Entered a1 second class mall matter, January 3rd, 1933 at West, Texus. under the Aet of Congress of August. WEST, TEXAS, ve středu,.
ROČNÍK (VOL.) XXXIV. (¢;
(Wednesclay) 23. ř<!Jt~a (Oetober)
1946.
lÍÍSLO 43.
1trrtt1'tttr
-~
Iii!$
~
2 8 ~ Ř í JN A - S VÁT EK S V OBODY. •1• COKOLI se udalo od konce první
je na politických událostech v druhé válce a o tradiční víru ve vítězství pm vdy a práva. še ve vývoji poválečném. V novém zápase za svo světové války, 28. .í'ijen zi.\stává zá třil všeho, co číní' tuto víru živou a mocnou. Sa- bodu přinesl mnohem více obětí než za první kladním kamenem československé sa ma dobu, do které je vsazeno slavné národní 'války. Hodnotí dnes opatrněji sliby, jeho sebe mostatnosti a nic nemůže zmenšit Jeho vý výročí, nutí k úvahám o smyslu života [ednollv vědomí stouplo a jeho přerozené realistické na znam, jestliže právě tu samostatnost a svobodu cii i národť.\ a o skládání účtú. zírání se upevnilo. Národ nepodlehl marné pý posuzujeme s hlediska národa, nikoli jenom Vmýšlíme Re do pfod:;tavy staré vlasti: je še. ani marným rekrímaeícm, ale střfzllvě se za stran. V cizině, kde hlavně pro neznalost sku krásná i nu podzim, když slunce hrnje v bar jišťuje podle toho, jak jej tomu doba nauéíla. tečných poměru si věci až pfílíš zjednodušují, vách spadalého listí, vznáší se qa<l ní jeimui Nepřeceňuje zvláště v dnešní svízelné době zejména jde-li o národ a stat nevelký, neuvě mlha a vitr duje silněji a chladněji. Je kťásna svého mezinárodního postavení, ale také ho domuji si s dostatek pravého významu čsl. de s tím výmluvným jakoby vyrovnaným a snlÍi'e nepodceňuje, nevchází do zbytečných a škod mokracie a hloubky jejích kořenů. ným úsměvem, který ji ztistal po poliblrn svo livých sporů a přece si zal'izuje svou domácnost Velké národy a státy a jejich mluvčí se často body, pl'išlé loni znovu, ale s válečným rykem. podle svého. Trvá na ideálech, které vznikaly u domnívají, že talté v Československu je demo Je to úsměv člověka vyzrálého, jenž zalmsil zocelovaly se jeho dějinami a z nichž vzešel 28. kracie jen otázka doby a shody okolností, že je dob zlých i dobrých a nyní hledi na věci s mou říjen. Nemusí na nich nic měnit, jenom pro naučená, převzatá a tedy zas vyměnitelná. Ale drou shovívavostí. Je krásná ta československá hlubuje jich uskutečňováni, jsa pamětliv toho, československému člověku je demokracie pod vlast v utrpení i radosti, v ponížení l slávě jak mnoho zásad, s kterým! se čcskoslovenslcá statou samého žití a "lidovost" byla jeho hlav je krásná nejen vnějšími púvaby pNrodníml, republika zrodila, zůstalo neprovedeno nebo nim znakem dávno před tím, než se stala politi ale také tou věky vyzkoušenou stálostí :;vého bylo provedeno jen zčásti, protože vývoj světo ckým heslem. Takřka vyhubený, zbavený svo lidu. jeho věrnosti k zásadám, které nikde jin·· vých poměrů a nepřiměřený vliv ciziny tomu body, s řečí odstrčenou na jazyk služebných li de nemohou trvaleji žít a vzl{vétat tak nadher nedovoloval. Ale i to, že začaté dílo se nyní do di a sedláků, bez vlastní vlády a proti nadvládě nými květy jako právě v Československu. v té· končuje beze všech otřesů, za souhlasu všech cizí, bez šlechty a společenských špiček, v stá zem! poznání. J. 1• vrstev národa, svědči o tom, jak pevně je v ná lém zápase proti útisku a v stálé práci o svém ---) ""' (--rodě zakotvena demokracíe, jak všechny refor zdokonalení probil se československy národ zas Nákaza koní na Havlíčkovskobrodsku zdolá my jsou v souhlase s cítěním lidu a s jednot nazpět na místo národa kulturního. Jeho inte na. PN ústupu něineckých vojsk loúského roku ným nazíráním na budování republiky. lektuální vůdcové, jeho učenci, básníci, spiso v květnu zustalo na českomoravské vysočině To je důležité zvláště pi'i zeměpisném polože vatelé a umělci, jeho političtí učitelé - všichni několik desítek koní, pobíhajících volně po lu ni Československa, které zůstává dále na chou pocházeli z lidu a nesli jeho kříž, Neodcizili se kách a polích. Mnoho jich zahynulo a protože lostivé výspě slovanské oblasti, je to neméně mu a jejich práce vědomě směřovala zase ku nebyly včas odklizeny zbytky tlíciho masa, ob důležíté při úkolech, které si bude dále uklá prospěchu lidu. Neni národa, jehož t. zv. spod jevila se v celém kraji Vysočiny prašivina koní. ni vrstvy byly by prodchnuty zájmem o celek dat národ sám a při těch, které na něho vloží V Havlíčkově Brodě byla proto zi·ízena koúská doba a další vývoj poměrů. Československo je tak, jako v národě československém; všude jin léčebna a plynová komora a po ročním úsilí de náležela kulturní, politická a tím spíše o státem střední velikosti. Ale počtem obyvatel byla tato zhoubná nemoc v celém kraji úspěš~ stva, rozlohou země a hospodářskýmt možnost všem hospodářská činnost k výsadám tenké ně zažehnána, mi měříme jenom moc, není to spolehlivé mě vrstvy, od lidu oddělené a oddělované po ---) (--dnes. řítko pro kulturní úroveň nebo mravní zdraví. Tam záleží ne na velikosti a početnosti, nýbrž Cizinec těžko pochopí (a proto nemůže doce nit), ·Že náš lid v staré vlasti musil si dávno na vnitřní kvalitě lidu, tam je národ jako ná rod, stát jako stát v svobodné soutě.ži. V té při před svou samostatnosti budovat své školy ze 24.. října. Zahájení činnosti Šicího kroužku čině ani nebyla československá republika stá sbírek, že musil sbírat na své národní museum, žen v Sokolovně, Dallas, Tex. Začátek v 10 hod. tem "malým," naopak, předčila mnohé státy na své národní divadlo, co z jeho poplatnosti dopoledne. "velké." Podle všech dosavadních známek a budovaly se v Rakousku instituce bohatých 27. října. Vzpomínková oslava 28, říjua, kte podle svědectví nepodjatých spravedlivých ci sousedů. že bez státní pomoci, ba,i proti státní rou uspoí·ádá Sokol Houston společně se i·ádem zích odborníků pracovní dychtivost českoslo moci budoval si sociální ústavy a hoapodáěské Štefánik čís. 142. v řádové síni (Cottage Grove> venského lidu po zlepšeni domácích poměru podniky, že trpělivě klad! kámen ke kameni, v Houston, Tex. Oznámka tohoto podniku bude překonává všechny ostatní země, i ltdyž ne aby dosáhl té síly, kterou měl, když uhodila v čísle příštím. přehlížíme škodlivé vlivy, jejichž stopy ulpěly hodina boje za svobodu. Zapomíná se také, čim 27. října. Barbecue pro členy vojíny a členstvo na národě z doby německé okupace a války. československý národ přispěl k povzneseni o řádu Hvězda Miru čis. 33. v Bleiblerville. Tex. Příslovečně vzrostla také snaha po nezíštném, statních slovanských národů: na průkopnickou 3. listopadu. Fotogťafování členů fadu Praha jak;si čistě rytířském uplatněni na poli mezi práci českých lidí v zemích balkánských, na je či.s. 29. v Taylor, Tex. . národního usilování vědeckého a kulturního, jich soustřed'ování hospodářských sil slovan 3. listopadu. Společný oběd u sině i·ádu Slo kde ovšem českoslovenští činitelé již dávno neských a na vyrovnání umělých politických a van čis. 9. ve Snook, Tex . národních protiv českým vlivem, na váhu če . byli nováčky. 10. listop:ulu. Divadlo v sínf fadu Pokrok ské kulturní práce v ostatních slovanských ze Tak letos po druhé oslavuje československý Houstonu čís. 88. sehraje ochotnická div. druži mích. To nebyly jen sobecké snahy po vlastním národ svátek státní samostatnosti zase v svo na r·ádu "Texas" čís. 289. ZČBJ. v Houston, Tex. vyniknutí, nýbrž uvědomělá činnost všeslovan bodě, v pokoji a také plné práeí. Přejeme mu z. 10. listopaclu. Slavnostní uváděuí nových čle ská a všelidská. Její zdroje nevyschly, její ú hloubi srdce, aby všechno, co koná, bylo koru nu u í-ádtt Ant, J. Čermák čís. 56. v Corpus činky přetrvaly věky, přetrvaly i druhou světo nováno úspěchem, aby nic nemařilo jeho mra Christi, Tex. vou válku a budou-U podmínky jen trochu venči píli, s kterou nahrazuje škody okupač 10. listopadu. FotogťafováuI čleuť'1 a dítek příznivé, uplatní se měrou mnohem větší nyní, ních a válečných let, aby nic nestálo v cestě je řádu Nový Tábor čís. 17. v Caldwell, 'l'ex. kdy samostatnost československého národa je ho vpravdě svobodnému. rozvoji: ani třenice 10. listopadu. Fotog1•afování čleuii i·ádu 'I'e jak věříme navěky zajištěna. domácí, anivllvy zahraniční. Přejeme mu také, xuská Orlice čís. 13. v Dime Box, Tex. Ze samostatného politického života a zejmé aby vytrval v jednotě, s kterou začal budovat ---). 4' • (--na z posledního údobí předválečného nabyl če zničený domov a která je jedinou zákíadnou "Stťi.jte v poznané. pravdě, která. nade všim skoslovenský lid cenných zkušeností, ověřil sl šťastného i1vota. celého národa, aby opíraje se vítězí a mocná jest až na věky.'' (Jan Hus.)
. .
. . ""'
KALENDÁŘ
1•
Vi!iS.TNfK
Strana 2.
ÓttEDNÍ ORGAN SLOVANSKÉ PODPORUJÍCÍ JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENE.i VOL.ENT .ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS.
REDAKTOR - FRANTA - EDITOR Vydavatelé - Publif,hers ČECHOSLOVÁ.K PUBLISHING COMPANi WEST, TEXAS.
----·
---~-·-
Předplatné $1.50 roč. s,,bsc-.·iption $1.50 a yeaT Změny adres zasilaji se do Hhvni Úřadovny Fayetteville, Tex,\S. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.
ve
Veškeré dopisy, předplatné a. oznámky buďtez anresovany na: Věstník, West, Texas. Věstník has the largest eírculatíon of aDJ Czechoslovak Weekly in the South.
Dvacátý osmý říjen 1918. Stanislav K Neumann Dvacátého osmého Njna devatenáct set
osmnáct, přerazív spár. [enž mne svíral, spár ptáka, jenž říkal si orel, ale byl sup, já, národ československý, stanul jsem mezi národy svobodnými. I přísahal jsem
národ československý, svobodný a živý, přísahal jsem lidstvu a geníům lidstva, že chci býti národ spravedlivý, že nepřestanu drtiti pěsti svatého hněvu každého, kdo ponižuje, každého, kdo znásítňuíe, každého, kdo vydírá a utiskuje v dosahu těchto mých ramen, já,
že nepřestanu pomáhati podle svědomí svého každému, kdo mluví, jedná, tvoří ze srdce upřímného, , každému, kdo povznáší a osvobozuje, každému. kdo brání svobodu a spravedlnot, každému, kdo ničí poddanství a násilí, a přlsahal jsem, že nechci znáti svých synu, kteří dnešku neproplakali pro včerejší svou
vinu a kteř! se mnou nepřísahali v ten den, že každý musí býti stejně svoboden. ----)
+ 4, + , _ Srdce Evro1,y; Letošní 28. říjen bude slavný
drn v Československu. Nejen skutečnost svobo dy sama o sobě, nýbrž způsob, jakým byla pří jata, a pracovní dychtivost, která se tam zmoc nila všech Udí, která tvoří, př! níž národ zapo míná na osobní bolesti a je zas ovládán jedinou _ myšlenkou: zbudovat republiku, upevnit svo bodu a samostatnost, dosáhnout co nejdříve té výše, s které ho německá okupace srazila, ba doHt jrště dál. Při tom všem je si národ vědom, jakou úlohu hrály při osvobozeni jeho vlastní předností a jaký význam mu připadá při vel kém díle budování nové Evropy. Národy ne mají úspěchem zpychnout, ale není ani potře bi, aby samy ustupovaly do postavení chudých příbuzných, zejména není toho potřebí národu československému, jehož zeměpisné položení, vyspělost, tradice, význam politický a hospo dářský, jakož i tuhý odpor za okupace stavěil ho na místo velmi dúležité. Od tohoto vývoje nemůžeme sl odmysliti vliv, jakým působil na vytváření národního charakteru a na občan ské uvědomění lidu Masaryk. Ten vliv ještě vzrostl utrpením, kdy národ musil se obracet k odkazu osvoboditelovu a na událostech osvěd čovat si správnost jeho úsudku. Němci zakázali Masarykovy spisy, návštěvy jeho hrobu a ská celi jeho pomníky. P01nník Masarykúv měl , však každý Čechoslovák svém nitru, mělje-
v
,I
ho příklad, řídil se jeho myšlenkami. Mrtvý Masaryk vládl ze svého. prostého hrobu na lán ském hřbítůvku dále čsl. národu a vedl jej k největšímu zápasu, dále byl majákem, ke kte rému se obracely zraky myslitelů a vůdců těch národů, které s Čechoslováky bojovaly za týž ideál v první světové válce a byly postiženy týmž osudem jako oni. Nic nemůže nahradit národu vlastní sílu a vůlt, žádná pomoc, žádná ochrana; rozhoduje jen to, aby národ oprav du chtěl si uchovat samostatnost a nezávislost, aby elitě! pocítit nejkrásnější radost člověka z vlastního tvoření a ze svobody, z toho, že sta raje se o své povznesení, příspívá pokorně ku prospěchu lidstva. A. to je dávný úkol čsl. ná roda, to je cesta, po které on šel, nedbaje často ani vlastního hmotného prospěchu v přesvěd čení, že tím plní povinnost, která mu byla ulo žena již tím, že stoji na místech vyžadujících bdělosti, opravdovosti a vážnosti. svoboda ná roda nevelkého je předrahá věc a zasloušl, aby se u ní bdělo, aby clo úmoru byla zajišťována a pečováno o ni tak, aby rozkvetla nejkrásněj ším květem. Jet' Československo srdcem Evro py: Budiž to srdce spravedlivé, vřelé, milující, statečné, budiž silné a bijž klidným zdravým tepem. A člověk je ochraňujž - především ar ciť .lld československý doma. Nezapomínejž však na to ani ten, kdo jen v dálce nasloucháš pozorně pravidelnosti jeho úderů: krajané te xaští, zachovejte si Jemný sluch pro srdce staré vlasti. Bije i pro vás, nejen vděkem za to, co jste staré vlastí prokázali, ale také tak, abyste v dálce mohli být na ně hrdi. A v tom našem společném opatrování je záruka věčnosti Če skoslovenska. Máme jistě vznešený úkol. 28. října 1918 vkročila svobó<la clo čsl. zemí jako vlídná paní s úsměvem na rtech a otevře nou náruěí, Pravda, bylo třeba leccos uklidit, leccos přerovnat, ale ani řízu nemusila si pod kasat, krví se nepotřfsníla, 'l'a nekrvavá revel Iuce byla docela v ěeskostovenskěm slohu. Dvaeetiletá pojistka zavedena byla u bratr ských [ednot asi pfod dvaceti roky. Tehdy ko lem jednoho sta ·jednot ve Spoj. státech začalo vydávati tuto dvacetiletou pojistku, protože je:: jich finanční základ dostoupil stupně pevnosti a vyjevila se potřeba zavedení pojistky, jejíž výhody by u dorostu byly lákavějšími a dále, aby jednoty mohly čelit soutěži· pojišťoven. Hnuti dětského pojištění předcházelo pojistce dcaeetíleté a jakmile tato byla zavedena, čle ni dětského oddělení pří dosáhnutí šestnácti let věku šmahem brali si pijistku dvacetiletou. Co se přítomně stává? Certifikáty vydané před 20 roky docházejí konečné splátky premie, čle ni s tímto certifikátem přestávají platit pří padné úmrtní poplatky a pfostávají samočin ně platit i měsíční poplatek do řádové. poklad ny, zkrátka, pojistku si vyphitíll a pi'estávají být členy h'tdu a Jednoty, jestliže si totiž ne vzali pojistku novou. Některé Jednoty (poji šťovny vítbec l neopomenuly členům s 20ti le tou pojistkou pfocl jejím vyplacením zaslati u pozornění, že tehdy a tehdy budou zbaveni pla cení pflspěvkú a mají pl'i svém poměmě níz kém věku možnost vzíti si pojistku další a z110vu výhodnou. Většina takových členú tuto výz vu nezaloží naopak, považuje ji za cennou služ bu a bratrské vyzvánl, a.by svoje členství udr želi, což kolem šedesát procent této skupiny ta ké učiní. Tato situace vyjevlla se i u naší SPJS T a naši facloví organisátoři mají u této skupi ny nadiUné pole k úspěšné práci. Ovšem, věc tato nepřipouští odkladu, konkurence číhá , všude a je mimoi·ádně bdělá než dá se očekáva ti, že náš člen v tomto případě dá přednost svoji organisaci, u níž bude míti zaplacenou pojistku a další ochranu opatří si zase od té samé dle osvědčeného rčení ---; Svúj k svému? čJeskoslovenský lid 11elibovalsi nikdy v n1ar né1n prolévání krve. Byl statečným. vyjedna vačem, kd.e a dokud bylo možno vyjeclnávat, a statečně bojoval, k<le bylo se nutno bít. Čsl. le gie, vzniklé z posvátného zápalu malých uvědo mčlých li<lí a také umění vyjednavačské v po ltickém úseku prvního čsl. oclbojc svědčí o mravní vyspělosti nárocla, kt1frá se pak ve vel kém měřítku projevila v době budování repu bliky a v druhém zápasu za svobodu zas.
Ve středu; dne 23 .. října J946.
Atomové elektrárny na obzoru .. Atomická en ergie bude zapřažena do služeb amedckého. prftmyslu v době blízk;é. První zdroj energie1 pamí turbina, vytápěná žárem tříštěných ato mů, bude vyrábět clektf'inu ve velké pokusné elektrárně v atomovém městě ve státě Tennes see. Profesor Manne. Sieg'JJalm, přednosta No belova ústavn pro fysiku ve Stockholmu, dostal zprávu od foditele atomové stanice Oakridge, že američtí. pracovníci překročili práh k míro vému využití energie, dosud téměř jen 11ičivé. Američtí učenci vynaložili v minulých měsících velmi mnoho úsilí a tal~é mnoho peněz. na ato mické bádání. Výsledky nebudou ovšem dá1'íy k disposici ostatním státínn než stanou se ne zbytně pro celý svět podnětem k sesíleni bada telských prací. Spalovna pro pohon lodních strojů se podle closavaclnich výsledkú vejde do prostoru asi ti·í krychlových stop. V tom ovšem není zahrnuto nezbytné zastínění stroje, aby obsluhující personál byl chráněn před zhoub nými paprsky. Ale i tak znamená tento rozsah veliký pokrok a nmožftuje praktické použití a tomického pohonu. Púvodní zařízeni v Oak ridge vyžadovalo pro každou spalovnu značně velkého domu. Zmenšení bylo umožněno pou žitím těžké vody na místě čistého grafitu, jehož se púvodně užívalo jako tlumiče pro zvládnuti rychlosti uvol11ováníatomických sil. Těžká vo da se vzhledem ani chemickými vlastnostmi neliší od vody obyčejné; její molekuly jsou rovněž tvofony sloučením dvou atomu: vodi kú s atomem kyslíku. Jenže atomy vodíku jsou zvláštní: kdežto normální atom vodíku je sou stava jednoho atomového jádra, zvaného pro ton a jednoho elektronu, jenž obíhá v uzavře né dráze kolem protonu jak Měsíc okolo Země, tento tak zv. těžký vodík obsahuje atomová já dra tjvě. Částečky těžké vody se vyskytují vzác ně v každé vodě. Atomoví vědci dovedou dnes elektrickým proudem měnit obyčejnou vodu v těžkou. Těžké vody je potřeba mnohem méně pro stejný tlumivý výkon v baterii na třištěni atomu, než bylo potřeba gi·afitu a je také spo lehlivější než grafit. Zdá se, že Němci nebyli na špatné cestě, když v Norsku zařídili pro své atomové badatele velkou továrnu na výrobu těžké vody ve spojení s největší hydroelektrár nou. Jejich práce však pfokazila zničeni celé stavby spoj. bombováním čímž řediťel pří pravy pro výrobu německé atomové stanice v Didcotu prohlásil, že anglická stanice nebude používat těžké vody, protože v Aglii je výroba příliš drahá. Angličané chtějí dospět k prakti ckému užití pro pohon strojú tepla, které vzni ká při tříštění uranových atomú. Jím se má přeliřát pára na pohon turbin. Těžkosti, které se staví v cestu použití uranové baterie, přived ly britské vědce k nározu, že potrvá deset let, než se podaN zpřístupnit atomickou energii průmyslovému použití. Zdá se však, že zaťím už byl tento problém rozfošen. Švédsko má velmi Iacil1ý proud z hydroelektráren. Pfos to .nechce zůstat v atomickém bádání za ostatními státy a profesor Siegbalm se domnívá, že v několika letech už bude také Švédsko používat k výrobě elektrického P.J'oudu uranových rud, jež těží, třebai, jsou clwdší než na pi·íklad rudy z Bel gického Konga, nebo z kanadských nalezišť na Dalekém severu. "Americký lhl pozoru.ic se sympatickým zá jmem pilné snahy československého lidu, aby zahladil účinky nacistické vlády a obnovil svůj náro<lní život v tradicích, jež byly vždy ztotož ňovány s Čsl. republikou. Mám plnou důvěru, že americký lid po1m'ižcčsl. lidu vším možným způsobem, aby toho dosáhl." - Z 11rojevupre sidenta Trumana. Případné jméno. Kříž je v podstatě symbol utrpení a smrti. Obrazí se to někdy i v názvech, jako je třeba v jednom místě na silnici mezi St. Louisem a Omahott. Tam se dokonce toto místo jmenuje Devět křížit Snad to má nějakou sou vislost, protože svah je tu tak prudký, že se mí sto stalo neradostnou zásobárnou omažské ne mocnice. Není snad týdne, aby si tu rieopatmý jezdec na motorovém vozidle nepi'ivodil pora nění. Někdy větší, jindy menší a někdy i smrt. Obvykle však vlastní vinou. Věru, pl:'ípadný ná zev je zde těch Devět Id·ížu.
· Ve středu,
Str.ana S.
V:l!:STN:iK
dne 23. října 1946.
spotřebovat na tak VS!liký a 11áldadný poclni!( státní peníze. "Arménsl(á oblast má vždycky dost vody, aby se naplnily polní láhve ruských vojákú" napsal kdysi car na okrnj ptunčtního spisu o arménské bídě, vzn.ikajíci x neclusti,t, Fr. Den ku. Rdyž se r. HJ21 Zakavkazko stalo nrnkou zemi, rozhodl Lenin, že se má n0prodl011č pi'i l'atnú<'L u~.,ic němecl,ých hornikú v scvero stoupit k elektrifikaci a zavodnóní :;,nnč, aby ce"ké hněclouhelnó pánvi musí být 1iahrazc mohla v blahobytnějším životě najít :mmu se no česk:vmi lidmi a musí se k tomu pou?.ít be a pochovat minulost. Technilrnvé dostali za všech pro;;tl'edkú ,i nepopulárních. Vím::-, že úkol otevl'Ít sevanským vodám odtok do Arn pd vě věcí nepcpulúrní pfijclou nyní na í•adu. ratsl{é kotliny a zaphUmont foku, jež bndc od tékat s hor prudkým spádem, do baterie hydro :Múme-li i,e zdravou kúží dostat v pohraničí státu. Každý snad ví, že v Soustátí je smysl elektráren. Tento úkol propracovali rušti učen ze v:kch pro!Jl5nni, je2. nás tíží, není možné to vlastenectví velmi mlhavý kdo řekne, vlast, ci a inženýfl, i pl'ikročilo se k: jeho jmwádění. myslí zpravidla ne zemi a ne národ, ale určítou mu uhýbat. Dnes se staví hlavní elektrárenská stanice a skupinu. Odkud se vybiraji diplomaté. odkud Nejen v hornictví i;:oti'ebujeme nové čcslté proráží se pi·ípoj i'ečiště na jezero: TuneJ dlouhý členové vlády? Je divné, že v demokratické ze lidi. V obvodu úí·aclu ochrany práce v Mostě sedm mil, jenž navrtá jezerní pánev v hloub mi nemá ve vládě pražádnébo zastoupení děl je potieba pfos ti'i tisíc,e odborných zednic CC' 195 stop pod nynější hladinou jezera. U dol nictvo a drobné vrstvy lidu vůbec, Tak má je kých sil. na Hornolitvínovsku ti'i tisíce pět set ního konce tunelu byla vysti'ílena prostormí den diplomat nebo státník na mysli [atkáře, lidí. Tak bychom mohli jít od okresu k okre síú, do níž posazují dělníci strojní zai'izcn~ druhý těžký průmysl, třett banky, čtvrtý olej su a všude bychom narazili na poti'ebu zed elektrárny, hlavně mohutné turbiny, Jež rozto atd. Všichni se nakonec shodnou na společném níktt, pokryvačú atd. V Mostě jsme si clwálili, čí vody podzemní řeky, než se dostanou na ::;vět zájmu i v zahraníčnl politice a Spojené státy, ,iuk vyclatuc pomohli 'dobrovolníci-pokrývači z lo. Mohlo by ::;e zdát, že jezero, dosud exi které kdysi dávaly ozbrojený doprovod bojují- ' Prahy. Di:waji do poí·ádku bombardováním po stovalo bez odtoku, je odsouzeno k zániku tou cí demokracii, jsouce jejím arsenálem, dnes ško;:.ené don:ky. A víte. kolik těch pokryvačú chvílí, jakmile se jeho vody za,::nou tnnclem provázejí po světových vodách loď britského bylo? Pfo~nč pět mnžú, ktei'í obětavě pracují propadat. Tato starost se vskutk,u vyskytla s imperialismu. Není to v záímu amerického ná a romúhnjí .zachraúovat milionový majetek poukazem na to, že bez odtoku vody v jezei'<~ roda, není to v zájmu Spoj. 'státú, neboť jed 1:1tátu. ktel'ý by podzimní deště zničily. V 1:0nepřibývalo. Ruští meterologové se nou se múže stát, že ten konvoj zbloudí v mlze llr;,:,ni-:.i j.:.;;;L ::,i,0vri.Y 1,0.;i,;,v<1011~c1.1 sti·ecn, stovky do výpoět,ft a nakonec rozhodně prohlásili, ze a mezi ledovci, ale loď, kterou doprovázel. po poškozených domú. Jakmile budou tyto domy jer.era nezmizí. Změní jen svou tviHnost. Do pluje už vesele v bezpečř a nechá průvodce na opět opraveny, budou zase byty pro ty, ktefi sud udržovalo rovnovnhu vypafováni vody z holičkách. A nynější politika Soustátí vede do pi'i,iectou clo pohraničí pracovat. - To je jen širé hladiny jezera. Spodním odtok1'm se po mlhy, vede do věčného ledu, "protože národy, ukázka dobré ·vúle. chopitelně zvýš'í úbytek vod:v, hladina bude kt,,•·ó se v té strašné válce tolik obětovaly, tak kle,mt;·ale tím se začne povrch jezera mnenšo se zakrvácely, ncmoho-i než ochladnout, když A co vidíme na druh~ straně? Je to n :děje vat a ubude vypai'ování. I nastane jedllé chvíle vidí, že najednou všechna ta krev a všechny o Němcú, že se vrátí do pohraničí. Když 1:ž po nová rovnováha - na vypnfování s.-) ušeti'í běti nic neplatí. Proto varoval nedávno generál šestnácti měsících hepomáhají antifašistické právě tolik, kolii~ bude spodem do tm10iu odté Eisenhower: řekl. ,ii;e malý lid nenávidí válku a legitimace, když už nepomáhají čeští p··adě kat. Z nynější hlubiny lrnl 300 stop v ;~ápadní že té nenávisti se musí využít, aby vúlky byly deékovó: najednou má pomoci šuškanda. tásti zbude j0zeru v té době asi 150 o:í. J 80 stop, navěky znemožněny. Dodal pfí tom. že Amerika Naše re.i:uhlika prý se svými pracovními si z nynější plochy 1612 čtverečnich mil. dva a by měla chápat cítění národů zpustošených ze lami nestačí zvládnout všechny úkoly a proto ptilkrát větší, než má ženevské jez~,ro - asi mí. Prozíraví a opravdoví vyznavači demokra bude muset hledat dělníky za hranicemi. Ně šestina. Do jezera pi'itéká ročně asi billon kry cie chtějí politiku americkou, nezávislou, chtě mecko j,e nejblíže a proto se zraky pfislušných chlových yardú vody, vypai'ováním pnk ubude jí návrat k politice Roos-veltově. To je totiž úi'adu ol.Jr:ití v první fadě sem. A tak prý se na menší rozloze .jen dvě stě krychlových yar jediná politika, kterou si Spoj. stúty mohou do vrátí nejen sudetští Němci, ktei'í nám v mi dú, i:·íčka Zanga odvádí jen asi 130 milonú volit, chtějí-li mít vedoucí postavení v úsilí o nulosti napáchali tolik škod; ale vrátí se sem krychlových yardu vody, celý zbytek je k upo světový mír a také zajistit. svou bezpečnost. prý také i'íští Němci. kteří by na našem úze,.. ti'ebení velkému elektrárenskému dílu. I bude Henry Wallace řekl, že Byrnesova politika přt mí pracovali po dobu potřeby jako cizinci A v zavlažení Araratské kotliny a proměmi, stejí v pomíná dobu presidentu McKinleyho coz Je tom se jim jeví náramně krásná příležitost k úrodná pole závlahovou sítí jen menší slo.žkou návratu. Sudetský Němec vykládá, že se někde silné slovo, neboť doba McKinleyhb před pade v zužitkování jezerních vod. Neboť ekktrárny sáti lety íe doba amerického lmperlallsmu, do v Í'Íši pl'ihlásí na práci a bude poslán do če dají širokou energetickou základnu velkým ba konřlíktů a válek, doba soclálni reakce, bez skoslovenslm. prúmyslovým projekt.úm, jež zužitkují nerost ohledného postupu proti dělnictvu a pokroku, Tak uvažují oni. Jen proto se snaží mnozí né hospodářl'tví kraje mědno-molybclenové ru doba vlády těžkého průmyslu a velkého peněž Němci na našem území. ukrýt zatajené zlato dy, hliníkové rudy, pro ,i('jíchž proměnu v lesk nictví. Ale také 'dobu bouří a nakonec hospo a šperky, neboť věi'í, že si vše potom b:1dou lý kov je vždycky hlavní podmínkou mohutný dářského zhroucení. Nemůžeme uvčřít, že by moci docela legální cestou vzít s se):)ou, nebo zdroj levné elektl'iny a surovin na výrcbu sta lidé odpovědní za národ a svět, za mfr a rozvoj zde dokonce zústat. To jsou tedy naděje těch, vebních hmot, hlavně cement.u. Mimo to se pl'i blahobytu, mohli se dát po této cestě. Zatím o ktefi od nás musí pryč. Nechť se hi'ejí Uusen'li. pravujc stavba velkých továren na vý~·obu u všem zpátečnický tisk maluje Rusy jako národ A le nikňo :,; čPsk<,rl, JirH n~<:mí d'.'it od;:;unova mělé gumy. lupičů a vrahů, v čem jo nejen málo šlechetné ným 1'!ěmcum naději, že se k nám jako pra Listárna reclakce. Jistý spolubratr v sti·edním ho chování, ale i málo rozumu. Amerika je tedy cující cizinci budou mo~í vrátit. Nesmíme u na rozcestí a s ní se zastavil svět. Na jak dlou stavičně. fúukat. fo je nás rnálo pro rentabilní Texasu zaslal redakci oznámlrn lhledá drnžktt ho? času není nasbyt v dnešním "atomickém práci. jinak podle starého pflsloví se přece jen života I bez pi·iložení pi'islušného obnosu ( dva věku." Bude válka. bud<: mír? Potrvá dále dneš ta V·Sš do nafí košile dostane. centy za každé slovo) a bez udání jeho ,in1éna ní ničivý stav nejistoty? Stalin prohlásil, že ve A mlm'iL o t:om, že budeme pracovat a že a pfosné adresy. Bude-li dotyčný t'.~ísti tyto h\dválku nevěří. což v:.1budilo citf•lnon úlevu, náro napnrme V8(lchny síly, to všechno nestačí. Ví . ky ať 1;iám laskavě sdělí svoje jméno a pi•ipojí dy by však rády slyšely podobné u.iiiitění i od me to a vidíme to kolem sebe. Pohraničí po obnos 'za požadované oznámení. Brntr O. L. jinud a zejména by rúdy viděly činy: obnove li'ebu :e nnvé lic1L potí·ebuje jich mnoho. N,e B. z jihozápadního Texasu núm píše, :'í.c 2::1. t.m. ní spojenecké jednoty, demnkrnt.íckou a pi':itel jnn byli Němd nahrazeni.· ale také, aby pc,iede pí·és West a rád by s námi o .iil'ilé věcí skou součinnost a upl'imné úsilí o ".íediný pohovořil. Budeme v uch:monhodinu v redak1~i výrol':i i;c dostala fkuteně do té koleje, v níž svět." Demokratický ovšem. dr:!moluutický ve f'hr.r:·nw. aby na~e zdravě budovaná republi a milerádi dotyčného spolubťatra přivítáme. v.;em a všudy - zkrátka . 1,vět Roosevcltúv. ka jrln. 'fo ;mamcn:i. že v první fadě musíme - Bratr Rudolf Troubil, obětavý režisér a (:t'lný H?: :;,vý.~it n·ncnvní výkony. Na dolech, v z;3le I{líč k bohatství Scvanského ,jezera, polože člrn dramat,ického lffoužku v Corpus Christ.i, ného vysoko v horách kavkazského hí'betu. Už :drnách. v továrnfwh. v dílnách i v nirodnich Tex. zaslnl nám k uvefo.inění ve Věstníku o clelši dobu ruští technikové projevili zájem o v,·J·,nrrrh. Fe mmime zbavit všude i na ú znúmltu divadla na neděli 20. l'ijmt, kt,:rá nic toto jezero a v době velmi blízké mu hodlají f;,dcrh neprodulttivních sil a že se riesmíme došla ve stí·edu ráno 15. t. m. a t,udíž po7.dě. pflřknout úlohu kouzelného pmutku, pod je l::út jr cVit tan,. l{f1e jirh bude víc potí·eba. Pfrdi:ili jsme jí kol. ,T. F. Holáskovi, jen~ ji cbl Mm:in1e takó na druhé straně již jednou pře hož dotykem se otevfo arménská země, aby vy do čecho,;lováka a těmito r·ádky pocl:í.vámcdo ~:tnt ;; h•rmi: v·:uk to firma zaplatí. Nezaplatí dala netušené bohatství.. Jezero je zvláštní brému pfiLcli Rudolfovi vysvět,lení, proč: o ~ n. i0·,t,1i·>.r nrb1.1dr11w v!llchni ro,:.mn'ně počí hříčka pi'irody -- obrovská n:idťi1 Je zdvižena známka jích divadla nC'bylav naf.cm.orgúnn. t:it. pi:amc•1 se jednou vyčerpá a dnes více než tři tisíce stop nad :':iron Araratskou cf, + (---.,.. n:: 1~1 :1<:i búc!.:i firrnn noi'!ítat. Dojde i na to. kotlinou a protože nemá odtoku, m:::ná kotlina :i'~4d Nmý Táb::ir Ns. rt, C1lf!wc!J, Texas. kdo ie p!n.cn1 n l~olik práce udělá. To není vlálw. Jediná říčka Zanga vytéká z jrzera a je Ctiíni bratf'i a sestry! příliš malá, aby mohla mít vliv na pi'ilehlý Dne 10. listopadu v necWli odpoledne bude · .~,tt,r:;, JrnpitilJl1,tíck,(· ;-:'tlrnn. ale právě zákon so cialistický: Kdo nepracuje. ať nejí. Nic nové: kťa.i. A všechny ty spousty vody vvsoko v ho me odbývati naši pravidelnou měsíční schúzi ho t£c1v. Ale jak najít moc. která by konečně rách zustávají ladem, vypai'ují se do vzduchu a po ukončení. schuze bude fotografováni čle toto vf.\clomí nalila do žil všech pracujících? a vracejí se srážkami do jezera ve věčném, nu a dítek našeho í·ádti Nový Tábor. .Je to svi'.,domí iiamo. A to se musí v každém marném koloběhu. Myšlenka zavlažit slibnou Bylo ujednáno v minulé schú7.i. aby všichni :,; nns konečně ;:robudit. Potom i zbylí Němci púdu v kotlině jezerními vodami, zaměstnáva členi byli pozváni ku této záležitosti. Prosím, v nohraniči budon muset l'ici naplnq: Do Če la dávno lidské mysli. Ale technické pi'ekážky dostavte se v hojném poč:tu. skoslovenska se již nikdy•·· nevrátíme. byly pi'íliš veliké a carské Rusko nemělo chuti S bratrským pozdravem, H. Sipták, taj.
''V Ůeskoslovensku se všichni rozho<lu,jicí nítelé snaží, aby země co možno rychle a bez pečně byla vyvedena z 1,ov:ilečných zmatků a aby byla -nostavena na pcvnč.iší a trvaJcjši zá klady než měla v dolrtrm~zi prvn] a druhou svě tovou válkou. Zústali .isme věrnl oněm ideálům, z nichž se zrodila republlka, za které jsme bo jovali a za které náš lid obětoval tisíce a deseti tisíce životu. Těmto ideňlum zůatarieme věrni i nadále," -;-- President lk Beneš, Nazpět k Rooseveltovi. V síti ai1glického im perialismu potácejí se dlplomaté a státnici Sp.
Prací zmařín1e naděje
čí
nepřátel
----)
(>
.r.
Strana
4.
VISTNIB:
·~~~~~~1:.~\~···
I . Oddíl Dopisovatelský I
..........
,~,.-..)~.._.t~l--(~()
..... tl....
1} ...
1)<!1)Q,()Cll!ID,()~~.1,¢:N,ljGllllf!o(·:--
Houston. Texas. Všechny věci jak vidíme. slyšíme. pocít'u [eme a z nich zažíváme bud' radost anebo zá nnutek, jsou účinkem dvojího: děním živlů př+rodních, či činnosti lidské. Jiných přtčtn není, nrotože podněty k projeveni těchto věcí. byť ještě vždy nebyly 'člověku známé, Isou do-. myslitelné a jeden po druhém. zkoumáním. p~tráním i shlukem často neočekávaných ná hod. se objevují Jako přirozená jednotka sou stavy životní. Go před tisícem lí't bylo by st:1čilo človělca vystrašit k smrti nebo zděsiti až k ssšlleul, dnes j,::: nám potřebou ku ukojení životních potřeb. Avšak vzdor tomu lidstvo není spoke jeněiší ani více pevněji věří ve své štěstí a zllrnvější tělem a duchem [e méně než bylo ti·luly, když dcera všemocného íuraonn obl- vlla v ošatce, v rákosí na břehu Nilu, odhoze11{, diJ,/1. Anebo. když za nějaký tísic let pozdě jl v jiné z· mi. jeden jiný veleduch, Ktt;;tu;; z Nazaretu, int hněvem 'nad počlnánlm stvořeni lidských, chytl důtky a jal si\ mrskat) hřbetv t;?r.h. ktei'í bez práce tyli ~< potu ~t krve ť'lnvěka náhodou postiženého ubouosl.. í. Uhu hos li která byla výplodem mc;·Nv.~~n0llo po či ná ní jiných. Od té doby uteklo dr-uhvr-lr 2 ooo h'! .Tc cl11es Jid<1t.vo šťastnější. spokojenější. z.clrnvt\iší 'l KH :.rlý si na otázku rakovou nrn:·:n 1•1.,11 ~(lm .T· -1! obeznámen s v,,k1'm f:i rnonů a
ie
0
0
i1110t.i>n1 tehde lšiho lidu v E<1;;vrtě n jť:ho sou si>rhtví ví-li též jak žili souěastnict 1<.':rlstovi
v r",·rPli n Juday. nezahíraie v f·0
nezn í·erké - uvědomiti si rnw;i lrnždý my "1íd člověk, ÍP tí·ehas pí{:emr, drn s nř, 1!)4(l p:1 Kristu. my lid pl'ý "vzdělaný'' a ve.lmi i(~mný , ť1•1P nť'onl·~sl i<ime 71•1wna t~ik 11bnzi jakn bvJi lldf' imenovaných vť'>kú a též u~eh ph:,d tím. lll'"?i tím a notom až do dneška. <~n i<:ou plat na všPchn<i zipveni t:• kov:< l'h VP!··cl11,...h1:'! iako byl Moižíš. Kťi:4n~. J:,n1 Hrn,, atcL kdV7. lidé až do dneška. nPvzfl.H Hi nnl ne.l ml'ni:í chvílčičky a té aby využili a ponžili, pro ohobRceni. ozdravění a uspokojení. jejich v1a stní"h ".iá"? Všechen čas. kt,erý člověl{ kdy měl. bncl'to nur~n bvl dávati v službách otl'Oka anebo m,·haU jel v po'činech. které vždy míflly a,. do~lv ku škodám jeho těl't I cl11cha. Člověk, ktr 1·v odumírat má s čistým svčdomí.m a bez bolestí tělesných. zmirá ve strachu a utrpení z\·ovna jako ta němá zvěí·. Zde. v Americe. t. j. ve Spoj, Státi!ch. kde alt do<iud měl lid volnost talt v,ellkou. že ueti·eba bvln mu zachovávat nějakých pravidel. tý kající<:h se "Já člověk - ty? -- ř.1ověk též! i:rotožr bývalo tu stále clost místa. masa vlc l1"Ž chleba a "kejků." tolik. že doktnN nabyli t11kové sběhlosti v operování. že l<dyby dnes někdo se nedal trochu po-operovat. pak by snad ani nemohl jíti mezi lidi. tak jsou ope race potí·ebné k živobytí. Za mých dívčích let slýchávala jsem naše plonvry hovol'iti o rúzných věcech a ráda mě la jsem chvile. kdy vynášeli své úsudky ze zku šeností nabytých ve světě starém u těch zí skaných už ve světě novém. Mrzívalo mne, když některý mladý rozpusti. lec už podivočený ničím neohraničenou vol ností, po straně se uškleboval a v pyšné bez mvšlenkovitosti. nabitý chytl'ostí. kul plány jak on život využije. Nebo něl{terá spoludl'nž ka pohodila hlavou. protože slova matčina nebo babiččina. u ní znamenala hlon.i.:ost.ne-li nepfojicnost "dobrých časťl". Pozděil pak ale seznala jsem, že "když, mondi'í mluví, blázni mohou se smíchy strhati." Dnes? Člověk nemťtže choditi stále do zo-ologické zahrady. Když jedinec nestačí na nápravu. tedy nač se trápiti? Na světě .le krásně a je možným též, že někteři lidé byli by ještě ubo žejší, kdyby ztratili touhu dělat penize, kdyby :nebyli nemocni, kdyby se pořád .něl:':eho nebá71>n~l·
1
1
1
'Ve středu, dne 23. rijná 194;6,
li, kdyhy svá těla nefušovali, atd.1 .atd. Kam
pak by se dali? Oo by s sebou dělali? Nebylo by to hrozné, kdyby nějaká moc př~la. a z nich stáhla vše co zatracoval Mojžíš, vykupo' val svým životem Ježíš a náš velký český vele cluch. Jan Hus se ani upálení nelekal a proto neodvolal pi'íkaz hledání pravdy jsa vědom si toho. že když člověk pravdu najde a žít jí bu de chtíti. nutně odházet musí vše, co život člo věka ničí a jeho spolublížním ·ubliž,uje na těle i duchu. Mnohé věci život mě ,pomohl rozlu štiti, ale tuto ještě ne, proto zustává nezná mo, co as by mnohý učinil, kdo libuje si v zá vidění, mamonění, pomlouvání, sebelitování, povyšování, pasování se za vudce, mstění se atcl. Když by opravdu ten zázrak se stal a lidé tyto špatnosti se sebe museli nechat strhati, co by asi potom dělali? Takový starý Churchill, který chce stále lid stvo voditi za kruh v nose. Jako vodC se Jista zvíi'ata? '-N2bO takový starý ':sý'i·nes?' Aiiebó všichni ti, kteN nechápou význam božího po žehnání v čisté lidovládě? Tam ,kde napřed mu.si k.a~uý vykonat 8VOU puvimm.st, vůči blii nimu svému, a pak teprve využívati svých práv, jichž každému člověku život dává.. Pro radost, ale né něči žal a jeho škodu. Pozoruji, že je na světě mnoho lidi, kdo nevi, co je tou pravou demokracii. U těch by měl ten zázrak se objeviti rychle a snadno. Mnoho je těch, kteří sice vldi, ale slep.i jsou - - - • Taková zjeveni pozorujeme při zástupech na uUcich, ve . shromážděni spolkových nebo jiných. Málo krásy tělesné, malováni a oprav schránek duši lidských je vystaveno na odiv a prodej Ve všech obchodech. A jak jinak by bý ti mohlo? Když skutečnost ukazuje to, co se nelíbí, musi se potřeby k opravám koupit. To jsou pí·ičiny, proč člověk znalý těchto vě cí nucen je ctíti a oslavovati jména takových jedincu jako byli naši Tyrš a Fugner, kteři za vedli tělocvik a jiná rlčení, zkrze jejich?l osvo jeni člověk stává se tělem zdravý a duchem rozvážlivým stvořením. Lidé by nemuseli se báti odházeti všechny nešváry, které z člověka dělají chudáka i když on má za deset, sto 1 tisíc jiných vice zlata nebo šperki't. on by se nikdo nemusel zbláznit, ani dlouhou chvíli sežráti nebo omrskávati sebe, kdyby čistým s0 ctal. Na ·světě je mnoho práce k vykonání a dost žiVin pro všechny. To věděli Tyrš i Fugner; proto zdělali či upravili pro národ český u čebnici. jak žádný jiný národ na světě nemá nežli Slované. Co rodiče v Americe vyhází peněz pro chvil kovou. upozor11.uji"chvilkovou", potěchu svých dětí. Za věci, z nichž má lidský duch i tělo, jak to vidíme - škodu. Tak jak se dnes vychovává americká mlá dež - neuvědomělými rodiči, jakých jest spou sta ze všech národnosti zde sešlých - ukazu je k jednomu cili - k obrovskému rozvratu. z takového chaosu vyjdou jen ti, kdo zacho váva.li si rozvahu, zdraví ducha a těla. •rakového stavu věci by si měli uvědorI?,i~ na ší l'odičové česlcoslovenského pťtvodu, kdo ví aspoň trošičku něco o učf.mi sokolském. Sokol byl v Texasu hned v roce 1890 a od té doby se čas od času zjevoval na mnoha mistech; Ne mohl však nikdy své krásy a užitečnost proje viti v plném rozsahu, poněvadž lidé nepocho pl1i význam sokolské myšlenky a pak, z při čin jen některým známých, sokolská myšlen ka. účel a cíl, měly a dosud maji mnoho ne1:řátel. Největším neštěstím lidstva však jest ono samo v tom, že lidé plodí a rodí děti, kte ré však nemni vychovat ve zdravé, krásné a tím šťastné lidstvo. Učí ti. rodičové ty své děti tak, že až doro stou, tito neví nic. VÍC··Uež Věděli lidé, -1\'IOh· žíše nebo za doby· Kristovy nebo ví dnes. ~e · máme vzducholodi. radia a také .už v:ědí jak loupat atomy, ti 1.1ic neznamená, pl'o.tože stále více milionťt-peněz se vydává na léčení chu ravých. Nestačí blázincťí pro choré na mysli. Vězení jsou plná a v Americe jsou tak vzdě laní lidé, že odpiraJi právo jiným ku sdružová ní a tahu proti ničemnosti· těch, kteři chtě jí zde otroky, hlupáky, žebráky a nouzi všell9~ druhu. . .'\' _,.. ~t'·. ...... . ·.•. '
za..
l..,.!,, ....
-.;._,,~,.--.',
1
Ne .tY děti, ale rodiče mají přemýšlet a děti vychovat tak, aby věděly co mťiže býti a co býti nesmi. Nuže, kladu na papír to, co zro dilo &e cestou domů ze schůze sokolské. Zdejší Jednota Sokola Houstonského měla schqzi, kde se projednávalo nejen z pravidelné čin nosti Sokola, nýbrž též 1::Hpravy k oslavě 28. října, což pl'ipadá na neděli .27. Njna. Jako vždy, zajímalo to. Pi·ála bych těm dě tem českého 'púvodu, aby rodiče jejich, dokud je čas k tomu. děti tyto do cvičení vodili a sa mi snažili se obeznámiti se s touto ideou tak dťtle.žitou pro život jednotlívcú i oelku. Sokol:-: stvo aby se mohlo uplatniti, pqti'.'ebuje pl'.·átet, Ale uvědomělých a cilevědomých. Výchova tohoto druhu je jedině správnou, zvláště když vykonávat se bude dle písmeny a pravidel. K tomu by též měly soltolské. učitel ské síly dohlédnouti. Tím získaly by sobě ú ctu a svolení našich českomoravských matek, kteréž, pf,es výchovné nedostatky své děti mi luji a co činí, byť chybné to bylo, činí jen pro dobro těch svých dětí. Pi'i oslavě v neděli 27. l'ijna, budou předve deny ukázky takové výchovy a kázně, jak Jí ptlkazoval pro zdraví těla i duše českého lidu 'I'yrš. Věřím, že litovati nikdo nebude, že I>řišel s námi k Sokolu oslaviti 28. í·íjen, tak význam ný pro národ, lderý je srdcem Evropy a proto budoucnosti, jadrnosti, zdraví a štěstí všeho Slovanstva, což aude zárukou míru všeho lid stva na světě. - Na zdar! Kulhánková-Valová.
---·).""
.
---)
•
(---
Houston, Texas. Pl'átelé! Pi'išti neděli 27. l'ijna bud poi·ádán sokolský program. Mimo í•ečníkťt, kteří budou mit jen krátké proslovy, aby vás seznámili se sokol skou ideou. Mladá paní J. Franková slíbila svým zpěvem účast na programu, též slečna Dobešová. Budou sokolská cvičební čísla a di vadlo, které upravil F. Vavi'ík "Žaluji aneb Vál ka prokletá". Ve hr·,e účinkovat budou: Matka - Karla ótvrtniková, Pavel, její syn - F. Va vřík, jeho žena - Helena Tepe1•ová, lékai· J. Kočí, Pavlovi kamarádi z vojny - V. Petr žilka a· Edward Mičulka. Děj ukončen bude živým obrazem. Mimo toho Helena Teperová přednese báseň a malá dceruška Kočich bás ničku "Znáte mě" a maličká solcolka Andrea Vodehnalová zatančí taneček... Cvičeb11á čísla provedou dallaské a houstonské družStvo. Celý program vyžádá si přes dvě hodiny. Prosili bychom návštěvníky, abychom nemu seli na ně dlouho čekat, neb by bylo škoda, aby pfišli o něco z programu. Večer k tanci bude hrát Rudy Zátopek, list ky jsou dobré na odpoledne i na večer. Večel' bude dobrá večeí·e: vepfová, knedlík a zelí. Uctivě zve zábavní výbor Sokola a í·ádu Šte fánik. + ""
(--
Řád Praha čis. 29, 'faylor Texas. Bl'ati'i a sestry:V naši Melové schťtzi, poí·ádané 13. řijna se usn.eslo, bychom se také nechali vyfotografo vat při· příští scM.zi, která se bude pořádat o týden dříve než obyčejně, totiž prvni neděli, t. j. 3. Usto1>adu1946. Schůze započne o 1 ho dině odpoledne a obrázek se bude brát mezi 2. a 4. hodinou. Pl'ijďte všichni, abyste toho nelitovali, když na obrázku budete chybět. Udělejme toto: obl'áze'k všech ělenň: řádu Praha číslo 29. Schťl.ze tato jest o týden cli'íve pořádána, poněvadž se připravuje větší oslava na Den Pfiměří (Armistice Day> 11. listopadu. S tím pi'ipadne m11oho pl'lprav v sini 10. listopadu. Jako loni jsme pi'ivítMi vojíny navrátlvši se domů s programem na Den PNměři s "barbe':.. cue" obědem zdarma, tak i letos opakujeme tuto oslavu společně s American Legion. Doufáme, že se budou moci všichni na te11 den dostavit. Na shledanou! A. L. Boudný. --'---)
.. .
(---
Tam svět se hne, kam se sila napře, - :Or.
Mifoma-1 ''l'Jri,
Ve středu, dne .23. října. 1946.
··Třetí čtvrtletní schůze , Hlavní J)řadovny. Konala se v pondělí 14. října 1946 ve sborov ně úřadovny ve Fayetteville sa účasti hlavních úředníků, právního rádce a bratrů ředítelů, Redaktor dostal pozvání k účasti schůze než následkem silného náchladu musel se omluvit a tento stručný referát píše dle zápisu, zasla ného mu tajemníkem bratrem John F. Chupi ckem. Schúzi zahájil v 9 hodin ráno předseda bratr Chernoský a přikročeno ku čteni proto kolu schůze poslední. jenž byl přijat [ak čten. Bratři úřednici předložtlí ve schůzi svoje psa né zprávy o svojí úřední čínností v době posled ních tří měsíců, jež byly jednotlivě přehlédnu ty, zkoumány a budou zanešeny do záznamů ústředny. Předseda bratr Ohernoský upravil novouPfí ručku obřadů, jíž předložil k posouzení ve schů zi 9. června. K návrhu br. místopředsedy Ed. L. Marka, podporovaného ředitelem br. Eineiglem byla tato příručka schválena a než bude vydá na tiskem ustanovený výbor C. H. Cherno ský, Ed. L. Marek, J. F. Chupick a J.M. Škra bánek - který provede korekturu textu resp. učiní případné opravy a potom bude přelože na do češtiny tajemníkem Ohupíckem, jemuž dodatečně uloženo, aby po dohotovení překla du pí·íručky požádal vydavatelské společnosti: Čechoslovák ve West, Národní Tiskárnu v 0maze a Geríngerova Tiskařská Spol. v Chicagu o nabídku na tisk Příručky obřadů, anglícko český, formát kapesní. Do schůze dostavila se delegace řádu Praha čís. 29., sestávající z členů: sestry Fred Polan ská a John švadleúáková. břt. F. S. Lešikar, Tom Drozda a August Hranický. Mluvčí delega ce přednesl za je.jich jeden z nejsilnějších řádů pozvání, aby celostátní oslava zrození SPJST, zlatého výročí našeho Bratrstva, konala se v síní řádu Praha v Taylor. Tajemník br. Chupick čte stejné pozvání od řádu Karel Jonáš čís. 28. v East Bernard. Tex. a sděluje. že podobné po7.Vání došlo od řádu Pokrok Houstonu čís. 88., Houston, Tex. K návrhu právního rádce br. J. .Kacífo, podporovaného ředitelem br. Navráti lem jednomyslně usneseno příímoutt pozváni řádu Praha. Tajemník bratr Chupir,k sděluje, že došla řa da žádostí od Iednotlívcú, ucházejících se o u stanoveni za zprostředkovatele půjček a že ú řadovna dostává poslední doby více žádostí o půjčku než může vyi'íditi. Usneseno neustano vit další zprostředkovatele. Při_..tétopříležitost.i ředitel br. Karel Navrátil odporučuje, aby vši chni zprostředkovatelé (makléři či dohazovači) než vyplní a odešlou žádost o půjčku předem nabízenou hypotéku prohlédli k vúU rozhodnu tí - je-li tato postačitelnou, čímž bude zabrá něno zbytečným výlohám odhaděího a výboru odhadčích, kde taková hypotéka je patrně ne postačitelnou. Odporučenl toto uvedeno bylo ve skutek. bratr tajemník Ohupick Jednotlivé do hazovače v tom smyslu uvědomí, V mimořádné schůzi ústředny dne 23. záři· 1946 bylo usneseno, aby vštchní členi Hl. Úřa dovny působící při náboru členstva. opatřili si pro svůj automobil pojištění Public :Liability do výše 20 až 50 tisíc dolarů. Toto pojištění mu sí býti vzato pro jednotlivé členy ústředny a mimo obvyklých opatření pojistky musí mítí zvláštní ustanovení, dle nějž pojistka zůstává v platnostř aťkoli automobil používán je maji telem za účelem obchodu či zábavy. Toto usta novení v pojistce Public Liability uchrání ú střednu od případné zodpovědnosti v pádu, že by některý úředník měl při své cestě autem ně jakou srážku. Na řadu přišlo jednání o majetkových vě cech, půjčkách s prošlým úrokem, stavu půjček vůbec a každý nalehavý případ patřičně vyří zen. Pozvolná a nezadržitelná inflace (následkem omezení pravomoci úřadu kontroly cen) zasa huje na všechny strany a proto i do věcí Jed noty. Dosavadní honorář za lékařskou prohlíd ku žadatelů o členství ukázl;l;l se velmi nízký a ve sehůaí [ednomyslně přijato, zvýšUi honorái:
.,
VISTNt:S:
strana
i... .
bento ze dvou na tři dolary za prohlídku. J?ři ·volných návrzích projednávány menší záležitosti čistě obchodního významu a k závě ru.bratr tajemník přednesl žádost, aby tajem nicím v úřadovně bylo služné zvýšeno, čemuž po delší rozpravě bylo vyhověno. Pěkná schůze za skutečně pěkného indián ského léta, toho -d~1e zavládajícího, skončena byla .bratrem předsedou Chernoským ve 4:30 odpoledne.
se postará výbor, který je k tomu zvolený a jsou to bratři: Fra11k L. Jakubik, Oscar Slo váček a Frank Nedbálek. Tak přijďte, aby chom společně poobědvali. Též příští měsíc pfi,imeme do h'1.clu asi sedm nových členú, a dva. co i:;I··rntupn,ií k našemu řádu. S pozdravem, J. T. Škrabánek, tajemník.
---) • A + (--Řád· Texaská Ol'lice čís. 13, Dime Box, Texas. I Bratři a sestry ~du Texaská Orlice čís. 13,
Milí brati'i a sestry! oshiva 36. založení a 8. otevi-ení no· vé síně nn1':<'hořádu. se nám nad očt>káv.ánido bf·0 vydR i·iln. Měli jsme mezi námi i vzácného hosta a to p'fod~oduHlavní úi'adovny br. Cheť noskeho, jen:t. po kráké i'ádové schúzí se slav nostním 1~roslovemuvedl čekatele do bídu; ač jich mi"lo být hodně víc 'k uvádění. ale všichni sr ncdost:avilí, nevím pro jakou příčinu. Pak znhá.i('n progrnm nn jevišti, jenž bylo oluášle no clvi:'ma koši. krá1-ného kvítí. Dokola seděli ú frdníci se zakládnjícími členy řádu a br. přt>d. Hlavní úh1dovny. Orchestr E. Honzy z Ennis, jenž se tak6 nacházel na jevišti, zahájil pro gram znhráním americké a české hymny. Na t.o ni1š pi'erlsednbr. Joe Bůrtek pi'ivital pí·ítom né a ph'{:<:tldě.iiny od založení i'ádu v rolrn l!HO. a 1ifrdstavil zakládající členy. Žel Bohu, žr js~)U J:-n 3, a to: ses. Paprsková, br. Ru dolf KoN a Joe Bečan ostatní spi uf, svií.l věčný spťinek, mezi nimi i můj muž co zaklá dající člen. čest budiž jejich památce. Dnc>R náš i'ád i s D. o. čítá přes 400 členů. Dúle byl pfodstavcn br. Chernoský, před. Hlavni ůh1.ctov11y, který k nám promluvil anglicky a če1,ký. Pravil. že ho velice za.jímaly dějiny našeho řá du a nebádal nás, abychom neochabovali v nll ší činnoRti a i nadále pracovali ku zdaru nnši milé Jednoty. Br. Chernoský byl odměněn bon i'í potlesku; jest on výborný řečník. Tal, spo lečně pl'i hudbě jsme zapěli "Hej Slované!" - Děti,ký program, který pozi'lstával ze zp~vft a "ta.p dancing", se všem přítomným velice líbll, ták to těm dětem slušelo v těch rúzných pe:.. strých kostymech, že se jim musi jeden obdi vovat. Pro mnohé přítomné to bylo něco nového a odměnili dítky sa.lvou potlesku. Dcrrui';ka manželú R. Hubcúúkových nám pěkným hlá,'> kem zazpívala "Ta naše písnička česká." 7.n co~ sklidila boui'í potlesku. Na programu účinkova ly tyto dítky: Heler Marie a Bobby MerTillen, Joe Frank a Mary Ann Juran, Carol Ann Polk, ,TOP Panl Hubeúák a dcerušky manž. R. H:ub1:11ákových.Všechny tyto děti patří do D. O. a jsou mezi nimi moje 3 vnučky a dva vnuci. D<' kujeme dítkám a je.jich maminkám, že nám tak pěkný program připravily. Po programu následovala. volná zábava a potom večeře. Vc Č'.". .. '.:::.1,~':-~ ::':.hwn. r·::aždýsi pochvaloval, jak St' jim 1.0 líbilo. bylo to takové pěkné, pi'átelské rmbi1vení.i br. Chrrnoský si nemohl vynachvá lit ~ ?.e sf:' mu mezí námi líbí. Doufám. že jste :;e dobh~vši.chni i vytančili, neb Honzova kape la to umL vždv hezky od podlahy, takže mnsi tnncovRt ml.adí i ,;taří. Br. Chernoskýnrn srdeč ně dčku.icnw ;;;n tu ná1m1hn k nám přijet, ::ale bnd'tc u.i ixl011, že V11še nťivštěva nás velice tě Aila. Také srclcčni> děkujeme všem přítomným fl v.vláštč mí.všt,0vnikúmpfospolním, bylo vás mnoho. i manž. Louh, HRbovi z Oklahomy byli PÍ'Ítonmi. Těší ná~: to. Také díky sest.rám a vi\r,m kdo:i; n:ím nl:·i,;pi'Hi s pečivem do kuchyně. Myslím. -~,. l·.rťd' vfim dame na chvíli pokoj a rl,..11 M 111. •:í,r> n:i pí·c,,rnk nl'i t.é samé příležitosU se opět všichni ve zdraví sejdeme. Litujeme, že náš dl0nh0ktý ki.Jemník br. Joh11 Chaloupka nemohl býti pHtomen. neb asi před 2 týdny přlš"'l I, bolesl:nému poranění při pádu, po hmoždi.l si patu a nalézal se v nemocnici. když jeho tiun byla také přivezena, kde se jim chlabeček. první to děťátko po 23 letém n:.anželst.vi. Teď jsou již oba doma z nemocnice a těší se s íejich malým děťátkem. ,Tak ,isem slyšela. br. Chaloupka pokračuje do b1·0 v léi\ení. i mn.minka a dět.'átko že jsou zdrá vi. I my vši.ch11i Vám přejeme brzké uzdravení a aby Vám Vai'i':.' dH!rn vyrustalo ve zdraví a k radosti. Sestfo Helen Zichové gratuluji k titulu nové babičky. Srdečně zdraví všechny čtoucí.
na výzvu bratra Moučky, redaktora Věstníku, aby řády se nechaly vyfotografovat. a sepsaly historii 11.aloženi j,ejich řádú. usnesli jsme se v poslední schůzi, že náš r-ád se dá také vy fotografovat dne 10. listopadu. totiž druhou ne děli v liistopadu, a jestli bude špatné počasí. tedy 3. neděli· v listopadu a pl'i tom jsme se usnesli, že požádáme Hlavní úfadovnu, aby k nám zajel některý bratr z Hlavní úřadovny a promluvil k nám. Dále bylo usnešeno, aby aspoň j,ednou za čas jsme se sešli a pobavili se ,iako jedna ro dina. no a aby někdo neměl hlad a ží7,e11. o to Jsme se také postarali. Řád daruje ně,iaké dobytče a z něho bude upečeno barbecue a chleba také obstará. A aby to nebylo jen samé hovězí maso, mají spolkoví bratři donést kaž dý nějaké kuře .očistěné již. v ten samý den, to je 10 listopadu v 9 hodin ráno.. aby mohla být upečena co barbecue. A sestry mají do nést nějaké pečivo. a té~ ženy spolubratrťt jsou žádány, aby také nět:o donesly. jako ně jaké saláty. zavařeniny. okurky a podobné. o tn se uií; sestřičky p0st.ara.ií. nebo ony nejlépe vědi. čeho }~st třeba. Ží?.eli. nebude trpět žád ný, o to se u1. i:ostará zábavní výbor. A také nás bude obveselo'Vatdobrá hudba. Schuze započne v 1 hodinu odpoledne a po vyi'.'izeníschťtze promluví k nám n6který z bratrů z Hlavní úfadovny, a pak se Mme "vy ble.isknout" a pak bude společná svačina a neb ve·éeí·,e. a večer bude taneční zábava. Tedy nezapomeňte na 10. listopadu. v ,iednu hod. odpoledne a seberte s sebou vaše ženy a dítky, dostavte se do jednoho, neb taková pi:íležitost SP. tak vždy nestává. Bratře redaktore. Vy byste se měl k nám také přijet podívat a se trochu s námi se známit. - S pozdravem, Vinc Marek, t.ajemník.
___ ) • .r. • (-----
(~lenkám ši.ciho kroužku v Dallas. Spolusestra B. Valčíková zaslala nám k uve řejnění dopis, pro nějž nebylo už místa a z nějž
alespoi'J.otiskujeme čast časově neodkladnou, totiž: Ku konci mého dopisu chci vam milé sestry. které ,jste v kroužku nebyly sdělit, že ve čtvrtek dne 24. ři,lna začnem procovat na červený kříž. Nás několik: co Jsme pro č. K. po dobu války pilné pracovaly, jsme dostaly dopisy s výzvon, zda-li bysme pomohly zase šit výbavičky pro nemluvňata. Přiložily k této výzvě dopis, který br. red. bude tak laskav a přeloží do ~eštiny 1~ uveřejnění pro lepší porozumění. V naší měs. schťízi kroužku byl čten a ses. Toběrná si vzala jména těch sester, které se k práci přihlásily (tuším že nás bylo lOl. Upozvolilyjsme se jít 1 den v měsíci tam pracovat. Sestra Toběrná jim sdělila naše usnešení. S radosti naši nabídku přijmuli a nabídli nám. že nám dodají do So kolovny šicí stroje a múžeme pracovat. tam. r.o?. se nám lépe hodí a já vím, že více sester se na té práci bude podílet. Šicí stroje už jsou tam a ve čtvrtek v 10 hod. dopoledne začnem. Přines te si sebou nťížky,jehly a také nějaké zákusky, kafíčko si uvaříme tam. Věřím, že úkolu tohoto se zase dobře zhos'thne, 'vždyžvás dobře znám, vy pilné včeličky. Srdečný pozdrav všem čt,2nářům zasílá, Božena Valčíková. ----) + ""' • (-- Řád Slovan čís. 9. Snook, Texas. Členťím řádu Slovan čís. 9, S.P.J S.T. na vě
domost se dává, že naše r,říšt.ípravidelná schú ze nám připadá na první neděli v listopadu, o 2 hodinách odpoledne. ve které schůzi se budou volit úřednici pro rok 1947. A před schů zí .o poJednl bude společný oběd u sině, o který
----)
• elf<, • (----
itárl Svaz (1echoslovanůč. 92., Fort Worth, 'l'ex.
Marie Jm·i.inová.dopisov~telka.
.
:',
Strana 8.
VISTNht
Rosebud, Texas. Milí bratří a sestry! Náš milý redaktor, br. Moučka nás vybízí. bychom se rozepsali jak .a.kde bychom oslavlli 50 letě trvání naší Jednoty. Řád Praha v Tay lor se nabídl, by oslava byla u nich. Návrh ten podporují. Byla jsem v tamnějši síni dvakrát a velice se mi tam líbilo. Síň [e pěkná . pohodl ná. je blízko města, vše je po ruce, tamněiší členstvo se chová srdečně a co hlavního. jsou tam dobré kuchařky. Tedy pracujme pro to, bychom se tam společně sešli. Jednota naše za uplynulých 50 let udělala mezí naším lidem mnoho dobra. Co se týká nemocenské podpory navrnnjí. by náš vrchní Iékař, doktor Halamíček, podal své dobrozdání; vš-:cky dosavadní zp\.\soby se 11 eosvědčlly.
Bavlny v našem okolí [sou také. jak psal bratr Bartoš. pozdní a ty dávají malou úrodu. l{do má bavlnu rannou, ta je dosti dobrá. My máme bavlnu setou v Meznu a uděláme se 40 akrů 16 balů, a zrní uděláme pro svoji po třobu dost. oznamování se nám vždv VP Věstníku vy r+ácelo ale 11<1 poslední osnámkn. :í.r bychom r:ídi nájemníka na farmu. s0 nřthlúsllo púr ,iinnn·,ťoclovťi\.ale z našínr-ů :í.t'tdný. Hlnste 1-1~
Houston, Texa.s. Milí čtenáí•i! Jelikož jsem pi'esvědčena s jakým zájmei,n jsou čteny články a sledována národní čin nost v Dallas, a vim, že vás to potěší, když na žádost vás mnohých zde v Houstonu pošlu o brázek Jedné dopisovatelky a sice paní Valčí kové s man:elem a s prvním vnoučátkem do Věstníku. Paní Božena Valčíková je máma národní činností v Dallas. Je rozena na Valašsku. PH j0la do Ameriky v roce 1913 a to do Houstonu, kde krá Urnu dobu do svého' sňatku s p. Valčí k0m -t:obylu, načež se odstěhovali do města Dallas. í\lilovala celou sílou mladé lásky a by la i:,pol(ojena po boku svého muže a šťastna. který byl poctivým, dobrým a srdečným man ž·;km. po celý dosavadní život s ním. V Dallas začali domácnost, tt:'hdy jako všu de jinde. za dosti nepí•íznivých poměrů. Oba si byli rovni duševně a naučili se respektova ti jeden druhého, jako tělesně pracující. ka marádi. Hlavně bylo tu teplo rodinného krbu.. Jak paní Valčíková pochopila pravé poslání
a hudete suokojení. To if' hrůzn o «škvarek i;prkn n .nckoncčné F.,w P,-"7.Pmku j~ou zarosí Jé chr61-:1 im , Pomf,r:v
jaké mámo se neměly nikdy st.Hi F:irmovúní nr ..:,nikne. spíš mv pomřeme ltladem. I),1ptah1 [sem lístek. zda ir~tě 'Pi. n na dů l•'l? toho fo ano. jsem napsala ty S pozdravem, A ucžka Skupínovú. ---.·-)
.. .T,. • (-----·---
Ítád Antonín J. Čel'mák ěi-, rm.. Cornu» Chvlstl. T,~~:'1S. slnvnostni uvňděni novvch čle nrL _inž jsme měll u lrrlnáno 11:1. nN11•1i odnol. <11lf' ~7. t. m. jest 0rl1r)'~0no nn druhou norlěll. <ln" Hl. li,1tonnd11. 1'ffkt'J'Í ,·elrnnri (lo<;nd 11P1110hli k 1úkai"sk6 rrohlíd~f' a rlouf(une. v.e i cln;,1r! do t1~ dobv 11stano1.t. Dr. Edw. Marek. mí /:Hl'•lnii.
~f'
l'lori·r.,ls,..da l'.-JJ. Úfadovny, nHslíbil k nám rnjet.i k této pi'ílcžitosti u z:-ijisté pr-ib,:,rp něknhn vfo<' I' sebou z úfadovnv. kdo sr lrndc .mocí n v01niti. Bratí·i budou míti ni'.'im·Dveno do:::!'a tl'k bnrbenue, nl~ pf·es to scstyy jsou ž~1.rlňny, ri!Jv pi'isnělv dle možnosti do knehvnř. Naši h11rl0bníci, brnti'i Máikové!. núm zahrají. Účetník našeho l'·{tdu, hr. Charlie Regnrnnd měl pi·ed dvěma týdny nepěknou nť'hodu. Zby lo nm v uoli něco bavlny, š0l SP podívo.ti. je-li dosti ,:ucho na pikování. sehnnl se utrhnouti · čačku bavlny a v tom jrj kousnu! chi'estý[; do Pl'Ptu ukozováčku. Charlie n2ztratil dncha r,Htomnosti. nechal hada zmizeti. ale rychle podvúzal prst nad ránou, bM:ť'l k <lomu n rych J,.. s károu do nemocnice. kde lé1rni'.· .iP.i lhi.10.d 0~rl.Nl.zastl'ikl sérum, ránu po konsnutí roz Nzm1l n kl'ev s jedem vypumpoval. Ponechali Pi Chnrlíka ti'.'i dni v nemocnici a dosud je v Mknl'.-sl,ém ošcti,2ni. Jeho pí".ltelé .iil'tě jsou rá di. fo pro něj neměla tato nehoda horších následku. s bratrským pozdravem. Chas. Holásel~. tajemník. ----)
+
"'°
+ (---
Žvýkání gumy se holdovalo už llfotl šcsti siy l~ty? Vím, že žvýkací guma není objevem zrov na poslední doby, ale pi·ekvapilo mne, že již v roce 1363 se holdovalo tomuto zvyku, píše čtc náí· Svobodného Slova. Pi'.'esvědčilj8,~mse o tom v sobotu odpolednP. na Karlšte.ině pi'i divadel ním pfodstavení "Noc na Karlštejn0," kdy Jed no páže, zaměníc čtrnácté století za d(~Vutcná cté, docela labužnicky pi·ežvykovalQ. ___
) + .,. + (---
Zástup lidu pi'ecl prodejnou obuvi. Prodejna ne a ne otevNt. Dloubá chvíle. Nafednou se ozval zpředu hlas: Občané, dem doml'.\, na nás se už dneska nedostanC'. Vona tam ted'ka vlezla klíčovou dírkou stonožka. ---)
+,.
+ (---
Je jisté, že pravda se pokládá za věc malé váhy. Jinak by se neříkalo, že vyjde vždy na po vrch, jako olej no. v'odu.
MANŽEI,É
.ms. VAI,ČÍKOVI s VNOUČÁTICEM
ženy a mut.ky. tul{ na největší dosah pochor,i1a. co je povhm.o:.-;tí ženy, která mil~1je svúj núrocl. kter tolik trpěl. Ten. který těch ná rodních prací nebyl účasten, ten n.evěi'í co něktc,ré prueovnice pl'inesly svému národu, co obětavosti n sebezapí-ení. hoí·kosti, slzy - ne, to se nedú slovem vyjádl'it. Jen jen, že se ta domácí pl'ác,2 udělala -a hned pracovat pro odboj a zn.so odboj červený ki'íž schůze. Pomáhaly, vči'ily, zkracovaly samy sebe, jen aby mohly něčím pi'ispět. Byly to ženy, mezl ně pati'í hodně žen dallaských a hlavně pani B. Valčíková, podobny milosrdným samari tánkám. Byly všude, l{de toho bylo třeba, vii bec .pfokonaly samy sebe. Byla to pani R~ndlo vá, Pfovrátilová, Šílkovi, Ježová, Rezková, Stránská. Zázvorková. Ondrúšková a jiné kte rých jména .si nepamatuji, mezi ně patřila i 7.emi'.'elá paní Kraftová. Dnes ty ženy neodpočí vají ,ač by měly k tomu plné právo, ale jak vidíte z oznámky divadelní. pracují dále. Nyní, kdy se -<'Vět těší míru, kdy pf·ekonaly samy sebe samotné, pěstují ušlechtilé zábavy a divadla dále, i cvičení sokolská jsou ve větší cinnosti, co?. je hlavní. Nemč·la to nuí.ma Valčíková vždycky na rť'1;\ích ustláno. ale že byla pracovitá. zvláště v dob(~ deprese f'll dovedla i svoji prací pi'ivydě fo t. zu kterou se nestyděla, jen aby vykonala dílo, do kterého se pustna, a energií jí vlastni I hlavně znala humorl, talt hravě .pi'ekonala životní svízele. Paní VaJ,~iková s v·::likým pochopením pro malé děti. vedla je duševně v duchu českém, ne jen svoje, ale české děti v Dallas. Její dobré srdce · dokázalo, že česká společná výchova, jal,t děvčátek. tak hochu, v české sokolovně v Dallas má na ně blahOdárný účinek. J;>ěti, kte ré chodily do mis.tni sokolovny cvlčU. mimo to-
'Ve středu, dne. 23.. října 194é. ho chodily do učení, kde si dala parií Valčíková s nimi trpělivou práci. učila je divadla, de klamánky, zpěvu. Nyní z těch holčiček už jsou slečny. Viděla jsem nedávno tři děvčátka. dvě paní Houpé z Dallas a jedno děvčátko bylo s nimi. Byly zde návštěvou u paní Volk:ové.Paní Valčíková sama fná dvě dcerušky a jednoho syna, kterého ,z malých pi'íjmú nechali vy studovat na lékai'e. Prošel lékafakou univer sitní školu s výtečným pros1:ěchem a dosáhl lékai'ského diplomu. Jsou na něj oba manželé Valčíkovi hrdi. To věflm, že není nemocná, když má syna doktora, to miiže máma Val číková žít tak dlouho jako Mcthusalém. Já l;,ych poti'ebovala také nějaký životní elexír! Jsem, díky Bohu. zdráva, ale abych nestárla. Nyní oba manželé Valčíkovi, jak vidíte z obráz ku, mládnou, mají obč dcerušky provdané a zde na tom obrázku shledáváte se s prvním vnoučátkem Edwinkem. Sama paní je též na danou zpěvačkou~ obě dcerušl,y brávaly na piano a to se mámě Valčílrnvé zpívalo. Zda ji není nyní smulno? Ale asi si často rozjedou společně za vnoučátl{y, neb věí'te, není lepší ho štěstí pro babičku a děder'.:ka,nežli ta ma lá, něžná hlavinka dětská. To se musí procí tit, to se vúb1~c vypsat nedú. Když takové dě ťál)rn u~:mívajíce se na vás čtveračivě faclou bílých zoubkú, kdo by mn odolal? Takové dě ťtko doV<'de vás nadchnouti i když jste do pálena na celý svět. Múm také takovou vnuč ku, p·o kterou bych se, be:i: mála stala její sltť.kou. Ale je jako r112i(~ko. hezká. ?.dravá a kdvž rozphí.hnc ty je.i\ ručlty a ovíjí je kolem vaší šíje. to zachvěje celou vaší duší, zapome t:e v tn chvíli na vaše životní bolesti ,a že je ni'-jaká bolést. Nvní. kdy těch vnoučútek pi·ibý vá i u paní Valčíkové, má dosti radosti i sta l'O~ti. vid'te ! JM11ž.~ paní VaWiková často jez dit; a vypisovat její dojmy, jako j)osleclní ce stopisný . dopis. kteronž 0f'stn konaly s paní Ifostomlatf'lkou. Ale pff všrm tom crstov{rní, byly. m:1lé hrdinky, jal, :;,c Vild '·hrdina !!.<> štoudve". Měly velkou ií,ízcú, vodu neměly a do hostinco se búly jít me?.i mnžské pro pivo. radi\ji t:rpěly žízeú ! To i:'t bvd1 jina.č! udělala: 1:čk11ě bych se v káfr~ nalíóila, hodně divoc•e, žaludok bych stáhla do sebe abych byla štíhlá. zapálila cigaretku, klobouk na stranu a marš s kuráží mezi ty vesele popíjející muže. Poru čila bych si láhev piva a než oni by se z pfo kvapení vzpamatovali. pivo vypila a hajdy zpět do káry. Inu. měly jste si. mne vzít s sebou. bylo by vám bylo v·2s1cleji, jako když my jsme cestovaly s pí. :Zázvorkovou. vid'. Anežko! To Ty by jsi i na ten nejvyšší kopec vylezla, jen když by tam -ro.stly jablka. Ty jsi hrdinka, o tom jsem přesvědčena. Inu, i babičky se do vedou bavit. 7.e je to pravda! Či ne? Veselor:.t pt\l zdraví. To je clcxir života. Tak nyní js,2m vyrsnla částečně na vaši žádost činnost paní Valěíkové, aby veí·ejnost poznala tu jednu pl'acovnici z vás a dali ji to uznání, že to není jenom máma dallaská. ale celého Texasu. S phi.ním všeho dobrého pro manžele Valčíkovy,
----)
Karla Čtvrtníková.
• ..y.. (---
Češi a Slováci ze zahraničí clo vlasti. Mini sterstvo zahraničních věcí. pi·edběžně oznanm je, že plánovitá reemigrace čechú a Slováků ze zahraničí bude znpoóata v nejbližší době. Če ši a Slováci, ktefi mají úmysl navrátit se do vlasti, zejména pak ti, kteří již vyplnili pN hlášky, opati'í si o pi'íslušných úfodi1 svého dnešního bydliště všechny l1odnovčrné dokla dy, .i<'ž budou pl'i 1u'tvratu do Československa poti'ebovat. Jsou to ne,ic•n os()bní prúka7.y o na rození, súatku a úmrtí. ale t.éž doklady, svědčí cí o v cizině nabytém vzdělání. odborném ško lení a o provozování živnosti nebo obchodu, ze.: jména pokud byli majiteli nebo nájemci podni ki't.
----)
.. 4" • (---
Vyznání lásky na choclníkn.
On: "Slečno, vy Jste étorlcká!" Ona: "Jal{ to myslíte, pane?" On: "Když k vám přivoním, hned padnu do mdlob!"
Ve středu, dne 23. října 1946.
(•·-~;·;;;;;;~~u-,1-,,-0_0_,,_u_,_,_"•11•
l
LÁSKA \LÍTĚZÍ
tt!,~1.-..,,....,
__ 11-.11 .... t>.-.11.-.11 .... t1.-1,..-.i1i-.c1-...1.-.ci.-.,1.-.1•;.•
I.
Přijel-li jste navštíviti mého otce, pane dok tore, volil jste okamžik velmi nepfíznívý; tatí nek není doma." I,>řlchozí,jemuž .svědčíla tato slova, byl mla dý muž asi třicíti šesti let, uhlazeného zevnějš ku a výrazného obličeje, který spíše duchapl ným než krásným mohl býti nazýván. "Uhodla jste, slečno," odvětil, "a lituji, že jsem pana Dodrala nezpravil dříve o svém pří jezdu." "Jde-li o něco důležitého," odvětila dívka, o známím váš příchod tatínkovi, meškajícímu ve sklárnách." · "Zavděčila byste se mi tím, slečno," odvětil host. "Ostatně," pravila opětně dívka, kterou při ště nazývati budeme jejím jménem Regina, "není daleko k obědu a v poledne tatínek zaji sté se vrátí. Chcete-U nám tedy prokázati čest a poobědvati s mírni, nebude ani třeba, abych pro otce posílala." "Neodvažuji se vám odporcvatí," pravil dok tor. "To mne velice těší. A prosím vás, nedivte se ani. Míváme tak zfalka hostů u oběda, zejména hostů, s nimiž lze promluviti rozumné slovo. Nechci vám pochlebovati, vždyť mne znáte. Ale vim dobře, že výborní advokáti bývají též vý bornými stolovníky." "Máme také advokáty," se smíchem odvětil doktor Rusý; "kteří jsou lepšími stolovníky než advokáty." "Mějte se na pozoru," zvolala Regina, hrozíc prstem, "ať si nemyslím, že žárlíte na své ko legy I Dokonce snad z konkurence." "Ó slečno, toto podezření ... " "Ženy jsou nakloněny k ničemu ta!{ jako k podezřívání." "Ah, ovšem k podezřívání a k lásce, zvláště k lásce." "Co se lásky týče," odvětila Regina, "musíte činiti některé výjimky. Znáte mé zásady ... " "Právě proto, že je znám. Víte, že s vámi ne souhlasím." "To mi lhostejno. já jsem s nimi šťastna." "To je hlavní věc!" odvětil Rusý poněkud sarkasticky. "Avšak, upřímně řečeno, nezáví-, dim vám tohoto štěstí, jež nezná lásky." "Stále tatáž písnička," pravila Regina. "Po každé narážíte na tentýž předmět, ačkoli víte, že thema to mne nudí. Měl byste také vědět, že není ani radno, ba že se ani nehodí, o lásce mluviti s dívkou. - Na štěstí je mí pětadvacet let." "To vás noohráni 11I"~d nebezpečenstvím," klidně odvětil Rusý. "Ju na příklad, odpusťte, jsem-li neskromný, zamiloval jsem se do o pravdy teprve ve svém třícátém pátém roce." Regina vypukla v hlučný smích. "Dokonce jste i vzdychal"!" "A teprv!" "Ruku tiskl na srdce a oči zdvihal le nebi?!" Regina pokračovala, stále se smějíc. "Také. Slovem, prováděl jsem všechny hlou posti zamilovaných." "Hlouposti, to je pravé slovo. ,Nemohl jste charakterisovati lépe tuto svou bohyni, tuto lásku. Ano, láska je hloupostí." "Nezůstane bez trestu žádné rouhání," pra vil doktor žertem. "I na vás, slečno, dojde dřív či později. Nikdo neujde svému osud, praví se, což znamená: nikdo neujde lásce." "Vytahejte mi za uši," zvolala Regina, "uvi díte-li mne někdy zamilovanou." "Ó slečno, vy jste opravdu nenapravitelnou!" "Nenapravitelnou!" přísvědčíla Regina:'. "Marně se namáháte přívéstt mě na jinou víru.. Avšak nechme toho a mluvme raději o vás. co dělá vaše choť?" "Poroučí se vám co nejuctivěji." "Prosím, nezapomeňte jí vyi'ídit ode mne po zdraveni. A jak se jí daří.?"
ViSTNÍtt "Znamenitě. .Je šťastna." · "Toho, pane, také zasluhuje." "Nikoli proto, že toho zasluhuje," odvětil doktor; "ale proto, že miluje." "Inu, buďsi tedy! Byl byste se mi velmi za vděčil, kdybyste svou .chot' býval přivezl s se bou. Dává se tak zřídka vidět. Nebylo to zdvo řilé, zůstaviti svou mladou choť o samotě do ma. Jak se ospravedlníte?" ":Řeknu to upřímně - bojím se." "Čeho?" Regina opětně se smála. "Vás," pravil doktor zpola žertem, zpola váž ně. "Smějte se jen, ale myslím to do cpravdy. Vaše zásady! Vždyť víte - vaše zásady ... " "Nuže, moje zásady ... " "Nerad bych, aby se staly také zásadami mé ženy. Mám ji nejraději takou, jakou je. 6 věř te, slečno, nejpoetičtější je žena, je-li příroze nou." "Proč mi to říkáte?" "Poněvadž vidím, že se nutíte k nepřírozeno stem a myšlenka, která si vás tak podmanila, je klamem a výsledkem Bůh ví jakých převrá cených theorií. Jsem přesvědčen, že není vý sledkem zkušenosti." "Což vy o tom víte?" "Jaké byste mohla míti zkušenosti!" "Každý máme své," odvětila Regina. "Jsem dalek toho," pravil doktor, "ubych pá tral po vašich zkušenostech nebo dokonce vtí ral se do vašich tajemství. Ale pohlížím k vám jinak než k jiným dívkám. Vím dobře, že nejste ženou všední. S povahami, jako je vaše, neset káváme se často. S jinou ženou nemohl bych se odvážiti mluviti tak, jako nyní s vámi. Avšak pravím vám otevřeně: váš odpor proti mužům, proti lásce a manželství je neodůvodněný, .ne přrlrozený a nezdravý. Myslíte, že konáte ně jaké hrdinství? Co očekáváte od budoucnosti, nevdáte-li se, aneb čeho se v budoucnosti le káte, kdybyste se vdala? Jaké idey svedly vaši duši na cestu tak nepravou? Jaký bol urval vám naděje děvčat, že nechcete ani zmítl se k nim? Kdo vám našeptal tuto hroznou lež, že na světě není lásky? Kde berete odvahu posmíva ti se této. moci, která muže učiniti tento vzdor ný hlas vašeho srdce tak měkkým, jalrn slavičí hlásek? Kdo ukázal vám ono pole, na němž tr háte své sarkasmy, jimiž mrskáte staletý spole čenský řád, který nejen lidstvo odchovává, ale i blažil a blaží všechna/pokolení? Keio i'ídil tak zrádně kormidlo vašeho bohatého ducha, že mu ukazoval jenom stíny života a nikoliv i jeho ráje? Kdo ... " Regina prudce povstala. "Mluvíte jako advokát s ohněm a bravurou. Ale nepochopují, proč se tak rozčilujete. K če mu tato řeč, které je veliká škoda, že vyzněla naprázdno. Vždyť nejsme zde před porotou." Doktor Rusý se usmál. "Jak pravím, jste nenapravitelná. Avšak ne vzdávám se veškeré naděje. Láska činí divy, i'í ká se, a já tomu. úplně věřím." "Víra tvá tebe uzd{:avila!" pravila Regina. "Avšak zdá se mi," dodala, přistupujíc k oknu, "že se otec vrací. Opravdu, tot' jeho vůz. Pane, jste vysvobozen!" ' II.
Rozmluva tato byla vedena v pokoji leto hrádku, jejž jeho nynější majitel a zároveň i jeho původce nazval podivným jménem "Krá Iovínka" a který od hlavního města je vzdálen asi pět, od okresního města H. asi hodinu. Le tohrádek nevynikal nádherou a byl prost ono ho přehnaného přepychu, jímž bohatí měšťáci a kapitalisté, tato novověká, po starověké tak ráda se opíěíeí aristokracie peněžní, i'ekli by chom tato ti'ída aristokratických opic, ověšuje své příbytky. Avšak majitel "Královinky" ne náležel k této třídě. Letní jeho byt zafizen byl s,ice s veškerou pohodlností, ale také zcela jed noduše. Teprve v novější clobě bylo lze pozoro vati, jakési změny, jichž pl'ičinou byla slečna Regina, milující nádheru více než otec a méně než on vážící si peněz. Ono dá se snadno vy světliti u obchodníka, toto u dívky, které je pětadvacet let. A poněvadž pan Vojtěch Dodral byl nejen dobrým obchqdníkem, ale i výborným otcem, nade vše ostatní milujícím své dítě, své ho jedináčka, svou Reginku, čili - jak čast<> 2erte:m tikával~ svou ~rálovl:nku je pochopi ..
Strana.,. telno, že .z pi·avidla dělo se to, co si vymýšlely rozmary dívky a nikoli to, co kázal zdravý roz um starce. Ale to jsou věci vedlejší. Bohu díky pan Dodral měl tolik, že mohl spl niti všechna přání své dcery, nemaje potřebí dříve. dl'Íve dívati se do své poldadny. Jmění je ho bylo opravdu znamenité. Kolem "Královin ky" samé měl několili, dvorcú s rozsáhlýrni pol nostmi, dávajícími užitku ročně nejméně 40,000 K. Výrobky jeho skláren vzdálených asi púl hodiny od "Králivinky" rozšířeny byly nejen po celé i'íši, alé i za hranicemi. Pi'íjem z jeho ·tÍ'Í domú v Praze obnášel právě tolik, kolik tento rozumný muž pro sebe a svou domácnost spo ti·eboval ročně. Mnoho-li vynašely nm jeho ka pitály a úspory, nelze i'íci s určitostí. Tyto vše chny okolnosti opravúují nás, abychom pana Doclrala nazývali boháčem. Nedal však toho nikdy na sobě znáti. Bylť Dodral mužem naobyčejně jednoduchým, ma jíchn jen jednu vášeú, totiž práci, a jen jednu slabost, totiž své elitě.. Na světě neměl pi'íliš mnoho štěstí. Lidé sice nazývali jej šťastným. poněvadž v mluvě lidu slovo štěstí a bohatstvf ma stejný význam, ale v pravdě Dodral byl ,icn mužem bohatým. Otec jeho zemí·el pťavě v do bě, kdy jeho závod skhWský, v němž uložil své neveliké jmění, začal se zvelebovati a kdy sy novi jeho bylo dvacet pět let. Nemohl si k smrt,i své zvoliti čas nevhodnější, tento dobrý a pH činli.vý muž. Událost tato zpúsobila v životě sy na obl'at netušený a úplný. Mladý Dodral právě tenkráte ukončil studia technická, odebral se do ciziny, když tu nena dálá zpráva o onemocnění otcově povolala ho zpět do vlasti. Zastihl ještě otce svého na živu. Celé dny i noci prodlel u jeho lože. Pozoroval, že otec necítí své bolesti, má-li ho na blízlrn..... Dobrý hoch četl to v jeho očích, jež tkvěly na jeho svěží, mužné líci, záficc líbezností. Nčkdy rozpovídal se o své minulosti, časti\ii o svých plánceh do budoucnosti, do nichž za::;včtil své ho synn. Mladý muž poslouchal jej s nábo:í.nou úctou, ba s jakousi dychtivostí, jakoby lrnžclé slovo, které vycházelo 7. úst této clohnsínajíd bytosti, bylo poklndem. S ti'esoucím se hlnsťlm, se slzami v očích a líbaje vychfodlou ruku ot covu, konejšil ho v jeho strastech a snažil se osvěžiti jeho chladnoucí naděje. Avšak marně -- stafoc jakoby již tušil blízký svftj lwnec, od-' mítal všichnu útěchu. ,, "Milé dítě," pravil něžně, "marně mne utě šnješ; vím, že mnru, dříve snad, než očekávám. Avšak umírám klidně, neboť vím, že zftstane po mně na tomto světě bytost, jež ctíti bude mou památku, jež se bude starati o mou ženu a dce n1 právě tak, jako já bych se o ně staral, a jež uskuteční mé záměry. Jsi dosti vzdělán, abys pochopil svftj úkol. Máme všichni povinnosti k vlasti a lidstvu, jež plniti káže Búh a velí nám naše čest. Na mém stole najdeš spis, v němž zaznamenával jsem své zkušenosti a změny, které hodlal jsem předsevzíti v továrně, I,dyby byla Prozi·etelnost mi popi·ála delšího žití. Po važuj ony listy za múj odkaz a učiň si k uctě ní mé památky povinnosti, vykonati za mne, čeho nebylo . dopl'áno mně. Búh, který slyší vroucí modlitby umírajícího, nikdy tě neopu stí." Za tři dny potom zemfol a mladý muž náhle se ocitl uprostr·ed všemožných starostí. Avšak vědomí, že Jest hlavou rodiny a jejím ochrán cem, naplúovalo jej hrdostí. Slibu otci danému dostál a prozkoumal několikráte s největší be dlivostí jeho zápisky, opravoval i zveleboval zá vod dle záměrťt zesnulého. Vše dal'ilo se clobl'.·e a závod prospíval. A mladý muž vzpomínal ča stokráte na poslední okamžiky svého otce a pi·emítal nejednou, zdali opravdu tehdy slova jeho, jím pronesená nebyla pokladem. Jmění jeho se množilo a pi'ibývalo. Za to jinde potkávala Dodrala neštěstí. Nej prve zemřela mu matka. Zemi'ela, ani 1wdo čkavši se svatby synovy, která měla se slaviti za několik měsícú. Avšak svatba tato se neod bývala. Neboť nevěsta, spanilá clívl$:a jemné povahy a tělesného ústrojí, ulehla po pohřbu své nastávající tchýně .na 'lože, z něhož už. ne po:vl:ltala.
Strana 8.
ČESKÝ KLOBOUK PUTUJE DO Svil:TA.
,.v
v
NAS-ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI.
~
Ve středu, dne 23; .řijna .1946.
VinSTNfK
My, nížepsaný resoluční výbor řadu Rozkvět Svobody číslo 140. ve Wied, Texas, projevujeme [ménem našeho řádu upřímně cítěnou sou strast pozůstalé rodině nad ztrátou jejich, manž,elky. matky a babičky, Marie Itlcčkové, manšelkv ,Tohn Klečky, od řádu Karel Jonáš říslo 28. v East Bernard, Texas, která zemře la dne 5. října 1946, ve věku 64 let, a pohřbe na byla na S.P.,J.S.T. hřbitově v Shiner, Te xas, dne 6. říína 1946. Projevujeme Jménem našeho řádu upřím nou soustrast pozůstalému manželi, ditkám a veškeré pozůstalé rodině nad ztrátou jejich, manželky, matky a babičky, a naší vážené spolusestrv řádu Rozkvět Svobody číslo 140. Země budiž .ií lehká! ,Tos. Mladěnka. Margaretha Shilhab, James Zapalač, resolučni výbor. --···--) + • + (-- RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nížepsaný resoluční výbor řádu Slavie čls, 144, projevujeme [ménem našeho řádu hluboce cítěnou soustrast pozůstalým dítkám
a celé jejich rodině nad ztrátou jejich otce a dědC'čl{a a našeho spolubratra, Antona J. I,ichnovského, klN'Ý dokončtl svoji životní pouť ve čtvrtek. dne 26. ?.áí·í 1946, ve stáři 70 roků a 8 měsíců, a pohřben byl na nadském hřbítově v Nada, dne 28. 7.ái'í 1946. Zmíněný bratr byl dobrým členem naší milé .Tednoty a dbalý svfch povinností .ale příšla doba. kdy nás musel opustit a jíti tam, odkud není více návratu. Projevujeme jménem našeho řádu upřímně cítěnou soustrast pozůstalé rodině a dítkám, vnukům a všem ostatním. nad ztrátou jejich otce, dědečka a našeho váženého spolubratra. Víme, i:ozústalá rodino, že těžce nesete odchod vašeho milovaného otce ,ale budiž vám útě chou. že my bratř! a sestry cítíme s vámi. Zesnulému· budiž země lehká a ať odpočl va v pokoji, neb,pl'iJde jednou čas, že se sejde me zas. Tato re::olnční soustrast, budiž zanešena do protokclní knihy a opis její budiž uveřejněn vr Věstníku. Za resolučnl výbor: Jan Labaj a Robert Škuca. _____
) + ...,. + (---
RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nížepsaný resoluční výbor řádu Vesmír čís, 61, v Poth, Texas, projevujeme upřímně cítěnou soustrast pozůstalé rodině nad úmrtím je.jich matky, babičky, prababičky a naší spo
íusestrv,
Rosalie · Hoškové, která skonala 16. říína 1946 ve stái'i 77 let. zesnulá byla členkyní řádu Vesmír . čis. 61 po 33 let a vžd~· zapravovala své spolkové zá lei?'.itosti pi'esnč. Pavrl Merečka, Ant. H. Stavinoha, Ad. Mi čullrn, resohtčni výbor.
---)
.. ..y.
+ (---
Šedesát kilogramu loje z jednoho berana. Vzácný kus, jakých je v našich stádech ovcí vi dět zřídka kdy, vypěstoval obchodník Oldřich Reichman z Lysé. V minulých dnech byl nucen porazit statného berana, z něhož řezník navá žil plných 60 kg loje. Takových berami by si na ši pěstitelé přáli více. ---)
4
..y.
+ (---
Člověk náleží mezi lidi; jeho život je jenom jedinou maličlwu krvavou buňkou veliké krva vé tkáně člověčenství a tato buňka neinůže blouditi, samotářsky odtri7:an1J, pro Sflht~ Vi:! seamiru, ,T<:isr,I čapek. ·
Málokdo z nás tuši, jakými procesy musí vlna projít, než se dostane klobouk - ať panský či poslední model dámský - do výkladu obchod níka. Již to je zajímavé, že se nehodí každá vl na ke zpracováni. Na př. slovenská vlna je pří liš tvrdá, tak:'i;e také z toho du.vodu bylo upu štěno od návrhu přesunout celý podnik na Slo vensko. Doposud se pracuje z přídělu materiálu od UNRRA. Obchodní styky firmy však daleko pfosahují hranice našeho státu, jak v ohledu nákupu surovin, tak poptávky. Firma je dnes v obchodních stycích s celým světem, s Dán skem, Holandskem, Švýcarskem, Anglii, Jižní i Severní Amel'ikou, Kanadou a Mexikem. Zpracování ovčí vlny. - StNhaná ovčí vlna pi'ijde do továrny, kde se pere, t. j. zbavuje tu ku a nečistot. Čistá se mísí a znovu masti spe ciálními tuky a jde do česacích strojů. Pro di válrn, který pracovní postup nezná. začiná podí vaná ze světa pohádek. Válce stroju jsou po kryt.y sněhobílou. průhlednou vrstvou ,jako z vaty. Česáním se vlna zbavuje z větší části při rodních částeček. jako Je dříví, a řapík. Sčesa ný materiál pfochází transportérem na vrství cí stroje, které září bělostí jemných vrstev vl ny. Odtud se materiál přesně rozvažuje na množství, potfobné pro dva klobouky. Zvrstvený materiál se navíjí na dvojkužel. Jsou to dva kužely spojené v základnách, které opisu.ii svon dráhu jako podivuhodná bílá o běžnice. Tak vzniká kloboukové dvojče. Ale ja kých rozměrú! Postavíte-li několik takových nelisovaných stump vedle sebe. připadá vám, že se díváte na miniaturní velehory, pokrýté věčným ledem a sněhem, neboť jemná vlákna vlny se lesknou jako ostré krystalky ledu. A l,desi z paměti se vám vybaví vzpomínka na Mikulášovu mit.ni. Každé pťíl minuty lze na těchto stl'ojích. kterých má továrna Jednadva cet. vyrobit dvaačtyřicet klobouk1.1. Takto upra vené Štumpy se musí podrobit dalšímu zpraco vťiní. Po -zvrstvení jdou do plstírny a na val' chu kladivovou a zkrutnou. Potom se. namáčejí v kyselině mravenčí. z této koupele nevycháze jí .1iž jak načechrané. měkké panenky, ale ná ležitě tuhé a pl'ipravené k barvení. Po vysušení ve velkých odstředivkách se štumpa vyráží na určitý tvar. Při tom však by asi zákazníci nebyli spokoje ni s hrubým povrchem kloboulrn. Aby se do siíhlo hladkého povrchu. musí se brousit smir kovým plátnem, třít. vyklepávat, čistit a kar táčovat. Tím Je ukončena práce se štumpami, které jsou určeny pro dámské klobouky. Tvar kloboukú již dá módistka. Zato pánské klobouky se v továrně vyrábějí hotové. Z l;ažirny, kde se jim dá příslušný tvar, pl'icházejí do·parní sušárny. Firma Keller má sušáren šest a v jedné .ie tolik klobouk-O,kolik pfodstavu.ie jednodenní výkon zručného klo boučníka. Po sušení se musí klobouk vybrousit ještě po vnitřní straně. Kqnečná fáze výroby je ve zdobírně. kde klobouky dostávají stuhy a json připraveny k expedici. Specialitou firmy je "melé." t . .i. pflvodní barva s nádechem bí lých. chloupkfl. Dnes, přestoř.e zásobování surovinami není ještě zdaleka plynulé. zaměstnává továrna již 227 lidí, z toho 185 Čechfi, větším dilem ženy. Každá žena však nemúže tuto práci dělat, Sta čí nepatrná kosmetická vada - tvrdší chloup ky v předloktí - .a žena je vyřazena z výrobní ho procesu, protože chloupky zachytávají jem ná vlákna vlny. Výrobní kapacita podniku je '75 tisíc štnmn n kloboukfi za měsíc. Při nedos~at l<u materiálu se zatím vyrobilo od září do 1. července 190.000 kust'l.. Aby továrna byla plně obsazena, bylo by potřeba ještě asi 150 zaměst nancit Soráva z:;í.vodu dbá také .o sociální a kultur ní podmínk:v Práce zaměstnanc'fi, tak dftležité pro život našeho pohraničí. Při závodě byla zří7,ena závodní kuchyně, továma zakupovala vstnnenky do divadel. které dávala zdarma za městnnncúm k disposici a patnáct zaměstnan cft bylo posláno na útraty podniku na rekreač ní dovolenou. Opouštíme. podnilt s vědomím, že tu byl vy~ ltorió.n velký kus nejen i1a vý11tavbě :na.:
šeho pohraničí, ale.také pro dobré jméno naše~ ho prfimyslu v zahraničí. A ještě v duchu vidí me pohádkově bilou nádheru vlněných vodo pádl"t. ---)
+ ..y. + (--- INSPEI{TOR.
Václav Kaplický. Do druhé ti'ícty obecné školy phšel na Bá vštěvu inspektor KrátkÝ-Knrz a začal se vy ptávat žáčkú: "Jak se jmenuješ, ty chlapče?" HVáclav Pobi'íslo ! " "Jakpak se i·clme pobi'íslo německy, chlapečku?" "Nevím, pane inspektore!" "Tak ti to r·elmeslečna učitelka ... " Učitelka Re červená: "Wenzel ... " "A dál? Tal<é nevíte? Toje chyba, slečno uči telko! Garb<'nband! Zapamatujte si to! Tak, milý Garbenbancle, i·ekni mi ještě, kde ses na rodil?" ·•v Litoměl'icich!" "Jakže? Slyšíte, slečno učit.elko? Nejsou žád né Litoměřice, nýbrž Leitmeritz! To už bys mohl vědět, Garbenbande. Říkáš tedy, že ses narodil v Leitmeritz. Zdalipak víš, kde leží Leitmeritz?" "Prosím v Čechách!" "Jsi, Garbenbande. velmi pozadu! Slečno u čitelko, jsem velmi nespoko.ien ! Tady soused snad to bude vědět. Řekni mi t,y, chlapče, kde leží Leitmeritz?" "Prosím v Československu!" "Slečno učitelko! Slyšíte? To ,ie strašné! To .ie neuvěřitelné! To i,lyším dnes, téměř dva ro ky po Mnichovu! Jak to vedete své žáky?" Inspektor se obrací čelem I{ tNdě a vykládá: "Všichni si pěkně pamatujte, že nejsou žád né Čechy ani Československo, nýbrž jen Pro~ tektorat Bohmen tmel Mfihren, Čechy a Mora va. Ty, Garbenbande, i'ekni mi tedy, kde je Leitmeritz?" "V protektorátu Čechy a Morava!'' "Sedni si! Jsi hlupák! Řekni to ty vedle!" "Prosím v Protektoratu Bohmen und Mahren!" "Také ty si sedni, hlupáku. Leitmeritz jsou v Sudetengau. Opakuj to!" "Leitmeritz jsou v Sudetengau u ..• " "U čeho jsou?" "U ...
u ...
"
"Jsou v Sudetengau. U ničeho ne,lsou. Kde je Brno?" ~"Prosím na Moravě u ... " "Proč říkáš u?" "Vy jste říkal v Sudetengau u!" "To jsem skloňoval, hlupáku! Jak ty se jmenuješ?" "Dalibor Sokol!" "Kde ty ses narodil?'' "V Ústí!" "V kterém?" "Prosím v ústí nad Labem!" "Hrozné! Slečno učitelko, dejte si pozor! To hle už zavání vlastizradou. Ty, Solwle ... " Inspektor se zarazil. Ríká chlapci sokole. Kdyby ho někdo slyšel, nebo kdyby někdo to udal ... Rychle se opravuje: "Ty, Falke, není už žádné ústí nad Labem, je jen Aussig, rozuměl jsi?" "To není pravda, pane inspektore! Já tam byl o svátcích u babičky ... " · (Z chystané knihy :Ďáblem posedlí.) ----)
• e'!'o + (---
Žně na Hané skončily v rekorclním čase. Jed· notný svaz českých zemědělcu oznamuje, že žně na' Hané byly skončeny letos nejméně o čtrnáct dní dříve, než v jiných letech. Úspěch žní umožnily strojové brigády, které vysílaly na venkov prfimyslové podniky a jež se zabývaly hlavně opravováním strojů, které místní řeme slníci nemohli opravit. Městské obyvatelstvo pomáhalo hlavně u svých příbuzných zeměděl cft. Při žních velmi účinně pomáhali i vojíni, jichž byl v olomouckém kraji k disposici osm set. V jednotlivých katastrech okresu je t'iroda až nápadně nestejná. Očekává se velmi dobrá úroda cukrovky, která bi.ide.bohatá na cuker natost. Raných bra111bor je přímo záplava a bm:i~ ta:I~á t:'!Qbr~\
t1i:i~~~i:nl.<?,h
í:lr~rnl:!or.
VIBTNfB:
Ve středu, dne 23. října 1946.
Putování domů slavie..
Jugo..
Máme tam leckde krajana i krajanku, kte ří, i když zarostli do [ugoslávské země. přece nikdy nezapomenou na domov tam nahoře, pod severnějším nebem a tak jistě nikdo se nebude divit, že po tolika letech válečného od loučení. jakmile se hranice pootevřely, touží po spatření rodného koutečku. Ale to dnes není tak lehké. Předně nutno mít pas. A to představuje mnoho starostí a běhání. Když ho má. potom teprve nastanou trampoty, aby cestovatel sehnal všechny po třebné permtty, povoíení armád z území mezi Jugoslavií a Československem. Poněvadž se ne ví, kterým směrem pojede vlak, do něhož se podaří vsunout; putovníka, musí se starat o povolenky sovětské, anglické, americké, ba ně kdy i francouzské. Potom ovšem i od Rakuša nů. nebo Maďarú. A lnlyž je to všechno šťastně pohromadě, nastává největší starost: který vlak kdy pojede. Vezme nás? Třicet Čechoslováků chce domu · Bylo nás v Záhřebu asi třicet, kteří chtěli domů, V krajanském ústředí jsme se dověděli, že náš Čedok poveze v určitý den výpravu prvních odvážlivců z českoslov·enska k moři. Energickému průvodci se podařtlo překonat všechny obtíže, [ež se postavily tomuto zvlášt nímu .vlaku, že se dostal po několikadenním putování do Záhfobu, kde si už krajané zaji stili pak možnost, aby mohli s tímto vlakem nazpět, až se budou prázdné vozy vracet ze Sušáku. Netrpělivě Jsme čekalí, až se vrátí. Dávno před ohlášeným viezdem soupravy asi desíti našich vozů jsme byli už na nádraží, ob t.iženi zavazadly a proviantem. Před zavřenou branou Vlak příjel - ale první hrozné zklamání: všechny vozy pevně zaplombovány a výpravčí prohlašovali energicky, že nesmí do soupravy nikoho pustit. Tu byla rada drahá: průvodčí Čeloku se nevzdal. Obtížen nejhodnotnější va lutou v podobě několika ldl cukru. vydal se za příslušnými povolenkami. Zajel až do Buda pešti, [sdnalo se v Záhi'ebu. - A eíhle: plom by s jednoho vagonu spadly a touto dírkou se do celé soupravy vsoukalo na 35 cestovatelů v naději. že jakmile jednou jsou ve vlaku, už je někam doveze. Netuš!li ovšem jak to pt\jde těžko. Na rakouskou hranici Vyjeli Jsme po polední a št'astně se dostali k večeru na maďarské hranice. Zde bylo nut no odepnout jugoslávskou lokomotivu a snažit se získat maďarskou. Mezitím začali úřadovat celníet, kontroloři jugoslávští a potom maďar ští. A pak přišlo příjemné překvapení: průvod ce Čledoku skutečně opatřil lokomotivu a mohli jsme jeti dál. Krajina maďarská se zdála ey mřelá. Nádraží ;,,pnstlé, koleje jenom jedny v provozu. vlastně nepotkali jsme vůbec žádný vlak, který by jel proti nám. Každý z nás mohl mít pro sebe celý vagon. ale spokojili jsme se s jednotlivými oddíly podle rodin a chodili se jenom navštěvovat. Toužili jsme po torn, aby chom jeli přes Budapešť, abychom viděli v jakém stavu je hlavní město Maďarska. Ale přijeli jsme do Szombathely a tam se příhrnu lo asi tl'ic·et ruských vojáků s několika žena mi, kteří chtěli všichni do Vídně. Proto naří dili. že celý vlak musí zahnout na Šoproň. A tak jsme šťastně přijeli přes . Burgenland na hranice rakouské. Víclcňské nokturno Ale tu hrozila zase kalamita. Maďarský přednosta prohlásll.že náš vlak dál nepustí. Lo komotivu odepjal a my tu stáli bez páry. Ruso vé ,,iděli, že by se takhle nedostali· do Vídně, t.edy se od nás odtrhli a naskákali do jiného vlaku. A našemu průvodci nasta1o bět°á:ní, jak by od Ralmšanů vymohl lokomotivu a od Ma ďaru povolení, opustit mad'arskou půdu, Jnk to udělal, nevíme. Snad zase použil valuty, nej více hledané v Maďarslm 1 Rakousku. Ejhle, povolení vymohl, pan předseda s ostatními ú ředníky se nám. hluboce kláněl, l<:1J!io1111'\t.!'\";i. ~ i:ť!'l!Je:\1il?i
kouska. Dostali jsme se do Badenu a hlemýi· dim tempem nějakých deset kílometrů za ho dinu všelijakými poboěnímí tratěmi jsme se z Badenu do Vídně loudali .p,řes tři hodiny, než [sme v noci vjeli na [ížní vídeňské nádraží. Kdo mohl, spal. ale kdo k půlnoc! bděl, mohl z okna. když celou soupravu přesunovali okruš ní drahou na severní nádraží, pozorovat, jak·· je Videň rozbitá, celé ulice mají jenom .holé zdi, prázdnými okny je vidět do dalších roz bitých ulic a ku podivu: i v těchto rozbitých domech. najednou někde v té zřícenině upro střed v nějakém třetím, čtvrtém patře, zablesk ne světélko: i tam ještě žiji lidé! 1\iěsic svítll do těch zbořenin a činil kostry domů ještě straš livější. - Tak náš vlak projížděl troskami Víd ně až na sevemí nádraží, pak nás eyvezli na provisorní most přes Dunaj a z nepochopitel ných důvodů nechali v noci stát nad Iíně pod ním tekouci řekou. Most jako by se houpal a pocity. které to budilo, nikterak nevěstily po kojný spánek. Až k ránu ·jsme se pak přece hnult,
Ještě jedna. hranice Ale ve stadíavě zas delší zastávka· a dlouhé rokování, že budeme muset objíždět přes Slo vensko na Marchegg, kdežto my už chtěli být v Břeclavi.. Odtud však přišla ·také nepříjem ná zpráva ,že tam nejsou na tento vlak při chystáni revisoři a pasová kontrola a proto prý musíme :1'o'čkat až po poledni, tedy přes l:ři hodiny na trati. než nás vpusti přes hrani ce. Ale tu jsme už rámusili, že máme hlad a že nás nesmějí zdržovat z takových dfivodit Tož se nad námi ustrnuli a zvolna, aby se lo komotiva snad nepokazila přillšným spěchem, přelezli jsme naše hranice. A všichni jsme mě li vlhko v očích. My jsme svoje charvátské přá tele, I,teři jeli s námi. těšili, jaký to bude roz díl, až budeme na naši pfidě, jak to všechno bude zdvořilé a jak to půjde. Ale trvalo to hez ky dlouho než jsme se dostali dál. Neodbylo se to ani bez trapných intermez. Potom však se náš vlak opravdu rozjel, tempem skutečně rychlíkovým. snad stokilometrovým, že jsme naši domovinu proletěli, abychom už byli v matičce Praze a v náruči našich drahých rodi čt"t. A nemfižeme se toho blaha nasytit, zapo mínáme na cestu - ač před námi stoji zas návrat. Ale raději nemyslit. JKP.
...
Strana U.
Co je to inbalatoriutn Horní cesty dýchací jsou pro svou polohu a. funkci vstupní branou pro choroboplodné zá rodky, infekční zárodky, které tudy vnikali do těla, se šíři dále. Luhačovice maji pověst ja ko místo skvělého "antikatarálniho účinku". Zásluhu o to má v nemalé míře místní klima. Pro pacienty, jejichž horní dýchací ce~ty jsou zvláště citlivé, mají Luhačovice velký význam svým "měkkým" vzduchem, který klade co nej méně nárokfi na aktivni práci dýchacich or gánµ. Je proto pochopitelné, že se v Luhačo vicích eybudoval ústav, opatřený modernim zařízením, inhalatorium, které učinilo Luha čovice světovými lázněmi. Za sezónu se tu po dávalo :přes osmdesát tisíc léčebných proce dur. V inhalatoriu je t.ro.fí druh léčeni: Kloktáni, vdechování a pobyt v pneumatických komo rách. I:.éčí se chronické katary sliznice nosni jak hypertrofické, tak i atrofické formy, chro nický katar. hrtanu, prťldušnice a prfidušek a suchý, i exsudativní, Nemoci, jež vyžaduji chi rurgického ošetřováni (hnisání vedlejších du tin nosních, zbytněni mandlí, polypy, pathe logické změny nosní kosty atd.) nemohou se ovšem léčit s úspěchem jen inhalacemi, ale i zde pfisobi inhalace blahoMrně po předchá zejicich operacích. Úspěšné léčení asthmy Léčbě záduchy a rozedmy plic se věnuje v Lnhačovlcich zvýšená ~pozornost.Byly zde do saženy velmi krásné výsledky. Přijeli sem 11dé, kteřf Po dvaceti krocích museli odpočívat a po několikanedělni léčbě v pneumatických komorách inhalatoria se cítili svěží. Za rok .se v těchto komorách můž.e podat až dvacet ti sic procedur. Nyní byla zřízena ještě třeti pne umatická komora. Zvýšeným nebo sníženým tlakem v pneumatických komorách jsou prfi dušky nemocného člověka rozšířeny a přinuce ny k zvýšení výkonu. Komory donutí ochablé dýchací orgány k normálnímu výkonu, takže 'téměř osmdesát procent astmatikfi: najde v Luhačovicích nejen úlevu, ale dokonce i o zdravěni, neni-li ovšem choroba přiliš zasta ralá. ---)
+ •• (-- SLAVNÉ JUBILEUM
Je tomu právě šest set let, co král Jan Lu cemburský, otec císaře Karla IV. blahé paměti, padl v bitvě u Kresčaku. Připomínáme sl ju bileum této bitvy ne tak pro jeji politický vý znam, nýbrž proto, abychoni si znovu osvět tlili památku Jana Lucemburského, jenž do vedl právě v této bitvě říci slavnou větu, ur Luhačovice, v nichž se právě skončil kultur ěujici později udatenství českých vladařťt: "Toní sJez dst,rany, ži.fí už takřka mírově. Dokon . ho bohdá nebude, aby český král z boje utí kal." Toto památné heslo stalo se credem če ce zavedly už novinku v lázeňském provozu. ského lidu a změnilo se postupem dopy ve Letos po prvé tu slyší návštěvník: "Chceš vi rčení: "Toho bohdá nebude, aby český lid z dět sudičky!" Nezasvěcený člověk zprvu nevi, boje utíkal." Sám Jan Lucemburský, pravý od zda bncle odveden někam na Slovácko nebo na chovanec západoevropské románské kultury, Kopanice. snad na podobnou atrakci jako jsou má i tu zásluhu, že pl'iblížll západní vzdělái;i.i Čechám a že se jeho osobou 'české státoprávrii o něco dál It Slovensku bohyňky, nebo zavedou postaveni velmi upevnilo a rozkvetlo, protože večer do některého podniku na nový a.trakční v rodě lucemburském zústala i hodnost císař program. Ale nic takového. Sudičky patři k ská na celé století. Sám král Jan, duch boha provozu inhalatoria. Na volném prostranství, týrský, s ideály rytířství, nepřllnul k své zemi tam v jakési zahrádce bez květin, sedí ve sku tak, jak si toho tehdy jeji poměry vyžadovaly, pinách 1'0 čtyřech i pěti schýlené postavy. že ale přeci jen zanechal odkaz osobního hrdin ny i muži. To jsou ty luhačovické sudičky. In ství, jež se ve spojeni s Elišlrnu Přemyslovnou halují u speciálních rozprašovaěfi, jež podle přenesl tak blahodárně na jeho velkého syna mí.vrhu odborníkft zhotovila brněnská Zdravo a zakladatele slavného jména zemí českých, techna. Karla IV. Sedí pokorně, ale pohodlně, zahaleni v bílý ·---) + • • (--plášť s kapucí. Jen opálený obličej vykukuje . Zrno klasů přímo do pytlů. Prvni kombajn a člověk vdechuje rozprášenou minerální vo na Hradecku, o jehož dodáni do strojní stanice du. Ve volném je to luhačovická novinka. A v Kuklenách jsme přinesli zprťlvu, začal kosit byl dosažen stejI'.IÝ léčebný účinek, jako v sa obili, mlátit a sypat čisté zrno do pytlů na vel motné budově inhalatoria. Podařilo se totiž kostatku v Dobřenicích. Kombajn se pohybuje zhotovit rozprašavač. který vytvoři v okoli dosti rychle kosí obili v šířce tří metrfi. Nor vzduch stejné vlhkosti, jako v inhalatoriu sa málně s.tači k obsluze tři lidé, aby kombajn po motném. Luhačovické sudičky zasedají venku sekal za den až 10 hektarfi obilí, vymlátil a na ovšem jen za příznivého počasí. To je na ště sypal do pytlů čistého zrna o váze 400 centti. stí často. neboť Luhačovice mají asi o dV'ě stě ---) {--hodin slunečního svitu ročně více, než lázně Jednota, které potřebujeme, musí být zalo st:fodohorské v západních Čechách. Lépe bude ještě :porovnat tep,elné pohodli, zajištěné po žena na věrnosti k nejcennějšímu odkazu naši minulosti, k ideáli'tm, které hlásali, pro které citovým teploměrem, které činilo v těchto láz ních za rok 177 ch,i, ltd.e~t.c;l ni;,, přil!;J~d Y Pl'l:\Z~ žili a o něž bojovali nejlepší synové našeho ná ---)
(---
Léčebné úsuěchy morav kvch lázní.
a
. ..,..
19i;i a.fl ť!;rl,
t91:t~.,
Kanin ~rofta.
Strana 10.
OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIO BENEVOLENTORDER OF STATE Ola TEXAS
·vlsTNi:sr
Ve středu, dne 28. října 1946.
""
I
All contributions, correspondenee ef LodCt reporters, biographies, etc. Intended . for Jlllb• lication, must be in the hands of the Editor by Saturday. iiiiii#iMiiiiiili51111illilllilllUmll
· LOUIS ADAMIC'S NEW BOOK "DINNER AT THE WHITE HOUSE" On January 13, 1942, Louis and Stella Ada mie dined at the White House with the Pi;esi dent and Mrs. Roosevelt and Prime Minister Churchill. The White House was then in the dead-center of the world's greatest crisis, and . was the focus of the best aspirations of hun dreds of millions of people. The Roosevelts were interested in Louis Ada míc's book Two-Way Passage, published in Oc tober 1941. They had insisted that Churchill read it, warning him that he might not like parts of it. "It opens vistas," said FDR, "it really opens vistas" - to the postwar world, to peace. To drive into Churchill's stubborn Tory head a point or two about he U: S. and our postwar aims, FDR decided to use Adamie and his book. The result was an extraordinary evening, with hilariously funny moments and extremely se rious overtones whose importance can only now be fully appreciated. The military situation in Europe and North Africa and in the Pacific was critical beyond exaggeration, but FD:a, seemed on top of the world. Full of mischief, he talked a mile a minute, ribbing Churchill who, in deep bad . humor, gave tit for tat. The air crackled with tensions, with implicit international diffi culties. Certain that the Roosevelt - Churchill "friendship" might be of central historic ím portanee, Louis Adamie and his wife made careful notes on the Roosevelt's and Chur chill's every word, expression and gesture; on the other guests, on the menu, 011 Fala; 011 the subletíes of the White House atmosphere traceable to FDR's disability and to war - on many of the things that could not be told during the war or FDR's lifetime. Now Louis Adamie has written Dinner at the White House. The first 8 chapters will raise many a chuckle and laugh; the last 6 are filled with glimpses· of as yet littie understood war time developments which the author ascribes in part to the unfortunate aspects of the FDR Churchill relationship, and which have carried into the postwar era and are part of the cur rent drift toward World War III. Dinner at the White House is a dramatic closeup of the personal and suprapersonal in terplay between FDR and Churchill. It con tains incisive portraits of the two men and of Eleanor Roosevelt, whose historic role may not be inferior to her husband's. It gives a tragic comic glimpse into the origin of the United Nations idea. It deals with such questions as these: Did FDR ever have a chance to frustrate Churchill's hard-headed imperial purposes and develop an American foreign policy whose aim would be world peace rather than the preser vation of the British Empire and the risk of a war with Russia? Did Churchill hoodwink FD R, taking advantage of the President's decline? Is FDR's failure in international politics (as it appears in 19461 clue in part to such of his collaborators and advlsers as Hopkins, Baruch, Leahy? To the fallacy that the U. S. is an An glo-Saxon country? To the lack of the Amerí can people's political crystallization on which Churchill counted from the start and which he has continued to exploit after his "friends" death? What was· Eleanor Roosevelt's part in all this? Wendell Willkie's? Was FDR a great man? Was he a truly de mocratic leader or primarily the Squire of Hyde Park? A victim of his own mercurial charac ter? Or of Churchill's Either-Or. argument that the Middle Road was impossible ln the
world in general and that the U. S. either had to underwrite the British Empire or risk the spread of Communism? When did FDR's health begin to fail? Why was he compelled to run for a fourth term? Did FDR at the end put all his eggs in the United Nations' basket intending to beat Churchhlll's imperial purposes by creating a strong inter national organization? Had· he lived awhile longer, would the UN have got off to a better start? In one of the chapters toward the end of the book Adamie tells for . the first time of . the struggle he waged in Washington during 194244 against the forces represented by Churchill and his 26,000 British agents who operate in the U. S., by Fotich and other reactíonartes. Adamie. reproduces his correspondence M th President Roosevelt. The final chapter of Dinner at the White House is a graphic picture of our current do mestic and mternatíonal predicament and what we Americans, including South-Slavic
Americans. must do so that the world will not be destroyed in World War III. Adamie sug gests a program which every thinking Ameri can should promptly consider, try to improve, help to put into action. This new book was published on August 28 by Adamíc's regular publishers, Harper & Brothers. ---) + ""' + (---'l'IIE UTTLE COUNTRY WITH THE LONG NAME
The little country with the long name which does not lie behind iron curtain, which did hold a free, bona fide election, where speech and the press are free and the only shooting going on is people shooting off their faces. Marcia Davenport on Czechoslovakia. ---)
+ c'lo
hímselř.
*
"'
*
Those who continue to shrink from taking responsibility continue to shrink.
PRAHA, ADORNING GEM . .
Milena Kolmanová ... All the time of six years there was an nounced by the Nazi propaganda to all the world that Praha is a German town. All through the time of six years the booted and spurred German foot was oppressing every thing what there was Czech in our beautiful capitol. But there were sufficient some few hours, hours full of the feeling of liberty - at the very first a shy sensation and Praha, this Venus of Milo among all towns, cast away her metal corset, the squeezing harness of strange mud, which had throttled, stifled, and destroyed her beauty for so many years. The liberty comes seldom, to be sure, without battles and sanguinary losses. But· Praha is going now to recover many spots of hers from the wounds she got in the fights, and the time, everything healing, together with the upright solicitude of the quiet people is everywhere helping to cure and to make good everything, also that which seems irreparable and cannot be replaced. The admirers and connoisseurs of Praha's beauty and of her Important artistic nooks
+' (----
In the days of Patrick Henry, one man roused his nation. Now every man must rouse
o
I'/~,~ • 'I•:
and corners, especially those whose affection for the first city of the Czechoslovakian re public carries them above fields, groves, and woods and often over nine mountains and ten seas, those lovers shook and trembled with fear. together with all our nation and all the world lest the unique antique works of art and architecture, not only in the crítícal moments or the upset maydays of the year 1945, but also on all days or the hard years of war on the whole ... Praha. you beautiful beloved town with your hundred towers, steeples, and turrets, they all high towering in calm prayers climbing over all the roofs into the blueness of the skies, oh, lest. you may have enemies in the wide world at any time, on the contrary, you may have only lov ing, inspired, and inflamed admirers! · Praha, you adorning gem into our country set. in the play of sense by a numberless host of hands cut. polished by legions of hearts, by generation's love. Oh, if there were never more misery, peril, and need, never more sobs and índryable tears, indeed!
Ve středu, dne 23. října 1946.
VISTNÍB!
. Strana 11.
on the platform from which many leading Na and so on. They are still loaded with battered zis had been marched off into captivity by the guns, trucks, cars and other impedimenta of American military police who had found them modern warfare. after the collapse, well dug in in their fashion As the train, now drawn by a German en able hotels and boarding houses. A few win gine, pulled out of the station again we could When ·I told my 111ilkma1LtO stop bringing dows are to be seen in the town, but only three see men and women in the woods very slowly my daily ration for the time being as I was railwaymen on the platform and they are very, gatheríng twigs for fuel, like flies in autumn. going home by train across Germany, he made very subdued and do not dare to approach us; Great heaps of bricks and mortar covered wlth a dip in his basket and produced two extra Next morning our Belgian told us that we snow marked the sites of destroyed buildings, bottles of pasteurized milk. should be soon at Schweinful't, of ball-bearing a few of them quite large. On strings tied from "Dear Madam, I was in Germany only two fame. There was no snow in the fields and tree to tree in back gardens some rather yel months ago, just before I was demobbed," he much less damage than farther west; we pas lowish laundry was drying in the wintry twí said, "and you won't see any milk there. Take sed more passenger and good trains, villages líght. Lack of soap for years tells a sad tale in these bottles and all the best to you." and hamlets almost undamaged. There were the end. Maybe he overestimated the dangers of people fishing in a river, women and children starvation during a two days' journey across Fettweis is a small station where we waited stared at the incredible spectacle of a fast Germany, but the two bottles of milk were a interminably for a military train which was moving long train of luxurious carriages with welcome addition to the fare on the Czecho due to pass on the single track line (a single unbroken and actually clean windows. In the slovak repatriation train on which I made the track line in the Cologne valley> which leads small stations where we stopped for a few mi journey in company with about four hundred southwestwards. There was little damage here. nutes the railwaymen peered at us with hun of my eompatríots of all ages. After the vicis Peasants were busy manuring the fields. Most gry eyes like shy dogs; it was almost nauseat situdes of the embarkation in Folkestone, and of the fields were ploughed already, and the ing. But no bridges spanned the rivers except a night spent in a military transit camp in Ca autumn sowing showed its green tips here and emergency structures which our train crossed lais, we boarded the train which was to take us there. The first three hens which we had seen cautiously. Near Gemuenden we saw the site of to Prague. It was the last of the seven repa since we left England were pecking among the a factory which had been destroyed by a single triation trains which have been despatched dismal wires which hung from the telegraph British 12,000 pounder, but the village near by from London since last autumn, and as it had poles. I watched the traffic on the high road was practically undamaged: a wonder of pre ry old persons, the rest of us had to be satís near by. There was not much of it. A bicycle, a cision bombing. In the fields sheep grazed, ry old persons, the rest of us had to be satíes motor cycle, then, after a long interval, an geese and chickens pecked, and firewood was other motor cycle with two passengers, two pe ťied with ordinary cushioned seats of the Con neatly stacked before the front of the houses. tínentnl type, six in a compartment; It was a destríaus, a .man on horseback, a cart and A train was waiting in front of us: its empty very interesting journey. I. could write pages horse, some ducks and a chicken, another mo carriages carried tne inscription: Ne dolt pas about my companions and their reactions to tor cycle, an ox-drawn cart, a motor car, the sortír de France. first I. had seen in Germany. Then we moved the long journey homewards or - as in the Early in the afternoon we reached wuerz forward, and many miles farther on I saw on case of British war brides - into a new and burg, Of the huge station building which I unknown country so different in many respects another high road a man on horseback, a mili knew in peace-time only one corner with three tary lorry and three pedestrians. That was all. from their own.rBut I want to devote at least a windows has survived the war; the vast stretch few words to the Belgian nursing sisters and It is a poor country this Germany; the people of rails is crowded with damaged, wrecked, ir the entire Belgian staff, military and civilian, fastened to the soil and underground on or in reparable trucks. Wuerzburg itself is a city of which they live. It has nothing in common wíh who accompanied the train from Calais to ruins. as I could see from the station. I .saw on Prague and turned the journey through the the Western Germany I. knew before the war; ly one undamaged house and another the roof desert which was once called Germany into al it is miserable in its defeat. We rolled through or which was just being repaired. I saw more most a peace-time tourist trip. Without them a small station, Erskirchen. Only a small Germans and they were not so dejected as the joumey would have been a nightmare. wachman's hut stood among the rubble of řarther west, but still shabby by English stand Our train entered German territory at smashed buildings, railway trucks and naked ards. American soldiers moved among them Aachen (Aix-la-Chapelle l. It was early morn chimneys. No one had touched the ruins since with an unmistakable air of superiority, and ing; deep snow lay on the ground and more they were created by a sudden air raid a year whatever stories I may have read of the oc or more ago; the black, burnt-out carriages was still falling. But in the train we felt no cupation-weariness of .,the American troops, still stood there, the twisted rails raised their thing of the cold. The heating was so intense not a trace of it was to be seen all along our rusty fingers towards the grey sky. There was that we had to open the window and thus had route through their zone. On the contrary: a direct view of the first representatives of the a train in the station, a German train for ci lofty contempt displayed by the self-assured vilians: three good vans. The passengers peep would-be Herrenvolk. They were railwaymen young Yankees toward the Ger111á11s was .a re ed out through the sliding doors astonished to and similar poor folk, dejected, emaciated, assurlng spectacle. Every German, policeman, see a long train consisting oř clean first and utterly shabby, and looked at us-like timid beg station-master or civilian, must constantly feel second class Pullman cars with steam pouring gars. No smile was to be seen 011. those first that he is being ordered about by a foreign German faces - a disappointment to those out between and behind them. A heated train conqueror whose superiority, both human and an unimaginable marvel! We passed what used to British manners; in fact I did not see technical, is beyond doubt. one smiling face during our whole two days' was once a German passenger train: not a Next morning we finally reached Czech ter single seat in the second-class carriages re journey across Germany. ritorv, It was at česká Kubice, and althougp. tained its upholstery, even the sea-weed stuff There was one unusually daring person ,.. 110 white clad maidens awaited us at the ing had been removed in many places (pre among those railwaymen at Duren station in stn.tion, we heard the first "dobrý den" and sumably for heating) and the walls of the car Aachen. He came on the train carrying a tray snw the first smiling faces. The nightmare of riage were bare of wall-paper. A German en and sold something which he called coffee. As Germany v.ras behind us. Before reaching the gine looking like an exhibit from a railway none of the passengers had any German mo frontier, in the last Germanstation, we met a museum, at least sixty years old if not older; ney the coffee was paid for with cigarettes. But long trains of Germans evacuated from Cze another old piece of scap iron like it; two sad even the profnsion of good English cigarettes choslovakia "home to the Reich" to which they railwaymen, broken poles, wire hanging every failed to make the man smile. The Frénch. who were so cheerfully anxious to return when I where; the train moves forward more rums, are enduring just as great hardships from food last saw them in the summer of 1938. Now they another station - Easldrchen - the station shortage as the Germans, could at last laugh are being sent there, and I think it will be a master giving the salute to the train, wires when they were offered cigarettes. Not the good lesson for them and for all Germans to among the rails. The Belgian officer command Germans. realize that aggression does not always pay. ing the train told us that it was here that Run They have - at last round Aachen - little ----) .. ..,, + (·--- stedt started his last offensive, the last of reason to laugh. The entire country is the pic Development of the atomic bomb, said Dr. fensive of the Wehrmacht in history, and that ture of utter destructlorr. Not a house has Platt, might go into the following areas: he kept two thousand men at work on repairs escaped damage. If a building has half a roof 1. A substantial effort could be put into the here to keep the line usable amid the endless over it, you can be sure that people are living development of guided missiles, such as rockets hail of Allied bombs. Ruins of villages, towns, in its ruins. No sign of reparation work Iš to be capable of being shot more than 2,000 miles. large factory sites everywhere along the rail seen anywhere -- electric conducting wires way, deep bomb-craters of unimaginable eír 2. Radio and radar cont.rols could be de still hang from the poles and only a few new cumřerence and full of dirty water. We are veloped for guiding these rockets with suffi wlres laid by the American military authorities approaching Dulsberg' - do yon remember? cient accuracy to be sure of destroying· any are live. Of the many factories in Aachen and a favorite target of Bomber Command. It is chosen city. its surroundings I saw only one with a smoking· late afternoon, workers are leaving their work 3. Work could be contimied on developing the chímney, and I could not count the. bridges shops, there is a cart drawn by a single horse explosive power many times over the forms which lay smashed in the rivers along our but with at least twenty people sitting on the used on Hiroshima and Nagasaki. route through Germany. Forests seem to have planks, then a battered motor bus full of wo been devastated by blast and every few miles the 4. Fundamental work could be carried 011 to men, presumably workers, a few people carry train passed other trains· standing derelict on rind new methods of using atomic weapons in ing parcels. The fields are well ploughed; not sidings: endless lines of broken. burnt-out car warfare - mines, infernal machines, radio a square yard of land is allowed to be left un riages still bearing the accusing initials of active poisoning. cultivated this year. their home railway companies - Ferrovie delle Now, gentle reude~·. what do you thlnk of our Eight o'clock: Bad Godesberg of pre-Munich Stato Italiano, Magyar Állam Vasutak, Neefuttll~e? fame. The traín takes a loni;:; i·est; we :may WiJ.1~ . dertansche. Spoorwa.ijen1 Calea.1"~.ra~e R\U".Ql:\:n~
By Slow Train Through Germany
Strana 11.
VIS TN.ht WHAT D0 WE BELIEV'lil?
What is inflation? Some people believe that rising costs of the things they buy to eat and wear and use is inflation. They call it inflation, but rising prices simply reflect inflation. We have had rnríatíon.over 10 years, and it is now that it is catching up with the people. In the report of the president of a prominent fraternal society to the délegates in the so ciety's convention, he said, "Our economic problem is now inflation," and he added, "Yo11r board of directors and executive officers take this problem seriously and are doing every thing possible to safeguard the assets and busi ness of our order." To a fraternal life insurance society, infla tion presents a two-way threat. Inflation may destroy the value of securities in which the as sets are invested. That is the first threat; the other is that when benefits are paid their pur chasing power will be practically valueless. Those who worked and saved good dollars to buy life insurance, as well as their dependents, get a dirty deal. Every conscientious life in surance man wants to prevent that. Inflation is here because of the things we have been believing during the past dozen years. We mean that a majority of the people have been believing preposterous things silly and unwise. We have been believing that a government may spend more than its income; That gold is not necessary as a monetary foundation, and that government cari create' money by printing it and issuing bonds and, . by arbitrary rules, maintain the value of the dollar; That restriction of production, Urns raising prices, creates prosperity; That low interest rates are a good thing, be cause they provide lots of money for spending, and that spending creates prosperity; That graduated income taxes, pulling down the income of the brilliant and hard worker to the level of the unintelligent and shiftless, will benefit the lower classes; That government bureaus can run business, such as an insurance business, better than private enterprise; And that a huge government.debt is a good thing and need cause no worry, because "we owe it to ourselves." We have inflation because many people have been believing these things. We will not defeat inflation until we forget them and begin thinking sensibly. It is necessary for us to begin believing as follows: ·· That government spending is the people's spending, and if the people spend more than their income they wind up in bankrupcy; That money is a promise of the government to pay and, unless it has a foundation on time tested gold, the promise is backed up by no . thing more than more pieces of paper; That restriction of production may rise prices, but restriction provides less goods to buy and the higher prices less ability to buy; That low interest rates are a penalty on those who have worked and saved; That graduated income taxes, pulling down the brainy man who earns a good income, de· stress his incentive to lead industry and busi ness; That government bureaucracy is wasteful and inefficient, and private enterprise can do more for thé people at less cost; And that a huge government debt must be paid. It will be paid, either through taxes or re pudiation that will ruin everybody, bl'inging starvatíon and misery to the American people for generations. When we begín believing these things, in flation will stop being a threat. When we be lieve these things the American people will go to work, producing as much as possible, and' the changeless law of supply and demand will correct prices. Then, and not until then, will the threat disappear.
·THE OLJ) BANKING HOUSE By Ethel E. Hooten
"Picturesque, quaint if ever a place was" located in Eatonton, Georgia, near the busi ness center is an old red brick building - the home of Mrs. J. R. Tweedy and her sister, Miss Alice Wardwell. Before the War Between the States this was a State Bank. Red bricks used in the building .were made by hand. The house was built ín 1847 by the Bank of the State of Georgia that had bought the property řrom James Lamkin and John McKlune of Augusta, Georgia, on whích the house was built in l913. The Bank of the State of Georgia was char tered in 1815 ·- a main office was in Savan nah and one of the banches was the Eatonton Bank. The outer appearance of the old bank house in Eatonton is very much as it was when the bank operated. It is a square shaped, two sto ries flat on top, covered with a solid copper covering and a narrow wooden porch across the front. The woodwork, doors, mantle, and moldings are hand carved. In the house on the right is a long, lovely room the interesting living room of the two ladies who live there. When the house was a bank that was the clearing room with thé steel vault in the rear. The steel vault is intact and as it was when used to hold confederate money~The vault has several doors the outer iron door with a secret spring lock concealed, fire doors and iron gratings inside; the vault has on each side solid brick walls and the dome shaped ribbed ceiling. Since they were small girls, Mrs. Tweedy and Miss Wardwell have unlocked the vault door to show visitors where the Confederate currency was kept. They lock the doors with keys used by the cashier, who lived upstairs in the build ing when the house. was a bank. The clumsy old brass vault door key is made by hand and weighs a pound. When the Eatonton Bank was 110 longer used, George VV. Wardwell, a northener who located in Eatoi1ton before the war - bought the building for a home. Mrs. Tweedy and Miss Wardwell were born there. He bought the old building in 1869 from the Bank of the State of Georgia. The deeds are recorded in Putnam and .Chatham County Court Houses. There are on each side of the house where Mrs. Tweedy and Miss Wardwell played as small girls formal flower yards with flower beds in circles and triangles as when their father bought the old banking house. Where the front hall connects with the lower back hall large gray stones are used as step-downs. As Mrs. Tweedy shows visitors their home when they stepped down into the lower back hall she tells them: "A fortune teller told me once that money was hidden in the house under at the foot of the stairs." For a long time strange noises which they couldn't locate have been heard in the house. A friend of the family wrote to The London Scientific Research Authority telling of the noises. A reply asking if the weather, or a train which passes a block away, affected ·the noises, which they do not. No other suggestion has been made as to their cause. ---) + "" + (, _ WHAT WOULU YOU DO? This is the open season for annual dinners and luncheons. That is why, from my mail, I select the following letter: "Dear Mildred Seydell: Why is it that when a man has attained success he is thought fit for an after-dinner speech? Whether he has made success by selling or creating, if he has reached a stage where his name is considered good copy for the newspapers, if he makes his appearance at a dinner or a luncheon of any organízatíon, he is immediately called upon for a speech. . "I am one of those unfortunates. By nature I am a silent and timid man. Eyes staring at me ~ torture. To hear my own votee under
Ye středu,
dne 28. fijn~ ~$~6.
such conditions is agony, not only for me, but the others! "I am a self-made man, and, because I have started from the bottom and have made plenty of money and have a pretty good business or ganization, I am called upon on all public oc cassíons which I attend to tell the folks how I did it. "Well, I didn't do it by talk. I did it by hard work, concentration and enthusiasm for my job. "Under these circumstances, if you were called on to make an after-dinner speech, what would you do? (Signed) SILENT CAL, JR." Dear Cal: The other day I heard an after dinner talk which I advise you to learn and use on every occasion. Take my advice and I believe your troubleswíll soon be over. When you are called on, get up briskly. Using the voice or a teacher of the drama, recount · this story: "Once there was a little bird. He was very. very hungry. He flew here and yonder seeking food. And he came to a farm. Now the farmer's wife had put out a nice big bowl of hot soup .. It sat in the window cooling. "Ah!" exclaimed the little bird, 'what wonderful luck." "He perched on bhe edge of the bowl and he drank and he drank and he drank. He was so happy that he flew to a big tree nearby and began to sing. As he had eaten so sumptuously, he sang loud. "In fact, he sang so loud that the farmer's son heard him. The farmer's son got his gun. "He went to the tree where the bird was singing merrily. · ''He took aim. Bang! "He killed the poor little bird. "Now, ladles and gentlemen, the moral of this story"When you are full of soup - keep your mouth shut!" ---) + .,. • (..:._-. Caldwell, Texas. Dear Věstník Readers, I decided to write to the Věstník - letting you all know that I am still existing on this earth. It is a very long time since my last let ter was published. The letters are really scarce in the English section these days. However,. as many as there are, I enjoy reading them all. Although I don't get to read the Věstník until I always go home on week ends. I am sure most of you readers have forgotten me, so I :will tell you all a few facts about my self. I am a Czech girl nineteen years of age, five feet and one inch tall, and have finished high school more than two years ago. I am now working in a drug store here in Caldwell fdr almost a year and I like my job just fine. Since my last letter was published I have re ceived many nice letters and cards and hope that my pen pals will keep on writing to me. I must also tell you all that I have had thÉ1 pleasure of meeting some of them in person.' If there is anyone else, who would. like to cor respond with me, my address is, c. o. Siptak Drug Store, Caldwell, Texas.· I must be signing off for this time, so until next time I remain. Annie Mae Šefčík. ---)
. .,. .
{---
Texa~.. Dear Brothers and Sisters: In the meeting held October 13, the brothers and sisters agreed to hold a barbecue dinner on Sunday October 27. Ex servicemen who are members and their families will receive their dinner free of charge. This barbecue dinner is strictly for members only, but should you have visitors, bring them along. Fraternally yours, Vincent Chaloupka, Sec'y. Lodge llvězda Míru, No. 33, Bleiblerville,
---)
. "" .
(---
"What do you think of the latest news of the foreign situation, senators" inquired a re porter. "Don't bother me! I gotta get. to the radio and talk! 111 a crísís like this thel'e ls no time to think!"
·ve stfedu, dne 23. října
1946.
MLÁDÝM MAMINKÁM,
. Naše babičky tvrdívaly, že se nemluvňatům .nemá dovolit používání svalů na nohou a zá dech, dokud to neumějí sama - to znamená, dokud dítě neumí sedět a chodit bez cizí pomo ci. Dalším jejich omylem deí1ž dosud vládne u spousty rodičů a chův) byla domněnka, že sta víme-li děťátko na nožky v pNliš raném věku, pokřiví se mu do O nebo do X. Ve skutečnosti je tomu právě naopak: Cvikem sílí svaly i těch nejmladších nemluvňat. čím dříve budou po vzbuzována, aby jich užívala protahováním, pokrčováním a kopáním, tím dřive začnou cho dit, protože svaly budou utužené a schopné zdolat námahu. - Totéž platí o zádech. Rovná a vzpřímená záda ukazují na pevné svaly, kte ré podpírají páteř. Všechna nemluvňata, i ta nejslabší, by měla být povzbuzována, aby si u tužovala svalstvo na zádech cvičením v sedění a vzpřimování, i když to ještě sama nesvedou. Kdyby se byly o tohle pokusily naše babičky, mělo by dnes méně lidí záda a skleslá ramena. Všechny mimovolné cviky, které nemluvně provádí, vznikají z volnosti pohybu, kterou mu poskytujeme. Snažme se dítě přiměti lm kopá ni nožkama a mávání a třepání ručkama. Oble ček dítěte volíme proto co nejpohodlnější, aby mu nezabraňoval v pohybu. A hlavně, nebalí me robátko pevně do peřinky. Teď se mě jistě každá maminka zeptá, kdy vlastně má začít s gymnastikou nemluvněte. Odpověď zni: ve třech až čtyřech měsících. V tomto stáří začíná si ditě po prvé uvědomovat, že může používat svých údů, Začněte tím, že u chopíte děťátko pod ramínky a necháte je "hopsat," pokrčovat a natahovat nožky v ko- . linkách, ovšem nadlehčujete mu. Za chvíli se to začne dítěti líbit a bude vás samo nutit k pro váděni těchto evíků. Toto cvičení posiluje hlav ně svaly na nohou. Pro svalstvo na zádech je prospěšné cvičeni v sedání, o kterém. jsem vám již pověděla; ne bo uchopíte dítě za nožky v kotnících a druhou ruku mu položíte pod záda tak, aby tělíčko spočívalo na dlani a zápěstí. Pak upoutáte pozornost dítěte shora a tím je přinutíte, že po zvedne hlavičku a prohne se v zádech. Uvádím jen těchto několik nejprospěšnějších cvikfi a ujišťuji vás, manímky, že samy přijde te na nové a nové, jakmile jednou začnete se soustavným cvičením. A s výsledkem bude spo kojena matka i dítě. Marta.
SHLEDÁN( S RJEKOU.
Každý přístav zpívá svou symfonii, ale ne každý tutéž. Tady však nyní některé tóny v or chestru chybějí. Marně pátrám po dráždivém pachu nafty, po nasládlé vůní uhelného plynu, vůni mokrých lan. Stěžně neskřípou, jeí·ábyne rachotí, marně čekám, že zahujčí siréna, lodní stroje nebubnují. Mrtvo pro lačnící smysly. Prázdná plocha přístavu vrací slunci jeho pa prsky. Jen tu a tam nějaká bárka nebo motor ka nakrojí čisté zrcadlo vody. Na protější stra ně u hráze se opravuje a natírá velká loď. I těch racků zdá se být méně. Na první pohled jako by tu všechno bylo v pořádku, domy kolem stojí, mola vybíhají do
moře, hráze chrání přístav. Ale podívejme se lépe. Hned v přistavě je zřícená skupina domů, mola a ochranné hráze rozvalené a propadlé podminováním od Němců, Ze skladištních bu dov trčí železné kostry a kus od přístavu visí v pobořených loděnicích rezavějí lodě. Tak se mstili Němci na svém zoufalém útěku. Domy ve městě však pobořilo anglické bombardování. Přístav ještě dřímá. Ale za blokem domů na hlavní třídě slyšíte zvonění elektrické tramva je, houkání aut a autobusů. Tady už město ži je. Hlavními třídami proudí lidé, posedávají na chodnících před kavárnami. Tak jako za míru. Ve výkladech obchodů místy ještě nastavované skleněné tabulky, ale zboží dosti. Zboží se pro dává volně. Snad je méně peněz a proto menší koupěchtivost. Slaninu si koupíte volně za 500 okupačních lir (160 Kčs), ale na punčochy tady stojí dámy také ve frontě. Tfi moderní mrakodrapy (ten u přístavu má nápis "Tito") o dvanácti poschodích, jeden z nich na Sučaku, jako zázrakem pl'.'ežily bom bardování. Zato starých krásných domů leží v ssutínách dost. Slavobrány na Rjece ze dřeva, ale vkusné, jsou popsány charvátskými a ital skými nápisy: "Živela narodna vlast!" "Vi va l'tmione italo-slava!" a pod. Rjeka má dnes téměř úplně italsM;ý ráz, více než za Rakouska, ačkoli z více než'''ti'icet tisíc obyvatel města je dobrá polovina Charvátů. Za Rakouska byla Rjek:a nmohem větší. Italská politika ji přirdousila. Pětadvacet let svého panství využila Italie dúkladně k násilnému poitalštnění města. Italské jsou dosud uliční tabulky i nápisy obchodii - v některých se charvátsky ani nedomluvíte - italsky jsou o značeny stanice tramvaje. Každý může užívat ---) • .'k + (--volně charvátštiny nebo italštiny. Celkem zú Před čtyřmi lety. - Před čtyřmi lety, za hey stalo víc pl'i starém, jen úřední vyhlášky a ná drichiády, s mnoha sty českými vlastenci za pisy na vei'ejných a úř'ednich budovách jsou hynuli také tl'i vynlkajíci češti národohospo charvátsko-italské. dáři: dr. Eduard Fischer, pověřený tenkrát ve Však také nebylo poti'eba odstraňovat ital denim poštovní spořitelny a v minulých dnech štinu. Italsky lid na Rjece se přidal značnou .jmenovaný presidentem republiky guvernérem yětšinou spontánně k Jihoslovanské republice. poštovní spořitelny ln memoriam, dr. Václav Nyní se Jihoslovanů.m podai'ilo získat rjecký i Vaněk, náměstek vrchního ředitele Národní istrijský lid italského púvodu a poitalštěné vr banky v Praze, a Josef Clrýn, přednosta devíso stvy dů.vody hospodářskými a sociálními pro vé likvidace Národní banky. Náleželi mezi ty jednotu s Jugoslavlí. Všichni zlejší Slované a anonymní oběti, jejichž jména se dověděla ve většina Itahi jsou si vědomi, že hospodářsky řejnost teprve po měsících. Podobá se pravdě, mohou získat jen ve svazku s Jugoslavií. že důvodem jejich zatčeni byla účast v illegální Pl'o radostnější pohled sl dojdeme za R.iečl skupině, která pžípravovala reorganisaci ho nu. Na :i'.'íčce, která je dosud hranici mezi Char spodářského života po porážce okupantů, Ne vátskem a Rjekou, stoji lodi a vykládá ~e zboží boť už dlouho před zatčením se dr. Fischer na tržiště. Myslím, že se tu také intensivněji snažil jako nejbližší spolupracovník prvního pracuje. Pobořený most přes Rječinu se znovu guvernéra poštovní spo:i'.'ítelny dr. Karla Trap staví, nákladní auta dovážeji materiál, všude la, aby svěřený ústa v uchránil od.nežádoucích živé pracovní tempo. Ukážete cestovní pas, for zásahů okupantů, Také dr. Vaněk, který se po mální celní prohlídka a už jste po provisorním průpravě v průmyslu a peněžnictví vypracoval mostě v jiném světě. Ani písmenko italské ni na znamenitého odborníka, byl Němcům nepo kde, všechno jen charvátské. Obchody, hostin hodlný. A konečně stejně tak i přednosta Cl ce, hovor, vzhled ulic, ba i cigarety. Na tl'žišti rýn, který se po první světové válce súěastníl drůbež, maso, sýr, mléko, máslo, slanina, sa osvobozovacíchbojů na Slovensku a byl vyzna lám, ovoce, zelenina, med, vejce, všechno je menán československým válečným křížem. Je volné. Ovšern o něco dražší než v Českosloven nasnadě, že Němcúm byli odborníci tohoto dru sku podle úředních cen. Jen mouky, chleba a hu nepohodlní. Dnes po čtyřech letech od je cukru se nedostává. Není divu, že zboží UNRRA jich mučednické smrtí, kdy odborníci jsou ná Je v krámech volné. Nic však nesmíte na Rjelm rodu potřeba jako sůl zemi, je líto jejich násil pfonést. ného skonu dvojnásob. Sušak celkem dobře prošel válkou i revolucí, ---) + .,.. • (--ale přece jen je leckde vidět stopy střelby na prťíčelích domů. Ve městě pracují pod dozorem Býti vlastencem není jen zpívati vlastenecké čety německých zajatců. Kdysi snili, že tu bupísně a choditi na národní slavnosti nebo ově dou pany. . siti se odznaky a stužkami národních barev nýbrž zaříditi všecko své [ednánf tak, aby vlast Nad městem stále vévodi starý frankpanský a D.árod U,l~f m toM PtQspě,cll, (Kl~<um<;la.) ll:ra.d. 'l't:sat ~· památn1m pout:oi.m, ;ttost~lem váší
Strana 11.
VtlS'l'Nilt
Panny Marie, jíž zachránění námořníci obětuji obrazy svých lodí. Na Trsetu se prý zastavili andělé, když dum Matky Boži přenášeli ze Sva té země do italského Loreta. ---)
+ .,.. + (--UČITEL A ŽÁCI.
V protektorátních dobách vraceli jsme se všichni s citovou vroucnosti a láskou k starší české literatuře. A tehdy jsme z11ovu docenili spisovatele, na jehož práce mnozí z mladší ge nerace se dívali s jemným úsměškem: K. V. Raise, tklivého malíře drobných lidí, zasvěce ného znatele české lidové duše, přesvědčeného zastánce i obhájce zapadlých vlastenců, uměl ce, který pfodevším starým českým kantoriim postavil pomník kovu trvalejší. Když jsme s ustrnutím viděli, s jak dravou i záludnou a potměšilou útočností německý správní režim podniká generální útok na če slwu školu ve všech jejích stupních, chápali jsme po letech znovu ralsovský a jiráskovský typ českého učitele let buditelských a citili jsme, jak je absolutně nutné, aby pro všecky <'.:asy v národě tak ohl'oženém, jako je národ náš, učitel i ten nejpokrokovější a nejmoder nější zachovar ve svém postoji k národu a k žákum vztah, ktel'ý tak skvěle popsala Božena Němcová v svém nesmrtelném Panu učiteli,· vztah horoucí lásky. A za války s pohnutím. jsme četli i staromileckou knihu pelhřimov ského kněze Vaflka, který zahynul v koncen tračním tábofo, jeho kfomešnickou idylu. Na krásné samotě. I v jeho starém kantoru Za hálkovi našli jsme zalíbení. Všimli jsme si zkrátka pozorněji citové složky, která musí ur čovat poměr mezi žákem a učitelem i v nové době co nejvýrazněji, citové složky, jež úřadu učitelskému dává kněžské posvěceni a poslání, uvědomili jsme si, že náš učitel nesmí být ni kdy "úi'adou" nebo živnostníkem a řemeslní kem, že musí být nositelem pochodně, udržova telem bhflů, pilířem .tradice. A šli jsme do me- . moárů nejlepších českých lidí. Pozorovali jsme, s jakou citovou horoucností hovořili o četných svých učitelích i profesorech. A toužili jsme po vzorné antologii, která by souhrnně sebrala nejpříznačnější tyto zmínky a která by celému národu ukázala, čím mu byl učitel .i profesor, neztratil-li pravý vztah k národu i k žákům. Není lehké takový vztah najít a vytvořit. Nejvyšší typ školy tomuto vztahu nenaučí, stej ně jako vysoká politická škola sama o sobě ne ní zárukou velkovýroby Karlů Havlíčků Bo rovských a stejně jak:o vysoká škola umění dra matického nám nezaručí pouhou svou existenci produkci E. Vojanů a M. Hubnerových. Je tře ba, aby naši mladí učitelé a profesoři viděli na ústavech, kde učí, mezi svými staršími kolegy co nejvíc učitelú pí·íkladných, poněvadž jen ži vý vzor může dát podnět k nápodobě a poně vadž jen živými vzory a živými příklady učite lí.\ vzorných lze učitelské povoláni znovu po světit znaky buditelského nůsionářství. Učitel musí mít opravdu rád své povolání, vždyť hlavním úkolem jeho úřadu je, aby i vši clmi jeho žáci svá povolání z plna srdce milo vali. Učitel nesmí být ministrantem jedné stra ny, služebníkem jeciné třídy, papouškem jedné ideologie. Musí mít páteř, aby i žáci· byli pova hově pevní. Musí vychovávat nejen intelekt svých svěřencť!,ale především jejich ~it a cha rakter. V Komenského národě úlehlovské tra dice všechny tyto věci měly by být jasnou sa mozřejmostí. Vracím se k myšlence antologie: český uči tel ve vzpomínkách svých žákfi. Přemýšlejte o ní, páni vydavatelé a nakladatelé, je ji třeba víc než si myslíme. · Jiři Zhor. ---) + or. • , _ IUišťálo:vé těžítko s ob.ázkem Prahy na . pa-: mátku. Předsednictvo ústředního národního výboru hlavního města Prahy, rozhodlo se· vě~ 'novati všem de1egátfim,kteří z ciziny přijedou na mezinárodní studentský Congressus 1946, ki'išťálové těžítko s motivem Prahy. Tento dá rek bude na pracovních stolech v cizině připo mínat Československo a vykoná, svoje sbližuji ci poslání, které má v programu českosloven ské mládí.,·soustředěné na studentsk;ém sjezdu :V: };llll,Z§!,
Strana 14.
VISTldK!
Ve středu, ch,e 23. řijna · 194.6.
Fort Worth, Texas. mluvit. Velr:1i přátelsky se k, nám i ostatním. Koná kus politického i jejich pomocníků za útoč chovaly take delegace novozeland~ , . .. . . . , Míli krajané! nou vůl.ku. Presidentovo myšleni ská a kanadská. Naší zahraniční apostolatu. Je iok od znarodnova- vyzrálo k velikému klidu a vyrov Je tomu již. rok, co [sem posled ně psala do našeho Věstnilrn a ne politice pú,ide nyní O to, aby do- cích dekrétú. Dnes ukazujeme na na1iosti, jakou dává velká zkuše myslela jsem, že budu ještě někdy sáhla uspokojivého fošení, jež by výrobky znárodnělého prúmyslu a nost. Kdo se dívá s výše, vidí dalevvyr;lývalo z lrnncepce národního vyvážíme je do ciziny. President je psát, no ale tu mne máte. Přícházím vamoznámit, že bu státu, to zmunená poctivě pokračo- pln dúvěry ve vývoj našeho národ ---o--Jntervicw s Janem Masai·ykem deme pořádat zvláštní program v vat v nastonpené politice, jež je dá- ního státu. Velmi oce11uje, že jsme Sokolovně v neděli dne 27. řifna. na heslem spoj,enect.ví se Sovětsl~ým s tou myšlenkou národního státu ,Praha. (ČTKJ - Svobodné novi Začáltek ve 4 hodiny odpoledne. svazem a clotkých vztahú k 21á- prorazili jalrn s princi;::em. Presi ny pi'i11esly inerview Jitky Lohno Nemám úplný program po ruce, te padním spojencúm. T.aková politika dent vysoce ho. dnotí výsledek .no vé s Janem Masarykem, který pro dy vám jen částečně naznačím, co jest určována trvalými zájmy re- rimberského procesu. Pfos jeho ne l1lásil toto: "Za týden nebo za 10 publiky a jen ona múže vést ke dostatl-:y nepřehlíží velký prfocip dní už budu zase pusobit v New budete mít k očekávání. kladným výsledkiun, a to tím spí-1 osobní zodpověd.1.1ost·1·· politikú i mi.: Yorku. Ubezpečuji Vás - usmívá Sokoli.. a sokolíce i dorost nám se Masaryk unavenýma očima še. že v mezinárodní situaci je pi·e·-·- ... _ . ··- ... . . _ přednesou něco z jejich umění, ne že bych skoro raději zústal zde do ce jen naděje na vyjasnění. NONAT jen cvičení, 'ale i český zpěv a ja ---o--ma. než.. abych byl or;ět nemilosrdkousi frašku na jevišti. Jistě se s Nonat domácí prostředek od ně vystav·en v příštích dnech mno Denník Práce o projevech presi chutí zasmějete. Pak nám děti před !'oku 1899. Léčivá mast dlouho~ do- l1ým těm banketúm" denta Beneše. nesou nějaké básničky. Budeme ---·- -· · - ·- -Praha. <ČTK>. - Pražsl(ý den bu osvědčená pro zmírnění bolesti míti i řečníka a hudbu. Zkrátka pl'ijďte všichni a litovat jistě nebu nik Práce komentuje cesty presi zaviněnych poraněním od hfobíku. II dete. Pobavíte a zasmějete se a to denta dr. Eduarda Beneše a j,aho dřevěné ti'ísky, uškrábnuti na drávšechno zdarma. neb vstup jest od projevy o velkých politických. hi tu, bolestem od revmatismu, atd poledne volný. Večer .pak bude zá storických '' a sociálních souvislo Mějte tubičku Nonatu stále pohooCNí LÉKAŘ bava jako obyčejně, při hudbě "Joe stech. Denní Práce píše: "President tově, přijde vhoc'l každému členu rodiny. . . ě pr1pravene. je pln víry a proto umí víru sdílet Milana" orchestry. Bryle spravn o hladové a žíznivé bude též po čas dle úmluvy. staráno, jen prosíme ty naše ho spodyňky, aby nám nějaké to pe Úřadovna 3248 - Res. 2687 čivo a okurky do kuchyně donesly. 513-17 Professional Bldg. Nerada to pečivo ptám, neb vím Cena Nonat poštou 55c a $1.05 · /' podle sebe, že nemá nikdo toho TEMPLE,TEXAS R. C. MILLER & CO., cukru nazbyt, melas, vlastně syrop AUadena, ·"~.;;.~;!:ft není k dostání a med tak hrozně -~~--~-'"·¥-·---····· drahý, ale tak aspoň něco, podle • bolestmi hlavy možnosti. Za každou maličkost vám budeme vděčnými. • zkaženým žaludkem Děvčátka a maminky vytáhněte • plyny a nadýmáním kdesi z truhlice zase [ednou ty va • ztrátou spánku še kroje a pěkně se do nich napa rád'te, • nezáživností Zveme všechny krajany odsud i • nervosou z okolí. aby se zase. jednou pl'ijeli zaviněnými s námi pobavit a těším se na shle danou se všemi starými i novými funkcionální známými. zácpou? kterou uspořádá Aloisie Bečán.
I
D r. Th os.. "· D e Laney v.
•
t
I
Vzpomínková Oslava 28. řijna .....
e
-0---
Zemědělské listy o výsledku paříž ské konference. Praha. (ČTK). - Vladimír Kli meš v nedělním úvodníku .zeměděl ských novin píše o výsledcích pa řížské konference, že -tyto výsledky jsou celkem slušné. Uvádí toto: "By li jsme pravděpodobně jedinou de legací, jejíž návrhy po případných modifikacích byly v komisích při jímány jednomyslně. Z výsledků nejdůležitější jest pro nás uznání národního rázu republiky. Význam né jest dále prosazení zákazu re visionismu a restituce právních po měrů, změněných vídeňskou arbí tráží. Nikoliv bezvýznamným úspě eem jest :i;:l'ipojenífrí obcí na pra vém břehu Dunaje u Bratislavy. Pokud jde o odsun Maďarů, není důvodů příliš věšet hlavu. Věděli jsme předem, že právo na odsun nám nebude přiznáno lehko. Již ti'i týdny po návratu košické itlády. vy slovily se Spojené státy proti němu. V Postupimi se přes všechny naše snahy o odsunu Mad'arů nejedna lo. Západní mocností dívali se to tiž na Maďarsko . jinak než na Ně mecko již z prostého důvodu, že v Německu zanikla jakákoliv autori ta, kdežto v Mad-'arsku se vytvořila nová vláda. Na mírové konferenci pak bylo jasno. že zejména záporné stanovisko Spojených států bude se těžko překonávat a že i v případě, kdyby požadavek prošel v komisi a potom i v plenu, narazil by nepo ehybně na veto v radě čtyř. Proto čs. delegace přístoupíla na řešení navržené subkomisí. Pl'i jednání se ukázalo. že se těšíme dobré pověsti. O podpoře Sovětského svazu a · slo vanských států netřeba snad ani
Opatřte si Dra. Petra časem vy. zkoušené Hohoko, Jest více neš počisťovací ·prostředek, jest té~ žn. ludeční činnost povzbuzující lék, složený z 18 přírody vlastních Iě ěehných kořínků, · bylin a rostlin. Hoboko přimčje sleni vělš střeva k činnosti a pomáhá jim jemně a hlad, ee odstraniti váznoucí odpadky; pomáhá vypu diti plyn zácpy II poskytuje :'ín· ludku onen •kvělý pocit t.,pla, Chcete-lí (u(IČt znati roz h .:>Š Št'astné úle, vv od trampot \ zi:icpy a zaroven uleviti s v é mu ž11lu<lkn, obsrnrejte si lioboko tlnes Pozor: Užívejte 11ouze jnk předepsáno.
.
Nemílžete·li ho koupiti vo va•cm sou• acd:ství pošlete ~i pro. nnši 0seznamovn• cl" nabidku Hohol«> a obdržíte co-
AJ U( 60c hodnotu-.
zkušebních láhví
Dra. Petra Léčlvý Olej Liniment - pro· střcdek proti hnis.,ní-přináší rychlou ťllevu od revmatických n nouralgických bulesti, svalových bolestí· znd, ztuhlých nebo bolavých svalu, nnmoženin nebo vymknuUn. Dra. Pntrn Magolo-nlka!lnický l?rostfo, dek-přin.,ši úlevu od jistých docnsných 'iuludučních ncpořádkil, Jnko znžívncí po, ru.,hy .r,řivoděné přebytkem kyseliny a pl.len! záhy.
I o~šM:-ie:;o.:;o-; I I I I II
"zvláštní nabídky"-Nyní
O
Přiložen Jest $1.00, Poi:ileto mně poiltou vyplacené pravidelnou 11 unc $ t.00 láhev Hoboko a co dod;;tuk 60,: hodnoty zku~ební lúhve každého, Léi:lvého Ofoje a Mnr,olo. O C,O,D. (p(1plntek připočtěn),
j
J~<'ino.•••
j
Adresa
I
Po>ltovní úřadovna
I I
__ ,.___
II
I I
L!~~~!!..:·~~~~ca;__i
řádem Stefánik čis.. 142 S. P. J. S. T. V HOUSTON, TEXAS v řádové síni (Cottage Grove)
Začátek přesně ve 3 hod.. odpoledne POŘAD
SESTÁVATI BUDE:
Uvítací a pietní řeči: Starosta Sokola Housto11 a župní 11áěel ník bl'. Jos. Kos, spolu se župním starostou br. Ben Převrátilem z Dallas, Texas. Následovati budou: tělocvičná, hudební, pěvecká.a taneční čísla, která nám předvedou bratři a sestry Sokola Houston, a přední populámí síly. Ukázku vrcholového výcviku na bracllech předvedou bratři Sokola Žižka z Dallas. Program ukončen bude jednoaktovou diva<lelní hrou "ŽALUJI" (Válka prokleta), kterou zvláště k této oslavě upravil Franta Vavrik.
j
Po skoilčení slavnosti1ího
I I I
PODNIK TENTO BUDIŽ DOSTAVENÍČKEM: PRO VŠECHNY UPŘIMNÉ CECHOSLOVÁKY.
OR. PETER FAHRNEY & sn111c rn I 3 Dept. 811-3
2501Wttshht<Jlo11 l31vd.,Ch!a.:tqo12,m.
SPOLEČNĚ S v
v neděli dne 27. října
.
li'\ 11'\ !l'll U V l!.l M .J;;.n
Tělocvičná Jednota Sokol Houston
•
pořadu následovati bude lidová veselice při sokolské hudbě. Vstupenky v předprodeji u všech členů Sokola a v řádové síni,
Zve vás Sokol Houston a řád Štefánik.
Ve středu,
dne
23-. října 1D46.
V:i!:STNfit
v
dakce •;Nové ženy" nabídne Věře místo sociální referentky ve svém listě. Věra tuto nabídku přijme a . · • · •1 . l d Jde poctívě za svym ci em, roz 10 Emilie Nezmarová po smrti své- nula vniknout všude tam, kde žena ho manžela ocitá se na ulici bez zápolí o svou existenci. V přestroprostředku, neboť dlouhá choroba jení za chudou služebnou jde do manželova pohltila všechen ma.je-I zi:,::·os~e~·dkovatelny . práj·e. aby se tek. Více však nežli chudoba trá í ! zdn__nllve sama uchaz~l~ o n~jakou , . . .. • • ~ · službu a zde se prave setká s Epaní Emilii JeJ1 opuštěnost - Je mílíí Nezmarovou, aby. se s ní již bezdětná. Boje o živobytí se paní nikdy nerozešla. Souběžně s osudem Emilie neleká. ona se už umí se Věřiným jde osud jejího bratrance vótem rvát, vždyť se již jednou Lva, Bonáska! Jc to ještě mladý vypracovala z chudé prodavačky na pán: a}e zato obávaný kri:!k, který • . • , •. • , neváhá roztrhat na kousíčky kdemajitelktt velmí pěkného čínžáku. jakého autora. režiséra i herce, vyA paní Emilie se odhodlaně vrhne cházs]e ne ze zcela pochybného do boje o existenci. Za krátko ji vi- předpokladu. že Jen neúprosnou krí díme prodávat po restauracích a .tíkou lze vyštvat umělce k lepším vinárnách kandované ovoce vlast- výkonům. Tohoto pána nemá nikdo ni výroby. Všude .Ji rádi vidí, tu či- rád, ani strýc Rezeda, ani doktor st'oučkou a usměvavou paní. Jen Zeman, a kde mohou. dají mu na několik konkurentů na ni zle žehrá Ievo, jak ho podceňují. Věra ho a na udání jednoho z nich je za- však bere v ochranu. neboť věří, že tčena, jelikož obchoduje bez úřed- Bonásek má tvůrčí talent. Ostatně niho povoleni. Paní Emilie je opět ženy mají pro takové věci mnohem bez živobytí a rozhodne se, že půjde jasnější postřeh nežl] muži. A nasloužit, ale jen do· rodiny, kde je [de se ještě jedna žena, jež věří v více děti. Věra Kalinová fo mladíč- Bonáskovy schopnosti a ta mu to ká spisovatelka, jež prvním svým řekne do očí: "Věl'im, že byste byl románem "Jedna z milionu" naráz schopen sám něco kloudného vytvozvítězí. nebot' jmenované dílo do- Nt!" Takto s Bonáskem ještě nikdo stalo první cenu v románové soutě- nemluvil! Všichni do něho f·ezali ži. Největší snad radost z toho má a on fozal do nich! Ale konečně mu její pěstoun, poručník a strýc - někdo věfl a tezi někdo má takové zámožný továrník Rezeda, starý krá1,11é neodolatelné oči! A teď Bomládenec, jenž by byl ochoten spl- násek ukáže všem, že tu duvěru zanit každé přání, které by vyčetl v sluhujc a že dovede nejen kritisoočích své roztomilé netefo. Věra vat a boNt, ale i tvol'it! A dokáže Kalinová si opravdu nemftže stěžo- to opravdu! Věi·a Po mnoha dovat. že by se k ni osud zachoval ne- brodružstvi. zaž.itých po boku paní vlídně. I "chlapce" má, jakých ne- Emilie, vrací se s ní 'do domu své ni nadbytek. Je to doktor práv Mi- ho strýce, který se zuby nehty brá..: rek Zeman. milý, milující a elo- ní proti tak velikému "přírů.stku" gantní gentleman. A pfos to Věra do rodiny, ale svůj boj prohrává. A často zesmutněla. Ztratila rodiče, k dovršení j,eho neštěstí zamane si když, ji bylo pě let. Tatínka jí na~ paní Emilie, že vyléčí Rezedu.v réu hradil jistě starostlivý strýc, ale matism. Rezeda se zuřivě brání o maminku jí .pfoce nikdo nahradit zdravovacim zákrokům paní Emilie, nemohl. A tyto dvě ženy - z nichž dokonce ve své bezradnosti uteče se jedna věčně touží po dcefl a druhá k "šílenství", rozbije na padrť krás po mamince - svede osud dohro- né zafizení svého bytu. Doufá, že mady. Stane se to totiž takto: Re- paní Emme uteče z domu, ale paní
Ceský film
"Jedna z milionu"
ží-
Strana 15.
Emilie likviduje krátce jehb suření lie nadále setrvala po boku Věřině. tím, že na něho vylije několik kon- A zdá se, že i pan Rezeda je ve své vi ledové vody. Pan Rez.eda denní- duši rád, neboť koneč1:ě 1:ašel své ť • k 't . , . , ho komandanta. - Tovar111ka,Mar 1;11e apr uíuíe, parn Emihe sůstá- ., tin Rezedu hraje Theodor Pištěk, va nadále v jeho domě jako starost- Emilii Nezmarovou hraje Nedošín Iívá máť Věi'ina, ba dokonce i "[a- ská. . ko tchýně", nebot' doktor Zeman _ ---·-po.žá~~ ji o ruku Věřmu, doprovázeJe zadost prosbou, aby paní Emi-,. 1--: _ e C
I DR• N.. 8 M.
PR!VNfit
I
1
Barbecue sandviče, Pivo, Domáci Chili, Káva a Studené nápoje
Kilnar's Barbecue Drive Inn Slušné misto pro úctyhodné lidi. 5802 North l\fain St. Phone. 2.:.0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)
·.E5;;;;~5555555~55~~~~~~~~~~~~~~~!!!!!'
LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. BOŽKA, ředitel Vyhotoví abstrakty, vlastnické právo, ")'ffzuje majetkové poj~tění. iJfadovna nad Peoples State Bank Telefon do 1'.ifadovnyčis. 5, do res. 63 HALL£'l'TSVILLE,TEXAS
(dz-c)
,,.
ZA řádu
Pokrok
RADY! CENA:
soc
r,\dejte ve ·~vé lékárně a kde nemajl, neváhejte a pošlete pro láhev neb vfce pNmo na dolejšl adresu.
HOUSTON, TEX.AS Telefon residence: Lehigh 974!1 Telefon úřadovny: Preston. 2553
~ , Pohrebn1 ředitel Člen fl.1:.J.S.T. - Telefon 3.606 118 N. Filth st., - Temple, Tes. ,
Gt LAHODN't o PfJSOBIV'f @ DJ1:TI JEJ MAJ1
f,
lleský Lékaf a OperAtér 711 Medical Arts Building
·· -SPRÁVNĚ VYKONANA. POHŘEBNÍ SLUŽBA. V hodině žalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebnl ú stav pohotový k sympatickému vyřízeni nezbytných jednotUvo stí a k yYpra..venldojemného po. hřbu. · Levné ceny jsou naši zásadou.
Viak víte, jak to chodI • • • Vybl5hnouz teplé miatnost1 do studena, uhřejí se a hned je z toho rýma, nastuzeni a ka§el. Uieti'fte peněz, strachu i starostí, když budete miti po ruce
BALSÁM PROTI KAŠLI
Dr~ 'Chas. Jo HoHub
Vyřizuje veškerě 1oudnl záleiitoatt. Úřadovna: 936 Bankers Mort gage Building, přes ullei na proti Kress budově. HOUSTON, TEXAS
Chraňte zdraví svých dětí SEVERŮV
Zubní Léka.f Úřadovna nad Canada's Drug co. BRYAN, •U• ftXAI
C& Ht CllERNOSKÝ.
EDWARD PACE
NUTT
27. října .. .. • 3. listopadu •
ouston . . . - Nesvadba
. . - -
J. R. Bača
VSTUPNF.::MUŽI I DÁMY 75c Taz Included O zákusky a občerstveni návštěvnikll jest výborem náležitě postaráno. Zábavní Výbor. 1140.. ltOBBIE ST.
Na. doptáni: 20th and North Main.
V 20256
Strana. ltr.
:VISTNiB;
Ve středu; .dne 23, fijna . . 1946.
k· A'llftlmau4'ftl"J Hlasování čs. delegace na. :mirové PAIXfoaJ"t& v £111n, ., V&. v vu konferenci · ·· • . Ma}y' Oznamovatel I Praha. (ČTK). - Pařížský do~ip'I·· bil' k chařka (muž neb mi'tžen:;Ji:~o::ebitt m~ažele b t k k P1~c~ v ~ahradě~ · P kn~ Y ob~vam. Pište, na; - Jernm; ~ ~1~:1man0 iiirst T Na. tiona~43_~~) u ng, a as, exas íJ;Jll!IF" Sazenice: - Mrazuvzdorné zelové Charleston Kakefield a Flat Dutch a broeollí, 300 - $1.00: 1000 - $2.50, cauliflower early snow ball 100 _ 50c. Poštou vyplaceně a za uspokojeni ručíme. - Waco Plant Gardens, 1426 Connor, Waco, Texas. (43-44p) .. j P dá se ~ Dzma._ na prode • - _ro džína za vyhodných podmínek ve Woodbury, Hill County, .Pište na Supreme Lodge SPJST., FayetteV~.! Texas. <Sl-dz.) ~ SAZENICE mrazuvzdomé , ze. lové kulaté a šp,ičaté hlávky. Salát hlávkový Iceberg a Prize Head; Broccoli, 300 - $1.00, 1000 - $2.50. Cauliflower Early snowball 100 za 50c.. Poštu platíme. Objednávky odesiláme obratem pošty a za uspokojeni ručíme. - Early Plant Farm, 1111 so 9 st., Waco, Texas. (42-43p) ------------·-ífJlr. llledá se - ryntýř z polovice, 40 akrfi pole, pozemek mttskitový, dobrý a čistý, žádný Johnsongrass ani kokrbel, mfiže se obdělávat s traktorem nebo mulami. Hlaste se Štěpán Janota, Rt. 1, Gonzales, Texas. (42-45p) 1
••
•
,
ě
•
:Pavel Tigrid o pařížsM kon.ferenell VOLB_:1 ~~.JANA., . . · .·· z Austínu prichaz1 zpráva, že tam Praha. (ČTK). - Pavel. Tigrid .vl dne 17. října ve volbách místní unipražské Lidové demokracii píše o versitni odbočky Amerického Sdru sovatel Andrě Simone píše v Rudem pařížské konferenci toto: "V rozlc- žení Universitních Profesoru znáPrávu o rovnoprávnosti skutečné a žení sil na konferenci jsme se octli mý krajan Dr. Ed. Míček, profesor mechanické. Píše toto: "Posuďte na ne naši zásluhou nebo vinou v po- slovanských jazyk~, byl zvolen míči straně bylo právo a zda naše de. . • . ., stopředsedou odbočky. legace hlasovala podle zásady de-1 stavem ,Jez. nás nutilo hrat s vel-. Dr. Míček působí na universitě mokracie a spravedlnosti. Hlasovala mocemi velmocenskou hru. Národu t dvacet let. Jeho zvolení bylo jedno pro zákaz jakékoliv fašistické čin- s takovou tradicí jako je naše, slu-1 myslné, Texaská státní universita nosti v riově Italii. Návrh tento byl lépe zastávati nějakou věc pro má jednu i největších odboček propodán Polskem a Ukrajinou. Byl její správnost než být začleněn dol řesorského sdružení. V zimním bě odmítnut. Na!!e delegace nlasova~a kteréhokoliv bloku hlasuííeího -po-jhu studuje na ní přes sedmnáct ti pro všechny volby na terstském u- dle toho, jak se k projednávané o- i sic studentů, zemi tři měsíce po podpisu mírové tázce staví blok druhý. že tato poli- 1 -. --o-smlouvy s Italii. Konference tento tika se v Paříži tak manifestačně/ Praha. (CTI{). V ~obotu 19. návrh odmítla. českosloyenská de- projevila, jest vinou Západu i Vý-1 Njn~ bude zahájena pravidelná le legace hlasovala, aby všechna za- chodu. Pokud jde O mírovou smlou-j tec}':a doprava na trati Praha-Kohraniční vojska opustila terstské vu s Maďarskem, možno výsledek· daň-oslo. území do 30 dnů po podpisu mírové pokládat za úspěšný. Od chvíle, kdy 11· -·----···········-···· -· . -·····---smlouvy. Návrh ten byl od:11-itnut. se našim zástupcům v Pai'íži nepo-1 - ' ......,,_ Naše delegace byla proti neůměrně dařilo prosadit /pojetí transferu I pravomoci guvernéra terstského ú- lviaďarfi do návrhu mirové smlouvy UC zemi. Návrh byl odmítnut. Naše de- bylo jasné že nemáme naděje n~ - ČEŠTÍ PRÁVNÍCI~ legace hlasovala proto, aby smirči prosazeni tohoto požadavku. Nebý i'izení ve sporech vyplývaji~i ze ti neopovědně optimisetických předVyřizují všechny pl'ávnické smlouvy pr~vedli zástupci č_tyr vel- povědi některých členu naši dele-1 záležitosti, před všemi moci v .ftime a ne na mezinarodnim gace a rťlžově naladěného úfodniho I soudy státu Texas. soudu v Haagu. Tento soud! ~aagu zpravodajství z Pai·iže, naše veNij-j El Campo by musel nejprve poslat vysetruj~i nost by nebyla oče!{ávala Jiného j Ga'llado & East Bernadr komiSi do Italie. Naproti tomu z - výsledku." stupci velmoci na mistě by rozho~ li rych:eJ,l. Návrh byl zamítnut. Pr hlasovam o 3:1irové smlouvě sy Ru: munskem nase delegace se pridrž1 demokratických zásad, které zastávala při hlasování o mírové smlou vě s Italli. -oČESKÝ FILM ší
I Duckett ..
1
"Harmonika"
HOUSTON, v síni Štefánik v so botu 26. října, o 7:00 hod. večer. Hlavni úřadovna SPJST. ve Fayet teville. Tex., má džinu k prodeji ve CROSBY, v neděli 27. řijna, o 3 ho dinách odpoledne. Woodbury, Hill County. Výhodné podmínky· prodejní i platební. Pište na: Supreme Lodge SPJST., Fa yetteville, Texas. (31-dz.) NOVÝ ČESKÝ FILM
iN"" Hledáte džinu ke koupi? -
Hledám spolehlivou ženu neb děvče k opatrováni malého děvčát ka. Byt, strava a služné. Úklid do mácnosti a prani odpadá,' protože máme služku černošku. Musi být dobrého zdrav! a vyžaduje se odpo1·učeni. Pište na: - Jack Womack, 430 Cole St., Corpus Christl, Texas, neb telefonujte: 23088 Collect. (40-43c) fiflfl"
~ Hledá se: - zkušená kuchařka pro rodinu. Sto dolarfi měsičně, světnice a strava. Hlaste se: - Mrs. Charles V. Campell, 5300 Dedooche, ~llas 9, Texas. (42-43p) Szenice: - zelové, Charleston, WakeHeld a Copenhagen Market; New York hlávkový salát a Broc coli, 300-$1.00, 1000-$2.50, Květák (Cauliflower) 100-50c, 500-$2.00, poštou vyplacel'l.ě. Přesná dodávka a uspokojení zaručeno. - Jewell Plant Farm, Mal't, Tex. (42-43p)
':gt/ff"
DR. FRANK KENT Obnovil svoji praksi Očí, Uši, Nosu a Chřtánu BRÝLE NavštiVi: HALLETTSVILLE, 29. ŘÍJNA Bl'iliský generální pl'okurátol' na vštivil Prahu. :Praha. (ČTK). - Podle zprávy Práva lidu př11etěl do Prahy la bouristický ministr generální pro kurátor Eveln Jones v zastoupeni britského ministra Shawcrosse. Zú častni se sjezdu oociálně·demokra tických právníkii.
D k -m·,
ett
-----·-··-·-·-·-··----·-----r Saturday Night, Oe
26
8:00 P. M.
SOKOL HALL, DALLAS Joe Maca Orchestra Admission: 50c Pea- Person EVERYONE WELCOME
"Jedna z milionu"
PLENTY OF REFRESHMENTS
.
I
V sobotu Večer Tanec I . V SOKOLOVNĚ V DALLAS Veselohra, l! hlavn,í.ch úlohách: Nedošínská, P~k, Ferbasová, černý, Pešek a jiní.
'1
v sobotu dne 26. října I V 8:00 HODIN
··
Hudba: Joe Máca Vstupné: 50c osoba
PALLAS, v Sokolovně, ve čtvrtek 24. října, o 8 hod. večer. smNER, ve ětvrtek 31. řijna, o · 7 a 9 hodinách večer.
SRDEČNĚ VÁS ZVEME ..;,.·~~~~..-..o~~,,
.... ~~>
...... t~•\
....... )....
0 ..
0,...o81if1Hl911H.