Vestnik 1948 02 18

Entered as second class mail matter January 3rd, 1933 at West Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROONIK (VOL.) XXXVI.

WEST, TEXAS, ve stiedn, (WEDNESDAY) 18. tNORA (FEBRUARY) 1948.

tisLo 8.

JIRI WASHINGTON PRAVIL... t ROoi narozenin Jitiho Washingtona je den, kdy ctime pamatku mute, kteV rY vedl kontinentalni armadu k vitezstvi v americke valce za nezavislost, kterY po "neuglapane tests" prvniho presidenta vedl narod, o jehot vznik se sam zasloutil.

Dovolme, aby ph tomto dvoustem patnactem vYrodi onoho dne promluvil Jill Washington za sebe. Jeho slova davaji nam lope nahlednouti do same due tohoto slavneho mute, a zdaji se jeke podtrhavati zmeny, doznane timto narodem ad easa, kdy Washington napinil sve historicke poslani v poeateenich, svizelnYch dnech nove zeme.

Kdy2 ho clithY „kontinentalni kongres jmenoval vrchnim velitelem americke armady, pravil Jiff Washington toto: "Prosim, aby nikdo v teto sini nezapomnel, 2e jsem tohoto dne ve vS'i uptimnosti prohlasil, 2e se nepokladam za d,osti schopneho, abych se ujal veleni, jiml jsem byl pocten." Sve tens psal toto: `.f... Ponevadi mi bylo osudem ptedurdeno, 'ie na me tato povinnost spodine, nepiestanu doufati, to moje podnikani je ureeno sloutiti nejakemu do bremu Iteelu."

Washington neztracel nadeji ani v prvnich letech, kdy pordZka nasledovala poralku. I za nejhorAich dnfi osvedeil se jako nejlepgi I:Wee, nejneohrozenej g podpurce vtasteneckYch snah.

Kdyt valka skondila, mel Washington jen jedinou rnyglenku: vratiti se co nejdiive na sviij milovanY statek v Mount Vernon. Situace v zemi byla vgak neute gend. Nedisciplinovani a nespokojeni vojaci zfistavali i naddle ve zbrani; tkinacti statfim nedatilo se zavesti skutedne narodni vla,clu; cela, zeme propadala pocitu beznadeje. OzYvaly se hlasy, 2,e jedinou, za.chranou je monarchie nebo vojenska diktatura, a Washington zdal se logickou volbou. V arniade se o tomto planu vatne uvatovalo, a Washingtonovi byl poslan dopis, v nemt se o nem pojednavalo.

Washingtonova odpoved znela tehdy takto: "Nedovedu si vysvetliti, co v mem jednani mohlo zavdati pkidinu k projevu, kterY se mne zda raditi k nejhorgimu zlu, jake by mohlo mou vlast potkati."

Kdyt posledni britsk3.7 vojak opustil zem, kdyt kongres konedne piijal zakony, pottebne k zajigteni pray vojakii americkYch, dostalo se Washingtonovi aspofi doo;asne: mo2nosti stati se "soukromnikem na biehu Potomacu. . ." Jeho zajem o vetejnY tivot v gak neutuchal. UpozorAuk tou dobou na "neochotu jednotlivYch staff' povetiti kongres kompetentni mod pro federalni vlaciu, na jejich nesmyslnou tarlivost na kongres a jednoho no. druhY" . .. "Myslim, to jsme v pkitomnem stavu miru a nezavislosti dosahli velmi Indio, nedovedeme-li zdolati ani vlastni pkedpojatost."

Koneene piece do glo ke svolani konvence statil, vedouci roku 1787 ke konvenci astavni.

Washington, kterY se povatoval spi ge za valeenika ne2li za statnika, fieastnil se teto posledni jenom s pocitem vahavosti.

"Vztyeme prapor, kterY mohou nasledovati

vgichni mouciti a poctivi lido, pravil tehdy Washington.

Pki nisovo,ni Ustavy vyskytl se navrh, aby president nemohl bYti nikdy volen pc) druhe.

Washington reagoval na nej takto: "Podle meho asudku nestava ani nejmen giho nebezpeoi, to by president mohl jakoukoli uskuteenitelnou intrikou podrteti si byt' jen okamtik svaj tad, nebo dokonce obnoviti si termin v tomto ittade jindy, netli v poslednim stadiu ko-

RESIGNACE Jiti TomUS Do snu propadat se a neslyget, jak dite 'Septa matce: ptijd' zpet!

V hedvabnem klubku vteiin mir nehledat.

Nemyslet .. . nemyslet, jen spat, jak mrtvi spat.

Je rano, poledne a noc, paletu hvezd jsme nalomili.

Tma stkida, svetlo.

A my tu proste zbyli. rupee a politicks zka,tenosti. . . Ovgem, kdy se narod jednou stane neschopnYm sam gobs vladnouti, nebo kdy se hodi jenom pro silnou ruku 'Ana, Indio zaleti na torn, jak k tomu doSlo." Washington ptijal nominaci na misto prvniho presidenta jenom zdrahave, teprve kdy ho Alexander Hamilton pkesvedeil, to ,zdar prave utvokene vlady na tom zavisi. V prvem inauguraenim projevu pravil president toto: "0 zachovani svateho ohne a o sudhe republikanskeho modelu vlady je spravne uvatovati jako o demsi, co hluboce a s rozhodujici platnosti zasisi na pokusu, svetenem americkemu narodu."

Za syYch dvou presidentskSrch termina mel Washington ne jednu, ale take ne, prvni pHletitost vyjadtiti ideal nabotenske svobody, na nit byl americkY narod zbudovan. Takto psal hebrejske kongregaci v Newportu, Rhode Island: "0 snagenlivosti nemluvi se jit dnes, jako kdyby pti ni glo o shovivavost jedne didy naroda k vrozenYm, pkirozenYm pravilm, jiml se teal skupina druha. Nebot' vlada SpojenS7ch statit, ktera na Stesti neschvaluje pobotailstkatstvi a nepodporuje pronasledovani, tada pouze to, aby lido tijici pod jeji ochranou, poeinali si jako dobti obdane, a aby ji adinne pod porovali za, vaech okolnosti. ."

V zati 1796 uvekejnil Washington svou ""red na rozloudenou." V ni odsuzoval stranickSt rozkol, gtepeni na skupiny a sledovani zvlattnich zajmu — — v demt ho nasledovali v gichni pozdej gi ameridti presidenti. Nabadali k "clOveie a spravedlnostl v ci vgem naxodum," a pra-

vii: "Pki sledovani takovehoto planu neni nic dfiletitejaiho, neali aby trvale, zakotenene antipatie proti jistYm narodam, jakot i narutiva naltIonnost k jinYm byly vymYceny, a aby na jejich misto nastoupilo proste jen ptatelske smYgleni ke vgem. Na.rod, kterY se oddava v postoji k narodu druhemu jit ze zvyku nenavisti nebo naopak ptichylnosti, je do jiste miry otrokem. Je otrokem sve nevole nebo naklonnosti, z nicht katda stadi k tomu, aby ho zavedla s testy jeho povinnosti a jeho zajma."

Kdyt byl opustil arenu vetejneho tivota, odebral se Washington konedne do Mount Vernon, kde roku 1799 zemtel tak, jak si vtcly ptal titi — "v drobnYch zajmech obydejneho tivota."

Vynikajici postava Jitiho Washingtona bude vkly stati v poptedi americkYch dejin. V mora,lni odvaze a v lasce k vlasti ho nikdo nepfeclei. Jeho 'poselstvi spoluobeanam, aby "ve jmenu Americana pohtbili vgechny rozdily," melo by nam vtdy tanouti na mysli.

F.L.I.S. ) • 4 • ( DR. KARAS V JI2N1M TEXASU. Po veimi nspeSnYch ptedna gkach v pasobigti vlasteneckeho kneze Msgre J. Vanieka v Granger a ve Slovanske Podporujici Jednote Statu Texasu a v San Antonio, jakot i po nav gteve u dr. E. Mirka, univ. profesora v Austinu, zajel oblibeny krajanskY pracovnik dr. Frant. Karas do lady deskYch osad v jitnim Texasu.

Obetavi krajane z Granger ukazali mu 1:t val3i. vojenskY tabor Camp Swift a odvezli ho na prvni misto urdeni, do Prahy, kde byl °dekavan blizkYm krajanem P. Ra gkou, pochazejicim rovnet z Bane, jako dr. Karas.

Druheho dne po ptedna g ce prohledl si host vyhledavanY deskY htbitov, na nemt odpodiva, mnoho naSich lidi, kteH se dotili vysokeho yeku, na pi. krajan Datilek, jent zemtel ye 103 letech.

Po zastavce v East Bernard, kde se setkal se syYmi pkateli Msgre Kuncem a P. Nesvadbou, odejel dr. Karas do Houstonu, aby tu ptedna*Sel shromadene stovce krajanfi. TehcA dne je v East Bernard, kde je nad gene pkijimana jeho tee o stare vlasti v minulosti i pkitomnosti.

Stejne nadAeni vyvolaly jeho peolive vybrane filmy, zachycujici 6eskoslovensko v dobe okupace i dnegni vYstavby, tivot prosteho lidu, jeho slavnosti a kroje a k tomu jedinedne krasy teto nadhrne zeme, kde Bah ne gettil, kdyt rozdaval dary.

Po East Bernard nesleduje Fayetteville a pak Hillje, pasobigte vlasteneckeho kneze P. Pavia Kagpara, zastavka j Sealy a mohutna, manifestace spojeni krajana se starou vlasti, k nit doglo ye Wallisu. Mistnost osadni katolicke gkoly napinila se posluchadi nejen z Wallisu, nYbrt i okoli, ptedevgim pfigli verni krajane ze Sealy vdele se syYm faratem P. J. Kvetonem, pochazejicim z Chodska.

Poslednim mistem nav gtevy dra. Karasa bylo Needville, kde se rovnet shromaidil krasnST podet rodakii, debate se vratilo neptiznive poEbokandeni

na strane O.)

Straits

V 2 5TNI1C

OmInSloventke Po-1f pcdet

'1.= ■

Stetu Tenn -:j`..i.;,7,9■ •

trikEDN'l ORGAN SLOVANSKE PODPORUJ14 JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS REDAKTOR — FRANTA MOU6KA — EDITOR Vyda,vatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBTSSHING COMPANY WEST, 'MICAS. Ptedplatne $1.50 roe. i'aibsc;-iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do Iix vnf Utadovny ye Fayetteville, Texas.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

Veakere dopisy, ptedplatne a oznamky bud'tet adresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly In the South.

MLUVA MATERSKA. Materska ty mluvo ma, nade vgecky milena!

Tys mne na svet uvitala, Tebou du ge procitala — matky sladkVal hovorem, Tebou myslim, ziji, jsem!

V cizine, kdy sam a sam s raysli tesknou prodlevam, Tveho slova zvuky blahs ku vlasti me nesou drab& zrim tu rodnY kraj i slygim hor i lest). gum.

BoZim dilem celY svet, krasnY kaZde reei kvet — kdy vgak k Bohu srdce speje blahem se a laskou chveje, tu mi stadi jedind — dralaa, mluva mateina. ) • 4 • ( Oteviena smlouva. V gecky pojistky psany bratrskymi spolky jsou psany pod tak zvanou otevienou smlouvu (open contract), kdato u pojigt'ujicich spoleenosti jsou psany pod uzavrenou smlouvou (closed contract). Otevrena smlouva znamena, ze vYhody obsaZene v certifikatu vydanem kteroukoliv bratrskou podpurnou jednotou, die hlavnich stanov prijatYch poslednim sjezdem dotyene jednoty, v padu klesnuti valuate pod obnos poladovanY, jsou zajigteny pied znehodnocenim tak, ze bratrska jednota (coZ znamena ve gkere elenstvo) k ochrone zalohy k vyplaceni kaMeho pojistneho certifikatu ma, pravo zvY giti poplatky a spravedlive rozvrhnouti proti jednotlivYm certifikatiim a tim udrZeti 100 procentni solventnost (dostojnost) zaloZniho fondu, statnimi firady poladovanou. Naproti tome, uzaviend smlouva pouZivana poji gt'ujicimi spleenostmi znamena, ze smlouva obsaZena v certifikatu vydanem kteroukoliv poji gt'ujici spoleenosti jest Umluyou uzavrenou, a poplatek v certifikatu nemtZe bYti nikdy pozdeji zmenen. Oba tyto plany jsou vedeny na zaklade -tak zvane zakonite zálohy se schvalenim statniho pojigt'ujiciho odboru. Rozdil mezi ternito dvema plany jest ten, ze v pripadu klesnuti zaloZniho fondu pod 100 procent solventnosti v padu velkeho umrti treba nasledkem epidemie, nebo velke ztraty na majetkach, nebo jinYm zoilsobem, dava, se pravo Hlavni aradovne se svolenim statniho pojigt'ujiciho odboru, zvy giti poplatky k adeltim tohoto fondu, a k ochrane vYplaty v geho poligteni. U pojig t'ujici spoleenosti v pripadu klesnuti solventnosti pod 100 procent, musi pojigt'ovna pic'ejiti do rukou receivera a obyeejne pak bYva pievzata jinou poji gt'ovriou, CoZ nese samo sebou velike vydani a nasiedkein toho solvennost jegte vice klesne.. V takovem plip ,. idu jest d'aP lien p rPti kaWe,•t70:4

bYva vkly dosti velikY, aby se uhradila, ztrata a uditela 100 procentni solvence, kterou zakon vyZaduje. Tedy bratrske jednoty maji tu vYhodu pod otevienou smlouvou, ze v ptipadu nutnosti za malt' ptiplatek maji sve pojistky v pine sums zarudene, kddto u pojigt'ujicich spoleenosti maji zarueene poplatky, ale nezarueenou sumu pojikeni a v ptipacle abnormalni, katastrofalni amrtnosti, a ye vettine ptipadti, ztratu pojistky. Wacky bratrske jednoty, ktere vedou pojik'ujici obchod podle Americke zkukbni tabuiky pod "otevtenou smlouvou", maji tedy nejlepS1 zaruku. Skoro vkchen obchod jest veden pod otevienou smlouvou; vlada Spoj. state i vase mesto vede svaj obchod pod "otevteno usmlouvou." Nevypisuji dame na nekolik mkt ku ptedu, nebot' nevi, zdali budou moci snikt, nebo muset zvYeit. I Z'eleznieni spoleenosti vedou obchod pod otevienou smlouvou. nebot' samy nemohou dnes tici, kolik bude stet to sama cesta vlakem ode dneeka za deset let. A koneene ani vas grocerista nemaZe vain tici cenu zbok, kolik bude stati ode dne‘aka za 10 let. Zivot jest sam sebou "otevtenY kontrakt".

Pamatee "Otte vlasti" — Jitiho Washingtona. Kdyg amerieti osadnici pod tyranskoa nadvladou anglickou se vzboutili a se zbrani hajiti svou svobodu, tu museli podnikati teZky boj proti vycvieenYm vojinam anglickYm, vedenym zkuknYmi valeeniky, a proto nebylo divu, ze v nerovnem boji a"testi valeene klonilo se na stranu anglickou. Teprve kdy kongres ustanovil Jittho Washingtona vrchnim velitelem branne moci, vedena byla valka s vet gi rozhodnosti, aveak i tu bylo nutno celiti smutnYm fikazuni nepochopeni vlasteneckepoalnnosti hajiti svobodu naroda. Osobni nevrakvost generalii, nedostatek penez, gpatne vyzbrojeni armady, to Yee ztrpeovalo Washingtonovo izsili, lee on neztracel mysle a kdyZ byl tazan, co ueini, zmocni-li se Anglicans Filadelfie „(sidla kongresu), pravil: "Ustoupime za teku a bude-li tteba do AllegbanskYch hor, tam za svobodu naroda budeme se biti do posledniho dechu". A tak kdy Anglidane chteli se zmocnit Filadelfie, Washington pamatnou plavbou pies teku Delaware, pinou ledovYch ker, po Stedrem yeeeru roku 1776 udefil u Trentonu na Anglieany a v tuhern boji za tticet minut byl neptitel rozpraeen a vettelcii. hessenskYch plukovnik Rall zfistal na boji gti smrtelne ranen. Viterstvi Amerieant bylo iipine, neztratili ani jedineho vojina a jenom dva byli raneni. Mimo to zajali tisic vojint, v gechny nemeeke prapory padly jim do rukou, jako i mnoZsavi pu§ek a gest polnich del. Vitezove za ve,likeho jasotu ptekroeili opetne teku Delaware na druhy bteh do sveho ta,bora. 1:Teinek onoho viterstvi byl znamenitY a rozptYlena byla docela bazen pied nemeckYmi vojely s loodak.v, kteti az dosud byli povaiovani za neptemoktelne a pied kterYmi Amerioane prchali, jakmile je na bojiki zahledli. Po tomto viterstvi dal kengres Washingtonovi upine pravo riditi si armadu die sveho zyasobu, stanoviti si daistojniky, vymahati poplatky — zkratka stal se dikte.torem s neobmezenou moci. Jeliko2 nejvet§i potiZ civil nedostatek Denez, aby zabraneno bylo rozchodu vojska pro nevyplaceni mzdy, obratil se Washington o pomoc na Rob. Morrise, znameho peneZnikai leterY met neobmezeny fiver, a ten zaopattil Washingtonovi padesat tisic dolara tvrde many. Washington ihned vyplatil zadiaZenou mzdu vojintm a tak je pfinutil, ze se opet zavazali k sluthe na Aest tYdna. Za svobodu ze jha anglickeho bylo bojo y ano aea„ do roku 1781, kdy za pomoci France koneene zlomena fipine moc Anglidana a 10. kijna 1781 u York-. townu Cornwallis, hlavni vojevadce vojska anglickeho, se Washingtonovi vzdal. Kapitulace generala Cornwallis ...! SpojenYin statam zajistila neodvislost po tolika letech tvrdakjneho boje. Po uzavteni mire Washington osvobodil vlast, odekl do sveho domova, aby se vyhnul vkm okazalostem a venovai se co prosty ()bean vzdelavani pady. Lee po uspotadani rozharanYch pomera finanenich a, politickYch, kdy zastupci jednotlivYcli stead podepsali OPTIVetY n,9170, P f5t gvy; yl WIMhington Vt.91e.P, z9

Ve sttedu, dne 18.11nora 1948. prvniho pres-identa Spoj. statd a v tom3.1tede slouZil po d ye lhaty. Za prokazane sluny vlasti byl zvan "Otcem vlasti" a parnatka jeho uctivana le americkYrn lidera stale.

Eniwetok, trvaly nistupee Bikini. KoralovY ostravek Eniwetok je jedna z tisice nepatrnYch jimi2 jsou v dalavaeh Ticheho oceanu vyznakeny atoly, kterYch je misty bezmala jako biblickeho pisku v molt. Lezi asi 180 mil zapadne od Bikini, ale dobrych Best a pal tisice mil od San Franciska a tit tisice mil jihozapadne od Vladivostoku, mimo to daleko stranou normalnich plavebnich trati. To jej piedureilo za stalou zakladnu pro atomicke pokusy. Odlehlost jim zarueuje neproniknutelne tajemstvi a zaroven take zabezpeCuje obydlene kraje pied gkodlivym odpadovYm zakenim.

Predseda atomicke komise Soustati Lilienthal zdarazriuje bezpeenost obyclleneho sveta vic neZ tajemstvi pokusa. Nepredstira, ze by Spoj. staty se chtely s .ostatnim svetem podilet o sve vynalezy v atomickem oboru gmahem; rika, se bude dbat tajemstvi atomickYch zbrani, pokud se na ostrove budou zkou get, ale zdtiraznuje, ze rozhodne nejde jen o atomickou strelnici. A poznatky z oboru miroveho zdarazriuje Lilienthal — bude nutno sdelovat ostatnimu svetu. "Tajnastkaistvi hystericke a demagogicke by y e skuteenosti mohlo jen ugkodit nak bezpeenosti a oslabiti ji. Nova ideje vznikaji nejen z inspirace a z potu, ale take z informaci," kaki na g "atomovy car" na zasedani atomickYch technika. Admiral W. P. Blandy, jen2 ridil atomicke pokusy u Bikini, prozradil nedavno, ze americke namoinictvo ma zvlagtni stale oddeleni, ktere se,zabYva pouZitim atonneke energie k pohonu lad!. "Atomicke elektrarny budou vitany na palubt americkYch lodi," tekl admiral, "nebot' site dovedeme pfejimat na moti palivo a nemusime LiZ pro to s lod'rni do ptistava; ale piece je pri tom velka ztrata easu a lodi jsou zranitelny ponorkami i letadly, kdy2 se na moil zasobuji." Predev g im pro ponorky by byl atomicky pohon neobyeejne vYhodny, protae by nemusily tak east° na povrch, jako dosud, aby si nabily baterie, kyslik by potiebovaly opravdu jen pro posadky a velmi by se jim ulevilo take od zatiZeni palivem. S atomickYm palivem by mohla bYt ponorka typu, jen2 byl staven v minule valce, eel) rok na caste, anti by se musila nekde zasobovat. freast eizihy na XL 61st. Sletova kancelat z Prahy oznamuje, ze se shr, ,maZd'uje stale vice i fleast na Xi. ptihlaget, 011:3 g UjiCial slate. Zastupitelske arady aesk o lovenska v cizine vykonaly dobrcr kus prate a pcuZivaji sletove ptilektosti k toaiu, aby urnoZnily poznati svetle.

CeskY narod a es. vlast na slat pkijedou zastupci vSech spiltelenYch vlad, kteii budou hasty es. vlady, tak jako zastupci hlavnich mast budou hosty mesta Prahy. SletovY vYbor a COS pozvaly piedstavitele telovYchovy a predev gim Mezinarodni federaci telocvienou — FIG. Svou Utast jiz pfislibily Belgie, Francie, Holandsko, Norsko, Svedsko a Mexiko. Z mnaha state jsou ohlaSeny i skupiny gymnasta, kteri chteji piedvest o sle'Le ukazky sve telovYchovy. Mezi prvnimi byli 8veclove, Danove, BelgiCane, '8vicari a hlasi se teZ Egypt'ane. Z ylaknosti jsou pripravy telocvikata anglickeho mesta Leangtonu. Zde toW vznikla telocviend jednota podle sokolskeho vzoru. Je to pamatka na einnost es. letct-Sokola za valky. Tito Anglicans a Anglieanky chteji pry pfijeti na slet v sokolskYch krojich.

Velke y Ypravy prijedou ze slovanskYch zemi.

List jugoslay ske telovYchovy "Polet" ohlasil, FISAJ vygle vYpravu asi 4000- cvieencu a fiskulturni svaz svobodneho mesta. Terstu ji2 pisemne oznamil, ze na slet piipravuje skupinu asi 1500 cvieencti. Krome velkYch v)prav krajanfi z Ameriky sejdou se na slete zastupci Sokola ze v gech dila sveta. PouZiji teto aby prorokovali o smernicich pro spolupraci Sokola v cizine. Te2 sout>roi:e;: ch zajeract stale Vzrtsta )i g 10 ie,4en

Ve stfedu, dne 18. ilnora 1948.

FantastiekS7 nistroj zkazy. LondYnske valeene museum dostalo nedavno peirtistek, jen by mohl bYt dolienYm ptedmetem v procesu s nemeckYmi "vYrobci valky," tediteli Kruppova koncernu nebo trvalYm pamatnikem nemecke vynalezavosti v oboru nieeni: naboj pro nejveth del° sveta. VOL 15 tisic liber, sedm a ptil tuny, a melo dosticel 28 mil. Delo na jeho odpaleni byl vskutku zrfidnS nastroj zkazy. Jmenovalo se "te2ky Gustav" podle star giho 'Selo KruppovYch zavodt, jehoz, bylo pYchou. Nyni pry je dr. Gustav Krupp void Bohlen und. Halbach nemocen, ale zavodtun, je2 byly hlavni nemeckou zbrojovku ye vgech vYbojnYch kach rise Bismarckovy, Vilemovy i Hitlerovy, vladl temet do konce valky v pine sile a "telkY Gustav" byl nesporne vytvor jeho doby: plany byly z konce roku 1937. Zda se, 2e byly sestaveny celkem jen dye obludy toho typu. Te2kY Gustav valil patnact set tun, mel velmi dlouhou hlaven, montovanou ze dvou east, a kalibr 36 polar. Na misto pou2iti se dopravoval po kolejich a trvalo tti nedele,,ne2 byl zmontovan a peipraven k palbe. K obsluze potteboval i clUsledne samoeinnosti se zdvi2emi pro naboje (je2 by se jinak sotva byly daly nabijet) patnact set mun, jim2 velel general major. A mohl palit jen dvakrat o2 teikrat denne. Pod.talo se, 2e hlaveri snese sto vYsteelt. "Te2kY Gustav Cis. 1.", postaveny u Sevastopolu oblehani, vypalil na hrdinne hajenou eernomotskou zakladnu 'Sedesat granatn a druhY "te2kY Gustav", jim2 steileli Nemci na Leningrad, rovne2 se nedo2i1 hranice sve vYkonnosti.

Dalai Gustavy mely bYt postaveny u Doverske U2iny a steilet na LondYn granaty s donosnosti, nastavenou raketami, ale na ten plan u2 Krupp nestadil. Gustavo to vytladily letajici bomby a nyni se pamatka na neho dostava do musea, je2 se, bohda, stane jednoho dne museem zrfidnosti, tak vzdalenYch skuteeneho lidskeho 2ivota, jako jsou vYsta yky nekterYch jinYch sini hrtizy, pro ne2 mail fide jen oteesnY odpor.

Osmnattistopove obili. V Rusku skoneily tradidni podzimni zernedelske vYstavy, na nichZ byly te2ke snopy p§enice a 'Cita, ktere daly z jednoho akru 66 a2' 70 buSlii obili, korny obrovskYch zrn se steblem, dosahujicim trojnasobne vYS'ky dospeleho eloveka, dojnice, davajici roene o2 11,000 kvartil mleka atd. Zajimave ukazky melt' vystavy za polarnim kruhem. Tak na Vrchojansko, je2 ma nejniffl teplotu na svete, vystavovalo eerstvou zeleninu, tabak, rajska, jablieka, je2 byla vypestovana v oblastech veeneho mrazu.

Americky vYvoz je peitomne etyfikrat vetSi ne2 v rote 1929. Proti ptedvaleenemu prameru vyva.21 se potravin osmkrat vice a surovin etyfikrat a to nikoli jen do zemi zpusto genYch. Z toho musila cizina zaplatit 60 procent hotove v dolarech nebo dolarovYch fiverech atd., zbytek dovozem zbo21 a rriznYmi slunami. Dopadlo to tak, 2e dnes nikdo nema dolart, dovoz je malt' a zeme po zemi peestava v Americe kupovat nebo klade podminky nove pujeky. Devaivace francouzskeho franku situaci jeSte zhorguje.

Pokles vYvozu je rand pro americkou 2ivotni rovers, pro zemedelstvi i prtmysl, je v tom nebezpeei nezarnestnanosti zejmena pro starai lidi, a take tisne pro drobne podnikatele, obchodniky a 2ivnostniky. Narodohospodali vypoeitavaji, 2e Spoj. staty musi vyvezt (a zaroven dovezt) merle pri nejmen gim za 16 bilionn dolart zbo2i, chteji-li udr2et nynejS1 pinou zamestnanost. Dnes vyva2eji za 20 biliont a dova2eji ledva za 7 bilionn. Soudi se, 2e 2adouciho cite nebude dosa2eno aspori u dovozu hlavne pro valeene zpustoSeni v zambei a 2e tedy Spoj. staty budou musit jeate mnoho let nahrazovat nedostatek dovozu pajekami cizine. Nebo budou musit vyuelt v gech mo2nosti, aby zvefSily dovoz take aspon z nekterYch zemi "ruskeho, zajmoveho pasma", peipadne svedly tam proud americkYch turistir a tak ternto zernim usnadnily nakup americkeho zbo21 a surovin. Tuto snahu projevuji ted' Spoj. staty v eeskoslovensku a Polsku. DrubOxi prosteednikem je Marshallfry plan, ale nan,, :b Anghe se obaNaii,

V2ISTNIS 2e zaplava americkeho zboil udini jejich vlastni prirmysl zbyteenYm. I ostatni evropske zeme maji strach z americke hospodatske ptevahy a naproti tomu zeme jihoamericke hlasite volaji po torn, aby Spoj. staty kupovaly v Mni Arnerice 'Cast toho, co chteji poslat do Evropy, eim2 by jednak umanily jihoamerickY nakup Ca dolary, pozvedly 2ivotni Uroveri v Ji2ni Americe a rozloCily tihu pomocneho programu na celou Ameriku. Pri torn jihoamericke a sttedoamericke zeme poukazuji na to, Ze mohou bYt zachraneny peed inflaci a hospoddeskYm zhroucenim jenom tehdy, kdy2 bude provaden Rooseveltiiv program "dobreho sousedstvi". Do svetove valky bylo nejvice americkeho kapitalu ulo2eno v Anglii, ale tr2 podle statistiky z roku 1943 byla Anglie peedsti2ena Nemeckem. V roce 1929 civil americky majetek v Nemecku asi 216 rniliona dolart, roku 1936 stoupl na 228 miliana a roku 1943 bylo v nemeckem podnikani za 1290 milionii americkeho kapitalu. Dnes oini tato investice pravdepodobne 1700 miliont. Department pokladu v nedavnem prohlaSeni sam uvedl, 2e americke investice ye svete vzrostly na 16,400 milionn dolarti — roku 1943 tinily 12,365 miliont, roku 1940-dokonce jen 7 bilionit — 2e v tom je pouze 5 procent majetku vlady Spoj. state, a 2e riejvetS'i a nejvYnosnejSi podniky v cizine nale2i Amerieantim. Z toho vSeho vznika strach o hospodarskou budoucnost Evropy, strach pied nasilnickYm zastavenim hospodarskYch a socialnich reforem, ale take strach ze sralky dvou system& "United Nations News" pfines1 o aeskoslovens'ku studii Anglieana Gordona Evanse, ktery ztravil v republice delAi dobu. Evans piSe, 6eskoslovensko mute bYt dobrYm vzorem pro Evropana a Ze jeho vnitrni ustalenost, zalolena na vnittni dohode vSech politickYch stran, je nejvetSim prispevkem k svetovemu mire. skoslovensko jest dnes zkuS'ebnim kamenem novYch politickYch a hospodarskYch sulk& Doka2e-li, 2e je moCno spojit vYchodni hospodarske formy se zapadnimi tak, aby stoupla Zivotni &oven obyvatelstva, posili to spolupraci mezi zapadnim a vYchodnim svetem.

Osada Bohemia na Long Island, N. N. mela natlakem prehorlivYch, "stoprocertnich" zmenit sve historicke jmeno na "Mac Arthur". V osade je vSak vetSina obeana Oeskeho pavodu a ti proti teto neothivodnene zmene protestovali.

Paddali take stareSinu domu zastupcil; Ceskeho kongresnika Adolpha Sabatha z Chicago., aby jejich protest podporoval u departmentu poS1. Generalni poSImistr J. M. Donaldson dal vec na miste vySettit, a zjistil, 2e vetSina obyvatel je proti zmene nazvu a rozhodl, aby osade zastalo dale jmeno Bohemia. Obeane poslali jak departmentu po6t, tak kongresniku Sabathovi upeimne podekovani.

Leteeke spojeni Ceskoslovenska se Spoj. staty se peipravuje. aeskoslovensko podle smlouvy s americkou vladou mohlo by provozovat letsckou dopravu z Prahy do New Yorku samo, noma v'Sak pottebnYch etytmotorovych letadel.

O jich zakoupeni bud' z Ameriky nebo z Kanady se nyni vyjednava. Pri dneAnirn nedostatku lodi neni totiZ moCno zdolat osobni dopravu osob po mori a letos z jara dosahne lodni doprava mezi Amerikou a Evropou teprve poloviny predvaleeneho rozsahu. Pramerne Leta z New Yorku do Prahy tYdne asi 50 osob. Krome toho vAak vydava O- eskoslovensko na dopravu sve letecke poSty do Spoj. state asi 14 miliont Ices.

Kdyby melo vlastni letadlo, uSettilo by toto paStovne — 280,000 dolara, — dostalo by naopak za poStovni poplatky z jinYch stredoevrop7kYch zemi asi 700,000 dolart a krornC toho mohlo by yydelavat na milion dolart za dopravu Ziskalo by velmi pottebne dolar y a pomoblo by zve.tSt i priliv americkYch tur',ta.

Jizdni kola (bicykly) dodava nyni oeskoslovensko do Spoj. state, do vSech steedoamerickYch zemi, do Brazilie, Argentiny a Kolumbie, ale take do eetnYch zemi evropskYch, ba i do Indie a 6in.y. Americky velitelstvi okupaenich sil v Nemecku koupilo nekolik tisic es, bicykla pro vojenske

arms III

Robot podava jidla, eisti boty, vypere pradlo, uzavee pojistku. V Chicagu ukazali tyto dny vYrobci automata nove vymo2enosti prinyslu, kterY asi pronikave zmeni zpilsoby nakupovani. Stroje, ktere predvedli, jsou skoro neuVetitelne dokanale a prizpusobive. Automat yam ohreje pareka poda jej na talirku s horeici a s rohlikem za devet vterin po vhozeni mince; namicha napoj presne podle prani — jen vhodite penize a maekate tlaeitka; opeee chlebieek s masem za dvanact vtetin v elektronoVe trout* je2 Zhavi potravu nikoli jen na povrchu, nYbrZ propeka stejnomerne do hloubky, tak, Ze se nic neztrati z chuti ani z vane; vypere pradlo pro celou rodinu, proda, gasolin, letenky, pojistku, vyeisti boty a vykona, tisic jinYch sluZeb. Moderni automat je nee° zcela jineho, net predvaleone automaty na cigarety, cukrovinky nebo vstupenky na nastupiSte. To je zdatnY prodavae-robot. Zdokonalil se v obsluze — dovede zakaznikovi vyhovet a dovede mu vydat drobne — ale take v torn, Ze u2 se necla napalit ne-. jakou neplatnou minci. CitliVe zatizeni prezkouSi peniz co do velikosti, tvaru, vahy i jakosti slitiny kova. Loni automaty prodaly za bilion dolara zboZi; roku 1950 pry ho prodaji za pet biliona. Rychle se vCily automaty v tovarnach a v amadnich taborech; ale dnes u2 jsou v einZacich: automaticka pradelna pere, suSi a mandluje pradlo, na chodbe automaty prodavaji maslo a konservy. Jsou u2 automaty, ktere prodavaji nylonky vSech druhu a brzy pry budou automaty prodavat panske a damske pradlo; vhodite minci, vytoeite velikost a automat y am poda, v kteroukoli dobu kosili, ponoZky nebo jine dophiky. To prave je vYhoda automata, Ze prodavaji stale, i kdy2 jsou bane obchody zavreny. IVInohe Zeleznice u2 prodavaji jizdenky jen automatem a na La Guardiave, letisti v New Yorku byl velmi oblibenY automat, kterY prodava, letenky a zaroven pojiAteni za letu — na tisic dolart za. 25 cent& na pet tisic dolara za pet etvrtdolarovych minci (etvrVakt). Po automatech je obrovska, poptavka v Americe cizine. Loni se jich vyvezlo za pet milionu dolara. Spolkovy department obchodu prohlaSuje, Ze tento obchod teprve nabYva. dulelitosti. AC dosahne pineho vYrobniho tempa, osvobodi Zenu orb domacich praci a prodavade od anavne price za pultem. Ale sociologove si ovSem u2 delaji starosti, co bude potom. VYrobci arcit' prohlaSuji, ze obavy z vykadeni lidi prodavajicimi roboty nejsou oduvodnene; protole zas je potreba lidi, kteri ty roboty vyrabeji, udrCuji, zasobuji a staraji se o hladkY chod.

Rozumi se, Ze jich asi bude o neco mene ne2 bylo prodavaea — ale neni konec konct Ukolem lidske vynalezavosti, osvobodit eloveka od driny? Aby se mu pri tom zajistilo pravo na. Zivot, to je zase jinY i3koi — a jiste bude pro vSechny ddst price, aby mohli sluSne Sit, dosahne1i se sluSneho, spravedliveho socialniho vyrove.. nani.

Tajemstvi lidske bolesti. Kovovy valeeek, vel,kY asi jako obyeejna kapesni svitilna, obsahuje tajemstvi osvobozeni od bolesti. Vynalez byl souoasti priprav na invasi Evropy — aderne addily pottebovaly nee°, 'dim by se mohlo pomoci ranenYm rychle od bolesti. Tajemstvi spoeiva v kapaline, zvane Trilene. Trilenove perry se vdechuji. Pasobi asi za minute: elovek se mute pichat, Stipat a neciti nic. Ale je pri vedomi a schopen pohybu. Vyr e",lezu se priklada znaenY vYznam pro rychlou moZnost pouZiti pri Urazech v tovarnach, v dolech, v lese„ pri sportu, vE,"'ude, kde jde o prvni pomoc. Ale ma, take cenu pro chirurgii, porodnictvi a podobne. chazi z JiZni Afriky. ) o 4, • ( East Bernard, Tex. VaZend redakce Vestniku! . Dekuji bratriun a sestram ta.du Karel Jonas eislo 28. v East Bernard za perie2itou podporu v moji teZke nernoci, na g tad ml daroval 45 dolara, eN ml moc pomaZe. JeSte jednou dekuji.

Pan Bah zaplat' vSem bratram a sestram na stokrat, Zastavelm vaSe, spolusestra Johann. 'KozelskY,

atria 4

Oddil Dopisovatelskf Caldwell, Texas.

Moji drazi znami i neznami ptatele!

Mam nevyslovnou radost nad tim, 2e se vas tolik s darky prihlasilo. Dostala jsem mnoho krasnYch dopist a velmi rada bych vtem osobnim dopisem podekovala, ale eas nedovoluje.

Tak touto cestou yam glechetnYm data= z hloubi sveho srdce dekuji. Jeden ma velkou radost kdy2 vidi, 2e piece jette mame lidi, kteti nemysli jen na sebe a zase na sebe. Jestli nekde deti hladem umiraji, ne svoji vinou, to se jich ani malo neclotkne. Zda, se mne, 2e kde se jedna o detske 2ivoty, 2e by to melo i lakomcem pohnouti.

Po te co jsem posledne psala, nasledujici poslali ptispeyky na mleenY fond pro eeskoslovenske deti: Pan Louis a Theresa Lukat z East Bernard $2.50, pi. Joe V. 8ebestova, Caldwell $2.00, pi. J. W. Skrabankova z Austin $2.00, Albert L. Mikeska, Houston $2.00, pi. Mary Kueerova, Corpus Christi $1.00, pi. Rudolf Svadleriakova, Austin $25.00, pi. Roman Parmova, Waco $2.00, p. Tom Slovaeek, Elgin $5.00, p. Joe a Vera Vallovi, Chriesman $1.50, pi. John Ktenkova, Caldwell $1.00, pi. Mary Bravencova, Caldwell $1.00, pi. George Sefeikova, Caldwell $1.00, p. J. J.:LukSa, Caldwell $1.00, p. a pi. John P. 8krabankovi, Austin $2.00, p. a pi. Frank Svatonovi, Caldwell $2.00, nejmenovanY z Caldwell $3.00, p. a pi. P. K. Mikeskovi, Beeville $3.00, nejmenovand z Ft. Worth $5.00, T. F. Supak z Bremond $1.00, pi. Edward Stalmachova, ze Smithville byla prvni co poslala dar pet dolarti a pted nekolika dny poslala zase pet, tak od ni mam ji2 deset dolart. P. a pi. Frank Kovatovi z Beasley $2.00, dr. V. J. Mikeska, Smithville $2.00, p. a pi. John Markovi, Snook $5.00, p. a pi. Joe Urbanovi z Chriesman $2.00, pi.

Franti gka Botikova, Valley View $1.00, p. a pi.

Tom Urbanovi, Chriesman $2.00, pi. Louis Mu2IV, Caldwell $1.00, Mary Malinakova, Houston $1.00, Sbor Ktest'anskYch Sester, Snook $10.00, p. a pi. Willie Orsakovi, Snook $2.00 a dr. L. A. Mikeska, Westfield, N. J. $10.00. Ceikem $114.00.

Jak vidlte, ohromna vettina dart ptitla z jinYch osad. Jest mne lito, 2e v nati osade jest tak malo zajmu pro dobrooinne Pan Supak z Bremond psal, posilam jeden dolar, jest to Indio, ale ka2cla trotka poma2e.

Zajiste 2e pomii2e. Eika se, 2e jest pies etyki sta tisic Oechu v Texasu, tak kdyby ka2cly daroyal jen jeden dolar, to by se setlo penez, nemuselo by ani jedno eeske dite podvY2ivou S Vami, mila Nejmenovana, bych se rada nekdy seznamila, vlastne v gecky co poslali darky bych rada poznala. Ale tech ostatnich znam aspori jmena a Vas ani dle jmena neznam.

Motna 2e na sjezdu nagi Jednoty mohli bychom .se seznamiti. My bysme velmi radi na sjezd jeli, ale obavame se, 2e by jsme nedostali svetnici k pronajmuti, kdy2 je vtude taka poti2 o byty. 0 to jidlo by se jeden nestaral, neb kdyby hotely a restauranty byly ptepinene, tak i v grocernim obchodu by jeden dostal nee° k jidlu, ale hate by bylo, kdyby nebylo kde ptespati. Jestli se rozhodnem jeti, ptala, bych si, by vtichni ti co mne psali a darky poslali, se ke mne sill, kteti tam budou.

Douf am 2e fortworth gti si 'nebudou delati moc starosti jak pobaviti delegaty a ostatni navgtevniky. Haste, kteti tam pojedou, tam jedou by vyslechli sjezdove jednani a mezi jednanim se setli a tro gku pohovotili se znamymi, ktere tteba kolik let nevideli. Proto jak pobaviti delegaty se nestarejte, to pobaveni si maze ka2dY tad uspotadati doma.

Bratr Domorad se tomu divi, 2e se mne to slovo DOSAVADNI tak dotklo, 2e vtak asi na zmenu toho jmena tadnSi nepomS7Sli. Bratte Domorade, kratce po sjezdu v Corpus Christi jsem slySela, te tam podobnfr navrh byl dan,

VtiSTStIt ale tebyl poraen. Tak jsem jak na to davno zapomela, ale to slovo "dosavadni" to vt'ecko obnovilo, neb dosavadni jest asi to same co doposud. Tak jsem si myslela, te to znamena, doposud nage Jednota ma nynejSi jmeno, ale 2e se jit nekde na torn pracuje, by pozdeji nesla jrneno jine, neb jsem jit nekolikrat slySela nektere delegaty rici, 2e co chce sjezd prosaditi, 2e jest to davno pted sjezdem upeeeno, pak se ten navrh odlo2i az na posledni den, sjezd se protahuje, a pak uz jsou delegati dobte unaveni, nekdo se vytasi s tim navrhem. Delegatam jit na nieem nezale2i, jen doma chteji jit co nejdfive jeti, tak ptijmou vSecko a je basta.

Proto jsem si myslela, te by se delegati na to meli upozorniti, aby tim navrhem nebyli ptekvape-ni a2 ku konci sjezdu.

Dale, ja nikdy nedelam rozdil mezi 6echem a Moravanem. Pkijimam ptispevky pro eeskoslovenske deti, to znamena, pro deti v echach,' na Morav y i na Slovensku, pak se to doda tam, kde toho nejvice potteba. Jen neuvedomelY dela rozdil mezi Cechy a Moravany. Kdo jen trochu Cte vi, 2e Ceti a Moravane jsou jeden rod, 2e maji jen jednu tee, tee Ceskou, neb morayske spisovne teei neni. Mezi Moravanem a Cechem jest asi takovY rozdil jak jest mezi mnou a moji gvakrovou. Ona se narodila v New Yorku a ja zase v Texas, ale proto ona neni Newyoreanka a ja zase Texasanka. Obe jsme rodem Oechoamerioanky, ale jazykem a pirvodem eetky, obe jednou keel mluvime. Mdj otec kdysi pravil, 2e on zeal rodinu, ktera, napted bydlela v 0echach. Tam se jim narodily dye deti. Pak se odstehovala na Moravu a tam se jim zase narodily dye deti. Tak podle toho jak nekteti na to hledi, ty &Ai co se narodily v aechach, by byly Ceti a ty co se narodily na Morave zase Moravane, tteba to byly deti jedn3"7ch rodiea a vtechny stejnou fedi mluvily.

Moravane a Ceti maji jednu spisovnou tee, tee Ceskou. Nemame nikdy tici: ja jsem Moravec, mluvim moraysky, neb morayskeho naroda a moraysky keel neni. Jest jen eeskY narod a deska tee. Jestli Ceti a Moravane maji rozdilne nateei, to neznamena 2e jsou to dva narody, neb kdyt Oech a Moravan mluvi spravne, tak oba mluvi jednou a tu samou feel, tee): Ceskou.

Nekteti lide si mysli, 2e kdyby rekli, 2e jsou 2e by tim urazili sve rodiee, kdyt jejich rodi'de ptigli z Moravy. Ale jejich rodiee byli jen rodem Moravane, ale jazykem a pavodem Ceti.

Tak jak ja jsem rodem Oechoamerieanka, ale jazykem a pavodem 6eAka. Toto vysvetleni by jit kaZdemu melo dokazati, ze Oe§i a Moravane jsou jeden a ten samY narod. Ja, kdy2 mne nekdo tekne, ja jsem Moravec, mluvim moraysky, tak fined vim, 2e ten elovek malo Cte a jegte merle ptemYgli. Ptala bych si, aby jiz nikdy 2adnY netekl, ja jsem Moravec, anebo jegte horti, ja jsem Bohemian, jak si nekteti jegte doposud tikaji. My jsme Ceti neb 6echoslovael., ale ne Moravci neb Bohemini. Maj otec pHgel z Moravy a mel rad ten svaj kraj, moc miloyal tu svoji Moravenku, ale nikdy netikal, 2e je Moravec, v2dy se nazYval Oechem a velmi ho trapilo, 2e Ceti a Moravane se rozdeluji.

Sestra 8panrihelova z Temple psala, mohli bychom Anglieanu tici: ty nemae g pattiti k natemu spolku? 2adnemu by se nemuselo ty nenati2et do nati Jednoty pattiti. Jednoduge bychom "Nate Jednota jest slovanska, jedna se v ni v feel desk& tak kdo se chce Menem stati, musi oeskou tee znati, neb jinak by nerozumel jednami. Koname schUze v Ceske feel, z -Clay k svYm otc-am, praotcarn neb nagim ptedkam, proto ze si svYch act. a sveho Vivodu va2ime." Kdyby se jim to tak vysvetlilo, 2adny by nam to nezazlival, naopak, vice by si nas va2ili. V2dyt' Angloamerioane si ten sve teei a sveho pfivodu vaZi, za nic na svete by svoji tee neodhodili. A tak by meli vetti fictu k nam, kdyby vedeli, ze i my si sve teal a sveho pavodu va2ime. Kdyby my jsme v2dy misto podlezani se sve teei a sveho naroda zastali, nebylo by tech uratlivSrch poznamek jak ted' easto uslySime. Vann, ze jen proto se nektery jinonarodovec odvati udelati Spatnou poznamku o deskein narodu, ze si mysli, ze si svoji teal a sveho pavodu nevaAime, kdyt mnohe Ceske Ott desky

ate stfedu, dne 18. Anora 1948. mluviti neehteji. Jine piiciny nevidim. Piece naAe deti nejsou v nieem za Angloameridany pozadu, pravSr opak. Nevim jak jest to jinde, ale na naSi vyssi S'kole skoro katdY rok Cech neb Ce gka vyjde Skolu s prvnim vyznamenanirn. I rninu1S7 rok prvni byla eaka a druha Nemka. Neni tedy jine ptieiny k SpatnSim poznamkam, leda ze si Angloamerieane mysli, kdyt si nevatime sve teei, nectime sami sebe, ze nejsme ani acty hodni.

Dale, jestli nekdo flak tee zavrhuje a pracuje proto, aby byla z naSich spolku vyhozena, a my mu to vytYkame, tak to neni uratka, kdyt jest to pravda, jest to jen vYtka, projev nati litosti nad tim, te naSe tee jest odstrkovana.

Ono jest pravda, to se citime ztraceni, jestli nezna.me dobte anglickou tee, ale zrovna tak ztracene se citi Ceske deti, ktere svoji fedi neznaji, kdyt ptijdou do Ceske spoleenosti, kde se Cesky mluvi. Jit nekolikrat jsem slySela Ceske dite v Ceske spoleenosti tici: "Mother, talk English, so that I could understand." Ostatne, my co pracujeme pro zachovani Ceske teal, pfece nejsme proti teei anglicke, my chceme, by Ceske deti dobte znaly aspori teei d ye, Ceskou a anglickou. A neni to nemotne, jen deti v de skein duchu vychovavat.

Ze Angloamerieane se mohli lepe strojiti jak nag lid, to nebylo proto ze na g lid neumel anglicky, ale proto, te ti Angloamerieane sem prigli moc drive jak Ceti. Dostali velke lany pozemku zdarma a pak ten pozemek Oechfun draze prodavali, tak se snadno mohli lepe strojiti jak nag' lid, kterS7 sem ptiSel s holS7rna rukama a pomalu musel splacet na farmu, kterou na splatky zakoupil. Ale nebyli to jen 'de g, co se nemohli medne strojiti. Nekteti ti jinonarodovci, kteti sem ptiSli pozdeji, co nedostali pozemek zdarma, vtdy vypadali mnohem hate net nag lid, neb nag lid byl pracovitSr a eistotnS7, tak tteba nosil staromodni obleeeni, aspori byl eistS7, ale nekteti jinonarodovci, kteti nic zdarma nedostali a po svS7ch rodieich nic nezdedili a nemaji penez, by si nechali vyprati, je gte dnes chodi Spinavi, neb jsou lenivi sami si vyprati.

Bratte Batino z Koval', Tex., mel jste peknSi dopis ye restniku eislo 6. Souhlasim s Vami, ka2cly drile2itY navrh pro dobro nal mile Jednoty by mei bkt podan do restniku, jak od Mena rtiziVch rada, tak od atednika Hlavni atadovny. ZvlaSte atednici Hlavni fitadovny meli by podavati navrhy pro dobro Jednoty delSi Cas pled sjezdem, aby Cleni domacich radix men dosti dasu, jestli se jedna o nejake zmeny, vSe dobte prostudovati a pak mohli svemu delegatu natiditi, jak ma hlasovati, nebylo by pak toho protahovani, sjezd by se &l ye skon eil a nested by tolik penez. Nemaji bkti jakesi tajnosti a at na sjezdu se vytasiti s haldy popsaneho papiru, ktere delegati nemaji Cas ptedist a udelat si svaj asudek. Myslim, to kterr navrh nebude ptedem ye Vestniku podan, ye sjezdu by nemel b3iti pkijat. KatdSr tad ma miti dopisovatel a co se ve schazi ujedna do Vestniku podat, aby se vedelo jak kterST tad na co hledi a mohlo se vte pted sjezdem prodebatovati.

Prave jsem si vzpomela, to bratr Domorad te2 psal, 2e 2adnY jette neudal, kteti eleni neb v jakern stall by meli pra y° se do atulny hlasiti. Nekteti ten psali, ze motna by se ti statieci tam jen hadali. Tak az budu podruhe psati, piti jak rnyslim to by to atulna mela bSrti postavena. aby tech hadek nebylo a byla to opravdu atulna, ne nejak3"7 chudobinec, kde by nebylo potadku a Cistoty. Dnes mne Cas nedovoluje vice o tom psali.

Kdyt jsem mela jit tohoto elanku napsaneho, dostala jsem od pi. FrantiSky Trealkove z Caldwell $1.00. Take chuda vdova, ale dobreho srdce, neb i z toho math. ptispeje. Ja k tomu pkidavam $2.00, tak celkem mam jit $117.00.

Ma,m starost. Pani Hollubova z Houstonu mne radila, to nejlepe udelam kdyt to mleko nakoupim tady s pomoci niS7ch oddanSrch spolupracovnika — jen velka Skoda jest, M mne tadnSr nepomaha, musim v'Secko delati sama — a pak bych to mleko poslala Ohne do OSR.

Ve stfedu, dne 18. imora 1948.

Poslala mne adresy tfech spoleenosti a jednoho uditele. Byla jsem dnes v meste a nemohu zde sugene mleko v plechovkach dostati, tak asi ty penize budu muset poslati na American.

Relief for Czechoslovakia do Chicaga. Je gte budu psati pa.ni Hollubove, jestli by ona nechtela aspori trochu toho mleka koupiti tarn a odeslati ho pkimo do oeskoslovenska.

S pozdravem, pi. P. P. Mikeskova. ) • „T. • ( Dallas, Texas.

Mill bratfi a sestry!

Schrize ka.du Jaro cis. 130. byla dosti eetne navgtivena. Nag stavebni vYbor oznamil, '2e se byl podivat na ten obhledY pozemck a nekterYm bratrinn se to velmi libi, neb i kdyby se tam nikdy nestavelo, tak by se na cane nemohlo ztratit, neb jest to v miste kde se stavi a jest jak se kika budoucriost. Tedy pkijd'te do pkigti schrize a tam se doz yrine dalgi podrobriosti.

Po schtizi men jsme peknou svaeinu. Sestry pkinesly dobreho peeiva, uvakily jsme kavu a eaj, vge bylo dobre, a za vesele nalady jsme se navzajem pohostili. V pki gti schtizi se mri2eme znovu domluvit na podobnou svadinu, mo2na 2e to point& a na ge schtme budou vice navgtivane a zajimavejgi.

Nigel restnik a jsem s nim ci dopisovateli velmi sklamana, vklyt' ten na g sjezd se kvapem blili a bratii ani sestry nepi gi nic co by mein byti k dobru Jednoty elenstvu ye sjezdu opraveno. To co a2 dosud se psalo, bylo moc malo. 6i se bojite? Koho? 'ftedaktora, tiskoveho vYboru? Doufam, 2e v gichni tki na tiskovem vYboru jsme pki praci spolkove u2 dlouho, tak 2e bysme meli miti va gi driveru, 2e nevy2vanime ani slova z toho, kdy by vas dopis nebyl pro nejakou pkieinu uvefejnen. Pike, podejte vag e navrhy, uva2ujte co by bylo dobre ku zlepgeni. Opravu na gich stanov, pujeovani penez, Urokovou sazbu, nemocenskou podporu, itlevu staremu elenstvu, koupi, prodej majetkri, sta y -'buHlavnirdoy,espzvlnitabniho vYboru, koho volit, proberme, bratfi a sestry, pkedem. ttulnu pro stare elenstvo. tkedniky do Hlavni iiradovny a i'editele. Jest toho tolik, bratri a sestry, ze zaeneme-li pfemYglet, najdeme dosti latky o 'dem psati a pigeme-li, pigme tak aby na g dopis mohli eisti i svati v nebi a pak se nemusime bati redakeniho koge neb tiskoveho vYboru.

Ja yam dam jednu vec k uvaIeni a pkala bych si, abyste o ni uva2ovali. JakYm zptisobern by se daly skolektovat zaplacene elenske poplatky na Hlavni iikadovnu radem za eleny, kteri neplati, neudelaji si ptijeku na certifikat na zaplaceni, vribec na dopis, upominku, neb osobni vzkaz neodpovi. FZad za ne plati, z ohledu spoleeenskeho, neb 2e byl kdysi dobrYm Menem. Pojistka takoveho elena po Case, neb i letech padne, to co se na ni kadem zaplatilo te2.

Jest zde nejakY paragraf, nejake zadni dvikka, kterYmi by gkoda tadu za elenem takovYm byla nahrazena. Neb jsou za to zodpovedni Ukednici u mistniho kadu, kteki by meli Skodu nahradit, ei jest to vinnou kadove elenstvo, ktere si sy Ych povinnosti ku kadu nehledi. Hled'te, bratfi a sestry, my mama u na gi Jednoty, ba vg echny jednoty to maji, rrizne veci, ktere by si melo elenstvo samo probrat a svYm delegattim pak do sjezdu dati. Byla jsem ji g mnohokrat na sjezdu a nejsem s nimi spokojena. Jest tarn mnoho fedi, mnoho planeho vysvetlovani.

Letogni sjezd zase bude ye velkem hotelu.

Nevim jake podminky budou, ale zase bude stab hezkych par tisic a pochybuji, ze i dalgi sjezdy budou lacinej gi. Kdyby nag e Jednota byla postavila svoji vlastni budovu pied 12 neb 8 lety, poeitejte tyto Utraty za to doji2deni na rrizne ty banky, kde jsou ulo2ene rrizne listiny spolkove, sjezdy pokadane, zajezdy pked nimi rikednikri H. A., najemne, a men bysme put budovy zaplacene, mel bysme "v ni sal, kde by se mohly sjezdy odbyvat a meli bysme nag spolkovY domov a g li bysme tarn s veai radosti jako do toho nejkrasnej giho hotelu.

Na listku nernocnYch mama dosud bratra, Janieka, ale u2 trochu °Viva, co2 mu vtichni

V

2 OTNIS

pkejeme. Toho nachladu zde je v gady dosti, ale to jest takoya, pteletava nemoc.

V posledni schrizi si sestra rieetnice pochvalovala, ze k ni do glo dosti dienri zaplatit a 2e se j, dostalo i pochvaly. Tedy kdo dlu2ite, aneb kdo nejdete do schrize, jdete k ni do domu a zaplat'te si u ni. Jeji adre;,o jest: Anna Janieek, Oslo domu 3714 Fitzhugh, telefon H-3718.

Ani nevite jak velice usnadnite praci sestke eetni, zaplatite-li jen ji, neb ona si pak drZet knihy v pokadku a vase tee.

Pani Radove v Ennis Vyslovuji moji upHmnou soustrast nad Umrtirn jejiho man2ela br.

Rady. Znala jsem ho od prvniho vstupu do fad sokolskYch. Ani jednou co jsrne se nekdy se nestalo, aby byl bratr Rada pre gel a ruky nepodal. Ani kdy jsem ovdovela, na co si dosti Zen-vdov stauje, 2e se jim mu2i vyhnou, on tak neueinil. Eude schazet v te spolkove rodine a bude schazet v Kubinove hudbe. Ten jeho klarinet nehral, ale zrovna tu pisnieku zpival.

Ja„ dosud rada taneim, ale i V tom nejvetgim reji jsem v2dy slygela Rattily klarinet hrati.

8koda tech nagich dobrYch deskYch hudebniInd. A jegte vetgi gkoda tech, kteki by mohli brat, ale jsou nahrazeni cizimi, a piece tu deskou pisnieku nedovede zahrat 2adny Amerikan tak jako nag eeskY elovek, kteremu uz ta deska pisniala byla do kolebky dana a jeho matieka pisni ho ukolebavala.

U2 marne zde dobu postni, eloveee pomni co jsi a co budeg , a psi to uplakane obloze pkijdou i vzpominky smutne a pki nich i size. Ne2 vgeho do emu, zase se slunce usmeje a my s nim. PHjmete pozdray.

Antonia Horakova. )• 4 •( Edge, Tex. Ctena redakce a etenaki V6stniku! Musim aspori ja nejakou zpravieku podat, kdy ZadnY nic nepige z tohoto okoli. Poeasi tu mama uplakane, 112 druhY tyden co slunko nesvitilo. Pr y gi tyden jsme tu meli dosti velkou zimu a o--nej mrzlina padala a tento tyden je jak v Ike teplo a sychravo, ale co toto pi gu tak fouka several., ale neni moo chladn'. Radio pravilo, 2e v UterY mela prijit zima a 112 dnes do gla, v patek a v sobotu bylo tak krasne, slunko svitilo a kdyby nekdo zemtel v tu zimu, tak by toho litoval, a v nedeli 112 se zas zamraeilo a k vecrur u2 zas zacolo prget a od to doby je tak zamraeeno a sychravo, az v pondeli se slunko ukazalo,aby to prasatko uvidelo svrij sin. Budem mit asi Spatnou nehodu 6 tYdnri, ale minulY tyden bylo doopravdy zima, jak ten dcefin chlapec pravil.

Seal za kamny a pravil, to je venku zima, 2e on ani takovou zimu nepamatuje, a tepr y mu jde na gestY rok. Ten mlad gi mel narozeniny prviiej gi mesic a my jsme se tam nemohli dostat pro gpatnou pohodu a je to od nas dosti daleko, tak ten chlapec se ptal manly, jestli co dostane od starieltn2e ten star gi dostal na svoje narozeniny. Oni ti mali caparti si to pamatuji, co maji k dostani, je neo gidi lehko, jak jedna pkitelkyne pravila, 2e jedna sousedka k nim prigla a bylo blativo a ona si eistila stievice a ta pkitelkyne ji pravila, ze si nemusi tak eistit stkevice a jejich dcerka je gte byla maid, si toho vgimla a jak ta sousedka ode gla, tak ona si obula boty a pochodila po venku, a neoeistila si je a gla tak do houzu a mama se s ni vadila, prod boty neodistila a ona ji fekla, 2e sousedce pravila, 2e si nemusi stkevice eistit, tak si del v geho vgimnou. Primes mne dopis od pi. Spanheloye z Temple, Tex., jak pi ge jak chodila do gkoly a jake gaty musila nosit. Ja, jsem take chodila v dlouhYch gatech, a2 jsem je patama zdvihaia.

Ony ty stare maminky z Evropy jinak neve&ly. nikd y nechodily a ani si nevAimaIy jake druhe holky nosily, ony se dr2ely podia Evropy, neb any v Evrope nenosily tak dlouhe jak jsem nosila. Ony nevedely,, Ze na ty dlouh6 Saty vyjde vie latky jak na ty kr-tt gi Tehda pem",:z nebylo kdy jsme pkijeli z Evropy a ceny vgech potkeb nebyly tak vysoke jako jsou dnes a kdy se tehdy koupila latka na gaty, tak chteli aby vytrvala co nejdele a aby deti z novYch sate brzo rievyrostly. Sici stroje nebyly a take Indio kdo na nich dovedl giti, tak Saty musely dlouho vydr2et a nemohly bYt dasteji gaty nova jak

Strain I dneSlem, kdy deveata maji v'hodu a nosi Aaty pekne. A tee si dovedou porudit jak maji bYti gaty u gity a jestli se nedostane pa jejich tak je vilbec nechteji nosit. Ja jsem si nemela v dem vybirat a jake mi oblekly, v takovych jsem chodila.

Tehdy nebyly deti tak chytre jak jsou dnes a mne se ye Skole smaly dcerky mestske, Ze jsem Grandma. Ani jsem si s nimy nehrala a tak jsem se neniohla od koho naudit anglicky a co jsem detla, tomu jsem vUbec nerozumela. To byl pro mne trest chodit do Skoly a ja rikala, *Ze tu hatlanici umet nemusim, ad by se mi nyni dobre zeSla. Je pozde litovati, ale trochu jsem se phueila anglietine jak byl syn - ve valce, on desky Gist umel, ale nikoli psat. Tak jsem mu psala desky a on mi anglicky a tak jsem se neco priudila. Syn se naueil desky z naSeho Vestniku a kdy jsem psala nejake psani, tak stal za mnou a Ceti, co jsem psala, 822 jsem ho nekolikrat odehnala, Ze ja nemam rada, kdyz mi nekdo stoji za zady a &foe co ja piSi. Tak vidite, Ze mu to nebylo na Skodu, Ze se tolik desky naueil, kdy2 byl ye valce a tak jsem mu mohla psat desky a nemusela jsem chodit k druhYm, aby mi naspali psani.

KdyZ jsem zadala chodit do Skoly, tak jsem se napied &Ha desky, chodila jsem dva roky do klaStera v Shiner, Tex. a ta anglidtina mi nejak neSla do hlavy. Potom jsme se odstehovali dale od mesta a tak jsem mela daleko do gkoly a kdy jsem si chtela cestu zkratit, tak musela jsem chodit pies pastry a byl tarn dobytek. Jednou jsem take Sla do Skoly a mela jsein dervene Saty a jedno telatko na mne ostalo hledet jak vyjevene a ja se pustila do behu a utikala o zaxod a2 jsem piebehla plot. Ja se naudila jenam a—b—bi—bab, jak to pfijde na hustejSi, 1.1.2 jsem ztracena.

Vybizim pi. Vrlovou z Houstonu a pi. Badovou ad pffmofi, aby easteji psaly do Vestniku, rada dtu jejich dopisy a take bych si s nimi rada zahrala domino, kdyby byly blizeji. Muj starouS nehraje domino, on ma zalibu ye hie karet a ja tak rada hraju domino a7nemarn s kYm. Deti jsou u2 vSechny z domu, kaZdY za s yYm povolanim a my zustali sami tak, jak jsme se sebrali.

S pozdravem na vSecky dtenaie, Frances Quitta.

Rid Svaz eechosiovarril, C. 92., Ft. Worth, Tex.

Mill bratfi a sestry! Posledne jsem psala, br. James Janeeek byl odvezen do nemocnice, ale ne2 dopis ptiSel do tisku, byl tento na g spolubratr i pochovanY. Churavel jiz del gi dobu a zemiel v pondeli 9. finora ye 2 hod. odpol. v nemocnici sv. Josef a polatben byl 11. na pope ledni stiedu v 10 hod. rano z pohrobni kaple Shannonove na hthitov Garden of Memories, za velke Ueasti spolkovych bratri a sester a piatel. Dp. J. Erbrick vykonal posledni obiady v kapli i na hibitove. U hrobu se se zemielYm pillehave rozioueil br. Joe Bartek, pfeds. naSeho fadu Cis. 92., ku kteremu zasnulY br. Jos. Janedek Zanecladva zde Zalem zdrcenou manZelku, 2 sestry a 3 bratry v Rusku, ale ad posledni yalky nemel o nich Zadne vedomosti, ad dasto na ne vzpominal. Pozustale manZelce a na gi spolusestfe a clalSi rodine vyslovujeme uprimnou soustrast nad inurtim jejiho manZela a zemielemu spolubratru lehke odpoeinuti dej ó Pane.

Ptitomne se naleza v nemocnici J. D. Wagner. Piejeme jemu brzke uzdraveni: M. Juranova, dop.

S pozdravem, POZOR LEN' EADU POKROK HOUSTONU OSLO 88.

Bratr Udetnik Alberti Bristik jest v sini, aby ptijimal Umrtni poplatky vkly v patek veder pied fadovou schfizi. Aadove schtize jsou nyni odbYvany kaZdou druhou nedeli v mesici.

Laskave vezmete na vedomi, ze poplatky jsou vybirany Udetnikem vkly v patek yeeer pied radovou schuzi a druhou nedeli v mesici schtzi. Take vam moZno poslat poplatky poStolz na adresu: Lodge SPJST. No. 1140 Robbie, Houston, Texas.

S pozdravem, F. J. Olexoya, taj.

Vt8Tt4tE ZA BR. ED.

Kustm.

San Antonio, Tex. Dne 5. unora jsem obdrZel telegram, Edw. Kusy, zemkel, bude pochovan na Moravii 7. o 10. hod. dopol. Narodil se roku 1896 v jednom nejkrasnejiim zakouti, obklopenern borovYmi lesy se vzduchem prosycenou pryskyrici, na Morayske 8umave, mezi obcemi Chlebovice a Palkovice, jmenovali to krasne zatisi Hinky, ktere patrily pod obec Palkovice, jak kostelem tak ikolou, a kdo se provinil, take i iatlayou. Tam take chodil do ikoly jak se dalo, ale obyeejne v zime, kdy as vie bylo zavate snehem, nekdy nebylo mono jit do ikoly a2 2 mesice.

Ale kdo byl bystry tak vie dohonil jako trebas on i predbehl, ale take jich hodne parnatuji, co byli ye ikole jen hosty. Inu deti sarnoty, nebyla to jejich vina, ze nemohly prijit v nepohode takovou dalku, a pak kdy neumel, pii nejmenifm dostal narez a ueitel jej nechal v jedne tride sedet par let, na posmech detem Za takoveho rakuiackeho rehmu se z nich staly zakriknute duSe a nic tak nenavidely jako ikolu, v zime nemohly a v lete jak uzraly maliny, jahody, hafery v Jedlieniku, bylo daleko zajimavejii je sbirat, neb hrat si.

Tarzana, nezli se tam nechat otloukat liskovcem. Bhve jsme se poznali s br. KusYrn no vyjiti ikoly, a oba jsme si hledeli vydelat nekterou korunu. Dostali jsme praci na regulaci potoka ()lane na dolnim konci Palkovic a tarn jsme spoleene planovali, ze pojedern do Ameriky. On zde mel dva strYce, Val. a Alois Kocichovi, ale ja rodiny Zadne, a tak ja ze se k nemu nejak prilepim, neb ji2 tenkrat to braly pristehovaleeke Urady na vahu, mit zde pribuzne. On okkaval lodni listek kaZdeho dne, tak ja si pospiiil a cestu si vyjednal prostrednictvim firmy Karel a Stocky, a pak jednoho dne jsem obdrZel jizdenku pies more a2 do Hallettsville, Texas, ale Eda nic. Ja dole nemohl &kat, tak jsem mtisel cestovat sam, a Valentina Kocicha, k nemu2 jsem prijel na Moravii v zari 1912, jsem 0znaeil jako strYeka v Americe a ilo to. Potom jsem jeden rok sloultl na farme ph. Wied, druhy rok ph Ellinger. Eda phjel za rnnou za 6 mesict, ale nepotkali jsme se aZ za 3 roky na Moravii na bale. Take bYval nejaky eas ve West a pomahal p. Prnkovi vydelavat ktiZe. V roku 1920 prijela z Evropy k nam moje sestra Sokna. Chtel jsem, at' se take troche po Texasu rozhledne a nepresyti se to farmarske driny.

Nahodou jsme uvideli oznamku v novinach, p.

Poldiek v Hobson hledal pomocnici. Dopisovanim se dohodli, odejela tam a pracovala dlouhY eas. V roku 1924 byla °pet s nami a v r.

1925 jsem koupil farmu nedaleko Val. Kocicha ph Velehrade. Eda tam u neho bYval a chodil pomahat okolnim farmar-bm. Ja, take co novopeeeny farmar jsem 'distil a predelaval farmu die sveho vkusu, tak Eda pracoval pro rnne a tam se s Boknou seznamili a byla z toho svatba. Prvni rok byvali v najmu na farme blahe pameti Valentina Gallie. Do pra.ce byl jako kat, drel od rana do noci, ale jak uz to na torn svete chodilo, jak se urodilo, vie bylo za babku, pak zas Arody bidne, sotva se trcchu vzmahal, pozbyl nejlepiiho kone, zas druheho, lekarske flay, vysoke renty, takk pies viecko Usili a nejlepii vuli nedodelal ten prvni milion. Ale pies to viechno poslednich par let delal dobre, a nedayno, sotva prekroeil Abrahama, mohl mit Zivot lehei, koupil si traktor, ale drive nehi se jej naueil dobre ovladat mrtvice zasahla do j, ho Mann a zkosila ho v nejlepiim veku a od tam odkud neni navratu. Nejvic mne mrzi a je mne bolno u srdce, ze jsem jej pies nejlepii rah nemohl doprovodit k poslednimu odpoeinku, nebot' ma km, 24 hodin pied jeho smrti podstoupila kritickou operaci v Santa Rosa nemocnici, tam kde byla oietrovatelkou nekolik let, a Zivot jeji dosud visi na nitce.

Bratr Ed KusY vykonal svtij dil v tomto slzavem udoli, neb vychovali Test zdarnYch deti, tri syny a sice: Edvarda, Valentina a Oskara; pak 3 decry: Marcela, Sidonie a Jarmila.

211 jsi bratre a pracoval v potu tvare cely Zivot, ale poctiva Tvoje pamatka, bude yaly eista. BucliZ Ti zeine lelaka, a my Te piebudem

die veenosti jen chvilku. best budf2 popeli Tvemu. Toto Ti venuje Tvilj nejlep'Si pritel, bratr a S'vakr, Bedfich Socha )• • Fort Worth, Texas.

Mill krajani! Je tomu jiz dosti dlouho co jsem posledne psala do naeeho Vestniku, ale aby si moji pratele nemysleli, 2e slairam penize a pak si je necham, musim tedy par tadkri. napsat. Ta zima nas uZ take dlouho trapi, ze uz nas ani nezajimaji ty chaloupky snehem pokryte a cele okoli promenene v zimni pohadku, nebo uz mame letos snih po pate.

Ph schuzi KJ2T dne 4. ledna jsem prednesla prosbu o pomoc deskoslovenskym detem. Jednota oviem nema majetek ZadnY, ale pritomne spolusestry ochotne na tento flee' prispely.

Pi. Rosalie Vystavil $2.00, po $1.00 darovaly pipi. Sophie Kuban, Anna Johnson, Anna Beiota, Helen Vitasek, Aloisie Beean. Po 50c sl.

Bessie Maly, pi. Anna Fojtik, pi. Anastazie Ma1Y, pi. Marie a Kristina Najvar a p. Jaromir Pecan. Celkem $10.00.

Pri schuzi SPJST Cis. 92. v nedeli 11. ledna jsem °pet moji prosbu prednesla a elenove odhlasovali $50.00 z pokladny. Vie jsem hned na druhy den odnesla, ale teprve veera jsem obdrkla potvrzeni. Zni nasledovne: "Srdeene diky, necht' prijmou elenkyne spolku sv. Andky Cis. 59. KJ2T a rad Svaz Cechoslovanti Cis. 92. SPJST za ilechetnou pomoc poskytnutou detem v.6eskoslovensku v dobe, kdy cely narod pr acne zapasi, aby ptekonal hrozne nasledky valednYch let.

Velmi si vaZime toho, ze svtij prispevek jste poslali v dobe, kdy pomoci je vskutku nejnutneji potreba, ride se heslem, ze "kdo rychle dava, dvakrat dava,", a yeasnYm zaslanim sveho prispevku jste svou pomoc zdvojnasobili.

Jeke jednou uprimny dik. S krajanskYm pozdravem a pevnou diiverou, ze nail akci na chranu eeskYch deti odporudite i svYm znamym, jsme za eeskoslovenskou odboeku.

American Relief for Czechoslovakia, BlaZa Cihakova,, taj., Karel M. Prchal preds.

K dopisu prilolen diplom krasne malovanY ooskoslovenskou kraslici a podepsan Janem Masarykem a pied. K. M. Prchalem, vhodnY k zaramovani.

Loriskeho roku jsem odeslala 370 liber praikoveho mleka, ktere darovali nail amerieti lardtele. MladY p. Josef Kuban byl tak laskav a bedny mne na drahu dovezl. Dovozne jsem hradila ze sve kapsy. Bylo to na mne mnoho, ale reklo se mne, ze se pro to -udela sbirka a penize se mne vrati. Dosud jsem o ni neslyiela a diky Bohu, nemeli jsme pro to hladu.

Srdeene dekuji viem shora uvedenYm cum za jejich itedrost a Pan Bah yam to oplat'. Kdyby nekdo jeite si pral na tento noel neeim prispet, vie s radosti prijmu a na patriane misto odeilu.

Pi. Radova. v Ennis, prijmete od rids nail uprimnou soustrast nad ztratou Vaieho mileho manZela a Bull Vas potei ye Vaiem zarmutku.

Zesnulemu piejeme klidny spanek a test budi2 jeho pamatce.

Uptimnou soustrast vyslovujeme tez nail spolkove sestre pi. Julii Janeakove nad ztratou jejiho mankla.

Tak odchazime jeden za druhYm a ty rady tech starych pracovnikt ridnou vie a vie. Budou nahrakny?

S krajanskYm pozdravem a pranim vieho dobreho viem etenartm a znamYm, Aloisie Sedan, 1600 So. Main St., Zone 4. ) • 4 • (-VZHiTRU DO HOUSTONU! Na jedno z nejkrasnejiich divadel jake jsme v posledni dobe hrali, "Tam na horach". Tato krasna idylka o tfech jednanich bude provedena za retie Domina Nezvala, kterY se vynasnak, aby dobrYm provedenim mnohYm svym prizniveurn naiich divadel se--zavdedil. Jemna tato hra, pina mileho humoru a zajimavYch seen zobrazuje hvot z pohraniei nail krasne vlasti. Je ukazkou, jak tento malt' narod desky zapaSi o svoji zem a s eelYna srdeem phIne

Ve stiedu, dne 18. Onora 1948. k to hroude a na ty hory nikdy nezapomene.

Hra tato bude verne vypravena a ptedvedena snaZivou skupinou, ktera se na jeviiti osvedoila ji2 mnohYmi vYpravnYmi divadly. Hra tato vas i na nejvyaM stuperi rozesmeje a zase vas ptivede na mista, kdy jste i vy slibovali jeden druhemu lasku, kdy jste se nemohli doekat chvile az budete svoji, az yam sbor zazpiva piseri, ktera rozehteje kaZdou strunu vaieho srdce a sice: Svatba je to nejkrasnejei, co nam Pan B-Lih kdyZ' nam v srdeeko lasku poieptal.

Aneb druhou krasnou pisen vain sbor zazpiva: Kdy-2 valeik zaeli hrat a sladce salem znel, jak mel jsem ji jen rad, to het bych neumel.

Snili jsme o lake, o hubiekach a malych, buclatYch andeliekach a ja ji mel tak rad, kdy'Z valeik zaeli hrat.

Ck pak az zadnou "Tam na horach modravYch", to teprve se poteeite. Bude to velmi pane a proto vas viichni ptateie z Houstonu i zdali srdeene zvu, tez bratry a sestry z tadu Pokrok Cis. 88. a bratry z tadu Stefanik.

Je to pro nakho Sokola, ktereho tak tkko budujeme, ale piece pomalu se /lam prate dati sokolska mistnost se zaplriuje cvieenci, zvlaete ted' co je zde br. cvieitel Molcar, kterY s opravdovou laskou se snail, aby cvieichn vstipil zasady od zakladu. Takovych praktick*ch sokolskYch ueitele kdyby bYvalo dayno v Texasu, bYvalo by vie jine. My holt v Texasu jsme jako to pate kolo u vozu, k nam 'ZadnY ptedak ze severu nezavita a kdy2, tak je to tak divne oznameno a na rychlo, ze si z toho nevime co vybrat. Vim jen to, ze v2dycky kdy'Z sem zavita flaky sokolskY cvieitel, ze viechny jednoty se vzpamatuji a je hned veseleji, nas povzbudi a cvidici vitaji to zmenu s radosti a my se , dobie citime, ze nejsme ztraceni. My naiemu br. Molcaru piejeme, aby se mu zde v Texasu libilo a aby postavil naie sokolske jednoty na stuperi jak maji bYt. Vim k to dovede, neb jsem ho sledovala jak pekne s mladYmi hovoti, jak k nim promlouva od srdce k srdci po sokolsku.

Proto zdar praci Tvoji, br. Molcare!

Tak nezapomerite ptatele a sriaastnete se naieho sokolskeho divadla 29. rinora. Verim, 2e bude milo zase jednou se viichni sejit. Kde jinde bychom se tak ptijemne pobavili neili na takovem peknem divadle? Uvidite, ze naleznete zde pravY deskY humor, ph kterem opravdu pooktejete. Nezapomerite, v sini tadu Stefanik na Cottage Grove. Teeime se na shledani ye 4:30 hod. odpoledne 29. imora. Na zdar!

Karla Otvrtnikova. eny na pomoc Anglii.

KdyZ jsme mohly plest pro viterstvi, prod bychom nemohly dnes plest za dolary!" tekla sedmdesatileta babieka v Yorkshire, markYza z Readingu, jeZ je natelnici 2enske dobrovolne sluZ"by v Anglii. Za valky posilaly Anglieanky za more yojakrim rudni prate na drikaz, ze na ne vzpominaji; ted' budou posilat svettiky, detska pradelka a podobne veciely do Ameriky a do Kanady, aby se tam na Anglii nezapomnelo. se hrnou zakazky. 2eny, jez prokaili dovednost, dostanou material na zboZi pro vyvoz. Dosta, nou bknou mzdu, jiz plati prinysl. ) • 4. • ( Objevitel iivotniho elixiru.

Leta letouci nosil Aleister Crowley z Chancerylane v LondYne na prosttedniku leve ruky prsten se smaragdy a diamanty v podobe dvou propletenYch hadti. Crowley se zabYval dernou magii, veiil v krvave °heti a tvrdil, ze by nejteinnejei byly obeti lidske. Prsten pry je kouzelny symbol. Jako novorozene mel pry nad srdcem etyti tmave vlasy v podobe hakoveho kllie. Tvrdil take, ze znovu objevil elixir 'Zivota, zapomenutY od dob alchymistd, a ze si jim uchova vedne mladi. Minule pondeli zemtel v Netherwoodu, star 72 let. Na vetne nadi nevypada.

Ve stiedu, dne 15. imora 1948.

ANUE fari iktATHUBROVA:

PLANA RUZE nil/Of ROMAN

"Ta nadeje me take jedine sill, mil' hochu!"

"Chtel bych take poznati obdivuhodnou tu zemi a obohatiti se zkueenostmi Amerieant, ale trvale bych se tam usidliti nechtel. Chci ti veren sve Ceske vlasti a doufam, ze i ty, milt' Jindro, se po Case k nam zase vratie."

"Pfi prve prilelitosti! Necham tu rodinu a ta me bude vabiti zpet!"

"Irena nejede s tebou?"

"Nikoli, nechce se ji se mnou za mole!"

Teskliv' tento povzdech vyvolal hluboke pohnuti v srdcich upkimich bratril a evekruee.

Pani Helena nemohla pochopiti, jak je molno, aby milujici lena mohla se takto sveho mule zlici.

Chapala, ze ji tu mocne zdfluje laska k matte, jeji jedindekem byla, ale domnivala se, le povinnost a laska k mull jest plec jen dale2itejei a le kalda, 2ena milujici, zvlaet' v tellqich dobach livota, ma Wit muzi svernu teeitelkou.

Pani Helena dobre tuSila, jak take chvile plestal drahST evakr, ale ona, jiz mu zpilsobila vlastni chot' a o nil se vithec sliwkem nezminil, le ranila dobre, uelechtile jeho srdce nejhloubej i.

Snail se zamluviti nesrdeenost Irenina rozhodnuti a pravil, ze sam si neplal, aby s nim jela, ponevad2 nejede za ureitS7m diem a musi si teprve nejake vhodne misto na druhe polokouli vyhledati. Kdo vi, kdy se mu to podali, molna, ze dost dlouho bude musit zapasiti s neprhznivymi okolnostmi a pro tento pfipad bylo by mu nanejvSre trapne, kdyby s nim lena telke ty chvile musila sndeeti.

Ale o torn nevypravel, jak nesmirne ho ranila sotecka, lena poznamkou, 'le by s nim do Ameriky neela ani tehdy, kdyby mu za molem same dukaty padaly v klin.

"Veak ona se Irena jeete rada jednou za tebou rozjede!" teeil ho bratr Jindlich pokroil bolestne ramenoma.

RilIenka tentokrate rnileho strS7eka nepoznavala. Byl stale sm, tter. zaralen a zaporninal zcela na obvykle s ni Zertovani. Tuella, le se mu stab cosi bolestneho, ale jeji vrozenS7 jemnocit ji ukladal, aby e toho veeteenou otazkou nedotSikala.

Velice se podivila, ze street pojede do Ameriky a kdy se s ni Jindlich loueil, srdeene zaplakala.

Po odjezdu brati nastal v dome tisnivyr klid, jako nikdy pled tim. Pani He l ena mela Casto oci uplakane, vzpominala vroucne na neboheho Jindru a pi'ala mu, aby v dalne cizine pod ochranou Bo2i nalezl svou b3ivalou spokojenost.

Jindlich poslal z testy mnoho pohledil a koneene ohlasil, ze et'astne dojel do Noveho Yorke, kdel hned prvni den podatilo se mu nalezti prozatimni misto.

V eervenci plietiho roku oznamila pani Irena DoubrayskSim et'astne narozeni syna, ktereho po plani sveho chote dala poklit Jifiekem.

"Maly Jirik je zdravSr a strany a doufa i se svou ubohou maminkou, le se mu tatinek z Ameriky brzy vrati," psala, pani Rena. — — — D I L nr ItUH Y. I. Co jest rok v zhvote lidskem?

Diteti zda se b3iti veenosti, starnoucim dem viliv3im tancem mesicu, jen2 jest stale rychlejei, elm vice plibS7va let. Nikdo nedokale zadr"leti kapku vody v proudu a nikdo nedokaupoutat a zadrleti spechajici eas.

Dny odumiraji na stromy livota, jako listi v podzimu a leta padaji dohe k zemi, jako zrale plody, sotva jsme je spathli rozkvesti ve vonnS7, bhiy kvet.

Leta za krasneho klidu a miru ubihala, eeskemu lidu mnoho bylo pletrpeti i za zdanliveho klidu a music pokorne hlavu skla-

iSTXI neti, kdy velkY, Cerny dvouhlavY dravec, kterY mu vladl, zatinal prilig hluboko sve spiry do. jeho Vela a jen kdy jeho ktivy zobak piilis velky masa mu z tea vyrval, odva.M1 se narod hrde zvednouti sehnutou Aiji a sokolim svYm zrakem pokokiti kruteh.o tyrana. Ale ten se tomu jen hrube zasmal a dal a dale pas1 se na mukach sveho vasala.

Psal se rok 1914.

Zivot gel obvyklYm chodem, az ku konci 'dervna toho roku zvitily se ponekud klidne jeho vlny zpravou o zavraZdeni naslednika trunu v Sarajeve, ktera se rozletla po celem svete, a v nhz mnozi proziravi lide spattovali poeatek hroznYch Toho roku na jate churavela pani teditelova, Doubrayska, a ptitelka jeji — doktorka Cerna — doporueila ji nekolikatydenni pobyt u mote.

Patnactileta RilZenka, ktere, me gkala prase prvni rok vUstave Boleny Nemcove v H., mela provazeti svou pestounku na ceste na jih.

Na ladost, zaslanou na estav teditelem DoubrayskYm, povoleng RaZence sloZiti drive zkouely, aby se mohla jiz tYden pled ukoneenim ekolniho roku vydati domt.

Rtlenka za ta dve leta rozvila se neobyeejne; ae teprve patnactileta, byla jiz teener zcela vYspeld, nebot' rok pobytu v cizine ji naleNte vyKdy2 vystoupila na nadraM z vlaku a °della ye svet1ST, jednoduchST cestovni oblek, dopinenY bilou halenkou, majic kadela.vou hlavinku zastinenu bilym, jednoduchSrm klobouekem, 'zvolala ji pani Helena vstfic, zatic radosti nad spanilSrm zjevem sve drahe schovanky: "Ral'enko, tys za ten rok ,povyrostla o dobrou Ctvrtinu. rldyt' jsi tak velkou jako jai" "Ne-li vetei!" usmala se divka, vyvSieujic se lertovne na Apieky. "Ale poval. , matinko, ze mi jde jil od jara na gestnactSi rok!"

"Nu, to je oveem jil fictyhodriS7 vek!"

Byl krasnST, slunnS7 den a elo se pane silnici lemovanou z jedne strany strani lesem porostlou, z druhe rozkoenSrm fidolim se et'avnatSrmi lukami, uzavfenS7m take zas vysokou, stromy porostlou strani.

"Toulivala jsem vldy velice poznati mole, matinko," zahovolila, Ridenka, skryte patrajic ye tvali mateine po stope choroby, "ale nyni me ta cesta nijak neteei, jeliko2 je vykoupena tvoji chorobou."

Pani Helena obetkala laskaqm pohledem rortomilou tvalinku Rilleneinu a pravila chlacholive: "NesmiS chovati zbyteene obavy, drahoueku. Nejsem tak churava, aby cesta k byla nevyhnutelnou. Sleena doktorka doporueila mi ji proto, abych tim pledeela chorobu, jel by se u mne mohla dostaviti a dodala hned take, le takova vyjild'ka k moll neuekodi ani jakesi Ralence, ktera koupanim ye slane molske vode utuli sve sily. Mam ji silne v podezfeni, ze ji touha, tobe radost ueiniti, naeeptala radu, abych si zajela k mori. Prozatim jsem diky Bohu zdrava jako ryba a doufam, 2e nam obema pobyt u mote, vedle hojnYch poLtkil, upevni i zdravi. Budeme vesele, berstarostne a naleMte se poteSime krasami sveta. Teelm se na spoleenou cestu, pobyt na slunnem pobteM, zdrave koupele a ptirodu, ktera, ma zas zcela, jinY raz, ne2 v naSem chladnejeim podnebi."

"Ach, matinko, to bude opravdu krasne!" pak, lie pkijede v srpnu str2c Jindlich z Ameriky?"

"Snad se do to doby vratime dome?"

"Oveem, zdflime se dole Best tYdrril a vratime se prave pled jeho plijezdem. Psal tatinkovi, le snad nepojede nazpet jiz sam, ze si tetu -Irenu spolu se synackem odveze pak do Ameriky. Teel se nesmirne na sveho maleho syndeka, po kterem horoucne toulival."

"A co pile tetinka?"

"Neni jeete rozhodnuta, pojede-li se strSrekern, zda, pry se ji, le by v Americe steskem zemlela!"

"Valyt' zde se ji take st3'7skavalo! Nevis jak east° Toni, kdy tu s Jiliekem byla, plaka,vala a nebyla k ukonefeeni."

"StSTskalo se ji asi take!" lekla pani Helena, nebot' nemohla schovance fici pravdu, ze teta Irena plakavala jedine pro ztratu sveho jmeni,

a ie byly chvile, kdy trpce vzdalenemu vyeitala, ze ji o ne piipravil, co'Z bYvalo pani Helene velice trapne, nebot' byla pi•esvedeena, ze Jindlich neStesti sve nezavinil sam, ale, Ze ho i sama Rena, v drivete k Mervalovi,. podporovW.a.

Helena vymlouvala zdrcene a rortrpeene mlade Zene, ze zas bude lope, ze nynejSi jeji skrovneni nepotrva dlouho, ze Jindra se najisto ptieini, aby' ztracene jmeni manZeleino opet vyziskal.

Na takove domluvy kroutivala Rena hlavou Heleno, lehko je ti a tikala uminene: kat, abych se uskrovnila, kdy sama ptebytku a ja, ja, ma jsem se nenaueila skromnosti, Zili jsme stale v blahobytu, ja si neumim nieeho odepkiti, a take si toho neodepru. Jindra vedel, jaka, jsem a tim vetel jest jeho vina!"

Trapne nSrvaly pani Helene tyto vS7stupy a v duchu litovala Jindru, jak malo pochopeni mu vlastni chot' nese vstfic a vzpominala ph torn na vYrok rozvalneho Jaroly. Ano, povrchni Irena se malo hodila k citupinemu, dobremu Jindrovi.

"Nejdfive jede str'c ke sve rodin y a pak plijedou veichni sem. Dopis strS7ctiv jevil jiz velkou netrpelivost a touhu. Asi se nemfile, ubohSi, po dvoulete odloueenosti doekati shleclani."

"Jak pak ho asi uvita, ten malt' eipera!"

"To nam streek pak jiste povi!" teeila se pani Doubrayska.

"A co ash rika tetinka? Ta asi poeita dny do strS7ekova navratu."

"To vie, le se take teei!"

"Z Jitieka bude jil letos evarnS7 mladeneeek!

Jak se nan jil teeim!"

"Tatinek psal take Jarolovi, aby si vyladal dovolenou pro Cas pobytu Jindrovy rodiny zde, aby se spolu take ulili!"

Rtii2enka neodpovidala.

Nespatfila Jarolu jiz cele dva roky, od to doby, co ukoneili studie na teehnice.

Prvni rok prodlel Jarola v cizine a pak, vrativ se do vlasti, navetivil dam bratrtv v2dy jen na nekolik dni a nikdy v onu dobu, kdy byla take Ralenka doma.

"Koupil nam listky v Sulcove cestovni kancelafi a chce nas oeekavat v Praze na nadrall.

Neteeie se take z toho? rg dyt' jsi nevidela Jarolu jiz po cele dva roky."

Rulenka chvilenku mleela. V srdci ozvala se ji jakasi teskna struna, jeji ton pfehlueiLzcela vzdorna slova, je2 se ji drala do fist. Na misto tech, splynul ji z krasn'ch rthku thchy povzdech.

"Nevim, matinko! Zda, se mi, le nikoli! Jarola nemival rad me a ja jeho take ne."

"Bloudku," usmala se pani Helena a bezdeena radost zachvela ji srdcem. "Skadlivali jste se, jako dy e nerozurnne deti. Tys ho svin vzdorem popuzovala a on byl prilis hrd, aby se podal uminenemu deveeti."

"O, matinko, ty ani nevie, kolikrat a jak velice mi ublilil. Nemohl mi odpustiti, ze jste me milovali a nenkvidel me jako vetlelkyni, citila jsem to dobfe. Take pro milj nizkS7, nejasnS7 puvod nemohl ke mne pfilnouti."

"Co vee si ty nedom3Yelie!" zasela se pani Helena, "veak se zahy plesvedeie, jak velice jsi se Rahnka zavrtela prudce hlavou a oddelivei se od matky, zabehla do strane pro nekolik jahadek, jel se usmivaly mezi travou svou sytou xerveni, dolti na silnici.

Za ohybem silnice pozdravila RUlenka radostne "stareho pfitele", jen2 se na obzoru v cele sve nadhefe objevil. 'Maio se, jakoby se nalezal zcela blizko, i otvory oken a cimbufi hradu bylo lze dobfe rozeznati.

"Vzduch je jasn3i, prUzraen3'7, bude nyni dlouho pane!" teeila se divka. "Bezdez se usmiva v cele sve krase, jako v nedeli nastrojen3i . Aohaj."

Nedaleko za tovarnu vyeel mile schovance vsttic take pan Doubraysky.

Strang $ ZPRAVA OD RADU PORROK HOUSTONU OiSLO 88.

Adkoliv jsem mela tuto zpravu jiz napsanou po nagi lednove schtzi, z jistYch pr tin jsem ji na Vestnik nezaslala. Vgak einim tak nyni a doufam, ae neni to tak velkY piestupek, ge jsem se o nejaky tYden opozdila. Vetgina tacit jig sve zpravy ye Vestniku podaly a tak einim take vgak podam ji vice dopodrobna, v ge co se udalo od nagi vYrodni schtze a g do nynejgka.

Nage vYrodni schtze konana byla 7. prosince 1947 a zahajena v 10 hod. rano. Na ge podavani rodnich zprav, udeloyani dart, probirani narich domacich pravidel a nejhla ynej gi, volba ttednikt, vSech vYbort a delegatt do nageho ptigtiho sjezdu v 1948. Prace pri tak velkem de jako na g , jeg dad skoro 1200 elent, jest velka, a proto na gi vYrodni schtzi .neni mono odbYti za nekolik hodin i pies to, ge schtze zandjena byla v 10 hod. rano, museli jsme odlogiti volbu rtiznYch vYbort as do schtze lednove.

Jak jste vyeetli z dopisu br. L. Dobe ge, zvolil si nag tad dva mlade ttedniky, mame nadeji a dtveru, ge tito dva mladi mugi, ktere jsme si zvolili co vedouci na geho velkeho tadu, vynalogi vgechny sve schopnosti, aby na g tad prospival pod jejich vedenim tak jak doposud a mane, jegte lepe. Tito dva eleni, adkoliv jsou aleny fa,du mnoho let, nerneli ptile gitost, aby se venovali tadovYm zale gitostem, oba slou gili v posledni valce pc, celou dobu, as nyni pa vgech tech hrtzach poeinaji normalni divot. Jejich zajem o rozkvet tacit jest uptimnY a proto budem jim ve ygem napomocni. Jsou to bti. Rudy Sefdik a Alfred H. Hilsher. ttednici radu jsou jak nasleduje: Rudolph Sefelk pied., Alfred L. Hilsher mistopted., Frances Olexa taj., Albert Bristik teetnik, Ernest Hanka pokl., Jerry Ermis strag. teetni vYbor: John Stardala, John Hilsher, Jerry Pavlieek.

Spravni vYbor: Frank Olexa, Frank Tesat, Jos. Elzner, John Bravenec, Anton BilY, Stanley Elzner, Adolph Pa ylidek, Ed. Kadledek a pokladnik tadu Ernie Hanka jest zaroveri pokladnikem spra yniho vYboru.

Zabavni vYbor: Joe Fusig, Joe Zaludek, Mary Fusig, Emil Vala, Anna Elzner, Elo Drawe, Albina Drawe, Dalphine 8ostak, Johnnie Mikolag.

Resolueni vYbor: Rt gena Hamus, Anna Vrla, Emilie Kalousek.

KuchyriskY vybor: Rt gena Hanug , Anna Svestka, Anna Vrla, Frances Tesai, Lucy Sostak.

Htaitovni vYbor: Anton BilY. Jednatele tadu: Frances Olexa, Ernest Hanka, Albert Bristik, Frank Andinec, John Star'Cala, Vine Kilnar, Adolph Pavlieek. Rudy Sefelk. ftadovi lekati: DE R. E. Maresh, H. R. Maresh, C. H. Hollub, John D. Jetabek, R. F. Schoepfer.

Knihovnice: Rt gena Hanus.

Vybor na domaci pravidla: Charles eernST, Adolph Paylieek, Alfred Hilsher, Louis Hanus, Emil Vala.

Delegati: Ernest Hanka, Frank Olexa, Rudolph Sefeik, Jos. Zaludek, Albert Bristik, Charles Cerny, Emil Vala, John Bravenec, Alfred L. Hilsher.

Nahradnici: Elo Drawe, Frances Olexa, Stanley Elzner, Frank Tesai, Anton Bilk, Frank Kotrla, Birdie Hilsher, Joe Fusig, Louis Hanus.

Do ttadt a na vYbory zvolil si na g tad 7 vysloug ilYch vojint z posledni \Talky, jsou to: Rudolph Sefeik, Alfred Hilsher, Jerry Hanka, Jerry Ermis, John Hilsher, Jerry Pa ylieek a Louis Hants.

Nag tad vita do konce mesice ledna 988 elent v star gim odboru a 202 v detskem odboru, eel_ag tad vzrostl od roku 1940 o kern 1182 Menu. N 600 elentr.

Nag tad vede sve finaneni vklady oddelene, to jest, tmrtni poplatky a domaci ptispeyky, jeg jsou 10c na dospeleho Mena (od 16 let) mesiene, z tech 10c hradi tad po gtovne, kvetiny pro operovane eleny, yenee zenatelemu Cleat a Castedne plati

VitSTNtK Pkijmy z obehodniho dtehodu jsou take vedeny zvlasT a te mame tak pekny finandni pHjem mffiem dekovati nim vYbortm. W.§ hlavni piijem jest od zabavniho vYboru, pak jest nalevna, kterou ma pod vedenim br. Jos. Elzner od spravniho vyboru. Na kuchyti nesmime zapomenout, adkoliv sestry maji ten nejmenei koutek v.cele sini, eini se Xen cos. Bez teto kuchyne bysme se nemohli viibec obejit a zvlake ten gula g bYva, vybornY. Pak je gte jsou nektere men gi ptijmy. A nad terni ptijmy, spojene s vydanim, dr2i ruku na g spravni vYbor. Z tohoto ptijmu vyplaci se veechno vydani spojene s nUSI tadovou budovou, domovnik, svetla, voda, palivo, pottebne zasoby a veechny opravy. Tech oprav jsme moll za posledni rok mnoho, ptesahovalo to sumu $10,000. Doplaci polovinu platu utednikum, vyplaci odmeny veem vYbortm a vyplaci dary odhlasova,ne tadem. Od tijna 1947 do konce mesice ledna odhlasovany a vyplaceny byly nasledujici dary: Community Chest $50.00, Boys Town $5.00, Moravgti Bratti $100.00, $25.00 na Matici Vy ggiho Vzdelani v Chicagu, 240.00 na, sirotky, tento obnos postadi na vydrgovani dvou sirotkt na jeden rok. Obdrgeli jsme dopis, podekavani za dar a zni tak jak jej br. Steiner uvetejnenY v poslednim 'aisle. $200.00 na Shrine Crippled Children, $714.77 jest dar pro na ge eleny nalegejici k fadu 30 let a elentm, kteki dosahli 70 let stall.

Jest jim hrazen jeden celorodni tmrtni poplatek. Take na vanoce jest povoleno $75.00 ku zakoupeni darn. Nag, tadovy majetek byl v nagi vYrodni schtzi oznamen v cene $77,000.00. ftddova budova jest odhadnuta za ptvodni cenu.

Ve skuteenosti za nynej gi valuate ma nag majetek mnohem vetgi hotinotu.

Za posledni rok /ram °dal() 10 elenii. Jest to velka ztrata a jest to smutne, kdy2 vidime odchazeti ty nak stare pracovniky, na ktere jsme byli zvykli, kdykoliv jsme ptieli do sine, tu jsme se s nimi setkavali a nyni east° tyto postradame a vzpominame. Br. Vint Kilnar, C. A. Myslivec, Frank Skalnik, Jos. Stehlik, Frank Phillips; sestry Marie Oernohorska, Roza Mozga, Marie Ball, Juanita ChernoskY, Annie Zimmermanova, posledni tri elenky byly jeete mladieIce a cely 2ivot pied nimi, neurvala smrt je vytrlala z kruhu rodinneho a naeeho. Budi g vgem zerne lehkae Na nag krougek Hlahol nesmim zapomenout.

Znovu jsme si zvolili za re gisery sestru Harriet Earl a br. Rudolph 8efdik a Jerry Ermis. S divadlem bYva, mnoho prate a jedinou odmenou jakou herci odekavaji jest napinend mistnost.

Na vanoce krou gek pkedvedl peknY program a v nedeli dne 8. imora divadlo pod nazvem "Pokagene libanky"; jsme vdedni na gemu obecenstvu za velkou Toast a ptesveddili jste se, ge jest to pravda, kdy g jsme yam slibovali dve hodiny veseleho pobaveni. Dekujem za uznani a za vgeobecnou pochvalu. Pti gte yam ptedvedem anglickou hru pod nazvem "Alibi Bill", bude pry to zase neco veseleho. Uctive vas zveme k hojne teasti dne 28. btezna 1948. Oznamka jest v kalendati a pozdeji bude take ye velke oznamce. Prave to padne na velikonoeni nedeli, budete mit ptile gitost se vy griotit, zvlagte ti mladi si na to potrpi, neb jak ja si pamatuji, bez noveho "outfitu" to ani velikonoce nebyly.

Tak dejte si na kalendat znameni a udelejte si schtzku u nas na divadle. Tegime se a na sledanou.

Sestry maji nyni mezi sebou "NarozeninovY klub", jestli si pamatujete, zalo gily jsme si jej v tijnu 1946, zaCaly jsme 26 a nyni nas je jig 43, schazime se kagdou druhou stkedu v rnesici a bavime se znamenite. Take /lady nahodou se ptihodi, ze nas navgtivi nekteti na gi bratii a chvili s nami pobeseduji. Tak si mtgete ptedstayit, ge mezi tolika sestrami se jim dostane velike pozornosti.

N-a,ge tadaya sin jest pra nas skoro jako druhy domoy, bYva tam jak v dlu, oily ruch panuje vgude, zvlagte posledni dobou i pies to, ge jest podasi samy "shower" a jest zima. V budove pane zatopeno, east() jsme meli take paraplieko i uvnitt rorta gene a pan Cap pekne vykraduje, v zobaku plenku a v ni zabalenou panenku.

Symbol, ge se odbYva. pro nkkterou naa sestru

Ve stiedu, dne 18. imora 1948. "baby shower". Gratulovat ji2 mii2em man2elum Samohylovyrn, jim se narodil buclaty hoeieek, take manklum Krpcovym, maji dva hochy a nyni hezkou Cernovlasou a modrookou holMelt, mang ele Delphine '8ostak si objednali hogieka. Velice gt'astnou to &inn° babieku stakovou, narodil se na jeji 46. vYrodi sriatku a na jeji narozeniny, Delphine jest jeji jedinY syn, adkoliv ma 5 deer. Man gele S. Piwetz byli obdateni syndekern, jest to syn man gelt PiwetzovYch z Caldwell. V gak zylagtni gratulaci si zaslougi mangele Amos Kadledek, neb oni byli dvojeaty a site hezkYmi hochy, tak ae nyni maji tti. Man geliim Pete Powell se narodil hog ieek ptedeasne, van. 3 1/2 libry, vgak pokratuje dobte, neb nyni vagi jig pies 5 liber, vg ak jeg te jej maji v opatrovani v nemocnici.

Tak a ted' take ja se pochlubim s na gim ynoudetem, jest to ho gik a ctvrte pokoleni, narodil se man g eltm Doris a Erwin Olexovym, 9. unora 1948. Pan dap slibil dorueiti to ostatni bejbinka co nejdfive. Vgem det'atkam a rodietrn piejem yge to nejlepgi a hlavne hodne zdravi.

Jegte negli ukoneim upozorriuji eleny, ge nazadalo prg et a od to dOby je tak zamraCeno a v mesici a nikoliv prvni.

S pozdravem, F. J. Olexova. e HISTORIE SLOVANSKEHO OSTROVA. Propadavame opet gosacke manii jmenovati po gijicich smrtelnicich nabte gi, namesti a ulice a na zesnule nesmrtelne bud' zapominame, anebo je vice merle odby yMne. To zptsobuje, se pragske ulice temet ka gdeho etvrt stoleti jinak jmenuji a nejinak je tomu s jednim typickYm pra2skym ostrovem, SlovanskYm. V polovine sedmnacteho stoleti byl bezejmennou pisdinou. Po povodni roku 1784 byla kolem neho postavena kamenna hraz a byl osazen keti a ovocnYmi stromy. V dal gich letech odstehovali se na ostrov se s yYm smrdutfan temeslem pra ggti barviti kt gi a ostrov byl nazYvan BarvitskY, pozdeji Bar yikka. 1817 stal na ()strove vedle chatrdi barvitt ji g hostinec a za nim byly jakesi primitivni lazne. HostinskY ostrov upravoval a ptivoznici sem vozili milence a tak se m uzaealo tikat ostrov AndelskY. Roku 1836 koupil toto zati g mlynat Vaclav Novotny, hostinec zbotil a vybudoval to representadni spoleeenske sttedisko s ptepychovYm salem a okoli upravil jako sad. 0 dva roky pozdeji v Hlasech z Prahy ver guje J. K. Tyl o Barvikce velmi pochvalne. Tehdy se nedavna, pisdina stava deskYm parkem ponemeene Prahy a biedermeier se tu okazale uvadi i representadnimi vojenskYmi koncerty 28. peelho prU2skeho pluku. Kapelnikem hudby je Emil Tittl, jen g zde uvadi mozartina, echa, dila Berliozova, Schubertova a Mendelsonova, east() v Praze po prye. Jak mono se tuda diviti, 2e mezi posluchadi je i mlady student Bedtich Smetana, jena si tu hrane skkidby zapisuje podle poslechu a doma je rozvadi pro s ynj kvartet, jeho g jedinYm vdednym posluchadem je Karel Havlieek BorovskY. Jak malo zname je dnes, ze tento ostrov praIskYch krasotinek, Amalek, Min a Lenek, byl vlastne bezprosttedni hudebni gkolou a konservatoti mladeho Smetany, jena se tim ostatne nikdy netajil.

Roku 1840 byl ostrov pfejmenovan na Zofin, nebot' jej nav gtivila matka Franti§ka Josefa Prvniho. Tehdy Pra2ane rychle zapomneli na Barvitku i na AndelskY ostrov a chodili obdivovat skvelY sal, vykladanY zlatem a zdobenSr draperiemi a v'Sim tim, co si cisakska navgteva ' ofine byly potadany reuniony, vyadala. Na Z slovanske besedy a prvni Ceske plesy. Zde tanCivali s vYkvetem tehdejSiho pra2skeho knstvi Neruda, Radek a jini. Sem zaznivaly z Narodniho divadla Orly SmetanovYch oper a °kola tohoto ostrily ku kraeel i priivod s rakvi Mistrovou na Vykhrad.

Bylo by jiste pietni, kdyby ()stra y jeho mladi i jeho munch let nspech-6 nest jeho jmeno a kdyby se nezapominalo an, na Dvota.ka, ani na dine zesnule a nesinrtebn,O.

Ve stfedu, dne 18. finora 1948.

TO A ONO, NEB PATE PEES DEVATE. Kdysi v minulosti jsme narikali, ze nekde nekdo rozhazuje pry lopatama.

Podle tu a tam vzpominky pfdlo nas to, proto ie veecko ma svilj konec, jen jaternice ma dva. Tak ka2de prod ma i sve proto.

Sjezd se bliti a my 'lady snad nevedomky ukazujem tu starou sekerku, aneb lopatu. Kritika nebYva v2dy nepfatelstvi a proto pokusim se take kritisovat, abysme byli na strati dnri pfiStich.

Tedy kdysi jsme ye zpravach vedli autofond, kterY se vedl oddelene. Auto bylo koupeno z poplatkri od iadatelri. o prijdky a tea tak zaplaceno a *Ste snad neco zristavalo, 2e jsme se chteli vg ichni na torn autu- vozit, tak bylo mak) mista a moc odi. Ted' mame auto nove, nic Spatneho za $1,900.00. Co jsme dostali za stare, to jsme snad zapomeli. Nove auto snad lope jede. Ale ye vydani za rok 1947 je polorika vydani na auto $870.46. Zda za gasolin a olej, neb za odstehovani toho stareho auta systemu nevidime poloily. No tohle melo bYt as na ukonCeni, ale take dobie, mo2na, te etenat proto take pfedte konec, pakli to redaktorskY ko2 nepozfi. Vlastne meli bysme venovat vetSi pozornost finandnim zpravam Hl. rifadovny, pak podle toho mfftem planovat do budoucna, jinYmi slovy, co si mriiem dovolit, abysme si neukrojili vice net 'name v kabelce.

Byl jsem \Tidy trochu zastaralY a proto snad nemohu porozumet prof, kdyi u2 mama pies 5 milionu majetku, musime si vygajdit, abysme mohli prijdit, a z toho zataatime $2,868.96 rirokri za jeden rok. Zprava nikde neudava, kolik se z techto penez pro nas ziskalo.

Take radi bysme meli na starost reklamu, ritulnu pro stare dleny. Dobre, to vet. Vatime Si. starch dnes a budem zitra? Snad ano, pokud nemusime vydrsiovani neeeho podobneho platit a nebudeme-li na to platit my, tak z tech 5 milionri to jiste dlouho platit nebudem. Peeltam, 2e tak pro 24 osob zatidit domky a obydejne zatizeni a fekneme se 100 akrovou farmou stale, by nas sumu penez, ktera by zatodila hlavou i tech smelYch, a pak ustav takovY vydriovat. Udelejme si porovnani s vydr2ovanim Hl. idadovny, rodni zprava jest takto: (Rozumejme, 2e tam nebudou ritednici Hl. ui., jsou dosud moc mladi).

Cestovne tfednika HI. frt. $ 441.64 Rrizne potfeby pro Hl. rifadovnu 971.15 Najem z budovy Hl. ritadovny 720.00 Slu2ne iftednikri 17,151.14 Slane vYpomoci_ 8,645.40 Jsem jist, 2e vAici jsme toho pfesvedeeni, kahlY delnik je hoden ptimetene mzdy za jeho praci.

Proto take zatizeni ritulny, i jen pro tak Indio osob jak drive ptipomenuto," bude stati sumu penez, a to je jen zadatek. tTtulna bude muset bYti vybavena nabytkem, vribec z,afizena pro bydleni. Pak 2e to bude nae ritulna, musime mit jeSte jednoho feditele, pak jdte nejake delniky a snad i sluaku, pak jiste nenechate nas bez lekafe a jeSte je hoto vice, ale pfipomenouti postadi. Namitka, 2e my stolid a stafenky budem jeSte pracovat, abysme si tu skYvu chleba zaslou2ili, ano, ale to nezaplati Atulnu, a take nekdy snad se nam tam nebude libit.

Prod? to snad sami vedet nebudem a zas budem neco jineho hledat a ritulna zristane jednote, platit za ni a pro ni, ale kde, ze ktereho fondu?

Zkuste to, pfirazit tfeba jen 5 centri poplatku mesidne na dlena a uvidite, vlastne uslytite co si kdo mysli.

Tak kdy2 jsem to dotahnul tak daleko, tedy jette pfipominam, ie odhady majetku take jevi pokrok.

Ptijem, od 2adatelt o Vijay $4,045.00 Vydani, za odhady s litjekarna, $4,386.45 Tak daleko tomu rozumim, ale v pfedu zpravy jest poloika, komi gne s prijakama $6,610.41.

Jak se nine add, ono to patfi do- jednoho pytle, tak i ty prijdky zadinaji pfidra2ovat. A 2e jsem u2 tak zapornetlivy, bylo by snad dobie, kdyby nam bylo objasneno v polo21ach, komu a z jakeho zdroje (fondu) je to placeno.

Nemyslim, 2e je - dokonale i dobrou vec jen chv4lit, budexne-ii s snaiit zlepait nOe nedo-

Ming P statky na to ktere veci, pak to ma a bude mit veal cenu a budou to chvalit ti drug.

Budeme-li to ale zlep2ovat jak na2i nemocenskou, inu, kdo 'eta rozumej. Ja myslim, jsme tem starYm dali opravdu poklonu za to, 2e a je jim vice jak 60 let. Jedno stare pofekadlo pravi: "za Indio penez malt, muziky n. Tak za malo pen& mohou i starei 60 let mft nemocenskou ale za to, kteii je gte citi 2e by si mohli nechat zahrat vice postavili jsme ohradu, u2 jen ty 50-60 a nic dale. Jak dlouho jette budeme to tak honit od nuly k nule, coi neni zpilsob udileni nemocenske podpory? Po ptipade si to vypiljeme od jinYch, ale vezme, ze si na to take musime platit a zvldete my 60 a pies mladfci, a aby to stale, za to. Prod, kdy2 se dovolavame ze chcem rilevu ve staff jako pomoc pro ptiliv noveho Clenstva, nezavedeme neco co ji2 druzf maji, nektere plati dividendy nebo vraci spra y -neplaticmnrpodleth,jakdlou s dleny, jist obnos penez, jini tea jen jeden mesidni popiatek rodne Prod my musime Cekat as jest nam 70 let bez ohledu na to,Ce jsme dleny 40 neb i vice a jegte do tech 70 mama 5 nebo vice let. to jsou tam neco vy2.§1, mesidni anebo rani poplatky na pojieteni, to tolik neekodi v ziskavani dlenri. Proto, ie my dnes nejsme jak jsme bYvali, brali jsme pojistiny, aby jsme pc) nagi smrti zanechali alspori neco =Aim pozristalym, dnes se pojiet'ujeme protokdyiplatime, abysme z toho neco dostali je2te za naeeho 2ivota. A mohou-li to &eat jini, prod ne my?

A take jestli chceme nekdo poslat nejake tiskopisy nebo nejake zpravy delegatinn do sjezdu, myslim, te by bylo dobre to rozesilat tadrim, aneb delegatrim do dome, na sjezdu neni Casu dist, tim merle o torn pfemYelet a pak se papirem Spini ulice a papir je drahY. Tak u2 je to venku, na &ad stafeSiny ye sjezdu jsem si to asi pokazil, no ale neni dobie *do:1y se Welt dokola a okolo, bude-li me porozumeno dobie, ne-li take dobie. Musel jsem vzit rani zpravu pro podklad abych mohl nastinit co se me nezda jasne ani spravne, ale neni mYm rimyslem Skodit Jednote ani jejim titeclniktun, je to prvni dopis za 4 roky a take do sjezdu asi posledni. S bratrskYm pozdravem, F. E. Hejl. j • 46 • ( Stehovani na nultem poledniku.

Slavna greenwichska hvezdarna„ jet byla urCena, na oznadeni nulteho poledniku map, pterugila po 300 letech hvezdatske prate. Stehuje se, proto2e se dasem octla rristem Londfrna jeho pfedmesti a ovzdu gi tu davno ptestalo svedeit hvezdnYm pozorovanirn. Jejf nove sfdlo Hurstmonceaux v-Sussexu bude oveem na temt poledniku. Ale potrva mesice, nei se tam hvezdarna pfestehuje, a mana nejakY rok, net zas bude v phiem provozu. ) • 4 • DetskY koutek pro tygry.

V Miami na Floride iije Roman Proske.

Viderian byl privodne krotitelem tygrri. Ale pied dvema lety si vypodital, ae vYnosnegi je pestovat tygry a dodavat je zoologickym zahradarn i cirkusiim. S tygfimi mlad'aty je hodne prate, proto2e tygfice v zajeti vets'inou (Amite. kojit mlade. Proske je 2ivi umele od sameho narozeni, kakle d ye hodiny, ye dne v noel, a velmi pfisne zachovava, jejich dietu. Tygfe je po vylihnuti jako klubidko, volt jen asi 2 libry, ale zato roste jako z vody. ) • •, • ( Jak chrinit zuby pied kazem.

Novou methodu, jak chrinit zuby pied kazem, objevil dr. L. S. Fosdick ze zubolekatske fakulty Severozapadni university v Chicagu.

Doporueuje ptidavat pti rafinaci do cukru chemikalie, jez zne gkodnuji kyseliny v ristech. VyzkouSel takovYch chemikalii 31. Za nejlepii u.znava glycerol aldehyd, chemickou sloudeninu z velk eskupirry cukru. ) *4•( Novo stopy Ink& Novo stopy stare 'Mee Indri byly objeveny v Pedu v &loll Quitaraca. Jsou to ruiny stareho Mesta se zachovalYmi veiemi a hradbami z mohutnych kamennYch blokt. Pevnost mela vodovocl, napaieTI borskYm ledavcerri.,

DR. KARAS V JI2NIM TF.XASU (Pokraeovani se strany 1.)

Iasi, ktere vilbec na geho hosta provazelo. Obetavy farat P. Klobouk, Moravan z Tovadova, odvezl dra Karasa v noci do Houstonu, aby mohl rano 7. unora pokraeovati letadlem v ceste do Chicaga, proto2e je dychtive odekavan v Cedar Rapids a v Omaze, jak jsme eetli v nekterYch .chicagskYch novinach.

Zajezd dra. Karasa do Texasu byl vykonan v nejmene vhodnou rodni dobu a nadto davno nebyla tak nepfijemna, zima jako letos.

Take funkcionafi, kterYm byla propagace navAtevy a ptednagek svefena, selhali — nicmene dosahl nas vzacnY host toho, co si jako velky vlastenec a pfitel na geho lidu v cizine nfal: znovu °Evil zajem stovek lidi o starou vlast, ktera bYva mnohdy ye vlastnich kadach tupena. Korigoval vybranYm zpiisobem omyly neuvedomelYch a Alehal do ApatnYch jednotlivc0, jejich2 jednani neni diktovano laskou.

Cesta dra. Karasa do Texasu pfinese Nskoslovenske republice bohate ovoce, nebot' feenik jemne poukazal na stradajici deti ye vlasti a jeho slova povzbudi mnohe k dal gi dobroCinnosti. Krajane u2 dnes zvou vrch. radu dra. Karasa na novou pfednaSkovou cestu a jsou piesveddeni, ae ho vlada co nejdfive opet vy gle do SpojenYch state, protoae jedin‘eene krasne propaguje oeskoslovensko slovy i obrazy.

Take mezi jinymi obyvateli zanechal dr. Karas ty nejkrasnej§i dojmy. Wechen houstonsky tisk piinesl zpravu o jeho pobytu, Houston Post take zdafilou fotografii pH reportab M. Johnstonove, ostatni deniky (Houston Chronicle a Houston Press) zajimave interviewy. V jmenovanem meste byl dr. Karas milYm hostem tamniho honorarniho konsula Dra. K. J. Holluba a jeho obetave choti, ktefi se o neho starali opravdu jako o bratra. V jednotlivYch osadach peeovalo o neho tamni vlastenecke knUstvo.

Jako klest'ansky a lidovecky pracovnik byl dr.

Karas mile pfekvapen, kdy g ho z Houstonu do Fayetteville vezl pill cesty evangelicky duchovni Rev. Doba a pill cesty podepsanY katolicky knez. To odpovida, jeho u§lechtilYm kfest'anskYm snaham, nebot' ma rad veechny verne Cechy dobie yule bez rozdilu nabo2enskeho nebo politickeho Ci jineho ptesveddeni Takove lidi by sem melo 6eskoslovensko posilat.

Al. Nesvadba. ) • * • OPRAVA. Pii oznameni schrize fadu Rosenberg cis. 108. tiskatskY eotek zprisobil zkomoleni jmena a ye vete — 2e schrize budeme odbYvati jako &five v dilne p. Humpole, uvedeno bylo mylne — p.

Humpolce — cot timto uvadime do spravneho oznadeni a prosime za prominuti. )•,,T„, • ( Gumove plice misto ocelovych.

Gumove plice jsou nejnovej21 vymo2enost techniky proti obrne dYchaciho svalstva. Jsou mnohem lehei, nea telkopadna ocelova nejsau o mnoho vetg i net normalni nositka a poidiva se jich, ochrne-li dYchaci svalstvo obrnou, elektrickou ranou, jedem nebo pH tonutf.

Jsou jako gumovY poletalek, elektricky motorek do nich pumpuje vzduch a vyssava jej zase, dim2 se napodobi stahovani a roz2ifovanf hrudniku dYchacimi svaly. ) • 4

KALENDAk 28. biezna. Ang/icke divadlo "Alibi Bill" sehraje dramatickY Krou2ek Hlahol v sini iadu Pokrok Houstonu els. 88. na Studewood. Zadatek ntesne ye 4 hod. odpoledne.

25. dubna. Divadelni piedstaveni poilda houstonska odboeka "Svornost" C. N. Sdru2eni v sini fadu 8tefanik Cis. 142. na Cottage Grove, ve prospech trpicich deti na Morave a v Nei-Jaen. ObSirnej gi pozdeji v oznamce.

29. finora. Divadlo "Tam na horach" pokada T. J. Sokol Houston v sini fadu 8tefanik na Cottage Grove v Houston, Tex. 14. biezna. Divadlo v Sokolovne na Carl ulici v Dallas, To .

Ve sttedu, dne 18. imora 1948.

Strana 111

OFFICIAL ORGAN 07 SLAT , orao BENEvoudyr ORDER OF THE STATE OF TEXLS

VESTNIK

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

C. A. R. E., INCORPORATED . . . In which American Business Methods are notices instructing beneficiaries either to Americans have become so used to worrying

about the world's want and suffering in terms of digits and ciphers—millions or billions of dollars, tons, or people—that they often overlook the tremendous leverage of private charity. Since the end of the war, for instance, private American citizens have sent abroad between $1.5 and $2 billion worth of food, cloth ing, cash, and other forms of aid—an amount nearly equal to the total volume of direct U. S. Government relief during the same period.

In sending this huge volume, moreover, private charity has developed an ingenuity, flexibility, and efficiency that government might well emulate. The most conspicuous example is CARE (Cooperative for American Remittances to Europe, Inc.), a nonprofit organization that for $10 provides ready-assembled food and clothing packages of excellent quality, arranges for their transportation abroad, and guarantees delivery through its own system of overseas distribution—a service unique in the history of private charity.

There are many measures of CARE's success.

In 1947 it will have packed and shipped abroad some four million packages worth $39 million —including 88 million pounds of food—to supply nourishing meals and warm clothes to two and a half milion European families: Moreover, since CARE operates on a strictly nonpolitical basis, it provides almost the only means whereby U.S. citizens may send supplies to any individual in any country where the organization operates (the United Kingdom, France, Germany—except the Soviet zone but including Berlin—Italy, Belgium, The Netherlands, Eire, Poland, Hungary, Austria, Greece, Bulgaria, Finland, and Czechoslovakia.. While this liberty—like all democratic liberties—has produced a few undesirable results (the first CARE package delivered in Bavaria, for instance, dent to the wife of Martin Borniann, Hitler's secretary, from an American admirer , it is perhaps the source of CARE's greatest strength. For when Americans give to others regardless of any consideration except that of need, they create for themselves a spontaneous friendship among the people of the world, which in the end is the highest, most effective form of American diplomacy. For this reason, nothing is more impressive about CARE than the fact that it is equally well known among who wait on queues in London and Sofia, who live beneath the ruins of Stuttgart and Warsaw, and who wander homeless through the streets of Athens and Vienna. What CARE has done is also uniquely American, from the spirit of the giving to its highly businesslike method of operation. From the assembly line, through its paper work and distribution system, to the neatly packaged assortments of branded goods, the organization bears the unmistakable mark that appears on its cartons: "U.S.A." A cousin in Milwaukee The full story of Care dould require as an appendix a catalogue, an atlas, and a current political history of Europe. For CARE sells ten types of packages in fourteen countries through fifteen different distribution channels under a practically unlimited number of changing rules, regulations, and diplomatic conditions. A glimpse of this scope and variety may be caught on the map on pages 128 and 129, but the most revealing picture is an action hot. Here, then, is hod Gus Schultz in Milwaukee sent aid to Johann Schmidt, his cousin, in Stuttgart through CARE. When he entered the CARE office in Milwaukee, Mr. Schultz saw in a showcase Blanket, Household Linen, Knitting Wool, Woolen

uniquely mixed with the spirit of charity — to Europeans it will deliver some four million

packages this year.

Goods, and Cotton Goods packages; Infant Food, Baby Food, and Layette packages; also a special Kosher Food package. It was the Standard Food package that held Mr. Schultz' eye. Out of it spilled pound tins of braised beef, cornedbeef loaf, and liver loaf, plus a twelve-ounce tin of bacon; sacks containing seven pounds of flour, two pounds of sugar, one pound of raisins one pound of dried apricots; two pounds of dried whole milk, two pounds of shortening, a half-pound tin of dried eggs, two pounds of bittersweet chocolate, one pound of coffee, two bars of soap, and a packet of yeast. From a card in the case, Mr. Schultz learned that the package cost $10, contained twenty-two pounds of food, and provided 43,000 calories—enough to supply Johann with three meals a day for several weeks or supplementary rations for twice as long. Beside the food package, Mr. Schultz saw another that impressed him as an equally good buy: three and a half of handsome, 100 per cent woolen material with a neat herringbone pattern (enough for a suit or an overcoat), plus cotton lining, buttons, thread, need les, and even a thimble. As he wrote out Johann's address on an order blank, Mr. Schultz was vexed to realize that he had forgotten the street number in Stuttgart. Was it 54 or 504 Immenhofer Strasse? Mr. Schultz guessed it must be 504. He completed the form and handed the clerk a $20 bill.

The moment Mr. Schultz's order was received by air mail at CARE's headquarters at 20 Broad Street in New York, it was whisked into a tray marked "Germany—American Zon" and forwarded to CARE's Allocation Section, a group of well-educated Europeans qualfiied to spot discrepancies in names, addresses, and the like and to edit illegible writing and foreign script. Mr. Schultz's order landed on the desk of a whitehaired, pince-nezed gentleman who had once been a supremecourt justice in Germany. The Judge reached for a street map of Stuttgart. As he suspected, numbers on Immehofer Strasse did not run as high as 504.

The Judge opened a 1938 Stuttgart telephone book and plowed through Schmidts, Johann.

When he found one listed at 54 Immenhofer Strasse, he corrected the address and sent the order on to be machine-processed. First, it was given a classification number. Then it was turned over to the Remington-Rand machine division where a key-punch operator recorded on master cards the classification number, names and addresses of the donor and beneficiary, the size and type of order, and the dollar volume involved. These master punch cards were next tabulated and their information transferred onto three forms one printed in black (to serve as Gus Schutz's receipt), one in green, and one in red (both to be signed by Johann Schmidt when he received his packages). The master punch cards were then filed as a record. The form printed in black was mailed to Gus Schultz. The green and red printed forms were put into an air-mail packet, flown to Frankfurt, then carried by truck to Stuttgart, four days after leaving New York.

At CARE's Stuttgart distributing agency— located in an air-raid shelter beneath a damaged Catholic hospital in the heart of the city—the clerk opened the packet of forms and filed the ones printed in green in a drawer marked "Undelivered Packages." Those printed in red he put into the mail along with

come to collect their packages or authorize someone to pick up the packages for them.

A few days later Johann Schmidt hurried to the CARE office, clutching his notice, identification papers, and red printed form. The clerk examined this evidence, had Johann sign the green printed form. Then from the stockroom he fetched one Standard Food package and one Woolen Goods package, which he opened and placed on the counter. Five weeks after he had placed his order, Gus Schultz received the red-printed form signed by Johann Schmidt. (A photostat of this form had been made and held in New York as a record of the completed transactiain. The green-printed form remained in the files of the CARE office in Stuttgart.) "The undersigned," it read, "acknowledges receipt of the CARE packages indicated above. . ."

Filling the pipeline The ease and celerity of the CARE transaction pleased Gus Schultz. The biggest part of the job, however, had been accomplished long before he put his $20 on the line. The packages Johann Schmidt received had been stockpiled in Stuttgart since the previous summer, when CARE, in one of its regular moves to keep its pipelines filled, bought the contents of 600,000 Food and 50,000 Woolen packages, packed and shipped them to its overseas warehouses.

Procurement of the $5-million lot began when CARE announced its requirements for each of the commodities going into the packages and called for bids from the food and woolen-goods industries. On the basis of price and quality, CARE's purchasing division bought supplies from manufacturers all over the country. Nebraska and Indiana farm cooperatives supplied 4,200,000 pounds of flour; Sell's Specialties, Inc., of Brooklyn, 2,400,000 pounds of meat products; California fruit cooperatives, 1,200,000 pounds of dried apricots, raisins, and prunes; the Catz American Co. of Cuba. 1,200,000 pounds of chocolate; the North Star Woolen Mills of Wakefield, Rhode Island, 175,000 yards of woolen goods. Needles were bought by the million, thimbles by the dozen gross, water-resistant asphalt-lined cartons (from National Container Corp.) by the hundred thousand. These and other supplies were channeled to CARE's packing stations. Findings for the Woolen package were forwarded to the North Star mills to be packed in with the material. Meantime, food supplies poured into the Mack Warehouse Corp. in Philadelphia for packaging, where they were piled up in huge stacks on 180,000 square feet of floor space. From the stacks, 400 workers on four' assembly lines scientifically shifted tins, packs, and boxes into sturdy cartons. The packed car tons, traveling along the conveyer belts at the rate of 1,200 an hour, were then bound with steel tape, stamped with the country of destination, and dropped through a chute to the level below. There they were loaded on trucks and freight cars for shipment. From the packing plants, the packages were moved to dockside and turned over to CARE's agent, Muller Shipping Corp., which loaded them for shipment to CARE's ports of entry overseas.

Packages consigned to Stuttgart landed at Bremen, were unloaded under guard and turned over to the German Central Committee, an organization of Germany's top charities designated by the American Military Government to administer all foreign aid in the American zone. The G. C. C. routed the packages to Stuttgart by barges, freight cars, and

(Continued on page 11.)

T 1111T/iIIIK

Ve Stiedu, dne 18. iinora 1948.

C. A. R. E., Inc. (Continued from page 10.) trucks, saw to their delivery at the small office in the hospital, and provided the clerk who delivered them into the hands of Johann Schmidt.

"Delivery guranteed" The transaction just described could have originated nowhere but in the U. S. Two years ago it could not have happened here either.

When the war ended, thousands of Americans hastened to the post office to send food to friends and relatives in Europe only to learn that the chance of the packages ever reaching the addressees was small. Not only were most of Europe's transportation and postal systems disrupted but whole towns had been wiped out, streets abandoned, and homes destroyed; no one knew whether the former inhabitants lay beneath the rumble or had moved on. Even packages addressed to relatively normal areas were subject t o heavy loss, theft, and damage.

At the same time, many Americans were being victimized by bogus outfits which promised delivery of packages that were never shipped at all.

To help individual Americans get food packages to individual Europeans surely and economically, the President's War Relief Control Board—a wartime organization of all the country's major charities from the American Friends Service Committee to the National C.I.O. Community Service Committee—set up a special agency. The new agency, which was to be called CARE (Cooperative for American

Remittances to Europe, Inc.), was to supplement the member organizations' own work of sending abroad bulk foods, medical supplies, and the like. To provide a kitty for CARE, committee members chipped in between $2,500 and '15,000 apiece; some, such as the America: wish Joint Distribution Committee and American Relief for Poland, also advanced sizable loans. In November, 1945, CARE was incorporated in the District of Columbia with capital of $665,000 and the best wishes of UNRRA, President Truman, and the departments of State, War, and Agriculture.

Before it could do business, the new agency had: (1) to find some food packages to sell, and (2) set up overseas facilities for distributing them. The first job was done when Lieutenant General William N. Haskell, CARE's first Executive Director, arranged with the War Assets Administration for the purchase of surplus Army "10-in-1" rations that were stacked up in warehouses in Ogden, Utah. These packages, ,which were originally intended for the Japanese invasion, had been designed to supply ten combat soldiers with three meals each of meat, vegetables, biscuits, jam, candy, cheese, etc., topped off with cigarettes. CARE bought two million of them at a below-cost price and arranged to sell them, complete with overseas transportation, handling, insurance, and overhead charges for the still-bargain price of $15.

The distribution problem was much tougher.

Despite the etxreme need, elaborate diplomatic maneuvers had t 0 be made before CARE could operate in any foreign country. There were several reasons for this. To fulfill its guarantee on delivery, CARE representatives had to be free to supervise the handling of

lama II packages in every country to which they were consigned. Moreover, the packages had to have local police protection from theft and damage in transit. Finally—and most important—if donors and beneficiaries were not to be penalized, the packages had to be free of import duties, and recipients entitled to their regular rations of food. The first country to agree to these stipulations was France, which signed a CARE contract in March, 1946. During the summer of 1946, Norway, Finland, Italy, the Netherlands, Poland, Czechoslovakia, Austria, Greece, Belgium, and the American and British zones of Germany all reached agreements with CARE. As each contract was signed, CARE personnel moved into the country, leased ware house space, arranged for local delivery companies to distribute packages, and set up a local "mission." At the same time, CARE's New York headquarters launched advertising campaings in the foreign-language press and solicited orders among women's clubs, labor, business, and other organizations. )• GERMAN NURSERIES I am wondering about the purpose behind the showing of news films, which show the beautiful nursery-schools, conducted by our occupation authorities in Germany for the pre-school children of our defeated enemy.

Are we supposed to glow with pride at the spectacle, or is the purpose to bring more poingnantly to mind the plight cf millions of our own underprivileged children, whose unfortunate parents must pay for the comfort and well-being of the children of a bestial people who burned alive the babies and children in Czechoslovakia, Poland and Russia?

B. C. L. (Chicago Sun, Letters)

By the time the average man Humor is a rare gift; if you can learns the value of study, he has laugh at the world, and yourself, lost his eyesight. you are lucky.

• • • • Human nature is hardly enough Not many employers have to to explain the squabbles that cen- worry lest an employee works too ters around religion. hard.

A Place To Call Home ;$4.....,t

•

.1

Kresge-Newark Photo

In these days of housing shortages everybody is having to double up. Sisters often have to share a room in order to make room for returning veterans. And all too frequently the bride and groom have to live with the family until adequate space is available.

Such arrangements do not have to be uncomfortable makeshifts by any means if a little care and thought is put into making available space as attractive and practical as possible.

Naturally, the bride and groom want a place of their own to spend their evenings at home without interfering with little sister's dates. The best solution is to try to turn their bedroom, even if it be an attic retreat, into a combination bedroom-sitting room.

The room illustrated is an excellent example of how this can be accomplished in limited space. The background for the room is set against a most unusual quilted wall paper in a flowered design. Nylon marquisette glass curtains give a frothy touch to the large windows, while a frame valance covered with the same wall paper- takes 'the place of draperies.

Green and white, picked up from the colors in the wall paper, are used for the bedspread and the twin chairs on either side of a low table at the window. The window grouping provides a charming setting for breakfast coffee or evening reading. All in all, acozy hoven (or two who want a place of their own,

A "Must" for the tiny tots' entertainment is an attractively designed brightly colored rubber ball, says child psychologists. The ball should have colors that catch the eye and color-patterns that will hold, rather than distract, the attention of the child.

Following the recommendations of experts in child care, the Pennsylvania Rubber Company has introduced a new line of rubber playballs that safeguard the child and at the same time provide the features that will keep baby occupied. The only danger, say the producers, is from baby making a bull's-eye on the new table lamp and this will never be avoided. If he doesn't get it with a rubber ball he can always tip the table or pull it down by the cord.

Little Eddie Flanagan, two-year-old son of the W. J. Flanagans, in typical baby fashion, tries to put the ball in his mouth and illustrates another point for consideration in buying toys for little tots, the toy must be large enough that baby cannot put it in his mouth. It must be light enough to handle easily and soft enough that baby will not be injured should he fall on it. Colors should be fast so the child cannot chew the coloring material off the object. Mothers agree that the child psychologists know what they are talking about. f

trans

viletxta

Z ft ADU POKROK HOUSTONU. atitkem s krdnim bilYrn chranidlem proti imalZase zapadla opona za jednim vYrnamnej gim. i nYm tropickYm sluneenim paprskam, veil se dnem pro tad Pokrok Houstonu pot poslednich1 1 tak do sve ulohy, jako by byl prodelal mnohazyucich hudby ukonenijici oslavu vyroei otevte 2 letou vojenskou slutbu, tak vojensky kiznY a s ni radove budovy. Jeden list z vyznamnych komandujicim hlasem. Mel zrovna tak dobre jin jak fadu, tak i nasi deskoslovenske osady v i ( ycviceneho "pucfleka-, vojenskeho sluhu JoHoustonu. Od doby sveho raloteni tad Pokrok, ,t t;, _ana, mel miti vzhledem ku sve unifdrme, stejHoustonu vykonal, mnoho jak na li ge narodni, ,,it-' ,6 rate jako jeho velitel francouzsky znejici tak i na poll osvetovem, drutnem a podpfunem men°, Jean. Bratr Ennis, jent mel tuto Ma pomerne bohatou knihovnu, divadla pear)tedvedl tuto figurku velmi dobte. Bratr Tim j!KostomlutskST, jak jsem jit mnohokrate poji o pobaveni i o udrteni Ceske mluvy, budova je drutnym a vitanYm sttediskem a svou v) .7dotkl, je nojvhodnejeirn pro ptedstavitele komickYch tirloh, cot' opetne dokazal ye sve roll stavbou vnittnim vybavenim vzbuzuie u A,vonimira Zajieka, takoveho jelimanka, jent meridanti dobrY dojem o na gem narode, o eeskein ptistehovaleckern tivlu. Neni zde druht' namluvach ztraci kurat, schovavaji se za narodnosti, ktera, by se mohla vykazati takovou mamineiny sukne. Sestra, Frances Olexova, akto v civilu na ge dlouholeta a velmi dobra, imposantni budovou.

Lajemnice, (clakaz, je v na gem tadu maji telly Je sttediskem eeskoslovanskeho tivota v stejnYch pray jako mak), mela frlohu energiHoustonu a pomnikem snah a prate eeskeho cke tety Valentiny. Svou energii hezky pekne lidu v Houstonu, ktery z tetkYch zaoatka dopracoval se Uspechu a jent mute s jistou porcir osvedoila v teto tidoze, lepe ji nemohla sehrati, cot take nebylo po prve. A ejhle, tenkrate kroupYchy take pohlednouti na svou zde vyrostlou tek Hlahol vytahl na jevi gte takovou skrytou generaci. To, eeho ona dosahla, ten jeji tirspech„ pomenku, sestru Naomi KostomlatskYch, pkiv tivote, vzdor jejich vlastni pill a snare a na deny ji filohy panske, Katynky. Paneeku, Naodemi melo zaklad a oporu ye snare, pili a getr-r mi je nejen vYborna a obetava, pianistka, ale nosti svYch rodiet, cot je bezesporno, neb tim neda se zahoditi ani na jevi gti, jak pisatel vi, z ji dali ptiletitost leheeji se vy ginouti a dosici ,ednoho jejiho zvlagte brilantniho vystoupeni, vyggiho ikolniho vzdelani. Dlim v Houstonu,4itl kdy vletla v rortouteni jako meteor do naruee let, vgimam si bedlive na gi mladete, gkolni i dosvemu amantovi. rostlej gi a tak mohu smele ji dad dobre vysvedeenf denim, to jsme s ni spokojeni.

Take v tato tidoze svaj talenf osvedeila obdiTtebas nekladu zvla gtni daraz na limotnY frvuhodne, tak elegantne pohodila hlaviekou a spech, musi se ptiznati, ze kdyby na gi krajane ugtepaene zvedla nosanek, yyslovujici vyrazne nemeli ye velke vetgine vl,astni majetky, ze by svou nelibost vtlei sve velitelce. To bylo zdatile. nap e narodnost zde nemela jistou prestit, jakou Sestra Harriet Earlova, ma jit za sebou tolik dodave., vlastni domov, vlastni majetek, jenz vystoupeni a v raznYch filohach, ze katelou roli diva jiste sebevedomi a pocit jisteho zabezpese proslavi jako velmi dobra, a vy g kolend heredkrajane v Houstonu se e'en( a sebevedomi, na gi ka. V teto hte vystoupila jako Jitina, chot' Janikdy nespolehali a nespolehaji se na vetejnou -omira Valege, kterehot hrel bratr Rudy Befdobroeinnost. Tato ptieinlivost a getrnost a v '-":1k. Byla to vdeena aloha, vytadujici si razne zaeatcich hezky dil stradani, jet umotnilo ziase projera, jet velmi dobte napodobila jako umotnilo ' skani majetku u americkYch Cecina re zvyku. A bratr Befeik je znamenita, herecka take jim ptispeti na pomoc s yYm krajaharn ye dualita, imitator ten a tenskeho hlasu par exstare oteine, kdy byla postitena strastmi a becelence, jak jit to mnohokrate na natem jevidami v obou svetavYch valkach a svYm vlivem g ti dokazal. Tu samou schopnost dokazal i v zasahnouti na pattienych v jeji prospech. A to teto hru s pfekvapujici ohebnosti. ptispeni nebylo male, at' jit to byly spolky podJak jsem jit v ptedu podotkl, sehra byla vYparne, neb jine, telesa ei jednotlivci. orna, tak, to po celou dobu hru sledovalo obeA zed Pokrok Houstonu nebyl ani v prve svecenstvo s napjetim a neustavajicim smichem. tove valce, ani ye druhe pozadu jako celek a jeTeem hercam naleti za tuto hru pochvalne uho elenstvo. Nemam zrovna po ruce eislice, ale znani. Doufam, ze kroutek Hlahol neopomene jsou actyhodne. Add Pokrok Houstonu §-Wife uspotadati pekny program na poeest narozenin oodporuj e i jine dobroeinne organisace a az resnuleho pryeho presidenta Oeskoslovenske budu miti ptiletitost nahlednouti v seznam a epubliky Toma ge G. Masaryka v bteznu. obnos tech podpor, to nejlepe povi, jak hluboko Navgteva slavnosti vzdor nevlidnemu poeasi tad saha do poldadny, do sve kapsy, jet je dnes byla znaend a sousedni tad 8tefanik, jent se diky snare, zajmu a proziravosti cele tady ver,e't mute pochlubiti mnoha velmi schopnYmi doucich einovnika pinej gi. ftad se take stara o hereckymi silami, byl na tact slavnosti eetne sve sestarle eleny, ti, kteti dosahli veku 70 let a zastoupen.

S. P. Studnieny. jsou nejmene deset let jeho Cleny, maji sve frDougka: Ve stati Vestniku v referatu o slavmrtni poplatky hrazene tadem. Vyueoval jsem ' nosti tadu Pokrok Houstonu z minuleho tYclne, v radu kdyt byl je gte pomerne chudiekYm skou g kolu a ani tehdy neskrblil a velice g te re .,1935-1948 — bylo ye vete "PrvYm ptedsedou g kolu podporoval, tedy v knize dobrYch skutkt • faclu Pokrok Houstonu" vyputteno, neb jsem pfehledl jrneno bratra Viadislava Langra, ma ted Pokrok hezkou polotku ku svemu do• 'ijent patki mezi nejdele bydlici 'desire osadniky bru, cot mohu uvesti bez nadsarovani a poV Houstonu. chlebovani a bez lokalniho patriotismu, ze jsem •( )• Menem radu a Houstonanem, neb podobna Y 3 Elektrotor — trpasliei motorek. nost stoji za poukazani. Nejsem einovnikem.

V Anglii zaeali vyrabet elektromotory neobabych sebe sama chtel se prihkati na ohnieku uznani. Na konci techto tadka dovoluji si bla- 4vykle konstrukce, ktere Ire pohanet suchYmi elanky. Nejmengi typ vati 1 g., ma prumer 5 hoptati ku dosavadni a dal gi einnosti tadu ee' mm a dela, 7000 otaeek za minutu. Hfidelek ma krok Houstonu.

A nyni k tomu divadlu, ktere bylo jakYmsi r,,c ;iapti tom prumer 0.8 mm. Strojek je pro napeti dovrcholenim tohoto vYznamneho dne. Ceti r,ch 1.5 V. Nelvet gi elektrotor stejneho provedeni jsem sice na programu podoteeni, ze retie mei .ii:,4 e 160 g tezky a je pro 24 V. Tyto motorky neza dye hodiny veseleho pobaveni, ale ze bude r It isou hraekami, nYbrt slouti k pohonu ruznych tak krasne jsem netug il. Retie opravdu nenad- 1 - ,' :modele, vedeckych otistroja a nejrozmanitelsazovala, nebyla to tadna, barnumska reklama, !Sich drobnYch zatizeni, jako na pt steradu co dela, to take spinila, cot katclY nav gtevnikit skel u automobile, holicich strojkil, vytahova'':a4icich zatizeni zaclon atd. mute srnele potvrditi. iii, ) • & • (..

Veselohra "Pokatene libanky" je j ednou z ta-,4-, 1, Nagel dolar v konserve. kovYch, jet' zaujmou pine nav gtevnika svou sty-,4,_ ,Bill Herzog z Moorheadu, Minn., zataloval lisaci, rozmanitosti a bohatosti seen vyvolaval jicich stale salvy zdraveho smichu a ptistu- • 'konservarenskou spoleenost, protote v plechovobsahujici adajne eistou polevku, na gel kropuje-li k tomu vYborna, sehra, je to neco non me polevkv jednodolarovou bankc yku a etyti plus ultra.

Lildadky. 2aloba byla zamitnuta, protote Bratr Anton ' vestka jako setnik Kos v umnemohl prokarat potkozeni: Za.platil za forme nejakeho francourskeho kolonialniho 'ervu jen 20 centU. pluku (soudim tak po to modre bluse, eepici '4,

■

Ve stfedu, dne 18. 6nora 1948.

iALOV RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsanY resolueni vYbor jrnenem nageho tadu Ennis, eislo 25., vyslovujeme hluboce citenou soustrast nad ztratou na geho mnoholeteho spolubratra Joseph Rada, ktery ode gel na veenost ye stall 66 let 2. imora, Municipal Hospital, kde, byl na leeeni, to snad jeho nemoc bude vyleditelna, ale nebylo tomu tak.

Zanechava mantelku, gvakry, avakrove a synovce a neteke. Citime s jeho pozastalYmi, neb i my mame velikou ztratu, protote mel vtely velikou zalibu v eeskych divadlech, pit kterYch vypomohl, kde bylo nutno. Byl dobrYm elenem, neb pravidelne nav gtevoval schtze a v2cly se stileastnil jednani.

Proto, bratke, odpoeivej v pokoji, a at' zeme je Ti lehka.

Dano v Ennis, Tex., 12. &lora 1948.

F. J. Haekovec, F. B. Vrla a J. F. Hrabina. ) • 4 • ( RESOLUCE SOUSTRASTI. V nedeli dne 8. fmora 1948 z nagich tad byl odvolan ku veenemu odpoeinku, ranen byv mrtvici, na g milk spolubratr Jan LednickSr. Zemtel ye svem domove v osade Merle pobli2e Snook, Tex., ye staff 67 rokt. Zanechal zde zarmoucenou mantelku, ktera, sama jit mnoho rokt tetkou nemoci k lfitku upoutana jest, pak etyti dospele ditky, dva bratry, d ye sestry velkou tadu biizai rodiny, a ptatel. ft,ad Slovan eislo 9., jrnenem resoluenino NTYborn tlumoei timto zarmoucene rodine svou uptimnou soustrast a na gemu milemu zesnulemu bratru pteje lehkeho odpoeinku po vaech strastech tivotnich, jak je osud jednomu katdemu utvati. Odpoeivej v pokoji.

Za tad Slovan, cis. 9.: Jos. Jakubik, Jan 8krabanek, Jos. 8um gal, resol ueni vYbor. ) RESOLUCE SOUSTRASTI. My, nitepsany resolueni vYbor tadu Svaz techoslovand eislo 92. SPJST, projevujeme jmenem tadu aptimne citenou soustrast pozastale mantelce nad ztratou jejiho mantela a nageho spolubratra Jima Janeelta. kterY zemtel po dlouhe nemoci dne--,9t imora 1948 ye staid 55 let a pohrben byl ye sttedu dne 11. timora na htbitove Garden of Memories za hojne freasti ptatel a Menu tadu.

Vime, pozustala mantelko, te mate velikk zarmutek nad Umrtim va,geho draheho mantela, ze tetce nesete odchod jeho, ale budit varn utechou, to i my soucitime s vami ye vagem rmutku. Tobe bratte budit zerne lehka a test budit Tvoji pamatce.

Resolueni vybor: Rudolph Kai, Aloisie BeCan, Marie Juran. ) • i • ( DiJLEZITE OZNAMENi. Pied uzaverkou t. eisla sdelil nam br. Jiri Ka; cif vYsledek volby prozatimnich tirtednikt stanovniho vYboru, o demt hlasovali eleni tohoto vyboru poetou. Za ptedsedu zvolen br. George Kacit, za misto pkedsedu br. Eng. Jelinek a za tajemnika br. F. B. Steiner, jehot adresa 4350 Dickason, Dallas, Tex. Posilejte, sestry a bratti, navrhy pro opravu neb zmenu nagich stanov ptimo tajemniku stanovniho vYboru bratru F. B. Steinerovi do Dallas. ) • 4 • ( Kole mstolu sedi u piva pet strejcii. Pravil prvni: "Ztratil se mi pes!"

Pre., druhY: "Skoda ho — byl peknej!" byl dobrej hlidad!"

Vece tteti: "Jo — jo P,eknul etvrtY: "Sice tlustej .. .

Dopovedel patY: " • ale dobrej!" a oliznul se

be stfedu, dne 18. finora 1948.

IV It 15 T N I IC

a. AUTORKA "DST NAD BIRKENAU" S. SZMAGLEWSKA V PRAZE. Kdo by uvetil, ae subtilni tficetileta svetlovlaska Se'werina Szmaglewska, matka desitiAriesieniho chlapce, je autorkou nejottesnejgi Peilske knihy o koncentraenich taborech "DS,my nad Birkenau". Uvitali jsme ji v Praze, kam pkijela se svYm ptitelem Hyeronymem Morslinem na premieru jeho komedie "Xantipa", a polosili jsme ji nekolik otazek.

Kdy jste pkigla do koncentre,ku a jak jste tam aila?

Nemci mne zatkli roku 1942 1942 pro illegalni dinnost a deportovali do Osvetima, kde jsem poznala vgechny druhy jejich zvestev a progla 'demi komandy. Videla jsem pied vlastnima o4ima ubijet aeny a deti a slibila jsem si, toto inferno — horgi nea Dantovo, napigi vgechno, co jsem zaila i procitila jib proto, aby nikdo nezapomnel, cello jsou Nemci schopni. O divot jsem zapasila nekolikrat a ph evakuaci tabora mne zachranila jen lest. jsme snehem a ja nemohia dale. Vedouc vgak, ae Nemci kaadeho, kdo padne, zastteli, piehodila jsem pies sebe bilY hadr a jen toto mimikry mne zachranilo. Po osvobozeni jsem se vratila do Lodge, kde kiji se, svYm mangelem architektem a tea politickYm veznem,' a desetimesionim synkem.

Pry jste svedeila v Norimberku a v Krakove?

Ano, v Norimberce jsem byla jednim z hlavnich svedkii pti liceni o hrfizach koncentraktia hlavne Osvetima,. Zdriela jsem se tam cely mesic a tekla vgechno, docela vgechno, co jsem yedela. Obdobne tomu bylo pri neaavnem procesu s osvetimskymi vrahy v Krakove. Tarn mne jedna z nemeckYch nehoraznosti vyprovokovala k projevu, kterY trval pies hodinu. Mluvila jsem bez zastavky, plamenne a s nenavisti.

Ptedstavte si, ae Nemec, obvineny z rozbijeni detskYch hlavidek o kamenny prah, uvadel jako poleheujici okolnost, ae preby nebyly kamenne, ale dkevene! Nezdreela jsem se a promluvila za vgechny matky a deti sveta, za jejich ,svedomi.

Vage literarni einnost?

Pted koncentrakem jsem psala jen ptile gitostrievnikdy jsem vlastne nemyslela na soustavnou lfterarni praci. A2 v koncentraku jsem si zaeala — pokud to bylo mane delat poznamky, o nea jsem pak pki gla,. Dekuji jen size pameti, ae jsem napsala sve "DYmy nad Birkenau" pkesne i s detaily. Pry je to dilo literarnijikala kritika polska, eeska i americka. Ma kniha je totia ua yydana v eegtine, srbgtine a anglietine. Pote gilo mne to a tak jsem se, posilena virou v sebe, pustila do romanu o problemech mladYch lidi. Ale to je jegte hudba bu doucnosti. CeskoslovenskYm nspechem "DYina nad Birkenau" jseni nad gena, stejne jako dvacetitisicovYm nakladem Slovanskeho literarniho klubu a krasnYrn ptekladem me 'Ceske pHtelkyne pani Heleny Teigeove.

Sewerina Szmaglewske, se louei s Ceskoslovenskem, ktere opustila a slibuje mu sve verne ptatelstvi, vyslovujic i vdeenost za porozumeni, ktere to nagla. ) KDO ASI OPLAKAVA JIRKU? Antonio Meluschi V Bologni byl vydan objemnY sbornik "Epopea partigiana", zachycujici ye vzpominkach i v bohatem fotografickem materialu, jena se vubee nevyhYba vYjevum ottesajicim, odbojovou ginnost italskYch partyzaml. Redaktorem sborniku je bYvalY velitel partyzanskYch skupin ndoli Argenta — autor tohoto elanku.

Toto je pkibeh Jirkuv, prostY ptibeh jeclnoho z deskoslovenskYch deserted": znal nekolik slov italskYch, d ye Ci tki francouzska, o mak) vic nemecky; ostatek se jen smal. ZvuenYm smichem, ktery se rozlehal, jako by z neho zvonila gt'astna nevinnost jeho snt. Ruce mel giroke jako hrabe a nikdy nevedel, kam s nimi.

Pkibyl v eervenci na okraj Valle di Comaechio a tajne vedeni ho ubytovalo s dverna jinYmi eechoslovaky u jednoho pastfte. Vyvadeli vgichni tic stada na pa,stvu a zpivali si. Rybatiakteti sem pkijrzdeli lovit na demo, po nich olnacen hlaVU, P•akvapeni slovy, 40

nala videli obra s hall v ruce ptimo proti slunci, ktere do ruda barvilo vody Valle.

Kdyg po prve jedl "Mote na roani, chtel ochutnat dougek vody z Valle: "bono" — prohlasil, spolkl ji a potom se zatvakil jako pri pkiji.man'. Vzduch, chleb, vino, maso, aeny, vgechnO bylo "bono"; komarum se vysmival a odhanel je jemne od svYch nahYch prsou, paai i nohou a zesmutnel, kdya byli mrtvi a nebzudeli. Nazyval je "cheries" a zdalo se, ae na no eekal, aby donutil den ponechat trochu mista noci. Kdyi za:geptal: "Praga" — bylo to jakoby tekl Madona, svati; nosil na krku Akapulit s obrazem ktige na jedne strane, postavou kohosi obegeneho na druh y. oasto se na ni dival v 51zach: "padre" — zamumlal. Jeho oei zchladly a ttpytily se tvrdYm leskem ocele. "Tedeschi kaput" — ktieival a zatinal sve velke ruce, jea se zdaly silnYmi stromy, propletenYmi a visicimi ye vzduchu. Potom si sedl a kekl: "Praga" — prase tak, jako kdya dite vole, maminku.

Na prahu podzimu se stal elenem maleho partyzanskeho ntvaru ve Valle di Comacchio.

Nandi se vest lod'ku bidlem, lovit nhote bodcem a kdya jedl jejich hiavy, tikaval: "bona Italia" — a pozoroval pki torn hejna lysek a divokYch kachen proti obzoru, jakoby byla malymi mradky.

Miha ye Valle ho udivila: je vlhka, lepi se na gaty, zateauje dech. Dival se, jak vystupuje z vody anebo sestupuje z vfge a zdalo se, ae se pta: "odkud ptichazi?" distil easto olejem sve veslo, pinil naboje a poeital je jednou, dvakrat, ttikrat: "Tedeschi . . . fascisti . . . pain pam".

Jednou z rana v tijnu vybral velitel partyzanskych ntvarn. "Mario Babini" dve roty na podporu "28. brigady", aby obsadili S. Alberto.

Jirka, ktery jako lovecky pes zachytil path krve, se dal do tance, a jak ua znal nektera slova v dialektu romagnolskem a komakyjskem, zvolal: "brot assassen (vrahu vo gklivej), a zahloubal se nad mapou, jako by to byly modlitby. Byl to zapas tvrdY, stra gnY: kdya nemecke posily donutily partyzany, aby opustili dobyte posice, Jirka chranil takkka samojediny s rozpalenou pugkou iihybne pohyby oddiltia Zima vtrhla do Valle. Partyzani, dve velke roty, byli odloudeni od velitelstvi a obklieeni ledem i hladem. Nemecka divise z Norska se utabotila mezi Renem a okrajem prodlougene regulate. Ttem vlastenctiun se v gelezne lod'ce podatilo prolomit led a ptivezt potraviny a zrane. Pak teplota stoupla, voda jako ztasnene, latka uko,zala sve modre zahyby: Obe roty se musely ptesunout. Lod'ky je v noci pkeva gely k Anita Garibaldi. Pted odchodem postfileli nemecke a rakouske zvedy a zne gkodnili i neptatelskou patrolou Nemci se rojili. Otyki dni trval boj. Mnozi ustoupili. Jirka se skupinou Rustia anglickYch a americkYch zajatctia Romagnolcu a FerrarskYch, dospel po odtreeni ohniveho kruhu nemeckYch te gkYch zbrani az k vysokYm hrazim Rena. Rota pro gla frontou, ale mezi mrtvymi — ve vzdalenosti, za miru natizene vojenskYm pkedpisem, to je tti kroky od sveho velitele roty — byl Jirka a ruce mel zbarveny zemi, tou zemi, kterou on, sedlak, vadycky obdelesal.

Toto je ptibeh Jirkuv. ProstY ptibeh jednoho z eeskoslovenkYch deserted". Jeho telo odpoeiva na htbitove v Argentu, a na kameni je pouze jeho jmeno. 0 pohitu partyzani" jeho prosta., z jedloveho dtivi narychlo zbita, rakev, byla zprvu nekolik minut bez kvetin: "kdo asi oplakava Jirku?" — otazal se Rus Nikolaj, a stare matky, 'jejicha synove padli, zaplakaly nad rakvi; mely trpici tvat matky Jirkovy, zvadlou tvat venkovskYch den, jea se podoba, zbrazdene P1-el. K.R.K. zemi.

• 4„ • ( Z Antarktidy boj proti suchu.

Letog ni sucho pocitila v hospodatstvi take Australie. Ptes dvacet tisic ovci uhynulo na pastvinach. Proto ge by se ztratam dalo zabranit, kdyby bylo takove sucho ptedvidano, vypravila australska, vlada meteorology do Antarktidy, kde je kolebka australskeho paasi. Zatidi stanice na okraji zalednene pevniny.

ZVtDAVOST. Rikame, ae zveciavost je nepelma cnost. Piesto vgak kagdY elovek ua od ptirody je vice merle zvedavY. Skolak kdya jde poprve do gkoly, jde tam vice ze zvedavosti nea s vedomim povin.nosti. Je zvedav na pana uditele, je zvedav na ostatni spolugeky, a ruzne jive veci, ktere mu byly do to doby tajemstvim.

Ceti jsem nedavno v kteremsi minulem eisle nageho organu zpravu ze schuze Hla y. nkadov-. ny. Mezi jinYm jsem take eetl, ae tam byl bratr Stepan Valeik z Houston", kterY akin' o laskavost, aby mohl eleny ustkedny zachytit do filmu pied HI. ntadovnou, atd.

Ze jsem zvedavY snad vice net kterYkoliv jinY smrtelnik, a ae jsem ua nekolikrat sly gel o jeho studiich a praci, dovolil jsem se u nej o navgteve jeho domova.

Mangele Valeikovi vlastni hezkou, fitulnou a prakticky zatizenou regidenci.

Bratr V2 "ik ye volnem ease po nekolik ron studuj e ce universite sociologii. Sociologie n 'arodopis, je studium ureitYch narodu, jejich vladni zfizeni, pomer ku vlade, statu, jejich kultura, divot spoleeenskY, pomer k naroduzn jinYm, sousednim atd. JinYmi slovy sociologie je studium, — zvla gtnost umeni, spoledenskeho aivota, bytosti lidske, — ze stanoviska vedeckeho.

S jeho dovienim, nahledl jsem do nekolika jeho praci vedeckYch, ktere pojednavaly o rodech ye stkedni Evrope, zvlagte o narodech slovenskYch. A nic mne neptekvapilo, kdy/ jsem videl-na kaade jeho praci pochvalnou goznamku jeho profesora zaroven se zne.mkou "A". (Doufam, ae se bratr Valeik nebude zlobit, se jsem byl tak zvedavY) Minuly rok v lete byl bratr Valeik na studijni ceste v Jiani Americe, v zemi vedneho jara, v Guatemale. Z teto testy si ptivez1 nekolik set sttevicil barevneho filmu.

K ziskani akademickeho titulu musi studujici to ktere university, kolleje anebo jineho vysokeho ueiligte napsat, vypracovat pojed.nani sveho odboru.

Bratr Valeik si vzal za ukol, napsat vedecke pojednani o Amerieanech esi. puvodu v Texasu; jak svou praci ptispeli k budovani osad, jejich't divot spoleeenskY, snahy kulturni, jak anebo cim vyplriuji svaj volny eas, Jake 'nag 11bnstky, konieky (hobby), atd. Bratr Valeik je zvykly delat v gechno dilkladne. Proto mimo toto vedecke dilo, pkipravuje take deli film jako pkipadnY dilkaz ke sve spisovne praci. Jez,di po Texasu, filmuje vYseky ze aivota nagincu, spolkove mistnosti, budovy, vYznaene a prominentni pracovniky narodni a spolkove. Ale toto nevi vgechno. On take shire, a filmuje to, 6.im se naginci zabYvaji ye, volnem ease, jak ut jsem poznamenal vYge, jake maji libustky (hobby).

Nekdo ve volnem ease rad kresli, jiny zas provadi olejomalby, nebo jinY zas tvoti jine tunelecke prate. To vgechno bratr Valeik jako Vine, veelka shaM a filmuje, aby upine vypinil svou praci vedeckou. Jsem ptesvedden, kdyi nekdo se podobnYmi vecmi zabYva, se bratr Valeik rad se ptijde na to podivat a po ptipade sebere do filmu, kdya mu to bude oznameno.

Sbirka film", kterYch ma u1- ted' mnoho set sttevictia je skuteene velmi cenna,, zajimave•n krasne.. Bude skuteenYm poaitkem ka gdemn. Cny obrazy videt, as jednou bratr Valeik je pted.vede vetejnosti.

Mnoho zdaru jeho praci as do itpineho dokoneeni.

John Stareala.. ) • 4, • Starosti s podpisy nacistfi.

I:Itady v Hamburku mail starost, co se "Zia,tou knihou", v nia jsou podpisy nacistickYch. pohlavarn. Kniha je nadherne vezana yen& a bylo by ji gkoda znieit, nehlede k se v ni jsou krome nacistickYch darebaktit I podpisy vynikajicich osobnosti, na pfiklad britskeho krale Eduarda VII., Bismarcka, egyptskeho krale Fuada, presidenta Eberta, atd.

Strace knihy Megener dostal od nacistu rozkaz, aby tyto podpisy odstranil, ale on neposlechl, a schoval je. Ted' je do knihy zase Ale co s podpisy nacista?

areal& 14

Ve sttedu, dne 18. imora 1948.

V1151.1!11E

Stavba mostu v Olomouc'.

V tomto rote bude v Olomouci ihned po odchodu vod a ledt pokraeovano ye stavbe dtleliteho mostu pies hlavni tok teky Moravy ye 'CMde rnarAdla Stalina. TM hlavni byly zcela dobudovany loni, take letos bude provedena jen Zelezobetonova mostovka. Do Olomouce byla prase z huti marSala Koneva na Kladne dopravena specialni ocelova VYztuZ Roxsor, valici 110 tun, ktere bude pouZito pri stavbe mostoky. Na betonovani mostni plochy bude jests spotirebovano 15 vagont cementu. Po vybudovani mostovky bude polokno•na most vodovodni, plynovodni a elektricke vedeni a SPOLEHLIvE JMENO Jmeno NONAT 1e be2nYm sloven° ye mnohSch aomacnostec21 po celou generaci aovolte aby to by1( i v domacnostI vaSi — kdlit trpitf obeasnym McMillin nebo bolesti.

Non( R. C. MILLPR & CO., Celia Nonat poStou 55c a $1.05 Altadena, Calif ora.

koleje pouliSni drahy. Oeekava sei holubi osazenstvo pravidelne nalety: , ze most bude do leta v provozu. holubam vyklovala oei a vytrhala 0 maso z prsou, jinak je nechala netVzornY pulac tropickYch rostlin mute.

Novo sklen4cy v universitni bota0 nicke zahrad4 Na Slupi jsou jiz teNalez pokladu z doby bronzove net dohotoveny. Jsou vzornYmi paMomarovsky rolnik J. Jal nalezl tropickYch rostlin. Z 13 vrojekon °rani v prostoru pod horou, zvatovanYch sklenikt je jiZ 7 v pronou "Niklova", pozoruhodne bronvozu, protede poeasi dovolilo neuzove gperky: dratenou spiralu a Stystale pokraeovani ye stavbe konr'. masivni naramky. S ytj nalez 0-• strukci. Do noveho skleneneho dodevzdal Sari gskemu museu v Barmova byly pteneseny pied Yana& nrini svatky i drahocenne orchideje, dejove. PM odborne prohlidce miNejvzaeriel'Si exoticke rostliny poro- sta byly nalezeny jests dva kruhostet.: a ookveteu v ohromnYch skle- vite plechove ptedmety, zdobene 'oohatYmi ornamenty, krasnY prsten nie.ch zeela volne, bez kvetindet soujk,I. Pro poueeni obecenstva bu- a fragment praveke hlinene nadodou vy,azeny kolekce uZitkoyYcb by. Tento kornarovskY poklad je nopalem, bananovnikti, ananast a ji- vym zavaZnYm dokladem o dtilelinYch plodin dalekYch krajt. V race -,osti tohoto lzdoli, kterym vedla jed1949 ueini nak botanicka, zahrada la hlavnich obchodnich cest, spozajimavY pokus s pestovanim ko- ujicich horni Potisi se Zakarpatim kosovniku, jeho2 otechy si objedna v dobe dva as jeden tisic let pied na Jaye. Do XI. vSesokolskeho sle- Kristem. u bude tprava sklenikt skoneena a NejsvedomitejSim poplatnikem na nista dosavadnich nehezkYch zdi svete byl dariovy vyberei v pensi, kolem zahrady bude napjato drate- pan Bourcier z Troisville, Pan Bth ne pletivo. mu dej yeene odpoeinuti.

Jako vS'ichni jeho krajane, mel i Podivneho gkudce v holubniku pestitel hohlbt J. Pettik z on sestavit do jiste doby sve dariocdoIi na Pisecku. Kdy2 mu bylo y e priznani. Ponevad2 to byl elovek 'abito sedm pekmich vYstavnich z toho oboru, teklo by se, ze s tim >:ouska. nastraMi 'Leleza, do kterYch se chytila statna so ya. Potadala na N■MMIN•••••1,

rot _ -

Hilsher's Home Supply Co. Vase pfatelske nabytkove obchody Nabytek — Elektricke potieby Cokoliv pro va gi domacnost 2020 Washington Ave. F.9742 5832 N. Main. — V 41383 5225 Washington Ave — T. 3490 HOUSTON, TEXAS Kupujte zde — Dostanete nejlepgi za mono — Hotove aneb na mime splatky Vase uspokojeni zarueeno — Zdarma doclivka kdekoll Poitovni objedna yky jsou jsou rychle vyfizen.y.

Otevfeno po veeery a nedele die ujedmini.

TAROKY PRAVE IMPORTOVANE Cena

Dr. Peter Fahrney 1840 1905

No.

roc Bolestmi hlavy ZkaielVqn ialudkem Nezaiivnosti Nervosou Plyny a nadcrminim Ztratou spanku a Chuti k jidlu zavinemhni zacpou ?

Zjednejte si rychlou, dokn'zanou, pi; ijemr-Du nlevu prosti'ednictvim

HOE Mirne a hladce tento poeisrovaci prostii-edek a ialudeeni es innost povzbuzujici lek piivede liner stieva k einnosti a naporraiie jim vyloueiti vaznouci odpadky; pomaha vypuditi plyn zacpy, (lava. Zaludku onen pi-ijemnY pocit tepla. Piekvapujici neinnost Hoboko pochazi z vedecke formule kterl spojuje 18 (ne jen jednu neb dve) pi• rody vlastnich leCivYch bylin, koiinkit a rostlin—tajna formule zdokonalena behem doby 78 let. Ano pro rychlou, dokazanou, piijemnou ilevn od ntrap zficpy opatite si dnes

Hoboko ve vagern sousedstvi aneb po g -letsipro

2.50 Za Hen tECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS

Zvligtni Obeznamovaci Nabldku 11 uncover lahev za pouh;, $1.00 poslano paltovne vyplaceno k vagim dveeim.

commemexamieMOMMOM

Ernest J. Han11:a Privnik Houst Texas ■■■••■■•■■most AtlY

byl brzy hotov. Ale chyba lavky! Negt'astnik se ptimo topil v zaplave ptedpist. a ptipominek, a ponevadt jako bYvalY zamestnanec berni spravy chtel svou povinnost vyk■anat vzorne, pternYelel, kudy chodil, jen o svem dariovem ptiznani. Zahy prieel na,e neet'astnY pan Boursier k nazoru, ze s ptiznanim nebude do stanoveneho terminu hotov.

Zkormoucene prohlaeoval syym ptateltun, ere nedokonei-li je yeas, bude si muset sahnout na Ptatele se mu small., ponevaa suet by byl prepinen sebevrahy, kdyby se mel kaZdY zabijet pro nesprayne nebo pozdni dariove ptiznani.

Pan Mourcier v gak jen pokreil rameny, den ze dne chtadl, bledl, stranil se sveta a pracoval jen na svem dariovem ptiznani. Nestaeil je veak vypinit do stanovene doby -- a v csudny den se obesil!

Nemsemosmarsoaumorwavraawasomme..!..N ■II■114,

CERSTVE KVETINY PRO KA2DOU PrilLE2ITOST Pohiebni venee a kytice Kytice do nemoenice Svatebni kytice Kytice k vkroei narozenin, siiatku Kvetiny k vtzdobe kostela neb residence NAVgTIVTE NAs NEB VOLEJTE TELEFONEM

TEMPLE FLORAL CO. KYLE HOTEL - TEMPLE, TEXAS Telefon 4445 —5669 ,INIMINIIIMMINIONI.■■••■•••R

Chralite zdravi svcch diti Vgak vite, jak to chodi. . . .Vybehnou z teple mistnosti do studena, uhieji se a lined je z toho lyma, nastuzeni a kaki.

Metfite penez, strachu i starosti, kdyi budete miti po ruce

Severiiv Balsam Proti Kali

e Lahodnfr O Piisobiv-ST 0 Dell iei mail rally CENA

50c 2adejte ve sve lekarne a kde nemaji, nevahejte a palete pro I$hey neb vice piimo na &deal adresu.

._._ 0'

Odeglete tento kupon "zvlaitni nabldky"—Nyni

Dr. R. L. Stephens CHIROPRACTOR

❑ Piiloien jest $1.00 Poalete mne poatou vyplaceno pravidelnou 11 uncovou lahev HOBOKO. 0. D.) ❑ Po glete na dobirku (poplatek piipoeten).

Rooms 1-2, Hammersmith Bldg.

,jrn4no

TEMPLE, TEXAS

Adresa

15% Avenue A

e . 5835

Vedle R. V. 0. S. iiiadovny

Pokovni Tfadovna DR, PETER FAHRNEY & SONS CO

Dept.

811-39F

2501 Washington Blvd., Chicago 12,111.

Can,

t-E6A RAir l DS • IOWA

Ve stfedu, dne 18. itnora 1948.

Klid v hanicktch revirech Tak jako vSude jinde, i v revirech na Hand zaeina klid lovu utitkove zvete. Tim vice je pedovano 0 zvek. Skodna v revirech je hubena.

Na lisky, kterYch pkibylo z horskYch konaji se holly a take pernatYch dravcil ptibylo. Provadi se povinne pkikrmovani zvete kezankou z vojteSky, smikne s jadrnYm krmivem a pkisadou picniho vapna a med'nate soli. Pro zmenu v krmeni p •imichavaji se je •abiny, eipky a pod. Zajictim se zavatiji pod koSate stromky neb stkiSky otYpky sena, vojteSky neb jetele, batanttim se sype do zasypt zadina, pisek k hrabani a plevy, koroptvim do chranenYch zasypti. Umotnujeme take zveti pkistup k vode vysekavanim ledu ye studankach a dophiuji se lizy. Pro ohryz se kaceji make dkevinky. Zakomorovane batanty a koroptve kontrolujeme. U krmelcii je ped'ovano o eistotu a klid.

9

vraceli po marnem hledani stop bez nadeje na cenu, vypsanou na jeho hiavu, kdyt koneene daleko od mista vYchuchu naeli jedine, co po nem asi zbylo — utftenou nohu 0 tspe§nY osev v teskoslovensku Podle pfehledu ministerstva zeme delstvi, kterY byl sestaven na taklade hlaSeni okresnich agronomil a kontrolnich zpras jednotlivych UsekovYch inspektort, byl v republice spinen osevni plan u pSenice na 89,4%, u tita na 96.4%. U pgenice se o to pfieinili zylo;Ste zemedelci Oechach, kteti spinili plan na 94.5% U tita vedou Slovaci. Spinili osevni plan na 100,1%. Osevni plan v chlebovinach byl tedy k 28. listopadu spinen celkem na 92,6%. Misto 1,516.684 hektar ► bylo oseto 1,404.681,hektara.

Uncle Sam Says

VS7prava za lehkomyslnikem V Alaganiku na Aljake byla poslana trestna yYprava osadnikil za Jimmym la Casou, jent ohrozil celou osadu, kdyt jednou neodolal pokukni vystfelit do skladiSte prachu, aby vide', co to bude Mat. Po lehkomyslnikovi jako by se zeme slehla, a sherifovi pomocnici se

Dr. Thos. N. DeLaney O

HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon iikaclovny: Preston 2553

Brtle sprivn.e ptlpravene. as die hmluvy. utadovna 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

C. H. Chern.os

DR. N. B. McNUTT Zubni Mat tiadovna nad Canada's Drug Co. Bryan,

SPRAVNE VYKONAN POHREBNi SLU2BA V hoclial 2a1u zarm.ouceni naleznou Edward Pace pobiebni .0stay pohotovt k sympatickemu vyrizeni nezbytntch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho po'hibu.

Levne ceny jsou nail zasadou.

Pohfebni feditel elen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 118 N. Fifth St. — Temple, Tex.

naprodej u

pesky Lekai a Operatir 711 Medical Arts Building

LELA

EDWARD PACE

tESICE REKORDY

Dr. Chas. J. Haub

PRAVNIK Vyfizuje vegkere soudni zalaitosti.

Crkadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON. TEXAS

Barbecue sandvide, Pivo, Domaci Chili, Kava a Studene napoje

Kilnar's Barbecue Drive Inn Slugne misto pro fIctyhodne lid!.

5802 North Main St. Phone V. 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

OW10111111111111311111111111111111111111111111111111111111111111M11011MMIIMI1M111111111111111111811111

S. Cmelka 843 Waverly, H. Heights Telefon V. 27725

Houston 7, Texas (6-6p

If you don't mind blending romance and good business sense, Leap Year Day, February 29, offers the opportunity to take a look at the growth in value of United motes Savings Bonds.

For example, here is what t gppened to the value of Savings Bonds as measured by the Leap Years: $25 Savings Bond — 1940, $18.75, purchase price; 1944, $20.00 and 1948, $23.00. $50 Savings Bond — 1940, $37.50, purchase price; 1944, $40.00 and 1948, $46.00. $100 Savings Bond — 1940, $75.00, purchase price; 1944, $80.00 and 1948 , 592.00.

Buy Savings Bonds through the Payroll Savings Plan where you work, or the Bond-A-Month Plan where you bank if you are self-employed. Watch your nest-egg grow, safely, surely, profitably.

3. F. BO2KA, ieditel Vyhotovi abstrakty, vlastnicke pray°, vyr"izuje majetkove pojiiteni. tfadovna nad Peoples State Bank Telefon do atadovny eislo 5, do residence 63 HALLE'ITSVILLE, TEXAS

ZABAVY

U. S. Treasury Deparensemt

ficlu

Sokol Dallas

Pokrok Houston

Porada

"Taneeni Zabavu" v sokolske sini v Dallas, Texas

v nedeli, dne 22. kora

22. UNORA - - RAY KikENEK ADMISSION 80c TAX INCLUDED 0 zikusky a obeerstveni navitivnfinl jest vtborem inileSth

Iludbu obstAra, postarino.

ORCHESTRA JOE MACE

Zhbavni Vtbor

Zaatek v 8:15 veeer

Vstupne: 50c osoba V PRIPRAVE DIVADLO NA NEDELI 14, BalE7NA

1140 ROBBIE ST. Na depth:al: 20th and North Main.

Tel V-28256

mina is

Ve sttedu, dne l8. (morn UM

Poutiveite k oznamovia; JOE DAN PHILP, oznamuje svoji kan Oznamovatel liditku pro Iliad poPfijme se mug , na eisteni a kladnika Burleson vypomahani v kuchyni. Hla.ste sr u Vinv. Kilnar's BRBQ., 5802 N okresu Main, Phone V-2-0088, Houston (Dz)

Husi peti: chci koupit eerstve (nove) peti, prosim pike : Mrs. Edna Zapalac, 1706 Palma Plaza, (8—c) Austin2l, Texas.

Eilf-Hleda se spolehlivY tenatY mug , obeznamenY s traktorem ku praci na farme. DobrS7 plat a obydelni domek. Pigte: Joe 8enkyfik, (8-11C) Markham, Texas.

Zkugena, kuchatka, ktera, by pomahala v domacnosti a pti oiettovani tfi ditek, dostane dobre mlsto. Telefonujte "collect" na Mrs. Jordan, Emerson 6-1683, Dallas, (7-90) Texas.

KURATKA. —KU/UTICA Nejlepgi jakosti... 14 druhil posilame 'dude vyplacene sto za $15.95. Udejte jaki si pfejete. . . Objednejte dnes HANUS HARDWARE CO. dzc Bellmead, Texas Kryjte Vag stfechu Aluminumem.

Posilame ho v gude vyplacerie za $10.50 etverec 24 Gauge. Po glete vast objednavku jegte dnes.

HANUS HARDWARE CO., Bellmead, Texas S Polskem nejdelgi hranice Podle statistickeho vYkazu mama nejdelAi hranici s Polskem, a to 1.391 km. Hranice s Nemeckem je dlouha, 815 km., s Mad'arskem 688 km, s Rakouskem 549 km a se SSSR 98 km. Na Slovensku mefi hranice s Mad'arskem 688 km, Polskem 542 SSSR 98_km a s Rakouskem 97 km.

Chytil Iva za jazyk Kdyby vas nahodou napadl lev, mohla by yam pfijit vhod zkuknost E. C. Wilmota, lovce vysoke zvefe v Tati v Beeuansku. Wilmot zastfelil lvici. Nezpozoroval, ze neni sama, al kdyg po nem skoeil jeji druh.

To IA nemel eas ani pfile gitost sttilet. Ale duchapkitomne mu vrazil sevfenou ruku hluboko do chttanu a chytil jej za jazyk. Lev byl zmaten nereguelnim zapasem a hledel se dostat do bezpeei. Wilmot jej zastfelil zezadu, ale tvrdi, le je bezpeenejSi stfilet na Iva zpfedu, net ptipravit si ho rukou k pohodlnejSi rane.

Chcete titul barona?

Rakousky baron, jen bYval poboenikem Karla Posledniho, pile pfateltim do Kapskeho Mesta, aby mu poohledli po dedici titulu„ jent by byl ochoten baronskou korunku trochu ozlatit nynej gimu majiteli.

Zchud1S7 baron poukazuje na to, le by to pro bohade nebyl obchod protoge jde jen o doglvotni zaopafrail osmdesatileteho starce. V jig.ni Africe VAak narazil na zakonitou pfeka gku — ustanoveni, ge obean Jigni Afriky nesmi pkijmout gadnS'r SlechtickST titul.

Nag Vestnik byl tohoto tYdne palem Joe Dan Philp-em opravnen laIlliti, .b se uchazi o Iliad okrasqiho ploklacinika pro okras Bureson, cog podleha do eervencovYch lemokratickYch primarek.

KatclY v Burleson okrekr. zna Joe Dan Philp-a. Byl zde narozen a tu celY eas s vyjimkou peti jet ztravil u armady Spoj. state, pomahaje vyhrat druhou svetovou valku. Osmadvacet mesicu vojensske slugby progil v zamoti na pevnine Evropy. Joe Dan jest ostYchavY a nerad o torn mluvi net vpravde byl dekorovan francouzedm "Croix de Guerre" se stfibmou hvezdou za udatnost v boji a tel americkou medaili "Silver Star" za stejne chovani se v boji v zamofi.

MladY pan Philp je rodakem mesta Caldwell a je mu 29 let. Je nejmladSim ze tfi syml pani Flossie Philp a zesnuleho S. R. Philp, Sr. Po dobu osmi uplynulYch mesicf. zastaval povinnosti Madu okresniho pokladnika v zastoupeni svoji matky, jet churavela. Je tenatY a ma jedno dite — syna; je elenem Slovanske Podp. Jednoty statu Texas a patti k fadu NovY Tabor, je elenem Methodistskeho kostela, Americke Legie a Spolku vyslouti/cil valky v zamoti.

Ve svem prohlagenI pan Philp se vyslovil: "26.clam obeany Burleson okresu, jet povatuji za sve ptatele, aby mne zvolili pokladnikem okresu. Jsem obeznamen s povinnostmi tohoto fitadu, protote jsem zastaval Mad okresniho pokladnika po dobu nemoci moji matky. Budu-li zvolen do- tohoto uradu, budu se snatiti dle syYch nejlep gich schopnosti abych deal tu nejlepgi slutbu lidu tohoto okresu. Budu si vaZiti katdeho hlasu a budu zkouget uvidet katdeho volide alespoil jednou pied volbami.

Vag slutbovoInST JOE DAN PHILP (Pol Adv. p.)

Patnactilett mantel Pied soudem pro mladistve provinilce v New Yorku se nedayno odpovidal 151etY chlapec, jent se ogenii, ptedstiraje, ge je 1 let star.

Kdyi jeho vek byl zjieten, byl postaven pied soud pro mladistve.

Soudce poslal mladeho mantela do polepSovny.

Oznameni KANDIDATU

chudikem Sudrnou a krisnou KrtESICE. FILMY . stlou z hospody a vzichni ji svetoPo nekohka tYdenni pfestaxce vali sve bolesti a strasti. Kristla mekrajan Vakit opet podne s ptedva- la rada chudeho chasnika Milu, ale denim eeskYch filmu jak vidite z rodide jim branili v lasce. Kudrna oznamky na jinem miste. Ceske fil- mel zase mnoho deli a nevedel jak my nas poueuji, povzbuzuji, davaji jich uiivit. Pro gkovy deti byly zveradost a hlavne uslygime v nich tu dave. A take v g ichni milovali a -Mkrasnou nak mateittinu, ktera, pte- illi si ji. Babieka byla vkide, kde ce jen ze vgech teei nejsladeeji zni. bylo pottebi pomoci. Ostatek uvidiNov' film "Babieka" od Boteny te y e filmu. Davejte pozor kde film Nemcove se vam pro jeho krasnY bude ptedvaden a nezapomefite jej dej jiste bude libit. Po dlouhem o- spattit. eekavani pfivez1 koneene Vaclav ProSkovic babieku na stare bydli g -te.Tobylsvatekprodi.Takhle eESKY FILM si babieku nepfedstavovaly. Byla jako z pohadky. Po seisku, pane Oiste vystrojena, s malovanou truhlou a milS7m, laskavYm usmevem Poutavyy a zajimavt dej napsala na vraSeite tvati. Hned prvni hoznama spisovateTita Boteria dinu si srdce svYch vnoueatek osvoNeMCOVit. jila a vAecka se jim take vzdala.

Pani ProSkova, povolala svoji matku, etvrtek, dne 26. aby za ni vedla hospodatstvi a uja- SHINER — ye iinora. o 7'30 hodina.ch veeer. la se deg, nebot' ona travila vetginu easu na zamku, zastavajic fad kastelanky. Babieka, na starem LA GRANGE — v pondeli, dne 1. biezna o '7:30 hodinach veeer. belidle razem zdomachela. Vtude ji bylo pino a vgichni utivaly jeji doSCHULENBURG — v fitery, dne broty a proste moudrosti. Sptatelila se se vgemi sousedy: s dolarSrm 2. biezna o 7:30 hodinich inlYnatem, Akadlicim jeji vnoudata, veeer. jeho panimamou a dcerkou Maneinkou, s riesnburskYm mysliveem,

"Babiela

KRASNE DIVADELNI PikEDSTAVENi V HOUSTON

am Na Horach Od J. S. Lukage sehraje

Dramatickk krouiek Sokola Houston

v nedeli, dne 29. iinora y

e 4:30 odpoledne

v Sini radu Stefanik na Cottage Grove OSOBY Marie Valova Barbora Bartova, hostinska, u horske rifle Lil Nezvalova Mara, jeji dcera Dr. Vojta Domes, majitel restaurace u horske ride ....Wm. Svec Jos. Koel Polydor Algebra Vladimir StranickY Leopold Sktivan, komereeni rada Carrie Vodehnalova Alena, jeho dcera Gustav Miller Erhart Weiser, teditel panstvi Dominik Nezval Tondo, Kozel, eignik Helena Teperova Fanea, device u horske ride Oldtich Vala Bartolomej Vosahlo, starosta Ladislav Silhan, Jr. Kokta Stratnik

OKRES MATAGORDA WILL J. HICKL Za okresniho Komisaie

ZPEVY DOPROVAZt SES. BOtENA CHLADKOVA

OKRES FAYETTE R. B. SPAlEK Za statniho zastupce

Misto deje: V zakouti Pohranienich hor

OKRES BURLESON JOE DAN PHILP za pokladnika

Vstupne: daii zahrnuta 60c PO DIVADLE VOLNA ZABAVA

arodejove proti krupobiti Nekteti evropSti farmaill v Jigni OKRES MeLENNAN Africe zamestnavali domorodceeaW. J. (BILL) GIRARD rodejniky, aby zatehnavali krupobi- Za okresniho komisate, 3 precinktu ti od obilnich poll. Plati jim 2 0 znov-uzvoleni ky, 6 penci z alma (26 Kes.).

Retie DOMINIKA NEZVALA DOBRA VE6E1E

Uctive zve Zabavni vybor Sokola