Vestnik 1946 09 25

e

Orgán Slovanské.Podpoř'1j1ciJednoty Státu Texas( 41.,.~-

A

Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at W ~1<t ROČNÍK (VOL.) XXXIV.

WEST, TEXAS, ve středu,

'l'Px.111 uritiP•

(Wednesday)

KRISE EVROPSKÉHO SVĚDOMÍ.

F. Klátil

J ~

E VÁLKA již sknnéenav

•-.,

,,

·n~r1>!i.•

25. září (September) 1946.

if A•1v.ust

24th. 1922 ČÍSLO 39.

Tentokráte "Dragouni na vesnici".

Je již mír" mu, že se rozděluje veřejné mínění. Pohleďme Ta pařížská konference na níž se jedná o mí­ Na BVělě žije mnoho přemítnvců, jimž na l<'rancii: [ak málo bylo lidí, kteří uronili sl­ rových podmínkách a hlavně o tom, jak šikov­ zu za Pétalna ! Ani jedna slza neskanula za tato otázka a otázky podobné napl­ ně oblafnouti slovanské národy o jejich spru­ Darlana, Lavala, Paquise a patrně neskane ani ňují mysl málem s pravtuetností. modlitby. Míti vedlivé naroky, na něž mají právo a které za­ za deklarovaného mnichováka a kolaboranta otázky a míti svědomí - jaká to bolest v těch­ placeny byly potoky krve a zpustošenými úrod­ Flandina. Byli však jiní Francouzové, kteří ne­ to časech! Ale vsíchni se přece nemůžeme za­ nými nivami, městy a dědinami, zanechává měli štěstí a možnosti přispěchati .do Londýna velmi špinavé a páchnoucí stopy v dějinách. lykat pískem, když jsme v něm vymáchali svou za de Gaulem. Jejich vina je jiná než těch, kteSamá faleš, samý !:lam, že by se i cikún za to hlavu. I těm pískovým hlavám se nakonec těž­ 1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111 styděl. To očividné štvaní a hrození nemohl a­ ko dýchá i když víme, že slaboch má jen jedi­ ni náš tajemník obµhodu snésti a hezky to nu­ nou zbraň: a tou je mlčení. Muž, jménem Kej­ šemu presidentu a vyslanci na pai'ížské konfe­ val, je hrozný produkt této doby. renci, Byrnesovi vpálil do očí. Inu, pro pravdu Naše každodenní povinnosti a velice tempe­ se lidé nejvíce hni:vají a musili si svou žáhu ramentní spád života, neposkytují nám dost schladlti. Wallace dostal vyhazov. příležitosti viděti věci mimo sféry, vlastními Jii·í Zádrapa zájmy a úkoly dosti ohraničené. Jak málo si u­ Nepíši ten politicky čpící úvodník, abych čL1~­ vědomujeme hloubku a šiří mravní kríse, ve nářovu pozomost obrátil k tomuto špinuvt'•mu Toulavá řeko, jak ptací z podzimního rána, které dnešní Evropa jest a my nemilosrdně a kramaření, ale je to mť1j diplomati(:ký trii,, tvé vody odplouvají, tvé vody bezejmenné svým podílem s ni? že byl Mnichov přímo sym­ (byl jsem za mládi s chlapíčky podobného ka­ jak naše láska třlkrát oplakaná. bolickým výrazem této bídy - to už dnes ví a libru v užším styku u tak jsem se od nich lee­ Rybái· čas v nich loví, loví do čeřene, vyznává každá šestnáctiletá studentka, které čemus naučil), abych zaki'ídoval mou chybu, i:i S tou vodou kolikrát jsme odcházeli byla udělena politická výchova. že válka pro­ lépe řečeno nedbalust, že jsem ty dragonny za­ za dávným snem a krásou světa, mění lidi v bezbožná hovádka, ví každý, kdo ji měnil husary. Špatně jsem byl informován, 1wb o níž si olše s větrem vyprávěly. prožil. A přec i tato poslední byla nakonec bo­ jsem přeslechl. Ab co na tom záleží. Vždyť v Ach, tenkrát, kdy se zavíraly lekníny jem člověka. který se nechtěl dát pohltiti Praze to také takovou kuchtu mající zálibu ve a tvá zrcadla hroužila se v hlubiny ... džunglí. Co zůstalo .z člověka a co zůstalo z dvojím sukně mnoho nermoutilo, když zamfi­ Pak přišla bouře zlá, co z kořenů vše rvala, džungle? nila kavaleristu za kanonýra, infanteristu, neb rozbila hladiny (ach! zrcadla) až u pramene, Namáhavě, těžko a za vysokou cenu svět se dokonce "furvezúúka." Já pouze jsem posadil z temnot do tmy burácela, s děsem tancovala. probije k novému pořádku a řádu. My opět s na koně jinou kavaleristickou branži. Mám, či A nic nám nezbylo - jen vody bezejmenné, ním tím spíše a více, že jsme pevně rozhodnuti měl jsem dragouny radši, byli to češtější vojá­ v nichž nové podoby jsi zajala, světla, stíny zavésti ve své zemi řád · socialistický. Jako má ci, hezcí kluci, kdežto husal'i čpěli macl'aršti­ a stará mámení jsi nastražila tam, každé proč své proto, tak i zde nás leká a zne­ nou a zdávalo se mi, že z té jejich uniformy kde tvá zrcadla se potápějí do hlublny klídňu] e pouhé slovíčko - ale! Tím chceme ří­ řve do světa maďaronský řev: "Eljén Magyať a srdce propadají vzpomínkám. ci asi toto: nový společenský systém, systém ország!" Jak jsem podotkl, dragouni byli samí svobody, chleba a spravedlnosti nám neposkyt­ ht>zcí hošl, slušely jim ty červené kalhoty, vy­ ne žádná vláda, žádný parlament a žádný de­ soké boty s ostruhami a modrá blúza s tou pa­ 11111111111ou11umll!u1111m11u111H11m1um11m11iamtlm,muwum1m~mm1111wuou1im111111111uu1111111urn11uw1uHun1111n1111JH~ kret. Člověk to musí udělat a dobrý zákon bez rádní helmou. A co ta jejich šavle spo(:ívající v dobrého člověka se promění v bezcenný papír, lesklé pochvě. Není divu. že pak mnohé děvuš­ pro slávu, za peníze, za výhody se dali do slu­ nesený větrem. Zákony musí mít lidskou duši a ky srdéčko zabušilo, vzplálo lásky plamenPm, žeb Němců, uvědoměle, zrádně proti vlastnímu lepší společnost je nemyslit<:'lná bez lepšího když škad1·onu clrngounú projížděla městem národu. Odtud ty hlasy: "Vždyť jsme všichni, člověka. neb vesnicí. (Bratr Frank Tesar·, dlouholetý tak či onak pracovali pro Němce! Protože ne­ Voda plyne a truchlivý včerejšek znovu oží­ člen řádti Pokrok, rovněž bývalý dragoun, mťt­ bylo vyhnutí! Kdo chce souditi celý národ? vá v soudních síních, Imm snášejí nešťastní že to dosvědčiti. Bezpochyby se také zalibil Nebo měl snad celý národ položiti hlavu na Evropané svou bídu, své slzy, své žaloby na svou uniformou své lepší polovičce a pak byl špalek?" Podobné hlasy lze slýchati ze všech strůjce pohromy i na své vlastní, kteří pomá­ rovněž hezký junák.I státu, v nichž se muže hlasitě mluviti. hali a zradili anebo se jen obětovali. Člověk, Jsou jen dva soudcové, jejichž legitimita je Ti "Dragouni na vesnici," dle všeho svou pH­ vracející se po letech clo rodné země, teprve nesporná. Bůh a mrtví. A ti mlčí. V hlomozu tomností v ní zažehli tam, nebo snad jen ně­ znovu a znovu si uvědomuje velikost štěstí, kte­ války pfíllš ochluchlo lidské svědomí. Ačkoliv který nějaký plamének lásky. Bližší o tom sdě­ ré ho potkalo tím způsobem, že nemusel žíti výkon práva a trestu je nemyslitelný bez toho­ lí tato opereta, kterou sehrají členové drama­ doma. že mohl žít v Pafíží, Londýně, Novém to činitele. tického kroužku Hlahol fadu Pokrok Housto­ Yorku, Moskvě. Národ jako celek nemůže dou­ Evropa je nemocná. Její morální zdroje jsou nu při slavnosti poi'áclané v upomínku znovu fat ve štěstí jako jednotlivec. Národy se ne­ vyčerpány a rozvráceny. Kde .je ta UNRRA, dosaženého osvobození rodné l'.laší bývalé ot­ mohly vystěhov::it. A nechtěly umřít. Hluboce která by dodala zbědovanému a zdivočelému činy. Bude provázena pěknými zpěvy, je sviž­ věřím, že pro Čechoslováky, Francouze, Belgi­ světu něco silnějšího a trvanlivějšího než Jsou nou a poněvadž herci v ní účinkující jsou čany, Nory, Holand'any, Jugoslávce, Bulhary, masové konservy? Řád mravnosti a pravdy chvalně známé kapacity, bude se jistě líbiti. :Ř!tkY, Rumuny byl nucený pobyt ve vlastní zemusí být obnoven, nemá-li zahynout to, co na­ Bude, jako obyčejně pěkn~·m obrázkem v rám­ - m~:horším trestem než všechna utrpení vojů­ zýváme civilisací! ci této slavnosti, jež bude pořádána tfotí neděli , :ku v poli. Musí uplynouti několik let, aby se ---) (--v říjnu, 20. příštího měsíce.

I p~~,Qhla dostati k slovu literatura, jež pravděpo­ ' ~l<;>bně bude opět útočiti na lidské svědomí.

Abych zase neklopýtl jako posledně, podám :Národové prccházjí očistným ohněm. Jeden bližší podrobnosti příště, nž vše určitě zvím, a­ .soud! druhého uvnitř těch národů, Je to nej­ 6. října. Vinobraní v síni řádu Pokrok čís. 84. bych se vyhnul žahavé kritice. dramatičtější epilog války. Vymysliti si trest na Floyd ulici, Dallas, Tex. S. P. Studničný. je neporovnatelně snadnější, než objeviti vinu ---) + •• (--27. října. Vzpomínkový program na 28. října "a,,proradu ze všech neuvěhtelných komplexů společně chystají Sokol Houston a řád Štefá­ Dítě vaše bude vaší ochranou a zárukou bu­ a. komplikací. Tyto procesy nutně vedou k tonik v Houston, Texas. daueoosti. Dejte ho pojistit u naši S.P.J.S.T.

u

řeky

ří

. "" .

K ALEN DÁ Ř

V:i'!:STNfK

Strana 2.

přáno, aby se dožil druhého a doufáme, na vě­ ky trvajícího osvobození vlasti našich otců a

dědů. Jeho vydatná

energie přenesla se mimo

hospodářství i do spolkového života, byl loyál­ Ú'ftE:ONÍ ORGÁN SLOVANSKÉ PODPORUJíCi JEDNOTY STÁTU TEXAS. OFFICIAL OltGAN OF THE SLAVONIC BENE­ VOLENT ASSOCIATION OF TBE STATE OF TEXAS.

-----------

·---·-·-··-·---------

g,EDAK'l'OR - FRANTA MOUČKA - EDrI'OR

Vydavatelé - Publishers OECHOSLOV.ÁK PUBLISHING COMPAN'i WEST. TEXAS.

--·- ~·~-

'"

------· . -

!?ředplaliné $1.50 roč. s·,,bst:!.'iption $1.50 a year .l:měnyadres zasilaji se do H, wní Úřadovny ve Fayetteville, Tex, \S. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. ·i7eškeré dopisy, předplatné a oznámky bucl'tel aaresovanv na: Věstník, West, .Texas.

-- - -·· --"·--·-------·--------

Věstník has the largest eírcutanon or tlllJ Czechoslovak Weekly in the Soutb.

•""",

Pokušení Jaroslav Nečas Na zem a smrt jsem někdy myslíval, ;;; kořání stromů cítil chladný dech

a blrdý hlas mě do tmy zval, hlas temný, sípající v kořenech.

Ach, kolikrát, když spadl vítr do lupení a slza hnětla tváře spící, v dobcčcíoh hlíny do setmění hledal jsem rodnou večernici!

Ach. kolikrát, ach, kolikrát jsi byla na dosah, větévko lípová, prameni krásných strání!

O chléb jsem neprosil, jen po hroudě jsem sáh' a po tvém chudém milování. l 7, popeliště stínů něhu tkáš, i z němých studánek dát žíznivému pít.

A přece v jaké dálce zůstáváš, když ústa musí nedoznít!

NR zem a smrt [sem někdy myslíval, J(dY7' ctiílky chystaly mi zlatou klec.

NArl ložem ;;; mechu večernice svítí dál, na stránt věrně kvete laskavec.

z ---)

. ""' .

chystané sbírky "Osíkový list."

(---

Qdcscl nám ,ieclenz nejlepších - bratr Josef Kru8inský starší. Telegram z Corpus Christi, došlý nám v pátek 20. září 1946, donesl nám bolnou zvěst. že bratr Josef Krušinský; starší zosnul po delší nemoci u věku kolem 70 let. Je­ ho pevná tělesná konstrukce podlehla útokům cukrovky,

.iíz

velmi dobře známý krajan v Te­

xasu, neúnavný spolkový pracovník, příkladný

obcan nové vlast-i a uvědoměle cítící óechoslo­ vii k na konec podlehl, zesnuv smrtí tichou a bPzbol0stnou. V zesnulém nám odchází jeden z nejlepších lidi naši krajanské rodiny v Texasu a jeden z prvních usedlíků dnes veliké osady v Corpus Chrlstd. Bratr Josef Krušinský starší zá hy vystihl pěkné možností k hospodářské sa­ mosta tnos;,i v úrodném pásmupří Corpus ohrí­ stl, jíž sr také dopracoval. Jakmile po výstřelu v Sarajevu v neblahém roce 1914 se rozpoutala první světová válka a nadešla doba k opravdo­ vému odbojl óechů proti nenáviděným Hahs­ burkům. jejž vedl nesmrtelný president Osvo­ boditel T. G. Masaryk, v Americe roduvěrní krajané šíkovalí se k nápomoci staré vlasti a tehdy zesnulý bratr Krušinský stal se známou osobností po celém Texasu. Nelitoval času ni peněz, aby doprovázel učitele Vojtu Beneše (za republiky senátora l po našich osadách, kde za­ kládánv byly odbočky Národního Sdružení.

Když po zradě v Mnichově došlo k druhé světo­ vé válec a Američtí Čechoslováci zase spojili se k nápomoci Hitlerem ponížené a okupované Č::;l. republiky - zesnulý bratr Jos. Krušinský byl znovu na svém místě, opět dle sil svých po­ máhal kde a jak mohl a bylo mu osudem do-

ním členem Sokola i našeho Bratrstva SPJST. Poslední náš sjezd v Corpus Christi byla jeho práce, na předcházejících sjezdech neměl ú­ spěchu k vyvolení Jeho města. pro sjezd, on však vytrvale a konečně s úspěchem došel své­ ho cíle a byl se synem Josefem mladším v čele bratři, kteří vše ku zdárnému konáni sjezdu připravili. Zesnulý byl dobrým hospodářem, milujícím a milovaným manželem i otcem. byl společenské povahy a měl přátele skoro všude.

Zanechává tu po sobě čestnou památku, jež mu bude po zásluze zachována. Pozůstalým vy­ slovuieme jménem členstva SPJST, rodiny So­ kola. a za redakci hluboce cítěnou soustrast.

Věčná paměť Joseřu Krušinskýmu st., vlasten­ ci a člověku dobrému.

Dotazník ohledně nemocenské podpory u bratrských jednot. sdružených v Národním Bratrském Kongresu, rozeslal její tajemník Fost,er F. Farrell :r.ačátkem jara t. roku. V čer­ venci došly do chicagské úfadovny N.B.K. od­ povědi od 93 jednot a pro informaci našich čte­ nátú přinášíme výsledek šetřeni o stavu ne­ mocenské, úrazové a nemocniční podpory jak následuje. Prvni otázka dotazníku zněla: Po'­ skytuje vaše jednota úrazovou, nemocenskou či nemocniční podporu? 39 jednot má úrazovou podporu: 37 nemá. U 23 jednot mají nemocen­ skou podporu a 36 jednot jí nemá. šestnáct .iednot poskytuje nemocniční 'podporu - 44 jednot, nikoli a 40 bratrských jednot nemá 7.ádné podpory v nemoci, úrazu a léčení v ne­ mocnici. Druhá otázka byla: Jaké jste měli v t.ét,o věci zkušenosti? úrazy: 30 jednot dobré; 9 ucházťjíci. Nťmod: 15 jednot dobré; 8 uchá­ zející. Nemocniční podpora: 15 jednot dobré; 1 ucházející. Třetí otázka dotazníku zněla: iJsou výhody nemocenské podpory atd. vtěleny do podmínek ,certifikátu pojistky, či jsou psány odděleně? U 29 jednot takové výhody jsou psá­ ny odděleně a u 6 jednot jsou vtěleny do certi­ fikátu. čtvrtá otázka: Byla nemocenská pod­ pora atd. přijata vašim členstvem ochotně? U 31 jednot podpora byla přijata přízniv.ě. Pátá a poslední otázka dotazníku: Jaké máte zku­ šenost.i s vydáváním pojistek bez lékařské přo­ hlídky? U 53 jednot, se tot.o pojištění osvědčilo, 11 4 jednot, byl výslC'dekucházející, osm jednot pojii\těni bez léka.řské prohlídky nevydává a jedna bratrská organisace t.akové hodlá zavésti. ' Německá výbojnost a ,ieji vyznavači leží dnes sfoe poraženi, ale mstivýma očima nepřestanou šilhat, ku<ly a jak by se dosfo U ze své porážky a znovu ohrožovali svět. Bucl~ povinností Spo­ jenců, aby se dali pfosvMčit o té staré pravdě Dalimilově, že .Němce Čechu přeje, jako když se had na ledu hřeje. Čechoslováci pomáhali hájit Anglii. Osmého srpna 1940 napadli němečtí letci dva britské konvoje. První konvoj 160 letadly a druhý 130 letadly. Z konvoje pot.opili Němci dvě lodi. Od tohoto dne den co den sta a sta německých le­ tadel přelétávala Kanál a bombovala britská letiště a města. Královské letectvo bojovalo proti ohromné pí·esile, než i tak za šest dnů ztratili Němci sto osmdesát., letadel. Němci ná­ lety ,zesílili. Patnáctého srpna Goring po prvé spočítal ztráty svého letectva: čtyři sta šedesát dvě.letadla byla zničena. Němci opět zesílili ná­ pory. Pět až šest set letadel napadlo město Ro­ chester, Kenley a letiště v Croydonu. Ve dvou dnech sestřelili Angličané 245 německých le­ tadel. Za deset dní Němci ztratili 697 letadel, zatím co Angličané pohřešovali 153 letadlo.

Nejtěžší ztrátu v ti·íměsíční bitvě o Anglii utr­ pěla Luftwaffe 15. září 1940. Ve yÝŠi tří mil plu­ ly roztržené mraky a nad nimi v obrovské vÝŠ­ ce letěly nad anglickým pobřežím dvě letky Luftwaffe, úhrnem 250 letadel. V prostoru od Londýna až po Calais vybojovali soupeři dvě stě leteckých soubojů. Britští stíhači pálili na vetřelce ze vzdálenosti 200 yardů, ale také jen 40 yard1.1. Za čtyřicet minut se bitva skončila a Němci ztratili 70 letadel. O dvě hodiny později se strhla nová letecká bitva, při niž Němci ztra­ tili 90 letadel. V nejkritičtější chvíli se zúčast~

Ve středu, dne 25. záři 1946.

nHi bitvy o Anglii dvě čsl. stíhací perutě: 310 a 312. českoslovenští letci zničili 56 nepl'átel­ ských letadel a 27 letadel poškodili. Sami ztra­ tili sedm stihačú. Jejich jména 7,ústanou na­ vždy zapsána na zdcr.h kaple Jindřicha osmé­ ho ve Westminster1;;kém 0pntství. Jsou to nad­ poručík E. Fechner. poručík J. Štěrbáček a V. Goth, podporutík J. Frnntišel{, rotmistr F. Ma­ rek, V. Horský a J. Hlavač. z nich podporučík František sestí·elil za osmadvacet dní sedm­ náct nepi'átelských letonnú. Koncem hjna se skončila i bitva o Anglií. Za tři měsíce ztratil nepi'ítel za denních náletú 2,375 letadel, brit­ ské letectvo pohfošovala 375 pilotů. Škody zpú­ sobené Němci byly ne:m1Ímé. Za denních ná­ letú bylo zabito 1,700 civilnirh osob. za nočních 12,581. "Nikdy v dě.iinach lid,~kéhozápolení ne­ bylo tolik lidstvo povinováno díky tak malé hrstce lidí," prohlásil W. Churchill v srpnu 1940 v britském parlamentu o obráncích Velké Británie za této největší letecké bitvy. Varša­ vu a Rotterdam pfoměnili už Nčmci ve hřbitov tisícú pokojných občanú, zbhala uz jen Anglie.

Bylo ti'.-eba zničit. pi'eclevším b;·itské loďstvo, pi-ístavy, železniční spoje a zlomil bojovou rno­ rálku britského lidu -- což se na iítěstí a zá­ chranu nejen Anglie samé, nýbrž celého světa - nacistickým výbojníkúm nepodafilo.

Boj o mír. Zprávy z Pai'íže, kde se koná mí­ rová konference 21 národú, nejsou zrovna nej­ lepší. neboť nejsou to zprávy, jež by světu mohly dopí·áti t.olik klidu a pokojné nálady, kolik si jich zasloužil. Určité. nepsané zákony, mající svu.i púvocl už v rodině, se téměí· mecha­ nicky pi'.-enášejí do život.a národú a odtud do celého lidského počtu. Nejde jen o otázku jak se mají vítězové vyrovnati s poraženými, ač i tu se proJevu.ií míněni rozdílná. Ještě váž­ nější a dúležitější Je otázka, jak se hodlají do­ jednati vítězové a Spojenci sami mezi sebou.

Nejednotnost názorú, . rozpory, srážky - to je poslední karta Německa a jeho vyhlídky klesa­ jí, nebo stoupají podle toho, v jakém časovém postavení jsou proti sobě, nebo vedle sebe zá­ stupci Ruska na jedné straně n zástupci Ame­ riky a Anglie na dťuhé st.raně. Jsou mužové, kteří děla.jí válku, zpravidla všal~ jiní dělají mír. Spojitost služeb, prokázaných lidstvu tě­ mi i těmi, Je zi'ejmá jako jsou nedělitelné jejich :r.ásluhy. Za dnešní sihmce nedozírná odpověd­ nost spočinula na bedrech a na svMomí pai'íž­ ských mužú. Semena svúrú jsou mnohá. Jde o hranice a demarkační čáry, o ::;féry vlivu, o politické soustavy a ideologie. o trhy a obchod, o nadvládí t.é či onó velmoci tam, ói onde, o o­ sud malých národi.t v tet.o velké hť'e, o tom, zda budou malí rovni s vell{ými co svobod a práv se t,ýče, nebo zda budou .ien podi'ízenými vel­ mocenských vrchpostí. Ukázaly se dva velmi určité momenty: i·uská delegace.se ph1ě ujímá malých zemí, jak .ie v osnově ruské zahraniční politiky a ony potěšu,iicí zprávy o vyhlídkách na dohodu óechoslovákú s Poláky určitě pa­ dají na vrub ruské diplomatické moudrosti. Ta­ to mírová konference má úkol právě t.ak těžký, jako měli ti, kdož vedli válku. Nenn"lže,nesmí se rozbít., nemá-li nastati konec světa.

Zapomenuté české vcsnke na Jfavkaze. Na úpatí Kavkazu a na východním pobfoží Černé­ ho moře v okolí phstavního města Novorosij-· ska je několik českých vesnic: Metodějovka, Kyrilovka, Chlěbovka, Var'varovka, Pavlovka, Tikoš a Tešeb. Na nynějším státním statku Podrazy-Heyduk v Cemezské dolině ,ie usaze­ no několik českých rodin. Krajina kolem No­ vorosijska až k městu Anapc je neobyčejně ú­ rodná. Je to tak zv. sovětská Champagne. Pě­ stováni vinné révy zavedl v tat.o místa náš kra­ jan Theodor Heyduk. bl'atr b,1.sníka Adolfa Heyduka. Vedle vina pěst.ují nař;i krajané obilí, bramborý a kavkazské speciality arbuz, a ta­ bák. Zabývají se také chovem hové3ího dobyt.­ ka a zelinářstvím. V poslední válce byla většina, těchto vesnic zničena. Krajané trpěli také čet­ nými nálety, parašutisty a útoky námořních lodí. Mnoho obyvatel českých vesnic zahynulo.

V poslední době okupace Němci óechúm tam usedlým nevěi'ili a odstěhovali je na Krym, muže pak odvlekli na práci do Německa. Štěstí chutná teprve potom, je-li. kot·eněno útrapami. - B. B1·odský.

Ve středu, dne 25. zářf 1946.

V~STNÍK

Mírová konference 21 národů musí udělat takový mír, aby už v něm nebyl bacil příští války. Svět, přes všechnu špatnost, vždy ještě je schopen cloufati v lepší - vidina zítřejšich rtiží ovládá fantasii lidstva více než přízrak mečů.

Daň světa za svobodu. V nynějším údobí, kdy v Paříži zasedá konference jednadvaceti náro­ dú, aby položila základy k novému mírovému uspořádání světa, odhaduje publikace Banky pro mezinárodní platy v Basileji, jak obrovskou daň zaplatil svět za příští mír. Znalci banky vypočítali v souhrnu přímých a méně přímých válečných výloh, že velmoci zaplatily skoro ti­ síc a pět. set bilionů dolarů - přesně: jeden ttsíc a tři sta ětvřicet dva biliony dolarů za fa­ šistické válečné dobrodružství. Je to částka, na níž SP národohospodářům zatočí hlava. Ale je stanovena spíše nízko než vysoko. Je arcítě po­ chopitelná. uváží-li se. jak dalekosáhle byly národy za války zapojeny. Anglie měla na vr­ obolu válečného vypětí roku 1944 zmobílísová­ no 54 procent všeho obyvatelstvav branné mo­ ci nebo ve výslovně válečné výrobě. Spoj. státy a Rusko 46 procent, Nový Zéland 49, Kanada 52 procenta. První světová válka stála 436 bi­ [tonů dolaru, tudíž asi čtvrtinu toho co druhá.

Největší hmotné oběti v této válce přinesly Sp. 1-t.át.y, jejichž úhrnné náklady činí 280 bilionů dolarů. To .ie čtrnáctkrát víc, než vynaložily na první světovou válku. Skoro polovinu vyna­ ložily na válku Sověty - šest set bílíonů ru­ hW. čili asi sto dvacet bilionú dolarů. Anglie zaplat.ila na válku asi dvacet bilionů liber, osmdesát bílíonů dolarů - dvakrát víc než ji stála první světová válka. Na straně nepřátel vydalo Německo na válku 184 bilionú dolarů, to re o polovičku víc než Rusko. Ale Německo vy­ ždímalo dobrou čtvrtinu této částky z porobe­ ných národů. Levnější byla válka pro Japon­ sko, jež vydalo jen 222 biliony yenů, to jest asi 56 bilionů dolarů, A nejlevněji se obešla Italie s nákladem asi 400 bílíonů lir, to jest asi 20 bi­ lionů dolarů, počítáno podle předválečných směnných kursů, Jako byla čtyříkrát, dražší na penězích, stála také na životech druhá světová válka asi čtyřikrát víc, než první. Podle ameri­ ckých údajů padlo 14 mílíonů vojáků, V první válce padlo· osm a půl milionu mužů. Strášné vystupňování ztrát ve válce minulé jde na vrub civilního obyvatelstva. hromadných vražd v zemích okupovaných Němci, zvláště v Pol­ sku a Rusku. Civilní ztráty jsou zhruba 20 mi­ líonů lidí dvaapůlkrát více než bylo všech ztrát. v první válce. Rusko. Spoj. státy, Japon­ sko a Německo měly v druhé válce nepoměrně těžší ztráty než v první. Anglie, Francie a Ita­ lie měly méně ztrát, Rusko ztratilo sedm mílí­ onů lidí <v první válce 1.700,000). Německo 3,300,000 (2,000,000l, Anglie 357.000 (812.000), Francie 450,000 (1,350,000). S malými ztrátami vyšla z války Italie, jejíž ministerstvo války u­ dává 135,000 mrtvých proti 460,000 v minulé válce. Sověty měly ve válce s Německem větší ztráty, než Němci na všech řrontách, ale k ně­ meckým ztrátám bylo by třeba připočíst ztráty satelitů, které dosud nejsou známy podobně ja­ ko jejich válečné výlohy. Čína ve válce s ,Ja­ ponskem ztratila 3,180,000 mrtvých vojáků a civilistú. Japonsko ztratilo 3,500,000 mrtvých, z toho 1.300,000 v Číně. Počet raněných v obou táborech je odhadnut na 60 mílíonů proti 37 milionům v první světové válce. Taková je nepočítajíc výdaje a ztráty menších souběžní­ ků velkých válčících mocností na obou stra­ n ách, nepočítajíc zničené majetkové hodnoty ve zpustošených krajích, utrpení. jež nelze čí­ slicemi vyjádl'it a morální škodv, které rovněž snad až po letech bude možno odhadnout - bi­ lance minulé války. V ní se zračí také rozsah odpovědnosti státníku, kteří mají nyní míro­ vými smlouvami vytvořit závěr této tragické bilance. zaručující, že k ní nepřibudou jednoho dne další položky. Věru, obrovská odpovědnost vůči lidstvu, které právě prošlo hrozným o­ čistcem. a vůči generacím, jimž snad může být ušetřen.

*

•

•

Nejlepší odpovědí těm, kteří stále tvrdí, že války jsou nutné, aby pohltily pi'ebytečné' lid­ stvo, bylo by zařadit je mezi ty přebytečné.

Západní mocnosti nechtěji Jugoslavii přiznat Terst. Nemohou-li tento kdysi kvetoucí a Italy zničený přístav vrátit Italii, chtějí z 'něho a­ spoň udělat jakési svobodné město pod sprá­ vou spojených národů, ačkoli svět má už dosti na jednom podobném přípaclě - na Gdansku, který se stal za patronace Lígy národů ohnis­ kem nacistického výboje proti Polsku.

Města, jimž dala vzniknout válka. Velká vál­ kase hnala světem jako uragán v Rusku RU­ metném zničila 1810 měst a 7000 vesnic. Dva­ cet pět milionů lidí pozbylo přistřesi a třicet dva tisíce velkých továren bylo zničeno. Ale národ, odhodlaný ubránit svou zemi a zvítězit, nepřihlížel nečinně zkáze. u vědomí. že pod­ mínkou jeho branné síly je výkonný průmysl mimo nepřítelův dosah, odsunoval především důležitá průmyslová zařízeni z ohrožených krajú do vnitrozemí. Se závody se stěhovnli způsobilí dělníci. K čemu by v normálních do­ bách nestačila léta, dělo se pod tlakem váleč­ ných nezbytností za měsíce, ba za týdny. Ko­ lem nových stanovišť pdunyslových podnikú rostla města, jejichž vznik podstatně změnil mapu osídlených ruských krajú. Bylo t.o na podzim 1941. Pi'edvojem byli budovatelé tankú.

Nekonečný had železničních vagonú vezl stro.i­ ní zařízení, další vlaky přivážely dělníky a je­ jich majetek. Z práce tisícú a tisícú rukou za­ čaly prudce rúst veliké továrny. Zároveň s to­ várnami rostly obytné domy pro dělníky, jadro budoucího pancéfového města. Po obou stra­ nách vytyčených ulic se zdvihalo zdivo, domy vyrůstaly jako houby po dešti. V severním Ura­ le byla před válkou objevena ložiska uhlí. Pi'ed pěti lety se k nim trmáceli bezednými cestami - necestami v tajze prúkopníci - budovatelé.

Zakrátko vyhloubili šest šachet. Dnes stojí pi'i dole nové město Gremjačinsk - v noci zái'í na desít,ky mil, v jeho domech žije t.isíce havíi'­ ských rodin. Velkým prúmyslovým sti·ediRkem se stal za války Miass. Před válkou to bylo za­ padlé městečko, když tu však vyrostla první automobilka v uralské oblasti, rostlo prudce i město. Podobný prudký byl rúst Rubcovska na Sibiři. Celé jeho "dějiny" nejsou starší čtyi· let.

V roce 1942 byl Rubcovsk založen - bylo to v době, kdy musely sibiřské kraje převzít úlohu obilnice a zemědělství se musilo dalekosáhle zniechanisovat. aby stačilo splnit 1,vúj úkol.

Nové město Rubcovsk proslulo už výrobou trak­ torů. jež se rozběhly po všech čáskch Ruska.

Na 1-everuvyrostla v posledníchlet.ech velká po­ lární měst.a Igarka, Norilsk, Vokrut.a, Ucht.a.

Na Dalekém ruském východě byla širá kolym­ ská oblast. ještě nedávno taki·ka nepi'ístupná - dnes jsou na ni sta měst. a městeéek, mno­ hé maji školy, kluby i nemocnice. Všechna no­ vá města mají silniční spojení se stfodiRkem celé oblasti, Magadanem. Kavkazské městečko Rustava bude prý pohlceno novým prúmyslo­ '\Íým měst.em. Blízko zasněného maloměsta kouří na levém břehu Kury Kavkazský met.al­ lurgický (havířský> závod. Od továren se roz­ bíha.ií ulice nového sídliště a úhledné domky na pat.ro a z opuky se fodí v dlouhých i;icích ulic. vroubených zelenými pásky topolft. o.kátú, moruší a vlašských oí·echú. O závod s rilstem nových měst pokračuje nyní obnova prí1111y­ slových stfodisk, zničených za války. l\Iěsta, jako Stalingrad, Voroněž. Smolensk a jiná, jež se zapsala hrdinstvím i utrpením do dějin vel­ ké vlastenecké války, začínají novou I,apit.olu svých dějin. Ze,iména mládež je nositelem snah o jejich nejrychlejší obnovu. Pi·0vzRln přímo patronát nad novou výstavbou patnácti měst. jež nPsou čestná označení: Mě8to hrdinťl. Mlá­ dež sbírá pro ni\ po celém Rusku materiál i pro­ středky a posílá oddíly na stavbu mést;, jež mají býti živými pomníky hrdinství ru."Jkého lidu za nejtěžší zkoušky, které národ podstou­ pil.

Zabezpečená Čsl. republika znamť'ná b1;zpeč­ nost všeho světa. O tom svět poučil krvavě Mnichov a všechny ty hruz;\·, které rozprmtal.

Hraniční hory musí být české, nť'b .icn tak tm'i­ že zít Československo v míru a klidné rmíci.

Divy nové konservační techniky. V pokusné stanici Britského. svazu pro zpeněženi mléka v cornwalském Cambore přišlo se na nový zpft­ sob konservování potravin, neb potraviny ne­ dávají se do plechovek a nemohou proto zíw

Strana 3. skat pověsfoou příchuť. Celý proces pozťtstává v tom, že se potravina zbaví vody. Tím se je,ií ob,iem pronikavě z111enší a o to šlo průkopni­ kúm dehydrace 7,a války. kdy bylo nutno co nejvíc šeti'iL lodním prostorem, především; po zdokonaleni procedury se však ukázalo, že to ,je jen ,iectnn 7, výhod. ,iež sice v mírových dobách n;,,pi·ijclc nevhod. protože velmi zlevni zámoi'­ skou pi·epravu. ale pfoce ustupuje do pozadí vuči yýhcdúm trrnle významnějším, jako je lepši mo~nost uskladnění ovoce a zeleniny pro zimní pod·.,bu vitaminú, lepší využití úrody, zamezen[ z,,rút, úspora času a práce v domác­ nosti. Jednou z hlavních výhod nové konser­ vačni tcclmil;:.y je to, že lze všechny kom;ervo­ vané pot,raviny snadno vrátit do púvodniho stavu prostě clocláním vody: jen slupe~ (a vej­ ce ovsem slrni·ápkyt jsou zbaveny trvale. I zna­ lec sotva pozná - dostane-li oživenou konser­ vu a čerstvé ovoce, vejce, maso nebo zeleninu zárovcú .- co ,i,~ čerstvé a co konserva. Cam­ bnrská stm1ice se mění postupně z pokusnické­ ho ústavu v továrnu na konservování potravin.

Na joí·e zpracovnla denně dvacet tun kedlubnú a Jrnpust.y. Dehydrovaná zelenina bude stát jen o málo víc ne§; éerst,vá. Kedlubny, cibule, karot­ ka, rajcala budou k dostaní v každé roční do­ bě a spot,h~bit,elmúže mít kdykoli v roce které­ koli ovoce. Stejně lze konservovat vejce nebo maso. Vejce. zbavené veškeré vody, se seschne na malou oplateéku - ale nemele se na prá­ šek. Nemá sice skofapku, ale nerozbije se jako ti'eba vejce ve skoi·ápce, v blance má stále je­ ště trvanlivý obal. Oplatky se složí do krabičky, vydr~;í mČ'síce- ovšem v suchu. Když je pak t.h,ba vejce. dá se oplatka do' koflíku s vodou a za chvíli máte normální vejce s blankou do hlndka nnv.intou. použivatelné ke všemu kro­ mě vafoní na měkko nebo na tvrdo (na to by mwwln mít, skohi.pku 1 ,ale obsahující všechny žiYné látky. včetně vit.aminů, jako vejce čer'.' stvě snesené. Koláče bez práce sice hospodyně neupeče ani v době hydrace, ale velmi mnoho práce si ušet.i'í. nemusí:-li škrábat brambory a čistit zeleninu. dostane-li všechno pěkně čistě pflpravcné. jen složit d9 hrnce. Nemusí ani do sklepa: zelPnina. zbavená vody, se vejde do skleriii':ky ve spížce. na jednu poličku všechny druhy v dostat.ečném množství pro běžnou do­ mácí spoti'ribu. Oběd nebo večeře o třech cho­ dech vc:·sm0,; z dehydrovaných potravin je zá­ ležitostí blízké budoucnost.i v anglické kuchy­ ni. č:rrstvé jahody se smetanou o vánocích, stolní hrn~nyv kterékoli roční době přest.anon být drahou lahúdkon a široká spotřeba bude povzbtrnením n. dobrou hospodářskou základ­ nou pro pěstitele.

Rusko chce volnou cestu Dal'danelami a chew. si tam také za.iistit bezpečnost svého územl. <Ne ú?:cmí uloupeného, ani kolonií). Turecko, J>odporované Anglií a nyní také Spoj. státy, !<C tomu hrání a tčží vydatně ze situace, že .ie jed­ nak sonseclcm Ruska. jednak nejlépe vyzbl'oje­ ným státem 11ři britské Achillově patě.

----)

. ""' .

(----

Nčmci ve skutečnosti. Němci v pohniniř:i.

:;;t0jnč ,iako jejirh soukmenovci ve vnitrozemí. ctonfu.ii do poslední chvíle, že přijde nějaký zá­ zrak. a :fo budou moci pi·ece jenom u nás zú­ stati. Zdravili. jen se jim od úst prášilo. zdán­ livě všude o překot pracovali. zkrátka., bndili · dojem nejlepších lidí pod sluncem. Pravá je­ jich nčm0cká tvái· se ukázala. když poznali. že zázrak žádný nepřijde a že musí do země. do níž dt'ív tolik toužili. Zdravení ustalo, jejk.h rysy v oblič.eji ztvrdly a když onehdy odjížděl z Teplic Jejich transport. bylo na jednom vmm napsáno: Wir kom111en Wieder! Páni Němci, budeme vás umět přivítat!

---)

. ""'

.

(

'

Školn.i bmfova z lignitových desek. Město Ko­ lín nemá J<?n značné starosti s obnovou ttyří­

krát bomba1:dovaného města, nýbrž musí se starat také o sYé rozr:áhlé školství. ,Jehožbudo­ v~, dn<;!šnímpoifadavkfon nevyhovují. Nyní byla rozf0š0na otázka nčúovského školství, které je nmístěno v rúzných budovách. při čemž většina úči"tú je nucena dojÍ'.>.dět do škol v jiných mě­ stech. Pmto bylo i:ozhodnuto ještě letos vybu­ dovat prozatímní samostatnou budovu pro uč­ novskou školu. Bude postavena z t. zv. lignito­ vých c'!As:0.k.•fo to dobťá výpomoc z nouze.

Stra.rta. 4.

VESTNIK.

jo;ň~~f-i •...•~--.11.-.o.-t1.-.o-.o-.o,...o._.o.-,.o

... ii<1111•041111D'o...a,,,~,,~,,~.•~•

UPOZORNĚNÍ členům řádu Pokrok Dallas číslo 8·1.

Když minulou neděli, dne 15. t. m., bylo po fotografování obou skupin našich ělenú, byl jsem mnoha členy tázán jak to zařídíme. aby mohli dostat jeden neb oba obrázky. Zprvu jsem myslel, že by bylo nejlépe, kdyby si toto vzal na starost náš bratr tajemník Frank Vodička, - neb třeba že bych si to vzal na starost' já, - ale - z jistých přícín byly tyto plány změněny a zařídil jsem to aby pun Gilbert. který nás fotografoval. prišel do sí­ ně na naše "VINOBRANÍ" nu první neděli a . pak zase do schůze na třetí neděli v říjuu a oorázky tam přinesl, budete se moci na ně po­ diva t a jestli se vám budou líbit, můžete si jich koupit dle libosti. Jeden bude stát dollar, jak , bylo pl'i fotografování oznámeno a pan Gilbert jich bude míti sebou dosti, a nebude-li Jich dost, - vezme vaši objednávku a dostane­ te co si budete přáti.

Včera, ve čtvrtek 19. září přlnesl pan Gilbert obrázky do obchodu kde pracuji, a mohu vám Hci, že se oba skutečně pcdařlly. Kaž,dý ph­ tomný jest velice dobře vidět a nejlepší s2 vám bude líbit těch jeden-a-dvacet dětí v předui řadě, - počítaje v tom i nemluvně manželu sestry a bratra Olgy a Victora Kurcových, kte­ ré sestra Kurcová drží na klíně, a které jest "čekaneem" našeho Dětského Odboru. Ale ško­ da, že tam nebylo všech devět-n-třícet číenu D. O. -- S bratrským pozdravem, Frank: B. Steiner.

-----)

• ..

+ (---

Fort Worth. Tv,:as.

Ctěný bratře Moučko, milí brul.ri a SťHtry!

Chci napsat zase po delší době douís do milé­ ho Věstníku a také i to, že jsem jednatelkou Věstníku, West :t,.Tews a Cechoslovúku. Kdo by si přál kterékoliv tyto noviny. tak se přlhlaste.

Je mnoho členů a členek, kteří nemají bratrský Věstník a rádi by se dočetli zpráv spolkových. Členové ho dostanou zdarma, élenkyne. kde

není jejich manžel ve spolku, ho nedostanou.

Už jsem o tom chtěla dávno napsat, ale vždy když jsem dopis odeslala jsem si na to vzpomč­ ln. Také kdo by si přál dát nějakou oznámku do kterýchkoliv jmenovaných novin, rádu vám s tím posloužím.

Byla jsem trochu na vandru a to s bratrán­ kem a jeho ženou, manželi W. A. Klečkuvýml.

Bratránek měl jet na demokratickou konven­ ci do San Antonio. Aby nejeli sami, tak mne vyzvali k účastnění, což mi bylo velíce milé. ZC' San Antonio jsme jeli clo Palacios, kde [sem viděla mnoho krásy a moře, které jsem nevidě­ la od roku 1938. V Palacios jsem volala z kam­ pu na manžele Jan Bečkovi. Aěkollv už odpo­ čívali, ihned se vypravili pro mne a vzull mne k nim, kde mi ukázali krá1::11011 rosldonet g'ťne­ rála Hulena. On nebyl doma, tak jsem sl vše dobře prohlédla, s pí. Bečkovou [smo dlouho do noci v milém hovoru ztrávíly. Bečkovi by­ dleli zde ve Fort Worth, tak že zde mají hodně známých a přátel, Ráno p. Bečka mne odvezl zpět do kampu, od nichž je to 6 mil. Ta!{é mají u moře residenci. Bylo tam hezky, jen když tam prší tak tam mají všude plno vody, jak mi řekl p. Bečka, že jen mohlou hledět z oken.

Není okolo nich žádné resldenční čtvrti, jen Camp Hulen, který teď stojí prázdný. Bytú je všude tak málo a tam stojí pěkné domky prázdné, a je to škoda. Na to jsme [ell clo El Campo za strýčkem a tetou Vašíčkovými. kde teta je též v Jednotě u tamního rádu. Zústala jsem u nich. Bratránek se ženou jeli zpět do Palacios, kde chtěli chytat ryby. Na to na dru­ hý den jsem jela do Rosenberg za milou mojí krajankou pí. R. Kubalovou. Tam jsem byla jen den a noc a jela pak zpět ku El Campo ku strýci. V sobotu odpoledne jsem šla do města.

Vždy se mnou chodil strýček, ale ted' byl nějak nemocný, tak jsem šla sama, a věru že jsem. si dala dobrý pozor, abych trefila zpátky. Za­ šla jsem tét do redakce Svobody, kde jsem se těšila.. sejít se stafičkem '.Bartošem. Jindy tam

vždy bývá, ale tenkráte nepřišel. Asi hlídal ten olej, jestli se na jeho farmě vyskytne. No pteji vám to .. aby tam byl. Je to blízko farmy strýč­ kové. V neděli dojeli zpět Klečkovi a jeli jsme clo Temple. 'I'am jsme jeli pi'es Austin a zpět zase jinou cestou. Pi'i té jízdě jsem pozo­ rovala tu Boží phroclu. Pi·ála jsem si mít u své­ ho obydlí ty stromky, které u cesty rostou. Zde by ti.:ii nerostly, nebo by je už někdo měl zasa­ zené. Bratránek mi Hkal, že jsou to vánoční. Do 'I\~mple jsme pHjeli clobi'ebez nehody. Vzpomí­ nala j1,;em na známé v Houstonu, Danbury a jinde. Nemohla jsem za vámi zajet, neboť čas byl kn kratký. Někdy podruhé vás navštívím, budu-li mít pfoežitost se někam dostat. A kde jst'm byla ze srdce vám za vše děkuji. Tak se tecl' i vy pi'ijeďte 112. nás podívat, abych vám mohla oplatit, co jste pro mne učinili.

Doma mne čekala spousta dopisť1a pohled­ nic. tnké dopis z Evropy od bývalé náčelliicé' Sulrnla župy kutnohorské. Tento dopis vám po­ sílúm k otisknutí, kde po osmi létech jsem se něco dozvěděla od náčelnice župy, kde jsme byli v Děěíně tak vfole uvítáni, a já mám milou p:,rnútku n:t to uvitání v šerpě se zlatými li­ krami č. S. R. Na zdar!

Mary Paulová.

.

*

*

úvaly, 9. září 1946.

Drnltú $t,::;tl'o sokol kn!

PmlivíLe se jistě kdo Vám to píše, ale jistě pocllopíll'. 11apíší-li Vúm, že jsem v roce 1938 núédnieí "Sokola" v Děčíně, kde jste s první výpravou z Ameriky projížděla do Čech.

Vúi'; clopi1, ze dne 13. 9. 1938 (je tomu právě 8 rokn l mi byl doručen až koncem zúí·í tehdy a l\) jsPm už ani nemohla od~psati, protože se sl.r:i:'iné ndúlo:-;ti na nús nezadržitelně hrnuly .kdna ?.a drnhou. Zclú i;e, že Němec čekal jen na ln, až z nniíí vlasti odjedou po sletě všichni ci-­ xinci. 2. i'íjna 1!)33 jsme byli již všichni Češi rvalrnovúni z Dt>čínui z ostatního pohraničí do v11itrm:i·mí, byly to kruté chvíle. Pak pl'išla o­ kupnce, válka a s tím vším doba nejstrašnější­ ho pnm{u;kclovúní, utrpení, hladu a bídy čP­ skélrn lidu. Velice mnoho - . pi'emnoho žen a 1m1žú našeho národa zaplatilo naši svobodu svými živ(,ty, - a byli to ti nejlepší. To Vám je al~ ji.sté Vš(•clmoznúmo, jistě jste o nás ně­ co zaslechli. 'l'ed' ovfwm se radujeme ze svobody. Pi'eko11úvámc 1·ttzné těžkosti, které tu ještě jsou, s cH\věrou.že to za nějaký čas bude všechno zase dobré. "'I\~t,ička" Unra nám vydatně pomohla v 1.ásobnv:'tnía aby nás tt'.•šil svět i nějaký ten mls od Vús dovezla. Ovšem je toho ještě málo, nit, i tak je to krúsné.

V roce Hl48 tu máme další sokolský slet a tak Vás zvu co nejsrdečněji, .abyste se zas přijela podívat. Jistě Vás v Děčíně zase uvítají, budou t.o ovšem 1, vělšiuy jiní lidé, ale budou Vás uví­ tati stejně vfole, jak jsme to činili my v roce l!l3U, když jsme již věděli, že se nad námi stahrozná bouí·e. Já pak osobně Vás zvu vel­ mi vi·elc dó mé domácnosti k delšímu či krat­ :fonu pobytu a abyi;te také něco o mně věděla, tl'dy se zhruba popíšu: Je mi 40 rokú,, bývalá soudní úi·eclnice (v Děčíně jsem úfadovulal, provcbnú, manžel rovněž soudní úi'edník, bez­ clétnú. Bydlíme v úvalech ve svém domku a b1k je nám možno a vítali bychom to, kdyby­ chom Vús mohli u nás phvitat. A na konec je­ ště něco o té dívce, která Vás tak potěšila po­ danými květinami. Bohužel, nemohla jsem vy- · pátrat. která ze sester to byla; bylo jich tam několik s květinami a byly tak radostně doja­ ty a nadšeny, že se ani nemohly později upa­ matovat.

Kdyby:,te snad potr·ebovala nějaké zprávy, rn,bq jiné věci obstarati, prosím abyste se beze všeho na mne obrátila, bude mi potěšením vy­ kn1rnt pm Vús, co bude v mé moci.

Milá sestro, srdečně Vás já i miij manžel zdru víme jakož i celé sokolské bratrstvo u Vás ve Fol'L Worthu a těšíme se s Vámi na shleda­ nou. Zdar!

Marie Plundrová.

----) + eTe • (. --­ Rybářská.

Chytil jsem úhoi:'e,který měl dobi'e pi'es půl­ clrnhého metru a hodil jsem ho zpátky do ryb-·· níka.

A proč?

Ale vzpomněl jsem si zavčas,. že doma nemá­ me vůtiec tak velký kastrol.

Ve. stredu, dne 26. záři 194g, Česká kina s německými hodinami. - Čte­ nář J.M. nám píše: Pětadvacet let už platí zá­ kon č. 255 ze dne 24. června 1921, jímž bylo za­ vedeno čytřiadvacetihodinové počítání. času.

Jak je patrno, tento zákon neplatí pro mnohá naše znárodněná kina, která oznamují začátky představení podle německého vzoru. Počítání hodin do čtyřiadvaceti platí v celém kulturním světě. A dříve a déle než u nás. Vlády italská, belgická a francouzská zaváděly je již pi'ecl první světovou válkou. Počítání denních hodin do čtyřiadvaceti nazývalo se kdysi hodinami českými nebo italskými. Počítání hodin do dva­ krát dvanácti nazývali i Němci hodinami ně:­ meckýmL Pozorným čtenářfun Jiráskových starých pověstí českých je známo, že počítání denních hodin na dvakrát dvanáct zavedl u nás v rokťt 1623 Ferdinand' IL Pi'esto podtaly se i dále ti nás v Čechách ještě v roce 1G41 den­ ní hodiny do čtyfladvaceti. Už jenom pmžská kina se stále řídí podle německého vzoru. Je o­ pravdu věcí národní cti, aby se republika zba­ vila toho, co je přímým dědictvím Bílé hory. . .

Než přijedou do Prahy na Congressus zástupci studentstva z jednapadesáti kultumích státú, nechtě zmizí s plakátí1 znárodněných kin po­ slední stopa habsburského dvouhlavého orla!

---) • .\It • (---Na l\loravě tři tisíce válečných mrzáčků. -

Pfostože úřady již nesčíselněkrút upozornily moravi;ké obyvatelstvo na nebezpečí z pohoze­ ných granátů a min, neodolává často. lidská zvědavost. Dochází tak k mnoha zbytečným nehodám, jež zpúsobují nejtěžší zranění. Je již nejvyšší čas, aby si lídé uvědomili, že je ti·eba každý nález nevybuchlých nábojú ohlásit bez­ pečnostní službě a tak zabránit neštěstím.

---) + eTe + (--­ Zá1>otocký kritisnje pracovní morálku mliul­ ších zaměstnanců.

Praha. ( ČTK l. - Na krajském všeodboro­ VPlll sjezdu v Libersi řekl poslanec Antonín Zápotocký: "Byli bychom blouznivci, kdyby­ chom se domnívali, že jsme svou národní re­ volucí již, odstranili viíeclmu reakci a že jde­ me clo zaslíbeného ráje. Chcf'me-11 z republi­ ky udělat šťastnou zemi, pak se nesmíme roz­ .rukovat uskrovnit se. Naše pracovní morálka, zejména u mladších zaměstnancú, neui je­ ště taková, jakou by měla být."

----)

+ ....

(---

v Německu chodí poslední dobou strašně moc lidí k zubním lékař(tm. PHslušným šeti'e­ ním okupačních úřadi't se zjistilo, že je to v Ně­ mecku jediné místo, kde se múže dostat něco na zub!

---)

• .\It.(---­ Dopoledne škola. Řady německých vojsk už tuk proi'idly, že

Hitler uvažoval o nasazení své hitlerjugend do předních linií fronty. Ale pí·išel velitel ''hájot" a takto promluvil: "Kdyby měla být Hitlerova mládež nasazena na frontu, pak žádám, aby se válčilo jen odpo­ ledne. Dopoledne musí děti do školy ... "

•

•

•

Jak ozmí.mil ministr výživy šéfu missie UNRRA v Čt>skoslo­ vensku, P. I. Alexejovi, bude Československem věnováno pro missi UNRRA 1000 vagonú ra-. rých bramborů a 400 vagonii zeleniny, zvláště okurek, a 100 vagonů ovoce s tím, že misse UN RRA použije tento dar pro pomoc zemím, po­ stíženým nacistickou okupací a nacistickým režimem.

Náš dar organisaci UNRRA. -

*

"'

*

Sportovní hádanka hned s otlpovi;<lí.

"Co je to: má to dvě ki'iclla, dvaadvacet noh

a běhá to?"

"Poddám se!"

"Footballový team."

"To já ti dám jinou h:'.tclanku: je to bílé a běhá se po tom, co je to?"

"Prosím tě, takové dětské hádanky! Přece sníh!"

"Ale kde pak - hořká sul."

*

*

*

V Maďarsku je tom~ peněz, že zn.vedli novou módu. Velké peněženky s popruhy, které se no­ si na .zádech a nákupy zase v elegantních, do~ e~la :maijieh po:i:tmonkácb.

Ve středu, dne 25. záři 1946.

Strana 15.

Vi!iSTN:ht

TAK VŠELICOS OD NÁS Z DALLAS.

ré, jak už jsem vám shora napsala, jsme roz­

Předně chci vám všem poděkovat vespolek za vaše nesčíselné uznání, ať už bylo projeve­ no ústně, odjinud písemně, a až z dálné Kali­ fornie došel mně.. lístek, že se tam můí cestopis do Colorado a zpět-tibil. Vzalo to hodně mého času napsat, a proto mne tak hojný projev u­ znání těší a já se s ním upřímně dělím s br. re­ daktorem, neb kdyby ne jeho dobré vůle upra­ vit to pro tisk a popřání místa ve Věstníku, ne­ byli byste to četli. Všem vám můj upřímný dík.

Prosím br. red. o malou opravu. Psala jsem, že na ten náš výlet do Cheyenne kaňonu bylo z místa našich kabin 20 minut károu a ne 200; to tam nějak ta nula přiskočila. Dále, že my evangelíci si svatých obrazů nevšímáme. Nevší­ mavost je ignorace, a to my nečiníme. Napsala jsem - nevzýváme, to je, že se k nim nemodlí­ me. Jedině Pán Bůh a Ježíš jsou našimi vůdci a představiteli.

Už dávno jsem nepodala-úěty veřejností, co. jsem příimula a vydala. Není toho sice teď tak mnoho, ale jen když kape.

Pan Šil balík šatstva od neznámého mě do­ dal. Pí. Kostomlatská z Houstonu, když si pro mě k nám pi'ijely na ten výlet se sl. Naomi, pří­ vezla s sebou velkou krabici teplého šatstva.

Na odeslání balíků (poslala jsem 4) daroval $5.00 Kroužek českých žen, a $2.00 dámský kroužek bingo. Zaslala jsem 2 balíky do Hra­ byni u Opavy, 1 do Frýdku a jeden do Košic na Slovensko. Když jsem v loni balila šatstvo v Srlrnlovni, bylo ho 600 lb., do některého kusu oděvu jsem přiložila svoji adresu a připsala: Kdo to dostane, napište mě. Přihlásil se dopi­ sem pan Ludevít Kuchta z Košic. Píše: "Našel jsem list v kabátě, jenž moje žena dostala přes červený kříž ze zásilky šatstva od American Relief z Ameriky, kde byla Vaše adresa, a proto Vám píši. Jsme tomu moc vděční, co vy ameri­ čtí krajané pro nás konáte. Máme 6 děti a ne­ zůstalo nám nic, jen to co jsme měli na sobě.

Nepíši to proto, abych vzbuzoval Váš soucit.

Chci se vynasnažit pilně pracovat, abych rodi­ nu svoji aspoň nejnutnějším opatřil, Vám všem, jenž jste nám pomohli a pomáháte, zasí­ láme "Zaplať Pán Bůh." Píše to slovensky, má krásný rukopis a dle jeho slohu dopisu soudím, že je to Slovák inteligentní. Měla jsem zde ně­ jaké šatstvo, koupila jsem kávu, čaj kakao, po­ lévku a něco sladkého pro děti a k tomu při­ balila a jim poslala. Vidím, že jsou toho po­ třební, Sl. Vrázová ve svých zprávách pro Am. Relief píše, že Slovensko velmi bombardováním utrpčlo a že je tam velká bída na mnohých místech. K rukoum sl. Vrázové jsem zaslala jako dar $50 od dallaských krajanů pro zmrzá­ čené děti Jedličkova ústavu v Praze. V měsíci červenci zaslala sl. Vrázová fotografii dětí a jejich práci, které když nemají ruce aneb jen pahýle, mnozí bez nohou, jak je tento ústav vzdělává, aby byly soběstační. Amer. Relief mě zaslal tyto fotografie, které jsem s sebou vzala do sokolské schůze i do schůze SAČT., jevil se o ně zájem, a v těchto dnech jsem je poslala zpět a s nimi další ček na $55, celkem od nás $105, na dětskou ozdravovnu v Černovicích u Tábora $55 a Americkou Domovinu v Králo.vé Poli $56.

Vy, jenž sledujete články spisovatelky pí.

Zdenky Kvizové-Poděbradské v časopisu Ame­ ríkán, "Hladovíme," kde podává adresy a se­ znam velmi potřebných rodin. Na její adresu jsem nechala poslat balík potravin váhy 50 lb, Upozornila mě na hodnotu tohoto zboží pí. Al- · bína Bartoňová z Granger, (vdova po faráři Bartoňovi). Bylo mně velmi milé seznámení a pohovoření s ní, když knám s její maminkou pí. Mikulenčákovou přišly. Paní M. mě zde při odchodu nechala $2.00 a pravila: "Vy pořád kdesi cosi posíláte, tak Vám na to svojí malič­ kostí chci přispět." Pí. B. podobný balík potra­ vin zaslala faráři J. Vejnarovi v Radotíně. Jsou to balíky potravin, jenž byly zasílány za naši­ mi vojáky U. S. do Evropy. Jsou v nich různé masité konservy a jiné velmi výživné věci. Zů­ stalo jich v Praze na Žižkově 20 tisíc a dopí­ šete-li na "Care Camp" do New Yorku s přilo­ ženým M. O. na 15 dol., bude vaším rodinám zaslán vbrzku tento balík.

Naše odbočka SAČT. se sešla ke společné schůzi 11. září. Měli jsme v pokladně $166, kte-

dělili na l,ři díly do těch třech ústavů. Když už byli členové hotovi s rozdělením. příhlásíla jsem se o slovo já. Vylíčila žádost strádnjicich, za které pí. Z. Kvizová se přimlouvá. Řekla jsem: Vím, že už nemáme peníze v pokladně, ale třeba později něco zase sežcnem a ten ba­ lík potravin jim pošlém, Myšlenka byla proje­ vena a než jsem se nadála v několika málo mi­ nutách leželo přede mnou na stole $11.75. Chtě­ la jsem zapsat jména, ale řeklo se mě ne. A asi ty peníze mimo mne nikdo nepřepočítával, Dě­ kuji vám všem za vaši důvěru, jenž ve mě má-, te, a i za ty, jenž z vašich darů budou poděleni.

Přidala jsem k tomu ty $2.00od pí. Mikulenčá­ kové a těch $1,25 jsme dodaly stejným dílem s mojí přítelkyní pí. M., já vše hned napsala a peníze odeslala.

Na Ruskou pomocnou akci jsem zaslala 11 dolarů. $5.00 daroval Kroužek žen, $5.00 p, F. Stránský st. a $1.00 p. J. Kebrdle. Toto je vy­ účtování všech darů, které jsem vyřídila, V neděli 18. srpna náměstek starosty Jed. Sokol Žižka, br. Václav Kraft konal cestu ae­ roplánem do jeho rodiště Rokycan u Prahy. k návštěvě jeho 3 sester, A jak [sme se dovědčlt, už se se svými tam ve vlasti pěkně baví, čehož mu ze srdce všichni přejem.

Z vlasti tohoto měsíce příjcla sem manželka pana Jaroslava Šulce, ktei;ý je usazen v Corpus Christi. Zastavili se u nás v Dallas (p. š. bydlel nějaký čas u nás v Dallas.) Byli hostmi u man­ želů J. Kebrdlových a v jejich průvodu přtšlí do schůze SAÓT. 11. září, kde jsme se s pí; s. seznámili. Bratr před. Frank Renell ji vyzval, aby nám o poměrech ve vlasti za dobu války a po ní něco pověděla. Na doby velkého utrpení se těžko vzpomíná a těžko o nich mluví, to je jako když na ránu nasype soli. Řekla, že pomě­ ry se hodně zlepšily, ovoce a zeleniny je velká úroda letos, schází jim tuky, mléko, maso, šat­ stvo. Žádná velká rána se nehojí rychle. Po strašných ranách válečných, jenž trvaly celých 7 let, za pomoci krajanů roztroušených po ce­ lém světě, národ náš se sbírá k plodné činnosti a požehnané práci.

V pondělí 16. mne došel z Chicaga Památník z VIII. Moravského dne a v něm na vnítřni prv­ ní stránce napsáno: "Za Vaše krásné snahy věnuje Franta Dolfi." V myšlence bloudím po Chicagu, co jest to za Frantu Dolfi, co mne t.am znají a o mé práci ví? Ale honem se vracím k nám do Dallas na kopeček, kde bydlí Fran1,n a Dolfi Stránských. Tož šikovně děkuiu. Památ­ ník je pěkně vypraven, [ména všech dárců se v něm stkví, skupiny v krojích, tančení pří ruájl a jiné dvě stránky jsou vyhraženy Poválečné­ mu fondu z Dallas, kde v jednom roku, od Hl-14 do 1945 byl vyzískáno z obědů (upravovaných manž. Šilovými l a jiných daru $2.223 a rozdá­ ny na dobročinné účely. Největší položka, celý 1 tisíc dolarů případla American Relief a akct Moravských spolků $807, další menši dary na jiné dobré účely, o kterých už ve .Věstníku by­ lo psáno. Vykonavatelem tohoto fondu byl p. F. Stránský st. a t.en Památ.ník .ie pěkná primát­ ka a já si jí vážím. Komu je možno, objednejte si ho.

Jednota naše se pf-Ipravnjc pi'íx1,ím rokem na zlaté jubileum, pi'ipravuje na t.uto v:,;úcnou příležitost tal{é památník a 7.ádá o sepsání hi­ storic řádú a vše co je spojeno s 50 lctou prací naší milé Jednoty. Jako dlonholct.í členové (ce­ lá naše rodina) bych se pfonlouvala, aby tat.o okázalá slavnost se odbývala v osadě s nejvěl­ čím počtem členstva a největší síní i'ádem vlastněné. Ovšem že na hlasu jeclnotllvce ne­ bude brán zfotel, máme mezi členstvem mou­ dré hlavy. které. o tom rozhodnou a taktéž o stavbě naší hlavní úřadovny. která ::,c už vle<'.~e ne 3--4 roky, ale 10 let. Já se pl'idávám k těm, jenž mají vybráno město Temple za pflští do­ mov naší úřadovny.

Se zájmem jsem sledovala jak kde v kterém řádě hostili a dárky udíleli naším členfun-vojí­ nům navrátivších se šťastně z vojenské povi­ nosti domů. Nejvíce ocenil jejich zásluhy r·ácl Praha v Taylor a řád Pokrok č. 88. v Houxtonu.

Já vím, že ti obdarovaní na to sice.nečekali, ale byli tim potěšeni.

My u našeho řádu Jaro čís. 130. na návrh pi-

satelky jsme po 3 roky zasílali našim členťtm vánoční dárky, po 2 roky sestra Ševčáková a jú jsme vše obstaraly a odeslaly. Jeden rok mě pomohly ln vypravit naše 4 mladé členky a i 1·.1.vrtý rnó byl dán na starost, ale jeho prove­ dení ::;i yzalí druzí. ktci'í t.omu že lépe rozumí, a p100to ,,. ville jiných nnši bratři vojíni žádné dárl,y nedostali, j0n oběd.

Leto:s. co se hoši v loni vrátili, odvádí hro­ madně t..v naše děvčátka na manželskou fron­ tu. u"' zcle bndeme míti v sobotu dvanáctou svatbu. A nej:son to žádné skromné svatby, vše ve velkém. svatby jsou konány v síních, v So­ kolovně a v síni h'ldu Pokrok čís. 84., a vždy je sezváno 200-300 hostí a jídla a pití jako o svntb(,. Nevěsty všechny hezké. No tot' se ví, že žC'niši také. A pi·ejeme jim všichni, aby ta je­ jich spo10čná láska byla trvalá a s ní mnoho zdraví a št<\,tí clo budoucna.

L:.í.Rko, !fo;ko. pi'elude ty sladký, žal a muka clťivňš za čas štč::;U krát.ký. Není na světě nic t.rvn !Pho. ::;ti·íclá se vše. Radost. žalost, štěstí, neštěstí. 7.clraví. nemoce, bohatství, chudoba, vše. (~0ho .i<' nejvíce zapotřebí do života je tr­ pólivo::;f, a odhodlání s dobrou. villi.

Tak tcd' mohou začít ty od 50 nahoru, t;y zlrnšcné. To podzimní sluníčko sice už tak nc­ Me.i0. nepálí, ale hýÍ'Í také pěknými kvčty. Na pi'íští rok nťim asi phbucle nových babiček v Kroužku a ty co jimi už jsou v pokračování.

Chy::;táse u nás letos v Dallas opět státní vý­ stava. 1Nebyla po několik let.) Na. tuto výsta­ vu se vždy dostavuje hodně krajitl.1ů z celého Texasu. Správa Fair parku, kde vždy je výsta­ va poh'iclána, několik měsíců pracuje na j~ho úpravě. tak uvidíte zas něco nového, vypadá vše velice pěkně. A i my v Sokolovně chceme vypravit na druhou neděli v říjnu 13. divadlo, veselohru, tak kdo sem přijedete, tu zajisté pl'ijclet0 mezi nás se pobavit. My vás rádi uvi­ díme. ótenťti'e srdečnč zdraví vaše Božena Valčíková.

----) + ct. • (---Učí se cizím jazykům.

Pi"išrl H.it.ler clo školy na inspekci, jestli se vyucn.1e v duchu NSDAP. Učitel vykládal žá­ kúm, ž0 je dúležité učit se cizím řečem, aby se

po válce uplatnili v dobytých vlastech.

I túzal se Hit.ler po učitelově výkladu chlap­ ce, kterému jazyku se učí. m·ím se anglicky, abych po válec mohl vlád­ nout. v koloni.ích.'' ''Výborně.'' pochvúli! ho Adolf a vyvolal dm­ hóhn. '',Já .~1' udm jripcmi;ky, abych mohl pokračo­ vat v clnehn tr:icli(·uího Japonsko-nčmcckého

pi'átelst.ví.''

"Skvi"le." I vyv'1lal 1:>.i ještě tfotího žáčl~a.kte­ rý od110vč<10l: "Jťt :,;ťrnt.ann doma a proto se učím- rusk;y!"

*

*

*

Recept 1n·o Rmnhilcl;\' a Gertrudy.

Octla plochoprsá a dekovitá Brunhilda insc­ rát v němeekých novinách: "Kdo chce mít krásné poprsí, nechť pošle na dole uvedenou adrcsn ::io RM" a následovala adresa.

Poslala dvacet marek Brunhilda i její kama­ rádka GE'rtrucla i její kamarádka Elfríla.

Za 1.ýrkn jim pošťák přinesl poprsí - Adol­ fa Hitlera ...

.

.

nevise b~·hi ,rypukla.

Do ti~chtn ?.ai·izených místností jste se na­

i;tčhov~1l po revoluci, není-liž pravda? Tož nám pi·eclložte dekret.

-- T011 nemám, protože jsem jen podnájem­ ník.

- A kcl0 .k váš bytný?

-- B~ dlí o pnt.ro výš, ale nebude doma. Dostal v pohraničí míi;to národního správce.

- Tak nám clc.it8 jeho adresu.

- Di'ívč,j~í.nebo nynější?

- Nejnovější!

- Alfons Shánivý, Pankrác, trestní soud, vyšetfovací vazba.

1

,.

*

*

Yl'chol sabotáže v dnešní době.

Sebevrah, který si koupí revolver, doma za­ topí ve všech kamnech, pustí do vany··horkou vodu. nechá otevfoný kohoutek u plynu. vy­ mrští. se na otevfoné okno, přetne si tepny ži­ letkou a ... potom s tím marodí měsíc , , •

Strana 6.

VES'I'NÍlt Dallas, 'l'exas.

Ctění bra ti'i a sestry!

'Poslední schůze řádu Jaro byla dosti členy zastoupena, než bratří, tajemník u účetní mě­ li dosti práce s knihami, neb někteří členové platili hodně velké, dhifiitjicí poplatky, tuk že to schůzí jaksi rušilo Tedy, bratří a sestry, příjděte do příšt! schů­ ze, která bude dne 2. října zase večer v Soko­ lovně. Bratr tajemník bude míti řádný proto­ kol, účetní výbor bude míti knihy přehlédnu­ té, tedy nám podají zprávu jak si hid stojí a dozvíte se jak bude vepsánu historie našeho řádu do j amátniku, Už těch schuzí vcceruich mnoho nebude, blíží se pomalu schůze vý­ roční a pak si je můžete zase odluasovat mt neděli. 'I'edy nezapomeňte na schůzí. 'l'rn náš řád Jaro jest stále jakousi Popel­ kou. Jak jinak pokračuje sousední rád Po­ krok čís 84. Už má skoro vyplacenou druhou budovu která stála hezkých pár tisícovek. a Lo jest už druhá budova ve :W letech. ll:ln.ií ně­ kclik set členu, kteří jsou činní v prácí spol­ kove, j(•j leh schůze jsou vzdy četné nu vii Lí ve­ ué, J~jil!h zábavy mívají až rekordní uuvštč­ vy u dourám, že :,•2stra Jezová zase vybere ne­ J<tk,\ to divadlo v teto sezoně. Žadllé vy, sestro Ježová, nic Vám není. vypadáte lib,lty a budete-li potřebovat pouiocl, i my o­ st.at.ni Vám uomn.eme jen ne spát alt' uul':i:d ;;i tu co máte a co jest hezké.

8poleéný obraz s·2 bude hezky vyjimat, v::.dyt,' budete státi u vaši krasné budovy. klel'~t bude hla.s:i;.U u ,:·ukl'oku a pfo':ínlivoAi vás 1ó,·cl1.

1-!f' vim .iP it -li si .i lni členové vximnou :::k~~­ d jlnýt-li podpůrných jr"dnot. all; [á :;i i1·dn,'1ní sjc1.di1 takových přrétu.

Po!rnd :;:11 1nflj n,u·::. to jsme o trnn v~'::c!y rol:ov.ali n já .i.~ •m 1w'·h :,;chované rilz11,: výstí'i1.ky. kl<'l'é by ~;,., wohly uplatnit i u nai',í Jecilwty. l)1w.·; už tak itt;·'lnírn nemám s k~;,rn (J lrnn promluvit.

1

ů

i,

,,

1,

u·~ nom::tlu pfljt.lu s pl'~tf'Í i;p,,lkovou du j:,em ;;I z~rnť~ :-<e :t.ú .. ph:>2r;t1a opravu m·mOL'en:,!~ú pod::o1·y

sl,1.1·ého železa. Ale pi·ece )l!!Mll

u jednoty Č.S.A. a líbí i;,~ mně kilch nově U· 1,n1\11»·•• nem:otPnshft podnor:.t. Júl.u jl'lLe lu pfohlédnul, vraťte se lt,pět k ni. jest Ln v,? Vě­ stníku dne 4. záí·L •réž hid K'.irel Jon:'t~; mú dobrnu 1wmocenslrnu u jejich i·údu rnúm zcle Je,ikh litanovy, které mně duli bl'atí·i ve 1::i(•-z­ du v Corpus Christi. Takových vě~i by lti mNi ,,:,imat bratí·i a si.:stry, kteh mají 11acll::ji. Žl' bnrlou dPlegáty v pi'íštím sje:o(lu.

Pf·! Vd1 svatbách zde ji,em ge ~;t>f,la s nH:tP­ ryml 'i,l1"ny čtenáí-i Věstníku kteí·i uié dělrnji :1,0, mf dopisy a znovu vybízí ku dal(:ímu psaní: l telefonem• z Dallas mne vy!Jíú. l,ody jú ,1u~e vám touto cestou děkuji. Mé h'ldky U't. nejsou tim dm byly, jest tí,~ba ustoupit. :::túrnu. jiní mují právo na mé místo. Sem tmn na s1:be nt~­ co pwzmdím. dostane se [:.Ol'Ol',mn0ní. 1.n coi děkuji alf' jest dosti těch co mně d:ivují rflz· né rady. Pokud je to špás. oh, já sama se ráda za'lměji. Zač by ttm život :itál, kdybychom stáJt:, (~hodili zaehmui·eni nťb s plúť:em na krajíčku .

Na výnH"nku jest mě dobh", pí-íLomoou do­ bou pracuji i ne, ale j,2st dosti áití doma. Od m:\.my z pí·ímotí pl'.-ijim{un ten (~agánek a bo­ nýtek. vím. že umíte je ušit pui·:'tdn,~ velil,é, farmáh;ké, vždyť tak pi'ed 40 ťuky a tlt\le, v t{ př·kné Parker Co. jsem je měla také n~l hla­ v{·. Tam bylo moje be:r.stal'ostné mládí. pt'ijiž­ tlni pHstč.hovalci ze staré vlasti I odtud z ji­ Hých okresť!, a vš~ šlo k Ma1,,šmn. jak tt"nkrút se Mrs. Hamer jmenovala, Kolik lidi lam našlo pi'isti:eší jídlo rady, a usadili-li se tan1. slovo mělo cenu zlala, neb bankéi· pltj(:il. ob­ d10dnik dal na dluh. Stáh, nr~b i ten i'1ivoL těžký nás změní, ale kdo co dobl'ého ud&lu.l, mělo by nrn být nějak vráceno. ale nikdy není.

Stahčku Bartoši. město Wetherford jest pěk­ né. čisté měst,,ečko. Na severní straně města bydleli Milerovi, měli k1~ásný ovocný sad. Ny­ ní Mr. Miler jest na výměnku v Ennis u dětí, kde jest i pochována paní Millerová. Byla to dobrá maminka, vždy jsem ji měla ráda.

Frank Ginser byl už tenkrát starý bečlák, ale jeho domov býval vždy takový čistý, ra­ dost pohlédnout, a čtenář veliký. Pak rodina

Miki~Skťi. Ktibelkú, vesměs dobří lidé, a já, ač jen mladé děvoe, mnohdy jsem se s těmi táty zapovídala. Ano. jsou v našem životě pěkné VZ!JOmínlry, které nedovedl ani dalši těžký ži­ vot zatla(·it.

Na lístku nemocných od našeho řádu má­ me :::r·,,ru Válek. br. Httlovec, ten onemocní vždy kclyž jest ni.'>co v Sokolovně a pak ty ženy mu domu pm";lou vs0ch dobrot se stolu. V neděli si 11:\s uěkolik na nich pochutnalo pN dobrém ka!íc:ku v J1~jich 1"2Sidenci. Pak sestra Pi'evrá­ tUoYú .~i Pi'i púclu zlomila ruku a to den před svatbou její clcel'ušky. Opravdu s ní cítím, neb my 1n:.'imy m::hne vždy s těmi svatbami tolik st:1 ;·o:;:.í u je8tě je-li talwvá nepi'íjemnost.

Pl'('.ií v,>m vi'::i:m brzy ozdravění, a těm novo­ nw nžť !um V!ie to nejlepší na společné cestě žití.

V nnš m mt~:st.ó !meleme míti zase letos stát­ tl:í .,,.;,l:ťvu. !,ttn·ú :LC!e nebyla i;:o čas války. Vše st> ve vý,;tavir;Li oprnvuje, stěhují rilzné zá­ bť.vní pmlnil:y 11:1 jiné místo, pro větší bez­ pe,·nu:--q· Hdí. V ul,vari'\tm jest mnoho cizokraj­ xk<·,·h ťyl) u jiný!'.11 vodních Hvočichú, museum lt.ú t rn1wl10 nových věcí a obrazárna krás­ w~ u',1··,::,·y. 1:.du z v:,.s sem pi·ijede, bude míti do,t i ku prollléduulí. Též i naše české síně bu­ d JU p, i:Jl',ť·i,,né. V fo.clové budově jsou hezké zúlxtvy v l::.lolwlovně, kt·,rá jest jen kousek ud vý,::1..a 1'i:,L0, bude ,isi i nějaký program, v úlerý :t v lJ.',tek jésL cvlčení, vždy jest tam i tb:,U :;;t,tl':'Íl.:h (·lentt v i;obotu je3L vždy pěkná náv~t~va Zvu leny, které sem v sobotu pi'ije­ dt:Lt:,, pi·ijd'Le du Sokolovny si s númi zahrát "bingo", I l:dy~; llt•vyhrnjete, aspoú i;e zasmě­ j,. Le, lid) m,·zi númi opravdu není smutno. Ve Wv:L ~1-;i 1ie·.ri nic o ·'bubi p·ajs'' který my v IJiHgo ,lúv~1mP. neb mně ze slova "bubi" udě­ lali "c1.t>uhý" tedy vúx též zvu mezi nás, abyste podnil, .'· v::déli co jest to . , Pi·iJ!Lt:iť v,;ichui pm:dnw a na zdar!

Antonie Ondrušková.

• •'I'• • {---~/ t.,, NA MAl\HNKU. Vl;h,t,'.·,i d,> Lud1yHě. t.nk nějak bukem, ale už j1· ; u. U:" dl k,~ .~;tolu. mkamu. si zakryl oblicť'j ,I pivs ušpi11t"J10 prsty mu tekou sl11y. Pláče u­ pí·imt><\ nwwrnt He mu chvějí :1 llll cele vyrú­ stajl fmwnlly špíny. "l cu pJM:d," pLú s,: na:'3e Anežka a dívá se h!l'"d ua maminlu1, h11<·d zase na dráteníka.

"M.ú1í1:1 mi ;:0m1·ela,'' povídá tiše.

An: 1-:!:~t. pol,ývb, chvilku tu ještě pi'ešlapuje a jde, p,., :,vú plťúci. V J.:uchyni zůstala jen ma­ chlapcem. A maminka míchá na pWJ.1H' zúpra~ku, obrací knedlíky o ošetřuje uheú. Nit nic se neptá, a přece jí hoch všechno povíd~,.od poóátku.

Ve V\~snici cltllelw pod horami žila jeho ma­ minlrn s oi:;mi dětmi. 'l'aLínek co vydělal, propil.

Všt~dmy c1~~u maminka živila. Jak to dělala, kdo vi. Bosa b,~hala pu kameni, po kolenou lez­ la po JJOJi, celá se ohnula pod nftšemi s trávou.

Den Z(~ dne, rok po roce. Vlekla se bíd11ě až ně­ kdy ho musila opi'íti o húl. A jednoho dnes ne­ vstala a bylo po všem. Zemi'ela na zápal plic.

Ott:,e si našel jinou ženu a děti se rozběhly du svóla. 'I'en, který tu seděl za kuchyňským st\Jlem u mé maminky, ten dostal několik pa­ sti,:,,!:, k:h,1·ých nikdo nekupuje, a chodil s ni­ mi d1m1 ud domu po rozpálených pl'ažských u­ licích. Tak došel až k našemu domovu a zazvo­ nil. 1 l!.:,ví'dn mu maminka a tu nedovedl vi'tbec nic i'íci: vicPI děti koltnn ní, viděl její zamou­ něné !'Uce, uvti.znnou ,1ái;těru, kuchyň, odkud 8e v~d ila vrmt'.'.

Al,, 'Hlš•' maminka nebyla z těch, které by če1rn dhH1hé vypl'ávění. '"l'uk pojď dál" i'e­ ld:t ťt kývl'.\ na cll'átenika. Hoch položil pastié­ k v 11:1 .,,,..rn, ttst-dl, z:t chvilku měl v ruce lžicl a tutbír:tl i talíi'e polévku. My děti jsme se na ně­ h,, :1,·,t!cb vě dl valy: 'l'o už byl celý umytý, uče­ sirný, a Jxidivnu, měl nu subě košili nejstaršiho bm trn.

O týden později pi'išel zas. Zas dostal oběd, :r.:1se maminka poslouchala vzpomínky na jeho maminku, ani slovem nepforušila jeho vyprá­ vění. ''Ale nějaké skutečné fomeslo bys měl hle­ dat,'' radila maminka a dráteniček hledal a na.šel. Stal se z něho "trubočist." Když si někdy vykračoval s kouli a štětkami, přišel se podtvai

Ve středu, dne 25. záti 1946. na maminku. A tu se přiznal, bývalo mu ten první čas mezi cizími lidmi a v cizím městě tu­ ze zle. Už by byl chtěl někdy odhodit pastičky a nahnout se přes zábradlí do vody. Ale osud rozhodl jinak: našel jinou maminku, která mě­ la své děti, ale v srdci ještě vždy místečko pro zbloudilého Jáno. Ta mu říkala, nesmíš kles­ nout, protože by to tvou maminku tuze bolelo.

Věřím v tebe, Jáno, překonáš všechny nesnáze a bude z tebe slušný a pofadný člověk."

A protože pak k nám chodíval sice celý učer­ něný, ale veselý a spokojený, pevně jsem věřila, že naše maminka umí přinésti štěstí i kominí­ kovi.

M. Mervartová.

..,

111:1

... a .......

C::á

.,,

~~

2CA:

' ~°',:, ~~ a,_

. f~ =-

r~&t

)

'

r= :, ;CJ

~

:£;2 (11~

m~ :i

'""

c· ~

j" o,

?l

lllJl'I

Oz

>

~,, -č í(i)

;J:):C o '1'I c::

GP c:

:o

r~ li Ill

.

:::

fA

n

:c

·o o ... ~

l

~ ~....

....

•

:€: ..{()

:o~-~-Fclg:i ,,o :z;;;..( 'O:,: o

'Cl'.;(JltJJoozZ

:c,!11"! ~ g :i1t ~;: ~:C()

o ...c";U'l'.3

~

'"~$ ~ (ňi~g?l Ěi ••

CJl1

ág~~~~~

-tc:,:,!;,:'l::li!iL.1~ o v mrti'"-.~

:s~ :si -ta,~ 03~ o On,::S:;o~rn:i::

:CJ~:S· ;o ...

:z.o..:i_l"'~ -;,: ,.,,,

~"!?:= ~ rilrn~ @i9 --i~­ w

. £,:, :E q:t.o

4;;>-;i!;(:'

I

m~~~~ffi.:-t

z

a,

"<

a ,u ~i

~I::

~I

:ill'

tářka, ana byla vyslala dcerky světit žito.

VLASTA PITTNEROVÁ:

NA ŽITNÉM POLI OBRAZZE ŽIVOTALIDU ~

atrana 7.

VISTNiK

Ve středu, dne 25. záH 1946.

~

Podle panímámy byla na stole postavena mí­ sa barvených vajíček.

Podala pomlázky každému, kdo vešel do sta­ vení, ať to bylo dítě či dospělý, soused nebo žebrák.

Chvílemi podřimovala a zase vyhlížela ok­ nen:. Po záprsní prícházeta clo stavení dvě děvča­ ta a mladík.

Hoch byl nevlastní synek František, který přl jejím provdání do rychty ještě neběhal. Na něm bylo viděti, co dal práce než byl vypiplán, takže si na něm opravdu zasloužila panímáma božího požehnání, jak hkal rvchtář. Byl hoch nyní již osmnáctiletý: měl do oblouku ohnuté nohy jal<. šavle a jednu lopatku vyšší. Hlava seděla na krátkém krku a ku podivu dlouhé ru­ ce sahaly přes kolena.

Ale tmavé očí a jemný výraz příbledlého o­ bličeje zdobily hocha. který nebyl sice do velké práce, ale dovedl dohlédnouti, takže se již nyní po dědině soudilo, že zůstane asi Fruntišek na rychtě na výměnku a bude u příštího rychtáře šafářem.

Jedna z d,,v.:·.at byla nevlastní, druhá vlastni dcera rycln.ářčlna.

Kačence bylo nyní jedenadvaeet let. To dítě se rychtářky MjVÍ·!e natrápilo. Stálo to mno­ ho trestů od rychtúře a mnoho chlácholení od rychtářky, než bylo děvče dovedeno k tomu, a­ by řlkalo rycht:'ih e: Vy a maminko! Až pak rychtářka lata dobrým nápadem, počala děv­ četi tak říkatí sama. Vzbudila tím smích za­ mračeného dítf,te 11 bylo vyhráno.

Jániéek dčlal moudrého, zvykl si říkati druhé matce: panímámo! jak zvykla si později Ka­ čenka s F'rantišk,?n1. Otci říkal! děti také: pan­ táto!

Kačenka vyťi\•;t:•.lado nehezkosti. Měla stále. červené, [ak ,;,:, rn á, "krhavé" oči, .stále vyráž­ ku v obličeji i po těle. Neprospělo žádné kou­ pání, žádné mazáni. Lékař mínil, že jest to dě­ dictvím po nezdravé matce. A zůstala plačti­ vou. Dovedla se rozplakati při každé příležito­ sti, pro nic za nic, ale v skrytu nejčastěji pla­ kávala, ŽA jest nehezká.

Rychtářce býva1).. ji lito a mrzela se, že lidé budou mysliti, že snad ona děvčeti ubližuje.

Rychtái· jí to vymlouval, míně, že jak bývala jeho nebožka žena nemluvnou a zlobivou. Ka­ čenka jest plaětívou.

A přece se Kačenre hlf:.,!lr:i '.':::dm: nehezkostí a nemilé povaze pro věno dosti ženíchu.

Dívka byla dosti rozumná, že nedbala o vdav­ ky. Věděla, že by sl bral ženích jenom její pe­ níze.

Dcerka rycntářčína, třtnácttletá Maruška, byla děvče jako z ruže květ. Měla po matce he­ zoučký obličej a modré oči, po otci vysokoupo­ stavu a černé vlasy. Byla miláčkem všem v ro­ dině i v celém příbuzenstvu.

To za matku, která svému muži opravdu spříjemntla život.

Rychtái·ku měl její muž upřímně rád, tak jako ona jeho, žili spolu jako dvě zrnka v klás­ ku. Nechlubil se rychtář jako bratr Vojtěch, ale bylo na něm viděti, že jest úplně spokojen.

Všecko příbuzenstvo si rychtářky vážilo a ona byla ráda dobré vull. Čeládka se na rychtě držela a po celé dědině byla jedna řeč, že rych­ tář teprve druhou ženou trefil na pravou rych­ tářku.

Stará panímáma na výměnku umírajíc žeh­ nala ženě rychtářově jnloo vlastním dcerám.

Rychtářka zvážněla lítostí, že tak mnoho mi­ lých jim odebrala smrt. Po staré rychtářce té­ hož roku zemřela v týdnu i její matka.

Po úmrtí své matky vzal rychtář otce ženi­ na na výměnek, ač mu u syna ničeho neschá­ zelo.

Pobyl sl Voldan v blahobytu u dcery po ně­ kolik roků á po jeho smrti se po dědečkovi všem stýskalo.

To si tak dnes všecko znova přemyslila rych-

František šel s nimi, jako viibec stále chodil a zabýval se s Maruškou. Měl ji raději než vlastni sestru a bratra. , Panímáma vítala vrátivší se děti přívětivými slovy.

Kačenka pověsila bílý džbánek, ve kterém nesla svěcenou vodu, na lištvu a František vy­ právěl, jak žito pěkně stojí.

"Slyšeli jsme skřivánka," oznamovala Ma­ ruška.

"A Maruška zpívala písničku o žitu, o Kaino­ vi a Abelovi," dodal František.

Rychtářka se usmála, bylať opětně jako kaž­ doročně vykládala dětem, jak toho roku, kdy se provdala na rychtu, šla s nimi světit žito a zpívala onu písničku. ~ohladila rychtářka svoji dcerku a tázala se: •iJána jste neviděli?"

"Viděli, panímámo, šel k městu," řekla Ma­ ruška.

Po buclaté tvál'i rychtáí·čině přeletěl stín.

"Přece jsem mu í·ekl," pravil rychtář mrzu­ tě.

"Nechte ho, pantáto, nedá asi jinak," paní­ máma povzdychla.

Kačenka pozorovala rodiče jaksi škodolibě.

Usedla u okna a vzavši si jedno vajíčko, o­ tloukala slupku a olupovala je pomalu.

"To on bez pomlázky nebude," usmála se.

"Ty tu mlč!" řekl otec. "S Jánem to nebude dělat dobrotu; já budu muset sám k těm lidem dojít a fict jim, ať sl ta holka na Jána ne­ mysli. Taková nevěsta se na rychtu nehodí."

"O mně jste to, pantáto, před dvaceti léty taky i'ekl, a pak jsem se sem přece ,hodila," pravila panímáma s mírným úsměvem.

"Ale pro jinýho ženicha. Ne tak, jak si bratr myslil, abychom zde spolu hospodařili, ani k němu, kdyby si byl za svou pretencu něco kou­ pil. On byl zvyklý hOspodařit a viděl od malič­ ka hospodařit z plna do plna. Někde začit s dluhy a přičiňovat se od .té brázdy, to pro ně­ ho nebylo. Ale jál'.·ku náš Ján bude hospodařit s náma a pak Jednou pro nás, my ještě na vej­ měnek neplijdeme. A to si sem musí dovést ne­ věstu ze selské krve, která ví, co je selská prá­ ca, jak člověk žehná tu hroudu I zrno, jako by chodil na to osení zrovna dejchat, jak zná kaž­ dej strom ve svým lese. Taková holka z města, taková panna slečna se sem nehodí," propoví­ dal rychtář, přecházeje po světnici.

"A Ján tu pofádem na mne: Panímámo, spravte prej mi to hu pantáty! Jakpak já to mám spravit?" panímáma vzdychla.

"To není tak, jako když to spravovalas, aby Ján nedostal někdy vejprask," maně se rychtář usmál. "Však on zapomene, když huvidí, že to jináč nejde. A s těma lidma v ty hospodě pro­ mluvím. Zejtra po kostele se tam zastavím. Ne­ lekej se, panhilámo, mť1žešjít se mnou, abys slyšela, co jim i·eknn. Nač protahovat, co ne­ mťtžetrvat."

"To se bude Ján kohouiit, on mluví jenom o slečně Miny11ce,"i·eklaKačenka.

František s Maruškou byli zatím zase vyšli.

"S tím hospodái'stvhn by to s tou hospod­ skejch Minynkou snad přece šlo. Vždyť by sl dala i'ict a navykla by. V takovým gruntě, jako je rychta, by jářku na ňáky škodě nesešlo. Ar­ ci ten klobouk a ty paraplíčka - to by zde ne­ mohla nosit. Zde musí jít hospodyně na pole s motykou a ne s paraplíčkem. Chodí asi ona do­ ma na pole jenom dohlížet a ne pracovat," mínila rychtáí·ka.

"Není ze selský krve a neměla by k práci, lás­ ku. Ať si Ján přivede selský děvče, třeba by červenýho grejcara nemělo, a jářku bude to naša dcera. Ale měšťku nechcu a nechcu. A k tomu z hospody, od šenku! Taková Je zvyklá jenom se s lidma smát a ničemnosti hovořit.

A pak musí znát, jak to na selský hroudě cho­ dí. Až budeme na vejměnku, a to ne sami, s Františkem jistě a třeba i s Kačenkou, to mu­ sí bejt pak selská ženská, aby pochopila, že si vzala s mužem i jeho lidi a ti že také patří ke gruntu. Tak jako ty, panímámo, jsi se nelekala vejměnkářky a třech nevlastních dětí. A mělas přece taky něco svýho," pravil rychtář.

"Copak já," řekla rychtářka a zasmušila se.

To pantáta nevěděl, co mnohdy zakusila s dět­ mi, co před nim skryla a jak pokorně přijitnala

od výměnkářky všeliké špičky, že jinak to cho­ dí na rychtě, než na malém živobytí.

"S Maruškou pantáta na vejměnek ani nepo­ čítá," prohodila Kačenka.

"Marušku vdáme, ta nám nezvostane doma ani do dvaceti let. Taková rfižička," usmál se l'YChtář.

"Arci, arci," svědčila Kačenka, a do zarud­ lých očí se draly slzy. "Švagrů.v Vojťánek beztak Nká, že si ua nt počká. Arciť jsou to děti a blízká pi'ízel'l., ale" - rychtářka nedořekla.

"Vojtěch bude dobrým hospodái'em jako jeho tatík. A nebude přetížen. Dvě sestry z gruntu vyplati a pů.jde to, zaseje z plna do plna. No, však je z rychtářů. Aspoň by nám dítě zústalL> .dýl doma," rychtář se usmíval.

"Vojtěchovi je osmnáct, Marušce tl'ináct a huž smejšlíte na svatbu," řekla Kačenko osti'e.

"Budou oba k tomu," odvětil otec a více mrzutě než smutně se podíval po Kačence.

Ta vyšla, skrývajíc obličej do fěrtochu.

"Bude asi plakat," řekla rychtářka.

"Může mět rozum. Já nedovolím, aby se vda­ la, leda by byla zdravější. Ale dostane asi ča­ sem souchotiny, jako její máma. Pánbúh jí od­ pusť. Opravdu - Maruška je nejvíc naša. Ja­ ko dobrá hodina, jako ty, panímámo. Phil bych ju Vojtěchovu synovi; když nedostal táta 1mí.·· mu, ať se majou mladí," rychtái· popleskal IÍ,e­ ně na rameno a pozvedl jí kulatou b1·acln.

Hezky slušelo ryc,htáři to polaskání se žeuou.

Nebyl vzdor prošedlým vlasům stál' a věru, že by se za výměnkáře posud nebyl hodil. Říkával vždy, že pod šedesátku na výměne!{ nepújcle.

A dokládal, že by chtěl Marušce co hospodái· na vládě vystrojit svatbu a nikoliv ji synovi nástupci přenechat.

A nástupce činil mu starosti. Zakoukal ;;e do děvčete, které pro něho nebylo. Hezká a chytrá dívčina z hospody dala si í·íkat od městských lidi "slečinko" a od venkovských chasníkťt "Mi­ no", jen aby je přivábila za hosty. Z rychty to věděli, proto se mrzeli.

Jan se líbil ji a jejím rodlči1mse líbila rych­ ta. Dali si práci, úby pi'íštiho rychtái·e udl'želi.

Jan jim větil jako slepý a doma rodičtuu vzdoroval. · Jak se doma zmínil, byla mrzutost. Rychtái· nedbal jej vii.beeješte ženit, soudě, že má mla­ dý hospodář času dost, neboť sám se ženil ta­ ké až v šestadvaceti letech.

Rychtářka by se málem byla z velké svojí dobroty za něho přimlouvala. Povolovala Jano­ vi od mládi a dobrotou dokázala u něho mno­ ho,. ač si také někdy zaplakala pro jeho nepo­ volnost. Otci to raději skrývala.

K večeru si vyšli rychtář s rychtářkou do po­ li, jak každé neděle bylo jejich zvykem. Šli váž­ ně, jak se na ně slušelo, rychtářka stále o krok pozadu za mužem.

Těšili se z bujného žita a rychtáí·ka vzpomí­ nala, že pfed patnácti léty vykládala nevlast-­ nim dětem, jak jim bude péci z mouky chléb a koláče.

"Jen abysme letos z nového jedli s dobrnu villi," povzdychla a rychtář ji tiskl ruku.

IV.

Druhého dne se rychtářovi po kostele zasta­ vili ve městě v hospůdce, u rodičť.l. Mininých. kteří měli poblíž kostela malý domek: k němu náleželo několik měr polí.

Hostinská živnost udržovala se v té rodině po léta. Hospfidka byla navštěvována nejvíc!;) ptespolnimi lidmi. Městšti že se tak někdy pod­ večer stavili "U zeleného stromu"; hlavní od­ byt a schůzky byly zde v neděli, o trzích a jar­ marcích.

Jitmlce oá "stromských," jak se držitelťlm hostince vždy tikalo, byly rozhlášeny po celém okoli a dělával jich hostinský po kolika dro­ bech. I v létě měl na ně odbyt. Chlubíval se, že v létě pracuje ve sklepě, aby maso rychle styd.. lo a prejt v jitrnicích nezakysl.

Sklep byl vlastně klenutá komora s dláždě­ nou podlahou.

Rychtářovi po léta stavovali se u "strom­ ských" a byli s nimi vždy zadobře.

Rychtářovi, přišedše po ranní do hospody, ~ádali hospodského, aby Je uvedl zvláště do po­ kojička, že mají cosi dllležitého mluvit s níni a leho ienou.

.Strana 8.

Dojmy AngUčanky o ČSR. Briti-;ká rozhlasová společnost zařadila v re­ laci pro S<'\'crní Ameriku přednášku mladé vrrlecké pracovnice paní Bellndy Daviesové, která se svým chotěm, britským poslancem, byla nedávno hostem československé vlády.

Paní Daviesová pověděla o svých dojmech z Oeskoslovenska mimo jiné: V lednu byly podmínky velmi špatné. Bylo tak málo paliva, že jsme mrzli i v nejlepším hotelu v Bratislavě, a lidé v soukromých do­ mech trávili většinu svého času zachumláni v kabátech. Byli hubeni a vypadali nezdravě, B:dyž jsme se vrátili do Prahy v květnu, byla to zázračná změna. Lidé byli opáleni a zdraví, a paliva bylo tolík, že na ulicích mohla celou noc zářtt neonová světla. Ovšem stále ještě se lecčeho nedostává.

Také zásobovací situace byla v lednu pod­ ~;t.atn'.1 horši než v Anglii. Nyní myslím, že ve většině věcí jsme na tom asi tak stejně. Za ná­ pravu vděčí Československo dodávkám UNRRA, které opatřily zemi pochoutky, jaké neviděla po léta. Mléka je hrozně málo a špatné jako­ stí. Strávili jsme den v proslulých slovenských lázních Píešt'anech a tam na koupalíštl jsem viděla nejvyhubleiši děti, s jakými jsem se v f:ivotě setkala.

U dospělých je ohromná schopnost zotavo­ vat se, a já jsem v Československu nevycháze­ la z údivu, když. jsem se setkala s lidmi. kteří pro~ili šest let v koncentračních táborech a ;::i'ece dnes nenesou vnějších známek soustav­ ného vyhladovováni, jemuž byli podrobeni.

Mnoho záleží na letošních žních, ale jestliže UNRRA koncem roku zastaví dodávky, nemohu !:li ani pomyslit. co bude příští zima znamenat pro děti v Evropě.

V Československu je ovšem také černý trh.

Stejně jako v Anglii. jsou jeho hlavním před­ métem luxusní potraviny.

Oochcslovácí. jak často sami přiznávají ma­ :ii bláznivou ctižádost, co nejlépe krmit hosty. (ílovanskou pohostinnost nemůžete potlačit i kdyby měli nakupovat potraviny lla černém trhu nebo si utrhnout od svých hubených pří­ dčlít. v !1:dn11. ať jste přišli kamkoliv. mluvili lidé o znárodnění průmyslu a odsunu německé menšiny. v květnu s blížícími se volbami kde­ kdo hovořll o politice. V květnu jsme navštívili jakési "znárodněné město" Zlín na Moravě, kde jsou Bat.'ovy továrny na obuv. Hovořila jsem o znárodnění s dělníky, s úředníky, s mi­ nistry a s členy všech politických stran. Myslím, že dělník si jasně uvědomuje, có vše je v sáz­ ce v jeho zemi. a má pocit takové odpovědno• stt a zároveň bezpečí. jaký dosud nikdy neměl.

Prumyslnící na druhé straně, ačkoliv jsou od­ hodlání z vlasteneckých důvodů hájit program znárodnění se domnívají, že znárodnění bylo poněkud přiltš extensivní a že odpovědní číní­ tele v podnicích byli v mnoha případech vybi­ ráuí spíše z politických důvodů než pro od­ bernou kvalifikaci.

Nčkt,i·i lidé také vyslovili názor. že je v pod­ nicích pfílíš mnoho politiky, a myslím, že v mnoha případech je to jistě pravda. Musím řl­ ('Í. že jsem v lednu měla dojem, že znárodně­ ní bylo sice za zvláštních okolností, v nichž se země po osvobození octla, nezbytné. ale že bylo provedeno priltš náhle a bez základního ho­ spodářského plánu. Po čtyřech měsících &3 mí ovšem zdá, že plány se už začínají rýsovat a CE'lý systém se upevňuje.

Druhým námětem konversace byl od s u n Nemců, Čechoslováci se stále ještě musílí hájit pn>ti špatným informacím a mylným výkla­ dům, které byly rozšířeny v ostatním světě. Č:>~i se pomalu začínají cítit lépe, jak s,e jejich zcrně postu cně zbavuje možného nebezpečí no­ vého irendentistického hnutí. Čechoslováci mají největší obavy z toho, že se znovu vynoří Německo jako vojenská moc.

Strach z Ruska sotva existuje i mezi těmi, kdo jsou protikomunistického smýšlení; celá země se dívá na svůj pakt se Sovětským svazem ja-

ViflBTNiK ko na skutečné zabezpečení. V očích českoslo­ venských komunistů Rusko 'a komunismus jsou synonyma. V očích všech ostatních, s výjim­ kou krajní pravice, je láska k Rusku, ale zře­ telné námitky proti komunismu a komunistic­ kým methodám. Československo je klíčovým bodem mezi Západem a Východem a každý Čechoslovák se zdá být současně člověkem zá­ padním i východním; tato skutečnost má za následek logiku, která často udiví i tak nelo­ gickou ženu jako jsem já.

Kombinace českých zemí a Slovenska, vzhle­ dek povahovým a jiným rozdílúm, se zdá na první pohled nelogická. ale osvědčuje se.

----)

. "" .

(----

Řád Přímoi'í, číslo 143., Inez, Texas.

Ctěné sestry a brati'i!

Tímto vás uvědomuji, abyste se všichni do­ rJ-•nrili cl{) pi'·íští schúze, neb budeme mít dúle­ žité jednání.

Jak jest vám všem známo, všichni naši čle­ nové kteří sloužili v minulé válec, vrátili se nam domu, tak ze náš fad neztratil žádnémo a múžeme býti rádi, že se tak stalo. Bylo by zá­ hodno, abychom jim uspoi'ádali nějakou zába­ vu, buďto obcd aneb večci'i, a pohostili je.

Druhá věc jest. na pi'íští rok budeme slavit zlaté jubileum. totiž naše Jednota bude slavit 50 let svého trvání, a náš Věstník vyclá jubilej­ ní číslo, zkrátka i'ečeno, i'ády mají sepsat děje­ pis od svého založení, zakládající členy, kdo byl nápomocen, jak byl i·ád činným na poli brati·ském. národním a podpúrném, a také ně­ jaké fotografie, bud' zakládajících členú, aneb všech členú. aneb Dětského odboru.

Tyto dvě dúležité věci míníme v příští schúzi prodebatovat a taky rozhodnout, co budeme dělat, tak přijďte všichni a buďte činnými čle­ ny, nespoléhejte, že to vaši úředníci budou sa­ mi dělat; ta naše Jednota jest taky i vaše Jed­ nota a jest to vaše povinnost se dostavit a vy­ slovit se, co si pfojete.

Pravidelná schúze bude druhou neděli v í·íj­ nu dne 13. o dvou hodinách odpoledne. Na shle­ danou! S bratrským pozdravem, Leo Krause, Jr., taj.

----)

.

. .

(----

1\linistr Ri11ka o nutnm,ti obchoclních <loho(l s Rakonsk<'m.

Ve vídeňském deníku Neues Oesterreich je u­ vcřc.Jněn interview s miniRtrcm zahraničního obchodu dr. Hubertem Ripkou. Ripka zdúraz­ úuje, že nyní pi'išcl okamžik dohodnout se o kompensačním obchodě Československa s Ra­ kouskem a zahá.iit rozhovory o pi'ípadné ob­ chodní smlouvy, Československo má zájem o to pi·ispět Rakousku k hospocláfakému ozdra­ vení. Mezi Československem a Rakouskem není nyní na rozdíl od první svě1 wé války politi­ ckých nebo hospodá:fakých ko•,fliktú. Zeměpis­ ná poloha Rakouska určuje mu nejen určitá o­ patření, nýbrž poskytuje mu i mnoho výhod.

Rakousko na pí·. múže těžiti z transitní dopra­ vy do Terstu a Československo je opět transit­ ním územím pro dodávky polského uhli do Ra­ kouska. Oboustranná shovívavost je v zájmu o­ bou států.

----)

...

(----

Vedení soeiálně-demokl'atické souh1así s <lncšní linií čs. zahrani.ční politiky.

Ministr prúmyslu Boh. Laušman v Právu li­ du prohlásil, že sociálně-demokratická strana jde s komunisty tak .iako s ostatními stranami Národní f1,onty. Zdúraznil, že opatfová.ní pra­ f'{)VnÍ<'h sil mn::;í být dobrovolné, neboť zásah do osobní svobody člověka je oprávněn jen ve velmi. dftležitém zájmu národa. Zastupitelstvo st,rl'!ny sociálně-demokratické souhlasí s dosa­ vadní linií zahraniční politiky, opíraJící se o Sovětský svaz a zachovávající tradiční přátel­ ství k západním d~mokraciím. Socialisté v me­ zinárodní politice jsou proti všem kombinacím a blokúm namfreným proti Sovětskému svazu.

Strana sociálně-demokratická bude vydávat časopis Mladý socialista.

----)

...

•. (.--­

l<leo]ot:iťká universita českých komunistů.

V úvodníku Rudého práva vysvětluje šéfre­ daktor Rudého práva Gustav Bareš poslání púlroční vyšší ústřední školy české strany ko­ munistické. Jde o ideologickou universitu ko­

munisti\.

Ve středu, dne 25. září 1946 .

RESOLUCE SOUSTRASTI..

My, nížcpsaný resolu(:ni výbor h'tdu Pokrok Sweet Hóme čís. 63.- ve Swc,2t Home, Tex., pro­ jevujeme upi'ílnně cítěnou ::;onstrast pozústa­ lé rodině nad úmrtím jejich otec a staí'íčlrn, Jaua Studeného, který skonal 25. srpna 1946. ve stúl'Í 74 roků.

Zesnulý byl členem naseho h\du 40 rokú, vždy zapravoval své spollrnvé zúležitosti přes­ ně, byl dobrým v!a1,teno~m a dobrým ame­ rickým oB'ean<'m.

Náš hícl Pokrok Sweet Hcnw t·í::;. G3 vy.<;lo­ vujc upi'ímnč citčnou soust,r:,.st nad :,;trátou našeho spolubrat;ra. Dudiž jemu země lehká a odpočívej v pokoji..

Emil Kutač, Karel Havlík, Rudolf Šalena, resoluční výbor.

.

----)

""

.

""'

~

~----.

ZPitA.VA. n:nmA POTI~ŠÍ.

Milý brn ti'e rcda ktore!

Sděluji že Sok. Jed. v Yukon, Ol{la. poslala žup. ústí·. $118.17 z výtězku župního "Vefojné­ ho" co pi·íspěvek clo cestovního fondu. Těšíme se z toho ovšem, neboť v roce 1947 a na slet do ČSR .. bude značného fondu k výpomoci borcúm naším zapotfobí, avšak budeme se snažit a pro­ síme Vás a naši pfatelskou vei'ejnost o podpo­ ru. - Na zdar!

L. O. Hošek.

~

---)

(---

DRAZÍ PŘÁTELÉ!

Dlouhých šest let podvýživy, bícly, v zimě· ne­ clostatlrn topiva a teplého oděvu vyčerpalo tě­ lesnou resistenci dětí ve staré vlasl,i. Zprávu nám o tom neblahém stavu po návratu z Če­ skoslovenska podává Melvin A. Glasser, assi­ stent i·eclitele amer. Červeného ld'í:,;e. Shledal, že jen v Praze je 70 procent dětí zachvácených tuberkulosou. Již po první vúlcc jsme hleděli čelit této zálrní·né chornbč úízením celoroční Ozdravovny v Černovicích u Tábora pro nuzné choré děti od 6 do 1,1 lcl.. L:'ú;l,yplným ošet.i'c­ ním, náležitou stravou. klidon a clrn:,;ností se tam v k1mím, ::;lnncrm prnzái'ené>m vzduchu od r. 1919 do 193!) na i:~l yi'i 1 isír<' cl čti .iakoby zá­ zrakem u:,;dravilo, mnollé> za 3 mč-síce. některé za 6 měsícú. jin6 :,;n <lrlší dobu. Za poslední války se v díle pokrni::.ovalo a pokračuje se i

teď.

Protože však zdravotní správa republiky ne-· dovoluje ubytovat;i choré dM.i v sešlém teer a zavlhlém zámku je nezbytno vystavět.i na krás­ ném svahu nad rozsáhlým !()sem budovu no­ vou, vyhovující veškerým 7,dravotním poža­ davkťun. Než bude vystavená bude o naše cho­ vance postaráno v prozatímním pi'íbytku.

Na trvalou stavbu Dčt;-;J,é Ozdrnvovny je po­ třeba značného foudn. Víme pfat.clé drazí, že v upi'ímné lásce vzpomínúto na česl,é děti aže si přejete, aby z nirh vyrn1,;U zdnt.ný národ a tak laskavě a r:'lcli pi·i::;pé,kt() jde-li o tak dflležitý úkol. Až přijedC'te do ÓC'ch a 1wv?;ivíle ů0rnovi­ ce. uvita.ii Vás radostné hlasy dětí, kterým jste poskytli pomoc.

Každý dar vděčně oc<'ní poklndník Karel Smrček. Boh. Sav. and Loan Ass'n, ,11!)-.3rd S. S. E., Cedar Rapids, Iowa, S pi'.-átelskými po:,;clravy za Výl~nnný výbor.

Dr Anna Heyhergrová.

z

____

)

. . .-;..

(----

proj!'vu .Tožl,y Davicla v Žatci.

Podle zprávy v Národnírn osvobm~011í pí·edse­ da ústavodárného Náťo1'111ího shre>múždění Jož­ ka David na projevu v ž.atci žádal. ab yparla­ ment vypracoval a schválil návrh ústavy. Do­ poručoval účelnou dělbu práce. Vláda by měla mít iniciativu a vedení ve dvouletce a parla­ ment v ústavě. Zastupitelstvo strany sociálně­ demokratické projevilo souhlas s názorem po­ slaneckého klubu sociálně-demokratického, po­ dle něhož vypracování ústavy je právem a po­ vinností ústavodárného Nůrotlnill.o shromáždě~

ní.

Ve středu, dne 25. září 1946.

Rusko a Dardanely.

Donald Bell.

Sovětský požadavek revise smlouvy z Mon­ treaux, jíž se řídí přístup k Dardanelské úžině, nebyl překvapením, nebot.,-Rusko dávalo již dávno na jevo, že není spokojeno s touto me­ zinárodní dohodou z roku 1!)36, jež mu za války tolik škodila.

Sovětský zahraniční komisař Vjačeslav M. Molotov informoval tureckého velvyslance v Moskvě Selima Sarpera již v červnu 1945, že by měl být vypracován nový statut o správě Dardanel, sousedících s černým a Adriatickým mořem.

Když se o měsíc později sešla Velká trojka v Postupimi, souhlasili Truman, Attlee a Stalin, že je třeba smlouvu z Montreux zrevidovat. Po­ dle svých ustanovení byla by se smlouva z Montreaux automaticky obnovila na dalších 5 let, kdyby proti ní nebylo bývalo protestováno do srpna letošního roku. Proto nečekali Ruso­ vé na konec pařížské konference a příšli s tím­ to novým významným problémem velmocí.

Kontrola Dardanel je dávná ruská touha. Po dvě století již odpíraly Anglie a Francie, jež se obávaly ruského vlivu ve východním Středomo­ a Rakouská říše, jež byla soupeřem Ruska na Balkáně. Avšak obě skupiny podepsaly jednou tajné dohody, jimž vydaly Bosporus a Darda­ nely carům. K první z těchto tajných dohod došlo na sklonku 18. století s císařem Josefem II. a druhá byla podepsána 18. března 1915 An­ glií a. Francií.

Když posunula Kateřina Veliká hranice Ru­ ska na západ a počala ohrožovat silné posice Švédska a Polska, spojenců Francie, podnítil francouzský státník Choiseul Turky k útoku na Rusko. Tak počala roku 1768 rusko-turecká válka, jež skončila 1774 porážkou Turků. Rusko zakotvílo pevně na severním pobřeží černého moře a dobylo Krym.

Avšak ctižádostivá císařovna Kateřina se s tímto vítězstvím nespokojila. Přemluvila ra­ kouského císaře Josefa II., aby se súčastnil roz­ dělení turecké říše jako se před tím sůčastníl rozdělení Polska. Byla uzavřena tajná smlouva, podle níž mělo být Rakousko rozšířeno hlubo­ lm na Balkán n obnovena Byzantská říše s ru­ ským velkovévodou na cařihradském trůně.

Tak zri\ala druhá rusko-turecká válka r. 1787.

Rusové znovu zvítězili. Ale Rakušani byli méně úspěšnt a uzavřeli se sultánem zvláštní mír.

Kateřina byla nucena uznat tureckou správu Dardanel. il\111 Pak se ruská taktika změnila. Carové spolu­ pracovali s Anglií a Francií a podporovali bal­ kánské národy a Řecko v jejich válkách za o­ svobení z tureckého jha. Ruské armády se ob­ jevovaly na Balkáně jižně od Dunaje a Turci byli nuceni postupovat území a dokonce při­ stoupit r. 1831 na alianci, jíž získali Rusové o­ nu kontrolu Dardanel, které se nyní domáhají znovu naléháním na změnu smlouvy z Mon­ treux. Avšak západním mocnostem se nelíbilo toto rozšíření ruského vlivu na Střední a Blíz­ ký Východ. Podporovaly sultanovy pokusy o odstranění ruské kontroly a připújily se k Tu­ recku v Krymské válce, jež skončila r. 1856 zdr­ cující ruskou porážkou.

Bismarck dopomohl Rusům k získání vlivu v Černém moří, který ztratil za Krymské války.

Podnítil cara Alexandra k nové válce s Ture­ ckem, jež skončila r. 1878 ruským vítězstvím.

Avšak na mírové konferenci Berlínském kongresu z r. 1878 - odmítl Bismarck spolu s Anglií. a Rakouskem přiznat Rusku Cařihrad.

Hrabě Witte, rusky premiér v době, kdy na­ vštívíl císař Vilém II. cara. odhalil ve svých pamětech, že kaiser tf•hd~r znovu nabídl Darda­ nelv Rusům. Car však odpověděl: "Bude-Ii nám třeba Caříhradu, vezmeme si jej sami bez vaší pomocí."

7,q první světové války se vyskytla nová pří­ ležttost k usnadnění dávné ruské touhy. Anglie a Francíe se snažily zaujmout cara Mikuláše proti těm rádcům, kteří se přimlouvali za zvlá­ štní ruský mír s Německem. Proto podepsala Francie a Anglie 18. března 1915 s Ruskem tak ří

zvanou cařihradskou dohodu," podle níž mělo

Strana 9.

Vl1JSTNÍK

Rusko dostat Cařihrad, západní pobřeží Bospo­ ru, Marmotského moře a Dardanely a část již­ ního Thrácka a Malé Asie. Anglie měla za to rozšířit pásmo svého vlivu v Persii.

Když se zmocnili v Rusku vlády bolševici, stala se tato dohoda nepotřebnou. Poražené Turecko musilo otevřít Dardanely britským válečným lodím, jež vypluly do óerného moře na podporu caristických generálů, kteří bojo­ vali proti rudé revoluci. Po celých sto let se An­ glie snažila uzavřít Dardanelskou úžinu všem válečným lodím vyjma tureckých, aby tak chránila bok své "životní linky" p'řed ruským útokem. Nyní však, když Rusko přestalo být po­ kládáno za námořní velmoc, se anglická politi­ ka změnila. Smlouvou, uzavřenou v Sevres v srpnu. r. 1920, byly Dardanely otevřeny všem válečným lodím jak v míru tak za války. Tuto smlouvu bylo nutno dvakrát změnit, poprvé v Lausanne v r. 1926 a pak v Montreux o deset let později. Turkúm se na konec podařílo obno­ vit svou suverenitu nad Dardanelami a právo je opevnit.

To bylo výhodné pro Anglii, jež se obávala obnovení ruské síly a v důsledku toho se vráti­ la k své staré polit.ice zablokování Ruska v Čer­ ném moři.

Za druhé světové války bylo Turecko formál­ ně spojencem Anglie. Dovolilo však: italským a německým lodím, aby projížděly Dardanelami, čímž pomáhalo německému útoku na jižní Ru­ sko. Nyní se sověty snaží získat znovu kontrolu Dardanel, kterou měli před stoletím, kdy obra­ na Dardanel proti západním velmocem byla společným cílem Turecka a Ruska.

----)

.. ..,. + (.----

v

Zivot v ruském táboře.

A. Pospíšilová.

V táboře nebylo nikdy více než dvě stě lidí.

Jednotlivé národy se držely pohromadě, neod­ dělovaly se však od ostatních, naopak, časem se vyvinuly hojné mezinárodní styky hospodář­ ské. Mezi Italy byli dovední krejčí, šít a vyšívat uměly i Maďardy, jeden Čech byl švec a byli tu odbornici na radioaparáty, všichni pak dí­ lem měli, dílem všelijak nabývali zboží, které tu a tom toužili směnit za jiné. Výměnný ob­ chod s cizinci pěstovali i ruští vojáci a leckterý obratný repatriant pří tom nahromadil znač­ né hodnoty v naturáliích i v penězích. Zvláště čilí obchodnici se přiřadill k vládnoucí třídě. neboť opatřujíce ruským nadřízeným tu kůží na boty. tu léčiva a jindy jízdní kolo, radový přistroj nebo náramkové hodinky, nabyli velké volnosti, nepracovali jinak a stávali se před­ mětem závistivého žehráni.

A přece nikomu ruští nadřízení nezavdávali příčin k nářku. Byli to rázovití lidé, jejichž ve­ litel, dobrovolník už z dob občanské války, v druhé světové válce podplukovník, štíhlý, dva­ ačtyřicetiletý Sibifan z Irkutsku. Vynikal roz­ umovou věcností. Ve své krásné vile, kde bydlil sám jen se sluhou a pobočníkem, otočil za se­ bou vždycky klíč, kdykoli vyšel z pokoje, a vě­ ci tak cenné, jako třebas cukr, zamykal neo­ chvějně do šatníku, ač mezi ním a starým slu­ hou byl vztah dojemně citový. Jednoho dne z nenadání dal stavět plot okolo domů, v nichž repatrianti bydlili: měla pNjít komise. k revisi tábora. Dobrá, ať vidí, že vše je podle předpí­ su. Ovšem za celé měsíce potom nikdy od niko­ ho nebyla žádána propustka ani k cestě do sou­ sedního města, ačkoli dohoda mezi velmocemi jí předpisovala pro každýrepatrínntův krok z tábora. Nu, náš komandant žil a nechával žít.

Byl rád vesel, rád se dával fotografovat, rád zval hosty, rád chodil v civilu tančit do tábo­ rové kulturní síně, venkovského to kina s ne­ rovnou podlahou a atmosférou nevýslovné bez­ starostností, jaké mohou olcoušet právě snad pouze lidé. v přítomné chvíli svého života ne­ poutaní nijakým vážným nebo dalekosáhlým závazkem či povinností. Bylo přece vteřinu po válce, chvíle oddechu a uvolnění.

Správcem tábora byl starší litěnant v poně­ kud přezrálém věku. Věčně s holí v ruce, proto­ že měl jednu nohu ochromenu. Byl odpovědný za techniku udržování pol'áclku mezi repatri­

anty. Spory rovnal sv~bytně: ztratil se ti vozík

a ukazuješ na pachat€le? I že se ti chce, zaber si někde jiný, budeš-li potfobovat, ale nač ti vozík, dáme zapřáhnout a odvezeme ti, co po­ tfobuješ. Jízdní kolo? Pfoce nevadí. až nějal<ó uvidíš, vezmeš si náhradu comme-ci comme­ ca. Jen v jedné věci byl neúprosný: když ba­ culatá Štefka, kterou zahrnoval nekonečnými dary, šla tancovat s černovlasým Ettore Italo. Štefka tancovala ráda a hezky, Ettore také a Mišo netancoval. Tu se zasmušil a nechtěl už Štefku vidět. Ale Mišo, vždyť to není nic zlého!

Ne a ne. nepodívám se už na ni. Ach ovšem, Míšo měl zlé zkušenosti. Býval v rudé armádě majorem. A zabil svou ženu, která ho oklama­ la. Teď byl jen Htěnantem a vyhýbal se nové pi'íležitosti k žárlivosti. Ale když jsme odjížděli i se Štefkou, koulely se mu slzy po vrasčitých tvái'ícll.

Náš felčar Archip Archiptěvič byl přemýšli­ vý Ukrajinec. Rád rozprávěl o své zemi a jejím zi'ízení, o výborných možnostech výdělku pN dobré výkonnosti a o potřebě kultury. Kultura mu byla kamenem úrazu pi'i úvahách o válce.

Chodě po zahradě lazaretního domu jednou v podvečer, byl obzvláště trápen pochybnost.mi pi'i pohledu na krásně obdělané záhony, které tu zbyly po německém majiteli, na dobře opa­ trované stromy, na pěkné rozvržení místa. k němuž se družilo znamenité zaí·ízení domu s bohatou knihovnou. Po mnoha myšlenkách na­ šel konečně ldíč k otázce, jak to. že tato veliká kultura byla pfoce poražena, ač do té chvíle platila theorie, že kulturnější, pokročilejší ná­ rod zničil barbary. "Nu což. kultura, kultura to byla. jen dost jí nebylo." vzdychl. A od té doby teprve uspokojeně požíval pÍ'Íjemnosti vítěz­ ství. Opacienty se staral dobfo a vyléčil, ačkoli nebyl lékař·, i složité případy furunkulosy, s jakými by měl co dělat kterýkoliv odborník.

A co děvoř.ky? Bylo Jich tu kupa. Většinou mladé, osvobozeny z prací, k nimž je Němci od­ vlekli. rozkvétaly v svobodě a v množství no­ vých elegantních šatú. všecky s trvalou ondu­ lací, pěkně navoněné, s lakovanými nehty. Psa­ ly v kancelái'ích, vydávaly potraviny, pilně va­ řily, obsluhovaly, drhly a myly, rády se smály, těšily se domú, chodily tančit a byly na zá­ pndní pi'edstavy neslýchaně cudné. slušné n zdrželivé. Zarja, světlovlasá seržantka z Taš­ kentu. libující si, jak krásně ruský bajonet vnikne do bi'icha Němci, plakávala hojné slzy na každém pohí·bu. A žádná by na sebe oblékla kalhoty, nsi proto, že ruští muži je neuznávali s výjimkou komandanta.

"'°

---) + + (--Zajímavosti z Olomoucka. Odsun na severní

Moravě pokračuje rychle. z olomoucké oblasti bylo celkem odsunuto 86,400 Němcú. - Na Ma­ sarykově náměstí v Olomouci je krásná budo­ va bývalého paláce pánú ze Žerotína. V budo­ vě budou nyní n111ístě11y městské úřady a mě­ stu se tak uvolní jiné objekty pro fakulty Pa­ lackého university. - Celý olomoucký kraj sc pi'ipravuje na oslavy "Dožatá na Hané:' které se konají ve dnech 14.-17. srpna.

V srpnu bude v Olomouci uspofadána v Domě umělcú filatelistická výstava olomouckých filatelisti­ ckých spolku. - Do příštího roku zahájí čin­ nost olomoucké rozhlasové .studio. které bude umístěno v Ruprechtově dofoě na Masarykově n:iměstí.

---) + ..,. + (--Naše textilní stroje clo Anglie. Jedno z po­ sledních čísel listu "Yorkshire Post" přineslo zprávu z Manchestera, že textilním firmám v Lancashiru a Yorkshiru, které se zabývají ú­ pravou textilních výrobkú, došly od českoslo­ vem;ké firmy Zimmer ve Varnsdorfu nabídky na clodávkn strojú. které při potiskování texti­ lií nahražují mnoho lidských úkonú a mohou jak m:ádí list. - revolučním způsobem změ­ niti celý zpflsob potiskování textilií. Dodací lhút,y těcht.o strojú jsou při tom velmi krátké.

Nabízené stroje do Velké Britanie se již vlastně vyráběly v Československu i,;~d druhou světo­ vou válkou a za okupace se na nich zlepšily jen některé podrobnosti. Púvoclně se na strojích začalo pracovati v létech 1937-38. Nyní jsou již stroje dokonalé, takže mohou konkurovati se stroji zahraniční výroby, Jak dokaznJe jejich nabídka clo Velké Britanie.

V!:STNÍK

St1:a.na 10.

Ve středu, dne 25-. záti 1946.

........

"'

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIO BENEVOLENTORDER OF STATE OF TEXAS ~1~~1@1@w&MMwnw1eBM1@@1aJ11:a1m•1w1@1mlw1a1enm

.

:111

ir2

iiliilil!&llWli

~

I

All contributions, csorresJ10ndenee of I.od.It reporters, biographies, etc. intended for pub­ lication, must be ln the hands of the Editor

by Saturday.

• =

SUDETEN GERMANS HOME IN THE REICH When the Czechoslovak government resolved upon the drastic measure of sending all the sudeten Germans home to the Reich they were not merely seeking to prevent a future Ger­ man clanger. It had become unbearable for Czechs and Germans to live side by side in the same country.

Soft-hearted people all over the world have been represented as economically rather than pelled Sudeten Germans, whose situation has bee nrepresented as economically rather than psychologically hopeless. Meanwhile, however, interesting facts have come to light showing that they are being completely absorbed by the needs of German production and are making quite a good living there. .

At the Leipzig Fair some glassware from So­ viet occupied Thuríngía was exhibited which far surpassed any previous exhibits in quality and was much in demand. It came from a new glass· industry transferred from Haida in Su­ detenland, whose skilled workers earn good wages and are no less well off than the original population of Thuringia.

We now hear for the first time something about the Sudeten Germans in the American zone, the sector which they greatly prefer. The town of Regensburg in Central Bavaria has been turned into a "refugee centre." There are a number of bombed-out families from north­ ern and western Germany here, as well as Ger­ mans from Poland. The latest contingents come from Sudetenland. ' 'I'he food situation is not too bad in Bavaria; in certain parts it is said to be about the same as in England; thus this province is particular­ ly well suited to the reception of refugees.

Since the evacuees from the British zone, espe­ cially Hamburg, are slowly returning home, there is more room for the newcomers. It is planned to settle them there permanently, so camps of huts and other emergency dwellings are to be regarded merely as temporary.

Despite the alleged depression in Germany the Sucleten Germans have found work here and have even supplied the initiative for new undertakings. In the neighborhood of some of the camps they have opened factories which promise well for the future ..A Sudeten German rurníture factory in the district of Neuemberg has produced astonishingly good results. For the present it is supplying the needs of the newcomers, but soon it wi11 begin to compete with the local firms. A button factory has al­ ready found a market; waste products from the horn buttons serve as much needed ma­ nure (also a source of income). The extraction of resin and turpentine are also profitable en­ terprises; the latter employs 140 workers.

There are also home Industries. Since other materials are lacking, shoes, hats and hand­ bags are made of straw; the average monthly output is 10,000 pairs of shoes. These are in great demand in inter-zonal barter; agricul­ tural implements are imported from the Bri­ tish zone in exchange.

The success of these newly established en­ terprises depends in the first place upon the initiative and organizing talent of the local Comlssíoner for Refugees. In Neumberger Fo­ rest stacks of timber had been waiting for years to be taken away and worked up. At the suggestion of the Commissioner the Sudeten Germans fetched it to use in the furniture factory. The production of straw shoes nearly came to nothing because the necessary tools· were lacking; finally some resourceful person hit on' the idea of making them out of old um­ brella-spokes. When there was a shortage of rags in the shoe índustay, the Commlssíoner handed over a secret store of sweets which

Henry Stewart. had previously been commandeered. Every child who brought a kilo of rags was given 100 grammes of sweets. Naturally this move was a roaring success.

The person officially responsible for the re­ fugees is the mayor, who sees that the mate­ rials are distributed to the outworkers and the finished articles duly collected.

Special workrooms have been opened for the Sudeten women, though at first it was found very difficult to borrow enough sewing ma­ chines from local families. Here the women make becoming aprons and pinafores out of flag material, chíldrens' suits out of uniforms, and coats and jackets out of army blankets.

Of the 5,000 refugees who have so far arrived in the Neumberg district only 100 families are in receipt of public assistance. An family can earn an average of 180-200 marks by work done at home. This is enough to meet the cost of !a) food from the communal kitchen at 50 pfennigs per head per day, (b) running ex­ penses, (cl the gradual purchase of furniture and household utensils. There ís- a plan to finance the building oř new and better huts by the, refugees themselves. These new huts would become the property of the newcomers. As­ sistance to needy families is paid out of the profits from industry. Small gardens are al­ lowed to be laid out on communal ground, and farmers who are unwilling to deliver produce may be expropraíted in favor of the sudeten Germans.

The most interesting and difficult problem was naturally the housing of the newcomers, since there is a housing shortage in Bavaria as elsewhere. A camp formerly owned by the Messerschmitt works was handed over to the Sudeten Germans. It is at Bodenwčhr in the midst of beautiful pine forest, but its sanitary arrangements are of the most primitive, the roads leading to it appalling, especially in bad weather, and the huts themselves bleak and cheerless. Some of them had ancient tree roots sticking up out of the floor, others .had not even a roof. The Messerschmitt camp, though immensely important to the war effort, was not intended to house Sudeten or any other kind of Germans; it housed slave workers, men and women from concentration camps, Rus­ sian, Poles and Czechs. By an irony of fate it is now serving as temporary shelter for the very people whose treachery laid the foundation­ stone of Hitler's domination of Europe. But we are informed that they will not have to stay there so long as their unhappy predessors. An­ other former Messerschmltt camp is being got ready at Roding, which will house 2,000 people.

For a time it housed prisoners of war but new huts, fit for human beings to live in, are being put up.

Far more comfortably off are the inmates of Burg Kastl near Amberg. This is reserved for mothers of large řarmílíes who have lost contact with their husbands. The last contingents con­ sisted practically entirely of Sudeten Ger­ mans. At the moment there are 367 people liv­ ing at the castle, some of whom were born there. When the kitchens have been modern­ ized the place will be able to feed and lodge 500 people. Most of the women sleep in large com­ munal bedrooms. The children even have a splashing pool to play in. There is a kindergar­ ten teacher, a teacher who organizes the chil­ dren's spare-time occupation, and a regular teacher. Religious services are held in the castle chapel. On their arrival, the Sudeten women were very critical. of the food and all

of those who were physically fit took Jobs with local farmers so as to improve it.

The food is much better at Altersheim Schloss Regendorf, where forty old men and women from Sudetenland are now lívíng: their numbers are gradually to be increased to 250.

They are given plenty of potatoes and vege­ tables and as much bread as they like.

Wherever the Sudeten Germans are settled, the systematic education of the children has to be begun, sínce through the efforts of tbe Hitler Jugend boys and girls of twelve and thirteen can often hardly write their own names.

These are some pictures from the life of the Sudeten Germans who have gone "home to the Reich" and are finding it rather different from their dreams. Their life is harder than it was in a land flowing with milk and honey; but it is not inhuman and it holds out possibi­ lities for the future. To compare their fate with that of Hitler's victims would be blasphe­ my.

. ,. .

---)

(--­

LOVE Love is a trust of two people where there ls no doubt of the faith which binds them toge­ ther. U each believes in his partner with a sin­ cerity founded in the bottom of his heart and there is not a space left for fear and jealousy, then true love flourishes.

When two people can feel the presence of one another; and understand perfectly each sorrow or joy without a question of doubt; and appreciate the exchange of clean thoughts and pure, warm, caressing, never letting habit degrade their earnest beginning; then the tie is stronger than all the heavens or beauty. For love is a beauty all its own, and only those who learn to share it can know complete peace within their souls.

When a man and woman recognize their love and such a knowledge is complete; then neither the glory of heaven, nor hate of hell can part them one from another.

For, love is Godliness. }

. ,. .

(---

NO REVALUATION OF CZECHOSLOVAIUAN CURRENCY

According to a report issued by the Czecho­ slovak Press Bureau, Dr. Jaromír Dolanský, the new Czechoslovakian Minister of Finance, declared that the government will maintain the stability of the monetary unit. He said that the government does not intend to' change the rate of exchange of the Kčs.

. ,. .

---)

(---

CONSOLIDATION OF INSURANCE BUSINESS PLANNED

According to the Czech week:ly, Hospodář (Economist) there are now sixty-five large and about four hundred small insurance compa­ nies in existence in Czechoslovakia. They will be consolidated into a small number of large insurance concerns.

*

•

...

Her lips quivered as they approached his, his whole frame trembled as he drew nearer to her, her chin vibrated and his body shuddered as he held her in his arms. Moral: Never kíss.a girl in a jeep with the motor running.

*

*

*

All we have to do to beat inflation is to keep our feet on the ground and our money in our pockets.

*

*

June brides get the showers and the grooms catch the thunder.

.

"'

•

General Sherman should have also expressed himself about the post-war era!

VliiSTNÍK

Ve stfedu, dne 25. za.fi 1946.

The Wonders Of Florida

By Jerry Rochen I left Sealy, Texas on Thursday and arriv­ ed ln Auburndale, Florida 011 Saturday. The cities along the way are: Houston, from where I headed for Lake Charléš: La. In this city I saw the lake on which the city is built on and also the nice Post Office Building and the Bus Station. From Lake Charles, La., I went to Baton Rouge, La. The city with the famous bridge of Hughey Long sparring the Mississippi River. While here I visited the capitol of the state, it is a beautiful structure. From here I proceeded to New Orleans, La. Here I seen the Canal Street with its beautiful buildings along it and at night an array of lights brightening the favorite spots. The next stop was Gulfport, Miss. and on to Mobile, Alabama. Here we passed through a Bunkhead Tunnel. Going into the tunnel you travel in a long curve and again upward to get out on the other end. rhe entrance ís built similar to an underpass with flower gardens around the Toll House.

From Mobile I went to Pensacola, Florida and on through Mariana to Tallahassee, Flori­ da, than to Tampa, Florida and finally I was at my destination polnt Auburndale, Florida, where I visited with my brother H. F, Rochen and his family.

After a little rest . on Sunday morning we got up early and motored to Lakeland, Florida to visit the Churches and Schools in that city.

We than returned and ate a swell dinner on the Lake Arenia.

In the afternoon we went to Lake Wales.

There stands out the beautiful hotel Wales­ bilt with its beautiful lobby built for comfort.

From this point we journeyed on to the Bok Singing Tower and to the Mountain Lake Sanctuary. The tower has a large sundial on the south side. The growth around is v,ery beautiful and o many varieties.

On Monday I went to Winter Have and on to Cypress gardens. There I hired a boat for a ride through the garden. As I was passing through I saw the Cypress trees for which the gardens are noted and the beautiful flow­ ers of all varieties. We had supper at Lake Leina at Auburndale, Florida.

Tuesday I went to St. Petersburg, where I · saw the Welks most unusual Drug Store. It consists of these departments: a very large Tobbacco dept., a beautiful Cafeteria and also complete prescríptíon department, and a uni­ que cosmetic department. They also have a grocery store. Bílver Dollar is their liquor store large meat market with a delicatessen com­ bined. Dry goods store, with a long furniture and appliance store, the Dawn Coffee Shop, beauty salon and a very large gift shop; and patio gardens. , W,ednesday I went to a sawmill where they cut and winch logs of cypress for cypress lumber and the way they have to cut it and the way they work with it ls very interesting to watch. From here I went fishing on the Lake Arenía and then I went to Lakeland to see a friend that I haven't seen for long time.

'I(hursday I went to llrndenton, Florida.

On the way there I passed through Yalor City, and Tampa. At Bradento I viewed the post office building and the beautiful sunset over water.

Friday I went to Tampa where I seen the fishing scrowls commíng in and also the way the streets are built.

Saturday I went fishing and hunting deep ln groves of Auburndale. We passed through several plants where they make fruit and vegetable juices.

Sunday I went to Silver Springs, Florida, where I saw the beautiful underwater scenery.

The springs are located at the head of the Sil­ ver River. They were discovered in the year 1534 by Hernando DeSoto near the Indian village of Ocali. The flow of the spring is 801,000,000 gallons per day. The temperature Iii '12 degre~ ~ll year around, There are 36 1

species of fish in the spring and number of

vanetíes of turtles. There ls still much of the old relics around the springs and the sur­ rounding grounds. We than returned to Au­ burndale and on the way back I saw several headquarters of the Florida Highway Patrol.

Monday I went to Polk City to a ranch. I saw how 'the Florida cowpunchers round up cattle, goats sheep, pigs and horses all in the same lot. Around the ranch home you see chickens and Texas style homes. They mow the pasture number of times during the vear and claim it does better by doing this.

Thurs. I was on my way home. I traveled back the same route. I have enjoyed it all and had lots of fun, but at the end I was glad to be at home.

--)

+

er.

+ (--

The Anglo ..American Loan As A Political Event

strana 11. nomíc and political freedom of Europe and Asia, as their interest are not territorial but commercial, and public opinion in both coun­ tries objects most strongly against any new political and military commitments. Equally it ls in the interest of the Soviet Union, which is preoccupied with the task of reconstruction, that international relations should be stable.

It was the rejection of Bevin's offer for a fif­ ty years' pact which contributed, more than anything else, to the creation of the British­ American combination.

Internationálly the situation has been rather clarified. The new constellation will enable the Big Three to settle some problems through the method of direct approach, which before had to be tackled by complicated methods. They will be able by their example to make UNO a success or alternatively a failure. By their co­ operation they can achieve the "One world" which was the last dream of the great Ameri­ can Wendell Willkie, or by disagreement they may in future cause a conflagration disastrous for mankind.

K. w.

---) + ell, + (---

As the Soviet Union is not certain to adhere to the Bretton Woods monetary decisions and her peculiar economic structure does not per­ mit her to sign an agreement about free trade, the natural outcome will most probably be that Great Britain and America - and, of course, the British Oommonwealth -- will conclude a monetary agreement which will embrace them­ selves, Scandinavia, Belgium an dHolland, Two of the striking features of the economic France and probably Italy, Greece and China. situation during the period of transition is the Preferences will be gradually extended to these absence of mass unemployment and the lack of countries. Tlie rest of continental Europe and labor in many countries. The economic experts Asia outside India and China will adapt itself assumed that the release and demobilization of economically, though not necessarily political­ between sixty and eighty million men and wo­ ly, to the requirements of an economy of direct men from war work and war service through­ planned exchange and gravitate towards Mos­ out the world would cause widespread mass cow. unemployment which would only disappear Tris interim division into two zones is not with the successful restoration of a new peace necessarily evil, as it can lead to a simplifica­ economy. In the autumn of 1945 there were tion of world policy; neither will it be possible signs in the United States that by the spring to characterize this division by such slogans as of 1946 a large amount of unemployment would "Capitalism versus Socialism." Since in the occur. The figure of about 8 million unemploy­ Atlantic-Pacific zone the British ifluence will ed was forecast in the United States. be strong, it depends to a large extent on the In a number of European countries the success of the Labor Government in Great Bri­ shortage of coal and of certain raw materials, tain and on its ability to satisfy the demands and the mass destruction of industrial plants of the colonial nations for a measure of self­ gave these fears some foundation. Yet the re­ government whether this zone will be almost ports from most of the countries speak un­ wholly capitalist or whether strong socialist animously of lack of labor in different tendencies will find their expression in inter­ branches of industry. Although. statistics show state planning and the replacement of written a certain measure of unemployment, its ex­ and unwritten compacts of alliance by federa­ tent is far less than expected. It has been tions, loose as they might appear in the be­ agreed that even with full employment a cer­ ginning. But even in America, which is consi­ tain number of people will be temporarily undered as the. stronghold of capitalism, the 1948 employed for different reasons, such as the elections may bring a spectacular change, as it change of the place of unemployment and so is possible that by then American Labor will on. This is now the case. But neither in the enter the public arena as a political body. But United States nor in Great Britain nor in any it is safe to predict that ln the Atlantic-Pacific other of the highly industrialized countries has zone wherever individual liberty clashes with the numebr of unemployed persons reached social security considerations for the former more than 4-5 per cent of the total working will override the latter. population. Even in Germany labor is not It is equally clear that in the Eurasian zone, available for coal-mining and other work. \Vith Moscow as the centre, social security will Thus it is not unemployment but the short­ prevail over individualistic liberties. This diver­ age of labour which at present delays the pro­ sity of views and actions is not the creatían of cess of economic recovery and the raising of some benevolent or malignant statesmen, but production in various countries. Action has has it roots in the historical development. been taken by several governments 'to get Whereas America and Great Britain could labor from abroad to meet the needs of their solve their economic problems on the whole industries. Poles and Germans are working in through expansion of trade through the occu­ Great Britain, Italians and Jugoslavs in pation of more or less underpopulated territo­ France, Hungarian and Poles in Belgium, ries and by means of shipping, the States of some thousand Norwegians are working in the Continent are bottled up and 'thus have to Sweden, and more Hungarians have been in­ bear the full brunt of every economic depres­ vited to this country. Russia, Czechoslovakia, sion. Therefore the average continental who Switzerland, Australia and New Zealand have has gone through bitter economic experience a shortage of labor in certain industries. will value social security highest, whereas in Will this shortage be only temporary or will it America and Britain free enterprise will be remain after the transition period? The ans­ considered as an important means to solve wer to this question will be given by interna­ economic crises, tional economic development. If it leads to But this differenee of outlook which creates sound and stabilized conditions in the large to-day so many misunderstandings need not industrialized States, production, trade, and necessarily lead to any conflict if both world the economic life of all countries will share in Powers (which at present are being born out of the improvement. If instability, with its periods the ruíns-oř the last war) succeed in agreeing of economic depression causing poverty and about fundamentals. These fundamentals are want, comes back again, then the enforced the necessity of co-operation and interchange mass unemployment of míllínos of workers will of commodities. It is certain that America and be permanent.

Great Britain do not intend to ham.per the eeo-

A World Without Unem­ ployment

Strana. Hl. '

Booth, Texas Dear Věstník Readers, I hope that the editor will be klnd enough and print these few lines in our English section.

My brother and sister have been discharged from the U. S. Services. My sister is going to school and my broťner works for DDT com­ pany in Houston.

I belong to the 4-H Club and I was chosen "Gold Star Girl" for UJ46 of Fort Bend Co. I received a free trip to College Station the 28, 29, 30 of August and I must say I had a wonderful time.

I will tell you something about my trip; I am sure that some of you will be interested in knowing what we did. First of all, we left Richmond at 1:30. There were six of us from Fort Bend Co. to take the trip I mean girls there were number of boys too, but they travelled in a separate car. The six of us áere wíth our County Agt., our Asst. County Agt. and a sponsor Mrs. Albert Meyer. to look after us. Then the girl that was supposed to model her dress was Kathryn Aylor. The other girl that went with was Petty Jean Spiller. We got licked" it really áas good. If any of you night. After unpacking our suítcases we ate supper and went to a show. We saw "We never got licked" it really was good. If ayn of you ever will have a chance to see this picture do see it I am sure you will like it. After the show we went to bed. I forgot to say that we stayed in the dormitories while we were in College Station; 2 to 3 girls in one room. If I am not mistaken there are 12 dormitories with one hundred and sixty-four rooms to a dormitory. There were almost two thousand boys, girls, sponsors and agents attending the 4-H Round-up.

We had the time mapped out, and everything had to be on schedule. On Wednesday morning we got up, at 6 o'clock and ate breakfast at the MessHall. The meals were always good. There were about 7 or 8 hundred tables laid for ten.

About 100 Mexican waiters waited on the tables. After breakfast we went to the Guion Hall where we sang, listened to speaches from boys and girls that attended the 4-H Congress at Washington. Some were very in­ teresting. Recess followed during which we took pictures of the whole gang in the form of a star. I believe it will be published in the Farm Journal, Progressive Farmer and other farm magazines. Following the recess we elected our Round-Up officers and then ate dinner at the Mess Hall.

After lunch we met in groups for discussion.

By that I mean that we were asked questions that we were supposed to discuss and agree upon as yes or no. They asked us questions · such as: Should 18 year olds vote? Should the Atomic Bomb be kept a sec;ret? Should the United States supply Europe with food, etc.

I think the boys and girls did a good job of thinking. Then from there the boys had a rifle contest and the girls went in swimming.

The swimming pool at College Station I be­ lieve is the largest indoor pool in the world.

I think its a hundred yards long and someone said it was 40 feet deep. but I didn't try to reach the bottom so I don't know. After a swim we ate supper and after supper we went on a tour. We went through the cotton plant, the iron plant, museum and many other in­ teresting buíldlngs, In the cotton plant there were several men to take us through. We took some of the cotton for souveníers or ra­ ther it was made into Spun Rayon. The iron plant was also interesting. They had some of the iron melted for us and dripped it on the ground and one of the girls that came with us wanted to take it for a souvenir, so when it turned to its natural color she tried to scoop it up on a piece of paper with her fountain pen and it caught afire. In the mu­ seum we saw an Egytian Mummy. There was one building we went through that had all the colors you could think of. Then the next morning we again had a joint meeting of singing, speaches, etc., like the morning before.

:V:ISTNiIC After dinner the boys and girls separated and Miss Iris Davenport gave .the girls a lecture on private affairs. After that we went to the Academic building for handicrafts we made some beautiful bracelets and rings. After that we were released to go and get ready for the party that was to take place at night.

First we went to the Guion Hall where the magician put on a show for us. He selected a 3 year old boy from the audience that he was going to disappear at the State Fair in Dallas.

From there we went Sbisa Hall for the party. At first we played games then we ate and after that we danced to the music of an accordían played by one of the boys and I must say I was surprised to hear the "Prune Song" or "Švestkovw Alej".

After breakfast next morning we again had our joint meeting. After that we had the dress review. We all hoped the girl from our county would win, but she had a school dress and girl that won had on a wool suit, so you see that makes a lot of difference. There were a lot of dresses modeled and all of them were very pretty. After that we had dinner and then started packing to leave, aítho we hated to leave so soon.

I wish each and everyone of you could make the trip, but since it's ímposíble. Let's all try our best so you too can go next year.

I reman a Věstník reader, Annie Mae Matlock

to

---)

+

.y. + (---

BOOKS Actors Acrossthe Volga.A Study of the Nine­ teenth Century Russian Theatre and of Soviet Theatres in War by Joseph Macleod.

This is, as it were, a historical introduction and a sequel to the author's excellent book The New Soviet Theatre, both rolled into one.

But interesting though the story of Russia's pre-revolutionary theatre is, fascinating though her theatre's achievements in war-time are, Macleod has crammed his book with too many facts and too many names to repeat the performance accomplished in his previous book. But by less high standards than those set by the author himself, this is a book which, though naturally limited to its sphere, says more about Russia, about the theatre in gene­ ral and about Russian theatre in partícuíar, than you can find in dozens of widely ad­ vertised and sensationally řlovored volumes, Not only an invaluable compendium for the theatre worker and the theatre lover, but a whiff of fresh air in a poisoned atmosphere: you cannot swallow all the silly stuff a bout Russia after reading Macleoďs book - no; be­ cause is is propaganda but precisely because it is not.

River Of Years. By Joseph Port Newton.

It is delightful in this book by an American clergyman to come across a passage in which we read that "It was an honor to take tea with Dr. Thomas Masaryk, of Bohemia, and his daughter, Miss Olga. He had been a member of the Austrian Parliament, and was· in London as an exile with a price on his head. At the suggestion of mutual friends in America - his wife was an American - he was a worshipper at the City Temple. albeit a Unitarian in faith.

Never in my life have I had a more vivid in­ tuition of the greatness of any man. his moral character, his spiritual idealism, his intellec­ tual realism. One of the few good things that came out of the great war and the little peace was that he became the first President of the CzechoslovakRepublic. He was worthy of every honor." Thia encounter had occurred while Dr. Newton was attached to London's Cit.y Temple, a famous Baptist church. Previously, while in charge of a church in Minnesota, he was in­ vited to go to St. Paul, and his congregation met in order to beg him not to consider this offer. "There were," he tells us, "a number of speeches, some by Bohemian people, who made up perhaps a fourth of the population of tho city - folk of high type, artistic, lovers of music, the best of good citizens." Dr. Newton is

Ve středu, dne 25. záři 1945. evidently the best of mixers, for in bis book we are told of meeting on cordial terms with persons of every category. And the doctor is so broad-mtnded that he has even taken part in a svnagogu-: service, despite the outcry which this aroused. His admiration of Rabbi Blau of New York was so great that he asked to parti­ cipate in a memorial meeting. "Wearing the cap of a rabbi and a Genevan gown I paid tribute to a man in whose 'desert-born soul,', as he described it, there was a spark of the God-fire we call genius." Dr. Newton himself started as a Baptist and became a11 Episcopa­ lian. On one occasion he was having tea with Lloyd George, then Prime Minister, who con­ fided to him a religious perplexity which both­ ered him a good deal. He explained that in his Church two parties were divided on a vital is­ sue, one of them holding that we are baptized into the name of Christ, the other that we arc baptized in that name. "Can the issue be very important?" asked Dr. Newton. "Ext.r<'mcly important," replied Lloyd George, "and I be­ long to one party and am ready to fight for It." "Which party do you belong to?" asked Dr. Newton, "That's the trouble," answered Lloyd George, "I can never remember which sído I am on." Dr. Newton himself was obviously al­ ways on the side oř.the angels. One evening he attended a League of Nations meeting at the Albert Hall, and Lord Cecil was yelled at as a traitor because he was for allowing Germany to enter the League. "Confusion reigned the while Cecil stood as cool as an Alp, calmly wiping his glasses. The proceedings then went on until a woman in the gallery asked about Ireland. The speaker replied: "Ireland was ably represented. I hope. at the Conference .bY Ge­ neral Smuts and mvself.' There were fist fights all over the hall. We knocked each other over the head. some were thrown downstairs. It was the most militant peace meeting I had ever attended." In striking contrast with this scene we can read Dr. Newton on the difference be­ tween loneliness and solitude. He has few íllu­ síons, "We Americans," he says, "have always been bigoted in religion, and so narrow that we could see through a key-hole with both eyes at the same time." He himself is so unbigoted that one may be sure that President Masaryk reciprocated his admiration.

Henry Baerlein.

--)

+ ...

<·-·--

Little Old Lady Smiling Through Little old lady smiling through, May I have a word with you?

How do you keep your spirits up?

What youthful nectar in your cup?

Each moment that you live is filled orowdcd by desires. You're thrilled By the beauty of each new dawn And grteve not when the dny is gone.

How I'd like to be Iike you.

Little old lacly smiling through!

Give me your secret that I may find A brimming life ~· cheerful mind If I should ever live to see The ripe old age that you must be.

---)

+ ~ + (---

High ground halts a flood. Lift the level of your home life and stop the advancing crime wave. +

•

The more we think of democracy the more we will think for it. ... ... ... ,vorry is no virtue. Think more and worry less.

*

*

*

*

"'

•

*

*

*

The female broom smiled coyly and replied: ''Well. I don't know. We haven't even swept tog-ether yet."

Knowledge has little value unless it gets in­ to our behavior system.

We are never at peace with ourselves if. we are constantly at war with others.

..,

Strana. 18.

ViSTN:fB:

Ve středu, dne 25. září 1946.

,,,

Drobnosti z Ceskoslovenska.

Němci z Československa clo dolů v Pornři.

Podle oznámení švýcarského rozhlasu byla me­ zi ČSR a vojenskými úřady v americkém oku­ pačním pásmu v Německu sjednána dohoda, která má přispět k odstranění nedostatku pra­ covních sil v důlních revírech v Poruří. Podle této dohody budou celé hornické rodiny odsu­ nované z ČSR, dopraveny do Porúří a budou pracovat v dolech. Zpráva dodává, že první transport těchto Němců už do Porúří dojel.

Zrušení ramen řeky Moravy v Olomouci. Olomouc nemá ještě vybudovanou kanalísací v takovém měřítku, jako jiná města. Proto byl nyní vypracován program stavby kanalisace, který bude postupně uskutečňován. Dříve však musí být dokončena regulace řeky Moravy, kterou započala země Moravsko-slezská ve vla­ stní režii a jež byla za války zastavena. trsku­ teěněním této regulace upraví se cesta pro po­ třebné odpadky pro kanalísační sběrače a sou­ časně bude možno zrušiti ramena Moravy, čímž bude získáno nové místo pro rozšíření vozovky a projektovaný zelený pás.

Americké bankovky z moravského paíru.

Pozoruhodným uznáním znamenité Jakosti na­ šeho dřeva a papíru z něho vyrobeného, je sku­ tečnost: americké bankovky jsou tištěny na papíru vyrobeném v Severomoravských papír­ nách. Toto uznání by mělo být vzpruhou jiným papírnám, kde se vyrábějí kvalitní papíry, kte­ ré mohou získati na světovém trhu nové odbě­ ratele, vlastně obnoviti styk se starými odběra­ teli, neboť tradice českých papíren měla ve světě vždycky výbornou pověst. Proto musíme v ní pokračovat, což se dokáže kvalitní výrobou co možno nejlepšího zboží.

"Pojd' sem jednou!" Zbavíme se opravdu všeho německého? Člověku, který se toulá po­ hraničím, napadá, jak těžké to bude. Jsou tu ještě Němci, kteří nedovedou ani slova česky, jsou takoví, kteří lámou češtinu a chtějí z la­ hodné naši mateřštiny udělat jazyk tvrdý jako jejich povaha. U nich se setkáme s výrazy: "Pojď sem jednou!" nebo "Pujč mi to jednou!

Pojď k nám jednou dnes odpoledne!" Prosba, rozkaz, věty oznamovací, nic se neobejde bez strašného "jednou". Od těchto Němců to pře­ jali naši lidé. Tomu se nedivíme. Žili tu po­ spolu už mnoho let. Ale divné je, že za rok spo­ lužití tyto nečeské výrazy přeochotně příjal! také docela noví přistěhovalci, kteří by byli ni­ kdy nepromluvili slova německy, kdyby nebylo hrozných šesti let. Dnes už zapomněli, jak čistě a líbezně zněla jejich mateřská řeč v tichých, ryze českých vesnicích a městech a přejímají tyto jazykové nestvůry. Nuže, hranlčáři l Naším úkolem je také střežit mateřský jazyk před všemi cizími vlivy. Zachovejte mateřštinu či­ stou pro budoucí pokolení! Pohraničí bude če­ ské, bez Němců, ale musíme se starat, aby mi­ nulo jejich panství tam. kde jste je necítili, ale kde je a pevně sedí v germanismech vašeho vyjadřování, český lev se studenty do světa. Výsostný znak československé republiky má staletou tra­ dici. Lev, korunovaný svatováclavskou koru­ nou, byl s námi v dobách zlých, stejně jako v dobrých. V bitvách byl vztyčován co možno nejvýš, aby bojovníky rozohnil k boji na život a na smrt, který nemohl skončit jinak, než ví­ tězstvím české věci. V míru nám připomíná zá­ vazky k mrtvým, z jejichž krve vzešla svoboda, živá potud, dokud si ji budeme poctivou prací udržovat. Viděl jsem včera českého bílého lva v erbu, který přišívala matka synu vysokoško­ lákovi na paži bluzy, v níž pak odjel půlnočním vlakem do Holandska. čtyI'iapadesát vysoko­ školáků, chlapců statných a pěkných, radost na ně pohledět, odjelo včera o půlnocí ve vago­ nech UNRRA do Holandska, aby pomohli po­ stavit to, co Němci zničili. Všechny paže stu­ dentu zdobí český lev. Vezou s sebou českoslo­ venskou vlajku, v jejímž znamení budou praco­ vat v Holandsku jistě jako lvi, aby dokázali, že českoslovenští studenti chtějí míti také podíl na výstavbě osvobozené země, jako bojovníci mú'u, odvádějice daň lásky a vděiínosti tisicllm

neznámých vojínů, kteří hakenkrajc z Evropy vymazali a dali jí novou svobodu. .

Staleté stromy na Hané stále rodí. V Dětko­ vlcích mají na obecním pozemku obrovskou hrušku, jejíž stáří se odhaduje na 500 roků a při tom stále rodí. V Předmostí dosud rodí hruška, jejíž stáří je odhadováno na 200 roků a stojí v zahradě Houžově.V Penčicích mají ve školní zahrldě meruňku nejméně 130 roku sta­ rou, větry částečně poškozenou, ale dosud ro­ dící. Podle posudku odborníků byla naštěpo­ vána na odnoži italské švestky a proto je tak otužilá.

"Germánský původ" Konráda Henleina. Ve Stráži severu osvětluje dr .Josef Veverka "ger­ mánský původ" organísátora sudetoněmecké strany Konráda Henleina, neblaze proslulého v záškodnickém boji proti republice. Praděd Henleini'1vFilip Henlein příšel do Čech z Víd­ ně. Býval bačkorářem a jako vysloužilý voják dostal státní službu důchodkového dozorce.

Působil mimo jiné v Rožďalovicích u Jičína, v Jilemnici a zde se seznámil s devatenáctiletou českou dívkou, dcerou Václava Krause, usedlí­ ka z Loučeně 10. u Nymburka, a 15. ledna 1804 se s ní oženil. Děd Henleinův Konrád se později vrátil do Rychnova, kde se mu narodil syn Konrád Karel, jenž se oženil 4. července 1895 s dívkou z českého otce Hedvikou An­ nou Augustou Dvořáčkovou. Dívčí jméno mat­ ky Konráda Henleina Dvořáčkové je psáno vždy s českými háčky, až 20. května 1941 bylo ve vratislavské matrice narozených pozname­ náno, že na základě rozhodnutí vládního pre. sldenta v Ústí nad Labem bylo toto jméno ú­ ředně změněno nu. "Dworaschek." ůtyřicet tisíc labutí z Kameníc do Ameriky.

Jihočeské sklářské podniky "Český kříšt'ál," závod Včelnička u Kamenice nad Lipou, pra­ cují nyní na objednávce pro Ameriku. Sklárny ve Včelničce mají dodat 40,000 kusů dekorač­ ních váz ve formě labutě. Objednávka má býti hotova do 15. srpna t. r. Skláfl chtějí tuto Ihů­ tu dodržet, proto se zřeklí svých dovolených a zkrátili svůj oddech, na nějž mají po celoroč­ ní dřině svaté právo, z pěti týdnů na 14 dní.

Hromadnou dovolenou nastoupí od 21. červen­ ce do 4. srpna, avšak i v této době bude jich většina pomáhat na žních.

Voly11štíehmetaři se osvědčili. Chmelnice na Žatecku a Podbořansku jsou řádně obdělané a slibují dobrou sklizeň. Velkou zásluhu o letoš­ ní slibnou úrodu chmele budou míti volyňští Češi, příslušníci zahraniční východní armády, kteří se usadili na Žatecku a Podbořansku v počtu kolem dvanácti set. Tito pracovití re­ emigranti, pracující často s nedostatečným počtem cizích dělníků, jsou jedni z prvních ve splněném výkonu polních prací a v obhospoda­ řování chmelnic. Brzká reemigrace rodin na­ šich zasloužilých krajanů ze Sovětského svazu clo vlasti ještě zvýší jejich píli a pracovitost.

Také počáteční vzájemná nedůvěra mezi civil­ ními národními správci a osldlujíeímí vojáky mizí. Mnoho místních děvčat se již provdalo za volyňské hochy a tak vzniká příbuzenství a přátelství prospěšné pro obě strany.

Při sekání obilí narazil na granát, Hanácké lány nejsou ještě zcela očistěny od nevybuch­ lých střel a je tu proto zapotřebí nejvyšší opa­ trnosti. Podle posudku pyrotechniků bude na Hané nebezpečí pozdních výbuchů trvati je­ ště nejméně 20 roků, než pozbudou výbušniny vznětlivosti. Hlásí ,se nám nový výbuch granátu a to na poll u Bochoi'e u Pforova. 36letý rolni­ cký syn Vladimír Zapletal obsekával kosou o­ bilí a narazil na granát, který explodoval a se­ káče velmi těžce zranil. Poblíže pracující stu­ dent utrpěl jen lehčí zranění a byl po ošetření z nemocnice propuštěn.

Falknov n. Ohi'.-í bude přemístěn. Když bylo zakládáno· město Falknov n. O., nepomyslili ji­ stě stavitelé na to, že jednou přijde doba, která nebude spokojena s volbou stavebního místa.

Nyní tedy ta doba pi'išla. Falknov nad Ohi'í je postaven pi·ed skutečnost: stojí na uhli a'musí proto ustoupit! Zachováno má býti zatím jen nádraží a část města ve směrú k Lokti. Ostat­ ní ulice jsou odsouzeny k zániku. Celé město bude postupně "pfostěhováno" do prostoru ko­ lem Labského potoka, k vesnici Vitkovu. Tato akce je otázkou času a finančních možností.

Tí:movšem by byly zkříženy stave'tmí a obnovo. č.

vací plány města. Falknova. Stejně i stavba no­ vého vodovodu a stavba poštovního paláce.

Nový Falknov, jenž má býti vzorným městem, bude mít lepší polohu a bude blíž ke krásnému údolí ve směru na město Litrbachy.

Již druhý milion na slet. Sokolstvo jde do pl­ ných připrav k XI. všesokolskému sletu. Již lo­ ni ve své prvé schfizi rozhodl sletový výkonný výbor, že si Sokolové zaplatí náklady na XI. slet sami, jako si zaplatili slety pfodcházející, bez cizí pomoci. Dne 12. května schválil výbor sletovou daň pro členstvo, dorost i žactvo. Sle­ tová daú, která bude malým, ale vydatným příspěvkem na krytí sletových nákladú, má býti zaplacena od letošního července clo čer­ vence příštího roku. Dne 31. července byla splatná prvá třetina této daně. ústředí obdi·­ želo již od svých jednot první milion Kčs. Na­ dšení Sokolstva nečekalo do stanovené lhůty, takže v těchto dnech bylo dosaženo druhého milionu Kčs. Sokolovéradostně plní své povin­ nosti a zajišťují tak úspěšný prúběh XI. vše­ sokolského sletu v Praze 1948. České pergameny z konce dvanáctého století.

V Kladrubech u Stříbra v západních Čechách nalezli zaměstnanci národ11ího výboru v zemi zakopané dvě bedny, důkladně okované. Po o­ tevřeni beden bylo zjištěno, že obsahují mimo jiné pergameny, adresované kladrubské obci z r. 1193. Jsou velmi dobře zachované. Dopisy jsou psány česky. V Kladrubech je velký a krásný kostel, zdejší klášter býval dúležitým kulturním střediskem celého lnaje.

Z,douneckoje kraj ovcí.To potvrdili naši cho­ ,vatelé již před sto lety. Dostatek vhodné past­ vy umožúoval rozvoj chovu do té míry, že v ce­ lém soudním okrese bylo přes 13,000 kusu ovcí.

Největší chov měly velkostatky, jen v Litenči­ cích bylo přes 800 ovcí. Na Zdounecku by mělo být i nyní využito těchto možnosti a opětně vzkřísen zájem o chov ovcí, který je v mnohých státech velmi důležitým zásobovacím a náro­ dohospodářským činitelem.

Již v diluviu operativní zákroky. V Předmo­ stí u Přerova byly palezeny kostry a jednotli­ vé kosti, které nesly známky násilné změny tedy jakéhosi operativního zákroku. Vědci se domnívají, že operace byla známa již našemu pračlověku. Operovalo se pravděpodobně o­ strou 'kůstkou sloni či mamutí, případně pl'i­ ostřeným oblázkem. Taková operace, provádě­ ná podle stop na. nalezených kostech i na leb­ ce, musela býti jistě velmi bolestná.

Stosedmiletá Slovenka mezi partyzány. Na Slovensku v Sabinově žije stosedmiletá Marie Valsová. Ve svém sto třetím roce překonala stařenka těžký zápal plic. V Helpe má vnuka notářem. Shodou okolností stařenka navštívila vnuka právě za slovenského povstání, píše ča­ sopis Sloboda, orgán antifašistické fronty Slo. vákfi v Maďarsku. Obecbyla partyzánská a no­ tár, illegální pracovník, po likvidaci povstání ; byl n~cen uprchnout na svahy Nízkých Tater. l Vzal s sebou 1 stařenku. Po odchodu Němců sta:r·enkasešla s hor přivítat Rusy. Na otázku krasnoarmějců, viděla-li už Rusy, odpověděla,' že třikrát: v letech 1848, 1877 a 1916. j Baťa zřídí v Bulharsku továl'ní město. Do ~ Zlína se vrátila v těchto dnech delegace ná-;~, rodního podniku Baťa, která byla na obchodní ;i cestě v Bulharsku a Rumunsku. V Bulharsku, předložili delegáti vládním úředníkť.'unnávrh'f na výstavbu vzorného továrního města. V mě-1 stečku Roma sevemě od Sofie by zlínské pod-\~ niky postavily továrnu na obuv, která by vyrá-. běla týdně dvacet tisíc párů obuvi. Návrh př1J1· jala bulharská vláda velmi příznivě. (. český lesmistl' vynálezcem. Lesmistr Suchá-.! nek ze Znojma, který po dlouhá léta působil za hranicemi, objevil nový způsob moření dřeva.\ Zvláštní injekcí dodává zeleným ještě stro-' mum určitou látku, která zbarví dřevo stromu ~ podle naší potřeby. Tím odpadá dosavadní ná-1 kladný proces moření. Nový způsob moderního,, moření dřeva zpusobi jistě v našem dřevařském{ pn"tmyslu značný rozruch.

ti

----)

1~

+ ~ + (---­

Profesorská.

"Kde pak jste pane profesore nechal svoji\ paní?" t1; ProfesC>r:"J'e teď zaměstnána. K obědu spá-~ lila bu~hty; 'tak jsem ji je di:i.1 za trest destkrá-Q

te znovu napéct."

Strana

14.

,

Pěiklad všem lidem dobré vůle.

Na Benešovsku a Sedlčansku bylo vystěho­ váno 62 obcí v pěti etapách. První vypovězenci si mohli vzíti živý i mrtvý inventář. Dalši však nic. Byli ožebračeni. Nastoupili životní kalva­ ríl, tvrdou, trpkou a těžkou. Ale morálně vy­ drželi. Jejich vira ve vitězstvi peáva a spra­ vedlnosti nebyla zlomena. Nezklamali se. Loň­ ský květen učinil konec vládě okupantů, Ne­ učinil však konec utrpení obyvatel těchto kra­ [ě. Opouštěli kvetoucí bohatý kraj, aby se vrá­ tili ~10 kraje zničeného a zpustošeného.

Téměř dvoumiliardová škoda.

Srdce všech, kteří se vraceli na rodné lány, plukala nad zkázou, způsobenou okupanty za tříleté vlády. Našli domy rozbité, pole a lesy zpustošené a zarostlé. Nejhůře byly postiženy obce Senovice, kde výbuch munice rozmetal celou obec, dále Dalešice, Dunajovice a Zaje­ čí. Stejně byly zničeny obce, nalézajíc! se v cí­ lovém pásmu dělostřelecké palby - Blaženice, Tuchyňská Lhota, Všetice, Mlékovice Radsta­ vice, Soběšivice a Ghrástany. Vracejici se vy­ hnanci našli domy bez střech. Zpupní eses­ mani byli leníví nakácej si v lesích dřevo na otop: proto strhávali krovy, vytrhávali okna. dveřní rámy, aby měli čím topít, Ani podlahy . nebyly ušetřeny. z obytných budov byly na­ dělány stáje. Jiné sloužily za kůlny, Jiné jako skladiště střeliva. Ani kostely neušly zkáze.

Maršovický kostelík byl v loňských revoluč­ ních dnech nalezen plný pancéřových pěstí, různých min a dělostřelecké munice. V Semo­ vících z celé osady nezůstal kámen na kameni.

Zpúsobil to výbuch munice v r. 1944, který byl slyšen až v Benešově. Před rokem zdál se tento kra] pouští. Však pouze hmotná škoda je od­ hadovánn mírně na jednu a tři čtvrti miliardy Kčs. Nikdo však nemůže nahradit škody osob­ ní a utrpení, kterým obyvatelé tohoto kraje za okupace prošli.

Hrdinové práce Třicet sedm tisíc obyvatel okupanti vyhnali.

Přes třicet tisíc se jich vrátilo do zpustošeného kraje. Šli do svých zničených domovů, Byl jim nabízen často majetek lepši a větší v pohra­ ničí. Ale oni šli tam, kde se narodili, kde-žili, pracovali a umírali jejich otcové a dědové. Mu­ seli začít znovu. často za strašných podmínek.

Bydleli ve sklepích, ve stájích nebo pod prken­ nými boudami. Nebylo kamen. Vařili na ohni­ štích. Cikánili. Ale nepovolili. Pracovali od slunka do slunka. Pracovali, pracuji a ještě dlouho tak budou pracovat. Nejdřive opravo­ vali obytné domy, pak stále a hospodářské bu­ dovy. Byla to úmorná dřina. Nebylo materiálu ani peněz. Byly pouze neúnavné ruce. často nebylo ani vody, neboť výkvět německého ná­ roda nadělal ze studni latriny. Ale nepovolili.

Po budovách přišla pole. Četné oběti práce TD.ké tato kapitola obnovy kraje si vyžádala oběti. Není málo těch, kteří ji zaplatili živo­ tem. Pohozená mina ve stavení nebo pancéřová pěst, stejně jako rozházená munice a ruční granáty zavinily smrt mnoha českých lidi. Ne­ bo na polích: Hospodář jel orat. Vjel na minu a nikdo nespatřil rolníka ani potah. Někdy to dopadlo šťastněji. Byl zabit pouze potah. Ale tyto .neíméně čekané oběti také nedovedly zlo­ mit vůlí lidí. Čím bolestivější byly ztráty, tím houževnatěji se pracovalo. Pracovalo a pra­ cule.

Mnoho se mluvilo a mnoho se psalo o růz­ ných stachanovských výkonech. Byly dávány odměny i vyznamenání. Kolik by jich muselo přijít do těchto krajů. Každý občan byl a je stachanovcem. Zde v těchto krajích je ukazo­ vatelem času pouze slunce. To budi k počátku práce a přikazuje odpočinek. Ale ne čas, nýbrž výkon rozhodute. J·rn kdo viděl tento zpusto­ šený kra] loni v květnu a kdo jej viděl dnes, může posoudit. Na Sedlčansku, Neveklovsku a Benešovsku není téměř políčka, které by ne­ bylo obděláno, A to nebyly hospodářské stro­ je. nebyli lidé. nebylo potahů. Okupanti zni­ čili prímérní a sekundární el·ektrické vedeni.

VISTNfB; Vyrvall elektrické vedeni i ze stěn. To vše, co bylo znovu vybudováno, vytvořila pouze ru­ ka navrátilců. Však také ztvrdla a zmozolo­ vatěía. Třicet tisíc stachanovsů neúnavně pra­ pracuje v kraji, který opět žije a opět je bo­ hatým producentem zemědělských výro'bkft. Co vytvoří tito bojovníci práce, aže se jim dosta­ ne plné podpory?

Dosud nepostačující poclpory Vláda poskytla těmto postiženým krajům dvě podpory po patnácti milionech Kčs., jako zálohy na odstranění stavebních škod. Ti, kdo od okupantů obdrželi jakési výpalné, však: na jejich poskytnutí nárok nemají. Těch třicet mílíonů je však málo. Aby kraj žil na úrovni r. 1938, potřebuje téměř miliardu. Je potřeba dobytka, hospodářských strojil, bytového za­ řízení a stavebního materiálu. Práci již oby­ vatelé kraje dali.

Nejsou 1>ány svého majetku První otázka těchto vrátívšich se· vystěho­ valců je sama o sobě problém, který zasluhu­ 'je brzkého vyřešení. Není možné nad ním ně­ kolik let dumat. Obyvatelé se také neptalí, zda mají jít dělat. Nemluvili a šli. Dnes mluví pou­ ze činy. A ty mluví za celý kraj nejlépe. Ma­ jetek byl jejich. Okupanti je vyhnali. Někte­ rým dali směšné výpalné. A oni dnes nejsou pány svého majetku. Tdcet tisíc lidí ukázalo cestu budování státu. Proto věřl v dvouletý vládni plán. Věří, že bude splněn, a to přede­ vším u nich, kteÍ'Í již tolik obětovali.

Jan Vach.

Ve středu, dne 25. záři 1946.

celáfo Putňík. Óeští hosté byli dovedeni do ho­ telu F'lplanade, kde při srdečném uvítání bylo podáno všem účastníkům výborné občerstvení (víno, veJká porce masitého jídla a zmrzlina).

Zde se ··ýprava více než čtyi· set č1'ent'l roz­ c~ělila. Ji',;:,slované odjíždějí do svých domov1.'\, nČ'kteří Ů:>i>i a Slováci do vnitrozemí. nebo do Dalmacie. Větší část pokračuje v cestě k mo­ N. V Plasech se oddělili cirkveničtí hosté.

Na slovanském Jadranu Nádraží ve Rjece je opět ozdobeno vlajkami.

Nčkolik krokú od núdraži přichází 6eskoslo­ vensli:ým hostům ·rstříc rjecká mláclež s pra­ pny jak jihoslovanskými a našimt tak ital­ skými, ovšem s rudou hvězdou. Obracejí se a vedou Čechoslováky do přístavu. v čele pn'\vo­ du nernu hoši a dívky standarty s nápisy char­ vatskými a italskými; "Živio doktor Beneš" a nq dn1hé straně "Viva U dottore Brneš", "Ži­ vi.o drug Tito", "Viva il compagno Gottwald". "Živil! Čechoslovaci" a podobně. Ml:idež zpivá r.harvntsky i italsky střídavě a provolfivaH o­ běma Jazyky pozdravy dr. Bendovi, Titovi. Sta­ linovi, vládám i vš,em slovanským národf1m. Živio David Při.iíždi parník, ale čeští hosté musí ješt,P vy­ sleclmout upi:'ímné přivítání. pronesené česky.

E.lt:'ckn m.lnť!ež tan-::í n zpívá kolPm praporů a l"tandnrt. Irnlo "Druže Tito. l,1ubičica bijela".

Skandování Be-nPš. -- Ti-to. Be-neš - Ti-to" thněř nepřestává. Po chvíli SP ozve na krátko i "Gott-wald - Ti-to". AJ,e i ·•žiVio David" sly­ ~íme.

---) .,,.. (---Na vťčer pl'istává parník v Opatii a znovu v c':Pské uvítiíní v ozdobeném přístavu. Pak se hn."té ror.prchli do přidělených jim hotelú.

Hostú je v 01~atii. málo, jen jihoslovanští předešli Čer.hy a Slováky. Optijšt.í jsou trochu 7.klamáni. čelrnH víc československých hosM'I. Večer 13. července vyjela po více než dvou­ Váží si t.0ho, že jsme první, kdo z ciziny při­ hodinovém zpoždění. Angličané v mezinárod­ ,iPJi, aJ0 n,;:mohon pochopit, .iak těžko bylo do­ ní komisi odvolali permit. Vyjela tedy hlavně stati cestovní pas, vrtí hlavou nad tím. že jsou zásluhou velvyslancú V. A. Zorina a dr. čer­ peníze "blokované". jde-li o pi'átelský stát. neje. Zvláště velvyslanci Zorinovi patÍ'Í uzná­ ---) • oTo • (--ní a dík, že výpravu chránil po celou cestu a Vzá~néhudební rukopisy zachráněny. Úřa­ pomáhal překonávat překážky, které kladlo dúm spojenecké vojenské vlády v Německu se anglické velitelství ve svém pásmu a pak ne­ pcdal'ilo zachránit mnoho vzácných hudebních ochotní či liknaví Maďai"i, hlavně v nPších rukopisů. které byly dříve v majetku pruské instancích. ::;tát.ní knihovny v Berlíně a za války ukryty v Tl'icetihodinové zdržení v Bi'eclr.vi pfod vstu­ r1'.'tzných částech Ni>mecka. Nejvíce těchto ru­ pem do Rakous, změna směru pro nepovolnost, kopisl"I. mezi nimi vánoční oratorium Bachovo, Angličanú. kteří prý několikrát změnili. své IV. symfonie a několik smyčcových kvartet rozhodnutí a nakonec přec jen odřekli, nPi:>ři­ Beethovenových. houslový koncert Brahmsfiv. s;:ěly k uklidnění cestujících. Místo přes Ra­ i:;myčcovékvarrtety a jiné skladby Haydnovy kousy musilo se z Vídně do Maďarska na Šop­ a IV. symfonie od Mendelsona byly nalezeny roň. Pak nové zdrženi na maďarských h'·:-mi­ na zámku ve Frei.burku, jiné rukopisy byly u­ rich asi šestnáct hodin. Ačkoliv na zákrok so­ kryty v klášteře Beuren. mezi nimi Bachovy větskěho v·elitele gen. Ljevušského maďr :·ské ministerstvo povolilo výpravě pritjezd, ~r·lez­ M<itou.šov:v pašije a slavný Lochauský zpěvník.

V Schonebecku byl nalezen rukopis 1. a 2. děj­ niční úřad v Agfalvě nechtěl vědět o povo1ení i:;tví Mozartovy "Figarovy svatby." rukopis kla­ a zatím v Szombathely čekal od rána maďar­ vírního koncertu Brahmsova a několik kantát, ský úředník. vyslaný z Budapešti, na výpravu.

Pachových.

Rnkopis 3. a 4. jerlnání "Figarovy Ale náhle se všechno obrátilo a maďarské ú­ i:;vatby" byl nalE'zen v klášteh;, Griitau ve Slez­ řady ukázaly ochotu, vlal:;: ,i<'l s největší mož­ sku. kde byly také ukryty rnlrnpisy VII. a IX. nou rychlostí, i od prohlídek upustili. místo symfonii:' ~ několika smyčcov:'·ch kvartet Beet,­ nich několik finančních a policejních úředni­ hovenových, děl Brahmsovýd,. symfonií Hayd­ kii doprovodilo 'český vlak, str•ežený zároveú nových. slavné hudby ke "81111 noci svatoján­ čs. nadporučíkem a čtyřmi vojáky, kteří měll ské" od Mendelsohna. čtyř oper Meyerbeero­ za úkol dbát. aby se vagonová souprava neza­ vých a ná(~trt.ky !{ Brucknerově VIII. a IX. běhla někam do neznáma. i:;ymfonii.

Málem trosečníci! * * * Sluší podotknouti, že rakouské železniční ú­ Čeští kněží za okupace. Katoličtí činitelé vy­ řady byly velmi ochotné, pl'istavovaly vytope­ dali zajímavou a dokumentární knížku, obsa­ né lokomotivy ihned, ovšem dvakrát marně. hující jistě ,ještě ne zcela úplný přehled perse­ Nedůvěra a nesi::okojenost cestujících stoupala, kuce českého katolického kněžstva za války a hlavně když docházely potraviny, n•eboť ani v přehled účasti českých kněží na zahraničním Rakousku, ani v Maďarsku se nic nekoupilo. i domácím odboji. Jsou to velmi poučné údaje Zde platí dolar a cukr. Vedoudmu úředníkovi a čeští katolíci mohou být, na ně hrdí. Katoli­ Čedoku se podařilo konečně překonat poslední čtí kněží čeští, a ovšemi duchovní jiných vy­ překážky a ještě ve středu časně ráno za tmy znání u nás obdobně chovali se·opravdu ve své vjíždí vlak na jihoslavenské území. Maďaři bez imponující většině vzorně. Šli s národem a ná­ prohlídky orazítkovali pasy. které Jihoslované rodu rozuměli. Tak si nad zmíněnou knížkou sebrali a ke konci jízdy vrátili. skoro myslíš. ·že by bylo škoda, kdyby zapadla Oc1skok d.o Zábřeha jako dokument. jen český. Jsou ještě země, kde Dopoledne projel vlak zelenými údolími char­ významné konservativní kruhy, blízké katoli­ vátského Zagor,ie, kde není vidět stop vall~y. cismu, nedovedou si dobfo představit řádění Na stanici Zaprušič so měni směr jízdy, místo nacistů v obsazených zemích. Nebylo by dobře na Lublaň jede na přání záhfobských úfadii pro cizí informaci knížku upravit a přeložit do do Záhl:·eba. Nó.draží je VY7.dobeno vlajkami. ni>kolika eizích jazyků? Byla by to dobrá pro­ Výpravu vítají představitelé si;'.:rávy státních paganda, a dobré věci by se prokázala služba že1'zznic,ministerstva obchodu a cestovní kanznamenitá.

. .

První Cechoslováci na Jadranu,.

Ve středu, dne 25. záři 1946.

V:i'í:STNÍK

Záchrana rakouských diplomatů z hoříeíhG auta.

Praha. (ČTK). - Podle zprávy Čf:. tiskové kanceláře zachránili pří­ slušnící Národní stráže bezpečno­ .st,i v pondělí 9. září večer na. mod­ řenské silnici členy rakouského di­ plomatického personálu s členem rakouské vlády zemským radou Len­ zem z hořícího auta.

Strana 15.

I

Bulhaři pro přátelství slova11s1týchGajda <loznal, že čeští fašisté byli znává spolupráci česl;:ých fnšistf1 ,5e zqmí. finančně podporováni Němci.

Schwabem a finanční podpory, k1,e~ Praha. (ČTK). Ministerský před­ Praha. (ČTK•. - Podle zprávy I ré ad něho dostával. seda oíement Gottwald dostal ze -0------~ .

Press oznámila amcric-1 . , • . .

Sofie tento telegram: "Národní vý­ Associated ká vojenská správa v Berlíně, že yrana k v1:ane seda. si,eJnY st~Jbor vlastenecké fronty; pozdravu­ vydá Československubývalého stát- noho si hleda. je Vás co nejsrdečněji u příležtto­ - .• ::= ..... -O==<...<.<<<<.<.<<. stí druhého výročí slavného záříjo­ ního sekretáfo tak zv. Protektorátu: von Burgsdorfa.

V brněnském pro' vého povstání, kterým bulharský národ zničil ve své zemi fašismus cesu s dr. Schwabem bylo pi'.·ečt2110: " " • a u přítežttost] likvidace monarchi­ svědectví Rudolfa Gajdy, který do- I · Zubní Lékař stického zřízení a prohlášení naší ~·11111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111::, I I Úfadovna nad Canada's Drug co. země lidovou.. republikou. Ať ž.ije a I JlUtY.~, .. ::• HXAll trvá přátelství slovanských zemí."

•

f

I

OR N B

------·-

i Dr. Thos. ft Delaney I i

I

OČNÍ LÉKAŘ Brýle správně připravené.

ČSR informaěním střediskem bl'it­ ské encyklopedie pro střední Evropu a Balkán.

Praha. (ČTK). - Americký hi­ storik prof. Kohn, pražský rodák, Úřadovna 3248 - Res. 2687 je na návštěvě v Praze, kde chce z pověi'ení vydavatelů Encyklopedia 513-17 Professional Bldg.

Britanica získat z fad mladých věd­ ců vhodné spolupracovníky pro en­ TEMPLE, TEXAS cyklopedii , neboť Československo ~UllllllllllITllllllll!llllllllllllllllllllllllllllJlllllRllllllllíllllllllllllllllllDllllllllllllllllUl!!llllllll1111J se má stát informačním sti'ediskem pro střední Evropu a Balkán. Pi·i­ v pravný výbor, vedený profesorem dr. Otakarem Odložilíkem doporu­ čí vydavatelstvu Encyklopedie vhod­ né osobnosti.

I

PR ,,c T ITE • • • • •

--0---

bolestmi hlavy zkaženým žaludkem plyny a nadýmáním ztrátou spánku nezáživností

• nervosou •

y

I

+

zavinenym1

• funkcionální zácpou?

čs. výstava v Bělehrad.ě.

Praha. (ČTK). - V Bělehradě byla minulý týden otevfona výsta­ va Československo od r. 1939-1945, která byla zahájena projevem mi­ nistra dr. Zdeňka Nejedlého. Výsta­ va zachycuje dokumentárně udá­ losti v Československu od Mnicho­ va až do osvobození. Úvodní článek do výstavního katalogu napsal před­ seda vlády Klement Gottwald a článek na thema Československo v bojt proti nacismu napsal spisovatel Jan Drda. ·

I

CHERNOSKll

-0---

čas dle úmluvy.

I

Vyflzuje veškeré soudni záležitosti. Úřadovna: 936 Bankers Mort­ gage Building, přes ulici na.­ pro4.ii Kress budově.

HOUSTON, TEXAS

SPRÁVNĚ VYKONANÁ POHŘEBNÍ SLUŽBA.

V hodině žalu zarmouceni na­ leznou Edward Pace pohřební ú­ stav pohotový k sympatickému vyřízeni nezbytných jednotlivo~ stí a k vypraveni dojemného po­ hřbu.

Levné ceny jsou naši zásadou.

EDWARD

I

"zvláštní

nabídky"-Nyní

I

O Přfložcn jest $1.00. Pošfete mně poštou vyplaceně pravidelnou 11 unc $1.00 láhev Hoboko a co dodatek 60~ hodnoty zkušební láhve každého, Léčivého Oloje 11 Magolo.

O C.O.D, (poplatek přípočtěn).

j

Jn,~no.••.••_

j

Adresa ...•...•_..

I II

I

I I

I

I

I I

I

ůeský Lékař a Operat6r 711 Medical Arts Building BOUSTON,TEXAS Telefon residence: Lehigh ·9MI 'l'clefon úřadovny: Preston 2553 Barbecue sandyiče, Pivo, Domácí Chili, Káva a Studené nápoje

Kilnar"s Barbecue Drive Inn Slušné místo pro úctyhodné lidi.

5802 North Main St. Phone 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS

Člen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 US N. Fift,b. st., - Temple, Tex. ~~.,....

(8-dzJ

...... ;;;;;;;;;;;:;;;;;;;=:;::;;;;;;;;;;;:::;:;;;;::::::::::=::=====::::'.

.

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BOŽI{A, ředitel Vyhotoví abstrakty, vlastnické právo, vyři:r.ujemajetkové pojištěni. Úřadovna nad Peoples State Bank Telefon do úřadovny čis. 5, do res. 63 · HALLETTSVILLE,

(dz-c)

TEXAS

,r;;;;;;::.·

INt'()

=~~

,,,.

řádu

r

zkušebních láhví

I

·-™' ~

~ Chas.. J,,. HoUub

PACE

60c hodnotu­

Odešlet~e:i'ok;o-;

:..:,;_,, -~-~, -.::::.. =Yt.t..:::wu:rn.=

Puhřební ředitel

PRO ZALUDEK

Dra. Petra Léčivý Olej Liniment - pro­ středek proti hnisání-přináší rychlou úlevu od revmatických a neuralgických bolestí, svalových bolestí zad, ztuhlých nebo bolavých svalů, namoženin nebo vymknu tin.

Dra. Petra Magolo-nlkalinický prostře­ d.,k-přináší úlevu od jistých docasných 'taludečních nepořádků, jako zažívací po­ ruchy P,Í'ivoděné přebytkem kyseliny a pAlení záhy.

I

:

I

·~-~

Nemůžete-li ho koupiti ve vnšem sou­ aedatví pošlete si pro naši "seznarncva­ cl" nabídku Hoboko a obdržlte co-

DO uli'll AJ"ti;; K

I ---·---·-·---·-----

I

PRÁVNÍJI

Opatřte si Dra. Petra l!asem .,,.. skoušené Hoboko, Jest více něf počisťovací prostředek, jest téi ža, Iudeční činnost povzbuzující lék. sloir.ný z 18 přírody vlastních lé­ čebných kořínků, bylin a rostlin, Hohoko přiměje slení­ vélá střeva k činnosti a pomáhá jim jemně a hlad, ee odstraniti váznoucí odpadky; pomáhá vypu, diti plyn zácpy a poskytuje ža­ Iudku onen •kvělý pocit t..pla, Chcete-li ctiět znáti roz· lvš Šťastné úle· vy od trampot eaepy a zároveň uleviti svému ž11Iudku, obstarejte si Hohoko dnes Pozor: Užívejte pouze jak předepsáno,

---~

uston 29• za:r1 ,v, .. .. .. ... ... ... ... Nesvadba 6 • r1Jna ...................

J. R.. Bača 13.. října . . . . . . .. .,. - Syncopators 20" l'"l]Da "' .. .. "' .. .. ... ScarceUa VPO

II I

I

I I I I

Po štovnf úřadovna •..•••.•••.•••__ ,__ OR. PETER FAHRNEY & sn111c l'n I Dept.~ 811-32S 2501 Washington P.lvd.,Chlcaqo 12,Dl, •

SEVEROVA v

.,

BORIA

LÁHEV

$1.25

NE'MMI YÁŠ LEKÁRNiK, OBJEDNEJTE PŘiMO OD

vn

VSTUPNÉ:

MUŽI I DÁMY 75e

Tax included O zákusky a občerstveni návštěvníkft jest výborem náležitě postaráno.

1140 ROBBIE ST.

Na doptáni: 20th and North Main.

L!:~~!!!·:...!!,~~~ecm.__J ~~i&";~f;;;·~~~~V-;,

Zábavní Výbor.

V 20256

Strana 16.

Vi!iSTNfB:

fooživejte k oznamování

Ve středu, dne 25. zaM 1948.

I I

O odsunu a a zvláště my, češi a Slováci, kteř~ 1 od času tento. odvěký boj a nikdy asimilaci menšin. jsme zažili rakouský a maďarsk: nepolevit . . 1 (ČTK> - V Svobodných útlak, nověji pak útlak německy: Klub poslanců české kornunístícP~a e , ." cítíme velmi živě, jak nehumann~ ké strany blahopřál ministru Manovinách prse o 0:1su~m. M~d am by byla nucená asimilace. Budeme-I~ sarykoví a uznává jeho práci na ::::,11"' Hledám nájemníka naší národ­ profesor Karlovy uníversíty dL !.an přivedení k tomu, abychom zvolill mezinárodním foru na prospěch če­ nosti, který by obdělával asi 80 Bělehrúdek toto: "Odsm~ 1:a~~ch tuto druhou. cestu, získáme.sice ja-1 skoslovenska a v zájmu míru, svo­ akrú z polovice. Pozemek čistý, do­ Němcú považuj.e sice ':~lka ve~sir~a kousí výhodu v tom, že zadržíme body a demokracie. brý domek na bývání. Práce s trak­ zemí za historickou vyJimk_u ~ed.1- doma značné množství pracovních Praha vzpomněla 14 září důstoj­ turem i s mulami. Hlaste se na: nečnou svým rozsahem a svynu du- sil. ale dopustíme se na nátlak zá- . , .. mrtí preside nt Osvobo· · · ka by se nemohla . , b , ne vyroc1 s 1 a Henry Slmpin, Rosebud, Rt. 3.. Te­ vo dy. T a t o vyjím . . padu činu proti svemu do remu dit 1 T G Masaryka českoslovenxas. uskutečnit ve světě. hdsk~st1, kdy~~ svědomí. Zahraniční odsun by byl sk .e t~sk·věi~oval čelné. místo upi'.'ím­ .). rávě Němci nebyli sami vymyslili ze dvou možných řešení rozhodně .Y 1 • t , k šede átínám Jana :;_~'1$'" Hleclá se usazená žena k výi;:o­ přesuny německého lidu a kdyby menším zlem. S hlediska středo- nym gra u1 acim s s c moci v domácnosti. Dobrý domov, jinak. nebyli porušili základní prín- evropské politické tradice menšino- Masaryka. dobrý plat. Pište na - Mrs. l\'Iyer cípy humanity. Anglosaská verse vý problém fo vleklá nemoc Evro- ----------,.,.---,---,--,_~,,,,,,.,,...,,.. · Rabinowitz, 4324 Beverly Drive, Dal­ humanity se zásadně příčí myšlence py. Lokální therapíe dosud zkouše­ las, Texas.

(38-40c) nařízeného odsunu. Vedle toho by na sice byla šetrně a byla málo bo­ ČESKÝ FILM :'f]:.,,""!I;" Proclám ·- di'evěnou basu čtyř­ se však mohlo stát, ~e by se někdy lestná, ale nakonec nezabránila vel­ strunovou v dobrém stavu, všechny »ožadoval odsun a presun obyvate- mi bolestnému zhoršení. Na místě struny nové v ceně $11.50, smyčec v hi. jinde. kde by tím byly přímo o- je jen radikální operace. Starosvět- · Hl'ají: Pištěk, Gerová, Dvor­ ceně $8.oo.Prodá Sl'.: zr. $110.00.Hla­ mezeny zájmy ímperla. To jsou dvě ský jednostranně individuatistický ský, Kyslíková, Marvan, Baldová, ste se: J. F. Jančík, 1731 Arlington hlavní přičíny odporu a nevyslove- ·humanismus měl by se poněkud re­ Pešek, Vojvoda, Ml'ázek a jiní.

Drive, Corpus Christi, Tex. (36-dz) ným důvodem některých těžkostí formovat v tomto směru k trvalej­ Stavění máje a Hody (11osvícení) podle názoru informovaných dele- šímu výsledku. na Moravském Slováclm1 jež uvi­ :Hledáte džinu ke koupi? -, ~~ací na pai'ížslcé konfer.enci: . ~ díte s tímto filmem, vás jistě bu­ Hlavní úřadovna SPJST. ve FayetZdá se také, že se proJeVuJe sna- Presulent repubhky dr. Edvard de zajímat. teville Tex .• má džinu k prodeji ve ha, aby se nestalo nic, co by zby- Beneš gratuluje Janu, Masarykovi I Woodbury, Hill County. Výhodné tečně posílilo Českoslovei~sko, dnes k šedesátce.

SHINER, ve čtvl'tek 26. zái'í, o podmínky prodejní i platební. Pište ;:i'ímého souseda.~- ~poJ~n~e. So: Praha. (ČTK>. --.:. President re7 :30 hocl. večer. na· su reme Lodge SPJST. Fa- větského svazu. Vetsme statu Je uz . . , ,. ' • P ťSÍ cl ) · s é že problém menšin je tfoba publiky dr. Edvard Benes blahopral , .... ve1lteville.Texas.

• z. :.~;~lc~lně i'ešit. t. j., že je nutno zahraničnímu minisb:u Janu Ma- SCHULENBURG,_ v útery 1· nJna, ~ Přijmou se: - Manželé, slušní, menšiny zlikvidovat v zájmu trva- sarykovi k 60. narozeninám. Vzpo0 7:45 hod. vecer. čisti, prostfodního věku, bez dětí, !ého míru. Spor je jenom v metho- miná zvláště doby od r. 1938, kdy • .,.. ku stálé práci v domácnosti a na ·lě jak to provést. Volání po mezi- společně začali boj o Masarykúv YOAKU~,. ve str.edu, 2. uJna, 0 farmě; muž musí rozumět pohon- ·.1árodnízáruce menšinových práv se odkaz a bohudíky jej vítězně do8 hodmach vecer. némn motoru a hospodáfakým stro- ~ice v Pai'iži znovu ozývá, ale po- končili. Ministrova přítomnost v: jiim; žena va:l'.-ení a úklidu domác- ~hází ze zemí, kde nemají praktic- Pahži, kde president Beneš r. 1919; HALLETTSVILLE, ve čtrvrtek 3. nosti Majitel má k obydlení nový ',ých zkušeností s menšinami a vedl obdobný zápas, ukazuj,e, že na-. října, o '7 a 9 hodinách večeť. kamenný clť1m na místě s osvětle- madno podc,eňují jejich nebezpečí šim osudem je a bude obnovovat čas I ním, plynem a vodou pro zpúsobilé i)ro mír. Uchovat silné menšinové ----.~ manžely. Deset mil od Dallas, služ- 'nklavy, jako je maďarská menšině $150 měsíčně. Pište na: Burt na na Slovensku a . zaručit jim me­ Ford Jr., Box 8004, Dallas 5, Te- !.inárodní ochranu. znamenalo by xas.

(36-41p) 0pakovat chybu, která se už několikrát těžce vymstila. To uznávají i -~ Džina na. prodej. - Prodá se i něktel'.-í vedoucí Britové a Ameri­ džina za výhodných podmínek ve ~ané. Zbývají nám dvě cesty: odsun slaven bucle jako kažciol'očně pě'knou zpěvohrou Woodbury, Hill County. Pište na Maďarú za hranice státu anebo kterou sehťají členové houstonského Hlaholu Supreme Lod~e SPJST., Fayette­ vnitřní pi'esun a rozptýlení menši­ vllle, Texas.

(31-dz.) ny za účelem postupné asimilac,e.

Na mírové konferenci nabízíme prv­ DR. FRANK 'IrnNT ní z těchto možností. Považujeme ji.

Obnovil svoji praksi m lidštější, protože sice bere lidem Očí, Uší, Nosu a Clli'.'tánu rodnou púdu, ale nechává jim jazyk BRÝLE u národnost. Asimilace snad zní zá­ Navštiví: padnickému sluchu přijatelněji, ne­ HALLF.'fTSVILLE, 1. ŘÍJNA boť v Americe na pí·. probíhá asi­ HALLETTSVILLE, 15. ŘÍJNA milace stále a ve velkém, ovšem .HALLETTSVILLE,29. ŘÍJNA děje se to dobrovolně a bez viditelného tlaku, prostým splýváním ci­ Uvítáním a proslovem br. Olexy, předsedy řádu zahájí Do konce l'oku bude z.. ČSR odsunu- ách národností s anglosaskou vět"Hromadné uvádění'' nových členůr předseda Hlavního to dalších 400.000 Němců. šinou. ~r~ evr.op,ské poměry j~¥~ řádu, C. H. Chernoský.

Praha. (ČTK.) - Podle zprávy však asil11iJ~?e ()1~,ep.ši,)1'; ::čímsi ~1iet 1, ZPĚVY Jennie Frank, Elsi Dvořák Práva lidu vyvrace: místopi'eds;cla pí·irozenýni;,;:!)~Sill~Ýlťl'.a pelids~¥n1 vlád" Zdeněk Fierlmger na verej,, . :· : ..·· · i:'<,,,; ,,; 1 , d ~·.,....,..o._.o._tHlillÍ•<Hma4H1!~•~~0.._.n.-.o~~.._.o~: O ném projevu v Brne tvrzem, ze o- • :\ '': i: ./ l:.:, f,lo ke stranickému jmenování ve'čE:Sl\1l::0FJI;l\:I ti i Složil R. Branald, o 3 jednáních. Hudbu složil Ada Branal<l doucích osob ve znárodněném prú. . · ~ ' '.1 :: ~~ myslu. Konstatoval, že jmenováni, ''M::''·:':,.::,:/v .,:1 · JI~,; OSOBY: bylo provedeno pí·esn\ pod!~ 1:resi0 · ~:~~~~' , Mikoláš Barton, Jan Stehlík dentova dekretu o znarůdnen1 ne'"'"1'.,· ,,... ,,,.,,., v v;:l" Tim Kostomlatský politicky a podle kvalifikace. PoDeCO tUSI jeho děti Harriette Earl dobně mluvil v Praze na schůzi so. ,, •, ' :.".,,, .~1 ~- . h: Anton švestka ciálně - demokratických funlrcionáVeselohra Sv~toJansk_Yf,fl Ella Mikeska ministr prinnyslu B. Laušman.

1n·om1ít, pocUe: ,.l'.!->ll.!:,1pu ?;l\I a \):11 Josef Kalousek Na brněnském projevu Fierlinger DÍtl>slcé. Ill;ají: Rí'lžehil š1t/mroi,~; dále uvedl. že na odsun z Česko~lo- veverka, I{abát~y4;,DY,oťsleý~· Sej:l~ v·enska čekú ještě asi 400.000 Nem: , ···, " ... r · · -:.~ : , ·: :,i; cú, kt.eh odjedou do konce tohoto · .,..,,..,, "' · ··~ ..,..".012,, __ ...,::,,": __~: roku. v Československu zústane jen -:--- " ,, t•r:,: :.,4~ .,;,.; o'.r.. 1'' , 'k" \VE~T ve s mutt . ,,,a. zar1, , . ..,. asi 311.000 německych odborm u, .\ ~.,,, :,,,, ,,.,.

• :l~: které česlrnslovensko múže potfobo· Ho<1.' 'tn1pole<lne a o 7 vecer. ~~ :

Prof. Bělehrdád. ek

amovatel

:a. .. ·

0

I

I

I

'~Harmonika".

Památný 28. říjen

i

v neděli

29.

října

ve spolkové síni Pokrok Houstonu čís. 88, na Studewood, Houston, Tex. Slavnost začíná ve 2:30 hod. odpol.

11

.J

"

,,.

Zpěvohra "Dragouni na · vesnici"

..,

Jk

a

O·

I

vat.

---o---

l ENNIS 1V¢ť,.. čtvrtek,126:··zal'1, o:,~~' .

.

•••

:,,

:l!

Praha. (ČTK). - Světový _tisk • hocl. 'ocl11oledne a o 8 večer. ::• pflnesl četné články a vzpommky fr: 1 It šc_desátý~n.n.arozeninám za~1ra- DALLAS, v l!!.l>l,~l~Yll~1: ~,,sob<i}}:u; ničmho mm1stra Jana Masaiyka.( . :.· 8•30 hocl večer ' ' ; Zvlášť vh!lé články .pi'.'inesl tisk. ru- ' ~8·: '71~~,. ,<t · . • • :} munský u bulharský. , •-··-·-··-·-0-·-t~"""!."'!""P~•?,

l

ih