Vestnik 1948 01 14

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas. under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

RotrriK (VOL.) XXXVI.

ri

WEST, TEXAS, ye stiedu, (WEDNESDAY) 14. LEDNA (JANUARY) 1948.

OSLO 3

BMA A HOJNOST V NtMECKU

A VENItOVSKtCH usedlostech najdete vypasene lidi, kteti skrSivaji sklizeri a odpiraji pinit dodavky. Zakaznici ptijdou k nim. Tajne, vetSinou v noci. Lena s • cigaretami v tajnYch kapsach, nebo dire s kayou za podgivkou kabatu. Dtive bylo mono vy menit potraviny za feel, ted' je to tegke.

Nemecke statky, jsou pine ve2 a hodin a a karikaturiste uz ptestali kreslit sedlaky, ktefi vodu ze sevreskeho porcelanu. Kdyl dnes nekdo ptinese par ubrusa, vyhodi ho meckY sedlak ,protok kaZdY statek na sto mil daleko je dokonale zasoben nejjemnejgim pradlem. Sedlaci chteji kavu a cigarety. Hlavne kavu.

A co dela se vgi tou kavou sedlik? Pro neho Je to mena stalej gi nez ciga.rety, protok nepofileha tak zkaze. Na pytel kavy pohli gi jako banker na prut ziata. Pit kavu, to je pro neho jako ukusovat ze zlateho prutu. Za pal kila kavy se plati 380 marek v Cachach, pet set marek v Dilsseldorfu, osm set v Hamburku a tisic marek v Berline. A ,patrne ma motnost sve zboti tam dopravit, kdykoliv mu napadne. Kava pochazi v'et ginoa z Belgie, z "milionalskych obci," ja.k tomu Wind tikaji. Nemci nosi do Belgie ptibory, holici eepelky a btit yy ze Solingenu, teplomery z Remscheidu, Z"ehlieky, fotograficke ptistroje a jine veci. V Belgii di take ptijimaji cukr, o nej g je bida. Za kilogram cukru, kterY stoji v Cachach 150 marek, dostanou pet kilo kavy, kterou mohou v chach prodat za 300 marek. A tak podloudnict-vi kvete. "Vidite-li kdekoli na svete eloveka Jit polem," povida hranieni strake v caskem useku, "je to skoro jiste venkovan, kterY se jde po praci domt najist. Tady u nas je to zcela &Cite pagerak."

V cagske oblasti mail Nemci pied oeima bohatou Belgii, kde je fgechno. Krajina je nerovne a lesnate ptedhoti Arden, a kde je do bra pilda pro zvet, je dobra i pro podloudniky.

Pomahe. jim i to, 'Ze je to v gude mnoho minovYch poll.. Podloudnici je znaji a dovedou mezi nimi chodit. Bez rozpaka odstrariuji minovYch poli, eimg brzdi horlivost pohranieni stratie. K tomu bylo letos suche leto. V suchu se dobte chodilo a &oda byla gpatna, vyhlidkY na zimu pochybne a mnoho lidi mysli, to stoji za kus cesty a tteba i za to posedet si ye vezeni, segenou-li nejake zasoby do "MinulSr mesic," povida stralce hranic, "jsme jenom tady v caskem useku zatkli pies tfi tisice pet set podloudnikil. A zatkneme sotva jednoho z deseti, ktere vidime, a vidime sotva jednoho z deseti, kteti ptekrodi hranice. apoeitejte si to."

Nejhorgi pti tom je zneu2ivani deti, je2 rodiee povzbuzuji k pageractvi. DospelY pagerak mule eekat ptisnY trest, kdeZto deti do etrnacti let zpravidla vyjdou bez trestu. Hranieni strakove si mohou jen zapsat jejich jmena a Edresy, vetginou falegne.-Neni dost mista, aby tyto mladistve zavte/i. A ptestupkorY soud

kontrolni komise v Cachach je pfetilen souzenim stovek dospelV.. ch podloudnikii. Aby se trochu omezilo mno2stvi detskSich podloudniku, byl zfizen zvlaStni soud pro mladistve, jen soudi zadr2ene od etrnacti do eestnacti let, pti eemz nejpfisnej gim trestem je osmadvacet dni "vezeni pro mladistve" ye zvlaStni veznici, jeZ" LORELEI

Heine Ja nevim, co dui ml hraje, ze dnes tak smuten jsem; to davna je, davna, baje, mam potad ji v srdci svem.

Je chiadno a uz tmi se a tine plyne Ryn; a temeno hory rdi se v nebe a do hlubin.

A panna jak obrazek svatY tam zasedla, pouhY jas, a sviti perk ji zlaty a vlasy ma zlate v pas.

Htebenem zlatYm se eese.

- a zpiva si v doprovod; to pisen lka a plesa a macne zni v gum vod.

U2 lodnika v lod'ce jaly bolest a divY 'Zal; on nevidi v tece skaly, on do vYge zraky vzpjal.

Mne zda, se, vody si vezmou hocha i lod' v svuj kraj; to pisni ptelibeznou vzala je Lorelei.

PteloZil Jan Ort.

se detem nezapisuje do trestniho rejsttiku.

Rodiee mohou bYt uvezneni pro nedostateenY dozor. ttednik hranieni stra ge nam ukazal typickY ptiklad: Vylekane device. V ruce bilY pytlieek s kavou, z dlouhYch kalhot ji pti ka g -dempohyuadjicgrety."TakovYchmie tisice„ Ze tii tisic, zateenYch za minuly mesic, no, patnact set deti a miadistvych." Tato byla patnactileta, devee z chudinske etvrti v chach. Mela dy e kila kavy a dve ste cigaret, ukrytYch a'g na tele. Nakoupila v Belgii za fran ky, vyZebrane dum od domu a str gene za plrici per°, vazu a nekolik ubrouskt, je g propag ovala z Nemecka. Take u g drive ptiznala se, ptekroeila nekolikrat hranice, s vedomim a se souhlasem mateinym. Nemeli ,pry doma co jist a radina byla vypla g ena rozhlasovymi zpravami, ze v zime nebude vtbec do fist. Tak chtela opattit "valutu," za nix sedlaci v eifelskern okrese jeg te prodavaji.

Nemecko je zeme porakna. Pro mnoho lidi je Zivot zlY. Maloktere oddeleni spojenecke kon

trolni komise ma horei praci ne2 stra.2, jeti ma udr2ovat na hranicich jak tak pofadek. Hranieni stralce, jen vystfeli mladistvemu podioudnikovi nad hlavou, ma snad take rodinu; a soudce, jen ma podloudnika trestat, snad rad pohladi po hlave i psa. Ale oba vedi, co jejich dkol znarnend: Dokud se budou .paeo vat cigarety a kava, neproda sedlak nic a nedoda, nic.

"A rielze proti tomu nic delat?" pta se zvidavSr novindf.

"V tomhle Nemecku? Ne." Stfe2it nemecke hranice je price te2ko., Casto nepfijemna a mnohdy nebezpeena. Hranie ni stra2ce ka2d3"T nenavidi, east° po nich stiileji a obeas hodi i rudni granat. Ale nebudeli omezeno podloudnictvi, bude chaos Cim hor'Si. A chaos je 'Myna pada pro desperadstvi.

•• 4 • ( PRVNI SCHUZE. NAgi IILAVNT URADOVNY V ROCE 1948.

V pondeli 12. ledna konala se ve Fayetteville pravidelna etvrtletni sclatize na gi. Hi. idadovny, o nix v disle pfigtim pfineseme zpravu podrobnou a zde prinasime pouze bodynejdulaitej21.

Nas sjezd ve Fort Worth zahajen. bude 19. e'er vence a bratrske snemovani bude - v jednom ze dvou tathnejeich. hOtelri -0 Cem2 rozhodnuto bude co nejdfive. Zastupci tamnejsich "radix dostavili se do schtize a byla sjednana pina dohoda o rtanSich sjezdu se tftajicich podrobnosti. keditel Nernocenske Podpory br. Jos. Koliha 2646., aby mu neprodlene byli oznameni tajemnici Nem. Podpory a nebyly odesilany na Hl. ti...pfispevky elena teho2 odboru, pokud v nakm organu neoznami nove upravenSr system placeni pfispevkii a opravnenVch podpor. )• 4

KALENDAft 25. ledna. Schiz'ze Tiskovehe vyboru v redakci nageho organu y e West, Tex. Zaeatek v 10 hod. dopoledne.

25. ledna. Divadlo "Vesnieka pod lipami" sehraje Sbor Mladde v Narodni sini v Ennis, Tex. 31. ledna. Ma§karni zabavu potada Sokol Houston v sini tadu 8tefanik na Cottage Grove.

8. tinora. Pane divadlo 0 3 jednanich sehraje Sokol Houston v sini fadu 8tefanik na Cottage Grove.

8. Unora. Oslava 14. vSrroei otevieni sine tadu Pokrok cis. 88. v Houston, Tex. Dramaticky KrouZel Hlahol sehraje divadlo "Pokakne libanky". Zaeatek p •esne ve 4 hod. capt,edr:e.

25. dubna. Piknik y e prospech trpicich deti na Morave, v oechach a na Slovensku, potada, houstonska odboeka "Svornost" O. N. Sdrukni.

Cbgirnejai pozdeji v oznatnce.

Strana

Vt3TNIS

11

l'iltEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPOR1131.4 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOUCKA EDITOR Vydavatele — Publishers C'EC'HOSLOVAK PUBLISHING COMPAYI WEST, Ptedplatne $1.50 roe. ilibselption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Hlavni Ufadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, pfedplatne a oznamky bud'tet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

SVOU VLASTNI SMRT Josef Hora Svou vlastni smrt dnes v noci videl jsenn Sia pomalu a u hlav stanula mi.

Rekl jsem: Dej, at' lehkkje mi zem, doprovod' me, ma slova piljdou s nami, ma kfidla jedina. Cas rval mi je, i choulil jsem se, bal jsem se ut vfm.

Doprovod' me. Vtdyt' svet tak krasnY je tomu, kdo ho jen v podobenstvi slygi.

I polotila ruku na mou skrari a geptala: Den ticha nadchazi ti.

Bud' prach a nic. Bud' beze slov a van na kfidlech mleeni noc boti pozdraviti.

TVa slova bez tebe ted' budou it a znit bez barvy strachu tveho Vela .

Z rukopisne poznstalosti. ) * Mate poji gteni odkazane ye svem pojistnem certifikatu tomu, kdo je nativu, a tomu komu opravdu je chcete zanechat? Jste jisti, to v phpade to dnes zeinfete, nebude zitra, pozittku at bude certifikat prohlitet, syn nebo dcera posilat za vami do rakve nebo do hrobu hromy? Ze za vas hromadu let platil poplatky pojigteni, to se o vas hromadu let staral, pod slibem, to pojig teni bude jeho, ale ted' na gel, to certifikat je psanY jests na nebotku matku, nebo nebotitka otce, ate podle stanov i statniho zakona ptipadne poji gteni ne jemu, ale vtem detern, z nicht ostatni o nic se po leta nestaraly, ale ted' klidne svou Cast poji gteni pfijmou, a kdyby snad byly tadany, aby podepsaly kvitanci na certifikatu, i eeky, v zajmu toho, jemut spravedlive patii — yysineji se! Takove a podobne pfipady se pfihodi dosti easto a jak je trapno Afedniktim spolku, ltdyt musi synovi nebo dceti, ktery se o otce nebo matku leta staral a eekal cely obnos poji gteni, vysvetlovat, to spolek nemfite nic Mat, net se Edit stanovami a zakonem, ate neni nic platne zemfeleho proklinat. Snad to prvni zlost za chvilku pomine, snad se syn nebo dcera za svuj vYbuch zlosti zastydi, snad se to i upravi tak, to si sourozenci daji rici, aby podil mravne jim nepatfici, dali tomu, kdo si jej zasloutil, ale ty trapne chvile, kdyt bylo zanedbani spravneho odkazu zjigteno, to v gecko vygettovani a hubovani i proklinani — to jit se neda odvolat a napravit.

Ale da se mu piedejit, kdyt se podivate, zdali odkaz v certifikatu je napsany jak opravdu chcete, a pak potadate tajemnika sveho tadu, aby pro vas ueinil zmenu dedice a uvedomil o torn Hlavni fitadovnu. Chrarite ty, kteti se o vas staraji, nebo o net se chcete postarat, nejen placenim poplatkt, ale i spravnYra upravenioa odkazu v certifikatu.I

Jest nas zde v Americe pouze jen hrstka. Aviak dokud Amerika bude Amerikou, &ski krev bude easti americkeho naroda! Je tedy na nas, abychom po sobs zanechali pomnik ee gstvi, na kterY ti, kteiI pfijdou po nas by mohli s hrdosti a cti poukazati!

Rooseveltovo namesti maji nyni v Tabote v echach z bYvaleho namesti Riegrova. Slavnostniho pojmenovani namesti a, odhaleni pametni desky F. D. Roosevelta zneastnil se americky velvyslanec Steinhardt, zastupci es. ritadfl. a armady. Ptedseda mistniho narodniho vYboru Sivera promluvil o Rooseveltovu yYznamu a velvyslanec Steinhardt v sve fedi pfirovnal Pposeveltitv tapas za demokracii k zapasu Husovu, ptipomenuv Rooseveltova slova, to boj za svobodu nekondi se skoneenim valky. Uvedi, to Spojene staty dini v gecko, aby posilily demokracii v Evrope, protote ujatmenim evropskYch narodil a znentitim jejich hosporlarskYch zdrojil byla by ohrotena i nezavislost Spoj.

Bojovali, stradali a vitezili flak piedkove, prfikopnici systemu bratrskeho pojigteni ve Sp. sta,tech. Pokraeujeme v praci, abychom mohli se vyhnouti otizee: Kde jsi byl Ty? a abychom mohli naS'im &kern dati takovY phklad, ja1ky nam dali na'Si otcove a matky.

Americke politicks rozvrstveni vyloiii vedecky historik Henry Bamford Parkes ye sve knize "The American Experience". Vysvetluje americke dejiny jako zapas dvou taborfi: agrarniho, jehot idealem je spravedlive a giroce rozlotene vlastnictvi, svoboda a rovnost, opravdova, vlada lidem a pro lid. K tomuto taboru se klonil jak Wilson, tak Roosevelt. Pak je tu tabor pramyslovY a obchodni, kterY ptedstavuje nova y ydani stareho idealu aristokratickeho: vlada majetnikil velkeho obchodu vet ginou v zajmu plutokracie (penetnikii), vlada, ktera je vtdy ochotna pomanat obchodnim a priimyslovYm skupinam tarify a podporami, ale nikdy se neplete do jejich einnosti. A profesor Parkes, jent neni socialista, prohla guje, to demokracie ye Spoj. statech se neudrti, nebude-li dukladne zmenena organisace velkeho prumyslu a vlastnictvi majetkove gifeji rozdeleno. To znamend spravedlivefti rozdeleni duchodu, jak to hlasal take F. D. Roosevelt a jak to nyni doporueuje president& poradni hospodatskY sbor.

Jak mate skupina, kterou profesor Parkes nazYva plutokratickou, pfinest nee° dobreho svetu? Uplatriuje se stanovisko lidi, kteti investovali v Nernecku velke penize a tak byli verni syYm nemeckYm spolednikum z mezinarodnich kartelt, to ohrozili i branne usili a bezpeenost Spoj. state, jak to ukazalo vy gettovani na zadatku valky. Statni department rozhodne prohlagnje, to americky prAmysl nezmocnil se ani jednoho podniku v americkem okupaenim pasmu Nemecka. 0 to vgak nejde: jde o to, jak pasobi svazky pfedvaledne, jak se projevi investice budouci, o nicht mluvi amerieti podnikatele docela otevtene, kam povede postup techto kartehl na svetovYch trzich, jaky vliv bude to mit na mir a zase znovu na bezpeanost Spoj. state samYch. V otazce nemecke ovladlo jit toto prilmyslnicke stanovisko americkou politiku.

VelkY prinnysl nesmi tarn byt znarodnen, nacistickYm kapitalistiim byla vracena mot, uhelna a prilmyslova, parle y porurska a porYnska nebude dana do mezinarodni spravy etyf velmoci a budouci spor o vYchodni hranice Nemecka bude veden proto, aby Nemecku byl vracen druhY lalok valednYch plic: prfnyslove, uhelne a rudne Slersko. A v otazce Japonska phpravuje banket a general Draper postup podobnY — proto najednou fitoky na vojenskou spravu MacArthurovu, na "tajnfistkafstVi", na nideni japonskeho kapitalu a na podporovani "socialistickYch experimentd". Za hospoda,i'skYmi pionYry jdou v gak cile politick& Jake jsou? V torn je vysvetleni nezdaru konference etyf velmoci v LondYne. Dobreho spolkoveho pracovnika nic tak nezaboli, jako lhostejnost ostatnich k jeho svedomite praci. A nic tak nevzpruti a nepote gl, jako slovo uznani a pkinadne i troths to poehvaly.

Ve stfedu, dne 14. ledna 1948.

Bostina jen s , pfedbeinSrm schvalenim. K mnohYm starostem staleho zastupce Spoj. statu u SpojenYch narodfl. — Warrena R. Austina — pfibyla v zaveru valneho shromatdeni jedna: jak dobYt od spolkove vlady gedesat dva dolary representaenich vYdajil za malou hostinu, ktera se konala a k nit Austin se odhodlal na nalehani sy-Ych politickYch radcti. Zpravodaj News-weeku o ni prozradil toto: Obed na sblitieni Skandinavcn s Ameridany konal se v Colony nedaleko Lake Success a kdyt pkinesli panu Austinovi fleet — zjistil, to nema, u sebe dosti penez a radci ho museli zalotit, aby si nakonec Skandinavci nemuseli zaplatit fitratu sami. Kongres ureil na representaci pti celem zasedani americke delegaci etyfi tisice dolarti.

Jente Marshailova coctail party na, uvitanou delegatum v prvnim tYdnu valneho shromatdeni stala osm tisic, a kdyt se Marshall uvolil Olt z fondu jen dva tisice, meal Mad departmentu statu pak zbyle dva tisice peelive hlidat.

Ustanovil, to hostina se smi uspotadat jen, byla-li dvouelennYm dozoreim vyborem pfedem povolena. Austin si zaiIdil °bed v Colony na vlastni pest', ted' at' si penize hleda. Pfi tom tfeba iracky generalni konsul platil ye Waldorf-Astoria na hostinu za osobu dva,cet dolart, a Marshall nesmel utratit ani celYch sedm.

Pani Rooseveltova se nabidla, to by trochu vypomohla z vlastniho, ae by se takove men gi sedanky mohly konat u ni v byte na Washington Square. Ale fitednici protokolu jsou pfisni. Co je, to je a s tim se musi hospodatit nebo at' nekdo vymysli dukladnY marshallovsky pomocny plan pro Marshalla, a jde si s nim pied kongres.

Dagi svedectvi o dtivodech Mnichova. FrancouzskS7 vyslanec ye Vargave — Leon Noel — vydal knihu pameti oznaeenou "L'agression allemande contra la Pologne", v nit if& zaver Beckova Polska, jeho vinu a pad. Noel, kdysi zastupce Francie v Praze, musil na tadost Bonnetovu z konce dubna 1938 jako soukroma osoba pfijeti do Prahy z Var gavy a zjistiti pomery. Noel vskutku rozmlouval s presidentem dr.

BeneSem, Hodtou a Kroftou. Situate 6eskoslovenska po zaboru Rakouska byla krajne nebezpedna a Noel netajil presidentovi pochybnosti o zaostalosti francouzskeho letectva ani o pornem stanovisku francouzskYch pravicovych • ktere v Ceskoslovensku videli ruskou odboeku a vyvolenou zemi zednatstva. Rozmluva s presidentem dotkla se v gech motnosti vYvoje situate, ktera nebyla rfitova, a Noel mush doznati, to eeskoslovensku hrozi osamoceni, a to nerniite spolehati na pomoc. Bonnetovi 0znamil vYsledek sveho poslani struene: "Jdeme do valky nebo ke kapitulaci." Pokladal vAak za vac podestnosti a moudrosti, aby teskoslovensko bylo yeas uvedomeno o pravem stavu yeti t. j. o neochote Francie spinit spojeneckou smlouvu. Teto rady ovgem Bonnet nedbal a poznali jsme vYsledek. Noel tu v gude projevil uptimnou sympatii k techosloyakilm, jako k nirodu pracovitemu, vlasteneckemu a vernemu, demokratickemu v nejlep gim smyslu slova, ktery za,sloutil poctive hry. Ten, kdo se zajima 0 pourer Beckova Polska k 6eskoslovensku, najde ✓Noelove knize fidaje a fakta vYmluvna. Marna byla snaha Noelova tyto smery zmenit a jeho boj proti Beckove zaslepenosti skonCil nezdarem a tragicky mesic zafi 1939 mush pfijiti.

Kniha nejniisnej gim tajemstvim. SpolkovY department spravedlnosti vydal knihu, na svete patrne jedineenou. — Vy gla jen v tfech vYtiscich, pro hlavniho statniho zastupce a dva jeho pomocniky z protitrustoveho oddeleni. Je hlidana tak peelive jako atomicke tajemstvi Spoj. statu. Zajemci by ji asi stejne gtedte zaplatili. Obsahuje na dvou stech stranach plany vladnich opatfeni podle zakona proti trustalm na tento rok. * Anketou mezi americkYmi etenafi bylo zjiSteno, ae nejetenej gi knihou je dosud bible. Na druhem mists je "Forever Ameber", kniha odgamma neclOvno pro n_e0=4nost.

Ve sttedu, dne 14. ledna 1948.

Cs.-americka, filmova, dohoda nebyla obnovena. Ceskoslovensko, ktere dolarti spi se pottebuje, na aby je mohlo vydavat jen na zabavne ve iadalo, aby dovoz americkSTch Min' do teskoslovenska byl vyrovnan vSrvozem es. Mint' do Ameriky. To je oveem take take, proto2e es. filmova v3iroba neni prilia rozsahla, tiebate je umelecky na vSrei Ameridane to nechteli a vyjednavani se tedy skoneilo ne, zdarem. AmerickST filmo y3'; pramysl vnucuje krome toho cizine take urneleckSr brak a filmy zloeinecke a je ptirozene, ae evropske zeme se tomu brani.

Osobni priva kaideho obeana jsou zarueena listinou pray , znamou pod jmenem "Bill of Rights", ktera byla pkijata a vtelena do listavy Spoj. statu dne 15. prosince 1791. Co je listina pray a jak je jeji obsah a vS7 znam? Jest to tech prvnich deset dodatkil k narodni iistave, ktera byl tti roky pted tim, 17. zati 1787 piijata co zakladni a nejvyeei zakon Spoj. stall Temi prvnimi dodatky nikterak nebyla zmenena forma vlady, jak jest vytdena v iistave, nS7br2 byla jimi formalne a ntedne potvrzena jista zakladni prava lidu, ktero, nikdy nesmi a nemohou vladou IDS7t omezena, oslabena, nebo zrueena.

Prvni z tech velmi dulait3ich desiti dodatkti zni: "Kongres nesmi ptijmouti tatinS7 zakon ztizujici nejake nabolensfy i, aneb zapovidajici svobodne vS7 kony teho2; aneb omezujici svobodu slova, nebo tisku, anebo prava lidu k pokojnemu se shromaZd'ovani a piedkladati vlade petite." Jine dodatky vztahuji se na pray() soudniho ptelideni pied porotou, pravo k noeeni zbrane a velmi ditlezity je dodatek zarudujici posvatnost domova zapovidajici neopravnene prohledavani v dome, jedine kdy soud vyda takove opra y neni. Z 5. dodatku uvadime zde: nikdo nemtde bkti nucen, aby v ptipade kriminalniho soudniho ptelieeni svedeil sam proti sobe; aniZ mute kdo laSti zbaven 2ivota, svobody, neb majetku bez zakoniteho soudniho projednavani; ani smi soukromS7 majetek 1)3'7ti vzat k vetejnemu ntivani bez spravedlive nahrady". Tato a ostatni obdanska prava uvedena v prvnich 10 dodatcich k nstave, maji velkou podobnost s listinou pra y, kterou prohlasil anglicky parlament v roce 1689 Amerieti otcoy e pin sestavovani narodni iistavy v rode 1787 neuznavali za nutne tato obeanska, prava nejak zy latte uvadeti. Potom ale kdy jednotlive staty o ptijmuti narodni tistavy hlasovaly, byly tyto dodatky paadovany zakonodarnami nekterS7ch state. NemalS7 vliv na uzakoneni techto dodatku mel Tomas Jefferson a James Madison, kterS7 je zvan "otcem iistavy". Na jeho navrh kongres se usnesl, aby dodatky valy v platnost, jakmile devet ze ttinacti state je schvali. Tato tti-dtvrtinova, veteina byla dosa2ena, kdy Virginie dodatky tyto schvalila 15. prosince 1791. Tato skutednost, ze dodatky obstaly 157 rokti vzdor ka2de politicks bouti a krisi, je diikazem, ze si zasluhuje, aby uddlosti to bylo nynejeim pokolenim vzpominano. Od to doby jini narodove ziskaly svobodu a opet ji pozbyly. Byly napadeny dobyvately a diktatory, aveak americka nstava a jeji dodatky nemohou existovat pod diktatory, nebot' tvoti podstatu demokracie.

Or. C. F. Cori, americkS7 ueenec, jen se svou manSelkou dr. Theresou dostal letoeni Nobelovu cenu za lekatstvi (cena ptedstavuje obnos $42,000), je ptivodem Cechoslovak. Ptijel do Sp. state roku 1922 a statni obeanstvi americke dostal roku 1928. Nyni pitsobi v St. Louis, Mo. Chcete protiatomovy kryt? Majitel a redaktor konservativni Chicago Tribune, listu, jen2 se nejhouZevnateji stave]. proti Rooseveltove politice — plukovnik MacCormick — je tentokrat na strane nejhorlivejeich hlasatelfi theorie, Ze se Spoj. saty nevyhnou valce. Proto Mack Cormick chce bkt zajieten pro yeechny ptipady a pod nirakodrapem Tribuny dal p p -stavimnkryposceb,jn2ry ochrani pied zhoubnYrn zatenim i pied narazein. vS7buchu atornove bomby. David Szako z Norwalku ye state Connecticut nabizi v Tribune dodayku malSrch protiatoraickSrch krytti, 24

Mans •

VIISTNIK ph 24 stopach, s tekouci vodou a se zahonkem kvetin navrchu pro kamuflai, k pouziti — na zaenou padat bomby jako sklep.

Poziistalosti v Ceskoslovensku. eskoslovenske ministerstvo zahranidnich veci upozorriuje, aby amerieti dedicOve majetku v eeskoslovenz sku, tak jako obeane deskosloveneti v pozustalostnich vecech v Americe obraceli se na es. konsulatl, ye Spoj. statech, ktere vytizuji poziistalostni vec , za mirnS7 poplatek, kdato o pomoc soukromou advokatni kandelate, musi Casto platit nenmerne vysoke honorate.

Hrozrvy mrak visi zase nad Palestinou a zeme dvakrat zaslibend se rozdelila v neptatelske tabory nasledkem usneeeni spoleenosti no,rodt, aby byla rozdelena na dva staty. Arabove prohlaeuji, ae budou bojovat proti rortrZeni zeme a extremists na druhe strane, Irgun Zwai Leuimi a Sternova skupina pry neptijmou za. "EdovskS7 narodni domov" nic meneiho nea celou Palestinu veetne Zajordani, ja bylo osamostatneno v rode 1921 jako arabskS7 emirat a pozdeji prohlaeeno kralovstvim. V Palestine ptail do konce prvni svetove valky feudalni sta y. Teprve s prvni ptistehovaleckou 2idovskou vinou ptieel novovek. Ptistehovalci ptindeeli kapital a byli proto i Arabi vitani. BohatSrm majitelilm pildy odkupovali pozemky za ceny, o nich2 se jim nikdy nesnilo, a fellahtim poskytovali na farmach vVdelky pro chud'asa, jen2 se dosud lopotil na najatS7ch poliekachsprimitivnim kern misto pluhu — ptimo pohadkove. Novi osadnici pracovali s fanatickS7m nad genim, ndvrat k pude nova utvatel zjev i du gi. Koupena.

Vida byla vetainou spoleenS7m majetkem obci.

Ti, kdo ji obdelevali, vytvotili kibuc. Spoleene se pracovalo, do spoledne pokladny ala traba, za spoleene penize se stave°, spoleenS7 byl staff.

VSTstavba zeme byla vac naboSenskeho vytrSeni.

Na pobteSi vznikla nova moderni mesta. Nejslavnejk ze vaech Tel Aviv, soused a konkurent slavne Jaffy. Za prvnimi ptistehovalci ptichazeli dalgi a dalgi. Ptinageli plany na ptemenu a racionalni vyuSiti cele zeme, na zavodriovaci a elektrarenske ptehrady na Jordanu, zfirodneni pougte, zalesneni hor, odumtelSich od dob, kdy timgti dobyvatel y vykaceli haje, aby zkrugili vzpurnou zemi. S novS7mi lidmi ptichazely nova myglenky, a arabgti feudalove (lenni drktele pudy) si pojednou uvedomili, Se myglenka mute bSt nebeZpeenejAi nea dynamit, ujme-li se mezi fellahy — najemci pudy Hedaasky kral Fejsal, jen'S v lednu 1919 podepsal ptatelskou smlouvu s ptedsedou Zidovske organisace dr.

Weizmannem, byl zapuzen ze sve zeme nedZskS7m panovnikem Ibn Sandem a zemtel v daleka ZajordanskS7 emir. Abdullah nebyl proti rozeiteni sveho paristvi ptes Jordan. Palestinska Dada se pojednou stala symbolem, jen2 stal za vyhldeeni svate valky — d2ihhodu.

Od poeatku dvacatSich let stale doutnala, zvS,gene ptistehovalectvi po Hitlerove na,stupu k moci ji rozpoutalo. Prodat ptidu 2idinn se stalo u Arabu hrdelnim zlodinem. V kibucech se pro covalo pod ochranou ozbrojenSrch straai. US tehdy, po vojenskem potladeni vzpoury roku 1936 vypracovala britska komise plan rozdelit Palestinu na, arabskS, stat, jenZ by se ptipojil k Zajordani, ZidovskSr stat na pobteSnim pruhu od syrskS7ch hranic za Jaffu, a britske mandatni fizemi s Jerusalemem a dodasne i Haifou.

Tehdy Side plan zamitli, protoSe jim mela pHpadnout jen asi patina okle gtene Palestiny a Arabove zadali novou drobnou valku, v niz zahynulo tti tisice lidi. Dalgi plan potom byl samostatnr stat arabsko-SidovskY, v nem2 mel bSrt podet tidt omezen na ttetinu obyvatelstva a ptistehovalectvi ptisne regulovano v dohode s Araby. Za valky vgak si v Biltmoru v USA vytkly sionisticke organisace jin'7 program — ztizeni samostatneho aidovskeho statu s neornezenYm ptistehovalectvim. S tim vyslovila organisace Spojench narodu souhlas v poslednim zasedani. Zda se v gak, Se jeate jednou si budou muset tide vybojovat zaslibenou zemi. Je jich tam dnes ptes sedm set tisic a jejich ozbrojena organisace Hagana, je2 vznikla za arabskeho povstani jako oehrarinST svaz a ma nyni mezi

a

sedmdesati tisici ptisluenikti dvacet tisic vyslouZilen. s dokonalS7m .y rcvikem a yaleenSrmi zkueenostmi ze spojeneckSrch armad, prohlaeuje, 2e si troufa obhajit nzemi, ptiteene 2idovskemu statu, i proti armadam arabskSrch state.

• • Taylor, Texas.

CtenS7 br. redaktore Vestniku!

V poslednim Cisle Vestniku ze dne 31. prosince 1947 mate Clanek nadepsan3-7: V poslednich letech poptavame slechu atd. KrasnST a easovS7 to alanek, jen easteji. Jest skutedne ji g na Case, aby nekdo zadal burcovat z toho t yrdeho spanku nag lid. Vgechna Cest Vain! Posilam pet dolard. Prosim dejte je prvni Ceske letni akole, ktera by byla vyueovana kdekoliv v Texas. yetim, ze mame jeate dost krajanU, kteti byli a budou podporovat dobrou nak vac. S ptanim zdravi a zdaru v tomto novem roce jsem v Ucte, Venkovan.

Poz. red.: Dekujeme nejmenovanemu etenati Vestniku za slova povzbuzeni i za peknST penetiitSi ptispevek na prvni Ceskou letni ekolu, ktera, bude zavedena v nektere naei osade. Obnos pet dolaru jsme Bali do oznadene obalky a uloZili do bezpeene pokladny tiskarny. Budeme do teto obalky schrariovati dalei ptispe yky jedincti etedrfch a pro zachovani deetiny v Texasu na dlouhou je gte dobu — usilujicich. Neni ani ted' pozde! Prace je v gak jen o to obtiZnejel, Se dneeni mlada ma zhusta jiZ zde rozene rodide, ovladajici dokonale jazyk anglicky a hovoti s detmi dokonale anglicky. Tu jsou deti nakloneny -mluvit doma jen anglicky a rodietim jiz neptijde, aby je nabadali k pouSivani doma jazyka deskeho. Zde ma ji'S Cesky uditel tetgi praci, aby detem vysvetlil vS,znam prajednoduchSrch slov, protoSe jich doma nepouSivaji!

Ale i takove letni ekoly nesmirne prospeji. Pozdrav a opetne diky! ) • 4 Bomarton, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Nam zde zapreelo a pH torn i zamrzalo a napadl snip , to pomtde pgenici, ze bude mit vlahy nadas. Christmus jsme odbyli potichu, bylo vge O.K. Vanodnich listkit jsme dostali pinou narudi. Po vedeti jsme se pustili do politiky. Moje babka hiadila Trumana a Marshalla a ja zase ty stare tetky. Kdy'S jsme se dost napovidali ja pravim, bude nejlepe jit na pelech. Rano•jsme byli zdravi jako ryby.

Prosincovou schfizi jsme vykonali u Adolfa Pal/Helm, kde se se gli vgichni Cleni. Nag fad je slabs', ale Cleni a elenkyne plati spra yne, netteba je upominat, aby platili. Delegata jsme doposud nevolili. Dle v geho SadnSr by nechtel jit, neb v ten eas jest tune mnoho prate na farme sklizet obili. Co si to delegati vzpomeli do takoveho velkeho mista, tam bude velke vydani. My mame asi ptes 700 alent, co plati na to nemocenskou podporu, adkoliv je ptes 17 tisic Menu a elenkyn, to jest hrstka. Br. pokladnik ma s tim mot prate, a kdyS Glen neb elenkyne co dostane, to je jen na leky, co leSi nemocen, to nic. Navrhuji, aby se to ye sjezdu zmenilo.

Navrhuji 1 dolar na elena i elenkyni do fondu.

Pattil jsem k CSPS., kde jsme to tak men savedeno, 1 dolar na elena celoroene, a dobte to pracovalo. olen musel bYt nemocen 14 dni v posteli, musel mit doktora a elenskSi vYbor musel ho za nemocneho uznat. Pamatuji jak jsem byl na jihu. Mali domaci nemocenskou podporu, kde se podporovali. Byl tam jeden Glen a nektere elenkyne, ty byly *co chvili nemocne, jak se trochu ptetahly, tak Sadaly podporu. Za Cas se poznalo, Se povaluji spolek za dojnou kravu a podporu zastavili a oak se feechny uzdravily. Nebylo nad chytrost. Ja jsem stars' Glen. Tento jest mfij etvrtS7 tad, neb ja jsem byl jako cikan. Stehoval jsem se z mista na misto. Hledal jsem dobre misto a zde jsem ho koneene na gel a myslim Se zde dokonam pH tomto tadu, jestli se nerozpadne. Bratti a sestry, podejte nejakY navrh ohledne to nemocenske podpory. S bratrskSm pozdravem, Simon Bartoe.

etyma 4

V t STNIE by nikdo nekekl, ie by takovy dedek se motel

Jaro eis. 130., Dallas, Tex. Zprava z bratti a sestry! Oznamuji vam dalei volby raznYch vYbort zvolenYch ye schazi lednove.

Na ptehli2eni knih, bratki Jerry Rotrekl, Vincent Ondrileek, Miro Jureik. NemocenskY vYbor: bratki V. Kraft, M. Jureik, sestra Antonie Horak. Resolueni vYbor: bratti Stanley Huloved, Jerry Boueka, sestra Antonie Horak. Zdbavni a stavebni vYbor: bratti H. Schefeak, Anton Rotrekl, Miro Jurdik, St. Huloved, Vincent Ondraeek, Jerry Boueka; dopisovatelka Antonie Horak.

Nekteti dleni budou asi pkekvapeni stavebnim vYborem. Ale pamatujte, ze jsme si zvolili bratry, by se ohledli po nejakem pozemku, kterY bychom zakoupili pro letni tabor a pozdeji, kdy2 by misto vyhovovalo, tedy i pro postaveni spolkove budovy. Bratti se rozejeli a naeli pane misto nedaleko Dallas. Bude-li se to libit cena ptimetend, tedy to zakoupime. Dale po imorove schtizi si udelame spolednou svaeinu.

Sestry ptineste malt zakusek k eaji a ptijd'te veichni do schilze a ptived'te sebou i sve pta.tele. Bratti tentokrat ye schrizi ptevladali, ale i sestry braly tivs7 zajem o spolkove zalektosti. • V rozhovoru o ziskavani noveho elenstva padl dotaz, nebylo-li by dobte ,miti o jednoho organisatora vice u naeeho tadu, neb nynejei organisatoki maji sve obchody, co2 jim zabira mnoho easu, take se nemohou pine venovati ziskavani noveho elenstva. Tedy byl navr2en a eleny odporueen bratr Vincent Ondraeek, kterY to ptijal, a budou-li v H. fade s nim spokojeni, tedy se ujme prace organisadni. Jest nam tieba noveho mladeho elenstva a ja doufam, budouli bratti a sestry u naeeho tadu brat jen trochu zajmu, tedy se v nem rozproudi eily spolkovY kvot. Novo zvolenY bratr pkedseda St. Huloved aadai, ba prosil v jeho nastolovaci feel, by jsme chodili do schnzi, projevili vice zajmu, tak aby Utednici a ostatni vYbory mohli s radosti pracovat. Zklamete ho, Cl si uminite a budete choditi do schazi. Jmeno nove sestry neetni jest Anna Janieek, Oslo domu 3714 Fitzhugh, telefon H-3718. Kdo mate platit mesieni poplatky, zajed'te neb zavolejte na ni. Nezapomente na pkieti schtzi a svadinu po ni.

Antonie Horak, dopis.

Za 'fad, )• 4 •( El Campo, Texas. etena redakce a veichni etouci Vestnik!

131 hocine vody spadlo na tu vyprahlou zem, co jsem posledne psal. Pkitomne jsme meli pekne poaasi, tak si nekam vyjeti! Zet' Vilem ze San Antonio nam psal, 2e bude mit off od 22. prosince afg do 5. ledna. Ze ptijedou mezi krismusem a Novym rokem. Museli eekat, neb doma take ptipravovali tu radost detem, vanneni stromek. Pkijeli v patek. V sobotu jsme doproovdili do toho neznama bratra Johna Holuba, stareho osadnika po 50 roku v Taiton, ye stati 87 1/2 roku. Pkijel do teto vlasti co 8 let chlapec s rodici. Byl douholetYm elenem nak SPJST. Budeme odchazet my stall jeden za druhYm. Odpoledne jsme si vyjeli k piiteli bratru Ch. Hundlovi. (Pi. Handlova, je na geho Vilema setenka, k Lane City. Lane City je pojmenovar • po nekdejeim Lane-ovi, bydlichn ve Flatonii a spoleenikem v advokatske praksi se starYm Haidnekem v La Grange. Hundlovi nebyli doma. Zanechal jsem jim tam na papirku nak navetevu, a jestli jim tam nekdo neco ukradl, aby vedeli koho maji podeztivat. Ztamodtud jsme se pu.stili do dosti vzdaleneho mesta Bay City, odkud ted' dostavame kOdY den pies radio Ceske kusy rekordy. Mame ted' . tech stanic vice, jako Brenham, Victoria, Goose Creek, Corpus Christi a mam za to, 2e i jine.U2 mame take zde v El Campo miti radiovou stanici. U2 se pochvalim, 2e me ten nenavidenY revma nebadruje, a tak kdyi me vnueka 161eta chytne, jak hraje pan& polka nebo voltz, jako abych

ji udil taneavat, tak ji vyhovim, a opakuji,

nadnaeet jak nejakY mladik. Toto jsem napsal a pfeeetl, a km ted' uznavam, k jam se trog nku ptechvalil, ba jo! Bay City je dosti pane okresni mesto. Dale jedeme k Markham.

Pied Markham zastavime na farme v domnenf k tam jet bYva br. Vilem Bueek. Na dotaz nam zdeleno, 2e Mr. Budek onu farmu pied dvema roky prodal a koupil peknou farmu pH samem meste Bay City. KdYsi, jak jsme Vilema navetivili, mel krasnou ovocnou zahradu, ale ted' ua je po krase a stromovi suche. Jedeme kolem Markham, kde naS organisator br. Senkytik vlastnil, neb jeete vlastni peknou farmu.

Ted' u2 br. S. je elcampskYm obyvatelem. Kdysi jsem se ptal br. 8enkykika, kolik jeho syn Joe vlastni pozemku. Pravil, ze tisic akrri, a jen ze johnsonoveho sena utrZil 13 tisic. Jinak to ma zatizene ne2 my, kdy2 jsme senatili, strkat do presu naisko, a /lady neopatrnemu to tam chytlo naisko a pochroumalo. Kdysi dernochovi, ten vyvazl bez pochroumani nohy, ale utrhlo mu to kramflek. Jedeme dale. Ukazuji naeim, tamhle maji Elmatoneti spolkovou sin. Vzpomel jsem, ae kousek od hajvej, mozna neco vice n8 1/4 mile, je start htbitov, kde je socha stareho Pierce na kraji lesa. Vime, on start Pierce vlastnil pozemky od nas as k zalivu v rozmeru 105 tisic Mat. Nynej g Pierce Estate ma od 4 sta do 5 set olejovS7ch studni. Byl jsem tam na torn hititove pied mnoha roky, a byl tam pohtben jen kterSrsi elen jeho rodiny, ale ted' je tam a mnoho krasnSich pomniku, a je to hititov asi vkobecnS7. Socha stareho Pierce je zhotovena v Italii. Jeho podoba a velikost, drEci v ruce klobouk. Tenkrate pH me prvni navAteve mel oko vystrelene. Nabidnuto tisic dolaru na pachatele, ale asi bez v-Srsledku. Ted' je vse eiste udrZovane a oko ma, start spravene.

V blizkosti asi dohlilitel na to. Start' Pierce nechtel vefit, ze by ta socha byla jeho podoba, tak si dovezl maleho dernogca a ten mu potvrdil, k je to Mr. Pierce. Pak tomu uvefil a asi byl spokojen, ba jo! Start Pierce zemtel vroce 1900.

My jsme zakoupili zde od neho farmu ten samy rok, zrovna pied jeho smrti. — San Antoriaci besedovali, ale v iite0 Ze se budou brat k domovu. Nabidnuto nam, bysme s nimi natal jeli do San Antonio. To se vi, ja jsem prvni ptikS7v1. Mamka mela take pH tom slovo a to, t'e ona ne, ale at' jede Alvin, a ten take pfikS7v1, a bylo jak by na to atempl dal! Tot' v uteri po poledni vyjadime a bereme to ku Columbus a dale k Schulenburg. Pied Flatonii, jafku, zastavime kus na, boku ye stare fejtkauntske Praze, kde na tamnefaim hititove jsou pohtbeni nas otec a bratr. Bratr Frank la 60 rokfr a otec 59 rokil. Tamnej g hthitov je udrkvan v tom nejlep gm potadku a ma mnoho nadhernSTch pomnika. Mne zname jmena, tech starSTch osadnikt. Z toho posvatneho mista jsme nav§tivili tamnefg ko-stel, na kterST ji2 zde zesnulSr br. Jos. Rod vozil kamen, a pracoval na onom kostele. Po nem je zde manklka, sestra Rodova, a vgchni veainou potomci v nag Jednote. Br. Frank Rod, yam asi• dobie znamS, co delegat ze sjezdil. Vnitiek chramu okragen jege jak oslavovano narozeni Pane. Tak pti rozhliZeni se vidime v jedne lavici peknou Zenskou rueni taAku, a zas kdesi vedle peneknku, vlastne v nag fedi grajtoflu. To hned nedaleko vchodu v lavici. Na ptedku v lavici vyhliZejici pane maske hodinky, se me zda i s ptiveskern, ale u'Z nevim jisto. Neprohlikli jsme, bylo-li toho kde jegte vice. Me hned napadlo chapavemu, Ze to tam zanechano jak fikame schvalne, jestli by napadlo komu to nepatH, takovou vec si pfisvojit. At' to bylo jak chtelo, co komu nepatfi nema brat, ale stave, se to v kostele i ne v kostele. Jakku na gim: Ja tamejg 10 rokfr osadnik blizko Prahy, stravil me mlade, skoro berstarostne leta, a jeete se podivame v blizkosti na hfbitov, kde tenkrate pohfbivali eleny od spolku 6SPS. Na gi jsme onen hititov zanedban od svS7ch piatel, tam v okoli bydlicich. Nagi jsme peknSr pomnik Marie Hana, moji matky sestra. Jeji dcera Amalie meal pomnik. Vedle bez nejakeho oznaku jako hrob, ale nemohli jsme se vyznat. Byl-11 to, tak to by/

Ve stfedu, dne 14. ledna 1948.

Anna Hod'anek. Pak nahrobek pomnik Jos. HOzavraklen, zapomnel jsem datum. Byl on muj bratranec. Pak peknS, pomnik Dukk, to je vk, ale k hrobfun tetikS7 pfistup, skrz jakesi trni.U2 na tom hfbitove nepohfbivaji, a vets na do Flatonie, krom katolikt, ti na Pralskem.

Mivali tam spolkafi peknou sin, kde odb3?vali i pekne zabavy, ph kterSTch jsem si i ja, jako mladik vyhazoval z kopS7tka. Main za to, k ona sin, postavena na Anton Kulhankovem, a mam za to i hititov. Sestra M. K. Valova z Houstonu, jako dcera KulhankovSich, ktera kdysi psala, jak jsem vzpomnel jakYchsi starych Casa, ae ona poskakovala jak male htibatko. Znal jsem ji co male deveatko. Tak vidite, ;2e mam jeete na nee() pamet', ba jo! Na zaeltku pie', sestra M. K..Valova. Vite, to -ova pkidavam proto, ae kdy2 jsem na to oslave ten'crate v East Bernard se ji ptal, proe to -ova.

Odpoved', aby jako take ' enske neco mely. To2 necht' to majri, ba jo! Nejeli jsme zpet na hajvej, ale brali jsme to doptedu ku Flatonii po stare zanedbane ceste, kde jsme jezdili pied 60 roky. Ptijedeme do niainy, kde tenkrate potah bogoval a2 po bticha, a tako ptejeti lejtharsky na koni, a to same i na kobyle. Ted' ta testa asi malo poukvana. Ukazoval jsem naeim na to nikne hauz, kde jsme byli na rente 2 roky. Venice laivoky ,a asi pod nimi studne, ktera mega vodu, a2 na nekterY sttevic od vrchu. Haus, asi uz seely vekem, nahra2en novYm. To se vi, dele ne2 1/2 100 leti je 1.12 vice nea chvilka. I s nami, tenkrate mladiky i mladicemi — nu veak to same vite a asi i na sobe pozorujete. Aspori nektery den poskakuji, kd3t hraji pies radio polku, ba i valtz, jak nejakY mladik, a zas nekterY den, jak jednou nohou v hrobe, ba jo! Ukazoval jsem nakm 't'eleznieni most, kde tenkrate vlak zabil etyry eernochy. I nam vlak v torn miste zabil brava, vakciho asi 4 sta liber.

Domahali jsme se nahrady, ale nedostali jsme nic, vlastne dostali jsme nic. Asi nem& na koleje lezt, take pravda, maeina se mu nemtde vyhYbat. Jekte jedna vzpominka. Byl tarn yellkt lajvokovY les, kde stary Tomee Nikel (tchan stareho Ignace Gallie, krmii dobytek mechem, stinal vetve, ale nevyplatilo se mu to.

Vetev nahodou mu vyrazila veecky zuby. Ja v tom lese jsem si take zalovil v noci kuny a pasomy. Ale jedenkrate jsem si namiiil pistoli na veverku, zrovna nad hlavou. Veverka spadla, ja, ji chytil a ona se mi zakousla do prstu. Ua je to asi 58 rokri, a jeete bych vain mohl ukazat mark, kde mne rafla, ba jo! 8krabl jsem ji po dele jen omradil. Ve Flatonii jedeme koleni domu, kde pfebSrval br. F. Fojtik, ji2 take v tom neznamu, s kterYm my jsme bavili etenate naeimi veelijakYmi 2ertovnYmi potrefuriky v novinach. Dale nic zajimaveho. Jsme v San Antonio. Ve stiedu jsme pojezdili po meste a za mestem po tech vojanskch kempach, kde je stragnSrch vojanskSrch budov nakladnSich, zdenS7ch, dteven3"7ch a plechovSrch, co stab() asi miliony, a tech tanku a truckfx, ktere byly na fronte a pfivezene zpet. Nyni nabizene do prodeje. Videli jsme take na nekolika mistech vojadkove, asi novacci execirovat. Inu, pfiprava pro ptipad pfepadu nas, ale naradi bysme videli, by na§i vojaekove sli chranit kapitalistic14 zajem v cizich zemich, po kterSTch nam nic neni. Okukovali jsme take za mestem zelenaf ske zahrady, kde Belgieani zahraniOi, maji tam pelme pozernky a pestuji nejvice zeli, mrkev a gpenat, a jine Pekne podivani na zeli, jakSrsi modrSr druh, co2 se pane vyjima, v fadkach, jak my zde bavinu. V kteremsi miste vy gkubavaly 'Zenske iepu a cistily ji. Tam asi delaji penize se smfgenSl ch plodin po eel* rok. I prace s tim, asi take celk rok. — Belgi6ani t. e snad jsou cloth zahranici ze stare vlasti, a jednako i jejich potomci. — Videli jsme take tovarnu, strag ne budovy, kde Vilem pracuje pro vladu ua asi 7 rokfi. Nyni vk pod jmenem Kelly Field.

Nemo, tam nikdo pfistup, krom delnici a to je'ate pod svSrm eislem, tak se me zda, ae Vilem pravil: Tam nedelaji nove aeroplany, ale vk jen opravuji, to sa vi, take pro pripravu k urgeni miru. Zajeli jsme take kdesi na venek tlo

vzcialenkgiho nalsta, na, ataniet aeroplanovou,

Ve sttedu, dne 14. ledna 1948. zvanou Slick, kde nakladaji freight a express.

Pak v druhem miste Ten American Passengers.

Vyjitdeji pravidelne jak busy P-80 aeroplany, :orudkost jak aipka, at pies 7 set mil za hodinu.

Vilem povidal, te kdyt hledi v tu stranu kde slyaet ramus, to to uz je daleko ye ptedku. — Dale jsme navkivili San Jose Mission Church, datum nese 1697. Tak prase letos 250 mkt'. 0hrazeno tlustou vysokot, zdi, kde se, kdy't oznamovano nebezpedi pied vaichni shroOvaem tenkrate tal,ova zed' znamenala zachrana pied neptitelen-„ a obrana v takoy e pevnosti. Je to ohrada, kde se mohlo shroma,tdit mnoho tisic obyvatel i zaseby faeho co bylo potieba. Vybirano vstupne 35c osoba. V kostele to se jeate odbYvaji slutby. Kostel dosud v dobrem potadku, ale jako vas e vytadovalo opravu, by to nevzalo nadobro zkazu. Byli tam navatevnici, co jsme detli na dislach karach: Minnesota, Tennessee, Arizona, Louisiana, Kentucky a z Texasu nas nejvice. Pekna to podivand, a pti torn mute elovek uvatovat, jaky meli takovi obyvatele v tech pustinach kruany tivot. Ovaem, tenkrate asi nerejzovali bavinu, hlavne till z lovu. Ve stiedu k vederku radio o7,namovalo vyklon v Louisiana. U nas v San. Antonio prudkY dent' s vetrem, nco malYmi kroupy, ale za chvily se to ptehnalo severakeni a do vedera jeate pane. Tak kdo by si byl v ten neeas zoufal, pak by to byl litoval, ba jo! Ve etvrtek jsme zajeli k br. Chas Validkovi, vzda,lenost asi 25 mil od San Antonio, ph Leming, ale takto poata Pleasanton: Jeli jsme na dvou karach. Mladi Raymundovt, on v Nemecku vojin, se naudil asi stfilet, a tak chtel oprubovat jestli by jeate new trefil, a ba ze trefil. Pkines1 maliekeho uadeka, z ktereho i ja, jsem obliznul kostidku. On Raymond povidal, te videl 4 uaadky, ale pak dodaval, to motna to byl vtdy jeden, ten samy. Ono vime, te z rajflidka je vetai kumat trefit maleho zajieka v behu, net by bylo trefit elefanta kdyt by stal, asi ba to jo! Validek, ona je ma sestienka. Oni nepestuji bavinu ani peanutse, ktere &I've pestovali. Karel nechal vykudovat muskYtovY les, cot ho stoji 35 dol. akr. To vykudovani tam je chyba, lepe teCeno vytrhat. 2e snad dosti velike stroiny podeberou pod koteny asi 2 sttevice v zemi, a silou ten kram to vytrhne. To by motna, co jsme meli y e akolni knitce, ani silny Ctibor nedokazfil, asi ba to ne! Jeke dodatek k tomu honci Rajmundovi. On by byl stielil i tu nevinnou koroptiveku, po ktere my jsme nikdy nestielili, ad jsme jich mivali eel& houfy, a ani bysme nikomu nebyli dovolili. Uz jich neni co jich byvalo.

Ale asi ptieina, ledajakY mestskY usmrkanec to ptactvo hubi, a rodide to podporuji, proto je tolik hmyzu. Vzpomenuto na rodinu Ktemenkovu v Jourdanton. Br. Valieek pravil, to start' K. se naudil na starost s traktorem, ate obdelave. asi 80 akra sam. Synove jsou v obchodech, asi nezajem o farmateni. Rad bych je byl navativil, neb to neni tak daleko od Validku, ale den kratkY na vzdalenejai navatevy. Tehlo k 1/2 nod. My se poroudeli, a bereme to k domovu po hajvej, to se vi s rozumem, kdyt proti nam jede :tiara, a za nami kara nas ptedjela, neuhla se, a rnitila zrovna do to ptijitdejici. Vilem ktikl: ut je zle! ale v torn ten proti se uhnul asi z hajvej, a ten pitomec asi kapanek se upamatoval a :aka asi coulek uhnul, a tak i nas v blizkosti zachranilo od sratky, a motna pohled na mrtve a ranene. Bylo to na NovY rok, a tak oslava pod kloboukem, a jezdeno pies hajvej, eara ne Cara, sem a tarn. V patek jsme se nechali vypoltografirovat, 4 pokoleri.'Ja, dcera Faulina, jeji dcera Ela May, a jeji uz druhY syn, ktereho pradededek drtim na kline. Ta poltografistka povidala, ja to tarn snad , moc pekne budu vypadat. To sam bych take tekl, to aby ne! — Poslal jsem karetku maim, psanou, mam za to spravnou deatinou, 'te San Antoriaci kdyt rids odvezli, te nas zas ptivezou. Adresoval jsem to na toho maleho Benniho, a on to ptedetl. I jak jsem byl jit doma den mi to s hrdosti, 'te se tak Potom nektere ty tenske rikaji, tak a tak! Take jsme byli v jednom obchodec kde jsme obdivovali sedlo Pancho Villa, kdysi vtdce mexicke tlupy, mand ne akorat loupanikt,

ViISTNia ale tak cosi, neb on gel jen po tech bohadich, ale chudobnYm neublitoval. Sedlo, ostruky (vlastne po morafsky Sporny), brajdl, zubadlo, snad z ryziho zlata, vae zameene ph sedle na zamek. Palka velika jak parle y co ja katde rano pratim apek. Stajpigle take sama okrasa a ty tacky po bokacrh, jak jsme tomu sadlbeky, take sama okrasa, a tam se vlezlo nekolik pistoli a patront, kterYch asi mel vkly forotu.

2e snad to sedlo ma cenu 3 tisice dolara. V patek jsme se zajeli podivat na kus divu pfirody, do jeskyne ph Boerne, asi 40 mil od San Antonio. Byl jsem tam jit jedenkrate, mam za to v roce 1939, prave na zadatku otevteni to jeskyne,' zvane The Cave Without a Name, Boerne, Texas. Abych yam povedel, jak ta jeskyne byla objevena. Poslechnete, co nam pravodce vysvetloval, te byla jakasi puklina a do to spadla koza a pastevec se tam do to d'firy pustil po provaze a tak ten div sveta objeven. Vae ve vnitt zatizene, elektrikou osvetlene. Pane pohodlne schody, chranene teleznYm zabradlirn, todici se sem a tam. Jen v jednom miste se musi sehnout, by nenarazil hlavou. Ostatne yelika vYaka do povalu. Prilvodce pti katde zastavce vysvetloval a svitil flealajtern, kde bylo tmavo. Podivand na ty rampouchy visici nad hlavou 'a po stranach. Ukazoval pravodce v jednom miste, to to vypada, jak botle piva. 0pravdu podoby ledajake. Pravil jsem prnvodci, to ph prvni me navateve ze na samem konci byl lake, a do toho to byl tebt. On povidal, bylo velike sucho a tak ten lake te nema moc vody. Vypadalo to tam jen jakYsi krYeek a v torn sem a tam jen kalut vod y. Kdesi to je feka, ale ta je gte neni prozkoumana. MoZna dale je je gte vice zajimavosti. Tou dirou co ta koza spadla, ponateli tam jemnY gravl a tim vysypavali a upravovali pohodlnejai chozeni.

Ph zpa.tedni testa nas pravcdce nabadal at' si to bereme pomalu a east° si odpodineme. NCktere tenske uz vypovidaly, i j a elovek piny tivota tak tak to jsem to udelal, jen asi dvakrate odpodinku. Bez opirani o zabradli byl bych vypovedel, ba jo! Kdo nemtitie jet do jeskyne v Carlsbad, tato jeskyne ho uspokoji a bude vypravet dosti zajimave. Na zapateeni caste eteme pti same testa napis Kopecky ranch. Me on br. dr. Kopeck snad na jeho ranchi 2 nebo 3 jeskyne, ale asi neprozkoumane. Dale ph same testa na velikern kopci stoji kfit kamenY nedaleko vypadajici akoly. Napis na In memory of T. V. Phillips and wife, who placed a cross here in 1846. Erected by descendants in 1928. V San Antonio jsem det1 z knih, ktere Vilem ma knihovnu. Sber knih Encyclopedia 19 knih. Najdete vae o dem chcete vedet. Cena 109 dolarii. Pak Webster's New International Dictionary, Second Edition, cena $32.50. Pozdrav statidek Barton. vaem, ) • 4 Odboeka cis. 9. SVPS proti ohni a bon& Fort Worth, Texas.

Mi/i bratti a sestry!

OdboCka C. 9. SVPS. proti ohni a bouti kor la vYrodni schuzi 21. prosince v Sokolovn. 137,Io ptitomno dosti Menu, ale mohlo jich bYti jegt• vice, neb tvto sehtze potadame jen asi 4krat do roka. Pti schtzich se dozvite, jak odbaka pokraeule a jak na gi fitednici pracuji. Jak videt, mama dobfe fitedniky, kteti se o vgecko dobte staraji a proto si zaslouh na gi pochvaly.

Kdy2 do glo k volbe iltednikt, byli zase stati klamaene zvoleni, at na nektere, kteti se nemohli do schtze dostavit. Za p i'edsedu byl zvolen John Chaloupka, mistoptedseda Anton Tirk, tajemnik, teetni a pokladni v jedne osobe John Kahanek ml., odhadei Frank Fe dievYbor Vilem Strnad. Julius Janeeka a Vaclay Miller. Za dopisovatelku moje malP.kost Anna Milan. Po schilzi ram na ge sestry ptichystaly dobrou svadinu, 3 .-tara v gem cl.ob"e chutnala a kaIdY si pochvaloval, 2e by jsme to meli mit easteji. Odboeka darovala, penize na klok,asy a sestry ptinesly salaty, paje, kolaee jake kdo chtel, ani makovniky neschazely. Proto jrnenem na gi odboeky vgem sestram za vge srdeene dekujeme. Take sestte A. Kortefove, ktera se o to riejvice starala, abysme nemeli

Straw, $

hlad. Take d'ekujeme br. Robert Ezleymu za obstarani klobast. Musite mne sestry odpustit, vas nejmenuji zylaat', ale mohla bych nekterou vynechat a pak by mne to mrzelo. Take dekujeme Telocviene Jednote Sokol za ,proptijeeni sine pro nage schtze.

Jegte yam chci bratti a sestry pkipomenout, ze kdybyste o nekom yeah, kda by si chtel nechat pojistit majetek u na gi odboaky, abyste to oznamili. nagemu bratru Fr. Kadleekovi, anebo John Kahankovi. Jejich eislo telefonu naleznete v telefonni knize, a oni se pak o clan' postaraji. Je to nejlepai a nejlacinejai pojistka proti ohni a bouti a co hlavni, je naae deska.

Ku konci vas jegte chci vaechny pozvat na "Tacky Dance" taneeni zabavu, kterou potada Telocviend Jednota Sokol v Sokolovne, 3221 N. W. 28th St. v nedeli dne 18. ledna ph dobre Ceske hudbe. Take se budou udelovat 3 ceny. Letos mama kratkY masopust, tak budeme pota.dat jen 2 zabavy. Tak pkijd'te se pobavit a phved'te svoje zname. Kaldy je fictive zvan.

Anna Milan.

Se srdeenYm pozdravem, •( )• tad Jaromir, eislo 54., West, Texas.

Bratti a sestry! Pi gu prvni dopis po novem roku a pteji v gem etenaktm Vestniku hodne gtesti a hlavne zdravi v tornto roku, neb jak neni zdravi natal nic. Vdovcilm a pp. beelaktm nejake to 'Zenske stvoteni, aby nemuseli vatit a prat, nebo to je pro v gechny mu2ske bez rozdilu, ogkliva a nevdena prate, a co2 to umYvani nadobi? Ja jsem je gte neslygela ani jednoho mu2skeho het, 2e to rad dela, no a my 2enske?

TeZ nekdy se nam to nelibi, kdy2 je toho at po statiekovo, ale udelat se to musi, v gak ale to ma hadek, toti2 je letos.pkestupnY rok a 2enske si pry budou vybirat.

4. ledna konali jsme na gi mesieni schfizi, prvni tohoto roku a nemusime si stekvat na nage aleny, neb mama vZdy hojnou nav gtevu a skoro v ka2cle schtzi pkijirname nova. Schtizi zahajil br. ptedseda Robt. Cervenka a po placeni ptispevka a jinYch spolkovYch formalit, br. ptedseda dal navrh, by jsme vzdali test povstanim zemtelernu br. Fred Vanovi, ktery odegel odkud neni navratu pied vanocemi. Pak byl vybran tki(HennY vYbor pro zkoumani novYch Menu a odhlasovano, by byli ptijati tti novi a jeden s ptestupni listinou, tak ze nyni je nas ptes 3 sta Oland. Schtze pak byla ukoneena a br. Hugo a vybor zabavni volali k svadine a pak se kaZdY bavil jak chtel, taroky, karty, domino a ti mladi tancem pti elektricke'm fonogra f u.

Br,,Hugo a br. Bill Holy okraalili flak sin na stark rok 250 elektrickYmi tarovkami, modrYmi a dervenYmi, take se ye zvet gene sini krasne vyjimaji*a nova, podlaha se jen leskne a tak se zase bade taneit.

18. ledna pokada, jak jiZ po nekolik mkt, br.

Frank Coeek zabavu, z ktere eistY vYte'tek jde do fondu detske paralyze cili polio, a kaldoroene ma dobrY pitero. Doufame, ze takte2 letos.

Na start rok ve stfedu raela pahteb statenka.

V. Kadlubakova, Meta, ktera zemtela v Houstonu u decry pi. Lojsky Holuboye, ale pohteb mela na zdej gim katol. latbitove. At' odpoeiva, v pokoj i.

Start' rok u nas glarede skon.";i1, ptiletel s vichrem a kroupami a zirnou, ale NovY rok byl peknY a nekolik dni bylo hezke teple podasi.

Nyni mame zamraeeno a chladno, ale dobrY degt' je gte potad eekame a ten zas ptijde asi jak rolnici budou chtit set do zeme.

Minulou nedeli snad men slavit zlatou svatbu p. a pi. Tom Pustejov gti ph Hoen, vic nevim, ale pfejeme jim, aby se doekali ye zdravi svatby diamantove.

Tak se mejte v gichni v pkigtim roce jak si kaedY ptejete. Redakci a v gem pracoVnikilm hodne novYch odberatelt a v gem bugl trpelivosti s na gimi dopisy.

SrdeenY pozdrav a jsem jako v2dy, Marie Klausova, clop. ( ) Clovek, kterY se ptizna.va k drobnYm eini to tak, abyste si mysleli, ze neni schopen vetgich.

irtsTsts

Strana • NA ROZIMANt DVOII

noxt.

Austin, Texas.

easy Teti .. .

Olovek si je rozdelil meznikem, kterY se jmenuje rok. A u takovych meznikri rada se zastavi mysi lidska, aby se ohledla na uplynulY eas, a zeptala se jaky bude as ten pti gti, ktery je zakryt tajemnou rou gkou. Tajemna. clona . !

A tajemstvi ono spodiva v lidske slabosti a nevedomosti. A tak jak napsal S. D.: "Hogieku, prijdem — nastal das!" "Sotva jsem piisel, jit mam zas?" "Ho gieku, vet el never mi, jinY deka za dvetmi. 171oha tva je dohrana, jinY je zvolen za pana!"

"Prijdeme tedy — d'as to vzal T Nebude jinYm novy kral . . . Dnes zati slibem jeho lic, da, novou eislici — vie vtak nic. Za rok pak noveho knitete za mnou zas k d'asu poglete!"

Ano, je ripine marne, eekat to neco obdivuhodneho spadne nam samo do narude. NezbYva nic jineho, netli se snatit dospeti k vy ggi dokonalosti, a hned spadne kus to tajemne clony, ktera zakrYva roky ptigti.

Budoucnost deka na eloveka takova, jakou si ji sam utvoti, ale nato nestali jeden, to musi' vgichni, vgichni spoleene, jeden za v gechny a vgichni za jednoho.

Proto neptejeme si jen At'astnY a vesely novy ale ptieirime se o to, aby byl lep gim a At'astnej gim nejen pro nas, ale i pro vgechny ostatni na tomto svete.

A tak v novY tento rok — jako vpti gti leta — kradejme s eelem vztYeenkm, a dobYvejme miru sveta.

Verme, to doposud pto katdeho raze mohou kvesti, a tak jen odvatne hledat blaho sve a gtesti. Nute — s novYm rokem na lep gi cesty a gt'astnY novY rok v gemu deskemu lidu, od nehot oeekava ptizeri i tento easopis a vgechny nage jednoty Ceske, a tak: Slava hochu, vzhriru skrane, ku ptedu kraeej odhodlane!

A nyni zase nee° od nas, z toho krasneho Austinu. Pooasi mame nadherne, v ge jest krasne rriznYch je gte dost. zelene a i 0 vanodnich svatcich jsme si zajeli do Moulton, Tex. a do Shiner nav gtiviti nage uptimne ptatele, Svobodu v Moulton a mantele Pa yneku v Shiner. Maminka Svobodova s nami jela k Pavliekrim a me velmi pote gilo, to i mantele Z. J. KolaenYch tam ptijeli, a tak jsme se s milYmi ptateli zase po deli dobe pane pobavili.

Meli jsme se u nich velice dobte, a ptivezli si jegte zasobu rriznYch dobrot domri.

Mantelrim'Kolden.-Ym dekujeme za jaterriieky a klobasy. Velice jsme si na tom farmatskYm vYrobku pochutnali, i pan dr. Mieek si tet velice pochvaloval, jaci to to umelci jsou mantele KoladnYch. Ptijmete uptimny dik Vgicleni spoledne, i Svobodovi v Moulton.

Velice rada posloucham katdodenni prilhodinovou "Polka Party" z Houstonu, ktera. je \Tana na oslavu 251eteho aneb vice mantelstvi, a je vskutku s podivem, to je katdY den oznameno mezi jinYmi dve neb tti zlate, a ne jen to, ale jsou 60. a 66., a minuly tyden byli jedni 72 rokri mantelstvi. To jiste jit stoji za zminku, a ja pteji v gem jegte mnoho rokri spokojeneho titi, ale tem 721etym pteji ye zdravi doekati se diamantoveho jubilea. Jest to velke gtesti na spoleene pouti tivotem jiti tii dtvrte stoleti.

To dokazuje, to Texas je velmi ptijemny se svYm podnebim, ktere prodlutuje tivot.

Velice nas pote gila navgteva pana Joe Musila ze Stamford, Tex. s jeho sestfiekou sl. Etty Musil, kterou piivezl po prazdninach zpet na univ ersitu, kde sl. Musilova bere tet de gtinu. Pan Musil jel pro svoji mantelku do Hempstead, Tex., kde ona protivala vanoeni prazdniny se svYm rok starYm syndekem u sve matinky pi.

Vlasty Krilhankove, a tak na zpatedni ceste na nag e vYslovne ptani se opet zastavili na chvilku, abych videla jejich diperneho synadka, a zaroven pani Joe Musilovou, kterou jsem mela vkly velmi rada.

Kdyt jsme zde byli pied valkou, pani Musilova, tenkrate je g te si. Alice Vondrakova, byla studentkou na universite a hrala pekne eeska divadla, ktere potadal dr. Ed. Mieek se studenty 6eskeho klubu. Rodina Musilova ye Stamford. Vlastni velice modern zafizenou liheu

hatchery, kde se lihne tisice raznych peknYch kutatek, a je zajimave prohlednouti si cele to zatizeni, jak diste a prakticky je vS'e vedeno.

A nyni jekk Sadam ctenou redakci o laskave dovoleni, bych mohla podekovat za ty mnohe vanoeni a novoroeni prani, kterYch bylo tolik, 2e j a jsem jich velke rimoistvi nezodpovedela.

A tak moji vaSeni pfatele a pfiznivci, kteii me zaroven ptipisujete, Se jste ctitele mojich dopistr, vaSim si velice kaideho laskaveho slova, a snad easem yam tea napik, ale prozatim to neni moSne. Co je nejlepkho, Se Musilovi zde byli a ja jim mela pfilektost podekovat ilstne, no a nevzpothela jsem, ale tomu byl vinen ten jejich rortomily kludik, ktery me celou zaujal. A tak vy tam ye Floresville, Lillia a Agnes Mereeka, vy jste me jiz mnohokrat vzpornely. Dekuji tee pi.

Torn Mareakove ze Shiner, pi. Vlasta a p. Jaroug KulhankovYm z Hempstead, jako i moji ctitelce pi. M. Kulhankove. Diky yam, drazi ptatele, kteii tak east() na mne vzpomenete.

Je vas jeSte mnoho, ale to zase az nekdy jindy. Nyni je zde opet veselo. Pies vanoeni prazdniny zde bylo pusto, studentstvo bylo rozjete na vSechny strany, uSiti vanoeni prazdnirry, a je opravdu po nich smutno. A tak se zde, Se s jejich navratem vSechno jaksi oSivne. Tot' da rozum, Se 18 tisic studentstva, kdy odjede, je to poznat na v gech stranach.

Pooasi mame krasne, ze si nem:Herne lepSiho Syn sazel stromky a take nejake ozdobne kete, cot se v ge na tom na gem zadnim tra y -nikuvelcpyjma.Atsied,k se podivite, jak to pekne roste.

Abych nezapornela, tet jsme naseli mak, jenom te bylo hodne sucho a ja ho zapomela zalevat a tak mam pouze pet kali modreho a Best bileho, a ja jsem se opravdu podivila, jak jsou jit velke keiiky, maji listy asi Best palcri dlouhe a jeden a pril palce giroke. Jestli me van neptijde tadna zkaza, tak vas v gechny pozvu na koldee.

S ptanim vgeho dobra a uptimny pozdrav vgem etoucim, hojnost odberatelri a zdar ctene Marie Zivney. redakci pteje, - • 4 • ( Chesterton, Indiana.

VaSenY p. Tfeklak!

Dovolte malou debatu stran Vageho dopisu ye Vestnik v pgete o S yYcarsku. V mnohem s ami souhlasim, ale v nektl-Ych )odech se rozchazime. Nebudu .pakovat Vag nahled ale ptipominam, ze je lehko davat pfiklad narodnostni snaSenlivosti, kdy valka nezavadila ani o jejich hranice. Za druhe pravite, Se hluboci myslitele mohou stokrat nazYvat 80earsko kapitalistickou zemi, Se zatim neni znarn jediny socialistickY stat, kde by byla hlava statu a cela vlada v tak ptimem a docela dennim styku s obeanstvem. Ano, to se Ode jenom hlavniho mesta jako vSade jinde. To v§e je krasne feeeno, ale nemirSe se uptit, ze dasteene 80ca,rsko je kapitalistickYm statem, kde se sbihaji nitky nfezinarodniho kapitalu spojeneho s mezinarodni gvYcarskou bankou, skrze ni jdou vgecky penani transakce do celeho sveta.

Dtival gvycarskou banku za prvni valky kaiser Vilem a za druhe valky ji uSivali Hitler s Goeringem, skrze ni provadeli transakce na jine banky, penize ktere naloupili na jinYch narodech. Vojenske trkady ameridke v okupovanYm rizemi Nemecka vyslaly svoje tajne vySettovatele do Svycarske banky, .tam byly nalezeny slate Sperky se zlatymi zuby, ktere Nemci vyloupali zabitYm americkYm vojintim. Nemyslim, ze je to take demokraticke, jak Vy to vychvalujete. Transakce, ktere byly ptevadeny na jine banky, to je bankovni tajemstvi, o kterem se amerieti vygettovatele nemohli nic dosvedet. Pravite, to vojini ye zbrani nestali SvYcarsko o nic mono net kterYkoliv stat sveta.

Mute se narod, kterY ma 4 1/4 milionu obyvatel, pfirovnat na valeene vYdaje k U. S., aneb k Anglii, a co Rusko? Dale pravite, ze socialiste vSech zemi mohou se chodit Olt do 80/ear, Se jsou vzorem cele Evrope a celemu svetu vtibec.

Ta chvala zni jako od nemeckeho riaroda,

oni jsou nadlide, tak take 40/earsk* nitrocl ne-

Ve stfedu, dne 14. ledna 1948. ni nejdokonalgi. Zadny narod si o sobe nesmi myslet, Se on je ten nejlep gi. 80/earsko svoji neutralitu by neuddelo, kdyby mocni tohoto sveta nedrieli nad nim svoji ruku ke svernu prospechu a k prospechu SvYcarska.

J. Mergl. ) • Q. • ( Palacios, Texas.

Schtize na geho fadu Elmaton byla pofadana jak obyeejne prvni nedeli v lednu. Schtlzi zahajil br. ptedseda Josef Zemanek v pravY east jak obyeejne ye dve hodiny, za ptitomnosti dvanacti elentr. Br. tajemnik ete protokol z minule schtne. Nasledovala volba Utednikti na rok 1948 a zvoleni byli nasledujici: Ptedseda Josef Zemanek, mistoptedseda Geo. Vaculin, tajemnik Frank HloSek ml., Ueetnik Steve Dorriak, pokladnik znovuzvolen Meth. Dornak, delegati Josef Zemanek a Fr. HloSek st., nahradnici Fr. Domorad a Fr. J. Hejtmanek; taj. nemocenske podpory Geo. Vaculin; nemoc, vYbor: Fr. Vaculin, Steve Dorriak a Fr. HloSek. Resolueni vYbor: Fr. Domorad, Fr. HloSek ml. a Victor Zemanek. Wbor na, opravu stanov: Fr. HloSek ml., Fr. Domorad a Fr. HloSek st.

Domovnik' Fr. Vaculin, dopisovatel Fr. Domorad. — Dale br. taj. ete Sadost pro Ceske Br. ptedseda vyzyva, Cleny, kdo je pro to a kolik by se melo z pokladny povoliti. Navrh byl podan na dvacet dolarti, Fr. Domorad dava, navrh na petadvacet dolart, kterY byl pfijat jednohlasne. Dale br. ptedseda vyzYve, nove idedniky, aby sloSili slib, Se budou svtij fitad verve a nestranne piniti, ale byl podan navrh, aby se od toho upustilo. — Poznamka pisatele: Tak se nage krasne a dobre zvyky zakopavaji, Se naposledy nebudeme potfebovati Sadne schuze, to za nas odbudou jeden anebo dva itfednici a to se vi, ze ne zadarmo, v gak Jednota ma za pet milionu majetku. — Dale br. ptedseda dekuje odstupujicim fitednikrim za jejich praci, kterou pro tad vykonali. Dale br. taj. Cte zpravu br. taj. Hl. ritadovny, jakou dobrou praci nagi organisatoti vykonali, za rok 1947 ziskali novYch elenri peknY ptirristek, ale nepodal zpravu, kolik jich bylo vyloudeno, a to by take radi dlenove yeah.

Dale\ byla Ctena zprava fieetniho vYboru, jak nasleduje: Hotovost v bance 1. ledna 1947, $493.34, piljem za 12 mesieri $1,064.64, celkem .41,557.97. Vydani za rok 1947 $1,220.93. Hotove v bance 1. ledna 1948 $337.04, v majetku $1,370.00, U. S. bondy (kupni cena) $2,250.00. Hotovost v bance, majetek a bondy $3,957.04. Toto je cela zprava fadu Elmaton za rok 1947. — S bratrskYm pozdravem a St'astny novY rok Frank Domorad.

Vain pfeje vaS spolubratr DouSka: KdyS jsem toto psal syn donesl poStu a mama povida, ty ut tu budeS zase sedeti celY den, donesl Rolnik a d ye psani, jedno jsem poznal, ale to druhe ne. Jedno bylo od dobreho pritele a to druhe neslo poStovni razitko Dallas, Tex. Tfeba Se tam nebylo nic 'Spatne psane, piece bylo nepodepsane. Dopis znel:.Br. Demorade, Cetl jsem Tvilj posledni dopis — ale kde nenapsal. Divim se Ti jak ses' mohl tak smeniti.

Die dopisu soudim, Se pisatel ma, na mysli nejake spolkove \Ted.. Milt' bratte, odpovidam Ti, Se dneSni dobou se ve svete vSecko meni a tak i ja jsem se zmenil a pik to, co kolem sebe dues vidim. Dnes za dolar zradi bratr bratra, a zkus nekomu pravdu fici do oei, tu dnes bide nech'-eji slySeti, ani dnes pravdu SadnY nemluvi. Jedno stare ptislovi povida, to jenom blazen a male deti pravdu mluvi. MatouS, chleba nakruS, polevky nalej, pujdeme dalej.

Frank Domorad. ) • 4, • ( NtMCI STEiLELI I DO latilt.

Na Drahansku bylo pied valkou v polich, u silnic a na osamelych mistech hojne kamennYch a kovovYch kture vtdy upominaly na nejakou uddlost. Za okupace, kdy eetne obce na Drahansku musely bYti vyklizeny, konavali Nemci delostfelecka cvieeni a nieili bezohledne take tyto kamenne a kovove pomniky.

Nyni po osvobozeni jsou tyto pomniky pietne obnovovany, jak se stalo nedavno u Rozstani,

Mahan a Otinovsi.

Ve sttedu, dne 14. ledna 1948.

ANUtIE MITTENHUBROVA:

PLANA RUE 131VM ROMAN "Zemekoule, to je tedy piece, jako svet, v kterem my — lide lijeme? — — " otevtela Koet'alka nedtivetive sva eeclo, oeka dakotan. mi to tatik povidal, ale co pak ten male vedet. — A tilka?, kdo vi, chtel me miti k lepeimu. Ale tuhle pti gla i Slavka ze 'Skoly s povidanim, ze nag svet je docela, obyeejna, velka Paneeku, takova koule a na g svet!

To piece neni mane,' sleeinko! Jsem starer osoba, take neeemu rozumim, ale tak hloupd ptec nejsem, abych vetila neco takoveho. Vite, Rillenko, main vas rada, 'tiivot bych pro vas dala, ale tohle — tohle — takoveho blazna byste si take vy ze me delat nemusila! Jak pak byehorn mohli na takove kouli tit a po ni choditi? Kaldou chvili bychom mohli sklouznout a padnout nekam vedle — — a podivejte se, vidyt' pted sebou kam se podivame mame zem rovnou jako "A piece je tomu tak, mild Koet'alko!" pteruila starou lenu pani Helena, usmivajic se skryt'e jejim vyvodilm, zatim co Rtidenka propukla ye zvonivy, skotaeivY smith. "Prave tak, jak vidite onu kouli ye skiini, vyhlili, oyearn ze v ohromnYch rozmerech, nag svet!"

"A oni, prosim, milostpani, tomu take veteji?"

"Prod bych nevetila, kdyi je to pravda?

Vidyt' je tu tisicero o torn dukazil. Nage zeme neni nieim jinYm, net jednim z onech neseetnYch teles nebeskYch, jako jest slunce, mesic a hiezdy a pohybuje se ve sve vymetene draze prive tak volne ve vesmiru jako ony!"

Tento vYklad veak Koet'alka ph vai sve moudrosti rozhodne necharbla a velice ji mrzelo, ze i "jeji" zbotinovana, milostpani chce ji takovy nesmysl namluvit. Jak by to jen bylo molne, to by lido na druhe strane musili chodit po hlave a po stranach by se zeme jen rukama drieti mohli. Ne — ne, to at' si povida kdo chee, ona se ptece tak obalamutit neda, aby tomu uvetila — — Ale jeete veder tehot dne, kdy2 za mule kancelate uklizela, ptistoupila skoro bazlive k velke zemekouli, stojici na nizkem stojanu podle psaciho stolu teditelovova a nesmele o ni zavadila. Videla neseetne mnoho mest napsano a hle tu je, take napsano "mote". A mote piece na svete je, tolik vedela i sama Koet'alka. Postala chvili nad tim divem a pomyslila si,ze snad by to ptec jen mohlo byti pravdou, kdyi to iekla milostpani. Nepochybne bude tomu ptece tak, ale je potieba filasne chytre a moudre hiavy, ktera nemanost tu pochopiti mule.

Jak velkou dtiveru asi mela tato prosta Mna v pani Doubrayskou, ze koneene i nemo2nest, dle jejiho zdani, ptijala na jeji dobrozani za molnost. Dilveru tu podporovala oveem velka vdeenost Koet'aldina k rodine tieditelove, nebot' jen ji vdeeila za svou nynejgi spokojenost, za svuj krasnY klidny Staley Koet'al se zcela zmenil, stal se z neho svedomity, tadnY elovek a pan Doubraysky nelitoval, to ho ptijmul do slulay. Koet'al se stal take jednim z nejoddanejeich ctitela ti2kovkch a neschazel nikdy v nedelnim "snemu", kde se dukladne rozbiraly veecky otazky narodni i otazky dne. Nasledkem vlivu ti2kova zmenil mnoho svYch nazort, ale jednoho nemohl pozbYti, at' se o to stars vratnY jakkoli InienYru Bendrovi nebyl Koet'al z poeatku ptijemnY a stale na nem vyhledaval chyby, ale Koet'al se obrnil svatou trpelivosti, nikdy ho nepodraidil odmluvou neb odporem a svedomitost jeho koneene ptemohla i bezvYslednou nevrativost inlenYrovu.

13YvalY poslieek, mlady Rurnee, objevil se nekdy doma a zdalo se, to pobyt v cizine jest pro neho dobrou Akolou.,

V t ISTNIN Star' Rumee aspoti. panu Doubrayskemu dokazoval, to Tonik nalezl sam sebe a le si mistr, u nehoti byl v ueeni, nikterak nan neste2uje.

Reditel to ovgem otci ptal zhloubi srdce, ale neptestal pochybovati, ze byl by v take kratke dobe mo2nST takovt ptevrat do zakladu.

IX. Zivot gel dale klidnkm chodem, jak ye venkovskSich mestech bkva. Tu a tam nejaka ucla.lost, pro velkome gt'aka tak vgedni a malicherna, ale pro obyvatele maleho Mesta ptec jen pina vkznamu, dojrnt a vzru geni, zaehly viny jednotvarnosti. Na malem meste jsou hvoty a piibehy jednotlivai tideji spjaty, ne2li to motno ye velkomesteCh. Prazdniny minuly letos klidneji net Toni, jeliko2 mladk stavitel, kterk v ten eas svou mesioni dovolenou v rodine bratrove travival, odjel jil do M. za Vidni a pfejal tu do sve spravy velkou stavitelskou kancelat.

Mladk mu2, piln.S7 a snativk, byl gt'asten ye sve nove einnosti a vyhlidkou na brzkk stilatek s divkou milovanou, kterk se mel konati no, podzim.

Jaroslav se tentokrat take dlouho na prazdninach nezdr2el. Asi za etrnact dni odejel na S ‘ umavu ke kolegovi, synu bohateho statkaie, odkud studenti podnikli deli vDet na Slovensko, do transsylvanskYch Alp a do Korutan, kde mel ptitel Jaroltiv take nej ake ptibuzne.

Ke konci prazdnin ptivez1 Jaroslav mladeho sveho soudruha dormu k desitidennimu pobytu, za ktereho oba mladi horlivci denne podnikali vklety do okoli, z nicla2 nektere, jako vSllet na Kokohn a do 6eskeho raje, protahl se na cele dva dny.

Ptigli proto mladi mu2i taktka jen v pteletu do styku s domacimi a z ylatt,' s Ridenkou, ktera se mimo to clusledne vyhS7bala ka2clemu styku s Jarolou, jemu2 nemohla zapomenouti pokoteni ji ueinene.

Pii prvem a poslednim obeclu, kteremu jedine studenti za sveho pobytu piitomni byli, sedela Rt2enka u stolu jako pena a jakmile se obed skoneil, vyklouzla z jidelny nepozorovane jako mygka, nestarajic se vice o Jarolu ani jeho ptitele.

Pied odjezdem student vytratila se nahoru do strane nad vilou a aelcoliv sly gela volani mateino i Viktotino, nevratila se, ac byli hoste davno pryd.

Tehdy byla °pet, valne pokarana a jelikoi se v ni probudila ye chvili to starer vzpurnost a vzdorovitost, ulohla ji pani Helena i trest, k nemu2 ji2 dlouho nemusila sahnouti. — — — Za ten rok stala se s malou divkou podstatna zmena a nikdo by v ni dnes nebyl poznal onoho hezkeho divocha s ruskmi, pevnSimi cupky a umounenou tvati, kterk na zelenkch stranich krkonogskSich vybijel svou rozpustilost.

Stary vzdor, bkvala neposlu gnost a vzpurnost hlasila se jen v ptipadech velmi ticilcch a pani Doubrayska mohla 1747ti skuteene s vysledkern sve vkchovy a peee zcela spokojena a mohia se s hrdosti dorn gleti, .2e se ji podah zcela jiste, die vSTroku ptitelkyne doktorky, vychovati z bSrvaleho poka2eneho kluka, rnirnou divku, jako to nejkrot gi, nejjemnej gi kutatko.

"Tak dokonalou sotva bude!" smavala se poznamce to dobra pani, "ale doufam, 2e budc najisto hodnou, tadnou divkou, hrdou a uvedoPh pomygleni torn citim velike melou Oegkou. ' uspokojeni, to se mi podatilo aspori jednu nadejnou eeskou dug ieku nam zachraniti."

Pa prazdninach nastala Rtdence povinnost navgtevy g kolni. Za rok soukromeho vyudovani dohonila, co dosud byla prome gkala a mohla bkti proto phjata do pate ttidy.

Byla to vkznamna udalost v jejim 2ivote. Pani Doubray ska se obavala, 2e se tetko podrobi ptesnosti a kazni gkolni, ale ku podivu, Ridenka spechala do ekoly rada a bouhla nekdy jd o pul Seste ra,no z obavy, aby nepti gla pozde.

Slavka, ktera navetevovala jiz prvni roenik megt'anske gkoly, se v2dy pro Ridenku ve vile zastavila a pak obe za svorneho rozhovoru spechaly za stejnYm diem do mesta, dvacet vzdaleneho. Rtidenka nalezla ov gem mezi spolniakynemi nekolik novYch ptitelkyfi, ale adna nestala se ji tak milou, jako Slavka,

tdila se dobte, ale ye sve hrdosti nijak si na torn nezakladala, to path mezi prvni takyne, pokladala to proste za zcela samortejme.

Nyni ji2 vedela z dejepisu mnoho, ale pies to zustala vernou posluchaekou 2iikovou a poslouchala stale stejne rada jeho obeasne vypraveni. Nekdy si troufala dokonce ledacos popraviti, co nesouhlasilo s tim, co sly gela ye gkole a stark vratnt v2dy jen va2ne pokkvl hlavou a pomyslil si: "Kdy bude mo gno, Bo2e muj, tem cletskkm, eibim hlaviekam he! pravdu na miste, jet pokladaji za nejverohodnejgi?"

Ve gkole zas povedela Rtdenka mnohe, co zde vtiabec nebylo ptedneseno, jeliko2 to osnova gkolni nedovolovala. Ueitelka diveina ovgem vedela, odkud vitr veje, a rada vyvolavala eipernou divku, ktera se dovedla tak plynne a pekne vyjadtovati, ze to bylo az ku podiyu.

Nepatrnk horskk kvitek, ptesazen v 2irnou ptidu lasky, rozvijel se ute gene jak pro radost pestounti, tak i girgiho okoli. A eas ph tom ubihal jako voda.

Jednou pfibehla Rtdenka v gecka spechem rozpalena doma a sotva oteviela dvete, ji2 volala na rriatku, misto obvykleho pozdravu: "Matinko, my se uhme pisen o na gem krasnem namesti! Ta je ti ptekrasna!"

"To je pekne, Rtdenko, ale myslim, Ms ve spechu neco za dveimi zapomnela!"

Ridenka pohledla nechapave na matku, ale ji2 uhodla, 2e mysli pestounka pozdrav, a proto s nim ihned k ni ptispechala a zalichotila se k ni.

"Prod' jsi tak be2ela? Jsi v gecka uhiata. Snad bys sve poselstvi i volneji• byla domtil donesla."

"Ach, z mesta dolti k nam se to pane beg!" namitala divka. "Vig, matinko, chtela jsem se to zeptat, nezna g-li take tu piseri. Motna, 2e jste ji zpivavaly, kdy2 jsi chodila do gkoly. Sled'na ueitelka nam iikala, 2e ji slohl zdefgi, ji2 zesnu1S7 tidici ueitel, ate ji zpivaly ji2 take nage maminky."

"Viclyt' jsem tu piece do gkoly nechodila?" usmala se pani Helena. "Co2 nevig, 2e mtj domov bkval v P., kde jest pohiben take maj otec a sestra Zdenka. Matinka ma odpoeiva, v R., kde jsme bydlivali &lye a kde jsem take narozena, tam chodila jsem te2 do gkoly."

"Jak je to asi krasne, matinko, kdy2 mtideme zustati stale ye svem rodnem meste, vid'?"

"Ovgem, ale takovkch gt'astnkch vyvolencil, ji2 nemusi hledati domovti novSTch, jest velmi malo. Ostatne, svet boil je viude krasnt a jadro vlastniho domova jest nejbld gi okolo krbu rodinneho a drahkch, milovanSich bytosti, s nimit sdilime. Ty milujeg take svuj nynejgi domov, vid'?"

"6, matinko, nikde na svete nemide bStt krasneji," zvolala divka skoro horoucne.

"Nu, a proto mad radost, ze mute§ sve hnizdeeko v pisni opevovat. To jest zcela spravne, katclk mame domovinu a drahou vlast svou milovati!"

"Nemenila bych svuj domov s nikkm!" tekla Ridenka jaksi zamy glene, "ale proto piece miluji i onen kouteeek, kde jsem drive 2ila ... dodala Pied dugevnim zrakem zazelenaly se ji °pet vysoke strane, temne lesy s pilvabnkmi vodopady a pkikra temena hor.

"Ovgem, clet'atko, podivame se tarn vgichni, at se to jednou hodit bude! Povim ti pak, kde jsem nalezla svou planou rtidieku, ktera si tak razem dobyla meho srdce."

Ridenka ptitulila se k matte ideji a srdeeko se ji jaksi sevielo.

Ale pti obecle gvitotila iii vesele a Eve a solelila s otcem velkou uddlost, jakou se ji zdala 13Siti piseri, opevujici b . ske namesti.

Odpiildne, v ktere dnes prazdno mela, sebehla Rtidenka dohe do zahrady, kde2 hodlala vyekati vhodnou chvili k navgteve otce Zitky, s nind svou novinu o zajimave pisni rovnel hodlala scleliti.

Vratnk Z ' i2ka bSrval sluibou zabaven do dvou hodin a v dobe to nemohl se ovSem venovati sytm hostum.

Ridenka mela v pozadi zahrady postavenou vyskou houpaeku a k to take zamirila a paala, se dile vyhupovati.

Btrana I

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, elenove tadu Pokrok Plurnu d. 64. v Plum, Tex., projevujeme hluboce citenou soustrast pozristalym, manSelu, matte; sestram a bratram nad ztratou naSi. spolusestry Gladys Uherek, ktera sern •ela dne 12. prosince 1947 v nemocmei v Rosenberg v mladem veku 23 let, a dne 14. prosince bylo ulo2ena k vednemu odpodinku na katolickem htbitove v Damon, Tex. za velike rodiny a ptatel. Vime, posfistala rodino, se triSce nesete odchod vaSi milovane, ale budit yam ritechou, Se i my, elenove tadu dislo 64. soucitime s vami. BudiS ji zeme lehka, a at' odpodiva v pokoji.

Katetina Sulak, taj. ) • 4 RESOLUCE SOUSTRASTI. My, niSepsany resoludni vybor tadu Karel Jonas els. 28. v East Bernard, Tex., projevujeme jmenem tadu uptimne citenou sonstrast poststale rodine nad ztratou jejich otce a statidka Tomas Kopeckyho, kterY zerntel dne 9. • jna po dlouhe nemoci ye start 83 let a pohtben byl dne 11. iijna na katolickem htbitove v East Bernard, Tex. Do Jednoty ptistoupil v roku 1907 , a vkly byl dobrYrn dlenem.

Vime, mill postistali, Se vase strata je ale budiS varn titechtou, Se my, bratti a sestry tadu soucitime s vami ye vaiSem zarmutku. At' odpodiva, v pokoji.

Herman Laidolf, John Kleeka, Martin Brzak, resolueni vYbor. ) 4, • ( Rad Bad, Hora k eis. 16., Hallettsville, Texas.

Mill bratti a sestry! NaSe vYrodni schrize konana byla druhou nedeli v prosinci a nyni yam oznamuji yYsledek volby ritednikt a delegata do sjezdu pro rok 1948. Ptedseda A. B. DuSek, mistoptedseda Emil E. DnSek, tajemnik Viktor Melnat, kidetnik Viktor DufSek a poktadnik Charlie Melnat. Nemocensky vYbor: William Wojtek, Frank Fojt a Ed. Melnat; tidetni vYbor: Julius geveik, Emil E. DuSek a John Kovarek; resoludni vYbor Vine Melna •, Jos. DuS'ek a Frank Melna •. Radovy lekat dr. C. T. Dufner, Hallettsville, Tex., dr. H. L. Tannen, Weimar, Tex. Delegatem do sjezdu byl zvolen br. Adolf Dugek a nahradnikem byl zvolen br.

Charlie Melnat. Schrize budou konany druhou nedeli v mesici odpoledne. S bratrskYm pozdraVictor Melnat, tajemnik. vern ) • 4 • ( Telocviena Jednota Sokol Fort Worth, Texas.

Uz mame ty svatky za sebou. Snad tento 48. rok bude lepSi nee ten minulY. Ale co je musime to brat jak se da, jinak to nejde. Minuly mesic 28. prosince 1947 konali jsme vyroan' sokolskou schtizi, ktera byla hezky zastoupena. Vykonali jsme volbu ritednikri pro rok 1948 a nasledujici iirednici byli zvoleni: starosta Anton Tirk, namestek John Sedan st., jednatel Walter Hejl, rieetnik Annie Milan, pokladnik Fred Merlik, nadelnik John Bedan, nadelnice Frances •Milan, vzdelavatelka Frances Tirk. Bratti a sestry, nezapomerite dochazet do schrizi, ktere se konaji kaldou dtvrtou sobotu v mesici v osm hodin veder. Dale byl zvolen zastupce Walter Hejl do Supy jiSni zastupovat jednotu Sokol Fort Worth ye schrizi, ktera, bude konana v nedeli v 8 hodin rano dne 25. ledna 1948. Bratti, kteti jste zvoleni co zastupci vast jednoty, hled'te se dostavit. Vite, Se nam vSem ptedleha kus sokolske prate k vykonani.

Dle doslechu vyrozumi yam, 'Se nekolik bratti a sester chysta se jet na, sokolskY slet do Prahy, kterY bude asi jednYm z nejlepSich. Na zdar!

Walter Hejl, jednatel.

•( pomYSlejici na manSelstvi, se neboji tolik ptipoutani k jedne acne, jako odpoutani od vSech ostatnich.

ViiSTNIK

Ve sttedu, dne 14. ledna 1948.

ZLODEJI, ZLODEJI!

JEZERO DA 2IVOT POU§TI.

M. Hamker

Patnact set kilometril dlouhd feka Kura je hlavni tepnou Zakavkazr. Kurska panel, je tizemi, ze ktereho se voda sbiha do feky Kury. Je to kraj o vYmete asi 190 ti ge etvereenYch kilometra. To je asi lest Belgii nebo pal druhe Velke Britanie. Kura odvadi vodu z tajiciho snehu a ledovcu na vrcholcich nebetycnych horSkYch velikanu a ze vSech pramenri, tek i potokri v tdto oblasti. • Tisicileti jsou Kura a jeji ptitoky pro zakavkazske narody Sivotni tepny. Pokoleni za pokolenlin pilo vodu z Kury, stavelo svody na aovani poli, vyuSivalo sily vodniho proudu k otaceni aernovu ye mlynech a lovilo v Kute ryby. Ale teka davala dobrovolne lidem jen pranepatrnY dii toho, co mate davat. Lide to yedeli a proto bojovali s kekou o cele jeji nesrnkne bohatstvi.

Prvni gruzinska elektrarna oslavila nedasno dvacate vYrodi. Stoji na sttednim toku teky Kury. 'Vzhtiru i dolt po tece pracuji dani vodni elektrarny a staveji se nove. Energie z nick chazi do tovaren, aby hnala stroje, leti po dratech nad ulicemi, pohani tramvaje a elektricke vlaky na nadraZich, rozsvecuje sarovky, sviti na cestu noenim chodcam.

Mingedaur je nyni deji gtem bitvy o Kuru.

Dye skaly zde visi nad tekou, ktera si v techto mistech prorvala koryto pohotim Boz-Dag (Sede hory). Mezi skalami bude nasypin pfildruhakilometrovy val, ktery dosahne ArY gky zvonice Ivana Velikeho v Moskve. ailka u paty bude asi pet set metre. Giganticka, stem uzavte vrata, ktera si Kura prorazila ve skalni ptehrade, teka se zarazi a vytvoki nadrt vody, jea postai pro zavla2ovani okolni krajiny vodou i za silneho sucha. Bude tu asi 16 miliard krychlovYch metre vody v jezeke 60 m hlubokem, 70 km dlouhem a 15 km Sirokem.

Nodni vratnY mi vykazal pokoj. Hotel byl start opuStenY. Chtela jsem v mesteeku pobYt nekolik dnri a vzala jsem s sebou vSechen svrij movitY majetek v techto nejistYch dobach dlovek nikdy nevi ... Pokoj byl obrovskY a spoke osvetlen.

Byla jsem upravena po ceste a mela jsem nesnesitelnou Sizeri. Po dlouhem vyjedna,vani se mi podatilo pkemluvit vratneho, aby mi uvaitli Salek derne kavy. Musim si ji vSak vypit dole, za deset minut riram sejit do haly.

V hotelu bylo mrtve ticho. Napadlo mi, Se jsem tu patrne jediny host. Deset minut pied kavou jsem pouSila k tomu, abych se statedne vykoupa,la v ledove vode, pak jsem vklouzla do pyjama, zahalila se do Supanu a Sla vypit svou dernou kavu. Byla vYborna, talde me to ponekud smitilo s pulnoeni ledovou koupeli. Zapalila jsem si cigaretu, ani silna kava v gak nezahnala moji ospalost. Zitra si prohlednu stare mesteeko, odpodinu si nekolik dnti a pak se pustim dal — k mori, k etykriedelni teace zaslouSene volnosti. Kdy2 jsem vystupovala po schodiSti, zhaslo pojednou svetlo. VysokYmi okny chodiSte fSak jasne svitil mesic, talde elektrickeho svetla ani nebylo tteba.

V pokoji byly rolety staSeny a tu a tam jimi probleskoval stfibrny paprsek. Dobra &ma, kay o, me naladila optimisticky. Spala jsem vSak neklidne. Zvedl se silny vitr, lomcoval okenicemi a prohanel se eernYmi kouty obrovskeho pokoje. V krbu skudelo, nabytek praskal a na chodbe cosi stenalo. Zdalo se mi, Se slySim kroky, Se jsem v pyjama ye vederni spolednosti ... a takove nesmysly.

Konedne jsem se zpocena, probudila. Venkovska "duchna" byla prtlis teaks. Kde to jsem?

Aha,' spravne . . . Probudila jsem se konedne a zcela mechanicky jsem sahla po ptiruenim kuftiku, v nemS byly me nejcennejSi veci. 'Vera jsem ho sem postavila, abych se ho jedinYm pohybem mohla dotknout . . . Misto vSak bylo prazdne! Nebo jsem se mYlila? Dala jsem se na obchilzku kolem sten . . . nikde nit. VSechny me kufry se ztratily! Zatahla jsem provazec zvonku a val silou jsem jam trhla. Neozval se ani zvuk. Zvonek byl polaman. BeSela jsem dolt starem schodiAti a vyktikla jsem ospalemu dennimu vratnemu do oblideje: "Zlodeji!

Zlodeji !" Popadla jsem ho za ruku a vlekla nahoru do pokoje. Skueene po myth zavazadlech nebylo ani stopy. Sesnila jsem, a chudak vratny besnil se mnou, patrne aby mne uklidnil. Na chodbe jsem div neporazil maleho pikolika, kterY obtadne nesl ohromny podnos a bohatou snidani. Ani2 venoval pozornost t narn dverna "blaznrim", zakiepal na jedny dvete.

Vratny se se zajmem dival, jak pikolik marne klepe. To me ovgem rozdivodilo jeate vie — prosim, jaky to je lid, ukradnou se mi zavazadla a nikdo se o mne nestard!

Pikolik zadal zutive tlouci na dveke a obratne vyrovnaval rovnovo,hu tacu. Zposornela jsem. To je mi skuteene podivnY hotel! Nekde se dvete otviraji zbytedne a nekde se neotevrou vribec! Je docela mane, Se tu byla take spachana vra2da!

VratnY a pikolik koneene dvete vylomili. A tu se ozval rozradostneny hlas vratneho: "Pojd'te se, honem sem pojd'te . . . " Sla jsem vahave. Na prahu ciziho pokoje jsem se zastavila a jako sraSena bleskem: Uprostted pokoje stela ma zavazadla. Ptirudni kuffik byl tesne vedle prostorneho nedotknuteho lo ge. Nieemu jsem nerozumela, a2 kdy'S mi vratnY pomohl: "Asi jste ptespala v cizim pokoji, milostiva, . . ) • 4, • ( itad Hvezda Miru 'Cis. 33., Bleiblerville, Texas.

Milt bratfi a sestry! Meli jsme schrizi 11. ledna, ale nekteti ritednici byli nemocni, tedy jsme drileSite jednani odloSili na pristi nedeli 18. ledna ve 2 hodiny odpoledne. 2adam vas, abyste se dostavili v hojnem poetu, abysme tu zaleSitost projednali. ZOstavam s pozdravem, Vincent Chaloupka, tajemnik.

Nad kekou htmeji vYbuchy, do vzduchu lets pisek, kameni hlina. Jak stavitele, tak vedeeti pracovnici pozoruji bedlive vYsiedky odst•elu, kterY usnadriuje stavitelam odklizeni pfebytedne pirdy a seismologam odhad slo geni pady podle ottesa padnich vrstev. Stavi se Airoke odvodriovaci roury z betonu, do nicht" bude svedena keka Kura, aby nepteka gela ye stay/A hraze. Ve stepi se tyei dlouhe tady sloupa pro elektricke vedeni z Mingedauru do Baku, eelkern devet set sto'Zara, vysokYch 12 aA 40 metr0, ktere povedou draty na vzddlenost 260 kilometrii.

Ale levna elektricke energie neni jedte zdaleka vgecko, co mohou Azerbejdlanci z Minge6auru dostat. Na jihovYchode od teto republiky leSi pou'St' Kara-Araksinska. Klima tu je horske a prSi. velice zkidka. Pada by byla trodni, ale pro nedostatek vlahy ji neni moan vyait.

Nyni bude tato zavada odstranena. Mingeeaurske jezero oSivi vyprahlou krajinu. Roku 1950 ma bYrt oseto ja 112 tisic hektarri teto pridy. Co to pro AzerbejdSan znamend, mute si ptedstavit, kdo si v§imne kratke zpravy z azerbejdianskeho narodniho hospodatstvi, oddeleni pro zemedelstvi: "Vakera °seta plocha meti mak) pies milion hektarri." Kuru odekava velkolepa budoucnost. Prace mnoha inienYra, vedca a delnikti meni od zakladu Sivot na jejich biezich.

M. Iljin (Moskva). ) • 4, • Damon, Texas.

V Guy, Tex. a mistnim okoli upozorriuji temito tadky vSechny sousedy na htbitovni schrizi osady Guy, ktera bude konana dne 19. ledna v 9 hod. dopol. V§ichni ptatele a znami, kteti tam mail sve drahe bytosti v tichem odpoeinuti, jsou laskave zvani, aby se schaze to sueastnili. Je toho velice tteba, aby htbitov tento byl clan do lepSlho pokadku nez je dnes. Prvni schaze byla prvni pondeli tohoto noveho roku a protole nebyli snad v'Sichni °Wane uvktome-ni o teto zale2itosti, bud'te tak laskavi a necrpomerite se dostavit na htbitov osady Guy dne 19. ledna, ja kshora uvedeno.

Mnoho zdaru v tomto novem rote pkeji redakci tohoto listu a vgem etoucim Vestniku.

Fr. Kvetoii.

S pozdravem,

Ve sttedn, dne 14. ledna 1948.

VLADCE MOtti DALNEHO ViCHODII. Vladivostok je naiad& 'nest°, je gte to neni ani sto let Byl zaloten roku 1860, kdy byly PoAntati a Ptimoti ptipojeny k Rusku. Tehdy se 20. dervna Vylodilo v zatoce ZlatY roh z ruske vojenske dopravni lodi Mandtur etyficet vojaktl namotni pechoty pod velenirn praporeika Komarova a ti zalotili vojenskou sta,nici Vladivostok, lit byla ureena skvela Moha v ruskych dejinach.

Namotnici a rutti vystehovalci vyrubali pr y -niprtsekyvcmaj l,steidomya budovali pevnost. Roku 1883 ut zaealy vyc.hezeti noviny Vladivostok. Mest omelo tfinact tisic obyvatel. A v rote 1889 byl Vladivostok prohlagen za pevnost. Tehdy telegrafovali z Petrohradu: "Vztyete vlajku v pevnosti Vladivostoku.

Vojska, kterYm je svefena ochrana vlajky, dobfe vecii: Kde jednou byla vztyeena rusk& vlajka, tam nikdy nesmi byt spugtena,."

Mnoho by se dalo vypravovat o cinch sla y -nYchvladiostkpfmYchvlasten, o skromnYch a netnavnYch pracovnicich, ktefi ne'Setfili tivott, aby zajistili nezivislost rusice zeme na Dalnem VYchode, o netnavnYch dobyvatelich ptirodnich bohatstvi zeme a okolnich moil. Vladivostok je stydnym bodem namotnich a teleznidnich trati. Je prilseeikem dopravnich linek ze vgech a do vtech kondin sveta. Vladivostocke nadrati je koneeny bod velike transsibifske magistraly. Odtud pfichazeji cestujici po viaduktu ptimo do namotniho nadrat. Osobni parniky statni paroplavby spojuji Vladivostok pravidelnYmi plavbami se vgemi piistavy sovetskeho Dalneho VYchodu.

Vyznam Vladivostoku jako velikeho dopravniho mesta ptsobi i na tivot jeho obyvatel. Je zde mak) rodin4, ktere by nebyly nejakYm zpt.sobem spjaty s pfistavem, s lod'stvem a s rybim prtmyslem. Rybatske lodestvo ma znamenite chladirenske lodi pro zpracovani a dopraVu ryb, lod'stva velrybatt a lama kralat lovi a zpracovavaji velryby a hlubinne kraby jako plovouci tovarny; vyrabeji znamenite konservy.

PfekrasnY pohled je na, Vladivostok ze zalivu Zlaty roh pozde veeer nebo v noci. Nam se naskytl po navgteve rybneho kombinatu a statniho statku pro chov sobii a stfibrnYch ligek.

Motorka projela zalivem Petra Velikeho a vplula do klidne a pekne zo,toky. Nad sopkou, jet ens nad mestem, se chvela svetelna zake. V nekolika minutach se pied nand rozvinulo panorama zlatYch fetezft svetel, rozlotenych polokruhy na vladivostockYch stranich. Jasna svetla u kotvigt' a na vysokYch lodnich stetnich se odratela jako zlate tfepeni v temnych vodach zatoky, jet vypada jako giganticky roh.

Hvezdne nebe jiskfilo.

V poslednich letech vzrostl vYznarn Vladivostoku jako kulturniho stfediska Pkimoti. Jeho pYchou je vysoke. no.mokni skola, zkizena, v rote 1944. Dostat se na ni je snem tisict niladYch lidi. Za valky byla zfizena d ye technicka udiligte a ueitelskY tstav, z nehot letos vychazeji prvni mladi pracovnici narodni osvety. Vedle velkeho poetu stfednich, sedmiletych a pfipravnYch gkol jsou ye Vladivostoku gkoly pro nadane deti — hudebni gkola, divadelni studium u dramatickeho divadla Gorkeho, a meleek& gkola. Mesto ma etyfi divadla, krajskou filharmonii, etyki biografy a nekolik delnickYch klubt. V povaledne petiletce je pamatovano‘na nove gkoly, gkolky, detske snatorium, umelecke museum, dva biografy, dvorec telovYchovy, lekafskY &dm a tak dale. Poulidni drahy budou prodlouteny z dvaceti etyt na petatficet kilometril. "Vladivostok je daleko, pravda, ale je to ria,ge raesto!" tekl Lenin rok 1922, kdyt byl Vladivostok osvobozen od cizi intervence. Vgechno, co je tam, vybudoval rusk narod. Proto je sovetskYm lidem tak blizke a drahe toto ni mesto, hlavni zakla,dna tichnoceanskeho lod'stva, strat sovetsicYch bfeht. na Da1n-4m VYchode.

S. Gerasimov. ) • 4„ • ( V St. Joseph, Missouri se chystalo 19 rodin vysloutilYch vojakt nastehovat do eintaku a zjistilo, ze koupelny prozatim nemaji dvete.

Pfidina: bida o material.

Milg.LairA BENATKY — MESTO LAGUN A §111ELTNY. Byvalo snem novomantelt jeti na svatebni cestu do Italie a nav gtivit aspori Benatky. A opravdu jsou desetitisice a snad i statisice tech, kteki videli laguny, plavili se na vaporetu po Canal Grande a sypali holubtm na Plaza San Marco. Dnes na ony chvile jen vzpominaji a pti zmince o gondolach, holubech a proslule piati na Lidu si fikaji: "Co se asi zmenilo v meste kanalt za teto valky? Jak to tam dnes asi vypada?"

Tak tedy: Na Piazza San Marco litaji holubi jako pied valkou. Spougteji se bravurne se stfech Palazzo Ducale i Palazzo Reale, zobou s s ruky a svigti pfi letu kolem hlay. Fotografove jsou ve stale permanenci, nehezke babky prodavaji zob ve gtihlYch kornoutech (3 za 50 lir170 zrnek), jarmareenici nabizeji pohlednice a alba, nad orlojem stale stoji dva tern chlapici a biji palici do zvonu. Na Piazetta dosud stoji dva vysoke granitove sloupy, pfevezene ze Syrie datetem Michalem II. r. 1172.

U schocit se houpaji gondoly, na zabradlich sedi. gondoliefi, Campanila se na to lhostejne diva, Tide spechaji a mihaji se jako mravenci kolem rnravenigte, na ktere jste vylili hrnec vody. Tedy: Vgecko je v Benatkach jako bYvalo pied deseti lety, kdy apokalyptieti jezdci teprve sedlali sve kone k gilenemu trysku svetem. Nutno v gak poznamenat, to jen vgechno vnej gi ztstalo v meste lagun beze zmeny. Valka nepobokila ani jediny clam, na Benatky nebyl proveden ani jedinY nalet, a jen ye dnech revoluce, od 1. do 3. kvetna 1945 se to sttilelo se stfech.

Zmen vnittnich, promen tivotni struktury a tet mentality Benatdant, je dosti a Moil& si je s chuti zaznamenal, aby o nich povedel doma.

Tak pfedevgim vec s penezi. Jak se &five jezdilo do Italie a jak se jezdi dnes! Mohli jste mit lir, kolik jste chteli. Dnes se z 6eskoslovenska odjitcli do Italie pouze s 5000 lirami (asi 600 Kds) a na dali dostanete dolary. Zastavujte-li se ye 8vYcarsku, pak jste •et majiteli gvYearskYch frankt. S tim se chodi po Benatkach a marne se hlecla banka, ktera by promenila dolary nebo gvYcarske franky za liry. Na to je demi bursa. Okolo Piazza, San Marco chodi mladici, elegantni i merle elegantni, a kdy vidi nezku geneho cizince, hned se ptipoji a nabidnou v nekolika teeech: "Potiebujete menit penize? Co mate? Dolary? 8. vYcary? Libry?"

Kdyt kYvnete, jde se kousek stranou a vytahnete svoje penize. Na, dolary se Italove sineji, ze gvycarskYch franku maji radost, ale libry jim dnes nevoni. Kurs? Za dolar asi 600-650 lir, za glrYcarskY frank 150-170 lir, za libru. 1600 lir. Kdyt si to pfepoeitate na celodenni pensi, pak zjistite,ze ye stfednim hotelu mttete byt v Benatkich tivi noc a den (byt a strava) za 3 dolary nebo za 12 frankt, nebo za jednu 11bru a tti silinky, tedy nejnevYhodneji za libry.

Menit lze eastky libovolne Ti mladici kolem San Marca maji kapsy napechovane tisicovkaT mi a petitisicovkami lir. A kdo se nevyzni, dostane sem tam bankovku fale gnou, nebot' tech obiha velmi mnoho, tolik, to pki katclem placeni tisicovkou se obchodnik na, ni podiva proti svetlu. Kontroluje se vodotisk. Bez pohledu proti svetlu nejde ani jeclina tisicovka do kapsy nebo do gupliku.

Cizinct je v Benatkach dolt. Je jich jen o neco merle net jich byvalopfed valkou. V AzIcYch uliekach se to hemti od rana do noci. Nam-esti svateho Marka je na veeer ru gne jako Vaclavske namesti v dobe nejeilej gi frekvence. Vaporeta, jsou skoro stale pfepinena. Proste — tivot v Benatkach kolota na vysoke obratky. Zmena nastala v torn, to cizinci i domaci neutraceji.

Desitky a desitky gondol stoji nedinne na "gtandech", gondoliefi dekaji na hosty Jde g do Piazetta a bliti g se k moti a do u gi ti zazni stokrat pozvani: "Gondola, signore, gondola . . ."

Jizda po Canal Grande je draha. Dfive stavala pro novomantely testa z Piazetta at na nadrati a zpet — tedy dvouhodinova projitcl'ka s vYkladem o v gech palacich a mostech na bfezich Kanalu — pouze 15 at 20 Hr. Dnes gondolier ádá — 2000, ba take 3000 a dovoli si pa-

alma taciat i 4000 Hr. Proto jsou gondoly tak prazdne.

Ani Arnerfeane neplytvaji dolary. Gondolier take vysvetluje sve stanovisko: Kaki& oprava gondoly stoji hrtzu pellet. Nova gondola stoji 250,000 lir, novy koberedek 10,000 lir, proste yeslo ma cenu 20,000 lir — kemeslnici chteji za vge mit dobte zaplaceno 2ebrav3"rch deti beha po Benatkich celY pluk.

Piepadaji cizince, gkernraji, prosi, a s natateou rukou provezeji chodce nekolik desitek meSpokOji se lirou, dvema lirami, petilirou nebo desetilirou. Sidfcich prilvodcu je snad jegte vice. Je znamo, to v benatskYch uliekach budete bloudit tyden, net se naudite jit z nimesti do sveho hotelu. A kdyt nekde nekomu teknete, kde je to nebo ono, kYvne na vas, a ut jde s vami. Vede vas ulielcami kliky haky, aby se zdalo, jak je to nesnadne, najednou ukate "Tam je to" a clod& "dento lire, eento lire .

Za pet minut provadeni abyste klopili eento lire — 12 Kes. Tak •je to napoicad. Na vgech stranach nekdo neco chce, nekdo neco nabizi, nekdo neco prodava. A na konec, co je nejlevnej gi? Doprava, kava, vino: Z Benatek na Lido a zpet stoji vaporeto pouze 30 lir, litr vYteeneho vina 200 lir a galek extraktu zrnkove kavy 20 lir, a je to ka fieko, to srdcem zalomcuje.

Ude benatgti jsou vgak dobti, jak byvali. Nejradeji se bavi o valce a o fa gismu. Otevtene a hodne nahlas fikaji, ze nikdy nebyli fagisty.

Odmitaji Mussoliniho, vgichni byli sabotery, Nemce nenavideli — a v gichni jsou dfici. Mel jsem dojem, to Italie horedne pracuje na obnoye zeme, to se do dila pou gti s chuti a elanem, jak se vidi snad jen v Polsku. VYklacini sktine jsou proto nabite zbotim. V Italii je v ge, nae si vzpomenete — ovgem za drahe penize. Ale kdo se tam v torn labyrintu hospodatstvi vyzna, protluee se tivotem take za eastky daleko nitgi net u nas.

(Edvad Cenek (Benatky). ) • 4 • ( VITEZNA JUGOSLAVIE PO P) TI LEITCH. "Nemame temet nic. Jen zbrane, ktere jsme vykoupili krvi nejlepgich bojovnikt, znieenou zemi, lid hladovY, nahY a bosY — ale mame pevnou viru, ze viterstvi bude na ge," prohla,sil v Bihadi, nekdej gim sidle charvatskYch v Bosne, Jossip Broz. Tito 27. listo padu 1942 po osmnactimesienim boji s nacistickYmi vetielci.

29. listopadu 1943 prohlasila antifa gisticka rada Narodniho osvobozeni v jinera staroslavnem sidelnim mesa Jajcich Jugoslavii za federativni stet. 20. fijna 1944 byl Rudou armadou a TitovYmi sbory osvobozen Belehrad.

Tisice a tisice tivott, obetovanYch v boji za svobodu, poznamenalo tuto cestu. Ohnem, telezem a krvi vykupovali Jugoslavci svou svobodu. Vesnice a mesta letely v ssutinach, partyzani temek s holYma rukama celili v horach naportm nemeckych obrnenYch brigad, od Sa.rajeva pies Igman do Foee tahli za petadvacetistuprioveho mrazu. A sotva zapudili vettelce, vymenili zbran za nastroj a dali se do price s nadgenim, jemut — jak svorne svedei vgichni, kdo zajeli po valce do Jugoslavie neni snad na svete rovna. A vYsledky jsou ism my tsili.

Nedavno byla Jugoslavie s to uvolnit v mnoha odvetvich pfidelove hospodatstvi. A pied nekolika tydny protivala v radostnem nad geni vellky a narodni svatek pfipojeni Ptimoti a Istrie $ ptilmilionem slovanskYch obyvatel. Tak byla po druhe svetove valce — ac ne docela, protote zejmena zazemi Terstu ztstalo Jugoslavii odepfeno — napravena kruta, ktivda, jet v rode 1920 vznikla Jugoslavii tam, to star& slovanska tzerni vyla vydana Italii. tzemi, jet postavilo — po etvrt stoleti nejlautej giho narodnostniho ttlaku — pies sedmdesat tisic odvatnYch partyzant do osvobozovaciho boje, kdy Italie vstoupila roku 1940 po boku Nemecka do boje a jeho skoro padesat tisic synt vykoupilo nejvyggi obeti svobodu, aby koneene ti, kdo se doekali, mohli ve spolednosti ostat4ch narodil federativni lidove republiky Jugoslavie pracovat a it pro slavnou, gt'astnou budoucnost vgech jitnich Slovanti a velke rodiny slovanskYch narodti. Zdravime Jugoslavii v radostnY den jejiho statniho svatku.

Strans. 16

Ve sttedu, dne 14. ledna 1948.

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF TEXAS

VESTNIK

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

YIVI.C.A. IN POLAND

THE HOLE STORY

By Krystyna Zbijewska

Mary Alice Adams

"What is the Marshall plan?"

A fair-haired teen-ager answers the question in short concise sentences.

We are taking part in an afternoon chat at a Y.M.C.A. camp on Mt. Snieznica. The scene is a clearing in the middle of a forest amid murmuring trees. The boys are seated in a circle, listening to the "evening news roundup," prepared by their own "press service."

They learn about the latest events in Poland and the world at large. they discuss topics of the hour, ask questions and answer them.

We have a little talk with the camp manager Dr. Seidler, discussing with him the educational role of Y.M.C.A. camps in general. Already during our visit at the Beskid camp on Mt. Lubogoszcza and at the Mt. Turbacz camp we could realize the importance of Y. M. C. A. camp activities in the field of education, social adjustments, the diffusion of knowledge, and their contribution to character development.

But let me rather picture a few situations from life in the various camps. They will illustrate my point better than mere generalities.

"Boys' Town" seems the best name to describe the beautiful and truly unique Y.M.C.A. camp Beskid. It consists of a dozen or so prefabricated bungalows with sliding panels, set up in a semi-circle. These again are skirted by a few larger buildings: the guest house, the dining room pavilion (including the camp kitchen), the administration building, and the club house. In the center there is a campfire ring, with seats all around and—an Indian totem pole. In front of each bungalow there is a carpetlike pattern made out of pebkles, tiny pieces of bricks and grass, representing emblems and coats-of-arms of various Polish cities and towns. The bungalows themselves are consecutively numbered and have names carried on signs. The whole camp sparkles with cleanliness and the glitter of the brandnew tin roofing.

Some 200 boys are busily engaged in their daily chores: some are sweeping the dining hall, giving the floor a generous sprinkling of water "to keep the dust away;" others are smoothing and repairing the "carpets" in front of the huts, and another group is cleaning the campfire ring.

A special camp committee is about to "police the area."

But now let us leave the kids—pardon me —the young men (they are 12 to 18) to their important occupations, and let us have a look at the club house. We enter a vast hall with a huge fire-place, ping-pong tables and a large mattress for tumbling; in one of the corners is the canteen, in another the library, and the camp bank. Here the campers deposit their funds as soon as they arrive, and receive regularly small sums for current expenses.

Our picture of camp Beskid would not be complete without a description of the "Hill of Principles." A marble slab in the center bears the following inscription: "Humanity, Fraternity, Integrity." With this slab as their symbol, groups of campers come frequently to this place for a free exchange of opinion.

Beskid's foremost rival is the new Y.M.C.A. camp on Mt. Snieznica. Decorative wooden cottages peeping out from among trees and Shruks beautiful green lawns, glistening white walls, sunny porches and the merry hum of youthful voices—these are the first impressions that strike the visitor on his arrival. A

more careful inspection discloses some additional "achievement." There is above all the large stadium, located on a wide sunny clearing in the middle of the woods; a smaller one, not far from the camp building, and a swimming pool.

Viewed from the "inside" the camp makes an equally favorable impression. The dormitories with their neatly covered beds, the shower cabins, the well-furnished kitchen, the beautiful dining rooms — they all sparkle with spotless cleanliness. We learn that during the war the camp had been completely wrecked and only this year the Polish YMCA was able to rebuild it from the ground up. The camp chapel alone remains to be reconstructed.

The boys give us a friendly welcome. They tell us about their plan of arranging a natural history exhibition on the camp ground. They want to display samples of the local flora and fauna. One of the boys shows me with great pride a splendid collection of butterflies—his contribution to the exhibition. One of our party is Mr. Z. Heller, chief quartermaster of all Y. M. C. A. camps. He is greeted with great enthusiasm. Old and young crowd around him. While the former discuss the vital problems of food supplies and transportation, the latter hurl requests and questions at him. "We are badly in need of a set of wood carving tools!" "When are we goin to get that book

by Tuwim?"

Y.M.C.A. camps neglect neither body nor soul. A Y.M.C.A. boy is always mindful of his motto: "Serve your country through character, knowledge and health." The Y.M.C.A. camps faithfully live up to this motto, and its members, in their daily human relations, exemplify in practice, the principles and purposes which the organization professes and for which it came into being. ) • 4 • ( GOD'S VILLAGE

By Bohug Beneg.

This interesting novel, with an introduction

by Thomas Mann, is more than the ordinary type of fiction. The action takes place in a little village in Czechoslovakia near the German border immediately after the liberation in 1945. Out of initial disorder and rivalry, aggra vated by the fact that the village is partly inhabited by Germans who during the war sided with the Nazis ,an orderly and humane administration is growing. Thus the story is typical for the whole of the Czechoslovak Republic and describes in a nutshell all problems which confronted the whole State. Though some of the villagers are blinded by hatred and want nothing but revenge decency prevails, and the Germans are treated according to their deserts. Those Czechs who have suffered most prevent innocents suffering for the crimes of the guilty and when the necessary steps against the Germans are taken, they see to it that justice is done. The story is built up round the love of two young people who, though their views on the problems of the day originally differ, finally come to the same conclusions dictated by decency and hard necessity but tempered by their common humane outlook.

Though the book is centred around the ageold story of two lovers, it is in no way conventional. The whole village, with its heroes and villains, lives in its pages and the author has done his nation a great service in depicting the Czechs not as angels but as human beings, some of them inspired by high ideals

"All right, Mr. Appleton. You're on. Speak up. Tell your story.", "Well aw — last night I went over to Brunswick's Bakery and picked up one-half dozen doughnuts. Baby, that's my wife, had been after me all week to get some. I'd forgotten them three nights hand running, and she was pretty cut up about it when I came in Wednesday night and still no chocolate covered doughnuts.

"So when I left for work yesterday morning she said, 'Henry, if you forget those dough nuts just one more time I'll know that Mother was right!' That did it! I had my doughnuts all right and got on the bus at the corner of 5th and Main. It was loaded as usual. I managed to squeeze in that little side seat up front when this hefty boxcar sporting a Pilgrim Hunting Affair on her head shoves in. (O-oohme, I beg your pardon Miss or Mrs. Pilgrim Hat if you-re listenin' in. Please be listenin' to me.)

All of a sudden the buse comes to a sudden stop. Miss or Mrs. Pilgrim Hat reaches down and swoops up my doughnuts shaking them under my nose and lashed out with the strike of a diamond back. Young mdri, I'll thank you to take your filthy paws of my eclairs.'

I feebly tried to explain that they were my chocolate doughnuts, but she branished them at me like a rolling pin. As she started shoving and pushing to get off, I tried to catch her but was hemmed in by the silent stares and jabbing elbows of the passengers. I feverishly rang the bell and wiggled off at the next stop.

I ran panting the whole block, but she had disappeared. There was nothing left for me to do, but to start on a running hike back to Brunswick's Bakery.

Just as I got to the door all out of breath a huge man with beetled eyebrows was coming out. He stepped in front of me and said menacingly, "Whatcha want?' I banged on the door but to no avail. 'They're closed. Bub, Tough luck.'

I noticed the sack clutched in his huge fist.

I reached down and grabbed it, hoping against hope that he had chocolate covered doughnuts. I started running down 5th with him hard on my heels. The hot vapor of his breathing froze on the back of my tightened neck, but I only doubled my pace. Then I heard Mr. Brunswick screeching, `Halp! Ha-lp!

Police—I've been robbed. Grab that man!"

"I kept running and stumbling trying to dodge the milling crowd that was gathering, but I clutched my doughnuts high in the air so they wouldn't be smashed. Then this Officer Patterson reached out and snatched me out of the mob. What had I done? Nothing but try to get some doughnuts for my wife, Baby.

Oh, please, Miss or Mrs. Pilgrim Hat, I beg of you, please come to my rescue. If I had only known what I know now I'd never gotten off of that bus! They opened the sack down at the Police Station and counted Four Hundred and Fifty-Seven Bucks. Not a chocolatecovered doughnut among them!" and some, fortunately for this Central European nation a minority, selfish and blinded.

Since the book is based on facts and personal knowledge of the country, it is more than mere fiction and should be read also by the student of contemporary history. ) • 4 • ( Sonny: "Papa, why did all those grown-ups cry at the wedding?"

Father: "Because they've been through it, Son, and know it's no laughing matter."

Ve sttedu, dne 14. ledna 1948.

Dwojra Zielona Zofia Nalkowska "Miss Zofia Nalkowska is one of Poland's outstanding novelists. She put down her wartime experiences in a volume of short stories, entitled Medalions (Medaliony) One of these short stories is "Dworja Zielona."

A small woman, with a black patch over 9ne eye, stepped up to the counter. Her companion, a slightly odd looking little fellow with a tiny back mustache, asked for a pair of glasses for her.

"You see," he said in a significant and friendly tone, "this lady has not been wearing glasses for several years."

"Why not?"

"Why?—Because she was in the camp."

As for the artificial eye, it turned out that it was too big and would not fit. And the glasses she would have to come and get on the following day.

"Would you mind if we had a little talk together? We could step into this pastry shop round the corner."

She was surprised. No, she could not go with me to the pastry shop. She was busy. She had to go back to the apartment. It was locked and she had the key. It was the apartment where she had found work just two days ago.

We walked down Praga Street and then, entering through a dark pasSage-way, found ourselves in the backyard of a huge dilapidated building with blackened walls, and most of the plaster gone. There in one of the corners was the once varnished door which led into the dusky stairway.

"It's on the fourth floor."

The wooden staircase was enveloped in darkness all the way up. One had to hold on to the rails and carefully feel one's way over the many cracks and chinks in the steps, so as not to fall. The first long flight of stairs came to an abrupt end. We crossed the second floor landing to the spot where the next seemingly unending flight began.

At the next landing we paused for a while at the window, and looked out into the large and dirty yard.

"What is your occupation?"

"I do the cleaning and mind the apartment.

The Jewish infirmary will be there."

"So you have found your folks? You have friends who take care of you?"

"I am alone," she said quickly. And she repetated: "I am alone."

"But that gentleman who came to buy you glasses, and the eye?"

She nodded hesitatingly.

"Yes, they will buy me an eye. They even want to get me a new set of teeth."

She paused, and then with a heavy sigh• "But they are not my folks."

We climbed up the last flight and once more crossed the landing. Where there were windows on the floors below, on this floor a ric kety glass door opened into a sort of uncovered wooden gallery, anxiously clinging to the wall as if afraid of the empty space below.

We halted before the third door in the row.

It had the shutters locked.

"It's here," she said.

She took out the key and opened the huge padlock sticking in the hasp. The door opened and we entered the large unfurnished apartment. The floor in the first dark room had been obviously washed; the second was also clean and had a low standing against one of the walls. In the third room there was a table and one or two chairs.

"We can sit here and talk. Please sit down."

We sat down at the table, facing each other.

"They are kind. But they are not my family," she reiterated. "There is nobody. My husband, they killed him in '43, on Malaszewicze station, 8 kin from Brzesc Litewski. In the camp. There were thousands of dead because

they were killing one in every ten or so, and there were killings every few days. No,, I did

V

2 OTNIS

not see it myself, but I heard about it. You see, I wasn't there, I was in Miedzyzee. I know one thing: in 1942 my husband was still alive. A German flier brought him a letter from me, and there was a reply to this letter. My husband sent me greetings. And then I learned that they had killed him."

She got up to some men in who had come to repair the kitchen sink.

"I am thirty-five, it's only that I look this way. I have no teeth, and the eye. . ."

She had married at twenty-three. They had lived in Warsaw, on Stawki Street. She used to work in a factory where she stitched woolen gloves on a machine. He had been a shoemaker. First he too had worked in a plant, later he made shoes at home. Sure, life had been rather hard. No, they had no children.

"My husband was called Rajszer, but my name is Zielona. You see, I had no papers, and so they wrote down the name of my father."

After ,a moment's reflection she added: "My first name is Dwojra."

In 1939 a bomb destroyed the house on Stawki Street. They lost everything— furniture, clothing. They moved to Janow Podlaski.

She sighed.

"There we had to wear the yellow emblem, six points like the Palestinian star. Later we had to wear the band too, both of us."

In October 1942, the husband wasn't there any more. He worked in that camp in Malaszewicze. And then they moved the whole town of Janow Podlaski to Miedzyrec. That was a sort of Judenstandt, all the Jews of the Lublin district were there. Every second week they moved people to Tremblinka, by rail.

Those that remained were shut up in the ghetto. Others died. She did not.

"Every time there was a manhunt. I went into hiding. I sat it out in the loft."

She spread the fingers of both her hands over the face and sat so for a while, peeping through with her one eye.

"Do you mean to say that you always covered your face with your hands?"

She smiled. "Oh no. I only show you how I always used to hide."

She would sit in the loft and think: 'Now i am alive, and in an hour — who knows what will happen in an hour?' But while others perished, she lived.

"Once I was hiding like that for four weeks.

Without food."

Like her covering the face behind the fingers, this too was not intended to be taken quite literally.

"Well, I took a few onions with me, and I had kasha. So I had something to eat. No, I did not cook it. Where would I have taken the water! I also had a little ground coffee. I ate it raw, too. I had no pains, nothing hurt me.

I only kept thinking: 'I will die. I feel so weak.' I was all alone in the world.

"One day I heard people walking in the street. That was in December 1942. I heard people walking and so I knew that the guards were gone. I went downstairs. After a manhunt was over, one could again walk around within the barbed wire area. Yes, there was still a Jewish community. They gave a little bread.

"But it was all so unimportant, that life.. .

"I had a few pieces of underwear left. I sold them one by one, to buy bread for tomorrow, and the day after tomorrow.

"I lost my eye on January 1, 1943. The Germans were celebrating. It was New Year's Eve. They shot 5 people. Of all the people in my house I am the only one that survived. I heard them firing in the streets, in the snow, at six in the morning. They were entering the apartments. I wanted to flee and jumped out of the window. I thought I was dead. And then they shot me in the eye. When they were firing at me, I kept thinking: 'Perhaps I am still alive, who knows. . " She lowered her voice confidentially: "I will tell you something. I wanted to live.

I don't know why, for I had no husband, no

family, no one, and yet I wanted to live. I had no eye, I was hungry and cold—and I wanted

Os

Mans 11

to live. Why? I will tell you: so that one day I could tell it all, as I am telling you now. I I wanted the world to know what they were doing.

"I thought I would live all alone in the world. I thought that not a single Jew would be left.

"They took me to a hospital. I felt nothing where the eye was. Only here it hurt more: in the loins and the legs. That was from the fall. And I said to them: "Give me a knife' Because I was ready to make an end.'I could not live any longer. My eye was gone ,everything was gone. My eye had run out. My ear was also hurt. They were going to x-ray it, but it healed by itself.

"When they took the rest of us, I did not hide any more. I followed my people to that Majdanek.

"I had no money, no food, no eye. There were no Jews—so what was I to do alone in that loft? There was not the smallest piece of bread left. If I was to die, then I preferred to die with them, not alone.

"So I went to Majdanek. There they gave us bread, very little. Only 40 dekagrams. And some soup at twelve.

"Did we help each other? I don't know. Yes, a little. Not much. You know, everyone has his own worries. What can he do? Every second week they came and picked the people that were to be shot. They called it 'selections'.

What can a man do?

"Did they beat me? Yes, they did. Once in Majdanek an SS woman, Brigitta, beat me.

With what? She had a stick. She hit me over the head. Why?" She laughed indulgently.

"Because she felt li,ke it .That's all.

"That day they all got it. One of the supervisor-prisoners (Capo) had told the SS woman that one of us was making a `Geschaeft.' That she was buying things. So we were all punished for her. Did she make a Geschaeft? I have no idea.

"There was no way to escape. One girl did.

They caught her and hanged her. There was such a pole there, with a hook. .. We were some 10,000, all lined up on the square and we had to watch.

"She was quiet, very quiet. The SS man asked her what was her last wish. She said: `Nothing. Go ahead and do it fast.' She was 20 and very frail.

"There were also two brothers. They hanged themselves, later."

The workers had finished their job and she got up to let them out. But she returned at once and sat down again.

"One day, Chief Imfling, an SS man from Skarzysko Kamienna, came to the camp. He said: 'Those who want to work will leave for their working place.' I was able to work, so I left. It was a munitions factory.

"There they did not beat me at all. But there, too, they had 'selections.' If you had been in a hospital once, they killed you. If you had been freed from work, even for a day or two—they killed you.

"I had only one eye, and once I got a terrible stye on it. I was practically blind.. But I worked on, 12 hou,s a day, and I din't miss a single day. One week I would work at daytime, and the next week at night, and so on and on. And you see, I did not take a single day off, and I did not go to the doctor, I was afraid, because it meant death. I thought that perhaps I would survive, and perhaps. . ."

She smiled shyly and bashfully.

"You can see,—I wanted to live again."

Then she remembered something else.

"Now I will tell you what happened to my teeth.

"When I came to Skarzysko Kamienna, they used to give us a little soup. I was terribly hungry.

"One could buy food from the men who came to work from the town. Sometimes they would give you something = but most always (Continned on part 13)

atrium FIRST INTERROGATION OF A TOP WAR CRIMINAL On one of the, last days of April 1945 soldiers of the American army of invasion in Bavaria stopped a German car speeding towards Heidelberg. The identity of the travellers was ascertained, and one of them was found so important that he was escorted at once to the late General Patch's Headquarters, where he was interrogated by a man who in 1940 had found safety from Nazi persecution in America and who was attached to the General's staff without belonging to the army.

The prisoner was an elderly man recalling Lloyd George by his appearance and vitality.

He was meticulously well dressed, looked fresh and healthy, spoke calmly and firmly and was anything but oppressed. In spite of having lost all power he had possessed up till that moment, he viewed his own future with astonishingly unshakeable confidence.

He did not seem interested in the fate of Germany, and his thoughts only turned round his own and his work's fate. He was all plans and schemes, and his behaviour was such that the interrogating refugee, whom the pris oner took for an American, declared later that he would not have been surprised if the prisoner had offered a cigar to him and to the American sentry.

He denied having co-operated with the Nazis or any party membership; as a member of the International Bank in , Basle he had no right to take part in political life. "But you were a member of the so-called Reichstag?"

He smiled. "Is the political activity? I had to manage a big trust and had no time to meddle in politics." — "According to my view this war would have been impossible if you and your friends had not given support to the Nazis. We in America believe that you are as guilty as Dr. Schacht, who served three system of government, and who cheated the Americans of six billion dolars." The other was surprised but quickly regained countenance, and started to talk volubly of the significance of his position in his trust and of his merits.

Smilingly he remarked: "I am needed and I will be called." — "But you were Hitler's confidant." — "Not at all. I saw him only rarely.

He had obscure advisers and did not understand anything of economics. We were glad when we once heard that he concentrated on art. This was less dangerous." — "What I cannot understand," replied the other, "is how a clever man like you could follow the lead of such a criminal." The prisoner hesitated for a moment ."I was kept so busy with international business that I did not find time to bother about things at home. As a leader of industry I had to obey orders from above." — "However, these orders and the war paid you splendid dividends." — "We made fair pro-. fits in peace time," countered the other. "And you think you will go on making business?"

—"Naturally. We shall rebuild our factories to feed our population. We shall produce artificial fertilisers. It is quite possible to produce enough food in Germany to feed all Germans, or at least 90 percent. With 500,000 tons of artificial fertilizers we shall be able to produce more than 10,000,000 tons of grain." — "But to do this you need funds and credits. Do you really believe that the.Americans will be duped again and will give you loans? Do you assume that men like you and Schacht will be trusted?" The prisoner did not seem to worry.

"We have lost a war," he said. "That may happen to any nation. We shall regain the con fidence of the other nations. Instead of begging for loans we shall sell our patents to the Americans."

The man from General Patch's staff did not know for a moment what imptessed him more: the naiveté of his prisoner or his impudence. He declared the interrogation finished. The other stood up, made a short bow and said, "Very pleased." Then he was escorted out by the sentry.

The prisoner was Herman Schmitz, director of I. G. Farben, who now, together with his twenty-three colleagues, faces his judges

Ve sttedu, dne 14.1edna 1948.

In Nuremberg. They are all indicted of having enslaved citizens of the States occupied

by Germany and of having employed prisoners of war in armament plants; furthermore, they are accused of maltreatment, torture and murder of slave workers. The accusation marks them as the top war criminals, being a greater danger to world peace than Hitler if he were st ill alive.

The man who in 1945 interrogated the main defendant was none other than Emil Ludwig. ) • 4 • ( YOU CAN GUARD AGAINST CANCER During the last few years we have seen a sharp rise in public interest in cancer. Rec-ntly the Gallup Poll found that 57% of the p e ople queried dreaded having cancer more than other disease (Tuberculosis, the second most feared disease, was named by only 15%).

In keeping with public concern, periodicals have paid increasing attention to cancer. We have given more space to accounts of research efforts, which become more and more drama,tic as men of science prod deeper into secrets of life and discover new facts about this strange and disturbing anarchy in an otherwise infinitely well-ordered Nature. It is good news when we announce the opening of cancer clinic or detection center. We have wholeheartedly urged the subscriptidn of dimes and dollars to the annual American Cancer Society campaign for funds for research, detection centers, clinics and public education.

The story we would like to publish—and, undoubtedly, you would like to read—is the announcement of a bona fide cure for cancer.

Unhappily, there is no immediate prospect of these good tidings. Cancer authorities, however, are optimistic. They feel that a cure—or cures—will come. But the most responsible authorities will not venture to guess as to whether this will be brought about in one year or ten years—or even a hundred years. The secrets of cancer may be exposed by any of the growing number of patient, plodding investigators in any of the laboratories of the world.

Solution may come through a chemical formula a law of physics, the action of a gland.

It may come about in sudden observation, as with smallpox vaccination and lemon juice for scurvy. Or by sheerest accident.

Meanwhile, we repeat the advice given by the American Cancer Society: Remember that between one-third and onehalf of those who die of cancer could have been saved if their condition had been deteced early.

Arrange for thorough periodic examinations for yourself and your family.

To beat cancer: Watch for these danger "signs"—Any sore that does not heal; Unusual bleeding; Change in a wart or mole: Lump or thickening in the preast; Persistent indigestion, or difficulty in swallowing; Unexplain ed fatigue or loss of weight; Change in normal bowel habits. ) •4 HARVEST

By Ann Tuttle Wilson One bright October day I walked late over gentle folded hills and down through an enchanted valley toward home.

The setting sun, round and red, slanted golden shafts across the land, highlighting the brilliance of Jack Frost's paint job. This silent visitor, on a recent cod star-it night, had stolen palette and wild abandon, splashed navish palette and wild abandon, splashed nature's canvas with gold and crimson and russet and yellow. Soft rain, following in his wake, had borrowed bits of color to carpet the red earth in bright leaf patterns. Regal purple spikes and clusters of fluffy goldenrod added brilliance to the tapestry. Tall pines, dark and unchanging, stood silent watch over this fleeting autumn pageant.

On the valley floor cotton fields. indesigns of russet and red, starred with fluffy white, lay, ready to yield their wealth. Other fields with neat hay-stacks, orange-yellow pumkins, corn shocks, sere and brown, further evidenc-

ed harvest time. The prodigal season when nature dones final splendid raiment and yields her fruits to man and beast before sinking into winter's long sleep.

Patu.;ing to rest, eyes and heart filled with the matchless beauty and wonder of the scene, I understood with poignant clarity, as never before, the utter perfection of God's plan.

Sun, moon, stars. tides, and earth, with its ever changing seasons as sure as the march of time, bear mute, unquetionable evidence to this divine pattern. Then I knew man's discoveries, miraculous as they seem, never can match the completeness of nature.

The sun had almost slipped over the rim of the world, only a vestige remaining to light tops of far blue hills. .. Hills, like men's dreams, I mused, elusive and shadowy, yet ever beckoning to new fields of hope lying beyond, waiting to yield future harvests.

4, ) FLANDERS RED Brilliant, clear as a stroke from the brush of a master, the color secret of distribution and tonal contrast is perfectly portrayed FLANDERS RED was inspired by the tapestries of the men of Flanders, a red which rayons like a fright thread throughout those glorious and inspiring works of art.

With sure touch and keen imagination, Hat tie Carnegie created this lipstick shade to add just that touch of drama to your new face of fashion. FLANDERS RED not only mates perfectly with Hattie Carnegie's exclusive fabr i c in FLANDERS RED BUT it gives just the brilliant color to the lips which makes for exciting mouth beauty.

In consistency: creamy, clinging — in application: smooth, sleek — encased in a golden holder of satinfinished metal, a complement to any smart handbag, Dramatize your mouth with FLANDERS RED, wear it with any color for glorious accent. Be your own color perfectionist and let FLANDERS RED create mouth magic for YOU! ) • 4 • ( A farmer who had spent his life in the country, retired and moved to the city. On the first morning in their new home, his wife said: "Well, Pa, it's about time you started the fire."

"Not me!" he replied, nestling down deeper in bed. "We might as well start right now getting used to all the city conveniences. Call the fire department!"

4,

Dwojra Zielona (Continued from page 11.) you had to pay for it. And I had no money.

So I began puling out my gold teeth.

"Did I pull them with a piece of string? No. I only kept moving them back and forth for a few days, and once a tooth got loose enough, it was easy to pull. It came out by itself. I used to get 80 or 85 zlotys for a tooth. And I could buy myself enough bread.

"I kept on doing this for 13 months. When the Ruskis apprbached, the Germans moved our whole factory from Skarzyskko to Czestochowa. There was the same kind of work.

"On January 17 came the Soviets. The SS men ran away on the 16. There had been 15,000 Jews in Czestochowa, working in the factory.

Five thousand remained, the rest were taken by the Germans to Germany. There was nothing one could do about it. These were the regulations. The foremen put the people on the lists and the people were taken away as they were listed.

"The foremen were guarding us. If the Soviets had come a few hours later, it would have been the end. We were already lined up in the street, waiting. But the Soviets came and the foremen ran away.

"Were we glad when they came? Yes, we were no longer behind barbed wire, because we were free. We greeted them, but we did not shout, not at all."

She sighted.

"We had no strength left. . "

Ve sttedu, dne 14. ledna 1948.

PRVNt DRAHA NA EVROPSHE PE Mezi ptedchtdci Stephensonovymi, kteti se pokusili o postaveni parniho samohybneho vozu, nebyl jenom Francouz Cugnot, Anglidane Moare a Murdock, American Evans a vlastni vynalezce parni lokomotivy, genialni Trevithick, nYbrt i nadanY eeskY konstrukter Botelt. Ten vgak svdj prvni parovaz a skuteenY ptedobraz lokomotivy v zoufalstvi nad nahodnYm nezdarem ukvapene rozbil.

Ptesto byla to prave rodna zeme tohoto zapomenuteho deskeho vynalezce Boika, kde jezdila prvni dreha na evropskem kontinentu. Jejim projektantem byl prvnim teditel polytechniky v Praze Franti gek Josef Gerstner a' jejim stavitelem jeho syn Frantigek Antonin. Na prvni east teto prve evropske drahy z mesta Oeske Budejovice v jitnich Leche.ch do Kerschbaumu v Rakousku byla doprava zahajena 30. tail 1828. Za t •i roky byla tato prvni kontinentalni evropska teleznice prodloutena at do Lince a r. 1835 a do alpskeho Gmundenu.

Jenomte pted vlakem teto drahy lido neutikali strachy jako pted dilem d'ablovYm, jak se tehdy stavalo v Anglii. Tato prvni teleznice evropskeho kontinentu nebyla totit parni, nYbrt konesptetni koriska. Dopravu v obou smerech obstaravalo asi 800 koni. Jeden kari utahl na zvlagtnich vozech, jedoucich po teleznYch kolejich, asi 56 starYch centa t. je asi 30 metrickYch centa. Norma.lni vlaky sestavaly zpravidla jenom ze dvou voza a kone se na katcle stanici sttldali, vymeriovali za sveti. Cele. trat' byla dlouha 130 km a hlide:na zvla gtnimi hlidaei y e 52 strainich domcich. Z Budejovic bylo celkem 8 stanic do Lince.

V prvnich letech byla na teto prvni Braze evropskeho kontinentai site velmi cila, doprava, ale jenom. nakladni. Vozila se ptedev gim sal, telezo, obili, dtivi, sadra a cihly. Teprve pozdeji byla zavedena i doprava osob. R. 1834 uspoiadala "Kancelat cisatske kralovske teleznieni spoleenosti v teskYch Budejovicich" dokonce zvlagtni expresni jizdu pro nav gtevniky velikonoeniho trhu v Linci. Rano mezi 5. a 6. hodinou se vyjildelo z Budejovic se zvla gte rychlYmi a zdatnYmi koni, kteii se prvne vymeriovali v Holkove u slavneho jihoeeskeho poutniho mista kimov. V poledne obedvali cestujici ut v Kerschbaumu na eesko-rakouske hranici a v 7 hodin veder byli gt'astne v Linci. Stotticet kilometre za 13 hodin pies hory a doly s 8 zastavkami a pteptahanim koni byl vlastne na, tuto prvni evropskou koriskou teleznici docela slug — 10 km za hodinu.

-ny echy byly uz pted 100 lety zemi tak pokrokovou, ze 21. tali 1830 byla zahajena doprava na druhe koriske teleznici v Evrope. Tato druha teleznidni trat' vedla z Prahy do Lan, byla 60 km dlouha a sloutila ptedev gim dopray e uhli a dtivi. Teprve r. 1856 byla to zavedena i doprava osobni a cestujicim dovoleno poutivat uhelnYch vozu.

V to dobe jezdilo se vgak ut do Prahy, hla.vniho mesta dne gniho teskoslovenska, take skutednou teleznici parni. Byla slavnostne zahajena 1. tijna 1845 a spojovala Prahu s Vidni pies Moravu. Tehdy vyjitdel a ptijitdel do Prahy jedinY vlak denne. Dnes po pouhYch sto letech ma hlavni mesto Oeskoslovenska denne dokonale teleznieni spojeni stovkami vlakii se v gemi evropskYmi staty a nekolika desitkami nejmodernej gich letadel denne je gte rychlej gi spojeni s celym svetem. Zaealo to v gak vgechno kodskou drahou . . . ) • 4, It ad 11 Karel Jonat, cis. 28., East Bernard, Texas.

V tadove schazi konane v mesici listopadu 1947 bylo navrteno a odhlasovano, by se zemtelYm elentrn navratila ta test darovanim kvetin tak jak to bYvalo pted valkou dle dome.eich pravidel etenYch po tketi, jet nyni vejdou •v platnost. S pozdravem, Carrie Bohadek, taj. ) • 4, • ( Na protest proto velke nezamestnanosti vyhodilo nekolik demonstrantd ye Florencii, Italie, do povetti mestskou vodarnu. 12 demonstrantt bylo zateeno, ale ostatni dostali pad ua obnove yodarny.

2 ISTNilt CEgl 1VLELI BIT DO 100 LET PONE3gEN1.

Praha. (V. V. Bernatek). — "Ritsky protektor v Oechach a na Morave, Praha, 5. tijna 1940. — Tajna tigske. statni vec! — Obsah: Rozhodnuti vudce • . . " — Tak zaeind obsah spisu o osudu eeskeho naroda v piipade vitezstvi Nemecka. Spis je podepsan. dr. Ziemkem, utednikem nemeekeho xninisterstva zahraniei, a nikoliv nejakYm vojenskYm nacistou, na net Mednici, stojici pied tribunalem v Norimberku, vgechno svadeli. Nejapne jejich vYmluvy vyvraceji jasne dochovane dokumenty.

Spis d. 12.065/D. Pol. 2 g., jehot zadatek jsme uvedli, ma tento obsah: ministr spravedlnosti Gartner mel v tijnu 1940 rozmluvu s Hitlerem v Berline, jak ma bYt nalateno s eeskYm natodem. Giirtner prohlagoval, ze jig ptipravuje proces proti etytern racicum oeskeho hnuti odboje. Hitler na to prohlasil, ze takovy postup proti eeskemu podzemi by byl naprosto faletny. VYsledkem procesu, at' by byl jakYkoliv (ale podle jeho nazoru jedinYm rozsudkem mate bYt smrt), by byl podporovan kult eeskYch mueednikt. Stadi piece zateene dat do rukou "Exekutionskommandu". To znamenalo okamtite zastteleni. Tak pry je tteba postupovat. Na to uvedl Hitler tti motnosti, jak ma bYt s skym narodem naloteno po viterstvi Nemecka: 1.Ponechat Lechy v protektoratu jako rovnoprosne obeany. Tato motnost neptichazi v vahu, nebot' (podle Hitlera) '"je vtdy tteba po&tat s eeskYm pokusem o ptevrat."

2. Piesidlit techy a ponerndit prostor Lech a Moravy pomoci nemeckYch osidlovatela. To by trvalo prilis dlouho — 100 let.

3. Ponemeit prostor Lech a Moravy germanisaci teen. PM tom te§i, kteti by byli nepohodli z rasovYch davoda nebo Nemecku neptatelg ti, budou muset bYt vyhubeni. Rozhodnul, ze to je definitivni plan pro budoucnost Lechu.

Na podzim 1938 rozhodnuto o bombardovani Prahy. Praha mela bYt bombardovana. — Je jegte jinY spis. Je datovan z 28. tot!. 1938 a je podepsan podsekretatem Wohrmannem, ttetim nejvygg im panem na nemeckem ministerstvu zahranidi po Ribbentropovi a Weiszsackerovi. Z pochopitelnYch davoda i na nem je razitko "Tajna ti gske. statni veer Spis pojednave, o rozhovorech vedenYch na nemeckem ministerstvu zahranidi se zastupci armady a generala Keitla o tom, zda Praha ma byt bombardovana. Jednomyslne bylo rozhodnuto, ze ano. Chladne a pouze z vypoeita,vosti mela bYt ugettean jedina. Gast mesta: Hracitany. Nikoliv snad z estetickYch davoda, nYbrt, jak uvadi spis, proto, ze na Male Strati& a okolo Hradean je umistena vagina vyslanectvi, mezi nimi i vyslanectvi nernecke, a take vyslanectvi gvycarske, ktere se bude starat o nemecke zajmy pc, vypovezeni valky teskoslovensku.

Sepsano, dano a podepsano Nic vic net nekolik tadek, kterYmi pani s "bilou kog ili a vestou", kteti rozhodovali o osudu statisica, o jejich tivote Ci smrti.

• 4, co_ JE .NEJVETAt gTESTt. Frantigek Dl. Bulanek Tonik tekl: "Chtel bych bYt bohatY. Penize jsou nejvetti Stesti. Koupi g si, co se ti zlibi. Cestujeg . Penize jsou vge."

Karel pravil: "Ja, bych chtel bYt mocnY. Kdo ma moc, penize bohatemu vezme. Mocnemu vgak nikdo nic brat nemilte, protote se ho katmusi bat. Kdo ma moc, ma tedy vgechno.

Moc je nejvetAi gtesti."

Pepa tvrdil: "Vyskytne-li se chytrY a pracovitY dlovek, porazi svou houtevnatosti i mocneho. Dokate, to mel moc nepravem. Prase a chytrast daji eloveku v gechno, jsou jeho nejvet.gim gtestim. Chci bYt pracovity a chytrY." Eva se usmala: "V gichni gpatne smYglite a proto nemate pravdu. Mate g mit penize, maze's • mit moc, mate§ bYt pracovitY — co je to v gechno platno, nejsi-li zdrav? Jen zdravi je nejvetgi gtesti eloveka. je a getti-li si je, mate dosahnout vgeho ostatniho. Prospeje sobe i narodu." ) • 4„ • ( Vzdelani umotiruje dloveku trapit se pro veci, o kterYch dtiv nevedel,

•(

NM= 18

llittnrk

N

Rudolf 8etka Silnici od Kardegovy ftedice k Jindfichovu Hradci jelo rychle nakladni auto. gofer mel gpatne svedomi, te neposlechl dodavatele nakladu, ktery se piece ochotne nabizel, le "zbo21" zabali do bedny; ale goferovi se nechtelo bednu vracet, a proto nalozil nakup "jen tak" a jelo se. Ale sotva vyjel z ftedice, rozprtelo se znovu, aekoli by byl elovek ptisahal, to se vyja,sni, a'ted'... !

Kdyt projel Debolinem, spattil gofer najednou po strane ulice sedlaeka, star giho ut mute, ktery mel take namiteno do Hradce. A ted' se trmacel v de gti, ktery se zatim promenil v lijak, bez degtniku, jen s obligatnim pytlem na hlave, ktery jej velmi chabe chranil. gofer mei dobre srdce. Ustrnul se nadd chudakem a sam ho vyzval, aby si vylezl na vat, ze ho doveze.

Bylo by jiste zbyteene licit radost urousaneho chodce, ktery ted' najednou mel mainost se svezt jako pan. Rychle nastoupil a usadil se co nejpohodlneji, pokud to jen naklad dovoloval.

Pak si teprve v g iml, co to ten chlapik vlastne veze. Trochu ho zamrazilo. Dokonce se poktitoval, ale pak se usmal svemu zbytednemu strachu‘a vytahl z kapsy dYmku, nacpal ji a pokoug el se ji zapalit. Trvalo to chvili, net se mu to podatilo, zato pak uz byl docela spokojen a jal se dokonce ohmatavat naklad, kterim byla eerne nattena — rakev. Hm, peknY kousek!

Komu pak ji asi vezou? Letmo vzpominal, o kom slyg el v posledni dobe, ze je gpatny nebo ze umtel Aha, to bude asi staremu Ma gkovi. A to to koupili at z ftedice! v Hradci se piece taky dostanou rakve! A co to ted' jiste stoji penez Ne, umtit a mit slu gny pohteb, to neni dneska legrace, to je luxus, jak si nemtte katclY dovolit.

A pantata duma, zdali ta rakev je opravdu pro stareho Ma g ka el pro mladou Novotnou, o nit se tikalo, ze pry take nevydrti. Ale co, zaklepe si na gofera, ten mu to tekne. Opatrne se g oure, kolem rakve, ktere se piece jen nechce z povereene hrazy dotknout, ale v torn se vat zakolisa a sedladek se svali na rakev. A v torn okamtiku — o hrazo! — viko se merle pomalu nadzdvihovat. Pantata mysli, ze ma vidiny. Ale ne, viko se zdviha, dal, a dokonce ted' — to se k zeg ileni z rakve se pomalu vysunuje priterne bled& ruka ... pro Krista Pena! . a jako vrchol vg eho se ozve hias, stra gidelnY, duty hlas, takovY, jaitYm by asi mohl promluvit jecline umrlec.

Dy e slova, pouha dve slova tekl, ale staeila, aby vycleg enY slept pasater skoeil rovnyma nohama s vozu na zem. Skoeil rovnYma nohama, ale dopadi s jednou znaene poktivenou a pohmotdenou, takte se jal apenlive volat a na1lkat. gofer na g testi zaslechl vYktik, zastavil, a s pomoci "umrlce" ho posadil znovu do v Vg echno se vysvetlilo, pantata dokonce dobie znal obyvatele rakve, velmi eiperneho a dokonale tiveho chlapce z Hradce, nad kterYm se g ofer take slitoval hned, jakmile vyjel z Recite (promirite, vateni etenati, ze jsem z rortrtitosti varn to opomenul sant hned an poeitku sveho vypravovani! Velice toho lituji), a ktery se, kdyt se tak rozpr g elo, schoval pied de gtem do rakve.

Sedladek beha dnes uz zase skoro jako Zatopek na svou neblahou jizdu ve spoleenosti ra- • kve pomalu zapomina. Jen dve slova nesmi nikdo pted nimrici, sice se rozvztekli a byl by schopen snad i nasilnosti. D ye slova. "Jegte prg i?" a k tomu natahnout zpola ruku, jakaJ, kdyt se ptesvedeuje, zdali je gte neptestalo. To byla totit ona dve neblahe, slova tiveho umrlce, ktera ptimela pantatu ke skoku s auta, a dratdi jej vtdy znovu, aoy opustil svoji, jinak do cela solidni a pevnou• kat. ) 4 •( ttad Tioga, eislo 5.

Mill bratfi a sestry! Na vedomost yam cla,y am, ze dne 18. t. m. koname nal tadovou schazi. Bude volba iffednika a tot delegata, tedy se dostavte v co nejvetg im poetu. teetni vYbor nam poda jeho zpravu. V padu tpatneh poCasi o tYden pozdeji.

Chas HOW,. 44.

Stranst 14

Ve stfedu, dne 14. ledna 1948.

ViteTNIS

eske hraely do celeho sveta Tema eelY svet se stal odberatelem cs. hraeek. V JizerskYch horach, v obci Albrechtice, je nejvetk tovarna tohoto druhu, taverna, ktera zamestnava pies 500 lidi a krome toho ptideluje jeete praci do domacnosti. Nejvice hraeek jde do 8vSrear, Seigle, Anglie, USA, Kanady a Brazilie Ve veech techto zemich vitezi naee hraelty jak znamenitS7m zpracovanim, tak zejmena originalitou, ktere nemii2e konkurovat nikdo na svete. V Americe je vellta, poptavka po dtevenSTch perlach a cletskS7ch hudebnich nastro= jich, ktere vyrabi toverna v Kraslicich. Live obchodni spojeni se take udrZuje se zememi Blizkeho VSTchodu, s Tureckem, Arabii, Syrii a Egyptem. VYborne obchodni styky byly navezny s posvatnou Mekkou, kde kupuji vetici rfiZence, vyrabene v echach. Veechny tyto fispechy ptindeeji statii cenne devisy.

Knihy americkSrin Bratislava. — ITSrbor Slovenske matice se usnesl vyzvat slovenskou vetejnost, aby venovala vice pozornosti svYm krajanfun v zamoti a aby se jim odvdedili za pomoc, poskytovanou nam v dobach nejteleich. V provolani se pravi, ae je tte ba, aby si amerieti Slovaci znovu osveaili sve narodni uvedomeni a aby znovu pozvedli svou jazykovou kulturu. Podle nazoru Slovenske ma tice stane se tak nejlepe eetbou hod notnYch slovenskY'ch knih. Ptislueni einnitele se proto usnesli uspoiadat sbirkovou akci, ktera pod heslem "Slovaci v CSR svS7m americkym bratilm" ma zajistit dostateene mndstvi knih, jets potom MaLice zaele Slovakiim ve SpojenYch

Uncle Sam Says

Nejstarei v republice Pravdepodobne nejstareim obeanem republiky je statfeek Josef Srubek, kterY se nedavno v Pustejove ve Slersku doail polehnaneho veku 102 let. Na otazku, zda ma nejakY recept na takovy vek, odpovide, docela jednoduee: Pracoval jsem poctive ce1S7 aivot a nikdy jsem na smrt. Lekate celkem neznam, za to znam dobfe praci od slunka do noci. Letos je staiik trochu nemocen, pry si v zime poleai v posteli, na jaie veak pry ureite zahaji svou obvyklou praci. . .

FOGLE - WEST, Int. FUNERAL SERVICE 1903 McKinney.:

Tax 1:77

4 How would you like to write a check for $2,498.94 to yourself dated New Year's Day 1958? You can do exactly that by signing your name any time in January to an authorization form at your bank which will permit them to take $18.75 a month from the funds you have on deposit and buy one $25 Savings Bond for you every month for the next 10 years. The Payroll Savings Plan-which is the partial payment way to buy Savings Bonds where you work —is equally powerful in producing a sizable nestegg out of regular sa ygs.

U.S. Treasury Department

ti

statech. Akce vyvolala ve slovenske vetejnosti kladnST ohlas a bude jiste jednou z nejUspeenejeich.

SPOLEHLIVE WINO

Jrneno NONAT je beinjim slovem ye mnohVen aornacnosteeh po ceVratil se po ttiatticeti letech lou generaei - aovolte aby to bylo Havliekilv Brod. — Zajimaveho I piekvapeni doekali se v techto v dornacnost1 vasi — kdyi trpite dnech obeane ye FrSrdnave na Ha- obeasnYm piehtinini nebo bolesti. bersku. Po 33 letech se vratil z Ruska Josef Karlik, kterSr opustil v roce 1914 svou rodinu jako rakouskSrvojak, odeeel na frontu a nevratil se. Po marnem eetteni o jeho -osudu byl Atedne prohldeen za mrtveho R. C. MILLER & CO., a jeho jmeno je uvedeno na pomCena Nonat po§tou 55c a 41.05. niku padlYch vojinfi z prvni svetoAltadena„ California ye valky. Ve FrS7cinave zilstala nem vdova se dvema syny, nyni jig ve stall kolem 40 let. Pani K. Karlikova zfistala verna svemu manielu 0 a neprovdala se. BYvalST rakouskS7 vojak a pozdeji zajatec veak zfistal Sovetskem svazu, kde se znovu olenil pod cizim jmenem s tamni ruskou ptisluenici. Vychoval s ni tti Vage piatelske nabytkove deti. Po druhe svetove valce se vraobchody til Josef Karlik do eeskoslovenska spolu s volyriskSrmi Cechy a dostal Nabytek — Elektricke potieby ptidel pfidy v pohraniei na BrouCokoliv pro yak domacnost movku ,kde hospodati se svou rus2020 Washington Ave. F.9742 kou manielkou. Neodolal pti na5832 N. Main. — V 41383 vratu do viasti touze spattit sve 5225 Washington Ave — T. 3490 odiete.

HOUSTON, TEXAS

Nonat Hilsher's Home Supply Co.

Dr. R. L. Stephens

Kupujte zde — Dostanete nejlep§i za mate — Hotove aneb na mime splatky

CHIROPRACTOR

Vase uspokojeni zarueeno —

Rooms 1-2, Hammersmith Bldg.

Zdarma dodavka kdekoli

TEMPLE, TEXAS

Poitovni objednivky jsou jsou rychle vyfizen,y.

15% Avenue A

Tel. 5835

Vedle R. V. O. S. iliadovny

Otevieno po veZery a nedele dle ujednani.

Chrante zdravi nich deti Viak vite, jak to chodi. . . .Vybehnou, z teple mistnosti do students, uhieji se a hned je z toho rSrma, nastuzeni a kaki.

Ifiettite penez, strachu i starosti, kdyi budete miti po ruce

Sever& RAD POKROK DALLAS (IS. 84,

Balsam Proti

2625 FLOYD STREET

Kasli

• Lahod4 • PiisobivST • Deti iei mail rady CENA

Poiada

5k

2adejte ve sve likarni a kde nemaji, nevahejte a po is lete pro ahey neb vice pilmo na

"Tanecni Zabavu PI i hudbe

LOUIS KOHUTA Z WEST

v nedeli, dne 18. ledna Vstupne 50c osoba KaidY jest uctive zvan (e)

Zabavnim Vyborem ,www•mmooltr

..•■■•••••^

Ve stkedu, dne 14. ledna 1948.

MAREK , BURNS POHttEBNI DOMOV

I V hodine zfirmutku najdete u ) nas nejlepAi pohtebni obsluhu a ceny levne.

Teri prodavame poltiebni pojiiiteni od 1 mesice do 80 rokt stilt Ambulance ye dne I v noel.

MARES BURNS FUNERAL HOME BILL MAREK, feditel Telefon 546. i CAMERON, —::-TEXAS .

SPOLEHLIVA POHROBNICKA sLutBA.

Jsme pohotovi Vam posloutiti bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv xvlaitniho poplatku.

S nami mete mluviti desk3'.

My nabIzime Pohtebni PoAnent pro katdeho elena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME

Elsie Pratak-Etlinger, damska pomocnice ,, Telefonujte "collect" Tel. 38 Renville, Texas

Ernest J. Hanka

V 2 Heine o Nemeich

Nemec se rovna, otroku, jent posloucha strata Dana bez okovt, bez karabaee, na pouhe slovo, ba na pouhY pohled. Otroctvi vezi v nem samotnem, v jeho dugi. Horgi net materialni otroctvi je jeho °trodtvi duchovni. Bude nutno osvobodit Nemce zevnitt, zevne to nebude docela nic platne.

Dr. Thos. N. DeLaney ooNt LEICAlt

Stavba mostu. v SSSR

TEMPLE, TEXAS

Moskva. — Sovet gti stavitele opraviti za valky doma 9.000 mostt. nova petiletce bylo na stavbu mostt ureeno pies pet miliard rublft.

Za pet let ma, bYt obnoveno a noye plostaveno 300 km. velkYch a stiednich mostt. Sovetgti stavitele zavedli svateni pod vodou a hromad nou vYrobu telezobetonovYch konstrukci.

PROMS Vykizuje vakere soudnf

DR. N. B. M NUTT Zubni Mat tradovna nad Canada's Drug Co.

Bryan,

Barbecue sandvide, Pivo, Domaci Chili, Kava a Studene nipoJe

Kilnar's Barbecue Drive Inn Slu§ne misto pro Actyhodne MIL 5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

Whotovi abstrakty, vlastnicke privo,

S. Cmelka

”firuie maJetkove pojliteni. ttadovna nad Peoples State Bank Telefon do itadovny aislo 5, do residence 63

863 Waverly, H. Heights Telefon V. 2113$

Houston 7, Texas

(dz-c)

VILLE, TEXAS

UncleSam •Says

ZABAVY

2.50

radu

CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS

Pokrok Houston

OERSTVE KVETINY PRO IKAtDOU PititE2ITOST

KYLE HOTEL TEMPLE, TEXAS Telefon 4445 —5669

Okadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies WWI naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

J. F. BO2HA, teditel

Da prodej

Za

TEMPLE FLORAL CO.

C. H. Chernos

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

PRAVE IMPORTOVANE Cetus

NAVgTIVTE NAS NEB VOLUTE TELEFONEM

Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon rikadovny: Preston 2553

513-17 Professional Bldg.

lojemneho

(6-410

Pohiebni fence a kytiee Kytice do nemoenice Svatebni kytice Kytice k vfroei narozenin, sriatku k vfzdobe kostela nab residence

Ceskt Lekat a Operatic 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS

I obci Carrville v Louisiane se SPRAVNE VYKONAN provdalo (levee ze statu Iowa v tam POHREBNI SLU2BA ni kolonii malomocnY'ch za jednoho V hoclin6 zalu zarmouceni naz pacienta, jent neni je gte zcela vyleeen. Chteji se usadit v Novem. @leznou Edward Pace pohtebni Yorku, kde novomantel bude pokra stay pohotovSr k sympatickemu vytizen1 nezbytn Y ' ch jednotlivodovat v o sti a k vypraveni 0 pohtbu.

ProstY elovek postradajici vlivLevne ceny jsou naAi zasadou. nett° posta.veni mute debatovati o nerodnich a svetovYch problemech, EDWARD PACE pochvaliti jedno a ostke kritisovati Pohiebni teditel druhe, emit by to melo na vYvoji u- !Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 dalosti sebe mengiho vlivu. Tent 1 118 N. Fifth St. — Temple, Tea. prostY &of& mute vgak vykonati obrovskY kus prate ye svem intimnim prosttedi. Zhusta tuto motnost podceriujeme a zanedbavame.

Privnik

TAROKY

Dr. Chas. J. Hollub

Brtle sprivne ptipravene. as die funlavy. fItadovna 3248 — Res. 2687

ESKE REKORDY

Houston, Texas

Mums Id

T i IC 1

How many things, have you had to ;forego because you did not save up, money to pay for them? Perhaps in your own experience you muffed an .unusual opportunity to get ahead or .to make a dream come true. You simply didn't have enough money.

Millions of Americans are buying Savings Bonds either on the par-' tial payment plan where they work or on the Bond-A-Month Plan whereby your bank deducts the full amount of a Bond monthly from the money, you have on deposit. They will be

ready for opportunities, but how about yotil 7,?•riplrhytfol

tERVENKA 18. LEDNA RAY KIIENEK 25. LEDNA 1. UNORA - - - J. R. BAtA 8. UNORA - - - - - - RAY KikENEK ADMISSION 80e TAX INCLUDED 0 zaku.sky a obrierstveni nivitavnikit jest vtborem nalecHtb

postarano.

1140 ROBBIE ST. Na doptiniz 38th and North Main.

Zabavnl Vtbor Tel V-20256

Strang, II

Podiveite k aznamovir

V 2STITIK EL CAMPSRt PRAVNIK rovoLAN DO eLNIVE SLITZBY

Maly Oznamovatel EPIr Ptijmou se mankle k bydle ni na miste. Stale, prace pro mtfif k dohlikni na miste. Zena k vale ni disteni domu a k opatrovani dit ka. Mzda pro oba a pet svetnicol" dam s zavedenou vodou elekttinct, a "plumbing." Odporueeni jest douci. Pike na J. H. Taylor, P. 0.

(3-4°) Box 829, Waco, Texas.

Ear Hleda se Ceske devee neb mlada. Iena, jejft mantel pracuje ye meste, k vateni ailklidu dornacnosti. Soukroma svetnice s koupelnou.

PiSte na: Mrs. Unlaub, 9301 Meadowbrook, Dallas 9, Texas Telefon E6-2624 Prijme se Zkukna tem, k vateni a k VSeobeene domaci praci pro etytelennou rodinu. Musi bkti dobra kuchatka .Vlastnime Bendix praci stroj. Privatni byt k bydleni a $20.00 tYdne plat. Odporueeni douci. Pike neb telefonujte "collect" na Mrs. Milton J. Loeb, 7037 Turtle Creek Blvd., Dallas ,Texas, Telefon Lakeside 0644.

(3—c) illr"Prave jsme ztratili nasi deskou siuzku, ktera s nami byla po 20 let, a Pfejeme si najitr jinou k nahreleni ji, ktera maze vatit, konat vSeobecnou domaci pradlo, pro rodinu o 3 dospe1STch, k bydleni na miste za $20.00 tSkine. Dva kratke bloky od busove linie. Telefonujte "collect" Emerson 6-2442, Dallas po 6:00 hocline veeer pro dark informace a domluvu."

(3-4p) Of" Bratti, kdo jste meli loni zenu bavinu Floyds 8 G. a mohli byste prodat nejake semeno 100 at. 200 liber, tak mi laskave poSlete listek a udejte cenu. Rad bych tuto bavlnu mel ale nemohu ji dostat.

John Rab, Flatonia, Texas. (3-5c)

Ve stfeduolne 14. ledna 1946.

Umelir monk stiha rakety

0 zavod s leteckSTmi konstruktery, kteti zvySuji rychlost letadel a snad uz prorazili ptehradu u hranice rychlosti zvuku, praeuji struj ci protiletecke obrany. Jejich nejnovejk vymoienosti je zapojeni mechanickeho mozku do operaci s tizenou sttelou, ktera dohoni i nejrychlejk raketove letadlo. Mechanicky mozek dostava automaticity radarovYm paprskern hlaSeni o rychlosti, smeru a vyke letounu, a zaroven druhSim paprskem vkchna obdobna data °d'Alene ilditelne sttely, a podle nich ridi drahu steely prim p do letounu, at' je seberychlejAi. Igor Stravinsky pile glagry

Major J. J. Duckett, El CampskST pravnik a Oficir v U. S. Marine Corps Reserve, byl povolan na 15 dni do einne sluzby v New Orleans, La. po torn, kdy byl vybran co jeden ze 6 MarinskSTch Oficiru Resery nich, sfidastniti se zvlakniho kursu v pramyslove a ekonomicke mobilisaci. Dle poIadavkft v nedavno zavedenem Warm cvidebnim, sestavenSTrn dle potteb menicich se modernich vynalezft v atomickem valeeni, Industrialni Kollej branne mod poIadala komandanta Marina, aby ustanovil Best reservnich s vyznaenSim valeenStm rekordem, a teI vyznaenou shabou ye svern civilnim zamestnani, kteti maji obdrIeti tento moderni ATST -cvikspoluybranskupioz naSi armady, namotnictva a nitrodni gardy, to jest oficirti, jistSich nrominentnich vzdelavatelfi a pril:;iyslnika. Tato skupina po svem specielnim vSTeviku bude ptipravena pro zasah v zakeiku mobilisace pro jakYkoliv budouei moInST brannST konflikt. Mezinarodni dulaitosti jest fakt, ze oddily U. S. Marini' se nalod'uji pro odpluti do Sttedozernniho more a tamni oblasti. Brtr J. J. Duckett je elenem tadu Karel Jonag v East Bernard, Texas.

0

EXF-Stark slu.inST vdovec farmat, rad by se seznarni/ za Ueelem shat ku se stark bezdetnou vdovou aneGeneral vyznamenal kralika bo stark divkou, ktera by mela Jako Cerny kocour pro earodejnilibu na fume. Jen slu gne. at' se hlasi na: Vdovec Farmat % Vestnik ce, tak je kralik pro kouzelnika jaksi stavovskou rekvisitou. Ale zcela West, Texas.

(2-5p) jedineeneho kralika mel Arnold alr Devoe pkijemneho hezkeho Furst z Kalifornie: Jeho usaty povzhledu Palo by si seznamiti s mocnik s nim za \Talky vykonal ttimladencem od 30ti do 40ti krat cestu kolem sveta, stal se krakterST je sttidnaST. Na jeho za- likem americke admirality, dostal mestnani nezalek jestli je farma- AT namotnictvu hodnost a vyznametem anebo zamestnanim v meste. nani, jet mu udelil vlastnoruene jeJsem spolehliva v mestke pact i den general. Na pamatku dosud na farme. Uptimne nabidky za pti- "vysupuje" v uniforme a s padaedinou sfiatku, pigte eesky neb an- kern, kterST mival na cestach letaglicky, v torn se lep§i vyznam an- dlem. glicky. PiAte pod adresou: "Lesko Pievrat v nazoreeh o Devee" % Vestnik, West, Texas.

Podle dosavadnich znalosti (2-4c) ske vedy pfisobi obrnu zarodek,..jensi DIF-Ptijmou se bezdetni mantele j e na rozhrani mezi svetem neb Iena samotna ku konani doma- a nekvSTm, protoZe se mute ci prace a vateni, v ptipade man- ale milk take vykrystalovat. AmemuI ku konani prace kolem ricksT badatel R. R. Scobey zastava domu. 6tyki osoby v dome, manIele novy nazor, ze totil tento zarodek, a dva dorostli syni. Gearage apart- virus, je uz poeiteeni zjev onemocment se vAim zatizenim k bydleni, neni, jehoe pavodcem je ve skuteetake vk zaopatteni a dobr'Y plat. nosti amygdalin z ovoce a zeleniny.

Pike na J. R. Corley, Corsicana, Scobey ukazuje na easovou souviTexas.

(2-3e) slost prudgich vzplanuti obrny s kdy lido paivaji nejvic ALUMINUM vytrva naleidy utIjovoce a zeleniny. te ho na stfechy anebo stony.. .

Posilame ho vgnde. . . Ceny a samMrazuvzdorne zelove sazeeky ple zdarma. . . Ukticite u nes. doma, 100 za 15c, poStu nelze za.siHANU§ HARDWARE CO. lat. Mrs. Agnes Skupin, Rosebud, BELLMEAD, TEXAS (the) Rt. 3, Texas (3-5p)

G. Aufricht provedh v Novern Yoritu umele sensadni operaci: Tvarnou' hmotu, ktera, ma tvar ucha promisili maliekYmi kousky chrupavky, vzate ze 'Zebra a vsunuli ji pod kifZi bicha, kde tkan budujici bunky pronikla, pory. hmoty -a spojila se s kousky chrupavkY: Pak ji vynali z laticha a ptenesli Pod you ktitzi kolem uSniho otvoru. mele usi jsou k nerozeznani od ptirozenYch.

Sokolski Slet Cestovne DO t ESKOSLOVENSRA

ITpine Paroplavebni, Leta a leta plenili autoti klasickou hudbu, poznamenava Ion- hotely, vYletni zajad'ky a pruvodOnska News Reliew, a vydobyli di, frpina sluIba vykond se pti prvmnolV iispech z pozastalosti nekte- ni navkeve nasI fitadovny. reho slavneho skladatele. PodobnY' osud ptedpovedel hudebni nakladatel take dilu Igora Stravinskeho OhnivS'T ptak. Na jeho nalehani se odhodlal skladatel plagovat sam sebe. Ptepracoval valeik z Ohniveho 324 Chaparral St. — Dial 3-6882 ptaka na taneeni siagr. "Letni luna" CORPUS CHRISTI, TEXAS ma strhujici Uspech. Nakladatel vyplatil Stravinskemu ptz1 milionu dolaru.

Organizuje U. S. & O'SEAS TRAVEL AGENCY Planujte nyni

PftEDE.IDETE ZKLAMANit Pigte pro kniiku zdarma.

Div chirurgie—umele

Dva amerieti lekati dr. A. Peer a

gracious setting for gracious living. Add the traditionally fine flavor of delicious, sparkling PEARL Beer and you have everything you need for entertaining. Enjoy the distinctive qoqdness of this mellow, fully-

aged brew. It's such a pleasure to taste and to serve your discriminating guests.

A PART OF TEXAS HOSPITALITY SINCE 1888

Pearl Dist. Co. J. S. CROWDER

WACO, TEXAS