e Entered as second class man matter, .ranul\.l'y 3rd, 1933 at W est. Te:x-as. under the A.et of Congress of August, 24th. 1922. ROČNÍK (VOL.) XXXIV.
WEST, TEXAS, ve středu,
(Wednesday) 13. listopadu
(November) 1946.
ČÍSLO 46.
VĚK· ATOMU NADCHÁZÍ . .... o
Nii.M PŘINESE? Pokusil jsem se to odhalit. Doporučili mi, abych navštívil dr. Borise Pregela, presidenta Ka nadské radiové a uranové společnosti, člena Britského radiologického ústavu, člena ředitel ské rady francouzské university v New Yorku, profesora na kolumbijské universitě v New Yorku\ odborníka v radioaktivitě, jehož znalo stí používal i americký hlavní štáb. Nešel jsem na schůzku nijak s lehkým srdcem, protože vím · o atomu přesně tolik, co každý průměrný člo věk, tedy - jaké pak okolky - nic. A proti mně bude sedět taková vědecká autorita! Na štěstí pro mne ta ještě víc pro vás, čtená ři,> měla autorita nejen rozum, že odsunula všechnu vědu stranou, nýbrž i laskavé srdce a dala mi nádavkem k ústnímu výkladu ještě ta ky některé své články, z nichž tedy poctivě čer pám a uvádím to zejména proto, abyste se o tom mohli přesvědčit, až se s panem Pregelem potkáte. "V roce 1940 nebyl uran dokonce ani na ame rickém seznamu surovin, důležítých pro válku. Musil jsem prosit a zapřísahat Američany, aby skupovali všechny volné zásoby uranu, a oni mě neposlechli. Díky Bohu, že si dali říci Fran couzi. Zásoby měli Belgičané a Němci už tehdy pracovali na atomové bombě, což jsme věděli. Až později jsme se však dověděli, že se dali po špatné cestě. Americká vláda se dala přesvěd čit a začala konstruovat atomickou bombu ta ky. Vědci se však nedívali na atomickou bombu jako na cíl svých snah pří bádání o výrobě a kontrole atomické energie. Pro ně to byl pouze vojenský problém,jež jim bylo uloženo rozřešiti. A když se jím obírali, podařtlo se jim vyrobiti a kontrolovati atomickou energii půl druhého ro ku před Hirošimou. Jako jsem marně volal v roce 1940, aby Ame ričané nakupovali uran, marně jsem po Hiro šimě upozorňoval na mírové použití atomové energie. Nikdo o tom nechtěl ani slyšet, ba ně kteří politikové a vědci dokonce prohlašovali, že budeme potřebovat nejméně jednu generaci, než bude lze použít atomové energie k mírovým účelům. To se však v posledním čase. změnilo a nyní dokonce i titíž pesimističtí vědci připou štějí, že použití atomové energie v občanském životě je možné, na spadnutí, ba dokonce nevy hnutelné. Co může přinést atomová energie občanské mu životu? Prof. dr. J. R. Oppenheimer, jeden z vedoucích mužů na projektu atom. energie, řekl loni v zimě, že je "docela možné, aby město ve velikosti Seattlu 1370,000 obyv.i, bylo úplně vytápěno pramenem atomové energie, v době ani ne pěti let." Múžeme tomu věřit tím spíše, že profesor Oppenheimer byl vždycky velmi o patrný na své výroky. A vskutku se zdá, že prv ním důležitým posláním atomové energie bude výroba laciné energie. Abychom si o tom uděla li představu, uvedu příklad: přeměna asi gra mu uranu rozštěpením představuje energii 24,000 kilowattových hodin, což je dostatečné množství, aby hnalo továrnu střední velikosti \...,
Frant. Meloun. po všechny 24 hodiny dne. Množství uranu, které pří tomto procesu zmizí, je značně men ší než sám gram a pří tom objem gramu uranu je menší než zrnko hrachu. A tecl' příklad ve velkém: Spojené státy spotřebují ročně 650 milionú tun uhlí. Totéž množství energie by mohlo být dodáno. rozštěpením asi 240 tun u ranu. A protože uran je hustý - devatenáct krát těžší vody - dalo by se toto množství za balit do krychlové krabice o hraně asi dvou a půl metru. Výroba této laciné energie umožní továrnám, aby byly naprosto nezávislé na míst ních přírodnlcn zdrojích. Je to obrovská výho da pro opuštěná území, zaostalé končiny světa a pro země s malým přírodním bohatstvím. A dále: energie je základnou všech cen bez vý jimky. Laciná, takřka zadarmo síla, znamená hojnost levných výrobku a v souvislosti s tím snížení pracovní doby. V posledních několika letech věda značně po kročila v mnoha odvětvích: v elektrometalur gii, medicině, biologii, zemědělství - prostě skoro všude. Bude-li možno ve všech těchto od větvích použíti laciné energie, bude to zname nat rozšířenou výrobu nových vynálezů a oka mžitý vzestup životní úrovně obyvatelstva. Mnohé důležité kovy, používané dnes pro ma lou spotřebu energie při výrobě, zapadnou a na jejich místě se bude používat cennějších a vzácnějších kovů, kterých dnes vyrábíme málo, protože jejich produkce je drahá. Pro pozdější budoucnost nijak není vylouče no, že budeme schopni napodobit kosmické zá ření, což nám umožní přeměnu jakékoli hmo ty v energii, aniž budeme odkázáni na použití vzácných a nákladných materiálů, jako je u ran. Ale ještě důležítější je snad, že nejenom budeme moci hmotu rozkládat, nýbrž ji i vy tvářet. Budeme moci uměle vyrobit jakýkoliv druh materíálíe, protože' budeme míti prostu dovánu jejich strukturu a poněvadž budeme míti k použití nesmírnou energii pro umělou výrobu. Věda a filosofie preatomické éry spočívala na pojmu hmoty. Nová věda a filosofie atomické éry bude spočívat na pojmu energie .. Aniž jsme si to uvědomili, vstoupili jsme clo vysněného zlatého věku alchymistů. Pomalu si zvykáme na zázraky. Nikdo se už nediví používání plasti ckých a syntetických hmot, nylonu, kaučuku a jiným. Hormony a vitaminy se prodávají v kaž dé lékárně. Výrobní postupy ve všech oborech se denně zdokonalují a dělají lidstvo nezávis lejším na práci, pevných zdrojích pohonné síly a na přírodních zdrojích. Opravdu a docela ne pochybně jsme na prahu věku hojnosti a volné chvíle. . Tento revoluční přesun nutně vyvolal změnu našeho hospodářského života. Všechny hlavní problémy - měna, úvěr, uložení kapitálu, ba i soukromé vlastníčtví a soukromá initiativa jsou těsně spjaty s technologickým pokrokem. Ale [e dosud málo lidí, kteří si uvědomují vše-
chny důsledky toho. Naše myšlení ještě ovlív ňují podmínky, jaké jsme poznali před čtvrt stoletím. Naše· psychologie nepostačí rychlosti technického pokroku. Domníváme se, že někte ré hodnoty jsou trvalé - ale není trvalých hod not ve věku pfoměny prvků. Nový výrobní po krok umožní lidstvu opatřiti si všechno, čeho bude potřebovat, a to bez velké námahy a v krátkém čase. Hodnota peněz se stane pomysl nou. A tím bude ovlivněna i nejzákladnější my šlenka, pojem vlastnictví. Jestliže - jak se do cela nepochybně zdá - atomový věk přinese lidem uspokojení všech potřeb za nepatrnou výrobní cenu a bez námahy, připadá mi nevy hnutelné, že vlastnictví se omezí jenom na předměty ryze osobní potřeby. Hlavní problém naší doby - otázka mezd a pracovní doby - těsně spjatý s problémem vý roby, zmizí, protože práce bude méně a méně důležitá v průmyslovém rozvoji. V tom není je nom obrovská výhoda atomového věku, nýbrž zároveň i jeho obrovská nevýhoda: protože lidé budou pracovat daleko menší počet hodin, co budou dělat? To je politický problém. A stejně podivný se jeví i problém hospoclái'ský: jak to tiž zajistit spotřebu všeho zboží, které se vyro bí. Neboť zboží bude mnoho! Nikoli za tří měsíce, sotva za tři roky. Ale už za pět let by se svět podstatně změnil a ve třech pětiletkách by se přeměnil k nepoznání. Některé dosavadní vynálezy z poslední doby vrhly Iídstvo kupředu o padesát let. Avšak roz voj atomové energie pohne lidstvem kupředu o několik.století, a to bez revolucí, bez válek, bez bolestivých změn. Ale toto všechno se může u dělat jenom tehdy, jestliže bude atomové bádá ní osvobozeno od politické nedůvěry, kterou je nyní proniknuto. Problém není atom, ale nedů věra. Lékaři, chemikové a vědci v celém světě mají v ruce život a smrt národů. Nikdy ji ne zneužijí. Je vůbec nejkrutější ironií, vzpome nu-li, že prudký rozvoj atomové energie množ níla spolupráce vědců, jakou svět ještě neviděl. A je ještě krutější, jestliže ovoce tohoto úžas ného úsilí je ohroženo nedostatkem spolupráce mezi politiky." Mr. Pregel domluvil. Nevěděl jsem, sním-li či bdím. Nijak jsem se s tímto pocitem netajil. Můj hostitel neviděl mě asi prvního, kdo byl po jeho výkladu překvapen. Usmál se a povídá: "Snad víte, kde jste. Jste v New Yorku na pá té avenui, což je drahá třída, v paláci Rocke feller Center, což je ještě dražší palác. Kanad ská uranová společnost, která zde má kancelá ře a jejímž jsem předsedou, zde platí jednu z nejdražších. činží na světě. Může to dělat, je to bohatá společnost. Je to obchodní společnost. Nemusíte věřit mně, vědci, ale věřte mně, ob chodníkovi. Neboť jsem taky· obchodník - a uspěšný obchodník. A všechno, co jsem vám řekl, pověděl vám taky obchodník a žádný sní lek!" Tož - těšme $el
Ve středu, dne 13. listopadu 1946.
V:llíSTNfB!
Strana J.
ÚŘEDNÍ ORGAN SLOVANSKÉ PODPORUJÍCl JEDNOTY STÁTU TEXAS.
OFFICIAL·ORGANOF THE SLAVONICBENE· VOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR - FRANTA MOUČKA- EDITOR .... -- . ~· ~· -···., , .•. - -·-· '
"~--'
Vydavatelé - Publishers ŮECHOSLOVÁKPUBLISHING COMPAN'i WEST, TEXAS.
------·-~-·--.,_
Předplatné $1.50 roč. s~lbsc:·iption $1.50 a year
Změny adres zasilaji se do H~wni Úřadovny ve Fayetteville, Tex,\.S. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. ----~-- ·---~----" ·-··----Veškeré dopisy, předplatné a oznámky buďte! adresovány na: Věstník, West, Texas.
.--.:...----~·,-- --~· --·-----··-·
VěStnik has the largest circulation o! any Czechoslovak Weekly ln the South. AŽ .••
Až zase půjdeme lukami :,;květlými křehkým jarem, pro všecko na světě, nad námi ať nehrozí to už zmarem -. Nic neřfkaií už zabiti, však živí, ach, živí prahnou po těch, co do oken zasívít, po těch, co k ěelům se nahnou', paprscích mírové pohody a slovech lidského soucitu ... Ubozí živí! Jsou porody, . jež mizejí v krvavém svitu a z trosek zdvihají kontinent; jsou strašné porody světů. Uboú živi, již slávy kment veliké doby nesou. Stanislav K. Neuman. ---)
+ .,. • (--Pomáhejme . dětem v ůeskoslovensku. "Děti
umírají na otevřenou tuberkulosu a ·v někte rých okresích je úmrtnost tak veliká jako v In dii. V celém Československu byla roku 1945 dětská úmrtnost větší než úmrtnost v Anglii." Toto prohlásil lékařský poradce britské horni cké federace dr. Barnett Stross, který dlel ne dávno v Československu, aby tam studoval vy živovací a zdravotní poměry. Na odchodu po chválil pracovitost, snášenlivost, mírumilov nost a demokratičnost čs. lidu, ale zdůraznil, že fysické zdraví lidu republiky není dobré a zvlá ště na dětech prý okupace a útlak zanechává stopy, které bude těžko vyhlazovat. Proto vyzý val dr. Stross. aby se učinilo všecko k záchraně děti před zbytečnou smrtí. V Československu byla veřejná zdravotní péče z nejlepších v Ev ropě, neboť bylo tam vzorně dbáno zejména o mládež. Okupace a válka ovšem rozvrátila vše cky podmínky zdraví národa a nadto Němci je štč záměrně se starali, aby co nejméně Čecho slovákft přežilo válku, zvláště aby byly vyhube ny vrstvy vzdělané a podlomeno zdraví dětí. Následkv se nyní projevují a budou tím horší, fa, porodnost v Československu od roku 1930 ne zadržitelně klesala, jsouc jako všude dotčena také hospodářskou krísí, Řekne-li anglický lé kař, že ve staré vlasti umírá v některých kra jích tolik dětí. jako v Indii, která proslula o brovskou dětskou úmrtností, je to stav přímo děsivý. Je hrozný i tehdy, když jenom umážime kho tvrzení, že dětská úmrtnost v Českoslo vousku byla roku 1945 dvakrát větší než v An glii. která nemá právě nejdokonalejší zdravot ni opatřeni a kromě toho má třikrát tolik oby vatelstva jako Československo. Tímto stavem rozhodně není vinna čsl. vláda - která dělá co múže. Potiže jsou všeliké a mezi 11ě pati:·inedo-
statek lékařů a léčiv a konečně l to, že Němci vydrancovali čsl. nemocnice ~ vykradli veřejné fondy, určené k zlepšování zdraví lidu republi ky. Příjmové zdroje Československa nejsou. ne konečné a úkolú je nad hlavu - vláda nevi, co . by pořídila dříve, kde hy ucpala jakou trhlinu, kde spíše -by měla zmírnit bolest. Naše krajan ska veřejnost neměla by sí.tvořít úsudek o vše obecných poměrech ve staré vlasti podle sou kromých dopisů ať lidí z Československa nebo amerických návštěvníků, zvláště ..když se názo ry v nich tak podstatně liší. Každý zpravidla píše pfoctevšim poct dojmem svého nejbližšího okolí, atyků, po případě trampot: to je pro po souzení celkového stavu věci v každé zemi o kruh pi·iliš úzký a z toho plyne úsudek málo objektivní ( nestrannýr. Jsou lidé, kteř! pro maličkost zboří nebe í zemi, jsou nekritičtí chvalořečnící a [sou novináři, kteří ať z nevě domosti nebo ze zlé vůle píší o Československu největší nesmysly a jsou konečně věční kveru lanti, kterým se nikdo nezavděčí, kteří za vla sy přttahují všelijaké d.ivody, aby si mohli vy lít zlost. Lidé by neměli s takovými nakvap u pečenými úsudky chodit do novin a české no viny neměly by to otiskovat. neměly by přiná šet různé bolestinské články ze staré vlasti, kte ré tam dělají zlou krev, jsou špatně vykládány a vzbuzují nekonečné polemiky, Je přece příro zené. že chceme mít starou vlast nejčistší a nejpěknější, nedělejme však z nepěkných pří padů všeobecný zjev, mějme trpělivost a ne chceme-li se už pochlubit přednostmi Českoslo venska, mlčme tím spíše o chybách, bez nichž se lidský život neobejde. Texaští a vůbec ame ričtí krajané se velmi příčíůovali, aby Českoslo vensko mělo dobrou pověst; to je zavazuje i. v nynější době. Zprávy ze staré vlasti jako posud ky amerických zpravodajů udávají, že poměry se tam zlepšují než není to doposud normální stav a kromě toho trvalost toho nadějného vý voje závisí na okolnostech mezinárodně politi ckých, na které má Československo vliv malý. Posudek anglického lékaře dr. Strosse potvr zuje, že pomoci potřebují čsl. děti, zejména si rotci a naše krajanská veřejnost v Texasu dáv no uznala důležítost dalšího pomáhání dětem ve staré vlasti. Prosíme ji znovu, aby bez zřetele ke všem nerozumným hlasům [ednotltvců pa matovala štědře na děti Československa, na je jich záchranu, neboť děti jsou nadějí a bu doucností národa. Bezpečnost bratrského pojištění je dnes stále víc a více uznávána - jest levná, těší se zvlá štním přednostem, neboť vzdor velké konku l'enci pojišťoven, bratťské jednoty rostou a mohutní. Třináct liber beze cla do Československa. Dnem 31. prosince 1946 skončí se celní výhody pro dárkové balíčky clo Československa, neboť prozatím není naděje, že by platnost výhod by la prodloužena. Je tedy ještě pí·íležitost poslat pi'íbuzným a známým do staré vlasti balíčky jako vánoční dárky - času už mnoho nezbývá. Pražská vláda oznámila, že všechny dárkové balíčky do váhy 6 kg jsou adresátínn v Česko slovensku doručovány beze cla - to podle am. systému znamená 13 liber a 3 unce. Balíčk:ytěž ší (poštou je možno posílat balíky 44 liberní, dopravními společnostmi ještě většíl, jsou po drobeny celní prohlídce, ale až do konce t. ro ku platí dále výhoda. že věci životní potfoby do jisté váhy jsou cla prosty. (Káva do 1 kg, čaj do čtvrtky, koí·ení clo 10 dkg, tabáku a ta bákových výrobkťt do 1 kg atd.) šatstvo (zpra vidla obnošené> nepodléhá clu, i když přesahu je váhu 6 kg, ale clo se slevuje i u nových věcí, prokáže-li se příjemce v Československu, že je nemajetný. Clo se vypočítává podle sazeb plat ných 29. září 1938. (Pfod Mnichovem.) Dle zprávy výzkumného oddělení amerického námořnictva prý bmloucnost přinese rozvoj bi tevních lo<lí bez posádek, jež budou poháněny atomovou energií a naloženy střelami, řízený mi na dálku. Akční 1·aclius těchto lmlí prý bude omezen ponze množstvím 11áklaclu, jež budou mít na palubě.
V Ustopa.clullsti padá - vzácných mužd celá řada . . . Dne 14. listopadu roku 1847 zemřel Jos. Jungman, spisovatel a jazykozpytec, jehož vyznam pro český národ spočívá v tom, že svý mi studiemi vytvořil vyvinutý a vybroušený ja zyk národní. Nejznamenitějším jeho dílem byl veliký "Slovník česko-německý," jímž bylo svě tu prokázáno bohatství česl.::ého jazyka. - 15. listopadu roku 1865 zemi'el Jindfich Fuegner, zakladatel a první starosta Sokola Pražského v mužném věku 45 let. - 15. lisťopadu 1671 ze mfol Jan Amos Komenský, učitel národů.-:- 27. listopadu roku 1870 zemfol Kar. Jar. Erben, básní];;: český, největljí v té době, jenž svými plo dy obohatil českou literaturu. Jeho sbírka li dových básni "Kytice" poskytla českým uměl cúm výtvarným a skladatelúm hudebním látku k jejich tvorbě. "Kytice" je nejen f.)ravýmskvo stem českého básnictví, ale též obohacenim světové literatury -- mnohé z jeho básni byly přeloženy i do angličtiny. - 28. listopadu 1695 popraven byl Jan Sladký-Kozina v Plzni jako vfidce povstání Choclú. proti panstvu, jež uklá dalo na ně robotu. neuznávajíc zaručené jejich privileje a majestáty, dřívějšími králi jim udě lené za ochranu a věrnou stráž šumavského po mezí. - Nejčernějším dnem jest 17. listopad roku 1939. Ve středu 15. listopadu konal se v Praze pohfob mučedníka. studenta lékařské fa kulty, Jana Oplet~la. A na to v noci na pátek 17. listopadu provedeno vraždění českých stu dentů zběsilými nacisty - vražděni, mučeni a odvážení do koncent.račních táború. Co jsme nevMěH. Skoro dva miliony Poláku z území Ruska požádalo o repatriaci do Polska. Repatriantem rozumí se ten. kdo byl za války, t. j. od záfi 1933 ph~místěn ze svého státu do státu jiného, ať se tak stalo buď jeho vlastním úsilím, nebo pomocí jiných osob, kdežto re emigrantem jest osoba. která se vystěhovala do ciziny před válkou, aby se tam usadila. Nu že, do měsíce května 19•!6 pl'ijelo do nového Polska 906,194 osob. Tito reemigranti pi'ivezll se bou: 39,980 koní, 91,773 krav, 28,588 vepřů, 43,998 ovcí, 601 hospocláfakých strojú, 60,000 kusů hospodáfakého náfacli a konečně 60,000 secích strojú. To jsou bilionové majetky (dle kursu polské měny>, které si polský selský lid přivezl z Ruska do své polské vlasti. Japonsko mělo atomovou bmnbu? Japonsko 1'nělo atomovou bombu, pl'ipravenou k použití několik dnú pfod koncem války, a tfi japonští vědci, kteří ji vynalezli, jsou nyní v rukou ru ských okupačních úfadú v Korei. Toto sensač ní odhalení učinil David Snell, tokijský dopiso vatel "Atlant.a Constitution," který púsobil za války jako člen americké špionážní služby na korejské frontě. Snell se dověděl tuto zprávu od japonského dústojníka, který mu sdělil, ~e Japonci zničili nedokončené atomové bomby, zvláštní zařízení k Jejich výrobě i celý objekt y Konanu (Korea i. kde se na atomových bom bách pracovalo, několik hodin pi·ect tím. než se clo oné oblasti dostaly postupující ruské jednot ky. Japonci prý pracovali na výrobě atomových bomb již v roce 1938 a roku 1940 vybudovali v Iaboratol'i Ni.šina jeden z největsích cyklotro nu světa. Ruské orgány prý zajistily většinu cvičeného personálu a sedm vědcu. Jednomu se podai'ilo uprchnout clo amerického pásma v Korei - ostatních šest prý bylo později dopra veno do Moskvy. Obrovský prúmyslový objekt na výrobu atomových l)omb byl ukryt v pu stých horách nedaleko pobi·ežního města Ko nanu ve severní Korei, nedaleko velkého nale ziště uranové rudy. Pi'ípravy ke zkušebnímu výbuchu bomby se konaly od 10. srpna. čtyfi dny poté. co američtí letci spustili bombu na Hirošimu, a pět dnú pí-eel japonskou kapitulací. Pokus s bombou byl proveden za svítání dne 12. srpna. Japonský dústo,jník řekl dále, že u dálosti nabyly tak rychlého spádu, že nebylo možno před pi'íchodem ruských vojsk odvézt bomby na letadlech Kamikaze, které byly při praveny, aby se vrhly s nákladem atomových bomb proti jakémulrnliv pokusu Američaml o vylodění. Vaše pojistka u SP.JST jest levná, bezpečná, jistá -
lepší za stejné penizc nikcle ne1fostane
te. Pojištění v pá<lu nemoci neb snwti jest nut ná věc, od kiei•.:'\ hy se 111.mi~t nikdo vzdalovat,
Ve středu, dne 13. listopadu 194$. Dalmacie do mírového života. Válečné běs nění poslední války, rozpoutané fašistickým Německem, přinášelo po šest let hrůzu a niče ní do celé Evropy. C~a, kterou kráčely něme cké hordy, zůstala poznamenána na několik desetiletí. Vraždy a vypalování, ničeni životií a hodnot od pobřeží Atlantiku . až po Kavkaz, stejně jako od Narviku po Středozemní moře, to byla německá kultura, jíž chtěli oblažit lid stvo. Zpiísobené škody jsou nedozírné. A přece národy, jež toto neštěstí postihlo, vrhly se do obnovy svých zemí s plnou vervou a snaží se napravit škody co nejdříve. Jugoslavii můžeme
ukázat jako vzor budování a· obnovy vlasti. rozdělena na federální jedinice - republiky s vlastní samosprávou - pokračuje v obnově po dle stanovených předpokladů, Některé práce provádí celostátně, jiné provádějí země ve svém pracovním programu a jiné zůstávají omezeny na určité oblasti a kraje. Dalmacie prožila léta okupace pod italskou a německou vojenskou botou. Po rozpadu království obsadili pobřeží Dalmacie Italové a po kapitulaci maršála Ba doglio vtrhli tam Němci. Zmocnili se přístavů a širokého pásu pobřeží s pevnůstkami,teroríso valí lid a vládli stejně krutě jako jejich před chůdci. Kde se jim nepodařilo ihned prorazit, ničili vše, co jim přišlo do cesty. Velkých silnič ních mostů bylo v Dalmacíí v roce 1941 - 114; po dobu války až do roku 1944 bylo zničeno 61 procent.mostu, z toho bylo do 1. ledna 1945 o praveno 105 mostů. Zbytek tvoří jen velké zni řf'né mosty, jejichž odstranění bude trvat delší dobu. Železnice vedou do vnitrozemí a spojují Bosnu a Hercegovinu s mořem. Železnice vedou většinou polem řek a tak při níčení mostů sil ničních zničili Němci i mosty železniční. K nim nutno připočíst tunely, propusti a nádraží. O braz zkázy si nelze ani představit. V roce 1941 bylo·na území Dalmacie 360 mostů, neporušeno zů.stalopouze 16 procent, zatím co 84 proc. bylo zničeno. V roce 1945 byly všechny mosty opra veny a dány do provozu. K starostem o obnove ní dopravy patřila také starost o obyvatelstvo; poskytnutí stravy, oděvu a pomoci bylo první podmínkou záchrany trpících. Přes 80 procent obyvatelstva potřebovalo pomoci a okupaci a znehodnocením měny, liry, marky a koruny byli mnozí zničeni. Jak trpěl lid Dalmacíe, u kazuje statistika: příslušníci organisace Usta ša, četníci a okupanti zavraždili 10,000 lidi; v koncentračních táborech mučili a trýznili 83,000 lidí, z nichž 19,700 zemřelo hladem a nemo cemi. Dalmacle dovedla však být také vlastí dobrých vojáků - 73,000 jich postavila pod prapory partyzánů a jak se dovedli partyzáni bít, ukazuje případ ze Splitu, kde na vrchu Marjane bylo pobito 6000 Italů. Obnova poško zených objektů byla umožněna předně dobro volnou pracovní povinností. Bezplatně bylo od pracováno 65,186 pracovních dnů a dělnictvo věnovalo v penězích a materiálu 840,580 dína rů. Fři všech starostech s materiální obnovou nezapomíná se také na výchovu mládeže. Začí ná jeslemi, kterých je na území Dalmacie 72 a v nich 4149 dětí; dětských domovů je 30 s 2292 dětmi, zatím co v roce 1941 bylo pouze osm dět ských domovů. C becné školství, v královské Ju goslavii tak zanedbávané, zvelebilo se po sjed nocení pod maršálem Titem měrou skutečně nebývs lou. Ze starých škol zničil okupant 211 budov, jejichž zařiw-ní, knihy a předměty měly cenu sto mílionů d+narů. Rychlému zahájení vyučování pomohly rlobrovolné pracovní brigá dy, které odpracovalv celkem 62 tisíc bezplat ných pracovních dr '. Školám se dostalo pod pory 26 mil. dínarů. Knihovny se rozšířily mě rou nebývalou. Bylo-li v roce 1941 jen osm kni hoven, dnes se může Dalmacie .pochlubít již 213 knihovnami s 114.663 svazky. Po starostech se zajištěním zdraví a výchovy národa přistu puje vlastní výbor Dalmacie k zajištěni výživy. Domácí zdroje budou rozšiřovány a jak plány ukazuji, bude to předně odvodnění a meliora ce (zvelebování), jimiž se rozšíří osevná plo cha obilí. O stav dobytka se dříve nikdo nasta ral, než nyní jsou v určitých oblastech zavádě ny veterinářské stanice, jichž je 10 a prohlídky dobytka. Zi'ízení a zákony Jugoslovie pamatují také na prospěch a :užitekz chovu dobytka, pě-
VISTNtB:
Strana 3.
stění ovoce, lovu ryb a přispívají k zakládání .zátahem není tu nic neobyčejného. Astrachan družstev. Družstva mají všechna odvětví, a to: ští rybáři žijí dobře a také o jejich kulturní vinařská', rybářská, olejářská, ovocnářská, vče potřeby Je postaráno. A že tito rybáři pracují lařská, mlékařská, řemeslná, peněžní a jiná. dobře, toho dokladem jsou tísice tun ryb, jež Dle návštěvníků Dalmacíe je možno poznat vel odvážejí denně lodi i železniční v0zy 7, Astra kou vůlí lidu v budování a obnově státu, jíž se chaně do všech končin Ruska a brny jistě bu věnují všichni skutečně s největším úsilím. dou zase rozvážet i do ciziny. Stanovené plány budou ještě včas splněny a ----) • Jfo • (---· při dosavadní práci a zkušenostech se Dalma Ro)Jstown. Texas tincům velké dílo obnovy jistě podaří. Tímto uvědonrn.ii členy našeho řádu, že vý,;. Při výrobě atomové bomby se objevilo pět ti roční Rchť'tzi bndemc odbývati opět první ne síc nových výrobků, výrobních postupů, ale ne děli v měFkL která pí·ipadá na lho. Měli by se ní dosud o všech zjištěno, zda budou i hospo dostaviti i ti, kte'i·í nw,ií úmrtní poplatky r.a dárné. Nicméně je zcela patrně vidět, že sebe placeny ku ri·edu. Biide volba úfodniln) a tí:'d' dokonalejší zámky nemohou ochránit tajem nás Je dost ,aby j1-me členu ncmu5·,Ii dávat ství atomové energie před světem. víc úi·adú. nE'žli jeden. Ruské 'osídlení Sachalinu. Osmnáct tisíc ru Novinku n nás máme tu. že se mím br. V. ských občanů.s rodinami přistálo na jižní části PodešV, po 16 ]C'tém pobytu v Československu. Sachalinu. aby obsadili nově zřízené kolchozy vrát.il zdráv, ale hluchý j::ilw poleno. zpět do a průmyslové závody v bývalé japonské části o Texasu. Pi-es hluchotu už vy?.rál. už nosí v u strova. Většina přistěhovalců pochází ze stře chu knoflík a st.rajek v lmpsi. Pic;at•El ,ie.i má du Ruska z okresů Pemza, Tambov, Kaluga a také. Je to dobrá pomoc, ale strojek je velmi Kursk. Jsou to vesměs mladí lidé. Do konce ro r.ho11lostivý.Nejvíc truhlu je s baterkami., ně ku má být zařízeno pět set nových domů ve 23 která je dobrá. dá ,:lužbn 2 i tři dny. ale ně kolektivech. Přišli též učitelé a otvírají se no kterou musíte odhodit za chvíli. Že ale se .mo vé školy. Železniční provoz byl obnoven a spo hou potřebovat ty des,eticentové, tak proto by juje šestnáct měst. Život v neobyčejně drsném chom ještě sbankrotit nemuseli. podnebí je dobrodružství, do kterého láká veli Počasí bylo zde posledních 14 dní pro rol ké bohatství ostrova. Pracovalo se na osmi u níky příznivé. Po1,lední zbytky bavlny se za helných dolech, když ruská vláda vstoupila na oraly. Mexikáni ani Z<J. $3 to nechtěli trhat, nové území - nyní je v provozu již 27 dolů a tím zpú1-obempi'išlo více na lmúj. Zelí se ni. devět továren na papír. Osmdesát čtyři továren hezky l'ádku,ie. nktefl už mají i přesa2,ené. pracuje v odvětvích vyživovacího průmyslu, Jedna kára redišky byla odsud již odeslána. Nežzrušíte pojistku, vzpomeňte si nejdříve na Tento týden nás skutečně i;;fokvapil mú.i vaši manželku, na dítky neb rodiče a před synovec. p. Jan Krátký. z Crosby, Tex. Věděli stavte si, co by se stalo, kdyby se dostavila smrt jsme. že hodlá podniknouti dťlší výlet. neboť a vy musel jste zanechat navždy své milé jejich zde u nás byli návštěvou asi pf·2d šesti týdny, vlastnímu, po případě krutému osudu. Myslíte, o čemž jsem už psal v Óechoslováku ,a již ten že. by jim bylo lépe poslouženo, kdybyste odešel krát o toi:p výktě mluvili. První pohlednici a žádného pojištění nezanechal? j1-em obdržel z New Orleans a na ní pozna menáno, že jedem (byl s ním jeho pHtel. on Moderní rybářský průmysl na Volze. V širé Honza ,ie pořád ještě svobodný) do Washing přikaspické stepi zrcadlí Volha hluboké nebe v tonu. potřást si pravic-zmi s presidentem. k hladině, jež se mírně zkrabatí jen prouděním tomu ale nedošlo.. Z Washingtonu na západ vzduchu, podobna spíš obrovskému jezeru, než pfos St.'Louis, dále Salt Lalrn City a San Fran řece na konečném úseku své cesty k moři, k cisco. Tam odsud na El Passo, Del Rio. Eagle němuž voda dobíhá ochablou setrvačností v ře Pass. Laredo, Brownsville. Robstown a domú. čišti téměř bez spádu. Tam, kde se rozvětvuje Záviděni hodný trip, vykonaný v 22 dnPch, řeka do obrovité delty, leží Astrachaň, proslulý beze všeho trubln a nehod, Škoda. že Jan nám přistav a středisko rybného průmyslu. Astra tu cestu a zát.it,ky nenapíše. To by bylo i;;o chaňské rybolovy jsou z nejslavnějších na svě čteníčko, Yid' staI-íku! tě, neboť jen Nový Foundland má bohatší ú F. J. Moráv•:k. lovky než astrachaňská oblast. Od odchodu le ----) • t'/. • <··--du do .zámrsu, jak je rok dlouhý, berou rybáři Rosebud, 'I'2xas. z vodních plání živou úrodu. V astrachaňském Milí brati'i a 1-e1,try! okresu se loví spousty sleďů, candátů a jiných , Co, se týká té příručt{y, br. Truksa má prav druhů ryb. Rybáři od Kaspického moře uloví i du. Jest-li úi'f'dníci o nějalwu pomúcku ne mnoho ušlechtilých "ryb červených", jeseterů, stojí. nač to vydávat? Zmíněná příručka by běluch, šípů, šterled'ů, z nichž se připravují la pěkná. objemná knížka, a snad sjezd v nejvzácnější pochoutky v konservách, náleže Taylor byl i;;odlení i'ízen, ale více se o ni i:á [icieh v Evropě nesporně k nejmodernějším. den nezmínil. Jeden z největších závodů na zpracování boha Vydání Památníku na 50 letou oslavu Jed tých darů řeky a moře vyrostl několik mil od noty by se mi líbilo, ale muselo by to být ně Astrachaně. Je to obrovský podnik s vlastním jak chytře uděláno, aby to nedopadlo jak s tím přístavištěm, u něhož každou chvíli přistávají Památníkem po minulé válce. Knihy té snl'!d lodi, plovoucí sádky s živou kořistí rybářú. bylo vydáno několik set výtiskú a prodaly se Zvláštní lodi pro přepravu ryb mají podpalubí jen tři. Velice se to protahovalo a lid o to 7,tra proměněno v nádrž, v níž zůstávají ryby ve til zájem. Je třeba mluvit, psát; a peníze vy svém živlu do chvíle, než je převezme továrna brat do předu, a tak by ťo mož-1ábylo. ke zpracování. Tarn teprve ryby zabíjejí a pak Co se týká toho našeho dol:?ru. že má tnk se hned třídí - k nasolení do kádí nebo do malou cenu, je to divné. S. S. snad většinu chladíren - kde se ukládají v ledu se solí, aby války samy financovaly, a na1:8 peníze 1,1rnd byly zmrzlé rozeslány do měst, do dalších tová mají menší cenu než anglické. Náš syn. kte ren na zpracování nebo k přímé spotřebě. Jen rý byl na japonské frontě doneiil čínský dolar. část úlovku stačí zpracovat podnik na místě. který má cenu americké měny pítl centu; Jinak Dříve se rybáři nalopotili, dokud musili zdvihat je pěkný, vypadá jako americký, Jak pak ale ručně velikou síť, zvanou nevod. Když se do ni ty země mohou mezi sebou obchodovat? nahrnulo ryb, změnila se síť v obrovský pytel. Oznamování ve Věstníku se v~rplicí. Rybáři tahali 40-:50 tun živého úlovku. Nyní je S pozdravem, práce zmechaniSOYána-,--silný elektrický jeřáb Anežka Sku;inová. vytáhne neíbohatší úlovek,' ani neza:;,křípne. ·---) • 4, • (--Když táhnou hejna sleďů, loví se ve dl'iev noci Obílí na osev do Polska. Mezi Polskf'm a 119!',í a rybáři pracují ve třech směnách. Jeřáb je republikou byly navázány hospodářf;ké styky. každé směně spolehlivým robotem - dny jsou Polsko, těžce poškozené válkou, má ne,ien ne zářivé, teplé a rybáři mají pilno. Elektrický je dostatek zboží,ale potřebuje obnovit.i své polní řáb navíjí na buben drátěná lana od nevodu hospodářství. V minulém týdnu bylo dovezeno (sítě}, nabitý rybami jako duchna. Lana jej z Československa do Polska. přes Liehkov l'/ přitahují ke. břehu a hned se na něj srocují ry vlaků s 851 vozy naloženými obilím na osev Vf.' báři, veliké naběráky podchvacují ryby, naklá váze 12,224 tun: Přes Meziměstí bylo vyvezeno dají je do přepravných lodi. Úlovek bývá oby rm tun. kaolinu ve :!; vozech. , čejně. uspoko!ivý n.eboť šestnáct .tun jednim
Strana 4.
I
V!STNht
<·~~~~tlQ&04111a0...~~~~..-..a.•.
Oddíl Dopisovatelský
••• ,._1,~1.-.(),...(\.-..t1.....:1.-.(1.-.,)
...
•(l--tt~•.-.,1..-..Ml~l---ll.-..1•:•
I
Temple, Texas. Ctěná redakce a všichni čtenáři Věstníku! Každý týden koukám do Věstníku, najdu-Il dopts z 'I'emple. ale vždy marně, tedy podá vérn nějaké zprávy sám. Pněasí j0 hezky mokré. ač deště jsou menší, ·rl, čnsté. takže to práci zdržuíe. úrody nejsou prvotfídní. za to cena ie vyšší, tedy je to u rl1ťiwjÍ'"Í. Ač cena bavlny poslední dobu kles l-t nu. ale snad se po čase zase zdíhne, a tak kdo Ie zdravý a mů!e jíst. tož zajisté hlady nezemře. S -píkováním jsou již lidé většinou hotoví a mnozí již začali orat. Po=ledni dobu odebrali se tam, od Imel ne11í více návratu, dva starší osadníci. Dne 23. i'í lna zemřel Jan Maruna. ve stáfí 76 let. Ten to bydlel zde něco pi-es čtyřicet let. Příšel z okresu Waller, několik let byl zde v okolí Sea ten no. rentu. pak si zakoupil svou domovinu, a že to byl člověk šetrný a pilný, domohl se krňsného ma i•2tku. Pozůstalí jsou: manželka, ti'! rvnové. Jan, Valentin a Frank: ti'i dcery, JI nnir Boženka a Kristina. Synové ženatí a dcery vdané. Také želí jeho odchodu několik ,11·11kú a vnuček. Byl pohřben na Městském hřbitově v Tfmple. Tak, milý přiteli, pi'eji Ti pokorný a libý spánek. A všem pozůstalým vy slovuji upřímnou soustrast. V tom samém týdnu zemřel Jan Bártek. Tohl·' bvl starý pionýr okresu Bell. Bylo to někdy . v první dny měsíce listopadu roku 1880, kdy menší karavana 11 či 12 vozil projížděla ves ničku Temple. a ubírala se na svá již vyhléd nuté místa. nazývané Camp Creek, nyní Sea ten. Byli to první našinci v okresu Bell. Byly to rodínv: Errn.'.-st Bártka, Jan Bártka, Ignác Vaš kn a Jrm Holana. Ernest Bártek se nastěho val clo domku, neb měl pronajmutou tak vše ohr-cně zvanou Huntovu farmu. ale ty tl'i rodi ny bvly vyloženy na prerií. kde s jedné stra ny byl hustý les. totiž aby na ně nemohl tak severní vítr dorážeti. neb bylo citelně zima. Kc'lvž pl'istály na místo, tyto rodiny celé své zařízení vezly na dvou neb třech vozech, a kaž dá tato rodina vezla sebou tak zvané, nezbyt né mně a na nich připevněn volský řetěz a ast 50 či 60 galonovou bečku s vodou. Snad ny ní mnohý se tomu usměje. ač je .to čirá prav da. neb před 65 léty nemohl si člověk myslet, ž0 sl za Ide pro vodu k sousedu, když. těch sou sedů tehdy nebylo. I těch amerických rodin bylo noskrovnu. tak 3 nebo 4 míle jeden od druhého. takže nezbývalo než používat vodu ?. potoku. A tak. která rodina opoměla Si ty sáně vzíti sebou, vystála žízní, jak lidé, tak dobytek. A tak tyhle čtyi·i rodiny vyjely společně, by si mohly v pádu potřeby vypomoci. Dobytek měli, každá rodina asi 2 krávv, které jim hnal, již zesnulý Jan Dukátník a Petr Novák, zajisté již také v Pánu. A když si den odpočinuli, pi'.·e mýšlelí kam by měli zajetí pro stavební dříví. Vc'.,tšinou jez.dívalo se.. do Waco nebo do Ca meron. a tak se ujednali, že pojedou do Waco, což sebralo celý týden než se vrátili; totiž když nepršelo. A tak se stalo. že zbudovali jen dva domky. totiž, Holan a Vašek. Rodina Jana Bártka celou zimu přebyla na vozu pod plach tou neb nebylo možno dříví navézti, poněvadž mostů na potocích nebylo, tak jak začalo pršet, bylo dojezděno. A tak až pfištím jarem domek postavili. V tu dobu tento zesnulý Jan Bártek měl 14 let, ač naše denní noviny udá valy 21. což bylo chybné. V 16. roce začal cho dit do školy K anglickému učiteli, a že byl chá pavý. za dvě zimy učinil takový pokrolc já jsem to nedovedl za 10 let. Učitel ho měl rád. a on učitele. Naučil se dobi'.'e řeči anglické, takže když bylo něco na "kurtě" nějaké stání, · tu byl vždy volán za tlumočníka. A jsem ji stý. že všichni ti první zdejší staří osadníci, co žádali o občanský list, že na každém je John Bártek, co světek. V pozdějších létech se oženil, pojav za družku iivota Annu Maňáko vu, k.teri!.i mu před dávnými lety zemřela. Pak
že
po čase se oženil znovu, ale není mně známo, jak se nynější druhá jeho manželka za svo bodna jmenovala. Dítek neměli, tedy ho o plakává pozf1stalá manželka a jeden bratr, Silvestr Bártek.
Ve stfodu, dne 13. listopadu 1946. hrizoval z pn muzice, nle nebral ty ctai·i';i .ale t:: rnlD.di<Í n Alo mn to O. K. A jest. li tomu redaktor Ševčík nevěi'í. ať se na to zept,í vo.fom Oldf·icha Hradeckého od El Cam po ,ten tam príťtě byl mi návštěvě u svého kamarác!a Joe Jui'.'íěl:a. Jr. z vojny. kt-erého jsem roznala dnes ráno u souseclú Jui·ičko vých a poslala po něm pozdrav jeho mamince, ses. pi. Zoiii Hrndc)cké, s kterou jsem se se známila na sjezdu v Corpus Christi.
A tak těchlo pár řádek zasílám ku uvei·ej nění. co milou vzpomínku. neb žili jsme po 65 let co školáci jedné školy, pak co dorústa jící mladíci. mužové a dědečkové, vždy v té nejlepší shodě. A tak po všech těch strastech a bouhch života pí,2ji Ti klidný spánek. Na den Hl. li.-;topadu je hlášen súatck našeho Zťtstávám s pozdravem, mlndóho dcna vojína Lidmila Ermis<:, syna J. F. Šef(:ík. též čl011u m,:;c110 r·ó.du .. J:w a Rosie Ermisových, ---) + "" + f--1'C 1,lečncu :.\lnrli Kei.~o;on Pleasanton. Tak Řád La Parita. čí,lo 161, Jourdanton, 'l'ex. pi·eji tt},n snoubrncum v,::rchnn clobl'é na je Ctěná redakce Věstníku! jich drúze živo"ni. aby byU. pnsťta vice rúžemi Doufám, že mi těchto pár i"ódkú po dlouhé ·nežli· trním. době zase uveřejníte. Jsem s tím dopisováním Také Je z:ck~ na dovoll.'n:, R. B. Ripple, kte hodně pozadu. ačkoliv zpráv by bvlo dost, ale rý s!ouú eo loc,ni u obchoclniho lmť::iLvn. a pi'.'i času moc ne1l1ám, a když by se ta chvíle na jel až z ,faponslm. nle mud jeZllě ,•.pčt na. 3 mě šla, tak zase není nálady ku psaní, nebot' po i'iÍCe. nežli dostane proou.:;těni. Rodiče Henry sledním ča&2m mně jaksi zdraví neslouží. No, Rii:l)lNlVY V<?lice ale pi·ece jest to již veselejší. když ti chlapci Té~: na té ,, l'.:el'e,iilí ,:úl)nvě se l:u mě pi'ihlú j~ou z té vojnv skorem všichni již, doma a sil mlndíi, Nei,hybn, kterého js,2111 již zdraví se vracpjí. Náš hid posavacl ztratil jen clúvno nevklčla a rúda j1,em ho uviděla. Jest ,ieclnoho 'člena. a trn zemí·el na otravu krve to synuk nadch pI·útel Petr Neshybových z loňského roku. Byl to člen J. D. Ennis. č-2st Loil·. l:ter:i té:, byl u voj~;k,\, a teď se chystá budiž jeho památce .. Právě dne 18. listopadu clo škcly. Tak~ jl'štč pi'ivécH svoji sestru Sylvii. tomu bude rok. co byl zde ulož0n k Vt>č11t~mu kterou j;;cm jl·f: také dávno neviděla, tak mne odnočinki1 k vdkému ž'lln jeho mladé man to tči'lílo ,i,.' :mse jednou uvidět. želky. rodič:ú. brati'í a s0stry. Dni~ 29. cluhna n:J.1'0dilo se děvčátko .ieho manžPlce ve :;tátu 'Ink po drulh, napíši z~1.Sl' něco, jestli tohle Louisiana. Ale v měsíci květnu mlndú mamin pi"ijde na. svěi.lo Doží, totiž jestli si s tím dá ka i:Niela i s clěvčátk-,m Janie Donette sem redaktoť tu práci. Zn.tím zdravím všecky čte kn .c;tai'íčkiim Joe Ermisovým, ktei'í ji rádi u nái'e V61-:tnikn. viděli. a malou vnučku pochovali, neboť se Frances I<:i'cmenek . zde mladá pí. Ermisová zdri!:ela asi 4 měsíce, --·-l + o?o + (---a teď je stai'íěkúm po malé vnučce teskno. foid l'okrok J;~,·azm'ia,.číslo 1G2. No. zase něco VC'sele.išího musím sdělit. V Iowa Colony, Texas. měsíci srpnu náš člen Joe Jnfiček a mt:mž·2lkt1 ctění b:-nti'i a. sestry! u<-poi':idali vl'lkou hostinu na radostné nvít:\ Timto vám sclě!nji, že pl'i:'3tí naše schúze je ní jejich jediného syna a našeho člena, l,terý srhú?.e výroť'.ní o. budou se volit i·údoví ÚÍ'ed se ve z.draví vrátil z vojny až z Německa. kclcž níci pro pi·íští rok. rrak, bl'ath a sestry, prohodně viděl a zkusil, jako většina z tě~h vo.iní -'>Hn. nlecťLe pi'išt.í schúzi navštíviti. · nii. ktei·í projeli a viděli kus světa pěkného i S bratrským pozclr:wem, nepěkného a prodělali mnoho svízelných chvil. Jo:: Macek. Laj. Tak i v neděli dne 3. listopadu uspoi":1cl::ili ----) + .To + (---podobnou oslavu man~elé Anton a Rosie Bar z K1·oužlm ůeských Žen v Dallas, 'fexas. tovi po návratu svých dvou synú, Ivana a Co ::;e týče práce červeného ld'íže, v i·ijnové Johna z vojny domů. Johny viděl i Japonsko schúzi bylo ujednáno jeden týden v měsíci, jak a více ostrovů.. Ivan byl u námořníků. . Oba vám ses. Valé:íková oznámila, ale v poslední jsou členové našeho i'ádu. Ale jelikož náš ta schuzi se to muselo změnit na druhý a tfoti jemník Joe Jui'íček a pokladník Tom Novosad. čtvrtek:, nt?b se práce naráz neudělá a jistý po a br. Joe Tymrák byli 1:ožádáni upéci maso na čet kusu musí být odev,:;clún clo ji:,té doby a tím rožni. tak jsme ani naši schúzi neodbývali, pádem na to musí býti dva dny. Tak ale naše která pi'ipadala na ten den. ale budeme ji od bingo se též pi·e1o:;;i na čtvrtý čtvrtek každý mě bývat 10. listopadu. zase u Jerryho Krajč-e v síc. Do naší pokladny pomalu stále kape, ale jeho síni, tak pNjed'te všichni. Pfoclseda byl včera jedna kapka byla opravdu vem:á a to 5 také pozván. ale jenom na to dobré maso. co dol. od ses. Novotný, kterou j::;me všechny rády zmínění brati'i pi'ipravili. a kterého bylo dost. .viděli, 1wb její 1wmoc se prodloužila na měsí ačkoliv tam bylo lidu jako na velké svatbě. a k ce. Na ní Lo sice viděL není. trochu se spadla a tomu také bylo piva dost, bečkové i láhvové. tim vypadá jaksi mladší. Díky a pi'ejeme vám sodovku jakou kdo chtěl, také káva. koláče, plné zdrnvL Dale, ses. Ondn1Bková st. dala 1 kejky. a k masu okurky a saláty, no jako na dol., že když m·mužc :'.lit pro červený ki'iž, že se sv:,tbě. že t.o všecko vím, musela jsem tam c.ítí vypomuci Jinek. SLrúnský st. 1 dol. a ses. také být. Ale musím také povědět. kd·~ se ta Skotúkovú 1 d,il. Za l(roužek vám všem děkuji. slavnost obývala. Jelikož man2elé Anton Bar No aby se to neschovalo hned byl mi.vrh, by se tovi zůstávají na jejich renči v okresu La Salle. na vó.noce po::;lul bulík: za 10 dol. na některý což jest od Jourdanton asi 40 mil. tak se to dobrý ústav clo Evropy. Ses. Valčíkovi vše vy odbývalo u 'sestry pana Bárty. v domově Frank Hdí. Dále se jednalo ohlt'dně vánočního strom Jakšíkových v Pleasanton, kde také zii.stúv~í ku a nějal(ý malý pl'ogrnm. Obyčejné jsou v stai'íček Josef Bárta. dědeček zmíněných vo Lom malé děti, ale že my je už nemáme, tak že jínů. Tam se také sjelo hodně rodiny Bártové. si za:,;e musí ses. Valcílrnvá nějaké z její facly ale nevím odkud všichni byli. Jen vím, že tnm vybrat a nám něco na jevišti pi'ipravit. Na vše byl Robert Bárta z Needville, Jan Bárta z Ln chny se t0£.ím tHcútého listopadu v naší soko Salle, Joe Bárto. z Corpus Christi a více jiných. lovně. Anna Macháčová. ---·l •• ,. + (---Též tam byli rodiče paní Bártové. černo(!hovi od Amansville. a též sestra pí. B. prnvdnná ?:a Czdoh;I' l'rn z:U~•zd krále. Ke konFrank Kaúu, též od Amansville. Také tam ci minulého týdne dostavili se zásLupci měli na večei·i pozvané ti'i misionál'.·e. kteH zde jedné velké tib,~h,xlní spolc<::nosti z Londýna. U měli misi:e i:o c2lý týden, jak zde v Jourdn.n firmy E ..l:Il'kl ttz,wl'di objcd11ávlrn na výši ně ton. tak· v Pleasanton. všichni mhdí. ale do kolik set. tísíe Kč,;. Nakoupili hlavně papírové bN řečníci. Stai·íček ěeri1crch mne upo111ínal. ozdoby, lampiony, konfetY. .a jiné zboží. Použije abych 'častěji psala do Věst11íka, tak jeťn'u chci· · se pi·L shvnclstnim zúje:,du anglického krále· a vyhovět Také manželé Franic Paviatovi s dět královný clo SC!Verni f,fťiky v lednu pi'íšlího ro mi z Holland, Tex. byli pfitonmi. No. a staÍ'Í ku. Objcclnávlrn bude cm: pochopení všeho děl ček Bárta to asi poprne ve svobodě. ale on je nictva zlwtovenn n ocle1;lúna ve sjednané do již prastai'íček, jako ten prastai'íček Bartoš, dací lhi\tě jednoho měsíce. T,iké zájemci z Ho ale on ten prastaříček Bárta by se asi ve svo landska, švýcarslm, Egypta a Am.eriky nzaví~e bodě nepochválil, jak si večer po večeh vyly u zmíněné fiťmy velké objed11á\lky.
Ve středu, dne 13. listopadu Hl46. y
Strana. 11.
Vi!JSTNÍK'. •
if.IAR~~ rE'r;~zEi;~~o~:li
že je ta babič·J:a co? Jako z pob.idky! - a ona Jich také umí - ta dovede vy F'"flvět. zvlúšte poháclky svého života. AlE' počkejte. nr,idf·,,.,p v{,:; :,; ní seznůmím. Jf' to stařenka Mari, Prfr~:clk:r::·i.která bu d2 mít IG. Ilstopa dn 30 roku. ,Jc to 1v:-lrné stá je přt uěm pořúd vc20I:•t a zdravá až na ty nohy. Narozonn byla na nahd~mciu Pardubic, víte. tam co ío trn vyl1 L'~ šený ~)::1 rdnbický per ník. Sc svým manželem r:arln1. ktrrý .byl na rozen na Moravě, orlstóhovall sr do Rakow, do Vídně. města nnrku a v2.k:.lrn. T:m1 se iim narodily čtvřt děti. dva J1r.;'i, l,!pf·í zernřell a jeden. nynější p. Vilém Prtr;';f:'E,a. u kterého tráví stařenka nozdni lét a. a c1,·1.·t·:itko. nyněj ší paní Milka švecm·.i. V roce 1013 ni\icli, ja ko většina z. nás do Amrrik': ,·::t lehčim i ivo bytím. do mi::st<'('l7a El. C2n,r:1. TC'::. V,'!i·m. Yoe v této .třoba na pohled drsné je věčné kouzlo Iara. kt·?l'é nesnese por~,:·,á11í s životem vídeňským, n že S<' jim zc1r za libi. Ale pracovat se musí všude, n cl1!~:2:1 je vh1d0 D dvou kur kách. to posnalt i :;;dr, oba mnnáoíé. Pan Petr' želka byl dobrý kovó ř, tnk fr! z:, svým í·e meslem a to do 1,,ě,,t9. Hou-tcnu v roe, HlJ7 a rodina se za nim p:·i:-:t(h~vrin. ,Jr-lH:ož bvlí všichni dobří a wl.:í cEíd. nn. pn>.ci :-i ni!::dv nestěžovali. tat .<:f:' cílili nrnohém ::;1101~:.,.icněiší než ve Vídni. Neměli zclr o,.•ií,'rn F ch proslu J<•rh víť!Pú ,kých konrertú urt'.J clivr.clrl, ale dovedli si to .iin0:k vyrnl.l•l':idit. '1'0nkrút se zde na Cotfage GrnYr :i::ikl:1d1l i'úd r0,tr:f,ínik. tr>k b,·h r0!f\ rodin1 za1:h\,~.'1 lírími (:l •ny I··,r1u. Byb to 0t,·í.rnní m~r:i.nlu i~f-' ·!·:~ho. br::llr-;k{h'1, i::polcčc·n,k(·ho žiYotu \I bic111 •.1ik v T10n st0n11 17cl" i,·n1c prožili :,pole{:nou p~iesli i;vého mlaclrho ?-lr0U1. n ztrftvili mnnlwn p~·íjemnou chvillrn. Inn 1,,·u jsme všichni tcní,rút :1,JacH, zdraví a ;:ili .in·,~ svúj l:r~'lsn~· sen. Pi·i tem j:nne byl; v:'.;\ri1:1i .~t·nstni. ří.
Dnes. k,;1v klidné o všem i :<hlccbvúm. že jsme lecc,)s ;• .,.., f1clř>li c:o:i!r: a tnl:ó ne. n!<; zn ni.c j1mw 1:(' !'•·1·,1e1seli 5tvcEt.. Millrn s Vilé mem tenl,r:i t bYlí ! , prvním pror:rnnrn. Zpí vali trnk1·ť> t s n'" ; ,. '~tr·,11 i\ nnié1:ou l,t.ct"Í. ji?i také df'ín:i'" s"t,~i:1i {, i·i.~n. Píseú o ,~trarc ných voiú'ť·cí"h. Oh· n·.~J·· mit":>·1~v nn vDjw.'\ proto ten I ivý c1 .k irh o::;w\11. ?.P i nfl pr_ogramn na ně v,.po;n6l:i, Dyln po v:'íle". oba oplakávaní hci';i sr .,-,,:·,u1; ~' .P,•t..r~:Pl:,o,•ú strojila svatbu i\Iilr"' !··tr-r.1 'Í V'.".::1!::1 1.,'.'n<1 vojáčka z první ,,;•;{·I.mé v:in~,,1. N'tn·rt.J·:i to dlouho a strojila druhou n to ,.;ynovi Vilfanovi. který Si vzal z'.l Ží:'Dll A nii.•kn Šimei:k0vu. Oba mladé p:irky si domácnost. a žily šťastně. Pcrli11nr\ nn,··;: r:,(1n·;ti i ,.mnLku se ro~hosti la v srdci paní Pctr;;cr:;:ovó, stala se habiť~lwu, dcera Milka měla Vilém::i n. p::ú syn
Vilém měl tl'i chlapce, Viléma. Karla a Richar da - je - je, ti'i mušketýr-i. jak je stai'enka vol:-:1:1. To bylo vyprávění pohádek. Byclleli na farmě v Cypress. blíž·e Houstonu, krlP slfli'.'enka bydlela u syna po smr,ti starého p:\na PC'trželky, a když jí bylo teskno, zase .kl:l l, dcel'i Milce clo Houstonu. s: ::irost a bolest na ní ale ulehla. když její n,iJ5řPk. i·,den z těch th mušketýrů, Richard enC'mocněl a ch11cláček pfos všechnu lásku stai·enky. rodičú a sourozencú zemi'el. Stařen k:t byla ceb pryč, když v té bolesti se k ní ti druzí tulili. i·ekla si: Děti zlatí. jsme všich ni v rukou Božích, kdo ví. čemu zlému v životě n0u'>: 1 a tn lásku · zbývající rozdělím mezi vás, a na Richarclka budPme všichni s láskou vzpo'" m ínat. Nyní z tčch malých mnšketýrú jsou dobi'í obi'flné AmPl'ikv. kt.ch byli v poslední válce lH1l O"Í polož\t :'í.ivot za svou rodnou zc·m. a pl'i !:om j1,ou dobrými sokoly T. J. Sokol Houston. \iiJi:,m P0tržP1l{a byl v U. S. Army v Japonsku, I<arel Petr' rllrn byl u Navy Air Corps, a Vilém Ř ,•rr hy! I óž 11 Na vy Air Corps. Tak stafonka Petr:'nlková mú~:e být na své děti pyšná a na své vnul,v hrdn. Té'3 má dvě pravnoučata u ml'.lclých švrcú a to z dobré rodiny sokolské šmcrú z Gnlvestonu. Prý se musí hemžit no vá sokolovna mladýnii sílami. Aby nebyla sta l'E'nka v ni~em pozadu přišla jednou do schú ze a povídá, víte. zapište mne také cln Sokola za členku. Na skákání pi'es bradla dobrá ne budu ale trochu pi'itlačit. to ještě dov·::du (jak. 1o je .ieíí věcíi tnk se 1,tala ještč členkou So kola as;oú pi'.'ispívajíd. Kdyby ji::me mohli nahlédnout stai'ence do jejího nitra, nevím. ro by: jsme tam vše na lcdl. Uvafoje-li člověk o životě prúměmého malého městského lidu, čím je - a byl - sho110m. bídou. starostí. a pak když dospě.i,e po ktech vytčené tnety. že vychová rodinu pro kt0rou ~:il. a pak v stťiří žije v klidu u dětí je to určitá, malá odměna za celoživotní strá dii.ní. Pfr•if'me 1,tahmce. aby se dočkala 90ti letých Darozenin a té naší nové Sokolovny. Karla Čtvrtníková.
___
)
. .,. .
KALENDÁŘ 17. listopadu. Fotografování členu i'ádu Vol ná Čechie čís. 135. v Sokolovně v Ennis, Tex. 17. listo1>adu. Barbecue občd k uctění členit vo,iínú uspořádá fad Pi'ímoří čís. 143. v Inez, Tex. 17. Iisto1>a<lu. Barbecue od 12 hodin do tfoch odpoledne pro členy i'áclu Pokrok čís. 88. v Hou ston, Tex. Ve 3:30 Oslava closažení tisíce élem) s menším programem. 24. listopaclu. Anglická hra "Hullabaloo" o tfoch jednáních, sehraje dramatický kroužek Hlahol v síni i'áclu Pokrok čís. 88.. Houston, Tex. Začátek ve 3:30 odpoledne.
... a
... !'!I
irmic
~,.
rj&li ~..,.
-u
=
CA
o CA
i _r ll':J:~
ll '1111~
~
c ~
""'>
ul • •
• ....
. ,o '">
o .,,
... o z
G')
.>
(----
t,iid J,as;ka,•m;í, čis. 70., Damon, Tex. a. srstry! V minulé schúíli fáclu Laskavost bylo debato v:'mo o návrhu br. Truksy z Alvin, jenž měl v j<'l10 posledním d'1pil'U ve V{>stnikn n,;vr11. !w 11'l:':C' Jrdnota pol'áclala oslavu 50 letého jubi kn ve víre míst.ech než jednom. Rylo nás p1·ítomných v oné sch{1zi jak oby čejně hodnč málo. tak nám to n~vzalo dlouho S" slwclnout. že souhlasíme s bratrem Truksou. Bylo navrhováno. by každý okrsek poh~d,:il sv011 osh1vu. nebo po případě kde by se to lépe vyjí mnJo. i dva , tf'i okrsky by se mohly spojit a po hídnt společnou oslavil. Ta khl,, bv .Tpdnnh l'<i sebe upozornila daleko širší veřejnost než když bud,:, to odbyto .ien v jednom místě. ať už jc:,t to !;cle chce. A dále by to dalo pí·íležitost daleko Yětšimu počtu našeho členstva súčastnit S" ně které z oněch oslav. Jest dost členú, ktei'í b:1 jeli třicet, čtyl'icet nebo i osmdesót mil na oshvu. al<' když by měli .iet pí·Ps 150 n"b() 200 mil, tedv bv zústnli doma. Bylo by z:íl10d,10. by více na šich bratJ::í a sester se o f.éto V('ei roz0psalo a pr.clal0 své návrhy, jak by Sf' to provedlo, by na Š:" .T('dnotn íl toho m(•la nr..ivMší užit0l{. Pfli\lí schú7,e i'ádn Laskavost čís. 70. bude> 1. prosince. Začátek o .1 hod. Tl1os. Kola.i'1, Jr., taj.
"o.-
Brnti'i
----l
......
t
f
eraHi a S!:'Stl'y řádu lfarrl Jonáš, fr..-Jn ~n. P ·ht,v' našeho i·ádu jest 0clložrna na tí·ctí n~d01i 17. listopadu, t.ak bratl'i a sestry dostav !~, S'·' ve wlkém počtu. Fotografie pro slavnost ní. 1'ír;lo Věstníku jsou již hotové, tak nezapo m<c1'1te .,;i lrnžclý na památl,u některé koupit. S bratrských pozcll':1vem. Jqhn Gnjevský, pi'ccls::cl'.l. Cai'rJ,; Bohaříl!:: tai. ----)
• ,If,, • •----
Ministr prúmyslu Bohumil Laušman prohlá :,il na sclu\zi ve S-Vojanově. že čistý zisk národ nic hpodnikú ch,:,mických bude po zaplacení výdělkové daně asi 440 milionú Kčs.
.
~ ;("
í -l
(ll
c..
in :i: ::i: c b":i:~£(J\ ~
S£ r- :1 r' ..:;. -l (Jl))11r~-c~ ()(lí(P c-~m(J);.(11)
XJ::t,
~O;<.~o-1rn r -t -t ~ o ·1-
(Jl
•... )' m ::i:: -{
:Zm:i:
~3;.'E ;o
u,
-..;
-
G) ,iJ
),,
:c
·
---
....... ~
'If,~~
>
:C
:c c: z-t
"'
,o
l!Jtrana s.
Vl8Tlf.fll?
·
l· '
Ve 'stfedu, dne 13. ll$topadu 1946~
,
Zpráva příjmů a vydání Hlavní Uřadovny za měsíc říjen 1946 STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBUREMENTS FOR THE MONTH OF OCTOBER 1946. Úmrtní
PŘÍJEM - RECEIPTS Poplatky od Dues from subordinate lodgers Odčítá se poplatek nových členi'! - Less first year premiums řádů
Mortuary
, I
-
Zbývá - Net premiums Poplatky na bondy - Payment on bonds Splátky majetkových půjček Payments on mortgage loans Splátky na certifikátové p·il.jčky - Payments on certificate loanŠ: úrok z certifikátových půjček - Interest on certificate loans úrok z majetkových půjček - Interest on mortgage loans Úrok z bondu - Interest on bonds Nájemné z majetku - Rent from real estate Výdělek z prodeje bondů - Profit from sale of bonds Půjčka - Notes Payable Prodej potřeb řádům - Sale of lodge supplies Přenos a poplatky nových členů - Transfer and first year premiums Na odhady - Appraisal fee
. . . . . .
583.50
2,145.30 761.35
228.27
25,018.35 3,538.46
19,284.17 450,500.00 72,993.84 3,405.58 999.41 13,120.89 2,683.30 557.66 18,371.38 100,000.00
588.50
l,383.~5
228.27
376.05
21,479.89 450,500.00 78,235.45 3,422.58 999.41 13,815.46 2,683.30 557.66 18,371.38 100,000.00 19.50 8,538.46 376.05
.
694.57
--9,141.46 681,916.23
.
14,965.31 696, 881.54
.
Pojištění na majetek - Insurance on real estate . Daně na majetek - Taxes on real estate Vrácený úrok na cert. půjčky - Returned interest on cert. loans . Vrácené úmrtní poplatky - Returned premiums -·-······-·-----···--------········· Přenos na vydání - Transfer Brokerage ····················--··-······-····-·········-····-·················--·····-···-··························· Právníkovi za vyřísování půjček - Attorney fee . Za vyplacení půjček - Payment of loans Úl'ok na vypujčené peníze - Interest on money borrowed Komišné organlsátorum - Commissions to organizers . Oestovné úředníků ·_ Officers travej ........................................................•..• Dar USO - Donation to USO Odznaky - Emblems Express ···----···--·-····-·······-···············-···························---··-·······-···························· Schilze Hlavni Úřadovny - Supreme Lodge Meeting Různé potřeby na vydržování úřadovny - Office maintenance . Lékařské prohlídky - Medical Examinations . Věstník a služné redaktora - :Věstník and Editor's salary . Poštovné - Postage ··················--·······-·-···--··-···-····-·---·························--·········· Nájemné z úřadovny .. Služné úředníků - Officer's salaries ··-·····-··········-~---··············· .' . Služné výpomoci - Employee's salaries , : Tisková práce a psací potřeby - Stationery and supplies . 'l'. U. c. C. Tax . Income Tax Withheld . Social Security Tax
.
--.-
2,443.38
--11,584.84
7,337.13 2,625.06
228.27 2,643,72
376.05 509.19
698,999.14 23,186.66
9,962.19
2;871.99
885.24
722,185.80
437.70
128,448.75 2,415.00 18,133.13 29.95 3.35 394.69 1.96 116.82 5,000.00 946.40 177.54 300,000.00 958.33 1,662.67 13.70 10.00 492.00 5.44 2:10.80 30.68 293.00 1,005.96 38.70 60.00 1,245.40 600.75 400.48 32.92 155.90 131.70 35.70 45.16 210.44 437.70
--·-
124,648.75 2,415.00 18,008.13 29.95 8.35 394.69 1.40 31.18 5,000.00 893.90 l.'77.H 300,000.00 958.33
3,800.00 125.00
.56 85.64 52.50
1,393.46 lUO 10.00 492.00 5.44
269.21
zao.ao
30.68 240.50 1,005.96 38.70 60.00 1,245.40 600.75 -iOo.48 32.92 155.90 131.70 35.70 45.16 210.44
I.
Telephone & Telefraph -----·-··--·························--················-···························~ Výn1ěna - Exchange . Výlohy na auto Car expense . Za odhady - Appraisal expense .....................•.•............................................ Celkové vydání - Total disbursements Hotovost 1. listopadu 1946 - Cash Nov. 1, 194~
5,241.61 17.00
19.50 8,538.46
. .
DISBURSEMENTS: pí'tjčky - Mortgage loans certdříkáty - Certificate loans 1,odpory - Claims paid
Souhm Total
22:061.28 2,777.11
-
Celkový příjem - Total receipts Hotovost 10-1-46 - Cash balance 10-1 1946 VYDÁN.Í Majetkové Půjčky na Vyplacené
Vydláni Dětský Nemoc. Odhaděí Ex;pense Juvenile Sickisen. Appraisal
52.50
-··
452,562.22 244,319.32
6,369.69 '5,215.15
4,260.41 5,701.78
125.00 2,746.99
437.00 447.54
463,755.02 258,430.78
696,881.54
11,584.84
9,962.19
2,871.99
885.24
722,185.80
5,215.15
5,701.78
2,7~6.99
447.54
258,430.78 1,112,000.00 458,054.10 2,244,036.76 442,964.83 55,179.15 621.19 20.00 9,233.55 1,000.00
MAJETEK JEDNOTY
ASSETS Hotovost - Cash ·-·······-·····-·············-··-····-··························-···--······················ Vládni bondy - Government bonds ·········-··········---···············-·········--···--····· . Okresní a městské bondy - County and Municipal bonds . Půjčky na majetek - Mortgage loans .................................................•...... Půjčky proti certifikátům - Certificate loans . ll'ar1ny - Real Estate ·····························,···-···············-·································· Collateral Loans . Podíly a měřítka - Equities and Utility deposits . Nábytelc a zařízeni v úřadovně - Furniture and Equipment ...................• Automobile ················································.·····-·····················································
..,
--
~'
........ '
~ ~.
1,000.00
14,448.70
129,010.43
2,746.99
1,447.54
--4,581,540.36
R. A. Urbanovský, účetník Hl. úřadovny. ·
ního ministerstva dr. Vladimíra C'lementise, Hlavní otázkou rozhovoru prý byla britská půjčka. z britského úředního pramene se United.
Pres~ domdá, le ~Ue
28,163.30 94,404.35 741.00
9,238.55
4,433,886.70
S bratrským ;pozdravem, z jednání o britský úvěr Československu Praha. (ČTK). _ United Press oznámila, že britský premiér Attlee přijal .státmbo tale:mntka :iiahrlmi.č·
244,319.32 1,112,000.00 429,890.80 2,149,632.41 442,223.83 55,179.15 621.19 20.00
ochotna poskytnout Československu k řebytečný ny essos 1ovens a, ze pr úvěr na nákup přebytečného ma• teríálu, Poskytnuti úvěru však závi- materiál z uvěru nebude znovu prosi · na. vyjasněni zé.lei4tost1 ae Spo- dán jiným atátwn. . ....,...
Jest etále je~ml stáq a na uJltiW ~
č
.-a-
,.
v
Ve středu, dne 13. listopadu 1946. "'
,U,GlllíO,t)~t
....
~Q<Cll:dD!J
....
~)-(J..CflDl)
....
DR. EM. ZITEK:
~1··
LÁSKA- VÍTĚZÍ ,._.(,,._.O
.....
o..... o..... (~-.tiCllllo(lea>t1~11.au,\),..._t1-()41111iH)<flli8,t1
....
().-,l•:•
"Mluvili jste spolu?" "Mnohem více - my se hádali." "Jako obyčejně," Dodral odvětil se smíchem. "Očekáváte-li něco jiného od advokáta? Ani thema nebylo nové." "0 čem jste mluvili?" "O manželství." Dodral vzdyohnuv, mávl rukou, jakoby chtěl říci: Marně se namáháte! "Věru, nemohu si vysvětliti, že dívka tak bo hatého nadání a nevšední povahy podlehla tak nepřirozeným názorům. Čim ráčíte si vysvět lovati její skepticism?" "Je to jejím neštěstím, že záhy ztratila mat ku. Dovedl bych vychovati muže, ale dívky vy chovávati neumím." "Odpustě, že se osměluji vám odporovati. Co se týče vychování slečny Reginy, mám za to, že se ji nemohlo dostati lepšího ani od vlastní matky, než jakého se ji dostalo od slečny Otilie." "Ovšem," odvětil Dodral, "jsem zavázán ve likými díky své sestře za péči, s kterou věno vala se vychování mé dcery. Její laskavost a něžná příchylnost naučily zapomínati Reginu, že život její byl oloupen o nejbližši srdce. Vůli a srdce měla otrne zajisté dobrou! Avšak me thoda - methoda byla špatná." "Tomu nemohu uvěřltí." "Otilie dožila se v životě svém mnoha zkla mání; mínění její o mužích ... " "Domníváte se snad, že slečna OLiliepůsobí la na slečnu Reginu tou měrou? ... " "Nechci nic tvrditi," přerušil jej Dodral, "a však tato rozmluva zajisté nebyla jedinou po hnutkou, které děkuji za čest vaší návštěvy. Co mi přinášíte, milý doktore?" "Příznivou zprávu. Hrabě z Lisova svoluje k odprodeji pozemku, hraničících s vašlmí sklár nami." "Toť zpráva velmi potěšitelná. Potřebuji ne zbytně těch pozemků, Obdržel jste list od hra běte samého?" "Nikoli. Mluvu jsem s ním včera večer. Hra bě mešká právě v H. návštěvou u své matky. Věda, jak velice vám na tom záleží, abyste na byl dotčených pozemků. odebral jsem se k ně mu neodkladně. Hrabě vyslechnuv mé přání, svolil bez dlouhého rozmýšlení. 'Jsem rád, že mohu svému milému sousedovi býti něčím k službám,' pravil a žádal mne, abych vám vyří dil jeho pozdrav." "Jsem vám zavázán opravdovými díky, milý příteli," odvětil Dodral, tiskna ruku doktorovu. "Hraběti poděkuji s,~ osobně. Ujednal jste také již podmínky smlouvy?" "Jen potud, že nám hrabě odstoupí od svého velkostatku tolik pozemků, kolik jich budete potřebovati. Qeny nemohl jsem ujednati, do kud nevyslechl jsem vašeho míněni." "Ponechávám to úplné vašemu úsudku. Bu de-li třeba, zaplaťte pozemky třeba dvojnásob ně. Čím dříve budou mým vlastnictvím, tím lé pe, neboť tím dříve budu moci stavět." "Není třeba. abychom ceny přepínali," od větil advokát. "Hrabě, jak se zdá, potřebuje pe něz a nabídka naše přícház! mu právě vhod." "Z čeho tak soudíte?" otázal se Dodral. "Hrabě sám mne vyznal, abych mu opatřtl půjčku buď u banky nebo u soukromníka." "Kolik chce si pan hrabě vypůjčiti?" "Prozatím čtyřicet tisíc," zněla odpověď. "Prosím, nabídněte panu hraběti z Lisova, že mohu býti k službám." "Ujišt)uji vás," odvětil advokát, "že nebude za těchto okolností třeba připláceti na pozemky ani haléřem více, než jakou mají cenu." Oba pánové rozmlouvali ještě chvíli o svých záležitostech, neéež Dodral odvedl svého hosta do jídelny.
v.
Hrabě Oldřich Španovský z Lisova vrátll se tedy opět na svů] zámek H. vrátil se sice o ně·
ViSTNf~ kolik let starší, ale nikoliv změněn. Byl stále veselým chlapíkem. Ačkoli mu bylo jíž třicet let, přece nedospěl dosud k poznání, že člověk nerodí se na tento svět jen pro radovánky. Po chybujeme, že vůbec někdy přemýšlel o úkolu člověka. Žil a jeho život nenechával mu tolik času, aby mohl myslit. A žíti znamenalo o Ol dřicha baviti se. Kdyby někdo byl otdřícnoví řekl: Pane hrabě, co vykonal jste pro nesmrtel nost? Oldři~h byl by pohrdlivě pokrčil rameny a odvětil: Pane, vy jste idealista! Pojďte raději se podívat na mé koně! Ostatně příznáváme, že v Oldřichovi neu tuchlo úplně vědomí českého původu. Pl'i všem zaměstnání zbylo mu tolik času, poohlédnouti se v české literatuře po spisech, v nichž by se dočetl zprávy o svých předcích. Tak dověděl se, že jeden z jeho předků, muž proslulý, jménem Michal, byl nejvyšším písařem království a že Španovští za dřívějších časů, ačkoli nebyli je ště hrabaty, vládli rozsáhlým jměním, kteráž to okolnost jejích hraběcího potomka často vr hala v elegickou náladu. Jinak Oldřtch byl mužem velmi roztomilým a ryzí 'povahy. Mysl jeho byla blízka mnohým slabostem, ale daleko špatnosti. Duše jeho ne byla přístupna ušlechtilým dojmům, byť sama vyhledávala jen radostné dojmy. Měl mnoho vlastností, jimiž dovedl si získati muže a o kouzliti ženy. V jeho povaze bylo cosi, co ho povznášelo nad všednost. ženy, milující smě lost u mladíků a pcdajnost u manželů, byly za milovány do tohoto uhlazeného muže, jehož kousky a aventury zdály se jim spíše romanti ckými dobrodružstvími než rozpustilými zálety, Mladíkům odpouští se jakási přepjatost mysli a jenom hejskové protiví se jemnocitu žen. Proto nemůžeme ani se diviti, že i Dodral do něho se zamiloval hned po první návštěvě u hraběte na zámku. Vrátív se domů, rozplýval se samou radostí. Po celý večer nemluvilo se u Dodralů totiž Dodral nemluvil po celý večer - o ničem jiném než o mladém hraběti. Obě dámy, přebírajíce se zatím denními listy, nezdály se jeviti přílíšné účastenství. Teprve když Dodral oznámil, že hrabě přtslíbí! mu náv štěvu na Královince, teta Ootilie pohnula sebou poněkud živěji a odložlvší noviny, pravila: "Sluší se ovšem, aby hrabě oplatil tobě náv štěvu, avšak záležitost tato netyče se nás, totiž mne a Reginy." "V tom nemohu s tebou souhlasítí. milá ses tro," odvětil Dodral. "Poctí-li nás hrabě svou návštěvou bude nutno, abyste i vy... " "Nevidím, co bychom měly činiti při té náv štěvě," pravila Otilie poněkud nevrle. "Nechci a nemohu tě nutiti, nechceš-li se se známiti s hrabětem; avšak co se Reginy týče..." ''Regina touží po tom ještě méně než já," pravila opětně teta Otilie. "Ostatně jednej, jak za dobré uznáš. Já jsem tě varovala!" "Múj Bože!" zvolal Dodrnl. "Čeho se zase obá vá tvá starostlivost!" "Má starostlivost je zcela místná. Nejsem tak okouzlena pi'ívětivostí pana hraběte, abych ne viděla·nebezpečí. Znám jeho kousky a vím, co o nich souditi. Pfoji si, abys nedospěl k trapným zkušenostem na sobě samén!.'' "Mluvíš,jakobysi se domnívala, že hrabě přij de, aby mne zavraždil, neb aspo:ú oloupil," od větil Dodral žertem. "Oloupí i zavraždí tě najednou," zvolala teta Otilie rozhorleně, "všimne~li si clobřetvé dcery! Doufám, že mi nyní rozumíš! A proto pravím: měj se na pozoru. Hrabě je známým světákem a u těchto lidí není jen pouhou kratochvíli, ný brž hotovým i'emeslem, klamati ženy... " Pi·ece však Otille·dala se pohnouti, aby pfl one pro Královinku velevýznamné události ob jevila se v bratrově pokoji po boku své netei'e. Dovedla, opanovati se tou měrou, že. hrabě z Lisova, když pohlédl do jejího vráskovitéhó obličeje, nemohl v něm zi'ítl ani stínu oné ne přízně, kterou proti němu chovala ve svém ni tru. Slova "těší mne, hrabě, neskonale, že se mi dostalo cti s vámi se seznámiti," vyslovila Otilie takovým zpťtsobem,že nebylo lze pochy bovati o jich upřimnosti. Prttběh této hraběci návštěvy byl zcela uspo~
Strana T. kojivý, a teta Otilie, která dostavila se k ni jen proto, aby hrabě k Regíně ani na krok nemohl se přiblížiti, neměla příčiny, do ničeho si stěžo vati. Obavy její ohledně Reginy byly mimo to ú plně marny. Tato dívka nebyla z těch, jež muže poplašiti pouhý úsměv hezkého muže. Vždyť teta Otilie ji vychovala. Od nejzazšího mládí děvče vnímalo do sebe všechny názory, které si tato stará panna vybrala z trosek své ho zklamaného žití. Ona, od světa už nic neo čekávající, bořila všechny naděje dívky, která od světa žádati mohla vše. Krásná hlavinka slečny Reginy byla plna převrácených náhledií staré panny. otrne snad ani netušila, jakého hříchu se do pouští na této mladé duši, otravujíc ji nezdra vou šťavou svého pessimlsnm. V úmyslu, aby ji obrnila proti pokušení zbavila tuto mladi stvou, nevinnou duši veškeré víry v ideály. Uči la ji nenávisti dříve než lásce. Sama jsouc že bračkou, měla za to, že musí i tuto duši plnou květů a svěžesti mládí ožebračiti dNve, než sez ná své bohatství. Regina neměla nikdy zvěděti, že láska je nejvyšším vrcholem, k němuž muže povznésti se tvorstvo, a že je štěstím i cílem člo věka. Otilii láska stala se pramenem žalu a za hanbení a proto bylo ti'eba Reginu pi'ed ni chrániti. VI.,
Obavy tety OLilieohledně Reginy l>yly mar ny, nikoli však ohledně hraběte z Lisova. Hra bě povšiml si. dobfo Reginy a od té doby býval častěji hostem na Královince. Pravé pi'íéiny návštěv těchto ovšem nikdo neznal, leda snad.. teta Otilie, která ji tušila. Dodral sám byl no vým pi'ítelem nadšen a nerozuměl chladnosti, s jakou vítala jeho dcera hraběte. Ale Regina byla již náležitě pripravena tetou Otilií. "Milá Regino," pravila jeclnou své netei'.·i "va ruj se tohoto mladého muže. Jeho uhlazený zevnějšek nechť tě nepoplete. Uvld.íš,že bude se ti dvoflti, ale ty neposlouchej jeho pochle benství. Muž ten je zcela obyčejným hejskem pi'es to, že má na kočáru erb a že je hrabětem. Záměry jeho nejsou opravdové, rozdíl je pi'í liš veliký, aby hrabě si tě mohl vzíti, i kdyby se do tebe zamiloval. Pozoruji, že mu neušla tvá roztomilá půvabnost, a proto tím více měj se na pozoru. Bud'.připravena, že ti učini vyznání lásky, a takový muž, který jednou se usmyslí ošáliti ženu, dovede si nalézti chvíli, aby se k ní pflblížil. Odmítni jej slušně ale rozhodně. Bude nejlépe, budeš-li se mu vyhýbati. Ne chceš-li se popáliti, nepi'iblížuj se k ohni." Oldřich byl sice společníkem velmi pNjem ným, ale Regina uznávala pravdivost slov teti ných a zejména věděla, že nesmí dvoření jeho přijímati vážně. Chovala se tudíž l~ hraběti se zdrželivostí, která tohoto zkušenél10 světáka překvapovala. Avšak Oldřich nebyl z těch, již vzdávají se záměru, nezdaří-li se jim pokus hned poprvé. Zejména pi·i zamilovaných plet-· kách nenadělal si mnoho starostí. Regina jej skutečně zajímala. Její lhostej-, nost.jej rozčilovala. Čím více jej od sebe odpu zovala.,tím více jej upoutávala. S takovou že nou dosud se nesetkal. "Chcete-li, aby ženy vás pokládaly za pravé ho muže," říkával Oldřich svým přátelum, "mu síte se uměti k nim tak chovati, aby vám pi·! nejbližší příležitosti mohly padnouti do náru." č 1.
Avšak Regina zdála se býti pravým opakem této ušlechtilé zásady. Jedenkráte meškaje právě zase na Královin ce návštěvou, odvážil se hrabě podotknouti v nepřítomností tety Otilie: "Jak jste krásná, Regino!" Avšak Regina pohlednuvší nevrle na Oldf'i cha, zamračila se. "Doufám," pravil Oldi'ich, "že jsem vás neu-· razil touto poznámkou, o jejíž upřímnosti, pro sím, abyste nepochybovala." "Nikoli," odvětila Regina, "avšak nemiluji řeči jichž si nedovedu vysvětliti." Od té doby byl opatrnějšbn~ ·-(
Strana. 8. TAJNÉ DOKUMENTY NACISTŮ. F. L. Záhorský. "Záhadu" smrti Adolfa Hitlera odstranil jed nou provždy nález dokumentů, jejichž pravost nelze popřít, ačkoliv obsah jednoho z nich, po litická poslední vůle, z neznámých důvodů ne byl dosud plně uveřejněn. Dokumenty jsou ty to: 1. Politická poslední vůle, diktovaná Hitle rem v budově říšského kancléřství v Berlíně a podepsaná jako svědky Goebbelsem, Borman nem, Krebsem a Bergdorfem. 2. Soukromá poslední vůle, napsaná vlastno ručně Hitlerem o několik hodin později a po depsána jako svědky Goebbelsem, Bormannem a von Belowem. 2. Záznam o sňatku Evy Braunové a Adolfa Hitlera. uzavřeného ve 3 hodiny v nocí 29. dub na 1945 v budově říšského kancléřství berlín ským městským radním Walterem Wagnerem a podepsaný jako svědky Goebbelsem a Bor
mannem. 4.. Dopis Hitlerúv, svěřující péči o dokumenty Bormannovi a admirálu Dčnitzoví. určenému to Hitlerovu nástupci. Všechny tyto doklady musely být nějak z Berlína, obklíčeného sovětským vojskem, pro pašovány. za tím účelem byly pořízeny tři opisy a byli vybráni tři kurýři: Lorenz, osvědčený ú ředník z Goebbelsova ministerstva propagan dy, Meyer, důstojník z osobního Hitlerova štá bu, a Paustín, politický poradce Bermannův. Všichni tři zbylí a obklíčení předáci nacismu, Hitler, Goebbels a Bormann, vybrali k obtížné mu úkolu každý svého nejspolehlivějšího člo věka. Lorenzovi bylo uloženo propašovati doku menty k admirálu Dčnítzoví do Flensburgu, Meyer se měl dostat k polnímu maršálu Schor neroví, ktery hájii Prahu, a Paustin měl s do kladv zmizet a někde je bezpečně ukrýt. Všem třem podařilo se dostati se z kancléř ství až na berlínskou třídu Charlottenburger Chausseě o odtud proklouzli až k známému ber linskému letovisku Wannsee, které ještě nebylo
obsazeno. Spojili se telefonicky s Dčnltzem, který jim poslal hydroplán. Pilot je však nenalezl a vrátil se s nepořízenou. Nyní nezbylo kurýrům nic jiného, než se roz děliti. Lorenz zamířil na sever a dostal se až k Hannoveru, obsazenému Američany. Potuloval se porůznu až do prosince 1945, kdy byl Angli čany zatčen a doklady byly u něho nalezeny, zašity v lupách kabátu. Upozornily na něho ne dosti přesvědčivě znějící průvodní papíry a ne obratně padělané osobní doklady. Druhý kurýr, Meyer, se do Prahy nedostal." ačkoli měl doporučující dopis generála Burg dorfa. Zdá se, že Schomer měl už tehdy plno starostí s českou revolucí, byl nedůvěřivý a jeho tajná službu Meyerovu vyprávění neuvěřila a poslala ho domů. Buď jak buď.Meyer nebyl za tčen dříve než též v prosince 1945, a to ve vsi Iserlohn, nedaleko města Dortmundu, v ruské oblasti. Dokumenty zakopal ve sklenici do za hrady u svého domku. Udali ho sousedé a Mey er vydržel zapírati pouhé tři týdny. Pak se roz hněval a vyzradil dobrovolně všechno. Nejvíce práce dal třetí kurýr Paustin. známý též pod jménem Zander. Byl zatčen až 28. pro since 1945 v městečku Vilshosen na rakouské hranici. v bytě paní Deilberthové. Prozradily ho patrně ženy. Paustin se dostal z Berlína až do Mnichova k své ženě, nějak se s ní však nepo hodl, neboť zanedlouho se octl se svou přítel. kyní Ilsou Unterholznerovou v lázních Tegern see u Tolzu v Bavorsku. V tomto městě žil vě hlAsný německv lékař. který prováděl prchají cim nacistům plastické operace a měnil jejich tváře k nepoznání. Kurýr se však zapletl se že nami a bvl dopaden. Dokumenty byly nalezeny v :,:~vaz.acne u teho sestry. Zápis o sňatku Adolfa Hitlera s Evou Bram10vou skýtá též mnoho zajímavých průhledů do Hit1NOV\'.\ smýšlení. žení se s ní 29. dubna 1945 v bndově řlšského kancléřatví. ostřelovaného zhlizka sovětským vojskem, několik hodin před sp0l0čnou sebevraždou a před dobytím Berlína sovětskou armádou. pr·es to, že okamžik je nejvýš pohnutý, neza pomíná Hit.ler v zápise zdurazniti, že ho pou-
V:l:S'l'NÍK tají k Evě Braunové toliko "léta opravdového přátelství," nikoli tedy hluboká náklonnost ne bo snad láska. Súatek byl uzavřen před městským berlín ským radním Walterem Wagnerem. který s pravou německou důkladností napsal o něm záznam o třiceti řádcích, což je vzhledem k si tuaci pečlivost až nápadná. Wagner v záznamu zdůrazňuje, že oba snoubenci prokázali svu] "naprostý arijský původ," jakož i bezvadný zdravotní stav, umožňující jim vstoupiti do manželství bez jakékoliv dědičné choroby. Oba žádají, aby vzhledem k okolnostem bylo man želství schváleno jako platné i bez ohlášek a s prominutím všech formalit, tak jako kdyby bylo uzavíráno podle unřízení, platných pro mimol'ácl11éválečné súatky. Protože Wagner neměl zi'ejmč po ruce úfoclní formulái', pRa1 všechny tyto podrobnosti z pa měti a zvlášť v znvěru zcltíraznil. že všecny žá dané úlevy byly povoleny, náležitosti súatlm splněny a manželství dlužno pokládati za i'ád ně schválené a uzavřené. Proč tolik úzkostlivo sti tvá fl v tváí· .<;mrti? ,Jako svědci súatku jsou okázale podepsáni Martin Bormann A dr. Josef Goebbels, a súatek byl uzaví·m1 ve tři hodiny ráno. Takové je tajemnství tajných dokumentů z clčjin nacismu. ---)
• oTo • (---
DROBNOSTI Z ČESKOSLOVENSKA. Sokolové budují slet. Rozpočet na XI. vše sokolský slet dosahuje závratné výše. Úprava sletiště, stavba šaten a rozsáhlých seřadišť, u bytování a stravování účastníkú, propagační a organisační náklady si vyžádají desítky milio nú korun. Tak jako ph sletech minulých, nežá dá Sokolstvo podpory. Dnes tím spíše, poněvadž chápe svízelnou hospoclái'skousituacistátu. Vy buduje slet vlastní prací a z vlastních prostřed kiL Proto byla vypsána sletová daň, na kterou každý podle možností dobrovolně pi'ispívá. Ne ní to malá oběť. Většina členstva nežije v nad bytku. První splátka ve výši 3,868,287 Kčs byla uzavfona k 1. červenci a .bylo na ni splaceno 3,729,855 Ččs. Daň byla vypsána pouze pro župy Čech a Moravy, ale i slovenské jednoty pi'ispě ly částkou 64,666 Kčs, aby tím vyjádl'ily nadše ní a touhu činně se zúčastnit sletových příprav. Na účet druhé splátky bylo poukázáno zatím 220,247 Kčs. Sokolské časo1>isy 1>ro mládež. V nejbližších dnech vyjdou první čísla sokolských obrázko vých časopisu pro žactvo a dorost. Bude to mě síčník "Poupě" pro žáky do osmi let, "Jaro" pro žáky do čtrnácti let a "Zdar," který bude vy cházet čtrnáctidenně, pro dorost. Jejich úko lem je vzbudit u mládeže touhu být krásným, ušlechtilým člověkem, tělesně i duševně zdra vým a silným. Dnes desetiletí a mladší chlapci a děvčata vlastně vúbec nepoznali sokolské b1:atrství, kázeň a družnost. Je jim nutno uká zat cestu do tělocvičen. do kterých po šest let nesměli a naučit je žít v upi·ímném pfatelství a jednotě. Belgičané na slet. Po faclě pi'ihlášek, které clo Tyršova domu neustále pl'icházejí, dostal sletový výbor dopis od belgického Touring klu bu. Belgičané vzpomínají s nadšením na po slední slet a oznamují. že již teď cvičí a pl'ipra vu.ií hromadný zájezd svých členú do Česko slovenska na XI. všesokolský slet. Těší se clo krásné, pohostinné země, která je v roce 1938 tak srdečně pi·ijala - jak sami píší. Aby se známili belgickou veřejnost blíže s · Českoslo venskem, uspořádají ye všech větších městech řadu přednášek na rítzná théma. Jak Němci sabotovali. Noví osídlenci v po hraniční části kralovického okresu v západních Čechách se pfl žních velmi často pi'esvědčili, že Němci, nyní již odsunutí, tu prováděli sabo táž v zemědělství. Zasili obilí, ale tak Í'Ídce, že na kose nezbylo nic. Na brambořištích sice u dělali pěkné l'ádky, ale teď vychází najevo, že brambory tam nejsou, poněvadž nebyly zasáze ny.
Ve středu, dne 13. listopadu 1946. Samovazač 1nurn 1}ťesiclcntovi. Při návštěvě severovýchodočeských krajú dostal pan presi dent ve všech místech, kde se zastavil, jako ob vykle mnoho ctarú. Jistě však neobvykly a ori ginální dar dostal pl'i prohlídce znárodněné to várny Agrostroje, dflve Knotek a spol. v Jičíně, Podnik. mu totiž věnoval první moderní samo vazač, který tam byl vyroben. Pan president, jako nejvyšší hospodái· našeho státu, přijal tento dar s porozuměním a uznáním práce če ských rukou joko symbol, jak pracující lidé o ceňují snahu pro zlepšení obecného budování republiky. Stroj bude odeslán do státního statku v Lánech a t.am vyzkoušen. · l\Iuzikantský kfo,t. Ve sti'edu 18. zan večer porodila choť Rafaela Kubelíka, houslistka Ludmila Bertlová. krásného chlapečka v sana toriu dr. Záhorského v Praze. Slavný muzikant ský rod Jana Kubelíka bude se rozvíjet dál v této ratolesti, k niž grntulují manželúm Kubelí kovým všichni čeští muzikanti z upi'ímného srdce. Když pl'išel clen po narození Rafael Ku belík na zkoušku do Rudolfina a rozpačitě se omlouval na dirigentském mústku v čele české filharmonie, že musel včera náhle odejít, že se mu narodil syn ... ozval se v zápětí radostný smích, potlesk a klepání smyčcú na nástroje a zarachotil buben. A z toho šumu náhle vyrazila vítězná intráda z Beethovenovy Hrdinské sym fonie, kterou zatroubili kamarádi Rafaelovi s takovou živelnou hudebností, že celý orchestr se pflclal a každý po svém vyjadfoval upřímnou radost v srdečné zdravici milovanému dirigen tu. Tak prodělal muzikantský křest synáček Rafaela Kubelíka, o jehož jméně není ještě rozhodnuto, ale jistě bude ryze české v duchu staré české muzilrnntské tradice. Stavba nové válcovny v Bohumíně. V žele zárnách Báúské a hut.ní společnosti v Bohumí ně konala se v neděli slavnost vztyčení stožáru ke stavbě nové válcovny. Stavbou nové válcov ny začíná se s obnovou starého zai'ízení, které bylo pro dnešní výrobu nevhodné. Nová válco vací trať bude speciální na válcování nejjem nějších profilú a bude jediná toho druhu v re publice. Současně oslavili Bohumínští tisící vy robený kotel, který byl vyroben za 15 měsíců; di'ívější výrobní doba činila 16 měsícú. Slavno sti zúčastnili se pi'eclstavitelé prúmyslu, národ ních výború, odborových organisací a zástupci úřadú. První elektronový mikroskop v Českosloven sku. V nejbližších dnech bude na Karlově uni versitě instalován první elektronový mikroskop v Československu. Mikroskop byl zakoupen z popudu ústfodního ředitele čs. chemických· zá vodú dr. K. Martínka především pro účely che mickýc).1 továren. Poněvadž jde však o odbor zcela nový - v elektronové optice u nás za války pracoval systema.ti.cky s několika spolu pracovníky jen tragicky zemfolý profesor Kar lovy university dr. V. Dolejšek - bude mikro skop nejdříve zapújčen chemickými závody fy sikálnímu ústavu university tak. aby byl co nejvíce využit vyzkoušením všech možností použití a to i v jiných oborech, než pouze v che mii. Vzácná váza ze Schichtova majetku. Po zá boru Schichtových vil v Ústí 11. L. byla část o rientálních sbírek uložena v městském museu, odkud byla v minulých dnech pfovezena clo Náprstkova musea v Praze. Mezi čínským a ja ponským porculánem byla zvláště cenná váza 137 cm. vysoká, která byla vytočena na kruhu ze dvou částí. Hrdlo 40 cm vysoké. bylo samo statné. a bylo vybroušeno tak, že se zdá, že váza byla pálena ve dvou dílech. Váza pochází z dru-· hé poloviny devatenáctého století. Konec putování cikánú na Slovensku. Pově fonectvo vnitra vydalo nové bezpečnostní, so ciální a zdravotní pfodpisy, jimiž se upravuje pobyt kočovných cikánú na Slovensku. Kočují cí cikáni budou trvale nsíclleni a zapojeni. do práce na přidělené půdě buď jako zemědělci,. nebo jako zelináři.
Fayett·eville, Texas 1. list. 1946. Ctění bratři a sestry:Tímto se vám oznamuje. že během měsíce října 1946, Hlavní Úřadovna S.P.J.S.T. vy platila pojištění Po našich zemřelých bratřích a sestrách jak následuje: Úmrtí číslo 4089. Br. Rud. Pražák. zaměst náním tesař, od řádu Nový Tábor, číslo 17, ze mřel dne 26. září 1946, ve stáří 71 let. Do Jed noty přistoupil dne 1. července 1906. Certifi kát A-3010na $1000.00. Úmrtí číslo 4090. Br. Jos. Krušinský, zamě stnáním rolník, od řádu Corpus Christi, číslo 79, zemřel dne 10. srpna 1D4G, ve stáří 71 let. Do Jednoty přistoupil dne 3. února 1917. Cer tifikát A-10797na $500.00. Úmrtí číslo 4091. Br. John Kaňák, zaměst náním barvíř, od řádu F. B. Zdrůbek, číslo 112, zemřel dne 23. září 1946 ve stáří 41 let. Do Jed noty přistoupil dne 11. srpna 1936. Certifikát D-311 na $1000.00. Úmrtí číslo, 4092. Br. Anton J. Lichnovský, zaměstnáním obchodník, od řádu Slavie. číslo 144, zemřel dne 26. září 1946. ve stáří 70 let. Do Jednoty přtstoupíl dne 10. prosince 1905. Certifikát A-3506 na $1000.00. Úmrtí číslo 4093. Ses. Frances Smilek, za městnáním hospodyně, od řádu Čechoslovák, číslo 141, zemřela dne 28. září 1946. ve stáři 68 let. Do Jednoty přístoupíla dne 10. červen ce 1927. Oertifikát B-295 na $1000.00. Úmrtí číslo 4094.Br. Henry Kubosh, zaměst náním rolník, od řádu Markham číslo 163, ze mřel dne 7. října 1946. ve staří 61 let. Do Jed noty přistoupil dne 12. prosince 1944. Certifi kát B-3523 na $500.00. Úmrtí číslo 4095. Ses. Frances Hořelica, za městnáním hospodyně, od řádu Karel Jonáš číslo 28, zemřela dne 3. října 1946. ve stáří 59 let. Do Jednoty přistoupila dne 17. října 1938. Certifikát B-2203na $500.00. Úmrtí číslo 4096.Br. Jos. A. Schiller, zaměst náním rolník, od řádu Komenský číslo 20, ze mřel dne 1. října 1946, ve stáří 79. Do Jednoty přistoupil dne 12. listopadu 1899. Certifikát A-750 na $1000.00. Úmrtí číslo 4097. Ses. Vlasta Motl, zaměst náním hospodyně. od řádu Hvězda Texasu, číslo 47, zemřela dne 6. října 1946. ve stáří 46 let. Do Jednoty přistoupila dne 28. prosince 1934. Certifikát B-1256 na $500.00. Úmrtí číslo 4098.Br. Frank Divin, zaměstjjá ním rolník. od řádu Svatopluk, číslo 132, ze mřel dne 1. října 1946, ve stáří 77 let. Do Jed noty přistoupil dne 17. září 1911. Certifikát Paid-Up 407, na $229.00. Úmrtí číslo 4099.Ses. Marie Klečka, zaměst náním hospodyně, od řádu Rozkvět Svobody, číslo 140, zemřela dne 5. října 1946, ve stáří 64 let. Do Jednoty přístoupila dne 11. srpna 1920. Certifikát A-11441na $500.00. Úmrtí číslo 4106.Ses. Agnes Mikulec, zamě stnáním na odpočinku. od řádu Pokrok Te xasu, číslo 1. zemřela dne 8. října 1946, ve stá ři 80 let. Do Jednoty přístoupna dne 4. září 104. Certifikát A-929na $1000.00. Úmrtí číslo 4101.S-2s. Anna Holubec, zaměst náním na odpočinku. od řádu Bílá Hora číslo 16, zemřela dne 30. zář! 1946. ve stáři 89 let. Do Jednoty přistoupila dne 9. 1906. Cer tifikát A-10119na $500.00. Úmrtí číslo 4102. Ses. Terezie Jurena, za městnáním rolnice. ocl řádu Velehrad. číslo 19, zemřela dne 13. října 196. ve stáří 82 let. Do Jednoty přistoupila dne 1. července 1897. Cer tifikát A-19602 na $250.00. Úmrtí číslo 4103. Ses. Rosalie Hošek, zamě stnáním hospodyně, od řádu Vismír číslo 61. zemřela dne 16. hjnn. 1946, VP- i,táfi 77 let,. Do září
Strana I.
ViSTNiJt
Ve středu, dne 13. listopadu 194!3:
Jednoty přistoupila dne 9. listopadu 1913. Cer tifikát A-4661 na $1000.00. Úml'tí číslo 4104. Ses. Rosie Garbs, zaměst náním hospodyně, od řádu Rozkvět Růže. čís la 81. zemřela dne 15. Njna 1946,ve stáři 50 let. Do Jednoty přístoupíla dne 15. června 1920. Certifikát A-WOO na $1000.00. Úmrtí číslo 4105.Br. Edmund E. Šebesta, ze městnáním zvěrolékař, od řádu Vesmír číslo 68, zemřel dne 14. října 1946, ve stáří 31 let. Do Jednoty přistoupil dne 2. prosince 1935. Cer tifikát D-242 na $1000.00. Úmrtí číslo 4106.Ses. Josefina Dudík, zamě stnáním hospodyně, od řádu Nový Ráj číslo 71, zemřela dne 11. října 1946. ve stáří 78 let. Do Jednoty přtstouptía dne 4. dubna 1903. Certi fikát A-4446 na $1000.00. Úmrtí ěísío 4107. Br. Frank J. Přibyla, za městnáním rolník. od řádu Hvězda Prapora, číslo 77. zemřel dne 18. října 1946, ve stáři 58 let. Do Jednoty přlstoupíl dne 5. července 1908. Certifikát A-5953 119, $1000.00. Úmrtí číslo 4108.Ses. Marie Morris. zaměst náním na odpočinku, od řádu Nové Květy, čís lo 35, zemřela dne 21. října 1946, ce stáří 79 let. Do Jednoty přístoupila dne 11. února 1906. Cer tifikát A-3454na $1000.00. Úmrtí číslo 4109.Br. Adolph Farek, zaměst náním ředitel olejové stanice. od řádu Fr. Pa lacký číslo 21, zemřel dne 28. fijna 1946, ve stáří 45 let Do Jednoty přístoupíl dne 3. květ na 1920. Certifikát Paid Up na $985.00. Úmrtí číslo 4110. Ses. Annie Hořčica, zamě stnáním hospodyně. od řádu Nový Tábor, či lo 17, zemřela dne 21. I·íjna 1946,ve stáří 33 let. Do Jednoty přistoupila dne 9. března 1944. Cer tifikát B-3395 na $1000.00. Úmrtí číslo 4111.Br. John F. Hořčica, zamě stnáním rolník. od řádu Nový Tábor. číslo 17, zemřel 21. října 1946, ve stáří 40 let. Do Jedno ty přistoupil dne 9. března 1944. Certifikát B-3393 na $1000.00. Hlavní Úfadovna S.P.J.S.T., tímto vyslovuje pozůstalým nejhlubší soustrast. J. F. Ohupíck, taj. Hlav. Úřadovny. ---)
• ..,. + (---
Caldwell, Texas. Ctěná redakce Věstníku! Napřed jsem neměla v ůmínku na dotaz sta říčka Bartoše odpovídati, neb někteří moji přá telé mně radili ať na něj neodpovídám. Ří kali, že jestli na něj odpovím, že staříček Bar toši pak bude chtít se mnou vésti o tom de batu do nekonečna. Ale rozmyslela jsem se ji nak, neb se mně zdá. že přímá otázka vyža duj,e pi'ímou odpověď. A nevidím příčiny, proč by se o tom mělo nadále psáti. České filmy zde byly vždy dobře navštěvo vané, pokud je paní Matsonová ukazovala pra videlně.. vždy tí-etí pátek v měsíci, o sedmi ho dinách večer. Ovšem. nebylo vždy jako na bito, jak staříček Bartoš říká, že jest to v El Cami;o. Neb když je špatné počasí, lidé z v•mkova se nemohou do města dostati, neb poboční cesty nejsou po dešti k přejeti. Ale vždyť anglické obrázky též nejsou vždy do bře navštívené. Často nemají ani polovic tak velkou návštěvu, jak je na obrázku českém, když je návštěva slabší. Na česky obrázek za jednu vstupenku žádá 40 centú, a mnohé an glické obrázky ukazuj,e za 25 centú; V úterý má vždy "Bargain Night" a vstupenku pro do spělého prodává za 25 centů. Ale nedávno jsme byli na anglickém obrázku "Murder in the Hall', bylo to ve středu večer a dostali jsme dvě vstupenky za 49 centú. A návštěva byla slabá. Tak. když ona za české obrázky více žádá, nemá na nich ztrátu ani když je návště va slabší ,ti·eba s,e musí o výdělek s panem Vašutou rozděliti. Dle shora uvedeného seznáte staříčku Bar toši. že neměla příčinu odložiti český film až na devět hodin večer. Jak jsem již shora psa la. v úterý jest .vždy ''Bargain Night" a uka z.u.ie se ten obrázek j,en jeden večer. Ale tu sti'edu, co je český obrázek, úterní obrázek u1-::azuje ve středu podruhé. Tak proč? Jistě jen i:roto, aby mohla český obrázek odstrčiti. Jak jsou teď české obrázky navštěvované, nevím, neb my jsme tam PYli jen jednou~po tom, co
jsme ji požádali, aby věnovala celý večer če skému filmu. A po skončeni obrázku jsem ji fokla. vlastně její pomocnici, neb majitelka tam ten večer nebyla, že my podn1hé již ne přijdeme, neb že jest to moc unavující ta!, dlouho v divadle. seděti. A také jsme tam od té doby nebyli. Slyšela jsem, že poslední český obrázek byl slabě navštíven. Ale jestli tam li dé jen pfestanou choditi a neřeknou paní Mat sonové proč tam nejdou, tak· to nic nepomůže, neb ona si jednoduše bude mysleti, že nás če sj{é obrázky nezajímají a přestane je ukazo vati nadobro. V příštím obrázku "Jedna z mi lionu", bude účinkovati Pištěk. Nedošínská a Věra Ferbasová, to jsou tři herci neb herečky, které já mám moc ráda, tak se neudržim, a bych na ten obrázek nešla. Též v minulém Věstníku jest psáno. že kdo se necítí zdráv, aby navštívil film "Jedna z milionu" a bude u zdraven, tak tam musíme jíti. Ale j,estli bude trvati do jedenácti hodin neb déle, tak jí zase řeknu. že po druhé již nepřijdeme. A přálla bych si, aby každý, kdo tam půjde. jí řekl to samé ,a také aby tam podruhé žádný nešel. neb jen tak múžieme dosáhnouti toho, aby později reservovala celý večer pro český film. Žádný se nemusí báti jí i'.'íci, že jest to una vující tak dlouho v divadle seděti. Pro pracu jící neb vzdálenější lid jest to zvláště obtížné, neb mnozí o čtyřech hodinác;h ráno vstávají, a když se do postele dostanou až okolo jedné . hodiny, tak mají již velmi málo odpočinku.' Proto ona se na nás nemůže zlobiti, když jí laskavě řekneme. že se nám to tak nelíbí, neb žádný Američan by v divadle do dvanácti ho din neseděl, tak .to nemúže očekávati ani od nás. Když republikáni vyhráli, obávám se, že nás dříve nebo později zatáhnou do války s Rus kem. Neb dle některých rozhlasových komgn tátorú a výroků některých republikánských senátorú mají proti Rusku zuby dobře na broušené. A kdyby byli jisti, že Rusko nemá třeba ještě lepší zbraň jak j,e naše atomová bomba. by byli hned hotovi na Rusko skočiti, vzdor tomu, ž.e Rusko jen před krátkou do bou zachránilo celý svět před německým na cismem, hrúzovládou a terorismem. Neb kdy by Rusi nebyli Němce zastavili u Stalingradu, a Němci si byli bohaté Rusko podmanili, tak by je již nic na světě nebylo zastavilo, ani Spo jené státy ne, neb my jsme v ten čas nebyli pro válku připraveni, a tak by si byli Němci podmanili celý svět. Nemohu pochopiti, proč Anglie a mnozí Američané jsou proti slovan ským národům tak zaujati. Jen před krátkým časem bylo přemoženo Německo, které ohro žovalo celý svět a již nyní někteří Američané a Anglie více přejí Německu, 'než Slovanum. svým spojencům. Myslím, že· zase německá propaganda pracuje proti slovanským náro dúm, jak v Anglii, tak v Americe. Ale Američa né německou propagandu ani nevzpomenou, jen o komunistické propagandě se stále mluví, a vše co zlého se tady stane, se to svede na komunisty. Mínila jsem psáti ještě o jiných předmětech, ale jaksi mně dnes myšlenky dobře nepra cují, tak ostatni nechám na podruhé. S pozdravem, ---)
.
Pani P. P. Mikesková. ~ ... (.---
Všem členům řádu Volná Čechie, čís. 135. v Ennis, Texas. V poslední řádové schúzi bylo konečně do hodnuto, že k tomu blížícímu se 50. jubileu na ší Jednoty všichni členové našeho řádu se ne chají fotografovat do jubilejního čísia. To fotografování členú Jednoty se šíří jako tornádo, všude čteme, že se nechávají členové fotografovat, a proto taky u nás. Všichni členové, nejen mužové, ale také naše sestry ať naši bratři přivezou a dítky patřící do i'ádu v neděli 17. listopadu do Sokolovny o 2. hodině odpoledne, a tam bude fotogra~ie vzata. Proto· nezapomeňte a všichni se dostavte nn stanovenou dobu. Všichni bratři, kteří nosí vousy čili knír, tak ať je sobě přistfihnou. s brll.trským pozdravem, Jos. Vytopil, taj.
Ve středu, dne 13. listopadu 1946.
VISTKfE
Btr:'alua. 10. ~
e 'V'
OFFICIAL ORGAN OP SL.AVON.IO BENEVOLENJ.' ORDER O.F STATE OF TEXAS
E
~
I
If
¥11M'4'.t~llllllll!l:ll.'llllllim!imllll..,.illflilll"-llBIMEillllll!lllllllllllll!llll•----•
All contributions, eonespondence ot Loc1P reporters, biographies, etc. Intended for pub• lication, must be in the hands of the Editor by Saturday.
CZECHOSLOVAKIA AT THE PEACE CONFERENCE Czechoslovakia belongs to those partícípants in the Paris deliberations for whom vital issues
are at stake. She is one of the States which have a paramount interest in the peace treaty with Hungary. The Magyar question is, for Czechoslovakia, second to that of Germany only. The revisionism and aggression of Hor thy's Hungary, and the lack of loyalty of the majority of the Magyar population of Slovakia had always endangered the integrity and secu rity of the Republic, and the Hitler-Horthy conspiracy against Czechoslovakia, in collu sion with her German and Magyar minorities, brought these developments, in 1938, to a head. The infamous Vienna award which followed upon Munich was the "illegal" basis for Hun gary to tear whole chunks off the body of Czechoslovakia, territory with a11 overwhelm ingly Slav population, and to introduce all kinds of oppressive measures against those unfortunate people· who had come under her yoke. Just as Czechoslovakía must settle once and for all the problem of her Germans, so must the question of her Magyar minority be .solved in a way which offers her the highest measure of security in future. At the same time, the whole heritage of the Vienna award must be liquidated and all other Czechoslo vak-Hungarian differences composed: every possible threat to peace arising from Czecho slovak-Hungarían relations must be eliminat ed - history must not repeat itself. Several of these questions were dealt with at the end of September, and two amendments to the peace treaty submitted by the Czechoslo vak representatives to the so-called Hungarian Political and Territorial Commission have been accepted. The decision to regard the Vienna award, "with all its consequences," invalid established Czechoslovak's claims against Hungary for economic and financial damages suffered as consequences of the temporary Hungarian rule in that territory which Hun gary had occupied on the strength of the Vienna award. The damage has not yet been assessed but as the peace treaty wlll stipulate the legal and economic consequences of the Vienna award, the Czechoslovak property tak en by Hungary during and after 1938, will be restored to Czechoslovakia. The sceond amend ment refers to the revisionist propaganda. The sinister part Magyar revisionism and its cun níng and insidious propaganda had played in the inter-war years is well known. The clause which is now to be incorporated in the peace treaty explicitly forbids Hungary to make re visionist propaganda, "especially revisionist propaganda aimed at her neighbors." These neighbors have, according to the procedure which has been agreed upon, to report a vio lation of this clause immediately to the Se curity Council of the United Nations. Much thought the Czechoslovak delegates can be satisfied with the successful settlement of these two points, two more questions, one of them of vital importance for Czechoslova kia, have, so far, remained unsolved. The de cisive problem is, of course, that of the trans řer of 200,000 Magyars to Hungary. Czechoslo vakia which certainly cannot be blamed for lack of goodwill and patience in her dealings with the Hungarian Government tried to set tle this question-like others-in direct nego tiations, but the agreement of February, 1946, did not produce the expected results. Czecho slovakia had, therefore, to bring this matter before the P:;iris Conference. Dr. oíementís, Under-Secretary of State for Foreign Affairs, had previously suggested the insertion in the ara.ft treaty of an article to the effect that
Czechoslovakia would obtain the permission to transfer 200,000 Magyars from her territory to Hungary, and that Hungary would be under the obligation to accept these transferees in to her territory and to recognize them as her citizens. The members of the Committee wish ed to hear the Hungar~an delegate's opinion who produced statistics which were later re futed by Dr. Clementis who was likewise in a position to prove that the Hungarian delegate's allegations that the Slovak authorities forced Magyars to apply for Slovak nationality were utterly unfounded. Dr. Clementis who had, incidentally, published in London a book on this whole subject gave a vivid picture of the Budapest-directed fifth-column activities of the Magyar minority in Slovakia which were aimed both at the existence of the Czechoslo vak Republic and at its democratic set-up. He told the other members of the Committee that the Hungarian Army had taken active part in the brutal .suppressíon of the Slovak uprising in Autumn, 1944, and in the bloody persecu tion of the partisans. Dx. Clementis further gave the assurance that his Government would, in carrying out the transfer, proceed strictly according to humanitarian principles, and in vited representatives of the United Nations to control the proceedings. The Ame1·ican dele gate, however, declared that, failing an agree ment reached in direct negotiations between the two countries concerned, he could not ac cept the Czechoslovak amendment which would mean a forced transfer. The Soviet De puty Minister for Foreign Affairs, Vishinsky, came out in support of the Czechoslovak a mendment and pointed to two relevant facts: German documents captured by the Red Army in Berlin spoke about the entire Magyar po pulation of Czechoslovakia being anti-Cze choslovak. Secondly, the Hungarian argument that a transfer of 200,000 persons to Hunga rian territory would spell economic disaster as there was allegedly 110 room for them in contradicted by the řolowlng fact: according· to the Potsdam Agreement, Hungary is entit led to transfer 500,000 Germans to Germany out of which number, however, not more than 138,000, i. e. only 27 per cent, have as yet been moved to Germany. At the resumption of the negotiations, the British delegate declared that his country understood the Czechoslo-, vak point of view, but that he thought Cze ehoslovak's experiences would be even worse if the transfer were carried out against the will of Hm'lgary. According to his opinion, the best thing for both Government concerned would be to settle this matter ln direct nego tiations and by mutual agreement. He sup ported the u. S. proposal to refer this ques tion to a sub-Committee. M. Masaryk said in his reply that his Government thought the transfer was the best solution of the problem and would open a new era of collaboration be tween two democracies. Czechoslovakia would have received Czechs and Slovaks with open arms if somebody had offered her their re turn in a human and dignified way. He regret ted that they thought apparently otherwise in Hungary. "In Potsdam the highest authorities accepted · the idea of transřer, If they could do so, why should the Paris Conference differ?'' It was then unanimously decided to refer the Czechoslovak amendment to the Sub-Com mittee which, in turn, would submit its sug gestions and recommendations to the Commis sion. The second point which has been left open is that of the Czechoslovak demand for a small stretch of teritory on the right bank of the
Danube opposite Bratislava for a winter har bour, the construction of which has been plan ned. This matter ís being dealt with by a Sub committee. The Canadian delegate said that it should be settled in connection with the proposed removal of 200,000 Magyars as this řrontíer rectification would also Involve a re moval of pcpulation. The Czechoslovak dele gate pointed out that the question of the win ter harbor was merely economic and affected only a few. thousand people and, in his reply to the Canadian delegate's remark that this problem had to be solved in agreement with the Hungarian Government, laid particular stress on the fact that the Czechoslovak Gov ernment had tried for six months to induce the Hungarian Government to start direct ne gotiations about this question, and had brought it before the Paris Conference only after these efforts had not met with success. The Czecho slovak delegate answered to the Canadian delegate's suggestion of an exchange of terri tory that, after all, his country belonged to the victors, whereas Hungary was among the defeated States. At the resumption of the ne gotiations, the Hungarian delegate accused Czechoslovakia of strategical aims and aggres sive intentions. The Sub-Comnúttee has not yet reached agreement on this question. There is not sufficient room on the left bank of the Danube for the planned winter harbor which is of utmost economic importance for the whole . of Czechoslovakia. There are, on the territory on the right bank of the Danube which Hun gary would have to cede for this purpose to Czechoslovakia, five villages with altogether 8,000 inhabitants. Even if, compared with Trieste and other questions standing in the limelight of Paris, these problems seem to be of minor conse quence the history of the inter-war years has shown that there are hardly "minor" issues in the field of European foreign politics at all, and that most of them are ínterdependen dent. A satísřactory solution of the outstand ing Czechoslovak-Hungarian questions is, therefore, indispensable for a lasting peace. As the discussion in the Commissions is · re stricted by time limits and the co-ordinating will of the Big Four drives them ahead, in terest, is flagging, and venomous arguments give way to a more sober mood. The small States have had their say and their opportunities. · It is regrettable that the Australian propo sal for a European court of human rights act ing as a custodian of civil liberties has been rejected, but there is some substance in the Soviet objection that a similar court for the American and South African negro would be just as necessary. Coming from Australia with her bar on colored immigration the suggestion might be considered as lacking in sincerity. In comparison with problems ahead, in par ticular the settlement of the German question, the Paris Conference is only of secondary im portance, yet its more or less satisfactory clos ing stage is a good augury. In spite of the initial difficulties which were emphasized by the rebellion of the small Sta tes against the leadership of the Big Four, and which seriously menaced not only the outcome of the Conference but international relations altogether, the fabric of post-war interna tional relations has not been damaged. For better or worse realism has carried the day. and the Conference. The world is as yet not ripe for all-over equality of all States. The (Continue on page 11)
Polish-Czechoslovak
Relations Interview With the Polish Minister to Prague The Polish Press carried an interview which the Polish Minister to Prague, Mr. Stefan Wier blowski, gave during his visit in Varsaw, to a representative of the Polish Press Agency. Questioned about present relations between Poland and Czechoslovakia, he said; "There can be no doubt but that, of late, the tension in Polish-Czech relations has been giving way to a noticeable improvement which augurs well for the future. There are some definite indications of this new state of af fairs. For example, the renewed negotiations in Warsaw, concerning balance payments for the electric current suplíed to Czechoslovakia by the Polish power plant at Walbrzych, were finally brought to a satisfactory conclusion by the signing of an agreement. It was further decided that Czechoslovakia should continue to receive electric current in the future. Again, direct railroad communication between Prague and Warsaw has been established; a number of questions regarding transit traffic have been clarified and discussions on this subject are under way." "Furthermore," the Minister continued, "a group of Czech correspondents vísíted Poland at the time of the referendum. More contacts between writers, journalists and sportsmen of both countries are being made. We have thus prepared· the ground for Polísh-Csechoslovak friendship, a friendship that is truly essential in the face of the common German foe - a menace to the two peoples since times imme morial. The atmosphere in mutual relations of these two peoples," said Mr. Wierblowski, "ls clearing, and new horizons, as it were, are emerging." Then the Polish Press Agency representa tive asked the Polish Minister what form, in his opinion, relations between the two coun tries would assume. "Let me first mention a few factors," said Mr. Wierblowski, "which favor full under standing and friendship between Poland and Czechoslovakia. There is the close kinship of the two Slav nations, there· are the thousand years of cultural and political relations in the past, and there is, today, the similar form gov ernment, based in both countries upon the principles of a people's democracy. The alli ance of both Poland and Czechoslovakia with the Soviet Union, and the resulting common line of foreign policy create a broad base for close and friendly relations. In recent days, incidentally, Polish and Czechoslovak diplo macy worked together smoothly on interna tional questions. All these factors further friendly relations between our two countries. But there is one outstanding and permanent factor which makes peace and friendship be tween us an outright necessity. It is the com mon age-old and inexorable enemy: German 1:1.ggression. The memories of war and German occupation are all to vivid within the heart of every Pole, Czech or Slovak, the memories of the comon fight and comradeship-in-arms are only too alive. They need no further ex planation. From all I have said it is clear that we must strive for an alliance with Czech slovakía, We have long been aware of this necessity. In the manifesto of the Polish Com mittee of National Liberation of July 22, 1944 we declared that "the Polish-Czechoslovak alliance will be a cornerstone of Poland's for eign policy. We have since proved that those were not empty words, we have shown our good will towards Czechoslovakia, refusing to be discouraged by difficulties. There are in deed grounds for believing that we shall find understanding and good will on the part of our Czech neighbor. That is why I think that we must continue persistently and energítíc ally to seek an Polish-Czechoslovak alliance and strengthen thereby the Bla.v dam against German. a~~ressiQn."
_...11.
VIS.TRI~
Ve stfedu. dne lS. listopadu 1946.
In the concluding part of the interview, the question of the disputed areas in the Teschen region were discussed, and the Polish Minister made the following declaration: "I have pointed out what binds our two peo ples together and not what separates us. I feel that all controversial questions must be solv ed, and I trust that .in due time we will over come all obstacles and reach a friendly com promise so that our peoples will never again have to reopen these questions. What is needed is good will on both sides. At the same time I am convinced that until such final settle ment is achieved, the Poles in the Teschen re gion will enjoy all the rights of citizens of a democratic sister Republic. I would still add that the Polish-Czechoslovak friendship opens before us vistas of sound economic relations." ---)
• eT,, • (---
Mme. Pelantová Speaks New York Madame Ružena Pelantová, Deputy Mayor of Prague, here on a month's visit, during which she attended the sessions of the Inter national Assembly of Women as a delegate from Czechoslovakia, addressed the monthly meeting of the United Organizations (Ustfodí čs. Spolků) in New York, on October 24. The following excerpts from her speech confirm reports we have received from our field repre sentatives in ČSR, pointing out the contin uing need for relief and the value of the work we are doing. "While conditions in Czechoslovakia are 100 percent better than a year ago, mainly due to our determination to return to normal as soon as possible and to help received from Ameri ca through UNRA and voluntary agencies such as American Relief for ČSR, there is still need. No matter how much we want to be indepen dent-to be able to do without outside help - we cannot, as yet get along without it. "Our factories are working at top speed to produce new goods. Raw materials are being imported from the United States and other countries, but because we must export om products in order to obtain credits with which to purchase further raw materials, the little left for home consumption is not enough. In dustries making luxury items are working solely for export. We are doing this because it is essential if we are to improve our econo mic condition. Today there is no unemploy ment in .ČSR. Our factories are working at full capacity. A nation, the health of whose popu lation has been undermined to the extent it has in Czechoslovakia, however, cannot turn out maximum production, no matter how hard its people work. "Mortality rates throughout the country are exceptionally high - they equal the birth rate. Hospitals do not have enough sheets or soap, therefore deaths are frequent among mothers and children as a result of infections. Why is this? Because every hospital was robbed. by the Nazis of everything of value. Undernour ishment and malnutrition are now showing their effects upon the health of women and children'. - effects which are much more visible after one year of peace than they were before liberation. For instance, out of a few hundred women who returned from concen tration camp, 58 became pregnant. Only nine bore live children. Eleven percent of all new born children die before the end of their first year. All children are undernourished; three quarters of them have or are threatened with' tuberculosis; 25 percent from the more serious forms of tuberculosis-of the bone, lungs, etc. That these children can be helped was clearly shown after three months of American Relief for ČSR feeding, when wonderful re sults were evident in their gains in weight and general improvement in health. Present ra tions for children include but one egg per week -those getting Amrelczch lunches received an egg every other day and cocoa daily. They had never. seen CQ<;oa befot'e. an4 had. to learn. to
like it. They responded llke faded flowers to rain after a draught. "Children in their early teens often had to be both mothers and fathers to their young er brothers after their parents were arrested. Their morale was remarkable. One still cannot understand how they managed to keep their little families together. It was often at the ex pense of their own health, for they literally starved themselves in order to feed the young er one. now their superhuman efforts during the years of occupation are taking their toll -they need special care to restore them to health. "According to our agreement with UNRRA, goods received from UNRRA for general use were sold to the public. All proceeds of these sales have been put into a special fund and will now be used to improve the health of children, build schools and colleges and for other general public welfare projects. "The attitude of the American public today towards the rehabilitation of European coun tries can be compared to the impatience of the Czechoslovaks as the days of liberation ap- . preached. They couldn't understand why it took the American armies so long to arrive. They had suffered so many years, each additi tional day seemed endless. They didn't real ize the tremendous preparation and careful planning necessary for the final drive. "Americans who have concentrated all their efforts towards the winning of the war, at the sacrifice of their own local needs, now want to forget Europe and concentrate on re building their own depleted resources. They feel it is about time Europe got on its own feet. The war has been over for more than a year. But you need the same understanding the Czechs needed towards the end-just a little more patience in these final months of recon struction-for a country cannot get on its feet in only one year after going through all that ČSR suffered. Our people are working beyond their capacity: students, professional and white collar workers contribute their labor to harvest crops and even to mine coal. We are doing our very best to help ourselves. We want to be on our own as soon as possible. We are extremely grateful for all you have done thus far. Whatever you do in the future will be even more appreciated-if that is posible." ---)
• 4,. + (.---
CZECHOSLOVAKIA AT THE PEACE CONFERENCE (Continue from page 10) fabric is founded on the power of the Big Four and the small States are better off than if they were used as willing or unwilling pawns of the Great Powers. This state of affairs is certainly disappoint ing for the advocates of a world federation, but, it has the great advantage that it clari fies the issues and fixes the responsibilities. Thus it is only logical that the Conference as a whole is not an international court but merely an advisory body and that the final de cision about the peace treaties remains with the Big Four. In their own interest they must take heed of the recommendations, and they must weigh carefully the facts which were de bated at the Conference since peace cannot .be maintained by the overwhelming power only which is vested in them but also requires moral recognition. Though many decisions have been delayed and there are still troubles ahead, interna tional unity has been saved and the future can be faced with sober confidence. ---)
• 4, • (---
Manager: "Why did you leave your last job?" Applicant: "Illness," Manager: "What sort of illness"? Applicant: "My boss said he was sick of me."
*
*
*
A dashing young fellow named Joe Has lost all his happy glow; He used to be sunny And have plenty of money, But. tl'1at wa~ two b1Qn<l¢.!i a.~o.
Bana:ll. NEW NATIONAL SERVICE LIFE INSURANCE PROVISIONS
Now is the time for field representatives to advise veterans about the new provisions of National Service Life IWurance, for President Truman on August 1st signed the bill which greatly liberalizes the provisions.To be inform ed and to advise the veterans correctly and honestly is fine public service and will establish the confidence of veterans in life insurance salesmen. This will mean more to the field man's future than to make a sale in which the veteran's privileges are not explained. The new law makes available additional types of policies, enlarge the classes of bene ficiaries, provides for conversion and reinstate ment, introduces lump sum benefit payments and adds total disability benefits. The new policies are very much like fraternal and com mercial life insurance. About six million National Service Life In surance policies are now in force, announces the Veterans Administration, and these are eligible for the new benefits. In addition, 10 míllíon veterans have permitted their in surance to lapse, and these may reinstate them or apply for the new insurance. There is no immediate necessity for those veterans who have term policies to make a change to the new forms. Term policies issued to service men and women before January 1, 1946, may be continued without change for eight years from the date they were issued. Those issued after December 31, 1945, are good for five years before conversion to permanent forms is necessary. The original types issued were whole life, 20payment whole life and 30-payment whole life. These forms are continued and, in addition, there are three endowment policies - 20-year endowment, endowment at age 60, and endow ment at age 65. The premiums on these are payable for the specíříed.length of time, at the expiration of which the face of the policy is payable to the veteran. Those who have pre viously converted their term insurance may change from the form selected to one of the new endowment policies. Formerly, the beneficiaries were restricted to near relatives. The restrictions have been removed, and the insured may designate any person or persons, a corporation or his estate as beneficiary. Formerly the benefits were payable as monthly income or annuity payments for 120 months or as a refund life income. These set tlements are still available, and under the new law the insured may have his insurance paid in a single lump sum to beneficiaries, or he may elect payments to be made in equal monthly installments ranging from 36 to 240 months. A new feature is total disability benefits. If the insured becomes totally disabled for six months he may commence to collect $5 a month for each $1,000 of insurance, and these payments are continued as long as the disabi lity exists. The life insurance is not reduced by disability' benefits. The total disability feature may be added to any form, including term in surance, but the insured must meet specified health requirements and pay an extra pre mium. Those who were in the armed forces between October 8, 1940, and September 2, 1945, are en titled to apply for new National Service Life Insurance up to $10,000. The old law limited the insurance to the amount he applied for while in service. The application for a new po licy or increase may be filed at any time, but it will be granted only upon proof that the veteran meets certain required health standards. · Those who were rejected solely for health reasons between October 8, 1940, and Septem ber 2, 1945, and the applicants killed or totally disabled in line of duty while in service, receive special consideration under the new law. The insurance applied for is validated, and the be neficiaries will receive benefit payments. This explanation is a simple picture of the new provisions. It is well for field representa-
VISTHfB!
Ve středu, dne 13. listopadu 1946.
tives to keep this infotmation in mind,· so as to advise veterans. If more detailed in formation is desired, it may by obtained from the Veterans Administration. ---)
. . ..,.
(--
BORROWING FROM WIDOWS AND ORPHANS
Every life insurance man knows the con sequences that followpolicy.loans. A loan from the insurer with the life insurance contract as security is rarely repaid. In many cases it is followedby lapse of the insurance. In case of death the loan with accumulated interest is deducted from the sum paid to the beneficiary. Therefore a policy loan is a borrowing from widows and orphans. One philosopher said it is a human charac teristic to exaggerate today's needs and to minimize those of tomorrow or next year. That explains to a great extent the mental attitude of those who apply for policy loans. They for get the future needs of their beneficiaries. The life insurance institution was rocked in August by a discussion of interest rates on po licy loans. One large New York company a11nounced a new interest rate schedule. Under this schedule the policy holder pays 5% inte rest on the first $750 of policy Ioan, 4% on the next $750, and 3 % on any amount of loan above $1,500. That is a reduction from 6%. At about the same time the Veterans Administra tion announced a reduction from 5% to 4% on government life insurance loans of any amount on any policy: The government loans 94% of the cash value of the policy. Approxi mately 127,000 veterans of both World Wars have policy loans amounting to $115,000,000. No other announcement of any company has been made, but much discussion followed. This is another angle of the interest rate situation. It shows how far reaching. are the consequences when the government interferes with normal processes of finance and business, as it did when it inaugurated the cheap-money policy. Those who support cheap policy loans have one argument on their side. They say it is un reasonable to charge 6% on a policy loan when interest rates are so much lower elsewhere. On the other side is the social aspect of life insurance. Is life insurance to be a reservoir for borrowing,or is it to be a protection for de pendents of those who pay the premiums? Ralph R. Lounsbury, a company president in New Jersey, discusses the subject from this side. Several years ago he proposed to the Ame rican Life Convention that the companies eliminate the policy loan except for paying premiums. His theme then and today is that the fundamental purpose of life insurance "is to provide financial independence in whole or in part for the widows and orphans of policy owners who die too soon and for the old age of those who live beyond their earning period. The beneficiaries of the great bulk of life in surance in force are wives and children. That being true, it is obvious that most policy loans represent a borrowing on the part of the poli cyowner from his wife and children." It is not denied that occasions arise when a policyholder is justified in borrowing from his wife and children. But that should be ,a last resort. The loan should be sought prayerfully and, in order to justify it, have for its funda mental purpose an immediate wholesome be nefit for the beneficiaries. If life companies get into competition over making loans to poli cyholders the future of the business will not be guided by the primary and fundamental pur pose. As for the government's life· insurance loans, the answer is that government in busi ness never follows any rules of prudence or tested procedure. Danbury, Texas. Dear Věstník Readers, Once again I'll try and write a few lines in the Věstník. The editor must have misplaced my last letter since it did not appear in the Věstník. I am sure, everybody is getting their share of rain which I thínk no one asked for,
but one has to be satisfied with what he gets. Big world, isn't it? Water everywhere and the unlucky rice farmers, who haven't as . yet gathered treír crops. I guess that's about enough of weather for a while. I've been read ing the Věstník for quite some time now and there are not very many letters coming in. I've noticed since I left for the service, ninety per cent of you quit writing for some reason. I quit because most of my mail took so long to reach ma, some even got lost. Now that things are normal again, rve tried my hand at writing. Guess I'll close. If this is published I'll write again. Thanks to the editor. Wilbert Fojtík. ---)
. .,. .
{---
LODGE KAREL JONÁŠ, NO. 28, S. P. J. S. T.
East Bernard, Texas. All of you, who have been present in October
meetíng; heard that the Old Santa Claus was again invited to our LodgeHall by your fathers and mothers, to be with you all, with all the presents that you may be expecting from him, in our December meeting which happens to be on the 8th of that month about 3 P. M. I am wondering, if we could get some of your mothers to get as many as possible together before his arrival, and get you all kindly pre pared in the way of extending him a welcome to our lodge in some like singing a song, or some appropriate speech in any language, Czechor English, as he knows all the languages in the world.What do you say, will I get a word from some of you, that it be and can be done, I certainly would appreciate of hearing that myself, as the motto may be, that if we don't . extend to him a welcome at least occasionally, that he might think, that he is not wanted here anymore. How would it be if some of you folks would write your opinion of it in the Věstník between now and hi.:; coming. What do you say? To adult members I like to state, that the pictures are here, as samples, and every one of you are looking fine, and as it was said, that the more we take among ourselves from our brother Louis G. Janak, one who took them, the cheaper thy will be, so I like to surprise him with a batch of work he would have after you all place your orders with some of us in the next meeting. Here is hoping that the next two meetings will be as well attended as they have been in October, and I am fraternally yours. F. V. Urbish, Fin. Sec'y. ---) ~ (---
. .
HULLABALOOI
Gosh! What a long word and what in the world does it mean? The dictionary defines it as "noisy contention" "uproar." And that is exactly what it is - and uproar, when Albert Boardman, the banker's son, tries to force his attention upon Cora Morton, the pretty young school teacher, and when Benito, the hand some young gypsy, comes to her rescue. You Will see this grand play at Studewood, Lodge Pokrok Houston, No. 88, on Nov.24, at 3:30 p.m, So make a date now to see it, and I assure you that you won't regret it. The play had a long run on Broadway, so you know it's bound to be good. You will laugh your sides out when you see Nolly Tolliver, the country boy, making love to Letty Hooper, the country girl. Mrs. Morton, Cora's mother, is played by Marie Re zek. She has played on the Dallas stage, and handles her role beautifully. We are fortunate to have her with us. Steve Kelley, who plays the part of Eric Boardman, the local banker, is a very capable player and has appeared on our stage before. Our newcomer is "Jerry Ermis. He plays the part of Albert Boardman, the bank er's son, in the role of a smart Alec.NowI also want to mention our little program that we have arranged in connection with the Barbe cue on the 17th of Nov.There will be songs and dances and I know all of you will be happy to learn that our children will dance the "Bese da" again. 'I'heírIittle costumes are very color ful, and all the little girls are practicing hard, so they could dance it perfectly. Nowremember the dates - the 17th and the 24th. We know you will have a good.time, Harriette Earl.
VIBTHIE
Ve středu, dne 13. listopadu 1946.
Strana 11.
99 4 září 31.09 telů a svátečních vlastenců. nich cest a deštivé počasí znemoš102 30 červ'c, srp., is.ea Město Yoakum, jako každá píď ní mnohý podnik a tak se někdy 1. 103 28 září 44.89 velkého státu Texasu, má zajímavé přthodílo, že pořádání sv. misie se 105 25 září 30.98 dějiny a vyznačuje se malebnou po- muselo 3 krát až 4 krát odložiti, než 106 24 46.29 lohou a hraje dosud ve svém olrnlí se konečně vyjasnilo a cesty byly ůís..Da 107 2 srpen 140.35 děležítou úlohu. Ačkoliv jeho větší k jízdě způsobílé. řádu tum Za měsíc Obnos 108 26 září 283.27cas • · t -Iezr v, v o k·r esu · DeW'tt " 1 a mensi za posledních 20 let texaske• ce1 17 záÍ'Í $ 273.78109 5 srpen 60.49 část v okr· su Lavaca přece [est v, . · . ,. e· ětší 1 ,t sty se věru zleps1lykolikrate a u 223.89 · d v b d 54 . 00 110 29 srp ., zari 2 4 záH . ,. Je no z neJve sic i mes v o vo u porovnání když tu byli naši členezan 268· 32 neja v· k·yeh 30 neb 4O 1111·1 • Lezi v, ve st a- vé z kláštera ' 39 . 21 112 30 srp 3 23 září • ;: sv Prokopa poprvé 52 86 · •· k' bl t' kd · 4 21 zái·í 752 . 64 113 4 zari ,v, . re nasmeo e o as i, e se usazo- to lest J'iž znamenrtý pokrok To bY-' 94.11 va1·1 první· usedl'1c1· a pionyn, ,. ·-;· ve vy' lo · Jroku · · , 62 . 58 114 30 zan 6 28 srpen kdy v celém · Texasu 1893 7 19 záH 364.78116 17 S~J?~n 66.82hodné blízkosti starobylého okres- bylo velmi n~álo dlážděných cest a 8 28 srpen 127.32 117 25 z~:~ 234.51 ního města Hallettsville. okres La- velmi málo prosperíty Byli zde na 118 4 zari • v 39.36 vaca a v bl'izk·em souseds t vi· prvruc · ' h misiích dp. ,-Bartoloměj · 9 21 záí·í 41434 . Kvítek a 10 24 záH 44.90 119 29 ~rp., zan . v, 14.51 osad - St. Marys, Sweet Home, nynější P opat Prokop Neužil Tu 11 24 zái'í 34.09 120 12 červ'c, srp. zan 118.49 Shiner a celé řady dalších venkov: ště d ěkd jd .kd 121 30 záři 163.03 . ~ . , v_.. v a tam se Jes e z e ne o na e, o 12 26 zái"í 16.81 skyqh středisk, A s vetsmou z tech- se 11a ty první benediktinské misie 60.32 t o soudemc " 11 osad y oakum nese pamatuje " · Byly to zde asi dosti sví13 21 zái'.·í 361 . 03 122 2 srpen . v, zan 101.74 t · ~ ';' · · I · · děl 14 22 září 78 . 17 123 4 srp. . .: s ejny, neprizmvy osuc a u e - zelné časy· a tak když kolem roku 6 20 v dnes nemna · ·.. vi· 1914 a opět · · kolem ' roku 1927 se vY16 25 zái'í loo . 18 124~ 4 zarr ,v, · ze post upu, a1 e JIZ 30.31 dvl " d le't Y neJve · vt•• · 17 25 zái'í 940 .70 120 24 zan , ... e o pre si rozmach a 1'ed11"valo aby náš klášte•· vYbudo56 . 65 vzrus • t , a ze • ust rnu · 1 o na nu·tvem · val někde ·' · v IJÍ'Íhodnémmístě ~ 18 26 ZÓ.Í'Í 95 . 96 127 29 cerv'c . ,, , srp. zar1 od88.34bo dv · h o mnrn · 1ost P 1 at'1 sl ova . v . neby·· · 19 19 zái'í 101 . 89 128 4 zan . ,. e a o Je bočku - školu a prevorstv1 48·65 - Byl jednou čas - kdy město I.o 1)1·0 tt1 111yšlénkupřízně 'a n. ad20 19 zái'í 562.09 129 30 z~:~ 21 · 55 y.oakum mevlo na 10 t•isic · d .. t 21 28 zái'í 30 . 01 131 4 zan . .. usi a en lS 11'1 Ba a111· pozděJ'i když kolem 11 68 • · 1 · .. 1 d ' dp Cosmas 2~ 24 z:íi·í 42 . 74 132 4 zar1 . .. . cas mnrn a ma JIC :i nes skorem "' roku· 1935 Si dopisoval 23 23 září 552.64 2~ záfi 2~~:~: Jen po~o~ic.~d doby, kdy d~lny al Veselý pfod odjezdem d; Číny .o 24 25 :z.ái'í 1,197.37 .• :· parosttoJe drahy SA & AP l. 1929 možném ,-.fovzití Yoakumské osa38.70 byly prelozenynovym111aJ1telem •. • · .. . 25 25 zái'í 383.20 139 26 zan . .. SP. cly _ ani"tenkráte se nedospělo k 65.31 .1. o dt a· hlY, mes v t o ocivi · · 'dne• se scvr. tom11 "by se uskutečnila touha· a 26 24 zái'í 277• 04 140 24 zal'l • •• 287.90k 1 P" t I 1 d · d bv "' · 27 21 záh 128. 77 141 29 zan 111 0 , .. a o. res o a e v pos e e se "i·a'.1)1' ' zd'eJ·s·1·cli r1adšencu·Jako t.eh255.29zacma .. · sb', , I1u ob - dy ~ tak riyní by zde bylo požeh28 23 záí·í 8 61 ;3 6 142 25 zal'l . •. ua t k vevtv, sunu rue 1• 132· 24 c hOdmmu · ·· 1 ovemu. · •· nané · pole 29 21 zái·í 1 ,3 00 .3 8 143 28 zal'l . ,, a prumys Nasr působení pro ústav kde 30 23 srp., záÍ'Í 356.83 144 4 S~J?:• zari 25.75 krajané, jak jsem mohl pozorovati bv zdeJ'šídorost našel příleži~st k 145 29 zar1 46.23 1, o b'Jevi·t·1 v kra'tl rn· d b'e pobYt u a vyššímu · · 31 21 zái'í 5152 • • •• vzdělání v ovzduší přátel145.60 ,-.1·1· d0 st·1 t h' · o" · :J .. 111• 32 15 srp., zái'í 84 · 88 146 24 zan 11118 zái-í ".· ••~1 en~ 1;rob.ramu ském a jeho vlastním. Jistě že na tu 105 · 32 prace, · tvon slusne prncento mest- urvní misionářskou 33 4 zál'i 410.09 147 22 ... cestu do Texa.:.. 34 21 srpen 32.07 148 25 z~n .,. 415.19skéh? ?byvatelstva a dobrou 1/3 o- ~u vzpomíná sám p. opat, který tu35 21 ZÓ.Í'Í 90.05 151 29 S~J?:· zán 417.51sadmku u sv. Josefa. Zde byli po to neděli se dožívá 85 let stáři' a·" 26.78 dl·ouh ou dO bu d p. faran · ",· nemec v k'} . ," 36 1 srpen 9 5.40 152 26 Zal'l . .. e 10 skorem zazrakem boJ·uje proti 'za93.00 • d Av 1 d ' l l 't I t 37 24 z6h 15 . 58 153 30 zar1 1. 1 . .,. P:,1vo :1· z v pose mc e ec .~ keřné nemoci. Dobrotivý Bťíh ho 681.56 pusobi 38 23 září 146.95 154 28 z~:~ dp. Jos. Pustka Jako farar pí,ece pi'es všecko očekávání lékařii 29·42 a dp. Jos. Hamala jako asistent. A zachovává pi·i životě. Jako cely' ži39 29 srp., zái'í 166.48 157 7 z~:·~ 75.45 7."a t•ech nevk~ 1·1 · k f ··v; • ' d ' 40 19 srpen 6 92 .52 158 28 zan . .,, H 10 u ara_rnvam p. vot p. opata byl podivuhodný, tak 41 24 září 55.71 161 7 zan 114.73 Pustky zbavil osadu velkeho dluhu, i·e to i v nyněJ.šítěžké nemoci· kdy 57 · 16 PII ···koupi·1 ko1 em kost e 1 a pozemk11 a žiJ. · e den ze dne z milosti·bož'1' tak 43 24 zát-i 29 . 86 162 12 srpen 283,20 JIS • • t"e za ne. vko 1•k dal"sich. 1 e t •b~ pn",• jak i po celý 'životpracoval. 44 21 121 . 98 163 18 1 45 26 zái'í 98.08 vedl osadm budovy a fmancm stav 47 24 zái•í 380.99 $24,790.08na takový stupeú, v jakém v minuSeznamovati se v Texasu .s jeho 48 22 zái'í 287.32 °--losti nikdy nebyla. K famosti sv. rozlohou a zajímavostmi je věru 49 19 zái'í 52.42 Josefa i::atří venkovská osada sv. nemalý úkol. Jen považte, že od se'." 50 28 záÍ'Í 112.25 Anny, kde Pl'ávě i·ídímtento týden verni k jižní špičce jest skorem tak 51 24 zái'í 58.54 svatou misii, tfetí to v pofadí do- daleko jako z Chicaga do New Yor55 26 zái"í 81.11 • posavadního programu. ku 9fi mil vzdálenosti. Na přič od 56 10 zái'í 258.23 Píše Arnošt Žižka OSB. Osada sv. Anny je venkovskou v mého bývalého působiště nejzápad57 4 záfi 33.30 plném slova smyslu. Na několika nější bod Texasu El Paso do nejvý58 25 zái'í 290.15 II. akrech pildy na pěkném návrší sto- chodnějšího bodu Orange, také pěk59 2.9 zái'í 4.39 Yoakum, Tex. 28.řjna 1946. jí malebný kostelíček a při něm jed- ná vzdálenost 889 mil. Celé rozlo60 26 zái'í 36.88 Datum a pošta místa, kde tuto na další menší budova, kde se schá- hy Texasu jest 265 tisíc čtverečních 61 4 zái'í 66.44 druhou kapitolu "Pod texaským ne- zí mládež a při misii ta jedinná mí- mil a kterýkoli okres jest mnohem 63 21 zái'í 324.99':>em" píši, poslouží milému čtenář- stnost slouží za krámek pro misijní větší než ty původní koloniální stá64 23 zái'í 59.87 ,tvu seznámiti se s mou misionář- památky. Kdysi tam byla také fa- ty - jako Massachusetts, New Jer65 23 záí·í 37.58 ,kou oblastí a připomene také krás- ra, kde bylo první a poslední pů- sy nebo i ty další. Ba všechny ty 67 26 září 171.66 1ý svátek svobody a samostatnosti sobiště jako sídelního faráře ne- koloniální státy dohromady neby68 22 zái'í 391.20 JeskoslovenskéRepubliky. Jako po- únavného budovatel,e a spisovatele ly by o moc větší nežli je ten slun69 29 srpen 105.33 7,dravz domova mi pl'ipadalo po.:. zesnulého Karla Beneše.K misijním ný obr Texas. Také nikde jinde ne70 23 srp., září, 243.78 ~vání,které pfos tři adresy mi dnes pobožnostemse sjíždí okolní osad- panuje dnes tolik hospodářského 71 22 zái'í 40.54 ;de přišlo od g'enerá~níhokonsula níci našinci i nělrnlik jinonárodov:..ruchu jako zde a právem říkám 72 22 zái'i 152.97 Ladislava Krno z Chicaga ku oslavě ců, a tam mne také vozí dp. farář zdejším našincům, že ta stará po73 4 zái'í 67.05 ~8. výročí onoho krásného národ- nebo jeho asistent z Yoakum. Čí- divuhodná Amerika ještě je zde v 75 24 zái'í 22.04 ·.1ího svátku v české Besedě tamtéž. táme cestu na dobrých 5 mil a je to Texasu. Právě nyní dozrávají mna76 25 zái'í 40.00 l\. jaký krásný, slunný den to zde pěkná projížďka dvakrát neb tl'i- há ta zvelebení jako školy, nové 77 4 červ'c, srp.. září 85.31 byl ten letošní 28. říjen, v tom pěk- kráte za den. Inu, každé to doposa- cesty, nový 1p,rilmysl a nový ob78 18 červ'c, srp. 132.94 ném a našinci hustě obsazeném vadní misijní místó bylo jinačí. To chod. zvláště zásluhou dopravních 79 4 srp., zúi·í 263.10městě Yoakum. Teplota nad osm- první - Sweet Home je starší o- prosti'edků do celého světa z města 80 24 srp., záí'í 202.88 :iesát stupúů a mírný vánek Si po- sada a kolem kostela aspoú na 15 Houston - toho moderního ame81 26 záN 163.26 hrával s korunami. plně zelených domovských čísel a několika tÍ'Ídní rického obra, přičiněním pana Jessie 82 25 zál'i 53.91 :tromú a majestátně .vlající jako místní škola. Druhé místo Louiseto Jonesa ,jak o tom nedávno psal 83 28 2',áí·í · 25.83 fasná stuha dlouh~ lupeny králov- jest také . starší usedliště, ale osada Lif.e mag·azine. 84 25 zái'í 254.49 ;ké palmy. Po nebeském,blankytu z brusu nová, asi ta nejnovější a Nemyslete si, že toto píši na ob86 28 záN 100.54 ialro- olbi'í labutě _se .v:z'nášelybě- možná že i ta nejposlednější osada jednávkn od texaské ObchodnFkl'.>.:. 87 23. · záH 182.18!ostné-·oblaky a malebně se rýso- s převážnou většinou našinců. Tam mory. To ne. Vyja;dřujf jen tó··~co 88 24 zái·í 1,479.6ťvaly nad městem a jako vzdušné skorem všichni osadníci bydlí v mě- jsem již dříve po dobu ·vojerisltě 89 26 srp.. zál'.-í 257.85;ámky a koráby pluly volně do bě- stečku a neb pi'i cementové silnici služby viděl a pozorovál a co zno90 4 záÍ'Í 10.80 ~avé dálavy. Krásný, jasný národ-1 čís. 59 a nic nám to nevadilo na va zas objevuji a vidím na místech 92 1 srpen 321.00ní svátek ten 28. říjen jako na zna- návštěvě, když se pí·ihnaly deště, 1 kde jsem dříve ani nebyl ,jako·t~ 94 14 září 167,31 ·.není krásné budoucnosti českoslo- které na několik dní pak znemožníI pí·ímol'.·ská oblast na jih od El Carh95 22 zái'í 52.04 venska i přes všechny pochybovač- jízdu na pobočních a polních ce-1po, kolem Blessing a Palacios kam 97 29 87.13 nos. ti a s.tras.veni některých těch na- stách.. V této jižní části Texasu jestlse zas na několik inisijnich týdnt\ 98 26 zt\ti 19_.~~ ~i<ib. vll.1's.tnich málověrn1ch horli- ještě nedostatek dobrých poboč(Pokračování na. straně· 16.)
Příjem od řádů za měsíc říjen 19460
v
l
0
i:: : ~1
L
•
°
O
1
Pod texaským nebem
Ve středu, dne 13. listopadu 1946.
VISTBfE
Jiltrana 14.
SPECIALNOTICETO ALL SECRE- car.ding Section 91 in our By-laws~ Ministr Ripka o úkolech hospodář-\ na cesta zpět k obnovení hospodář TARIES OF LOCALCHAPTERSOF Arter electing as is possible your ské demokraeíe sko-socíáíního pořádku, jaký byl THE SLAVONICMUTUALFIRE ořřícers, delegates and alternates • Praha (ČTK) _ Na hos odář- před touto válkou. Po té vyzvednu! I INSURANCEASSOCIATION send the names of the elected to sk'em sJez . · du n áro d me , h socia . P1• vyrovnat velký rozdíl me1stůL v · nutnost • • , , , .. .. t i' . I zi cenami zemedelskych a průmyEast Bernard, Tex., Nov. 1, 1946 me as . soon . as you can after your Brne pro11 1 asi1 mm1s r za11l'an cm-, . . • . eiect101.1 is held. If you have any h o obc ho du dr. Hubert R'1p1m, že !, slových výrobků, neboť..Jenom tak Dear Secretaries, offiQ_ers and . t , " • t new enac l ment•s or corrections o 'k h dář k' d k . . , bude mozno zlepšít, socia1m pos aMembers:lti u o1 em ospo ars e emo racte Je, , , , . l so by wn mg same b b t . k t b i vem zemědělců. Uvedl dale, ze muIt is not possible to notlřy you by our Bs- 1.aws co . 1 y nez y na oncen race y1 a sou- 1 • • • , . h d .': k d sune podporovat vyvoz, abychom a letter direct from our office as it and mall to me, same will beíttar- casne provazena ospo ars ou e- 1 • . • • •• , h , l f or tl re By- 1 aws Commi ee t , á d , , • , mohli dovazet a o zahraníčníc uwas usually being done prevíosuly, rangec , . cen ra 1.1sac1. 0 zn ro nem prumys1u , , . • , . to act u~~n. ministr Ripka řekl, že každý by se; věrech prohlásil, ze v t:to věci Jest being on account of lot more work Yours fraternally, mýlil, kdyby si myslel, že jest mož-1nutno postupovat skutečně opatrně now in the office. a rozunme. I am taking this opportunity of SLAVONW MUTUAL FffiE INSURinforming you all officers and mem ANC1~ ASSOCIATION, (SVPS) ~l bers knowing that many Chapters I<', V. UI·bish, will hold their annual meetings in (45-46c Gra11d Chapte1• Sec'y the months of November and De cember 1946 where they will elect -==-=::,~.,,,,,..~,-~-·-'-""'"""""''""""'""""""""'"""""'""'"""'~---~ OF their officers for the ensuing year, and same to elect your delegates and alternates to our coming con vention in La Grange, Texas in the PRESENTS Cítím se velmi year of 1947. The month and day you will be notified as soon as the Grand Chapter will set the dates Hoboko in their annual meeting in January 1947. A Comedy in Three Acts I have only one plea and wish by that you all members elect your delegates and alternates who are NEIL E. SCHAFFNER active in your local Chapters and ones who has our association at his heart. (If time will permit we might hold % day of some special instruc tions to the delegates.) As usual there come problems which got to be acted upon, con vention is the proper place to settle 3:30 P. M. same in a satisfactory and benefi CHARACTERS: cial way to all concern. In voting :upon your delegates Letty Hooper, a country girl Harriette Earl Když funkcioniUní zácpa se vleče a and alternates guide yourselves ac- zpúsobuje, že se cítíte mizerně, jste Gora Morton, a young schoolteacher Hilda Krpec nervosní a nesví a trpíte jejími pří· Nolly Tolliver, himself Rudy Sefcik znaky-holcslmi hlavy,piichnoneím d.e· Eric Boardman, the local bank!er Steve Kelley chem, zk!\Ženým žaludkem, nezáživnos, NO NAT t.í, ztrátou spánku a nedostatečnou Jerry Ermis Albert Boardman, his son Nonat - domáci prostředek od chutí k jídlu a máte pocit přeplně· Mrs. Morton; Cora's piother Marie Rezek ného žaimJku následkem plynu a nad, roku 1899.Léčivá mast dlouhou do mutí-opatřte Benito, a young gypsy Bill Rezek si Dra. Petra časem VY• bu osvědčená pro zmirněni bolestí zkoušené . IIoiioko. Jest více neiá PLACE: The yard between the Morton cottage and the pot'Í::iťujíd prostfodek, jest též Ža· zaviněných poraněním od hřebíku, ludefoí činnost povzbuzující lék. country schoolhouse, near Lineville, Iowa. dřevěné třísky, uškrábnuti na drá složený z 13 přírody vlastních lé· tu, bolestem od revmatismu, atd. čelmých kořínků, bylin a rostlin. TIME: The present. A day late in August,. · Mějte tubičku Nonatu stále poho Hoboko přiměje zleni, Refreshments will be taken cal'e of. tově, přijde vhod každému členu ,·ělá stfova k činnosti a pomiihá jim jemně a hlad, rodiny. cc odstraniti váznoucí v
v
HLAHOL DRAMATIC CLUB Lodge Pokrok Houston No. 88
dohře! Diky
HULLA AL
I
'
•
At Studewood, Houston, Texas
Sunday, November 24.
•
No
t
Cena Nonat poštou 55c a $1.05 R. C. MILLER & CO., Altadena, Californie
Duckett .. Duckett - ČEŠTÍ PRÁVNÍCI Vyřizují všechny prá?nické záležitosti, před všemi soudy stá.tu Texas. Ganado
El Campo & East Bernadr
,~111m111111111111111111111111nn111111111111111111111111111ru111111111111111111111111111111111111111111111111111111111,..
Dr. Thos. I. D~lamey OÓNÍ LÉKAŘ
Brýle správně ptip:in:i.vené. čas dle úmluvy. Úřadovna 3248-
TEMPLE,TEXAS
Srdečné poděkování. Jelikož naše dobrá. maminka,
Terezie Juřenová
Nemiižcte-H ho koupiti ve vnšem aou• a.edství. po.;I~te si f'll'O nnši ..seznmova• c!" nabídku Hoboko u obdrž!tc co-
ne
D ~
!
se odebrala. tam, odkud se již nikdo nevrátí, přejeme si touto cestou projeviti náš upřímný dík a vděčnost všem, kteří brali účast na. našem vefkém zármutku. Předně místo př~dsedovi Hlavní Úřadovny bratru Ed. Markovi za jeho hluboce procí těnou a dojemnou řeč nad ťakví v pobrobnické kapli v Moul ton, v řádové síni a nad hrobem na Velehradě, dále platí náš dÍk domácínm řádu Velehrad čís. 19, za krásnou kytici, co pro jev úcty zemřelé spolusestře; zpěvákům, kteří zapěli rozlič né písně nad rakvi·v síni a nad bl'obem; všem dárcům kvě tin, taktéž všem účastníkům pohi'.·bu za jejich doprovod, a též těm, kteří naši milovanou maminku v její nemoci navštěvo vali.
60c hodnotu
zki1šebních láhv~
Dra. Pcll'a Léčivý OleJ Liniment - pro• střcdek proti hnlsúní-pNniiší rychlou ·úlevu od mvmntických a neuralgických bolestí, svalových bolestí zad, ztuhlých nebo bobvých. svnlu, namoženln nebo vymknu tin. Dru. Pc!rn Ma,~olo-nlknllnick>" prostře· dck-pU:i(t?ií úfuvu od jistých dočasných žalm:it:čních nt~pořfu.lkú.. jn!~ozažívací po.. ruchy ,r,ifrodi\,<iclpfcbytkem kyseliny a p.ílení z.lhy.
·r-- - --;;;;-1rup;;-1 I
I
I
nahídky"-Nyní
O Pí·;l,-,;;cnj,,,,t
I' o
I I I
$ l.00, Poi;lete mn<I
poi•lou v;:p\accnii pravidelnou 11 1mc $1,t,o lúhev Hohol«q ll co dodnt"k 60,: hodnoty zkušebnf láhve knžd.Eho, Léčivého Oleje a Ma~olo. c.o.P. (pop!i."ltek přlpočtěn).
Jm~n!)
--
II
I I
I I
'"""' ......
I
Poštovní úřadovua .•- ......_ ...
J
Adr.· •n
Res. 2687
513-17 Professional Bldg.
l
odpadky; ponuíhá vypu, diti !-'lyn zácpy a poskytuje ža, luclku onen skvělý pocit tepla, Chcctc·ll opět znáti t(,Z• koš Šťastné úle, vy od trampot zácpy a zárove1'i ufoviti svému žnlud!rn, obstarejte si lio1oko dnes. Po:r.or: Užívejte 1Jonzejak předepsáno,
DR, PETER FAHRNEY !
Naše díky a. vděčnost všem.
l
S!'lllO 04. I Dept. 811-27N 2501 wcrn:1!nqtonlllvd., Chlco,:o Ill, ~ •
L!:!!!:'!!!'!!.t.!.!!.~P!!:..~--'
(c)
Jerome Juřena., syn; Julia Hollub, Frances Matula, Pauline Černík, dcery.
Ve středu, dne 13. listopadu 1946.
Strana 11.
V!JSTNht
ZVLÁŠT~Í UPO~OR?\1;ĚNÍ VŠEM \ z projevu Jana Masaryka 11a ve TAJEMNIKUM l\1!STNIC~ ODB(?· řeíněm foru N. Y. Herald Tribune. ČlEK SLOVANSKEHOVZAJEMNE-1 HO POJIŠŤUJÍCÍHO SPOLirn . New York. (ČTK). - Na veřej(SVPS.}. ,1 ném řoru, pořádaném minulého týdne denníkem New York Herald East Bernard, Tex:- 1, list. 1946. I Tribune. prohlásil ve čtvrtek 3. řij-
Bratři tajemníci úředníci a čle- ' na · ministr Jan Masaryk, že znánové:' \ rodnění čs. průmyslu bylo jediným . , prostředkem, jakým se českosloNení mně.možné skrz nával pr;:í-1vensko mohlo dostat ze situace, ve ce, abych vam psal dopis jak jsem· které se ocitlo bez vlastní viny. Ma.:: vždy činíval v posledních létech, saryk zdůraznil. že čs. vývoz po doufám, že čtete některý náš český malu, ale jistě stoupá a uvedl, že časopis, jestli ne, že vás upozorní Československo v budoucnu rozšíří členové, myslím, že některý to bude hospodářské styky se Sovětským čist a vás uvědomí o tomto uvědo- svazem. Vyslovil naději. že čs. vý mění. voz do Sovětského svazu dosáhne Mnohé Odbočky budou odbývat brzy 30 procent celkového vývozu. své výroční schůze v měsících Iísto- "?;bývajícím 70 procentům bude po padu a prosinci a budou volit své nechána volnost vývozu do jiných úředníky. Zárove11vám připomínám. zemí. Mluvě o spojenectví se So že máte volit zástupce a jeho ná~ větským svazem. Masaryk zdůraz hradníka do sjezdu, který se bude nil, že. toto spojenectví bylo schvá odbývat příští rok v městě La Gran- leno [ednomysln všemi čs. politic ge, Texas, 1947. Který měsíc a den, kýml stranami. Masaryk pak opa budete uvědoměni o tom až se Hl. koval. že Československo si upřím Úř. usnese v lednové schůzí 1947. ně přeje udržovat přátelské styky Jen vás prosím ,abyste volili va- s.e vše1;1i: kdo }:htějí být teh? přáte šeho zástupce a jeho náhradníka, h: ~ zaveru pnp_omen;11, ze Jsme_ je který má náš spolek ve svém srdci dmym slovanským státem, ktery u a .jest aktivní člen neb úředník. držuje dip~o1;1aticl{é a přátelské (Bude-li čas dovolovat budeme dr- styky s Vatikánem a zdůraznil, jak žet % dne, co zvlášt~1í instrukce vr:elé P~ci~y chová čs. lid ke Spoje všem zástupcům a jejím náhradní- nym státům. kům) 11:b ;1~m y nastá~á i:ěkolik K prohlo~uuského z?1ěn, cos bývá vzdy projednáno ve\ přátelství síezdech. Při volbě zástupce a jeho náhradPraha. <~:K)· - V sobotu 2. linika řiďte se dle článku v naších stopadu přijela do Bukurešti čs. českých i v anglických stanovách. pr~'\myslová.delegace pod vedením Po zvolení vašich úředníků zá- mmstra prumyslu Boh. Laušmana, stupcfi a náhradníkfl zašlete 'mně který se súčastnil slavnostního o jejich jména co nejdřív po jejich bě_d~ u rumunského zahraničního zvoleních. Máte-li nějaké změny ne. m:n:stra 1:at~rescu. kde rumunský bo opravy do stanov, napište je a 11:m1~tersky predseda Groza vyslovil mně zašlete, které budou předlože- d1k Ceskoslov:ns~u za pomoc Ru ny stanovnímu výbom k p,roj,edná-1~1;.;:nsk:1 1:1a m1rovye konferenci v Pa ní v patl'ičn.ý čas. r1z1. M1mstr Lausman prohlásil, že přátelství mezi Rumunskem a čeJsem v bratrsské úctě za: skoslovenskem je třeba dále proSLOVANSKÝ VZÁJEMNĚ POJI- hlu~ovat. yeč_er se konala schůzka ŠŤUJÍCÍ SPOLEK (SVPS). s predstav1tell. rumunského průmyF. V. URBISIÍ, taj. m. úř. sl;1• kde byl~ čs. průmyslnikfim u(45-46c) deleny cenne inf9rmace.
Zákon o postaveni . čs. novtnáH. a saci URC, ~tera. ~ud~. též hájit Svazu novináiíl hmotné a ex1stenčni zaJmy redak.. torfi. Č1enství ve Svazu bude povin.;. Praha. (ČTK). - V neJbllzsich né. Disciplinární rady se budou sta.dnech bude ....stavodárnému Náro~- rat O to, aby novináři dbali své cti nímu shromážděnl precnozena vla- a aby u vědomi svého posláni a z.od dou schvá1ená osnova zákona o po- povědnosti vůči veřejnosti vylconá sta vení redaktorft v Československu vali své posláni svědomitě, čestně a o svazu novinářú. Podnět 1-. této a pravdivě. úpravě vzešel z podzemního hnuti ,_. ·- - - · .... · .... · ::::=::.1 novinářů již za okupace. Návrh rozšiřuje pojem redaktora na noviC· náře, kteří představují rozhlasové Zubní Lékař zpravodajství. Návrh podle zpťlsobu titulu lékařského a inženýrského Úřadovna nad Canada's Drug oo. ..;:. una chrání titul redaktora. Název "od BRYD. povědný redaktor" bude nahrazen -· -;;;..;,;,.·~..===="""'=--====== jménem "zodpovědný správce". osno~a z~kona n~v~~uje zřizeni Sva0 zu ceskych novmarů a Svazu sloti · ; ,:. venských novinářů jako korporaci ~eský Lékař a Oper-atér veřejného práva. Úlohou svazu bu 711 Medical Arts Building de hájit ideové a. odborné zájmy členstva. Svazy budou mit zastou HOUSTON, TEXAS pení v jednotné odborové organiTelefon residence: Lehigh 9'141. Telefon úřadovny: Preston. 2558 ·--- -- -·-· SPRÁVNĚ VYKONANÁ Barbecue sandviče, Pivo, Domácí POHŘEBNÍ SLUŽBA. Chili, Káva a Studené nápoje V hodině žalu zarm.oueen1 na leznou Edward Pace pohfebni 11stav pohotový k sympatickému vyřízeni nezbytných jednotlivo sti a k vypraveni dojemného po hřbu. Slušné místo pro úctyhodné Levné ceny jsou nail zlin.dou. lidi. 5802 North Main St. PACE Phone 2-0088 Pohřební ředitel HOUSTON 9, TEXAS . Ůlen S.P.J.S.T. - Telefon 3606 118 N. Fifth st., - Temple, Tu. . cs-dz.) •
1
DR. N.. B• M NUTT
')r.. Chas J ,H0JJUb
Kilnar's Barbecue Drive Inn
EDWARD
I
r.,;;;;;;;;;;;;:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::;::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
LAVACA CO. ABSTRACT CO.
-1
I
•• v
l. F. BOŽKA, ředitel Vyhotoví abstrakty, vlastnické právo, vyřizuje majetkové pojištěni. Úřadovna nad Peoples State Bank Telefon do '6fadovny čfs. 5, do res. 63 HALLETTSVILLE,
(dz-c)
TEXAS
r.:;;;;;;::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::=:::::::::::::=::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
z·
Chraňte zdraví .svých dětí Však vrte, jak to chodt • • • Vyběhnou s tep16 mfstnost1 do atudena., uhřejí se a. hned je z toho rýma, na.stuzeni a kaliel. lJ'lietf[te peněz, strachu i starosti, když budete mitl Po J'Cl:()I
SEVERŮV BALSÁ M_ PROTI KASL I
·Pokrok
CENA:'
ouston
soc
Žádejte ve ·~v4 lékárně a , kde nemajf, neváhejte, a ' pošlete pro láhev neb vfce přímo na dolejšI adresu.
v
řádu
•LAHODNf • PůSOBIVt c n:mTI JEJ MAJI RADY! I
,,,.
1O. listopadu . . - . . Syncopators 24. listopadu .. .. .. . . .. Scarcella 27. listopadu - Battle dance Syncopators a J. R. Bača J.. R. Bača 1. prosince ...
m
..
•
..
VSTUPNi: MUŽI I DÁMY 'Zoe Tu: Included
o
zákusky a občerstveni návštěvnlkfi Jest výborem nále~itě postaráno. Zibavni Výbor.
1140 ROBBm ST.
Na doptáni: 20th and North Main.
V 20256.
Strana. li.
J'ISTHtE
Ve středu, dne 13. li$topadu 1946.
Po. u!ive1·te . k oznamováni]
,V. oznamovate) I
POD TEXASKÝMNEBEM. 1 Dclega:e 'čs. N~rodního shromášNOVÝČESKÝFILM • dem odletěla do Moskvy (Dokonceni se strany 13.) •"t' 1 m sic postěh UJl. ·· J est t o Praha. (ČTK). - . Delegace na pr1s . . . . před. zde věru nový svět. Nový i pro mne sedníctva ůstavodárného Narodm;"!JI!!" Sazenice: - bílá cibule Ber- v tom, že poprvé konám misijní po- ho shromáždění odletěla v úterý 5.1 muda, zelí, květák Broccolí a hláv- božnosti týden za týdnem s příle- i Iístopadu ráno do Moskvy.V dele kový salát, 1000 za $1.50.Zašleme žitostným oddechem a ifrestáv-1gaci je .předsedg, Národního shro poštou vyplaceně a objednati mož- kou. Přirozeně, že se na takové 110-' máždění Jočka David, místopředse no dle přání tisic sazenic smíšených vé působení nastupuje s jistou dáv- dové Petr, dr. Ševčík a Komzala a druhů. Ručíme za uspokojení. - kou nejistoty a obavy, zdali to člo- poslanci Škrlantová a Hladký. De Jéwell Plant Farm, Mart, Box 355, věk vydrží a zvládne obšírný obsah legaci doprovází sněmovní tajemTexas. (46-47p) misijních pobožností. S podobným ník Maďar. ,.. pocitem rešpektu před novým povo·---_ __ ·~ l\ilámna prodej: starý, li stový, žlutý, lehký Burley tabák ku láním jsem nastupoval do služby kouření, jen desetílíberní balíky, ce vojenskéhokaplana před 3 roky ta ké na půdě Texasu a s pomocí Bo na 50c za libru, vyplaceně.Pište na Veselohra,v hlavních úlohách: ží dostál všem požadavkům, To I - Emil Mazanec, Portland, Tenn., Ncdoší·nská, Pištěk, Ferbasová, štěstí mám i nyní, a proto se mi Route 1. (46-47p) Čemý, Pešek a jiní. tak v Texasu líbí! To až na příště I ··---------,':'JIF" Přijme se: žena k vaření a to další. jak je to zde v tom naši- i EL CAMPO,ve čtvrtek 14. list., ku konání všeobecné domácí prá neckém Texasu! o 2:30 o,lpol. do 10:30večer. ---oce. Byt, strava a dobrá mzda. Ministr Nosek o odstranění zbytků FAYETEVILLE,v pátek 15. list., Mrs. Edward Pace, Box 16, Temple, byrokracie. 1, o 7:30 hodinách večer. Texas, Phone 3606. (46-47-c) Praha. (ČTK). - čs. ministr vs- ) PLEASANTON,v neděli 17. li ,;:J¥F' PNjme se: mladá žena k clav Nosek prohlásil na pracovní; stopadu, o 1 hodině odpoledne. bydl~ní v domě a k opatrování je 'conřersneí okresních národních vý-'I den rok starého dítka a k přípravě borů, že v Československubudou FLORESVILLE,y neděli 17. li večerního jídla pro manžele. $25.00 odstraněny ony zbytky byrokracie,I stopadu, o 4. hodině odpoledne. i týdně. Mrs. Paul W. Best, Warwick která se plně nezařadíla do budo-1vatelského programu a brzdí jeho I i Hotel, Houston, Tex. (46-47c-R) ve středu 20. list., o vývo], Ministr Nosek dále prohlá. <, I CALDWELL, 8:30 hocl.ve.for. · ·::Jlr Přijme se: - Řezník (meat -n, že ministerstvo vnitra zpraco1 J cutt.er). Musí býti ženatý. Dobrý zává ještě 21 případů pro národní I 16 ~ \JIJ.llil I GRANGER,ve čtvrtek 21. list., dělník. Stálé zaměstnání a dobrá 'oud. Kromě toho má 19 případů PRÁVNÍ:K o 5:45, 7:45 a 9:45 večer. mzda. Pište na Waco Cash Market, ještě nezpracovaných.Podle tak ,zv. Waco, Texas, Telefon 3258. nalého retríbuěníno dekretu nutno l Vyřizuje veškeré 1oudni CROSBY,v neděli 24. list., o 3 (46-47c) oroíednat ještě 7 .468 případť't.j I I záležitosti. hodinách odpoledne ~ Přijme se:- Zkušená opatrov --. . Úřadovna: 936 Bankers MortHOUSTON,v síni Štefánik, v ne nice pro jeden rok staré dítko, děv Praha. (ČTK). - Podle zpravyi gage Building přes ulici naděli 24. list., o 7 :30 večer. proti Kr~ss budově. čátko, k bydlení na místě, žádné '3vobodnýchNovin bude zasazena:1 oamětní deska na domě čp. 379 na · vai'ení neb praní. Privátní světni EAST BERNARD,se opakuje v HOUSTON,'l'EXAS ce a koupelna. Odporučení. Plat VIalé Straně v Praze, kde bydlil' 1íte1•ý 26. list. o 7 hod. večer. ':>ritský admirál Nelson. · 1 ·, $20.00týdně. - Mrs. D. D. Berry, ··~- - . ~- ~~ 1930 W. Walker St., Houston, Te xas. (45-46c-R) 'cu ve Williams County, 3 míle na iJF" Mládenec 35, šikovného vzhle sápad od města Granger, z polovice, du, veselé povahy, šetrný, střízlivý, anebo anebo prodám traktor a ná Joe F. pi'eje si dopisovats dívkouneb vdo řadí na 1047. Hlaste se: vou od 18 do 35 let. Podobenka se Machač, Rt. 2, Granger, Texas (46-p) vymění neb vrátí. Které se líbí far ,,. v movat, pište anglicky neb českyna: :!]tlf!"' Přijme se služka neb muž se "Upřimný mládenec", % Věstník, ženou pro čtyřčlennou rodinu. Do West, Texas. (45-46p) brý plat, příjemné pracovní pod i:iJl!fF' liledá prac1: - Řádný muž mínky..TTelefonujte neb přijeďte, středního věku, obeznalý ve všecké vydáníhrazeno. Lee Raley,4308Lor práci na farmě kromě s traktorem, raine Ave., Dallas 5, Texas. Telefon (45-46c) pl'ijme lmed místo na farmě za J-8-2721. pl'iměřený menši plat. Pište pod značkou "Práce na farmě", % Věst ·?ltlfr Prodá se nářadí:- dvou řád ník, West, Texas. (45-46p) kový kultívator Massey-Harris a dvouřádková sazečka, Case sulky ..... SPENCER KORSETY, pásy, pluh, Bradley a brány. Hlaste se u při hudbě supports pro prsy a pro spodní část Fr. Volčík, 1011 N. Marable st., ve těla, vše dle míry. Pište nebo na- West,Texas. (45-46p) všivte Mrs. Jessie Lowry, 325 North · DR. FRANKKENT 15th St., Waco. Telefon 1470 W. VSTUPNÉ:PÁNOVÉA D~MY 50c OSOBA- TAX INCLUDED Obnovil svoji praksl (44-47p) Oči, Uši, Nosu a Chřtánu O zákusky a občerstvení návštěvníků jest výborem· ~ Džina na prodej. - Prodá. se náležitě postaráno. BR1'LE džina za výhodných podmínek ve Navštivf: I (c) Las'kavězve Výbor. Woodbury, Hill County. Pište na 26. LISTOPADU1~::::::::::::::::::==::::::::::::::::::::::::::::::::::i Supreme Lodge SPJST., Fayette HALLETTSVILLE, v~. Texas. (31-dz.) ě
I
•
''Jedna z milionu"
I
I
I
·~~"!"'"..,,,-=---------
I ( H 111.IDDNOSK
I
.
-"~
I
'
ŘÁD POKROK DALLAS ČÍS. 84
pořádá
ec
I"""
a avu
V· ŘÁDOVÉ SÍNI S. P. J. S~ T. 2625 Floyd Str., Dallas, Texas
v neděli, dne 17. listopadu
MUSICAL HOBOES Z WEST, TEX.
I
~ llledáte džinu ke koupi? Hlavni úřadovna SPJST. ve Fayet teville. Tex., má džinu k prodeji ve Woodbury, Hill County. Výhodné podmínky prodejní i platební. Pište na: Supreme Lodge SPJST., Fa velltevtlle. Texas. (31-dz.) ~ Přijme se: - Opatrovnice pod 40 let, k opatrování pěti měsičního dítka..žádné vařeni neb praní. $25.00 týdně. Odporučení žádoucí. Telefo nujte Justin-8 6280, neb pište na Mrs. I. B. Adelman,The Highlander, Dallas, Texas. {45-dz-c)