Vestnik 1948 01 21

Page 1

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROONiK (VOL.) XXXVI.

WEST, TEXAS, ye stiedu,

(WEDNESDAY) 21. LEDNA (JANUARY) 1948.

OSLO 4

VVROCNi SCHUZE HLAV. tillADOVNY PONIALt 12. ledna 1948 konala se prvni letogni schfize Hl. ttadovny v V kancelati Jednoty ye Fayetteville, Tex., jet obirala se hlavne planovanim prace na tento rok a mnohYmi zaletitostmi ve spojeni se sjezdem SPJST ye Fort Worth, Texas. Schttze zireastnili se vgichni hlavni iftednici a feditele, redaktor Vestniku a jako host& bratr Joe N. Morris ze Sweet Home a delegace tada Z Fort Worth: sestra J. Milanova -a. bratti J. J. Bartek a Joe Kodi. Schtze zahajena byla v 9 hodin rano piedsedou br. C. H. ChernoskYm, kterY ptiPomnel, M vstupujeme do sjezdoveho roku za okolnosti pro Jednotu velmi ptiznivych a v uplynulem roce to Jednota zaznamenala dal gi pozoruhodilk pokrok jak ye vzrastu elenstva tak po strance finaneni. `ten zapis schtze posledni v tijnu 1947 a pkijat beze zmen. Protote bratti z. Fort Worth hasledkem povinnosti v zamestnani jen s tetkostmi mohli venovat pondelek k zajezdu do Fayetteville a po poledni maji motnost k nastoupeni cesty zpateeni (vlak stavi to v 12:45 p. m.), ptikroeeno k projednavani zaletitosti sjezdu. Mluvei delegace br. Bartek uvadi, M delegati tacit z Fort Worth v sjezdu poslednim spolehali, M behem 611r let pomery se oeekavane polepgi ate budou schopni zakiditi vge pottebne, aby uspokojili delegity jak nav gtevniky. tad cis. 92 hodlal provest veai pkistavbu ke svoji prostorne sini, aby postadovala pro sjezdove schtize i stravovani delegatil. Pomery se vgak nezmenily ba' zhor gily. Ceny vgeho stouply a stale jdou nahoru. Ptistavba za nynej gich pomeril vytadala by si sumy tkiceti tisic dolara a stavitel by nemohl zavazne slibit, M praci do stanovene doby provede za cenu ptitomne yypoetenou. Ubytovani v soukromYch obydlich je ye velkYch mestech dne g -nidobyskrnemot—ka.dYptebynou mistnost pronajima a s yYpomoci v kuchyni je to stejne — nikdo pti dne gni zamestnanosti nerrajde pracovat na nekolik dni byt' za dobrY plat. Bratr Bartek sdeluje, to tyto ztitene pomery byly ve schtzich uvateny a po dobrem uvateni rozhodnuto, aby snemovani konalo se ye dvorane hotelu jako del° se v Corpus Christi a aby sjezdovi delegati byli (at na male ryjimky tech, kteti maji nahodne ptibuzne ei pkatele ye meste) ubytovani v hotelu. 0 problemu ubytovani delegatt mluvil bratr Joe Koei. Vyjednaval u spravy dvou velkYch hotelft, — Blackstone a Texas — jet jsou vyba,veny postaditelne velkou mistnosti ke snemovani a uvedl podminky, za kterYch by ten di onen hotel konani sjezdu pkijal, cot by ale muselo bit zavazne dohodnuto behem nekolik tYdrra. Pkedseda br. Chernosky s poydekem ptijima tuto zpravu a pravi, M cela Hl. ttadovna naprosto uznava nynej gi tetkosti s potadanim sjezdu a je skuteene raft ,te fortworthgti bratti a sestry se tak rozhodli. Dekuje jim za dosavadni pkipravnou praci a slibuje vegkerou napomoc z ustkedny. Sestra /dila119va sdeluje o bratrske spolupraci obou mist-

nich'facia ye spojeni s ptipravami pro sjezd, o zamYglenem pobaveni i pohosteni delegata v sini kadu Cis. 92 i v Sokolovne. Tajemnik br. Chupick pki teto ptiletitosti uvadi svoje seznameni se s vynikajici pevkyni sl. Prchlikovou na hostile delegatil sjezdu Z613.jv °maze, kde navgtevnice ze stare vlasti zpivala a kdy ji jmenem dlenstva SPJST zval do Texasu k naMmu sjezdu. Nadana umelkyne pry mu odvetila, Ce zajezd do Texasu neni pry vylouden a po tomto sdeleni bylo usneseno, pozvati Madam Prchlikovou na na g sjezd do Fort Worth. Jakmile probrany hlavni veci sjezdu bylo pkikrodeno ku stanoveni datum jeho zahajeni. Byly navrteny tYdny dva; jeden navrh byl pro posledni tYden v dervnu, druhY pro posledni tYden v eervenci. Rokovano delgi dobu at hlasovani vyneslo ureite datum a site: sjezd bude zahajen v pondeli 19. eervence 1948. Do schaze po to dostavila se sestra Fojtova, syn Frank, Jr. a Raym. 8ebesta ze Snook, Tex. ohledne vytizeni majetkove zaletitosti, cot se stab a schfize byla odroeena na 1:15 odpoledne. Do odpoledni schaze dostavil se bratr 8tepan Valeik z Houstonu. Posledni roky studuje ve volnem Case sociologii na Rice universite a nyni plipravuje vedecke pojednani o Amerieanech csl. pavodu v Texasu; jakkm dilem prace ptispeli pki budovani osad, jak snatili se ve snahach kulturnich, tivote spoleeenskem atd. Mimo tuto vatnou spisovnou praci ptipravuje delgi film, na nemt zachycuje ureite vyseky ze k.ivota AmerickYch Oechoslovakil a ptirozene, v torn kaleidoskopu nesmi schazeti ukazky ci zminky o nejvetgi bratrske Jednot y SPJST. Bratr Valeik tadal o laskavost, aby mohl eleriy Astkedny zachytit filmem pied budovou kancelati, asttedny, demut s radosti vyhoveno. Zpravy hlavnich atednika byly pkedany kediteltm pied schazi a nebylo k nim tteba dalgich dodatka. Bratti teditele pfehliteli v patek pied vYrodni schazi vgechny knihy a zaznamy, v sobotu pak provedli pfehlidku jednotou vlast nenYch bonda, ulotenYch v bezpednem oddeleni banky v Houstonu a jejich zpravu ptMagi. nag Vestnik v tomto disle. Tajemnik br. Chupick sdeluje, M mama noyou olejoyou studnu na majetku v Atascosa okresu; uplynulY rok 1947 byl velmi aspegnY, kolekce yzeglYch trokil vYborna, a z povolenYch pen& na vydrtovani Hl. tkadovny M zbylo kolem padesati tisic dolart. Majetek SPJST proeil na NovY rok sumu pet miliona dolart a obnagi ptesne $5,025,893.24; tsttedna povolila na pomoc podvYtivou trpichn detem v eskoslovensku - obnos pet set dolara a tyto penize byly zaslany prave v America dlicimu tediteli zemskeho Astavu pro peel o cleti-mrzatky v Kralove Poll Brna na Morave — Jos. Smetanovi, kterY obratem za tento krasny dar pisemne podekoval. Pkipis tento otiskujeme na jinem miste t. eisla. Bratr tajemnik podava dalgi vysvetlivky ohledne pajoek, prodeje dkeva na majetku jednoty a na konec oznamuje, to sestra Karla etvrtzikova, autorka krasneho

divadla "Odkaz", sehranav) pii jubilejni slavnosti v Taylor a opakovaneho v East Bernard, Texas, hodla napsati pohadku na stejnY namet, cog s povdekem ptijato. Mistoptedseda br. Marek podava zpravu za odbor organisaeni; minuly rok byl v naboru velmi dobrY a za mezisjezdove Udobi etyt rokfi naprosto uspokojivY, nebot' do sjezdu podet novYch Mentz ptestoupi eislici peti tisic. Okrskove schfue vynesly oCekavanY vYsledek a pro letogek planuji se celostatni scheme pracovnika naboru i kratke kursy okrskove. Vydani s potadanim kursti se nekolikanasobne vyplatilo dle vYsledku poetu ziskanYch elenii a tyto kursy mimo toho rozmno gily povgechne znalosti principu pojigteni u vet giny organisatort. Bratr mistoptedseda oznamuje jmena vitezil soutege organisatora (budou v organu uvetejneny) a jeho zprava byla radostne ptijata. Usnegeno prodlougiti ptiplatek na vyclavarn organu na dal gich gest mesicu. Stanoven den 1. kvetna 1948, do ktereho dne budou ptideleny hiasy sjezdovYm delegati m dle poetu Clenstva jednotlivYch jak na ge stanovy urduji. Schvaleno opattiti ko gene tacky pro listiny tadovYch organisatort a zakoupit lest kodaka ku brani obrazku budov a majetku, na net podany gadosti o pujeku; Kotene tacky (portefeuille) budou darovany ptfainlivYm tadovYm organisatoram co dodateene uznani jejich prace a budati velmi prakticke a trvale. Pokladnik a teditel Nemocenske podpory br. Koliha, Jr. pteklada, nekolik ptipadil proglych pfifeek a na to sdeluje, to celkova kolekce jak splatek na Vijay je velmi dobra. Co keditel odboru N. P. pravi, ze novY zpiisob sobnosti N. P., zavedenk loni, se neosvedeil a ze prostudoval a vypracoval plan novY, jejg podrobne ye schuzi vysvetlil a kterk g oznami ye Vestniku co nejdfive. Poplatky, ktere byly dle posledniho systemu zaslany na Hl. Ufadovnu do 1. ledna 1948 budou vraceny a teprve po vetejnem oznameni zavedeni novehd zpasobu placeni ptispevkil a vise poskytovanYch podpor budou tadovi tajemnici Nem. podpory odesilat do Ustkedny jmena &anti a ptipadajici poplatky. Pted uzavkenim schfize bratr ptedseda Chernosky vyzval cele jednani sledujici hosty bratra J. N. Morrise a sestru Milanovou — k projevu sveho sledovani konani schtze iisttedny. Oba se vyslovili ye smyslu, to schtme skytla jim pkile gitost poznati rozsah agendy Hl. Utadovny, svornou praci hlavnich iitednikfi a teditelt a take ponaueeni v nekterYch tostech Jednoty. Bratr pfedseda na to struene vyzveda, behem uplynuleho roku dosagene aspechy, projevuje radost nad hladkYm chodem prace v kancelati, souladem iftedniku a teditelu a schazi uzavira ptanim novYch uspechi). SPJST v roce sjezdovem. ) • 4 • ( Chicagska oblast ma nejvet gi sousttedeni vYchovniho opatteni ye Area a technologii, vecleckeho zkoumani a pramysloveho vychovivini na vete.


Strana 2

VISTNIK

OREM' ORGAN SLOVANSKE PODPORUJ1 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF REDAKTOR — FRANTA MOUCHA — EDITOR Vydavatele — Publishers OECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANI WEST, Ptedplatne $1.50 rod. 1:lbse-iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do HINvn1 (nadovny ye Fayetteville, Texas. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas. Veikere dopisy, predpiatne a oznainky bud'tel aciresovany na: Vestnik, West, Texas. Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South. ZIMA.

2e to ale dneska vele? To k nam zima zase jede! Na studenem yam Teti, je nam tkeba syetru, deti! To to studi, to to fuel, zabalte si kreek, uSi! Teple boty na notiaky, paleenice na rudieky! Pant Zimo, nam je hej, se snehem k nam pospichej! M. Petrusova. ) • 4 • ( Okenko do odboru Nemocenske podpory. Ve vyroeni zprave keditele naSI Nem. podpory shledavame zajimaye eislice, z nicht nektere uvadime. Tak od dne pooatku vyplateni podpor dne 15. srpna 1941 do Novell° roku 1948 vyplaceno bylo celkem 736 tadosti o podporu v Uhrnne sums $13,720.89. V uplynulern roce 1947 na 87 tadosti bylo vyplaceno podpory v easti $2,073.00. NejsilnejSi odbor Nem. podpory me. fad Svaz Oechoslo yanii cis. 92. ye Fort Worth s poetem 169 alent a za nim tesne nasleduje fad Karel JonaS els. 28. v East Bernard se 167 Oleny. Bilance N. P. koncem roku vykazuje hotoYost $2,652.53, z eehot obnos $498.60 naleti do fondu na vydani a east $2153.93 do fondu na vyplaceni podpor. V posledni fijnove schrizi 1947 bylo usneSeno venovat east padesati dolarri na zylaStni odmeny za ziskani novYch elenri do N. P. a byl zaroveri schvalen novy system pfisobeni N. P. jak ho vypracoval br. Koliha a Po schtzi ozndmen v na gem Vestniku. Ve roeni schrizi keditel N. P. a hlavni pokladnik br. Koliha ml. oznamil, to se behem posledniho etvrtleti min. roku vyjevilo, to jim navrtenY a ristkednou schvaleny novy zprisob prisobeni N. P. neosvedeil ate dle v tete dobe ziskanYch zkuknosti vypracoval resp. zlepsil posledne zayedenY system, jejt sam v organu srozumitelne a obS'irne vysvetli. Jake budou zmeny v tornto nove upravenem systemu prisobeni Nem. podpory? Struene kedeno zmeny budou nasledujici • Oleni odboru Nem. podpory budou rozdeleni do nekolika tfid dle vase stall a site: do ttidy D pfipadnou eleni stall 50 let; do tfidy C do veku 55 let; do tkidy B do veku 60 let a do ttidy A veku pies 60 let. Tfidy A, B, C, D, maji zvlaStni poplatky a katda jinou sumu podpory, cot bude br. Kolihou pfesne oznameno. Do techto tkid rozdeleni budou dobrovolne se pkihlasivSi eleni dnem, kdy se do N. P. pfihlasili. Na pkiklad: glen X. pkistoupi do N. P. ye stall 16-24-34-49 mkt — takovy pkijde do ttidy D.; pfistoupi-li elen 51 rokt start', pfijde do ttidy C, ve stati 56 let pkijde do ttidy B a vgichni u veku pies 60 let budou ve tilde A. Ti eleni, ktefi jsou ut eleny N. P., budou zatazeni do pH-

slugne ttidy dle stars, jet men pki vstupu do odboru Nem. Podpory. JinYmi slovy: elen X. pilhlasil se do N. P. v rote 1941 a bylo mu 49 rokri takovy pkijde do tkidy D — jestli mu tehdy bylo 51 let — prijde do ttidy C, dosahl-li v roce 1941 pti vstupu do N. P. 56 let, prijde do tkidy B a byl-li tehdy pies 60 let start,, bude ye Hide A. Jak shora uvadime, bratr Koliha novy system podrobne ye Vestniku vysvetli a potom ye schtzich by melo byt o nem rokovano, resp. novy zpilsob placeni poplatky die did a vyplaceni podpor by mel byt postaeitelne objasnen. Zaverem k teto stati zdtrazriujeme, to do Nem. podpory se pkijimaji jen eleni dobreho zdravi a to se podpora nevyplaci v pfipadech, kde vYlohy pri onemocneni elena jsou pod dvacet pet dolarri. gestiste narozeniny Karlovy university v Praze budou letos slaveny a ye dnech 5.-9. dubna pfijedou do Prahy zastupci 300 universit z celeho sveta, aby vzdali hold stkedoevropske pochodni vedeni. V Praze budou velke slavnosti (letos je to take ste vyroei prvniho slovanskeho sjezdu v Praze) a pratska alma mater zaskvi se v lesku sve minus slavy i sveho utrpeni. Pkijme sve hosty chuda a otebraeena: dosud se nevzmohla a nenahradila to, co ji Nernci uloupili. Ba nema ani sveho rodneho listu: zaklo.dajici listinu Karla IV. a povolovaci bullu papete Klimenta VI. ukradli Nernci, odvezli a dosud chno patrani po techto listinach bylo marne. S Nemci zmizeli take yzacne pamatky Husovy, knihy a matriky universitni od nejstarSich dob, zmizela etyrtina universitniho archivu a s ni i drahocenne odznaky ttedni, insignie a fetezy universitnich hodnostait. ZvlaStni nahodou bylo aspori Utedni stfibrne peeetidlo z roku 1348, to samo vAak je nevYvratnYm drikazem, to Karel IV. zalotil vysoke udeni pratske pro desky narod: na peeetidle je totia vyobrazen Karel IV., jak podava zakladajici listinu kniteti Vaclavu, patronu Ceske zerne. Ale i tak ochuzena a odrana, bude Karlova universita sveddit o kulturni vYti eeskoslovenskeho naroda a o jeho neochvelne vuli pomahat pki sta ybe lepgiho sveta a uchovat si na yeene easy svobodu. Nebot' je-li duch svobodny — a jen v demokracii tato svoboda rozkveta — narod nikdo neptemrite, neznidi a trvale nezotrodi. Zvriceny pojem svobodneho podnikini vybujel v posledni dobe divokymi kvety, neb po skandainich korupenich aferach, do nicht byli zapleteni velci podnikatele, politikove, ba ji generalove (pen& ladny general Meyers), objevily se nove afery vysoce postavenYch osob, ktere spekulovaly na plodinove burse a vydelali krasne sumiaky penez. Mezi tyto na prvem miste patki asistent sekretate valky Edwin Pauley, osobni lekar president& general Graham, nekteki kongresnici neb jejich mantelky a take naA statni komisaf zernedelstvi McDaniel. Edwin Pauley je onen petrolejat kterY shanel penize na volebni fond demokraticke strany a chtel pied lety vymamit na via* aby se ye prospech kalifornskYch olejakii vzdala prava na podmokske olejove prameny na zapadnim pobfeti, o nicht se vi, to bohatstvim zastiriuji v'Secka olejova zfidla v Americe. Pak se velmi zajimal o americke a britske olejo ye smlouvy; ujednane na Blizkem vYchode, a koneene se mu podafilo, to president Truman ho jmenoval v rinoru 1946 podtajemnikem valeeneho lod'stva — tarn je" totit obrovska spotteba pohonnych latek. Proti Pauleymu vystoupil velmi rozhodne sekretak vnitra Ickes, napsal presidentovi, aby jmenovani odvolal, a kdy pan Truman odeptel, Ickes vystoupil sam prohlasiv, to nemrite zristat ye vlade, kde od neho oeekavaji, te bude kfive pkisahat Nakonec senat, prozkoumav pozadi Pauleyho politicks kariery, odepkel v bkeznu 1946 presidentovo jmenovani potyrdit. Nicmene pan Pauley byl jako "reparaeni komisak" yyslan do olejoyYch oblasti arabskych a asijskYch a pfedlotil tlustospis yysledku syYch studii. Nadel byl jmenovan asistentem tajemnika valky, ov'Sem jenom prozatimnim, nebot' prozatimni jmenovani nemusi bYt pfedkla.dano senatu k schvaleni. Pan Pauley nastoupil novY ukad v zati. 1947, kdy vlada

Ve stfedu, dne 14. ledna 1948. zahajovala boj proti inflaci a drahote, nakupovala rozsahlY pomocnY program. Je odividne, to vala rozsahlY pomocny program. Je odivdne, Pan Pauley zvedel o techto ptipravach drive a vice net farmat z Nebrasky nebo z Texasu. Nakoupil tedy lacino a pak draho prodal statisice bullu obili a korny, statisice liber rOznYch tun. a olejii, a Stesti mu pfdlo. Net gidla v pytli neutaj g. Harold Stassen, pokrokovY republikan, moan kandidat presidentstvi, obvinil vladni •Afedniky, te svYmi bursovnimi spekulacemi vyhaneji ceny do yfSe a sami se obohacuji, vyutivajice rikednich informaci. Stassen se pkimo zeptal Pauleyho, co tomu rika. Pauley nic, ani neodpovedel. A tak se ujal veci senatni vySettovaci vYbor a pkedvolal ho . Pan Pauley, 44 lety olejat, jehot rukama protekly ut miliony, s nejnevinnejSi tvati pkisvedeil, ae spekuloval, vSecky obrovske zasoby prodal, slUtne vydela' (asi $946,000), ale nespattoval v tom nic nezakonneho; musil pry piece pamatovat na zajigteni sve rodiny! Na tadost kongresu piedlotil department zemedelstvi seznam obilnich spekulantil a v nem objevilo se jmen.o kongresnikri i nateho zarputileho neptitele noveho ridelu pana McDaniela. Protote volebni kampari se prave zaeina, horlivost kongresu v teto zavathe veci ochabuje a ua ted' se fika, to vlastne proti spekulaci neni motny zakrok podle zakona. Budou tedy pro "neamerickou" Cinnost dile stihani patrne jen filmovi umelci. gkoda, to v Soustati neznaji prosluly Havliekriv vYrok o tech, co "se chteji delft" a o jinYch, co kradou na tisfce! Vzpominka na Boienu Nemcovu. Dne 21. ledna 1862 zemkela Botena Nemcova, autorka knihy "Babieka", ktera stala se pro deti i rodide neeim obdobnYm jako kdysi bible, neb byla domaci rodinnou Citankou, zakladnou pro vytvoreni zdrave lidove filosofie, cestou k opravdoye pfirozene zbotnosti i nejpkistupnejSim vzorem a pkikladem klasickeho umeni, ktere nikdy nezastara a jemua zlidoveni neubere pranic na vYznamu. Je to at podivuhodne, jak kniha, vznikajici za eernYch a chmurnYch tivotnich chvil, jasa a hYki tivotnimi klady a vrouci laskou k Bohu, pfirode, eloveku a tivotu. Nemcoyou miluji deti a cti ji jejich rodiee a ueitele. To, to dnes neni jiste ve stare vlasti jedineho eeskeho eloveka, ktery by nevedel, kdo je Baena Nemcova, aneb ktery by od ni nic neeetl, pavySuje narod jako celek na znadnY stuperi kulturni vyspelosti, dokazuje vS'ak i to, co pro tento svilj narod Nemcova vykonala a co mitre ti jedinec po strance duchovni celku, ma-li nadani a horouci viru v tivot, v praci a v dobrY zdar sve veci. Nemcova byla vychovana v tradici tenskYch emancipaenich snah, jak je hlasala Magdalena Dobromila Rettigova a ona vybojovala zahy &sick tene ye spoleenosti docela nove a jine mist°. Po strance literarni nebala se sahnout do spoleeenske soueasnosti a vynesti literarni typy i ze sveta vydedencri, ztracencri a tech, o nicht se nemluvi. Jako elovek nebala se jit smele a vytrvale proti proudu a nedala se zastraMt ani hrozbami, ani 2alobami. Baena Nemcova ptinesla do vekejneho Evota novSt, sveai vzduch a vystoupila jako pr yni Lena s po2adavkem politickeho projevu a teniny ifeasti na boji o narodni budoucnost. Mnoho jejich ptedchtdcri i soueasnic citilo stejne, ale chyhe° jim to, elm Nemcova prorazila odvaha a vedomi naproste spravnosti a opravnenosti jejich poeinani. Nemcova pies v'Sechny nesnaze i osobni nastrahy, jet se ji stavely v cestu po cely jeji svizelnY a bolestny tiivot, gla stale rovne a bezvyhradne vpfed, aby s yYm dilem a svou v'Selidskou osobnosti svitila jako majak na cestu vSem budoucim. Eva Prchlikovi (Likova) vystoupila s vellqm Uspechem na tfech koncertech s detroitskYrn SymfonickYm orchestrem v deroitske Music Hall. Po katede zpivala take "Mesieku na nebi vysokem" z Dvokakovy opery Rusalky. Neni vylouden°, to tuto nadejnou koncertni a operni hvezdu uslysf sjezdovi delegati a teastnici sjezdove hostiny ye Fort Worth, o eemt podrobneji piSeme ve zpre.ve o achuzi Ill. iiradovny,


Ve sttedu, dne 14. ledna, 1948. Pokyny pro ubytovani sjezdovS7ch delegatii. Ve zprave q schrizi Hl. utadovny uvadime, k sjezdove schtze konati se budou v ptihoclne dvarane hotelu a delegati ze budou ubytovani v hotelu az na pkipady, k by n'ekteti z nich men v meste Fort Worth neb nejbliteim okoli ptibuzne ei zname, u nich by po sjezdove dny nalezli pfenocovani. Dle scleleni delegate tamnejeich facia jsme zvecle.i, ze dneekem neni ye Fort Worth v soukromYcii bydlich prazdnYch mist pro ubytovani delegat, a tito az snad na nepatrne vYjimky budou nut ni zajistiti si misto v hotelu. Sjezdovy ubyto;aei vybor Mai fortworthskYch zajisti behem kratke doby dosti pokojil v tamnejeich hotelich a proto Zadd, aby po oznameni svem o cenach jednotlivYch pokojii (jedno-- dvoultalkovYch) sestry a bratii delegati bezodkladne poslali vYboru svoje ptihlaeky, na nich oznami jaky pokoj si pfeji, anebo oznami ubytovacimu vyboru, Ze budou nocovat tam a tam a zajieteni hoteloveho pokoje neZadaji. Vyjde jubilejni dislo Vestniku Ci nevyjde? Dotazy v tomto smyslu dostava redakce dosti east° a proto na ne odpovidame najednou. Vydavatele objednali novy moderni lis v cane pies deset tisic dolart a k jeho umisteni dali postaviti ptistaybu za dva tisice dolarri. Soueasti mohutne rotaely dolly v tijnu a jsou slokny v pHstavku, vyekavajice na montera z tovarny, aby je dal dohromady a personal po to zasvetil jak s novYm strojem operovat. Rotadka tato vytaduje jinY druh papiru — vellte roule namisto velkYch listu, nyni idivanYch u stareho su. Velkoobchod s papirem slibil zavodu doclavku 'Z'O.douciho druhu papiru v prosinci 1947 a po to v lednu 1948. Papiru veak neni, spoleenost se vyrnlouva na velky nedostatek rouloveho novinakskeho papiru a nova rotaeka, slokna v pHstavku v bednach, eeka na montera, vydavatele vydkavaji zase na papir i montera a zde mame odpoved' na vYee citovanou otazku .. . Slavne jubileum videliskeho Sokola. Roku 1867 byla v nekdejk cisatske a kralovske Vidni zalokna prvni telocviena. jednota Sokol. I pH podetnosti deskeho 2ivlu ve videriskem prostiedi byl to tehdy ein velikeho dosahu. Byla to odvalna trhlina do germanisaanich snah videriskYch mocipanti, byl to projev velikeho narodniho uvedomeni, ktere vytvotilo v cizim, neptatelskem prosttedi krystalisaeni bod, kolem neho2 se pak po dlouha desetileti soustied'oval eesky narodni zivot. Historie videriskeho Sokola a matetske jednoty z yldete jest i historii deriske vetve, historii sokolske obetave prate, ktera se dovedla tak jedineene prosadit prave y e Vidni, ktera ne vkly byla naklonena tvatit se pkijemne k projevum uvedomeleho kestvi. Ne'a viderieti Sokolove se nedali odradit nieim. Neptsobily na ne ani obtize, zprisobene rakouskou byrokracii, ani Utoky videriskYch eovinikteki nejednou ohrokvali Sokoly i telesne. Je pochopitelno, ze tyto 2ivly mely nejvice spadeno na Sokoly, vystupujici v kroji. Ale se zlou se vkly potazaly, nebot' viderieti Sokolove meli olozvldete oblibu " ye cvieeni s ku'aeli", jejich2 dievo vzbuzovalo stejnY respekt jako kdysi kovy palcaty. VideriskY Sokol se nedal veak nikdy vyprovokovat, ale tim houk ynateji pracoval, ziskaval dobre jmeno u nezaujate vetejnosti a uznani v prosttedi krajanskem, pro net vykonal zasluZnou praci. Sokol nechybel nikdy tam, kde slo o podporu yeech snah naeich krajanti na poli kulturnim, socialnim, ekolskern i politickem y e smyslu celonarodnim. "(Teak take neztistalo jen u jednoty matetske, kterou v brzku nasledovaly i dalei jednoty v jinYch okresech videriskYch, jejich prosttedi se stalo take stiediskem opravdove spoluprace deskoslovenke. Ne2 nrtikopnicka snaha jednoty Vidal I. bvla ze zalladnich ptedpokladti Uspechu a trvaleho zakotveni sokolske myelenky ve videriske pude. Ani prvni svetova, valka 'nedoved'a odstraeit videriske bratry a odradit je od prate sokolske, prate tak jako zustali ji verni bez ni'P rue" . ni no cela desetileti dRill, a'Z' do dnil nacisticke okupace. A to, '2e zahy po osvobozeni v rote 1945 se videriska vetev sokolska ptinlasila i za zmenenYch pomerti a se ztendenymi kada-

V 2 13TNIIS

mi k nove 'praci, je nejkrasnej gim vysfedeenim pro vdechny, kteti stall u koleloky videriskeho Sokola pied 80 lety, kteH uskuteenili Rakouskou ' upu sokolskou a ktetl trvale zachovali eistY sokolsky etit i v nejveteich bouHch doby. Kongresnik Adolph Sabath prokazal neocenitelne shifty oeskoslovenske veci za prvni svetove valky, prohladnje v zakijovem svazku Zurnalu pro moderni historii pra2skY profesor dr. Quido Kish. Uvadi dosud nezname podrobnosti vyjednavani T. G. Masaryka, kongresnika Sabatha a jinYch pkatel Cs. osvobozeni s presidentem Wilsonem pied yydanim washingtonske deklarace o es. nezavislosti 18: Hjna 1918. Bylo jiZ" dtive znamo, ze kongresnik Sabath velmi fleinne podporoval Masarykovy snahy a ktiLl plany konservativnich cinitelu spojeneckYch, kteti chteli zachovat Rakousko-Uhersko a uzavtit s nim separatni mir, nabizenY cisaiem Karlem. Z KischovYch novYch podrobnosti vysvita, k Sabath z vlastniho popudu varoyal presidenta Wilsona pied separatnim mirem. Podakilo se mu pfesvecleit ho, ze valka by se tim ptilie nezkratila, protok Nemecko tehdy vlastne ovladalo veechny rakouske sily a zdroje. President Truman chce vnoueata. Jak znamo president Truman ma jedinou dceru Marketu. Od eesteho roku se uoila zpivat a neda yno nastoupila pevecke turne ye Spoj. statech (zpivala take v Dallas a Fort Worth) za neobyeejne ptiznivYch podminek Ale president Truman, kdy byl kadu tycInt bez ni v Bilem dome, a pak si pozval rizky krouiek pfatel na poslech Marketina zpevu, pfendeeneho rozhlasem site NBC z velke koncertni sine, si povzdech: "Piece jen bych mel v rodine radeji par vnoudat, nea primadonu." Vzpominka na dobu roboty a zajimavY zvyk v Huline na Morave. V dobach roboty melo 18 majitelri gruntt v Huline panskou listinu, kteje osvobozovala od roboty. Privilegium zde bylo, ale pani je zahy ptestali dodidovat a volavali svobodne sedlaky aspori na male roboty. Ti oveem neuposlechli a tak byli volani na rychtu na fticansku, kde meli clfeveneho kone s dvema iemeny. Rebel, ktery nechtel na robotu, byl ttikrat dotazan, zda na robotu pfijde. Kdy2 odmitl, byl ptivazan na kone a dva drabove mu liskovYmi palicemi vysazeli dvacet ran. Pti tteti "davee" kaddY podlehl a radeji na robotu eel. Sedlaci si pak stekvali u soudu, kterY jim easteene vyhovel, ale jednou za rok na robotu museli. Jejich povinnosti bylo naka.cet v Hulsku stromy, naiezat z nich polena a odvezti je povozem na kapitolu do Olomouce. To jim u ostatnich sedlakt vyneslo ze tarlivosti pojmenovani "kapitolnici". Kapitolnici nebyli oveem ani s touto robotou spokojeni a stale usilovali o osvobozeni ad teto robotni povinnosti, opirajice se o privilegium, ktere melo byti ulcdeno v truhlici v kostele krometi2skem, ponevaa hulinske domky, kryte doekami, sky,taly malou bezpednost. oast° hotely. Konedne jim vrchnost vyela vstHc potnd, ze men ve ttech 'splatkach zaplatit 600 rYnskYch ye sttibte, nade2 ze budou robotni povinnosti zbaveni. Kapitolnici se usnesli zaplatit a take zaplatili, pti eem2 jeden druhemu pomahal, a tak byla robota pro ne zrueena. Na oslavu osvobozeni cd roboty mivaji bYvali robotnici kaklou prvni roratni mei svatou slavnost a po ni tak zvanou "sYpku". Vddy se sejdou, poll& noviciany na gruntech o cltivejei robotni povinnosti, novician zaplati "einetant" a pak nasleduje clobra svaaina, pti nia je vzpominano starch easti a hospodaNi-ferinti. Je to peknY start' zvyk, ptesne kaZdeho roku dodrZovanY. Budou sletove doiinky. Inform a.eni odbor XI. sletu v Praze oznamuje, ze p0 letoenim sletu budou prase dciainky neb radc7t, veseli a &;pokojenost z vykonane prate bud ou samy o soM nfieinou radosti. Hlavnimi budou d,...ZinkovY symbol a vysoka, maj, kolem nich se bude rozvijet pestre pasmo narodnich tancti a zvykti. Nadeje naroda — eeska a slovenska sokolska mlade2 — za ladji tuto veselici a po nich se vysttidaji na taneenim podiu skupiny jednotlivYch krajt ye syYch narodnich tancich a zatandi a zazpivaji si jako doma. Korunou

Stra33a • techto malebnYch skupin bude jizda krala v krasnYch a pestrYch krojich mora yskeho Slovacka. Jednotlive skupiny utvoii po skoneeni sve produkce na plok sletiete malebne skupiny. Jejich okraje a sttechy bude vyplriovat ' actvo, dorost i elenstvo. Pti poslednim tanci rortanei se dale sletike sousedskou a po holdu zastuperi veech krajt presidentu republiky dr. Benekvi a po jeho adpovedi, spusti hudba eeskou polku. Ta rortanei na konec cele sletiete. Vlny rozhlasu ptenesou toto nadkni a radost do vkch ulic hlavniho mesta i do nejzapadlejeich koutkfi Ceskoslovenska. Se sletiStem bude se radovat celY narod. Science and Society, etvrtletni sbornik v New Yorku otiskuje elanek profesora francouzske university v Lille — Pierra George — o pianovani socialismu v Oeskoslovensku. Pik tam, Ze Oeskoslovensku je prava, parlamentarni demokracie, znarodneni prtimyslu nezbytnou zarukou narodni bezpeCnosti, neblahy vliv statkatske tHdy byl zlomen pozemkovou reformou. Republika ma site obtik, ale vlada je pfekonave., opirajic se o daveru velke veteiny lidu. ZahraniCni politika souvisl s narodni bezpeenosti a se snahou po znemoZneni nemecke valeene moci. Obchodni styky ma Ceskoslovensko se v8emi staty, ktere s nim chteji obchodovat a maji pro ne zboZi. Hospodakske planovani domaci je itspeene, narodni fronta pevna a es. narod znovu pokrae uj e. ) • 4, • ( JAK SKONCIL V ZAKOPECH GOTIIE A JAR Kdyby si nada dal praci a sebral vkchny ptibehy, v nich kniha sehrala vynikajici hu v lidskem 'tivote, ptedloZil by nam pravdepodobne sbornik velmi originalni a dost moZna. i cennejei, ne2 se snad zda na prvni pohled. V "TYdnu Ceske knihy" vzpomnel jsem si na ptibeh, start' vice ne2 tficet let. Tenkrat kdesi ve vYchodni Handl shromaZd'ovali jsme se pied iitokem v nevelike vesnici, kde byl delostkelbou rozboten zamedek jakehosi polskeho elechtice. S kamaradem B. probirali jsme se troskami kdysi krasne kechticke knihovny, do n g neznamY snesl poklady veech evropskYch literatur. Pfitel B. si vzal na pamatku fitly svazeeek basni GoethovYch, tieteny na ruenim papiru, vazany v pergamenu a zdobenY otizkou z prayeti° zlata. Ptitel nebyl zvlaetnim milovnikem poesie, ani nemel zvlaetni vztah ke Goethovi, ale svazedek byl tak krasnY, ae mu neodolal a zastreil jej do naprsni kapsy. Ja jsem si vzal na pamatku podobne krasnou kniZku verso PuekinovYch. Dovedl jsem ji2 tehdy Cist azbuku a umirioval jsem si, ete vyuetiji kaZde prazdne, abych se seznamil s jazykem PuekinovYm. V noci doelo k boji. Ptitel B., mnohem nezkuknejei vojak ne2 ja, v jedne chvili ukazal celou figuru, a nahodna ruska kulka naela v nem spolehlive svuj cil. Ptitel se skacel vedle mne. Ale bylo to spik filekem, ne2 pro smrtelne zraneni. Projektil zUstal vezet v pergamenove knike GoethovYch basni. Kamarad, kterY, jak ji22 bylo keen°, nebyl z yldetnim pHtelem poesie, tehdy knlaku basni, ji2 vdeeil za svilj Lvot, uptimne zlibal a sliboval, 2'e se od ni neodlouei, pokud bude trvat valka. Po boji zabalil svazeCek do papiru a ulo211 jej do batohu. Druheho dnes boj nokraeoval. Ptitel B. v tomto druhem boji padi: Goethe v batohu ho neuchranil pied erapnelovou kuli. Muj Puekin byl ztejrne mocnejei, ne2 ptiteliiV Goethe. Uchranil mne aZ do chvile, kdy jsem upadl do zajeti. VyslYchal mne tehdy dastojnik zpravodajske sluLoy, kter:;7 u mne nasal take onen krasnY svazeeek. Neobyeejne se mu zalibil. A tak jsem udelal malou vYmenu: dal jsem mu Puekina a on mne dve velke francouzske bulky (housky). Ted' mne to mrzi, ale tehdy jsme mel za to, Ze jsem yyd'ial. Nekdo by mel opravdu sebrat veechny historie o knihach. CoZ nebyl by to krasny svazek: Kniha a valka? Nebo: Kniha v koncentraenim V. Kaplicky (Praha). tabote?


eirana 4

TIgE.

Oddil Dopisovateisky •

Ve stiedu, dne 21. Iedna

V215Tlitlt

.

.

I =11.11•1•0■100•20 0!0 1•1•0■004=1.010.1.1/1.

.11111.0.11.01•111.0■4

Oznameni volby tikednikil radu 'Oslo 86. Temple, Tex. Nasledujici firednici byli zvoleni: J. H. Bartek predseda, mistopkedseda Otto Vanieek, tajemnik Otto Vanieek, rieetnik Joe D. Jet', pokladnik Otto krystinik, stral 2adna. treetni vS7bor bude jmenovan v'pr g ti schrizi. Za vyslance Otto Vanieek, za nahradnika Jos. Pobotil. V'Sech nas fitednika cestni pOSta jest Route 4, Temple, Texas. Pro brnenske sirotky bylo z pokladny darovan° $10.00, dobrovolne prispevky $5.00, celkem $15.00 na mleko. Laskave 2adam o odevzdani na patriene misto. Pkedem yam dekuji. V ficte, J. H. Bartek, bS7valk tajemnik radu els. 86. Pozn. red. Ode'Sleme peknSr pene2it3) ptispevek na misto ureeni a obnos bude s jinkn o i, dary vetejne kvitovan. Pozdrav! ) • 4 • Bratrske a sesterske podekovani. Mill bratti a sestry v rade Karel Jonas é. 28. SPJST! Byl jsem vice net prekvapen, kdy2 jsem obdrtel vaSi bankovni poukazku co moji nemocenskou podporu od naS'eho radu. Skutedne, abych se ptiznal, nevedel jsem ani, Se jsem k nemocenske podpore opravnen po eas moji nemoci, neb jak jsem vzal pojistku, br. jednatel o nieem se nezminil, 2e budu neco na nemocenskou podporu platit. Na g br. ffeetnik jest pametliv na na2Se nemocne deny, neb on to byl, kterS7 mne na nemocenskou podporu upozornil. Ani nevite jak mi to ptiClo vhod pro moje lekatske vydani v nemoci. Prijmete mrij nejvtelejSI dik a doufam Se ka24 Glen, kterk nemocenskou podporu obdr2i, uaini to same, aby aspori za ni podekoval. Jsem vas Glen, Louis Melnar. ) • 4 OPRAVA. V dopise bratra Fr. Domorada, dopisovatele `radu Elmaton cis. 148. prihodila se chyta tim, Se pti uvadeni kadoveho majetku namisto sedmieek vypadly sazeei jednieky. Spravne dislice jsou nasledujici: $ 493.34 Hotovost v banku 1. ledna 1947 7,064.63 Pkijem za 12 mesicil Vydani za 1947 Hotove v banku 1. ledna V majetku U. S. bondy (kupni cena)

Celkem $7,557.97 $7,220.93 $ 337.04 1,370.00 2,250.00

Hotovost v bance, majetek a bondy $3,957.04 ) • 4, • ( Itad techoslovan, eis/o 40., Hilije, Texas. Mill bratti a sestry! NaSe vSrroeni schrize, ktera byla konana druhou nedeli v prosinci, vyznela nasledovne. Zvoleni, byli nasledujici ritednici a delegati do sjezdu pro rok 1948: Predseda Josef Rubesh, mistopredseda Ed. J. Kresta, tajemnik Emil K. Hajo yskY, ftdetnik Vaclav HradeckY a pokladnik Gilbert Hafernik. NemocenskY vYbor: 2ofie Hradecky, Richard Gerla, Frank a 2ofie Zatopek. teetni vS7bor: Ignac Vivial, Tom Martinetz a Jos. J. KaSpar. 1.1ajetkovY/ vS7bor: Ed. J. Kresta, Frank Knebel c Jan Kuleak. Zabavni v3ibor: Ray. PolaAek, im Kuleak a Jos. J. Ka§par. Resolueni vS7bor: Vaclav Hradecky, Emil K. HajovskST a .Willie Tymel. lekati: Dr. Halamitek ml., dr. Thildgen a dr. Johnson. Organisatorka ses. fie Hradeckb.. Delegati do sjezdu, Vaclav Hradeckk, Hradecka., Josef Rubesh a L. C. Wychoperi. Nahradnici, Gilbert Hafernik, Emil K. HajovskY, Jan Kuleak a Josef J. Kakaar. Schtze budou konany druhou nedeli v mesici o 2 hodinach odpoledne Emil K. HajovskY, taj. S pozdravem, •( )• Knihy na policich mail vSdy stati rovne, nikdy naklonene, ponevaa tim se mute po gkoditi nebo i rortrhnouti vazba.

Jirr Skvor Mrtvi v zemi o bolesti nevedi. Usnuli a tonou v zlatYch snach Nad nimi zni slavne vdelstev varhany, plache srny bloudi po lukach. Nad nimi zni piseri, pada snih, do zlatYch snit klasy S'elesti Jenom konec hliny, jenom zeme sah ukryl vkchnu lasku srdci horoucich. Mrtvi v zemi o bolesti nevedi, piseii mldeliva padla na Bila oblaka jdou tine krajinou, z tichYch srdci jabioh vyrusta 1

• 41.,

DO ENNIS. TEX Divadlo v Narodni sini, oznamene na nedeli 25. ledna, nebude sehrano nasledkem nemoci nekolika hercil a bude sehrano pozdeji, cot bude ptedem oznarneno. Zpravodaj Sboru MladeSe. ) • 4, • ( )Clad

RifiovS, Dviir Cis. 89., Rosebud, Tex.

Nile uvedeni eleni na geho radu byli zvoleni v prosincove schrizi co ritednici na rok 1948: Pl'edseda Frank Bada, mistoptedseda Tom Vitek, tajemnik John J. Plakk, fidetnik V J Svoboda. teetni vybor byl zvolen nasledujici: Jos. Sibek, Jos. Hauk, John Lanidek. Delegat do sjezdu Jos. 8ebek, nahradnik John J Pladek. Schtize budou konany kaSdou druhou nedeli v mesici o jedne hodine odpoledne v American Legion budove. Mame dobre misto ku konani nadich schfizi, tak nezapomente ptijit do schilze. V kaScle schtizi mo,me nejake chileSite jednani a je to mot lepAi kdyS je vas vice ptitomno. S bratrskYm pozdravem, John J. Plakk, taj. ) • .1. • ( Caldwell, Tex. Cteni bratti a sestry! Musim napsat par f•aclkit ze schuzi pi iSti koname v mesici lateznu druhou nedeli. Jestli bude gpatne podasi, tak tteti nedeli a 1)1.61 bych si, abyste vgichni nebot' budeme miti dfileSite jednani a tee budeme miti neco zapit. Muslin yam napsat jak dopadly volby. Ptedseda Frank Kubeeka, mistoptedseda Adolph Kutolan, tajemnik J. G. Charanza, ftdetnik Joe Karasek, pokladnik Frank Langlotz, delegat J. G. Charanza, nahradnik Adolf Kutolan. Tak musim neco o podasi napsat. Na stark rok jsme dostali dobrY dew a kroupy, talde hned zerne byla bila. Od toho dasu bylo dost dobre podasi, ale dnes po ranu pt gel severak a dosti zaprgelo a nyni v 5 hodin uz zamrza, tak do "'dna bude asi v§ecko zmrzle, co je v zahradce. To je 16. Tak bratti nezapomente na to schfai 14. btezna a ptijd'te v gichni. Nevim prod tak mai° chodite do schfize. S bratrskYm pozdra,vem, J. G. Charanza, tajemnik. )• •( Prilis mnoho bezpednosti. - Robert Lee Green v New Rochelle, New York, 'vzal si do hlavy, Se je pronesledovan nejakYmi neptateli, a tudiS promenil svfij byt v fualnou pevnost, pinou tajnYch Week a samostillti. Kdy2 §el nedavit° domu, byl zabit vlastni pugkou, jig nalieil na neptitele a na nit zapomnel. Policie, jet provedla prohlidku, shiedala, Se v byte bylo plno zrcadel, rozveknYch tak, aby bylo videt do v'Sech koutft, a punka, jet Greena zasttelila, byla sloSite vedenkm provazem zapojena na d yepti jejich2 otevteni vysttelila. Zde. se, Se pan Green se mezi lidmi citil pane doma. * * * Cidid bot pro planovani. Anthony Rtiopoli na newyorskem letigti La Guardia Field ohlaguje velkou vSrvesni tabuli, ze pfijal zasady pianoveho hospodateni a Se nadale bude komukoliv kdykoli distit boty za poplatek jednoho dolaru mesidne. Jeho planovani je zaloSeno na odhadu, Se normalni &ova si da eistit boty nejvYAe osmkrat zasie416.

1948.

VITEZOVE gEsTrIsTESMNI SOUTE2E. Jak znamo, teditel organisadniho odboru a mistoptedseda fistredny bratr Ed. L. Marek doporudil v dervencove schrizi Hi. riradovny, aby po dokonalem ftspechu oslavy ziateho jubilea SPJST v Taylor, Tex., uspotadana byla dodateena soute2 mezi radovYmi organisatory, by v druhe polovine jubilejniho roku ziskani byli (10M novi cleni. Navrh bratra Marka byl ve schrizi jednornysine schvalen a soudasne povolena Cast tri set dal na ceny vitezrim. Na§i sestry a bratri organisatori dali se po vyhlateni kratkodobe soute2e do prate a tato kamparihyla zajimava i napinava. Zapoeala 1. dervence 1947 a ukoneila 31. prosince 1947. Pojistky napsane v prosinci, jich2 lekatske prohlidky byly dorudeny naS'emu vrchnimu lekati dr. Halamiakovi po Novern rode, nebyly zapoditany do souteSe a seitani pojistek napsanych do posledniho prosince 1947 vyneslo nasledujici umisteni viteza: Prvni cena, dar v eerie $50.00 - br. Karel Navratil radu Cis. 24. Druha, cena, dar v cene $35.00 - br. John 8vadletiak, rad Cis. 29. Treti cena, dar v eerie $25 - br. A. J. Bristik od radu cis. 88. a br. Ibaac 8enkytik od Cis. 163. ttvrta cena, dar v cene $15 - bri. Hugo Freund Cis. 54., J. T. S ' krabanek a Jos. Jakubik els. 9., Emil J. Hejl Cis. 47., sestry Anna Milanova, Cis. 154. a F. J. Olexova. cis. 88. Path cena, dar v eerie $10.00 - sestra Sophie Hradecka els. 40., bin. W. C. DuCek Cis. 80., John J. 8rubat Cis. 17., Fr. V. Urbish Cis. 28., V. H. Batina Cis. 38. a F. J. Marek Cis. 24. 8esta, cena, dar v cene. $8.00 - bri. J. R. Bartek Cis. 92., Louis Dressler Cis. 133., Fr. J. Ha C. kovec Cis. 25., J. H. Siptak cis. 17. a John J. Stareala Cis. 88. Sedma cena, dar v cene $5.00 - bri. J. J. Krupa Cis. 7., L. H. Hillman Cis. 29., Adolf Mach cis. 35., Otto Bubenik Cis. 160., Joe V. Heji Cis. 48., Chas. Holy els. 4. a Vaclav Kvasnieka Cis. 49. VAem zdelmenovankm sestram a brattim v y -slovujemnaCrdblhoptikumsen se v teto soute2i a prejeme jim jako liSem ratiov3im organisatorrim, aby v letoShim sjezdovern roku, kdv• hodlame napsat tisic nov3ich certifikatri do dne zahajeni sjezdu 19. eervence 1948, pokradovali ye sve dobre, obetave a zodpovedne einnosti na poli agitaenim. ) • 4 • ( Lista.rna redakce. Leteckou poftou doQa nam pohlednice na pekne mesto Roudnice nad Labem s temito slovy: Srdeeny pozdrav ze stare vlasti, z Roudnice n. L., Vain i v§em VaSim etenail.= a dik za uvetejneni meho dopisu. Dekuje vase etenatka Rri2ena Zelenkova." Dekujeme za vzpominku. Nage navgtevy. Ve sttedu min. tSidne navCtivil redakci bratr Karel La2novskk z Ennis, reditel RVOS, jen2 podilel se na vSTroeni teto velkie organisace v riterk v Temple, Tex. a ptenocoval ye West u kolegy Emila Batanta. V zapeti po bratru La2novskem do'gel do redakce br. Fr. Kofnovec, novk nas osadnik a takte2 dlouholetk spolkovS) pracovnik. Popovidali jsme si pane a navSteva nas skuteene ) • 4, • ( Drim za sto dolart, ale . . . Veteran namothi slaby Angelo Maccarone, 2ijici v newyorskem predmesti Queens, rozreSil svrij bytovk problem v techto dnech tim, Se za sto dolarri koupil ve vetejne dra2be. Nikdo nenabidl vic, proto2e pozemek ptipadl obci a novk majitel domu jej musi odstehovat. Maccarone se dohodl s kontraktorem, jen2 drim odstehuje o nekolik ulic za nest tisic dolarri, cot je ptibli2ne kupni cena slaneho rodinneho domku. Ted' u2 jen si zmenit jmeno a pan Maccarone by mel vystarano. * * Mosazne ptedmety zustavaji dlouho leskle, natteme-li je po vydisteni terpetknem, nebot' para pak na ne neprisobi. Chcete-1i tence rozkrajet brazilske otechy, vlotte je oloupane do studene vody a povatte je asi tri minuty. Pak se daji tence rozkrajet, by se


Ve stkedu, dne 21. ledna 1948.

V213 TNiE Caldwell Texas.

Ctend redakce Vestniku) Nekdy na jate jsem psala, k svoji narodm praci ukoneuji. Ztravili jsme minule vanoce u nakho syna Woodrow v Houstonu a ph te phletitosti jsme naystivili i chvalne znameho doktora Holluba, neb jsme si ptali slyteti ptimo od neho deco o Ceskoslovensku, ponevadt mnozi arnerieti zpravodajove rid an jen ltou jak o eeskoslovensku tak o Rusku. T.vslim, ze jste chni detli rozmluvu, kterou m,:'.1a Mary Jonstonova s doktorem Hollubem, tai to nebudu opakovati. Chci jen podotknouti, ze lekat Hollub pravil, ze ona zpravodajka tu rozmluvu pane sepsala, zrovna tak jak on ji vte povedel, kale Houston Post, co ji nebylo vhod vynechala• Mnozi amerieti zpravodajove nam tikaji, te v Ceskoslovensku jest pino ruskYch vojakt. Doktor Hollub pravil, te on dosti dobte pies eeskoslovensko pfejel a ze za celY eas sveho pobytu tam vide' jen jedineho ruskeho vojaka a to byl poboenik ruskeho velvyslance v eskoslovensku. Ale pravil, 'te na katdY "week-end" byla Praha pina americkYch vojakft, kteH tam piijeli z americke zony Nemecka se svYmi nemeckymi tenami, by se tam dobte najedli, neb oYri vi, le Cesky narod vtcly byl a doposud je i v nedostatku pohostinnY. Tet pravil, ze v eeskoslovensku maji mnohem lepti pokrmy net' v Anglii, jen rialeka a tun jim tam velice chybuje. Pravil, te jest tadoucno, by se tam poslalo hodne suteneho mleka, by se zachranily deti, ktere trpi tuberkulosou. Tak proto jsem se rozhodla, te budu zase prijimati penize pro zakoupeni mleka pro eeskoslovenske Ceti. Tet jsem dostala dopis od American Relief for Czechoslovakia, kdet prosi, by jsme jette pomahali. Psali, te deseti dolarova poulcazka obstara dtban mleka denne pro etyti deti na zimu, tak se mne zda, ze bychom byli ukrutni, kdybysme se nesnatili die sve motnosti pomoci. Mnozi si myslime, ze jsme dobrYmi ktest'any, ale ten kdo nefrtispiva na dobroeinne teely, nesnati se pomoci ubohen-iu, hladovemu, clobrym ktest'anem neni, kdyby se kolik modlil. DobrYm ktest'anem jest jen ten, kdo vede ktest'anskY tivot, vykonava ktest'anske skutky. Ovtem jsou lido, kteti byli postiteni nemocemi, netrodou neb nezamestnanim, tak takovi nemohou mod pomahati. Ale jsou kteti cely tivot till v hojnosti, vlastni velke majetky, ale na dobrou vec velmi malo nebo nic nedaji. Kdyby se piHhlatilo vice dobrYch a soucitnych lidi, tak kdyt by ti chudti darovali jen dolar nebo dva a ti bohatti vice, mohli bychom zachraniti mnoho eeskoslovenskYch deti. Dr. Hollub pravil, te jeho mantelka odetle katdy den etykiceti librovy balieek do Ceskoslovenska. FZekla jsem: "Jste hodni, te to &elate a tt'astni te to miltete death" Tak tteba te my tady nemtteme pomahati tak mod, zda se mne, ze nekolik nas dohromady by jsme mohli darovati dost penez pro zakoupeni mleka aspori pro dvacet neb tiicet deti. Jit jsem dostala pet dolart pro deskoslovenske deti od sve sestry pani Eduard Stalmachove ze Smithville. A doufam, le se jette hodne lidi ptihlasi aspori s maim ptispevkem. Nebudu tadneho o ptispevek tadati, neb vim te dobti lido, kteii radi na dobrodinne veci pt'ispeji, te se sami s ptispevkem ptihlasi. A sobecke, kteri nemaji soucitu a ne,,:radi davaji, bych nechtela o ptispevek tadati. Pokud ja vim, talc v natem okresu tadny penize pro eeskoslovenske deti nesbira, tak jsem se rozhodla, te to budu delati ja, ale jestli je nekdo v .natem okresu, co by takove ptispevky tak necht' se ke mne ptihlasi, at' jest to kdokoliv, elen natl. Jednoty, anebo Clen katolickeho neb evangelickeho kostela, ja mu rada to, co jit budu mit odevzdam a sama ustoupim stranou, nebudu nikomu v jeho praci pfekateti. Nat tad NovY Tabor nikdy tadne zpravy, co se y e schtzi vykond, do Vestniku nepodava. Pokud til br. Jos. Siptak st., vkly aspori jednou za rok dopsal do Vestniku, by udal, kteti ttednici byli zvoleni, a ted' se jiZ" ani to do Vestniku nenapite. Nevim ani jestli na g tad jit neco na deskoslovenske deti daroval neb ne. Vidim ye Vestniku, ze nektere tatty povolily $25.00 a2 $50.00,

Strum $

velki test jim. Zde, se mile, ie at' HA aneb jakakoliv organisace nebo jednotlivci na dobre adely ptispeji, ze by se to melo v novinach oznamiti, by to dodalo chuti jinYm, by te g new darovali. Bylo jig hodne dopisu ye Vestniku psano ohledne postaveni utulny pro stare dleny. Nekteti jsou toho nabledu, ge by to byla velka leva pro eleny naei Jednoty, kdy g by meli to yedomi, ze kdyg by toho byla potteba, ze se budou mit kde uchSrliti, kde by mohli spokojene ztra,viti posledni dny sveho givota, ani by si museli mysliti, ge jsou nekomu na obti g. JinYm se zase zda, '2e neni Atulny potteba, ze \Teak deti se maji o stare rodide postarati. Ale ono to neni tak jednoduche jak se nekomu zda. Kdy g se deti ogeni, maji sve rodiny, sve deti a sve starosti. Na ptiklad, ta dcera by se rada o sve stare rodide postarala, ale tteba zase jeji mut to nechce. Vtely si pamatuji, co mne jeden notat vypravel. Pravil, ze k nemu prisli stars mantele a tadali ho, by jim napsal posledni rah. ftekli, te oni chteji vte rozdeliti rovriS7m dilem mezi sve deti a te oni pak budou vtdy ria Cas u jednoho a pak zase u druheho. On jim tekl, to nedelejte, neb at nebudete nic mit, tak vas nebude tadne dite chtet. A tu pani to velmi rozzlobilo. Ona tekla: "Vy neznate nate deti, nate deti jsou hodne a vtichni nas budou rady u sebe mit." Tak on jim pak napsal viili jak si pfali. A pak se stalo to, co on ptedvidal. ' adne dite pro he nernelo dost mista, tak 'te pak jeden muses bydleti u jednoho ditete a druhy u druheho. Tu starou pani to tak trapilo, ze si vzala tivot a ten pan chodil do ttadovny toho notate piakat. Tak ty jejich deti, by je tteba byly rady u sebe mely, ale asi ta druha strana to nechtela. Tak pro taRove lidi by ta ttulna byla zrovna nebem. pied delti dobou jeden bratr psal, 'te on jest o pet neb o test let stark net jeho mantelka, tak te jak by on mel 65 mkt, te by tel do ntulny a tak te co by jeho mantelka delala, kdyt by jeAte nebyla dost stare. do fitulny jiti. Ale pokud jsou mut i tena oba na svete, tak by asi tadnY do ttulny netel, neb katclY je nejradeji, doma. Ale kdyt staremu Menu zemie mantelka a on neumi vatiti, neumi domacnost ukliditi neb oCistiti, tak mu pak jineho nezbYva net jiti k nekterernu diteti, jestli totit jake ma. A kdyt zemie napfed mantel, tak ta jeho tem., jestli je zdrava, si dovede uvatiti i domacnost ukliditi, ale zase se sama boji a pak ta samota a tesknota jest nesnesitelna. Tak kdyt by takovi lido mohli jiti do fitulny, byli by mnohem spokoje7 nejti, neb by vedeli,ze nejsou nikomu na obtit a meli by spolednost, tak by nebylo tolik te samoty a tesknoty. Znam nekolik bratrt a sester, pro ktere by ttulna byla zrovna vykoupenim. O nasledujici zaletitosti jsem ani neminila psati, stale jsem Cekala, te nekterY bratr neb sestra si povkmli jistYch vYrokit neb poznamek a k se o torn rozepiti, ale kdyt potad nic, necla mne to jaksi pokoje a musim se o torn sama rozepsati. Nekde uvidime poznamku: "Musime natim detem ukazat, te to co tu po nas zbude, je cenne i kdyt nebudou Cesky mluviti a povedou ten spolek v fedi anglicke." Jinde zase ten vYrok: "A projevil nadeji, ze spoleeny problem, zavadeni americke jednaci tea do natich tacit bude i na tomto sjezdu uspokojive vytekn." A zase jinde slytim: "I kdyt se jit v nati Jednote nebude v Ceske feei jednati, tak ona piece bude nate." Ale at se v nati Jenote neb tadech nebude Cesky mluviti neb v Ceske fedi jednati, tak to jit nebude Jednota nate. Nebude pak tadneho rozdilu mezi americkou bratrskou jednotou aneb Jednotou nati, bude to jedna americka jednota jako druha. A pak si ji jinonarodovei jit snadno ptivlastni. Ale ty poznamky, o kterYch se .shora zmittuji, tteba jsou velmi nemile, jette nejsou ty nejhorti. Mne se nejtrapneji dotklo, kdyt jechou ve rtst-nil-u bylo pseno • "Bratr Chupik vysvCtlil v anglicke keel, prod naei Jednote bylo dano dosavadni jmeno." Prod ne nynejei? To DOSAVADNI se mne velmi nelibilo, neb to zni tak jako by se jig nekde pracovalo o to, aby jmeno naei Jednoty bylo zmeneno: Mile sestry a bratti dekati, prosim vas, jestli jig veecko Ceske z naei Jed-

o

noty vypovite, tak aspori nedovolte, by nazev neb jmeno natl. Jednoty bylo zmeneno. Jestli u se to jinonarodovcrim nelibi, te nate Jednota jest slovanska, tak se k nam nemusi ptidavati, beztoho jest tkoda, te jsme je zaeali mezi sebe ,brati, nate Jednota mela zustati tpine slovanskou. Nebude-li jeji jmeno zmeneno, tak i, za tisic let podie toho jmena katclY pozna, te nate Jednota byla zalotena texaskymi Slovany. Proto bratti zakiadatele pracujte o to, aby byl vloten do natich stanov elanek, te jmeno nati Jednoty nesmi byti nikdy zmeneno, vy jste ji zalotili, tak mate na to pravo. Nevim prod nekterm na.tim vtdcUrn na tom tak mod zaleti, by eeska tee zde co nejcifive zahynula. Piece nate vla.da cizi teei nezakazuje ani po nas netada, bysme v natich spolcich poutivali tee anglickon. Vtcly se citim jaksi podivne, kdyt sly§im nektere nate vildce pronateti slova: "Jsme hrdi na nate deny zakiadatele nati Jednoty, neb oni zalozili Jednotu tak dobroeinnou a tspetnou, proto si jich a jejich prate velice time." Pomyslim si, mohou ti zakiadatele tern slovrim vetiti, kdyt vidi, te nektere ty nejlepti elanky, ktere oni do natich stanov vlotili, byly jiz vyhozeny a ty ktere tam jette zbyly, nejsou zachovavany? Prvni nate stanovy tadaly, by kdo se chce elenem stati znal Ceskou tee. To jit bylo vyhozeno. Pak teel nag Jednoty jest: Peeovati o zachovani slovanskeho jazyka v teto zemi a vteobecne povzneteni spolurodaku natich jak v mravnim tak i dutevnim a blahobytnem ohledu. To se nezachovava. Dela, se pravy epak. Napted se daly anglicke stranky do naseho organu a ted' se pracuje o to, by se zavedlo anglicke jednani do nakch tan. A myslim, jaksi potajnu i to, by •jmeno nati Jednoty bylo zmeneno. Jette to nebylo proneteno ptimo, ale to DOSAVADNI naan naznaeuje, te se asi nekde na torn pracuje. Ja.k jinak pracovali nati vtdci zakiadatele. Oni svYm detem tikali: "Byla by hanba, kdyby se 'desk& dite nenauCilo Cesky eisti a psati." Nynejti vtdci tekteCi jiz neni potteba, skoro katelY nou: " Ceske ' zna anglicky a ptistehovalectvi jest zastaveno. Ale kdyby i nebylo_eeske teCi jit potteba, ad vime te je, tak jit z fray sami k sobe se mame 'matetske teal. naueiti. Dale, nati zaklada tele svYm detem "Budete-li dobte znati teei dve, nejen te to bude velka Cest pro vas, ale i velka vYhoda. Jest vati povinnosti se vtude sve teCi a sveho naroda zastati. A jen kdyt budete znati teei dve, to dovedete." Dnes, misto aby nati viidci Ceske deti ponoukali, by se Ceske reCi ueili a vatili si sveho privodu, oni teknou: "Nate deti se nemohou Cesky naueiti, nechteji Cesky mluviti, tak musime zavesti anglicke jednani do natich tacit." Jen ty deti se Cesky nenand., s kterymi rodiee Cesky nemluvi. Kdyby se nate deti vychovavaly ted' tak, jak je vychovavali nati zakladatele, vtechny by si sveho piivodu vatily, Ceske keel se naueily a nate tee by se tu udrtela pro vtdy. tea neni pouze sob pronateni natich mykenek, jak se nam to nekteti snati namluviti. Pee nam byla dana od Bona, jest to nee° velice cenneho, za co nati ptedci umirali. Ovtem, bude-li se stale o to pracovati, by se nate tee vyhodila z natich spolkt, jak se to deje ted', te jest to at napadne, tak nate tee zde ovtem brzy zanikne. Ale bude to smetne neb ironicke, neb vidime v novinach, te jest velka poptavka po aeskYch tlumadich, tak kdyt eek- deti se nemohou Ceske keef naueiti, asi budou muset jinonarodovci bait eeskYmi tlumaei, to bude zajimave, te ano`) Slytime, te se mnoho jinonarodovcu uei slovanskym jazyktm, tak asi oni budou deskYmi tlumadi. Tak kdo si bude ptati ptispeti na mleeny fond pro eeskoslovenske deti, mate ptispevek odevzdali mernu manteli. On si zapite yak jmeno i piispevek a ja to pak ye Vestniku oznamim. Ale pospette si, neb zadatkem ptittiho mesice budu chtit tu sbirku odeslati. Ukoneuji s ptanim mnoha zdaru a zdravi redakci a vs em dterlakillri V tomto rode. Pi. P. P, 1\aikeskova.


via fticl Pokrok Sweet Horne, eislo 63. Pfichazim opet s paru iadky, abych oznamil udalosti z nag'eho tadu, by vzdaleneygi bratti zvedeli, kteii jsou kadovi atednici a vYbory nageho tadu. tikednici pro rok 1948 byli zvoleni nasledujici: Karel Havlik piedseda, Frank Bujnoch mistoptedseda, Joe N. Morris tajemnik a organisator, Emil Kutae fieetnik, Anton Bordovsky pokladnik, C. M. Hon g tajemnik nemocenskeho odboru, Adolf Matu gek domovnik. Delegati do sjezdu jsou Joe N. Morris a Emil Kutae; za nahradniky byli zvoleni Karel Midek a Viktor Rainogek. Resolueni vYbor: Joe N. Morris, Emil Kutad, C. M. Hon g. Zabavni vYbor: Emil Kutad, Annie Kutad, Joe N. Morris, Albina Morris, Karel Midek, Roselee Katiparek, 0. F. Kag parek, Alice Kutad, John Kutad, Stanley Kutae, Julius Rohan, C. M. Hon g', Viktor Rainog ek, John Rohan, Julie Havlik, Karel Havlik, Annie BerkovskY, John BerkovskY, Adolf Matugek, W. Chaloupka. Nyni se chci zminiti o moji nav gteve v nagi Hl. atadovne. Br. J. C. Eineigl v poneli rano dne 12. ledna asi v 6 hod. rano se zastavil, nemusel alouho na mne eekat, jenom jsme vypili kopek kavy a byli hotovi do zbrusu noveho Chevrolet, kterY br. Eineigl prave koupil. Cesta ubihala, tie jsme se nenaddli a byli v La Grange. Br. Eineigl take se zastavil u svoji dcery, ktera bydli v La Grange a provdala se za p. Jansen. Br. Eineigl jest ieditelem nagi mohutne SPJST. Nage H. atadovna konala schazi toho shora udaneho dne, take keditele museli byt pkitomni teto schaze, a take jsem se cele teto schaze satastnil. Bratti, nechci nic ptechvalovat, ale skutedne schaze mne velice zajimala, a ten soulad tellitela a atednika HI. atadovny mne velice te gil, vge klapalo hladce. Dle zpravy br. mistoptedsedy Marka ohledne naboru noveho dlenstva, na ge SPJST bude tou nejvetgi Ceskou demokratickou jednotou ye Sp. statech. Ale musime podat ruce k dilu a pracovat, ncb dim nas bude vice, tim vice budeme mohutnet. Ty easy jiz nejsou jake byly, kdy nagi ptedkove sem pkijeli do teto zeme, a kdy se dozvedeli tie jest zde desk' spolek neb spolky, tak se sami hlasili o Clenstvi do na gi Jednoty, ale nyni jest rozdil. My musime mit schopne organisatory, aby neslibovali nic, jen to co v nagi knitice stanovenych poplatka mame. Maine dobre pojistky, levnej gi neti yYdeleene spoleenosti, tak na gi lide nemusi hledat pojigteni jinde. Pfeji mnoho zdaru na gi HI. fitadovne v tomto novem roce. Jsem jako vtidy, Joe N. Morris, taj. ) • 4 HEINE Pal druheho stoleti od narozeni, jedenadevadesat let od smrti je doba pro basnika dlouha.. le Heine tiije podnes tak bezprosttedne jako Goethe; z nemecke poesie dnes jiti star gi tiiji pro svet vabec jen ti dva. Zaroveri byl Heinav svetovY vliv a dosah bezprosttednej gi neti. Goethay. NCco takoveho neni nikdy nahodou. Lidstvo bileho plemene si v Heinovi zamilovalo lidskou a basnickou osobnost, bohatou do dramaticke rozpornosti, pomeznou a ktitiovatkovou. Romantika, ktery je zaroveri realistou. Basnika ratii, slavieiho klokotu, mesiene noci a \Wile Sfingy, ktery dobte vi o stoce a nevaha ji jmenovat. Snivce, kterY je butieem. VzYvade, kterY se rouha a nanovo pokleka. Lyrika z nejvroucp 'Sj g ich, ktery ma zaroveri trochu mozku, doI- :nice mnoho mozku, ducha a esprit, basnika, ktery mysli, a to v kategoriich Casovosti denni a svetove. Fletnu, jeti neni jen fletnou, ale i dYkou. Tvtiirce lyriky ironicke, tvarce easove politicks satiry. Basnika, jeho ver ge i pr6za maji vlastnost naprosto nenemeckou — pfivab, charme, rnr gtnost tvora, jejti miloval, mrgtnost lacerty, jeg terky. Zvraty jeho letory, jeho protimluvy, jeho vnitini dialektiku. Zpovedni raz vgeho, co kdy napsal, jeho nemennou jinogskou bezelstnost, narutiivost jeho citovYch reakci, tu vgem srozumitelnou matet gtinu naheho srdce na dlani ver g e a vet podavaneho. Nezavislost tarlive hajenou a uhajenou, tu lasku k revoluelm, jet vettil zdaleka, za horouci nenavist k

Prusku a to touhu po jine Evrop4.

irEISTNIZE Pro to vgechno nastolilo lidstvo Heina Pantheonu svetove poesie, neohlitejic se, jak se na neho divaji ti, v jejich zemi nechtel byt ani pochovan a take nebyl. A pro to vS'echno si ho zamilovali zcela obzvlaSt' Slovane, nejvic vSak basnici deal. Heinovo podnetne a budive neinkovani u nas pievygnje souCet v'Sech ostatnich bysnickYch vliva z Nemecka. Setkal se duchove s Heinem jiti Macha. Havlidkav "Kiest svateho Vladimira", jeho "Kral Livra", jeho "Tyrolske elegie" jsou spojeny s Heinem do to miry, tie jejich adekvatni ptevod do nemeiny pasobi jako dosud neznamY vYtvorHeirra y. Heinem je spoluureena Nerudova lyrika intimni a zpovedni od "Htbitovniho kviti" do "ProstYch motive" Inspiroval Friee a zas jinak Mika. Je easteene u S y. Oecha. Je ho mnoho u Machara, u Dyka, jegte daleko vic u Gellnera. Josefa Macha. V'Cet jmen velmi netpinY. Rozumejme si dobte: ti vgichni by se i bez Heina stali basniky jednou epochalnimi, jindy vYznamnYmi. Ale takovi, jak je zname, by bez Heina nebyli. Je to prave ten vliv fermentativni, budivy a povzbudivY, kterYm Heine pasobil i mimo 'Cechy. Svou prOzou znamena Heine vytvoteni nove iehole proti nadherne, ale v titiive dedietvi se pkedklanejici prOze Goethove a bezbiehe nosti prozy romanticke. Obdobne poslani mela jeho proza u nas. Pomohla Nerudovi vytvotit desk' fejton cestopisnY a causeristickY, a jetito Neruda je magnus parens na gi novinaiske beletristiky, shledate se s Heinem je gte v Capkoyi, v katidem dne gnim sloupkaii. V Macharovi pak se zaeino, druha vetev Ceske prosy heinovske — fejton polemickY. Vzpominame-li basnika Heina, syetoobeana, neptitele Pruska, zakladatele poesie socialni, vzpominame zaroveri velkych rozloh Parnasu deskeho, jeti se, povzbuzeny jeho piikladem, rozehraly hravosti a dravosti, ironii a satirou, vetkivYm neklidem politickych pisni zpovedni, pisni gaminskou, pisni revoludni . Pavel Eisner. ) • 4 • ( JAK STRtC NATESTUJ KUPOVALI "Cujegi, stara," pravili jednac veder strSrc Natestaj z LhockYch Pasek svojej time, "mile bich si it kapit uti jednac nejake ty janeary. Zaaind teho blacka pkibYvat a zimu ua budeme mnet take na krku. Tog by sa aj nejake tiegly. Na — co na to pravig?" "Ja, syneeku maj," pravili tetieka Natestovi, "jak myslig. Tanu, pravda svata, tie by sa ti nejake zegly." "Na., a gdy mysli g, abych sa vypravil?" "Na, kdy! Co budeg cosi odkladat'. To sa zeber a zajdi si hned' zitra Atog, jak sa rozhodli, tak aj udelali. Rano, gdyg sl'neeko vylezalo zpoza hor, zastihlo strYea, jak sa umYvali. Obleaeni uti pjekne byli, enom sa umyt a it. F palittaku si donesli vody, nabrali si ji do huby a zohnuti ju pageali do dlani, na a tYin sa pjekne umyli. Utteli sa, streili kus chleba do kapce, do gatka si svazali penize, atog s Panem Bohem Piijd'aci do mnesta, rozhlednali sa a namikili si to hned'kaj k Bat'om. Pied vYkladem sa zastavili a zalabene sa divali na boteeky a sttevieky pro decka. Bylo to pjekne nadadtiftene a enom sa to tam blugeelo. Vegli strYc do obchodu. "Pochvalen Pan Jetii g Kristus!" "Dobry den! Co si piejete, prosim?" za gveho1110 to a pied str3icem stala sledinka a pjekne sa na strYea usmivala. "Vite-ji, sledinko, cht'el bych nejake jandary." "Co, co prosim?" "No, jandary, jandary! Nemosija byt nejake moc nobl, ale dobre." "To, prosim, nemame, to my nevedeme," usmivala sa sledinka dalej na strYca. "Ja, ja, tak, tak," pogkrabali sa strYc za uchem. "Na, a gde bych ich dostal?" "Ale jiste nekde v obchode budou. Musite se poptat!" "Tak, tak. Bak sa negde poclivu, To a Panem Bohern.".

Ve stredu, dne 14. ledna 1943. Vyjd'ci ven, ostali strjic stat pied obchodem, nebo nevjedeli, v kern stranu najprv. F tom sa podivn a za vYkladem, vite-ji, za to druhn uvideli mutske boty, aj tencke. Nato§ jak' to? zarazili sa stryc. A to sleainka mne pravila, ze ich nevedn. No poekaj, ja ti dam, na mu mi10 dugu. To sa ji nechtelo obsbatit stryca stareho. Tak nejaky mlady gdyby ptiSel, to by letala! Och, ze sem si nenimnfil hned', ze je tu eSde jeden vYklad A otoeili sa a hybaj spatky. A egee ani dvete nezavteli a id spustili: "Nat,* to je ne pjeknY potadek! olovjek si chce neco kapit, ale prej nemame, to nevedeme a zat'm teho maja za oknem as, ag!" Ptilet'el honem jak'si pan. "Co se, prosim, stalo?" "Co sa stalo, moc sa stalo," na to trYc. "Chcu jandary, prej nemame, to nevedeme. A henkaj za oknem je ich pino!" A celY napajedovanY ukazoval prstem ze dveti. "Ach, prosim, to je asi nedorozumeni. Tak vy jste si ptal nejakou obuv, pravda? Hned, hned prosim." Otodil sa jak na obrtliku a zavolal: "Kdo obsluhoval tohoto pana?" "Ja," zajikla sa a ptibjehla sleeinka. "Prod jste tekla tomuto panovi, tie nemame boty?" "Boty? Vti'dyt' on boty nechtel, on chtel jakesi ban-Can-Can-Cary nebo co. No a to my piece nemame," omlavala sa zaratiena, sleeinka. "Ach, tak to tedy je," °tail sa ten pan na strca. "Promirite, sledna totia nevedela, co to je. Ale hned to napravi." A sledinka uti stala u strY'ca, byla sama ochota a naznagela mu krabic bota, tie str'c ani nevjedeli, di sa. Jedny byly tilt& druhe Berne, tieti kafove a eke f gelijake: A enem sa fgecky blukaly. StrYc boty obracali a obhledali ze f geckYch stran a ne a ne si vybrat. Na katidYch sa mu neco 'Oil° a jedny sa mu zdaly lep gi neti druhe. No, nakonec si vybrali aj pjekne, aj dobre. SpokOjeni si ptedelali fajeeku z jednoho kfitka do druheho, sledince podekovali, u pokladne zaplatili a vy gli ven. Gdyti uti byli venku, sleeinka za nema pkiletela a zatahala, ich za rukaf — prej, "pane, prosim vas, jak se u vas ty boty jmenuji? Vite, kdyby zase nekdo od vas abych vedela, co to je." "No jak, janeary, sleeinko, jaineary," pravili rozjateni strYc, spok6jeni, tie dobte potidili. Sleeinka podelovala, strYc si ptedelali fajfku spatky, odpluli si a z yesela sa vracavali dom na kotary. A na ramene sa im do kroku hongaly pjekne nove janeary. B. SmYkalova. ) • 4 • ( Ead Woodrow Wilson, Cis. 146., Galveston, Tex. Bratti a sestry! V prosincove schazi byl jsem zvolen tajemnikem tadu Cis. 146. Oznamuji yam, ze schaze kond se druhou nedeli ye 3 hod. odpol. dne 8. timora u sest. a bratra VeselYch v Lisle 3505 P 1/9. Je velmi nutno se do -Leto sehaze dostavit. Mame• tti velmi daletiite veci k projednani a odhlasovani. Jest to velmi smutne ;tie pH podtu 79 Mena dostavuji se do schazi jen etyti urednici. S pozdravem vag, Karel Frank, taj., 1723 39. St., Galveston, Tex. ) Do Houston a okoli! T. J. Sokol Houston poiada peknou magkarni zabavu v sobotu 31. ledna v 8 hodin weer, na raz "Benatska noc". Bude to neco co zde v Houstonu jegte nebylo, velka lod' na jevi gti a v ni gondelieti, kteti budou brat pekne kousky k tanci. Tanedni mistnost bude vyzdobena lampiony, svetly, ktere udelaji raz vedera yyznadnej gi. Loriska sokolska ma gkarni zabava byla pekna, a veseld, proto se zase sokolka omladina vynasnatii, aby zase v gechny navgtevniky uspokojila. Pkijd'te v gichni v maskach, at' je to yeselej gi, dim vice masek tim vic kuratie do veselosti. Ceny budou penetiite. Proto vzharu do Houstonu na Cottage Grove na sokolskou maakarni zabavu v sobotu 31. ledna. tctive vas

vtechny zve.

Zabavni a sokoisil vSrbor,,


V II INT 1111C

nal milovanou, drahou dcerulkou, z ktere chceme mitt hodnou divku pro radost sobe i jinym a zvleAte pro jeji vlastni ttesti." a proto "Matinko, vtdyt' ja to dobie vim mum tebe a tatinka tolik rada . . . " Riftenka znova objala hrdlo matdino a pHtiskla se k ni. Za malou chvili objevila se v zahrade take pani Doubrayska. Drtela v nardi malt' kogieek s rueni praci a kradela k besidce, umistene v zadnim rohu zahrady, nedaleko houpaeky. Zde byl pkijemny chladek a pani Helena mela tu mezi stromy zavdenou visutou sit', kde rada travivala odpoledni odpoeinek. houpaeky zastavila se pant teditelovo, a pozorujic zavratnY let Rri2enein, ktera, se vyhupovala jit at k tramu vysoke hrazdy, napomenula "Dej pozor, at' nespadnd, Rritenko! Bylo by lope, kdybys nyni houpani zanechala. Po obede neni to zdrave. Sestup a podrt mi radeji ptadenko ptize." Ale Rritenka, jak se east() stavalo, kdy se dobie bavila, pieslechla napomenuti mateino a zajasala ji vsttic: "Matinko, podivej se, letam jako ptak!" Helena napomenula schovanku poznovu a opakovala svrij rozkaz. "Ale, matinko, kdybys vedela, jak je to ladsne, ach, ja bych chtela letet jdte vfSe vysoko vysoko, at tam k modremu nebi!" Pti torn nadnesla se v houpaece tak neopatrne, div z ni skuteene nevylietela. Jen 2t'astnou nahodou podakilo se ji zachytiti se-,drtadla a ziskati opory. Pant Doubrayska zbledla leknutim a Riltenka sama ihned brzdila, pak seskoeila a betela k ni. Ale matka se na ni skuteene hnevala. Chvela se na celem tele; videla vduchu to krasne dite leteti na ceste s rortkigtenou hlavou, a desila se, co mohlo se stati, kdyby nebylo ptimo akrobaticke svitnosti a zruenosti schovandiny. "Matinko, nehnevej se!" tadonila mai& svehlavieka, la to ut vicekrate neudelam!" Jak neseiselnekrat vyikla jit jeji ruda ristka tuto omluvu, a piece zase navtdy znovu dostavilo se prohtdeni, ktere ji slova ta znova do fist vkladala. "Nevetim tvYm slibum, Rritenko, jsou plane jako gumeni stromil. Tva neposldnost by se ti byla malem vymstila, mohlas tu nyni ptede mnou leteti tetce potlueena, zmrzaeena, ba snad i mrtva. Pfa,la jsem si miti dcerdku dobrou, posIdnou, hodnou a zatim ... " Tato teskliva slova dojala Riltenku hiuboce. Srdeeko se ji sevfelo a kdy spattila, 'te matka zristava bolestne vane., objala ji kqlem 2ije a pevne se k ni ptivinula. Ptiblitila se v netnem doteku k pobledle tvaki mateine a vyznala se zkrougene: matinko, ja toho opravdu lituji, i kdy te nekdy pohnevam, a kdy nejsem takovou, jakou si me 'mit pfejek ale, ale ja za to nemohu . . . " "Ty za to nemritd? — A kdo pak?" Divka uvolnila hrdlo mateino a upkela zrak soustkedene vpied. PtemYdela chvili risilovne. "Ja. nevim — " iekla po chvili nerozhodne a pfejela si ruekou eiste eilko, ale pak jakoby se ji nahle rozjasnilo, pravila ku podivu vatne: "Snad je, to proto, 'te jsem byla sirotkem!" Ano, rostla jako plarika v poli, nikdo ji nezuAlecht'oval, at' rostla a bujela jakkoli, nebylo divu, 'te i pies novY vrub vyrazila vYhonky, ktere znova a znova musily bYti setezavany. Ptiznani diveino °item obmekeilo dobrou pesounku. Ptivinula ji laskave k sobe, pohiadila zlatove se lesknouci jeji vlasky, polibila ji na Belo a tazala se: "Kdo ti to tekl?" "Nikdo, ale sleena v ruenich pracich nam vypravovala o jednom sirotku, kterY mel srdce velmi dobre, ale z neho2 zli, nevlidni lido uCinili maleho zarputilce! Vidis, matinko, ja jsem snad take nebyla tak 2patnou, ale kdy me ta tia tena, s kterou jsem musila titi, tak Casto a mnoho bila, mnohdy nezaslodene a nevinne, tu jsem pak schvalne byla take zlou, aby to biti nebylo zadarmo!" "Ale zde ti nikdo neublituje, mama te radi, jsi nam miladkem a nejsi vice sirotkem, ale

"Nechtela bych bYti jit bez vas — a take se denne ks Panu Bohu modllm, aby mi vas zachoval a abych byla hodnou a rostla yam k radosti. Ale snad jsem nekdy uz piilia ospala a nemodlim se dosti vroucne a tu asi Ruh mou mudlitbu neslyd a ja, pak obydejne neco provedu, co te, maminko, pozlobi a co mrziva pak i mne." Pant Helena usmala se tomuto naivnimu vYkladu, z nehot bylo patrno, te Rriteneino srdce jest dobre a jeji snaha bYti hodnou, ta "Mil& dudnko, Bah dal katdemu svobodnou vrili a proto jen na nem samem zalezi, jak si sve konani zatidi. V bytosti v gech lidi jsou proudy zle a dobre, jet podrobujeme sve RekneS-li si pevne "choir, kdykoli by se co v tobe vzpiralo proti piani neb rozkazu memu, jiste se konani tve rah podrobi. A ty dobte te vetainou jsou to jen ptani a nikoli rozkazy, jet k tobe prondim, proto tim seise ma'S je hledet vypiniti, nebot' milujeme-li nekoho, jiste mu hledime katde ptani z odi vydisti a nechceme nikdy bYti ptidinou jeho zarmutku. Vts jit nyni, co jest tvou povinnosti?" "6, ano, vim, vim a uvic112, matinko, t'e te nikdy nerozhnevain!" Chvilkova, teskliva nalada Rritendina rozplynula se °pet, jako snih na slunci. Na drikaz, te slib svrij mysli poctive, potladila touhu, zabehnouti k titkovi, a nabidla se matte, te ji podrti ono ptadenko ptize. Pki navijeni hovotily o Skole, o strYci Jindrovi a tete Irene a Rtitenka se taila, az mladi mantele piijedou, te pojede s nimi na Bezdez. Jindtich psaval nyni velmi malo, tdil se, at se Helena s jeho Irenou pozna, te pak rodinne dopisovani obstaraji jiz navzajem samy. Jemu zbYvalo velmi malo easu, a at stale a stale mnoho vzpomina, take na Aotedka z hor, o nemt sve choti mnoho vypravoval. V dobe navdevy mladych manaelu, kterou Cekali DoubrayskYch na Letnice, mel ptijeti i Jaroslav dome, aby se tante poznal s novou S'valcrovou. Take o Vitu Kadleakovi, ktery nav2tevoval v Boleslavi stkedni 2kolu, aby ptigtim rokem mohl se stati takem malikske akademie v Praze, spolu rozmlouvaly. Vitek se velmi dobie ueil a pant Helena mela z neho velkou radost. Kadleakova byla jit zcela zdrava a mohla zase tim vydelavati, pti demt ji patnactileta nyni Maika die motnosti pomahala. Pant Doubra yska neustale nenapadne pomahala vdove; zajistila ji dobie placene siti v bohathich, znamYch rodinach a katde nedeli si Maika chodila pro vydatnY °bed do vily, na nejt se cela rodina vtdy cely tYden tedvala. Kadleakova se jit ponekud smitila s VitovYmi studiemi a jen skryte tehravala, co je2te vody uplyne, net bude moci Cekati nejakou vydatnou pomoc od syna. — Teprve po svadine podaiilo se Rritence nav2tiviti otce Zizku. Start vratnY seal na svem obvyklem miste, na vYstupku u okna, a 2i1. Byl parny den a okno, ye kterem zatily chomaeove kvety pelargonii a mdkatt, bylo dokotan ote-, vteno. Rritenka, net ve gla, zastavila se dtive u okna a nahledla dovnitt, co asi start ptitel dela. Zahledl ji ov2em a zval srdeene dale, naeet Rritenka, sebravSi na nadvoti tovarny vyhiivajiciho se Rojka, vbehla do svetnieky 2i2kovy, jako mladY, sveti proud. U stareho tabority vyhlitelo to dnes jako ye Ekole. Na dlouhe lavici, ktera. stala pied vYstupkern u okna, kde sedel Zizka, trunilo nekolik deti a poslouchalo jeho vypravovani, ktere obsahovalo dnes jen same pohadky a bajky. Bylat' Rdenka etenati titkovi zaprijeila svou velkou obrazkovou knihu s povidkami Boleny Nemcove, kterou loni k Jelitku obatela. Po-

etttilli

vidky ty 7slibily se staremu dobraku tak, to jimi Casto bavival deti, ktere ho navStiviti Ptichodem RriteneinYm se besedovani pteru'Silo a nektere deti, zatoutiv2e no sluneeku, vytrousily se yen a za nimi oddly brzo i druhe. Rritenka povedela 2f2kovi svou novinu a on si vzpomnel, te tu piseri dtive slYchaval a te je tuze pekna, eimt divku velice "Nemyslil jsem jinak, Rritenko, net ze mi jdete zvestovat, ze ptijede cisat," 2ertoval, mtouraje vesele. "Ale vette mi, na toho bych se poclivati ndel, ani kdyby kraeel tuhle kolem meho okna!" "A prod'? Co yam udelal?" divila se divka. "O, mnoho, mnoho, a nejen mne, ale katclemu oechu, mila devenko Ale darmo mluvit, budeme si radeji povidati neco jineho", a ponevadt spechali kolem okna dva mladi muti v sokolskem kraji, zvolal nad'Aene: "To jim to vid'te, Rritenko! Pravi 2varni sokolici. A cot pak takhle, kdyt jich je na tisice, jako na sletu v Praze. To pry byla nadhera, at zrak pfechazel. A take hru pry tam provadeli, jakYsi 2achovY turnaj. Do smrti me to bude mrzet, te jsem tam take nebyl. Byl bych do Prahy v noci pegky betel; Bode, vSak dfive take teleznice nebyly a cesty se vethinou konaly per pedes. jsem pesky procestoval hezky kus sveta, a piece jsem se zase domri vratil. A piedloni ten pratskY slet jsem si dal ujit. Nemohu si na to vzpomenouti, jak me to mrzi. Ten turnaj, ten Bach — a t aka — boti bojovnici . . . "gach mame my take doma!" "Ale, paneeku, to byl docela. jiny 2ach, Rritenko! Figury byly zcela tivouci lido jako my — a ti ptedstavovali husitske valeeni, jednookeho hrdinu, tamhle slavneho titku a jeho bojovniky a tu krasnou piseri husitskou: "Kdot jste boti bojovnici!" zpivali velkYm sborem. Bote, Bote, a ja jsem to nevedel. Earn jsem 'dal v tu dobu rozum? Ale za dva roky bude takovY slet zas, to prijdu do Prahy, kdyby ddla padaly! Kdo vi, motna, te ten slavny SachovY turnaj provedou pak jede jednou," tail se stars' vlastenec. "Tenkrat jsem cosi Ceti v novinach o gachu, ale kdet by me bylo napadlo, te tam budou husite, husite, ndi boti bojovnici!" "A prod jim tikali boti bojovnici?" `Prof? Protote bojovali a umirali za pravdu bOti, krvaceli za ni, jako celY nas narod jit po byl husicele veky. Tehdy katdy poctivY tech tou, narod na2 v techto sv'ch svatYch valkach ukazal svetu sve zdrave, nepordene jadro a jeho diny byly temet zazraene. Ano, ale pak se obratila karta, ptina poroba straSna, bolestna, kdy narod zpronevetil se sam sobe, a kdy tilena nenavist urvala a znieila mu syny nejlepAi, nej2lechetnejSi, jicht potupna smrt jest nehynouci skvrnou tehdefd mod a jejit nevinne prolita krev vedne volati bude o pomstu, dokud se tato nenapini. A ona se take napini, jestlite na svete tije spravedlnost. Pravda, ona diouho spala, ale piece tije a hodina probuzeni jejiho neni daleka. Ket se ji doekam, pak se mi snadneji bude umirati . . . " "Ale, °tee titko — pan fared' nam ve 2kole vykladal, te pomsta path Bohu," ptipomenula divka, ktera, dobte vedela, na koho to otec pomstu svolava. Vedela jit nyni dobte o odvekem ritisku, jeji snakti musil drahY deskY narod od ckYch Neincii, proti jejicht panovaenosti a via, de se stale braniti musil, ale nemohla dosud v malem svem rozoumku srovnati, te za ty, co nam ublitovali pied sto lety, men by trpeti jejich potomci. "Ano, patti Bohu, a proto nas pomsti sam Pan Bilh! Brzy bude jit mira vrchovata a spravedlnost musi zviteziti!" OCi stareho vratneho, ktery mezi keel sve okulary sisal, hotely svatou driverou, te Ten, jent kidi osudy vSech tvort na svete, povola opet milovany jeho narod k bYvale slave a moci. Vlastenectvi a laska k vlasti, tteba trYznene a porobene, jsou ohnem, jehot plapol dosahuje at k nebesrim a jent odtud ptijima sve potehnani! "Pane vratnY, mate ptijit k panu fediteli do kancelatel" ozval se v torn ve dvefich hlas nejakeho vStrostka.,


Zpriva Reditelu o Piehlicice Knih od 1. Ledna 1947 do I. Ledna 1948. DIRECTORS REPORT AND AUDIT FROM JANUARY 1, 1947 TO JANUARY 1, 1948. My, nine podepsani feditele piepoeitali jsme vieehny bondy a kupony uloiene v City National Bank of Houston, Texas, dne 9. ledna a pak dne 10 ledna jsme porovnali vieeky piijmy a vydani v knihich Hlavni triadovity a tei jsme prehledli vieeky ' majetkove pfijeky a shiedali jsme vie Y tipinem poiadku, jak nasleduje: Pfenos zalohy z roku 1946 PRIJEM: Umrtni poplatky dlenske Urok z pajdek na certifikaty Urok z ptijoek majetkovYch Urok z bondu Dividen z akcie Olejovy pronajem Najemne z majetku Z mineralniho a olejoveho majetku, VYtetiek - z prodeje boncla ZITYSeni knitini hodnoty bandit Ptenos z odhaddiho fondu do fondu na vydani Poplatky od tiadateld o piljeky Prodej radovYch potteb Poplatky do nemocenskeho odboru

Balance from 1946 INCOME: Mortuary premiums Interest on certificate loans Interest on mortgage loans Interest on bonds Divident an stock Oil leases rental Rent from real estate Royalty Profit on sale of bonds Increase on bond by accrual of discount Transfer from appraisal fond to expense fond Appraisal fee Sale of lodge supplies Sick Benefit premiums

CelkovY pkijem od 1-1-47 do 1-1-48

Total income from 1-147 to -1-1-48

CelkovY ptijem i zaloha z roku 1946 VYDANI: Propadle pitjaky proti eertifikattim Umrtni podpora Umrtni podpora nedospelYm dedicfim T:Trok nedospelYm dedicam Vydani s kolektovanim Uroku na bondy Ztrata v prodeji bondil City of La Ferria VYlohy s majetkem pojiSteni opravy a dane Vracene iiroky z pUjeek proti certifikatiim Urok na yyptijoene penize Vracene Umrtni poplatky a bonus KomiSne s piljakami Pravnimu radci z pUjeek na majetek Snitieni knitini hodnoty Za aktuarsku praci Oznarriky Komigne organisatortim Obnovujici komiSne organisatortim Cestovne titednikii Dary Odznaky Statnimu odboru rojigteni Freight and Express Schtize HI. frtadovny Rtizne potteby pro Hl. fitadovnu Lekatske prohlidky PojiSteni proti odSkodnemu Vestnik a slutine redaktora Pogtovne Najem z budovy HI. ttadovny Slutine Slutine yYpomoci Psaci potteby T. U. C. C. clan, Federalni tax Social Security Tax Telefon a telegraf VYmena na deky Vydani na auto Schtze tiskoveho vS7boru Prohlidka knih Schtize organisator0 Za odhady s ptijokami Vydani s oslavou 50 leteho Jubileum Nemocenska podpora Ptenos z odhadeiho fondu do fondu na vydani

Total income plus balance from last year EXPENSE: Surrendered certificate loans Death Claims Claims due to minors Interest due on minors' claims Expense with collecting bond interest Loss on sale of La Ferria bond Expense on real estate, tax, ins., upkeep, etc. Return interest on certificate loans Interest on borroded money Returned premiums Brokerage Attorney fee Decrease in bonds by amortization of premiums actuary expense Advertising Commissions to organizers Nenewal commissions to organizers Officers travel Donations Emblem Filing fee to State Department of Insurance Freight and Express Supreme Lodge meetings Office maintenance Medical examinations Liability insurance restnik and editor's salary Postage Office rent Officers salary Employees salary Stationery and supplies T. U. C. C. Tax Federal Excise Tax Social Security Tax Telephone and Telegraph Exchange on checks Car expense Press committee meetings Audit Organizers meetings Appraisal expense Golden Jubilee expense Sick Benefit Claims Transfer from appraisal fond to expense fond

Celkove vydani

Total expense

Knitini hodnota majetku Jednoty 1-1-48 MAJETEK JEDNOTY: Hotovost v bankach U. S. Bondy Okresni a mestske bondy Majetkove piljeky May proti certifikattim Akcie Majetek Collateral ptijdky Podily a metitka Nabytek a zatizeni v iitadovne Auto Souhrn

Ledger assets 1-1-48 ASSETS: Cash in banks U. S. Bonds County and Municipal Bonds Mortgage loans Certificate loans Stock Real Estate Collateral loan Eiuity and utility deposits Furniture and Fixtures Auto Total

Dane ye Fayetteville, dne 10. ledna 1943,

S bratrskYm pozdravern,

$4,769,095.54 $378,091.54 26,909.84 128,638.87 55,389.56 10,160.00 1,527.00 3,591.89 2,574.30 3,065.40 1,824.05 147.69 4,045.00 137.22 2,858.47 618,980.83 5,388,076.37 13,981.40 196,367.25 3,778.83 847.04 42.44 880.00 748.71 174.84 2,868.06 1,401.58 6,610.41 12,292.62 277.45 1,318.95 154.87 25,590.12 957.80 441.64 1,356.00 276.00 21.00 81.37 1,450.60 971.15 4,827.50 127.71 16,811.67 1,307.68 720.00 17,151.14 8,645.40 2,135.20 132.82 73.25 264.14 361.81 245.55 870.46 60.10 164.80 979.18 4,386.45 807.45 2,073.00 147.69 335,183.13 5,052,893.24 $156,154.76 1,000.000.00 429,246.60 2,764,573.73 431,778.11 210,000.00 49,262.96 576.19 20.00 9,380.89 1,900.00 5,052,893.24 Jos. Zemanek, J. F. Kubala. I. C. Eineigl Chas Navratil, J. M. krabanelg


Ve stfedu, dne 21. ledna 1948.

RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nigepsank vkbor tadu Vlastenec els. 45. v Shiner, Tex., projevujeme upfimne citenou soustrast portistale rodine nad funrtim jejich otce a mangela a nageho spolubratra Josef F. Marka, kterk zemtel dne 13. prosince 1947 ye staff. 58 let a 15. prosince byl ulo gen k vednemu odpodinku na SPJST hfbitove v Shiner za Oast' pfatel, spolubratrit, sester a znamYch. Vime, poziistala rodino po va gem otci a mangelu, ale budig yam Atechou, ze i my soucitime s vami ve vagem zarmutku. Tobe bratie budi g zemel lehko. a dest budig Tvoji pamatce. Resoludni vkbor: prank M. Mikeska, Frank Mikeska, J. H. Elgik. )• •( OZNAMEN1 iIlV1RTI A PROJEV SOUSTRASTI. Add M. R. 8tefanik els. 142. v Houston, Tex. podava smutnou zpravu, ge ztratili jsme videneho elena br. J. J. Kelarka, Opustil rids neodekavane a pteddasne dne 8. ledna 1948 ye stati 53 let. B ye doby, po nekolik let byl tajemnikem tohoto fadu a pak pfedsedon. Jinak byl nenarodnkm, bbetavYm pracovnikem fadu, uptimnkm radcem pti podnicich spolkovkch, narodnich, vktednkm hercemochotnikem. Jak byl obliben sveddila nad obydej Cast pti jeho pohibu. Pozustatky telesne spopelneny dne 10. ledna r. 1948 v krematoriu na Brookside Memorial Park Cemetery v Houstonu. Zanechava zde man gelku Silvii a dye dcerug -ky,JanieD.SlvMaeKrkovy,set ppi. Markovou, Clawsonovou a Sansonovou, tchyni pi. Kostkovou a velikou iadu dal gi rodiny a jegte vet& podet pfatel a znamkch v meste a stanu. Timto projevujeme uptimnou soustrast vam v gem, nebot' i my nemalo citime ztratu jeho. Za fad M. R. 8tefanik, di& 142., SPJST. Resoludni vkbor: Marie F. K. Valove., Bohm? mila 8ulda, John Filipek. ) • •, • ( Ve Springfiel, Ohio, dostal automobilista Vernon Boyer cenu za spolehlive tizeni vozu. Cestou od oslavy byl zatden pro opilost za volantem. Piebral oslavy. • • • V Los Angeles galovala Vivian Ginova mantiela na rozvod. Udala, ge ji hodil na hlavu misu makaroml. — "Takhle mrhat jidlem v tehle dobe!" zhrozil se soudce, a schvelil rozvod. )• 4 • (

KALENDA.A. 24. ledna Magkarni Ples potada fad 8tefanik Cis. 142 na Cottage Grove v Houstonu. Zadatek v 8 hodin veder. 25. ledna. &Mize Tiskoveho vStoru v redakci nageho organu ye West, Tex. Zadatek v 10 hod. dopoledne. 31. ledna. Mag karni zabavu potada. Sokol Houston v sini fadu 8tefanik na Cottage Grove. 1. tinora. Divadlo "Cela ves se smeje" sehraji ochotnici Sokola v Narodni Sok. Sini v Corpus Christi, Tex. Zadatek v 7 hodin veder. 8. tinora. MaSkarni Ples pofada Sokol ti gka v v Dallas, Tex. 8. tinora. Pane divadlo o 3 jednanich sehraje Sokol Houston v sini iadu 8tefanik na Cottage Grove. S. finora. Oslava 14. ykroei otevieni sine tadu Pokrok Cis. 88. v Houston, Tex. Dramatickk Kroutiel Hiahol sehraje divadlo "Pokatene libanky". Zadatek plesne y e . hod. cdpv.edne. 25. dubna. Piknik y e prospech trpicich deti na Morave, v oechach a na Slovensku, Potada houstonska, odbodka "Svornost" 0, N. Sdruteni. Cbtlrnelg i pozddji v ozninnce.

fA Temple, Tex., 16. ledna. Schtze Narodniho htbitova v Seaton, ktera, byla oznamena na prvni nedeli v lednu po schuzi fadove, konana nebyla, ad nedele na dobu zimni byla velice krasna, tedy spolubratil, sester a ptatel -se segla hezka fada. Ve scht.zi tadove bylo vice jednani, neb bylo nee° z minule schtze odlogeno a tim se stalo, ge schilze se prodlouSila, a kdy g pted.Seda fadu J. Mikeska dal znameni, ge schilze se ukonduje, to se bratti a sestry zvedli a ze sine odchazeli, tak ge ziistali jen nekteti. Tim se stalo, Se fitednici htbitova byli nuceni schitzi odlogiti. A tak chni, ktefi mate srdce tam kde mate cit, vite jak jsme se citili. Schfizi svolavame zn.ovu na prvni nedeli v imoru 1948. A sloutig varn k yedomosti, ze schOze kterehokoliv htbitova je tak &liana jako kterakoli schilze. Chce-li, by htbitiv prospival, tedy pfijd'te a zvolte si Citedniky, neb vzdava se fitadu T. T. 8efelk co spravce htbitova, vzdava se pokladnik F. C. Motl a vzdava, se pani Albina Ondra gek, ktera. mela zarnestnani Upravou htbitova. Ji g pied easem vzdal se hrobai J. 6vajda. A le jsme lido vgichni smrtelni, tedy mejte v pameti, ne gli si zvolite druheho, abyste gadnk nestonal. Schfize hititovni bkva obydejne vykonana za 20 minut a tak je to podivne, ge si to bereme tak lehce a nemfigeme tech par minut venovat tem sykm milkm zesnulkm a davame pfednost rilznkm zabavam. Jestli ta druha, schrize dopadne tak jak ta prvni, tedy odstoupi pfedseda i tajemnik a htbitov zanechame svemu osudu v torn vedomi, ge to nebude vinou Utednikt, nSTbrt vinou osadnikt. Razhodne ja vas gadneho za gos drget nebudu, delejte jak uznate za lepgi. Mnoha diky byl bych kaklemu zavazan, kteti bydlite v tech starkch okresich Fayette, Lavaca, Burleson a Austin, zajiste mate tam ty venkovske Ceske hititovy, pod jakou spravou to vedete, neb jsem nikde je gte nedetl, abyste meli na to fifedniky a piece se domnivam, ge je udrgujete v distote. Ty spolubratte Jos. Vytopile z Ennis, mel bys o tom udinit zminku, jak jsi to kde shledal, neb vim ge jsi na vge pozornk a ze vgeho si udelag spravnk fisudek. Aneb stafidek Jos. Bartog z El Campo. Jste stark pionkr Texasti a k tomu mate mnohe ty okresy pfejete, kde se ti nagi bide usazovali pied davnkmi lety, jakkm zpiisobem to fidi, jestli to osada upravuje spoledne, aneb maji na to nekoho zjednaneho, by ty rovy drgel•v eistote. Ovgem, mestske hfbitovy maji fondy, ale piece jsou mnohe Se neodpovidaji spravne imrave. Tedy, komukoli budu dikem zavazan, kdyS nam zdelite jak to kde fidite. Zdeluji, ge itrodu roku minuleho men jsme uchazejici, cenu dobrou, tedy komu zdravi slouje, jak douf am, kaklk spokojen. Poplatili jsme sve pohledavky, dame a take noviny koupili, detem kristmus a to se vi Se mame take, jen na sebe jsme nevzpomeli, a co zbylo dali jsme do banky, necht' si s tim delaji co chti, a s novou nadeji jsme vkrodili do roku noveho. Pfeji vgem hojne zdravi a hojnou urodu. S pozdravem, J. F. 8ef6ik, pfedseda. Charles Mikulag, tajemnik. 4, ) DCERA SARI/ Stan se kymacel pod narazy vichfice, plachta se prohkbala pod kagdkm narazem, zatim co mokrk snih a degt' jim bubnovaly nad hlavou jako rychlopalba. Chvilemi sly geli, jak se voda leje se sten stanu jako jarni bystfina Mug zdvihl zvedave ruku a dotkl se mokre plachtoviny. Okamgite zaCal z toho mista crdet pottdek vody a rovnou do vaku se zasobami. "To nesmime delat!" zvolala Frona, vyskakujic na nohy. Ptilo gila na ono misto prst a pfitladivgi silne k plachte, jela jim ati' dohu k zemi. Plachta ihned pfestala prosakovat. "To nesmite delat, vite," karala jej. "Milosrdnk Boger zvolal. "A vy jste dnes dogla ag sem z Dyea! Neboli vas vgechno?" "Trochu," pfiznala se upfimne, "a jsem ospa"Dobrou noc," zavolala nan za chvili, natahujic se s rozko gi v ptikrkvkach. Asi za Ctvrt hodiny promluvila, "Posly gte, spite?" "Ne", oval so jaw dv,,ienfr bias s druhe stra-

ny kaminek. "Co je?" "Nagtipal jste ttisky na rano?" "Tfisky?" ptal se ospale. "Jake tfisky9" "Rano na ohen, zajiste. Vstaiite a nagtipejte je•" Uposlechi beze slova, ale neg byl hotov, usnula. Veen& vfme slaniny ,tkvela ye vzduchu, kdyg oteffela oci. Nastal den a zahnal bouti. Nad promodenou krajinou svitilo mlhave slunce a chlopne starlit byly otefteny dokotan. Prace zadala, a kolem se tahla dlouha fada obtigenkch muzu. Frona se obratila na bok. Snidane byla hotova. Jeji hostitel pro,ve uvatil kavu a otviral mokrou chlopen dverna kusy dteva. "Dobre jitro," pozdravila jej. "Dobre jitro", odpovedel, vstavaje a chaPafe se plateneho vedra na vodu. "Nedoufam, Se jste dobfe spala, nebot' to vim." Frona se zasmala. "Filjdu pro vodu," hovotil. "A aS ptijdu, doufam, Se budete pfipravena k snidani." Kdyg se po snidani vyhiivala pfed stanem, Frona rozpoznala v dali hloudek muzu, obchazejicich ledove pole smerem ke Kraterovemu jezeru. Zatleskala rukama. "Tamhle-ptichazeji moji bide, a jsem jista, Del Bishop se hanbi, ge nepfieel yeas." Potom si piehodla yak i fotografickk aparat ptes rameno a obratila se k svemu hostiteli. "Muslin se s vami rozloudit, nezapominajic yam podekovat za vagi laskavost." "6, vilbec ne, viibec ne. Nemluvte, prosim, o tom. Udelal bych to pro ka gdou — "Kabaretni urnelkyni!" Podival se na ni provinile, ale pokradoval. "Neznam vase jmeno a nepfeji si je znat." "NuSe, ja, nebudu tak zla, nebot' znam yak jmeno, pane Vance Corliss! Videla jsem je ovgem na vagich zavazadlech," vysvetlovala. "A chtela bych, abyste me pti gel nav'g tivit, ag dorazite do Dawsonu. Ja jsem Frona Welsova. Na shledanou." "Neni vas otec Jacob Welse?" volal za ni, kdyS utikala ktepce dolti stezkou. Ohledla se a ptikkyla. Avgak Del Bishop se nestydel, ani nemel o ni obay. "JO', vetim, Se kaklY Welse se dovede v nebezpedi postavit na spravne misto," ute goval se, kdyi se veder ptede gleho dne ukladal ke spanku. Ale byl pohnevan, jak bylo jeho zvykern. "Dobre jitro," zdravil. "Na va gi ivati je videt, Se jste stravila noc v pohodli, a to nikoliv diky mne." "Nemel jste o mne strach, co g'?" otazala se. "Strach? 0 Weise? Kdo? Ja? Ani napad. Byl jsem zamestnan vykladanim Kraterovemu iezeru. co si o nem myslim. Nemem rad vodu. kal jsem yam to. A ona mi v'g dyckv sehraje nejak3i gpinavk kousek — ale ne, ge bych seji bat" "Hei, Pete!" zavolal, obraceje se k Indiarnlm. "Pohni s nimi! Musime v poledne dorazit k Lindermannovi!" "Frona We/sova?" onakoval si Vance Corliss. Cele, ta vec mu ptipadala, jako sen. talde musel ujigt'ovat sama- sebe, Se nesni, obraceje se a divaie se za ni. :ink se vzdalovala.. Del Bishop s Indianv u g zmizeli za skalni stenou. Frona mai/6 zahlThala za balvan. Slunce na ni pine svitilo, i odraiela se jasne od temne skalni stenv v nozadi. Zamavala mu svou holi a kdy2 smekl Capku, zahnula za balvan a zmizela. (Ze stejnojmenne knihy Jacka Londona.) ) • " • ( "Stvd' se, Slavku." nanominA otec sveho gestileteho svnators, kterV' se nichl do prstu a g Predn e' zaklel. "Tak mall chlanci jeete nekleli." "Tak co mam delat? Meminka rika. Se Ism v g moc velkv. abveh nlakal a ty fikae, Se jsem moc malt abych klel." • • • 2a1.af za. biti ditete. Vincent Piervinanzi byl na Manhattanu piedveden bled souce, nrotoSe svou tflletou dcerku za to, Se mu v deeti nechtela lit nro holici eenelky. Soudce ho oslovil struenOu "Bestii jako vy isem late neviNapatim vain tolik let blare, kelik ml jen Zak= d01/01"


V•stfedu, dne 14. ledna

Strain IS

OFFICIAL ORGAN OF BLAvONIC BENEVOLENT ORDER OF THE STATE OF

VESTNIK

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor by Saturday.

THE FIVE-YEAR PLAN IN CZECHOSLOVAKIA On October 10th the Prime Mini per Klement Gottwald outlined a Czechoslovak long-teira economic program to follow the Five-Year Plan of reconstruction. He said: As a result of the quick development of our economy during the first nine months of the Two-Year Plan we have come near the fullfillment of its basic aim. Industrial production, which at the beginning of the Plan had been about 85 percent of the 1937 level, is now already somewhere between 95 and 100 percent of it. This means that it has practically reached the planned level even if there are still shortages in some branches. On the whole, we must consider it a great success to have reached the prewar productivity of work if we remember that after the revolution we began at a level of 50-60 percent of pre-war productivity per head. Temporary Difficulties. Under these circumstances we can rightly consider our present difficulties, which are the results of a bad harvest, to be temporary only. As a result of this bad harvest we have unexpectedly lost 15 miliard Kes of our national income. This fact makes the fulfillment of the Plan more difficult not only in agriculture, but also considerably in foreign trade and perhaps elsewhere, too. We must. expect that it will be necessary to import food and feeding Stuffs amounting to about 6 milliard Kes more than last year, and that we shall export less agricultural produce by 4 millard Kes. as compared with 1946. The temporary difficulties in our foreign trade will have to be overcome by increased exports of industrial goods which otherwise could have gone to the home markets. This, in other words, will mean that our people will have to tighten their belts .a bit Other temporary difficulties are the result of the need to cover the ektraordinary expenditure caused by the bad harvest ,either by means of additional payments in connection with the import of feeding stuffs. The Five-Year Plan. The moment has come to set out the lines for the future development of our national economy. We must therefore make arrangements for the transition to the first Czechoslovak Five-Year Plan ,which must ensure a further considerable increase of the standard of living of all strata. It is necessary to reoriantate Czechoslovak industry from those branches which before the war were able to compete on the world markets as a result of starvation wages (gloves, toys, etc., partly also glass and textiles) to those industries for which we have specially favorable conditions, as for instance our metal industry, especially heavy machinery production and our chemical industry. Our first Five-Year Plan should have as its aim an increase in consumption per head by about 60 percent as compared with the prewar state of affairs. This of course will only be possible as a result of the large-scale structural change of our economy, mainly in the direction towards the metal industry, where production should on the whole increase by about 80 percent during the Five-Year Plan as compared with the output for 1948 The production of heavy machinery should increase by about 200 percent. Planned economy must also give us an increase of the national income and it seems to me, that an increase of national income by 40-50 percent and of industrial production by mare than 50 percent would be suitable. Such a development would mean that we sould increase the national income

per head to twice the 1937 level. It is necessary to ensure a stable and constant development of our economy ,to secure it against fluctuations arising out of the crises. Industrial development will be accompaniedby a development of agriculture, for which it will create the necessary conditions, make possible further mechanization and electrification, by deliveries of tractors ,agricultural machinery and by the electrification of all villages so far not connected with the network of electricity, connecting all villages with the telephone network, etc. It will be necessary to enable all farmers to use inexpensive high-quality seeds and seedlings, to build up a network of seedgrowing stations, to secure a sufficient delivery of artificial fertilizers and the import of feeding stuffs, to improve water supplies, by building water installations and by enlargMg the surface of ponds. To ensure better supplies for all it will be necessary to raise agricultural production by about 20 percent as compared with pre-war production. Transport activities will have to rise by about 40 percent as compared with the state of affairs planned for 1948. The trades, too, will play a big part in the economic expansion during the Five-Year Plan. The annual sum to be spent for economy, research pmposes should amount to about one third of one per cent of the national income. As compared with the Two-Year Plan, the Five-Year Plan will have to secure a planned growth also in the social and cultural sectors. Raised Standard of Living. Special attention is to be paid to the care of the working man, especially as far as practical and hygienic workshops and factorieS, better transport to and from work, the building of works baths, the extension of medical attention in the works, creches, canteens, play grounds and recreational facilities are concerned. Women's housework in town and countryside will be made easier by the production of useful household appliances, and also by the development and modernization of the food industry. The consumption of the main consumer goods per head of population should come near the level of the well-to-do strata in the most highly developed states. Textile consumption should go up to about double the amount of the pre-war days ,and the purchase of shoes should rise by about one half. The rise in the standard of living and the material well-being must be accompanied by a rise in the cUtural level, too. The International Significance. The outlined developments of our economy are not only the outcome of our own needs, but the world is expecting them from us. Germany has temporarily vanished as a competitor on international markets, especially in the chemical and machinery industries. Our FiveYear Plan should help us to take Germany's place as Europe's supplier of lathes." Allies, too, require such a development, the needs of states with a planned economy in Central and Eastern Europe. With our Five-Year Plan we will thus be able to aid the economic development of those countries. Even the Americans recognize the fact that the developments which I have outlined in the first Czechoslovak FiveYear Plan are only natural. The "New York Herald Tribune" thus wrote on October 5: "The war, which knocked out German industry, has practically opened the way to Ame-

rican industry, although Czechoslovakia could very well take Germany's place as Europe's supplier of lathes " And this also applies to machinery industry on the whole. It seems to me that if even the Americans consider us able to fulfill such a task, which is necessitated both, by our own needs and by the needs of our allies, we should undertake this task in our Five-Year Plan. ) • 4. • ( MUSIC FOR FRANCO The of fcial Austrian Press Agency, APA, reports that the former military attaché of Franco Spain in Austria had the opportnuity to speak with members of the Vienna Philharmonic Orchestra during the guest performance of the Viennese opera in Convent Garden and to invite them to tour Spain. Since Franco's regime certainly cannot claim to represent culture, it apparently deemed the military attaché most fitted to be charged with a cultural task. The political intention behind this invitation is quite evident. The greatest living Spanish musician, Pablo Casals, has declined to return to Spain before the liquidation of the Franco regime. Manuel de Falla, the greatest contemporary Spanish composer, died abroad since under Franco his life would have been in constant danger. But this did not stop Franco from feigning sorrow for de Falla, though nobody was misled by the Caudillo's crocodile tears. Thus, since prominent Spanish musicians are cold-shouldering the dictator he wants the Vienna Philharmonic Orchestra to bolster the musical prestige of his country. The only defence against an invitation is a refusal. The Vienna Philharmonic Orchestra could dissociate itself politically from totalitarian Spain by a very simple excuse; quite a few of its members were not altogether untarnished by Nazisni, which ought to induce the orchestra to be politically circumspect and tactful. The more astonishing is it, therefore, if one reads in the Vienna weekly periodical ()esterreichisches Tagehuch that "the Vienna Philharmonic Orchestra is prepared to compromise itself again with Franco." APA, which ought to know, reports that even the time of the visit of the orchestra to Spain in 1948 has already been fixed. The writer of these lines, hailing from Vienna, cannot remember that the orchestra had ever before toured Spain. They certainly did not do so under the Monarchy and under the Republic, and probably not under Hitler, since the latter could rely anyway on his Caudillo, and Spain was the last country to be impressed by cultural propaganda. Thus to the laurels and hard currency earned by the Vienna Philharmonic Orchestra on its tours abroad Franco Spain is to be added. But this might be the last laurel from abroad Who goes to bed with the dogs risks getting up with fleas. That nobody wants to have any dealings with Franco has become clear by the decision of the United Nations asking their members to recall their Ambassadors. If Vienna now sends its orchestra, often called the ambassadors of Austrian culture, to Spain, it might be interpreted as a demonstration of political sympathies in other countries, the more s osince the orchestra has not tried to visit the capitals of any of Austria's eastern neighbours. ) • 44 • Want an excuse to lean back in your office chair, your feet upon the desk? A physician recently recommended this as an excellent means of physical relaxation. Good for you, but what about the Mahogany?


Ve sttedu, dne 14. ledna 1948.

Chemical science in Czechoslovakia J. G. F. DRUCE Traditionally the Czechoslovak lands have been the centre of scientific studies and researches from early times. Thus Prague was a most important point of medieval alchemy, and though there was no possibility of progress in science during the "period of darkness" that lasted from the loss of independence in 1620 until about 1780, even then the foundations were being laid, not only for a national revival, but also for one in science too. Thus, as early as 1707, a school of building and engineering was established at Prague and a century later became the Polytechnic High School which now possesses faculties covering the whole of technology. Meanwhile, in 1784, the Royal Bohemian Scientific Society had come into existence as a pioneer institution which soon published papers and books that were indicative of the high level of science in Bohemia even at that time. During the last hundred years outstanding discoveries were made in chemistry by Bohuslav Brauner and Francis Wald, whilst such men as Quadrat, Stolba, Preis, Rayman, Sterba-Bohm and 8imek, to mention a few, contributed to the advancement of chemistry in various ways. During the two decades of the first Cezchoslovak Republic great progress was made in all the sciences, especially in chemistry. The six years of German domination and the closing of the universities and other higher institutes, serious as it was, failed to destroy the deep constructive foundation of past achievements and chemical science in Czechoslovakia has again begun to make its contributions to modern extensions of knowledge, even in the face of many handicaps and various difficulties— loss of equipment and libraries, six years' accumulation of prospective students and the lost of outstanding intellectuals killed in concentra.„ tion camps. That this scientific revival has been rapid is revealed by the material published in the Czech chemical periodicals. These journals have gained for themselves a high reputation for the excellent standard of the researches and results which they publish. Original work published in these specialist periodicals is brought to the notice of others interested through British, American and French abstracts. The journals in question are theChemicke Listy, ChemiskY Obzor and Chemie. In addition, there is the bilingual (English and French) Collection of Czechoslovak Chemical Communications. All are monthlies The Chemicke Listy, edited by Dr. J. Kostit, actually first appeared in 1877 and it now is in its fortieth year of publication; it has had a rather chequered history. However, since 1919 it has flourished and grown in influence and importance. At the present time it can stand comparison with the chemical journals of countries with much greater resources than Czechoslovakia and with a greater potential (if not actual) circulation. Its main function is to publish the results of original researches of an academical character in pure chemistry, that is, its contents relate largely to new scientific discoveries regardles of their immediate applications in industry or everyday life. Besides these memoirs Chemicke Listy also publishes reports of meetings and discussions and prints reviews of new books, some of which are of distinct merit and deserving of the wideSt circulation. It includes English summaries of its main contents. The ChemickY Obzer was started in 1926 as the organ of the chemical engineers section of the Society of Engineers and Architects (S.I.A.) Its original supporters were most interested in chemistry as applied to the various industries—glass-making brewing, sugar manufacture, textiles and metallurgy. Recently it has enlarged its scope to cover as wide a field of applied chemistry as possible. Its present editor is Dr. F. HruSka, who also prints summaries in English of the original contributions,

VilITNIK Recently a kind of review, Chemie, has been issued to keep Czechoslovak chemists aware of developments in the world at large. It publishes essays and general surveys of chemical progress at home and abroad. For chemists abroad who read English or French there is the Collection of Czechoslovak Communications edited by Profs. HeyrovskY and Vototek. It was founded in 1929 and published ten substantial volumes before the German occupation and the war brought its activities to a temporary halt. It resumed publication again in January 1947 with the same original editors. Its contents relate to original researches carried out by Czechoslovaks or in the laboratories of Czechoslovak universities ,tehnical colleges and institutes. Its first new issue was dedicated to the memory of Dr. 8imek, Professor of Physical Chemistry at Brno University. The polarographic researches of Prof. HeyrovskY and his pupils are among the most important chemical advances of the present time and are a fitting continuation of the work of Brauner on atomic weights and of Wald in connection with the phase theory. Up to the present time the number of papers dealing with the phase theory. Up to the present time the number of papers dealing with the polarographic method of analysis now exceeds 1,300. HeyrovskY introduced the automatic recording polarographic attachment to the dropping mercury cathode in 1924 for purely academic purposes. The apparatus has been gradually developed and perfected by him and his school and adapted for micro-analysis in all manner of ways. Thus, Dr. Brdieka adapted it for the detection and control of cancer and for determining when a cure is complete. Another Czechoslovak chemist used it to find the amount of toxic metal fumes in air ,another for the estimation of hormones and drugs, for detecting traces of metals in alloys and of impurities in salts and preparations and in •countless other ways. This polarographic apparatus is now used all over the world and is regarded as an essential part of the equipment of any modern analytical laboratory. The extensive researches of Prof. Vototek and his pupils on unusual sugars and their derivatives has been resumed ,but it is yet too soon to expect the publication of work that has been in progress for no more than two years. Dr. Kostii has prepared many new organic sulphur compounds of the thiourea type. The late Prof. Dubsk r of Brno had made a special study of the use of organic reagents in inorganic analysis, especially in the detecting of Tschugaeff's use of dimethyglyoxime as a test for nickel in 1907 This work, in which a number of his students participated, is now being resumed and in 1946 some picoline derivatives of zinc and cadmium were described as some silver salts of acid derivatives. Such matters as the constitution of penicillin, various hormones and plant alkaloids continue to engage the attention of Czechoslovak chemists, who may therefore justly claim to be engaged in advancing chemical knowledge in important directions. Various hydrocarbon syntheses such as that of the last methyazulene have been achieved in Czechoslovak laboratories. In analytical chemistry Prof. O. Tomitek and his co-workers have made further progress with electro-metrical methods of titration; much of this and other work is of too technical a nature to be explained concisely to nonspecialists in science. At the recent London International Congress of Pure and Applied Chemistry fourteen Czechoslovak chemists participated whilst several contributed to the discussions or described their own work. Some ,like Prof. HeyrovskY, were asked to give special lectures at other places in Great Britain. Dr. R. Ptibil described how he determined metals like copper, arsenic and antimony in metal castings, showing that this could be done simultaneously in one solution without serious error.,

Mans 11 But it is perhaps in applied chemistry that greatest interest is now taken, since Czechoslovak chemical undertakings form a key industry in the nation's two-year plan. The chemical industry ,which tended partly to centre round Usti and Labem and to a lesser extent at Plzen, Pardubice, Bratislava and Ostrava was at first mainly concerned with producing heavy chemicals, i. e. acids, alkalis, metallic salts, soaps and fertilizers. During the world economic depression of the 'thirties an attempt was made to develop another side to the industry, namely, the manufacture of fine chemicals, i. e. drugs, dyes and photographic chemicals. Since 1945 attention has again been given to both branches, since the heavy chemicals are essential intermediates required by the many other industries, e. g. metallurgy, oil refining, glassmaking, printing, engineering and electrotechnics and in the manufacture of many essential goods. Fine chemicals are also essential for maintaining medical supplies, for the textile and clothing 'trades and particularly for the rapidly developing photographic industry. The chemical . industry naturally works mainly for home consumption and in support of the country's staple industries, but there is some hare that part at least of the German chemical trade will in future be diverted to Czechoslovakia. Even now the industry is not free from difficulties. There is a constant anxiety over the supply of raw materials, whilst the transport of chemicals always involves special consideration and the question of how long researches will take before yielding tangible results make planning difficult. Nevertheless, so far the targets of the two-year plan have been maintained, especially in such processes as the production of motor fuels by hy, drogenation of coal. The emphasis on applied chemistry research is illustrated by recent work done in such specialist laboratories as those of the Sugar Institute, agricultural societies, leather trades, distilleries and breweries and other commercial undertakings and by the fact that the breadmaking and confectionery industry is contemplating establishing an institute for scientific study and control of problems connected with baking. • )*.(NAZIS' STOLEN GOLD TO BE SOLD IN U. S. TO AID REFUGEES GENEVA — A million dollars' worth of nonmonetary assets, including 848 cases containing gold teeth and fillings, jewelry, china, silver and rugs, which had been seized by the Nazis prior to their defeat, will be sold in the United States under the auspices of the Preparatory Commission of the International Refugee Organization (IRO). The proceeds will be used to aid the surviving victims of Nazi persecution. The assets were found by the American Army in the U. S. Occupation Zones and turned over to the IRO ,an agency set up by the United Nations, The IRO staff spent six months sorting and appraising the goods, which also include 1 cases of valuable postage stamps. A Merchandising Advisory Committee formed in the United States will be in charge of the sale. Ninety percent' of the proceeds will be used for rehabilitation and resettlement or Jews, and 10 percent on behalf of non-Jews. The U. S. Army Transport, General Sturgis, which carried the shipment ,also took to Canada a part of the more than 20,000 refugees who were admitted by the Canadian government. ) • 4 For deep scratches on Mahogany furniture, buy a shellac stick in a matching color, dampen the scratch with alcohol, soften the stick over a match and work it into the scratch with a flexible knife blade. When the opening is filled ,smooth with fine sandpaper and wax. )• •( When , you wax Mahogany, be sparing with the wax, apply it ACROSS the grain and polish by rubbing WITH the grain.


ea1s

v28T

FRATERNALISM LIVES BECAUSE IT DESERVES TO LIVE W. Youngdahl We live in a great state a state of 10,000 lakes, It used to be a state of 10,000 slot machines, but they are gone, brother. We find we can get people to our resort areas even without our slot machines. We are having the most unprecendented business in the resort areas that we have ever had. We welcome you to this dear state of lakes, homes, churches and Lutheran Brotherhood insurance. You of the Lutheran Brotherhood are an important unit of the fraternal sysem. The important law of life is a changing way of life and all must contribute to the common good and serve humanity in order to live and survive. Otherwise nature destroys us. Fraternalism lives because it deserves to live. The fraternal insurance societies are, above all, implements of democracy ,an effective force in promoting the democractic ideals. You can hardly belong to a fraternal organization and not be fraternal. Fraternalism as we have known it has a rich heritage, a background conceived in the most precious of human instincts—the love of man to protect the home against the hardships that follow in the wake of death because people feel their responsibility. The fraternal life insurance organization is one of the great symbols of our present democratic society—not for the purpose of profit, it is a business institution plus. This particularly applies to the Lutheran Brotherhood in that it is in a peculiar position to render the greatest servivce and the greatest good. The chief purpose of life insurance is to protect the home and safeguard the destiny of its members by paying out billions of dollars where life has been left in a peculiar situation. These ideas are well brought out in the oftquoted statement of the Superintendent of Insurance of the State of New York from 1927 to 1943, Louis H. Pink, who said "The fraternal insurance societies are above all, implements of democracy and an effective force for promoting democratic ideals and the rights and happiness of the 'forgotten men.' You can hardly belong to a fraternal organization and not be ardently for all of the human rights guaranteed by the Constitution of this country and by the Bill of Rights and customs in other free nations." This particularly applies to the Lutheran Brotherhood in that it is in a peculiar position to render the greatest service and the greatest good. The chief purpose of life insurance is to protect the home and safeguard the destiny of its members by paying out billions of dollars where life has been l eft in a peculiar situation. The mission of fraternalism is more than the sale of life insurance. It builds the home itself. It is useless to provide a home when there is no home to protect. It has the added responsibility to preserve the integrity of the home. Modern life with all its amusements and quick transpor t ation have disrupted the home in hundreds of cases the ) ighoat our country. Anything which tends to contribute in a small degree to the strengthen i ng at: the home is a worthwhile activity. Fraternalism is founded on the fatherhood of God ,and the brotherhood of man. It not only teaches and practices the ideals of democracy and the principles cf our own Lutheran Church, but we like to feel it practices them more than any other institution in existence today. We need more people who are willing to pay the price for honest service even though it may hurt the pocketbook and be an unpopular thing to do. It certainly is not w6rthwhile to stay in office if one must protect his selfish interests in doing so. Every individual in our society should symbolize the very highest and best there is. We need more men willing to pay the price of brotherhood. Brotherhood has been an ideal but now brotherhood has become a world necessity. Today, it is brotherhood, or else! Does anyone question what that "or else" is as he contemplates what took place in World War II? It is either

brotherhood ,or else. Do I need say any more to convince us it is brotherhood, or else? We so often forget that all of us have an important part to play. It would seem it is about time the common people have something to say about it. In our particular situation in society, no matter how insignificant a capacity we may be servivng, we can have a great influence. In the home, in the office, in Scouting, certainly you people in the Lutheran Brotherhood organization have a tremendous influence in the work you are doing in addition to the sale of life insurance. If it be only in our own homes as a mother and father, what a great influe-we we have over our children. We are lookad up to as an ideal. Many times we are re ndering a greater influence than we think— our youngsters are thinking pretty seriously. There is a reason why we have thousands of dollars of vandalism in the state every year because of the recklessnes with which we regard our ideals. As long as there is one little fellow standing back of me, that is enough for me. Other things don't matter. God forbid that there ever come a time when the people of Minnesota give nothing more than lip service. We can get just as bad government as we are willing to stand for; just as good government as we are willing to fight for. Now there is no choice for you. We must have good government or democracy is not going to prove its mettle. The question is, how many are willing to pay the price. The great frontier is in the field of human engineering. In the home, in work, and play is where we need to put forth our best efforts. The challenge is facing us tonight. The world is on fire. It is just the dawn of a new day. The world is going to continue to be on fire as long as we travel down that same road of a world on fire. It is going to continue until we are willing to pay the price of brotherhood, even if it hurts. As I contemplate the fine work that has been done through the years by our own Lutheran Church, I have the notion that our 'Lutheran Church is going to be in the forefront in accepting the challenge and in meeting it and in standing the test as it has stood the best before as we give all honors to the pioneers of this organization. Let us rededicate and reconsecrate ourselves this evening to be worthy of their faith and their courage. Nothing less than that will suffice in these crucial days ahead. ) • 4 • RESOLUTION The following resolution was adpoted by the Executive Committee of the Federal Council of C'hurches at Atlanta, Georgia, January 13, 1948. upon presentation by Rev. Josef A. Barton, Bellville, Texas. member of the Committe from the Czech-Moravian Brethern Church: "The Federal Council of the Church of Christ in America extends greetings to Charles University. Prague, Czechoslovakia, on its 600th anniversary, April 7, 1948, having been established in 1348, and having been under the rectorship of Jan Hus in 1402. Prof. John M. Skrivanek, elder of the CzechMoravian Brethren Church of Austin ,Texas, now in Czechoslovakia, is hereby commissioned by the Federal Council to extend our fraternal Christian greetings at such observance on April 7 ,1948. ) • 4, • ( Much of the success of Duncan Phyfe, a foremost American furniture designer, must be credited to such prominent families as the John Jacob Astors, who gave him Their patronage and used their influence to see that others did likewise. )• 4 • ( The term "credenza" today loosely applied to any chest or cabinet which rests on the floor, comes from the Italian word for "faith" or "belief." The original "credenza" was an ecclesiastical cabinet for the safe-keeping of religious articles. The Mahogany breakfront credenza is a leading style today,

Ve stiedu, dne 21. ledna 1948. THE SPECTRE OF GERMAN NATIONALISM The statement of Lord Schuster in the foreign policy debate of the House of Lords that the Czechoslovaks knew that they could -not hold out against the military forces of Russia and they believed that, using the old technique of Hitler, force would be employed, need not be refuted since this has been already done from the British side. The Archbishop of York, Dr. Garbett, recently returned from his journey to Czechoslovakia, said in his presidential address to the Diocesan Conference in York of the Czech's intense fear of the revival of Germany. "There is great political tension and uncertainty about the future there. All of us in this country feel, I think ,that for many years we have got nothing to fear from Germany. In Czechoslovakia I found myself in a totally different atmosphere. It is not hatred of the German people, but fear .They believe that there is in Germany an underground movement, and that it is possible that in a comparitively short time the Germans may regain their strength. They dread it." Everyone he had met, not only Communists, felt that their alliance with Russia must stand, because it was absolutely essential for the security of their country. But they were anxious to be on the friendliest possible terms with the Western countries. They looked upon themselves as a bridge between East and West ,and they were anxious to work out their own reforms in their own way. Another important British witness who has personally investigated the reasons for political fears in Prague ,the editor of the News Chronicle, Gerald Barry, has come to the following conclusion: "Just as Eastern Europe lived under the threat of German economic domination before the war, so now there is a real fear (not expressed by the Communists alone) of the eventual domination of Europe by a German-plus-American economy, and of the rebuilding of German industrial might as the arsenal of Western designs against Russia." Therefore, as Gerald Barry explains, the nationalization of German heavy industries is considered highly desirable in connection with Four-Power control of the Ruhr in order to prevent a split of Europe into two hostile blocks Similar trends of thought were expressed by the Czechoslovak Minister of Foreign Trade Dr. Hubert Ripka, in a lecture in Prague. Ripka stresses emphatically "the present danger of Germany which already uses the dissensions between the big Powers. Neither the East by themselves are able to hold down soul. As it was only possible to win the war the dark, wild forces convulsing the German through their alliance, only co-operation between the Western powers and the Soviet Union can safeguard for the tortured world a durable peace. We do not give up this hope since we cannot cease hoping that in the world even in our spiritually and socially conflicting and disturbed world, finally peace will prevail." ) • 4, • ( Lodge Karel Jonag No. 28 East Bernard, Texas. In regular monthly meeting held 14 day of December 1947. The following officers were elected for the year 1948. John Gajevsky, president; Charlie Keprta, Vice-president; Carrie Bohaeik, Secretary; Fr. V. Urbish, Financial Secretary; Albert Lupik, Treasurer; Martin Vanek, Librarian. On the Board of Managers Herman Laidolf, Vine. Fojtik, Joe Janik. In our monthly meeting held in November 1947 a motion was made and seconded and voted in, that our decesead Members will be honored with flowers for the burial like has been done before the war. This motion has been read in three consecutive meeting which took place in the last three meeting ,and now Rule comes into effect and is part of our bylaws and was adopted by our by-law committee. Fraternally, Carrie Bohaeik, sec'y


Ve stfedu, dne 21. ledna 1948. V potfieku nalezeny bronzo ye sekyrky z doby 2,000 let pied Kr. Cesty rtznYch historickYch pfedmetil jsou nekdy rozmanite, jak dosvedenje nasledujici pfipad, ktery ma svtj poeatek na sev. Morave a jehot koneene vysvetleni je je gte dnes otaznikem. Pied dasem pozoroval jeden z obeanti lazni VelkY Losin u 8umperka chlapce, kteti v potoce, protekajicim obci, lovili pstruhy. Pfi torn zahledl na dne pOtoka nekolik bronzovYch, zelenou patinou pokrytych pfedmetti. ZminenY °bean pracoval diive na vYzkumu galskeho mesta na Prostejovsku, kde se obeznamil s pravekYmi nalezy. Jat domnenkou o jake pfedmety se jedna, tyto vyzvedl a odevzdal mestskemu museu v Prostejove. Prehistorik a.vedouci pravekeho oddeleni Ph C J. Kyles,la zjistil piesne, to jde o dva rozdilne nalezy. Je to jednak nekolik bronzovYch sekeiek s otvorem pro toptrko, dlato a hrot kopi, pochazejici z mlad gi doby bronzove, asi kolem roku 1000 pf. Kristem a jednak d ye trojdilne medene motyky, jake se vyskytuji v Podunajskein okruhu na sklonku mlad gi doby kamen-ne, okolo roku 2000 pi'. Kristem. Je zfejrne, tyto dva nolezove celky byly do potoku ve Velkych Losinech neitYm odhozeny. Je motne, to se tak stale v dubnovYch dnech roku 1945, kdy krajem tahly ustupujici oddily poratene nemecke armady, ktere na Ustupu plenily i musejni sbirky a patrne nektery z vojakt v domeni, to nalezy pozdeji dobie zpeneti, tyto vzal s sebou a na Ateku potom odhodil, do potoka. Jineho Vysvetleni zatim neni a o skutednem ptivodu nalezu bude je gte podniknuto getteni. ) • 4 MILIONY NA NEMECKE SPIKNUTI. Americka tajna slutha zne gkodnila organisatory esestickeho spiknuti proti okupadnim mocnostem. "Zednafska Tote" s nacistickYmi eleny mela bYt ohniskem organisace. Spiklenci men za to, to by je tato kamuflat zabezpeeila pied podeziravosti americkych utadu. ZachycenY

VieTNiX dopis umoinil agentura tajne slaw, kteti- se vyclayali za obchodniky, ptijit do styku s dyema zastupci spiklenct, dtstojniky SS Pavlem Wolfern a Friedrichem Herzhoffem. Esesaci jim nabidli osmnact tun stfibrnych prutt. a pozdeji take zlato a diamanty. Stkibro samo melo stat 37.6 milionu marek (3.76 milionu dolarti). Hlavou spiknuti byl dr. Hans Wandenburg. Zednatske maskovani esesakt byl jeho dtmyslny plan. CtvrtYrn ye spolku je gynekolog dr. Gunther Hauck. Vgichni byli zateeni ve Wiesbadenu. Tvrtzli, to zatim nedospeli dal, net k planovani a k pokusu opatfit finaneni prostfedky pro podzernni hnuti, jet by byli potom zorganisovali. Ale velikY rozsah jejich "valedneho pokladu" se zda nasvedenvat, ze vecli vie net prozradili o ptipravach, udinenYch pro nemecke podzemi je gte pied koncem valky. * Za sve nav gtevy ye SpojenYch statech byl margal Foch pozvan v Denveru k slavnostni yedeft Jeden z hostu zavedl rozhovor o francouzske zdvoiilosti. "Neni to nic net vzduch," fekl ponekud netaktne. "A co jiiieho jen na pfiklad v pneumatice?" odpovedel margal. "Cot se tim nezmirni tvrde otfesy v tivote?" * * * Na universite v Rochestru, N. Y., vyrobili pienosny filmovaci pfistroj, ktery zhotovi 11 miliont snimkt za vtefinu. Mohou se jim filrnovati letici steely. Pan profesor pfi gel do tidy a meal pfedne,get. "Dnes si vgimneme nekterYch zvla gtnosti v organismu taby. Pkines1 jsem preparovanou tabu . . . " Pan profesor vytahl z aktovky balieek, rozbalil jej. S Udivem se diva na dva krajiely chleba se gunkou ve•sve ruce: "To je divne, hrozne divne . . . " povida nedui/ail* "pfece se pamatuji, to jsem dnes ut pfesnidavku snedl."

Drahocenne housle nalezeny Nedavno odcizili neznami pachatele pratskemu houslistovi Janu Gerylovi v Ostrave z osobniho auta housle v cene 53.000 Kds. fined po kradeti byli o ni uvedomeni vetsi obchodnlci s hudebnimi nastroji. Asi deset minut ,potom, co byla kradet oznamena firme Kunz v Ostraye, dostavili se do obchodu tri mladi muti, aby jim byly odhadnuty housle. Mantelka obchodnika ihned poznala , to housle jsou odcizeny, a protote se nemohia dovolat na pohell, poslala jednoho zamestnance, aby pfivedl z kfitovatky Mena SNB. Ten vgak odmitl a dva muti se po dvacetiminutovem zdrtovani z obchodu vzdalili. Vet mut zpozoroval Olomouc. — Jedna.ni o obsazeni nedtveru zamestnanct a z obchodu uprazdneneho stolce arcibiskupske- uteki, zanechav tam 0 housle ho v Olomouci, dosud nebylo skonTele y detskem kodarku eeno. Jak se ze zasvecenYch kruht dovidame, je nyni nejvatnejgim 2atec. — Bezpeenostni organy v kandidatem na tento Mad nedavno atci byly upozorneny na podivne jmenovanY biskup eeskobudejovie- obchodovani keznika Mafika. DovekY dr. Hlouch, kterY dlel v minu- dely se, to v jednom statku ma bYt lYch dnech v v Rime a byl pfijat pro nej porateno tele. Hlidaly proto papeiem. Ujigt'uje se, to k jmeno- statek dlouho do noel, a kdy nivani noveho arcibiskupa dojde jit kdo nevygel krome teny s koarkem, brzke dobe. vypravili se nektefi elenove dovnitt a tele nenagli; ani zive, ani porateDelsi dobu pozorovali na pate v ne. Vypravili se proto za tenou s Raddi u Sedlean, to z obee posila ne koearkern, u nit na gli pod polgtafem kdo vetgi mnotstvi balikt na rtzne kus na eerno porateneho telete, kte adresy do Prahy. Kdyt ut za den by rST chtela dopravit k fezniku Maillo podano take dest balikt, podi- kovi. Malik byl dodan do vazby ovaly se na vec bezpeenostni orgony. kresniho soudu v 2atci. A kdyt zjistily, to na jednom baliku je napsano tetkou rukou: "Zell Dye srostla selatka nemam, neurodilo se", bylo jasno. Olomouc. vy ggi hospodatsla gkoVepkova, knedlik a zeli, to piece pa- la v Olomouci darovala mestskemu tfi k deskYm narodnim zvyktm. Hi- pfirodovedeckemu museu zajimavou storie je jednoducha: jeden obdan pfirodni zylagnost. Jsou to dye zabil doma na demo prase a posilal srostld. selatka ,ktera, se vylihla nal MAW p() 44stecb, clo t4414, Jana SLAW Waned). CREAM yyhogeni z Oloumouce Oloumouc. — Ptes ostra opatkeni proti cikaniim bylo v Oloumouci zjigteno ,te do mesta pfichazeji ze Slovenska stale novi cikani, takte jejich poeet jit dosahl 216 osob. Ponevadt stilt-lost na cikany se stale mnotily, zabkvala se rada UNV opane cikanskou otazkou a usnesla se, na zakla.de getteni, vyhostit z mesta vgechny cikany bez rozdilu a upozornit soneasne zamestnavatele, ze bez pfedchozi dohody s velitelstvim strate bezpednosti a okresnim tfadem prate nesmeji cikany ze Slovenska povolavat. Konedne budou mit obyvatele pfedmesti i vnitfniho mesta od cikant pokoj.

iltrana SOKOL HOUSTON

Nazdar, The Houston Sokols are sponsoring a Masquarade Dance to be held at the ttefanik Hall Saturday, January 31st. The hall will be decorated for the occasion, and there will be an abundance of laughter and merry-making that is found at all Sokol affairs. So each and everyone of you get busy and figure out your costumes for this gala event, as ther6' will be a number of prizes for the best costumes. Those of you who attended our Masquarade Dance last year will well remember the good time you had, so let us make this a repeat. Music will be featured by "Roman and His Gondoliers" who will play from their Gondola. We Will greet you with a smile January 31st. Come masked. Nazdar, Carrie Vodehnal. ) • 4, • ( "Ja.,mam letajici talife katdou sobotu doma ut deset let." — mantel pied soudem v Kentu. Bylo pokusne zjigteno, ze mfitete rozesmat posluchaee v kterekoli zemi na svete jednoduge tim, to vystoupite na jevigte a feknete: "Jsem tenaty elovek." Ze zoologicke zahrady v Bostonu uteklo onehdy dvanact opic,a za nekolik hodin jich hlidadi pochytali patno.ct! Dobte smYglejici elovek neposuzuje jineho eloveka podle toho, co veil a zda yeti, nYbrt jak kona povinnosti sve a jakYmi zasadami se kidi. ) • 4, • ( Jeden easopis vypsal cenu na nejlep gi dosud nehranou komedii. V souteti zvitezil kus, jeho autor je prave ye vezeni. To by bylo docela spravne, ale spousta autort, jejicht kusy byly dokonce jiz hrany, nachazi se nevysvetlitel0m zpitSobein stale je gte na svobode. * * * Co je svedomi? Vnittni hlas, kterY upozorfiuje, to nekdo kouka.

Tel. Jed. Sokol Houston porada

Maskarni Merendu Raz . "Benitski No

v sobotu dne 3

edna

V 8 HODN VEtER

v sini

00.1rommo, ■■■•=.

tefinik na Cottage Grove Radcliff and Nolda street HUDBA

B. Romana a jeho Gondolieli PENEZITE CENY MASKAM OBtERSTVENi A ZAKUSKY

Vstupne 75c Uctife zve zahayni vybor. 11.10.■••••11•111,


Strata 14 CPO. v novem oydani LondYn. — Velka Britannie obnovuje, nove organisuje a rozeiruje svou civilni obrannou sluthu, Cem2 pamatuje na moZnosti atomo-

Dr.

ye sttedu, dne 14. ledna 1948.

V it TNIE

R. L. Stephens CHIROPRACTOR

Rooms 1-2, Hammersmith Bldg. TEMPLE, TEXAS 15% /venue A

Tel. 5835

Vedle R. V. 0. S. aiadovny

ye valky. Cele fizemi statu bude rozdeleno na 96 obvocla. Obyvatelstvo v techto obvodech bude gkolit k obrannYm ueelam na pal milionu "expertt," kteri sami budou teprve zacvieeni. CelkovY poeet jejich prietch takil eini 20 miliona. Je to "armada" znaene vetei, net jakou mela Velka Britannie za valky a kte rou — at na sto tisic lid! — v mesicich po valce rozpustila. Techto sto tisic mute a ten, kteri zastali sdruteni v protileteckYch sdrutenich v-borech a klubech, bude vYchozi bunkou priki obrovske organisace, ktera budr, uvedena v tivot skrze samosprOvne &adv. Ministerstvo vnit'a za-lalo jit samospravnYm svazkam predbetne navrhy, jak asi Si novou organisaci predstavuje.

0

Vzorna obec

Hilsher's Home Supply Co. Vage piateLske nabytkove obchody Nabytek — Elektricke potieby Cokoliv pro vagi dornacnost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave — T. 3490 HOUSTON, TEXAS

KrasnYm vzorem male bYt maid obec Loukov u Bystrice pod HostYnem. Ves spinila krome brambor svoji dodavkovou povinnost nad 100 procent, u obili 107 at 115 a u masa hoveziho dokonce za 10 mesica jit 130 procent. Loukov§ti se pravem dovola.vaji toho ,aby take ostatni obce si poeinaly tak, jak jim to vlasterecka povinnost a cit uklada.

Dostanete Kupujte zde za merle Hotove aneb na mime splatky

Ernest J. Hanka

Bez pen& kolem sveta

Dva miliony v moti

Pafit — FrancouzskST novinak Jacques Favrel a dramaticka umelkyne Dian Forestierova oznámili,te nastoupi 1. ledna triletou cestu kolem sveta. Vydaji se o palnoci 31. prosince pies Marseille, Altir, Jitni Afriku, Madagaskar, Indii, nu, Australii, Jitni Ameriku, Severn! Ameriku, Gronsko, Skotsko, Norsko, 8vedsko ,Holandsko, 8vSrcarsko, Rakousko a Italii bez halere v kapse. Chteji si na cestu vydelat hlavnovinarskYmi reportatemi o svYch pPihodach.

Kdyt se brazilska lod' Araxa blilateht:Irn jitni Brazilie, upoutila tal jeji pozornost podivnY plovouci ntedmet na moti, kterSr pi-es velkou vzdalenost vydaval pronikavou vUni. Kdy2 se lad' ptiblitila k predmetu, zjistil kapitan, 2e je to ediva amora o celkove vaze asi 8 tun. Ambra je vzacna hmota, ktera. se poutiva v parfumerii a obvykle se vyskytuje jen v malem mnotstvi asi 10 kg. St'astni namornici a dustojnici lodi Araxa prodali ambru za 2 miliony dolara.

Vyroeni vzp

.

ka. za nai dceruiku

Dvanact mesicfi uplynulo od doby, kdy na e prvorozena dceru gka — 'mune' na gi nadeje, v staii 11 rokfi, uloiena k veenemu spanku; — Dnes 23. ledna, jeden rok tomu — spi spankem veeneho odpoeinku„ rejmiad i z nai rcdiny, milovana, — trpitelka — Libu ka; — Ji smrt uchranila pied dalgim utrpenim a svetskkm neziizerkm nastraham. Piec v ak pro rodiee jest to — srdce drasajici, kdy i nam je urvana jako "Rae Kvet" piedeasne; — Marne jsou zde trudnomyslne projevy. Nezbkva, nam zde, srdcesvirajici tesknota. Ci je lidskkm véilti, e eas je Opine' hojici na 'podobne rimy?. — Ne, a ne! Znaend jizva zde pro nas ostane, ai do te chvile kdy nam srdce biti piestane. . . g

g

g

g

Domov, vge vfikol, Tvoje "pohovka" v gecko na co pohlednem, nam jevi truchlivou opugtenost. Timto Tobe milovana, Libu ko, vzdavame "Vkroeni poctu" — Vzpominku? . . Vzpominame kaidkm fiderem srdce! g

Vase uspokojeui zarueeno —

Privnit

Zdarma dodavka kdekoli

TOMA a ANNA JANOTA, rodiee. g

Poitovni objednavky jsou jsou rychle vykizeray.

(c)

Otevieno po veeery a nedele die ujednini

Houston, Texas

DIV ADLO V sini Iádu Pokrok Houston cislo 88 na Studewood NA POtEST 14 viRoti OTEVREN1 NOVE BUDOVY

v nedeli, dne 8 . inora

Chrante zdravi svich V ak yite, jak to chodi. . . .Vybehnou z teple mistnosti do studena, uhieji se a hned je z toho rma, nastuzeni a kageL Uktiite penez, strachu i starosti, kdy i budete miti po ruce g

Severiiv Balsam Proti

("1

Kali

CENA

Bude sehrana fra gka o tiech jednanich

50c

"Pok,. iene

2a.clejte ye sve Warne a kde nemaji, nevallejte a poMete pro lahey neb vice pilmo na dolejii adresu.

OSOBY Rudy Sefeik Jaromir Vale § Harriette Earl Jirina ,jeho chat' Frances Olexa Teta Valentina Naomi Kostomlatsky Katynka Anton 8vestka Setnik Bohumil Kos Jerry Ermis Johan, jeho sluha Tim Kostomlatsky Zvonimir Zajieek RUCIME VAM ZA 2 HODINY VESELEHO POBAVENI

LahodnST Pobivk D'eti iei maii rady

A .S1'■

,,r , Ir't

Zaeatek eerie ve 4 hod. odpoledne

"

4rV<Tr '

-

_

'40 V.'

)1“ ."),• . 4

REZIE: RUDY SEFOIK; HARRIETTE EARL. NAPOVEDA RUZENA HANUS Ozakusky a napoje bude postarano IV. KROUZEK "HLAHOL"

,

,


ife sttedu, dne 14.1edna 1948.

me sic tis. Daitidu tum 1 18 2 9 3 23 4 22 5 9 6 30 7 18 8 29 9 18 10 30 11 9 12 29 13 26 14 23 16 22 17 27 18 9 19 19 20 27 21 24 22 19 23 20 24 20 26 27 27 20 28 '18 29 20 30 30 31 18 32 26 33 16 35 23 36 9 37 22 38 23 39 9 40 18 41 22 42 24 44 24 45 19 47 19 48 23 49 27

odradu za prosinec 1947 Za wide

Obnos $137.00 7.16 65.04 1.060.56 240.03 65.49 285.15 81.62 417.60 36.79 99.19 20.06 136.40 32.71 165.94 953.40 21.43 105.29 535.94 110.43 41.60 383.26 1,257.46 121.75 96.78 2,331.53 1,543.98 295.90 34.56 22.70 275.55 72.68 93.43 11.63 134.45 81.22 734.87 46.94 20.92 95.43 80.49 658.95 5'70.07 266.87

SPOLEHLIVE JMENO Jmeno NONAT je beintni slovem ve mnohlch aomAcnosteoh po celou generac1 - crovone aby to bylo I v dornacnosti vag - kdyi trpite obeasntm &haulm. nebo bolesti.

Nona R. C. MILLER & CO., Cena Nonat Donau 55c a $1.05. Altadena, California

CERsrvt KVETINY PRO KA/DOU pitharron Pohiebni vence a kytlee Kytice do nemocnice Svatebni kytice Kytice k Oro& narozenin, siiatku Kvetiny k vtzdobe kostela neb residence NAV§TIVTE NAS NEB VOLEJTE TELEFONEM

TEMPLE FLORAL CO KYLE HOTEL TEMPLE, TEXAS Telefon 4445 -5669

ViSTESIK 40 24 51 18 53 12 56 2.4 5'7 9 58 23 59 26 60 19 61 9 63 24 64 22 65 20 66 22 67 23 68 18 69 9 71 20 72 22 73 16 74 16 75 22 76 29 78 19 79 11 80 20 81 22 82 29 83 23 84 22 87 20 88 9 89 22 91 9 92 26 93 24 94 18 96 24 97 23 98 24 99 24 100 9 101 29 102 26 103 24 105 20 107 9 108 19 109 29 110 26 112 24 113 9 114 22 115 30 116 22 117 19 121 22 122 30 123 9 124 9 125 19 127 22 128 20 129 19 130 27 132 9 133 22 135 27 136 9 137 22 138 23 140 23 141 26 142 26 143 26 145 30 146 23 147 27 148 19 151 26 152 26 153 24 154 24 158 24 160 24 161 26 162 22 163 24 164 24

a

343.02 55.66 12.90 620.74 33.19 221.96 7.28 32.14 42.79 318.73 27.88 71.31 183.34 146.87 534.73 100.30 31.62 138.85 229.14 17.72 17.07 36.10 58.92 276.63 148.5'7 308.93 154.04 28.38 396.76 416.45 2,372.89 136.52 252.56 260.01 104.75 147.03 66.95 124.45 16.31 30.74 59.13 20.74 20.63 31.41 47.62 234.47 260.95 73.32 244.26 261.10 32.93 84.11 270.61 72.63 34.80 109.58 60.89 34.04 4.95 22.51 36.70 72.48 43.52 661.05 9.64 221.19 238.04 2.97 87.53 324.45 29.52 215.44 288.17 312.73 30.87 79.26 189.59 587.58 205.05 38.80 81.85 543.92 15.68 889.33 204.24 85.61 91.03 94.36

30,035.76 S bratrskYm pozdravem, R. A. UrbanOysky, 46atolk.

Dr. Chas. J. Hollub

Dr. Thos. N. Delaney

eskS, Lekai a Operator 711 Medical Arts Building

00Ni Mau*

HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon IlEadovrey: Preston 2553

Brtle sprivne pflpravene. Cas dle funluvy. ttadovna 3248 - Res. 2687 513-17 Professional Bldg. TEMPLE, TEXAS

C. F1. Chernosky PRAVIdK Vytizuje vegkere soudnf

DR. N. B. McNUTT Zubni LOW tiadovna nad Canada's Drug Bryan,

CO.

ttadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naprod Kress budove. HOUSTON, TEXAS

MIMI=

SPRAVNt VYKONANA POAEBNd SLUtBA V hoditlezalu zarmouceni naleznou Edward Pace pohrebnf g stay pohotoyl k sympatickimu yytizeni nezbytnYch jednotli yosti a k yypravenf %ojemneho Leone ceny jsou nal zfisadou.

EDWARD PACE Pohiebni feditel Olen S.P.J.S.T. - Telefon 3606

118 N. Fifth St. - Temple, Tex. nommuminminunnllnummumonommummoommillim.

Barbecue sandvIde, Pivo, Domaei Chili, Kava a Studene napoje

Kilnar's Barbecue Drive Inn Shfsne mist° pro fictyhodne lidi. 5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

LAVACA CO. ABSTRACT CO. I. F. BOilIA, feditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pram% e majetkove pojieteni. tiadovna nad Peoples State Bank Telefon do eitadovny tido 5, do residence 63 VILLE, TIMES

(dz-c)

ZABAVY fidu

Pokrok Houston 25. LEDNA 1. CJNORA - 8. UNORA - 15. UNORA

RAY ICAENEK

- - J. R. BAtA

RAY KikENEK - tERVENKA

ADMISSION 80c TAX INCLUDED 0 zakusky a obe'erstveni nivitevntla jest vtborem nileate postarano. Zebavni Vtbor 1140 ROBBIE ST. Na doptini: 20th and North Main.

Tel V-20256


-

e svre uu, WM AI. leCLilcL 17Y8.

JK MI -IC MU r 15,

Poutivejte k oznamovinl Maly Oznamovate air Farma na prodej v Ceske osada' Red Ranger, 65 akra, 35 akrii je eerna dobre, pfida na kornu, a bavinu, v5e poorano, eiste, 30 alaibermudod pastr s tekouci vodou, svetnicovY domek, novo pokrytY stodola, garat a udirna. Cena $4,• 400.00. 1948 possession, pate ngJohn J. Klinkovsky, Rt 3 Box 154 (4-5c) Temple, Texas. Nedavno graduovana operatorka salonu krasy pfijala by zamestnani v dobrem miste. Prihla5ky pate na: Beauty Operator, % Vestnik, West, Texas. (4 50

Iiskateini se dulmisk0-oderskt priiplav? Praha. — (OTK) — grfrcarskY "st "Journal de Geneve" pfinagi 'anek o vyhlidkach uskuteoneni Inajsko-oderskeho pruplavu. Myenka dunajsko-oderskeho praplau, kted by spojoval oerne more s iofem Baltickym a jeho nejdelti - st by prochazela oeskosloven'tern, vznikla za prvni svetove val-y. Prtplay by umanil pro stfedni -,vropu dovoz =royal° petroleje z Ychodni Evropy a nerosta ze zeni severskYch. Rbku 1938 doglo k -ahajeni praci 'es1.-nemeckou spoleenosti. Na zaeatku valky byly °race zastaveny a zeme vYthodni Evropy nemaji nyni dostatek prostfedkii k uskutedneni tohoto projektu a jsou nad to pine zamestniny rekonstrukcf fizemi znieenYch valkou. Za tohoto stavu by mohla poSkytnout ponmc evropska hospodatska komise SpoienYch !Azad& jejimi2 eleny jsou OSR a SSSR.

Pfijmou se mantele k bydleni na miste. Stale, prate pro mute. k dohlfteni na miste. Lena k vateni eisteni domu a k opatrovani ditNov uranovy dui v Nemecku? ka. Mzda pro oba a pet svetnicovY atm s zavedenou vodou elekttinou V sovetskem okupaenim pasmu a "plumbing." Odporueeni jest ti- Nemecka byl pry otevfen novY uradouci. Pate na J. H. Taylor, P. 0. novY dui nedaleko Freithalburgu v (3-40 Sasku. Oznamil to lidera "Der ABox 829, Waco, Texas. bend," kterY vychazi se svolenim Dor Hlede, se Ceske (levee neb americkee okupadni spravy. List mlada Lena, jejit mantel pracuje ye dodava,ze v Sasku se provadi soumeste, k vafeni a irklidu domacno- pis nemeckYch delnikii pro praci v sti. Soukroma svetnice s koupelnou. dolech. Pate na: Mrs. Unlaub, 9301 Meadowbrook, Dallas 9, Texas Informacni fistiedi SpojenYch Telefon E6-2624 (3-4p) rod& v Praze Generalni tajemnik SpojenYch Eillr"Prave jsme ztratili na5i Ces- narodfi Trygve Lei oznamil na tikou slutku, ktera s nami byla po skove konferenci, 2e Spojene naro20 let, a pfejeme sijiti jinou k dy zfizuji v Praze, v Moskve a ye nahr a eni ii, ktera mute m vatit, ko- VarSave informadni Astfedi. Do denat vAeobecnou domaci praci, tad- la praskeho ustfedi byl jmenovan ne pro rodinu o dospe- vrchni odborovY rada ministerstva lych, k bydleni na miste za $20.00 informaci, redaktor Arnat Bard, tYdne. Dva kratke bloky od busove bYvalY ebra§skY politick ve'zeh.. 0 linie. Telefonujte "collect" Emerson Sam si postavil dfim 6-2442, Dallas po 6:00 hodine veeer PozoruhodnY rekord v brigadnicpro dal5i informace a domluvu." tvi dokazal delnik Vavfinec Spir(3-4p) hanzl z TrhovYch Svinii. Od zaklaBratfi, kdo jste meli loni sa- du si zcela sam postavil peknY rozenu bavinu Floyds 8 G. a mohli by dinnY domek, jenom na vazbu stte-steprodanjkesmo10at2 chy potfeboval tesafe. itekneme k liber, tak mi laskave poAlete listek tomu jegte, to i v5echen pottebnY a udejte cenu. Rad bych tuto bavl- stavebni material, jako cihly, pisek nu mel ale nemohu ji dostat. a beton si poFidil zruenY delnik aye John Rab, Flatonia, Texas. (3-5c) pomoci. Na stavbe pracoval v &be pracovniho volna, pfi torn v gak vyOrStargi shanY vdovec farmat, trvale, take letos na podzim dorad by se seznamil za freelem sfiat- stal vlastni domek pod stfechu. Je ku se starAi bezdetnou vdovou anemortejme, te si pofizuje sam i bo star' divkou, ktera by mela za- vnitfni zafizeni. libu na farm& jen slu gne, at' se hlasi na: Vdovec Farmat % Vestnik (2-5p) West, Texas.

ESKE REKORDY -

Olr Devee pfijemneho hezkeho vzhledu pill() by si seznamiti s mladencem od 30ti do 40ti roka kted je. stficimY. Na jeho zamestnani nezaleti jestli je farmafem anebo zamestnanim v meste. Jsem sp6lehliva v mestke pilot na fume. Upfimne nabidky za pfidinou sfiatku, pate Cesky neb anglicky, v torn se lep51 vyznam anglicky. Pigte pod adresou: "eeske Device" % Vestnik, West, Texas. (2-4c)

Dir Mrazuvzdorne zelove sazeeky doma 100 za 15c, patu nelze zasilat. Mrs. Agnes Skupin, Rosebud, (3-5p) Rt. 3, Texas

na prodej a

S. Cmelka 1143 Waverly, H. Heights Telefon V. *712

Houston 7. Texas ' E .

0

TAROKY . AN

pi

Bukafe5t: — Ministerstvo narodni obrany oznarnuje, ze nab& muti, kteti dosahnou odvodniho veku a nebudou mod bYt zatadeni do arrne.dy, ktera nesmi podle mirove srnlouvy ptesahova,t sto dvacet tiDO tESKOSLOVENSKA sic mute,, budou povolani do "pri- tipine Paroplavebni, teletnieni, ce v zajmu naroda." Muti v techto hotely, vyletni zajiid'ky a pruvodpracovnich oddilech budou sloutit di, Upina sluiba vykone. se pki prvza stejnYch podrninek jako vojaci. ni navAteve na5i iffadovny.

Sokolskfr Slet Cestovne

Organizuje U. S. & O'SEAS TRAVEL AGENCY 324 Chaparral St. — Dial 3-6882 CORPUS CHRISTI, TEXAS

Planuite nyni PftEDEJbETE ZKLAMANI. Pigt,e pro knitku zd

FOGLE- WEST, Inc. FUNERAL SERVICE 1901 Mtliionney

Fax 1177

SOKOL

2121CA

DALLAS

3700 Carl St. v Dallas, Texas POitiNDA

Tanecm Zabavu v Radii dne 25. ledna Pil hudbe

JOE MACA ZAtATEK 8:15 •

Valna Hroinada Sokola Vsiehni nav`stevnici jsou uetive

Na8. imora chysta se Maikarni pies

kAD TEFANIK 5508 NOLDA STR. na Cottage Grove v Houston, Texas Po" di

Maikarm Pies v sobotu, dne 24. ledna ZAtATEK V 8 HODIN VEER

Cena

HUDBA

2.50

Happy Couzens Orchestra Vstupne 60c za osobu

Za lira CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS

ALUMINUM vytrve. navicly utijte ho na stfechy anebo steny. . . P osilame ho vAude. . Ceny a sample zdarma. . . Ueettite u nas. HANUA HARDWARE CO. BELLMEAD, TEXAS OW ■11111111111111■111.1111■

0 dostatek zikuskii a olgerstveni se postara. vybor.


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.