811-29E n, ~ TI
I
I
I
SPOLEHLIVÁPOBROBNUJKA. SLUŽBA. Jsme pohotovi Vám p.9slou žiti bez rozdílu jak daleko by dite bez jakéhokoliv zvláštního poplatku. S nám1 mfi!ete mluviti ěe1ty,
~~-s:,,~~~~~'%.':Wii&~~,'W!»~V·'"'·,,·
,,, , ·,·· '
.
.
.·, ... · ·.,, ·.".. ,,,., ··.,,,:·~·"·'·''"~
~~~~~~,~~~~~~~~~~\~~'~'''~:..,,:i;.,,",..:_"~~,,~~:~~--,~~{,,,~:::..'$S',~··
.: :;: .
· Cultivatin' Grand - taste !
My nabizime Pohfebni Po Jlštěnl pro každého ělen1, ro diny, PETE E. ETLINGER FUNERAL
HOME Elsie Pra2ák-Etllnger,
dámská pomocnice Telefonujte "collect" 'l'eL BII Bellville, 'l'lll:u& I
j 1.......,......_..,.......,....,,._.._.,_...,......, .......--0
- -- ~
r,iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii;;;;;;iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii,;;i,
lání v SOBOTU 24. SRPNA bude rozhodující volba. Zvěděl jsem se, že se rozšiřují pomluvy a lži proti senátoru L. J. ŠULÁKOVI,by on byl poražen v této volbě, kde on se uchází o jmenování čekance pro úřad kon gresníka v 9. distl'iktu státu Texas. Já znám L. J. ŠULÁ.ICA osobně 24 let a po celý ten čas ho znám co úplně. spořádaného, spolehlivého, svědomltého1 schopného a poctivého v každém ohledu. Odporučuji ho každému pro úřad kongresníka a žádám \ršechny, co mohou volit, aby šli v sobotu k volbě a volili L. J. ŠULÁKA za kongres1úka. My potřebujeme v kongresu zástupce, kteří jsou SCHOP· NÍ a ochotní pracovat pro dobro obyčejného lidu obzvláště farmářů a dělníků. Dle mého náhledu takový jest L. J. ŠULÁ.K. Prosím jděte jeden každý k volbě.
The graml-tastin' goodness of Grand Prize Beer adds a note of 'refreshment to the enjoyment of life's simple pleas u re s. Every golden glassful is f u 11 y aged to mellow maturity • • • every drop means Grand Taste!
A. J. KALLUS. (pd.) GUl F
B R I! W I N G C O M P A H Y ,
H. O U S T O N,
TEX A S
~~
~ ~ ~ :.~~'S
,>",:.·'·
IStra.na lt
Ve středu, dne 21. srpna 1946.
YIU!l'l'Rht
".lti'UmTY'' Ve ŠVÉOSH:U.
Už po několík měsicu sr. v denním tisku objevují občasné zprávy O [akýchsí "tajemných světélkujících raketách," jež.J.étají za noci .nad Švédskem. v minulých dnech švédská vláda dokonce oznámila že ty.. 1' . to ra1 ke t y• "· z · JI··1m ,.1 e·t a.11 tře š v.1 pos k eclmch ,, c 1 mesicic 11 pies . vec s o. V některý ch předcházejících · c zprávách o věci se průzračně naznačovalo, že to musi být rakety·od-
l
někud ze sovětského aneb sověty "kontrolovaného" pobřeží, Nikdo ::c1:1f~ž<: i'í?i, jak ty rakety vypadá- · Jl, J;s~e nikde }~~na nespadla, ale pověstíse u~rzt~JI s~stem~t1cky za účelem vyvoalm dojmu, ze SSSR zkouší jakousi "tajnou zbraň" a že chce zastrašovat svět • Kdyby s· s cs R chtěl podnikat , . , . zkoušky ,<; tajnou zbraní, mohl by je podnikat na ohromných rozlohúch Sibií'e, kde by se o tom nikdo -
"'Wtt>lll:'!llteree=nmt')l'l'll~V~.,,:rnm:sn:r:nf111111!¥Nrrne::te
nedověděl. Ale ty "rakety" jsou pěknou pomůckou k vyvolávání obav a k odůvodnění nepřestávající výroby atomockých bomb. • "' ---o--.. . Uredm • asi. ze
1
PRO JAPONSKO.
1·
POJE
1
Japonsku a Koreji pújčku 55 111ilio-1 . . 11 nu, cIol an l pro na. k u naelb. y t ecnyc
..
..
•
--
-·-
--·
--
cm:·11""'T»CP1Wl,m......,•
I'
ládá
I
rogra
Vyberte pro Texas guvernéra, který není slepým partisánem práce, nebo reakcionářským partisánem ka pitálu . . On musí být mužem širokého roz.. hledu, který jasně vidí ty velké objek, ty, které náš lid hledá, a který má · schopnost a odvahu spojit nás pro ši1roký konstruktivní program směrem k tomuto cíli, BEAUFORD JESTER je takovým mušem, On předklá dá lidu Texasu ryzi a konstruktivní program, l. - Oživené zelinědělství, zahrnuje v to zachováni půdy a příz .. nivějši cenové struktury pl"O rolníky.. 2.. - Zlepšení našich škol, zahrnuje v to dostatečný plat pro učitele., 3.. - Texas má velikou průmyslovou budoucnost, a průnnysl ~-,ovzbuzován aby přišel do Texasuo __ - Musi být správné jednání pro p1"áci a správu, stejně, a o,,, .,. přijímat a vykonávat stejné zodpovědnosti..
- 'Vyplácen1í konstituční opatření pro $40 n-1ěsičně v podpo .. . 5 odstraněni1n nejistoto " cest. z farem do b"hů,.
., d ~Jr!.ev 11e1eou "
(Politická
oz11á111ka zaplacená
""
Zubní Lékař ú potřeb armády a námořníctva. 0 I řadovna nad Canada's Drug co. piljčku požádal generál MacArthur. j IU.l.YA.N, -::DUI
·-·-
9Nlllnme
I - - ·- . .. . . . . -. , . 1·--------------zprava I DR N B M,,.. NUTT swnsl.ungtonska · , ne· sta. · t y poskytnou .
PUJCKA 1 1• •
Sir Alexander Fleming, vynálezce penicilinu, prohlásil nedávno, že bY bylo výhsdné přidávat tento antiseptický prostředek do tyčinek na rty .a do prášku.
_] bv te't .o ao _e
,l.
.,.
ll.lU(!le ..
1>1·áicly Beanforda. Jesiera v okresu McLennan.)
-
VISTNÍB:
Ve středu, dne 21. srpna 1946.
BYRNES ss Zl\'IÝLIL. ský lid nejlépe dozvi, jak ta ameri St,áf,ní tajemník Byrnes útočíl na cká demokracie ve skutečnosti vy·· sovětský l,isk a v Pafl;1;1 v ostré de padá.
batě s Molotovem prohlásil, že so vět,5ký í.lsk se neodváží otisknout text jeho - Byrneso.vy - řečí, Ale ,,;mýlil se, protože text řeči byl so větským tiskem v plném znění pu-1, bli!rován._P,ávě , této foči se sovót-1
oONÍ LÉKAŘ Brýle správně připravenf. Čas dle ůmluvr, Útadovna 3248 - Res. 263'1 513-17 Professional Bldg.
I
iI
BOUSTON,TEXAS Telefon residence: Lehigh 9'145 Telefon úřadovny: Preston 2563
Slušné místo · pro úctyhodné lidi. ., N rth M · st 580,,. o am • Phone 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)
PACE
Pohřební ředitel Olen S.P.J.S.T. - · Telefon 3606 118 N. Fift,b st., - Temple, Tex.
I
v East Bernard pořádá
1. a 2. září 1946.
Kilnar"s.. Barbecue Drive Inn
ů-
Americká Legie, číslo 226
V-J DNE SLAVNOST
Barbecue sandvíče, Pivo, Domácí Chili, Káva a Studené nápoje
V hodině žalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohřební stav pohotový k sympatickému I vyfizen1 nezbytných [ednotátvo- í sti a k vypraveni dojemného po- 1 hřbu. Levné ceny jsou naši zásadou.
..
ŮeskýLékař a Operatér 711 Medical Arts Building
SPRÁVNĚ VYKONANÁ POHŘEBNÍ SLUŽBA.
fi
Or, Chas. J~ Hollub
I
Vyřizuje veškeré soud.ni záležit013tl. Úřadovna: 936 Bankers Mort gage Building, přes ullcl na proti Kress budově. l!OUSTON,TEXAS
EDWARD
TEMPLE, TEXAS
i!
PRÁVNÍK
,1,--
DR. THOMAS N. DeLAND
li
C.. H., CHERNOSKÝ
Strana 18
-
V RIVERSIDE PARKU, EAST BERNARD, TEXAS Dne 1. září~
Taneční Zábava
VE PROSPĚCH HOCH(J, I{TEŘÍ JDOU DO ŠIWL HUDBU OBSTARÁ
-
LAVACA CO. ABSTRACT CO.
TONY MARTIN Z HOUSTONU
J. F. BOŽKA, ředitel Vyhotovi abstrakty, vlastnické právo, vYřizuje majetkové pojištěni. ťrřadovna nad Peoples State Bank Telefon do úřadovny ěís, 5, do res. 63
MODERNÍ TANEC
DNE 2Q ZÁŘÍ POŘAD:
™,LLETTSVIl,LE, TEXAS
(dz-c)
=·----- --------.
---
--
10:30 HODIN - Začátek při hudbě, zpěvu a řečnění, pod do zorem Post Oommander J. A. Koym, a '\\T. D. Mortm1, Chaplain. 11:30 HODIN OBĚD - pečeně hovězí a skopové.
.,
1:00 IIOijlNU DO 5:00 -
všelijaké hl'y a jiné zábavy.
3:00 HODINY ODPOL. - obdrší <lržitel št'astněh« čísla 19 Ul Chevrolet Sedan. 1
řádu
3:30 HODIN ODPOL. - mčkl\á mičová hm mezi East Bernard a jinÝlni sbory.
Pokrok
DOSTATEK OBČERSTVENÍ, PIVA, Zl\lltZLINY A JINÉ
ouston
VEČEŘE V 5:00 HODIN Pečené klobásy, koláče, kávu a pečivo cbstará ženský sbor Legion Auxilíal'Y,
25.. srpna.. .. .. . . . . .. .. .. Scarcella L záři ...... • - J. R. Bača
8.. záři. .. "' .. . . . .
w
........
...........
~ll!!!'l
<iWililiilil#
·~----
Večer Taneční Zábava
Nesvadba
..
VSTUPNÉ: MUŽI I DÁMY '15c Tax Included O zákusky a občerstveni návštěvníků jest výborem náležitě postaráno. Zábavní Výbor. 1140ROBBm ST. V2&256 Na doptání: 20th and North Main. iuiiiiiiz
HUDBA A KONCERT PŘES DEN
....
·-----------
při hudbě
J. R. BAČA Všichni jsou uctivě zváni
IJ
VÝBOREM.
Rátta
Ve stfed.u, c;tne 21. srpna 1946,
~ISTR!:E
11
Nezakládá se též na pravdě zpráva MacClormacka V New Yorku Times, ve kte:é se tvrdí, že česko-' slovensko nabízelo Rakousku a Maďarsku výměnu území. Maďarské tvrzení bude Československem vy vráceno ve vhodný čas. K vlast ním mírovým jednáním jsme doko nale přípravení,
Nabidnutí It sňatku, Mladý I ŮSlt je . na .mirové konferenci zaPoulivejte k oznamováni :_...., muž hledádružku života, svobodnou stoupeno v četných 'komlsfoh dívku ne.b1;11adou v?oyu od ~O ?o 30 Praha. ČTK). _ Právo lidu ve roků, která je slušná, zrucna, u. přímná, mírnépovahy a katolička,· zprave O mírové konferenci v Pa-------------~.---měla by zálibu na farmě a vlastni Nži zdůrazňuje, že Československo ~ Přijme se bílé děvče neb .žena nějaký majetek. Podobenka žádou- jest zastoupeno ve všech politických ku konáni domácí práce, musí .mít! cí v prvním dopisu, buď se vymění a hospodářských komisích, takže buráda děti. Byt, strava, plat. Pište na neb vrátí. Za mlčenlivost se ručí. - de spolutvořit nový mír v Evropě. Mrs. W. D. De Sanders, 6815 Oriole Pište česky neb anglicky na: Mladý Právo lidu podtrhuje, že v polské Drive, Dallas 9, Texas. (34-dz) řarmář, e.r«. Věstník, West, Texas. mírové delegaci jest polský velvy, , , (32-36p) slanec v Praze Wierblowski. Uvádí ifJllF" ~rodaji se stroje na spravova1:1 dále, že memorandum, které mírové obuvi, cena $250.00.- J. F-. Baler, :;::i:rr Nabídnutí k sňatku. - Přijme konferenci podalo Rumunsko, jest Brenham, Texas. <34-36 pd) se holka čechoslovenska od 25 do na rozdíl od memoranda italsko , · , , k t kť , , , dš liť k _.. Mám na prodej - listový, žlu- 30 roku, sv~~o~na a nebo_b:zde~1a ?n\rut 1v~1 ~ za a ~o i\ou }le: tý, starý Burley tabák, jen deseti vdova. S~ouz1l Jst:;11 na_voJi;e,3 1 ta za~1soks' ok umul1;sl a,_ ·skoncem librové baliky cena 45c lib nevy- a teď mam dobre zamestnam v to- voJens e o .upace. ca e zaru u svoTexas. Další po- bodných voleb, hospodáfaké styky Placellě, a 5oc ,vyplaceně · N~ dobír- várně v . Dallas, , . • ., . • 'h h ku nepÍ'ijimám. Emil Mazanec, Port- dro~nost1 ~:ap1,š1 d?ífls~km.WPistte na: Rumd.~~:stk~ V, rnnt1c1 t~ve.tove. ~ ohland Tenn Rt 1 (34-35p) "Mladenec , 9v Vestm ·, es , Te- spo ills v1, unos nos teparacn.qc ' ., · · xas. (33-36chg) bfomen a mezinárodní kontrolu du_.. české děvče se pHjme k opatro. najské paroplavby. váni klučika a lehči práci v domácPřekládací stanice u čo1m. ---o--nosti v době, kdy matka pracuje. , , . Jan Masarylt vyvrací zpl'áv11Uniteíl Světnice, strava a plat - žádné Praha. (Č'IKl. - Podle zpravyj Press a zprávu dopisovatele
Malv Oznamovatel
v
•
•
•
-;---;-n-- ..-. · .
pri1;ce, v Jmych povoIáních. . . , .:raha. (ČT~). - .Mm.i.str. sociální pe~e dr. Zdene}{" NeJedly pravil za mes,tnanc~m, Uradu 0:hrany. práce, ze mus1 z1skávat obcany pro budování 1,ei:ubliky pi'esvěd'čováním. Jen kdo nepochopí, bude zařazen ě P Odl dl d ČTK , nuc~n. ·h če ok ;m1 u , hpdrabcuJe na zmc v es ye 1 zem1c o rovolně na 300 tisíc osob z jiných po. , M , . . 't tisť k . volam. nozi 1:,16Jsou 8 a ;c Y zachyce;1i, protoze o~jel~ na zně sou~ krome anebo pomahaJi v sobotu a v neděli. .. .. Dobrovolná
{1
I
I
i ~-o~-íl- - ~-~-· ~·"i
~;~;·,:.~··s~~:Fo~ V\'~~~. ~~~: ~~~::~:·~::k:u~;:;~,:~a:i ~~:~~=! Praha. ~~~~~rk ~:=ny čs l č. islo telefonu: 3-2061. (34-35c) c,e v .žel~zníéním uzlu u čopu pro sty ~v~r·ej11ujíprohlášení čs. za3
1
.· ..
't
~\ \
~
r· ~-líl
·[:[~;;;.:.i
. ••. , · obchodm dopravu se Sovetským hramcmho ministra Jana Masaryl W"' Pr1Jmou se: - Manzelé, sluš,11~, svazem. I ka dopisovateli československé ti· I.. ·· čisti, prosti'edniho věku, bez detl. .. skové kanceláre v Pai'íži. Ministr AMBUlAMCE ATTENUHHS ku stálé práci v domácnosti a na · - - --Masaryk prohlásil: Neodpovídá skufarmě; muž musi rozm:1ět pohonl tečnosti zpráva United Pre~su, že němu motoru.:, 1:osp~dárskýmst1;0v i.:ondělí bylo zahájeno čs.-polské jťim; žena varem a uklidu domac· , jednání. K jednání dojde nebude se nosti Majitel má k obydlení nový .1 !. ' ! však jednat o Těšinu nebo o územ-I kamenný dům na místě s osvětle! nich nárocíČh,nýbrž o zlepšení vzá- 1 nim, plynem a vodou pro způsobilé jemných vztahťt. · l!l,l~;r...·,.ímmmrmii,mn;mnmnmmm1mmr, manžely. Deset mil od Dallas, služ11 e-~~~~· né $150 měsíčně. Pište na: Burt 1 ~ Ford Jr .. Box 8004, Dallas 5, Telfu~ mm&aiiiiiliiiiiiiliiiiiiiliiiiiiiliiliiiil!iiiiiiliiliiiil!iiiiiiliiliiiil!iiiiil!í]liiiil!iliiiil!iiiiiiliiil:ii'iiiiiiilii!imii xas. (33-36pd.) l j -
p R O Z. ,. A l U D E K
I I
I
=~===· =====~====~=========~ ..
I
RALPH JEFFERS
,..- Džina na prodej. - Prodá se džina za výhodných podmínek ve Woodbury, Hill County. Pište na Supreme Lodge SPJST., Fayette ville. Texas. <31-dz.)
r_..., Farma na prodej. 83 akry, asi 5 mil východně od Temple u dobré
kandidát o úřad šerifa okresu Bell I
,· ·
cesty. Dobré stavby, dostatek zřídelné vody, dobrá nádržka pro vodu v pastevniku. Hlaste se u George La baj, 433 Annie St., Taylor, Tex. (dzc
"
tW"'
Hledáte džinu ke koupi? -
mavni úřadovna SPJST. ve Fayet teville. Tex.• má džinu k prodeji ve Woodbury, Hill County. Výhodné podmínky prodejní i platební. Pište na: Supreme Lodge SPJST., Fa vettevllle. Texas. (31-d7.. · FOR SALE - Different kinds of mowing machine parts, Oliver cul tivator and sulky plow parts. A lot of iron scraps, plow points, buster points .and bed plow. These are especially adopted for some good blacksmith shop, all in number one shape. 1 water pump Jack, 1 double stroke water pump for dug well, 1 large work bench in good shape, 1 large Toledo Electric grocery scale, used two months, cost $395.00will sell for $150.00 - like new. 1 large and small plate glass, 2 large store doors with glass, 1 rolling ceillng ladder, 1 lot of pipe fittings, 2 inch elavator rope enough for one elava tor. 1 secondhand coal heater, 5 Wagon seats complete with springs, 1 horse clipper, 1 power feed sutter, 1 green bone cutter. If interested come to see me, will sell at a bar gain. Reason for selling not being able to see. L. A. VOGELSANG, Bcsenberg, Ťexas:.
(34-35c)
SEVEROVA I'
A
LÁHE-V
m25
N:EMÁ-LI VÁŠ LEKÁRNlK, OBJEDNEJTE PŘlMO OD
RALPH JEFFERS Děkuje voličúm okťesu Bell za jcjlch potlporu. A laskavě je :žádá o další. pod.poťu při volbě
v sobotu, dne 24.. srpna! (P)