Vestnik 1948 01 07

n Si ovanske Podpo

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress RO(NIK (VOL.) XXXVI.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

of August, 24th, 1922.

(WEDNESDAY) 7. LEDNA (JANUARY) 1948.

iSLO 2

VAR AVA POVSTAVA Z TROSEK g

OLIK KRVE a utrpeni ptineslo toto mesto na ()Mr druhe svetove valky, K kolik bolesti a hrfay protili jeho obyvatele, nee se stalo obrazem zkazy, svedkem teutonske zbesilosti! Kdo je °pet vybucluje, kolik easu bude zapottebi, kolik vydani, lidske price, jakY trest stihne toto vandalstvi, jet nema pkikladu v dejinach? Zbytedno je piemYglet. My Slovane nedovedeme pochopit surovost Nemc0, tenoucich se za svYm vysnenym diem ovladnuti sveta:^ Trosky, trosky a trosky. .. Marne odi traji po nepogkozenem domu, marne hledaji za oknem kvetiny a zaclonky — ty nezbytne atributy lidskeho ubydleni. Misto touteneho pohledu jen hromady ssutin, splet' teleznYch konstrukci ,ocelovYch Ian a kusy betonu, bezvladne visici na.'eleznYch prutech.

A piece timto obrazem zkazy a utrpeni proudi tivot. Vargava se opet stala nejvet gim me-stem Polska, nebot' v prvni polovine fitedstihla poetem obyvatelstva dosavadni polske nejvetgi mesto Loa 01)0 tije ye Vargave 558 tisic lidi. Pied valkou mesto hostilo ye svYch zdech pet etvrti milionu lidi. — Nekolik linek elektrickYch drah jezdi pomalu. Jsou nemotne ptepineny. V rannich hodinich je 0.pinYm zazrakem se do nich dostat.

Nejen ye vozech, ale i po druhYch stranach ,vorti visi lide jako vosy kolem hnizda. Ale to vge nestaei. Nekolik autobusovych linek pomaha zvladnouti dopravu. Autobusfi je ovgem malo a tak dopravu na autobusovYch linkach obstaravaji nakladni automobily nemecke vYroby. I ty jsou piepineny do nemotnosti.

'Ponekud neptimeiene k prostiedi se vyjimaji na ulicich Vargavy tmavomodre moderni americke chevrolety. Jezdi nesly gene po ulicich a svou melodickou houkadkou na sebe upozorhug. Jsou to vladni vozy, ktere zakoupila palski vlada za uhli. Potkate se s nimi ve vgech eastech Polska, ye Vargave ovgem nejvice. Kat tlY tieti vfiz ye Vargave je chevrolet a jsou velmi napadne vedle prastarYch a otlueenYch vargayskYch taxiku, jejicht pallet vueihledne stoups.

VYlohy vargayskYch obchody jsou pine zboUzenaiske kramy jsou piepineny nejen zbotim, ale i lidmi. Jen v fiterY a ye dtvrtek jsou zavieny, kdy jsou bezmase dny. Na jidelnich listcich se v tyto dny objevuji ryby a dnabet v hojnem poetu a dobre riprave.

Obchody s obuvi nemaji ji g takoveho vYberu, i kdyt vystavuji wYrobky velmi pane. Listeely, oznamujici ceny, jsou. zaratejici. Panske stievice, rudni price, stoji od dvanacti do 24 tisich zlotYch. Dva at etyki tisice Kes. Damske stievieky jsou o new levnej gi. Ne, rozhodne neni lehke se v Polku dobie obouti. s fifednici ministerstva. ,Teji mesieni pHjem je deset tisic zlotYch. Dva mesice by musela pra,covat, aby si mohla koupit par &tievieku. Oiste vInene latky lze jit koupiti levneji. Ale i ty jsou na nage pomery pkilig drahe.

V Polsku si muzete koupiti vie. Ceny nejsou Hzeny a vie je volne k dostani. V tvorbe

cen plati jen zakon nabidky a poptavky. Polska vlada stiha pfilig vysoke ceny, ale jen u nezbytnYch dennich potieb, nebo tam, kde piedrateni vola do nebe. Jablka stejneho druhu je motno ve Vargave koupit v jednom ob-

rozdily a jehot obyvatelstvo °pet touti titi gt'astne ve sve silne a opravdu nezavisle Poisce.

Dr. Josef Fikar. ) • 4, • (

2IVOTEM

Symbol persekuce eeskeho naroda.

Kradime pomalu Neznamu vstfic, tteba se nezda, nam, ptec jdeme jiste: Vtdyt' malou chvilidkou, kdo mute te se snad zdriime v tom samem miste?

At' spime ei bdime, ubiha eas, nema, a nebude miti sve mete: Dnes ditko skotadi, je samY jas, zitra ut statidek vliei se, leze!

Pies zdej gi pomalu kradime pout, po slave, starostech kde neni slechu: 2e bude fidelem tmavy nam kout, to necht' nas neleka, ni v slednim dechu.

Do prate za lep gi vtdy Wine svet bud'me zde jednotkou celou a svoji: Kdo jenom jedink vypestil kvet, ten praci vykonal vice net dvoji.

M pfijde zubata, zmeni nas v prach, radost vic nesvitne z pohaslYch Potom tet pomine bida a strach — s lidstvem at' gt'astnej gim dal se svet, Wei! A. Machek. chode za 40 zl., jinde za 60 zl., nekde dokonce i za, sto zl. za kilogram. Maximalni ceny jsou jen na nezbytne tivotni potteby, na potraviny.

Cena masa se pohybuje mezi 320 at 360 zl., gunka je za 420 zlotYch, na gich 70 Kes. Pied valkou bylo za jeden zloty 20 vajidek, dnes stoji jedno vajieko 12 at 14 zlotYch. PrumernY vYdelek polskeho pracujiciho elovela je 10 at 20 tisic zlotYch. Jen malo jetlincil ma ptijmy vyggi. Nejvyggi plat statnich fitedniku eini 30 tisic zlotYch. Hlavni tfida Vargavy dnes — ttida Marszalkovska, skYta, obraz velkomestskeho ruchu a shonu. Piizemni obchody, ktere byly narychlb zbudovany na zficeninach, stoji jeden vedle druheho et jsou hojne nav gtevovany kupujicimi. Vybudovo,ni kramu stoji 750 tisic at milion zlotYch a proto musi kramek vydelavat.

Obyvatelstvo Var gavy chodi dnes jit nev gimave kolem zticenim. Dob •e vi, to tivot rozvalin je dodasnY. Na mnoha mistech se zvedaji nove domy, ktere pilna„ ruka zednikii a stavitelii °diva do roucha, jake mely pied valkou..

A na narotich techto znovu vybudovanYch -dnes site je gte nedokoneenYch domt volaji velike plakaty ke katdemu Polakovi: "Warszawa — Twoja Stolica, daj na jej odbudowe"!

Ano, Var gava °pet pdvstane, °pet bude krasnYm mestem, chloubou v gech Polakil a representatem hrdeho Polska.

Nove Poisko vstava ze ssutin a s nim povsta.i jeho hlavni mesto. V Evrope vyrfista dove demokratickY sat, v nemt zmizely tkidni

PANKRAC. V desetitisicich byli ecskosloven gti vlastenci talatovani, tkrani a vratdeni za zdmi veznice, ktera byla doeasne odriata svemu vlastnimu poslani sloutit spravedlnosti.

Pankrac se stala mudirnou a mnohdy i popravig tem smutne prosiulou, nebo alespori piechodnYm zastavenim na ktitove ceste tech nejlepgich z nageho naroda, do nemeckYch koncentradnich tabora.

Jaka to promena se tehdy po 15. bieznu 1939 stala s pankrackou veznici! Z Ustavu, kde se &Ise Azkostlive dbalo vgech zasad moderniho, pokrokoveho nazirani na vYkon spravedlnosti, mista, jehot piednim Akolem bylo, vedle trestani poklesku proti tadu lidske spolednosti, vratiti jako pobloudile lidi °pet sporadanemu, lepgimu tivotu, stale se doslova pies noc misto pilsobeni zloeinca, kteti zde meli motnost uplatnit svoje zvrhle, nelidske sklony tkranim a vratdenim prave tech nejlep gich dlenii lidske spoleenosti.

Byl bezpoeet takovYch mist u nas i jinde, po cele Wind okupovane Evrope, zneuSitYch k nacistickym cilum, zneuctivajici v gechny ideily lidskosti. Miliony liskYch tivotft byly utraceny v koncentradnich taborech a plynovYch komorach. 2ivotil lidi, kteti svYm zjevnYm, nebo skrytYrn odporem a mnohdy jen pouhou svoji existenciptekateli ye spinenkm zvrhlych planfi brutalnich, nelidskYch vudcu nemeckeho naroda. Naroda, ktery je at na nepatrne vyjimky, pine a ochotne podporoval. Byly veznice a koncentradni tabory, zejmena v samotnem Winecku, ktere se staly po skondene valce pamatniky hrdinstvi milionu vyznamnYch i zcela neznamYch lidi z cele Evropy a misty hanby nacistickeho nemectvi. Pankracka veznice stala vgak provtdy symbolem persekuce nageho naroda Do jejich eel byl zaviran v pravem slova smyslu vYkvet eeskeho odporu. Odtud byl posilan do koncentradnich taboril nebo east° ptimo na popravi gte. Zejmena v gak do one proslule popravdi sine — sekyrarny, jejit povest — vedle Lidic — se stala svetovou.

Zprojevu ministra spravedlnosti Dr. Prokopa Drtiny. ) • 4, •

KALENDAf 11. ledna. Spolani svaeina po schuzi fadu Cis. 56. a Sokola v Narodni sini v Corpus Christi, Tex. 25. ledna. Divadlo "Vesnieka pod lipami" sehraje Sbor Made& v Narodni sini v Ennis, Tex. 31. ledna. Maikarni zabavu pofada Sokol

Houston v sini tadu Stefanik na Cottage Grove.

Strana 2

ftitEDNi ORGAN SLOVANSKE PODPORITIL4 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENZVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS REDAKTOR — FRANTA MOUtKA EDITOR Vydavatele — Publishers CIECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Pfedplatne $1.50 roe. lieibselption $1.50 a year Emeny adres zasilaji se do Peowni irltadovny vs Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Vedkere dopisy, pfedplatne a oznanaky bud'tet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

TRI KRALOVE Podkarpatska koleda Jste-li doma, pane hospodati?

A, pan hospodat zdre.v sedi doma, jette si to sedi na konci stola, a jeho prah se sttibrem jiSkti a v jeho dvote dva, tti kralove.

Hej, prvY kral je sluneoko z raje, a druhy kral je mesieek z haje, a tteti kral je dettieek z maje.

PrvY krill net, elm se pochlubrt, eim se pochlubit, cim nas obdatit?

Hej, vim ja, vim ja, eim se pochlubim!

Jak jen ja vyjdu v nedeli rano, otviraji se vtecky kostely, roziihaji se tisice svieek, a dobti lido jdou do kostela a z kostela jdou koledovati.

Ty druhy krali, eim se pochlubit, eim se pochlubig, elm nas obdatit?

Hej, vim ja, vim ja, eim se pochlubim: Jak jen ja vyjdu pozde zveeera, pozde z veeera za hvezdne nebe, zaraduje se poutnik na ceste, poutnik na ceste, konik ye vote.

Oj, tfeti krali, eim se pochlubit, eim se pochlubrt, cim nas obdatit?

Hej, vim ja, eim se pochlubim: Kdy2 v maji sprchnu ttikrat na zemi, zaraduji se hory, doliny, hory, doliny i poloniny.

Po techto slovech zvoneeky zvonim, zvoneeky zvonim, k Bohu se modlim, k Bohu v nebeSich za nas vtech eestnYch. Dej, Pane Bote, firodu na chleb, na chleb urodu, vtem bozi lasku!

Pfel. Josef Spilko.

4, ) Jest v-Srpfijaca na pojistky vYhodou pro elena nebo nevYhodou? Na tuto otazkou nutno dati odpoved'. V jistYch ptipadech mute bYti vYhodou, si Men v krajni nouzi vypUjeiti eastku na svoji pojistku, ad ye velmi eetnYch ptipadech jest to vlastne nevYhodou, jak skutednost dokazuje. Na piiklad, e'en pojittenY na $1,000 vyzvedne si ptjeku na pojistku, ale nahodou stihne jej smrt. Tu ovtem pajeka musi z obnosu pojistky bYti odeetena a zaplacena, to jest vracena do fondu z ne- hot byla tomu elenu na vYpomoc poskytnuta.

Mantelka nebo rodina potom natika a pie Hlavni fitadovne, to ji z celet pojistky nezbyva dosti penez ku kryti nett) lekafe, nemocnice, lekarny a pohfebnich vYloh. Druhy pfipad: Glen pojittenY na $1,000 hned pa ttech letech vytadal si ptijeku cele sve zalohy, ale potom piestal platit sve mesieni poplatky na pojitte-

VIISTNIK ni. Stalo se, to zemiel a rodina se ofgem la o vyplaceni obnosu. Avtak pujeka spolu s neplacenim poplatkii vyderpala celou jeho zalohu a pojistka samoeinne propadla, jette dfive nail elen zemtel. Jest to ovtem pro takovou rodinu smutne, ale nelze v tom nic zmenit. Olen by si vtcly mel vec velmi dobte rozmyslit netli udini nejaky krok, jim jeho rodina mute bYt zbavena ureitYch vYhod a ochrany. Proto koli pajeka na pojistku zda se bYti vYhodou, jest vlastne a tel, te az pfilit dasto velkou nevyhodou. Kakly ma hledet udrteti si pojistku v pine, nezteneene hodnote pro portIstale, nebot' jen tak mute pojitteny Glen miti to blahe yedomi, to se rozumne postaral o ochranu pro svoji rodinu.

Hlas Ameriky pro Sibit. Vysilani "Hlas Arneriky" bylo rortiteno o dark pravidelny tficeti minutovY program: zpravy a reportate v ruskein jazyce pro vYchodni Sibit. Vysila se z New Yorku pies Honolulu do Manny, kde je nova stanice o she 500 kilowattti. Do mista sveho ureeni dospeje vysilani v devet hodin vladivosteckeho easu. Nat department statu vysila nyni denne dye hodiny do ruskeho tzerni a to ye etytech samostatnYch relacich, z nicht tti jsou urdeny pro zapadni Rusko.

Pojitteni pro zemedelce v eskoslovensku bude v blizke dobe ptedloteno vlide a poslaneeke snemovne osnovou zakona o dtichodovem a nemocenskem pojitteni, ktere bude easti t. zv. pojitteni narodniho. Podle zpravy vrchniho feditele Vteobecneho pensijniho ustavu dr.

Gallase ma bYt duchodove a nemocenske pojitteni rortifeno na jeden milion rolnikil a na pul milionu jejich rodinnYch ptislutnikti, osobne einnYch v zemedelstvi a tijicich s nimi ye spoleene domacnosti. V deskYch zemich bude takto pojitteno asi 650,000 rolnikii a na Slovensku asi 330,000 rolnika. Narodni pojiAteni ma se dale vztahovat na osoby samostatne vYdeledne einne, zvlaAte na tivnostniky, obchodniky, lekate a jine. Uskuteeneni pojitteni pro zemedelce bude daltim krokem na ceste ke znovuopravneni zernedelcu s ostatnimi vrstvami pracujiciho obyvatelstva eeskoslovenska. DiichodovYm pojittenim bude vytetena take otazka vYmenkfi, ktera byla nekde davodem znaenYch rozbrojil a nesrovnalosti mezi mladYmi hospodaii a jejich rodiei. VYmenkati si jiste po celotivotni praci zaslouti, aby nebyli odkazani na milost, ale aby o ne bylo postarano stejne spravedlive jak o ostatin osoby, potivajici starobni dtichod.

Zkoumani poziistatkii ledove doby. Jen staty na bfezich Arktickeho more — Kanada, Spoj.

Rusko a skrze ostrovni drtavy Norsko (tpicberky) a Dansko (Gronsko) maji v Arktide zajmy hospodatske a strategicke; vtechny staty vtak tam maji vedecke zajmy — a takovY zajem vede do arktickYch krajii take francouskou vYpravu, ktere, co nejdtive vyra,zi do Gronska. Jeji program je souseasti mezindrodniho pruzkumu zaledneni a podnebnich podminek. Dejittem bude Gronsko, kus zeme, jet ustrnula v ledove dobe a ptedstavuje tudit kus zachovane pfedhistoricke minulost Zeme.

Cele vnitrozemi nejvettiho ostrova sveta je pokryto nesmirnYm ledovcem, souvislou ledovou eoekou, 1300 mil dlouhou, 600 mil tirokou a 1300 at 1800 yard& tlustou. Jen misty je u pobfeti pas tundry nebo hubeneho lesika, mnohde vtak sahaji ledovcove splazy dlouhYm jazykem at do ptibojovYch yin, ktere z nich obeas urateji ledovcove hory, postrach lodi. Na tomto ledovci, asi 450 mil od bfehu a ye vYti asi 9,000 stop nad motem, zfidi Francouzi stanici pro vkzkum povetrnosti a podnebi. Pozorovatele tam seskoei s padaky a s padaky jim budou take shozeny zasoby a zatizeni. Jenom jemne ptistroje se musi dopravit na misto sanemi na honsenkovYch pasech, protote finaneni prostfedky vYpravy nedovoli riskovat potkozeni nektereho pfistroje. Francourtti badatele, jejicht einnost v Gronsku je rozpoetena na nekolik let, se neomezi jen na stanieni praci. To je ukol meteorologa (znalci povetrnostnich kteti budou mit vtechny pottebne prostfedky. Ostatni maji prozkoumat dakladne

Ve sttedu, dne ledha 1948. gronske vnitrozemi, studovat magnetismus, promefit tlouttku a vrstveni ledove poltrYvkY skalni polotly, na nit spodiva, obrovska ledova eoeka. Dale maji badatele prozkoumat ramie stranky nauky o ledovcich, cykly nartistajicich ledovca a jejich ustupu, hromadeni a rozptylovani snehu, pohyb ledovca a podobne. Vudcem vypravy bude Paul-Emile Victor, kterk vedl roku 1936 vYpravu naptie ostrovem. Za kaideho tateni urazi vYprava asi tti tisice mil. Gasolinem, potravinami a tfaskavinami pro soutet budou vYpravy zasobovany letecky. Pasova vozidla povleeou dvoji sane, jedny s nakladem materialu, druhy obytne, take vYprava bude mit vlastne jakYsi putovni tabor. Ptes to se musi ptipravit na venire namahy, ut proto, to se bude pohybovat vettinou ve vYti dvou at tti yarda, kde tit samo zfedeni vzduchu namaha organismus. Tentokrate ma, b'ti prozkoumano gronske vnitrozemi kfitem kraern a vydat vtechna svo. tajemstvi. Pti torn bude, mit pobyt Francouzu v gronskem vnitrozemi I bezprosttedni prakticky vYznam, protote budou radiotelegraficky sdelovat sve, povetrnostni pozorovani danskYm meteorologickYm stanicim, aby si pocIle nich dopltiovaly povetrnostni mapy pro pfedvidani podasi.

Ubytovani pill XL sletu v Praze. Dle zpravy sletoveho ubytovaciho odboru jedenezteho sok. sletu v Praze 1948, ubytovani cvieencu si vytada pies 16 milionu Kes. Pro na,v§tevniky sletu je v 199 praiskYch hotelich k poutiti celkem 4472 pokojti asi s 10,000 leaky, ktere budou reservovany pro zahranieni hosty, jichi podet se odhaduje nejmene na 30,000. To znamena, to krome praiskYch hotela budou , pro sletove ubytovani poutity v nejblittim pratskem okoli. Provadi se naborova akce pro ubytovani soukroma at do vzdalenosti deset mil od Staromestskeho namesti. VelkYm ukolem je zabezpeeeni hromadneho ubytovani a rikolem je zaopattit celkem 250,000 ubytovacich mist pro evidence. Je k poutiti celkem 250 tkolnich budov s 2717 mistnostmi a s lotnou plochou asi pro 113,444 lidi. Tyto budovy budou dopineny daisimi prostorami. Dosud ma, eos k poutiti 61,000 nacpanYch slamniku a pro daltich 80,000 se ptipravuje sigma, ktere je potteba 2,800 tisic liber, t. j. 140 pine nalotenYch vagoml. Cizina ma pfirozene o sokolskY slet velikk zajem a uvatuje o ifeasti na sletu jit nyni. Danove chteji vyslat sto ten k zvlattnimu vystoupeni a mensi ktere by ptedvedly cvideni na Idadine a zvlattni ukazku danskeho telocviku. Jugoslavie tadala o propagaeni material a vytadala si podrobne zpravy o poradu sletu a podrninkach ueasti na nem. Ke sletu byly pozvany vtechny telocviene svazy, organisovane v mezinoxodni federaci. Z cizich hostil budou mod na sletitti vystoupit skupiny nejmene stoelenne a to z katdeho statu pouze jedna. Men g skupiny ptedvedou sve ukazky na akadennich.

Opet povesti o Hitlerov y, "Pamatujete se na Adolfa Hitlera, ktery byl zabit v berlinskem bunkru?" — nadepisuje svilj elanek o Hitlerovi timsky veeernik "Giornale della Sera", kterY tvrdi, to Hitler tije v Argentine. Nejlepe je pry o tarn informovan Achille d' Angelo, trio.my pod jmenem "Kouzelnik neapolskr. Ten pry prohlasil: "Hitler tije v zapadni Argentine se etyfmi druhy, kteti ho provizeli na iiteku, a se svou tenou. Misto, kde tije, je nadherne, avtak ponekud odlehle. ByvalY nacistickY vtdce je hostem jednobo argentinskeho obeana, kter y' zil dlouho v Nemecku." Podle d'Angela uprchl pry Hitler z Nemecka etyti dny pfed koneenYm zhroucenim nejprve letadlem do Danska. Tam vstoupil na velkou ponorku, jet ho dopravila do Argentiny. Zprava timskeho listu je sotva nem vie net dark sensadni legenda, zalotena, na skuteenosti, to se nepodatilo objevit hrob Hitler& a Evy Branove a te Glen britske Inteligence Service, kterY pokusne pfezkouniaval iidaje domnelYch svedkil Hitlerovy smrti a kremace, zjistil, ze Udaje o kremaci nesouhlasi.

Ve stfedu, dne 7. ledna 1948.

Vnitropoliticke pomery v itecku nejsou tak docela proste, jak by se zdalo. Vlada, v ktere ma dale hlavni vliv bYvalY premier a nynejel ministr zahraniei Cadaris, vadce zpatednika, nejen potadavek stran stfedu, aby byly vypsany nove volby, ale odepfela i pasy pro delegaty socialisticke strany na konferenci do Antverp, kde se ma rozhodnout o vytvoteni socialisticke internacionaly proti nove zalaene internacionale komunisticke. Krome toho octla se facia vlada v konfliktu s americkou miss civilni, ktera fidi pomocnou aka' pro obyvatelstvo a zaroven chce zavest pofadek v fecke statni spra y& Jeji zasahy narazily na odpor niocneho feckeho velkoobchodu a podnikateIstvi. Tito dinitele vzepteli se paadavkam americke mise, n•chteji vest obchodni knihy, nechteji platit dame a dbat ptedpisa o \ TY'vozu a dovozu, sabotuji zkratka americke asili o hospodalskou obrodu zeme, nebot' z dneenich nepaddlcil teE. (Je to podobnY pfipad jako v Oink. a Koreji). /lecke, vlada se jich zastava a je patrne podporovana americkYm vyslancem, take S'ef mise Griswold slotil Mad a vrati se dome. Na Balkans vyvijeji se veci velmi nebezpeane a k tomu je tteba si aipornenouti, jak nedavno "nejmenovanY" general z amerieke vojenske mise v Turecku vyslovil pfani, aby mohl "skvelou tureckou armadu vest do \Talky." Turecko, bohata, ale vinou §patne administrace zanedbana a zbidaeela, zeme, pontila americke stopadesati milionove pomoci na vyzbrojeni a nyni zada pomoc novou. Posila v§ak throveri vojenske mise dcatabora pro "osoby bez domova" v zapadnim Nemecku, Italii a Rakousku, vybird odtud zejmena dastojniky a osoby stihane pro valeene zlodiny, a pfevaii do Turecka, kde je zatad tuje do vojenskYch posadek v ruskem pohranidi a pkiznavaji jim vYhody. Take technicke odborniky tak ziskive. a hlavnim Cinitelem pH tfideni techto osob je jugoslaysky zradce a pomocnik /Omar podplukovnik Vlada Perie. Tyto veci nejsou hodne a musi v Evrope, zvla.§te u slovanskYch naroda budit obavy a nedaveru. Nejhorel v.eak je, Z * e narody takto zastratovane a ohraovane musi vac posuzovat jen s hlediska sveho byti a nebyti. Jsou stesnany na . bojieti, kde zapasi dva mocenske bloky, jsou tam divaky nove totalni valky, zatim site jen politicks a nervove, ale trpi nejvice, jako v kahle totalni valce nejvice trpi civilista. Narody vidi clothe stiny a pfednosti tu i tam, nenechavaji se klamat honosnymi projevy, ale mail tak bolestne zkuknosti, hledaji sve bezpeenosti u svYch, ani ibaji na rozdilnost svetoveho nazoru. Pud r o • bezachovani je nuti pfijimat s resignaci i pHpady vylotene stranicke spravedlnosti. Tak na v Rumunsku byli odsouzeni na daivoti \Tadci selske strany, dr. Maniu a Mihalache. Oba se v minulosti zaslouHli o osvobozeni a sjednoceni rumunskeho naroda, vyrnohli pozemkovou reformu, byli rozhodni demokrate, hlasali pevne spojenectvi s Ruskem. Je moan uvefit v jejich "velezradu"?

Znamka lasky vznikla v Dansku. DobrY poetmistr Einar Hoiball razitkoval dopisy v proeinci 1903 a z dista jasna ho napadlo: Co kdyby kaldY z nas pfispel malYm darkem chudakovi, kterY je nemocen a nema penez, aby se leen. Myelenka se promenila v din. Holbaellav n.apad byl schvalen patovnimi afady, ktere se rozhodly, se vydaji Julmaerke: vanodni znamku ye prospkh postaveni astavu pro tuberkulosni deti. Sam kral se postavil jako zattita vanoeni znamky a tak se v prosinci 1904 rozletely po celery' danskem kralovstvi dopisy a listky se znamenim lasky k trpicim bratfim a sestram.

Za miliony danskYch korun byla postavena krasna, sanatoria pro plicne chore, v nicht' se mine Wit bezplatne ka'ady nemocnY, ktery name, dostatednYch prostfedka na vyledeni teto aporne choroby, ktera, vy2aduje nejen klidu, ale take stale dobre vY2ivy. Danska zne,mka lasky se brzy rczletela do Ameriky, kde ji uvedli do 2ivota dobri Tide a zde pini svoje poslani nodnes. prate jako v petadtyficeti jinYch statech sveta, kde nasledovali svetleho du Dana.

V2STNt IC tstiedna moraysktch spolky zastupuje vkchny morayski spolky v Chicagu a okoli. Za \Talky se tyto spolky svorne zapojily do spoleene akce osvobozovaci a poniahaly stare vlasti finanene i jinak. "Moraysky den", pokadanY katdorodne v lute v Plzeriskem parku v Chicagu, je vYznadnou tradidni slavnosti, na ni2 pestre kroje mora yskeho Slovacka s pravodem kralt pasobi na jinonarodovce mocnYm dojmem. Ani po skoneeni \Talky nezapomnela fIstfedna na starou viast. Nadal/no odevzdala Zemske peel o mlade't v Brne fond $20,000 (dvacet tisic) pro mora yske sirotky a vdovy pa padlYch vojinech a umudenYch obetech a na postaveni ozdravovny ye Va1aeskYch Kloboukach. Pied tim jii zaslala tIstfedna rtizne potraviny, eatstvo a pradlo v hodnote pet tisic dolart. Krome toho si vzala za tkol vybavit ka v detske zotavovne v Luhadovicich a zakoupit autobus pro telesne vadne deti ze Zemskeho astavu v brnenskem Kralove Poli.

Vnitrozemsky piistav peti moil. Moskva byla po dobu 796 let "suchYm" mestern. JedinYm vodnim tokem byla feka Volha, ktera v§ak vodou nikterak neoplyva. Nejvetei mnolstvi, ktere mohla dodat za 24 hodiny, bylo 65 miliona sucla a pia tom vSak as hrozilo nebezpeei, te by ji Moskvane alpine vypili. Proto byl postaven praplav Moskva—Volha, nejvetei stavba sveho druhu nejenem v Rusku, ale pravdepodobne i na celem svete. Delnici, pracujici na stavbe priiplavu, odkopali dve ste miliontit krychlovYch yarda zeme, pou2ili tti milione krychlovYch yarda cementu, polozili na, dne keky nekolik desitek mil ruznYch potrubi, vybudovali serie zdymadel, tunela, vrchnich a podzemnich staveb. Dnes je Moskva pfistavem CH mai a neni daleko doba, kdy bude pfistavem pet moH. Do "sucheho" &five mesta ptiplouvaji o' hromne voliske parniky, namani Cluny pro dopravu oleje a jine lodi, ktere pfichazeji od Kaspickeho, Baltickeho nebo Bileho mote. Pnaplay MoskvaVolha delkou a rozsahem praci pfedeil nejenom Panamsky praplav, ale i praplavy severonemecky a manchestersky. Je 80 mil dlouhY, kde2to Panamsky, kterY se staves nekolik desitileti, jenom 50 mil A krome delkou pfekvapi originalitou konstrukce a stavitelskou apravou. V tlustYch knihach zapisuji navetevnici sve dojmy v nejrozmanitejelch jazycich sveta, Ameridane, Kanad'ane, Albanci, Francouzi a Anglidane. Vtichni jsou• nadeeni touto velkolepou stavbou. Hladina teky ji stoupla o deset stfevic, nabfai byla oblokna 2ulou a zalita asfaltem, nove mosty se smelymi oblouky klenou pies feku. Ze ve'ech nejkrasnejgi je most Krymsky. I nejAirel americky most Wallington& na face Hudsonu zustava, za KrymsKfTm o 24.6 stfevic. Moskevska podzemni draha je rodna sestra praplavu, jen o dva roky star§i. Byla postavena za ruskYch petiletek a je dnes hlavnim prosttedkem rychle a levne dopravy osob. Celkove, delka podzemnich linek ni 30 mil a jsou postaveny tak, aby se lids necitili ani mnoho yardu pod zemi jako ye vIhke hrobce. Svou vYzdobou a upravnosti pestuje v lidech umeleckY vkus a ziskava je pro svou vyspelou kulturu. V‘Secko se pozna v pfirovnani, ale neni vabec mono pfirovnavat moskevskou podzemni drahu, zdobenou mramorem a osvets Metrem v POW lenou nevtiravYm svetlem nebo v LondYne. Daleiite pH torn je, se tuto skutednost uznavaji i sami Pafflane a LondYflan& Rusts lids, kteil navetivili Patii, Madrid, New York nebo LondYn pravem tvrdi, 2e moskevske Metro, zbudovane silou obyvatel svobodneho Mesta, lze pokladat za nejlepti na svete. Dries se s terni, kdo Staveli .praplav MoskvaVolha, podzemni dopravi sit' a moskevske palace, radi lids ze vkch zemi sveta. Zahranieni hosts otevfene "Chceme se udit od Moskvy, jak se ma budovat."

Znamenite uznani praci eesky'rch rukou. Dle zpravy z Wathingtonu se dovidame, se firma Carl Hosch, ovkm v narodni sprave, v Boru u Oeske Lipy v Oechach, dostala pozoruhodnou nabidku: aby prOvedla navrhy osvetleni vkch zastupitelskYch mist Spoj. stall na celem svete.

Krome toho byl firm6 svCten dal gi vYznamnY

Eitrana •

akol: navrhnout osvetleni cele budovy Organisace spojenYch naroda v New Yorku. Tim znovu na sebe upozornila firma, ktera, byla zalaena pied osmdesati lety a ktera dodava sve vYrobky prakticky do celeho sveta. Nejveai odberatele byli v2cly v Belgii, ye Francii a ye gy STcarsku. Ze zamaskYch odberatela na prvnich mistech jsou: Spoj. staty, Kanada a tamer chny jihoamericke staty. Nadherna podivana je pry na vYstavu lustre, ktere byly potizeny pro representaeni domy na celem svete. Firma Carl Hosch 112 na podzim 1946 navazala sva 3:47vala obchodni spojeni a ziskala mnoho objednavek.

Nak pcAta. Pata dorueila nein pohlednici s temito kadky: "Vzpomenuto v jeskyni "The Cave Without a Name" ph Boerne, Tex., na vkchny pracujici pro ne.e spolkovY Vestnik a easopis 6echoslovak. Stafieek BartoS." Dekujeme za vzpominku a taime se na popis vYletu br. Bartok a jeho milYch do krapnikove jeskyne u Boerne v Texasu. ) • 4, KLADRUBSKY USTAV LIDSKOSTI.

Loni bylo 40,000 lidi vyfadeno z prace Arazem. Letos jiz v zafi jich bylo vice net' za celY rok 1946. Krome toho znaenY podet lidi ztraci schopnost k dosavadni praci jako nasledek raznYch chorob, zejmena detske obrny a tuberkulosy.

Je tfeba treinit vtechno, aby tito lido neziistall pracovnimi invalidy. Ne proto, ze jejich invalidni clachody zateluji astavy socialniho pojigteni, nebo aspori ne jenom z tohoto cavodu. Je tfeba vratit tyto lidi praci pfedevelm proto, aby se necitili invalidy Zivota a nemell trpky pocit, 2e jejich Zivot ma menti cenu ne2 ostatnich lidi.

V Kladrubech u VlaSimi je Statni astav pro doleeeni. VYstfeneji by se snad dalo fici ustav pro obnovu vYkonnosti. Do tohoto astavu jsou ptivakni Tide, ktefi byli klinicky oktfeni. V Kladrubech se jim dostane aimeteneho doleeeni modernimi methodami. Dye americke oktfovatelky, Miss Dorothy Snavely, ktera pracovala jako vojenska oeetkovatelka, a Miss Lucy Morse za slavneho Massachusetts General Hospital, zde pasobi pies pal roku, aby zapracovaly Ceske oktfovatelky a naueily je anierickYm methodam. Miss Snavely methodam v doleeovani fysikalni leebou (elektroledba, vodoledba, leeba teplem, ozatovani, cviky atd.), a Miss Morse methodam v leebe dinnosti. Ph tato druhe ledbe se snaL astav pomoci lidem pfedevSim k sebevedomi, zbavit je pocitu, se ua k nidemu nejsou. Invalidovi us ne kolovratek, ale schopnost pracovat. Olovek, ktery ma amputovany obe nohy, ma pfiznanu stoprocentni invaliditu, a piece neni nutno, abychom takoveho eloveka nechali zit s podlomenym sebevedomim,kdy2 min 'e konat dokonale vSechnyprace, ph nich2 nepottebuje nohou. Jednoruky &ova se tu uci psat zbYvajici rukou na stroji, jini konaji femeslne prate. Tyto price jim nejscu jen ptipravou pro budouci povolani, ale zaroveri jsou leeebnymi cviky.

Americka, pomoc Oeskoslovensku se svou feditelkou VI. Vrazovou se velmi zaslouZila o tento astav zejmena venovanim specialnich pHstroja. Unitafi pak umoznili, aby obe americke oktfovatelky zde zalozily tradici americkYch doleeovacich method. KladrubskY astav • ma bYt prvnim z mnoha podobnYch astava, budou u nas vybudovany. Je to dilo prave lidskosti. Kdo vidi, jak se tu lids nautili ntivat protez nebo ada pakozenYch nemoci di Arazern, kdo vidi jejich nove lidske sebevedomi, ma z tohoto dila radost a zaroveri citi vdeenost k lidem, ktetl toto dilo ) • 4„ • Karel: "Oe je tva sestra stares, ne2li ty?"

Pavel: "To nevim, dfive byla petadvacet let, potom dvacet a nyni je, myslIm, osmnact let stare,: tak budeme brzy dvojeata!" * * * Odhaduje se, 2e na celem svete napoeite. se 7,300 drulail ptactva. * • Jen jedinY elovek mezi 203 dosahne vyky nad lest stop.

Straw 4

Oddli Dopisovatelskf 71111111.0■4.1111111•4.11101.1.110.4111101,041=41111111■01111••174•1111

Dallas, Texas.

Mili etenati Vestniku!

Tak zase jsme o rok starti. Ten start rok nam ye sttedu s Bohem dal a kdo2 vi, zdali nad temi zlYmi skutky, kterym lidstvo po cele zemi tak mot potYral, tolik plakal? Zadal hned v noci, htmelo, blesky se ktitovaly a lilo jako z konve a celY den — tak jako by chtel smYti zlo spachane.

Nage Sokolovna byla letos nadherne vydekorovana, cely sal tonul v barve dervene a zlate, sloupy, okna, vgude zelene chvojkyspozlacenymi vetvidkami. Takte2 kuchyne i bar byly vyparadene, podlaha vyle gtena, (hezky se na ni pti tanci padalo, pigi ze skugenosti), vie ptichystano na celonoani zabavu a takove hanebne dasi cely den. Alkali jsme si, jak to jenom dopadne?

Omladina sokolska tam ztravila nekolik weer() dekoraci sine a obavali se, '2e prace jejich bude mania. Ale nebyla! Nav gteva byla pekna a letos zvlagt' i spolednost mirna. Byli jsme spokojeni. A tak s chuti zase do prate v novem roce dle sokolskeho hesla: reenY ruch — veena nespokojenost, a kde stanuti — tam smrt!

Pfehlizim i ja tu svoji dinnost, jent jsem minuleho roku vykonala a citim v nitru svem uspokojeni z to vykonane prace. Z east jsem yam ji, mili dtenati, postupne vypisovala, a mnozi z vas jste me pot:Tali kytidku uznani, dirn2 jste me pote gili. A ani to neni lidsky mo2ne, aby v to kytiOce nebyla vpletena otravna rostlina — zavist! Ale ta male davka me nadobro. neotravila, ani me nevzala chut' k dalgi praci.

Je jiste procento lidi, kteti maji v sobe sobeckost a zavist, ale oni za to nemohou. Sami by tu praci, jii ja konam, nedokazali, ani ten er as neobetovali, tak takovi me od vytdeneho cile neodvrati. Budu-li zdrava, budu pokradovat v to drobne praci pro lid a mlade2.

Redakci vzdavam uptimne diky za uvetejriovani myth dopisn a br. redaktorOvi dik za uznani, ktereho si velmi vatim.

Vgem atenatum a ptatelum vrchovatou miru zdravidka a zdaru v ka2dem podinani v novem roce yam pieje Valeikova.

A ted' se vratim je gte do minuleho roku ke stromedku a pti nem programu. A abych nezabirala piing mnoho mista, vypigi vge strudne bez uvetejriovani jmen deti, kterYch neinkovalo 37, malYch i velkYch. Vgechny se tinily a podaly sve basnidky, lo2ky a zpev velmi dobte, a byly odmeneni po zasluze potleskem. Deset tech malYch ptedneslo basnieky a dva mali brattieci 5-6 let stati pti doprovadu na piano jejich maminky pi. J. Killen, nam zazpivali dye pisne. Byli na nagem jevigti vicekrat a v2dy ochotne pozvani ptijmou, i jejich tatinek, vYborny pevec, pii doprovodu jeho pani u nas nekolikrat zpival. VaErne si jejich ochoty.

Pak skupina 17 deti, sokolskYch kariat nam zazpivaly tti pisne pii doprovodu na piano nagi Fandi Jurdikove a site: "0 Little Town of Bethlehem" a vedne krasnou "Silent Night, Holy Night" a "Jingle Bells", pti nit zvonedlry do taktu zvonily. Na to devet vet gich devdat, ponejvice sokolky, zazpivaly velmi krasne "0 Holy Night", desky "Ticha noc, svato, noc", "White Christmas, a zaverednou "Santa Claus is Coming to Town", pti nia skuteene zvonic rolnidkami ptegel, doprovazela Panda Jurdik.

Kdyt devdatka z jevi gte odegla, tu malt ttiletY vial& VbernYch docela kuratne vy gel po schodkach na jevi gte si potiast rudkou se Santa Clausem a jedno deveatko povida, 2. e Santa Claus mluvi desky. A 2e se yam vgem libil? Nepotteboval ani gadne petinky vespod, byl ten nag Mira nefalgovany Mikula A co tech darn tam bylo kolem toho stromku, tak byly nektere krasne zabalene, 2e to bylo lito rortrhat.

Deti se pak seskupily na jevitte kolem Santa Clausa, ktert je podelil clareeky, ktere pisa-

V28T/4/11E telka s pi. Tobernou nakoupila. Vette, ze nebyla to prace snadna chodit po meste v torn na.valu lidu.

Bylo podeleno 70 'tied. Main ze vteho zaznamy, neb to byla ponejvice moje price, i tizeni programu. Sokol me dal 35 dol., fad Jaro $10 a Krouiek Zen $5.00, celkem 50 dolarti.

Po programu a rozdani darkii byly poeastovani vgichni, jak deti tak dospeli. Pojmula jsem do sveho programu vtechny a vie objednala, uzeniny na sandvide, kavu, daj, kakao, a bylo tam sneteno natimi tenami tolik sladkosti, ad byla navgteva velika, je gte toho hodne zustalo — muj odhad byl na 200 s detmi.

Take br. Stan. Patak nam deal ttedreho Santa Clausa. Daroval nam 5 lb. velmi chutne upraveneho barbecue, ktere ye svem restaurantu svtm zakaznikUm sam pada a prodava, a k tomu pridal jeste 3 dol., aby jsine to daly dobrY ucel. (Ut jsem odeslala detem na mleko do Ceskosloveska). Jmenem jednoty br. Patakovi za jeho dar dekuji.

V sokolske schtzi 14. prosince br. Mira Jureik (Santa Claus) pkines1 do schtze podelcovani z Prahy od sokolske jednoty za dar, jenZ nate jednota tam v fijnu zaslala, 400 lb. mouky a 25 lb. kakao, ktere jim do glo v prosinci. Tedy i tam byli sirotci nisi jednotou pohosteni.

Opomela jsem vzdat diky za velmi peknou npravu jevitte br. Vlad'ovi Hotkovi. Ty sane a jeleni jim vymalovane vypadaly jako Pki poslednim kvitovani dart jsem napsala, 2e me po odeslani 50 dolara zbylo 5.

Druheho ledna jsem odeslala °pet moji sbirku 25 dol. na mleent fond a $6.00 pro mora y -skedti.PapFrnOsg,mitozalni vanodnich liskti $5.00, pi. Kosove, $4.00, p. a pi. Hulovec $4.00, p. a pi. Stanley Patak $3.00, p. a pi. J. Goble $2.00, nejmenovana pani $2.00, malt Rudy Malik $1.00, pi. Filipcova, $1.00, nejmenovana z Fort Worth $1.00, z Dallas $1.00, pi. Adamova z Temple $5.00, pi. J. V. $1.00. Vgem glechetnYm darcurn vzdavam timto mnoho Celkem jsem odeslala na American Relief do New Yorku za mesic prosinec a 2 ledna. 75 dol.

Kdo by se citil, te by jette rad na to pfispel, rada to od vas pkijmu. Podruhe yarn napiti, jak z vagich dare byl zachranen 5 mesidni synakek jednoho idednika v Praze od smrti.

Zapomela jsem podekovat na gim sestram z Kroutku za pomoc, kterou me poskytly pii vanodni nadilce a programu v kuchyni, kde bylo velmi pilno.

Pi. Toberna, byla se mnou jen jednou v meste na nalcup tech darn a vice jit nechtela, k je to unavujici v torn navalu lidu kupujicich, a to jsme toho den den mot nekoupily a ja, vaechen ten nakup tahla domti a ostatni vie obstarala jak pro kuchyfr tak dal gi nalcup pro 70 deti. Musela jsem nekolikrat do mesta, jizdne a eras k tomu piidala ze sveho. Ony me vaak pomohly veci zabalit a pak v kuchyni, kam jsem rovnou po programu ala a Math, at do konce, a pkitti den rano ala do Sokola uklidit, kam pi.

Rotrekova a p. R. pkitli pomoct.

Sestry Krontku pomohly vie zabalit a take v kuchyni, kde bylo mnoho prace, pomohly. Vtem vzdavam diky a doufam, k byli vtichni Oastnici spokojeni.

Pozdrav yam, jsem irate Valeikova. ) • 4 • tad Svaz Cechoslovanu, 6. 92., Ft. Worth, Tex. Mill bratki a sestry! V nedeli LI. ledna pkipada, nage fadova schtize ve 2 hod. odpol. Pxoto br. a ses. pkijd'te vaichni kdo mAtete, at' spoledne pkiloiime ruce k dilu, neb letos nas odeIcava, velka, prace se sjezdem, ktert, jak vite bude zde ye Ft. Worth, tak Zadne vtmluvy. Take budou eteny celorani zpravy, jak tad pokraduje, a sprayni ytbor hospod.aki. Po tato schtzi bucle kratgi schtize ytborti sjezdovtch.

— Program deti pki stromeeku byl velice pant, i naytteva slugna. Ditky se driely znamenite, radost bylo je poslouchat. Santa Claus byl pilae zaalestu4n 1 ad cc/0u tu spoustu

Ve sttedu, dne 7. ledna 1948. rozdal. fad srdeene dekuje vaem za ytpomoc pfi programu, dikam i rodietirn, ae si dali tu praci a s cletmi na zkouaky pkijadeli. Nechci vtechy jmenovat, neb by to zabralo mnoho mista, jen se zmifiuji o tech nejmentieh devuglcach. Byly 4 a jako panenky, nee° pies 3 7 roky stare, ale svoje basnielcy odfikaly hezky hlaste a bez chyby, za cot sklidily bouki potlesku. Da Buh Ze na piesrok se zase vaichni ve zdravi sejdeme.

Tak ten eras utika, vanoce jiZ jsou pryer a novt 1948 nastoupil svoji vladu a Zacint nevime, co nam piinese, di co dobreho neb zleho nas odelcava. Blayne je si piati, by zavladl pokoj a mir ye svete, jehot doposud je tak mak).

S novem rokem jsme dostali prvni silnejti zimu, ad na Sylvestra pr gelo celt den, weer ut mrzlo a teplomer klesl at na 20, pc) d ye noci.

Dnes patek) uZ je liZni vitr, ale student jako,led,, ten ja nemank rada, leze at do kosti.

Radio hlasi, ae zitra se mame teait na pfichod nova zimy, a tak uz nam ta pani zima pomalu pfichazi.iMne ten novt rok pkines1 velkou k•tmu, ale myslim to nejsem sama, neb ta tetka flu zde stale obletuje a navatevuje svoje obeli bez pozvani.

Nati nemocni: Sestra J. R. Bartek mela smutne yanoce, neb asi ttden pied svatkt strayila v nemocnici. Trpi a "arthritis" a pravila, ie ji to zle potrapilo. Ted' je doma a daki se ji lepe. Br. J. Philpat v Decatur, Tex. podstoupil menti operaci v tamni nemocnici a je na ceste k uzdraveni. Take je snad nemocnt br. John Mach v Meridian, Idaho a naleza se v nemocnici. Maniele Machovi jsou byvali zdejti osadnici a nati stall cleni. Maji zde hodne pkibuzntch a pfatel. Warn tomto nemocntm pfejeme brzke a trvale uzdraveni. Br. redaktora, indam za svatou trpelivost s mojimi dopisy.

Jak vidite, zase Vas budu letos trpit. Dekuji za uvefejneni minultch dopisfr.

Mnoho zdaru v tomto novem roce vaem preje, M. Juranova, dop. ) • 4 • ( kid San Antonio, eislo 133.

Sestry a bratki! Pkedne pkeji yam vaem a vaem ostatnim elemlm Jednoty a hlavni Ufadovne At'astnt nova rok. Necht' kOdt kdo si uloiil novoroeni pfedseyzeti, toto dodr2i alespoil polovic, pak na konec roku si muze tict, udelal dosti mnoho.

Sestry a bratfi, ja jsem nehodlal psit do VCstniku ted' pied touto schtizi, kterou budeme mit pfigtinedeli 11. ledna 1948, vaak nasledkem jisteho nedorozumeni v minule schUzi je nanejvtt nutno, bysme se vaichni, kteH jsme byli v prosincove schuzi, dostavili do schtize pkitti lednove, neb mime jistt dopis, zaslant H. M. k vyketeni.

Neminirn iici, to jen ti, ktefi byli v prosincoye schtizi jsou zvani; vaichni jste zvani, vaak rad bych byl, by ti, ktefi byli ye schuzi minule, se do plitti schfize dostavili, by se pfedetlo daltimu nedorozumeni, neb nepochopeni.

Pamatujte, sestry a bratti, na pkitti nedeli a dostavte se co mcdna v poetu nejvattim.

S bratrsktm pozdravem, Louis Dressler, taj. ) • 4 • ( itAd Ant. J. t ermak, C. 56., Corp. Christi. Tex. Prosincova schirze, jet mela btti vtroeni, se nam pro degt' a zimu ne yydafila. Pritti ze bude v nedeli odpol. 11.1edna a bude za katdeho podasi, neb musi btti provedeny volby frtednikii a knihy daily do pokadku. Po nazi schuzi bucle schuze Sokola a pak spoleeria sva.dins- Proto se dostavte zaveas.

Chas. Holasek, taj. ) • 4 • ( fad Prapor Svobody, eislo 8., Weimar, Texas.

Cteni bratil a sestry! Timto yarn oznamuji, ere nate vtrodni schtze bude zase konana u bratra Jerome Mieulky v jeho domove drirhou n.edeli v lednu, 11. ledna 1948 v 1 hod. odpol.

Dostavte se vaichni dle moanosti, neb 'name volbu akednikil pro rok 1948 a tea delegata do sjezdu. Vy bratki, kteki platite dopfedu, dostave schuze ktattasi dS: te se DAC V tomto roku kona,rnAn OW me*,

Ve stfeclu, dne 7. ledna 1948.

Floresville, Texas.

Brati a sestry tadu Rozkvet Zapadu Ms. 107!

Zdeluji yam, .ze nage pravidelna schOze bude .l onana 11. ledna. Zaroveri ohlasim yYsledek voleb, abyste v padu potteby vedeli na koho se obratit: Pied. Tom Novak, mistopted.. John Krejdi, tajemnik V. F. Bayer, iteetnik Henry Sra11a, pokladnik Jesse Bayer, prrivoddi Tomag Novak ml. a sest. Vlasta Flowers, yyslanec, do sjezdu Tom Novak, nahradlik V. F. Bayer. Nemocensky a resoludni vybo:e Ed tidek, John Svoboda, Anetka Pavliska. tidetni vYbor: Vilern Ra:ska, Vilem Vaclavik, Ant. S-v- . toda. Zastupci do podilnicke: Jerry Bayer, Tom. Novak, V. F. Bayer, Ed 'Zidek, Vilern Vaclayik. Zde mate vYsledek voleb a zdali se nekomu nelibj, je to jen jeho vina, my jsme udelali co se delat dale.

Bratii a sestry, snatn&W.s tadam, kteWp16tite na cely rok, tak ptijd'te trochu dil%'1eetni a pokladnik budou tam tet drive, neb je vas mnoho, tak oni potom nemohou bYti hotovi yeas. Jak vite, sjezd se blizi, tak bylo by iddoucno si pohovotit o problemech nagi Jednoty, co by se dalo zlep git. Adkoliv nage Jednota je dobra, ale to neznamena ze jit se neda, nic zlepg it. Tak ktery nebo ktere, mate nejaky dobry navrh, jen ho Ptineste. Kdy se v ge dobie promysli hned pied sjezdem, pak to jde v gechno hladce ku piedu. Po sjezdu je pozde tikat, to melo bYt tak ci onak.

S bratrskYm pozdravem a ptanim mnoho zdaru vgem clenum Jednoty v no yem roce.

Tom. Novak, dop. ) • 4 • Od tadu VoIna techie, cis. 135., Ennis, Tex. Cteni bratii a sestry!

Timto varn oznamuji, ze schtze flagella tadu se kond dne 11. ledna o 2 hod. odpol. Jak br.

Jos. Vytopil, nag tajemik psal v 6echoslovaku, v Enniskem Vestniku, ze vgichni stall ifiednici byli nahrateni mladYmi Utedniky, tu vas bratti a sestry tadam, by dostavili jste se do schtze v hojnem podtu ku nastolo yani novYch nagich fitednike do jejich &ache neb to bude zvlagtni udalost u nageho tadu, neb jiz celou tadu roku konali jsme volbu na navrh nektereho bratra. — Ja podavarn navrh, by zvoleni byli staii Utednici. — Az konedne se nam podaiilo same mlade utedniky. A tu jegte poznovu opakuji, by v hojnem poetu se bratii a sestry dostavili do scheme 11. ledna, by jsme do• te nas te gi, ze jegte mame mezi sebou bratry, kteti dovedou nas tad vest v degtine, • Americe jsou rozeni. — Prave co toto pisi ptesnuli jsme zde z roku 1947 do 1948 a tu pieji ritednikum na gi Hl. M., vgem br. a sestram nagi Jednoty, Tobe br. redaktore i yydavatelstvu '8t'astnY NovY Rok 1948!" S pozdravem, Karel LatnoyskY, 'tad. dop. ) • 4 • ( kid F. B. Zdriibek, eislo 112., Guy, Texas.

Cteni bratii a sestry! Timto yam oznamuji, ze nasledkem gpatneho podasi, byla navAteva nagi prosincove schrize velice maid, proto jsme byli nuceni, volbu tadovYch ritednike a delegalm odlotiti do lecinove schilze, ktera bude kone.na druhou nedeli 11. ledna. Tak nezapomerite a dostavte se do teto scheze co mot= v nejvetgim poetu, abyste si mohli vybrat iitedniky dobre. Br. piedseda se vzdal sveho ritadu hned ✓ minule schtzi. Tak snad uznate, ze jest to nutne, abyste se do pti gti sehrize dostavili a ittedniky zvolili. S bratrskYm pozdravem, J. H. Mikeska, taj. ) • 4 • ( Da Costa, Texas.

Cteno, redakce, mile sestry a bratti!

Vain vgem pteji gt'astnY a ptiznivY tento novy 1948. ✓ minule schezi tadu Pla.cedo Cis. 97. SPJST bylo mne natizeno, abych oznamil ve Vestniku, ze scheze tadu se zase budou potadat na druhou nedeli katcleho mesice, a zase rano. Tento minuly rok se schfize odbYvaly na tketi nedeli odpoledne, ale take jste scheze malo nav gteNovali, tedy jsme to zase zmenili na druhou nedeli, a /name se sejiti ptesne v 9 hodin rano.

Ve schtizi prosincove nas nebylo dost, aby jsme

V 2 STNIIC mohli vykonati volbu utednikA, tedy jest odlotena do scheze lednove. Bude take volen zastupce a nahradnik do sjezdu. Proto prosime, bud'te vgichni ptitomni. Take uvedomuji fleetni vYbor, aby byl ptitomen a vykonal svou povinnost. — Vgichni, kteii jste Cleny nemocenske podpory, dostavte se take, neb rnusime yamoznamit jake poplatky a jake podpory budou Placeny tento rok. Pial bych si, abyste si zvolbli tajemnika a pokladnika pro nemocensky odbor.. Nezapornerite, ze scheze tato bude zahajena ptesne v 9 hodin rano, ptijd'te yeas, neb bude mnoho prace.

Jos. L. Elgik, taj.

S br. pozdravem; ) • 4 fend Vizovice, eislo 114., Fairchilds, Texas.

'Hien a'sestry, jelikot v prosincove schtzi 1-iam -nebylo "moth° konat volbu iftednike. nageho tadu nasledkem gpatneho podasi, tak volba byla odlotena na mesic leden. JedenkatdY ptijd'te do schfize dne 11. ledna 1948. Zaroveri mame zacatek noveho roku 1948, tedy hled'te vaichni, aby katda scheze byla hojne zastoupena. Tet dleni, kteii mail platit sve poplatky doptedu, aby na to pamatovali.

J. J. Vyvial, taj. ) • 4, • ( CELI SV)T PIJE PLZESTSKE PIVO. Ze stroje vybihaji lahvieky jiz napinene, uzavtene a opattene nalepkami. Jake se to jmenuje? Ano, to je povedome: PILSNER URQUELL. Ale — prod ten nemecky napis?

To je cela historie. Byl jsern pied jedenacti lety v Kovne, tehdej gim hlavnim meste Litvy.

Jdu po ulici a nad obchodem vidim napis: Pilsner Bier. Vstoupim, dam si pivo a zjistim, ze to je neomylne litevska voda, zu glechteni po zpiisobu piva. TakovYch zkug enosti bylo mono udinit mnoho v rianYch dastech sveta. Ttebate plzeriske pivovary se soudily, nebylo jim to mnoho platne. Zahranidni soudy uznavaly, oznaeeni Pilsner Bier neni oznatenim mista piivodu, ale zgesobu vYroby; je to zkratka pivo, vatene site tteba v Holandsku nebo Dansku di kdovi kde, ale "po plzeriskem zpesobu". Jen Anglidane nam vygli vsttic tak dalece, ze u piva, dovateneho do Anglie, musi bYt ptipojeno tet oznadeni pilvodu, na ptiklad "Pilsner Bier from Netherlands", aby bide Yeah, ze to neni plzeriske z Plzne, ale "plzeriske" na ptiklad z Holandska. JedinYm chranenYm oznadenim zilstala slova PILSNER URQUELL a pod timto starYm jmenem (je stare uz sto pet let) se vyYAM plzefiske do sveta.

Vyvati se ov gem v baleni, ktere vyhovuje zvyklostem spottebitelii. Tak do Anglie se vozi s nalepkou londYnske spolednosti Pilsner Urquell a v lahvi ?.:tach o obsahu 0.34 litru nebo 0.64 litru, do Ameriky v lahviekach o obsahu 0.36 litru a tak poritznu.

Valka nam zpusobila ovgem nesnaze ye vYvozu. Dokud jsme dostavali zasilky UNRRA, nesmeli jsme vyvatet nic, co bylo vyrobeno ze stejneho zboti, jako bylo zboti UNRRA. A poneyea' jsme v teto akci dostavali obili, nesmeli jsme vyvelet pivo, vyrabene ze sladu. Holand'ane a Danove nas v teto dobe ptedbehli. Dnes vgak jegte stale se nehrneme do vYvozu. Nemame jegte stale specialni slad, nutnY pro vYvozni piva, a proto vYvoz omezujeme. Nechceme si proste udelat ostudu; a to je spravna politika.

Vyvatime zatim mengi mnotstvi, za jeho jakost milteme zcela raft, a to do 8' vYcarska (nas prvni povalednY odberatel!), Belgie, Francie, Holandska, Rakouska, Anglie, USA a nekterYch mist na Sttednim Wchode. Vyvatime ovgem dvanactistupriove pivo. Jak jsme se dovedeli, take nektera, nemecke pivovary z britskeho pasma hodlali vyvatet dvanactku.

Wrobni schopnost Prazdroje je vyutita asi z poloviny. Gambrimus pracuje asi na 80 procent. At bude jedmen, bude pivo — a jake pivo!

To at zapr gi, kdyi ma prget a at' hteje, kdy ma htat, a vgecko bude. I plzeriska dvanactka.

4, • ( ) DobrYin a zkugenYm vidy se toutim libit, ale lidem nevedomYm a mrzutYm nebojim se nelibiti. — Kosmas.

8trana $ ZLYN, NEJSTARgi MESTO VICHODNi MORAVY. Kdy vebec Zlin vznikl? Jak tomu nasvedeuji veechny okolnosti, bylo to asi v polovine Ulnacteho stoleti. Tehdy ziskal v povodi Dievnice pozemky vladyka Vilem ChYe, kterY zde mesteeko s nekolika okolnimi vesnicemi. Zlin se tak stal stiediskem provadene kolonisace celeho kraje. Usadili se zde temeslnici a kupci.

To ut vchazi Zlin do historie i pisemnYmi zaznamy.

Vnuci Vilema ChSTee prodavaji Zlin na zaeatku dtrnacteho stoleti mora yske kralovne vdove Eilece Rejece. Pak prochazi jeke rukama nekolika daleich pant, at k rodu panel ze 8ternberga, kdy je zaznamenana doba jeho mohutneho vzestupu. Bylo zde vybudovano opeynene sidlo a v roce 1937 udeluje mesteeku jeho tehdejei majitel Zdenek se Sternberka veechna mestska, prava, talde se Zlin stava mestem. Timto , rokem zaeina, na tehdejei pomery, yelka budovatelska era. Mesto stavi. HospodafskY ruch roste. Mesto ma svilj znak — otevtenou mestskou branu se zlatou hvezdou nad stfechou. A hlavne—lid si vladne, pokud to tehdy bylo mozne, sam. Mesto je totit spravoveno volenYmi koneely.

Jeho silnY vYvoj byl zaraten husitskYmi Roku 1427 je vypalen a je zde svadeno nekolik bitev mezi husity a vojskem ZikmundovYm. Z techto ran se Zlin pornerne brzy vzpamatoval — a kdy zmenil nekolikrat sveho majitele, ptipadl na cele stoleti rodu hejtmana Vilema Tetoura, kterY se jej snazil yeestranne zvelebit.

Koncem eestnacteho stoleti jej tento rod prodal Janu Kropadovi z Nevedomi. A opet mesto stfida sve majitele.

Rok 1620 — doba pobelohorska — byl tet pro Zlin obdobim temna. Uherska vojska Bodkajova vtrhla do kraje a pleni. Nejkrutejei zkonekou je pak obdobi tlicetilete valky. Mesto je drancovano cizimi tlupami a ternet polovina usedlike odchazi. Tetka pobelohorska, doba se svYm puvodnim zjevem, nabo t. enskYm Utiskem, ma take vliv na zmeny vrchnosti a na zptsob, jakYm vrchnosteneti Ufednici zachazeli s poddanYmi. Byla to proste doba velkeho imadku.

Az devatenacte stoleti je svedkem pronikani obrozenskeho ducha do mesta, jet se pod baronem Claudiem Bretonem pornalu vzpaniatovalo. Zatim jen hospodaisky. Teprve revohieni rok 1848 lame pouta poddanstvi a Zlin zadina svou novou epochu obdanskeho sebevedomi a kulturniho vzestupu.

Tehdy se objevuje ye Zline postava buditele, narodopisce a vedeckeho pracovnika Frantiska Bartoee, kterY ve svem dile zachytil styky, pisne a poesii Zlinska.

Z y rchnostenskYch panii se stall jen dititele panstvi, kteii nemeli vliv na tivot obyvatel mesta. Panstvi pfechazi do rukou barona. Haupta, od nehot zadatkem tohoto stoleti koupil pozemky a zamek Tomde Bat'a. Zamecka zed', oddelujici park od mesta, pada, sady se stavaji mcjetkem mesta Zlina a jsou zptistupeny veem obf.anUm. Tak tedy vplYva historicky proud do naeich dna. Tomas Bat'a dovedl vyutit v gech ptirozenych podminek kraje k tomu, aby zde vybudoval se svymi spolupracovniky podnik, ktery ziskal Dark tomuto mestu daleko za hranicemi 6eskoslovenska. Jeho dejinnY vYvoj tim veak nekondi. Prochazi mene yYznamnou dobou pr y -nirepublky,ohtd upace,bornbardovani a vchazi do nejslavnefeiho obdobi sve rekonstrukce, vYvoje a vzmachu, jakY malokde milteme videt a hla yne: vchazi do obdobi osvobozene prace!

Divate-1 se na to s. perspektivy dejin, jimit jsme prave prosli, je to skutedne vyvrcholeni, jet nema v cele historii mesta obdoby. Jen si domyslete veechny diisledky revoludniho roku 1945, veechny ty diisledky socialni, hospodatske a kulturni, pak poznate, ze tento rok bude v historii Zlina, kterou budou sledovat ti, co piijdou po nas, rokem nej y Yznamnejeim a nejparnatnejeim.

Strang 'Houston, Texas.

Mena redakce!

Prosim dovolte, adkoliv jsem byl dlouho trpelivy a vydkava1 jsem dobreho dasu. Ted' mam na srdci, co bude zajimati celou vetejnost, kdyt yarn popiSu cely sjezd distriktu cis. 37. C.I.O. Tedy 6. a 7. prosince Texas, Oklahoma a Kansas delegatt a nav gtevnikri se dostavilo na sta za adelem, abychom vypracovali "Wage Policy Committee" do hlavniho sjezdu v Pittsburgh.

Nagi schrizi zahajil katolickY rev. John Roach modlitbou a proslovem.

Nasledoval na g mayor Oscar Holcombe,,kterY ptekvapil mnoho, kdyt se vyslovil, ae on stoji pevne za organisovanym denikem a unii Steel Workers of America. Dekoval organisovanym delnikrim, ae ho zvolili do mayorskeho ritadu v roku 1923 a s pomoc/ unii mohl mnoho prokazati pro vetejnost a pravil, ae otvira dvete nagim organisatorrim, at' se pokusi o dal gi organisovani.

Nasledne promluvil James Dickerson, piedseda sjezdu a ieditel 37. distriktu (Texas, Oklahoma a Kansas) a znazornil potkeby uniove denika veiejnosti a prrimyslu, ze tyhle strany musi spolu harmonisovati, jako jeden za vgechny a v gichni za jednoho. Kdyt bude miti prtimysl delnika a vekejnost spokojene, pak se nemusime obavati komunismu, ale naSe prate neni u konce, dokud posledni delnik neni zorganisovan v prrimyslu a bude prisobiti vespolek pro jedno velke dobro.

Podobne tea promluvil Robert Oliver, ieditel CIO jinni kampane, varoval delegaty a eleny, abychom nerinavne pracovali a zdalit ne, pak se usmal a tekl, to by byl tapas jak ten emelak s volem. Jednoho pekneho dne vril ptiblitil se k emelakova domovu, emelak vyletel k sebeobrane a vola to a zase tam aihnul. Vril byl zly, kopal, utikal, i stromy trhal, ale emelaku nemohl nic udelat, ponevadt byl pro nej mod malt'.

Rychly emelak byl jia z toho unaven, pak odletel a usedl na velkou kvetinu a tam usnul. Zatim se vul vratil, dmelakovi domov rozkopal a utekl. Omelak se probudil a pfiletel nazpet k domovu, kterY byl rozkopan, ale vola nebylo nikde. Tedy vas podobne varuji, delegati a Cleni, abychom nezristli spati a stale pracovali, aby yam tea podobne domov nebyl rozkope.n.

Pak promluvil David J. McDonald, tajemnik a pokladnik United Steel Workers of America, ktery zna mezinarodni pomery, neb jia byl v Italii, ye Francii, v Anglii a mnoha malYch statech, ten tak uptimne mluvil, ae moje srdce chteo vyskoeit do krku.' A mluvil, ae CIO po celYch SpojenYch statech podporuje pomoc do zamoti a zasilky dela na cele vagony. My bratti nejlepe rozumime, co je hlad, bida a nepokoj v srdci. Tak i zde v Americe na ge prate neni u konce. Pokud toho posledniho nezvednem z tech mizernYch chaloupek a dame jim slugne domovy a pray° aiti jako lidi.

V nedeli rano zase zahajil schrizi rev. Bernard Hatch s modlitbou a proslovy. Tea rev. L. V. Bolton modlitbou a feel Pak vystoupil Chris.

0. Dixie, advokat pro delniky, jeden co ma nejve gi pochopeni a uznani pro delniky a chudobne lidi, a pak nam vysvetlil, co mriteme oaelcavati od na gi texa.ske legislatury.

V TNIS Gratuluji spolku 61s. 88. Pokrok Houstonu, ae si zvolil mnoho norYch a dobrYch ifiedniku jako jest bratr Rudy Aeleik za pfedsedu a bratr Hilsher, mistopfedseda. Jest to Best pro eeskfr lid, miti tak dobre vridce.

L. A. Dobesh.

S rictou, ) • 4, • Chesterton, Ind. CtenY bratte redaktore, prosim o male misteeko v naaem Vestniku. Oasto se ozYvaji hla-. sy bratrii a sester k vuli postaveni iitulny pro stare 'deny. Bratte redaktore, Vy se zajiste pamatujete pied minulYm sjezdem na muj dopis, v nemz jsem vypisoval jak je u nas tizen statni chudobinec a nebudu to znovu vypisovat, jenom podotYkam, jak sam jsem se ptesveddil, se statu vyplaci. Prod by se nemohl vyplacet Hlavni idadovne? Zalai na torn, vae dobre prozkoumat, jak by to bylo lepsi.. Jestli, tekneme, 2e by Hlavni utadovna a dlenstvo vybralo nekterou farmu, kterYch me, dost, aneb stavbu v nekterem 'nest& MS' lid je zvyklY praci a jsem jist, kdyt by mohl, ae by rad pracoval, at' je to zemedelec, aneb od razneho temesla. S *ienami je to same, kaida je zvykla praci a tak kaidemu by lope uchazel das, kdyz by met o dem pracovat — toti2 pakli by k tomu byla vyhlednuta farma. Jsem jist, ae by vae..alo dobre pod dohledem zkugeneho dohlititele neb ieditele.

Bratti a sestry, mrij nahled je ten, v padu by se video, ae to jde apatne, vady na to Clenma pray() na ptemenu, at' by to byla stavba ye meste, aneb farma, ptevest to na rent, tak myslim, ae by se o nic neptiglo. Nekteti bratti a sestry poukazuji, ae ten stars? dlovek by jia nic nechtel Mat, ja podotYkam, ae jsou na omylu.

Ja jsem star pies 73 let a je gte pracuji i pro druhe lidi k uspokojeni. Nekdo poukazuje na to, ae stat a vlada se stare, o stare lidi v podobe pense. Ano, ale my nesmime zapominat, je zde mnoho nagich lid!, ze navzdor tomu ae jsou zde ttebas 40 let, ale obeany nejsou a za druhe ti, kteti berou pensi a gli by do ritulny, pense je stejne placena. Jen se toho nebat, strach ma velke oei, ale nic nedokaie cloister°.

Katdy mame jiny nahled, ale mame vgichni pram) svuj nahled projevit. Tak se ponauCujeme jeden od druheho. Vgecky tidy, ktere budou volit svoje delegaty do pti gtiho sjezdu, mely by o tom pojednat ye svYch schrizich, bud'to ano aneb ne, aby broth delegati Odell Ceho se maji driet pia zahajeni sjezdu, nenechat se odvadet a stet pit dobre my glence pro celou Jednotu. To jest mrij nahled. Je tkeba aby tady piedem, pied sjezdem daly najevo, co si budou Oat, byla by lehei prate ve sjezdu.

Mame dosti , Menu dobie vygkolenYch, poctivYch, ae se na ne mriteme stoprocentne. spolehnout, ae katclY se bude drtet ye sjezdu toho, co jeho tad tada.

S pozdravem na v gechny tady. Vag bratr Mergl. ) •(

Pak mistopresident CIO, James Thimmes pkiletel vzducholodi z Los Angeles. V jeho keel oznamil, ae jia po tieti budeme aadat zvYgeni mzdy, ae kongres ua aadame 2 roky, aby nee° udelal. Cdpoved! byla, ae nam zavesili TaftHartley zakon na krk a stale nas vin/, ze my jsme pfLinou, ae aivobyti utika jako splagene kone od roku 1946 a ae valuta penez velmi klesla.

Pak jeate mnoho jinYch teenikil proneslo ktere by staly za napsani, ale obavam se, ae br. redaktor by jit ztratil trpelivost.

Jeg te jednou prosim ctenou vefejnost, aby kaidy si zaplatil "Poll Tax" a piipojili se k "Political Action Committee", abychom mohli tem politickYm obrrim east° ptijit pod bradu na

San Antonio, Texas.

Mile sestry a bratii!

Osmeluji se aspori na ten posledni den v roce napsati paru fadkri. Oslavovali jsme velick svatek Vanoce, zrozeni Jeti ge Krista. Na tyto svatky se vtdycky tea/ ditky i staff, ale nyni jak je kdo oslavil? Nekteti, jak jia jest zvykem, davali darky jeden druhemu, piipravili dobrY °bed a pti torn se ptipijelo a jsou spokojeni. A zase - natal si ieknou, "narodil se Kristus Pan" a jsou ptesveddeni, ze KristovYm •zrozenim jest katclY spasen a mysli, ae dosti na torn kdyt yeti v jeho zrozeni. Ale ja nemyslim ae dosti na torn, kdyt jen yeti v Kristovo zrozeni, ale na gi povinnosti je nasledovat a jiti v jeho alepejich, neb On pti gel, by nazi cestu naznaeil, by nas naueil znat zakon boti. On tekl: "Vezmi ktit a nasleduj mne!"

Kristus, kudy chodil v gude spojoval a sjednocoval se s Bohem, otcem syYm. Pohledneme vzhriru aspori o techto svatcich a rozpomerime se na vedr4 sviij cil; rozpomerime se a pevne urdeme svou drithu pied sebou.

ptitti rok.

Peva uastupme, uelekejme se pi ekitek

Ve stiedu, dne 7. ledna 1948. ptemithejme se v sobe, abychom jednou za slechli harmonii VS'ehomiravevlastnichsvch srdcich, aby i nam jednou sladke. hudba zaznela "Narodil se Kristus Pan".

A nyni vstupujeme do noveho roku. Prave techto hodinach uplynula, Cast toho dasu, jen rokem nazYvame. Jest to eastka nepatrna, ale piece tak dille2ite, a zvlaSte pro toho, kdo pochopil cenu Casu. Jest mnoho tech, kteti se v radovankach loud/ s oddilem toho Casu a s radosti zase vitaji novY rok, ani2 by si pomysleli, co pro ne, pro nas v lime svein chova.

Tak mnohY z nas vita ten novY oddll Casu nepomfgeje prod tijeme, neb prod jest ham poptana ta Cast naAeho Lvota, a piece jest nam znamo, 2e kadym dnem spejeme blite ku svemu cili, 'ku konci pozemskeho Lti. OvSem neni tteba jasati a hludne vitati nowk rok, ale lope je pohrouLti se v nitro sve a promfaleti, jak uzili jsme rok minulY a jak bychom meli utiti rok nastavajici, by to bylo ku blahu duse Dbejme, by jsme nestelovali tkolu sveho, ale abychom podporovali snahu toho, ktery pail nam co svetlo sveta, Spasitel nas. Dbejme toho, by duch nag nashromatdil sobe statku ceny, jako snahu po dobru, svetle miru a lasky, i k tomu jent sam laskou jest, nebo Jemu budeme skladati bey ze vgech that tivota.

Pteji vam gt'astnY novy rok. Necht' mir a Rubie Holly. laska ovladne tento svet. ) • 4 • ( Pokrok Moultonu, eis. 27.

Bratti a sestry! Oznamuji yam, ae ye vy'rodni schtzi, konane tteti nedeli v prosinci, zvoleni byli vgichni stati iitednici pro rok 1948 jednohlasne. Ptedseda Jos. K. Datilek, mistoptedseda Vojtech Valenta, tajemnik Albert DlouhY, iieetni Jan Havlik, pokladnik Jos. ZaveskY, za delegata do sjezdu byli zvoleni Jos. K. Datilek, nahradnik Albert DlouhY. Schuze koname kaldou druhou nedeli v mesici.

Albert DlouhY, taj. )• 4 • ( NAgE UNIVERSITNI 'STUDENTKY VE SPORTU. Z Austin, Texas, se pige: Nage krajanky i krajane budou jiste mile piekvapeni zpravou o rispechu nagich studentek na Texaske stain/ universite ye sportu. Rid/ se starou zasadou: ZdravY duch v tele zdravem. Take sokolska Cinnost jejich rodidri ma jiste na ne mocny vliv. V Universitnim d' eskem Klubu mail nave studentky zvla gtni drutstvo, jeI nekolikrate se uplatnilo v souteL s jinYmi drutstvy.

Studentky nage uditely rekord vyhranim gampionatu v diveim volley-ball nad Wica dnastvem a to s vYsledkem 23 bodil proti 9, con je jiste vYkon velmi kresnY. Lonskeho Slolniho roku Universitni 6eskk Klub vyhral ye smigenem volley ball nad sesterstvem ADP a ziskal prvni misto. Universitni t esky Klub ustanovil dr. Ed. Mieka, profesora slovanskYch jazykri, opatrovnikem ziskane trofeje ve smi genem volleyball pro rok 1946/47. Letov k -warm dostanou deveata jinou trofej pro jejich gampionat v letognim gkolnim roku 1947/48. Ve viteznem druistvu deveat jsou: Helena Wellerova, kapitanka, Millie Vaculova, Norma Holubcova, Adelene Baletkova, Regina Pkikrylova, Annie Marasovidova, Milada Marasovidova, Joyce Labajova, Josefka Kocurkova a Marcella KubiCkoVa. Nyni se nag e deveata, z Universitniho tesitar° Klubu freastni a velice tun/ v basketball.

V jejich posledni hie porazily sesterstvo GBP s vYsledkem 8 proti 6 Byla to velice pane hra.

Hrala deveata: Regina Ptikrylova, jet byla uznana jako jedna z nejlep gich hrajicich deveat v celem statu Texasu, kdyt nav gtevovala vyggi g kolu v Penelope loriskeho roku, ta je kapitankou; dale jsou to: Annie Marasovidova, Milada Marasovieova, Millie Vaculova, Marta Hlavenkova, Mary Helen Kivieova, Adele . Baletkova, Joyce Labajova a Helen Wallerova. tspechy nagich universitnich studentek nas velice pote gily a pfejeme jim novYch. 4, • ( ) Sklenice s zemnicovYm maslem (peanut butter) ma se obeas obratiti dnem vzhAru, aby ale;

se iipine sraiehal sit= vIrobet.

lama I!

Ye attedu, due 7. ledna 1948.

"Jen jest-li to bude takove, jak si milostpani. mysli!" ozvala se trochu zkrotle tena, "milj nebottik Hkaval vtdy, to jest pro elo yeka, nejlepe, rustane-li v tom, v dem vyrostl a neohliti se nespokojene vkte, kam nepatti."

"To byla ovAem smutne, logika, Kadleakova.

Naopak, povinnosti kaideho jest snaiiti se stye dostati se co nej ykte, pracovati a usilo vati 0 lepti byti. Palate mi Vitka at se domri. vrati!"

"Potlu!" slibovala zase jaksi titeji, ale v duchn:si myslela: "Lary, fary, take jste vy pani vtecku moudrou kati nesnedli a take mnozi z tech, co chteji hodne vysoko, spadnou a zilsta.nou leteti v prachu a blate. Ale at' si ma hock, co chce!"

Pani Doubray ska, ubirala se do strane za zampm a pustivti mimo hney na Kadleakovoil,:Odechla nekolikrat, spokojena sveti, jarni .vzduch.

Ala naproti Rritence, ktera od Noveho roku chodila dvakrat tkdne do hodiny klavirni a pak,chtela dojiti ku ptitelkyni Berne, kteta nejake sazenieky a v kotenaeich zasazene kvetiny, pro net se Pak mela u doktorky staviti stare, Kott'alka, jet mela take natizeno -dojiti do Mesta k zahradnikovi pro sazedik zelenin.

Vtc•itolem zatilo v prve krase jarni. Mlada ptiroda usmiva/a se pod netnkmi polibky tepleho • slunedka, jako zdrave dite, probudivti se z osvetujiciho spanku. Mlade ykhonky tray, bile hyezdidky sedmikras kkvaly vesele k za,Mei obloze, stromy snily, zahaleny v onen prvni, kouzelne jemny zavoj majo ye zelene a svetesti, jako lidska srdce v nave probuzene nadeji.

Helena se rozhledla po rozkotnem ridoli, kde se luka, zelenala a fizick potteek pospichal v name jizery. ftada domku tahla se podle zlatotilute piskove testy pod protejtim svahem; odkud Inez/ mekkou zeleni vonnkch modfinri a tmaYArin odstinem syte se zelenajicich mladkch bnrovic, kynuly belokore btizky s vesele vlajici svetle nailoutlezelenou loktutkou svych Panenskkch hlavidek. Cele, strati usmivala se bujnkm porostem mladeho hajku, jen az v dab za rybnikem drutil se k staremu soudruhu temnemu hvozdu, jent mktinami a pasekami prorvan, titil se at k hranicim vlasti.

Ptitlo jaro z polehounka, nikdo se ho nenadal, kStvlo jenom, usmalo se, ze mine hned raj se stal — eanotovala si potichu pani teditelo ya. Ale piseri ta, tak netna a vesela, jakoby temnou chmurou zasttela jeji dosud sveti naladu. Vzbudila v ni vzporninku na sestru Zdenku, ktera, ji tak rada zpivavala a jejit smutnk osud vrhal stale stin na spokojenk klid tivota pani Heleny.

Ach, prod je ten tivot k nekomu tak tyrcikm?

Kdo by si byl pomyslil, jak smutne skondi ta jeji draha," sestfieka, vesela, spite lehkomyslna, Zdenka. Co asi piedchazelo v jejim tivote, to se odvalida nasilne jej skonditi?

Ach, jake to smutne vzpominky!

Pant' Helena si ptedstavila, jak asi byla slidnit tvit Zdeneina znetvoiena nekolikatkdennim letenim na dne Jizery, kdy nebyla k poznini a jen dle popisu tatstva se posouditi mohlo, to to byla ona. Urditkch stop nebylo, nebot' nett'astnice yystfihla i vytite, pismena ze sveho pradla, aby zahladila kaidou stopu.

Nett'astne. Zdenka zahotela laskou k mlademu skladateli, kterk nehodou zavital do mesta, v nemt bydlela s otcem s ykm, zemskkm radou ye ykslutibe. Otec naprosto odmitl sire svoleni ku sriatku dcery sve s mutem, kterk dle jeho posudku til ze dne na den a nemohl nijak zajistiti berstarostnou budouenost sve pristi ehoti.

Vedle toho vyeital otec deeti, to nevidi pro svou lasku, v le..see onoho mute pouhe prospechatstvi, jen venem sve nevesty chee aspoh ponekudsi zajistiti sve nejiste Stark pan rozhodne se optel v'Aem volnivkm prosbam dcetinkm a tekl, to by radeji do jejiho hrobu hledel, nal/ ji videl takovkm bidnkm sriatkem znidenou. A vznetliva, Zdenka rozhodla se take skoneiti svilj tivot, jent se ji zdal bkti mrtvou poutti bez lasky miloyaneho mute.

Pied svkm odchodem z domova poslala Zdenka sestie dopis, to odchazi z otcovskeho domu pii pinern vedomi za hlasem sveho srdce ate prosi, aby draha sestra i otec proto ve zlem na ni nevzpominali.

Pani Helena v duchu protiva znova hrrizu tech okamtikii, kdyt obdrtela onen dopis a zpravu od otce, to Zdenka zmizela a pak tu nejdesnejti, kdy asi za mesic vylovena kdesi za Boleslavi mrtvola teny, jeji krasne tmave vlasy a tmavomodrk oblek jedine doltazaly, ze je to nett'astna, pobloudilo. Zdenka.

Zlomenk otec, ani sestra nechteli se na takto znetvoienou milovanou bytost podivati; dobrozdo,ni znameho lekate i soudni komise za spravne a pohtbili nalezenou do sve hrobky.

Jak vesla, dovadiva, tiva, ba rozpustila bkvala ta mile,, shone, Zdenka, ktere, na vte pohlitela s detinnou driverou, ye vtem videla jen same dobro a nemohla nikdy pochopiti, ze by take zlo, tpatnost, zarmutek a bolest na svete bkti mohly.

Pani Helena si vzpominala, jak Zdenka pit' sve posledni navtteve mela pinou hlavu Macharovkch basni a neustale nekterou z nich ptednatela. Jedna z nich uvizla pani Helene nesmazatelne v mysli, snad pro svrij bezdednk vztah k osudu Zdeneine. Byla to kratieka studie o Stesti a znela: Kdyt slepe ttesti zaleti tak mane na tvou hrud', tu rychle vem' co nese ti a jako hrob tich bud'!

To asi 'lade na chvili si stratce jeho zdtim, zlk osud, stank zavilk, jen zve je veznem svkm.

To `tt'asten jsem!' at' vkly tvrij duch, ukryje v prsou svkch, ten stank ma tak jemn, sluch a ma tak hroznk smith .. . tiva, bujna Zdenka se asi piilis troufale hlasila k svemu ttesti, jet se k ni sklonilo v lasce mladeho umelce a zlk osud zadrtel je patrne ve schvili, kdy se toho nejmene nadala.

Nett'astneho otce hryzlo svedomi tak, to zihy odetel za svkm milakkem a pani Helene zbyly jen smutne upominky.

Z tech vyrutily pani Doubra yskou fidery hodin. Bily tit' etvrti! Dojde prave v eas k zakondeni Rriteneiny hodinny.

Jak to dite miluje, jak je Bohu vdeena, to osudy jeho s jejimi sloucil. Jak prospela za ten eas, co ji ptijala za svou. Ach, jakk to blahodarnk rozdil, tehdy a nyni! Tehdy plans, divoka riitieka s ostrkmi neeetnkmi trny a bujnkmi vkhonky a dnes poupe, ktere jit slibuje vykvesti v rriti nejjemnejti Wine. Pani Helena nepochybovala, to nektere ty zbyl y chybidky, obeasna svevole a vzdorovitost diveina ustoupi zcela, at rozum divei dospeje ve vlastni soudnost.

Sam Brih ptivedl ji to dite pro radost do Mvota a ona se poctive vynasnati, aby nejen tide, ale i On v nem nalezli zalibeni.

Za nedlouho vykraeovala jit Rritenka po boku pestouneine a sdelovala s ni, to na konci tkolniho roku bude hudebni produkce, ktere jit i ona "vystoupi".

Berne oei svitily ji nadtenim, kdy matku prosila, aby ji proto koupila nove bile taty, matinko!"

"Uvidime, at co budet umet!"

"6, jak bych to neumela, vtdyt' mam takovk lehouekk kousek!" nadnesla se sebevedome male, hudebniee.

Cestou pies namesti k bytu sleeny ten* jasave upozorhovala RUenka, matku na rude pupeny kvetu nizkkch ketri gdoulovkch, ktere mezi hneclkmi snitkami zatily jako hlazene koraly. Byly to jesave Ykktiky mladeho jara a Rilienka vidouc je v tiivote poprve, dotkkala se jich tadostive a s nadtenkm obdivem.

Byt sledny doktorky nalezly zaftenk, ale pani Helena dobie zatutila, ze ptitelkyne bude asi v zahradce.

"Podivem.se!" Rritenka p •eletla chodbu, otevtela dvete na &fir vedouci a jit hlasila jasave: "Sledna je v zahrade, matinko!"

Sotva • dotekla, vyskodila jako gumova, a nekolika obratnkmi skoky octla se u sleeny, ktera sklonena nad zemi, tridila jakesi sazenieky.

Postiehla zamihnuti svetleho stinu se strany,• zvedla hlavu a zamtourala proti slunci kratkozrakkma odima.

"Ruku libam, sledno doktorko, ptichazime k y am!" zvolala Rritenka, srdeene se smejic Sledna se vzptimila,_ zattepala vesele , ye vzduchu rukou od hliny umazanou a vitala hosty.

"Jejej, vy mate petrklidri a narcissi!" jasala Rritenka. "A co tulipanri a hyacint! A co tuhle delete?" tazala se tive, zastavivai se ye svem poletovani mezi zahonky pied malkm stojacim sitem, kterkm delnice prosivala prst'.

"To je zeme na ptesazovani kvetin okennich, sledinko !" poudila divku Lena.

"Podivej se, matinko, matinko," — Rritenka ptispechala k pestounce s doktorkou rozmlouvajici a tahla ji horlive k situ, "na kvetiny ma se prst' prosevat. Proto asi ma sleena kvetiny tak krasne, velke! To musime Kog t'alee iici, ona to takhle nikdy nedela. A hned, jak se vratime domri budeme kvetiny ptesazovat, vid', matinko!"

"To jim ovtem jen prospeje!" podotkla sledna doktorka, "ale ptesive,ni pridy nevi prave nejnutnejti ptidinou vzrristu, Rritenko, jen kdy je jinak Vida dobra. Poakej as ti odrostou chrysanthemy, jet jsem jit pro tebe do kotenadri nachystala, uvidis, to kvety jejich budou stejne krasne jako moje! I zamluvene sazenieky jsem nachystala, kdy jste mi, Heleno, vzkazala, to si dnes pro tie potlete !"

"Ano, Kat'alka se tu stavi."

"Prozatim pojd'te ke mne."

Sotva si sledna zcela pc) domacku ruce pied hosty umyla, ozvalo se jit Kott'aleino zaklepani.

"Milostpani snad jiz dlouho na mne 'deka?

Ometkala jsem se!" omlouvala se, kdy uctiye pozdravila.

"0 chvilenku nevadi!" zvolala sleena doktorka. "Pani teditelova prave ted' prisia. Ukatite kotik, slotim yam tam kotenade a sazenieky."

"Snad bych mohia lama, prosim!" — — "I jen si sednete, mam mladti nohy!" usmala se sledna, pokynuvti na tidli u steny.

Kott'alka byla v byte doktordine poprve a po zprisobu prostkch lidi zvedave se tu Spattivti globus na skiini, zarazila se ponekud a uvatovala chvili. Tout kouli videla jiz v kancelati pana tediteie a jeji tatik i tekli, ze pry jest to svet. Kott'alka se zlobila, to ji poklo.daji za tak hloupou, to by tomu uvetila a rozdurdila se velice nad tou "povidadkou".

A hle — tu stoji tat podivna, koule. — K eemu ji pottebovala asi sleeno doktorka.

"Rritenko, prosim vas, co je to tamhle?" tdzala se konedne divky, ktera stela u okna, pozorujic na protejti strani hru deti, zatim co pani Helena se pohtitila v prohliteni obrazkoveho tkdenniku "Oeskeho sveta", jen letel na stole.

"Zemekoule!" ) • 4, • Libove hovezi maso, ktere ptichazi na trh po celk podzim, nema se smatiiti nebo peci na Toto hovezi maso pochazi ze zvitat, ktera se pasla na trave a tudit nebyla tudna. Aby hovezi maso bylo tt'avnate a jemne, ma se vatiti v ptikryte nadobe.

Strana $

Cteni broth a sestry!

Timto se yam oznamuje, ge behem mesice prosince 1947 Hlavni Utadovna SPJST vyplatila pojigteni po na gich zemtelSrch bratfich a sestrach, jak nasleduje: tmrti eislo 4336. Ses. Anna Kusak, zamestnanim hospodyne, od radu Morava, dislo 42., zemfela dne 20. listopadu 1947, ye steli 73 let. Do Jednoty pkistoupila dne 14. eervence 1912. Certhick. A-10047 na $500.00. tmrti eislo 4337. Br. Stephan Rumanek, rolnik na odpodinku, od radu Ennis, dislo 25-, zemfel dne 1. prosince 1947, ye stall. 81 let. Do Jednoty phstoupil dne 8. dubna 1906. Certifikat A-1558 na $1,000.00. tmrti Oslo 4338. Br. Josef Krajda, na odpodinku, od radu Liberty, eislo 136, zerntel dne 14. listopadu 1947 ye stall, 79 let. Do Jednoty pkistoupil dne 12. kvetna 1907. Certifikat A-10398 na $500.00. truth. dislo 4339. Br. Dr. G. M. Goldsmith, zamestnanim lekaf a obchodnik; od r` adu F B Zdrabek, eislo 112., zemfel dne 7. prosince 1947 ye stati 82 let. Do Jednoty phstoupil dne 13. dervence 1913. Certifikat 8393 na $500.00. tmrti gslo 4340. Ses. Anastazie Trpak, zamestnanim hospodyne, od faclu Ennis, eislo 25., zemtela dne 8. prosince 1947 ye stati 77 let. Do Jednoty phstoupila dne 10. anora 1907. Certifikat A-1621 na $1,000.00. tmrti eislo 4341. Br. Frank Barto g, rolnik na odpoeinku, od radu Mora yska Orlice, dislo 145., zemfel dne 4. prosince 1947, ye stall 82 let. Do Jednoty pfistoupil dne 8. deryna 1902. Certifikat A-4513 na $1,000.00. tmrti eislo 4342. Ses. Frantigka Motal, zamestnanim hospodyne, od radu Novohrad, eislo 3., zernfela dne 29. listopadu 1947 ye stall 82 let.

Do Jednoty phstoupila dne 14. srpna 1904. Certifikat A-78 na $1,000.00. tmrti eislo 4343. Br. Dr. T. S. Hrutka, zamestnanim lekai• od 'radu Veseli, eislo 14., zeIntel dne 29. listopadu 1947 ye stall 70 let. Do Jednoty phstoupil dne 17. dervence 1904. Certihick, A-7100 na $1,000.00. tmrti eislo 4344. Br. Anton Strouhal, tamestnanim rolnik, od radu Aug. Haidutek, eislo 150., zernfel dne 1. prosince 1947 ye stall 59 let. Do Jednoty phstoupil dne 9. listopadu 1933. Certifikat C-1859 na $1,000.00. tmrti dislo 4345. Ses. Cecilie Ktenek, zamestnanim hospodyne, od radu El Campo, dislo 50., zemtela dne 12. prosince 1947 ye stars 68 let. Do Jednoty pfistoupila dne 9. dervence 1905. Certifikat A-4510 na $1,000.00. tmrti 'Oslo 4346. Ses. Frantigka Janke, zamestnanim hospodyne, od "radu Pokrok Mladege, eislo 100., zernfela dne 4. prosince 1947 ye stall. 66 let. Do Jednoty pfistoupila dne 10. deryna 1906. Certifikat A-5237 na $1,000.00. llmrti eislo 4347. Ses. Marie Ball, zamestnanim hospodyne, od radu Pokrok Houstonu, eislo 88., zemfela dne 5. listopadu 1947 ye stall. 36 let. Do Jednoty pfistoupila dne 6. kvetna 1928.

Certifikat C-619 na $1,000.00. tmrti eislo 4348. Br. Fred. J. Vaasa, zamestnanim holie, od radu Jaromir, eislo 54., zemfel dne 11. prosince 1947, ye stall. 65 let. Do Jednoty phstoupil dne 1. prosince 1913. Certifikat A3713 na $1,000.00. tmrti eislo 4349. Ses. Gladys Uheres, zamestnanim hospodyne, od radu Pokrok Plumu, 64., zemtela dne 12. prosince 1947 ye stall 23 let. Do Jednoty phstoupila dne 23. ledna 1940.

Certifikat C-5368 na $500.00. tmrti eislo 4350. Br. Josef F. Mach, zamestnanim rolnik, od "radu Vlastenec, Oslo 45., zernfel dne 14. prosince 1947 ye staff 58 let, Do

V8TNIK Jednoty ptistoupil dne 17. fijna 1926. Certifikat C-331 na $1,000.00. tmrti eislo 4351. Br. Frank Matut, rolnik na odpodinku od radu eislo 1., Pokrok Texasu, zemtel dne 22. prosince 1947, ye staff 73 let. Do Jednoty ptistoupil dne 12. zafi 1909. Certifikat 6605 na $1,000.00, tmrti eislo 4352. Br. Anton Bryksi, zamestnanim teznik, od "radu Slovanske Sdruteni, 90., zendel dne 25. zati 1947, ye staid 68 let. Do Jednoty ptistoupil dne 22. kvetna 1910. Certifikat A-6792 na 81,000.00. tmrti 'Oslo 4353, Ses. Elizabeth Guynes, zamestnanim hospodyne, od radu Elmaton, dislo 148., zemfela dne 25. prosince 1947 ye staff 51 let. Do Jednoty phstoupila dne 19. srpna 1937.

Certifikat B-1880 na $1,000.00. tmrti eislo 4345. Br. John Holub st., na odpoeinku, od radu Hvezda Jihu, dislo 30., zeinfel dne 25. prosince 1947 ye staff 86 let. Do Jednoty pfistoupil dne 1. dervence 1897. Certifikat A2269 na $1,000.00. tmrti eislo 4355. Ses. Anna Zdafil, zemestnanim hospodyne, od radu Praha, dislo 29. Do Jednoty ptistoupila dne 1. eer yna 1919. Certifikat Paid-up 298 na $251.00.

Hlavni iikadovna SPJST timto vyslovuje poztistalS7m nejhlubg i soustrast.

S bratrskS7m pozdravem, J. F. Chupick, tajemnik Hlavni afadovny. ) 4 • ( NEJVETgi ZLOtINCI V nizke vitrine na Berne plo ge dtyki pary detskSrch stfevidku a pod nimi tento napis. Mohli pattit detem mezi dtyfmi a g deseti lety. Dnes jsou jig jen vzpominkou na nejmen gi mudedniky, pietne uchovanou v museu jednoho z nejstragnej g ich nemeckS7ch koncentraka. - povestneho Osvetimu. eeska filharmonie na sve ceste z Katovic do Krakova zastavila se ye vzpomince na 28. fijna na d ye hodiny v techto mistech, aby se poklonila pamatce v gech - at' Oecht, Polakt, Rusi Ci phslu gnika cele rady dalgich zotrodenYch naroda - kteti zde pologill sve givoty na oltaf svobody. Venec, kterS7 pied eernou stenu smrti klade Rafael Kubelik, klade nejen za nas, kteki jsme v tomto okamtiku ptitomni, ale za vg echna deska srdce, jimg jmeno Osvetim stalo se symbolem vzdoru ndroda a jeho neumleitelne touhy po svobode.

Zvolna prochazime jednotlivSrmi "bloky", pohled na nakupene pfedmety denni potfeby spaji kagti z nich s ptedstavou nejstragnejgich lidskSrch osudt jejich majitela, klou ge v zamyg leni pies haldy kufra, kartaea a kartaekt, se °pet zarazi na nekolika krabidkach od skSr ch zasypt, aby v zapeti ustrnul ph pohledu na detske vahy! Ottesmi dojem, stra glive vedomi, ge tito kulturtregfi nezastavili se ani pied nejmenSimi z maliekS7ch, pied nejnevinnejgimi z nevinnSrch. Opravdu, nejvet gi zlodinci.

Dr. Vilem Pospi gil (Osvetim). ) • 4 Sokol na Slovensku uzikonen.

Ve schtizi Slovanske narodni rady bylo jednomyslne schvaleno natizeni povetenectva tkolstvi o privnim postaveni a obnoveni dinnosti Sokola na Slovensku. SlovenskY Sokol ma na Slovensku 123 jednot a pies 15,000 organisovanYch ) • 4 NemeckY arsenal v lese.

V lesich a polich trstecka n. L. bylo za devet mesict leto gniho roku nalezeno 59 pancetovS7ch pesti, etyti samopaly, jedna letecka bornba, dye bedny tfaskavin, 137 rudnich a 42 delostfeleckSlch granola, jedna svetelna bomba a 16 min. ) • 4 • ( Nove praiske krematorium.

Ve Velke Praze umire, rodne 12,000 osob, z dehog piipada na pohity tehem 40 procent.

Znadne potite s tetenim norYch hrbitovu, jakot i snaha, aby se dostalo daltich motnosti pohitivat tehem, vedla radu Usttedniho narodniho vYboru k tomu, ge ureila 10 hektaritu pozemkii v Motole, kde bude postaveno druhe pragske krematorium. V lesiku pak bude zfizen moderni lesni urnovy b.O.j. Prace byly zahajeny 1. prosince.

Ve stfedu, dne 7. ledna 1948.

Bad Karel Jonas, as. 28., East Bernard, TeX. eteni broth a sestry 'radu Karel Jona g C. 28.1 Zde vam podavam vYsledek volby, kterou jsme poradali v prosincove schazi 14. prosince 1947. Milo nas vgechny, ge schfize byla dosti dobfe zastoupena a ptejeme si, aby vgichni: eleni zase dostavili do schaze pfi gti, ktera se kond 11. ledna 1948 ye 2 hodiny odpoledne.

Nasledujici fitednici byli zvoleni pro rok 1948: Ptedseda John GajevskY, mistoptedseda Chas Keprta, tajemnik Karolina Bohadek, UCetnik Frank Urbish, pokladnik Albert Lupik.

Dclegati do sjezdu Frank Urbish, John Holeeek, Lydia Kubena, John GajevskY, Wm. Duckett; nahradnici Karolina Bohadek, J. F. Novosad, Anton Kelner ml., August Kledka, J. K. Novosad. Za organisatory byli ustanoveni: F. V. Urbish, August Kledka, Karolina Bohadek.

Pteji vtem dlenOm zdravi a ttesti v tomto novem rote. Tetim se na velkY zastup ve schazi dne 11. ledna 1948. Kteti byste si pfali zaplatit poplatek na celY rok, a nekteti jste s placenim pozadu, tak prosim pfijd'te se vyrovnat.

S pozdravem, John GajevskY, ptedseda.

Karolina Bohadek, tajemnik. ) • 4, • ( Bad Nova Morava, eislo 23., Schulenburg, Tex. Cteni broth a sestry! Oznamuji yam vYsledek volby fifednikti pro rok 1948 yam, kteti jste nebyli pfitomni ye vYroeni schtizi, v padu potfeby abyste vedeli na koho se obratit. Pfedseda Frank J. Ol govskS7 , mistopkedseda Paul Brog , tajemnik John Kahanek, adetnik Alfons Schwartz, pokladnik Emil Vrana, delegiti do sjezdu broth Frank J. OltovskY a Paul Brok nehradnici Henry Kubot a pisatel tech f adkft.

S bratrskYm pozdravem, John Kahanek, taj. ) • 4, • ( Z Krouiku eeskYch ien v Dallas, Tex. Prvni letotni schazi mely jsme na Novy rok a dosti se nas seglo. Mezi rozlidnYmi zmenami jsme tet zmenily, ge nas sobotni kroutek Bingo je samostatnY, ge neni nijak ted' ut spojen s natim Kroutkem, jak byl v minulosti. Bolestne se nas dotkla zprava, ge nag mile sestte Math Novotne pied svatky zemtela matinka a my vtichni s ni citime. Na pokyn na g starostky. ses. Ratenky Kopedkove jsme ji vzdaly minutoyou vzpominku. Sylvestrovska zabava byla. krasna. Sokolovna byla tak hezka a vystrojena, to jsme ani domil nechtely. Nate mlidet, to jsou umelci v dekoraci.

Ku konci dekuji vtem kdot nem poslali noeni listky. Mela jsem flu a nechtelo se mi. psat. Pfeji vtem tt'astnY a veselY nastavajici rok za sebe a za Kroutek, vase Marie Rezek Linka. ) •( KubanskST cukr do Nemecka.

Americka vojenska vlada koupila 200,000 tun cukru z Kuby pro spojene zapadni pasmo Nemecka. VYvoz surovin ze spojeneho zapadniho pasma Nemecka za prvnich deset mesicu betneho roku dosahl 87 procent celkoveho rozsahu vYvozu. ) • •t• • Pokrok znamena, ae elovek, kterk yam vdera pfitel vypnout elektricke svetlo, ptijde yarn dues vypnout radio a zitra televisni ptijimad.

V Detroitu obetla sestra v recepci zakaz podavani telefonickYch zprav o osobach postitenYch Urazem takto: "Zlomil si, co se na tom stoji, sedi a s dm se pite." ) • 4 Ve Wichita, Kansas, se dovedel mladY trestanec v hovoru se terifem, te ma trest odsedenY, ge mel bYt proputten pfed Ctyrmi mesici, ale nikdo se nedostal k tomu, aby mu to fekl.

• s • f Jedno z novYch zamestnani v povalednem svete je "budid", ktereho zamestna,ve. Woods Theatre v Chicagu. "Budid" chodi mezi divaky a tetrne probudi ty, ktefi usnuli a chrapanim ruti ostatni. ) • 4 • V Corte Madera, Kalifornie, na gel name'stek ndeelnika hasieu svaj aim v plamenech. na: kratke spojeni v poplachovem potarnim zaFizeni.

Ve sttedu, dne 7. ledna 1948.

NA UERNE11 VRCHU. J. Javl rkova.

Do strmeho kopce supi autodrotka. Cesta ben konce a proti vetru, posilajicimu ti pozdravy po tloutoucich a zardelkch listech smichovskkch zahrad.

"Tak kdy ut tam budeme?" ozve se nedoekavy h/as.

Cesta jako by vedla do sedmeho nebe.

"Tak, kdy ut tam budeme?" mrzute odklepave Mika netrpelive minuty. Najednou hlubokk povzdech a do hudeni motoru zabruei s komickou vatnosti pasater: "Ted' kdybyste mne tu nechali a ujeli mi, jiste bych plakal." Netrpelivost z nekonedneho kopce razem zehnina, a ti, kdo doprovazeji narodniho umelce Jaroslava Kvapila na obtadnou nav gtevu na ternem vrchu, zapominaji na kilometry pii vzpomin/Each na prochazkach podzimni Bertramkou, kdy jeg te tila Hana Kvapilova .

"Konedne jsme tu. Poslouchejte, ja. se vfibec nedivim tomu 8ramkovi, ze nechodi mezi lidi.

Takova dalka. Jdete opatrne vyzvedet, mohu-li nahoru. Ale nevyplag te mi ho. Muj drahk ptitel le plachk a jemnk jako mimosa."

Otvira sam. 2e eeke, a ge se tegi. Od chvile, kdy pkig el dopis od Kvapila, te se te gi. Na oeich videt vzrug eni i radost.

Nejeli jsme nadarmo. Smime do kralo ystvi, z nehot Fraria 8ramek sedm let nevygel. Snad je to ten Ostrov velke lasky, obklopenk mofem nepfistupnosti, kde si chce basnik eisteho srdce zachovat pfedstavu, te je jen dobro a kra.sa na svete. Neni to nekdy to nejlep gi? Dojati stoji tvaki v tvat vznosnk a vysokk, majestatni.

Kvapil, drobnk, subtilni 8ramek. A ni sedi proti sobe a Kvapil vede jako velkk inkvisitor: "Poslechnete, Sramku, jak dlouho jsme se to ut nevideli? Od Ostrova velke lasky. To bylo v roce g estadvacatem. A od tech dob jste mi a pro divadlo nic nenapsal! Pigete? Napsal jste novou hru? Jak je yam? Prod nechodite yen, na vzduch, mezi lidi?"

8ramek povida o srdci, je trochu daremne, o lekaki a o vg em, co mu zakazal, co nesmi a co nemHe. Kvapil na to: "Poslouchejte, nejak tuze rad pana doktora poslouchate. Ja jsem se nechal prohlednout zrovna dnes dopoledne naposledy, nic na mne nena gli. Myslim si svoje.

Nemohu. To neznam. Nideko se nebojim. Leda toho auta, co mne jednou piejede. 2ivota se elovek nesmi bat. Znate piece tu Andersenovu pohadku o kodce, co ueila kluka chodit po stkege. Neboj se, te spadne g, a nespadneg. Tak je to, Sramku.

Ale, to ja, jen tak (modem. Jsem tu jako cedulat. Pozvat jsem vas pfi g el. Na "Mesic nad fekou" jsem vas pfigel pozvat. Zkuste to jednou jit mezi lidis Mail vas tak radi. Vidite, 8ramku, mel jste sedmdesate narozeniny, a na vas, na dramatika z nejznarnej gich, si u eeskeho divadla temek nevzpomneli. Takove zbytedne, hloupe nanicovite kusy hrajeme, a to, co by melo Mem co Mei — zahazujeme. Mel jsem vas vtdycky rad, miloval jsem ve vas basnika-lyrika., ale pkedevg im dramatika. Tak pro tu starou nagi lasku, vernk kamarade, pkijdte mi alespon na generalku!"

8raznek je dojat a odi rozpadite zakrkvaji ouhu zas jednou videt.

"Bojim se," a z pohiedu jako by mluvil Ro g -kot".nevysupjmicbeztrsn na mista sveho mladi . . . " Pfirede nepkijede? A vilbec, poptavame se toho strag neho doktora, rozhodl se energicky Kvapil. A hled'me, tak on by mohl, tak on ma nafizeno dokonce chodit yen, na vzduch i mezi lidi. On to dokonce Mica/ . ptedepsal. Tak co, stark pkiteli, necha g mne sama zitra vzporninat, jak jsme se pied tkiatficeti lety na gli, jak jsme si dobie vtdycky rozumeli a nikdy radi mit nepfestali?

• 4, • ( My vg ichni jsme velci nebo mall podle toho, jak se veci maji. — Kosmas.

Hudebni noty poprve pou gity byly roku 1338, tigteny pak r. 1502.

zumir.sge.

KULTERNi RUST BRNA — A JAE SE ZMENILA BRATISLAVA Brno. — Brno se sna gilo uz pied valkou stet se druhkm kulturnim stiediskem, zda se vAak te se mu "to daii a podaki. az nyni. Projiidel jsem tudy do Bratislavy a nav gtivil Dam umeni. Na fasade pracuji je gte zednici, ale , do vnitk uz proudi lido na vkstavy. ftikam proudi, protote byl vgedni den a k navgtevnikilm, kterkch nebylo merle net v Praze, mush jsem pkipoditat zastup mladete z jakesi gkoly. Vgak bylo v Dome umeni prave Best vkstav, nicht jedinou a druhou uz jen z easti jsme videli i v Praze: Nove umeni stare 6iny a grafikii Perta Dillingra, Soubor malike Karla Mika, mladeho malike B. Matala s plastikami L. Zivra, kresby mann demokratickeho 8panelska a soutetni navrhy na relief Domu umeni, to byly uz novinky brnenske. Takovk ruch trva tu sotva celk rok. Dulezitejsi v gak je, ze umelci z Brna uz nespechaji s dfivej gi horeenatosti na vkstavy do Prahy. Makovskk na pkiklad neposlal nic na vkstavu Manesa v Praze a vystavuje novou fee nejdfive v Brne. Sam Dilm men' se spougtecim stropem, s motnosti intimni i giroke iipravy vkstavnich &AM, pk'edstihuje ostatne vgechny dosavadni vkstavni motnosti ✓ Praze. Brnu to nezavidime, ale piejeme.

Kam bychom dogli v kultuie i v socialismu s dosavadnim centralismem? Proto jen vie a viemi smery!

Bratislava. — Dva dojmy mi utkvely z prvni navgtevy a z dal gich test na Slovensko pied valkou. Odpoledni a veeerni dunajske nabteti v Bratislave spolu s koutem tidovske etvrti a veeer na namesti v Banske Bystfici, kde se ✓ zaki svetel a za gumeni vodotrysku prochazeli mladi i staki. Vedle gedi nagich mest bylo ✓ tom ut kus jihu a nekde i orientu. Na klad v rozdilu mezi promenadni eleganci z nabketi a o gumelosti v postrannich uliekach. Nemem zatim osud barisko-bystfickkch veeeril, ale slava bratisla yskeho Priboje za gla. Za \talky byla hranice hned za vodou a Bratislava se stahla z tohoto pohraniel dovnitk. A vie ji zinenil patrne pkiliv a odliv lidi po valce. Pki gel lid a odegli megt'ane. I pak, at tito novi obyvatele srostou s mestem, bude sotva Bratislava tim, elm byla. Nadech orientu zmizi a z jihu zbude to jen tolik, kolik ji day& podnebi. Co pkichazelo z lidi, zilstane uz ka.pitolou v dejinach mesta, ktere je dnes slovenske a prase poslovengteni se bliti stfizlivosti i sedi na eeskem *Jade republiky. Vtdyt' po odehodu Nerncil vadne i slava veeerii pod vechktkem. Povaleeni Bratislava neni Bratislavou ptedvaleenou.

Fr. Kovarna. ) • 41 • ( YZPOMINKY Z MODREBO POKOJE. Zdenka Vitova.

Segli jsme se temet po dvou letech. Pet lidi tii chlapci a dve divky — ktere valka svedla do jednoho mesta. Po valce jsme se opet rozeili.

Viktor odjel do Prahy, Karel do jiimich Lech, Zdenek ode gel studovat za hranice. Doma nezustal nikdo. Doma! Nebyl to skuteenk domov.

Rodiee tam mel jen Viktor, ale my v gichni jsme to male mesto za domov povatovali. Milli jsme radi uzke ulice, v /Re pra gne a na Ate a na podzim blative, jedink biograf, dye male kavarniely, hfigte a feku, stare domy. Pod jejich okny chodivalo nas pet pill druheho roku.

Dnes, kdy se divam zpet, vidim tech osmnact mesicu jako velmi dulezity fisek tivota. A myslim, ge i ostatni je nepovatuji za ztracene.

A tak jsme se sem po dvou letech vratili. Na nadrati nas eekal Viktor. S 'astern jsme se uvitali jako ten, kdo pfichazi na chvili a tail loueeni. Milli jsme odjet za tfi dny. Viktor nas odvedl dom0. Vstoupili jsme do pokoje, kterk kdysi patkil /lam. Sem jsme snesli sve pkatelstvi. V rohu dosud stela malovana. vaza. Ten veeer v ni byly bile kvetiny. orta uhlem, kterou maloval Zdenek pied tim, net jsme odjeli, visela dosud na miste, kam jsme ji pied dvema lety povesili. Tehdy jsme odrazili kousek omitky, kdy jsme pfitloukali hkebik. Pokoj byl znovu vymalovan. A opet odstinem modre, ktera, dobie ladila s modrYmi kfesly a tlutkm nabytkern.

Btrana Otevteli jsme gramofon a nelezli desku, kterou jsme piehrali naposled tesne pied ojezdem.

Veeerem dkchalo divne teplo a oknem • vonely lipy. Nebylo*to melancholicke. Byl to proste vee'er, jakkch pied dvema leti bkvalo vice. Jamie jsem pocitila, te nas pet spojuje vice net vzpominky na nekolik mesicca. v jednom me g -te.Pkalsvinemukoitrzchdem.My jsme si po dvou letech rozumeli. Videla jsem, e Zdenek ma stale tkt neklidnk pohled, kterkm se dival, kdy chtel zakrkt vzru geni. Viktor byl veselk. Smal se a chtel, abychom se i my smali. Karel seal ye "svem" kiesle — kagdk z nas mel sve — a jen se dival. Byl vgdycky takovk. Myslim, ze nas videl docela zblizka. Nikdy o torn nemluvil, ale znal nas vgechny nejlepe: Karel je nejstar gi a vypada vlastne jette star gi, net opravdu je. Snad proto, te ma tak moudre oei.

Eva a ja jsme se stkkaly v tech dvou letecl easteji. Bydlela jen tficet kilometrii od mist v nemt jsem ja &Ha na °been& gkole.

Nikdy pfedtirn jsme zbyteene nemluvili o nagem p • atelstvi. A nemluvili jsme o nem ani v ten d'ervnovk veeer. Slova padala do pokoje a nalezla souvislost s temi, ktera, tu jit byla z minula. Tenhle pokoj byl vtdycky jink net ostatni. Slova se v nem neztracela. Zilstavala na stole, visela na stenach se Zcienkovkm ozrazkem, nalezli jsme je mezi gramofonovkmi deskami a mezi knihami ve Vitkotorove knihovne. Veder k nim piibylo mnoho novkch.

Setmelo se a na vazu s bilymi kvetinami padla oknem taf lampy.

"Kaidk z nas bude vypravovat nejkrasnejgi pfibeh sveho tivota,," kekla romanticka Eva. Miceli jsme. Viktor zaeal prvni: "Stalo se to v nemocnici. Tenkrat, kdy jste me pkivezli se zlomenou nohou. K nam jste odnesli zle.mane lyte. Venku padal huste snih. Pamatuji se na to docela dobie. Bylo me hrozne lito, ze s vami pkigti nedeli nepojedu." Zdenek se usmal a odmldel se. Sedeli jsme docela, docela age.

"Kdyt se za mnou zaviela vrata a vy jste stall za nimi, pkipadal jsem s iztracenk tivotu.

Potorn nositka, roentgen, operadni still, same nepkijemne vzpominky. Nejbli ggi budoucnost se mi zdala hodne tmava. Bile. /Atka a steny at me mrazilo, kdy jsem videl tolik belosti kolem sebe. A noha me bolela. V pokoji jegte dva pacienti. Nebylo mi do feel Jim asi take ne, protote se nikdo z nich na nic neptal. A tak jsem letel a snatil se usnout. V pokoji bylo ticho a na Protej gim stolku odklepaval budik vteiiny. Vedel jsem, ze vas ke mne nepusti. Ta hrozne kovova miiz nas odalova/a. Byli jste na jinem svete.

Do toho neveseleho pkemitani ve tme a samote jsi pkigel ty, Zdekiku. Povidal jsi, ze jste vgichni venku, ale te vas sem nechteli pustit.

Mluvil jsi hrozne vesele a kdy jsi odchazel, dal's mi krabidku cigaret a d ye jablka od devCat. Tenkrat — pamatuje g se? — tekrat jsem — nu — breeel jsem. A nestydel jsem se. Tenkrat jsem vice net kdy piedtim veal, te mem pfatele. Za branou stall tki lide — a ty jsi byl etvrtk — a pat letel tady v nemocnidnim pokoji. Byl jsem jednim z vas a vy jste to yedeli a chapali. Prvni cigaretu jsem koufil v slzach."

Tehdy veder jsme sedeli je gte dlouho v modrem pokoji a mluvili jsme tak, jako je gte nikdy. Bylo nam pti torn dobfe. Za dva mesice se sejdeme znovu. V modrem pokoji. ) • 4 • ( Tmel na porculanove nadobi. Na misto zahazovani rozbiteho porculanoveho talike nebo veteIch pfedmetal, jako nepotfebnk "stkep", Se_ trna hospodyne si pfipravi tmel a z toho "stfepu" udele. opet potkebnou vec. Tmel se pflpravuje z deviti dasti sucheho rozstrouhaneho tvarohu, rozmicha se s jednou Usti vapermeho prigku a s trochou vody na ka gieku, pak pkida se do 0 smigeniny jegte trochu kafru a tmeli se tim.

• • • Odhaduje se, te na ce/em svete jest v utivani 2,750 feel a nate& &dee Make vazi prOmerne dvaMct unci.

Strans

Ve atfedu, dna 4.

VESTNiK

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF TUE STATE OF TEXAS

All contributions,

ledna 1948.

ndence of Lodge

reporters, biographies, etc. intended for pub-

lication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

CZECHOSLOVAKIA AND RUSSIA From my personal experience I am unable to say through whose services as an intermediary the negotiations were started which led to the Soviet-German Agreement in August 1939. According to Stalin's declaration, the initiative for the negotiations and the suggestion of a treaty proceeded from the Germans.

I myself at that time had my attention drawn to the economic negotiations between Germany and the Soviet Union, simultaneously from Prague and Moscow, as early as May 1939. From Prague I was informed during my stay in Chicago that shortly after the occupation of Czechoslovakia the Germans had taken possession of the 8 koda Works at Pilsen and that they had found there all the documents providing evidence of an agreement on the part of our industry for the supply of armaments to the Soviet Union—this was an agreement which, while still President, I had indirectly sanctioned—and that they had at once decided not to break .off these contacts, but to continue the deliveries. Soon afterwards I received a report from Moscow that M. Hromadko, one of the engineers belonging to the 81tocla Works, had been sent to Moscow for this purpose, and then almost immediately I received reports from M. Hromadko himself, partly about the conditions in our country and partly about the Soviet-German economic negotiations.

Rightly or wrongly, at that time I drew very far-reaching conclusions from these few facts.

I regarded the negotiations between Soviet Russia on the one hand and Great Britain and France on the other as having finally ended or come to grief, and I therefore concluded that from now on, in a political respect, the Soviet Union would act on entirely independent lines, shaping its policy solely according to what it would regard, in the most realistic manner possible, as being of immediate advantage to itself from the point of view of its security. Not regarding itself as adequately prepared for war, it would take steps to get as far as possible away from war, but at the same time it would feverishly embark upon preparations for war—such was my view of the situation.

At the same time, being fairly with the Soviet doctrine, its ideology and practice, I felt certain that it would not leave out of account its final revolutionary aim and its final Communistic directive, which was a fundamental one, even though it would thus be compelled to adopt a course of action apparently or actually lacking in logic, and even though its policy would, in Western Europe, produce the impression of being a series of sudden, unexpected and sensational changes in its policy and tactics hitherto, or of some kind of amoral Machiavellianism.

In brief, I concluded that the Soviet Union, after making a plain offer that it was prepared to conclude an anti-German agreement which it would be prepared to carry out quite consistently—would, if such an agreement should prove a failure, first have recourse to a policy involving an obvious departure from the proximity of the Western Allies and at least a temporary see-saw process between the Western Powers and Hitlerite Germany. From the point of view of world politics this would be justified simply by the interests of the Soviet Union itself; in an ideological respect and as regards international Communism it could be defended on the grounds that, for the eventuality of war, it was necessary to preserve all

Dr. Edvard Benet', President of the Czechoslovak Republic. possibilities for a later world-wide social revolution which, as the Communists felt quite certain, would then be joined by the German proletariat as well. Such were my conclusions then.

I was along these lines that I proceeded to trace, through microscopic lenses, so to speak, step by step, every further action and every move, however small, of Soviet policy. When on the early morning of July 19, 1939, I reached London from America. General Ingr and Colonel Frantigek Moravec reported to me that they had news from Germany regarding very active negotiations between Germany and the Soviet Union. I instructed Colonel Moravec to try, by all means at his disposal, to obtain from Germany fuller particulars about these negotiations.

On this occasion I may add that the efficiency of our Intelligence Service, for which General Ingr was• then responsible and which was directed by Colonel Moravec, was, in the early part of the war, nothing short of flawless. It possessed, in the Republic and also in Germany, from the period of the First Republic, an admirable network of agents, some of them in the German Army itself and others among the anti-Nazi Germans. In this manner we received regularly until 1942 (when the purge took place after the assassination of Heydrich) reports from Germany, and direct from the circles of the German Staff, which aroused the undisguised admiration of the English and which were of enormous value to us in directing our resistance movement abroad. I emphasize these facts, which are the plain truth, for it is my duty to do so, and I should like them to be a appreciated in our country also to the extent which they deserve.

The military reports which were thus acquired, as well as our own which dealt with political matters, were then being transmitted to London by secret transmitting stations. If it had not been for this permanent contact with home, which was not discontinued even at the period of the worst German terrorism and which was maintained at the cost of supreme sacrifices, our movement abroad could not have gained the many successes with which it was favored.

In the early part of August 1939 )between the 10th and 12th) we received further important news through the same channels, to the effect that decisive moment for Germany in the Soviet-German negotiations had been in the night between August 3rd and 4th. During that night a meeting had been held at the Foreign Office in Berlin, attended by Ribbentrop, Goering, Goebbels, Keitel, Jodl and other leading Germans. They discussed whether Ger many was to accept and sign the Agreement with the Soviet Union or not. Hitler was at Berchtesgaden and was in touch with the meeting by telephone.

From the discussion it was evident that Berlin had not acted through its Ambassador, Graf von der Schulenburg, but had previously sent to Moscow a special negotiator named Hilger, who was commercial attaché of the German Embassy in Moscow with the rank of Legation Counsellor. He had just returned from Moscow and supplied those present at the meeting in Berlin with final news as to the stage reached by the Soviet Union in their deliberations about this treaty. The discussions lasted until the early hours of the morning of August 4th, and ultimately Hitler, speaking

by telephone from Berchtesgaden, consented to the signature of the Treaty. Hilger, the German negotiator, was able to take this reply back to Moscow by aeroplane on the same day.

Thus, from August 12, 1939, onwards, when we in London received this report, I was certain that before very long the sensational announcement would be made that a SovietGerman agreement had been reached. At the same time, our Intelligence Service was receiving, from the same German sources, detailed reports on the development of the conflict between Germany and Poland over Danzig. We were receiving announcements about the concentration of troops, diplomatic manoeuvres, propagandist tricks, and so on. The conclusion reached by all these reports was that we should be prepared, and that the critical day would be August 26th-27th, when the German-Polish conflict would probably break out.

Under these circumstances I decided to call as soon as possible on Ivan Maiski, the Soviet Ambassador in London, and to discuss all these matters with him. This was to be my first meeting with a man of undoubtedly high political attainments, with whom I then maintained excellent political relations, systematically throughout the war, and with whom I from time to time—always at critical junctures during the war—had a frank exchange of views on the general situation. I therefore wrote to Maiski and asked him if he would be good enough to receive me. He invited me to lunch at the Soviet Embassy and we had a long talk. By a coincidence this was on August 23, 1939, the same day upon which the morning editions of the London papers, with sensational headlines, had announced Ribbentrop's arrival in Moscow and published the terms of the Soviet-German Agreement which he would sign there. * * • Throughout my conversation with Maiski I treated this event as a matter of course. It did not come as a surprise to me as it did to so many others, as I had already been informed about it, and as I already knew from our previous reports from Germany that before very long we would have to reckon with an outbreak of a German-Polish conflict. I placed all these recent events in their logical sequence, and in my conversation with Maiski I concentrated on future developments. At that moment I was no longer greatly interested in the Treaty, its analysis, meaning motives, rightness or justification, nor did I express any judgments or views about it. As far as I was concerned, the decisive point was that this meant war between Poland—and thus Great Britain and France—and Hitlerite Germany, and the unleashing of all those forces which I had mentioned three months previously to Roosevelt at Washington. Above all, to my mind it meant a great turning point in the whole of world politics, the beginning of the collapse of all the policy connected with Munich and Germany in general, and a fateful struggle for our new freedom and existence.

My talk with Maiski dealt with all these matters. We discussed them at great length and from various points of view. When I left Maiski, there were a number of details upon which my conclusions and impressions were \fairly clear. (a) Maiski did not agree with my view that the Soviet-German Treaty meant that the Germans intended to start war against Poland immediately and that, for all practical (Continued on page 11.)

Ve sttedu, dne 7. ledna, 1948.

Czechoslovakia and Russia (continued from page ,10.) purposes, they were already fully prepared for it. He received with doubts my definite reports from Germany on an early outbreak of war and expressed the opinion that war would certainly not begin at once. His view was that neither France, Great Britain nor Poland could venture upon such a course, "There will evidently be another Munich," he said. "France and Great Britain enforced Munich upon Europe to your detriment, and they will probably do the same thing to the detriment of Poland." My view was that England would not tolerate a second Munich, but at that time Maiski doubted this very much. (b) Maiski was very guarded about the future policy of the Soviet Union. He said nothing definite as to what the Soviet Union would do when war broke out between the Great Powers. From what he did say I inferred a conjecture that in course of time the events would compel his country also to take part in that war. When and how, he refused to commit himself on these points. When I left him I had the impression that the Soviet Union would endeavour to remain neutral as long as possible so that at the moment when, owing to the exhaustion on both sides, the war was coming to an end, Russia could intervene decisively and bring about automatically a settlement of European problems on social revolutionary lines.

My conversation with Maiski was the second decisive conversation—the first one had been with President Roosevelt—which helped me to impart a definite direction to all my proceedings during the war. I took it for granted that for a certain time we must reckon with the neutrality of the Soviet Union, follow events carefully, not undertake any commitment towards it and be prepared for a possible change in its policy later on. In this sense I again confirmed the instructions which I had sent from America on June 26, 1939, in a letter to Dr. Slavik, our Minister in Warsaw, to the effect that our troops in Poland, in the eventuality of a Polish defeat, must be prepared to withdraw to the Soviet Union and to try and remain there until the moment when they would again be able to take action of some sort.

It was in the same sense that, from the Soviet point of view. I regard it as a logical step, when, shortly after the outbreak of war in Poland and the com plete defeat of Poland in the blitzkrieg, the Soviet Union decided to occupy the Eastern part of what was then Poland and to set up gradually its military and strategic basis in the Baltic States. I did not look upon this merely as a question of occupying territory to which the Soviet Union made a claim, but chiefly as one of securing favorable positions which would provide the Soviet Union with the maximum security if it should later join the struggle.

On September 19, 1939, Maiski returned my visit. He came to see me at Putney where I was then living and once again we discussed the events of the previous four dramatic weeks. The Soviet troops were already on the march into Lithuania and Eastern Galicia, and Maiski was anxious to know my impressions of how the English were reacting to this situation. He also particularly asked me what view Czechoslovakia would take of the Soviet action. I did not conceal from him the fact that, though I myself was endeavoring to comprehend it fully, among our people at home the whole thing, and especially the Agreement with Germany, would undoubtedly produce a very depressing effect, but I at once urged upon him the necessity that the Soviet troops should advance as far as our frontiers.

"I do not know," I added, "how the conditions in our country will develop in detail, but It is necessary as regards the future that you

it • T Xi

should continue to be neighbours of ourselves and Hungary. After this war we must be direct and permanent neighbours of the Soviet Union. That, too, is a lesson which Munich taught us. We will settle the question of Carpathian Ruthenia amongst ourselves later on and I doubt that we shall reach an agreement."

We then inspected the map together, and Maiski assured me that it would certainly be the aim of the Soviet Union to maintain itself somewhere upon the line of our Slovak frontiers in view of any further action which might be taken by Germany, Hungary and Poland. "However this business may end, we two will certainly come to an agreement about our common frontiers, at the end of the war," were the last words which I spoke during this conversation with Maiski. * * * This will perhaps be a suitable place to recall one important episode of the discussions with our Communists at this period. When, at the beginning of October 1939 I left for Paris to discuss the possible formation of a Czechoslovak Government, and the organization of our Army on French soil, I was visited in Paris on October 10, 1939, by J. gverma, who had been a member of the Czechoslovak Parliament. Dr. V. Clements was to have accompanied him but he had just been arrested by the French police and gverma came by himself, secretly, through the back door of the hotel for he, like myself, was being closely watched by the police. I knew him very well indeed. He was a man of sterling character, as was shown by his whole attitude during the war.

He had a fairly good knowledge of conditions in France in 1938 and 1939 up to the outbreak of the war. He saw my difficulties with Daladier's entourage, about which he expressed very adverse views, and he tried to persuade me to leave Western Europe and proceed to Russia. He identified our liberation exclusively with a great revolutionary victory by the Soviet Union and considered that I, too, ought to adopt this'Point of view. His opinion was that the whole of our liberation movement would have to be directed in this spirit.

Soon after this conversation he made his way home and then went to the Soviet Union.

I explained to him my view of the situation. I regarded it as essential not to leave Western Europe, and until the Soviet Union entered the war, to see to it that the whole of our movement in the West accommodated itself to the situation and as far as possible avoided any split. My concern was at all costs to prepare and secure the unity of the whole of our liberation movement. He objected that the conditions in Western Europe in the further course of events would force me towards the Right, estrange me from the Soviet Union and plunge me into the waters of reaction. In reply I emphasized that it would be a mistake to leave matters in Western Europe to our emigres, whose views were derived solely from Osuskk, HodZa and a number of others; that we must, right at the very start, establish the whole of our liberation movement upon a proper basis of a progressive, Czechoslovak and unifying character, having regard both to West and East. I insisted that this Second World War was already revolutionary and would remain so, and that sooner or later the Soviet Union would be compelled to join in.

Moreover, we must not forget that in the final phases of the struggle against Hitler it might well be in our interest to maintain co-operation between West and East.

I went on to point out that I was not concerned about my personal situation. If events developed in such a manner that I was compelled to make concessions to people and events in France and England which, later on, when the Soviet Union in one form or another entered the war, could not be reconciled with the developments in the Soviet Union and in our own country, and threatened to cause a split in the whole of our liberation

movement, I would willingly withdraw and let

Mem 11 others take over the leadership. In no respect was I concerned about securing any personal position in the movement or, after the war, in the new Republic. I was concerned about the cause of State and nation. For the time being, I regarded it as essential to try and direct our affairs so that the unity of the whole of the iberation movement should continue to be maintained and at any cost protected, not only in Great Britain and France, but also in America and the Soviet Union.

My talk with 8verma made me realize what a great difference there was between the attitude of our Communists, under the influence of the Russian Communists, towards the further development of the war, and my own attitude towards it. We both believed that, although the Soviet Union had signed an agreement with Germany, it would enter the war. The Communists, however, apparently considered that this would not be possible until the war was nearly over, and it was with this very object in view that the Soviet Union had signed the Agreement, so as to gain time for itself. They also seemed to think that it would intervene with a mainly or exclusively revolutionary purpose at the moment when both sides were so exhausted that they would not be strong enough to ward off the social revolution. At this moment, too, they imagined that in any case they would succeed in internally revolutionizing Germany also.

I myself, on .the other hand. while not entirely ruling out this eventuality, since I considered that the Communist Party of the Soviet Union, on the basis of the whole of its doctrine and ideology, did in fact pursue such an aim. but I was more disposed to believe that the Soviet Un i on might be dragged into the war earlier, and even against its will, by either side, therefore did not regard its participation in the war as so remote. Hence I was expecting other eventualities also and I was considering what would happen if the doctrine of Communism did not fully work out. In particular, I felt not quite convinced that the German workers could successfully be dragged into revolution, more particularly side with the workers of other nations. For this reason Itook the view that the participation of the Soviet Union would not be merely of a revolutionary kind, but that, whatever the wishes of the Russians might be, it would assume a genuinely fighting character, that is to say, the Soviet Union would, in the end, take part in the war just like all the other countries involved. For this reason also I expected that the Soviet endeavour to maintain neutrality as long as possible would be very resolute and at the same time extremely difficult, and that the Soviet Union would, as a result, have to pay a heavy price to Germany.

Moreover, I was reluctant to believe that either the Western Powers or Germany would fail to see through these Soviet calculations and that they would not act accordingly. After all, by that time they were sufficiently familiar with the Communist theory and in particular with the Lenin-Stalinist views on imperialistic warfare and proletarian revolution, and hence they themselves would devise methods of preventing the realization of these Communist schemes.

In my view, this meant that one side or the ogler would do everything to drive the Soviet into war at the earliest possible date and to derive from this eventuality the maximum of war benefits to themselves. It did not seem to me at all likely that they would simply adopt a passive attitude towards the Soviet Union's war preparations for a world-wide social revolution. From what I saw of the events of that time, it also seemed to me that the Hitler regime was already internally adjusting its policy accordingly, and would do everything it could to stop the German workers from taking part in any revolution. If the

men in Moscow were allowing themselves to (Continued on page 12.)

strana`ii

Czechoslovakia and Russia (Continued freorn page 11.) be lulled by any such hopes as these, the chances were that later on they would have an unpleasant surprise.

I did not then discuss all these questions in detail with -Nrerma, but when I returned from Paris to London, I constantly reverted to these topics in my conversations with Communists or Soviet diplomats, and I was thus able to assess the accuracy of my views. It was also clear to me that these considerations of the Soviet Union regarding the further progress of the war would have a decisive effect upon the action of the Communist parties in various countries, for example in France, and also upon the action and the whole of the war ideology of our Communists, both at home and abroad. Hence I was not surprised when, in the first year or two of the war, I received from home and elsewhere reports as to the guarded, if not negative attitude of the Communists towards our national liberation movement.

It was to these influences, if not actual instructions, that from the very outset I had attributed the resolution of our Communists in London in August and September 1939 to withdraw again into the background and to refrain from any direct participation in our movement after the conclnsion, of the SovietGerman Treaty. This, too, was how I explained the constantly increasing vindictive action of one section of our Communists in London and America against us. They soon afterwards began to stress the theory of imperalistic warfare and to assert, as regards the Allies and Germany, that itrwas a case of six of one and half a dozen of the other. They also came out with allegations that our movement abroad was serving the purposes of British imperialism and the British capitalist war effort, and they even went so far as to talk about our jo4nt guilt in the Munich capitulation. At that period this section of the Communists actually began to issue leaflets in London against us.

On the model of the English pamphlets against those resopnsible for Munich, they published one entitled Guilty Men of Czechoslovakia, in which they denounced what they called "our co-operation with Hitler." accusing not only Dr. Hicha, but the whole of our movement abroad and myself as well.

Not long afterwards I received from my friends in Prague a number of reports on Corn munist propaganda at home on similiar lines.

In particular, several resolutions of the Party Headquarters reached me, and from them I discovered that this particular trend of the Communist Party reached its peak towards the end of 1940 and the beginning of 1941; this Was six months before the Soviet Union came into the war, It is evident that at that time the German attack on the Soviet Union was not yet expected in the Communist ranks. It is also clear that during the first few months of the war the Central Committee of the Czechoslovak Communist Party had accepted the erroneous expectations of the Russian Communists regarding the Soviet maintenance of neutrality for a maximum length of time perhaps even until the last stages of the war.

The same body was also prompted and directed by the asumption that at the very end of this "imperialistic conflict" the world-wide revolution would be let loose.

I took all this into account when, in conformity with the Soviet directives, I made arrangements for my procedure both in our internal policy and in relation to the whole of our opposition movement at home and abroad. ) • 4,, Ani mor, ani vojna, ani neptatelske do zerne najezdy, drancovani a poiary, frebas nejhroznejAi, lidem dobrYm tolik u gkoditi nemohou, jako caste meneni a zleh6ovani penez. Toho druhu 6ejdifstvi totii kaldeho ptivadi na mizinu.

CesitS7 knife Boleslav II.

VIBT1fIE CHALLENGES Qne of the factors of strength in the fraternal benefit system is the way it meets the sitnations that arise. These often are challenges to the future success of the societies. In a former generation the rate question arose and fraternal leaders challenged the system to get on a sound basis. That resulted in a complete reform of the benefit system of life insurance protection for the members and their beneficiaries. Had that challenge not been met there would be no fraternal system today.

- a number of the leaders are challengNOw ing the local lodge. Their idea is that it should be Unproved and made more efficient in service and for enjoyment. The theme of the Detroit convention of the National Fraternal Congress was "Today's Challenge—Our OPP or -tuniy."ceralinudethlocadge.

At Detroit Edward Jeffries after reviewing the transition from independent farming to the mass production of the machine age, said, "In this transition the fraternal system has not done its job as well as it could have, and I say should have." Yet the principles and precepts are as fundamentally sound as when they were first conceived.

Speaking at the New Jersey Fraternal Congress, Tom Robertson, of the Independent Order of Foresters, a society that tries to provide the best of fraternalism, said: "Fraternity will never be the force in the world that it should be if we 1* mit the solacing doctrine of brotherhood only to those within our ranks.'

We cannot be satisfied with a fraternity which exists only between the members of the particular order to which they belong.

Norton J. Williams, Past President of the National Fraternal Congress, speaking at the annual meeting of the Secretaries' Section, listed seven challenges, including "A plan that will promote lodge meetings and fraternal activities." He stated there has always been a desire in the hearts of a great majority of people to assist in serving others as well as them selves, and "There is nothing really new about the present day fraternal ideals, but we must put the breath of life into those old ideals by translating them into terms that our members wi ll understand and appreciate."

At New Orleans, President Farrar Newberry, addressing the Woodmen of the World Sovereign Camp, said: "A Woodmen camp must look to the welfare not only of its members and their' families, but of all those who live in its locality."

It was Mr. Newberry who introduced the "Fraternity in Action" program which has in a few years revitalized fraternalism in his Society. It is based on the principle that a local lodge must extend its influence and activity throughout its community and be helpful to all. As we understand it, it is not an advertising promotion stunt; it is an endeavor to be of genuine service to all of mankind.

This soul-searching on the part of fraternal leaders means that the present problem of the local lodge is being met. It must be solved, for the local lodge is the unit through which representative governments and responsibility operate. President Fred A. Johnson of the Illinois Fraternal Congress plans a clinic on the local lodge at the February meeting of that organization, and that is in line with the idea that the lodge should be revitalized.

Secrecy was one of the features introduced into the lodges when the fraternal system came into being. Of course people do not tell all of their business and personal affairs, nor should a lodge, but it seems to us that secrecy has been carried too far. It has been promoted to the extent that fraternal bodies do not even tell the community about their good works. The allure of mystery has passed with progress.

All of the fraternities of which this editor is a member have moral, patriotic and intellectual lessons in their ritualism. Some of these are beautiful and inspiring and make a lasting impression. Some people like to hear them again and again. When we are considering the local lodge as a problem we should not for-

ye sttedu, dne 7. ledea, 1948. get the great influence of these lessons on millions of people who have heard them. On the North American Continent we have a benevolent civilization which believes in the Golden Rule; undoubtedly the teachings and practices of the local lodge have had a major influence in forming that civilization. ) • 4.

PARISIAN DRESSMAKERS No good fairy leaned on the cradle of the young girls who desire to become skilled in dressmaking in that fabulous city of fashion, the renown capital of France. At seven o'clock in the morning, winter and summer, they run to catch the buses to take them to the workshops located in the most beautiful section o f the world: between the Seine, L'Opera and the Champs Elysees.

To RUN that is the lot of the little apprentices. Run to be on time in the morning, run all the day up and down, run in the late afternoon in order not to be late to help their mother with the house work. When they secure a place in the great workshop creating the beautiful dresses it is usually at the age of 15 years that they begin to learn. They are told to run errands and to obey the call of the advanced workers.

If tney are slow and timid they are brushed aside for this little world is cruel, without pity. But if they are quick and intelligent they soon become favorites and are given the most interesting of the commissions to perform.

The first two years pass in this manner until they become familiar with the every phase of the work, with the personnel and with the customs of the MAISON. Finally at the cornmencement of the third year they find themselves seated at one of the long work tables of the shop and they become known as "petite main."

Here they learn from the experienced ones how to put together the different pieces of a dress, how to prepare the fitting and so on. A year of this and if they are successful at the work they become a "seconde main" (second hand) and the proud owner of a certificate.

At first they do not cut, the pieces come already cut and they, do the hand sewing and the fitting.

They grasp little by little the most delicate and mysterious secrets of making a superb French frock during the 18 months that they are "seconde main."

These trained dressmakers are highly paid, paid more than the average skilled worker.

They have arrived and in their turn they are the ones who visit the salon with its collection of the season's latest. It is they who are permitted to fit the gowns of the most select clientele. They realize that all that beautiful world that they had regarded with such awe, the employers and the buyers depended on the quality of their work, on their ingenuity, their taste, on the style they had acquired in listening and learning and heeding the designers.

Many of these young apprentices become great names in the fashion world: Madeleine Vionnet, Jeanne Lanvin, Jenny, Lucille Paray. Nev ertheless, jokingly, no doubt, Jeanne Lanvin vows she really never learned how to sew! )•

—Henriette Valot.

•(

LODGE PLACEDO NO. 97 Placedo, Texas.

I wish to inform all of you, that the date of our meeting has been changed. The past. year, meetings were held on third Sunday in the afternoon of each month, but from now on until further notice the meetings will be held on second Sunday morning of each month, at 9:00 oclock.

This will be a very important meeting, and every member is requested to be present on time.

Fraternally yours, • Joe L. Elgik, See'y.

Ve sttedu, dne 7. ledna 1948. s minim VINCKU! Vzhledli uleka.ne proti proudu a vzktiltli zdeebot' neptitel se blitil po vode i po zerni.

Pramen bratti Hrutkii skakal ptimo po proudu.

Beda, al narazi ! Beda horakilm, zustavSim na vorech, Bela i jim... ! Hie, jak je pomsta slepa!

Ale nebyla. Hrutkove, poznavte, ze neni ut tfeba jejich narazu, le teka sama uskuteCnila jejich tamer, nehodlali nasazovat pro horely tivoty. Vidouce, le v panickem strachu prchaji po zmeti klad na pravY bieh, zamirili jette vdas na Vika, aby aspori poslednim zaskodili cestu. A podatilo se jim. Naraz jejich pramene na ztroskotane vary byl tak stratlivY, le posledni z prchajicich horakti byli strteni do vody mezi klady. Jejich zoufale vYktiky pronikly mem a hiukem, ale nikdo jim nespel ku pornoci. Kamaradi na biehu, k smrti zdeteni, prchali do strine. Loudilovci, pfibihajici s divakirn ktikem po fizkem biehu, byli ut nedaleko.

A jette hroznejti byli Hrutkove. Skarn pied narazem s pramenu do vody, a ivouce jako ritodici divoti, hnali se za utikajicimi do strati& Pet na jednoho! Horaci branili hole tivoty. Deroirce se ktovim a skalami, svalovali na prona.,, sledovatele balvany. Neohliteje se, vrhali kameni tam, odkud stoupal rozvatnenY kfik pronasledovatelt. Jen kamei a kameni! Bylo ho tu pino. Sypalo se na ne, valelo se jim pod nohama, samo se nabizelo k boji. V zlomku vtetiny, kdyt z plic, vzdutych k prasknuti, vyrateli vzduch, hazeli na sebe ostre Iliomky modre btidlice. A zdola se ozvaly bolestne vYktiky, pronasledovatele uhYbali na' strany .. .

Vincek se do strand nehnal. Katastrofa v Asti skalnatych vrat ho zadriela na btehu. Kdyt pramen Hrutkri srazil tii horaky mezi dtivi, vyktikl zdetene: "Pro Krista Pena — co Mate? Vidyt' jsou to take lide!"

Ale nikdo ho neslytel. Week° spelo do strane za pomstou. S leveho biehu po troskach volt phbihali Dolejtovi.

"Pomorte jim! Vytahnete je — vtdyt' je to Innaoka!" kfidel na ne Vincek, ponevadt men nejblite k horaktm mezi kladami.

Jeden ut zmizel v zmeti dieva pod vodou.

Vincek se rozbehl k mistu, kde ho posledne spattil. V torn okamtiku pfiletelo se strane nekolik kament. Ptikrdil se, vztahl na ochranu ruku, ale pozde. Jeden, dosti velkY, dopadl na jeho hlavu. Zatmelo se mu v odich, roj jisker rozrazil modrou tmu — a sice u g Vincek nevnimal. Klesl na kamenitY bieh jako podt'atY a z hrozne rimy v Cern y hlave finula se mu proudem krev.

Jako kdyt trubaC vyda signal "Zastavit boj !"

Poplatne a tzkostlive vYktiky svolaly plavce na bieh k padlemu Vinckovi. Pfivlekli se i dva horaci, vytateni z vody. Tieti letel (modal mrtvY. Mel rozdrcenou hrud'. Ostatni jako Atvana zvef seal' /fade vysoko na strani. Vtichni vychladli. se jim sviraly desem a azkosti. Stall v kruhu kolem Vincka. Ovazali mu hlavu kalif, kterou jeden z nich svlekl, kdyt nic jineho na obvaz nebylo. Ale nestadila, krev ji prosakovala neustale .. .

Vincek letel na btehu, dychal, ale nevedel o sob& Bali se ho dotknout, pohnouti jim, aby jim nevypustil dui v rukou . Ale k doktorovi se muselo. Vzali tedy ptivoznikovi na Terezii telatinu od voziku, udelali z ni nositka, vystlali je slamou a nesli ho na nich co nejtetrneji na ampaCh do hospody. Mlynat ze tampa:s'skeho mlYna zatim uhanel s brydkou pro lekate. V hodine byl nazpet. Doktor ranu prohledl, zmetil a zamrudel: "To je at na mozek .

Nejlepe s nim do nemocnice . . . " trystlali tedy brycku senem a pefinanii.-Vinc. ka polozili, hofekujici Tonka sedla k nernu do hlavy. Ludva vedle kodiho a pomalu vyjeli ku Praze. Pepidek je kus cesty doprovazel, ale kdyt se Vincek z mdlob neprobouzel, polibil ho na zsinalou tvi • a zavzlykal: "Sbohem, Vincku!"

BryCka zvolna jela k mestu a on sedel ria me* silnlce, Kdyt povot zmIZei v zah.014 pro-

T pukl v beziitAin ► plak, jako by Vincek zmizel navidy.

Zprava o nettesti v Pinvicich proletela krajem jako blesk. Vincek. Loudilt Vincek! Kdo se toho nada', te prase on! Spite padne topol u ptivozu net Vincek! SilnY! Pytni! Nezmar!

Vincek! Loudilu Vincek! PYcha plavet a celeho kraje! A ptece padl! Ja.k je to stratne . !

Z knihy Jana Moraska, Plavci na Sizave. ) • 4, VZRUSENY HLAS VOLA DO ULIC. Vladimir Minatik.

V techto vzrutenYch dnech, dva dny pate, co se Narodni fronta nedohodla o tom, kdo a co je Narodni fronta, jede tramvaj po Vaclayskem namesti. Projitdi kolem Prace. Obdan vidi: zastup, ztejme rozechvelY, oblehe, Praci. Stejne Lidovou demokracii a Rude pravo. Pied SvobodnYm slovem mote lidi. A k temto zastuptim vzrutenk hlas. Nerozumit sloviim, ale viz, citit, slytis, jak ten mut vybizi, zaptisahe, . . . Konedne prvni souvisla, veta, ktere rozumit: " ittok je zastaven, nyni ptechazime sami do ritoku " A hned druha: " .sttili, pozor, minul se . . . " Obdanovy vlasy maji svate pravo vstat pfi takove teiti. Ale nic, jen klid a zhluboka dYchat; v teto zemi se fan& na footballovem Mitt a sttili se (bohnteljenovelkYch svatcich) na branku. VzrutenY hlas vole, do ulic: je tam! Tti, d ye! Ostrava vede!"

Tak vidite, je to opravdu jen kopana. Tramvaj mute jet dal. Tak je to v potadku. V techto vzrutenYch dnech se kupi davy, nechteji nikoho rozdrtit, smest, zniCit, zlikvidovat, chteji yedet, jak to ti nazi hraji. Nati, nedejte se zahanbit, hrajte to slutne a technicky, i v politice. * * Z tehot emplionu jsme se dovedeli, le "Ostrava postavila zee'. Pane bate, dovol, aby se nate dvouletkafske srdce zachvelo radosti, koneene jedna rychle postavene, zed', o ktere se nemusilo vyjadfit dvanact a pal iriadu, na kterou se nemusil shanet ani derny ani tedobily cement; a konedne jedna zed', ktera byla — promirite natemu nadteni tu prostou ieC — postavena natup. To tu jette, nebylo, aspori letos, pokud je zamo. * * * Vzrutenk hlas, zaptisahajici, zaklinajici, Apia a hned zase jasajici z mikrofonu, mi pomnel, co nedavno kdosi napsal: ye sportovnich rubrikach (ne vtech, pfiznejme hned) je mnoho tovinismu. Nejasa se vidy nad tim, te vyhral ten, kdo to lepe dovede, Asa, se spine, kdyi jsme to vyhrali my a truchli se, kdyi to vyhrali oni, at' ut byl lepti ten nebo onen. To je svate, pravda. Jente zrovna tak je pravda, v kaidem narode je urdity sklon k sebezboineni. Me sme me, tikaji Ballad; tak se to kik& (nebo mysli), ale hlavne dela ye sto tedesati peti svetovfch i mistnich jazycich, natedich i posuncich. My jsme nastavili nohu; no, bole, to se stane Oni nastavili nohu, podivejte se na ne, jak to zaketne hraji' To je tak obydej, videt sebe a sve v leptim svetle. Kdyt ut vtak se musime, zda, se, smilit s nejakou davkou toho sebechvaliestvi a sebezbotneni naroda, je opravdu lepe, kdyt se to vybije v kopane, net na, jinYch polich. Dokud se spokojime tim, le flak vyhrali v kopane, je dobie. Kdyi /farad pottebuje, aby vyhraval se samopalem v ruce, je to povatlivejti. Budd, tedy blahoslavena kopana, hockey, Bicanove, 6ernici, Bobrove, Krameroye a ti ostatni, dokud jim sta,di footballove Re, kluzitte nebo tennisovY kurt. Ale pies vtechno si dovedeme vice vain sportovniho redaktors., kterY dovede vnatef i do referovani sportu onu objektivitu, po ktere volame v poli• tice, vede a urrieni. A prof_ vlastne onen:vatnfVY portier-dlovekak ftepaSti dveadvaceti . lidi ila fcietballovem tti? Ptejte se 8pa.,rielic pro'd'ehodl na bYdi zapasy, zeptejte se sloupli na Foru Romanu, prof staff ttimaci dupali rozdilenim, kdyi jeden gladiator ubil druheho. Archeologove tikaji, jmeno Kyjov je odvozeno od botich soudO, pti

Went praolvvatele nazi creme do sebe tinuk4

tE

San ►

kyji tak dlouho, al jeden (nebo ant jeden) nemohl a zahynul. Rytifi v brnenich take rieddchazeli vtdycky zdravi z turnaju. Jak jsme od toho dekko se svymi pravidly o off-side, pitt'alkou pana rozhodCiho a zlomenou no/iou nektereho hrade. Civilisace vtahla i do velkYch sensaCnich divadel, na jejich scene jsou bojoy e hry. Prosta. mytlenka, °Wane! Nekolik lidi bojuje a vice lidi se na ne diva. 6im dale, tim merle bojujicich a tim vice divakri. Pravidla chrani bojoviky pied zranenim, o zabiti n.emluye. A pravidla se dodrtuji.

Jo, kdyt ut jsme u toho, fekl by jeden sazavskY ptivoznik. Take sport mute neco poskytnout jinYm obortm, tekneme politice. Oe by se Lilo lepe, klidneji, radostneji, od lepe by se pre, ccvalo, kdyby se vIdycky dodriovala pravidla.

A kdyby se nesurovelo, nenastavovaly nohy. A tak dale. Ale co g, lide jsou udelivi. ) • 4, • MINERALNI PRAMENY NA OLOMOUCKU Oloumoucky kraj je velmi bohat na mineralni prameny a ruzne kyselky. Nejvice techto pramenri vyvera v oblastech bivale sopedne Cinnosti v NizkYch Jesenikach. Jit za starych dasit ptisuzoval lid pramenrim zazradnou ledebnou moc a nektere byly obestteny zajimavYmi povestmi. Skuteenosti je, ge vettina techto pramenO ma ledebnY freinek.

V ` tesne blizkosti Olomouce za "Oernovirskim lesem," na lukach obce Hlutovic, vyveral pramen kyselky, kterou si oblibilo olomouc ke obeanstvo v letech 1903 at 1914. Obdasne kyselky poutivali nejen na piti, ale i na vafeni. Hospodyne zadelavaly kyselkou testa. z ktereho byly zvlatte vyborne knedliky. Kyselka vyverala na vodovodnim uzemi mesta 010mouce. Stale rostouci spotteba vody projevila se i ye studance poklesem vodni hladiny. Voda nemohla odtekat, zahnivala, col melo za nasledek postupne vyprchani kyseliny uhlidite.

Dnes jit kyselka zmizela Moine a je zde obyCejna pane, voda.

Dalti velmi zname kyselky jsou na pfiklad Ondfejovka, Tetikovka a Domatovka. Prve dye jsou k dostani ke koupi ternet na cele Moray& Piked lety vyveral jeden pramen sirnate vody v Blkovickern Udall. Tento pramen vtak po Case vyschl. U tak zvane "Tudapske skalky," nedaleko obce Dubu n. M., je dosud v einnosti simatY pramen, jehot vada podporuje velmi dobte zativaci einnost. Kdysi byly take slavne lazne ye Verovanech u TovaCova, kam dojitdfvali i panove z Pernttyna. V mistech, kde ne stavaly, vyvera jette dnes telezita voda. Misto je v jinni east osady, nad kovarnou, sme rem k Tovadovu. Koneene ve Vel. `Ctjezdu u Lipniku jsou dva prameny sirnate vody, ktere vyveraji v lesni studance. Majitel mistni pity dal na, miste zhotoviti kaplidku se sv. Antoniekern. Lid nazval toto misto "sirkova studanka."

Je jette mnoho mineralnich prament, ktere vyveraji na rtznYch mistech, zvlatte na sev.

Morave. Nektere z techto prament byly jit prozkoumany a jejich ledebnY Adinek uznan 1 Mica& Jsou to prameny Ondfejovky a Tetikovky. )• 4 •( Postavime tovarnu na kuliekova. lotiska. eskoslovensky prtrnysl potfebuje velke mnotstvi kulfekovYch lotisek, ktere dosud dovati z ciziny. Proto byla brnenska Zbrojovka povetena aby po spineni hospodatskYch ukolu ptikrodila k vybudovini velke tovarny na, vYrobu kulidkovYch lotisek. Budou vlastne vybudovany d ye tovarny, jedna v Bra a druha na Slovensku, ktere se budou vzajemne )• 4 Majetek /Omar v Guatemale.

Guatemala. — President util veta proti_ konu, schvalenemu kongresem a potadujief.mu zfizeni zvlattniho sboru, jent b y..kontrotoval haciendy, konfiskovane Nemcrim v Guatemale. Tento bYvalY nemecky majetek ma hodnotu nekolika milionu dolart. Dokud kongres nepteko-na veto, zfistanou haciendy — vettiinou rozsahle kavovnikove plantate — pod vlacini

kontrolou.

Strans 14 NovorozonE morfinistou Detatko Kate Wickove, jemut pomahal na svet dr. M. A. Perlstein v Chicagu, se zdala zcela normalnim novorozenetem. Za dva dny zaealo zvracet, ktieet a svijet se v kkeeich — jako narkoman, jemut odriali omamnST jed. Dite skatedne bylo morfinistou — po matce, kterd nepiestala brat morfium ani za tehotenstvi a s jejit krvi dostavalo jed i dite. Bylo by do tYdne v kteeich umielo. Lekat je musel podrobit odvykaci leebe, daval mu' karbitol pro uklidneni a za osm nedel je at'astne dostal z nebezpeei.

Olomouc bude zisobovat 18 obci vodou Olomouc. — V posled. dobe se utvo ill v okoli sv. Kopeeku na Oloumocku svaz obci, ktere maji v timyslu postavit skupinovY vodovod. Svaz sdrutuje celkem 18 obci a zahrnuje oblast dpati NizkYch Jesenikii od oboe LaSt'an az po Velkou. Bystfici.

Vtechny tyto obce maji citelnY nedostatek vody, nebot' ye svem okoli nemaji yydatnYch pramend a stalYch ton. Horske teky Bysttieka a Trusovka jsou obyeejne v letnich mesi-ich vyschle. V techto dnech •odaty zminene obce tadost mestu OlomouPi. aby byly ptipojeny na otomuckY vodovod. ZemskY narodni vYbor v Brne ptiznal obcim nutnost ztizeni skupinoveho vodovodu• . Na crojektu se jit pracuje.

Zasypali mrtvolu stiihrem

Kiyi funkeionalni zacpa se vide a ovesobuje, lie se citite mizerne, jste nervosni a nesvi a trpite jejimi pH. snaky—bolestmi blavy,pichnoncim de. them, zkaienYm Zaludkem,nezalivnosti, ztritou s p a n k n a nedostateenon ehnti k jidlu a mate pocit piepinenab° ealudku nasledkem plynu a nod. annti—opatite si Dra. Petra easem vyzkoueene lioboko. Jest vice nei poelsrnjici prosteedek, jest tai Indecai einnost povzbuzujici lek, sloie4 a 18 pfirody vlastnich 14.

ZebnYch koiinku, bylin a rostlin.

Hoboko piimeje zleni• vela stieva k einnosti a ponullui jim jemne a Madce odstraniti viznoncl odpadky; pomahe vypuditi plyn zicpy a poskytuje Za• ludkn onen skvelf pock tepla. Chcete-li op& multi roz• koi iCastne vy od trampot Jalopy a zfiroven uleviti svemu ialudkn, obstarejte si Hoboko dnes.

Pozor: Ueivejte pouze jak piedepsino.

Nemaiete-11 ho koupiti ve vaiem sou. sedstvf, poelete et pro na g i "sezamova. e1" nabidku Hoboko a obdriito

DOD ATE K"c zktaehb°d nicnhar hvi

Dra. Petra, 1.4131vY Olej Liniment—pro. st3edek proti rychlou 6levu od revmatickYch a neuralgIcktch botesti, svalovYch bolesti zad, ttuhlych nebo bolavYch avail% namolardn nebo trymknutin. bra. Petra Magolo--alkalinIckY prost3e. tilevu od jistYch doZasnlch ialudeCnich nepoiadk0. jako zativact pa. ruchy piivodeno piebytkent kyseliny • paleni ka-hy.

Odellete tento kupon

uzviaitni nabidky"—Nynt

Pfiloien jest $1.00. Po3lete rani t poitou vyplacen5 pravidelnou II unc 51.00 Mile y Hoboko a co dodatek 60e hodno*y zkuiebni lahve Itaideho, Leaveho OW* a Magolo.

(3 C.O.D. (poplatek ptipeatio).

jmeno.

Adresa

Lepidlo z pomerana V palestinskern meste Jaffa maji . emedelskST fistav a tam zjistili, le e zname bile kdry pod pomeranto you slupkou se do, z ylattnim zpdlobem ziskat t. zv, pektin, kterY je • elatiny. Teto svlaatnim druhem Z 2elatiny je main° poutit jako velmi dobreho lepidla. Proto je tam budou pti vysoke drod'e pomeranet.takto vyrabet.

Australske velkomesto Sydney nevidelo tak slavneho pohlbu, jako vystrojili cikani sve 751ete kralovne Mary Steriove. Mrtva byla nejprve tyden vystavena v Aboru, zdobenem ziatem a sttibrem. Potom, po obtadech podle teckopravoslavneho rite, ji vezli na hibitov v prilvodu s dechovou kapelou. Nad hrobem kani a cikanky v tichu pokoutili, po t,orn teprve byla rakev spuStena do hrobu a za ni vylili lahev vina. MiKdo oeekava vaci motne, docks sto pisku hazeli na rakev sttibrria- se jich, tteba nekdy po velmi dlouky. he dobe.

ci

0

Ve stiedu, dne it. Iedna 1948.

V EISTNIE

Zasypane nalezcite polodrahokamil Okoli obci Sobotina, Mar gikova a • umpersku je znamo Vernitovic na S syYmi nalezy polodrahokamil. V ddoll feky Merty a Desna se nachazely v lomech krystalickeho pasma, hlavne v rulach, tulach a v amfibolovYch horninach krasne krystaly rozmanitYth nerostd. Byly to hlavne polodrahokamy epidot, fuch sit, beryl . a zylaSte mnoho vyskytd steurolitu a granatu. Epidotove a granatove shiuky krystald jsou i dnes velmi hledane, nebot' jsou ozdobou kalde sbirky. Nalezitte bylo pied valkou velmi naystevovano od borniky. Uvalovalo se take o jeho vyntiti. V prdbehu valky byl vgak les, ye kterem se nalezitte nachazi, vykacen, pti 'demi bylo misto zasypano. Dnes je zde nizkSr a neproniknutelnY les, kterY zabrariuje stupu k zasypanemu a bohatemu naleziati polodrahokamd.

Arcibiskup z Yorku chvali t SR LondYn. — Arcibiskup z Yorku dr.

Garbett pravi s pastftske liste o pfatelske navgteve v Praze, ze 6eskoslovensko dosahlo obdivuhodneho pokroku v obnove po ukoneeni nemecke okupace hlavne zasluhou spojenectvi se SovetskSrm svazem. Se spojenectvim souhlasi vgechny eeskoslovenske strany; Ceskoslovensko si vaak pteje zachovat a take utuait hospodatske i kulturni styky se zememi Zapadu. teskY vynalez pro automobilisty Ac. — Obyvateli mesta Age Fr. 10' blovi se podatilo vyrobit mrazuvzdornou tekutinu, ktera, by se nechala poulit do chladied aut. Fr. Hybl si vynalez da patentovat a zaZadal jiz o tivnostenskou vS7robu tekutiny.

MIST kral africkYch eernochfi S jihoafrickou delegaci se vraci

ze zasedani SpojenYch narodu k svYm dernYm svetenciim 8ongola, bilY kral zeme Ovambo. Jeho pray e jmeno je C. H. L. Hahn. BYvalY major pdsobi lakes tticet let v zapadiem koute jihozapadni Afriky. Byl dosazen jako komisat k eernemu na rfidku Ovambo a stal se stratcem ieho zvykd a ptivodcem jeho roz machu, nebot' zakazal vytizovat spory nasilim, zruSil tyranii kmenovYch nadelnikti a ptimel sve svetence, aby v letech hojnS7ch pama`ovali na leta hubend ukladanim )tebytku obili.

Wilsonova dcera o TGM New York. — Na schfizi sociologicke a vYchovne nadace Woodrova Wilsona promluvila v ptitomnosti ImerickYch a zahranienich studentd pani Eleanor Wilsonova, dcera zesnuleho presidenta, o srdeonYch ptatelskYch vztazich sveho otce s T. G. Masarykem. Rekla, ze Wilson povatoval Masaryka za jednoho z nejvetaich mutt. nag doby a vdtil si ho stejne jako vedce a filosof a i jako statnika.

SPOLEHLWE JMENO Jmeno NONAT je beinfm sloven) ve mnohIch nomacnosteoh po celou generam. – aovolte aby to bylo v domacnostI va3i — kdvi trpite obaasnSrm pichanim nebo bolesti.

Nonat R. C. MILLER & CO., Cena Nonat poltou 55c a $1.05 California Mtadena.

Dr. R. L. Stephens CHIROPRACTOR Rooms 1-2, Hammersmith Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Vedle R. V. 0. S. iikadovng

Chraiite zdravi svfch deli VAak vile, jak to chodi. . .Vyliehnou z teple mistnosti do studena, uhleji se a hned je z toho rYma, nastuzeni a kaki. trieticite penez, strachu i starosti, kdyi budete miti po wee

Severiiv Balsam Proti

_4) Lahodnir • Pilsobiq • 'Yeti iei man

Kali

50c

2idejte ve sve lekarni a kde nemaji, nevahejte a poglete pro tither neb vice piimo na dolejii adresu.

nemocni

Poitovni

DR. PETER FAHRNEY & SONS co. I Dept. 811-27J 2501 Washington Blvd., Chicago atemer St., Winnipeg. Man C011.1 **

rady CENA

Kultura kontra tanee Zajimave a pfi tom ojedinele rozhodnuti uskuteenil okresni narodni “rbor ye ' ltiknove. Po dohocle s mistni radou osvetovou natidil kat"demu spolku, kterST bude potadat nejakou taneeni zabavu, ze v ke dobe po ta.ncovadce uspotada to ke hodnotnY kulturni podnii. Lida, kteti to mysli s kulturou na yenkove dobte, ptijali toto rozhodnuti s pochopenim, mane uT nektere spolky, kterYrn byly caste tancovaeky vS7tednYm zdrojem Zdravotni ustav v USA zjistil, chronickYmi chorobami (krome rakoviny. tuberkulosy, srdedni a ledvinove nemoci) ziji stejne dlouho jako lido zcela zdravi, ba I Isnad i dale, protole jsou na sebe opatrni.

Vet. 5835

15% Avenue A

W. F. SEVERA C

Ve stiedu, dne 7. ledna 1948.

Svatba po pill stoleti Sledna Rose Leeova v anglickem Berkshire oznamila, to se bude vda vat, ate by proto pottebovala ptizemni byt ve svem domku v Hampton Wick do svatby, jiz chce slavit o vanocich. Uiad ji oznamil, to nemute tak nalehat na dosavadni nijemniky, nada sleena prohlasila, to ji tedy na ttech mesicich daltiho dekani nesejde. Je zasnoubena 49 let, ale jeji nastasajici je namotnik a tak se s nim vidala vidycky jen nakratko. Nikdy nepobyl na btehu dost dlouho, aby se byli mohli shodnout na oddavkach. Ted' konedne jde na odpodinek. Jeho snoubenka zatim ut dosahla zraleho veku dvaasedmdesati let.

Snatme se zachovati si veselou mysl v kattlY eas, i v nesnazich, a budeme snateti snate obtite, ktere nas, denne potkavaji.

Hilsher's Home Supply Co. Va.% pi atelske nabytkove obchody Nabytek — Elektricke potteby Cokoliv pro van domacnost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave — T. 3490 HOUSTON, TEXAS Hnpujte zde — Dostanete nejlepii za mine Hotove aneb na mime splatky Vase uspokojeni zarneeno — Zdarma dodaivka kdekoll Poitovni objednivky jsou json rychie vytizeng.

Otevieno po veeery a meth die Weft:W.

TAROKY

PRAVE IMPORTOVANE Cena

2.50

Btu= 1111

VSeT1gIE

Letajici livance a pews V nejraznejtich zemich na svete, zejmena v Americe a Kanade, ale i v Bakousku, byla vetejnost postratena tajeinnYmi zjevy na obloze. ftikalo se tomu letajici livance, panve, pocile toho, jakou kdo mel fantasii. Tyto zjevy na obloze se uvadely v souvislost s tajnYmi zbranemi. Profesor psychologie E. S. Cotton ze Sydneye v Australii ted' dokazal, ae zatici kotouee, videne ruzliSrmi osobami na obloze, jsou zpfisobovany dervenkmi krevninai telisky, pohybujicimi . se pied odni sitnici.

O Nikoho, ani sve nejdAvernejti tele, nelekej, nezlob, nedraidi vtipkovanim aneb dimkoli, co tieba jen na okamiik mite je znepokojovati ci v rozpaky uvesti. JeSt skutedne v lidske zivote neptijemnYch a azkostlivYch okamiiku tolik, to je temet bratrskou povinosti, abychom se vAeho varovali, elm by blame skuteerdrch ci domnelYch trampot natich blitnich mohlo bYti zve aeno.

Dopusti-li se nekdo ye spolednosti jakekoliv neprortetelnosti, vytaduje toho shanost, abychom se k nemu schvalne neobraceli, pospetne nebo nevrle na neho nepohliteli tak, aby rozpaky jeho nebyly zvYteny. (Nerozliti na ubrus je prase tak slutne, jako nevideti, to ji rozlil tvuj soused.)

Auta z kovoveho praiku Nejnovejti vymotenosti americkych automobilek je vYroba kovo vSrch soue'asti z pratku ., lisovaneho do tadouciho tvaru. Vylisovana, sou cast zustane poresni a jako houba nassaje olej, kterY pak pomaha nest zatiteni sondisti a nadto v kuliekovYch- lotiscich, pouzdrech a jinYch soudasti nevytaduje tak Casteho mazani, jako kdyt jsou z jednotlivYch kus0. Wroba je take levnejii.

Spojene stity ohlatuji nove dva sensaeni liky, jet se daji svou hodnotou srovnat s penicilinem i strepto Nova antibiotika se jmenuji bacitracin a tomatin.

Mit& podrobnosti nejsou zatim zna my.

"Crati mne pied ptateli! S m se uchranim pied neptitteli."

Voltaire.

Dr. Thos. N. DeLoney

00/qt LENA* Bdle sprivne plipravene.

Las dle funluvy. tfadovna 3248 — ReS. 2687 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

Zubni Lelsaf tfadovna, nad Canada's Drug Co. Bryan.

TEXAS ..

SPRAVNE VYKONAN POHREBNi SLU2BA V hodirge talu zarmouceni naleznou Edward Pace pohfebni O.-stay pohotovf k sympatickemu vykizeni nezbythfch jednotlivoN sti a k vypraveni dojemneho poffl hitu.

Levne ceny jsou naei ziss.don.

EDWARD PACE

Poiffebni feditel Olen S P J S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth St. — Temple, 'Fox.

PitiLE2ITOST Pohiebni fence a kytice Hytice do nemocnice Svatebni kytice Kytice k virvoa narozenin, simtku Hvetiny k vtzdobe kostela neb residence

1901 INI:Kiirtnet

l'as 1:77

TEMPLE FLORAL CO. KYLE HOTEL TEMPLE, TEXAS Telefon 4445 —5600

Kilnar's Barbecue Drive Inn Slutrie misto pro fictyhodne Ikli.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

F. 110211A, feditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pram), vyfizuje majetkove Ufadovna nad Peoples State Bank Telefon do Ofadorny 6islo 5, do residence 63 MIX, TEXAS Y.

(dz-c)

ZABAVY Fick

4. LEDNA -

Pokrok Houston — - J. R. BAtA latENEK

11. LEDNA Ernest J. Hanka

ADMISSION 80c TAX INCLUDED 0 zakusky a obeerstveni nevetevafira jest vtborem nalatita

NAV§TIVTE N4S NEB VOLUTE

TELEFONEM

Barbecue sandvlee, Pivo, Domed Chili, Kava a Student napoje

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

FOGLE- WEST, Inc. FUNERAL SERVICE

PRAVN1K Vyfizuje vetkere soudn4 za.lelitosti.

Utadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

1111111:111111W11101111111M1111111U1111111111111111111111111INIIIIIIIIIIIIIIIMMUMMIII11111111{1111,

ECHOSLOVAH PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS

HAtDOU

(esky Lekat a Operator 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon fifadovny: Preston 2553

C. H. Chernos

DR. N. B. McNUTT

Za

CERSI'VE HVETINY PRO

Dr. Chas. J. Hollub

Privn& Houston, Texas

postarano.

1140 BOBBIE ST. Na doptdi4: 20th and North Main.

Zabavni Vtbor Tel V-20256

Strann le

Pau Welk k oznamovanii

Maly Oznamovatel OfirStarti slutnk vdovec fums rad by se seznamil za doelem sriatku se starti bezdetnou vdovou anebo staegi divkou, ktera by mela zalibu na forme. Jen slugny at' se hlasi na: Vdovec Formai' % Vestnik West, Texas.

(2-5p) r Devde pfijemneho hezkeho vzhledu pill° by si seznamiti s mladencem od 30ti do 40ti rolau staff., kterk je stfidink. Na jeho zamestnani nezaleti jestli je formakern anebo zamestnanim v meste.

Jsem spolehliva, v mestke praci i na forme. Uptimne nabidky za pHdinou shatku, piSte desky neb anglicky, v torn se lepti vyznana anglicky Pitte pod adresou: "Lesko Devoe" % Vestnik, West, Texas. )(

EfirPkijmou se bezdetni mantele neb tens samotna ku konani dome.ci ;prate a vateni, v ptipade mantele, mut ku konani prate kolem domu. Ctyfa osoby v dome, mantele a dva dorostli syni. Gearage apartment se vim zalizenim k bydleni, take lite zaopatteni a dobrk plat.

Prate na J. R. Corley, Corsicana, Texas. ' - (2-3c) Oltr-Nejsem schopen farmateni; hledam rentkte z dllu neb s polovice. Dva rentffske domy, voila, dievo, pastevnik, v*Se po ruce, 120 akril pod pluhem, k obdelavani. Vldstnim dobrk potah i dobrk traktor, take dojne kravy, 7 mil od mesta Crockett a pill mile od Highway.

Adresa Frank Farek, Rt 1, Crockett, Texas.

(1-2p) Dir Sazenice zelove mrazuvzdorne, hlaskovS/ salat a broccoli 300 za $1.00 1000 za $3.00. Cauliflower 100 za 50c. Petretel 25 za 50c. Pottu platime a za uspokojeni se rudi.

Early Plant Farm, 1111 So. 9, Waco, Texas (1-2p) ALUMINUM vytrva navidy utiite ho na stfechy anebo stony. .

Posilarne ho 'dude... Ceny a sample zdarma. . . Ugetfite u nits.

HANU HARDWARE CO. BELLMEAD, TEXAS (dze)

g

tESKE. REKORDY us predej a

S. Cmelka 143 Waverly, H. Heights Telefon V. VIZI

Houston 7, Texas is--6D) Ze soudni sine "Jestli usly§im v soudni sini jeite jednou nejake vkictiky," pravil rozeilene pfedseda soudu, "dam toho dloveka ihned vyvesti ze sine!"

VAechno ztichlo, najednou Oak zvolal nekdo hlasite: "VS/borne!"

Byl to obtalovank.

• • Jednaetyficet Ron o getfoval vetni hodiny v Tfebechovicich dnes 761etk FrantiSek Bruchtil. Ted' mu ut nechteji sloutit nohy (denne vystupoval po 135 schodech do vkte Atviir pti

matrAl a talc aim miisil rom.

dat sve funkce.

Ve sttedu, dne 7. ledna 1948.

Zeptal se jeden easopis namat- &ski, yam mil,' vie lidi neb owl bylo a nebude raw osidleno. Nekou osmi slavnkch -mum, co soudi o vilkou obnovavo se take zemedelske hostenach, a dostal tyto odpovedi: Skoro VSem lidem je naprosto ne- podateni ve 270 °belch. Zfizuji se 1. 2ena vein nikdy neodpovi pfi- pochopitelnd zprava, te take v po- to velka pastvinifska, drutstva. rno. Zeptate se ji: "Kolik je hodin" hraniei maji sve bytove krise. Lade Prakticky se to projevilo v tom, te a ona odpovl: "Je eas k obeclu." Ze- se ptaji co se vlastne stalo s byty mesta a premyslove oblasti jsou ptejte se ji, zda chce jlt s vami na po osudnkch Nemcich. Snad do zabydleny (deska, Lipa ma na p•. prochazku, a ona odopvi: "Mara techto otazniku vnese easteene site- tislc lidi vic net pled valkou), oblavyfidit nekolik veci." do techto nekolik skuteenosti: v po sti malopremyslove a polozemedel2. ftikaji karburatoru tentonouc, hraniei bylo v dobe kvetnove revo- site maji proto jegte asi 50.000 volkompasu krabieka, radaru "ten vy- lute asi 6.000.000 domicil. Z toho asi nkch domkii, z nicht mnohe si vynalez." Prod se nenau4 nalvat 200.000 rodinnkch domkil a 60.000 tadaji ovtem potadnou adaptaci. \Ted pravkm jmenem? eintake, ostatni jsou zemedelske a Celkem take bydli lide v pohranidi 3. Jsou tak nedesledne. Nosi ko- poloz,emedelske usedlosti. Nutno si lip net ve vnitrozemi • • tich, protote je jim zima, a nechd- vtak uvedomit, te 120 obci s chatrvaji si mrznout nohy v bezpatkch a demi a neobyvatelnkmi domky neSwot se VyliS ba. likatihn • bezprstkch stfeviecich.

Podle statistiky americkkch po4. Poti2 s tenami je ta, te se pHjitt'ovacich spolednosti postihuje lia pfipodobnily k mutdm. Pracuji, mezi petadvacatkm a dtykiatticapiji a kleji jako muti. Natetkm rokem veku lekafe smrt ficleeji, re dokonce vypraveji anekdoty jako net ostatni smrtelniky. Maji skoro mutl. Tim se zhortily: nic dobreho dvojnisob vetti nacieji.net ostatni, neziskaly, a to dobre, co mely, ztrate se dotiji 34 let. Ale v pozdejgich tily. letech jim vkhody v zapase se smr5. teny udelaly jedinou chybu: ti ubkva. Do padesateho roku se nejsou ye vladc. Podivejte se na to mrtnost vyrovnive. a mezi 55. a 64. jak to packaji muti.

1 , rokem tivota je mezi Micah Aunt6. Geny se oblekaji k vuli druhkm nost o jedenact procent nad protenam, vdavaji se proto, to druhe merem. maji take mantely, zdobi si domacnost proto, aby udelaly dojem na Je4te hromadrie hroby v Polsku drub& Kdyby nebylo tech druhkch Vartava. — Ve Swiecku kyly obten, byly by ty prvni docela v pojeveny nove limmadne hroby sofadicu. vetskkch a tidovskych valednkch a 7. Zenslck problem je v torn, te politickych vezfril, povratclenkch jsou 'zeny talc okouzlujici, tak verne, nacisty. Take v Sulencinu byly nakdyt vas maji rady, a talc zle, kdyt lezeny spoledne hroby zavratdenkch vas nechteji. polskkch politickych —0_ 8. Nejvice zla na svete bylo zpeNovy druh lokomotiv sobeno k villi tenam.

What would you do if you learned Plzen. — Jeite pfed vanoti bode A co fikaji teny o mutich? Tuhle !that the worker next to you at the office or in the plant was takin ve 8kodovSreh zavodech dohotoven jedna za fgechny: ,`Muni si mysli, ?home extra pay every payday an te 'zeny jsou na svete proto, aky po- you could do the same? Your Uncle specialni druh lokomotivy, oznade slouchaly jejich nazory no katclou Sam needs only one guess. Well, the ne C. 475, pro smgenk provoz, osobPayroll Savings Plan for Savings ni i nakladni dopravu. Tato lokovec."

Bonds actually provides extra pay motiva mete vyvinouti rychlost 100 • it accumulates Savings K vyzkouteni tuku na smateni, because Bonds for you which pay off at the km za hodinu a byla vyrobena na neni-li po ruce teplomer, pustme rate of $4 for every $3 in 10 years. podnet ministerstva dopravy. kostek chleba do tuku. Je-li sidlo All you have to do is to authorize hold back a stipukteil nikdy nevideli dosti horke, kostka se rychie vyfine your employer to amount which he will hand vodu, uprostfed poutti Stfedni na povrch a shnedne za jednu mi- lated back to you in a better form of nutu. money—money which earns interest ni Australie. Narodiii se tam a od • • —U. S. Savings Bonds. Savings mlacli byli ziveni jen tt'avnatkmi Kbelik vody v derstve obarvenem Bonds are extra pay. For example, pou.tt'ovkmi rostlinami a vodu vupokoji pomilte k odstraneni zapa- if you take part of your pay in Sav- bec nepottebuji..I v severni Austraings Bonds at the rate of $3.75 chu. week, the Bonds become $2,163.43 in lii je dobytek, kterk nikdy vodu ne6iste polevky se maji vafiti velmi years.

U. S. Treasury Dipartmoil pil. pomalu, nikdy silne vatiti, tak aby, se neztratila chut' v pate. f; • • Tatinek: "Pepidku, nebudd-li hodnk, odepnu femen a dostanet!"

Pepidek: "Jak to, tato, udelat, to by ti spadly kalhoty!"

• • Frantik si berstarostne hraje v prachu na silnici. Maminka ulekana pro neho beti. Frantik se vede za ruku a vane Mica: "Moan!, dej pozor, aby te auto nepfejelor

r

Uncle Sam Says

Sokol Dallas Poiada

Akotska. sem pan v hospode nad kufatkern. Nejak se mu neco nechtelo 1i-

bit, proto zavolal vrchniho a pto. se: "To kutatko je stare, te?"

"Ale kdet, vtdyt' je to mlad'oudke kukatko!"

"To je divne, talc mlade kufatko a tak zicatene!"

• • Vrazil velitel basin. k panu starostovi: " gmarja, pantato, honem!

U Doudere hofi, dejte nam klid od obecni kfilny!"

"No, no, vono na torn neni dost, te soused vyhoti a jette byste chteli polamat novou stfikadica!"

• • V dolnich Krkovicich zakondil jeden politickk pfedak svou fed: "Bude- u nes lope teprve tehdy at znieime defaitismus a isolationismus;" V torn se ozval hlas: "A prosime vas, taky revmatismus!"

Taneeni Zabavu"

v nedeli, dne 11. ledna Hudbu obstara

Joe Maca Vstupne 50c osoba Zioltek: 8:15