e !Entered as second ROŮNÍK (VOL.) XX.XIV.
class
mall matter, January 3rd, 1933 at
w "!st.
WEST, TEXAS, ve středu,
TAX'lts.
under
tbP Act
or Congress of August, 24th. 1922.
(Wednesday) 30. října (October) 1946.
ČÍSLO 44.
SPOJENÉ STÁTY EVROPSKÉ~
K
DYŽ V ÚNORU letošního roku Win
ston Churchill pronesl svoji řeč veFul ton u, všichni bylí nepříjemně překvapeni, že velký britský válečný vůdce, který se tolik zasloužil o spojenectví brítsko-sovětské, staví se několik málo měsicú po skončení války na stanovisko vysloveně protisovětské; neboť jen v tomto smyslu bylo možno jeho řultonskou řeč chápat, a byla tak také pojata v Sovětském svazu, jehož jménem tehdy na Churchillovu yýzvu odpověděl sám Stalin. Zajisté překvape ní ještě větší musela všude způsobit nedávná Churchillova řeč v Curychu. Tam se Churchill vyslovil pro vytvoření jakési evropské federace, pro jakousi organisaci "spojených států evrop ských." Je sice pravda, že fold, že by bylo vše chno v pořádku, kdyby k ní přistoupil i Sovět ský svaz, ale celá jeho řeč jasně prokazovala, že má na mysli vytvořeni evropské federace bez sovětské účasti. To pak nejlépe potvrdila sku tečnost, že se vyslovil pro to, aby ''Spojené ev ropské státy" byly vedeny Francií spolu s Ně. meckem. Jistě musí vice než zarazit, když se na mezinárodní scéně objevuje Churchill v úloze protagonisty rrancouzsko-německéno dorozu mění a francouzsko - německé spolupráce. Churchill od mladých let byl horlivým zastán cem spolupráce brítsko-řrnncouzské, a to právě proto, že v ní právem viděl užitečný nástroj proti pangermánské výbojnosti. Za minulé vál ky bylo nesporně jedním z největších státni ckých Churchillových, když se v týž den, kdy Sovětský svaz byl napaden Německem, vy slovil pro spojenectví britsko-sovětské, a tak jedním úderem rozbil všechny německé nadě je, že by útok na Sovětský svaz mohl usnadnit nějaký kompromisní mír s Anglii, jak se měl o to pokusit ve svém dobrodružném leteckém po slání Hitlerův náměstek Rudolf Hess. Pojednou týž Churchill hlásá potřebu spolupráce rran couzsko-německé. A hlásá to, sotva uplynul je den rok od té doby, co se·horlivému úsilí všech spojenců podařilo zdolat strašnou výbojnost německého imperialismu. A vyslovuje se pro ni v době, kdy se Francii, která od Bismarcka vždy byla první na ráně pfl německé výbojnosti, kte rá strašně vykrvácela za první světové války a která tak straněně trpěla ve válce minulé, kdy se právě této Francii upírá právo, aby se proti novému německému útoku zajistila v Porýní. Lze sotva pochybovati o tom, že curyšské ná vrhy Churchillovy jsou sotva uskuteénttaíny. Francouzské veřené mínění vyslovilo se o nich s jednomyslnou odmítavostí. Ale i kdyby nebylo tohoto řrancouzského odporu, nelze dobře vi dět, jak by se tyto plány daly provést. Přede vším jiných třeba položit tutéž otázku, která se kladla, kdykoli se mluvilo o "spojených stá tech evropských" nebo o evropské federaci, to tiž: co jest Evropa? Propagátor evropské unie Coudenhove-Calerghi odpovídal, že Evropou třeba rozumět všechny evropské státy kromě Velké Brítaníe a Sovětského svazu. Takto pojí maná Evropa neznamená ovšem nic jiného, nežli zajistiti bezpečnou cestu německému náčínů
Hubert Ripka. rodu k naprostému ovládnutí této Evropy, Na tom by se nic nezměnilo, 1 kdyby došlo k doro zumění a spolupráci trancouzskc-německé, a to prostě proto, že mocenský potenciál něme cký je nesporně daleko větší než francouzský. Rozumí-li se nebo chce-li 8e rozumět Evro pou společenství národu, jejichž kultura kotví v tradici antické a křest'unské, pak je samo zřejmo, nebo mělo by být samosřejmo, že k ní patří jak Velká Britanie, tak sovětské Rusko. Na to se rádo zapomíná, že ruská kultura, kte rá dává ráz celému Sovětskému svazu, vychází ze stejných kořenu antické a křest'anské civili sace, jako kultura západní. Jsou jistě značné rozdíly mezi tradicí i'í1nskou a tradicí byzant skou, ale nejhlubší základy jsou oběma 8poleč né. Dlužno také mít na mysli tu závažnou sku tečnost, že je-li oficiální sovětská ideologie za ložena na koncepci marxístlcké ti když ovšem byla Leninem a zejménaStalinem svérázně pře tvořena v duchu specificky ruském>, marxis mus nebyl přece plodem cívísace východní, ný brž velmi výrazným produktem civilisace zá padní. Stále se nechce .uznat, že sovětská revo luce a sovětský režim neoddálily Rusko od Zá padu, nýbrž naopak, a to právě všemi svými prvky, převzatými prostřednictvím marxismu ze západní civilisace, Rusko a Sovětský svaz velmi přiblížily a stále přibližují Západu. Stej ně tak je přece patrno, nebo mohlo by být pa trno, jak se Západ, zejména přijímáním a u platňováním soclalísačních tendencí, příblížu je Sovětskému svazu. Jen z těchto několika málo poznámek vyplý vá s dostatečnou průkazností, že koncepce bu dovat nějakou evropskou federaci bez účasti Sovětského svazu, což by nevyhnutelně vedlo k budování mocenské formace, namířené proti Sovětskému svazu, je sotva uskutečnitelná, a v každém případě věcně i politicky pochybená, jakož i velmi nebezpečná. Nikoli evropská fe derace, která by Německu usnadnila, aby zno vu ovládlo většinu Evropy, a aby se znovu dalo na výbojný postup proti ostatním, nýbrž do rozumění, vzájemná snášenlívost a mírová spo lupráce mezi vedoucími mocnostmi západními, Ruskem a ostatními národy v Evropě i na dru hých kontinentech může světu zajistit bezpeč nější mír a hospodářskou i polítíckou obnovu, které je tolik zapotřebí po nedávné válečné ka tastrofě. ---) • ,. + (--Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl. Svatopluk Čech: Jitfoí písně. ---) + ,. + Svět jako celek vždycky šel a půjde v linii po kroku přes všecky i nejostřejší reakce. -- Dr. E. Beneš. ---) • ..y. + (-- Nespokojenost sebou samým jest nutná pod mínka rozumného života. Pouze tato nespoko jenost nás nutí k práci v sobě samých.
KALENDÁŘ 3. listopadu. Fotogťafování členu a po schíi.zi večeře zdarma u řádu Fort Worth, čís. 154., ve Fort Worth, Tex. 3. listopadu. Společná svačina a po ní foto grafování členťl řádu Elmaton čís. 148 v Bless ing, Tex. 3. listopadu. Fotografování členů i·ádu Praha čís. 29. v Taylor, Tex. 3. listo1>adu. Společný oběd u síně i·ádu Slo van čís. 9. ve Snook, Tex. 10. listopadu. Společná svačina a po ní foto grafování členťl řádu čechoslovan čís. 40. v Hillje, Tex. 10. listopadu. Divadlo v síni i'ádu Pokrok Houstonu čís. 88. sehraje ochotnická div. druži na i·ádu "Texas" čís. 289. ZČBJ. v Houston, Tex. 10. listopadu. Slavnostní uvádění nových čle nu u řádu Ant. J. Čermák čís. 56. v Corpus Christi, Tex. 10. listopadu. Fotografování členů a dítek fadu Nový Tábor čís. 17. v Caldwell, Tex. 10. listopadu. Fotografování členů řádu Te xaská Orlice čís. 13. v Dime Box, Tex. 10. listopadu. Svačina a fotografování členu f·ádu Pokrok Sweet Home čís. 63. ve Sweet Home, Tex. 11. listopadu. Oslavu Dne PříměH poí·:idaji fad Praha čís. 29. a Amer. Legie v síni i'ádu Praha v Taylor, Tex. 17. listopadu. Oslava dosažení jednoho tisíce členů u řádu Pokrok Houstonu čís. 88. v Hou.. stonu čís. 88. v Houston, Tex. 20. listopadu. Barbecue pro členy i'.'iídu Po krok Houstonu čís. 88. v Houston, Tex. 24. listopadu. Zajímavý program, včetně an glická hra v síni řádu Pokrok čis. 88. v Hou ston, Tex.
---)
• "'° • (---
Ostře proti šmelinářňm. Bezpečnostní úi'ady vykonaly v poslední době za pomoci kontrol nich úředníků. zemského národního výboru razzie na ty, kteří se zpečuji včlenit se do pra covního souručenství. Zemský národní výbor očekává, že vefojnost pochopí těžký úkol kon trolních úředníků., neboť jde o dopadení šktld cťl, kteří svými nečistými obchody ztěžují na ši zásobovací a vyživovací situaci. Vítaným předmětem černého obchodu se stává i zboží, které je na trhu uvolňováno. Proto úředníci ce nové kontroly při zemském národním výboru zostři ještě postup proti příživ1úkům černého obchodu. Jak je tohoto opati'ení tl:·eba,dokazují dva případy z Plzně, kde byli předvedeni dva advacetiletý O. Bublík z Valašského Meziříči a elektromechanik J. černý z Plzně, ktei'í ve vel kém obchodovali na černo s potravinovými lí stky, body a poukazy. Prodávali také penicilin a americké cigarety. Také byli zadrženi J. Nachtmann a J. Howart ze Slovenska, kteí·i do vezli do Plzně deset tisíc litrů. benzinu a pro dávali jej 1 s poukázkami na benzin za pfenu·~
štěně ceny.
V 1!l S 'l' N' :ÍK
Stran.a 2.
i.mEDNÍ ORGÁN SLOVANSI{É PODPORUJíCl JEDNOTY STÁTU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF TBE SLAVONIC BENE· VOLENT ASSOCIATION OF TBE STATE OF TEX.AS. .REDAKTOR -
FRANTA MOUČKA - EDITOR
Vydavatelé - Publishers ČECHOSLOV AK PUBLJ;SHING COMPAN'i WEST, TEXAS.
Předplatné $i.50 roč. lii'lbsc:·iption $1.50
a year
Změny adres zasilaji se do H~.'\Vni úřadovny ve Fayetteville, Texn,s. Change o:r address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. Veškeré dopisy, předplatné a oznámky bu<1'teZ aaresovany na: Věstnik, West, Texas. Věstnik has the . largest circulation or aDJ Czechoslovak Weekly in the South.
Mraky na obloze. Včera u nás hrála v zámku kapela, každá holka až do rána tančila. Má milá však ne a ne a nechtěla, i kpyž hráli solo, jen se mračila. Proč pak holka netancuješ, proč trucuješ, když mám tě rád? Nemohu tě múj miláčku ráda mít, dokud budou na obloze mraky stát. Ty mraky už dávno vítr. rozfoukal, na obloze jen obláček malý spí. Snad do mé milé jiný se zakoukal, to mé ubohé srdce ovšem neví. Nic ti holka, nic nevyčítám, jenom říkám: vrať se zas! Vrať se ke mně má milá, vrať se mi zas, až ty mraky na nebi rozfouká čas. Refrain: Proč ty mraky na obloze, proč tak smutně stojí? Proč nechce být má panenka, proč nechce byt mojí? Až ty mraky tam na nebi věříček rozfouká, až se s nebe ztratí, má milá se vrátí kc mně clo roka ... Hej ! Až se s nebe, ztratí, má milá se vrátí ke mně do roka. <Nová česká polka.) ---)
+ .fo • (-'---
o nás a pro nás. Máme
ještě dva plné měsíce do konce roku a do konce první části naši kam paně zlatého jubilea, v níž máme získati dva tisíce nových členů. Posledních výkaz nových členů, oznámených ředítelem agitačního od boru bratrem místopředsedou Ed. L. Markem, udává číslo přes čtrnáct set nových. Schází nám tedy asi šest set nových členů k dosažení stanoveného cíle a proto musíme napnouti vše clmy síly a našim řádovým organísátorům po máhat, kde a jak jen možno. Nechť není [edí ného člena, který by slovem i skutkem opome nul přispěti SPJST na její cestě k padesátileté oslavě. - Krásná pohoda indiánského léta ne málo příspěla ku zdařllému fotografování člen stva řádů, kde se k této věci chystali a sraz čle nů i dítek předem v našem orgánu oznámili. Obrázky tyto budou v Památníku naší Jednoty cenným příspěvkem i dokumentem pro členy budoucí. Skupinové obrázky členstva doprová zet bude ovšem stručný popis založení řádu, činnosti jeho i plánů do nejbližší budoucnosti. Dostali jsme dotaz od staršího člena ohledně zařazení jeho osobních pamětí o činnosti jeho řádu. Takové vzpomínky přeochotně upravíme a dáme do čísla jubilejního a pude-li nám po slána fotografie pisatele, dáme z ní udělati štoček, který připojíme k dotyčnému článku.
Prosíme však předem, pište věcně· a .stručně, aby zbylo místo i pro druhé á pro látku další; Sto tisíc členů'v jednom řádě - to už je paneč ku úctyhodná číslice, to už je řád mimořádně početný. Kde? V metropoli jižního Texasu, v největším městě státu pěticípé hvězdy - v Houstonu. Dostali jsme o tom zprávu od sestry F. Olexové a s ní oznámení, že jejich řád využi je této radostné události k uspořádáni oslavy v den 17. listopadu. Chystá se případný kratší program, pozvání k účasti zaslány hlavním ú ředníkům i pořadateli orgánu. První automobil se ukázal v ulicích nevelké ho tehdy Detroitu v roce 1896. A když Henry Ford se s tím hrčícím, neposlušným a zapá chajícím vozidlem, jemuž o sedm let 1>ozctěji dáno jméno automobil, lo11otil ulicemi, jeho sousedi a přátelé vybíhali z domovu a popada jíce se za bficha smíchem, volali: "Ku1> si ko ně!" Ted' po 50 letech možná detroitští občané a s nimi řada milíonů dalších občanu popadají se zoufale za hlavu a žalostně volají: "Pro Kri
sta, snad si budu musit koupit koně!" Auta jak víme nejsou tak snadno ke koupi, Karel Havlíček Borovsl,ý. vzpomínámc-Ií 28. října, kdy národu našemu vzešla svoboda a prohlášena byla republika ěeskoslovenská jako samostatný stát, vzpomínáme nejen těch, kdož se byli o samostatnost zasloužili, al,e i, právem těch, kdož první zvedli rukou na obranu české ho práva a svobody. A jedním z těch nejzaslou žilejších jest mučedník bríxenský - Karel Ha vlíček Borovský. Narodil se 31. října 1821 a ze mřel 29. července 1856 v Praze, nejsa plných pětatřicet let stár. Bylť on jedním z největších buditelů národa našeho a 11a všechny budoucí časy zůstane [oho ideálem a vzorem. Kde jed nalo se o prospěch a blaho národa, šlo u Ha vlíčka vše stranou. on nedbal svého postavení, svého jmění, aniž strachoval se o život svůj, jak to častokráte osvědčil. "Špatný voják, který hrdinsky smýšlí jen v čas pokoje, když nehrozí nebezpečí!" tak pravil borovanský rodák, když mu byla dávána výstraha před úklady nepřá tel, a slovy těmi nejpádněji ozáříl neohroženou duši svou, nelekající se žádných překážek, ani žádných útísků a protivenství. V desíti letech, co sloužil národu jako buditel, vychovatel a politický vůdce, vykonal tolik, že jako vzor věr ného vlastence na všechny časy se zapsal ne vvmazatelným písmem do srdce všeho českého lidu. Jako poctivý novinář prokázal Havlíček národu vzácné služby. Neomezoval se jenom na pole politické, ale ukázal se dobrým pracovní kem na poli národohospodářskéma kulturním. V památném roce 1848 počal vydávati svoje vlastní "Národní noviny," v kterých zvlášť ne ohroženě há.iil práva národa českého, bojuje pi'.'i tom také pro politický liberalismus, Vláda vídeňská, která v té době byla daleko toho, aby přiznala, že "všechna moc. pochází z lidu," po hnala ho před soud, který konal se v dubnu 1849. Havlíček se pi·ed soudem znam~nitě hájil a porota ho 01,vobodila.Vláda se pak pokoušela Havlíčka koupiti. Když se jí to nepodal'ilo, za stavila""vydávaní jeho novin a poz~ěji jich vy dávání znovu povoli111 8 nodmínkou, že se Ha vlíček bude mírniti. Ale Havlíček zustal nadále věren sobě a národu, Byl pak znovu stíhán, vězněn a vyslýchán pro udánlivé pobuřování a posléze "Národní noviny" zastaveny nadobro. Tentýž osud potkal "Slovana," jehož vydával Havlíček v neurčitých svazcích v Kutné Hoře, od jehož vydávání.sám upustil, nechtěje dopí·á ti té radosti vládě, aby mu jej zapověděla. Vlá da. když viděla. že ani som;lní cestou nezbaví se nebezpečného protivníka, jelikož kutnohorská porota Havlíčka prohlásila za nevinna, snažila se jej marně uplatiti a proto sáhla ku .násilí a dala ho tajně v noci zavésti. do vyhnanství v Brixenu. Havlíček, ač mu bylo povoleno vystě hování se do Ameriky, zůstal raději ve vazbě, těše se nadějí. že se přece vrátí do vlasti, kte rou nade vše miloval. Byl by tím snad uchránil sví1j život. ale právě, že jako Hus pro právo a pravdu obětoval za své Rkálopevné pi'esvědčení život svúj, probudil národ ze ztrnulosti a stal se jako mučedúík brixenský miláčkem celého národa a Víldčím duchem napotom11ím bojov níkum za práva a svobodu.
Ve středu, .dne 30. října .1946. Rádi vzpomínáme na minulost, však přes to dúležitějšíni je si uvčclomití, co znamená SPJ ST pro náš lid v době pi'ítomné. Pi'edně, jaká je ta naše jednota, která má za sebou 49 rokú své činnosti. S radostnou hrdostí tvrdíme, že SPJ ST je silná, zdmvá a plná živoLa, moderně za i'izená, finančně zaJištěná a vyhovující všem pNsným požadavkúm zalwna. Získává na všech stranách a místech v Texasu . mladé členy do svých fad; moderní pojistky 10-15 či 20 roku s výhodami zaplacené pojistky a ptijček na cer tifikáty nacházejí všude zasloužené obliby a my věřhne pevně, že SPJST má pfocl sebou skvělou budoucnost. Je to ,ieclnota našeho lidu v Texasu, jemuž dúvá pí·ilcžitost se osamostat něti po stránce hospocláh;ké a jistě zaslouží si plně, aby každý čes!,ý.. muž, česká žena a české dítě byli jc,iimi členy ve svém vlastním zájmu, jakož i v zájmu naši čsl. .haluze v Tcxa:m. Celá historie SPJST 1>0 49 rokú 'se vyznačuje tím, že správně vždy v~·1>Iácela slíbenou úmrtní p0<lpol'u, bez souclli a bez 1>onžívání l't'iznýeh 1>ochybnich z1>úsobúk vymknutí se svým po vinnostem vúčí tčm, ldci'í své 1>ovi1111osti vůči jednotě vykonávali. Dvacet milionů objednávek automobilů. De troit ve státu Michigan za padesát let stal se hlavním městem automobilového prfunyslu ce lého světa. Auta se v detroitských automobil kách d.ělala pi·ed válkou naposled v roce 1941, kdy jich bylo vyrobeno 4,838,561. Od roku 1941 by-ly továrny tyto pfoměněny na zbrojovky a hromadná výroba na běžícím pásu dodávala armádě letadla, tanky a děla. Dvacet procent veškeré výzbroje Spoj. státú v ceně facly bilio nú dolarú pochází z Detroitu. Loni se zase hned začalo s výrobou aut, ale bývalé tempo se po tkalo s mnoha přcl{ážkami - mzdové spory, nedostatek n.iateriálu. PÍ'Cs všechny nesnáze podaří se však letos vyrobil. así t,i·i miliony aut; za prvních 7 měsícú letošního roku vyrobilo se už 1,600,000 vozu a do konce roku se počítá s výrobou jeden milion tr-i sta tisíc. Pro pi'íští rok se počítá s výrobou 5 milionú osobních modelú 1947 a s výrobou asi jednoho milionu náklad ních vozú. Ale ani pi'es tento vysoký počet ne přijdou automobilisté na své. Nezapomeňme, že v roce 1941 jezdilo v Soustátí po silnicích a uli cích 29,366,862 antomobilt1. A ten nejmladší z nich bude v pi:'íštím roce už šest let stár, což je u auta stáh Metlrnsalcmovo. Proto má automo bilový průmysl ke dvaceti milionúm objedná vek vozú. Pět a púl milionu vozú musí co nej rychleji nahradit ty, které za války byly doko nale opotřebovány a melou opravdu z posled ního. Dalších 3,600,000 vozú je tfoba pro ty, ktei·í za války dorostli do věku. kcly směji do stat řidící povolení a tudíž si auto koupí. Pokud jde o nákladní auta, odhaduje se, že pro něko lik pi·íštích let jich bucle zapoti'ebí rovný' mi lion rok co rok nových. Pfod padesáti lety bylo ve Spoj. státech všeho všudy 25 kár, dnes je jich 25 milionú; pfod 50 lety bylo výrobcú aut v Soustátí méně, než kolik je prstú na rukou. Dnes zaměstnává automobilový prúmysl asi 7 milionů dělníkú - vlastně každý osmý dělník Ameriky je zaměstnán pfono v automobilovém průmyslu. Mzda, která činila v roce 1896 jeden dolar denně, činí tecl' u Forda prúměrně 11 do larů za den, u prvoti'ídního dělnílrn ti'ináct a púl dolaru. Tyto mzdy, tfobas by se zdály vyso ké, nejsou úměrné životním náklad~un, zejmé na jde-Ii o živitele rodin .. Tisíc lidí se za minu lých padesát let pokoušelo na automobilech zbohatnouti tím, že založili továrny na auta a jeno.m devět těchto společností pi'etrvalo: Ge neral Motors, Fol'd, Chrysler. Studebaker, Nash, Hudson, Packard, Willys-Ovcrland a Crosley. Těchto devět společnosti zabilo v unii koně a sedláře a zpúsobilo, že olejúí-i procluklÍjí ročně 1,796 milionu sudú surového oleje ročně. Těch to devět společností zpúsobuje, že Detroit žije a dýchá auty, neb ve 44 státech přes 1370 měst vyrábí součástky, které se posílají do Detroitu, aby tam byly vmontovány clo aut. Karel Havlíček Borovský s největší horlivo
stí usiloval, aby se naučil jazyku českému. Vě domosti, kterých si 1>řinc'sl ze škol nižších, byJy ovšem closti chatmé; cítě to, J)Ustil se zvláště v druhém roce studií filosofických s nevšeclním zápalem do učení se jazyku mateřskému.
Ve středu, dne 30. října 1946. · Hubička na letišti. Policie na londýnském le tišti učinila podivuhodné opatřeni: zakázala leteckým cestujícím onu poslední pusu, kte rou si dávají manželé. příbuzní a milenci těsně před odletem, když už nastupují po schůdkách do letadla. Je to eseré na liberální Anglii, ale Iondýnská policie [e neúprosná. Ona si totiž svýma bdělýma očima povšimla, že tato posled ní vášnivá pusa je povážlivá něčím jiným. Je to přiležitcst, kdy po odbyté celní a zejména va lutové prohlídce odbavených cestujících je ta kové objetí jako dělané, aby pfi něm byly pro pašovány clo kapes rozcitlivělých mužů i žen: předměty, které pří prohlídce rozhodně u sebe cestující neměl. Zejména skvosty, brilianty, ci zí valuty a pod. Poslední pusu nezakázala vu bee, to ne, ale moudře rozhodla, že se musí od být -- na vroucnosu tohoto libúni nezáícží - půl hodiny před odletem a zejména tak a teh dy, kdy teprve uřistoup! oostnjíui k celní a va lutové prohlídce. A pak už je konec, už ani nej menší hubičku. Nechet se ani :skr~·vat ani nrcímouti, v•ž.tlyi' jsem svobodný oh.fon rakouský, který ·zákonitě se chová, co by se mi tccly mohlo státi? Setr vám, až vykonám svou povinnost, aneb až mne usvědčí, že nejednám správně; a tu musí výrok ten pronésti soud z národa v řádné porotě! Ta porota se však ještě nenarodila, která by mne odsoudiía!" - Karel Havlíček Borovský. Stavitel Dněprostroje zemřel. Jeden z ru ských nejvýznačnějších vědeckých pracovníků na poli hydrotechnických konstrukcí (stavítel ství vodní) Boris veděnejev, zemřel koncem zá i'í stár 61 let po delší chorobě. Zúčastnil se při pravy prvních plánů na využití peřejí řeky Dněpru a později věnoval se plánování a stavbě přístavů na Dálném Východě a v Murmanské oblastí, Od roku 1!)20 se zúčastnil budování val chovské .elektrárny, pojmenované po Leninovi, a po jejím dokončení zahájil v roce 1927 stavbu elektrárny na Dněpru. Za svou vynikající čin nost byl v roce 1932 zvolen členem Akademie věd. Ministerská rada SovN.ú se rozhodla po jmenovat po Veděnéloví všesvazový vědecký výzkumný ústav pro hydrotechniku v Lenin gradě, založit několik Veděnějových nadací pro studenty a vypravit na státní výlohy pohřeb zesnulého. Proč je Havljček vzorem věrnosti? Protože nikcly ve své poctivosti za nejhoršího útisku a pronásledování se nezpronevěřtl svým zásadám - pro věrnost a prav1l11 položl! život. Yš~clma sláva, polrri tráva ... Z celé Evropy vozili Němci dělníky na stavbu opevnění, které mělo Iantastícký úkol hájit tisíce mil evrop ského pobřeží. Ale ani tisíce děl nejmohutněj ších ráži. ani všechna nejmodernější opevňo vací technika nezdolala -soustředěnému náporu spojeneckých invasních sil. Atlantícký val padl a clues je jen turtstíckou zajímavostí. Německé vrchní velení začalo od r. HM2 tušit. že slibova ná invase bude a vědčlo také. že musí hájit ti síce mil pobřeží 'evropské pevnosti vzaté pod ochranu." Nebyl to nikterak lehký problém a vyžadoval soustředěni umu jak na poli strojů, materiálu a obranných znřizeni, tak i na poli pracovních sil a dopravních prostředků. Ono by bývalo snadné vybudovat opevnění jakéhokoliv rozsahu na několika málo místech, ale věc měla háček -- nevědělo se, kde ti zatrolení spojenci přistanou. To se v praxi rovnalo fantastickému úkolu, vybudovat pás na ntlnnttekém pobřežt, od severního Norska dolu přes Dánsko, severní Německo. Belgii a celou Francii až ke hranicím Španělska. Splnit tohle všechno byla arciť fan tasie a Němci z ni nskutečnítí. co mohli. že jim tenhle val, ani žúclný jiný nepomohl. to .je zná mé, jakož i onen paradox uwvý míhled obyčej ným náhlccl(un odporný 1, ~·.r~ p1·áv!'\ tam. kde wehrmacht ne,iméně vylodé>ní oče!·:ltrnl, poně vadž tam navr::íil hory želrzc-b,,Lnu a kanonít, se vylodění trnkutečnilo. Tfotina všech cemen tových míchaček z Nómccka a okupované Evro py se točila a hřmotilD. pro stavbu atlantického valu. Míchala více než tf'etinovou produkci ce mentu Německa a okupovaných zemí přes dva roky. Deset ti::;íc vagonú jezc!Ho denně po kole jích a vozilo cement, písek a železo. Patnáct ti síc nákladních automobilu dva roky denně jez dilo 30 milionú mil a .více než púl milionu ne-
Strana 3.
V.i!':STNiB: volníkťt všech národnosti' mávalo lopatami, vykládalo vagony, i'íclilo auta a stavělo proti své vúli největší pevnost světu pro ochranu nejbídnějšího národa na světě . . Pi·íslušníci to hoto herrenvolku měli lopaty jen vyšity na ru kávě. Totiž jen ti, ktei·í "i'ídili" práce na Atlan tiku. V době pilného budování začali spojenci uvei'ejúovat stále vyšší a vyšší čísla svých bu doucích útočných vojsk k vyloďovací akci, a to znervosnělo Němce do takové miry, že nevěděli kdy a kde mají vystavět větší nebo menší opev nění. Dodnes se neví, zda jejich nervositu zpú sobili Hitlerovi astrolog, nebo německá tajná služba, či zela stačila púsobivá, ale pravdivá čí sla spojeneckého rozhlasu. Ať se už atlantický val skládal z kulometných hnízd nebo mohut ných pevnost,í, kt,cré zvedaly dčla dlouhá Jako stromy, byl tento val ph:možen. a to dokonale. Všechna ta opevnění, dvacet tisíc menších a větších ccmm Lových pevniistck, kry tú, kulo metných hnízd a ponorkových zúkladen, která mčfa Nčmcúm pflnést tolik slávy a byla s ta kovým chvástáním budována, ,isou pi'ítoni.nč porostlá trávou zapomnění a nepoužívání, tak jako nepoužívaná úvozová cesta ... Nedaleko Le Havru Je vysoké normanské pobfoží se slrnl natými stěnami; ve skalách skryty - z moře. 111'viditelné - jsou vyi:;tavěny sti"ílny. Mohutná děla neuvěřitelných ráží kolem 14 palcú běhají po kolejnici, lépe řečeno běhala, neboť vše ob klopeno je tichem, rušeným jen nárazem vln clo skály pod střílnami. Vpravo u samého moí·e je j{amenný ki'íž s tabulkou a třiceti jmény hr dinú, ktei'í s vyloďovacími čluny měli zastavit kulomety bunkrú. Zastavili právě těch ti·icet vojákú, jejich kamarádi pronikli, probili se rovněž jako statisíce ctn.Iších. Jen člun, na kte rém ·oněch ti'icet mužú pi'istálo, leží tu zrczivě.,. lý a kolem něho si hra,ií děti. Kanál La Manche je poměrně mělký a tak pouhým okem lze spa ti-it stěžně potopených lodí, které miny, nebo pob:i'.'ežní palba zničily. Tyhle potopené lodi jsou strašidelné, jako by bolestí Ještě sténaly. Někdy vichřice urve zbývající jejich stožáry a vyšle je jako torpéda proti malým rybáfakým bárkám. Tak se stává, že kus stěžně mrtvé Jodi za dozo ru vyhaslých pobi'ežnich pevností potopí živou loď s živými lidmi. Naše návštěvy. Minulého čtvrtka po poledni dojeli clo West manželé A. L. Bučkovi z Rowe na, Tex. a pNšli si prohlédnouti tiskárnu Vyda vatelské Spol. Čechoslovák i pohovof·iti s redak torem Věstníku. Manželé Bučkovi vydali se na několik dní clo El Campo a Hungerford, kde byli návšWvou u svých pi'ibuzných a cestu clomú volili přes west. Stalo se tak úmyslně, protože milí návštěvníci chtěli se dobfo informovati o úkolu Texaské Matice Vyššího Vzdělání, což zvěděli, jak se i'íká. z prvé ruky, neboť nyněj ším pi'edsedou Matice je mayor města West bratr Jffí Kacíi'. Návštěvníci dojeli v pravé po ledne a pěkně jsme si pohovořili o věcech ho spocláí'ských i spolkových do jedné hodiny, kdy bratr Kacff vraceje se od oběda clo své kance láře, náhodně zasta'vil u redakce a redaktor ho zastavil, sdělil mu účel zustávlcy manželú A. L. Buc'::kových ve West, požádal o vi:;tup clo redak ce a představil ho milým návštěvníkúm. Neby lo toho vlastně zapotřebí, bratr Kacíi' znal syna manželú Bučlwvých ze studií v Aust.inn v le tech 1925-26, kdy tam studovala i slečna Schi lerova z Rowena, netel'.· A. L. Bučkových. Shlc. dání se s rodiči bývalého a žel tragicky zesnulé ho spolužáka bylo pochopitelně pi'cmilé a ná sleclďvavší rozmluva srdečná. Návštěvníci do stali o Matici informace plné a pí·esné, jež je naprosto uspokojily a utvrdily v její.ch odhod lúní, podcpi'ít fond šlechetné pomocné organi sace. poskytnouti pení7,c k ílHložcní nnda ce n1aniř.0lú A. L. Buč.kových k uctění. památky je jich syna Edwina, který v nadějném mladém věku přišel k zabití pi'i srážce jeho auta s ná kladním trukem pi·i Brenham. Tex. cine 28. li stopadu 1930. Spolubratr A. L. Buček podal předsedovi Matice br. Jifonu Kacífovi ček na pět set dolarít a jménem jeho manzelky a sebe vyslovil pi·ání, aby těchto peněz bylo upoti'cbe no k založení nadace, o čemž píšeme na jiném místě t. čísla. Pi·ání ba šlechetný čin bude ra dostně uveden ve skutek. velkodušným clárcťnn jsme vi'cle poděkovali a protože po vyi·ízení mi-
moř:idně pfijenmé, příkladné a jistě povzbudi vé věci manželé Bučkovi spěchali domu chtěli urazit cestu do Rowena téhož večera rozloučili jsme se a přáli jim šťastnou cestu. ----)
+ ~
+ (---
Řácl Praha čís. ZS, Taylor, Texas. Ctění brati·i a sestry:Pi'icházím s pár řádky oznámiti, že zvolený výbor od našeho i'ádu Praha číslo 29. totiž, br. Tom Drozda, Frank S. Lešikar, Aug. Hranický a sestry, pí Věra Polanský a moje maličkost, zajeli 14. i'íjna do Fayetteville, navštíviti Hlav:. ní Úfadovny schuzi a osobně vyříditi pi·ání členstva našeho i'ádu, aby vzali hlavní úřed níci v úvahu i:ozvání. ustanoviti místo odbý vá ní zlatého jubilea u nás v Taylor. Úi'cclníci Hlavni Úfadovny a i'cditelé mčli již schúzi zahájeÚu, když jsme 'pi'išli do Hlavní Úfadovny. Bratr Chupick hned pi'iběhl nás u vítati a uvedl nás do pěkně zařizeného "officu" se posaditi na chvilenku. než dokončí jednání. Užili jsme té clwílenk:y k rozhlénutí se, jak tec!' mají vkusné zahz.mí v Hlavní Úfaclovnč, tf·cba to rozdělení mají malé, ale jednak pfl lcpsím zai'ízení se jim také snadněji pracuje. Už nás volali clo schítze. Po uvítání, br. před seda Chernoský se tázal. co si pi·ejeme. Náš výbor dal tu čest nejstaršímu bratrovi Tom Drozdovi pi,zdnésti poselství, přání našel1o i'á clu, aby hlavní úfodníci a i'edítelé vzali v úva hu pozvání I~ odbývání zlatého jubilea u nás v fodu Praha čís. 29, Taylor, Texas. Po roz mluvě o dúležitosti a velikosti této oslavy. a jak asi by se měla ona oslava konati, co všec ko to bude vyžadovati. jak se musí pracovati, abychom žádného toho r;ionýra zakladatele ne vynechali aneb na nčj nezapoměli, to bude vi=·zcko vyžadovati moc· práce a pi'íprayv, a všecky hidy rozseté po Texasu budou žádány v tom vypomoci. Pak se nás tázali, jest-li si budeme troufat obsloužit u nás v Taylor ko lem pčti až šesti tisíc lidí v den· oslavy. od 9 hodin ráno clo 12 hodin v noci. Náš výbor byl zplmocnčn pi'islíbit, že se takové pflpravy ne lekáme. a že slibujeme se všemožně vynasna ži,t. co nejlepší si to zai'ídit a se na takovou o:::lavu pi'ipravit. Tak došlo k volbě, a místo fad Praha číslo 2D. v Taylor. Texas. bylo jednohlasně zvolené. Hlav. Úfaclovna slíbila ještě ten den ustano viti výbor. jenž by započal ihned pracovati s výborem taylorským. Tak se započne již hned plánovat a pi'ipravovat pro Oslavu zlatého .iu bilra v červenci 1947. den se. ustanoví pozdě.ii.. Náš výbor byl pohoi:;tčn chutným obědem v ťlomě p. a pí. L. Polanských, za což srdečné díky. Když. tak čtu dopisy, jak se všude v řádech činí a chystají se fotografovat a které ma.ii také sepsat každý řád svoje dějiny pro číslo jubilejní a pro památník .tak si myslím, že Pnmátník bude vzácná i:amátka pionýrú za klaclatdú a ž,ivotopisy rodin a tak dále. V La Grange jsme se zastavili navštívit sta i'íčka, 91 Jetého bratra Kučeru. otce sestry Věry Polanské. Dobře se mu žije u nejmladší dcery. ti'eba je upoután na lúžko, ale má pfoce jednu výhodu a zvláštnost. doved,e ještě číRt i c~lý večer bez brýlí. Když jsme ho navštívili, měl pfocl sebou čtyl'i knihy Texasu památní ky, byly zajímavé. v některé i rodinné životo pisy n historie. Tak jsem si pomyslila, že .ty pRmátníky dělají dobrou službu. S. P. J, S. T. Památník: by zajisté byl také zajímavý a vzác ný, nejenom pro starce .ale vzpomínky a po m':ení i pro mladé. Doba 50 l•et zahrnuje v so bě ti"i až čt.yh generace a taková kniha by by lD pěkná a zajímavá památka. Tak pro dnešek ukončím. S i:ozdravem, Marie švadle11ák. ----) • e\'e + (---Řád La:okavcst, čí;;Io 70, Damon, Texas. Bratři a sestry i'ádu Laskavost-I V minulé schítzi bylo usnešeno odbývat vol by úl'.-edníkú v listopadové schůzi. :i:roto ne. zapomeúte a dostavte se do schúze, abyste si. mohli zvolit dob1·é úfodníky na pfiští rok. Čím mís bude víc pi'ítomno, tím budeme míti lepší výběr. Tedy na shledanou první neděli v li stopadu. '!'hos. Kolaja, Jr., taj·emník.
strana '4;
VISTNi:S:
1
I
o-----+
Oddíl Oopisovatelský
lt•I•~u._..~t>.-..c~)~~>.-t).-..t~t1..-.c1.-.u.-.t1.-.t•:•
l
El Campo. Texas. Ctěná redakce a všichni čtoucí Věstník! Zas po delším odpočinku od písáni do Věst níku. chápu se písadla, abych kterýmsi se střičkám poděkoval, a tak ledacos k tomu přt .hodím ! Díky sestře pí. Valčík-ové, za pozvání na Jejich cosi, už jsem zapomněl co to bylo. ale to jsem si zapamatoval, že tam jako budou 'také mákovníky, To víte. to nejhlavnější jako mákovníky, což já ze všeho ovoce nejradši, na to se tak špásem nezapomene, ba ne! Ono, ví me, ž.e do toho Dallas je přec jen kůsček od nás! - Dále, sestře Fannie Hamer, kdybych si chtěl rozlít vocet, dal bych tam ové, ale jsem jistý, 212 až se odeberu do toho neznáma, že by pro mně neuronila ani slzičku. ba ne! Ale takto přec mám slíbeno hodně pláče, což bude stát za to. odchýlit se od pravopisu .a brát to po amerícku. ba jo! - Také něco se stře Mrs. Ueckert z Cat Spring, Texas. Nevě děl jsem, že jste také členkyně S.P.J.S.T.. Vzpo náte ve Svobodě, jaké to bývalo zábavné, dokud ještě, již zesnulí členové. (jmenovala jste jich několik>, odbývali zábavy. Všecka jména byla dobře známá z Věstníku. Ano. od cházíme jeden za druhým, a s námi i některé dobré i nedobré zvyky. a zanikají naše pěkné starodávné písně. Sestro. pi. treckert, vzpome nula jste na piknik na našem Talton, že by ste také ráda tam byla přítomna. Ano, bylo to tam pěkné, není to od nás jen asi 4 míle, pl'l samé highway, kdež odbývají vždy pěkné zábavy, aniž by to dělali k vůlí nějakému ve likému zisku, jak místy na to nejvíce hledí. Ledva jsem se tam octnul, už mě kdosi sděle val, že tam maíí pro mne extra nachystané dobré mákovníky, Poděkoval jsem mu za th radostnou z~rávu. To saví, že jsem sebou mrskl. Jářku ženským. aspoň jeden. Myslím, že to byla sestra Veselá, (ona je vidy veselá) donesla mi jeden, a že jsou tam ještě čtyi'i, jako že bych je mohl mí všecky. Snad by si sestra nemyslela, že bych mohl mít takové svědomí a druhému nedopřát okoštování a pošmáknutí si, to ba ne! Vybízímsestru pí. Ueckert, by také něco nám dala do Věstníku. Něco na. ni prozradím. Ze staré vlasti skoro Pražanka, nebo tam kdesí vedle. Do této vlasti přijela, jak nám kdysi po věděla, bylo ji 13 let a to roku 1884. Teď co PP mně teíče, já jsem také příjel do této za slíbené země v roce 1883, a to už % člověka, už mě bylo 13 lét. Tak už nejsme žádná mládež, ba ne! Ueckert německé jméno, tak jako Hamer. Tamnější Němce chválí, míru-milovní. Mfij strýc Hana, bydlící v onom okolí pfi Cat Spring před dávnými léty. vyhořel, a tamněj ší osadníci Němci, ho zásobili se vším co nej víc potřeboval, Pi'.'ečetl[sem k oslavě 28. října v Houstonu, kde. br.. Studničný vzpomíná básničky dra gounské. kterou [sme ve škole také zpívali a to rázně: My jsme vojáci, mysli veselé vždy jako draci na nepřítele. Dále br. Studničný nadělal jakýchsi čárek, takovýchhle -, tak jakoby nevěděl dále [agaeo. Proto já po 63 rokáeh v této vlasti. kde jsem nikdy na onu báseň, vlastně píseň, nevzpo mněl, a teď připomenuto, tak ty čárky vy plňuji: My se máme všichni rádi, jsme vždy věrní kamarádi ač rozličnou řeč mluvíme, přece stejné heslo ctíme, k obraně říše vždycky pevně stát, nepříteli se nikdy nepoddat. Ba ne! Panečku, já těch písní vojanských umím. Také: Huláni, huláni. malované děti, na koníčka sedne, jako ptáček letí. atd. Huláni bývali snad nejpěknější vojáci. Jad nako, kdybych se byl narodil, dokud oni exi stovali, že bych já byl také jeden z těch ma lovaných, lm .Jol Moji 2 strýci. byli . také kyri fiafl. O~i\~Fbř:a.tr v ltallt na. Verunt ...Onl. tenq
,..
kráte fikali v Netálii, byl ve válce v 48tém, Pak druhý .strýc z matčiny strany, Fr. Hodá nek, zde dobře známý po Texasu, ten byl ve válce v 66tém·,byl raněn šrapnelem, nebo 'čím si do stehna. Tenkráte říkali poranění plezí rovaný. Stalo se to snad takto: Jak hnali na nepřítele, strýc Hoďánek skočil s koněm přes příkopu. popruh u sedla se přetrhl, on sletěl, a druzí ujížděli, mysleli, že je nebožtík. Nemu sel být, když si spravil popruh, vjel do té bit vy, v tom přtletěla sti'ela a poranila ho. Pak naší mamky otec, starý Král, také v 66tém, buď u kyrísarů nebo tenkráte už byli dragou ni. Ten nebyl na Veruně v Netálii, ale v U hrách; kde snad napájeli koně vínem. Tenkrát otcův bratr byl na vojně 14 roků. Strýc Ho ďánek 10 roku, a starý Král také 10. Tenkráte, ne v čas·války, si mohli vojáci zpívat - vo janský život, život veselý. - Teď jsem si dal. Chválím se, jakou mám paměť· .a před chvil kou jsem nemohl vzpomenout, že mě sestra Valčíková zvála na jejich vejstavu do Dallas, a do Sokolovny, ale že tam budou mákovníky, to jsem si dob:i'.'e zapamatoval, ba jo! Sestro, pí. Valčík-ová, užila jste dosti toho tripu. ale když už jste byly pi'i Pikes Peak, to už jste to také mohly oprubovat na ten kope62k, a podívat se do knihy, tam na muj pod pis, pak Hci všem, že necigáním, a že jsem tam opravdu byl. Nemám zápisky po ruce, ale se mě zdá. že to bylo v roce 40tém. pod kopcem :;e lidé pražili. a Já na té budově, ještě 37 stře víc výše, j1:,em cingal zubami. Nebyla to asi 2ádná vdiká zábava, jeti z El Paso do Dallas vlakem. Naše dcera jela do Ualifornie i z Ca li.ťorniedo San Antonio po busu, a měla sebou její vnučku. Cestující nevěi'ili, že by ona moh la být babičkou. Byla ona nejmladší babička ze všech cestujících. Pí·ítomně už asl měsíc nic nedělám, jen čtu a· píši. Mam v kyčli jakýsi revma, n,ebo jak bych to nazval, ale věi·te, nic příjemného. Br. Džán Blinka, obchodník s duchem života, od poručoval. žádnou šnabu ,ale z citronu šťávu, a to že bítuje snad Marlin, dle některých zku šeností. Dělám dle jeho návodu. Dr. Džán So cha mně slíbil na ten revma s j!,lhO krásného stromkµ, tucet těch citronfi. Zastavíme tam, (neb je pi'i samé hajvejl a obdivujeme se, na tom nevelikém stromku, úrodě. Na halůzce toho tolik, že je vše ohnuté, a ovoce leží opře né o zem, jinak by to tu váhu halfize nemohly udržet. Džán nebyl doma, jáflcu sestfo pí. So chové, slib. Džán mě jich tucet, ale pí. Socho vá j,e štědi'ejší, co pak tucet ,a i dva a ještě ví ce jich. Taková foč se člověku musí zamlou vat, ba jo! - Tak vidíte, na co by si nemocný 'člověk nedopi·ál, když ve štoře musíte za něja ké jíž scvrklé dobfo zap,latit, a tady jich k do stání pěkné a hodně větší, jen za pěkné po děkování. Teď ·zas něco sestfe pi. P. P. Mikeskové v Caldwell, jakou výhodu my zde v El Campo máme, co se tejče Vašutových českých obráz ku! U nás se ukazují každý měsíc, a to od 2:30 až, do 10:30 ustavičně bez přestávky, a vždy, jak se i'íká, jak by 1iabil. Pí. M. si stěžuje na onu majitelku divadla, že jsou tam odstrková ni s českými obrázky až na noc. Tam se mně zdá, že násilím ( trucem l se nic nesvede, a tak to vypadá, že se ona majitelka bez českých obrázkú obejde. Tam bude asi kd.esi chyba. možná ne akorát majitelky, ale asi slabé ná vštěvy, a to nezájem v.ás českých osadníki\ o české obrázky. - Omlouvám onu majitelku, ona nemuže riskovat její jistý pi'ijem ve dne. za nejistý, neb se vším je vydáni. Odpovězte mi pi. M. jsem-li na omylu! Ted' zas něco od nás. Co toto čmárám ve čtvrtek dopoledne, yše rozmočené jak pučo cha, od jíž několika. dnj, ne j,e11 . pi'ehl:\ňky,ale vždy šikovně pokropení. Dnes ráno radló 'o znamovalo zas veliké povodně'.o~ nás západ ně. My ještě máme 2/3 korny ·na poli, .a ještě jedeni balík pikovat. Celkem my si nemllžeme tak stěžovati na úrodu. Asi 37 akrll bavh1y, jedenáct bohemínských balit Ale mnozí, tak se mně zdá, čím více akrii, tím méně balfi. Jen jeden příklad: co je. to za úrodu, ten nejlepši pozemek 97 akrll bavlny, a jen 3 baliky, a ta kových přikladii je vice. Misty veliké VJclául
Ve středu, dne 30. řijna 1946. od kopání, a jeden balík. Misty ani ještě ne. začali pikovat, neb to ani nestojí za to. Z1e zde Í'ádily boltsové housenky, a tak je doslý cháno, že možná že i nás zde zašáhne ta ka ranténa. Než takové úrody jak mnozí mají, ra ději bavlnu nesít. Naše bavlna strašně vysoká, když seká štoky, mrška Džandír nevidět než za komín, tam bude co zaorávat, neb my ni kdy nevypalujem, ale vše zaoráme. Ovšem, ta kové štočisko není jen tak lehce rozsekat. Táh ne doble selcáč a za ním doble disky. a místy jezdí dvakráte, tak ž,e to rozdrobí nu cimpr campr. Jak jsem se kdysi v mém vandropisu zmi ňoval o tom olejném boomu, že vrtají od nás jen pi'es 80tku na Tobola's Estate (naše ro dina l. Vyvrtali gasovou studnu, že z ní mož ná později udělají studnu olejovou. Ten hlav ní ukazoval flaštičku s olejem z té studny, ale nepi'ísahal na to. Oni že snad chtěli gasovou, by mohli užívat svuj gas. vrtati ním druhé studny. ·vrtali na s2verní straně od nás. a teď pi'eskočill na stranu jižní, na sousedovo od našich hranic jen 330 stfovíc, a to v blízko sti našeho hausu. Dosud je mokro na stěhová ní celý ten outfit. Až budou hotovi s vrtáním, pak uvidíme, jest-li neoslepnem, jagaco tam bude! Od nás asi % míle mají už olejové po1e, (několik studní). ale dosud odváží olej na velikých trokach, ale kladou už pajpy na od vádění ho. Teď myslim, abych už udělal puntik, a tak ho udělám! Na zdarečky! Staříček Bartoš. -·-·--) • of., + (--iiád Pokl'ok Sweet Home, číslo 63.
Ctění bratři a sestry! V minulé schůzi bylo ujednáno, abychom v pi'íšti schiizi, totiž v neděli 10. listopadu také se nechali fotografovat a bylo mně nal'izeno, abych napsal do Věstníku a pozval všechny čle ny našeho l'ádu, aby se do této schiize dostavili v počtu co největším. Tak dle možnosti pÍ'ijďte všichni, ,abyste pak nelitovali1 že nejste na o brázku. Jestli se obrázl:y vydai'í a budou pěk né, budou na prodej, a kdo bude chtít múže si jeden koupit na památku padesátiletého trvá ní naší Jednoty. Fotografa již máme zjednané ho. - A aby tato schůze nebyla tak jednotvár nou, bylo dále ujednáno, aby milé sestry pi'i nesly nějaké pečivo, abychom mohli společně posvačit. Co která máte, doneste to sama, nej lépe víte, co se hodí k svačině. Kafíčko též bude podáváno. - Také byl ustanoven výbor na se psáni dějin našeho i·ádtt. - Tento rok nám hodně přibývá noyého členstva, což jest chlou bou pro nás všechny. - Tak ještě jednou vás zvu, abyste nezapoměli na neděli 10. listopadu o 2.. hod. odpoledne. A nezapomeňte maličké vzít s sebou, aby ti co jsou členy též byli na o braze. - V pádu špatného počasí o týden poz ději. S bratrským pozdravem, Karel J. Havlík, i·ád. dopisovatel. ___ ) + .,. + (--Řád Fort Worth, číslo 154.
Mili bratři a sestry! Oznamuji vám, že nám pi'ipadá schí.ize dne 3. listopadu, to je první neděli v listopadu. Přál bycl:). si, brati'i a sestry, abyste se všichni do stavili, poněvadž budeme tam míti fotografo vání všech člení.ia pi'i tom budou uváděni noví členi. Po schůzi budeme mít večefi pro členy zdarma. A zároveň žádám ty naše sestřičky, která by chtěla, by také pl'inesla něco do ku chyně, nějaké koláče, neb čím každá mťtže tu svačinu pl'ilepšit, za což vám pfodem srdečně děkuji. O žíznivé bude též postaráno. Proto ne zapomeňte a přijďte do schúze ve 2 hodiny od poledne do Sokolovny, 3221 N. W. 28th St. Fo tografování bude asi v 5 hodi11. Se srdečným pozdravem, Frank Obal. .,. ) • e'fo • (-····-Ólověk je všude člověk a já ctím človělrn bratra v každém člověku jakékoliv národ11.ostl, ale mťtj vlastní na.rod musí mi být nejmilejší. - Božena Němcová. ·---)
+ ...,. • (---
Učený je ten, kdo zná mnoho z knih; vzděla ný je ten, kdo si osvojil nejrozšířeně)ší ve své době vědomosti a způsoby; osvícený je ten, kdo poeb.opuje smysl svého život~. (Tolstoj.)
ViSTNiK
Ve středu, dne 30. října 1946. Řád Čechoslovan, číslo 40., Htllje, Texas.··
Milé sestry a bratfi! V minulé sehůzl našeho řádu bylo usnešeno, že se taky dáme vyblejsknout, abysme také měli náš obrázek v památníku. Tak se všichni hod'tě do parády a dostavte se stoprocentně! čas utíká, bude třeba už ode slat dějiny našeho řádu a zároveň obrázek nás všech. Můžem být hrdí na náš fad. neb počet člen stva dosahuje úctyhodné výšky - půl tisíce. Schúze začne přesně v jednu hodinu, bude me též mít společnou svačinu, proto milé se stry přineste něco na zub. co které jest možno. Na shledanou se všemi se těší Hradecká. ----)
. "" .
za čtyři neb pět měsicft zase na ty sámé. Po povidáme si. zahrajeme domino nebo s~yka, některé háčku.ii neb pletou. každá podle své libosti. Která sestra by se zajímala, ať se do staví druhou středu v měsíci v 10 hodin ráno, příští naše schúzka je.st-ve středu, dne 13. li stopadu. Narozeniny budou slavit dvě sestry. Vím, pakli by okolnosti vyžadovaly práci se ster pro jiné podniky, zase by pi'iložily ruce k dílu a vykonaly by svou povinnost v plné mí ře. Ještě jednou pl'ipomínám. schúzku máme 13. listopadu v 10 hodin ráno. těšíme se na shledanou. Za sestry i'ádu Pokrok Houstonu čís. 88: F. J. · Olexová.
(---
---)
Řád Elmaton, čís. 148, Blessing, Texas, Uvědomění o <lilležHé schůzi,
Sestry a hratří :V minulé schúeí RC členové rozhodli, že v příští sehůzt, kter!'i bude první neděli v listo padu 3tího. náš spolek míní pořádati společ nou svačinu. Se8třičky jsou žádány o nějaké
:, ,v
. . ""'
(---
OSLAYA 28. ŘiJNA U ŘÁDU POKROJi HOUSTONU. nedůli dne ZO. fí.ina odčl se č08ký Houston
,ve slavno8t,11iháv. Hezký slunečný podzimní
df'n přispěl t.aké nemálo ku slavnostní náladě a hned brzo z rána 7,ačala se budova fadu Pokrok Houstonu zaplúovnti návštěvníky z blízka i ze záku"'kY a bratř! obstarají to ostatní. 7,dálí. neboť dopoledne odbýván byl tam také Pl'i tom chceme bráti obrázek pro Iubúeíní státní sjezd racionalistú v Texasu, těšící se val ť1íslo Věstníku, tedy se dostavte v co největším né účasti. počtu. Zvláště Iest naším přáním. by všichni Slavnostní program odpoledne byl zahájen zakláclajicí členové našeho řádu, kteří zde uvítáním přítmných bratrem předsedou řádu bydli. se dostavili. Frankem Olexou. načež sestra Elsie Dvofaková Doufám. že některí členové Hl. Úřadovny zapěla hymnu "Star Spangled Banner" za do 11:'\1, navštíví. provodu na pianě sestrou Naomi Kostomlat Tedy na shledanou v neděli, Váš ských. Bratr předseda. ujavší se opětně slova, Frank Hložek. poukázal na význam této slavnosti, představil ____ ) + ..'Yo + (---pNtomným dva naše dlouholeté členy bratry f· ',1 Pnkrok I1!ou~1onu.č•s. 88, Houston, Texas. Frank Tesafo a Frank Ančince a pfodsedu HL Ctěná rcdakee a čt,enrf'i:úfadovny SPJST, br. soudce C.H. Chernoskýho. Po mnoha ruěsíeích pi'-i<'l1ázím. abv-h vám Po tomto zapěla sestra Jennie Mne Franková ;,:aile jednou nechala Vf'n/';t. M mv ženy zde píseú "Praha, město snít," za doprovodu na pi v Houi;t.01111 n i':ídn Pokrok podnikáme. Mož aně seRtrou Naomi Kostomlatských. načež po ná. Žfl a, 11řkdo hnd« c~l8t tvto i·:iclky si frkne. onMném pro1,lovn bratra Frank Olexy nastéll to se matí čím chlubit. Avšak my cítíme v na obfad slavnostního uvádění nových členú i'á štch srdcích. že po dobu, kdy bylo třeba kaž du Pokrok Houstonu, myslím, že v počtu 90, dé pomocí, činily ,isme se co bylo v naší moci, předsedou Hlavní úřadovny br. C. H. Cherno a tu po několik let nemyslely [sme na sebe, ským, jenž po uvítání jich poukázal jim na vý ale vždy se obracela naše mvsl na jiné. a jak hody a povinnosti jako členů naší velké Jedno jim pomoci. Od začátku válkv pracovaly jsme ty a tak velkého a pokrolmvého i·ádu jako ,ie rozličným způsobem. Napřed jsme přijímaly řád Pokrok Houstonu. načež byli n6ví členi po pletení a šiti pro červený kflž. sbíráno obno zdraveni obřadně přítomnými členy N1du. Po šené šatstvo. baleno a odesíláno. napi'ed pří dalších proslovech bratra pfodsedy Hlavní úřa mo do AngUe a pak do Nového Yorku na dovny c. H. Chernoskýho a br. Frank Olexy Friends of Czechoslovakia. pof'ádaJy jsme ba zaujala podium jeviště opět sestra El8ie Dvo záry, aby jsme 7,í,slrnly finanční pomoc pro si i·áková. zapěvší píseň "Hrad(m.ny.'' Závěrečným číslem bylo divadelní před8tavení divadelní rotky a vdovy. pro lirH válkou postižené. Ačko hry. operety "Dragouni na vesnici.'' Vfllmi pěk liv nás zde v Hou~101111 ,i Pst pěkný počet. sklá ná veselohra, oplývající žertovnými, smích bu dá se veřejná rrácp a i\innm;t vždy jen na .ii dícími. scénami a souhra byla nad očekávání, Rté procento. nel'tř7uiPme si. neb víme, ~e to že obecenstvo celou hru napjatě i;lcdovalo a tak Jei;t a bývá všude. jednotlivé výkony hercú byly pochvalně kriti .Tak nilka b:vln .~1w11řenn, zdfilo se nám. i7.e sovány. se nechceme ,i0n p0hodlně 1.rnaifit. a nic nepod Bratr Jan Stehlík v úloze chaltipníka Barto nikat. a tu jsme Ri ud1·ř,0Jv nái; krou;r,2k 7.Pn ně dělal své úloze opravdu výborného předsta proto. abvsme ?:Í"'knlv fin::mre pro nahodilé vitele. Zrovna tak záí•ili pi·edstavitelé dvé jeho pVinady. Pohícla.I:v .isme o1-i"'dy ka:ždv mě8ic, dětí, Jeníka, jejž hrál br. Tim Kostomlatský a 7ískn1v .i8me za tvto $475.1'18. ::i vvdaly jsme: Bětušku, ktérouž hrála výstižně sestra Harriet Do Čerh 11a sirotky $116.00. Q7,r1ravovna na te Earlová. Řídícího učitele Hornofa typisoval Moravě $50.00, nflm(v'nire v Temple $65.00. zdařile br. Anton švestka, jako kdyby byl o Comunitv Chest· $50 oo. <lnl' Jn·ainnn nehodou pravdovým pedagogem. Další naší hereckou postiženému $25.00. vánoční dárky $15.00. rlo hvězdičkou je sestra Ella Mikesková, hrající ú prava beden $8.60. dary i'l1>núrn $67.95. Ještě lohy Jarmily, neteře ředitele Hornofa, nepo máme na ruce $82.00.. které také jak se nastradatelná pro pěvecké role hry. 8kytne potřebný případ, budou pou1ity. Bratr Josef Kalousek uchvacoval v úloze Do Ač se někdy zdá. že 11aše člnnoRt u hídu o minika Kasafírka, dohazovačP- jako druhé vy chabuje, jest to jenom rovrchní. Stále 8e ni> dání Mošny našeho Národního divndla v P1·a rn podni1'6. nf\ f'.fl to zc'lú ni>kdy velmi mali ze. (I takže on govorjal očeú snosno po russki, chemé, pi'e~e jenom 8e to kolo točí a nezasta da on vojeval na russkou frontu. Ety Češi věrno ví. časem &? toří rychleji. pak zase ochabuie. umnyje ljudi!) Avšak.jak to bývá. nebylo to .ilž tak nutné ja Bratr Alvin Hošek rovněž se zdai'ile zhostil ko za války a tu se se::;try dl'íve unavily, bylo po11,ádavkůmsvé role Mattina Polena, selského s tím mnoho prác<". chystat.i pro 70 žen oběd synka. Úloha Kateřiny Vaúousové, sirotka a a plánovat. aby to málo stále a· byl pěkný zJsk, bohaté selky byla věrně typisována sestrou nebyla to malá prác~. A tu se nárn zrodila my · ·Frances Olexovou ve všech fásich. Bratr V. šlenka. proč bychom hmsely stále se jen pla Langer, vyniká jako.specialita v úlohách před hočit. proč sl neudělat. něco také pro zábavu? stavitelú bohatých starších pánů a v této hře ,Tsme ,iak jsme byly před tím, jenom 8 tím roz představoval Otto Vomatschku, velkopl'ůmysl <Hlem. že ka7.dý měsíc nás to bude státi 25c. níka. Jeho dceru Helenku hrála s překvapují kterých bude používáno k zakoupení menšího cím talentem sestra Louise Kadlečková. Bratr dárkn pro l<aždou členku. která ten měsíc sla Bill Rezek. bývalý Dallasan velmi pěkně se u ví své narozeniny a platí si každý měsíc své platňuje na naši scéně. Měl úlohu četaře aspi poplatky. svačinu obstará nsi sedm sester; ranta dragounťl Otty, syna Vomatschkoya a každý měsíc se mění, jest nás nyní 31, takže br. Rudy Šefčík, jako MUc (to je zkráéenina cb.ystání té svačh1Y pflpadn2 tn.k asi jedno'l latinského titv.lu l~kařství ~" Medici11reUni-
~Jle.~1. versre Ca.ndidatus) Emanuel Zajíček, rovněž četař aspirant u dragounů. Takoví dva švar1Ú junáci, ta uniform1:1, jim pěkně slušela a pěkně své úlohy sehráli. Jak dialogy, tak i zpěvní části hry vypadly velmi dobře, vše šlo jak na drátku, každému se celá hra líbila, jak bylo zřejmo z pochvalných poznámek se strany posluchačů a ze stálých potleskú. Všichni hrající si opravdu tu po chvalu zasloužili a režie nemohla vybrati lepší zpěvohru pro tuto slavnost s tak pěknými me lodickými zpěvy a tak pěkným námětem.. D() korace jeviště i kostýmová úprava herců byla rovněž zdal'ilá plně duchu hry odpovídající. Máme opravdu radost, že náš český Houston chová u í·ádu tak značný počet uměleckých o chotnických hereckých sil a takové talentova né a vyškolené pěvkyně. ,iako jsou sestra ;ren nie Mae Franková, Elsie Dvořáková, Ella Ml tcskov:á a Elsie Dobešová. Každá z nich má svúj osobitý zpěvní odstín. vyjadřující to vla1,t.ní u mělecké já, jež umělci dává to pravé ocenění. Sestra Naomi Kostomlatskýchsi rovně7.zaslou ží náš ·srdečný dík a uznání, neboť již po drah nou řadu let ochotně se uvazuje v nacvičení zpěvných úloh a v pi'ípadných doprovodech na piano. z četných pfospolních návštěvníkú pohovo l'il jsem si s bratrem Klinkovským z Blessing; zavitavší tam se svou paní a dítkami, bratrem Veselým a ,ieho paní z Galvestonu. s nimiž tam byli jei';tě r:alvestonští krajané, pan Dušek a paní Kosová. Choť naší proslulé pěvkyně, sestry Jennie Mae Frankové, pan Frank, jenž před dvěma měsíci pf'ibyl sem ze staré vlasti, těšil se na t.é slavnosti značné pozornosti, jsa sále obklopPn kroužkem bratn'\ a sester, jímž ochotně vysvět loval události celé té doby nacistické hrúzovlá dy, jíž naše stará vlast prodělávala. Velmi švar ný a inteligentní mladý muž, jehož vítáme do 11aš0ho sti'edu a přejeme mu mnoho štěsti a zdaru a jeho choti též. Jeho tchán, náš zaslou žilý spolkový bratr, Louis Rulík. slavil onu ne dčli také narozeniny, kolikáté. to nevím. Řád Pokrok Houstonu pořádá v neděli dne 20. listopadu barbecue pro své členy a oběd bu de podáván od 12 poledne do 3 hod. odpol. Kroužek Hlahol mě oznámil, že uspořádá v nC'děli dne 24. listopadu zajímavý program. je muž b11dn následovati anglická,hra a večer ta n<"<'ni zábava. Bude to dle nástinu velmi pěkný p1·ogram. S. P. Studničný.
___
J\I i]í
).
""
., _
Řád VyŠť\hrad čís. 48, Taylor, Texas. brritfi a ReRtry řádu Vyšehrad, čís. 48!
Tímto vňm dávám vědět. že naše přišt.í sch11bude :iž druhou neděli v měsíci listopadu, totiž 10. Ji::;topadu. a bude to schl'ize výroční, kdy nám připadá volba úředníků. Bratři a sestry, dostavte se do schůze, neb když by i ostatní úi'ednici byli znovuzvolení, budeme si muset zvolit nového tajemníka neb tajemnici, neb naš,e stará tajemnice se nám odstěhuje pryč. Při této pi·íležitosti chci poděkovat našim domácím úfodníkům. tak úředníkům Hlavni úfadovny za trpělivost. kterou se mnou měli po čas co jsem místo tajemnice zastávala. Zvláště hlavnímu tajemníku br. Chupickovi. neb to bylo i:·rávě v ten čas. kdy se zdálo. il.e sP houi'·p v:,;ná~í nad Jednotou a br. Chupick zl'l.~táv:,1 11řko1ik úf,,dú a já co nováček. když j.c;em žádala o radn neb vysvětlení. vždy mně bylo s ochotou a obratem pošty odpověděno. Též děkuji redaktoru Věstníku br. Moučkovi za správné uveře.inění mých několik dopisft. Na lístku nemocných se nálézá náš starší předseda br. Fr. H. Shiller. přeji mu, aby bvl :;.as brzy zdráv a mohl přijít do schftze jak to dělával. neb bylo málo těch schftzí. aby on nebyl pl'itomen. Též přeji úlevu br. Vinc Ripple· v jeho nemoci. Br. Ripple už je delší čas ne mocný. Tak, bratři a sestry, nezapomeňte na 10. li stopad a pi'i.iďte do schúze. Se sesterským pozdravem, Milady Hejl, tajemriice.
;,;p
Slované, svorně! V tom heslu:zdar, v něm 11aše :voinost l vrahů Zm$.rl (Cech.)
Strana. G.
VIBTNIK:
Ve stl:-edu,dne 30. Hjna 1946.
i'íclila. Budu hledět býti opatrnější. To víte, ženské. ty si pfoce na parádu potrpí. Narodi ' Považuji . za svou povinnost upřímně po la jsem se s modro-šedýma očima, a chtěla děkovat. všem hercům, kteří k spokojenosti jsem vědět. jest-li by mně černé lépe pasovaly. obecenstva zhostili se svýcl)_í1loh velmi dobře. Jedné zkoušky mám dost, už druhou nechci. Jsem jim vděčná za jejich ochotu. že úlohy Dále zde čeká na hodnost babičky pí. Zeťá vzali a chodili pilně do zkoušek a snažili se ková z Granger (maminka mladé pí. Malíko za ten krátký čas 2-3 týdnů (píši 2 týdny, po vé); p. a i:L Motel z Temple s rodinou. Já vím, něvadž někteří jen ty dva týdny k ternu měli). že·vás tam bylo moc více cizích. ale další jmé i,,e jejich úlohv naučit. Uvážíme-li. že ětvří ti na jsem nezjistila. My vám všem i našim do mladí herci ztrávili několik let v cizině za vo mácím, za návštěvu upflmně děkujeme a těší jenskou povinností. kde neměli přtležltost mlu nás, že se vúI11 divadlo líbilo, a že jste se i ji viti česky, podali své úlohy za ten krátký čas nak mezi námi pěkně pobavili. zkoušek velmi dobře. Mnohá ta těžká slova V posledním mém dopisu jsem vám napsala, snažili jsme SP tím zjednodušit. Hoši sami si jak jsme rozdělili zbývající hotovost v poklad pi'ipravili jeviště. a návěstní firma "Hotel u ně S.A.Č.T se nalézající. A zárov,eň jsem pi'i tří Kominíčkí1" je práce našeho mladého u psala, že jsem se pi'i!nluvila za poslání balíkCt mělce, nadšeného sokola, Vládi Hoška. který potravin ve váze 49 liber na spisovatelku pí. .také nejen že hrál, ale ujal se i maskování Zdeňku Kvizovou Poděbradskou. ktera ve svých herců a dokázal to znamenltě. Že se vám lí do;:isech uvefojúovaných v časopisu Amerikán bili? A mně také. Bratr F. Rendl (vrátili se z prosí za ty. jež pfožil1'koncentrační.tábor, neb očmus v pátek 11. říjnn) vypomáhal za je ty. jichž č1'2novérodin byli umučeni v koncen vištěm. Kritiku podávat sama nebudu; za jed tračních táborech. Sešlo se v několika minu no se to pro mne nepřísluší, O to jsem požá tách $11.75 (balík stojí 15 dot.>. Zaslala jsem dala mezi námi nří+omnou pí. K. Fojtáškovou. peníze 13. zái·í a pi'ikládám dopis, který mně Má k tomu vvhorné schopnosti. jako režisérka pošta doručila 11. í·íjna, v němž je poděkování a flobrá herečka. A ten malý zmatek ku kon obdarovaných. Považte! Za dobu ani ne jed cl. divadla nám laskavě odcust'te. Prý jsem to noho měsíce vše vyi·izeno. A dnes "Care" byla já, .ien~ to zavinila obrácením 2 listů na , společnost nabízí to sanié zboží o 5 dol. laci místo lednohn, 0110 se nodnří .í panu řarářt, něj i. to je za 10 dolarú. Komu je možno a a ne tak obyčejné ženské. Já byla přesvědče chtěl by svým rodinám na vánoce radost u na, že ten zmatek bvla zavlněn horcí. a zatím dělat zasl::í.ním toho balíku, učiúte tak brzo, nrý oni nic. alf' já. Nevím, jak se to mohlo neb tfobas byste mohli pi'ijit pozdě. Nebo. když stát. vždyť jsem tum, mimo knríčkn, nic ne několik vús se v osndě složíte na těch 10 dol. pila! a pošlete clo některé školy neb ústavu pro dě Tímto divadlem bvla nodzímni sezona hraní ti ,velmi se jim zavděčíte. Ve čtvrteční naší divadel otevřena. Možná. že čtvrtou neděli v schúzc-~ jsem sestrám pi·ečetla dopis i:í. Z. K. lístopadu vám naši herci-ochotníci zahrají ze a požádala. aby náš dámský sobotní kroužek se pěknou VPSP1ohru. Pro~Íln vás. když za vá Bingo mně dal těch 10 dol. ještě aspoň na mi pí•ijde br. Mira Jurčík (který bude přišti jeden balík. a to víte, že ty naše laskavé se divadlo řídit l vezměte ochotně úlohy vám pří sti'ičky nil<dy pomoci neodepfou a hned mě dělené usnadníte mu tuto nevděčnou práci. na11 daly. Zde zasílám adresu: Předešlého týdne' mně došly 3 kusy div. celé Cooperative for Amer. Remittances to obsazení od pí. Lešovské z Los Angeles, s kte Europe Inc. ''Car.z'', 50 Broad Street rou jsem fo písemně vyřizovala. Oni zase na New York 4. N. Y. onlátku si od. nás něco vyberou. Je tak těžko Zdeúka Kvízov:.'t-Poděbraclská dostat příhodné hry pro naše jeviště. Nevím, spisovatelka mám-li to prozradit. že na měsíc leden vás Praha XL, Havlíčlrnva 15. chceme překvapit pěknou operetkou. Praha dne 7. i'.'íjna 1946. Na .divadle Jsme měli velmi pěknou návště Milá paní Vnlčíková, vu i cizích hostí. Pokud pro nedostatek času obdržela jsem od Vás dopis a pi'ed týdnem jsem zjistil'.l Ietích jména. tak je uvedu. Mno zásílku s potravinami. pfos nákladové nádraží zí si to tak zařídill. že přtjel] na výstavu a pak v Žižkově - prostí·ednictvím "CARE". Praha k nám do Sokolovny na divadlo. A jak jsem II. - o 22 kg. s rotravinami: 4 velké mnsové slibovala, [ídla bylo v kuchyni dost. no, a V. konservy, 2 konservy rajského protlaku. asi baru také zkrátkn nebyli. tí'ícet krabiček se sýry - pak asi., 10 přesnidá..: Napřed podám [ména našich nejvzdáleněj vek, asi 8 'čokolád - 2 balíčky sucharů - 2 šleh hostí, n. a .PÍ. Jos. Štěpánelc. z omahv. balíčky vlo62k, 2 balíčky kakaa s cukrem 2 Nebr.. návštěvou u rodiny Rotrekové. Nás po balíčky cukru 100 cigaret. těšily svojí návštěvou v rňtek večer, moje dvě Vše bylo myslím v dobrém stavu. Počítáno spolucestovatelky, pí. Kostomlatská se sleč. na naších penězích, zaplatila jste za to 750 lrn Noemi z Houstonu n pí. W. Adamová z Tem run. Myslím. že se to rovná hodnotě zaslané ple (maminka našeho zetě). Jen jsme litova ho zboží. Výhoda je v tom. že s tím nemáte. li, že pí. Kostomlat'lká i sl. N. nemohly se u žádnou práci n že nemusíte platit poštovné. nás zdržet nřes divadlo. a odjelv v 5 hodin v Jinnk se to :vyrovná cenám, zač u 11ás tyto vě neděli domi'l. Sl. Noemi Hdí zpěvy a divadlo, ci kupujeme. zn pomoci pí. Enrlové v síni í·ádu Pokrok 'čís. Pl'ikládám adresy, komu jsem potraviny roz 88 v Houstoně, .a proto si se zájmem prohléd dělila. Chybí tu paní Mari,e Žáková, Praha ly u nás v sobotu večer naše. už na neděli pflVysočany, Valdecká, č. 762. Možno jí však kdy . pravené jeviště, a seznámila jsem je s mnohý koliv dopsati a dotázati se jí. mi. činiteli. Jménem všech co nejupl'.·imněji děkuji. Byla V sobotu večer doi·elndo Sokolovny také nn to pro na.še potr·obné vydatná r.omoc. Jsme tu Šp di'ívější členka ž. K., pí. Rosa Špaňhel z plní údivu nad obětavostí naších lidí v Ame Houstonu: ta zi'.lstala u nás na divadlo. a r.ra rice .. Někdy ani nevím. jak bych Vám nejlépe vila mně, .že se jí líbilo. Dále zde byla celá ro poděkovala. Proto jsem se rozhodla, vydati dina Neumanová ze Stafford, Tex. Nevím. ko album těch. kdož nám pomáhali. Velmi se mi lik jich bvlo. však ať nám to pí. N. sama po zavděčíte. když zašlete svoji fotografii a fo ví. Dále pí Svitáková ll dcm·nškou Boženkou z tografie funkcionái'fi. Jen tak mohu Vám i·ád Fort Worth. p. a pí. V. Halovi z Mineola. Pí. ně a vděčně poděkovati. A zústaviti na Vás Halová pravila jste. 0e s velkým zájmem jste památku, v našem národním odboji. sledovala miij cestopis. a že jste byli v Colo Jelikož se zmiúujete, že jde o spolek, pro rndo na těch samých místech jako já. a pak sím snažně. vzpomeňte na naše poti'ebné - o že iote procestovali stát Washington. Oregon,. Vánocích. V článku: "Chceme pomoci Vaším a už nepamatuji kde všude, tal{ když jste si blízkým" uvádím 11 adres těch. kdož pomoc r~ťla pfočetla mi'.lj. nw velmi rádi si pi'.'ečteme nejvíce poti'ebují. Jsou mi blízcí tím že jsou Vňš. jen do toho pělmě pusťte. P. a pí. Kof skutečnými chudáky a lidmi nadměrně vděč l'10vcovi z Kaufman. r.í. Karel Lažnovská z nými. Za každou maličkost děkuji tak upflm Ennis a když se ke mě hlásila. ani jsem jí ne ně, že to až dojímá. Nezapomeúte, prosím, na poznala jak dobi'e vypadá. Víte, já tak trošíč ně. Rodiny. jimž jsem potraviny darovala jsou ku mám to jejich spojeni na svědomí. Je to mezi ostatními, v onom článku uváděnými. tak, p•. L.? Váš vzkaz mně Vaše paní vyProsim, byste vyl'idila nejupNmnějši pozdrav Dallas, 'rexas.
Milí čtenáři Věstníku!
ta
mu
všem funkcionúhnn a těm, kdož p£·ispělina da rované potraviny -,- Vás zvláště zdravím a dě kuji Vám co nejupi'im.něji. - Vaše Zdeňka Kvízová. Americkému Červ. Kříži v Dallas, Texas S hlubokým pohnutím děkuJeme vám za dárek, jejž zaslal Amer. červ. Ki·íž našim dě tem. Americké sebeobětování pi'edčilo všechny na še naděje. My československé ženy ztratily jsme během šestileté hrozné německé okupa ce veškerou viru v lidskou dobrotu. Němci po- . brali naše muže a naše dítky, aby je zahubili. Naše utrr;ení bylo veliké a nemyslely jsme, že by kdokoli mohl s láskou ujm:outi se našich dětí. A nyní bohatá pomoc došla z Ameriky pro nás všechny a obzvláště pro naše děti. Jak vám máme děkovat za všechno? Nyní krásné dárky Amer. červ. Khže došly pro naše novorozeúata. Co se múže více do tknouti matčina srdce l'lež jemná pozornost pro nejdražší poklnd. PHjali jsme vaše dětské kalhotky s velikou radostí a cítíme. že naše u trpení bylo veliké, než vg.še šlechetnost ještě větší. Naše dětičl,y užijí dii.rkú vaší štědrosti a zajisté porostou do zdrnvé generace. My če skoslovl'nské ženy děkujeme vám netoliko za vaše dárky, aJ.2 pi·edevším za to, že jste v nús oživili víru ve vítězství lásky n dobra. Bysti·ice pod Hostýnem na l\for:wě, dne 20. srpna 1946. '"""----) • & • (--- PO DVOU LETECH.
Pí·ed dvěma roky sn Pai'íž pozdvihla, aby smyla hanbu a ponížení. Podobně jako v Praze pi'ipomína,ií desky z mramon1 nebo z bronzu na nárožích ulic Pai'ížany, ktei'í padli v pa mátném srpnu 19•14 za osvobození svého města. Barevné květiny vadnou na mram01·u, ulice'mi však proudí téměi· pí'<'clvá!0(~ný život. Auta se sunou rychle a tišť, elegantní ženy v klobou cích s poletujícími závoji hcli svá kola v tom ruchu, kněži v sutaně rov111'>ž na kolech, jeptiš ky Hdí nákladní auta. Ciú ::rntn, stovky cizích aut vozí dclegťity mírově konference. A mezi vozidly probleskuji mramorovó desky so zlatě vepsanými· jmény těch, kdoi1: znchránili město. V PaHži je živo jako bývalo kdysi. Ale Pai'í žané tvrdí, že tu není ani odlesk nálady z do by pfod dvěma roky. Georges Duhamel vzpomí ná na tu opojivou radost, l,terá spojovala vše. chny a praví, že dnešní nálada se spíše podo bá tomu, co dr. Edvard Beneš v roce 1921 za rozmluvy s ním nazval "šedivými denními sta rostmi." I ty oslavy jako by byly nepi·iměfoné. Zdá se, že nynější situaci spíše sluší smutek Mont Valerien, opuštěného a chmmného pa horku u Pa.i'.'íže, kde byli popravováni francouz ští vlastenci. Jediné místo, jež zústalo nNlotčeno nesnáze mi, které zmítají světem a Francií, je versail leský zámek a jeho zahmdy. Tam v neděli od poledne šuměly vodotrysky, za soumraku se rozsvítila světla a zazněla hudba. Noční slav nost ve Versailles pflvábila i zahraniční dele gáty. Možná však, že kouzlo zahrad nezkonejši lo jejich neklid: že .iim zámek a zrcadlová ga lerie pi'iponměly, jaké nesnáze jím zanechal versnilleský mír a jaké jim nadto pl'ibyly. ---) • & + (---Ulice Petra Bezruče v Turnově. V těchto dnech rozhoclln rada místního národního výbo ru v Turnově, aby u pi·íležitosti devětasedmde sátých narozenin narodního básníka Petra Bezruče byla pfojmenována jménem Brzrn(~o vým ulice, směh1,iící z Turnova k Daliměflcií.m, a to proto, že v obci Dallměl'icích žil clčcl básní kť1v František August.in Brožek. který byl ko váfom v zámku Hrnbý Rohozec. Slavnostní pi'ejmenování bylo 15. záí·í na den narozenin Petra Bezruče. ----)
+ & •
<----
Naše vyoravaclla clo ciziny. Družstevní podni k11 zemědělské v Havlíčkově Brodu, největší to vámn na vyoravaclla republice, zavedly· již pi'ed lety výrobu na běžícím pásu. takže staří zásobit těmito dftležitými stroji celou republi ku. O kvalitě výrobkú svědčí, že pronilrnjí i do ciziny. V těchto dnech byly vypraveny clva stroje ukázku do Jižní Ameriky a několik vagonů, celkem 200 strojů, do Dánska. o dalši vývoz se jedná.
v
n°'
Ve středu, dne 30.i·íj11a l!J46.
·:1··-·--·--:-"_"_"_,,_,,_.,_,,_.,_,_ll_ll_llt
VISTNflt
Strana. t.
věka a zatížila. ld'ídla jeho přtrozeností - tou vou, uchopil malinkou · ručku svého .dítěte a hu po rodině. Více než kdy jindy Dodral poci pravil s hlubokým povzdechem: ťoval nyní.svou samotu a jsa již v podzímku "Maminka se nudí, drahoušku. Pověz mi, je svého věku pojal úmysl oženítí se. to možno?" I Na zimu opravdu stěhovali se clo Prahy. Jež Milionáři nebylo nesnadno nalézti ženy, kte to ve vlastním domě nenalezli pÍ'Íhodného by rá byla ochotna s jeho rukou pfljati nádavkem •!• .-..1.._.o._.,,._,<,,...,,....,(•41111;11p.1)C1111t-t1..,.t1...,t)...,tl,..o.....,1,cm,n~o-1•!• tu, ~oupil Dodral dftm nový a upravil v něm i jeho bohatství. Dodral sám nečinil velkých své choti rozsáhlý a elegantní byt. požadavků a za nedlouho nevěsta byla vyhléd Tyto dvě zdrcující rány těžce dopadly na u Zprvu .nelitoval toho skutku. Neboť Regina nuta. Byla to roztomilá osůbka, veselá.. poně bohého mladíka. Ale mladý Dodral snášel bol spatřivši skvělou výpravu svého zimního pi'í kud koketní a popudlivá, ale snadno opět u svůj zmužile a v zimničné práci hledal zapome bytku, zatleskala rukama jako děcko nad. no smiřitelná, bezohledná a rozmařtlá. Všechny nutí svých útrap. Žádný podnik nebyl mu do vými hračkami a padnuvši choti svému kolem tyto vlastnosti líbily se Dodralovi snad· proto, sti odvážným. Ale ku podivte všechny dařily krku zvolala: že ve vlastní povaze neshledal po podobných se mu jako zázrakem a jtilrnby osud zdarem "Jak jsi dobrotivý!" ani stopy. Dobrák se domníval, že právě proto tím hojiti chtěl rány, které mu jinde zasazoval. Jak oblažilo dobrého muže políbení, které mu také nevěsta jeho k němu nejlépe se hodí. A o Jmění se množilo, čehokoli se chopil, měnilo se žena vtiskla na .rty! Seví·el ženu v náruč a hla mámen mladistvou svěžestí své Reginy, oslněn ve zlato. Než to vše nezaplašilo pocit osířelostí, dě její plavé vlásky, pravil něžně: záři její světlých vlasů a modrých očí, vrhl se v v níž žil. Měl sice sestru. o níž velmi peělově se "Milá Regino, nevymyslíš si nic, čeho bych náruč svých tužeb a nezkoumaje, hodí-li se k staral, avšak ta byla povahy pfílíš odlišné, aby mohl ti odepl'Íti ?" sobě srdce a stáží, oženil se s ní. byla mohla ho pochopiti. "Bohužel mohu si vymysliti mnohé, čeho mi V první době svého manželství neměl pNčinY Slečna Otilie, která tehdy byla ve věku, kde 1íemůžeš dáti!" pomyslila si tato žena, jež do litovati svého skutku. Regina byla dcerou níz fantasie dívek jest nejživější a ideály jejich vedla přijímati, ale nikoliv oceniti di.i.kazy jeho kého úředníka, ocitnuvši se náhle z poměrů nejdále vzdáleny od světa, byla povahy živé, lásky. popudlivé, skoro výstřední. Když jí bylo dvacet · · skrovných v nadbytku a přepychu, cítila se ú Přesídlením do hlavního města nastala v do pllÍě spokojena. ·Ani snad nepozorovala, že let, měla již několik platonických lásek, které mácnosti Dodralově úplná změna, kterou Do manžel její m:.í čtyřicet let a že mu již počínají dovedla pečlivě zatajiti před "madam" majitel dral pozoroval se žalem. vlasy šedivěti. kou nejpřednějšího Pražského pensíonátu, je Odvyknu! již dávno šumnému, nikdy jej ne jímž hubeným rukám a prisnému pohledu svě Štěstí Dodralovo do::;toupilovrcholu, když po zajímavšímu životu. Nemiloval radovánek, ani l'iti musil Vojtěch vychování své sestry. A po pť.Hdruhém roku manželka obdai-ila jej rozto hlučné společnosti. Proto život v hlavním mě něvadž vychování toto ovšem dálo se dle všech milou dceruškou. Dávné jeho imy se uskutečni-. stě se mu stal břemenem. Dodral netajil se tím pravidel pedagogických a nejnovějších method ly; nyní ne.žádal již ničeho, než aby Bťth za své choti. Ta však nechtěla ani slyšeti o ná a nikoli citem mateřským, všechny methody a choval mu tento neocenitelný poldad, který mu vratu na venek, kde bylo tak pusto, kde nebylo pravidla učinily ?, dívky slečnu, jak se sluší i;t jako zázrakem spadl clo klína. Dali děvčátku ani koncerti1, andi divadel, kde nemohla ani patří, ale oloupily ji o prostosrdečnost a poetí jméno po matce, Regina. Poněvadž pak diim u navštěvovati společnosti, ani k sobě zváti ho ckou prostotu nevinných duší. Jediné, čemu se skláren, jejž dosud obývali, nezdál sé mu býti stů, chlubiti se svými toilettami a pi'ijímati po v penslonátě naučila, bylo umění přetvářeti se. pro novou domácnost dosti pohodlným a maje klony. Zakazovali jí čísti romány, trestajíce každé snad i naději, že rodina se zvětší, vystavěl si asi Na léto odstěhovali se opět clo "Královinky" provinění přísněfl než jiné. Následkem toho půl hodiny dále uprostřed půvabné krajiny a Dodral byl šťasten, když konečně zase spati'il však bylo, že fantasie mladé dívky vymýšlela dť:\m nový a prostrunnější, clo něhož se přestě bí·idlicovou stí'echu svého letohrádku v zeleni tisíce prostředku, jak dostati se do neznámých hoyali a jež nazval "Královinkou." stromu. Avšak "Královinka" pfostala býti tím, oněch zapovězených světů romantických, jak čím bývala. Vystěhoval se z ní klid a s ním ště Od narození dítěte pozornost Dodrnlova byla mile z ovzduší pcnsíonátu jenom na několik obrácena více k němu nežli k ženě. Kdykoliv stí. často sjížděli se hosté do tohoto zátiší, ne dní se vzdálila. Kdykoliv meškala na prázdni se vrátil ze skláren domů, nejprve tázal se po boť mladá paní po čas svého zimního pobytu nách neb svátcích u svého bratra, Otilie pro děcku, pak teprve po chotí. Reginka zaujímala postarala se, aby v létě se jí nestýskalo. Dodral brala jeho bibliotéku. všecku jeho mysl. O celou hodinu di'íve pi'i neměl odvahy jí říci, jak jsou inu nepi'íjenmé V jedenadvacátém svém roce ouue počala cházel nyní ze skláren clomú než pi'ed tím, ča tyto návštěvy, olupující jej o !did a - o ženu. psáti básně. Lidé řikall o ní, že jest romantí sto o celé hodiny doma déle se zdržel anebo Snášel trpělivě všechno, těše se nadějí, že choť ekon, ale to byl jen galantní význam, pod nímž vúbec clo skláren ani nešel vše to po vtiHRe konečně sama se nasytí věcí, které, jak rozu myslili si afektovanost a výstřednost. A v prav ginky, jejíž úsměv byl tak roztomilý a jež 1.1~ moval, mají pl'o ni pftvab jen proto, že jsou no dě nebylo to nic jiného. Není divu, že za tako měla tak pěkně oháněti se ručičkama. vé. Avšak klamal se. Když pi'iblížil se podzim, vých okolností Otille musila nabýti ve světě stará písnička se opakovala znova. Čím více Reginka rostla, tím větší bylo pro skutečném velikých zklamání. A opravdu ne Takto uplynu,la dvě léta. Zatím dospěly věci ní nadšení otcovo. Divil se každému pohybu a zůstala jich ušetřena. tam, kam musily dospěti při povaze a rozdílno lapal každou hlásku, jež vycházela z jejích rtí V tříadvacátém roce zamilovala se s celým sti věku obou manželú. Ostatně byla ještě jed ků. Celé hodiny prodlel skloněn nad její koléb zápalem do jakého mladého kavalíra, který po kou a pfod spánkem jí kolébal a prozpěvoval na osoba, která nesouhlasila s jednáním mla krátkém čase nenadále z H. zmizel. Když ne šeptem písně, jež slýchával zpívati ženy svých dé paní - slečna Otilie. Mnohé, co ušlo pozor daly se tajiti následky mladistvého poblouzně dělníkft při uspávání dítek. nosti manžela, neušlo bystrozraku této ženy, ni, nezbývalo než zasvětiti Vojtěcha v bolestné Zaměst~1án těmito myšlenlrnmi, Dodral nepo jež počínala stárnouti. Otilie nikdy nedospěla tajemství. Nikdo neviděl ho v takovém rozčile zoroval ani změny u své choti. Nepozoroval ani k dúvěrnějším stykfun s chotí bratrovou, ba na ní jako lékař, jemuž připadl úkol, jej o tom její nevrlosti, ani její lhostejnost ke všemu, i k opak vyvíjelo se mezi oběma ženami jakési na zpraviti, co Otilii očekává. Rozzuřen přísahal děcku, ani její nudy. Nuda je největším nepi'í- . pjetí, které hrozilo propuknouti každou chvíli. vypátrati a přisně ztrestati ničemu, který jeho telem manželského štěstí a nezvratným zname Otilie netajila se svou nelibostí ke švakrové a sestru přípmvil o ěr-st, Byl by svému slovu do ním, že manželství začíná pozbývati zajímavo dávala ji mnohdy prúchod zpúsobem dostihla stál, kdyby Otllle xamn způsobem nevysvětli sti. Avšak Dodral nepomyslil si, že by jeho že sitým. A poněvadž matce nezbývalo mnoho ča telným úmyslu jeho nebyla se postavila na odna mající děcko, mohla se nnditi. su pro rúzná jiná zaměstnání starati se o dítě, por. . Manželka vidouc, že manžel její není· tak uvázala se Otilie v úkol vychovatelky. "Nechci, abys ho stíhal," zvolala, "pohrdám vtipným, aby sám pochopil, co mu rúzným zpú Zatím stalo se něco, čeho bylo lze pi'edvídatl. tímto padouchem!" Nikdo není tak vydán pokušením jako mladá sobem naznačovala, pravila sama k sobě: Kromě toho také rozvážný lékař radil, aby k "Jaký to hrozný, uzavfoný člověk! Nuže, po žena, majícího starého muže. Dodral toho ne ušetření dobré pověsti slečny Otilie věc ta byla tušil, ale Otílie byla o tom pfosvědčena. Pozo vím mu to otevřeně." utajena. Otilie odjela clo Vídně, kdež pro ní Čekala jen na phležitost, jež se naskytla zá rovala mnohé a ještě více se domnívala. A tu najat zvláštní byt. Na štěstí děcko zemřelo za ši.ti něco znamená u ženy právě tolik, jako mí hy. Když jedenkráte seděli v zahradní besídce krátko a Otili.e mohla po několika nedělích při večel'i a chiiva s Reginkou pfod besídkou ti o tom přesvědčení. Otilie se nemýlila. Pi'ijí vrátiti se zase k bratrovi. Roztrpčena svým o má-Ii mladá.-pani ráda dvoi'.'enímladých mu chodil~ po pěšině, sdělil Dodral své choti, jaká sudem, zklamána ve svých nadějích a naplně žiiv, není možno, aby byla tak opatrna, že by učinil opatření pro zimu. na nedůvěrou v poctivost lidí, zahořela nená zatajila, čí dvoření je jí nejmilejší. otrne, jež "Chceš zimu ztráviti v "Královince"?" vistí k celému světu, zvláště k mužskému po tak snadno se nedala oklamat znáinými pro "Ano. Což na tom divného?" hlaví, a uzavřela se ve své venkovské samotě. středky nevěrných žei1 jako manžel, pi'išla zá... "Chtěla jsem tě již několikráte žádati, abyAčkoli ucházelo se několik ženichů o její ru hy věci na stopu. Celá její bytost vzboul'ila se chom pi'íští zimu ztl'ávill v Praze." ku, neprovdala se. žila jen svým rozmarům, pi-i myšlence, že bratr je klamán. Otilie cítila, Doclrlll udiveně pohlédl na svou choť. jichž příbývnlo stářím, a své zábavě, kterou jakou ošklivostí pll~í se celá její bytost k oné "Proč?" otázal se naivně. hledala ve čtení. "Milý pi'.'íteli," odvětila Regina, "povím ti to ženě a jak počíná ji nenáviděti. Od toho oka Zatím udála se s Vojtěchem nápadná změna. upNmně: nudím se tu velice. Máš v Praze dť.im, mžiku vznikl Regině nebezpečný a 'osudný ne,.. Blíže se k svému čtyřícátému roku, pocítil tou pl'oč bychom jej neužívali?" přítel, pl'ipravený a odhodlaný ke všemu, aby hu po odpočinku, který však neměl býti pou hým klidem, nýbrž i útěchou, touhou po oka Dodral zamlčel se na chvíli, sklopiv zrak. Po hájil dobré jméno jednoho a odhalil zločin dru mžicích, jež by nebyly vyplněny pouhým sně chvíli pravil, pohlédnuv zarmouceně na svou hé. Dopustila-li se :Regina nějakého hříchu, ocl ním, nýbrž smíchem, šprýmy a radovánkami. té doby byla ztracena. choť: Touhou po okamžicích, jež by neprobouzely je "Přeješ-li si toho, milá Regino, nebudu ti od Jednoho dne Dodral, jenž si zajel na několik: nom vzpomínky, nýbrž i nové naděje, slovem porovati." dni\ dq skláren, obdl'žel telegl'am. Znepokjll se touhu, kteroužto Prozfotelnost vložila do ěloPo té vystoupil z besid~y. Setkav se s chi\~ Jim velice.
DRLAšK'A
JÍTĚZÍ
l
Strana 8.
ViSTNiK ,v
Země ovcí a obhájců.
v
NAS ZALOV RESOLUCE SOUSTRASTI.
Jelihž neúprosná smrt svou ledovou rukou zasáhla opět v brartský náš kruh a vytrhla z něj naši spolusestru, matku a stařenku, se stru, Terezii Juřenovou, která opustila toto slzavé údolí dne 13. l'.'í,ina ll své dcery, sestry Holubové, u vysokém věku 83 let. Byla pohřbena na hřbitově na Velehra dě zrovna na své narozeniny' po' boku svého manžela. br. Franka Juřeny. Sest.ra Terezie .Jufonová byla zakládající ělenkvní naší Jednoty a brala vždy zájem na spolkovém životě. Zanechává zde jednoho sy na br. Jeroma JuÍ'enu a 3 dcery, Františka Ma tuía, Julíe Holub a Pauli Černík a dvaadva cet~ vnuků.
Sestra Jufonová byla oblíbenou ženou a do brou naší sestrou .a náš řád Velehrad čís 19 velice lituje jejího odchodu. a my, nížepsaný resoluění výbor vyslovujeme touto cestou truchlíci rodině naši hluboce cítěnou soustrast a sestře Jurenové přejeme lehké odpočinutí. Ferd. Mičulka. Joe. G. Patalík, Anton Till, resoluční výbor. ---) + "" • 1-- RESOLUCE SOUSTRASTI. My. nižepodepsaný resolučni výbor řádu Bí lá Hora, čís. 16. SPJST., projevujeme jménem našeho řádu upřímnou soustrast dítkám a ve škeré pozůstalé rodině nad ztrátou jejich ma t.ičl<.y a babičky Anna Holubec, která zemřela dne 30. září 1946 v požehnaném
věku 89 let a pohřbena byla na hřbitově Gosch Cemetery nedaleko Waelder, Tex. Víme, pozůstalá rodino, že těžce nesete od chod vaší milované matky, ale budiž' vám útě chou. že i my, bratři a sestry soucítíme s vámi ve vašem zármutkn, Budiž jí země lehká! Resoluční výbor: Vinc. Melnar, Frank Mel nar, Jos; Dušek. + ..,. + (--My. nižepsaný resolučni výbor řádu Mark ham čís. 163., projevujeme. naši upřimně cítě
nou soustrast pozůstalé rodině nad ztrátou je jich otce a manžela, spolubratra Henry Kuboshe, ktN·ý zemřel 7. i'íjna ve stáři 62 let.
Zesnulý spolubratr byl dbalým členem naše ho řádu a nerádí ztrácíme ho. Vám, pozůstalá rodino, vyslovujeme upřím nou soustrast nad jeho odchodem a budiž vám útěchou, že my všichni cítíme s vámi ve vašem zármutku,
Za resoluční výbor: Ignác Šenkyřík, Ignác Drozd, Frank Fojtík. ___
) + ""' + {----
Ř,ád Hvězda Texasu čís. 47, Seaton, Texas.
V pflští schůzi v neděli 3. listopadu budou volby řádových úředníků. Sestry a bratři, do stavte se do této schůze všichni a zvláště vy mladí, abychom mohli zvolit mladé členy do úřadů.
S bratrským pozdravem, Frank V. Špaňhel, taj.
--->
+
.r. .. (---
Australie je jen o pětinu menší než Evropa, ale má jen o málo víc obyvatel než samotné Čechy. Polovina obyvatelstva žije ve velkých městech a úžasné plochy země jsou neobyd leny. Ztracený Evropan v pumpkách budí o becnou pozornost právě tak, jako muž v če pici. Australan nezná tyto evropské vymože nosti. Ať jde z ůfadu. z továrny, s pole. z ka várny nebo z kostela, má na hlavě pečlivě vy žehlený klobouk, kontrastující s ledabylým o bléknutím. Boty. šaty i ostatní části jeho o blečení by označili lidé, kteh n nás chodí špatně obl•zčení. za ''nemožné''. Golf a otevřené krby. Lidé v nevzhledné slupce jsou "..Šak Jaska.vi, milí. dobrosrdeční. ochotní pomoci kdykoli to ho je nebo není ti'eba komukoli, kdo právě při jde do cesty. Potrpí si na auto a .cestu do An glie mnohem více, než na byt a zevnějšek. Nepracují, aby se uživili. ale aby si mohli ča sem koupit vlastní dúm s pěknou zahradou a americký osmiválec. - Stfod města, v němž l}enajdete jediný soukromý byt, je pi'.'ecpán ú řady a obchodními domy. A pfodměstí, rozlo žená marnotratně. pokud jde o stavební užití země. jsou rozkrá.iena na malé a větší čtverce, do jejichž z:3leně jsou zasazeny rodinné dom ky. Starý nevzhledný nábytek, podle evrop ského názoru nepbhodlný a nepraktický, je vtěsnán do nízkých místností. vytápěných peč livě stavěnými krby. Naše stáložárná kamna Australané dosud odmítají, i když uznávají je jich výhody. Chtějí sedět večer okolo krbu, zpře du se pražit a vzadtt mrznout. protože to tak dělali j,ejich pfodkové. Je to hezčí, odpoví vám Australan na každou námitku proti krbu. A stočí hovor třeba ke sportu. Snaží se vás pře svědčit, že golf je nejkrásnější sport na světě a je ochoten s vámi jezdit. od jednoho hřiště k druhému. abyste to nahlédli. Tucet vajec za clvanáct třicet. Prúměrný občan pracuje šest hodin denně. Nel•ekejte se. Nezačíná tím odpočinek. Austra lan. povoláním úředník. dělník nebo farmář, je zároveň také instalatérem. zahradníkem, pradlenou, hospodářem. elektrikářem nebo čímkoliv ve vlastním domě. Šeti·í na domácích vydáních. Musí. protože pracovní síla není k zaplacení. Doved,espravit elektrické vedení, vy žehlit. prádlo nebo vyčistit domovní stoku. Au stralské ženy nemají pomocnic v: domácnosti. Věší si samy záclony. ale za to nechodí naku povat. Prostě se zatelefonuje ke kupci a ob jednává se.. Obchodr1íci posílají franko do ku chyně deset deka nebo dsset kilo jakéhokoli zboží, aniž za to žádají pNplatky. Počítají za dvanáct vajec na naši měnu dvanáct korun ti'icet. za cukr 3Kčs. za jablka 90 haléřfi. Jsou to velké, krásné plody, jaké k nám byly před válkou dovážei1y. V Australii nejsou vesnice. Australie nemá viesnic v našem ,slova smy slu. Farmy jsou několik mil od sebe vzdáleny a každá takřka svět pro sebe. Děti farmářfi a zaměstnanců odváží do škol auto, jehož ma jitel se hro2'.i atomové energie a přece věří. že už nebude války. Líbí se mu socialismus, ale pfoce by byl raději. kdyby nemusel vyplácet dělníkům víc než polovinu svých příjmú. Je rád. že Pafižanky jsou rozmarné a mění ča sto pláště. Co by si pqčal, kdyby tomu tak ne bylo? Stal by se ti'eba řemeslníkem ... Co je neschop11é, neobstojí,
Řemeslo má totiž zvláště v Australii, zlaté dno. A múžete se stát :,; jednoho dne na druhý va znovu vstanem. - J. V. Sládek: České zněl- , čim je vám libo. Není třeba mít výuční ani živ nostenský list. Zařídíte si tfoba na hlavní tří ky. ---) + ..,. + (--"--dě Melbournu velkoobchod s parátky nebo vy věsíte na mostě oznámení, že spravíte hodin Nemáš-li sil hořet a světlo vydávati, aspoň je ky dobře a rychle. Nikdo vás nekontroluje, nezacloňuj. každému je dokonale lhostejné, čim se živíte. ---,-) • • + (--A když vás ta parátka omrzí, múžete si klid Každý Je tak dlouho utiskován, až utis ně otevřít stánek se zmrzlinou nebo řeznictví. kuje sám. Žádný obchodní re,istflk, ani živnoostenské o ---) + .,, + {--právnění. Svoboda podnikání a víra v přiro- Lidem, kteří dlouho stáli . ve tmě, působí . l!Jený výběr. Co je neschopné, zajde bez kon světlo bolest. troly úřadů. ---) + ..,. + (-- Austl'alan je tvol' konservativní. T1~pěUvostje::;t ne(m~vx1éhrdinstvl, A při v~i t,é vQh,oi;;t,\ jo A.\tsti:r1ian tvor straií~ A dokud slunce s nebe neservali, my na bojišti prvním jara vanem jak podupaná trá ...
VEi středu, dne 30. říj~a J946.
iJí
ně konservativní. Nesleví nic z tradic, které udržoval ,Jeho otec. nenosí pump,ky, protože je nenosil jeho dět, ,ieho žena plete svetry. pro to~a australské ovce dávají hodně vlny; neji párky, protože si na ně ,ještě nezvykl. l'fenosí aktovku, protože vypadá pi'íliš evropsky, cho dí do biografu a na koncerty, pl'ispívá na stav bu dětské nemocnice, protože se to sluší a taky snad proto, že na sběrné listině musí všichni vidět i jeho podpis, a čte knihy o vývoji auto mobilismu. Děti 1:osílá- pokud je to možné do vysokých škol. které mají vlastní uniformy, podobně jako v Anglii. Po yYstudování dosta~ nou žáci zvláštní kravaty. Každá škola má své barvy. Prakticky: be?, určité kravaty jsou ně která vysoká Mednická míst.a n·~pi"ístupná.Ne dostanete se tam, kdybyste se rozkrájeli. Taty .ie konec pí·iro?.eného výběru.
---)
• .r.
+ (--···-
Itád Jaromír, Ns. !M., Wl?st, Tt>x.
Bra tr-i a sestry! Naše řádová schúze je pNšLí neděli 3. listopa du a tak se dostavte kdo múž0tc, jako obyčej ně ve 2 hod. odpol. Nevím. co máme na progra mu, neb nemáme žádný t.rubl, členové. platí své poplatky v poi'ádku, až na jednotlivce, a zá bavní výbor se stará, aby nám v bance pořád pl'ibývalo, neb bi'i. Hugo Milberger a Šulák by nám rádi postavili pěknou a účelně zai'ízenou kuchyň pro všeliké pi'ípadnosti, a všichni dou fáme, že se jim to brzo podai"í. Pak chtí posta vit malý domek s příslušenstvím pro malou ro dinu u naší síně. aby muž čistn okolo i uvnitř síně. Bylo by to pěkné, ,ien kdy se to uskuteč ní? Di'eva pohicl není k dostání. ač někdo tvr dí, že je dfova na stavení dost, ,ien že nejde do trhu. Ono to bude asi to samé jako s tou gro cerií, poi'.·ád nic nebylo. a .iak pfostalo OPA, už se zboží ukazuje všnde. jen to sladidlo ještě po l'ád není, ale i t,oho se kdysi dočkáme. Počasí u nás je měnivé, jako všude jinde,. ale co dělat? Všech svatých už ,ie tu, bavlny na poli v našem okolí je velice málo a každý o.ře jako by už musel. Když si vzpomenu. jak ,isme mívali ve staré vlasti rádi ty dušičkové dny a vždy jsme se tě šili navečer všech svatých! Co to bylo dělání květin, a všech možných forem, pak se chodilo do lesa a hledali pěkný hustý mech, kterým jsme obložili hroby našich drahých. nastrkali buď lampičky, totiž vzali se ne moc hluboké sklenky. dalo se do nich napi'ed do púli vody a pak olej a knot do toho, a bylo to v tom mechu velice pěkné. když to všude svítilo. To bývalo jen na jednodušších hrobech, bohatší měli vel ké svíce a krásné věnce, ale nikdo jim to nezá viděl. My děvčata a chlapci s námi chodili po cestičkách hřbitovních a dívali se kdo měl· pěkněji okrášlený roy. Myslíte, že tam na Hal loween dělali takový rámus jak se dělá tady?· I ne, tam bylo vždy až dojemné, jak se každý pěkně choval na ten den, a jak bývalo·krásně když se světla odrážela na bílém sněhu, nebt:i nepamatuji, že by bylo clo té doby nenapadlo sněhu, a obyčejně jsme vydrželi až do pulnoci, kdy všichni se odebrali domú Kdo bude zdobit. hroby těch našich hochú co padli ve válce? Těm jen budeme věnovat vzpomínku a modlit bu a možná že někdo ani ne tolik. Minulý týden zemi'ela paní Morisová na Elk, maminka sestry August Dulákové, která se do žila vysokého věku. Ať odpočívá v polcoji a se stře Dulákové a celé rodině patÍ'Í všech nás sou-, strast. Všichni chtěli ať OPA pfostane, ale hned by-. lo vidět ty následky, bavlna udělala kotrmelec a to dost velký, dobytel{ též a ostatní produk ty, co farmái'i vypěstují, prý půjde všecko do Iú. Ale to, co budeme kupovat, to šroubují vše cko nahoru. To vypadá, že malý lid, který ne má jistý příjem, nemusí ani jíst a ani se. moc oblékat; za to, kdo má dost příjmů, nehlédťz.;:i.č co koupí, jen když to dostane. Nevím jestli je to všude, ale u nás se to žení a vdává, že ani ty naše síně nestačí na ty svateb:... ní tandrnaje, pořád je, aspoň naše SPJST síň, zadána 2-3 týdny dopředu a skoro každý den vidět káry okrášlené jezdit po ulicích města, ale ještě měsíc a bude na chvíli pokoj, a já už dám taky pokoj. Srdečný pozdrav na všecky· c:tour,ji t:y r.o Pflčtr,n, Nftu·lo l{lli\.nso:vá,
ve středu, dne 30. řijna 1946. ·
Pěvecké sdruženi .morav ,,ských učitelů přijede do
USA 'koncem příštího roku. Už v osudovém roku 1938 bylo jednáno o uskutečněni zájezdu Pěveckého sdružení mo ravských učitelů do Spojených států. Mnichov, a vše, co přišlo po něm. znemožnil provedení plánu. A bylo to jenom několik málo měsíců po osvobození óeskoslovenska, kdy bylo zno vu navázáno jednání s moravským Sdruž.enim o zájezd do Ameriky. Moravští učitelé uvítali myšlenku brzkého zájezdu s velkým nadšením a nelekají se při tom ani oběti osobních ani velké a úsílovné a svědomité pl'ipravné prá ce, jakou bude zájezd vyžadovat. Také čs. vládní činitelé, a zejména ministr Jan Ma saryk, přislibili moravskému Sdružení plnou morální podporu, a pokud to Jen trochu bu dou poměry v Československu dovolovat, i podporu praktickou. Jistě je jasno celé krajanské veřejností, kte ré dosud živě tanou na paměti ti'i velké zá jezdy z Československa, z nich dva byly spor tovní a třetí kulturně-propagační - byl to zájezd pražkých učitelů v r, 1928 - že podob né podniky velkého stylu vyžadují pečlivé or ganisační práce a značného garančního fon du. Tyto podmínky k úspěšnému provedení zmí něných tří zájezdů byly dobře splněny jak u zájezdu AC Sparty a SK Kladna, tak i u zá jezdu Pěveckého sdružení pražských učitelů. Proto . všechny tyto velké podniky byly vše stranně úspěšné a garantorům oněch zájezdu byly peníze vráceny. Ani tentokráte při chy staném zájezdu učitelú moravských by tomu nemělo býti jinak, nemá-li se do budoucnosti ohrozit uskutečňování velkých zájezdových podniků z Československa. I tentokráte musí býti takový podnik dobře organisován a jeho všestranný úspěch pokud možno předem za ručen. I tentokráte musí se na provedení zá jezdu kromě činit.elft ze staré vlasti svou úča sti podílet pokud možno celá krajanská Ame rika za účasti a spolupráce amerických čini telů z uměleckého a kulturního světa. Pomoci krajanského českého i slovenského tisku a roz hlasu, bude naše veřejnost podrobně a pravi delně informována o prúběhu přípravných a organisačních prací, které jsou dosud v po čátečním stadiu. Bude utvořen Národní výbor zá"jezdu moravských učitelů, sestávající jak z krajanských, tak amerických čínítelů ze všech větších krajanských středišť a oblastí, kam moravští učitelé zavítají. 'l'ento výbor se u staví v době co nejkratší, načež se zvolí užší pracovní výbor, který zahájí akci k získáni ga rančního fondu. Zájezd Sdružení moravských učitelů bude jistě všestranně úspěšným podnikem, protože dosud věříme v životnost, činorodost a průboj nost krajanské Ameriky. Jsme přesvědčeni i o tom, že při tomto velkorysém podniku při loží ruce k dílu i mladá krajanská Amerika. I tato bude mít a mus] mít svůj podíl na o čekávaném úspěchu. Zájezd bude úspěšným, protože musí být takovým, aby jeho zdar byl příkladem a podnětem k dalším takovým pod níkům v budoucnosti. Jestliže snad tu a tam někdo a někde už odzvání krajanské americké větvi umíráčkem z nedostatečné znalosti pra vého ducha krajanské Ameriky, pak tento zá jezd musí ukázat, že je na omylu. Úbytek starší generace musí nahradit krajanská generace mladší. Sdruženi moravských učitelů je skvělé pě vecké těleso: Pod vedením dirigenta šoupala, který vede Sdružení v umělecké tradici jeho zakla'datele Ferdinanda Vacha, překvapí mo ravští uměleckou Ameriku. O tom nemáme nejmenších pochyb. Moravské Sdružení svým mistrovským zpěvem a už brzy po svém zalo ženi na začátku tohoto století dalo ve staré vlasti podnět k založení celé řady znameni tých pěveckých sdruženi podobných. Morav llM !\!ť.lruž"1nl ~~ i:>4v.'\J1U<:1 ~-~ tv ,;)~~!',~·'
VISTNfK by a jejich mistovský zpěv byl podnětem ke komposici řady nových sborových skladeb, které pro moravské u'áitele nakomponovali na ši hudební velikáni, jakými jsou Janáček, Foer ster, Novák, Křička a jiní. Je to velkou a ne popíratelnou· zásluhou těchto moravských pj onýrů na poli mistrovského sborového zpěvu, že dnes čs. hudební literatura pro sborový zpěv je v popředí světových sborových skla deb. Jsme proto přesvědčeni, že vystoupeni mo ravských učitelů ve Spojených státech bude pro uměleckou Ameriku opcavdovýrn zjeve ním a že v případné mezinárodní soutěži - do Ameriky se totiž chystají i jiné pěvecké sbory z Evropy ...'.... budou to naši moravští, kteří bu dou mít největší naději na vítězné vavříny. Ke sklonku příštího roku bude tedy celá kra janská Amerika žít ve znamení zájezdu Pě veckého sdruženi moravských učitelů. Vše stranný úspěch tohoto velkého podnikáni bu de jistě i dobrou předzvěsti k velkému a ne bývalému úspěchu krajanských výprav na Vše sokolský slet v mnohonásobně jubilejním roce 1948. Slavné to budou dny, až zde uvítáme mo ravské v přeplněných koncertních síních kra janských středisek a krásné a povznášející to budou chvíle, až tisíce a tisíce amerických krajanů se shromáždí pod hvězdnatou vlaj kou v Sokolském stadionu v památném roce 1948! Ht. ---)
... , _
Alvin, Tex. Bratři a sestry! Pl'ištím rokem má býti dů stojným způsobem oslaveno zlaté jubileum na ší Jednoty. Na výzvu br. redaktora, by členové se ve Věstníku o té záležitosti rozepsali, jakým způsobem by mělo býti jubileum oslaveno, zdali jen jednou celostátní oslavou, nebo by mělo býti pořádáno vice krajinských oslav, posud se Jich málo o té záležitosti rozepsalo. V poslední schůzí H. ú. i'.'ády Praha čís, 29., Karel Jonáš čís. 28. a řád Pokrok Houstonu č. 88. podaly Hlavní úřadovně pozvání, by u nich se celostátní jubileum Jednoty pořádalo. Bylo usnešeno přijati pozvání řádu Praha čís. 29. Nejsem zaujat proti pořádáni celostátní osla vy v Taylor, ale máme-li pro Jednotu onou o slavou udělat větší reklamu, tak nestačí jen jedna celostátní oslava, ale měly by se oslavy zlatého jubilea Jednoty pořádati na vice mí stech, tam kde mají větší síně a kde jsou stře diska okolních řádů. Podobným způsobem jsme oslavovali 40leté jubileum. Proto by měli čle nové o tom svoje mínění do Věstníku podati. V poslední schůzi Hlavni úřadovny byl též schválen návrh, aby pro řády byla tiskem vy dána nová anglícko-ěeská příručka obřadů, Je stli ale ta nová příručka obřadů bude řády tak používána jako ta příručka pro řízeni schůsí, konvencí a sjezdů, která byla vydána roku 1939, tak bude škoda toho nákladu a té práce s jejím upravením. Předsedové řádoví by měli ve Věstníku o známiti zdali té příručky při pořádáni řádo vých schůzí používají. Jestli ona příručka ne ní při řádových schůzích používána, tak by mělo býti od vydání nové příručky obřadů upu štěno. o tom by se měli též členové ve Věstní ku rozepsati. Minulý týden byli u nás návštěvou naši dáv ní přátelé Davidkovi z Boling, Tex. Přítel Davi dek sobě rád udělá každý rok delší výlet. Letos si se svým kamarádem na svoji nové káře u dělal výlet přes státy Nové Mexiko, utah, Ida ho, Oregon a Washington do Britské Columbie, Kanada. Z města Vancouver jeli i s károu po lodi na-ostrov Vancouver. Je.. to velký ostrov v Pacifiku severozápadně od Spoj. Států a Ka nady. Obyvatelstvo se zabývá rolničením a je to oblíbené místo pro turisty. Vyprávěl mi, jak jednoho kanadského obchodníka umlčel, když se posmíval, že kanadský dolar je lepši než do lar náš. Platil v obchodě za zboží naším dola rem, ale že měl v peněžence i kanadské dolary, tak americký dolar vzal zpět a dal kanadský. Obchodník se smíchem pravil, že má raději ka nadský dolar, proto že má větší cenu než náš. Na to mu D. řekl, že kanadský dolar má proto větší cenu, poněvadž Spoj. státy pújčily Anglii t\lÍ~!'1Hll:
1Jmon1;1,
<;'ló,i.rft i::P::<1r0 h!i!Z 1}l'flFi1' {'\ nli'>
Strana
u.
dlouhé splátky, aby Anglie si tou půjčkou upra vila její peněžní stav. Též jeden Kar).aďan se mu chválil, že střední stav je v Kanadě na tom lepší než v Soustátí, neb tam rodiče dostávají od kanadského vlády podporu na děti od narození až do 18. roků. Podpora: se zvyšuje se stářím dítěte. Na to mu též odpověděl, že to může Anglie dělati ve svých državách, aby jaksi vládu nad nimi udržela, ale že Spoj. Státy jí k tomu tou několika bílíono vou půjčkou dopomohly. Zpáteční cestou jeli přes Kalifornii a· Arizonu do El Paso, Tex., od tud si zajeli do starého Mexika, z Mexika přes San Antonio domů. Byli na cestě celý měsíc, u jeli přes 10,000 mil. Nejlépe se mu zamlouvají státy Idaho a Oregon, že kdyby byl mladší, tam by si přál farmovat. V posledním čase měl Věstník velice málo do pisu Jednoty se týkajících. Bylo by na čase, a bychom se z té nečinnosti probrali a začali svoje názory Jednoty se týkající ve Věstníku uveřejňovati. Mějme na mysli heslo: "V práci a vědění, je naše spasení." S br. pozdravem, F. Truksa.
er. • (---
---) + 081,AVA JEDNOHO TISÍCE ČLENŮ U ŘÁDU POKROK HOUSTONU, čís.' 88.
Po několik let hleděli jsme vstříc dnu, kdy náš řád dosáhne číslice 1000 členit Do dnešního dne máme dobře přes jeden tisíc certifikátů i přes to, že někteří členi drží dva certifikáty, máme do dnešního dne přes tisíc členů. Od 1. ledna 1946 do 26. října 1946 získali naši organi sátoři 116 nových členú do staršího odboru po jištění v obnosu $121,500.00, 39 členú do Dět ského odboru pojištění v obnosu $38,000. Cel kem získáno 155 nových členit pojištění v ob nosu $157,500.00. K této číslici pl'ijmuto bylo 10 členfi s přestupní listinou od jiných řádl'i:. Do konce tohoto roku máme.ještě 2 měsíce a nedivila bych se nic, kdyby jsme dotáhli číslici na dvě stě nových členú tento rok. Dnešní do ba jest velmi vhodná. Každý organisátor u naší Jednoty měl by hledět získat co nejvíce členfi. Ne jen proto, aby naše Jednota rostla, ale také proto, tím že prodáme pojistku, jest udělán do brý skutek pro každého, kdo si pojistku zaji sti svou budoucnost nebo svoji rodinu. Máme takový výběr v pojistkách, že není výmluvy tu to si nezajistit. Máme levné a dražší, jak se N ká, pro každého jak komu kapsa stačí. Jest překvapujicí kolik lidi pojistku vúbec nedrži. Naše dvacíti leté nyni docházi a mnoho členu ihned si koupí jinou, neb jsou ještě v mladých letech, že na druhou pojistku platí malé po platky. A proto zdar naší práci, ať roste naše Jednota SPJST. Oslava dosáhnutí jednoho tisíce členu bude odbývána dne 17. listopadu 1946, započně v po ledne, oběd přesně bude ve 12 hodin do třech odpoledne. Pro členy jest oběd zdarma, pro .ne členy jest 75c pro velké a 50c pro děti. Ve 3:30 hod. odpoledne naše režisérky uspoi'.'ádaly men ši program pro pobaveni návštěvníkíL Pozvali jsme naše bratry úředni!-:y Hlavni úřadovny, bratra Moučku. Doufáme, že nás nezklamou a všichni se v plném počtu súčastní, neb náš řád jest první co dosáhl této číslice a tu myslím, že jest zcela na místě, aby jsme se tím okázale na veřejnost vystavili. Bratr předseda H. ú., C. H. Chemoský, hromadně uvede ještě členy, kteří byli získáni od naší říjnové slavnosti. Čle ni a hosté jsou úctivě zváni, neb pro všechny bude dost. Po dobu války nepořádal náš řád žádné "barbecue", neb byly jiné starosti, avšak teď, když OPA jest již na odpočinku a masa jest ve skladištích dost, usnesli jsme se v naši poslední schftzi uspořádat tento nákladný pod nik. Ještě jednou vás všechny srdečně zve za řád Pokrok Houstonu čís. 88. F. J. Olexová, taj. ---)
+ ..,., + (.---
Do všech vrstev musí proniknouti vědomí, že národ, který má mnoho starých památek, je národ veliký. (Krása našeho domova.) ---)
+ .,\, • {.---
Žádný člově:t;: není tak všedni a bezvýznam ný, aby.moudrý muž něčemu od . něho nemohl :;ie n1:111lí.lti. <Gol':1thn.)
Stra.na. 10.
OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIO BENEVOLENT ORDER OF S'l'A'l'.E..OF TEXAS . ~:sttiGP
'\Te středu, dne 30. října 1946.
VISTlffE
W'iíi3£\# 5%\i&kf@f !tMl%AM®i,#4
VĚSTNl
.
All contributions, correspondenee et LodSC reporters, biographies, etc. ID.tended for pub• llcation, must be ln the hands of the Editor by Saturday. I
YOUNG CZECH THEATRE DURING TH£ WAR
.
After the war, Czechs and their neighbors outside were inclined to condemn everything that had happened during the German oc cupation. Those who during the occupation had booked advance tickets and filled the theatres to the last seat, today take a negative and rather contemptous view of it. They had forgotten that during the war the Czech thea tre had been a legal anti-German weapon. They had forgotten that the theatre, together with the other arts, was helping the Czech na- · tíon to survive the German assault against the positive value of Man. It was for this reason that the Czech theatre during the war was a good ínrluence, in spite of the fact that the artistic value, compared with the pre-war pe riod, was certainly low. One must admit that the development of the Czech theatre was interrupted by the war and that the theatrical period of the seven years of -occupatíon was a backward step, but the Czechs, depressed by reality, sought a refuge hi illusion and imagination. Books sold out immediately after publica tion. Even those who before the war had never given any thought to art visited exhibitions and concert halls, and theatres were booked up weeks ln advance. So strong was the urge to absorb all forms of art that people were prepared to give anything, even their food rations and cigarettes, in order to see a theatrlcal performance or to get a good book. The Germans were aware of the importance of the theatre for the intellectual life of the nation and closed the theatres several times under different pretexts. The theatre was· foremost in giving inspira tion, becaure people surrounded by evil and immorality longed to live the better and purer lives of the characters they saw enacted. In times of danger the theatre gave people a feel ing of unity and security against the common enemy, Whenever the theatrical companíes tried to put on a really good performance, they were faced by countless technical difficulties. These were multiplied by the rigorous German cen sorship. After many exhausting rehearsals, plays were often forbidden or parts had to be altered at the very last moment of a dress re hearsal. Materials for the décor were not granted, or settings had to be devised from old material. There was a shortage of extras on the large stages, many of whom were discharged by the Germans· and put to work in the facto ries, and stage managers had to borrow extras from other theatres. The same ensemble had often as many as four performances a day, ac tors were tired and overworked. Big theatrical corporations had several playhouses and some of the actors rushed about, changing their make-up in the afternoons and in the evening; and they rehearsed in the mornings. Audiences expected them to act well and to live their parts, and producers demanded their whole hearted concentration. The majority of the ensemble of a small theatre "Větrník" (The Weathercock) were put work in factories; they were young and en thusiastic and desired to go on with their act ing and therefore they had to rehearse· at night after their performance. While trying to analyze the characteristics of the Czech theatre from the estetíc point of view. one has to bear in mind the difficulties that stood ln the way of realization of a theatrical idea.
to
"The Little Theatre in Smetana's Museum" went hand-In-hand with "Větrník," but it produced only · original plays while "Větrník" The Czech theatrical vanguard before the specialized mostly in dramatizations of all war was led by two pioneers: E. F. Burian and kinds. J. Honzl. E. F. Burian and J. Honzl were ín During the occupation there was a great řluenced by the Russian theatre by the pro· shortage of good play~. German censorship for ductíons of Tairov and Meyerhold. Both Burian bade all the dramas. of non-Axis authors, the and Honzl were banned by the Germans. The classical dramatists Shakespeare and Moliére company of Burían's theatre and their play included. And even from what remained a. good house were incorporated in the Municipal half was, according to the Germans "perverted Theatre. Honzl's and Burían's pupils continued and seditions." their experimental work in their teacher's foot Since some of Shakespeare's famous solilo steps in the small collective group "Větrník." quís were permitted, they were enacted in se One of the big corporations, that of the Mu lections from the world known dramas. Thus nicipal Theatl:e, had to control three play the contact with the forbidden authors was not houses and an ensemble consisting of actors completely severed. There were practically no from two entirely different schools; Hílar's new plays of Czech origin; the censors looked school (expressionism), and Buríán's school for a hidden meaning in each harmless pun (stylísm). The whole conception of the Czech and always insisted on a kind of "an optimistic theatre was directed by the idea of collective conception" and "a happy end." Many play work on the stage and this forced combination wrights were imprisoned or banned from public of two quite opposite schools broke the unity life, and those remaining felt none too en on the stage of the Municipal Theatre. The ac thusiastic under this oppression. Some hints tors did not really learn to cooperate until the escaped the vigilance of the censor and were last year of the war. No absolute unity was much appreciated by the public and fully ex achieved. ploited by the actors. In one of Smetana's ope Besides the big theatres there were smaller ras, The Secret, a retired soldier sings: "I groups of which the most interesting were "Vě fought \v'ith the Prussians, this gang of trník," just mentioned, and the studio of the v scoundrels trembled all over whenever I ap dramatic school "The Little Theatre in Smeta peared." The whole aria consists of variations na's Museum." These small groups went on in this theme. Curiously enough this im with the experimental work. pudence passed unnoticed and the public listened to it with a tongue in their cheeks. The whole tendency of the Czech theatre Paradoxically, in a Nazi drama Isabelle of was directed by a common desire to escape Spain, by Ortner. there was a soliloquy which, reality. The chief character in the theatre was spoken precisely by an actor, sounded as a pro the. producer, whose conception was the de test against tyranny. This was always followed cisive factor in the creation of a dramatic work by applause. In the drama Oresar by Zavřel and in whose hands the text of a play often be who was, by the way, a collaborator and tried came merely a libretto of an opera. The décor to please his master, the hero, modelled after was influenced by symbolism, the scene was Hitler, was not allowed to díe. architectural in its conceptíon, Lighting and Towards the end of the war, with the Allied the projection played a great part in the crea armíes advancing, the censor became rather tion of a scene. The barriers between the stage dreamy and indolent, and in the last year and the audltoríum were often removed; usual Shakespeare and Moliére were once more en ly there was no curtain and the actors often acted. acted among the spectators. Even this contact ---) • "' + (--- with the audience could be explained, apart from the theatrical past, by the desire for a ANNIE OAKLEY greater unity of both actors and audience. This In the show business, all passes or free unity was achieved most sueessřuíty in the tickets are known as Annie Oakleys. The rea little collective groups chiefly owing to the son for calling them. that is vague, but the per small capacity of the theatres. "Větrnik0 (also sonality of the original Annie Oakley for whom called "The Theatre for 99") hired an exhibi they are named is not. She was Amenca's tion room for their performances where an ex greatest markswoman and "America's hibition was held in the day-time and at night Sweetheart," too, long before Shirley Temple the pictures were turned to the walls and the - or even Mary Pickford won that title. small room (with 99 seats only) changed into Known as "Little Sure Shot," Annie Oakley a theatre. The acting was done on a platform used to perform feats of markmanshíp with in front of the spectators, behind the specta the pistol and rifle in Buffalo Bill's Wild West tors and among them. The scene, of course, show. One of the many versions of how free had to be simultaneous because there were no tickets came to be known as "Annie Oakleys" floodlights, no proscenium frame and no cur is as follows: tain. The décor was changed mainly by means Before her perřormances, she used to appear of lighting, movable backgrounds, platforms outside the tent, toss a pack of cards into the and ladders. In the production "Soudničky" air and shoot at them. Anyone who was able (reports from the pollce courts) the spectators to survive the scramble and obtain a card with were asked to go to the corridor, where the a bullet hole in it was given a free admission play was finished on the stairs. to the show. Just an ordinary playing card would not admit you it had to have a bullet The young ensemble of "Větrník" was a team hole in it. under the leadership of 24-year-old producer. They were a perfect collective group because In other words, it had to be an "Annie Oakthey had their own young audience which ley." ----) • 4, • (-- often took an active part in their acting. The We editors may dig and toil, absence of the barrier between the audience Till our fingertips are sore, and the actors was so absolute that the public But some poor řísh.ís sure to say, often interfered with the play, and answered "I've heard that joke before .•" the actors in some of the comedies. Věra Jakešová
vlaT.Nf:a:
Ve středu, dne 30. října 1946.
Germany Seen.From Below The central problem in Oermany today . is food, not so much for th~dnlts as for the children. In Duesseldorř, for example, the last potato ration of nine pounds only was issued in November, in mid-June· 1946 the same town was entirely without flour, so that 150 tons had to be loaned from Duisburg; 1,100 persons were admitted to the Duesselclorf hospitals, most of them suffering· from hunger oedema. In the neighboring town of Velbert during one week in April the rations were only 2 lb. of bread, 7 oz. of meat, 21/2 oz. of margaríne, no potatoes and nothing else. A Catholíc clergyman whom. I know and who has spent ten years in Nazi prisons writes me: "The people hunger more than you in England can imagine. You hope that the worst will be over soon, but I do not · believe it. You are probably wrong and the next winter will be even worse. As yet we ~re living on our stores, but they will come to an end amt we will be unable to replenish them." Thoui,:-h it is true that the ratíons for towns with more tlum 50,000 inhabitants in the British zone have been increased by 400 calories, that will not be sufficient fot.' the winter. Among the main suřřerers are the former politlcnl prison ers, although the Brlt.ísh authorít.les issue thein with an extra ration of 400 ealoríes in recogni tion of their antl-Nazl ací.lvltles, but more than anybody else they are weakened by uietr suf ferings in concentrutíon camps and ponuuen tíaríes. I am writing about: these facts not in order to stress the "Gemw11 mlsory", as Hol land and Greece and also tho other crstwhllc German occupied countrtos hnv- suf'řerr-d the direst penury, but it is clear that any rc-educa tíon must fail if no provlsíon is made to pro vide tlw bar=st necessítles or Iifo. Besides the food there is the housing ques tion: Many houses in the towns have been de stroyed by bombs.. and in the country there has been compulsory billeting of refugees so that many people are not "at home" in theír own flats. Some rural districts are overcrowded with "foreigners" and there are millions of eastern and south-eastern refugees, many of them aged persons and children incapable or work. But there is also the quostíon of house hold coal which cannot be dug without suffi cient food and of wood which some would rather use forhouse repairs and building. There is a general lack of basic necessities and to close one gap means to open another. It has not been settled as yet which factories will be permitted to carry on and which are to close down. And who is to supply the materials and to organize sales or even exportsv For how long will the employee be able to keep his job and what happens to his savings, his pensions and the blocked accounts? These are paralyz ing uncertaínitíes and added to these problems is unemployment. The number or registered unemployed In the three western zones is estl mated at from 800.000 to 900,000. MPnstJ.t'd by the economic opportunities there are too many and by the economic necessities there are too few workers in Germany. Many of the register ed unemployed try to shirk heavy and uncom fortable work or accept only jobs of a certain tvpe. Some do not even register with the Labor Exchange. They work on therr own in house and garden or carrv out ropaírs to their flats. recover their poss=sstous from bombed build Inzs, search for their rolatlons or hoard rood. They work for foodstuffs. thev barter. mediate or procure, they operate the black market, etc. The liability of the conditions is Illnstratcd by the fact that one nound of butter costs two good monthly salaries and that one pound of coffee is even 1110rc expensívo. An nddltíonal worry is the fe!lr nf a 111w1 inflation ns the me mories of 1922 nud 193:l n1·r:> slil! vivid in most minds. "How can r.nv sf:abilization br> :1chiť'v0d under the present ciťcumstances?'' is rm onen repeated question which suggests Itself by the differences in the economic str11cture i11 tlle
Strana 11,
various zones. Many spend freely for fear of n is not easy to understand the Germans of devaluation, others just vegetate. Thus life is today and many who.tried to do so have alrea dominated by profiteering, carelessness, ob dy given it up. Roughly speaking they are big struction, regard for health, diseases, worries ger blockheads than many think and they are about family and h,ome, greed, depression, not as childish as some think. To find the right fright and rumors, bad morale, etc. No wonder yardstick is something of an achievment. But that many arc shy of work, negligent and it is important not to be fooled, as lack of lo afraid. gical thinking, indecision and tomfoolery are The. fear of an uncertain future is often ex the weaknesses and ,ailments which were so pressed in statements such as, "We cannot very· characteristic of the sad history of the . change anything," or "The others have won Weimar republic. More than anything else this the wal', now let them take care of order," or helped the Nazi gang, bnt now the Nazis look "It suits us, if now they are in trouble," and like fools and it woulcl be a fatal mistake not fear finds an outlet in the wish to be with the to recall the fact, which already is being for victorious side "the next time'' - either as a gotten, that the Na1r.is who defied efficiency single indiv.iclual or as a family or a political and organization failed abominably in their group according to ones "ideals." The Nazis very own field. The disappointment about the and the militarists hope to profit from a con war lost against any expectation, the feeling of flict among the Allies. Bnt what abont the same not of the crimes, but or the stupidity to masses? They are worried and· afraid; there have trusted quaclrn and the feeling of the fore "this time" they want to be rescued by the ridiculoui; to have bee nso credulous and to "st~onger". Thus a manufacturer from the havé followed these deflated deities should be Rhineland wl'itcs that "everybody is very de exploited to the utmost. But never again must pressed at the nioment though not as unin the lackadaisical attitude of the Weimar Re ten•3t<:'d in political affuil's as it may seem to public or the nacionalist conceit be allowed to the snpPrficial observer. Yet nobody wants to return. whatever the disguise may be. Such a suppmt; actively any party as he fears that in task requires logical thinking, a real concep n frw years' lime he might find he had backed t.ion and strength. the wrnng hor:,;e, a:,; nobody !mows whetlrnr the country wíll go Communist or not." Bnt as one se.ction of the people lives 011 ex pectations and rumors, the other retires to the And this sort of "cnulion", which is fear of high 1.>phere of escapist art and science, to the the st.rongrl', causes the membership of the ivory tower of a non-political life. Certainly, democratic parties to be very small. In propor·· there is need foť collection and contemplation lion to Uw total number of voters and to thcil' after such a disaster, certainly there is need prc-1933 xlťenr~th they nl'e diminutive. Many ťor specialized knowledge and scientific re l),!oplc sny "we were once members of a party search, bu{; to use the "German spirit" as a re nud now we ure in trouble just because of H. fuge is only a subtle and ineffective rev:ival of Who cnn vouch thnt . .if we become members of Lhe idea of German superiority which in prac u 11C\V party we will not have to face even big-: ger f..l'(Htble with "cl0-what:-not;-íťicaUon ?'. So tice leaves the tasl.:: of reconstruction in the handi; of old party haclrn and new careerists. let: 11::,·wnit to sec which p,u'Ly will be 'ťcally and This Deuel Sea fruit or art is only a blind alley truly'· strongeť.' But which German party will which does not lead to any solution of the be stronger dl'pencls inore oť less on world-wide problems of foocl, otť the daily worries and of issues; tlius estimates or the strenght of the big Power8 muse rumor:;. It is clear that these ru the problems of reconstruction. In literature mor:; are being spread by some organized bodies, and art, ns in polití~s and publications, the but to size up the German situation, it is ne typically German intellectual inflation has ce:,,saťy to find out against whom these ru started once again but the solution of l'eal mor:; are directed and what sort of arguments tasks is being shirked. One;e again everybody is are being used. In the British zone for weeks self-centered, sees only his own problems,wants to comply with the "stronger power", but for Lhere has been a high tide of rumors centered on rood. In Hamburg, so it is said, the unti gets that only a radical reorientation can lead British mood is increasing as German potatoes out or the economic and intellectual cham;. , Therefore the start is decisive as it will point are loaded in British ships as the cousin of old to the future road for better or worse. Krause's si::;ter-in-law's friend saw with his ---) • ...,, + , _ own eyes. 01'. according to the same source, a farmer near Lueneburg has been issued with TEXAS ADVENTURES wrapping paper with the l<:ttering "Irish But ter~· and was ordered to wrap German butter A person seeking adventure in Texas can in this paper. Or, a worker who had loaded a find it in any part of the state. railway truck forgot his coat; when he reLÍ1rnIť you seek wild west adventure with ro 1:d to fetch it he found the tmel{ closed and mance, you would go to the western part of the· labelled "Canadian Wheat." In the American state. There are several regions of the state zone it had to be denied officially that the · known as the west, and each has a different authoťities of occupation had purchased any kind of adventure. Some parts are known for thing else but imme fresh fruit. But the spate sheep raising, some for cattle, and another of runiors flows on. Other rumors are dil'ected for goat raising. against the requisitioning of houses ťor the While you are in the cattle region you had families of the occupation staff; they end better be careful of the cactus and the sage usually with "staetments" about the clisposi brush. The. romance of the cattle region is tions of troops in the east and the west. They not.eel all ovel' the United States. are to serve as a maneuvre to produce the If you like to do mountain climbing you mood which the political group responsible would g·o to the northwestern part of the state. deems necessary to increai:e its influence. Texas has many rivers and lakes where fish Therefore the propaganda for the unity of ing is good and you can spend time out of the working class and the Socialist Unity Par doors. Hunting is good in Texas because it has ty. th0 journeys of Pieck and Grotewohl to tht~ large areas where you can hunt. Ruhr and Rhineland, the uclministraLive and Texas has many beautiful parks and places of reorganization of tl'Íe westem zones interest. Texas has a monument higher than according to a political key, the past and pendthe great Washington Monument. The Alamo ing elections, capitalist and Marxist tendcnciei; bas a great history about itself. There are ma in economic reconstruction are being closely ny places or interest if a person will go and do watched. There. are even tendencies to esti what he is to clo when he does not have a place nrnt:P the ·•strength" or "weakness" of an party to go. arid he will find more new places to go or oecnpying Power according to such "symp than he had seen. toms," nnd to lo.ok for justification of one's Texa:s is the largest state in the Union and own attitude, to build "bridges", to go over se~ has the most in it. ..• cretly or with open scorn to the "stronger bat Texas is a heaven on earth and it has places talions." to go and see. Jerry '.Rochen. 1
,I','..,.
NO "IRON CURTAIN" IN CZECHOSLOVAKIA
· We do not intend in these pages to deal with political matters any more than is necessary in order to give a better understanding of the background of the religious sltuatíon ín Ozecho slovakia; but we carrnot suppress a sigh at the attitude which we so often find more or less clearly expressed in many articles or personal letters and which we usually encounter when ever we visit our friends abroad. We mean, of course, the fact that most peo ple abroad seem to possess the general impres sion that Czechoslovakia in on the other side of the famous "Iron Curtain," a land full of dark mysteries and unnamed dangers. This seems to be the explanation of the pleasant surprise with which our representatives are frequently met when they appear at interna tional gatherings, of the hesitant enquiries made of them, and of the pitying looks be stowed upon them. We should like, therefore, to assure our friends that whatever may be the case in other parts of the World, the famous "Iron Curtain," so fur as Czechoslovakia is concerned, simply docs not exist. To be more explicit: there really is no kind of Soviet oc cupation of this country, and the total number of the Russian personal here is no larger -- if it be not actually smaller -- than that of the American or British personel. You will have nothing to do with any Russians when you come here: and you may come here without any particular difficulty apart from that usually connected with all foreign travel in these days. When you come, you will not be molested by any one; yon may speak wíth whom you like, go where you like>. and say what you like within the same limits as in any other country. And we ourselves can go abroad if we show a reasonable purpose <pleasure trips not being encouraged, of course J ; we may meet you without having to report to anybody; we can buy British, French, or Swiss papers on the streets of Prague; or, if we find it too ex pensive, we can go at will to some of the several public reading rooms to read them; and we can freely maintain a correspondence with anybody abroad. This being so we really fail to understand what can be meant by the "Iron Curtain" in our case, and we have the impres sion that, if such a thing as a curtain does really exist, it is made up of vague notions pre venting some of our friends from seeking and maintaining contacts with us because of the unnecessary fear that they may somehow be making things very difficult for us. Some of our readers, perhaps, will not be convinced by what we say, so entrenched is the notion of the "curtain" in their minds. These we urge to come and see for themselves. Every one of our visitors, whatever he may have liked or disliked here (and we do not pretend that there is nothing which may be disliked here), had hitherto been convinced of one thing na mely, of the non-existence of the notorious Iron Curtain, as far as Czechoslovakia is con cerned. Bulletin of the Evangelical Church of Czech Brethem, Prague. ---) + et. .. (---SWISS BOYS' CHOIR WINS wms ACCLAIM
Abbot Joseph Bovet, of the St. Nicholas Ca thedral in FÍ'ibourg, is one of Switzerland's distinguished men of the· Church. Ruddy cheeked, silver haired, he has a sparkling, vigorous manner that makes him appear much younger than his sixty-odd years. He is a well known composer of religious music and a re cognized authority in that field. Perhaps the only activity he enjoys more than composing choral works is directing the St. Nicholas Boys' Choir, which in recent years has become al most as well-known on the Continent as the Vienna Boys' Choir. The group is composed of from twenty-five to thirty primary school boys from six to twelve years old. Their principal task with the choir is to sing at Mass and Vespers during the school year. But during the war their aetivltíes
~~ -: Ve středu, dne 30. října 1948.
VISTNht
'IH~9
Increased. Abbot Bovef and the Choir starter giving recitals. in Swiss military camps and hospitals, and this led to performances before large audiences both ln and outside Switzer land. "Today we get more invitations than we can possibly accept," says Abbot Bovet. "After all, these youngsters all have to attend regular classes." ' Despite the fact that the Abbot and his "stars" have to squeeze rehearsals into a small amount of time the youngsters can spare from studies, they have built up an extensive re pertoire. They sing chants in Latin, classic choral works by Palestrina and other old ma sters, as well as more modern compositions. The Choir includes several gifted soloists and Abbot Bovet gives them all an equal opportuni ty to display and develop their talent. Most works are sung in from one to four voices or parts. On rare occassíous two male voices are added to increase the parts to six, resulting in harmony of unusual richness. When the Choir gives public performances, Abbot Bovet usually gives a short talk, explaining the background and style or the compositions and answering the questions by the audience. On Thursdays, the boys' day off from school, rehearsals are usually held in the beautiful St. Nicholas Church, which has been the Cathe dral of the diocese of Lausanne, Geneva and Fribourg since 1925. It was begun early in the 14th century and the main portal has some re markable 15th century sculptures of the apost les and Angelical Salutation. The interior· of the cathedral also contains priceless works of medieval art, and stained glass windows of more recent origin by Mehoffer. St. Nicholas is probably tho most famous landmark in Fri burg. often called the "cathedral and univer sity town" Fribourg is situated on a peninsula; formed by the Sarine river in the French speaking region of Switzerland. and in the old part the town retains its medieval character istics to an unusual degree. It was founded in 1178 by the Duke of Zahringen and since 1612 has been the seat of the Bishop of Lausanne and Geneva. Today, througn such activities as Abbot Boveťs St. Nicholas Choir, Fribonrg con tinues to maintain its position as one of Swit zerland's leading cultural and religions cen ters. ---)
. -~ .
(--
YOUNG EXECUTIVES
October is the bírthmonth of the Fraternal System. It was 78 years ago at Meadville, Penn sylvania, that a graup of humble people from the railroad shop met on the night of October 27th to organize Jefferson Lodge, No. 1, A.O.U. W. Since that time fraternal benefit societies have passed through wars and depressions, Since that; time the fraternal system has en tírelyreřormed the method of operating its in surance benefits. Today it is strong. and it ís growing. Today not one person is living who partici pated in the founding or early promotion of the fraternal benefit societies. Those enthu siastic builders threw their lives into the ef fort. They gave what they had. But they had to pass on. It is interesting that others came along, others who met problems, conquered and built. The fraternal system marched on. Recently we have seen younger men arid wo men called to take executive positions vacated because of infirmity or because the Great Be yond beckoned. We salute them. We wish them success. Their success will be measured by the building they do.These predecessors were young once, and they built; now life's relay yourney calls others to carry on. The fraternal system is an organization ef youth. For 30 years it has been enlisting chil dren and training them in responsibility, and the children have advanced to the adult ranks. Today it has over 1,300,000 members under age 16 who soon wíll make that advance. The older members and, especially the time-tried execu tives with wisdom and experience, planned it that way. Thel'e.fm·e, the řutura Qf ťha řrater-
nal system looks good, and we are glad that young men and women look upon fraternal work as offering opportunity for achievement and carreers. ---)
+
et.
+ (--
ANNOUNCEMENT
All members of our lodge Pokrok Sweet Home, No. 63, S.P.J.S.T. are kindly invited to be present at our next meeting on Nov. 10, 1946 at 2 o'clock P. M. at our hall (or a week later if the weather is very unfavorable). In honor of · the 50th anniversary of our great Slovanic Be nevolent Order of the State of Texas. A special enlarged edition of our Věstník will be publish ed. In this issue one of the special subjects will be the hístoríos of the different auxiliaries of Iho ;:;.P.J.S.T. and wítl; these histories a pic ture of membership of each order will be re produced. So at our last meeting it was agreed by all members present that the history of our lodge be written and also a picture taken of our membership. The pictures will also be sold to members. A photographer has been engaged to do the job. For this meeting to be more of a social af fair, the sisters are asked to bring lunch baskets filled with sandwiches, cookies, cakes or koláčes. Coffee will be also served. Now don't forget the date. Sunday, Nov. 10th at 2 P. M. Bring along also your children, those that are members especially, we sure want them to be on the picture. Fraternally yours, Chas. J. Havlík, Lodge Correspondent.
---)
• et. • {---
LODGE PRAHA, NO. 29, TAYLOR, TEX. I Dear Brothers and Sisters: In our last meeting motion was made and carried that we have a picture taken of all' members of Lodge Praha. No. 29, and the his1.ni·v of 1' dd lrv'!r:r0 !"'ť'J'<l1'C'd for the Golden Ju bilo« i:<;;nn of tho V<>Rtnik. The meeting is called for 1 :00 P. M. Sunday, November 3rd, 1946. The picture will be taken beween 2:00 and 4:00 o'clock that afternoon. Let's make this a complete picture, without you the picture will not be complete, so be there to make the picture complete. Yours, A. L. Boudný. 0
-----)
• et. + (--CHINS UP
$
"Procrastination in the kidnapper of the souls and the recruiting-officer of hell" - Ed wal'd Irving. Putting off --- is taking on trouble! Well. wait a minute - that is unless you are putting off saying that unkind word, doing that mean thing, repeating that hurtful gossip. The more delny snch things the less unhap piness you create. Spring is the season in which procrastination flourishes. Its roots in the mind put forth in to flower and you linger over decisions on warm days and dream rather than do. Lazy spring clays - we sight in idle content ment. And maybe a little of it is good for us. It it too much that we have to guard against.. If all habits were as easy to form as that of procrastinating we could will a habit on Mon day and have it a set one by Stmday. Halt there! What is it, yon ouP,'ht, to have done and . haven't. Better get at, it or that old recruiting officer Procrastination will get you if you don't wach out. -~·-)
+ ..,.. .. (---
Young Oswald had just been enrolled at a "progressive" school. His grandmother, who did not quite "take" to the newer knowledge was asked how the boy was getting along and what he had learned. ' "Oh, he's progressing nicely" she replied .. "HA had learned that he will have to be vaccinated, that his eye8 aren't mates, that his teeth need repairing. and that his method of breathing is entirely obsolete." ----)
+ ""'
... (---
Just staying young is: just having yo,1r he~,:t feel ready foi: evel'y sen,so1;1..
,
Ve stfedu, dne \,,'
so. řijna 1946. "
.
ZLÍN VZOREM A ZKUŠEBNOU. J. Petráš. Život a dílo prvé československé republiky je nepochybně nejvýraznější formou zachyce no v průmyslovém středisku, založeném Tomá šem Baťou v malebném údolí Dfovnice na roz hraní našeho Slovácka a Valašska. Zde vyrost lo z kořenů · amerického podnikatelského my šlení a poctivé československé práce za pou hých dvacet let město, které se stalo chloubou republiky a pramenem sebedůvěry malého středoevropského státu. To nutno příznat, i když jako socialisté jsme nemohli nevidět v pracovních a podnikatelských methodách Ba ťových závodů ve Zlíně i mnohé stíny hospo dářského liberalismu. Přes tyto stíny zůstává Zlín po mnohé strán ce příkladem, z něhož mohou naše znárodněné i státní podniky čerpat nabádavá poučení jak v zájmu dobré služby veřejností a prosperity hospodářství, tak zejména i v oblasti péče o pracujícího člověka. Národní podnik Baťa pro dělává ovšem obdobné nesnáze jako téměř vše chny znárodněné podniky, ale dík dobré pra covní tradici a smyslu pro odpovědnost v širo kém kolektivu pracovníků pokračuje zde kon solidace mnohem rychleji než jinde. K tomu přispívá podstatnou měrou i vvsove vyvinutá péče o bezpečnost a ochranu pracovníka, které věnoval sám zakladatel závodů velkou pozor nost a jíž dnes dává nové vedení hlubší sociál ní a socialistický obsah. Ve zlínských závodech je na prvém místě pé če o bezpečnost pracovníka. Hesla tohoto obsa hu nabádají dělníky k opatrnosti hned při vstupu do každé dílny. Ze třicet tisíc zamést nanců pracuje jich převážná část u strojů v o buvnických dílnách, gumárnách, strojírnách, pletárnách, dále pří přepravě, na stavbách a při nejrůznějších pomocných pracích. Strojová práce p~iná.~íčetná neb-zpeči zraněnl, avšak zde byl..\ taková možnost snížena na nejmenší míru. Kdežto dřívější továrny jsou v našich představách ponejvíce jen spleť a změt' nej různějších transmisí, řemenic a řemenů, ozu bených kol a pák bez sebemenšího ochranného zajištěni, mají dnešní zlínské závody zcela jiný vzhled. Každý stroj je sám pro sebe samostat ným robotem s vlastním elektrickým motorem, · takže zcela odpadá složité přenášení energie. Vhodně zamontovaný motor pohání stroj účel ně, hospodárně a bezpečně. Každá součástka stroje je zajištěna ochranným krytem nebo ji ným zařízením a tak je zabráněno jakémuko liv poranění. A podle toho je i procento úrazů k počtu zaměstnanců poměrně nízké. Zvlášť hodné pozoru pak je, že přl obecném používáni elektříny, rozváděné pro tisíce moto rů stakilometrovými instalacemi, nebyl již přes pět let ve zlínských závodech zaznamenán žád ný smrtelný úraz elektřínou. Pl'i tom stále pra euíe na instalacích, v provozu a na vysokém napětí asi tři sta elektrikářů a montérů. Nejvyšší budovou národního podniku Baťu ve Zlíně je jeho administrativní budova. 75 me trů vysoký mrakodrap. Pi'i jeho stavbě se počí talo s vysokým pracovním risikem a pojišťov na proto požadovala vysoké prémie za úrazové pojištění dělníků. A tehdy si správa závodů ře kla, že učiní vše, aby bylo čeleno úrazům a při tom využije nejmodernějších stavebních me thod. Podařilo se jí to skvěle přesnou a bezpeč nou organisaci práce, neboť mrakodrap posta vila bez vněíšího lešení. aniž došlo k nejmenší mu úrazu. Óímž byl opět podán důkaz, že do konalá úrazová zábrana [e možná i pl'i nejne bezpečnějších povoláních. Příčiny úrazu dlužno hledat nejenom v ne dostatečném ochranném zařízení u strojů, ný brž 1 pracovním prostředí a zvláště také v o sobníeh vlastnostech pracovníka. Úspěšný boj proti úrazům vvžaduje proto dokonalé organí saee a zaměřeni ke všem příčinám. Ve Zlíně k tomu mají štáb sedmi úrazových referentů. V každé tovární budově je kromě toho ustanoven důvěrník pro úrazovou zábranu, jichž je celkem asi šedesát a kteří svou funkci obstarávají ve dle své pravidelné práce. A že heslo "Bezpeč nost především" je míněno doslovně, je patrno zejména. z toho, že žádný stroj nesmí být zařa děn do ·:provQzu, dokud není kolaudován ůraso-
VIS'l'N vým referentem. Bez jeho schválení nesmí být účet za dodaný stroj likvidován, i kdyby byl již podepsán třebas generálním ředitelem. ---) + .y. + (--TEREZÍN VOLÁS O S. Jos. Jelen. Terezín je stará zrušená pevnost. Byla pro jektována za Marie Terezie r. 1764, ale opevňo vací plány byly skončeny v roce 1780 a téhož roku 10. J:-íjna položil Josef II. základní kámen pevnosti. Právě jako dnes, i tenkrát v roce 1783 bylo obyvatelstvo vyzváno k osazování Terezí na. Každý stavebník obdržel stavební místo zdarma, tficet let nemusel platit daně a bylo o svobozen od vojenské povinnosti. Kdo začínal živnost, obdržel clo začátku tří sta zlatých. Dnes správní komise města nemůže nikomu nabídnout výhody. Naopak, sam aby potřebo vala okamžitou finanční pomoc od státu, aby úkol, který na sebe vzala, mola splnit. Vyzvala však všechny bývalé občany, aby se vrátili, že jsou ochotni znovu Terezín Osídlit. Teprve, když zdravotní podmínky byly shle dány uspokojivými a minulo nebezpečí infekcí,. vydalo ministerstvo zdravotnictví ve spoluprá ci s ministerstvem vnitra povolení k otevření bran města. A 15. června přišli první lidé, aby se ujali svých domů a založili nové domovy. Jsou to však divné domovy! Je ještě málo živo ta v mrtvém městě Terezíně. Jen holé zdi clo mů, nepředstavitelně zničených, se dívají ok ny bez skel a bez rámů, vyvrácenými dveřmi když náhodou jsou na pusté náměstí a uli ce, na nichž leží kupy odpadů, rozbitého, staré ho nábytku a jiných nečistot. Město nežije. Jen několik oken svítí bílými záclonkami v paprs cích odpoledního slunce. Všechny domy jsou otevřené. Jednak tu není co by se dalo ještě ukrást - jednak se nenajde v celém městě klika a zámek, kterými by se da ly domy zavřít. Vždyť mnohde chybějí i vrata! Celkové škody jistě půjdou do mílíonú, protože v celém Terezíně není jediné místnosti, která by nebyla pfono vandalsky vypleněna. Okenní rámy, clvei'e,kohoutky u vodovodu, trubky na elektrické vedení, všechno, co bylo možno se brat, je pryč. Komise odhadují škody velmi po malu a Terezín potfobuje okamžité pomoci. Nábytek z clomúpati'í židovské obci, která jej hromadí ve skladištích a odváží do Prahy, kde se opravuje a dává majitelúm nebo poškoze ným pÍ'Íslušníkfnn náboženské obce. Před ně kolika domy potkáváme lidi. Připadá to divné. Ólověkje tu jako ve zlé pohádce o Šípkové Rů žence. Zdá se, že také celé město spi. Kroky jednotlivých chodcú se podivně rozléhají po prázdných ulicích. JsouJo první, ktei'í se ne báli přiložit ruku k clíh1 a pustit se clo boje se špínou, nedostatkem meteriálu, lidí a hlavně peněz. Opravné práce začínají odvážením ne čistot a všelijakých odpadku. Ze sklepa lékár ny, kterou sem právě stěhovali, byly odvezeny dva vagony odpadkú a nečistoty. Počátkem příštího školního roku má být v Terezíně otevi'ena škola. Viděli jsme ji. Buclo va bez zámkú, umyvadel, bez podia a lavic nic, jen holé stěny. A správní komise, která ne disponuje naprosto žádným jměním, je posta vena pi·ed otázku, kde vzít všechno potřebné , zaNzení. Na úpravě budovy se již pracuje: kaž dý fomeslník zatím pracuje na dluh - nikdo neví, jak se najde úhrada za všechny práce. V mnohých školách je dosti zaÍ'Ízení. Věnujte je terezínské škole! Mrtvé město Terezín musí žít, musí se v něm opět rozléhat dětské hlasy, musí v něm začít život nové a snad šťastnější generace. Výstavné m.ěsto Terezín je zatím mrtvé. Ale bude žít. S přílivem obyvatelstva přijde i život. Jenže škody ve městě zpťlsobené není možno krýt ze soukromého ma.ietku, již tak dost ože brácených lidí. Zatím se vrátilo několik tere zfoských starousedlík(\; Jsou tu zástupci téměí· všech fo111es1:l · od každého jeden. I když svou obnovitelskou práci konají úeúnavně a bez stížností, pfoce jen jim stále hrozí, že nebudou moci pokračovat, jalt by chtěli. Není peněz. A někom: párů rukou, které musí nad to ještě ~! vit své rodiny, nestačí na tak veli!{ýúkol. Musí se najít nějaké fošení. z Fondu národní obno vy? z osidlovacUloúřadu?
Strana 13, Terezin stojí pevně. Nesmetla jej těžká doba zkoušek. Zasedací sh'í radnice se svým pllvod ním vybavením čel{á, že přijdou dalši a další nadšení lidé, kteří budou chtít pracovat na Te rezíně opět českém. Místní správní komise dou fá v pomoc vlády a všech, kteří pomoci mohou. ---) + .y. + (~-Utrpení jest nutnou podmínkou růstu jak fysického, tak duchovního. Nemůže bez utrpení přijít život z jedné formy do druhé. Nemůže, protože samo utrpení pťt.sobírust. Nic nedělá život tak krásným, jako návyk býti dobrým. ---) + .y. • (--"Milujte se vespolek, stújte v jednotě, nedej te se nijakým zpúsobem mezi sebou rozděliti." \Jan Hus: Plze11ským1411.) ---) • .y. + (--- Je vždy lépe mluvit s rozumným člověkem o něčem hloupém,. než s. hlupákem o něčem rozumném. ::t:G'l C;()
~~
(lil>
rJ3
~
(J))) .....
I~!li
c
5 ·:s:
.,,
~
~ m
§ ID Ill
li
a.... -o ~
>
a c
CA
i!~
l'l'8 CA
:i!l'l'8 "11'11
iri
6~
~
!ft
•c
g!
a
i
""-=-c
!i!if ;1~ lil
e>
-~ii
iii"
li
~
F'
~
J:
. ::c. .
.:1.;.
.c
z: ....
. Ill ;'O
strana..14.
Ve středtt, dne 30.. října 1!}46.
VISTNÍB:
Rozvážné nasírání 'ěs, tisku· na Východem i Západem. Po~ud je .a- který jednal v Praze s ministrem rt\konskon delegaci do Prahy, která odmítnutí amerických úvěru merlcké obvinění adresováno ::a~~- Laušmanem o problému postátně- bude zlwumat možnost spolupráce československu: tnu tisku, .mělí Jsme s~m.i prll·2z;- ni, který se týká Československa a na poli hospodářského budováni ~ test odmítnout některé Jeho . vy--· dohodnuto vyslat mezi oběma státy. ;:_.. Praha. (~TKL _cs._ tisk zazna~ střelky, stejně [ako neodpo~~dné Rakouska. Bylo menal zpravy amerických agentur projevy v našem rozhlase. Vern11e, France Presse a United Press o tom .. že se ~ládé podaří věc co neirych že americký státní.department dal! leií urovnat." pokyn Export-Import bance_; aby i ·~rávo lidu poznamenává. že po zastavila jed1:ání o úvě_1: pro Cesko- ! važuie americký krok za neodi.~vod Však víte, jak to chodt • • • Vyběhnou z teplé místnosti do slovensko a ze byly tez zast,avei~yi něný a 11,2 dost uvážený. Lidová de studena, uhřejí se a hned je z toho rýma, nastuzeni a. kašeL dodávky z válečných pfo~ytku Ne-· mokracíe cituje komentář týdeníku Ušetříte peněz, strachu i starostf, když budete míti po ruce které, čs. lis~y , připojn.i_1, k te:nt? · Obzory. který konstatuje. že am~ zprávám stručně komentáře, z nichž I rtckň politilm neprojevuje od neS EVE R Ů V • LAHODNÝ fo zřejmo, že se v Československu: kolíka měsíců velké porozumění pro o PŮSOBIVÝ tato změna v nazírání ame~·ickél:o potr-~by č~. lidu. Pi'íčiny vidí Obzory BALSÁ M PROTI 0 m11TI JE.J MA.Tí státní~10 departmentu na ota~ku n-: v tom. že část našeho tislrn napadla RADY! KAŠLI věru Oeskoslovensku posuzuje ve_l- Západ jako prohnilý a pro česko CF.NA: mi rozvážně ~ sti'í~liv~ ', P!'ZS to, ze síovonsko zbytečný, fo někteří či by tímto odmítnutím uvcru byl vel: i nítolé nedovedli být vděčni za po mi nepříznivě dotčen b11dovat?lsky:moc UNRRA a viděli v ní pouhou 2:'·,'.ejte ve 'své lékárně a dvoul~tý. vlád!,í program, k~ery.?u- i snmozřclmost. dúle že jsme znárod l:·:~ ncrnají, neváhejte· a d~ pra~e v těchto .~n:c~1 prC'dloz~n nili podnilty. domy a jiný nmjet<;l~ r-e:-:Cte pro lúhev neb vtce Nnrodmmu &hronrnzdem kc schv.i- Amel'ičanú. anii jsme se pokns1ll c!olcjšl adresu. lení. tyto konfiskáty nahradit a koneč,Svobodné slovo napsalo k těmto ně. že ministr Masaryk jako šéf cle zprávám tento komentář: "Lituje.:. Iegac·= na mfrové konferenci hla me, že Spojené státy sáhly k dale- soval téměi· vždy proti Západu. Na kosáhlému opatÍ'ení. které těžce po- druhé straně však nelze ztrácet se stihuje naše hospodářství. Výtka zfotele, že za nepfrznívými zákroky naší zahraniční politice je ve své Ameriky proti če.skoslovenslrn se všeobecnosti jistě nespravedlivá. Ná- rozvíjí mocenský konflikt mezi Spo red stojí dúsledriě za politikou u- jenými státy a Sovětským svazem pi;ímného pí·átelství a spolupráce s a na našich zádech si Amerika vy-- __ _ _ _ . i'izuje účty s Ruskem. --------------· · V 1:ozpočtovém výboru se o věci zmínil lidový poslanec dr. Chytil, který vyslovil politování a zároveň tlumočil nadě.ii. že ph nepochyb- ČEŠTÍ PRÁVNÍCI ných sympatiích americkqho náro Vyřizují ,,šeclmy právnické I cla k nám bude obtíž odstraněna a záležitosti, před všemi I úvěr realisován. "Musíme si ovšem sondy státu Texas. · uvčclomit" - i·ekl dr. Chytil - "že El Campo 11 úspěch pi'i úvěrových operacích zaGanado & East Bernadr hraničních závisí v prvé· fadě na Ill našem hospodáfatví a jeho úsr;ěch~i~ty dále poznamenávají zprávu
_
Chraňte zdraví jeh dětí
ř:
soc
Duckett .. Duckett
I
J
===========..,..-,,.,.,._.,... _.__.,. ,..,._,. , ,~
I
· France Prssc, že podle dohody u jednané v Rio de Janeiro 'čs. hospodáfslrnu komisí, posl,ytne Brazilie Československu úvěr 20 milionů do larít na. nákup ·zboží a uvolní asi púl milionu dolarú zamrzlých peněz.
Dr Thos.. I.. Delaney II
OČNÍ LÉKAŘ
Brýle správně připravené. čas dle úmluvy. Úřadovna 3248 -
I
---o---
8poh111ráce mezi ČSR a Uakouskem __ na p.oli hos11o<lá1·s'k:ého lllánování. ť1 Praha. (ČTK). - v pá telt 18. i•ij-
Res. 2687
513-17 Professional Bldg.
TEMPLE TEXAS '
~ na se vrátil do Vídně státní tajem~ I nik v ra.kouském ministerstvu pro ~1111uu11mnru111ll1mmlll\lllll!~1llll111lllllllllllll11111111111m1minm111111lllln!Illum11m111., 1 plánované hospodáfatví Rauscher, ~.~---~-,~.,.,~
-
•M~-
-
~.--~••*
lJllM <><-~<>--"'•"-~
"'
',,,.
.. ~,.~
IDS
Dance
SOKOL HALL, DALLAS
Nove ber
I
'
1946
8:00 P~ M~
I
JOE .MA.CA ORCHESTRA ..... Ad. mnss1on: 50c per person
I
í
...... I ! "'-''"~-.~·•-<>-.-,,-_,_,_,_,,_,,.
~
Sadie
mrnss COMFORTABLY -
'WEAR YOUR I,l'L ABNER OVERALLS, DAISY l\'ii\E DRESSES, OR DOGPATCH BEST
ŘÁD POKROK. DALLAS ČÍS. 84 pořádá
SADIE HAWKINS DEN
,ill!>
I PRONÁSLEDOV1~NÍ MUŽŮ ŽENAMI
V ŘÁDOVÉ SÍNI S. P. J. S,, T.. 2625 Floyd Str . , Dallas, T ext§ls
v neděliq dne 3.
lm
v .V
při hudbě
8:~0
Joe Mácy ·a jeho orchestry
HUDBi\: JOE ·
VSTUPEN'KY JAKO OBYČEJNJ1: 50e OSOBA, TAX INCLUDED
(p)
O zákusky a ohčerstvení návštěvníkít jest výbol'em náležitě postaráno. Laskavě zve Výbor.
----.~=-
'
-
(44-45c)
Ill
list.
DALLAS
I
Ve středu, dne 30. října 1946.
V:fi:ST.Nflt
vevání a péče zdravotní. Bude tře ba postarat se o dovoz stavebních Praha. (ČTK.) - V sobotu 19. l'i.i strojů z cizh1y, o zlepšení staveb ních předpisů a o vtělení soukrona se skončily v čs. ministerstvu so mých stavebních pouníkatelů do ciální péče porady o opatřeni děl- celkového budování. nictva potřebného-i-k provedení I ;----0--t-~ t . ., . . Stalinovy zavody v !\'los e zamcs • dvouletého hospodářského p, 1 a n u. 1 · náva.jí přes 10.000 lidí. Vládní program stanoví jako zá-1 Praha. (ČTK). _ v žívnostenkladní požadavek umožňující zvýše ni životní úrovně, zvýšení pracov ském výboru Národního shromáždění prohlásil .mínístr průmyslu B. ního výkonu o 40 procent na hlavu a směnu. V mínísterstvu sociální Laušman, že Stalinovy závody na přče byly zahájeny porady, jak při výrobu synthetického benzinu _v pravit podmínky větší produktivity Mostě jsou aktivní, i když v nich práce a pracovního výkonu. byly provedeny značné investice. ---o--rekOnstrukční práce ve Sta Stavební činnost v ŮSR v ráme] dvouletky. linových závodech byly· dosud hra Praha. (ČTK>. - Technický vý zeny z vlastního výtěžku závodů. bor Národního shromáždění zabý ústfodní plánovací komise rozhod val se minulého týdne návrhem na la, že povinné míšeni líhu s benzi změnu a doplnění zákona o staveb nem bude uskutečněno v příštím ro ním ruchu. Předseda stavební komi ce a to v poměru 70 procent benzi se ínž. Labský poodal zprávu o sta nu, 15 procent benzolu a 15 procent vební činnosti v rámci budovatel líhu, ského plánu a uvedl, že ve dvoule Stalinovy závody budou ještě v tém plánu je počítáno s částkou 40 měsíci říjnu odevzdány symbclícky miliard na Investiční stavební ná do rukou českého lidu. Dnes je tam klady. V rozpravě všichni řečnící zaměstnáno 10.200 osob. Do úplné zdůraznili, že k provedení ·dvoulet ho stavu zaměstnanců chybí ještě ky v oboru stavebním bude nutno 2800 zaměstnanců všeho druhu. -a-· opatřit dostatečný počet stavebních Praha. (ČTK). - Dne 21. října dělníků zákonem o mobilisaci pra covních sil. Zároveú musí být to odjel první automobilový konvoj s. muto dělnictvu zaručena pevná e čs. zbožím do Turecka. Jde o sklář-, xistenční základna. a to tak. aby ské a. keramické výrobky. Konvoj se jeho mzdová úroveň byla na dru skládá z 12 nákladních automobilu a hém místě za hornictvem. Musí na zpáteční cestě doveze do Česko být zajištěno také ubytování, stra- slovenska turecký tabák. Snahy pro zvýšení praeuvního výkonu v ŮSR.
v
Straria, 16.
K otázce kontl'oly ěs, dvoulet'ky. · '. zvláštní výbor za tím účelem, aby P. raha, (ČTK). _ Profesor Peška.lmu. vláda předkládala pravid~.. lné . . . zpravy o postupu dvouletky. M1sto napsal v Národním osvobozem k toho nalézáme ustanovení o konzákonu o dvouletém hospodářském trolní řunkcí Hospodářské rady. Ta plánu, že sněmovna prosadila své to změna bude ve sněmovně obias právo aktivní účasti pl'i provádění něna, zákona. Ve vládni osnově nenalézáme ustanovení o kontrolní působností sněmovny. Tato měla zvoliti I - . I • . .. • C Zubní Ukaf Úřadovna nad ··~ Canada's Drug co. IHtYAN. -: :.. HUS
DR N B M NUTT
11
:..._
_
· C~ R, CHERNOSKf
=:·-·-::::!-™··=·~ ~==~·
l"RÁVNÍJt
aoudm záležitosti. Úřadovna: 936 Bankers Mort gage Building, přes ulici na proti Kress budově. BOUSTON,~'EXU
, Chase J~ HoUub
Vyřizuje veškeré
SPRÁVNĚ VYKONANÁ POHŘEBNÍ SLUŽBA. V hodině žalu zarmouceni na leznou Edward Pace pr.>hřebn1'11stav pohotový k sympatickému vyřízeni nezbytných jednotlivo sti a k vypra-venl dojemného po hřbu. Levné ceny jsou naši zl'i1adou.
EDWARD
.PACE
Pohřební ředitel Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 118 N. Fift.b. st., - Temple, .Tex.
..........
Ceský Lékař a Opera.tě? '111 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS . Telefon residence: Lehigh 9745
Telefon úřadovny: Preston 2553 Barbecue sandviče, Pivo, Domáci Chili, Káva a Studené nápoje
Kilnar's Barbecue Drive Inn Slušné místo pro úctyhodné lidi. 5802 North.Main St. Phone 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)
LAVACA CO. ABSTRACT CO.
"Pytel neštěstí''
J, F. BOŽKA, ředitel Vyhotoví abstrakty, vlastnické Pll'ávo, \'Yřizuje majetkové pojištění. Úřadovna nad Peoples State Bank Telefon do úřadovny čis. 5, do res. 63
uvidíte, když přijdete na divadlo dne
1 O. list. ve 3 hod. odpol.
BALLETTSVILLE,TEXAS
Cdz-c)
do síně řádu "Pokrok Houstonu" čís. 88, S. P. J. S.. T. na Studewood
.;,,
že je
"Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše'',
"""'du ra
okrok ouston
DOKÁŽE VJ.\M HRAVE OCHOTNICK,:i. DRUŽINA ŘÁDU "TEXAS" ČÍS. 289 · Z. Č. B. JEDNOTY
V HOUSTON, TEXAS ve frašce o 3 jednáních, sepsané Rudou Nižkovským, pro vaše pobavení i zasmání.
"'
OSOBY VE HŘE: Matěj Havl!ena. továrník John J. Kelárek Zdeňka, jeho dcera , Elizabeth Štefková Emil Pečenka, jeho tajemník Ed. Mičulka Rézi Matesová.., obchodnice, jeho sestra Karla Čtvrtníková Julinka, její dcera Carrie Vodehnalová Kamil Urban, inženýr Johnnie Ed. starčala Tonča An•ežka Mičulková František John J. Starčala Šafář ~............... Oldřich š. Vala Sluha J. S. John Krajany a krajanky, z blízka i z dálí k té švandě uctivě zve Ochotnická Družina řádu "Texas" čís. 289, Zápacluí . ůeské Bratrské Jednoty
3. listopadu .. . . .. .. .. J. R. Bača ... .. J.. R. Bača 3. listopadu .. . Syncopators 1O•. listopadu .. . . . 24. listopadu .. ScarceUa VSTUPNÉ: MUŽI I DÁMY '15c 'I'M: Included O zákusky a občerstveni návštěvnikd jest výborem náleiitě postaráno. ' 1140 ROBBIE ST.
Na doptáni: 20th and North Main.
Zábavní Výbor.
V 20256
Dll.t:-
YBSTJ.UB:
.Lil•
Ve středu, dne .3U.
v, "f k · ' ")· Nadace · v .lo A založena. bude Nadace manšelů A. PllZIVIJ e oz1amovarn manze u . L. Bučkových, z niž jako z fondu
· teJ Maly" oznamova
I L. Buckovych u Te-
ťJfF" Hledám farmy k prodeji v okre
su Fayette a sousedících okresech. Mohu je prodati, bude-li jejích cena správná. l\!Iám čekající kupce. Pište na Gus Herzik, La Grange, Tex. Licensovaný prodavač majetku. (44:..pd.) Na prodej: - Jahodové saze nicenice (Mastodona..,ever-bearing) 100 sazenic $2.20; 250 sazenic $4.00; 500 sazenic $7 .00. 1000 sazenic $12.00. Není žádných lepších. Zelové saze nice (Charleston-Wakdield) a (Flat Deutch> 300 sazenic $1.00 poštou vyplaceně. - Chas. Kovar, Rt. 2, Box 2, Caldwell, Texas. . (44-45c)
,'1!JiilfF",
Pl'onajme se 100 akrů vzděla ného pozemku neb více z dílu, nalé zajícího se 8 mu od Rogers, Texas, (Meelrn), dobrý, černý pozemek, 2 domy a jiné stavby. Stálé misto pro dobrého nájemce s traktorem. J. A. Schiller, West Furniture Co., West, Texas. (44-45c)
:ilfF'
tfJIJF" Hleclá se - děvče k úklidu do mácnosti, žadné praní. Čistá světnice, plat $15.00, týdně. Pište na: Mrs. H. C. Lammers, 3800 Maplewood Ave., Dallas, Tex. <44P) \irlllF"' SPENCER KORSETY pásy su_pportspro prsy a pro spodní část těla, vše dle míry. Pište nebo navšivte Mrs. Jessie Lowry 325 North 15th st., Waco. •relefon '1470 w. (44-47p) -··---------......;.-......;.:... ~ Hledá práci: - Řádný muž středního věku, obeznalý ve všeobecné práci na farmě kromě s traktorem, pi'íjme hned místo na farmě za pi'iměi'ený menší plat. Pište na: "Práce na farmě",% Věstník, West, Texas. (44-45p) ~ Přijme s_? ~ílá kuc~ařka, ne~ můzeme upotreb1ti manzele (muz k práci v zahradě), Pěkný byt k obývání. Pište na: - Jerome K. Gro~man, First National Bank Building, Dallas, Texas (43-44c) iJl1IF" Sazeiůce: - Mrazuvzd0rné 'ze lové Charleston Kakefield a Flat Dutch a brocolli, 300 - $1.00: 1000 - $2.50, cauliflower early snow ball 100 - 50c. Poštou vyplaceně a za uspokojeni ručíme. - Waco Plant Gardens, 1426 Connor, Waco, Te xas. (43-44p)
IJ9i"" Džina. na. prodej. - Prodá se džina za výhodných podmínek ve Woodbury, Hill County. Pište na Supreme Lodge SPJST., Fayette v~? Texas. (31-dz.) ííflllr:. Hledá. se - ryntýř z polovice, 40 al{ru pole, pozemek muskitový, dobrý a čistý, žádný Johnsongrass ani kokrhel, mťtže se obdělávat s traktorem nebo mulami .. Hlaste se Štěpán Janota, Rt. l, Gonzales, Te xas. (42-45p) ........ Hledáte džinu ke koupi? . Hlavní úřadovna SPJST. ve Fayet teville. Tex .. má džinu k prodeji ve Woodbury, Hill County. Výhodné podmínky prodejní i platební. Pište na: Supreme Lodge SPJST., Fa vl'i'i!fa:ivme. Texas. (31-dz.) Manžel je člověk, který vám po máhá v nesnázích, do kterých by .!'!te. se nebyla dostala, kdybyste si J;io nebyla vzala.
HJna 1~.
ČESKOSLOVENSKÝ KONSUL pátrá po potomcích Jana Henzla, narozeného 18. května 1888 v Ma.Iíkovicích, okres Nové sti:_ašeci u Slaného. Jan Henzl se zdržoval ve Spojených Státech střídavě v době 1904-1927 a to v Texasu u své sestry provdané Pletichové, kdesi na farmě. V Texasu se má zdržovati i jeho dcera, narozená v Denver, Co lorado. v roce 1927 se vrátil do českoslo venska: v roce 1943 zemřel přt ne hodě ve Škodových závodech. Kdo by o zmíněných potomcích věděl něco blíěšího, ať to laskavě sdělí na adresu: Czechoslovak ConsulaLe, 711-12 Medical Arts Bldg. Houston 2, Texas.
Matice poskytuji se pňjčky nadaným, pilným a. snaživým st~denvv, · tům našeho původu, aby mohli studovati na vysokých školách a půjčku .splatít az dosáhnou placeného postavení. _ Krásný čin manželů A. L. Bučkových je chvályhodný a mohl by sloužit k potvrzeni rčení, "že slova povzbuzují a příklady. táhnou." Te xaská Matíee Vyššího vzdělání během války jako jiné instituce takového druhu ustala ve své činnosti, protože hoši studenti byli povoláni do služeb vlasti. Nyní po válce vysloužilci mají dobrou příležítost pokračovat i započít ve studium na útraty vlády dle zákona vysloužilců. Za dva tří roky účinnost záko---o--na skončí a přijde doba k pokra- ČSR poskytne náhradu zahranlěčování činnosti Matice. Chudší, nanímu kapitálu za znárodněné daní a snaživí studenti naší haluze podniky. budou klepat na d~é~e. k~i:icel~i'.'>e Praha. (ČTK). _ čs. zahranlční Tex. Matice V. Vzdela111~ za?aJ1ce ministr Jan Masaryk prohlásil na o půjčku. Dostane se patričnym 0: lodi Queen Elizabeth, že se čs. vlá chotné nápomoci a aby té 1:o~oc1 da rozhodla poskytnout zahraníč mohlo být ~o~k~t:1;1to.,největšímu ním u kapitálu náhradu za podniky, poč~u po V~?elam z~?aJicich hochů jež byly znárodněny. Dále prohlásil, u ~~vek nasi krve, pnspěvk~ a dary že železná opona v Československu EDWIN J. BUČEK nasi Matici b~ :11~ly ~ase být. 0Jmo- neexistuje, a na otázku o poměru Manželé A. L. Bučkovi v Rowena, veny a na patřičné m1sto odesílány, Československa k Sovětskému svaTexas, darovali Texasské Matici PRESIDENT EDVARDBENEŠ zn uvedl, že Češi ?' Slov~ci milují Vyššího Vzděláni obnos pěti set do K 28. ŘÍJNU Rusy. Jsou Slovane a patri do sto!arů k uctěni památky svého syna, Praha, (ČTK) President českoslo- vanské rod~o--jediného dítka, který v mladém vě venské republiky dr. Edvard Beneš . v,. ku při~el o ž~vot ve srážce jeho a~ zaslal americkým krajanům k čs. Jeclnotne oslavy 28. r1Jna v ČSR. ta s nakladmmv truckem dne 28. 11Praha. (ČTK). Letošní 28. fi;,tor::adu 1930 pri Brenham, Texas. státnímu svátku 28. října tento projen v českoslovenku bude jednotStudent lékařství Edwin J. Buček, lev: Po druhé v osvobozené republice ně oslaven. v Praze promluví s bal syn manželťí A. L. Bučkových v Ro wena, Tex., studoval na universitě slav1me svátek 28. října. Dává nám kanu Národního musea předseda v Austlnu a potom na lékafaké fa to pí·íležitost, abychom provedli ::měmovny Jožka David a předseda kultě v Galvestonu. PNpravoval se pi'ehlidku práce, kterou jsme za ten- Sboru pověi'encú ctr. Gustav Husák. k posledním rigorosám (přísným to rok vykonali. Ve svém loňském Potom budou přečtena jména vý zkouškám), po níchž. měl dosáhnou ;;oselství ujišťoval jsem vás, že z1'\- znamných občanů za zásluhy o vý ti doktorátu. Nadaný a pilný stu ,taneme věrni ideálům, ze kterých stavbu státu. Pak pťomluví předse :lent účastnil se činnosti kulturní, ťepublika vzešla a pro které umira- da vlády Klement Gottwald a pre ruchu studentského, přednášek o- li naši lidé v poslední válce. Mohu sident republiky dr. Edvard Beneš. světových a sám také konal pi'ed konstatovat, že uplynulý rok zna- Zástupci jednotlivých odborových nášky a bral živý podíl při odbor menal opravdu vyjasněni a uvědo- organisaci složí do rukou. presidenta ných diskusích. Osudného dne v li mění si svých nejlepších národních slib že dvouletý plán bude splněn. itopadu vracel se na svém vozidle tradic a našeho národního posláni. Spo1ečný výbor pro jednotné oslavy s tí·emi ošetfovatelkami z přednášky Hospodářsky jsme udělali značný 28. října vyzývá všechny schop,né v Austinu. Při Brenham neopatrný pokrok. Prážský vzorkový veletrh občany, aby se 27. října dobrovolně či nesvědomitý řidič nákladního byl toho praktickým a konkretním zúčastnili na.rodní směny. · ~rucku vrazil do Edwinovy káry, důkazem. Po provedených volbách · - · ·iíž převrátil do přík<lp,y s tragic v uklidnění politického života při- ~ .... kým následkem: budoucí lékař a stupujeme k uzákonění naší ústa NOVÝ ČESKÝ FILM jedna ošetfovatelka byli zabiti, dvě vy, s niž souvisí legislaturní úpra ~bylé těžce poraněny. Strašná udá va vztahů Čechů a Slováků, který lost vzbudila pochopitelný rozruch i tak je dobrý a srdečný. V ohledu veJ:,ejnosti a rodičům způsobila dr zahraničně-:r;olitickém, zachováva tivou rá11u, bezměrný žal, jehož. jíce nezměněně upřímné přátelské hloubku a krutost dovedou pocho vztahy k našim velkým přátelťím piti jen ti, kteří cos podobného o- na Západě, děláme reálnou politi 3obně prožili. ku slovanskou, mírovou a konstruk Jediný syn a chlouba rodičů o tivní, mající na zřeteli jediný cíl: dešel náhle, neočekávaně a talc tra klidný a bezpečný život všech slo gicky na věčnost. Pí·ipravuje se k vanských národů, tolikráte v dě '>amarítánskému poslání, jež zvo jinách ohrožený německou agresí lil si za svoje životní povolání a k a zlovůlí. němuž jevil vlohy a měl lásku, pod Vám, americkým přátelům a na ťat byl neúprosným osudem dří šim krajanům děkuji za srdečný v,e, než tužby svých rodičů a sny zájem o starou vlast. I my mysli Veselohra, ,z hlavních úlohách: svého mládí mohl uskutečnit. Rány me na vás. Buďte, prosím, každý Nedošřnská, Pištěk, Ferbasová, tohoto druhu jak víme bolí, velmi Čel'ný, Pešek a jiní. a dlouho bolí a hojí se pomalouč z Vás ve svém prostředí vykladači a tlumočníky naší vřelé snahy po ku. Manželé A. L. Bučkov.i oplaká SHINER, ve čtVl'tek 31. října, o vali svého syna a jediné dítě vel možnistech klidné a soustředěné 7 a 9 hodinách večer. mi dlouho, a i když hluboká rána práce na našem národním údělu. -<>--bolu pozvolna se hojila, vzpomínky SCHULENBURG, v úterý 5. li· na milovaného syna dostavovaly se BOHOSLUŽBY V PRESBYTERNÍM stopadu, o 7 :30 hod. večer. KOSTELE. velmi často a dostavují se dodnes. V těch vzpomínkách rodičů uzrá YOAICUM, ve středu 6. listopa Pravidelné Bohosluž,by v české vala myšlenka, mimo pomník u ro du, o 7 :30 hocl. večer. vu syna Edwina J. Bučka uctít jeho řeči v neděli 3. listopadu o 11. hodi-1 ,:,amátku pomníkem dalším a tak ně dopoledne. Rev. Josef šešulka HALLE'fTSVILLE, ve čtVl'tek 7• došlo ku šlechetnému daru Texas bude .kázati. Pi'itomnost členů. jestjl listopai:lu o 7 a 9 hod. večer ské Matici Vyššího Vzděláni, jimž žádoucí a hosté jsou vitánl. v
,
xaské Matice Vysst· ho vzdělání.
''Jedna z r.o.ilionu"
.....
"
-