Vestnik 1946 10 02

Page 1

==="~~

w

!Entered as second class mall matter, January 3rd, 1933 at W est, TeX'tls. under tbe Act of Congress of August. 24th. 1922. -------·-····-------~.,.

ROČNÍK (VOL.) XXXIV.

----

WEST, TEXAS, ve středu, (Wednesday) 2. října (October) 1946.

-

ČÍSLO 40.

POLSl{O PO VÁLCE.

m

ÁLO EVROPSKÝCHzemi bylo vál­ kou tak změněno jako Polsko. Jeho území se zmenšilo z dvou set čtyi'.· tisíc čtverečních mil na 186.000, počet oby­ vatelstva z třícetí pěti mílíonu nu dvacet čtyH miliony. Jeho hranice se zkl'átily ze th tisíc mil na něco méně než dva tisíce mil. Hranice se Sovětským svazem se zkrátila s 847 mil na 746 mil, s Německems 966 mil na 256 mil, jen hranice s óeskoslovcnskemse prodlou­ žila s 580 mil na 758 mil a rovněž pobřeží má Polsko mnohem víc; před válkou měřtlo cel­ kem 56 mil, nyní má Polsko 310 mil mořského pobřeží. I Ale změna, jež · patrně nejvíc zapůsobí na strukturu a celou budoucnost státu je posunu­ ti jeho území k západu. Za sto čtyi'i tisíce čtve­ rečných mil, jež Polsko na východě odstoupilo Sovětskému svazu, dostalo na západě šedesát jeden tisíc čtverečných mil. území původně slovanská, později poněmčená a nyní znovu zí­ skaná pro slovanský stát, mění Polsko ze stá­ tu zemědělského v průmyslový, Návštěvou těchto území, na nichž jsou moderní uhelné doly, papírny, sklámv-textílní závody a továr­ ny zpracující elfovo,železářské a ocelářské pod­ niky, nezbytně získáme dojem, že Polsko, tře­ bas nebylo zatím ještě zemí mléka a strdí, má tak obrovské průmyslové možnosti, že sé musí stát jednou z nejbohatších evropských zemí, využije-li jich přiměřeně. Na postupimské konferenci bylo odhadnuto, že území, jež postoupilo Polsko na východě So­ větského svazu, mělo kapitálovou hodnotu asi sto osmdesát miliard Kčs; na západě však že Polsko získává území v hodnotě příblížně asi čtyři sta padesát miliard. Přesnou hodnotu je arciť těžko stanovit. Zvláště když zařízení mnohých dolů i doly samotné Němci poničili a rovněž čelné továrny i města zanechali v ssu­ tínáeh, Ale na osmdesát -procent dolů je tak dalece v pořádku, že z nich lze těžit a rovněž čtyřicet pět procent papíren a padesát procent textilních závodů pracuje. Třetina celkové těžby-uhlí, jež činí toho času asi čtyři miliony tun měsíčně, pochází z dolů na území, jež od dob dělení Polska bylo pod ně­ meckou patou. z téhož území pochází čtvrtina nynější výroby textilií, polovina vyráběných že­ lezničních vagonů, čtvrtina produkce železa a deset procent oceli. Co do možností uhelné těž­ by je nyní Polsko v Evropě druhou zemí po Vel­ ké Britanii. Zatím není spolehlivých statistik o tom, ko­ llk získalo Polsko celkem průmyslových závodit Hodně jich Němci spálili nebo vyhodili do po­ větří. Před válkou pracovalo v průmyslu těch­ to území jeden a th čtvrtě milionu lidí. To bylo skoro dvojnásobek všech průmyslových dělníků v předválečném Polsku. V dolech Dolního Slez­ ska a Walbrzychu, v Rychbachu, Kladsku a ji­ ných oblastech bylo zaměstnáno přes dvě stě tisíc havířů. Příblížně tolik pracovních sil zaměstnávaly také textilní závody této oblasti. Pnes mají arciť jen padesát tisíc zaměstnanců,

protože o kvalifikované pracovní síly je i v Pol­ ku veliká nouze, a proto také zůstalo ještě hod­ ně Němců na svých místech v průmyslu. A­ však, třebas zatím pracuje jen část nově získa­ ného průmyslu, Polsko je už s to vyvážet texti­ lie, sklo, výrobky ze železa a oceli, .i chemlkalíe do Sovětského svazu a jiných zemí. V Polsku doufají, že budou moci v nejblížši.době sjednat vývoz porcelánu clo Spojených států. Až budou

Ten prostý život

..

.

Vladimír Rohan Ten prostý život, ten chci vyhmátnout, ten prostý žívot sněný v kupě sena, Vaše tvář, maska, kterou nosí stín, ač někdy klopýtnete také do blažena, ten prostý život, chvíle v lesním tichu, smích prodavačky ráno v neděli; slepotou ranění a tápající v snářl, clo roucha stádnosti jste se zas oděli, ten prostý život, nezatížen ničím, jen velkou láskou, láskou k Člověku, nešťastnou vášní, nebuďte je znova, víření bubnů, spěte v daleku, jen prostý život, žitý v letu ptáka, ve vlaku chrápe horník po práci, ten prostý život, srdce dokořán a bílé obláčky modi' nebe navrací ....

v provozu všechny průmyslové závody, zařadí se Polsko mezi přední průmyslové země v Ev­ ropě. Už nyní se pilně připravuje na toto po­ stavení. Cvičí tisíce mladých techniků, inžený­ rů a odborných pracovních sil, aby mohlo uvést průmysl v chod co nejrychleji. Ale také v zemědělství dostalo Polsko za chu­ dé a primitivní chalupy a pozemky východních krajů bohatší zemědělské usedlosti na západě. To je velmi důležité pro stát, jehož dvě třetiny obyvatel zatím žijí z výnosu půdy. Před válkou bylo v zemědělství zaměstnáno dokonce 73 pro­ cent obyvatelstva Polska. Výtěžkemjejich prá­ ce bylo však jen 38 procent národního důcho­ du. Příčina i důsledek byla velmi nízká životní míra polského venkova. I to se pronikavě mění. Když Polsko loni na podzim převzalo západní území, byla většina velkých statků rozvrácena zcela nebo z větší části. V bezútěšném stavu by­ ly i menší usedlosti. Němci odvlekli cd se dalo a ostatní zapálili a zpustošili. Jen pět procent půdy velkých statků a příblížně čtvrtina po­ zemků drobných usedlostí bylo obděláno. Ne­ bylo koní ani hovězího dobytka. Z té části Vý­ chodních Prus, která případla Polsku, odvlekli Němci pětadevadesát procent koní a skotu. V Pomořanech a ve slezsku nebylo o mnoho líp. Letos však už zase byla obdělána skoro všechna pole; koní a kráv je sice dosud málo, ale připý- , vá jich, především dík pomoci UNRRA.V Dol-,. nim Slezsku kolem Vratislavi a dáLk českoslo-

venským hranicím měl kraj skoro mírový vzhled a pole dala velmi dobrou úrodu. Húř je dál k severu a nejhůř· kolem Štětína. Ale nový osevní plán pamatuje i na tyto kraje. Napřesrok ani tam už nebude úhorú. Polští ve­ doucí činitelé jsou si vědonii, že zde bývala o­ bilnice Německa a jsou odhodlúni pi'ivést ji na předválečnou útoveú. Zatím je ještě nedosta­ tek hnojiv, dobytka i zemědělských strojú. Ale kamkoli se obrátíte, vidíte lidi v pilné práci, už se i stavení a zemědělské budovy opravují a staví se nové. Leckde už nyní na hodiliy cesty vlakem nebo autem nespatí·íte jediný kus ne­ obdělané země. A to je úspěch v kraji tak zpu­ stošeném, jak bylo polské území po válce.

---->

.....

(---

ARCIZLOČINCIODSOUZENI. Poslední zpráva z Norimberku v úterý ráno oznámila, že spojenecký soud vyi·kl svúj odel nad 21 obfolovanými zločinci nacistú a to: ti'i­ náct z nich bylo odsouzeno k smrti provazem ( Goring, Keitel, Ribbentrop, Rosenberg, atd. l, pět k doživotnímu žaláři resp. od 20 clo 25 let a tři osvobozeni (Schacht, von Papen a Frit­ sche). Odsouzení vrahové a spiklenci útočné války mají pět dní k odvolání se z rozsucllmku spojenecké komisi v Berlíně, což nepochybně je nezachrání od zasloužené odplaty. ---)

.....

(---

Objevené koberce za patnáct milionú. U lé­ kárníka Hoffmanna v Teplicích-Šanově obje­ vili členové Sboru národní bezpečnosti skladi­ ště perských kobercu v hodnotě patnácti mili­ ontí Kčs. Koberce byly majetkem německé pi:'í­ slušnice, která v dubnu tohoto roku odjela clo Londýna. Spolu s ostatními nalezenými pfod­ měty budou tyto koberce odevzdány Fondu ná­ ~·odní obnovy. --)

.....

(--

KALENDÁŘ 6. října. Vinobraní v síni řádu Pokrok čís. 8·1. na Floyd ulici, Dallas, Tex. 13. října. Jubilejní oslava 36. založení řáclu a 8. výročí otevření síně řádu Svaz čechoslova­ nů čís. 92. ve Fort Worth, Tex. 13. října. Fotografování členů. a <lítek řádu Columbus čís. 58. v síni Kat. Jednoty v Hun­ gerford. Tex. 13. října. Veselohru "Štěstí u TH Kominíčků" sehraje Dramatický odbor Sokola v Dallas, Tex. Začátek v 6 hod. večer. 13. října. Společná svačina po schúzi i·:idu Komenský čís. 20. v Granger, Tex. 20. října. Svačina a fotografování členu h'ttlu Karel Jonáš čís. 28. v East Bernard, Tex. 20. října. ·oslava výročí zrození Čsl. republi­ ky, při níž dramatický kroužek Hlahol sehraje operetu "Dragouni na vesnici," v síni i"áduPo­ krok čís. 88., Houston, Tex. 27. října. Vzpomínková oslava 28. října, kte­ rou uspořádá Sokol Houston společně se i"áclem št~fánik čís. 142. v řádové.sini (Cottage Grove) v Houston, Tex. oznámka tohoto podniku bude v. l}ísle přištim.


strana

2.

V:li}STNÍlt

ÚŘEDNÍ ORGAN SLOVANSKÉPODPORUJÍCl JEDNOTY STÁTU TEXAS.

OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONICBENE­ VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR - FRANTA MOUČKA- EDITOR Vydavatelé - Publishers 0ECHOSLOVAK PlJBLISHING COMPAN'! WEST, TÉXAS. Předplatné $1.50 roč. s·.,bse:·iption $1.50 a year

-------------~--------Změny adres zasilaji se do m·wni Úřadovny ve Fayetteville, Ter.,s. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

---

-------------------

Veškeré dopisy, předplatné a oznámky bucrtes adresovány na: Věstnik, West, Texas. Věstník has the largest circulation or an, Czechoslovak Weekly in the south. 1

Alespoň na Funus. "Tak jsem konečně tě poslech',

v domácnosti chci mít klid, krlyž stále's v domě bručela, nuže, dal jsem se pojistit." "To jsi hodný, dobrý muže, na mnoho-li, smím-li se ptát?" "Inu. na pět set dolarů to už bude hodně stát ... Počítal [sem, že by to as na mů] řůnus stačilo,

rodinu do smutku obléct, po případě též zbylo ... Načpak dělat ňáké štráehy, dústojný chci. pohřeb jen, a ten může býti přece za pár stovek vypraven." "Od čeho však bychom žili, já a. ta drobotina Úspory? zda máme jaké, tot' otázka je~t jiná ... " "Člověk na smrt nechce myslet, leccos však se může stát, že je osud ošemetný, s tím má každý počítat. Go těch nástrah na všech stranách, všelijakých nás čeká, trpět spíš, než radovat se, je už úděl člověka ... "Pravdu máš, pojistit musím na větší se obnos .dát., dřív jsem .myslel jen na pohřeb, bylo by to tak akorát i

' ••

"

Ten, kdo říká, "já jsem myslel," špatný výraz užívá, jako jiní - nepřemýšlí, spíš se jenom domnívá ... Dr. Antonín Mueller. ---).

4,.

,

_

Úleva starým členům u C.S.A. Tento bod byl jedním z nejdůležitějších předsjezdových pro­ blémů u jednoty československé Spolky v A­ merice, o němž bylo mnoho psáno ve spolko­ vém orgánu. Bylo z projevil členil zcela jasno, že nějaká úleva bude nutnou a proto Výkonný Výbor <u nás Hl. úřadovna) požádal odborníky, aby se tímto problémem: zabývali a výsledek ve způsobu doporučení V. V. podali. Odborní poč­ táfi odpověděli na výzvu Výkonného Výboru pěti body a ku každému bodu přičinili vydání s tim neb oním opatřením souvisící. 'rak na při­ kl:\<l bod první z11amenal vydáni $50,0001 .aby

Ve středu, dne 2. ~ijna 1946.

umožněno bylo snížení poplatku o 20 procent pro ty členy, kteří dnem 1. ledna 1951 dostoupí stáří 70 roků, Drul1ý bod znamenal vydání $130,000, aby umožněna byla 50 procentní sle­ va členům, kteří před 1. lednem 1951 dostoupí věku 75 let. Bod třetí měl si vyžádat vydáni $95,000, aby členové, k4ei'í před 1. lednem do­ sáhnou věku 80 roků, přestali dále platiti. Bod čtvrtý žádal zvláštní vydání $22,000, aby čle­ nům, kteří dostoupí stáři 85 roků, byly promi­ nuty další poplatky. Bod pátý znamenal vydá­ ní $60,000, aby těm, kteří před 1. lednem 1951 dosáhnou stáří 80 roku, sníženy byly poplatky na polovic a aby těm členům. kteří dosáhnou Věku 85 roků před 1. lednem 1951, odpuštěny byly další poplatky. Ve schůzí V. V. aktuár předložil námitky státního departmentu proti plánu předloženému s upozorněním, že stane-li se tak i proti námitkám departmentu, jednota musí nésti následky takového rozhodnutí. Jed­ nalo se o to. aby činem tímto jisti část členstva netěšila se [ístým výhodám na úkor tříd jiných, čili .lak řečeno, "jedna skupina členstva dostá­ vá něco, co není poskytnuto skupině druhé." Proto byl doporučen plán náhražní, a sice ta­ bulka dividend asi v té výši, jež rovnala by se úlevě původně zamyšlené. K rozluštění tohoto problému podány byly dvě resoluce: první na­ řizuje revisi celoživotních. oertíňkátů vydaných po 1. lednu 1947, založených na plánu za živa vyplacené pojistky při dovršeni 85 roků. Druhý bod resoluce pojednává o zálohách na celoži­ votní certifikáty, jež mají býti počítány dne a po 1. prosinci 1946 na základech výplaty ve stá­ ří 85 roků a tyto zálohy mají býti použity při valuaci povinností v předpokladu, že solvence úmrtních řondů nebude snížena pod 110 pro­ cent 31. prosince 1946. Resoluee tyto nabývají platností teprve po příjetí jich Výkonným Vý­ borem. Resoluce druhá, navazující na první, týkala se dividend přerušených v roce 1942, a­ by,pťljčky vojínům mohly býti uskutečněny. Je­ likož tyto výhody vojínům poskytované ukon­ čeny budou 31. prosince 1946, předložena reso­ luce, jíž se v platnost uvádí vyplácení takto za­ držených dividend. Resoluce zněla: Budiž u­ snešeno a Výk. Výboru nařízeno vyplácení divi­ dend naznačených v Hlavě XV.. článku 2., .zá­ kona a pravidel jednoty, v takovém obnosu, ja­ ký Výk. Výbor po pravdě s aktuárem rok od ro­ ku určí. Dále resoluce žádala, aby při určová­ ní dividend a Je.iich výše zřetel brán byl na čle­ ny držící znovu upravené certifikáty. Válka hudouenosti, které si mohou přát jen zaslepení bloudi nebo lidé bez nejmenší špetky svědomí v těle, by nemohla skončit jinak než naprostou zkázou Iiňskéh« pokolení.

Vojenské půjčky členů ČSA. Ma.teřská kra­ janská podpůrná jednota v Americe - Česko­ slovenské Spolky v Americe měla v platno­ sti od 10. června 1942 zvláštní fond ku použití pro vojenské pújčky, na které měli nárok čle­ nové sloužící v branné moci. Nedávný sjezd č. S.A. přijal resoluci, dle níž zvláštní fond vojen­ ských půjček přestane vypláceti výhody buď šest měsíců po propuštění ze svazku branné moci anebo 31. prosince 1946, dle toho, co na­ stane dříve. Zbytek vojenské půjčky bude od­ puštěn 30. září 1947, nebo v pi'.'ípaděsmrti člena vojína před tímto dnem. Datum 31. prosince 1947 vloženo proto, aby se zamezilo zmatku, ja­ ký by mohl povstati okamžitým rozhodnutím certifikát bratra vojína ihned zpeněžiti, čili certifikát vrátiti za nahromaděnou hodnotu toho certlříkátu. Tím ovšem Č.S.A. by utrpěla ztráty na členstvu za opravdu bratrský skutek bratrům-vojínům pomoci a oběť na oltář vla­ sti přinešenou aspoň z části odměniti. Tato premíová půjčka měla jediný úkol - placení poplatků usnadniti těm, kteří byli vzdáleni vla­ sti a nemohli řádovým povinnostem dostáti. První, ale dťlležitější snaha byla tyto členy po dobu války udržeti jako dobře si stojící členy jednoty. Toho bylo docíleno pújčkou a to úplně. Půjčky tyto budou tedy dne 31. prosince 194.7 z certifikátu vymazány a těm, kdo platili po ce­ lou dobu jejich služby, budou poplatky vráceny buď hotově nebo pflpsáním ku předu zaplace­ ných. poplatků na takový certifikát bratra jinl.\,

vo~

Doba poclzimní jest. dobou práce a oživené činnosti v našich í·ádech a spolcích. Někteří je~notlivci si dopřáli letních prázdnin a nyní se pokouší zbudovati zájem mezi členstvem o práci, jež nikdy není skončena. Nejvěrnějším a nejvlivnějším mluvčím i'ádú a spolkú jest če­ ský časopis! Občas slyšíme či čteme v dopisech stesky, ~e české či;tsopisyupadají - nezískávají nových odběratel a podobně, ale říkáme tak pouze my sami - v jichž rukou a moéi jest možná náprava. Řekli bychom dokonce, že ta­ kové stesky, kdyby byly pravdivé, nejsou nám ke cti, neboť tím si dáváme. sami špatné vy­ svědčení. že nedovedeme sobě udržeti to, co ku svému spolkovému a národnímu životu potře­ bujeme jako soli. Kdyby někdy došlo k tomu a českých časopist"lv Texasu nebylo, myslíte, že by tu stejnou práci konal pro nás tisk angli­ cký? Stejně ochotně, trpělivě a zdarma? Odpo­ věď známe nepochybně všichni. české časopi­ sy v Texasu a v :Americeještě neumírají. I když nevydělávají miliony. jak tvrdil v českosloven. sku Jistý ve Spoj. státech po dobu války žijící spisovatel, věrně plní své posláni, překonávají hospodáfaké potíže a jen čekají, že zvláště nyni po válce vzplane jiskra zájmu a porozumění tou měrou, aby na místo pouhého mluvení české rodiny si vyt1dy za svoji m:orální povinnost i ku svému dobru český časopis· předplatiti a čisti. český časopis ve Spoj. státech je mnohem vice nežli podnikem obchodním. V mnoha přípa­ dech kapitál investovaný clo českého časopisu nechal by se zužitlrnvati lépe v jiném, typicky americkém oboru. Dosud však existují takové věci jako trndice - láska k české věci - obě­ tavost a houževnatost vrozená českému člově­ ku. Takový životopis Augusta Geringera, zakla­ datele a pionýra českého novinářství v Ameri­ ce jest toho nejlepším dok~ade1:n. Mnohdy když tak spolková schúze pro nedostatek jednání vázne - jak dobi'e by se·nechalo promluviti o českém. tisku, jeho práci, úkolech a budoucno­ sti. Dokud jedno číslo bude tištěno, najdete v něm všechny ty drobné zprávy a zprávičky, jež třeba pro čai::opissamotný neznamenají příliš mnoho, ale závisí od nich zdar či nezdar naše­ ho lidu.

Víte, co .ie $41,000,000,000 slovy jednačtyNcet, bilionú dolarft. kteráž suma v běžném fis­ kálním roce pfesáhne rozpočtové výdaje naší spolkové vlády? Vite, kolik to je? O t,éto zá­ vratiié číslici si možno udělat správnou před­ stavu jen porovnáním s jinými jí podobnými. Za první světové války Spoj. státy během ti'í­ leté účasti v ní vynaložily asi $33,000,000,000 <třiatřicet bilionú); zn deset let 'poválečného blahobytu od roku rn21 clo 1930 nevydala cel­ kem na.še vláda více než třicet čtyři biliony do­ larú. Za čtyři leta deprese od roku 1935 do 1939 nepi'ekročila celková vládní vydání čtyřicet bi­ lionů a v nejčernějšich dvou letech 1932 a 1933 býl celkový národní důchod jen o něco málo vyšší než jednačtyi'icet bilionú dolarů. Z uve­ deného je tedy vidět, že letos v jediném fiskál­ ním roce vydá . naše vláda tolik, kolik ve dvou letech deprese obnášela cena všeho, co se v Soustátí vyrobilo a vydělalo za prokázané služ­ by. Ovšem, letošní vydání spolkové vlády v prv­ ním pováleči:iém roce zahrnuje v sobě ješt~ mnohá vydání. jež jsou přímým následkem dlouhé války. Ale uvedené číslice dokazují, že :re nejvýš na čase přivést náš rozpočet zase do náležité rovnováhy. Nemúžeme přece do neko­ nečna vydávat více. než jsme přijali - zadlu­ žili bychom se tak, že by se stal bankrot 'nevy­ hnutelný. Rozpočtové rovnováhy můžeme dosí­ ci jen silným snížením někdy snad zbytečně velkých výdajťi. Naše vysoké zdaněni už do­ stoupilo mezí úno.snosti a začíná být vážnou překážkou chuti k podnikání. Příklady a zku­ šenostizminulých dob však nás poučily, že vlád­ ní výdaje nebudoupatřičně sníženy, dokud si daněplatci řádně neuvědomí, co vlastně jest jednačtyi'icet bilionú dolarú, a dokud nedají svým zástupcíun v kongresu na jevo, že všech­ no jednou musí mít svůj konec, i rozhazování plnýma rukam}l., i trpěliw,st l:i'.,ch, kdo "plati nnt:r.il~,1.''


Ve středu~ dne 2. října 1946.

Obrázky z. podniků našich řádů, pořádaných

v nastalém podzimu, budou .vítány do čista ju­ bilejního. Pamatujte, sestry a bratři, na toto připomenutí a bude-Ii řád váš pořádati něco většího, zajistěte si fotografa neb člena s do­ brou fotografickou kamerou. Pro věčnou výstrahu. Dlouhý, vleklý, často až nepochopitelně důkladný soud v Norimberku trval devět měsíců. Nelze říci, že by se byl roz­ vlekl, ač neměl spádu, jenž byl představiteli temperamentnějších národů požadován proto, aby zůstala jasná souvislost mezi vinou a tre­ stem. V Norimberku totiž nemohlo běžet prostě o potrestáni zločinců úměrné k jejích vině, protože se to vymyká lidské moci. Rozsah zloči­ nu způsobíl, že se zločin stal hlavní a zločinec jen vedlejší veličinou. Tisícinásobný trest smr­ ti by nevystihl vinu. Ale trest smrti lze konec koncil vykonat jen jednou na každém. To činí z rozsudku akademickou záležitost, o níž lze u­ važovat bez vzrušení a bez pomyšlení na odve­ tu za vinu; zločin a trest za něj nabývají v tom zcela chladném světle pravztahu příčiny a ná­ sledku. A v tom byl smysl tohoto procesu a to právě bylo nutno od soudu v Noriberku poža­ dovat: aby ukázal důslednou a naprostou obec­ nou platnost spravedlnosti, zákona a řádu tak obecnou, jako je platnost početních pou­ ček a. přírodních sákonů. A aby se navždycky zavedl anel na vedoucí národů a států a vý­ straha. před zločinnou válkou. Schacht, Papen, Goring, Hess, Ribentrop, Keitel. Rosenberg, Frank, Dčnítz, Ráeder, Jodl, Seyss-Inquart, Speer, a Neurath -všichni se vymlouvali; žád­ ný se necítil vinným; nikdo z nich by se zloči­ nu nedopustil, všichni přece byli váženi, vyso­ ce postavení mužové a postupovali vždycky na­ prosto správně, protože přesně plnili rozkazy; co dělali, dělali jen pro blaho říše, takže jedi­ né, co by se podle jejich míry dalo vytknout, bylo, že jejich plány nevyšly. Ale soud dokázal všemu lidstvu a tudíž konec konců také jim pro historii a také všem Němcům - že každý z nich je odpovědný za moře krve. hrůz a zloči­ nů. ,Ten tři prý mají chabou naději vyváznout životem: Schacht, protože prokazatelně chtěl odstranit Hitlera, Papen. jenž rovněž hledal spojení na jiné strany, a Fritsche, jf'nž byl vla­ stně jen rybičkou mezi žraloky. Na ostatní če­ ká provaz nebo kulka - přesto. nebo právě proto, že byli vysokými úředníky státu, Neboť norimberský soud má ukázat jednou pro vždy, že zločin je zločin, ať je spáchán v jakémkoli postavení, a že bude vždycky jako zločin tre­ stán lidstvem, které chce mít konečně právě i v mezinárodních vztazích zákon a. řád a skon­ covat s tím, že vražda přestává být vraždou a loupež Iopeží, je-li spáchána v takovém rozsa­ hu, že má vliv na dějiny národů. Trest při sou­ du v Norimberku ustupuje do pozadí - hlavní jeho účel byl dát světu řád a zákon. Porážkou fašismu a nacismu ve .druhé světo­ vé válce bylo utvrzeno vítězství demokracie. Ve věku, jenž se často hlásí k myšlence závislosti, není možna jiná forma soužití než demokracie, v níž i ten nejmenší a zdánlivě bezvýznamný jedinec může být nositelem pravdy, stejně ,fako může být nositelem pravdy před mezinárodní veřejností malý národ. Výroba nejpůsobívěfšího jedu, jaký lest vů­ bec znám a jenž by mohl být ve válce nesmírně účinnou zbraní, oznámena byla dr. Gerald Wendt-em. Tento jed - botulism - je tak prudký, že v soustředěné formě obsahuje v je­ diné unící 200,000,000 smrtelných dávek. Lučeb­ níkům jest již dávno znám, vyvíjí se ve zkaže­ ných potravinách a ve stojatých vodách. což mívá za následek, že někdy zahynou miliony vodního ptactva. jež se v okolí zamořených rybníku a jezírek uhnízdily. Nyní se podařilo v lučebních laboratořích nejen vyrábět tento hrozný jed uměle. nýbrž také ve formě sou­ středěné, v jaké se jinak v přírodě nevyskytuje. Jak by mohlo být použito botulismu k váleč­ ným účelům, je ovšem tajemstvím laboratoří, jež se zabývají jeho výzkumem, Zná je také náš odbor války, který dovolil, aby zpráva o novém objevu se dostala na veřejnost. V lidové mluvě je botulism znám pode jménem jed klo­ básový.Vyvíjí se nejčastěji ve zkažených jitrni­ cích, jelitech, salámech at. Otrava začíná se je-

Strana 3.

Vif:STNÍK vit ve 12 až 24 hodinách po požiti zkažené po­ travy a ve 400 případech končí ve 150 jistou smrtí. I ti, kdo jí ušli .se zotavují z otravy velmi zdlouhavé a po celá léta cítí následky svého nebezpečného onemocnění. Příznaky botulismu jsou všeobecná slabost a tělesná nevolnost, zá­ vrať, rozšíření zorniček, obtížné dýchání, ztrá­ ta hlasu a zraku, srdeční slabost a nakonec křeče, po nichž následuje skon. Podstata jedu nebyla dlouho známa, jen se vědělo, že je to štěpná látka z bílkovin a uhlohydrátu. Pokrok chemické vědy vyrval přírodě i toto její tajem­ ství. Nedávno skončená válka uspíšila vědecká bádání ve vyhledávání prostředků, jak co nej­ rychleji nepřítele zdolati - což vedlo k vyná­ lezu atomické bomby. A nyní tedy malí Spoj. státv novou zbraň nedozírné účinnosti. která může v kratičké době připravit nejen statísíce, nýbrž celé desítky milionu lidí o žívot, Může být lepšího mementa, že už nikdy nesmí dojít k válce? Již od dob Velkomoravské říše se v českých zemích řešil problém Východ-Západ a již teh­ dy bylo jasno, že ani Východ ani Západ, nýbrž vlastní cesta, po svém. Je to odmítnutí pohodl­ né ochrany mocných za cenu ztráty vlastního charakteru. Cesta malých středních národů není cesta zbraní, nýbrž ducha, mravnosti, ideí všelidských, rovnosti a demokracie. Nadlidé si z~rykajíšetřit. Kdyby nebylo Ame­ ríéanů, Anglíóanů a Rusů, byl by v Německu hlad. Všechny tří státy přispívají na jeho po­ válečnou výživu a v Anglii je obyvatelstvo vý­ slovně upozorňováno vývěskami, že dostává proto tak málo, že je třeba dávat Německu. Ev­ ropa není dosud nasycena a trpí podvýživou. Bylo by v ni ještě hůře, kdyby Německo pro­ padlo hladu - těžce hladovějící Německo by bylo velmi nepříjemným sousedem dalších stá­ tú. Pole jsou však zúrodněna kolem Mnichova i Dunaje a proto lze s důvěrou očekávati, že sklízen uživí částečně Německo, natahující že­ bráckou dlaň k Američanům, Angličanům a dokonce již i s. velkou důvěrou k Rusům. Až do­ sud žije Německo ze své konkursní podstaty žije z válečného blahobytu, který trval. plných šest,let a na který přispívaly okupované evrop­ ské národy. Válečná léta byla vskutku vrcho­ lem německého blahobytu, který náhle ustal, [akmíle se spojenecké armády zavrtaly na zá­ padě a východě do této země. Nezapomeňme na známá CH:iringovaslova, výhružně proneše­ ná do světa. že jestliže bude někdo hladovět, že to nebude Německo.¥11žemetedy dnes s uspo­ kojením říct, že Německo po prohrané válce už opravdu rok hladoví a že se mu nedostává prá­ vě tolik žívctnich potřeb, kolik mu jich před t.ím. přebývalo. Nemáme ovšem zdání, čeho vše­ ho se nyní Německu nedostává, avšak "ajn topř" zůstane tam ještě jedinou vydatnější po­ travou, které požehnal velkohubý vůdce nací­ stíckým křížem. Ki·ížbyl ovšem již odevšad a se všeho odstraněn, avšak skoba po něm leckde ještě zůstala a houpá se na ni nejeden zloči­ nec. Země, která byla Spojenci odprůmyslněna, přeškolila se na produkcí zemědělskou, která je jedinou hospodářskou základnou, po níž je do­ voleno všem bez rozdílu v Německu chodit. S krajícem chleba v ruce, který váží v anglické zoně jen tři unce. Není rozhodnuto, jak dlouho budou Amertóané i ostatní spojenci v Německu, ale jistě tam budou dlouho, což znamená říze­ né hospodářství nejméně na dobu těchto let, se všemi spravedlivými důsledky, které z toho v neprospěch Německa vyplývají. Zadarmo je ji­ stě ?.ádnýze Spojenců živit nebude, Není to jen poválečný hlad, al, i obrovské válečné škody, způsobené nacistickým Německem západu i východu, jež budou rozhodovat o tom, jak vy­ soký a za jak dlouho bude splatný předložený účet. Po celou tu dobu si bude musit Německo utahov at řemen a počká si, než mu bude dovo­ leno povolit si aspoň o jednu dírku. Zeměděl­ ství, které bylo i v Bavorsku již druhořadé, při­ šlo opět ke cti, průmysl se stal na čas nepotřeb­ ný a. motorlsace pozbyla svů] činný význam. Německo, jež se stalo evropskou kolonií, si na­ vyká na nový, šetrný způsob života, aby mohio zaplatit krejčímu i za drahou válku a bude za­ se více spoléhat na ctobytel{; než na válku,

Ůleni Dětského odboru jsou naší budoucno­ stí. Přiveďte je sebou na řádový podnik a při skupi11ovémfotografování, umístěte je na mí­ sto nejlepší. Naše návštěv,\'. Ve středu min. týdne dopo­ ledne dojel do West ředitel bratr Karel Navrá­ til ohledně odhadu majetku a brzy odpoledne zase odejel do Waco, kde navštívil pi'íbuzné. Téhož 'dne k večeru zastavil se u nás místo­ předseda bratr Ed. L. Marek, vracející se z ú;­ ředního poslání v Hill okresu. Během kratšího ro,:;hovornsdělil s námi, že kampa,ň zlatého .Ju­ bilea pokračuje uspokojivě a výkaz o jejím sta­ vu bude zaslni1 k uveřejněni ve Věstníku co nejspíše. Bratr místopi·edseda řekl nám také o knísném pohřbu zesnulého příkladného člena a národovcc bra. Jos. Krušinskýho st,., jehož poslední cesty se účastnili naši hlavní úřední­ ci a o kterémž podrobně naši bratrskou veřej­ nost, zpravuje bratr J. Lukáš z Kingsville, Tex. v tomto císle našeho spolkového orgánu. Ná­ vštěva obou brat.i'í nás velmi těšila. ....Jubilejní číslo našeho Věstníku bude vlastně Památník SPJST. Čím větší bude kooperace řádf1 a schopných písmáktí - tím více zvýšena bude hodnota jeho obsahu.

---)

• or. • (----

I'tád Svaz Čcchoslovanů čís. 92, Ft. \\ .;rth, Tex. Milí brati'i a sestry! Mám ně.iaké Nzení v redakci. a tak připisuji pár řádkú, pro vyplněni obálky. Tak pomalu se připravujeme k jubilejní o:­ slavě 36. založení a 8-leté otevření nov~ sině našeho řádu Svaz čechoslovanfi čís. 92. Dnes se o tom nebudu roz,episovat, jen připomínám, všimněte si oznámky na jiném místě v tomto listu. Doufám, že sestry vypomohou s pečivem do kuchyně, prý máme šetřit cukr na ty různé dobroty, zvláště koláče ke kafíčku, o ostatní se ' postará l'ád. Na lístku nemocných se nalézá náš spolu­ bratr Steve Matusevich. Nedávno byl převe­ zen z nemocnice domů. kde se nelézá v dalším lékařskémm ošetfování. Všichni jemu přejeme brzké a trvalé uzdravení. V pátek, 20. zái'í, měla oddavky sleč- Beulah Lee Mullins, nejmladší"dceruška pí. A Bunker a za manžela si brala A. J. La Bate, z Fila· ctelfie, kde v neděli po oddavkách také odjeli a míní se tam usadit. Manželé Bunker-ovi u­ spořádali svatební sprchu pro nevěstu v naĚi síni, neb oba pati'.'ík našemu řádu. Všichni pří­ tomní byli dobře pohostění. pití kolik kd,J chtěl ,a k tanci vyhrávala hudba br. Joe Ml­ lána., Nevěsta obdržela spoustu krásných a užitečných .d:árků. Novomanželfim přejeme mnoho štěstí na jejich nové dráze životní. Tal:5 u r,~117,i:>lfl F. Krátkých slavili vesel­ ku, neb & jim o:-:eníl &yn C.i.iarlesKrát!;:ý se sleč. Helen Blackstock. Nevěsta obdržela mno­ ho krásných a cenných dárků. Novomanželům přejeme mnoho štěstí a spokojenosti. Celá ro­ dina F. Krátkých i:atří k našemu řádu. Srdečně zdraví všechny čtoucí, Marie Juranová, dopis: ---)

••

+ (

'

Společnost pro obnovu Lidic. ústavodárné Národní shromáždění schválilo ve čtvrtek 12. září zákon o zřízení Společnosti pro obnovu Lidic. Sociálně-demokratickýzpra­ vodaj Goerner uvedl, že dol-iavadní výsledek sbírek v Anglii dosahuje 100.000 liber. Do dneš­ ního dne se vrátilo 142 lidických žen. V nově vybudovaných Lidicích půjde o stavbu 150 bu­ dov. Poněvadž z Ležákú se vrátil jenom jeden muž a dvě malé děti, bude památka Ležáků u­ ctěna pomníkem nebo ozdravovnou. V rozpra­ vě zákona o zřízení Společnosti pro obnovu Li­ dic děkovala komunistická poslankyně Škrlan­ tová anglickým horJl~kum a jejich vfidcťim za pomocnou akci pro Lidice. V Národním shro­ máždění byl dále bez rozpravy přijat zákon o udělení státního občanství krajanfim z Maďar­ ska. který umožúuje, aby Slováci a Češi z Ma­ ďarska hned po pfochodu hranic do Čéskoslo­ venska měli plnoprávné občanství. Dále byly přijaty zákony o pracovní době v pekárnách, o zajištění pracovních sil v zemědělství a o cel­ ních slevách na dovoz i.troji'! a př18trojť\,


Strana 4.

Vf:STNht

~;;;;~kfl

•:• ,....

t1....

tl ....

i).-,(\._,tl~()._.U

...

(t~l-O_.t,.-,()._,(,~1

....

t1~1•••

Kingsville. Texas. Ctěný br. redaktore a čtenáři Věstníltu:Smutná zpráva příšla dne 20. záři z Cor­ pus Christi, že br. Jos. Krušinský se odebral na věčnost .a pohřební obřady se konaly po 2. hod. v sobotu odpoledne dne 21. záfí za hojné účasti přátel. Múj přítel br. Jos. Krušinský byl znám po celém Texasu a měl mnoho přátel. Byl jedním z předních pracovníků spolku S. P. J. S. T. a na poli národním. Vím, že br. Krušínský měl mnoho přátel a mnoho jich jest zarmouceno nud jeho odcho­ dem. Popíši Jeho pohřeb. Něco před 2. hod. odpol. v sobotu dne 21. zái'í, zastavil jsem před pohfebnim domem Cage Mills v Corpus Christi. Přútelé zesnu­ lého br. Krušinského se scházeli. Pi'ede dveř­ mi mne srdečně uvítal br. J. J. Krušinský, syn zemřelého bratra a šeptá pojď se podívat na tatínka, Vešli jsme do domu, tam jsem se za­ psal na seznam přátel, kde bylo již několik ·pí·átel zesnulého bratra zapsáno. Pak jsem vešel do kaple a zastavil jsem se u rakve zesnulého br. Krušinského. která by­ la pokryta květinami, a květiny byly rozvě­ š,eny všude kolem jako hvězdnatá obloha, u­ prostřed byla jeho tváře bledá, ne plná jak bý­ vala, ale životní rysy byly k rozeznání. Ustoupil jsem stranou, neb více přátel ze' snulého br. Krušinského se scházelo. Rozhlí­ žím se po přítomných, a byl jsem překvapen, stál jsem proti tváři br. tajemníka H. tr. Chu­ píka, tak se vítáme; pokladník br. Koliha pří­ stupule a podává ruku na uvítání, v tom ú­ četník br. Urbanovský přístupule a vitá, ( s bratrem místopředsedou Markem jsem se se­ tkal až po obřadech v domě). Nato všichni byli vyzváni, aby usedli. Br. Chupík ujímá se slova, oslovuje přítomné V jazyku českém, a žádá za prominutí, že bude mluviti anglicky, protože vi, že mnoho přátel zesnulého bratra Kdušinského je jiné národ­ nosti, tak pohřební obřady v domě smutku budou v řeči anglické a na hřbitově v řeči české. Br. Chupík oslovuje přítomné v řeči anglic­ ké a lfčí životopis zesnulého br. Krušinského. Br. Krušínský byl narozen v Českosloven­ sku v roce 1875 a do Spoj. Států .příjel roku 1910, a od roku 1920 byl usazen v Corpus ohrí­ sti.. Vybranými slovy br. Chupík mluvil asi 30 minut a projevil soustrast nad ztrátou zesnu­ lého br. Krušínského, který byl spolkový a ná­ rodní pracovník, i;:ři čemž si získal mnoho přátel.

,

Nato br. Marek ujímá se slova. Pronesl slo­ va soustrasti po 30 minut trvající řečí, . pozů­ stalé rodině zesnulého bratra Krušinského a ujistil rodinu, že kdyby to bylo v jeho moci přívéstí zesnulého bratr k životu, že by tak učinil. Bohužel není to v naší moci. Po ukončení jeho slov, vyšli jsme ven a v průvodu asi 5 bloků dlouhém vyprovázeli jsme br. Krušínského na Rose Hill hřbitov. Na hřbitově br. Marek ujal se slova. Pronesl slova soustrasti nad ztrátou muže. otce a dě­ dečka. Povzbuzoval pozůstalou rodinu k dal­ šímu životu. Byl to krásný pohřeb a v duchu jsem si přá), aby mu] pohřeb byl jako tento. zesnulý bratr zanechává ženu, pí. Mary Kru­ šínský, dva syny, J. J•:!'· Krušinský v Corpus Christi, Anton Krušinský v Harlingen, Tex.; th dcery, lVJrs. Joe Vavi'íček. Mrs. Hermína Pearse, a MÍSs Rose Krušínský a 9 vnoučat. Pozůstalá, rodino, příjměte moji soustrast. Díky členům Hlavní úřadovny za tak krásné vedeni pohřbu mého přítele Jos. Krušinského. Srdečný pozdrav na přátele a čtoucí. Jos. J. Lnkáš.

Houston. '!'exas. Jak pozorujeme, poslední čas všichni naši horliví spolkoví d~pisovatelé nějak utichli. Je­ ště děti svoji anglickou část dosti dopisy vy~

plňují.

,

Čas kráčí rychle. dříve nežli se nadějeme bude tu před sjezdem. A jak jsem to pozoro­ vala. na každém sjezdu je více a více práce, že by bylo záhodno, aby členstvo bralo více zájmu o' tuto práci .a sice již delší dobupřed sjezdem, číriiž by se mohlo ušetřit času na sjezdu n. napomohlo vykonati důkladnější prá­ ci. Myslim, že l:iy bylo ku prospěchu, kdybychom v naších řádech . konali mímořádné schůze, ve kterých by se jednalo jen o zlepšení našeho spolku. opravě. stanov, o lepší celkový zájem našeho spolku, a jak nejlépe ...uplatnítí . na~e hesla, na kterých byla naše J.ednota.založena, a všechny podobné záležitosti, na které je vždy málo času v našich pravidelných i'ádových schúzích.. Ku i;:Hkladu,u našeho i'ádu je mno­ ho jednání, co se vztahuje na i•ádovou čin­ nost. nežli se přijde na volné návrhy, je již každý unav·ensezením, a obyčejně se podá ná­ vrh na ukončení schůze, který je vždy pod­ porován. Bylo by také zajímavé, kdyby z každé tako­ vé schňze se nechal protokol otisknouti ve Věstníku, ·.seznámilibychom se tak s náhledy jiných fadů a sloužilo by to kn prospěchu, té práci na sjezdě. Možná, že.by . tyto mimoi'ádné schi'1ze nebyly četně navštěvované, ale ti členi. kteří by se súčastňovali, bylo by jisté, že mají zájem o náš spolek a jsou pohotovi ku společné práci ku prospěchu našeho spolku. A také by bylo zajímavé číst v našem Věstníku kolik 'čenu se zúčastnilo takových schúzí, poznali bychom lépe, jak4,•je činnost v jiných řádech. Takové schůze by byly více jak společná zábava ovšem bylo by to na nás jestli totiž bychom je v ta­ kovém smyslu V€dli. Někdy ta spolková práce člověka ubije, ti·e­ bas měl. ten nejlepší úmysl pro dobro spolku pracovat. Jednou jsem četla v časopise článek nadepsaný: "Česká závist". A tento článek má­ lo slovy pověděl mnoho p1:avdy. Tato česJ{á závist natropí mnoho škody v našem spolku. Počet našeho členstva a naše peněžní ho­ tovosti, které máme pl'i svorném společném porozumění, dokázali bysme vykonat lepší dí­ lo nežli posavad. Tolik se pořad o tom píše, aby náš český lid zde v Americe se snažil vyšinout ,abychom na sebe upoutali pozornost jiných že jsme Češi. Ale chyba je, že tu myšlenku udržujeme jen v našich českých srdcích, kde to jiní nemohou vidět. Ovšem, máme naše spolkové budovy. ve kterých se po většině tancuje, což ku povzne­ šení· našeho českého jména to nestaší. Aby­ chom upozornili na sebe jiné muselo by se ví­ ce vykonat, i·ekněme, kdybysme postavili če­ ský sirotčinec nebo český dům pro staré, chudé lidi, ale nejen pro naše české ,ale pro každé­ ho chudáka, pro každé opuštěné dítě. Vím va~ ši odpověď,žejsme na tú malí. Ale mohli bysme vykonat asi;:oú.něco malého. Co budou jednou dělat i'ády se svými penězy, které mají na­ skládané ve svoji i·ádovépokladně? A já my­ slím. že v celé naší Jednotě je toho dosti sluš­ ný majetek. Neříkám, že ve všech řádech mají vět.ší hotovosti, ale tam kde mají již hodně tis.ícť'.l, možná že tyto peníze někdy budou slou­ žit· jen k nesvárťlm, aby se rozdělovaly mezi členy. Proč bychom nemohli za tyto peníze vybudovat něco, co by dělalo čest našemu če­ skému jménu? Jinonárodovci to dělají. Naši první zakladatelé naší Jednoty konali práci p1:0 spolek·,po většině zadarmo, my dnes již m~lo té práce děláme zadarmo, a není to již ani zapoti'ebí. Ovšem i'ádoví úi'edníci nedělají s.:tím, živoby~í.co dostanou. Ale já myslím, že za ten přebytek, co máme·dnes, že bysme moh­ li více uplatňovati naše hesla, na kterých byla naše Jednota založena. Jenže, bohužel, tato naše;h~slll, jsou dnes jen napsaná. že i kdyby byla dobrá vůle pracovat pro dobročinnost, pomáhat jiným,. kde Je toho potřeba, je pozoro­ vat, že se tom.u nepřeje, až to člověka irovna

\re středu, dne 2. řijna 1946. zabolí, že je to u některých možne. A z tako;vé práce je také radost někdy větší než z té. kte­ rá se dělá za peníze. Je pravda, že z řádové pokladny se posílaly poi'ád podpory na něco, to jsou takové povin­ nosti, které nemúfome odmítnout, ale kdo to­ mu věnuje pozornost, že to dali Češi? Jsou to takové malé částky, které se nám ztratí v A­ merice jako kapka v moři; ale kdybychom, mohli i;:oužíti celé naší sumy na jednu věc, takové dílo by bylo vidět. , S pozdravem

na čtenáh~, Špaúhdóvá. • "'

+ (---

Snook, · 'I'exas. 'Dentotýdftn v 'tJt&1;ý začal podzim, a opravdu to tak·.i1l!aěalo1.• bylo ch.11,tdno a už druhý .de11 p;teprcn4,.,ale ú,r,ody jsot1:.v~tšinousebrané u nás a něktel'.·í farmái'i už orají pole. Na vědomost dávám těm člerrum. co pati'í do R.V.O.S.čís. 31, že minulý rozpoěl'!tjest hoto­ vý k placení ,a náš i;:í'edsedaJindřich :F'ojt má knihu v jeho obchodě ,a on to kolektuje, tak nečekejte a zaplaťte svuj dluh. Náš RVOS tajemník, F. M. Vajdák nám ze mi'el; a asi do volby nebudeme volit druhého. Bratr Vajdák zastával všecky úřady velmi dobře, a měl jich dost. Opravdu jsme ztra­ tlll dobrého úředníka a já dobrého kamaráda, neb my jsme kamarádili od mládí a v úi·adech pracovali dohromady po mnoho rokťl., a vždy jsme se dobi'e shodli. Bratfo, budiž Ti země lehkou! V i·ádě Slovan čís. 9, SPJST pi'ed ti'.'emiléty jsme pi'irazili každému dospělému členu $1.00 K Je110 poplatkům, na splátku na síně, a příštt schi'lzi, druhou neděli odpoledne v říjnu, bu­ deme onen $1.00 vracet zpět těm členúm, kte­ i·í jej zaplatili - a zaplatili jej všichni, kteří byli členy. Tecly těm členťun vzdáleným bude jejich dolar poslán. Takových členu máme 255, co dali po onom $1.00. Jest to výdělek z piva, co budeme vyplácet. Možná, že někdo o­ nen $1.00 nebude chtít. když jest to výdělek z piva, ale ten dollar jest každý dobrý. Tak při­ jďte do schťtze a hlaste se o váš $1.00. Kdyby někdo nemohl do schuze přijíti, nechť od­ káže po sousedovi, aby mu jeho dollar přinesl. Hleďme usnadnit úředníkům s tím práci, aby se to neodtahovalo velmi dlouho ,a hlasme se o svoje. - S pozdravem, J. T. Škrabánek, tajemník.

·ti nás

----'·)

+ "'

+ (----

Řád Ehnaton, číslo 148., Blessing, Texas. Ctěni brati'i a sestry! Jelikož schťlzeřádová, která měla být koná­ na 1. září, se pro špatné počasi nepořádala, mě­ la býti konána hned následující neděli, jak naše domácí pravidla nařizují. Leč naše domá­ cí pravidla nekontrolují počasí a u nás již mě­ síc prší stále, tedy schťlze ani druhou neděli nebyla konána, neb tam kromě úředníků žá­ den nebyl. Proč toto píši je, že jsme se usnesli v naši srpnové schuzi, že se rozhodnem v naší výroční schťlzi, která pflpadá na první neděli v llsto­ padu, jaké odporučeni náš řad učiní v otázce oslavy zlatého jubilea naší Jednoty. Dle mého osobního náhledu, oslava zlatého jubilea měla by se pořádat v kolébce zrozeni naší Jednoty, v La Grange, o čemž někdy poz­ ději. U nás již celý měsíc prší tak, že bavlna, kte­ rá ještě zůstala v poli, je z polovice zničena. S bratrským pozdravem, Frank Hložek. ---)

+ .,,. + (---

Řád Liberty, číslo 136., ~ayton, Texas. Všichn,ičleni řáflu Liberty č~slo 136. jsou tím­ to laskavě žádáni, aby se dostávm clo schiize 6. i'íjna t. r. Chceme jednati, co udělat se síní. Kdo máte jen trochu záj~m o síú, žádám vás abyste přišli a svťtj náhled ve schůzi projevili. V pádu špatného .počasí schiize bude o tyden později. Frant. Kalenda. ---)

+ "' • (---

Jak jste si moh,1 takovou třísku zadřít do břicha? Já Jsem se utiral,.pane doktore ručníkem na.~ ší poválečné výroby.


Ve středu, dne 2. října 1946.

Řád Karel Jonáš, čís. 28, East Bernard, Tex. Bratři a sestry~ V posledním čísle Věstníku byl jenom jeden dopis, jest-li jsem jej totiž dobře přehlédl. '.l'i malí dopisovatelé mají nás velké přemožené v dopisování, čest jim! My starší už musíme jednou být velice spokojeni se vším co máme k očekávání do konce našeho života.

Strana. &.

V~STNÍK mají,. když se u nás nechají pojistlt. Při té příležitosti vám také povím, jakou ~kušenost jsem měl tento měsíc v jistém jilionárodním spolku, když jsem jej navštívil osobně v jejich schůzi. · ,; Nebudu vam · všecko opisovat do podrobna, neb vím. že i naše ses. tajemnice' sil chystá psát dopis, tak co já vynechám. 01)~· t~ doplní. totiž jestli oba dopisy nebudou náhodou'v jed­ nom čísle. Ale říkal jsem jí: nepiš až já po­ šlu dopis, a pak jest-li tam něco· nebude, tak ty tam dej; já už nebudu míti více ča$u psát.

Dallas, Texas. Milí bratři a sestry! Dnes hodím na papír trošku mojích vzpomí­ nek. - Po schůzi tiskového výboru v Houstonu mohla jsem se svézt na káře až do West. Od­ mítla jsem, neb jsem chtěla poznat noč11í zá­ bavy ve spolkové síni. Když fad Pokrok stavěl svou budovu, tedy i zde v Dallas byl ohlas, jak to zaplatí. Zaplatili, jak, čím, tím že našli sami sebe. Zabolelo to na straně, ale nedbali, pořá­ dali divadla, taneční zábavy a jiné, bez ohledu libí-Ii se to komu neb ne, a jdou jim peníze do fadové pokladny ze všech stran, dnes prý mají hezký hotový kapitál.

· Bratři a sestry řádu Karel Jonáš čís. 28, pozor! Příští schůze bude odbývána až třetí nedělí. totiž 20. října na místo druhou neděli jak obyčejně. Příčina jest ta. že zdejší Katolic­ Jen j,edno mé pi·ání bude. na prvním místě ká Osada odbývá svůj výroční bazar na druhou neděli v říjnu, tak v naší zářijové schůzi by­ vás všechny vidět býti pí·ítomné, a na: druhém lo odhlasováno. ať se sch\ize odloží o týden místě, abych jednou mohl skolektovat do cen­ S mým mužem jsme byli několikrát, v Taylor později. Zato aJe!ise pobudeřn dcibřt>: t.akó-bylů ' tu od každého člena co který dluží. abych v v í·ádové síni. Jest to velltá budova na pěkném odhlasováno. žeuděláme-na tu ::;r,hťrni.,kd~ž;bll­ · prišti s.chúzi mohl oznámit, že kolekce byla místě, dosti hodný kouscl{ cesty od města, ale 100 procent. · · de odložena na pozdější dobu. pro členy do­ návštěvy tam byly vždy t.alt velké, že nebylo mi­ mácí svačinu, jak to vžcty jednou v roce mí­ st.a. Dávno mají síú vyplacenou a nyní platí Jsem v bratrské úctě, za i·ád Karel Jonáš váme, pro· členy a jei!ch rodiny v domácno­ svým členúm pěkné dividendy na jejich popla­ čís 28. J. F. Urbish, stech, totiž; jestli sestříčkv nám vvnornohou s tek měsíční. účetník a jed11atel řádový. pečivem, jako koláči a pájy (ne kejky, nem Pozn. - Bratfe Moučko. pi'ijeďte a pfo­ Řád Jaro nemá svou síň, nemá svého stolu; cukru), a mohou být i závínv, a o nějaké ma­ židle, ba ani skříň na spolkové knihy. Ušetí"ili kvapte nás na ten den! Co tomu fíkáte? Jest· so se postará řád, a o chleba a okurky také. A jsme pár set dolarů, lm kterémuž začátku po­ li mně to řeknete, že pi'ijedete, já to nepovím něco mokrého, bude-li k dostání; budeme vi­ žádnému, jenom panu vrátnému, a on, to víte, mohl už dávno zesnulý br. Víta. Jár, (ó jak ne­ dět naše obchodníky s mokrým zbožím. poví každému. mám ráda to slovo já, ale dovolím si ho upotfo­ Tohle, co nvni píši. nebylo ve schůzí uied­ bit, tedy odrmsťtel jsem k tomu též pomáhala. Pozn. red. - Díky za laskavé pozvání a bu­ náno, ale br. předseda mně píši': bratře Urbi­ Po mě phšel bratr J. Bouška, získal hodně čle­ de-li možno, uvidíme se. Pozdrav! ši. co mvsliš, kdvž budeme míti tu svaěínu a nů, a že má pověst nerozdávat spol)rnvý maje­ ---) (---náš br. J,lcu.Sl;:a, redaktor Věstníku. mill už to­ tek, tedy jsme dali pár set dolarů dohromady. Řád. Komenský čís. 20, Granger, Texas lik výzev. aby řády se nechaly vymalovat s je­ Když začala válka, tedy vždy jak jsme měli ctěná redakco Věstníku! jkh síněmi a všechno členstvo a k tomu abv přebytečné peníze, už nás hrstka přítomných V naší i·ádové schůzi minulý měsíc jsme se bvla sepsána historie řádu. že jP'>tli mám tro­ členú navrhla koupit bond. Náš řád nepořádá usnesli. že v příští schúzi, totiž druhou nedě­ chu kdy. abych promluvil s některými' čleuv zábavy ani jiné programy, jsme Sokola i'ádem. li v měsíci í·íjnu si uděláme po schůzi tako­ co oni o tom myslí. Tak poslední nedělt jsem Do našich schůzi přišli, "dostanu do ní. neb po vou svačinu, zaopatříme si nějaké to pitivo a měl trochu toho času. tak jsem mluvil asi s ní." Dostali vždy do ní. Ne jen 1 dol. neb 5 dol., k tomu nčco !t zakousnutí, neb něktel'.'í ti star­ l2 členv oč ide. 7." se máme malovat pro fubí­ ale 25-50 a více. Nikdy my členi přítomní jsme iii členové si :itěžovali. že když. je teď toho pi­ Jfiiní číslo Věstníku .a víte že ~ni Ied=n ne­ nefokli, kde to ,ide, naše odpověď byla, kam je va tak pořídlm, že když pi'ijdou někdy do té řekl. ŽP on bv rostrhí čočku malíři? - šur. t.o třeba. Ty co dostaly po ní jsou ty pilné včelič­ hospody, že ti mladší a silnější obyčejně ty bude dobré, tak nebo tak málo přijdu do schů­ ky, kterým by jsme měli ruce zlíbat, neb nebýt slabší odšťouchnou od baru jako - no, ne­ :,:e a při té svačině to bude O. K - Tak pa­ jejích darů, neměli by trubci co do světa roz­ pí·imčfa.ia ten dobytek od koryta - a pijí a matuite se na to připravit. zvláštní oblek ne­ hlašovat. Náš český Dallas a okolí se zadrželo, pijí. až to všecko vypijou, a těm chudším ne­ kunuite papír neukáže [ak byl ten neb onen dali jsme a dali mnoho darů ne jedincúm, ale zbude nic. Ar.poň tak tot' kdysi si stěžovali rěkně oblečen! Všecí budeme papíroví! Jen vždy kde bylo tfoba. bratři, Jos. Kohutek a Jan Foyt z Taylor. že aby nás bylo aspoň polovic. co nás patří k řá­ prý už nepili jak kdysi, co se tomu černochovi du. pak to bude dobrý. velký obrázek. kd:vž se Jest tomu už skoro 25 let, kdy jsem byla vel­ splašily ty mule v Taylor, tož že prý všeci u­ všichni zdeiši dostavíme, a jsem ,iist.{r 7.e i na­ mi zklamána takovou papírovou přítelkyní. Ta tekli na ulici se na ten špás podívat, jen ho­ M. co bvdleíí v iiných míste-ti., ni'·iii>ťlou 1=1e · p:mí byla známo po celých Spojených státech spodský zúst::i.l s těma dvěma v hospodě. Tož jednou domů podívat a obzvlášt' kťl"ž budou svojí dobročinností. I já jsem byla její ctitel­ tenkrát ž,2 Si na tom postihli. vvbleísknutí, potom se napapati a pěkně jo­ kou, sem tam jsem vstrčila dolar do obálky a Tedy jak ;;ovídám, byl v té schůzi návrh chat' domů, že večeře nebude třeba, poslala jsein jí pro její trpící. Vždy mě odpově­ dán a všemi podporován, ať se něco udělá, a Náš bratříček Louts Janík. který ie.o::t zaměst­ děla dopisem a zvala na návštěvu. Tedy jednou mi bylo nařízeno, ať každému členu a členkyni nán v největší malířské snolečnost.í v Housto­ při zájezdu do města zahrad jsem ji navštívila. našeho fadu Komenský dám vědět, ať se všich­ nu. slíbil. že přtíede se svoiím aparátem nPchť Šla se mnou naše neteř a ta cestou povídá: te­ budou třeba i šídla padat a v síni ná~ všec!my . ni dostaví. Tedy já, abych ušetfil řádu pení­ tičko, dostaneme tam kafé, ale kupme si k ně­ ze za. štempl~ a sobě práci. s psaním pozvánek. trefí zrovna do čela. A také ::;i venit.e to na vě­ mu pečivo. Byly jsme velice pěkně přivítány. ted: jsem si říkal. že na co j,e náš' orgán. tedy domí. že se to bude všechno odbývat, nechť br­ Objednali jsme si od ní některé maličkosti Z'1 to dávám to oznámení do Věstníku. Tedy: d>B pršet nebo i třebas t.:v i\idla padat. aby ;iád­ s!.i1ré v:a~;ti. J-L~ .. ,; 111<'>li:i. na prode.i, pianové pís­ Všichni brati·i a sestry našeho řádu Komen­ ný si nemy::;Jel.že nic 1wbude. kdvž bude pr~Pt. ně i knihu "Babičku", od Boženy Němcové se­ ský čís 20. jsou h>dáni a jistě o'čekáváni ve síni ne;,;moknem. mofa1á jen nčktrfí ve vnitř, psanou. Za tu jsem dala o celý dolar více než schú;,;i dne 13. i'i.in1. o jedné hodině odpoled­ v Mle. její cena byla psána uvnití'. Dostaly jsme i tu ne. Po h'idové schfr.>;i bude volná zábava, sva­ Kd:v:r.· ty :;;est.řičky,kterP VP s<'hírni slíbily fo kávu. Pi·i rozhledu kuchyně viděla jsem na sto­ čina. sodovka. pivo a jiné. Sestry jsou uctivě nP,co uřinPsou. t.ak výbor žádá i tv. co nebyly le pěkný velký koš čerstvé zeleniny. Povídám, žádané. aby pi'inesly nějaké pečivo. jako ko­ ,.,,, schúzi. hy tak u<"inily ::i také něco pi·inesly jaká krásná zelenina, jej, vždyť nám v Texasu láče a pod. Pozvali jsme též na ten den.našeho ·oťl nef'iva. Ale o .if'dnu vfo v:ís prosíme. ktP­ nikdy taková neroste. Ona paní i dcera začaly vrchního tajemníka hr. Chupíka,. a dnes· jsem . to vybírat z koše se slovy, že to teprv přšilo a rR bude chtit něco přinést a by poslala lístek od něj dostal odpověď, že jestli jej nic'meza- \ smály se. Hrášek jim byl velkého zrna, takový třebas na mou adresu. co a jak' á: mnoho to­ jd0, že s radostí pi'ijede. Tak to bude jisté,'.neb ho přinese. Víte; ono to ,ie jen skrze to. aby oni nemají rády, hlávka zelí též veliká. Oh, mě­ hlav. úřcdnikúm se ještě nikdy nic nestalo, a­ výbor zase věděl. co a ,iak 'mnoho se má posta~ la jsem v duchu zlost, tak ráda bych byla něco ni nestan,2. rat. .iiného. tak abv toho nechybělo ani nezbý­ řekla, ale byla jsem host. Jak pečlivě to bylo do Též všichni naši členi vojíni jsou uctiv{5zvá- · valo. nPb 1wní ješt,ě všeho dostatek. že musí­ koše naložené, koš látkou zašitý, aby se nic ne­ ni, neb máme okolo 50 členů, kteří sloužili u · ztratilo, nezkazilo, a hle jaký nevděk za to. Od­ me trochu být opatrni. A ty lí~tky pošlete a­ vojska v této válce a chvála Bohu, všichni se bvch j_e obdržel ne pozdě.ii jak do 17. října, jela jsem domů. Dostala jsem od té paní něko­ ve zdraví vrátili. a teď se žení a zakláda:U ro­ aby výbor měl ještě dost času .iíti ropovat ně­ lik dopisů, i v novinách dopisem se na mě pta­ diny. kde dobytče na zdejších preriích, na barbecue. la, ale já jsem se více nepi'ihlásila. Jo, když jsem všecky zval, tož i reda·ktora A druhé, také si pamatujte~ že v lednové Lékaři a lékařské knihy nás učí, že srdce má br. Moučku si dovoluji pozvat. Ovšem ·je to schúzi jsme se· tijednaJF/l~e chc-eme tento rok v sobě mnoho záhybú, kterými protéká krev hromsky daleko z v.rest do Granger, avšaik do­ dost,:it 10.0 nových členů. velkých i malých. tak dobrá i špatná, a taková jest i naše povaha, brá vúl~ všecko zmůže, tedy bratře Moučko, t.udete-li té dobroty a máte ještě některého jsme hodní, hotoví vždy pomoci, ale jsme i zlí študýruj o tom. toho maličkého doma. co není u nás pojištěný, a dovedeme jiným ublížit. Též i výše jmenovaní nezar:omeňte všichni · přiveďte jej. a my se už postaráme jej napsat, Hezky nám zde zapršelo. pl'ijit druhou neděli t. m.. totiž dne 13. Mjna rnfime tři řádové bratry co jednateJ,e, a ti bu­ 1946. o jedné hodině odpoledne. Rodině Krušinský v Corpus Christi vyslovuji dou mít pera a listiny nachystané. jen psát. S pozdravem, m~i srdečnou soustrast. A ty spolkový bratře, A n:'íš dt1=1triktní iednatel br. Šenkyřík už se me­ Tonda Mikulenčák, taj. spi klidný spánek. Ten spolkový život ani Tobě zi námi dost.i dlouho neukázal. a když budem · ---) ... + .,.. .• ( ,. ,f) l' nephnesl vždy odměny, ale ztráty na majetku, míti něco k .Jídlu. on jistě tu také bude, a bude ZptostředkovateI:sňatků: "Dáma,(kťerou,vám jako mnoha Jiný~. Však. víra nás učí, odpusť nám pomáhat, aby náš fad dostal tu žádanou doporučuji, neni sice již mladá, má ale vtip...." nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim sumu čleml do konce 1946. Ne jenom ty malič­ viníkům. Redaktor humoristického časopisu: "No, jo, ké, ale jest zde dosti ještě těch velikých, kteří ~o mám ale dělat se starým vtipem?" by měli mít naše pojištěni, a byli jisti, ž.e něco Na zdar! A11tonieOndL'í18lroVá.

...

,r


Strana I'S. MÁM RADOST, VELIKOU RAllOST

VISTNÍE A což'časopisSvobodná Škola, vydávaný pou­ ze pro české děti, co krásných povídek, básni­ ček a písníček je v něm. Odebírala jsem ho 25 roků, a jak ráda jsem: z něho čítávala mo­ jím dítkám, A mnoho Svobodné Školy jsem předplatíla vždy dítkám k Vánocům jako dá­ rek, které se dobře učily a rády česky četly, a jsou mnozí, kteří mně připomínají, že Svobod­ nou školu odbírají po dnes. Jsou to milé vzpo­ mínky na doby před 42 roky, kdy mně byla Svobodná Škola velkou pomocnicí při VYP·ra­ vevání dítkám, přtcbázejícím se ke mě se učit česky, časopis .Svobodná škola si zaslouží býti odebírán v každé domácnosti. Jest Jen co litovati. fo nejsou naši lidé všich­ ni stejně pro ten náš jazyk. Vzpomínám si, když před lety ve Wisconsinu jsem s dětmi cvi­ čila divadlo. a to vždy jsem hleděla, abych to mohla s nimi sehráti, pi'i .započetí školy an­ glické, aby nebylo řeči. že si to pak pletou. A když já jsem celý den pracovala na poli, sta­ věla obilí do panáků. večer podojila několik kravíček, udělala večeři. a vše uklidila a spě­ chala ke zkoušce s dětmi, které i:i·išlya někte­ ré, otec přivezl z farem. tu nejednou jsem za­ slechla: "A hleďte, - šoumanka už zase }Etí"! - oh, jak velice to zabolelo .a já si řekla: K čemu je tohle potřeba, děláš to vše zdarma, z l:isl:y k té mojí řečí mateřské, namáháš se ča­ sto nad své síly, co se pár dolarů vydělá, to šlo do spolkové pokladny řádu Česko-národního čís. 145 ZČBJ., a ty nemáš jen práci a starost, a často. ještě vydání z vlastní kapsy. Toto je posledně, tekla jsem si, k čemu Je mně tohle

Z toho, hlavně z toho, že žIJiv Americe takoví krajané, kteří nezapomělí, že jejich vlasti byla tato maličká, krásná země, A že jsou tam kra­ jané, kteří naučili své děti j,ejímu jazyku, a hlavně , lásce k ní.. , A.. ne jen to, ale učí se tam na školách, to­ tiž na vyšších školách a universitách, jako tam u vás. v Texasu. Jsem nesmírně hrdá na to, tak píše mně slečna JIÍ'ina Tesai'ová ze Strakonic. - A dá­ le jsem nesmírně hrdá na to, a tolik mám rá­ da ten váš Texas, o kterém Vy tak pěkně pí­ §ei,p, mám nesmírně ráda všechny ty, kteří nesapomínaií té naší krásné české řečí. a té naši krásné a těžce zkoušené malé zemi. Prá­ vě jak Vy jste. která po 55 letech pobytu v té šťastné zemi Americe, jejíž jste se stala do­ brou občankou, a stejnou lásku uchovala své rodné 'české zemi, pro jejíž jazyk a zachování památkv. vždy obětavě a s hlubokou láskou pracovala! Ano. pracovala [sem vždy s láskou pro rod­ ný mů] jazyk, a s láskou a neúnavnou pílí, přl všechně té práci, Jsem se učila řečí mojí nové vlasti, abych co nejdříve se mohla domluviti ii vvjednstí si své potřeby, kterých je v za­ čátcíeh vždy dosti. Koupila jsem si slovník ěesko-angllcký, a ten ještě dnes podává svě­ dectví. že se před 50 lety někdo z něho bedli­ vě. učil, dokazuje, že skutečně byl úžíván. Jak je to' výhodné a povznášející, když se naučíme více řeči, když se snažíme s láskou a třeba, shovívavosti porozumět všemu co je kolem nás, Ale na divadlo příšl]. i ti. kteří se posmívali, a i tomu, co je za námi, a př! tom všem tu na­ přlšlt asi vidět šoumanku, neb jsem vždy též ši rodnou. dědičnou řeč snažíme se postavit sama s dětmi hrála. na stejný stupínek s naší dobrodějnou a k nám Návštěva byla vždy pěkná, a. po divadle pří­ velmi laskavou vlastí Amerikou. Ale je nutno šli mnozí, povědět že to bylo pěkné. že musím , býti stále na stráži, pracovati a obhajovati, zase něco brzy dávat. A tak se stalo. že jsem rozšiřovati naše dědictví, českou řeč. abychom , tu práci mnoho~ráte zahodila, a zai:;e jí tolikrát my sami nebyli příčinou jejího zániku. Nikdo zvedla, a pracovala dál pro dobro. celku - a nám nebrání v naší práci, naopak jsou nám dnes jsem tomu ráda, mám mnoho krásných příznivě nakloněni k naší práci, jen na nás zá­ vzpomínek, mnoho dobrých pi·átel a mnoho je leží. dobrých, snaživých pracovníků je potřeba. těch, kteÍ'Í mně po létech dávají uznání, že Máme jich hodně, těch, do krajnosti oběta­ jsem jim byla dobrou pomocnicí, rádkyní, i vých vlastenců, ale i oni potřebují pomoc, aby pi'ítelkyni upfimnou, což pro mne má daleko jejich snaha, jejich práce, která jim často v větší cenu n>ež velké peníze. noci spáti nedá, aby ta jejich námaha pří­ Nyní ještě pár slovíček, co píše sleč. Jii·ina nesla dobrý výsledek. Tesafová: - Pozdravujte ode mne všechny Zde v Texasu máme mnoho dobrých pracov­ 'krajany v Texasu, a vůbec všechny, neb aine­ níků, a bylo jich zde mnoho, ale řada jich rické vojsko to bylo, které náš kraj osvobodi:. již byla odvolána z té práce na roli dědičné, lo. Američany jsme tu měli velmi, velmi rádi. tam do věčného klidu, tam, kde jistě není ví­ Zejména ti první :_ byla to 4. pancefová divi- · ce žádného boje ani závisti, tam, kde já vě­ se generála Pattona -:- to byli ,lidé, ktei'í zto­ řím, že je věčný mír! tožnili všechny vlastnost1 moderního bojov­ A tak zde v Texasu v našem městě Austin, níka: - bylf to rytii'i, hrdinové. gentlemani. Stále se mi vracejí ty veliké dny, kdy k nám na Státní universitě máme dobrého neúnav­ ného pracovníka, profesora slovanskšch íazv­ přišli. Snad jsem žila do té doby jen pro ten ků, dr. Ed. Míčka, který již. 20 roků zde zdárně okamžik, aby viděla utíkat Němčoury a při­ pracuíe, s hlubokou láskou v jeho srdcí. učí cházet ty nádherné americké hrdiny. české řečl, dějinám a lásce ke všemu. co se tý­ S1'eč. Jiřina Tesafová by si ráda dopisovala s některými studentkami, učí se též anglicky, ká našeho dědictví - své studenty. Máme zde českou řeč na vyšší škole v Granger, kde učitel tak že by ji mohla některá psáti anglicky, a ona zas zpět česky. Zde jest jeji adresa, jak pan červenka má zapsáno 25 studentů češti­ na obálce psána: Jiřina Tesařova, Strakonice ny, v East Bernard le taktéž zavedena čeština. 1, Štefánikova 425. zásluhou vdp. Msgr. J. Kunce, kde vyučuje sleč. Silvie Hájková, a jest velmi potěšitelno, Byla bych ráda, kdyby některá dcerka na­ šinců s. ní navázala písemné spojení. - A ny­ že máme ještě mnoho těch dobrých pastýřů, ní zakončím slovy, jednoho paprsku z hvězdy kteří povzbuzuji náš lid, aby nezapomínal své­ J.Č.D.: ho dědičného jazyka. Mládež j•est národa budoucnost a škola jeH Vzpomínám ráda na ta mísfa, kde jsem pra­ kolébka. Pročež pečujme o ten dorost náš, o· ty covala, učila děti, hrála s nimi divadla. je to: Milladore, Wisc., kde mnoho rqkt\ jsem ,prožila české školy, v nichž ty duše našich dítek o­ světlujem duchem svobody. A pěstujíce jazyk v té práci, dále je Mělník, Wisc.. kamž též za­ matei·ský, plníme jejich srdce láskou k če­ létají moje vzpomínky, a potom pi'ijdou Cedar chftm. Rapids, Iowa, ano, tam 17 roků v české škole, Upřimný pozdrav všem čtoucím, ve spolcích byla to práce radostná. a já cítím Marie A. Zivney, hluboce hřeítvá uspokojení ve svém nitru, když 4104 Rosedale Ave. pohlédnu zpět, na všechnu tu práci, pro do­ Austin 21, Texas. bro celku. A nyní Chicago, to Chichago, ta na­ ---) ••• <--še hlavní tepna toho češství, ano. Chicago je Řád Čeští Bra.tři čís. 44, Industry, Texas. vzorem všem našincům v celém našem sou­ Ct~ní brati'i a sestry! státí, a já řeknu, že je vzorem celému světu. Ano. v Chicagu se rodí -výtečni pracovníci Tímto vám sděluji, ž.e jsme se v minulé schů­ a vůdcové, českého jazyka, české školy tam zi domluvili, že zase budeme schůzi odbývat druhou neděli, to pl'ipadne na 13. října. Tak mají obdivuhodného učitele a vůdce češtiny. Velice ráda a se zájmem pročítám jeho verše, si to pamatujte, že ne první neděli, nýbrž dru­ které jsou vždy tak připadné, že člověk, aspoň hou neděli v řijnu dopoledne, jak vždycky bý­ vá.. Možná, že vás přijde vice do scb'()ze. A ktelá. -- le přečtu Jl~4$: několllm\t.

, Ve středu, dne 2. října 1946. ři pojedete do schnze, tak jste žádáni, abyste přijeli na na devět hodin, neb máme trochu více práce · Bratři a sestry ,a také bratři a sestry jiných řád11, oznamuji vám, že náš bratr předseda Joe, Zanek nám odešel tam, odkud není více návratu. Byl pi;:ichovándne 22. září na Bell­ villském hřbitově, za účasti mnoha bratrů, sester a mnoho pi'átel a známých. Tobě, brat­ fe, pi'ejeme zasloužený odpočinek a čest budiž Tvojí i:amátce. Také z jeho pohřbu nás přijel navštívit Wl­ lém Hejsraí a jeho polovice. Je to mojí man­ želky bratranec. Tak vám milí přátelé srdečně děkujeme za tu návštěvu a až sem zase ptlje­ dete, tak na nás nezapomeňte, rádi vás uvi­ díme, a přejeme vám hodně zdraví.. S bratrským pozdravem, Frank Langer. taj.

i.., ~

§ li li li

..;

0,(11'"'. UÍ o Ill v,

CP ~

lil~~~~ cJ ~ nt r-1-<Jls;!Glo:z.~

š

~~~c~~~~~

:c l'fl

>I'll ~

c5g~lb,g ~ ~ -n

-<

~uigm;n<°=ř~~ ~mg Sa ::z"' ;Q;.{ ;o ·-

""

~-

;..<;I•

Q I'll

..... CA

,

:c

-

4t - -4 -o-4o

;i~73:=~1 ž,030:,~;:j @~c:ntm:.;: (T\ c: ·- c.. c:: .,, om

[ňw..{~;oG)

m rn o -1 ti>!!l :::Pc o r"...i

~1"a '1

o ~:i:. o,_m £~~~

.;p

-á !!: a, tP&

r

~GI

1111

f ;il5

ifl~

. . - r·l tL,i

l

11\ ~

~z ;..im :X: c:.

m"' ...:i

·-~ o_ ,-:z ~OJ

,, (i)

..., :i:

bg c;.'P

·--;:,·

a, '<

Q ,i:,

~

·> I: ::z: c z

a


V~ středu, dne 2. října 1946.

.

rychtu vás nechceme. A že by syn mů] Ján, mlade] rychtář, chcel se k vám dát na hospo­ du, to jste si panímámo stromská, asi zrovna jen vymyslila. To ták, rychtář by naleival li­ dem pivo do holeb a kořalku do čtvrtek! A snad OBRAZZE ŽIVOTALIDU dělal jitrnice, ne? Tohle byla ale řeč! I že vás to nemrzí! No, ale jářku rozejdeme se v do­ ............................~~ brým. Tak vy si, holka, nebo teda oni, panno Hostinský je uvedl do bytu a spěchal pro že­ slečno, na našeho syna nemyslete, rychtářkou nu, která pekla v kuchyni jitrnice. nebudete Jl. on ne hospodským!" S-těmí slovy se Rychle jí pověděl, že rychtářoví chtějí s ni­ rychtář obrátil k odchodu a panímáma šla roz­ mi mluvit, a hospodská se usmála. pačitě za ním. Bylo jí plačící Miny líto. "To je k vůlí Míně. A to je brzy, to jsem sa­ "To je spěchu," ušklíbla se hospodská. "No, ma nečekala," řekla a spěchala k hostiím. Do­ nechcete-li naše dítě za nevěstu, nemyslete si, nesla na .talíi'i nakrájený mazanec, manžel že se vám budeme dobízet. My s naším dítětem chystal víno a skleničky. a s naší živností najdeme pro dceru ženichů ,Rychtáfovi zastali v pokojíčku Minu, která dost a dost; takových, které nebudeme muset právě odkládala tahací harmoniku, na niž ho­ učit na svět teprve koukat, kteří nemají slámy stům hrávala. v botách." Rozezlená hospodská jen sípěla. "I koukejme, panna slečinka s muzikou! To "Maminko," plakala Mina. "Maminko, pře­ huž přišla od slova božího?" řekl rychtář. staňte, my se máme s Jánem rádi." "Ba ne, pantáto, je moc práce, nemůžeme od "Má-lí tě rád, vypřáhne doma ze selskýho nás, - leda na požehnání odpoledne," řekla chomoutu a bude náš," řekla matka. černooká Mina, pohodíc nakadeřenou- hlavou, "Ale pak ne více náš!" vybuchl rychtář; zdobenou červenou mašlí. "Chomoutem selským by hu vás byl mů] syn? "Hm - a na muziku máte kdy místo kostela - No dobře, povíme mu to. Nebudu si dnes ka­ a práce?" pravil rychtář přísně. zit sváteční den hněvem. Pojď, panímámo!" A Mina se zapálila. Jinému by již byla odsekla, rychtář byl ji~; u dveří. ale zdržela se, nechtíc rodíču milencových po­ "Šťastnou cestu, mokrý déšť," smála se ho­ hněvati, aby si nemařila plány. Jinak však spodská. hodlala si vše zavésti po svém, jen co se na "S Pánem Bohem," fokli rychtáfovi a odchá­ rychtu dostane. zeli. Hospodský poslouživ hostťnn, spěchal od­ "Chtívají páni hosté, abych zahrála, tak skočiti. Vida však je odcházeti, zarazil se. jsem si něco zopakovala nu odpoledne; však "Panímama vám poví, co jsme vyjednali," bude za chvíli s posluhováním práce dost," řek­ i'ekl mu rychtái· k dotazu, proč že již odcházejí. la Mina, přejíždějíc rukama čistě vyžehlenou Spěchali a teprve za městem uvolnili krok. bílou zástěrku. "Ani jsme se nezastavili na zavdanou," řekl Vtom vešli rodiče, rozplývající se zdvořílostí. rychtát. Hospodská spěchala odebrati panímámě pla­ "Nemám pomyšlení," odvětila panímáma. ehytku, nutila, ať svleče jupku a pobízela k jí"Ale jsou to lidé.'' dlu a pití. · ''Ba, a k těm mi zajde syn. Co se mu na, tý "Nepřišlí jsme na besedu, chceme-li vypít tu rozcuchaný holce líbí, to ví Pánbů:h; já bych trochu vína, vypijeme je v hospodě," řekl rych­ ju nechcel, jak jsu starej. A ta máma! Totě řeč tář chladně. "Jářku, k vůlí synovi jsme pi'išli a od ní. Selskej chomout, selská dÍ'ina a špína! k vůlí ty vaší holce." Vai'it pro dobytek a pro lidi jako pro dobytek "A ták, ták. No naše Mina nám také povědě­ - tohle je i'eč. A sama musí nalejt třeba vši­ la. Cožpak pan Jan! Ten 8e musí zalíbit a ne­ vákovi; dostane zaplaceno ti·eba vyžebraným máme to tomu našemu dítěti pranic za zlé, že chlebem a přeslechne r·eči. že se musí člověk nechce mít jiného potěšení, než jeho. Tak vi­ stydět na to pomyslit. Holka hraje na ha1•mo­ díš, Mino, páni rodiče o tom již vědí," rozplý­ niku, ti'eba k nepěknejm písničkám, a mluví s vala se paní hospodská, každým vandrákem - abych se nerozzlobil.'' "Rádi slyšíme, rádi," svědčil hostinský a o­ Rychtáí' si odplivl. To bylo u něho známkou, že mlouval se, že musí do místnosti, kde se schá­ jej hněv přechází. zeli hosté. Však že to žena s vzácnými hosty Panímáma, která dle zvyku za pantátou cu­ domluví, mínil a spěchal posloužit hostům již pitala jako koroptvička a v bocích se přikruco­ netrpělivě na sklenice klepajícím. vala, že se ji sukně houpaly jako zvon, pravila "Minko, jdi, pomoz tatínkovi'," vybízela ho­ nesměle: "Jen se huž, pantáto, nezlobťe a Já­ spodská. novi to foknite v dobrotě. Snad si dá říct. Ale Leč Mina se nehýbala. Nelíbil se jí přisný po­ hled rychtářův a zřejmá rozpačitost Jei10ženy. . nevím, nevím: má svou hlavu a odjakživa si jµ rád postavil. A já jsu v tom takv t.ťochu vinna. "Což jste myslili, že budeme poslední, kte­ Nechcela jsem, abyste se vy zlobil, abyste ho­ rým se syn svěří?" otázal se rychtář. "A vidí­ cha koruncoval, a vči1 mám strach, že budou te-li vy to rádi, na tom mi nesejde. My vám hu nás svízele.'' Panímámě buclatá tvář až po­ jdeme říct, ať si vaše holka na našeho syna bledl?. pí-i těch slovech. nemyslí. Takový nevěsty se k nám na rychtu "Ale, ale, neboj se, panímámo. Však ona se v nevodijou a nehodíjou. My chceme nevěstu ze · hochu taky ozve ta selská, ta naše rychtářská selsky krve a ze selsky rodiny a krev. Ani se nenaděje, a zapomene; pak se sám "Aj, aj, pantáto, tak vy s takovou?" paní ho­ vysměje, kam to zabloudil." Rychtái' se usmál. stinská se všecka rozčepýřlla. "To je ještě otáz­ Panímáma je přece dobrá žena, myslil si. kou, zda bysme k' vám holku dali; do té selské Potkávali lidi, jdoucí na velkou. dřiny a špíny. Aby snad' vaříla pro dobytek a Pozdravovali se a panímáma usmála se na pro Uci.i, kteří toho snědí jako dobytek, ne? A­ obě dcerky mezi děvčaty i na oba syny. Ti nešli by snad dokonce dojila a krmila prasata? To spolu. František šel s několika výrostky, Jan ne, to nám ani nenapadlo! Myslili jsme asi, že mezi dospělými chasníky. pan Jan se muže přiženit, k nám na živnost. "Abych Jána zavolal?" obrátil se rychtář o­ Máme jenom to j~dno dítě a nebránili bysme." tázkou k ženě. , "Maminko, pro Boha!" krotila Mína matku, "Ne, pantáto, až dojde dom', mu povězte. Bu­ slyšíc ji pronášeti slova, na jaká byl nikdo ne­ de dnes dost legrace mezi chasou a odběhne to přijadl a jaká rychtářovy arciť musila uraziti. všecko ze stavení. Povíte synovi hezky z mirna, O přiženění Janově nebylo pak ani vzdech­ pěkně vás prosím, pantáto! Ať máme nadálejc nuto. Naopak činili si "stromšti" naději, že by ve stavení svatej pokoj. Ať ještě Ján neřekne, žívnůstku později prodali a stará léta trávili no, by snad ani neřekil, ale ty lidi tam by na odpočinku u dcery. Neměliť vzdor dobré mu třeba namluvili, že jako macocha na něj živnosti žádných úspor, ježto zvykli dobrému navádím.'' prosila panímáma. živobytí. Krom posluhy hostům a práce v ku­ Nechali té řeči a všímali si osení podle cesty. chyni se mnoho nenamáhali; paní hospodská V Zálesí se selo jako vť!bec no. horách málo s Mínou ruce k hrubší práci nikdy nepřiložily. žita, protože je sněhy rády vyleží, ale kde bylo zaseto. stálo pěkně. , "Jen nechte maminku, panno slečno! Či snad ji mám řící: oni? Takový slečně, který je práce z loňských úhorů také jetel zvedal svoji zele­ na gruntě, jářku, na záleský rychtě, dřina a né lístečky, posud jako pavučinou pokryté. špina.? To tak: na harmoniku hrát, to bysme Na mezích bělaly se chudobky a žlutá moch­ vás mohli .potřebovat, Nu, huž jsem řekl: na n1čka veselým očkem pohlížela do světa. ~

N.rrrrN1'-M r o u

-'

Strana. 'I,

ViílSTNÍK:

~~~~--

on

Rychtářovi došli domfi, kde se starší děveč­ ka otáčela kolem plotny a stavěla brambory pro dobytek a drť!bež.Rychtářka odstrojivši se vařila oběd. Chystala uzené s knedlíkem a ze­ lím. Pro pantátu smažila narychlo svítek z vajec a slaniny, aby si pochutnal. Bylo sice koláčť.ia na tvrdo vařených vajec dost, leč panímáma by nebyla měla neděli, kdyby nebyla pro milé­ ho pantátu ustrojila něco "mimotně". A pan­ táta bez ní žádné pochoutky sam neužil; u8poil dvakrát do úst si musela vzít. · Jan nepřišel k obědu. František ho viděl jíti k "zelenému stromu.'' Po obědě se rychtái· uložil v pi'ístěnku a rychtářka di'ímala za stolem. Čeládka, František i Maruška si vyběhli do dědiny, kde bylo o pomlázce veselo. Jan se vratil až k večeru, Zastal otce s matkou v klidném hovoru. Nevěděl, jak má počíti, bylo na něm znáti rozrušení. Rozpačitě, přešlapoval. Když mu panímáma podala schovaný oběd, fokl, že nemá chuti, že obědval. "Asi u stromskejch, viď?" řekl rychtáí·. Po­ věděli ti jistě, tak ti nemusím já povídat jinčí·· ho, nežlivá že já; rychtář, svému synu zaka.zu­ ju, aby za tou holkou chodil. Taková se na ry­ chtu za nevěstu nehodí." Jan neodpovídal. Kačenka, která schválně zůstala doma, aby vše vyslechla,,se ušklíbla. Jana to donu~zeloi vzkřikl: "Nehodí-li se k nám, hodím se já k ním - a - " "Ty tu mlč!" zahřměl rychtái·; "Se nmou o ty věci mluvit nebudeš, áž mi povíš, že's pi'išel k rozumu." Jan se zarazil, zaleknu! se otcova hlasu. Odešel beze slova. Rychtářka si stírala slzy.

v.

V ryehtě bylo poté tak jako pod mrakem. Syn chodil'kolem rodičů ze vzdoru beze slova; se sestrou hovpřil v úšklebcích, pro bratra a nevlastni sestřičk:nneměl ani pohledu. Pokusům panímáminým, zavésti s ním roz­ hovor, dovedl se Jan vyhnouti. Dával jí najevo své přesvědčení, že ona jest mu nepNtelkyní. 'I'ak se přesunul týden. V neděli chystal se Jan do kostelu. Pi'ipravil si sváteční šaty a oblékl čisté prádlo. Rychtář oblékaje se přecházel po sednici. "Pť!jdeš s námi na ranní," pravil k synovi. Jan se zalekl. "Nechodím nikdá na ranní." řekl. "Tedy pů.jdeš dnes. Nebudeš chodit tam, kam já nechcu," řekl otec tak temně, jak jej Jan promluviti posud neslyšel. "Poslechni, Jáne," pravila rychtái·ka mírně. ,Tanposlechl. Šel zamračen, vzdorovitě. Nepromluvil po ce­ lou cestu. Rychtářka po celou mši sl stírala slzy. Po mši zavedl rychtái· ženu i syna do zájezd­ ního hostince, kde je častoval uzenkami a ví­ nem. Jan nepromluvil a sotva pozdravil známé, s kterými se zde sešli. Poté šli společně domť!. Lidé se divili, že chasník byl s rodiči na ra.11ní. Jan klopil oči, koukal do země a neodpovídal matce na žádná oslovení. Doma zašel do polí. K obědu však přišel. Když čeládka odešla, oslovil pojednou otce se zamračeným pohledem z poqobočí, který rychtáře upomenul na nebožku ženu. Jan pra­ vil: "Tak co, pantáto, můžu 1.,i jít kam chcu, či mě snad huvážete?" "Zasloužil bys to,'' fold rychtái· a na skráni mu naskočila modrá žíla. Rychtářka sepjala ruce. Jan počal vyčítati otci, že nemyslí na to. aby zachoval rychtu pro něho, ale že chce jeho míti pro rychtu, že chce, aby on, Jan pracoval pro všecky a na všecky aby S" dřel. Doložil, že by to dělal rád, jen kdyby si mohl vzíti svoje po­ těšeni ... ---)

. .,. .

(---

".Tak jsem zvědav, jak bude 11ová vláda pra­ covat.'' "Já zase mám strach, aby nová vláda nebyla zvědava ~roě my ~s~e ještě nepracova1v~


Strana

8.

v:msTNÍK

Řácl Jaromír, číslo 54., West, Texas.

Bratří

sestry! Pfíští neděli 6. říjmrll.1áme naši pravidelnou měsíční schůzí jako obyčejně ve 2 hod. odpoled­ ne, tak do může at' se dostaví. Když i není moc úředního spolkového jednání, tak se aspoň po schůzí trochu pobavíme a už je zas lepší, když si postěžujeme na ty naše trampoty, na horko, které už nebude, ale za to máme teď deštivé počasí a už se to omrzuje, všude je vlhko, na farmách dost bláta a ta královna je škaredá, když pořád prší a obloha je zamračená. Piko­ vačka je zpozděná a rolníci mají naději na pozdní pikování, ač někteří co mohli dostat dost píkovačů jsou skoro hotoví, a ještě je mi1,ty vidět bavlnu, která je teprv na kopání, neb bylo sucho, tak že nemhla vzejít. Ovsy se zele­ nají, ale je vidět že nepočítali někteří rolníci s tnk skorýmí cl::šti a orali ovcsníska bustrama, a (n je škoda, musí to zaorat. Nevím jak je jin­ de, nic u nás není k dostání ani másla, ani vej­ ce. Či už šly i krávy a slepice na stávky? Vejce v obcn-dech stojí 50-52c tucet, 45c když je do­ vezete do města. Máslo je jak kdo umí prodá­ vat, 75 až 90c libra, a zajisté se vám ani nechce to jíst. Špeku či slaniny nedostanem koupit, aspoň ne té předválečné, není i·ýže,není sádla, a ío toho víc co není k dostání, a tak ti co mají dost peněz ještě si mohou více koupit, ale chudší. co těch velkých výdělku nemají, ti mu­ si vvtlouknt [ak se dá. Nyní slibuje OPA, že jat­ ky budou otevřené jen dopoledne. Dobytka je všude a je prý moc laciný, tak ti velcí drží a nepustí clo trhu. Drůbeže též není tolik, když je vše drahé, a tak možná že někdo najde nějaký patent na spracováni [ohnson grasu, neb toho j,· všude dost. Nového u nás není moc, jen že se staví a dost hodně z těch cementových cihel, a ty domky [sou hezké: Jak se v nich bude bydlet nevím. V~ak Vf' staré vlasti byly samé cihelné domy a bvdielo se v nich, ač někde tekla voda po stě­ nách celý rok. Proč, já nevím, říkali, že se stě­ ny potí. a teprve tam, kde bydleli lidé v těch sklepeních! To byly pelechy pro souchotiny. Též jsme bydleli nějaký čas v takové podzemní díi·c, když nemohl tatínek najít lepší, a hlavně nebylo peněz, neb tam ve staré vlasti jsme byli rádi, když byla světnice a maličká díra, co [sme jmenovali kuchnyí a v tom se vařilo, pra­ lo, jedlo i spalo. A tu se nám zdá, že 3-5 svět­ nic je pro rodinu málo. že lid je pak někdy z toho nemocný, na to se nehledělo a je to tam asi takové po válce zas. Nám se ale v takovém sklepě nelíbilo, tak tatínek radši se z Olomou­ ce odstěhoval na Bělidlo a pak chodil ráno a večer do a z práce pěšky a dělal asi 7-8 mil rá­ no i večer. Ale přišel k úrazu v práci, pak byl ptes rok v oloumoucké nemocnici, až tam ze­ mřel, byl terpve 43 let, a tak jsme se pak muse­ li starat. Bratr Jan měl 14 roků, a každý ví jak to tam chodí. na růžích jsme neměli ustláno a časem byl i hlad hostem u nás, ale už je to za námi. Bratr je už tam odkud se nikdo nevrátí, i maminka a sestra, a na nás to čeká, neb ni­ kdo zde nebude věčně. čas utíká a ani se nám nezdá, že už to bude 38 roku, co jsem přijela do S. S. Múj tat'ka je tu o dva roky dřív a pro­ dělali jsme za ty léta všecko jako ti druzí. Má­ me dva ženaté chlapce a to je celá naše rodina zde ve Spoj. státech. Za to ale máme dost do­ brých přátel, a i když není bohatství, to dosta­ čí. - Šmarjante. to jsem se ale dala do psaní. Br. redaktor mě vyžene i s dopisem. Na konec mám na naše české i jiné matičky prosbu, ale ne pro sebe. Dostala jsem psaní ze staré vlasti. od mladé matky, ve kterém mě pro­ sí zdali by jí někdo nedaroval pro její roční dě­ ťátko kabátek na zimu a nějaké teplé prá­ délko a pro ní samu svetr, že nemá zač to kou­ pit. Kdo by byl tak dobrý a daroval by jim ně­ co a chtěli byste to na ně poslat, já už bych jí to zaslala. Svetr je 38-40, podle míry co posla­ la. Tak to je pro dnešek asi všecko. Srdečný po­ zdrav ne, všecky čtoucí, Marie Klausová, clop. !l,

~~~~~~~~-

SSti'í bm

stolní náčiní, jako nože, vidličky a lžíce zčernalé, vyčistí se dobře sazemi, 11a­ Č<i!ž

é

se ctobře opláchnou a oirou,

Ve středu, dne 2. října 1946;

Pátého května pl'išli dva četníci a nějací lidé z dolní vesnice a horní se k nim pflclali a s do­ brým na Němce, aby se vzdali,. ale oni že se ne­ vzdají, ž~ nčl<tei'í jsou v Lanški:ouně pro fa­ sitního Českého Klubu, první v novém školním suúk, až ti pl'ijclou. Sešlo se více obyvatel a po­ roce a ačkoliv lilo jak z konve. byla četně na­ druhé se vzdali, vzali si jen zavazadla a deky, vštívena. Zahájil ji Jaroslav Živný, jenž vedl vše ostatní tam nechali, tak bylo zbraně dost, klub v době letní. Vyzval Dr. Eel. Míčka, profe­ kulometu a pušek, lidé se jich zmocnili. Němci sora slovanských jazyků, aby klub oslovil, což co se vzdali ve škole, ode.m clo Lanškrouna přes tento uěíníl- přivítal přítomné a vzpomenul Ti'ešúovec a ti co byli pro fť.:snúkse vraceli přes před rokem zesnulé slečny Marie Parmové z Nepomuk, tak se minuli. četníci jim šli naproti Wallis, horlivé přítelkyně české řečí na naší a volali nesti'ílet, tak nesthleli a odešli. Druhý universitě. Potom upozornil, že náš klub je je­ den pfišlo Gestapo, že jsme přý zastřelili ~ěm­ den z nejstarších na universitě, protože byl za­ ce, kde ho máme, oni udali, že byl jen raněný, ložen roku 1909. Dr. Míčkovi studenti věnovali že ho dali clo stodoly a on utekl. Kdyby byli opozděný, ale krásný dar k [cho narozeninám. věděli, že je za Bernatovým stavením zahra­ Potom se studenti a studentky vzáícmně před bán, tak by nás byli posti'íl0Ii, jen se to mčlo stavili. Hlavním řečníkem večera byl Jos. Malík dva dni zpozdit t.ak bylo s námi zle. z Placed'.'>, nyní tutor slovanských jazykú, jenž Pi'išli Rusi v pravý čas, nejcli'ív na koních, v létě byl unívorsít.ním delegátem na světovém pak vše na vozech, trvalo to dva dny než pro­ kongresu studentském v Praze. Jeho obšírná jeli. Žádnému se ani vlas nezki'ivil, lidé měli řeč o kongresu a Československu byla velice za­ prapory tak věděli, že jsme Češi. ~~n se ptali jímavá. Zvláště zdůraznil, že československá . kde jsou Germáni, tak nazývali Němce, ale i vláda všemožně pomáhala, aby se kongres-zda­ tčm nic n0dělali civilistúm. německé vojáky řll. V Československu se mu velice líbilo. Na­ .isme již neviděli, ti šli z Nepomuk na Lanš­ vštívil také maminku a bratry Dr. Míčka. Jin­ kroun a z Kralík na Žamberk a Rusi v patách dřích Beseda přečetl zápis o poslední schůzí, za nimi. jenž byl schválen. Hlavním účelem schůze by­ U nás byly ti'i kuchyně a u Haldovských ta­ la volba úfodníků. Pí·cclsedou byl zvolen Jin­ ké, koní plné louky, u nás i u syna Josefa va­ dřich Schovajsa z Plaeedo. jenž se vrátil z voj­ l'ili a smažili, masa bylo dost, jen Němcům bra­ ny k dalšímu studiu, místopředsedou Jindřich: li dobytek i prasata, jak oni to dělali jim, ří­ Beseda z Caldwell a tajemníkem-pokladním kali. Nám se neztratilo nic, ještě spíš nechali, Albert Michalík ze San Angelo, dějepiskou a oni měli žeské sebou, i ony mčly flinty, jen se zpravodajkou Helena Wallerová z Paint Rock, ptaly jak daleko je do Prahy. obrancem Allen Chernosky z Nelsonville a klu­ První jeli plným tryskem, když již kuň ne­ bovními poradci: Dr. Míček. Jaroslav Živný a mohl, tak skočili do stavení a koně vzali, svého paní Marie Živná. Ředitelem sportu byl zvolen tam nechali a jeli dál. Někdo dostal lepšího ko­ Eng. Slováček. V neděli, dne 6. i·íjna, bude ko­ ně než měl tj.i'ív. S bl'atrsl{ým pozdravem, nán výlet, aby se studenti seznámili. Pfod Vinc. Haisler. schúzí i po ní byly hrány nové písničky z Če­ ----) + .fo • (---­ skoslovenska, jejich desky čili rekordy, přivezl Řák Pokrok Sweet Home, číslo 63. Jos. Malík. Jar. Živný obstaral zákusky i nápo­ Ctění. brati'i a. sestry i je. Účelem klubu je sdružovati naše student­ Několik minulých našich schuzí řádových by­ &tvo na universitě. - S pozdravem, Helena lo slabě navštíveno, buďto pro únavu z pilné Wallerova, zpravodajka. práce v poli, anebo pro špatné počasí. Nyní, kdy ----) ..;. (---hlavní práce v poli již budou skončeny a počasí Do Hungerfor<l, Wharton a okolí! příjemnější, tak vás upozorú.uji, abyste se do pi'íští schúze dostavili v počtu co největším, ne­ Všem členúm i'ádu Kolumbus čís. 58. na vě­ boť čas běží jako voda a naše jednota má na domost dávám, že jsme se usnesli v minulé starosti pi'ed sebou jisté záležitosti, jež mají schuzi pozvat naše sestry a bratry, též 11ezapo­ býti vyi'ízeny za několik měsícú. A tak měli by­ me11te Dětský odbor, aby se dostavili do síně chom o tom začít rokovat a něco dělat v našich katolického spolku v Hungerford dne 13. í·íjna řádových schúzích. Za první - má v příštím o dvou hodinách odpoledne. Prosím, abyste na roce vyjít památní číslo našeho Věstníku na to nezapoměli, udělejte křížek na kalendáři a počest padesátiletého trvání naší Jednoty, a třebas i .uzel na šátku, co by vám to jistotně jeden z hlavním předmětú, které toto čislo bu­ neušlo. Jednak jste zvědaví, co bude, tož vám de obsahovat, mají být dějiny našich řádu. Zde to vyložím: Všichni víte, že se chystáme osla­ bych dodal, že životopisy některých našich řá­ viti zlaté jubileum naší milé Jednoty SPJST dových zakládajících a starších členu a člen­ příštího roku. Aby to bylo slavnější a úhledněj­ kyú by nebylo z místa. Za druhé, řády mají po­ ší, to se musíme připravovat a pflčiúovat za­ slat fotografie zárovei1 s dějinami, buďto obraz včas, a to začneme dne 13. hjna odpoledne, všech členú, anebo jen zakládajících. Za tfotí, budeme brát obrázek našeho členstva, co patří mělo by se jednat, které by bylo nejvýhodnější do Hungerford, proto snažně žádáme, dostavte město odbývat to zlaté jubileum. Jak to cosi se v plném počtu a kdyby náhodou sousedovi budeme oslavovat? Co tam všecko budeme mít? pro nějakou pi'íčinu to· vozidlo se páčilo, pl'i­ Kdo se bude na místě té oslavy o vše starat, berte ho prosím, zvláště ti, ktei'í mají dítky po­ atd. Dobré pOk:ynya návrhy budou asi vítány jištěné. Rádi bysme je viděli všecky na obráz­ pcfadatelúm. - Tak bratr-i a sestry, uvažujte o ku, neb v těch je naše budoucnost. Tak na shle­ těchto věcech u pi'ijďte clo schúze jako obyčej­ danou 13. října 1946. Ještě pár slov našim ně druhou neděli v měsíci, 13. října, ve dvě ho­ maminkám řečeného i·áclu: bratři úředníci vás diny odpoledne, abychom tyto úkoly t1;ochu prosí jménem těch maličkých v Děckém oddě­ probrali a zvolili výbor na sepsání dějin našeho lení, abyste byly tak hodné a pflnesly něco na fadu. Pi·ijměte všichni pozdrav a na shledanou! zub k svačině, nebudu vypisovat co, to vy víte Karel J. Havlík, i·ád. dopisovatel. samy lépe než Já. Řád se postará o nějaké piti­ ----) + ..;. + (---vo a zmrzlinu a též obstará někoho, co nás na Řád Karel Jonáš, č. 28., East Bernard, Texas. ten obrázek "vyblejskne." Na shledanou, váš Ctění Bratí'i a sestry našeho i'ádu jste úctivě dopisovatel Ostoja Muniza. ·. žádáni, abyste se dostavili do schúze třetí ne­ ---) • eT,: •• {--děli v i'íjnu na místo druhé, totiž 20. i·íjna, má­ Temple, Texas. me clúležité jednání. Po schúzi bude podávána Ctění bratři. a sestry! svačina. Sestry jsou žádány, aby se postaraly o Když tak čtu ty rozdílné zprávy v novinách to, aby stoly nebyly prázdné. Jestli některý z o Rusich, tedy jsem dopsal bratrovi do Čermné élenú máte některého co není ještě členem, tak v Čechách, aby mě sdělil, jak se u nich Rusi ho pf·iveďte sebou, naši organisátoři jej s ra­ chovali. Zde je část jeho dopisu: dosti zapíší, aby clo toho zlatého jubilea, které Povstání začalo 5. května. Škola byla plná se tak blíží, byli všichni zapsáni. Tak nezapo­ organisací, tak ji nazývali, jako zákopníci, mo­ meúte se dostavit ve vell{ém počtu, neboť to hlo jich být pfos sto. Ti měli všechny zbraně, bude pobavení, které jen jednou za rok se stá­ kulomety, pancéřové vozy i traktory, sami si vá. Se srdečným pozdravem jsme, vyráběli elektriku, měli pfod }1kolou sti:oi, byl z .rohn Gajevský, pfodseda. J:\ich l'ltt:ia,Cll, Qa1~ri('~ Hol'to:čík, t.l'!,Je.rnnUi:., VOLBY V KLUBU NAŠICiI UNIVERSITNÍCH STUDENTŮ Z Austinu se sděluje, že se tam ve středu, dne 25. září, konala pravidelná schůze Univer­

. .


Ve středu, dne 2. října 1946.

Alvin, Tex. Milí bratří a sestry! Zase píšu smutnou zprávu, že 23. září zemřel mů] synovec Jan Kaňák z Richmond, Tex. a 25. byl pohřben na hřbitově...W.O.W.v Rosenberg. Pohřební obřady vykonal farář Vilt z Needville a Američtí Legionáři se na hřbitově rozloučili se svým druhem tím jejich smutným pozdra­ vem. Zesnulý J. Kaňák narodil se roku 1905, 7. října při Rosenberg. Školu vyšel v Richmond, tam též vyšel { vyšší školu. Pak pracoval s ro­ diči na farmě, a při·tom byl dobrým hudební­ kem. V roce 1941 v červnu se dal dobrovolně k vojsku a byl poslán do Rice, Calif. Zesnulý byl mezi prvními ve Francii, co šli na Němce, a ta­ ké z Jeho batalionu se jich málo vrátilo. Jan K. poraněn nebyl, ale nervy měl tak poškozené, že vícekráte na frontu nebyl poslán. <On byl Staff Sergeant u 36. obrněné dívíse) . Byl v nemocni­ ci v Anglii, a pak když přijel domů počínal si tak divně, že musel býti poslán do vojenské nemocnice ve Waco, Tex. Za nějaký čas se po­ lepšil, tak že byl z nemocnice propuštěn. Když přišel domu, chytil se zase svého starého ře-, mesla barvířství, ale dlouho nebarvil. smutně to s nim skončilo. Svuj ještě mladý věk skon­ čil se střelnou zbraní. Patřil k řádu čís. 112. SP JST v Guy. Zanechal zde nemocnou starou matku a nevlastního otce Roman Pollaka, jed­ noho bratra, Franka .Kaňáka, který se dal též dobrovolně k vojsku v 21 létech, slouží už 18 ro­ ku a dotáhl to už na majora. Zanechal švakro­ vou pí. Frank Kaňákovu; dvě nevlastní sestry, ses. Olgu Horákovu v Rosenberg a ses, Otylu Havrlandovu v Sugarland, Tex., a švakry Frank Havrlanda a Jaroslava Horáka; pak nevlastní bratry a sestry Pollakovy. Pak jednoho bra­ tránka J. H. Mikesku v Guy a jednu sestřenku Lydie M. Otto v Troup, Tex., a více příbuzných a přátel. Pohřeb 'se odbýval z pohřebního do­ mu p. Třísky. Na pohřbu jsem nebyla k vlili mojí nemoci a tak nemohu vše správně sdělit. Z Alvin jeli na pohřeb náš zeť, br. Jan Strou­ hal s manželkou a s nimi byla ses. Ella Truk­ sová a mů] manžel, ale následkem déště přijeli o chvíli pozdě, a tak mi nemohou vše správně sdělit. Na místo květin k uctění památky zasnulého posílám $2.00 na sirotky do Československa. Všem pozůstalým zasílám upřímnou soustrast, a ty milý synovče spi libý sen. Dne 23. září zemřel náš přítel Karel Dvorský v Danbury, Texas, a dne 25. byl pohřben na hřbitově v Danbury vedle jeho mladých dcer, které ho nedávno předešly. Byl stár 81 roků, narozen ve východní Moravě. Do Ameriky při­ jel v r. 1893 svobodný.Oženil se ve Waller okre­ su se slečnou Annou Vinklerovou, rodačkou ze Vsetína na Moravě. Zanechal zde zarmoucenou manželku, syna Karla ml. a dceruvíastu Šťa­ stovou v Houstoně, a bratra Ig. Dvorského v Kalifornii, a více příbuzných, kterých jména neznám. S Dvorskými jsme se znali hned jak bydleli ve Waller na farmě. Bylvelmi pracovi­ tý člověk, a posledních 15 roku byl úplně slepý a vždy si velice stěžoval, když jsme ho navští­ vili, o-jeho trapném osudu. Ať odpočívá milý přítel v pokoji. A vy všichni pozůstalí přijměte naši soustrast. Rozi Mikeska-Truksová. ---)

• ,Ro • {---

Houston, Texas. Ctěná redakce a milí čtenáři, přicházím dnes naladěna jenom samým smutkem a tak si vez­ mu čas a vypíšu vám to a sama sobě ulevím. Dne 25. září jsme jely, pí. John Soščák a já na pohřeb muže mojí sestřeníce. Pan Karel Dvor­ ský v Danbury zemřel po čtyředenní nemoci na zápal plíc. Pan Dvorský byl stižen očním ne­ duhem a úplně oslepl před 18 roky, a tak si to­ ho věčného klidu už po mnoho roku přát Trpěl a snášel to tak jak mu to osud kladl, ač v bo­ hatství měli štěstí, ale v nemoci a zármutku ustavičně žili. Jeho dobrá manželka, moje se­ střenice tak je všecky doopatrovala a tak sta­ tečně ten těžký kříž nese. Když bývali Dvorský ve Walles, Texas, já jako pět roku stará holka, když mě rodiče oba zemřeli, jsem u nich býva­ la po 3 roky. Pak se z Waller stěhovali za lep­ ším štěstím, nejprv do Frýdku, pak do oklaho­ !lllf • i;\~l:li;llí Um· př~lf'! ;+}('! V~ l;e;ili!lm: i:'ffí!:.!+$'~ ~.řť'

Strana 9.

VltBTNiK jím přece jenom st,ýskalo, tak se přistěhovali

do Danbury. Texas, a zakoupili velikou farmu, na které teď olejová společnost přivedla na po­ vrch olej a studny pumpují ve dne v noci. Bo­ hužel. že pan Dvorský už to shlédnout nemohl, jenom co slyšel, že bohatnou každým dnem. A takový je ten osud lidský, ještě nepřežili jeden smutek, už tu byl zas druhý, je tomu 5 let. co jim svobodná dceda 21 roků stará zemřela.na o­ peračnim stole, a 14. července téhož roku jim zemřela druhá dcera. Milka, a nyní je následo­ val otec. Tady je příklad, že za peníze a všecko to bohatství vše se nedostane koupit. Den po­ hřbu byl velice špatný, pršelo a když jsme z Houstonu vyjely a ještě pršelo, když jsme se večer vracely, a já k tomu jsem ještě takový slabý šofér, ono přes Houston se to jináč jezdí než v malém městečku, tak jako jsem já byla naučena jezdit po Crosby. Káru máme novou údělku 1946, ale ještě nebyla úplně dodělána když ji z automobilky vyslali, zadní sedadlo [sme teprve před týdnem dostali a ještě nám chybí "bumpry." Budete se divit jak jsem k ní přtšla, ale tak jak obyčejně, člověk musí mít známého. Je to veliká výhoda míti automobil, ale zas má člověk stále kapsu prázdnou. A ne­ ní ještě na tom dost, že to musí člověk pořád napájet a ještě k tomu pokutu platit, že přejel červené světlo. Toho neštěstí je na denním po­ řádku, Když jsem jela minulý týden z Goose Creeku, tak jsem měla smutnou podívanou, přede mnou jela kára, která se vpletla druhým dvěma do cesty a tak byla trojitá srážka, v kte­ ré přišlo o život rok staré .dítě a pět jiných mělo polámané údy, a přece lidé tolik spěchají vstříc své smrti. Paní Frank Volčíková, zpráva od Vás mě byla vyřízena. přijedu zas někdy. Už máte Váš pěkný domeček dohotovený, pěkně se vám tam bude bývat, jenom jak přivyknete na ten vel­ koměstský ruch. Já jsem tomu hluku a křiku byla tak zvyklá, že nyní jak se můj syn a jeho žena odstěhovali sami pro sebe, tak tu mám v tom velikém "houzi" strach, je tu moc ticho. Nejmladší chlapec se nmou tak křiku nenadě­ láme a tak pro jistotu jsem pronajala jednu světnici policistovi, aby nás aspoň ve dne chrá­ nil, neb večer odejde do práce a my zůstanem zas sami v naději, že to žádný neví, že jsme sa­ mi doma. Dosti často zde chytnou nějaké po­ budy. co nanlédají lidem do oken, ale nám se to ještě nestalo. Paní Fojtášková, jak pokračuje váš pan man­ žel. nic od Vás nedoslýchám. Přeji Vám, aby to bylo k lepšímu. Někdy pojedeme překvapit se­ stru Pošívali do Buckholts a tak je příberem a přijedeme i k Vám. Je to asi měcíc, co se otřáslo naše sousedství v žal, moje nejbližší sousedka, policajtova že­ na. 34 roky stará, sáhla si na život a já ve všem tom zmatku jsem zapoměla dopis odeslat a než jsem naň přišla, tu se mně zdály ty zprávy moc staré, tak to vynahradím podruhé. Buďte všichni zdraví, s úctou Anna Orság. ---)

. . .;.

(---

STÁTNÍ SJEZD SVAZU RACIONALISTŮ.

Všichni členové a příznívcí Svazu Raclonali­ stů jsou tímto uvědoměni, že státní konvence Svazu bude konána 20. října v Houstonu. Schů­ ze je svolána opět do síně řádu Pokrok Housto­ nu. Jednání musí započíti ve stanoveném čase, aby rokování mohlo býti ukončeno odpoledne před slavnostním programem místního řádu. Bude nutno vyřešiti všechny otázky nahroma­ děné za dobu války, kdy žádné schůze nebylo možno konati. Je žádoueno, aby ětenové Svazu i návštěvníci konvence byli přítomni jednání od samotného začátku stanoveného na devět hodin ráno, a aby zastoupení členů bylo v poč­ tu co největším. Frank Ančinec, předseda.

. . .;.

(---

Itá<l .Fort Worth, číslo 154. Milí bratří a sestry! Dávám vám vědět, že v neděli 6. října ve 2 hodiny odpoledne máme dovou schůzí, proto nezapomeňte a přijďte vši­ chnl. Též nezapomeňte si zaplatiti nemocen­ skou, pří schťtzi si ji mf1žet;E1 v.rmlatit.S bratrřá­

()i,p.l,

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, nížepsaný resoluční výbor fadu Novo­ hrad čís. 3. projevujeme jménem našeho řádu hluboce cítěnou soustrast pozůstalým ditkám a celé jejich rodině nad ztrátou jejich otec a dědečka a našeho spolubratra .Tosef Bárta, který dokončil svoji životní pouť v sobotu dne 24. srpna roku 1946 ve stáí'í 82 rokú a pohř·ben byl na Národním hřbitově ve Flatonia dne 26. srpna 1946. Zemřelý spolubratr byl zakládají­ cím členem naší milé Jednoty a našeho řádu a byl dbalý svých povinností a řádové schúze na­ vštěvoval dokud mu to zdraví dovolovalo. a vždycky byl rád mezi námi a my všichni spolu­ bratra jsme rádi viděli. mezi námi, ale přišel čas že nás musel opustit a jít tam, odkud není návratu. Projevujeme jménem našeho řádu upřímně cítěnou soustrast pozustalé rodině a dítkám, vnukum a všem ostatním nad ztrátou jejich otce a dědečka a našeho váženého spolubra­ tra. Víme, pozústalá rodino, že těžce nesete od­ chod vašeho milovaného otce, ale budiž vám útěchou, že my, bratři· a sestry cítíme s vámi. Budiž mu země lehkou a odpočívej v pokoji, přijde čas že se sejdem zas. Tato Resoluční soustrast budiž zanesena do protokolní knihy a opis její budiž uveřejněn ve Věstníku. Za resoluční výbor: Oldřich Motal, Delphin J, Motal, Adolf J. Mika. ---)

• ,Ro • (---

RESOLUCE SOUSTRASTI.

My, nížepsaný resoluční výbor řádu Vyšehrad číslo 48. projevujeme tímto jménem našeho řá­ du upHmně cítěnou. soustrast pozustalým ro­ dičum nad ztrátou jejich syna a našeho spolubratra Elmer J. Volčíka, který zemfol dne 18. září 1946 v nejlepším vě­ ku 26 le.t. Br. Volčík byl dbalým členem našeho i'ádu po mnoho let, hned v Dětském odboru, kde byl mezi prvními členy našeho řádu. Víme, pozítstalí rodičové, že žal váš je veliký nad ztrátou vašeho jediného dítka, ale budiž vám útěchou, že i my, bratři a sestry fadu Vy­ šehrad, cítíme s vámi ve vašem zármutku. čest budiž památce jeho! , Frank H. Shiller, Alice Shiller, Milady Hejl. ----)

Řácl Ant.

• ,Ro • (----

1: Čermák, č. 56., Corpus Christi, Tex.

Jelikož 13. i'.'íjna,tedy druhou neděli v měsíci, na kterýž den připadá pravidelná schúze na­ šeho i·ádu, bude v sousedním Robstown poí·á­ dán výroční osadní piknik, jehož se více našich členú míní súčastniti, přeložena jest naše schúze na první neděli odpoledne, dne. 6. i·íjna. Na zdar! Chas. Holásek, tajemník. ---)

. ..,.. , _

Původ umčuí. Ve svých aforismech o umění napsal Josef Čapek: Púvod umění je magicky, náboženský. A ještě příměrněji a zcela od já­ dra v boji o život. Vznikalo současně s prv­ ními nástroji a· první obrazy na této zemi jsou obrazy zvířat, vlastně potravy a zároveú tem­ né síly, která nad tímto prvním loveckým>"do­ býváním života mohla štědře či skoupě vlád­ nout..Od začátku sloužilo umění životu, zbož­ štění života magii sil a zhola ne pouze bezdu­ chému napodobovacímu sklonu. ----)

• ,Ro • (---

Plzeň památce bratra Kotka. V Plzni v Kot­ kově ulici byla umístěna deska k uctění památ­ ky národního socialisty br. Josefa Kotka, kte­ rý byl pro svou protirakouskou činnost popra­ ven v Moravské Ostravě před vánocemi 1914. Za okupace odstranili zaměstnanci Škodovky desku, aby ji uchránili před Němci. To se také podaNlo, tal{žemohla být nyní deska opět umí­ stěna na uv,~denťitnj:lli douiě1 kde m•ožil Kotol.; .:.iv&


Strana 10.

\1:l'í:STNÍK:

-

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIO BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS ťM1SIF WWNt'f\ilW!WI

@PWA

ldJM

Ve stfedu, dne 2. fijna. 1946.

"'

~

TNI

All contributions, eorrespondenee ef LodP reporters, biographies, etc. intended for pub· lication, must be ln the bancls of the Editor by Saturday. lil

iidfMIMWWIMIMLWF?

NEW GERMAN SCHOOL BOOKS The Allied soldier at present in Germany be­ comes accustomed to finding his ja::p sur­ rounded by groups of curious, strange-looking youngsters. Nearly all the girls wear long pig­ tails, and their walk is reminiscent of the Prussian goose-step. The boys watch every moment, the drill and the march-past of the foreign conquerors, with obvious curiosity. 'I'heír language is an equivalent in sound of the Gothic script - hard, notched and pointed. Muny of them blow tin trumpets, or play on children's drums. They seem to be always marching, even when they do not actually march. Looking at them the Allied soldier is often reminded of his children or younger brothers and sisters at home. Yet it would be better for him to be more critical and to speculate, for example, on what is going on inside the heads of this young German generation. :i::t is not possible to cure a disease without knowing the symptoms. Re-education is the second stage. It must be preceded by the comprehension and analysis of Nazi pedagogics. What, then, is to be eliminated from the minds of the German school-children? Let us look at Otto Zimmermann's prize­ winning primer Hand in Hand for the Father­ land. At the beginning there are scenes from Little Red Riding Hood, Hansel and Gretel, Snow­ White, Tischlein-deck-Dlch and other gems of the German fairy world. A few harmless pic­ tures, first letters and words, and then it starts with the ninth colored plate: "Heil, heil." Raised hands, swastikas and armlets, brown shirts ... Strasse frei (clear the road) ... Glorification of military games follow, and thus the militarism which was the essence of the Prussian spirit from the Great Elector and 1< rederick II to Wilhelm II and Hitler is instil­ led. Other pages show little girls greeting uni­ formed Hitler boys giving. the Hitler salute. 'řhe caption reads, "Not only does Lotte end her invitations to a birthday party with the 'German Salute,' but Lene even concludes her letter to Santa Claus with the words: 'Heil Hit­ ler, your good little Lene'." Even more poisonous is the chapter: "Mother tells about the poor child." Not a crumb of bread · is in the house, no coal, no whole gar­ ment. Embittered father, sighing mother, hun­ gry child. Suddenly the mirage happens: "Hark, who ls coming up the stairs with firm stepsv Listen, somebody knocks at the door. Two big men in brown shirts enter with a full basket, containing meat, flour, fat and bread and u woolen dress for the child and a pair of boots for father, and a war coat for mother. 'Heil HiLler,', say the men, giving the Hitler salute. 'We are coming from the Winter Relief work. And tomorrow we shall bring potatoes and money.' The kind man pulls a voucher out or his shirt pocket: 'That is for coal." He shakes hands with father. Then the men smile quietly, salute and go out again." This incident has nothing to do with. genuine humanity. The childish mind is to be impregnated with the belief in the omnipotence of National Socialism and its power to end all distress. Does the little boy by the jeep ponder about this chapter while thinking of the meagre rations at home? Indeed, how far is this interest in the for­ eign conquerors only childish curiosity? It is not perhaps more - a desire to copy? Does he only watch tomorrow's enemy with his seem­ ingly innocent eyes? When those extraordinary children with whom it is so difficult to make oneself understood in words, gaze at the Allied planes, is it perhaps Goering's winged word that fills their memory: "The German people 1

I. P. Doverell must become a people of pilots." This phrase impressively concludes a chapter with the more ehíldísh heading "Flying is fun." In perhaps the most dangerous page of all in the Nazi primer, those insignificant children, Heinl and Lene, personify a whole German generation. Hitler, the corporal with the Iron Cross, accepts from them roses and hand­ shakes as a vow of loyalty. He appears simulta­ neously as Fuhrer, Father and Spirit of Eter­ nal Militarism. Will he survive? "Mein Fuhrer" (the child speaks) is the continuation of the Fourth Commandment. Great pedagogical ef­ forts will be required to prevent these childish ideas from developing into a Germanic Saviour legend with a Twilight of the Gods flavoi·. The chapter "Father tells of the great war and of the Fiihrer," contains dangerouswords which may easily crop up again tomorrow: " ... But then came the great war. For our German people was happy and rich, and its enemies were envious of her luck." Naturally this fairy tale would be incomplete · without the fable of Hitler's temporary blindness, brought about by poison gas, and his prophetic words "I will save you," which he spoke when he had just regained his sight. "Deutschland Erwache!" (Germany awake!'). Another sen­ tence seems to have been taken from a fairy story by the Brothers Grimm: "And when Hin­ denburg died, Hitler became the only Flihrer, and he rules over our country like an emperor and a king, and is beloved." Then the fable turns realistic. The final chapter, "You are a German ehíld," reveals the sinister plans which Germany's psychological contaminators had for the Heinis and Lenes, the boys and girls by the jeep. Before trying to evolve effective countermeasures, the study of these lines seems necessity. " ... Wherever you find good Germans to­ gether, there is Germany . . . But wherever German boys and girls obey their parents and do their duty at school, there, too, is Germany ... Wherever German soldiers are drilling and wherever we Brownshirts march and sing our songs, there is Germany ... And wherever one German meets the other and gives the Hitler salute, there, too, is Germany. For above all this stands Adolf Hitler, our Fuhrer. He is Ger­ many today and tomorrow and forever." Only if Germany's rising generation can be freed from Hitler's spiritual chains, lj:urope will not have to safeguard her future peace with bayonets. In all four occupation zones, peda­ gogues are working for the great aim of re­ education. I have listened to discussions of their plans and have glanced through several of the new school books, none of which has yet passed the experimental stage with one exception. It comes from he French zone and is the only book which might be called a suc­ cess. "Children's Primer" (Kinderfibel) is written on the title-page of the pale-yellow booklet. It is illustrated with simple, but lively designs. We see children, a new type of ordinary chil­ dren - Heinis and Lenes without their Hitler uniform - on their way to school and stand­ ing in front of the black-board. Hatred, racial mania, national presumption and the desire to kill (under patriotic pretexts) have disappear­ ed. The very simple but well-composed colored plates are designed to evoke in the child a love for what is beautiful and alive. A cow being milked, a little girl with a doll, sitting on a stool, a mother and child what ls there so unJ:!sual and arresting on this page that it c--

should contrast so strikingly with Zimmer­ maun's and Oswald's devilish concoction? We begin to understand now. The letters have changed their form and shape, and we are looking at the first German reading book, ex­ clusively in Latin script. This has given it an altogether different character. Gone are the Gothic letters with their rigid obstinate out­ lines. As · symbols of Germanic stubborness, they have survived two millenniums of Occi­ dental culture and Christian philosophy. In the Latin writing, even children's names assume a greater softness and felxibility then in the pointed Gothic and German types. They have lost that military rigidity of the Gothic symbols. All the written text had to be out­ lined with a pen before it could be printed. The new Latin writing offers another obvious ad­ vantage. It is unknown to most of the younger children Jn Germany. Thus, all the Heinis and Lenes will have to start form the beginning. This entails a new mental start as well. In the new Children's Prlmer, the student no longer spells Hitler biographies, oaths of alle­ giance to ~he Fuhrer or sloppy Winter Felief stories. Their place ls taken by true gems from the national treasure-trove, rooted amongst the people, without any touch or staleness. Gay little ditties are to please the children: "Lírum, larum, Lčřřelstíel," "Ringel-ringel-reihen," "Machet aur das Tor, es kommt ein goldener Wagen" (Open the gate, here comes a golden coach). Like a fancy garland, nursery rhymes are intertwined with little instructive stories and colorful fairy tale. Gradually the text grows more advanced. Easy puzzles stimulate thought, and the first poems are learnt by heart: "Der Mai ist gekommen, die Baume sehlagen aus" (May is here, the trees are ln bud}. Life pusates in each of the fascinating drawings of people and animals, in the vivid descriptions of woods and fields, of work ánd life in town and country. Nothing is philistine in this Primer. The National Socialists had abused the Harvest Festival for their propa­ ganda purposes. Far from being deleted, how­ ever, it is, on the contrary, to regain its truly national character. 1'Then all Germans cele­ brate the Harvest Festival. They give thanks to the Lord for the rich blessing and to the farmer for his trouble ... " A promising new primer is out. Willa new spirit arise from it? Is there a chance that the Heinis and Lenes wlll one day become useful members of civilized human society, despíte-the Nazi primer, which guided their first reading and writing attempts? The new Latin reader and the spirit ln which it is written may help. But it cannot accomplish míracles. Only if the four Powers occupying Germany agree on· the line to be pursued in the people's rehabilita­ tion, can the delusion of centuries be shat­ tered. Only on that condition will hopes be turned to fulfilment. --,.--) + A • (--­ LIFE INSURANCE

Doesn't add to a man's problems; it subtracts from them. Isn't adding a new liability; it it adding a new asset. Isn't a mortgage 011 future income; it is a guarantee of future income. Isn't getting ready to die; it is getting ready to live. Isn't more spending; it is more saving. Isn't sentimental nonsense; it is sensible , sentiment. Isn't taking life from living today; it is putting living into life tomorrow. Isn't only a duty; it is a privilege and an op­ po1·tunity. - The Messenger.


Ve stfed\l, dne 2. října 1.9~6.

The Czech Experiment J. Alvarez Del Vayo, former foreign ministerof the Spanish Republic. People who travel through Europe today on business or in government service all come back to Paris enchanted by Belgium. I, too, went to Belgium before proceeding to Praha. While the Belgiaii effort deserves the great praise, postwar recovery in Belgium and Cze­ choslovakia are two very different matters and only people without political insight can put them on the same level. What is taking place in Czechoslovakia is not simply recovery; it is also one of the most valuable postwar experiments in social justice and economic democracy. I cannot remember another case where the social structure of a country that has g011e through the disinte­ grating ordeal of .Na:1i occupation has been so thoroughly transformed in so short a period. But of one thing I am certain: Never has such a profound change been accomplished with less friction and with such great popular support, The first sight of Czechoslovakia brings a feeling of relief. Suddenly everything seems to return to normal; the customs officials and police are dressed in good uniforms; coffee is brought to the train - coffee with sugar, in a Europe where the lack of sugar defies even the audacious talents of the black marketeers. The renowned coffee houses of Praha offer the customers everything he may desire. Shops are well stocked; every week some new article in the store windows draws admiring glances from the strolling crowds. Here people walk for pleasure even late in the evening; Praha is a much better lighted city than Paris. The mun­ ber of bookshops is unbelievable; the Czechs, who always read a great deal, are reading more than ever before. British and French and Swiss papers are snatched up quickly. Though theirs is a small country, the Czechs are convinced tp.at they have an important role to play and they are eager to learn for themselves what is going on in the world. Even more important than the material re­ covery is the moral one. There is no fear or uncertainity about the years -ahead: almost everyone feels sure of his country and of him­ self. Unemployment is unheard of in Czecho­ slovakia today; there is plenty of work for all, and work that will benefit not the trusts and the capitalists but the nation and the people as a whole. Liberation and recovery are not the words that one hears most frequently. The Czechs are talking about revolution. Astonishing to say, I heard Catholic priests discussing it with · little sign of repugnance or alarm. The Czech Catholic press is in general sympathetic to the eause of the Spanish Republic, and it was a Catholic priest, Hála, the Minister of Commu­ nications, who recently said to a member of the French M.R.P., "Tell Bidault and Gay that French influence in Central Europe. will be nullified as long as France does not take a strong position of friendship toward the USS :R." (His statement was quoted in the March issue of the French Catholic monthly Esprit.) Confidence in Czechoslovakia's ability not only to regain its pre-war standards but to surpass them was the common note of the two long talks I had with Prime Minister Fierlin­ ger and Vice Premier Gottwald, who head the present government. I saw them both in their homes, without the formality of an official visit, and I had the feeling that in those in­ timate surroundings they were very much at their ease in answering all my questions. Each of the men is quite impressive. in his own way. Flerlinger, a member of the Social Democratic party, seems almost to have been born to head a coalition government. He can be both conciliatory and firm; he gets along with parties and men, but he knows also where he is going. His entire policy is guided by two main purposes: To assure the continued partí­ e!i\itlo». ln. the gov~r:nment ot the four p~ ..

Strana u.

:ViS'l'NfX ties which now compose it, and to retain the support of the trade unions. The day I visited him he had spent the morning at the first national congress of the Revolučni odborové hnutí (R.O.H.), or Revolu­ tionary Trade Union Movement. He explained to me how, since its formation immediately after the war, the R.O.H. has been directly as­ sociated with the cabin in all matters concern­ ing labor: "You saw Foreign Míníster Masaryk and me at the congress this morning. We were there not only because the working class played a predominant role in the battle of liberation but because without it whole­ hearted co-operation we would not be in the enviable situation which you just described. I would not think of staying in my present post for another day if I felt I had lost the support of the unions." That he has not lost it was evident from the enthusiastic reception he got when he stepped into the congress hall. Klement Gottwald has been chairman of the Communist party since 1927, and when I was in Moscow in 1935 held the post immediate under Dimitrov in the Comintern. "We cannot complain," he said; "compared with 1938 figures, lignite production has reach­ ed the 100 per cent mark, hard coal 90 per cent, steel 70 per cent, and the majority of the other industries 50 per cent. And every month shows a new advance. We could do still better were it not for the lack of certain raw materials fo;• instance, wool - and of skilled workers." ·'But Mr. Minister," I interupted, "the Czech worker is very able." "Yes," Gottwald agreed, "only you must not řorget that of the 3,500,000 Sudetens we are sending to Germany, almost 800,000 are indu­ strial workers. There is a gap that must be filled." Th'lm he added quickly, "But we would do it again, no matter what the consequences to the national economy. We place the security of the state above any consideration of technique or production." As he spoke, I was thinking of a remark a member of an Allied mission had heard the day before from a Sudeten about to be de­ ported: "The day we have enough V-2 robot planes, we will come back. With other surprises too. And we will put these Czech swine in their place again." Or this even more illuminating comment of a repentant Sudeten Nazi: "Das Vierte Reich ist schlechter als das Dritte, aber das fiiufte Reich wlrd besser seín" - "the Fourth Reich is worse than the Third, but the Fifth Reich will be better." Gottwald told me much more than is com­ monly known about the nationalization pro­ gram, a large part of which has already been accomplished. · Coal mines, all sources of electric energy, the banks, a large proportion of the metal facto­ ries, certain groups of food industries, and the movies have already been nationalized; he cited a series of figures which indicate how well they are doing under state ownership. He said that now the nationalization period can be considered as finished; all other privately owned enterprises will be able to continue working without fear of being taken over by the state.· Reprinted from St. Louis Post-Dispatch. ---) •• + (--­ PREPARATION FOR "SOKOL SLET"

Preparations for the XI "Sokolský Slet" (Gymnastic Meet) to be held in Prague in 1948 are in řull swing. (The word "sokol" means, literally, falcon, a member of a genus of strong, courageous hawklike birds, trained for hunt­ ing; figuratively, gymnast or athlete.) The first gymnastic meet of the Sokols was held in Prague in 1882, twenty years after the founding of this magnificent physical culture movement, which proved to be, together with the Czechoslovakian labor movement, one of the most important props of the Czechoslova­ kian democracy in the turbulent days of the First and Second World Wars. In this first "Slet" (Gymnastic Meet) only 270 men gym­ nasts participated. The last, the Tenth, Slet· was held in 1938 when the shadows of the Mu­ nich cr~s already 'l"8t it.s shadows over the

Iand of the Czechs and the Slovaks. On that occasions 35,000 men, 30,000 women, 34,000 boys, and 31,000 girl gymnasts took part in the festival which was held at the Strahov Stadium in Prague and which was attended by hun­ dreds of thousands of spectators from all parts of Czechoslovakia, Slavic and Western count­ tries, and America. In spite of the losses suffered by the Sokol organization during the occupation of the Na­ zis, who dissolved all Sokol units and confis­ cated their gymnasiums and halls, the Slet in 1948 is expected to surpass the last one. The expenses involved are estimated at 100 míllíon crowns, and the members of the revived or­ ganization will be assessed to defray the tre­ mendous cost of this cultural enterprise. The Sokol federation, during the war, lost the majority of its leaders and even potential leaders. More than 11,000 Sokols lost their lives and the material damage caused to the Sokol organization amounts to 750,000,000 Czechoslo­ vakian crowns. But already there are about 3,000 local unions in existence again in the Czech provinces of Bohemia and Moravia. Many memorable events, in addition to the Slet, will be commemorated in the year 1948. There will be, first of all, the celebration of the 600 years' anniversary of the founding of the Charles University in Prague, the first Slavic university and the oldest university in Central Europe, antedating all the German universi­ ties. There will also be a celebration of the 100 years' anniversary of the abolition of "robota", a feudal system of forced agricultural labor and, last .but not least, the celebration of the 100 years' anniversary of the First Slav Con­ gress, which was held in Prague in that tur­ bulent year which witnessed the usuccessful rebelion of Czech students against the German Austrian absolutism. There will also be a cele­ bration of the seventieth anniversary of the founding of the oldest Czech political party, the Social Democratic Party. The culminating point of all these festivities, which are to be held in 1948 will be the Sokol Slet, which will draw immense crowds to Prague, for the Czech people not only know well their history but live it more fervidly than do the nations who have not faced the necessity of fighting fierce­ ly for their national existence as the Czecho­ slovakian people have had to do. The American participation in the six-hun­ dreth anniversary of the founding of the Char­ les university will be organized by the Masaryk Institute, 8 West 40th Street, New York 18, New York; a delegation to attend the Sokol Slet will be sent by the American Sokol Organiza­ tion with headquarters at 2345 s. Kedzie Ave­ nue, Chicago 23, niionis. ---)

+ <Ill, + (.--­ DeFUNitions SEARS ROE BOOK - A mail order catalog.

CIGARETTE LIGHTER - You are - every­ time you give one. MULTITOOTS - A lot of folks tooting their own horns. CRAMPED QUARTERS - Money earned by a small boy for being cramped behind a love seat. MAGGIE-ZINE - The gal who sits home and reads one. WOCI{- What you throw at a wabbit. Joyce Cobb. ---)

+ et. + C--­ MY CREED

By Billie Hayes I want to be too brave to be unkind,

And what people think not to mind. I never want to forget the value of a friend. Or deal in hurts I don't quite intend. I don't want to be too perverse, hard or cold, And, above all, lament because I am old. I want to understand the hearts of whom I care, And be mindful of their wishes and burdens they bear. ---) + ~ + (--A man is never so weak as when a woman tells him how strong he isl

"'

"'

"'

Differences in marriage, like pots and pans in th.e kitchen, should be washed up as you go.


strana 11. WAGE INCOME OF MEMBERS

Since millions of members of fraternal bene­ fit societies are wage earners, it is important to the societies that the members enjoy steady and adequate incomes. The societies are pro­ viding the life insurance protection for the families, and it is important to all that the protection be kept in force. During the recent. wave of strikes there was a problem in some societies having members in strike areas. Close attention was given the problem and much lapsation was avoided. The wage income of members determine to some extent how much insurance protection they can carry for their families. We see take­ home wages increasing, but it is estimated that the cost of living has increased 40% since the year 1940. And as wages increase, the cost of things that wage earners buy will increase. The OPA has a theory that it can hold prices down but, as everybody knows, the wage earners must go to the black market for such things as butter and meat, or go without. Labor's Monthly Survey, issued by the Ameri­ can Federation of Labor, reviewed in May the wage situation during the war years, saying, "Every hard-won nickle of wage gain was off­ set by a price rise which canceled it and work­ ers' actual buying power per hour work, as measured by real wage rates, did not increase at all." This statement of the Federation was based on figures made available by the Depart­ ment of Labor. As for the present situation, the Survey says: "Our first task is to increase production of con­ sumer goods so that supply will be enough to meet demand, and competition will again keep prices down, so that increasing productivity will create the income to pay further wage in­ creases." The Survey also said that during the 10 years preceding the war, "The actual buying power of one hour's work (straight time) rose at the rate of more than 4% each year, or over 40% for the entire 10-year period. This was possible because production per man-hour in­ creased steadily, creating the wealth to pay higher wages." In other words, it is production of goods that gives laboring people better liv­ ing. Whether real wages - what you can get for your money - increase with production or de­ crease with restricted output, the need for life insurance is still insistent. If rising costs of living make it more difficult for members to carry insurance, that is when they need life in­ surance more. This is the thought which every member should carry when he is tempted to .drop his insurance and leave his dependents, without protection. ---) + eTo • (---FOREIGN CAPITAL ON CZECHOSLOVAK INDUSTRY

Svobodné Noviny has a leading article on foreign capital in Czechoslovak industry. For­ eign money invested was no confined to Ger­ man, but included French, Belgian, British, Swedish and U. S. capital as well. Unlike Po­ land, we only had foreign capital invested in our industry, and the technical and organiza­ tional management remained in our hands. If there was annoyance in the U.S.A. at our na­ tionalization, this was due to the well-known American oppositon to socializing tendencies, of which she was also accusing Britain and France. When the share of American capital in our nationalized industry is announced, it will be found to amount to less than a fraction of a day's cost of the war to the U.S.A. In our non­ nationalized industry the participation of for-· eígn capital, except for the confiscation of Ger­ man capital, has not been touched at all. In future, Svobodné Noviny adds, we shall not obstruct private initiative or collaboration with foreign investors on reciprocal conditions and on the guarantee that our· country w~ll derive real advantage from the resulting pro­ duction. We do not overlook the advantages re­ sulting from foreign participation. We must produce efficiently and cheaply if we are to maintain our position as an exporting coun-

VISTNfit

Ve středu, dne 2. řijna

try, ond one of the methods of lťeeping pace with technical progress in the world is techni­ cal collaboration with foreign countries. In the branches of industry which have not been nationalized, foreign capital can invest direct­ ly in the setting up of modern workshops. ---) + • + (.--­ MR. LA GUARDIA IN PRAGUE

Mr. La Guardia reached Prague on August 10th and soon afterwards he made a pilgrim­ age to Lidice. In the evening the Government gave a dinner in his honor. Two days later, after fulfilling a number of functions, he broadcast from Prague and said: "I am very glad to have this opportunity to talk to the American people from the great and beautiful city of Prague. I am sure you will all be glad to hear that conditions in Czecho­ slovakia are as good as, if not better than those in any European country we have visited, .The people have made a surprisingly fine come-back. Everyone is working hard. The people have selected a fine, strong government. It consists of four of the major parties, and is the result of a General Election. The Govern­ ment is functioning smoothly and very effecti­ vely. The crops are very good this year, and in­ dustries are getting into production. This would not be possible were it not for the will and determination of the people to restore their own land and re-establish their former prosperity. The Government and the people deserve a great deal of praise for what they have accomplished so far, and judging from that, there is no doubt that the country will be entirely reconverted to peacetime production. The people are happy and confident. Yester­ day, I had the pleasure of attending a harvest festival, and you could see there that·the peo­ ple are confident their country is recovering." ---)

+ •

+ (.---

TO ALL MEMBERS OF HUNGERFORD WHARTON COUNTms

AND

M,embersof lodge Columbus, No. 58 are asked to attend a meeting at the Catholic hall at Hungerford, Texas. This meeting is going to take place on Sunday, October 13, at 2 o'clock in the afternoon. We are going to take a group picture of all the members present to be used in the Jubilee issue of Věstník. The mothers are asked to bring sandwiches cookies and . other símílar goodies. The lodge will take care drinks for both the old and the young. We hope to see you on Sunday, October 13, 1946. Ostoja Muniza, reporter ---) + • + (--­ LODGE KAREL JONÁŠ, NO. 28

East Bernard, Texas Dear 'Brothers and Sisters; This few lines will extend an invitation to all our members of Lodge Karel Jonáš. No. 28, SPJST. at East Bernard, to a very import­ ant meeting on October the 20th. 1946 at the Hall at 2: p. m. First, our regular routine of business will be conducted as usual and the most important are collections of dues. Second, our Golden Jubilee of our lodge and the ORDER of the SPJST is approaching in a few months. and our Organ Věstník Will be enlarged by many different write-ups. and histories of our subordinate lodges. so there­ fore, we as one of the 4 largest local lodges want to contribute our part to the festivities. Our desire is to have a group picture taken in our hall by our lodge member Louis Janik, whom you all know is an expert in his line, and now employed in Houston, so remember this and all of you be present, old and young, adults or juvenile members for that occasion, our hope is that we will have at least 50 per­ cent of all our members present that day, so the picture will be one of the largest in our Věstník for the Golden Jubilee issue. To those who. will attend, after the routine business and the taking of the picture is over, the lodge will treat you with a níce and deli­ cious lunch, our grandmothers and mothers still know how to bake a very good kolachea,

1946.

and there is none better, the younger mothers will again come with tasty pies, and the grand­ fathers and fathers will come with juiey meats in the way of good old barbecue, t1red hot," prepared by them in the best way .they know how. Now remember this will be done regardless of the weather, rain or shínevno excuse will be accepted from anyone, . be­ cause of rain. We have four highways that-are hard surfaced and all four are leading to our city of East Bernard. Especially you fellow members who have moved away from us ought to make a specíal effort to be with us on that day. You Juvenile members are also an import­ ant part of us and we want you to be present so we can set you before us in front for . thé picture pose. It is you who are going to carry on what we have started and built for you. It rests entirely with you whether the local lodge along with the Grand Lodge will celebrate the Diamond and the Century Jubilee in the years to come. I hope to see . each and everyone of you on Sunday, October 20, 1946 at our hall in East Bernard. Fraternally yours, F. V. Urbfsh ---)

••

+ (--­

Schulenburg, Texas Dear Věstník Readers, Since my last letter appeared in print it gave me nerve to try to write more. Well, school days are here again. I am very glad of that. I am attending the Moravia High School. In the first week of school there were only a few pupils present. but the second week seem­ ed like all the children were present. There are only a few pupils in my classes. I took to my favorite sport of playing volleyhave in school. . ball. We play ·it during all of the recess;{$: we With every· issue of the Věstník there:'.,ap­ pear to be more letters on the pages of>the English section. Leona Heidaker, you are a good writer, why don't you drop in and te).1 us something new. · · '°' I am listing through the pages of our ~En­ glísh section every week anxiously awaiting a leter describing the Fiesta celebration at Hallettsville this year, but in vain. I have only attend the carnival attractions witqi:my cousin. We had fun and plenty of it. I haw met up with one my school· friends, Erlene Rab that I used to go to school with in El Campo. Once more I appeal to you readers, write and write. That goes for you boys as well as the girls. Věstník reader, ;] Evelyn Chada, Rt. 4, Box:; i04 ---) + • + ( 2 SOCIETIES ADMITTED BY CONGRESS ,t'.;

Stated in an announcement by Secre~~ry:. Treasurer and Manager Foster F. Farrell','. the Executive Committee of the National Fr~ter­ nal Congress of America has approved t~ap­ plication for membership of two societies,):ioth domiciled in Philadelphia. This is the ~high membershtp point. -'.f One is theRussian Brotherhood Organiz~~.tion of U.S.A., 1733 Spring Garden st .. Philadelphia 30. Pa. It was founded in 1900 and is licensed in Connecticut, Ohio, New York and Pennsylva-· nia. On December 31, 1945, the Society had 15,455 mmebers, carrying $10,925,905 of insurance. The admitted assets were $2,749,744.42 and ac-: tuarial solvency was 105.fl5%. Michael Holod is President: Nicholas Bubernak, Finanéial Sec­ retary; Peter Smey, Recording Secretary; Mi­ chael Senio, Treasurer. · · . The oth1,r s0ciety admitted in the Polish Be-; neficial Association. Orthodox and Almond Streets, Philadephia. It was founded in 1900 and licensed in Delaware, Maryland, New Jer:.. sey and Pennsylvania. On December 31, 1945, it had 23,036 members, carrying $10,434,219 of in­ surance. T):le admitted assets were $2,100,988.52, and actuarial solvency was 104.4%. Walter· S. Pytko is President! Julian Zbytnievski, Sec­ retary.


, strana. 1s.

V.iST~iB:

Ve středu, dne 2. řijna 1946.

i~RIVÁTNÍ A VEií~JNÉ VLAST- které vlastní svoje munícípálni za·lto města by si měla to dobře rozČESKÉ BOHOSLUžBY. NICTVL říaení dokazují zdali některé uka- mysleti nežli by se pustíla do príRev. Josef Šešulka vykoná české , • . • . zují zisk, nalézají se tam, kde ne- vátního ~lasti;ictví, aby nelitovala Bohoslužby Y. neděli 6. října, o 11.

Americka verejnost ztrácí pojem . . t • cen.ě dolaru poslední dobou, kdy ~aji [íné konk~rence a v1as ni ce. vláda utrácí ohromné sumy peněz ly systém a neisou nuceny konkučasto zbytečně. Velká většíaa lid~ r~vati s prívátně vlastněnými pod-1 v Americe jest proti veřejnému a mky. V případech, kd~ ~yt~ muse­ vládnímu vlastnictví, neb bylo do- ly konkurovat proti privátním spo­ kázáno, že· privátně vlastněné pod- lecnoste1:1,.saz~y byly ;vyseny: aby .níky a industrie jsou vedeny přes- mohly byt: dělány spl~tk~ a ůroky . něít, operovány laciněji nežli ty, na uvaleny dluh proti městu. Prokteré vede neb vlastni vláda. Toto · platí od podniků, které se pokusila ( , ' .operovatí vláda, jako železnice, po ČESKY FILM první světové válce, až na malé mu­ nícípalní podniky. často se stává, že malá neb větší města se pokou­ Hrají: Pištěk, Gerová, Dvor­ šejí budovati elektrické vedení v ský,~Kyslíková, Marvan, Baldová, kompetici s privátně vlastněnými · podniky. Statistika ukazuje, že ty­ Pešek, Vojvoda, Mrázek a jiní. .to nikdy nepotkaly se s úspěchem, Stavění máje a Hody (posvícení) neb nemohou dáti tak přesnou služ­ na Moravském Slovácku, jež uvi­ bu a kromě toho jsou používány v díte s tímto filmem, vás jistě bu­ každé ·i:olitické kampani, obyčejně · de zajímat. každé dva roky. Zatím, co lidé pla-l HALLETTSVILLEv čtrvrtek 3 tí~ daně, bondy a vysoké sazby ča... ' ~ , • · sto několik polítíkářů neb kroužek r1Jna, o "I a 9 hodmach vecer. kontrolujících si maže kapsy. daně- ROSENBERGv neděli 6. října, platci mu se spokojiti se špatnou o 2:30 odpol., o "I a 9 večer. službou. Prvně vyžaduje se vydáni , , .. bondů vysokých obnosů, z těchto FLATONIA,v '!tery 8. r1jna, o se platí hned slušné komíšné za 7 :3.0 hod. vecer. ~rodá~i ~ich a pak.se děl~jí.splátky WALLIS, ve středu 9. října, o a platí u:·ok.-~dyz konecne bondy 7 :30 hod. večer. se vyplatí, zařízení jest často bezeenné, nemá žádné prodejní ceny a EL CAMPO,ve čtvrtek 10. října,. musí býti nahraženo stroji novýod 2:30 odpol. do 10:30 večer. -mí, což vyžaduje opět dalšího ná­ FAYETTEVILLE,v pátek 11. říj­ kladu, více peněz daněplatců, ča­ na, o 7 :30 hod. večer. sto zvýšeni dluhu. Zprávy z měst, 0.

v

"Harmonika"

rady některých vůdců-politikářfi, hodině dopoledne v Presbyternim kteří rádi radí, když se jedná o pe- kostele ve West. Návštěva členil jest níze daněplatců a ne jejich vlastní. žádoucí a hosté jsou vítáni.

===~======================~=~

STATEMENTOF THE OWNERSHIP,MANAGEMEI\T,CIRCULATION; ETC., REQUIREDBY THE ACTS OF CONGRESSOF AUGUST 24, 1912,ANDMARCH3, 1933. Věstník, published at West, Texas, for October 1, 1946. State of Texas County of McLennan. · Before me, a Notary Public, in and for the State and County afore­ said, personally apeared Frank Moucka, who, having been duly sworn according to law, deposes and says that he is the Editor of Věstník and that the following is to the best of his knowledge and belief, a true statement of the ownership, management, etc., of the aforesaid publication for the date shown .in the above caption, required by the Act of August 24, 1912, as amende'd by the Act of March 3, 1933, em bodied in section 573,Postal Laws and Regulations, printed on the re­ verse of this form, to wit: 1. That the names and addresses of the publisher, editor, managing editor, and business manager are: Publisher, Cechoslovak Publishing company, west Texas Editor, Frank Moucka, West, Texas. Managing Editor, Frank Moucka, West, Texas. 2. That the owners are: Supreme Lodge S.P.J.S.T., Fayetteville, Te;ic. Sworn to and subscribed before me this 4th day of October, 1946. 'LEONARDWEBB, (My commission exp.ires June 1, 1947).

11 JJ

-~---==. .......

-

I

VZÁCNÁ PŘÍLEŽITOST

Poněvadž už IJřes 40 let jsem se věnoval fotografickému umění, zde v Granger od roku 1908,rozhodl jsem se jíti již na odpočinek a přeji si přenechati moje dobře zařízené Studio někomu jinému, který by přišel do hotového a mohl by po­ kračovat dále. Prodá se vše za hotové a po případě jen část hotově a zbytek na měsíční splátky. O podrobnosti hlaste se na:

vi'•

ruen

slaven bude jako každoročně pěknou zpěvohrou kterou sehrají členové houstonského Hlaholu

JNO. P. TRLICA,

v~•

v neděli 20. runa

PHOTOGRAPHICSTUDIO,

Granger, Texas

ve spolkové síni Pokrok Houstonu čís. 88, na Studewood, Houston, Tex. Slavnost začíná ve 2:30 hod. odpol,

(39Č-40V-pd) ::::::::.----

r,.;..;.;;;;;;;;;.;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;; .........----------------------~~~

ŘÁD POKROK DALLAS ČÍS. 84 pořádá

Zábavu Vinobrani ....

Zpěvohra "Dragouni na vesnici"

V ŘÁDOVÉ SÍNI S. P.'J. S. T.

Složil R. Branald, o 3 jednáních. Hudbu složil Ada Branald OSOBY: Chalupník Mikoláš Bartoň, Jan Stehlik Jeni~ jeho děti Tim Kos~omlatský Bětuška Harnette Earl Řídicí učitel Hornof Anton švestka Jarmila, jeho netei· Ella Mikeska Dominik Kacafírek, dohazovač Josef Kalousek Martin Polen, selský hoch :............................Alvin Hošek Kateřina Vaňousová, sirotek, bohatá selka Frances Olexa . Otto. Vomatschek, velkoprfimyslník V. Langer Helenka, jeho dcera Louise Kadleček Otto, jeho syn, četaí· aspirant dragoun Bill Rezek Muc.Emanuel Zajíček, četař aspirant drag. pluku Rudy Šefčík

2625 Floyd Str., Dallas, Texas

v neděli, dne 6. října při qudbě

FRANK J~ KUBÍNA Z ENNIS, TEXAS

ZÁBAVA

v,.

v neděli, dne 20. r11na BARN.-· D·AN.CE při hudbě JOE MÁCY,Z DALLAS O zákusky a občerstvení návštěvníků jest výborem náležitě · postaráno. Laskově zve Výbor. '1

Srdečně v{i.s zve DIVADELNÍKROUtEK HLAHOL. O'Z~USKY·A NÁPOJEBUDE POSTAR!NO

__ ff1

______

Uvítátúm a proslovem br. Olexy, předsedy řádu zahájí "Hromadné uvádění" nových členlii předseda Hlavního řádu, C. H. Chernoský. ZPĚVY Jennie Frank, Elsi Dvořák

Cc)

PRO

ČESKÉHO FOTOGRAFA!

'-----------------------......-

Památný 2

-'-

I

j.

!u ,l I

(p) .

,,;

I

4WJ


c~.n:inu. J.'l:,

VBSTNtK!

Peroutka o Churchillově řeči. Praha. (ČTK). - Šéfredaktor Svobodných novin Ferdinand Pe­ routka napsal v úvodníku o Chur­ chillově řeči mezi jiným toto: "Ne­ hlásejme nenávist vůéi Němcům, protože nenávist sama nemá kon­ krétního cíle, kam by chtěla dojít. Je však nezbytné .i eště dlouho hlá­ sat opatrnost a až zemřeme, musí v tom pokračovat naši nástupci. Ti­ kteří dnes v Německu pod záštitou Spojenct1 representují Německo, ti nevládnou. To jsou jen ze všech stran podpírané figury a ne skutečné síly Německa. Ty zatím stoji v zá­ hadném stínu. Není pochyby. že bez­ peěnost v Evropě teprve tehdy by byla dokonalá, kdyby se i Němci zařadili do šiku jednotné evropské myšlenky, kdyby i oni uznali ideá­ ly, jež hýbou námi ostatními. Ale je toho vůbec schopna tato němec­ ká generace? Nejde o to. aby Ně­ mecko bylo zničeno, nýbrž. jen o to,

Ve středu, dne 2. ffjna 1946..

Výkonnost ěs, Stráže národní a kratický systém národní bespeč- služby dr. Ečer. v Rak.ousku vyjed.; bezpečnosti. ností a dobudovat jednotnou or-I nává o pátrání po více než 1000 váganísací Stráže národní bezpečno-11cčných zločincích, kteří se skrýPraha. <~:,K> -: R~de.pravo pr;- stí. Je třeba změnit předpisy, avšak vají v Raltousku. neslo 21. zan obsahly vytah z VY- v praxi vedou věci národní bezpeč- ; R dé . •. á ž , · vy'b ory a JeJ . .1 eh bez- 1i , .u e pravo prmes kladu ministra vmít ra v· acl ava Nos- nosti národní . ,1o zpr vu, e • t mm . • pečnostní referenti· · Str·áž národni 1 cs. •vyslanec ve Vat1kane dr. Arthur ka v b ezpecnos vy'b oru , sne• • , movny. Ministr Nosek uvedl, že spo- b~zpe~nosti odsunula 80 . procent Í r.!.:,~_ixner b~l ve zvlas~n~m slyšeni lupráce se Slovenskou národní bez- Nemcu z Óeskoslovenska. PllJat papežem ve Vatikáně. pečnostní je co nejtěsnější, ~a ~lo: Pov~reník. gene~ál Ferie:1čík v 1 JNO. P. TRLICA V~DAVA SVŮJ vensku doposud vsak Jsou 1llegal111l bezpečnostním výboru snemovny I FOTOGRAFICKÝ ZÁVQD skupiny Hlinkovy gardy. Od ledna zdůrazníl, že soužití Óechfi a Slovádo července t. r. objasnila Stráž: ků na Slovensku je dobré. .1 Náš dávný přítel p. Jno. P. Trlica národní bezpečnosti z 276 vražd 217 Národně - socialistický poslanec rozhodl se vyprodati jeho fotografi­ případt1 a z 2351 ostatních trestních Hora upozornil na stranické povy-1 cký obchod v Granger, který vedl činť't vyšetl'ila :;i, objasnila 2015. šování ve St.ráži národní bezpečno- I po dobu 40 let. Závod jeho těší se Stráž národní bezpečnosti zabavila st1 a na zjev, že poručík-velitel má nejlepší pověsti v celé části středničernému obchodu zboží v hodnotě pobočníka podplukovníka. ho Texasu. Jak p. Trlica osobně pip1,es 300 milionft Kčs. a připravuje -o-· še, nejraději by viděl, aby některý pátrání po motorových vozidlech v Čs. vyslanec ve Vatikáně přijat schopný krajan prosperující obchod neoprávněném držení. Těchto vopapežem. převzal a nadále vedl ve šlépějích zidel se hledá celkem na 10,000. Vlá-1 Praha. (ÓTK). - Svobodné slovo jaké p. Trlica zanechává. Všimněte da hodlá odstranit policejně-byro-· přineslo zprávu, že generál justiční si jeho oznámky na jiném,mistě t. 1. ,

v.

I

I

v

I

"

'

NONAT Nonat - domácí prostředek od roku 1899. Léčivá mast dlouhou do­ bu osvědčená pro zmírnění bolesti zaviněných poraněním od hřebíku, dřevěné tNsky, uškrábnutí na drá­ tu, bolestem od revmatismu, atd. Mějte tubičku Nonatu stále poho­ tově, přijde vhod každému členu rodiny.

t

Cena Nonat poštou 55c a $1.05 R. C. MILLER & CO..

Altadena,

Californie

PRO ZALUDEK1 When You TRAVEL •• ,,

.,

••• Okay Katy for fast, safe, all-weather transporta. tion. The Texas Special, The Bluebonnet, Katy Flyer and The Katy Limited offer you a glide-ride on ribbon-smo.oth track, at-home comfort in luxurious equipment, friendly service of courteous train per­ sonnel, convenient arrival and departure· times, delicious meals in spic-and-span diners with your fill of famous Katy Kornettes, and even greater travel conveniences soon to come with the new diesel-powered streamlined Texas Special.

When You SHIP•••

SEVEROVA

HOŘ

LÁHEV

$1.25

NEMÁ-LI VÁŠ LEKÁRNiK, OBJEDNEJTE PŘÍMO OD

••• Depend on the .precision transportation of Katy~s 3,252-mile system for freight movement ať passenger train speeds, convenient store-door, pick­ up and delivery, reliable on-time arrivals, careful handling and good-order delivery, hundreds of new automobile cars and covered hopper cars now in service, ready access to coastal shipping ports, and even faster schedules to come with continuing deliveries of n~w diesel switching and freight locomotives. For rates, :routings or :reservatio~, call your helpful Katy repre­ sentative. You'll find him Okay too!

<.j

r:

"'·1

Time-Saving Corridor Route To-Through and From the Southwést Hometown Railroad of the South· west for more than three-quarters century, the Katy has led in the development of its strategic corri­ dor, offers ready access to connect­ ing lines through its northern gateways of St. Louis and Kansas Oity, and to coastal shipping through its 3 majol!' gulf ports of Houston, Texas City and Galveston.

() 'i

},

4-lt


ve stredu, dne. 2. řijna. 1946.

VESTNIB:

1

Strana 15.

• · v amerických velkoměstech a proto jiných. Ill memoriam • • • přijel r, 1912 do Texasu, kde počal Zaslouží-li

V pátek ráno, dne 20. t, m. zvě- řarrnařítí ,pi'i Hallettsville. Hned děli jsme, že minulou noc skonal -následujícího roku povolal za sebou náš spolubratr Josef Krušínský star- manželku s dětmi. V Texasu ryeh­ Zpráva ačkoliv očekávaná, neb le se vpravil br. Krušinský do zdej­ br. Krušinský byl již delší dobu ších poměrů. J,eho neúnavná čin­ vážně -churavěl a před Tydnem po nosj na poli národním jest všeo­ záchvatu mstvíce ;po převezeni do becně mezi námi známa. Po celou nemocnice se nalézal v beznaděj- dobu trvání první světové války br. ném stavu, byla pro nás všechny Krušinský nezištně pracoval pro o­ nanejvýš bolestná. Jaké vážnosti a svobozovací akci našeho národa. oblibě se br. Krušinský těšil se u- Hned r. 1915 při prvním zájezdu kázalo při jeho pohřbu, jehož se Vojty Beneše do Texasu, počal or­ sůčastnila snad celá zdejší česká ganizovati ve středním Texasu od­ osada, mnoho krajanů vzdáleněj- bočky Národního Sdružení. Byl teh­ šíeh i řada jeho amerických přátel. dy jen nemajetným rentýřem, ale Kdyby pohřeb nebyl odbýván hned mnoho času věnoval objíždění osad, následující den po úmrtí, byl by po- od farmy k farmě, sháněl členy pro čet vzdálenějších mnohem větší. Sdružení, bouřn netečným svědomí, Krátkost času a vzdálenost nedo- probouzel-cit příslušnosti k českému volila mnohým milého přítele k po- národu a kollektoval příspěvky pro slednímu odpočinku doprovoditi. Po- osvobozovasí akci. Práce jeho byla hřební obřady. provedeny úředníky také uznána nejen Vojtou Benešem, Hlavní Úřadovny S.P.J.S.T., tajem- jenž se stal Krušinskému osobním níkem br. J. F. C'hupickem a br. přítelem, ale i uvědomělými kraja­ místopředsedou Ed. Markem, jíž oba ny v Texasu, neb br. Krušinský byl procítěnými pohřebními proslovy o- ustanoven důvěrníkem středního o­ cenili záslužnou . práci v celém krsku v Texasu a později povolán votě br. R:rušínského, jak na poli co člen krajského výboru Národní­ spolkovém, tak i národním. Také ho Sdružení. Velikou zásluhu měl o bratři účetník HI. ú., Raymund Ur- uspořádání a úspěch státního ba­ banovský a pokladník, Jos. Koliha záru v Taylor r, 1919. ,l:nl. se k pohřbu dostavili. Ke Corpus Christi se br. KrušínJosef Krušinský narodil se 13. ú- ský odstěhoval r. 1920. Přes svoji nora 1875 v Hroněticích u Nymbur- nadměrnou štědrost a obětavost na ka, okres Poděbrady, v Čechách. dobré účely, dopracoval se· pěkné­ Jako mladík zaměstnán byl v růz- ho majetku. vlastnil dobře vybudo­ ných továrnách na Ústecku. Roku vanou úrodnou farmu a dobře se 1898 pojal za manželku Marii Ti- postaral o svoji rodinu. Ž·e neochabl ohavou, s níž žil až do své smrti ve ani když už se stáří hlásilo v práci šťastném manželství. Pracoval jako národní, jest v čerstvé paměti. Teď železničář v Mladé Boleslavi, avšak za druhé války byl členem státního po několika letech nevida veliké bu- výboru Sdružení Amerických če­ doucnosti u dráhy, přestěhoval se ehoslováků v Texasu a předsedou do průmyslového střediska v če- Odbočky Corpus Christi téhož těle­ chách, do Ústí nad Labem, kde byl sa. Byl zakládajícím členem řádu zaměstnán v cukrovaru a časem i Corpus Christi čís. 49, SPJST. a má v jiných továrnách. Bylo to v době, velkou zásluhu, žer. 1930 byla zalo­ kdy celý ten bohatý průmyslový kraj žena u nás sokolská jednota. Byl až byl ovládán německými kapitalisty, do konce svého života nekompro­ dělníci nemilosrdně vykořisťováni mísním svobodářem, vždy však re­ a čeští dělníci násilně poněmčováni. spektoval náboženské přesvědčeni Energický mladý Krušinský brzy se octnul v čele uvědomělých dělníků, stává se organísátorem spolků so­ SPOLEBLIV Á POHROBNICK! ciálně demokratické strany, pořádá SLUŽBA. schůze, řeční, vede dělnické stáv­ Jsme pohotovi Vám poslou­ ky. Usiluje o zakládání českých škol Mti bez rozdilu jak daleko by­ v poněmčeném území a hlavně o dite bez jakéhokoliv zvláštniho podržení menšinové školy v Krás-:­ poplatku. ném Březně, Jeho činnost však jest S námi mdžete mluviti ěea­ nenávistně sledována rakouskými ky, zpátečnickými úřady. Marně se jej My nabizim.e Pohfebni Po­ snaží svézti z cesty sliby a pak hroz­ jištěni pro každého ělena ro­ bami. Jest vypovídán z práce, četní­ diny. ci jsou mu všude v patách. Poznává, že. je marné jeho úsilí proti mocné PETE E. ETLINGER FUNERAL tehdy rakouské tyranii. Pro uhájeni HOME ži.vobytí svojí rodíně, bylo již pět El81e Pra2ák-Etllnger, dítek, rozhodl se opustiti horkou dámská pomocnice · pro něj půdu v Čechách. Roku 1910 Telefonujte "collect'' TeL li zanechal dočasně manželku s dětmi Bellville, Tlllxu. ve vlasti a odjel do Ameriky, do New Yorku, Clevelandu, pak do Chi-1 •,-----·-·-• caga. Nemohl však jaksi zvyknouti · ší.

ží-

·~

··-·

....

_

•11111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111m111111111111111111111111111111111111111mm111111••

Dr. Thos. N. Delaney OČNÍ LÉKAŘ Brýle správně. připravené. čas dle úmluvy. Úřadovna 3248 -

Res. 2687

513-17 Professional Bldg. TEMPLE, TEXAS

i I I I

I I

I

MAREK ..· BURNS POHŘEBN:fDOMOV hodině zármutku najdete u nás nejlepši pohřební obsluhu a BILL MAREK, ředitel. ceny levné. Též prodáváme pohřební poji­ itěni od 1 měsíce do 80roki't stáři Ambulance ve dale i v nocL MAREK BURNS FUNERAi,

V

HOME

Telefon 546. CAMERON, -.::'I'EXAS ,'\:!'!!"!J.!:fuiit.·;·,,,:..:?.; 5~1'!'. ·--~,$ . ?,

td~d

""tLW!tJEt!i'r.t.lt:.~, ,1 ~·1'-

Americky úvěr na. nálmfll tabáku d.o ČSR. si kdo upřímné po­ Praha. (ČTK).- Americká ban­ smrtní vzpomínky, jest to jistě náš ka pro vývoz a dovoz podepsala s zesnulý neúnavný a obětavý ná- Pražskou úvěrní bankou dohodu o rodní a spolkový harcovník, br. Jo-I úvěru dvou milionll dolarfl na násef Krušínský st. Budiž Ti čestná/· kup tabáku ve Spojených státech. památka. . --""'Chas. Holásek. · V Corpus Christi, dne 26. září 1946. Zubní Lékaf Úřadovna nad Canada's Drug Co. BB.YD, ~::DXAB

DR. N. B. McNUTT

---·-----------·

C$1l

SKÝ

. -=

PRÁVNm

Dr9 Chas. JQ Hollub

Vyřizuje veškeré aoudnl zálefiltostl. Úřadovna: 936 Bankers Mort­ gage Building, přes ulici na­ proti Kress budově. HOUSTON,TEDI

qeský Lékař a Operatér '111 Medical Arts Building

HOUSTON,TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon úřadovny: Preston 2553

SPRÁVNĚ VYKONANÁ

Barbecue sandviče, Pivo, Domáci Chili, Káva a Studené nápoje

POHŘEBNÍSLUŽBA. V hodině žalu zarmouceni na­ leznou Edward Pace pohfebni 11stav pohotový k sympatickému vyřízeni nezbytných jednotlivo­ sti a k vypraveni dojemného po­ hřbu. Levné ceny jsou naši zásadou.

EDWARD

=-,.,~~-"

.c..m..:..:~

Kilnari,s Barbecue Drive Inn Slušné inisto pro úctyhodné lidi. 5802 North Main St. Phone 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.}

PACE

Pohřební ředitel Ůlen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 118 N. Fift.b. st., - Temple, Tex.

LAVACA CO. ABSTRACT COo J. F. BOŽKA,ředitel Vyhotoví iibstrakty, vlastnické právo,

vyřizuje majetkové pojištění. Úřadovna nad Peoples State Bank Telefon do úřadovny čis. 5, do .res. 63 HALLETTSVILLE,TEXAS

(dz-c)

,,,

řádu

Pokrok ouston 6. října 13. října 2.0. října

27. října o

m

m

. . .. . . . . •

- .

.

...

n

m

J. R. Bača

... Syncopatoil'S

- -

-

ScarceUa Nesvadba

VSTUPNÉ: MUŽI I DÁMY 75c Tax Included zákusky a občerstveni návštěvnikfi jest výborem náležitě postaráno.

1140ROBBIE ST. Na doptáni: 20th and North Mam.

Zá.ba:vni Výbor. V 20256


Strana

VISTNIX

16•.

Ve středu, dne 2.

října 1946.

spolehlivou ženu neb Poaživejte k oznamováni děvčeHledám k opatrování malého děvčát­ ;1flllf"'

1

,movatel ,IJllr Hledám nájemníka naší národ-I ností, který by obdělával asi 801 akrů polovice. Pozemek čistý, dobrý domek nabývání. Práce s trak-1 torem i s mulami. Hlaste se na: Henry Skupin, Rosebud, Rt. 3, Texas (39_4lpd) · ;!Jilr Hledá se usazená žena k výi:omoci v domácnosti. Dobrý domov, dobrý plat. Pište na - Mrs. Myer Rabinowitz, 4324 Beverly Drive, Dallas, Texas. (38_4oc)

z

I

ka. Byt, strava a služné. Úklid do­ mácnosti a praní odpadá, protože máme služku černošku. Musí být dobrého zdraví a vyžaduje se odpo­ ručení. Pište na: - Jack Womack, 430 Cole St., Corpus 9hristi, Texas, neb telefonujte: 23088 Collect. (40-43c) , " v • ,:;Jill!"" Prodá se - sto akru cermce, úrodná a dobře zvelebená farma v ~l::olí Massey pl'i Penelope, Texas. Hlaste se: Albert Ender, P,enelope, Texas. (40-41pd) . . ,Jf!'lf'"" Sazeníee ; - zelove, Charleston, Wakefield a Copenhagen Market; New York hlávkový salát a Broc­ coli, 300-$1.00, 1000-$2.50, Květák (Couliflower) 100-50c poštou vy­ placeně. Přesná dodávka a uspoko­ jení zaručeno. - Jewell Plant Farm, Mart, Texas. (40-41pd.)

~ Přijmou se: - Manželé, slušní, čistí, prostředního věku, bez dětí, ku stálé práci v domácnosti a na farmě; muž musí rozumět pohon­ nému motoru a hospodářským stro­ [ům: žena vaření a úklidu domác-] ností Majitel má k obydlení nový DR. FRANK KENT kamenný dům na místě s osvětle­ Obnovil svoji praksí ním, plynem a vodou pro způsobilé· Očí, Uši, Nosu a Chřtánu manžely. Deset mil od Dallas, služ­ BRÍ°LE né $150 měsíčně. Pište na: Burt Navštlví: Ford Jr., Box 8004, Dallas 5, Te- HALLETTSVILLE, 15. Ř.Í. JNA··· xas. (36-4lp) HAL_LE'I'.TSVIf:LE,_.2-9." Ř~JNA.

I

BOLESTNÁ VZPOMÍNKA

Již jest tomu rok 29. září 1946, co náš syn

ALFONS N. MORRIS clal svůj život za svou vlast na Luzonu, Filipinských ostrovech. Dl'ahý synu, odešel jsi tam, odkud není návratu,

ale v

myšlenkách Tě máme, a na Tebe často vzpomínáme. POZŮSTALÁ. RODINA.

(C)

I

_

Džina na. prodej, - Prodá se . Karl Schwabe popraven. džina za výhodných podmínek ve Praha. (ČTKl. - V Brně byl ne­ Woodbury, Hill County. Pište na veřejně popraven bývalý zemský Supreme Lodge SPJST., Fayette­ president moravskoslezských zemi ville. Texas. (31-dz.) nacista Karl Schwabe. iuiiiiííiiíii

!iill!!ililffillflllifiill!!iil!ili!iilllll!l!illlilllllliilliililiiiliililli'i&I

Dramatický odbor Sokol. Jednoty Zižka v Dallas

u ilejní oslava 36. založení a s.. Jeté otevření nové síně řádu Svaz Cechoslovanů čís.. 92 v

v

POŘAD.,. SE

v síni jmenovaného řádu na Roberts Cut-of Road,

ČINÍ LASKAVÉ POZVÁNÍ ČESKÉ VEŘEJNOSTI k divadelnímu představení

v neděli, dne 13. října V SOKOLOVNĚ . 3700 CARL ST. Hráti se bude veselohra. o, 3 jednáních v

''ST

TÍ U TŘí KOMINÍČKŮ'' Složil Victor Franěk

FORT WORTH, TEXAS

v neděli dne 13. října ZAČÁTEK VE 2 HOD. ODPOL. 1.

OSOBY: ~ah . íčků" ····-·-·····-··-·-·- p. Al01s. . šn L 1 del t, h ot eli er. "U T'•' n K om1111c 1 Krupička, kupec ·--···-·····--·······-···--·····-·······-·-····· br. Míra Jurčík i';ubatý, lékárník ·--·········--·---·--···---·--·····-----···· br. Frank Šebestík Havel, továrník -·-·--·-·--········-····---·······--·········----·------ br. J. Šebetka Helena Hornová --··-·-·---·-·-·-··-···-·-·--·--······-····· ses. Hady Šebetková Milena Kučerová, její přítelkyně ·-·-·····-·· ses. Lorein Gallagher ~opi'ivová, vdova po radovi -·---·-·-···-·-·-····-·· ses. J.vl. Převrátilová Máňa, její dcera -----·-···-·····-·----···-············------ ses. Helen Vrlová Bohumil Kujonek ··--·-·----·······----··-·-·······-··---·-······ br. Arnold Vrla Rudolf Sucharda, inženýr --···········-·······-·-········ br. Vláďa Hošek Nanda, kuchařka ·······················-·-····-···-··--····· ses. M. Šebestíková Lojza, pikolo···-----·······-----··-·········-·-···-···-·····------·- br. J. Machač, jr. Josef, číšník ···-·-·-··---·---····---········-·-···-········· br. J. Podhradský, jr. REŽIE SES. B. VALČÍKOVÁ

Začátek v 6 hodin večer Po divadle taneční zábava při hudbě bratra J. Mácy VSTUPNÉ: SOc OSOBA O zákusky a nápoje bude náležit~ postaráno.

Zahájení kratší schůze Uvedení ~.ulatelú úředníky Hlavní Úřadovny. 2. Proslov předsedy Hlavní Úřadovny k nově přijatým členům 3. Hudba - americkou a českou hymnu. 4. Uvítání přítomných a představení zakládajících členů řádovým předsedou bl'. J. R. Bártkem. 5. Slavnostníproslovy - úředníky Hlavní Úřado,vny. 6. Hudba s účastníky oslavy - "Hej, Slované" 7. Volné pobavení, dětské různé výstupy a. jiné. 8., Fotografování členů i dítek D. oddělení po 4. hod. odpoledne SPOLEČNÁ VEČEŘE sestávající z chutného barbecue a jiných příkrmů.

VOLNÁ TANEČNÍ ZÁBAV A V 8 HODIN VEČER PŘI SLAVNOSTI VE DNE 1 VEČER ÚČINKUJE CHVALNĚ ZNÁMÝ ORCHESTR

E~ J. HONZY, Z ENNIS, TEXAS VSTUPNÉ -

S JÍDLEM, NA ODl.'>OL. l VEČER $150. OSOBA. VEČER $LOO.

K hojné návštěvě zve všechny řády i krajany, z blízka i

z daleka

Srdečně vás k účasti zve VÝBOR.

(c)

ŘÁD ČECHOSLOVANŮ ČÍS 92.


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.