e
I
T
Orgán ~lo'l_ansk~.Podpo : jtciJedt.:_toty Státu Texas,
Entered a.a second class mail matter; .January 3rd, 1933 at W est, Te:lals. under the Atit ot Congress ROŮNÍK (VOL.) XXXIV.
WEST, TEXAS, ve středu,
(Wednes<lny)
6. listopadu
(November)
of August, 1946,
24th, 1922.
-
ČÍSLO 45. ::,
PROJEV JANA MASARYKA K 28~ ŘÍJNU KE KRAJANŮM V AMERICE~
V
PONDELÍ večer 28. října promluvil čs. zahraniční minis~r Jan Musaryk na oslavě pořádané Ustř. čs. spolkův Nár. budově v New Yorku. Jeho slova promluvená upřímně od srdce k srci newyorským .kraíanům byla adresována celé krajanské Americe. Otis kujeme jeho projev v částečně zkráceném zně ní a význačnější části řečí přínášime doslovně. Po uvítání, doprovázeném neutuchajícím po tleskem, pozdravil Masaryk přnplněnou síň Ná rodní budovy srdečným "Dej Vám pánbu dobrý večer!" a přípomněl, že tohoto dne oslavuje dvojí výročí: Je to 28. říjen a je to také skoro na den 40 roku, kdy poprvé jsem vkročil clo Nár. budovy. "Tenkrát jsem nevěděl, co bude 28. jen znamenat," pravil Masaryk a dodal: A roz hodně jsem tenkrát nevěděl, že to jednou na mne spadne jako balkon a budu zahraničním ministrem! Je to poprvé, co k vám mluvím, mo ji milí, od onoho dne, kdy jsme byli znovuosvo bozeni. (Boui'livý potlesk r , Pak Masaryk pokračoval: "Když říkám O SVOBOZENÍ, tak myslím OSVOBOZENÍ! My jsme, zůstaneme a budeme vždycky svobodni! (Potlesk). Nedělejte si žádných starostí, že jsme snad nějakou loutkou. Ničím podobným nejsme a nebudeme. My jsme loyální spojenci a loyálními zůstaneme, ale př! tom jsme Če choslováci. Pro nás svoboda znamená tolik ja ko život. Buďto můžeme žít svobodni anebo neehcem žít. Když jsem byl v Praze asi před deseti dny a chystal jsem se jet clo Ameriky, mnoho lidi mně říkalo, abych vám poděkoval a řekl vám, že jsme velmi vděčni za to, co jste za války dělali a co ještě děláte. Nemúte ponětí, co to bylo v Praze, když někdo potkal na ulici člověka a měl pod paží balík z Ameriky, jak mu to sousedé záviděli přl vši laskavosti a dobrosrdečnosti, ale za pár dní ten soused dostal taky balík a zas ten druhý měl vztek. U nás se dosti změnilo v naší sociální struk. .tuře. My jsme vyvlastnili velký průmysl, my jsme jej musili vyvlastnit. Když jsme se vrátili domů, naše kasa byla prázdná, v bankách ne byl ani pětník, to všechno vyžrali Němc1. Mno ho továren bylo v německých rukách a tyto továrny kolaborovaly s Hitlerem, a bohužel, i mezi našimi se našli tu a tam někteří, kteří se nechovali tak, jak se chovat měli. Tedy proto a poněvadž, jak se zdá, v Evropě vane takový vítr, kdy je třeba, aby všichni pracovali pro všechny a ne aby mnoho pracovalo pro jedno ho - jsme se postarali o takové zákonodárství. Vím, že v Americe se toho mnozí lidé bojí a o'." bávají se, že Československo tento úkol nesplní a nic nedokáže, že nebudeme moci vyrábět a exportovat. Já jen říkám: počkejte a uvidíte! Naši lidé umí a chtějí pracovat a naši lidé pra cují. Nesapomeňte ovšem, že byli skoro sedm let pod Hitlerem. Já jsem tam nebyl, já jsem byl s vámi, já jsem byl volný i když jsem měl v Lon dýně nějaké nepí-ijemnosti, když na nás há.zeU. ří
bomby, ale to nic nebylo, byli jsme jinak volní, kdežto naši doma byli v presu, byli zašpuntová ni v té hrozné lahvi německé zběsilosti. Pak o všem je to přirozené, že to nějakou chvíli trvá a bude trvat než si úplně zvyknou na novou volnost. · Ale školy jsou tak jak byly. Naše krásná slav ná uníversíta je otevřena. Máme tolik studen tú, že nevíme. co s nimi dělat. Nezapomeňte, že ti chlapci šest let nemohli chodit do školy, byli bez knížky, bez laboratoři, bez styků se světem a bylo to až dojemné s jakou chutí se vrhli clo škol. Já mám mladé lidi rád - sám bych byl rád o třicet roků mladší - a chodím mezi naše studenty. Je to zajímavé, jak žízní po vzdělání, jak dychtí na př, po tom, co se děje v Americe. A proto si nedělejte starostí, my jsme už přečkali horší věci a když jsme přečkall Hitlera, přečkáme všechno a na konec zvítězí me jako slušný demokratlcký stát. (Potlesk). Dnes ráno, když jsem mluvil v sousedství ono ho místa, kde na výstavě stával náš českoslo venský pavilon - (pozn. red.: ministr Masa ryk promluvil v pondělí dopoledne v plenární schůaí Spojených národů l - řekl jsem tam jednu věc, na kterou jsem nesmírně hrdý, a si ce to, že u nás je skutečně velkolepá distribuce potravin. My nemáme toho dost, všelicos nám chybí, ale náš národ ukázal takovou disciplinu, že si naši doma řeklí ; toto máme a musíme to spravedlivě rozdělit. U nás takřka není černého trhu. Toto netvrdí naše vláda, to mluví ameri cké a anglické statistiky. Byli u nás Američa né a Angličané, kteří to studovali. U nás je mé ně než pět procent černého trhu. V zemích, kde jsem cestoval, nebudu je jmenovat, jsou to spojenci, tam je to procento mnohem a 111110hem větší. Chtěl bych Hci slovo o Československu a A merice. Jsme, jak víte spojenci sovětského Ru ska. <Bouflivý potlesk). Socialistické Rusko nás zachránilo a socialistické Rusko nám pomáhá. Mnozí lidé nerozumí jedné věcí: My Češi a Slo váci jsme vždycky byli přátelé Ruska, my s ni mi neměli žádných hádek v historii a vždycky jsme se na Rusko dívali jako na velkého bra tra. S tím carismem to tak dobře nešlo, ti ca rově nás používali jen tak, když se jim to dobře hodilo a pak na nás zapomělí. Dnes je situace jiná a proto jsem hrdý na to, že jsem mohl se Sovětským svazem vyjednat smlouvu. (Potlesk!. Mnozí lidé si myslí, že to znamená, že jsme za vi·eli dvéi'e na západ. Hloupí lidé to tak mluví. Říkají něco o železné oponě. My máme u nás železnou oponu, ale v divadle <potlesk), kdyby začalo hořet na scéně, tak jí spustíme dolú, aby nám neshofolo publikúm. Ale mluvit o tom, že je u nás "iron curtain" je hloupé, naivnf a ne slušné. Vy všichni, když se zamyslíte a podivate do našich dějin, tak .uvidíte, že jsme si nikdy na železné opony nepotrpěli. Němci se snažili držet nás po 1000 let za železnou oponou - a kde je ct.nes Hitler a kdé jsme my? A našim slo vanským bratrt'uri, těm to ani nenapadne, aby
nás drželi za nějakou oponou, ti chtějí, aby chom u nás mohli vyrábět a jim stačí, že se mohou na nás spolehnout. Pl'i této spolupráci s Východem máme dvéi·.e otevfony na Západ, na še styky se Západem rostou clen ode dne ve vě cech kulturních i ekonomických. Letos z jara jsine měli pfokrásný hudební festival, američtí umělci a američtí dirigenti k nám zajeli a když jsem odjížděl z Prahy, měli jsme u nás bťitslcý filmový festival a kromě toho jsme měli v Pra ze něco, co mně bylo zvlášť příjemným: po tl'i neděle hráli u nás nejlepší angličtí herci Sha kespeara a Shawa a pfod pokladnou anglické ho divadla byla fronta ti'icetkrát tak dlouhá jako tady u hokynářky na cukr. (Veselosti. To všecko neí·íkám proto, abych něco obhajoval, já jenom konstatuji fakta. My chceme, aby k nám pi'išlo všechno co je dobré a co je krásné. Takto já mluvím dávno. Co je věčně krásné, to chceme ode všech, kdo nám to mohou dát a my také ochotně dáváme z toho našeho věčného. Když nám Amerika pomáhala a pomáhá - a já jsem jí za to velmi vděčen - tak my snad taky trošičku pomáháme. My chráníme srdce Evropy! (Potlesk l. Vidím tady několik lékai'ft mezi vámi, to vám mohlou říci, že když pře stane fungovat srdce, tak je to s ledvinkami špatně a když je srdce v pohidku, tož se pfočká mnohá těžká choroba. A jestliže my tuto svou politickou úlohu splníme, abychom byli tím re gulátorem krevního oběhu celé Evropy, tak myslím, že nám i Američané budou vděčni. Na Slovensktt se to pomalu lepší. Tam si mo hou trošku víc mastit n'ež u nás. Poměry mezi Čechy a Slováky se konsolidují. Oba naše ná rody byly každý v jiném pekle, my jsme byli donuceni žít pod Hitlerem a Slováci měli tu ne výhodu nebo neštěstí, že se našlo dost tisovcft, ktei'í myslili, že to pt1jde, ale oba národy byly ve stejné šlamastice a oba jsme z toho vylezli s Boží i vaší pomocí. Češi i Slováci se snaží, aby chom měli slušnou, sociálně spravedlivou a kul turní republiku. která by stála na světové výši. (Potlesk). Doufám, že se něktefl z vás k nám pi'ijedete podívat a že se vám bude u nás líbit. Budete pfokvapeni, jak se nezměnila Praha a jak se lidé 11ezn1ěnilí. v nedělí chodí lidé zas dobfo oblečeni, pi'es to, že neměli nových šatu po sedm let. Udl'žují si šaty v poNtdku a čisto tě, po této stránce je to takové jak to bývalo. Pražané si zas dělají výlety do Hvězdy a do Troje, posadí se na trávník, rozbaií si j.ídlo a pak hezky po sobě seberou papfry a ti nepoí·ád ní je nechají ležet, aby je sebral nělcdo jiný. U nás je velký hlad po knihách. Lidé vám i'eknou, že musí číst a raději si od huby utrh nou, jen aby si mohli koupit knihu. Já taky jsem se stal obětí knihkupcť1. Já jsem za války někdy mluvil k našim do mikrofonu. Tak: v Praze přišli za mnou a i·ekli mně: pane Masa ryku, my to vydáme. Já na to povídám: Proč byste to vydávali, však už je to odbyté, válka je za námi. 011 na to říká: Oni to lidé budou chtit
<:Ook;ončeni na str~n~ IP
Strana 2.
Vi!iSTNiK
ům:DNÍ ORG.ÁN SLOVANSKÉ PODPORUJiOt JEDNOTY STATU TEXAS.
OFFICIAL ORGAN OF 'THE SLAVONICBENE· VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR - FRANTA MOUČKA- EDITOR Vydavatelé - Publishers ČECHOSLOVÁ.KPUBLISHING COMPANi WEST, TEXAS. Předplatné $1.50 roč. i•,,bscr.·lption$1.50 a year Změny adres zasilaji se do H~.'Wni Úřadovny ve Fayetteville, Tex,'.-s. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. Veškeré dopisy, předplatné a oznámky buďtes aaresovany na: Věstník, West; Texas. Věstmk has the largest circulation or aDJ Czechoslovak Weekly in the South.
Lodička mládi,.
.
Mám dech života rád, znám spravedlivý řád, vím, že zas najdu v práci plodné štěstí vodopád. Sám sebe překonám, svůj osud v ruce mám, který promeškám, vím, že je škoda každého dne. Lodička mládí pomalu mizí v dálavách; byla to nejšťastnější plavba žití na vlnách. Máme se rádi, obrať své plachty zpátky zas, alespoň na chvíllčku vrať se ještě mezi nás. Vše kolem . zkrásní tou smrtelnou básní, tvůj příslíb svádí překročit ráje práh. Lodička mládí pomalu mizí v dálavách, skončila nejšťastnější plavba naše na vlnách. (Z nových českých písní). ----)
+ 4, + (---
Celá historie SPJST po 49 roků se vyznačuje tím, že správně vždy vyplácela slíbenou úmrtní podporu, bez soudit a bez používání různých pochybných prostředků k vymknutí se svým povinnostem vůčí těm, kteří své ;ovinnosti vů či jednotě vykonávali. Tedy dnes, kdy ohlížíme se do minulosti před významném jubileu 50le tého založení naší SPJST, s radostí pohlížeti můžeme na práci vykonanou. Vidíme, že kolem tří milionů dolarů bylo jednotou vyplaceno na šim lidem na pojistkách a podporách. Co bídy, strasti a utrpení bylo tím ušetřeno sirotkům a vdovám - jak v mnoha případech znamenala pojistka u naší Jednoty pravou záchranu ro dinného života našich lidí? Vidíme, že Jednota naše vždy podporovala účele národní a navždy zúetane památkou zlatou všem nám ta činnost v obou akcích za osvobození našeho národa, ve kterých naše Jednota plně vykonala svůj díl a národní povinnost. Vidíme, že po celou dobu svého trvání stála na straně pokroku, mravní a finanční pomoc věnujíc našim dobročinným ústavům a účelům. A proto s úctou vzpomíná me těch, kteří před 49 roky jednotu založili. Od našich otců a praotců jsme převzali SPJST co dědictví nám svěřené pro ty, kteří po nás při jdou. Vzpomínáme s.. láskou těch, kteří v práci drobné a často neuznávané tak mnoho v zájmu Jednoty a v zájmu celku vykonali. Vzpomíná me těch drobných pracovníků v řádech našich v různých částech Texasu. Mnozí z nich dávno ji?. odešli na věčnost. S pietou vzpomínáme je jich památky a slibujeme, že svěřené nám dě dictví - svou jednotu - budeme opatrovati [ako vzácný a posvátný odkaz naších otců. Rá di vzpomínáme na minulost, však přes to důle žitějším je si uvědomiti co znamená SPJST p~o
náš lid v době přítomné. Předně, jaká je ta na· še Jednota, která má zn. sebou 49 roků své čin nosti? S radostnou hrdosti můžeme prohlásit, že SPJST je silná, zdravá a plná života, moder ně zařízená, finančně zajištěná a vyhovující všem přísným požadavkům zákona. Získává na všech stranách mladé členy do svých řad a sdružuje zde rozený mladý lid. Moderní pojist ky na 10-15 či 20 roků s výhodami zaplacené pojistky a půjček na certifikáty nacházejí všu de zasloužené obliby a my věříme pevně, že naše Jednota má před sebou skvělou budouc nost. Je to Jednota našeho lidu v Texasu a za slouží si plně. 'aby každý český muž, česká že na a české dítě byli jejími členy ve svém vlast ním zájmu, jakož i v zájmu naší haluze v tomto státě. Staúte se členy naší živé bratrské Jedno t.y a požádej te o vysvětlení našich výhodných d~tských pojistek. dříve než se zavážete někde neznámému agentu. Co si o tfotí válce mysll 11rilměrný občan. Uvažujíe! občané Spo'.. států nepovažuji za váž ně míněné články některého tisku o třetí válce [ako projevy o ní od některých rozhlasových komentátorů. Amerika válku na vlastním těle vlastně nepoznala, kdežto Evropa ano. Pravda, jsou i americké rodiny, kt.i>1·é byly postiženy válkou, vždyť mnoho amerických vojáků padlo a bylo zraněno v Evropě i v Asii, ale americký národ jako celek sice pro válku pracoval, do konce mnoho pracoval, ale také na ní vydělá val. Nejenom naši továrníci, velkoobchodníci a podnikatelé měli zisky, nýbrž měli je i dělníci všech tříd, kteří pracovali přes čas. žili v pomě ru ke mzdám levně (ceny byly pod OPA), vydě lali i farmáři, pro něž s příchodem války rázem se skončila odbytová kríse a nastal naopak i mírný nedostatek zboží, vydělával prostě kaž dý. Al.e nikoli každý jak tomu bylo v Evropě - byl postižen, protože Unie nezažila nebezpe čí leteckých náletů, nežila v zatemnění, nežila v porobě. Proto nedovedou přemnozí naši ob čané pochopit evropskou hrůzu před válkou, protože nevědí a neumějí si představit, co zna mená nálet, koncentrační tábor, gestapo a hlad. Jenom ti, kteří prodělali válku na vlastní kůží a viděli Němce v boji, jenom tito bojovní ci se dovedli vmyslit v úzkostný tón otázky, co že mají znamenat tyto články a rozhlasové projevy o třetí světové válce. A tito mladí bo jovníci, třebas jejich hlas není v politickém ži votě Spoj. států tak závažný, jak by si zaslou žili, vesměs .odmítají možnost třetí války se vší rozhodností, a nejsou v tomto názoru zdaleka osamoceni i v ostatních vrstvách lidu Soustátí. Odkud tedy řeči o válce? Spoj. státy v poslední válce zase jednou poznaly, jakou jsou mocí a nejlépe to poznali naši vojáci, ať jezdí v tan cích, chodí pěšky nebo plují na lodích. Až do začátku války postavení důstojníků co do spo lečenské vážnosti se nedalo srovnat s postave ním, které měli důstojníci v Evropě a menší ú lohu mělo námořnictvo a armáda také ve spol kovém rozpočtu. To se ovšem změnilo za války, ale sotva bylo po válce, nastal v myslích politi ků rázem obrat ke starému názoru a hned se zase začalo sna armádě i maríně šetflt a ještě více se bude šetřit v dalších rozpočtech. Vojáci z povolání, dosud ještě populární a vlivní, ne chtějí se ovšem vrátit do propasti polozapome nutí a netečného zájmu a svádějí zápas o vět ší rozpočet a větší svou moc. Také proto se mlu ví o třetí válce, protože takové články podpo rují směr po vyšším vojenském rozpočtu, proto se hovoří o nebezpečí, které prý hrozí Unii, ale je to jen polítícký tah. Americký lid naprosto nechce bojovat a nemíní bojovat. Důkaz? Naše veřejnost pohlíží nevlídně k tomu, že by naši hoši měli dlouho zůstat v Německu a okupo vat. Naši hoši touží po Broadwayi a ne třídě Pod lipami, chtějí tančit a ne střílet, chtějí se bavit anglicky a ne si ukazovat s německou Grétou. Řeči a články o válce jsou "bluff." Československá vláda nejednala o menšino vých zárukách pro nikoho, protože se už nikdy nechce dostat do situace před Mnicho vem. Čechoslováci nechtějí mít stát národno stní, ale chtě.ii být státem národním a to stá tem Čechu a Slováků a nikoho jiného.
Ve středu, dne 6. listopadu 1946. Furacin, nový lék proti bakteriím. V norwíeh ských laboratořích v New Yorku byl objeven nový účinný lék, který slibuje stát se jednou !I nejmocnějších zbraní člověka v boji s bakterie mi. Nový lék, který byl před nedávnem přijat americkou lékařskou společností, se nazývá fu racín, a jeho objevitelem je dr. Albert Scott. Dopisovateli United Press sdělil dr. Scott tyto podrobnosti: Na rozdíl od peníclllínu, který se získává z plísně, vyrábí se furacin prostým che mickým procesem z ovesných slupek. Při dosa vadním pokusném použití bylo dosaženo vyni kajících výsledků přt léčení infikovaných ara nění. z války. Furacin zachránil údy mnoha vo jákťlm vrátivším se z války, u nichž již všechny ostatní druhy léčení zklamaly. Ukázal se také účinnou zbraní v potírání kožních chorob, v léčení diabetických (úplavicových) gangrén, povrchových vi'.'ech''t a infekcí, zpúsobených po páleninami. Furacin potírá oba tyto typy bak teriemi, posit.ivní i negativní. V některých pří padech brání rozšíření infekce, v jiných bakte rie přímo zabíjí. Byla také zkoumána účinnost furacinu při léčení vnitl'ních chorob; pokusy se konaly prozatím jen na myších, krysách, psech, králikách a opicích. Pokusy na myších ukázaly, že furacin ničí bakterie, zpusobujíci otravu ma sem a paratyfovou horečku. Furacin se osvěd čuje rovněž v léčení africké spavé nemoci, 'te tanu, tuberkulosy a anthraxu. Toxické účinky furacinu jsou poměrně nízké a nepříznivá re akce pacientú velmi vzácná. Dr. Scott konal některé další pokusy na lidech, zejména pokud jde o léčení luetické nákazy. Vyslovuje se však o těchto pokusech prozatím velmi zdrželivě a říká, že bude nntnÓ podrobit je pi'.-esnějšíkon trole. Slíbil Roosevelt Incločíně samostatnost? Když se za války konala schúzka mezi presidentem Rooseveltem a generalissímem čankajšekem'., Roosevelt řekl čínskému generalissimovi, že Francouzi nebudou míti právo na oblasti Indo číny, jíž zavedly během války samosprávu. To to je další skutečnost, jež vychází najevo z vý ňatku knihy Elliota Roosevelta, nadepsané "Jak jsem to viděl." Čanka,išek a Roosevelt se na této konferenci zabývali také otázkou Ma lajjska, Buriny a Indie. Elliot píše: "Otec řekl čankajšekovi, že Francouzi nebudou mít právo na návrat do Indočíny prostě proto, že to kdysi byla jejich kolonie. Nejvíce. čeho by Francouzi mohli dosáhnout, je svěfonský systém pro je jich kolonie. Za takový systém by odpovědnost převzala Organisace spojených národt1 a byla by jím Indočíně zaručena skutečná nezávislost. Soud s henleinovci zahájen 8. listopadu. Ně mecká menšina v Československu těžce a neod pustitelně provinila se proti republice, zrádná politika Henleinova pfod rokem 1938 směřovala rozbití čsl. státu. V nepÍ'Ítomnosti Konr. Hen leina (skončil sebevraždou l pfocl lidový soud postaven byl první pi'edstavitel henleinovského hnutí - K. H. Frank -·- a po zásluze odsouzen na šibenici. Odsouzením a popravou Frankovou nebylo ovšem zdaleka potrestáno všechno to, čím se německá menšina provinila proti česko slovenskému státu. Většina henleinovských předáků a poslancú~ ktei'í ,lsou,za rozbití repu bliky i za národní utrpení <~s. lidu odpovědní, dosud na svuj trest čekala, pokud jsou vůbec v moci čs. úřadu. Z šedesáti sedmi poslancú a se nátorú henleinovské strany ~ trestu smrti byl dosud odsouzen a popraven pouze K. H. Frank. V poslední době pak k sedmnácti letům žaláře byl odsouzen dr. Hans Neuwirt a nyní veřejný prokurátor lidového soudu pražského oznámil, že soud s henleinovci započne v den 8. listopa du 1946. Bude to jistě hlavní politický proces, zachycující v celé šíři henleinovskou zradu předmnichovskou. Bude to proces proti Hansu Krebsovi, Ernstu Kundtovi a společníků, mezi nimži budou i další významní poslanci a nej bližší spolupracovníci Henleina. Tímto proce sem nad henleinovskými poslanci vyvrcholí pak soud českého národa nad nacistickými zločin ci a zrádci, ktefi spolu zavinili svojí činností porobení staré vlasti a ktei'í nesou spolu odpo vědnost za utrpení, bylo zpúsobeno česko slovenskému lidu německ,rn moci.
Ve středu, dne 6. listopadul946. Bude plavba po moři bezpečná? Od Honkon gu až po Scapa Flow. od tropického až po se verské pásmo je britské námořníctvo zaměst
náno zabezpečováním námořních cest. Více než 350 lodí označených bílou vlajkou je určeno pro tento obrovský úkol. Odborníci odhadují, že válčící státy nakladly přes milion min ve všech světadílech, a to hlavně na dlouhých úsecích pří pobřežl, kde vytvoi'ily miny umělé ochran né valy. Jen britské námořnictvo a letectvo jich položilo 260,000 a nyní zůstává z největší části na Britech, aby je opět odstranili. Po dlouhých šesti letech nejtěžší služby musí muži, sloužící na minolovkách, pokračovat v nebezpečné prá ci. aby plavba po mořt byla zase bezpečná. Na tom pracují námořnict, kteří jako předvoj slav né osmé armády vyčistili moře od Alexandrie do Tnnisu a stali se [akýmsí klínem pí·i všech obojžtvelných akcích spojenců: ti, jimž se po dařilo překonat všechny obtíže Arktidy a udr žet přrstav Archangelsk otevřený všem spoje neckým konvojům. K odstraňování min se pou žívá čtyř typú lodí. Prvý typ jsou minolovky, podobající se malým torpédoborcům: dále dře věné lodi, stavěné v amerických loděnicích a podobné motorové minolovky, vyrobené v lodě nicích britských, a konečně motorové bárky, zařizené pro plavbu v mělkých pobřežních vo dách. Min je rovněž několik druhů, Jeden druh zakotvených min byl obecně používán jako o chranná přehrada. Jiného druhu jsou hlubin né miny, které zahrnují miny magnetíckéa aku stteké. "Ustflce" jsou tlakové miny, tkeré Něm ci vyráběli ke konci války. Každý druh je od straňován jiným způsobem: na první se použí vá plováku. který má tvar doutníku a [e nazý ván "vydra." Tento plovák je vlečen na dlou hém laně, aby zneškodňoval zakotvené miny. U druhého způsobu íe použito elektro-magne tlckého přístroje. Poslední způsob je nazýván poklepový a je určen pro zneškodňování aku stických min. Britské námořnictvo pracuje v několika úsecích. První a nejdůležitější z nich zahrnuje Severní moře, úžinu Doverskou, prů liv La Manche a části západního pobřeží An glie. Zde jsou Angličané stavěni před velký ú kol. vyči11titstovky vodního prostoru od min, které zde tvořily ochrannou přehradu při vý chodním pobřeží Anglie a Skotska a zabraňo valy nájezdům německých válečných lodí a po norek. Tyto práce Již velmi pokročily a tím bylo umožněno rybářům opět vyplout na bohatá lo viště, která byla za války nevyužíta. U jižního pobřeží, které bylo taktéž zaminováno, se prá ce poněkud zdržely. Zároveň také norské ná mořnictvo odstraňuje miny ze svých vod zatím co Holanďané, Belgtčané a Francouzi ničí za pomoci Anglíčanú miny v .mělkýcn pobřežních vodách. Také Němci za dozoru Angličanů musí vyčistit německé pobřežní vody od min a když [sou podle námořních map určena hlavní. mi nová pole, vyčistí se a pak pro jistotu překon trolují. Druhý úsek oprací je Sth~dozemní mo ře, kde nepřítel nakladl sto tisíc min. Zde jsou Angličané den ze dne zaměstnáni. Za jejich ří zení pracují také Italové a rovněž Řekové za čali se svým nesnadným úkolem. Egejské moře, které má úzké průlivy a mělčiny, bylo ideálním místem pro kladení min a nyní se stalo problé mem jak pro Řeky. tak i pro Angličany. Ti'etí pásmo je Daleký Východ. Zncškodúují se miny na tratích k Honkongu a Singapúru. .re velkým překvapením, že úžiny Peuangu Japonci příliš nezaminovali. Odborníci soudí, že hlavní příčí na byl nedostatek 111!'.lt,,,·inlu na výrobu min v .raponsku. Nejtíže je hledat miny nakladené le tadly. O těch nejsou spolehlívé záznamy a ke všemu mnohé z min, které shazovali němečtí letci, jsou sestrojeny tak rafinovaně, že nevy buchnou, když nad nimi loď pluje nebo se jich dotkne po prvé. Reagují teprve na několikátý impuls. A tak budou j0ště dlouho britské mino lovky brázdit zámořské vody, plníce svůj nebezpečný úkol. , · TracUce selřmademanů, tradice Iid"t kteří za čali od piky a naclělali miliony dolaru, je v naší Americe ještě pořád živá, ii'ebas skutečnost víc a víc je taková, že jsnu tyb případy vzácnější než bílá vrána.
VllSTNfK Těšínsko náleží Čleské koruně. Těšínsko je mostem mezi lidem západním a lidem slovan ským. Od Jana Kollára až po Edvarda Beneše idea slovanské vzájemnosti nepřetržitě tvořila a tvoří citový i programový úsel,;, českého poli tického úsilí. Což bylo až dosud více méně snem předcházejících generací, stává se dnes skuteč11,ostí: český národ je od roku 1U44 na V7.dy spojen politickou smlouvou o pfatelství a vzájemné pomoci s největším slovanským ná -rodem - Ruskem, ke kterému se upfraly tuž by čs. politiky od doby, kdy si národ pokládal nové 7,áklady k svému poli.tickému vývo,iLPo·· dobnou smlouvou s národy bratrské Jugoslavie Čechoslováci naplnili dá,~né t.u:'l;by národa po nf!,iužšímspojení se slovanskými bratry na jihn a je pfáním čec:hoslováků, aby také jednání s ostat,ními slovanskými národy, polským a bul harským, bylo korunováno xtejným výsledkem. Zprávy ze staré vlasti sdělily, že mezi Čecho slováky a bratry Poláky byla navázána jedná. ni, jejichž cílem ,ie konečná úprava přátelských poměrú obou slovanských státú ve smyslu poli-. t.icky slovanské družby. Lid obou těchto .stá.tú · byl spojen po staletí společným osud0m. :::blížil se 'společným utrpením a bojem za ideály poli. tkké svobody. Je poti'ebí jak čechúm tak Polá kům vybudovat ovzduší nové dúvěry, ve které se opět budou zdámě rozvíjet V7.ájemné styky hospodářské, dopravní a kulturní, které pro spěly lidu obou státú. Předpokladem toho o všem je, že se předmětem rozpravy nest,anou naprosto nezadatelná práva čs. národa. me7,i něž náleží uznání čsl. předmnichovských hra nic na Těšínsku. To je požadavek, který tvoi'í součást odčinění Mnichova a mimo t.o je plo dem staletého vývoje hlstoricl~ého. Těšínský kraj náleží šest století české koruně, .ie posvě c0n prací a potem čs. pfodků. Staré a.rchivy a úřední zápisy svědčí o tom, že tam žil český lid. Doufáme. že bratl"i Poláci uznají toto české stanovisko. jakož i pažadavek Čechoslováků na úpravu hranic na jiných místech. Jlfo zásady T. G. Masaryka je zfo.imo. že bez svobodného Československa nebude svobodné ho Polska a bez svobodného Polska nebude .svobodiiého Óeskosloveuska. Na Těší~sku se však může dělat jen jedna politika. a to politi ka československá - ua Tčšinskn · musí platit jen jedna aut01•ita československá. Výstava obrany Leningradu; Leningrad. mě sto založené pfed 200 lety, bylo za panování ca rú na vrcholu své slávy a toto město JBží vla stně na ostrovech. Za druhé světové války Le ningrad se zapsal zlatými písmenami do 'hi storie, neb hrdinský boj města a .ieho obyvatel 7.a svobodu byl sledován s napětím a obdivem v celém svobodumilovném světě. V paláci Jusu pova je umístěna výstava obrany Lening-radu. V postrannýc.h místnostech je historicky se skupen veškerý materiál, související s bojem o město, kde je možno se přesvědčit na vlastní očí o všech těch hrdinných činech Leningrad ských. Němci ostřelovali Leningr1;1da na 25,000 · těžkých a nejt,ěžších granátťt dopadlo na mě sto; Leningradští prožili 900 dnii boje, nejisto ty a naděje a k tomu navíc strašlivého hladu. Obyvatelé jedli dextrin, otruby a ty nejodpor nější věci. na něž lze vzpomenout a když již bylo nejhúře. prorazili (rnek .fronty v šířce 18 mil až k Ladožskému· jezeru. Tam pod stálým ostřelováním polo.~ili koleje po ledě a zajistili n'=jdúležit.ělší přkun. Leningrad měl tři milio: ny obyvatel a dn~s jich tam žije pouhých asi 900.ÓOO. Hrdinný lid, místo aby vzdal své mě sto. které miloval, nepfíteli, raději trpěl nej strašnější muka a vytrval v boji. V tom tkvěla ta neporazitelná víra Rudé armády. Láska k rodnému městu, Jáska k vlasti překoná:vala a dodávala síly v boji s nepřítelem, přírodou a hladem až k slavnému vítězství. Tak jako do vedli občané bránit své rodné město, tak se ny ní s nadšením dali do jeho budování. Ve tvá Hch žen a mužú ještě lze pozorovat prožité hrúzy blokády. Mnoho jich nosí na prsou nej vyšší vyznamená ní, medaile za statečnou o branu Leningradu. Obyvatelé mají zajištěn svůj pfíděl potravin a bytová nouze zde neni
Strana 3. taková Jako v. Moskvě, poněvadž obyvatel zfi stala .ien jedna třetina. Sti'ed města je dne.s o praven natolik, že ani se nepozná, že před ro kem se zde bojovalo. Jen rozbité domy na před·~ městích připomínají kruté boje, ale i ty za krátký čas zmizí, a tak to bude jenom museum obrany Leningradu, které bude na věky připo mínat návštčv1~íkúm strašlivost a hrůzu vá lečných dnťi. Asi 35 mil od Leningradu je pí·i st,a.v Kl'onšta.clt. který serovněž vyznamenal za války v boji s Němci. I když byli Němci V7.dá leni necelých 12 mH od ostrova, na němž leží válečný phst.av Kronštadt, a ostfelovali ostrov z nejtě7,ších děl, pfosto se jim nepodařilo ho dobýt. "N0pora7,itelná" němec.ká branná moc pracuje tu dnes na odsfraúování trosek a vo.iá ci jsou dobh~ živeni a nezdá se, že by se ,JimVe dlo špatně. (~lenové "Wehrmachtu" se 7.de pro cházejí be7. dozoru a v práci se také nepřetrh nou. Jen pfíslušníkíci SS mají zostfoné pod mínky, pracují v hlídaných útvarech. Jídla o všem dostanou dostatek, snad mnohem víc než pi'! svých útocích na frontě. Neexistuje zde týrání a bit.í, jen pracovat musejí od rána do večera, a než se postaví všechno to, co zničili a ro:r.bourali.to bude ještě dlouho a dlouho trvat. takže budou mít dosti času přemýšlet nad · svým zločinným a bíd11ýmživotem. B;vli Jsm~ na krátko v Marlíně, kde jsme na --ištívili h~dltele bratra Jos. Zemánka, jenž v tmnnČ'jších vyhlášených koupelích léčí svo,JI pravou nohu, stiženou bolest.non neuralgii, v púli min. t:ýdne došel nám dopis z Marlinu, v němž brat.r ,Toi;. Zemánek sděloval svl)j pobyt a jeho pN(~innv tamně.iších lázních a žádal, by1,me mu po dva následu.iící týdny posilali náš Věstník a Čechoslovák do MarÚnu, c./o, Šebc> sta Hom':e.Žádm;ti ,isme neodkladně vyhověli a protožr do Marlinu je 7, West necelých 50 mil, vydali jsme se v pátek 1. listopadu pisatel s manželkou. dcera Eliška a 7.et' .Jerome Kopecký -·-· dávného kamaráda a dobr~ho přítele na viít,ívit. Zastihli jsme pacienta na cest.ě k po štovní budově, nesl f;am dopis spolkového 1-;dě kní a byl našim objevením se na živé ulicl,7.a .iist.é pfekvnpPn. ~.fis<>dl k nám do vozidla a od pošt.;v dovezli jsme ho do Šebestova hot.elu či pen,;ionátu, v jehož čekárně ,isme pak dobré dvi:' hodiny povídali. Manželé Šebestovi i Jejich útulný d01uov je 7,n:hnširoko daleko po Texasu, m:b u nich dlela pobytem velká řada krajanft, hl0dajících v marlinských lázních úlevu i vylé <'E'ní vš"'likých dn1hú revmatismu. Přes třicet dl0.uhých rokft š0bestových pcnsionát poskytu je vítané krajanské ovzduší a hlavně českou kuchyni kra,ianflm. ktefl. do Marilinu dojeli a dojízdí dosud, hledajíce ve svém revmatismem přivoděném soužení úlevu neb vyléčení. Bratr Jos. Zemánek po týdenní léčbě v lázních pravidc>lné horké koupele, masáž a elektrické zfl.hřívání - cíti se lépe a během dalších dvou týdnů bude nepochybně zbaven nemilého na dělení bolesti nervové, což mu upfo:imě pfoj0me. Dojel do Marlinu ve čtvrtek 24. října a ná sledujícího dne došel mu telegram se zprávou, že se stal po třetí dědečkem,- manželflm Vik tor Zemánkovým donesl veliký pták grgán bÚc laté děvčátko - a v sobotu manželka mu v do pise sdělovala, že domii dojeli z Kansasu dcera Marta s děvčátkem a manželem. Hovořili. jsme pochopitelně předně o svých rodinách, zaboř.iii na život spolkový a blížící se . rok zlatého jubilea - řád Elmaton jako několik jiných chystaly se k fotografování svých členů, což asi nedělní sprchy znemožnily - a čas k návratu se přiblí žil. Tož jsme se loučili s přáním, aby se bratr Jos. Zemánek úplně pozdravil a .dali se na ee stu zpáteční. Při Perry v délce tfí mil kladou cementový povrch silnice, provoz přesunut do časně vedle rozdělaného úseku silnice a zrovnn v pátek zapršelo, čímž jízda po rozjeté boční cestě nebyla zrovna bezpečná - předjeli jsm11 tu dvě káry, jichž řidiči při uhýbání jinému vo zidlu zajeli do volného písku a tím sjeli do pfi kopy, nf\. št.ěstí n.ehluboké.
·~(~~~ strana
4.
VISTNftt
Ve středu, dne 6. listopadu 1946.
.,-
I
chud na spořitelní knížky; · ale zato poctivě neb se vás tolik dostavilo. že jsme nemohli bije se životem. A tak asi že se lidstvo nedočká ani schúzi zahájit.. Ale máte to odpuštěno, po' velkého svátku pokoje a míru, dokud nena něvadž ti vzdálení . členi nechtěli konati dvě stoupí cestu té neobjevené mocnosti - božsky cesty. Poněvadž tu neděli tady vyhrávala zná .: ,._..1~0-.,, , ,~,, 1, 11~, "-.,}-fl jt,.:· pi'írodních a mravních· zákonu, které jediné má Kubinova hudba z Ennis, tak si to každý jsou požehnáním všemu lidstvu. Austin, Texas, 29. řijna 1946. nechával a::i; na večer. Návštěva na zábavě by A nyní ještě něco z našeho města Austinu. la dobrá. tak že se kal dý náležitě pobavil. Též Tak zase jsme oslavovalt, (třeba jen doma Je vás mnoho, kteří se tážete jak se mně dai'í, jsem se sešel na oné zábavě s !}. Radou, který v samotě), vzpomínali a prožívali ten 28. Hjen, a pfojete mně hojnost zdraví a vše to nejlep hraje též:; p. Kubínem, a vypadá na jeho stá od jeho počátku až po dnešní dobu. ano, ten gL Děkuji vám všem, a jsem velice vděčna, za i·í moc dobfo, humoristou byl odjakživa a do nezanomenutolný první 28. i'í.icn :__ svobodné všechna ta u;:Hmná blahopřání. A já věi'ím pomd je. Skutečně jsem ho rád uviděl. Pi'eji ho Československo.. Vzpomínáme, co všechno docela upi·inmě, že ta pi'.·ání mají jakýsi úči si, aby nús zas brzy navštívili. Po druhé snad se přlhodllc od toho dne, který byl jediným nek. neb musím i)t'iznati, že je mě velice do již bloudit nebudete. Doslechl jsPm, že vám to j:'.i!':otem a díků vzdáním za tu zaslouženou a bh,. a mohu lehce konati všechnu svoji domá těžce vybojovanou svobodu. zavinil Lou.is Ma,~a1ik,saxofonista, i1eb on jest cí práci a poUebu, pro sebe i mého syna. takový vš.ctečka. ha. ha. · A jaké změnv přtšly od toho dne. co utrpe ní ·bylo přetrpětt, a co mučedníků odprave Tak. brat.a a sestry, nezaponwi'ltc na 10. li MOi jsme zde hojně návštěv, což mě velice stopadu, neb i::e budou talcé konat volby úi'ed ných, jen proto. že milovali svůj národ, svoji těší, neb .iá věfon, že host do domu, Buh clo níkfl. V pádu špatného počasí o týden později. řeč, svoji vlast. Každé násilnictví bere špatný domu. a citím se vždy šťastna, když.znenadání konec. nechť si Hká kdo co chce, pak-li se pl'ijdou hosti. Byla jsem potěšena návštěvou Chas. Hejný, taj. ze' nepřldržujern zákonů lidskosti, tedy nemůže munželú p. a pí. J. Neu1n1nhovýcn $tam. ---) ..,. (--me býti jisti, že nám to špatně dopadne. ford. Texas. kteÍ'Í zde byli navštíviti matičku i't:ill PNmoH čís. 1'13, lllez, Texas. Ať věříme v cokoliv, nechť si je to - BťH1, pí. Neumanové, jež je zde v nemocnici, a tu · Ctěné sestry a bratl'i:Osud aneb Svobodná vůle - všechno to vy díii: neopoměli navštíviti Živných. Pfljeli s je Tímto dol)isem uvědomuji naš-c sestry a brat žaduje na každé z nás, zachovávat a žíti tak, jich nejmladší dceruškou, výbol'nou student ry našeho hídu, aby se v co největším počtu aby každý druhý mohl také žíti. kon. jak v hudbě, tak i v jiných pi'edmětech, dostavili clo naší pi'íští schúze v neděli 10. li Bádavý duch lidský zformoval zákony stvo a co hlnvního, pi'ijel s nimi jejich syn, který stopadu o dvou hodin:'tch odpoledne, neb má ření, ale neobjevil - Tviirce: - pečet' - Ne prúvě r.fod pár dny se šťastně navrátil z Pa me cltiležité jednání. konečna vtisknuta je přírodě, ale té ruky, kte cifilrn. byv čestně propuštěn z vojenské služ Na den 17. listopadu náš í·ácl uspoi'ádá rá ji vtiskla, lidé neznají. by. z čehož rodiče mají radost., že se jim syn Lidské vědění nalezlo výraz přírodníeh zá "Barbecue Dinner" ve prospěch našich členil, šťastně ve zdraví navrátil, a je jim pi'áno, ktdí slouali v minulé vúlce. Už jsme delší do konů, které řidí svět, ale mocnost, která dala aby nyní ve zdraví a klidu užívali společně bu jPclnali o této věci, ale následkem deštivé ony přírodní zákony, a která vládne silami rodinného štěstí. , vesmíru, zůstává neznáma. ho počasí ,isme mnsC'líčekat, a tak jsme se do Též js~m zde měla moje děti, dceru se ze hodli uspohí.dat toto "barbecue" na 17. listo Tuto neznámou, nevysvětlitelnou a doposud .těm z Milwaukee. Wisc.. a mladší dceru se ze padu. a rf·áli bychom si na ten den dobrou neobjevenou mocnost nazývají jedni Bohem, těm z Cedar Rapids, Iowa. Byly to pro mne pohodu. neb se těšíme na tento cl,en. poněvadž druzí Osudem proto, že její zákony předem šťastné chvíle, míti své děti pohromadě. Lí omezují a snad i předurčují - náš život. všichni naši vojíni se vrátili a jsou dosti zdrá b!lo se jim zde velice, a projeli si a prohlédli vi. jen něktei'.'í byli r~něni, ale žáden, díky Každý přestupek, zločín a vůbec vše, co jme ri'tzná města a ruzná zajímavá památní mí Bohu. nC'))atll. a tak je chceme trochu poho nuje se hřích, je trestáno, různým způsobem, sta. Texas !':e jim velice líbil a naše město Au st.it. VšHm! naši členové. kteN sloužili v ny někdy hned, jindy později a někdy až hodně stin zvláiítě. nější vúlce, budou mít pi'ístup na oběd zdar pozdě, ale trest nemine. A tudíž jediná cesta Též nás pt'ileli navštíviti z,~ Shiner, Texas, ma a i jejich rodiny, to jest manž.elka a děti. Je, docela prostě poslouchati a přesně dbáti manželé p. a pi. John Pavlíčkovi a. manželé p. A my ostatní si musíme zaplatit. Rádi bychom oněch nadlidských zákonů, j,ež zcela nepopí a r.L J. J. Koláčných, a s nimi pí. A. Svobodová to udělali zdarma pro všechny, ale to naše po ratelně existují. Nezáleží na tom, odkud se z Moulton. •ro byb pro mě krásná neděle, a kladna nesnese. vzaly, stačí věděti proč tu jsou, a to jistě ví líbilo se jim u nás také, právě tak jako těm Neděláme něco nádherného, o.le chceme míti každý křest'an, který žije, aby pomáhal žíti chicagským pá11um, kteH pl'i jejich cestování dost pi·o členstvo zdejšího okolí a také pro druhým. Texasem se také u nás stavili. Díky vám všem. vei\ejnost zdejšího okolí, tímto míníme. že když Neeht' sobě mravně rozháraní lidí nnřikali A ještě ne~mím zapomenouti na rodinu p. a pí. nepat:Nte clo Jednoty a rád byste k nám pi'i na osud, ale pravdou jest, že existence oněch Fr. Musilových ze Stamford, kteN tam vlastní jel, my vás rádi uvidíme, jste vítán a chceme odvěkých zákonu dokazují, že člověk nemá prvoti'ídně zai'ízenou líheň (Hat.cheryl. A je abyste se cítil jako doma, a zároveň se o vás docela svobodné vůle, a fo ťíechce-li prožívati ště mnohé jiné návštěvy, a tak pi·átelé a pi'íz postaráme s obě'clem. . peklo, musí žíti dle těch zákonů - (božských). nivci, všichni kteH jedete Texasem, navštivte Tak, sestry a brati'i, dostavte se do i;:i'íští které nejsou kletbou - nýbrž požehnáním pro také náš Austin s jeho Kapitolem a univer schiize. aby výbor věděl jak má pokračovat, celé lidské pokolení neboť každý nátlak, kte si~ou, v níž nabývá vědomostí 17 tisíc a 7 set obzvláště sestry aby nám daly vědět co mohou rý omezuje svobodu - je hříchem. studentu obého pohlaví. donésti, abychom věděli kolik čeho budeme Nynější doba dokazuje nám, že je velká Dnes právě syn obdržel dopis od studenta poti'.·ebovat.Jestli váin není možno se do schú číslice těch, kteří přestupují a snad se i vy R. A. Samka, který je na univ·ersltě S. M. U. v ze dostavit, ta!{ prosím, dejte nám vědět o smívají těm zákonům křest'ansky lidským. a Dallas, Texas. Je to mladík, syn velice naší bratem pošty jaké zákusky mi.lžete pi'inésti. chtějí dokazovati, že moc je v jejich rukou. pl'átelské rodiny z Cedar Rar:·ids,jeho mamin Po.matujme, ž2 to jsou naši vojíni a oni si to Však není to pravda, moc a síla pi'ichází jen ka je dcera zerhí·elého a velice oblíbeného Rev. zasluhují. ze správného a spravedlivého společenského pana C:hady. Také píše, že se mu Texas velice S bratrským pozdravem, života. líbi, s tím svým krásným počasím, a těší se, Leo Krause, Jr., tajemník. Co všechno nám připomíná 28. říjen, co jak mu bude mo1no, že nás navštíví, což i ----) • oT,, • (--všechno se prožilo a přetrpělo za těch 28 ro nás potěší. Nejvčtši výbuch v Evropě pí'.·ipmvuje se v Če ků u. jak v pravdě se ukázalo, že kdo chce o Počasí máme nádherné, že není možno ani skoslovensku. PN prováclční dvouletého plánu tročit druhé, stane se konečně otrokem sám. nic lepšího si přáti, jen ty poměry aby . se již bude v čsl. republice tfoba velkého množství Průkopníci světového míru neustávají ře brzy urovnaly, a ten tolik očekávaný - mír kamene ke stavbě silnic, vodních pi'.'ehrncl,mo šlti otázku, jak předejití všemu zlu, jak za aby konečně zavládl celým světem. stu a. budov. V jednom z čedičových lom(\ v se meziti války, a zbaviti lidstvo kletby válečné. A jak praví nám jedno naše heslo: Ale jejich úsilí zdá se býti marným. kolik hlav, vel'ozápadních Čechách se nyní konají pi'ípm Máme ruce, ty ať tvoří, tolik rozumů a každý by rád měl po svém, a vy k tomu, aby jediným výbuchem bylo vyrvá v píli horečné, na ty malé se nebere velký ohled, íen těm vel no ze sltály obrovské mnozst-.víčediče. Pi'íprav proti hladovému oH kým aby slávy neubylo, to je hlavní. staví hráze bezp~čné. ných prací se zúčastní také první četa čs. že Život jest boj, který se nezastaví, dokud bu Dělné dlaně, naše zbraně, nijního vojska. Až bude dán povel k výbuchu, de lidstvo dýchati, jest ale nutná potřeba, a ·r-·ráce heslo válečné. zapálí se rázem 300,000 liber výbušné nálože a by se bojovalo silou ducha a srdce a silou vzdě ó, práce! ty's ten posvátný trun lidský, 325,000 krychlových yardú tvrdého čediče bude láni, necht' vítězí jednotlivci i národové. i·eč k Bohu jsi - již on slyší vždycky. vyrváno ze skály. Bude to jeden z největších Ano, vzděláni, které zušlechťuje ducha i Ty nejsi trestem, ty ki'idlem jsi, výbuchft tohoto drnhu v rnvťOpě. uvolní se jím srdce, k tomu vede správná výchova v rodlně, jenž temnem k zoři letí, tolik čediče, že naplní 25,000 desetitunových ve škole, dobrý příklad, dobrá kniha, dobré a budoucnost zvěstem světí. vugonťl. PÍ'Ípravné práce v lomu nejsou lehké noviny a dobré divadlo. Držeti dané slovo, tr1,1·hriny pozdrav, s pNi.ním·'· všeho dobra, .::.... četa zcuistfl µracuje nepfotržítě v osmihodi chrániti se lživých poí11luv,neokrádati bližní jal{ ctěné redakci,' tak všem čtoucím. nových směnách ve dne i v noci. ho svého, žíti poctivě, netoužiti po věcech ci Marie A. Zivney. ---) • oT,, • {--zích, 1::omáhati nešťastným a opuštěným a ---) (--PrOS})Cl'ita ve S1Joj. státech je na čas zajiště netýrati ani zvífat, to se požaduje od člově ftihl Tioga čís. 5, Tioga, Texas. na. Válka O(lčerpala zásoby, 01lotřebovala auta, ka .. který chce býti vzdělaným. Milí bratr-i a sestry! nechala za~larat ledničky a kuchyně, rozhlaso Je však mnoho těch, ktei'í se klání zlatému Tímto vám dávám na vědomost, že dne 10. vé přijímače, přivodila bytovou krisi, následov telet.i, peníze a pohodlný život je ideálem. Kdo listopadu budeme mít schťtzi, tak jste žádáni, ně na kratší či <lelší čas je z~jištěna prosperi má· penize1 třéb!l. jich nabyl podvodem, je vá byste se dostavm co v největ~irn po'čtu. Ne, ta každému průmyslu. Co bude, až se. rány za ie~ 1i ·m.á · ptedUQst pte(l. člověkem, ktef~ je. abyste to zas. vyvedli lakQ. v fiJna¥é sehťizl, eelii meiery zaplni?
' Oddíl Dopisovatelský
jj
1
...
. .
Ve středu, dne 6. listopadu 1946. Řád Svaz Ůechoslovaní1 čís. 92, Fort Worth, Tex. Milí bratří a sestry! Naše řádová schůze připadá na neděli 10. listopadu, tedy se dostavte v počtu co největ ším, neb budou volby řádovvch úředníků, a tak si můžete zvolit úi:eťl:níl<y podle svojí chuti. Doufám. že i náš tajemník 'br. J. Chaloupku. který před nějakým časem si pohmoždil nohu, bude moci býti r řítomen. neb jak [sem slyšela, už s,e mu daří lépe, což jemu všichni ze srdce přejeme. Potom v 8 hodin večer je taneční zábava. př! naší oblíbené hudbě E. J. Honzy z Ennis. Tex. Všichni jste srdečně zváni i celá krajanská osada, zdejší i z okolí. doufáme, že nás v hojném počtu navštívíte, Také srdečně zvu manžely Kašparovy ze San Angelo, Tex., s kterými jsem se seznámlla minulou neděli v Sokolovně přl oslavě. Ph.kďte zase do naší sině se podívat. bude nás těšit, Manželé Kaš parovi byli zde návštěvou u br. a ses. Daňko vých. Po delším čase jsem se ráda uviděla s~ sestrou Ant. Ondrůškovou z Dallas. Tex .. jež také byla přítomna i se svojí nedávno provda nou dceruškou a ,jejím manželem. Ses. On růšková také pl'ispčla svojí hřivnou k progra mu, tak hezky od srdce k srdci k nám promlu vila. jest ona výborný řečník. Nebudu popí sovat c·2lý program. ale byl pěkný i sokolské cvičení a ta fraška na jevišti byla povedená. Náš br. a ses. Joe Botíkovi st .. prodali zde svůj pěkný domov a stěhují se odtud clo Valley View na faru, lm svému synu vldp. Will Botí kovi. jenž tam byl přeložen na novou osadu. ,Tr tam nově postavený kostel i fara. Neradi .ie tu ztrácíme. ak, pi•elcme jim i dp. Botíkovi zdraví. Boží požehnání a síly od Pána Boha na novém místě. Srdečně zdraví všechny čtoucí, Marie Juranová, dopis.
-·--)
• or. • (----
''l'YTEl, NEŠTĚSTÍ'' Houston, Texas. Je to největší komedie, jaká už dlouho ne byla sehrána. Pí·i.iďtc příšti neděli na Stude wood do síně řádu Pokrok: číslo 88, kde se za smějete, okřejete a zároveň přljdete na do bré, veselé myšlénky. Ochotníci Zá;;:aclní Čriiko-bratrské .rednotv se činí. aby to dobře sehráli. aby [ste odchá zeli domů z divadla uspokojeni. Bude to mí.sty hodně veselé a sice v těch místech, kde tako vá mlad'oučká Zdenička poručí svému tajem n íku aby s·e svlékl a sama Re do toho ustrojí, kde chudák hoch přt slovech jejích, kdy mu káže, kabát; dolil. vestu dolú a on se svléká a ,ií to podává jako automat .. a když řekne: no - tak i kalhoty. dolů a on [e opravdu sundá a zůstane sedět jako boží umučeni ve spodním prádle. tak to víte, že to bude vrchol ohrom ného smíchu, a mllú Zdeni(:ka' odchází jako vítěz v pana tajemníka kalhotcch. Dále vám to nepovím: ale jen to, že já to '(:tu asi po dvacáté a v~:dycky se musím srdeč ně smát. Pan tajemník zústane jako pi'cvlcče ný za Zdeničku na F:"."éně. ale na boty :.m.pome ne. a co se dál bude clít, 1 o nvi<lít,2 d; pí·ijdetc. Nezapomcřlte. v neděli 10. listopadu! UctiYě vás zve, Zábavní výbor fo.clu Z. ó. B. Jednoty. ----) t oTo • (---VZP01\1ÍNKOYÁ OSI,i\YA :!8. iH.JNA V HOUSTONV. Tčlocvi(•.ná Jcdnot::i. Sokol Honston uspoh"ida la spolc(~ně s fáclem Štefánik v nedělí 27. i'ijna oslavu iol10to památného clne pro česknsloven skou Republitu p:.k1( IL a ;1í·ípadným progra m en. Slavnost 7,ahójíl ph,d:,1d·1 hídu štcťánik, bl'. Th-----------·--- 11\<áním :'.)i'itomných. Po tomto bralr Kos. sta1·osta Sokola Houston a župní náčelník pfecl::tav.i;l. paní ,Tcn.~1ie Mae Frankovou, citově 7.~ipí."n,l pl'vně americkou hymnu "Star Snf\ng!Nl Bar,,1cr" a po té milo vanou českou "Kele domov múj." Neutuchající potlesk byl umělkyni poťlw:dným uznúním její pěvecké vyškolenosti a t;.,Jen tu. Po tomto bratr Josef Kos, u,iavší se slova, promluvil v obšírnější i'cči o významu tohoto dne a o ~;okolskS cl'.1 idd:Jc." µ núroclní výchov ní i vzdělávací práci sokolstva a předal po té
Strana, I.
V:i!íSTNht slovo župnímu .starostovi Ben Převrátilovi z Dallas, jenž byl pfítomnými návštěvníl~y srdečně krajansky uvítán. · Bratr Ben Pfovrátil, pozortlhoclný fočnik probral v běhu své řeči dějiny příčin vedoucí k propuknutí prvé světové války po sarajevském incidentu, poukázal na roli jež hrálo sokolstvo v době prvé světové války, po její,n skončení pl'i zrození Republiky československé a potem ním budování též. na demokratických zása: dách. Poukázal na to též, že i .v době mnichov ské tragedie a v době persekuce českého náro da během druhé světové války bylo sokolstvo na svém místě. V. závěru, dotkna se výchovní práce sokolstva tělesné a vzdělávací, zvláště pro naší mládež zde zrozenou, vyzval pí·ítomné, by tuto snahu Sokola ocenili a věnovali Sokolu všemožnou podporu. Bratr Kos po té představil maličkou dceruš ku: Kočích, Jež pělÚ,i'.ě česky zadeklamovala bás ničku. Když skončila, pl'ihupkovala na jeviště malá Autrea Vodehnalová a podala pěknou u kňzku tnnečního výcviku. Pěkně vyzněla hra na akordion, jehož libé tnny vytiskly z jeho útrob prstíky mladistvé švarné umělkyně, sestry Sylvie Kelárkové. Po ní zaujala pozornost pfítomných sestra Dobe šová, urostlá dívčina· s havraním vlasem, vy školená a nadaná pěvkyně dvěma melodickými písněmi, "Písnička česká" a "Sweet Mystery." Sestra Teperová, herečka každým coulem, sdě dila to po mamince, pfednesla pi'ípadnou bá scii. a po ní následoval herec, pěvec a na slovo vzatý muzikant, bratr Franta Vavi'ík, zazpí vavší hezkou píse11. Velmi mne potěšilo, že manželu naši známé umělkyně, Jennie Mae Frankové dostalo se tam rovněž takového sr dečného uvítání jako u fáclu Pokrok Housto nu. když jej bratr Kos pi'ítomným pfodstavil. Rovněž bylo potčšitelno zvěděti, že Jižní Župa ch1rnvnla obnos $25.00 na "kapličku'', pf'íští stá nek Sokola Houston. Na to brati'i a sestry provedli řadú opravdu pozoruhodných ukázek sokolského výcviku na bradlech a 1,knpinových, něco "non plus ultra", spolu s dvěma bratry sokoly z Dallas. Mám za t.o, že některý člen Sokola Houston uvedcde Je jich jména. Náčelnice Sokola Houston provedla opravdu pfokvapující výkony. V závěru následovala divadelní hra "Žalu.ii." (Válka prokletá) o jednom Jednání, uprave nou pro tuto slavnost br. Frantou Vavf'íkem, v nm účinkovnli následující: sestry: Karla Čtvrt níková a Helena Teperová a brat.fl: J. Kočí, W. Prtr7.elka, E. F. Mičulka a Franta Vavřík. V zá věru hry následoval pělmě scénovaný živý o braz. Mezi četnými návštěvníky sluší uvésti velký počf't člf'nft i·:ídu Pokrok Houstonu, jehož dvě členky a umělecké hvčzcličt~,, s~stry Jennie Mne Franková a F.::lsie Dobešová velmi platně 1;řisp<"\ly ku 7,pesti·ení programu oslavy, jakož i počet:nou skupinu krajanu z Dallas, z Guy a Galvestonu. Dallas byl zastoupen následující mi: Ben Pfovrátikm a pi. Marií Pi'.·evrát.ilovou, F!·ankcm a Dol.fi Stránských, Juliem Podhrad :::kým. Dick Toběrným; Marií Filipcovou, Alber t,pm Nesudou, Frances Podhradských, Berthou a l\nn Janíi:kovýr.h, Helen Krutilkovou, Bob Išrut;iIJ.,cm, pí. Mnrií Rezek a. Frances Filipco vou. z Gal vest.onu uf'.inili · nám vítanou návštěvu celá rodina Šillerových, paní Cihlářová s dce ruškou a paní Dosličová, tamní pojítko mezi nnšimi krajany a bratry Jihoslovany. z Guy pi·ibyJ starý sokol Franta Vrla a br. Batla, z Ennis br. Zázv9rka, také sokolský harcovník a cbětavý a snaživý národní pracovník, mající lrn pomoci v této záslužné· práci svou choť. Svou sn;:1hClt~· a přh\inlivostí a bystrým obchod11ím rozhlrdem vyšinul se tam v prosperujícího ~;ivnost.níka, chvalně známým've svém odboru. Jeho syn, .Jerry, vr:lmi nadaný a kráčející v je ho Ěilépějích domohl se tu v Houstonu vynika jícího postavení. z Fort worth nás oblažila návštěva (pí.?) Mary Krupka, z Danbury paní Schovajsová, z Romayor paní Lebro.vá se. synem ~. dceruškou. Je mým ustáleným·zvykem;,·ž~ ~e v:Úly.zmi".'
nim o návštěvnících ze vzdálí, je to jen takt slušnosti a úcty k ním, když k nám váží t.ak dalekou cestu. Hnedle bych byl zapomenul na Fairbanks. jejž zastupovali známý pisatel, ,Jo sef Šebek. alias "Pepíček z Kladna" s jeho paní a Vojta Šebek s rodinou. Na konec gratuluji české osadě v Dallas, že má ve svém stfodu takové zdárné krajany, vy nikající a inteligentní, jichž pěknou ukázkou byli oni zmínění návštěvníci této slavnosti. Vážnost.i a důstojnosti této slav110sti d0clala pf'ítomnost našrho zdejšího pana konsula, dra. C. J. Holluba a jeho choti. S. P. Studničný. ---)•.To• Plto.rnv ,JANA MASARYKA I{ 28. ŘÍJNU RE KRAJANŮM V AMERICE. .
<Pokračováni
se .strany
1.)
ri.sl.. Tai{ to trcly vydali. Je to zvláštní., že iisi za č~tyi·i neděle prodali toho 50.000 výtiskú ! To ví te, ne snad k viili mně, ale oni za války po slouchali Londýn a teď on si tam někdo v té foči našrl něco, co poslouchal a zrovna bylo ně kde úa blízku gest.apo a musil radio zavřít. Tak si to v té foči zas najde a povídá: vidíš, Blažen Irn, tady je to místo, jak jsme to tenkrát musili zavřít. A ti lidé za to platí 90 korun, je to dra há kniha. A tnk je to se všemi knihami. U nás se pi'ckl:ídá hodně z ruštiny a zrovna tak se pi'cdkládá z anglické a americké literatury. Všechny vaše dobré knihy, které napíšete a vy dáte, ,:e budou u nás číst, takže my jsme - i'ekl bych !:akovou ki'ižovatkou v Evropě. My nejsme žúclným mostem. Někde se o Československu říká. že to má být most mezi Západem a Vý chod:-m. To .ie nesmysl. Po mostě jezdí elclttri ka, automobily, koúské vozy a chodí lidé a my nechceme být 11101,f·.cm. ale jsme ochotni pi'i ,imout. funkci politické, ideologické a kulturní křižovatky. V tom směru můžeme být Evropě i zámoi·í hodně nápomocni, poněvadž u nás se ty cesty sbílrn,ií ·a .Praha je a Berlín dnes není. (Bouřlivý potlesk). Vídeú Je tak trošku. Já jsem v pi'átelských stycích s Rakouskem a zú stann s nimi v pi·átelství, ale fakt je, že Videi\ opravdu je jen tiik trochu, ale Praha je. Praha l1('byla moc rozbit.a. je pořád 1;ak krásná. Já Ji mám pol:·ád n:i. očích. Bydlím v t,akové malinké chaloupce ,iako. je óernín1,ký palác. který je .i<'nom nsi čt.yi'ikrát, větší než tat.o Národní bu clovn. jú tam mám jenom .ieden poko,iíl{, já nc rnúm níd velké byty, a kclyž se večer podívám z olnia nn Prahu, když zapadá slunce anebo, když se večer poclívám na Prahu při měsíčku ph~slomrné sti·echy, tak se mně vždycky zatají dPch nad tou krásou naší Prahy. Když se podí vá ze svého oknn na Varšavu múj kolega RzY mowski, tak uvidí jen hroznou spoušť a zkázu. Pi"irozeně. to na lidi pftsobí. Proto my Češi a Slováci ne:11a1>ominejme, že my jmne byli od to ho zachr:.1.něni, kromě východní části Sloven ska, které hodně utrpělo, se nás ta zkáza prak ticky sl,oro ani nedotkla. Proto musíme být k ost.iitním shovívav<>jší a pracovat tím tvrdě.ii a musíme se mít vzájemně vice rádi. Musím flci, že jsem optimistr pokud se f,ý če Československa. Já miluji Ceskoslovensko. Já. jsem nikdy neviděl, že by mF,dcnec. milffval svoje děvče tak, jako já miluji Ccskoslovcm,ko. (Bouřlivý potlesk.) A .této lásce zústanu věren a doufám, že my všichni jí zústancme věrni. Je to naše povinnost. Tož prosím vás, spolehnět.e se na nás. Já vím, když něco děláte, že to dě láte s láskou a když nám něco pošlete, tak my se neurazíme a nějaký ten šesták taky ještě se berte. Víte, že nám často nejde tak o ten obnos, ale víc o to, že si zkrátka fočeno na nás vzpo menete. Jinak pi'ece víte, jak vás mám rád a jsem rád, že jsem si tady po 40 letech mohl za se trochu promluvit. Mně už je dnes pfos 60, to je trohu hloupé. A to víte taky, že si navzájem věříme a věi·te taky těm našim doma. Jsou to rozumní lidé a jsou to Slované a pi'átelé Ame riky a pi'átelé vás. Mějte se dolJřeJ Dqbrou noc!" (Dlouho trvající bouřlí7ý po,tiesl~'J'. · ,.
strana •. Houston, Texas. Ctěná redakce a mni čtenářl! Dnes vám popíši naši cestu do Buckholts, Texas. Nebýti mne, že časem zateskním, o čem vy ostatní čtenáři ani nevíte, a kdyby ne bylo mne, tak ani bych-neznala ty rodiny, kte ré se vženíly do rodiny mojí. .Každý má tu sa mou výmluvu: přistěhuj se blíž a pak také pří jedeme. V sobotu 26. jsme se vydali na cestu, moji dva synové, jeho žena a já. Jeli jsme k sestře, panum Ed. Pošívalovým, kteří bydlí zrovna i:H městě. Už z daleka chlapec praví, já vím, že tam bývá tetka Mary, podle jejich kvítek. Jim vždycky jenom střechu vidět z kvítí.. Vě děli že příjederne. S,estra praví, já už nemohu nic dělat, pořád vás vyhledám, proč už tu ne jste dříve, a pN tom pořád uplakává. Vyprá ví mně o [ejím mužovi a jeho nemoci, takže i mne přivede z moji veselé nálady. Aby to by lo dokonalejší, přijel na to jejich syn, vyslou žilý voják, v době co my [sme byli i s Pošíva lovými vyjeti na venek, podívati se na fanny a jejich úrody, které měli tamnější tarmáří dosti dobré. A když jsme se PÍ'i západu slunce vrátlli k sestře, tu vidíme, že jim někdo dojí krávu. A při lepším zkoumáni poznáváme, že to neni nikdo jiný než jejich syn Marvin. No, všscí plakali, jenom já ne. Víte. já se mohu při pláči i smáti. Vypravovali jsme si kus do pozdní noci přl kafíčku a mákových koláčích. Pravím sestěe, staříček Bartoš z El Campo by tu měl být, ani by se nám nechtělo spát. Ka fíčko, které sestra uvaří tak silné. že se vy rovná tetičce Kráčmerce, a já proto že nejsem zvyklá na podobné věci o pill noci svačit. tak jsem zbytek noel jenom přemýšlela, a než o statní vstávali, já jsem už měla nudle navá lené a pomýšlela jsem se strojit na tu svatbu, která se tam tu neděli 27ho, odbývala .. Pro vdávala se slečna Margarett Pošívalová, ne teř to mojí sestry. Svatbu měli pěknou. v evan gelickém kostele a řarář Beseda provedl sva tební. obřady. Po všem tom blahopřání mne chytna paní Jeklová a praví: Hello, Annie, piš zas a brzo do Věstníku, ale něco veselého. ne jak minule, kdy všecko jsi psala jenom o smut ku. Ona prý ráda všecko veselé, tedy jsem jí slíbila. :1,~ se aspo. o to pokusím. Pak jsme hned vydali na zpáteční cestu do mů, víte, na mne ještě čekala ten večer práce v kuchyni v naší síni na Studewood. tak víte, já nedělám celý týden jenom v nedělt, tak si toho musím vážit, Nepřírovnávale. každý kněz spěchá za svojí prací, rozdíl je ten, že on pra cule v kostele a [á v kuchvní, Vy, které jsem u kostela v Buckholts viděla. ale nebylo mně možné se s vámi všemi zastavit, promíňte, já to vynahradím podruhé; vezmu si aspoň tý den času a všecky vás navštívím, snad do toho času moc nezestárnu. Když jsou mně ti moji tak známí, co jsem s nimi chodila na procházky a na muzlky, představení, tu se divím a nepoznávám je, proč přece směnílí podobu, vždyt' i před 30 roky byli tak hezcí. O sobě nemluvím, neb když si někdy stýskám na nějaký neduh, který jsem ještě nikdy neměla, tu lékař praví: jo, tak stará jako jsi dnes, také ještě jsi nikdy neby la. Je to sice pravda. ale kdo pak by rád při znal, že stárne. Nejdu-li delší dobu mezi pí·á tele, jsem jako zmrzlá, stačí však pi'ijít mezi ně a hned se mi zdá, že jsem o dvacet let mlad A jak by ne, když máme jen samé radován ky. Měsic listopad nám předpovídá samé ve selosti, a to nám dává posilu tolik krásných chvil, že člověk nemůže odolat, aby se nepo kochal přt myšlénce, že je to před námi a ne za námi. Počinaj 10. listopadu, Západní Jednota nám snad zahraje pěkné divadlo v naší krásné sí ni na Studewood, a 12. listopadu máme sva tební tanec a celé procesí, co k tomu patří. V té samé síni, slečna Slaninová a pan Veselka, budou spojeni ve svazek manželský. Pak 17. tento měsíc náš řád čís. 88, na Studewood dá vá svým členům velike "barbecue" úplně zdar ma, tak vás všecky volám, přijďte v čas, oběd bude .podáván od 12 do 3 hodin odpoledne. Jak .nám. oznamoval náš. předseda řádu, že masa ší.
VISTNiS:
Ve stfedu, dne 6. listopadu 1946.
bude pro všecky dost, tak si přijďte jeden kaž ly. Tak si myslim, jak jenom miíže někdo něco dý pro svůj díl. Jak víte, tímto časem že je ma tak strašného provésti a nic ·z ničeho. druhé so v nejvyšší drahotě, přece si to náš řád mů ho řlověka usmrtit. Jsem jistá, že vrah do že dovolit, neb už čítá jeden tisíc dvacet de stane elektrickou stoličku. Ale což to je? To vět členů (1029), a tak to pořádně oslavíme. je velice lehká smrt, a černoch hanby nezná, Nečleni dostanou oběd koupit za 75c. aby si svuj čin uvědomil. V soudní síni bylo Na díkuvzdání 28. t. m. tu budeme míti asi polovic negrů, a shl byla vice jak na polo plná. zvláštní taneční zábavu a pro některé to u končí všecku taneční veselici. Pak na posled V neděli. večer jsem měla příležitost poznat ní neděli v listopadu tu budeme míti pěkné . paní Marli Rezkovou z Dallas. Byla tady na anllcké pfodstavení, tak že se mohou těšit i sokolském cvičení a pi'ednášce. A že já jsem by la v Buckholts, a nemohla jsem být na dvo ti, co dobře česky nerozumí, a to bude končit jích hodách najednou, tak jsem přišla o so náš listopad. Jestli co budeme míti v měsíci prosinci, tak vám to oznámím později. kolskou pfodnášku a o divadlo a ostatní, co šlo k tomu, ač vždy jdu, když jsem doma. Ale Naše Říjnová slavnost se nám pěkně vyda večer paní Rezková si za mnou pNjela na Stu Nla, divadlo bylo snad to nejpěknější co si jen dewood , že prý mne chce poznat. No jo, jí se pamatuji a všichni tak skvěle hráli. Kdo tam dobi'e poznávalo, když věděla za kým' jede a nebyl, má čeho litovat. Sestra Frances Olexo koho hledá. Volá na mne do kuchyně: Hello, vá a br. Joe Kalusek by se nemuseli obávat jít do Hollywood, a jsem jistá, že by tam byli Annie! Jak se míváš? Já hledím a také jsem pi'ijati na jeviště. uhodla, když mně její nevěsta fokla, že to je jejího muže maminka. Byla jsem ráda ji po Včera jsem byla v soudní síní, abych po slechla soudní přelíčení s negrem. Byl to obr, znat, neb je to už hezky dávno, co jsme se vi děly. Paní Rezková, nezapomeúte, c.o jste mně asi 40 let starý, vážicí něco pi'es dvě stě liber, byla slíbila, že když pi'ijedu do Dallas, že Váš kLerý pi'epadl párek mladých lidí a muže za domov je otevfoný. Už bylo na mále, že jsem sti'elil z tti'ezané prokovnice. Usmrcený muž v Dallas nebyla, neb asi pfod měsícem, kdy pa byl vysl:oužUývoják, 28 let starý, a jeho spo ní Špaúhelová jela a mne volala ať jedu s ní. lečnice, Tereza Frank, 22 letá, siabé postavy, Já jsem ale čekala, že až zavolá ještě jednou. svědčila, jak byli pí·epadeni, když na cestě za .Ale ona už nevolala, tak já musela zůstat do stavili a rozmlouvali o budoucnosti, když čer ma. Po drul;lé pojedu po prvním zavolání a ný loLr vstrčil uřezanou brokovnici skrz okno Vás paní R. vyhledám, jak budete míti pěkné do·Jejich malého automobilu a přinutil je, aby divadlo. ho :t.avezll za městké hranice. Na oi:;uštěné, Také jsem v ten samý čas poznala pana boční cestě je udělal vylézt v•en z káry a leh Franka Vrlu od Damon nebo Guy. Tak si tam nout vedle sebe na holou zem. Když pi·epa pfod námi poskakoval jako nějaký mladičký dený muž kleknu! na kolena a ruce sepjaté, voják. Ač jsem ho neznala, nemohla jsem se prosil, aby je nechal odjeti, peníze co měl mu zdržet, abych mu nefokla, že měl jít na voj všecky dal, pi·ece černý lotr mu hlavu usti'e nu, když s nim tak čerti šijí a chce tak koman lil a na mktě zabil. V tom okamžiku jeho spo dovat. On mně na to fokl, že on nemúže za to lečnic,2 vrahovi bl'.okovniciz dráptl vyrazila no že se už dávno narodil a vojna ho u:;\ hou a že to lilo. o..Uvot a o smrt, tak byla prud nechtěla. A tak pi'i i:eči já teprve jsem vyro ší než vrah, pak flintu zvedla a na kus dáleji zuměla, že jeho zesnulá manželka byla moje odhodila. Pak vletěla do káru a začala od mí dobrá pi'ítelka za svobodna. V Sunnyside jsme sta odjíždět. ale vrah ji dohnal a velikým čer se měly rády co děvčata, ale čas nám utíkal. nošským nožem, který měÍ'Í skoro střevíc dél Ona ztratila dorostlou dceru, já zase syna, ky, jí na. rnce pofozal, a pl'i loktu jí udělal ně který se mně utopil, a tak jsme obě měly ža kolik bodných ran. A když se cpal za ní do lost. Ji už kryje zem, na mne to ještě 'čeká, a vniti· káry, ona vyskočila druhými dveřmi ven tak se osud sti'ídá se všeckým. a zadní kolo káry jí pi'ejelo nohu a poranilo Sousedce od Needville děkuji za poklonu, a koleno, ale než negr zastavil káru, ona ve tmě těšila by mne Vaše návštěva, a jestli se. ne se vzpamatovala a utekla a za stromy se scho mýlím, vim Vaše jméno. Pište také a brzo, ve vala a pí·i tom pozorovala jak .jí hledá s ma čery jsou dlouhé, ba i ty dní budou, jak jenom lou elektrickou lampičkou. Pak vrah vrátil se nastane špatné počasí. k mrtvole, aby byl jistý, že je mrtev a v ten Paní Hildě Brtiš v Buckholts děkuji, že se čas mladá nešťastnice dostala přiležitost u jí líbím a která mne tak pěkně v jednom, Vě' prchnout. Poněvadž šustot,. listí a šramot v stníku popsala. tiché noci ji prozrazoval ve které směru se Když jsem si jednou ve Věstníku tolik stěžoporaněná nachází, utíkala tato ve tmě, aniž věděla kam. Jednou vběhla do ostnatého drá . vala, že nemám punčoch, tak že budu raději sedět doma, tak se našel milodár.ce a punčo tu a moc se pofozala ,a celá od krve, utíkala chy mně poslal a to ''najlánky", ty nejlepší, jednu míli než našla farmářské obydli a zá tak že je ještě mám a jsou dosud pěkné .. Dě chranu. Její záchranci zavolali houstonské po kuji mnoho násobně, a1e jen kdybych aspoň licajty a · ti to šli vyšeti'lt. Mrtvolu sice našli, věděla od koho je mám; ani :z.páteční adresa, ale černého vraha ne, a který di'íve než z mi ani jméno tam nebylo. Já jsem se nehněvala, sta utekl, káru zapálil. Se začátku se zdálo, že ale těšilo by mne, kdybych věděla od koho jich Tereza Franková, tak bylo mladé ženě jméno, mám. že ten zločin zůstane na ní, ale přece, ie má V Njnové schůzi nám naše tajemnice nad me dobré muže policajty, tito o týden později hodila, že když ona něco neoznámí do Věst dopadli podezi'elého černocha a po těžké ná níku, tak že to tam není, a tak abych ji ten maze policajtu se ke všemu přiznal a shledalo tokrát přetrumfla, tak s tím spěcham do re se, že už jednu vraždu pi'ed tím provedl. Paní dakce. Buďte zdraví a na shledanou! Franková, jediná svědkyně celé této strašné Anna Orsag. události, časem pl'i svém vypovídání byla v ~ (-- histerickém stavu, takže ji soudce musel na pomínat a vysvětloval ji, že musi vydržet a PODĚIWV ÁNÍ. ner:oddat se svému rozčileni, ona že je jedi Těmito i'ádlty vyslov1,1je111!e své srdečné dí ným svědkem a ona že musí jim ukázat a po ky Jednotě S. P. J. S. '1'. za rychlé vyplacení znat toho pravého vraha. Vodili tam negry pojistky po naši zemřelé matce Terezii Jujednoho po druhém a z nichž vinnika ona měla renové, poznat jen po hlasu. Když konečně promluvil Dítky. ten pravý vrah, ona vyslovila: to je on, to je ---) (--ten hlas, co já jsem si zapamatovala a budu "Že se nestydíš, Jaruško, je tl dvanáct let a do smrti l)amatovat. Pak okryli oponu a sedm už nos1š v kabelce pudřenku!" velikých negrú stálo vedle sebe, ona ukázala "Kdepák, tetičko, to není pudfonka, to je ci prstem na toho pravého, to je on, to je on, já. gártaška ... ho poznám ti'eba mezi tisíci čemochy; při na • "' "' šich světlech na káí·e jsem si ho dobře všim - Starej, tady čtu, že kafé je rozčilující ná la, to je ten, co zastřelil Harolda, mého nápad poj . nika. A negr ani brvou nehnul, kdežto nám ,posluchačllm klobouky na hlavách se h'tba.- To věřim, zvláště ta brynda., co vaříš ty.
----)."
. "" .
"DRLAZ~K'-·-·-·-1·· A.
Ve středu, dne 6. lll:ltopadu 1946.
VÍTĚZÍ
.;1tl.-.O,_.i,._.t1-.-.tle11Hl
....
t1 ...... 11._(1-.Ú;;.tl
..... ll._..tJ._.-t)_U._.U_.(·:·
"Přijeď ihned do Prahy, ale až poledním vla kem. Otilie." Dodral neváhal a odjel do Prahy. Otilie oče kávala ho na nádraží. 4'Co se stalo'?" otázal se své sestry. "Buď zmužilý," odvětila tato. "Regina dopu stila se hanebnosti - zradila tě." Dodral nechtěl věřítt svému sluchu. "Nezbývá nám mnoho času," pravila Otllle, "neboť musím vrátiti i;e domů, aby nepřítom nost moje nevzbudila podezření. Čti tento list." Tí·esoucíse rukou pfijal Dodral podávaný mu dopis. Na první pohled poznal písmo své choti. Dopis zněl: "MilýKarle! Jsem odhodlána. Nemusím Vám opakovati, že Vás miluji, miluji tím více, čim vice zmáhá se odpor můj proti mému choti. Seznávám bohužel pi'íliš pozdě, co jsem učinila, připoutavší na vždy život svuí k starci, nemo houcimu mne pochopiti. Proč Vám to pravím'} Abyste mne v duchu neodsuzoval, že tak snad no vyslechla jsem Vaši prosbu. Povím Vám vše, až budeme sami. Očekávejte mne zítra o čtvrté hodině a postarejte se, aby mne nikdo u Vás nezpozoroval, Vaše až do smrtí R." Dodal musil se podepřítí, aby neklesl. "Jak hnusné, jal( podlé!" zašeptal. "Jak jsi nabyla tohoto listu?" otázal se po chvíli. "Vč.era odpůldne, když jsi odejel," odvětila Otilie, "potkala jsem na chodbě komornou Re gíninu, nesoucí několik listu na poštu. Otázala jsem se jí kam. jde; ukázala mi listy. Pohlédla jsem na adresu prvního a četla jsem jméno pa na Karla Ruckého. Domyslila jsem se hned, oč běží. Pozorovala jsem již před tím ledacos, o čemž jsem se nechtěla Li zmiňovati, abych tě neznepokojovala zbytečně, pokud bych nena byla jistoty. Vzpomněla jsem si, že pan Rucký objevil se u tvé choti návštěvou, kdykoliv jsi na delší čas odjížděl. Jednou jsem je spatřila, aniž by mne zpozorovali, ubírati se ulici Valdštýn skou na Malé Straně, i nedovedla jsem si vy světliti, jakým způsobem Regina ocitla se v o něch odlehlých končinách města. častokráte, častěji, než bylo třeba, chodíval Rucký po pro tějším chodníku, pohlížeje do oken. Na to vše jsem si vzpoměla a uzrála ve mně myšlenka, jež mne donutila, abych nabyla jistoty, dopu stiti se špatnosti. Myslila jsem na tebe. Tázala jsem se sama sebe, jakou má příčinu tvá choť psáti cizímu člověku bez tvého vědomí.'Poruči la jsem komorné, aby mne následovala do mé ho pokoje, že jí přídám též jeden list. Napsala jsem na papír několik slov, vložila je do obálky na tvou adresu a požádala komornou, aby než list zapečetím, mi z druhého pokoje přinesla můj šíeí stolek. Netušíc nic zlého, položila dopi sy a odešla. Uchopila jsem dopis Ruského a chvatně přečetía jeho obsah. Mé tušení se vy plnilo. Rychle napsala jsem stručný lístek: "Očekávejte mne zítra odpoledne, R.", dala do obálky s adresou Ruského a list položila k o statním. Když komorná se stolkem se vrátila, byla jsem již hotova. Požádavšl, aby Regíně o ničem se nezmlňovala, propustila jsem ji." Dodral přejl si rukou čelo. "To nebylo čestné," pravil. "Hanbila bych se sama za sebe," odvětila 0tilie prudce, "kdyby list byl obsahoval věc ne patrnou; ale od té doby co znám jeho obsah, nelituji svého skutku. Nesmi tě beztrestně kla mati tato nevděčná žena. -·- Co hodláš uči niti?" "Nevím," Dodral odvětil zdrcen. V jeho očích objevily se slzy. Po chvíli konečně pravil: "Odejdi domů a nezmiňuj se nikomu, že jsem se vrátil." · Dodral potácel se zasněženými ulicemi. Vyšel z města, snaže se nabýti klidu. Ke druhé hodi ně vrátil se do města a odebral se k svému zá-
Strana. 'I,
VIBTNiB.l stupci, doktoru Koubovi. Požádal ho, aby mu věnoval času k důležitému jednání, a ke třeti hodině oba přátelé ubírali se směrem k ulici H., v níž Rucký bydlil. Opodál bytu Ruského na protější straně byl malý hostinec - do něhož vkroěíl; oba přát~lé a usadili se tak, aby nejsouce pozorováni, sami na ulici viděli. Nečekali dlouho; ještě nebyly ani čtyí•ihodi ny, když spatřil; na protějším chodníku ženu se spuštěným závojem zahalenou v plášť. Kráče la chvatně. Dodral chopil svého přítele za ru ku a chvějícím se hlasem pravil: "To je ona." Přistoupil k oknu - ženština vstoupila do domu Rµckého. Za krátkou chvíli oba přátelé opustili hostinec. Ruský bydlil v prvním poschodí. Oba přátelé došedše až k jeho bytu, nalezli zavřené dvéře. Doktor zazvonil. Nikdo se neozval. Teprve po delší době, po opětovaném zvonění ozvaly se u vnitř kroky. "Kdo zde?" tázal se kdosi. "Odpusťte, pane Rucký, že jsem nucen vás obtěžovati. .Jsem doktor Kouba a rád bych o čemsi důležitém s vámi pojednal." "Prosím, račte vstoupit." Dvé:fose otevřely a doktor vstoupil clo před pokoje. Dodral rozechvěn až na dno své duše následoval je. Rucký doprovodil již doktora do pokoje, když Dodral objevil se ve dveřích. Ru cký zbledl, ale . utlumív své překvapení, po stoupil příchozímu vstříc a uvítal jej několika slovy, v nichž marně by bylo lze hledati sou vislost. Pokoj, clo něhož Rucký uvedl oba pány, byl prázdný. Regina prchla tedy do sousedního po koje, jehož dvéře byly zavřeny. "Óím mohu posloužiti, pánové?" otázal se po chvíli trapného mlčení Rucký, kyna oběma f,á nům na křeslo. Dodral usedl nedaleko dveří. Doktor pronesl několik běžných řrásí. Náhle zdvihl se Dodral a přístoupív k uzavřeným dveřím, otevřel je. Ne mýlil se. Regina - tam byla! Spati'iv svého chotě na prahu, vykřikla zděšeně. "Nemáte se čeho lekati, paní," odvětil Do dral, snaže se býti klidným. •'Nestane se vám ničeho více, než čeho jste si zasloužila." "Smilováni!" zaúpěla žena, vrhnuvší se k no hám svého chotě. "Za smilováni proste nebe; já nebudu vás a ni trestati, ani vám odpouštěti. Tímto okamži kem nejste mi ničím více, než kterákoli jiná že na na světě. Zapomněl jsem, že jste byla mou chotí, nevím o tom nic, že jste matkou mé dce ry. Já vámi opovrhuji. Duše má nedovede kles nouti tak hluboce, aby pochopila celou špat nost vašeho skutku. Tuším, že mi rozumíte. Ne-" ni možno, abych žil na dále s vámi, pozbyla jste všech práv, žádati ode mne shovívavosti." Po té obrátiv se 1, Ruckému, pravil: "Pane, poehopují vaše překvapení, ale to bu de ještě větší, když vám oznámím, že jsem ne přišel proto, abych svou choť od vás odvedl, nýbrž abych vám ji tu ponechal pro vždy.Buď te ujištěn, že nabýváte jen toho, co já ztrácím." Po těchto slovech opustil Dodral s doktorem obydlí Ruckého. Nazítří uspořádav na rychlo své záležitosti, opustil s celou rodinou Prahu a odstěhoval se do "Královlnky." Regina, která den před tim po výstupu v do mě Ruckého potají se odebrala domů a skryla se ve své ložnici, uzfola, stojic za záclonou, vse dati chotě svého s Reglnkou a Otilií do kočáru. "Vše je ztraceno, on mi nikdy neodpustí!" zalkala nešťastná žena. Měla pravdu. Dodral jí nikdy vice neodpustil. Na žádný její list nedal jí odpovědi, nýbrž ode vzdával je svému zástupci dru. Koubovi, který nemohl ubohé, nyní i milencem opuštěné ženě dáti jiné útěchy než té, že manžel její nedo pÚsti, aby trpěla bídu, nýbrž že bude vypláceti jí na výživu, kolik sama si určí. Rovněž uvolil se Dodral ponechati ji byt, který dosud obývali, žádaje jen za to, aby dobrovolně svolila k roz vodu, na nějž Dodral naléhal a jenž se také u skutečnil. Od té doby Dodral nestaral se o svou choť.
která! v ol,'luštěnostisvé trávila trapné dny. Po několika letech zemřela chorobou srdeční. Po jeji smrti nalezen byl dopis, určený jejímu manželovi. Zněl takto: "Mnoho jsem vytrpěla i doufám, že Bů.h mi o,dpustí. Neodvažuji se Vás prositi, abyste mi odpustil, třeba již po smrti. Ale zapřísahám Vás, abyste dceři mé, mému i Vašemu dítěti, nezakazoval věnovati mi některou ze svých či stých modliteb, neboť já slzami a modlitbami jsem sl zasloužila tohoto dobrodiní. Žehnám jí i Vám. Regina." Dodral neubránil se hlubokému pohnutí ... Vyplnil prosbu své choti a odpustil jí. A navště~ vovatelé pražských hi'b~tovil.často mohli vídati starce provázeného roztomilým děvčátkem, jak vystoupiv z povozu, kráčel zadumán smutnými oněmi ulicemi města smrti a zastavil se pfocl hrobem, ozdobeným nádherným pomník.em. Tam odpočívala jeho choť. Smrt smii'lla tyto obě duše. III.
Od smrti své choti Dodral žil stále jenom na Královince, nacházeje útěchu ve svých závo dech, stavších se zatím jedním z nejpi'edněj šich podniků v zemi. Regina žila s ním a teta Otilie pečovala o vychování děvčete, znenáhla dorfistajicího. Na události právě líčené zatím úplně se zapomnělo. Otec zbožňoval dceru a zahl'noval jí všemi dfikazy své lásky. Regina pak splácela mu tuto něžnost hojnou měrou, a stařec byl šťasten. Netoužil již po ničem. Zatím změnily se poměry. Dodral ani nezpo zoroval, že děvče změnilo se v dívku, a že mu nastávaly nové a vážné starosti. Jednoho dne navštívil Jej Jeden z obchodních přátel z Německa. Po obědě oba pánové se stoupili do parku. Jsem všecek okouzlen slečnou Regínou," pra vil cizinec, "a musím se pi'iznati, že vám závi dím. Člověk věru neví, čemu má více se obdi vovati, zda její kráse, či jejímu duchu." "Regina sama se vám musí poděkovati za váš pochlebný úsudek," odvětil otec, patmě po těšen. "Pochlebný?" pravil opět cizinec. "Nikoliv.V našem věku, milý pNteli, nemáme již ani času ani chuti pochlebovati. Kolik let je slečně Re gině?" Dodral se zamyslil, jakoby si vzpomínal. "Jak," zvolal cizinec, "neznáte ani stáří vašf dcery?" "Opravdu," odvětil Dodral, "nemohl jsem si okamžitě vzpomenouti. Nemyslím na to nikdy." "Což nehodláte svou dceru provclati?" Dodral pohlédl udiveně na hosta. "Provdati?" pravil, "ach, ano - ovšem! - " Dlouho do noci nemohl toho dne usnouti. Slova cizincova tanula mu neustále na mysli -- musil doznati, že opravdu již čas, aby pomý šlel na vdavky své dcery. Divil se sám sobě, že myšlenka tato se mu nedostavila dflve 1 ne mohl pochopiti, kterak mohl býti tak krátko zrakým. Po několika dnech oznámll své dceři 1'l sestře Otilii, že na zimu opět přestěh'ují se do Prahy. Ani Otilie ani Regina nedovedly sl vysvětliti tuto nenadálou změnu v mínění Dodralově, ale zvykly podrobovati se jeho rozhodnutím bez odporu, nenamítaly nic ani tentokrát~, ačkoli Otilie s úmyslem bratrovým nesouhlasila. Na zimu opravdu Dodral přesídlil do Prahy. Když opouštěl Královinku, pomyslil si, pohlíže je se zálibou na bezstarostný obličej své dce rušky: "Uvádím dceru svou do světa - dej Bfih, aby byla šťastna." Uplynula opětně bezmála dvě léta, a tak se tkáváme se znova s Dodralovými na "Králo vince," kdež i nyní po každé tráví léto. Regina je dosud svobodna. IV.
Doktor Rusý uveden byl k panu Doclralovl, který ho očekával ve své pracovně. "Odpusťte," vital továrník pi'ichoziho, "ne chal-li jsem vás dlouho čekati - nebyl jsem zpraven o vaši milé návštěvě." "Jsem tim . sám vinen," odvětil advokát. "O statně, musím se přiznati, že mi nebyl čas dlouhý. Sle<ina Ree;tna. m1 PQJ;li!éla et1 ••• "
Ve středu, dne 6. listopadu 1946,
V1liSTNfit
Strana. 8.
PROJEV SOUSTRASTI. Resoluční výbor řádu Nový Tábor, cis. 17,
vyslovuje upřímnou soustrast jménem všech členů našeho řádu, pozůstalé rodině nad tak neočekávaném odchodu manžela a spolučlena našeho řádu, Jana a. Anny Hořčica. Víme, milí pozůstalí, že váš žal je tím větší, 7.c oba odešli z tohoto světa tak tragickou smr ti, ale budiž vám útěchou, že i náš řád soucítí s vámí váš zármutek, neb zpráva dotkla se truchlivě každého o tak náhlém jejich odcho du z tohoto světa. Tobě, milý pozůstalý synku a náš spolubra tře, bud' Bůh tvým těšitelem ve Tvém zármut ku, a rodičům budiž země lehká. Za hid Nový Tábor, čís. 17. V Caldwell, Texas, 2. listopadu 1946. John ,J. Šrubař, John W. Vávra, Jos. F. No váček, resoluční výbor. ----)
• &- • (---
RESOLUCE SOUSTRASTI.
My, nižepsaný resoluční výbor řádu Slovan ský Svaz, čís. 86., tímto projevujeme upřímně cítěnou soustrast pozůstalé rodině nad úmrtím jejich otce a dědečka a našeho spolubratra Jana Maruna, který dokonal svou pozemskou pouť dne 21. října 1946 ve stáří 76 let. Vždy byl dbalý svých povinnosti a byl, s malými přestávkami, před sedou ocl založení našeho řádu Slovanský Svaz čís. 86. v r. 1910, a řádně konal svoje povinosti co předseda řádu. Pohřben byl dne 22. října na Hillcrest hřbitově v Temple za velké účasti spo lubratrů řádových, přňtel a známých z blízka i zdáli.
Víme, pozůstalá rodino, že zármutek váš je veliký. i nás spolubratrů, želíme jeho odchodu, ale budiž vám částečnou útěchou, že my bratřt a sestry řádu soucítíme s vámi ve vašem zá rmutku. Tobě, bratře, buď země lehkou a čest budiž Tvojí památce. Dáno v Žižkově dne 1. listopadu 1946. J. II. Bártek, Otto Krlstínik, rcsoluční výbor. ---)
. "' .
(---
JEŠTĚ K OSLAVĚ 28. Ř.ÍJNA. Těmtto řádky chci projevit radost nad počet
nou návštěvou celé naší krajanské veřejnosti, která svojí početností překonala všechny naše odhady. Vzdávám náš sokolský dík všem, kteří přtšlí. Konali [sme tuto oslavu jako milou vzpo mínku na naši drahou vlast u příležitosti vel kého svátku jejího založení (28. října 1918) a těšilo nás, že český duch naší krajanské veřej nosti dosud nevymizel a všichni v tak hojném počtu náš podnik navštívili. Těšili j;;11c se. že přivítáme vás do přestavě né, pěkně vydekorované a ověnčené síně, jak by se patřílo k jmenované oslavě. Ale síň ná sledkem různých nepředvídaných okolností do hotovena nebyla a ještě několik dalších překá žek postavilo se nám v cestu, čímž se stalo, že i pořad pěkných a hodnotných čísel neměl ruš ného spádu jak jsme si po sokolsku představo vali. A poněvadž 23. říjen není možno oslavovat v lednu, tedy podnik museli jsme provéstzakaž dých okolností. Naše veřejnost jistě pro tento kráte nám to promine. Ujišťujeme, že vzali jsme všechno toto v úvahu a příště přivedeme všechno do pečlivého pořádku, jak se to po so kclsku patří.
Vzdávám vřelé díky našim účinkujícím ho
stům. V prvé řadě slečně E. Dobiášové, mladé, nadané pěvkyni, kte1'á svým nádherným hla sem i milým zjevem celé naše obecenstvo velice upoutala. Dále paní J.M. Frankové, naší popu lární pěvkyni, jež svým líbezným hlasem a přednesem zpříjemnlla chvíle návštěvníků. Pi·áli bychom si upřímně, aby obě příležitostně opět naše sokolské podniky svým pěveckým u měním obohatily. Oběma volám sokolské Zdar!
Nemohu zapomenout ani na hosty, kteří vážili k nám cestu dalekou. Nejprve to byl náš milý župní starosta br. Ben Převráttl s jeho manžel kou, který nám tu pěkně promluvil a svojí pří tomností nám potvrdil, že nás má rád, ale my jeho také. Dallasští borci předvedli nám pěkné ukázky výcviku na. bradlech, za což jim velmi vděčím. S nimi též přijelo několik sester i bra třř, s kterými jsme se potěšili. Bylo radostno viděti opět milé tváře našich přespolních hostů, kteří nelitovali mnoho mil cesty, aby si nenechali ujít náš podnik. Byli zde staří známí z Galvestonu, z Guy, Rosenbergu, East Bernard, Crosby a nevím ještě z odkud. Bylo Itch mnoho. Mezi nejvzdálenějšími z Dal las byl zde i Br. Franta Stránský st. s jeho dra hou manželkou a potom náš starý sokolský harcovník Jerry Zázvorkn z Ennis, který byl zakládajícím členem Solwla v Ennis i Dallas a téměř 30 let starostou S()kola Ennis. Jeho milá návštěva nás těšila. Nemohu vyjmenovat vše chny, neboť [leh bylo mnoho, ale všichni byli námí rádi viděni. Z četných návštěvníků do mácích bylo tu mnoho známých tváři od obou řádů SPJST i s hlavním předsedou br. onerno ským a řada sester a bratN od ZČBJ. Též čsl. konsul dr. Chas. Hollub s jeho manželkou byl mezi pl'itomnými. Všechny ,isme rádi viděli a doufáme, že na pi'íští naše podniky budeme se se všemi zase těšiti. T. J. Sokol Žižka v Dallas poslala nám peně žitý dar $25.00 na naši sokolovnu, a též br. Franta Rendl s manželkou poslal zdravici k o slavě a dar $5.00 s pi'ipominkou, že to je na na ši "novou kapličku." Pl\jem s radostí kvituje me a vzdáváme sokolský dík. Ku konci chci vysloviti svoje uznání všem naší~J. domácím sokolským člcnúm a čienl,ám :r.a jcjicl'Í práci a námahu při oslavě a 11a pří . pravách. Bylo tqho dost a každý konal svoji práci rád a bez reptání s tím pfosvědčením, že se podnik podaří a pi'inese výsledek morální i finanční pro naši milou jednotu a to jest naše nejlepší odměna. Bratrské díky všem! T. J. Sokol Houston pújclc svojí sokolskou vy značenou cestou ve svoJí činnosti a bude konati práci tělocvičnou. vzdělávací, národní a osvě tovou tak jak to má ve svém programu. Pouze bychom si pl'áli, aby naše vei'ejnost naši práci uznávala, svoji návštěvou nás podporovala a pokud možno poslala nám svoji mládež i do spělé do tělocvičny, kde bychom je mohli po sokolsku vychovávat a zachovat je tak pro náš národ. My se pak budeme snažit abychom jim dali vše to, co Tyrš i Masaryk nám tak krásně vyznačili. Nazdar! Josef Kos, starosta T. J. Sokol Houston. ---)
... , _
Máchovo jezero české. N púl cestě mezi Českou Lípou a Mladou Bo leslaví leží malý drahokam krásy. Uprosti'ed tichých, hlubokých lesú záfi na slunci jeho smaragdová hladina, žluté písečné pláže svítí v temné zeleni sosC'n, hotely a vily se zrcadlí v t{mi a nesčetné loďky brázdí vody. To je pře krásné jezero v Máchově kraji, Máchovo je zero. Když po Mnichově byly rvány nejkrásněj~í části z těla naši vlasti, s pomezními horami,svě tovými lázněmi. prftmyslcm a uhlím, zmizel ta ké tento kous,ek Čech v loupeživých rukou u chvatitelú. Máchovo jezero. Staré Splavy. Dok sy, Be7.děz- to vše se p·o nás stalo zemí zaká zanou. Na bfozích jezera, kde byl již za před mnichovské republiky knž.j:lý Čech našim Něm cúm trnem v oku. zavládl nyní suverénně teu tonský duch. n:.onec nacistické slávy. Al,e pi"išel i náš den. Partyzáni spolu s Rudou armádou vtrhli i sem clo hnízda germánských bojovníků za novou Evropu a ti skoro bez boje zmizeli v hlubol{ých okolních lesích. čtrnácti a patnáctiletí pi'íslušníci hitlerjugcnd vozili v no ci na člunech stfolivo, l{teré bylo ukryto u bý valé SA školy. a potraviny, které připravovaly ženy uprchlých Nčmcú ve Starých Splavech a Doksech. U jezera se denně sti'ilelo, noví čeští
osídlenci nebyli jisti životem. Byly sice prová· děny domovní prohlídky, ale bylo zoufale málo českých lidí. V noci se vraceli Němci z lesii a přepadali Čechy v je,iich domech. Organisuje se svépomoc.
Óeši vytvoi'ili dobrovolné pátrací a bezpeč nostní hlídky. Ve dne pracovali ve svých za městnáních, v nóci pak v dobře ozbrojených četách procházeli lesy i otevřeným krajem a pátrali po wervolfcch. Ticho noci bylo trháno střelbou z pušek i samopalú a den ze dne bylo Němců v lesích méně. I několik našich stateč ných hraničái•ú padlo za oběť zákeřným vý střelúm. Němci utíkají clo říše. Hlavně v noci, hlubokými lesy, které se táh nou odsud až na hranice republiky, utíkali Němci, ktcH se skrývali v lesích, i jejich ženy, bydlící dosud v městech a vesnicích kolem' je zera. J•eden náš hraničáí· v noci pi'ekvapiÍ na osamělé lesní cestě hordu německých děvčat, které za vedení výrostka z hitlerjugend, .pro hýbajíce se pod zavazadly, polrnušely se pro niknouti přes hranice Óech. Hraničáři se po dařilo odzbrojit a spoutat výrostka. Celou vý pravu pak odevzdal místnímu národnímu vý boru. Velitel školy SA a jeho ti-aktor.
Téměí· dva měsíce se ukrýval po lesích po slední velitel školy SA, která zabrala nejlepší hotel na jezerním bi'ehu. Uprchl na pásovém traktoru, naloženém rýží. čokoládou, suchary, vínem a ovšem také pi'itněřeným arsenálem zbraní a stfoliva. Ale lrnnečně ho zahlédli v le se Rusové, oznámili jeho pí·ítomnost našim hlídkám a ty se na nčho vypravily. Za noci postupovalo opatrně lesem šest mužů, pl'ipra vench k palbě. Zatahovali léč na nebezpečného zločince, snad několikanásobného vraha. Už se brou:r.dali lesem pl'.-es čtyí-i hodiny a po Nčmci a jeho traktoru stále ani stopy. Leč - slyš! V t,2mnotě něco znski'ipalo, jako železo o železo. Hlídka rychle utvoNla řetěz, obklí čila podezřelé místo, vyrazila pi'ískQkem vpřed - a už ho měli. Byl zarostlý jako Kra konoš. jednooký, špinavý, hrúza se podívat. Usnul na tral-:toru. A prozradily ho okované boty, jimiž zavadil o pedál spojky, když se ve spánku hnul. České Máchovo
jezero.
Postupně byl kra.i zbaven Němcú, jak byli pochytáni po lesích, uprchli pi>es hranice nebo byli odsunuti. Zbylo .ien několil( řemeslníkú a služek. Lázeňské hotely na bi'ezích ožily čes kým hovorem. Nikde v celé republice. ba snad ani u moře ncspati'íte tak krásných pláž.i, jako ve starých Splavech a Dok&ech. Svítí plavým, žkutým pískem mezi tmavozelenými borovými lesy a zelenou hladinou jezera, skoro vždy načech rané větrem v drobné vlnky s bílými čepička mi. Podobnost jezera s moi'em připomíná ne jen smaragdová zel•sň vody. ale i četné zálivy, kde vlnky vyplavují na břeh vodní rostlinky a rybky, bílé plachty štíhlých plachetnic, kte ré směle nakloněny. brázdi hladinu jezera. Němci ,ie potopili, některé už byly vyzdviženy a odevzdány do vlastnictví utvofivšímu se yachtklubům v Doksech a ve Starých Spla vech, jiné, a s ními i motorové čluny, auta a motocykly odpočívají dosud pod zelenou hla dinou. Zanedlouho až se jezero vypustí, objeví se snad další německý inventár· lázní a je Zd. Zizius: zora. ----) + ..,... • (--l\1i11istr Ripka o nutnosti zvýšení vývozu.
Ministr zahraničního obchodu dr. Hubert Ripka řekl v pro,ievu k závodní organisaci ná rodně-socialistické strany v Československé Kolben toto: "Jest nutno zvýšit vývož, abychom si mohli obstarat více surovin a strojů." Dr. Ripka dále zdúraznil, že spojenectví se Sovět ským svazem je sumozí·ejmé a dodal: "Nebu deme a nechceme na něm nic měnit. V tom je celý národ jednotný. Neznamená to všem, že si máme znepřátelit ostatní spojence." ---)
• 4, + {--
Další učúové z Jugoslavie clo ČSR. V neděli 20. října odjela z Bělehradu nová skupina 45 jugoslávských lič1\ů do Óeskoslo venska,
Ve středu, dne 6. listopadu 1946.
Šedesát let Jana Masaryka Dr. Jar. Doležal Je to překvapení. ale nedá se nic dělat. Ma triční záznam praví. že-14. září 1886 se narodil profesoru Karlovy university dr. Tomáši Ma sarykovi. bydlícímu tehdy ve vile "Osvěta" na Královských Vinohradech synek, který dostal jméno Jan. Ve Vlčkově vile na Vinohradech prožil první mládí uprostřed krásné zahrady a stěhoval se pak s rodiči ještě do několika by tů. Všude se v rodině Masarykově scházely dě ti známých prořesorů z university, Seydlerovy, Gebauerovy a j. Z té doby máme ve vzpomín ce paní L. Schieszlové nejhezčí záznam z mlá dí našeho jubilanta. který bychom mohli dát za motto k celému jeho šedesátiletému pozděj šímu životu. Paní Schieszlová je rozená Ge bauerová a bývala se svým bratrem Jendou častým hostem u Masaryků, jako zas Masa rykovci u Gebauerů, T·ehdyse stalo. že se ma lťčký Jenda Gebauer zle pohádal ještě s men ším Jendou Masarykem nad stavebnicí. Hádka ;přešla v pračku, př] které ten meňší Jenda se slovy: "Masarycí sa nědajú" začal rukama i nohama bořit sotva dokončenou soupeřovu ka tedrálu. Pevný ž~votní základ Tak tedy "Masaryc! se nedají" a také neda li, jak dokázal otec stejně jako jeho syn celým svým pozdějším životem, který není tak bo hatý jako otcův .ale nepostrádá dramatických zvratů, vítězství, ůspěchů i neúspěehů. Ale zá klad, který si nesl do života s sebou z rodiny, byl tak pevný. že všechny svízele překonal a dnes si jistě sám se shovívavým úsměvem vzpo míná na vše to. co mu bylo popřáno prožít, od těch překrásných vzpomínek z mládí, přes trp ká léta americké školy, rakouskou vojnu až po diplomatické zkušenosti a trampoty posled ních let, o nichž se mu jistě nezdálo, když si hrával s děvčátky hvězdáře Seydlera Antonií, později provdanou za lékaře Dlabala, nebo He lenkou, později provdanou Pavelcovou. Od nich jako od dr. Albíny Honzákové a dětí.Ge bauerových víme z jejich vzpomínek, jaký to byl krásný rodinný život.. v němž vyrůstaly dě ti Masarykovy, jací byli jejich "tata" i "mama" 1Jatí vychovatelé. °byť se jejich methody ně kdy zdály nezasvěceným příliš shovívavé a sla bé. Nicméně dali všem čtyřem dětem do živo ta to, čeho je nejvíce třeba: sílu k samostat nému vystupování a lásku k rodné zemi i svo bodě, o níž se tam mnoho nikdy nemluvilo, ale která se tím hlouběji zaryla do srdci všech, a by nikdy nebyla vyrvána. ·Tak putoval malý Jenda s rodiči po mno hých stanicích a zažil chvíle krásné i pohnu té, když vážný pan profesor dělával všem dětem třeba Mikuláše a bystrostí staršího Herberta bylo jeho incognito prozrazeno přísně logic kým usuzováním: tata zde není, tak to bude asi on, protože pod škraboškou je vidět jeho uši. Děti jezdily s rodiči záhy na letní pobyty na Valašsko do Žabárny a na Slovensko a prof . Škultéty zaznamenal, že malý Jenda stál ve dle otce i při té nebezpečné návštěvě Mošovců, když k stému výročí narozenm Kollárových roku 1893 se tam z blízké Bystričky vypravil prof Masaryk a mohl být tehdy maďarským četníkem zastřelen. "Masarye! sa nědaiů!" to poznal malý Jan záhy, už jako sedmiletý. Potom šel do školy, na gymnasium, učil se pilně i na klavír a tato láska. zděděná po mat ce virtuosce, mu zůstala nejmilejším průvod cem životním i těšitelem, když vlny osudu šly někdy příliš vysoko. Odtud pramení i různé jiné jeho záliby umělecké, přátelství s kumštý ři, které se časem zkordinovaly a s posláním vážného diplomata. ač ho nikdy neopustily a naopak často dopomohly právě mezi tím u pjatým světem diplomatů k nejskvělejším vý sledkům.
Ale do té doby musel ještě prožít leccos trp kého, když pa jakýchsi potížích na domácí střední škole byl rodiči vvpraven na další zkušenou do Ameriky, o čemž praví jenom stručně záložka na londýnském vydání jeho
Strana 9,
VISTNfE slavných válečných středečních hovorů, že v USA žil nejprve jako "ironworker apprentice'.' a potom jako "works' manager" v podnicích dávného přítele Masarykovy rodiny onanesa · R. oranea, pozdějšího prvního amerického vý slánce v osvobozenéPraze a také pozdější paní Frances Craneové, s níž se Jan oženil v New Yorku 29.. prosince 1924, když sám se stal di plomatickým zástupcem ČSR. Státník z lidu a pro lid ,O té americké době Jana Masaryka nevíme mnoho, jen že to neměl lehké. Dotýká se toho. také jen lehce vyslanec dr. J. Papánek v je diné drobné br o ž u r c e, kterou vydal Z. H. Wachsman v czechostovak information service v New Yorku za poslední války o "Janu Ma sarykovi státníku z lidu a ,pro lid", že poznal všechny třídy lidské společnosti ne jako pa sivní pozorovatel, ale jako aktivní účastník so ciálních dramat a boiů dneška. Nestal se pak státníkem a vědcem, protože si to přál, ale protože události ho donutily, aby se jím stal. Nic mu nebylo vzdálenější, než pomyšlení na popularitu. A přece ji získal. protože ji nevy hledával. Jen žil intensivně a dával přednost vždy umění před politikou. Možná, že tato okolnost mu také pomohla přeplout válečná úskalí první světové války, do níž se na neštěstí vrátil už roku 1913 spolu se svou matkou z Ameriky, aby sloužil staré mu císaři pánu Františku Josefovi jako dů stojník vozotajstva, neboli řurvezny, v kteréž to hodnosti sice nebyl vydán zvláštním vá lečným nebezpečím, ale měl přece ve svých papírech poznamenáno něco horšího: že byl synem "velezrádce", stíhaného zatykači ra kouské policie, která se mstila aspoň rodině, zavřela Alici Masarykovou do kriminálu, byla by zavřela jistě i staršího Janova bratra Her berta, kdyby nebyl r. 1915 předčasně zemřel na tyfus, stíhala usouženou matku rodiny a šika novala všechny, jak mohla. Jistě jen nezdolný humor a veselá mysl Janova přispěla k tomu, že prošel beze škody všechny šikany rakouské ho vojákování a mohl se zúčastnit v prosinci 1918 uvítání svého slavného otce, kterému jel naproti na hranice a tak se dostal v Dvořišti na ty památné fotografie z příjezdu presiden ta Osvoboditele, kde stojí president před vla... kem, za ním dcera Olga, po celou válku do provázející otce, a za ní i Jan. Nejoblíbenější osobnost Potom už začala tuhá služba v novém mi nisterstvu zahraničních věcí, než byl odtud po slán zase jako legační rada k našemu vysla nectví do Washingtonu. Tam zůstal až do r, 1925, kdy byl jmenován, jak to zní obřadně "C:líechoslovak Minister to the Court at St. James's". V této hodnosti zůstal až do mni chovské tragedie a vykonal tam za třináct let pro nás tolik, že historie jednou užasne, co se mu vše podařilo, až budou známy jeho zprávy, nejvýš originální a vždycky případné, podlože né znamenitým osobním pozorováním a pro kládané tím samorostlým vtipem, který ná leží k nejvzácnějším duševním darům. Co ji ný se pokusil vylíčit na padesáti strankácřř; Jan Masaryk zhustil na dvě a přece osvítily situa ci tak dokonale, že jste nepotřebovali dalších komentářů. Jen tak se mohlo stát, že poslední válečný anglický ministr zahraničních věcí a náš velký přítel Anthony Eden o něm napsal v předmluvě k anglickému vydání jeho roz hlasových projevú, že to byla snad jedna z nejznámějších a zcela určitě nejoblíbenějších osobností v našich diplomatických kruzích. Neboť uzav:folza tu dobu ,:přátelstvís přísluš níky četných vrstev. Je málo cizích diploma tů, kteří znají anglický národní charakter, zvyky a způsob myšlení tak dobře, jako Jan l\:lasaryk.Jeho kniha ukazuje, v čem je tajem ství jeho úspěchu nejen jako státníka a diplo mata, nýbrž také jako muže vefojného života a r·ečníka. Jeho věty jsou prodchnuty duchem ryzí lidskosti a ryzího bratrství. K tomu se druží jeho smysl pro humor, jenž nás, kdož ho osobně známe, po léta. upoutával a jenž · koi'.·eni každé jeho slovo,·
Řád Karel Jonáš, čís. 28., East Bemanl, '.rcx. Ctěn:í spolubratí-i a sestry! Dnes k vám přicházím jen s kratičkým dopi sem, a to jest jen ohledně oznámení vám v15em, co jste byli přítomni v i'íjnové schúzi a jste .fo tografování pro náš Věstník naším spolubra trem Louis G. Janíkem, abyste se dostavili do listopadové schúze dne 10. o 2 hodinách odpo ledne a podívali se na sebe, neb už máme vzo rek zde, a jak vám bylo oznámeno, že čím více si jich koupíme, že tím lacinější budou. Jest mým přáním, aby si lrnždý jednu fotografii koupil na památku pro sebe nebo pro svoje .dít ku, neb jsou velice krásné. Dále vám oznamuji, že kteří ještě chcete při spět na vánoční stromek, že ještě něco potře bujeme, abysme to dovršili aspoú tak daleko jak v loni. Letos Mikuláš musí za vše více pla tit, tak jak každý z nás za ji11é věci, tal{že v poslední schúzi pol'ádaná sbírka nebude do statečná. Za druhé, v hjnu se také platilo na nemo censkou podporu u Hl. ú., avšak jest vás ještě několik, kteří jste si nezaplatili, takže budu če kat se svou zprávou až po oné schflzi. Víte, já bych nerád některého dal do suspendace a ten člen by v tom čase onemocněl. Jestli kdo je ne mocen a ncmflže si zrovna zaplatit, žádám a byste mě hned uvědomili, jestli jinak ne, tak aspoi'1lístkem; nemusí být tam mnoho psáno. jen že jste nemocen a vaše jméno, to postačí aby vás to neodmrštilo ocl podpory. Mikuláš s jeho dárky bude v síni v prosinco vé schúzi, totiž nebude-li tuze špatné počasí. Ovšem, jest to ustanoveno trochu brzo, ale ví me že vždy se mu hledí udělat, aby měl ten nej lepší čas k tomu. Myslíme, že na začátku mě síce prosince bude teplejší počasí než později, tak aby nezapoměl, jest pozván na dobrou po hodu. Doufáme, že se všeci zase súčastnil,e obou schůzí, listopadové i prosincové, jalc j1,te byli zastoupeni v říjnové schúzi, na což se bude těšit váš účetník F. v. Urbish.
. . KALEND AR ---)
"""
(---
.,. v
10. listopaclu. Fotografování členů a dítek řádu Vesměrnost čís. 68. v Nelsonville, Tex. 10. listopadu. Fotografování členů Í'ádu Ka rel Havlíček čís. 4. v Hallettsville, Tex. 10. listopadu. Společná svačina a po ní foto grafování členú řádu čecl1oslovan čís. •10. v Hillje, Tex. 10. listopadu. DivatUo v síni řádu Pokrok Houstonu čís. 88. sehraje ochotnická div. druži na řádu "Texas" čís. 289. ZČBJ. v Houston, Tex. 10. listopadu. Slavnostní uvádění nových čle nů u i·ádu Ant. J. Čermált čís. 56. v Corpus Christi, Tex. 10. listopadu. Fotografování Členů a <lítek řádu Nový Tábor čís. 17. v Caldwell, Tex. 10. listopadu. Fotografování členů řádu Te xaská Orlice čís. 13. v Dime Box, Tex. 10. listopadu. Svačina a fotografování členú řádu Pokrok Sweet Home čís. 63. ve Sweet Home, Tex. 11. listopadu. Oslavu Dne Příměří pořádají řád Praha čís. 29. a Amer. Legie v síni řádu Praha v Taylor, Tex. 17. listopaclu. Barbecue oběd k uctění členú vojínů uspořádá i'ácl PNmoi'.·i čís. 143. v Inez, Tex. 17. listopadu. Barbecue od 12 hodin do třech odpoledne pro členy řádu .Pokrok čís. 88.v Hou ston, Tex. Ve 3 :30 Oslava dosažení tisíce členit s menším programem. 24. listopadu. Anglická hra "Hullabaloo" o třech jednáních, sehraje dramatický kroužek Hlahol v síni l'ádu Pokrol{ čís. 88.. Houston, Tex. Začátek ve 3:30 odpoledne. ---)
+ """ • (---
Obhajoba čs. bezpečnostní služby. Článek Otalrnra Adamce v Rudém právu há čs. bezpečnostní službu proti útokfnn, které sledují politické úmsyly. Upozorúuje na vyčer pávající práci bezpečnostních oránú v mimo řádných dobách po revoluci a zvlá,ště v pohra ničí pi'i odsumt Němcťt. jí
JISTMf~
Strana 10.
OFFICIAL ORGAN 01' SLAVONIC BENEVOLENTORDER OF STATE OF TEXAS
VESTNlK
Ve stfedu, dne 6. listopadu 1948.
All contributions, eorres11ondeaee et Ladit reporters, biographies, etc. Intended for Pllb:" llcation, must be in the hands or the Edltor by Saturday.
PRAGUE HAS ITS Fl~ST POST..WAR FAIR Prague, September, 1946. The Prague tntemattonal Fair has provided evidence of the remarkable resilience of the Czechoslovak Republic. It has provided most interesting evidence also of the widespread personal interest of the Czechs·and Slovaks in their nationalization. The attendance has been· unparalled. People from all over Czechoslova kia have thronged to this Fair as never before. And they have not come primarily as potential purchasers, řor a great part of the products on show are not of the kind which are brought by private people, and of the rest, the maíorpart is made "for export only." They have come, as can be gathered by listening to their remarks, because, as collective "proprietors," they are anxious and interested to see what "their" factories are producing or can produce. It has been interesting to observe, moreover, how true is the saying that the Czechs are "a nation of engineers."The public walking around the Fair has clearly been interested above all in the vast assortment of machines of all kinds and for all sorts of purposes which are pro duced by their world-famous engineering works, and its interest has not been casual whether the machine before it has been a milking machine, a "mechanical housemaid," which performs over twenty household opera tions, a machine for drilling Bren gun barrels, or the newly-patented "Škoda-Presto," which cleans the bricks from "blitzed" buildings so that they can be used at once for recoustrue tíon. Every effort has been made by those respon sible for thís Fair, the first since the liberation of the Republic in May of last year, to make it serve a double purpose, For the foreign buyers, they have placed on show products which those buyers tell me have amazed them by their variety and high standard. For their own people, they have laid emphasis on the circum stances which have made such production pos sible so soon. The public is reminded of its own contribu tion to that achievement, when citizens of all classes, and of both sexes, worked as volun teers, under the supervision of a few experts, to re-erect the walls of "blitzed" factories round the skilled tradesmen already engaged in urg ently-needed production. It is shown that such team-work is still needed, for the successful realization of the Oovernment's Two-Year Plan of Reconstruction. One sees how great enterprises like the Ško da works, the Zbrojovka works (where the Bren gun originated), and the českomoravská-Kol hen-Daněk works, though still Independent of each other and still working on business lines, no longer overlap as regards their products, producing certain items in competition with each other, but are now under one central ad ministration, which. has allocated to each a certain range of production. One sees, too, the results of hls co-ordination: the elimination of wasteful competition has not'. ldlled initiative or decreased efficiency. On the contrary, it has made possible the very great improvements which result from the pooling of research (and of the fruits of such research) and of the uni řlcatíon of selltng agencies. If one is not com petent to judge the products before one can hardly help observing how appreciative of them are the numerous buyers from abroad. The Fair has a lesson, too, for those mem bers of the public who are more personal ln their interests, and who appreciate more the fine textiles and other consumer goods which are on show in their appropriate sections.
Commander Edgar P. Young, R. N. When these sigh with regret that such nice things are still marked "For Export Only," and ask when they will be available for home con sumption, they are reminded that there is need of new workers in industry - to replace war losses and the deported Germans -v- and that, the answer to their question lies with them. There are also, of course, many items among the exhibits which are, or which shortly will be available for the general public of Czechoslo vakia. Noteworthy among. these, I thought, were the items used for sports of various kinds, and perhaps the most interesting was a new kind of skate which can be used alternatively on ice or on any smooth floor. For the former purpose, it has the usual blade, but this is de tachable and may be replaced, tor the latter purpose, by a pair of small rubber-tired wheels in tandem, on which one can do a great deal that is possible with the usual roller-skate. I should say that the new sport made possible by this skate will become very popular - not only in Czechoslovakia, but also, if made known, abroad, especially in Britain, where the days on which one can use ice-skates are so few.
*
"'
*
Our economic , correspondent writes from Prague: There are no figures, no statistics yet about the exhibition. We have only reports from people who were there, experts who ex amined all they could see and keen purchasers who finally left Prague looking forward to re ceiving the goods they ordered. "Sold out" and "Full with. orders for many months to come," these were the usual replies late puchasers heard, while the organizers of the exhibition and the firms partíepatíng re gretted that the record could not be pushed a bit řurtner yet. Not only Czechoslovak firms, but also those of 28 other nations were repre sented at the exhibition. Among the 15,000 for eign business-men who came there in organ ized parties and on their own some had made their journey from the Far East, China, India, Australia, from South America, and from Afri ca. Naturally, the U.S.A., Britain, France and the sixteen republics of the U.S.S.R.as well as the "smaller" allies were strongly represented. The great interest of the foreign buyers in Czechoslovak manufacture can be estimated from the fact that many of them offered to provide Czech firms with raw materials for their production. This happened especially in cases where the Czech textile industry could not take on more orders for lack of wo61. Australian business men undertook to supply the wool, and to take the říníshed textile ar ticles. Also Sweden, Norway,Holland and South Amerícancountríes concluded large orders with the Czechoslovak textile industry. English ex perts spared no praise for it, in particular in examining Slovak wool manufacture. It is interesting that the representative of a North American firm placed a large order for Czechoslovak telephone sets, and that many machines, steel utensils and new Czechoslovak motorcycles attracted the attention of Ameri can, British and French firms - a fact which shows that Czechoslovakia can well compete with many other highly industrialized coun tries. In this connection it should be mentioned that Czechoslovak agricultural machines and other heavy machinery were considered as "priority" by purchasers from the neighboring countries, in particular from Poland. There was a special exhibition of Czechoslo vak ceramic articles destined for export. This
industry, together with glass products, com petes with the best in the world. Even United States merchants bought large quantities of this Czechoslovak product the reputation of which is unparalleled. Large orders were placed with Czechoslovak paper, leather, toy and pia no manufacturers. Hygienic Czech furniture for hospitals, laboratories and hotels attracted the attention of Swiss representatives. The overwhelming success of the exhibition was also shared by the foreign firms of 28 dif ferent states which participated In it. They made record sales. Many lectures on conditions in these foreign countries were given, and the Ozechoslovalř'public showed great interest in them. It should not be forgotten that this Re public was isolated six years from the Allied and free world. The warm friendship between Czechoslovaltia and the other Slav States, especially the U.S.S.R. and Yugoslavia, mani fested itself again in many ways. But also Cze choslovakia's non-Slav neighbors, like Austria and Hungary, were represented in the exhibi tion. The all-Soviet Chamber of Commerce had made great efforts to organize a collective ex hibition of the best products the 16 Soviet Re publics could send to Prague. Czechoslovakia's commercial relations with the Soviet Union have certainly been further enhanced by new information and first-hand experience gained during the exhibition. However, it should be noted that since the Middle Ages trade between the Czech lands and Russia has been very active. Now again the Soviet Union can supply many raw materials that Czechoslovak indu stry needs, and may absorb her říníshed prod ucts. The results achieved at thís first post-war exhibition in Prague are most important and significant for Czechoslovakia and Central Europe. It has been proved again that Czecho slovakia's economic potential and industrial capacity are decisive for Europe's reconstruc tion drive, and that any future prosperity of many ruined lands can be promoted by their close co-operation with the Republic. Both in quality and prices the Czechoslovak products exhibited in Prague can compete on the world markets. The Czech firms had no difficulty in selling the goods at their fixed prices. Orders for many months in advance ensured the stabi lity of the prices and the prospects of a widen ing market for Czechoslovak goods all over the world. The success of the Prague exhibition is a further good reason for the Czechoslovak peo ple to continue hard work to deliver the big orders they received, and to gain in exchange the raw-materials necessary for their indu stry, full employment and the achievement of the Two-Year Plan which should bring them economic security and prosperity. This first post-war exhibition in the Czechoslovak capi tal has been a demonstration of the great con structive capacity of the Republic and will help to build up the economic bridges between the nations.
. ...,..
---)
(---
Perfect strangers are strangely perfect - be cause their faults have not as yet endeared them - as old friends.
*
*
*
Salesgirl: "Yes, Mrs. Pratt, our girdles come in fixed sizes - small, medium, wow, and holy mackerel I''
*
*
*
When the average husband sees the kind of men most women married, he can't help think ing his wife has done mighty well.
Ve stfedu, dne 6. 11stopadu.. 194f!. When Good-Bye,Mr. Chips! was a best-seller in Czechoslovakia relatively little was known over there of E. M. Forster or Virginia Woolf and nothing at all of Rex Warner or Graham Greene, although the Czech have always been keenly interested in Engltsh literature and have been fully aware of Its- world-wide im portance. Small wonder that, given such a state' of literary intercourse, practically no thing is known in this country of the part wo men played, in past and present, in the realm of Czech letters. There exists - to the present writer's knowledge - only an English transla tion of a collection of Božena Němcová's řaíry tales. It it a pity that nothing has been done to acquaint the English reader with at least some of these books which can very well stand their ground in competition with those wrítteu by men, and which should be of additional in terest to a nation which can pride itself in the • great contribution made to literature by its wo men, a nation that counts amongst its foremost· nineteenth .. century writers Jane Austen, the Brontes, Elizabeth Gaskell, George Eliot, Eliza beth Barrett Browning and which, in this cen tury, has witnessed the emergence of many more distinguished women writers, Virginia Woolf being one of them. Manifold and difficut though the problems were which women ln general and, in partic ular, women writers had to face in nineteenth century England, it is a world altogether dif ferent from that in which their ··czech col leagues had to live. to struggle, and to work: a small nation fighting for its survival and its eventual liberation, pressed Into the framework of a reactionary state which, by nook or by crook, tried to stave off its collapse. There was, therefore, in the books 01' her Czech colleagues nothing of the leisurely atmosphere, the cool aloofness, the troníeal detachment we so much admire in Jane Austen's novels. A Czech who wanted to write and to publish under the Habs burgs had always to fight for his right and for his opportunity to do so, to fight .agaínst the persecution of the Austrían authorities not less than against the poverty and sometim.es even the prejudice of his own .people. No material award awaited him even if he was suceessřtíl - only the consciousness of having been of some use and help to his people, of having forged new and strong weapons for the great fight. There was pretty little room left for art for art's sake - the Czech writer was the spokesman of his people. No other road lay open to his female colleague who also, on top of everything else, had to overcome difficulties and prejudices which always confront women who set out to follow a career which is con sidered as a man's prerogative. But the deep and unfaltering democratic spirit of the Czech nation, its proud and humanistic tradition, the determination of all to see this fight for free dom through, drew women quicker into the common struggle than might have been the case in a great and independent free country, and enabled them to take their rightful place at a relatively early stage of their fight; for equality. The Czechs did not want to restrict their women to the three K's like the Germans (Kiiche, Kirche, Kinder -- kitchen, church, children). Seen against this background, we shall hard ly be astonished to discover women making their appearance in Czech literature almost simultaneously with the publication of the first great work of Czech nineteenth-century poet ry, Mácha's May. But it was almost ten years later, in the 'forties, when a young woman published her first poems and stories, a young woman who was to become one of the most be loved and up to the present day, most widely read of all Czech writers: Božena Němcová's biography itself reads like an exciting drama. Of humble origin, married when seventeen to a man in nothing her equal but a sincere patriot who - as an Austrian civil servant of low standing - was the permanent butt of political persecution, bearing him. four children and losing one of them, unable to kee}:) the wolf
VISTNfE
Women Writers In Czech Literature Rudolf Vašata from the door all through the twenty-five years of her married life, friend of her nation's intellectual leaders, haunted from place to place, driven by burning fashion to other men who were her intellectual peers and fell for her "demoniac" beauty, but always thinking of her art and her people only - no Hollywoodscena rio matches this story, and even Emily Bronte's tragedy seems ídyllíc; compared with Němec vá's life. The heroism of this woman in stick ing to her guns is only surpassed by the hero ism with which she overcame in her work the tragedy of her own life. Hel' fighting spirit re mained undaunted, her optimism uncouquered, her love for humanity unshaken. She became the first novelist in Czech literature, and her Grandmother has remained as popular with Czech readers as David Copperfield in England. It is the story of an old peasant woman, real istically told, but this woman reaches, never theless, the grandeur of a smybol of mother hood and of '\\that is best in the Czech people and its tradition. It ls a credo when the writer concludes her story after the old woman's death with the words: "She was a happy wo man!" It is not less significant that her second novel, The Mountain Village, ends with the epitaph for the hero: "Brother to Brother!" The leading Czech critic, F. X. Šalda, charac terized this great writer in one of his essays: "Work for her was relief, cure and play: it. gave her the J;:ey to humanity's lost beauty, liberty and dignity ... Such creative work: is a relief for the author and strives to be a relief for the reader as well. Such work is imbued with sym pathy for all that lives and, above all, with compassion of all that suffers ... Božena Něm cová is a writer of the brotherhood of men ... The organ of her art was the heart ... it has its great enthusiasm, its great faith, its intense longing, its fervor, its passion, and - above all - its great love ... Her most beautiful works are the artist's protests against .the egotism and the narrow-mindedness in this world's set-up and in our life's order." Though the splendor of N:ěmcová'sachieve ment outshone that of her younger sisters, she stands by no means alone as a woman writer of significance in Czech nineteenth-century li terature. With the background of a well-to-do and cultured bourgeois family, born · and brought up in Prague, Karolina Světlá, prac tically the first Czech writer who comes from this stratum of society is also the first to give a true and vivid picture of it in her stories; she is the founder of the bourgeois novel in Czech literature. But it would be wrong to assume that she kept aloof from the people. Through decades she spent part of every year among the peasants and villagers near the Ještěd Mountain in North-Eastern Bohemia whom she has brought to lasting life in a long series of her books. If, for example, her The Late Barbara, the story of two coeurs simples, had been written by a Russian or Scandinavian author it would be today an established clas sic of world literature. Though a woman, she was still the most important novelist among the group of young writers who gathered round the anthology May which then united the best representatives of Czech letters, amongst them also the great poet and writer Jan Neruda. The correspondence of these two people who were inspired by the same ideals and had to re sign fulfilment of their deep love is a moving document of human dignity and greatness. She also tried her hand sucessřully at the his torical novel; one of them ends with a homage to the tall great Bohemian philosopher, Ber nard Bolzano - světlá has nothing in common with the superficial blue-stocking type. She de voted also much time and energy to active work in the feminist movement, an altogether strong and rich personality who - with all re11ervatio11s: neee$sa,ry Jn, 1:1uch ~ttempta -
anrana
11.
could best be compared with George Bllot. Just as the example of Němcová had influenced her she, in turn, became the model for women writers of the coming generations, above all for Eliška Krásnohorská who, amongst others, wrote libretti for several of Smetana's operas and translated Byron's Childe Harold. Not her only cleím to literary distinction, but still prob ably destined to outlast her other realistic plays and stories about the life of the so-called Moravian Slovaks, Gabriele Preissová's Jenufa became the book of Janáček's most performed opera. And mentioned at least should be the name of Tereza Nováková whose novels reflect the noble traditions of the Hussite movement and the Bohemian Brethren and the revolu tionary memories of 1848. The world of the Czech twentieth-century writer was even more different from that of the preceding century than the world of Vir ginia Woolf or Edith Sitwell from that of Jane Austen or George Eliot. They witnessed not a slow change in the relatively safe seclusion of a great empire, but 'the dramatic crumbling of an old monarchy. and the birth of their own state. A vigorous and highly gifted nation realized at last its aspirations, and old social fabric fell to pieces, new artistic and literary values asserted themselves. On the treshold of the new time stands Růžena Svobodová who lived to see only two vears of her people's in dependence. She is the first modern artist among, the Czech women writers conscious of. being an artist and boldly tackling the artist's problems of language, style, and , form. She studied foreign' art and literature and travelled with open eyes and ears through Italy, France and Yugoslavia. From he beginnings as a nar ratress of the realistic stories of women strug gling against middle-class morality she rose to the heights of a paíntress of broad canvases in which, as an accomplished artist and brilliant writer, she introduces to the reader a rich gal lery of women and men, with deep psycho logical insight and presents them as "round" characters. Always sincere and always aiming at the highest standards, she falls perhaps sometimes short of her goal but, apart from some quite excellent shorter stories, two of her novels at least would deserve to be known to foreign readers, Mistresses and the Black Hunters. With the strength and a sense of the tragic not at all feminine but brightened by touches or irony, an excellent psychologist and analyst of manners, Božena Benešová, a prose writer of great distinction, has perhaps given her best in her roman fleuve ibout the Czech nation during the last years before its libera tion. Born in the same year as Benešová, Anna Maria Tilschová presents us already with a different picture. The fight for freedom a.nd independence is no longer the order of the day. Artists and university professors grapple with the problems of their professional life and their human relations, old bourgeois fam ilies decay slowly but inevitably, miners are doomed to a miserable existence while their employers live a luxurious life. But the decline of old families is told unemotionally and with out sentimentality, it is an art of understate ment and atmosphere. Tilschová play~ on muted strings - she would be widely read abroad if she hailed from, say, Copenhagen or Oslo and not from Prague. Marl.e Majerová, happily still with us and active in the work of cultural reconstruction in liberated Czechoslo vakia, is an altogether different and more robust type. Widely travelled, she is not less at home in reportage than in the novel and has published interesting books about America, Russia, Africa, etc. Her books bear the imprint of vitality, optimism, close intimacy with the people, and a řírm belief in the cause of the proletariat. But it would be a mistake to as sume that her novels, which have mostly re volutionary subjects, are merely novelistic journalism: Majerová is a conscientious and ambitious artist who does not even shrink from experiments like in her The Weir. Still in her early fifties, Marie Pujmannová is a woman whose books woulcl certa.truy appeat to t:b.Q
VISTNfE
Strana 11. English reader. She is a brilllant writer, an observer and psychologist of rare gifts. There is something about her books which, different though they are in many respects, reminds us of Virginia Woolf. To find a comparison for the charm and the Jn.sight into a child's psy chology as shown in her first book, Under the Wings, one must turn to such a "classic" as Alain-Fournier's celebrated Grand Meaulnes. Her outlook and, accordingly, her artistic form have changed but, though her books may have become different, they are certainly of no less merit than, for example, her objectively but ~ensitively told story of a young woman's re volt against social prejudice and social fetters, Doctor Hegel's Patient. As reports like this one are always exposed to the danger of dege nerating into mere catalogues no full list of Czech women writers of past and present can be given at least Olga Scheinpflugová, Ka rel Čapek's widow and leading actress of the National Theatre, deserves being mentioned; apart from novels and poetry, she has written several charming and witty plays which are more than just appropriate vehicles for a stage star. It is significant that the Czech women writ ers both in the nineteenth and in the twentieth century turned to fiction and not to poetry, it is the more significant as Czech poetry has a splendid and unínterupted tradition. Fiction is undoubtedly a more objective form of litera ture and of greater social impact, and it has- as we have seen - been handled not at all as medíum for escapism or mere entertainmerit, · neither, on the other hand, as some sort of dis guised propaganda. Woman's claim to literary eminence has been firmly established since Sappho's olden days; five women rank among the winners of the highest literary award, the Nobel Prize. The Czech women writers were less fortunate than, say, Grazia Deledda. But does that necessarily mean that their achieve ments are of smaller merit? ---) +. + , _ Sealy, Texas. Dear Věstník Readers, This is my first letter to this grand paper, but I have written several articles with follow ing titles, "The wonders of Florida" and "Tex as Adventures." Well, I think, I had better tell something about myself. I am five feet eight and one half inches tall and weigh about one hundred and ten pounds. I am enrolled in the junior class in the Sealy High School. My hobbies are to collect post cards and folders and booklets of interest. I also like to write letters and to receive them. Some of my other hobbies are to do welding and work with motors and machinery. We are having nice Texas weather here in Sealy. It has rained here .several days ago. Football here is on the gloomy side, because we lost the main game of the season to Tom ball and tied one with Cypress-Fairbanks. I want to thank the Editor for publishing my letter in this edition of the paper. If any one wants to write, just write to Jerry Rochen, Box 334, Sealy, Texas. I again want to thank the editor for hi.I kindness for considering my write-ups for pub lication. A reader, Jerry Rochen. ---)
+ •
+ (---
THE BIRTH
(October 28, 1918) The shadows of night were falling on a lonely farmhouse some miles from Praha. In the kitchen a lamp was lit, and around the table, a sober group of people was gathered a.waiting a birth. . Pa.vel Halla's mother, an elderly woman with white hair, was busy preparing food for their neighbor guests, while Pavel's wife lay in the next room, white-lipped and pale. She was too weak to eat much, and the others were lacking in appetite. After the meal was finished, the women re tired to the sick woman's room to comfort and console her, while the men sat around the
kitchen fire, puffing their pipes as they talked. Their conversation was low and their tones serious. Wilson's fourteen points were dis cussed, the Central Powers were cursed, and the newly founded society "The Czech Heart" was praised. This was a trying time, as it was in the time of the first World War, and the future of the Czech nation was at stake. The men talked on of Masaryk and peace, the Czechoslovak National Council in Paris and Beneš, but soon Pavel was called into the room where his sick wife lay. She was burning with fever and the women were in despair. That night they sat up with her in shifts. It was a long night and no one slept much. The sick woman slept but little. When morning came, they decíded to send for a doctor; the fever seemed to linger. As one of the men was leaving, a great noise arose from the city. It sounded like a steady roar of shouting people. Everyone ran out into the yard. afraid. to believe anything until they could hear the truth. They stood there lib stone figures, not say ing much. but looking from one to the other. The man on his way to -town had stopped in his tracks some few yards away. Their gaze turned in the direction of a gal loping rider on horseback. As he neared, he shouted the news to them "Friends! our worries are over. On this Octo ber 28th, 1918, the rights of the Czechs have been recognized. Our nation is BORN!" The stone figures then turned into an ex cited laughing, crying group. Their tension of days waiting had finally been broken. The sick woman, who had been so concerned, weakly came to the door, and there her husband caught her up in his arms. Norma F. Holubec, 'I'he University of Texas. ----)
+ e'f,, + (.----
CELmmATION Ai' LODGE POKROI{ HOUSTON If you were present at the initiation of new members last Sunday, October 20th, you will know what I mean when I say that it is time to celebrate. The applicants taken in at that time brought the membership of our lodge to 1059, which number surpassed even the most optimistic observer. The organizers had set a goal of 1000 members by October, but it seems that they were surprised at their own efforts, and their results, as you see -are astonishing. This clearly shows how diligently they worked. Nice work! Congratulations! To celebrate this splendid achievement, a barbecue is booked for Sunday, November 17th, free to all members. and you know you can count on having a good time. Remember! You know tho date, and of course, the place in Stnde\\·ood, Lodge Pokrok 88, serving from 12 noon to 3 P. M., after which everybody gathers upstairs for a brief entertainment which will be announced at that, time. However, I can tell you this much. Thero will be a speaker from the main lodge, there will be a vocal number or two by Elsie Dvořák, some Bob Well's arrange ments by Rudy Šefčíl~.tap number by Marilyn Earl and, finally, the "Beseda" by our little řolsks, I see no reason why we should not show up "a thousand strong", as the saying goes, and that is just the way it will be if all the mem bers come. To carry out further plans of the Hli:ihol Dramatic Club, we want to announce that on November 24th we shall present "Hullabaloo." a three act comedy in English. Please keep this date in mind because you will not;want to miss this play. For the last four or five years we have been able to present one or two English plays every year, and we feel that we want to follow this custom as our membership com prises many who do not understand Czech. It is much for their pleasures and benefit th::.t we wish to carry out these pl.ms. We hope you will watch for further announcements through this paper regarding this play. In closing I would Iíke to express my thanks and appreciation to the participants in our
. Ve středu, dne 6. listopadu 1946. play and program. It is always a treat to hear Jenni~ Frank and Elsie Dvořák; their rendi tions brought the applause of the house. To all those that so graciously accepted parts in 1the play, I can say that it was a pleasure to work with them. Their wholehearted support and cooperation made me feel that our stage at Lodge Pokrok will always serve those whose in terest is in this work, My sincere thanks goes to all of them. Naomi Kostom. Sincerely, ---)
+ .,... + (-~ LIDlCE AND LÁNY
Among the pilgrimages made by the people of Czechoslovakia and by visitors to that coun try none have greater significance today than those to Lidice (with its unhappy memories and its important lesson) and to Lány, the prosí dentíal seat in the country. By chance I happened to go through the tiny village of Lidice in 1936. There was nothing very striking about it: Lidice was a typical Czech village comprising perhaps a hundred houses, mostly along the main street - a mill, a school, some small shops, two inns and a church. There were the ordinary countryfolk in the street as we passed along it -- children and grown-ups going to their various ways, chatting, playing and very much like the peo ple to be met in any similar place anywhere. Like all other places in Bohemia and Mora via, Lidice came under German occupation in 1939. No doubt its inhabitants did not welcome the intruder, but it is doubtful whether any one of them sheltered the person who shot Heydrich in 1942 and it is equally doubtful wheth=r there n•ns anv real reason why Lidice wns slnsrled <mt by the Germans for total de sl ructlon and to have it.s adult population massacred. This. fati:' bef'oll Lidice on June 10, 1942. and even to a world whose conscience had become accustomed to German atrocities this was of such outstanding brutality that all civil ized peoples were shocked. Lfdice was literally razed to the ground. Even the rubble was re moved to efface all trace of the village, forever, as the Germans thoughf. But in various parts of the world the name was adopted and kept alive by re-naming villages after the "oblíter a ted" Czech original. Nothing could, however, be done for the unfortunate victims. Some of the children have been traced and have been returned to relatives. One or two adults escap ed by bolng away at the time of the massacre. The Germans planted the waste ground. bnt npparent.ly crops did not, flourish and today t.he area recalls a London bombed site. for it is overgrown wit:,h weeds that seem to follow in the wake of snch inhmnanities. It is still pos sible to find foundations of houses and to iden tify the ecmete.ry and a few other spot.s. and perhaps. a new villng-cwill arise near the site or the old on<'. but npor!; from some nppro priate memol'ial there is no intention of re building old Lidice. With such tragic memories the visitor cnn continue on thrmw:h the busy town of Kladno, with its min<'i;and metal1mgical work.s,to the C'ight:C'rr:th-ccnturyFiirstcnberg Castle, or per haps the large country house at Lány which has become the suimner residence of the Cze choslovak presidents. Lány was well suited to be the home of President Masaryk during the last few years of his life. At one time he could ride in the neighboring woods attached to the garden and later he conld enjoy wall,s in the plN1.sant,grounds themselves. The gardens hri"e well-enred flower beds and the trees mn kc plf',isant.. shady walks. whilst th0re is a pond an(l a fonntri.in :mel it is possih1eto fish in or row in the , .1a.t1:r. The greenhouses contained plenty of tropical and sub-tropical plants sueh ai:; are found in botanical gardens and the whole is reminiscent of an English country estat0. The chapel adjoining thP. cnstle serves for the villagers as well as for tl10 household staff imcl contains a few interesting religious . paintings. 1
___
) + ~ + (----
WHliam Penn fol}nclt'dthe City of Brothel'ly Philadelphia.
Ve středu, dne 6. listopadu 1946.
VISTNIK!
I
zalíbit a tak bešděčně opojen a básnickým pérem byly líčeny krá přírody a radostným šveho- sy a předností. ideály a památné lením ptactva stanul jsem na pro- události našich Texanů, máte k po. užití jedinečnou sbírku duchovních stran~tví Sweet-homskeho kostela. plodů pod názvem - Pod Texaským Píše Arnošt Žižk&.-OSB. ve stromořadí vedoucím k útulné. Nebem od Marie Novákové z Wallis. Louise. Texas, 25. i'íjna. moderní faře a pak lehkým krokem Nevynechá tato skromná žena, pří Ani věl'it se mi nechce. že je to vešel pod střechu mého hostitele. čínlívá hospodyně na rýžovém stat rozšařného pana řaráře dp. Bohu- ku a pečlivá 'matka .aní jedné pří mu celý měsíc co jsem psal napo-níra Kuřátko. Ani se mi nezdálo. lcžitosti ku obohacení texaské naší sledy o školním životě a o naší kol- ~e jsem tu poprvé v životě v old literatury z jejího básnického du1<'.ii sv. Prokopa. Tak to někdy bý- 3weet Home. Tak dovede na mysl cha. Když již umlkl dávno omažský vá, že když se do něčeho vžijeme a ·:lověka působit kouzlo milého přá- slavík mongr. Jan Vránek a když jde nám to radostně od ruky, pří- .elstvi a mocné pouto starých vzpo- se nenašel náhradník za vždy po jde perel a jde se k jinému dílu a nínek na místa nám společně zná- hotového básníka Aloise Ječmínka na jiné působíště. Inu, právě tak mú, To bylo v tom pocitu staré zná- Hrázeckého a snad tím více jest jako kdysi v armádě za rozkazem nostl, dech a vzpomínka na kolte] vítati znovuoživlého pěvce veršem statně dál se pochoduje do nových -vatého Prokopa, kde dp, Kuřátko p. monsignora Hrázeckého v jeho krajů mezi nové i staré známé a ·) sedm let přede mnou také stude- Dancanských dumkách - tož pře začíná se zas od samých kořenů a val. Však ani pro mne vlastně Te- ce jen český Texas má svého sla na panenské půdě, Ano, tak zde xas v posledních létech není žád- víka a pěvce v nadšené tvůrkyni kají tomu .přímořskému pásmu me- '101.1 cizí půdou, Vždyť před desíti veršů Marii Novákové. A toto jest zl San Antonio a rostoucím obrem 1.:St:r isem tu byl s výpravou na sle- také duležtté - najdete sbírku bás Houstonem - panenská půda bo- '.ě Katol, Sokola v San Antonio a ní Pod texaským nebem na každé hatých rýžových polí. lánů bavlny ia lOOleté výstavě v Dallas. Vždyť texaské faře. a tekutého zlata. jak zde jmenují ~med rok na to podruhé jsem byl v A ještě něco velmi cenného na olej, plyn a síru. A na této [edlneč- Texasu celé léto. když jsem zorga- jdete v těch kněžských texaských ně úrodné rovině, proti níž požeh- nísoval a vyučoval české kursy na knihovnách - Naše Dějiny! Ano naná Haná, Zlatý pruh země české chvalně známé kollejí our Lady of prosím, téměř z brusu nové a do r. kolem Labe a podunajský kraj, a ba the Lake v San Antonio, kde zvtá- 1939 úplné dějiny všech našich o i samotná nížina proslavené foky ště naše výstavka s oslavou české- sad v Texasu. Jó panečku, takovou Nilu, jest vše dohromady nepatr- ho dne na 12. července měly takový vymožeností se nemůže hned tak ným políčkem a b2zvýznan111ýmho- 'uásný úspěch. Již tenkráte jsem každá česko-americká oblast. po si:odáfatvím - tedy zde v tom pfi- 1oznal mnoho našich krajanů. 11e- chlubit! Kdo pak ještě zná a má mofakém pásmu, jež protíná nej- bot' jsem měl vzácnou pi'íležitost první dějiny českoamerických o rychlejší silnice čis. 59 obrovitého •_Jodívat se v průvodu dp. P. Kašpa- sad od Ant. Houště s dfovoryty z Texasu, jest mp.ie dočasné púsobi- •:a a vlclp. Aloise Mol'.·kovskéhoa p. roku 1890? Kdo pak zná a má vše ště a nejjižnější část. mé misionát·- :loktora Jos. Kopeckého nejen do obecné Dějiny Amerických čechú ské oblasti. Nikde jsem neviděl mo- ~0lé fady osad, kde se konaly růz- od Jana Habenichta z roku 1904? torová vozidla tak uhánět jako na :1é slavnosti, ale také do Oklahomy A nebo Prúvodce po českých kato této bleskovce - super :::peed High- 'l clo sousedního l\Iexika v pfil ce- lických osadách v Minnesotě vyda way 111. zi C:1rpus Christi a New ,'.y k l\l[exiko City. A pfod t,í·emi né ligou tamnějších kněží r. 1910? Orlean::, z Victoria clo El Campo a léty to bylo po tfotí, kdy moje no- A nebo Dějiny Čechú v Nebrasce z Houstonu, zrovna skrz městečko 11a vkročila na historickou púdu roku 1928 od Rnženy Rosické? Jen Louise a pod okny naší fary ve sta- ,lunného Texasu. na púl tfotího ro- porovnejte se všemi shora jmeno ré osadě Hillje. Za noci je to ča- 'rn i:obytu v hodnosti armádního vanými díly texaské Naše Dějiny rovný pohled na uhánějcí vozidla. kaplana s německými zajatci v tá- a uvidíte jejich úplnost a dúklad vrhající pronikavé proudy světla bofo McLean v Panhandlu, pak v nost s pěknými veršovanými úvo kolem cesty a na ověnčené barev- Barkeley u Abilenu .a naposled ve dy od dp. Aloise Moí·kovského, dp,. nými lampičJ<;amj nákladné truc- vojenské nemocnici Wm. Beaumont Karla Dvoí·áka a slovutné Mari,e ky. Bzučí a šumí a humí rozjetá " El Paso. Novákové s výstižnou pfodmluvou kola bsz pfostání na té pfo11očáré Tentokrát:: tedy již, po 'čtvrté a od dp. Pavla Kašpara, za jehož silnici 59, pod našimi okný. 'itvrtý podzim a zimu mám tu čest pi'eclseclnictvíNárodní Svaz českých Když jsem odjížděl pi'ed 3 týdny býti v Texasu. v českém Texasu v Katoliíkú v Texasu t.yto dějiny se z Chicaga, to již uhodil první mráz, .Jlném slova smyslu, jak je si toho stavil a vydal a také rozprodal! pHroda se ukládala tajemně ku zim- názvu hoden. byť i zdejší našinci Prosím, takové dějiny jest velká po nínm spánku, spadlé suché listí v hovoi'ili po "moravsku", ba prý se múcka, když se chcete seznámit s 1ese šustilo pod nohama, vyschlá i smějí tak po moravsku, a všecko minulostí kterélwli texaské naši zem rozpukaná a nejmenší vyhlíd- to. co je nám české nazývají zde necké osady. Jaká to byla pochout ky, že by kolem pai'ezi.\ rostly houby "moravské". Inu, jako domú pak ka a poučení, l~dyž ve volné chvíli václavky, kotrče a neb obyčejné ho- 1)f·ichází našinec a pl'i pohledu na na Sweet-homské faře si našine.c loubky. Leč i tak se pi'ece několi- '!11ějící se úrodné roviny a sluneč- mohl pfočísti dějiny tamnějšího ce kráte na našem stole v klášterní jí- ·1ím jasem lemované oblaky, vzpo- lého okolí a nasbírat lehce vzácné delně obj-evily k snídaní smažené níná. jak v ·uplynulých .měsících vědomosti o vzniku a postupu kte pinkys - snad česky smrže, jež zna- mu ten sever pfoce jen připadal rékoli farnosti, veí·ejném podniku, lecké oko bratra Klementa neb Cy- rnchmufoný, studený a venkoncem bratrských Jednotách a spolcích. rila a Pavla objevilo. Bylo dobfo se ~izí. Není to výtka ani stesk, ale Kde pak jinde naleznete takovou obléci do podzimního šatu tam na konstatování holé skutečnosti, jak f;Ohotovosta pí·íležitost poznati krá severu, jak se tu i'íká o Chicagu. '{ tmím pfosvědčení pi'išli někteř'í janský život - vzdor mnohým vý Vždyť ten čas již hlásili sníh a not- jižané již pí·ed mnoha léty a nej- hodám, které jiné oblasti české A ný mráz na východě a v nejsever- po::ledněji i dp. Dr. Fiala z Prahy, meriky kdysi měly a snad ještě ma nější č-eské osadě Haugen, ve Wis- ~o delegát na Congres Slovanů. jí. Jak by to bylo l~rásné, kdyby se consinu. Jak jinak fo to pfoc,e jen v tom ještě nyní na těch severnějších míByla to ale chyba jeti v teplém o- člnnném a našineckém Texasu. Ta stech rozběhli a dohonili ten "bus" bleku sem na jih, jak se ukázalo bzučící silnice pod okny fary v Hil- národního uvědomění, aby jim ne pi'i první mé zástavce v New Orle- 'je .ie toho obrazem a náznakem. ujel na dobro. ans, kde panovalo letní vedro a já Ty tisíce filr ri.\zného nákladu Ano, našinecký Texas ještě žije se tai·ka pekl v horku dne. co jsem ~tavebního, bavlnového, qlejového v plném národním uvědomění a čekal na večerní vlak do slunného 'l všecka ta ri.\zná živobytí a domá- má bohatou literární činnost a žeú, T·exasu. Byl to také rozkošný po- cí i farmái'ská zai·ízení nejlépe u- jak vidno z celé i'ady časopisu zde hied, když jsem dorazil na místo trn.zují,jaký tu panuje ruch ve sta- vydávaných. Vychází· tu jediný čes mé první misi<~, sladce znějící jmé- vitelství v obchodě v průmyslu a ký dvojtýdenník Nový Domov, jedi no Sweet Home v púli cesty mezi sklbmi plodin oproti bo1estné ztr- ný týdenní spolkový časopis Věst městy Yoakum a staroslavného nulosti na severu nejen v hospo- ník" orgán SPJST, a týdenní ča Hallettsvillu. Byly to pravé hody clái'ství, ale i ve společenském živo- sopisy Našinec, Čechoslovák, Svo pro ~rak i _sln~h. Vš~1de, k~m o~o tě. a P?dníkání. A i;:i·i ~ěchto h1:10~- b?da a :rexa1;. A vše1:1 t~mto ~aso dohledlo, sama zelen, samy kvet., nych ukazech radostneho podmlrn- p1sum Jest Jedna pelma stranlrn modré nebe, modrý vzduch a mezi ní a úspěchú, to nejkrásnější na- společná a dýší duchem vlastního nimi zlat.ý pruh květu a jásavý jdete u našich texaských krajanú- prostředí. • zpěv slavíkft jako o závod. Bodejť našincft. Zacllceli se vám sáhnout ·. A nyni nejlépe udělat tomuto do takové přivítáni se m1 o:V~em mu- po knize, kde by lahodným slohem. pis\t {)Untik, ~by nebyl tu.ze dlouhý
Pod texaskvm ne-
~210
I krásou
hem.
ří-
I
I I
Strana 11, a nezabral mnoho místa. Doufám, ž.e se mi naskytne při každém mi sijním týdnu a místě vhodná chvil ka k pokračování v těchto texas kých kapitolách a besedách, tak jak jsem to kdysi činil z různých vo jenských táborů. Možná, žé i tyto kapitoly dojdou podobného přátel ského souhlasu a pochopení a bu dou podobně společnou četbou vel ké většině českoamerického čtenář stva a spojkou naší uvědomělé · a roduvěrné krajanské veřejnosti. ,,,'" (Pokračování)
--. ··-
..
~,-~
,..
ITE 8 bolestmi hlavy
• • • • •
zkaženým žaludkem : plyny a nadýmáním ztrátou spánku nezáživností nervosou zaviněnými
• funkcionální zácpou?
Prověatn6 po více
než-U 76 let
lVe1 C'o "l•t>ta '8'1"lti/,>O
l:>Jt
'
"'r11t,5• q
....
~
rroa'o I( o. 1u,
.. t!"'•·1»0.
•
.
•. l'ore;i!IJ lir,~nd. f4fniJy tn~; in.. <>rne.t.tt.. ~ c:
".t,4,-,~,: •
Neodkládejte! Buďte moudffl Berte časem vyzkoušené Dra. Petra Ilohoko, Jest více než počist'ovacf, prostředek- žaludeční činnost poni, I huzujicí lék-složený s 18 léčebnfch kořínků, bylin a rostlin. Přiměje zlenivělá střeva k činnosti. Pomáhá jim odstraniti váznoucí odpadky ...., vypuzuje plyn zácpy a nadýmám poskytuje žaludku onen skvělf pocit tílevy a tepla. Pozor: Užívejte pouze jak předepsáno. Opatřte sl Hoboko ve valíem aoueedawl neb pošlete pro naši zvllištni "aemamo- · vací' nabídl<u-a obdrž!te co--
DODATEK
60c hodnotazkušebních l&h'ri
Dra. Petra Léčivý Olej '.(.fnlment....:pro• . středck proti hnisáni-přlnliš( ryqhlou úlevu od revmatických a neuralgtck1ob bolestí, svalových bolesti zad, :ztuhlýcb nebo bolavých svahl, namoženln nebo vymknu tin. Dra. Petra Magolo-alkallnlckt proetfe• dek-přiná~í úlevu od jistých doěaanýcb !foludečnich nepořlidkťt, jal<ozažlvacl po• ruchy _přivoděn& přebytkem kyseliny • pálení žáhy.
I odeši;;-;;;;-kup=-, I
I
I
I
"zvláštní nabídky" -Nyn!
O Pí-iložen jest $1.00, Poillete mni poštou vyplaceně pravidelnou 11 unc $1.00 láhev Hoboko a co. dodatek 60¢ hodnoty zkuliebnJ. láhve každého, Léčivého Oleje- íí·
II
f ... ' . I ·
I
Jméno .._
,-., 1I ,
I
Adresa .•-·-
l-
i
I I I
O
~O~D~0.(poplatek
pflp~~t,n);_ .•
Poštovnl úřadovna .•.•••••••_.__ .;..._
DR. PETER FAHRNEY & soNs co~ -
I
I
Dept. 811~32N· 2501 W.ashlnqton Blvd,, Chtcav,,, •., -.::.J· • 258 li!!anley St., Wlnn.lpeq, Mmi.., C-
..__,._.......,...
...... ......,.- .... .,..
....
Strana 14.
VISTNfE
Ve .středu, dne 6; listopadu 1946.
zVLAšTNÍ UPOZORNiNÍ · VŠEM Transfer Němen z Československa. Členům košicke vlády bylo uděleno hlásil Fierlinger - půjdeme do dal TAJEMNÍKiJM MÍSTNÍCH ODB(?je ukončen v čestné občanství města. Prahy ší etapy budování republiky." ČEK SLOVANSKÉHOVZAJEMNEPraha, lČTK). - Pl'i rozprava o Praha. (ČTK). - Podle zprávy HO POJIŠŤUJÍCÍHO' SPOLKU dvouletce ve středu 23. i'íjna Pl'i~lá- Rudého práva bylo v pátek 25. říj-, ·(SVPS.). sil se ve sněmovně o slovo. m~ms~r na ve Smetanově síni Obecního do- •--vnitra Václav Nosek a oznámíl, ze mu uděleno čestné občanství· hlav-1 SPOLEHLIVÁ POHROBNICK& East Bernard, Tex. 1, list. 1946. v nejbližších hodinách bude skon- ního města Prahy všem členitm ko- , SLUŽBA. Bratři tajemnici, úředníci a čle- čen transfer Němců.ř. Pl'ipomei:ul, šické vlády. Místopfodseda vlády, I Jsme pohotovi Vám ppslounové:· že usnesením kontrolní rady berlín- Zdeněk Fierlinger jménem košické I :!;iti bez rozdílu jak daleko by, . ské v listopadu 1945 bylo dovoleno vlády v projevu díkú . zduraznil, ž,e I díte bez jakéhokoliv zv!áštniho Není mně možné skrz nával prá- odsunouti do amerjekého pásma nádherná jednota celého národa poplatku. ee, abych vám psal dopi~ jak. Jsem 11750.000 Němců a do sovětského byla projevem všech úspěchit, ktes námi matete mluviti éeavždy činíval V posledních vlevtech! pásma 750.000 Němců. S odsunem rých se tato košická vláda dopra-: ky. doufám, že čtete některý nás cesk~ Němců do pásma amerického se covala. "S touto jednotot1 - proMy nabizime Pohřební Počasopis, jestli ne, že vás _upozorni začalo v lednu 1946 a bylo vypra .... -· ···· ·-· · ; Jištěni pro každého člena ročlenové, myslím, ž~ některy to . ~ude cováno až šest vlaků denně. Odsun S<I i diny. čist a vás uvědomí o tomto uvedo-1 do sovětského pásma začal v červ PETE E. ETL1Nan FUm'RAL mění, · nu 1946 a denně bylo odsunováno HOME Mnohé Odbočky budou odbývat až 14.000 osob podle přsného plánu, - ČJEŠTÍ PRÁVNÍCI l!llsie PraMk-Etllnger, své výroční sehůze v měsících Iísto- který byl spojeneckými armádami Vyřizují všechny prá~ické dá:ir.ská pomocnice padu a prosinci a budo~ vol~t ~vé důsledně vyžadován. Vláda a státní záležitosti, před všemi T~lefonujte "collect'' TeL li 'úředníky. Zároveň vám pnP_omma1=1, orgány se všemožně vynasnažily do soudy státu Texas. BellviUt1,T*!xa-. že máte volit zástupce a _Jeho na-1 držet tyto podmínky. Bylo posta hradnika do sjezdu, ktery se bude I ráno O lékařské prohlídky a ošetře El Campo , 1 o...,,--...~MallllM)eCIN.._..._ odbývat příští rok v městě La Gran- ní O stravování a vybaveni mini Ganado & Ea.st Bernadr ge, Texas, 1947. Který měsíc a den, má.lním množstvím svršků a potra budete uvědoměni o tom až se Hl. vin. Do čtvrtka minulého týdne by Úř. usnese v lednové sehůzl 1947. lo odsunuto celkem 2,165.135 osob, Jen vás prosím ,abyste. volili _va- a to sovětského pásma 750.000 a do POHŘEBNl DOMOV šeho zástupce a jeho nahradmka, amerického 1415.135.Zbývají již je V hodině zármutku najdete u který má náš spolek ve své~ srdci nom 'osoby, 0 'jejichž ponechání roz nás ne.llepši pohřební obsluhu a a jest aktivní člen neb uř,edník.1 I hodla vláda anebo které mají pří OČNÍ·LÉKAŘ BILL MAREK, ředitel. (Bude-li čas dovolovat, budeme dr- slib státního občanství. I tento zby ceny levné. Brýle správně připravené. žet ¥2 dne, co zvláštní instrukce tek však bude postupně revidován réž prodáváme pohřební .poji všem aástupcům a jejím náhradní- a zmenšován dodatečným odsunem ~tění od 1 měsíce do 80 roků stáři čas dle úmluvy. kům) neb nám nastává několik do amerického pásma, pro které neAmbulance ve dl!le i v noel• Úřadovna 3248 - Res. 2687 . změn, což bývá vždy projednáno ve ní kvota dosud vyčerpána. Ministr MlillEK BURNS FUNERAi, sjezdech. vděčně vzpomněl Spojenců, ktei'í ROMZ 513-17 Professional Bldg. Při volbě zástupce a jeho náhrad- se zasloužili o splnění našeho pa relefon 546. nika řiďte se dle článku v našich žadavku, Je to především Sovětský TEMPLE,TEXAS TEXAb 4!\lfijHO'fl\i -:--::českých i v anglických stanovách_'. svaz, který je největší záštitou bezPo zvoleni vašich úředníků, za: pečnostj Československa. Naše u---· _ i:;) stupcli a náhradníků }ašlete. mne přímné díky patří i velkým demo-h---·-···--··· -····- •. ~·""'"'···· • ··-···-·--41 jejich jména co nejdřív po Jejich kracíím Spojeným státům a Brita- · r zvoleních. Máte-li nějaké změny ne- níí. Ministr Nosek též vzpomněl o bo opravy do stanov, napište je a bětavé práce zaměstnanců veřejné mně zašlete, kter~ budou př~dlože-1 správy, kteÍ'Í spolupracovali při od ny stanovnimu vyboru k :p,roJedná-1sunu Němců. ni v patřičný čas. 0--, , Ve Švýcarsku bylo 73 žen dotazaJsem y bratrsské úctě za: pět let po té, co se rozvedly na 1 110 SLOVANSKÝ VzAJEM.Ni POJI- .\ jejich osudy a pocity. 51 žen lito ŠŤUJÍCÍ SPOLEK, (SVPS) .. I va~o svého rozhodnutí, 25 bylo spo F. v. URBISH; taj. m. úr. i ko~eno se syou .svo~odou av 7 se (45-4(}c) I vratilo ke svym byvalym man7Jelťtm. v
I
I
I
· Duckett . . Duckett !
I ~~===~==-=~=~~!!!
..
......
-
..
I
MAREK • BURNS
Dr. Thos. N.. Delaney
l
Sadie Ha kins Dance
---
SOKOL HALL, DALLAS.
November 9, 1946
Chraňte zdraví svých dětí
8:00 ·Po M. JOE MACA ORCHESTRA
YJlak 'rite, 3ak
tA> chodt • • • Vyběhnou z teplě mistnosti de ltUdena, uhřejí se a. hned je z. toho rýma, nastuzení a kašel. 171etflte peněz, strachu i starosti, kdy~ budete mitt po ruce
SEVERŮV BALS ÁM- PROTI KA SLI
•LAHODNt • PŮSOBIVÝ ~ DĚTI JEJ MAJI
Admission: SOc per pérson DRESS COMFORTABLY
RÁDY!
I
Ll'L ABNER
SADIE HAWl<INS DEN
CENA:'
soc
Žádejte ve ·~vé lékárně a kde nemajf, neváhejte a pošlete pro láhev neb vtce přímo na dolejšl adresú.
--:-- WEAR YOUR
OVERALLS,DAISY MAE DRESSES, OR DOGPATCH BEST
PRONÁSLEDOV~NÍ
MUŽU ŽENAMI
v sobotu, dne. 9. list. 1
,i.
V SOKOLOVNĚ V DALLAS 8:00 večer HUDBA: JOE MÁCA Vstupné: 50c osoba (44-45c)
I
Ve středu, dne 6. listopadu 1946.
ViBTNfE
SPECIALNOTICETO ALL SECRE- same in a satisfactory and beneflTARIES OF LO~ALCHAPTERSOF cíal way to all concern. THE SLAVONICMUTUALFIRE INSURANCE ASSOCIATION In voting upon your delegates and alternates guide yourselves acEast Bernard, Tex:; Nov. 1, 1946. cording Section 91 in our By-lows. Dear Secretaries officers and A:fter electing as is possible your members·' officers, delegates and alternates · sent the names of the elected to It is not possible to notify you by me as soon after your election is a letter direct řrom our office as it held. If you have any new enact. d to our By-laws 1 ments bor correction 1 was usua 11 Y. bemg one prevousy,'ld •tt· d il bei11~ cco t f 1O t .. k o so y wn mg same an ma onha Of~in mor. wor to me, same will be arranged for now n t e ce. the By-laws Committee to act upon, I am taking this opportunity of y f t informing you all officers and memours ra erna 11 Y bers, knowing that many Chapters SLAVONICMUTUALFIRE INSURwill hold their annual meetings in ANCE ASSOCIATION,(SVPS) the months of November and DeF V Urbish cember 1946 wh~re they will elect • ·h ' , their officers for the ensuing year, Grand C apter Sec Y and same to elect your delegates (45-46c) -oand alternates· to our coming con- Dr. Outrata O dvouletce a Trumaventíon in La Grange, Texas in the nově projevu v organisaci Spojeyear of 1947. The month and day ných národů you wlll be notified as soon as the .č Grand C'hapter will set the dates Praha. ( TK). řř, Ve středu 23. in their annual meeting in January Njna řekl předseda Ustřední pláno1947. vací komise dr. Outrata zahraničI have only one plea and wish ním novinářům, že dvouletý plán that you all members elect your nebyl opřen o zahraniční úvěr a ne delegates and alternates whom are počíta{ s ním. Zahraniční půjčka active .in your local Chapters and by ovšem byla výhodou, která by u ones who has our association at his snadnila rozvoj výroby. V komentá heart. (If time will permit we might i•i o Trumanově zahajovací řeči v hold V:? day of some special instruc organisaci Spojených národů dr. tions to all delegates). Outrata upozornil, že president Spo As usual there come problems jených států odlišil dvě fáze v or which got to be acted upon, con gailisaci světového míru: sjedná , vention is the proper ,placeto settle vání mírových smluv,a později prá-
I
°
0
Strana 11.
ci organisace Spojených národů k hodlání v nedávném rozhovoru i zajištění bezpečnosti. Na tomto zá- Stalin. Nemělo by být ani dovoleno . . • . kladě Je to velmi včasná ·P,ripomm- pochybovat o opravdovosti těchto ka, neboť z nesnází, jež se mezi ujištění. Služba míru aáleží také v velmocemi vyskytují Při sjednává- upevňování víry v závaznost prohlání mírových smluv věšti mnozí ko-1 šení vedoucích státníků. . 'I· • • • • • mentáří take ohrožení organisace Spojených národů. Naproti tomu president Truman, jehož projev byl • ,.. • C , vůbec podložen silnou d věr o u, Zubní Lékaf • d kládá ~ • b d • k • pre po .a a, ze uz u ou pre on. a-l Úřadovn nad O d , Drug 00 • ny nesnaze s mírovými smlouvami, a ana as dostane se i organisaci Spojených BRYAN, .. ::. DUI národů klidnější základny pro .čin- .::::;;;;;-;~=:_=-=-,. nost. Z Trumanovy řeči jako by vyznívalo heslo: Vytrvat! To je »tznamné politické faktum, tím vý- ft. ,. J " <! o U !I znamnější, že přichází z úst prvníCleskýIkkař a Operatér ho představitele Spojených států. V tomto odhodláni shoduji se s a711 Medical Arts Building meríckým presidentem představí HOUS'I'ON,TEXAS telé y?statf:ích velmoci a ovšem i Telef~n residence: Lehigh 9745 menších národů a potvrdil toto od- Telefon úřadovny: Preston 2551
I
ů
J)r Chas J Hd\ll11b
I
:=:=:·::=:::::::::::::::::::::::::::::::::::===
y
r
EDWARD PACE
Pohřebni ředitel Člen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 118 N. Fifth st., - Temple, Tex.
,..
(dz-c>
ZÁ řádu
Pokrok
DOKÁŽE V}.ÍM HRAVĚ OCHOTNICK! DRUŽINA ŘÁDU "TEXAS" ČÍS. 289 Z. Č. B. JEDNOTY
Houston
V HOUSTON, TEXAS
·'
Ochotuic'ká Družina řádu "Texas'' čís. 289,. Západní české Bratrské Jednoty
HALLETTSVILLE,TEXAS
--·
"Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše'',
Krajany a krajanky, z blízka i z dálí k té švandě uctivě zve
Slušné místo pro úctyhodné lidi. 5802North Main St. Phone 2-0088 HOUSTON9, TEXAS (8-dz.)
J. F. BOŽKA,ředitel Vyhotoví abstrakty, vlastnické Pll'ávo. l'Yflzoje majetkové pojištěni •. iffadovna nad Peoples State Bank Telefon do úřadovny ěis. 5, do res. 63
že je
Matěj Havlena, továrník John J. Kelárek Zdeňka, Jeho dcera Elizabe~h Štefková Emil Pečenka, jeho tajemník '. Ed. Mičulka Rézi Matesová, obchodnice, jeho sestra Karla Čtvrtníková Julinka, její dcera C'arrie Vodehnalová Kamil Urban, inženýr Johnnie Ed. starčala Tonča Anežka Mičulková František John J. Starčala Šafář Oldřich š. Vala Sluha J. S. John
Kilnar's Barbecue Drive Inn
LAVACA CO. ABSTRACT CO.
do síně řádu "Pokrok Houstonu" čís. 88, S. P. J. S. T. na Studewood
OSOBYVE HŘE:
Barbecue sandviče, Pivo, Domáci Chili, Káva a Studené nápoje
...
uvidíte, když přijdete na divadlo dne
ve frašce o 3 jednáních, sepsané Rudou Nížkovským, pro .vaše pobavení i zasmání.
1
,
SPRÁVNĚyYKONANÁ POBŘEBNISLUŽBA. V hodině žalu zarmoueen1 naleznou Edward Pac&pohřebn1 d stav pohotový k sympatickému vyřízeni nezbytných Jednotlivo sti a k vypra-ven1dojemného po hřbu. Levné ceny Jsou naši zásadou.
"Pytel neštěstí''
1 O. list. ve 3 hod. odpol.
DR N 8 M NUTT
- - J. R. Bača 1O. listopadu • .,. Syncopators 24. listopadu .. .. .. . . Scarcella 27. listopadu - Battle dance Synce>patorsa J., R.. Bača
3. listopadu . . -
o
VSTUPNÉ: MUŽI I DÁMY75c Tu: Included zákusky a občerstveni návštěvnikft jest výborem náležitě postaráno.
1140 ROBBm.ST. Na doptá.ni: 20th and North Main.
Zábav.ni Výbor.
V 20256
li •
Strana. 18.
Řád Vesměrnost číslo 68. Nelsonville, Texas. Ctěni bratři a sestry! Tímto vám ,dávám na vědomost, že v listopadu budeme pořádat.i na .':JI!!!" Přijme se:-· Zkušeuá opatrov ši schůzi druhou neděli v 1 hodinu nice pro jeden rok staré dítko, děv odpoledne, a ve 2 hodiny odpoledne Mtko, k bydlení na místě, žádné bude fotografování členu a dítek vafoní neb praní. Privátní světni našeho řádu. ce a l{oupelna. Odporučení. Plat Tedy nezapomeňte, druhou -ne $20.00 týdně. - Mrs. D. D. Berry, děli v listopadu odpoJ.edne. 1930 W. Walker St., Houston, Te S bratrským pozdravem, xas. (45-46c-R) B. W. Schiller, taj. ::Jtfr Nabídka. - Již starší muž, byd
Ve středu, dn.e 6. listopadu 1946.
YISTHf!C
Řád Bilá Hora, číslo 16. \ NECÍTÍTE SE ZDRAVÝM'? Hallettsville, Texas. Dáme Vám výbornou radu. NaBratři a sestry! vštívte film "Jedna z milionu" a
.. .
,
I
. -·--~ I budete
zi se členové ujednali, že schůze se bude odbývati druhou neděli v měsící listopadu na místo neděli tře~í. Tak bratřt a sestry, nezapoment.e na druhou neděli v listopadu. s bratrským pozdravem, Victor Melnar, tajemník.
není nouze. Hlavní úlohy hrají ti nejlepší herci. Antonie Nedošínská a Theodor Pištěk. Zeptejte se těch, kteří film vlděli. ~-""-""'""· -""·· ""··""· ..,__,,,.,,...,._,.,. __ .,,,,,.,....,......,..====-.,..,,,,,,...
=k=.
~ Havlíček čís. 4. l=t~ Řád Karel 11
Ctění spolubratří a sestry! Dávám vám všem vědět. že se má te dostavit do schůze tento měsíc v neděli 10. listopadu ve 2 hodiny po poledni. Budeme bráti obrázek ze všech pfitomných členů a záro veň budeme odbývat volbu úřední ku. Tak nezapomeňte a také oznam te jiným bratrům bratrům a se strám, kteří Věstník neodebírají. To chceme mít obrázek do výroční ho čísla orgánu, tak se dostavte, budeme vás očekávat. · S pozdravem, Chas. Holý, tajemník.
i't:id Hvězda Texasu, čís. 47.
Seaton, Texas. Schí1ze byla odbývána jako oby čejně, ale volba úředníkú byla od ložena až do prosincové schůze. Všichni členové jsou žádáni, ab:Y se dostavUi ve velkém počtu do .pro sincové schůze. S bratrským pozdravem, :::.Yf!I"" Mládenec 35, šikovného vzhle Frank V. Špaňhel, taj. -odu, veselé povahy, šetrný, sti·ízlivý, př'eje si dopisovat s dívkou neb vdo Všem členům řádu Texaská Orlice, čís. 13, v Dime Bo,x,Tex. vou od 18 do 35 let. Podobenka se Sděluji, že fotografování členu vymění neb vrátí. Které se líbí far movat, pište anglicky neb česky na: bude přesně ve 2 hodiny odpoledne "Upfonný mládenec", ~\, Věstník, v neděli 10. listopadu, tak se jistě --'--0--West, Texas. (45-46p) dostavte t>i'esněve 2 hodiny. Řád Antonín J. Čermák čís. 56. Zustávám Váš ·~ Hledá Pl'áci: Řádný muž Corpus Christi, Tex. J. L. Kocurek. stí·edního věku, obeznalý v·e všecké Sestrám a bratrům našeho řádu ---0Řácl Rozkvět Západu čís. 107. dodatečně přípomenuti ke dni 10. práci na farmě kromě s traktorem, , Floresville, Texas. listopadu, kdy budme míti slavno pfljme hned místo na fal'mě za pl'iměi:'ený menší plat. Pište pod v poslední naši schťtzi bylo roz stní uvádění nových členů. Schúze značkou "Práce na farmě", ,,~,. Věst hodnuto, aby i'ádové volby se ko bude. zahájena v 1 hod. odpol, Mí ník, West, Texas. (45-46p) naly v listopadové schí1zi, což bu stopředseda Hl. Úfadovny br. Ed. . de 10. listopadu, čas jak obyčejně, Marek a doufáme - s družinou z ,"31'/f"'. Na prodej: - Jahodové saze- :i. v pádu nepi•íznivéhopočasí o tý.:. Fayetteville - míní přírazítí na 2 nlcenice (Mastodona ever-bearing) '1·211 později. Bylo poukazováno, že hod., proto schůze dříve, bychom 100 sazenic $2.20; 250 sazenic $4.00; v prosinci je počasí nestálé a ně- běžné záležitosti měli vyřízeny. Na 500sazenic $7.00.1000 sazenic $12.00. 'tdy i zima. čtyři hodiny odpol, se dostaví fo Není žádných lepších. Zelové saze- Jste žádáni. o.byste přišli jeden tografista, chceme vziti snímky pro nice (Charlestori-Wakdield) a (Flat každý a zvolili sobě úi'edníky dle památník k padesátiletému výročí Deutch) 300 sazenic $1.00 poštou wojí chuti. Upozorňujeme vás pi'e trvání naší S.P.J.S.T. Jest proto zá vyplaceně. - Chas. Kovar, Rt. 2, dem, byste pak neřekli - já jsem hodno. aby každý člen byl na mí Box 2, Caldwell, Texas. (44-45c),o tom nevěděl. Zdali nepí·ijdete, pak stě, jak nově přistupující členové, ::::,.,._... Pronajme se 100 akru vzděla musíte býti s výsledkem spokoje- tak i zakládající členové řádu, rodíče přlvezte dítky patřící k Dětskéného pozemku neb více z dílu, nalé ni. zajícího se 8 mil od Rogers, Texas, V ?í·íští schůzi bud?u též obr~zky, mu Odboru, aby obrázky byly co (Meeks), dobrý, černý pozemek, 2 které se braly, hotové, tak sobe pro možno nejlepší. Sestry přinesou do kuchyně svoje dobroty. Kdo máte domy a jiné stavby. Stálé místo pro ně pl'ijďte. zájem o vzrůst a budoucnost naší dobrého nájemce s traktorem. J. A. S bratrským pozdravem, Tom Novák, pí:edse~a Jednoty, příved'te svoje přátely, buSchiller, West Furniture Co., West, J. F. Bayer, tajemník. dete míti příležitost ukázati jim Texas. (44-45c) ---0--. l 'k k .. . , snahy a cíle naše. :;J!!!j"' SPENCER KORSETY, pásy, ~~r~ka me ~ na •., ~u~aJici -~~ Na zdar! Váš, supports pro prsy a pro spodní část cl;iamt plet ?1.~dlpdnltiskny;11 ~pa Chas. Holásek, tajemník, těla, vše dle míry. Pište nebo na- mm a zaroven Jl co a rasne sne- . . --:;-a-všívte Mrs. Jessie Lowry, 325 North dou barvu. .Řad D1:,1~ma. cis, 12,_La Grange, :ex. · 1 ~ 1470 w · Bratri a sestry, tiímto vas uvědo15th St., Waco. Tee.i.on · .IJl!f!'" Přijme se: - Opatrovnice pod ·· , děl' d d ítéh (10) (44-47p) . . • , .• . muJ1,z,e v ne 1 ne esa e o . ------------4? let,.~ op_atr~va1:11 pětí m~sicmho listopadu budeme odbývat volby ú,:~ meclá práci: - Řádný muž d~tka~ Zadne v1:_re1;1 :1~b pr~m. $25·00 řednikťt pro pl'iští rok, a též se mu sti'edního věku, obeznalý ve všeo- ty~ne. Odporucem zadouc1..'!elefo- síme ujednat, kde budeme odbývat bccné pl'áci na farmě kromě s trak- nu3te Justin-8 6280, . neb. piste na další schuze, neb ta budova, co torem, pi'íjme hned místo na farmě Mrs. I. B. Adelman, Th,eHighlander, jsme v ní scht1ze odbývali se pro za přiměřený menší plat. Pište na: Dallas, Texas. <45-dz-c) dala. Tak pl'ijeďte do schůze 10. "Práce na farmě", % Věstník, West, :;Jiff" Přijme se služka neb muž se listopadu. Texas. <44-45P) ženou pro čtyřčlennou rodinu. DoS pozdravem, .• . . l .t, pr·1·Jemne, pracovm· podAlbert Mican,_ taJemmk. Džina na. prodej. - Proda• se bry· pa, 0 za výhodných podmínek. ve mínky. TTelefonujte neb pl'ijeďte, Praha. (ČTK). - Armádní rozWoodbury, Hill County. Pište na vydání hrazeno. Lee Raley, 4308Lor- kaz k 28. říjnu, který podepsali, mi-' Sup1·eme Lodge SPJST., Fayette- raine Ave., Dallas 5, Texas. 'r.elefon nistr národní obrany generál Ludvllle, Texas. (31-dz.) J-8-2721. (45-46c) vík Svoboda a generál Boček, zní --takto: ,'J'J'IJ.,- :l:Uetlá se - ryntýř z polovice, .7Jllr Prodá se nářadí:- dvou í·ád40 akrú pole, pozemek muskitový, Iwvý kultivator Massey-Harris a !''My českoslovenští vojáci, pro dobrý a čistý, žádný Jolu1songrass dvouhídková sazečka, Case sulky hlašujeme, že pomůžeme při usku-1 ani lwkrbel, může se obdělávat s pluh, Bradley a brány. Hlaste se u liečnění velkého budovatelského dí-· traktorem nebo mulami. Hlaste se Fr. Volčík, 1011 N. Marable St., ve la a postaráme se o jeho pevné za Štěpán Janota, Rt. 1, Gonzales, Te- West, Texas. (45-46p) jištění." ---0xas. (42-45p) Praha. (ČTK) - Ústřední koor-1 DR. FRANK KENT dinační komise Národní fronty do•~ Hledáte džinu ke koupi? Obnovil svoji praksi poručila, aby od složení slavnost-1 Hlavni úi'adovna SPJST. ve Fayet Oči, Uší, Nosu a Chřtánu ního slibu dvouletce od 28. i-íjna set teville. Tex., má džinu k prodeji ve používalo ve veškerém pí;semném~ BRŤLE Woodbury, Hill County. Výhodné styku úi'edním i obchodním místo pqdminky prodejní i platební. Pište J Navšt!ví: na: Supreme Lodge SPJS'r., Fa- HALLETTSVILLE,12. LISTOPAJJ(:Jdosavadních závefočných frází poyehtivllle, •rexas. {31-dl,) .UALLETTSVILLI!:, 26., LISTOPADU zdl'avu: "Dvouletce zdar!". lící na odpočinku na své farmě, hledá dru.žlrnživota, která by chtě la bydleti na farmě pl'i městě, ale musí býti zdravá, dbalá čistoty, u pHmná. dobrosrdečná, rázné a ve .selé povahy. Nabídky adresujte: P. J. 23 15) Věstník, Texas. (45p)
uzdraven, neboť nejlepším
Oznamují vam, ze v minulé schu-; lékem j,e zdravý smích a o ten zde
~
~
·1,~
I.-;;:;------
v
,
C~ll
-l
NOSKt PRÁVNĎt
Vyřizuje:!veškeré aoudni záležitosti. Úřadovna: 936 Bankers :Mort gage Building, přes ullcl na· proti Kress budově. KOUSTON,TEXAS
NOVÝ ČESICÝFILM
"'
''Jedna z milionu"
Veseloht'a, -y hlavních úlohách: Nedošínská, Pištěk, Ferbasová, Čel'ný, Pešek a jiní. YOAKUM,ve středu ~. listopa du, o 7:30 hod. večer. HALLETTSVILLE,ve čtvrtek 7. listo1>acl11 o 7 a 9 hod. večer WALLIS, v neděli 10. list., o 3 hodinách od11oled11e. -----····
------
EAST BERNARD,v neděli 10. li stopaclu, o 7:30 hod. večer. LA GRANGE, v pondělí 11. li stopadu, o 7 :30 hod. večer. FLATONIA,v úterý 12. listopa (lll o 7 :30 hod. veče1·.
-----
MOULTON,ve středu 13. listo pacln, ·o 7 :30 hod. večer. EL CAMPO,ve čtvrtek 14. list., o 2:30 oclpol.do 10:30 večer. FAYETEVILLE,v pátek 15. list., 0 7 :30 hodinách večel'• ---------dT liPLEASANTON,v .11~ e 1 17 • stopacht, o_ l !to~ne odpoledne. FLORESVILLE,v neděli 17. listO!I)adu,0 4. hodině odpoledne. 1 ....,_ , ... , .... , , • "",