Vestnik 1946 09 06

Entered aa second class man matter, January 3rd, 1933 at W '!st ·r1rn111 ,,ru1~~ ttw ROČNÍK (VOL.) XXXIV.

WEST, TEXAS, ve středu,

n

IKDO jsme si nedělali přlllšnýeh ilusi o tom, jak nám Němci nahradí jed­ nou škody, které u nás po šest let o­ kupace napáchali. Zkušenosti po první světové válce ukázaly, že reparační problém jP. v mo­ derním hospodářství téměř neřešitelný. Platit zlatem ( neboť jedině zlato, respektive zlatá devísa, mají mezinárodní hodnotu> nepříchásí v úvahu, protože Německo zlata nemá. Platit zbožím, znamená dáti německému průmyslu možnost vybudování, dovézti mu suroviny a za­ jistit německému výrobku na světovém trhu odbyt - čili postavit Německo hospodářsky na nohy namnoze na úkor vlastního .nospodář­ ství. Od starověku řešilí vítězové reparační problém velmi jednoduše a jak musí moderní hospodářství uznat. jedině správně: vzali sl od poraženého kořist, otroky a území.

I dnes dostane nejhodnotnější reparaci Polsko, to­ tiž hospodářsky velmi cenné území na východ od Nisy a Odry. Je to sice výměna za východní Polesí, ale výměna hodnotná, na které Polsko neprodělá. Kol'ist rozebírají spojenci a pozů­ stává ze strojů, patentů, uměleckých předmě­ tů. Co zbývá na nás? Nevíme, jak dopadnou naše územní nároky, třebaže nárok na Kladsko je odůvodněn historicky, zeměpisně, strategi­ cky, etnnícky i hospodářsky, Z německé korl­ sti asi mnoho na nás nezbude. Naopak, mnoho podníků, které Němci u nás rozšíříu, bylo pro­ hlášeno zn koříst a odvezeno.

V této sóuvíslostí přicháeí právě včas návrh, který otiskuje v orgánu mínísterstva ochrany práce v Sociální Revui dr. J. B. Novák. Majet­ kové ztráty, které nám Němci způsobtll, byly odhadnuty na 429.7 miliardy Kč (předmní­ chovských ! ) , což, vyjádřeno dnešními hodno­ tami, znamená asi 1200 miliard Kčs přibliž­ ně hodnotu všech státních důchodů v pi'íštírh 30 letech! Německá situace je clues taková, že na území, zmenšeném o celý východ, t. j. asi o třetinu, bude žíti po transferu z Českosloven­ ska, Maďarska, Polska a Rakouska asi 70-··75 mil. obyvatehi. Nebude tedy pl'i plném nasaze­ ní v zemědělství pro 6 mílíonů osob v Německu příležitost, k práci. Nezapomínejme, že odpadá i vojenská povinnost, takže problém, jak za­ městnati přebytečnou pracovní sílu, je oprav­ du kardinální. Naproti tomu u nás, v Polsku, v Nizozemí, ve Francii a jinde, je nedostatek pracovních sil a potřeba rychlého odstranění způsobených škod. Dr. Novák dochází tudíž k závěru, který je po našem soudu jediné správ­ ný: ať Němci vlastníma rukama napraví ško­ dy, které způsobilí. Novák navrhuje provedení pracovní povinnosti pro mladší ročníky obyva­ telstva, na př. od 20 do 24 let pro obě pohlaví.

Státy, mající uznaný reparační nárok, mohly by tyto pracovní síly požadovati. Soustavná de­ portace našich lidí do Německa si vyžádala :lSÍ 600,000 pracovních sil ročně. Stejný počet oyl nasazen ve válečném průmyslu. Nepřímo aracovalo pro potřeby Nše na dva miliony o1ob. Byl by tedy náš nárok podstatný. Něme­ :ko by pracovní sily samo vystrojilo a staralo se

,1

fior1g;re!!~ 1f Ang11Rt..

__._ --·

<-

24th. \922.

(Wednesday) 6. září (September) 19·16.

.... _::::, ÚÍSI,O 36.

NĚMECKÉ REP ARACE4 Jih Hejda. o Jejich výživu. Mám za to, že starost o výií;ivu by asl narazila na potíže, protože to bude vu­ bec jedním z největších problému dnešního Německa. Ale i kdybychom tuto povinnost pře­ vzali sami, hodnota práce sama o sobě by byla podstatným příspěvkem na reparace, které ji­ nak nám Německo nikdy nezaplatí. Dr. Novák fl!l!l!l!1~11))~1·1111,r111111111!1J1j!!ll!l)UIJ!l!ltlll)1fflll!l!lll!l!!l!l!!!!l!l!l!lflli!JtJIUlniUIUIUUUU~UU!UUUUltttllttlt1UlUtUttll!ttmmmmn

Každý svoje.

J. Procházka.

Bývá to tak v lidském ži~í, že to, co chce každý míti všech svých činu za páku, to že si dá do znaku. 'l'ak i jedna velká říše pí·eložila v zdravé pýše, s čím svět kráčí nalevo křižem srp a kladivo.

Viděli to u souseda, spáti jim to více nedá tak si dali do znaku pár skřížených šperháků, Z nnthologle "Poesie za mřfžeml," která vy­ šla v nakladatelství Melantrich, ve redakci K. J. Beneše. lllJlllhJJllUUJl!U;1lUJ1Ull!H!HUHHlhlllllU!lilll!HUUUh1U!hll!lHl!lllllJUllllHltlmlll!!1UUUWIUt,HIHHlllllllUJllllU!l!UUillhU!al!w

odhaduje, že přl odpočtu nutné režie by hod­ nota výkonu činila pouze 20 Kčs denně na oso­ bu < což je jistě předpoklad velmi, velmi skrom­ ný I. I pi'i tom by však pří 100,000 pracovních silách dala tato práce za 300 dni hodnotu 600 mil. Kčs, tedy částku úctyhodnou. Ale vidím její prospěch jinde: uvolnila by naše pracovní síly, kterých máme nedostatek, k vlastní budo­ vatelské činnosti.

Námitka, že provádíme odsun Němců a pH tom bychom chtěli Němce na práci, je nemist­ rní. V tom je zásadní rozdíl. Odsunujeme celé rodiny na trvalo navždy. A žádáme pouze pra­ covní síly na přechodnou dobu. Stejným způ­ sobem žádáme na př, -- nikoli ovšem z titulu reparací - pracovní sily z Italie, stejně žádají Rusko a Frnncie pracovníky z Něm.ecka. Prn nové pracovní síly bychom zi'ídill pracovní tá­ bory - ne pověstné německé Arbeitslágry ···­ pracovní tábory hygienicky vybavené, kde by se pracovalo zásadně za stejných podmínelc, ja­ ko se pracuje u nás, pod vojenským do1.orem - pouze svoboda pohybu by byla omezená.

Domníváme se, že Novákuv podnět který min. ochrany práce pi·edpokládá k diskusi, by měl být podťoben úvaze zejména nyní, kdy u­ važujeme o svém dvouletém budovatelském plánu.

ZTUATlLI SE Či~SI!

Jal'Oslav Žák.

Snad se ještě pamatujete, že asi tak pi'ed pa tnúcti měsíci žil v té Lo zemi lid zvaný český.

Byl tehdy zle utlačován veti'elci, ale ani nej­ horší peťsekuce nezlomila jeho viili k životu, nevzala mu nál'odní hrdost, naopak, posilovala jej, sj1.~dnocovalaa jak se i'íká spisovně, ukula národ v jednolitý celek. Tak vám ti Češi byli pťodchnuti ryzím vlastenectvím, vírou ve vítěz­ :,;tví a žhavou touhou po spravedlivé odvetě. A stejně tak jejich krajané, kteH uprchli do cizi­ ny a tam bojovali za osvobození národa. Nemé­ ně pak i Češi žalái'ovani byli spojeni duchovní jednoton s celým trpícím národem. A všichni si vzájemně slibovali věrnost a těšili se, jak vyž~­ non utlačovatele u jak si krásně uspol'ádají do­ mácnost, docela jinak než předtím.

Tak si maně vzpomínám na Čechy ( to byl o­ nen národ, který zde sídJel pi'ecl kl'átkou do­ bou i, juk ti si báječně rozuměli, a ani nernuseli moc mluvit. Jednou v zimě, na pi"iklad, byly ta­ kové obrovské vánice, doprava vázla a na vý­ chodní frontě ziístala obrovská armáda chvú­ stavých dobyvateli\ beznadějně trčet ve sněhu.

Tehdy jsem jel po Praze tramvají. Vesele clm­ melilo. Na plošině stáli namačkáni čeští lidé a mezi nimi pNslušník nadlidské nadrasy v uni­ formě. Vtom pl'istonpil listonoš a povídá: "To nám to padá." "Padá, padá," pl'itakal flclW. "No, jen ať padá," dodal bodfo jiný občan a CPlá plošina vypukla v srdečný smích, kromě Nuclčlověka, jenž se cítil jaksi nesvúj. Marně :::i lámal hlavu, proč je to čechfun ta!{ hrozně k smíchu, když někdo prostě lmnstaluje, xe to "patlá, padá.·• Na rozdíl od čechť1 si dnešní obyv~telé če­ ských zemí vf1bec nerozumějí a čím víc toho;, namluví. tím ]sou si cizejší. Jeden o druhém Hka: "Víte, on je to jinak docela slušný člověl,, ale ... " a jmenuji některou politickou stranu, v níž ten slušný člověk přišel o slušnost. Neboť pojem slušnosti doznal v poslední době znač­ ných změn a když si ony čtyi·i politické národy navzájem slíbí.slušný volební boj, vypadá to v praxi tak, že jeden na druhého jde se sekerou.

Byl jsem tuhle na návštěvě u známých. Mu.ií znamenitého syna jménem Pepouš, je mu pět Jet a bývá pfodváděn pí·íbuzenstvu co vrcholná atrakce. Sešlo se nás tam několik a politická dPbata byla peávě v proudu, když vtom vešel Peponš a zj,~dnav si ticho, 7.ačal vyslýchat jPcl­ notlivé hosty, u které json politické strany. Na­ staly obecné ro1.paJry a strýc Antonín, aby zatu­ šoval nephjemnou situac.l, povídá Pepoušovi žertovně: "A teď nám fokni, co jsi ty'?" "Já jsem Čt'ch!" odvece Pepouš posupně a ku podi­ vu, hosté nepropukli v smích. jak tomu bývá pfl výrocích tohoto chytrého dítka, nýbrž bylo všem jaksi trapně. Celkem milá pflhoda, proto­ že člověk je konec konců rád, kclyž pi'ece jen nějakého toho Čecha objeví mezi zavilými ~traníky, jimiž se to hemži v na.š.i vlasti.

V~STNÍK

Strana 2.

lJR.EDNÍ ORGÁN SLOVANSKÉ PODPORUJíCt JEDNOTY STATU TEXAS.

OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONICBENE· VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR - FRANTA MOUČKA- EDITOR

Vydavatelé - Publishers ŮECHOSLOVAKPUBLISHING COMPAN"i WEST, TEXAS. Předplatné $1.50 roč. s,,bge;·iption $1.50 a year

-----~-·-----"'----------·-----

Změny adres zasílal! se do H, wní Úřadovny ve

Fayettevme, Tex,;s.

Change of address must be sent to Urand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veškeré dopisy, předplatné a oznámky buďte:t acreaovanv na: Věstnik, West, 'l'exas. .: Věstník has the largést circulation ót ány Czechoslovak Weekly ln the South.

, ame sbiirat.

Máme sbirat drobty,

které by u nás přišly na zmar a bochníky chleba bladovicim s láskou dělit co dar.

Máme sbírat, úsměv v každé tvář], kde se objeví

a stírat. [Im slzy. pokud druhu bol nepoleví.

Máme sbírat kvítí, které různý neduh těla hojí, co příroda dává, pokud Bůh duši od těla neodvojl.

Máme sbírat. vážně všechny prostředky proti zlým lidem, kt;efl šípem klevet otravují život t,ěžkým jedem.

Máme sbírat moudrost.

kterou velcí lidé zanechali v knihách na tom poli orat v hlubokých nekonečných brázdách.

Máme sbírat všechno.

co život zvedá, co .Je.i hodnou, však ze vzeho nejvíc být stále druhu svému ke štěstí.

---l

•

oTe • (---

Poučný ptíklad o výmluvách, že "to někde nejde." ale u jiných "to jde." Naše oddělení Ne­ mocenské podpory, prosazené po delších slov­ ních půtkách v orgánu a po několikerém odlo­ žení ve sjezdech naši SPJST jaksi pokulhává či šívořt. Počet [eho členů přes občasné výzvy v orgánu a ve schůzích řádů se valně nezvětšu­ íe, následovně zamyšlená šlechetná působnost N. P. omezena je na míru malou a v uvážení poměru početnosti členů Jednoty k počtu člc­ nů Nem. Podpory - jeji působnost jest skoro slabá. Ovšem. u některých řádú Volná Če­ chie čís. 135., Karel Jonáš čís. 28. a jiných mají svoji řádovou podporu onemocnělých čle­ nů a dle zpráv se jim uspokojivě osvědčuje. Čle­ ni těchto řádů pravděpodobně spokojuji se s řádovou Nem. podporou a nejsou dobrovolný­ mi členy společného oddělení N. P .. spravované hlavním pokladníkem bratrem Jos. Kolihou mladším. Co tedy na jedné straně odpadají členi řádů majících svoji řádovou nemocen­ skou podporu. u mnohých jsou výmluvy "že to nejde" pro nezájem, malé obnosy podpory, pro­ tahováxí výplat podpory a pod. Zajisté, naše N. P. nepůsobí dosud, jak by mohla a měla, než nedostatky se dají napravit a budou naprave­ ny, bude-li o tak důležítou věc vzbuzen větší a patřtčný zájem. Nedostatky byly také v této zá­ ležitosti u jiných podpůrných jednot a pro in­ formaci našeho členstva uvádíme pěkný pří­ klad, jsme shlédli v orgánu ČSA, v něměo

nemocenské podpoře píše starý harcovník řra­ ternalísmu' bratr Lad. Svoboda ze St. Louis ná­ sledující: "Také [sme měli členy, kteřl byli dlouho nemocní, ale za to nemohli a těžko.bvlo dokázati, že stonali na výdělek, protože. by na tom pokuse o rychlé zbohatnutí prodělali. Ale pravda jest, že ty naše pokladny řádové dosta­ ly nemoc úbytí a šly rychle ke dnu. Bylo tedy nutno sáhnouti věci na puls, zvolen výbor ode všech řádu, dal hlavy dohromady, udělali o­ pravy a nyní "to jde." Oprava stala se násle­ dující: ólen může býti nemocen po dobu třech měsíců od doby přthlášení a za ten čas vybéře tedy $65.00. Je-li takový bratr stále nemocen, muže opět podporu obdržeti po dvanácti měsí­ cích, ale už jen $2.00 týdně a zase Jen na dobu ti'i měsíců, což se pak opakuje. To znamená, že člen muže vybrati z pokladny obnos $130.00 na správně ohlášenou nemoc a sice po $5.00 týdně, veškerá ostatní podpora obnáší jen $2.00 týdně na vždycky. Na tuto podporu platí 50 centů měsíčně. v čemž zahrnuty jsou poplatky na vy­ dáni řádové. Všichni členové jsou se zařízením tímto spokojeni a naše finanční hotovost se lepší od toho času, kdy vešlo zařízeni v plat­ nostt a sice od roku 1937." Uvažujte. sestry a bratřt, o tomto zařízení a podejte,..svůj náhled resp. návrh - milerádi věcně psané úvahy ná­ hledy či návrhy ohledně zlepšenínaši N. P. u­ vei'ejníme.

Naše S.PJST k dětským pojistkám vyclává také výhodu zrušení placení poplatkii na. po­ .iistku v pádu, že by původní dědic zemřel anglick~· - "Payor Benefit." Poplatky na tuto výhoclu jsou malé a každý řádový organisátor sdi>Ii .ie na požádání.

Dodatečně k úvaze v minulém čísle našeho orgánu ohlavenou - Naše SPJST na postupu.

Smysl malé úvahy byl úplně správný až.na zá­ věr. že ...:.....naše Jednota není v tomto stručném výkazu zahrnuta atd. Nedopatřením a při spěš­ né práci pi·ehlédli jsme v ročence "The Frater­ nal Compend Digest" stránku 261, na níž .ie SPJST plně zařa~ena. a. tímto přinášíme opra­ vu. Náš hlavní tajemník bratr John F. Chupick 7.aslal vydavateh''tm této publikace všechny in­ formace o působení Slovanské Podp. Jednoty St.át.n Texasu za rok 1945, jež jsou na uvedené a námi pfolédnuté stránce uvedeny.

Snaha Spo,j. států o sblížení se s Ruskem. Od 11končeníválky snaží se Spoj. Státy ne.lrúzněj­ ším zpflsobem navázat. úřední i neúřední st,yky se Sověty za účelem prohloubení vzájemného porozumění mezi oběma národy. Tato snaha je zv.láště zřejmá na poli výchovném a vědeckém.

KolumbiJská universita založila. zvlá,štní úst.av, který se zabývá výlučně studiem ruských ot.á­ zek. Harvardská universita a universita ve Washingtonu věnují Rusku mimořádnou po­ zornost a kalifornská universita má velký po­ čet. ruských kursťt a naše státní universita v Aust,inu má.rov.něž kursy ruštiny, jež vede náš spolubratr dr. Ed. Miček. Mnohé další univer­ sity mají velký zájem o výměnu studentu s Ru­ skem. Je známo. že mnoho rttských universit bylo za války poškozeno, avšak úředníci naše­ ho departmentu zahraničí se domnívají, že na podzim 1947 bude již možno přikročit k výmě­ ně studentfi mezi Spoj. státy a Ruskem. S _vel­ kým úspěchem se setkala akce výměny a pť\.j­ čování knih a v uplynulých měsících bylo vy­ konáno mnoho návštěv vynikajících osobno­ stí kulturního světa v obou zemích. Na příklad dr. Harlow Shipley 7, Harvardu navštívil Rusko, ab~· jednal o vědecké spolupráci zejména na poli hvězdářství, a skupina ruských novinářů nedávno dlela v Americe na cestě studijní. Ta­ ké Hollywood sl přeje navázat lepší styky s ru­ skými filmaři. Na poli vědy se očekává čilá spolupráce lékařských kapacit obou zemí. Me­ teorologičtí odborníci, kteří tak úspěšně spolu­ pracovali za .války, pokračují i v rniru ve vzá­ jemné výměně poznatků. Náš zemědělský de­ partment podporuje výměnu technických in­ formací a připravuje také výměnu pokusných semen. Americké dělnické hnutí je se sovětský­ mi odbory ve styku prostřednictvím Světové federace odborných svazů. ifaždé. di.tko, každé nemluvt1ě znamená posi­ lu našemu dětskému odboru, znamená další pojistku, stává se základním kamenem velké­ mu dílu našich předkí1.

· ve středu, dn.e 4. září 1946.

Co chceme a co potřebujeme. Už za několik týd1ió započne nový škloní rok, povinná do­ cházka do školy, konec volnosti prázdnin a po­ kračování rozšifováhí vědomostí školákfi. Naše veřejné školy jsou i'ízeny a spravovány prakti­ cky. osnova vyučování není sice obšírnější než smčřu.íe k tomu, aby žáci osvojili si nejnutněj­ ší poznatky vědění, jež by jim prakticky slouži­ ly k uplatnění se v boji o existenci. Naše školy v demokratické zemi skytají možnost učení se cizím jazykúm a. kde daněplatci po dohodě po­ žadují vyučování fočl svých pí·edchůdců, šli;:olni rada jim ochotně vyjde vstNc a vyučování po­ žadovaného jazyka zařídí. Této výsady demo­ kratické samosprávy využili naši vedoucí kra­ .in.né na mnoha místech, kde za.vedeny byly na vyšších ~kolách kursy češtiny. Utěšeně prospí­ \'aly, žákú pi'.'ibývalo.Pi·išla druhá válka a s ní nezbytné starosti. ujmy na ledačem a ta~é po­ kles zájmu mezi školáky o učení se mateřského jazyka. Pi'íčina? V prvé řadě rodiče a obžvláště mladí rodiče generace třetí z pohodlnosti a po­ klesu úcty k h,či a tradicím svých rodiču. dědú a pradědú -- pi'estávali a přestávají v domác­ nosti mluvit s dětmi česky, nedbaJí, aby jejich školáci chodili clo kursu češtiny, což.zcela při­ rozeně mělo a má za následek zoufale malý po­ čet žákú češtiny, kde doposud se na vyšší škole udržela. A pro t,ento nezájem byla už někde ta­ t.o v;1;moženos'tzrušena. K naší vespolné škodě a věi'te - ostudě. Jiní se za svoji mateřskou řeč nestydí, naopak, s hrdostí a všude se ku svém~1 piivodu pi'iznávají a snaží se řeč svých pfodk1"t v Americe udržet - protože žádné národnost­ ní skupině se toto pi'.'lrozenéprávo neupírá. Co t.cdy chceme a potfobujeme právě nyní, něko­ lik týdnu před začátkem školního roku? Pád­ nou odpověd' na tuto otázku podává nám vý­ úatek řeči uvědomělého Čechoslováka dp. A. W. Nesvadby, pronesené při nedávném sjezdu KJT v Corpus Christi. Uvádíme krásná a hrdá slova vlastenecky cítícího a. v tom duchu pra­ cujícího katolického kněze jak následuje: "Nedovolme, aby naše česká řeč, které si naši rodiče nade vše vážili, v této svobodné zemi, kde nám nilcdo nebrání v mluvě naši, aby vy­ hynula. Z lásky k této mluvě české stavěli prv­ ní pflstěhovalcl.naši otcové a dědové, naši vla­ stenečtí kněží a vúdcové. s velikými nákl<1rlv, naše osadní české katol. školy, s velkými obět­ mi je udržovali il vše rádi přinášeli jako oběť na olt.ář české národnost.i. Ale dnes, jak čast.o ve mnohé té škole české to vypadá, nad tím by ti předkové mnohdy museli zaplakat. Neuči se vúbec česky číst a psát, ba ani náboženstvi se nevyučuje v naši české řeči. Jest tam popelkou, ač by měla býti. královnou. · O člověku, kt.erý zná vice řečí se praví, že je tolikráte člověkem, kolik řeči ovládá, lépe se všude uplatni. A zvláště zde v té kosmopollt.i­ cké Americe není a nebude nikdy na škodu znáti vícero řečí. Jeden z největších předákft nasich. zemř. p. Ant. Čermák, třebas dosahl hodnost.i mayora drnhého největšího města v Americe, znal dobfo česky i anglicky. Básník dr. Ant. Miller napsal:

o. zústaú vždycky Čechem, :wfl.i .inzyk važ si. chval,

tfrhn že v této zemi jsi občanem se stal. co nám čechl"1mtl'!k draho, hni posledním der.hem!

Též obfa.n n1w~rir.ký ml"tže zftstat Čechem!

Nezanedbávejme tedy naše národní dědict, svatých Cyrila a Methoděje, sv. Václava a S' Ludmily. Starejme se zvláště o to. aby v našic rodinách bvla 'pěstována láska k českým VĚ cem - milé české řeči a českému uvědoměn F"éž bv naši rodiče všude učili dorůstající mU dež vážiti si odkazu a dědictví otcův zde v l. merice, a našich českých osad."

V p~ftměru válečné výroby postavily Sp< s1át.y, Anl!'lie a Kanacla ročně 27 tisíc fanků útočných dčl ročně; ruský průměr je třicet t síc. Roční prih11ěr výroby letounf1 je u týcl spojenct'i 65 tisíc proti 40ti tisícům rnskýcl děl všech ráží a typf1 73. tisíce proti 120 tisfo(u mi;no:m~l..t'\ •i5 tisíc proti 11to tisi~u:m.

Ve středu, dne 4. záři 1946.

VISTNht

Strana 3.

Převrat v nauťe o dědičnosti? Nositel Nobe­ lovy ceny dr .. Ernst Lawrence, přednosta od­ děleni pro výzkum atomu na kalifornské uni­ versitě, která právě představuje veliký stroj na rozbíjení atomu. předpovídá, že práce s tímto zdokonaleným nástrojem způsobí převrat, v biologii, lékařství, v .lučbě a .zemědělství, (Ne­ zmiňuje se o válečném průmyslu i. Upozorňuje

ska. Za třináct let, jež předcházelz válku, v údobí pětiletek, byl v Rusku vybudován roz­ sáhlý moderní průmysl a bylo dosaženo vyso­ kého stupně zmechanisování v zemědělství. V roce 1941 mělo Rusko padesátkrát větší strojní průmysl, než byl ten, s nimž šlo carské Ruslm do první světové války. Ruský stát měl materi­ ální možností, potřebné, aby mohl čelit a vydr­ zvláště na některé zkušenosti s b :.dáním o dě­ žet úder, i konečně rozbít hordu útočníků. Bylo dičnosti. Charakterické vlastnosti rostliny (ne­ arciť nutno převést veškeré úsilí na válečné bo živých tvorů včetně člověka l jsou předurče­ pole. Hned v prvních dnech války se začala ny nositeli dědičnosti v semeni rostliny nebo v soustavná a rychlá evakuace průmyslu z ohro­ živočišném zárodku. Na jejich tříbení a kombi­ žených oblastí na Ural, Povolží, Sibiř a do střed­ nování závisí celá věda pěstitelství. Ukázalo se ní Asie. Na nových místech za :,Jy růst nové u rostlin a hmyzu, že pl'i bombardování semen cechy a závody, vysoké pece. elektrárny. Jako (zárodku) roentgenovýmí paprsky Ize způsobit houby po dešti nač bylo dříve potřeba roku dalekosáhlé změny. Vypěstovat odrůdy, jež ni­ i více, dělo se za měsíce. mnohdy i za t,ýdny. Na kdy před tím na světě nebyly. Vědci to vysvět­ začátku války měli Němci několikanásobnou luji přímými zásahy paprsků do chromosu, jež nřestlu v tancích a značnou přesilu v letectvu. jsou nositeli dědičnosti. Změnou atomové stav­ V průběhu války bylo nutno vyřadit početní by chromosonu se změní vlastnosti pi'íští rost­ převahu nacístícké válečné techniky; i tento liny nebo žívočícha, Lze se nadít, že podobné úkol se zdařil. Počet moderních tanků R.Í.1dé změny způsobí také různé druhy radiového zá­ armády vzrostl za války patnácttnásobně. diL ření a to nikoli jen u organismu nižších řádů. tostřelecwo se zpateronásobílo. O technické sí­ Američtí vědst získali nový. účinnější penicilin le a vyspělosti ruského průmyslu svědčí i to, :ř.e z jediné odrůdy ozářeného penícillia. Maji za stále přkházely nové R dokonalejší typy výto, že se dá působit na obilný pyl a že je [ea o-·· . zbroJe. Kdo by se nepamatova.l na, gocbbelsov­ tázkou trpělivé badatelské práce získat obilí. ské chva.st.y s "nepřelrnna.telností německého nejlépe vyhovující lidským potřebám. Dalším technického genial'' A fakt je, že ruská techni­ pokusným polem má být zušlechťování do­ ka překonala německou, ruští konstrukt.éři. zví­ bytka. Výrobou velkého množství radioaktiv­ tězili nod německými. Už v samém začátku ního materiálu vzniknou pro .svět nebezpečí války Němci poznali, že jejich t,anky neob::;tojí mnohem větší a záludnější, než by byla i atos ruskými ani co do pancéřování, ani palebnou mba v rukou Hitlera a [ehe pomahačů, silou. Když té začalo ubývat na početní přesile, ne~l'aproti tomu se naskýt,ají ovsem také ob­ Hitlerovi vyznavači byli přinuceni stavět, mo­ dobně veliké výhody. A tak může přece všech­ l~utně.iší tanky a mechanlsované zbraně. Než no lidstvo vstupovat s nadějemi přes práh no­ prof.i novým tankům postavila Rudá armáda vého -'- atomického nebo biotechnického věku. ještě lepší tanky. motorisovane a prot.itimkově dělost.řelectvo. Za války se t,echnicko-taktická Naše SPJST pokračuje zdárně; .ide v před výkonnost ruského dělost.řelectva nesmírně soutěží mnoha jiných organisací. její jměni zlepšila. Ráže tankových i prot.itankových děl soustavně se zvyšuje, její dostomost je na pěk­ se zvětšila až dvakrát, prúraznost pětkrát. Před né výši. očima celého světa Rudá armáda vylamovaln Nebezpečné vedlejší výrobky při výrobě ato­ v dlouhé a těžké válce fašistické šelmě jeden mické energie. Profesor Charles Ellis poukázal její tesák za druhým a ruské zázemí v souboji v konferenci Britské Assocíace o plánování vě­ s hitlerovským Německem a jeho satelity do­ deckých výzkumů na nebezpečné vedlejší pro­ sáhlo jasného vítězství hospodářského. Ruští dukty, jakousi strusku při výrobě atomické en­ lidé ho nedosáhli lehce. Vyžadovalo od nich na­ ergie, z nichž by se daly vyrábět atomické sazeni všech fysických i duchovních sil. Po bomby nebo "plyny". proti kterým by prakticky všechna válečná léta si musili odpírat, ne,irúz­ nebylo ochrany a jimiž by bylo možno na léta ně.iší takřka nezbytné věci.. nesli nevýslovná zamořit rozsáhlé oblasti zeměkoule. Naproti břemena, jen aby co nejlépe zásobill front,11. mu však uvedl také klady .pro biologii ·­ Takový je ruský vklad do vítězství nad hitler­ mošnost vyrábět veliká množství materiálu, ovským Německem. podobného účinkům radia, ale tisíckrát levněj­ ,Te znám<>, že v bo.jich na fr01,tč, df1sledk11 šího a rozmanitějšího. Tímto materiálem bude německé ok,upace a při zavlečení ruských lidi možno v brzku vyzbrojiti lékaře proti rakovi­ na nucené práce do Německa ztratilo Rnsko na ně, proti mozkovým nádorům a pod. Tento ma­ sedm milionů příslušníků. Na lidech ztratilo teriál otvírá také nové obzory bádáni o vitami­ Rusko několikanásobně .víc než Anglie · a R poj. nech a hermonech, nebot' umožní stopovat ně­ st4ty dohromady. které dosud neprozkoumané články látkové výměny v těle. Španělsko - rá,i německých ,,acistu. Fašisté Vklad Ruska clo vitčzstvi nad Hitlerem. Když z celého světa nalézají útočiště ve Francově napadli v červnu 1941 Němci zákeřně a věro­ Španělsku. Němci, Italové, Jugoslávci, Maďaři lomně Rusko, domnívali se. že Rusko porazí -·· všichni, kteří prchají před s:,ravedlivým rychle a snadno, jako porazili Polsko. Francii, soudem lidu, utíkají do tohoto posledního faši­ Holandsko, Belgii, Norsko a ostatní přepade­ stického státu Eyropy. Patnáct set 11ejnebe7,­ né. Ale nevěřili ve své vítězství jen Němci; bý­ pečně.išich nacistických zločinců stále žije v valý náš státní tajemník Edward stettíntus u­ největF·:m přepychu ve slunném Španělslrn, vádí ve své knize mínění řady vysokých ameri­ chráněno Fral'lcovou policií. Stravu.ii se na čf'r­ ckých důstojníků, že německé pancéřové ar­ ném trhu. peněz mají spousty vždyť špio­ mády projedou. Ruskem "[ako nůž máslem". náž byla vždy .ledním z nejlépe placených za­ Hitlerovští stratégové stavěli své výpočty ne­ městnání. Spojenci by se jich rádi zmocnili a jen na nacistické armády, ale sázeli také na tal{é zlata. kt.eré těm darebákům umožím.ie žít; velikou hospodářskou moc. podpírající zbojni­ v přepychu a. pohodlí. zatím co španělsky lid cké německé vojsko. V době útoku na Rusko zmírá bla.dem. Již před sedmi měsíci byla špa­ ovládali Němci vysoce vyvinutý průmysl. A nělské vládě odevzdána listina se 734,jmény ně­ kromě vlastního průmyslu přinutili i v západ­ meckých agent\''t a vyzvědačů. Z těch však pou­ ní Evropě průmysl okupovaných zemí a sateli­ ze 192 bylo repatriováno do Německa. Byli to tů osy pracovat pro německé výboje. Německo ti méně d'filežití a většina z nich se hlásila do­ útočilo na Rusko silou téměř celé evropské pev­ brovolně. Vedle n:cistd zajímají se Spojenci o niny. Hospodářství Ruska se musilo utkat v německé zlato ve Španělsku. Hitler nešetřil zla­ boji s hospodářstvím celé pevniny. V prvním tem a penězi, aby nakoupil válečný materiál a údobí války se nepřítel rychle probíjel do hlou­ aby získal moc . nad španělskými rurovi.nami a bi ruské země. Okupanti uchvátili tehdy boha­ prťlmyslem. v-květnu 1945 odhadovaly se ně­ té hospodářské oblasti Ruska. Hitlerovská pro­ mecké zájmy ve Španělsku na 20 miliom't liber paganda hlásala světu, že Rudá armádale roz­ šterlinki'J (st.omilionťt dofarťll. Z toho odevzda­ bita a chvástala se, že sebere-li Rusko nová li Španělé Spojencům necelých pět milionú li­ vojska, nebude jejich úsilí nic platné, protože ber šterlinků. kterých má být použito mi i-ena­ v rukou německé branné moci je největší část triaci Němcťt ze Španělska. Jednání o další zla­ to uvázlo na mrtvém bodě, jelikož Španělsko ruského průmyslu i nejúrodnější oblasti země.

Němci přecenili svou sílu a nedocenili sílu Ru- · neuznává Spojeneckou re.du v Německu a od-

v

mítá jednat s ni jako s řádnou vládou, které je­ dině by zlnto vydalo. Také Francie žádá mar­ ně podíl na německém zlatě - Španělé odmí.­ tají s Francií Jednat. poukazujíce na neuspoko­ jivý stav vztahft mezi oběma zeměmi. Největ­ ším kamenem úrazu je však to, že Španělsko žádá. aby s ním Spo.ienci zacházeli tak jako s ostatními neutrály a má tu odvahu dovolávat.i se pi'íkladu Švýcarska a Švédska. Ne,iedna.ií-Ji Spojenci se Š;· anělskem tak, jako s jinými neu­ trálními státy, ma.ii k tomu řadu pádných dú­ vodú. Špnnělská "Modrá divise" bojovala proti Rm:ku. Francovy f·P,či byly plny slibú Německu a Hitlerovi a Španělsko účinně pomáhalo Ně­ mE'cku kde mohlo. V ži\1é paměti je případ i11t,.rn0vané ital1<ké lodi, která ze španělského přístAv11 1ol'pf'clovaJaspojenecké lodě. a ŠJJnnf'l­ skýr.h tel<"grafistú, kteří mmamovali nacistf'tm pohyby spo.icner.l{Phn loďstva. A i dnes. kf',·, FrRnco n jf'hn 7.nhrnni.,..ní mlnist.r se zapřisáha.ií .iak0 nephHeli:\ ():;y, žijí ve Španělsku nejvNší zlrn:lnr.i por! Je.iir'h ochran0u..Generál lete­ ctvii E. Krahm0r, bývalý německý at.taché v Madl'idě. žije him rl0clm's.Kapitán Kurt Doeh­ n8r, n~mni'ni at:tar.Ju,. ži.iP jako hnst španěli::ké­ h0 ministerstva nán101·nictvi,ktE'rého platí ja­ ko ::;vi:\\10 "poradcf'.'' Vyi-oký úředník gcstapR: · · Engelbert Schmidt vesele utrácí stat.isícr ve Vigo, zatím co Sievers, .led n z nf!jznámč.išich SS-manťl. volnč používá německé zlat.o ve Špa­ nělskn.

Známý am{'rid{ý náro<lohospodář Atwood Townsa11d vypočetl. že finanční náklad;\' všech :-po,iených 11árodf1 na válku činily do roku l944 šest sf'I čt.yři hili01w dofarfl a z toho že Rusko vynaložilo vělší polovinu - 322 biliom'i dolaríi.

Sedm milion{1 živoH1 a 322 bilionů d0Jar1i do váfočnýd1 výloh - 1.:1kov;í' ,ie ruský vklnr1 il'fJ vit.ř7.sJví nn;I Uitle1·cm a jím zn.acisovaným Ně­ 0

meclfom.

-··-·-----)

+ ""'

•

(----

.k pravda. že nasycení trhu začne později r('1rulovat cen;\' zboží, n-ř. okleštčná pravomoc OP A dopnuiítí tučné zisky obrovskému l}růmyi.111 a tábol'n kořistníkf1, odhodlaných drancovai kaps~· lidu pod rouškou kontroly cen, která kongresem byla velmi oslabena.

..•.

----)

(----

J}člničtí víukové .iiž naznačili, že pu,id•.m flq nových mzdových lm.i11 a v případě potřel>y (lq nových stávek, .icst!iže cenová hladina. všeobec­ ně stcmpuc, což dle okleštěné moci OPA je k o­

. .

Č('kávání.

"'"

---·)

(---

Bl'if~ký poslanci' G1·cen o pankrácké kaf,m•nč.

Podle Práva lidu laborist,ický poi:;IanecGreen h~kl o pankrár.ké kat.ovně: "Každý brit.ský ob­ čan by měl tol·.o mis.t.o shlédnout, aby pochopil kalvárii črského národa za. německé okupace.

Změna adresy - Change Your Address Hlavni Úřadovně S. P. J. S. T. . To the Suprenw Lodge S. P. J. S. T. Žádám o změnu mé adresy. - F2ease change my address: Rtará Old nei:;právná incorrect adr,esa Jméno Name address (Adresa) Nová a správná adresa

(Address) New and correct Name . address

Jméno

..........................

(Adresa)

Zone

(Address·

-----------·

Zašlete změnu na tuto adresu: Hlavní Úřadovna S. P. J. S. T., Fayetteville, Texas.

Mail this change to: Supreme Lodge S.P.J.S.T., °R'!'IVl'ttt>vHle

Tfxa.l!I.

Strana 4;

'V.i S '.'C N i,K:

Pelly, Texas.

Ctěná redakce a čtenáři Věstníku!

Pokusím se také napsat pár řádků do Vě­ stníku a nechat o sobě vědět, že ještě žtíu. Co mne vlastně příměírr ku psaní. nu ten náš sta­ říček Jos. Bartoš od El Campo, Texas. Jak ví­ te. on staříček v jednom dopisu píše, že už jtc(lnou nohou je v hrobě. a že už dva řády .spoiil v jeden, aby měl zajištěn větší počet bral rů a sester SPJST pH j'2110 funusu, a v druhém dopisu už zase píše, fo vandruje po světě. Než ne, Vy náš staříčku, nesmíte nám odejit do toho neznáma. Kdybyste nás odešel, plakali bysme o Vás všt-í. kdo pak by nám na­ psal do Věstníku takové krásné cestopisy. Já strašně ráda čtu ty cestopisy, a obzvláště když St~ tam dočtu o lidech mně dobře známých.

A nejen to, ale při čtení Vašeho cestopisu o dobře známých místech od Houstonu až do Oklahomy. Ovšem. že jsem byla ještě dále na severu a co hlavního bylo., když jsem přišla na jméno města Weatherford. ach. Bože, srd­ ce mně přl vyslovení Weatherford dvakrát za­ ťukalo a mé oči trošinku zvlhly. Vždyť město Weatherford je mým rodným domovem, kde jú jako bezstarostné děcko vyrostla jsem v do­ sli hezkou dívku, a já jako nezkušené holoubě vylítla jsem z mého otcovského, dobrého do­ mova do světa. Otec farmu prodal a já zůsta­ la bez domova a pak už nastaly starosti a mám je až do dnes a asi si mé starosti vezmu až do hrobu.

Okres Parker je na pohled dosti kopcovitý, ale jsou tarn také moc dobré a bohaté země, kde vše dobře rodívalo, koma. pšenice a ba­ vlna, nu a těch broskví ba i těch melounů, ale jak se tam usadil Johnson grass a dobré ze111.ě si přlvlastnll, bývalo to dobré seno. Ale co se na svět narodil automobil. seno nemělo ce­ nu už žádnou. Mnoho dobré půdy si přlvla­ atnil Johnson grass. Ale mi okres Parker a Weatherford vždycky byly a jsou milé. a pak ta zahrada zelená. tam [ú mám zaseté ty mé drahé semena. Dal by se napsat pěkný román ze živol,a mých rodičů a mých sourosenců, a pak já jako už, poslední člen našeho rodu.

St:ai'íčku B., já Vašeho bratra Šimona pl'i Boumarton, Texas dobře znám a také mám jeho obrázek na fotografickém snímku naší spolkové schůze. A také toho strýčka Franka Glnsela dobře znám, ale o něm nevím kde je, · jestli je na farmě pfí Weatherford, anebo jest­ li vubec žije. A tak Fr.anku Ginzele, budeš-li tyto fadky číst, napiš mi lístek na níže uda­ nou adresu. Ovšem, já se teď skrývám pod cizím jménem než tenkrát, když jsi k nám chodíval. Také je mi dobře známa rodina An­ tona Millera pfí Weatherford a tu jejich o­ vocnou zahradu jsem občas navštěvovala, ale take ted' nevím, kde rodina Millerova je, snad se odstěhovali někam k Ennis, Texas.

Paní Valčíková z Dallas, také ten Vúš cesto­ pis je moc a moc zajímavý. 'l'aké si slibuji, že se podívám do Colorado Hot Springs, ale ta má peněženka je moc a moc hubená. To tak kdybych měla nějakého toho zetě Viléma jako má staříček B., aby pro mne pNj,21 a po­ sadll mne do káry a ne na káru, a povozil mne po té Americe. Někteří lidé jsou přece šťastní, :;i,p mohou jet a vidět kus světa jako Vy, paní Valčíková jste se pěkně podívala po světě. A ta dallnská výměnkářka také Je šťastna, že sl vsedla do výměnku. Pře]] Tvé dcerušce mno­ ho štěstí v manželství a když ne víc, tak a­ spoň tucet těch vnoučátek. aby Ti v tom vý­ měnku bylo veseleji, abys neměla času plakat, a aby jsi se dožila aspoň 99 roku. A uemáš-Il tu Mt! ěl čagan, já mám čagan, který bych Ti třeba na kratší čas zapůjčíla, Ale to já mám čagan co památku po Mr. Hamer, a nějaký ten bonet bych Ti tfoba také zhotovila. Nu, mladorit radost a starost samá "legrace".

Milý pozdrav path paní Jos. Hluchánek pl'i Daytown, 'l'ex. a paní Vlasta Marek, pl'i Cros­ by, T-2exas. - S pozdravem, Fannie Hamer, 304 Oak St., Pelly, Texas.

---)

. "' .

(---

Našim bohatstvim jsou naše čisté ruce a naše čisté úmysly.

B.. Brodský.

Alvin, Texas.

Milí bratři a sestry!

Dne 4. srpna k nám přijela na besedu ses.

Rozi Peklová s její dc,edou sl. Besi z Housto­ nu. na·.jejich pěkné káře. Pomluvily jsme si, jako dobře známé a krajanky z jedné vesni­ ce. Dne 8. srpna večer k. nám pi'ijel náš vnuk Odel Vrla z. Guy, rádi jsme ho uviděli. 9. srp­ na n,is navštívili manželé .Švestkovi z Housto­ nu. Potěšila nás všech návštěva. 25. srpna nás navštívili naši milí přátelé, manželé Jan Bílý, dobi··:: jsme se ,1,obavili.,sestra Bílá je moc ne­ šťa11tnú, protože ztťatila . zrak. na jedno oko úplně nevidí a na druhé velice málo, tak si nad tím bědttje.

2:i. srpnťl si udělali výlet br. Jan Strouhal s manželkou a dvěma dětmi, Jiřík a Helena, a a sebou pi'ibrali do auta manž. Mojmír Trnk­ sovy a jeli se podívat do Austinu na Kapitol, a pi'ehlédnout si tamní okolí. Jiřík Strouhalťtv míní pi'íští rok· 11avštěvovat universitu v An­ stině. A manželka Mojmíra Truksy, ses... Ella, zase byla mtrozeha r. il:9:t5:v Austině, tak též ji těšilo uvidět to okolí, neb byla tam odtud odv,ezena roku 1917, jeden a piil roku stúi'í, když si ji adoptovali za vlastní manželé Jan Pukovi. Její vlastní rodiče Navrátilovi zemi'e­ li oba náhle a 5 dětí sl rozebrali lidé za vla­ stní, a ses. Ella Truksová do dnes neví, kde se její sourozenci nacházejí a velice by to rá­ da vynašla.

Dnes, 27. s1;pna jsme obdrželi psaní od pí.

Anny Kováfové, z Hošťálkové u Vsetína, Mo­ rava, které zaslal~ ·19. srpna leteckou poštou, a žádám br. Monč.ku, by ho uveřejnil ve Věstníku. Dopis zní.: · Milá rodino! - Sděluji vám, že kalendái· i obrázek Galvestonu jsme od vás obdrželi, za což vám srdečně děkujeme.

Jistě si myslíte, co tak dlouho neodpisuje­ me. Promiúte, měli jsme moc práce. Na za­ čátku sušení set1a byly velké deště, moc se i sena poka:t.ilo;a''nato byly hned žně, také pi'e­ l)l'Chalo. ale to ještě prošlo. PN tom jsme sta­ vili velkou novou stodolu, a pracovat musíme sami, jak na poli, tak i při dobytku. Ale už máme i vymláceno. máme čističku, a tak už čisté zrno se .nosí na pfidu.

J,e zde hrozný nedostatek pracovních sil.

Mladí lidé jdou všichni do továren, maji tam dobrý plat, 8 hodin práce, placenou dovolenou, a ještě jich ·posílají do ozdravoven, a tak všec­ ky výhody. Horiíí jsou na tom sedláci. Služeb­ ných nemohou dostat a dělnikii · také, někte­ rá stará ženská jde pomoci a to málo, musíme dělat od tmy do tmy. Velikou stížnost vedou Hanáci, kde mají tolik pole a statkít, a jsou ú::Ině bez slu:1,ebných. Moc lidí odešlo do po­ hraničí a ostatní do továren, a tak se potra­ tili i služební i dělníci. Na listky máme zde jé'­ iítě všecko jako ve válku, ale koupí se i bo­ kem. Pasecká Anna už je také v pohraničí u dcery, ta má velice pěknou usedlost po Něm,. cích, 14 kusú hovězího dobytka. Pasecká mne pťosila, že až bndu psát do Ameriky, abych i od ní neéhala všecky pozdravovat a poděko­ vala Jim za balíčky, ona neměla peníze na od­ pověď. Tak prosím. dejte to vědět jeím brat­ rilm.

·Tento týden jsem dostala balik a nevím od koho? Tak bych Yás prosila, odpište mi jak n'ám budete ps4,t, kdo by to byl? Adresa byla v b1;1.líkn, Johnny Orsak, Rt. 2, Cald., Texas a Mrs: Edward Šefčík, Route 2. Ráda bych po­ děkovala, a nevím komu. Poslali rťlzné věci, i sušené mléko, krtH>icI a pro děti pastýlky a velmi pěkné kapesníčky, a 4 velké cukrové sti'echýlky. Balík byl v pořádku..Děti měly ra­ dost, póchutnaly si. My jsme zde dostali dva­ krát z1;nkovou·kávu a děti po 10 dekách čo­ kolády, snad už dostanem i rýži. ·. Obdržela jsem psaní od bratránka Karla Siptáka a v něm byly jakési . kuponky na známky, nevím jak se zvěděl, že je ta pošta od 11ás tak drahá. Píšu to tak na honem v ne­ děli, však jsme museli dělat nedělemi, tak jsme měli pilno, je nás málo do práce. Srdec­ ně Vás oba dva pozdravuji, bud'te hoc\ně zdra­ ví a pište brzy. Vaše - Anna Kovářová.

Z . dopisu jsem V1necbala · některé todinné

Ve sti'edu, dne 4. záři 1946.

N

-

,,...,...

RESOl,UCE SOUSTRASTI.

My, resluční výbor i·úclu Karnes (:íslo 93. v Karnes City, Tex.. prujt~Vnjeme upl'imně cítě­ nou soustrm,t: pozústalé rodinč~ nad úmrtím je­ jich matky a stafonky Ifoteflna !.inhart,

která Z<émt't>la 2~. {~i·1·ve1wP l!l4G, ve :;táN 67 ro­ ku v Runge>, '1\>:x.. Núš ř':'ttl I<anws číslo 93. vy­ slovuje upi'ímnou snw-itrast. nad zttátou naf,i spolnsestry. Budiž jí :1,i:>111ě lellkú a oclpoť~ívej v pokoji. · Jacob ShortnPl'. /lnnn Shoťtrn~r. Angnst Shortner. resoln!'.:nívýbor.

---)

• .,.. • <-·-··-"···

ZE SBORU l\H,Anr,:žfi: v l!:NNIS, TF.XAS.

Milí č:ten:Ul:7.ase napíšu párn t·:'ulkfldo Vt~stnílm o na­ šem nově :;,ase> ~~a Joy:ern•m 1<'.: l'Oužkn. Che'emr. aby víc a více nových t:lr•nú jsni,2 dostali. T::ik proto myslím. Ží' kdyii: St> lrnpíše nt'co o naší nastávající práci. t:ak ka~dý si bude moci u­ dělat úsndt'k, jak by sr nm mezi námi líbilo.

Ještě doposud nic jsnw tnk vellce cHUežlté­ ho neudělali. Ne.lhh1vnč.iši byly poti'eba peněz, kterých nebyln. 'l'fl k s• poh'tdala zábava, kte­ rá pi'inesla dobrý výtf\fa,k. a s tím se ted' bu­ dou moci koupit ledajak\'.> vóci, které se budou potfobovat pi'i naší 1.ábavě.

D.lvadla a progr:rn1y budeme chtít 7.ase na­ cvičit, ale až asi tak za !n(~Síc. lak aby nebyly horka a ta prácP v tom poli každého tolik ne­ tlačila.

V i;::itek. 6. 7.úi-í lmdPnw rn.ít; sc:hf17,i a pH tom v·ečírek a malý pťOf•.Tam mezi sebou. Nebude toho mor. ale a,,;po11 něcn. Po malé sva'ť:íněbu­ deme mít "style f:how," ve kt:erém každé děvče bude ú(~inkovat. Nt,jpflmújší šaty budou od­ hadnuty hochy. Potom bude "Hat Show", a to každý hoch si mlwí ucU,lat nt'•jaký klobouk. a ten, který bnclt' JH'jVic orip;inúlní, dostane ce­ nu. Tady musím upov.ornlL všechny co nebyli ve schi1zi minulé. tal{ nby ,;i ten klobouk an2b šaty spl'avili. Všichni hof;i musí si nějaký ten klobouk spmvit. JPRt-li nic víc. talt aspoú na­ vázat nějakou stm·ou botu na hlavu.

V poslední schúzi jm11e také měli malý kon­ test ,a to. který hoch má nejpěknější nohy.

Bylo to těžko l'O?.hodnout .'fo víte, tolik pěk­ ných lejt,ek ! ! ! Ale potom to dostal jeden vy­ sloužilý voják. Snad ta "Infantry'"' byla pN­ člnou.

Tak nezapomc,út.P n:i. tr·n vet:Íť·fl{ a každý phneste nějaký ten zákusek. Vy, ktei'í byste také. A zvláště. rodl­ chtěli pi'istouplt. če členi\, víte, že sť Lnké m('Ú númi pobavíte, tak pi'ijďte.

J,eště něco: a to JN,Lli bmh! zúbava American Legion v pútek. t:ik srhúv.t'.' ·a Vt>čírek budou ve str·edu. o dva dny dl'ive..

Musím zase nlrnni:it, tak s pozdravem na 'všechny.

PL Johnie Hrabina.

1

. . .;.

(---

Játra ,isou hodnotnou potravou. pťotože ob­ sahují velmi cenný prot·,in, mnoho železa, vi­ tamin A 1 B a jsou dťiležitým činitelem pi·i lé­ čení chudokrevno1-:ti. Ve vepfových játrech je tí'ikrát tolik žele?.a, než v telecích. zprávy, ostatní jsmn opsala do slova. Žádám i;:í. nebo sestry OrRúlrnvn a Šefčíkovu, by mi dopsaly nějakú vysvěUrní ohledně těch balikú, abych to pí. Anně Kováfové napsala. Na zdar!· · Rozi Mikeska-Truksa.

Adresa: Mt's. Frnnk 'I'rnksa, · Rt; 1, Box 34'7, Alvin, 'rmms.

----·-) (-----Řád Hvězda 'I~cxasučís. 47 ., Seaton, Texas. Řádová schťí7.ese neodbývala pl'o deštivé po­ časí první neděli, ale bude konána druhou ne­ děli ve dvě hodiny odpoledne 8. záí·í. S bra..tr­ $ým. poz<Irnvem, Frank v. Spannel, taj.

. "' .

Ve středu, dne 4. záři 1946.

z

CESTY no STATU COLORADO. (Dokončení z minulého čísla.)

Tyto kabiny jsou do kruhu stavené. Před každou kabinou stojí krásný smrkový strom.

Není zelený, jeho větve Jsou jako postříbřené, a v okruhu každého stromu kvetou slézové rů- · že, kterých je všude plno a sotva jsou od země na píď, už kvetou. Trámy. jenž z kabin vyční­ vají, jsou modře natřené a velmi se nám líbí.

Majitelka Indiánka, moderně oblečená, vlíd­ ného jednání, což o těch v Denver a Colorado Spring řící nemůžeme, ti jednali chladně, od­ měřeně. Vše na čem jim záleželo byly peníze od turistů. Přícházf mladé índíánské děvče nám posloužit. Je velmi hovorné a milé. Upravily jsem se a jedeme do města hledat nějakou jí­ delnu, kde bysme povečeřeli. Napřed však za­ jdeme do obchodu nuž zavřou, koupit nějaké parnátky. Přišly [srno k jedné jídelně, kde za oknem mall nápis. že tam podávají indiánská, mexická a americká .i ldla. Vstoupimo dovnitř.

Mísf.nost. Je upravoná Ye slohu indiánském.

St.oly, ilidli~ i porllnha vso černé na (.foné, i to 0;,vNIE'ni Jakó;i matn« zlntan\ ale vše velmi <".int.é. Nil. ,;Jnupcd1 opi'!. visi klnsv kukuřtee, a ni'"d n(•jnkým. svň1ým r>hra;M'nt svit.i vč~i;né svět­ lo; ani nevím jak:ý sv::if.ý to byl. M:v evangelíci

svntých si uevšlmámo, proto nověnnít tomu dost. pozornosti, ač .iú i;i vážím přesvědčení kaž­ d0!10 člověka n nosoudlm podle jeho nábožen­ ství. ale podle íoho charakteru, Večeře, již Isme si objednnly, sestrivala z vepřové kotlety rt r·· <1n jiného k tomu. Vše bylo výborně upra­ ven · a velmi jsme Ri pnchntnalv, Možno říci, že to bylo nejlepší jídlo z colé 'l1'1·11ši cest.y. Litovaly Jsme. že Re tnm l1C'?.d1·žím0 d0lc než přes jednu noc. Byly hy jsme s0 .iist.č súčastnily záJe;,:du shlédnout ,mjí111avos1,i domorodců Taos v índt­ ánském Pueblo. Výprava do jejich vesnice, kde po stalf'tí svým ;.1pí11,obnn, krojem. ,wyky a 1wmají co clo činění s bílými lidmi, vyjíždí kaž­ d<'ho dne v 1 :45 hoc!. po poledni a trvá 21,2 ho­ diny. Za tu dobu co jsme vet~ei·eli malá oprava na kúfo byla ndčlána. Sleó. N. nás nala na proji:l:ďkn indiánskou vrsnici. Domy jsou obe­ hnané silnou ;,:cti. V.iíždímc po rlosti úzké silni­ ci do indiánské reservace . Vidíme rn\jaké do oblouku postavené budovy se 1,.Jamňnou st.i·e­ chou. Indián vysol<é postavy ,; dln11hými copy zrll'non mašlí spletenými nám kyne na po­ zdmv a povídá něco. Indiún:-.kó :ř.eny ,ison men­ /.;11~h postav, jdou s nim a h0ur dčtí utíká za káron a něcn volnjí. .Jc 117, tma n l,nk se vracíme "'.pět. Bereme };Í sprrlrn. Na Lo :-c vždy těšíme, že po celodenní jizdč v k:ífo sr PNVčžíme koupeli.

Háno je s1foda. ,Tnko V\'dy hr:t,o vstávám, je .kŘl.č iícro. vi,e pohi'í~;rno v;~ 8p:ín0k. Vyklouznu ze rlvel'i, phxl kni'šcton kahinon je lavit:kn, nsed1m na ni. To n:\dvni'í je tak kn\imé, ty urost.lé kr:íime smrky a f.<'<'11 kVt'11i kol clnkola vi;ech bnrev (':iní ladný obrn:'.. Nrmqhu to vŘn,k dlm1ho vydr?.ct. je zimn. .Tf111 i;i prnlll0dnout okolí. nr v:fak daleko. ,Jdn dovniti·, pí. K. i sl. N. už se stroji a za chvili vyjíždíme. Toho dne k ve­ c;0rn jsm0 dorazily do Hn1. Sprirn~. Col. Na cestě dn Hot Spring je m0zi knpri vklínona ohromná vodní p1·0hradn, Elnphn nt B11t.t.0. na 111 zvaná. .Te 1.0 v0lkolcp0 dílo n1l<<>n lid•;kých n rm:nmo­ vnn 111·0nnst i in'.':inýrú vytvofonq, .Tc to ncjvčt­ hí 7,::,.vo(lúoYnrí pfohrnrb v N<W<'m Mrxíkn. kte­ r;\ 7,:ivndii11j0. poz0mky rb IPko i;irnko. 7.cfo n7, t.a snd1:í jpdnoiv{irná p011::;t' h'.'l'C na sebe jinou t,;:HnosL. Myiímc míst,~, kr:isn0 {,rody i ob5rťlel­ ni stRvcní, ran{~f:' zvnné .imn vč1,šinou pěkné.

PMf'('('n:Í vojt..Níka ::;Uně vnni. i bavlna slib11j0 hojnou úrncln tam, l,de jr znvodúována. Obilí ve snopkóch leží v poli, mnoho je už sklizeno.

K večeru jsme do jely do toho Hot Spring. Na­ šly jsme kabinu, ale moc se nám nelíbila. !Pl'i­ znávám. že mojí vinou). ,Jedeme do města, ani to se nám moc nelíbí. Ba ani ta večei'e, kterou jsme si v jedné jídelně poručily. Je to naše po­ slední společná noc.

Brzo r8no jsme vyjely a do Las Cruse. ~· M. dojely jsme v 8:30; tam jsme zast,avily na sní­ dani. 3 míla od El Paso na vysoké skalnaté ho­ i"e poblíže highway čís. 80. stojí mohutný po­ mník Krist;a na ki'íži, lderý tam vystavěl so­ chHi' Urbici Soler. Je 40 stop vysoký a 12 stop široký. Jest vytesán z texaského pískovce a svo­ jí bělostí upozorní každého zdaleka .. rak už

Vll:STNÍK; jsem ·napsala, jsou novomexičtí Indiáni až fa­ naticky pobožní a na tuto vysókou horu vystu­ puje jich· tisíce jednou za rok k .pobožnostem u toho kříže.

Je 10:30 hod., vjíždíme do El Paso. Město je velké, ve španělském slohu stavěné. (Nemohu o něm nic napsat. Zde končí moje velmi pro mě zajímavá cesta ve společnosti pi. Kostomlat.,ké a slečny Naomi. Žádala jsem sl. Naomi, aby mě zavezla k vlahu, což ochotně učinila a vše mě vyřídila k odjezdu vlakem domů. PL K. a sl. Na­ omi mají v El Paso k projednávání majetkové záležitosti a zdrží se tam několik dní. Zeť pí.

K., p. Frank Kurz z Ennis, Tex., je zaměstnán u dráhy jako division master mechanic. Byl před krátkou dobou přeložen do El Paso. Hledá tam vhodný byt pro svoji rodinu, aby za nim ze San Franciska ,mohly přijet. A to je, jako všude jinde, těžká .věc v dnešní době.

Na maminku a sestru čekalo tam velké pře-. kvapeni. Pí. Kurzová (dcera pí. K.) pí-i.jela s mladší dceruškou ,(sta1:ší stui:lu.ie 11a uÍ1iversi­ tě l z~ San, F.ranciska,,.aby se t,am s .nimi sešla a mill) překvapila, Vlak měl vyjet ve 12:10 po poledni. UpMnmě jsem se s mojimi hostltelkaml::-cestovat,elk;vně­ mi rozloučím a že počkám na odjezd vlaku na nádrai.i. Co t,am tak ncč\innč sedím .pozoruji okolí. Do čekárny vchází skupiny mužů, mnoílí ~ s ženami. Na hlavách červené fézy s černým střapcf:'m. Mají ruzné nápisy na těchto, z nichž jsem některé zachytila. jako Zamora, 01 Mai­ da, 01 Sihan. Dva muži, jejich členi tam prodá­ vají červené vázanky a na nich púlměsic a ji­ né .• Tc jich plné nádraží. Ma.ii tam asi jejich sjezd. NascdaJí do připravených bust1 a odjíždí.

Kd~·ž u?. byli všeci pryč. vchází jeden. Oči nás všech přítomných jsou na ně.i upřeny. Skupina mladých hoch\'\ vojh1{1 se směje. Nechtěla bych mu ubrat ;:ini přidat. nč.iakou t,u libru. .i«'n usu­ zuji. že kdyby si tak st.011pnulna váhu, že by to od 450 liber daleko neb~·lo.Chůze jeho je kolé­ bavá. Ten by jistě v běhu o závod nevyhrál. Ptá se zřízence. kam šli ti druzí a ten mu ukazuje směrem kam má jít. Nevím jak to dopadlo, zdali ty své bratry našel.

Doba orljezdu je zde! Nasedáme do vlaku; místa dost. Hoši vojíni mají 8 sebou kyt.am, hrají a zpívají. Přede mnou sedící mladý párek Španěrn mají radio. Tak hoši přestali. radio začlo muziky. až do omrzeni hráli až do 11 hod. v noel. Nasedla jsem na vlak v El Paso v 12: 10 hod. v pát<'k po poledni a do Dallas vlak pi"ijel v 7 hod. v sobotu ráno, kdy jsem seděla na vla­ ku plných 20 hodin. Vzala jsem pouliční kál'u a v 8 hod. U7. jsem byla doma. Mú.l muž mě čekal až v neděli. Ale to jsem byla z toho sedíc.ího odpořinku unavená. Připravila ,jsem si snídani.

A že ta domácí práce byla tak hodná a na mč celou dobu co .lsem byla pryč klidně čekala, tak Jsem se rlo ní .hned pust.na a večer šla hrát do sokolovny bingo. Naše ženy mě rády uviděly.

Tak doufám. mlli čtenáři. že jsem vás t.ím mo­ jím cestováním neuna,1ila a že jste se u toho čtení tak .nezapot,ili jako .iá u toho psaní.

Chtěla Jsem také vybídnout st.aříčka Barto,­ še. jako on mě, aby svuj cestopis popsal, ale on mě pfedběhnul•. tož je to QK. se mnou i se čte­ náři. oni si rádi přečtou zase jeho cestopis. Teď chci být hodná a pověsit cestováni hodně vy­ soko. To ale neplatí pro naše děti, za těmi po­ jedu všude; Abych .se k němu nedostala až v roce 1948. To·bych ráda jela na sokolský slqt a k návštěvě mého bratra, kterému bude příští měsíc 80 let. Žije v Praze u své dcery a je prý dosud tělesně i duševně čilý. Sestře bude 70kt.

Bratr se dovedl v naší rodině narodit první a já jsem to dokázala být poslední, jedenáctá. Jen iestli ta zubatá s tou kosou si mě nevyvolí a po­ kyne "pojď na tu věčnou pouť, z. které se ještě nikdo nevrátil." Ta neposílá předběžných po­ zvánek ani mladým ani starým, ani bohatým, ant chudým, jen řekne, "pojď a následuj mne, jest.li seš připravi::n nebo ne."

Popsala ,jsem hodně papíru s mým cestopi­ sem a snad ti jenž tam už byli řeknou, že to vše tak není. Každý máme jiný pozorovací talent.

Těšilo by mne velice, kdyby někdo ze čtenářů, jestli tam pojede, napsal ve Věstníku, že to co my viděly jel také shlédnout. Mnozi·maji káry, čas a peníze a mohou si takový výlet dovolit,

Strana 5.

Jestli jsem něco přidala neb ubrala, aneb zapoměla, předávám péro mojím dvoum ho­ stitelkám k opravě. Obě dvě mají schopná pé­ ra, pí. K. v češtině a sl. Naomi, předsedkyně dramatického odboru i'ádu Pokrok č. 88. v Hou­ stonu píše články do Věstníku anglicky, a jak je dobrá hudebnice·, režisérka, tak stejně je vý­ tečná milá společnice (i její maminka) a opa­ trná šoférka. Čtenái'e srdečně zdraví Božena Valčíková. ~~~-)

. ,. .

(~~~-

Alvin, Texas. se:::t.ry!

Právě jsme obdrželi zprávu z Guy, že tam ze­ mřela hídová srs. Marie Kocurková, stará guy­ ská osadnice. 25. t. m. odpoledne po svačině šla se napít vody, spust.ila se .ií krev z úst a než pi'ijel doktor z Needville Již nežila. Dne 27. by­ la pohi·bena na katolickém hřbitově v Ne0cl­ villo, Tex. ?.a služeb rC'V. Klobouka. Do ,Tf:'dnot:y SP,JST pl'istoupH::iv r. 1906 ve stáí·í 43 rokf1. l.ak byla ?~lf'nkon skoro 41 rokfl, byln 84 r. st,ará.

Zancchn ln náslc<ln.iici rlčti: Frantiiíku Bat-­ knv11. Emilii T<nvMovu.Marii Li.št:'fl.kovu: 1,yn:v Pflvf'I l{oc·11rek. /\foi;; Kocurf'k a VílPm Kocn­ r,,k. ,Tns<'f K. ji pF<:'íl<>Řf'! ve smrl.i pi'.-0d nčkolilm roky. A tP:ř. clccrn .Tulic Mnroulová. kt.crá ;,:an<'­ chala tady mnn7Pla .T:rna Marnula a dceru Glo­ r.ii, kt.era l.0cr bydlí s otcem v San Antonio. Pnk zam~olu1ll'! vnuky a Ynučky. jejichž jména ne­ ,mám. Zf't'nvé jd% 7,m1eo.halaj::;ou: Martin Kn­ vář. Got.1.lirbBalkn, Petr Lišťák. U i·ádu F. B. Zdrítbck čí,;. 112 byla 28 r. s přestupní list,inou.

Té7. zanccha!n snachy.Emu a Marie Kocurkovy.

Ses. Korm·kovťl mf'l::i farmu v Guy, prncovnla na ní ,; cl;;t.mi co vdova. Když 7,1u1,.,r.haln f,;n•­ mování.p:vdlclnstf'ídnv<' 11 dCC'l'. Poskdně bydle­ la u Frant,išky Batkové. Sc,;. M. Kocnrkovn by­ la dnh1·4 sorn:;cclkn a ,;polková sestra a milá mo­ k pi'ítclkyni": byln nhětavťl. kdo pomoci pot,í:<'­ boval. Ona pí-i těžké 1,ráci na farmě zast.áva 111 i pnrodní bnbičkn, byla moc volána a velice ob­ líbena. ,Ji,-tě bnclc od vileckých, komu přisp0Ja kn pomoci, s vděčnost.i vzpomínána.

Sni clrnhá ,;onscclkolibý se. A vy. milí po7,ftst,­ li pl:-ijmčte naši upi·ímnnu 1,m1strast,.

Ro7,i Mikcska-Truksovú.

-----·--·) • .y. • (----

Mílí bratl'i

n

l?á1l Viznvicr. řis, 114.. Fairchilds, Texas.

B1·af3·i íl s0st1·y 1·:íd11 Vi7,ovicc,tímto vám rJ:'.i.­ Yiim vřdN., nhy!'ii.c W' všlclmi d0,;t.aviHť!o i'·:'1dn­ vé čtvrt.l<'t.níschfi?." dn" R. zá.í·i o 2 hod. ndno1,,dn". to _k,;t. clrnhá ncděll0 v září: v p!idn rl"­

/.ít.ii•Pho počasí o týde>n po7,cti',jj, T0rlv se hJpďtc cfo,-t.nvit v c:o 11107,n!i ncjvčtiHm poět11, nch má1110 nnvé <'1"11V k 11v:1dř>t,i. a 1,::ik máme jPšt.ě ji­ né dflld'.H.évčc:i k p1·oj«'rlnávání.Tedy nczRPn111c11Jc ::i ,<:cbcrf:.0 i 1wé rndhw s sebou. n,ám0 mi­ ::;t.n oni::! nm vŘcclmy. Na shl<'danou v síni Fair~ chilcls. Sc;:;tcri;kýpozdrav od Maric ,T. Kaděra, ln.I.

-·-·---···-) + ""' • (---flád Nov:i l\forava, ř. Z:l., 8chn1eubnrg, Tcxa!'i.

Ctěni brati'i

a

::;cstry!Schúzi našeho řádu

bn­

d('mc orlbývílf.druhon ncdi>li dne 8. ?.áří odpo­

lcdn<'. Máme mnoho rlfllcv.itého jednání a tak .i<' žád,mcnn, nbvste i;;e v hojném počtu dosta­ Yili. Poplntky fé7. b.11cli:'me vybírat pro Nemo­ censký oclh0r. Kdo by si přál státi se členem N. O., múžc se přihlá8it. S brnt,r::;kým po;,:dra­ vcm, ,Tnhn Kahanek, taj.

---)

. "" .

(---

Temple, Texas.

Ct.foí bi-nti'·i a sc::;Lry! Tímto i::dělu.ii. že schú­ ze našeho i'ádu a též ta společná svačina bude v n~děli odpoledne dne 8. srpna, totiž J0st.li nám to zase deštivé počasí nepokazí. Dostavte se v hojném počtu. S br. pozdravem, Chas. Navrátil, taj, ----)

. "'" .

(----

OPRAVA.

Do článku br. Studničnýho "Atomy a atomi­ cká energie" vlonclilo se několik chyb a má správně býti ve stati: "Až do nedávna bylo těch prvků 92 a když začali šťourat v útrobách radia - mělo býti správně urania. Místo aste­ ridy mělo býtl asteroidy, a v seznamu prvki\ číslo 47 - argentmn - sbíbro, mělo býti stří­ bro.

Strana $.

ve středu, dne

V:l:STNÍK NAŠE MAMINKY.

Tento dopis píši pod dojmem hrnoucích se myšlenek, které zalétají k všem našim usta­ raným matkám, s pocitem úcty a vděčnosti.

Mezi ně patří i tyto-dvě dobré duše na obráz­ kách, a sice pí Marie Kostková z Crosby je moje maminka, která se dočkala tento měsíc '16 roků svých narozenín. a pí. Hedvika Lebro­ vá z Romayor, vám všem dobře známá 64 roky svých narozenin.

Píši o těchto maminkách s láskou, kterou se mnou zajisté všichni sdílíte, neb jste také toho přesvědčení, že dávejte uznání za živa a ne až po smrti. Mrt.vý od nás nice nežádá jen klid a ten mu smrt sama přlnáši, dejme jim uprimnou vzpomínku a živým dělejme radost a potěšení. · Doufám, že vás seznámím částečně s těma dvěma dobrými ženami. Snad se na mne hně­ vat nebudou, neb je to pro ně překvapením.

Obě jsou pilné čtenářky našeho Věstníku a Če­ choslováka. Uveřejněním jejich života v na­ šem orgánu br. redaktor plní svou povinnost, neb jen z rodiny paní M. Kostkové, zásluhou jejího zemřelého zetě B. Čtvrtníka je v naší S.P.J.s:r. přes 40 členů. Tél. všichni jsou z ro­ diny Lebru, ačkoliv je jich jen 5, neb je to do­ posud malá rodina. Mimo to je 20 členu v ZČB jednotě, jsou členy Sokola Houston a· c+,ny N. Sdružení. Tak vidíte, že miluji všecko české.

Obě tyto paní velice .rády čtou, neb v jejich stáří nejlepší společnice je kniha, a pomocí četby dovedou se přenést do všech dilů světa.

Moje maminka narodila se v Kladně v Če­ chách. provdala se za svého bratrance když ji bylo 22 roku. Přes to. že brala život rosvážně, tak jak skutečně je. bez ilusí a bez pi·etváí•ky, nvla ráda hodně veselá. Když to u nás jak se řiká, dobře klapalo, děti byly zdravé, dovedla se všemu tak upřimně zasmát, že rozesmála celé okolí kolem sebe. Tatínek byl vážný a moc starostlivý, každý neúspěch nesl těžce. Moji rodlóe se měli velice rádi a žili pro rodinu. S tou láskou nás ale také přtbývalo a v krát­ kém čase nás měli rodiče IO děti kolem sebe.

Mů] starostlivý tatínek. aby mohl lépe zao­ patflt rodinu bylo jeho přání jeti do Ameri­ ky a koupit si. farmičku a tím dopomoci rodině k. lepší budoucnosti. To byl jeho vysněný svět.

Gi>ly svní prostřední věk postavu na té my­ šlénce .že uchrání rodinu od otroctví Hnbsbur­ kfl ti mu leželi vždycky ..v žaludku. Měl vždycky tušení, že to ve vlasti špatně dopadne (mů] dobrý tatínek uchránil nás dvou válek 1. To byl j,2ho bič, který ho hnal vpřed. až se jeho sen uskutečnil. Říkal, vím, že sobě už nepomohu, ale aspoň děti se budou míti lépe. Dosáhl své­ ho eile, ale za jakou cenu'? Platil krvavou da­

vll takovou nevděčnou dřinu vzdělávat texas­ skou prerii. Ale hrdě všecko nesl. Oba doufa­ li. Jaký by to byl život, kdyby nebylo naděje v ler:ší. Rvali se oba životem, v němž bylo více utrpení nežli radosti. Kolikrát se maminčiny oči zalily slzami a tatín.ek. leckterou slzu ma­ líčkem setřel, aby nepadla na tu suchou pťí­ du. Věl:'te, nebyl to snadný život, vychovat

která zemřela v 27 letech, Anna Kuželová, po které zťtstala holčička Stela, nyní už mamin­ ka tří malých robátek. Má naše maminka 36 vnoučat a asi tolik pravnoučat. věřte, že ani sama už nevím. Má ještě pevnou víru, že po­ j,sde do Československa na sokolský slet. PI·á­ la bych jí to ze srdce, když nemohla mladá, aspoň ve stái'í.

___ ---------·Nyní o naM pi. Hedvice Lebrové, kterou vši­ .

ó.

PANÍ M. KOSTKOVÁ deset dětí. 'l'y oči n:iamlnčiny, Jež nás hlidaly, o nás se staraly v da1eké cizině, dokud jsme by­ li mladí, budou nás stále hlidat co na světě budou. 'I'o dovedou jen oči matek.

Oba moje rodiae se dovedli vzepHt tvrdému osudu, méh trpělivost a naděje v lepši. Přece se jim to částečně podai'ilo, a tatínkovo přání se vyplnilo. Když náš prací sedřený pod tím ťarmáí·ským blahobytem, náš starostlivý ta-

ní.

V roce 1911 jsem jela já 18letú, nejstarší v rodině. s tatínkem napřed dělat průkopnic­ kou cestu do Ameriky, neb tatínek se bál ce­ lou rodinu sebou vzít do neznáma' najednou, a v pádu, že by ho do Ameriky nepustili. neb mu bylo už 42 roky, že by jsme zůstalí na ho­ líčkách. Neb na cestu prasknu! celý náš do­ mek v !{ladně, jediné to bohatství. Co já ten­ k·~·át věděla o životě v Amerlce. Byla jsem ce­ lá šťastná, že si otec vybral mne sebou. Byla jsem takový fanfar divoký, myslela jsem. že Amerika na mne 'čeká, až tam Karla Kostko­ víc příjede. Ale panečku, to bylo vystřizllvění z mých představ, ovšem 1::ro moje dobro. Mým: štěstím, že jsem neodjela zpět, byla prázdná kapsa a můj muž, s kterým jsem se seznámila za týden, jak jsem přijela z Taylor, Texas. Ta­ tínkovi se zde ale zalíbilo, a maminka do th měsíců přijela s devíti dětmi. To se ví, rodina byla pohromadě, všichni byli šťastni a já ul nevěstou. To jsem to hnala po ameríeku, Teď ještě nějakou tu řarmíčku, kterou otec také koupil, a sice u Crosby, daleko v prerlích, a mně se to zdálo, že je to na konci světa. No, myslela jsem si, aspoň, to nebudeme mít daleko už do nebe, vždyť se kolem dokola spojovala země s nebem.

Inu, sedlačit v Čechách a tarmářít v jižním Texasu, to bylo tenkrát jako den a noc. Věřte, že mů.j chudáček tatinek, který byl zvyklý tvrdé práci v želt:?Jásrnách,pfece · si nepředsta-

4. zá.ft 1'946.

PANÍ H. LEBROVA tiček ze1ni·el, maminka tu zťistala s nedoro­ stýml dětmi, p.foce se z nich stali řádni ame­ ričtí občané, splnilo se tatínkovo přání. Ale farmě jsme žádný nepřivykl až na jednu se­ stru. Věřte, být řádným farmáfom Je také vel­ ké umění.

Nyní ťnaminka je u nás v městě, našla ve stái'i duševni vyrovnalost a hřeje se na sluníč­ ku lásky u svých děti. Není přes maminku. Nej­ smuntějši p,ro ni bylo, když m.tislla se své dce­ ři divat do hrobu, když chladná ruka smrti u­ rvala květ jejího ~'U v nejJutásněiitm "-ělf,u,

chni znáte z naší národní činnosti pro odboj.

Narodila se v Buštěhrndě u Kladna, .a její ze­ snulý manžel také. Popisovat její rodinný ži­ vot nemohu, jelikož ptáti jsem se nechtěla, a jak víte, j,e to pí·ekvapení pro ni. Jen to vim, že pi'ijeli do Texasu v roce 1907. a pak v roce 1920 odjeli zpět na návštěvu, kde byli asi rok u pul. Měli 4 děti. jeden hoch jim zemi'el. Nej­ starší syn lékárník je ženatý v Cleveland, Tex. a má moji netei· Ma:i1::>nku za ženu. Druhý syn Jerry, který byl vojákem, .i:~racuje na tatínkově místě v. Romayor a Rúženka, naše dobrá pra­ covnice pracuje též. v obchodě v Romayor. Je to malá rodinka, ale jejich národní činnost není možno docenit, aspoň v době války, když bylo toho vlastenectví' třeba.

Pan Lebr dokud žil, byl v·elkývlastenec, sna­ žil se co mohl vykonat pro udržení národního ducha zde v Texas. To dokazovaly ty jejich ča­ sté návštěvy, které konali někdy až dvakrát v týdnu; jednou do cvičení a podruhé do schů.zí aneb divadla, což Je 140 mil tam a zpět. Byl p1'vnim pi·edsedoMč. N..Sdruženi za první svě­ tové války a clenství si celá rodina udržela až do druhé války, kde se stal pí,edsedou druhého č. N. Sdmžení v pdbočce Svornost v Houston.

Jsou členy Sokola Houston, kterého pan Lebr miloval nade vše. Jeho kapsa byla stále o­ tevi'ena pro národní dobro. Od nich jste ni­ kdy neslyšeli, nemám - nedám. Pan i pani Lebrová šli první pi'.-íkladem.Když· se náhodou stalo a došly, zavolal: Maminko, máš? Stin uzardění r:folétl milou tváí• jeho Hedvičky, kte­ rá l'.·ekla: To víš! že se tak ptáš. Za války, aby č. N. Sdružení n~ělo stálý zdroj přijmu, se souhlasem svojí ženy, (které toto připisuji), vzal elektrický motor ze staré prací mašiny, který vložil do kostry, uápodobeniny Hitlera, kt.erého k tomu účelu maskoval, dal mu do ruky kartáč a po vhozeni pěťáku do Hitlera, který klečel, tak samočinně stroj spustil a Hit­ ler vám vyčistil boty. Ovšem museli jste si na­ strčit na stupátko nohu. Tenkrát byl i v mí­ st.nich den nich novinách o t ,m obrázek. Ško­ da, že se pan Lebr nedožil dne, kdy byly slo­ ženy. nepi'átelské .zbraně, kdy pravda . a .právo zvítězilo, a československé svobody.

Pani Lebrová svého zlatého taťku bude stále pohledávat a my s ni. Jeho Rů.ženka pojede i:·Nšti měsíc do Československa za svým ště­ stím na perutích lásky, což jí všichni přeje­ me, aby se v Oeskoslovensku - pro které ce­ lá její rodina s t;akovou láskou pracovala a jejími peněžními dary setřela mnohým slzič­ ku - cítila se šťastná a spokojená.

Paní Lebrová, která zde ziistane pod o­ chranou nejmladšího syna Jerryho, který po smrti tatínka se o maminku svědomitě stará, bude vzpomínat a těšit se na sh1'edání v roce 1948 na sokolském sletu.

Vsadím se, že ty naše maminky pfijdou s duchem času a ještě ke staru poletí do Česko­ slovenska aeroplánem. Když byli mladi, vidě­ li jsme je jen kolem jejich děti, jen doma a po dvoře, tak si to ke staru vynahradí a ma­ jí na to právo.

S přáním všeho nejlepšího k jejich naro­ zeninám, Karla čtvrtniková.

--)·~"'(--

KALENDÁŘ 15. záH. Fotografováni členů a ditek řádu Pokrok Dallas čís. 84. po schů.zi řádu asi kolem čtvrté hodiny odpoledne.

15. září. Oslava 47. výročí založení řádu Hv.ěz­ da Jihu čís. 30. v New Talton, Texas.

27. října. Vzpomínkový program 2,8. října společně chystaji Sokol Houston a fad štefámk v Housto:n, Texas, ·

na

·Ve středu, dne 4. záfi 1946.

VLASTA PITTNEROVA:

SELSKÁ PÝCHA OBR-l\.Z ZE ŽIVO'P:A: LIDU

Výkřik přívolal starého rychtáře, který prá­ vě vešel na dvůr, a Kašpara, kterýž mu pouká­ zal do výměnku, že se tam mladí manželé na­ cházejí. Vstoupili. Štěpán uchopil levicí psa za kůži na krku a hleděl ho odtrhnouti. Leč marně, pes zahryzl se pevně. Koulel očima s takovým výrazem, že bylo všem děsno.

"Pomozte, zabte ho! Vztekl se! Měl se hned zabit!" volal Štěpán všecek zsinalý, opírajíce se zády o stěnu.

"Tygr, pusť! Já ti rozumím," zvolala paní­ máma. A přikročíc k muži, položila mu ruku na prsa, pohlédla mu do očí a řekla vážně: "Tys tatínka zabil! To je svědek!"

Tygr pustil ruku Štěpánovu a zhrou~¥l se u nohou Bětušéíných, Všichni stáli ztrnulí. Štěpán povznesl krvácející pravici a i•ekl temně: "Zabil!"

Byl zdrcen hrůzou okamžiku, zsinal jako u­ mrlec a potácel se ke dveřím.

Starý rychtář ho zadržel.

Rozára zachytila omdlévající Bětušku do svého náruči.

Kašpar štkal hlasitě, Tygr temně skučel. . Za hodinu odjížděli se Štěpánem k soudu.

Přiznal se k. vraždě. Vyznal, že chtěl býti po­ sléze pánem na gruntě. Myslil, že bude vyslove­ no podezření, že byl tchán zavražděn k vůlí pe­ nězům.

Odešel z města dříve než pantáta Tondl, slyše od něho, že půjde lesem, aby si na­ dešel. Vyčíhal ho a po vykonané vraždě a ode­ jmutí peněz vrátil se rychle do městu u zajdu opět do hostince, zdržel se se švakrem Jandou· 1 vyprovázel ho, aby došel do dědiny z Jiné strany.

Myslíl, že psa, který se na něho obořll, zabil, že dorazil zvíte oním klackem. Vyhnul se po­ hledu na zvíře omráčené jen na chvílí. tuk ja­ ko pohledu na tchánovu mrtvolu.

Tu nechtěl viděti ani na gruntě, až v rakvi se podíval na zabitého, vzbuzuje v sobě všecku dlouho tutlanou zášť, aby nelitoval svého či­ nu. Rozhodl se k němu téměř náhle, slyše, jak kdosi v hospodě prohodil, že není radno jíti s tolika penězi za temného večera lesem.

Rozmyslil si rychle svoje jednání, čekaje v lese na tchána a podařllo se mu, ovšem nena­ padlo nm, že pes b;Y mohl být tak strašným svědkem - -- Byv překonán tou událostí, přiznal se a s pláčem prosil, by mu bylo dovoleno odprosíu Bětušku.

Nechtěla k němu jíti, nechtěla mu dovésti děti.

Svolila k zabití psa, aby se mohlo zjistiti. že zvíře nebylo pominuté, že paměti svou poznalo vraha svého pána.

Pak s Kašparem a Rozárou zakopala Tygra na zahradě pod jabloni, kde často líhával s ne­ božtíkem svým pánem. Štěpán nedočkal svého odsouzení. Prokous­ nutá ruka se mu zanítíla. Strhoval sám všecky obvazy a zánět rozšíří! se po žilách tak, že asi v týdnu po svém zatknutí skonal, aniž žena k němu byla promluvila slova odpuštění a smíru, aniž by mohl pohlédnouti na svoje děti.

Vzkázal jim svoje požehnání a ženě úpěnli­ vou, pokornou prosbu, aby, nemůže-Ii mu od­ pustit, aspoň nenaučila děti, aby ho proklínaly.

Když kněz zpovědník toto vzkázání vyřizoval, sklonila hlavu a s pláčem řekla: "Jest před soudem božím, kéž mu Bůh odpustí."

V tom týdnu pobélely jí vlasy, jako by se to­ ho jínin do nich nachytalo, oči pozbyly lesku, Jakoby jej slzy byly smyly, z mladé svěží ženy stala se stařena. Štěpánovým rodičům i příbuzným vzkázala po Rozáře, že bude nejlépe, nebudou-li spolu do smrti mluvit. - - X.XIV.

Oasy letěly, letěly svými mohutnými křidly,

Strana. 7.

VltSTNÍK. nesly na nich žal i radost, tak jako květy jara a sněhy zimy, žář léta a klid podzimu.

V tom Tondlově úpravném gruntě bydlil zase svatý pokoj. Hospodařfla tam panímáma bělo­ vlasá, ale ještě svěžího lice, statná, které do plných pěti křížků chyběl ještě nějaký rok.

Hospodařlla se synem, takovým rozvážným hospodářem, statným i švižným, jehož by však každý na prvý pohled .spíše počítal mezi mladé ženáče než mezi chasníky, jakým posud byl.

A kol otáčela se dívčina jako [abloňový květ, v půvabu dvaceti roků věku, jak svěží porosené poupě. Kdo znával Bětušku Tondlovou za svo­ bodna, poznal ji v dceří Aničce jako obrázek v zrcadle. · Panímáma, které v celé dědině i okolí říkají lidé: Tondlová, překonala přetěžkou ránu osu­ du pozvolna sic, al dopracovala se ve zbožné důvěře v Prozřctelnostl boží klidu. Přejala sta· rost o grunt; pojednou byla sama překvapena, jak zná, čeho třeba zařídit, jak porozuměla té hroudě na poli, pažitu na, lukách, stromům v lese. Říkala sl tak, jak říkal! o ní sousedé, že se v ní ozvala ta pravá selská krev, s láskou k té živné zemi, ke všemu, co z ní vzrůstá, co j.í o­ patřítí nutno, uchvátila ji láska k té zděděné hroudě a již porozuměla otci, proč se staral a bránil, vzpíral, by .nebyl dědičný grunt ode­ vzdán do rukou zetě, nemajícího té pravé lásky k zemi, k stavení, k místu.

Seznala, že tu otci mluvila v duši krom lásky k majetku dědičnému I pýcha selské krve, že rozuměl, jak by mohl grunt býti zanedbán ze­ těm dbalým jen svého prospěchu; že předvídal, že tak by se stalo.

A porozuměla v přemýšlení i tomu neblahé­ mu svému muži, že z pýchy jednal, .Iak jednal, že ho zahanbovala nedůvěra otcova, že nejsa majetníkem, nemohl snad nabýti aneb aspoň ukázati pravé lásky k tomu majetku, kterýž tu byl, než musel býti stále pěstován, udržován prací pilných rukou. myšlením starostlivé hla­ vy, majetku, který vyžadoval vzniknutí mozo­ lů na rukou, vrásků na čele.

A tak vychovávala svého F'rantiška lásce k tomu gruntu, vedla ho ku práci a těšila se, ze syn se nepodobá duchem a myslí otci, ale dě­ dovi. Tělem arci byl neblahému Štěpánovi tak podoben, jako Anička [I. Bylo ku podivu, Jak dovedla Bětuška Hditi grunt sama, jen s pomocí Kašpara a Rozáry.

Arci radili jí také sousedé a mladá vdova přt­ jímala rady vděčně a pozorně.

Když vypršel čas nájmu, pustila panská pole a hleděla jenom zděděné, od nepaměti Tondlo­ vy lány zvelebovat. Tak se těšila nad zdarem úrody, tak pokrok času přivedl s sebou, že byl grunt 'I'ondlův dáván za vzor všem nastupují­

v

cím hospodářům.

Nescházelo panímámě Tondlové návrhů k svatbě, leč pevně prohlásila, že se neprovdá, že Jak zažila chmury nelásky mezi svým mužem a svými rodiči, nechtěla by jich zažíti po druhé mezi svými dětmi a druhým manželem. že nelze ručiti za to, že by se nedostavily - Ještě jednu velkou žalost bylo zažíti panímá­ mě Tondlové, když pochovala věrnou Roi;áru.

Za deset roku vdovského svého hospodaření tu po prvé u hrobu Rozářina zaplakala paní­ máma Tondlová lidem na očích. Jindy skrývá­ la svoje slzy před lidmi. Říkávala, že nemávla­ stně času plakati, že si dovoli sama sobě vy­ plakati se tak jednou za čas.

Když cítila potřebu toho odlehčení srcí plá­ čem, zacházela do lesa na nešťastné ono místo, kde otec její sražen rukou vrahovou vydechl svou duši.

Požádala vrchnost, které les patřil, o dovo­ lení a postavila tam kapličku.

Ne velkou, zděnou, v jejímž výklenku byl o­ braz na plechu malovany, představující bolest­ nou Matku Boží se sedmi meči v srdci utkvělý­ mi, se slzami po lících splývajícími, s rukama v pokoře sepjatýma. · Když panímáma poklekla u kapličky a do­ přála si ulehčeni ve svých starostech a žalných vzpomínkách slzami, tu i'ikávala Rozára, že jí připadá panímáma té M~we Boží podobna.

Až se panimáma pro to přirovnáni s Rozá~ rou vyvadila.

Se ěle.pánkovýmise nestýkali.

Vyhýbali si, obě rodiny, jak mohli a staN Šlapánkovi trudně oplakávali svoji dávnou pý­ chu, že syna oženili s první nevěstou z dědiny.

A nemohli se více ani chlubiti, že toho syna tak vybavili, že byl dobře roveň té bohaté rodi­ ně Tondlově; panímáma Tondlová po úradě s poručníkem dětí, jímž se stal starý rychtál'.-, le vúli dávnému pi·átelství, vrátila jim pretencl. Štěpánovu i s úroky za těch sedm let, dobytek i vše, co byl obdržel, i šatstvo a prádlo.

Nechtěla, aby děti její co nejmenšího zdědi­ ly po tom otci, kterýž vraždil ......,. že to je pýcha, i'íkali lidé a jiní zase i'íkall, že je tak dobře jednáno. že je zde i pýcha i pokorné podrobení osudu, řekl nejmoudřejší.

Dobi'e že činí panímáma, zbavujíc se veškel'é vzpomínky na muže nehodného a dobi·e že čini, vracejíc rodině jeho to, co vedlo k heblahu děti ostatních, co vzbudilo jejich nevraživost, že se museli k vi:Hi zaopatření bratra jednoho pod­ voliti. odNkání a starostnému pi'ičinění.

Ještě Marufoe se podai'ilo nejlépe. Žila šťastně s mužem v blahém mírn a jmě­ ní jim zvriistalo.

Pepinka měla život dosti klopotný, musela se pi'ičiúovaťi; muž její snad sl zalenošil, l'Ó.d pil a pak sváděl s lidmi hádky a nezi'íclka měl co dělati se žalobami a soudy. Platíval pokuty I ve vězeni pobýval a pak si zlost vylil doma na že­ ně dětech. Nevlastni děti Pepinku měly rá­ dy, skoro raději než drsného otce. Rozešly se, dospěvše, po službach. Však měla P.epinka sa­ mu svých dětí pět a s nimi se co otáčet. Říká­ vala, že všecko by jil!: snesla, jen že ji nejvíce mrzí, že je tou rasovkou.

Když vrátila panímáma 'l'ondlová pretenci, tu podělili stai-í Šlapánkovi děti po tisíci zl11·· t.ých. úroky si ponechavše i;obě na pÍ'ilepšenou, s podmínkou, by je Hanes nechal bydliti ve vý­ měnku. Ph~konav po prvé odpor ženin, vypově­ děl Hanes šindelai'e u stai'í se konečně octli va výměnku ve vytouženě samotě. Šindelái'e usa­ dili sousedé v pazderce a když po několika le­ tech zemi·el, vzala si panímárna Šlapánková šindelái·ku k sobě. Bylo pro ni dosti práce, opa­ trovala po.nejvíce; drnbez. A pf·enaxela klepy, jak Hanes Hkával.

Hanes si po čase zvykal choditi víct~ do ho­ spody, napil se vždy pi·es míru a pak vyµrávěl lidem, jak pochodil se ženitbou. že má hodnou ženu, dobrou hospodyni, ale že je ostrá a že si ho dosti nepovažuje. A tu se obyčejně rozpla­ kal těmi nepěknými slzami opilce, nedbaje, že se mu lidé smějí. Žena doma zahnala ho uleh­ nouti, zlobíc se, že dělá ostudu u nabádajíc, ať se stydí aspoň pi'ed synem.

Toho syna měl Hanes nade všecko rád a ří­ kal, že ho drží na světě jenom on.

Když stai'í rodiče zemi'eli, bylo u Šlapánki1 dosti smutno, jako všude, kde nebydlí s lidmi láska a svornost. Panímámě stačil ten mamon, dcerky její vadly, neprovdavše se, a Hanes pl'O­ padal tomu pijáctví, takže žena ho dala asi po patnácti letech soužiťi prohlásiti za marno­ tratníka.

Potkala-U někdy panímámu Tondlovu, zasta.:. vila ji, nedbajíc její zfojme nechuti, chtěla si jí stěžovat na Hanesa, chtíc, by si Bětuška též žalovala, jak s těmi Šlapánky nedobfo pocho­ dily. :Bětuška jí vždy i-ekla, že hněv její na muže spočívá s nim v hrobě, žal nad jeho zločinem že pak ponese v duši do smrti a že je nejlépe o těch minulých věcech nemluviti.

Setkavši se tu a onde ve městě s Maruškou, mluvívala s ní Bětuška přátelsky, ale ne dt)­ věrně. Říkala. že Je jí trapno, když i Jen vidí někoho ze Štěpánovy rodiny.

Ke starým k jejich pi'ání došla pl'i jich zao­ patfování na smrtelné posteli. A tu jim opa­ kovala. že. by bylo bývalo lépe, kdyby byli spo­ lu do smrti. nemluvili. že mají z toho nové .vzru­ šení žalu, nové trapné vzpomínky. ·-·· Dala svého Františka do města do školy a později i do školy hospodářské.

Vychovala si v něm statečného nástupce své­ ho a otcova. Vštípila mu tu lásku k rodné hroudě. ' (Dokončeni na straně 9.)

a

Strana 8.

ATOMY A ATOMOVÁ ENERGIE.

(Dokončení z min. ěísla.)

Dusík je jedním důležitým plynovým prvkem a je v pořadí atomů sedmým. Vzduch jejž dýše­ me obsahuje tento pm1, ale jen určité procen­ to, jsa v něm v nerozlučném přátelství s prv­ kem číslo 8, kyslíkem, jaksi brzdě bujarost a dovádivost tohoto důležitého prvku pro život.

Pfi dýchání vdychujeme do plic kyslík s dusí­ kem. Dusik opět vydechnem, ale hezká část kyslíku je vstřebána plícemi do krve, kteráž o­ kysličením udržuje své rudé zabarvení. Vydech­ nutý dusík však je pohlcován rostlinstvem a díky této svorné práci triumvirátu kyslíku, du­ síku a uhlíku, je živobytíčko nás ubohých po­ zemšťanú zajištěno. Jak se praví, všeho moc škodí a tak i příliš mnoho kyslíku zrovna by nám ku zdraví nesloužilo. Kdybychom vdecho­ vali jen samotný kyslík, tu by do nás vjel ta­ kový bujarý život, tančili bychom, skákali, vyskali a snad prováděli nějaké kotrmelce, ale hrzo bychom zašli únavou. Ve škole, v hodině fysiky, dali jsme polní myš pod skleněnou ná­ dobu. hermeticky uzavřenou, z níž [xmc vývč­ rou vyčorpávnlí vzduch a vpumpovali pak do ní kyslík. S\mmíra.iicí myš mžikem obživla a začla rc.iditl jal, zběsllá, ale za krátko se svali­ la a dodochln svůj myší život a tak by tomu by­ lo i s vámi. Kdyby ovzduší bylo [en samý kyslík, tu by bylo nemožno Vílnildý požá~iJitclusiti,ne­ boť kyslík podporuje velice hoření. Lze to vidě­ ti pi·i řezání kovů autogenním procesem. Tento aparát, zvaný anglicky ·'cutting torch" je spo­ [en dvěma. hadicemi, jedna přivádí acetylene­ Yý plyn 7. nádrže acetylenové, druhá čistý ky­ slík z occlovéno válce. Neznám českého názvu pro onu "cuUing torch," v Čechách tehdy jcštč nebyla známou, ale tento aparát, mající dvě tenké kovové trubice, opatřené závorovýmí 7.Ó.­ klopkarní ústí v [odon nosec, opatřený na ot.e,­ vřeném konci asi půl tuctem a více tenoučkých otvorů, Kovový předmět se nejdříve na místě, kde se počne s řezáním rozežhaví směsi plynů acetylenového a kyslíku a pak plným otevřením 7.áklopky ženoucí do nosce kyslík se počne s 1'<'­ záním, či vlastně spalováním kovů, což jde pak velmi rychle. Kyslík s dusíkem, vodíkem a u­ hlíkem vytváří různé kyseliny, velice důležité v průmyslu, Ty maličké bublinky ve sklénco dobrého řízného pivečka jsou kyselinou uhlíči­ tou, j('Ž jej čtní tak lahodným. Časté a stálé milkováui l'l tou "skleničkou pc.\nivou"všaJ: ta­ kó pfo1áf;i nókcly nemilé pá:,;ledky pro ledvinky a pro kapl'n. o tom druhém pravdu dí česká li­ dová písniť~ka: "Skleničko pěnivá, i:;esti krej­ carová. kdn sc tč pl"idrží, ten nic nezachová."

Prvek zvnný fluorine, devát:ý v pořadí, jo plyn, naJ07,ajíd sc v nerostu fluoritu a podobný plynu chlorimn. prvku 17. majícím zelenožluté ?.barvení, je dusivým a odbarvuje. Preparáty z chlor\nu .ison užívány v prádelnárh a také ku 11ičl:'ni z:írodkú všech druhú v pitné vodě, vo­ dárnami dod:'lvajicí tuto spoti·ebovat.clúm.

Poi"i:idovéríslo 23, pati'i kovu vanadiu, jenž je hlavně používán jako pi'.·íměs slitin. Dodává o.:: c•~li velkou p(wnost a hutnost.

Chromium. prvek číslo 24, česky chrom neb barvík, je kovem ocelově šedého zbarvení, vzdo­ rnjicí. okysličování, (reznvzdorný\ a je proto pnuv.iván Jal< lehký kovový pokryt pro pfodmě­ ty z oceli a železa pro zabránění rezavění.

Manganese, prvkové číslo 25, česky mangan, pnt,i-í tvrdému. kfohkému kovn, šedavé barvy, docháze,iícího upoti'.'ebení jako pi'íměsek ocelo­ vých slitin. jímž dodává značné tvrdosti. Dru­ há če;:;ká pojmc>nováníproú jsou buNk neb jer­ mík. Železo. j~oucí v pořadě prvkú číslem 26. je kovem, každému známým, jenž zpracováván ,ie v kovoprítmyslu pro rflzné účele. Číslo prvkové 27, pati'í kovu kobalt, jenž má stříbi'e bílou bar­ vu a je podobný niklu. Užíván je rovněž co sli­ tinová pi'.'íměs.Prvkové číslo 28 patH kovu nik­ lu, stříbrně bílé barvy. jenž se vyznamenává Yelkou tá~nosti houževnatostí a odolností růz­ n,'.•m ničivým vUvúm. ,Te rovněž užíván co pří­ n~ěs ruzný~h slitin v ražbě drobných mincí. Vy­ znamenává se magnetičností, je totiž, je-li či­ stým podléhajícím vlivu magnetičnosti. Poně­ vadž nai\e pěťáky mají jen nepatrné rnnožstvi niklu ve svém kovovém obsahu, nereagují na magnetickou přitažlivost. Jedna z jeho slitin sluje anglicky monel metal, jež je hlavně uži-

VĚSTNÍK vaná pro nádoby a stroje pl'i potravinové pro­ dukci. Číslo prvkové 29 patří prvku mčdí, latinsky cuprum, jsouce dobře známým kovem rudé barvy, poměrně těžkým, velmi tážným a !{terý je velmi dobrým vodičem eloktNny, pro což na­ chází značného upotřebeni v elektroteclmi­ ckém prúmyslu. Je hodně pou?:íván co příměs kovových slitin a v ražbě drobných mincí. Zi­ nek, neb zink, anglicky zinc, latinské jméno nevím, je prvek číslo 30, je kovem modravě zbarveného nádechu, jenž je používán hlavně jako slitinová pfoněs a také ku povlaku kovú pro ochranu proti rezavění. číslo peřadové 31 patří kovu zvanému gallium, jenž je modravě bílým kovem, hodně tvrdým, podobnýrú. hliní­ ku a mající mezi kovy nejnižší bod tavitelnosti, pouze 85.50 Fahrenheita. Germanium, má v prvkovém 1~ofadí číslo 32. Je to šedavě bílý kfohký kov, podobný cínu, jehož objev byl předpovčdčn ruským uče11cem Mendělejevem.

Arsenik, prvek. číslo 33, sluje če8ky ot,rnšík. ,Tc t.o bčla.vý 1\<'rnst,velmi žíravý a jedovatý. Prv­ kově říslo 34 je n<'rost.ný prvek, selenium, 8Íl'C podobný, ,i<:'J17. má tn vla1,t.nost,že poct dot;ykem svčtdných paprskú stává so clPkt,ricky vodi­ vým. Bromlnr, prvkové číslo 35 pati'ící clo sku­ piny prvkú r.vaných hnlegonovité je v norm:íl­ ním i:;tnvu trkutým, jenž při vypafovúní vyclú­ vá nepl'Íjemnč. vla1,f,něodporně páchnoucí vý­ pary červenohnědého zbarvení.

Krypton. pofadové číslo 36 je velmi V?.ácný plynový prvek, vyvěra.iící z některých léč0h1iých ;,;i·ídel. avšak ve velmi nepatrném množ­ ství. ns;i 1 část v milionu částí a je též obsRžen rovněž v nepatrné míře v zemské atmosféře.

Rubictium. pořadového čísla 37. je sf říbfo bílý mčkký kov. jenž ve styku s vodou tuto rozluču­ je. zančcn,ie se prudce a hoi'.'í.

38 v pofaclí jo prvek zvaný skonf.ium. Jc to měkký bílý kov, slabě nažloutlého zalmrvi:ní a Jc podobný vánníku. Je-li absolutně chemicky čistým, má stNbrobílou barvu.

Prvek. ma.iící poi'adové číslo 39 je mizván Yt­ trium. Je kovem značné tvrdosti, pati"í do slrn­ piny prvkú zvaných vzácné Z<'miny <rare cnrthsl, podobný prvkovému kovu Ytkrbimn a dosud se nepodai"ilo jej isolovati ;r,e slouče­ nin.

40 óíslo pofodové pati'-i kovovému prvku Zir­ C"nnimn. užívaného hlavně jako přiměl,e kovo­ výclJ slit.in,' pro zvýšeni je.i ich odolnosti v M ru.

Niobi11m,df'íve zvaný Colmnbimn, mající po­ farlové ČÍl'l!O 41 je kov OCC'lově Šedé barvy SC značným kovovým leskem. Molybdenum. pofa­ dov¢. č:íslo 42. je kormn dosti známým dělníkfnn ve stro,iimách. poněvadž je použiván co pfoněs ocelových slit.in pro obraběcí nást,roje. kterým clndává ve spojení s uhlikom velmi značn,:. tvr­ dos1,i. Má běle ř.elczitou barvu. Číslo 4::1 je rov1107, kovový prvek. zvaný Masurium. dle mist.a nálezu u Ma.surských .it.>zf?r. Byl ob.ieven. teprve v roce 1925. Ruthenimn, prvkové číslo 44, ,je vel­ mi vzácným kovem. tvrdý, šedobílé barvy, v(.'1mi odolný vúči kyselinovým roztokl'lm a palN do skupiny platinových kovfl. Do téže skupiny patí-í také prvkový kov číslo 45, zvaný Rhodi­ um. jenž má šedivě bílou barvu. Dalilim kovem, jen?. jť' Í'aZPn do té skupiny .ie prvkový kov, čís­ lo 46. zvaný Palladium. Je t.o velmi v?.ácný kov. nRšedlé barvy. Sti'íbro. zvané latinsky v chemi­ ckém ozmiření Argentum, má pořadové číi;lo 47. Poněvadž je to vzácný kov. nepodléhající okysličování a má pěknou bílou barvu, byl .iiž dlouho používán ku hotovení šp0rkú a v ražbě mincí. Poněvadž je poměrně měkkým kovem, tu ku zvýšPní tvrdosti je ulÍíván hlavně ve sliti­ nách s mědí neb jinými příbuznými kovy. Číslo . 48 patÍ'Í kovovému prvku Cadmium. Jenž má cí­ nově šedou barvu, dá se pěkně leštiti a v plechu neb tyčích při ohybání vydává praskavý zvuk.

Indium, pořadového čísla 49, je kovem velmi kůjným, měkkým, bílé barvy podobným hliní­ ku R snadno tavitelným. Cín, anglicky Tin, má pořadové číslo 50. Má str-íbře bílou barvu, je poměrně měkkým a snadno tavitelným. Anti­ monimn, česky antimon, prvek 51, má cínově bílou barvu, je tvl'dý a kfohký a je užíván hlav­ ně co pi'íměs rťizných kovových slitin. Telluri­ um, pořadového prvkového čísla 52, je vzácný nerostný prvek, podobný siře a Sj:ileniua nalé~

Ve středu, dne 4. záři 1946. zá se obyčejně v sloučeninách ruz11ých kovu.

Iodine, česky jód, Je prvek číslo 52, jenž je ob­ sažen v některých v některých rost1inách, lé­ čivých pramenech a mořských chaluhách. Je to prvek velice nezbytný pro správné tělesné funkce, nedostatek téhož p(u;obi jisté tělesné poruchy, jako je pi•íkladně zdufoní žláz krč­ ních, jako je vole. Číslo prvkové 54 patří prvko­ vému těžkému neak'.tivnímu plynu, zvaném Xe­ non.

Caesium, prvkový kov, sti'íbi'e bílé barvy, je­ muž bylo dáno toto jméno pro dvě oblačně mo­ dré čáry ve vidmu, má prvkové pofadové číslo 55.

Prvek číslo 56, zvaný Barium, je kovem bělo­ stf·íbrné barvy, snadno se okysličující a mající tu vlastnost, že rozlučuje vodu. Prvkové číslo 57 bylo pi'iděleno prvkovému kovu, zvaném Lanthanum, pati'ícínm do skupiny kovú vzác­ ných zemin, druhu Cerium. Má cínově ·bílou barvu a též snadno podléhá okysličování. Ce­ rhm1, prvek číslo 58 patří do i;kupiny prků dru­ hu vzácÍ<lýchzemin. v kt;erých je hojně roz!li­ i·en. Je to kov podobný v barvě a lesku železu, ale ji:' měkkým. kužným a tažným a vydává, je­ li škrábnut jiskry. číslo 59 pati'í prvku s podiv­ ným i·eckým jménem, Praseodymium. Je to vzácný kovový prvek a dostal toto jméno pro krásnou zelenou barvu solnatých sloučenin jež tvofl. Číslo 60 bylo určeno pro vzácný kovový prve!< zvaný Ncoclymium. Vzácnému kovovému prvku číslo 61 bylo dáno jméno Illinium, poně­ vadž byl objeven v laboratoi'i illinoiské univer­ sity. Pnth do skupiny kovových prvkú druhu vr.ácných z0min. číslo 62 je rovněž vzácný lesk­ lý prvkový kov, zvaný Samarium. Číslo 63 bylo uděleno prvkovému kovu, patřící do druhu vzácných zemin, zvaný Europium. Gadolinium, pofodové prvkové číslo 64, je prvkovým kovem skupiny druhú vzácných zemin. Do toho pořa­ dí pat.l'i ještě prvkové kovy Terbium, číslo po­ fadové 65, Dysprosinm. 66, Holmium, 67, Er­ bium, 68, Thulium, 69, Ytterbium, 70, a Lute­ cium, 71. Číslo 72 pnt;N kovovému prvku, podobnému Zirconiu, zvaném dle dánského města Kodaně Hafnium. ("Jíslo 73 bylo uděleno kovovému prv­ ku, podobnému vanadiu, Tantalum. Byl tak 11ojmcnován pro obtíže povstalé při jeho isolo­ vání ze sloučenin. Číslo 74 nese prvkový kov Tnngsf.en. Jc t.o švédské slovo a značí těžký ká­ m<'n. ,Te to šcdavč bílý kov, velmi tvrdý a pro tuto vlastnost je užíván jako slitinová příměs ku ztvrzen6 oceli. Jc též užíván pro žárová vlákna <'lektrických žárovek. Rhenium. mající pofadové číslo 75, je kov barvy stříbře-bílé, vy­ značující se velkou tvrdostí a podobný kovu manganu. Číslo 76 přiděleno kovu, modravě neb šedavě bílé barvy, pati'ícímu do druhu pla­ tinových kovú n jenž nese .iméno Osmium. Čís­ lo 77 nese vzácný kov zvaný Iridium, pat,i'ící do skupiny kovú platinových. ,Te stříbře šedé ba1·­ vy, velmi křehký vyznačující se velkou tvrdosti.

S pl:-íměsí9 procent platiny skýtá velmi tvrdou slitinu a proto je 11oužíván na špičky plnících per. Plntinum. česky platina, je rovněž velmi vzácný kov, kujný, tažný a mnohem dražší zla­ ta. Ne.idl'ive byl objeven v pohoi·í Ural v Rusku, kde t.aké z něho razili peníze až do té doby, kdy cena tohoto kovu dosáhla velké výše. Hodí se hlavně pro výrobu n1zných chemických pří­ stro.ifl a pro velmi cenné šperky. Má pořadové číslo 78. Zlato, v chemické latině Aurum, pořa­ dového čísla 79, je kovem každému dobře zná:. mým. Je to velmi těžl,ý kov. velmi kujný a tážný a odolný rúzným rušivým chemickým vlivfun. Pro tyt.o vlastnosti a nákladné jeho tě­ žení, je velmi drahým.

Rtuť. anglicky mercury neb living silver je až na 80. místě v fadě prvkú. Je ocelově šedé barvy, za normální teploty tekutým a velmi po­ hyblivým. Má značnou tíží a nalézá velkého u­ poti'ebení v chemickém prúmyslu a v přípravě mnohých lékai'ských preparátů. Při teplotě niž­ ší než 38.9 stupúů Fahrenheita pod nulou ztuh­ ne a lze jej pak kouti. Proto pro nižší teploty je v teploměreth užíván líh. Ovšem, těch téměi'.· 39 stupflú pod nulou je již velmi nízká teplota, avšak je ještě jedna tepelná míta, jdoucí k tak zvanému J:iodu absolutní nuly (absolute ze­ ro), kde ustává všeche11. pohyb. NejniMi bod

Ve středu, dne 4. září 1946.

mrazu, jehož bylo dosaženo až dosud uměle, dosáhl 272 stupně pod nulou dle Celsiovystup­ nice.

Prvkem číslo 81, je .kov patřící .do skupiny hlínikovltých (aluminiových> kovů a sluje Thalium. číslo 82 bylo přiděleno olovu, v che­ mické latině Plumbum, Není třeba se o něm mnoho zmíňovatt, ježto je dostatečně znám každému. Číslo 83 pořadů prvkú zaujal bis­ muth, česky bismut. Je to práškovitý kov, těž­ ší olova a olověné barvy. Užívá se hlavně jako příměs pro různé kovové slitiny a nalézá upo­ třebení v medícíálních přípravách a kosmetice. ( O tom asi dámy vědomost nemají). Polonium, radioaktivní kovovýprvek, nazvaný tak na po­ čest rodné země \Polska) vynikajících manže­ lů Ouríe-ovýeh, vyznamenavších se v oboru fy­ siky. Má pořadové číslo 84. Číslo 85 náleží prv­ ku Ekaiodine. jenž patří do druhu alkalické skupiny prvků, jež pak tvoří sloučeniny ve spo­ jení s vodíkem a kyslíkem. Eka je řecké slovo, značící jeden a je v chemii používáno pro o­ značení prvku, Jenž byl již před objevením vy­ ·značen v kterou atomovou stupnici patří. Číslo 86 je těžký plynový prvek Radon, podobný prv­ kovému plynu argonu, avšak vvznačuie se ra­ díoaktívíton. Eka-Caesium v pořadí prvků na 87 místě Je kovový prvek druhu alkalických prvků, Číslo 88 bylo přiznáno radioaktivnímu prvku, zvaném Radimu, kovu značně těžkému, jenž vyzařujo paprsky bez nějaké znatelné ztráty na své váze. Actinium, radioaktivní ko­ vový prvek obdržel pořadové číslo 89. Byl tak pojmenován pro své vyzařování, Aktón je řecký název pro paprsek. Číslo 90 náleží těžkému ko­ vovému prvku. vyznačující se velkou radioak­ tivitou, nazvaném Thorium. Číslo 91 dáno ko­ vovému těžkému radioaktivnímu prvku, na­ zvaném Protactinium a číslo 92 rovněž těžké­ mu kovovému a velmi radioaktivnímu prvku bílého zbarvení. velmi dobře známému z novi­ nářských zpráv. Je to Uranium, jenž byl obje­ ven v nerostu smolenci v Čechách.

Ještě nutno dodati. že kovový prvek číslo 77, iridium patří, či je vlastně dosud známou nej­ těžší hmotou. Uranium se stalo maminkou v elektrických pecích dvou nových prvků, Nep­ tunium, číslo 93. a Plutonium, číslo 94.

Je to prvek Plutonium, jehož atomy podrobili chemikové a Iyslkové různým pokusům, než se jim podařtlo najíti cestičky vedoucí k objevu rozštěpováni atomů, Nebot' ani atom není po­ sledním, jak se dříve za to mělo, ale je to sluš11á kombinace. v které tancují v horečném ví­ ru. neutrony, elektrony, posítrony a rnesotro­ my, tak jako oběšníce kole sluníčka v naší slu­ neční soustavě, jenže těch nezbedů je mnohem vice.

Než učenci přtšll na objev [ak ty atomy ště­ piti, činili hodně předběžnýcti výzkumů a byla to dosti zdlouhavá práce, jak se sezná z toho atomického názvosíoví, ,jež je zde abecedně u­ vedeno. Alpha Particle je nucleus čili jádro a­ tomu helia. Mnohé prvky vydávají tyto v ra­ dioaktivním působeni. Atom je nejmenší části­ ce prvku. Atomická pec, (atomic oven) [e.zřídlo atomické energie způsobené štěpením atomů.

Atomová váha je váha jednoho atomu atomové stupnice a tato jednotka je jedna šestnáctina průměrné váhy atomu kyslíku. Atom vodíku, nejlehčího to prvku váží přesně jednu jednot­ ku atomové stupnice. Paprsky Beta jsou paprs­ ky způsobené elektrony neb posítrony. Mrako­ vá komora, (cloud chamber) je hermeticky u­ zavřená skřínka se skleněným víkem, naplně­ na vzduchem neb jiným plynem prosyceným vlhkostí. Když se tento vzedme, tu jakákoliv částice nebo atom komorou letící oznamuje svou přítomnost .proužkem vodních kapek, po­ dobných mráčkům v podobě dlouhé tenoulinké cestičky. Vodní krůpůje se zhušťují na zetek­ trlsovaných částečkách plynu způsobených prolétnutím atomové částice. ltosmické paprs­ ky, (cosmic rays) jsou částice atomů přicháze­ jících z vesmíru v takové síle, že proniknou 50 mil silnou zemskou atmosférou a proniknou až do značné hloubi země. Cyclotron je elek­ tromagnetický přístro] vrhající atomy neb ato­ mické částice v kruhovitý oběh až dosáhnou rychlosti rovnající se mílíonům volt energie.

Peuteron ,le jádro 1i,to1ru.1 těžk.éhQ vooU1:u, Ten.,.

V:l!'.:STNht

Strana 9.

to druh vodíku má dvojnásobnou atomovou váhu obyčejného vodíku. Je to tento podružný prvek jenž tvoří tak zvanou těžkou vodu, (hea­ vy water.) Elektron je jeden ze tři hlavních čá­ stic avořících atom. Elektrony jsou záporně elektrické, jejichž váha činí jednu osmnácti se­ tinu druhých dvou částic, totiž protonů a neu­ tronů. Rozštěpení (fission) je rozdělení [áder atomů ve dvě téměř stejné části. Paprsky Gamma (Gamma rays) jsou paprsky vyzařova­ né .radíem neb jinými prvky během jejich ra­ diové ' činnosti. Jsou totožny s paprsky čili Roentgenovými. Jsou působeny průchodem· e­ lektrického napjetí zvláště k tomu uspořáda­ nými trubicemi a v prvých dobách objevení a užívání nebyly tak pronikavými jako jsou ony podobné vzešlé ze záření atomů, Mesotron je částice zřejmě celistvého sestrojení přibližné váhy mezi elektrony a těžšími částicemi, neu­ trony a protony. Neutron je jedna ze tří hlav­ ních částic tvořících každý atom. Není elektri­ ckým, a je osmnáctkráte těžším elektronu. Nu­ cleus, jádro atomu, složené z protonů a neutro­ nů. Positron je kladně elektrická částice stej­ ně lehká jak elektron. Proton je jedna z hlav­ ních částic tvořících každý atom. Protony Jsou osmnácté setkráte tak těžké jako elektron a jsou kladně elektrickými.

Jak velké elektrické napjetí je vyžadováno ku štěpení atomů, sezná se z pokusú rozštěpení atomu prvku protaetina, těžkého kovu, ale vel­ mi vzácného, majícího atomové pořadové číslo 91. Vyžaduje to 200,000,000 elektrono voltového napjeti.

K pokusům rozštěpení atomů, hodil se nejlé­ pe nejtěžší dosud tehdy známý prvek, uranium, vzhledem ku své velké váze a atomové kon­ strukci. Při pokusech pak byly objeveny ještě další dva prvky a to neptunium a plutonium.

Tohoto prvku je však v přírodě velice nepatrné množství. Rozštěpeni atomů jiných prvkťt zdá se býti v přibližné době nemožným. Je to jen rozdíl v atomické váze, tak zvaný isotope, jež obsahuje stejný počet v11ějšichelektronú, jako samotný prvek.

Jak se atomy rozštěpují? Ani nožem ani se­ kerkou, ale bombardováním. A to se neděje žádnými 16 neb 18 palcovými dělovými střela­ mi, ale velkým elektrickým napjetím se zvlášt­ ními k tomu sestrojenými přístroji a vědátory kteří jsou do této procedury jak se praví zasvě­ cení a jak již bylo uvedeno, jsou to atomy ura­ nia a jen jistá část, mající atomickou vánu 235. Štěpení atomú značí, že jeho jádro, nu­ cleus, se rozdvojí na dvě stejné částice. Co se stane s elektrony kroužícími kol toho jádra zá­ vratnou rychlostí snad así 100,000 mil :l;.íl hodi­ nu, nepadá na váhu. A když se atom rozdvojí, stane se novým atomem a ty patří mezi známé atomy chemických prvkú.

Učenci zabývající se záhadou štěpení atomů zkoušeli to rúznými zpúsoby. Vyvržení elektro­ nú z jejich okružní dráhy bylo poměrně leh­ kým, ale takto získaná energie byla malou i;t porovnání s tou, jež by byla docílena rozštěpe­ ním jádra, jehož hmota obsahovala téměř vše­ chnu hmotu atomu. V roce 1932 byl objeven neutron a v roce 1939 bylo seznáno, že neutron vržený velkou rychlostí je schopen rozštěpiti jádro některého atomu. Když toto jádro se roz­ štěpí, vyvine ohromující energii. Po tomto ob­ jevu byly nalezeny ještě jiné cestičky a metho­ dy se zlepšily, jak získati tuto ohromující sílu dosud utajovanou. Je to malá ukázka toho, co se děje ve slunci a hvězdách, kde tato ''promě­ na se děje ve větším měřítku. Bohužel, jako to­ mu bylo s jinými objevy a vynálezy, vzalo si na to prioritu válečnictví. Atomické bomby, dojde­ ll k něfaké nové válce, zvrátí dosavadní způsob boje a válečné taktiky, budou hroznějšími a vražednějšími,zasahujíce velké rozlohy. Ale již dnes se hledají způsoby, jak jejich ničivou čin:nost ochromiti. · Než bude atomové síly upotřebeno pro míro­ vé účele, vezme ještě delší dobu a budeme od­ kázáni na zdroje sil, které dosud užíváme, jež jsou v porovnání se získanou atomovou energii dosud známými zpi'.tsobylacinější. Ale cesta ku nové etapě, ku nové ,malosti, o tajích a silách panujících ve vesmíru je již vytčena. Lidstvo

to vyte~if d~ive či později,

Světlo je síle,

11.

1;1Ue.

je hmota, jedno mění se v druhé a vše je v po­ hybu a jak pravil Einstein, elektřina je mag­ netism a naopak a celý svět není nic jiného než atomy ve víření a v různém skupení, nevi­ ditelné napodobeniny sluneční soustavy, ale o jejichž existenci nemáme pochyby.

S. P. Studničný.

---) (- --Redakci. došlo. Pan John J. Mareš, úfodnik u státního silničního departmentu v Anstin, po­ slal nám poslední opravené vydání mapy stá­ tu Texas, skutečně skvěle upravené. Na mapě jsou vyznačeny všechny silnice celostátní sítě provozu, silnice nedodělané a konečně pláno­ vané pro dobu nejbližší. Mapa zahrnuje plány hlavních měs.t státu a silnice k nim spojené, což pro turisty znamená nemalé usnadnění o­ rientace. Na druhé straně mapy velkého for­ mátu jsou zdařilé obrázky přírodních krás Te­ xasu, ukázky prúmyslových podnikú a konečně několik historicky památných míst. Státní sil­ niční department vydáním graficky umělecky 7.pracované mapy Texasu zasluhuje vcfojnou pochvalu. Pantt John J. Marešovi za laskavost srdečně děkujeme.

Došla nám další historie fadu a zajímavá fotografie jeho členú z let dávno uplynulých, dle níž zhotovený obrázek bude případným dopl:ňkem stručně psaného popisu vzniku a působnosti řádu. Jméno řádu prozatim neuvádíme a odesílateli příspěvku do jnbileJního čísla náš dík. Který řád bude mí­ sledovat? -

. ..,..

---)

. "" .

..

(--­

SELSKÁ PÝCHA

\Pokr;:tčováníse stránky 7.)

Když Frantiček za vedení Kašparova, který Rozáru přečkal o kolik rokú, vyoral první bráz­ du na poli, zaplakala Bětuška rados1iía líbalac synka, díc, že musí dbáti, aby byl takovým ho­ spodářem jako jeho děd - - Říkala dětem, že tatínek jim umi'el skoro zá­ roveú s dědouškem, že tehdy přišlo na ně vel­ ké neštěstí.

Až když syn dospěl a zvolil si nevěstu a A­ . nička rovněž měla před svatbou, tu sdělila dě­ tem i příští snaše a zeti, jak hrozně musela kdysi želeti otce, jejž zeťova ruka vražedně sklála v hrob.

A vyprávěla o tom němém svědlrn, o psu Ty­ grovi, ja.k vraha prozradil.

Zachvěl~se mladí lidé a slibovali i,é mace, té ženě a dceři těžce zkoušené, že zachovají vždy v úctě památku dědovu a nebudou klnouti pa­ miHce jeho vraha - - že pi'išlo to všecko zlo, že vzalo' svtli kořen za hi'íchu pýchy, Nkávala, a bytujíc u syna na výměnku, nechtěla mladému hospodáři v ni­ čem poroučeti. v ničem mladé lidi omezovati, ctíc, že má tak býti, aby staří ustoupili mladým, aby mladí nabyli sami lásky k té živné hroudě a k práci tuto oživujicí, jen láska že pfomf1žc pýchu, jen láskou že se odolá hříchúm. čelí se strastem života, ranám osudu. - - Dožila se vysokého věku panímáma Tondlo­ vá. V sedmdesáti letech sedávala ještě na za­ hradě pod jabloní, kterou byla vsadila místo o­ né. pod kterou byl zakopán Tygr a kterou byl .iiž sklál čas, a vyprávěla vnoučatfnn od syna i dcery, jaké bývaly druhdy zvyky a obyčeje mezi selskými lidmi.

A o svém dobrém otci, o laskavé matce, o věrné staré Rozáře a oddaném Kašnarovi vy­ právěla ráda vnoučatům. I o tom, že zde pod jabloní jest zakopán a dávno již asi rozpadl v prach takový věrný pes, Tygr, který dovedl je­ jího otce kdysi hájiti proti lupiči-vrahu, až byl zrflněn a musel býti i zabit. - že vraha prvé němý ten svědek prozradil, to­ ho nevyprávělapanímáma Tondlová, o tom ne­ blahém vrahu, o svém muži Štěpánovi nemlu­ vila nikdy.

A zmínila-Ii se dcera, vzpomenul-li syn, tn říkávala: "Doufejme, že mu Biih odpustil, vždyť vytrpěl za svůj zločin trápení na těle i na qnši. A vždyť ani nevíme, kde ,ie pochován, ně­ kde v šachtě na hřbitově v kra.jskén1městě. Ni­ kdy Jsem tam nebyla - - ".

A tu .sklonila hlavu a modlívala se tiše.

A pak fokla děten1: "Zapomeňte, isou přiho~ dy, ktel'ých je nejlépe zapomenout."

(KON:ll:O.)

Stram1., 10.

V:i!U3TN1B:

""'

.......

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIO BENEVOJ;ENT ORDER OF STATE OF TEXAS

Vé středu, dne 4. záfi 1946.

ESTNIK

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for pub• llcation, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

Werewolves ln Canada For the second time. the Canadian

courts

are engaged on a case of murder in a prisoner of war camp. The crime and .íts background form an interesting parellel to similar scan­ dalous cases on American and British soil.

On September 10, 1944, when .the German war maehíne had already begun to run down, Kal"l Lehmann, a doctor of philosophy, was beat up by German prisoners and hanged from gas pipe. He had dared to suow him­ self openly as an anti-fascist, and to give lec­ tures combating Nazi ideology. The Gesta.po­ drilled murders managed to conceal their guilt an astonishingly long time. Thus the case ls only being tried a year and three-quarters arter the crime was committed. · · .i.n orner to avoid prejudicing further in­ quires the Canadian authorities are keeping silence. Even the names of the accused have only been published. All four of them, Bruno Perzenowskí, Walter Wolff, Will Muller and Heinrich Busch, are young men between 31 and 34. 'fhey were, however, old enough to think for themselves beřore Hitler came into power, and cannot protest that they were brought up as Nazis řrom the' cradle. Their camp has a reputation for putting people out of the way. Fourteen months before the mur­ der of Dr. Lehmann a certain August Plazsek was done away with by his comrades.

'I'he rour murderers are in the provincial prison or Lesbrídge. They are described as a gang or ruthless-looking toughs. Two are !{nights of the Iron Cross, and all four are suspected of having been Gestapo spies in the Wehrmacht. This has caused the Canadian authorities to take special precautions and set extra guard. There is always a danger of expert political criminals using their experi­ ence to make an escape. 'ťhe murder was committed at the time when German prisoners were divided into three classes: black were out and out Nazis and Gestapo agents, grey were Nazis but not hope­ less, white w-ere potential democrats. The idea was to secure camps of a uniform colour by systematic separation of the black sheep. This made iL necessary to· observe their reaction to observe their reaction to lectures against Na­ tional Socialism. Dr. Lehmann. a genuine and even fanatical opponent of Hitler. stated his willingness to try th? experiment.

Canadian officers and privates who had talks with Lehmann describe him as sensible and practical for all his idealism. He regarded Germany's defeat and collapse as inevitable, and believed that the most urgent task was to · prepare the prisoners for their return to a defeated country and for post-war conditions.

His chief opponets were, of course, the "black" prisoners. and it was decided to remove these lo Onttario so as to improve the "grey" colour of the camp. The announcement of this deci­ sion was the prelude to Lehmann's death.

'I'he evening before the "blacks" were to leave, the anti-Nazi doctor, as everyone called him, was attacked by his fellow prisoners, beaten up and hanged. The whole thing must have been very cleverly prepared, and reaveled the work of trained terrorists. In fact the case was only discovered and the body found after the "blacks" had left the camp.

At first it was believed to be suicide, but inquires by the military authorities and the police resulted in a suspícíon of foul play. It was found that Dr. Lehmann was regarded by the extreme Nazis as Hitler's Enemy No. 1, and hated accordingly. His lectures on Ger~ many's future had been more and more crowd-

a

ed in spite of daily warnings from the "blacks" to the backsliders who attended them. Some­ thing like a pro-Lehmann group was formed the camp was on Canadian soil and Lehmann's whose numbers steadily increased. Although attempt at re-educating- his fellow-prisoners was encouraged by the authorities, the Nazis sometlmes managed to break up the meetings by force. With the removal of the most danger­ ous Nazis, peace and order would have been restored in the camp and Lehmann would have been able to go on teaching and lecturing undisturbed.

The Nazis prisoners were determined to pre­ vent this at all costs. They had unshakable faith ín Germany's victory and saw themselves being applauded as heroes on their return home for killing such a dangerous opponent of Hitler. His murder was a ty,pical Gestapo gesture.

When it was suspected that Lehmann had been murdered, various eminent police sur­ geons were consulted. Their verdict was "Death from strangulation due to hanging." Corporal A. R. Bull, R.C.M.P., of Lesbrldge, who had carried out the inquiry ínto the murder of Ptaszek, was called ln again. The inquiries ex­ tended to all prisoner of war camps in Canada, and to dozens of places where German prison­ ers were employed. Gradually it became clear that very few wítnesses, probably no one but the men actually concerned in the murder, could have been present at it.

For the first few months after the murder, all four men kept silence. It was only when the vigilance of police and military seemed to have relaxed that they let anything out. But at last one or another began to boast of hav­ ing put a traitor out of the way and got off scot free. These remarks were reported to the Canadian authorities by some of the other prisoners. Nothing was done immediately, however, for fear of prejudicing the issue.

All the evidence was examined with the greatest care by the Federal Department. of Justice ín Ottawa and the Public Prosecutor ln Alberta .• The authorities considered it advis­ able to accuse only four of the men at first and to await developments before proceeding against numbers 5 and 6, whose names were not divulged.

Thus the trial, which is awaited with sus­ pense by the Canadian pubUc may bring a number of surprises.

---)

...

FRATERNALISM

(--­

REAFFIRMED

Pleasing is a positive trend observed 111 the conventions of fraternal benefit societies this year. Many conventions have been held and many more are scheduled for the summer.

Some of them are delayed meetings because of war conditions, and these add to the number held. It is the fraternal system demonstrating the American Way of Life Insurance through action by the representatives of the member­ ship.

That trend is the reařřírmatíon of fraternal­ ism. In his address to the delegates of the con­ vention of one large society, the president sald his organization "is now, always has been. and always wlll be a fraternal benefit society."

Moreover; in these conventions steps have been taken to step-up the fraternal activities of the societies. One has a "Fraternity In Ac­ tion" program, supported by an endowment fund, that has recently gone a long way in re­ vitalizing the fraternal activities of the organ­ ization.

This has been called a greedy civilization yet, notwithstanding strikes, bla.ck markets,

shortages and other evidences of greed, the American people are feeding a large portion of the world. They are doing it by going without things they need and, it is our observation, their voluntary support of this program means more than government seizures of food. Down in its heart, the United States is a fraternal nation. Being fraternal, it wants to aid the other fellow.

Some people may· doubt the value of řrater­ nalísm and there have been some. who con­ nived to convert fraternal societies into com­ mercíal companies. In their greed they forget the basic human qualities of řraternalísm that lift mankind to a higher civilization. President Harry s. Truman, a member of the Society, had these in mind when he sent a message to the convention of Modem woodmen of Ameri­ ca. He said: "I wish from the bottom of my heart that the ideals of good citizenship, fra­ ternity, and fellowship, for which Modern Woodmen stands, could be exernplířled in the relations between the nations of the world. If accepted, those ideals would go a long way to­ ward solving the problems that perplex us to­ day.".

Not long ago we were present at the installa­ tion of officers in the state convention of one of the leading fraternal benefit societies. Each officer installed was asked to say a few words.

One man said: "When I joined this society 12 years ago the supreme president was there and told us to work řor the order and for the other members. I have done what I could and did not expect anything, so I was surprised when I was elected grand guide." The reader may get a smile out of that statement, but to us It meant that the new grand guide enjoyed working in the lodge and helping his fellow members.

The Missouri Supreme Court in a decision years ago said that while the law requires the societies to maintain a lodge system there is no law to compel members to go to meetings.

That ls true. People go because they want to go.

So the societies that are reaffirming and re­ viving traternalísm really have a worth-while human instinct tó promote. With more řrater­ nalism in this country it will be a better coun­ try and our ctvílízatín will advance.

---)

+

°"

+ ~-----·­

HUNGARIAN PROBLEM REFFEitRED TO PEACE CONFERENCE

The Czechoslovakian Ambassador in ".Paris, Dr. Vavro Hajdu, declared to the representa­ tive of the United Press, 011 July 16, that the Czechoslovakia regards the Hungarian ques­ tion as its most pressing problem. In view of the Hungarian refusal to solve this problem.

In view of the Hungarian rerusal to sol"Ve this problem by the bi-lateral agreement the Cze­ choslovakian government will request the Peace Conference to undertake the necessary steps to rem0ve this danger threatening the future peace in Central Europe.

The Ambassador said that of half a mlllion Hungarians living in Czechoslovakia there are about 200,000 persons of clearly Slovakian orig­ in. They will be given the right to retain their Czechoslovakian 'citizenship. An additional 100.000 Hungarians ~ill be exchanged for the same number of Slovaks living ln Hungary as proposed to the P.eace Conference by the Cze­ choslovakian delegates. This transfer would be conducted in a humane manner, and the transferees will have the right to take their property with. them; for the unmovable prop­ erty they will be accorded compensation.

Ve středu, dne 4. zá.fi 1946.

VISTNf:H:

The New 1947 Rose Winner Rubaiyat-unchallenged winner in All-Am!')­ for 1947: The name Bubaiyat-His profuse and re­ peated flowering suggests the line from the RUBAIYAT of Omar Khayyvam: "Morning a Thousand brings ... " Why the winner of the All-America award?

The exceptionally long, shapely . bud opens slowly to a large flower that deepens in color rather than fades. Fair fragrance perfumes the flower. Resistant to many of the minor ills, Rubaiyat grows about three feet in height and shows its vigor in stout erect shoots with abundant folia.;e down to the ground. This winner has grown well in all weather where roses are grown over America.

Beginning apparently as ovoid, the bud ta­ !Pers out, as it matures, to nearly two inches.

It slowly opens to a very large flower of 15 or more petals with plcotee edges. Cerise red in the bud, the color deepens rather than pales as the flower opens; ln half open bloom the petals on their outer surface show several shades lighter than the crimson in the heart of the flower. The large petalled flower does not ball in the wet. ·Its persistence and profu­ sion of bloom justify it for summer and fall use in beds and also in the greenhouse. As a cut flower and for the buttonhole, its rich color, upright neck and stem, and delicate fragrance stand out.

Bred in Ireland by Samuel McGredy and Sons, famous for many fine roses, its name suggested by an Arab poet, readily grown in its test years in America, Rubaiyat, the All­ America Rose Selection for 1947, showed it­ self a cosmopolitan flower, an emblem of the internationalism we would covet in our world affairs In this respect it ls a true successor to French bred Peace, Rose of the Decade, and the only All-America Rose for 1946.

Peace has fulfilled its promíses for the a­ mateur and prořessíonn írose growers since its 1946 Introduction, of unrivalled attractiveness and adaptability to rose growing localities all over the country. The yellow of the petals ,in the ovoid bud flushes with a delicate pink at the edge as the flower opens. In full flower the color becomes a creamy white, not a fad­ ing in the sun but a change with maturity.

The deep green, waxy, holly-like foliage, grow­ ing luxuriantly . on its strong canes, accentu­ ates this delicate color of the immense flow­ ers. in the large exhibition flowers are cen­ tered the full fruition oř the great vigor of the plant. Producing flowers intermittently during growing season, it is a satisfying plant for cut flowers as well as for garden display.

Because of the newnes of the variety and natural ,'emand for an All-America Rose Se­ lection, the supply of Rubiayat is very Iímíted, but promyt orders will assure gardeners of plants for their gardens this first season of introduction. Of Peace, the larger stock this year will supp,ly those, ordering early, whose order could not be říllsd last season, or who have since seem and coveted. this winner long to be remembered.

W. Ray Hastings, Chairman ........

All-America Rose Selections ríea Rose selections

_

---)

...

(--­

AN EXCELLENT SUGGESTION

In the State 'or Maine alone the National Government has set aside National Forests larger in area than all Rhode Island. These are reserved to protect the primeval wildness, and to save it from men for the solace and welfare of Man. It is good that these islands of unspoiled nature should be so preserved.

But would it not also be a good and construc­ tive thing if every State and travel organiza­ tion were to give equal attention to preserv­ Ing the beauties of our highways from deface­ ment and spoilation by adolescent minded drivers and passengers in cars?

One suggestion has kindled much interest up in this part of the world. It recognizes that the (U'lver and user of lil,. car ls :i;esPQJ:1.Slble not

only for e«erclsing skill and care 1n handling hís machine, but also for discipline and self­ restraint in regard to the owners of land ad­ joining the highways he uses. Granting that respect for abutting property ls a reason able and proper attribute of driver behavior, the next step seem~ to come almost as a matter of course. Why not make the license a driver has, to use the highways of a state contingent upon his willingness to use those highways with due respect for their cleanliness and for­ the cleanliness of abutting property? Another thought is would it not also be well to induce the makers to build a convenient and easily cleaned rubbish compartment into each car -'-SO that caring for rubbish would be less of a chore?

What would be the effect, for example, if every driving license were to declare, in large and conspicuous type, that throwing refuse on highways and on abutting property, or al­ lowing it to be thrown out by passengers, ls illegal, and makes mandatory a six months re­ vocation of the license? I do not know of course, how it would work. But if made the hasís of an educational campaign in good manners, and occasional loss of license might shock many of the unthinking into a more civilized state of mind.

--...-''----)

.

. .

(.---

CANINE MOTHER LOVE

.Harrísburg; Saturday.-A local breeder of Dobermann-Pínscher dogs, Mr. D. van Nlekerk, has a pedigree bitch which recently whelped, the whole litter of six pups being males. As he had paid 15 pounds for the bítch, he was very pleased-till he found one morning that a pup was missing, and, search as he might, he could not find it.

Two days later another pup was missing, and on the third day two disappeared. He in­ formed the district políee, questioned natives and even visited the neighborhood, only to find on returning from his last visit that all the pups were now missing. Yesterday, while hunting in an orchard for ant-bears he heard a dog growl and found a mongrel bitch, in a nest of grass, nursing the· missing pups.

The native owner of the mongrel had drowned her pups on the same day the Dober­ mann-Pínscher had whelped, and she had thereupon proceeded to steal the pups one by one, probably in order to satisfy her "mohter love."

"There is love for you," declared Mrs. Jones, looking up from the newspaper. "This tells about a man who got to be 40 years old with­ out learníng to read or write. Then he fell in love with a cultured woman and he made a scholar of himself . in two years." "Th,aťs nothing," grunted Mr. Jones. ''I know a man who was. a great scholar ·at 40, and then he fell in love with a chorus girl and made a fool of himself in two days."

---)

...

(.--­

CZECHOSLOVAKIA STANDS FOR DEMOCRATIC UNDERSTANDING

The C:>iechoslovak Press Bureau announced, on July 16, that Klement Gottwald, the ose­ choslovakkian Premier, declared, in an inter­ view with an Editor of the "Czechoslovak Weekly," that his government will follow, within the limits of its possibilities, the poli­ cy of the most sincere cooperation with the four Big Powers. It wants to contribute to the democratic understanding and the achieve­ ment of a lasting peace. Guided by these principles it wlll become a loyal and sincere collaborator in the United Nations Organi­ zation.

The Premier also said that the new consti­ tution· will provide a constitutional basis for the nationalization of industry and finances, for regulation of relations between the C'zech and Slovaks, and for the development of a Slavic type of State. The shortage of labor forces will be solved by a national labor mo­ bllization and by the economical distrlbutlo» of the wor:ttmg fotces ef the country.

Strana. 11.

THROUGH INCREASED PRODUCTION TO PROSPERITY

Speaking to the delegates of a conference of the Trade Unions in the city of Mest, in North­ ern Bohemia, Antonin Zapotocky, president of the Trade Union Federation commented on the natíons which today had to go through a so- . cíal and political upheaval which the Czecho­ slovakian people were happily spared.

"Such upheavals," said Zapotocky (as re­ .ported by the Czechoslovak News Bulletin, on June 13), "are the usual aftermath of each war and revolution. That of these Czechóslo­ vakia has been spared and that the country ís experiencing peace and quiet is only because the people have chosen to follow the only way that guaranteed to lead them to a just and peaceful solution of all post-war economic problems. By adopting an economic system which was predestined to succeed in all its complicated aspects the whole nation became almost overnight the sole owner and admi­ nistrator of all its resources that directed its daily life and its future happiness. With this goal constantly before their eyes the people of Czechoslovakia, partícularly the Trade Unionists, consider it their foremost duty to do everything in their power to make the nation's industries a prosperous unit capable of great activity." · Mr. Zapotocky warned his listeners, that without increased production there would be no outlook for a happy future. He also men­ tioned the question of increased wages and said that wages would only be increased if the output also increased, for the prices of com­ modítíes could only be reduced . through In­ creased production.

---) + 4> •. (--Corpus Christi, Texas Dear Věstník Readers, Just one more week and the school bells will be ringing and the many happy boys and girls will be returning to school. I will be in third grade this year.

Summer went by fast for me. During the month of June. I went to Vacation Bible school. I didn't miss a day and learned all I was supposed to. So I made the honor roll and on my diploma I received a big gold star.

In July it was .so hot that it made me very resthless. I didn't know what else to do for past time, so I took to sewing on mother's sewing machine. I have made all kinds of dresses for my dolls and was doing very . well,.

I was little bit proud of what I made, but be­ fore the month was gone, I had. an accident.

I ran the sewing machine needle through my thumb, and then I had to go to the hospital to have it removed. I never will forget how did it hurt, and how much . I cried. But I am at it again only a little more careful and experienced. , In August we made a trip to Temple. My parents went through the Scott and White C'linic. I got tired of staying there and I don't like to eat in Cafes. From Temple we visited in Caldwell our relatives, the Blazek's and Mr­ nustik's I had fm1 there.

Now we are baek home getting clothes ready for school.

Ella Barbara Reground .

---)

.......

(.---

Lyons, Texas Dear Readers, It was a surprise to me to see some letters in the last two issues of our paper. Come on you boys and girls write us a few lines. You boys are being left behind.

I am a girl of thirteen years old and I will be a freshman in high school this year. My hobbies are dancing and r,eadlng. My favorite sports are horseback riding and playing volley­ ball. I would like to be a missionary or a preacher when I am out of school.

The cotton crop will be very short this year.

I think I had better to quit. and leave space for oth-er letter writers.

A J;"eader l!lvelyn. Onm;asek

strana. 12.

Only Life insuranco,we know, is the investment which saves for tomorrow, Income that taxes would take today. Leroy Lincoln hm; pointed out, "Life insurance is the most per­ fect mechanism mankind has bscn a~_:J.e to devise for the accurnulatlon dbl,rPmlion of the reserve of řtuancínt Iorcthought."

-We can look upon Insurance as a marvelous invention devised to offset the~ ťinnncbl haz­ ards of death and old age, and social significance than any other busíuess in the world.

Federal social. securlty was Lo provide a subsistence income for small payment in the event of cLath. and as such, cannot begin to approncn llí\'.' insurance in scope of service or protection. To t.t,o,;e mil­ lions who own and purchuse !ifc insuruuco. comes a feeling of pride and ;,mti.~f:ic!.lon aucl a sense of ownership unknown uncl,.'r :u.i.v :;,)~ ciallzed plan.

Furthermore, Ilfe Insurance oners flexibility-a flexibility still m1(rnl10d to any great extent. The life ínsuranco índnstry is, even now, entering new, broader hortzons in settlement options and other brnrn'he:s of lire insurance service.

However, with all its ltmítatlons. we can admit that social secunty has been c1 slinm­ lant to life Insurance sales if for no other reason than that those men and' women who begin to draw their socíal security Lmnefl!s n L age 65 must cease \VOl'king if than a pittance. Naturnlly, this is a hardship to many, If earlier. these sanic 111011 and women, had supplemented í.lictr soctaí security with a modest amount of life Insur­ ance maturing at age 65,, they would lbve been in a much better position to work or stop work­ ing as they saw fit.

The fraternal system in its vast scope of service i1; well mulate individual ínítíatívc. the very ot endeavor which has mad,": this nnllon the Ioro­ most in the world. We should encourage our members and prospects to rely on their own foresight and initiattve rather than to lean on government aid. Dependency on the Iederal government ror financial aid, encourages higher taxes, additional bureaus. more gov­ ernment control, more oř personal initiative. Couldn't we say that life in America has grown complex enough without our .leaning on devices which tend to further weaken us as individuals?

As řratemalísts. we have been gívr.n crc,liL for educating the masses on the mertts of Hfo insurance. The commercial com)anl.(::s were quick to commercialize on onr proi~rnm. They followed through, Isn't it Lime fo,· us Irater­ rtalists to once more conducl; a great. edu~m­ tional campaign and to re:;wne a certain a­ mount of the evangelistic spirit whkh fired our energies in the early of om: h\Gtory.

Perhaps we haven't been ublé· I.o see the forest because of the tree.5. Perl:,ws we have stressed too much the of cer­ tificates, our own societiN'. I:.:n't it Urnť to place more emphasis un the :,clJ.i11;2; or the philosophy of life ínsurance-···the ba,.:lc fun­ damentals? We shoukl do H bethH' :io'0 oť :sull­ ing the benefits, of om life in­ surance programs with our life C1mbitions.

If through fraternal life ínsm·o.n(:e.we en­ rich a man's lif-e, are we nor·. when we fail to bring our fiervicer; to biói attention repeatedly, forcefully? 1V1any in the life in­ surance field believe that the W!lge earning class will be a referred life in,,m,ance mar!{ct for years to come. To these men and women we can go with a concept of of \•;hich they have heard little. Vile con ť'Xplain to them how they can create an inlm2cii~·.tc es­ tate. We can plot their finnnebl lircs years and yeal's ahead, out; .itu,t without guessworl~,,vherc can be financM

V~STNÍK

Ve středu, dne 4. záři 1946.

cially five to 20 years from now.

The gospel of life insurance is the gospel of same financial living. It is up to us to preach it now as we have never preached it before. The fraternal societies started the job of educating the masses on the merits of life insnrance. Let's complete the job. Let's "hoe the row to the end. ~ ---)

+

.y.

+ (---

Waller, Texas De:\ l' Věstník Readers,

E:ince ther,e are so few English letters each wee!, I thought I would drop, a few lines to this good ·'ole" paper to help the spirit going.

I en.Joy reading all the letters and I'm sure everyone els·e does too, so let's write more.

Gur sehool starts September 9. I will go to Waller High School. I will be a senior. I have t:wo sisters going to school, too. One will be in U1c .~rvcnth grade and the other will be in the ~,r,~oncl. My oldeť sister ts out of school already.

My favorite sports arc dancing, horseback nnd playing volley-ball. As a hobby I cnltrťl. snapshots and songs. for 1 also like to I :;uppose a lot of you are out in the field -Ne are too. Peanut threshing time is here so we have a job. We don't have any

this year.

This hm't much of a letter but as I said brfore I am just trying to help. But before I close I want to say hello to my annt Maric R0zck in Dallas and to my grandma and Stepan ·as well as grandma and Vray. I would enjoy hearing from anyone who would like to write to me. My ndclress is Waller, Route 1, Texas.

A reader Georgia Stephan -·---) + ...,. + (.--Caldwell, Texas Dear Readers, n has been a long lime since I have written I.o this fšOOd paper. I l,ept putting it off, but not this time. l suppose lots of the 1,eaders are busy pick­ cotton. We st.arted this ·week.

WC'll, ::;chool is arounc\ the corner. 1 sure will be glad when it starts. I will be a fresh­ man in high school.

Hel0n Grace Barina, what has happened to ~'on? I answer·ed your letter and I have never heard from you, and also you Ella Sefcik of col:Lon

good as we have anticipated, and a whole lot shorter than it was last year. Wo have about 30 acres of June cotton and it appears to be pretty fair. Our early cotton will do very good The boll weevil and the boll worm didn't clo much damage in the early cotton, but all the late cotton had to be poisoned. '\Ve have made a good corn crop, also the cane made good this year.

What is the matter with you boys and girls?

Let's get going and write fe,v letters for our section.

This going to be all for today.

I am your reader Johhny Ray S.afarik ----)

+ ~~

,o.

(--·--

The male broom aprroached the female broom one day and said: "Say, honey, you'r·e cute. How 'bont you and me getting and lmving a ronplc or whisk brooms?

I/ J/1 1/~~ //,,'/' ,,,,

__ ~

.

<;., -I (úi o

-I tt! ()'l

i9

~li)

m :Í

"'i'I

::j .,_,

)> ...,,,

2 !] .,..... m.:::;

IF'

(i) n1

- z,, "'..

í'

iU

:r, -< 'Cl íP

"

O"

í'

:P Gl -n :i::

bg

c ;:o

;o ~

:::

.....~ ~»,.

<::'l•r9

:::c ::3

m

Temple. l\Iy brother, Clarence is still in the Army.

He is serving in Puerto Rico, I sure will be glad when he comes home. He will come home .

Hometimcs i11 November of this year.

Come on readers and writers, lets fill these 3 pages.

If anyone car,e Lo correspond with me, I promise to answer all the letters. My address .is Route 3, Caldwell, •rexas.

I am sending a hello to all my relatives in Temple.

I remain a reader Margaret LUUe Sefcik

---) .. .y. + (--­ (:ITIZENSHIP AGREEMENT BETWEEN CZECHOSLOVAIUA AND RUSSIA The Czechoslovak Press Búreau announced

Lhat an agreement covering option of citizen~ and resettlement of Czechoslovakian and Soviet cítizens had been signed in Moscow. It concerns the Czechs and Slovaks living in the Volhynia province in Ukraine and the RusTJkrainians, and Byelorussians in Cze­ choslovakia.

---)

+ 4, +

<---

Taylor, T•exas Ds::i.r Readers, It is about a year since I had few lines in this our E.nglish section. What really induced m2 to write tliis time is the shortage of letters on our pages.

Cot.ton picking here is in full blast. We haw~ • :;tartNl picking on Monday and by Wed11esday we had ,1 bales out. and about 10 bales open.

Cotton pickers are plentiful this season. We have at least 15 pickers, I do the weighing for them. The cotton crop is not going to be as

..

n

Ve středu, dne 4. září 1946.

Strana 1S.

V:i!':STNÍK

Řád Rozkvět

. čís. 10"1 Floresv11le, Texas.

Bratři a sestry zmíněného řádu se vám oznamuje, že naše pravidelná schůze se bude konati 8. záři, v pádu nepříanlvého 1mcasí 3. neděli. Ale pan Vašut nám slíbil na 3.

I řádu,

CO·Ž bylo s povděkem přijato. Studentský kongres 1~ro~i Fri~ncovi s?c.~demokratický přeBratr tajemník činí zmínku O Prah~. (ČTK). Mezlnárodni studak v Praze. náboru členstva do Tělocvičné J,ed- dentský kongres v Praze zaslal orPraha. (ČTK). - Ve středu 28. noty Sokol, na to se ujímá slova br. g~nisaci Spojenýcl1národu do No- srpna phletěl do Prahy předseda Bolf. který delším proslovem líčí ~el:o Yorku telcgra~i?l;:ou f:ádost holandské strany práce a bývalý zásady a předností sokolské a její Jinenei~i dvo ~a pul mi\101::1 ~tndm,- núměstck předsedy druhé internaci­ výchovu. Br. předseda vyzývá člen- t~, celého světa O okamžttý onalv Koo.-; vorríng, který jest ho­ neděli obrázky. tak schůze by byla stvo k úsílovné agitaci pi'i náboru ~ak:ok všech ~dem?kl'n~ickS'.chi:ú- slm,; ceskoslovenské sociálně-demo­ hned o l IJOd. tak abychom méll člonstva. Nebojte se poslat vaše dít- rn~lu ve l:rospecb sp::u~eh;keho lidu trntickú strany a zdrží .se v óesko­ dosti času vidč~ i obrúskv. Tak to ky do naší tělocvičny, tam se nezka- a Jeho prav. Studentsky kongres za- slovensku deset dní. vernte na vědomí. · zí, neb vedeni je v· dobrých rukou. slal též d~ Ma~ricl_u t;eleg;rnfick~· pro-·---o--Uvídite :1.a krátký čas výsledek tělo- test proti .zatcem a odsonzen! stu11ostavily 5000 nových b "· . . ... . . výchovy a budete spokojení Proto denta Juha Navasa. vagonů. oze uavsuvonu, [ak JtZ dlouhý cas --n-. , :1.ebyla. PNi::iny byly rnz11t:~. Nť:kle- I<o'm'u .~c,. ;7m:1 Jen ti·o<_:lrn. m_.ozno. P?_,: čecho~lovák lVkzinúrnil·· .. , , : : P~~le pra~ske~o l'l ne,:i•i:rn jaksi z pohodli, neb SP .,lete : ,1.:c. d1t~y clo telo.cvicny. Cv1c1 tHho slmlentského no1wtovych organisaci Prabúli toho tPplou(:ka. ale vNšlna jich ~c k~~-~lt: .ute~:,'· Do~t~d _Je 2~'. cvičen:rnha. (ČTK). <:(:. ,. , ,. ts. va~~nky ~~d re~?11;1ce byla zamóstnúna mlácením oi·iškt'l, ui. c.1~'" Jc ovs.m .. i~ekny_ poe~~ek, ale ,Joza Grohman11 byl zvolen 55 hfa,;y cd,,tm ,>02,l~ . 1:0.\ ych z.lezmcmch což, je m:iluvitelrn\ twb ::; tím se če-1 ~ _vast :1<;.?ťou vuh ~nu~; ~~t1 t:mo- t ph}dsedou ~czinúl'oclullw sv.-17,n ::;I.u- ":::;,;orw .. ~):t1tJ~ac1 vago~1 byl po~ta­ k~t n;1h ~ak :,;,~ p!'acuje trnlaviě_hp,'.l..~okolslw,})lac1 zdai ! • I c1>2nstva: Bn_t 'l'om Madden obclrfa'l H n v 11, iodm'.n ?o~mku Tatra .~ ne. at nNlele nebo ne . Tecly jsnw '1 :1k bt~tt_1 a sesli~, nezapomen- 31 hlasu a .1ede11 hlas dostal nme- 1 • . z,1 V,,lLy byl bombar 1,e rozhodli srpnovou schúzi ocllo- t C' na schuz1, ať se nas zase jednou rický delegát Wallace. Po volbě' doY~UL ilit aí nu zúi'i, :mad u:ř, bude po ne;j- ,iejde poi'itclná "kuča". pi'edsedy byl xvolen Brit I\faclc!cn --·----o--pílnější práci, tfi.k výmluva, že muNn shledanou ve schllzi., jak o- jednomyslně generálním sckrel'.iPr:,ha. 1 1. - Podle čs. tiskosel pracovat oclpadú. A pro ty po- byb:jně . r·em Sva,:u a místoph~clsedy JJyli zvo- vó kírn':ul:H·e pí·ibyl v pát,ek 23. srpbodll'Í(·j~:i už t.nkó trnete chladně.ii. '!'om Novák, h'tdový i'.Jkrabálc. leni většinou hln:,ú tito : n:., do Ck,ti:avy transport židovských tak dourúm, že se ,~as,: ta naše síti , . .

---e;-.--,- . . . Ii'rnncour. Trom•at.. óiúnn Au, 1\nlť·: di':t,i :1. Pnls!rn, který doprovázel zaplní tak jako dl'iVf': I. i·ah:i. . hn~lc ti·valym sullem l\Icz1- ričan ElJls a Rus Salj:1pin. : vrchní palestinsl<.ý rabín Herzog. ,, ·l . ,. . . . . . ·narcdm~10 Svazu studenstva. _..,.,____ Po dOhO(h:~ s čs. vlúdou zdrží se děl Qi:,,ec:.111• ~1°;'>1 ~cht~í:I.na vstl''.íl l~~·· Prnlm. !CTK_>, - Na mezinúrocl- čs. staveimi technici do i',foskvy. ti V šest týdnů. PeJ?1111, LtnHek, _uc1,y_ .Je ,mld<1da.11- I.Um studentskem kongresu byli ve Praha. (Č'l'K). -- v ponclčli W. fa!j(' D nó ministerstvo sociální péče cun :'?ne1:,1. na~eho rudu, tecť cle- sth•du 28. srpna zvoleni čl·enovéra- srpna odletóla do deler,;ac:1~ a jim dodává UNRR~. ~~em n,_du e1s. 8:l v, Ro;o;elrnd. se svo- dy llW\!.inúl'odnístucle1;itsl{éorgani- československých technikú :.:t~Hlo-. '1'1·:11 isnm:t s Hdovskými dětmi odJl 1:1~.nzelkou.Lak'.~ nai;e St:>~f.ra, ctá- sacť. Podle počtu l!lcnt\ vysokoškol- vat stavební obnovu. i ,i(~Ck~ CÍ,l Pr::mcie a do Belgie. le JeJteh syu, Lab, bl'aVk:a. l,tel'ý se Nk;~·d1 organisaci budou mít Sovětnavrťttil z okupaC:ního pásma v Ně .. :;ký svuz. Spojené státy a Čína po ~~'"''.':"'""."""":"""'."'".":~~-~":::"""~"":~~-..,,~~---"""'""'" _ medrn. kde byl u letectva, mnoho Š('sti ;;ústupcích. Československo buviděl i zkuR.ll. Do:,,t;a l dovolenou dn mít čtyi'i. Za Československo by­ které použil k návi;t.:\vě Če:,koslo- U ;,.voleni Grohman, Podlaha, Daúiel v~1_1ska, l,dP nnvštívll všr'.~ky ťoclné a i\Iaršúlkovú, Holandsko zástupce pratele i n mojí sestry byL tak:ř n0jmenovalo. ježto n·esouhlasí se ~hlédl vyiiku Hoclé:iice i dúm, kde ,,tanov::unL Irsko a Jamaika si vy­ ~ Jeho ol0c Re narodil a svoje mládi :~iúclaly dodatečné schválení stanov 1:rožil. 2d1·ovd1 n:1všUvil rodiště svýrni svazy doma a Švýcarsko svoji mau,::ky n&cle :,;a, F'rýdknm. v1;tonpílo do radv Mezinál'odního jen \k dovolťnú llyln krátká. a dosti c1vn'l,t1 sLudentstv~ · s výhradou, že sn mu tam libi.lo. Dúle nús poctila . bude moci zťtstati neutrálním ve návštěvou fa'stra B0rtn Machová od \'~íecll možných problémech. Člen i·áclu čís. lO:t Tnké V<.'Sclú kopa a republikúnské Un i e francouzské dobrá zp1'vaéka. Bratr pí·cdsech ví- mló.dnže Roger poukazoval na to, že tá hosty krnU,ím pl'oslovtnn a člen- j2ho studentská ol'ganisace není v stvo .ÍE' vit:\ povst:ínim. Tr,iiilo nás rnclč zastoupena, vťidce francouzské a pi'ijďl.e za;;. Bratr Lúníč:ck clěku-1 cklegnce Trouvat to odmítl, ježto je za pi'ivítúni a (:iní 1,rat.;:;im pro.. jde o organisaci mládeže a ne stu­ slovem zmínku o zalÚúclúni našeho clentú. Stejně odpověděl zástupce katolických francouzských studen­ ""~======= tt\ Hennuyer.

Na plenární schúzi kongresu by­ ČESKÝ FILM lo koncem minulého týdne rozhod­ nuto, ie sídlem Mezinárodního stu­ v 1~ dentského sva'zt1 bude Praha. Toto -- anzeura CELODENNÍ l'U{NU{ A HRY 1·ozhodnutí bylo jednomyslné a bylo dlouhotrvajícím souhlasným .Vedoucí čs. delegace poVeselohra ze Svatojánských dH:oval cizím delegáti.'tm za dúvě­ Jl(l'otulů, })odlc l'ománu !.\'I~. 111. r~i. l:.tel'ou !):'o jevili českosloyensku ' tan. z:e zvolth Prahu za trvale místo Dubské. llťají: Rt1žcna Šlemrová, Svazu.

---o--Veverka, I{abátová, Dvol'ský, Setl- {) pou.1,iti zmateční stížnost.i před ' Národním soudem. láčková a jiní.

Praha. (ČTK>. - Podle univer­ !LlHL!í~ . .lliri HALLETTSVILLE, ve čtvrtek 5. sHniho profesora dr. Vladimíra Sol­ nni·e. jehož článek pi'.'inesloSvobod­ září, o 7 a 9 ho<1. né slovo ve čtvrtek 29. srpna, pre­ FAYE'.fTEVILLF,, v n:itck (i. ZÚÍ'Í, ., sídent(:tv dekret o zNz·ení Národní­ PRO .na~_,._,..,...,,v o 8 hodinách veče1·. ho scrndu nevyloučil možnost tak zv. .

--~-"'"--· ~---,~-- mimoí·údných opravných prosti'ed­ EAST v HNlúli 8. zfrkl.L Nové skutečnosti nebo diikazy H, o 8:30 hod. večer. o vlně i:i uevině obžalovaných samy -------.. ·-·---""""" o sobě by nestačily pro žádost o obLA GRANGE, v l~ontl~li !). záH., novu Nzení, ježto není podle prof.

O 7 :30 hod. VCČC1'.

Solnai·e z:načného nepoměru mezi tloustni sazbou, kterou soud užil a FI,A'l'ON]A, v útm·ý 10. (} mezi sazbou, lderé mělo být užito.

8 hodin:ich V<!Čť~l'. :lbS vú druhý mimoi·ádný opravný DRUHU prn;;thdok: ?.mateční stížnost.. ACAl,D\Vm.r,, ve ~:třcilu IL zúíii, je ud,lvč zván v:~al, i kdyby bylo užito tohoto oo 9 hodiná!lh V(ičer. prn vného prostfodku, nemohl bY VÝBOREM; EL CAMPO, ve ětvťtek 12. zaí'1, J být uložený trest bez porušení od 2:30 do 11}:30 hod. večer.

I kona zvýšen. V tom je ,P·latnéprávo . zcela jasné a jednoznačné. · 1 L~~§!!~~~§!!~~!!!!!!!!!~~~~~~~!!!~!!!~!!!~~~~~

I · . '.. .

· ;

_

I

1

1u::

1

,

I

ŘÁDU

30,

v

v

"·'M

tuši''

li

'

946

I VEČER

slepice

Oběd

11:30 A. M..

M.

.

llUDBĚ

i I

I

l

,__,_.,.....----------~!

25c

1

Strana.14.

VISTNfX

Ve středu, dne 4. záři 1946.

Fiorello B. La.Guardia o situaci Ohlas pařížské k<>nference v čs. Československo.ČeskoslovenskonaKarel Chalupa před. soudem. v ČSR. tiflltu. šlo porozumění v jiných delegacích, Praha. (ČTK). - Podle Práva 11New York. (ČTK). - 14. srpna ve Praha. (ČTK)._ Dopisovatel Ru- zejmé~a po posl:d:1i tiskové, kón- du počne ve středu 4. září pi~ed ~á­ středu večer promluvil krátkovln- dého práva André Simone píše o feren~i s Gy?ngyosim, 0• ~ter;m_ se rodním soudem v Pra~e P.reli~:ni , ..že pařížské mírové konferenci toto· nezmíníl am jeden parizsky Iíst, s Karlem Chalupou, bývalým zrvnym rozhlasem ze nevy do Spo- "Pro Československodosavadní prfi: Jsou však i delegace, které se ještě I nostenským poslancem, šéřredakjených Státfi generáln~ ředitelUN~ běh konference potvrdil správnost nerozhodly a k~eré s českosloven-1 torem Náro~:1í1;0středu a zmocněnRRA Fiorello LaGuardia o situaci slovanské politiky. Ukázalo se, že v skem nesou!:~ I ce, pro socíální pg~v Československu. životních otázkách může Českoslo-. , , . Řád Krasna, čís. 96.

V úvodu svého rozhlasového ,p,ro- vensko počítat s aktivní podporou · Rozsudek nad protektoratm vladou v neděli dne 8. září budeme od­ jevu zmínil se LaGuaidia o tom, že všech slovanských států při rozhop;rávoplatný. bývat řádovou schůzí. Bude-U pří­ se právě vrátil z návštěvy Česko- dování o odsunu 200.000 Maďarfi, Praha. (ČTK). - Dne 22. srpna liš špatná pohoda, tak O týden poslovenska, kde zjistil potěšitelnou žadavkem. Ve svém boji proti če-1 promluvil ministr Drtina o rozsud- zději. . skutečnost, že tato země učinila od což je hlavním 'československýmpo-1 ku nad protektorátní vládou. Svo-1 Bratl'i a sestry! Ktei'í se cítíte, ukončeni války značný pokrok v skoslovensku maďarský zahraniční bodné slovo dokazuje komunístům, že už asi dlužíte řádu, tak přineste rekonstrukci přesto, že byla první ministr Gyongyosi nebyl všude od- 1. že rozsudek je právoplatný a ko-1 nebo pošlete to. _ s br. pozdravem německou zemí, která byla Němci mítnut, ale když navštívil delegace nečný podle vládního usnesení. Ru-, John Marek, taj. obsazena, a poslední, která byla o- slovanských států, bylo mu jasně: dé právo polemisuje, že požadavek -o--svobozena. Lid v Československu řečeno, že čs. požadavky jsou spra-1 obnovy procesu není v rozporu s i Generál Boček ,10 Mo:r,kvy. velmi trpěl pod hrůzovládou Něm- vedlivé a že maďarský revísíonís- uznáním skutečností, že rozsudek I Praha. (ČTK>. - V sobotu 24. cti, přesto však nikdy nepřipustil mus nemá sympatii ve slóvankém l je právoplatný dnes, ježto z něho! srpna odletěl náčelník čs. generál­ porážku a nikdy se nesmířil s ně- světě. To však neznamená, že jedl-ji musí obnova řízení resp. zmateční štábu Boček s několika důstojmeckou nadvládou. Po šest dlou- ně slovanské státy by podporovaly stížnost vyjít. níky na úřední jednání do Moskvy.

11.ního hých let český lid odporoval oku-

l

i

I

I

l

pantům,

"Oplatil jsem návštěvu presiden­ ta Beneše na newyorské radnici na pražském Hradě," řekl LaGuardia a pokračoval: "President Beneš je v Československu představitelem vlády, jakou tato strádající a z vá­ lečných ran dosud krvácející země potřebuje. Musím zvláště sdůrasnlt, že pokud se týče vnitřních věci če­ skoslovenských, je Československo řizeno lidovou vládou, jež není o­ vlivňována ani kontrolována žád- •. nou cizi zemi. Československo má representativní vládu, kterou si lid svobodně zvolil. President Beneš je uznáván v celém světě za jednoho z vedoucích státniki'I v Evropě a je­ ho zkušená a pevná ruka vede Če­ skoslovensko k úplné rekonstruk­ ci."

Poté se LaG.uardia zmínil podrob­ něji o utrpeni, kterým českosloven­ sko prošlo za německé okupace, a popsal též živými barvami svou ná­ vštěvu mista, kde stávaly Lidice.

Svfij rozhlasový ;p;rojev LaGuardia skončil připomínkou, že dnešní ně­ meéké generaci svět nikdy nebude moci diivěřovat. Amerika musí po­ rozumět tomu, proč některé země ve .střední a východní Evropě nemo­ hou se dnes smířit s ničim jiným než se zárukou takového uspo~.ádá­ ni v Evropě a v celém světě, aby se podobné hrfizy, jakých jsme byli svědky za. této války, nikdy vice nemohly opakovat.

Z Rumunska. se přihlásilo na 40.000 Člechoslovákli~a přesídlení do ČSR. Praha. (ČTK). - Začátkem srp­ na. odjeli zástupci osídlovacího úřa­ du pro Slovensko do rumunského přista.vu Oradea Mare, aby tam vy­ konali všechny práce související s :praktickým provedením přesídlení Slovákfi a. Čechfi z Rumunska do Československa. Dle předběžného soupisu se přihlásilo na přesídlení asi 40.000 Slovákft a Čechii.

-0--:...

Za. přímou kontr<>lu lidu ve veřejné správě.

Praha.. ČTK.) - V Rudém. prá­ vu Dr. J. Moural dovozuje, .že ná­ ·ródni výbory spravují méně než jim vymezuje košický program.. Finan­ ční . úřady a úřady ochrany práce pracuji bez přímé kontroly lidu. Je třeba. účelně vymezit obvody a slou­ čit na př. v pohraničí vylidněné ob­ ce. Dále třeba stanovit jak bude lid kontrolovat a odvolávat během ú­ dobi členy národních výborů, kte­ fi se neosvědči.

,. ¢,·~

'!ll)t

.t µl\1~,'CJ'.11\'· ...

;,.ti<!' "~\~U '\!;\'t $\\.\.. "'" ........ \W~\řO"Nl·S"l~l-\<.l\ . . .,... "'ť"f:~~f,

~,i,llU"~

1'<!«1!•""'

~

,;;.,

...,;

''

'':"~.....~.. . . .

,,.,..,,.~ .....

..,,,,,,

.,.,..--""'

~

,,

. ,-.: :-,

,,,,,,,,..

'~

""

... 1111"

.

..,,..,,,

.,,,

#

---- \ . .,,, .,,,,. ..... .....- · ... fn. Q u· I C K :

_..,w•"""

\

..-r'".,.,.,--

.....1........

..

__.

. -.,::.,,.,. ..."""'--

'

~ ..,,.,J"'*""''("'_....

'

.-

.,,, -~

~-

,..

_.-

"''

v-'

....

•

.,,,

............... \· _..,cti# .... ...................... .,,,..,..,w...... .....,.,......... \ ..,,,,. ,,..,,..

,>i ........

.-; .,,..

-

..

,...,,.

....-

-~ . ~

DEPENDA~il...

FREI

'\

i

I"

I /'

,,4"/

"'·'

A/

V

"' / /:/

t/

Conveni~nt pick-up and delivery-door-tomdoor!

Hundreds of new automobile and covered hopper cars... more being built! \ Ready accessto connectinglines through northern gatewaysof St. Louisand KansasCity., ánd to foreig;~ and coastal shipping through three n1ajor Gu~ď ports of Houston,Texas City, Galveston.

Five crack Katy Freights. operating at passen~=· · train speed on stepped-up daily schedules.

Even faster schedules soon to come with thirtee·~ new Diesel switching and freigh: loco1notives now on order!

Ve středu, dne 4. záři 1946.

Z pro.jevu Klementa

VifiBTNfK

Gottwalda

v Karvhmé.

Praha. (ČTK.) Na nedělní manlfestaci zástupců čs. horníků z celého Československakonané v Kárvinné pro dvouletý budovatelský plán promluvíl mínísserský předseda Klement Gottwald, který řekl: "Naše dvouletka stojí a padá s hornickou prací. V červenci jsme dosáhli 84 procent průměrné uhelné těžby .z ro~u. 1937 v uhlí kamenném.

V uhli hnědém vykazujeme 109 procent průměrné těžby z r. 1937 To však nestačí. Je nutno těžbu zvýšit a proto se přechodně přejde ve třech sobotách k osmihodinové pracovní době, pří čemž čtvrtá, sobota bude volná. Jakmile se zvýší celkový výkon na hlavu a směnu, budou zase všechny soboty volné. v nejbližších měsících - snad ještě tohoto roku - bude zavedeno národní pojištění pro horníky, které Je postaví na roveň veřeínjm a státním zaměstnancům pokud jde o pensi. Znárodnění bude . udrženo Jenom tehdy, budeme-li. znárodněné podniky zlepšovat a budemeli ?ra.~ovat.lépe, Iacínějí a r!c~Iejl nez dnv:. T,? Je bez~omm:č1;Ypředeok:ad _usp.ech~l zn~rodnem, poněad~. v1t~.z1, v~d?~ky ta soustava, která vyrábí lépe.

---0---

Prá.vo Ildu O polemikách mezi Ru(~ým pdvcm a Svobodným slovem.

Praha. (ČTI{).

Ministr informaci Václav Kopecký ř-ekl v neděli 25. srpna v Kosaři u Radotína při odhalení desky illegálnimu pracovníku Stíbrovi toto: "Pociťujeroe jako hanbu, že se mohou nalézti obhájci zrádcli národa, kteří v protektorátní vládě sloužili německým katanům. Rozsudek Národního soudu pociťujeme jako potupu památky hrdinfl odboje a nesnesitelnou urážku národní a státní cti. Nedo­ pustíme ponechávání zrádcovství v národě. Provedeme očistu do všech dúsledkfl."

Nedělní Právo lidu .• upozorňuje na ostré polemiky mezi Svobodným slovPm a Rudým právem a domní­ vá se, že rozsudek nad protektorát­ ní vládou není ,ie.iichpravou příči­ nou, nýbrž. že obě strany si vyřizu­ ji cosi Haého. Je to bo.i o veřejné mínění a o pi'íští posice. Právo li­ du se domnívá, že k polemikám ne­ ní vhodná doba a doporučuje dfi­ sledně držet frontu. ___ národní o _ Pravoslav11ý chrám slovanských Yěrozvěstů v l{roměříži.

Praha. (ČTK). - Pravoslavná rírkev v Kroměříži světila v neděli 25. i,rpna pod záštitou ministra ge­ nerála Ludvíka Svobody a sovět­ R\{ého velvyslance Zorina základní kámen pravoslavného chrámu Cy­ rila a l\Iethoděie, který bude památ­ n.ikem padlých slovanských osvo­ boditelů z kroměřížského kraje.

Vyblidky

pro

obchodníky

a.

živnostníky.

Praha. (ČTK). - Ministr vnítřního obchodu Zmrhal pravil na manířestací žívnostníků a obchodníků v Budějovicích, že vzděla.ný a poct.ivý obchodník má naději na spěch. Národní pojištění ho zabezpečí tak, že nebude musit toužit po zbohatnutí. Co nejdříve se přejde k V?lnému hospodářství. Ani dnes nem vyloučena zdravá. so~těž. 1:4ebude dovoleno, aby silnější. níčíl slabšího. Zamezení otvírat další obchody a žrvností platí i pro družstva. Musíme se zbavit 125 miliard nekrytých peněz v oběhu. ů-

---o-

Strana 115.

kům přeji mnoho štěstt na .le.Heh sích, .které nám přivezli, si náleži~ nové pouti životni. tě pochutnaly. Ale podruhé pi'.'l,1eď·· Minulou neděli mne ,překvapila te alespoň na celý den. návštěva z West, a to můj bratra­ S pozdravem, nee Anaztáz Němeček a jeho man­ Mal'ie Juránová, dopis. želka, qr. J. Kubala s manželkou a I pí Ludvík Karlik. Návštěva mne a moji maminku velmi potěšila, hez-1 ky jsme si popovídali a na klobá- , • • • C .

Zobni Lékaf J Úřadovna nad Canada's Drug co.

•U• UXA!i

I' \h

------1 JL CHERNOSK'V I I J

•

, ==-=c,,·===-~-..,,_==="'""'·""™"*"'=-==-=•=>=""""'='=""""""'''"~

Dr. Chas. . J~ HoUub

Řád Svaz Cechoslovanů, čís. 92

zále~tostl. . lJeský Lékař a Operatě.1' Fort worth, Texas. Úřadovna: 936 Bankers Mort...

711 Medical Arts Building Milí bratři a sestry! gage Building, přes ulicl nallOUSTON,TEXAS Na příští neděli 8. září připadá proti Kress budově.

Telefon residence: Lehigh 91411 naše řádová schůze ve 2 hodiny odHOUSTON,TEXAS poledne. Proto br. a sestry, dostavTelefon úfadovny: Preston 2553 me mnoho důležítého k projedná- :__ ' I vání. Já doufám, že se nás sejde SPRÁVNĚ.VYKONANA více nežli posledně. Í úředníkům se Barbecue sa:ridvič.é,Pivo, Domáci POHŘEBNÍSLUŽBA. lépe pracuje ;při pěkné návštěvě Chili, Káva a Studené nápoje V hodině žalu zarmouceni na­ členit a hlavně když berou zájem leznou Edward Pace pohfebnt ťi­ při jednání.

Tak přece jsme se dočkali deště; stav pohotový k sympatickému pršelo asi 3 dny a jak se ochladilo, vyfizeni nezbytntch jednotlivo­ včera a dnes ráno by se nemusel sti a k vypraveni dojemného po­ hřbu.

Slušné místo pro úctyhodné ani za kabát stydět, ale v noci se Levné ceny jsou naši zásadou. lidi. dobře spí. 3:>nes k poledni sey~ja~5802 North Main St. PACE nilo a slun:čko již zas: zahr1va, J~ EDWARD Phone 2~0088 Pohfebni ředitel tepleji a Ja doufám,. ze ty 1:_orke HOUSTON9, TEXAS d:1y.se nam vuž nevrat~, aspon ne Olen 8.P.J.8.T. -'- Telefon 3606 (8-dz.} 118 N. Fifth st., Temple, Tex. P_res 10~- stupnů, a to uz bude snesitelněJsi. T~ke jsme. zde měli dvě svatby. ",... .. ;;;;;;;;;;:;:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::;;:;;;;;;;;;;;;;;;;;.;;;;;.;;;;;.;;iiiiii ....................... ...-, Pam Vlast~ Vitek vdávala svoji dce­ rušku Lucille, 22. srP;ta za p. J. R. Ham:ett, a ·Frank Becán si bral za manzelku sl. Margaret Ma:y Bar­ J. F. BOŽKA, ředitel tosh. Oběma těmto mladym pár­ Vyhotoví abstrakty, vlastnické }ll'ávo. vyřizuje majetkové pojištění. Úfadovna. nad Peoples State Bank Telefon do úřadovny čis. 5, do res. 63

-

Kilnar~s Barbecue Drive Inn

LAVACA CO. ABSTRACT COo

PRO ZALUDEKI

HALLRTSVILLE, TEXAS (dz-c>

,,.

řádu '1

Pokrok

-

.• :

oust on

v:_.,.. ......

8 • zar1.. ,v, . . . . .. .. .. ... ...

15.zar1 22 . zar1· ..,v,

Dr. Thos. rt Dalaney

SEVEROVA v

OÓNÍ LÉKAŘ

LAHEV

,

HORII $1.25

Brýle správně připravené. čas dle úmluvy.

NEMÁ-LI VÁŠ LEKÁRNll<, OBJEDNEJTE PAIMO OD

Res. 2687

513-17 Professional Bldg.

TEMPLE,TEXAS

BRYD,

-------------

PRÁVNIK Vyfizuje veškeré ioudnl

pv,

Úfadovna 3248 -

DR N B M NUTT

~1·~~i·l_:i'l·:::.l~~~i· _;:l(:~,o,s,1' i··:-1.1l.°~.~ ·,,ol.wl.

'

,,,M....,,."~" --•·•~•'··•····

'

•

. ..-

29 .zar1 ,u

Nesvadba • ...... - .. • . . F.. Tilton

........ ...............

- . . Sca:rcella - Nesvadba

VSTUPNÉ: MUŽI I DÁMY'J5c Tax included O zákusky a občerstveni návštěvnikd jest výborem náležitě postaráno.

Zábavní Výbor.

V 20256 ,, 1140 ROBBm ST. Na doptáni: 20th and North Main.

Strana 16.

Ve středu. d11e 4. záři 1946.

V:l:STNiK

Použive1"te k oznamovánf amOV3 tel

i'J1lf"" Nabídnutí k sňatku. -

Přijme se holka čechoslovenska od 25 do 30 roků, svobodná a nebo bezdětná vdova. Sloužil jsem na vojně 3 léta a teď mám dobré zaměstnání v továrně v Dall~s, Te~as. Da~ši podrobnosti napíší dopisem. Piste na: "Mládenec"; % Věstník, West, Texas, (33-36chg)

Stfodisko čs. mládeže na.Vláře.

ho partyzána padlého na Moravě a

č · · · · Praha. ( TK). V sobotu 24."sr~- pozústatky vojů.ku soyětskeho, brit-

na dopoledne zasedal v Luhacov1- ského, amerického i rumunského, --------------cích výbor pro obnovení luhaěovíc- kteří položil' své životy na území ,;Jiff"'. Prodám · - d~evěnoubas1.;1 čtyřkých porad Čechů a Slováků. Pra- českoslovens;m. strunovou v dobrem ~vu, vsechny covní poradu, které předsedal dl'. stru.ny nové v c~ně $11.50,smyčec v Vavro šrobár svolala Ceskosloven- i cene $8.oo.Proda se z:,. $110.00.Hla. • ' ste se: J. F. Jančík, 1731 Arlington sk~ spolec1;ost a Moravsko-slovenDrive, Corpus Christi, Tex. (36-dz) ·'Jl!Jffi" České clěvče k opatrování dít- ska ..společnost. Tyto ?rgani~ac~ POHŘ.EBN{ DOMOV . lm hošíka a k lehčí domácí práci, ch~.ěJl Y,~budo~at ve 1 ke lázeňské iJJ!tr Hledá se - děvče k úklidu do- zatím co matka pracuje. Byt, stra- středisko pro českou a slovenskou v hodině zármutku naJdet,e u mácností. Žádné praní. Čistá svět- va a plat. Žádné prádlo. Tel. 3-2061 mládež ve Vlárském průsmyku a ~ás nPilepší pohřrhnj ohsluhu P BILL MAREK. ředitt!I. nice. Pište na :Mrs. Lammers, 3800 - Mrs. H. A. Smith, 2209Field st., ztid.it tam mausoleum, ve kterém ceny levné.

Maplewood, Dallas. Tex. (36-c) Ft. Worth, Texas.

(35-36-c) budou pozůstatky českého partyzá.-~ --;-· ,. • • . . . na padlého na Slovensku, slovenské- l'ěž prodilivántc pohfobni pojl­ Uěni od 1 měsíce do 80 rokli stáři '':~ Sbus1 .zeuska ~leda pra.c1~aDR. FRANK KENT nt a konat Jinou práci v dome. Pre. Ambulance Vlč d!le i v noci. je si mít světnici. Pište na: Rt. 1, ?b1:i:v1l svoji pr~ksl MAREK BURNS FUNERAL Box 220, sealy, Texas.

(36_pd) Oč1, Us1, Nosu a Chrtánu SPOLEBLIV Á POBROBNICKÁ BOJ.\ra ~--~-.

BRÍLE SLUŽBA. Telefon 546.

•'f!IZr PNjmc se spolehlivá dívka ne- Navštiví: Jsme pohotovi Vám ppslou­ TEXAS CAMERON. -::bo ženská na službu v domácnosti s 17. ZÁŘÍ V HALLETTSVILLE Mti bez rozdilu jak daleko by­ dvěma manžely a dvěma malými. ' dite bez jakéhokoliv zvláštniho Konečný odsun Němců.

Stl'ava a vlastni byt v domě. Plat poplatku. dle schopnosti a ujednáni. Pište na: Praha. (ČTK). - Podle Národní­ 8 nám1 mtiete mluviti óea­ Dr. J. W. Kopecký, 411 Harrison ho osvobození je konečný odsun ty, Ave., San Antonio, Tex. (36-37-c) Němcú do americké zony stanoven My nabizúne Pohfebnl Po­ na měsíc záfl, do ruské zony na 15.

Jtštěnl pro každého ělena ro,~ $100 měsíčně pro zkušenou ku­ diny. . chařku a domácí práce v přízemí, listopad. Vyvezení nebudou na pi'.

Němci ze smíšených manželství, lehči prádlo, stálé zaměstnání. Piš­ AMBUlfd,!CE ATHlrnANlS PETE E. ETLINGER J!UNERAL te na Mrs. Charles V. Campell, specialisté v továrnách, horníci v HOME 5300 DeLoache Ave., Dallas 9, Te­ dolech a několikaletí vězni. Němci Elsie Prdák-Etllnger, xas.

(35-36p) budou vedeni v patrnosti, aby ne­ dámská pomocnice mohli tvoi'.'itpátou kolonu. '.}'elefonujte "collect" TeL li ---0--ii.1F" Prodají se stroje na spravování Bellville, Texu. obuvi, cena $250.00.- J. F. Baier, Ministi· Laušman o ztrátách za. německé okupace. u~~~~...o-a-•-•-10 Brenham, Texas.

(34-36pd) Praha. (ČTK). - Ministr Bohumli ,'JFJllfr" Přijmou se: - :Manželé,slušní, Laušman poskytl ve stfodu 28. srp­ čistí, prostředního věku, bez dětí, na interview sovětskému novináři ku stálé práci v domácnosti a na plukovníkovi Alexandru Kirzanovi, farmě; muž musí rozumět pohon­ který je šéfredaktorem německé nému motoru a hospodářským stro­ Ti.igliche Rundschau, vydávané so­ jům; žena vaření a úklidu domác­ větskou vojenskou správou v Berlí­ nosti Majitel má k obydlení nový ně. Ministr Laušman pravil, že ško­ li kamenný dum na místě s osvětle­ dy zpiisobené hrabivostí německo­ ním, plynem a vodou pro způsobilé fašistických vetfolců činí asi 38 mi­ manžely. Deset mil od Dallas; služ­ liard Kčs a ztráty za dodávky do né· $150 měsíčně. Pište na: Burt Německa činily ročně až 20 miliard Moje rodina se připojuje se mnou It vyslovení 1111i'ímFord Jr., Box 8004, Dallas 5, Te­ Kčs. Na znárodněný priimysl při­ 11ých dilui a vážnosti za skvělý počet hlasi'i danýd1 mi v sobotní xas. · (33-36pd.) padá nyní 60 procent zaměstnanců užší volbě. ~ Džina na. prodej. - Prodá se celého prťunyslu. Tento podíl se o Jsem hluboce vděčný za tyto hlasy ch'í.věl'y a obzvláště džina za výhodných podmínek ve n~co zvětší dobudováním organisa­ přeji si poděkovat řadě přátelů, kteří dobrovolně na.pomáhali Woodbury, Hill County. Pište na ce národních ,podniků. v těžké kampatti a. mají zásluhu,. že jsme zvítězili. · Supreme Lodge SPJST., Fayette­ NONAT ville, Texas.

(31-dz.) Nonat - domácí. prostředek od My upřímně doufáme, že lid niktly ncbmle zklamán Farma na prodej. 83 akry, asi roku 1899. Léčivá mast dlouhou do­ zvolením mne státním senátorem. Budu usilovati sloužit vše­ bu osvědčená pro zmírněni bolesti 5 mil východně od Temple u dobré mu lidu mého distrlktu Po celou dollu a budu. se k němu o­ cesty. Dobré stavby, dostatek zi'.·ídel­ zaviněných poraněním od hřebíku, bracet o radu a návrhy, protože jsem zavázán lidu, jejž budu né vody, dobrá nádržka pro vodu v dřevěné ti'ísky, uškrábnutí na drá­ zastupovati. pastevníku. Hlaste se u George La­ tu, bolestem od revmatismu, atd. baj, 433Annie St., Taylor, Tex. (dzc Mějte tubičku Nonatu stále poho­ Přeji si projeviti těm, kteří podporovali a hlasovali pro tově, pl'ijde vhod. každému členu mého protivníka, že necl1-0vámví1či nim zl~ vllle. rodiny. ~ Uledá.te džinu ke koupi? Hlavni úřadovna SPJST. ve Fayet..

V úctě, teville, Tex.. má dMnu k prodeji ve Woodbury, Hill County. Výhodně podmínky prodejní i platebni. Pište na: Supreme Lodge SPJST., Fa­ yetteville, Texas.

(Sl-dz.)

Cena Nonat poštou 55c'a $1.05 (c) I R. c.

MILLER & co..

Nabídnuti k sňatku. Mladý Altadena, Californie lil id !liii•NI Ml Pill muž hledá družku života, svobodnou -,.--= ~-"--···----· ·divku neb mladou vdovu od 20 do 30 roku, která je slušná, zručná, u­ pi:·inmá,mírné povahy a katolička, měla by zálibu na farmě a vlastni nějaký m.ajetek. Podobenka žádou­ cí v prvním dopisu, buď se vymění neb vrátí. Za mlčenlivost se ručí. Pište česky neb anglicky na: Mladý farmái·, c./o. Věstník, West, Texas.

(32-36p)

.r---------------·

I

MAREK

GD

BURNS

I

-

~~~~[~~

1

Upřímně

,

I

'

i_...,

nat

I

ť_...,

.

Praha. ČTK). - Do Paříže na sjezd francouzské socialistické stra­ ny odletěli tl'i zástupci české sociál­ ně-demokratické strany. Je to po-, slanec o. John, dr. Kratochvíl a re­ daktorka M. Grimichová.

GUS J~ STRAUSS.

"'..,_